16 VZDELANI A LIDSKY KAPITAL JAKO PREDPOKLAD ROZVOJE Sdrka Waisovd a Michael Romancov
Instituce a kulturajsou naprvnim miste; penize na druhem; ale odsameho zacdtku a ve stale vetsi mire se nejvice vypldcelo vedeni (Landes, 2004: 275). Ve vyspelem svete, jehoz nedilnou soucasti je i Ceska republika, je vzdelani povazovano za integralni soucast zivota spolecnosti. Jednotlive staty se sice z hlediska pojeti a pravni upravy vzdelani vzajemne lisi (znacne rozdily napfiklad panuji v torn, kdo garantuje vzdelavaci standardy ci zda je vzdelani ,,zdarma" ci placene), ale vzdelani je minimalni soucasti bezneho zivota. Evropske spolecnosti se k tomuto stavu propracovaly po nekolika staletich postupneho zavadeni a rozsifovani (povinne) skolni dochazky, jejiz systematicke pocatky sahaji do 18. stoleti, do doby panovani osvicenych monarchu. Vzdelavaci systemy se vyvijely postupne a smerem k vetsi specializaci, pficemz se rozsifovaly studijni obory a stupne vzdelani. Prvni zemi v Evrope, ktera zavedla do vicestuprioveho vzdelavaciho systemu technicke vzdelani a vedecky vyzkum, bylo Nemecko. Prvni vyssi technicka skola vznikla v roce 1825 v Karlsruhe, vedecka vyuka a vyzkum se na nemeckych univerzitach prosadily ve 30. letech 19. stoleti. Jak jsme uvedli, vzdelavaci systemy a jejich legislativni uprava jsou v jednotlivych zemich velmi specificke. Napf. Ustava Ceske republiky uvadi, ze spolecnost poskytuje zakladni vzdelani vsem, vyssi vzdelani pak zavisi na schopnostech jedince a moznostech spolecnosti. Smele muzeme tvrdit, ze skola je jedinou instituci, kterou jiz nekolik desetileti po sobe prochazeji vsichni clenove nasi spolecnosti bez rozdilu pohlavi, viry, barvy pleti atd. (zcela se vyhnout pobytu ve skolnich lavicich je v fade evropskych zemi prakticky nemozne). Zbytek sveta vsak skyta velmi odlisny obraz. Podle lidaju Svetove banky nemelo v poslednich dvou desetiletich vice nez 100 milionu deti ve skolnim veku moznost navstevovat skolu, pficemz temef dve tfetiny z tohoto poctu byly divky. Pfiblizne 264 milionu mladych lidi nemelo v tomto obdobi pfistup ke stfedoskolskemu vzdelani. 283
Pfiblizne jedna miliarda dospelych je negramotna, z cehozjsou dve tfetiny zen.192 Rozsifeni myslenky, ze vzdelani je zakladnim pfedpokladem rozvoje jedince, spolecnosti i statu,je hybnou silou spolecnosti Severn, ktere si uvedomuji, ze kvalita lidskeho kapitalu je stejne dulezita (a mnohdy dulezitejsi) nez ekonomicky kapital193. V nasledujicim textu se pokusi'me ukazat vztah mezi vzdelanim a kvalitou lidskeho kapitalu na jedne strane a rozvojem na strane druhe. Hovofime-li o vzdelani, nemame na mysli jen vseobecne vzdelani deti skolniho veku, nybrz i odborne vzdelani, resp. vzdelani spojene bezprostfedne s vykonavanim konkretni prace a pfijimanim novych technologii (tzv. education for knowledge economy194), ktere je urcene zejmena pro dospele. Seznamime ctenafe take s dopadem migrace vzdelanych skupin obyvatel na pfijimajici, resp. zdrojove spolecnosti. V zaveru textu se pokusime take ukazat, ze ackoliv je vzdelani a zvysovani kvality lidskeho kapitalu dulezitym pfedpokladem rozvoje, v nekterych spolecnostech muze vest k silne destabilizaci a k socialnimu vylouceni vzdelane skupiny jedincu. Jak naznacuje vycet temat, jimiz se budeme zabyvat, soustfedime se na vybrane aspekty politicke ekonomie vzdelani, nikoliv napf. na otazky socializacni lilohy vzdelani apod.
Otevira vzdelani dvefe k rozvoji? V ramci tzv. ,,Milenioveho summitu Organizace spojenych narodu", konaneho u pfilezitosti vstupu do noveho tisicileti, se bohate staty planety v ramci projektu „ Vzdelani pro vsechny" zavazaly pomoci OSN v realizaci velmi ambiciozniho planu: poskytnout do roku 2015 zakladni vzdelani vsem detem na svete (MDG 2, likol 3 - Do roku 2015 zajistit, aby mohly deti kdekoliv na svete, divky i chlapci, dokoncit zakladni skolu). Studie Svetove banky z roku 2004 vsak ukazala, ze vice nez polovina ze sledovanych 155 zemi, pro nez byl tento program navrzen, neplni zakladni ukoly nutne pro realizaci tohoto cile.
Muzeme-li vefit statistikam, pak je zfejme, ze existuje zasadni vztah mezi delkou skolni dochazky a poctem deti, ktere skoly navstevuji, na strane jedne a schopnosti dane zeme produkovat, uchovavat a rozmnozovat bohatstvi na strane druhe. V zemich s vice nez 40 % gramotnych je prumerny rocni HDP na hlavu 210 americkych dolaru, tarn, kde je procento gramotnych dvojnasobne vsak pfesahuje tisic americkych dolaru (Human Development Report 2005). Vyzkumne zpravy Svetove banky napf. tvrdi, ze pokud jsou farmafi dopfany alespon ctyfi roky zakladniho skolniho vzdelani, zvysuje se produktivita jeho prace zhruba o 10 %, a to zejmena diky vyssim schopnostem adaptovat sve hospodaf stvi na nove technologic a ochote tyto technologic aplikovat. Svetova banka rovnez uvadi, ze chude zeme investuji do vzdelani jednoho ditete v prumeru 40 americkych dolaru, zatimco vyspele staty stokrat vice.195 Na opacnych polech zebficku prumerne delky skolni dochazky stoji Afghanistan, kde dite navstevuje skolu v prumeru dva roky, zatimco ve Finsku a Izraeli pfedstavuje prumer sedmnact let196. Jak ukazuji tato cisla i mnohe dalsi vyzkumy, jsou investice do vzdelani a maximalni rozsifeni vzdelani a vyzkumu zakladnim pfedpokladem zvysovani kvality lidskeho kapitalu, ktery je prvnim a dulezitym pfedpokladem ekonomickeho rozvoje. Rozvojove staty a spolecnosti se v oblasti vzdelani a kvality lidskeho kapitalu potykaji s nekolika problemy, ktere ovlivnuji rozsifeny pfistup ke vzdelani. Z pohledu statu je jednou z klicovych podminek rozsifeni vzdelani nedostatek financnich a materialnich zdroju i nedostatek kvalifikovaneho pedagogickeho personalu. Podle zpravy Detskeho fondu OSN (UNICEF), jenz se venuje zkoumani problemu nedostatku pedagogicky kvalifikovaneho personalu, v zemich rozvojoveho sveta je pouha polovina minimalniho potfebneho poctu nutneho pro realizaci tfetiho rozvojoveho cile tisicileti197. Dalsi eastern potizi, kterou by vsak pomoc vyspelych zemi mohla relativne rychle a efektivne odstranit, je komplikace legislativniho
6. 10. 2005. pise David S. Landes, ,,prvnim krokem k osvojeni ,,tajemstvi" nove britske techniky bylo vyslat pruzkumniky — vyskolene agenty, ktefi by pozorovali, referovali a pfetahovali kvalifikovane femeslniky. ... Tato karapan znepokojila Brity natolik, ze pfijali zakon zakazujici emigraci urcitych kvalifikovanych femeslnfku. Slo o prvni ze serie takovychto opatfeni platicich vice nez jedno stoleti a tykajicich se stale se rozsifujiciho okruhu oboru" (Landes, 2004: 275). 194Soucasti vzdelani pro tzv. knowledge economy je stfedoskolske a vysokoskolske vzdelani, celozivotni vzdelavani, budovani vedeckych a technologickych schopnosti a zvysovani pfistupu k informacnim a komunikacnim technologiim.
Svetove banky celi vzdelavaci systemy nekolika vyzvam; jedna se zejmena o pfistup ke vzdelani, rovnost ve vzdelani, kvalitu vzdelani, flnancovani, stabilitu statu a prostfedi, globalni prostfedi a socialni kohezi, resp. (ne)demokratickou tradici (www. worldbank.org/education, 6. 10. 2005). l%www.worldbank.org/education, 6. 10. 2005. UNICEF uvadi prumernou delku skolni dochazky pro jednotlive kontinenty (v jejichz ramci pochopitelne existuji znacne rozdily) takto: Evropa, Jizni Amerika a Oceanie 12 let; Severni Amerika 11 let; Asie 9 let; Afrika 7,6 roku. 197 Hospoddrske noviny, 11.05.2004, str. 7. V nekterych zemich ma navic fada ucitelu HIV/AIDS (napf. Malawi, kde toto cislo dosahuje 30 %), coz vyrazne ztezuje jejich pedagogicke pusobeni a zkracuje jejich pedagogickou drahu www.worldbank.org/education, 6. 10. 2005
284
285
I92www.worldbank.org/education, 193 Jak
l<)s Podle
razu, kdy nejmene v petadvacitce statu neexistuje zadny pravni ramec pro poskytnuti povinne skolni dochazky. Dalsi'm limitujicim faktorem je pocet obyvatel jednotlivych statu tfetiho sveta, z nichz fada celi prakticky nefesitelnym problemum s pfelidnenim (zejmena v nekontrolovatelne rostoucich mestech) a jejich populacni slozeni. Podle statistik OSN pfedstavuji mladi lide (tj. vek do 25 let) polovinu celkove svetove populace, jednu petinu celkoveho poctu tvofi tzv. adolescenti (tj. vek od 10 do 19 let)198. Celkem 87 % vsech mladych lidi vyrusta v rozvojovych zemich, kazdy fitvrty je extremne chudy a nema zadny pfistup ke vzdelani (Hospoddfske noviny, 9. 10. 2003: 5). Jak jsme zminili, s tezkostmi pfi rozsifovani pfistupu ke vzdelani se nepotykaji Jen staty, resp. instituce statu, ale take jednotlive spolecnosti. Zejmena chude rodiny nejsou casto schopny poskytnout svym detem ani zakladni vybaveni nutne pro skolni dochazku (v fade rozvojovych zemi jsou ucebnice a ucebni pomucky pro velkou cast spolecnosti financne zcela nedostupne) ani zajistit jejich pobyt ve skole (stravovani) vcetne cesty do skoly (ktera se pfi nedostatecne infrastruktufe stava mnohdy - zejmena pro divky - nebezpecnou). Pro fadu chudych rodin je navic skutecnost, ze poslou dite do skoly a tim pfijdou o levnou pracovni silu, zcela nepfedstavitelna. Detska prace'99 je nedilnou soucasti zemedelskych aktivit rodin (pleni, okopavani) a prace v domacnosti (zejmena obstaravani otopu a pitne vody). Navic pokud se rodina rozhodne podpofit vzdelani nektereho ze svych deti, pak je casto ovlivnena kulturnimi a spolecenskymi stereotypy, nebot' o torn, jak dlouho - ci v tomto pfipade spise zda vubec - bude dite navstevovat skolu, rozhoduje jeho pohlavi ci pofadi narozeni. Jak jsme naznacili, existuje pfimy vztah mezi vzdelanim a zvysenim ekonomicke aktivity a blahobytu obyvatel (tomuto tematu se budeme venovat dale). Rozvoj vsak jiz fadu desetileti neni chapan pouze v ekonomickych pojmech, tedy nemefime jej jen na zaklade srovnavani velikosti HDP na jednoho obyvatele a procentem rocniho ekonomickeho rustu. Rozvoj zahrnuje take moznost zit dlouhy a zdravy zivot, moznost ziskavat vedeni, moznost pfistupu ke zdrojum nutnym pro zajisteni dustojneho zivota a v neposledni fade moznost seberealizace, tj. zejmena moznost urcovat si vlastni hodnoty a rozhodovat o podminkach sveho zivota (tzv. empowerment}. V teto ""Demograficke pfedpovedi dokonce tvrdi, ze v rozvojovych zemich se zvysi pocet deti ve veku zakladnich a stfednich skol o 80 milionu do roku 2025 (www.worldbank.org/ education, 6. 10. 2005). '"Podle odhadu Mezinarodni organizace prace (ILO) je v rozvojovych zemich jiz ve veku mezi peti a deviti lety zamestnano pfes 12% deti.
286
perspektive se pak vzdelani stava jeste podstatnejsi podminkou a soucasti rozvoje. Jak dokazuji nejruznejsi empiricke vyzkumy, ma ziskani alespon zakladniho vzdelani a gramotnosti pozitivni vliv na zvysovani zdravi obyvatelstva (napf. v pfipade pandemic HIV/AIDS se ukazuje, ze gramotni lide mnohem casteji pouzivaji kondomy, podstupuji lecbu a vyhybaji se promiskuitnimu chovani), zejmena zen v dobe tehotenstvi a kojeni, dale na snizovani porodnosti (kdy gramotne zeny mnohem casteji pouzivaji antikoncepci, resp. znaji antikoncepcni metody a jsou schopny planovane fidit poceti) a na snizovani kojenecke umrtnosti (Bowden, 2002; Carmen, 2002). V poslednich desetiletich je take stale zfetelnejsi, ze vzdelane spolecnosti jsou mnohem mene nachylne k pouziti nasili a ochotnejsi respektovat etnickou ci nabozenskou diverzitu.
Uloha lidskeho kapitalu a dusledky jeho pohybu v procesu rozvoje V dnesni fazi rozvoje globalniho hospodafstvi je zfejme, ze se veda, jejiz soustavna kultivace je nemozna bez propracovaneho a navazneho systemu vzdelavani zahrnujiciho celou spolecnost, stava prvofadym vyrobnim faktorem (v ramci tzv. kvarterniho sektoru postindustrialni spolecnosti). I pro rozlohou a poctem obyvatel male zeme bude velikym bohatstvim veda, vyzkum a moderni technologie. S rozvojem vedeckotechnickeho pokroku jsou spojeny hluboke strukturalni a uzemni zmeny ve svetovem hospodafstvi (Srovnej vynikajici vyzkum oblasti Shenzhen v jizni Cine, ktera jejiz nekolik let zvlastni ekonomickou zonou. Jak dokazuji autofi vyzkumu, projevila se nekolikaleta investice do vzdelani a zkvalitneni lidskeho kapitalu na rychlem - osmiprocentnim - rocnim rustu oblasti a zasadnim zvysenim urovne ekonomickeho i socialniho rozvoje a blahobytu /Xiao - Tang, 1999/.) Staty s vyspelou trzni ekonomikou - jako hlavni nositele vedecko-vyzkumneho pokroku - pfednostne pfejimaji vedecke poznatky, aplikuji je a zhodnocuji. Rozvojove zeme jsou ve stale vyssi mire odkazany na ziskavani vedeckych poznatku ze zahranicnich zdroju, pfipadne na vedecke inovace do vyroby rovnou rezignuji a ve snaze dosahnout okamzite komparativni vyhody se zamefuji na produkci bez nezbytnych modernich vedecko-technickych informaci. Jak jsme jiz zminili, s nerovnomernosti vedecko-technickeho pokroku jsou spojeny hluboke strukturalni a uzemni zmeny ve svetovem hospodafstvi. Vyrobne i uzemne dochazi k zesilene koncentraci ekonomickeho potencialu v zemich Severu, ktera pusobi disproporce ve svetove ekonomice. Ve vztahu 287
k zemim s rozvinutou trzni ekonomikou je dnes nejvaznejsim nedostatkem rozvojoveho sveta prave (ne)kvalita lidskeho kapitalu a nedostatecny pfistup k modernim technologiim, resp. schopnost vytvafet tyto technologic. Protoze rozvojove staty nejsou schopny vlastnimi silami vyprodukovat dostatecne mnozstvi kvalifikovanych odborniku, pfipadne jejich politicke elity takovou vychovu povazuji za zbytecnou ci potencialne ohrozujici sve vlastni postaveni, dochazi k velkemu pfesunu vzdelanych ci vzdelani chtivych obyvatel tfetiho sveta smerem do vyspelych zemi. Zdanlive velmi pozitivni nabidka vyspelych statu, umoznujici nadanym studentum zemi tfetiho sveta studovat na jejich vzdelavacich institucich (srovnej 19. kapitolu), se vzapeti meni v odcerpavani jiz tak tenke vrstvy vzdelanych lidi, cimz se vyvoj rozvojovych statu jeste vice brzdi. Odborne v teto souvislosti hovofime o efektu brain drain neboli liniku mozku na strane statu tfetiho sveta a o efektu brain gain neboli zisku mozku na strane vyspelych statu, ktere ,,nezistne" poskytuji stipendia ci jine formy podpory zahranicnim studentum.200 Tento efekt vsak ani zdaleka nepusobi pouze ve vztazich mezi rozvinutym a rozvijejicim se svetem, ale muze se projevovat i v podobe velmi ostre konkurence mezi vyspelymi staty sveta (viz dale). I kdyz se vetsina potencialnich odborniku, ktefi opusti svou vlast a odejdou studovat do zahranici, nevraci zpet ci se jejich navrat pfinejmensim vyrazne zpozd'uje, resp. posouva, ma tento system i fadu pozitivnich dopadu. Lide, ktefi nasli uplatneni v zahranici, se stavaji dulezitym ekonomickym pfinosem pro zeme puvodu. Emigranti domu posilaji penize (tzv. remitance), coz Ize oznacit za ,,okamzity" pozitivni efekt. Dlouhodoby pozitivni efekt se pak projevuje, pokud se vrati a zuzitkuji doma vedomosti, znalosti a dovednosti nabyte v zahranici. V poslednim desetileti se remitance staly nejvyraznejsim zdrojem pfijmu chudych zemi. Zatimco v roce 1980 pfedstavovaly remitance do rozvojovych zemich ,,pouhych" 18 miliard americkych dolaru, v roce 1990 to bylo jiz 30 miliard a v roce 2002 dokonce 80 miliard dolaru. Narust objemu remitanci potvrzuje Mezinarodni organizace (pro sledovani) migrace (IOM), ktera tvrdi, ze oficialni castka pfevedena ekonomickymi migranty do zemi puvodu v roce 2003 pfevysovala 100 miliard americkych dolaru. Pfi zapocteni prostfedku, ktere pravdepodobne putovaly neoficialnimi kanaly, je vsak mozne uvazovat o castce dva az tfikrat vyssi (www.iom.org, 5. 9. 2005). 200Migraci
vysoce kvalifikovanych sil dokazuje napf. srovnani poctu zahranicnich studentu v USA: V akademickem roce 1954/55 studovalo na americkych univerzitach 34 tisic zahranicnich studentu tj. 1,4% z celkoveho poctu, v roce 200,1/02 to bylo 582 tisic studentu, tj. 4,3% z celkoveho poctu (Brzezinski, 2004).
288
Nejvetsim poskytovatelem zahranicni pomoci se tak stavaji imigranti, nikoliv vlady. Platba remitanci ma dva dusledky: prvni, pozitivni - pomaha pfezit sirokym rodinam v nejchudsich zemich; druhy, negativni - hostici zeme pfichazeji o obrovske zdroje vlastnich financi. Nektere zeme podporuji odchod vlastnich obyvatel za vzdelanim ci za praci, nebof s remitancemi smefovanymi k rodinam emigrantu pocitaji (Mexiko, Somalsko - to by se bez remitanci zcela zhroutilo; za rok 2000 byly remitance do Somalska vycisleny na 500 milionu americkych dolaru). Existuji dokonce staty, ktere maji oficialni program (!) odchodu vlastnich pracovniku do bohatsich zemi - mezi tyto zeme patfi zejmena Pakistan a Kuba (McHalle - Devesh, 2003). Jak ukazuji tyto pfiklady, je migrace lidskeho kapitalu soucasti politicke a ekonomicke strategic rozvijejicich se i rozvinutych zemi. Rada rozvojovych zemi, kterym chybi zakladni kapital, je ochotna se vzdat sveho lidskeho kapitalu a podpofit odchod vzdelanych skupin obyvatel vymenou za velke financni castky proudici rodinam emigrantu zpet do vlasti. Nejvetsi objem remitanci plyne z USA, po nichz nasleduji Nemecko, Velka Britanie a Francie. Nejvetsimi pfijemci remitanci jsou Indie (10 miliard americkych dolaru), Mexiko (9,9 miliardy) a Filipiny (6,4 miliardy). Nejvetsi pfinos je ovsem mozno pozorovat v ramci ekonomik malych statu, napf. Sri Lanky (Hospodafske noviny, 27. 4. 2005: 8). Z hlediska dlouhodobeho pozitivniho efektu odchodu, resp. v tomto pfipade jiz navratu kvalifikovane pracovni sily ze zahranici, je zajimavym pfikladem dnesni Indie, jedna z nejuspesnejsich zemi na poll vytvafeni nejmodernejsiho segmentu ekonomiky - informacniho prumyslu. Po navratu vysoce kvalifikovanych specialism vznikla v Indii f ada podniku, ktere se dokazaly prosadit v globalnim mefitku (k dalsim aspektum indickeho technologickeho zazraku viz dale). Jinou asijskou zemi, ktera v globalnim pohybu kvalifikovane pracovni sily zaujima zajimavou pozici, jsou Filipiny, kde vlada iniciovala a fmancne zabezpecila programy skoleni stfedniho zdravotniho personalu, ktery se stal vyznamnym exportnim artiklem. Do skupiny zemi, ktere na procesu pfesouvani vzdelanych ci po vzdelani touzicich obyvatel zfetelne prodelavaji, patfi zejmena nejchudsi africke zeme. Minimalni odhad vyse skod zpusobenych odlivem mozku pfedstavuje ctyfi miliardy dolaru rocne. Podle studie Mezinarodniho menoveho fondu je statem, ktery v rozvojovem svete trpi odlivem mozku nejvice, Iran. Tuto zemi rocne opusti 150 000 lidi a v zahranici by podle odhadu melo zit jiz okolo 4 milionu vzdelanych Irancu (Hospodafske noviny, 8. 12. 2004: 8). 289
Dobrym pf ikladem vlivu pohybu lidskeho kapitalu na rozvoj jednotlivych zemi je situace v jihovychodni Asii. V oblasti jihovychodni Asie muzemc identifikovat staty, ktere jsou zdrojem pracovnich sil (Indonesie, Banglades, Pakistan, Sri Lanka) a staty, ktere rekrutuji vysoce vzdelane pracovniky (Japonsko, Singapur, Hongkong /pfed navratem k Cine/, Jizni Korea). Existuji zde take staty, ktere jsou jak zdrojem vysoce vzdelanych pracovnich sil, tak rekrutuji pracovniky - nikoliv vsak vysoce vzdelane, nybrz pracovniky do stavebnictvi, pro stavbu lodi, uklidove prace apod. (Malajsie). Prave pfiklad Malajsie nam muze pomoci porozumet politicke ekonomii vzdelani resp. migrace lidskeho kapitalu. Naprosta vetsina pracovnich sil, ktere phchazeji do Malajsie, se koncentruje v plantazovem zemedelstvi, zpracovani potravin a stavebnictvi. Jedna se o mene vzdelane pracovniky, ktefi pochazeji zejmena z Indonesie, Filipin a Thajska a jsou ochotni delat za nizsi mzdy nez Malajci. Vice nez polovina techto pracovniku vsak do Malajsie pfichazi ilegalne (cca pul milionu lidi). Malajsie se vsak stala take zdrojem vysoce vzdelanych a kvalitnich pracovniku, ktefi odchazeji zejmena do Singapuru, na Taiwan a do Japonska (Japonsko liberalizovalo pfiliv pracovnich sil v 90. letech, a to zejmena z demografickych duvodu). V techto zemich jsou vydelky vyrazne vyssi nez v Malajsii. Jednim z negativnich vlivu, s m'mz se Malajsie v dusledku pracovni emigrace potyka, je skutecnost, ze stat investuje do vzdelani svych obyvatel, ktefi pak odchazeji do zahranici. Malajska vlada se snazila omezit odchod svych pracovniku a pfiliv zahranicnich pracovniku do Malajsie. V obou krocich neuspela. Dalsim krokem malajske vlady na pocatku 90. let byla snaha alespon castecne legalizovat ilegalni pracovniky - vlada udelila temef 150 tisicum imigrantu pracovni povoleni a legalizovala tak jejich pobyt na malajskem uzemi. Ve druhe polovine 90. let se vsak narust ilegalnich imigrantu opet vyrazne urychlil. V prvni polovine roku 2005 vyhlasila malajska vlada amnestii ilegalnich imigrantu (podobne jako nekolikrat USA) a vyzvala je, aby se vratili do zeme sveho puvodu. Ze zeme odjelo nekolik set tisic lidi. Behem nekolika tydnu se vsak ukazalo, ze malajskym firmam tito nelegalni pracovnici vyrazne chybeji a ze fada firem stoji tesne pfed krachem. Malajska vlada byla nasledne nucena zahajit nove programy legalniho ziskani pracovniho povoleni. Podobne jako Malajsie, take Indie se potyka s dopady migrace kvalimiho lidskeho kapitalu. Uspech zeme na poli informacnich technologii je tak velky, ze se nektere - z obecneho hlediska pozitivni - efekty zacinaji menit na negativa. Pote, co nejvetsi servisni firma v oboru informacnich technologii Infosys upozornila, ze zfejme bude muset zvysit ceny za poskytovane sluzby,
poklesly na bombajske burze ceny akcii vsech hlavnich indickych softwarovych firem. Burza reagovala velmi citlive, nebot' pficinou vyse zmineneho rozhodnuti je rust mezd v zemi dosud povazovane za raj vsech, kdo hledaji vysoce kvalifikovane odborniky, ochotne pracovat za extremne nizke mzdy. Jeste na pocatku roku 2004 cinila prumerna rocni mzda dobreho indickeho programatora v centru indickych informacnich technologii, ve meste Bangalore, po pfepoctu zhruba osm tisic eur. Na rok 2005 se pocita s minimalnim narustem na liroven deviti tisic eur. V Bangalore se za poslednich deset let usidlilo na 1300 softwarovych firem, z nichz velka cast pfisla ze zahranici. Hlavnim duvodem pfilivu techto firem byly levne pracovni sily. Dohromady tyto firmy zamestnavaji na 200 tisic lidi. Prosperita v tomto regionu pfitahuje dalsi firmy a lidi, takze se pocet obyvatel v poslednich peti letech ztrojnasobil. Ones v Bangalore zije na sedm milionu obyvatel. Prudky narust populace vedl ke kolapsu infrastruktury, coz ztizilo zivot ve meste a snizilo kvalitu zivota ve meste. Tato situace vede k tomu, ze fada indickych firem zvazuje pfesun do klidnejsich a levnejsich destinaci - napf. na Filipiny (Hospodafske noviny, 4. 1. 2005: 17). Indicky a malajsky pfipad ukazuji nejruznejsi aspekty politicke ekonomie vzdelani i migrace lidskeho kapitalu v rozvoj ovych i rozvinutych statech.
290
291
Podpora vedeckeho a technologickeho rozvoj e jako rozvoj ova strategic Zajimavy pohled na souvislosti mezi neuspokojivou ekonomickou situaci zemi rozvijejiciho se sveta a jejich nedostatecnych vzdelavacich kapacit poskytl znamy americky ekonom, profesor na Harvardove univerzite, Jeffrey Sachs. Sachs tvrdi, ze za rozhodujici cast problemu celosvetove chudoby muze geograficka poloha chudych zemi, resp. fatalni nedostatek intelektualnich investic. Pfikladem nedostatecnych a podcenenych investic je napf. podpora vyzkumu a lecby nejruznejsich endemickych chorob, jez jsou pfevazne spojeny s tropy (napf. malarie). Proti temto nemocem casto neexistuje ucinna preventivni nebo lecebna vakcina, pfipadne je lek ci zpusob lecby, ktery je jediny mozny, pro chude obyvatelstvo pfilis nakladny (prave sifeni pandemic HIV/AIDS a jeji rozsahly dopad na africke obyvatelstvo jsou silne ovlivneny nedostatkem vhodnych leku ci jejich cenou). Tyto medicinske problemy jsou povahy vedecke, technologicke ci ekonomicke, a proto nemohou byt vyfeseny strukturalne pfizpusobenymi pujckami od Mezinarodniho menoveho fondu ci Svetove banky, ktere maji spise charakter proreformnich politik nez podpory vedecke a technologic-
ke inovace. Na zakladni ci aplikovany vyzkum nemaji zeme, jez jsou jimi nejvice postizeny, dostatck kapitalu, pfistrojoveho vybaveni ani kvalifikovanych odborniku. Zeme vyspeleho sveta pak svuj potencial orientuji jinym smerem.201 K podobnym zaverum je mozno dojit v pfipade zkoumani zemedelske produktivity. Chude zeme casto mivaji extremne nizkou produkci potravin a zemedelskych produktu. Nizka produkce potravin je jen zfidka zapficinena spatnymi agrarnimi politikami. Hlavnim duvodem je mnohem casteji nekvalitni puda, nevhodne klimaticke podminky a v neposledni fade nizke vzdelani zemedelcu, ktefi nemaji pfistup k modernim technologiim, resp. je neumeji pouzivat a radeji se drzi tradicnych pracovnich postupu. Mira vedeckeho vyzkumu venovaneho studiu tropickeho zemedelstvi je jen nepatrnou casti vyzkumnych vydaju na studium zemedelstvi ,,bohatych" zemi mirneho podnebneho pasma. Zahranicni pomoc by tak mela zahrnovat nejen ekonomickou pomoc, ale i mobilizaci vedeckeho a technologickeho potencialu, potfebneho ke zdolani nevyfesenych problemu v oblasti tropicke mediciny, zemedelstvi, zivotniho prostfedi, vyuzivani energii a dalsich oblasti, jez nemohou byt pfekonany pouhymi ekonomickymi reformami (Sachs: 1996,6). Svetova banka, ktera patfi k nejvetsim poskytovatelum rozvojove pomoci, svuj pfistup k poskytovani ODA v poslednich desetiletich vyrazne modifikovala (srovnej 3. a 18. kapitolu).202 Problemy chudych a nerozvinutych zemi zacaly byt nahlizeny komplexne - zaostalost a chudoba zacaly byt feseny jako vicedimenzionalni a mnohotematicke problemy. Bylo zfejme, ze pouha financni pomoc ci zmirnovani zadluzenosti nestaci. Klicem k feseni problemu nerozvinutosti je podpora trvaleho ekonomickeho, socialniho, politickeho i environmentalniho rustu. Podminkou trvaleho a trvale udrzitelneho rustu a rozvoje je pfedevsim politicka stabilita, kdy se jednotlive spolecnosti nepotykaji s ozbrojenym nasilim, castou zmenou politicke vlady ci rozpadem statnich instituci. Reforma poskytovani ODA tak pfispela k tomu, ze se Svetova banka v poslednich deseti letech stala nejvetsim vnejsim poskytovatelem financi pro zakladni skolstvi, zakladni zdravotni peci, 2 °'Dvacet
zemi, ktere v roce 2004 obsadily prvni mista zebficku indexu lidskeho rozvoje, investuje do vyzkumu a technologickeho rozvoje pfiblizne 1,1 (Irsko)-4,3 %(Svedko) HDP. Dvacet zemi, ktere v roce 2004 obsadily posledni mista zebficku indexu lidskeho rozvoje, investuje do vyzkumu a technologickeho rozvoje pfiblizne 0,01 - 0,2 (Niger) % HDP (Human Development Report 2005: 262 - 265). 202Za osobu, ktera se rozhodujicim zpusobem zaslouzila o reformu strategii poskytovani ODA, je povazovan James Wolfensohn, byvaly prezident banky (Wolfensohnovo funkcni obdobi v cele Svetove banky vyprselo v roce 2005).
292
programy pro vyzkum a boj s HIV/AIDS a programy zamefene na ochranu zivotniho prostfedi a biodiverzity.
Dopad nedostatecneho vedeckeho a technologickeho pokroku v rozvinutych statech Nekterym negativnim dopadum politicke ekonomie vzdelani a pohybu lidskeho kapitalu celi i rozvinute zeme. Vedouci pfedstavitele EU na summitu v Lisabonu v roce 2000 pfijali mimofadne ambiciozni politicky zavazek, jehoz obsahemje vytvofit z Unie do roku 2010 nejvice konkurenceschopnou a nejdynamictejsi ekonomiku sveta zalozenou na vedomostech. Pfiznakem narustajicich problemu EU je pokracujici odliv nejlepsich vedeckych mozku do USA. V 90. letech 20. stoleti zilo v USA 400 000 absolventu pfirodovedeckych a technickych univerzit z Evropy. V roce 2000 USA vydaly na vyzkum a vyvoj 287 miliard americkych dolaru, tedy od 121 miliard vice nez EU. Je alarmujici, ze navzdory proklamovanemu cili - vydavat v EU rocne na vedu 3 % HDP - teto mety dosahly pouze Svedsko a Finsko. Aby cela EU dosahla do roku 2010 teto urovne, musely by investice do vedy a vyzkumu rust o 8 % rocne. Po roce 1997 vsak tento rust cinil v prumeru jen 4,5 %. Evropska komise zvysila podporu vyzkumu pro petilete obdobi do roku 2006 na 17,5 miliardy eur, tedy o 17 % vice nez v obdobi 1997 - 2001. Pro uspesne splneni vytycenych cilu vsak by la nezbytne nutna soucinnost vsech clenskych statu (Evropsky rozvojovy fond ve strucnosti, 2004). Jednim z hlavnich motivu evropskeho zavazku bylo ,,udrzet krok" s technologickym rozvojem USA, resp. pfekonat alespon castecne technologickou propast, ktera se v poslednich letech mezi Evropou a USA zacala utvafet. Nedostatek financnich zdroju203 vsak neni jedinym problemem, s nimz se technologicky rozvoj Evropy potyka. Problemem koordinovaneho vyzkumu a investic do technologii je komplikovana a strnula evropska byrokracie (jak na narodni, tak na unijni urovni), strnula hierarchic a frustrujici rozdrobenost vyzkumu. Je nutne si uvedomit, ze se zdaleka nejedna o akademicky problem, ale v sazce je i financni ztrata obrovskych rozmeru a desetitisice pracovnich mist. Nelze se proto divit, ze az tfi ctvrtiny studentu ze zemi EU, ktefi v USA studuji doktorske studium, pfijmou po ziskani diplomu praci 203Nejenze
se v EvropS, oproti USA, na vedu a vyzkum vynakladaji vyrazne nizsi castky, ale nizsi jsou i mzdy a naopak vyrazne vyssi je danova zatez. 293
v americkych vyzkumnych ustavech.204 Jednou z moznych cest k feseni problemu investic do vyzkumu a technologickeho pokroku je zefektivneni vyzkumu pomoci spojovani, resp. propojovani vedeckych pracovisf a vytvafeni celosvetove informacni site.
Jake vzdelani pro nerozvinute spolecnosti? V fade rozvojovych zemi je prioritou budovani zakladniho a stfedniho skolstvi.205 Jak se vsak ukazuje, ,,pouhe" vseobecne vzdelani je pro pocatecni nastartovani zejmena ekonomickeho rozvoje naprosto nedostatecne. Zakladni podminkou ekonomickeho rozvoje je zejmena vzdelavani dospelych a profesionalni trenink. Velky vyznam vzdelavani a odborneho treninku dospelych pro ekonomicky, socialni, kulturni a politicky rozvoj dobfe ukazuje pfipad Jihoafricke republiky. Dlouha desetileti byly diky rezimu apartheidu ze vzdelani vylouceny velke skupiny cernosskeho obyvatelstva. Tito lide jsou dnes jiz v dospelem produktivnim veku, ale chybi jim zakladni vzdelani a dovednosti, ktere by jim umoznily ziskavat pracovni mista a zprostfedkovane tak podpofily jejich zajem o veci vefejne. Pote, co v pfedchozich letech jihoafricka vlada zahajila reformu skolskeho systemu smerem k jeho otevfeni i dospele populaci, pficemz kurzy pro dospele zamefila zejmena na ziskavani profesnich dovednosti, snizila se vyrazne nezamestnanost cernosskeho obyvatelstva a zvysila se politicka participace (zejmena zen) (Curtin, 1993). Nektere vyzkumy dokonce ukazuji, ze rozsifeni pfistupu ke stfednimu a vysokoskolskemu vzdelani ma pozitivni efekt nejen na zvyseni politicke participace, ale 204V
soucasne Evrope jde v oblasti investic do vzdelavani ci propojeni vedy, vyzkumu a prumyslu ,,americkou" cestou Finsko. Podle soucasne finske prezidentky Tarji Halonenove spociva ,,zakladni tajemstvi finske ekonomiky ve vzdelani. Je nutne mil dobrou spolupraci mezi univerzitami, stfednimi skolami a podniky. Dulezita je take role vlady a co nejnizsi mira korupce. V te jsme jako v jedinem ukazateli podle mezinarodnich studii na poslednim miste na svete. Lide museji platit dane, aby ziskali vzdelani. Kdyz vedi, ze jejich penize nikdo neukradne a budou dobfe vyuzity na vefejne sluzby, tak system podpofi. Neni to jen jedna Nokia nebo jina firma, ale cela spolecnost, ktera vytvafi prostfedi v zemi" (citovano z rozhovoru Tarji Halonenove pro Hospoddrske noviny, 2. 6. 2005: 9). 205Zakladni a stfedni skolstvi vsak neni prioritou pouze v pfipade rozvojovych zemi; srovname-li statistiky UNDP, vidime, ze procento vefejnych vydaju urcenych na skolstvi se v oblasti zakladniho skolstvi pohybuje u rozvinutych zemi mezi 35 — 39 % vsech vydaju na skolstvi, v pfipade stfedniho skolstvi 33 - 40 % vsech vydaju na skolstvi a v pfipade vysokeho skolstvi 14 - 32 % vsech vydaju na skolstvi (Human Development Report 2005: 254).
294
take na demokratizaci spolecnosti. Pouha investice do vseobecneho vzdelani je tak jen casti feseni. Dalsi nedilnou soucasti podpory rozvoje a konkurenceschopnosti rozvojovych zemi je investice do lidskeho kapitalu a vyssich stupfiu vzdelani. Podpora rustu kvality lidskeho kapitalu a vyssich stupnu vzdelani souvisi s ,,nastartovanim" rustu a rozvoje a je nutna pro dlouhodoby rozvoj. Jak ukazuje napf. jiz zminovany pfipad Shenzenu, bezprostfedne po zahajeni ekonomickeho rustu doslo k prvni transformaci ekonomicke struktury oblasti, ktera se od jednoducheho zpracovani zakladnich surovin zacala orientovat na vyspelejsi technologic, bankovnictvi, turismus a dalsi sluzby. Tato transformace smerem k sekundarni a terciarni ekonomice (tzv. knowledge economy) vsak vyzaduje dalsi vzdela(va)ni a ziskavani specialnich dovednosti. Tyto dovednosti a znalosti jiz neni schopno poskytovat vseobecne zakladni ci stfedni skolstvi, nybrz vyssi a specializovanejsi vzdelavaci instituce. Vzdelavaci system jako nastroj podpory rozvoje tak nesmi byt v budoucnu omezen pouze na tfeti ukol druheho cile tisicileti, nybrz na kontinualni rozsifovani pfistupu k vyssim stupnum vzdelani. Jak jsme naznacili vyse, je vzdelani a rozsifovani pfistupu ke vzdelani dulezitou - i kdyz nikoli jedinou - podminkou nastartovani dlouhodobeho rozvoje spolecnosti, ekonomiky i statu. Zminili jsme take, ze v fade rozvojovych zemi jsou rodiny a mistni spolecenstvi velmi silne zavisle na detske praci. Musime si tedy polozit otazku, jak skloubit pozadavek na zvyseni poctu deti navstevujicich skolu a potfeby rodiny, ktere pocitaji v zakladnim systemu obzivy s pfitomnosti a praci deti. Jak ukazuji pfiklady nekterych zemi (Banglades), Ize vhodnym planovanim skolniho roku zvysit ucast deti ve skole az na trojnasobek (Bowden, 2002). Pokud jsou skolni rok a zkouskove obdobi planovany v souladu se zemedelskym rokem, tj. v obdobi sklizne ci seti maji deti volno, zatimco v zimnich obdobich ci v obdobich rustu mohou chodit do skoly, jsou chude rodiny mnohem ochotnejsi vzdat se detske pracovni sily. V pfipadech, kdy skolni roky neni sladen se zemedelskym rokem, dochazi k vysoke nepfitomnosti ve skolach. Deti, ktere se po skonceni zni ci seti vraceji do skolnich lavic, pak jen tezko dohaneji zanedbanou latku. Tato situace vede k tomu, ze deti nejsou casto schopny dokoncit ani zakladni vzdelani nebo v lepsim pfipade nekolik let opakuji tentyz skolni rocnik. V pfipade rozvojovych zemi neni dulezite jen rozsifovani pfistupu ke vzdelani, a to jak pro deti, tak pro dospele, ale take ,,kvalita" a ,,typ" vzdelani. Soucasne s rozsifovanim pfistupu deti ke vzdelani je nutne zahajit rozsahle informacni programy pro rodice deti a pro cela lokalni spolecenstvi. Jak 295
ukazuji mnohe pfiklady, pokud neni se vzdelavacim systemem seznameno cele spolecenstvi a pokud jej nepodporuje, jsou deti a mladez, ktere ziskaji vzdelani, socialne marginalizovany. Tato marginalizace souvisi s tradicnim chovanim a tradicnimi hodnotami a postupy zakofenenymi v kultufe spolecenstvi, ktere jsou mnohdy jen velmi tezko pfekonatelne. Rodice museji mi't ve vzdelavaci system duveru a museji akceptovat znalosti, ktere jejich deti ve skole nabudou. Vzdelani v rozvojovych zemich nema jen charakter ziskavani vseobecnych jazykovych ci matematickych znalosti, nybrz casto uci zemedelskym technologickym postupum (napf. kompostovani) ci praci s novymi nastroji. Toto jsou skutecnosti, ktere nektere spolecnosti a rodiny jen velmi obtizne pfijimaji. Pro trvaly politicky, ekonomicky i socialni rozvoj je navic velmi podstatne, aby pfistup ke vzdelani byl otevfen co nejsirsi skupine obyvatelstva. Restrikce pfistupu ke vzdelani - jak opet ukazuje pfiklad Jihoafricke republiky - muze byt nastrojem znevyhodneni a marginalizace jedne skupiny obyvatelstva.
Zaverem Ackoliv neexistuje jednoznacna a pfima souvislost mezi rozvojem vzdelavaciho systemu, zvysovanim vefejnych vydaju na skolstvi a rozsifovanim pfistupu ke vzdelani, je zfejme, ze vzdelani a zvysovani kvality lidskeho kapitalu muze mit zasadni vliv na nastartovani a posileni socialniho, ekonomickeho i politickeho rozvoje. Pfiklad Shenzenu jasne ukazal, ze zahajeni reformy skolstvi a rozsifeni pfistupu ke vzdelani je zejmena politickym rozhodnutim. Cinsky pfipad take ukazuje, ze vyhody, ktere nabizi zvysovani kvality lidskeho kapitalu, mnohdy pfekonavaji politicke a kulturni pfekazky. V pfipade Ciny se jedna zejmena o system centralne fizene ekonomiky a politiky. Citlive a kooperativni budovani vzdelavacich systemu, na nichz by se podilely nejen darcovske zeme ci mezinarodni nevladni organizace, ale i lokalni spolecenstvi, by nejlepe odrazelo potfeby rozvojovych zemi. Pokud by se podafilo harmonizovat potfeby chudych rodin a mistnich komunit (zejmena co se tyka harmonogramu skolniho roku a typu nabizeneho vzdelani) s rozsifovanim pfistupu ke vzdelani deti a dospelych, bylo by vytvofeno vhodne prostfedi pro pfekonavani tradicnich postupu a vztahu, ktere mnohdy brani zahajeni sirsiho rozvoje.
296
Literatura a prameny BOWDEN, Rob: 2002. Young people, education and development. In: Desai, Vandana - Potter, Robert B., 2002, The Companion to Development Studies. Arnold, s. 405 - 409. BRZEZINSKI, Zbigniew: 2004. Volba: globalni nadvlada nebo globdlni vlddnuti. Praha, Mlada fronta. CARMEN, Raff: 2002. Adult literacy and development. In: Desai, Vandana - Potter, Robert B., 2002, The Companion to Development Studies. Arnold, s. 409-414. CIHELKOVA, Eva: 2003. Vnejsi ekonomicke vztahy Evropske unie. Beckova edice ekonomie, Praha. CURTTN, Timothy: 1993. The Political Economy of Education in South Africa. African Affairs, 92, 368, s. 417 - 430. Denik Hospoddrske noviny Denik Mlada fronta Dnes Evropsky rozvojovy fond ve strucnosti: 2004. Evropska komise, Brusel. Human Development Report 2004. UNDP. Human Development Report 2005. UNDP. LANDES: 2004. Bohatstvi a bida narodu. Procjsou nektefi tak bohati a nektefi tak chudi. BB Art. McHALLE, John - DEVESH, Kapur: 2003. Migration's New Payoff, Foreign Policy, November/December 2003. SACHS, Jeffrey: 1999. Pfehodnot'te smysl a obsah zahranicni pomoci. Mlada fronta Dnes, 8. 02. 1999, s. 6 SMITH, Kevin B. - RADEMACKER, J. SCOTT: 1999. Expensive Lessons: Education and the Political Economy of the American State. Political Research Quarterly, 52, 4, s. 709 - 727. XIAO, Jin - TSANG, Mun C.: 1999. Human Capital Development in an Emerging Economy: The Experience of Shenzen, China. The China Quarterly, 157, s. 72 - 114. www.worldbank.org/education, 6 .10. 2005
297
