Číslo 4
ŠKOLNÍ TAMTAM
2003/2004
ŠKOLNÍ TAMTAM
ŠKOLNÍ TAMTAM ZAJÍMAVOSTI
2
DĚNÍ NA ŠKOLE
7
NA CO DO KINA V PŘÍŠTÍCH DVOU MĚSÍCÍCH?
ŠKOLNÍ ZÁJEZD V RÁMCI PROJEKTU „MLÁDEŽ“
DEN ZEMĚ 22.4.2004
“BEZ NÁZVU“
PRÁVNÍ ASPEKTY VSTUPU ČR DO EU V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ČERNÍ PANTEŘI ANEB AROGANTNÍ ZOUFALCI PŘEDMATURITNÍ ZAMYŠLENÍ
DOMINO EVROPSKÁ UNIE
ORGANIZACE
11
SPORT
11
Slovo úvodem … Otevíráte první stránku nového, v pořadí již čtvrtého čísla letošního ročníku školního časopisu. Na tom by nebylo na první pohled nic výjimečného až na jednu nezanedbatelnou skutečnost. Tohle číslo je totiž dozajista poslední, které čtete ještě coby občané České republiky. Ne, nebojte se, nechci vám tímto sdělením naznačit, že právě přicházíme o státní suverenitu. Chci tím jen říci, respektive napsat, něco úplně jiného. 1. května roku 2004 se staneme plnoprávnými členy Evropské unie, společenství evropských států a příští číslo školního časopisu již budete číst jako občané EU. Co nám příslušnost k novému uskupení přinese? Především dojde ke zlepšení naší ekonomiky, včetně ekonomické situace nás občanů. Rozšíří se možnosti práce našich občanů v zemích, kde to dříve bez složitého vyřizování na úřadech nebylo možné. Časem budeme platit novou měnou, staré koruny nahradí nová eura. Dojde k novým kontaktům v oblasti kultury a sportu, o dalších aspektech hodně napoví už nejbližší budoucnost. Řada věcí se nám však zpočátku líbit nebude, zpřísní se některé ze zákonů, jiné přibudou, ale časem snad i ti největší pesimisté a škarohlídi uznají oprávněnost našeho členství v největším současném evropském společenství. Evropské unii je také věnována větší část obsahu tohoto čísla školního časopisu. Dovíte se mnoho zajímavých informací o členských i přistupujících státech EU a nebude chybět ani rozsáhlá reportáž z návštěvy delegace tvořené žáky a studenty naší školy v sousedním polském městě Gubin, jejíž význam spočíval mimojiné i v navázání kontaktu se středoškoláky z dalších evropských zemí na společném setkání. Zajímavé budou jistě Vaše reakce na některé články z minulého čísla, které svým obsahem velmi zaujalo, chybět nebude ani tradiční sportovní okénko i spousta dalšího zajímavého čtení. Školní TAM TAM, časopis nás všech, prostě rozkvétá, stejně jako jarní příroda všude kolem. Tak ať si na této pomyslné louce našich informací utrhnete každý tu svoji květinku. Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu
ZAJÍMAVOSTI Na co do kina v příštích dvou měsících ?
Jako správný vlastenec musím doporučit dvě dubnové premiéry nových českých filmů. Tou první jsou Mistři (1.4.) a jediné, co potřebujete vědět, že komedie o hokeji a fanoušcích nikdy nebyla taková vtipná jako tato. Tvůrcům se podařilo nám naservírovat několik postav, které mají tak zpackaný život, že ty naše nám budou připadat teď o 100% lepší. Z herců tam nejznámější tvář patří
-2-
vycházející hvězdě Janu Budařovi (držitel dvou Českých lvů za Nudu v Brně), jehož alkoholik Bohouš s halucinacemi z petroleje nás dostane. Jen se bojím, aby se jeho obličej v našich očích a myslích nespojil s „blbci“ Standou a Bohoušem natrvalo, aby nedopadl jako obří talent Liška. Ta druhá česká komedie má premiéru 15.dubna a jmenuje se Choking Hazard. Bohužel je ještě v dokončovacích pracích. Nic jsem o ní nečetl a také neviděl. Střílím poslepu, ale doporučuji ji. A doufám, že se nespálím. Na Velikonoční pondělí zajděte na Utrpení Krista. Vsadil bych se, že všichni jste slyšeli o krutosti a brutalitě filmu. O scénách, co zabíjely, o takových těch bulvárních žvástech. Když ale pozapomeneme na formu, je tu velmi mdlý filmeček ve všem průměrný. A mnozí, co čekají hotové SM praktiky Ježíše Krista, zapomeňte na to a raději si zaserfujte po netu. Jediné co nám tento film přinese, co nám dá, je to, že až se pan Hulák při maturitě zeptá na Nový zákon, budeme vědět. A poslední dubnovou premiérou není nic jiného než zakončení velkolepé pomsty. Druhý díl filmu Quentina Tarantina Kill Bill 2. Tak 22. dubna hurá do kina a doufejme, že se v tom množství krve neutopí božský Quentin jak velryba.
Právní aspekty vstupu ČR do EU v oblasti životního prostředí Den 1.května 2004je dnem vstupu ČR do rodiny 25 států Evropské unie.To s sebou přináší řadu novinek v právní ochraně životního prostředí. V zakládající Římské smlouvě z roku 1957 o Evropském hospodářském společenství (EHS) nebyla politika ochrany životního prostředí zahrnuta.Zlom nastal po Stockholmské konferenci o životním prostředí v roce 1972,kdy začaly v EHS vznikat instituce věnující se této problematice.O rok později byl přijat první akční plán na ochranu životního prostředí.V roce 1981 bylo zřízeno v rámci Evropské komise samostatné Generální ředitelství pro životní prostředí. Právní základ evropské environmentální politiky tvoří Jednotný evropský akt z roku 1986,který právní předpisy člení do několika kategorií: a) nařízení (Regulations) - jsou přímo účinná a aplikovatelná ve všech státech Unie bez nutnosti zapracování do národní legislativy b) směrnice (Directives) – jsou obvyklou podobou evropského práva životního prostředí a musí být převedeny do právního sytému jednotlivých států c) doporučení a stanoviska – nejsou právně závazná a využívají principu dobrovolnosti dohod např. s problémovými průmyslovými podniky Dalším mezníkem se v roce 1993 stala Maastrichtská smlouva,která učinila jedním z cílů Evropské unie udržitelný rozvoj a zavedla zásadu,že provádění veškeré politiky musí přihlížet k dopadům na životní prostředí. Následující rok vznikl Kohezní fond,ze kterého jsou financovány projekty na ochranu životního prostředí. Amsterodamská smlouva,která platí od roku 1999,ve svém článku 6 říká,že požadavky ochrany prostředí musí být integrovány do formulací i realizace politik a aktivit evropského společenství zejména s ohledem na dosažení udržitelného rozvoje. Významnou kodifikaci a podporu vytváření participativní demokracie představuje zejména v oblasti životního prostředí Aarhuská úmluva,která vznikla na půdě Evropské hospodářské komise v roce 1998. Její plný název je Úmluva k přístupu k informacím,účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Vstoupila v platnost 30.října roku 2001.Je významným mezinárodněprávním nástrojem podporujícím další rozvoj evropské občanské společnosti.Přiznává občanům následující práva týkající se životního prostředí : právo vědět , právo účastnit se a právo na přístup k právní ochraně. Aarhuskou úmluvu signovala Česká republika v červnu 1998,do konce roku 2003 ji v podstatě implementovala řadou zákonů.Vlastní ratifikace Aarhuské úmluvy byla pozdržena-teprve v prosinci 2003 ji projednával parlament. V současné době má Evropská unie v pořadí již šestý akční plán pro životní prostředí na léta 2001-2010,mezi jehož priority patří boj se změnami klimatu a s globálním oteplováním,ochrana životního prostředí,volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin,řešení ekologických a zdravotních otázek,ochrana přírodních zdrojů a nakládání s odpady. Evropská unie usiluje o dodržování dosud ne všemi státy akceptovaného Kjótského protokolu o omezování produkce skleníkových plynů,především oxidu uhličitého. Problémem současné doby je produkce geneticky upravených organismů a potravin (GMO),proto Evropská komise přijala systém k zajištění přesné identifikace GMO zvláštním kódem na všech produktech,které je obsahují. Na ochranu životního prostředí a k boji proti změnám klimatu vyhlásila EU cíl dosáhnout do roku 2010 podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie 12 %. V posledních deseti letech nastal prudký rozvoj ve sledování informací o životním prostředí.Začaly se používat indikátory jeho stavu.Obsáhlým hodnocením životního prostředí v Evropě se zabývá Evropská agentura pro životní prostředí(EEA) v Kodani. Česká republika je členem EEA už od roku 2002,a má proto přístup k jejím informacím a vybavení. Od 1.5.2004 se budeme setkávat na zboží v našich obchodech s evropskou ekoznačkou: Evropská unie také propaguje vzdělávání v oblasti environmentální výchovy,vzdělávání a osvěty(EVVO),základním dokumentem,kterým vymezuje postavení EVVO a doporučení pro jednotlivé státy a také celou EU je Dokument č.41988X0706(02). Jako nová členská země EU budeme průběžně reagovat na nové celoevropské právní předpisy tak,jak je bude další vývoj v oblasti ochrany životního prostředí přinášet. PaedDr. Petr Duchek koordinátor environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
-3-
Den Země 22. 4. 2004 Poprvé byl uspořádán 22. dubna 1970 americkými studenty, kteří se jím snažili prosadit přijetí nových ekologických zákonů a zvýšení podílu státních rozpočtů USA na podporu ochrany životního prostředí. Tehdy se ho zúčastnilo 20 milionů občanů USA. V rámci Dne Země byly formulovány tyto požadavky: • zvýšit energetickou účinnost zařízení • přejít na obnovitelné zdroje energie • recyklovat odpady • nepoužívat látky ničící ozonovou vrstvu • omezit erozi půdy Dnes je Den Země připomínán s cílem obrátit pozornost k přetrvávajícím problémům v ochraně životního prostředí a dosažení trvale udržitelného rozvoje. Tento svátek není omezen jen na 22. dubna, ale od začátku dubna do konce května probíhají každoročně různé akce motivované ochranou přírody a upevňováním zdraví lidí. V oblasti Brna lze například 17. dubna od 13:30 do 18:00 obnovit městskou zeleň v Brně- Líšni, 19. dubna od 14:00 do 17:00 v Lužánkách projít přírodovědnou stezku zdejším parkem, 20. dubna od 16:00 si tamtéž prohlédnout cibuloviny, 21. dubna od 14:30 do 17:30 zhlédnout přes 50 druhů chovaných zvířat, včetně krokodýlů v přírodovědné stanici Kamenáčky 4a v Brně- Židenicích, 22. dubna v 16:30 přijet na Zelný trh na sraz cyklistů, v neděli 9. května v 10:00,12:00 a 14:00 navštívit Den otevřených dveří brněnské spalovny odpadu, v neděli 16. května od 8.00 u bystrcké ZOO přijít na sraz exkurze po studánkách Veverské Bítýšky. Bližší informace o těchto i dalších akcích rád poskytnu. PaedDr. Petr Duchek koordinátor environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
Domino Byl zimní večer, seděl jsem v tramvaji č. 8 a jel jsem od známých domů. Byla to taková ta dlouhá, nudná jízda Brnem, které bylo ozdobeno vánoční výzdobou a v ulicích se proháněl ledový vítr. Nevšímal jsem si spolucestujících, nebylo jich mnoho, a tak bych snad zapomněl i na pár Asiatů, kdyby na jedné zastávce v Židenicích nenastoupila malá skupina opilců. Ti si jich hned všimli a začali je urážet, zprvu jen trošku – nevinně (jako „kde jsi zapomněl čtvrtý proužek“ a „máš dobrou imitaci bundy Adidas“, a tak podobně). Nevinnost se ale rychle začala vytrácet a objevil se tvrdý rasismus. Byl jsem rád, když jsem vystoupil. Trošku jsem se i za sebe styděl. Co jsem však měl dělat? Kdybych se jich zastal, asi by se nikdo nezastal mě a skončil bych v příkopě s nakopaným obličejem a má absence ve škole by se hodně zvýšila. Je to z mé strany alibismus. Ani bych o tom nepsal, však něco podobného viděl určitě každý a ne jednou. Jenže ta skupina opilců nebyli skíni či nějací bílí vypatlanci. Byli to Rómové. A co teď? Menšina, co si stěžuje na rasistickou diskriminaci a sama napadá jinou menšinu jiné rasy. Kruh se tím uzavírá. To už není jen o tom, že my bílí nesnášíme tamty černý, co nepracují a kradou. Je to o tom, že rasismus je asi v každém z nás! Ať má kůže jakoukoliv barvu, společnost kolem nás vytváří rasistické myšlení, které nedokážeme zastavit. Díky propojování všech kontinentů a slučování mnoha národů do jednoho kosmopolitního, vede k vzniku mnoha skupin rasistů. A nejsou u nich jen hloupí běloši jako v minulosti. Časem se už nebudeme bát jen holých lebek. Ty asi zaniknou a stanou se jen další stranou snažící se dostat k moci a pak proměnit své sny za skutečnost. Půjde-li to tak dál, nevím, jak to tady bude vypadat za 30 – 50 – 100 let. Pokud se nezměníme, což silně pochybuji, nezávidím dalším generacím. Rasistického myšlení se nezbavíme násilím, vytvořením skupin, které proti tomu chtějí bojovat silou. Musíme začít u sebe. Je to běh na dlouhou trať s nejistým koncem. Silně však pochybuji o jeho začátku u o jeho úspěšném konci.
Evropská Unie
Historické kořeny Evropské unie sahají do 2. světové války. Představa o EU se zrodila při hledání modelu evropské integrace, která by jednou pro vždy zabránila zabíjení a ničení. Tato myšlenka byla poprvé představena v projevu francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana dne 9. května 1950. Tento den, jakési „narozeniny“ dnešní EU, se slaví každým rokem jako Den Evropy.
-4-
EU má pět institucí, z nichž každá má svou konkrétní úlohu:
• • • • •
Evropský parlament (volený národy členských států) Rada Evropské unie (zastupuje vlády členských států) Evropská komise (hnací síla a výkonný orgán) Soudní dvůr (zajišťuje soulad se zákonem) Účetní dvůr (kontroluje řádnou a zákonnou správu rozpočtu EU).
Evropské instituce doplňuje pět dalších důležitých orgánů:
• • • • •
Evropský hospodářský a sociální výbor (vyjadřuje názory organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální aspekty) Výbor regionů (vyjadřuje názory regionálních a místních orgánů) Evropská centrální banka (odpovídá za měnovou politiku a euro) Evropský ombudsman (řeší stížnosti občanů na instituce nebo orgány EU) Evropská investiční banka (pomáhá dosahovat cílů EU financováním investičních projektů).
Systém doplňuje řada agentur a dalších orgánů. Právní řád je pro Evropskou unii zásadní. Všechna rozhodnutí a postupy v EU jsou založeny na smlouvách, které jsou odsouhlaseny všemi státy EU. Na počátku Evropskou unii tvořilo šest států: Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko. Dánsko, Irsko a Spojené království přistoupily v roce 1973, Řecko v roce 1981, Španělsko a Portugalsko v roce 1986, Rakousko, Finsko a Švédsko v roce 1995. V roce 2004 dojde k dosud největšímu rozšíření, které by mělo zahrnovat 10 nových států. V prvních letech se spolupráce mezi zeměmi EU orientovala především na obchod a ekonomiku, ale v současnosti se EU zabývá řadou dalších otázek, které se přímo týkají našeho každodenního života, například občanská práva, zajištění svobody, bezpečnosti a práva ; vytváření pracovních ; regionální rozvoj ; ochrana životního prostředí ; globalizace. Evropská unie zajistila půl století stability, míru a prosperity. Pomohla zvýšit životní úroveň, vybudovala jednotný evropský trh, uvedla do oběhu jednotnou evropskou měnu euro, a posílila hlas Evropy ve světě. Jednota v různorodosti: Evropa je světadíl s mnoha různými tradicemi a jazyky, ale rovněž se společnými hodnotami. Evropská unie tyto hodnoty chrání. Podporuje spolupráci mezi národy Evropy, propaguje jednotu a současně chrání různorodost a dbá na to, aby přijímaná rozhodnutí byla co nejblíže občanům. Ve stále nezávislejším světě 21. století bude pro každého občana Evropy čím dál více důležité spolupracovat s lidmi z jiných zemí v duchu otevřenosti, tolerance a solidarity.
Slovensko Rozloha Slovenska činí cca 49 tis. km2. Slovensko má 5,7 milionů obyvatel, z nichž je většina slovenské národnosti, ale žije zde také velké množství Maďarů, hlavně na jihu Slovenska. Hlavním městem je Bratislava, ležící na Dunaji. Na Slovensku převládá hlavně zemědělství a průmyslová výroba. Těží se zde i malé množství hnědého uhlí, zemního plynu a ropy. Velký význam má hutnictví. Slovensko udržuje obchodní styky hlavně s Českou republikou, Německem, Ruskem, Rakouskem a Itálií. Slovensko je parlamentní republikou a hlavou státu je prezident.
Polsko Polsko je se svojí obrovskou rozlohou 312,7 tis. km2 a počtem obyvatel, který se blíží ke 39 milionům největší kandidátskou zemí. Hlavním městem je Varšava. V Polsku žije početná ukrajinská a běloruská menšina. Polsko se orientuje hlavně na zemědělskou výrobu a průmysl. Těží se zde různé druhy kovů, ropa a také zemní plyn. V Polsku je rozšířen, a to hlavně na severu země, rybolov. Polsko je parlamentní republikou a hlavou státu je prezident.
-5-
Litva, Lotyšsko, Estonsko
Tyto tři státy ještě v nedávné době podléhaly Rusku. Od let 1990-1991 však získaly nezávislost. Rozloha všech tří zemí dohromady tvoří asi 160 tis. km2. Počet obyvatel je průměrně 2,5 mil. na jednu zemi. Hlavním městem Litvy je Vilnius, Lotyšska Riga a Estonska Tallin. V těchto pobaltských zemích je rozvinuta hlavně zemědělská výroba a průmysl, hlavně strojní. Velký podíl má rybolov. Všechny tři země mají státní zřízení republika a hlavou státu je prezident, který je také hlavním velitelem ozbrojených sil.
Slovinsko Slovinsko se svojí rozlohou 20,3 tis. km2 patří mezi menší přistupující země. Hlavním městem je Lublaň. Slovinsko má 2,1 milionů obyvatel. Slovinsko se orientuje hlavně na zemědělskou výrobu, protože se zde nenacházejí zásoby nerostných surovin. Hodně se zde těží sůl, která se získává vysoušením mořské vody. Po druhé světové válce se Slovinsko stalo součástí Jugoslávie. Stalo se její nejvyspělejší zemí a v roce 1991 z Jugoslávské federace vystoupilo. Slovinsko je republika a hlavou státu je prezident. Maďarsko Rozloha Maďarska činí 93 tis. km2 počet obyvatel se blíží k 10,5 milionu obyvatel. Hlavním městem je Budapešť se dvěma miliony obyvatel. V Maďarsku převládá hlavně zemědělská výroba a hutnický průmysl. Maďarsko vyváží hlavně stroje a průmyslová zařízení. Maďarsko je parlamentní republika a hlavou státu je prezident.
Malta Malta se skládá ze tří ostrovů : Malta, Gozo a Comino. Celková rozloha je zhruba 316 tis.km2. Všechny tři ostrovy obývá dohromady 379 tis.obyvatel. Hlavním městem je La-Valletta. Malta je již částečně přidružena k Evropské Unii a usiluje o plné členství. Malta je republika a hlavou státu je prezident.
Kypr Kypr se nachází téměř v jihovýchodní Asii, na ostrově Kypr. Kypr není velký ostrov, má rozlohu pouze 9,3 tis. km2. Obyvatel je však více než na Maltě. Zhruba 771 tis. obyvatel. Na Kypru žijí hlavně Řekové a Turci. Podmínky pro zemědělství nejsou na Kypru dobré, obyvatelé se živí hlavně pastevectvím a turistickým ruchem. Hlavním městem je Levkósia. Kypr je republika a je členem britského Společenství národů. Hlavou státu je prezident (Řek),kterého zastupuje viceprezident (Turek).
Česká Republika
… a na konec, ale ne poslední samozřejmě my!
-6-
DĚNÍ NA ŠKOLE Školní zájezd v rámci projektu „Mládež“
V říjnu dostala naše škola nabídku k účasti na projektu vytvořeném na základě programu „Mládež“ žáky a pedagogy skupiny škol gymnaziálních a technických v polském Gubinu. Cílem tohoto projektu bylo seznámení mladých lidí s bohatou a různorodou evropskou kulturou, bourání bariér a předsudků a připravení mládeže pro aktivní účast ve společném životě států Evropy. V rámci projektu Evropské unie integrace mládeže dne 14. března 2004 vyjel náš školní tým na osmihodinovou cestu do polského příhraničního města Gubin. Účelem naší cesty bylo se seznámit se zahraničními studenty z Polska, Německa a Ukrajiny. Od školy, kde jsme měli sraz, jsme vyjeli v poledne dvěma auty. Ford Tranzit řídil pan ředitel a Škodu Octavii paní Pokorná. Díky svižné jízdě pana ředitele jsme za necelé 2hodiny dorazili k Praze, dále jsme jeli přes Liberec až do Polska. V Polsku jsme projeli město Zgořelec a poté jsme dorazili až za tmy do městečka Gubin. Dojeli jsme k internátu, kde jsme vyložili zavazadla a ubytovali se .Vzhledem k tomu, že jsme přijeli o den dříve, spali jsme první noc na internátě sami. Skupina z Ukrajiny přijela asi ve dvě ráno a v pondělí se zde ubytovala i skupina z Polska. Ubytováni jsme byli v prvním patře. Budova internátu, v které jsme bydleli, ležela těsně u hranice s Německem. Z okna vidíme na hraniční přechod. Po večeři, která následovala po vybalení věcí, někteří z nás šli na procházku do večerního Gubinu, někteří po namáhavé cestě ihned tvrdě usnuli. .....a je tady pondělí..... Po snídani, která probíhala vždy ve formě švédských stolů, jsme šli na prohlídku města pod vedením pana ředitele, který nám jako pravý rodák ukázal zajímavosti města Gubin. Vycházka byla sice velice zajímavá a poučná, nic méně po tříhodinové túře jsme byli velmi utahaní. Po odpočinku se konaly v jídelně integrační hry, díky kterým jsme se seznámili s dalšími účastníky družby. Zadání nejzajímavější soutěže bylo vytvořit mapu Evropy z lidských těl. Musíme podotknout, že my účastníci jsme se integrovali již celou hodinu před těmito hrami velmi úspěšně. .....a je tady úterý..... Následujícího dne jsme si šli prohlédnout zdejší školu, kterou navštěvoval již pan ředitel. Škola se nám líbila, ale naše je přece jenom hezčí..... A opět hurá na prohlídku města – za chvíli budeme sami moci dělat průvodce Gubinem. Netradičně jsme podráždili žaludek u MacDonalda a hladoví se vypravili na muzicírování. A následovalo další překvapení, naše připravená lidovka se sem nehodila. Ale my jsme trvali na svém a lidovku ostatní naučili. Musíme říci, že jsme udělali dobře a melodie naší písně:“ Kač, kač, kač kačena“ nás provází na každém kroku. Po večeři byla na programu již očekávaná diskotéka, kde se všichni bavili a měli jsme konečně možnost poznat všechny účastníky zájezdu. Večerku jsme prožili v klidu a každý spal ve své postýlce spokojen a příjemně unaven…
-7-
.....a je tady středa..... Po snídani a po srazu před naším internátem jsme autobusem vyjeli směr Zelená Gora. Překvapil nás řidič, který nejel větší rychlostí než 40 km za hodinu na rovném přehledném úseku. Cesta trvala asi hodinu a 40 minut, my jsme si ale celou cestu v autobusem zpívali písničky, které jsme se naučili předchozí večer. Naše píseň opět vedla a to nás móóóóc potěšilo. Po příjezdu se skanzenu v Ochli jsme byli rozděleni do dvou skupin. První skupina šla do starodávné chaloupky, kde jsme zhlédli ukázku malování vajec (jajek). Potom jsme si měli možnost vyzkoušet tuto dovednost. Mnozí z nás tak vytvořili velmi pěkné kraslice. Když nás střídala další skupina, šli jsme na zajímavou prohlídku dalších chalup ve skanzenu. Zde jsme si mimo program vyzkoušeli, jak se krmí polské ovce. Když jsme se všichni opět shledali, pochutnali jsme si na grilované klobáse a hurá zpět do Zelené Gory a do muzea. Po muzeu následoval konečně vytoužený hodinový rozchod a pak zpět na náš domovský internát. Po večeři se náš fotbalový tým do sportovní haly, kde za skandování polských fanynek naši kluci jednoznačně vyhráli. Šťastně jsme se vraceli na internát. Tam nás ale čekalo překvapení – zamčené dveře. To bychom nebyli my, abychom jsme si s něčím neporadili, nakonec jsme tak všichni dorazili ke svým postýlkám. .....a je tady čtvrtek..... Cestička do školy, známě se vine a my už po ní zase spěcháme. V místnosti pro volný čas na nás čekají plakátové barvy, tužky, velké papíry a téma zní Moje místo v Evropě. Po prvních bitkách o složení skupin jsme se pustili do pilné práce – a výsledek? Opět jsme vyhráli – tedy my jsme dobří! Vedoucí tým vedla naše Aneta Matušková – a ona se umí prosadit, jen co je pravda. Téma, které každý zavrhoval, si nakonec opravdu odneslo první místo a plakát bude vystaven v místní Galerii. Dobrý oběd a následovaly nervičky pro naše recitátorky. Začínala totiž recitační soutěž na téma City bez hranic. Za náš tým se soutěže zúčastnily Markéta Hrůzová, Ivona Švaňhalová a Žaneta Brandová . Ve velké konkureci se holky opravdu držely a rozhodně nám handu neudělaly. Jak se u nás říká – zlatý střed. Nejlepší nebyly, ale nejhorší v žádném případě také ne. Velmi příjemný byl doprovodný program během soutěže. A opět po známé cesticče na internát. Po večeři jsme měli čas na přípravu prezentace národních zvyků jednotlivých států, které jsou částí projektu. A pak následovalo neočekávané malování erbů na sklo .Každá zastoupená škola malovala erb svého města. Samozřejmě, že se nám náš brněnský erb povedl na jedničku. ....a pátek je tady.... Vstáváme relativně brzy – fuj, to nebylo moc příjemné, pak honem na snídani, obléci se do krojů a čeká nás první vystoupení. Pan ředitel nás ke škole vzal autem. A jak myslíte, že to dopadlo? Podle našeho názoru dost dobře. Jenom paní Pokorná je nějaká nervózní, neustále nám nadává. Že bychom si to zasloužili? Tomu nevěříme.... Na internátě byl shon. Všichni věděli, že dnes večer bude diskotéka a na ní musí být přece každý OK. Sraz sme měli v místní škole po otevření společenské místnosti, kde měla být diskotéka, se naše česká výprava sběhla ke švédským stolům. Nejprve jsme ale zhlédli komedii Johny Englisch. V hlavní roli se představil Rowan Atkison v roli detektiva v britské tajné službě. Plánovaná diskuze po filmu neproběhla. Všichni se nedočkavě vrhli na taneční parket a už svá těla svíjela v rytmu diska... Někteří strávili velkou část večera u stolu. O zpestření večera se postaralo karaoke. Každý se aktivně zapojil. Naše české kluky nešlo přeslechnout - přece jsme Češi a o našich pěveckých schopnostech se už přesvědčili všichni...*
-8-
Malým nedostatkem diskotéky byl nedostatek tekutin. Jediným nápojem byl čaj, který většině z nás nechutnal, ale přece když je žízeň, tak vypijeme všechno. Unaveni, ale přeci plni příjemných zážitků, jsme se odebrali zpět na náš milovaný internát. Večer strávil každý z nás po svém. Mnozí z nás se opět hojně integrovali a někteří za stálého smíchu hráli karty....DOBROU NOC! a je tu sobotní ráno … Lehce unaveni se všichni sešli v jídelně. Po snídani se už čilí a v dobré náladě přesouváme opět do jídelny, kde už na nás čeká sklo a na něj aktivně kreslíme erby našich měst. Máme možnost si namalovat i svoji sklenici .A hádejte, kdo jí má nejhezčí? No přece paní Pokorná. Bezkonkurenčně!!! No, myslíme, že to není fér - její zkušenosti jsou dosti bohaté, ale my jí to přece srdečně přejeme! Plní jídla z vynikajícího obědu jsme odešli do nedaleké tělocvičny, kde rozdělení do skupin o různých národnostech jsme sehráli takový malý turnaj v kopané. Češi se opět vyznamenali. V podvečer proběhl táborák na rozloučenou. Opékaly se špekáčky, pila se sodovka a mluvilo se rukama, nohama a taky pusou. Používala se u toho všechna naučená slovíčka polštiny, ukrajinštiny. Z důvodu brzkého ranního odjezdu Ukrajinců, asi ve 4:00 ráno se mnozí z nás spánku nedočkali. .....a je tu pro některé poslední den, pro nás však ne..... Ve 4:00 ráno jsme se rozloučili s našimi novými přáteli z Ukrajiny. Ukáplo i pár slziček. Ulehli jsme. Až jsme byli za pár hodin probuzeni, tak jsme se nasnídali a malovali opět na sklo, protože nebylo vše ještě dokončeno. Potom se všechny erby prezentovaly a předváděly ostatním. Po obědě jsme se rozloučili i s Němci a Poláky. Teprve teď vyteklo mnoho slz, protože s Poláky proběhla nejlepší integrace a i s Němci i přes počáteční nesmělost jsme se stali dobrými přáteli. Protože jsme neměli další program, tak jsme volný čas vyplnili výletem do sousedního Německa, kde jsme došli až ke škole, ze které pocházeli Němci zúčastnění na projektu. A byl večer. Všichni brzy ulehli, protože jsme vstávali velmi časně. .....,,elita odjíždí“..... A je tu poslední den. Po snídani odjíždíme do Zelené Gory, kde nás čeká poslední vystoupení a program vytvořený pouze pro nás. Sklidili jsme úspěch a sami jsme měli možnost ocenit některé dovednosti druhých. Po obědě ve zdejší škole následoval odjezd domů. I přes smutek některých z nás jsme se na svou teplou postýlku opravdu těšili. Po překročení českých hranic všichni telefonovali domů. Jeli jsme celkem sedm hodin a některé z nás čekala ještě náročná cesta domů. Pro některé přijeli rodiče, jiní přespali na internátu ve škole, někteří se dopravili domů autobusem a těch pár hodných odvezl pan ředitel autem. Vyčerpaní všichni ulehli do svých loží a spali a spali a dokud je někdo neprobudil, tak tam spí dodnes. Myslíme si, že na tento pobyt v Gubinu nikdo z nás nikdy nezapomene! Možná se budete divit,ale kdo tu nebyl, nikdy nepochopí. A přece: „Kdo neskáče,není Čech!!!“ Prožili jsme tu mnoho příjemného a asi každý z nás si na domov nevpomněl.... Překlepy dne Já jsem se tak strašně smála, že jsem to v té puse neudržela. Kde je náš pan diktátor? (direktor – ředitel) A ty stimulační hry nebyly… Ø
Závěrem tohoto článku bychom chtěli poděkovat všem, kteří nám tento pobyt umožnili prožít tak, jak jsme ho prožili. Těšíme se na další shledání, a at´ už u nás nebo v jiné zemi... A věřte nám, dneska už víme velice dobře, jak je nutná výuka cizích jazyků. Vždyť všude na zemi žijí bezvadní lidé a byla by škoda se s nimi nedomluvit. A pokud se naše škola bude ještě účastnit takových projektů, uděláme všechno pro to, abychom se mohli opět zúčastnit. A totéž doporučujeme vám všem. Těch pár dní bylo opravdu skvělých!!! Děkujeme!!!! Za redakční radu: Aneta Matušková Ladislav Nevoral Jan Leznar Tomáš Piták Vítek Čápek
-9-
Černí panteři aneb arogantní zoufalci V dalším vydání ŠKOLNÍHO TAMTAMU mě dost zaujal rozhovor s Černými Pantery. Na jedné straně bych s nimi souhlasil, ale na druhé straně bych je poslal do …. za to jejich arogantní chovaní a jednání např. lepší „žrádlo“, a když budu mít problém s jedním z nich, budu mít problém s nimi všemi, tj. cigánská férovka? Kdo ví, jak by tento spor dopadl => 6 panterů : 600 a více protivníků. Asi jatka, ale to není zrovna ideální, možná pro někoho ano, ale já násilí moc nemusím!!! Odpoledne jsem jel od mého nejlepšího kamaráda, který je v nemocnici a při cestě na Zvonařku jsem jel přes Cejl a viděl ty ukřivděný chudinky, jak „strašně“ se mají, tak se mi sevřelo v krku! Téměř všichni ve značkovém oblečení, zlato na krku, drahý auta apod. (né,že bych jim to záviděl, to ne, já tohle ke svýmu životu nepotřebuju). Nemyslím si, že by si na tohle vydělali normální prací (když žádnou nemají). Další problém - nikdo je nechce zaměstnávat, protože neví, co mu zničí, či jak kvalitně bude pracovat = odfláknout to a zašít se na zbytek dne co??? To by asi každý podnikatel nepodstoupil, tak se nesmí divit takovýmto opatřením. Každý čtvrtý cigán vyhlíží, co by kde šlukl a mě to začíná pěkně štvát, protože poslouchat nějaký naříkání, když si někteří žijí jako „prase v žítě“!!!!!!!!!!! Co dodat …..JAK SI KDO USTELE, TAK SI LEHNE….. Johny
Předmaturitní zamyšlení Jaro je tady. Po dlouhé, zdánlivě nekonečné zimě zmizel sníh, vyschly kaluže vzniklé táním sněhu a rozkvetly první květy. Opět se probouzíme za zpěvu ptáků a ještě v osm hodin večer je venku světlo. A vězte! Bude líp! Duben se přehoupne v květen, ten zase v červen, měsíc zrajících třešní, jahod a začínajících prázdnin. Ale to už trochu předbíhám. Mezitím se totiž v životě některých z vás stane něco, čeho se již nyní obáváte, ale zároveň něco, nač se již trochu těšíte, protože po úspěšném absolvování této zkoušky můžete celému světu hrdě říci „Jsem dospělý“. Že píši o maturitní zkoušce, jste již mnozí asi poznali. Zkouška dospělosti se jí také říká. Nebo tak nějak. Už si vlastně skoro ani nevzpomínám. Letos v červnu to bude už čtvrtstoletí, co jsem ji sám absolvoval. Za tu dobu se spousta věcí změnila. Jen maturita zůstala. Dále trošku děsí nové a nové generace studentů. Zůstaly i maturitní otázky, jenž se od těch, jejichž čísla jsem si roztřesenou rukou vybíral z klobouku, se příliš svým zadáním i obsahem neliší. Stejné je i napětí zkoušejících a zvláště zkoušených. Jsem jedním z mála, kteří si maturitní zkoušku opakují pravidelně každým rokem. A mohu vám objektivně říci, že z původního nadšení, radosti a pocitu jisté důležitosti pramenící ze skutečnosti, že budu hodnotit znalosti jiných, se po létech vyvinul stále větší pocit odpovědnosti, ale i strachu, zda jsem svým studentům dokázal skutečně předat vše, co znám a donutil je se tyto vědomosti naučit. Letos je tato situace ještě o to dramatičtější, že maturovat bude celá moje třída a já tak budu po celých pět dlouhých dnů držet palce všem, kteří budou zkoušeni, a to nejen z jazyka českého, který sám vyučuji, ale i z předmětů dalších, kterým příliš nerozumím. (Důležité však je, aby jim rozuměli maturanti – poznámka autora). Šťastný pak budu až ve chvíli, kdy to vše budou mít všichni zdárně za sebou. Je to paradox, ale připadá mi, jako by se vše znovu opakovalo, jako by vývoj probíhal v uzavřeném kruhu a mně se vše po letech znovu vracelo a já maturoval znovu poprvé. Až na jeden malý rozdíl. Už mně není osmnáct a maturovat napoprvé nebudu jednou, ale dvaatřicetkrát. Tolik žáků je totiž v mé třídě. Tak ať se jim a nakonec i mně odmaturovat podaří. Tohle přání neadresuji jen studentům mé třídy TZB4, ale i všem ostatním, které zkouška dospělosti letos čeká. Zároveň si přeji, aby ty letošní maturity byly pro všechny jen tím jediným, ale úspěšným pokusem, jenž jim otevře pomyslná dvířka do světa dospělých. Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu, sebe a zejména třídu TZB4
„Bez názvu“ Předem tohoto článku, bychom vás chtěli upozornit, že tento článek nepíšeme z přesvědčení vedení nebo učitelů této školy, ale z přesvědčení našeho vlastního. V poslední době jsme svědky, že na naší škole vzrůstá pomalu, ale jistě agresivita a vulgárnosti vůči učitelům. Když jsme šli dnes ráno po chodbě, viděli jsme jak jedna nejmenovaná paní učitelka vyčítala žákovi, že není přezutý. Tento žák, aniž by jí to nějak vysvětlil, pokračoval po chodbě se slovy: “Polib mi…., ty….!“ Paní učitelka zůstala stát s otevřenou pusou. Bavili jsme se s žáky našeho parlamentu na toto téma a od některých žáků jsme se dozvěděli, že si za to můžou učitelé sami. Např.jeden z názorů: „Učitel,který si neumí ve třídě udělat pořádek a zajistit autoritu, nepatří do školství a nemá na to….“
- 10 -
Odůvodnili nám to tím, že učitelé jako je např. p. Pokorný nebo p.Holub si ve třídách dokáží udržet pořádek svou svérázností a se špatným chováním žáků se dokáží vypořádat bez problémů. Náš názor na tuto věc je takový, že spousta učitelů nemůže učit stejným způsobem, jako výše jmenovaní učitelé, protože každý má jiný způsob výuky. Pokud budeme řešit tento problém, musíme se nad tím zamyslet z obou stran…. Chápeme, že každému jednou, některým jedincům vícekrát, ujedou nervy a může se stát, že řeknou něco co nechtějí, ale když se vžijeme do role učitele, tak by nám nebylo příjemné kdyby nás někdo posílal na místa, kam slunce nesvítí. Zvláště, když si uvědomíme, že učitelé proti tomu nemohou více méně nic dělat. Zkuste někdy, když jdete po chodbě, nebudu se ani raději zmiňovat, co tam někteří děláte, obejít pár tříd na patře a poslouchat, co se ozývá za slova a zvuky z některých učeben během vyučování. Málokdy uslyšíte zřetelně jen hlas vyučujícího. V hodinách se zvyšuje neukázněnost, neklid a nezájem o výuku ze strany žáků. A co pak má takový učitel dělat??? Na mnohé z vás už ani ta poznámka neplatí a napomenutí? Smích…. Ten vás ale brzy přejde. Budeme se totiž jako parlament snažit nepomáhat jen vám, ale i našim učitelům, aby dny na této škole byli příjemné a ne „peklem na Zemi“, jak pro žáky, tak pro učitele. Možná se vám vše zdá trochu přehnané, ale v některých třídách tomu tak bohužel je. Co má potom takový učitel, který je poslán do… s žákem dělat? Vztáhnout ruku na nás nemůže a když dotyčného žáka dovede učitel k zástupcům, všichni spolužáci to samozřejmě popřou…Zkusme se nad sebou zamyslet, protože pokud nám učitelé odejdou, kdo nás pak bude učit? za žákovský parlament: Aneta Matušková Ladislav Nevoral Tomáš Piták
ORGANIZACE Informace pro žáky
MATURITNÍ TŘÍDY
TERMÍNY UZAVÍRÁNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU, DOCHÁZKY A CHOVÁNÍ VE
II. POLOLETÍ
SP2., DN2., TZB4. DK4..
20. května 2004 27. května 2004
třídy III. ročníku ostatní třídy
3. června 2004 17. června 2004
praktická zkouška z odborných předmětů: SP2. 25. 5. 2004 DN2. 24. 5. – 25. 5. 2004 TZB4. 25. 5. – 26. 5. 2004 DK4. 27. 5. – 28. 5. 2004 ústní maturitní zkouška: SP2. 27. 5. – 28. 5. 2004 (1. komise) TZB4. 31. 5. – 4. 6. 2004 (2. komise) DN2. 1. 6. – 4. 6. 2004 (3. komise) DK4. 7. 6. – 10. 6. 2004 (4. komise)
Uvedené termíny platí pro lichý i sudý týden
ODMĚNY ŽÁKŮM
ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY
budou vyplaceny v lichém týdnu v pátek 21. května 2004 a v sudém týdnu v pondělí 24. května 2004, dále pro III. ročníky 16. června 2004, pro I. a II. Ročníky v lichém týdnu 18. června 2004 a v sudém týdnu 21. června 2004.
studijní volno písemná část ZZ praktická část ZZ ústní část vyřazení absolventů
11. června 2004 + 2 dny před ústní částí ZZ (dle rozpisu úseku PV) 14. června 2004 15. – 18. června 2004 24. – 24. června 2004 v pátek 25. června 2004
SPORT Finále JM kraje SŠ ve sportovní gymnastice Gymnázium v Moravském Krumlově pořádalo 11. března krajské finále všech věkových kategorií ZŠ a SŠ ve sportovní gymnastice. Jednotlivá družstva bojovala s velkým zaujetím, neboť v sázce byl lákavý postup do republikového finále v Táboře. Tam ale mohly cestovat pouze vítězné týmy… Naše družstvo potvrdilo své ambice a zvítězilo. Mgr. Miroslav Holomek
- 11 -
Velká cena Prahy v olympijském šplhu SOKOL PRAŽSKÝ pořádal 25. března mezinárodní závody v olympijském šplhu v dorostenecké kategorii na laně 4,5m a kategorii mužů na laně 8m. Dva naši zástupci reprezentovali mezi mladíky skvěle, neboť v prestižním souboji obsadili 2. a 3. místo v pořadí Libor ŠINDELKA (MZ2) a Michal ŠTRUBL (MSS1). V hlavní kategorii mužů skončil ve svém letoším prvním závodě na laně 8m Marek KAŠPAR (DN1) na 13. místě z 32 specialistů. Velkou cenu s přehledem vyhrál náš bývalý student Josef KŘIVÁNEK, který dnes nemá ve světě rovnocenného protivníka… Mgr. Miroslav Holomek
Přebor ČR stavebních škol v soutěži „Hledáme nejsilnějšího žáka“
Ve dnech 18. – 19. března pořádala naše škola ve spolupráci s Odborovým svazem STAVBA České republiky přebor České republiky stavebních škol v soutěži „HLEDÁME NEJSILNĚJŠÍHO ŽÁKA“. Závod měl vysokou kvalitu jak po stránce organizační a sportovní, tak i společenské úrovně, což dokázali ocenit i přítomní zástupci z OS STAVBY ČR pan Bc. Václav Zenkl a pan Zdeněk Čihák.
Náš tým, který se poctivě připravuje na svůj letošní vrchol, kterým je finále ČR SŠ v Silovém víceboji, prokázal vysokou sportovní výkonnost a suverénně vyhrál ziskem 654,1 bodů před ISŠ technickou – COP Most (531,8 b.) a SOU stavebním Chomutov (436,1 b.). Ve startovní listině bylo 7 nejlepších stavebních týmů z celé republiky. V soutěži jednotlivců obsadili naši čtyři závodníci všechna první čtyři místa v pořadí KAŠUBA Libor (TZB4), HINCÁK Pavel (ZS3), ŠINDELKA Libor (MZ2) a ŘÍHA Radek (TZB4). Zpestřením akce byla přítomnost kameramanů České televize, kteří natáčeli záběry pro zpravodajství „Jihomoravský večerník“… Chtěl bych poděkovat našim reprezentantům za skvělou reprezentaci školy a všem spolupracovníkům při přípravě náročné akce. Mgr. Miroslav Holomek
Finále České republiky středních škol ve šplhu na laně Ve dnech 25. a 26. března pořádalo SOU technické ve Frýdku – Místku republikové finále středních škol ve šplhu. Dorostenky šplhaly na tyči 4,5m s přírazem nohou ze stoje a dorostenci museli zdolat lano 4,5m bez přírazu nohou ze sedu. Naše družstvo ve složení Marek KAŠPAR (DN1), Petr TOMAN (DN1), Ondřej FORNÁL (SP1) a Libor ŠINDELKA (MZ2) přijelo do Frýdku – Místku jako favorit, přestože ve startovním poli nechyběl náš věčný rival z ISŠ stavební Jihlava a řada dalších kvalitních soupeřů. Své ambice jsme potvrdili báječnými výkony, podpořenými náročnou přípravou a výsledek se k naší radosti dostavil… Naše družstvo vyhrálo finále s pětisekundovým náskokem (největší rozdíl v historii šampionátu) před ISŠ stavební Jihlava a VSS Vyškov. V soutěži jednotlivců si splnil sen vynikající Marek KAŠPAR, který po dvou stříbrných medailích v minulých letech konečně získal zlato. Po Josefu Křivánkovi a Dušanu Bartošovi se tak stal nejúspěšnějším „šplhounem! V dorostenecké kategorii všech dob! Naše škola tím potvrdila svou „líheň talentů“, neboť všechny největší hvězdy se naučily šplhat na Jílové a svými výsledky potvrdily dobré jméno školy, jejíž „sláva se hvězd dotýká“… Mgr. Miroslav Holomek
Finále České republiky středních škol ve sportovní gymnastice Krásný areál gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře se stal ve dnech 28. – 30. března dějištěm republikového finále všech věkových kategorií základních a středních škol ve sportovní gymnastice. Naše družstvo odjíždělo do Tábora značně oslabené neúčastí zdravotně indisponovaných stálých členů družstva Tomáše GRUNY (DN1) a Radima ŽIVODKÉHO (TZB3) v sestavě: kapitán Marek KAŠPAR (DN1), benjamínek Vítězslav KOBLÍŽEK (MSS1), nováček Petr TOMAN (DN1) a další nováček Ondřej FORNÁL (SP1). Bez velkých iluzí o konečném umístění jsme se vždy pečlivě soustředili na každé nářadí. První disciplínou byla AKROBACIE a naši borci se doslova překonávali!
Marek KAŠPAR byl nejlepší ze všech zásluhou náročné sestavy s mnoha salty, zacvičené s čítankovou elegancí (známka 9,75 b.) Dokonce začátečník – gymnasta Petr TOMAN zakončil svou sestavu povedeným rondátem a následným vysokým saltem vzad, oceněnou rozhodčími známkou 9,0 bodu! Druhá disciplína šestiboje – šplh na laně byla pro družstvo odrazovým můstkem k vyšším metám, neboť v družstvu byli tři čerství mistři republiky (KAŠPAR M., TOMAN P. a FORNÁL O.). Všichni tři omráčili svými výkony mnoho přítomných diváků (KAŠPAR 2,1 s, TOMAN 2,2 s. a FORNÁL 2,3 s.), protože takové „rychlíky“ v jižních Čechách nikdy nikdo neviděl… Všichni tři dostali absolutních 10 bodů a poskočili do čela startovního pole. A protože na dalších nářadích nikdo nic
- 12 -
nepokazil, dokázali naši chlapci vyhrát republikové finále družstev počtvrté za sebou! Největším zážitkem pro halu plnou diváků a zástupce z MŠMT ČR, AŠSK ČR a vysoké přestavitele města Tábora, byl kromě excelentních výkonů našich lezců na laně především mimořádně technicky náročná sestava „estéta“ Marka KAŠPARA (DN1), zacvičená s okouzlující elegancí, s veletoči a vysokým saltem vzad na závěr, za kterou získal absolutních 10 bodů a bouřlivý potlesk diváků i obdiv některých rozkošných gymnastek – dorostenek… Sestava na hrazdě zajistila Markovi zlatou medaili v soutěži jednotlivců, po které velmi toužil v konkurenci závodních gymnastů z jiných škol!
Po zisku čtyř zlatých medailí z finálových akcí ČR v tomto školním roce (družstvo šplhu, 1. místo v soutěži jednotlivců ve šplhu, družstvo gymnastů a 1. místo v soutěži jednotlivců ve sportovní gymnastice) se stal Marek nejlepším českým středoškolským sportovcem a nemůže už být nikým předstižen… Chtěl bych touto cestou poděkovat celému gymnastickému týmu školy, že byl ochotný se mnou po dobu několika měsíců ve večerních hodinách několikrát týdně trénovat sestavy v gymnastické hale Kounicova v Brně, na úkor svého volného času a často i za vlastní peníze na zakoupení permanentek jako vstupenek do haly… Konečný výsledek v podobě zlatého poháru pro vítězný tým a zlatých medailí pro členy vítězného družstva, ocenění zástupců MŠMT ČR a AŠSK ČR je tou nejlepší reklamou pro naši školu, který za to stál… Mgr. Miroslav Holomek
Finále JM kraje SŠ v SILOVÉM VÍCEBOJI V pátek 2. dubna pořádala naše škola atraktivní finále JM kraje v Silovém víceboji. Účast 23 týmů potvrdila sílící zájem o tento druh sportu. Úroveň závodu byla velmi kvalitní a pro naše barvy velmi úspěšná. Náš A tým zvítězil před SOŠ ochrany osoba a majetku z Brna. Třetí míst obsadilo naše „B“ družstvo. V soutěži jednotlivců vyhrál Ondřej ŠTAUD (SOŠ OOM Brno), který v současnosti nemá v České republice konkurenci. Druhé místo obsadil Libor KAŠUBA (TZB4) a třetí byl Pavel HINCÁK (ZS3). I další místa obsadili naši závodníci. Vítězství našim chlapcům zajistilo postup do finále České republiky, které naše škola pořádá ve dnech 23. – 24. dubna. Mgr. Miroslav Holomek
Nejúspěšnější družstva školy ve sportovních soutěžích k 20. 4. 2004 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo
atletický tým školy (1. místo ve finále ČR a postup do finále Evropy ISF 24. – 30. 5. 2004) družstvo sportovních gymnastů (1. místo ve finále JM kraje a 1. místo ve finále ČR SŠ) družstvo šplhu na laně (1. místo ve finále JM kraje a 1. místo ve finále ČR SŠ) družstvo silových vícebojařů (1. místo přeboru ČR stavebních škol, 1. místo ve finále JM kraje SŠ) družstvo florbalistů (1. místo ve finále JM kraje SŠ)
Slovo závěrem Pokud jste dočetli až sem, musí se vám po té přemíře informací ze stránek našeho časopisu trochu točit hlava. Mohu vás však uklidnit, že čtení není zdraví škodlivé a přijímání informací také ne. Ba právě naopak. Doba, v níž žijeme, je sama plná informací řinoucích se na nás doslova ze všech stran. Je jich chvílemi tolik, že mnohé kolem nás proletí, aniž bychom jejich význam zaregistrovali. Přitom právě informace představují dnes nejžádanější zboží a ten, kdo vlastní ty správné a dokáže jich také dobře využít, tomu se hned žije lépe. Nevěříte? Až budete starší a zkušenější, možná pochopíte. Doufám, že se náš časopis stal jedním z mnoha zdrojů vašich informací o okolním světě. Snad vám také pomohl se v něm trochu lépe orientovat. A když ne, snad jste se při jeho čtení alespoň pobavili. Nashledanou u posledního 5. čísla školního časopisu, které vyjde počátkem června se těší Mgr. Vítězslav Hulák za redakční radu Redakční rada: Mgr. Vítězslav Hulák, Lenka Pokorná, Vnitřní layout a ilustrace: Bc. Andrzej Bartoś, Jr. Členové rady: Ořeský Tomáš (TZB 4.), Leznar Jan (TZB 3.), Matušková Aneta (TZB 3.), Piták Tomáš (DN 2.), Nevoral Ladislav (DN 2.), Ratajský Ondřej (DN 2.), Šantič Jan (DN 2.), Hlaváček Martin (DN 1.), Knotek Tomáš (DK 2.), Bukáček Michal (T3.B)
- 13 -
