KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE POSLEDNÍ STRANA ÚNOR 2005 ÍSLO 2 RONÍK 11 ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

24 POSLEDNÍ STRANA

ÚNOR 2005 ÍSLO 2 RO NÍK 11

Mám zájem: O více informací o KSM

o p edplatné m sí níku MLADÁ PRAVDA (na poštovné solidárn posílám....….K ) být distributorem ……..… kus MLADÉ PRAVDY o pravidelné informování o aktivitách KSM e-mailem

SMS

pravideln dostávat aktuální letáky a plakáty KSM o zkontaktování s nejbližším klubem nebo aktivistou KSM

ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

P idat se ke KSM Jméno a p íjmení: Adresa:

V k: Mobil: E-mail:

+420

/ @

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických v z 9, 111 21 Praha 1 Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99 Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442 [email protected] http://www.ksm.cz Ú et: EBANKA – 701695001/2400

Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218 Vyšlo 2. ledna 2005 Po et výtisk : 500 Šéfredaktor: Milan Kraj a Redak ní rada: Ludvík Šulda, Zden k Štefek, Petr Skála, Milan Kraj a Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor

17. listopad 2004 ve znamení boje proti antikomunismu

2

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE Latinskoamerický ples

5. února se v Brn v hotelu Myslivna uskute ní Latinskoamerický ples, který spolupo ádá zdejší klub Komunistického svazu mládeže.

K ú asti na p ipravovaných akcích se m že t e p i hl á si t na e-m ail u: [email protected], telefonních íslech: 721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!

Beseda s M. Grebení kem

Moravské setkání KSM

7. února se v Brn uskute ní beseda, organizov aná KSM, s p edse d o u ÚV KS M Miroslavem Grebení kem.

Úst ední rada KSM Úst ední rada Komunistického svazu mládeže se uskute ní 19. b ezna v Praze

Moravské setkání len a lenek Komunistického svazu mládeže se uskute ní 26. - 27. února 2005 v Uni ov .

Mezinárodní den proti válce 20. b ezna se v Praze uskute ní protivále ná demonstrace v rámci Mezinárodního dne proti válce a okupaci, podporovaná KSM.

Poznávací zájezd 23. dubna spoluorganizuje Komunistický svaz mládeže Brno poznávací zájezd „Po stopách bratislavsko - brn nské operace“, v novaný 60. výroí osvobození eskoslovenska sov tskými vojsky

KULTURA 23

2

eský výbor XVI. SFMS Za al pracovat eský p ípravný výbor XVI. Sv tového festivalu mládeže a st udent stv a, který se uskute ní v srpnu 2005 ve venezuelském Caracasu. Více info: http://sfms.webpark.cz

projev vlastní neschopnosti vyniknout jinak a jinde, o projev namyšlenosti a pohrdání masami. Nejde totiž o to, aby „interpreta“ sd lení pochopilo co nejvíc lidí, aby se jeho sd lení co nejvíc rozší ilo, nýbrž jen o to získat si v rapové scén respekt bláznivými hesly a „novátorskými“ slovy. T mi se rape i odlišují a vymezují proti ostatní mládeži (zvláš d lnické) a p edevším proti starším v kovým ro ník m. Ú elem je nahradit skute né p í iny problém v kapitalismu smyšlenými mezigenera ními rozpory a odvést tak pozornost a vzpouru mladých proti kapitalist m na slepou vedlejší kolej. V tom se rap nijak neliší od r zných alternativních realit (drogy, hrá ství, náboženský izolacionalismus) nebo od fašismu (ten vytvá í zase um lé

Z týdeníku Marxisticko - lenep átelství mezi rasami a nároninské strany N mecka Rote dy). Proti takovému rozbíje ství Fahne p eložil a upravil JKA je t eba postavit bojovou jednotu mladých i starších soudruh . Bez aktivního p isp ní mládeže nem že proletariát zvít zit. Mládež musí boj proletariátu vzít za sv j a pod ídit své zvláštní individualistické i skupinové zájmy obecným komplexním úkol m, spojit své zájmy se zájmy ostatních vyko is ovaných sociálních skupin, protože jedin jejich vyešením budou vy ešeny i problémy mládeže. Jedin pokud toto mládež pochopí, mohou se zcela rozvinout její nejlepší schopnosti. Celé tajemství úsp chu tkví práv v dialektické jednot stá í a mládí. A tento záv r platí i pro hudbu. Volker Hoffmann / Anna Bartholomé

Výstava politických plakát V Galerii u K ížovník na K ížovnickém nám stí (vedle Karlova mostu) probíhá pod záštitou Ministerstva kultury R od 26.1. do 30.3. 2005 výstava Moc obraz Obrazy moci aneb Politický plakát a propaganda. Hlavním cílem výstavy je podle oficiálních leták ukázat sílu politického plakátu a propagandistického pouta e ve vztahu k jeho ú elu, který byl použit k propagaci ideologií ve 20. století. Výstava obsahuje n kolik desítek d l plakáeskoslotové tvorby p evážn venského a sov tského p vodu. Od avantgardních d l z 20. a 30. let až po socialistický realismus. Mezi plakáty režim lidov demokratických a posléze budujících socialismus jsem objevil jen jediný z dob Protektorátu a to plakát Národního souru enství. Názvy d l jsou p eloženy do eštiny a kolem na st nách jsou umíst ny úryvky projev a d l antikomunistických „velikán “,

p edevším Hellen Arendtové. P estože vstupné, 100K pro dosp lé, 50K pro studenty, se tvá í relativn lidov , prodávané prezenta ní knihy v hodnot 700 a 1200 korun nebo pohlednice s tématikou z vystavených plakát za 50K již rozhodn lidové nejsou. Navíc m zklamal malý rozsah, nikoliv obsah výstavy a je na každém, zda za 15 max. 20 minutovou prohlídku je ochoten zmín né „kil o“ investovat. Znovu musím zopakovat, že vystavované plakáty jsou velmi zajímavé, podn tné a z velké v tšiny p kné a proto bych návšt vu výstavy, nad kterou p evzal osobní záštitu nap . Karel Schwarzenberg, doporu il. Pro zajímavost, asi z d vodu záštity bývalého pana kanclé e je ke koupi na výstav nabídnuta i kniha jak zlí komunisté pronásledovali hodnou šlechtu. K úplnosti zbývá už jen doplnit, že jako doprovodný program výstavy

probíhá v kin Ponrepo promítání dobových film jako nap . Triumf v le, Zítra se bude tan it všude, Bylo to v máji ad. PSK

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

22 KULTURA pe i naproti tomu mohou vystupovat zcela otev en v zá i reflektor , kde jsou jejich t lo, obliej i hlas snadno identifikovatelné a kde jsou oslavování jako „cooloví týpci“ a zárove si zachovávají p ídech undergroundu. „D lej si, co chceš, ale z sta p i tom uvoln nej a cool“ – tak zní úst ední poselství rapu. Jde o pokrytectví. Jakoby mohla v rámci kapitalistických vztah pro masu lidí a mládeže v bec možnost skute né seberealizace existovat. „Uvoln ný a cool“ neznamená nic jiného, než pasivní a nezú astn ný, izolovaný od aktivit. Podle takových scestných názor není pot eba a ani by se nem lo vášniv , disciplinovan a rázn bojovat v jednotn s ostatními za zásadní zm nu spole enských pom r . Od nevinného posm chu ke zlým pomluvám Nejd ležit jší metody používané v rapu k tvorb excesivního kultu vlastního já jsou „dissen“ a „battle“, tzn. druh boje dvou kohout (raper ) na jednom smetišti. Dissen ( z angl. disrespect, tzn. chovat se pohrdav ) znamená provokovat svého konkurenta slovy. N co p itom zní ješt vtipn : „ Ty jsi zrnko písku a já Sahara, ty jsi doušek vody a já Niagara.“ (podle Sascha Verlan, Rap-Texte, in Arbeitstexte für den Unterricht , Stuttgart 2000, s. 25) Když se ale vtipkuje úpln o všem, není to nakonec v bec vtipné. Dalším stupn m dissenu už jsou vyložené urážky a rány pod pás, v rámci nichž se až p íliš asto objevuje tvrzení primitivn nep átelské k d lník m: „ Ty seš tak blbej jako idi tracku s kade nicí, já t odhalím ty mr avou kej uf ukan e. Ty jsi absolutní peklo a já ráj. (podle

Sascha Verlan, Rap-Texte, in Arbeitstexte für den Unterricht, Stuttgart 2000, s. 65) Od poloviny devadesátých let se texty p i „battles“ stále zost ují a stávají se ím dál tím víc reakcioná ské. Objevuje se v nich asto sociální darwinismus – propaganda, že p ežijí jen ti nejsiln jší („Život je tvrdej, úsp chu nedosáhne, kdo jde po falešný stop .“) Rap se p i dissenu a battle používá jako doprovodná hudba ke konkuren nímu boji, p i n mž koncertující „um lci“ rozeštvávají taky d lníky. Stále otev en ji se projevuje tendence ostatní rapery nejen urážet, ale ponížit je a aspo slovn je zlikvidovat. Rýmy, které se d ív týkaly blíže nedefinovaných fiktivních osob, te úto í proti jednozna n ur ených skupinám lidí a jsou pné výhružek proti ženám, postiženým, komunist m, homosexuál m apod. Lze uvést pro p íklad jen pár text n meckého rapu: „ Žádnej respekt v i t m, kdo se rapu posmívaj. Jste d vky, d vky, nic než d vky.“ „ Poslouchejte vy, dívky, které jste na ženský, nakonec vás krut dostanem.“ „Zplynujem t , jak Hitler celý tvoje p íbuzenstvo.“ (viz 20 Jahre Hiphop in Deutschland, Höfen 2000, s. 251) Celosv tov se v rapu prosazuje trend zesurov ní a otup ní. Rasistická propaganda se stala „salonfähig“ (jde o známé n mecké slovo doslova p ijatelná i do salon , shopná být užívána v salonech, tzn. b žn používaná, chápaná jako n co všeobecn normálního – pozn. p ekladatele). Místo, aby se zloba nad celou bezperspektivností systému obrátila proti jeho skute ným p vodc m, slouží rap k tomu, aby si lidi nadávali navzájem. Vít zem je ten, kdo svoje soupee v „battle“ nevíc urazí, ten kdo

použije nejsprostší nadávky. Zbožšt ní požívaní drog Konzumování drog je otev en propagováno mnoha rapery. V textech se objevují pr povídky ve stylu „sv t je p íliš drsnej bez trávy“ apod. Alkohol, ale p edevším „fet“ se vyzvedá jako nezbytnost. Hašiš je zbošován jako „droga komunity“, která posiluje spole né v domí. Velké mezinárodní hiphopové akce bývají proto asto spojeny práv s¨distribucí a požíváním drog. To, že touto cestou jsou do drogové scény zataženy masy mladých, kte í prost cht jí zapadnout do kolektivu, už velké hiphopa ské celebrity nezajímá. Vládnoucí už dávno poznaly, jak cenná je hiphopová kultura pro udržení kapitalistického systému a pro „kanalizaci“ vzpoury mládeže. Nejen díky jejímu využití pro obchodní ú ely v rámci hudebního a jiného zábavního pr myslu, ale také díky otupení ostnu vzpoury, která je zavedena na slepou kolej. Rap a další složky hiphopu jsou proto propagovány v domech mládeže i v n kterých školách. V Berlín nap íklad existuje nabídka více než 100 za ízení pro mládež, kde lze praktikovat graffiti. Rapové koncerty jsou sponzorovány od velkých nadnárodních koncern – od General Motors, DaimlerChrysler, p es Siemens až po Nike atd. Mezigenera ní animozita jako program Rap p isp l nemalou m rou k tomu, že se dnes statisíce mladých lidí vytvá í jakousi tajnou e , vymýšlejí si stále nová slova, jako in, socka, kendor, oldspeak aj. v dom ní, že tím projevují b hví jakou kreativitu. Ve skute nosti nejde o žádný nový jazyk ani o modernizaci, revolucionarizaci slovníku, ale jde o

3

Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Boj proti byrokracii! Množství byrokratic kýc h a nutných návšt v p edpis ú edník a ú ad , as to s frontami, zbyte n komplikuje život oby ejných lidí, kte í si nemohou dovolit právní zástupce, kte í by za n všechny formality vy izovali. A již si cht jí postavit i upravit d m, vy ídit sociální dávky i podpo it ekologický projekt ve svém okolí, musí vypl ovat ady formulá a navíc jsou ekací doby na vy ízení zna né. KSM proto usiluje o: Jedno kontaktní místo co

nejblíže ob an m pro vy izování veškerých žádostí! Progresivní podporu elektronického vy izování styku s ú ady v etn maximální ochrany osobních dat! Zjednodušení, legislativní provázání, zefektivn ní a zrychlení vy izování všech (a již právních úkon v oblasti da ové, obchodní, ob anské i trestní)!

NIKDY NEZAPOMENEME V pátek 7. ledna se berounský klub KSM zú astnil pokládání v nc a vzpomenutí památky padlých len protifašistického odboje a jejich spolupracovník u obce Osek na Berounsku. Tuto akci po ádá každoro n místní KS M. Z Oseka vyjíždí autobus, který ú astníky doveze k lesu, lesní cestou se jde asi 15 minut na místo bývalého partyzánského krytu. Zde se v letech 1943 a 1944 ukrývaly hledané osoby, lenové III. Ilegálního ÚV KS a ty i sov tští vojáci, kterým se poda ilo uprchnout z n meckého zajetí. Kryt se stal centrem protifašistického odboje, jeho lenové plánovali a provád li etné sabotáže v širokém okolí. Dále rozši ovali Rudé právo a jiné ilegální tiskoviny. Fašisti tí okupanti tušili p ítomnost partyzánské skupiny, avšak úkryt byl postaven a zamaskován tak precizn , že se ho dlouhou dobu nepoda ilo nikomu

objevit. Kryt byl prozrazen 11. ledna 1944. Poté následovalo zatýkání ady ob an z okolních vesnic, kte í spolupracovali s partyzány, t ináct z nich bylo od-

souzeno k trestu smrti. Na padlé partyzány a jejich spoluprac ovníky vzpomenuli nejen lenové KS M a my z ada lidí KSM, ale také

z okolních obcí, lenové Svazu bojovník za svobodu a lenové Klubu eského pohrani í. Autobus byl plný, rozdával jsem v n m asopis Mladá pravda, o který byl velký zájem. Položili jsme v nec s nápisem NIKDY NEZAPOMENEME. A skute n nezapomeneme - tento rok b hem srpna, stejn jako loni náš klub uspo ádá prohlídku tohoto krytu s odborným výkladem všech dramatických událostí, které se zde odehrály. Datum a informace budou v as uve ejn ny prost ednictvím Mladé pravdy a internetu. A nezapomene ani ada ostatních; následující den se v Oseku konal na po est hrdých partyzán a jejich state ných spolupracovník již 29. ro ník b hu Partyzánskou stezkou. Jedná se o nejv tší a nejprestižn jší b h v našem okrese, tra m í 10km a vede z Oseka do lesa okolo krytu a zp t do Oseka. Každoro n se zú astní p es 100 lidí. KSM Beroun

4

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

4

KULTURA 21

LENIN – LIEBKNECHT – LUXEMBURG 2005

POHÁDKA O REBELSKÉ KULTU E HIPHOPU 2 Rap - moderní prost edek rozkolu

Tak, jako již mnohokrát v minulosti zorganizoval Komunistický svaz mládeže výpravu eských mladých komunist na tradi ní komunistický LLL víkend konaný 8. - 9. ledna tohoto roku v n meckém hlavním m st , k p ipomenutí zavražd ní v dc n mecké revoluce Rosy Luxemburg a Karla Liebknechta a smrti v dce revoluce ruské, Vladimíra Ilji e Lenina. Antifašistický kongres mládeže Hned po p íjezdu do Berlína sp cháme do centra mládeže ve tvrti Kreuzberg. Tradi n se zde den p ed LLL demonstrací koná ada levicových aktivit. Centrum mládeže je rozlehlá p ízemní budova uprost ed parku, jejíž sou ástí jsou dva velké konferen ní sály, menší klubovny na sch ze ale i internetová kavárna, bar a místnosti s kule níkovými i dalšími hracími stoly. Své infostánky zde m la ada organizací a hnutí – Socialistická n mecká d lnická mládež (SDAJ), Asociace marxistických student (AMS), Antifašistická akce, mladí odborá i z IG Metall a Ver.di. a ada dalších. Nejv tší akcí, která se v Centru mládeže koná, je Antifašistický kongres mládeže. Organizuje jej Jednota pronásledovaných nacistickým

režimem - Svazu antifašist VVN-BdA, organizace sdružující bývalé bojovníky proti fašistickému režimu, ale i mladé antifašisty. A se koná o kongres mládeže a mladí tvo í i naprostou v tšinu z n kolikaset lenného poslucha stva, mezi e níky figurují p edevším velké osobnosti z doby odporu proti hitlerovskému nacismu. P ísp vky se krom p ipomenutí nacistické zkušenosti týkají p edevším nebezpeí, plynoucího ze sjednocování dvou stále úsp šn jších fašistických stran – Národn demokratické strany N mecka a N mecké lidové unie a také hrozb všeobecné fašizace n mecké spole nosti. O festivalu ve Venezuele Na Antifašistický kongres mládeže navazuje celá ada menších p ednášek a diskusí, týkajících se sociálních reforem

namí ených proti pracujícím a mládeži, protivále ného hnutí, solidarity s Kubánskou revolucí atd. Pro KSM je zdaleka nejd ležit jší mítink po ádaný sesterskou SDAJ, který se týkal XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva, chystaného na letošní srpen do venezuelského hlavního m sta Caracasu. Krom zástupc SDAJ a KSM zde p edstavují p ípravu festivalu ve svých zemích také reprezentanti ecka, Komunistické mládeže Mládeže Komunistické strany v Dánsku a Komunistické mládeže Švédska. V N mecku se do p ípravy festivalu poda ilo zapojit skute n široké spektrum mládeže – krom levicových mládežnických hnutí také sekce mládeže nejv tších odborových svaz a vysokoškolské studentské organizace. Podle p edb žných odhad by se v rámci n mecké delegace m lo caracaského festivalu zú astnit okolo p ti set mladých lidí. Aktivity v Centru mládeže pokra ují v Centru mládeže ješt koncertem ska a hiphopových hudebních skupin, který trvá až do vskutku velmi pokro ilých no ních hodin. Bojovný rudý pochod Vyvrcholením aktivit k p ipomenutí Lenina, Liebknechta a Luxemburgové je tradi ní mnohatisícový pochod, konající se vždy druhou ned li v lednu. Le-

Úvod Hiphop je kultura mládeže, která se celosv tov rozší ila zvlášt v posledních letech. Sv j p vod má sice ve velkom stských ghettech USA, ale dnes už tvo í jednu ze základních složek m š ácké masové konzumní kultury. Vládnoucím kruh m totiž nez stalo utajeno, že bezperspektivní a slepá rebelie hiphopa se dá skv le integrovat do systému maloburžoazního myšlení. P edevším prost ednictvím tzv. moderního antiautoritá ství ( i antitotalitarismu), jehož je hiphop sou ástí, dochází k desintegraci, desorientaci a demoralizaci protestu mladých lidí. Základní složky hiphopu tvo i grafitti, breakdance a rapová muzika. S nimi je úzce spjato asto i ve ejn propagované braní drog. A koliv snad n kte í hiphopa i zastávají v i kapitalismu opozi ní postoje, je kultura hiphopu jako celek reak ní. Minule jsme se zabývali grafitti, nyní se zam me na rap – hudební vyjád ení hiphopu. Pojem Rap má sv j p vod v angli tin a je zkratkou slovního spojení Rhytm and Poetry ( esky rytmus a básnictví), tedy má jít o um ní rytmického recitálu s beatovou hudbou jako melodickým pozadím. Kv li velkému významu textu je rap znám jako „message music“, jako muzika, která ší í n jaké poselství. Proto je rap asto používán r znými hudebními skupinami, které zastávají politické postoje. Mnozí mladiství jsou rapem nadšeni, protože je otev ený novým hudebním vliv m a nechává prostor pro spontánní protestní akce reagující na aktuální situaci. Realita je ale jiná.

Ticho po p šin kolem Bushovy války v Iráku V týdnech, v nichž probíhala válka v Iráku, velcí rape i ml eli. Jedin Beasty Boys nabídli na své webové stránce alespo n jaký protivále ný rap. Jinak „ ada tvrdých hiphopa a rocker , kte í na sebe obvykle upozorují svými kontroverzními postoji, zcela nekontroverzn držela hubu.“(Berliner Zeitung z 19.3. 2003) Byla to náhoda nebo projev vlivu kapitalistického systému na rap? Dva d ležité pilí e tzv. moderního antiautoritá ství (antitotalitarismu) se v hiphopu isté podob : nacházejí v tém jde o individualismus a sobectví, které mají mládež rozd lit. Individuální seberealizace, nikoliv jednotný boj, je prohlašována za

hlavní životní cíl mládeže. Je zaml ováno, že ve skute nosti mládež pot ebuje pomoc a „autoritu starších soudruh , která je založena na zkušenostech z boj proti útlaku a vyko is ování“, jak již íkal Lenin (viz Strategie a taktika v t ídním boji, otišt no v Revolutinärer Weg 20/1981,s. 129). Namísto toho podle raper má být autoritou prý jedin vlastní já a uspokojování osobních pot eb jednotlivce. Rap tenhle nesprávný individualismus propaguje, i když jiným zp sobem než grafitti. Spreje i v podstat kv li nebezpe í trestního stíhání nem žou vystoupit z temnoty uli ek, vlakových dep a tunel metra. Ra-

20 KULTURA

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

SK BEZZUBOV s. r. o.

Bylo, nebylo. Ve m st Kocour (jde o bývalé m sto Kocourkov, od n hož se odd lila m stská ást Kov a vytvo ila samostatnou obec) existovalo n kolik fotbalových klub . V tšina z nich byla ale otev ena jen pro honoraci. Pouze jediný klub nechal za sebe hrát i m š ácké pantáty a sem tam n jakého proletá e. Tímto klubem byl SK Bezzubov s.r.o., d íve nazývaný SK Dynamo. SK Bezzubov s.r.o. dosahoval stabilních, pom rn slušných výkon . Potýkal se ovšem s jedním zásadním problémem – s nedostatkem dorostu. Klub m l sice p idružený dorost Dynamo, který hrál zadarmo, dob e reprezentoval a vít zil i nad siln jšími protivníky, ale mnoho funkcioná SK Bezzubov s.r.o. i n kte í hrá i se na dívali skrz prsty. Dorost si totiž myslel, že hlavní ve h e je zápal, chu hrát a výsledek hry a ne peníze nebo vysoké provize pro jednotlivé reprezentanty. Navíc Dynamo mohlo postavit na trávník dv jedenáctky, což se SK Bezzubovu s.r.o. zdálo málo. Zvláš ost e se proti Dynamu vyprofiloval len vedení klubu, který skryt fandil týmu FC Uhelné sklady a ti z hrá , kte í dostávali peníze i když prohráli nebo i když v bec nehráli. SK Bezzubov s.r.o. se rozhodl vy ešit nastalou situaci vytvo ením poradní odborné skupiny pro dorost. leny skupiny byli maskot týmu Kachn Napipi, neúsp šný noviná , který p edtím nepsal do sportovní rubriky, ale pro zahrádká e Johanes Mrtvik a v neposlední ad bývalý len soupe ícího dorostu Izák Kohn, u kterého se nev d lo, pro do skupiny p išel a zda v bec ze svého bývalého týmu skute n odešel. Aktivity skupiny byly rozli né. Nap íklad se dohodla s SK

Bezzubov s.r.o., že uspo ádají fotbalový turnaj dorostu SK Bezzubov na h išti, které p ipravili ásti dorostenci z velké z Dynama. Izák Kohn pak prosadil, aby byli na akci vpušt ni jen ti lenové Dynama, kte í byli zárove registrovanými fanoušky SK Bezzubov s.r.o. D sledek takové represe byl ale tristní – na turnaji se nesešla dohromady ani jedna jedenáctka, natož dv , nutné k tomu, aby zápas prob hl. Jiným podnikem OS pro dorost bylo uspo ádání tréninkového soust ed ní. SK Bezzubov s.r.o. na to vydal t žké peníze, ale i tady splakal nad výd lkem. Soust ed ní se minulo ú inkem. emu se ale lze divit, když spoívalo v tréninku hrubých faul , p ebíháním dopln ném z hospody do diskotéky a nazpátek?! Dorost Dynamo zatím vyhrál n kolik zápas . Nebylo mu to však nic moc platné. OS pro dorost ho, i když k tomu nem la

pražádné oprávn ní, nepoušt la na h išt , a tak lenové Dynama museli v tšinou trénovat na trávníku p ed stadionem. Na h išti dorostu SK Bezzubov s.r.o. trénovaly díky Kohnovi, Mrtvikovi a Kachn ti Napipi jenom dorosty cizích mužstev. T ch bylo vždycky tak málo, že hrál jenom jeden úto ník na branká e „nájezdy“. Zdá se vám to nespravedlivé? Myslíte si, že by SK Bezzubov m l podpo it Dynamo oproti bláznivým kousk m skupiny pro dorost a že by se m l zbavit nea funkcioná schopných hrá a za ít hrát p kný, týmový fotbal p itažlivý pro diváky? Že by do svých ad m l brát hlavn dobré fotbalisty? To je sice hezké, ale jestli se to stane, leží stále ve hv zdách. Jak budou pokra ovat dramatické osudy kocourského mužstva a jeho dorostu Dynama? Na rozuzlení téhle hádanky si budeme muset ješt n jaký as po kat. Francek Starosta

tos se ho ú astní p es 12000 lidí, což je o tak ka 2 tisíce více než minulý rok. Jednotlivé organizace a hnutí pochodují v rámci svých kontingent . K t m nejv tším a nejvýrazn jším pat í kontingenty N mecké komunistické strany, antifašist z VVN-BdA, Marxisticko-leninské strany N mecka a r zných komunistických organizací tureckých emigrant v N mecku. Ze skandovaných hesel snad nejvíce vystihuje atmosféru celého našeho pochodu "Karl, Rosa, Wladimir, für unsere Zukunft kämpfen wir“ (Karle, Roso, Vladimíre – my bojujeme za svou budoucnost). Mezi tématy stovek transparent vévodí ty, které jsou namí eny proti souboru asociálních reforem Schröderovy vlády Agenda 2010, novému zákoníku práce Hartz IV, okupaci Iráku a Palestiny i proti sociálním škrt m, které prosazuje v Berlín vládnoucí koalice sociálních demokrat s „postkomunistickou“ Stranou demokratického socialismu. Pochod se ale nedokáže obejít bez tradi ních provokací tisíc policist , které v n kterých momentech dokonce p esáhují charak-

ter fyzických poty ek. My, ú astnici pochodu z ad eského Komunistického svazu mládeže jdeme v rámci mezinárodního mládežnického kontingentu, který tvo í p edevším p íznivci SDAJ, AMS a jejich partnerských organizací z celé Evropy.

5

ná e desítky tisíc Berlí an . Památník – obelisk s nápisem Die Toten mahnen uns (Mrtví nás upomínají) – je celý pokryt ohromným množstvím rudých kv t . Ani letos tedy nezapomn li pracující a mládež na své hrdiny, kte í za myšlenku socialistické revoluce položili své žiDie Toten mahnen uns voty. B hem jednoho dne se N kolikakilometrový pochod p išlo okolo sto tisíc lidí poklonit je zakon en Internacionálou u památce komunistických mu edPráv ník . Jejich odkaz tak žije dál! Pomníku socialist . k n mu se po celý den chodily Milan Kraj a vzpomenout na mrtvé revolucio-

6

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

PROJEV ZÁSTUPCE KSM NA SHROMÁŽD NÍ ST EDO ESKÉHO K P Vážení p átelé, Cht l bych Vás, Klub eského pohrani í pozdravit jménem st edo eského Komunistického svazu mládeže. Ochrana národních zájm je i pro nás velmi d ležitá, vnímáme ji konsistentn s obranou zájm t ídních. Proto také v ad aktivit naše organizace úzce i ší eji spolupracovaly, mohu jmenovat aktivity proti esko-n mecké deklaraci, proti Evropské unii, aktivity ke dni vzniku eskoslovenské republiky a dalším významným výro ím, starému i novodobým Mnichov m, aktivity proti neofa-

šismu, rasismu a diskriminaci, ale také aktivity poznávací, jakou jsou nap . výpravy po stopách partyzánského hnutí, které provádí náš berounský klub. My nezapomínáme na historii, není nám lhostejná naše souasnost a aktivn se chceme podílet na tvo ení naší budoucnosti. Velice si vážíme innosti K P, která je d ležitá i mimo jiné proto, že již i z úst mladých len strany, dokonce lena Odborné sekce mládeže p i ÚV KS M, zaznívají výroky jako že „Rudá armáda byla zb , která znásil ovala a kradla“ (jedná se o slova Zde ka Zewela z KS M

Praha 5 – pozn. red.). Cht l bych vám pop át úsp šné dnešní jednání, K P r st vlivu i akceschopnosti, a vám všem osobn hodn zdraví, elánu a energie. Budeme to všichni pot ebovat.

BEZPLATNOU HROMADNOU DOPRAVOU ZA ISTÁ A ZDRAVÁ M STA Co je to za nesmysl? Doprava v m st zdarma? Tak podobn bude jist reagovat ada lidí, kte í se dozví o nové kampani KSM. Na základ diskuse na poslední prosincové Úst ední rad , v reakci na fakta o rostoucím zne išt ní ovzduší nejen m sta, ale i planety, v reakci na trend stále sílícího automobilismu a p ipravované zdražování m stské dopravy, p ipravujeme kampa za bezplatnou hromadnou dopravu, pro Prahu a Brno. Je samoz ejmé, že v rámci této kampan se postavíme i proti všem pokus m o zdražování jízdenek MHD. Naše kampa není jen o jednom požadavku, je o strategické koncepci rozvoje dopravy a o preferencích, o našich preferencích, kterými jsou hlediska

ekologické, zdravotní, rychlostní a i finan ní. A není vzdušným mostem ani zbožným p áním, ale rozvinutím dosavadní dlouhodobé koncepce rozvoje dopravního systému hl. m. Prahy, která je zakotvena v Zásadách dopravní politiky hl. m. Prahy a územn promítnuta v Územním plánu hl. m. Prahy. Sou asná koncepce vychází z dnes již všeobecn uznávaných hlavních princip dopravního plánování, kterými jsou zejména nutnost zajišt ní podmínek pro ú innou regulaci automobilové dopravy a komplexní preference ve ejné osobní dopravy oproti doprav individuální. Podívejme se na Prahu podrobn ji. V pracovním dnu se v osobní doprav v Praze vykoná p i4,5 mil. cest, z toho bližn

HISTORIE 19

6

cca 46 % hromadnou dopravou, 34 % osobními automobily a 20 % p šky a na kolech. Podíl cest konaných kombinací hromadné a automobilové dopravy iní necelých 0,5 %. P edpokládá se, že v období kolem roku 2010 stoupne po et cest konaných v osobní doprav na území m sta v pracovním dnu na 5,3 - 5,9 mil. cest/den, z toho 42 - 43 % cest bude konáno dopravou hromadnou, 34 - 39 % individuální automobilovou dopravou a 18 -23 % cest bude konáno p šky a na kolech. Podíl cest kombinovaných by se podle t chto p edpoklad m l pohybovat v rozmezí 0,6 -1,4 %. N kolika po etními úkony dosp jeme k tomu, že po et cest autem se do roku 2010 zvýší o dalších až 31%, a nedojde k žádnému p esunu k užívání

Text úvodníku sou asn uvádí, že USA musejí v prvé ad upustit od zám ru vojensky zardousit KLDR a musejí zm nit imperialistický nep átelský postoj v i Koreji. Jedin tak m že do-

jít k zmírn ní nap tí v celém regionu. Spole ný úvodník nakonec zd raz uje, že korejský lid bude stejn jako v minulosti i nap íšt vystupovat na obranu národní d stojnosti a suverenity

a že Korejská lidov demokratická republika bude v zahrani ní politice d sledn uskute ovat myšlenky samostatnosti, míru a p átelství.

Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE Jednota mládeže – významný výsledek boje proti fašismu V lednovém ísle (2005) Mladé Pravdy jsme uvedli, že rok 1945 – tedy p ed 60ti lety – znamenal velké rozší ení revolu ních a pokrokových organizací mládeže a to zejména v Evrop . Byl to mimo jiné i významný výsledek spole ného boje proti fašismu a jeho porážky v kv tnu 1945. Bylo tomu tak i v naší republice. P ipome me, že v období 1. republiky (1918 – 1938) existovalo mnoho set organizací d tí a mládeže, které p sobily v rámci politických stran, t lovýchovných a mnoha zájmových organizací, nap . ve studentském hnutí existovaly stovky organizací st edoškolské a vysokoškolské mládeže.Mnohé organizace mládeže byly b hem fašistické okupace zakázány a nemohly vyvíjet svou innost. Mezi n pat ily i organizace d tí a mládeže, které m ly blízký vztah ke komunistické stran . lenové a p edstavitelé mnoha mládežnických organizací se aktivn zapojili do protifašistického boje, mezi nimi byli mladí komsomolci a lenové dalších levicových organizací mládeže. Jedním z jejich p edních cíl , o který usilovali, bylo vytvo ení pot ebné jednoty mládeže nutné pro další vývoj osvobozené zem od fašismu. Dovol, milý tená i, uvést

konkrétní p íklad z kv tna 1945 a to z Mladé Boleslavi. Mladí komunisté to byli, kte í za všech sil od za átku roku 1945 usilovali o vytvo ení pot ebné jednoty mládeže, která se utvá ela v boji proti fašismu, i v budoucím období, Za átkem m síce kv tna byly u in ny prvé kroky k vytvo ení jednotné organizace mládeže – Svazu eské mládeže. O to usilovali vedle mladých komunist i mladí demokraté. Ihned po osvobození Mladé Boleslavi, bylo to 10. kv tna (9. kv tna bylo m sto vážn bombardováno) vznikl p ípravný výbor k ustavení S M. Mezi t mi, kte í se mezi prvními p ihlásili ke spolupráci p i vzniku jednotné organizace mládeže byli u ové mladoboleslavské automobilky (ASAP). Proto, ne náhodou, p ipravili sv j u ovský manifest, který byl p ednesen v prvý den jejich nástupu do u ovské dílny v m síci kv tnu. Jaký byl jeho obsah? Uvádíme n která fakta. Po úvodu, který se kriticky vyjád il k pom r m v u ovské díln za nacistického na zákovedení, k nahnání u pové práce, k innosti Kuratoria pro výchovu mládeže bylo e eno: „Kamarádi, stojíme na prahu nové budoucí práce. Musíme pracovat s chutí, ne stav t stranou a ekat, jak vše dopadne.

Musíme se sjednotit. Musíme ukázat pevnou v li, pomáhat si navzájem, ukázat všem, že jsme dob í kamarádi. Nesmíme nechat dopustit, aby se na nás hled lo jako na u edníky, musíme se postavit vedle našich kamarád – student … Budeme míti svoji samosprávu, sv j výbor a budeme míti vše, co pat í u ovskému pr myslovému dorostu, to, co nám bylo za nacistického režimu vzato. Nemohli jsme zakládat literární kroužky, kde bychom se u ili díla sv tových klasik , nemohli jsme se u it naše básn , divadelní hry… Musíme nyní dohonit i i to, co jsme zameškali v naší i sv tové literatu e. Musíme založiti literární, divadelní kroužky, navšt vovati divadla, koncerty, filmy, výstavy atd.“ Na toto první shromážd ní byli u ni zváni letáky, který za ínal „Kamarádi – u ové ASAPu! Obracíme se na vás s výzvou o vzájemnou spolupráci ve Svazu eskoslovenské mládeže“ (pozn. Tehdy se vloudila chyba „ eskoslovenské“, správn m lo být „ eské“ mládeže, F.K.). Je to malý, dobový doklad. Potvrzuje, že mladí u ové – d lnická mládež – byli mezi prvními, kte í vstupovali do jednotné organizace mládeže – Svazu eské mládeže. František Kovanda

18 ZE ZAHRANI Í

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

18

bal Climate Coalition skeptické hlasy, které zpochyb ovaly nutnost p ijmout opat ení proti podnebným zm nám. Jednou z lobistických skupin dnes je nap . Scientific Alliance, která má vazby na americkou ropnou spole nost ExxonMobil. Minulý m síc vydala tato organizace spole n s Washingtonským Marschallovým institutem analýzu, v níž tvrdí, že ke globálnímu oteplování nedochází. Marshall v institut obdržel od ropné spole nost ExxonMobil v roce 2003 na

"studium podnebných zm n" 51 000 liber a letos v lednu další blíže neur enou ástku. A tak zatímco se mezi sebou hádají politici, ti podle toho, kdo je platí a í zájmy hájí, aktivisté a v dci, množství skleníkových v ovzduší stále stoupá plyn (tedy v decky e eno, ono by stoupalo ješt desítky let, i kdyby se dnes p estalo spalování fosilních paliv používat, taková je setrva nost proces v p írod , pozn. autora). Možnost chybných prognóz samoz ejm existuje, ale kdo je ochoten ignoro-

vat z etelnou hrozbu, která se nad námi vznáší jako Damokl v me ? Ten, který si íká, co je mi do dalších generací, m se to týkat nebude? Ten, pro kterého by ada omezení znamenala snižování vlastních zisk ? Ten, který je zcela zahlcen sám sebou a sv t okolo ho nezajímá? Jaký jiný systém než kapitalismus dovedl tak slep krá et k vlastní smrti, která by mohla znamenat agónii pro celé lidstvo? Zden k Štefek

KLDR A ROK 2005 P i p íležitosti nového roku 2005 uve ejnily všechny nejv tší noviny KLDR (Rodong sinmun – orgán ÚV KSP, oson inmingun – Kor.lid.arm. i chongnjon onú – denník P edvoj mládeže) spole ný úvodník, který konstatuje, že v uplynulém roce byla rozvinuta revolu ní ofenziva na t ech hlavních frontách innosti: politickoideové, protiimperialistickovojenské a hospodá skov decké a uvádí, že se poda ilo dosáhnout vít zství na všech t chto frontách. Nový rok u che 94(2005) by m l být plodným rokem, kdy by mohlo být dosaženo velkých zm n v korejské revoluci a p i budování silné prosperující ekonomiky zem . Zárove se úvodník zmi uje o celkových úkolech nastávajícího roku: „Díky tomu, že komunistická strana, armáda a všechen lid, v etn mládeže, budou nadále postupovat v t sné jednot , dosáhnou toho, že 60. výro í konce 2. sv tové války a osvobození korejské vlasti od okupant a 60. výro í založení strany zazá í jako festival celé ady památných vít zství, což je hlavní bojový úkol, který p ed námi

v tomto roce vyvstává.“ Spole ný úvodník dále uvádí, že je nutné vysoko pozvednout mohutnou politicko-ideovou uv dom lost revolu ních mas, v níž jsou pevn semknuty miliony p íslušník armády a lidu kolem úst edí revoluce, dále je také pot eba pevn se držet revolu ní linie a všestrann posilovat vojenskou k obran p ipravenost zem p ed p ípadnou agresí. „Je nezbytné, aby byl vyvoláním a dalším stup ováním revolu ního úsilí na všech frontách budování socialismu maximalizován pozitivní obrat v hospodá ské výstavb a p i zvyšování životní úrovn lidu. „Hlavní frontou náporu v zem d lství je p i souasné hospodá ské výstavb rozhodné zvýšení zem d lské výroby“, íká úvodník. lánek se rovn ž podrobn zmi uje o úkolech, které vyvstávají v oborech elektroenergetiky, t žby uhlí, kovopr myslu, železni ní dopravy, lehkého pr myslu, v dy, školství, kultury, zdravotnictví ad. a poté uvádí, že v zájmu dosažení vít zství musí být zvýšen uv dom lý zápal stranických organizací a stranických pracov-

hromadné dopravy. P i napl okoncepce. vání sou asné S každým, kdo zná situaci v Praze, neustálé fronty automobil , hluk a obyvatele lapající každodenn zplodiny, musí tato p edstava ot ást. Mimochodem, doporu uji všem dokument M j život po dopravním kolapsu (30 min.) , reportáž n meckého režiséra S. Faltina a P. Ohlendorfa z budoucnosti (2012). Jediným zp sobem, kterým má být dávána p ednost hromadné doprav p ed individuální, mají být stejn jako dosud vyhrazení jízdních pruh pro autobusy povolení

jízdy

autobus

MHD po tramvajových kolejích z izování betonových d lících prvk

podél tramvajových

tratí z izování

r zných

typ

nestandardních zastávek tramník a „musí být zajišt no, aby bojové a revolu ní nadšení korejského lidu vzplanulo beze zbytku“. Spole ný úvodník též uvádí, že v r.2005, tj. v roce 5. výro í historického pchjongjangského setkání a vydání Spole né deklarace Severu a Jihu z 15. ervna, musí všechen lid žijící na severu i na jihu Koreje i v zahrani í dosáhnout dalšího pokroku p i uskute ování sjednocení zem pod heslem „Vp ed s vysoce vzty enými prapory Spolupráce v zájmu národní svrchovanosti, Spolupráce proti válce a za mír a Spolupráce v duchu jednoty a vlastenectví!“ Úvodník konstatuje, že v sou asnosti bezprecedentn sílí provokace USA proti KLDR a v d sledku toho bohužel stále siln ji vyvstává nebezpe í války na Korejském poloostrov , které se stává až kriticky aktuálním.

vajové dopravy preference jízdy tramvajových vlak a nástupu cestujících sv telnou signalizací Zcela jist p isp jí tato opatení k zrychlení m stské hromadné dopravy, ale to je asi tak vše. My tedy navrhujeme jako ešení cenovou výhodu – MHD zdarma, tedy v oblasti vnit ních pásem. Již te je m stská doprava levn jší než automobilová (jejíž cena ješt navíc nezahrnuje veškeré náklady spojené s automobilismem, nap . ekologické) a v tšinou je i rychlejší, eknete si, copak to nesta í? Z ekonomického hlediska není doprava zdarma p i hlubším pohledu tak nesmyslná, jak se na první pohled zdá. P íjmy z jízdenek a legitimací totiž pokryjí jen necelou tvrtinu náklad dopravního podniku. Zbytek je stejn dotován. A navíc – vezm te si, kolik vlastn výroba, distribuce jízdenek stojí, v etn

všech automat na výdej i automat na jejich ozna ování. Co stojí revizo i a prodejci. Sou asný stav znamená navíc obrovské zát že (náklady) ekologické, na které se vydávají náplasti z jiných kapitol, zdravotní (snížení imunity obyvatel, škody p i dopravních nehodách) i finan ní (op t škody p i dopravních nehodách, ale i náklady na asto megalomanské automobilové projekty, které místo aby tranzitní dopravu odvedly po okruhu okolo Prahy dále, tahají ji p es r zné pražské ásti. Že k tomu p ispívají i r zná lobby, podez elé zájmy, si jist dovedete p edstavit, já vás odkáži na poda enou prezentaci T. Kramára (ur it bude k dispozici op t b hem zá ijového Dne bez aut) Korupce v pražské doprav , kde uvádí konkrétní p íklady manipulace s ve ejnými zakázkami (nejen) v oblasti dopravy, popisuje pražské klientelistické sít a vysv tluje mechanismus využívání mandatorských firem p i realizaci ve ejných zakázek. V p ísp vku jsou nej ast ji zmi ovány ( azeno abecedn ) Dopravní podniky v ele s generálním editelem Milanem Houfkem, Inženýring dopravních staveb (IDS) a jeho editel ing. Kvasni ka, Odbor m stského investora (OMI) a jeho bývalý editel Jozef Macko, dále radní pro dopravu Radovan Šteiner, který je p edsedou dozor í rady IDS. P ipo t te k tomu obrovské odm ny p edstavitel dopravního podniku a len Dozor í rady a máte docela slušnou sumi ku, která by se dala ušet it a využít na rozší ení vozového parku, aby m stská doprava jezdila ješt ast ji a spolehliv ji… Nedílnou sou ástí musí být samoz ejm podpora ekologické formy hromadné dopravy, tedy metra, tramvají a tzv. zelených autobus . Dalším pilí em vedle bez-

7

platné MHD je ur itá politika v oblasti automobilismu. Na ad seminá se diskutuje o vybudování parkoviš na okraji m sta a finan ní motivaci ob an , aby je využívali a nejezdili do centra. Já si dovedu p edstavit i mýtné (odstup ované dle ekologické škodlivosti vozu, zejm. v souvislosti se zásobovací službou, využívající t eba elektrovozy), poplatky za pr jezdy a parkování ve m st a dokonce i zákaz vjezdu do centra v bec (mimo výjime né p ípady – sanitka apod.). Pro konkrétní p iblížení našeho modelu sáhnu na p íklad Dne bez aut, který se již adu let uskute uje v ad pravideln m st celého sv ta, v etn mnoha m st z R (r zné akce p i této p íležitosti po ádají u nás desítky ob anských sdružení). P eneseme se zdánliv daleko, do Kolumbie. Tam, v Bogot (6,4 milion obyvatel), ve tvrtek 24. února 2000 vyhlásil a doslova musel Den bez aut protla it starosta Enrique Penalosa. Bogota je mj. zvláštní tím, že zde ješt není vybudováno metro, autobusovou dopravu zajiš uje mnoho soukromých firem a ne jeden dopravní podnik. Proti Dnu bez aut se zvedla silná vlna odporu. Dokonce prob hla soudní p e s cílem akci zakázat, nebo prý porušuje základní vlastnická práva, svobodu pohybu a právo na práci obyvatel m sta a okolních oblastí. Akci také siln kritizovali obchodníci, kte í se obávali velké ekonomické ztráty. To se však nepotvrdilo. P esto starosta musel áste n ustoupit a vydat n kolik výjimek: vjezdu do m sta bylo umožn no motocykl m, kamión m a opancé ovaným osobním aut m, které používá politická a podnikatelská elita. Jak to vše dopadlo? V dob od 6.30 do 19.30 hodin m lo 832 000 osobních aut zakázaný

8

Z DOMOVA

vjezd na území m sta, 85 % lidí použilo ve ejnou dopravu, 1,5 milion lidí jelo na kole, n kolik na koních i na bruslích. P estože ten den hust pršelo, idi i autobus byli podrážd ní a autobusy leckde nesta ily zájmu lidí, v tšina Bogo an si den pochvalovalo. A jaké jsou konkrétní

výsledky? Nemocnice ohlásily snížení po tu ošet ených lidí o 20 až 30 %, po et dopravních nehod poklesl ze 100 za den na 27, došlo pouze ke 24 zran ním ve srovnání s 70 až 80 a nikdo nebyl poprvé po t ech letech usmrcen (obvykle to jsou dva až t i lidé za den). Dále došlo ke

snížení obsahu oxid dusíku v ovzduší o 8 %, oxidu uhelnatého o 22 % a množství prachových ástic o 21 %. Jeden jediný den… Tímto p ípadem bych dnešní první vlaštovku na toto téma ukon il a t ším se na reakce. Zden k Štefek

BUDE NOŠENÍ TRIKA S GUEVAROU TRESTNÍM INEM? "Modrá šance" povážliv hn dne. Langer jako stínový ministr vnitra za al zve ej ovat své p edstavy o demokracii, jak se o tom p esv d ili lenové KSM a KS M, kte í se spolu s redaktorem Halo novin Milanem Rokytkou zú astnili jednoho seminá e. Reportáž z tohoto seminá e byla zve ejn na v Halo novinách a nyní ji zve ej ujeme i my: "Seminá na téma Byly komunismus a národní socialismus stejným zlem (Bude nošení tri ka s Che trestným inem?) uspo ádaný pé í družstva FONTES RERUM tradi n na Novotného lávce, p inesl další kamínek do mozaiky skládající se postupn v obrázek o aktuálních programových cílech ODS, tzv. Modré šanci. "M me stejným metrem: nošení tri ka s Hitlerem je stejn nep ípustné jako nošení tri ka s Ernestem Guevarou nebo Maem. Tito lidé mají na rukou krev," prohlásil místop edseda sn movny a stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer na p ímý dotaz, zda své nedávné výroky v tisku na toto téma myslí skute n vážn a zda se neobává narušení po dlouhých letech op t se slibn rozvíjejících obchodních vztah s ínskou lidovou republikou. Tam je vít z nad agresivním

ZE ZAHRANI Í 17

8

japonským militarismem - Mao, stále vysoce váženou postavou národních d jin. Další panelisté Valtr Komárek (bývalý poradce Ernesta Guevary a místop edseda eskoslovenské vlády), Leo Pavlát, ( editel Židovského muzea) a Zden k Zbo il (politolog a šéfredaktor asopisu Mezinárodní politika) byly Langerovou sveepou a mylnou argumentací pon kud zasko eni. Komárek popisoval své osobní zážitky s Ježíšem se samopalem, jak je také Guevara p ezdíván, a vyzýval k národnímu smí ení a k p emýšlení, jak pozvednout životní úrove obyvatelstva, Pavlát objas oval hr znou, rasovými pseudoteoriemi motivovanou podstatu nacismu a Zbo il navrhoval, aby se s kone ným úsudkem o stejnosti i nestejnosti komunismu a národního socialismu po kalo, nebo téma je ješt p íliš živé. Moderátor seminá e, poslanec Jan Mládek ( SSD) se pokoušel o odleh ení dusné atmosféry navozené stínovým šéfem vnitra a z p enosného radiomagnetofonu poušt l jihoamerické písn , v nichž je op vován Ernesto Che Guevara. Budou tyto písni ky také zakázané, tázal se Langera. Slova jsou nebezpe n jší než kulky, odv til Langer. Dále nabídl auditoriu úvahu nad

ností.“ Tímto v pravd symbolickým vystoupením bylo zahájeno 2000 akcí tvo ících WSF. Souástí byla rovn ž minuta ticha za ob ti všech tragédií, p edevším však ob tí asijských tsunami. Malá Kubánka, která celé fórum zahajovala, se jmenuje Ivetta Gonzálesová. Je dcerou Reného Gonzálese, jednoho z p ti hrdinných Kubánc , kte í jsou bestiáln v zn ni v USA, protože si dovolili v zájmu pokrokové Kuby infiltrovat maiamské teroristické exilové organizace. Na rozdíl od vlády Kubánské republiky, která umož uje spojování rodin i otev ených kontrarevolucioná (viz naposledy aféra s kubánskými emigranty v R), nedovolí „demokratický“ režim Spojených stát Ivett ani její matce Reného Gonzálese navštívit. Vzhledem k situaci ve sv t

není divu, že podstatnou složkou WSF byly i všemožné formy vyjád ení solidarity s Kubou, Venezuelou, Palestinou, KLDR, Irákem apod. stejn jako volání po míru, po reálném právu na vzd lání, po respektování životního prost edí atd. WSF trvá ty i dny

a má se v novat celé plejád r zných témat, z nichž nejvýznamn jších 15 si jako st žejní okruhy diskuzí a aktivit vyberou samotní ú astníci WSF. PSK

KAPITALISMUS ŽENE SV T DO ZÁHUBY

nedávným chováním anglického prince Harryho: "P išel v uniform n meckého polního maršála na jakýsi soukromý ve írek a vyvolalo to po celém sv t pozdvižení a já se táži, vyvolalo by stejné reakce, kdyby p išel v uniform sov tského maršála?" Šokovaní panelisté i lidé z pléna se mu pokoušeli vysv tlit, bohužel evidentn marn , že Anglie, USA a SSSR byly vále ní spojenci v boji s nacistickým N meckem a že jen díky jejich spole nému úsilí se poda ilo odvrátit mimo jiné i akutní hrozbu vyhlazení, resp. pon m ení eského národa, což si p ipomeneme

Podle velkého mezinárodního výzkumného projektu, jehož výsledky byly zve ejn ny v prestižním asopise Nature, by mohla globální teplota stoupnout až o jedenáct stup . Studie využívala osobních po íta po celém sv t . Lidé si mohou stáhnout na vlastní po íta software projektu a vyprodukovat vlastní podnebné prognózy. V rámci projektu se zaregistrovalo více než 95 000 lidí z více než 150 zemí. Jejich po ítae vytvo ily více než 60 000 prognóz budoucího klimatu. Každý po íta vytvá í trochu odlišnou podnebnou prognózu. Zkoumá, co se stane globálnímu klimatu, pokud se ve srovnání s p edpr myslovým v kem zdvojnásobí množství kysli níku uhliitého v atmosfé e. K tomu by m lo dojít asi v polovin jednadvacátého století. Z prognóz

vyplývá, že by teplota m la stoupnout v rozmezí od 2 do 11 stup . K nejv tšímu vzr stu teploty by m lo dojít asi za sto let od sou asnosti. Globální oteplování, zp sobené civiliza ními faktory a bezohlednou honbou za ziskem by s sebou p ineslo dalekosáhlé dopady, od roztání ledovc , zvednutí hladiny oceán a tedy zaplavení obrovských ploch úrodných nížin (a tedy poklesu produkce potravin a problém hladu) p es vylidn ní n kterých rovníkových oblastí (tedy problém migrace) po další zvýšení výskyt ni ivých tornád, hurikán , povodní, bou í a dalších rozmar p írody. A to ješt takováto zm na m že znamenat za átek nevratného procesu kon ícího totálním zni ením života na zemi. Potvrzují se tak varovné hlasy v dc ze 70. let (nap . ím-

ského klubu), kte í na podobná rizika upozor ovali a požadovali urychlené ešení na celoplanetární úrovni. Vidina okamžitého zisku je však pro sou asnou spole nost d ležit jší než ešení klí ových problém planety. A tak nejv tší zne iš ovatel planety, USA, odmítá podepsat dohodu z Kjóta (která se práv klimatu týká), lobbistické skupiny, zejména ropné spole nosti, financují kampan , které se snaží podnebné zm ny popírat. Není se emu divit, zavedení limit na vypoušt ní skleníkových plyn by postihlo zejména ropné spole nosti, protože v tšina skleníkových plyn pochází ze spalování fosilních paliv. Americké ropné spole nosti financovaly tedy v devadesátých letech prost ednictvím tzv. Glo-

16 ZE ZAHRANI Í vou kolonii – než jakým p íkladem je práv nyn jší Irák? A je snad n co tajuplného na faktu, že všechny tyto a jim podobné snahy soudobé finan ní oligarchie, všechny tyto tendence a motivy, jsou jen výrazem t ch samých nejvnit n jších, ekonomicko-tržních „hnacích sil“? T ch sil, jež tvo í podstatu jejich vlastního soukromovlastnického principu. Tedy principu, jehož jsou nyn jší všemocné mezinárodní korporace (vzniklé rovn ž díky ekonomické koncentraci a centralizaci), nutným vývojovým výsledkem, jenž nakonec dosp l až k monopolnímu, „transnárodnímu“ údobí. T mto souvislostem a princip m odpovídá zdaleka nejen špinavá politika „civilizované“ oligarchie v i Iráku, avšak pojem „soudobý Irák“ se v tomto ohledu stal skute n exemplární ukázkou páchnoucího profilu tohoto dekadentního, parazitického, historicky bezperspektivního a evidentn odumírajícího ádu. Ekonomického systému, jenž byl pouze díky bezprecedentní mezinárodní zrad a s ní souvisejícímu sv tovému politickému revizionizmu, v bec ješt (prozatím) vpušt n do XXI.století a do t etího tisíciletí…

Ostatn , byli a jsou to práv marxisté, kte í vždy ukazovali a teoreticky zevšeobec ovali, že „moderní“ finan ní oligarchie je ve své podstat vývojovým produktem i rozhodujícím nositelem, st žejním výrazem i nenávratnou hlavní „oporou“ tržního a soukromovlastnického prost edí samého, již sto let naprosto neodd litelného od zmín ných koncern i transnárodních korporací. Ovšem, tržního a soukromovlastnického prost edí, historicky však naprosto p echodného (což zde ale není naším cílem dále konkretizovat), a již um le udržovaného a p ezrávajícího. Nyní jsme v souvislosti se vším výše uvedeným a nazna eným, nuceni znova a znova konstatovat, znova a znova opakovat, tu podstatnou a zásadní v c, d ležitou jak z hlediska socialistických idejí, tak i z hlediska správné teorie a taktiky antikapitalistického boje a protiimperialistického hnutí v bec. Že o této nezpochybnitelné pravd (o zákonité souvislosti mezi soukromovlastnickými principy a vztahy na stran jedné a kolonialistické, exploata ní a genocidní podstat TNC na stran druhé), pravd , o níž mimo jiné již dávno sv d í obrovské množství exakt-

ních fakt , se op t p esv d ujeme i v souvislosti s Irákem. Tedy i v souvislosti se všemi nejnov jšími ekonomicko-politickými i vále nými zlo iny t ch samých nadnárodních korporací, pro jejic hž „d em okr atic k é“, „humánní“ a „lidskoprávní“ aktivity, se nyn jší rdoušená a trýzn ná irácká zem , stala – a to již - j ed ní m nes m az at eln z nejd siv jších symbol d jin sv tového monopolního kapitalismu. Tyto pravdy a tyto hlubší souvislosti jsou samoz ejm „oficiáln “ (pokud je to ješt v b ec m ožn o) z am l ovan é, „nebezpe né“ a „nepohodlné“, což je rovn ž zcela logické; (A je to logické zejména proto, pon vadž práv takoví, jakými jsou Bush nebo Blair, by si nade všechno p áli, aby miliony lidí v konzumních spole nostech donekone na slep v ily tomu, že koncern m a jejich globálním institucím nejde o nic jiného, než o „všeobecný blahobyt a prospetr it u “, a ž e „ p os v át n é“ , „p irozené“ a „nedotknutelné“ soukromé vlastnictví – tj. hlavní pilí tržního, imperialistického systému - potrvá „nav ky v k “.) D. P.

KUBÁNSKÉ D V ÁTKO A 200 000 LIDÍ Šestiletá kubánská dívka otevírala svým projevem v brazilském Porto Alegre 5. sv tové sociální fórum (WSF). Toto „otev ení“ se odehrálo po skon ení velké demonstrace, které se zú astnilo podle odhad brazilské vojenské policie p es 200 000 lidí. Demonstrace byla namí ena proti okupaci Iráku, proti neoliberalismu, rostoucímu zadlužování zemí t etího sv ta, proti celosv tovým závod m ve zbrojení v etn militari-

Z DOMOVA

16

zace EU i proti nejnov jším snahám USA o vytvo ení celoamerické zóny volného obchodu (ALCA). Krátký text, který d v e p e etlo ve špan lštin , byl ihned p ekládán do portugalštiny, angli tiny a francouzštiny a vyzýval k dodržování „spravedlnosti a cti jako univerzálních všelidských hodnot“. Ú astníky WSF, kte í se sjeli z více než sta zemí celého sv - a který stojí proti sv tu sílícího ta, pak ozna il apel dívky za neoliberalismu, válek a nerov„obyvatele sv ta, který je možný

oslavami 60. výro í konce druhé sv tové války. Budete asi muset napsat do USA, kde mají na jedné letadlové lodi p em n né v muzeum vystavenu uniformu maršála Sov tského svazu Žukova, že d lají chybu a propagují hnutí sm ující k potla ení práv a svobod ob an , sd lil bledému stínovému ministrovi

jeden z diskutujících. Možná nebude za nošení tri ka s Che i Maem v zení, t eba pomohou i tresty ve ejn prosp šných prací, ekl p i odchodu Langer reportérovi našeho listu, sedícího vedle lena Komunistického svazu mládeže v rudém tri ku s erným portrétem revolucioná e zavražd -

9

ného agenty CIA. Reportér mu na oplátku p edal studii amerického ekonoma M. Rothbarda Levice nebo pravice? Vyhlídky pro svobodu, v níž je s v deckou akribií detailn rozebrán rozdíl mezi komunistickým a fašistickým, resp. nacistickým hnutím."

CO BY P INESLA ROVNÁ DA ODSky P i pro ítání dokument , které mají spasit naší spole nost po vít zství ODS ve volbách v roce 2006, jsem si uv domil jednu v c. Ano, pan Tlustý má pravdu! Vždy já v bec nevím, jaké platím dan a ani jak jsou složeny dan z p íjm . Nebojte se (n kte í možná truchlete :-)), neopustím ady KSM ani KS M. Vše ostatní v "modré šanci" je jenom popsaný list, který nám ukazuje, jak ješt více se dá p ilepšit bohatým. Abych byl konkrétní a t m, kte í tak jako já (doposud) po-

ádn neznají da ovou politiku R se pokusím napsat jak tomu je. K osv tlení problému jsem zvolil spolupráci s ú etními programy, kalkulátorem a samoz ejm lov kem nejpovolan jším – ú etní. Jelikož se "idiotská rovná

N ŽKY SE V R I EVROP DÁLE ROZEVÍRAJÍ P íjmové n žky se v Evrop neustále rozevírají. P ibývá lidí s vysokými p íjmy a sou asn i lidí pracující na hranici minimální mzdy. Pr m rná mzda ztrácí svoji vypovídací schopnost, protože je zna n ovlivn na ob any s nejvyššími p íjmy. Kde jsou rozdíly nejv tší? Statisticky: V esku je rodinný p íjem 10 % nejlépe situovaných domácností p tkrát vyšší než p íjem 10 % nejh e situovaných domácností. Pr m rná mzda je pro v tšinu lidí nedosažitelná. Její výše je ovlivn ná extrémn vysokými p íjmy dob e placených ob an . Hodnoty mezd nejlépe placených zam stnanc výrazn zvyšují aritmetický pr m r mezd, který tak stále mén odpovídá vžité p edstav mzdy b žného zam stnance. Se adíme-li všechny mzdy zam stnanc podle velikosti, tak zam stnanec nacházející se svou mzdou p esn uprost ed (medián) má mzdu v Evrop tém o 20 % nižší, než jaká je pr m rná mzda. V esku iní rozdíl mezi pr m rnou mzdou a mediánem 2700 K , podpr m rnou mzdu pobírá 60% ob an .. Co si myslíte, že s tímto stavem ješt ud lá Modrá šance?

da " (jak ji pojmenoval M. Zeman a já s ním souhlasím) po ítá jen pro da z p íjm a pravd podobn i pro da z p idané hodnoty (v tomto ješt asi nemá jasno ani samotná ODS, natožpak politická prostitutka KDUSL). Pokud se bude rovná da týkat i DPH pak by ze sou asných 19% a 5% byla jedna 15%. Nep edpokládám že ODS dosáhne na 101 mandát , takže p eci jen sáhne po pomoci bližní KDU a ta bude bojovat za da 17%. Nap íklad v tšina potravin má nyní sazbu 5%. To bude samoz ejm znamenat zvýšení náklad rodinného rozpo tu. Nap íklad nákup potravin t í lenné rodiny na týden (reálný nákup) nás vyšel na 1467,- bez DPH s daní je to nyní 1553,-. Pokud bude da 15% pak by nás stejný nákup vyšel o 133,K více a to Týdn (m sí n je to v pr m ru 577,-)! Vodné a sto né je také v nižší sazb , tedy rovnou daní se zvýší její cena, elekt ina a plyn jsou v sazb vyšší tam by m la cena klesnout

10 Z DOMOVA (u nás doma tak ušet íme na energiích za m síc 82,- K ). Nájemné by m lo být v sou asné dob od dan osvobozeno a tam bude záležet spíše na tom kolik výjimek bude povoleno. Pokud ale je v sou asné dob n jaké DPH pak si jeho zm nu ur it odvodíte sami ... Podle ODS je nespravedlivé, že lidé s vyššími p íjmy platí vyšší dan a komplikovanost da ového systému prý dokazuje asté najímání da ových poradc . Panu Tlustému bych mohl z praxe íct, že to není složitostí daového systému, ostatn ú etní programy vše za ídí za vás ... ale najímání da ových poradc je v tšinou d sledkem nepo ádnosti podnikatel a tím faktem, že p i zpracování da ovým poradcem je lh ta pro odevzdání p iznání prodloužena o 3 m síce. Vynechám komentá "výhod" rovné dan , ty jen dokládají, komu má "modrá šance" sloužit. Jak jsou na tom dan z p íjm fyzických osob a OSV (osoba samostatn výd le n inná)? Z hrubé mzdy se ode te 3170,- K jako nezdanitelná položka, dále odvody zdravotní a sociální. Z toho co z stane zaplatíte da z p íjmu. Pokud je tato ástka do 9100,- zaplatíte z této ástky 15%. Tedy tato p íjmová oblast na tom z stane stejn (za p edpokladu, že prostitutce posta í 15%, ona by cht la 17% !). Pokud máte mezi 9100,- a 18200,pak z 9100,- zaplatíte 15%

ZE ZAHRANI Í 15

10 (1365,- K ) a z toho co je nad 9100,- zaplatíte 20%. Pokud je tedy váš p íjem 9200,- pak zaplatíte 15% z 9100,-K a 20% ze 100,- K . Pokud je p íjem 18200,- až 27600,- pak ástka nad 18200,- je zdan na 25% (p i emž platí stejný princip jako výše – 9100,- = 15% nechci unavovat ísly, ale ono to jinak nejde :-(...) no a kone n pokud máte p íjem nad 27600,- K tak zaplatíte 32% da z p íjmu nad tuto ástku (pro ástky do této výše op t platí stejný princip). Ona ta da ová soustava není zase tak hrozná, zvlášt , když vám software vypíše kolik máte zaplatit. V tšiny obyvatelstva se tedy rovná da m že dotknout jen snížením DPH (což ješt nemusí být jisté, možná budeme sv dky "handlu" 15% dan z p íjmu za zachování 19% DPH – ješt stále prost nev ím, že ODS bude sestavovat jednobarevnou vládu). Dan právnických osob mne moc nezajímají, ale tato da má jednu sazbu - okolo 30%. Podle p edkladatele modré šance – finance je nespravedlivé dvojí zdan ní u akciových spole ností. Jsou totiž zdan ny p íjmy i následn vyplácené dividendy. Jenže jakou práci vykonávají majitelé akcií? Za co dostávají dividendy a pro by se nem li výnosy ze spekulací zdanit? Op t je vid t, komu slouží ODS a že Leninovo "za vším hledejte zájmy t íd" stále platí a platit bu-

de, dokud budou t ídy. Modrá šance – finance je brožurka, která úto í tém na každý krok vlády. ODS je p eci jen opozi ní stranou a ty v tšinou neumí pochválit vládu za dobré v ci. Jenže ešení ODS nenabízí mnoho. Krom obecných v t, které by složil i prv áek v této brožurce moc podstatného napsáno není. Ono by se mohlo asi p eci jen stát, že si tuto brožurku p e te i n kdo jiný než vedení a lenové ODS a bude se pak dožadovat pln ní slib ... Ono také na principech kapitalismu moc zm n vymýšlet nejde, obzvlášt , když tzv. sociální demokracie se ím dál více stává liberální demokracií. Když už se n jaká ta "revolu ní" novinka jako je rovná da najde, je otázkou jen do asného odložení krize. Ale možná že rovná da krizi kapitalismu urychlí – p eci jen objem pen z, které jsou pot eba pro ob h se v tšin obyvatelstva sníží na úkor menšiny... Nejvíc m na tom vše mrzí, že KS M (ale i KSM), která má ur it dostatek odborník není schopna vypracovat materiál, který by dokázal, jak se sliby a ešení ODS promítnou do života b žného ob ana. Není to dlouho co na TA3 (slovenská zpravodajská televize) byla debata nad tématem: "Pro se ekonomický r st neprojevuje na život obyejných lidí"... Vjm

sv ta, naprosto elementární, markantní a evidentní. A k tomu, abychom jasn vnímali veškerý velkokapitálový, antidemokratický a státn -teroristický diktát proti drtivé v tšin lidstva, ekonomickou, odírající, drancující, permanentn genocidní i politickou zr dnost, mravní zvrácenost i militaristické gangsterství nyn jšího sv tov -systémového status quo, opravdu nemusíme být zrovna nejuv dom lejšími i nejvzd lan jšími marxisty nebo levicovými intelektuály. ( íkáme – jasn vnímali: Nebo pokud jde o všestranné, podrobné a do hloubky dovedené chápání t chto skute ností ve všech zákonitých spole ensko-vývojových souvislostech „moderního“ kapitalismu jako takového – tak to už je dimenze, v níž k onomu jasnému vnímání je nutno p ipojit ješt základní v domí o hlavních spole ensko-v deckých objevech K. Marxe, V. I. Lenina a dalších , objevech, jejichž pravdivost je „globální“ realitou dnešního sv ta, potvrzována skute n mnohem více, než kdykoli p edtím v d jinách;) P ed více než rokem USA z ve ej nil y úm ys l p ipus tit k velkým investicím ve zni eném Iráku pouze státy, které se spolu s nimi ú astnily agrese nebo se podílely i podílejí na správ této zem (tedy: na okupa ním rozhodování o této zemi). V prosinci 2003 zve ejnil londýnský Institut pro informace o válce a míru zajímavé skute nosti, na n ž mimo jiné poukazovali irá tí žurnalisté v lánku Irá ané se obávají odlivu bohatství zem , který byl zve ejn n i v eském tisku. V lánku se uvádí: „Zatímco se ve sv t vedou spory, zda p ístup ke kontrakt m – a tedy i zisk m – mají mít i zem , které násilné svržení Saddámova režimu odmítaly, v Iráku samotném vyvolává rozpaky už celý princip zahrani ních investic. Kontrover-

ze se to í kolem nového zákona o zahrani ních investicích, který v zá í (2003) schválil americký civilní správce Iráku Paul Bremer, a kolem zám ru privatizovat státní firmy. Zákon totiž zahrani ním investor m umož uje stoprocentní vlastnictví iráckých spole ností, a nezdan ný vývoz výnos do ciziny.“ Tento zákon sice po formální stránce vylu uje zahrani ní vlastnictví „sektoru p írodních zdroj “, tj. i ropy. Avšak každému lov ku, který má k dispozici normální zdravý lidský rozum a který sleduje dnešní situaci v Iráku, každému takovému lov ku, který by zárove necht l zesm šnit sám sebe, musí být zcela jasné, jaká byla a je úloha všech sou asných, kolaborants k ýc h, „ir ác k ýc h“ l ou t ek. (Bohužel, v etn nyn jšího, zrádného a zbab lého vedení oficiální Irácké „komunistické“ strany.) Že všichni ti takzvaní „správci“, mocenské složky a v bec všechny struktury, vytvoené a fungující jako výsledek agrese a výsledek okupace, a tedy i jacíkoliv podobní „správci“ ropného bohatství v okupovaném Iráku, nejsou a ani nemohou být nikým jiným než pouhými americkými protektorátními loutkami. Než skute n ými „ l oaj ál ní mi“ sil ami k americké soldatesce, stejn tak „oddanými“, jako celá „prozatímní vláda“. A že jsou pln závislí na p íkazech, rozhodnutích i „radách“ t ch, jejichž ozbrojená moc, plný dozor nad veškerým chodem zem a „kontrolní dohled“ (neboli: vražedný armádn -okupa ní teror) nad všeobecným vojenským i civilním životem (tj. živo ením, utrpením a rozkladem), jsou rozhodujícími pákami, které udávají v zemi skute ný tón. Níže ješt uvidíme, jak sm šná jsou tvrzení, že „o žádný výprodej iráckého bohatství nep jde“ a že

„Irá ané (ale kte í???) si o svém p írodním bohatství budou rozhodovat sami“. Nyní pokra ujme v citaci ze lánku: „Michael zmín ného Fleisher z civilní okupa ní správy p ipustil, že takto široce pojaté konkuren ní prost edí m že p ivodit krach mnoha iráckých podnik , místní byznysmeny se ale pokusil (ovšem jedin jako vrchol bezostyšného výsm chu, surového cynismu a krajní „neoliberální“ perverzity – naše pozn.) povzbudit slovy (pokusil se „povzbudit“! To je opravdu trefa do erného… - naše pozn.): ,Nejlepší z vás p ežijí.´… Mnoho Irá an se obává, že cizinci nejenže p eválcují domácí firmy, navíc ale ohrozí i bezpe nost zem . P ipustil to i len Ameri any vytvo ené prozatímní vládní rady Samír as-Sumajdí. ,Kv li letitému baasistickému vymývání mozk si lidé myslí, že zahrani ní investice naši zemi ožebra í,´ ekl bagdádskému listu as-Sabah.“ (Pan Sumajdí, tento oddaný služebník „svého“ Impéria, díky jehož teroristickému vpádu do Iráku, nyní získal moc a „postavení“, samoz ejm jist považuje bestiální drancování t etího sv ta vinou nadnárodních korporací i (USA ízeného) MMF, nikoli za hrozivý, všeobecn uznávaný fakt, exaktn dokazovaný konkrétními ekonomickými údaji i d sivou realitou zdrcující v tšiny odíraných a hospodá sky závislých zemí – nýbrž za pouhý výsledek „baasistického vymývání mozk “!) Existuje snad ješt n jaký viditeln jší, symboli t jší a z ejm jší p íklad toho, jak si nejmocn jší nadnárodní oligarchické kruhy Impéria a jeho komplic , a to prost ednictvím své války, vedené k posílení a rozší ení kontroly i vlivu svého soukromého vlastnictví, rozd lují další no-

14 ZE ZAHRANI Í k upozor uje na skute nost, že velké monopolní spole nosti, které p vodn v Iráku ropný pr mysl ovládaly, za nou podle všeho žádat zp t „své“ majetky, zestátn né iráckou vládou v roce 1972. T mto analytik m, kte í bedliv sledovali d ní na sv tových trzích, je jasné, které ekonomicko-mocenské a nadnárodní skupiny mají na válce nejv tší zájem a jaké skute né motivy a zákulisní snahy budou rozhodovat o válce, stejn jako o nových vlastnických pom rech a osudu Iráku. „P vodní iráckou ropnou spole nost…ovládaly z jedné tvrtiny spole nosti BP, Shell a p edch dce dnešního Totalu. Zbývající podíly ve spole nosti vlastnily Standard Oil a Mobil. Práv t i ze jmenovaných spole ností, BP, Shell a ExxonMobil, by nyní mohly usilovat o zp tné získání svých majetk v Irácké ropné spole nosti.“ (Právo, 20/3 2003) Podle tehdejšího zahrani ního tisku by tak mohl novou (proamerickou) vládu ekat velký „právní“ boj o ropná nalezišt … Na scénu by za takových okolností samoz ejm nemohlo nevstoupit i další zost ení konkuren ního boje mezi soudobými sv tovými imperialistickými mocnostmi, nebo Rusko se v oné dob stále ješt významn podílí na iráckém exportu ropy. A navíc ruské ropné koncerny již p edtím podepsaly i kontrakty, které ruským velkopodnikatel m m ly umožnit zahájit t žbu ve velmi lukrativních nalezištích ropy. „Ruské firmy se nyní obávají, že je nová (povále ná, proamerická - pozn.) vláda možná bude nutit k odchodu ze zem . Pozorovatelé spekulují, že pokud by v Iráku skute n došlo ke zm n vlády podle scéná e, o n mž se (s cynickým, ziskuchtivým nadšením, typickým pro p edstavitele velkokapitálu – pozn.) hovo í na finan ních tr-

Z DOMOVA 11

14 zích, pak by se Rusové pravd snažili…(bránit) své podobn zájmy… Návrat do Iráku je pro zahrani ní t ža ské spole nosti o to lákav jší, že náklady na t žbu ropy v Iráku pat í mezi nejnižší na sv t .“ (Tamtéž) Co to mimo jiné znamená, zvlášt s ohledem na ím dál vážn jší rozpory i krizové projevy americké i celosv tové tržní ekonomiky - i vzhledem ke všem dalším pr hledným okolnostem a zvráceným podmínkám zahájení agrese? Jen to, že mohly být pouze k smíchu tehdejší výroky Tonyho Blaira, že „na zp sob, jak bude využívána irácká ropa, by m la dohlížet OSN“, apod. Byla to asi stejná lež, jako demagogická tvrzení o iráckých „zbraních hromadného ni ení“, kterými všemocný a nebezpe ný Saddám „ohrožuje mírumilovnou Ameriku“, nebo tvrzení, že „ropný problém je pouze okrajová, vedlejší výhoda“. Ano? Tak jako vše, co „alespo trochu“ více zapáchá možností ješt zmaximalizovat pohádkovou nadhodnotu „nejvlivn jších“ Trans-National-Corporations, zavést kdekoli v tržním sv t nové „sweatshopy“ a jiné „civilizované“ výhody, jež jsou nefalšovanými výhodami pro ty, kdo profitují z faktické rekolonizace. A to nejen Iráku, nýbrž zdrcující v tšiny planety! Vše, co t ebas „sebemén “ páchne možností upevnit své konkuren ní pozice proti jiným monopolním skupinám, rozší it kontrolu t ch i on ch trh , ovládnout další zdroje surovin, získat dodate né, lukrativní, neoliberáln pod ízené „volné zóny“ pro „volné“ investice. Pro exploatování levné pracovní síly, pro úv rové odírání i nadzisky z „dluhové služby“, pro „globální“ kontrolu nad transferem užitných hodnot i kapitálu, atd. atd. – to vše je zcela ur it pro nejv tší koncerny a finan ní spekulanty jen…

(nesm jte se!) „okrajový, kolaterální a vedlejší“ problém – jen s tou „mali kostí“, že vždy tento „vedlejší“ problém nestojí nikde jinde než práv a výhradn - na prvním míst ! Je opravdu tak t žké pochopit, kde všechny tyto (a mnohé jiné) uvedené aspekty mají své ko eny, své hlavní p í iny a svoji podstatu? Což musíme být zrovna n jakými špi kovými ekonomickými analytiky, abychom jasn vid li, že tyto zám ry a motivy nejen že nejsou náhodné, ale že spo ívají v samotných základních, podstatných a vnit ních souvislostech tohoto ekonomického ádu? Nebo jejich neodluitelnost od p ímých pilí , na nichž stojí onen globální status quo – vysoká koncentrace a integrace finan ního kapitálu, zákon konkurence a maximálního zisku, tržní systém, zvláš nepod n es v e s v é m ch yb n „monopoln -globálním“ stadiu (MMF, BIRD, OECD, EU…), s jeho „nezbytností“ obchodn i finan n odírat a exploatovat rozvojové zem , s jeho ultramilitarizací i akciovou megaspekulací, s jeho „nutností“ stupovit vysávat tu nejlevn jší prac ovní s ílu a k umu l ovat, „ochra ovat“ a hlavn vyvážet „p ebyte ný“ kapitál „I.sv ta“, s jeho zotro enou pracovní silou jako zbožím a (logicky práv pro to všechno) zejména s jeho gigantickým soukromým vlastnictvím, soust ed ným rozhodující m rou v rukou pár stovek „nadnárodních“ klan – tak tato jejich neodlu itelnost, je zejména nyní, na p elomu tisíciletí, již více než z ejmá a absolutn nepochybná!! A tohle faktum prost nelze pop ít. Všechny tyto skute nosti jsou pro každého informovaného lov ka, který úmysln a v dom nezavírá o i p ed realitou soudobého imperialistického

LOV K V TÍSNI UKAZUJE R ŽKY O kontrarevolu ním charakteru lov k v tísni p i organizace eské televizi a o její innosti proti Kubánské republice se již Mladá pravda n kolikrát zmi ovala. „ lov k v tísni“, skrývající se pod pláštíkem neziskové humanitární organizace se sama ostatn nikdy netajila tím, že finan n i jinak podporuje všemožné antikomunistické skupinky v ad zemí. V n kterých médiích se nyní objevila informace o prohlášení této organizace, že z pen z, které vybere pro ob ti ni ivých tsunami v jihovýchodní Asii, jich na pomoc lidem postiženým touto katastrofou bude použita pouze ást a v tšinu si lov k v tísni ponechá na jiné budoucí aktivity, v etn tzv. inností sm ující na ochranu „lidských práv a svobod“. To je p eci jen silná káva. Tzn. z pen z vybraných pro lidi postižené p írodní katastrofou se bude financovat nap . rozvratné p sobení kubánských disident , aby škodili kubánskému lidu. Myslím, že solidární ob ané, kte í poskytli finan ní prost edky v dobré ví e, že pomohou pot ebným si rozhodn jejich užití k takovým škodícím ú el m ne-

p edstavovali a jen zlomek by s tím souhlasil. Organizace lov k v tísni se také nikdy netajila svými sympatiemi k e enským separatist m, kte í bojují proti Rus m. (Ne, že bych v této souvislosti obhajoval iny Jelcinovy a posléze Putinovy soldatesky, ale útoky e enských vahábbit proti nemocnicím, divadl m apod. jsou do nebe volající zbab lostí a jedná se o zlo iny i pro v tšinu sv tového muslimstva, organizací intifády.) v etn Ze zahrani ního vysílání BBC se celý sv t dozv d l, že ve sklep e enském domu v hlavním m st Grozném, jehož ást má eská pronajatou práv lov k „humanitární“ nadace v tísni, objevily p i prohlídce ruské bezpe nostní síly tajnou tiskárnu na falešné dokumenty, dva granátomety, šest náloží p ipravených k výbuchu, zbran a náboje. I kdyby se formáln potvrdilo tvrzení pracovník organizace, že s inností terorist nemají nic spole ného a o existenci sklepa budovy nev d li, neškodilo by, kdyby eské ministerstvo zahrani í doporu ilo pracovník m eských „humanitárních“ organizací, aby

se v as podívali, co se d je ve sklepech dom , které používají. A zamyslet nad financováním a fungováním lov ka v tísni p i eské televizi by se m li také všichni lidé, protože z jejich koncesioná ských poplatk eská televize oficiáln adu akcí „ lov ka v tísni“ podporuje. Potom veškeré nabídky, které u inila R nap . v i d tem z Beslanu, postiženým práv e enskými teroristy, jejichž výzbroj a zajiš ovací za ízení byly lov ka v tísni nalezeve sklep ny, zn jí jako nev rohodné pokrytectví. Enver (použity informace nap . z relací BBC,PSVE Metro, HaNo )

DEMONSTRANTI ZAHNALI MINISTRA SN HEM Koncem ledna prob hla p ed budovou ministerstva zem d lství demonstrace lesník proti zm nám v obchodní politice státního podniku Lesy R, který spravuje zhruba polovinu všech les v republice a v posledních n kolika letech má tržby p esahující 5mld korun. N kolik tisíc v yb a ven ýc h d em ons tr an t transparenty s hesly „Neberte nám práci“ ad. p išlo vyjád it sv j R, odpor proti postupu Les kt er é cht jí nap íšt „privatizovat“ smluvní vztahy

s dodavateli lesnických a d evozpracujících prací. Podle odbor , ale i samotných podnikatel by novou politikou mohlo p ijít o místo asi 3000 lidí v lesích a d al š íc h ví c e j ak 2 0 0 0 v d evozpracujícím pr myslu. V lesním hospodá ství pracuje p itom v R p ibližn 26000 lidí. Ministr zem d lství Palas se sice snažil p ítomné za zvuku motorových pil uklidnit tím, že „jako ministr zem d lství nep ipustí, aby enormní zisky putovaly do kapes šéf t žebních spo-

le ností a státní podnik Lesy R m l z toho nulový zisk“, ale demonstranti si o tom mysleli svoje. Ministr musel následn prchat zp t do svého ú adu, když se na n j sneslo n kolik sn hových koulí a vají ek (vají ka, na rozdíl od ledovek, ale minula). Demo skon ila krátce po p l druhé a t i nespokojenci házející sn hovými koulemi byli policií zadrženi a jsou stíháni za „výtržnictví“. O em to sv d í? No p ece, že na lesy si stát sáhnout dá, na své ministry nikoliv.

12 Z DOMOVA

„LEVICE“ VÁBÍ PRO ŠKOLNÉ Nedávno jsme porazili jeden pokus o školné, které tehdy p edkládal P. Mat j z Unie svobody. NA podzim minulého roku se zase o totéž pokusila skupina ODS. Také v tomto senátor p ípad poslanci návrh zamítli. Ale tím to nekon í, naopak. Jednak ada sociálních demokrat prohlásila, že by se o školném (po jejich hospoda ení) m lo uvažovat, pokud bude „sociáln únosné“, jednak se za aly objevovat výzkumy, kdy na základ pochybných a zavád jících otázek m lo vyjít najevo, že školné chce v tšina lidí… Jaká je skute nost? Poslední výzkum mluví jasn : CVVM, 23.12.2004: Lidé cht jí bezplatné školství Drtivá v tšina ob an (90 %) souhlasí se zachováním bezplatného státního školství, proti je 8,1 procenta. Vyplývá to z v era zve ejn ného šet ení Centra pro výzkum ve ejného mín ní (CVVM). Mezi prioritami v tšiny lidí je také zavedení doživotních trest za opakované závažné trestné iny (88,7 %) a plná zam stnanost (80,6 %). Pravdou je, že sociální demokraté a ani n kte í bývalí (Valen ík) i sou asní lenové KS M (Dolejš, viz on-line rozhovor na www.kscm.cz z 24.1.2005) (a vlastn i p edkladatelé návrhu z roku 1994 Urbánek a Botlík a z roku 2002 P. Mat j ) nenavrhovali klasické školné, ale vycházeli z australského modelu HECS - Higher Education Contribution Scheme. Z modelu, který se v modifikované podob p ipravuje pracovním týmem v tichosti i dnes. Vždy 28. ledna se v Parlamentu uskute nil seminá na téma „Jak dál ve financování vysokého školství?“,který ve spolupráci s Institutem pro

ZE ZAHRANI Í 13

12 sociální a ekonomické analýzy (ISEA, jejich reak ní charakter si p e íst na http:// m žete www.isea-cz.org/) a Iniciativou Týdne neklidu (ITN) po ádal Výbor pro v du, vzd lání, kulturu, mládež a t lovýchovu. Zde se také p edstavili zmín ní akté i - Petr Mat j (d íve poslanec, dnes Sociologický ústav AV R a ISEA) v tématu „Životní náklady student , zdroje jejich financování a p edstavy o spoluú asti student “, Radim Valen ík (d íve KS M, nyní Vysoká škola finan ní a správní a ISEA) v tématu „Návrh systému odloženého školného“, Simona Weidnerová (ISEA, d íve asistentka poslance Petra Mat j ) v tématu „Jak legislativn usnadnit zam stnávání student ?" a Jana Matesová (Sv tová banka) v tématu „Role Sv tové banky v reformách financování vysokého školství" Ten modifikovaný australský model školného má vypadat velice jakoby sociáln – snaží se lidi oblbovat tím, že každý bude platit až z toho, co mu vzd lání vynese, každý bude platit podle toho, kolik mu vzd lání vynese, každý bude platit p ímo tomu, kdo mu vzd lávací služby poskytl. Ale už na první pohled ne eší základní problém – rozdílnou finan ní situaci student chudých a student bohatých (resp. jejich rodi ). Je lhostejné, jestli má student chudý splácet školné po vystudování a dosažení ur itého platu nebo rovnou tím, že si p j í od banky i jiného subjektu. Vždy bude proti tomu, kdo má finance hotov p i sob (a t eba si tedy nemusí p i studiu ani p ivyd lávat) v nevýhod , bude diskriminován. V každém systému, který je založen na jakémkoliv placení si studia.

Chudý bude diskriminován i p ímo po studiu, by by dosáhl ur ité výše platu (našel uplatn ní v oboru atd., což není zase tak jednoduché). V ase, kdy si má hledat byt, v podmínkách kapitalismu splácet hypotéky a další p j ky by se zatížil ješt další splátkou, na rozdíl od jeho bohatšího kolegy. K dokreslení toho, jak je studium náro né i bez školného, zejména pro chudé, uvedu ješt jednu statistiku. Sociologický ústav Akademie v d eské republiky provedl výzkum, kolik stojí studenty jejich studium. Poslucha e ve ejných vysokých škol stojí m síc studia v pr m ru t i a p l tisíce korun. Jejich kolegy ze soukromých vysokých škol o poznání více, n kdy až o p t a p l tisíce korun.Vyplynulo to z výzkumu, který do ástky zahrnul jak poplatky spojené se studiem, náklady na knihy a pom cky, tak výdaje spojené s bydlením, stravováním a dopravou. "Za bydlení, stravu a dopravu utratím v pr m ru t i tisíce dv st korun m sí n ," ekl nap íklad Ladislav Vondrá ek z Ostravské univerzity, který - protože jako student ve ejné školy bydlí ve státem dotované koleji vydá za bydlení "jen" tisíc korun. H e jsou na tom poslucha i soukromé školy, kte í možnost

ubytování na koleji nemají. "Za st echu nad hlavou zaplatím osmnáct set korun m sí n . Celkov m stojí m síc studia kolem devíti tisíc," uvedl student Vysoké školy podnikání v Ostrav Zden k Pospíšil, který bydlí v podnájmu. Také stravování stojí mén poslucha e ve ejných vysokých škol, jejichž menzy získávají dotaci. Studenti soukromých vysokých škol sáhnou do kapsy kv li strav hloub ji. "M sí n za jídlo utratím zhruba tisíc sto korun," uvedl Marek Žídek z Ostravské univerzity."Zaplatím za stravu tisíc šest set korun," ekl Lubomír Pyšný z Vysoké školy podnikání. Za knihy a další studijní materiály vydají studenti obecn v pr m ru t i tisíce korun. I v tomto p ípad

dají víc poslucha i soukromých škol. Jak ze studie Sociologického ústavu Akademie v d eské republiky dále vyplynulo, p tina ve ejných a zhruba student tvrtina poslucha soukromých vysokých škol uvedla, že výdaje spojené se studiem zna n zat žují rodinný rozpo et. Více než polovina student soukromých škol se domnívá, že by nedostatek pen z mohl být p í inou p ed asného odchodu ze škol. Mezi studenty ve ejných škol mají tyto obavy více než dv p tiny lidí… Jediný model získání dalších zdroj pro VŠ, který m žeme podpo it, je zvýšení rozpo tu této podkapitoly. Kde na to vzít? Jak zajistit, aby lidé vrá-

tili státu investice do jeho vzd lání? Progresivní daní z p íjmu. Jestliže vysokoškoláci (ale i st edoškoláci, protože u nás neplatí automaticky vysokoškolák = vyšší p íjem, srovnejte si adu obor …) dosáhnou nadstandardních p íjm , pak a platí nadstandardní dan a z nich se jist na vzd lání dalších prost edky najdou. Vysoké školy mají samoz ejm více problém než jen otázku školného. Vm šování podnik do pr b hu studia v intencích Bolo ské a Berlínské deklarace je však na samostatný lánek, který se jist v Mladé Pravd objeví. Zden k Štefek

IRÁK: NOVÁ AMERICKÁ KOLONIE..., ALE I DRUHÝ VIETNAM Ješt dávno p ed zahájením oné špinavé agrese Bushovy a Blairovy kliky proti iráckému lidu, poukazovaly všechny pokrokové a mírumilovné síly na sv t na jasné skute nosti a pravé d vody této zlo inné, ubohé, zbab lé a teroristické války. Již dávno bylo dokázáno, jaké byly a jsou reálné motivy vále ných vrah a okupant , že tyto motivy jsou ryze imperiální, mocenskostrategické a ekonomické, ryze hegemonistické a neokoloniální. Tento fakt byl tak mimo ádn o ividný a z ejmý, že jej v nejpodstatn jších aspektech museli p iznat a také p iznávali i mnozí „pragmati t jší“ p edstavitelé finan ní oligarchie, jejich politici nebo p ední ekonomi tí odborníci. Britský ministr zahrani í Straw již v lednu 2003 demaskoval, o co v podstat

v nadcházející válce doopravdy p jde. The Guardian tehdy v lánku Straw p iznává, že ropa je klí ovou prioritou, napsal: „Americká i britská vláda oficiáln popírají, že je ropa faktorem v rýsující se válce s Irákem, ale n kte í minist i a ú edníci íkají, v Bílém dom soukrom že ropa je d ležit jší v kalkulacích (ohledn války) než zbran hromadného ni ení… Tito minist i a ú edníci upozor ují na nestabilitu sou asných zdroj ropy – St edního východu, oblasti Kaspického mo e a Alžírska – a pot ebu zajistit alternativy. Irák má druhá nejv tší známá ložiska ropy na sv t .“ A zdroj z britského Ministerstva zahrani í trefn doplnil: „S tímto problémem (relevantnosti „energetického“ hlediska) by-

chom se museli vypo ádat, i kdyby byl Saddám dob e se chovajícím jednotlivcem.“ P ední americký profesor Kolumbijské univerzity, pravicový ekonom Jeffrey D. Sachs, píše po átkem lo ského roku ve svém komentá i, nazvaném Ameri ané cht jí vál it p edevším kv li rop : „Bushova administrativa m že být p esv d ena, že se chystá do války, aby bojovala za demokracii na St edním východ , ale americká podpora skute né demokracii se brzy rozplyne. Válka vedená kv li rop bude bohužel válkou, která dále destabilizuje mezinárodní politiku a spole nost a podkope skute nou bezpe nost Spojených stát a celého sv ta.“ V téže dob ada p edních sv tových ekonomických analyti-