2013. Z cyklu Děti malují Chlumeček: Agátka Jirásková. Dvouměsíčník farnosti Luže

Leden-únor 1/2013

Z cyklu Děti malují Chlumeček: Agátka Jirásková

84 680,- Kč

Duchovní obnova

Dvouměsíčník farnosti Luže

Opravy 2012

Setkání farnosti

 Básnička

CHLUMEČEK 1/2013

TVÁ PANE LÁSKA Tvá, Pane, láska nám sílu dává, je jako číše vody studené. Má sílu těšit smutnou duši a zvednout tělo zemdlené. Tvá milost, Pane, je nekonečná, své odpuštění znovu dáváš zas. Tvým darem je i milý úsměv těch, kteří žijí vedle nás. Ve víře dáváš nám poznat, Pane, že nejsme sami, s námi přebýváš. Tvé myšlení je o pokoji, má zase smysl život náš. Tvé svaté Slovo nás moudře vede a našim cestám ukazuje směr. Nebývá snadné zaslechnout je ve světě plném různých věr. Co jen je člověk, čím zasloužil si, že, Pane, ty jsi na něj pamětliv? Pochopit nelze, snad jen žasnout, dík budu vzdávat, co jsem živ. (Jan Balcar)

Chlumeček číslo 1/2013 (Leden/únor) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), L. Rumpíková (LR), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Vostrovská (TV). Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.2.2013. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz strana 2

 Úvodník

CHLUMEČEK 1/2013

Kéž bys nikdo neupadl do omylu ztotožňovat mystické tělo Kristovo (církev) s určitým osobním nebo veřejným postojem kteréhokoliv z jeho členů. Kéž bys nikdy nedal podnět k tomu, aby méně vzdělaní lidé upadli do tohoto omylu. Církev je tvoje matka. Proto si jí máš vážit. Je to přece logické, matku ctíme. (Sv. Josemaría Escrivá – Brázda č. 354,356) Milí čtenáři našeho časopisu, je před námi další rok, a tak si můžeme právem položit otázku, co pro nás Bůh připravil v nastávajících dvanácti měsících. Můžeme jistě také říci: Připravil nám to Bůh, anebo s tím nemá nic společného? Tak nám to může připadat, když sledujeme denní tisk, rozhlas nebo televizi nebo když mluvíme s lidmi na ulici či v jiných místech, kde se setkáváme. O Bohu se kromě kostela skoro nikde nemluví. Dnes si lidé asi moc nedovedou představit svátky nebo běžný týden, kde by nebylo volno, víkend. Ale když půjdeme do starého Říma či Řecka, tak tam nebyl žádný den odpočinku, stále se dřelo. Odpočinek si mohli dopřát jen ti, co nemuseli pracovat. Jedinou výjimku v té době tvořil jeden národ, a to byli Židé. Oni vložili do sedmidenního týdne jeden den odpočinku – šabat.1) Byl to den nejen odpočinku, ale především vděčnosti Pánu Bohu. Připomínal Židům, že práce není všechno. Křesťané převzali tuto tradici s tím, že jej přesunuli na neděli. V ten den byl objeven prázdný hrob a Ježíš vstal z mrtvých. A při těchto setkáních se křesťané učili být spolu a modlili se. Společenství tohoto lidu má své počátky už ve Starém, ale i v Novém zákoně - takové setkávání je nazýváno církví. Sv. Pavel ve svém listu do Korintu (1Kor.12,12...) se nezdráhá církev nazvat tělem Kristovým. V období středověku se začal užívat výraz pro církev mystické tělo, což chce naznačit myšlenku, že se nejedná jen o lidské dílo. Dnes má dost lidí problém, když se mluví o církvi, např. s navrácením majetku. Důvody jsou různé. Dnes je především potřeba budovat společenství. Mnoho lidí jde raději i o svátcích pracovat a mnohé obchody v Česku jsou otevřené skoro nepřetržitě. Proč se nedokážeme nebo nechceme zastavit a nabrat dech? Jaká radost zavládla v Římské říši v r. 321, když císař Konstantin stanovil, že neděle je dnem odpočinku. Pokud bychom si mysleli, že se křesťané předtím nescházeli na bohoslužbu, pak bychom se mýlili. Scházeli se večer po skončené práci, aby slavili Kristovo vzkříšení. Scházeli by se křesťané také dnes, pokud by byla neděle formálně zrušena? Je to otázka, jak by to dopadlo. Odpovědět si musí každý sám za sebe. Na rovině lidských společenství se všeobecně potkávají mezi sebou ti, kdo mají více či měně něco společného. Sportovci se druží se sportovci, hudebníci s hudebníky atd., přičemž ostatní bývají vyloučeni. V kostele tomu tak není, tam jsou různí lidé, co do stáří, vzdělání, společenského postavení nebo i morálních kvalit, vztahu k Bohu - církev je prostě otevřena naprosto všem lidem. Za Hospodinem může přijít jakýkoliv větší či menší hříšník. Před osmnácti lety (v jaroměřské farnosti) se mi dokonce stalo, že mi jeden muž s jakousi radostí řekl: „Pane faráři, nechtěl jsem už žít... a to, že sem dozadu do kostela občas chodím, mě vlastně zachránilo“.

strana 3

 Stavební aktivity

CHLUMEČEK 1/2013

Zdaleka netušíme, jak velké problémy lidé mají. Kam jinam mohou přijít než právě k Hospodinu? Kdo jiný ví, jak to řešit, než On? Sv. Pavel používá obrazného vyjádření - mluví o těle, když mluví o církvi. V těle má každý úd svůj úkol, nejsme stejní. Každý máme jiné schopnosti či nadání. Když říkáme, že církev je tělem Kristovým, tak tvrdíme, že všichni v ní mají své místo a to díky spojení s Kristem. Pokud jsme s Kristem spojeni (je nám to dáno křtem), pak máme tajemným způsobem účast na jednotě tří božských osob, na životě Svaté Trojice. Příčinou problému s přijetím církve jako božího lidu, jak ji nazval II. vatikánský koncil, je to, že tam jsou lidé chybující s malými či velkými hříchy. Pro Židy bylo pohoršením slabost Kristovy lidské přirozenosti, odsoudili ho, že „ze sebe dělal Boha“ (Jan 10,33), a v jeho případě šlo o lidství čisté a neposkvrněné, vždyť konal zázraky! Církev je plná chyb, patří do ní hříšníci, je to logické. Lidé tam ale přicházejí, protože v sobě ukrývá sílu očistit všechny, kteří po tom opravdu touží. V tom je její tajemství i stálá aktuálnost i přes kritiku a značné nepochopení, když zaznívají např. slova: „Jak to, že ten či onem byl také v kostele?“ Církev nebyla založena pro svaté, ale pro hříšníky. Kristus nakonec zachraňuje ty, kdo volají o pomoc, zatímco „dokonalí“ žijí v představách své samospasitelnosti. Objevit význam a poslání církve je dnes stále více aktuální. Váš otec Josef 1) Noter Wolf – Andělé v Kurzu

STAVEBNÍ AKTIVITY FARNOSTI ZA ROK 2012 Stavební aktivity v naši farnosti můžeme rozdělit na ty již realizované a na připravované, které souvisejí s naším výhledem oprav církevních objektů. Mezi ty úspěšně dokončené a mnohými z Vás užívané patří Bezbariérové zpřístupnění chrámu Panny Marie na Chlumku. Kromě výtahu se uvnitř kostela provedla i zádveřní stěna s audiovizuálním zařízením k promítání filmů o našem poutním místě a městu Luže. Partnery této akce byla Hamzova odborná léčebna a Město Luže. Realizace proběhla od srpna 2011 do června 2012, tedy v době trvání 11 měsíců a za účasti otce biskupa Jana Vokála byla zprovozněna posvěcením výtahu. Celá stavba v konečném vyúčtování za léta 2011-2012 představovala náklad cca 8,5 mil. Kč, přičemž dotace Evropského fondu regionálního rozvoje ROP Severovýchod a státního příspěvku dohromady činila cca 7,6 mil. Kč a zbytek ve výši 900 tis. Kč připadl na farnost Luže. Další viditelnou akcí je pokračování Opravy balustrád kolem kostela na Chlumku, která se provádí a financuje z Programu záchrany architektonického dědictví. Letos se tady udělala část dlažby v rozsahu, který umožňuje přístup i k západnímu bočnímu vchodu. Prostavělo se zde 490 tis. Kč, z toho dotace činila 420 tis. Kč, zbytek 70 tis. Kč je naše spoluúčast. Mezi stavební aktivity patří také opravy kostelů po přírodních událostech jako je sníh a vichřice a to ve Voleticích a Jenišovicích v celkové hodnotě 31 tis. Kč, z čehož pojišťovny uhradily 21 tis. Kč. strana 4

 Stavební aktivity

CHLUMEČEK 1/2013

A nyní něco o stavebních aktivitách, které nejsou zatím vidět, tj. těch dokončovaných a připravovaných v písemné podobě v projektech či restaurátorských záměrech. Dokončila se dokladově obnova interiéru poutního chrámu Panny Marie na Chlumku a na základě závěrečné zprávy jsme teprve v říjnu t.r. obdrželi tzv. zádržné v podobě 5% z celkových nákladů. Tyto prostředky, které se mohou zdát značné při 20 mil. stavbě, se začnou od příštího roku používat na tzv. udržitelnost hotového projektu, což byla jedna z podmínek Norských fondů. Totiž každým rokem po dobu 10 let musíme v rámci této udržitelnosti jako farnost skládat na zvláštní účet cca 240 tis. Kč, což za 10 let bude činit 2,4 mil. korun. Potom, pokud je nevyčerpáme na potřebné opravy díla hrazeného z Norských fondů, si je můžeme vzít a libovolně použít, nebo případným sponzorům vrátit. Protože výše těchto ukládaných peněz převyšuje naše příjmové možnosti za současné potřeby dalších připravovaných oprav jiných církevních objektů, vynakládáme velké úsilí ve shánění sponzorů, kteří by měli volné prostředky, momentálně je nepotřebovali, mohli je na určitou dobu uložit na účet Chlumečku a potom si je zase vzít zpět. O nic nepřijdou a nám by velmi pomohli. Mezi připravované stavební akce, které bychom chtěli uplatnit do připravovaných Norských fondů (mají být, dle informací, vyhlášeny začátkem roku, tedy zanedlouho), patří do této oblasti Dokončení obnovy interiéru poutního chrámu Panny Marie na Chlumku, což zahrnuje např. restaurování všech bočních oltářů, zpovědnic, zbývajících obrazů atd. a k tomu bychom chtěli opravit fasádu kostela se všemi kamennými portály, vše v celkové hodnotě přesahující 25 mil. Kč. Projekt, který byl zpracován, zaplatil Kraj Pardubice v hodnotě cca 160 tis. Kč. Realizaci počítáme v letech 2014-15. Do stejného fondu, tedy Norského, připravujeme opravu kostela sv. Bartoloměje včetně nového stropu. Celkové náklady na opravu tohoto kostela se zatím odhadují na cca 17,5 mil. Kč, z čehož jenom projekt má stát 700 tis. Kč. V rámci přípravy této opravy se provedly restaurátorské průzkumy výmalby, vnitřního mobiliáře a varhan a to vše jako podklad pro zpracování projektu. Realizaci uvažujeme podle termínů Norských fondů v letech 2014-15. Závěrem bych chtěl říci, že všechny tyto naše stavební plány vycházejí z potřeb farnosti starat se o svěřený majetek zanechaný zde našimi předky, který ve výsledné podobě patří do oblasti evangelizace pro naše poutníky a spoluobčany. Že budou tyto plány finančně náročné, nemusím zdůrazňovat. A proto Vás už nyní prosím o podporu v modlitbách a ve štědrosti Vašich darů. Bůh nám pomáhej v dalším díle! (P. Josef Hubálek, Petr Tesař st.) strana 5

 Otázky a odpovědi

CHLUMEČEK 1/2013

OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Kompendium katechismu katolické církve 167. Je i místní církev katolická? Každá místní církev je katolická (a to diecéze a eparchie) vytvořená společenstvím křesťanů, kteří jsou ve společenství víry a svátostí se svým biskupem, posvěceným v apoštolské posloupnosti a spojeným s římskou církví, která „předsedá v lásce“ (sv. Ignác z Antiochie). 168. Kdo patří do katolické církve? Všichni lidé různým způsobem patří nebo jsou zaměřeni na katolickou jednotu Božího lidu. Plně je začleněn do katolické církve ten, kdo má Kristova Ducha a je s ní spojen pouty vyznání víry, svátostí, církevního vedení a společenství. Pokřtění, kteří plně neuskutečňují tuto katolickou jednotu, jsou v jistém, i když nedokonalém společenství katolické církve. 169. Jaký je vztah katolické církve k hebrejskému lidu? Katolická církev rozeznává svůj vztah k hebrejskému lidu ve faktu, že Bůh vyvolil tento lid přede všemi, aby přijal jeho Slovo. Hebrejskému lidu patří „přijetí za syny, Bůh s nimi bydlel, uzavřel s nimi smlouvu, dal jim zákonodárství, bohoslužbu i zaslíbení. Jejich předkové jsou praotci a od nich podle lidské přirozenosti pochází i Kristus“ (Řím 9,5). Na rozdíl od jiných nekřesťanských náboženství hebrejská víra je již odpovědí na zjevení Boha ve Staré Úmluvě. 170. Jaké je spojení katolické církve s nekřesťanskými náboženstvími? Pouto přátelství je dáno společným původem a cílem lidského pokolení. Katolická církev uznává, že to, co je dobré a pravdivé v jiných náboženstvích, pochází od Boha, je paprskem jeho pravdy a může to připravovat k přijetí evangelia a pobádat k jednotě lidstva v Kristově církvi. 171. Co znamená tvrzení: „Mimo církev není spásy“? To znamená, že každá spása pochází od Krista-Hlavy skrze církev, která je jeho tělem. Proto nemohou být spaseni ti, kteří, znajíce církev jako založenou Kristem a nutnou ke spáse, do ní nevstoupí a nevytrvají v ní. Zároveň díky Kristu a jeho církvi mohou dosáhnout věčné spásy ti, kteří bez své viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, ale upřímně hledají Boha a plní pod vlivem milostí jeho vůli, poznávanou skrze příkazy svědomí. 172. Proč musí církev hlásat evangelium celému světu? Protože Kristus přikázal: „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19). Tento misionářský příkaz Pána má svůj pramen ve věčné lásce Boha, který poslal svého Syna a svého Ducha, protože „chce, aby se všichni lidé zachránili a došli poznání pravdy“ (1 Tim 2,4). 173. Jakým způsobem je církev misionářská? Církev vedená Duchem svatým pokračuje během dějin v poslání samého Krista. Křesťané tedy mají všem svobodně hlásat Radostnou zvěst, kterou přinesl Kristus, tím že ho následují na jeho cestě ochotni také obětovat se až k mučednictví. (Pokračování příště) strana 6

 Svatí a jejich atributy

CHLUMEČEK 1/2013

SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY Sv. Severin, 8.1. Přišel hlásat evangelium do údolí Dunaje v bouřlivém údobí častých nájezdů. Postil se a chodil v žíněném oděvu, bos i za mrazu, spal na holé zemi a přebýval v chatrné poustevně. Slovem i příkladem učil křesťanské lásce. S radostí pomáhal chudým a zmírňoval utrpení četným vězňům. Přičiňoval se o vzájemné výměny zajatců. Byla mu nabízena biskupská hodnost, ale ve své pokoře ji nepřijal. Jeho svatost přitahovala i pohany a bludaře z řad barbarů. Založil několik klášterů a v nich se pod jeho vedením vytvářela duchovní armáda, silnější a věrnější než vojska nájezdníků. Je nazýván apoštolem Norika a Panonie. Zemřel kolem roku 482. Patron Bavorska, zajatců, vinařů, tkalců opratí a lněného plátna. Atributy: Křížek a zobrazení kazatele, oděv mnicha, někdy vyobrazen i jako opat nesoucí kostel. Sv. Gilbert, 4.2. Narodil se asi roku 1085 v Sempringhamu v Anglii jako syn rytíře. Vystudoval v Paříži, kde se seznámil se sv. Bernardem. Po návratu se stal farářem ve svém rodišti. V roce 1131 založil jako jediný Angličan nový řeholní řád. Na rodinném statku vytvořil komunitu mladých žen své farnosti s benediktinskými řeholními pravidly. Připojením laických bratrů vznikl druhý dům a došlo ke zřízení augustiniánů kanovníků. V rozrůstajícím se řádu byly propojeny mužské a ženské kláštery. Členové se nazývali gilbertini a hlavním představeným byl Gilbert. K domům kanovníků byly připojovány špitály i pro malomocné, chudobince a sirotčince. Gilbert žil velmi odříkavě a v příkladné zbožnosti. Do vězení se dostal pro obvinění, že Tomáši Becketovi poskytl pomoc na útěku před Jindřichem II. Asi pro nedostatek důkazů byl nakonec propuštěn, i když opak odmítl odpřísáhnout. Také byl pomluven laickými bratry, ale věc byla dořešena v Římě v jeho prospěch. Ve stáří žil jako prostý člen řádu a dožil se více jak sta let. Zemřel roku 1189. Již v roce 1202 byl svatořečen papežem Inocencem III. (PFJ) strana 7

Gedeon

CHLUMEČEK 1/2013

GEDEON KRITIKA (Sd 8, 4-21) Epizoda o pronásledovaných králích Zebachovi a Salmunovi je pravděpodobně převzata z jiného pramene, než předchozí text. Aby se redaktor porovnal s rozporem o smrti Orba a Zéba, pozměnil pravděpodobně jejich jména na Zebacha a Salmóna. Na adresu obyvatel Sukótu a Penúelu je možné říci, že se vstřícnost a prozíravost vyplatí víc než obojetné vyčkávání. Nebezpečí, které představují hladoví vojáci, známe z příběhu o Davidovi a Abígajile (1 Sam 25, 242). Poručil svému prvorozenému synu Jeterovi: „Vstaň a zabij je!“ Ale mládenec nevytasil meč, protože se bál, byl to ještě chlapec. Tu řekli Zebach a Salmuna: „Vstaň sám a zasaď nám úder, vždyť jaký muž, taková jeho síla.“ Gedeón tedy vstal a zabil Zebacha a Salmunu (Sd 8, 20-21). Jak jsem se zmínil výše, Gedeón byl bázlivý, vnitřně nejistý člověk. Proměnili ho ale dvě skutečnosti. Za prvé válka, která všechny muže učí rozhodnosti, za druhé určité zrcadlení charakterových vlastností v synu. Platí na obě strany: otec se vidí v synovi jako v zrcadle a syn se poznává v otcově příkladu. V dnešní době jsou mnozí otcové nepřítomní nebo jsou bezpříkladné bačkory a sobečtí trubci. Přál bych jim, aby byli svým dětem nejen živiteli, ale i vzory. EFÓD (Sd 8, 22-28) Komentáře, které jsem otevřel, jsou k tomuto úryvku sporé. Tento efód nebyl pravděpodobně součástí kněžského roucha jako na jiných místech (např. 1 Sam 22, 18), ale nějaký odlišný předmět kultu. Gedeón měl možná dobrou ideu. Efód představoval symbol Hospodinovy vlády. Ale jednoduchý Boží lid si to přebral po svém. Nedodržení přikázání desatera o nezobrazování si Boha vedl k nové modloslužbě. Do svatyně v Ofře, kam „za ním chodil smilnit celý Izrael, takže se stal Gedeónovi i jeho domu léčkou“ (Sd 8, 27). Pokud bych měl hledat srovnání s přítomností, pak bych kriticky zhodnotil některé aspekty lidové zbožnosti. Někdy můžeme i my zabsolutizovat to, co je relativní. Tak například jsem poznal křesťany, kteří se dovolávali přímluvy nejprve sv. Františka a sv. Rity, poté padre Pia a Matky Boží, když ani to nezabralo, tak malého Ježíška ležícího v jeslích na slámě. A kde je jediný přímluvce a prostředník? Kde je Bůh Otec a Duch – dárce darů? Nebo jiný příklad: Navštívil jsem kostel, ve kterém byly na čelní stěně tři symboly: ukřižovaný Kristus, svatostánek a uprostřed socha Matky Boží. Že svatostánek je na boku, bych ještě pochopil, ale proč není kříž v centrální ose onoho liturgického prostoru? Že by Maria hrála v dějinách spásy centrální roli? Možná, že jsem detailista, ale proč v sobě nepěstovat citlivost na symboliku liturgického prostoru. Vyjadřuje přece i teologickou myšlenku. Přemýšlejme, zda kvůli nebezpečí modloslužby přikázání nezobrazovat Boha (Ex 20, 4-5) nemělo něco do sebe. strana 8

Gedeon

CHLUMEČEK 1/2013

RODINA (Sd 8, 29-35) „Za dnů Gedeónových žila země v míru po čtyřicet let.“ (Sd 8, 28). Číslo čtyřicet symbolizuje období přechodu. Gedeónova vláda je pouze přechodná. Izrael bude muset čekat ještě dlouho na královské pokolení, které bude mít přesah věčnosti: „Řekls: ,Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.‘“ (Žl 89, 4-5). Nedozvídáme se, komu připadlo po Gedeónově smrti vladařské žezlo. Snad všem sedmdesáti synům? Asi ano. Můžeme předpokládat, že došlo k politickému chaosu, který je předpokladem k uvolnění lpění na monotheismu. Situace využil syn otrokyně Abímelek. Jméno Abímelek znamená „můj otec je král“. Lze spekulovat, že se narodil v době, kdy už Gedeón vládl. Abímelek po smrti svého otce vznáší oprávněný nárok na trůn. On by měl být přeci podle jména „pravý král“. Neslavně končí tříletá vláda tohoto bratrovraha. Vzplanulo povstání a při obléhání města Tebes „hodila nějaká žena Abímelekovi na hlavu mlýnský kámen a prorazila mu lebku. Rychle zavolal svého zbrojnoše a poručil mu: ,Vytas meč a usmrť mě, ať o mně neříkají: Zabila ho žena!‘ Mládenec jej tedy probodl a on zemřel.“ (Sd 9, 53-54). Boží mlýn mele pomalu, ale jistě. Ve městě Tebes mlela na něm bezejmenná žena obilí, aby nasytila své syny. Propukla válka, synové odešli bojovat, obilí došlo, neboť nebyl nikdo, kdy by je sklidil. Žena vzala vrchní kámen a ukončila krveprolití tím, že ho hodila na hlavu vůdci. Tato bezejmenná žena se tak stala předobrazem Matky Boží, která Nepříteli (srov. Gen 3, 15) rozdupala hlavu. Maria, oroduj za nás, za své děti! ZÁVĚR Tu Gedeón shledal, že to byl Hospodinův posel, a zvolal: „Běda mi, Panovníku Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova posla tváří v tvář!“ Hospodin jej však uklidnil: „Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš.“ I vybudoval tam Gedeón Hospodinu oltář a nazval jej: „Hospodin je pokoj.“ Je v abíezerské Ofře až dodnes. (Sd 6, 22-24). Co je plodem setkání s Hospodinem? V prvním okamžiku bázeň. Ten, kdo je přítomen Božímu jednání, kdo spatří byť odlesk jeho slávy, kdo se prstem dotkne lemu jeho roucha, zůstává ohromen. Bůh však mluví v jemném vánku. „Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí“ (Mt 12, 20). Svým hlasem přináší pokoj „ne jaký dává svět“ (Jan 14, 26). Odpovědí člověka na nabídku pokoje je odklon od jiných bůžků a model a přilnutí k pravému, živému Bohu. Odpovědí je oběť díkůvzdání na Hospodinově oltáři: „Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem.“ (Žl 116, 12-14). A my víme, jaký je to oltář, jaká je to oběť, jaký kněz stojí před oltářem a přimlouvá se za nás u Boha Otce. Pokoj nad pomyšlení ať zůstává se všemi nyní i na věky! (Z knihy P. Šabaka: Gedeon, konec seriálu) strana 9

Vyslyšené prosby

CHLUMEČEK 1/2013

Náš chrám je zasvěcen Panně Marii Pomocnici. Jistě mnozí z vás zakusili Její pomoc na vlastní kůži. V této rubrice Vyslyšené prosby rádi zveřejníme váš příběh (samozřejmě anonymně) pro povzbuzení nás, kteří se k Ní utíkáme, a na oslavu Toho, který veliké věci činí.

VĚŘIT Není tomu tak dávno, co jsem si myslela, že se mne tato problematika vzhledem k mému věku dlouho týkat nebude. Ale nemoci nechodí po horách, nýbrž po lidech. Musím říct, že moje modlitby se stejným textem trvaly skoro tři roky. Tak dlouho mi všichni doktoři tvrdili, že jsem zdravá a pokud není něco v pořádku, že to jsou jen moje pocity. Jenomže já jsem přestávala mluvit. Nejprve výslovnost vázla po delším hovoru, později jsem zvládla říct jen dvě tři slova. Nemohla jsem se najíst, protože se mi špatně polykalo, jazyk byl často jako dřevěný, přestala jsem dovírat oči a celková únava byla čím dál větší. Později se mi začalo i špatně dýchat. To už šlo do tuhého. Vypadalo to, jako by Boha už konečně omrzelo poslouchat moje neustále stejné prosby, které byly v tuto dobu už mnohem naléhavější, a začal jednat. Konečně mi poslal do cesty doktora, který mne ujistil, že moje problémy nejsou mé pocity, ale že jsem nemocná. Následovalo velké vyšetřování, prošla jsem snad všechna vyšetření, která existují, přes CT, magnetickou rezonanci po EMG. Po dvou měsících mi byla konečně nasazena léčba a byla mi představena moje „kamarádka“, která mě neopustí do konce života – myastenia gravis, autoimunitní onemocnění, které způsobuje poruchu nervosvalového přenosu. V mém případě jsem měla již zasaženo všechno příčně pruhované svalstvo, lepší zpráva byla, že srdce snad zasaženo není. V českém jazyce řečeno, v dětství máme v těle brzlík, který musí v období dospívání zakrnět, jenomže u asi 2000 lidí v ČR se místo zakrnění začne vyvíjet a pak při nějaké příležitosti začne pracovat. U mne byl spouštěčem porod prvního dítěte a následná viróza. Brzlík začal vytvářet protilátky, které ve svalech ucpávají cesty, kudy se dovnitř dostává výživa a hlavně informace z mozku, takže se daná svalová partie náhle chová, jako by ochrnula. Jakmile se protilátka „uhne“, sval znovu pracuje, jak má. Největší problém ale je, když jen na krátkou dobu ochrnou dýchací svaly. Na tuto nemoc nezná současná medicína přímou léčbu, ale naštěstí se před asi dvaceti lety začal této nemoci věnovat jeden neurolog z Prahy. V současnosti existuje jedna jediná ordinace pro myasteniky, a to v Praze. Většina lidí řekne, že nemocného člověka chápe, že s ním soucítí, ale teď už vím, že to nejde. Že nejde si tuto situaci představit, do ní se člověk musí dostat, aby věděl, jaké to je. Nasazování léčby je velmi náročné a musí být realizováno v nemocnici pod lékařským dohledem. Málokdo si dokáže představit, jaké to je, ležet v posteli, koukat do stropu a být připraven na to, že je to třeba poslední den tady. Že kdybych právě teď zemřela, že si ze mě můj čtyřletý syn bude pamatovat tak akorát nějaký pěkný pocit a dvouletá dcerka si mě pamatovat nebude vůbec. Tyto chvíle jsou pak takovým dobrým testem, jak zjistit, zda je „můj dům postavený na skále, nebo na písku“. strana 10

Vyslyšené prosby

CHLUMEČEK 1/2013

Sama jsem nechápala, co ještě dokážu zvládnout. Je pravda, že mě obrovským způsobem podporoval a podporuje můj manžel, pro kterého to celé není také vůbec jednoduché. A velikánskou motivací pro mě jsou také moje děti. Celá situace nás neuvěřitelným způsobem semkla. Tak nic nevzdávám, v modlitbách neustávám, moji blízcí prý také ne. Teď momentálně jsem po operaci, kdy mi byl brzlík vyoperován. Stále mám každý den hrst léků v čele s Prednisonem, abych se mohla pohybovat a fungovat v rámci možností. Ale k tomu mám naději, že to možná bude lepší. A to tak, že by mi během dalších let mohly být vysazeny prášky, které mají hromadu vedlejších účinků a z druhé strany mi pomalu nalomují zdraví jiným způsobem. Že možná dojde k vymizení klinických příznaků. Tato nemoc se nikdy nevyléčí, ale třeba se dostane pod kontrolu. Už nikdy nebudu moct závodit na kole jako dřív a hrát 2. florbalovou ligu, jak jsem chtěla, ale vypadá to, že neskončím ve třiceti na invalidním důchodu, ale že se budu moct vrátit i do práce. A hlavně že tu budu moct být ještě nějaký čas se svými nejmilovanějšími, s manželem a dětmi. Jak s oblibou říká moje pani doktorka, tato nemoc sama o sobě neubírá na délce života, jen na kvalitě. A závěrem? Proste, bude Vám dáno. Ale musíte u toho i věřit. Věřit, že všechno má svůj smysl a ať to dopadne jakkoli, že je to v Boží režii a Bůh je dobrý režisér. Já musím říct, že to byla suprová zkouška, která mě hodně posílila. Díky Bohu za ní. A jinak doufám, že nebude mít pokračování. (bývalá farnice)

KŘTINY 28.12.2012

O Vánocích jsme oslavovali nejen narození Ježíška, ale i Alžběty Anastázie Remešové. Gratulujeme!

strana 11

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 1/2013

JINÁ DOBA, STEJNÝ OSUD T. G. MASARYK A VÁCLAV HAVEL Jan Bauer „Dobrého je v řádu světa víc, ale to zlé člověk cítí silněji“. (T.G.Masaryk) „Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí“. (Václav Havel) Autor Jan Bauer (nar. 1945) má na svém kontě více než stovku knih žánru literatury faktu, detektivek a historických románů. Podílel se na desetidílných Toulkách minulostí světa. V současné době žije a pracuje na samotě v jižních Čechách. V této knize předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Ten první – T.G.Masaryk vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor tyto dva velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filosofy, vlastence, ukazuje, jaký měli vztah k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státnosti vložili to nejcennější – svobodu a demokracii. Václav Havel zemřel 11. prosince 2011 ve své chalupě u Trutnova a jeho nástupce Václav Klaus o něm při smutečním rozloučení uvedl: „Jeho osobnost, jméno a dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí“. „Dějinný Masaryk poroste, pokud národ československý bude mít štěstí a úkol žít a tvořit své vlastní dějiny…, duch, duše, člověk, osobnost… to nesmírně lidské, co smrtí nezaniká….“. To napsal Karel Čapek o Masarykovi v den jeho smrti 14. září 1937. „Když se poprvé objevil nápad, že bych měl kandidovat na funkci prezidenta republiky, považoval jsem to jen za absurdní žert: já, který byl po celý život v konfrontaci s mocí, který jsem ani na okamžik nechtěl zastávat žádnou politickou funkci, který jsem si vždy zakládal na své naprosté nezávislosti a který nemám zálibu v čemkoli vážném, příliš slavnostním, příliš oficiálním, se mám stát náhle státním funkcionářem, a navíc tím nejvyšším!“ To napsal Václav Havel v úvodu své knihy. Havlův nástupce Václav Klaus při jeho pohřbu 23.12.2011 uvedl: „Václav Havel se stal symbolem novodobého československého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země.“ Bylo to více než zajímavé čtení. Knížka je útlá, o to více nabitá myšlenkami. Když vidím náladu ve společnosti a vzrůstající preference komunistů, běhá mi mráz po zádech. Je tak snadné zapomenout na hrůznou minulost, soustředit se na tzv. „salámovou politiku“ nebo jen na „chléb a hry“? strana 12

 Ohlasy – Rok víry

CHLUMEČEK 1/2013

Nechat stranou všechny ideály demokracie, žít na dluh s vědomím, „že po nás třeba potopa“? Jak jen můžeme! Se smrtí Václava Havla jakoby pro mě umřela velká část demokracie, spolu s ním jsme snad i pohřbili svoje ideály. Je to někdy těžké. Dívat se s klidnou tváří vstříc přísným škrtům a reformám. Sami máme hypotéku na malý byt v centru města a 3-měsíční holčičku. Záleží nám samozřejmě na její budoucnosti a na tom, v jakém světě bude vlastně žít. Zatím to nevypadá moc ideálně. O jaké době ale můžeme říct, že by byla ideální? Naše generace již nepamatuje žádnou válku a žijeme si stále dost nad poměry, i když jsme si navykli neustále na něco reptat. Záleží na nás samotných, jaký život vytvoříme pro budoucí generaci, zda budeme stát při zdi a budeme se bát zariskovat a hledat jenom vlastní prospěch. Ale ono nejde jenom o nás. To asi více chápe ten, kdo sám má děti, přeje si pro ně vytvořit lepší svět. Teď mne napadá zvláštní shoda – Masaryk ani Havel neměli vlastní děti. Přesto měli veliké ideály a snažili se je prosazovat, věřili v dobro, co je v každém člověku. Tak na to nezapomínejme. (Lenka Rumpíková)

A OPĚT DALŠÍ VZÁCNÉ TÉMA Již po několikáté svatý otec poskytuje do vínku nového roku zajímavý námět k zamyšlení. Tentokrát to je víra. Pro nás věřící je to jistě vhodná připomínka, abychom dle svého vztahu k Boží jistotě se ještě více snažili utvrzovat svůj osobní postoj k těmto vyšším hodnotám. Buďme vděčni dobrým rodičům, kteří nás křtem svatým uvedli do společenství svaté víry a postupně, když jsme prvně drmolili modlitbu Páně, a dále pak jsme měli štěstí i v tom, co jsme získali v neomezovaných hodinách náboženské výuky, což nám svědomítě předávali katecheté nebo mnozí kněží. Než to vše došlo k nešťastné devastaci člověka, prodělali jsme i několik hodnotných setkání v Hradci Králové, což hlavně mělo vliv na moje mladá léta. A tak i když jsem později podstoupil nechutné ponižování, nástrahy i nátlak kvůli víře, děkuji znovu svým rodičům, že i když jsem v mnohém taky klopýtal, že jsem obstál. Žel mi chyběl někdy i střízlivý pohled, který jsem odhaloval postupem let na mnohé nepříjemné momenty. Promiň mi, milý čtenáři, že jsem se zamyslel trochu sám nad sebou, ale to bychom měli tak trochu všichni, abychom si ulevili od všeho toho, co tíží naši duši. Takový je život a tak buďme šťastni, že můžeme žít v tomto krásném společenství. Kéž nám to bude dopřáno i v tomto nynějším roku víry. Redakční radě i čtenářům přeji pevné vykročení do budoucího času, zdravíčko, rodinnou pohodu a hojně užitečných náplní oblíbeného časopisu. A potom Prozřetelnost, té ať svěřujete Vaše kroky. V úctě Váš čtenář a dopisovatel, co Vám tolik fandí. Přeji vše dobré! (Jiří Mikan) strana 13

 Ohlasy – Duchovní obnova

CHLUMEČEK 1/2013

DUCHOVNÍ OBNOVA 1. listopadu 2012 zavítal na faru v Luži P. Pavel Tobek, aby nás ve třech přednáškách provedl tématem parusie. P. Tobek vede duchovní správu farnosti Kutná Hora – Sedlec, dále je spirituál Církevního gymnázia sv. Voršily v Kutné Hoře a okrskový vikář vikariátu Kutnohorsko-poděbradského. Ježíš přišel před dvěma tisíci lety skrytě jako malé dítě. Narodil se prakticky jako bezdomovec ve chlévě. Památkou na jeho první příchod jsou Vánoce. V co opravdu věřili a co měli za úkol první křesťané: a) Ježíš skutečně žil a vstal z mrtvých. b) Úkolem křesťana je hlásat radostnou zvěst (evangelium). c) Křesťan má věřit, že Ježíš přijde ve slávě na konci časů. O parusii se v Bibli mluví několikrát. Nejčastěji v listech sv. Pavla a v evangeliích (jako zloděj v noci, podobenství o deseti pannách). Svatý Pavel nám říká, že máme příchod Ježíše očekávat a bdít. Moderní katolík nepopírá druhý příchod Ježíše Krista, ale jak se na něj připravuje? Vzpomenu si při probuzení, že Ježíš může přijít? Máme nechat promluvit Boha skrze Písmo svaté. P. Jan Uhlíř doporučuje, že má každý křesťan denně kromě nedělí přečíst kapitolu z Nového zákona. Tak by každý přečetl během roku celý NZ. Cílem je nejen číst, ale skutečně se s Bohem setkat. Zásadní částí Bible pojednávající o parusii je Apokalypsa. Dle svatého Jana se již druhý příchod Krista děje. Každý může pojmout Apokalypsu, jako živé slovo pro něj. Jak se nám může podařit předávat víru? Otec Pavel vypráví příběh hluchého člověka, který přijde k městské bráně, kde lidé tančí na hudbu. Jejich kroucení do rytmu mu přijde bláznivé. Nic neslyší. Jak mám předat víru hluchým, aniž bych nebyl v jejich očích bláznem? Jen když sami chceme tančit, můžeme pozvat k tanci druhé a všichni souznít. Proč není v současnosti parusie častým tématem? Dnes dochází k individualizaci víry. Při modlitbě ale máme být ve společenství. Dále je zde teologický problém parusie. Jedná se o budoucnost. Jsou zde psychologické aspekty: obavy z budoucnosti, možné zhoršení ekonomické situace, nižší důchody atd. Myslíme si a jsme přesvědčeni, že lépe již bylo. strana 14

 Ohlasy – Získání odpustků

CHLUMEČEK 1/2013

Máme-li ale v srdci pevně ukotveného Krista, milujeme-li ho, pak přestanou obavy z budoucnosti. Hlavně, že On bude s námi. Jak se aktivně čeká na Ježíšův příchod? Máme se modlit. Sv. Augustin: „Jak se modlíme, tak věříme.“ P. Tobek se ptá: „Proč se modlíme Otče náš, když v okamžiku odchodu z tohoto světa nechceme respektovat Boží vůli? Bůh nás zve, abychom tancovali spolu s Kristem a neotročili zde na Zemi. Jak máme tedy očekávat parusii? Máme poznávat, zamilovat si a prožívat. Dnešní křesťan je neochotný se vzdělávat. To souvisí s touhou po Bohu. Jestliže toužíme poznat, pak poznáme, naučíme se a porozumíme. Takže toto je mé shrnutí tří přednášek P. Pavla Tobka o parusii. (MK)

MOŽNOST ZÍSKÁNÍ ODPUSTKŮ V ROCE VÍRY V návaznosti na dekret Apoštolské Penitenciárie ze dne 14. září 2012 „Specifické úkony zbožnosti vykonávané během Roku víry se obohacují darem svatých odpustků“ Mons. Jan Vokál, diecézní biskup královéhradecký, stanovuje: Poutními místy v Roce víry, kde může věřící pokaždé, navštíví-li je formou pouti, získat plnomocné odpustky, v Královéhradecké diecézi jsou: katedrála Svatého Ducha v H. Králové, arciděkanský kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, poutní a farní kostel P. Marie Pomocné na Chlumku v Luži, poutní kostel Sedmi radostí P. Marie v Malých Svatoňovicích, poutní a farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Neratově, opatský kostel Narození P. Marie v Želivi a farní kostel Nanebevzetí P. Marie v Číhošti a kostel sv. Alfonse v Koclířově u Svitav. K získání odpustků je nutné, aby se zde věřící účastnili nějakého obřadu, a nebo alespoň přiměřený čas strávili v usebrání při zbožné meditaci, kterou zakončí modlitbou Páně, Vyznání víry (v jakékoliv právoplatné formě), invokacemi k P. Marii a eventuelně k svatým apoštolům, co patronům kostela. Dále pokaždé když se zúčastní alespoň třech přednášek o II. vat. Koncilu a o článcích Katechismu katol. církve. Jestliže jeden den svobodně zvolený během Roku víry vykonají se zbožnou úctou návštěvu u křtitelnice nebo jiného místa, kde přijali svátost křtu, a v jakékoliv právoplatné formě obnoví křestní sliby. Svátečnými dny v Roce víry, kdy může věřící na nějakém posvátném místě účastí na slavnostním slavením eucharistie nebo denní modlitbě církve a modlitbou Vyznání víry (v jakékoliv právoplatné formě) získat plnomocné odpustky, v Královéhradecké diecézi jsou: slavnost P. Marie, počaté bez poskvrny dědičného hříchu, slavnost Narození Páně, slavnost Matky Boží P. Marie, slavnost Zmrtvýchvstání Páně, slavnost Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa, patronů Evropy, slavnost Nanebevzetí P. Marie, slavnost Ježíše Krista Krále. K získání odpustků je nutné splnit vždy obvyklé podmínky, totiž kající smýšlení, vykonání platné svaté zpovědi, přistoupení k sv. přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce. Mons. J. Vokál stanovuje den papežského požehnání spojeného s odpustky 19.5.2013 – slavnost Seslání Ducha Svatého, požehnání bude uděleno v katedrále Ducha Sv. v Hradci Králové. Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký strana 15

 Ohlasy – Vánoční setkání farnosti

CHLUMEČEK 1/2013

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ FARNOSTI Asi bych měla napsat jen to, že setkání farníků bylo milé a hezké, se spoustou dobrých chlebíčků, jednohubek a cukroví, že jsme viděli skvělý film, který by měl oživit naši víru, vzbudit touhu žít opravdově s Pánem. Pak spočítat kolik se nás tu sešlo, kdy jsme se zase rozešli... Ano, bylo to hezké, ale je mi po tom setkání nějak smutno. Kde jsou ostatní? Ptám se, kde jsou další farníci? Zdá se mi to slabé. Klidně můžete říct, že jsem tu krátce a že mi nepřísluší cokoli hodnotit. Je to tak, ale já musím. Musím říci, co cítím. Vidím stále stejné tváře a je mi to divné. Je tu určitá roztříštěnost? Proč někteří nechodí? Nemusíme se s určitými lidmi a tak na tato setkání nechceme jít? Žárlíme na některé lidi? Jsou v tom pocity neodpuštění, křivdy? Stále si říkám, proč nepřišel ten, ten, nebo ten... Vidím jednotlivé tváře a kladu si otázku - PROČ NEPŘIŠLI? Něco, nebo někdo jim musí vadit, nebo je to lenost? Uzavíráme se před ostatními a tím se uzavíráme před Bohem!!! Přiznám se, že jsem očekávala, že v době vánoční, kdy je naše radost z narození Ježíška veliká a naše srdce je naplněno jeho láskou, tak že farní společenství se bude chtít sejít a přát si pokoj. My si nedokážeme najít dvě hodinky na to, abychom se sdíleli. Bůh mi dává touhu, aby naše společenství bylo schopné společné modlitby, abychom dokázali chválit, děkovat a prosit jeden za druhého. „Společně chválili Boha a byli všemu lidu milí... s radostí a upřímným srdcem.“ Realita je opravdu jiná. A z toho mi je smutno. Cítím, jak Boha držíme stranou. Moc mi chybí, že při takovém setkání neslyším (kromě pana faráře) nikoho mluvit o Bohu, o Ježíši. Cožpak ON není živý v našich životech? Nemáme žádná svědectví? Neměli bychom se právě vzájemně povzbuzovat ve víře? Ten film, který jsme viděli (bylo to ze setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou), nádherně ukazuje, že víra může být živá pro každého, že Duch Svatý mocně působí v našich životech právě dnes, stále a stále. Jen čeká, až ho vpustíme do svých životů, do svých srdcí! Jaká je má víra, můj vztah k Ježíši? Co dělám pro to, aby se společenství tvořilo a upevňovalo? Jaká je má láska k bližnímu? Dokážu odpouštět? Dokážu odpustit i tomu, kdo mi velmi ublížil? Dokážu odpustit staré křivdy a více je nevzpomínat? Já vidím, jak mnozí z vás věrně a neúnavně slouží, ale společenství je stejně důležité jako služba, nebo ne? Bůh po nás chce, abychom tvořili společenství, vzájemně se přijímali takoví, jací jsme. „Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni." (Kol 3, 12-15). strana 16

 Ohlasy – Vánoční setkání farnosti

CHLUMEČEK 1/2013

Asi stále čekáme, že někdo nás dá více dohromady? Kdo? Jak můžeme čekat od kněze, že nás stmelí, když já sám nemám zájem? Jediný, kdo vytvoří pevné společenství, je Ježíš spolu se mnou a s mými bratry. Některé z vás slyším vzpomínat na kněze, se kterými se v minulosti setkali a litují, že už nejsou s nimi. To je ale strašné. Proč lítost? Neměla by tu být spíše vděčnost, že do mého života vstoupil někdo, skrze něhož jsem zakusil Boží dotek? Pokud tomu tak bylo, měli bychom jít dál a nezůstávat v lítosti stát. Jsou tu jiní a určitě nás potřebují jako my je. Modleme se za kněze, pokud si myslíme, že je v něčem slabý. Musíme jim pomoct a ne je kritizovat. To je moc snadné a děláme to všichni, to by nám šlo. Modlit se za ně, to je naše povinnost! Jsou věci, které za nás žádný kněz, ani sám Pán Bůh nemůže udělat. A to je myslím právě vzájemné přijetí, upřímná snaha a dobrá vůle chtít druhému podat ruku, i když ho „nemusím", obejmout se celým srdcem. A hlavně mít na prvním místě MODLITBU - budovat svůj intimní vztah s Pánem. Modlit se společně s dětmi, předat jim tak svou víru a žehnat všem, všem, všem. Pokud budu upřimně žehnat druhým, požehnání se navrátí zpět ke mě, do mého domu, do mé rodiny. Vůbec to není lehké, ale já si do nového roku moc přeji, aby se nám to aspoň trochu dařilo, abychom k sobě našli cestu. Pokud ji najdeme k sobě, tak jsme našli Boha, Boha živého, který je stále s námi. Modlím se za naše společná setkání plná porozumění a odpouštějící lásky. Modlím se za mnoho křesťanských akcí, kam všichni s radostí přijdeme. Modlím se aby Bůh byl v centru každé vaši rodiny. Modlím se, abychom dokázali být tím světlem, které bude prosvětlovat temnotu dnešního světa. Bůh to od nás očekává, nezraňujme více jeho LÁSKU. Jedno vím a za to děkuji a jsem vděčná - tato farnost dokáže přijímat nové lidi. Dokážete přátelsky přijímat - DÍKY. A ještě slovo, které pro nás Pán má do nového roku : „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl." (Jr 29, 11-14). AMEN. (Šárka Kostelecká)

strana 17

 Ohlasy –Tříkrálová sbírka

CHLUMEČEK 1/2013

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA Celkový výtěžek 84 680,- Kč

Přehled koledování: Č. pokl. 173

Vedoucí skupiny Marie Hálová

166

Lenka Márová

169 171

Antonín Vodvárka Šárka Kostelecká

172

Milan Nekvinda

174 162 167 165 154 155

Petr Jirásko Jan Frencl Petr Tesař ml. Markéta Maršíková Vlasta Voříšková Radka Kasalová Lenka Dostálová Dvořáčková

153 163

Tomáš Tesař

170 151 164 158 168 152 160 157 159 175 178 176 177 182 CELKEM

Martin Jonáš Marie Houdková Karolína Vodvárková Lenka Pochobratská Vašek Bárta Alena Karlišová Táňa Koblížková Petra Brandová Aneta Trojáková Ladislav Suchochleb Tomáš Tesař Karolína Vodvárková Vašek Bárta Marie Hálová

Místo koledování U stadionu, Náměstí Dobrkov, Zářečí, Havlíčkova, Husova, část Jenišovic Košumberk, Léčebna Domanice, Voletice, Srbce Dolská, Hvězdecká, Na Nábřeží, Jeronýmova, Štěnec, Zdislav Radim Hroubovice Bělá Na Výslunní, Kaštánka, K Léčebně Chroustovice, Lhota u Chroustovic Zalažany

Částka 5737

Chroustovice

3484

Komenského, Sv. Čecha, Jiráskova, Poděbradova Lozice Poděčely, Zalažany Hamzova, Družstevní Ostrov Doly, Brdo, Rabouň Mentour Vinary Městec Holešovice, Březovice Mravín Martinice část Jenišovic část Jenišovic Luže

5648 4560 4321 4269 4256 4220 3913 3690 3625 3574

3410 3320 3310 2977 2904 2778 2771 2408 2370 2087 2050 1080 987 911 20 84680

V sobotu 5. ledna 2013, v předvečer svátku Tří králů, proběhla v Luži a okolí již po třinácté celostátní Tříkrálová sbírka. Vybralo se celkem 84 680,- Kč. strana 18

 Ohlasy – Svatba

CHLUMEČEK 1/2013

Moc děkujeme všem koledníkům, vedoucím skupinek a občanům Luže a okolních vesnic za štědré dary na pomoc potřebným. Získané prostředky budou použity na pomůcky pro domácí hospicovou péči, provoz a pořízení dalšího vybavení rodinných center v Luži a Holicích, na podporu sociální služby Sanace rodiny, která se zaměřuje na dlouhodobou odbornou pomoc rodinám ve složité životní situaci. A jako každým rokem věnujeme 10 % na přímou pomoc potřebným lidem v rámci humanitární pomoci v ČR a zahraničí. Děkujeme Vám za Vaši důvěru, pomoc a štědrost! (Mgr. Marie Hubálková, ředitelka Oblastní charity Pardubice)

SVATBA

Marie Horníková a David Frencl si v sobotu 1.9.2012 v 11:30 v chrámu P. Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku řekli své ano. Gratulujeme a přejeme novomanželům, aby jejich životní cesta byla prozářená sluncem lásky vzájemné i té Boží. (redakce) strana 19

 Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 1/2013

♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Vesmírný silvestr 2012/13 Asi od 27. prosince již minulého roku  v diecézním centru života mládeže v Deštném v Orlických horách probíhala jedna z největších každoročních akcí. Průběžně se sem sjížděli mladí z celé republiky, aby společně prožili pár chvil a nakonec oslavili příchod Nového roku. Já sama jsem se tam vypravila ráno 28.12. a nahoru se s krosnou vyšplhala přesně po skončení oběda. Ale nebojte se, dali mi najíst i jako opožděnci. A navíc jsem nedorazila sama, v Hradci Králové jsem se přidala k vesmířanům z Litomyšle a společně jsme nasedli do autobusu z Prahy ve kterém již seděli někteří se stejným cílem. Odpoledne jsme mohli vyslechnout témátko z úst Tomáše Hoffmana, duchovního správce Vesmíru, a pak byly na programu malé aktivitky jako pomoc s výzdobou, úklid, sport, hry, vybalování apod., až do mše svaté v kostele svatého Matouše, který je na kopci poblíž vesmírné chaty. A pak byla večeře a prezentace se spoustou fotografií a vlastních postřehů o Svaté zemi, kterou si připravili P. Filip Foltán a manželé Borůvkovi, kteří tam v říjnu na týden byli. Zakončit společně den nejde jinak než modlitbou a pak jak kdo chce, ale ve 24:00 musí být všude ticho a zhasnuto. Druhého dne jsem se připojila k hudební skupince, která nacvičovala na silvestrovský koncertek, takže z hlavního programu mnoho nevím. Před večeří byla opět mše v Matoušovi a po večeři úžasný koncert Prague Cello Quartet, který zbudil nekonečné ovace. A mnoho z nás si pak zakoupilo jejich CD. Další den byla neděle, proto se šlo na ranní mši dolů do Deštného do kostela Maří Magdalény, a ti kdo nebyli v hudbě, která zatím zkoušela, tak se pak hned vypravili ve skupinkách na misie po okolí do všech stavení, aby pozvali lidi na koncert a popřáli pěkný Nový rok vlastnoručně vyráběnými přáníčky. Po se zájmem očekávaném teplém jídle v 17:00 jsme zase zkoušeli, ale nebojte, večer jsme se s ostatními mohli dívat na velmi silný film s tématickým názvem Misie. A konečně ten silvestrovský den. Dopoledne byla mše v Matouši. Všude probíhali poslední přípravy, chlebíčkovači měli plné ruce práce. Koncert začal v kostele v Deštném v 16:00 a myslím, že se povedl, a ohlas byl také dobrý, vesmírní fanoušci skandovali a i civilní byli velmi nadšení z formy, jakou lze zpracovat vánoční písně. Bylo to opravdu plné radosti. Po koncertě před kostelem každý obdržel nazdobený perníček, aby ho obdaroval hrdinstvím přečkat tam tu zimu. strana 20

 Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 1/2013

My vesmířané jsme zas spěchali nahoru, kde nás čekala v šest hodin první večeře. A v osm začal zábavný program s čísly, která si jednotlivci i skupinky připravili pro pobavení ostatních. Byly to herecké, taneční i pěvecké výkony a všechny si zasloužili potlesk. Pak přišel čas pro zamyšlení se nad uplynulým rokem a nad vyznáním víry, které jsme pak mohli stvrdit svým podpisem. A pak jsme se všichni teple oblékli a šli do Matouše, kde jsme se modlitbami a písněmi rozloučili s rokem 2012, zapěli jsme též s vypjatými hrudníky Svatý Václave a státní Hymnu. A před kostelem jsme dlouho sledovali, jak kolem dokola v údolí vystřelují rachejtle a byl to velkolepý ohňostroj ze všech stran. Ale abychom tam nepřimrzli museli jsme zase do tepla a připili jsme si bílým nebo červeným nebo čajem , podle svého výběru a popřáli si hodně zdaru. Uprostřed sálu byly obložené stoly sladkým, slaným, saláty, chlebíčky a vším možným (tomu se říkalo druhá večeře), byl čas si popovídat, ale i zahnat novoroční kručení břicha. Nakonec se to vše uklidilo a objevilo se volné taneční linoleum. Mohli jste si ovšem trsnout trošku v jiném stylu s šikovnými kytaristy, kteří hráli na přání to, co uměli. A nebo si jen sednout a dál povídat, hrát společenské hry nebo se jít projít pod hvězdnatou novoroční oblohou. Asi o půl čtvrté „došla“ hudba a bylo doporučeno jít spát, ale oficiálně žádná večerka nebyla. Ráno byla zase mše v Deštném a postupně těch 150 lidí odjíždělo, někteří až po obědě, jiní až 2. ledna. Ale určitě někteří z nich přijedou na další chystané akce, jako je třeba Snowboard weekend (18-20.1.), Pololetní prázdniny (31.1.-3.2.), Běžkařský víkend (15.-17.2.), Bible jako živé slovo (8.10.3.) nebo třeba na další z nej akcí kterou jsou Velikonoce (28.3.-1.4.). Více si můžeš zjistit na http://vesmir.signaly.cz/akce.php a můžeš také přijet ;-) Hodně štěstí v novém roce přeje Kája 

strana 21

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2013

Ahoj holky a kluci! Ahoj holky a kluci, určitě jste toho už hodně slyšeli o Třech králích, pojďte si to společně připomenout. Dokresli a vymaluj Tři krále.

Pomoz mudrcům najít správnou cestu za svítící hvězdou, kde najdou malého Ježíše.

strana 22

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2013

Mudrci podstoupili dlouhou a namáhavou cestu, aby se poklonili nově narozenému Ježíši Kristu. My to máme mnohem lehčí, když se chceme setkat s Ježíšem. Nemusíme překonávat hory doly, ale přesto nás jedna překážka občas potkává. Napoví ti luštěnka:

Milé děti, ať přes všechny překážky jsou vaše cestičky v roce 2013 prozářené láskou a radostí, které nám svým narozením přinesl Ježíš Kristus! strana 23

 Informace

CHLUMEČEK 1/2013

INFORMACE  Ekumenické setkání: Čtvrtek 31.1.2013 od 17.00 hodin v modlitebně církve Adventistů sedmého dne v Luži.  Masopustní průvod: Pátek 1.2.2013. DaR Luže zve na pololetní prázdniny na masopustní průvod městem. Vycházíme v 15:00 od rodinného centra. V případě sněhové nadílky se sejdeme na zahradě centra před MŠ. Dopoledne výroba masek a kostýmů, pohádka O koblížkovi v 10:00 a smažení koblížků.  Ples KDU-ČSL: 45. ročník oblíbené společenské události vypukne v sobotu 2.2.2013 ve 20:00 v sokolovně v Luži.  Postní duchovní obnova: Pátek 22.2.2013 – sobota 23.2.2013. Přednáší ThLic. Prokop Brož, Th.D., děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  Sbírka Jeden dárek navíc vynesla 797,- Kč a byla odeslána na účet Papežského misijního díla. Děkujeme všem, kteří přispěli.

STATISTIKA FARNOSTÍ ZA ROK 2012 Rok 2012 Luže Řepníky Jenišovice Celkem

křty 16 1 0 17

svatby 6 0 0 6

Tříkrálová sbírka 5.1.2013

strana 24

pohřby 9 2 0 11