2007, 4. ročník BULLETIN PRO CIZINCE A O CIZINCÍCH

NEPRODEJNÉ číslo 3/2007, 4. ročník [email protected]

BULLETIN PRO CIZINCE A O CIZINCÍCH

13")"."5,"7j&$)

±āÒôþ»ħāÒĴÛÒ÷Ûħ»ħúĲ÷ĩôöĲ÷ĩĲğþrħ ĴÛfÛğķ ±ĉĀõÙeýħĀÁiÑħĉĞĀóÙôĩĲħ°ĀÑòýºħĀÑħĴÙÑõÙħġÙħôĀýºõħĂÚĎħõòġĩĀĉºÑĲĎħ®ĴĀÑýqøħĉõ\ýħÁķõħġÙĹý\øòĩħäĺħĞĀÑòýħeÙġôËðħºħäĺħĞĀÑòýħËòñ ĹòýËÎħËĀħġÙħĉĀÑºòõĀħóÙĩiħýºĴòĩħºħýºôĀýÙËħġÙħÑĀħĉĞĀóÙôĩĲħĹºĉĀóòõĀħĴqËÙħýÙħĂİĺħĞĀÑòýàħ´ħĩĞºÑòeýiħġÙħĴħ®ĞºĹÙħýºĴqËħôĀýºõĀħ ġÙĩô\ýqħ eÙġôËðħ ºħ ĹºðĞºýòeýqËðħ ġĩĲÑÙýĩÎħ ôĩÙqħ ġĩĞ\Ĵòõòħ ġĉĀõÙeýhħ ýÙÑiõýqħ ĀÑĉĀõÙÑýÙħ Ĵħ ĉĞĀġĩĀĞ\Ëðħ ôºĩÙÑĞķħ ĀÁeºýġôhðĀħ ġÙôĩĀĞĲħ âºôĲõĩķħðĲøºýòĩýqËðħġĩĲÑòqĎħħħħ ±ĀĲe\ġĩqħõÙĩĀýqðĀħĞĀeýqôĲħĉĞĀóÙôĩĲħė°ĀÑòýºħĀÑħĴÙÑõÙĘħóġĀĲħĩĹĴĎħøĲõĩòôĲõĩĲĞýqħĴÙeÙĞķĎħiðÙøħĩiËðĩĀħĴÙeÙĞÎħôĩÙĞhħġÙħôĀýºóqħĴÙħĴÙËðħ ôĞºóqËðħ%°ÎħġÙóÑĀĲħġÙħĞĀÑòýķÎħôĩÙĞhħġÙħĉĞĀóÙôĩĲħĴħøòýĲõËðħõÙĩÙËðħĹeºġĩýòõķĎħ®ĞĴýqħĹħºÑķħøĲõĩòôĲõĩĲĞýqËðħĴÙeÙĞħġÙħôĀýºõħĴħðõºĴýqøħ øiġĩiħeÙĞĴýºħĉĀÑħý\ĹĴÙøħė®ĞºðºÎħøºĩôºħĴÙËðĘĎħqõÙøħĩĀðĀĩĀħĴÙeÙĞºħÁķõĀħĲô\Ĺºĩħ%ÙËðøħÁĀðºĩġĩĴqħôĲõĩĲĞħËòĹòýËÎħôĩÙqħòóqħ ýÙóÙýħĴħ®ĞºĹÙÎħºõÙħĴħËÙõÙħ%ÙġôhħĞÙĉĲÁõòËÙĎħ iðÙøħ ĴÙeÙĞºħ ĴķġĩĀĲĉòõºħ ÁĲÁÙýòËô\ħ âĀĞøºËÙħ Ĺħ ýéĀõķħ ºħ §Āýéºħ ċ²©«°¥ª«±ħ ħ ®°£ČÎħ ðĲÑÙÁýqħ ºħ ĩºýÙeýqħ ġôĲĉòýºħħ Ĺħ©ĀýéĀõġôºħċ´ª¦¥ª£°µČÎħġĩÙĉºġô\ħġôĲĉòýºħÑĀĉĞĀĴ\ĹÙý\ħºâĞòËôøòħÁĲÁýķħĹħ%ÙġôhħĞÙĉĲÁõòôķħºħ£ºøÁòÙħċ²«·¥ČÎħðĲÑÙÁýqħ ġôĲĉòýºÎħóÙóqħeõÙýĀĴhħóġĀĲħĹÙħ±õĀĴòýġôºÎħ%ÙġôhħĞÙĉĲÁõòôķħºħ°Ĳġôºħċ¢ § ² ħ± ° ²¨ §ČĎħ±ĀĲe\ġĩqħĉÙġĩĞhðĀħøĲõĩòôĲõĩĲĞýqðĀħĉĞĀéĞºøĲħ Áķõºħĩºôhħø~ÑýqħĉÙðõqÑôºħ¨ ħ¢ ©© ħ©¥©¥ħÁķħ©òøòħªÙĲĹÙýħĹħµòÙĩýºøĲħýÙÁĀħĴķġĩĀĲĉÙýqħýÙóõÙĉqħâĀĞøºËÙħËºĉĀÙòĞķħĴħ%Ùġôhħ ĞÙĉĲÁõòËÙÎħ®« ¥°ħħĹħĞºĹqõòÙĎ ďLď

4-070 JOGPSNBºO¾CVMMFUJOQSPDJ[JODF BPDJ[JOD¾DIWZE³W³PCºBOTL» TESV~FO¾4MPWP

"ESFTBWZEBWBUFMFBSFEBLDF 'SBODPV[TL³ 1SBIB 5FMGBY FNBJMTMPWP@CVMMFUJO!DFOUSVND[

3FEBLDF %SBHPMKVC.BUJ¸ z»GSFEBLUPS

(PSBOLB0MKBºB 7FSB3FOPWJDB 'SBOUJzFL,PTUM³O

(SBGJDL³ÈQSBWB 4FSHFK.BMZzFW %"5"10/5TSP +BLVC)PUPWÊ

7ZE³W³O¾ºBTPQJTVQPWPMFOP .,3&

ª»÷ķġòÛĴħ±ÙĞéÙó ĩÙõĎÍħđçİĺħĥĺÚħĤĤĺĂäç ÙñøºòõÍħøºõķġðÙĴÀĴĀõýķĎËĹ

Úvod Úv dníí s sllo lovo lovo

Obsah

Úvodní slovo Když jsem jednomu rodilému Pražanovi připomenul, že v Praze pobývá třetina všech cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, nijak se nad tímto údajem nepozastavoval. Zarazil se teprve, když jsem řekl, že v Praze žije 120 tisíc cizinců. „Ale to je deset procent pražské populace! Celé jedno město v městu. Toho jsem se vůbec nevšiml, nemám pocit, že jich je tolik.“ Zažertoval jsem: „No, to je proto, že jsou všichni dobře integrovaní do pražské společnosti.“ Opravdu?! Rostoucí podíl imigrantů má vliv nejen na pracovní trh, ale přináší s sebou odlišný způsob života a kulturních tradic. Pokud si zjistíte, kolik multikulturních akcí jenom během jednoho měsíce v Praze a okolí proběhne (literárních večerů, čtení orientálních autorů, divadelních představení alternativních skupin Čechů a cizinců, atd.), kolik Pražanů se baví v rytmu raegge, salsy, flamenka, syrtaki, balkánských trubačů, břišního tance,… možná pak usoudíte, že se obyvatelé hlavního města také určitým způsobem integrovali a přizpůsobili vlně multikulturalismu, kterou přinesli cizinci z různých světadílu. A nejenom ti mladší a zvídavější Pražani. Území hlavního města Prahy nabízí nejvíce možností z hlediska pracovního uplatnění. Když v Praze žije 120 tisíc cizinců, nabízí se otázka, co všechno Praha dělá pro to, aby jim pomohla integrovat se do české společnosti? Právě čtete bulletin speciál Praha, ve kterém vám odpovíme na tento dotaz. Jaká je integrační politika Prahy a jakým způsobem se konkrétně realizuje, se dozvíte v textu Hlavní město Praha a integrace cizinců na straně 4 – 5. Na straně 6 – 7 naleznete rozhovor s radním hl.m. Prahy pro oblast sociální péče a bytové politiky Jiřím Janečkem a dozvíte se tak o grantové politice pro rok 2008 v oblasti finanční podpory projektů zaměřených na kulturní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem v integraci cizinců v hl. m. Praze. Festivaly věnované kultuře různých národů se v Praze cítí jako doma, třeba tradiční Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani, anebo RefuFest – svátek všech azylantů v ČR. Tentokrát můžete přečíst (na stranách 12 – 13) o festivalu arabské kultury Nad Prahou se vyhoupl půlměsíc, kteří bourá předsudky spojené s arabským světem, kulturou, společností, náboženstvím a zvyky. Media, potažmo naše hlavy, jsou plné zpráv o boji proti islámskému terorismu, o tzv. střetu kultur a civilizací a zapomíná se na to, že arabská kultura v pravém slova smyslu je pokladnicí světové kultury a vzdělanosti a že nabízí jeden z klíčů k pochopení naší civilizace.

– Rozhovor s radním hl. m. Prah Prahy Jiřím Janečkem - jak Praha pomáhá integrací cizinců .......................... str.6-7 – Praha proti náckům - poklidný a důstojný protest proti neonacistické p provokaci ..............................................strr. 10 – Nad Prahou se vyhoupl půlmě ěsíc - setkávání kultur, vzájemné poznávání se, inspirace, tolerance a otevřenost ............... .......................................... str. 12 2-13 – Festival Karneval rozmanitostti – už tradiční Dialog Kultur 2007 .......strr. 14 – Co C nás ještě čeká? – o novele c zineckého zákona .................. str. 16 ci 6-17 – U nás v Evropě - dvě zkušenosti s Cizineckou policií v Praze .......................................... str. 18 8-19 – Pr Prác áce e - firmy mají zájem o více cizi ci zinc nců ů ... .... ................................. str. 20 0-21 – St Stří řípk p y do mozaiky integrace - př přis istě těho hova vale lecctví a boj proti tero te rori rism smu u .............. .... .... ........................strr. 22 – Ko Koli lik k ná nás s je je? ? – ttab bulky cizinců podle kraje, a pod odle typ pu pobytu a pohlavví .......... .............. ..................strr. 23

Také se, již počtvrté, Pražané mohli zúčastnit festivalu Karneval rozmanitosti Dialog kultur 2007 (strana 14), který se odehrával v pražské Lucerně. Představil život řady etnických a sociálních skupin a umožnil lidem různého věku, pohlaví, etnicity, vyznání a zdravotního stavu pracovat společně na projektech, seznamovat se a poznávat jiné kultury, přemýšlet o životech těch druhých a o diskriminaci obecně. Strany 16 a 17 věnujeme i tentokrát novele cizineckého zákona. Co o něm řekli politici a jak na něj reagují občanská sdružení, která se zabývají problematikou integrace cizinců. A nakonec vás musíme upozornit na to, že fotky na stránkách 18 a 19 (na nichž jsou k vidění usmívající se lidé ve frontě a úředník (v obleku) v klidném dialogu s klientem v ukázkově moderním prostředí) doplňující texty o problémech na pražské Cizinecké policii – jsou pouze ilustrativní.

Dragoljub MATIĆ 3/2007

Zlom03_12_2007.indd 3

Bulletin pro cizince a o cizincích

str. 3

13.12.2007 22:08:46

Prah aha ha

Hlavní město Praha a integrace cizinců Dem Demografi mografický vývoj České republiky je stále ál výrazněji ý ě ovlivňován l ň á osobami b pocházejícími z jiných zemí a trvale či dlouhodobě žijícími v České republice s cílem najít zde svůj nový domov. Je potřebné počítat s rostoucím podílem cizinců na populaci České republiky a zejména na území hl. m. Prahy, které nabízí nejvíce možností z hlediska pracovního uplatnění. Rostoucí podíl imigrantů má vliv nejen na pracovní trh, ale přináší odlišný způsob života a kulturních tradic. Nejvíce přistěhovalých osob tvoří občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. Hl. m. Praha vždy považovalo organizační zajištění komunikace s národnostními menšinami a integrujícími se cizinci za důležité, a proto vytvořilo z původního poradního sboru pro národnostní menšiny, vytvořeného v roce 1997, Komisi Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin na území hl. m. Prahy schválenou Radou hl. m. Prahy v roce 2000. V roce 2001 byla zřízena Komise Rady hl. m. Prahy pro otázky integrace cizinců. Tato komise zajišťovala spolupráci a vzájemnou informovanost mezi odbory Magistrátu hl. m. Prahy a posléze také institucemi a neziskovými organizacemi, které se ve svých hlavních či dílčích činnostech zabývají otázkami integrace cizinců. Výše uvedené komise byly spojeny v roce 2007 v komisi Rady hl. m. Prahy, která se současně zabývá problematikou národnostních menšin i integrace cizinců – Komise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin a integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy a pro udělování grantů v této oblasti. Pro oblast národnostních menšin a integrace cizinců na území hl. m. Prahy je určen jeden z členů Rady hl. m. Prahy a tím je v současné době radní pro oblast sociální péče a bytové politiky Jiří Janeček. Tomu jsou podřízeni pracovníci pro oblast národnostních menšin a integrace cizinců, kteří jsou s občanskými sdruženími národnostních menšin a cizinců i s jednotlivými osobami v pravidelném úředním kontaktu. V letošním roce hl. m. Praha otevřelo Dům národnostních menšin – instituci, kde mají jednotlivé národnostní menšiny kanceláře

str. 4 Bulletin pro cizince a o cizincích Zlom03_12_2007.indd 4

pro činnost svých občanských sdružení. JJe místem í l á a vzájemného á éh sespolupráce tkávání národnostních menšin. Svůj prostor pro prezentaci své činnosti zde mají především občanská sdružení národnostních menšin, ale v případě společenských prostor může Dům národnostních menšin spolupracovat při vytváření multikulturních programů s občanskými sdruženími cizinců, ale vždy jen podle možností kapacitních a organizačních, které zařízení má a na základě souhlasu radního pro oblast sociální péče a bytové politiky. Nedílnou součástí komunikace a spolupráce s národnostními menšinami a cizinci je spolupráce s jednotlivými městskými částmi Prahy a s jednotlivými odbory Magistrátu hl. m. Prahy – např. odborem sociální péče, odborem bytovým, odborem školství, odborem kultury. Dále s odbornými pracovišti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Úřadem vlády ČR, Ministerstvem kultury ČR, občanskými sdruženími cizinců, neziskovými organizacemi a dalšími institucemi zabývajícími se danou problematikou.

Grantová řízení na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců Od roku 2006 hl. m. Praha vyhlašuje grantové řízení určené speciálně na podporu aktivit občanských sdružení cizinců na území hl. m. Prahy zaměřených na integraci cizinců. Podporuje občanská sdružení a organizace cizinců zaměřené na uchování a rozvoj národnostní identity, na rozvoj komunikace a dialogu mezi cizinci a majoritou v hlavním městě Praze v rámci grantového řízení Programy podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy. V rámci tohoto grantového řízení jsou podporovány projekty zaměřené na kulturní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze a dále na publikační činnost, související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze. Tento systém na základě doporučení grantové komise zaručuje občanským sdružením finanční

dotace na projekty v oblasti uch uchování hování a rozvoje národnostních á d í h kkultur l a jazyka, k programy v oblasti publikační, osvětové a poznávací. Cílem programu je podpora projektů napomáhajících vzájemnému poznání a porozumění mezi komunitami cizinců navzájem, mezi majoritní společností a cizinci. Dále projektů podporujících informovanost majority o podmínkách a problematice života cizinců na území hl. m. Prahy. Podporovány jsou i projekty v oblasti rozvoje kulturních hodnot a interetnických vztahů. Jedná se především o přednášky, konference, semináře, osvětovou a vzdělávací činnost ve volném čase a písemné výstupy z těchto akcí apod. Dále pak kulturní, umělecké, společenské, vzdělávací aktivity občanských sdružení a organizací cizinců směřujících k podpoře vzájemného poznání a soužití mezi cizinci a majoritní společností s cílem přispět k udržování a rozvíjení tradic jednotlivých komunit cizinců a současně i k obohacení kulturního života majority v hl. m. Praze. V roce 2007 bylo v rámci uvedeného grantového řízení podáno celkem 19 projektů, z nichž bylo podpořeno celkem 11 projektů v celkové finanční výši 665 tis. Kč.

Další oblasti podporované v rámci grantových řízení směřující k integraci cizinců Současně bylo možné žádat o finanční podporu na projekty v oblasti sociálních služeb v rámci grantového řízení hl. m. Prahy v oblasti sociálních služeb pro rok 2007 – program Podpora preventivních programů pro osoby a cílové skupiny, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Grantové řízení je určeno pro nestátní neziskové organizace – občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, fyzické osoby, které jsou poskytovateli sociálních služeb. Uvedené subjekty musí provozovat veřejně prospěšnou činnost v oblasti sociálních služeb. Celkově v oblasti sociálních služeb není předmětem posuzování etnicita. 3/2007

13.12.2007 22:10:54

Prah Pr aha ah a

S Spolupráce s nestátními n neziskovými o organizacemi Zk Zkušenosti prokázaly, že nedílnou součástí je spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi pracujícími v dané oblasor ti, které napomáhají nejen ve zvyšování informovanosti, ale i upevňování vztahů in mezi majoritní společností a národnostním mi menšinami i cizinci. m

Vzdělávání úředníků V

Základním vodítkem je typ a potřebnost, různějších důvodů je pro ně jiná nabídka eventuálně podpořené služby. kurzů nedostupná.

Aktivity pořádané hl. m. Prahou

Zajištění bydlení azylantům

Rada hl. m. Prahy a Zastupitelstvo hl. m. Prahy vymezují také v rámci rozpočtu hl. m. Prahy část prostředků na prezentační činnost Prahy zaměřenou na semináře s tematikou národnostních menšin a integrace cizinců, výstavy, kulturně-společenské akce, publikace mapující vztah Prahy a národnostních menšin i cizinců v různých oblastech (kultura, školství, oblast sociální a pod.). Z důvodů potřeby zajištění podpory integrace cizinců na území hl. m. Prahy a podpory jednoho z klíčových předpokladů integrace cizinců, kterým je znalost českého jazyka, byl ve spolupráci s nestátní neziskovou organizací – Centrem pro integraci cizinců – naplánován na 2. pololetí 2007 (zahájení kurzu 9. října 2007) kurz výuky českého jazyka pro cizince s legálním dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR (zaměřeno na klienty na území hl. m. Prahy). Jedná se o pilotní kurz pořádaný hl. m. Prahou ve spolupráci s NNO a reaguje tak na potřeby vyplývající z Koncepce integrace cizinců a odborné spolupráce s odborníky státních i neziskových organizací. Tato aktivita se snaží naplňovat jeden ze základních předpokladů úspěšné integrace. Centrum pro integraci cizinců čerpalo zkušenosti z obdobných kurzů od odborníků na integraci cizinců v zahraničí. Kurz má za cíl především podchytit ty cizince, kteří zde setrvávají dlouhodobě či trvale a z nej-

Hl. m. Praha se každoročně významně podílí na zajištění bydlení azylantům v rámci Státního integračního programu v oblasti zajištění bydlení azylantům.

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 5

Pr zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy Pro a jednotlivých úřadů městských částí hl. m. Prahy je v rámci vzdělávání zaměstm nanců zajišťován ve spolupráci s Organa nizací pro pomoc uprchlíkům seminář k problematice integrace cizinců, kteří žijí, nebo se zdržují na území České republiky, hodlají zde požádat o azyl, pracovní povolení ať již z ekonomických nebo politických důvodů. Seminář je určen pro zaměstnance, kteří přicházejí do kontaktu s cizinci nebo se podílejí na tvorbě koncepcí, které se dotýkají života cizinců u nás.

Byty pro azylanty Hlavní město se stává stále častěji cílem cizinců, kteří v České republice žádají o azyl. Zatímco v roce 1998 pronajalo město azylantům osm městských bytů, v roce 2005 už to bylo jedenáct a v loňském roce třináct. Letos počítá hlavní město s tím, že poskytne střechu nad hlavou osmatřiceti utečencům. Magistrát by měl na grantech pro azylanty rozdělit zhruba sedm milionů korun. „Granty neziskovým organizacím, které pracují s azylanty, jsou jednou z forem, kterou město pomáhá. Další je například poskytnutí bydlení,“ uvedl Jiří Janeček, který má na starosti sociální oblast. Hlavní město dostává navíc finanční příspěvky od státu. Za přijatého azylanta obdrží sto padesát tisíc korun, za každého dalšího člena jeho rodiny potom ještě dalších padesát tisíc korun. „Dalším příspěvkem města je zřízení domu azylantů, který je zřejmě světovou raritou. Tady se mohou potkávat mezi sebou nebo s Čechy, seznamovat se s kulturami a sdělovat si své zkušenosti,“ popsal Janeček. (Zdroj: MF Dnes) Bulletin pro cizince a o cizincích

str. 5

13.12.2007 22:11:01

Prah aha ha

Rozhovor s radním hl.m. Prahy Jiřím Janečkem pro oblast sociální péče a bytové politiky V Pr Praze žije j jjedna třetina z celkového p počtu cizinců republice. Jaká je politicizin nců žijících v České republice ka integrace hl.m. Prahy? Hlavní město Praha se dlouhodobě zaměřuje na oblast podpory aktivit národnostních menšin a cizinců v rámci grantových řízení, ale i na vlastní prezentaci činnosti a zajištění komunikace a spolupráce s odborníky na danou problematiku formou seminářů, výstav, kulturně-společenských akcí, dále publikacemi mapujícími vztah Prahy a národnostních menšin i cizinců v různých oblastech jako je kultura, školství, oblast sociální a podobně. Uvědomujeme si, že pro cizince je klíčová znalost jazyka hostitelské země a z tohoto důvodu jsme v letošním roce podpořili kurz výuky českého jazyka. Kurz byl ve spolupráci s nestátní neziskovou organizací – Centrem pro integraci cizinců – naplánován na toto pololetí, a to pro cizince s legálním dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR. Jedná se o pilotní kurz pořádaný Prahou ve spolupráci s NNO pracujícími v oblasti integrace cizinců a reaguje tak na potřeby vyplývající z Koncepce integrace cizinců a odborné spolupráce s odborníky státních i neziskových organizací. Tato aktivita se snaží naplňovat jeden ze základních předpokladů úspěšné integrace. Na tento pilotní kurz by měly navázat další v roce 2008. Nedílnou součástí je i spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi zaměřených na práci v oblasti integrace cizinců, které zajišťují přímý a současně neformální kontakt s cílovou skupinou, který nelze tak efektivně zajistit na úrovni úřadu. Kro- hl. m. Prahy – zejména ve vztahu k situaci cizinců v oblasti bydmě toho se Praha také každoročně významně podílí na zajiště- lení, výchovy a vzdělávání, zdravotní a sociální péče, na trhu ní bydlení azylantům v rámci Státního integračního programu. práce i ve vztahu k jejich kulturnímu a informačnímu zázemí. Politika integrace cizinců je jak pro vládu ČR i pro samosprávu Můžete nám vysvětlit jak funguje komise pro otázkou novou a je zapotřebí ve vytváření politických strategií integraci cizinců, kterou vytvořil magistrát hl.m. a koncepcí přihlédnout k řadě zkušeností, které mají státy EU. Významným pomocníkem pro hlubší poznání politiky integrace Prahy? Jaké aktivity podporuje? cizinců v zahraničí jsou zahraniční zkušenosti, které mohou naKomise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin pomoci v praktické realizaci postupů v dané oblasti. a integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy a pro udělování grantů v této oblasti je poradním orgánem RHMP, koordinačním orgánem pro otázky integrace cizinců a národnostních menšin, v oblasti realizace integrace cizinců a práce na území hl.m.Prahy. Komise zasedá podle potřeby – optimálně čtyřikrát ročně. Zabývá se aktuálními otázkami problematiky národnostních menšin a integrace cizinců. Komise je poradním orgánem Rady HMP pro oblast dané problematiky. Jedná v první řadě o problematice grantového řízení od obsahové a formální stránky přípravy a vyhlašování grantových programů, až po projednání jednotlivých projektů a jejich finanční podporu.

Můžete nám říci, jak předpokládáte, že se bude vyvíjet grantová politika v oblasti integrace cizinců v příštím roce?

Hlavní město Praha pro rok 2008 vyhlásilo „Programy podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2008.“ A to programy zaměřené na kulturní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze. Dále Programy zaměřené na publikační činnost, související se vztahem k integraci cizinců v Praze. K programům se mohou svými projekty přihlásit občanská sdružení a organizace cizinHlavním úkolem komise v oblasti integrace cizinců je zajišťová- ců zaměřené na uchování a rozvoj kulturních hodnot, na rozvoj ní podkladů a informací k posouzení potřeb v oblasti podpory komunikace a dialogu mezi cizinci a majoritou v hlavním městě integrace dlouhodobě a legálně usazených cizinců na území Praze přispívající k vzájemnému tolerantnímu soužití v multikulturní společnosti.


3/2007

13.12.2007 22:11:07

Prah Pr aha ah a

m

Současně bylo možné žádat o finanční podporu i na projekty v oblasti sociálních služeb v rámci grantového řízení hl. m. Prahy v oblasti sociálních služeb pro rok 2007, kde bylo přiděleno celkem 300 tis. Kč z rozpočtu HMP a 1 365 tis. Kč přidělená dotace HMP z finančních prostředků poskytnutých MPSV.

turní, společenskou a osvětovou činnost související se vztahem k integraci cizinců v hl. m. Praze a dále na publikační činnost. Celkem bylo podáno v rámci tohoto grantového řízení 19 projektů, z nichž bylo podpořeno celkem 11 projektů v celkové finanční výši 665 tis. Kč.

V tomto roce se otevřel Dům národnostních menšin, můžete nám říci něco blíže o jeho financování a jaký je program budoucích aktivit? Počítáte s tím, že prostor bude využíván mimo jiné i pro multikulturní aktivity cizinců?

Jak často jste Vy sám osobně přítomen multikulturním aktivitám cizinců v Praze?

Pokud to pracovní povinnosti dovolí, tak se snaží zúčastnit významných akcí pořádaných jednotlivými organizacemi, ale agenda sociální péče a bytové politiky je velmi rozsáhlá. S občanskými sdruženími cizinců prosazujícími zájmy integra- V některých oblastech se však prolíná. ce cizinců v České republice a pracujícími na území hl. m. Co si myslíte o takových aktivitách cizinců a do Prahy, stejně jako s občanskými sdruženími zaměřenými na jaké míry podle Vás obohacují nabídku pražmultikulturní a interkulturní aktivity, může DNM spolupracovat ské kulturní scény? při vytváření multikulturních programů. Ve vztahu k DNM jsou vítány programy těchto sdružení, především těch, s nimiž Pra- Podle mého názoru jsou velkým přínosem. Nejen z pohledu ha již dříve dlouhodobě spolupracovala, avšak vždy jen podle odlišnosti kultury, ale i poznání jiného národa a jeho tradic. možností kapacitních a organizačních.

Máte osobní kontakt s cizinci? Jaké prostředky letos hl.m. Praha vyčlenilo na integraci cizinců v letošním roce? Můžete říct, Přátelé, známí a kolegové národnostních menšin a cizinců. Sekteré projekty v oblasti integraci cizinců byly tkává se tedy s cizinci při pracovních jednáních z titulu své funkce, ale také v soukromém životě. tento rok podpořeny? Pro rok 2007 vyhlásilo hl.m. Praha grantové řízení „Programy podpory aktivit integrujících se cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2007“ a byly podpořené projekty zaměřené na kul3/2007

Zlom03_12_2007.indd 7

Redakce


str. 7

13.12.2007 22:11:16

Prah aha ha

Programy hl. m. Prahy pro rok 2007 na podpory aktivit integrujících se cizinců Asociace uprchlíků v České republice

Slovanská aliance

KultIn – je kompletní sada přednášek o české historii, literatuře, umění, demografii i zeměpisu pro uprchlickou komunitu žijící v Praze. Projekt je realizován ve spolupráci s Českou akademií věd ČR a Karlovou univerzitou.

Mezinárodní dětský festival „Hvězdná cesta“ – provedení mezinárodního dětského festivalu, který si klade za cíl podpořit dětské umělecké soubory národnostních menšin a cizinců žijících na území ČR.

Černá labuť

Džerelo

„Cocktail Černá Labuť“ jsou pravidelná představení a klubová setkávání cizinců žijících v Praze. Hudebně-poetické klubové večery, např. Ruský salon, kdy účinkují ruští umělci žijící v Praze. Národnostní coctailový mix, uskutečnění výstavy „Praha očima…“, toť jeden z pohledů cizinců žijících tvale v Praze.

Ukrajinský ples Malanka – taneční vystoupení dospělých i dětí. Cílem je ukázat tradiční národní tance, kroje, zvyky.

Džerelo Den mládeže – koncert - zpěv, tanec, divadlo.

Humanitas Afrika Vzdělávací aktivity afrického informačního centra s knihovnou – besedy, workshopy, provozování knihovny, promítání filmů.

Irácké fórum v ČR Kulturní a společenský život irácké menšiny v České republice – semináře, kulturní akce, výstavy, publikace.

Kazachstánské kulturní centrum v ČR „Elim-aj“ Dny kazachstánské kultury – seznamování s kulturou národů Kazachstánu formou koncertů, výstav, seminářů a soutěží.

Kazachstánské kulturní centrum v ČR „Elim-aj“ Vzdělávací aktivity a klubové setkání kazachstánského kulturního centra „Elim-aj“ – pořádání přednášek, seminářů, osvětových akcí, výstav, výtvarných soutěží, výletů, sportovních a slavnostních klubových akcí.

Kazachstánské kulturní centrum v ČR „Elim-aj“ „Nauryz“ směřuje do Prahy! Oslava tradičního Nového roku národy Kazachstánu a střední Asie podle východního kalendáře.

Sdružení AZER – ČECH Multikulturní večer NOVRUZ 2007 – multikulturní večer a koncert tradiční hudby, oslava svátku, výstava, semináře a promítání filmu.

Slovo 21 Praha matka všech – multikulturní setkání – setkání rodin Čechů a cizinců u společného oběda.

Džerelo Divadelní představení dle díla N. Levického „Kajdaševa rodina“.

Džerelo Vánoční koncert – tradiční ukázky ve formě tanců, divadla a zpěvu.

Svaz ruskojazyčných spisovatelů v ČR Celoroční činnost SRS v ČR – uskutečnění projektu formou měsíčních setkání členů svazu s čtenáři, pořádání konferencí, diskuzí o literárních dílech, literárních večerů, hudebně-literárních salónů.

Publikační činnost související se vztahem k integraci cizinců Asociace uprchlíků v ČR Česká republika – pohled na její společnost, dějiny, politický systém a Praha.

Asociace uprchlíků v ČR Zpravodaj AUČR – Bulletin of the RACR. Magazín podávající důležité informace žadatelům o azyl, uprchlíkům i českým čtenářům.

Slovo 21 Bulletin Slovo pro cizince a o cizincích – speciální pražské vydání bulletinu.

Svaz ruskojazyčných spisovatelů v ČR Vydání literárního almanachu Grafoman.


3/2007

13.12.2007 22:11:30

Proj Pr ojjek ekty ty y

Profesionální poradenství a komunitní centrum... Česská republika se stále více stává multiČeská kulturní zemí – nejenom v ulicích hlavního města můžete denně potkat řadu rozličných národností. Cizincům, kteří zde pobývají dlouhodobě, zejména azylantům, pomáhá během začleňování do nového prostředí občanské sdružení Poradna pro integraci (PPI). Kromě základní poradenské činnosti poradna realizuje v letošním roce projekty, které jsou zaměřeny na provoz Komunitního multikulturního centra PPI v Ústí nad Labem (KMC) a na zkvalitnění poskytování služeb PPI. Od začátku minulého roku pracuje PPI na projektu „Kvalita pro Prahu 2005“, který spolufinancuje Evropský sociální fond, státní rozpočet ČR a rozpočet hl. m. Prahy. Jako pozitivně hodnocené aktivity projektu lze kupříkladu jmenovat přípravu standardů sociálních služeb a seminář na téma zákona o pomoci v hmotné nouzi pro pracovníky organizací se stejnou klientelou. Díky projektu mohou dále pracovníci PPI rozvíjet svoji profesionalitu nejen účastí na odborných seminářích, ale také na pravidelných supervizích. Sociální pracovníci s právníkem začali využívat novou databázi klientů, která lépe odpovídá jejich potřebám a zároveň zásadám vyplývajícím ze zákona o ochraně osobních údajů. Nově jsou zpracovány internetové stránky www.p-p-i.cz. Jsou přehlednější a nabídnou více informací nejen o službách PPI, ale také o pořádání kulturních a volnočasových aktivit. Projekt Provoz komunitního multikulturního centra v Ústí nad Labem navázal na úspěšný loňský projekt díky opakované finanční podpoře Evropského uprchlického fondu (EUF). Prostory KMC tak mohou azylantům, na které je podpora EUF zacílena, nabídnout prostorové a informační zázemí pro jejich aktivity. V tomto roce pomohl projekt zatím zajistit 21 akcí pro děti a jejich rodiče. Pracovníci KMC pro ně připravili širokou škálu aktivit od výletů po severočeském regionu přes divadelní představení až po společnou přípravu na tradiční české svátky. Ze vzdělávacích programů je třeba zmínit nabídku kurzů 3/2007

Zlom03_12_2007.indd 9

českého, anglického a německé jazyka a práce na PC. Zejména pro dospělou klientelu a veřejnost – a vždy za jejich hojné účasti – se uskutečnily nejenom etnické večery, ale i futsalový turnaj. Největší multikulturní akcí KMC se však stal festival Barevná planeta VIII, který se konal 8. září v centru Ústí nad Labem. Vedle hlavního hudebního programu byly připraveny i další doprovodné akce: kino-stan, workshopy bubnování, orientálních tanců, arabštiny, afrocopánků, afrobar, ochutnávky, etnoshopy, pro děti skákací hrady, soutěže a ukázka hasičských vozů.

občanského sdružení financovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem kultury České republiky.

Cílem projektu je vzbudit zájem mladých lidí o život cizinců, kteří v naší společnosti trvale žijí. Přimět mladé lidi ke krátkému zamyšlení nad příchozími, kteří měli své důvody proč přišli a proč zde zůstali. Cílem projektu je také přispět alespoň k částečnému odbourání zažitých předsudků vůči cizincům v naší společnosti a nabídnout mladým lidem otevřený pohled na cizince. Naše výstava, která vypráví příběhy pěti vybraných migrantů je Poradna pro integraci poskytuje své služ- doprovázena fotografickým materiálem. by v Praze (Senovážná 2) a v Ústí nad Labem (Horova 6). Poradenská činnost V den zahájení výstavy v jednotlivých probíhá bezplatně nejen na uvedených školách vaří ve školní jídelně, společně kontaktních místech, ale také v terénu, se školními kuchařkami, klientky Centra tzn. v integračních azylových střediscích pro otázky migrace původem z Kyrgystánu, tradiční jídla své země a okolních nebo v bydlištích klientů. zemí. Do projektu se zapojilo pět pražLibor Kučera ských škol: Základní škola Glowackého, Základní škola Vojtěšská, Střední průmys„I láska k národům lová škola Na třebšíně, Základní škola prochází žaludkem“ Libčická, Základní škola Dolákova. „I láska k národům prochází žaludkem“ je projektem Centra pro otázky migrace, Centrum pro otázky migrace Bulletin pro cizince a o cizincích

str. 9

13.12.2007 22:11:34

Prah Pr aha ah a pr p ot otii ná náck ckům ck ům

Prahou zazářily všechny barvy proti hnědé „Aťť se třeba pobijí, hlavně když nebudou ničit majetek,“ jetek,“ loučila se se mnou prodavačka v trafice poblíž Židovského města. Neonacisté se právě chystali uctívat genocidu. Pod záminkou protestu proti válce v Iráku nahlásili úřadům pochod Židovským městem. A to na výročí tragické Křišťálové noci, kdy v noci z 9. na 10. listopadu 1938 nacisté v Německu zahájili protižidovský pogrom. Pražský magistrát i městský soud nakonec pochod zakázaly, neonacisté se přesto rozhodli jej uskutečnit. Mnohým lidem, na rozdíl od oné prodavačky, šlo o něco víc než o zničený majetek – aby neonacisté neměli možnost znectít památku obětí. Nikdo netušil, jak to po devětašedesáti letech dopadne v Praze. Policie byla v permanenci už od pátečního večera. Očekávaly se tisícovky neonacistů z celé Evropy. Židovská obec vyzývala veřejnost k poklidnému a důstojnému protestu proti neonacistické provokaci. A to pod heslem „Uctěme oběti, ne genocidu!“ Političky a politici napříč pravo-středo-levým spektrem deklarovali podporu a také se následně aktivně účastnili. Stejně tak nevládní organizace. Přišly i stovky dalších lidí. A tak vznikl spontánní slogan: Všechny barvy proti hnědé. Takové souznění lidí všemožných názorů tady dlouho nebylo. V prostorách Židovského města bylo nakonec paradoxně nejbezpečněji z celé Prahy. Bitky se odehrávaly jinde. Anarchisté a anarchistky, jež proti neonacistům vystupují neustále, se totiž nechtěli účastnit poklidných protestů spolu s politiky a političkami, a tak si dali sraz na Náměstí Republiky. Neonacisté se sešli v menším počtu v řádu desítek osob u Právnické fakulty a asi tři stovky se srotily ve Vysočanech. Očekávané tisícovky se nikde neobjevily. Když se obě skupiny potkaly, došlo k několika rvačkám vyvolaným neonacisty i hnutím Antifa, které nakonec zpacifikovala policie. Ta ještě předtím předvedla více než dvě stovky ozbrojených neonacistů přímo ve Vysočanech, odkud chtěli vyrazit do centra města. A tak se přímo v Židovském městě objevilo jen několik málo početných skupinek vyznavačů genocidy. Zato lidí, uctívajících památku obětí holocaustu, byly stovky. Policie a ochranka akce při vstupu do Maiselovy ulice, kde se ve dvě hodiny konala první akce, kontrolovala, zda u sebe nemají zbraň. K ženám byla ochranka často shovívavější. Zatímco muži museli své tašky

většinou otevřít, u žen stačilo, když odpověděly, že žádnou zbraň nemají. Na levou stranu k srdci si pak lidé symbolicky připichovali žluté hvězdy s nápisem Jude – jako za druhé světové války v ulicích nebo v koncentračních táborech. Po několika projevech představitelů Židovské obce, Židovské liberální unie a předsedy Legislativní rady vlády Cyrila Svobody (KDU-ČSL) lidé hlasitě přednášeli modlitbu Soucituplný Bože. „Dej nalézt klidné spočinutí na křídlech své Přítomnosti na stupních mučedníků a ryzích lidí, svítících a projasněných jako jas oblohy, duším milionů lidu Izraele, mužů a žen a chlapců a děvčátek, protože byli zabiti, protože byli zařezáni, protože byli upáleni, protože byli udušeni a protože byli zaživa pohřbeni...,“ uvádí se v ní mimo jiné. Pietní shromáždění pokračovalo na Staroměstském náměstí. Tam promluvili zástupci a zástupkyně židovských organizací, lidí přeživších holocaust, státu, politických stran a neziskových organizací. Do toho zpíval Svatopluk Karásek. Všechny projevy měly jasné poselství: už nikdy více nelze dopustit nacistiské běsnění. Jen některé projevy šly za rámec uctění památky obětí holocaustu. Nejvíce asi slova předsedy Senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky (ODS). Ten

varoval i před nebezpečím komunismu, který dal do rovnítka s nacismem. Někteří přítomní na to v hloučcích reagovali slovy, že je to necitlivé především kvůli tomu, že v nacistiských koncentračních táborech umírali vedle Židů, Židovek, Romů a Romek také komunisté a komunistky, jež místo žluté hvězdy nosili červený trojúhelník. Navíc se plno komunistů a komunistek zúčastnilo i sobotního shromáždění, které bylo zakončeno českou státní hymnou. Posléze se několik desítek lidí přesunulo zpět do Maiselovy ulice, kde Hnutí za občanskou svobodu a toleranci uspořádalo výstavu, připomínající oběti současného neonacistického hnutí. Neonacisti totiž od roku 1989 usmrtili už tři desítky lidí, především romského původu. „Neonacisté pochodují městy často a léta. A málokterý politik se protestů aktivně účastní. Vždyť třeba loni na Prvního máje, kdy jeden z policistů surově zbil stávající předsedkyni poslaneckého klubu Strany zelených Kateřinu Jacques, když protestovala proti Národnímu odporu, bylo plno politiků jinde – na Letenské pláni, kde probíhala akce proti komunistům,“ řekl jeden z účastníků sobotních akcí. „Všechny dnešní akce se mi líbily. Jen vznesu trochu kacířskou myšlenku. Nebýt té šílené provokace neonacistů, vzpomnělo by si tolik politiků na uctění památky Křišťálové noci? Vždyť v minulých letech vždy jen pár desítek lidí zapálilo svíčky...,“ pronesla zase jiná účastnice. Příští rok uplyne od Křišťálové noci rovných sedmdesát let – toto tragické výročí by si určitě zasloužilo důstojné uctění obětí. Bez ohledu na to, zda se neonacisté odhodlají k provokaci. Andrea Cerqueirová (foto: Š. Kotrba, Britské listy) Od autorky: O akcích ke Křišťálové noci jsem se rozhodla napsat proto, že považuji za velmi pozitivní, že se snad poprvé od listopadu 1989 sešlo na jednom náměstí tolik barev a názorů. A také proto, že většina médií infomovala především o bitkách, které ten den v Praze proběhly.


3/2007

13.12.2007 22:11:43

Cent Ce ntru nt rum ru m mu mult ltik lt ikul ultu ltu turn rníh rn ího íh o zamě měře ěře ření ní

Dům národnostních menšin Dům národnostních menšin vznikl díky spolupráci vlády Č ČR a Magistrátu hlavního města Prahy, v rámci koncepce Prahy ve vztahu k národnostním menšinám. Objekt byl získán bezúplatným převodem z Fondu dětí a mládeže. Proces schvalování peněz a rekonstrukce se mezitím trošku zkomplikoval z důvodu právního nároku na tento objekt Elektrotechnického spolku českého, ale Praha v roce 2006 soudní proces vyhrála a po rozsáhle rekonstrukci byl Dům národnostních menšin slavnostně otevřen v červnu tohoto roku. Cílem a posláním Domu národnostních menšin je: – napomáhat porozumění mezi národnostmi žijícím v Praze a majoritou – seznamovat s kulturními a historickými tradicemi jednotlivých národností a jejich mnohdy dlouholetou působností v Praze a přispět tím k překonávání předsudků vůči některým etnikům – vytvořit zázemí pro další rozvoj činnosti občanských sdružení národnostních menšin a důstojné místo pro prezentaci jejich výsledků – vytvořit zařízení, které bude vytvářet podmínky i pro další organizace multikulturního zaměření – vytvořit místo pro vzájemnou komunikaci národnostních menšin a majoritní společnosti, zvláštní zřetel při tom věnovat dětem a mládeži. Dům národnostních menšin nabízí návštěvy vystav v jeho galerii, projekci filmových představení v kinosále s kapacitou 98 míst, besedy a klubové večery s představiteli občanských sdružení národnostních menšin, spoluúčast při vytváření multikulturních programů, využití prostor pro besedy a multikulturní a interkulturní výchovu a vzdělávání.

Výstava Rozplétání v D N M

Během několika uplynulých let horečně vzrostlo tempo objevování nových a nových podnětů, stylů, technik a osobitých přístupů v oblasti výtvarného umění. Hledáme-li identitu ve výtvarném umění, pak je právě nyní jedna z posledních možností se zastavit a malinko ohlédnout, neboť nyní ještě lze dohlédnout na začátek prolínání kultur. Současná velmi dynamická a někdy až uspěchaná doba nám někdy nedovoluje zastavení. Velké stěhování národů jde ruku 3/2007

Zlom03_12_2007.indd 11

těh á í a prolínáním lí á í kkultur lt a v ruce se stěhováním právě nyní nabírá na obrátkách. Ještě však lze leccos identifikovat, najít a rozplést kořeny. Výtvarné umění, jako pohádková říše plná kouzel a fantazie, žije svým životem, ráda přejímá to nové, neotřelé, inspirativní i odjinud, a tím se stává velmi bohatou a zajímavou. Výstava ROZPLÉTÁNÍ A IDENTITA představila 12 umělců malířů, grafiků, sochařů a fotografa. Všichni, až na jednu výjimku, jsou odjinud, nesou v sobě zakódovanou jinou kulturu a je velmi zajímavé pozorovat, jak jejich kořeny poznamenaly jejich tvorbu. Všichni umělci dnes žijí v Čechách. Zsuzsa Lörinz, grafička, malířka a sochařka maďarské národnosti ve své tvorbě uplatňuje temperament v dynamiku, smysl pro formu a nevšední kombinaci materiálu ve vztahu k formě a námětu. Viktoria Francisko, byť ukrajinské národnosti, nezapře ve své tvorbě svůj původně španělský původ. Liliana Maftei, rumunské národnosti, čaruje ve svých velkých abstraktních obrazech s barvou a strukturou. Alexandr Šitij, grafik ruské národnosti, představuje litografie, ilustrace na téma dramatu A. P. Čechova ve zvláštní kompozici, vyjadřuje s úspornou barevností atmosféru ruského dramatu. Jan Kristofori, malíř, který se narodil na Podkarpatské Rusi. V roce 2004 podlehl dlouhodobé nemoci, zanechal velký otisk svého výtvarného názoru, svého umění v české kultuře. Jaroslav Sůra ve svých dílech, barevně úsporných serigrafiích, monumentálních

šl k i zpracováním, á í vyzdvihuje d ih j svou myšlenkou své vlastní židovské etnikum. Martina Mináriková, designerka, šperkařka, narozená na Slovensku, téma svých děl hledá ve vesmíru, v anatomii lidského těla. Za svá díla získala několik světových ocenění. Alexandr Kozlov pochází z Ruska, ve svých plátnech se vrací k odkazu klasické ruské avantgardy. Obrazy jsou plošně členěny v různě veliké plochy s rozmanitou skladbou barvy. Natalie Kozlová (narodila se v roce1962 v Sankt Peterburgu) pracuje s barvou a prostorem dynamičtěji. Skrze svíjející se čáry, nejrůzněji zkroucené útvary a plošky modelované ve fantastických barvách, vytváří novou realitu, která je v některých dílech hravá Patří k nové vlně surrealismu. Pavel Charapov, sochař, restaurátor a řezbář, původem Bulhar, studoval pražskou AVU, představí své velmi nápadité, technicky obdivuhodné kinetické objekty. Beth Anita Cooper, fotografka, se narodila v Austrálii. Je velmi zajímavé pozorovat jejíma očima českou krajinu, detaily a mikrosvět, který ji obklopuje. Haruth Hovhaniysian, malíř z Arménie, původně vyučený kovotepec, vystudoval vysokou školu pedagogickou a v současné době maluje. Maluje koně, ovoce, portréty. Žije v Praze, kam si přinesl kus svého světa, kousek kořenů kultury, ze které vzešel. Věra Krumphanzlová autorka a kurátorka výstavy (výstava 4. obalové straně)


str. 11

13.12.2007 22:11:47

Den De n Or Orie ient ie ntu nt u na … …př p íš př íští tí v vln lně… ln ě…

Nad Prahou se vyhoupl půlměsíc vyy vysíláních i v našich myslích zakořenila nebezpečná, zjednodušující a nepravdivá rovnice mezi terorismem a islámem, hidu džábem a porušováním lidských práv, politikou a kulturou atd. dž Odevšad se na nás valí zprávy o boji proti islámskému terorisO mu, o tzv. střetu kultur a civilizací a zapomíná se na to, že arabm ská kultura v pravém slova smyslu je pokladnicí světové kultury sk a vzdělanosti, naší kultury a naší vzdělanosti a že nabízí jeden z klíčů k pochopení naší civilizace. Mlčí se o tom, že mezi námi žijí intelektuálové, umělci, filosofové z Alžíru, Tuniska, Sýrie, ži Libanonu, Palestiny ad. zemí, s nimiž setkávat se, diskutovat, Lib naslouchat jim, je nesmírně obohacující. Neví se to nebo se na vědět nechce? vě

Co Arab, to básník C

Před třemi lety se poprvé prolnuly festivaly …příští vlna /next wave … a Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani v zájmu o mimoevropské kulturní vlivy. Vznikl projekt African party, během něhož se představili afričtí umělci spolu s českými. Loni oba festivaly ve spolupráci s divadlem Archa připravily program Brook, Afrika a my, jehož součástí bylo mj. hostování pařížského Centra divadelního výzkumu režiséra Petera Brooka s inscenací Sizwe Banzi je mrtev. Letošní 14. ročník setkání divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy …příští vlna/next wave… proběhl od 7. do 14.října na různých místech Prahy pod heslem Identita 2007. Závěrečný den v divadle Disk v Karlově ulici patřil arabské kultuře, Orientu. Vznikl opět ve spolupráci s festivalem Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. Jmenoval se poeticky Nad Prahou půlměsíc, volně podle sbírky syrského básníka a překladatele žijícího v Praze, pana Charífa Bahbouha. Bylo to vůbec poprvé v historii českého divadla, kdy se společně představili jak umělci čeští, tak arabští.

Setkání nikoliv střet kultur Setkávání kultur, vzájemné poznávání se, nová citlivost, inspirace, tolerance a otevřenost jsou nejpodstatnější otázkou dneška. Současnost je však plná předsudků, klišé, nenávisti a strachu ze všeho jiného, neznámého. Média zprostředkovávají mnohdy zkreslený, černobílý obraz skutečnosti, čímž živí nejrůznější sociální fóbie. Častým terčem těchto předpojatostí se stává dnes především vše spojené s arabským světem, kulturou, společností, náboženstvím, zvyky. Na stránkách novin, v televizních a rozhlasových


M Mnohdy už ani nevnímáme, nakolik se orientální kultura mísila a ovlivňovala s okcidentální, co Arabové dali světu... Na ty tyto momenty upozornil v debatě na téma Arabská kultura a my přední český arabista profesor Luboš Kropáček. Alžírský he herec a básník Adda Keddam přiblížil atmosféru divadelních př představení v alžírském Oranu, kde osm let působil. Dr. Charíf Ba Bahbouh, nakladatel – Dar Ibn Rushd, překladatel a pedagog sp spolu se svým kolegou ing. Jafarem Hedarem hovořili především o literatuře a básnících, protože jako se u nás říká, že „co Čech, to muzikant“, pro arabské země platí: „co Arab, to básník“. Připomněli také jméno jednoho z největších arabských básníků Muhammada Mahdí al-Džawáhirího, který od šedesátých do devadesátých let minulého století žil v Praze. Letos tomu bude deset let, co v Damašku zemřel. Půlměsíc však nad Prahou svítit nepřestal. Praha se stala druhým domovem dalším básníkům a umělcům z Blízkého východu. Někteří z nich přijali pozvání do podvečerní literární kavárny. Svoje verše o lásce, o víře v mírové urovnání konfliktů tohoto světa, ale také o Praze a stesku po domově v arabštině a češtině četli paní Sana Hedarová a Amani Alawawdeh a pánové Charif Bahbouh, Jafar Hedar, Adda Keddam. Pan Burhan Kalak přečetl své překlady jednoho z nejvýznamnějších arabských básníků Mahmuda Darwishe. Zvukomalebnost přednesu v obou jazycích podtrhla loutna Marwana Alsolaimana.

Pohádky i vážná společenská témata Příští vlna je festivalem nových obzorů, přehlídkou toho, co si v současnosti myslíme, že bude důležité pro budoucnost, naši a našich dětí. A tak zatímco odpoledne patřilo pohádkám pro děti i dospělé, podvečer tématům kulturním, večer přesáhl k tolik dnes diskutovaným otázkám politickým a náboženským. O „islamofobii“ a o její umělé výrobě v médiích a školách výstižně a velmi citlivě promluvilo představení brněnského divadla Feste Identita: Náš islám. Scénická kompozice Jiřího Adámka Klikněte na video vyšla z komentářů, jimiž čeští uživatelé internetu reagovali na popravu Saddama Husajna k obecnějším úvahám jako např.: Je trest smrti v roce 2007 ještě přípustný? 3/2007

13.12.2007 22:12:04

Den De n Or Orie ient ie ntu nt u na … …př p íš př íští tí v vln lně… ln ě…

PROGRAM: – – – – – – – – – – –

Pohádkový Orient – pro děti od pěti Jako z pohádek Tisíce a jedné noci – výtvarná dílna pro děti Arabská kultura a my – debata Mustafa. Orientální fantasmagorie Pojďme mluvit arabsky! – workshop Nad Prahou půlměsíc. – literární kavárna Chahiya Tayiba / Dobrou chuť! – Ochutnávka orientálních pokrmů Divadlo Feste: Identita I.: Náš islám Anis Melliti – koncert tuniského zpěváka a hudebníka Jiří Adámek – Klikněte na video Po celý den bylo: orientální čajovna Cesty čaje, arabský suk, 24hodin v arabském světě (surf po arabských TV kanálech), prodejní výstava knih orientálního nakladatelství Dar Ibn Rushd, nabídka arabských knih pro děti – kulturní a jazykové centrum Arabesque a další … in šáá´lláh

Do pohádkového světa pozvaly malé i velké diváky lektorky tanečního studia Farha z Českých Budějovic se svými studentkami a roztančily příběh O vezíru Sulejmánovi a princezně Layle. Pohádkový rámec mělo také představení Mustafa. Tuto tanečně pohybovou orientální fantasmagorii přivezlo z Brna studio Rahat Lukum, které věrno svému názvu – v překladu pokrm králů – uchystalo bohatou pastvu pro oči. Skutečné orientální lahůdky z restaurace Antalya mohli diváci ochutnat ve foyeru, stejně jako lahodné čaje z čajovny Cesty čaje. K atmosféře improvizovaného arabského suku přispěl krámek Náprstkova mu3/2007

Zlom03_12_2007.indd 13

zea s orientálními předměty, stánek s knihami z nakladatelství Dar Ibn Rushd či nabídka arabských knih pro děti z kulturního a jazykového centra Arabesque. Na stěně běžel sestřih vysílání arabských televizí, k poslechu zahrál tuniský zpěvák a hudebník Anis Melliti. Oslava, která připadla na závěr postního měsíce ramadánu, vybídla k pokračování vzájemně obohacujícího se dialogu mezi evropskou kulturou a orientální.

Lucie Němečková Bulletin pro cizince a o cizincích

str. 13

13.12.2007 22:12:11

Fest Fe stiiv st ivall Kar arne neva ne vall ro va rozm zman zm aniit an itostii itos

DIALOG KULTUR 2007 Multikulturní ltikulturní centrum Praha pořádalo pro Pražany ž již ž počtvrté č é ffestivall D Dialog l kkultur, l věnovaný střetávání a prolínání rozličných kultur, jazyků a náboženství v České republice. Festival byl letos v rámci Kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny propojen s tématem diskriminace na základě pohlaví/genderu, rasy a etnického původu, náboženství nebo víry, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace. Představil život řady etnických a sociálních skupin a umožnil lidem různého věku, pohlaví, etnicity, vyznání a zdravotního stavu pracovat společně na projektech, seznamovat se a poznávat jiné kultury, přemýšlet o životech těch druhých a o diskriminaci obecně. Prostor pro společné aktivity tak měl symbolizovat svět, ve kterém nedochází k diskriminaci a kde je důležité respektování individuální ukrajinského souboru Džerelo, kazašský taidentity, jinakosti a rozmanitosti. nec Alžběty Šubové, poslechnout si africké bubny, zazpívat si a zatančit v romské dílně Festival probíhal v prostorách Paláce Lucer- nebo se zapojit do dílny muslimské, kazašna a přilehlých pasážích v Praze v rámci ské či židovské. Hned po něm proběhla Kampaně na podporu rovných příležitostí v pasáži Lucerna tradiční „polévková soupro všechny v ČR, která je podporována těž“, ve které zástupci menšin a cizinců žijíEvropskou komisí a vládou ČR. Byl slavnost- cích v ČR představili svoje národní polévky. ně zahájen vernisáží výstavy „Dokumentární Diváci měli možnost ochutnat ukrajinskou, fotografie a diskriminace“. Zahájení se zú- beninskou, rumunskou, bulharskou, libanončastnila paní Džamila Stehlíková, ministry- skou, ruskou a slovenskou polévku a vybíně Vlády ČR pro lidská práva a národnostní rali tu nejlepší. V soutěži podle hlasování menšiny, která také předala ceny autorovi diváků nakonec zvítězila polévka beninská. vítězného fotografického souboru Jiřímu Dále v pasáži Lucerna proběhlo divadelní Doleželovi i dalším oceněným. Po vernisáži představení „12 let Rozkoše“ divadelního následovala projekce dokumentárního filmu soubor ROZKOŠ, v němž účinkují klientky, „Dvě matky a otec“ v kině Lucerna a večer kamarádky a příznivci neziskové organizabyl zakončen občerstvením v Mramorovém ce Rozkoš bez rizika. sále Lucerny, kde hostům zahrála kapela Mário Bihári band. V průběhu festivalu probíhala také řada worKromě projekcí dokumentárních filmů a so- skshopů. V kavárně Lucerna měli návštěvníci ciálních spotů, které v rámci projektu zajis- možnost nahlédnout do života beze zraku, tila společnost Člověk v tísni, se v průběhu seznámit se s taji arabského jazyka a písma pěti dnů uskutečnila řada zajímavých akcí. či se zapojit do workshopu o romských žeNapříklad v pasáži Egap proběhlo multi- nách či malování na sklo. V kavárně a knihkulturní odpoledne pro děti, které modero- kupectví Řehoře Samsy v pasáži U Nováků vala Iveta Kováčová. Děti a jejich rodiče probíhal celý den projekt „Živá knihovna“ měli možnost zhlédnout taneční vystoupení aneb Nesuď Knihu podle obalu. Čtenáři si

tak namísto knihy mohli na 30 minut „vypůjčit“ lidi, kteří ve svém každodenním životě čelí předsudkům a stereotypům. Po celou neděli probíhal také v kavárně Kávovarna Literární maratón, kde nejrůznější autoři prezentovali svá literární či hudební díla na téma kultura a rozmanitost v ČR. Maratón byl připraven ve spolupráci s festivalem Den poezie. Během festivalu se uskutečnilo také několik koncertů. V kavárně Lucerna zahrál Swingový soubor Pražského salónního orchestru, sdružení při domově důchodců v Praze 8, které hraje skladby mnoha hudebních stylů, od věcí jazzových a swingových, přes českou dechovku až po současnou hudební tvorbu. Na pódiu v pasáži Lucerna se vystřídal soubor The Tap Tap, v němž hrají převážně studenti Jedličkova ústavu, projektu STUDEO, ale také hostující profesionální hudebníci, se souborem HaChucpa, který publiku prezentoval židovskou hudbu, jidiš a hebrejské písně. Celý festival byl zakončen koncertem v Lucerna Music Baru. Vystoupily zde dívčí skupina Reskata, jihlavská hiphopová kapela Pio Squad a nakonec DJ Henriette.

„Přestože je situace v České republice v oblasti lidských práv poměrně stabilní, lidé se v každodenním životě stále setkávají s diskriminací a s nerovným zacházením. Festival chce napomoci nabourávat stereotypy a samozřejmost, se kterými přistupujeme k lidem, již jsou jiní. Rádi bychom pomohli otevřít prostor rozmanitosti a pluralitě názorů i hodnot. Naším cílem je zvýraznit pozitivní vnímání jinakosti jako přínosu pro moderní demokratickou společnost i pro jednotlivce v jejich každodenním životě. Chceme také motivovat lidi i média, aby se problematice diskriminace více věnovali.“ Uvedla ke konání festivalu koordinátorka Kampaně na podporu rovných příležitostí pro všechny Martina Křížková z Multikulturního centra Praha. (Zdroj: MKC)


3/2007

13.12.2007 22:12:22

Sche Sc heng he ng gen e

Česko je připraveno vstoupit do Schengenu už 21. prosince Všech devět nových členských států Evropské unie je připraveno zrušit před Vánoci kontroly na vnitřních hranicích a stát se tak součástí schengenského prostoru volného pohybu. K takovému závěru dospěla pracovní skupina v Bruselu, která zkoumala zapojení jednotlivých uchazečů o členství do integrovaného informačního systému. Devítka nových zemí už schengenský systém skoro 2 měsíce testuje. Že se osvědčil, doložil ministr Langer statistickými údaji: „Bylo zaznamenáno celkem 5 848 konkrétních případů pozitivního použití informací schengenského informačního systému sloužícího k identifikaci osob, po kterých je vyhlášeno pátrání, které jsou pohřešované. Kradené věci a podobně.“ (Zdroj: Český rozhlas 1)

Hranice zmizí tři dny před Vánocemi Kdo bude chtít vyrazit na poslední vánoční nákupy do Německa nebo Rakouska, vyplatí se mu počkat do 21. prosince. S 21. prosinci odejdou z „čáry“ policisté, ale více hlídek by však mělo být vidět ve vnitrozemí. Do 30 kilometrů od hranic by navíc měly být tyto hlídky smíšené, budou je tvořit vždy policisté z obou států. Ve vnitrozemí chtějí policisté nasadit dokonce takzvané schengenbusy. Díky nim půjde například rychle zjistit, zda se někdo neprokazuje padělanými doklady. Schengenbusy jsou vybavené UV lampami a další technikou na odhalení padělaných dokladů. Jediné hraniční přechody, které Česku „zůstanou“, budou na mezinárodních letištích. (Zdroj: MF Dnes)

se dvěma tamními policisty a obráceně,“ sdělil Husák. Společně budou například hledat auta s nelegálními běženci. Podle Husáka je možné, že Rakousko hraniční kontroly dočasně obnoví v létě příštího roku, až bude pořádat evropský šampionát ve fotbale. (Zdroj: MF Dnes)

Hranice úplně nezmizí Cesta do Rakouska nebude ani po Novém roce úplně volná, ač po vstupu Česka do takzvaného schengenského prostoru zmizí hraniční kontroly. Náš jižní soused totiž plánuje, že policisty odvelené od hranic pošle hlídkovat jen pár kilometrů za ně. Spor vyvolává obava obyvatel rakouských příhraničních měst, že po zrušení hranic u nich naroste kriminalita. Rakouští politici proto opakovaně prohlásili, že chtějí nedaleko někdejších přechodů zavést „zvláštní silniční kontroly“. Náměstek šéfa pohraniční policie Vladislav Husák řekl, že by si policisté z obou států měli od příštího roku víc navzájem pomáhat. „Plánujeme společné hlídky. V Rakousku bude chodit jeden Čech

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 15

Králové Šumavy ustoupili: Dobrá, sem můžete Šedesát kilometrů neprostupné hranice. Tak měla původně vypadat Šumava i po Schengenu. Minulý týden ochranáři ustoupili a zákaz vstupu zmírnili. Po nátlaku desítek starostů a dvou hejtmanství si Správa Národního parku Šumava rozmyslela fundamentalistický přístup a otevřela část sporných zón turistům. Pro turisty i místní obyvatele to znamená, že oproti původním proklamacím bude zprůchodněn například desetikilometrový úsek hranice východně od Železné Rudy. (Zdroj: Týden.cz)


str. 15

13.12.2007 22:12:33

Co n nás ás ješ eště tě ček eká? á?

Novela cizineckého zákona Poslanci schválili novelu azylového Po y a cizineckého zákona. Ten zpřísňuje zp přísňuje p ř pravidla pro lidi, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt nebo mezinárodní me ezinárodní e z ochranu. Návrh předložila vláda, nyní jej musí posoudit Senát. Pro hlasovalo 84 ze 156 přítomných zákonodárců, proti byli pouze dva levicoví poslanci.

Petice předsedům obou komor Parlamentu ČR Zástupci cca 30 nevládních organizací předali petici proti restriktivním opatřením vůči uprchlíkům a cizincům. Předseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček petici převzali v prostorách senátu. Petice protestuje proti některým změnám novel zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu, které obsahují řadu kontroverzních ustanovení omezujících svobody žadatelů o azyl a zpřísňujících podmínek pro uzavírání sňatků s cizinci. (Zdroj: Amnesty International)

stvími zachází jako s podezřelými z uzavření účelového nebo falešného sňatku.

Co řekli o novele: – „Vládě není vždy dostatečně jasné, že bezpečnost dneska – „Počet fingovaných manželství za účelem získání trvalého pov České republice závisí do značné míry a bude to platit dvojbytu neustále roste,“ tvrdí ředitel odboru azylové politiky z minásobně po spuštění schengenského režimu také na spolupráci, nisterstva vnitra Tomáš Haišman. kterou povedeme s evropskými institucemi, dalšími státy členský– „Problém při potírání fingovaných manželství není v nedostatečmi Evropské unie a Europolem,“ poznamenal Lubomír Zaoráné právní úpravě, ale v tom, že cizinecká policie nepracuje tak, lek (ČSSD). jak by měla a má velké problémy s korupčním chování svých – „Zneužívá-li někdo určitý právní institut, nesmí to být důvodem policistů,“ řekl Ondřej Liška (SZ). pro to, aby za to byli potrestáni a plošně kriminalizováni všich– Opozičním socialistům se návrh ministerstva vnitra zamlouvá. ni. Kromě toho neexistuje relevantní předpoklad domnívat se, „Fingovaná manželství jsou opravdu problém a to, že cizinec že toto opatření zabrání nebo eliminuje uzavírání účelových dostane trvalý pobyt až po dvou letech, může spoustu podvodsňatků,“ řekla poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD). níků odradit,“ říká Lenka Mazuchová (ČSSD). – Zelený poslanec Ondřej Liška má se smíšeným manželstvím – „Na jedné straně máme být solidární a na druhé straně musíme zkušenost, neboť jeho manželka je Italka. Podle něj manželé vnímat odpovědnost vůči občanům a chránit je před těmi, kteří občanů jiných států EU, např. alžírská manželka Francouze přicházejí, aby zneužívali náš sociální systém a páchali trestpracujícího v ČR nebo ukrajinský manžel Slovenky studující nou činnost,“ řekl Langer. v ČR, budou mít paradoxně vyšší práva než zahraniční man– „Nelíbí se mi třeba to, že cizinci, kteří zde mají pracovní vízum, želé a manželky českých občanů. Přesto podle Lišky zelení do tak v případě, že by s nimi zaměstnavatel rozvázal pracovparagrafů zasahovat nebudou. Přistoupili na ujištění vnitra, že ní poměr, tak jim to pracovní vízum okamžitě končí. To vede se situace zlepší po změnách v Cizinecké policii, která má podk tomu, že tito lidé jsou potom vykořisťovaní, jsou závislí na tom vody odhalovat. zaměstnavateli, nemají možnost si třeba najít nějakou jinou prá- – Podle Tomáše Kladívka (ODS) jsou ale argumenty odpůrců ci. Navrhujeme, aby tam byla měsíční nebo dvouměsíční lhůta zpřísnění zákona liché. Jak uvedl, pravidla pro získání trvalého na to, aby si mohl najít nějakou jinou práci,“ upřesnil bývalý pobytu v jiných zemích EU jsou přísnější. Např. v Rakousku či ministr vnitra, poslanec za ČSSD František Bublán. Polsku mohou cizinci o trvalý pobyt požádat až po pěti letech – Podle Marie Jelínkové z Multikulturního centra v Praze jsou chymanželství. Jiné státy si kladou ještě další podmínky, například by novely opravdu vážné, protože se všemi smíšenými manželdosažení určitého věku manželů či společnou adresu.

Citát z petice „Jsme důrazně proti tomu, aby žadatelé o azyl byli předem považováni za nebezpečí, aby s nimi bylo nakládáno jako se simulanty, kteří zneužívají azylový systém, aby se řízení o udělení azylu změnilo v pouť cizinců po různých internačních táborech a vznikaly zóny, ve kterých platí nižší standard lidských práv než na zbytků území České republiky, aby bylo každé manželství českých občanů s cizinci bezdůvodně považováno za fingované, aby bylo cizincům, kteří jsou manžely nebo manželkami českých občanů, odejmuto dosavadní právo na okamžité získání trvalého pobytu.“


3/2007

13.12.2007 22:12:40

a

Co n nás ás ješ eště tě ček eká? á?

Nov Nové v zákony pro cizince zajistí bezpečí bez zp

S konc koncem ce roku vstoupíme do schengenského prostoru. To na nás nároky v zajištění bezpečnosti jak našich občanů, tak občaklade n ná sousedních států. Ohrožení naší bezpečnosti se rázem stane nů sous s ohrožením ohrože en bezpečnosti všech ostatních členů Schengenu. Naši azylovou azylovo o a cizineckou politiku potřebujeme uvést do souladu s ostatními zeměmi. V okolních zemích mnohdy platí mnohem přísnější postupy… …Naše dosavadní zákony totiž patří k těm benevolentnějším v Evropě. Naše země se přitom pomalu, ale jistě z tranzitní země stává zemí cílovou. Nejen pro uprchlíky hledající záchranu před politickým pronásledováním, nebo dokonce před válečným konfliktem, ale i pro ekonomické migranty a mezinárodní organizovaný zločin.

…Navrhované zákony nám pomohou odlišit migranty, kteří utíkají ze svého domova z politických nebo národnostních důvodů, potřebují pomoci a chtějí se zapojit do naší společnosti, od ekonomických migrantů, kteří by chtěli zneužívat náš sociální systém, a od organizovaného zločinu… Novely zákonů ctí zásady základních práv a svobod občanů. V žádném případě tedy nesměřují proti lidem, kteří potřebují pomoci a mohou naši společnost obohatit. Nechceme ani zbytečně komplikovat život slušným lidem. Aktivně spolupracujeme s mezinárodní organizací pro migraci, podílíme se na pomoci politickým uprchlíkům při budování nového domova, organizujeme návrat našich krajanů do vlasti. Tuto pomoc považuji za naprosto samozřejmou. Stejně tak jako zajištění bezpečí. Ivan Langer ministr vnitra České republiky (Článek v MF Dnes)

Novela cizineckého zákona nebo Zákon na ochranu české krve? Když jsme se s mojí americkou snoubenkou v dubnu dozvěděli o připravované změně zákona o pobytů cizinců a zákona o azylu domnívali jsme se, že jde o špatný vtip a že tak absurdní návrh nemůže poslaneckou sněmovnou nikdy projít. Pouhé dva hlasy proti ve třetím čtení ale ukázaly, že našim zákonodárcům je situace lidí vstupujících do takzvaných smíšených manželství buďto zcela lhostejná, anebo – což by bylo ještě horší – se s xenofobním podtextem novely dokonce tiše ztotožňují. Nyní budou kontroverzní novelu, proti které protestuje celá řada občanských sdružení a neziskových organizací, ale která vyvolává jen nepatrný zájem širší české veřejnosti (cizinec není našinec, jak víme ze Tří veteránů), projednávat senátoři. S ohledem na fakt, že novela je ze strany ministerstva vnitra legitimizována jako nezbytné opatření související se vstupem ČR do schengenského prostoru, je bohužel pravděpodobné, že jí rovněž nebudou klást významnější překážky. Vzhledem k tomu, že jsme se brali před měsícem (po předchozím několikaletém soužití), je teoreticky možné, že i nás se chystaná legislativní změna dotkne. Spíše než obavu z možných důsledků ale pociťujeme především ohromný úžas a rozhořčení nad tím, že český stát se prostřednictvím této novely chystá sociálně i ekonomicky diskriminovat nejen všechny cizince, kteří zde již delší dobu pracují, poctivě odvádějí daně a chtějí se dále integrovat do společnosti, ale také své vlastní občany, kteří se svobodně rozhodnou založit rodinu s cizím státním příslušníkem. Tím, že v prvním roce manželství zákon odpírá „smíšeným“ rodinám dávky státní sociální podpory, nutí cizince platit si komerční zdravotní pojištění a případně uhradit plnou taxu za porod, vysílá jasný signál směrem k českým mužům: založit rodinu s cizinkou se nevyplácí, vybírejte radši z domácí nabídky! Co na tom, že potenciální potomek z takového svazku bude mít automaticky českou státní příslušnost. Není „čistého původu“, tak ať si rodiče pěkně připlatí, když byli tak neopatrní a nepočkali s ním až do doby, než dostanou úřední potvrzení o tom, že jejich manželství není „fingované“. Čeští zákonodárci si tak mohou opět jednou pogratulovat. Není totiž pochyb o tom, že novelou – doufejme, že pouze bezděky – vykouzlili úsměv na tváři členů a sympatizantů všech těch obskurních hnutí a sdružení, která chtěla předminulou sobotu táhnout Židovským městem a proti kterým oni sami tak plamenně demonstrovali, dušujíce se, že nepřipustí vyvolávání temných duchů evropských dějin. Snad ještě není pozdě na to uvědomit si, že právě díky zákonům, jako je tento, dotyční duchové nabírají na síle. Václav Štětka (Zdroj: Britské listy)

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 17


str. 17

13.12.2007 22:12:46

Cizi Ci zine zi neck ne cká ck á po p li lici cie ci e

U nás v Evropě V Praze existuje j jjeden státní orgán, g na kterýý MUSÍTE téměř jako na hřbitov, pokud jste ciMU zinec zin nec ze země mimo EU EU. Tímto orgánem je Cizinecká policie ČR (CP) se sídlem v Praze. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem v České republice již od února 1999, tak po celou dobu mého pobytu až do dubna 2006 pro mne byla CP úřadem, kam jsem MUSEL nejčastěji. Kdybych popsal své zkušenosti s vyřizováním vytouženého trvalého pobytu, asi by to byla pěkně tlustá brožura, pro niž by se nejlépe hodilo vypůjčit si název knihy od vážené paní Haliny Pawlovské „Hroši nepláčou“. Pro účel komunikace s CP si totiž každý cizinec, respektující právní řád ČR, musí takovouto hroší kůži pořídit. Jinak to asi nejde. Od roku 2002 jsem opakovaně žádal CP o přidělení trvalého pobytu, a to zcela marně až do února 2006. Nikdo z úředníků na CP nezohledňoval skutečnost, že o trvalý pobyt se ucházel mladý, zdravý a i na poměry ČR nadprůměrně vzdělaný člověk, který se o sebe dokázal postarat, integroval se do české společnosti, našel si uplatnění ve svém studijním oboru, samostatně ovládl češtinu a řádně platí daně do státního rozpočtu ČR. Tento přístup částečně odráží ignoranci a xenofobii některých příslušníku CP. Ovšem hlavní vinu na této situaci nese český cizinecký zákon, který celou řadu let vytvářel takovéto nevalné podmínky pro žadatele o trvalý pobyt a přispíval ke korupčnímu prostředí v řadách úředníků CP. Ostatně o tématu korupce v CP bylo českými médii natočeno mnoho pořadů. O tom, že korupce v řadách CP existuje, svědčí také skutečnost, že třeba jen v Praze naplno funguje celá řada podivných zprostředkovatelských agentur, které z této situace profitují – nabízejí cizincům vyřízení českých víz všeho druhu včetně povolení k trvalému pobytu – ovšem za mimořádně vysoké poplatky. Otázkou tedy je: komu jsou tyto poplatky určeny? O přítomnosti těchto agentur se jednoduše přesvědčíte tehdy, pokud si koupíte třeba ruské nebo jiné cizojazyčné noviny, vydávané v Praze. Ovšem ani po získání trvalého pobytu mé trápení s institucí CP ani zdaleka neskončilo. V roce 2003 jsem se oženil se svojí běloruskou přítelkyní a v roce 2005 se nám v ČR narodila dcera. Jelikož ani já, ani má žena jsme v této době neměli na území ČR trvalý pobyt, nemohla být naše dcera pojištěna podle zákona o veřejném zdravotním po-


jištění tak, jako jsou pojištěny děti českých občanů. A to i přesto, že my jako rodiče jsme celou dobu našeho pobytu v ČR měli toto pojištění vyřízeno přes zaměstnavatele. Téměř rok jsme museli platit pro naše dítě komerční zdravotní pojištění u VZP. Když mi byl v dubnu 2006 konečně udělen trvalý pobyt v ČR, má dcera získala nárok na přidělení stejného druhu pobytu, jako byl ten můj. Připravil jsem tedy veškeré povinné doklady a vyrazil na služebnu CP s žádostí. Ovšem ukázalo se, že v novele cizineckého zákona z roku 2006 došlo k drobné chybičce. Z jednoho paragrafu vypadl malý odstaveček, který dříve umožňoval podání žádosti o přidělení trvalého pobytu pro nezletilce z důvodu sloučení rodiny přímo na území ČR. Po měsíci čekaní a chybných informací mi nezbylo nic jiného, než si vyřídit jednorázové vízum do Polska, vyžádat si v práci dovolenou na jeden den a vyrazit vlakem na návštěvu českého konzulátu v polských Katovicích. Důležitý pro mne však byl kladný výsledek, který se konečně dostavil asi po dalších dvou měsících čekání od podání této žádosti. Můj nejčerstvější zážitek s institucí CP v ČR je z listopadu 2006. Byla to moje zatím poslední návštěva CP, která se nám mimochodem slavnostně přestěhovala z Olšan do srdce Žižkova na Koněvovu ulici. Nebudu komentovat dopravní náležitosti, jen si dovolím poznámku, že umístit CP do budovy v ulici, kde jezdí jen dvě linky busu MHD, musel rozhodnout jedině opravdový „odborník“ na migrační politiku. Na referát CP jsem šel proto, abych na základě plné moci svojí manželky nahlásil změnu adresy jejího bydliště v Praze. Považoval jsem to za běžnou rutinu na maximálně 30 min. Ovšem jak se ukázalo, tato úvaha byla zcela z oboru SciFi. Nová úřadovna CP sice vypadá moderně a je prostornější než původní olšanský panelák, ovšem CP se do

této nové budovy přestěhovala kompletně i spolu se starými problémy, které nikdo ze státní správy pořádně neřeší, jakoby ani neexistovaly. Tímto problémem je absolutní neschopnost CP včasně a efektivně zpracovat žádosti cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR. Se svou žádostí jsem se dostavil do sídla CP v Koněvově ulici, do konce úřední doby CP zbývala celá jedna hodina, ale když jsem viděl ty stovky cizinců v čekárně – bylo mi ihned jasné, že tady a dnes nemám šanci svou žádost vyřídit. Když jsem požádal jednu z příslušnic CP o věcné vysvětlení postupu, jak můžu provést nahlášení změny bydliště, bylo mi sděleno, že se musím znovu dostavit v jiný den, jelikož pro dnešek už byl vyčerpán limit vstupních lístečků. Pokusil jsem se namítnout, že jsem přeci také zaměstnán a nemůžu denně chodit na CP kvůli prkotině za nejistým výsledkem. Na to paní policejní důstojnice reagovala velice důstojně sdělením, že pokud se mi jejich systém nelíbí, tak v ČR vůbec pobývat nemusím. Upřímně řečeno, paní policistka asi tak trochu měla pravdu: většina imigrantů by při setkání s takovýmto úředním přístupem představitelky českého státu spíše rezignovala na jakoukoliv svou žádost a ztratila by chuť se někam stěhovat. Takže jsem si vyvodil závěr, že každý cizinec, který se přeci jen odhodlá vyrazit na CP, musí mít někde hluboko ve svých mozkových buňkách zafixovanou nějakou drobnou libůstku v SSM praktikách, protože na jiné manýry CP ČR asi zvyklá není. Tento den jsem tedy odešel z CP s nepořízenou. Později jsem se dozvěděl, že aby se člověk (tedy cizinec), vůbec k těm zmíněným slavným lístečkům probojoval – pak musí vydržet stát ve frontě před úřadovnou CP asi od 5:00 od rána, i když úřední hodiny začínají až od 7:30. Rygor Halaburda (Zdroj: migraceonline.cz) 2/2007

13.12.2007 22:12:52

Cizi Ci zine zi neck ne cká ck á po p li lici cie ci e

To není civilizace, říká Američan o bráně do Česka Hodiny a hodiny čekání, informace jen v cizím neznámém jazyce a k tomu nejistota, zda se vůbec dostanete na řadu. Tak popisují cizinci bránu do Česka – úřadovnu pražské cizinecké policie. „Poznal jsem cizineckou policii v Holandsku, Venezuele i Dominikánské republice. A všude fungovala lépe než tady. Na pražské cizinecké policii jsem si nikdy nepřipadal jako na úřadu v civilizované zemi,“ říká Colin Shea, americký manažer, který pracuje v Česku od roku 1995. Než se v roce 2005 oženil, musel si každoročně zařizovat potvrzení o dlouhodobém pobytu. Někdy jej to stálo i tři pracovní dny. A vždy pořádnou dávku stresu. Jako většina cizinců zažil ještě starou služebnu v Olšanské ulici na Žižkově, která proslula zejména nekonečnými frontami. Úřad se přestěhoval do moderní budově v Koněvově ulici, která je vybavena automaty na pořadová čísla. Staré nemoci si však cizinecká policie přestěhovala s sebou. „Dnes je to dobré, přede mnou jenom 64 lidí, to se snad dočkám. Manžel tady byl včera od rána a dnes musel přijít znovu, protože na něj nedošla řada,“ říká v nové úřadovně mladá žena v oddělení pro občany EU. Je devět ráno, dvě hodiny od zahájení provozu a žena v ruce šťastně svírá pořadový lístek. Ti, kdo přišli po deváté, mají smůlu. Automat na pořadí už totiž nefunguje. Žadatelé musí počkat, až úředníci odbaví dlouhou frontu před nimi. „Máme nedostatek zaměstnanců. Za poslední roky přibylo v Praze cizinců o přes 30 tisíc cizinců, ale počet našich zaměstnanců se nezměnil. Žádáme o další tabulková místa,“ říká Radomíra Teubnerová, zástupkyně ředitele pražské cizinecké policie. Policejní prezidium vidí navyšování míst skepticky. „Museli bychom ubrat místa jinde,“ říká mluvčí prezídia Pavel Hanták. „Nebráníme se ale tomu, aby se přerozdělila místa v cizinecké policii. Méně vytížené služebny by mohly posílit například tu pražskou,“ dodává. Podle cizinců, kteří mají s cizineckou policií zkušenost, však problém netkví jenom v nedostatku pracovníků. „Spousta práce se tam dělá neefektivně. Vyžadují třeba, aby si člověk pro každý dokument přišel osobně. Osmdesát procent agendy by přitom šlo vyřídit poštou,“ říká Colin Shea, povoláním marketingový analytik. Cizí jazyky nepatří mezi silné stránky cizinecké policie. Chybí i mezi povinnými kritérii pro výběr zaměstnanců. „Požadujeme středoškolské vzdělání s maturitou, dobrý zdravotní stav a nějaké základní jazykové znalosti, ale to není podmínka,“ říká Radomíra Treubnerová. „Jednacím jazykem na cizinecké policii je čeština, takže pokud někdo nerozumí, musí si obstarat tlumočníka,“ dodává. Její slova potvrzuje i pohled na nástěnky v budově. V oddělení pro občany EU jsou všechny informace jenom v češtině. „Tomu vůbec nerozumím. Nemůžou přece chtít, aby každý cizinec, který sem přijde, uměl hned na začátku česky,“ rozčiluje se Colin Shea, rodák z New Hampshire. Radomíra Treubnerová z pražské cizinecké policie si nespokojenost cizinců vysvětluje jinak. „Jsou klienti, kteří jsou nespokojení, protože třeba nemají všechno v pořádku. Ti samozřejmě budou nespokojení vždy. Ti, kteří všechno v pořádku mají a dodržují pravidla, ti potom problémy nemají,“ myslí si. (Zdroj: Aktuálně.cz)

2/2007

Zlom03_12_2007.indd 19


str. 19

13.12.2007 22:13:11

Prá Pr áce áce ác

V Česku pracuje přes 220 tisíc zahraničních pracovníků Vláda nyní schválila plán na zavedení takzvaných zelených karet pro cizince vybraných profesí ze zemí mimo EU. Stát chce pomocí zelených karet přilákat do země pracovní síly ze zahraničí do oborů, které se potýkají s nedostatkem pracovníků. Na českém trhu chybí kvalifikované dělnické profese i vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Již nyní chybějí například zdravotní sestry, techničtí specialisté, kvalifikovaní i nekvalifikovaní dělníci. Projekt zelených karet má podle vlády zjednodušit celý administrativní proces udělování pracovních povolení pro cizince. Vydání pracovního povolení a povolení k pobytu se má spojit do jedné úřední procedury, cizinec by dostával jen jediný dokument. Od zavedení zelených karet si ministři slibují i větší zprůhlednění zaměstnávání cizinců a odbourání práce na černo. Program zelených karet, podle záměru, by do Česka neměl lákat přistěhovalce, ale jen takzvané gastarbeitery. Tito hostující pracovníci by se podle plánů ministrů po čase měli zase vrátit do své vlasti. Zelená karta má platit tři roky. Vzniknout má i databáze pracovních příležitostí pro cizince. Do ní by se automaticky dostávala místa, která se nedaří po určitou dobu obsadit a u nichž zaměstnavatel výslovně neuvede, že o zahraniční pracovníky nemá zájem. Seznam by měli k dispozici úředníci a česká velvyslanectví. Bylo by do něj možné ale i volně nahlížet. (Zdroj: ČTK)

Česko láká lékaře z EU Lékaři ze zemí EU by měli mít v blízké budoucnosti lehčí podmínky pro nastartování práce v Česku. Vláda schválila novelu zákona o uznávání odborných kvalifikací, která má zjednodušit procedury při žádosti zahraničních lékařů o profesní působení v Česku. Zároveň by se měl snížit počet specializací na úroveň běžnou v EU. Zákon podle ní přinese automatické uznání profesní kvalifikace. Lékař, který ji má uznanou na území členského státu, ji bez dalšího dokládání bude mít uznanou i v Česku. (Lidové noviny)

Co je zelená karta Zelená karta je vlastně zvláštní pracovní povolení, které zahraničnímu zaměstnanci umožňuje vykonávat práci u konkrétního zaměstnavatele. Modely používané například v Irsku, Velké Británii, Německu, Holandsku nebo Belgii ukazují, že systém je možné nastavit tak, aby pružně podporoval nedostatkové profese. Uchazeči pak získávají body podle určitých kritérií - mezi ně patří například povolání nebo také budoucí plat.

České firmy lákají do svých řad Mongoly a Vietnamce Za socialismu sem jezdili naučit se řemeslo, vzdělat se a pomoci českým podnikům. Po dvaceti letech začínají české podniky objevovat výhody zaměstnávání Vietnamců a Mongolů. Oproti loňsku u nás pracuje s povolením dvojnásobek lidí ze středu Asie a nových pracovních sil z Vietnamu se uchytilo dokonce šestkrát více. „Je u nás zhruba padesát Mongolek a máme s nimi velmi dobré zkušenosti,“ říká předseda družstva Sněžka Náchod Miloslav Čermák. V družstvu zaměstnávají Mongolky, podobně jako jinde v Česku, hlavně jako šičky. „Zaměstnáváme je přímo, ne přes agentury. Můžou si u nás klidně vydělat i dvacet tisíc, když překračují normy. Pokud plní plán, mají patnáct tisíc,“ dodává Čermák. Podnikatelé by podle svých slov rádi dali přednost Čechům – jenže ti o práci nemají zájem. Naopak Mongoly nebo Vietnamce si pochvalují: „Jsou ochotní pracovat, což je pro nás důležité,“ říká Jan Budík z nábytkářské firmy Ita Dva. Cizince z asijských zemí si v Česku najímají zejména textilní či kožedělné firmy. Čím dál více na východ se při hledání obracejí i proto, že například hledání Slováků nebo Ukrajinců je už mnohem těžší. Navíc tuzemské firmy musely řešit výpadek šiček ze Severní Koreje. „Nelíbilo se to našim zákazníkům, že je zaměstnáváme,“ dodal Čermák. Mongoly hledají firmy většinou přes jejich krajany, kteří u nás žijí a umějí česky, neboť nejobtížnější bývá překonat komunikační bariéru. Podniky je zaměstnávají nejčastěji přímo – zprostředkovatel v Mongolsku provádí jen výběr vhodných pracovníků. Do hledáčku personalistů se opět dostává Vietnam, se kterým počítá také seznam zemí, odkud by k nám mohli lidé za prací jezdit mnohem snadněji díky takzvaným „zeleným kartám“. Řada českých pracovních agentur už přemýšlí, jak ve Vietnamu vybrat ty správné osoby. „Českými školami a podniky prošlo tři sta tisíc Vietnamců, takže je tam stále dost lidí, kteří mluví česky,“ říká Marcel Winter, který vlastní firmu zabývající se poradenstvím pro obchod s Vietnamem. „Obrací se na mě čím dál více agentur, které chtějí kontakty, aby sem mohli vozit lidi,“ potvrdil. Vietnamce však u českých firem čekají jiné pozice než Mongoly. Zájem o ně mají hlavně strojírenské podniky na pozice typu svářeč nebo obráběč. Ale třeba i do dolů. „Máme konkrétní klienty, kteří by je velmi rádi zaměstnali,“ říká ředitel personální agentury Adecia Pavel Hovorka, podle kterého jsou Vietnamci proslulí „chronickou pracovitostí“. Firma chce najít ve Vietnamu partnera, který bude provádět předvýběr lidí. „V první řadě budeme hledat hlavně ty, co umějí ještě česky, a podle profesí,“ dodal. (Zdroj: MF Dnes)


3/2007

13.12.2007 22:13:25

Prác Pr áce ác e

Firmy mají zájem o více cizinců Za loňský rok u nás přibylo 35 tisíc cizinců. Například ve Škodovce představují 15 procent pracovníků. V plzeňském Panasonicu jsou z pěti tisíc zaměstnanců tři tisíce zahraničních pracovníků. Japonský podnik žádá po úřadech, aby jim umožnily přijetí dalších dvou set Vietnamců. Především automobilový a elektronický průmysl ročně žádá až o 50 tisíc nových lidí. Cizincům nestačí získat práci, ale potřebují důstojné podmínky k životu. Věra Roubalová, která jim pomáhá jako terapeutka v komunitním centru InBáze v Praze, říká, že to cizinci mají v Česku těžké. „Často jsou vykořisťováni v práci, bez sociálního a hlavně zdravotního pojištění,“ popisuje. Podle ní je vyřizování potřebných dokladů k práci čím dál komplikovanější. Proto se lidé často svěří zprostředkovatelským firmám. „Ty jim seženou zaměstnání na měsíc a poté jim zajistí práci načerno. Zprostředkovatelé si nechávají značnou část výdělku a příchozí zneužívají,“ dodává Věra Roubalová. Někdy zaměstnavatel platí cizinci nízkou mzdu jen podle dohody o vykonání práce. Stát přichází o miliardy na daních a pojistném. „Žádný projekt legální migrace nemůže uspět, pokud nebude současně omezována migrace nelegální,“ říká Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Odborníci zabývající se bojem s nelegálním zaměstnáváním volají po větší kontrole agentur zprostředkovávajících práci načerno. Dosud měli cizinci možnost žádat o vízum za účelem práce na jeden rok, tuto praxi mohli zopakovat pětkrát a pak získali trvalý pobyt. Nyní by se celá procedura měla zrychlit. To by mělo přinést větší jistotu jak příchozím lidem, tak zaměstnavateli. Češi se ale přílivu cizinců bojí. Průzkum agentury TNS v 27 zemích ukázal, že si přes tři čtvrtiny dotázaných lidí (což je o 20 procent více než evropský průměr) myslí, že je u nás přistěhovalců příliš. Češi jsou vůči cizincům konzervativní. To jim však na trhu práce může škodit. Výzkumy Světové banky ukázaly, že nejefektivnější je umožnit přistěhovalcům co nejjednodušší přístup na trh. Přibývá firem, které se stále častěji zajímají o možnosti legálního zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. „Situace na trhu práce se mění, firmy potřebují cizince a chtějí je zaměstnávat legálně. V minulosti jsme nikdy tak velký zájem o naše kurzy a semináře ze strany zaměstnavatelů neměli,“ komentuje situaci Jan Schroth z IOM. Pomocí pro cizince jsou internetové servery. Vedle komerčních funguje bezplatná aplikace www.praceprocizince.cz. Je součástí integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních věcí, na němž jsou informace v několika jazycích. Vyhledávací filtry fungují vedle češtiny i v angličtině a ukrajinštině a texty inzerátů se automaticky mezi jazyky překládají. Cizinec se tak obejde bez prostředníka a má šanci si najít práci legální cestou, což mu může pomoci vyjednat si lepší podmínky zaměstnání. (Zdroj: Hospodářské noviny)

V roce 2050 bude každý sedmý Čech cizinec Migrace za lepším výdělkem či nižšími cenami zboží. V Německu jsou Poláci, v kuchyních a nemocnicích najdete Čechy a Slováky. V Polsku na žních pracují Ukrajinci, na Ukrajině zase Rusové, ve Spojených státech Mexičané. Když bylo ještě před čtyřiceti lety Rakousko chudé, jezdili Rakušané pracovat do Německa. Stačí se rozhlédnout u nás, kde čím dál častěji zní slovenština a ruština, respektive ukrajinština. Za prací přicházejí do Čech zejména Slováci a Ukrajinci, ale i občané států bývalé Jugoslávie. A bude hůř, varují odborníci. Dětí se rodí málo, stále více odborníků s praxí jde do penze a nová česká generace je přitom nestačí nahradit. Statistici varují, že potíže se začnou projevovat už v roce 2010. Navíc se ukazuje, že zaměstnávat Čechy je pro některé firmy příliš drahé. Problémy s nedostatkem pracovních sil pociťují podnikatelé v řadě odvětví už dnes. Chybějí nejenom specialisté, ale také klasičtí řemeslníci, jako zedníci, kopáči, skladníci či pomocní dělníci ve stavebnictví. Se současným rozmachem tohoto oboru je právě po nich vysoká poptávka. Firmy hlásí rovněž nedostatek odborníků jako jsou zámečníci, nástrojáři nebo lakýrníci. Začínají chybět na domácím trhu i vysoce specializovaní odborníci. Příkladem mohou být dentisté, kde počet nových zubařů nedokáže nahradit odcházející lékaře. Podniky proto budou muset začít už brzy ve velkém lovit zaměstnance ze zahraničí. A to nejen „černé“ pracovníky na stavby. První takovou masivní vlnu zahraničních pracovníků zažívá Moravskoslezský kraj. Čeští horníci odcházejí do důchodu, učňovské obory byly počátkem devadesátých let zrušeny. Do dolů dnes fárá na čtyři tisíce horníků, hlavně Poláků a Ukrajinců. Podíl cizinců na tuzemském obyvatelstvu tvoří nyní necelá tři procenta a čistá migrace (rozdíl mezi počtem přistěhovaných a vystěhovaných) se pohybuje v posledních letech mezi 15 a 35 tisíci přistěhovanými ročně navíc. Experti přitom tvrdí, že se téměř jistě naplní populační projekce: každý rok přibude 25 tisíc osob. Do roku 2050 prý bude každý sedmý Čech původem cizinec nebo jeho potomek. (Zdroj: MF Dnes)

Cizinci v Olomouckém kraji Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk kraj

září 2007 735 4 179 1 261 2 383 1 157 9 715

prosinec 2006 773 3 678 1 165 1 794 1 089 8 499

Pracovní příležitosti v Olomouckém kraji Doposud platilo, že nejčastěji dostali práci ve firmách v Olomouckém kraji Slováci a Poláci. Časy se ale mění. Slibně se rozvíjející ekonomika na Slovensku láká Slováky vracet se domů a ubývá i Poláků. Mezi dělníky se proto stále častěji objevují Bulhaři, kteří stejně jako Poláci a Slováci coby obyvatelé Evropské unie nemají problémy s pracovním povolením u nás. Na rozdíl od Poláků a Slováků, kteří sem jezdí pracovat krátkodobě, Bulhaři tady zůstávají nejméně tři roky a často se sem chtějí dokonce přestěhovat. Příliv zahraniční pracovní síly je zřejmě jediným faktorem, který se podepisuje na zvyšování počtu obyvatel Olomouckého kraje. Z 354 osob, které statistici loni napočítali mezi obyvateli, kteří se do kraje přistěhovali, plnou polovinu tvořili cizinci, nejčastěji z Ukrajiny. Zatímco jen na Prostějovsku žádalo dříve o povolení k pobytu kvůli podnikání pět až deset lidí měsíčně, letos je deset cizinců spodní hranice. „Opět se vracejí hlavně Ukrajinci a Moldavci, i když už se zdálo, že potenciál z těchto zemí je již vyčerpaný,“ popsal vedoucí Oddělení cizinecké policie v Prostějově Jiří Smékal. (Zdroj: MF Dnes)

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 21


str. 21

13.12.2007 22:13:29

Stří St řípk ří p y do m pk moz o ai oz aiky ky y int nteg eg gra ace

Přistěhovalectví a boj proti terorismu Národní rodní akční plán boje proti terorismu nebezpečně spojuje otázku terorismu a otázku přistěhovalectví. Propojení obecnějšího problému integrace přistěhovalců a prevence hrozby terorismu legitimizuje financování některých aktivit z prostředků určených na integraci cizinců. Ministerstvo vnitra vyzvalo k veřejné diskusi odbornou i širokou veřejnost k Národnímu akčnímu plánu boje proti terorismu pro léta 2007 – 2008. Snaha ministerstva vnitra o zapojení společnosti do této důležité diskuze je dobrou zprávou. A to nejen proto, že podnětů ke komentářům bylo skutečně mnoho. Ministerstvo vnitra v tomto dokumentu předložilo přehled jednotlivých opatření ve čtyřech oblastech s krátkým obecným úvodem. Důkladnější analýza současné situace a možných hrozeb však zcela chybí. Předložený materiál nebezpečně spojuje otázku terorismu a otázku přistěhovalectví. Pokud jsou totiž migranti bráni společností jako potenciální teroristé, rozhodně to nenapomáhá jejich integraci do společnosti. Sociální, ekonomické či politické vyloučení a interkulturní konflikty, které se

objevují anebo mohou v budoucnu objevit v České republice, mají velmi malou souvislost s otázkou současného mezinárodního terorismu. To souvisí především s charakterem migrace do České republiky především z východní Evropy či Asie. V Česku je například velmi malá muslimská komunita, která je do značné míry integrovaná (například velká skupina z těchto lidí zde studovala na vysoké škole). Lze předpokládat, že autoři zprávy měli na mysli především fundamentalistické jednotlivce nebo skupiny vyznávající islám, když psali o „prevenci vzniku uzavřených přistěhovaleckých komunit a radikalizaci jejich členů“. V celém textu ale muslimská komunita s tímto problémem přímo spojena není. Je možné se domnívat, že čtenář akční zprávy ji však bude číst v kontextu současných obav z mezinárodního terorismu, a proto mu přijde samozřejmé, že se budou sledovat bezpečnostní hrozby ze strany některých muslimů žijících anebo pohybujících se na území České republiky. To, že „jde především o muslimy“, potvrzuje i jedi-

Čeští muslimové? Vzdělanci, co zajdou na pivo První sociologický výzkum o životě muslimů v České republice zveřejnilo ministerstvo vnitra. V Česku podle něj žije 11 235 muslimů, přes dvě třetiny z nich pochází z turecké a arabské sunnitské větve. Největší část imigrantů pochází z Iráku, Jemenu, Sýrie, Egypta, Libye, ale i z Afghánistánu nebo Bosny a Hercegoviny. Hlavním cílem pilotní studie bylo zjistit, jak se muslimům v Česku žije a zda a jak probíhá jejich integrace. „Muslimové, kteří patří k jádru komunity, jsou velmi často vysokoškolsky vzdělaní lidé. Jsou mezi nimi lékaři, architekti, učitelé, ekonomové, podnikatelé a další,“ uvádí autoři výzkumu. Na druhou stranu jsou mezi nimi i lidé závislí na sociálních dávkách. V rozhovorech s muslimy zaznělo například i „to, že jsem muslim, neznamená, že si nezajdu na pivečko“ nebo „podle Koránu se například ženská musí oblíkat, aby jí nebyly vidět nohy nebo tvář. To já neberu. Naše země žila dlouho v komunismu, ta utiskovala takové systémy; my jsme si zvykli žít moderně, chodit v oblečení, ve kterém chceme.“ Někteří muslimové se ale kvůli práci nebo z obavy z rasismu snaží svou víru schovávat. Mezi českými muslimy je podle výzkumníků i relativně velký počet konvertitů – Čechů, kteří přestoupili ke Koránu. Jsou mezi nimi mladí lidé, kteří víru přijali za svou, nebo ženy, které se provdaly za muslimy. Podstatný problém je podle muslimské komunity v tom, že o nich společnost mnoho neví.


ná zmínka o muslimské komunitě u části o podpoře výzkumu. Možný vztah mezi terorismem, islámem a muslimskými komunitami je třeba v akčním plánu vyjasnit, jinak bude docházet ke zbytečným spekulacím a budou se vytvářet neoprávněné obavy z muslimů a islámu jako takových. Zároveň v akčním plánu chybí informace o tom, že by někteří jednotlivci či skupiny žijící v ČR představovali z hlediska bezpečnostních složek bezpečnostní riziko. V dokumentu je pouze obecně naznačeno propojení otázky integrace cizinců a terorismu, na straně druhé přináší konkrétní finanční dopady. Toto propojení legitimizuje financování řady aktivit z prostředků, které jsou vymezené na integraci cizinců. Jedná se až o 5,5 milionu korun. Tyto finance tak mohou chybět na pokrytí aktivit a projektů, které napomáhají integraci cizinců více než například brožurky a semináře o vágních bezpečnostních rizicích spojených se vznikem uzavřených přistěhovaleckých komunit, jak akční plán naznačuje. Marek Čaněk (Zdroj: migraceonline.cz)

Autoři výzkumu tvrdí, že mediální obraz muslimů je pokřivený a soustředí se spíše na terorismus, konflikty a odlišnost od většinové kultury. I samotní muslimové to vnímají a tvrdí, že běžný život obyčejného muslima je jiný. „Stát by měl zajistit, aby média šířila o muslimech pozitivní obraz, aby informovala objektivně,“ říkají. Pilotní studie by měla předcházet dalším, které budou již více zacílené a reprezentativnější. „V této první jsme hledali odpovědi na otázky, jak se muslimům v Česku žije, jestli se do společnosti začleňují a co se během tohoto procesu odehrává, jak probíhá proces integrace a případně co mu brání. Rovněž nás zajímalo, co si o procesu integrace muslimové myslí a jestli vůbec mají zájem stát se integrální částí společnosti,“ píší autoři stostránkového výzkumu v jeho úvodu. (Zdroj: Aktuálně.cz)

3/2007

13.12.2007 22:13:32

Co se dě dělo lo,, co se dě lo děje j , co se bu je bude de dít

Česko může omezit pracovní trh novým členům Česká vláda zřejmě bude mít možnost v případě nutnosti omezit občanům Bulharska a Rumunska přístup na tuzemský pracovní trh. Podobná pojistka by se týkala i ostatních členských států a zemí, které do unie vstoupí v budoucnu. S tímto opatřením počítá novela zákona o zaměstnanosti, kterou schválila sněmovna, nyní ji posoudí Senát. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) poslancům řekl, že české kabinety obecně podporovaly, podporují a dál chtějí podporovat volný pohyb pracovní síly. „Ale náš legislativní systém musí obsahovat určité pojistky,“ dodal. Bulhaři a Rumuni se nyní mohou v Česku o práci ucházet bez překážek. Republika jim pracovní trh otevřela v lednu, kdy vstoupily do Evropské unie. České zákony již nyní umožňují zavést takové omezení vůči ostatním členům EU. ČR je ale může využít jen ve vztahu k zemím, které omezují zaměstnávání Čechů. Může se také připojit k ochranným opatřením, která přijme některý ze starých členských států vůči devíti zemím, jež vstoupily do unie spolu s ČR. (Zdroj: Lidové noviny)

Češi chtějí ze všech zemí východního bloku nejvíc omezit imigraci Češi jsou z postkomunistických zemí největšími zastánci omezení pro imigraci. V ČR by chtěly omezit přistěhovalectví tři čtvrtiny lidí. To je značně více než v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku. Ukazuje to studie amerického výzkumného centra Pew Research Center (PWR) ve Washingtonu. Studie se opírá o průzkum ze 46 zemí světa, který zjišťoval, jak lidé přijímají globalizační trendy jako je liberalizace obchodu a volný pohyb lidí. „V mnoha zemích světa lidé vnímají migraci jako destabilizující prvek, jako nebezpečí pro svou vlastní kulturu. A bojí se o práci,“ řekl o výsledcích šéf PWR a výzkumu Andrew Kohut. I Češi však ve volání po přitvrzení pravidel imigrace zaostávají za obyvateli jihovýchodní Asie, Tanzánie nebo JAR. Tam podpořilo zpřísnění 86 až 94 procent dotázaných. V rámci Evropy předčili Čechy Italové a Španělé (87 a 77 procent), Britové jsou na stejné pozici jako ČR – i tam se tři čtvrtiny dotázaných vyslovilo pro zpřísnění. Pro zmírnění pravidel byla naopak většina dotázaných jen v Jižní Koreji a na palestinských územích. Japonci jsou v této otázce rozděleni napůl. (Zdroj: ČTK)

Počet cizinců pracujících v Česku stoupl Počet cizinců, kteří v Česku legálně pracují, vzrostl letos do konce září o 38 tisíc na 223 tisíc lidí. Zdaleka nejvíce jich bylo ze Slovenska, Ukrajiny a Polska. Nejvíce cizinců bylo koncem září ze Slovenska (100 tisíc), Ukrajiny (57 tisíc) a Polska (22 tisíc). S velkým odstupem následovali pracovníci z Mongolska a Moldavska (po 5000), Bulharska (4000), Rumunska a Německa (po 3000), Vietnamu, Ruska a Velké Británie (po 2000). Více než třetinu pracujících cizinců tvořily ženy. V Česku jich nyní působí 72 tisíc. Česká ekonomika by bez přítomnosti cizinců nemohla fungovat, uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. V případě náhlého odchodu vyššího počtu cizinců by se podle něj chod mnohých podniků prakticky zastavil. Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti již přesáhl čtyři procenta. Podíl přidané hodnoty vytvořené zahraničními pracovníky je něco přes tři procenta. V některých oborech, jako stavebnictví a maloobchod, je přitom ještě mnohem vyšší, dodal. (Zdroj: ČTK)

Vietnamec měl dvě manželky. Dostal pět měsíců vězení Devětadvacetiletý Hong Phuc Nguyen se v Brně před šesti lety oženil. Na tom není nic špatného. Vzal si mladou dívku, která měla kromě krásy, inteligence a šarmu ještě něco. A to něco muže Vietnamu zajímalo ze všeho nejvíce. Měla české státní občanství. Tím, že se s ní Nguyen oženil, mohl o občanství v Česku požádat také. Nakonec o ně nepožádal a s manželkou se chtěl rozvést. Dřív, než ho od stolu a lože oddělil soud, stihl se podruhé oženit. Ve Vietnamské socialistické republice. A tím spáchal trestný čin dvojího manželství. Přestože mu hrozilo až dvouleté vězení, soudy byly mírnější. Brněnský městský soud uložil Hong Phuc Nguyenovi peněžitý trest ve výši deset tisíc korun. Pokud by částku nezaplatil, musel by do vězení. Státní zástupce se ale proti verdiktu odvolal, protože s trestem nebyl spokojený. Žalobce chtěl, aby byl trest přísnější. Brněnský krajský soud po dlouhé poradě senátu nakonec verdikt soudu prvního stupně zrušil. Deset tisíc korun sice Nguyen platit nemusí, ale hrozí mu vězení. Dostal trest v podobě pěti měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Dvojí a víceré manželství je problémem především cizinců, kteří se na jihu Moravy žení nebo vdávají čistě ze zištných důvodů. Mají totiž jistotu, že se nemusí vracet do země, odkud přišli. Kuriózní případ se na jihu Moravy stal před deseti lety, kdy policisté odhalili hned dva muže a jednu ženu z Vietnamu, kteří uzavřeli sňatek s českými protějšky. Jak policisté zjistili, cizinci byli ve své vlasti již jednou řádně oddáni. Vzhledem k tomu, že se na všechny tři cizince vztahovala amnestie prezidenta České republiky z února roku 1998, bylo trestní stíhání proti podezřelým později odloženo. (Zdroj: Deník)

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 23


str. 23

13.12.2007 22:13:41

Co s se e dě dělo lo,, co s lo se e dě děje j , co s je se e bu bude de dít

Rada vlády pro národnostní menšiny přivítala nového stálého hosta Ministryně pro lidská práva a menšiny a předsedkyně Rady vlády pro národnostní menšiny Džamila Stehlíková dnes informovala, že stálým hostem na jednání rady vlády pro národnostní menšiny bude od nynějška zástupce vietnamské komunity. Jednotliví zástupci vietnamských organizací se budou na zasedání střídat v závislosti na projednávaných tématech. Hlasovací právo mít ale nebudou. Ministryně Džamila Stehlíková zdůraznila důležitost vzájemné komunikace mezi Čechy a Vietnamci, kteří tvoří třetí nejpočetnější skupinu příslušníků jiného národa v České republice. Od této změny lze podle Stehlíkové mimo jiné očekávat přispění k řešení problémů této komunity a zlepšení komunikace mezi Vietnamci a státní správou. ( Zdroj: Vláda ČR)

Policisté šetří sňatkové podvodníky Účelové sňatky nebo zápisy o otcovství, i tak mohli cizinci legalizovat svůj pobyt v Česku. Plzeňští policisté se však na tyto praktiky zaměřili a využívají paragraf trestného činu napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, který existuje teprve od června. Podezření padlo na sedm lidí, hrozí jim rok vězení nebo pokuta. Jako první v republice podezírají z tohoto činu právě plzeňští policisté pětadvacetiletou ženu z Plzně, zatím ji neobvinili. Je podezřelá, že na Ukrajině uzavřela pravděpodobně účelový sňatek se stejně starým cizincem z bývalé Indočíny, zřejmě aby se tím legalizoval jeho pobyt v Česku. „Právě proto, že muž pochází ze země, která je často spojována s terorismem, začaly se o tento sňatek zajímat mimo jiné také bezpečnostní složky České republiky,“ řekla mluvčí. Ženě hrozí až roční vězení nebo peněžitý trest. Pokud by se někdo tohoto skutku dopustil opakovaně, umožňuje zákon jeho potrestání až tříletým vězením. Plzeňští policisté podezírají z tohoto trestného činu celkem sedm lidí – šest žen ve věku od 20 do 45 let a třiatřicetiletého muže. Uvedli, že otcem či matkou jejich dítěte je cizinec z Asie, kterému se tak zřejmě za úplatu snažili pomoci legalizovat pobyt v zemi. (Zdroj: Lidové noviny)

Dvacet osm, magické číslo pro získání azylu Od roku 1990 až dodnes požádalo v Česku o azyl přes 85.000 lidí, získalo ho ale jen asi 3200 žadatelů, tedy zhruba každý osmadvacátý. Většina žadatelů totiž žádá o mezinárodní ochranu z jiných důvodů, než je v zákoně o azylu uvedeno, informoval ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman v rozhovoru v nejnovějším čísle časopisu Sociální práce. Nejvíce žádostí o azyl přichází dlouhodobě od lidí z Ukrajiny. Od roku 1990 jde o bezmála 13.000 žádostí. Následují občané z Ruska se zhruba 10.000 žádostmi a s 6000 žádostmi lidé z Rumunska, Bulharska a Afghánistánu. Ukrajinci nicméně nefigurují mezi úspěšnými žadateli. Nejčastěji azyl v ČR získali Rumuni (v 474 případech), Rusové (347), Afghánci (280), Bělorusové (278) a Arménci (196). Podle zákona se má o udělení azylu rozhodnout do 90 dnů, rozhodnutí se ale mnohdy vlečou i léta. Haišman to vysvětluje délkou soudních řízení v případech, kdy žadatelé podají odvolání proti rozhodnutí ministerstva vnitra. Po dobu soudních řízení tráví cizinci čas v uprchlických střediscích, kde mají právo na kapesné ve výši 16 korun denně. Podle analýzy Etnologického ústavu Akademie věd ČR mají azylanti problém nalézt zaměstnání a plně se integrovat do společnosti. Autoři navrhovali upravit jazykové a rekvalifikační kurzy a navýšit počet hodin. Ještě méně šancí získat azyl než v Česku mají žadatelé na Slovensku. Podle ředitele Migračního úřadu slovenského ministerstva vnitra Bernarda Priecela získalo od roku 1993 azyl jen asi 600 žadatelů. Většinou podle něj jde o účelové žádosti využívající zeměpisnou polohu Slovenska jako tranzitní země do Evropské unie. Nejčastěji o azyl na Slovensku žádají lidé z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Vietnamu, Číny, Ruska a Ukrajiny. (Zdroj: Hospodářský noviny)

Policie posvítila na cizince Cizinecká policie se 22. listopadu celodenně zaměřila na kontrolu cizinců. Kntrolovala především doklady a potřebná povolení. Do akce s názvem Cizinec se zapojilo asi tři stovky policistů. „Policisté se zaměřili na místa, kde se obyčejně cizinci scházejí, tedy na různé ubytovny, v Praze na některé stanice metra nebo večer na herny,“ informovala mluvčí cizinecké policie Kateřina Jirgesová. Akce je podle ní jednou z posledních rozsáhlých kontrol před vstupem České republiky do schengenského prostoru letos v prosinci, kdy budou zrušeny kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU. (Zdroj: MF Dnes)


3/2007

13.12.2007 22:13:45

Stat St atiis at isti isti tika ka Cizinci podle kraje, okresu a typu pobytu - k 31. 8. 2007

Cizinci podle kraje, okresu a typu pobytu - k 31. 8. 2007

Kategorie pobytu Kraj/okres pobytu Celkem Praha

Celkem

Trvalý

Ost. typy pobytu

Kategorie pobytu Kraj/okres pobytu

Celkem

Trvalý

Ost. typy pobytu

368 781

151 763

217 018

Královéhradecký

14 839

6 043

8 796

120 639

39 601

81 038

Hradec Králové

4 789

1 679

3 110

2 536

848

1 688

Středočeský

48 497

17 935

30 562

Jičín

Benešov

1 675

879

796

Náchod

2 660

1 483

1 177

1 406

714

692

Beroun

2 951

1 112

1 839

Rychnov nad Kněžnou

Kladno

5 052

2 494

2 558

Trutnov

3 448

1 319

2 129

Kolín

2 663

1 095

1 568

Pardubický

9 286

3 553

5 733

Kutná Hora

2 094

632

1 462

Chrudim

1 366

544

822

Mělník

5 158

1 572

3 586

Pardubice

3 790

1 248

2 542

Mladá Boleslav

9 044

1 700

7 344

Svitavy

1 191

560

631

Nymburk

3 581

1 290

2 291

Ústí nad Orlicí

2 939

1 201

1 738

Praha - východ

6 141

2 639

3 502

Vysočina

8 138

2 809

5 329

Praha - západ

6 191

2 822

3 369

Havlíčkův Brod

1 669

522

1 147

Příbram

2 484

1 052

1 432

Jihlava

2 097

671

1 426

Rakovník

1 463

648

815

Pelhřimov

1 491

458

1 033

Jihočeský

14 376

6 414

7 962

Třebíč

1 742

714

1 028

České Budějovice

4 571

1 817

2 754

Žďár nad Sázavou

1 139

444

695

Český Krumlov

2 595

1 086

1 509

Jihomoravský

31 819

12 600

19 219

Jindřichův Hradec

1 377

862

515

Blansko

1 851

657

1 194

Písek

999

362

637

Brno

16 308

6 394

9 914

Prachatice

1 114

772

342

Brno - venkov

7 317

2 146

5 171

Strakonice

2 584

892

1 692

Břeclav

1 837

1 001

836

Tábor

1 136

623

513

Hodonín

1 425

891

534

Plzeňský

18 682

8 314

10 368

Vyškov

1 368

505

863

Domažlice

1 571

980

591

Znojmo

1 713

1 006

707

Klatovy

2 055

1 060

995

Olomoucký

9 559

4 938

4 621

Plzeň

7 763

2 935

4 828

Jeseník

734

550

184

Plzeň - jih

1 479

618

861

Olomouc

4 104

2 041

2 063

Plzeň - sever

1 229

589

640

Prostějov

1 250

676

574

Rokycany

1 650

620

1 030

Přerov

2 308

978

1 330

Tachov

2 935

1 512

1 423

Šumperk

1 163

693

470

Karlovarský

18 417

11 800

6 617

Zlínský

7 221

4 038

3 183

Cheb

7 713

5 120

2 593

Kroměříž

969

620

349

Karlovy Vary

8 488

5 436

3 052

Uherské Hradiště

2 085

1 059

1 026

Sokolov

2 216

1 244

972

Vsetín

1 381

777

604

Ústecký

30 369

14 368

16 001

Zlín

2 786

1 582

1 204

Děčín

4 638

2 814

1 824

Moravskoslezský

22 166

11 999

10 167

Chomutov

4 066

2 284

1 782

Bruntál

753

610

143

Litoměřice

5 739

1 373

4 366

Frýdek - Místek

2 650

1 648

1 002

Louny

1 765

998

767

Karviná

7 282

3 216

4 066

Most

4 348

1 508

2 840

Nový Jičín

1 388

991

397

Teplice

4 964

3 156

1 808

Opava

1 125

867

258

Ústí nad Labem

4 849

2 235

2 614

Ostrava

8 968

4 667

4 301

Liberecký

14 502

7 087

7 415

nezjištěno

271

264

Česká Lípa

2 465

1 669

796

Jablonec nad Nisou

3 315

1 609

1 706

Liberec

7 097

2 954

4 143

1 625

855

770

Semily

3/2007

Zlom03_12_2007.indd 25

7

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie ČR a pohraniční policie MV ČR Bulletin pro cizince a o cizincích

str. 25

13.12.2007 22:13:48

Stat St a is at isti tika ti ka

Cizinci podle typu pobytu a pohlaví - 25 nejčastějších státních občanství - k 31. 8. 2007 Trvalý pobyt

Ostatní typy pobytu

Cizinci celkem

celkem

muži

ženy

celkem

Celkový součet

368 781

151 763

79 665

72 098

217 018

142 919

74 099

Ukrajina

120 089

30 114

13 765

16 349

89 975

58 951

31 024

Slovensko

64 877

23 705

11 579

12 126

41 172

27 124

14 048

Vietnam

45 964

32 020

18 290

13 730

13 944

8 165

5 779

Ruská federace

21 635

10 284

4 535

5 749

11 351

5 651

5 700

Polsko

20 131

11 292

3 371

7 921

8 839

7 470

1 369

Německo

13 980

4 357

2 859

1 498

9 623

8 282

1 341

Moldavsko

7 614

1 502

806

696

6 112

4 132

1 980

Bulharsko

4 806

2 987

1 862

1 125

1 819

1 188

631

Mongolsko

4 670

988

308

680

3 682

1 592

2 090

Spojené státy

4 613

2 446

1 626

820

2 167

1 204

963

Čína

4 561

2 731

1 512

1 219

1 830

1 066

764

Srbsko a Černá Hora

3 681

2 714

1 908

806

967

658

309

Bělorusko

3 583

1 823

674

1 149

1 760

872

888

Spojené království

3 467

1 173

989

184

2 294

1 707

587

Rakousko

3 380

1 201

847

354

2 179

1 896

283

Rumunsko

2 945

2 086

1 144

942

859

689

170

Kazachstán

2 895

1 745

747

998

1 150

572

578

Chorvatsko

2 302

1 768

1 142

626

534

414

120

Itálie

2 223

1 168

963

205

1 055

909

146

Bosna a Hercegovina

2 128

1 424

840

584

704

622

82

Nizozemsko

2 066

577

436

141

1 489

1 034

455

Francie

2 053

689

495

194

1 364

943

421

Makedonie

1 746

783

632

151

963

798

165

Arménie

1 524

1 167

601

566

357

211

146

Japonsko

1 379

156

45

111

1 223

733

490

Ostatní

20 469

10 863

7 689

3 174

9 606

6 036

3 570

Státní občanství

muži

ženy

Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR


3/2007

13.12.2007 22:13:53

þrħ ¨ğ]ġ»ħĊāħ»äğôÌöĲ µħġĀÁĀĩĲħİèĎħöóġĩĀĉºÑĲħĉĞĀÁiñöħĴħãĞóËõhùħóýãĀĞùºeýqùħËÚýĩĞĲħ ĴÚeÚĞħ ĴiýĀĴºýħ ºãĞóËõhħ õĞ\ġÚĎħ ¤öºĴýqùħ ñĀġĩÚùħ Áķöºħ ©ºĞĩºħ ĹħªóêhĞóÚÎħõĩÚĞ\ħĹºħºġóġĩÚýËÚħýiõĀöóõºħÑºöqËñħÑqĴÚõħĲõ\Ĺºöºħ ýÚôÚýħġĴhħõºÑÚýóËõhħĲùiýqÎħºöÚħóħõĀöÚõËóħºĩħġĀĲeºġýhħýóêÚò ýÚôÚýħġĴhħõºÑÚýóËõhħĲùiýqÎħºöÚħóħõĀöÚõËóħºĩħġĀĲeºġýhħýóêÚ Ğóôġõhħù~ÑķĎħ©ºĞĩºħĹºöĀóöºħĴÁÚËħĉĞĴýqħõºÑÚýóËĩĴqħĴħ®ĞºĹÚÎħ õĩÚĞhħýÚôÚýħÚħýºÁqĹqħġöĲÁķħóĞĀõhùĲħġĉÚõĩĞĲħĹ\õºĹýqõÎħºöÚħ ĉÚÑÚĴqùħġÚħġĉÚËóºöóĹĲôÚħýºħºãĞóËõhħeÚġķÎħËĀħġºùĀĹÚôùiħ ĀËÚ{ĲôÚħġĩ\öÚħġÚħĞĀĹĞġĩºôqËqħõĀùĲýóĩºħãĞóeºýħĴħ®ĞºĹÚĎħPeºġĩò ýqËóħºõËÚħġóħùĀñöóħĀÑħ©ºĞĩķħýÚËñºĩħĲĉöhġĩħËĀĉ\ýõķÎħºħĩóħËĀħýºħ ĩÚùÚýóħñöºĴķħýóËħýÚùºôqÎħġóħùĀñöóħºöÚġĉĀ{ħýÚËñºĩħĉĞĀÑöĀĲóĩħ ÁĞºÑõĲĎħ¹öºĩùħñÚÁÚùħĴÚeÚĞºħÁķöºħĀġĩĞ\ħõĲÚËqħĉĀöhĴõºħýÚò ÁĀöóħ®ÚĉĉÚĞħġĀĲĉÎħĀĉiĩħĹħõĲËñķýiħ©ºĞĩķÎħýºħõĩÚĞhħġóħĴóËñýóħ ġõĴiöÚħĉĀËñĲĩýºöóĎħiñÚùħºõËÚħġÚħĉĞĀÑ\ĴºöķħºĩķħĲóĩhħĴħĲeò {ĀĴġõhħ Ñqöýiħ Ĵħ £ñºýiÎħ õĩÚĞĀĲħ ¤Ĳùºýóĩºġħ ãĞóõºħ ĹºöĀóöºħ ýºħ ĉĀùĀËħÑqĴõ\ùħĴħËñĲÑhħĴÚġýóËõhħĀÁöºġĩóħ£ºħ¶ÚġĩĎħ ãĞóËõhħ óýãĀĞùºeýqħ ËÚýĩĞĲùħ Ĵħ ®ĞºĹÚħ ãĲýêĲôÚħ ôóħ ĩÚĩqùħ ĞĀõÚùĎħ ķöĀħ ĹºöĀÚýĀħ Ĺħ óýóËóºĩóĴķħ ĀÁeºýġõhñĀħ ġÑĞĲÚýqħ ¤Ĳùºýóĩºġħ ãĞóõºÎħôÚñĀħeöÚýķħôġĀĲħôºõħ%ÚóÎħĩºõħóħãĞóeºýhħóôqËqħĲħý\ġĎħ µħĞ\ùËóħËÚýĩĞºħeöÚýĀĴhħġÑĞĲÚýqħĉĞĀĴĀĹĲôqħõýóñĀĴýĲÎħõÑÚħýºò ôÑÚĩÚħ ĉĲÁöóõºËÚħ ĩõºôqËqħ ġÚħ ºãĞóËõËñħ ĹÚùqħ ĹÚħ ĴÚËñħ ĀÁöºġĩqħ ġĉĀöÚeÚýġõhñĀħĹ\ôùĲÎħĀÑħġöĀĴýqõħýiõĩÚĞËñħºãĞóËõËñħôºĹķõÎħ ÁÚöÚĩĞóóÎħĀÑÁĀĞýĀĲħöóĩÚĞºĩĲĞĲħĩõºôqËqħġÚħĞĀĹĴĀôÚħºħñĲùºýóĩ\Ğýqħ ĉĀùĀËóÎħºħĉĀħÑiĩġõĀĲħöóĩÚĞºĩĲĞĲĎħµħËÚýĩĞĲħġÚħĩºõhħĉĞºĴóÑÚöýiħ õĀýºôqħÁÚġÚÑķÎħġÚĩõ\ýqÎħĉĞĀùqĩ\ýqħäöùħºĉĀÑĎħ µqËÚħóýãĀĞùºËqħýºħĵĵĵĎñĲùºýóĩºġºãĞóõºĎËĹ §ĀýĩºõĩÍħ¤ĲùºýóĩºġħãĞóõºÎħĀĎġĎÎħ¦Úeý\ħİÎħ®ĞºñºħİÎħ ĵĵĵĎùºĞĩñºġóýġĉóĞºĩóĀýĎËĀù

£ÛġĩôĴ»÷ħ¨»ğþÛĴ»÷ħğāĹú»þôĩāġĩô

ĩÙĶĩħýºħġĩĞºýiħĂç

¶ġĩ»Ĵ»ħħ ±āĹĊ÷iĩ]þrħħ Ĵħ ħ«ħª

õÙĶºýÑĞħ§ĀĹõĀĴ

ªºĩºõòÙħ§ĀĹõĀĴº

ÙĩðħýòĩºħĀĀĉÙĞ

µòËĩĀĞòºħ¢ĞºýËòġôĀħÙº

2007, 4. ročník BULLETIN PRO CIZINCE A O CIZINCÍCH

Recommend Documents