DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 31. října 2014
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
22/2014 Vážení a milí čtenáři,
Aktuální informace z oblasti DPH Ing. Olga Hochmannová
vydané prováděcí č. 282/2011.
A) ZMĚNY SMĚRNICE OD 1. 1. 2015 A SOUVISEJÍCÍ NAŘÍZENÍ
a) služby telekomunikační, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované
1. Změny vyplývající ze Směrnice Rady 2008/8/ES K 1. 1. 2015 vstoupí v účinnost změna v pravidlech pro stanovení místa plnění u vybraných služeb, konkrétně se změna bude týkat poskytování elektronicky poskytovaných služeb, rozhlasového a televizního vysílání a telekomunikačních služeb osobě nepovinné k dani. Uvedená změna vyplývá ze Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Směrnice 2008/8/ES změnila pravidla pro stanovení místa plnění u služeb v posledních letech již několikrát a další z jejích změn tedy vstoupí v účinnost k 1. 1. 2015. Tato změna směrnice byla promítnuta do návrhu novely ZDPH, který byl již přijat jako zákon č. 196/2014 Sb. a byl publikován ve Sbírce zákonů, částka 82. Větší část této novely vstoupí v účinnost až k 1. 1. 2015, několik ustanovení již k 1. 10. 2014.
2. Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 K výše uvedeným novým pravidlům pro stanovení místa plnění u vybraných služeb bylo již v říjnu 2013 vydáno prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1042/2013. Pro úplnost dodáváme, že toto nařízení doplňuje a mění dříve
nařízení
(EU)
V nařízení č. 1042/2013 jsou mimo jiné definovány služby telekomunikační, služby rozhlasového a televizního vysílání a aktualizována definice elektronicky poskytovaných služeb. Především však nařízení poskytuje podrobnější pravidla pro určení místa plnění u služeb telekomunikačních, rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných v případech, kdy by jeho určení mohlo být sporné: – jsou-li poskytovány v telefonních budkách, v internetových kavárnách, hotelových halách – v těchto případech se má za to, že příjemce je usazen v daném místě, kde jsou služby přijímány – jsou-li poskytovány na palubě dopravních prostředků při přepravě cestujících ve Společenství – za místo plnění se považuje místo zahájení osobní přepravy – jsou-li poskytovány prostřednictvím pevné linky, má se za to, že příjemce je usazen v místě instalace pevné linky – prostřednictvím mobilních sítí – místo, kde je příjemce usazen, se určí podle mezinárodního směrového kódu země SIM karty použité při příjmu těchto služeb – je-li třeba pro jejich příjem použít dekodér nebo podobné zařízení či televizní kartu – má se za to, že příjemce je usazen v místě, kde je umístěn dekodér nebo kam byla zaslána televizní karta
toto vydání Vám přináší dva články. První článek Aktuální informace z oblasti DPH od Ing. Olgy Hochmannové popisuje vývoj v oblasti DPH. Druhý článek od Ing. Miroslavy Novákové dokončí problematiku registrace k DPH. Konec vydání zodpovídá Vaše dotazy. Do příštích vydání pro Vás připravujeme další novinky v DPH nebo například článek k problematice hotelů a penzionů z pohledu zákona o DPH. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Aktuální informace z oblasti DPH.................................... 1 Registrace k dani z přidané hodnoty – dokončení .................... 3 Dotazy: Dvakrát zaplacená DPH................ 6 Sazba DPH na daňovém dokladu .......................................... 6 Reklamace výrobků ...................... 6 Výstavba kancelářské budovy .... 7 Nákup zboží v EU ............................ 7 Prodej zboží v ČR slovenské firmě .. 8 Nákup vína .................................... 8 Prodej zboží vyrobeného žáky...... 8
– při poskytnutí těchto služeb v hotelech nebo místech s podobnou funkcí – služby se považují za poskytnuté v těchto místech Uvedené nařízení upravuje také přechod na nově stanovená pravidla pro místo plnění na přelomu roku 2014 a 2015: – u každého zdanitelného plnění, které se uskuteční před 1. 1. 2015, je místo, kde je usazen poskytovatel (čl. 45 směrnice 2006/112/ES), bez ohledu na to, kdy je poskytnutí nebo průběžné poskytování této služby dokončeno – u každého zdanitelného plnění, které se uskuteční od 1. 1. 2015, je místem plnění místo, kde je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje příjemce, bez ohledu na to, kdy bylo poskytnutí nebo průběžné poskytování této služby zahájeno – za zdanitelná plnění uskutečněná před 1. 1. 2015 v členském státě, kde je usazen poskytovatel, nevzniká v členském státě příjemce od 1. 1. 2015 žádná daňová povinnost ve vztahu k témuž zdanitelnému plnění b) poskytnutí vstupenek na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce zprostředkovatelem na účet organizátora V nařízení č. 1042/2013 byla dále upřesněna pravidla pro stanovení místa plnění u poskytnutí vstupenek, které opravňují ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, zprostředkovatelem jednajícím vlastním jménem, ale na účet organizátora – pro určení místa plnění se použije čl. 53 a 54 Směrnice Rady 2006/112/ES. To znamená, že místem plnění při poskytnutí vstupenek (či jiného oprávnění ke vstupu) tímto zprostředkovatelem je místo, kde se akce koná. c) služby, které souvisejí s nemovitostí – od 1. 1. 2017 Pro praxi bude velmi užitečná ta část nařízení, v níž jsou definovány služby, které souvisejí s nemovitostí, avšak tato část nařízení vstoupí v účinnost až k 1. 1. 2017. Pro informaci uvádíme, že službami souvisejícími s nemovitostí by měly být jen služby, které mají dostatečnou pří-
mou souvislost s nemovitostí, a těmito službami by měly být: – služby, u nichž daná nemovitost tvoří konstitutivní prvek služby a je pro poskytnutou službu hlavní a zásadní – služby, které jsou poskytovány na nemovitosti nebo jsou na ni zaměřeny a jejich cílem je právní nebo fyzická změna uvedené nemovitosti Dále je v nařízení uveden ilustrativní výčet služeb, na které se uvedená pravidla vztahují (např. vypracování plánů budovy určených pro určitou parcelu, poskytování služeb stavebního dozoru nebo bezpečnostních služeb, stavba budovy na pozemku i stavební a demoliční práce prováděné na budově nebo jejích částech, práce na pozemku včetně zemědělských služeb, jako je orba, setí, zavlažování a hnojení, průzkum a posouzení rizika a celistvosti nemovitosti, pacht nebo nájem nemovitosti, poskytování ubytování v hotelech nebo místech s podobnou funkcí ...).
B) DALŠÍ ZMĚNY SMĚRNICE 2006/112/ES 1. Směrnice Rady 2013/43/EU – rozšíření seznamu zboží a služeb, u nichž je možné uplatnit režim přenesení daňové povinnosti V červenci 2013 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna Směrnice Rady 2013/43/EU ze dne 22. července 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Tato směrnice obsahuje rozšířený seznam druhů zboží a služeb, u nichž mohou členské státy uplatnit režim přenesení daňové povinnosti. Dále tato směrnice prodlužuje dobu, po kterou mohou členské státy u vybraných druhů zboží a služeb tento režim přenesení daňové povinnosti využívat – až do 31. 12. 2018 (původně to mělo být do konce roku 2015). Uvedenou směrnicí se do čl. 199a doplňují následující plnění, u nichž mohou členské státy zavést režim přenesení daňové povinnosti: – dodání mobilních telefonů – dodání zařízení s integrovanými ob-
vody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele – dodání plynu a elektřiny obchodníkovi – dodání certifikátů plynu a elektřiny – poskytnutí telekomunikačních služeb – dodání herních konzolí, tabletů a laptopů – dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě – dodání surových či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů, na které se jinak nevztahuje č. 199 odst. 1 písm. d), zvláštní režim pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti ani zvláštní režim pro investiční zlato Tuto novelu směrnice využilo MF a daňová správa pro návrh novely ZDPH ve výše zmíněném sněmovním tisku 291, v němž se mj. značně rozšiřuje okruh plnění, u nichž má být v tuzemsku uplatňován režim přenesení daňové povinnosti.
C) NÁVRHY NA DALŠÍ ZMĚNY SMĚRNICE 1. Jednotný formulář daňového přiznání k DPH Po několika dřívějších informacích, že Evropská komise hodlá sjednotit daňové přiznání k DPH ve všech členských státech EU, byl zveřejněn konkrétní návrh novely směrnice 2006/112/ES, kterou by měl být tento jednotný formulář zaveden. Součástí návrhu je i výčet náležitostí, které mají být v daňovém přiznání uvedeny. K tomu lze podotknout, že původní záměr zjednodušit daňová přiznání a omezit počet položek, které osoby povinné k dani uvádějí, se bohužel vytratil (dokonce bylo uvažováno jen o 5 položkách) a v návrhu z října 2013 je již uvedeno jako maximum, co mohou členské státy požadovat, 26 položek. Jen ve výjimečných pevně stanovených případech mohou členské státy požadovat na určitém území nebo za zvláštní režim více údajů. Z dosud zveřejněných údajů vyplývá, že je kromě výčtu údajů, které má daňové přiznání obsahovat, navržen
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
2
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
také termín, v němž se daňové přiznání bude podávat. Z navrženého nového čl. 252 novely směrnice vyplývá, že lhůta pro podání daňového přiznání, kterou by měly členské státy stanovit, by neměla být kratší než 1 měsíc a neměla by být delší než 2 měsíce po skončení zdaňovacího období. Pokud bude návrh v této po-
době přijat, bude muset ČR prodloužit svou dosavadní lhůtu pro podávání daňového přiznání k DPH. Zdaňovací období by mělo být kalendářní měsíc, ale členské státy by měly povolit čtvrtletní zdaňovací období osobám povinným k dani, jejichž roční obrat není vyšší než 2 mil. EUR nebo ekvivalent této částky v ná-
rodní měně (pozn. aut.: Pokud bude pro tento přepočet stanoven kurz dle čl. 287 směrnice, platný pro výpočet obratu k datu přistoupení ČR k ES, měl by roční obrat pro čtvrtletní zdaňovací období činit cca 60–62 mil. Kč. Současná pravidla ČR s obratem do 10 mil. Kč pro čtvrtletní zdaňovací období jsou tedy mírnější.).
Registrace k dani z přidané hodnoty – dokončení Ing. Miroslava Nováková
Identifikované osoby (§ 6g až 6i ZDPH) V roce 2013 byl zaveden nový typ registrace identifikované osoby, což je v podstatě okleštěná registrace, kdy se daná osoba poté, co se stane identifikovanou osobou, nadále chová jako neplátce a pouze v zákonem vymezených situacích přiznává daň u některých přijatých přeshraničních plnění, popř. je povinna podat souhrnné hlášení při poskytnutí služby dle § 9 odst. 1 ZDPH s místem plnění v jiném členském státě (s výjimkou osvobozených plnění). Kdo se tedy stane identifikovanou osobou? a) osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku (neplátce): – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně (dle § 2a ZDPH však není předmětem daně např. pořízení zboží z jiného členského státu do 326 000 Kč v kalendářním roce, zboží dodané ve zvláštním režimu obchodníky s použitým zbožím apod.), – ode dne pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem spotřební daně,
– ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku; zdanitelným plněním se v tomto případě rozumí poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání zboží soustavami nebo sítěmi, – ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH (pokud není tato služba v jiném členském státě osvobozena od daně), b) osoba povinná k dani se sídlem mimo tuzemsko (neplátce): – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně (dle § 2a ZDPH není předmětem daně např. zboží dodané ve zvláštním režimu obchodníky s požitým zbožím apod.), předmětem daně do limitu 326 000 Kč v kalendářním roce není pořízení zboží pouze pro osvobozené osoby, pro ostatní netuzemské osoby je předmětem daně již první pořízení zboží, – ode dne pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem spotřební daně, c) právnická osoba nepovinná k dani (tuzemská i netuzemská): – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně (dle § 2a ZDPH však není předmětem daně např. poříze-
ní zboží z jiného členského státu do 326 000 Kč v kalendářním roce, zboží dodané ve zvláštním režimu obchodníky s požitým zbožím apod.), – ode dne pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu, – ode dne prvního pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem spotřební daně. To, zda pořízení zboží z jiného členského státu je či není předmětem daně, je věc poněkud komplikovanější, v případě potřeby je nutno nastudovat ustanovení § 2a a § 2b ZDPH. Příklad
Identifikovanou osobou se např. stane neplátce – osoba povinná k dani v následujících situacích: – pořídí z jiného členského státu strojní vybavení v hodnotě 350 000 Kč, – pořídí z jiného členského státu karton cigaret, – pořídí z jiného členského státu osobní automobil, který má najeto méně než 6 000 km, – je jí poskytnuta přepravní služba švýcarskou osobou povinnou k dani, – slovenský přepravce jí přepraví zboží, – polský právník jí poskytne právní službu, – německá osoba povinná k dani jí opraví porouchaný automobil na služební cestě,
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
úplné znění zákona o DPH k 1. 10. 2014 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2013 ke stažení
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
http://zakaznik.dashofer.cz
3
– rakouská osoba povinná k dani jí dodá kamerový systém včetně instalace a montáže, – ukrajinská firma jí provede výměnu oken v tuzemské provozovně, – sama poskytne reklamní službu pro slovenskou osobu povinnou k dani, – sama poskytne přepravní službu pro polskou osobu povinnou k dani, – sama opraví německé osobě povinné k dani porouchaný automobil atd. Dle současného znění ZDPH není umožněna dobrovolná registrace identifikované osoby. Dle navrhovaného znění ZDPH od 1. 1. 2015 by zákon již měl dobrovolnou registraci identifikované osoby připouštět. Dobrovolnou registraci jako identifikovaná osoba budou využívat osoby, které vědí, že se již brzy stanou ze zákona identifikovanou osobou vlivem přijetí přeshraničního plnění. Příklad
Osoba neregistrovaná k dani ví, že za měsíc pořídí stroj z jiného členského státu od slovenské osoby registrované k dani v hodnotě 380 000 Kč. Ze zákona je do 15 dnů po pořízení zboží povinna podávat přihlášku k registraci identifikované osoby a přiznat daň. Avšak pokud k datu pořízení ještě nebude mít přiděleno DIČ pro účely DPH, slovenský dodavatel jí zřejmě nebude chtít dodat zboží bez slovenské daně a situaci lze vyřešit dřívější dobrovolnou registrací a předložením platného DIČ dodavateli již v den dodání zboží. Tento postup však současné znění ZDPH neumožňuje.
Přihláška k registraci (§ 94, § 94a a § 97 ZDPH) Pro podání přihlášky k registraci platí při povinné registraci jednotná 15-denní lhůta. Při překročení obratu je povinnost podat přihlášku do 15 dnů po skočení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený obrat, v ostatních případech do
15 dnů ode dne, kdy se daná osoba stala plátcem (např. při nabytí obchodního závodu apod.). Stejně tak i identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Zákon umožňuje i dobrovolnou registraci, kdy je možno podat přihlášku k registraci kdykoliv, vždy však je třeba mít na paměti, že dobrovolně se nelze zaregistrovat se zpětnou účinností. Pokud je plátci zrušena registrace z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně (viz část týkající se zrušení registrace), je tato osoba oprávněna podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla registrace zrušena (v případě dřívějšího podání přihlášky správce daně řízení zastaví dle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu). Zákaz podat přihlášku je však vázán pouze na dobrovolnou registraci. Pokud by např. daná osoba překročila hranici obratu pro povinnou registraci, přihlášku k registraci podat naopak musí.
Povinné registrační údaje a zveřejňování údajů z registru, povinné elektronické podání (§ 96, § 98 a § 101a ZDPH) Registrační řízení upravuje v § 125 až § 131 daňový řád. Osoba, která se registruje, uvede potřebné údaje pro správu daní dané tiskopisem Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, pokud požaduje změnu či zrušení registrace, použije společný tiskopis pro obě situace Oznámení o změně registračních údajů – Žádost o zrušení registrace. Dle § 72 daňového řádu lze přihlášku k registraci i oznámení o změně registračních údajů podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Od roku 2013 se v přihlášce rovněž dle § 96 ZDPH uvádějí čísla všech účtů používaných pro ekonomickou
činnost s tím, že osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů budou správcem daně zveřejněna v registru (daná skutečnost souvisí s ručením příjemce plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění dle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH). Takto určené číslo účtu je pak spolu se základními údaji o dané osobě zveřejněno v registru plátců a identifikovaných osob dle § 98 ZDPH. Povinnost uvádět čísla účtů v přihlášce se netýká identifikovaných osob. Identifikovaných osob se rovněž netýká povinnost daná plátcům v § 101a ZDPH, kdy tito musí přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů podávat pouze elektronicky. Určitá výjimka je dána plátcům – fyzickým osobám, jejichž obrat nepřesáhl 6 mil. Kč a kteří nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky (§ 101a odst. 3 ZDPH).
Zrušení registrace (§ 106 až § 107a ZDPH) Zrušení registrace plátce z moci úřední (§ 106 ZDPH) Správce daně má za určitých okolností povinnost zrušit registraci plátce z moci úřední, tj. bez žádosti samotného plátce. Správce daně takto registraci zruší, pokud plátce přestane uskutečňovat ekonomické činnosti, pokud bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil plnění v rámci ekonomické činnosti anebo pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud plátce z nějakých důvodů po delší čas neuskutečňuje žádná plnění, ale registraci k dani z přidané hodnoty by si rád ponechal, je potřeba správci daně minimálně jednou za rok oznámit důvody, proč nejsou žádná plnění uskutečněna (např. mateřská dovolená, dlouhodobá nemoc, pobyt v zahraničí apod.). Registraci netuzemského plátce správce daně zruší, pokud v bezpro-
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2014. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph14/.
4
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
středně předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil zdanitelné plnění ani plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Správce daně rovněž zruší registraci plátce, který závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, tj. plátce např. nebude podávat přiznání ani na výzvy správce daně, nebude opakovaně hradit své povinnosti týkající se daně z přidané hodnoty, nebude vyvíjet potřebnou součinnost se správcem daně při daňové kontrole, při ověřování skutečností uvedených v přiznání či při ověřování registračních údajů apod. K rušení registrace dochází obvykle až po naplnění určité míry intenzity porušení povinností plátce. Registraci není možno zrušit pro porušení povinností plátce v případech, kdy obrat plátce za 12 předchozích měsíců přesáhne 1 milion Kč. V případě netuzemského plátce se takto registrace zruší, pouze pokud v předchozích 12 měsících neuskutečnil zdanitelné plnění. V případě, že plátce závažným způsobem porušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně, ale správce daně má blokovanou možnost zrušení registrace např. z důvodu dosahovaného obratu plátce, správce daně registraci nezruší, ale při naplnění podmínek daných zákonem (a upřesněných metodikou zveřejněnou na webových stránkách finanční správy) vydá rozhodnutí o nespolehlivosti plátce a tuto informaci o plátci zveřejní (§ 106a ZDPH). Při zrušení registrace z moci úřední plátce přestává být plátcem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace, odvolání má odkladný účinek. Při zániku plátce (např. výmaz z obchodního rejstříku apod.) správce
daně registraci zruší z moci úřední bez vydání rozhodnutí ke dni zániku plátce.
Zrušení registrace plátce na žádost (§ 106b až § 106d ZDPH) Tuzemský plátce může požádat o zrušení registrace, pokud již uplynul jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem, a plátce nedosáhl obrat 1 milionu Kč za předchozích 12 měsíců anebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Nemusí být, jako tomu bylo dříve, splněna podmínka, že hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu nepřekročila v daném ani předchozím kalendářním roce částku 326 000 Kč – pokud překročena byla, z plátce se po zrušení registrace plátce stane identifikovaná osoba. Bez ohledu na výši obratu a dobu registrace může požádat o zrušení registrace plátce, který přestal uskutečňovat ekonomické činnosti. Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, může požádat o zrušení registrace, pokud v předchozích 12 měsících neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 ZDPH anebo pokud přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti. O zrušení registrace mohou požádat i společníci společnosti (dříve účastníci sdružení), a to v případě, že zaniklo členství dané osoby ve společnosti a při zániku společnosti. Zákon neupravuje, zda lze zrušit registraci společníkům společnosti v případě, že obrat společníků klesl pod 1 mil. Kč a jsou již více než 1 rok plátci. Dle názoru autorky nic nebrání
zrušení registrace na žádost všech společníků dané společnosti, je však nutno zajistit, aby byla všem společníkům zrušena registrace ke stejnému dni. Pokud by takovéto zrušení registrace nebylo umožněno, dostali by se společníci společnosti do nerovného postavení vůči jiným plátcům, kteří při nízkém obratu být registrováni k dani nemusí. Obdobně jako při dobrovolné registraci k dani ani při dobrovolném ukončení registrace nemůže plátce určit, ke kterému dni si přeje zrušit registraci, neboť zákon striktně stanoví, že plátce přestává být plátcem následujícím dnem po dni oznámení rozhodnutí o zrušení registrace. Také zde existuje potenciální možnost dohody se správcem daně, že si plátce přijde osobně v den předcházející dni, kdy si přeje zrušit registraci, vyzvednout dané rozhodnutí. Proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce, nelze uplatnit opravné prostředky.
Přechod plátce na identifikovanou osobu (§ 106d odst. 4 ZDPH) Mohou nastat situace, kdy je sice zrušena registrace plátce k dani z přidané hodnoty (na žádost plátce), avšak daná osoba zůstane v registru jako identifikovaná osoba. Tato situace nastane, pokud plátce nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby (viz níže) nebo v žádosti o zrušení registrace uvede, že se chce stát identifikovanou osobou. Přechod je plynulý, identifikovanou osobou se pak plátce stává dnem následujícím po dni, kdy přestal být plátcem.
DPH v kostce 2014 a 2015 • Jedinečná publikace DPH v kostce Vám pomůže bleskově vyřešit všechny Vaše problémy v oblasti daně z přidané hodnoty. Je určena všem, kteří se potřebují dobře orientovat v oblasti daně z přidané hodnoty. • Nabízí Vám zcela nový koncept, díky kterému můžete rychle vyřešit Vaše problémy. • Již se nemusíte zdlouhavě probírat nekonečným množstvím teorie.
Nyní 1 + 1 ZDARMA Využijte tuto jedinečnou akci a objednejte si DPH v kostce 2014 a na počátku roku 2015 Vám zašleme zaktualizované vydání pro rok 2015 zcela zdarma!
Více informací naleznete na http://www.dashofer.cz/dph-v-kostce-2014-productusdph/ DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
5
Příklad
Plátce registrovaný po dobu dvou let dosahuje obratu 500 000 Kč za 12 měsíců, rozhodne se registraci k dani ukončit. Podá žádost o ukončení registrace plátce. Jelikož 2 měsíce před podáním žádosti přijal přepravní službu od polského přepravce, bude mu sice zrušena registrace plátce, avšak následujícím dnem po zrušení plátcovství se stane identifikovanou osobou.
Přechod identifikované osoby na plátce (§ 107 odst. 4 ZDPH) Pokud se identifikovaná osoba stane plátcem (např. dosáhne obratu 1 mil. Kč), je jí správcem daně zrušena registrace identifikované osoby ke dni předcházejícímu dni, kdy se stala plátcem.
důvodu se k tomuto dni stane identifikovanou osobou. Ke dni 30. 11. 2014 přesáhne její obrat 1 mil. Kč. Z důvodu překročení hranice obratu se k 1. 1. 2015 stane plátcem, k 31. 12. 2014 jí bude zrušena registrace identifikované osoby. Obdobně by tomu bylo v případě dobrovolné registrace plátce.
Zrušení registrace identifikované osoby z moci úřední (§ 107 ZDPH) Správce daně může zrušit registraci identifikované osoby, pokud jí ve 2 bezprostředně předcházejících kalendářních letech nevznikla povinnost přiznat daň. Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.
Příklad
Osoba povinná k dani dosahuje nízký obrat. Dne 5. 8. 2014 poskytne poradenskou službu rakouské osobě povinné k dani a z tohoto
Zrušení registrace identifikované osoby na žádost (§ 107a ZDPH) Identifikovaná osoba může rovněž sama požádat o zrušení registrace identifikované osoby. Aby takto mo-
hla učinit, musí splnit podmínky dané zákonem, a to: – za předchozích 6 měsíců jí nevznikla povinnost přiznat daň z přijatých služeb, z přijatého dodání zboží s instalací či montáží nebo z dodání zboží soustavami nebo sítěmi, z pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, anebo povinnost podat souhrnné hlášení a – v příslušném ani v přechozím kalendářním roce nepořídila zboží z jiného členského státu, jehož celková hodnota by překročila 326 000 Kč (nezapočítává se hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně) a neučinila rozhodnutí, že pořízení zboží i do 326 000 Kč je pro ni předmětem daně nebo – přestala uskutečňovat ekonomické činnosti. Obdobně jako u žádosti o zrušení registrace plátce, tak i u identifikované osoby nelze proti rozhodnutí o zrušení registrace na žádost uplatnit opravné prostředky. Identifikovaná osoba přestává být identifikovanou osobou dnem oznámení rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace.
?
dotazy Dvakrát zaplacená DPH Jak postupovat v případě 2x odvedené DPH? Vystavili jsme fakturu na službu. Odvedli DPH. Při kontrole úhrad bylo zjištěno, že tato faktura byla uhrazena kartou, ze které jsme také odvedli DPH. Ing. Ivana Langerová Tuto chybu lze vyřešit podáním dodatečného daňového přiznání k danému zdaňovacímu období a o částku, která neměla být odvedena, ponížit původní daňovou povinnost.
Sazba DPH na daňovém dokladu Sazba daně na daňovém dokladu, pokud se jedná o přenesení daňové povinnosti, není povinná. Za správnost odpovídá příjemce plnění. Jak postupovat v případě, že sazba na daňovém dokladu je, ale je špatně?
6
1) Je-li tam 15 %, ale mělo být 21 %. Má příjemce odvést 21%, protože to je správná sazba, ale uplatnit na vstupu pouze 15 %, protože sazba je na daňovém dokladu uvedena? 2) Je-li tam 21 %, ale mělo být 15 %. Má příjemce odvést 21 %, protože tato sazba je na daňovém dokladu, ale uplatnit na vstupu pouze 15 %, protože to je správná sazba? Jedná se mi o použití § 73 odst. 6 ZDPH. Ing. Ladislav Pitner 1) Podle § 92a odst. 1 a 2 zákona o DPH je v režimu přenesení daňové povinnosti plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a tento plátce je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Přitom za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. To znamená, že
za správnou sazbu daně a za správně vypočtenou daň odpovídá plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno, a to i v případě, že na daňovém dokladu sazbu daně uvede plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil, a to i když sazbu uvede chybnou. 2) Ustanovení § 73 odst. 6 pro režim přenesení daňové povinnosti neplatí, protože na daňovém dokladu v tomto režimu daň doplňuje až osoba, pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil, na daňovém dokladu daň neuvádí.
Reklamace výrobků Česká firma, plátce DPH, má „pobočku“ v Chorvatsku. V této zemi má přidělené DIČ a DPH platí v Chorvatsku. Z českého skladu posíláme zboží do skladu v Chorvatsku. Vše uvádíme v daňovém přiznání k DPH a intrastatu.
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
Nyní řešíme reklamace chorvatských zákazníků. Naši pracovníci opraví např. motor k čerpadlu ve skladu v ČR a poté odesíláme do chorvatského skladu. Jak máme postupovat? Při opravě motoru se musí vyskladnit náhradní díly, které se namontují. Náš sklad opouští už opravený výrobek s vyměněnými díly. Musíme tyto díly uvádět jako při dodání zboží do jiného členského státu? V Chorvatsku musí tyto díly (i když je dostali namontované) přijmout na sklad, vyskladnit a až poté prodat s navýšenou cenou za práci? Jana Kolářová Vycházím z následujících předpokladů: – Pobočka v Chorvatsku není samostatným subjektem z hlediska práva. – Zboží je dodáváno chorvatskou pobočkou na území Chorvatska, jde o tamní dodávku podléhající chorvatské dani. – Dále jsem vyrozuměla, že opravy jsou pro chorvatské zákazníky úplatné a provádí je česká firma na území ČR. Podle obecných principů DPH je oprava pro účely DPH službou, byť je v rámci ní spotřebováno zboží výměnou za poškozený díl. Služba opravy stroje poskytnutá českým plátcem se sídlem v ČR osobě registrované k dani v Chorvatsku se sídlem v Chorvatsku, tedy mezi osobami povinnými k dani, se řídí základním pravidlem určení místa plnění ve státě sídla příjemce podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Není rozhodující, kde je služba fyzicky vykonána. Pokud by chorvatský zákazník byl občanem, tedy osobou nepovinnou
k dani, použije se speciální pravidlo určení místa plnění podle § 10g zákona o DPH. Podle něj mají práce na movité hmotné věci místo plnění tam, kde je služba skutečně poskytnuta (v tomto případě v ČR). Pak by služba byla zatížena českou DPH. Zboží spotřebované v rámci služby již není samostatně pro účely DPH dodáváno ani přemísťováno do jiného členského státu, je součástí základu daně služby. Účetně však je potřeba samozřejmě použitou komponentu v ČR účetně vyskladnit.
Výstavba kancelářské budovy Firma M koupila pozemek a před několika lety na něm zahájila výstavbu. Původní záměr a informace byly, že se jedná o stavbu kancelářské budovy (neboli budovy s nebytovými prostory). V rámci DPH to spadá ještě do období, kdy se stavební práce fakturovali s DPH (základní nebo sníženou podle druhu stavby), a částečně nyní do období, kdy se fakturuje v režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních prací. Celou dobu je firmě M fakturováno a režim přenesení daňové povinnosti se řeší v základní sazbě DPH. Ráda bych požádala o odpověď na otázku (nebo radu), jak by se případně postupovalo, pokud by původní informace o stavbě byla chybná a ve skutečnosti se jednalo o výstavbu, která by podléhala snížené sazbě DPH? Jakým způsobem, podle jakých ustanovení zákona (u stavebních prací a vymezení prací se sníženou nebo základní sazbou se zákon v průběhu let občas mění) a jak dalece zpátky by bylo nutné tuto chybu řešit? Ing. Zdeňka Hušáková
Vzhledem k tomu, že předmětnou stavbu blíže nepopisujete, vycházím pro odpověď z toho, že se tážete na postup, kdy by se bezesporu jednalo o chybu, resp. o chybně uplatněnou sazbu daně. Pokud by tedy šlo o situaci, kdy by byla uplatněna základní sazba daně na místo snížené, pak se při opravě postupovalo podle ustanovení § 43 zákona o dani z přidané hodnoty. Ovšem zde je třeba upozornit na to, že lhůta pro provedení této opravy je omezena, a to § 43 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty na dobu 3 let. Tzn., po uplynutí této stanovené lhůty nelze již opravu provést, přičemž tato oprava se provádí vždy pomocí podání dodatečného daňového přiznání k tomu zdaňovacímu období, kdy se původní plnění uskutečnilo, příp. kdy byla přijata úplata. Pro úplnost uvádím, že pokud by byla uplatněna snížená sazba daně na místo základní, čím by plátce de facto snížil svou daňovou povinnost, vyplývá povinnost podat dodatečná daňová přiznání na vyšší daňovou povinnost přímo z daňového řádu.
Nákup zboží v EU Fyzická osoba, podnikající plátce DPH, nakupuje v zemích EU. Jak je to s DPH? Musí se registrovat? Jak si uplatnit DPH v daňovém přiznání? Ing. Ivana Langerová Pokud se zboží v souvislosti s jeho nákupem převáží do ČR, pak jde o pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 zákona o DPH a jako pořizovatel máte v ČR povinnost přiznat daň z tohoto pořízeného zboží k datu vystavení daňového dokladu (§ 25
Přinášíme Vám seriál Novela zákona o DPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015 Novela ZDPH od 1. 10. 2014 a 1. 1. 2015: 1. Hodlá zavést druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, které by mělo podléhat zboží uvedené v nové příloze č. 3a k zákonu o DPH. 2. Ruší již dříve schválené části zákonů č. 370/2011 Sb., 295/2012 Sb. a 500/2012 Sb., které měly od r. 2016 zavést jednotnou sazbu daně ve výši 17,5 % a provádí z toho plynoucí další úpravy zákona o DPH. 3. Zachovává stávající hranici výše obratu pro registraci k DPH na 1 000 000 Kč. 4. Zavádí nová pravidla pro stanovení místa plnění, zejména u telekomunikačních služeb, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. 5. Pro zjednodušení registrace, podávání daňového přiznání a placení daně zavádí tzv. zvláštní režim jednoho správního místa, který formálně člení na a) režim mimo EU a b) režim EU. 6. Stanoví pravidla podávání daňového přiznání a placení daně v režimu jednoho správního místa v tuzemsku, stanoví pravidla registrace a zrušení registrace osoby povinné k dani k režimu jednoho správního místa v tuzemsku.
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
7
zákona o DPH). Následně uplatníte nárok na odpočet z tohoto pořízení. Odvod při pořízení se uvede v ř. 3 DP a nárok v ř. 43. Pokud byste zboží v daném členském státě koupil, nepřeváželo se do ČR, pak jej obdržíte zdaněné tamní DPH. Pokud byste ho v tomto členském státě následně třeba prodával, pak jste povinen se stát tamním plátcem daně a budete se řídit předpisy daného státu. V ČR by se neřešilo.
Prodej zboží v ČR slovenské firmě Česká firma, plátce DPH, dodala v 3/2014 zboží slovenské firmě, též plátce DPH se slovenským DIČ. Předání zboží bylo uskutečněno ve výrobní hale české firmy, tedy na území ČR. Dopravu si zajišťovala slovenská firma sama. Protože česká firma neměla žádný doklad (CMR), kde zboží skončilo, vystavila doklad s českou DPH a tu odvedla. Slovenská firma celou fakturu včetně DPH zaplatila. Nyní 8/14 byl české firmě dodán doklad CMR s tím, že požadují vrátit částku ve výši českého DPH, neboť zboží přešlo přes hranice SK a skončilo na Slovensku. Jaký doklad česká firma má vystavit a jak to promítnout v souhrnném hlášení?
hrnné hlášení nepodávali vůbec, tak v podstatě podáte řádné souhrnné hlášení za dané období, a pokud souhrnné hlášení za období, do kterého tato dodávka spadá, podáno bylo, pak k němu podáte následné souhrnné hlášení.
Nákup vína Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci. Chce dovážet šumivá vína z EU (Bruselu) a prodávat v Česku. Jak má postupovat s DPH, když bude zboží dovážet od plátce registrovaného k dani v EU? Musí se registrovat jako plátce? Ing. Ivana Langerová
Naše škola provozuje v rámci doplňkové činnosti několik kantýn, kde je hlavním sortimentem zboží vyrobené v rámci produktivní práce žáků (jedná se o učňovské výrobky pekařů, cukrářů a řezníků). I po několika konzultacích s kolegy nemáme stále jasno v tom, zda tržby za tyto výrobky plynoucí z produktivní práce žáků, následně prodané v našich kantýnách, zahrnovat do obratu, či nikoliv? Pro případ, že se staneme plátci, předpokládáme, že by tržby za zmiňované výrobky byly na výstupu od DPH osvobozeny a že ani u vstupů k nim se vztahujícím bychom si DPH nenárokovali. Ing. Jana Kolářová
Ing. Zdeňka Hušáková Pokud byly splněny podmínky pro to, aby se jednalo o intrakomunitární plnění, které by mělo být podle § 64 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozeno, bude postup následující – v daném případě tak provedete z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty ve smyslu § 43 tohoto zákona. Za zdaňovací období, kdy jste přiznali daň na výstupu z této dodávky, podáte dodatečné daňové přiznání na snížení daňové povinnosti. Přičemž současně za to období, kdy došlo k uskutečnění intrakomunitárního dodání zboží, podáte souhrnné hlášení postupem uvedeným v § 102 zákona o dani z přidané hodnoty. Tzn., pokud jste za dané období sou-
Prodej zboží vyrobeného žáky
Při prvním pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně, se stane daný podnikatel osobou identifikovanou k dani podle § 6g zákona o DPH. Podstatou identifikace je, že při pořízení zboží je tato osoba povinna přiznat daň, ale bez možnosti nároku na odpočet. Na druhou stranu však není plátcem daně a proto následný prodej v tuzemsku nedaní. Pokud by chtěl daný podnikatel u pořízeného zboží i nárokovat odpočet, pak se musí dobrovolně registrovat jako plátce daně, ale pak samozřejmě je plátcem a odvádí DPH při prodeji zboží.
Vycházím z předpokladu, že škola splňuje u své hlavní činnosti podmínky pro osvobození podle § 57 zákona o DPH. Podle výkladu ministerstva financí zveřejněného v rámci „Informace k uplatňování zákona o DPH při poskytování školských služeb” má být plněním osvobozeným od daně podle § 57 odst. 2 zákona o DPH dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněné žáky v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy. I když může jít o výklad nad rámec evropské Směrnice k DPH, lze předpokládat, že tento postup nebude v ČR v praxi zpochybňován s odvoláním na oficiální výklad. Podle § 4a zákona o DPH se do obratu zahrnují pouze taková plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 54 až § 56 zákona o DPH, která nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. V uvedeném případě má jít o plnění podle § 57 zákona o DPH, která se do obratu nezahrnují. Podle uvedeného výkladu tedy tržby za výrobky nenavyšují obrat pro povinnou registraci, jsou osvobozeny od daně a u souvisejících vstupů nelze uplatnit nárok na odpočet daně.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2014 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 21. 10. 2014 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
22/2014 – vyšlo 31. října 2014
