Jednat lidsky a bez okázalých gest

Jednat lidsky a bez okázalých gest Vladimír Remek, poslanec Evropského parlamentu

Být slušný a dělat věci pro lidi, bez velkého humbuku kolem To je moje přesvědčení. S vědomím, že svět nikdy nebyl, není a – bohužel – asi ještě dlouho nebude spravedlivý, jsem nikdy nezastíral, že moje smýšlení je levicově, sociálně orientované. Jako jeden z pár stovek lidí jsem měl možnost vidět naši Zemi z vesmíru. A jak už jsem mnohokrát popsal – při pohledu na ni jsem se přesvědčil, že jediné hranice, které jsou z té výšky vidět, jsou ty, které vytvořila příroda – pobřeží oceánů, moří, řeky, pohoří… Až my, lidé, jsme vybudovali hranice umělé. Viděl jsem z oběžné dráhy naši planetu v kontextu okolního vesmíru. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že je sice Země dost velká na to, abychom tady všichni mohli být, ale příliš malá na to, abychom ji i sebe sužovali nějakými konflikty… Potěšilo mne, ale zároveň i vyvolalo pocit silné zodpovědnosti, když voliči po skončení mého prvního mandátu v Evropském parlamentu v roce 2009 pravděpodobně došli k závěru, že jsem přece jen nějaké výsledky měl a republice jsem ostudu neudělal. A dali mi důvěru i pro dalších pět let. Snažím se je ani teď nezklamat.

VLADIMÍR REMEK nar. 1948. Poslanec Evropského parlamentu za KSČM. První mandát 2004 – 2009. Druhý mandát 2009 – 2014. Výbor pro rozpočet (BUDG), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Delegace pro vztahy EU s Ruskou federací. Politická skupina Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL). První československý kosmonaut Vladimír Remek byl 12. 4. 2011 v Moskvě spolu s dalšími ruskými i zahraničními kosmonauty vyznamenán u příležitosti 50. výročí startu prvního kosmonauta světa J. Gagarina. Od ruského prezidenta Dmitrije Medveděva převzal medaili Za zásluhy o dobývání kosmu. Předtím také obdržel v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu, nově zřízený Řád Jurije Gagarina, který však není státním vyznamenáním. „Nesmírně si toho vážím… Ale určitě bychom se dnešního dne všichni rádi vyznamenání vzdali, kdyby mohl Gagarin zůstat s námi a vzpomínat na to, co bylo před 50 lety,“ řekl včera Remek. Gagarinova tvář se však podle něj stala „tváří kosmonautiky“, a ta je díky tomu „věčně mladá“. Sám je rád, že se mohl a nadále může na tomto dobrodružství podílet. Autor: ČT 24

Evropský parlament – jeden ze 22 (ČR) – jeden ze 754 (EU)

DIALOGEM K ŘEŠENÍ Díky voličům se v Evropském parlamentu mohu podílet na řadě témat. A je na nich, aby posoudili moje aktivity… Pomohl jsem například pozměňovacími návrhy ovlivnit tzv. „fond globalizace“, ze kterého unie pomáhá lidem, kteří přišli v důsledku přesunů výroby nebo krize o práci, tak, aby byl dostupnější i pro menší firmy v menších členských zemích. Pokud jde o energetiku, snažím se společně s kolegy o to, aby Evropa nadále využívala všechny zdroje energie, tedy aby v tzv. „mixu“ byla – vedle obnovitelných zdrojů – i bezuhlíková jaderná energie. To pro příklad. Ale přece jen asi za největší „úspěch“ považuji skutečnost, že byla do Prahy přidělena agentura pro dohled nad systémem Galileo, i to, že tento ambiciózní a nesmírně perspektivní program pokračuje a systém se mění ve skutečnost. Jak pro budování evropského nezávislého projektu, tak poté

pro agenturu v Praze jsem se angažoval od vstupu do parlamentu na různých „frontách“, od nejrůznějších jednání, organizaci odborných slyšení, až po podíl na řadě zpráv a dokumentů, kterými jsou parametry projektu i jeho financování upraveny… … Mám to štěstí, že jsme se vlastně zase vrátili k tématice vesmíru i kosmonautiky. V Evropském parlamentu se mohu podílet na utváření evropské kosmické politiky, na vizích pro budoucnost, budování systémů satelitních navigací, jako je Galileo nebo GMES (Globální monitoring životního prostředí a  bezpečnosti), spolupracuji na řadě akcí Evropské kosmické agentury i v poslanecké meziskupině Sky & Space. Řekl bych, že se mi dráha od splněného klukovského romantického snu k dnešním aktivitám tak nějak v kruhu uzavírá a vrací v tématech k počátkům… (Parlamentní listy.cz, 7. 3. 2012)

1/2012

2

Smysl má systematická a trpělivá práce V. Remek – vystoupení na plénech Evropského parlamentu

V. REMEK – stínový zpravodaj pro zprávy

(výběr – viz. www.europarl.europa.eu) • • • • • • •

Financování projektu jaderné fúze (ITER) Situace v Rusku Budoucnost Evropského programu monitorování Země (GMES) Integrita a transparentnost trhu s energií Jaderná energetika po havárii ve Fukušimě Svoboda projevu a svoboda tisku v EU Vztahy EU – Rusko

• • • • •

O energetickém označování výrobků štítky O řídících strukturách evropských satelitních programů O integritě a transparentnosti energetického trhu O dopravních aplikacích globálních družicových systémů O programu pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie • O stanovisku k rozpočtu na rok 2012

V. Remek – Poslanec EP, člen výborů a delegace, ale také… l Meziskupina poslanců EP Sky & Space – místopředseda l Meziinstitucionální pracovní panel pro projekt Galileo – (EP, Rada, Komise) – člen l Evropské energetické fórum (EEF) – člen l Evropské jaderné energetické fórum (ENEF) – člen

Krize a Evropská unie

PRÁCE V Evropském parlamentu „Potvrzuje se mi, že jestli má něco při působení v EP smysl, pak je to systematická, na pohled drobná, ale dlouhodobá práce. Aktivity ve výborech i delegaci pak časem přinášejí ovoce. V tom, že pozměňovací návrhy mají podporu více kolegů, že hlas při diskusích má větší váhu, že je člověk díky dlouhodobým postojům akceptován i poslanci jiných politických frakcí. Špatně se takové aktivity měří, ale výsledky tu jsou, pokud je někdo chce opravdu vidět a nekouká jen na halasné řeči nebo zkreslující statistiky.“

„Unie bezpochyby čelí vážné krizi a asi ani naši republiku nečeká lehký rok. Ať chceme nebo ne – a někteří politici u nás se tváří, že se nás to snad netýká – jsme součástí Evropy i Unie, do které jsme dobrovolně vstoupili. Se vším, co k tomu patří, výhodami i závazky. A jak z potíží ven? Těžko radit, jen si myslím, že stavět jen na stále opakované odpovědnosti všech, když většina lidí v Evropě krizi nezavinila – narozdíl od těch, kteří rozhodují o financích i politických směrech – není to nejlepší řešení. Unie by měla vzít rozum do hrsti a rozhodnout se, co chce, co kresba může a na co má.“ V. Martenek

1/2012

3

Galileo – Evropský družicový navigační systém „Jediný československý kosmonaut Vladimír Remek (KSČM) pracuje na zprávě, která má hodnotit dosavadní situaci evropských programů družicové navigace a nastínit jejich perspektivu. Tyto aktivity mají podle Škáchy pro Česko význam. Remek má dlouhodobou koncepci…“ (iDNES.cz, 9. 10. 2010 – analytik Karel Škácha – Analytické centrum) Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku dne 8. června 2011 schválilo dokument „Zpráva o  přezkumu evropských družicových navigačních programů v  polovině hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování – zpravodaj Vladimír Remek, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. n V pátek 10. prosince 2010 představitelé Evropské unie schválili přesun evropské agentury pro družicovou navigaci GSA do Prahy. Ve středu 14. prosince 2011 byla jednání o stěhování sídla agentury pro navigační systém GALILEO do Prahy ukončena. Ministr dopravy Pavel Dobeš a  výkonný ředitel GSA Carlo des Dorides podepsali prohlášení o  připravenosti, jehož předpokladem byla dohoda ČR a GSA…

V. Remek: Myslím si ale, že ještě řada lidí u nás ani nedokáže ocenit a domýšlet celkový efekt toho, že v Praze bude sídlit jedna z unijních agentur. Mimochodem, že je to významná, prestižní záležitost, o tom svědčí

i soupeření členských zemí unie o přidělení sídla některé z takových agentur. I když se to na první pohled nezdá, tak už jen to, že lidé spojení s projektem Galileo budou potřebovat navštívit sídlo agentury právě v Praze, bude znamenat, že se nejen bude o Praze víc vědět, ale pro naše specialisty to bude příležitost k návazným kontaktům a jednáním. Jsem přesvědčen, že je vždy dobré být spojován s  projektem, který je nositelem špičkových technologií, patří ve světě k ojedinělým a má i značný ekonomický potenciál. I  proto jsem se po celou dobu působení v Evropském parlamentu po roce 2004 snažil v dobrém slova smyslu „lobovat“ nejen pro Galilea, ale i pro to, aby byla agentura. Takže mi připadá minimálně laciné nebo, řekněme nedomyšlené, význam agentury pro systém družicové navigace zlehčovat. „Galileo zajistí Unii konkurenceschopnost“ – premier Petr Nečas n „Galileo nám přinese prestiž i ekonomické příležitosti“ – zpravodajka, poslankyně PČR Jana Fischerová (ODS)

4. konference o Evropské vesmírné politice pod heslem „Přínosy pro občany a společnost“ – Brusel „Přesvědčil jsem se, že o potřebě mít aktivní evropskou vesmírnou politiku panuje v podstatě shoda. I na konferenci v Bruselu jsem opět slyšel nespočet argumentů, jak a proč družicové systémy Galileo a GMES už dnes přispívají ke konkurenceschopnosti Evropy. Jak zásadní mohou hrát roli při překonávání krize, při technickém a  technologickém rozvoji Unie. Nakolik jsou nepostradatelné, pokud chceme držet krok se světem v ochraně klimatu, řešení následků katastrof, energetice, ale i bankovním sektoru, rozvoji zemědělství, dopravy, zkvalitňování života občanů, v  otázkách bezpečnosti. A  také v  podpoře evropské nezávislosti i  třeba zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst.

Musím naprosto souhlasit s  názorem šéfa Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacquesa Dordaina, který v Bruselu připomněl, že sektor spojený s vesmírem je jedním z mála, o kterém můžeme tvrdit, že v něm Evropa v řadě aspektů drží světové prvenství. V panelové diskusi o hledání modelů řízení družicových infrastrukturních projektů jsem měl v úvodním vystoupení možnost zdůraznit, že jedním z  rozhodujících momentů je úspěšná koordinace zájmů i aktivit evropských subjektů, které se na řízení a správě programů podílejí – tedy členských států Unie, Evropské komise i Evropského parlamentu. V sektoru vesmírných technologií a projektů máme silnou konkurenci – USA, Rusko, Čínu, Indii a další. Abychom jako Evropa obstáli, musíme být operativnější, jednoznačnější v prioritách“. V. Remek

1/2012

4

Podporuji projekty a aktivity určené mládeži „Vždycky mi vadilo, že u nás jsou za vzory pro mládež nebo za hvězdy hodné napodobování považováni docela jiní hrdinové, než jací jimi opravdu jsou.“ – Projekt MARS – letos už 9. ročník – konkurzem soutěže prošlo už bezmála 2 000 dětí, 91 z nich zažilo“ simulovaný kosmický let do vesmíru – www.expedicemars.eu – Šachový Turnaj kosmonautů – letos XIV. ročník čtyřčlenných družstev žáků a juniorů o pohár V. Remka a A. Gubareva – Kocianova houslová soutěž – prestižní mezinárodní soutěž pro mládež do 16 let – po 6 let aktivní podpora a účast na akcích v Ústí nad Orlicí – Dějepisná soutěž studentů gymnázií – Cheb – Divadlo Spejbla a Hurvínka

V. Remek a jedna z vítězek soutěže „Pod modrou oblohou“ – Moravská Třebová Foto Petra Zápecová

– Pod modrou oblohou – mezinárodní výtvarná soutěž – letos za účasti žáků 190 škol z ČR, Slovenska a Polska – výtvarná dílka s pomocí počítače – Moravská Třebová – Výstava LIDICE v EP – plánováno – červen 2012 1/2012

5

XX

XXII. celosvětový kongres ASE (ASE Association of Space Explorers) – Praha – 4. 10. – 10. 10. 2009 II

PL A

NETAR

Šance pro všechny

Y

N GR ESS

AS E

CO

Haló noviny 6. 10. 2009: Více než padesátka účastníků kosmických letů sdružených v Association of Space Explorers (ASE) přijala pozvání na 22. mezinárodní kongres, který včera oficiálně odstartoval v Praze. Mottem kongresu je „Vesmír – šance pro všechny“, PR 9 AG U E 200 které upozorňuje na fakt, že kosmonautika již dávno není doménou dvou světových supervelmocí, ale motivací pro všechny společnosti a ekonomiky. •

Na tiskové konferenci v úvodu zahajovacího dne tuto myšlenku zdůraznil také Vladimír Remek, první československý kosmonaut. Ocenil, že po mnoha letech úsilí se konečně podařilo zorganizovat kongres v hlavním městě ČR. Zároveň si ale posteskl, že událost připadla na ne příliš šťastné období, čímž mířil na současnou politickou i ekonomickou situaci nejen u nás, ale i ve světě. „Věřím ale, že všechno dopadne na výbornou,“ dodal Remek. n Do české metropole dorazilo více než 50 astronautů a kosmonautů z Ruska, Spojených států, Evropy a dalších zemí

světa, včetně Číny. Začal totiž 22. kongres Mezinárodní asociace účastníků kosmických letů. Členem exkluzivní organizace se může stát každý, kdo alespoň jednou obletěl či obletí v kosmickém plavidle zeměkouli. Za Českou republiku se ujal role hostitele první a dosud jediný český kosmonaut Vladimír Remek.  „Nazvali jsme to Vesmír – příležitost pro všechny. Tím myslíme jak pro velké, tak pro malé země. Znamená to, že vesmír dnes už není arénou soupeření dvou supervelmocí, ale je to oblast ekonomické činnosti, na které participují státy různých

velikostí,“ přiblížil Radiožurnálu Remek. (Český rozhlas – 5. 10. 2009) n Jde o exkluzivní dobrovolnou organizaci kosmonautů a astronautů z celého světa, která vznikla už v r. 1985 ve francouzském Cernay z americko-sovětské iniciativy. Významnou roli v tom sehrála i Francie. Už prvního zasedání ASE se zúčastnil i náš kosmonaut Vladimír Remek, který je hlavním organizátorem a tedy „hostitelem“ pražského kongresu. Jak ukazuje úspěšné fungování Asociace účastníků kosmických letů, přes dřívější antagonismy do devadesátého roku soupeřících mocností, když se chce, všechno jde. Američani dnes berou jako zcela normální, že až odstaví raketoplány, budou využívat k letům na ISS ruské kosmické lodě Sojuz. Rusové jsou si zase vědomi toho, že nebýt amerických finančních injekcí v devadesátých letech minulého století na výrobu prvních modulů ISS, nebyla by ruská kosmonautika tak rychle opět na pozicích kosmické velmoci. (S. Kužel – Aeroweb.cz)

Remkův běh – Majcichovská desiatka Víte, kde se na počest letu prvního československého kosmonauta běhá silniční závod na deset kilometrů? V Majcichově u Trnavy, na Slovensku. Dva nadšenci, Vít Mercel a Jaroslav Lieskovský tam už v roce 1979 založili tradici – „Remkův běh – Majcichovská desiatka“. Zjistili totiž, že Vladimír Remek v době středoškolských studií běhal za Slavoj Čáslav. A tak se už teď běhá na Slovensku u Trnavy o pohár, věnovaný „novopečeným“ čestným občanem Majcichova Vladimírem Remkem. Letos nastoupilo na start neuvěřitelných 241 běžců. Gratulace přijímal vítěz Ondrej Puškár. (Foto Lukáš Griňaj, Trnavský hlas)

„Per aspera ad astra“ – „Přes překážky ke hvězdám“ Hvězdárna a planetárium Brno Neformální záštitu nad přestavbou převzal poslanec evropského parlamentu za KSČM Vladimír Remek. K brněnské hvězdárně má blízký vztah. Už jako žák základní školy navštěvoval místní astronomický kroužek… „Brněnské planetárium je unikátní. Stojí uprostřed města, takže je snadno dostupné. Navíc je tady univerzitní a výzkumné zázemí a řada jiných momentů, které dávají šanci toto zařízení velmi dobře využít,“ vypočítal výhody hvězdárny Remek. (iDNES Brno – 5. 2. 2010)

Ve Hvězdárně a planetáriu Brno se 23. února 2012 uskutečnil workshop Jaderná energie a Vesmír. Dlouhou tradici má v brněnské hvězdárně také setkání s kosmonauty; tentokrát ji navštívili německý kosmonaut Sigmund Jähn, Miroslaw Hermaszewski z Polska a československý kosmonaut a současný poslanec Evropského parlamentu Vladimír Remek. Právě v brněnské hvězdárně si V. Remek, coby ještě malý žák, poprvé nesměle „ohmatal“ Vesmír. (Akademický bulletin – 29. 2. 2012 -M. Řípa)

1/2012

6

Vladimír REMEK – Jednou, dvěma větami… l Na jadernou energii se pohlíží se značným nánosem emocí i populismu. l Chtěl bych ale připomenout – v souvislosti s poplašnými scénáři – že největší jadernou katastrofou stále zůstává bombardování Hirošimy a  Nagasaki atomovými bombami.

l Měli bychom si namísto neustálých doporučení Rusku, také občas uvědomit, jak rychle se nám samotným daří řešit krizové, skoro existenční problémy v unii. l Celková globalizace a liberalizace trhu nakonec nezajišťuje spolehlivější a levnější energie, v konečném důsledku hlavní náklady nesou vždy občané-spotřebitelé. l Často náš postoj ovlivní život až našich dětí, kdežto my už si někdy ani nebudeme moci ověřit, zda jsme hlasovali pro smysluplný projekt. l U nás neodpovědné politicko-ekonomické lobby prosadilo neadekvátní finanční podporu fotovoltaických elektráren a tak divoký nástup podnikavců, včetně zahraničních, a jejich honba za pohádkovými zisky staví veřejnost proti obnovitelným zdrojům jako takovým – protože lidé čelí zbytečně velkému nárůstu cen elektrické energie.

V. Remek a belgický astronaut Frank de Winne ve středisku ESTEC/ESA v holandském Noordwijku Foto Petr Voldán

l Pokud nebudeme mít jasno o prioritách, včetně financování v tak klíčových projektech, jako globální navigační satelitní systémy a  společný evropský podnik pro energii z jaderné fúze ITER, budou i nadále polovičatá a  nekomplexní rozhodnutí přinášet nejen problémy, ale sníží i celkovou kvalitu projektů.

Vančura, Vančurovci a Vladimír Remek… V obci Háj ve Slezsku v Moravskoslezském kraji si už léta tradičně v červnu připomínají výročí narození spisovatele Vladislava Vančury na slavnosti Rozmarného léta. S akcí na počest Vladislava Vančury je od roku 2007 spojen i Vladimír Remek. Častou přítomností v obci Háj i podporou občanského sdružení a toto spojení už, dá se říci, přerostlo v přátelství. Letos navíc – společně s dalšími občany – si Vladimír Remek připomene odkaz Vladislava Vančury i v Praze na Zbraslavi…

Lépe jednou vidět… Vedle Hurvínka se o pravdivosti rčení „Lépe jednou vidět než 100× slyšet“ přesvědčilo při návštěvě Evropského parlamentu ve Štrasburku na pozvání europoslance V. Remka už bezmála 800 občanů České republiky. Do europarlamentu zavítaly například skupiny studentů, lékařů, seniorů, pracovníků státní správy, učňů, učitelů a další ze všech koutů ČR. Prohlédly si zákulisí parlamentu, besedovaly o činnosti europoslanců, zavítaly na plenární zasedání. Jen pro ilustraci příkladně z Havlíčkova Brodu, Náchoda, Břeclavi, Ostravy, Teplic, Tábora, Mladé Boleslavi atd. Všichni také měli možnost poznat krásy Štrasburku. Za jeden den se sice proniknout do složitostí fungování EP nedá, ale jak už bylo předesláno – lépe jednou vidět… 1/2012

7

50. výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru

Jurij Gagarin – tvář kosmonautiky Jako 13letý kluk, který touží po dobrodružství, chce objevovat a něco dokázat, byl pro mě let prvního člověka do vesmíru mimořádným zážitkem. Ale také impulzem. Že se stalo něco výjimečného, to jsem chápal už tenkrát. Teprve později mi ale docházelo, jak významný mezník v historii lidstva to je. Orbitální let Jurije Gagarina mě motivoval a přispěl k uskutečnění mého klukovského snu. Po pouhých 17 letech jsem měl to štěstí následovat Jurije Gagarina a 86 sovětských i amerických kosmonautů. Jen 50 let od prvního kroku je dnes kosmonautika běžnou součástí života lidí. Její tváří ale navždy bude Jurij Gagarin. V. Remek pro Bulletin Evropské kosmické agentury (ESA) – 2011

Europoslanci V. Remek a M. Smolková (Slovensko) v EP v Bruselu na výstavě k 50.výročí letu J. Gagarina Foto Petr Voldán

Výstava o legendárním letu v Evropském parlamentu „Je velice zajímavé, jak velkou pozornost věnovala Evropa, ale i celý svět, půlstoletí od letu prvního člověka do vesmíru. Tuto událost ocenilo a současníkům i připomnělo nespočet akcí a jsem rád, že nevšední ohlas vyvolala i výstava, kterou jsme na počest legendárního letu Jurije Gagarina uspořádali přímo v Evropském parlamentu. A nešlo jen o historii, ale také o současnost a budoucnost vesmírné politiky Unie…“ V. Remek Kosmonauti Frank de Winne (Belgie), Jelena Kondakovová (Rusko) a Vladimír Remek – EP Brusel 21 .3. 2011 – foto P. Voldán

1/2012

8

Česko – ruská společnost – Předseda Koordinační rady – V. Remek NĚKTERÉ AKTIVITY SPOLEČNOSTI (viz www.spnv.cz)

l Puškinův památník (soutěž v přednesu poezie, prózy a písní v ruském jazyce – žáci, studenti i absolventi VŠ) – už 46. ročník l Letní tábory a ozdravné pobyty pro děti z oblastí postižených havárií v Černobylu l Letní škola ruského jazyka (v roce 2012 už 6. ročník) l Mezinárodní přehlídka dětských pěveckých a tanečních souborů v Příbrami (14. ročník) l Kulturní akce, besedy…

Mediální prezentace Vladimíra Remka – rozhovory, články

Elektronická média – televize ARD (Německo), Euronews, Česká televize, TV Evropského parlamentu – Český rozhlas, ČRo region Vysočina, ČRo Pardubice, Rádio Futura

(výběr)

Tištěná média – noviny, časopisy – Financial Times – UK, The Parliament Magazine Brusel – Parlamentní magazín, Evropské noviny, regionální Deníky, Právo, Eurozpravodaj, Haló noviny, Učitelské noviny

Internetová média aktuálně.cz, parlamentní listy.cz, lidovky.cz, www.pribram.cz

+ další česká, slovenská, ruská, lotyšská a jiná média

Kde hledat informace – www.vladimirremek.cz Informace o aktivitách V. Remka, o vystoupeních v Evropském parlamentu, o akcích, kterých se účastnil, o skupinách, které jeho prostřednictvím navštívili EP ve Štrasburku, o projektech, které podporuje a sponzoruje, o jeho mediálních prezentacích, aktuální fotografie, pohyb planetky jménem V. Remek, kontakty na jeho spolupracovníky a poslanecké kanceláře – to všechno

najdete už od roku 2006 na této internetové adrese www.vladimirremek.cz. Jen pro zajímavost, ze dobu existence už internetové stránky zaznamenaly bezmála 159 000 návštěv. I když se ne vždy daří na internet umístit okamžitě všechny novinky, zájem svědčí o tom, že jsou stránky zajímavým zdrojem informací…

www.vladimirremek.cz • www.vladimirremek.cz • www.vladimirremek.cz • www.vladimirremek.cz

Jak to vidí Sláva Martenek

Kontaktní údaje a kancelář Brusel: European Parliament ASP 07F151 60, rue Wiertz B-1047 Bruxelles

Štrasburk: European Parliament LOW T02145 1, avenue du Président Robert Schuman F-67070 Strasbourg Cedex

Praha: Kancelář europoslance Vladimíra Remka V Závětří 1036/4 170 00 Praha 7

Tel.: +32 2 28 45 131

Tel.: +33 3 28 45 131

Tel.: +420 266 791 676

e-mail: [email protected] Vydal jako svůj informační bulletin ve vlastní režii Vladimír Remek. Podklady, redakční a grafické zpracování: PhDr. Petr Voldán, Dagmar Švendová BA, LLM, JUDr. Josef Holouš, Mgr. Ladislava Bryknarová, PhDr. Václav Janda. Tisk TRIANGL. Vychází příležitostně. NEPRODEJNÉ.

1/2012