Květen/červen
3/2012 Nová Pastorační rada
Duchovní obnova
Setkání ministrantů
Dubnové koncerty
Kamenování
Z cyklu děti malují Chlumeček: Veronika Tesařová
Dvouměsíčník farnosti Luže
Pán je stále s námi
Básnička
CHLUMEČEK 3/2012
DOBRÁ MÁTI Kostelní vrata dokořán jsou otevřena, s oltářů prý sestoupila Boží žena a někde bloudí po kraji. Odešla prý mezi lidi – zvony bijí na poplach a Boží matku hledají. Hledali ji od ranního šera přes poledne až do večera. Nepoznali ji, jak pospíchala kolem, viděli jen svoje lučiny a pole. Včela, která v chrámu usedla na slzu z voskovice, jistě by jim pověděla více, ale jak přesvědčit ty, kdož vlastní moudrost chválí? Chlapci, co na stráních kozy pásli, prý Boží matku odpoledne našli, dobře se jí vede a je zdráva. Ta dobrá máti pramenů a světla, bez níž by prý ani sedmikráska neodkvetla, dál mezi námi žije – odvěká, se srdcem člověka. (Miloslav Bureš)
Chlumeček číslo 3/2012 (Květen/červen) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), L. Psotová (LP), L. Rumpíková (LR), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Vostrovská (TV). Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.6.2012. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, web: http://www.chlumek.net; e-mail:
[email protected] web dieceze HK: www.diecezehk.cz strana 2
Úvodník
CHLUMEČEK 3/2012
„Cožpak v nás nehořelo srdce, když s námi cestou mluvil, když nám vysvětloval Písma?“ (Lk 24, 31) Milí čtenáři našeho časopisu, v době velikonoční, kterou tradičně slavíme v době, kdy se probouzí jaro k novému životu, se chceme zamyslet nad darem vítězného Krista, a tím je eucharistie. Bl. Jan Pavel II. svůj apoštolský list (vydán roce 2004) začíná slovy „Pane zůstaň s námi.“ Cituje slova dvou učedníků, kteří se vydali do Emauz. Ježíš se jim během cesty snaží vysvětlit, že jeho smrt byla předpovězena ve Starém Zákoně, ale pouhá slova nestačila. Proto říkají: „Zůstaň s námi.“ (Lk 24, 13-35). Neobejdou se bez přítomnosti živé osoby. Zdá se mi, že toto poselství je dnes velmi aktuální, slova nestačí, vztah se může uskutečnit prostřednictvím těla, hlasu, něčeho konkrétního. Eucharistie je darem, je svátostí jeho osobní přítomnosti mezi námi. Eucharistie nás tělesně, tajemným způsobem spojuje s Kristem. Dnes lidé občas řeknou, já se tak dobře modlím na procházce v lese, ale v kostele mi to nejde. Tato slova mnohých lidí, že v lese jsou zbožnější než v kostele, mají v sobě dobré jádro. Člověk musí být zbožný i přírodě, aby mohl být zbožný v kostele na mši sv. Před několika lety jsem četl knihu, která mě velice oslovila, měla název Velká mše. Jinak řečeno, mše života je důležitým předpokladem pro mši, kterou slavíme v církvi. Často si lidé postěžují, že jim účast na mši sv. skoro nic nepřináší. Ale musíme si zde uvědomit, v čem všem může být kořen tohoto problému. Svátosti tady nejsou proto, aby nahradily naší víru, naše obrácení, náš vnitřní souhlas Bohu.1) Na našem poutním místě Chlumku máme z toho důvodu stále před očima Mariinu víru, její odhodlání říci fiat (ano) Bohu. Tento čin naší svobody musí udělat každý sám. Ani v případě malého dítěte nelze nehradit jeho svobodné rozhodnutí - říci Bohu ano a obrátit se na něho. Můžeme a máme druhým lidem pomoci k tomuto kroku svým osobním příkladem. Paul Claudel, francouzský básník v jedné své knize napsal: „Bůh nepřišel, aby nás oslnil svou krásou nebo mocí, jistě to mohl udělat, ale k tomu se nemusel stávat člověkem a žít náš život. On se stal jedním z nás, aby nám mohl nabídnout pomoc, abychom mu porozuměli.“ Eucharistie je plodem Velikonoc, je s nimi spjata. Slova Krista při poslední večeři: „To čiňte na mou památku“, jsou slova jeho závěti, tam ustanovuje novou smlouvu. Díky tomuto daru postupně roste společenství učedníků Páně. Kristus není v této svátosti přítomen rozměrově podle zákonů polohy hmotných těles v prostoru, nýbrž podle zákonů Ducha a Boží existence. Proto nemůžeme říci, že by byl osamocený v kostele, on je stále spojem se svým Otcem a Duchem svatým. A pak je tam také přítomen z lásky a ten, kdo opravdu miluje, není nikdy sám. strana 3
Pastorační rada zvolena
CHLUMEČEK 3/2012
Sv. Pavel ve svých listech mluví o určitých podmínkách pro přijetí tohoto daru Těla Páně. Přijímáme-li Krista musíme si uvědomit, že Kristus není sám. Je Hlavou mystického organismu (Ef 4,15 – 16), jehož údy jsou věřící. A je také Hlavou veškerého lidstva. Kdo tedy přijímá Krista, musí také přijímat jeho bratry a sestry. Kdo se sjednocuje s Kristem, sjednocuje se s jeho bratřími a sestrami. V tomto smyslu je eucharistie školou lásky. Proto Ježíš řekl ta známá slova: „Přinášíš-li svůj dar k oltáři a vzpomeneš si, že tvůj bratr má něco proti tobě, zanech tam svůj dar před oltářem a odejdi se napřed smířit se svým bratrem 2) (sestrou)“ (Mt 5,23 -24). Na samotný závěr chci připomenut, na co bychom neměli nikdy zapomínat. Když slavíme eucharistii, když jsme na mši sv. spolu s knězem, měli bychom pozvedat k Bohu kousek svého světa, ve kterém žijeme, aby mohl být proměněn, aby mohlo být požehnáno vše, co mu předkládáme, proto do toho prostoru přicházíme! Pokud se má něco změnit v našem světě a toužím po změně k lepšímu, pak revoluce musí začínat nejprve u mě, v mém srdci. Být na mši sv. by mělo pro nás znamenat, že právě tam říkám ano vůči většímu životu, další svobodě, ano k obsáhlejší kráse, která přichází zevnitř a nazývá se milostí Krista, který zemřel a zvítězil nad smrtí. A tomuto ano bych měl zůstat věrný také ve svém každodenním životě. Přejme si navzájem, abychom s jeho milostí dovedli spolupracovat a náš život mohl být naplňován radostí a pokojem, se kterými se budeme dělit s dalšími lidmi ve svém okolí. Váš otec Josef 1) K. Rahner – Poslání a milost 2) D. Pecka – světlo a život
PASTORAČNÍ RADA ZVOLENA Pastorační rada pro období 4/2012-4/2016 byla ve smyslu kánonu 517 CICKodexu kanonického práva a stanov Biskupství královéhradeckého o pastorační radě farnosti z 15.11.1999 ustanovena pro farnost Luže a Řepníky. Nově byli jmenováni tito členové, kteří složili dne 1.4.2012 v chrámu P. Marie na Chlumku v Luži slib: Zvolení ve volbách: Pavel Remeš, Tomáš Tesař, Petr Jirásko, Anna Zárubová. Milan Nekvinda. Jmenovaní farářem: František Jirásko (kostelník na Chlumku), Gustav Křížka (kostelník u Bartoloměje), Petr Kyncl (za farnost Řepníky), Marie Hubálková (zástupce Charity). První setkání nově zvolené pastorační rady proběhlo 13.4.2012, podrobný zápis si můžete přečíst na nástěnce na Chlumku. Všichni členové rady děkují voličům za důvěru a budou velice rádi za vaše náměty, připomínky, spolupráci i veškerou pomoc při organizaci činnosti farnosti. Můžete se na nás obracet osobně i mailem na adrese
[email protected]. (Pastorační rada) strana 4
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 3/2012
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Kompendium katechismu katolické církve 138. Jak se nazývá Duch svatý? „Duch svatý“ je vlastní jméno třetí Osoby Nejsvětější Trojice. Ježíš ho také nazývá: Duch Utěšitel (Přímluvce, Zastánce) a Duch pravdy. Nový zákon ho také nazývá: Duch Krista, Pána, Boha, Duch slávy, příslibu. 139. Jakými symboly se Duch svatý představuje? Je jich mnoho: živá voda, která vyvěrá z probodeného Kristova srdce a napájí pokřtěné; pomazání olejem, jež je svátostným znamením biřmování; oheň, který proměňuje vše, čeho se dotkne; mrak, temný nebo zářivý, v němž se zjevuje božská sláva; vkládání rukou, jímž se uděluje Duch, holubice, která sestupuje na Krista a zůstává nad ním při křtu. 140. Co to znamená, že Duch „mluvil skrze proroky“? Výrazem proroci se míní ti, kteří byli inspirovaní Duchem svatým, aby mluvili jménem Boha. Duch přivádí proroctví Starého zákona k naplnění v Kristu, jehož tajemství odhaluje v Novém zákoně. 141. Co koná Duch svatý v Janu Křtiteli? Duch naplňuje Jana Křtitele, posledního z proroků, který je pod jeho působením poslán, „aby připravil Pánu ochotný lid“ (Lk 1,17) a hlásal příchod Krista, Božího Syna: toho, na něhož viděl sestupovat Ducha a na něm zůstávat, „toho, který křtí Duchem svatým“ (Jan 1,33). 142. Jaké je dílo Ducha v Marii? Duch svatý v Marii přivádí k naplnění očekávání a přípravu Starého zákona na příchod Krista. Jedinečným způsobem ji naplňuje milostí a učiní její panenství plodným, aby porodila vtěleného Božího Syna. Udělá z ní Matku „úplného Krista“, to je Ježíše Hlavy a Církve jeho těla. Maria je přítomna mezi Dvanácti v den Letnic, když Duch zahajuje „poslední časy“, tímže veřejně ukáže církev. 143. Jaký je vztah mezi Duchem a Ježíšem Kristem v jeho pozemském poslání? Boží Syn byl pomazáním Ducha posvěcen na Mesiáše ve svém lidství již od Vtělení. Zjevuje ho svým učením a plní příslib daný Otcům; sdílí (komunikuje) jej rodící se církvi, když po svém Zmrtvýchvstání dýchne na apoštoly (Jan 20,22). 144. Co se stane v den Letnic? Padesát dní po zmrtvýchvstání, v den Letnic oslavený Ježíš Kristus vyleje Ducha v hojnosti a jasně ho ukazuje jako božskou Osobu, takže Nejsvětější Trojice je plně zjevena. Poslání Krista a Ducha se stává posláním církve vyslané, aby hlásala a šířila tajemství trinitárního společenství. „Viděli jsme pravé Světlo, přijali jsme nebeského Ducha, našli jsme pravou víru: klanějme se nerozdílné Trojici, protože nás spasila“ (Byzantská liturgie, tropar svatodušních nešpor). (Pokračování příště)
strana 5
Eliáš
CHLUMEČEK 3/2012
ELIÁŠ SVĚTCI, ZEMŘELÍ, OSTATKY 2 Král 13, 20-21 Přiznávám, že objevuji objevené, ale i já usiluji formulovat své poznání na téma světci a uctívání ostatků na základě Písma svatého. Připomeňme si tři úryvky. První z nich je vzat z příběhu proroka Elizea (Elíši): „I zemřel Elíša a pohřbili ho. Nastávajícího roku vpadly do země hordy Moábců. Když Izraelci pohřbívali jednoho muže, spatřili takovou hordu. I hodili toho muže do hrobu Elíšova. Jakmile muž přišel do styku s Elíšovými kostmi, ožil a postavil se na nohy“ (2 Král 13, 20-21). Druhý o něco delší úryvek je z deuterokanonického spisu Druhé knihy Makabejské: „Potom vedl Juda své vojsko do města Adulámu. Protože nastával sedmý den, očistili se podle zvyku a slavili sobotu. Následujícího dne – byl už totiž nejvyšší čas – šli Judovi lidé posbírat těla padlých, aby je za účasti příbuzných uložili v hrobech otců. U každého z padlých našli pod šatem amulety bůžků z Jabny, které Zákon židům zakazuje. Všem bylo zřejmé, že to byla příčina, proč padli. Všichni dobrořečili Hospodinu, který spravedlivě soudí a zjevuje skryté věci. Ale potom prosili a modlili se, aby jim byl ten přestupek plně odpuštěn. Šlechetný Juda domlouval lidu, aby se chránili hříchů, když na vlastní oči viděli, co se stalo, a jak hřích byl příčinou toho, že někteří padli. Nato uspořádal ve vojsku sbírku a poslal do Jeruzaléma dva tisíce drachem, aby byly přineseny oběti za padlé. Bylo to krásné a šlechetné jednání, vždyť Juda přitom myslil na vzkříšení. Kdyby nebyl přesvědčen, že padlí vstanou, bylo by zbytečné a marné modlit se za mrtvé. On však byl přesvědčen, že těm, kdo zemřeli ve zbožnosti, je připravena nejkrásnější odměna. To je vznešená a zbožná myšlenka – proto dal přinést smírčí oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy“ (2 Mak 12, 38-45). A konečně třetí úryvek je z posledního spisu Nového zákona ze Zjevení sv. Jana: „Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. A křičeli velikým hlasem: ,Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?‘ Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni“ (Zj 6, 9-11). Co z předchozího vyplývá? Že Bůh je Bohem živých, nikoli mrtvých. Smrt není usnutím a očekáváním konečného vzkříšení. Zemřelý je v Boží přítomnosti, před Boží tváří. Smrt nestrhává naše vzájemné vztahy. Zemřelí mají zájem na naší věčnosti. Jen pro zajímavost bych odbočil k jedné kuriozitě. Každý z nás má dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů.
strana 6
Eliáš
CHLUMEČEK 3/2012
Můžeme si představit pomyslný trojúhelník otočený jedním rohem k zemi. Ve vrcholu jsme my. Dvacet generací zpátky, což je posledních pět set let, je to číslo 1 048 576 lidí – jen v přímé linii! A to by bylo, aby se alespoň někteří neocitli před Boží tváří a neměli zájem na věčném životě svých potomků. Na druhou stranu z biblické zprávy se dozvídáme i o své zodpovědnosti za naše zemřelé. Vždyť Bůh ve svém milosrdenství může čekat, až si někteří zemřelí přeberou pozemský život, naleznou v něm stopu Boží lásky, a tak budou schopni přijmout dar života věčného. V katolické tradici se tomuto času revize života říká očistec. Bůh může čekat na naši přímluvnou modlitbu. Poslední téma nám otevírá příhoda ze života Elizeova. Ostatky zemřelého člověka jsou stále nositelem důstojnosti. Nelze s nimi nakládat, jako by to byly jakékoli jiné odpadky. Jak je to možné nikdo neví, ale skutky vypovídají, že ctít ostatky světců přináší posilu a v případě Elizeově dokonce i život pro obhájce víry. ZÁVĚREM Chtěl bych velmi poděkovat Lídě Kadlecové, která ilustrovala (nejen) tuto práci, Jitce Zajícové, která mé sešitky kopíruje, a Zdeňku Žemličkovi za korektury. Jsem přesvědčen, že každý člověk je schopen číst, studovat a rozjímat Boží slovo. Nebo jsou i jiní, kteří dokáží kreslit či malovat pěkné obrázky. A potom jsou i lidé, kteří jsou bystrého ducha a nechodili do školy zbytečně a dokáží nalézt i tu nejposlednější chybu. Přál bych si, aby vás tato práce povzbudila k něčemu podobnému. Sdílení víry je NEZBYTNÉ. LITERATURA BROWN, Raymond E., ed., Nuovo grande commentario biblico, Queriniana, Brescia 1997. BURRINI, Gabriele, ed., I grandi temi della mistica ebraica, EDB economica, Bologna 2003. NOVOTNÝ, Adolf, Biblický slovník, Kalich – Česká biblická společnost, Praha 1992. RAVASI, Gianfranco, I profeti, Ancora, Milano 19984. (Z knihy P. Šabaka: Eliáš, konec seriálu)
strana 7
Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 3/2012
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY Sv. Florián, 4.5. Pocházel z Norika, území dnešního Rakouska, tehdy náležícího k Římské říši. Byl důstojníkem římské armády a sídlil v Lauriacum. Skončil u soudu v Lorch, když chtěl osvobodit křesťany, patřící snad i k jeho armádě. Po trýznivém mučení pro víru byl s kamenem přivázaným k hrdlu svržen z mostu do Emže roku 304. Patron hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků, horníků; dále Horního Rakouska, Bologne, Krakova a celého Polska i některých obcí u nás; vzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. Atributy: brnění, dům, hrnec, kámen, kámen mlýnský, korouhev, koruna, kříž, meč, oheň, orel, plamen, požár, praporec na kopí, řeka, škopek, vědro, voda, vojáci. Sv. Robert, 7.6. Narodil se kolem roku 1100 v Gargrave (Garvenu) v hrabství a diecézi York v Anglii. Nejdříve studoval universitu v Paříži. Pak změnil životní styl a stal se knězem. Zprvu působil ve svém rodišti jako farář, pak vstoupil do kláštera benediktinů ve Whitby. Se souhlasem opata přešel do nově se šířící řádové větve cisterciáků. V novém klášteře v Newminsteru u Morpethu byl v roce 1139 ustanoven opatem. Na obnově v církvi se podílel společně se svatým Bernardem. Sám žil velmi asketicky. Nikdy se dosyta nenajedl a co sobě odepřel, rozdával chudým, ve kterých miloval Krista. Skutky sebezáporu spojené s modlitbou mu pomáhaly nedat se žádnou věcí vyrušit z klidu a vážnosti. V postní době žil jen o chlebu a vodě. K denním modlitbám prý přidával všech 150 žalmů. Obdržel moc nad zlými duchy, které vymítal, a tak uzdravoval posedlé. Robert založil v letech 1143-48 také další domy v Pipewellu v Northamptonshiru, Roche a Sawley ve West Ridingu. Byl blízkým přítelem poustevníka sv. Godrika, kterého navštěvoval. Robert byl nositelem pokoje, který čerpal z přítomnosti Krista. Sebeovládáním si vypěstoval trpělivost pro každou situaci. Zemřel roku 1159. Atributy: ďábel na řetězu, kříž, mnich nebo opat. (PFJ) strana 8
Vyslyšené prosby
CHLUMEČEK 3/2012
Náš chrám je zasvěcen Panně Marii Pomocnici křesťanů. Jistě mnozí z vás zakusili Její pomoc na vlastní kůži. V této rubrice Vyslyšené prosby rádi zveřejníme váš příběh (samozřejmě anonymně) pro povzbuzení nás, kteří se k Ní utíkáme, a na oslavu Toho, který veliké věci činí.
PÁN, KTERÝ JE STÁLE S NÁMI Chtěla bych se podělit s jednou zkušeností. Modlila jsem se svou kamarádkou a během modlitby jsme měly zapálenou svíčku. To, co chci napsat, možná někomu bude připadat jako fantazie. Během modlitby, která byla hodně dlouhá, naplněná díky, chválou, prosbami za druhé..., hořela dost veliká, silná svíčka a okolo malé. Když jsme skončily modlitbu, všimly jsme si, že se se svíčkou něco stalo krásně hořela, ale byla prázdná, všechen vosk se vylil po stole. První, co mě napadlo, bylo: „ON se za nás celý vylil, vydal se za nás, úplně se vyprázdnil, dal se za nás úplně, úplně celý“. Ale světlo dál krásně svítí - svítí do tmy a prozařuje ji. To, co zbylo ze svíčky, tvořilo jakousi otevřenou náruč, která se k nám otvírala a zároveň se přidržovala dvou malých svíček. Vypadalo to, jakoby nás držel za ruce. Zároveň z těch jeho ,,paží“ stékal vosk - jako jeho prolitá krev do těch našich kalíšků a zabarvoval je - ON NÁS PROMĚŇOVAL, už jsme nebyly jako dřív, vtékal do nás a tím nás úplně změnil, už jsme nebyly jako dřív, bezbarvé, bez života. Staly se z nás nové svíčky, které jakoby ožily svou barevností. Bylo to úžasné. Stále jsme to pozorovaly, uchvácené, co se to z té svíčky vytvořilo. Obě jsme v tu chvíli věřily, že nám tím Pán říká, že je tu s námi, objímá nás, stále nás bude držet takto za ruku, že nás má rád, že stále budeme vidět jeho světlo. Ten všechen vosk, co se rozlil po stole, vytvořil neuvěřitelný obrazec, ve kterém Daniela hned uviděla srdce a z obrazce vycházela široká, dlouhá cesta. Bylo to úžasné. Díky, Pane! (Šárka K.) strana 9
Z naší knihovny
CHLUMEČEK 3/2012
ÚVOD DO KŘESŤANSTVÍ Joseph Ratzinger Tato kniha není sice žádný nováček na knižním trhu, bezpochyby ale patří k tomu základnímu, co by si měl křesťan přečíst. Tím spíš, že jejím autorem je současný papež. Na konci šedesátých let se mladý profesor Ratzinger stal díky této knize světově známým. Pokouší se v ní odpovědět na otázku, co je obsah a smysl křesťanské víry. Důkladnost a hloubka, s níž zde odkrývá základní problémy křesťanské existence, je ohromující i na počátku 21. století. Za orientační vodítko svých úvah si autor zvolil text apoštolského vyznání víry (Věřím v Boha), jímž si křesťané různých konfesí udržují v živé paměti základní pravdy víry. Tyto pravdy tlumočí živým a zároveň velmi přesným jazykem. Nejprve se snaží plně porozumět tomu, co znamená víra v Boha dnes. Zkoumání různých forem racionality a kritika jednostranně technického a přírodovědného chápání člověka a světa ústí do úvah o nedělitelném vztahu víry a rozumu. Pravdy víry souvisejí těsně s celou existencí člověka: zásadně se týkají jeho rozhodování a nejsou jen záležitostí konvencí, soukromí či citů. Specifičnost křesťanské víry spočívá v tom, že křesťan nevěří v něco, ale v někoho. Víra je dialog s Božím TY, setkání s osobním Bohem-Láskou, který nám zjevuje svou tvář v Ježíši Kristu, a my v tomto setkání poznáváme smysl světa i našeho života. Úvod do křesťanství se stal bestsellerem přeloženým do více než dvaceti jazyků. Několik myšlenek z knihy, které mě zaujaly: „Nikoliv konfesijní člen strany je opravdovým křesťanem, ale ten, který svým křesťanstvím se stal opravdu lidským. Nikoliv ten, kdo pro vlastní prospěch otrocky dodržuje systém norem, ale ten, kdo se osvobodil k prosté lidské dobrotě.“ ... „Být křesťanem znamená podstatně přechod od bytí pro sebe sama k bytí pro druhé... Jenom člověk, který se nechá obdarovat, může přijít sám k sobě.“ ... „Adam se jen klamal v představě. Věřil, že Bůh je nezávislá, autonomní, soběstačná bytost; a aby se stal jako on, odklonil se od něho, neposlechl. Stáhl se do samoty, zatímco Bůh znamená společenství.“ (PFJ)
strana 10
Ohlasy – Křtiny
CHLUMEČEK 3/2012
KŘTINY
Matyáš Drábek, 8.4.2012 Chlumek
Štěpánka Látová, 29.4.2012 kostel sv. Jiří ve Voleticích
strana 11
Ohlasy – Duchovní obnova
CHLUMEČEK 3/2012
DUCHOVNÍ OBNOVA V pátek 2. 3. večer po mši svaté byla zahájena již po několikáté duchovní obnova, která pokračovala příští den přednáškami na faře. V přestávkách mezi přednáškami jsme mohli přistoupit ke svátosti smíření, v poledne na nás čekal dobrý oběd. Setkání farníků vyvrcholilo jako obvykle v 16 hodin mší svatou. Duchovní obnovu vedl P. Petr Havlíček, pražský rodák narozený v roce 1972. P. Petr vystudoval SPŠ grafickou, poté Pedagogickou fakultu obor čj + vv. Pokřtěn byl v 18 letech. Ve 25 letech vstoupil do jezuitského řádu. Dále studoval filosofii v Bratislavě a teologii na Gregoriánské universitě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v r. 2006. Do roku 2010 byl farním vikářem Akademické farnosti Praha. Od září 2011 je administrátorem Akademické farnosti v Olomouci u Panny Marie Sněžné. Je také odpovědným redaktorem časopisu Jezuité. Po páteční mši svaté následovala první přednáška. Beze sporu nejkratší projev, který jsem slyšela, ale dalo se té stručnosti něco vytknout? Člověk si to alespoň zapamatoval a Bible nás také vyzývá k podobnému stylu projevu. Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne. V sobotních 3 přednáškách mluvil P. Petr o modlitbě, postu a dobrých skutcích. Na začátku první přednášky nám bylo rozdáno 5 stránek textu z Bible: Matouš 6,7-15, Matouš 7,7-12, Joel 2,12-18, Jonáš 3, 1-10, Ezechiel 36, 25-28,Leviticus 19, 1-2. 11-18, Matouš 25, 3146, Izajáš 58, 1-9a. Otec Petr nám asi chtěl říci, že máme více číst Bibli. Každý text nám 2krát pomalu přečetl a pak následovala chvíle ticha k přemýšlení. Takže těm, kteří nebyli na přednáškách a chtěli by se vcítit do přednesených pasáží, ať neváhají a přečtou si několikrát výše uvedené odkazy v Bibli a při rozjímání nad těmito odkazy jistě postoupí o několik krůčků dál, jak využít správně postní dobu a alespoň se částečně vnitřně proměnit. (Marie Kordíková)
strana 12
Ohlasy –Setkání ministrantů
CHLUMEČEK 3/2012
SETKÁNÍ MINISTRANTŮ V CHRUDIMI Motto: „Hledám tvoji tvář…“ Čí tvář jsme hledali, je asi jasné. V Chrudimi je totiž obraz Spasitele. Ten se sem dostal za velmi podivných okolností. Během Třicetileté války zde vypadl z vozu, ve kterém byla vezena kořist z pražských obrazáren Rudolfa II. Zajímavý byl i jeho další osud. Když byla Chrudim na konci války už po několikáté plundrována, švédští vojáci se rozhodli zahrát si v kostky i o tento obraz. Hráli dlouho a všem padali stejná čísla. A tak jeden z rozčilených vojáků udeřil obraz džbánkem od vína. Ale přesně v místě úderu začala z obrazů téct krev. Obraz byl potom ukryt a už nebyl nalezen. Toto vše jsme se dozvěděli v úvodní scénce. A naším úkolem bylo najít obraz. Museli jsme najít v Chrudimi šest stanovišť, kde jsme dostali šest částí závěti Doroty Skákalíkové, která obraz ukryla. První stanoviště bylo o tom, že i Pán Ježíš se radoval. A proto i my jsme se měli naučit radovat. Proto, abychom se to naučili, jsme si měli poslat vajíčko po rozpůlených trubkách. Teoreticky se zdá, že je to brnkačka, ale v praxi je to opravdu umění. Vajíčko totiž nesmí zažívat moc velké skoky. Jinak křupne. A to se stalo i nám. Druhá část byla hra florbalu. Na druhém stanovišti jsme měli zjistit, že Pán Ježíš pomáhal. Proto i my jsme měli pomoci nemocným lidem např. tak, že jsme převedli člověka se zavázanýma očima přes překážky. Potom byla svačina. Když jsme dojedli, byl pro nás volný už další úkol. Ten spočíval v tom, že jsme si měli projít modlitbu Otče Náš a najít šest přání, která v ní vyslovujeme. Těmi jsme si potom měli projít. Další úkol byl o tom, že Pán Ježíš uzdravoval. A tak i my jsme se měli naučit něco z uzdravování a také si to prakticky vyzkoušet. Další úkol byl o svátostech, které nám zde Pán Ježíš zanechal. Zde jsme se dozvěděli něco o olejích, kterými se udílejí svátosti a také jsme si připomněli podobenství O milosrdném Samaritánovi. Poslední úkol byl asi nejzábavnější. Ještě před začátkem jsem si všimnul, že kněz (byl to p. Filip Janák) stojí pod pomníkem Mistra Jana Husa. Zde se pojednávalo o štěstí. Abyste postoupil, musel jste hodit jedničku. A potom jste postoupil do dalšího kola. Zde jste si museli vytáhnout srdcovou kartu. A tak dále, až jste se dostali do cíle. Potom jsme dostali poslední část závěti. Aby toho nebylo dost, zjistili jsme, že vedoucí má jednu náhradní. Po přečtení jsme se vydali ke kostelu sv. Michala. Zde jsme tedy obraz Spasitele našli. Potom jsme se vrátili zpátky do školy, kde jsme se převlékli na nadcházející bohoslužbu a začali se řadit do liturgického průvodu. Mše svatá s panem biskupem byla nádherná. Nakonec jsme se dozvěděli, kde se bude konat další ministrantské setkání: bude to Přibyslav. Domů jsme se vrátili ztahaní, ale s krásnými zážitky. Jenom mi připadlo, že nás bylo trochu málo. Každopádně se to Chrudimákům velice povedlo. (Péťa Tesař)
strana 13
Ohlasy – Koncerty v dubnu
CHLUMEČEK 3/2012
KONCERTY NA CHLUMKU V DUBNU Václav Hudeček a Barocco sempre giovane V neděli 1.4.2012 v 16:00 na Chlumku v Luži vystoupil komorní soubor Barocco sempre giovane s uměleckým vedoucím Josefem Krečmerem a houslový virtuos Václav Hudecek. Zazněly skvosty barokní hudby: P. A. Locatelli: Koncerto grosso D dur op. 1 č. 5 A. Vivaldi: „L´estro armonico“ op. 3/8 Koncerto A moll pro housle, smyčce a cembalo J. S. Bach: Koncert E dur pro housle, smyčce a cembalo Koncerto D moll pro dvoje housle, smyčce a cembalo J. V. Stamic: Sinfonia A dur „Manheimská“
Pražákovo kvarteto V sobotu 14.4.2012 v 18:00 zazněl na Chlumku koncert duchovní hudby, v podání Pražákova kvarteta - Joseph Haydn: 7 posledních slov Vykupitelových na kříži: L'Introduzione Maestoso ed Adagio d-moll, Sonata I. Largo B-Dur, Sonara II. Grave e Cantabile c-moll, Sonata III. Grave E-Dur, Sonata IV. Largo fmoll, Sonata V. Adagio A-Dur, Sonata VI. Lento g-moll, Sonata VII. Largo Es-Dur, Il Terremoto Presto e con tutta la forza c-moll. Slovem doprovázel Mons. Josef Socha.
strana 14
Ohlasy – Koncerty v dubnu
CHLUMEČEK 3/2012
Collegium Cantantium Praha, DPS Cantando V neděli 29.4.2012 v 16:00 na Chlumku zaujalo posluchače dechberoucí provedení cyklu velšského skladatele K. Jenkinse: Songs of Sanctuary – Adiemus v podání souboru Collegium Cantantium Praha a Truvérská mše P. Ebena v podání souboru DPS Cantando – ZUŠ V. Nováka Skuteč. Obě tělesa řídil sbormistr Zdeněk Kudrnka.
strana 15
Ohlasy – Kamenování
CHLUMEČEK 3/2012
KAMENOVÁNÍ NA CHLUMECKÉ ZAHRADĚ
V sobotu 28.4.2012 odpoledne se na zahradě pod Chlumkem sešlo 12 dětí, aby pomohly posbírat kameny po různých pracích, které kolem Chlumku probíhají. Nebyla to ovšem ledajaká brigáda, byla to spíš soutěž. Děti se na začátku i se svým kyblíčkem zvážily na stylové decimálce a na další vážení už chodily s kyblíčky plnými kamení. Díky tomu víme nejen to, kdo posbíral nejvíc kamení, ale i kolik kamení bylo posbíráno celkem: 1035 kg! Kromě kamenů děti nosily i další zajímavé nálezy, třeba mumii slepýše, starý hřeben, kosti různých živočichů a dokonce i stopy drahokamů, asi olivínů. Několik kousků neznámé horniny mělo na sobě kresbu podobnou zlaté žíle. Kdo ví, na čem je ten náš Chlumek vlastně postaven . Soutěž ve sbírání kamenů byla doplněna i dalšími úkoly, které děti mezi sbíráním plnily, a byla patřičně ohodnocena i pěknými cenami, takže nakonec si každý něco odnesl. Kromě toho si děti také zahrály některé hry, např. cvrkání kuliček, městečko Palermo, frisbee (házení létajícím talířem) atd. Na závěr byl i táborák a opékání buřtíků, tudíž ani bříško nepřišlo zkrátka. Velké poděkování patří Aničce a Markétě za pěkně připravenou soutěž a Tomášovi, že si nás tak vážil (na decimálce ) a hlavně všem dětem, které ukázaly, jak umějí vzít za práci! Takže Péťo, Vojto, Mariane, Eliško, Kristýnko, Klárko, Terezko, Adélko, Lucko, Denisko, Verčo, Matouši a vy ostatní, kdo jste v sobotu nemohli: Někdy příště na další veselé brigádě na shledanou! (PFJ)
strana 16
Ohlasy – Kamenování
CHLUMEČEK 3/2012
strana 17
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2012
Ahoj holky a kluci! Květen je měsíc, který je přímo nabitý zajímavými událostmi. Je měsícem Panny Marie, naší nebeské maminky, ale také dobou, kdy můžeme popřát našim vlastním maminkám v Den matek. Slavíme také seslání Ducha sv. neboli letnice, pojďme si o nich něco povědět! Deset dní po Ježíšově nanebevstoupení nastaly letnice, jeden z největších svátků roku, kdy Hebrejci přicházeli do Jeruzaléma ze všech zemí, do nichž se odstěhovali. Apoštolové se shromáždili v domě, kde žili, spolu s Marií, Ježíšovou matkou, a se skupinou učedníků. Náhle sestoupil přislíbený Duch svatý: dům se zachvěl jakoby hukotem prudkého vichru a zjevily se jakoby ohnivé jazyky a spočinuly na hlavě každého z nich. Zázrak! Zatímco ještě nedlouho předtím apoštolové byli naplněni strachem a skrývali se, nyní se cítili silní, odvážní a plní radosti. Okamžitě vyšli ven a zástupu, který byl zvědavý, co znamenal ten vichr a hluk, začali zvěstovat o Ježíšovi a zvali všechny, aby se stali jeho následovníky. Zázrak nad zázraky: posluchači, pocházející z různých zemí, mluvili různými jazyky, a přesto každý z nich slyšel apoštoly mluvit svou řečí! Také proto věnovali pozornost tomu, co jim říkali. "Kajte se za své hříchy, každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista a také vy tak spolu se křtem dostanete dar Ducha svatého." Mnozí z nich ho poslechli. Toho dne se dalo pokřtít na tři tisíce lidí: stali se tak součástí Církve, rodiny Ježíšových učedníků, křesťanů. strana 18
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2012
Vyluštění z minulého čísla: Věřte evangeliu! Obraťte se!
(TV) strana 19
Informace
CHLUMEČEK 3/2012
INFORMACE Farní zájezd: Úterý 8.5.2012, Hostýn, Kroměříž. Přihlášky přijímá Tomáš Tesař proti záloze 100,- Kč. DÁREČKOVÁNÍ v DaRu: Sobota 12.5.2012, 15:00 – 18:00 v rodinném centru DaR Luže. Sobotní tvořivé dílny: maminkám k svátku pro malé i velké děti a pro dospělé, co rádi tvoří. Na programu bude kurz "malování na hedvábí"- v nabídce je šála, šátek, kravata. Materiál obstaráme (hedvábí je nutno zakoupit za pořizovací náklady). Dále bude na programu výroba „mejdlíček“, která si vytvoříte dle vlastní představy (vůně, barva, tvar, dekorace), a již velmi oblíbená Fimo hmota a tvoření šperků a ozdob dle přání a možností. Vstupné 30,- Kč + peníze na doplňky a hedvábí. Májová pobožnost v Hlubočících: Neděle 13.5.2012, start na kolách ve 14:00 u fary v Luži, zastávka v Paletínské kapli, pobožnost v kapličce v Hlubočicích kolem 15:00. Pokračování na faře v Luži: opékané klobásy a točené pivo. Soutěž pro děti. Beseda pro maminky: Úterý 15.5.2012 od 16:00 v rodinném centru DaR Luže. Informačně – vzdělávací beseda: "Slučitelnost rodičovské dovolené a zaměstnání" - děti vezměte s sebou, o jejich zábavu se postarají na zahradě či v herně (podle počasí) naši skautští vedoucí. Společně tak oslavíme Mezinárodní den rodiny. Besedu vedou zkušené školené pracovnice Centra pro rodinu v Hradci Králové Věra Traxlerová a Mgr. Eva Barabášová. Hovořit se bude o osobním růstu, o hodnotách RD, o rodinných kompetencích, o návratu do zaměstnání, o tom, co všechno můžeme nabídnout zaměstnavateli apod. Vstupné dobrovolné. Diecézní setkání dětí: 19.5.2012 Hradec Králové. Pojedeme společně, kdo můžete nabídnout volná místa v autě, anebo se naopak chcete svézt, hlaste se u Marušky Hubálkové. Den dětí v DaRu: Pátek 1.6.2012 od 15:00 v rodinném centru DaR Luže. Na programu bude zajímavý program pro děti a hlavně skákací hrad! Podrobnosti sledujte na plakátech a našich webových stránkách http://www.materskecentrum.estranky.cz. Noc kostelů: Pátek 1.6.2012, program bude upřesněn. Slavnostní otevření výtahu na Chlumek: Čtvrtek 28.6.2012 ve 14:30 na Chlumku u výtahu za účasti diecézního biskupa Mons. Jana Vokála. Vyslyšené prosby: Obnovili jsme rubriku Vyslyšené prosby. Prosíme proto Vás, milí čtenáři, posílejte redakci svoje zážitky s Božími dotyky ve Vašem životě. Rádi je anonymně zveřejníme. Výtežek z postních pokladniček v celkové výši 4013,- Kč bude použit na sociální aktivizační služby - Sanaci rodin, které zajišťuje Oblastní charita Pardubice (jedná se o poskytování pomoci a podpory rodinám s dětmi, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku dopadů obtížné životní situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat). Všem dětem děkujeme! strana 20
