ZPRAVODAJ 4/2001 STŘEDNÍ POLICEJNÍ ŠKOLY MV V BRNĚ Vyšlo 13. 12. 2001
ČÍM VÍCE ZNALOSTÍ POLICISTA MÁ, TÍM LÉPE VYKONÁVÁ SVOJI PRÁCI Moto: „Nepovažuj za úspěšný den, kdy ses nenaučil nic nového.“ J. A. Komenský Vážení čtenáři, Předmětové oddělení všeobecně vzdělávacích předmětů působí na naší škole od jejího vzniku v r. 1975. Za dobu své existence pracoviště značně zeštíhlilo, tak jak se měnila forma základního vzdělávání policistů. Z bývalého počtu 40 pedagogů je nás v současné době 15. Učitelky a učitelé tohoto oddělení zabezpečují výuku řady předmětů českého jazyka, německého, anglického a ruského jazyka, dějepisu, matematiky a fyziky. Zeměpis a chemii učí naše kolegyně, které jsou v současné době zařazeny na jiných předmětových odděleních. Zvlášť náročná je výuka v dálkovém a denním nástavbovém studiu, neboť žáky těchto studijních oborů připravujeme k vykonání maturitních zkoušek. Možná někdo z vás namítne, že policistu neživí ani český jazyk, ani cizí jazyky, a už vůbec ne matematika či dějepis. Domnívám se však, že čím větší rozsah všeobecných znalostí policista má, tím úspěšněji vykonává i svou odbornou práci. Nedílnou součástí činnosti našeho pracoviště jsou i aktivity vykonávané pro policisty z výkonu v rámci spolupráce se Správou Jihomoravského kraje. Žádané jsou zejména intenzivní jazykové kurzy anglického a německého jazyka. Snad někoho zaujme i fakt, že řada policistů z výkonu absolvovala i naše kurzy českého jazyka, které jsme pro ně připravili s cílem zdokonalit jejich znalosti pravopisné, stylistické a komunikativní dovednosti. Podle potřeby výkonných součástí se naše oddělení zabývá i tlumočením a překlady. Řada z vás také ví, že naše škola byla pověřena přípravou příslušníků národnostních menšin pro práci u Policie ČR. V rámci vzdělávacího programu je pro romské policisty během pětiměsíčního vzdělávacího kurzu zařazena i výuka romského jazyka. Tuto výuku zajišťuje náš romský kolega pan Ignác Zima. Za tímto účelem na našem pracovišti vznikla zdařilá jazyková příručka romského jazyka, ze které čerpá mnoho policistů z výkonu, kteří absolvovali naše kurzy romštiny. Činnost vyučujících předmětového oddělení všeobecně vzdělávacích předmětů je náročná, ne vždy doceně-ná, a proto mi dovolte, abych jim ze stránek tohoto Zpravodaje poděkovala za jejich práci a abych jim i vám všem popřála příjemné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví, osobních i pracovních úspěchů v novém roce 2002. PhDr. Božena Vejrostová, vedoucí předmětového oddělení všeobecně vzdělávacích předmětů
SLOVO REDAKCE nejen
o času a o odvaze napsat příspěvek
Vážení čtenáři, tímto číslem uzavírá Zpravodaj SPŠ MV v Brně druhý rok své existence. Věřím, že se mnou budete souhlasit, že si své „místo na slunci“ nejen našel, ale že si ho i zaslouží. Ocenění a poděkování za neviditelnou, trpělivou a nekončící tvůrčí práci patří všem členům redakční rady a současně všem přispěvatelům za jejich informace, polemiky, postřehy i literární tvorbu. Byla by to ale práce zbytečná, kdyby nenašla odezvu u vás – čtenářů. Za Zpravodaj si přeji, aby se alespoň část čtenářů přerodila na dopisovatele. Chce to jen chvilku času a možná i trochu odvahy podělit se třeba o svůj názor nebo reakci na již uveřejněný článek. Domnívám se totiž, že toto je věc, která našemu časopisu stále chybí. Osobně vím z hovorů v jídelně nebo o přestávkách, že o čem psát je. Ale i to, že k diskusím nad Zpravodajem dochází, považuji za jeho úspěch. Dovolte mi, abych vám všem popřála do nového roku co nejméně starostí, závisti, nedostatku a strachu a co nejvíce zdraví, štěstí, hojnosti, přátelství a lásky. A samozřejmě hodně literární invence. Vedoucí redakční rady Zuzana Armutidisová
Víte, že ...? Tentokrát desatero Sportovního klubu policejní školy Brno ? ve škole funguje Sportovní klub policejní školy Brno, který byl založen dne 16. února 1995, zaregistrován na MV ČR byl dne 8. března 1995 a řídí ho 9členný výkonný výbor ? SKPŠB je samostatný právní subjekt – občanské sdružení, který má s vedením naší školy uzavřenou dohodu o spolu-práci a podpoře sportovní a tělovýchovné činnosti ? za využívání sportovních zařízení včetně tělovýchovného areálu platí pronájem ? od založení SKPŠB se stalo jeho členy 1957 osob ? SKPŠB pomohl vybavit posilovnu a úpolovou tělocvičnu naší školy ? v rámci SKPŠB jsou činné kroužky nebo oddíly nohejbalu, odbíjené, malé kopané, basketbalu, tradičního karate a posilování ? SKPŠB organizuje a zajišťuje účast na soutěžích a přeborech škol a mistrovstvích Policie ČR včetně mezinárodních ? oddíl nohejbalu letos vyhrál Přebor škol MV, Pohár policejního prezidenta a byl druhý na Mistrovství UNITOP (Unie tělovýchovných organizací policie) ? členka oddílu tradičního karate se umístila na 3. místě na MS v Itálii 2001 ? i vy, pokud máte zájem, se můžete stát členem SKPŠBi? kpt. Mgr. Dušan Nikliborc POLICEJNÍ PREZIDENT BESEDOVAL S NAŠIMI ŽÁKY V pondělí 3. prosince navštívil naši školu policejní prezident generálporučík JUDr. Jiří Kolář. Hlavní náplní jeho návštěvy u nás byla panelová diskuse s mladými policisty. V jejím rámci ho-vořil o koncepci policejní práce, početních stavech a jejich obměně, novele zákona o služebním poměru, problematice správních činností – předisponování agendy na magistráty, včetně výhod i nevýhod s tím souvisejících. Zmínil se rovněž o začleňování Policie ČR do evropských struktur, vysílání policistů na mírové mise a v neposlední řadě o rozpočtu, od kterého se odvíjí veškerá činnost. Ve druhé části diskuse nejvyšší představitel Policie České republiky odpovídal na dotazy žáků. -pšČím je mi SPŠ MV v Brně Napsat pár slov o svém vztahu ke Střední policejní škole v Brně pro mě není jednoduchý úkol. Hlavně proto, že se mi těžko po-daří zavzpomínat na všechny akce, které jsem tady zažila, stěží na několik řádek vtěsnám svoje pocity. Ve zdech školy jsem měla příležitost být dvakrát na delším soustředění - absolvovala jsem zde základní odbornou přípravu a jazykový kurz angličtiny. Byla to pro mě šance se po dlouhé době zase vrátit do školních lavic a zavzpomínat si na roky studia. Když jsem studovala, brala jsem školu jako
přípravu na profesi a celkem jsem se těšila, až začnu pracovat. A teď si naopak vychutnávám ty chvíle, kdy mohu zapomenout na pracovní starosti a povinnosti a „jenom“ se učit a dělat zkoušky. Nakonec i ta tréma před zkušební komisí, které se jen málokdo ubrání, je docela příjemná. Na škole jsem však zažila i pracovní úkoly. Podílela jsem se na přípravě tiskových konferencí dvou ministrů vnitra, Stanislava Grosse a jeho předchůdce Václava Grulicha. Ti, kteří mají hlavní zásluhu na tom, že obě akce dopadly na jedničku, mi potvrdí, jak bylo nelehké všechno nachystat. Několikrát jsem se na škole zúčastnila různých setkání se zajímavými lidmi. Viděla jsem jejich obdivné pohledy při návštěvě místní střelnice i odborných učeben, slyšela slova uznání na adresu vedení školy i učitelů. A to zdaleka není všechno. Přiznám se, že když potřebuji odbornou radu, volám na školu. Mám tady řadu přátel a vím, že mi podle svých možností vždy pomohou. Vyprávět bych mohla také o trpělivosti učitelů autoškoly a ochotě místních knihovníků. Není žádným tajemstvím, že brněnská policejní škola je vyhlášená svou pohostinností a výbornou kuchyní. Docela nedávno se o tom mohli přesvědčit moji kolegové z různých koutů republiky, kteří se sem sjeli na třídenní kvalifikační kurz pro tiskové mluvčí. S většinou z nich se velmi dobře znám, a tak mě hřála jejich pochvala o to více. Byli nadšeni jak vlídným přivítáním pana ředitele plk. JUDr. Mgr. Jiřího Musila, tak celkovou atmosférou setkání. Když odjížděli a hodnotili svůj pobyt v Brně, vyjádřili naději a přání se sem někdy znovu podívat. A v tom je právě to kouzlo. Chtít se vrátit někam, kde mi bylo dobře. S přáním osobní spokojenosti, pracovních úspěchů a štěstí ve všem konání v roce 2002 kpt. PhDr. Dagmar Bartoníková, tisková mluvčí Správy Jihomoravského kraje STUDIJNÍ NÁVŠTĚVA VELKÉ BRITÁNIE Na přelomu října a listopadu se uskutečnila studijní návštěva Velké Británie (Londýn, Peterborough), organizovaná RrAJE (Romská práva a přístup Rómů k právům v Evropě) ve spolupráci s Radou Evropy a Evropským Dialogem. Zúčastnili se jí zástupci vedení města Brna, Městské policie Brno, SPŠ MV v Brně a proromských organizací a občanských sdružení se zaměřením na národnostní problematiku. Cílem studijní cesty bylo blíže se seznámit s řešením problémů národnostních menšin ve Velké Británii, prohlubovat spolupráci mezi brněnskými romskými organizacemi a britským RrAJE programem a navázat na zkušenosti programu „Greenwich Accord“ při koncipování brněnského projektu AKORD. Metodologie projektu je zaměřena na vytváření partnerství mezi policií, etnickou komunitou a Magistrátem města Brna. Partneři z Velké Británie jsou přítomni jako poradci a konzultanti a projekt sám je veden přímo romskou komunitou. Program celé studijní cesty byl velmi obsáhlý a pracovně náročný a jeho součástí bylo např. setkání s Traveller education team (Tým vzdělavatelů Romů), návštěva Policie a Rady pro rovnoprávní partnerství v Peterborough, jednání se členy Komise pro rasovou rovnost v sídle Evropského Dialogu (European Dialogue), setkání s výkonným šéfem Greenwichské rady a se šéfem oddělení Sociální inkluze a Spravedlnosti rady Greenwich, návštěva Policejní tréninkové školy v Hendonu, kde se uskutečnila schůzka s tzv. Community Contriburs (přispěvateli komunit), prohlídka chrámu Sikhů apod. Anglické počasí všem uvedeným jednáním velmi přálo, ale sluníčko se dalo sledovat jen za okny o přestávkách v programu. Na prohlídku pamětihodností zbývaly večerní hodiny a sobotní odpoledne. Osvětlený Londýn je krásný i v noci. Na každém kroku na vás dýchne historie, současnost i budoucnost velkého, slavného a bohatého města. Cesta za mnohaletými zkušenostmi z oblasti problematiky soužití majority a jednotlivých národnostních minorit byla velmi inspirativní a zkušenosti britských partnerů jsou v mnohém přínosné i pro realizaci brněnského projektu AKORD – vize deklarující vytvoření multikulturního města s rovnými šancemi a příležitostmi pro všechny jeho obyvatele. -ZA-
Někteří lidé v naší škole už ví, že na každou osobnost se můžeme podívat jako na společenství tří podosobností. Jen tak mimochodem, není nad to, když v jakémkoliv společenství panují přátelské vztahy a zúčastnění se alespoň snášejí, když už se nemilují. Ale zpátky k podosobnostem. Jedna z nich
se nazývá rodičovské „já“. Je to takový mentor v nás, ta část naší osob-nosti, kterou vytvářely od raného dětství naše významné životní autority, zejména rodiče. Ti nám řekli, co se má a nemá, co se smí a nesmí, jak se co dělá, co je správné a co ne. No, žít jenom s touto částí svého „já“ by byla přece jenom malá zábava. A tak se příroda postarala ještě o další podosobnost. Říkáme jí dětské „já“. Je to ten malý chlapec nebo děvčátko, kterým jsme kdysi bývali. Prostřednictvím této podosobnosti prožíváme smutek, obavy, úzkosti, ale i radost, štěstí, lásku. Zkrátka emoce, city. To je koření života. Abychom ale přece jenom měli určitou šanci na změnu a vlastní názor, postarala se příroda ještě o třetí sudičku. Té se říká dospělé „já“. Je to naše schopnost racionálně uvažovat, myslet. Pravda, příroda nenadělila všem stejně, ale tak už to chodí. Snažím se žít se svými podosobnostmi v přátelství a míru. Hledím, abych žádnou neutiskovala ani neprotěžovala, aby se ke slovu dostaly zhruba stejně. Ale protože jsou ženského rodu, občas si závidí nebo se poškorpí. Mimochodem, zrovna jsem napsala předsudek, protože to bohužel nejsou jen ryze ženské sklony. No nic. Tak k té bitvě. Každý rok o Vánocích totiž ve mně zuří bitva. Moje rodičovské „já“ volá: „Každá správná hospodyně by měla mít vygruntováno. Co okna, dveře, lustry, sklo, záclony? Kdy už se pustíš do práce? Každá správná matka a manželka pro své milé napeče. Kdy už začneš? Jen tři druhy? Není to málo? Co dárky? Už máš?“ Dospělé „já“ se brání: „Co blázníš? Vánoce přece dělají i jiné věci. Není smyslem padnout pod stromkem vyčerpáním. Navíc přece existuje úklidová služba, cukroví se dá koupit, ne?“ „Já chci slepovaná kolečka jako od babičky,“ volá dětské „já“, „chci si Vánoc užívat, vychutnávat atmosféru, procházet se zákoutími města“. „Kupované cukroví, úklidová služba? Vyhazování peněz!“ „Jak vyhazování peněz? Přece nejsem otrok. Utrácí se i za jiné věci. Vánoce jsou svátky klidu. Kde je ten klid pro mě?“ „Klid, přátelé, snad se nějak dohodneme ne? I kompromis může být dobré řešení.“ „Žádné kompromisy. Babička to zvládala, matka to zvládala a ty ne?“ „Chci si užívat atmosféru, chci se brouzdat zákoutími!“ „Pečení je přeci taky radost, měj rozum. Jsi přeci hodná holčička.“ „Pro mě to není radost, nechci být hodná, chci se brouzdat!“ Doufejme, že se ty tři nezabijí a nějak se dohodnou. Jinak skončím na psychiatrii. A kdyby to byla jediná bitva, kterou mu-sím zvládnout. Tahle ještě patří mezi ty lehčí. Ale ono jich někdy zuří více. A nejen ve mně. Co vaše „bitvy“? Přeji vám všem, aby jich bylo tak akorát, aby měly alespoň za mák smyslu a abyste neskončili v té jisté léčebně. Ještě že máme tu psychologickou poradnu. Tak pěkné Vánoce a šťastný rok 2002, přátelé! Jitka Jurásková BOJ S POČÍTAČEM - I. Práce s počítačem je v dnešní době věc zcela běžná a nikoho neudivuje. Noví zaměstnanci automaticky uvádě-jí, že umí pracovat na počítači, umí pracovat s Wordem, Excelem a jinými aplikacemi, ale v praxi se pak ukáže, že to s tím uměním není příliš slavné. No a u těch starších, pardon, dříve narozených, jsou navíc problémy s cha-trnými základy. Není divu, když byl mozek mladý a tvárný, nebyly počítače – dnes je máme, ale ten mozek ... Na naší škole se nabízí jednoduché řešení: uskutečníme sérii kurzů pro zaměstnance a postupně je vyškolíme. Na první pohled jednoduchá věc má háček – počáteční úroveň zaměstnanců je různorodá, takže je problém najít skupinku osob, která by mohla „odstartovat“ ze stejné pozice. Dalším problémem je čas a pracovní vytí-ženost. A tak se vlastně pořádný kurz zatím neuskutečnil, když nepočítáme několik nesouvislých zdokonalovacích seminářů. Pokusíme se na stránkách našeho Zpravodaje řešit aspoň onu „startovní pozici“. V sérii článků označených „Boj s počí-tačem“ budeme postupně odhalovat část tajemství systémů rodiny Windows. Touto cestou snad pomůžeme našim zaměstnan-cům dosáhnout znalostí, které jim umožní výpočetní techniku používat jako běžnou součást života současného člověka. Rádi bychom také do tvorby článků zapojili všechny čtenáře tím, že budeme odpovídat na dotazy, které budou mít. Předem však upozorňujeme, že naše rubrika nemůže nahradit specializované
časopisy. Proto budeme z případných dota-zů vybírat především ty, které se týkají základních znalostí práce s počítačem a běžnými aplikacemi. Věříme, že naše rubrika bude mít u vás odezvu, ale i efekt, aby se po čase třeba mohl její název změnit. RNDr. Vlastimil Bartoš KNIHOVNA INFORMUJE Z nových přírůstků: • Kniha NĚMCI VEN! (uspořadatel Hanns Hertl) přináší svědectví pamětníků i přímých účastníků smutně proslulého brněnského pochodu smrti. Nabízí hořký pohled na intoleranci, mstivost a zvůli vůči německým obyvatelům Brna, na něco, co připomíná metody a praxi nacistického teroru: brutální výslechy, fyzické násilí, týrání obětí ... na něco, co znamenalo skvrnu hanby v poválečné historii českého národa. • NOČNÍ VLAKY Barbary Woodové, inspirované skutečností líčí napínavé události, které se odehrály za druhé světové války v Polsku. Hlavní hrdinové neváhají riskovat vlastní životy, aby nacistům zabránili zásobovat jejich vojska na rus-ké frontě municí ze skladů v městečku Sofia. Bude skrytá sabotáž inspekcí objevena? • Knihu MUŽI VE VÁLCE tvoří pětačtyřicet příběhů. Nejsou vlastně o válečných taženích a jejich celosvětových dopadech, o rozhodnutích generálů a politickém kontextu válek. To vše je jen kulisou pro vyprávění o statečnosti vojáků v nejrůznějších historických obdobích, mužů, kteří odhodlaně bránili svou vlast, své domovy nebo své ideály. Autor Robert Baar Smith jim tímto způsobem vyjadřuje obdiv a vzdává svou úctu. • Odborná publikace MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA autora Jana Průchy je určena učitelům, řídícím pracovníkům škol a všem, jejichž činnost či zájmy se dotýkají dnes často diskutovaných problémů interetnického a interkulturního soužití. Výrazně se opírá o poznatky ze zahraniční vědy a výzkumu. Jan Průcha je našim čtenářům znám zejména jako autor vynikající a žádané Moderní pedagogiky. • Anthony Giddens je dnes snad nejznámějším britským sociologem, který ve svých přednáškách shromážděných do díla UNIKAJÍCÍ SVĚT sleduje, jak globální změny, dotýkající se všech oblastí a aspektů lidského i společenského života, ovlivňují povahu rizik, tradice, rodiny a demokracie.
• • • TULÁK • • • S tál jsem za bílého dne na rohu nějaké ulice a uviděl přicházet dva tuláky. Byli to ubozí lidé. Měli nohy zabalené do špinavých hadrů, stejně jako těla opírající se o hůl. Jejich postavy, zmučené všelikými nemocemi, byly posety odpudivými ranami plnými hnisu. Ne však v tom spočívala jejich ubohost. Oni přicházeje z různých míst ulice, se náhle vzájemně uzřeli a prohlížeje si sebe navzájem, propukli v ošklivý, opovržlivý, posměvačný smích. Posmívali se jeden druhému, vytýkaje si tak chyby, ošklivosti a neduhy, které po svých tělech vzájemně měli. Jeden na druhém je viděli, však na sobě nikoliv. A já si uvědomil, ač čistě a slušně oblečen, že jsem také takový tulák ... Radek Beneš (1/H9)
• • • SVÍTÁNÍ • • • Ranní rosa vítá nový den a příliš větrem unášen si pluje z mlhy koráb, přes obočí, slzou stříbra orosen. Nenachází již novou radost z právě vzdáleného smutku, ačkoli vždy před tím zněl, jako když jazzman ždíme trubku.
Tajuplně zčeřená hladina se snaží rozběsněné vlny skrýt, před zraky nepřizvaných hostů, nevpustí dovnitř neonový svit. Mlčenlivé vrby usínají na loži, kde stvoly rákosí, břišní tance kradou ženám, do ticha větru klábosí. Ranní rosa vítá nový den, tam ... v říši pohádkové, za zrcadlem s ladností mé vlasy hladí slunce nenechavé. ... je tak prosté být uvězněn rozcuchanými kadeřemi stromů v slzavém údolí stříbrných očí, kde krůpěj rosy není slaná, ale chutná právě znovuzrozeným jarem, které mě něžně kolébá v síti rozevlátých pavučin, aby mě nakonec celého, utonuvšího v poháru plného přetékajícím sluncem, pohltilo šílenství. s. b. Z historie vzdělávacího programu pro občany národnostních menšin Dne 29. 10. 1997 schválila vláda usnesení č. 686, které ukládá mj. Ministerstvu vnitra zajistit maximální pří-stup občanům národnostních menšin ke studiu na středních policejních školách. Z počátku se ujaly podílu na tomto úkolu romské iniciativy, které v Havlíčkově Brodě pronajaly učební prostory a smlouvami s externisty zajišťovaly vzdělávací kurzy. Výsledný efekt i přes velké finanční náklady nebyl naplněn. V říjnu 1999 pověřil ředitel SPŠ MV v Brně zpracováním projektu vedoucího oddělení zabezpečení výuky pplk. JUDr. Zdeňka Plcha. V listopadu 1999 proběhlo k nově vytvořenému projektu připomínkové řízení a 15. prosince 1999 ministr vnitra tento projekt schválil. Dne 3. února 2000 nabyla účinnosti smlouva mezi Minis-terstvem vnitra ČR (sponzorovaná strana) a Velvyslanectvím Velké Británie v ČR (sponzor), jejímž předmětem je poskytnutí finančních prostředků sponzorem sponzorované straně ve výši 20 000 liber (v přepočtu 1 160 000 Kč) s čerpáním po dobu dvou let. Rozkazem ředitele SPŠ MV v Brně č. 17/2000 byl zřízen poradní orgán ředitele pro tuto oblast. Rozkazem ředitele SPŠ MV v Brně č. 18/2000 byl pro tento typ studia určen garant - pplk. JUDr. Zdeněk Plch, třídním učitelem p. Ignác Zima a lektorem-instruktorem por. Bc. Jiří Chromek. V průběhu let 2000 a 2001 se uskutečnily čtyři kurzy s názvem „Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR.“ – Přihlášeno bylo celkem 74 uchazečů, ke studiu nastoupilo 69. – Na vlastní žádost studium ukončilo 10 uchazečů. – U psychodiagnostického vyšetření neuspělo 32 a u fyzických testů 9 uchazečů. – Přijetí k Policii ČR absolvovalo celkem 18 uchazečů. Výsledné ukazatele jsou pozitivně hodnoceny jak v rezortu MV, tak i od sponzora. Z dosavadního vývoje čerpání finančních prostředků ze sponzorského daru vyplývá poměrně značná úspora, která bude po ukončení stanoveného dvouletého období činit podle předběžného odhadu 40 až 50 %. Z tohoto důvodu byl 4. července 2001 navržen dodatek smlouvy na prodloužení na další dva roky. Dodatek smlouvy na další dva roky byl smluvními stranami parafován dne 26. září 2001. pplk. JUDr. Zdeněk Plch Jak byste jednali při ztroskotání na Měsíci? Těžko představitelná situace. Ale přesto, zkuste se zamyslet. Jay Hall se ve spolupráci se specialisty NASA pokusil sestavit test schop-nosti k práci v kritické situaci - konkrétně při ztroskotání na Měsíci. Oficiální testy NASA jsou samozřejmě mnohem složitější.
Představte si, že vaše kosmická loď ztroskotala na měsíčním povrchu. Podle programu jste se měli setkat s mateřskou lodí ve vzdále-nosti 300 km na osvětlené straně Měsíce. Při tvrdém přistání byla vaše kosmická loď poškozena a všechno její zařízení zničeno. Podařilo se vám zachránit pouze patnáct níže uvedených předmětů. Život posádky závisí na tom, zda se dostanete k mateřské lodi. Vaším úkolem je proto vybrat pro třistakilometrovou cestu nejpotřebnější věci. Uvedených patnáct předmětů máte seřadit podle pořadí jejich důležitosti pro záchranu života. Označte číslem 1 nejdůležitější před-mět, číslem 2 druhý nejdůležitější předmět a potom dál až k číslu 15, které označí nejméně důležitý předmět. - krabička zápalek - koncentrovaná potrava - padákové hedvábí - padesát stop nylonového lana - přenosné topné těleso na sluneční baterii - dvě pistole ráže 7,62 mm - krabice dehydrovaného mléka - magnetický kompas - dvě padesátikilové nádrže s kyslíkem - hvězdná mapa měsíční oblohy - samonafukovací záchranný člun - pětadvacet litrů vody - signální rakety - brašna první pomoci s injekčními jehlami - přijímač a vysílač s frekvenční modulací na sluneční baterie Experti NASA vypracovali nejlepší řešení úkolu. Nabízíme jejich pořadí předmětů (v závorce se zdůvodněním pořadí): 1. dvě padesátikilové nádrže s kyslíkem (nejnaléhavěji potřebné k udržení života), 2. pětadvacet litrů vody (náhrada značné ztráty vlhkosti na osvětlené straně), 3. hvězdná mapa měsíční oblohy (základní navigační pomůcka), 4. koncentrovaná potrava (účinný prostředek k zásobování potřebnou energií), 5. přijímač a vysílač s frekvenční modulací na sluneční baterie (pro spojení s mateřskou lodí, ale frek-venční modulace umožňuje pouze spojení na dohled a krátké vzdálenosti), 6. padesát stop nylonového lana (užitečné pro slézání skal, pro připoutávání raněných), 7. brašna první pomoci s injekčními jehlami (jehly na vstřikování vitamínů, léků atd. se hodí do speciálních zaříze-ní ve skafandru), 8. padákové hedvábí (ochrana proti slunečním paprskům), 9. samonafukovací záchranný člun (bombička s CO2 může být použita k pohonu), 10. signální rakety (nouzové signály, až bude mateřská loď v dohledu), 11. dvě pistole ráže 7,62 mm (možný prostředek vlastního pohonu), 12. krabice dehydrovaného mléka (objemnější náhražka koncentrované potravy), 13. přenosné topné těleso na sluneční baterii (nepotřebné mimo osvětlenou stranu), 14. magnetický kompas (magnetické pole na Měsíci není polarizované, pro navigaci bezcen-ný), 15. krabička zápalek (na Měsíci není kyslík, aby živil plamen zcela bezcenné). Projděte si nyní váš seznam a porovnejte ho s pořadím stanoveným experty NASA. Čím méně záporných bodů nasbíráte, o to lepší bude vaše hodnocení. (Např. umístíte-li krabičku zápalek na 10. místo, poznačíte si 9 záporných bodů, tedy rozdíl mezi pořadím NASA a vaším, tedy 10 – 1 = 9. Pozn.: Odečítáte vždy nižší číslo od vyššího. Hodnocení: 0–25 výborný, 26–32 dobrý, 33–45 průměrný, 46–55 obstojný, 56–70 slabý, 71–112 velmi slabý, svědčí o záměrném zkreslování nebo aplikování pozemské logiky. (Převzato ze serveru www.mus.cz) POHLEDNICE Z INDIANAPOLIS Zpověď policisty na začátku nového tisíciletí Na počátku nového tisíciletí se nabízí otázka, jak technika ovlivňuje činnost policie a zda nenahradí zcela práci policistů. Konec 20. století byl ve znamení počítačů a různé technologie s přívlastkem „inteligentní“. To
znamená, že v dnešní době nám život řídí různé počítače, organizuji nám chod a způsob života. Asi málokdo z nás si dovede představit život bez této techni-ky. A zřejmě by mnoho z nás bylo bez techniky bezradných a náš životní styl by se zhroutil. V dnešní době si dost dobře nedove-deme představit existenci např. bez elektřiny, atomové energie, objevených ultrafialových paprsků atd. Dnešní technologie nám umožňují vyvinout nové metody, které nám u policie pomáhají a usnadňují práci. Za pomoci těchto technologií se vyvinuly nové metody, např. při identifikaci pachatelů. Patří sem metoda daktyloskopie, rozlišení DNA, antropologie, v neposlední době i pomocí zorniček lidského oka, které jsou nositeli mnoha informací o lidském jedinci. Tyto všechny poznatky a skutečnosti se vyvíjely tak, jako se vyvíjí policie ve svém boji se zločinem od dob založení S?reté do dnešních dnů. Mnohým z nás se může tato doba zdát velmi dlouhá z pohledu délky lidského života. Ale v porovnání s dobou vývoje lidstva od kamenných nástrojů k železným je to doba zanedbatelná. Policista během tohoto vývoje prošel mnohými změnami. Musel se naučit zvládnout mnoho nových metod, technologií, ovládat spoustu přístrojů. Ovšem vše ve svůj prospěch. Např. různé kartičky a nesmírné množství kartoték dnes zastoupí a nahradí jeden šikovný počítač s dobrým programem. Takže už policista nemusí strávit spoustu hodin v různých kartotékách při pátraní po informaci. Je spousta přístrojů a technologií, které usnadňují práci policisty, nebo ho nahradí. Různá bezpeč-nostní a zabezpečovací zařízení dohlížejí na činnosti, které dříve museli kontrolovat, např. dohled nad křižovatkami, ostraha objektů atd. Ale je možno nahradit policistu? Já si myslím, že ne! I když nové tisíciletí je ve znamení pokroku počítačové techniky a kybernetických strojů. Kdo nahradí myšlení a logickou úvahu? Stroje, počítače? Pravděpodobně v tom dalším tisíciletí bude vymyšleno ještě mnoho a objeveno zatím neobjevené, co pomůže policistovi v jeho práci. I když si myslím, že zdokonalovat počítače k ničemu nevede. Problém je v tom, že už dnešní průměrný počítač je, co se týká kapacity, nevyužitý. Přesto se pořád vyvíjejí nové a výkonnější počítače. Ale i tyto počítače, ač dokonalé, nikdy nemohou nahradit policistu na místě činu a tam, kde tato technika selže. Potom nastupuje policista a spoléhá jen na to, co umí, co ví, na svůj šestý smysl, „policejní nos“. Nemyslíte, že je nenahraditelný? Je spousta činností, které musí policista vykonat sám, protože sebelepší stroj by to nezvládl nikdy. První je na místě činu policista, který posbírá informace na místě a ty potom předá do počítače. Tady je počítač potřebný, neboť ušetří spoustu času a zvětší šanci na to, že policista bude moci dosáhnout svého cíle rychleji. To s sebou přináší nutnost, aby policista zvládl svou práci i za pomoci těchto počítačů, určité znalosti a vědomosti. Jsou kladeny na něho větší požadavky než na policistu z dob minulých. Dnes si policista nevystačí jen s lupou a zápisníkem, ale přesto se bez nich neobejde. Myslím, že v tomto dalším století to nebude v naší práci o nic jednodušší, spíše ještě těžší, protože se nevyvíjí jen technika a úroveň policie, ale bohužel i té druhé strany. I pachatelé se zdokonalují ve své činnosti a čerpají taktéž z poznatků vědy ve svůj prospěch. Takže hra na „policajty a zloděje“ asi nikdy neskončí. To by se v tom dalším století muselo kromě techniky vyvinout i lidstvo k lepšímu. A to je málo pravděpodobné. Michal Mohyla Tiskařská story V tiskárně utiskovaný tiskařský učeň Tiskátko vyráběl tajně patisky. Nedokonalý přetisk však vtiskl policii do rukou důkaz. V hlubotiskové dílně přitiskli tiskaře ke zdi. Už žádné dotisky, Tiskárničko! Já muzikant – trénuju zde nátisk. Na stanici sejmuli otisky. Vyplňte tiskopis! Tiskacím? Že tisk očím po krku! Ve rvačce policista stiskl spoušť. Po tiskovce otiskli v místním tisku úvodník se smutečním podtiskem: Tiskopis zničen – jen mastný obtisk na strážnici! Oficiální tisko-viny ovšem často lžou, jako když vytiskne. Tiskátko utekl do hor, zanechal hlubotisku a šťastně se tiskne z výšky. (Převzato z Fontu 4/2001) KOLO V SEDMI PÁDECH aneb REDAKČNÍ VINŠ 2002 Přejeme vám, abyste Vánoce a přelom roků prožili v nějaké klidné kolonii, nejlépe asi v domě, který už má za sebou kolaudaci. To je prvním předpokladem k tomu, aby se vám vyhnulo neštěstí, které by se mohlo dostat třeba až do kolumbijských médií.
Abyste (až se v předvánočním čase vydáte do ulic za volantem), neskončili v koloně aut, která by mohla způsobit depresi, aby se kvůli vám nemuselo scházet lékařské kolokvium, abyste kvůli nějakému nemilému překvapení nemuseli k terminálu „VCHOD” v naší škole přistoupit dřív než vám skončí dovolená, protože by vám z toho mohla jít hlava kolem ... Vaše redakce HOJ, TY ŠTĚDRÝ VEČERE, TY TAJEMNÝ SVÁTKUi! Původ Vánoc Kde se vzaly Vánoce? Proč je slavíme? Často slýcháváme, že jsou to původně pohanské svátky a církev si je jenom přivlastnila. Toto tvrzení se vyskytovalo také ve většině ateistických příruček. Důvod je celkem pochopitelný. Tomu, kdo nežije v křesťanské víře, téměř nebo zcela uniká, co vlastně křesťané o Vánocích slaví. Stromeček, smažený kapr a dávání dárků jsou prvky, které na-jdeme i v pohanství. Jenže křesťan o Vánocích neslaví nic z toho (i když si stromeček ozdobí, dárky rozdá a kapra usmaží, případně se podívá, zda mu rozkvetla barborka), ale slaví narození Ježíše, pravého člověka a pravého syna Božího. A to nemůže slavit ani pohan, ani třeba Svědek Jehovův, protože takto Ježíše Krista jedni ani druzí nechápou a nevyznávají. Kdy se slaví (a slavily) Jinou věcí je datum, kdy se Vánoce slaví. Ač je Ježíš historickou postavou, přesné datum jeho narození nemůžeme zjistit. Nicméně Ježíšovo narození, čili příchod Božího Syna na svět, se začalo slavit poměrně brzy, v prvé čtvrtině 4. století o tom máme už bezpečné zprávy. Na křesťanském východě se začalo s oslavou 6. ledna (datum pohanského „Narození Božského eonu“). V Římě (na křesťanském západě) se slavilo 25. pro-since (pohanský svátek „Narození věčného slunce“). Západ i východ se o tato data slavení navzájem „obohatil“, v západní latinské církvi se pak obsahem svátku 25. prosince stalo výrazně slavení Ježíšova vtělení a 6. ledna (Tří králů) jeho zjevení se lidem. Shrnuto: obsah Vánoc je křesťanský, datum bylo zřejmě zvoleno jako „překrytí“ pohanského svátku. Vánoční zvyky mají původ pohanský i křesťanský a pro pochopení křesťanského obsahu Vánoc nemají vcelku význam. Smysl Vánoc je vyjádřen v evangeliích (v částech Bible) a v liturgii (v církevních obřadech). ŠTĚDROVEČERNÍ LIDOVÉ ZVYKY A OBYČEJE Čarování za štědrovečerním stolem Nohy štědrovečerního stolu obepínal řetěz symbolizující soudržnost a pospolitost rodiny v novém roce. V některých krajích se stůl obtáčel provazem. Zloději pak po celý rok ne-mohli do stavení. Pod štědrovečerní talíře se kladly mince a rybí šupiny, aby nechyběly peníze. A proč šupiny? Nejspíše jako připomínka novozákonního zázračného rybolovu. Penízky se měly v domácnosti množit stejně zázračně jako ryby v Petro-vých sítích. I dnes leckdo věří, že peněženka bude v novém roce plná, když se při večeři schová pod ubrus na kraji stolu. Prostře-ný ubrus se někde nechával na stole až do svatého Štěpána, jinde se hned pečlivě uschoval a na jaře se použil pro rozsívku. Zbytky od večeře se dávaly stromům, aby měly dostatek ovoce. Kosti z ryby hospodář zakopával na zahradě, aby se o ně popí-chal krtek a utekl k sousedům. Z štědrovečerní hostiny musela ochutnat i domácí zvířata a slepice. Krávy a kozy potom dojily sladké mléko, prasátka rychle přibývala na váze a slepice sná-šely velká vejce. Na Jičínsku dávali hospodáři před večeří slepi-ce do obruče, aby držely celý rok pohromadě, a jinde nesměla hospodyně vstát od štědrovečerního stolu, protože by slepice neseděly na vejcích. V některých částech Moravy zkoušel hos-podář po večeři rozmáčknout na stole ořech prostředním prstem. Když se mu to povedlo, panovala po celý rok v domácnosti shoda a svornost. Studánka dostávala ze štědrovečerního stolu jablko a ořech, aby dávala dobrou vodu. Zlaté prasátko Zlaté prasátko, zjevující se za odměnu o Štědrém večeru všem, kdo se nenechají zlákat pochoutkami a dodržují po celý den až do východu první večerní hvězdy půst, patří mezi nejtajemnější vánoční bytosti. Málokomu se poštěstilo uvidět je, jak přebíhá přes zeď nebo strop světnice. Přesto je nedílnou součástí Vánoc. V některých rodinách zlatému prasátku trochu pomáhali tatínek s maminkou, když vyřezali prasečí
postavičku a prosvítili ji na zeď. Prasátko se mihlo před udivenýma dětskýma očima a rychle se schovalo až do příštích Vánoc. Za prasátko občas zaskakovalo zlaté telátko, které se spouštělo po zlatém laně u kostela nebo na sebe bralo podobu zlatého ptáka, kohouta nebo beránka. V některých krajích věřili, že „při prvním hlaholu štědrovečerního zvonění“ pluje zlaté telátko mezi obláčky po obloze. Proč se před štědrovečerní večeří objevuje zlaté prasátko, zůstává zahaleno tajemstvím. Jiným hlídačem štědrodenního půstu byl tzv. „svatý šprech“, který by prý neváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné. (-pš-, upraveno z internetu) Hodnota úsměvu Úsměv nestojí nic a přináší mnoho. Obohacuje toho, kdo jej přijímá, aniž by ochuzoval toho, kdo jej dává. Trvá jenom chvilinku, ale vzpomínka na něj je někdy věčná. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel, a nikdo není tak chudý, aby jej nemohl darovat. Úsměv vytváří v domě štěstí, ve starostech je oporou a je citlivým znakem přátelství. V únavě přináší odpo-činek, ve slabosti vrací odvahu. Ve smutku je potěchou a pro každou bolest je přirozeným lékem. Je dobře, že jej nelze půjčit, koupit, ani ukrást, protože má hodnotu od chvíle, kdy se dává. – A kdybys potkal někoho a neměl pro tebe úsměv, i když na něj čekáš, buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem ty, protože nikdo tak nepotřebuje úsměv jako ten, kdo jej nemá pro jiné. KŘÍŽOVKA K VÁNOČNÍ POHODĚ Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště a ráno ... (dokončení je v tajence) O fotbalový pohár SKPŠ Brno Ve dnech 19. až 21. listopadu proběhl v naší škole 2. ročník turnaje v malé kopané „O fotbalový pohár SKPŠ Brno“. Turnaje se po odřeknutí mimoškolních družstev nakonec zúčastnilo devět družstev tvořených žáky naší školy a družstvo zaměstnanců školy alias stálý stav (STST). Po bojích ve skupinách se hrálo následovně - semifinále: 2/H7–1/H9 1:2 a STST–1/F30 2:3, o 3. místo: 2/H7–STST 3:3 (3:2 pen.), finále: 1/H9–1/F30 0:1. Pořadí: 1. 1/F30, 2. 1/H9, 3. 2/H7. Fotbaloví nadšenci si mohou napravit reputaci nebo potvrdit své kvality na lednovém přeboru školy. Mgr. Jiří Chromek SPORTOVNÍ OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2001 Rok 2001 lze považovat z hlediska výsledků reprezen-tantů naší školy za sportovně úspěšný, neboť dosáhli mnoha výborných umístění. Všem jmenovaným gratulujeme. NOHEJBAL květen: Přebor policejních škol MV v Praze - 1. místo, O putovní pohár policejního prezidenta - 1. místo, Přebor UNITOP ČR - 2. místo (vše Bohuš, Masopust, Benda, Červinka). KOPANÁ červen: Přebor policejních škol MV v Praze - 3. místo (Nikli-borc, Hanák, Bíža, Holčák, Solnický, Innemann, Ferik, Černý, Rada, Hatina, Pokorný, Štis, Ulík, Odcházel, Říháček, Filip, Dáňa, Bárta, Jirout, Pilný, Sova a Sládek). STOLNÍ TENIS listopad: Přebor policejních škol MV v Jihlavě - 1. místo (Martynek), 2. místo (Langer).
POLICEJNÍ KROS říjen: Přebor policejních škol MV v Bystřici pod Hostýnem - 1. místo ženy (Roubíková), 2. místo muži (Hlavatý). SILOVÝ TROJBOJ květen: Přebor policejních škol MV v Praze - 1. místo (bench press - Dupák). PAINTBALL květen: Přebor policejních škol MV v Praze - 2. a 3. místo (Paulík, Fajstauer, Haník, Tyapus, Vítek, Vlach, Nekvinda, Jelínek, Jeřábek, Ilčík, Říha, Vasický a Neuman). STŘELBA duben: O pohár prezidenta Rotary clubu Brno - 1. místo (malorážná pistole - Růžička, Knap, Novotný), O putovní pohár ředitele SPŠ MV v Brně - 1. místo (Znojil), květen: O pohár osvobození v Brně - 3. místo (Znojil), září: Přebor policejních škol MV v Brně - 2. místo (EPP - Růžička). PLAVÁNÍ červen: Přebor policejních škol MV v Praze - 2. a 3. místo (50 m motýlek - Šamánek a Hatina), 3. místo (200 m pol. - Šamánek), 3. místo (4x50 m pol. - Šamánek, Švec, Hálek, Hatina a Lalkovičová). LYŽOVÁNÍ leden: Přebor policejních škol MV v běhu na lyžích v Jáchy-mově - 3. místo (Blaška) JUDO duben: Přebor policejních škol MV v Praze - 1. místo (do 80 kg - Sotulář), 1. místo (nad 90 kg Hrubý), 2. místo (do 90 kg - Litomiský). -JCHATLETKY ACP JUNIOR BRNO VYBOJOVALY PMEZ V pátek 5. října se uskutečnila tiskovka policejního atletického klubu ACP Junior Brno Tělovýchovné jednoty ACP Olymp Brno, člena Unie tělovýchovných organizací policie (UNITOP). Tiskovky se zúčastnili na pozvání předsedy ACP Olymp mjr. Ing. Z. Nekoksy ředitel Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka na Botanické p. Odehnal a brněnská olympionička v gymnastice dr. Růžičková. Pozvání přijala i naše škola, které byl před sportovními novináři brněnských deníků tlumočen dík za spolupráci a pomoc při organizaci oddílových sportovních akcí. Hlavním tématem ale byly letošní úspěchy družstev: 2. místo v extralize žen, prvenství juniorek v republice s účastí v Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) příští rok a 2 bronzové medaile na 100 m (11,83 s) a 200 m (23,98 sekundy) z MS sedmnáctiletých v Debrecenu talentované Zuzany Kosové. Závěrem se nesla snaha manažera a trenéra ACP p. Sečkáře a brněnských činovníků získat pro Brno středisko vrcholového sportu. -bb-
ZPRAVODAJ - školní bulletin pro studenty a pracovníky Střední policejní školy MV v Brně. Vedoucí redakční rady Zuzana Armutidisová, tel. 05 / 43 54 42 88, zástupce JUDr. Miloslav Jedlička, tel.: 05 / 43 54 42 85. Členové redakční rady: PhDr. Božena Vejrostová, Mgr. Jiří Chro-mek, Mgr. Vladimír Machát, Bořivoj Braunschläger, Pavel Šoba a Michal Mohyla (1/H8). Zpravodaj vychází jednou za tři měsíce viinepravidel-ném rozsahu. Intranet: http://www.sps.bm.jm/zpravodaj/zpravodaj.htm. Články dopisovatelů nejsou obsahově upravovány. Adresa školy: Střední policejní škola MV v Brně, P. S. 365, 659 65 Brno. E-mail:
[email protected]. Povoleno rozhodnutím tiskového odboru Magistrátu města Brna. Registrační číslo: R 3/00. Vytiskla reprografická služba materiálního odd. SPŠ MV v Brně vlastním nákladem v počtu 300 výtisků č. z. 474/2001. Uzávěrka tohoto čísla 30. listopadu 2001. Zdarma. Uzávěrka příštího čísla 28. 2. 2002.
Další články SLOVO REDAKCE
ZPRAVODAJ - školní bulletin pro studenty a pracovníky Střední policejní školy MV v Brně. Vedoucí redakční rady Zuzana Armutidisová, tel. 05 / 43 54 42 88, zástupce JUDr. Miloslav Jedlička, tel.: 05 / 43 54 42 85. Členové redakční rady: PhDr. Božena Vejrostová, Bc. Jiří Chromek, Mgr. Vladimír Machát, Bořivoj Braunschläger, Pavel Šoba a Michal Mohyla (1/H8). Zpravodaj vy-chází jednou za tři měsíce viinepravidelném rozsahu. Adresa školy: Střední policejní škola MV v Brně, P. S. 365, 659 65 Brno. E-mail: armutidisová@mail.sps.bm.jm. Povoleno rozhodnutím tiskového odboru Magistrátu města Brna. Registrační číslo: MK ČR E 12094. Vytiskla reprografická služba materiálního oddělení SPŠ MV v Brně vlastním nákladem v počtu 300 výtisků - č. z. 245/2001. Uzávěrka tohoto čísla 31. května 2001. Zdarma. Uzávěrka příštího čísla 30. září 2001. Intranetový mail:
[email protected]