chebské farnosti prosinec 2013

chebské farnosti

prosinec 2013

Probuď se, člověče! Pro tebe se Bůh stal člověkem. Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých a Kristus tě osvítí.

ročník 17

číslo 12

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 12 – PROSINEC 2013

EDITORIAL Co ještě znamená vánoční čas v dnešní době až do toho morku prošpikované konzumismem? Obchodní řetězce se začaly předhánět v předvánoční výzdobě a v nabídce vánočního zboží všeho druhu od konce října. Už dávno se duchovní podstata Vánoc většině lidí kamsi ztratila. Nahradila ji záplava pestrobarevných a blikajících světel a světýlek, cingrlat a cingrlátek, třpytivých cetek, umělého jehličí, z reproduktorů se podbízivě linoucích koled. I jejich starodávný obsah inspirovaný lidovou zbožností našich předků není pod tou vrstvou pozlátek pomalu patrný. Připadá mi, že jsou vyprázdněné i všechny ty načančané, někdy až kýčovité betlémy. Jak je to s námi, křesťany? Také podléháme té celonárodní honičce za tím, aby ty vánoční svátky byly po všech stránkách dokonalé: příbytky se lesknou, napečené cukroví odpočívá v krabicích, shání se poslední dárky. Čím víc, tím líp. „A to je všecko?“ otázal se pod stromkem zklamaně ani ne čtyřletý klouček, když roztrhal papír na posledním asi tak dvaadvacátém dárku. Vánoce se nezadržitelně blíží. Každému, komu se v tom shonu ta pravá podstata Vánoc někam ztrácí, přeji, aby ji nalezl. Přeji to i sobě. Požehnané svátky. rym

CESTY VÍRY to naše denní duchovní strava, ze které čerpáme velký užitek. Pro naši diecézi to byl navíc rok dvaceti let jejího trvání. Nezapomenutelná byla diecézní pouť v Kladrubech i jubilejní oslavy ve výroční den v Plzni. A co nás čeká v nastávajícím roce? Pro celou církev je důležité III. mimořádné zasedání biskupského synodu, vyhlášené na 5. – 19. 10. 2014, které bude mít téma: „Rodina jako pastorační výzva v kontextu evangelizace“. V tuto dobu reagujete na přípravný dotazník, který byl poslán do farností, a který má pomoci, aby jednání synodu reagovala na konkrétní situaci ve světě. Děkuji Vám proto za jeho svědomité vyplnění. Pro církev v naší vlasti bude důležitá návštěva Ad limina, tedy k hrobům apoštolů Petra a Pavla, spojená s návštěvou Vati-

HLEDEJTE BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ! PASTÝŘSKÝ LIST K BOŽÍMU SLOVU NA CÍRKEVNÍ ROK 2013 - 2014 Milé sestry a milí bratři v Kristu, našem Pánu! S Boží pomocí vstupujeme do nového církevního roku. Ohlédneme-li se za tím uplynulým, je mnoho důvodů k vděčnosti Pánu Bohu. Byl to pro celou církev rok víry, zakončený mimo jiné i Národní poutí do Svaté země, která byla pro tisíc jejích účastníků velkým povzbuzením. Pro naši zem to byl jubilejní rok svatých Cyrila a Metoděje. Snažili jsme se na něj připravit dvouletou četbou Písma svatého. Díky Vám všem, kteří jste se zúčastnili této četby a zvláště Vám, kteří jste vytrvali! V četbě všichni pokračujme, pokud možno každodenní pravidelnou četbou Písma. Je 2



kánských úřadů a Svatého otce, který nás pozval na 17. 2. 2014. Chceme se také zúčastnit 99. Sjezdu německých katolíků, Katholikentagu, v sousedním Regensburgu a chceme se při tom podílet na vytváření mostů mezi našimi diecézemi, našimi sousedními národy a zeměmi s vědomím, že po všem smutném, co se mezi námi v minulosti událo, jsou naše vztahy, díky Bohu, tak dobré jako málokdy předtím a je i na nás, aby vytrvaly do budoucna, a to i s ostatními národy v celé Evropě. Další důležité téma, které nás čeká, otevřel můj dopis, který jsem Vám všem před nedávnem poslal. Jde o společnou péči o předávání evangelia lidem kolem nás a také o ekonomickou základnu života a aktivit církve v naší diecézi. Z mnohých reakcí, které už od Vás došly, jsem poznal, že Vám tyto otázky také leží na srdci a děkuji Vám za to. Je však velmi důležité, abychom k nim našli správný přístup. A ten nám dává náš Pán svým slovem. Proto jsem vybral jako slovo Písma na nastávající rok tuto jeho větu: „Hledejte především Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Mt 6,33). Hledat Boží království a jeho spravedlnost znamená hledat a plnit jeho vůli: pro svůj život, pro svou rodinu, svůj podnik, obec, farnost, diecézi, stát… A to zcela konkrétně pro jednotlivé okamžiky našeho života. Odměnou za věrnost v plnění této Boží vůle je uskutečnění jeho příslibu, že všechno ostatní nám bude přidáno: úspěch v evangelizaci, ekonomické zajištění a mnohé další. Vezměme si toto slovo za své, posilujme se jím a neklesejme na mysli, nýbrž obnovme naši důvěru v Ducha svatého, který tvoří nové věci, a využijme k tomu i iniciativy, které se nabízí na lokální a diecézní úrovni, jako jsou obnovy ve farnostech,

rekolekce, formační setkání, exercicie, kursy evangelizační školy. Díky tomu se osvěží náš duchovní a církevní život i naše evangelizace. Přijetí tohoto Božího slova s vírou nám přinese pokoj a jistotu, že vše je v těch nejlepších rukou milujícího Otce a přes všechny nepříznivé situace nakonec dobře skončí. Svěřuji Vám tedy toto slovo jako konkrétní orientaci a posilu pro Váš každodenní život a vyprošuji Vám k tomu hojné požehnání. Váš biskup + František

„VÍM, KOMU JSEM UVĚŘIL“ LETOŠNÍ FARNÍ DNY V KOSTCE Letošní farní dny, po dlouhé době bez biskupa, ale zato s jeho dopisem, se nesly v poměrně komorním, ale o to hlubším duchu právě probíhající „Nedělní školy víry“. Touha víry a Dar víry: V pátek se po zahajovací mši u sv. Václava na téma „touha po Bohu“ sešlo ve farním salonku asi 15 farníků k rozjímání o daru Písma a Tradice, který jsme v rozhovoru i symbolicky reflektovali především z hlediska vývoje liturgie. Stopy víry: V sobotu dopoledne jsme se pak v 8 lidech vydali po stopách víry našich předků, které jsou tady v Chebu odkrytelné na místech, kde dříve stáli či dodnes stojí katolické kostely či kaple. A tak jsme si např. na místě původního kostela sv. Jana Křtitele na Jánském náměstí připomínali počátky našich vlastních osobních příběhů víry, františkánů jsme vnímali poselství františkánské chudoby a prostoty, u kostela Sv. Kříže na Spáleništi jsme se modlili za úctu k dědictví otců a za působení křesťanů ve zdravotnictví a na hranicích na místě bývalé osady Wies a kostela Bičování Krista jsme vyprošovali uzdravení a požehnání pro česko-německé vztahy. Odpověď víry a biskupův dopis: Odpoledne se pak od čtyř sešlo na dvacet far3



níků ke sdílení naší odpovědi víry ve světle osobního dopisu biskupa Františka. Při počátečním sdílení pocitů, se kterým jsme dopis četli, se vícekrát opakovaly slova jako „potěšení“, „radost z projevené důvěry“, „naléhavost“, „smutek“, či dokonce „slzy“. Na většině byla vidět veliká úcta a láska k biskupovi Františkovi. Po shrnutí tématu „evangelizace“ na základě setkání pastorační rady (viz rubrika Rady z rady) a po vysvětlení věcných nejasností kolem tzv. „restitucí“ (viz rubrika Správcovství) jsme pak mluvili především o tom, jak kdo vnímá pozvání k větší finanční spoluúčasti farníků na životě a poslání farnosti a diecéze. K mému velkému překvapení a potěšení se téměř všichni z přítomných k tomuto pozvání vyslovili velmi vstřícně. Většina sice nezastírala náročnost této cesty, ale buď už z vlastní zkušenosti nebo s ochotou tuto zkušenost udělat zaznívala povzbuzující slova o důvodech a motivacích, které jednotliví farníci k většímu „závaznému dárcovství“ mají či by rádi měli: „farnost je můj domov“, „mám přeci podíl na společném díle“, „pokud by to bylo smysluplné a kontrolovatelné“, „farnost je mojí rodinou“, „musím své dávání přesměrovat z jiných projektů“, „když se mi bude farář víc věnovat“, „rád bych ovlivňoval, jak se s penězi zachází“, „rád bych kombinoval darování svých sil a času s nějakými financemi“… Noc víry a Sdílení víry: Ještě asi o deset či patnáct více se nás pak sešlo k tiché modlitbě ve stylu ekumenické komunity v Taizé, kterou nás moc hezky provedly Maruška s Ivanou, a většina lidí se velmi živě zapojila ve společné spontánní modlitbě. Poté ještě mnozí zůstali až do noci při malém pohoštění a popovídání v salonku. Slavení, žehnání a radost víry: Při slavnostní mši u Mikuláše jsme v neděli rozjímali o poselství „Ukřižovaného Krále“ v rozhovoru s lotry a ostatními pod křížem a byli jsme skrze jeho „DNES“ pozváni k

novému a prohloubenému přijetí daru spásy skrze slavnostní vyznání víry. Po mši následovala ve farním sále bohoslužba poslání ke službě s vyjmenováváním a žehnáním všech farních služebníků a služeb, po které jsme pak už setrvali v živém sdílení při závěrečném agapé. Na farním webu najdete nahrávky a podklady jak ke mši, tak k bohoslužbě poslání. Farní dny sice letos postrádali „lesk“ pozvaných hostů, ale snad nás i tak doprovodily při nějakém dalším osobním i společném kroku víry. Agas

ŽENA Ježíš se narodil skrze ženu. Bůh to mohl učinit i jinak, ale On povýšil ženu! Bylo mi řečeno nedávno od jednoho pana faráře. „‘Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy.‘ Také v žalmech je Bůh srovnáván s pečlivou matkou: ‚Jako dítě v klíně matky, jako dítě zkonejšené ztichla ve mně duše má. Izraeli, doufej v Pána‘ (Žl 130,2-3). Na různých místech je Boží láska a péče o jeho lid srovnávána s láskou a péčí matky: jako matka nosil Bůh lidstvo, a zejména svůj vyvolený národ ve svém ‚lůně‘; zrodil ho v bolestech; živil ho a těšil. Tímto způsobem ‚plnost času‘ dává najevo i neobyčejnou důstojnost „ženy“. Způsob spojení s živým Bohem, jaký může příslušet ‚ženě‘, totiž: spojení mezi matkou a dítětem. Nazaretská Panna se stává vskutku matkou Boha. Církev tedy vzdává díky za všechny ženy a za každou z nich: za matky, sestry, manželky; za ženy zasvěcené Bohu v panenství; za ženy věnující se mnoha a mnoha lidským bytostem, jež očekávají nezištnou lásku jiného člověka; za ženy, které bdí nad lidskou bytostí v rodině…“ (Mulieris Dignitatem, encyklika Jana Pavla II. O důstojnosti a povolání ženy) „Podle mého názoru je zřejmé, že můj předchůdce odkazuje na mateřství. Mnoho 4



věcí se může změnit a mnohé se v kulturní a sociální evoluci změnily, avšak tato skutečnost trvá: pouze žena může počít lidské syny, nosit je v lůně a porodit. A to není jenom biologická danost, nýbrž bohatství implikací jak pro ženu samotnou, tak pro způsob jejího bytí, její vztahy, postoj vůči lidskému životu a životu všeobecně. Popravdě řečeno trpím, když v církvi a některých církevních organizacích vidím, že služebná úloha, kterou máme všichni a kterou musíme mít, u žen mění v posluhování. Ženy vykonávají služebné práce, a nikoliv službu. Zde bych rád zdůraznil, že žena má zvláštní cit pro ‚Boží věci‘. Zejména nám může pomoci, abychom lépe rozuměli milosrdenství, něze a lásce, kterou k nám má Bůh. Líbí se mi, že slovo církev je ženského rodu – ‚ta‘ církev, nikoliv ‚ten‘ církev. Církev je žena! Je to matka, a to je moc krásné.“ (Papež František: Tpím, když ženy v církvi neslouží, ale posluhují 12.10.2013, Rádio Vaticana) Papežské úvahy mne oslovily a zaujaly a z ní si uvědomila, že úloha ženy není jen v pouhém každodenním posluhování v rodině, ale že zdánlivě všední práce jsou opravdovou službou. Vzpomínám si, když manželovi umřela maminka, najednou dům, ve kterém žila s manželovým otcem, jakoby osiřel. Chyběl v něm její smích, láska, péče, vlídnost… Dům náhle jako by ztratil duši, i rodina už tolik nedržela pohromadě. A když v mé rodině umřela babička a děda zůstal v domě sám, nebylo tomu jinak. Žena drží rodinu pohromadě, opečovává ji, hýčká ji, urovnává spory, dává všemu řád a smysl. Tak už se ženy nezlobme na toho našeho „starého“, že nám nepochválí dobrý oběd. Vždyť on ví, že dobře vaříme, jen třeba už nepovažuje za nutné nám to pořád do nekonečna chválit! My ženy skládáme z té každodenní péče o naše rodiny

mozaiku, bez které by se ty naše polovičky stěží obešly. Běda, kdyby komfort, na který jsou zvyklí, náhle nebyl. Myslím, že hlavně o Vánocích tento přepych a péči pánové oceňují. Žena dělá domov tím, čím je a to nejen o Vánocích. Važme si toho, že tvoříme úplnou rodinu, vždyť ne všichni mají to štěstí být o Vánocích se svými rodinami, se svými nejbližšími. Požehnané Vánoce všem a hlavně těm, co nezaviněně zůstávají i o Vánocích sami. A ještě něco, co mi nedávno přišlo emailem. „Bylo jednou jedno dítě připravené, že se narodí. Zeptalo se Boha: „Slyšelo jsem, že mě zítra pošleš na zem. Ale jak tam budu žít, když jsem maličké a slabé?“ Bůh mu odpověděl: „Mezi mnohými anděli jsem vybral jediného pro Tebe. Ona na Tebe… bude čekat a starat se o Tebe.“ „Ale…“, povídá dítě „tady nedělám nic, jenom zpívám a směji se, to je to, co potřebuji, abych bylo šťastné.“ Bůh povídá: „Tvůj anděl Ti bude zpívat každý den a bude Ti říkat ta nejsladší slova. A ucítíš lásku svého anděla a budeš šťastné.“ „Slyšelo jsem, že jsou na zemi zlí lidé“, říká dítě, „kdo mě ochrání?“ Bůh obejme dítě a říká: „Tvůj anděl Tě bude chránit i za cenu svého života!“ V tom momentě zavládl v nebi klid, ale na zemi bylo slyšet hlasy. Dítě se v rychlosti zeptalo: „Bože, pověz mi jméno mého anděla.“ Bůh odpoví: „Jméno Tvého anděla není vůbec důležité, Ty mu budeš říkat MÁMA.“ SNĚŽÍ Sněží, sněží, snížek se třepotá, sněží, sněží, nejsem žádný lakota. Sněží, sněží, splíny se rozplynou, sněží, sněží, 5



nemyslím na krásu jinou. Sněží, sněží, sníh pod nohama křupe, sněží, sněží, už advent tu dupe! Advente, otevři naše srdce, ať nezamrznou a smějí se přece! Advent je čas k zamyšlení, a ne k žádnému duchovnímu lenošení. Advent je čas k nalezení vnitřní krásy, anebo také naší spásy! Anička

ství před nebezpečími, která je nejčastěji ohrožují. Jsou to: individualismus, povrchnost a polovičatost. Svatý Pavel chce však předejít ještě jednomu vážnému nebezpečí, které je s tím prvním úzce spojené: nebezpečí usadit se v životě, který je spořádaný a pokojný, ale uzavřený sám do sebe. Chce naopak otevřená společenství, protože lásce je vlastní milovat bratry ve víře a současně být citliví k problémům a potřebám kohokoliv, jít vstříc všem. Lásce je vlastní, že dokáže přijmout kteréhokoliv člověka, budovat mosty, všimnout si všeho pozitivního a sjednotit své vlastní touhy a úsilí po dobru se všemi, kteří projevují taky dobrou vůli. Jak tedy budeme žít Slovo života tohoto měsíce? I my se budeme snažit růst ve vzájemné lásce uprostřed svých rodin, svého pracovního prostředí, své farnosti, svých církevních i dalších společenství. Toto slovo od nás vyžaduje obrovskou lásku, lásku, která dokáže překonat polovičatost i nejrůznější překážky pramenící z našeho nenápadného sobectví. Stačí jen pomyslet na určité aspekty lásky (toleranci, pochopení, vzájemné přijímání, trpělivost, ochotu sloužit, milosrdenství se skutečnými nebo domnělými chybami našeho bližního, sdílení majetku atd.), abychom objevili mnoho příležitostí k lásce. Je zřejmé, že bude-li v našem společenství ovzduší vzájemné lásky, bude její teplo nepochybně přecházet na všechny ostatní. I ti, kteří křesťanský život ještě neznají, jím budou přitahováni a s lehkostí, zcela nenápadně, se do něj zapojí natolik, že budou vnímat najednou svou příslušnost k této rodině či společenství.

SLOVO ŽIVOTA Tak tu máme advent a nový církevní rok. A máme nové slovo života na prosinec 2013: „A ve vás ať Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem.“ (1 Sol 3,12) Tato slova jsou z těch, která jsou svatému Pavlovi důvěrně blízká. Jimi přeje a zároveň od Pána vyprošuje mimořádné milosti svým společenstvím. V tomto případě pro Soluňany žádá milost stále rostoucí a nevyčerpatelné vzájemné lásky. Nejedná se o Pavlovo skryté napomenutí, jako by láska chyběla. Spíše tu připomíná zákon trvalého růstu, který je lásce hluboce vlastní. Láska je středem křesťanského života. Jestliže se ale nerozvíjí, odrazí se to na celém životě křesťana, který ochabne a nakonec může i zaniknout. Nestačí, že jsme dostali světlo pro pochopení přikázání lásky k bližnímu a ani že jsme na počátku vlastní evangelijní konverze zakusili její podněty a vzlety. Je potřeba totiž nechat lásku růst tím, že ji budeme stále udržovat živou, aktivní a činorodou. A to se stane, jestliže dokážeme se stále větší pohotovostí a velkodušností využívat různé příležitosti, které nám každý den život nabízí. Podle svatého Pavla by křesťanská společenství měla mít svěžest a vroucnost skutečné a opravdové rodiny. Chápeme tedy apoštolův úmysl varovat rodiny i společen-

Zpracováno i podle materiálů a textů Chiary Lubichové iš

6



POMOC POTŘEBNÝM DOKÁZALI JSME KROUŽIT CELÝCH 24 HODIN

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ Z „MIKULÁŠSKÉ“ SLUŽBY

Popáté se letos 17. listopadu konal charitativní běh ve Františkových Lázních, který začínal jako 20 hodinový v roce 2009, kdy bylo 20. výročí od Sametové revoluce. Letos už trval 24 hodin a to je délka konečná – více se už v dalších ročnících běhat nebude. Tentokrát je výtěžek z dobrovolného startovného věnován na vícedenní divadelní dílnu pro klienty DOZP Pata, jejíž součástí je socializační a aktivizační program „Cirkus Paciento“, který přijede v létě 2014 potěšit jejich klienty svým umem. Na 24hodinovce lidé do kasiček naházeli neskutečných 42 219,- korun ve prospěch lidí s postižením, když to sečteme s tím, co přišlo na účet sbírky, je to 75 470,- Kč a za to lze na Patě uspořádat celý víkendový festival. Popáté jsme dokázali postavit z našich farníků a příznivců štafetu, která byla 24 hodin na trati a nesla na triku logo Farní charity a dokázala za tu dobu obejít či oběhnout trasu kolem parku tolikrát, že překonala vzdálenost 144,9 km. Jsem moc ráda, že jsme se dokázali dát opět dohromady a vydrželi kroužit celou tu dlouhou dobu. Také mě moc potěšila ta spousta našich farníků, kteří se přišli jen tak projít pro dobrou věc. K výborné atmosféře výrazně přispělo i technické zařízení, které za nás počítalo uběhnutá kola, i bezvadné zázemí s bohatým občerstvením. To všechno dohromady tvořilo příjemnou akci s užitečným cílem. Více na www.24beh.cz. P. S. Obzvlášť pak děkujeme těm, kteří přišli kroužit a ještě přinesli pro ostatní něco na zub, a blahopřejeme panu Alexandru Rymešovi z našeho týmu, který sám nakroužil celkem 109,25 km! eko

Všechny naše milé dobrovolníky zapojené do hlídání kostela sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu zveme co nejsrdečněji na pohodové setkání ve čtvrtek 12. 12. 2013od 17:00 hodin na faře. eko

ADVENTNÍ KONCERT PRO HOSPIC SV. JIŘÍ Přípravy na registraci sociálních a zdravotních služeb nutných k rozběhnutí nabídky alespoň některých z dlouho plánovaných služeb Hospice Sv. Jiří, o.p.s., jsou v plném proudu. Stejně tak intenzivně se snažíme zajistit jak finance, zaměstnance a spolupracovníky nutné pro tento start, tak pozvat širší veřejnost k zapojení se do Klubu přátel Hospice (více viz www.hospiccheb.cz). Jednou z příležitostí k osobnímu setkání je také adventní benefiční koncert. Adventní koncert pro Hospic Sv. Jiří se koná v neděli 15. 12. od 16:00 v kostele sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu. Vystoupí komorní smíšený pěvecký sbor Vox Imperfecta z Plzně a ženský pěvecký sbor Luběnka z Lubů u Chebu. Vstupné na koncert je dobrovolné. Alena Votavová, DiS., ředitelka Hospic Sv. Jiří, o.p.s.

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2014 Adventní i vánoční čas zpravidla uběhne rychle jako voda a přehoupneme se do ledna, kdy slavíme svátek Tří králů a pořádáme charitní Tříkrálovou sbírku. Úvodní schůzka bude probíhat na faře už 18. prosince 2013 od 16:30 do 17:30 hodin, kde bude první možnost registrace 7



vedoucích skupinek, rozdělení ulic a vyzvednutí plášťů, kalendářů atd. Slavnostní zahájení se bude konat v obřadní síni Městského úřadu v Chebu v pondělí 6. 1. 2013 od 16:30 hodin. Zveme na něj co nejsrdečněji všechny koledníky i vedoucí skupinek. Tam se společně sejdeme, aby skupinky přijaly požehnání pro Tříkrálovou sbírku 2014 a mohly ho rozdávat tam, kam přijdou. Pak tedy již mohou koledníci vyrazit do ulic a podle možností koledovat i v průběhu týdne. V pondělí 6. 1. 2014 bude také ještě možné se na faře registrovat od 17:45 do 18:15 hodin a vyzvednout si pláště a ostatní věci. Hlavní koledovací den bude sobota 11. ledna 2014, kdy se na faře od 8:00 hodin budou moci sejít skupinky a vyrazit do ulic Chebu a okolí. Po celý den bude koledníkům k dispozici jídlem dobře zásobené zázemí na faře i možnost dopravy na vzdálenější místa a zpět. Koledníci i vedoucí skupinek se už mohou hlásit u. E. Kolafové na TČ: 731 619 729 nebo na [email protected]. Skupinek není nikdy dost, a tak Vás prosím, povzbuďte i své příbuzné i kamarády, aby se k nám přidali na tu „cestu za světlem dobrých skutků“. Letos tím kromě financí na podporu služeb Diecézní charity Plzeň (zahraniční humanitární pomoc, sociální služby v plzeňském a karlovarském kraji a chebské služby lidem bez domova) a Farní charity Cheb (návštěvní služba u nemocných, sociální krizová výpomoc a dobrovolnictví) přispějeme především na podporu rozvoje zdravotních a sociálních služeb naší farní charitou spoluzaloženého a podporovaného Hospice Sv. Jiří o.p.s. Přeji Vám požehnané prožití adventu i Vánoc a těším se při Tříkráloví sbírce 2014 na viděnou. Eva Kolafová

PORADCE PRO POZŮSTALÉ V souvislosti s rozvojem nových služeb Hospice Sv. Jiří, o.p.s. přinášíme článek, který nejen dává nahlédnout do nově se rozvíjející profese „poradce pro pozůstalé“, pro kterou si nedávno intenzivním kurzem doplnila kvalifikaci i ředitelka naší farní charity Eva Kolafová, ale také živě ilustruje hospicové služby vůbec.

BOLEST JAKO INSPIRACE Magda Kümmelová má za sebou smutnou zkušenost. Před jistou dobou jí navždy odešel velmi blízký člověk. Nabyté smutné zkušenosti se pak tato žena rozhodla využít k pomoci lidem, kteří tyto nelehké chvíle prožívají nyní. Dlouhou dobu poskytovala pozůstalým služby neoficiálně v prachatickém Hospici sv. Jana N. Neumanna, až nakonec složila v tomto oboru kvalifikační zkoušku a získala příslušné osvědčení. Tato energická žena se dostala do bezvýchodné situace kvůli těžké nemoci maminky, kterou lékaři chtěli poslat do léčebny pro dlouhodobě nemocné. Magda v roli dcery takovou možnost odmítla. Nakonec se dozvěděla o péči, kterou nabízel hospic v Prachaticích, kde s maminkou nakonec strávila poslední chvíle. Tato bolestná životní událost ji ovlivnila natolik, že se sama aktivně zapojila do péče o těžce nemocné pacienty a snaží se, aby se o zařízení dozvěděli i další lidé. V něm se totiž nevyléčitelně nemocným osobám i jejich rodinám dostává kompletní zdravotní, sociální i duchovní péče. A to v některých jiných podobných zařízeních zdaleka není samozřejmé.

PORADIT A UTĚŠIT Magda Kümmelová začala v hospici pracovat nejprve jako dobrovolnice. Práci se však věnovala tak intenzivně, že časem přebírala roli jakéhosi „psychologa“ pro těžce nemocné, jejich rodiny a také pro po8



zůstalé: „Rozhodla jsem se získat kvalifikaci v tom, co jsem dělala již celou dobu. Díky mému osvědčení prezentuje nyní hospic tyto služby oficiálně.“ Z finančních důvodů má sice i jinou práci, ale do hospice dochází několikrát týdně. Těchto služeb mohou samozřejmě využívat také ti, kterým umírá někdo blízký i jinde než v hospici. „Sklony k pomoci druhým jsem měla už odmala, ale až po bezprostředních zkušenostech jsem poznala, že hospic je tím místem, kam patřím. Zkušenosti z praxe jsou k nezaplacení, ovšem přínos kurzu pro poradce pro pozůstalé je také obrovský. Pozůstalým teď poskytuji odbornou pomoc a kvalifikované rady, například i z oblasti pohřebního a hřbitovního práva či občanského zákoníku,“ říká poradkyně. Mimo jiné provozuje také stránky www.hospicpt-zivyweb.webnode.cz, kde se věnuje těmto důležitým, ale – bohužel – stále opomíjeným tématům.

bami. Je to velmi přínosné pro celý obor, protože z absolventů zkoušek se stal kolektiv kriticky smýšlejících lidí se stejným zájmem a na jeho základě vytvořili jakýsi cech, který poskytuje poradenství pro pozůstalé se znakem kvality.“ Účastníci se podle něho občansky sdružují i po složení zkoušek a nadále spolupracují. podle článku (km) na www.hospice.cz

STROM SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ Po dohodě s vedením azylového domu Betlém a s azylovým Domovem pro matky s dětmi v Aši Vás chceme letos opět poprosit, abyste se zapojili do naší tradiční charitní akce Strom splněných přání, prostřednictvím které chceme obdarovat ty, kteří by jinak žádné dárky nedostali. Od první neděle adventní 1. prosince 2013 bude možné si v kostele, ve farním sále či ve farní kanceláři rozebrat lístky a pokusit se lidem, kteří sice žijí vedle nás či mezi námi, ale nemají nikoho, kdo by na ně o Vánocích myslel s nějakým milým dárkem, splnit jejich drobná přání. Přání z azylového Domova pro matky s dětmi budou konkrétní pro jednotlivé osoby. Dárky pro klienty Betléma mají být letos bez jmenovek v hodnotě do 300 Kč a mají obsahovat nějakou osobní kosmetiku či teplé ponožky. Hezky zabalené dárky opatřené visačkou se jménem obdarovaného nebo s vloženým přáním, je pak třeba nejpozději do 3. neděle adventní 15. prosince 2013 přinést do kostela či na faru a dobrovolníci je pak o svátcích rozdají jejich adresátům. Děkujeme za Vaše zapojení se do tohoto projektu, za Vaši vstřícnost, laskavost a dobrotu. eko

POMOC PLNÁ EMOCÍ Trvale přitom vynakládá veliké úsilí, aby se o poskytování této služby dozvídalo stále více lidí. Paní Magda má do budoucna plno plánů, jak odvětví rozvíjet, i když ji samotnou limitují zdravotní problémy. Nezbývá než této silné ženě přát tolik síly, kolik ona rozdává ostatním v těžkých životních situacích. Jedním z členů hodnotící komise při zkouškách v oboru poradenství pro pozůstalé je zaměstnanec ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý. Jak říká, zkoušky průvodců a utěšitelů v zármutku nejsou pro každého, jedná se o praktickou pomoc plnou emocí: „Ti, co získají osvědčení, musí vědět, jak upravit zesnulého a jak řídit vzpomínkové obřady, vyřizovat kondolenci i obratně komunikovat s pohřebními služ-

9



SPRÁVCOVSTVÍ Během 30 let stát církvím vyplatí také celkem 59 miliard korun finančních náhrad (1,97 mld. Kč ročně, tj. 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů státu) za část majetku, která nemůže být vrácena, přičemž částka bude navýšena o inflaci. Zároveň se po třech letech začne postupně až na nulu snižovat (během 14 let každý rok o 5%) současný příspěvek, který doposud stát vyplácel církvím (cca 1,5 miliardy ročně). Tímto zákonem tedy také končí doposud platná, ale velmi bídně plněná povinnost státu financovat platy duchovních a udržovat církevní stavby. Platnost tohoto zákona byla některými poslanci napadena u Ústavního soudu, který však jeho platnost potvrdil, přičemž ze zákona vypustil slovo „spravedlivé“ ve formulaci, že majetkovými křivdami jsou: „znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady“. Na základě tohoto zákona pak byly uzavřeny smlouvy o majetkovém vyrovnání mezi jednotlivými registrovanými církvemi a státem.

RESTITUCE JAKO ŠANCE (1) VYROVNÁNÍ STÁTU A CÍRKVÍ V souvislosti s probíhajícím majetkovým vyrovnáním a s ním související přípravě církví na nový způsob financování bychom rádi čtenáře Zpravodaje postupně seznámili s nejdůležitějšími informacemi, které se tohoto procesu týkají. V tomto čísle se podíváme na nejširší rovinu tohoto tématu, na vztah mezi státem a církvemi. Později se pak budeme věnovat informacím o plánovaných změnách financování na celodiecézní rovině a budeme se samozřejmě zabývat také otázkou, jak se toto vše bude dotýkat finančního zabezpečení života a služby konkrétně naší farnosti. Pro podrobnější a aktuální informace doporučujeme web www.sluzbaverejnosti.cz.

SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV Vloni v listopadu byl po dlouhých odkladech těsnou většinou v Poslanecké sněmovně schválen Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi č. 428 / 2012 Sb., který „upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem (registrovaným) církvím a náboženským společnostem v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi“ (viz par. 1 Zákona). Podle schváleného zákona mají církve a náboženské společnosti právo od státu žádat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun (např. lesy v rozloze odpovídající 4% rozlohy České republiky), na který má doklad, že v rozhodném období patřil církvi a který dnes je v majetku státu (tedy netýká se to současného majetku obcí, měst, krajů či soukromých osob).

OHODNOCENÍ MAJETKU A NÁHRAD Celková hodnota nárokovatelného církevního majetku (134 mld. Kč) byla vypočtena ve spolupráci ministerstev kultury, financí a zemědělství s mezinárodní auditorskou firmou Ernst & Young a Národohospodářskou fakultou VŠE v Praze již v době Topolánkovy vlády a byla tehdy jako východisko přijata parlamentní komisí (tzv. „Kasalova komise“), která tehdy v této věci dosáhla většinové shody i se zástupci opozice (10 hlasů pro a 1 proti). Z celkového objemu restitucí vyplacených lidem i organizacím od roku 1989 (2,5 bilionu korun) tvoří církevní vyrovnání pouhých 5%. 10



Většina (98%) naturálně vraceného majetku (celkem o hodnotě 75 mld.) bude vracena katolické církvi jako jejímu původnímu vlastníkovi (přesněji řečeno rozmanitým právním subjektům katolické církve, jako např. farnosti, biskupství, kapituly, řeholní řády apod., které k majetku mají plné dispoziční právo a majetek se tak nestává majetkem „cizí mocnosti Vatikánu“ – je zde jen vnitrocírkevní kontrolní mechanismus, podle kterého prodej majetku, jehož cena převyšuje 1,5 milionu eur, podléhá schválení příslušné kongregace Svatého stolce). Rozdělení finančních náhrad mezi jednotlivé církve bylo učiněno na základě dohody mezi církvemi, přičemž se ve prospěch ostatních katolická církev zřekla cca 20% toho, co by si mohla nárokovat sama (z 59 mld. náhrad na ní připadne 47,2 mld. Kč). Takto mohou být součástí majetkového vyrovnání i ty církve, které v rozhodném období žádný majetek nevlastnily. Katolická církev se navíc již v přípravných jednáních zřekla náhrad za část majetku, na který by měla nárok (kde jsou dnes např. sportoviště či jiné veřejné prostory), nerestituuje se ani tzv. „patronátní právo“, nepočítá se s náhradami za tzv. „ušlý zisk“, a to ani za dobu totality, ani za 24 let demokracie (experti z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze tento ušlý zisk za léta 1948 – 2007 vyčíslili na 168,6 mld. Kč, z čehož je jasné, že to nebyl stát, který po 65 let dotoval církve, ale byly to církve, které z výnosů zabaveného majetku dotovaly stát). Částečné odškodnění se tak pohybuje pouze ve výši kolem 25 až 30 procent bývalého nemovitého a movitého majetku a dalších finančních zdrojů.

mezi zástupci církví a ČSSD, které činnost této komise iniciovalo, vydala biskupská konference, ekumenická rada a federace židovských obcí prohlášení konstatující, že v médiích je sice kolem tzv. „restitucí“ publikována řada nepodložených informací, ale že „mnohé rány minulosti týkající se církví byly výrazně napraveny“ (obnovená struktura církví, účast církví ve veřejném sociálním a vzdělávacím systému, v armádě, policii, vězeňství, zdravotnictví, integrovaném záchranném systému apod.), což se mimo jiné projevuje i službou velkých církevních charitativních organizací (ADRA, Diakonie, Charita). V tomto prohlášení se také uvádí, že se tímto zákonem nastoluje právní jistota dosavadních držitelů církevního majetku, který se nebude vracet (soukromé osoby, obce, města, kraje) a který má několikanásobně vyšší hodnotu než náhrady za něj vyplácené. Dále se pak zde církve veřejně přihlašují k využití majetku k obecně prospěšným účelům: „Realizací zákona se také z žádné církve nestane nezodpovědná organizace překypující majetkem. Naopak církve a náboženské společnosti zavazuje k větší citlivosti a solidaritě s celou společností. Výrazem této solidarity je správa a budování hospiců, církevních nemocnic, církevních škol a charitativních zařízení.“

PLÁNY CÍRKVÍ DO BUDOUCNA Církve se tedy budou muset během 30 let velmi ohánět, aby dosavadní roční příjmy ze státního rozpočtu (ve výši 1,5 mld. Kč) byly alespoň z větší části nahrazeny z výnosů finančních náhrad a restituovaného majetku. Jednotlivé diecéze katolické církve se dohodly, že každá diecéze bude se svým majetkem hospodařit samostatně, podle vlastního strategického a finančního plánu, ale vytvoří jeden „solidární fond“, ze kterého by se vyrovnávaly případné rozdíly mezi pastoračními potřebami a finančními možnostmi té které diecéze. Diecéze

PROHLÁŠENÍ ZÁSTUPCŮ CÍRKVÍ V současné době pracuje expertní komise jmenovaná ČSSD a církvemi s úkolem posoudit současnou právní a smluvní úpravu a případně navrhnout některé pro stát i církve akceptovatelné úpravy. Po setkání 11



také posílí kontrolní ekonomické mechanismy, rozvinou větší transparentnost vůči veřejnosti, budou se i vzájemně kontrolovat a v hospodaření si vypomáhat. Část finančních náhrad (rozdělených mezi jednotlivé diecéze podle složitého klíče zahrnujícího jejich rozlohu, počet obyvatel a počet praktikujících křesťanů) pravděpodobně vloží do společného investičního fondu, z něhož se pak budou čerpat a rozdělovat výnosy. Vzhledem k často velmi zuboženému stavu, struktuře a náročné dislokaci vraceného majetku se jedná o obtížný úkol. Jeho naplňování neumožní církvím využívat navrácený majetek neproduktivně a neefektivně. I při odpovědném a efektivním hospodaření a při potřebě dále a s menší podporou státu rozvíjet obecně prospěšné služby církve a péči o církevní památky se počítá s tím, že církve se pro naplňování svého poslání budou muset v tomto sedmnáctiletém přechodném období zároveň s hospodařením, investováním a získáváním dotací a grantů také učit získávat sponzorské dary sociálně zodpovědných firem a především mnohem více rozvinout finanční spoluúčast vlastních členů (zaměřenou především na pokrytí běžných nákladů včetně platů duchovních a ostatních pastoračních pracovníků).

tucí není ani nespravedlivý vůči ostatním restituentům, protože dřívější restituce vycházely z úplně jiného právněekonomického kontextu, než je ten dnešní (neexistovaly tržní ceny, využívalo se také naturálních náhrad apod.). Výdaje na restituce a náhrady nijakým podstatným způsobem nezatíží státní rozpočet, protože 1,97 mld. Kč ročně představuje pouze jeho 1,7 tisíciny. V žádném případě se restitucemi nevydává majetek „Vatikánu“, protože bude patřit konkrétním církevním právnickým osobám se sídlem a působností v naší republice. Podstatná část výnosů restitucí podpoří rozvoj veřejně prospěšných služeb církví a ani ty části výnosů, které budou určené pro zajištění vnitřního života církví, jistě nepůjdou „do kapes tučných prelátů“, ale budou sloužit k zajištění podpory života, bez kterého by nemohla existovat ani žádná služba veřejnosti. Nakonec je také jasné, že restitucemi ani církve jako celek nezbohatnou, ba naopak se budou muset učit hospodařit mnohem lépe a mnohem více rozvinout také finanční spoluzodpovědnost vlastních členů.

CÍRKEV CHUDÁ A SLOUŽÍCÍ Paradoxně tak tzv. „restituce“ mohou přispět k realizaci dnes tak často i politiky vzývané vize církve „chudé a sloužící“. Jak počátkem tohoto roku napsali naši biskupové v pastýřském listě k majetkovému narovnání: „Církev nezbohatne, jak si někteří myslí. Přibude nám starostí a budeme žít ještě skromněji než dnes, ale budeme svobodní. Poneseme velkou zodpovědnost, ale nepochybujeme o tom, že mezi věřícími je dost poctivých a zdatných odborníků, kteří nám pomohou. Diecéze budou spolupracovat v rámci České biskupské konference, ale každá bude hospodařit samostatně a všechny budou počítat s aktivním zapojením farností, které ponesou svůj podíl nejen na financování provozu, ale i na platech kněží.

MÝTY A SKUTEČNOST Z výše uvedených informací jasně vyplývá, že mnohé v médiích donekonečna opakované argumenty proti majetkovému vyrovnání jsou založeny buď na nedostatečné znalosti věci, nebo přímo na zlovolné lži. Přesto, že si lze představit (a já bych osobně velmi přivítal) i podstatně nižší míru navraceného majetku, která by byla pro českou veřejnost přijatelnější a pro hodnověrnost církví vstřícnější, v žádném případě není uzákoněná částka nějakým „tunelem“ či „nespravedlností“, ale je jen částí celkového nároku, který by byl především katolickou církví nárokovatelný. Způsob resti12



(…) Můžeme říct, že naše církev je už dnes společenství s největším počtem dobrovolníků, kteří s láskou pracují pro Boha, církev i společnost. Rozvíjení a prohlubování vztahu ke Kristu, který se celý daroval pro naši spásu, bude pak nejlepší zárukou životaschopnosti církve a její užitečnosti pro

společnost, která čeká na svůj podíl na Božích darech, jimiž jsme zahrnováni.“ Jak si s tímto vším poradí naše plzeňská diecéze a co to znamená pro naši chebskou farnost? Na to se pokusíme odpovědět v dalších číslech Zpravodaje. Petr Hruška

RADY Z RADY v Kristu, v duchovním životě)  vytváření malých společenství („ekklésia“, „communio“, směr k sobě, důležitost různých „barev“ společenství, která budou lákavá pro různé typy lidí)  rozvoj misijního poslání („parochia“, „missio“, směr ven, křesťanský život a svědectví v prostorech, kde běžně lidé žijí a křesťanská služba za nimi vycházející) Při dalších úvahách o misijním poslání farnosti jsme pak z různých postřehů na toto téma vypreparovali tři důležité etapy při zvěstování evangelia:  otevírání „oken“ farnosti (preevangelizace, různé široké veřejnosti otevřené společenské, sportovní či kulturní akce)  osobní vztahy (nejčastěji skrze ně někdo vytrvá v dalším zkoumání cesty víry)  výslovné svědectví o Kristu (jak uprostřed běžných životních prostorů, tak uprostřed různých typů společenství, kam zveme své přátele) Při onom „otevírání oken“ jsme vnímali tři velké cesty, na nichž jsou lidé nejvíce oslovitelní:  dobro (církevní charita či spolupráce v sociálních službách)  pravda (církevní školství či spolupráce v oblasti vzdělávání)  krása (církevní hudba, architektura či spolupráce v kultuře) Je třeba „hořet“, abychom mohli zapalovat druhé. Pak není až tak důležitý, který styl

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI RADA FARNÍ CHARITY Ke společnému setkání se ve čtvrtek 21. 11. 2013 sešla pastorační rada farnosti a rada farní charity. Za pastorační radu byli přítomni všichni zvolení členové: Eva Kolafová (41 hlasů), Martin Svatek (40 hlasů), Blanka Jirásková (33 hlasů) a Jana Klíchová (22 hlasů), i všichni jmenovaní členové: Zdeňka Skubeničová, Jakub Vyhnálek, Jana Karasová a Ivana Čamková. Z charitní rady byli přítomni Dana Kučerová, Martin Svatek a Alena Otípková. První část tříhodinového setkání jsme věnovali seznámení se s posláním a rolemi pastorační rady, seznámení se mezi sebou navzájem a se svými očekáváními spojenými se službou v radách a seznámení se s pastoračním posláním a pastorační vizí naší farnosti. Ve druhé části jsme se nejprve krátce sdíleli o to, jaké požehnání, šance, výzvy či bolesti vnímáme v naší farnosti a poté jsme se věnovali dopisu biskupa Františka věřícím diecéze:

EVANGELIZACE Při úvahách o první části biskupova dopisu věnované evangelizaci jsme si připomněli a dále rozvíjeli tři priority, které biskup předestřel ve svém pastýřském listě:  prohloubení spirituality („koinonia“, „mystérium“, směr do hloubky, ukotvení 13



hudby či dalších přístupů používáme, spíše je třeba rozvíjet trojí kvalitu:  provokace (schopnost upoutat pozornost, oslovit, inspirovat)  prostota (opak okázalosti, nabubřelosti, falešnosti)  pospolitost (prostor přijetí, bezpečí, doprovázení)

covství  otevřené informování o hospodaření farnosti  pocit přináležitosti k farnímu společenství a vzájemná podpora či výpomoc  nabídka cílené podpory v různých krizových situacích (dluhy, více dětí apod.)  možnost ovlivňovat využití získaných financí  jasnější kontrolní kompetence ekonomické rady  vědomí společného poslání a informovanost o obecně prospěšných projektech  vzájemné svědectví o požehnání pravidelného „závazného dárcovství“  možnost prolínání a doplňování se darování času, schopností, financí či naturálií Příští setkání pastorační rady jsme naplánovali na čtvrtek 23. 1. 2014 s tím, že při něm budeme pokračovat v tématu správcovství, a to také ve světle při farních dnech a po nich i dále pokračujícího farního dialogu na toto téma. Petr Hruška

SPRÁVCOVSTVÍ Před úvahami o otevřených otázkách z druhé části biskupova dopisu jsme si nejprve ujasnili některé základní informace o celém procesu majetkového vyrovnání (viz rubrika Správcovství) a poté jsme zvažovali, co může pomoci či bránit lidem v prohloubení vlastní finanční spoluúčasti na zabezpečení života a poslání farnosti. Někteří radní poukazovali na to, že pojem „desátek“ může být matoucí či dokonce odrazující (pocit „povinnosti“ či „příliš vysoké laťky“). Shodli jsme se však, že k prohloubení finanční spoluúčasti na životě a službě farnosti může přispět:  vzdělávání v oblasti spirituality správ-

FÓRUM tichu. S důvěrou a nadějí, že uslyší odpověď. I v sobotu jsme zažili takové ticho. Děkuji těm, kteří přišli a naslouchali. Velmi děkuji všem pomocníkům. Poslední sobotu v prosinci, tedy 28. 12. od 19 hodin, kdy se opět sejdeme k tiché modlitbě ve stylu Taizé, bude nejen jejich pomoc opět velmi vítána.  Máří Haklová Pane Ježíši, Tvá důvěra v nás dává smysl našemu životu. K Tobě se obracíme se slovy: Věřím, Pane, přijď na pomoc mé malé víře. A Ty otevíráš tvůrčí síly k cestě,

SOBOTNÍ TICHÁ MODLITBA Přípravy na meditativní modlitbu o farních dnech byly rychlé. Když jsem vyndávala svíčky, pro každého člověka jednu, připravila jsem jich dvanáct. Mnohokrát jsem při tom slyšela, že je to moc. Nestačily. Ani dvakrát tolik nestačilo, a pak… jsem přestala počítat. Je to trochu podobné jako s historií komunity Taizé. Bratr Roger, její zakladatel, si původně myslel, že ideální počet bratrů bude tak dvanáct. Dnes má komunita okolo devadesáti bratří a v letních měsících kolem dvou až tří tisíc poutníků týdně. Z různých kontinentů, z různých společenských vrstev, z různých církví přijíždí naslouchat 14



na níž nám umožňuješ tvořit i pomocí naší křehkosti. Chvála Tobě, Vzkříšený, Který víš o naší zranitelnosti a slabosti, A proto přicházíš, Abys v nás zpíval modlitbu o věčné důvěře. Bratr Roger

A znovu slyšel v duchu vánoční koledy, které hrál na housle pan učitel z místní lidové školy umění pacientům v nemocnici. Bylo to velice milé zjištění, že nebyl jediný, kdo pamatoval na ty, kteří musí nejkrásnější svátky roku trávit v nemocnici. Tak to všechno se našemu bráškovi honilo hlavou. Mezitím došel na náměstí. Uprostřed stál veliký smrk ozdobený spoustou zářících světel. Zafoukal mrazivý vítr. To mu ale nevadilo. Hřála ho podivná lehká radost. Taková, jakou míváme, uděláme-li radost někomu jinému. A on udělal toho večera radost několika lidem a stačilo k tomu tak málo. Pár slov a hořící svíčka. Skaut se postavil před domem, kde bydlel. Ale nešel dovnitř. Snil. Snil o době, kdy nikdo nebude mít o Vánocích pocit osamění, o době, kdy Betlémské světýlko jako symbol přátelství, pokoje a dobré vůle bude hořet ve všech domácnostech a nejen o Vánocích. Snil o čase, kdy se už nikdo nebude divit, že je „v týhle svinský době něco tak krásnýho možný“.

BETLÉMSKÉ SVĚTÝLKO Byl Štědrý den roku 1991. Na policejní stanici v městě Turnově se právě chystali usednout k večeři, když tu náhle zazněl zvonek. Strážmistr seběhl po schodech ke dveřím a strnul. Za dveřmi stál vousatý chlapík ve skautském kroji a v rukou držel zavařovací sklenici, ve které hořela svíčka. Strážmistr poněkud nesměle odemkl dveře, otevřel, a ještě než stačil cokoli říci, skaut pravil: „Dobrý večer. Já jsem vám i vašim kolegům přišel popřát za všechny skauty klidnou službu, veselé Vánoce a šťastný nový rok. Tady jsem vám přinesl Betlémské světýlko. Naši bráškové v Rakousku je zapálili v Betlémě v jeskyni Narození Páně a potom se štafetou dostalo až sem.“ Strážmistr nevěřícně zíral na plamínek svíčky v zavařovačce, kterou mu skaut podával. Po chvíli, poněkud zadrhávaje, přání opětoval: „Vám a té vaší organizaci také…hodně štěstí…a úspěchů v té vaší práci. A zdraví…hlavně to zdraví, to zdraví.“ Skaut se rozloučil a zamířil štědrovečerní nocí k domovu. Z černé oblohy se oranžovým světlem sodíkových výbojek zvolna snášely osamocené sněhové vločky a z oken domů pomrkávaly do tichých ulic ozdobené svítící vánoční stromky. Ale to náš bráška jdoucí směrem k domovu nevnímal. V duchu opět prožíval předchozí zážitky. To, jak Betlémským světýlkem vyvedl z míry pana doktora z lékařské služby první pomoci. V uších mu znovu zněla jeho slova, se kterými převzal Betlémské světýlko: „To bych nevěřil, že je v týhle svinský době něco takovýho možný.“

Z časopisu Skauting převzal a upravil Sokol

DVACETIČTYŘHODINOVKA Byla jsem na ni počtvrté, přesněji jsem se zapojovala od prvého ročníku. Vždycky šlo spíše jen o účast symbolickou, protože běhu jako takovému mé tělo nikdy na chuť nepřišlo: nohy vypovídají službu už na startu a dech se krátí v prvním záhybu trasy. Chůze mi sice naštěstí tak velké problémy nedělá, ale zase potřebuji, aby se cesta měnila, aby měla nějaké cíle. Tady jsou dekorace stále stejné… Za normálních okolností bych zůstala doma. Jenomže tady je to o něčem jiném, a tak jsem i letos překonala svoji lenoru a přišla si odšlapat pár koleček. Co mohu hodnotit, je stále stejná skvělá atmosféra a přibývající počty účastníků. Nejde jen o výkony, ale hlavně o to, při15



pomenout si den návratu demokracie do této země a současně se podělit s těmi, kdo pomoc potřebují. Letos se běhalo pro Domov pro osoby se zdravotním postižením Pata. A bylo mi dobře po těle, když jsem viděla tu záplavu běžců i chodců (potkala jsem řadu těch, kdo letos přišli poprvé a odhodlaně se zapojili), rozdováděných dětí

i důstojných seniorů, obětavých pořadatelů i usměvavých diváků. Navíc, proti minulým letům, se tentokrát mimořádně vydařilo i počasí. Podrobnější informace najdete také ve Zpravodaji. Já můžu jen říci: budou-li nohy sloužit, půjdu příště znovu. rym

OuKhej! Když jsem se ho zeptala, pohlédl na mě trochu udiveně. Šťastní lidé si zpravidla neuvědomují, že jsou šťastní, obvykle jenom nešťastní lidé si uvědomují, že jsou nešťastní… To, co mi řekl, se do mě vpečetilo svou prostotou. Podivuhodnou jednoduchostí. Ty největší pravdy, které vedou k vítězství, největší, jaké člověk v životě nachází, bývají podivuhodně prosté… „Asi,“ zauvažoval prastrýc…a já jsem věděla, že myslí na mě a naši nešťastnou rodinu, „…asi je to tím, že jsme si v naší rodině zvykli nedělat nic, co by bolelo ty, které máme rádi…“ (Eduard Martin Kniha štěstí) jak

ŠŤASTNÍ LIDÉ Jednou jsem se ptala svého prastrýčka (bylo to na jeho stříbrné svatbě), jak to, že jsou s pratetou i po tolika letech šťastní. A jak to, že mají tak šťastné děti. Někteří lidé, jako na příklad prastrýcova rodina, mi připadají až „provokativně šťastní“, z jeho rodiny jako by vycházela výzva: buďte šťastní jako my… Jak to vlastně, že nejste šťastní jako my? Někdy mi připadalo, že jeho rodina je kouzelný malý ostrůvek v moři tragédií, nevraživosti, neladu, jaké jsou kolem mě. Bylo mi šestnáct. Mí rodiče se rozváděli. A já si umiňovala, že nechci být nešťastná, jako jsou otec i matka, jako já a sestřička. Jenže nechápala jsem, jak to udělat. Je snad nějaký „tajný návod“, který někteří lidé objevili? Našel takový návod můj prastrýc?

CHVILKA SE SVATÝMI kofág, cíl mnoha poutníků, je v kostele sv. Bernardina v abruzském městě Ľ Aquile. Bernardin Albizeschi, který byl později nazýván „novým Františkem“, se narodil 8. září 1380 v Massa - Carrara, nedaleko Sieny. Po smrti rodičů byl vychováván příbuznými. Bernardin měl mimořádné nadání, a proto už v jedenácti letech začal studovat

BERNARDIN SIENSKÝ řeholník, kněz, lidový kazatel OFM V moderním sarkofágu – starý padl do rukou napoleonským dobyvatelům v r. 1799 – našel místo svého posledního odpočinku jeden z nejslavnějších františkánů, Bernardin Sienský. Velký kazatel a misionář. Sar16



na univerzitě v Sieně. Měl otevřenou cestu ke všem povoláním. Bernardin se ale rozhodl pro jinou cestu. V roce 1397 vypukla strašná morová epidemie. Ve svých 17 letech Bernardin končí studia a začíná ošetřovat nemocné a umírající ve městě. Po odeznění epidemie sám těžce onemocněl a několik měsíců kolísal mezi životem a smrtí. V té době v něm uzrálo rozhodnutí vstoupit do františkánského řádu. Po uzdravení oblékl r. 1402 v Sieně řádový šat a přijal kněžské svěcení. Od počátku byl Bernardin zastáncem nejpřísnějšího pojetí františkánské řehole. Do důsledků zachovával princip chudoby a považoval jakýkoli jiný výklad řehole za zradu. V opuštěné poustevně založil malý klášter, kde žil deset let v naprostém umrtvování. V roce 1413 se stal Bernardin vrátným v malém františkánském klášteře ve Fiésole u Florencie, kde je možné ještě dnes vidět jeho celu. Nad dveřmi cely je jeho jméno vytesáno ve dřevě. Od r. 1417 působil Bernardin jako kazatel pokání. V tehdejší Itálii vládla náboženská lhostejnost a nemravnost a lidový misionář měl velké pole působnosti. Šel od města k městu, vystupoval na náměstích a na kazatelnách a hlásal Boží slovo hlasem, který nebylo možno přeslechnout. V Perugii v Umbrii je možné i dnes vidět kazatelnu, ze které proslovil r. 1425 svá nejslavnější kázání. Jsou tam kamenné reliéfy, kde vidíme scény ze světcova života. Kromě neocenitelných služeb pro církev, velký misionář urovnával spory mezi stra-

nami a mírnil mnohou válku mezi městy. Při vší své přísnosti byl Bernardin oblíbený a už za živa byl uctíván jako světec. Jeho přáteli byli nejznámější humanisté té doby, jedním z jeho žáků byl Jan Kapistránský, který ho významnou měrou podporoval v jeho práci. Nedostižný lidový misionář Bernardin Sienský zemřel 20. května 1444 ve věku 63 let v L´Aquile. Za šest let, r. 1450, prohlásil papež Mikuláš V. velkého františkána za svatého za velkého jásotu obyvatelstva. Úcta a tradice: Bernardinův kult se rychle šířil po celé Itálii. Je ještě jedna zcela individuální forma uctívání. Ignác z Loyoly zvolil za sto let po Bernardinově smrti znak IHS, bernardinův „erb“, za symbol Tovaryšstva Ježíšova, jezuitského řádu. Znázorňování: Bernardin Sienský byl znázorňován jako františkánský řeholník s asketickými, hubenými obličejovými rysy (podobnost se skutečným jeho vzezřením je možné srovnat v městském muzeu v L´Aquile s posmrtnou maskou lidového misionáře). U sebe mívá skoro vždy sluneční kotouč s iniciálami IHS, monogramem Kristovým. Často jsou současně zobrazovány tři biskupské klobouky, protože Bernardin odmítl biskupskou hodnost v Urbinu, Sieně a Ferraře. jak

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ členů z původních 40 vzrostl na sto. Spolek má za sebou mnohostrannou činnost zaměřenou na naše poutní místo, na opravu a údržbu různých kapliček a Božích muk v okolí Chebu a také na organizování poutí.

SPOLEK MARIA LORETO V příštím roce oslaví náš Spolek Maria Loreto – občanské sdružení pro ochranu památek Chebska - 20 let svého trvání. Počet 17



Na hodnocení činnosti bude příležitost jindy. V závěru letošního roku je třeba poděkovat všem, kteří jsou ve Spolku od jeho založení, za věrnost a těm mnoha, kteří do Spolku vstoupili v dalších létech, za podporu. Další poděkování patří skupině dobrovolníků, kteří letos již 11. sezónu zajišťovali na Loretě denní provoz. Velice vděčni jsme předsedovi spolku P. Filipovi Zdeňku Lobkowiczovi, OPraem. Funkci předsedy neopustil po převzetí farnosti v Mariánských Lázních a ani nyní, kdy se stal opatem kláštera premonstrátů v Teplé. Kéž nám dobrotivý Pán pomáhá a řídí naši činnost i v dalších letech. ako

tajně pochován s ostatními mučedníky v katakombách se záznamy životopisů každého jednotlivce, nebo alespoň seznamy jejich jmen. V tomto seznamu je sv. Vincent, který odpočívá v našem farním kostele, a víme s jistotou, že se jedná o světce mučedníka, který položil život v Římě ve druhém - třetím století. Vincent znamená v lat. „vítězící“. Ostatky sv. Vincenta v katakombách odpočívaly až do 17. století. Od papeže Inocence dostal ostatky kardinál Leopold Karl von Kollonitsh v dřevěné schránce, opatřené pečetí, a pravost dotvrzovala předávací listina z 16. září 1689. Ostatky ještě prošly apoštolskou kaplí v Římě a sídlem Kollonitschovým ve Vídni. Do Chebu byly předány 8. října 1692. Město Cheb nechalo zhotovit schránku sv. Vincenta (tabernákl). Slavnost přenesení sv. Vincenta, nového chebského patrona, a pak každoroční oslavy až do 20. století byly velkolepé. Postupně však účast klesala až k úplnému zákazu konání oslav v roce 1942. A dnes? Někteří turisté se u oltáře zastaví, něco málo o historii vědí, mnozí přejdou okolo bez povšimnutí. Dnešní přednáška určitě oživí zájem o podrobnější poznání umučení sv. Vincenta pro víru. Děkujeme slečně Knetlové. vá

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN Průvodcem životopisu mučedníka sv. Vincenta a jeho ostatků nám byla slečna Knetlová, pracovnice chebského archivu, která nám 18. 11. velice poutavě přiblížila historii tohoto světce. Podklady získala kde jinde, než v pokladnici archivních materiálů. O kterém sv. Vincentovi tak zasvěceně a půvabně hovořila? O sv. Vincentovi, jehož ostatky jsou uloženy v tabernáklu v našem kostele Sv. Mikuláše a Alžběty. Sv. Vincent patří k umučeným prvním křesťanům v prvních stoletích po Kristu a

Z KANCELÁŘE EKONOMIKA FARNOSTI

 Pravidelné příspěvky převodem: 5.650 Kč  Sbírky účelové: 17. 11. Den Bible - 5.807 Kč

 Sbírky liturgické: 2.11. - 2.408 Kč 3.11. - 3 780 Kč 10.11. - 4.132 Kč 24.11. - 4.084 Kč Dolní Žandov listopad - 989 Kč

Z FARNÍ MATRIKY  Křty: 10. 11. 2013 Amálie Lucie Tranová 18



v kanceláři farnosti. (2) Složení hotovostního daru do kasiček (kostel sv. Mikuláše a Václava). (3) Bezhotovostní převod na účet farnosti. Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309/0800. Jako variabilní symbol uveďte prosím své r. č. bez čísla, které je za lomítkem. V případě daru vám může být na požádání vystavena v kanceláři farnosti darovací listina, kterou dárce může uplatnit k odečtu darované částky od základu daně z příjmu.

 Pohřby: 15. 11. Danuše Hofmannová 21. 11. František Bednárik 25. 11. Julius Dužda

PODĚKOVÁNÍ  za pomoc s přípravou Farních dnů…  Všem pomocníkům, kteří krásně vyzdobili či vyzdobí kostely pro adventní dobu…

POMOC POTŘEBUJI – NABÍZÍM Možnosti jak finančně přispět naší farnosti: (1) Složení hotovostního daru

SLOVO FARÁŘE ření se současným i restituovaným majetkem udržovaným ze současných i nových zdrojů příjmů, který by byl jednoznačně a transparentně ve službách poslání církve „žít život sloužící životu“? Ve službách poslání k nezištné službě milosrdné lásky k nejchudším, svědectví o naději pro všechny lidi, slavení tajemství Boží lásky uprostřed nás a rozvíjení inspirujícího společenství mezi sebou navzájem a se všemi lidmi dobré vůle? Pokud se „restituce“ stanou takto využitou šancí, která nás – třebas i díky tlaku a vnější kontrole – povzbudí (či v některých případech dokonce donutí) k převzetí větší spoluzodpovědnosti za poslání církve a rozhodování v církvi, pokud si budeme postupně zvykat na to, že – navzdory náhradám a kvůli klesajícím příjmům od státu – jsme skutečně církví „chudou a pro chudé“, pokud – třebas vyburcováni nutnou transformací způsobu finančního zabezpečení – bude mnoho lidí povzbuzeno dávat část svého času, schopností a financí k dispozici církevním společenstvím, aby „nikdo v jejich středu netrpěl nouzi“ (srov. Sk 4,34) a aby tak „byli všemu lidu milí“ (srov. Sk 2,47), pak skutečně naše farnost po restitucích bude mnohem bohatší – láskou, štědrostí, velkorysostí, prostotou…

ZBOHATNEME RESTITUCEMI? Možná, že ty, kteří znají můj názor na tzv. „církevní restituce“, překvapím, když na otázku z nadpisu odpovím: Ano. A to velmi. A už se na to moc těším… Ale abych vás moc nevodil za nos, dovolte mi, když to hned upřesním: Ano, naše farnost díky restitucím velmi zbohatne – když je ve zdraví přežije!  Částečné restituce komunisty zabaveného a nyní už po 65 let vytěžovaného či plundrovaného majetku a částečné finanční náhrady toho, co již vrátit nelze, jsou pro církve v naší republice šancí, ale také rizikem. Šancí k tomu, aby se církve mohly během následujících 17 let ekonomicky postavit na vlastní nohy a pokračovat v dosavadní službě evangeliu a tuto službu dále rozvíjet. A to bez oné šokové terapie, kterou by způsobilo prosté odstřižení od státních dotací bez jakékoli náhrady a se kterou jsme ještě před pěti lety při tvorbě naší farní koncepce správcovství počítali jako s reálnou možností. Rizikem v tom smyslu, že není vůbec jasné, jak se církvím podaří vyřešit klíčovou otázku s tímto zvoleným řešením přímo související: Budeme schopni v církvích nalézt takový model a realizovat takový způsob hospoda19



Že k tomu má dobře nakročeno, v tom jsem byl znovu utvrzen při posledních farních dnech, a to především při dvou příležitostech: V sobotu odpoledne při reflexi biskupova dopisu, kdy mnozí ze zúčastněných otevírali svá srdce a společně snili odvážnou vizi farnosti dělící se, sloužící a vyzařující, což pak večer vyústilo v hlubokou a silnou modlitbu farnosti naslouchající a vděčné. A pak také v neděli při požehnání a poslání ke službě, kdy jsem si při četbě tolika jmen a tušení tolika „bezejmenných“ služeb znovu uvědomil, jak moc jsem vděčný za všechny z vás, které papež František ve své nové apoštolské exhortaci Evangelii gaudium („Radost evangelia“) nazývá „svědčící učedníci“. Možná, že právě začínající letošní Advent nás může přivést hlouběji k těmto radostným pramenům naší víry. Možná nám k tomu může pomoci i malá opora pro adventní modlitbu nazvaná „Čtyři týdny“, kterou najdete na webových stránkách www.ctyri-tydny.webnode.cz. Citlivou a radostně očekávající adventní bdělost vám všem přeje a vyprošuje Váš P. Petr

„Sním o církvi, která se rozhodla být zcela ‚misijní‘,“ (dosl. „sním o misijní volbě, misijní opci“), „to znamená o misijním impulzu, který by byl schopný transformovat všechno, takže církevní zvyky, způsoby práce, kalendáře a kontaktní hodiny, jazyk a struktury, to všechno by bylo vhodně nasměrováno k tomu, aby to sloužilo evangelizaci dnešního světa, spíše než sebezachování církve.“ (No. 27) „Ve všech svých aktivitách farnost povzbuzuje a připravuje své farníky k tomu, aby byli evangelizátory. Farnost je komunita složená s menších komunit, svatyně, kam žízniví přicházejí se nepít uprostřed své cesty, centrum neustálého misijního vycházení na periferie… (Je to) prostředí živého společenství a spoluúčasti…“ (No. 28) „Dávám přednost církvi, která má modřiny, je zraněná a špinavá, protože byla venku v ulicích, před církví, která je nezdravá z toho, jak je stísněná, a z toho, jak lpí na své vlastní bezpečnosti. Nechci církev, která stále touží být ve středu pozornosti a pak končí polapena v síti posedlostí a procedur.“ (No. 49) „Peníze musí sloužit a nikoli vládnout! Papež miluje všechny, stejně tak bohaté, jako i chudé, ale má také povinnost ve jménu Kristově připomínat bohatým, že musí pomáhat, respektovat a podporovat chudé.“ (No. 58) „Stejně jako přikázání ‚Nezabiješ!‘ stanoví jasnou hranici za účelem zachování hodnoty lidského života, dnes bychom měli říkat i ‚Nebudeš vytvářet ekonomiku vyloučení a nerovnosti!‘ Takováto ekonomika zabíjí. Jak je možné, že není ve zprávách, že postarší bezdomovec zemřel na ulici, ale je tam, že finanční trh ztrácí dva body?“ (No. 53) „U některých lidí vidíme zřejmou fascinaci liturgií, naukou a církevní prestiží, ale chybí jim vášnivost pro to, aby evangelium mělo reálný dopad na věřící Boží lid a na konkrétní potřeby dnešní doby.“ (No. 95)

EVANGELII GAUDIUM O slavnosti Ježíše Krista Krále, na závěr Roku víry, byla v Římě vydána nová apoštolská exhortace papeže Františka, ve které shrnuje závěry nedávné biskupské synody o nové evangelizaci a široce také čerpá ze svých promluv, kázání a přednášek pronesených během prvního roku své služby římského biskupa. Tato velmi rozsáhlá, ale zároveň čtivá a prostým jazykem napsaná exhortace se jmenuje příznačně Evangelii gaudium (Radost evangelia) a mnozí komentátoři v ní vidí klíčový text naznačující základní směry reformy církve v nejbližších letech. Exhortací se budeme časem jistě zabývat ještě podrobněji, proto pro tentokrát uvádíme jen malou „ochutnávku“: 20



DIECÉZE ČTE BIBLI

2. – 12. PROSINCE 2013 MĚSTSKÁ KNIHOVNA V CHEBU otevřeno každý všední den od 10 do 18 hod. vernisáž v pondělí 2. 12. od 18:15 + další doprovodný program Unikátní putovní výstava Bible včera, dnes a zítra představuje Bibli a její poselství ve vybraných městech a obcích České a Slovenské republiky. Návštěvníci se tak mohou seznámit nejen s Biblí, ale i tím, co s Biblí souvisí. Návštěvníci se mohou těšit na historické české i zahraniční Bible (nejstarší z r. 1549 a 1556-7), unikátní novodobé a nejnovější Bible v různých formátech a provedeních, Bible pro děti, studijní, historické a doplňkové materiály, mapy, CD, DVD, přednášky a výklady, otázky, odpovědi, diskuze, ruční přepis Bible a mnoho dalšího. Více na www.vystavabible.cz. Doprovodný program výstavy: 2. prosince 2013 (pondělí) 18.15: VERNISÁŽ slavnostní zahájení s úvodním slovem Mgr. Petra Hrušky, Th.D. a dalších hostí 4. prosince 2013 (středa) 18.15: Proč nové překlady Bible? Mgr. Michal Krchňák * Co může nabídnout Český studijní překlad Bible? * Strasti a slasti překladatele Bible * Je Bible dnes aktuální? * Co skrývají biblická jména? 5. prosince 2013 (čtvrtek) 18.15: Hudebně-poetický večer s četbou textů z Bible a veršů Stanislava Kubína. Čte MUDr. Michaela Lindtnerová, na kytaru doprovází MgA. Martin Lindtner, B.A. 6. prosince 2013 (pátek) 18.15: Jam session Bible mění životy i dnes? * Jamování na texty Bible – Luke Tiehen a Járo Féneš 9. prosince 2013 (pondělí) 18.15: Bible za mřížemi – osobní příběhy a diskuze * Ivan Štilec, bývalý vězeň * Bohuslav Zámečník, vězeňský kaplan ve výslužbě 11. prosince 2013 (středa) 18.15: Osobnosti českých dějin a Bible – Od historie k dnešku, David Loula * Jan Hus, Jan Amos Komenský, Bible kralická, Moravští bratři, Ochranov * YWAM Cheb představení služby (+ krátké video) Výstavu pořádají: Občanská sdružení I4U a Maranatha ve spolupráci s chebskou Ekumenou a Městskou knihovnou Cheb. Další podrobnosti najdete na www.vystavabible.cz. 21



NENECHTE SI UJÍT ků v neděli 15. 12., viz Pomoc potřebným.  Adventní koncert pro Hospic se koná v neděli 15. 12. od 16:00 v kostele sv. Mikuláše a sv. Alžběty v Chebu.  Setkání vedoucích Tříkrálové sbírky se koná ve středu 18. 12. od 16:30 na faře.  Betlémské světlo letos připutuje do Chebu 21. prosince (čas bude upřesněn až při mši sv. v neděli 15. 12.), do kostela jej přinesou chebští skauti na hlavní mši svatou 22. prosince.  Vánoční bohoslužby budou na Štědrý den 24. 12. rodinná od 16:00 u Sv. Václava, žandovská od 9:30 u Sv. Michaela, chebská půlnoční od 24:00 u Sv. Mikuláše. Boží hod 25. 12. od 10:00 u Sv. Václava, 12:00 v Žandově a 18:00 u Sv. Václava v Chebu. Na Sv. Štěpána 26. 12. v 10:00 u Sv. Václava v Chebu.  Na vánoční výpravu ThChTeamu se vydáme v sobotu 28. 12. v 10:00 od chebské fary. Užijeme si vánoční přírody v okolí a odpoledne zamíříme do františkolázeňského Aquafóra. Přihlášky u Agase.  Tichá modlitba ve stylu Taizé se koná v sobotu 28. 12. od 19:00 ve farním sále.  Novoroční bohoslužby budou podobné, tj. na Silvestra 31. 12. od 16:00 ve farním sále, na Nový rok 1. 1. od 10:00 u Sv. Mikuláše, 12:00 v Žandově a 18:00 u Sv. Václava v Chebu, na Zjevení Páně 6. 1. od 18:00 ve farním sále.  Tříkrálová sbírka na podporu Hospice Sv. Jiří, Farní charity Cheb a Diecézní charit Plzeň bude slavnostně zahájena požehnáním koledníků v pondělí 6. 1. od 16:30 na chebské Radnici, hlavní koledovací den bude v sobotu 11. 1. Podrobnosti viz rubrika Pomoc potřebným.  Kurz efektivního rodičovství se koná 11. a 25. ledna a 8. února v Městské knihovně v Ostrově. Více www.mkostrov.cz.

 Synoda o rodině – dotazník – spěchá: Přípravný dokument k mimořádné synodě o rodině obsahuje dotazník, který by měl umožnit místním církvím, aby se zúčastnily na přípravě synody o rodině, viz např. www.apha.cz/rodina-vyzvy. Srozumitelnější verze on-line dotazníku je k dispozici na www.umlaufoviny.com (pod odkazem „On-line dotazy k Synodě o rodině“). Zájemce o společné zpracování prosíme o kontaktování faráře obratem.  Změna bohoslužeb – od adventní doby (od prosince) budeme nedělní ranní mši od 8:50 slavit u sv. Václava a páteční večerní mši od 17:00 ve farním sále. Během adventní a vánoční doby budeme také mimořádně u sv. Václava slavit i nedělní večerní mši od 18:00.  Roráty každý čtvrtek během adventní doby od 6:00 v kostele sv. Václava.  Bible včera, dnes a zítra, výstava probíhající 2. – 12. 12. v Městské knihovně v Chebu – podrobnosti samostatně.  Nedělní škola víry pokračuje v adventní době každou neděli od 10:00 katechezí na faře a každou středu od 8:30 a 19:00.  Mikulášská poutní mše bude slavena v pátek 6. 12. od 17:00 u sv. Mikuláše.  Slavnostní koncert v kostele sv. Šimona a Judy v Milíkově se koná v pátek 6. 12. od 18 hodin. Vystoupí Miguelangelo Cavalcanti, Josef Moravec, Marta Hanfová a Ladislava Vondráčková. Za pořadatele zve MUDr. Pavel Vajsejtl a obec Milíkov.  Vánoční setkání dobrovolníků z „mikulášské“ služby: pohodové setkání ve čtvrtek 12. 12. 2013 od 17:00 na faře.  Adventní bohoslužba smíření za účasti zpovědníků z vikariátu bude slavena v pondělí 16. 12. od 17:00 s následným individuálním slavením svátosti smíření.  Strom splněných přání – uzávěrka dár22



FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 1.12. 2.12. 2.12. 4.12. 4.12. 5.12. 6.12. 8.12. 9.12. 11.12. 11.12. 12.12. 12.12. 13.12. 15.12. 16.12. 18.12. 18.12. 19.12. 20.12. 22.12. 23.12. 24.12. 24.12. 24.12. 25.12. 25.12. 25.12. 26.12. 27.12. 28.12. 28.12. 29.12. 31.12. 1.1. 1.1. 1.1. 3.1. 5.1. 6.1. 6.1. 6.1.

neděle pondělí pondělí středa středa čtvrtek pátek neděle pondělí středa středa čtvrtek čtvrtek pátek neděle pondělí středa středa čtvrtek pátek neděle pondělí úterý úterý úterý středa středa středa čtvrtek pátek sobota sobota neděle úterý středa středa středa pátek neděle pondělí pondělí pondělí

15:00 15:00 8:00 19:00 6:00 17:00 15:00 8:00 19:00 6:00 15:00 17:00 15:00 8:00 19:00 6:00 17:00 15:00 16:00 21:30 24:00 :00 10:00 :00 12:00 18:00 :00 :00 10:00 17:00 10:00 :00 19:00 16:00 10:00 12:00 18:00 :00 :00 17:00 15:00 16:30 18:00

1. NEDĚLE V ADVENTNÍ DŽ sobota + Cheb neděle schůzka Klubu křesťanských žen KD Kamenná slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka slavení eucharistie + Škola víry 3 farní sál Cheb Škola víry 3 (Bůh Otec a stvoření) farní salonek Cheb adventní rorátní mše svatá kostel sv. Václava Poutní mše svatá kostel sv. Mikuláše 2. NEDĚLE V ADVENTNÍ DŽ sobota + Cheb neděle slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště slavení eucharistie + Škola víry 4 farní sál Cheb Škola víry 4 (Ježíš Kristus a vykoupení) farní salonek Cheb adventní rorátní mše svatá kostel sv. Václava schůzka Klubu křesťanských žen KD Kamenná slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 3. NEDĚLE V ADVENTNÍ DŽ sobota + Cheb neděle slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská slavení eucharistie + Škola víry 5 farní sál Cheb Škola víry 5 (Duch svatý a církev) farní salonek Cheb adventní rorátní mše svatá kostel sv. Václava slavení eucharistie (16:30 růženec) farní sál Cheb 4. NEDĚLE V ADVENTNÍ DŽ sobota + Cheb neděle slavení eucharistie (seniorská) LDN Amica Štědrovečerní rodinná mše svatá kostel sv. Václava Slavnost Narození Páně – D. Žandov kostel sv. Michaela Půlnoční mše svatá – Cheb kostel sv. Mikuláše Slavnost Narození Páně – ranní kostel sv. Václava Slavnost Narození Páně – žandovská kostel sv. Michaela Slavnost Narození Páně – večerní kostel sv. Václava Svátek Sv. Štěpána kostel sv. Václava Sv. Jana Evangelisty – žehnání vína farní sál Cheb Vánoční výprava ThChTeamu sraz na faře Modlitba ve stylu Taizé farní sál Cheb SVÁTEK SV. RODINY DŽ není!!! + Cheb neděle Mše svatá na poděkování za celý rok farní sál Cheb Slavnost Matky Boží P. M. - ranní kostel sv. Václava Slavnost Matky Boží P. M. - žandovská kostel sv. Michaela Slavnost Matky Boží P. M. - večerní kostel sv. Václava slavení eucharistie (16:00 adorace) farní sál Cheb 2. NEDĚLE PO NAROZENÍ P. DŽ sobota 11:00 + Cheb slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka Zahájení Tříkrálové sbírky - požehnání Radnice Cheb Slavnost Zjevení Páně farní sál Cheb 23

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Duchovní správce farnosti – farář: Petr Hruška, 608 656 557; [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Farní kancelář: Alena Otípková, farní asistentka, 354 422 458 (Po + Čt), [email protected] Dobrovolnické centrum: Eva Kolafová, vedoucí, 731 619 729; [email protected] Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Farní ekonomika: Zdeňka Skubeničová, odborná asistentka, 608 656 558, [email protected] Kostelnice: Eliška Tumidalská, 606 884 426, Anička Kolková, 737 790 002 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, [email protected]; 604 131 721 Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Martina Vaňková, nájemce a správce, 723 292 088; [email protected] BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ – SOBOTA / NEDĚLE

slavení eucharistie (žandovská) farní kaple D. Žandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb katecheze pro mladší školní děti dětská místnost + hovorna slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) kostel sv. Václava Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ 8:00 Denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb St 18:00 setkávání nejstarších školních dětí fara Cheb či dle domluvy Čt 17:30 modlitba růžence farní sál Cheb Pá 18:00 slavení eucharistie (klasická) Pá farní sál Cheb Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem (tel. výše) Pastýřská služba rozhovorem a modlitbou (duchovní či životní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem (tel. viz výše) KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: každé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) V úterý má farář volno – s akutními záležitostmi opakovaně prozvánějte jeho mobil Dobrovolnické centrum: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla každé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna (farní dům – půjčování a prodej literatury, internet): každé úterý 14:00-17:30, často i v neděli 10:30 – 11:00 (tel. viz výše) Bankovní spojení farnost: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309 / 0800 Bankovní spojení farní charita: Poštovní spořitelna, č. účtu 220 699 597 / 0300 So Ne Ne Ne Ne

17:00 8:50 10:00 11:00 18:00

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), V. Kučerova, J. Karasová, M. Belasová, D. a J. Kučerovi, J. Klíchová. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 1. 12. 2013, příští vyjde 5. 1. 2014. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 22. 12. 2013. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

chebské farnosti prosinec 2013

Recommend Documents