chebské farnosti prosinec 2011

chebské farnosti

ročník 15

prosinec 2011

číslo 12

EDITORIAL Listopad odlétl jak poslední svraštělý hnědý list v poryvu větru. Rozhodně ale tenhle poslední podzimní měsíc v sobě neměl ani špetku mlhavé chladné ponurosti. Naopak. Nejenţe byl na toto období poměrně teplý a přívětivý, byl rovněţ nabitý řadou aţ průzračně jarně optimistických událostí. Jejich průběh věrně jako zrcadlo zachycuje toto číslo Zpravodaje. Najdete tu vzpomínky na pouť do Izraele, které se zúčastnila skupinka našich farníků, připomeneme si uţ tradiční běh ve Františkových Lázních, na kterém se kromě překračování různých rekordů i osobních limitů především vytváří hezké společenství nejrůznějších skupin lidí a kde se prostřednictvím dobrovolných příspěvků podporují různé charitativní projekty. Letošní výtěţek putoval chráněným dílnám pro handicapované občany Joker v Chebu. Nezapomenutelné byly jistě také farní dny s panem biskupem Radkovským. Plnokrevným ţivotem ţily i skupiny v naší farnosti. Stačí si zalistovat a oţivit si je. Nechybí ani duchovní zamyšlení a reflexe. A pozvánky na akce příští. Tak si v tom začínajícím předvánočním shonu najděte taky chvilku na počtení v našem Zpravodaji. rym

SLOVO FARÁŘE

2

Č. 12 – PROSINEC 2011

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

DIECÉZE ČTE BIBLI chudé a prosté lidi, častěji neţ v jiných zde vystupují ţeny, Lukáš věnuje zvláštní zájem Marii, Jeţíšově matce. Otázka: Která dvě velmi známá podobenství najdeme pouze u Lukáše?  1. Kronik (Paralipomenon) – Knihy Letopisů či Kronik (někdy téţ Paralipomenon – tj. knihy opominutého či vypuštěného – totiţ v knihách Samuelových a Královských) nejsou kronikářským dílem, jedná se o výběr látky z teologického pohledu, který takřka pomíjí dějiny severního Izraele (jiţ neexistujícího). První kniha v devíti kapitolách rodokmenů shrnuje celé předdavidovské období a pak se věnuje králi Davidovi jako vzpomínce na jakýsi zlatý věk království. Otázka: Kdy byly napsány tyto knihy?  Titovi – Trojice listů Titovi a 1 a 2 Timoteovi se souhrnně nazývají pastorální epištoly. Nejspíše byly napsány některým z Pavlových ţáků, který rozvíjel Pavlovo učení pro třetí křesťanskou generaci. Obsahují směrnice o řádech a povinnostech uprostřed křesťanských obcí, potýkajících se s kacířstvím. Titus byl rodilý Řek, Pavel jej pouţíval jako svého vyslance, ustanovil jej svým zástupcem. Otázka: Kde byl Titus Pavlovým zástupcem?  2. Kronik (Paralipomenon) 1 – 18 – Druhá kniha Kronik či Letopisů přináší především dodatky ke knihám Královským a v důsledku teologického hodnocení nejednou i odlišný pohled na některé z davidovských králů. Otázka: Jak se jmenoval a odkud pocházel stavitel Šalamounova chrámu?

ČETBA NA LISTOPAD Další podněty www.bip.cz/dieceze-cte-bibli, při středeční „biblické“ mši od 8:00 a každou třetí středu v měsíci při biblické tematické přednášce od 9:00 a 19:00.

ODPOVĚDI NA PŘEDEŠLÉ OTÁZKY:  Koloským: Obsahem chvalozpěvu na Krista je stvoření a spása.  2. Samuelova: Podle jiných pramenů zabil Goliáše Elchánan (viz 2 S 21,19).  Filipským: Filipy zaloţil makedonský král Filip II., otec Alexandra Velikého.  1. Královská: V NZ se můţeme s postavou proroka Elijáše setkat zde: - Jan Křtitel (Mt 11,14; 17.10-12 + par. Mk); J 1,25 - Proměnění (Mt 17,3 + par. Mk a Lk) - Ukřiţování (Mt 27,47.49 + par. Mk) - Výpovědi o Kristu (Mk 6,15 + par. Lk) - Vdova ze Sarepty (Lk 4,26) - Učedníci a oheň z nebe (Lk 9,54) - Vyznání u Cesaree Filipovy (Mt 16,14 + par. Mk a Lk) - Eliáš si naříká na Izrael (Ř 11,2) - Síla Eliášovy modlitby (Jk 5,17)  Filemonovi: Jméno otroka Onezimos znamená česky Uţitečný.  2. Královská: Knihu, jejíţ jádro – Knihu zákona – nalezli při opravě chrámu (2 Kr 22,8), nazýváme dnes Deuteronomium, neboli 5. kniha Mojţíšova.

V PROSINCI ČTEME:  2. Královská 22 – 25  Lukášovo evangelium psal vzdělaný člověk dokonalou řečtinou s malou znalostí zeměpisu Palestiny, vznik se klade do let 70 – 80 po Kristu. Jde vlastně o první díl dvojdílného spisu, který zachycuje Kristovu cestu do Jeruzaléma, druhý díl (Skutky) pak šíření evangelia z Jeruzaléma aţ na konec světa. Evangelium projevuje zájem o

CITÁT NA MĚSÍC: „Kdo chce znát Bibli, musí ji číst stále znovu“ (Jacob Kremer). 3

Symboly v textu: Medvěd či medvědice, apokalyptická šelma, se v biblickém myšlení často jeví jako zlo v jeho nevypočitatelné podobě. Číslo 42 zřejmě znamená dokonalou záhubu (srov. Sd 12,6; 2 Kr 10,14); podle egyptského náboţenství bylo 42 soudců v říši mrtvých – jde zde tedy o konflikt s mocnostmi smrti, ne s lidmi. Děj příběhu: Hlavní postavou příběhu je prorok. Prorok, nositel Boţího slova, je pod zvláštní Boţí ochranou, má imunitu. Kdo sáhne na takového člověka, je potrestán. Chlapci, zřejmě jacísi puberťáci, výrostci, ho chtějí záměrně uráţet („táhni“, „ty s lysinou“), jde o odmítnutí proroka, a tím i Hospodina ve svém vlastním ţivotě. Poselství textu: Tím, co činí posměváčci, se uvolňuje prostor temným silám (mocnostem smrti) v nich samotných. Kde se posmíváme Bohu, boţímu slovu, boţímu poslu, boţím darům, tam všude se spojujeme se smrtí a ztrácíme svou budoucnost. Poučení z příběhu: Zlo se obrací proti tomu, kdo je vypustil. Ti, kdo nestojí o odpuštění a smíření, zůstávají pod zákonem odplaty. Někdy se člověk potká s něčím, co ho jakoby trhá na kusy. Ale jenom kdyţ se odevzdá Tomu, kdo sceluje naše rány, můţe takovou situaci překročit.

ZNAMENÍ ODKAZUJÍCÍ K NEBI ANEB OBTÍŢNÁ MÍSTA NAŠÍ ČETBY

Při kontinuální četbě Bible často narážíme na místa temná, obtížná, nesrozumitelná. Stojí za to se pak občas nechat vést odborníky, kteří nás svými znalostmi biblických jazyků, kultury a souvislostí mohou uvést k hlubšímu porozumění. Jedním z těchto odborníků je již zemřelý evangelický starozákonník a religionista Jan Heller. Z jeho knihy Znamení odkazující k nebi (Vyšehrad, Praha 2007) jako ochutávku přinášíme shrnutí Hellerovy úvahy nad temným textem z 2 Kr 2,23 – 25 (příběh o Elíšově kletbě, v jejíž důsledku je medvědicí roztrháno 42 malých chlapců), které zpracovala Lída Křivancová a Petr Hruška.

ELÍŠOVA KLETBA A SMRT 42 DĚTÍ Charakter textu: Text 2 Kr 2,23 – 25 není textem historickým, ale naučným. Nejde tedy o to, jestli či jak se to stalo, ale vyprávění má čtenáři zprostředkovat poselství – a to nezávisle na tom, zda či jak se příběh stal či nestal. Širší souvislosti textu: Prorok je na cestě. Toto putování je charakteristickou vlastností proroka. Prorok má právě za sebou uzdravování vody v Jerichu (bylo to prokleté město), kde musel vše dělat ve velké odvaze, s níţ nasazoval svůj vlastní ţivot. Slova textu: Prorok „vystupuje“ do Bételu. Vystupovat znamená v Bibli často putovat do vyšších sfér, k Bohu. Ve starozákonním myšlení mělo slovo daleko větší váhu neţ dnes. V hebrejštině je celá řada výrazů pro kletbu a jsou přesně odstupňovány. V našem textu lze výraz „zlořečil jim“ přeloţit také jako „shledal je lehkým“ či „prohlásil, ţe jsou k ničemu“. V Septuagintě (řecký překlad Starého zákona) je dokonce naznačeno, ţe děti chtěly proroka kamenovat. Vychází to z hebrejské slovní hříčky „q-l-s“ (vysmívat se) a „s-q-l“ (kamenovat).

DENNÍ TICHÁ CHVÍLE V kostelích i ve farní kanceláři je opět k dispozici oblíbená pomůcka ke kaţdodenní četbě Boţího slova, rozjímání a modlitbě na tento církevní rok zvaná Denní tichá chvíle. 4



CESTY VÍRY chce vstoupit do našeho ţivota. Je proto potřebné „vyrovnat stezky“ našeho ţivota, aby On k nám mohl přijít. Je třeba mu připravit cestu tím, ţe odstraníme překáţky jednu po druhé - překáţky, způsobené naším omezeným pohledem a naší slabou vůlí. Je nutné mít odvahu vybrat si mezi naší a jeho cestou, mezi naší a jeho vůlí, mezi programem, který chceme my a tím, který nám připravila jeho všemohoucí láska. A jestliţe se nakonec takto rozhodneme, začněme pracovat na tom, abychom naši vzpurnou a namyšlenou vůli podřídili jeho vůli. Jak? Dobře orientovaní a zkušení křesťané učí jedné dobré, praktické a moudré metodě: činit tak hned, v této chvíli. V přítomném okamţiku odstraňovat jeden kámen po druhém na naší cestě, aby v nás uţ neţila naše vůle, ale vůle jeho. - A tam budeme ţít toto slovo:“ Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“

POSLEDNÍ LETOŠNÍ ZAMYŠLENÍ Ani jsme se nenadáli a máme dnes uţ druhou neděli adventní. Připravujeme se na oslavu narození Pána Jeţíše a pro nás je to ohlédnutí za uplynulým rokem. Na tuto dobu bylo vybráno SLOVO ŢIVOTA na prosinec 2011 a to zní:“ Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ (Lk 3,4). V tomto adventním období je tu nové „slovo“, podle kterého bychom měli ţít. Evangelista Lukáš ho přejímá od Izajáše proroka útěchy. Prvním křesťanům toto slovo charakterizovalo Jana Křtitele, který byl Jeţíšovým předchůdcem. Církev nás v předvánočním období vyzývá k radosti tím, ţe nám připomíná tohoto Jeţíšova předchůdce - Jana Křtitele. Tento posel ohlašuje Krále, a ten opravdu přišel. Doba, ve které Bůh naplní své přísliby, odpustí hříchy a přinese spásu je docela blízko. „Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ Toto slovo přináší radost a zároveň je výzvou k novému nasměrování celého našeho bytí a zároveň k radikální změně ţivota. Jan Křtitel nás vyzývá, abychom připravili cestu Páně. Ale o jakou cestu jde? Jeţíš ohlašovaný Janem Křtitelem strávil před zahájením veřejného ţivota určitý čas na poušti. To byla jeho cesta. Na poušti nalezl nejen hluboký vztah se svým Otcem, ale setkal se taky i s pokušeními. Stal se tak solidárním se všemi lidmi, protoţe i my lidé se setkáváme s pokušeními. Ale On z toho vyšel jako vítěz. Je to stejná cesta, jakou pak nacházíme v jeho smrti a vzkříšení. Jeţíš tuto cestu prošel aţ do krajnosti. Tím se pro nás, kteří jdeme za ním, stal sám „cestou“. On sám je cestou, po níţ se máme vydat, abychom mohli naplnit své lidské poslání, kterým je plné společenství s Bohem. Kaţdý z nás je tudíţ povolán k tomu, aby připravil cestu Jeţíšovi, který

(zpracováno podle písemných materiálů Chiary Lubichové.) iš

ZKUSTE TO OBRÁTIT Velmi těţce se peru s některými manţelovými vlastnostmi. Tuhle mě ale napadlo: co kdyby sis zkusila představit protipól té vlastnosti, která tě tak štve? No? Je hodně šetrný. Zkusila jsem si představit, jak by to vypadalo, kdyby byl rozhazovačný. Doma bychom neměli korunu, byli bychom na tom bledě. Je přeopatrný. Několikrát kontroluje, zda zamkl, jestli se někde nesvítí či neteče voda. Ale co kdyby byl lehkomyslný? Nezamykal by, byl by rozevlátý, nespolehlivý. No? Nebo kdyby místo rozvahy a pomalosti byl děsně rychlý. Pořád by mě někde popoháněl, nemohla bych vydechnout. No? 5

Taky by mohl být zboţnější. Ale jakpak bych asi nesla, kdyby byl v kostele „pečenej - vařenej“? Asi by mě to jednoduše štvalo. Ne? Někdy se dívá na pořady, které já povaţuju za ztrátu času. Umí ale odpočívat. Dopřeje si čas na zábavu. Jaké by to bylo mít zamračeného intelektuála či přepracovaného workoholika? No? Pořád leţí v mapách a plánuje výlety. Někdy je s tím aţ nesnesitelný. Ale co kdyby to byl povaleč, který se nezvedne z gauče. To by bylo lepší? No?

Mohl by o sebe více dbát. Ale je to jednodušší se seladonem, který se holí tam či onde, kupuje drahé krémy a více neţ na svém nitru mu záleţí na tom, co má na sobě? No? Bylo by hezké, kdyby rád tančil. Ale co kdyby pak byl tak úchvatný, ţe by mu ţeny samy skákaly do náruče? No? Ač se s ním někdy hodně zlobím, je fajn, ţe je takový, jaký je. Díky. Ludmila Křivancová

POMOC POTŘEBNÝM SUPERVIZE DOBROVOLNÍKŦ

BESEDA O NEDOKLUBKU

ZAPOJENÝCH DO PROGRAMU BOLEST A MOUDROST

Abyste měli moţnost dozvědět se podrobnější informace o činnosti tohoto sdruţení, přijede krajská koordinátorka paní Hřebejková a výkonná ředitelka o. s. Nedoklubko paní Csirková k nám do Chebu a na faře bude v úterý 20. prosince 2011 od 16:00 do 17:00 hodin s nimi beseda. V pletení můţete pokračovat pořád dál; další předání uskutečníme pak zase někdy na jaře. Dále Vás paní Hřebejková prosí, zda byste mohli podle moţností na tuto besedu přinést s sebou zbytky vln, přízí filc nebo třeba korálky – něco, co uţ doma nepotřebujete, a oni to při své činnosti vyuţijí. Aktuálně máme informace, ţe v Karlovarské nemocnici je nedostatek zavinovaček, takţe pokud máte doma nějakou nepotřebnou, můţete ji vzít s sebou. eko

Supervize se bude konat ve čtvrtek 15. prosince 2011 od 18:00 hodin. Ti z Vás, kteří se zúčastňujete pravidelných modlitebních setkání za nemocné kaţdý první čtvrtek v měsíci (nejbliţší bude 5. 1. 2012 od 18:00 na faře) uţ se této supervize zúčastnit nemusíte. Pokud jste se setkání 1. 12. 2011 nezúčastnili, berte toto jako náhradní termín. eko

POMÁHÁME MALIČKÝM Děkujeme Vám všem, kteří jste se pustili do pletení oblečků pro nedonošená miminka. Hotové výrobky můžete ještě nosit na faru do středy 14. prosince 2011 a já je předám krajské koordinátorce o. s. Nedoklubko. V úterý 20. prosince proběhne za účasti předsedkyně sdruţení slavnostní předání všech Vašich výrobků maminkám a jejich miminkům na nedonošeneckém oddělení Karlovarské nemocnice.

ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE NA FAŘE Jako kaţdoročně i letos zveme ke štědrovečerní tabuli (přibliţně od 18 hod.) na faře všechny, kdo se cítí osamělí a mají chuť 6



strávit tento večer ve společenství ostatních farníků. Kdo má zájem přijít, hlaste se v kanceláři u Zdenky Skubeničové, nebo vy, kteří o někom ze svého okolí víte, ţe by měl být sám, nám na něho dejte kontakt a my jej oslovíme. S vděčností přijímáme také všechny dary na tuto večeři, jak materiální - můţete přinést nějaké cukroví nebo i třeba něco jiného po dohodě se Zdenkou Skubeničovou, tak finanční, které nám také pomohou uspořádat tento slavnostní večer pro naše bliţní, kteří by se jinak cítili sami. eko

jemně uţít končící vánoční čas. eko

STROM SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ V letošním roce naše farní charita opět pořádá Strom splněných přání a to pro Domov pro seniory Dragounská, Cheb a pro klienty Azylového domu a noclehárny Betlém a Nízkoprahového denního centra. Dobrou zprávou je, ţe v Aši se charita rozhodla podle našeho příkladu oslovit tamní farníky a zajistit dárky pro maminky s dětmi v Azylovém domě sami a rovněţ se s námi podělí o klienty Betléma. Lístečky s přáními budou k rozebrání buď ve farní kanceláři v obvyklých hodinách (tj. v pondělí a ve středu od 9 do 17 hod.) nebo také v neděli po mších. Hezky zabalené dárky opatřené visačkou se jménem obdarovaného, případně i s vloţeným přáním, je pak třeba nejpozději do 4. neděle adventní 18. prosince 2011 přinést do kostela či na faru a dobrovolníci je pak o svátcích rozdají jejich adresátům. Děkujeme za Vaše zapojení se do tohoto projektu. eko

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2012 Milí farníci, moţná Vám připadá (stejně jako mně ), ţe Tříkrálová sbírka 2011 skončila nedávno, ale uţ uplynul rok a je čas společně chystat Tříkrálovou sbírku 2012. S Vámi, kteří jste pomáhali v minulých letech, stále počítáme, ale kdybyste věděli o někom novém, kdo by se mohl k nám přidat, byli bychom rádi. Můţete ho kontaktovat sami nebo dejte kontakt na něho nám, abychom ho mohli oslovit. Vţdyť víte, ţe kaţdý rok zůstane řada domácností smutných, ţe k nim Tři králové nedorazili, protoţe nedokáţeme pokrýt celé město. Ve středu 7. prosince 2011 Vás, vedoucí skupinek z minulých let, zvu na pracovní schůzku k Tříkrálové sbírce 2012 od 17:00 do 18:00 hodin na faru. Odsouhlasíme si sloţení skupinek, oblasti koledování a řekneme si, co je nového. Těším se na Vás. Eva Kolafová

PRŦVOD DOBROVOLNÍKŦ ANEB CHEBSKÁ CESTA ZA DOBREM

Dobrovolnické centrum při Farní charitě Cheb pořádalo ve spolupráci SZŠ a VOŠ Cheb, Joker o. s, Sdruţením dobrovolných hasičů Cheb Háje, Diecézní charitou Plzeň, o. s. Český západ a MěÚ Cheb dne 5. 11. 2011 Průvod dobrovolníků aneb Chebská cesta za dobrem. Po pozvolném startu měla Chebská cesta za dobrem krásný finiš Slavnostního zahájení Průvodu dobrovolníků na Chebském hradě se zúčastnilo zhruba 80 lidí, z toho byla většina dobrovolníků a jejich přátel. Ale v průběhu odpoledne se vystřídalo při prohlídkách hradu, Černé věţe, hasičské techniky na ná-

TŘÍKRÁLOVÝ KONCERT Chrámový sbor nás olovil s krásným nápadem uspořádat v rámci Tříkrálové sbírky 2012 koncert, a tak Vás můţeme pozvat na sobotu 7. ledna 2012 od 15:00 hodin do kostela sv. Mikuláše a Alžběty. Přijďte se zaposlouchat do krásné hudby a ještě si pří7

SVATÝ FLORIÁN – PATRON HASIČŮ

městí, dílen v Jokeru o. s., věţe kostela sv. Mikuláše a Alţběty nebo přednášky na téma Adopce na dálku ve farním sále téměř dvě stě návštěvníků. Všichni, kdo odpoledne navštívili improvizovanou kavárnu ve farním domě, si mohli zdarma pochutnat na dvou desítkách různých druhů buchet, koláčů, závinů i slaných dobrůtek, které dobrovolníci pro tuto akci napekli. Naše Chebská cesta za dobrem vyvrcholila koncertem Kláry Štěpánkové z chebského divadla, jinak aktivní dobrovolnice našeho DC , a jejích přátel, kteří si bez nároku na honorář připravili hodinový program. Zcela zaplněný a nadšeně aplaudující sál byl po chladném úvodu na chebském hradě tou nejlepší tečkou za celou akcí. Sice se nepodařilo přilákat tolik zvědavců z řad veřejnosti, jak jsme očekávali, ale většina zúčastněných vyjádřila spokojenost s příjemně stráveným časem a chuť tuto akci příští rok na Mezinárodní den dobrovolníků zase zopakovat. Takţe kdo letos nemohl přijít, bude mít moţná šanci dozvědět se něco o dobrovolnictví zase za rok, nebo si můţe najít více informací na našich webových stránkách nebo se můţe rovnou do našeho dobrovolnického centra přijít podívat. eko

Náš dům měl květinovou předzahrádku, ze které se vcházelo do dvora. Obytný dům byl spojen s hospodářskou budovou zděným obloukem a vrátky. Ve zdi byl výklenek se soškou svatého Floriána. Floriánek byl vyřezávaný, krásně malovaný. Měl hasičskou přilbu dozlatova a okov na vodu. Jednoho dne zmizel, někdo sošku ukradl. Všichni si jeho ztráty hned všimli. Dodnes, kdyţ přijedu domů, vidím v duchu nad vrátky sošku svatého Floriánka. Věnceslava Tobrmanová

SVATÝ No jo, ale já vlastně nevím obsah toho slova. Bůh, Jeţíš… ale ti přeci ţádný přívlastek nepotřebují. Bez jejich doteku nikdo svatý není – takţe – jen On ví. A my se podle našich lidských kritérií můţeme domnívat. Anebo určovat? Kolik Svatých asi potkáváme. A třeba se na ně mračíme a nebo – a nebo, a nebo NEVÍM a jsem kamínek u cesty jsem spokojený kamínek v mechu jsem šťastný kamínek na dně studánky Růžena Jírová

SKONČIL PODZIMNÍ BĚH TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI Ale ještě se za ním můţeme společně trochu ohlédnout. Kaţdá naše hodina má vţdy své téma, které je pokud moţno aktuální. V listopadu, kdyţ jsme slavili svátek Všech svatých, jsme se mimo jiné věnovali i ţivotu, smrti nebo svatosti. Ale nebojte se, nebylo to smutné povídání – na našich setkáních bývá naopak vţdy dost veselo. A jako malou ukázku Vám se souhlasem autorek předkládáme dva domácí úkoly, jejichţ zadání znělo: Napište povídku na téma Svatý.

OHLÉDNUTÍ ZA 22HODINOVKOU Celých 22 hodin trval tentokrát jiţ 3. ročník benefičního běhu ve Františkových Lázních, který pořádala Běţecká škola Miloše Škorpila a jehoţ výtěţek 18 770 Kč putoval na konto občanského sdruţení Jo8



poslední společné kolečko po 22 hodinách strávených na trati „sotva pletl nohama“.

ker, a to na projekty pomoci handicapovaným lidem. Jako v minulých dvou letech, tak i letos se naše farní charita, díky vám, svým příznivcům, mohla na této akci podílet jak organizačně, kdy jste zapisovali jednotlivá zdolaná kolečka ostatních účastníků – a co si budeme povídat – někdy to bylo fakt náročné, tak i svými sportovními, běţeckými a chodeckými výkony.

JAK SI VEDLA NAŠE FARNÍ CHARITA? Farní charita Cheb postavila do boje i svůj vlastní tým, který soupeřil se čtyřmi dalšími týmy v několika disciplínách. Celkem nás bylo 38 členů - farníků, známých, rodinných příslušníků a potkat jste mohli na trati i psa Šimona, který nás reprezentoval uţ vloni. Zvládli jsme 758 km (tj. 20 km na jednoho) a v soutěţi týmů tak dosáhli na 2. místo za týmem Jokeru co do počtu účastníků, 2. místo za týmem Běţecké školy co do počtu zvládnutých km a 3. místo v soutěţi o průměrný počet km na člena týmu. V soutěţi rodin pak členové našeho týmu, manţelé Kolafovi, obsadili se svým součtem 99 km 2. místo za rodinou Dančových (133 km). Za tým farní charity pak také ovšem startoval Jan Valečka, který se svými naběhanými 117,3 km obsadil 2. – 3. místo v kategorii jednotlivců. Prvenství se nám pak podařilo ulovit také, a to v kategorii dvojic, ve které byli nejlepší dvojicí Martin Šťourač a Eduard Kolafa (kaţdý 17,5 km), a v kategorii štafet nazvané „Kaţdý chvilku tahá pilku“, kde farní charita jako jediný tým zajistila nepřetrţitou účast svých členů na trati po celých 22 hodin a naběhala tak celkem 136 km. Byli jsme prostě dobrý tým!!!!! Zdeňka Hulínská

JAK TO CELÉ PROBÍHALO? Startovalo se jiţ 16. 11. v 16:00 a i přes noční mráz a ranní mlhy se na trati vystřídalo celkem 185 účastníků, kteří přišli především podpořit cíl této akce, ale zároveň se mohli zúčastnit i některé ze sedmi disciplín a ucházet se tak o vstupenky na koncert Lucie Bílé, který se bude za pár dní konat v kostele sv. Mikuláše v Chebu, a které účastníkům ve formě „dárkového certifikátu na audiozáţitek z kůru“ věnovala chebská farnost. Poslední kolečko trati pak účastníci společně zdolali 17. 11. 2011 ve 14:00.

JAK BENEFIČNÍ BĚH DOPADL? Účast byla oproti loňskému roku o polovinu větší. 185 účastníků – sportovců a nesportovců, od malých dětí po seniory - zdolalo celkem 3628,25 coţ je o 1 083 km víc neţ v loňském roce. Za zmínku určitě stojí, ţe v kategorii „Osamělost dálkového běţce“ zvítězil otec Františkolázeňské dvaadvacetihodinovky pan Miloš Škorpil, který zdolal téměř 153 km a jemuţ patří velký obdiv i přesto, ţe

RADY Z RADY podzim se setkali třikrát: ke dvěma pracovním a jednomu výjezdovému setkání. Pastorační pracovníci farnosti: V září (23. 9. 2011) na pastorační radu byli přizváni všichni pastorační pracovníci farnosti a farní charity (kromě faráře Petra Hrušky

Z PASTORAČNÍ RADY Čtenáře Zpravodaje jsme jiţ sice hodně dlouho neinformovali o tom, o čem rozvaţuje naše pastorační rada, to ale neznamená, ţe pastorační radní zaháleli. Letos na 9

), aby tak mohl lépe poznat, čím farníci ţijí, a tak pak také lépe promlouvat do jejich situace a zkušeností. Dále pak je také vhodné se předem připravit na téma kázání skrze předchozí studium biblických textů, které se při mši čtou. Další témata: Dále se pak PRF v září, a poté i v říjnu (27. 10. 2011), zabývala zkušenostmi s projektem „Obnova Chebské pouti do Marienweiher“, přípravou účasti farníků na diecézní pouti do Izraele, přípravou farních dní a vánočního programu bohosluţeb. Pastorační reflexe: V říjnu jsme pak navíc podrobněji reflektovali uplynulý rok ve světle našich pastoračních priorit („svatost“ – učednictví a „svědectví“ – hlásání evangelia). Zároveň jsme hledali, na které z oblastí bude vhodné se zaměřit následující rok. Potřeba otevírání se farnosti sympatizujícím a hledajícím a posilování schopnosti svědčit o evangeliu jako hlavní priorita trvá, avšak shodli jsme se na tom, ţe je třeba zároveň hledat cesty k novému prohloubení osobních vztahů mezi farníky navzájem a jejich osobního vztahu s Kristem. Obnova členů pastorační rady: Říjnové setkání PRF bylo v tomto jejím sluţebním období také setkáním posledním, protoţe po třech letech budeme ve farnosti opět (jiţ počtvrté) hledat vhodné bratry a sestry k této sluţbě (viz vloţený dvojlist „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“). ph

a vedoucí farní kanceláře Zdeňky Skubeničové to byli ředitelka farní charity Eva Kolafová, farní asistentka Zdena Hulínská a pastorační asistent Petr Klokočka), aby nám poreferovali o své práci: Zdeňka má na celý úvazek na starosti celou farní administrativu, pro farnost provádí účetnictví a ve spolupráci s farářem je zodpovědná za ekonomiku farnosti, Eva na půl úvazku vede farní charitu a pokračuje v rozvíjení dobrovolnického centra, Zdena na půl úvazku pod vedením Zdeňky Skubeničové má na starosti především majetko-právní záleţitosti farnosti a kontaktní místo farnosti a Charity (kaţdé pondělí a kaţdou středu od 9 do 17 hodin), Petr se na půl úvazku věnuje přípravám na křty a svatby, zapojuje se do návštěvní sluţby nemocným a je k dispozici pro vedení konkrétních pastoračních akcí či projektů. Srozumitelnost kázání: Dále PRF uvaţovala o různých způsobech, jak vyjít vstříc těm, kteří při kázáních hůře rozumějí. Byl zadán průzkum moţností přímého napojení do ozvučovacího systému pro ty, kteří vlastní naslouchadlo. Farář dále vítá bezprostřední zpětnou vazbu ihned po mši s konkrétními připomínkami, ve které části kázání mu bylo špatně rozumět – to mu můţe pomoci pracovat na lepší výslovnosti a menší rychlosti projevu. „Královskou cestou“ pro lepší porozumění je však především vytváření moţností k osobnímu setkání s farářem (např. pozváním na oběd

950 TVÁŘÍ A OSUDŮ především pro osoby se zrakovým postiţením udělal neuvěřitelný kus práce. Stál řadu let v čele Svazu invalidů, zasazoval se o různé rehabilitační kurzy pro zrakově postiţené, některé z nich zajišťoval také v zařízení na „Kňafáku“ v Podlesí. Byl

FRANTIŠEK KAMIL NEUBERT František Kamil Neubert je svým způsobem dnes uţ určitou, trochu pozapomenutou, ale přesto nepominutelnou chebskou legendou. Nezapomenutelně se vepsal do ţivota handicapovaných a 10



to člověk nezdolného ţivotního optimismu, s velkým smyslem pro humor, ale současně s hlubokým soucítěním pro potřeby člověka. Skvělý organizátor. Snad i proto, ţe sám byl nevidomý, dokázal ostatním vlévat do přesvědčení, ţe ţivot je vţdycky darem, ve všech svých podobách, jenom je ho třeba umět vzít za správný konec. Poznala jsem se s ním před mnoha lety, byl to jiţ zralý muţ, navíc z minulosti měl značné zkušenosti i z novinářské profese, já byla tehdy trochu vyjukaný „novinářský učeň“. Na první setkání jsem se připravovala s určitým rozechvěním, protoţe jsem se ještě nepotkala s nikým opravdu slepým a nevěděla jsem, jak s ním budu komunikovat. Všechno bylo nakonec tak snadné. Dokázali jsme rychle navázat kontakt, byl příjemný, výřečný a nejen ţe překvapoval hloubkou znalostí a zájmu o problematiku postiţených lidí, navíc sršel i kromobyčejným vtipem, a dokázal si ze svého nedostatku nejen dělat legraci, ale brát ji v jistém smyslu i jako přednost. Potom jsem se s ním sešla ještě několikrát, hlavně pro mne bylo úţasné pozorovat, jak řídí rehabilitační kurzy právě na onom Kňafáku. Sešlo se tam mnoţství lidí, někteří byli ještě čerstvě po operacích, teprve si učili se svým postiţením ţít. Občas někteří propadali do depresí. František Neubert dokázal pro kaţdého najít to správné slovo, někdy vlídné, někdy, kdyţ cítil, ţe je to třeba, i ostřejší. Vţdycky to byl ale takový táta. František Kamil Neubert se narodil 14. června 1912 v středních Čechách. Byly mu čtyři roky, kdyţ si způsobil těţký úraz oka. Dětství proţil jako slepý. První školní léta proţil ve slepeckém ústavu v Praze. Lékařům se podařilo mu vrátit operativně částečně zrak. Pokračoval ve studiu na reálce i na pedagogickém oddělení Praţské konzervatoře. Byl skutečně všestranný, navíc dokázal své nápady prosadit.

Po ukončení studií pracoval v redakci Práva lidu, později působil jako zpravodaj a reportér v praţském rozhlasu. Protoţe mu vţdy byla blízká historie, zaměřoval se ve své publicistické činnosti na historické náměty. Za války byl pro své nepohodlné názory zavřený. Po válce se odstěhoval z Prahy do Lokte, kde pracoval v odboru kultury sokolovských dolů. V Lokti zaloţil Letní divadlo světel a zvuků. Toto divadlo fungovalo do roku 1956. To mu jiţ ale znovu začal slábnout zrak. Nastoupil jako kastelán na zámek Kynţvart, kde pracoval do roku 1960, z toho dva roky uţ znovu jako nevidomý. Svou práci opustil a přestěhoval se do Chebu. Absolvoval kurz pro telefonisty a jako telefonista pracoval v Chebu ve výrobním druţstvu Jednota aţ do svého důchodu. Vedle této práce se však plně soustředil na činnost pro zrakově postiţené a ve městě zaloţil Svaz invalidů, dnes SONS (Sjednocená organizace pro nevidomé a slabozraké). Řadu let zde vedl pro sociální i pedagogické pracovníky semináře zaměřené na péči o nevidomé a slabozraké. Navázal spolupráci se Střední zdravotnickou školou v Chebu. Za svoji práci ve prospěch zrakově postiţených dostal v roce 1985 státní vyznamenání. František Neubert se oţenil v roce 1966. Se svou ţenou měl jednu dceru. Jeho vnuk pracuje jako japanolog v Praze. František Kamil Neubert zemřel 26. června 1996. Zůstává dodnes v paměti všech, kdo ho znali, a v Chebu – a nejen v Chebu - se zapsal neodmyslitelně do historie práce pro lidi s postiţením. Bodi a rym 11

FÓRUM kde se Jeţíš rozloučil se svými učedníky, jsme i my ukončili duchovní program pouti po Svaté zemi. Záţitky z cesty se nedají popsat, musí se proţít. Marie Červenková

POUŤ DO IZRAELE Do Izraele putovalo z naší farnosti pět poutníků. Naše putování začalo mší svatou v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni, celebrovanou panem biskupem Radkovským. Po příletu do Tel Avivu, jsme začali poznávat Svatou zemi. Duchovní doprovod pana biskupa Radkovského, patera Pavla Petrašovského a sestry Pavly Edity Hercikové, přinášel všem účastníkům dokonalý proţitek celého putování po Izraeli. V poušti jsme proţívali chvíle usebrání a meditace. Následovala cesta do Betléma, místa narození Páně. V Nazaretě jsme po-

JSEM VDĚČNÝ Nikdy by mne nenapadlo, ţe bych se zrovna já mohl zúčastnit poutě do Svaté země – kdyţ jsem o jejím plánování v kostele slýchal, přecházel jsem to bez povšimnutí, aţ do doby, neţ mi bylo řečeno, ţe jsem byl navrţen a posléze vybrán, abych se vydal na tuto pouť Izraelem. A protoţe uţ uběhlo několik málo týdnů od doby našeho odletu a zpětného příletu, rád bych se trochu podělil o svůj dojem z této cesty. Putovat a kráčet touto zemí spolu s ostatními poutníky bylo pro mě obrovským upevněním a obohacením mé víry, nezapomenutelným záţitkem a zkušeností snad pro celý ţivot. Lidé, se kterými jsme na této pouti byli, se chovali velmi vlídně a přátelsky, proţili jsme společně tolik jedinečných chvil, neopakovatelné okamţiky u všech památek, které jsme navštívili. Přesto, ţe všechna místa, po nichţ jsme kráčeli, byla nesmírně krásná a atmosféra kolem nich byla naprosto nezapomenutelná, musím dodat, ţe největším záţitkem z celé cesty byla pro mne poušť, v níţ jsme byli první dva dny a za obrovského tepla a ţízně jsme mohli spočinout v ničím nerušeném tichu. Chtěl bych z celého srdce poděkovat všem, díky kterým jsem se mohl na tuto pouť vydat a všem, kteří na nás mysleli. Jsem vám moc vděčný. Martin Bednařík

znali kostel, kde kázal Jeţíš, chýši, kde proţila dětství Panna Maria. V Káni Galilejské otec biskup obnovil manţelské sliby třem párům z naší skupiny. Po výstupu na horu Tábor následovala svatební hostina. Z hory Blahoslavenství jsme odjeli na prohlídku domu Galileje, kterou nám pan biskup domluvil. Ten se zde zúčastnil setkání biskupů z celého světa. Dům ţehnal v roce 2002 papeţ Jan Pavel II. Následovala návštěva Kafarnaum, Genezaretského jezera a baziliky Rozmnoţování chlebů a ryb. Vyvrcholením naší pouti byla nedělní ranní mše svatá v chrámu Boţího hrobu. Výjezdem ke kapli Nanebevstoupení Páně na Olivové hoře a modlitbou na místech, 12



Úvodní modlitby přechází do oslavy rodinné. Modlitby tedy nekončí, ale pokračují! Pokračují a mísí se s příjemnými proţitky: Zpěvem, tancem, jídlem, odpočinkem. Ţehnání světel…, ţehnání vína…, ţehnání dětem, které jsou přece největším darem od Hospodina! Zpěv Šema Izrael (podle Dt 6,4-6) = základní ţidovská modlitba, vyjadřuje ochotu svědčit o Hospodinu aţ k prolití krve. To všechno je Šabbat! Je ohromující sledovat propojení ţivé modlitby a konání. Modlitby a odpočinku. Těţko si lze představit, ţe by Ţidé takto oslavovali svého Boha jen ve dny šabbatu, vţdyť tomuto předvečeru předchází pořádné vygruntování, během něhoţ se jistě na oslavu těší. Ţidé si připomínají symboly nošenými přímo na sobě Toho, který je s nimi skutečně, tady a teď. Toho, který nedal přes všechny útrapy svému lidu zahynout. Zdá se mi tedy, ţe „pravý Izraelita“ ví, co znamená ono „omleté“ – Modli se a pracuj, modli se a odpočívej, modli se a raduj se, modli se a … Prostě propojení obojího. Podle Nové smlouvy uţ není rozdíl mezi Ţidem a neţidem. Zapálené šabbatové svíce křesťanům připomínají Krista („Já jsem světlo světa“), jehoţ prázdný hrob nedávno viděli naši farníci: Ten hrob byl vážně prázdnej, aleluja!!!  Proto jsme na závěr slavnosti poskládali svá malá světélka zapálená od šabbatových svící na zem do tvaru kříţe a v krátké tiché chvíli mohl kaţdý po svém zajásat: Přišel a znovu přijde!   ! P.S. Do obleku se manţel opravdu nenacpal. Třicet let manţelství zanechá na postavě stopy , ale myslím, ţe mu to i tak slušelo. Konečně jsme totiţ na sebe měli čas a nebyli přitom v teplákách . MaF

ŠABBAT NA FAŘE Psát právě do tohoto čísla Zpravodaje o tom, ţe jsem nebyla v Izraeli, zní lehce mimochodně. Je to skutečně tak, zatím (tedy doufám, ţe zatím) jsem ještě zemi našich praotců neviděla. Bylo mi ale umoţněno nakouknout do dění pro Ţidy velmi významného dne. Předvečer nejdůleţitějšího ţidovského svátku - svátku vyjadřujícímu touhu po Velkém dni příchodu Páně – Šabbatu jsme se sešli na naší faře. Nechci se zabývat podrobným rozepisováním jednotlivých částí této slavnosti. K tomu jsou povolaní znalejší a zkušenější. Ráda bych se jen podělila o několik postřehů, které mě pobavily, potěšily, oslovily. „Zapomeň, ţe se navlíknu do obleku, stačí, kdyţ se musím mimořádně oholit, víš, ţe jsem zvyklej se holit aţ v neděli! Chceš mě oblíknout, jako kdybych šel na svatbu…“ Pobrblával manţel, aniţ by tušil, ţe opravdu jdeme uvítat nevěstu. Nevěstu jménem Šabbat  (šabbat je slovíčko ţenského rodu). Slavnostní liturgie Šabbatu v pojetí Komunity Blahoslavenství můţe na první pohled někomu připadat, jako míchání jablek s hruškami. Teprve po vnoření se, kdy si přijdou na své všechny smysly, člověk začne pomalinku odkrývat hloubku symbolů i úţasnost toho, co tak krásně voní (mňam!), lahodí oku, co si můţu osahat, ochutnat, poslechnout. Prostě pro člověka naturalistu naprostý „bahýnko-blahýnko“ . Takhle tedy Izraelité vítají den, kdy přijde Pán. Jistě přijde! Zaznívá v jedné části a člověk má pokušení stále jedním okem pošilhávat po dveřích! Ţidé čekají na Krále králů, Mesiáše, Toho, který přijde ne moţná, někdy, snad… Ale dnes, kaţdou chvilku!!! Mesiánští Ţidé, stejně jako my křesťané, si touto oslavou připomínají Kristův druhý příchod. 13

OuKhej! se papeţ úředníků. „Protoţe by vás mohli vidět, Svatosti,“ odpověděl jeden z nich zděšeně. „Lidé, všichni ti turisté…“ Papeţ chvíli přemýšlel a pak řekl: „Nedělejte si starosti. Slibuji vám, ţe neudělám nic, co by způsobilo pohoršení.“ Brzy po ohlášení 2. vatikánského koncilu se ho někteří duchovní z kurie ptali, proč svolal koncil, ţe by měl vidět, kolik to dá práce, a také ţe je velmi nejisté, zda ty veliké náklady přinesou při tolika protichůdných názorech a dlouhé tradici v církvi uţitek. Papeţ Jan XXIII. to všechno chvíli poslouchal, pak šel k oknu, aby dovnitř pustil čerstvý vzduch: „Tak pro tohle.“ (vybráno z knihy: Jsem Josef, váš bratr!) bodi

JAN XXIII. Jeden nově vysvěcený biskup si při soukromé audienci u papeţe Jana XXIII. stěţoval, ţe povinnosti jeho nového úřadu mu nedají spát. „Och,“ pravil Jan XXIII. soucitným hlasem, „mně se vedlo v prvních týdnech pontifikátu zrovna tak, ale pak jsem jednou v polospánku ve snu viděl anděla stráţného, který mi pošeptal: Jane, nepovaţuj se za tak důleţitého… Od té doby opět spím.“ Jan XXIII. se rád procházel ve vatikánských zahradách. Na rozdíl od svých předchůdců tak činil zcela nepravidelně a spontánně. Takţe úředníci nemohli včas uzavřít kopuli pro návštěvníky chrámu sv. Petra. „Proč vlastně musíme kopuli zavírat?“, ptal

CHVILKA SE SVATÝMI s Jeţíšem nikdy nemluvila a ve svém spoléhání na to, ţe Bůh jí ukáţe správnou cestu, se rodičům podvolila. Při okázalé svatební slavnosti měla prý na sobě pod oděvem nevěsty tvrdou bolestivou košili. Ve svatební noci přiznala Cecilie svému muţi, ţe slíbila věčnou čistotu a řekla Valeriánovi: „Jsem panna zasvěcená Bohu, a anděl Páně stojí ku pomoci jako ochránce mé čistoty. Měj se tedy na pozoru, aby ses mne nedotkl a nepřivolal na sebe hněv nebe.“ Valerián chtěl anděla vidět. Cecilie mu vysvětlila, ţe anděla uvidí, aţ se sám dá pokřtít. Valerián této výzvě skutečně brzy vyhověl a přijal svátost křtu. Kdyţ se vrátil k Cecilii, spatřil svou mladou ţenu, jak přijímá růţe od anděla, který stojí vedle ní. Valerián uchvácen tímto záţitkem a velkou silou přesvědčení, které vycházelo z Cecilie, stal se brzy jedním

SVATÁ CECILIE K nejkrásnějším a nejdojímavějším básnickým výtvorům křesťanského starověku patří legenda o Cecilii. Nejen věřící se jí nechali po staletí okouzlovat, ale i umělcům se mučednictví mladé křesťanky stávalo vţdy znovu tématem pro znázorňování. Kdo byla Cecilie, která darovala Západu jedno z nejkrásnějších vyprávění o světcích? Legenda sděluje, ţe dívka pocházela z římského šlechtického rodu Cecilů a uţ jako dítě se tajně zasnoubila s Jeţíšem. V té době – Cecilie ţila v prvé polovině 3. století – být křesťanem znamenalo ţít ve stálém nebezpečí, protoţe křesťané byli panovníky krutě pronásledováni. Cecilie vyrostla v krásnou dívku a musela se na příkaz svých rodičů provdat za pohanského mladíka jménem Valerián. O svém zasnoubení 14



z nejhorlivějších křesťanů a obrátil na víru ještě svého bratra Tiburcia. V další době se Cecilie, Valerián a Tiburtius starali dnem a nocí o pronásledované křesťany v Římě, těšili uvězněné a pohřbívali popravené. Ţádná hrozba pronásledovatelů je nemohla zdrţet od jejich díla blíţenecké lásky. Avšak pak osud krutě dolehl: Valerián a Tiburtius byli zatčeni a na rozkaz prefekta sťati. Při hledání majetku obou mučedníků narazil Almachius na Cecilii, která se mu neohroţeně postavila do cesty a vyznala, ţe je křesťankou. Vydráţděn její odvahou a statečností, dal mladou ţenu v jejím domě vsadit do vařící vody, aby ji tak rovněţ usmrtil. Vroucí voda však Cecílii neublíţila a Almachius zděšen tímto zázrakem, nařídil Cecilii stít. Kat třikrát tasil meč, Cecilie třikrát přeţila. Těţce zraněna leţela Cecilie ještě tři dny ve svém domě. V té době odkázala celý svůj majetek svému sluţebnictvu a chudým. Zemřela trýzněna bolestmi, ale plná důvěry v Boţí vůli, třetí den po pokusu o popravu. Den Ceciliiny smrti byl 22. listopad 230. Papeţ Urban I. pochoval Ceciliino tělo v Kalistových katakombách v Římě vedle hrobů biskupů. Dům mučednice posvětil jako kostel, a ten byl o století později přestavěn ve skutečný chrám.

Krásným vstupním dvorem kostela sv. Cecilie v římské čtvrti Trastevere se dostaneme do trojlodního chrámového prostoru, který byl postaven uţ ve 4. století nad základy Ceciliina rodičovského domu. Středem a vrcholem je Ceciliina kamenná leţící postava pod oltářem. Je to pravděpodobně věrný obraz těla mučednice, vytvořený od Stefana Moderny, jak byla nalezena r. 1595 po otevření jejího hrobu. V kryptě, která byla vyzdobena kolem roku 1900, stojí za mříţí sarkofágy s ostatky sv. Cecilie, jejího manţela a jeho bratra, stejně jako ostatky papeţů Lucia I. a Urbana I. Úcta a tradice: Cecilie patří dodnes ke zvláště oblíbeným postavám světců. V dřívějších dobách bylo toto jméno jedno z nejoblíbenějších dívčích jmen. Svatá Cecilie je patronkou chrámové hudby, hudebníků, výrobců hudebních nástrojů, pěvců, varhanářů a básníků. Znázorňování: po všechna staletí patřila sv. Cecilie k nejvíce znázorňovaným světcům. Umělci všech dob si volili ţivot nebo její mučednictví za motiv. Od 15. století bývá znázorňována často s hudebním nástrojem jako varhanami nebo houslemi. V dřívějších vyobrazeních je mučednici vidět spíše s palmou a knihou nebo také s ranami na krku. jak

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ do dneška. Při společných českoněmeckých setkáních ráda tlumočila a často to i humorně překládala. Ráda se bavila a smála. Lído, rády a vděčně budeme na Tebe vzpomínat.

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŢEN Ještě pár vzpomínek na naši členku Lídu Jiříkovou: přišla do našeho klubu aţ v tomto století, ale byla ihned plná iniciativy. Navázala kontakty s německými věřícími a to jak v bývalé východní části, tak i v sousedním Bavorsku. S mnohými představiteli církví, jak evangelické tak katolické, jsme se pak setkávali jejím prostřednictvím. Některá navázaná přátelství z této doby trvají

V měsíci listopadu jsme dokončily čtení ze Sborníku krajského muzea Karlovarského kraje a to vybrané části o řeholních domech v Chebu. Poslední čtení se týkalo řádu jezuitů, klarisek a Kongregace sester Sv. 15

Kříţe. V tomto Sborníku je mnoho zajímavého z našeho města, doporučujeme k nahlédnutí. Sborník je i naší farní knihovně. A jiţ je tu advent a spolu s ním máme přizpůsobený náš prosincový program. Pře-

jeme Vám všem proţívání tohoto nádherného křesťanského období co nejintenzivněji s Boţím poţehnáním. vá

Z KANCELÁŘE EKONOMIKA FARNOSTI

POMOC POTŘEBUJI – NABÍZÍM

 Sbírky liturgické: 30. 10. 3.639 Kč 5. 11. 3.974 Kč 13. 11. 5.650 Kč 20. 11. 4.047 Kč

Moţnosti jak finančně přispět naší farnosti

Dolní Ţandov říjen

1) Sloţení hotovostního daru v kanceláři farnosti. 2) Sloţení hotovostního daru do kasiček (kostel sv. Mikuláše a Václava). 3) Bezhotovostní převod na účet farnosti. Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309/0800. Jako variabilní symbol uveďte prosím své r. č. bez čísla, které je za lomítkem. V případě daru vám můţe být na poţádání vystavena v kanceláři farnosti darovací listina, kterou dárce můţe uplatnit k odečtu darované částky od základu daně z příjmu.

954 Kč

 Pravidelné příspěvky převodem: září 4.900 Kč

Z FARNÍ MATRIKY  Křty: 15. 10. Anna Jedličková nar. 23. 9. 2005 20. 11. Martin Šibal nar. 5. 6. 2011 20. 11. Ondřej Fafílek nar. 5. 7. 2011

PODĚKOVÁNÍ  Ochotným rukám, jeţ pomohly s úklidem kostela sv. Mikuláše  Všem, kteří pomáhali při farních dnech, zvláště pak Jana Karasové, Aničce Račanové, Věrce Strachové, Milanu Bulíčkovi, a také všem, kteří doma připravili a ke společnému pohoštění poskytli spoustu dobrých věcí  Všem, co jakýmkoli způsobem přispěli k důstojnému vstupu do adventní doby při Koncerntí meditaci ke cti sv. Cecílie  Všem, kdo přiloţili ruku k dílu při zajištění koncertu Lucie Bílé v kostele sv. Mikuláše

16



NENECHTE SI UJÍT  Rok biřmování: Rok 2012 je v rámci tříleté přípravy na slavení výročí příchodu Cyrila a Metoděje věnován v pastoraci svátosti biřmování. S ohledem na to bylo zvoleno motto naší diecéze na rok 2012 „Sešli Ducha svého, Hospodine, a obnov tvář země“ (srov. Ţ 104,30). Pastýřský list, který se ve farnosti četl na První neděli adventní, je k dispozici na webových stránkách farnosti a v diecézním Zpravodaji. Zájemci o přípravu ke slavení svátosti biřmování, jak k tomu pan biskup ve svém listě vyzývá, se hlaste přímo faráři.  Rorátní adventní mše slavíme letos kaţdé úterý a kaţdý čtvrtek vţdy od 6:00 do 6:30 v kostele sv. Václava.  Kurz pro lektory: Na faře v Sokolově probíhá nový kurz pro lektory. Jeho součástí jsou tři setkání: sobota 3. 12. 9:30 – 16:00 (součást setkání čtenářů Bible – vede Jindřich Fencl); sobota 21. 1. 9:30 – 14:00 Téma: Rétorika, praktická hlasová cvičení; sobota 25. 2. 9:30 – 14:00 Téma: Bohosluţba slova (součást mše sv.) a Různé metody práce s Písmem – vede P. Petr Hruška). Účast na alespoň jednom setkání je povinná i pro stávající lektory. Na společnou dopravu se domlouvejte s farářem.  Účelová sbírka na bohoslovce se koná při všech bohosluţbách ve farnosti v neděli 4. 12. 2011.  Mikulášská pro malé i velké nás letos čeká v neděli 4. 12. Od 15:00 do 16:00 scházení se a volná taneční zábava, 16:00 moţná přijde Mikuláš, 18:00 mikulášská mše svatá – vše ve farním sále v Chebu.  Pravoslavné ikony: Pro absolventy předloňského kurzu psaní ikon i všechny ostatní jejich milovníky a obdivovatele máme skvělou zprávu - Pravoslavná církevní obec ve Františkových lázních ve spolupráci s naší farností pořádá v pondělí

5. 12. od 18:00 do 20:30 hod. u nás na faře přednášku Ivety Kadlecové na téma Pravoslavné ikony.  Poutní mši v kostele sv. Mikuláše budeme slavit v úterý 6. 12. od 17:00.  Vedoucí skupinek Tříkrálové sbírky a další zájemci o pomoc při TS se sejdou ve středu 7. 12. od 17:00 na faře ke své první poradě.  Zemětřesení – noční mŧra nebo Butterfly? Přednáška a beseda s RNDr. Alešem Špičákem, CSc., o zemětřesení v Chebu a okolí, konaná ve čtvrtek 8. prosince 2011 od 18 do 20 hod. ve farním sále na faře v Chebu. V diskusi jistě zazní i něco o Japonsku.  K další supervizi se dobrovolníci programu Bolest a moudrost sejdou ve čtvrtek 15. 12. od 18:00 na faře v Chebu.  Strom splněných přání: Dárečky opatřené pod Strom splněných přání (viz rubrika Pomoc potřebným) se shromaţďují nejpozději do neděle 18. 12.  Beseda se spolupracovnicemi projektu NEDOKLUBKO zaměřenému na pletení oblečků pro nedonošená miminka (viz rubrika Pomoc potřebným) se koná v úterý 20. prosince od 16:00 do 17:00.  Biblická středa: „Čtvero evangelií“ – třetí středu v prosinci, 22. 12. 2012, nás čeká další „velká biblická středa“, při které bude od 9:00 a od 19:00 na faře v Chebu nabídnuta přednáška a beseda na téma jedinečnost, poselství a vzájemná kontrastní harmonie čtyř evangelií – a to zvláště s ohledem na vánoční poselství.  „Pŧlnoční“ nebudeme letos slavit formou ekumenické bohosluţby, ale jako katolickou mši svatou s chrámovým sborem, a to se začátkem 24. prosince 2011 od 24:00 v kostele sv. Mikuláše.  Ostatní vánoční a novoroční boho17

sluţby – viz Farní kalendář.  Účelová sbírka na diecézi se koná v pondělí 26. 12. 2011.  Tříkrálová sbírka bude na Chebsku probíhat od neděle 1. 1. do neděle 8. 1. 2012. Slavnostní zahájení se koná v pátek 6. 1. od 16:00 ve farním sále v Chebu (s následnou bohosluţbou ze Zjevení Páně od 17:00). Hlavním koledovacím dnem pak

bude sobota 7. 1. 2012. Zájemci o spolupráci v jakékoli podobě se mohou hlásit Evě Kolafové na farní charitě.  Farní bál nás čeká v pátek 3. února 2011 od 20:00, a to tentokrát v rodinnějším formátu v restauraci V Ďolíčku v Hájích. Na podrobnosti se můţete těšit v lednovém čísle Zpravodaje.

ZE SVĚTA  Diecézní pouť se příští rok uskuteční jiţ 8. května 2012 na Chlumu Sv. Maří.  Exercicie s P. Eliasem Vellou 2012 pro plzeňskou diecézi s tématem Ježíš můj přítel (předchozí témata byla Ježíš jako lékař a Ježíš jako Mistr) se budou konat 23. – 28. července 2012 v Plzni. Předpokládaná cena (ubytování a stravování) 2 600 Kč. Přihláška: jméno a příjmení, věk (sníţená pohyb-

livost), adresa, telefon či mail, případně s kým jste se domluvili na společném bydlení zašlete na adresu biskupství nebo mailem na [email protected]. Koncem února obdrţíte sloţenku na zaplacení zálohy 1000 Kč.  Farní dovolená 2012 se s velkou pravděpodobností uskuteční v termínu 5. – 11. srpna 2012, proto si jej včas zarezervujte.

FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 4.12. neděle 2. NEDĚLE ADVENTNÍ DŢ sobota 17:00 + Cheb neděle tuto neděli se koná při všech bohosluţbách ve farnosti účelová sbírka na bohoslovce Mikulášská pro malé i velké farní sál Cheb – 15:00 bál – 16:00 – Mikuláš – 18:00 mše 16:30 chrámového sboru(seniorská) v Marienweiher – odjezd autobusu 5.12. Koncert pondělí chebského 15:00 slavení eucharistie DPS Skalka14:00 5.12. pondělí 18:00 Pravoslavné ikony – přednáška farní sál Cheb 6.12. úterý 6:00 rorátní mše svatá sv. Václav 6.12. úterý 17:00 Mikulášská poutní mše svatá sv. Mikuláš 7.12. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 7.12. středa 17:00 vedoucí skupinek Tříkrálové sbírky fara Cheb 8.12. čtvrtek 6:00 rorátní mše svatá Slavnost Panny Marie sv. Václav 8.12. čtvrtek 18:00 Zemětřesení – přednáška A. Špičáka farní sál Cheb 9.12. pátek 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 11.12. neděle 3. NEDĚLE ADVENTNÍ DŢ sobota 17:00 + Cheb neděle 12.12. pondělí 14:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště 12.12. pondělí 15:00 setkání KKŢ – host P. Hruška DD Kamenná ul. 13.12. úterý 6:00 rorátní mše svatá sv. Václav 14.12. středa 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 15.12. čtvrtek 6:00 rorátní mše svatá Slavnost Panny Marie sv. Václav 18



15.12. 16.12. 18.12. 19.12. 20.12. 20.12. 21.12. 21.12. 22.12. 23.12.

čtvrtek pátek neděle pondělí úterý úterý středa středa čtvrtek pátek

18:00 supervize dobrovol. Bolest a moudrost fara Cheb 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb 4. NEDĚLE ADVENTNÍ DŢ sobota 17:00 + Cheb neděle 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská 6:00 rorátní mše svatá sv. Václav 16:00 beseda o projektu NEDOKLUBKO farní sál Cheb 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb 9:00/19:00 Čtvero evangelií – biblická přednáška farní sál Cheb 6:00 rorátní mše svatá Slavnost Panny Marie sv. Václav 17:00 slavení eucharistie (klasická) farní sál Cheb

24.12. 24.12. 24.12. 25.12. 25.12. 25.12. 26.12. 27.12. 28.12. 28.12. 30.12.

sobota sobota sobota neděle neděle neděle pondělí úterý středa středa pátek

16:00 21:30 24:00 9:30 11:30 18:00 14:00 17:00 8:00 15:00 17:00

SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ Štědrovečerní mše – rodinná kostel sv. Václava Cheb Štědrovečerní mše – Ţandov kostel sv. Michaela D. Ţ. Pŧlnoční mše svatá – sbor kostel sv. Mikuláše Cheb Boţí hod vánoční – lidový zpěv kostel sv. Václava Cheb Boţí hod vánoční – Ţandov kostel sv. Michaela D. Ţ. Boţí hod vánoční – večerní farní sál – farní dům Cheb Svátek sv. Štěpána – mše svatá LDN Amica 3. p. Sv. Jana Evangelisty – mše a ţehn. vína farní sál Cheb Sv. Betlémských dětí farní sál Cheb setkání KKŢ – vánoční DD Kamenná ul. farní sál Cheb Svátek Svaté Rodiny

SILVESTR A NOVÝ ROK 31.12. sobota 16:00 děkovná mše svatá za rok 2011 farní sál – farní dům Cheb Pro zájemce budou tento večer k dispozici farní prostory ke společnému poveselení se, tanci a modlitbě zakončenému Novoročním zvoněním na věţi kostela sv. Mikuláše 1.1. neděle 9:30 Slavnost Matky Boţí P. Marie kostel sv. Václava Cheb 1.1. neděle 11:30 Slavnost Matky Boţí P. Marie kostel sv. Michaela D. Ţ. 1.1. neděle 18:00 Slavnost Matky Boţí P. Marie farní sál – farní dům Cheb

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA na Chebsku neděle 1. 1. aţ neděle 8. 1. 2012 2.1. 4.1. 5.1. 6.1. 6.1. 7.1. 7.1. 8.1.

pondělí středa čtvrtek pátek pátek sobota sobota neděle

slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb skupina sluţby nemocným fara Cheb slavnostní zahájení Tříkrálové sbírky farní sál Cheb SLAVNOST ZJEVENÍ PÁNĚ – mše farní sál Cheb hlavní koledovací den Tříkrálové sbírky fara Cheb 15:00 benefiční koncert pro Tříkrálovou sbírku kost. sv. Mikuláše SVÁTEK KŘTU PÁNĚ DŢ sobota 17:00 + Cheb neděle 15:00 8:00 18:00 16:00 17:00

FARNÍ TAXI V PROSINCI (ZMĚNY JSOU VYHRAZENY) 4. prosince: Rymešová, 11. prosince: Kopečný, 18. prosince: Svatek, 25. prosince: Rymešová, 1. ledna 2012: Kopečný. V prŧběhu vánočních svátkŧ si dopravu na mši svatou domlouvejte individuálně. Pokud chcete sluţbu vyuţívat (pravidelně nebo i jednorázově), volejte, prosíme vedoucí této sluţby, paní Jaroslavu Rymešovou 604 131 721 (721 500 176 - p. Svatek, 731 053 937 - p. Kopečný). 19

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Duchovní správce farnosti: Petr Hruška, 608 656 557; [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní kancelář: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558, [email protected] Služba nemocným: Petr Hruška, 608 656 557; [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Dobrovolnické centrum: Eva Kolafová, vedoucí, 731 619 729; [email protected] Pastorační asistent: Petr Klokočka, 777 141 305, [email protected] Pastorační asistentka: Zdeňka Hulínská, 731 619 762, [email protected] Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Kostelníci: Brigita Loosová, 608 656 559; Eliška Tumidalská, 606 884 426 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, [email protected]; 604 131 721 Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Jaromír Jiráska, správce penzionu, 608 656 555; [email protected]

BOHOSLUŢBY DNE PÁNĚ slavení eucharistie (ţandovská) farní sál D. Ţandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŢBY A SETKÁNÍ 8:00 Denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 14/15 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 19:30 slavení eucharistie (vietnamská) farní sál – fara Cheb Po 8:00 slavení eucharistie (biblická) farní sál Cheb St 15:00 pěvecká skupinka školních dětí farní sál Cheb Čt 16:00 výuka náboţenství školních dětí farní sál Cheb Čt 16:30 setkávání chrámového sboru farní salonek Cheb Čt 17:00 slavení eucharistie farní sál Cheb Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 aţ 10 minut před kaţdou mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem (tel. výše) Pastýřská sluţba rozhovorem a modlitbou (duchovní či ţivotní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem (tel. viz výše) So Ne Ne Ne

17:00 9:30 11:00 18:00

KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: kaţdé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) Dobrovolnické centrum: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla kaţdé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna (farní dům – půjčování a prodej literatury, internet): kaţdé úterý 14:00-17:30, často i v neděli 10:30 – 11:00 (tel. viz výše) ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, V. Kučera. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 4. 12. 2011, příští vyjde 1. 1. 2012. Příspěvky moţno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 18. 12. 2011. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

PASTORAČNÍ RADA ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI CHEB

„Koho pošlu? Kdo nám půjde?“ Již počtvrté se pouštíme do pátrání po nových pastoračních radních. Pusťte se do toho spolu s námi!

Návrh členů pastorační rady chebské farnosti Již počtvrté vybíráme nové členy naší pastorační rady – zapojte se i vy! Hlavním úkolem pastorační rady je „napomáhat rozvoji pastorační péče ve farnosti“, a to především tím, že otevřena inspiraci Ducha svatého a pod vedením faráře tancuje „pastorační valčík“, při kterém  zkoumá vše, co se vztahuje k pastorační činnosti ve farnosti jako celku,  uvažuje o tom v postoji modlitby ve světle evangelia a poslání farnosti a  navrhuje praktická řešení z těchto úvah vyplývající pro další cestu farnosti. Kromě toho pastorační rada spolupracuje s farářem při  prohlubování komunikace, vztahů společenství v celé farnosti,  odkrývání darů farníků pro spolupráci na službě Božímu království a  učednickém doprovázení vlastních členů i celé farnosti na cestě ke svatosti. Členem pastorační rady se může stát alespoň 16letý pokřtěný a biřmovaný křesťan žijící v plném společenství s katolickou církví a registrovaný jako farník Řk farnosti Cheb, který se pravidelně účastní slavení nedělní eucharistie a dalšího života a služby v naší farnosti. Předpokládá se také, že to je (ne ideální, ale aspoň tím směrem jdoucí)  člověk se srdcem hořícím pro Ježíše, toužícím tento osobní vztah rozvíjet,  člověk se srdcem služebníka, který svoji službu zvládá sladit s ostatními závazky,  člověk se srdcem učedníka, neustále ochotný se učit z naslouchání Bohu i druhým,  člověk se srdcem spolupracovníka, schopný týmové práce a komunikace,  člověk se srdcem proroka, schopný inspirovat druhé k životu s Bohem a ke službě,  člověk se srdcem mudrce, schopný vnímat realitu a uvažovat ve světle evangelia,  člověk se srdcem pokorným, schopný humoru, ale i vnímavosti vůči maličkým, No a pak samozřejmě také člověk ochotný a mající reálné možnosti aktivně se účastnit práce pastorační rady při jejích setkáních zpravidla jednou za dva měsíce v následujících třech letech a přiměřeným způsobem se na ně připravovat. Znáte takového člověka? Pak máte jedinečnou šanci jej navrhnout za člena pastorační rady a možná tak pomoci k tomu, aby mohl být tímto způsobem účastný na vedení naší farnosti.

Formulář návrhu členů pastorační rady chebské farnosti 2012 - 2014 Koho můžete navrhnout? Kohokoliv, kdo odpovídá podmínkám a alespoň trochu i ostatním charakteristikám načrtnutým na předchozí straně, o kterém si myslíte, že bude schopný dobře spolupracovat na tam také zmíněných úkolech pastorační rady. Je možné navrhovat i současné členy pastorační rady. Upozorňujeme, že mezi zmíněnými podmínkami není bydliště na území farnosti, ale praktická přináležitost vyjádřená zapsáním do registru farníků (to lze „dohnat“ i později po nominaci). Bude pak na každém z navržených, zda se bude chtít účastnit dalšího procesu rozlišování. Kdo může navrhovat? Kdokoliv, jakéhokoli věku, národnosti či vyznání může navrhnout jednoho až pět farníků. Návrh však musí být odůvodněn a navrhovatel musí být jasně identifikovatelný a vlastnoručně podepsán.

Já, ……………………………………..……………............. (vaše jméno, bydliště a telefon), po poctivém zvážení a modlitbě navrhuji, aby níže uvedení farníci byli pozváni do užšího výběru pro službu v pastorační radě chebské farnosti 2012 – 2014): 1. Jméno a příjmení: ……………………………………....… Kontakt: …………………………… Proč jej navrhuji? ………………....………………………….………………..……………….………… 2. Jméno a příjmení: ……………………………………....… Kontakt: …………………………… Proč jej navrhuji? ………………....………………………….………………..……………….………… 3. Jméno a příjmení: ……………………………………....… Kontakt: …………………………… Proč jej navrhuji? ………………....………………………….………………..……………….………… 4. Jméno a příjmení: ……………………………………....… Kontakt: …………………………… Proč jej navrhuji? ………………....………………………….………………..……………….………… 5. Jméno a příjmení: ……………………………………....… Kontakt: …………………………… Proč jej navrhuji? ………………....………………………….………………..……………….………… Datum: …………………………………. Vlastnoruční podpis: ……………………………………..

Své návrhy je dobré si promyslet, promodlit či prodiskutovat s dalšími. Formulář pak odevzdejte nejpozději na konci nedělních mší, nejpozději však v neděli 18. 12. 2011, k tomu určenému pomocníkovi. Můžete jej také odevzdat kdykoli předtím v kanceláři farnosti (kontaktní hodiny pondělí a středa 9:00 – 17:00). Pokud si chcete informace o pastorační radě uvedené na druhé straně dvojlistu ponechat, oddělte si je a odevzdejte pouze list s formulářem. Děkujeme za Vaší účast v procesu rozlišování nových členů naší pastorační rady. Prosíme o další modlitby k Duchu svatému, aby na všechny zúčastněné vylil dar moudrého rozlišování lidí povolaných a obdarovaných k této službě. Za pastorační radu Petr Hruška, předseda PRF Zdeňka Skubeničová, místopředsedkyně PRF

Místo pro vaše další připomínky či poznámky:

chebské farnosti prosinec 2011

Recommend Documents