KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE POSLEDNÍ STRANA LEDEN 2005 ÍSLO 1 RONÍK 11 ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

24 POSLEDNÍ STRANA

LEDEN 2005 ÍSLO 1 RO NÍK 11

Mám zájem: o více informací o KSM

o p edplatné m sí níku MLADÁ PRAVDA (na poštovné solidárn posílám....….K ) být distributorem ……..… kus MLADÉ PRAVDY o pravidelné informování o aktivitách KSM e-mailem

SMS

pravideln dostávat aktuální letáky a plakáty KSM o zkontaktování s nejbližším klubem nebo aktivistou KSM

ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

p idat se ke KSM Jméno a p íjmení: Adresa:

V k: Mobil: E-mail:

+420

/ @

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických v z 9, 111 21 Praha 1 Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99 Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442 [email protected] http://www.ksm.cz Ú et: EBANKA – 701695001/2400

Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218 Vyšlo 1. ledna 2005 Po et výtisk : 500 Šéfredaktor: Milan Kraj a Redak ní rada: Ludvík Šulda, Milan Kraj a, Zden k Štefek, Petr Skála

Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor

17. listopad 2004 ve znamení boje proti antikomunismu

2

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE LLL 2005

Jako každý rok, i letos organizuje KSM eskou výpravu na Lenin-LiebknechtLuxemburg víkend v Berlín , který je zakon en mnohatisícovou demo.

K ú asti na p ipravovaných akcích se m že t e p i hl á si t na e-m ail u: [email protected], telefonních íslech: 721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!

Vývoj hnutí u nás a v Rusku

Celobrn nské setkání KSM

27. ledna se v Brn uskute ní diskuse KSM na téma Paralely a rozdíly vývoje komunistického hnutí u nás a v Rusku.

Latinskoamerický ples 5. února se v Brn v hotelu Myslivna uskute ní Latinskoamerický ples, který spolupo ádá zdejší klub Komunistického svazu mládeže.

KULTURA 23

2

Celobrn nské setkání len a lenek KSM se uskute ní 13. ledna 2005 v budov M V KS M.

eský výbor XVI. SFMS Za al pracovat eský p ípravný výbor XVI. Sv tového festivalu mládeže a st udent stv a, který se uskute ní v srpnu 2005 ve venezuelském Caracasu. Více info: http://sfms.webpark.cz

Nabídka tri ek Tri ka Komunistického svazu mládeže s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém nebo erveném tri ku. K dispozici jsou r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .

je jim jedno kdo a pro zap í inil, že celé ásti m st, fabrik aj. jsou v bezút šném stavu. Naopak spreje i až na sv tlé výjimky nejvíce nesnáší masu pracujících, mládeže, nezam stnaných a d chodc . Ti jsou podle „um lc grafitti“ ml ící „ a áci“, kte í hlavn mohou za reklamy ad. negativa, protože se proti nim nebrání. Proto se spreje i cítí být legitimováni sprejovat i erstv nat ené a opravené zdi dom d lnických sídliš . Kapitulantství, co se tý e práce s masami, elitá ství, pohrdání fyzickou prací a vandalismus vyvolávají ím dál v tší nenávist chudých lidí, kte í ze svých daní musejí pravidelné odstra ování grafitti v metru apod. platit. P i své kritice zapomínají, ale spreje i na to, že oni se, na rozdíl od kritizovaných „normálních lidí“, nezú astní

žádných protest , ani odborových, žádných boj proti skute ným p í inám nešvar , proti kapitalismu a v nují se práv pouze své um lecké innosti grafitti. Takový protest lze p irovnat k jednání osob, které programov rezignují na ú ast na skute ném boji a stahují se do své alternativní reality jako nap . závislé osoby na omamných a psychotropních látkách, gamble i i náboženští idealisté, kte í uprchnou p ed civilizací na venkov, kde žijí izolování od centra d ní ve shod s p írodou. Tato forma odporu proti kapitalismu ale jeho vládnoucím kruh m jednozna n vyhovuje a slouží. Volker Hoffmann/Anna Bartholomé Z týdeníku Marxistickoleninské strany N mecka Rote Fahne p eložil a upravil JKA

Z Unie eských spisovatel Dne 20. listopadu minulého roku se konala konference Unie eských spisovatel . Hlavním bodem jednání byla analýza eské poezie od roku 1990 a p í iny prom n hodnotových kritérií. Dále se konference zabývala spole enským postavením Unie eských spisovatel . Rovn ž se znovu vrátila k postupující likvidaci národní kultury a obrací se na Ministerstvo kultury R a naše zákonodárce s podn tem k vypracování legislativy, která by likvidaci zamezila. Otiskujeme její prohlášení. Unie eských spisovatel je stále bojkotována V roce 2001 se p edseda Unie eských spisovatel z pov ení p edsednictva a kongresu písemn obrátil se žádostí na Nadaci eského literárního fondu a

na Ministerstvo kultury R s tím, že U S chce delegovat své zástupce do komise pro udílení státních cen, do grantové komise MK R a do orgánu Nadace LF. Odpov odboru um ní a knihoven MK R odkazovala na dobu 1. tvrtletí roku 2003, kdy se budou návrhy na složení obou porot p edkládat vedení ministerstva, a odpov editele Nadace LF odkazovala na volby do správní rady Nadace eského literárního fondu, které se budou konat v roce 2003 s tím, že odstupující správní rada vyzve obce a sdružení k návrhu kandidát . Unie eských spisovatel dává tímto na v domí, že ani v jednom p ípad nebyla vyzvána k navržení svých kandidát do obou porot a správní rady. U S je toho názoru, že jako ádn registrovaná spisova-

telská organizace s více než 180 leny má právo na paritní zastoupení ve všech orgánech zabývajících se literaturou, tedy nejen ve výše jmenovaných. Sv j požadavek požaduje za legitimní, a tato legitimita m la být napln na oficiální nabídkou ke spolupráci. Nestalo se tak. U S musí s politováním konstatovat, že se v naší zemi stále uplat uje segrega ní politika navzdory tomu, že již patnáct let se prohlašujeme za zemi s demokratickým systémem.

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

22 KULTURA (liberáln -konzervativních) idejí totálního individualismu, na n mž je kapitalismus založen. Ptá se n kdo ze sprejer pracujících nato, zda se jim líbí více posprejovaná ze nebo nap . erstv nat ená? Ne, jejich p ívnucující stup je shodn s p ístupem hloupých reklam, od nichž se navíc (ne)kvalita a bezobsažnost ady grafitti um leckých d l nejednou neliší.

vyjád ili názory mas, aby byli pochopeni d lníky, pracujícími, nezam stnanými a ostatní vykois ovanou v tšinou. Jejich ctižádost se koncentruje na to, aby bylo jméno co nejh e rozluštitelné a aby se objevilo na co možná nejp ekvapiv jších místech. Pod plášt m seberealizace se skrývá extrémní sobectví. Je pravda, že za podmínek, za kterých se sprejuje, tém nic jiného než „podpis“ ud lat nelze, ale výsledkem je, že k monotónnosti kapitalistického m sta se p idává monotónnost grafitti a tvo í dnes pouhou ne p íliš slušivou stránku v tšinou problematických oblastí m sta. Tam, kde je grafitti povoleno, mimo jiné na tzv. Halls of fame, komunálních h ištích pro sprejery, v n kterých ateliérech aj., je spektrum témat sprejovaných obrazc rozší eno o r zné styly, charaktery, i o realismus, takže se m že ukázat, že v n kterém sprejerovi je skrytý um lec. Ale i asto objevují jen tady se „podpisy“ jako výraz egoismu. Krom toho se zde odkrývá také skute ná povaha sprejera – jen velmi výjime n se objeví obraz vyjad ující alternativní názor ke kapitalismu, ke konzumu.

Jméno místo obsahu Charakteristickým na pouli ním um ní hnutí sprejer je fakt, že svému „odporu“ proti kapitalistické spole nosti nedávají až na výjimky žádný obsahový výraz, ale znají pouze jediný obsah: Já - ego sprejera. Grafitti je totiž obvykle stylizací písmen, které by p vodn znamenaly zkrácenou zprávu, v pouhý emblém. „Písmena již neslouží k zprost edkování n jaké zprávy, alternativního názoru, který je uml ován, nýbrž stala se zprávou sama o sob . Tato zpráva zní: Já nebo já jsem.“ Nasprejované obrazce nejsou tedy obvykle ni ím jiným než podpisem sprejera. Nejlepší je ten, jehož jméno se po m st , p íp. na ur itých místech objeví nej ast ji nebo je nejvýrazn ji Dobrodružství nebo nebezzpracováno. Sprejer m nejde o to, aby pe í

Pro mnoho sprejer je grafitti zajímavé práv z d vodu pocitu nebezpe í, ilegality a dobrodružství, berou ho jako adrenalinový sport svého druhu. Když spreje i vyrážejí v noci do ulic, aby se „moráln seberealizovali“ na zastávkách autobus , panelácích a inžácích, vlakových nádražích, v podchodech nebo i jinde, vydrží n kdy nap tí jen díky tomu, že jsou posiln ní alkoholem nebo drogami a ohrožují nejen sebe, ale i další mladistvé. To, že svým ,leckdy pro boj za sociální spravedlnost bezobsažným, konáním dávají policii d vod pro domovní prohlídky, vysoké pokuty, no ní razie a pro kriminalizaci mládeže jim nevadí. Pro mnohé nebezpe í trestního stíhání jen zvyšuje zábavnost, jiné stahuje do bahna zloinnosti a závislosti na omamných a psychotropních i na jiných návykových látkách. Individualismus jako program Je t eba íci, že v historii m lo malí ství na zdi pozitivní pokrokový kontext. Ve 30. letech minulého století se v Latinské Americe (centrum p itom p vodn vycházelo z Mexika) stalo „um ní na zdi“ kulturním hnutím d lník a dosáhlo zna né kvalitativní úrovn . Odpor v i kapitalismu a neokolonialismu se spojily s velkým um leckým talentem levicových um lc a vytvo ily díla, jež vyjad ovala sílu d lnické t ídy. Jenže s tímto um ním nemá grafitti nic spole ného. Naopak je charakteristické hlubokým individualismem, který je nep átelský k masám a také se vyznauje beznad jnou neperspektivností a bezkoncep ností. Sprejery ve své v tšin nezajímá, kdo a pro má prosp ch z kvanta reklam zaplavujících dennodenn ulice i domácnosti,

3

Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Proti imperialistické globalizaci a jejím institucím - IMF, WB a WTO! V pr b hu druhé poloviny 20. století se na sv tovém trhu vytvo ilo n kolik set obrovských podnik , jejichž majetek a obrat mnohdy p evyšuje jm ní jednotlivých stát . Tyto mamutí koncerny - nadnárodní korporace, hnány pot ebou investovat sv j kapitál a dosáhnout maximálních zisk , neváhají využít a zneužít k dosažení svých cíl jakýchkoliv prost edk . Mnoho zemí se tak dostává do ekonomické závislosti a podru í zahrani ního kapitálu. Toho nadnárodní korporace obratem využívají ke stup ování tlaku na jednotlivé vlády, aby jim umožnily ješt drancování p írodních v tší zdroj a vyko is ování pracujících. Tento nátlak praktikují skrze instituce jako je Mezinárodní m nový fond (IMF), Sv tová banka (WB) a Sv tová obchodní organizace (WTO). Nadnárodní podniky severních zpr mysln ných zemí obhospoda ovaly v roce 1990 již 71,5% sv tového obchodu. Z dvou set nejv tších nadnárodních korporací jich 172 pocházelo z p ti zemí: z USA, Japonska, Francie, N mecka a Velké Británie. Patnáct nejv tších podnik jako General Motors, Exxon, IBM a Shell mají zisky vyšší než je hrubý domácí

produkt více než 120 zemí sv ta. Rozdíly mezi finan ním ohodnocením pracujících na severu a jihu jsou do o í bijící. Indonésan vyd lá 1,03 dolaru denn , americký d lník dostává za tutéž dobu 6,94 dolaru za hodinu. Na sv t je jako d sledek imperialistické globalizace cca 1 miliarda nezam stnaných, tém miliarda negramotných, 4.3 miliardy lidí s p íjmy pod 2 dolary denn , 300 milion d tských a 50 milion dosp lých otrok . Stamiliony hladov jících, trpících a umírajících na lé itelné nemoci a ve válkách, drancování p írody a národního bohatství. IMF, WB a WTO “jako lék” nabízejí škrty sociálních výdaj , devalvace národní m ny, zvýšení úrokových sazeb, liberalizace cen energií a služeb, 100% privatizaci, snižování mezd. Ve skute nosti jim však jde o prosazení požadavk imperialistických investic v zemích T etího sv ta, umožnit nadnárodním spole nostem vykoupit jejich p du, místní podniky, suroviny, doly a požadovat nulové zdan ní, což má umožnit p evézt nadzisky do mate ských zemí EU, Japonska nebo USA. Práv tyto zem pln kontrolují všechny tyto velké mezinárodní instituce. T chto cíl

dosahují pomocí d myslného systému p j ek a následného splácení dluh , což vede k ješt v tšímu zvyšování rozdíl mezi chudými a bohatými zem mi. Tak jako nejde z vlka ud lat beránka, tak nejde z t chto institucí ud lat obhájce zájm chudých. KSM proto usiluje o: Zrušení dluh zemí t etího sv ta — te a bez podmínek! Nejen pouhý odklad splátek! Žádné otev ení trh nadnárodním spole nostem za p j ku! Žádné úsporné programy vnucené dlužícím stát m! Žádnou "reformu" nereformovatelných imperialistických institucí! Pry s IMF, WB, nebo WTO! Mezinárodní rozvojovou banku pod kontrolou pracujících a chudých rolník zajiš ující programy budování sociáln a ekonomicky pot ebné infrastruktury, bydlení, zdravotní pé e a vzd lání! Zrušení všech sankcí, embarg a protip ist hovaleckých zákon !

4

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

4

KULTURA 21

PRAHA HOSTILA SETKÁNÍ KOMUNISTICKÉ A POKROKOVÉ MLÁDEŽE

POHÁDKA O REBELSKÉ KULTU E HIPHOPU 1 Graffiti a mýtus kultury odporu

Ve dnech 3. a 4. prosince se uskute nilo v Praze setkání evropských a severoamerických lenských organizací Sv tové federace demokratické mládeže (CENA WFDY). Akci organiza n zajiš oval eský len této nejv tší pokrokové mládežnické organizace sv ta, Komunistický svaz mládeže. Již vlastn od st edy se za ali sjížd t delegáti z ady míst Evropy. Postupn byli mladými komunisty dopraveni do hotelu Krystal ve Vokovicích delegáti z t chto komunistických i pokrokových mládežnických organizací: Liga komunistické mládeže Velké Británie (YCL), Komunistická mládež Rakouska - Mladá levice (KJÖ-JL), Sjednocená demokratická mládež Kypru (EDON), Mládež Komunistické strany v Dánsku (Y-KpiD), Hnutí mladých komunist Francie (MJCF), Socialistická n mecká d lnická mládež (SDAJ), Svo-

(SKU), Hnutí mládeže Belgické strany práce (COMAC), Liga komunistické mládeže USA (YCL), Komunistický svaz mládeže eské republiky (KSM) i samotná WFDY, která byla zastoupena prezidentem, Miguelem Madeirou. Turecký delegát nedostal vízum, tak poslal materiály alespo elektronickou poštou, zástupci mladých komunist z Itálie nevyšel let a tak komunikoval také e-mailem, delegát z Katalánska zase nesta il p estoupit na správné letadlo v Marseille. Polská organizace využila také možnost elektronické spoluú asti. Vzhledem k situaci na Ukrajin nakonec nedostali vízum ani ukrajinští delegáti a slovenský Socialistický svaz mladých se nakonec rozhodl spolehnout na nás. Jednání CENA WFDY se odehrávalo v nádherných prostorách pražského magistrátu. Ú edním jazykem byla samoz ej-

bodná n mecká mládež (FDJ), ecka Komunistická mládež (KNE), Levá fonta - bojovná d lnická mládež z Ma arska, Portugalská komunistická mládež (JCP), Svaz komunistické mládeže Ruské federace (SKMRF), Avantgarda rudé mládeže z Ruska (AKM), Svaz mladých komunist Špan lska (UJCE), Komunistická mládež Švédska

m angli tina, zvládli jsme i tlumo ení do ruštiny pro p ítomného delegáta SKMRF. Zasedání bylo zahájeno uvítacím proslovem p edsedy po ádající organizace - KSM. A pak se již p ešlo k aktuálnímu programu. Prvním bodem jednání byla p íprava ned lního setkání zástupc národních p ípravných výbor pro XVI. Sv tový festival

mládeže a studentstva (SFMS). Klí ovým ohledn programu XVI. SFMS se ukázal mezinárodní p ípravný mítink, který se bude konat v únoru ve Vietnamu. Po zkušenostech z minulých festival se totiž klade velký d raz na možnost ješt více kombinovat v programu každého zú astn ného ásti politické, kulturní i sportovní, možnost p echázení mezi jednotlivými centry v novanými ur itým sv tadíl m apod. Velice zajímavé byly informace o situaci ve Venezuele,

p ípravný tým se dokonce p i své návšt v setkal n kolikrát s prezidentem Chávezem, který klade na festival velký d raz, zejména jako vyjád ení solidarity nejen s Venezuelou, ale i Kubou a dalšími zem mi trpícími pod jhem Velkého oka George Bushe. Dalším bodem jednání byly

Úvod Hiphop se jako jeden z kulturních proud rozší il v posledních n kolika málo letech po celém sv t . Jeho t i základní složky tvo í grafitti, breakdance a rapová muzika. Na tém každé hiphopové akci se m žeme setkat s požíváním omamných a psychotropních látek. Hiphopa i se rozeznávají stylem oblékání i zp sobem jednání, zkrátka tím co považují za „cool“. P itažlivost tohoto kulturního proudu, který pochází z chudinských ghett velkom st USA, pro mládež spo ívá v jeho navenek projevovaném rebelantství proti spole enským nepravostem. Jenže p estože n kte í hiphopa i zaujímají levicové a pokrokové politické postoje (Public Enemy apod.), ve svém celku je hiphop reak ní. Hiphop se stal jedním z hlavních složek masové konzumní kultury nejen proto, že vynáší velké peníze. Hiphop reprezentuje to dnešní antiautoritá ství, jehož cílem je integrovat protest mladých lidí proti monopolistickému kapitalismu do rámce sou asného systému, tzn. odvést nespokojenost na kolej neškodného rebelant-

ství bez vize a ú elu, které asem vy pí. Protože kapitalismus nenabízí žádné pozitivní varianty v i ekonomickému neoliberalismu a politickému konzervatismu, proti politice bídy a útlaku, chytá se mládež každého stébla možné odlišnosti a hiphop se proto m že vydávat za undergroundový odpor. O hiphopu si ale nesmíme d lat iluze, je nutné odhalit jeho skute nou povahu. Nejprve se v nujme problematice grafitti. Spreje i, kte í se sami nazývají „writery“, rádi prohlašují, že grafitti je projevem nesouhlasu s „vizuálním terorem“. Na jedné

n mecky psané webové domovské stránce sprejer se íká: „ Je p eci mnohem suprov jší vid t na zdi p kný obrázek, než nehezkou stupidní reklamu. To, jestli se chceme dívat každý den na stejnou zasr… reklamní plochu, se nás nikdo neptal. P esto je to legální. Sprejování je však zakázáno. Výrazem naší kritiky je práv p em na m sta podle našich p edstav, které jinde a jinak nem žeme realizovat.“ Z t chto pozic spreje i obhajují poškozování cizího majetku, majetku celospole env etn ského. „Jist že je grafitti poškozováním cizí v ci… P esto by m li ti, kte í takové po ínání odsuzují, vzít v úvahu morální hledisko. Ú elem sprejer p ece není ze zni it. Intence celé záležitosti je zcela jiná. Sprejing slouží k vlastní seberealizaci mládeže, k sebeuplatn ní nenásilnému, zcela odlišnému od kriminality, drog aj.“ Na „morálce seberealizace“ spo ívá celé um ní grafitti jako složka tzv. nového antiautoritá ství. Jenže práv tato morálka není nic jiného než uskute n ní konzumních libertariánských

20 DISKUSE spojenci komunistické strany mohou a musejí být pouze ty strany a ta hnutí, která rovn ž odmítají sou asný ekonomický a politický systém – tedy pravicovým eufemismem „antisystémové síly“. Naši spojenci tedy t žko mohou být sociální demokraté, kte í kapitalismus bez výhrad p ijímají a pouze jej cht jí vylepšovat (navíc se zten ujícími se ve ejnými zdroji) – slovy J.Haška, cht jí docílit „mírného pokroku v mezích zákona“. Zákonem je pochopiteln kapitalistický systém, k n muž prý „neexistuje alternativa“. (Viz. Anthony Giddens – T etí cesta, str.51.aj.) Sociální demokraté koneckonc toto tvrzení výslovn uvád jí ve svém politickém programu a pln se to potvrzuje i jejich praktickými politickými kroky. Starou nostalgii po „spojení levice“, po vytvo ení „lidové fronty“ obratn zneužívanou n kterými osobnostmi ve vedení strany je pot eba co nejrychleji opustit, než KS M p ivede do stejné likvida ní pasti jako FKS. Je nutno znovu opakovat, že všechny buržoasní politické strany jsou pevn ukotvené všemi svými zájmy v sou asném režimu a naopak jej budou ze všech sil bránit ? Že i republice v nejdemokrati t jší vládne buržoasie spolu s pomocí masových stran pravice a st edu ? Samoz ejm pevnost tohoto propojení politických stran jako nástroj vládnoucí t ídy je r zná, ale na podstat v ci a podstat jejich politiky to nic nem ní. Ur itou výjimkou v sou asné struktu e jsou odbory, které ovšem tendují pouze k tradeunionismu – tj. k hájení svých parciálních zájm . Není náhodou, že kdysi jednotné odbory byly systematicky rozdrobeny na 7 federací a 63 odborových svaz , z nichž

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE každý hájí v podstat pouze své omezené zájmy bez ohledu na celek a že organisovanost pracujících katastrofáln klesá. Proto tedy hledat mezi buržoasními stranami spojence je hloupost, v lepším p ípad v horším zrada. Jiná situace by nastala v p ípad n jakého ostrého obratu SSD doleva, jež je ovšem v sou asné situaci zcela hypotetický. Totéž k ídlo initel KS M (jist víte o koho jde) pak praný uje jako „stalinismus“ každou snahu orientovat se naopak vlevo – sm rem k radikální levici, organizacím, které naopak kapitalismus odmítají, a které absorbují a de facto neproduktivn ma í energii tisíc mladých angažovaných lidí. Do budoucna ovšem jako perspektivní alternativu jedin ke spolupráci se Socdem spatuji orientaci druhým sm rem orientaci na mnohem širší frontu svou podstatou mezinárodních ob anských hnutí – hnutí ekologických, pacifistických, feministických a alterglobaliza ních. Práv tato hnutí, neorganizovaná (s výjimkou tzv. Zelených) do podoby politických stran, jak se zdá, do budoucna p edstavují významnou sílu antikapitalistického hnutí a mohou dodat komunistické politice nesrovnateln širší záb r. Tím pochopiteln nemíním jejich bezpodmíne nou podporu – naopak ! Jedinou odpov dí na protich dné volební požadavky kladené na komunistické hnutí, tím spíše po rýsující se marginalizaci SSD, bude z ejm jen p ijetí modelu „pavu iny“- tj. kolem vlastní strany vytvo ení široké sít paralelních uskupení a subjekt , spojených ovšem personáln ( na základ železné disciplíny t chto „paralelních“ len se stranou), které budou schopné p ebírat na sebe nejr zn jší

funkce v celém rozsahu levé ásti politického spektra (kampa ovité, rétorické, taktické, zajišt ní ne-stranického mobiliza ního potenciálu, atd.atd.) a umožní stran st ídání identit podle pot eby (od „r žové“, reformistické po radikální „rudou“, eventuáln vytvo ení, „prosakování“ do „zeleného hnutí, feministického hnutí atd.atd.). Jednu p íležitost zužitkovat tato hnutí už v dob jejich vzniku, v 80.letech KS socialistických zemí v podstat propásly – druhá šance, p i dobré v li obou zú astn ných stran, se rýsuje nyní. Je nutno podtrhnout, že pravice se usilovn snaží práv tato hnutí usilovn korumpovat, ideologicky odzbrojovat a zejména infikovat antikomunismem, a tato hnutí nemají pevnou politickou organizaci. Jedin promyšlená , otev ená a vst ícná politika komunistické strany, bez o ividné snahy vnucovat sv j názor m že u init tomuto vývoji p ítrž a umožní vytvo it uvnit t chto hnutí krystaliza ní jádra. Domnívám se, že doba je zralá k vypracování podrobného, pe liv propracovaného konceptu podobné „pavu inové strategie“ v i všem antikapitalistickým hnutím a tím zajistit prolomení politické a spole enské isolace – aniž bychom my komunisté p išli o identitu, rozšíit své ideové vedení na nejširší masu aktivní ásti spole nosti. Jedin tak m žeme pokro it k napln ní svých zám r , a jedin tak se vyhneme Scylle isolace a „zabetonování“ na radikálních posicích bez vlivu na politické d ní a Charybd spolupráce se sociální demokracií vedoucí k likvidaci hnutí, eventuáln plnému p echodu na reformistické posice. Peter R. Schuster

finan ní otázky. Sv tová federace demokratické mládeže má adu zdroj , z kterých pokrývá svou innost. Jsou to jednak zdroje mezinárodních organizací (WFDY je sou ástí podp rných organizací OSN), jednak lenské p ísp vky a jednak vlastní i sídlo v Budapešti, z n hož ást je pronajímána cizím subjekt m. Zde se ešila p evážn otázka lenských p ísp vk , kdy se pro menší organizace i organizace z východní Evropy otevírá dilema - bu mohou platit p ísp vky, nebo se ú astnit akcí - na oboje zdroje zkrátka nemají. Problematická je situace fungování samotného centra WFDY, tedy placených osob to je finan n vázáno na dolar a jeho hodnota stále klesá. Byla tedy navržena ada opat ení, jak pozici vedení WFDY zlepšit. T etí blok byl v nován dosavadním aktivitám, resp. aktivitám lenských organizací od posledního setkání CENA WFDY, které se konalo p ed rokem v Budapešti. Organizace hovo ily o svých kampaních mezi studenty, o své pozici v protivále ném hnutí. Hovo ilo se o bojích proti evropské ústav , o možných referendech v jednotlivých zemích, i o sociálních škrtech, které se jako lavina valí celou Evropou. Pak následoval mítink se zástupci vedení KS M. Místo-

p edseda ÚV KS M Václav Exner seznámil hosty s pozicemi naší strany a pak v diskusi odpovídal spole n s leny KSM na otázky z pléna. Bylo jich dost, že všichni jen taktak sta ili p ijít v as na slavnostní ve e i. V sobotu se za alo diskusí o prezentaci WFDY, o webových stránkách a bulletinu CENA WFDY. Po kritice sou asného stavu bylo dosaženo záv ru, že bude vhodné vytvá et elektronickou

5

verzi bulletinu, kterou si každá organizace p eloží do svého jazyka. P ispívaly by samoz ejm všechny lánky organizace. První íslo elektronického asopisu by m lo spat it sv tlo sv ta k 15. lednu 2005, garantem se stal britský YCL. Bipartitní diskuse s KNE pak ješt posunula tuto myšlenku dále - nejen tvo it bulletin CENA, ale i pomoci v tvorb domácích asopis organizací. Tzn. že by se vytvo il jakýsi tematický elektronický ob žník, kam by organizace p ekládaly do angli tiny své aktivity nap . pro sféru student . Dostali bychom pak každý ucelenou informaci o situaci v ad evropských zemí, což by se jist nejen v našem asopise, ale i v naší práci výborn zhodnotilo. P íští rok je totiž nejen rokem XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva (SFMS), ale též rokem, kdy uplyne 60 let práv od založení WFDY.

6

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

Na celoevropské úrovni byla po diskusi naplánována aktivní ú ast v podob vlastního kontingentu na lednové demonstraci v Berlín (druhá ned le v lednu 2005). Po adatelská SDAJ slibuje zajímavý program dokonce i na sobotu. Diskutováno a podpo eno bylo dále i iniciování výzvy k mladým lidem Evropy k odmítnutí ústavy Evropské unie. V dalším m síci se ve Vietnamu uskute ní II. mezinárodní p ípravné setkání pro XVI. SFMS. WFDY se také bude v únoru a b eznu aktivn podílet na manifestacích za mír, proti válce p i p íležitosti 2. výro í války proti Iráku a 6. výro í války proti Jugoslávii. V dubnu prob hne 3. mezinárodní p ípravné setkání pro XVI. SFMS, tentokrát v Portugalsku a bude spojeno i s aktivitami k výro í Karafiátové revoluce. P ipravuje se také 4. setkání komunistických mládežnických organizací Evropy, které by se m lo konat nejspíše v Turecku. Kv ten bude ve znamení 1. máje a 60. výro í vít zství nad fašismem. Jednotná kampa WFDY pod heslem Nikdy znovu válku, nikdy znovu fašismus. Pokra ujeme v boji proti imperia-

lismu bude probíhat v ad zemí Evropy a její sou ástí budou i aktivity na konferencích v N mecku a Moskv . V kv tnu se p ipravuje také další solidární mise do Jugoslávie, ve spolupráci s jugoslávskou lenskou organizací SKOJ delegace WFDY navštíví mládež z bývalé Jugoslávie (Srbsko a erná hora, FYROM, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Chorvatsko a Slovinsko). V ervnu prob hne na Kypru všekyperský festival EDON, v srpnu zase manifestace proti nukleární hrozb p i p íležitosti 60. výro í svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. A to již bude probíhat hlavní aktivita, XVI. SFMS. V zá í se p edpokládá mobilizace na festival KNE, Komunistické strany Špan lska, deníku Francouzské komunistické strany l'Humanite, týdeníku Portugalské komunistické strany Avante! atd. a poté p ijde na adu ada aktivit k 60. výro í založení WFDY. Mezi významné dny WFDY po ítá také den lidských práv, 10. prosinec, 8. b ezen - MDŽ, 21. b ezen - Mezinárodní den eliminace rasové diskriminace,

DISKUSE 19

6 MDD 1. ervna, 21. zá í - mezinárodní den za mír, 17. listopad - Mezinárodní den studentstva, 25. listopad mezinárodní den eliminace násilí na ženách a 29. listopad - mezinárodní den solidarity s palestinským lidem. Hovo ilo se samoz ejm i o dalších akcích, nejen t ch, kde bude aktivní evropská ást WFDY bude mít nap . na Sv tovém sociálním fóru v Porto Alegre prost ednictvím svých organizací z Latinské Ameriky velmi silné postavení. Pak již následovala ást poznávací - procházka historickým centrem Prahy - Zlatou královskou cestou, p es Karlovu uli ku ke Karlovu mostu a pak vzh ru na Pražský hrad. Po así bylo pro mnohé trochu chladn jší, a tak zpáte ní cesta na ve e i do oblíbené restaurace KSM prob hla formou rychlejšího p esunu. O to více pak našli delegáti zalíbení v no ní Praze, kdy ocenili pohostinnost a chutnost nejen naší kuchyn , ale i našich národních nápoj . A mnohde i do asných ranních hodin. V ned li se konalo setkání národních p ípravných výbor (NPC) pro XVI. SFMS, který se bude konat v srpnu ve Venezuelském Caracasu. Hodnotil se stav p íprav v jednotlivých zemích, bylo konstatováno, že sice vznikly NPC ve více než 20 zemích Evropy, ale v ad dalších (nap . Slovensko) NPC dosud nefunguje. Mnohé zem mají naopak velice pestré složení NPC, od komunistických organizací p es studentské, mírové až po odborové svazy. Byly tak rozd leny úkoly aktivizace mezi p ítomné zástupce NPC, na eský p ípravný výbor padl úkol aktivizovat Slovensko, Polsko, snad i Nizozemí, pokusit se dále p sobit na východní blok. Souástí programu byla i diskuse o

Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE V historii pokrokového hnutí mládeže znamená rok 1945 – tedy p ed 60ti lety – veliký rozmach revolu ních a pokrokových organizací mládeže. B hem boje proti fašismu v mnohých zemích sv ta, zejména v Evrop , se mladí pokrokoví lidé spojovali proti tomuto zlu, které p ineslo nesmírné utrpení mnoha milión m lidí. Bojovali na frontách, pracovali v ilegalit , p ipravovali se na osvobození svých zemí, aby pomohli budovat nový, lepší mírový sv t, realizovat ideály socialismu a komunismu. Nebylo to snadné, ale jejich úsilí p ekonávalo všechny p ekážky. V tomto roce vznikla Sv tová federace demokratické mládeže. Ta byla p ipravována již od roku 1941, kdy s cílem sjednotit síly bojující proti fašismu byla založena Sv tová rada mládeže, která v íjnu a listopadu uspo ádala v Londýn I. sv tový kongres mládeže a zde došlo k jejímu ustanovení. Byly položeny základy i k innosti mezinárodního svazu studentstva. Docházelo k mnoha jednáním p ed-

stavitel revolu ních a pokrokových organizací mládeže o jejich vzájemné spolupráci. Za ala zkušenosti široká vým na z innosti zmín ných organizací. Dá se íci, že již tehdy vznikala idea po ádání celosv tových i celoevropských shromážd ní p edstavitel revolu ních a pokrokových organizací mládeže. Ta již od roku 1947 byla uskute ována formou sv tových festival mládeže a studentstva. Mladí se zapojovali do aktivní pracovní innosti na odstra ování následk 2. sv tové války. To se týkalo zejména sov tské mládeže, ale i v mnoha dalších zemí jako nap . v Jugoslávii, Polsku a dalších. I v naší republice, která byla také t žce poznamenána následky fašistické okupace, bylo t eba pomoci na všech úsecích národního hospodá ství. Toho se iniciativn ujaly nov vzniklé svazy mládeže na ja e 1945 – Svaz mládeže Karpat, Svaz slovenské mládeže, Svaz eské mládeže a pozd ji i Svaz polské mládeže vzniklý na sev. Morav . Ale nešlo jen o

pracovní pomoc. Byla rozvíjena široká ideov výchovná innost na podporu lidov demokratické republiky. Podobn tak kulturní a další zájmová innost. Pokrokoví mladí lidé – chlapci i d v ata – se u ili organiza ní a politické innosti. Prvé kroky k tomu byly vytvá eny práv ve vzpomínaném roce 1945. Uve me aspo jeden p íklad. Vznikl mládežnický deník Mlada fronta, který tuto innost pomáhal rozvíjet od prvních kv tnových dn roku1945. A kdeže je Mladá fronta – Dnes? Jak rozvíjí myšlenky a ideály? í zájm m slouží? Zda se k této tradici v sou asnosti hlásí? To vše, milý tená i, chceme v pr b hu roku 2005 osv tlovat a p inášet další zajímavá fakta. František Kovanda

NÁSTIN STRATEGIE KOMUNISTICKÉHO HNUTÍ – ANEB „CO D LAT“ ? Ve vedení KS M existuje skupina initel , ( p ipomenu „Otev ený dopis“ M. Ransdorfa) kte í jsou p esv d eni, že budoucnost komunistické strany a socialismu spo ívá v sjednocení levicových sil a vytvo ení spole né vlády. S tímto konceptem nelze než souhlasit, ovšem je velmi d ležité, jak je toto sjednocení levice chápáno. Jinými slovy, sta í k napln ní našeho programu (jímž je ovšem komunismus !) „reformovat“ stranu tak

aby byla p ijatelná „demokratickými“ stranami a spojit 111 hlas SSD a KS M v poslanecké sn movn ? D ležité je vycházet z fakt . A fakta mluví jasn . KS M má

jako jediná parlamentní strana coby sv j programový cíl vybudování socialismu, a jako jediná odmítá kapitalistický výrobní systém. Z toho ovšem plyne, že

18 HISTORIE mácností m žou nad lit pod strome ek t i limuzíny namísto jedné. Velká ást obyvatelstva se kv li dárk m zadlužuje, podle oficiálních statistických ísel se výše p j ek na dárky vyšplhala kolem 15 miliard korun. Jak to budou dlužníci splácet? Splatí to do konce p íštího roku, aby si mohli znovu p j it nebo to jen p isp je k dalšímu strmému nár stu zadlužení a tím i finan eských domácních problém ností? To otázka. V každém p ípad se jedná spíš o d kaz p sobivého vlivu reklamy, mediální i obecné váno ní propagandy na davovou psychiku než o doklad zdrav fungujících spot ebních vztah . Jinou negativní stránku vánoc lze sledovat v intenzivní demagogii církve. Církev využívá p íležitosti a agituje nás, abychom nezapomínali na tradi ní k es ansky duchovní rozm r vánoc. Církev prohlašuje, že vánoce se slaví kv li narození Jozuy (Ježíše) Galilejského eeného Kristus (Uk ižovaný). Vánoce slouží proto také jako typický as nahán ní nových ove ek do církví a sekt. Nepominutelnou pomoc v tom poskytují všechny složky establishmentu, médii po ínaje a politiky kon e. Církvi pomáhá rovn ž sociální rozvrstvení spole nosti a to, že kapitalistický stát ji úmysln vytvá í p íznivé podmínky pro charitu, zatímco politika, která by skute n odstra ovala sociální a ekonomické problémy, neexistuje. Negativní stránkou je taková propaganda jednak proto, že zneužívá situace chvilkové slabosti lidí, ale p edevším proto, že vánoce nejsou p vodním k es anským svátkem a ze strany církve jde o v domou nepravdu a ší ení desinformací. Fakta totiž hovo í zcela jinak. Nikdo neví, kdy se Jozua, syn Josef v v bec narodil. Ma-

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

18 terialisti tí historikové poukazují na to, že legenda o život , smrti a zmrtvýchvstání Ježíše byla vytvo ena až mnohem pozd ji kompilací r zných pramen ve spojení s osobními úpravami biblických autor . Náboženských blouznivc se v té dob (ostatn jako pokaždé na p elomu letopohybovala nejen po tu) v Palestin celá ada a jejich osudy byly rozli né. Že je Nový zákon um lou kompilací, kterou lze zt ží považovat za hodnov rný historický pramen, jak to d lají n kte í západní (zvlášt ameri tí) historikové, ukazuje i skute nost, že samotní jeho auto i nemají v otázce narození Ježíše jasno. Dopouští se mnoha historických chyb a chronologických nep esností. Nap íklad se v Bibli píše, že se Ježíš narodil za vlády významného krále Heroda Velikého, který nebyl vládcem z boží milosti, nýbrž z titulu „p ítele ímského lidu“. Herodes zem el r. 4 p ed n.l. Lukášovo evangelium obsahuje zmínku o tom, že místodržícím Judeje byl v dob Ježíšova narození Quirinus. Ten ovšem do svého ú adu nastoupil až deset let po Herodov smrti. Jiná biblická legenda popisuje cestu Josefa a Marie krátce p ed Ježíšovým narozením do Betléma kv li s ítání lidu. Prvním s ítáním, k n muž v té dob v Judeji došlo byl však soupis majetku, který se odehrál v roce 7 n.l. Je nutno p iznat, že nejstarší k es ané se konstituovali jako jedna z judaistických sekt a vlastní v rou ný a organiza ní systém si vybudovali teprve postupn . Proto vánoce v bec neznali. S tím, jak se k es anství ší ilo, za ali v tšinu jeho stoupenc tvo it konvertovaní pohané (tzv. pohano-k es ané). Ti kolem 2. století našeho letopo tu zvít zili nad žido-k es any a práv v této dob se objevují

po átky k es anského Svátku narození Pán . P vodn se ale jako tento svátek, tedy den Ježíšova narození, slavil 6.leden (dosud se takto slaví v arménsko-gregoriánské církvi). Šlo o p evzetí data staroegyptských oslav boha Osirise. 25. prosince se v ím slavil svátek zimního slunovratu nazvaný Dies Natalis Sol Invicti (lat. Dny narození Slunce Vít zného, v pozdním ím ztotož ovaného s orientálním bohem Mithrou, kterého si oblíbili hlavn ímští legioná i). Protože v ící necht li m nit své zvyky p izp sobila se církev jim. Krom toho s nár stem své moci za ala být církev smí liv jší ke státu a pot ebovala univerzáln jší datum než v dob svého živo ení v syropalestinských oblastech. 25. prosinec se jako k es anský svátek objevuje proto až ve Filokalov kalendá i z r. 336 n.l. Oficiáln církev p ijala váno ní svátky až r. 354 n.l. Také v eských zemích se vánoce slavily jako svátky nek es anské. Sta í Slované v této dob m li své zimní svátky. Koledy, krájení jablek anebo dárky, to všechno jsou již pohanské tradice, které k es ané jen p evzali. Jiné tradice jsou naproti tomu pom rn moderního data. Nap íklad tradice váno ních stromk vznikla v severním N mecku a eši si ji osvojili až v 19.století. Váno ní stromky nemají náboženský nýbrž kulturní (germánský) kontext. Betlémy a váno ní hry byly zase doprovodem barokní protireformace a ustálily se až v 16 – 18. století. Srovná-li se geneze, vývoj i r znorodá podoba váno ních tradic, ukazuje se pokrytectví vyvolávak es anských tradic, které prý pocházejí div z doby narození Ježíše, zcela otev en . JKA

pr b hu festivalu, v etn promítání záb r z Caracasu, míst k ubytování i jednání, kultu e a sportu. Ú astníci shlédli stadion pro zahajovací a zakon ovací slavnost, obrovské nám stí pro manifestaci, sály pro kongresy a pléna, místa pro oddech a odpoinek i hotely pro delegáty. Byla navržena celá ada nových témat evropských ú astník , my navrhli nap . téma Antikomunismus v postsocialistických zemích, nám t bylo tolik, že na 2. mezinárodní p ípravné sch zi festivalu, která se uskute ní ve Vietnamu, bude jist po ádn horko, než se to dá všechno dohromady. Poslední ást byla v nována propagaci festivalu. Profestivalové aktivity byly schváleny na následujících úrovních: Evropské kampan prob hnou od ledna do srpna v tématech Solidarita s bojem lidu Turecka, Jugoslávie, pokrokovými silami ve východní Evrop , se zem mi Latinské Ameriky (Kolumbie, Venezuela, Kuba), s lidem Iráku a Palestiny. Dalšími tématy jsou obrana sociálních práv (proti privatizaci vzd lávacího systému, proti nezam stnanosti a bíd , rasismu a diskriminaci, vyko is ování mladých pracujících, proti antidemokratickým opat ením, proti útlaku žen), protivále ný a protiimperialistický boj (proti NATO, militarizaci EU,

okupaci v Iráku, Afghánistánu, Palestin ), proti ú asti zemí v imperialistických válkách, proti nukleárním zbraním, k 60. výro í vít zství nad fašismem), ekologie (proti geneticky modifikovaným potravinám, proti distrakci životního prost edí. Jako p ímé festivalové aktivity pro Venezuelu byly podpo eny projekt Solidarita s lidem Kuby založený na spole né iniciativ organizací z roku 2004 (KSM se ú astnil), konference proti NATO a jeho roli, Solidární akce s lidem Kypru, solidární akce s lidmi z východní Evropy a Turecka, Konference o EU a její imperialistické politice a sociální problematice (imigrantští pracovníci EU proti rasismu a diskriminaci a spole ná kampa proti militarizaci EU), setkání mladých um lc proti kultu e monopol , setkání mladých protiimperialistických noviná - za alternativní informace mladých lidí Evropy, setkání mladých atlet proti sportu sponzorovaného nadnárodními

7

korporacemi a sponzory, setkání evropských student proti privatizaci a politice t ídních bariér ve vzd lání, setkání mladých odboproti nezam stnanosti, a rá vyko is ování, Den festivalu pojmenovaný jako Den 60. výro í nad fašismem. Ale to není všechno. Diskutovalo se také o založení Fondu solidarity, aby se festivalu mohli ú astnit i chudší delegáti, z chudých zemí. Na Evropské úrovni dala impuls k založení fondu práv naše organizace. Ve er byl ješt dlouhý, po ve e i následoval ve írek na rozlou enou. Poslední delegáti odlet li v našem doprovodu v úterý. N kolikadenní akce byla prvním a nejv tším mezinárodním setkáním komunistické mládeže v naší zemi od roku 1989. Že dopadla velice pozitivn , byla perfektn organiza n zvládnuta, za to musím pod kovat celému p ípravnému týmu. Zcela jist zvýšila prestiž Komunistického svazu mládeže v zahrani í a zcela jist p isp la i k zvýšení sebev domí a akceschopnosti organizace mezi námi samými. Jen tak dál. O týden pozd ji, v sobotu 11. prosince se sešel eský p ípravný výbor pro XVI. SFMS a obohacen zkušenostmi p edevykro il šlého setkání rázn sm rem k d stojné a aktivní reprezentaci na tomto celosv tovém svátku pokrokové mládeže a studentstva. Zden k Štefek

8

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

O INNOSTI KSM Poslední Úst ední rada se uskute nila na Kozím Hrádku 4. 7. 2004. B hem prázdnin se KSM podílel na 3 letních táborech, v Trhanov u Domažlic, v Ma enicích a na Orlíku. Jeden delegát také podpo il mezinárodní brigádu solidarity, která se na p elomu ervence a srpna konala na Kub . Nechyb la ani tradi ní ú ast KSM na stranických akcích, jako nap . v Holí i. V srpnu také za al projekt Kinoklub KSM, a to promítáním filmu Fahrenheit 9/11 v Praze, který pokra uje až do sou asnosti promítáním dalších film . Zá í bylo ve znamení jednak tradi ních akcí, KSM podpo il akci KS M na Kun tické ho e a také Slavnost Halo novin v Praze, jednak ve znamení eského sociálního fóra, které se konalo v Praze 6. Tam naše organizace m la mítinky a seminá e na témata Za práva student , Kuba dnes, Militarizace Evropy, a také kubánský ve er. Soub žn pokra ovaly i akce zejména kladenského klubu proti fašismu, ada letákových a výlepových akcí p ivedla fašisty k zu ivosti, takže proti KSM rozpoutali kampa . V íjnu se uskute nilo III. Evropské sociální fórum a delegace KSM m la více aktivní roli nejen v kontingentu WFDY, ale i v ad seminá . Ú astnili jsme s e také s jezdu SD AJ v N meckém Hannoveru. Zapojili jsme se také aktivn do volební kampan KS M, a již do krajských voleb i do senátu. 28. 10. jsme uspo ádali vlastní akci proti fašismu na Václavském nám stí, kde jsme peticí vyjád ili sv j postoj proti shromážd ní ultrapravicových stran. V listopadu jsme spolupo ádali mezinárodní úsp šnou kon-

ferenci 15 let poté, které se ú astnilo p es 200 lidí. 17. 11. jsme ud lali dokonce 3 akce, jednak obranu sídla KS M proti antikomunist m, jednak jsme uctili památku Opletala a jednak jsme aktivn vystoupili i na oficiální „studentské akci“, ú astnili jsme se i následného po adu Na hran . V neposlední ad jsme podpo ili v Praze i mítink se slovenskou aktivistkou Cingelovou, solidární akci se zam stnanci firmy Neusiedler na Slovensku a i vzpomínku Pražské rady KS M na narození K. Gottwalda, akci k obnovení pomníku J. Švermy i akci k p ipomenutí V SR. Samostatnou kapitolu si zaslouží poslední akce, zasedání CENA WFDY v Praze, kdy jsme prokázali velké organiza ní schopnosti a dokázali se postarat o skoro 20 delegací z komunistických a pokrokových organizací z Evropy a Severní Ameriky. P íprava Sv tového festivalu mládeže a studentstva se tak dostala do dalšího stádia. P edsednictvo ÚR KSM se za tuto dobu v tšinou snažilo scházet v p ed em daných pravidelných termínech, výjimkou bylo období voleb a také p íprava WFDY. Je t eba však kriticky p iznat, že ve své práci má také velké mezery. Aktivn jsme vydali nap . stanovisko ke Zpráv BIS, ke snaze snižovat v kovou hranici trestní zodpov dnosti. Mediáln jsme prezentovali KSM v reportáži Reporté i T, a dále zejména v souvislosti s 28. 10. a 17. 11. Pokra ovalo vydávání Mladé Pravdy, došlo k postupnému zlepšování www prezentace KSM i k vytvo ení dalších stránek, sfms.webpark.cz. ada klub žila i další bohatou inností. Nap . Kladno se

HISTORIE 17

8

v novalo boji proti fašismu, rozši ování úst edních i vlastních leták , p edvolební kampani a p ipravuje akce na aktivizaci pracujících (u nadnárodní korporace Celestika a Strojíren Poldi). Chomutovsko se podílelo na akci v Hamrech, také se ú astnilo volební kampan i návšt vy ku b án s k é ve l vys l a n k yn v okrese, pomáhalo s KS M zakoupit mamograf pro místní nemocnici. P erov zase uspo ádal turnaj v šipkách a kuželkách, cht jí i dále d lat akci k MDD a další krajský turnaj v kuželkách. Olomoucko mimo volební kampa a poznávací cestu do Ruska vyrobilo 300 ks tri ek s Che a významn se podílí na vytvo ení Koordina ního centra KSM pro Moravu. Brno zase upozornilo na vlastní stránku v brn nském Echu, kterou bude mít od ledna, také na vlastní stránky pod www.kscmbrno.cz, spolupráci s Výborem národní kultury a na diskusní tvrtky a marxistické seminá e. 5. února budou po ádat Karibský ples, kde budou 2 kubánské kapely. P ineslo i praktické zkušenosti ze spolupráce se Sociáln demokratickou mládeží Spolupráce s dalšími subjekty na levici pokra ovala zhruba ve stejném duchu, by došlo k úpadku aktivit n kterých skupi-

knih v univerzitní knihovn je jen pár výtisk , takže je to brzy pry . Nebo to není v bec, pak si to musíte tedy koupit, ale ty ceny! Nedávno jsem shán la jakási skripta, kone n jsem je sehnala, ale stála p t set K . Kdybych si musela všechno koupit a nemohla si nic p j it, asi bych se p kn prohnula. Ješt ke všemu pro mne agentura, pro kterou pracuji, nic nemá, tak si hledám novou práci. Bez práce p ece z stat nem žu.

6000 K / m síc, takže pro studenty ,jako jsem já a spousta dalších, je problém to zaplatit, pokud to nemáte s n kým nap l. Moje rodina by to finan n neunesla, a tak jsem se, jak už jsem psala na za átku, skon ila na chat .Sice to není St íbr ák, ale je tam taky zima a navíc ta plechová kraksna, kterou je mi souzeno se dopravovat, jede jednou za dv hodiny a navíc se zpožd ním. Do Hradce to ješt jde, ale z Hradce to je horší. Jednak se vždycky v Týništi eká p l hodiny a poslední p ijatelný vlak jede v dev t minut p ed šestou, takže když mám do šesti, musím ztvrdnout v Týništi do devíti hodin.Ješt že mám ob dy. Být v zim a ješt k tomu o hladu je horší, než být jen v zim . Ob dy jsou našt stí docela levné ( jeden stojí 21 K ).

3. Už je taková zima, že musím spát pod kožichem.A koli topím celé odpoledne a ve er, mrznu.Skripta taky ješt nemám, co nemusím, to si nekoupím a p jím si to v knihovn .Ale po et

Vánoce (latinsky nativita i natalis dies – dny narození) pat í v eské republice k mohutn slaveným svátk m. Jedni, hlavn malé d ti a váno ní romantici mezi námi, si je vyložen vychutnávají. Slavnostní atmosféra má jist n co do sebe. Výzdobná nároží ulic, zasn žená venkovská krajina, strojení strome ku, bohatá št drove erní tabule i nad lování dárk svým blízkým, tak tyhle všechny související záležitosti vytvá í zvláštní náladu odlišnou od ostatních svátk v roce. Pro n které jde dokonce možná o jediné období v roce, kdy trochu „vysadí“ z koloto e za izovaní každodenních starostí. Druhou skupinou, která v dob vánoc jásá, jsou prodejní firmy od velkoobchod , p es knihkupectví až po cestovní kancelá e. Na druhou stranu mají váno ní svátky taky svou temnou stránku. Práv zmín ná, na spo-

le enskou objednávku vytvá ená, atmosféra a s ní spojené d je produkují zvýšený stres, nápor na nervy (pravidelný p edváno ní úklid ob as i na kondici) a p ispívají k tomu, že svátky „klidu a pokoje“ jsou dobou nejvyššího po tu sebevražd i nep irozených úmrtí v d sledku neš astných událostí a úraz jako jsou kosti v krku nebo autohavárky. Sociáln slabší vrstvy mohou práv o vánocích nejen p i srovnávání svých dárk pozorovat, jaká nespravedlnost panuje v rámci kapitalismu. Problematickou je nyn jší až p ílišná komercionalizace vánoc. Možná jde o jeden z d ležitých impuls dnešního eského hospodá ství, jak tvrdí tzv. ekonomi tí odborníci. Je to docela tristní zjišt ní. Co je ovšem v tšin lidí po tom, že vlastníci nad- zují své zisky strmým vyhán národních et zc , které profitují ním cen a pak zas pováno ními z váno ního konzumu nepo- výprodeji, si dík nákup m dochybn nejvíc, tím že maximali-

2. Tak už bydlím na chalup .Každý den p ijedu do nevytopeného, zatopit si musím, teprve když p ijedu. Ješt že nemusím každý den vstávat za tmy. Protože míváme od desíti, se mi našt stí vyhýbá protivná nechu vstávat. Zima je mi ale po ád. Te to ješt jde, dokud je teplo, ale co budu d lat v koncem íjna, až zane být zima? Sice každý den sleduji zpravodajství o volných místech na koleji, ale po ád tam nic není.

4. Kone n je m j problém s ubytováním áste n vy ešen. M žu bydlet u p íbuzného. Je to ale v Týništi, takže dojížd ní bude pokra ovat, ale aspo je tam teplo. Snad už brzy dostanu kolej a vy eším to s tou prací. A.V.

VÁNOCE

16 ZE ZAHRANI Í

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

16

pojí do koalic mezi sebou a s r znými komunistickými stranami. Podrobn jší rozebírání není možné, protože mu v tšinou nerozumí ani samotní lenové t chto organizací. Jako perli ku nakonec mohu ješt dodat, že do této zm ti stran, hnutí, komsomol a koalic p ibývají ješt organizace zakládané v tšinou n jakým potomkem bývalého vlivného politika bývalého sov tského svazu. Dnes to již není jen Stalinova komunistická strana, která má ovšem t žišt v Gruzii, ale i „Nová komunistická strana“ ve- v Moskv . Nejd íve prošel dav komsomolc p es Rudé nám stí dená vnukem L.I.Brežn va. a n kolik se jich pokusilo pov sit mauzoleum protirežimní Antikapitalismus 2004 (25- na 26.9.2004) – tradi ní demon- transparenty a letáky. Milice a okolí (policie) však tyto aktéry zatkla a strace v Moskv Moskvy odvedla na stanici k výslechu. Každým rokem v zá í se ko- Zat eni byli rovn ž všichni, kte í ná v Moskv demonstrace ANTI- akci fotografovali v etn jednoho KAPITALISMUS. Na rozdíl od nezávislého noviná e. Po té prod ív jších p ípad prob hla letos šel pr vod centrem Moskvy se demonstrace velmi poklidn a zakon ením na Slovanském nábylo zat eno „pouze 11 demon- m stí, kde se konal rockový konstrant “. Demonstrace byla roz- cert. Celou akci, které se zú astd lena na dva dny. První den nilo asi 400 komsomolc hlídalo prob hly pochody m sty v okolí nejmén 2x tolik policist . Spolu Moskvy. M sta Soln nogorsk a s policií byly nasazeny i speciálZelenograd na severozápad od ní zásahové jednotky, které se Moskvy byly vcelku bez inciden- však z d vodu malé vytíženosti t , takže se demonstrace podo- zabývaly spíše zatýkáním turist bala spíše turistické atrakci a jen i cizinc p i namátkových konttu a tam byla zpest ena skando- rolách doklad a žebraly na nich váním revolu ních hesel. Druhý „drobné“ na pivo. protest den pokra oval

Z DOPIS 1. Sedím v autobuse z Hradce Králové do Prahy, koukám z okna a p emýšlím, jak vy eším pro letošní akademický rok ubytování.Bydlení v nevytopené chalup vzdálené asi 20 Km od Hradce bych se cht la vyhnout ( nakonec jsem se tomu stejn nevyhnula), priváty jsou nestydat drahé a navíc univerzita u nich

nek. N která témata d íve vyhrazená alespo mediáln jiným proud m již prakticky KSM p evzal (antifašismus). Ve vztahu ke KS M došlo k dalšímu provázání vzájemné innosti, došlo ke sch zkám s místop edsedou pro zahrani í V. Exnerem i s p edsedou KS M M. Grebení kem.

Záv r z cesty po Rusku pro KSM Výsledek letošní cesty po Rusku je pom rn dobrý. Byly položeny základy možné spolupráci KSM se t emi velkými a n kolika malými komunistickými organizacemi mládeže. Byly navázány i kontakty se t emi komunistickými stranami Ruska. Byly získány nové zkušenosti pro rozvoj spolupráce mezi levicovými organizacemi. KSM má šanci stát se mostem mezi západoevropskými a východními organizacemi levicové mládeže. Došlo k zviditeln ní KSM v Rusku. Zapojení KSM do levicového hnutí v zemích bývalého Sov tského svazu m že mít kladný vliv i na rozvoj tam jších levicových organizací. -CMU-

TENÁ

nehradí rozdíl mezi kolejným a cenou ubytování, dojížd t každý den z Prahy do Hradce by lezlo do pen z ( jsou sice slevy, ale i tak to je pro studenta i jeho rodinu velká zát ž), no každopádn jsem pro jistotu koupila Privatin, t eba se najde n jaký p ijatelný ešení. Druhý den jsem zkusila obsazeno. Ceny privát se zavolat na jeden inzerát, ale bo- v Hradci pohybují okolo 2000hužel už bylo místo na privát

Jaké nás ekají úkoly na nejbližší období? Za rok, p esn ji 5. a 6. listopadu by m l prob hnout sjezd KSM a poslední Úst ední rada zahájila p ípravu nejen materiáln , tématicky, ale i personáln . Ze zahrani ních aktivit je pro KSM klí ová do sjezdu aktivní role na XVI. Sv tovém festivalu mládeže a studentstva, ale i lednová LLL demo v Berlín , 4. setkání komunistické mládeže Evropy v Turecku, dále bude zajímavý i zá ijový festival ODIGITIS v ecku a jiné akce. Z domácích aktivit nás eká proces výstavby naší organizace, aby byla p ipravena na „modrou smrš “ po p ípadném volebním vít zství ODS v roce 2006. Z aktivit budeme jist vid t na II. eském sociálním fóru v kv tnu, na mezinárodním dni proti okupaci v b eznu. Prob hne také op t tábor pro d ti ve spolupráci s Prahou východ a i jako každý rok po-

chod Praha-Lidice, nyní ve znamení 60. výro í osvobození od fašismu, Kozí Hrádek, Lázek, Kun tická aj. Jak již bylo e eno, uskute ní se v b eznu akce proti válce a okupaci, v kv tnu II. eské sociální fórum. KSM se bude v následujícím roce soust edit zejména na následující skupiny: Studenty VŠ, kdy si klademe za cíl získat aktivní kontakty na v tšin VŠ (využijeme iniciativu SOS student, speciální letá ky a plakáty k deform školství a také p es partnerské organizace materiály ze zahrani í p es partnerské organizace) Národnostní menšiny – máme tady dokonce oficiální organizace Palestinc , Irá an , ale je tu nap . i kyperská minorita se zastoupením EDONu, naší partnerské organizace, nesmíme však opomenout ani Romy, ale i t eba Ukrajince i Vietnamce. Boj proti rasismu a fašismu bude nedílnou sou ástí našich aktivit. Další menšiny – budeme aktivn jší i ve spolupráci s dalšími menšinami, které jsou vyko is ovány sou asným systémem, zejm. p i obhajob práv a lesbi ek, specifickou gay utla ovanou menšinou, po etn však v tšinou jsou ženy. Neopomineme ani protivále né aktivisty – vzhledem

9

k pokra ující okupaci Iráku a eských dalšímu zatahování voják do vále ných operací bude toto téma stále aktuální a my napneme síly k posilování mírového hnutí v naší zemi. Specifickou cílovou skupinou pro nás budou mladí nezam stnaní – není zde sice hnutí nezam stnaných, ale pokusíme se oslovovat nezam stnané p ed ú ady práce a na jiných místech. boj

Tématicky se zam íme na

- proti deformám dopadajícím na mládež a pracující (za bezplatné školství, p ipravujeme i kampa za bezplatnou hromadnou dopravu v Praze a Brn ) - proti fašismu, rasismu a vší diskriminaci, antikomunismu - za práci a odpovídající mzdu, d stojné pracovní podmínky - za mír, proti válce, NATO. A dále na na solidární akce (Kuba, Venezuela) a vlastní vzd lávání. eká nás skute n hodn práce. P eji nám všem, našim len m a sympatizant m, aby se nám tato práce da ila, aby byla úsp šná, aby rok 2005 znamenal další posílení komunistické hnutí v eské republice. Zden k Štefek, p edseda KSM

Vznikl klub KSM Olomoucko Na III. úst ední rad KSM bylo schváleno p ijetí klubu KSM Olomoucko do organizace KSM. Klub vznikl ze dvou již d ív jších len KSM, kte í p estoupili z jiných klub a p ti nových len . Jeden z len je krajským z as t up it el em z a K S M v zastupitelstvu Olomouckého kraje. Na své první oficiální sch zi se lenové dohodli na plánu prá-

ce v nejbližším tvrtletí. Za nejd ležit jší bod jednání lze oznait úkol vytvo ení koordina ního centra pro Moravu a Slezsko v souladu se stanovami KSM. Byl vytvo en plán spolupráce s KS M, plán propagace KSM a práce na ve ejnosti na Olomoucku. Dohodl se systém personálního r stu a vnit ního vzd lávání klubu. Dále byla domluve- 5.února v Brn . na ú ast na Karibském plese

-CMU-

10 Z DOMOVA

JEDNALA ÚST EDNÍ RADA KSM P es dv desítky zástupc klub mladých komunist z celé republiky se v sobotu 11. prosince sešlo v budov ÚV KSCM v Praze na 3. Úst ední rad Komunistického svazu mládeže. Diskuse se týkala nejenom zhodnocení práce organizace v uplynulém roce, ale i aktivitám v následujícím období. KSM hodlá i nadále aktivn bojovat proti všem sociálním reformám, dopadajícím na mládež a pracující. Stejn tak bude pokra ovat v aktivitách proti fašismu, rasismu a antikomunismu. D ležité budou ale i aktivity v rámci mírového a protivále ného hnutí. Komunistický svaz mládeže na Úst ední rad mezi sebe p ijal nový klub, pracující na Olo-

moucku a zvolil do p edsednictva nového pokladníka. Mezi st žejní akce Komunistického svazu mládeže v novém roce pat í Sv tový festival mládeže a studentstva ve venezuel-

ském Caracasu a p edevším 7. sjezd, jehož datum konání bylo stanoveno na 5. a 6. listopad 2005 Milan Kraj a, I místop edseda KSM

ŽÁDNÉ „DOHODY“ S T MI, KDO NÁS PROPOUŠT JÍ ! P ed n kolika týdny oznámilo vedení ostravské firmy Ispat Nová Hu svým d lník m a zam stnanc m, že v souvislosti s dalším chystaným propoušt ním v této firm , se bude vyplácet odchodné do velikosti až 25násobku b žného platu. Zdánliv velmi lákavá nabídka, která má „odškodnit“ 1759 propoušt ných zam stnanc šestimístnou finan ní ástkou. Ve skute nosti je to ale op t jen jeden z dalších trik , manipulací a podvod , nastavených ve prosp ch privilegovaných a dob e zajišt ných pán a jim oddamajitel -akcioná ných manažer – neslýchaných a podvod , kterými se trik všichni naši novodobí a spokojení „demokraté“, pouze bezostyšn a cynicky již patnáct let vysmívají pracujícím lidem. Není

ZE ZAHRANI Í 15

10

na škodu nyní stru n rozebrat širší ekonomicko-politický kontext, ve kterém nyn jší události v ostravském Ispatu, který je sám pouze sou ástí velkého transnárodního gigantu (tedy holandské LMN), probíhají. P ipome me ješt , že podobnou manipula ní strategii propoušt ní vým nou za zdánliv vysoké „odstupné“, užil mezinárodní vlastník oc el ár en už v Rumunsku a N mecku. Jak nadnárodní korporace „pe ují“ o prosperitu a zam stnanost v jimi pohlcovaných podnicích? Oficiální tiskové informace nám stroze p iznávají a odhalují celou imperialistickou podstatu takovýchto machinací velkých monopolistických vlastník

v zájmu ješt v tších svých zisk …: „Do konce listopadu chce p ezam stnaný Ispat propustit 2000 lidí, aby se po et zam stnanc snížil na 8800. To je íslo, ke kterému se vlastník Ispatu, holandská LMN, zavázal státu ve chvíli, kdy od n j podnik kupoval… Firma LMN nedávno oznámila, že se chce stát nejv tší ocelárnou na sv t . Gigant vznikne spojením nadnárodní Ispat International s holandským LMN Holdings a firmou International Steel. Jméno ponese po indickém podnikateli Lakshmim Mittalovi, majiteli LMN. Jeho rodin pat í nyní i 77 procent Ispatu International. Ob spole nosti jsou tak už nyní výrazn propojeny…“

z nejv tších komunistických organizací mládeže v Rusku, vyzna uje se jejich práce zna nými organiza ními nedostatky. V lednu 2005 plánuje Udalcovova AKM 6-tý sjezd AKM, ale ješt na p elomu listopadu a prosince 2004 neznal nikdo p esné datum a místo konání sjezdu. To bylo stanoveno na 29.leden 2005 asi 50 dní p ed jeho zahájením. Takovýto „po ádek“ však doprovází innost prakticky všech ruských komsomol . Jednou z vlivn jších regionálních stran je „Regionální strana komunist “, která funguje v Leningradské oblasti (Název Leningradská oblast je dodnes oficiální). Vznikla jako frakce Ruské strany komunist . V tší ást RSK dala vznik KPRF, menší ást vytvo ila regionální organizace. Zajímavé je, že RSK je jediná, která má p ekvapiv dobrý p ehled o innosti našeho eského KSM. Jsou dob e informováni o struktu e KSM i akcích, jako bylo hnutí proti válce v Iráku, proti NATO, SOS student a tak podobn . Velmi kontroverzní organizací jsou Nacionalbolševici pod vedením Eduarda Limonova. Nacionalbolševiská strana je zna n reak ní organizací. Jejich nacionalistický postoj je v rozporu se základní myšlenkou komunismu – internacionalismem. Limonovci, jak si n kdy Nacionalbolševici íkají, se již uvnit ned lí na mládežnickou

frakci, protože celá organizace je v podstat tvo ena mladými lidmi. Symbolika této organizace se podobá spíše symbolice fašistických organizací. Kupodivu i p es to ada komunistických organizací považuje nacibolševiky za levicovou organizaci a spolupracuje s ní. Mezi menší mládežnické organizace pat í VLKSM – Všeruský leninský komunistický svaz mládeže. Ten funguje hlavn v Moskv a Petrohrad . Rovn ž nese nacionalistické prvky i když ne tak silné jako Limonovci. Trockistických organizací je v Rusku velmi mnoho. V n kterých oblastech jsou silní, i dokonce jedinou komunistickou organizací, jinde chybí zcela. Známá je nap íklad „Revolu ní pracující strana“, nebo „Socialistický odpor“. Mládežnické organizace v Ruské federaci se asto formují spíše po známostech, než po ideologické linii. Z tohoto d vodu nevznikají nová hnutí a organizace v celém prostoru Ruska, ale vždy v n jakém m st a odsud se rozr stají dále. To je i d vod, pro existují vedle sebe desítky ideologicky tém stejných organizací. Nejnápadn jší je to nap íklad na AKM a RKSM-b. Oba komsomoly jsou ideov i zp sobem práce natolik podobné, že jejich rozd lená existence je nelogická. Jde však o to, že v dob vzniku byla hrstka RKSM-b v Leningradské ob-

lasti a hrstka AKM v Moskv . I když jsou to dnes celoruské „velké“ komsomoly, jejich t žišt m stále z stávají Petrohrad (RKSM-b), respektive Moskva (AKM). N kolikrát již byla tendence ke spojení RKSM-b a AKM v jedinou organizaci, ale spojení vždy ztroskotalo na tom, že se RKSM-b pojí k ulkinov RKRP a AKM k Anpilovov TR. Práv vazba na mate ské komunistické strany formáln vadí jejich sjednocení. Nelze vylou it, že dojde k ur itému pr lomu po rozkolu v AKM a po té co do hry vstoupila KPSS. Nejsem si zcela jist, zda je tená i po do tení až k tomuto místu jasné jak vypadá struktura komunistického hnutí v Rusku. Pokud jasno je, tak m žeme pokra ovat dále a vše ješt trochu zamícháme. Aby nebyly vztahy tak jednoduché, sdružují se komunistické mládežnické organizace do r zných skupin. Nejznám jším sdružením je „Molodjožnyj levyj front“. Jde o spole nou organizaci AKM, RKSM-b, SKM-RF a Socialistického odporu. Nejde o opravdu fungující celistvou organizaci, ale o velmi volnou koalici ty komsomol , které pod jednou hlavi kou po ádají n které demonstrace, nebo shromážd ní (nap íklad letní tábory). Nutno podotknout, že takto funguje Mládežnická levá fronta a na jihu Ruska v Moskv (nap íklad Krasnodarský kraj). Naproti tomu sever s centrem v Petrohrad sdružuje levicovou mládež v rámci Kongresu socialistické mládeže, jiným družením je Federace socialistické mládeže. Zcela mimo tyto organizace stojí podobná sí sociáln demokratických organizací. Do toho všeho se zamíchávají neustále vznikající a zanikající nové mládežnické organizace s ádov desítkami len . Ty se r zn

14 ZE ZAHRANI Í do politiky vysloven katastrofální. Kandidátky KPRF jsou zaplovány až na výjimky lidmi d chodového v ku a lidé pod 40 let se raritn objevují snad jen v komunální politice. ... tohle mi n co p ipomíná ... (nic jsem neekl). Další stranou, která funguje na území celého Ruska je „Ruská komunistická d lnická strana - Revolu ní strana komunist “ (RKRP-RPK) vedená Viktorem ulkinem. Ta má snahu nahradit odumírající KPRF a dostat se na parlamentní úrove . Na druhou stranu je však na rozdíl od KPRF stále ješt „Komunistickou a revolu ní“. P esto její vliv v poslední dob spíše slábne. Mládežnická organizace ulkinovy komunistické strany se nazývá Revolu ní komunistický svaz mládeže bolševik (RKSM-b). RKSM-b pat í mezi velmi aktivní a opravdu revolu n komunistické komsomoly. Fungují po tém celém území Ruska. Problémy v jejich práci spo ívají spíše v personálních roztržkách. V poslední dob se díky tomu m ní p edseda p ibližn jednou do roka. Sou asným p edsedou ( íjen 2004) je Jevgenij Si ov. Poslední celoruskou organizací je Trudovaja Rossija (Pracující rusko) s p edsedou Viktorem Anpilovem. Po et len dosud nep ekro il 10 tisíc, což je nutná hranice, chce-li organizace v Rusku získat statut strany. Proto má „Pracující rusko“ dosud statut hnutí. Jde rovn ž o organizaci s revolu ním nábojem, ale personální roztržky jí p íliš neprospívají. V lednu 2004 dokonce p edseda Anpilov zavolal policii na mladé leny své organizace po té, co se i p es jeho nesouhlas cht li zúastnit jedné ze sch zí a n kolik jich vlezlo do zaseda ky oknem. Po té došlo k rozpadu mládežnické ásti tohoto hnutí a v tší

Z DOMOVA 11

14

ást mládeže od „Pracujícího Ruska “ odešla. P vodn byla mládežnickou organizací „Trudovoj rossii“ AKM – „Avandgard rudé mládeže“. Po výše zmín ném incidentu se vztahy uvnit organizace vyhrotily natolik, že se AKM rozd lilo na ást, která z stala mládežnickým k ídlem Pracujícího Ruska vedenou Marií Don enko a na ást, která odešla k nov vzniklé KPSS pod vedením Sergeje Udalcova. Ob frakce se prohlašují za samostatné. Z pohledu nestranného pozorovatele je však v rozd lení AKM zna ný ásti nosí chaos, protože ob stejné jméno, stejný znak, stejné ve ejné prohlášení, frakce p i TR zcela tvrd odmítá jakékoliv spojování s frakcí p i KPSS, frakce p i KPSS se zase k ni emu nijak ost e nevyjad uje. Navíc mimo Moskvu z stala lenská základna v n kterých m stech nedot en jednotná a jen v n kterých m stech mají lenové jasno ke které frakci pat í. Z vn jšího pohledu zde vládne „klasický ruský chaos“. Aby toho nebylo málo, tak noviny vydávané RKRP se jmenují rovn ž „Pracující rusko“, takže na internetu n kdy v bec není p ehledné, co vlastn tete.

Zvláštní postavení mezi komunistickými stranami Ruska má KPSS – Komunistická strana sov tského svazu. Jde o nedávno vzniklou stranu, která p ijala staronový název (neplést s KPSS, která vznikla krátce po roce 1991 a op t se rozpadla – jde o jinou organizaci). P edsedou „nové“ KPSS je bývalý p edseda Krasnojarského kraje – Oleg Semjonovi Šenin. Tato organizace sdružuje komunistické strany v bývalých zemích SSSR, vyjma Arménie a Turkmenistanu (tam jsou komunistické strany zakázány). Ke KPSS má blízký vztah i komunistická strana Bulharska. Udalcovova ást AKM tvo í mládežnické k ídlo KPSS a má rovn ž snahu o sjednocení komunistických mládežnických organizací pod jeden komsomol p i KPSS. AKM p i KPSS je revolu ní organizací, ale má v rámci komunistické ideologie pom rn liberální p ístup a nevysiluje se bojem proti Trockist m, anarchist m atd. P i tom si však zachovávají obecn komunisticky revolu ní náboj. Nutno však podotknout, že i když je Udalcovova AKM jedna

Práv p ed patnácti lety všichni ti, kte í nyní vládnou, práv tytéž pracující, nás všechny hystericky ohlupovali dob e promyšlenou demagogií na téma „svobody“, „demokracie“ a „všelidských hodnot“. Dnes je nám všem, milion m podvedených, zrazených a obelhávaných lidí, již dávno z ejmé, že ona proklamovaná „svoboda“ nebyla a není ni ím jiným než odpornou svobodou trhu, svobodou ožebra ování a novodobého vyko isování, svobodou pro Sv tovou banku a velké soukromé vlastnictví. Namísto „demokracie“ dnes vidíme poníženou a rozbitou eskoslovenskou republiku i skute nou diktaturu transnárodních korporací a velkého zahrani ního kapitálu, chrán ného a nyn jším státem akcioná restituent . Represivní zákony, zv le nejvlivn jších soukromých vlastník , sociální rasismus, šokující náb h k policejnímu státu a plíživá legalizace fašismu (spolu s etnými skandálními rehabilitacemi jeho p íznivc ) – takový je aktuální obraz dnešní „demokracie“, demokracie trhu, demokracie pro majetné. Pry s nezam stnaností a propoušt ním, pry s prohnilým kapitalismem! Je logické, že ti, kte í sami pro sebe mají jen pohádkové astronomické zisky na úkor statisíc nezam stnaných a milion okrádaných i olupovaných lidí, jimž nabízejí jen skute né námezdní otroctví – že ti budou chtít rad ji co nejvíce lidí zu iv ohlupovat svoji mediální propagandou o úpln jiných tématech, která mají lépe odvád t naši pozornost a uspávat naše myšlení. Dejme tomu, formou sm šných lží proti sou asné revolu ní Kub , která prý neustále „porušuje lidská práva“ (rozum j: lidská práva nadnárodních spole ností, restituent , mafián a fašist ). I

p esto, že v sou asné dob bezesporu neexistuje na této planet jiná zem , která by dokázala ud lat více pro skute ná lidská práva drtivé v tšiny svých obyvatel, než práv revolu ní Kuba!! Všichni mocipáni eské republiky by se naopak mohli od této malé, ale hrdé, bojující a vít zící zem , jedin u it (kdyby to bylo reálné), a nikoli její vládu jen povýšenecky pou ovat, sprost pomlouvat a zaslepen špinit, ve stylu nejv tšího politického zlo ince i vlastizrádce moderních eských d jin, Pinochetova obdivovatele a „krvavého humanisty“, V. Havla. Ovšem jak tyto s kute nos ti s ou vis ejí s nezam stnaností? Výše jsme uvedli onen nechvaln proslulý citát amerického nohsleda a chrán nce Havla. Uve me te ješt jeden citát, který se týká našeho tématu - tentokrát slova kubánského prezidenta, Fidela Castra: „Kategorie nezam stnaného musí zmizet. lov k nesmí být nadbyte ný a spole nost, kde lov k nadbyte ný je, nestojí za nic, neobstojí p i etické analýze, neobstojí p i analýze z lidského pohledu. Z morálního a lidského hlediska je odsouzena.“ Kubánská republika je dnes jedinou zemí na sv t , kde se ustavi n snižuje nezam stnanost. Ta nezam stnanost, která se tam p echodn znovuobjevila po átkem 90.let v d sledku brutálního zost ení amerického embarga i katastrofy ve východním bloku. Navzdory ekonomické válce, která je proti Kub vedena, navzdory hanebné hospodá ské, finan ní a obchodní blokád i neslýchanému tlaku sv tového a USA ovládaného globálního trhu, navzdory hluboké hospodá ské krizi v tém celé sousední Latinské Americe, se na Kub snížila 9 % nezam stnanost z poloviny 90.let na 6 %

v roce 1999. O rok pozd ji na hodnotu 5,4 %, po átkem roku 2002 dosáhla tato míra už jen 4,2 % a koncem roku 2002 dokonce 3,3 procenta. V polovin roku 2004 se snížila nezam stnanost na Kub na neuv itelných 2,3 % a není pochyb o tom, že v dohledné dob tam již op t vymizí zcela! Ve všech zemích, založených na diktatu e kapitálu a „svobodného trhu“, však bude docházet i nadále k jejímu neustálému r stu. Jak se ale m žeme my, pracující, bránit? P edevším je nutno co nejrazantn ji odmítnout všechny dohody, „návrhy“ a achry, kterými nás cht jí páni „majitelé“ a jejich manažerští povale i obelstít a jen sprost podvést. D lníci Ispatu Nové Huti, prostí pracující a všichni poctiví odborá i, musí tyto „dohody“ bezpodmíne n zavrhnout a tvrd se postavit proti zlo inné strategii ekonomické likvidace a požadovat namísto n jakých „odstupných“ - výhradn právo na práci a právo na perspektivu, které musíme hájit na prvním míst . P edevším je nyní pot eba demaskovat, odhalovat a izolovat všechny zrádné byrokratické p edáky odborového vedení, kte í se paktují s pány velkomajiteli, a oby ejným odborá m se jen tajn vysmívají. Je nutno do našich odbor zavád t ducha solidární, kolektivní semknutosti, ducha aktivního, tvrdého a zásadového odporu ve stávkách, v sociálních pr ot es t ec h , a p os l éz e i v obsazování a okupaci podnik , bude-li to nezbytné. Totéž se týká i p ípadného zakládání ilegálních odborových bun k, jež budou aktivn odmítat slepou poslušnost v i skute ným zrádc m. Proti globálnímu útlaku je nezbytný rovn ž globální odpor, proto se mobilizujme všichni, bez ohledu na národnost, bez

12 ZE ZAHRANI Í ohledu na barvu pleti, bez ohledu na všechno to, ím nás cht jí rozd lovat a um le štvát proti sob . Prosazujme myšlenku generální stávky, zakládejme a organizujme rovn ž výbory neza-

m stnaných, které budou zapojovat a podchycovat také ty z nás, které již propustili. Namísto podraz a pozlacených almužen – ú innou obranu ve skute né t ídní válce, kterou nám vyhlašují a kterou proti nám vedou.

Ano, mohou vyhodit kohokoliv z nás. Ale nemohou vyhodit nás všechny, celou pracující t ídu! Už ani jediného muže, ani jedinou ženu ze závodu! David P cha

„PROBLÉMY SV TA NENÍ MOŽNÉ VY EŠIT VÁLKOU!“ V Havan se v prosinci 2004 konal VIII. sjezd kubánského Svazu komunistické mládeže (UJC), sesterské organizace KSM. 1800 ú astník a ú astnic diskutovalo v šesti pracovních skupinách o otázkách Svazu a Programu revolu ní vlády Kuby, kterým má být ješt více vylepšeno kubánské hospodá ství a zem . UJC kulturní úrove (kubánský komsomol) vznikl v dubnu r.1964 a dnes má více než p l milionu len . Na záv r t ídenního sjezdu UJC vystoupil p ed delegáty se svým projevem také Fidel Castro. Soudruh F. Castro vyjád il své p esv d ení, že socialistická cesta „Ostrova Svobody“ nem že být poražena. Ve svém projevu zd raznil, že pokrokové ideje, z nichž revoluce vzešla,

ZE ZAHRANI Í 13

12

jsou neporazitelné. Sv t nemá jinou alternativu než boj proti hegemonii sv tových center, které vedou celou Zemi do obrovské krize, z níž by již nebylo úniku. „Nejsou to zbran , nýbrž ideje, které tento sv tový boj rozhodou“, prohlásil Castro ve své tradi ní olivov zelené uniform . Dále vyzdvihl d ležitou roli, kterou zaujímá kubánská mládež v boji proti mocipán m z USA. Cílem Spojených stát je podle kubánského prezidenta ekonomicky a mezinárodn blokovat a ni it Kubu a proto „Ostrov Svobody“ nesmí zanedbávat svou obranu, protože vzhledem k neodvratitelné krizi v USA existuje možnost, že pokud Spojené státy ovládne fašizující skupina velkokapitálu, splní staré vále né imperialistické

hrozby. „Nelze tudíž vylou it váekl doslova le ný konflikt“, F.Castro. Nakonec Comandante Castro vzpomn l úsp chy, kterých Kuba dosáhla od konání posledního sjezdu UJC. Bylo zrenovováno 27 nemocnic, stát platí jako zam stnání matkám postižených d tí,aby o své potomky mohly pe ovat doma, zaaly vysílat dva nové televizní kanály a v neposlední ad nezam stnanost klesla pod 2% ad. ad. Jsou to rozhodn pot šující a inspirativní informace, které se k nám až z dalekého „Ostrova Svobody“ donesly. P estože je Kuba zem pisn vzdálená, je naším srdcím blízká a p ejeme z celé duše kubánskému lidu a zejména kubánské mládeži, aby nebyla nucena znovu prožívat hr zy kapitalismu, tak jak je na vlastní k ží musí poci ovat mládež v R. Podle zahrani ních zpráv p eložil a zpracoval PSK

KOMUNISTICKÉ HNUTÍ V RUSKÉ FEDERACI Minulý rok v zá í a íjnu kontaktoval KSM p es svého zástupce n kolik ruských organizací, sdružujících mládež komunistického smýšlení. Došlo tak k vzájemnému seznámení a domluv další spolupráce. Struktura komunistického hnutí v Ruské federaci Komunistické hnutí v RF je rozt íšt no do mnoha stran a hnutí a v tšina z t chto organizací má svou mládežnickou ást nebo organizaci. Dosud nejv tší stranou nesoucí název komunistická je KPRF (Komunistická strana ruské federace), která jediná figuruje i ve státní dum (parlamentu). KPRF však po pohádkovém vzestupu a volebních úsp ších zaala propadat a klesat mezi malé strany parlamentu. D vodem je zejména zpronev ra komunistické ideologii a p echod prakticky na úrove sociáldemokratismu. Vinu na tom nese nejen organizace KPRF samé, ale hlavn nedávné spojení s jinými politickými subjekty jejichž politické pozice nejen že nejsou komunistické, ale dokonce i o jejich levicovosti lze pochybovat. KPRF se z d vod finan ních potíží a i snahy o politické zvýrazn ní spojila s mnoha organizacemi do

tzv. Národn vlasteneckého svazu Ruska (NPSR). V této organizaci však stáli v ele i lidé jejichž pozice byly ryze buržoazní (Tichonov, Semigin) a s KPRF je spojuje jen spole ný postoj proti Putinovi. Revolu ní duch se zcela vytratil. V letošním roce vyvrcholilo nap tí uvnit strany a došlo k rozpadu na dv frakce, p iemž každá z nich trvala na svém statutu nástupce p vodní KPRF. Konflikt se dostal k posouzení dokonce až k prezidentu RF Vladimíru Putinovi. Vznikla tak situace, kdy p edstavitel buržoazního státu má soudit komunisty a rozhodnout, kdo z nich je v tší komunista. Je jasné, že takováto fraš-

ka KPRF op t jen oslabila. Nyní již existují dv strany: Zjuganoást nese dále název vova KPRF a odšt pená ást p ijala název Všeruská komunistická strana budoucnost. Ob dv frakce tvrdí, že byznysmenské kruhy, které se dostaly do KPRF p es NPSR z staly v té druhé organizaci. Pravdy se lze dopátrat jen t žko. Spíše se zdá, že Putinovy špionážní schopnosti dokázaly KPRF tak ka zni it. Riziko propadu až na mimoparlamentní stranu je vysoké. Co se mládeže KPRF tý e, její název je svaz komunistické mládeže ruské federace (SKMRF) a donedávna byla nejv tší mládežnickou komunistickou organizací v Rusku. Po rozkolu v KPRF se však mládež za ala doslova vytrácet, takže nyní je po et aktivních len žalostný a celá organizace má snad t etinu, len , spíše však ješt mén než v dob maxima, kdy ítala asi 5000 osob v celém Rusku. SKM-RF se ideologicky p íliš neliší od své mate ské strany – KPRF. P estože by m l SKM-RF správn sloužit jako zdroj nových kádr do politiky KPRF, je zde situace se vstupem mládeže