leden 2009

Jeden svět na školách Zpráva o dotazníkovém šetření na středních školách podzim 2008 / leden 2009 Tento dotazníkový průzkum byl financován z fondů Evropské unie. Za obsah nese plnou odpovědnost společnost Člověk v tísni, názory zde obsažené nelze interpretovat jako stanovisko donora.

Společnost Člověk v tísni, o. p. s., uskutečnila na přelomu let 2008 a 2009 dotazníkové šetření mezi studenty středních škol. Výsledky zpracovávala agentura pro výzkum trhu Millward Brown. Oslovené školy byly vybrány na základě náhodného výběru z kompletního seznamu středních škol České republiky. Do finálního vzorku bylo vždy v rámci jednotlivých typů škol opět náhodně vybráno celkem 1000 respondentů tak, aby struktura vzorku přesně odpovídala podílu studentů na gymnáziích, učilištích a středních odborných školách v ČR ve školním roce 2007/2008. Školy byly osloveny formou telefonátu a každé škole bylo zasláno 20 dotazníků. Studenti vyplňovali dotazníky samostatně v době výuky. Pro srovnání byly v této analýze několikrát použity výsledky předcházejícího výzkumu realizovaného společností Člověk v tísni, který byl uskutečněn v roce 2007 pod názvem „Rovnost je cool“. Byl rovněž zaměřen na studenty středních škol a některé z otázek byly obsaženy v dotaznících obou výzkumů. Struktura vzorku:

2

- gymnázia

25,7 %

- SOŠ

38,5 %

- učiliště

35,8 %

- muži

42,8 %

- ženy

57,5 %

- 15-17 let

51,3 %

- 18-20 let

48,7 %

- Morava

43,2 %

- Čechy

56,8 %

Kontakt: Člověk v tísni, o. p. s. Jeden svět na školách Sokolská 18, 120 00 Praha 2 tel.: 226 200 429 fax: 226 200 401 e-mail: [email protected] web: www.jedensvetnaskolach.cz

Kontakt: MillwardBrown, s.r.o. Klimentsk8 10, 110 00 Praha 1 tel.: 225 300 211 fax: 225 300 300 e-mail: [email protected] web: www.millwardbrown.com

Tento dotazníkový průzkum byl financován z fondů Evropské unie. Za obsah nese plnou odpovědnost společnost Člověk v tísni, názory zde obsažené nelze interpretovat jako stanovisko donora. Průzkum je součástí projektu Kdo jiný?( Who Else?), který je financován z fondů Evropské unie a CEE Trust.

Obsah

3

•

Životní styl

4

•

Lokální a globální problémy

9

•

Média

23

•

Politické preference

30

•

Československé dějiny

36

•

Životní hodnoty a postoje

40

•

Cestování a vztah k cizím zemím

44

•

Vztah k EU

48

•

Příloha – dotazník

52

Životní styl Studenti uvádějí, že nejčastěji tráví volný čas poslechem hudby a komunikací pomocí moderních technologií; důležitý je pro studenty i internet sám o sobě. Pokud srovnáme výsledky mladých se od roku 2007 nijak nechodí na koncerty a nečtou potřebovali další šetření s větším

našeho šetření se studií z roku 2007, vidíme, že životní styl výrazně nezměnil. Zajímavý je pouze nárůst počtu těch, kteří knihy. Pro potvrzení existence určitého trendu bychom ale časovým odstupem.

Studenti často nemají jednoznačné výrazné životní vzory. Pro 9 % z nich jsou vzorem oba rodiče, pro dívky pak je matka vzorem častěji než otec pro chlapce; naopak umělci a sportovci jsou častěji vzory chlapců než dívek.

4

Životní styl Spektrum volnočasových aktivit středoškoláků je velmi pestré (seznam aktivit byl upraven na základě předběžného šetření na vzorku 100 studentů tak, aby byly zahrnuty všechny významné volnočasové aktivity). U většiny aktivit je procento těch, kteří danou činnost nedělají vůbec, velmi malé. Studenti tedy alespoň občas tráví čas každou z možností nabídnutých v dotazníku. Nejčastěji vyplňuje volný čas studentů hudba a internet, důležitý je i kontakt s vrstevníky. V porovnání například s četbou časopisů, počítačovými hrami nebo sledováním televize je mezi studenty poměrně málo časté navštěvovat kino, divadlo či koncerty. velmi často

celkem často

jen výjimečně

70

Poslouchám hudbu

Sleduji TV

17

Travím čas s rodinnými příslušníky

17

Čtu časopisy

14

Hraji počítačové hry (včetně on-line her)

14

Chodím do přírody, na výlety

14

Chodím na brigády

14

Čtu knihy

13

Nakupuji v obchodních centrech

13

31

14

28

4

8

Chodím do kina

4

9

9 18

38

22 45

2 13

42

2

24 41

48

4

22 24

41 17

18

28

22

4

20

35

32

2

15

39

17

3

36

25

20

2

10

39

25

8

15

18

28 14

1

6

30

15

7

19 34

26

Chodím na koncerty

Chodím do divadla 2 4

21

41

8

Připravuji se do školy

26

32

16

Chodím do kurzu / kroužku

4 1

18

28

24

Sportuji

11

32

37

Jsem někde s kamarády (v klubu, hospodě, venku apod.)

6 0 0

23

42

Surfuji na internetu

nikdy

23

62

Komunikuji s kamarády přes internet nebo mobil

5

občas

6 29

Životní styl Srovnáme-li výsledky naší studie s výzkumem z roku 2007, vidíme, že se životní styl mladých nijak výrazně nezměnil. Rozdíly jsou většinou v rámci statistické výběrové chyby. Zajímavý je pouze nárůst počtu těch, kteří nechodí na koncerty a nečtou knihy. Pro potvrzení existence určitého trendu bychom ale potřebovali další šetření s větším časovým odstupem.

100 100

Poslouchám hudbu Připravuji se do školy

98 98

Nakupuji v obchodních centrech

98 98

Trávím čas s rodinnými příslušníky

98 98

Jsem někde s kamarády (v klubu, hospodě, venku apod.)

97 99

Čtu časopisy

97 97

Chodím do kina

96 94

Chodím do přírody, na výlety

94 96

Sportuji (individuálně, ve fitness centru, s přáteli apod.)

94 94 89 91

Chodím na brigády Čtu knihy Chodím na koncerty Hraji počítačové hry (včetně on-line her)

6

82 76

89

84

Alespoň občas se věnuji aktivitám - 2007 Alespoň občas se věnuji aktivitám - 2008

78 80

1. Následujícím aktivitám se věnuji (zakroužkujte odpovídající možnost):

Životní vzor Studenti často nemají jednoznačné výrazné životní vzory. Pro 9 % z nich jsou vzorem oba rodiče, pro dívky pak je matka vzorem častěji než otec pro chlapce; naopak umělci a sportovci jsou častěji vzory chlapců než dívek.

Všichni studenti

Častěji zmiňováno dívkami Častěji zmiňováno chlapci

7

Sportovec (jakýkoliv)

8 10 4

9

-2

2 13

10

8 9

6

4

2

0

9 4

3

6

1

5 9

Jiné

Umělec (jakýkoliv)

30

4

Sebe

Politik (jakýkoliv)

24

9

Rodiče

Rozdíl dívky v. chlapci 11

13 27

Nemá vzor / nikoho

Otec/táta

2

8

Matka/máma

Chlapci/dívky

4 7

-5 Chlapci -5 Dívky -6

1

33. Za svůj životní vzor považuji:

Spokojenost se školou Střední školy si od svých studentů vysloužily horší dvojku. Hodnocení se příliš neliší podle jednotlivých skupin studentů, pouze studenti gymnázií hodnotí svou školu o něco příznivěji. Z výsledků také vyplývá, že spokojenost se střední školou je vyšší na začátku studia (u mladších studentů) – starší studenti jsou o něco kritičtější. Průměrná

1 všichni studenti

12

žena

11

muž

18-20

11

8

40

gymnázium

17 8 12

2

2,4

9

2

2,6

4 1

2,3

35

2

2,5

3

2,5

5 1

2,4

2

2,4

2

2,3

1

2,5

10

28

7

41 39

2,4

7 38

47

1

7

37

37

40

9

6

37

40

44

2,5

37

47 17

1

33

43

9

2,4

5

46

14

2

7

32

43

základní nebo vyučen/a

učiliště

44

15

Čechy

známka

41

40

13

5

37

42

9

vzdělání rodičů: vyšší nebo vysoké

4

43

Morava

SOŠ

3

13

15-17

střední

2

6 7

3

2,5

29. Oznámkujte (jako ve škole – známkou 1 až 5) vaši spokojenost se způsobem, jakým je vám poskytováno vzdělání:

Lokální a globální problémy Mají-li studenti poukázat na ty problémy, které jim připadají nejzávažnější, na lokální, státní a globální úrovni se jimi vyjmenované typy problémů výrazně liší. Jako nejzávažnější lokální problémy studenti nejčastěji označují soužití s romskou menšinou, drogy a dopravní situaci. Soužití s romskou menšinou je označováno jako nejvýznamnější problém na lokální úrovni, zatímco rasismus a xenofobie se umístily mezi méně významnými problémy. Zatímco místní politická reprezentace se u studentů umístila v pořadí spatřovaných problémů až téměř na konci žebříčku, politické špičky ČR si „vysloužily“ první místo z hlediska vnímaných problémů a jsou zároveň podle mladých problémem nejzávažnějším. Mnohem výše je v kontextu republiky také problém korupce. Studenti většinou nevěří, že jsou schopni něco ovlivnit při řešení problémů, a to ať na lokální, nebo globální úrovni. Je ale zajímavé, že se jejich přesvědčení o vlastní schopnosti něco změnit nezmenšuje s rostoucí globálností problémů. Dokonce se ukazuje, že studenti nejsilněji věří v možnost, že jsou schopni něco ovlivnit, u problémů celosvětových. 9

Hlavní problémy města / vesnice Jako nejčastější problém studenti zmiňovali nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití, i když tento problém není považován za nejzávažnější. Jako nejzávažnější studenti pociťují otázky soužití s romskou menšinou, drog a dopravní situace. Zajímavé je, že na jedné straně je soužití s romskou menšinou uváděno jako nejvýznamnější problém, zatímco na druhé straně rasismus a xenofobie se umístily mezi méně významnými problémy.

Lokální problémy 11

Nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití

47 19

Soužití s romskou menšinou

12

Dopravní situace

39

14

Drogy Špatné mezilidské vztahy

6

Nezaměstnanost

7

36 35 31

8

Špatné životní prostředí

30

Bezdomovectví

3

29

Cizinci a přistěhovalci

4

28 7

Kriminalita

10

45

26

Rasismus a xenofobie

4

17

Místní politická reprezentace

3

17

Korupce

2

Jiné

2

Nejzávažnější problém Hlavní problémy

10 8

•

Za největší problémy města/vesnice, kde bydlím, považuji: • Ze seznamu výše považuji za nejzávažnější:

Hlavní problémy města/vesnice Pokud srovnáme vnímání lokálních problémů z hlediska typu školy, pak drogy, špatné mezilidské vztahy, nezaměstnanost a problémy s cizinci a přistěhovalci jsou témata, které vnímají silněji studenti učilišť. Naopak studenti gymnázií relativně častěji vnímají nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití. Je zajímavé, že stupeň vzdělání rodičů vždy nekoreluje se stupněm školy, kterou student navštěvuje: například soužití s romskou menšinou je významnější pro studenty učilišť a zároveň pro studenty, jejichž rodiče mají nejvyšší stupeň vzdělání. 40

Nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití Soužití s romskou menšinou

24

Špatné mezilidské vztahy

25



24

16 12 13

Rasismus a xenofobie Místní politická reprezentace

Jiné

16 8

23 22

35

36 30 26 33 28 28 27 27 24 29

35

30 17 17 17 16 17 17

21 4

10 13

8 8 8

9

14

10

7 8

Učiliště Střední odborná škola Gymnázium

11

40

26 28 27

32

29

17

Kriminalita

Korupce

31

28 28 30

Bezdomovectví

47 46

46

33 31

37 33

20

51 49

38 38 40 37 35 37

40 36

25

Nezaměstnanost

42 38

41 37 40 38 44 36

Dopravní situace Drogy

50 53 48 46

Vzdělání rodičů: Základní nebo vyučen/a Střední Vyšší nebo vysoké

•

Za největší problémy města/vesnice, kde bydlím, považuji:

Hlavní problémy města/vesnice Z hlediska regionů a věku nejsou patrné rozdíly ve vnímaných hlavních lokálních problémech. Z hlediska pohlaví jsou studentky citlivější na nezaměstnanost a životní prostředí a naopak tak často nezmiňovaly jako problém otázku soužití s Romy.


45 50

47 49


44 47

46 47

Drogy

38 33

36 36


37 32

36 33

34 35

30 31

25


29 32

29 31

25

25

26

17 17

19 16

17 17

Místní politická reprezentace

17 18

17 16

20 15

10 10

Jiné

6

9

Čechy Morava

9 10

7

7 9

34 31 33

24 28


Korupce

36

24

25 27

27 24

Kriminalita

32

29 28

30 25


56

33 38

29 33

27 30

50

37 41

Nezaměstnanost

Bezdomovectví

12

37

38 39

38 40

Dopravní situace

43

13

9 7

15-17 18-20

Muž Žena

•

Za největší problémy města/vesnice, kde bydlím, považuji:

Hlavní problémy ČR Z hlediska celé ČR se situace výrazně liší od vnímaných lokálních problémů hodnocením politických zástupců. Zatímco místní politická reprezentace se u studentů v pořadí spatřovaných problémů umístila až téměř na konci žebříčku, politické špičky ČR si „vysloužily“ první místo z hlediska vnímaných problémů a jsou zároveň podle mladých problémem nejzávažnějším. Mnohem výše je v kontextu republiky také problém korupce. Problémy ČR 16

Politická reprezentace Nezaměstnanost

10


10

Drogy

10

Korupce

9

41 39 37 33

2

30


4

Nedobrá práce policie

4

24


3

24


3

Špatná vymahatelnost práva

3


2

Nekvalitní školství a vzdělávaní

2

Konzumní způsob života

2

Jiné

23 22 19

4

Nekvalitní zdravotní péče

Prostituce

25

6

Ekonomická situace

13

43

8

Kriminalita Vlekoucí se soudní spory

49

1

19

Nejzávažnější problém

18

Hlavní problémy

12 10 9

2

•

• Za největší problémy ČR považuji: Ze seznamu výše považuji za nejzávažnější:

Hlavní problémy ČR Studenti gymnázií vnímají celou řadu problémů silněji než studenti SOŠ a učilišť (politickou reprezentaci, korupci, vlekoucí se soudní spory, špatnou vymahatelnost práva, konzumní způsob života). Naopak pro studenty učilišť (a také pro studenty s nižším vzděláním rodičů) je relativně závažnější otázka nezaměstnanosti, drog, cizinců, přistěhovalců a rasismu.

39

Politická reprezentace Nezaměstnanost

46

27

39 42 42

Soužití s romskou menšinou Drogy

39

22

29

Korupce

22

Vlekoucí se soudní spory

Nedobrá práce policie Cizinci a přistěhovalci

14

Ekonomická situace

16


19 16 16 16

Špatná vymahatelnost práva

20 19 16 20 17 17

Nekvalitní zdravotní péče Špatné životní prostředí Nekvalitní školství a vzdělávání

5

Konzumní způsob života Prostituce

2 2 3

6

27 28

23 29 23 27 23 22 28 26


Jiné

12 10

41

29 28

37 44 20

19 11

27

20

43 41

51 53

10 10 6

1 1 5

8

7

9

24 23

48 47

32 32

29

10 13 14 9

52

41

60

25 25

Učiliště Střední odborná Gymnázium

14

35

32

Kriminalita

50

36

33 33 31 29 29 33 34

54 54

49

45

24 27 24 23 24 25 24

21 18

32

22 19 25 18 16 21 16 19 17

16 14

Vzdělání rodičů: Základní nebo vyučen/a Střední Vyšší nebo vysoké

•

Za největší problémy ČR považuji:

Hlavní problémy ČR I u vnímaných problémů ČR vidíme především rozdíly podle pohlaví, kdy muži opět častěji označují za problém soužití s romskou menšinou a korupci, ženy jsou naopak citlivější na kriminalitu, nezaměstnanost a nekvalitní zdravotnictví.

48 49

Politická reprezentace

42 45 39 43 40 37 37 38

Nezaměstnanost Soužití s romskou menšinou Drogy Korupce

31 34 27 34 26 25 26 21 26 20 23 23 22 22 20 18 19 18 18 18

Kriminalita Vlekoucí se soudní spory Špatné mezilidské vztahy Nedobrá práce policie Cizinci a přistěhovalci Ekonomická situace Rasismus a xenofobie Špatná vymahatelnost práva Nekvalitní zdravotní péče Špatné životní prostředí

Konzumní způsob života Prostituce

3 1

51 46 36 32 35 29 24

49 51 42 48

39

30 30

36

26 24 26 21 22 26 21 24 27 16 17 21 19 19 19 17 12 12

23 27 29 21 27 22 21 25 19 24 19 19 13

23 15 20 13 11 9 11

9 11 13 7 2 2

Čechy Morava

15

25

13 11 11 10 11 8

Nekvalitní školství a vzdělávání

Jiné

47 50 44 42 39 45 41 37 33 42 34 31

5 1

13

4

15-17 18-20

Muž Žena

•

Za největší problémy ČR považuji:

Hlavní problémy světa Z hlediska světových problémů nevidíme takovou pluralitu názorů jako u lokálních problémů či problémů ČR. Zřetelně se vyděluje pět nejzávažnějších problémů (války, nemoci, globální oteplování, terorismus, chudoba v rozvojových zemích). Ostatní problémy považuje za nejzávažnější vždy jen 1–3 % studentů. Nejzávažnější globální problémy jsou odlišné od těch, které studenti nejčastěji uvádějí na lokální úrovni či v rámci ČR. Globální problémy 23

Války a konflikty

21

Nemoci (AIDS a jiné)

60 18

Globální oteplování

50

7

Chudoba v rozvojových zemích Drogy

2


2

Nedostatečná ochrana lidských práv

2

47 31 21 20


1

18

Přelidnění

2

17


2

Negramotnost

1

Náboženství

2

Nedemokratické režimy

1

16 15 14 13 9

Nejzávažnější problém

9

Hlavní problémy

3

Přistěhovalectví

16

68

12

Terorismus


1

Globalizace

1

Jiné

69

7 3

•

• Za největší problémy světa považuji: Ze seznamu výše považuji za nejzávažnější:

Hlavní problémy světa Pokud se zaměříme na rozdílné pohledy z hlediska typu školy, nejvýraznější diferenciace je vidět v postoji k problematice drog, kterou za závažný problém považují studenti učilišť ve 43 %, zatímco studenti gymnázií jen v 16 %. Naopak nedostatečnou ochranu lidských práv, nedemokratické režimy a konzumní způsob života častěji zmiňovali studenti gymnázií.

Války a konflikty Nemoci (AIDS a jiné) Terorismus

53


41

Chudoba v rozvojových zemích Drogy Špatné životní prostředí

15

Nedostatečná ochrana lidských práv Rasismus a xenofobie

14 12

Přelidnění

Negramotnost Náboženství

8 9

Nedemokratické režimy Přistěhovalectví

4 5

Konzumní způsob života Globalizace

46

43

54

21 20 23 20

20 18

25

2 2

9 8

7 7 6

12 13 15 16 15 14 14 12

8 25 4

16

4 Učiliště Střední odborná Gymnázium

17

46 53 49

20 19 17 18


Jiné

31

16

6771 69 69 69 64 63 63

4 2 2

22 18 19 24 19 20 20 22 17 17 14 16 20 20 16 13 16 13 16 12 14 16 12

10 8 9 7

32

46 50 50 45 48 45 45

60 59

65 72 67 68 69 66 64

18

13

7 9

4 Vzdělání rodičů: Základní nebo vyučen/a Střední Vyšší nebo vysoké

•

Za největší problémy světa považuji:

Hlavní problémy světa Chudoba v rozvojových zemích, nedostatečná ochrana lidských práv nebo nemoci jsou častěji problémem pro ženy, zatímco muži častěji považují za problém náboženství či přelidnění.

Války a konflikty

67 71


69 67 57

Terorismus

Chudoba v rozvojových zemích

64

Nedostatečná ochrana lidských práv

Přelidnění Špatné mezilidské vztahy Negramotnost

12

Náboženství

Přistěhovalectví

7


9 7

Globalizace

6 8 3 2

52 48 35

23 19 14 24 14

20 21

14 16 16 12 16

22

8 13 13 12

8 10 8 9

7 9 8

6 7 2 3

Čechy Morava

54

29 33

13 15 14 13

17

73

60 60

19 16 15 19 17 15 17 13

12 14 11

Nedemokratické režimy

61

21 20 20 20

17 19 18 16 15 18 16 13


74

33 29

21 20 22 17


67 70

48 50 47 46

33 28

Drogy

18

62 59 63

50 49 45 48


Jiné

64 74

1

8 6 5

Muž Žena

15-17 18-20

•

Za největší problémy světa považuji:

Aktivní zapojení do veřejného dění Studenti většinou nevěří, že jsou schopni něco ovlivnit při řešení společenských problémů, a to ať na lokální, nebo globální úrovni. Je ale zajímavé, že se jejich přesvědčení o vlastní schopnosti něco změnit nezmenšuje s rostoucí globálností problémů. Dokonce u světových problémů častěji věří, že jsou schopni něco ovlivnit. Dále vidíme, že spíše než na globálnosti či velikosti problému záleží na jeho typu (např.: globální oteplování sám/sama nezastavím, ale vím, jak ho mohu ovlivnit vlastní činností, zatímco lokální kriminalitu ani na lokální úrovni ovlivnit nedokážu).

Lokální problémy:

Problémy ČR: 83%

79%

9%

19

12%

Globální problémy:

8%

80%

9%

12%

8%

Můžu ovlivnit, ale nechystám se to dělat



Můžu ovlivnit a chystám se to udělat



Nemůžu ovlivnit

Nemůžu ovlivnit

Nemůžu ovlivnit

5./10./15. Domnívám se, že řešení problému …:

Aktivní zapojení do veřejného dění Na úrovni lokální je problémem, u něhož studenti věří nejčastěji, že jsou schopni jej vlastními silami ovlivnit, životní prostředí. Zároveň se to i více studentů chystá skutečně udělat (nebo to již dělá).

Lokální problémy: Můžu ovlivnit, ale nechystám se to dělat

12

Celkem

Kriminalita

3

3

83

91

13

8

78


11

8

81


12

8

80

Dopravní situace


9

6

15

Nemůžu ovlivnit

79

6

Drogy

20

9

14

Nezaměstnanost


85

19

66

5. Domnívám se, že řešení problému…:

Aktivní zapojení do veřejného dění Na úrovni republiky jsou problémem, o němž mladí nejčastěji věří, že ho mohou ovlivnit, drogy; zároveň ale často nejsou ochotni to udělat. Podobně, i když v menší míře, je tomu u otázky soužití s romskou menšinou, zde je však poměr ochoty a neochoty se zapojit do řešení této problematiky vyrovnaný.

Problémy ČR: Můžu ovlivnit, ale nechystám se to dělat

9

Celkem


7


8

21

7

79

4

83

2

91

8

15

Drogy

Nemůžu ovlivnit

83

11

13

Nezaměstnanost

Korupce

8

10

Kriminalita


85

9

9

77

85

10. Domnívám se, že řešení problému …:

Aktivní zapojení do veřejného dění Co se týče globálních problémů, války nebo terorismus studenti uvádějí jako hlavní mezi těmi, které jedinec nemůže snadno ovlivnit. Naopak chudoba v rozvojových zemích nebo otázka globálního oteplování jsou problémy, u kterých studenti spatřují možnosti se aktivně zapojit do jejich řešení, a relativně vysoké procento studentů tak hodlá učinit.

Globální problémy: Můžu ovlivnit, ale nechystám se to dělat

Celkem

Terorismus

Války a konflikty

8


22

12

Nemůžu ovlivnit

80

30

97

3 2

95

20




8

11

36

8

44

84

24

66

15. Domnívám se, že řešení problému …:

Média Z hlediska využívaných mediálních kanálů roste význam internetu, který je dnes pro třetinu studentů hlavním zpravodajským médiem. Pouze asi čtvrtina studentů uvedla, že se o společenských a politických tématech, která je zajímají, dozvídají ve škole (u gymnázií je to 35 %) Význam médií logicky roste s posunem od lokálního ke globálnímu. U lokálních problémů jsou média hlavním zdrojem informací pro 19 % studentů, u problémů ČR už pro 62 % studentů a u světových problémů pro 84 % studentů. Z hlediska aktuálních společenských a politických událostí jsou média velmi často hlavním zdrojem informací a mají určitě významný vliv na formování názorů mladých; šetření také ukazuje, že rodina, přátelé nebo škola jsou jako zdroj informací v odpovědích často zcela vynecháni.

23

Média Média studenti uvádějí jako hlavní zdroj informací pro lokální problémy týkající se kriminality a do určité míry i u stavu životního prostředí v blízkém okolí. Oproti tomu rodinní příslušníci jsou nejdůležitějším zdrojem informací o problematice nezaměstnanosti. Na informace od přátel a známých se studenti odvolávají u otázky drog, na média u tématu kriminality a špatného životního prostředí. Osobní zkušenost studenti uvádějí jako nejdůležitější zdroj informací především u problematiky dopravní situace, nedostatku příležitostí ke kulturnímu vyžití a u otázky soužití s romskou menšinou. Mám dostatek informací %

Informace o lokálních problémech: Od rodinných příslušníků

Od kamarádů a znamých

Z médií

Osobní zkušeností

Odjinud

72 Celkem

10

25

Nezaměstnanost

37

16

Kriminalita

Drogy


4

14

55


8

12

10

20

15

26

8

25

47

22

Dopravní situace

46

14

9

Nedostatek příležitostí ke 2 kulturnímu vyžití

24

19

1

22

2

22

2

13

2

70

30

50

80 78

0

72

1

78

67

10

67

0

60

5

62

3

60

4. O hlavním problému města získávám informace nejčastěji: 6. Domnívám se, že o tomto problému mám:

Média Z hlediska problémů na úrovni ČR už se jako primární zdroj jasně ukazují média. U drog vidíme opět význam informací od přátel a známých.

Informace o problémech ČR: Od rodinných příslušníků

7

Celkem

Kriminalita

3


Drogy

Korupce 10

Z médií

9

20

38

46

12

10

84

35

5

44

91

1

62

1

78

5 0

66

6

7

Odjinud

87

12

5


62

5

Nezaměstnanost

25

10

6


Od kamarádů a znamých

Mám dostatek informací %

13

6

57

1

65

1

70

1

70

2

44

9. O hlavním problému ČR získávám informace nejčastěji: 11. Domnívám se, že o tomto problému mám:

Média Co se týče problémů světa, studenti nejčastěji uvádějí, že se o nich dozvídají především prostřednictvím médií.

Informace o globálních problémech: Od rodinných příslušníků

Celkem

Terorismus

4

5


5


26

2


Odjinud

4

3

96

Války a konflikty 1 1

5

Z médií

84

31


Od kamarádů a známých

Mám dostatek informací %

10

95

5

86

10

4

78

89

3

61

66

02

54

3 2

46

5

65

3 2

64

14. O hlavním problému světa získávám informace nejčastěji: 16. Domnívám se, že o tomto problému mám:

Média Jen málokterý student vůbec nesleduje zpravodajství a s věkem zájem o ně dále roste. Také platí, že častěji je sledují muži než ženy, studenti gymnázií a s vyšším vzděláním rodičů.

Zpravodajství v médiích sleduji: Pravidelně

58

32

33

63

37

učiliště

27

56

43

4

58

33

37

4 4

63

5

45 34

5

4

53

38

5

4

59

gymnázium SOŠ

51

40

vzdělání rodičů: vyšší odborná nebo vysoká škola

vzdělání rodičů: základní nebo vyučen/a

49

44

Morava

vzdělání rodičů: střední škola

4

46

18-20

Čechy

4

64

muž

15-17

Téměř nikdy

38

všichni studenti

žena

Občas

52 61

3 5

59

4

17. Zpravodajství (zprávy) v médiích sleduji:

Média Zpravodajství sledují studenti stále především v televizi, ale internet se televizi téměř vyrovnává – pro třetinu studentů je hlavním zpravodajským médiem. Média, kde sleduji zpravodajství:

Nejčastěji:

TV Rádio

90 31 72

32

41

4

Zdroje informací o společenských a politických tématech:

Od rodinných příslušníků

1. Ve kterém z médií sledujete zpravodajství (zprávy)? 2. Z těchto médií úplně nejčastěji sleduji (doplňte): Nejčastější zdroj:

35

7


25

4

Ze školní výuky

27

3

Z internetu

69

Z televize

Odjinud

45 2

Zajímavé je, že pouze asi čtvrtina studentů uvedla, že se o společenských a politických tématech, která je zajímají, dozvídají ve škole (u gymnázií je to 35 %). 37

79

Z novin a časopisů

28

Význam médií je zřetelný, když je jako informační zdroj porovnáme s osobním předáváním informací. Velmi často jsou hlavním zdrojem informací a mají určitě významný vliv na formování názorů mladých.

4

Internet Noviny

60

43

Rodina, přátelé nebo škola jsou jako zdroj informací v odpovědích často zcela vynecháni.

5 1

1. O aktuálních společenských a politických tématech, která mě zajímají, se nejčastěji dozvídám: 2. Z možností v předchozí otázce je mým nečastějším zdrojem informací (doplňte):

Média Jako nejčastější zdroj informací o problémech města či vesnice studenti uvádějí osobní zkušenost. Význam médií logicky roste s posunem od lokálního ke globálnímu. Pro informace o světových problémech pak hrají média už jednoznačně klíčovou roli. U všech typů problémů mají zhruba dvě třetiny studentů pocit dostatku informací a asi třetina pociťuje nedostatek informací.

Zdroj informací

Zdroj informací

Zdroj informací

o lokálních problémech:

o problémech ČR:

o globálních problémech:

Od rodinných příslušníků

10


7 25

Z médií

29

5 62

46

20

1

3

72 29

84 4

1

Dostatek informací Nedostatek informací

10

19

Osobní zkušenost Odjinud

4

62 38

61 39

4./9./14. O hlavním problému města/ČR/světa získávám informace nejčastěji: 6./11./16. Domnívám se, že o tomto problému mám:

Politické preference Pokud by studenti měli možnost v danou chvíli volit, učinila by tak více než polovina všech studentů, o něco častěji pak chlapci než dívky. Na ochotu k volební účasti má vliv jak vzdělání rodičů, tak typ střední školy studentů – čím vyšší stupeň vzdělání, tím vyšší zamýšlená volební účast. Hlavním důvodem pro neúčast ve volbách je deklarovaný nezájem o politiku jako takovou a skepse a nedůvěra v politiky. Volební preference ČSSD a ODS mezi potenciálními mladými voliči jsou velmi vyrovnané, volila by je přibližně třetina studentů, u Strany zelených je průměrně 15% podpora, KSČM by volily pouze 4 % studentů, nejvíce pak učni.

30

Volební účast Pokud by studenti měli možnost ihned volit, učinila by tak více než polovina všech studentů, o něco častěji pak chlapci než dívky. Na ochotu k volební účasti má vliv jak vzdělání rodičů, tak typ střední školy studentů – čím vyšší stupeň vzdělání, tím vyšší zamýšlená volební účast. Pětina studentů by pak k případným volbám nešla a pětina dosud váhá. Zúčastnil/a 59

všichni studenti

25

52

23

73

11

59

SOŠ

47

11 22

25

gymnázium

31

21

19

53

střední

16

20

70


18

27

59

Čechy

21 24

57

Morava

14

22

59

15-17

učiliště

22 24

57

18-20

19

22 62

muž

Nevím

23

56

žena


Nezúčastnil/a

17

25 30

16 23

22. Představte si, že byste nyní mohli volit v parlamentních volbách. V takovém případě byste se voleb:

Důvody pro neúčast ve volbách Hlavním důvodem pro neúčast ve volbách je deklarovaný nezájem o politiku jako takovou a skepse a nedůvěra v politiky. Nerozhodnutí jedinci pak váhají hlavně proto, že dosud nejsou rozhodnuti, koho by měli volit, nebo se v této oblasti dostatečně neorientují.

Nezájem / nezajímá se o politiku

17

6

Politici jsou zkažení / zloději / neplní sliby / dělají si, co chtějí

14

8

Nevěří politikům

13 16

Nerozumí / nemá přehled / nevyzná se v politice

12

Jiné 5

Není z čeho vybrat / žádná strana za to nestojí

18

9 8

Neovlivní / nemůže ovlivnit / hlas by byl k ničemu

11

8

Neví, koho volit / nerozhodnost

20

Nemá smysl volit

7 4

Nezúčastnili by se voleb

Nemíní se zapojovat / nechce volit

7 4

Nerozhodnutí ohledně účasti ve volbách

5

Nemá dostatek informaci Neví

32

31

14

1

9

8

23. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli „Nezúčastnil/a“ nebo „Nevím“, napište stručně své důvody:

Volební preference Volební preference ČSSD a ODS jsou mezi potenciálními mladými voliči velmi vyrovnané, každou z nich by volila přibližně třetina studentů; u Strany zelených je průměrně 15% podpora, KSČM by volily pouze 4 % studentů, nejvíce pak učni.

ČSSD

ODS

všichni studenti

33

žena

32

muž

33

29

učiliště

33

14

29

30

39

6

4 14

21

46

9

12 26 25

4

15

3

4

3 2 4

3

7

6

1 7

3

3 3 2

1

3 2 3

7

7

7

9

4

7

17

3 3

2

5

6

18

5

5

6

17

47

38

4

12

2

3 2 2

14

40

21

4

6

4

5

13

35


4

7

34

37

Jiná strana 6

16

32

21

střední

US-DU

36

28

Čechy

ED 15

39

Morava

SOŠ

KSČM 32

36

15-17

gymnázium

KDU-ČSL

29

18-20


SZ

2

7

5

5 5

4

3

3

4

3 1

5

7 4

5

1 3

6

24. Ze stávajících politických stran byste při parlamentních volbách volili:

Volební preference S rostoucím pozitivním hodnocením života v socialistickém Československu roste u studentů preference ČSSD a naopak ubývá preferencí ODS a Strany zelených. Nejvyšší preference KSČM je u mladých, kteří hodnotí život za socialismu jako mnohem lepší než nyní. ČSSD

Život v socialistické ČSSR byl…

Spíše horší

34

KDU-ČSL

KSČM

ED

32

16

33

46

6

4

6

10

16

23

8

18

21

54

38

Jiná strana

16

30

Spíše lepší

US-DU

15

49

Podobný

Mnohem lepší

SZ

33

všichni studenti

Mnohem horší

ODS

0

1

10

23

0

4

2

5

5

1

6

1 4

11

2

7

6

8

3

5

3

5

0 4

4

8

0

24. Ze stávajících politických stran byste při parlamentních volbách volili: 25. Život v socialistickém Československu byl ve srovnání se současností:

Spokojenost potenciálních voličů Potenciální voliči KSČM a „menších“ stran jsou výrazně méně spokojeni se svým stávajícím životem, zatímco ti, kteří by preferovali ODS a KDU-ČSL, jsou o poznání spokojenější.

Velmi nespokojen/a

Voliči jednotlivých stran

3 4

2

2

9

6

0

0

9

0 7

22

2 7

14

18

27

29 14 41

Spokojenost s vlastním životem

0 7

19

33

48

50 52

48

45

44

71

47 26

Velmi spokojen/a

45

16

20

25

19

18

ODS

SZ

KDU-ČSL

KSČM

19

18

Jiná strana

Všichni studenti

7

5 ČSSD

35

0 3

Všichni studenti

ED

US-DU

24. Ze stávajících politických stran byste při parlamentních volbách volili: 30. Vyjádřete na stupnici, jak jste momentálně ve svém životě spokojený/á:

Československé dějiny Dnešní studenti z větší části nemají na život v socialistickém Československu pozitivní náhled – 62 % si myslí, že byl horší, než je dnes, a jen 21 % si myslí opak. Socialistické Československo studenti charakterizují nejčastěji jako nedemokratický tvrdý režim a jako období, kdy docházelo k omezování občanských svobod. Ekonomické hledisko srovnání se objevuje méně často. Na otázku, kolik toho studenti vědí o tomto období, pouze čtvrtina studentů uvádí, že toho ví dost, oproti tomu tři čtvrtiny studentů uvádějí, že vědí jen málo nebo téměř nic. Přitom zájem o toto období našich dějin je mezi studenty zřejmý – pouze 22 % se nechce dozvědět více.

36

[drive:directory path\filename.ppt 36 ]

Československé dějiny Dnešní studenti z větší části nemají na život v socialistickém Československu pozitivní náhled – 62 % si myslí, že byl horší, než je dnes, a jen 21 % si myslí opak. S rostoucím stupněm vzdělání rodičů kritika tohoto období roste, stejně tak u studentů gymnázií je nejvyšší; ale i na učilištích převládá negativní hodnocení socialistické minulosti.

Mnohem lepší všichni studenti

4

žena

4

muž

4

18-20

3

Morava

3

Čechy

4


4


5

gymnázium 0

učiliště

37

18

21

33

28

37

24

31

16

24

39

18 18

28

30 17

20

37 38

22

11

23 37

17

35

17 7

29

21

13

24

35

18

13

26

36

18

15

45

20 23

Mnohem horší

36

18

8

Spíše horší

18

14

3

Podobný

18

19

3

střední

SOŠ

17

5

15-17

Spíše lepší

36 22

25 36

13

25. Život v socialistickém Československu byl ve srovnání se současností (zakroužkujte jednu odpověď):

Československé dějiny Když měli studenti spontánně charakterizovat socialistické Československo, opět převládaly především negativní hodnotící soudy. Přestože se v popise této doby objevovalo i hodnocení ekonomické situace (nebyla nezaměstnanost, byl nedostatek zboží či nízká životní úroveň), mnohem častěji se studenti zaměřili na otázky nesvobody totalitního režimu (nesvoboda, tvrdý režim, potlačování lidských práv apod.).

Život u nás v letech 1948 až 1989 bych stručně charakterizoval/a takto:

67%

15%

pozitivní

neutrální

Těžká doba / tvrdý režim

9

Komunismus / komunisti

8

Lidé měli práci / byla práce / nebyla nezaměstnanost

6

Potlačování lidských práv

6

Nedostatek zboží / jídla

5

Totalita / diktatura / strach

5

Nelze opustit zemi / nelze cestovat / izolace

5

Lepši než dnes

4

Bída / chudoba

4

Horší než dnes

3

Zatýkání / utlačování odpůrců

3

Zaostalost země / nízká životní uroveň

2

Cenzura

2

Neví Jiné

38

11

Nemůže posoudit / nezažil / nepamatuje si

18%

negativní

19

Nesvoboda / omezená svoboda / utlačování / nedemokratický režim

Podíl hodnotících výpovědí:

6 13

26. Život u nás v letech 1948 až 1989 bych stručně charakterizoval/a takto:

Československé dějiny Mezi studenty českých středních škol panuje neuspokojená potřeba informací o životě v socialistickém Československu – přiznávají, že o něm vědí málo a chtěli by vědět více. Studenti uvádějí, že o socialistickém Československu toho moc nevědí; jen čtvrtina si myslí, že ví o této době hodně. Nicméně to neznamená, že by neměli zájem se dozvědět víc, naopak – zájem o další informace uvádí asi polovina studentů. Častěji toto deklarují studenti gymnázií (64 %), ale i na učilištích jednoznačně převažuje zájem se dozvědět víc (38 %) nad nezájmem (29 %).

Studenti uvádějí, že o období 1948-1989 toho vědí:

Chtějí se studenti dozvědět více?

22%

57%

31% 18%

25% Dost

39

Málo

Téměř nic

47% Chci se dozvědět více Nechci se dozvědět více Nemám jednoznačný názor

27. Myslím, že o období od roku 1948 do roku 1989 toho vím (zakroužkujte jednu odpověď): 28. O období od roku 1948 do roku 1989 se (zakroužkujte jednu odpověď):

Životní hodnoty a postoje Nespokojených se svým životem je mezi studenty středních škol jen 10%, zatímco spokojených je 60 % studentů. Platí, že životní spokojenost je vyšší na gymnáziích, nejnižší je mezi studenty učilišť. Celkově jsou nemateriální hodnoty hodnoceny výše, peníze se objevují až na 5. místě. Na druhou stranu jsou ale peníze nejčastěji zmiňovány jako to, co může životní spokojenost zvýšit. Když srovnáme nejdůležitější životní hodnoty studentů, kteří jsou v životě spokojeni, s preferencemi těch nespokojených, vidíme, že ti nespokojení mnohem častěji preferují materiální hodnoty a méně často rodinu, zdraví, vzdělání nebo přátele.

40

Hodnoty mladých – spokojenost v životě Nespokojených ve svém životě je mezi studenty středních škol jen 10 %, zatímco spokojených je 60 % studentů. Platí, že životní spokojenost je vyšší na gymnáziích, nejnižší je mezi studenty učilišť.

velmi spokojený/a

18

žena

18-20

15

17

Čechy

17

2

40

33

7

2

8

2

7

2

34 27

47

10

30

45

23

2

4

32 36

2

9

51

38

3

8

34

42

2

6

31

38

20

2

4 1

31

43

18

8

31

40

17

12

29

42

15

SOŠ

41

8

19

gymnázium

učiliště

31

44

Morava


velmi nespokojený/a

43

21


4

47

14

15-17

střední

3

17

všichni studenti

muž

2

7 11

2 1 3

30. Vyjádřete na stupnici, jak jste momentálně ve svém životě spokojený/á:

Hodnoty mladých Rodina je pro studenty základní podmínkou životní spokojenosti. Tato hodnota je obecně ve výzkumech veřejného mínění hodnocena jako nejdůležitější a je vidět, že i mezi mládeží je hodnocena nejvýše, ačkoli zde hrají velmi důležitou roli také přátelé a vrstevníci. Celkově jsou nemateriální hodnoty hodnoceny výše, peníze se objevují až na pátém místě. Na druhou stranu jsou ale peníze nejčastěji zmiňovány jako to, co může životní spokojenost zvýšit. Pro dosažení pocitu životní spokojenosti je pro mě nejdůležitější:

Můj pocit celkové životní spokojenosti by výrazně zvýšilo: 34

Rodina / zajištění rodiny 23

Přátelé 17

Zdraví /dobré zdraví

11

Dostudovat / maturita / lepší výsledky ve škole / vzdělání

Studium / vzdělání

15

Dobrá / lepší / zajimavá práce / delat práci, která mě baví

8

Peníze / dobrá životní úroveň / finance

15

Lepší mezilidské vztahy

6

13

Partner / partnerka / přítel / přítelkyně

12

Dobrá / uspokojivá /dobře placená práce

Rodina / založení rodiny / atmosféra v rodině

5

Lepší životní podmínky / životní úroveň / životní situace

5

Láska

9

Klid / pohoda / spokojenost / vyřešit problémy

5

Vztahy / mezilidské vztahy

9


4

Cítí se spokojen(a) / nic nechybí

3

Dostat se na vysokou školu / ukončit VŠ

3

Zábava / volný čas / více volného času

3

Zdraví rodiny / přátel / blízkých

3

Lepší chování ostatních / hodnější lidé

3

Dostudovat / udělat maturitu

7

Klid / pohoda

7 5

Úspěch / úspěch v životě / spokojenost

42

20

Peníze / lepší finanční situace / výhra ve sportce / loterii

Dělat, co ho/ji baví

4

Zdraví rodiny / přátel / blízkých

4

Štěstí

4

Zájmy / koníčky

3

Samostatnost / osamostatnit se

2

Dosažení cílů

3

Menší nároky ve škole / méně stresující škola

2

Zábava

3

Mír / konec válek / konec mezinárodních konfliktů

2

Zajištění základních potřeb

2

Láska

1

Bydlení

2

Zlepšení / lepší životní prostředí

1

Sport

2

Zlepšení vzdělávání na školách / lepší podmínky pro studium

1

Vysoká škola / dostat se na vysokou školu

2

Vyšší plat / zvýšení platu

1

Mír / bezpečí / svoboda

1

Založit rodinu

1

Pracovní úspěch / úspěch ve škole / dobré známky

1

1. Pro dosažení pocitu životní spokojenosti je pro mě nejdůležitější (doplňte): 2. Můj pocit celkové životní spokojenosti by výrazně zvýšilo (doplňte):

Hodnoty mladých Když srovnáme nejdůležitější životní hodnoty studentů, kteří jsou v životě spokojeni, s preferencemi těch nespokojených, vidíme, že ti nespokojení mnohem častěji zmiňují materiální hodnoty a méně často rodinu, zdraví, vzdělání nebo přátele. Z hlediska toho, co by mohlo životní spokojenost zvýšit, není mezi těmito dvěma skupinami studentů významný rozdíl. Pro dosažení pocitu životní spokojenosti je pro mě nejdůležitější:

5

Přátelé Úspěch / úspěch v životě / spokojenost Partner / partnerka / přítel / přítelkyně Láska Klid / pohoda Štěstí Dosažení cílů Zábava Sport Dělat, co ho/ji baví Mír / bezpečí / svoboda Pracovní úspěch / úspěch ve škole / známky Zájmy / koníčky Vysoká škola / dostat se na vysokou školu Založit rodinu Dostudovat / udělat maturitu Zajištění základních potřeb Zdraví rodiny / přátel / blízkých Vztahy / mezilidské vztahy Bydlení Peníze / dobrá životní úroveň / finance Dobrá / uspokojivá / dobře placená práce

43

2

7

17

Dostudovat / maturita / lepší výsledky ve škole

11,6 27

Cítí se spokojen / nic nechybí

9,8

Rodina, založení rodiny, atmosféra v rodině

4,5

14 10 11 8 7 5 4 2 4 2 4 2 2 1 4 3 1 1 1 1 3 3 2 2 1 2 7 8 2 4 4 6 8 12 1 5 13 9

13,2

Dostat se na vysokou školu / ukoncit VŠ

4,3

Mír / konec válek / konec mezinárodních konfliktů

2,1

Zlepšení / lepší životní prostředí

2 1,7

Peníze / lepší finanční situace / výhra ve sportce

1,5


1,4 1,3 1,1 0,3 0,3 -0,1 -0,5 -0,7 -1,8 -2 -2,8 -3,3 -3,9 20

17

-7,2 -7,8

Rozdíl

Zábava / volný čas / více volného času Vyšší plat / zvýšení platu Samostatnost / osamostatnit se Zdraví rodiny / přátel / blízkých Menší nároky ve škole / méně stresující škola Lepší mezilidské vztahy Zlepšení vzdělávání na školách Dobrá / zajimavá / lepší práce Klid / pohoda / spokojenost / vyřešit problémy Lepší chování ostatních / hodnější lidé Láska Lepší životní podmínky / životní úroveň Studenti nespokojení s životem

1

4

9

6 4 4 2 2 1 2 0 4 4 3 3 1 1 2 2 3 3 2 2 7 7 1 1 8 9 4 5 2 3 1 3 5 6

12

3 3 2,1 1,8 1,5 1,3 20 19

0,6 0,5 0,5 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 -0,1 -0,8 -1 -1,4 -1,6 -1,8

častěji zmiňují spokojení

Studium / vzdělání

17

Můj pocit celkové životní spokojenosti by výrazně zvýšilo:

16,8

častěji zmiňují nespokojení

4

39

častěji zmiňují spokojení

Zdraví /dobré zdraví

22 17

častěji zmiňují nespokojení

Rodina / zajištění rodiny

Rozdíl

Studenti spokojení s životem

1. Pro dosažení pocitu životní spokojenosti je pro mě nejdůležitější (doplňte): 2. Můj pocit celkové životní spokojenosti by výrazně zvýšilo (doplňte):

Cestování a vztah k cizím zemím Pro 59 % studentů je cestování do zahraničí hodně důležité či důležité a pouze pro 33 % je spíše nedůležité či nedůležité. Dnešní mladí lidé nemají problém se domluvit mimo svou zemi. Pouze 2 % deklarují, že se nedomluví jinak než česky nebo slovensky. Škála zemí, kde by studenti rádi žili, je velmi široká, obecně však dávají přednost anglofonním zemím, tedy Anglii a USA, dívky a gymnaziální studenti však zmiňují často také Francii.

44

Důležitost cestování do zahraničí Pro 59 % studentů je cestování do zahraničí hodně důležité či důležité a pouze pro 33 % je spíše nedůležité či nedůležité. Je zajímavé, že je důležitější pro ženy než pro muže. Pro studenty gymnázií a studenty s vyšším dosaženým vzděláním rodičů je cestovat do zahraničí důležitější než pro studenty učilišť a studenty s nižším dosaženým vzděláním rodičů.

Hodně důležité

22


45

13

7

13

23

9 14

15

29

7

10

27

40 31

9

19

48

21

9

10

24

32

8

8

24

25

SOŠ

21

41

14

10

11

41

17

10

8

24

26

gymnázium

učiliště

24

39

9

13

39

18

9

7

25

37


10

21

41

20

Morava

střední

23

35

18

15-17

Nemám jasný názor

41

16

18-20

Nedůležité

39

22

žena

Čechy

Spíše nedůležité

20

všichni studenti

muž

Důležité

6

6

8 14

8 13

35. Cestování a pobyt v zahraničí jsou pro mě (zakroužkujte):

Jazykové znalosti Dnešní mladí lidé nemají problém se domluvit mimo svou zemi. Pouze 2 % deklarují, že se nedomluví jinak než česky nebo slovensky. 60 % studentů se domluví jedním cizím jazykem (většinou je to angličtina nebo němčina) a 38 % studentů dvěma nebo více.

Počet jazyků, kterými se domluví:

Jakým jazykem se domluví:

79

Anglicky

31%

44

Německy

60% Španělsky

6% 2% 0

46

1

2

1% 3

4

3

Francouzsky

6

Rusky

8

Jinak (ne česky a slovensky)

10

A. Domluvím se (můžete zakroužkovat více odpovědí):

Život v zahraničí Škála zemí, kde by studenti rádi žili, je velmi široká, obecně však dávají přednost anglofonním zemím, tedy Anglii a USA. Pokud hledáme větší rozdíly v preferencích mezi jednotlivými skupinami studentů, názory dívek a chlapců se liší ve vztahu k USA a Francii; gymnaziální studenti oproti ostatním typům škol více preferují Francii a Anglii. Všichni studenti Anglie

16

16 16

USA

16

18 13 4

8

Francie Španělsko

6

5 6

Itálie

5

4 6

Německo

4

Švýcarsko

4

5 3

Kanada

4

4 4

Austrálie

3

3 4

Nizozemsko

3

Irsko

3

2 3

Slovensko

2

2 3

Novy Zéland

2

2 3

Švédsko

2

Řecko

2

1 2

Finsko

2

1 2

Jiné

47

Chlapci / dívky

3

2

1

21

Gymn. / SOŠ / učiliště

7 5 5 7 5 4 6 5 5 3 5 7 4 2 6 4 2 4 3 4 3 3 3 5 1 2 1 3 3 2 4 1 3 2 2 0 2 3 2 2 1

11

6

5

4

18

25

20 16 13 13 14 19 14

Chlapci Dívky

Gymnázium SOŠ Učiliště 20 20 23

34. Pokud bych měl/a žít v jiném státě, vybrala bych si (doplňte):

Vztah k EU Studenti hodnotí skutečnost, že jsme členy Evropské unie, většinou pozitivně. 59 % hodnotí naše členství kladně, 22 % nemá jasný názor a jen 20 % hodnotí členství ČR v EU záporně. Studenti, kteří vstup do EU hodnotí pozitivně, vyzdvihují jako klady snazší cestování, granty nebo možnost práce v EU. Jako nejčastější důvody negativního vztahu k EU bývá uváděn strach ze ztráty suverenity ČR či odmítání jednotné měny. U studentů, kteří necítí potřebu cestovat do zahraničí, je vztah k EU mnohem rezervovanější než u těch, kteří chtějí poznávat jiné země.

48

Vztah k EU Studenti hodnotí skutečnost, že jsme členy Evropské unie, většinou pozitivně. 59 % hodnotí naše členství kladně, 22 % nemá jasný názor a jen 20 % hodnotí členství ČR v EU záporně. Záporné hodnocení je častější mezi studenty učilišť a studenty, jejichž rodiče mají nižší dosažený stupeň vzdělání.

Velmi kladně všichni studenti

15

žena

14

Spíše záporně

43

18-20

16

43

Čechy

14

střední základní nebo vyučen/a

gymnázium SOŠ učiliště

12

20

6

23

12

7

14 17

21

7

30

13 18

18

5

10

45 37

24

7

52

13

20

6

15

36

17

7

12

48

20

25 8

12

43

13 12

5

14

42

19


22

16

46

14

6

12

45

15


14

45

16

Morava

Záporně

44

muž

15-17

49

Spíše kladně

7 9

3

15 22 25

38. To, že jsme součástí Evropské unie, hodnotím (zakroužkujte):

Vztah k EU Důvodem negativního vztahu k EU je nejčastěji strach ze ztráty suverenity ČR a odmítání jednotné měny. Naopak studenti, kteří vstup do EU hodnotí pozitivně, vyzdvihují jako klady snazší cestování, granty nebo možnost práce v EU. Velký klad, výhoda, přínos pro ČR, nové možnosti

22

Snazší cestování / volný pohyb

20 16

Zlepšení vztahů v Evropě / sjednocení Evropy Jiné Ztráta identity, suverenity Nechce / nesouhlasí se zavedením eura EU diktuje / vykořisťuje / nařizuje zákony / omezuje / pokuty Neví Zdražování ČR je částí celku / začlenění špatná / horší životní úroveň

Možnost práce / stáže v EU

9

Volné / průjezdné / zrušené hranice / Schengen

8

Jiné

8

Zlepšení ekonomické / hospodářské situace

8

Granty / fondy / dotace EU

7

Spolupráce státu

7

29 14 13 10 8

15%

8

22%

8 5

Neví

Velmi kladný

ČR je částí celku / začlenění

6% Záporný

Spíše záporný

Spíše kladný

16

Nechce / nesouhlasí se zavedením eura

15

Špatná / horší životní úroveň Neví EU diktuje / vykořisťuje / nařizuje zákony / omezuje / pokuty Nic to neovlivnilo / nezměnilo

50

43%

34

Ztráta identity, suverenity

7 5

19

Velký klad, výhoda, přínos pro ČR, nové možnosti

14%

Jiné

6

Vztah k EU

Snadnější cestování / volný pohyb

15

Jiné

13 10

Granty / fondy / dotace EU Zlepšení vztahů v Evropě / sjednocení Evropy

9

Volné / průjezdné / zrušené hranice / Schengen

7

Zlepšení ekonomické / hospodářské situace

6

ČR je částí celku / začlenění

6

Podpora od EU

5

Ekonomická / hospodářská pomoc

5

5 4

38. To, že jsme součástí Evropské unie, hodnotím (zakroužkujte):

Vztah k EU U studentů, kteří necítí potřebu cestovat do zahraničí, je vztah k EU mnohem rezervovanější než u těch, kteří chtějí poznávat jiné země.

Hodně důležité

všichni studenti

negativní vztah k EU

pozitivní vztah k EU

51

Důležité

20

Spíše nedůležité

Nedůležité

39

11

23

33

25


10

34

42

9

14

20

8

7

6

35. Cestování a pobyt v zahraničí jsou pro mě (zakroužkujte):

Příloha - dotazník

52

53

54

55

56

leden 2009

Recommend Documents