11. stavebnictví. časopis. speciál. dřevostavby

2011

Příloha časopisu Stavebnictví 02/11

stavebnictví časopis

l á i c e sp

dřevostavby www.casopisstavebnictvi.cz

Dřevostavby se systémy Rigips

Komplexní systém stavebních prvků pro montované dřevostavby 

Nosné i vnitřní stěnové konstrukce se sádrovláknitými deskami Rigidur



Difuzně uzavřené i otevřené konstrukce



Skladby podlah Rigidur pro dřevěné stropy i betonové základové desky



Sádrokartonové systémy a podhledy



Sádrové omítky a stěrky

Centrum technické podpory Rigips tel.: 296 411 800; mob.: 724 600 800 e-mail: [email protected]; www.rigips.cz

obsah

Dřevostavby, speciál časopisu Stavebnictví 4 D řevo se musí stát materiálem vysoce konkurenceschopných staveb 6 Dřevěné stavění, architektura a trvale udržitelný rozvoj 9 Vícepodlažní bytová výstavba v ČR 12 Návrhy a realizace středněpodlažních dřevěných budov 22 Tuhost těžkých dřevěných skeletů a experimentální ověřování 26 T epelně vlhkostní chování obvodových konstrukcí v těžkých dřevěných skeletech 29 Dřevěné příhradové konstrukce 32 S rovnání realizačních cen staveb na bázi dřeva a keramických systémů Foto na titulní straně: Centrum ekologické výchovy Kladno, Alf Lindström Příloha časopisu Stavebnictví č. 02/11 Dřevostavby. Samostatně neprodejné. Ročník V

Inzertní oddělení:

Číslo: 02/2011

Vedoucí manažer:

Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751

Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Jana Jaskulková

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2

Tel.: +420 541 159 369

Tel.: +420 227 090 500

E-mail: [email protected]

Fax: +420 227 090 614

Hana Kovářová


Tel.: +420 602 738 832

www.casopisstavebnictvi.cz


Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský

Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl

Tel.: +420 602 542 402

Tel.: +420 541 159 374



Redaktor: Petr Zázvorka

Tisk: Česká Unigrafie, a.s.

Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected]

Náklad: 34 000 výtisků

Redaktor odborné části:

© Stavebnictví

Ing. Hana Dušková

All rights reserved

Tel.: +420 227 090 500

EXPO DATA spol. s r.o.

Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

stavebnictví speciál

3

partneři speciálu

Dřevo se musí stát materiálem vysoce konkurenceschopných staveb Stavební technologie s využitím lehké prefabrikace dřeva je technologií, která si i přes hlubokou recesi stavebnictví udržuje stoupající trend v ročním počtu realizovaných zakázek. Je to logické. Nabídka staveb touto technologií obsahuje vše, co dnešní zákazník hledá. Tovární dílenská příprava stavebních dílů zaručuje vysokou přesnost hrubé stavby a tím základ pro vysokou kvalitu provedeného detailu v interiéru. Kvalitativní parametry, zejména tepelně izolační, zaručují snižování energetické spotřeby domácností na zajímavé hodnoty. Při dobře navržených konstrukcích a správně nadimenzovaných technologiích na větrání, rekuperaci, topení s využitím alternativních zdrojů lze velmi ekonomicky vytvořit nízkoenergetické a pasivní objekty. A vzhledem k využití ekologických, v přírodě obnovitelných materiálů se naplňují filozofie trvale udržitelného stavění. Uvedené stavební technologie si v současnosti řekly o významnější podíl na stavebním trhu. Jejich další perspektiva je ve vysokém inovačním potenciálu, který rychle reaguje na současné požadavky stavebnictví. Zejména kooperace s ostatními stavebními systémy jsou výzvou pro architekty a projektanty vytvářet stavby, které uspokojí klienty současnosti i budoucnosti. Desetiletá činnost Asociace dodavatelů montovaných domů jako součásti Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR propaguje tento způsob stavění na českém stavebním trhu. Několik desítek realizovaných staveb v roce 2001 se v současnosti změnilo na více než tisíc staveb nejrůznějšího zaměření. Česká republika mimo klasických rodinných domů staví touto technologií nejen rodinné domy, ale i vícepodlažní domy a vytváří bytové soubory, které jsou uznávány odborníky v celé Evropě. Právě současná recese stavebnictví potvrdila perspektivy této technologie ve vzrůstajícím zájmu investorů. ADMD sdružuje více než dvě desítky firem různé velikosti a zaměření. Hlavní důraz těchto firem je na vzájemné vysoké odpovědnosti za kvalitu provedených staveb. Kvalitně provedená stavba na bázi lehké prefabrikace dřeva – to je souhrn činností počínaje kvalitním návrhem, přesnou konstrukční prací s volbou konstrukčních, plášťovacích a izolačních materiálů, statickým výpočtem a energetickým výpočtem, který garantuje tepelně izolační vlastnosti. Nedílnou součástí je vlastní provedení panelů ve výrobních závodech a odpovědná montáž, která zabezpečí kvalitu stavby a vytvoří vysokou kvalitu interiérů. Firmy garantují na dlouhou dobu konstrukční parametry a zabezpečují servis, jak záruční tak i pozáruční. Členové ADMD zvyšují svoji odpovědnost vůči zákazníkům dodržováním Národního dokumentu kvality, kterým se podrobují nad rámec zákonných certifikací nezávislé kontrole

4


ve výrobách a na stavbách. Jako jediná stavební technologie tak garantuje kvalitu provedeného díla tímto způsobem. Vzhledem k různorodosti firem sdružených v ADMD je značně problematické nasměrovat strategie činnosti pro uspokojení firem. Největší počet členských firem je z kategorie malých. Pro ně je stěžejní spolupráce s bankovním sektorem a kompletní financování prostřednictvím hypoték. Všechny firmy zajímá vývoj stavební legislativy a přizpůsobování příslušných norem inovačním trendům. Zejména perspektiva tzv. „nulových domů“ s vizí roku 2020 dává velkou perspektivu právě pro prefabrikované sandwichové technologie. Určitou slabinou pro nastávající období je neexistence centralizovaného pracoviště, které by sledovalo trendy a usměrňovalo výstupy pro realizační firmy. Je to výzva zejména pro stavební fakulty, které přebírají úlohu nejen přípravy kvalitních kádrů, ale i úlohu aplikovaného výzkumu a vývoje. Je nutné, aby se prostřednictvím těchto aktivit snahy výrobců začlenily do širšího evropského kontextu skrze evropské programy. Orientace na řešení technické problematiky je nutná ve zvyšování požární bezpečnosti konstrukcí, zejména ve výškových budovách, zvyšování odolnosti staveb v hlukové oblasti, a to jak v horizontální úrovni, tak i ve vertikální. Důležitá je skladba panelů z hlediska tepelně izolačních vlastností a sledování trendů řešení problematiky větrání v souvislosti se stále se zdokonalujícími tepelně izolačními parametry. Nedílnou součástí je začleňovat do staveb alternativní zdroje vytápění. Důležitým faktorem je ale posuzování ekonomiky staveb v souvislosti s ekonomikou provozování díla, protože tyto faktory jsou zásadní pro výběr technologií investory. Z toho je zřejmé, že se skutečně bez kvalitního teoretického zázemí další rozvoj technologie prefabrikace dřeva neobejde. Z uvedeného pohledu vyplývá, že před firmami, a to nejen členskými, stojí zásadní období. Není to jen o tom, že dřevo je krásná surovina, ale o tom, jak tuto surovinu začlenit do vysoce konkurenceschopných staveb. A v tom je právě budoucnost ADMD. ■

Ing. Jiří Pohloudek, předseda Asociace dodavatelů montovaných domů

partneři speciálu Kurz Navrhování pasivních domů pro architekty a stavební inženýry

Termíny kurzů pro odborníky 1. část – Obálka budovy 15. 2. – 18. 2. 2011, Brno 22. 3. – 25. 3. 2011, Praha

2. část – Vytápění a větrání 9. 2. – 10. 2. 2011, Praha 3. 3. – 4. 3. 2011, Brno 28. 4. – 29. 4. 2011, Praha

3. část – PHPP, TNI architektonické a konstrukční řešení | obálka budovy | tepelné mosty, neprůvzdušnost | větrání a vytápění | výpočet energetické náročnosti a optimalizace návrhu pomocí nástroje PHPP | realizace stavby a ekonomika Absolventi budou také plně připraveni na složení zkoušky pro získání certifikátu „Certified European Passive House Designer“. Držitelé certifikátu jsou zapsáni do celoevropské databáze projektantů pasivních domů.

informace o kurzu na telefonu +420 511 111 810

11. 2. – 12. 2. 2011, Praha 17. 3. – 18. 3. 2011, Brno 5. 5. – 6. 5. 2011, Praha

4. část – Závěr 31. 3. – 1. 4. 2011, Brno 11. 5. – 12. 5. 2011, Praha

www.pasivnidomy.cz

Vše o pasivních domech na veletrhu Dřevostavby 2011 Do Prahy opět zavítají expozice, poradenství a semináře o pasivních domech. Pro laiky i odborníky jsou na veletrhu Dřevostavby 2011 od 24. 2. do 26. 2. 2011 připraveny zajímavé přednášky o energeticky úsporných dřevostavbách po celý den. Stavební odborníci se mohou těšit na čtvrteční seminář „Pasivní domy – proč a jak“ 24. 2. 2011, kde se doví jak postavit kvalitní pasivní dřevostavbu, proč a jak větrat v budovách, jak na vzduchotěsnost pasivních domů, proč a jak využit úsporné zdroje energie (biomasa, solární systémy apod.) a porovnání cen pasivní dům vs. klasický dům. Sobota 26. 2. 2011 je věnována budoucím investorům a stavebníkům rodinných domů. Od půl jedenácté na semináři „Jak se žije v pasivním domě“ vystoupí architekt Aleš Brotánek, který zájemce uvede do problematiky a seznámí je se základy pasivního standardu, včetně ukázky již postavených domů. Nebude chybět ani srovnání cen pasivního vs. klasického domu.

Nakonec vystoupí majitelé pasivních domů, kteří se s posluchači podělí o svou zkušenost s životem v pasivním domě, kterou porovnají s běžnými domy, přiblíží výhody takového bydlení, ale i případné problémy, se kterými se při stavbě či užívání domu potýkali. Po celou dobu trvání veletrhu budou moci návštěvníci zavítat do expozice Platformy pasivních domů, kterou provozuje sdružení Centrum pasivního domu. Naleznete zde nejen vystavující členy sdružení – SaintGobain Isover CZ, VELOX-WERK, ATREA, VALA DŘEVOSTAVBY, Knauf Insulation, RECIFA a jejich výrobky vhodné pro stavbu pasivních domů – ale také poradenské místo s odborníky, kteří Vám poradí s vašimi projekty energeticky úsporných domů. Těšíme se s Vámi na viděnou na Dřevostavbách 2011. Více informací o doprovodném programu, seminářích a poradenském stolu na veletrhu Dřevostavby: www.pasivnidomy.cz Centrum pasivního domu

Centrum pasivního domu Vás zve na svůj doprovodný program veletrhu Dřevostavby 2011 na pražském výstavišti v Holešovicích, Hala č. 2, otevřená přednášková plocha: seminář „Pasivní domy – proč a jak“ Čtvrtek 24. 2. 2010 prezentace dodavatelů pasivních domů Pátek 25. 2. 2010 seminář „Jak se žije v pasivním domě“ Sobota 26. 2.2010 Po celou dobu konání veletrhu bude k dispozici na stánku Centra pasivního domu č. 2B11: Poradenský stůl o pasivních domech Expozice o pasivních domech Platformy pasivních domů – malá výstava s interaktivními modely, informačními materiály a knihami Expozice spoluvystavovatelů Saint-Gobain Isover CZ, VELOX-WERK, ATREA, VALA DŘEVOSTAVBY, Knauf Insulation, RECIFA

www.pasivnidomy.cz

dřevostavby

text: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc.

grafické podklady: archiv autora

Dřevěné stavění, architektura a trvale udržitelný rozvoj Technologie dřevěného stavění obecně, v sektoru bytové a veřejné výstavby pak zvláště, má v České republice mimořádně vysoký potenciál funkčního a kvantitativního rozvoje, spolu se souvisejícími environmentálními efekty a energetickými i ekonomickými úsporami. Ve srovnání se zeměmi a regiony s podobnými přírodními (zalesněnost území) a sociálně-kulturními podmínkami však tento potenciál není dlouhodobě racionálně využíván. Než jsem začal tento článek psát, vrátil jsem se k mnoha jiným článkům a přednáškám, které jsem na tato témata v posledních cca pěti letech napsal a jsem na rozpacích zda vývoj v tomto sektoru výstavby hodnotit pozitivně nebo spíše negativně. Bude to něco mezi tím, snad to vystihne termín skeptický pozitivizmus. Od roku 1990, kdy byl tehdy ještě v Československu postaven první rodinný dům s konstrukcí dřevěného lehkého skeletu podle amerického vzoru (obr. 1), došlo k relativně rychlému rozšíření znalostí a realizaci dřevěné skeletové technologie, ať ve staveništní – řemeslné, nebo montované – panelové podobě. K rozšíření dřevěné bytové výstavby přispěla jednak výuka na středních i vysokých stavebních školách, specializace několika desítek projektantů (inženýrů, architektů i techniků), vydání několika publikací, článků, přednášky na konferencích, zahraniční praxe atd., ale především pak postupný vznik mnoha malých a středních firem zaměřených na dřevěnou bytovou výstavbu a existence tří velkých výrobců typových dřevěných rodinných domů (velká část jejich produkce je vyvážena do blízkého zahraničí). Přes tato a některá další pozitiva se podíl dřevěné technologie na celkové bytové výstavbě pohyboval před hospodářskou krizí pouze na hodnotě kolem 3 %. Poznamenávám, že tento podíl se u západních sousedů České republiky pohybuje v průměru mezi 15 a 25 % a trvale roste, ve skandinávských zemích a Skotsku kolem 70 %, a podobně je tomu i v Severní Americe a Japonsku. Lze tedy touto technologií účinně přispět k trvale udržitelnému rozvoji v oboru pozemních staveb? ▼ Obr. 1a. Liberec – Rochlice, realizace rodinného domu s dřevěnou skeletovou konstrukcí Platform Frame System v roce 1990. (Projekt V. Bílek – Omnisystem).

A) Pokračování v dosavadním zaměření a intenzitě rozvoje Nepochybně lze akceptovat minulý a současný pomalý vývoj, předpokládat, že uživatelská veřejnost bude více stimulována environmentálním životním stylem a konkurenční cenou. Rozvoj technologie dřevěného stavění a architektury se bude pohybovat především v rámci rodinných a nízkopodlažních bytových domů. Podíl na celkové bytové výstavbě bude kolem 5 %. Jedná se o minimalistickou variantu, která je spíše stagnací než rozvojem. B) Program intenzivního rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby Program byl již v rámci grantového projektu GAČR „Dřevěné vícepodlažní budovy“ č. 103/07/514 v roce 2009 zpracován a publikován. Program předpokládá: ■ Zvýšení podílu dřevěné bytové výstavby na 20 až 25 %, tj. cca 10 000 bytů ročně, se zahrnutím výstavby rodinných domů, nízko a středně podlažních bytových domů a části navazujících veřejných budov. Příklad bytového domu, ze kterého propočty dále uváděných energetických úspor a environmentálních efektů vycházejí, je uveden na obrázku 2. Dům je srovnáván s variantou stejné stavby se železobetonovým skeletem a variantou s příčnými zděnými keramickými stěnami a stropy. ■ Potenciál výrobních energetických úspor (od těžby surovin po výstavbu) je cca 1 mil. MWh. Navíc každoroční energetická úspora na vytápění je cca 40 tis. MWh (za dobu životnosti slunečních elektráren – dvacet let, tedy cca 800 tis. MWh). Závěrečná zpráva Nezávislé energetické komise vedené profesorem Pačesem z roku 2008 [1], konstatuje a zdůrazňuje význam energetických úspor, které by v celkovém objemu měly být v cílovém roce 2030 podstatně větší než kapacity získané výstavbou elektráren na bázi obnovitelných zdrojů (OZE). Již před dvěma lety [2], tedy před splasknutím bubliny kolem slunečních elektráren, jsem na příkladu konkrétní fotovoltaické elektrárny s ročním výkonem cca 2200 MWh (to se rovná výrobním energetickým úsporám z každoroční výstavby 28 dřevěných rodinných domů s užitnou plochou 150 m2) popsal, že tyto energetické úspory představují potenciál energetických investičních úspor kolem 10 mld. Kč. Kolem energetických úspor je však v ČR dlouhodobě hrobové ticho, protože jsou mimo zájem energeticko-strojírenské lobby. Zmíněná energetická komise m.j. doporučovala, aby od roku 2010 byly všechny obytné domy stavěny v nízkoenergetickém a od roku 2015 v pasivním standardu (což je asi nereálné, v každém případě by však toto téma mělo být předloženo k odborné a politické diskuzi). V obdobném duchu byl ve druhé polovině roku 2009 v orgánech EU projednáván environmentální program s cílem dosáhnout do roku 2020 energetických úspor a snížení emisí CO2 o 20 % a zvýšení podílu OZE rovněž o 20 %. Navrhovaný Program rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby má z environmentálně-ekonomických hledisek trvale udržitelného rozvoje zvláště následující potenciální přínosy:

6


■o mezení těžby, dopravy a zpracování neobnovitelných silikátových surovin cca o objemu 1,5 mil. t a s tím spojenou lepší ochranu přírody a krajiny; ■ snížení emisí CO2 cca o 700 tis. t ročně a v procesu fotosyntézy dřeva akumulace o dalších cca 300 tis. t. Celkem cca 1 mil. t. výstavba jednoho dřevěného rodinného domu (150 m2 užitné plochy) představuje snížení emisí CO2 cca o 70 t, což při současných cenách emisních povolenek (15 eur za tunu) představuje hodnotu cca 25 000 Kč; ■ omezení silniční nákladní přepravy cca o 60 mil. tkm ročně a s tím spojené snížení škodlivých emisí NOX, CO2, SO2 a VOCS (těkavé organické látky); ■ nižší nároky na skládkování odpadu po demolici budov, cca o 2 mil. t, s možností částečné recyklace a energetického využití odpadového dřeva; ■ spotřeba vody cca 7x menší v důsledku použití převážně suchých výrobních a montážních technologií; ■ pozitivní podíl na rozvoji hospodářských lesů. Nízká spotřeba dřeva cca 300 tis. m3, tj. cca 3–5 % ze současné roční těžby a cca 10 % ze současného exportu kulatiny a řeziva; ■ zkrácení doby výstavby cca na 1/3, růst produktivity práce a snížení nákladů (obr. 3).

▲ Obr. 1b. Liberec – Rochlice, rodinný dům z roku 1990 s dřevěnou skeletovou konstrukcí Platform Frame System. (Projekt V. Bílek – Omnisystem).

Několik poznámek a úvah Základní myšlenkou trvale udržitelného rozvoje je zajištění ekonomického růstu, který je ale potřeba trvale regulovat (skepticky vyjádřeno

omezovat) tak, aby nebyly překročeny meze bezpečného životního prostředí. Tuto regulaci nemůže zajistit pouze trh, ale nutně i státy a jeho instituce. Hlavní problémy mají převážně široce regionální, kontinentální nebo i globální charakter a musí být často řešeny na základě mezinárodních politických dohod. I když je v tomto článku věnována pozornost pouze vazbám mezi ekonomikou, technologií a ekologií v sektoru bytové a veřejné výstavby, je zřejmé, že i jednotlivé a dílčí programy a dohody musí být v souladu s celkovými sociálně kulturními a civilizačními zájmy. Idea trvale udržitelného rozvoje reálně vznikla již před skoro čtyřiceti lety, když se v roce 1972 uskutečnila ve Stockholmu Světová konference o životním prostředí, kde byl přijat první program jeho ochrany UNEP (United Nations Environment Programme). Ovšem teprve v roce 1987 byly cíle trvale udržitelného rozvoje formulovány, i když jen velmi obecně a nezávazně: řešení, které uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslabovalo možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. V roce 1988 pod patronací OSN a WMO (World Meteorological Organization) vzniklo volné sdružení vědců IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), které postupně vydává zprávy o změnách životního prostředí a zvláště o nebezpečí globálního oteplování. Pod vlivem těchto a dalších mezinárodních konferencí, dohod, zpráv IPCC atd., přijala Evropská Unie v roce 1999 Amsterodamskou smlouvu [3], která je závazná pro všechny i později přijaté členské státy. Tato smlouva požaduje: integraci environmentálních kritérií do hospo-

▼ Obr. 2a. Pětipodlažní bytový nízkoenergetický dům s těžkým dřevěným skeletem byty o velikosti 63–105 m2 (vizualizace – studie J. Smola)

▼ Obr. 2b. Pětipodlažní bytový nízkoenergetický dům s těžkým dřevěným skeletem (byty o velikosti 63–105 m2 (nosný skelet – studie J. Smola)

Podstatně podrobněji byl tento návrh Programu zdokumentován a rozpracován v únoru 2009 a byl předán MMR ČR, které má bytovou výstavbu v kompetenci. Předtím jsem s návrhem seznámil předsedu ČKAIT Ing. Pavla Křečka, prezidenta ČSSI Ing. Svatopluka Zídka, prezidenta SPS v ČR Ing.Václava Matyáše a rektora ČVUT profesora Václava Havlíčka a získal jejich podporu. Následně jsem požádal tehdejšího ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobodu, aby Program začlenil do celkové koncepce rozvoje bytové výstavby a přizval ke spolupráci další kompetentní ministerstva tj. MŽP a MPO. Ministr předal návrh řediteli příslušného odboru a spolu s celou vládou podal krátce na to demisi. Předal jsem návrh i dalším pracovníkům MMR a MŽP a na parlamentním semináři na téma energetických úspor v únoru 2010 jsem navrhoval, aby výstavba nových nízkoenergetických domů byla začleněna do programu Zelená úsporám (v té době v něm byl přebytek peněz), ale kompetentní politici a úředníci měli a mají jiné starosti. Hlavní příčinou tohoto nezájmu je odborná nepřipravenost na témata v souvislosti s koncepcí a požadavky trvale udržitelného rozvoje obecně a v sektoru bytové a veřejné výstavby zvláště.


7

▲▼ Obr. 3a, 3b. Ekonomické srovnání nosné konstrukce pětipodlažního bytového domu – varianty dřevěný skelet, železobetonový skelet, keramické stěny a stropy (zpracoval L. Krov)

úspor a doporučila do roku 2020 dosáhnout cca 30 % úspor ve srovnání se současností. Z toho největší potenciál shledala v bytové a veřejné výstavbě – cca 46 % z celkového potenciálu, tj. asi 9200 GWh. Dřevěná varianta je nejefektivnější a nabízí ve fázi výroby i provozu roční úsporu cca 1,4 mil. MWh, cca o 1,2 mil. t nižší emise CO 2, omezení dopravy o cca 60 mil. tkm a další ekologicko-ekonomické efekty, za předpokladu rozšíření dřevěné bytové výstavby na evropský průměr, tj. 15 –25 % z celkové výstavby. 2. Navrhuje se, aby MŽP ČR rozšířilo program Zelená úsporám i na novou výstavbu dřevěných nízkoenergetických, nejen energeticky pasivních budov. 3. Uváděné energetické úspory mohou být zajištěny bez nárůstu investic. Ve srovnání s investicemi do obnovitelných zdrojů energie – OZE (zvláště sluneční elektrárny) jsou zde možnosti desítek miliard Kč úspor ze státních prostředků. Doporučuje se MPO ČR, MŽP ČR a MMR ČR hledat soulad mezi státní podporou energetických úspor a rozvojem OZE. 4. Doporučuje se, aby MMR ČR v souladu s dokumenty EU a OECD zajistilo zpracování studie „Trvale udržitelný rozvoj v bytové a veřejné výstavbě do roku 2030“ a v jejím rámci i vypracování „Programu rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby“, včetně dlouhodobé dotační politiky. 5. Ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi (nejen) boreálního i mírného pásma ČR zaostává nejen v rozsahu podílu dřevěných bytových a veřejných budov na celkové výstavbě (cca 3 %), ale následně i v kapacitách a úrovni vysokoškolské výuky a výzkumu. Rozvoj dřevěných budov vyžaduje rozšíření těchto kapacit a vytvoření a financování specializovaného výzkumného pracoviště dřevěných staveb, při některé ze stávajících technických univerzit (Praha, Brno, Ostrava), resp. ústavu se třemi pracovišti. 6. Požární odolnost dřevěných budov je z hlediska fyzikálně funkčního a v současnosti převážně lokálně legislativního jedním z problémů v rozvoji středněpodlažních budov (5–10 pater). Požární standardy nejsou v EU jednotné, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné. Český standard umožňuje požární výšku do 12 m (max. 4 patra), při individuálním expertním posouzení i větší. Doporučuje se požárním odborníkům, aby uplatnili svůj vliv při prosazení jednotného evropského požárního standardu. 7. Politicko-ekonomický vliv dřevařského průmyslu a dodavatelů dřevěných staveb je relativně slabý. Doporučuje se, aby již existující Asociace dodavatelů montovaných domů rozšířila svoji činnost na celé realizační spektrum dřevěných staveb (nejen montovaných) a spolupracovala s obdobnými institucemi dřevozpracovatelského průmyslu, resp. vlastníky lesů. ■

dářské politiky ve všech základních sektorech a zpracování studií o konkrétní podobě této integrace. Rovněž dokument OECD z roku 2000 [4] požaduje obdobnou integraci jako Amsterodamská smlouva a v souladu s dřívějšími ekologickými dokumenty definuje trvale udržitelný rozvoj jako dlouhodobé zachování přírodních služeb a statků alespoň pro několik příštích generací. Tyto služby a statky zahrnují zvláště energii, materiály, geofyzikální podmínky a fungování všech přírodních cyklů. Je v něm zdůrazněn požadavek na omezení využívání neobnovitelných zdrojů a jejich náhrada obnovitelnými zdroji, při respektování času pro jejich regeneraci. V září 2010 se, jako součást stavebního veletrhu, konala v pražských Letňanech již popáté konference Dřevěné stavění, kde bylo přijato několik závěrečných doporučení (viz níže). V návaznosti na zaměření tohoto článku mohu tuto pasáž ukončit jedním z bodů těchto závěrů: doporučuje se aby MMR ČR v souladu s dokumenty EU a OECD a ve spolupráci s MŽP CŘ, MPO ČR a profesními organizacemi ČKAIT, ČKA, ČSSI, zajistilo zpracování projednání a schválení studie Trvale udržitelný rozvoj v bytové a veřejné výstavbě do roku 2030 a v jejím rámci i schválení Programu rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby, včetně dlouhodobé dotační politiky.

Použitá literatura: [1] Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (276 stran ) 9.2008 [2] Bílek, V.: Perspektivy dřevěného stavění, Stavebnictví speciál 2/2009 [3] EU – Amsterodamská smlouva, hlava XIX Životní prostředí ICEU, Praha 1998 [4] OECD – EPOC Environmental Strategy for the first Decade of the 21st Century, Paris 2001 [5] ČSN – EN ISO 140 40 Environmentální management, Posuzování životního cyklu atd.

Konference Dřevěné stavění – závěrečná doporučení 1. Vládou ustanovená Energetická komise v závěrečné zprávě ze září 2008 zdůraznila obrovský význam energetických

Autor: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. Omnisystem, Praha e-mail: [email protected]

8


dřevostavby

text: Ing. Jiří Pohloudek

foto: RD Rýmařov s.r.o.

▲ Soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva v Praze – Chýni

Vícepodlažní bytová výstavba v ČR Rámové nebo skeletové systémy na bázi dřeva mají ve světě využití nejen u výstavby rodinných domů, ale také u vícebytových a vícepodlažních staveb. V rámci současného celosvětového trendu tzv. trvale udržitelného systému výstavby zadalo v roce 2002 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR sekce 5600 Stavební fakultě ČVUT v Praze zpracování posouzení možnosti rozšíření tohoto systému výstavby také v České republice. V ČR se do roku 1989 postavilo 359 čtyřbytových staveb na bázi dřeva. Toto množství vytvářelo základnu pro vyhodnocení zkušeností a stanovení opatření v rámci technických a právních předpisů pro další rozvoj tohoto typu výstavby. Součástí uvedeného posouzení bylo i zapracování zahraničních zkušeností, zejména při výstavbě více než třípodlažních budov. Při návrhu konstrukčních systémů bytových domů na bázi dřeva se projektanti řídí platnými ČSN, zásadami a aplikačními pravidly, které jsou pro tento typ výstavby specifické, zejména v rámci požadavků na:

■m echanickou odolnost a stabilitu; ■ p ožární bezpečnost; ■ o chranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí; ■ o chranu proti hluku; ■ b ezpečnost při užívání; ■ ú sporu energie a ochranu tepla. Po roce 2005 se v České republice způsob této výstavby začal z důvodu jeho ekonomických a environmentálních výhod uplatňovat ve větším měřítku. V důsledku současných požadavků na trvale udržitelný rozvoj se dřevěným konstrukcím otevírají nové perspektivy. To, že dřevo jako stavební materiál zaujímá stále přednější místo, je dáno mnoha faktory: ■ těžební množství v ČR neustále narůstá; ■ v yužití dřeva ve výstavbě budov má v ČR historické kořeny; ■ e nergetická náročnost na těžbu dřeva, jeho zpracování a likvidaci po skončení životnosti objektu je 3 až 5krát nižší než u ostatních stavebních materiálů, jako je beton, cihla apod.; ■ ze dřeva a jeho vedlejších produktů lze v podstatě postavit celý objekt od podlahy až po krytinu; ■ d řevo a jeho následnou prefabrikaci lze výrazně uplatnit i při výstavbě celých bytových bloků. stavebnictví speciál

9

Soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva v Praze – Chýni Dodnes bylo postaveno ve vícepodlažních domech na bázi dřeva více než 500 bytových jednotek. Největší bytový soubor 42 šestibytových domů byl realizován v Praze – Chýni.

Půdorysný rozměr Počet NP Počet bytových jednotek Typ střešní konstrukce Konstrukce obvodových stěn (OS) Tepelný odpor OS Součinitel prostupu tepla OS Požární odolnost OS Vzduchová neprůzvučnost OS Kročejová neprůzvučnost stropů s krytinou Vzduchová neprůzvučnost mezibytových stěn

16,96x10,63 m 3 6 (10) vaznicová 38° rámová R = 4,195 m2KW-1 U = 0,229W m-2K-1 REI 60, REW 60 Rw = 44 db L´n,w = 52 db R´w = 59 db

▲ Tab. 1. Technické parametry staveb na bázi dřeva v Praze – Chýni

▲▼ Největší bytový soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva byl realizován v Praze – Chýni

Tímto projektem byla prověřována možnost masivní zástavby pomocí této technologie. Technické parametry stavby jsou uvedeny v tabulce 1. Konstrukce, výroba a montáž byla provedena s ohledem na maximální využití prefabrikovaných dílů, s cílem zkrátit dobu realizace stavby. Postup výstavby Na připravenou železobetonovou základovou desku byly pomocí jeřábu postaveny svislé konstrukční díly (stěny a příčky) 1.NP, které jsou upevněny pomocí kotev a expanzních šroubů.

10


Vzájemné spojení dílů stěn a stropních elementů je provedeno šrouby a vruty. Na strop 1.NP jsou po obvodě připevněny naváděcí hranoly, na které byly usazeny obvodové stěny 2.NP. Dispozici stavby doplňují vnitřní nosné stěny a příčky. Vzájemné spojení je shodné s montáží 1.NP, stejně jako montáž stropu, včetně naváděcích hranolů podkroví. Na hranoly jsou usazeny obvodové stěny podkroví a spodní části štítů, na které jsou po usazení vnitřních příček a nosných stěn položeny stropy podkroví. Mezi stropy a snížené obvodové stěny podkroví jsou namontovány šikmé stropy. Po usazení vaznic jsou pomocí BMF profilů, kroužkových hřebíků a krokvových hřebů připevněny krokve. Prostor mezi krokví a šikmými stropy je doplněn tepelnou izolací. Na krokve jsou usazeny střešní a štítové podhledy, difuzní fólie, kontralatě, střešní latě, střešní okna a krytina. Dokončila se venkovní termofasáda v místech, kde nemohla být z důvodu stanoveného postupu montáže provedena ve výrobním závodě. Na smontovanou hrubou stavbu byla natažena pohledová akrylátová silikonová vrchní omítka. Současně s dokončovacími venkovními pracemi byly prováděny práce v interiéru domu. Nejdříve byla provedena elektroinstalace, rozvody ústředního vytápění a zdravotně technické instalace. Následně byla položena podlahová konstrukce včetně vylití pěticentimetrové anhydritové desky pro zvýšení kročejové neprůzvučnosti. Dokompletoval se vnitřní obklad stěn ze sádrokartonu a byly namontovány sádrokartonové podhledy stropů. Stěny a stropy jsou opatřeny strukturální tapetou a bílým nátěrem. Položily se podlahové krytiny, dlažby a keramické obklady v koupelnách, byla namontována otopná tělesa, osvětlení, žaluzie a zařizovací předměty v koupelnách, WC a v kuchyních. Osadily se vstupní dveře do jednotlivých bytů a vnitřní bezprahové dveře s obložkovými zárubněmi. Požadavek investora na zvýšení požární odolnosti štítových stěn u řadových bytových domů na REI 90 byl splněn doplněním konstrukce o desky MULTIPOR (reakce na oheň A1), které byly lepeny na štítové stěny přímo ve výrobním závodě a po smontování objektu doplněny na montáži v místech spojů dílů.

Projekt Brno – Heršpice Na základě zkušeností získaných z výstavby v Praze – Chýni byla realizována 1. etapa dalšího projektu Brno – Heršpice, kde bylo postaveno 10 dvanáctibytových domů. Ve srovnání s ostatními stavebními technologiemi byla u prefabrikovaného stavebního systému opět prokázána vysoká rychlost výstavby. Objekty montovaných konstrukcí byly předány na klíč za šest měsíců.

Na těchto objektech byla použita, na rozdíl od realizace v Chýni, plochá střecha. Ostatní technické a tepelné parametry stavebních konstrukcí byly u obou projektů obdobné.

Požární odolnost stavebních konstrukcí

▲▼ V 1. etapě projektu Brno – Heršpice bylo postaveno 10 dvanáctibytových domů na bázi dřeva

Nejvíce diskutovanou problematikou při velké zástavbě je požární odolnost stavebních konstrukcí. Důvody je nutno hledat především v požadavcích na požární bezpečnost staveb – za nimi se skrývá strach z možného šíření požáru konstrukčními dutinami a obava z pozdějšího selhání nosné konstrukce v důsledku skrytého oslabení průřezů a spojů. Moderní dřevostavby se v dnešní době skládají z kvalitních materiálů, nabízejících dobré protipožární vlastnosti. Např. opláštění deskovými materiály na bázi sádrovlákna chrání před vzplanutím čelní, nejvíce zatěžovanou stranu nosné dřevěné konstrukce. Uvnitř panelu je dřevěná konstrukce chráněná nehořlavými izolacemi. Konstrukce jsou vzduchotěsné a celkově vyplněné nehořlavým izolačním materiálem pro zamezení případného šíření požáru dutinami. Využití dřevostaveb na poli vícepodlažních objektů je komplikováno zastaralostí českých návrhových norem, které s konstrukcemi na bázi dřeva počítají jen okrajově. Přestože konstrukce vykazují vysokou požární odolnost (až REI 120), lze jich využít k ochraně proti požáru jen minimálně. Je to dáno hlavně zatříděním konstrukcí z hlediska požární odolnosti a reakce na oheň, které se používá pouze v České republice a na Slovensku.

Zahraniční zkušenosti Zahraniční zkušenosti ukazují na snahu rozvíjet v praxi vícepodlažní výstavbu. V berlínském městském okrsku Prenzlauer Berg vznikl německý unikát – první obytný dům s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, postavený kompletně ze dřeva. Protože předpisy stavebního řádu se v Německu doposud takovouto stavbou nezabývaly, byl projekt posuzován podle současných evropských norem. Při projektování a schválování této sedmipodlažní budovy byla ústředním tématem požární ochrana. Ani novela berlínského stavebního řádu totiž nepočítá se stavbou takto vysokých domů na bázi dřeva (max. 13 m). Dům E3, který je pojmenován podle svého stanoviště v ulici Esmarchstraße 3, v berlínské čtvr ti Prenzlauer Berg, tuto hranici se sv ými 22 metry překračuje. Toto průkopnické dílo berlínských architektů Toma Kadena a Toma Klingbeila vyžadovalo speciální koncept protipožární ochrany.

Závěr Na základě všech zkušeností z výstavby v ČR lze konstatovat připravenost technologie rámových konstrukcí na realizaci vícepodlažních bytových domů do čtyř pater. Aplikace ucelených požárních koncepcí ukazuje, že vícepodlažní dřevostavba představuje komplexní a realizovatelný objekt. Podstatná je úzká souhra a komunikace mezi projektantem, prováděcí firmou a schvalujícím správním orgánem. Ta musí existovat během celé doby realizace stavebních prací. ■ Autor: Ing. Jiří. Pohloudek RD Rýmařov s.r.o. stavebnictví speciál

11

dřevostavby

text: Ing. Milan Peukert, doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc.

grafické podklady: archiv autorů

Návrhy a realizace středněpodlažních dřevěných budov Středněpodlažní budovy jsou zcela nepochybně zvláště v posledních cca deseti letech jedním z hlavních celosvětových trendů rozvoje dřevěného stavění a architektury. V uplynulých třech letech se objevují i náměty a studie vysokých dřevěných budov. Nejprve několik slov k terminologii, kde budeme vycházet z anglických termínů „low rise building“ pro nízkopodlažní budovy do tří nadzemních podlaží, „middle rise building“ pro středněpodlažní budovy od 4. do 13. nadzemních podlaží a pro budovy nad 13 nadzemních podlaží zvolíme termín vysoké, v angličtině „high rise building“. Příčin k rozvoji je více a nejsou ve všech zemích, resp. kontinentech, stejné. Zvláště uvádíme: ■ environmentální parametry dřevěných budov jsou podle metodiky LCA (Life Cycle Assessment) ve srovnání se silikátovými a ocelovými variantami podstatně příznivější; ■ energie potřebná na těžbu surovin, přepravu, výstavbu, provoz a demolice je výrazně nižší, cca o 50 MWh na 100 m2 užitné plochy; ■ rozsáhlá možnost uplatnění automatických, počítačem řízených technologií CNS; ■ náklady jsou většinou o 5 až 15 % menší a doba výstavby podstatně kratší; ■ uplatnění zvláště v blízkosti center středních i velkých měst, vyžaduje m.j. budovy s větší výškou, která je v souladu s tradičním nebo současným urbanizmem.

tesaři – architekti realizovali mnohopodlažní skeletové stavby již ve starověku a zvláště pak ve středověku. Na obrázku 1 je antická obléhací věž, kterou prof. W. Sackur zakreslil podle popisu Apollodoruse (2. stol. n. l.). Nejvyšší dochovanou dřevěnou budovou světa je téměř 1000 let stará pagoda v Číně. Zvláště ve městech středověké, ale i raně novodobé Evropy jsou zachovány a pečlivě udržovány stovky čtyř až šestipodlažních budov, vesměs s uplatněním těžkého dřevěného skeletu (fachwerkbau). Na obrázcích 3, 4 jsou uvedeny dva příklady z německých měst.

Současné konstrukčně-materiálové varianty Současný rozvoj má čtyři hlavní konstrukčně-materiálové varianty:

Výstavba středněpodlažních dřevěných budov a dalších dřevěných staveb však není jen produktem současné doby. Zkušení a tvořiví

Lehký skelet Platform Frame System (PFS) s výztužnými stěnami pro využití cca do 7 nadzemních podlaží Vznikl ve Spojených státech amerických roku 1833, a po delším časovém vývoji se v USA a od 20. století i v Evropě stal nejrozší řenější variantou dřevěného stavění. Lehký skelet PFS s výztužnými stěnami charakterizují zvláště unifikované dřevěné průřezy, hřebíkové spoje a ztužující opláštění, které z hlediska dispozičního řešení budovy vytváří ze skeletového systému systém stěnový. Jeho rozpon je zvláště limitován průřezem stropních nosníků (většinou 10/200 m), jejich vzdáleností (obvykle cca 600 mm) a způsobem spojení (nejčastěji lepení nebo hřebíky) s pláštěm stropů (překližka, OSB apod.). Z hlediska přísného pohledu technických norem a Eurokódů je u středněpodlažní budovy největší slabinou PFS otlačení vodorovných prahů v místě styku s nosným sloupkem.

▼ Obr. 1. Antická dřevěná šestipodlažní obléhací věž o výšce cca 18 m – půdorys a řez

▼ Obr. 2a. Čína – Dřevěná pagoda z roku 1056 o výšce cca 51 m ve městě Yingxian – půdorys a pohled

12


▲ Obr. 4. Braunschweig – obilní sýpka 1534 (replika budovy zničené za války v roce 1944) ▲ Obr. 2b. Čína – Dřevěná pagoda z roku 1056 o výšce cca 51 m ve městě Yingxian

▲ Obr. 3. Melsungen – 17 stol., radnice a domy na náměstí

Těžký skelet s ocelovými styčníky pro využití cca do 13 nadzemních podlaží Systém těžkého dřevěného skeletu je tvořen prostorovou soustavou masivních sloupů a průvlaků, které se nejběžněji navrhují v rozponech od 3 do 6 m. Díky velkým rozponům rastru primární nosné konstrukce lze vnější a vnitřní stěny navrhovat v libovolném uspořádání a provedení. Z hlediska možnosti uspořádání dispozice objektu se tedy jedná o mimořádně variabilní systém. Prostorovou stabilitu TDS zajišťuje systém diagonál, kterému mohou napomáhat ztužující nosné stěny a příčky, případně lze využít tuhých styčníků tvořených lepenými ocelovými deskami. S rostoucím významem dřevěných konstrukcí ve vícepodlažní výstavbě nabývají moderní těžké skelety na důležitosti, jelikož eliminují statické slabiny PFS a dokáží po dlouhou dobu a předvídatelným chováním vzdorovat u dřevostaveb velice diskutovanému požáru. Stěnový systém z vrstvených desek pro využití cca do 13 podlaží Možnost průmyslové výroby velkoplošných dřevěných dílců vedla v poslední době ke vzniku nových stěnových systémů. Masivní konstrukční

prvky jsou tvořené převážně křížem vrstvenými dřevěnými lamelami, které jsou spojovány pomocí lepení, či hřebíkování. Masivní stěnový systém se vyznačuje oproti sloupovým systémům velkou spotřebou dřevěného materiálu. To však přináší výhody ve formě vyšší požární odolnosti a vysoké tuhosti, což umožňuje využití tohoto systému u středněpodlažních a vysokých budov. Hybridní dřevo – betonové a dřevo-ocelové systémy s výztužným jádrem pro využití cca do 20 podlaží Možnost využití hybridních systémů dává uplatnění dřeva ve vysokých budovách nový rozměr. U hybridních dřevo-betonových či dřevo-ocelových systémů je jako superkonstrukce přes několik podlaží využito betonu, respektive oceli. Jako sekundární konstrukce potom funguje některý z dřevěných konstrukčních systémů. U hybridních systémů se díky vhodně zvolenému materiálu pro danou funkci dá dosáhnout výšek, jakých se běžně dosahuje u betonových či ocelových staveb. Dřevo je zde použito buď pro výplňové konstrukce tvořící obálku budovy a dělicí konstrukce či pro několikapodlažní nosné subsystémy. Stavby s hybridními materiálovými systémy s použitím dřeva zatím nedoznaly většího uplatnění.

Hlavní problémy a omezení Hlavní problémy a omezení jsou v požární odolnosti dřevěných a spojovacích prvků a v pojetí požárních předpisů m.j. ve vazbě na automatické signální a hasicí systémy a statickodynamickou prostorovou tuhost celých systémů. Několik zahraničních příkladů ■ V USA a Kanadě, kde je podíl dřevěných budov na bytové výstavbě trvale kolem 70 %, má výstavba třípatrových domů na bázi lehkého dřevěného skeletu více než stoletou tradici. Změny ve stavebních předpisech (International Building Code – ▲ Obr. 5a. La Jolla v Kalifornii, 2006) umožňují další rozšíření dřeva 2007. Šestipatrové dřevěné bytové domy na betonovém přízemí. ve středněpodlažní výstavbě na pět stavebnictví speciál

13

▲ Obr. 5b. La Jolla v Kalifornii, 2007. Šestipatrové dřevěné bytové domy na betonovém přízemí.

▲ Obr. 6. Tacoma, Washington, 2008. Šestipatrový dřevěný bytový areál na dvoupatrových betonových garážích.

▲ Obr. 7. Vídeň, Am Mühlweg, 2006. Sídlo pasivních a nízkoenergetických bytových domů, 70 bytů a cca 9000 m2 užitné plochy.

▲ Obr. 8. Japonsko NIED, 2007. Zkouška sedmipodlažního dřevěného domu na kmitající tabuli.

14


a šest pater, s požadavkem požární odolnosti dřevěných nosných konstrukcí min. 1 hod. ■ Rakousko má efektivní výrobu masivních křížem lepených dřevěných desek (KLH – závod v Murau-Katsch) v tlouštkách od cca 130 do 350 mm a ovlivňuje pozitivně vývoj středněpodlažních budov v Evropě i Japonsku. Inspirativní jsou návrhy a realizace bytových komplexů dřevěných pasivních a nízkoenergetických domů ve Vídni (obr. 7). ■ V rámci italského výzkumně-realizačního programu rozvoje dřevěných budov SOFIE byla ve spolupráci s japonským stavebním výzkumem realizována zkouška sedmipodlažního bytového domu z desek KLH o výšce 23,5 m na účinky zemětřesení (obr. 8). Velmi pozitivní výsledky otevřely cestu k rozšíření středněpodlažních dřevěných budov v Itálii i Japonsku. V roce 2009 byl z těchto desek realizován nejvyšší dřevěný devítipodlažní bytový dům na světě, včetně dřevěných schodišť a výtahových šachet (obr. 9). ■ Na předních evropských univerzitách byly zpracovány v posledních dvou letech i vize – studie vysokých hybridních, dřevo-ocelových a dřevo-betonových budov. Uvádíme zde dvě řešení rozpracovaná na Technické univerzitě ve Vídni pod vedením prof. W. Wintera v té podobě, jak byla prezentována na poslední konferenci WCTE (World Conference on Timber Engineering) v červnu 2010 v italské Riva del Garda: První varianta je hybridní skelet vytvářený z dřevo-ocelových sloupů a nosníků na rozpětí cca od 4,5 do 10 m. Hlavním cílem je zvýšit požární odolnost, snížit cenu a zkrátit dobu výstavby. Technologie výroby, především spojení ocelového příhradového vazníku a dřevěných profilů, není zřejmá (obr. 10). Ocelové prvky v nosnících a sloupech jsou na koncích spojeny ocelovými kolíky, resp. “hřebíky“ s pomocí nastřelovací techniky Hilti. Prezentovaná nosná konstrukce dvacetipodlažní budovy má 16 dřevěných a čtyři spodní betonová podlaží. Podle uvedených půdorysných rozměrů má modulační síť rozměry 4,5x4,5 m. Oproti lepeným dřevěným prvkům má být cena hybridních prvků cca

▲ Obr. 9. Londýn, Hackney, 2009. devítipodlažní bytový dům z desek KLH, pohled a schéma nosné konstrukce.

▲ Obr. 10. TU Wien. Hybridní dřevo-ocelový skelet – základní prvek, schéma styčníku a nosná konstrukce dvacetipodlažní budovy.

o 20 % vyšší. Požární odolnost vychází z japonských zkoušek a byla stanovena na 60 minut. Druhá varianta je tvořena betonovým superskeletem s pěti ztužujícími stropy, mezi které jsou vkládány nezávislé devítipatrové budovy s dřevěným skeletem. Prezentovaná budova má půdorys ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka o straně 40 m. Výška budovy je 142 m (bez spodních betonových podlaží). I zde je prostorová tuhost dřevěných částí budovy zajišťována vyztužením fasád (obr. 11).

▲ Obr. 11 TU Wien. Schéma budovy s betonovým superskeletem a vloženými devítipatrovými budovami s dřevěným skeletem. Detail hybridních dřevo-ocelových fasádních prvků.

Grantový projekt Dřevěné vícepodlažní budovy V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy (řešitel Ing. Vladimír Bílek) byl v období 2007–2009 komplexní výzkum středněpodlažních budov v rozmezí od 4 do 12 pater zaměřen na alternativu s nosnou skeletovou konstrukcí ve variantách s kloubovými a tuhými styčníky. Ta je použitelná pro bytové i veřejné budovy se zatížením až do 5,25 kN/m2. Byla zvolena čtvercová, resp. obdélníková modulační síť s mezním rozponem do 6 m. Lepené lamelové prvky mají nejčastěji profily 200/200 mm pro sloupy a 200/300 mm pro průvlaky. V laboratořích AV ČR proběhly rozsáhlé zkoušky styčníků s ocelovými styčníkovými deskami, skeletových rámů i stropních desek (podrobněji viz článek Ing. J. Karase). Jednou ze základních koncepčních idejí bylo i přiznání nosné dřevěné konstrukce na exteriéru a v interiéru budovy (obr. 13). Vedle podrobných výpočtů byla tato varianta i experimentálně odzkoušena jak z hlediska tepelné izolace, tak z hlediska průvzdušnosti. Negativní vlivy z obou hledisek jsou minimální (podrobněji viz článek Z. Svobody). Samozřejmě je možný i design exteriéru s potlačením viditelnosti nosné dřevěné konstrukce (obr. 14). Současná česká požární norma umožňuje realizaci dřevěných budov do maximální výšky 12 m, tj. při konstrukční výšce < 3 m, 5 nadzemních podlaží. Při aplikaci automatického signálního a hasicího zařízení a individuálního expertního posouzení jsou reálné vyšší dřevěné budovy – jak také ukazuje současná evropská i americká praxe. V rámci uvedeného grantu bylo provedeno v laboratořích PAVÚS experimentální hodnocení požární

▲ Obr. 12. Středněpodlažní dřevěný skelet s kloubovými styčníky. Modulační síť, styčník s ocelovou spojovací deskou, schéma skeletu osmipodlažní budovy s betonovým komunikačním jádrem (z požárních důvodů).


15

▲ Obr. 14. Studie pětipodlažního bytového domu s obdobnými dispozicemi jako na obrázku 13, ale s menší expozicí nosné dřevěné konstrukce na fasádě. Vizualizace a řez (návrh V. Bílek, Z. Rudovský).

odolnosti uvedeného dřevěného skeletu (obr. 15). Teplota v požární komoře byla 800 až 1000 oC, teplota ve středu prvků 30–50 oC. Požární odolnost byla 83 a mezní rychlost přetvoření 78 minut. Řešení bylo prezentováno na již zmíněné konferenci WCTE 2010 a bylo přijato s velkým zájmem. Seriozním investorům, dřevozpracovatelským a stavebním firmám nabízíme zpracování podrobných studií a projektových podkladů. ■ Ing. Milan Peukert FSv ČVUT v Praze e-mail: [email protected] doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. Omnisystem, Praha e-mail: [email protected] ▼ Obr. 15. Uspořádání zkoušky v požární komoře a průběh přetvoření v závislosti na čase a zatížení

▲ Obr. 13. Studie osmipodlažního bytového domu, s garážemi v betonovém suterénu a prodejnami v dřevěném přízemí. Vizualizace, řez, půdorys přízemí a typického patra (návrh V. Bílek, M. Peukert).

16



17

18



19

20


inzerce

Jsme „machři“ na dřevostavby. To však již dnes nestačí. VESPER FRAMES s.r.o. je členem z rodiny firem a sdružení, které působí v oboru dřevostaveb přes deset let. Firma se zabývá návrhem, projekcí, výrobou a prováděním dřevěných konstrukcí. Pokrýváme kompletní oborovou oblast dřevostaveb. Od rodinných domů, bytové výstavby až po průmyslové a zemědělské objekty. Není nám cizí žádná typologie. Srubové, hrázděné, nebo panelové konstrukce. Velice rádi se angažujeme i v projektech inženýrských konstrukcí z lepeného lamelového dřeva, sportovních hal, mostů, konstrukcí s velkým rozponem. Základnu firmy tvoří dvě portfolia. První se zaměřením na koncového zákazníka. Dodávka konstrukcí na klíč, dle klientem definovaného rozsahu a standardu. Vše z jedné ruky. Druhé portfolio je nastaveno pro firmy. Zde se zabýváme návrhem, optimalizací a výrobou prvků, sestav a elementů (prefabrikace) pro nejrůznější stavební záměry. Naplňování obou portfolií nám umožňuje aplikovat ve firmě samoučící se proces, který přináší nové pohledy na jednotlivé obchodní případy. Nejen naše firemní portfolio, ale zřejmě většina stavebních firem se dnes potýká se změnou ekonomického smýšlení klientů a investorů. Často slýcháme připomínky zákazníků ve smyslu: Návrh je mimo naše investiční představy. Levněji by to nešlo? Kde lze v projektu ušetřit? Kde máme rezervy? Je zvolený rozsah a standard dodávky vůbec potřebný? Většina klientů, tak jako i celý svět, se dnes více zamýšlí nad mírou investic. Což je samozřejmě naprosto v pořádku. Na nás pak je najít takové řešení, které přispěje k vítězství všech zúčastněných. Proč vůbec o tom všem mluvím? Naše firma se zabývá pouze a čistě jen stavbami na bázi dřeva. V tom jsme „machři“. Avšak jak ukazuje praxe a hledání cesty k úspěšným projektům, jen se dřevem si nevystačíme. Pro efektivní, kvalitní a úspěšné projekty nelze používat jen jednoho konstrukčního materiálu, chcemeli nářadí. Budoucnost vidíme v kombinaci materiálů a konstrukčních systémů. Stavění smíšených a hybridních staveb. Poznámka: I když já osobně jsem dřevem postižen a budu vždy jasně upřednostňovat jeho nasazení a použití v konstrukcích. Zkušenosti a naše praxe ukazuje, že dobrým vodítkem pro navrhování efektivních konstrukcí a staveb jsou skromnost a rozum. Uplatnění

tohoto přístupu a ověření jeho správnosti jsme si ověřili na nesčetné řadě námi realizovaných projektů. Pár příkladů za všechny. Energetická sanace budov. Bourat a stavět znova, nebo inteligentní sanace? My dnes víme, že přístup k sanaci objektů ze správné strany může ušetřit až polovinu investičních nákladů. Obdobně můžeme komentovat kombinaci železobetonu a dřevěné konstrukce. Železobeton pro jeho pevnost a dřevo pro lepší požární odolnost (haly a stavby s velkými rozpony). Ano, přesně tak, nespletl jsem se. Dřevo hoří a na rozdíl od ostatních materiálů víme přesně jak. Poslední z příkladů, které bych rád uvedl, je levné, raději použiji slovo dostupné bydlení. Levně postavený dům totiž neexistuje, jen efektivně postavený. Důkazem, že je to možné, je náš nový projekt www.bydlenidnes.cz . Jak tedy vidíme budoucnost dřevostaveb? Já osobně velice pozitivně. Samotný materiál má do budoucna velký potenciál. V rukou kvalitních firem a zručných řemeslníků dává možnost produkce s velkou přidanou hodnotou. A co více, když dojdeme k poznání, že nejen čisté dřevostavby, ale především kombinace materiálů přinese více zakázek především dřevostavbařům. Pro toto tvrzení mám jednoduché vysvětlení. Trik spočívá ve využití kolektivní inteligence (partnerské komunikace). Jednoduše řečeno, sdružené IQ dvou a více subjektů je více než IQ jedince. Proto rozšiřujme naše společné výrobní nástroje a možnosti ku prospěchu všech. Kooperujme! Ing. Michal ŠOPÍK *1974 VUT-FAST v Brně, MZLU-LDF v Brně VESPER FRAMES s.r.o. [email protected] www.vesperframes.cz www.vesperhomes.cz www.tesar4u.cz www.wwing.cz


21

dřevostavby

text: Ing. Jiří Karas

grafické podklady: archiv autora

Tuhost těžkých dřevěných skeletů a experimentální ověřování Prostorová tuhost budovy musí být zajištěna systémem svislých a vodorovných konstrukcí, které přenášejí vodorovné a svislé zatížení do základů. U budov s rámy s kloubovými styčníky je nutné doplnit některé rámy „smykovými“ stěnami vytvořenými ze sloupků a desek (podobně jako u lehkých dřevěných skeletů). Účinnější a jednodušší je rámovou konstrukci doplnit příhradovými ztužidly vytvořenými ze stávajících sloupů, průvlaků a předpjatých ocelových diagonál. U obou variant se předpokládá rozmístění ztužující konstrukce v příčném i podélném směru budovy v návaznosti na dispoziční řešení budovy a tuhost stropních konstrukcí. Rámová konstrukce s tuhými styčníky může přenášet vodorovné zatížení ve své rovině samostatně a vyžaduje doplnění ztužidly v kolmém směru. Účinného přenášení vodorovného zatížení lze docílit též nahrazením některých rámů nosnými stěnami z masivních dřevěných desek. Přenášení vodorovného zatížení železobetonovými jádry je vhodné též z hlediska požární bezpečnosti. Stropní konstrukce přenášející vodorovné síly z obvodového pláště do svislých ztužidel či stěn, složené z průvlaků, stropnic a desek, lze doplnit předpjatými ocelovými diagonálami a vytvořit tuhé příhradové nosníky. Obvyklý způsob zajištění požadované tuhosti stropní konstrukce je pouze s využitím stávajících prutových a deskových prvků – stropní konstrukce působí jako nosník, jehož pásnice tvoří průvlaky nebo obvodové stropnice a stojinu desky uložené na dalších stropnicích. Tuhost stropní konstrukce závisí ve značné míře na rozmístění tyčových prvků a opláštění a na přetvoření spojovacích prvků. Přetvoření stropních konstrukcí i svislých ztužidel je nutné omezit s ohledem na přípustné deformace doplňkových konstrukcí.

▲ Obr. 1. Pohled na prostorový styčník skeletu

Experimentální ověřování dřevěného skeletu Pro ověření teoretických předpokladů působení nosné konstrukce a prokázání spolehlivosti i vhodnosti navrženého dřevěného skeletu byly provedeny v roce 2008–2009 zatěžovací zkoušky v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV v Praze v rámci grantu Dřevěné vícepodlažní budovy. Ověřování styčníků Prostorový styčník je konstruován s využitím ocelové svařované desky, která je osazena do drážek ve zhlaví sloupů a průvlaků a pomocí kolíků spojuje všechny prvky do kompaktního styčníku. V první etapě zatěžovacích zkoušek byla ověřována únosnost a přetvoření jednotlivých styků ve čtyřech styčnících pro centrické svislé zatížení působící monotónně i cyklicky na zhlaví průvlaků; zároveň byla vnášena síla v ose sloupů. Ve druhé etapě proběhlo ověřování styčníků pro zatížení excentrické, monotónně narůstající i působící cyklicky.

22


▲ Obr. 2. Styčník ve zkušebním zařízení

▲ Obr. 3. Celkový pohled na ověřovanou stropní konstrukci

▲ Obr. 4. Deformace styčníků ve směru vodorovné síly

Ověřování stropní konstrukce Ověřovaná stropní konstrukce představuje jedno pole obousměrného skeletu (půdorysné rozměry 3750x4200 mm), tvořeného čtyřmi průvlaky, stropnicemi a deskami, včetně zkrácených sloupů. Celkem byly vytvořeny a odzkoušeny postupně čtyři varianty stropní konstrukce – s použitím desek OSB, desek z překližky, prken a bez záklopu. Cílem zatěžovacích zkoušek bylo ověření tuhosti stropní konstrukce v její rovině pro monotónně vzrůstající vodorovné zatížení a pro cyklické jednosměrné vodorovné zatížení. Stropní konstrukce byla ve styčníku zatěžována vodorovnou silou a kotvena v dalších dvou styčnících ke stěně zkušebny. Zkoušky zahrnovaly i současný vliv svislého zatížení. Zkušební zařízení sestávalo z hydraulického lisu pro vyvození vodorovné síly ve styčníku 200 kN a tří lisů 2x100 a 50 kN pro vnesení svislého zatížení na stropnice a průvlaky. Pomocí snímačů byly sledovány deformace styčníků, styků mezi průvlaky a styčníkovými deskami a deformace mezi deskami a průvlaky.

Ukázku části pracovních diagramů ze zkoušky stropní konstrukce s deskami z překližky viz na obr. 4: Z provedených zkoušek vyplývá: ■ stropní konstrukce s deskami z překližky i OSB přenese vodorovnou sílu cca 40 kN bez nárůstu trvalého přetvoření, při nakosení stropní konstrukce 0,0031 a 0,0055; ■ mezní únosnost ověřovaných variant činí 99 kN a 111 kN; ■ tuhost stropní konstrukce v její rovině je značně ovlivněna přetvořením styků mezi průvlaky a styčníkovými deskami při přenášení normálových sil a prokluzem spojovacích prvků mezi deskami a průvlaky či stropnicemi; ■ vzhledem k cyklickému zatížení a narůstajícímu trvalému přetvoření styků lze využívat jen nízkou návrhovou únosnost stropní konstrukce. ■ Autor: Ing. Jiří Karas Stavební fakulta ČVUT v Praze e-mail: [email protected]

inzerce


23

inzerce

RD Rýmařov v roce 2011 – velká výzva pro inovativní technologie

Firma RD Rýmařov posunula svoji tradici do páté desítky let. Potvrdila svoji pozici lídra trhu staveb na bázi využití dřeva v prefabrikovaných rámových stavebních konstrukcích. Její hlavní strategií je zvýšení podílu této technologie na stavebním trhu v segmentu bytové výstavby. Naplnění této strategie v současnosti není jednoduché. Trh je charakterizován poklesem poptávky, snížením realizovaných cen, ale na druhé straně zvýšením poptávky po kvalitativních parametrech, zejména po parametrech souvisejících s celkovou spotřebou energií realizovaných staveb. Firma RD Rýmařov současnou situaci vnímá jako příležitost prosadit se na trhu vedle ostatních stavebních technologií, a to především důrazem na kvalitu provedených prací, zákaznickým servisem realizovaných staveb, vysokým inovačním potenciálem a důvěryhodností značky RD Rýmařov. Firma RD Rýmařov sleduje současné trendy ve stavebnictví a její cíl je využít svých zkušeností z minulých období, navázat na ně a vy24


tvořit stavební systém, který bude splňovat současné nároky. Je jisté, že budoucnost stavebnictví je v prefabrikovaných systémech. Díly systému budou vytvářeny na automatizovaných linkách se zabezpečením vysoké přesnosti a kvality provedení. Doba na kompletaci se musí zkracovat a práce při dokončování stavby musí být spojeny s vytvořením podmínek pro vysokou kvalitu detailů v interiérech. Materiály použité v sandwichových systémech musí být ekologické, při výrobě nesmí zatěžovat životní prostředí a v procesu stavby vzhledem k rychlosti musí omezit mokré procesy. Firma se v minulosti profilovala jako výrobce dřevostaveb. Uvědomuje si však, že budoucnost stavění je ve využití kombinace materiálů, které v souhrnu vytvoří ideální výsledek. Dřevo samo o sobě má vedle vysokých kvalit i své slabiny. Ale v systému suchých stavebních technologií jsou tyto eliminovány v kombinaci s moderními ekologickými materiály.

Zejména požární a akustická problematika dosahuje s jejich využitím špičkových parametrů, které umožňují stavět bytové soubory o více patrech. Nejefektivnější využití dřeva je v rámci vytváření rámové konstrukce sandwichových panelů s vysokými tepelně izolačními parametry. Při vhodném zvolení izolačního materiálů se vytvoří systém, který je základem pro nízkoenergetické a pasivní domy. Dále je to jen na projektantech a dobře zvolené technologii na větrání, ohřev vody a topnou soustavu a výrazné finanční efekty se dostavují. Firma RD Rýmařov se nechce vzdát své tradice výrobce dřevostaveb. Dřevo je základním konstrukčním prvkem rámové konstrukce sandwichového panelu, stropů a střechy - dává tedy duši našim domům. Zároveň si ale plně uvědomujeme, že plná konkurenceschopnost domů na celém stavebním trhu je v inovačním kombinování špičkových vlastností různých materiálů.

Je nutné si uvědomit, že vše předchozí by nebylo nic platné, kdyby uvedené systémy nebyly ekonomicky zajímavé pro investory. V kombinaci výroba a materiál vznikají cenově konkurenceschopné nabídky, srovnatelné s ostatními stavebními technologiemi, které mají výrazně odlišné kvalitativní parametry. Především jsou lehčí, obezděný prostor se zvětšuje, montáž je jednodušší a kvalita provedených prací na přesných stavebních dílech se zvyšuje. To, že uvedené se projevuje v praxi, dokladují současná nabídka, ale zejména vysoká poptávka po produktech firmy RD Rýmařov zejména v ČR, ale po odeznění recese a ukončení exportních omezení i v okolních zemích. Vysokým pozitivem je, že o tyto systémy začaly mít zájem i východní trhy, na které se stále díváme s určitým despektem, ale které již také hledají moderní stavební systémy. V ČR představila firma RD Rýmařov model 2011. Jeho cílem je nabídnout zákazníkovi

za cenu konkurenceschopnou zdicím technologiím domy, které svými parametry splňují špičkové parametry. Standardní nabídka včetně kategorie je v parametrech kolem 60 kWh/m2/rok a s rekuperačním větráním dosahují parametru 40 kWh/m2/rok. Tyto parametry jsou srovnatelné s požadavky na západoevropských trzích. Firma má ve své nabídce i standardní pasivní dům na bázi svého nejprodávanějšího modelu Nova 101, na který je možno čerpat dotaci Zelená úsporám, které prakticky pokryjí kompletní vícenáklady oproti standardní nabídce. V novém modelu 2011 se bez nárůstu ceny snížil součinitel tepla obvodové stěny o 12 % na hodnotu 0,16 W/m2K. Tohoto parametru nedokáží zdící technologie dosáhnout ve srovnání tloušťky stěny. Vzhledem k předpokládanému růstu cen energií je takto formulovaná nabídka zcela bez konkurence na stavebním trhu v poměru cena a kvalita.

března 2009 do dnešních dnů se prodalo tohoto typu přes 500 kusů a předalo zákazníkům 191 kusů. Vzbudil zájem i mimo hranice s ČR. Během léta stojí tyto domy jako vzorové v polské Lodži a v hlavním městě Ruska Moskvě. Vzbudily velkou odezvu, právě ze všech již citovaných hledisek, a již se připravují další realizace.

Firma již přes rok prodává model Nova 101. Pětipokojový dům s garáží v předchozích parametrech vzbudil velkou odezvu. Od

Firma RD Rýmařov si uvědomuje, že úspěch v budoucnosti se může dostavit jen na základě vysokého inovačního potenciálu. V současnosti ve spolupráci se stavebními fakultami řeší problematiku zvýšení zvukového útlumu ve stropních dílech suchou technologií a využití kompozitních materiálů ve vrstvených dřevěných lamelách. S ostravskou Stavební fakultou Technické univerzity a Moravskoslezským dřevařským klastrem připravuje výstavbu inovačního centra energetických konstrukcí a evropský projekt Temtis Leonardo na řešení celkové problematiky ve vícepatrových budovách vytvořených z rámových konstrukcí na bázi dřeva. Firma si uvědomuje, že všechny své vize, které chce realizovat, musí být podepřeny závěry teoretických pracovišť. Blízkým cílem firmy je dodat na trh stavební díly systému, který splní všechny předchozí parametry v účelném bydlení za cenu, která domy především s nízkým energetickým zatížením zpřístupní široké veřejnosti. Naplňuje tak heslo, že tato problematika není jen intelektuálním tématem, ale skutečností pro běžné zákazníky. Nechce vnímat stavbu jen jako stavební dílo, ale ucelenou službu zákazníkovi při splnění jeho snu o bydlení.

Firma RD Rýmařov ze svého stavebního systému postavila v současnosti dům podle individuálního projektu i v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě. Vzhledem k velkému zájmu o výstavbu ve východním regionu se firma se svým ukrajinským partnerem rozhodla realizovat výrobní závod na Ukrajině. Všechny práce jsou rozvrhnuty tak, aby v prvním kvartále příštího roku mohly být ze závodu na Ukrajině expedovány první stavební díly. Firma tak eliminuje vysoké dodatečné náklady spojené s dodávkou domu z ČR na tyto trhy.

Čtyřicetiletá tradice stavění s RD Rýmařov je naplnění snu již třetí generace těch, kteří bydlí v domech z produkce firmy. Babička a dědeček stavěli tyto domy v sedmdesátých letech. V devadesátých letech stavěli tyto domy rodiče našich dnešních zákazníků. To je síla firmy RD Rýmařov, firmy s historií, ale především firmy s budoucností. stavebnictví speciál

25

dřevostavby

text a foto: doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda

Tepelně vlhkostní chování obvodových konstrukcí v těžkých dřevěných skeletech Obvodové stěny v těžkých dřevěných skeletech lze realizovat mnoha různými způsoby, ale ve většině případů mají na jejich tepelně vlhkostní chování rozhodující vliv tři zásadní faktory: ■ pravidelně se opakující tepelné mosty (dřevěné sloupy, pomocné sloupky); ■ způsob zajištění parotěsnosti z vnitřní strany skladby; ■ způsob ochrany tepelné izolace proti pronikání větru z vnější strany.

jednotlivými postupy nejsou naštěstí u dřevěných konstrukcí příliš velké (obr. 3), takže lze v případě absence vhodného programu použít i orientační výpočty.

Šíření vodní páry Významným faktorem je u dřevěných konstrukcí i šíření vodní páry – především pak otázka rizika její kondenzace. Obecně je lépe konden-

Vliv tepelných mostů Vliv tepelných mostů na vnitřní povrchové teploty není velký a v naprosté většině případů není požadavek ČSN 730540-2 na vnitřní povrchovou teplotu pro projektování dřevěných konstrukcí rozhodující. Přesto je samozřejmě vhodné rozhodující detaily posoudit podrobným výpočtem dvourozměrného teplotního pole (obr. 1). Pravidelné – systematické – tepelné mosty v místě sloupů a sloupků velmi významně ovlivňují hodnotu součinitele prostupu tepla. Zanedbání vlivu tepelných mostů je hrubou projektovou chybou, která se může ve svém důsledku projevit i v nedostatečném výkonu otopné soustavy. Například součinitel prostupu tepla konstrukce na obr. 2 stanovený chybně se zanedbáním tepelných mostů vychází velmi příznivě ve výši 0,18 W/(m2.K). Realita je ovšem zcela jiná: korektně vypočtený součinitel prostupu tepla je o zhruba 30 % vyšší. Pro zohlednění vlivu tepelných mostů existuje řada výpočetních postupů od orientačních (např. vážený průměr tepelné vodivosti tepelné izolace stanovený přes průřezové plochy jednotlivých součástí jejího charakteristického výseku) přes přibližné (např. metodika ČSN EN ISO 6946) až po dosti přesné 2D či 3D modely (výpočet na základě teplotního pole v souladu s ČSN EN ISO 10211). Rozdíly mezi

▲ Obr. 1. Teplotní a vlhkostní pole v detailu rohu stěn těžkého skeletu

26


▲ Obr. 2. Typický charakteristický výsek skladby stěny těžkého dřevěného skeletu

▲ Obr. 3. Srovnání výsledků výpočtu součinitele prostupu tepla konstrukce, jejíž skladba je uvedena na obrázku 2.

zaci vodní páry v dřevěných konstrukcích vůbec nepřipouštět, což se tradičně zajišťuje pečlivou aplikací kvalitní parozábrany poblíž vnitřního povrchu konstrukce (umístěna by ovšem měla být tak, aby nemohla být poškozena ani během dalšího užívání stavby, např. při zavěšování obrazů). V současné době se v praxi stále více prosazují i skladby bez parozábrany, označované obvykle jako difúzně otevřené. Parozábranu v nich obvykle nahrazují OSB desky s vysokým difúzním odporem a s těsněnými sparami. Tyto konstrukce musí mít současně velmi pečlivě vyváženy tepelně-vlhkostní vlastnosti celé skladby včetně vnějších vrstev (často to vyžaduje použití jen zcela přesně definovaných materiálů od určitého výrobce). Z hlediska samotného výpočtu rizika kondenzace vodní páry v dřevěných konstrukcích nestačí posoudit jen samotné skladby. Systematické tepelné mosty ve skladbách dřevěných konstrukcí totiž ovlivňují nejen teplotní pole, ale i pole částečných tlaků vodní páry. Vždy je proto vhodné posoudit i 2D či 3D vlhkostní pole v okolí systematických tepelných mostů, a to alespoň v několika charakteristických místech (obr. 1).

▲ Obr. 4. Skladby v hodnoceném panelu

Vliv umístění dřevěného sloupu do exteriéru Specifickým problémem je vliv umístění dřevěného sloupu do exteriéru (obr. 2). Podobné řešení se v posledních letech začíná využívat k architektonicky výraznému ztvárnění fasády. Možná vlhkostní rizika vysunutí sloupu do exteriéru byla detailně zkoumána během experimentálního měření vzorku dřevěné stěny (obr. 4 a 5) v klimatické komoře. Z výsledků experimentu (obr. 6 a 7) jasně vyplývá, že při kvalitní realizaci stěny se ani po 14 dnech extrémního tepelně-vlhkostního zatížení (rozdíl teplot 35 °C při relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 70 %) hmotnostní vlhkost dřevěného sloupu prakticky nezmění a zůstává na hodnotě kolem 14 %. Takto příznivé výsledky přitom vykazuje nejen skladba s větranou vzduchovou dutinou, ale i skladba nevětraná, difúzně otevřená. Vysunutí sloupu do exteriéru tedy samo o sobě nevede v dobře navržené konstrukci k vlhkostním rizikům v důsledku šíření vodní páry. Velmi závažným závěrem experimentu je také zjištění, jak citlivé jsou podobné dřevěné konstrukce na netěsnosti ve vnitřních vrstvách. Zvláště u větrané skladby vedou i sebemenší spáry v OSB desce (při experimentu byla modelována spára o šířce 1 mm) k výraznému zvlhčení dřevěných prvků a tepelné izolace. Nevětraná skladba je z tohoto hlediska výrazně bezpečnější (obr. 6 a 7). Vysunutí dřevěných sloupů do exteriéru má samozřejmě i určité tepelné důsledky. Lze očekávat zvýšení tepelné ztráty prostupem o zhruba

▲ Obr. 6. Hmotnostní vlhkosti v okolí sloupu na konci experimentu – nevětraný plášť

▼ Obr. 5. Hodnocený panel a místa odběru vzorků

▲ Obr. 7. Hmotnostní vlhkosti v okolí sloupu na konci experimentu – větraný plášť


27

5-8 % kvůli vyššímu vlivu tepelných mostů (oproti klasickému řešení se sloupy v interiéru). Tento negativní efekt lze nicméně kompenzovat celkovým zvýšením tlouštěk tepelných izolací ve skladbách.

Pronikání vzduchu skladbou Specifickým problémem dřevěných konstrukcí je ještě pronikání vzduchu skladbou, resp. ochrana proti tomuto ději. Nejčastěji používané tepelné izolace – rohože a desky z minerálních vláken – jsou totiž samy o sobě pro vzduch dosti propustné, takže je nutné je proti proudění vzduchu chránit. Z vnitřní strany se pro tento účel využívá parozábrana nebo těsněné OSB desky, z vnější strany se obvykle používají difúzní folie (ve větraných skladbách) nebo dřevovláknité desky s omítkou (v nevětraných skladbách). Zajištění vzduchotěsnosti dřevěných konstrukcí je zcela zásadní jak v projektovém, tak realizačním stadiu – netěsné konstrukce vykazují nejen výrazně vyšší tepelné ztráty, ale jsou vystaveny i násobně většímu riziku poškození kondenzující vodní párou (obr. 8). Tento článek byl podpořen grantem GAČR 103/07/514 „Dřevěné vícepodlažní budovy“. ■ Použitá literatura: [1] CSI a.s.: Stanovení hmotnostní vlhkosti prvků konstrukce dřevěného fasádního panelu, povrchových teplot a difúzních vlastností omítkovin, protokol o zkoušce č. 1773, Praha 2009 [2] Svoboda, Z.: Programy pro stavební fyziku, Kladno 1991–2010 Autor: doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda FSv ČVUT v Praze e-mail: [email protected]

▲ Obr. 8. Pole relativních vlhkostí při exfiltraci netěsnou šikmou střechou s tepelnou izolací mezi krokvemi

inzerce

▲ Obr. 8 Pole relativních vlhkostí při exfiltraci netěsnou šikmou střechou s tepelnou izolací mezi krokvemi

CENTRUM VZOROVÝCH DOMŮ EDEN 3000 B r n o

–

V ý s t a v i š t ě

Dřevostavby naživo 2011 » » » »

rok pro rodinu krize na ústupu rok bez voleb rok pro nové bydlení

Stavba na bázi dřeva je rychlou cestou k novému bydlení. O novém bydlení se nerozhoduje ze dne na den. Nové bydlení se plánuje za účasti celé rodiny. Nejúčinnější pomocí při rozhodování je návštěva vzorového domu. Brněnské centrum vzorových domů poskytuje v ČR dosud jedinečnou možnost pro přímý kontakt výrobců dřevostaveb a zákazníků. Celoroční výstava je součástí budovaného Centra udržitelné výstavby, zaměřeného na úsporné, nízkoenergetické, ekologické stavění a bydlení.

28

Stavební centrum EDEN 3000

» stálá výstava vzorových domů » vzorkovna stavebních materiálů » odborná literatura, poradenství, konferenční prostory Bauerova 10, vedle brány č. 9 brněnského výstaviště Otevřeno PO–NE, 10.00–18.00, vstup zdarma, parkoviště pro zákazníky, Hospůdka B 10

www.stavebnicentrum.cz www.stavebniliteratura.cz CENTRUM UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY

stavebnictví speciál CENTRUM UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY

dřevostavby

text: Ing. Zbyněk Šrůtek

foto: archiv firmy KASPER CZ s.r.o.

▲ Obr. 1. Dřevěná příhradová konstrukce stavby obchodního centra PENNY MARKET v Letovicích

Dřevěné příhradové konstrukce Rozvoj příhradových konstrukcí v novodobé historii se datuje do období druhé poloviny 19. století, kdy byli konstruktéři postaveni před nelehký úkol nalézat nová technická řešení nosných soustav, které by umožnily překlenout prostory se stále zesilujícím požadavkem na světlou vzdálenost mezi podporami, při současné úspoře množství a hmotnosti použitého konstrukčního materiálu. Výpočetní postupy pro návrh vycházely z teorie příhradových konstrukcí, kterou odvodil německý matematik August Ferdinand Möbius (1837). Jejím základním výchozím předpokladem byl statický model soustavy, v němž byly její jednotlivé pruty, jejichž osy se protínaly v jednom bodě – styčníku. Do něj byly

následně definovány veškeré zatěžovací účinky od sekundárních konstrukčních částí. Při dodržení těchto zásad je možné navrhnout ekonomicky úspornou lehkou konstrukci, kde jsou jednotlivé příhradové prvky namáhány výhradně tlakem nebo tahem, a tudíž je možné minimalizovat jejich dimenze. V případech, kdy jsou prvky příhradové konstrukce namáhány přídavným mimostyčným zatížením, dochází ke vzniku přídavného ohybu, který má za následek zvětšení rozměrů prvků. Snaha o minimalizaci dimenzí jednotlivých prutů v příhradových konstrukcích a zároveň o jejich maximální statické využití odkryla nejslabší místo dřevěných příhradových soustav. Touto Achillovou patou příhradových konstrukcí jsou spoje, které musí zajistit bezpečný přenos sil mezi jednotlivými stykovanými pruty. Historický vývoj a rozvoj dřevěných příhradových konstrukcí je tedy úzce svázán s vývojem technických a konstrukčních možností spojovaní dílčích dřevěných prvků. Hřebíkované, svorníkové a kolíkové spoje s různými typy doplňkových ocelových hmoždíkových prvků používané pro rozpony do 15 metrů jsou stavebnictví speciál

29

▲ Obr. 2. Dřevěná příhradová konstrukce stavby tělocvičny a hasičské zbrojnice v Mladé Boleslavi

v současné době nahrazeny rozmanitým množstvím moderních spojovacích systémů umožňujících navrhovat dřevěné příhradové konstrukce na velká rozpětí či extrémní zatížení, a plně tak konkurovat konstrukcím založeným na jiné materiálové bázi.

Výběr vhodného systému spojování dřevěných příhradových prvků Rozhodující vliv na volbu optimální technologie spojování dřevěných příhradových prvků mají především požadovaný tvar konstrukce, rozpon zastřešovaného prostoru, volba statického působení a velikost zatížení působícího na konstrukci, estetické představy architekta, a především požární požadavky. Dřevěné konstrukce disponují v současné době velmi kvalitním souborem evropských norem pro návrhy konstrukcí na účinky požáru, který umožnil prakticky neomezené navrhování nosných konstrukčních dřevěných prvků do interiéru, jež splňují požární předpisy. Podle typu použitého spojovacího prostředku, který musí být u dřevěných příhradových konstrukcí s přiznanými nosnými prvky z požárních důvodů chráněn (skryté spoje), rozlišujeme následující nejrozšířenější systémy:

30


■ Systém GREIM-BAU – spojovacími prvky dřevěných částí jsou tenké ocelové žárově zinkované plechy vyráběné v různých tloušťkách, které se vkládají do drážek proříznutých do jednotlivých spojovaných dílů. Ty jsou buď jednostranně nebo oboustranně připojeny nastřelenými hřebíky, jejichž dimenze a počet jsou určeny statickým výpočtem. Systém umožňuje překlenout rozpony do 60 m. ■ Švýcarský patentovaný systém BSB (BLUMER-SYSTEMBINDER) používá pro spoje plechy větší tloušťky (5 mm). Ty jsou vkládány do připravených drážek dřevěných prvků z lepeného lamelového dřeva, provedených speciální okružní pilou. Jednotlivé plechy jsou propojeny ocelovými kolíky o průměru 6,3 mm, které jsou vkládány do již předvrtaných otvorů. Tato velmi estetická konstrukce může být navržena pro rozpětí až do 100 m. Systém umožňuje navrhnout i prostorové styčníky. ■ Systém WS firmy SFS vkládá do proříznutých drážek lepeného lamelového dřeva žárově zinkované plechy o maximální tloušťce 5 mm, které jsou propojeny s dřevem samovrtnými kolíky o průměru 7 mm. Konstrukce jsou použitelné pro rozpony od 50 do 60 m. ■ Systém MKD (MULTI-KRALLEN-DÜBEL) používá ocelovou, žárově zinkovanou desku o tloušťce 10 mm, která je vyráběna vždy každému styčníku „na míru“ a jejíž součástí jsou oboustranně navařené trny v předepsaných roztečích. Tyto desky

jsou zalisovány mezi dvě (případně tři) vrstvy dřevěných prvků z lepeného lamelového nebo rostlého dřeva. Systém je používán pro rozpětí do 50 m. Konstrukční systémy s přiznanými nosnými prvky nacházejí největší uplatnění při zastřešení velkorozponových halových objektů, kde precizně provedené skryté spoje dřevěných příhradových konstrukcí výrazně ovlivňují celkový vzhled vnitřních prostor. Pro zastřešení běžných konstrukcí pozemních staveb s rozpony maximálně do 30 m byl v polovině 20. století v USA vyvinut ekonomicky unikátní systém příhradových dřevěných nosníků spojovaných z vnější strany oboustrannými pozinkovanými deskami s prolisovanými trny. Tento systém je v České republice znám pod obchodním názvem GANG NAIL.

▲ Obr. 3. Dřevěná příhradová konstrukce stavby tenisové haly v Turnově

▲ Obr. 4. Dřevěná příhradová konstrukce stavby obchodního centra PLUS v Hrádku nad Nisou

V posledních dvaceti letech zažívá především v Evropě velký boom díky stále efektivnějšímu způsobu přípravy i navrhování konstrukcí, které probíhají na specializovaných konstrukčních a statických programech umožňujících během krátké doby připravit pro zákazníka ekonomicky nejvýhodnější technické řešení ušité na míru bez ohledu na rozmanitost požadovaných tvarů střešní roviny. Všechny dřevěné prvky a ocelové styčníkové desky jsou maximálně optimalizovány pro přenos požadovaného zatížení. Celý návrhový systém je elektronicky propojen s výrobním procesem, kde je přirozeně vyschlé a impregnačním přípravkem preventivně ošetřené „katrové“ řezivo zpracováno na počítačem řízených pilách. Jednotlivé přířezy jsou následně zpracovány na výrobních linkách s lisovacím zařízením. Všechny dřevěné prvky vazníku o stejné tloušťce (nejběžněji 50 a 70 mm) jsou nejprve sestaveny do požadovaného tvaru. Do těchto prvků jsou následně zalisovány ocelové, žárově zinkované desky s prolisovanými trny alternativně do agresivních prostor nerezové desky. Děje se tak současně z obou stran pomocí elektronicky řízených deskových lisů, přičemž je vytvořeno polotuhé spojení dřevěných prutů.

Závěr Technologie příhradových konstrukcí se styčníkovou deskou nabízí možnost efektivně a ekonomicky překlenout požadovaný prostor bez potřeby zřízení vnitřních podpůrných konstrukcí. Konstrukce musí být vždy ochráněna před účinky požárů. Tato ochrana je většinou prováděna pomocí sádrokartonového podhledu splňujícího požadovanou požární odolnost. Pro všechny zmíněné konstrukční systémy příhradových konstrukcí, které mají špičkově propracovaný a laboratorními i praktickými zkouškami ověřený návrhový systém rovinných vazníků, je nutné zodpovědně navrhnout komplexní systém prostorového ztužení celé konstrukce, který rozhoduje o její celkové stabilitě a únosnosti. V současné době mohou projektanti vybírat pro své návrhy z bohaté nabídky konstrukčních systémů na bázi dřeva, které umožňují bezpečně a elegantně překlenout prostory od tří do sta metrů. Ekonomické, ekologické a environmentální aspekty využití dřeva pro tyto konstrukce jen podtrhují jeho přední postavení mezi materiály jedenadvacátého století. ■

▲ Obr. 5. Dřevěná příhradová konstrukce stavby skladu v Novém Městě nad Metují

Autor: Ing. Zbyněk Šrůtek KASPER CZ s.r.o. e-mail: [email protected] stavebnictví speciál

31

dřevostavby

text: Ing. Zdeněk Kaňa

Srovnání realizačních cen staveb na bázi dřeva a keramických systémů Dřevostavby jako systémové řešení rodinných a bytových domů jsou díky zvyšování cen energií považovány za velmi optimální konstrukce. Lze konstatovat, že trend použití dřevostaveb na výstavbu nejen rodinných, ale i bytových domů přestává být výsadou jen západní Evropy. Rozšiřování tohoto trendu lze v poslední době pozorovat i v České republice. Převážná většina dřevěných konstrukcí bytových domů je realizována panelovým systémem, ať už panelovými rámovými konstrukcemi, nebo formou celoplošných panelů z lepeného vrstveného dřeva. Na českém trhu však zatím postrádáme kombinace stavebních systémů, například použití železobetonového skeletu jako nosné konstrukce a dřevěné konstrukce jako kvalitního opláštění s perfektními energeticky úspornými vlastnostmi, rychlou montáží a výhodnou cenou. Tyto kombinované systémy, které jsou – s ohledem na výhodnou ekonomiku stavby, vlastnosti stavebních konstrukcí a následně energetické úspory v průběhu užívání stavby – v popředí zájmu zahraničních investorů, na zájem českých investorů teprve čekají. Postupný nárůst poptávky po dřevostavbách ukazuje výhodnost ekonomiky těchto staveb. Rodinné domy – dřevostavby – se postupně stávají běžnou realitou. Zde je však nutno upozornit, že je třeba brát v potaz kvalitu a zkušenost dodavatele (zhotovitele) stavby. Mnozí klienti srovnávají stavby se zbožím v běžné obchodní síti a v době krize očekávají slevy na úrovni 30–50 %. Mnoho firem, které se potýkají s nedostatkem zakázek, tuto situaci řeší nastavením nereálně nízkých cen. Výsledkem je kompletní narušení ekonomiky hlavně malého stavebnictví, které je závislé na soukromém investičním sektoru. Rodinné a bytové domy – dřevostavby – se pohybují v rentabilitě od 5 do 15 %, tím pádem zde není místo na podstatnější slevy při nutnosti dodržení odpovídající kvality. Poslední dobou se objevují stavební firmy s „levnými systémy“, jež se snaží využít vzestupu dřevěných staveb a nazývají své produkty dřevostavbami. Výsledkem jsou stavby, které s ohledem na nízkou realizační cenu buď nejsou původní stavební firmou dokončeny, a následné stavební práce si pak vyžádají podstatně vyšší cenu, nebo je stavba „jakžtakž“ dokončena a zvýšení ceny je důsledkem následných oprav. V dalším bloku se pokusím objektivně srovnat vývoj ceny jak rodinného, tak bytového domu v horizontu pěti let z pohledu menší realizační firmy. Rentabilita a její parametry Pro porovnání použiji dnes nejběžnější standard u klasických zděných konstrukcí, tj. bez úsporných systémů vytápění a větrání, které jsou dnes již běžným standardem u většiny dřevostaveb. Domy jak rodinné, tak bytové zde uvedené jsou venkovského typu a byly vystavěny na dnes pravděpodobně největší lokalitě dřevostaveb v Květnici u Prahy.

32


Porovnávané obvodové konstrukce: ■ Dřevostavba – nejjednodušší používaná difúzně uzavřená konstrukce. Dnes se stále více používají difúzně otevřené konstrukce, jejichž cena je téměř totožná. REI

U

(min)

(W/m2*K)

30

0,21

PEI ne (MJ/m2)

627

GWP kg

AP kg

(CO2eq/m2)

(SO2eq/m2)

–33,835

0,2632

▲ Tab. 1. Vlastnosti porovnávané dřevěné konstrukce, zdroj: www.createrra.sk

▲ Obr. 1. Skladba obvodového pláště difúzně uzavřené konstrukce dřevostavby

■ Zděná konstrukce z keramických tvárnic REI

U

(min)

(W/m2*K)

180

0,22

PEI ne (MJ/m2)

1176,21

GWP kg

AP kg

(CO2eq/m2)

(SO2eq/m2)

89,732

0,2793

▲ Tab. 2. Vlastnosti konstrukce – keramické materiály, zdroj: www.createrra.sk

▲ Obr. 2. Porézní keramické tvárnice

Porovnávané typy domů: ■ Řadový dům středový ■ Řadový dům krajový ■ Solitér 5x10,5 m ■ Volně stojící dům Katrina

■ Řadový dům

▲O br. 3a. Půdorys přízemí a podkroví zděné konstrukce řadového domu

Řadový dům 5x10,5 m – Zděná varianta Zastavěná plocha

52,50 m2

▲ Obr. 3b. Půdorys přízemí a podkroví řadového domu – dřevostavba

Řadový dům 5x10,5 m – Dřevostavba Obestavěný prostor

Podlahová plocha přízemí 39,87 m2 Podlahová plocha přízemí Podlahová plocha podkroví 39,90 m2 Podlahová plocha podkroví Podlahová plocha celkem 79,77 m2 Podlahová plocha celkem Rozdíl podlahových ploch ve prospěch dřevostavby v m2 Rozdíl podlahových ploch ve prospěch dřevostavby v % Porovnání nákladových cen domů na klíč bez DPH v totožném standardu vybavení Cenová hladina Cena bez DPH Cena za m2 Cena za m3 Nárust ceny v % z 2005 na 2010

2005 1 691 735 Kč 21 208 Kč 4 355 Kč

2010 2 013 165 Kč 25 237 Kč 5 182 Kč 119,00

388,50 m3 44,95 m2 44,92 m2 89,87 m2

10,10 12,66

2005 2010 Cena bez DPH 1 705 312 Kč 1 866 666 Kč Cena za m2 18 975 Kč 20 771 Kč Cena za m3 4 389 Kč 4 805 Kč Nárust ceny v % z 2005 na 2010 109,46

▲ Tab. 3. Porovnání realizačních cen řadového bytového domu o půdorysných rozměrech 5x10,5 m, postaveného na bázi dřeva nebo na bázi keramických systémů ▼ Obr. 4. Posuzované řadové domy o půdorysných rozměrech 5x10,5 m

▼ Obr. 5. Volně stojící dům Katrina ATYP


33

■ Rodinný dům – Katrina ATYP

▲ Obr. 6a. Půdorys přízemí a podkroví zděné konstrukce řadového domu

RODINNÝ DŮM KATRINA ATYP – Zděná varianta Zastavěná plocha

101,00 m2

▲ Obr. 6b. Půdorys přízemí a podkroví řadového domu dřevostavba

RODINNÝ DŮM KATRINA ATYP – Dřevostavba Obestavěný prostor

Podlahová plocha přízemí 79,35 m2 Podlahová plocha přízemí Podlahová plocha podkroví 76,45 m2 Podlahová plocha podkroví Podlahová plocha celkem 155,80 m2 Podlahová plocha celkem Rozdíl podlahových ploch ve prospěch dřevostavby v m2 Rozdíl podlahových ploch ve prospěch dřevostavby v % Porovnání nákladových cen domů na klíč bez DPH v totožném standardu vybavení Cenová hladina Cena bez DPH Cena za m2 Cena za m3 Nárust ceny v % z 2005 na 2010

2005 2 923 818 Kč 18 766 Kč 4 055 Kč

2010 3 479 343 Kč 22 332 Kč 4 826 Kč 119,00

Cena bez DPH Cena za m2 Cena za m3 Nárust ceny v % z 2005 na 2010

721,00 m3 86,35 m2 80,36 m2 166,71 m2

10,91 7,00

2005 2010 2 850 151 Kč 2 998 308 Kč 17 096 Kč 17 985 Kč 3 953 Kč 4 159 Kč 105,20

▲ Tab. 4. Porovnání realizačních cen volně stojícího rodinného domu Katrina ATYP postaveného na bázi dřeva nebo na bázi keramických systémů

Zhodnocení energetické spotřeby u posuzovaných domů U řadového domu je posuzována orientační spotřeba ve variantách jako středový, krajový a volně stojící dům. Ve výpočtech nejsou zohledňovány energetické zisky jak solární, tak užíváním stavby. Pro vytápění jsou rozpočtovány ty nejjednodušší systémy. Z výše uvedených parametrů je patrné, že při přepočtu ceny na m3

obestavěného prostoru vychází lépe stavba zděná. Ovšem při přepočtu na m2 podlahové plochy je to dřevostavba. Dalším zajímavým ukazatelem je poměrně nízké zvýšení ceny dřevostaveb z cenové úrovně 2005 na cenu 2010. Tento rozdíl ve zvyšování ceny je pravděpodobně způsoben tím, že dřevostavby si v ČR zatím neustále hledají svou pozici. ■ Autor: Ing. Zdeněk Kaňa H.L.C. spol. s r.o. e-mail: [email protected]

Tabulka vývoje spotřeby el. energie v kWh/rok s porovnáním různých skladeb obvodových konstrukcí a otvorových výplní staveb užívaných 3 osobami. Ceny z roku 2010. Kvalita součinitele prostupu tepla Spotřeba Ostatní Vytápění pro- Celková spo- kWh/m2/ Přímotop Plyn náklady U pro obvodové stěny TV - kWh kWh počet kWh třeba kWh rok náklady 2010 2010 Řadový dům středový zděný 3000 3000 2822 2371 7977 30 21 404 Kč 20 947 Kč Řadový dům středový dřevostavba 3000 2822 2102 7733 23 20 892 Kč 20 606 Kč Řadový dům krajový zděný 3000 2822 3640 9131 48 23 827 Kč 22 563 Kč Řadový dům krajový dřevostavba 3000 2822 3256 8782 37 23 094 Kč 22 074 Kč Solitér 5x10,5 m zděný 3000 2822 4434 9853 60 25 344 Kč 23 574 Kč Solitér 5x10,5 m dřevostavba 3000 2822 3952 9415 46 24 424 Kč 22 960 Kč Karina zděná varianta 3000 2822 7384 12 535 47 30 976 Kč 27 328 Kč Karina dřevostavba 3000 2822 6358 11 602 38 29 016 Kč 26 022 Kč ▲ Tab. 5. Tabulka vývoje spotřeby el. energie v kWh/rok s porovnáním různých skladeb obvodových konstrukcí a otvorových výplní staveb užívaných 3 osobami. Ceny z roku 2010.

34


časopis

NAVŠTIVTE NÁS NA VELETRhu dřevostavby 24.–27. 2. 2011, hala 2, stánek B2

2010 2010 03/10

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR


04/10

stavebnictví stavebnictví časopis

Profil časopisu

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

časopis

MK ČR E 17014


Stavebnictví je odborným časopisem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českého svazu stavebních inženýrů a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Čtenáři

a utorizovaní inženýři a autorizovaní technici činní ve výstavbě, stavební firmy, výrobci stavebních hmot, státní správa a odborné školy

oceněná ocelová konstrukce ve Vysočanech

stavební izolace

speciál: Zelená úsporám a projektanti VIII cena 68 Kč

31 700 výtisků

Periodicita:

měsíčník

Jazykové mutace:

č eština; anglicky: názvy článků, anotace a klíčová slova

interview: děkani stavebních fakult v Brně a Ostravě Fórum českého stavebnictví cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

2010 2010 05/10


06–07/10

stavebnictví stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

silniční a dálniční stavby

Hilux: kombinovaná spotĘeba 8,3–8,9 l/100 km a emise CO2 217–236 g/km. Hiace: kombinovaná spotĘeba 8,5–9,3 l/100 km a emise CO2 224–246 g/km. Zobrazené vozy mohou mít prvky pĘíplatkové výbavy. Vstupní poplatek 1 % z financované Ìástky, RPSN od 1,1 %. Nabídka je platná pouze pĘi využití výhodného Toyota PojištÚní. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

Rozsah:

průmyslové stavby



Náklad (auditovaný):

střecha chomutovského stadionu speciál: expertní posudek Opravy Karlova mostu cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz


časopis

MK ČR E 17014


výškové stavby, hotely

stavba roku: City Park Jihlava diskuze: Komunikační systém hlavního města Prahy cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

88 stran formátu A4

2010


08/10

2010 2010 09/10



10/10

Y&R G R U PPE

ní ěcích rojů


2010 2011 11–12/10


01/11

stavebnictví stavebnictví stavebnictví stavebnictví stavebnictví Rychlá, snadná, časopis ekonomicky výhodná

MK ČR E 17014

_ taková je stavba Vašeho domu

z tvárnic H+H Greenblock


časopis

MK ČR E 17014


Ne všechno, co je funkční,

je současně i perfektní. časopis

MK ČR E 17014


časopis

MK ČR E 17014


časopis

MK ČR E 17014



technická zařízení budov

navrhování staveb

Nový inovativní odtok ve stěně od firmy Geberit.

KO – PARTNERSKÁ ZEMù MSV

krajinné inženýrství

české návrhy realizované v Kanadě historický projekt: ocelová konstrukce Sportovní haly v Praze cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

trendy v navrhování budov Stavba roku 2010: finálová nominace most přes Oparenské údolí

cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

zkoušení a diagnostika staveb Geberit integruje odtok pro sprchy v úrovni podlahy do stěny. Montážní prvek Geberit pro sprchy je další v řadě prvků systému Geberit Duofix.

finálové výsledky soutěže Stavba roku 2010 www.geberit.cz čeští tuneláři na Islandu

cena 68 Kč


interview: Václav Matyáš funkce přehrad při srpnových povodních cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

stavba roku: nové centrum obce Dolní Břežany interview: Miloslav Mašek cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

58 466* čtenářů – profesionálů činných ve stavebnictví


* průměrná čtenost podle průzkumu ESF MU Brno

11. stavebnictví. časopis. speciál. dřevostavby

Recommend Documents