Makroekonomie (Bc) – LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení
1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45°), rovnováha v modelu AD – AS 3) Ekonomický růst, peníze, otevřená ekonomika 4) Makroekonomické nestability – cyklus, nezaměstnanost, inflace, vnější nerovnováha 5) Stabilizační politiky – měnová, fiskální, obchodní politika Zápočtový test _______________________________________________________________________
1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt Úvod
1. Který z uvedených problémů zařadíte k předmětu zájmu mikroekonomie a který k makroekonomii: 1) vláda by měla prostřednictvím své fiskální politiky udržovat nízkou míru nezaměstnanosti, 2) vysoké zisky monopolních výrobců by měly být maximálně zdaněny, 3) regulace nájemného destimuluje od výstavby nových bytů, 4) v důsledku znehodnocení kursu domácí měny došlo ke zdražení dovážených vstupů. 2. Které z uvedených tvrzení v předchozí otázce má charakter pozitivního sdělení a které je normativním soudem? 3. Doplňte vybrané charakteristiky makroekonomických subjektů: 1) vládní nákupy se skládají jednak z vládní spotřeby (GC), jednak z …………………, 2) čisté úspory vlády zjistíme, odečteme-li od příjmů vlády spotřební nákupy vlády a ………….. . 3) investiční výdaje jsou financovány jednak z podnikových zdrojů (I), jednak z ……………, 4) hrubé úspory podniků jsou tvořeny jednak nevyplacenými zisky, jednak ………….., 5) vládní výdaje se skládají jednak z nákupů (G), jednak z ………………, 4. Do vládních výdajů na nákupy výrobků a služeb patří: a) podpory v nezaměstnanosti, b) platy vládních úředníků, c) penze válečných veteránů, d) všechny nabídky a – c, e) žádná z nabídek.
5. Přiřadili byste následující tvrzení stoupenci keynesiánství nebo monetarismu: 1) vláda se musí soustředit na zajištění vysoké zaměstnanosti, 2) vládní regulace má převážně destabilizující účinek, 3) ekonomika si samočinně udržuje relativně nízkou nezaměstnanost, 4) častým úkolem vlády je doplňovat poptávku soukromého sektoru. Makroekonomické identity
V určité ekonomice byly zjištěny tyto veličiny (v mld. Kč), HDP = HNP: opotřebení kapitálu ……………… 350 nevyplacené zisky ………………. 160 spotřební výdaje domácností ……3.300 export …………………………… 660 příjmy vlády (= daně) …………… 780 import …………………………… 680 vládní nákupy …………………… 450 čisté soukromé domácí investice … 580 transferové platby vlády …………. 540 Vypočtěte: 1) čisté úspory podniků, 2) osobní úspory, 3) saldo vládního rozpočtu. Hrubý domácí produkt
1. Máme za úkol zjistit přidanou hodnotu. Od hodnoty produkce podniku odečteme mimo jiné též: a) dividendy, které podnik vyplatil, b) zisk podniku, c) hodnotu výrobků, které podnik prodal, d) daně ze zisku podniku, e) hodnotu spotřebované elektrické energie. 2. V určité ekonomice byly naměřeny následující veličiny (mld. Kč), HDP = NHP: vládní nákupy ……………………. 350 čistý export …………………….... –30 osobní daně ……………………….. 210 celkové výdaje vlády ……………… 640 spotřební výdaje domácností ……... 650 hrubé soukromé domácí investice … 220 nepřímé daně mínus subvence …….. 220 import …………………………….. 40 opotřebení kapitálu ………………… 180 Vypočtěte: 1) export,
2) transferové platby vlády, 3) čistý národní produkt v tržních cenách, 4) hrubý národní důchod. 3. V jiné ekonomice bylo naměřeno (v mld. Kč), HDP = HNP: osobní úspory ………………….. 280 opotřebení kapitálu …………….. 450 transferové platby vlády ……….. 630 nepřímé daně mínus subvence …. 210 daně ze zisků podniků ………….. 140 osobní daně ……………………… 410 spotřební výdaje domácností ….. 2.400 Vypočtěte: 1) osobní důchod, 2) osobní disponibilní důchod. 4. Komentujte tvrzení: jestliže v daném roce ve sledované ekonomice reálný produkt vzrostl a cenová hladina také vzrostla, pak musel být nominální produkt stabilní.
2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45°), rovnováha v modelu AD – AS Celkové výdaje
1. Uvažujme ekonomiku, ve které existují pouze sektory domácnosti a podniky, a kde byl naměřen vývoj následujících veličin (v mld. Kč): disponibilní důchod úspory domácností 1.600 150 2.000 250 2.400 350 2.800 450 Zapište rovnici spotřební funkce pro tuto ekonomiku. 2. Roste-li HDP zkoumané země a současně roste HDP v zahraničí, pak pod vlivem právě těchto okolností čistý export zkoumané země: a) klesá, b) roste, c) stagnuje, d) čistý export není vývojem žádného HDP ovlivněn e) nelze jednoznačně určit. 3. V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), Ma = 0, MPM = 0,1. Dále: 1) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX.
HDP 3 000 3 300 3 600 3 900 4 200
export 360 360 360 360 350
import čistý export 300 - 60 320 - 30 360 0 390 30 420 60
Rovnovážný produkt (model 45°)
1. Ve dvousektorové ekonomice dojde ke zvýšení plánovaných investičních výdajů o 2 mld. Kč. Produkt následně vzroste do nové rovnovážné úrovně. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu je 0,9. Vypočtěte, jak se změní spotřební výdaje. 2. Ve dvousektorové ekonomice dojde ke snížení investičních výdajů o 7 mld. Kč. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu činí 4/5. Vypočtěte, jak se změní rovnovážný produkt. 3. Popište osy, doplňte potřebné linie a v grafu vyjádřete vliv zvýšení mezního sklonu k úsporám na rovnovážný produkt.
Rovnováha v modelu AD – AS 1. Vyjádřete graficky, jaký vliv bude mít na agregátní poptávku: 1) pokles úrokové sazby, 2) pokles cen akcií, 3) pokles populace, 4) snížení sazby důchodové daně. 2. Vyjádřete graficky, jaký vliv bude mít v krátkém období na agregátní nabídku: 1) růst kvalifikace pracovní síly, 2) zvýšení dovozních cel. 3) růst cen ropy na světových trzích, 4) katastrofální sucho postihující danou zemi Použijte rostoucí křivku agregátní nabídky. 3. Graficky znázorněte chování agregátní nabídky: 1) podle klasického přístupu v krátkém období a vyjádřete vliv poklesu produktivity výrobních faktorů,
2) podle keynesiánského přístupu v dlouhém období a vyjádřete vliv růstu disponibilního množství pracovníků.
4. Uvažujme ekonomiku, ve které se roste agregátní poptávka (např. pod vlivem měnové politiky); agregátní nabídka je beze změny. Jak se růst AD projeví ve vývoji: - zaměstnanosti, - reálného produktu, - cenové hladiny, a to: - podle názorů monetaristů v dlouhém období, - podle názorů keynesiánských ekonomů v krátkém období? 5. Jak se bude (přibližně) vyvíjet nominální HDP, jestliže peněžní zásoba vzroste o 5 % a rychlost oběhu peněz poklesne o 15 % ?
3) Ekonomický růst, peníze, otevřená ekonomika Ekonomický růst
1. Míra nezaměstnanosti činí 9 %, nominální produkt vzrostl o 15 % a tempo růstu reálného produktu mínus 3 %. Kolik činí (přibližně) míra inflace ? 2. Připomeňte si rovnici růstového účetnictví. Znáte následující údaje: - podíl práce na vytvořeném produktu činí 3/4, - průměrné tempo růstu práce činí 1 % ročně, - průměrné tempo růstu kapitálu činí 4 % ročně, - technologický pokrok přináší přírůstek produktu 1,5 % ročně. 1) vypočtěte průměrné roční tempo růstu potenciálního produktu, 2) určete typ ekonomického růstu. 3. V dané ekonomice dochází k rozšiřování kapitálu, přičemž zásoba kapitálu roste v průměru o 2 % ročně. Vypočtěte (přibližně): 1) tempo růstu kapitálové vybavenosti práce, 2) tempo růstu práce, 3) tempo růstu potenciálního produktu (k tomu si sami doplňte hodnotu určité veličiny – jaké ?). 4. Ekonomie strany nabídky doporučuje k udržení vysokého tempa ekonomického růstu: a) zvyšovat podpory v nezaměstnanosti, b) financovat tvorbu tzv. společensky účelných pracovních míst, c) zvyšovat agregátní nabídku všeobecnou pracovní povinností, d) snižovat míru zdanění důchodů, e) stimulovat agregátní poptávku nízkou úrokovou sazbou.
Peníze
1. Centrální banka prodá na otevřeném (volném) trhu vládní obligace za 6 mld. Kč podnikům a domácnostem prostřednictvím jejich šekových účtů u komerčních bank. Povinná míra rezerv, kterou banky přesně dodržují, je 20 %. Předpokládáme, že veškerý pohyb peněz probíhá v rámci bankovního systému. Vypočtěte: 1) celkové změny v povinných minimálních rezervách komerčních bank, 2) změnu v aktivech centrální banky, 3) celkovou změnu v pasívech komerčních bank. 2. Centrální banka snížila sazbu povinných minimálních rezerv z 10 % na 6 % při původní výši rezerv 120 mld. Kč. O kolik se změnila peněžní zásoba (předpokládáme neexistenci přebytečných rezerv a existenci pouze depozitních peněz). 3. Na grafu trhu peněz vyjádřete změny vedoucí k poklesu transakční rychlosti oběhu peněz: 1) při stabilní poptávce po penězích, 2) při stabilní nabídce peněz.
4. Jestliže činí nominální úroková sazba činí 15 %, tempo růstu reálného produktu je mínus 3 % a roční míra inflace 17 %, pak roční reálná úroková sazba činí přibližně ……….. %. 5. Předpokládejme, že úroková sazba se tvoří na trhu peněz. Dojde-li k poklesu nominálního HDP, jak se bude vyvíjet úroková sazba: ………………… Otevřená ekonomika
1. Tabulka vyjadřuje následující náklady práce: země A země B potraviny 3 1 oděvy 4 2 Určete komparativní výhody, zvolte si některý z mezinárodních směnných poměrů „oděvy : potraviny“ (nikoliv náhodně!): 1 : 1 1 : 1,5 1 : 2 a vypočtěte přínosy z obchodu pomocí spotřebních košů. 2. Český finanční investor srovnává podmínky doma a v SRN k vytvoření ročního termínovaného vkladu v bance (v příslušné národní měně). Likvidita aktiv doma a v zahraničí a jejich riziko je stejné, zdanění výnosů také, transakční náklady zanedbáme.
Za jakých okolností bude investovat v SRN, je-li očekávané zúročení doma vyšší než v zahraničí ? 3. Zakreslete měnový trh s počátečním rovnovážným kursem 200 JPY/1 USD a vyjádřete: 1) vliv silného poklesu úrokových sazeb v USA, 2) vliv růstu dovozu japonských aut do USA.
4. Vyjádřete graficky měnový trh EUR, na kterém ČNB svými kursovými intervencemi prostřednictvím svých měnových rezerv snaží udržet fixní kurs 28 CZK/1 EUR v podmínkách rostoucího zájmu německých finančních investorů o česká finanční aktiva. Čím může být způsoben tento rostoucí zájem ?
5. Měnový kurs je na úrovni 25 CZK/1 USD. Koeficient ERDI je větší než 1. Znamená to, že HDP ČR vyjádřený v USD přepočtený kursem je ve srovnání s přepočtem pomocí parity kupních sil: a) větší, b) menší c) stejný d) nelze jednoznačně určit, e) žádná odpověď není správná.
4) Makroekonomické nestability – cyklus, nezaměstnanost, inflace, vnější nerovnováha Hospodářské cykly (teorie konjunktury)
1. Ve zkoumané ekonomice bylo pozorováno, že reálný HDP byl v 1. čtvrtletí nižší, než v předchozím čtvrtletí a totéž se opakovalo v následujícím čtvrtletí. Šlo o recesi ? 2. Je-li ekonomika postižena stagflací, jak se vyvíjejí: - reálný produkt …………………, - nezaměstnanost ………………., - cenová hladina (míra inflace) …………………. . 3. Při „přehřátí konjunkury“ se vyvíjejí: - reálný produkt ……………………….,
-
zaměstnanost …………………………, cenová hladina (míra inflace) ……………………. .
4. Připomeňte si teorii reálných hospodářských cyklů. Přisoudili byste jí větší význam při vysvětlení recesí v první polovině 90. let nebo při vysvětlení Velké deprese ? Nezaměstnanost
1. Z následujících údajů (v mil.) vypočtěte míru nezaměstnanosti (v %): celkový počet obyvatel 200 dospělé obyvatelstvo 180 počet nezaměstnaných 7 počet zaměstnaných (vč. sebezaměstnaných) 95 počet osob v důchodovém věku 40 2. Zakreslete trh práce s keynesiánskými nepružnými nominálními mzdovými sazbami tak, aby byla vyjádřena cyklická nezaměstnanost.
3. Lidé, kteří dali výpověď a hledají lépe placenou práci, tvoří: a) cyklickou nezaměstnanost, b) frikční nezaměstnanost, c) a + b současně, d) skrytou nezaměstnanost, e) nepatří mezi nezaměstnané. 4. Jaký dopad na trhy práce bude mít snížení (případně zrušení) zákonné minimální mzdy ? Aplikujte tuto otázku na grafu trhu nekvalifikované práce s nerovnovážnou mzdovou sazbou.
5. Ve sledované ekonomice je pozorována 8 % skutečná míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je 6 % a tempo růstu potenciálního reálného produktu činí 3 %. O kolik procent (a v jakém směru) se musí změnit aktuální reálný produkt, aby během jednoho roku bylo dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti ? Aplikujte Okunův zákon s koeficientem citlivosti kolísání produktu 0,02.
Inflace
1. Komentujte tvrzení: cenová hladina je stabilní pouze tehdy, jsou-li stabilní ceny všech statků ve sledovaném souboru statků.
2. Statistický úřad hypotetické ekonomiky pracuje s košem spotřebních statků A, B, C. Základním obdobím je r. 1997. statek váha A 0,1 B 0,2 C 0,7
1997 10 100 200
ceny (v Kč) 1998 1999 12 15 105 120 400 600
Poraďte si s následujícími úkoly: 1) jaké byly indexy CPI v r. 1997, 1998, 1999? 2) jaká byla roční míra inflace v r. 1997, 1998, 1999? 3. Nominální HDP vzrostl z 2500 mld. Kč na 3000 mld. Kč. Reálný HDP se nemění na úrovni 2000 mld. Kč. Vypočtěte, o kolik procent a v jakém směru se změnil deflátor HDP. Rozeberte podrobněji. 4. Pohybujeme-li se po stabilní krátkodobé Phillipsově křivce zleva doprava, pak: 1) míra inflace ………………… 2) míra nezaměstnanosti …………………… 5. S růstem míry inflace je v případě stabilní dlouhodobé Phillipsovy křivky spojen: a) pokles míry nezaměstnanosti, d) všechny situace a, b, c jsou možné, b) růst míry nezaměstnanosti, e) žádná z nabídek. c) stabilní míra nezaměstnanosti, Vnější ekonomická nerovnováha
1. Komentujte tvrzení: deficitní běžný účet platební bilance nemůže být nikdy doprovázen deficitním finančním účtem platební bilance. 2. Hypotetická ekonomika vykazuje dlouhá léta přebytek dovozu statků nad jejich vývozem, přičemž tento deficit financuje zahraničním dluhem dovozců. Jaká salda budou v těchto letech vykazovat (od ostatních součástí platební bilance abstrahujeme): - běžný účet (= čistý export) ………………., - finanční účet ……………………., - měnové rezervy centrální banky …………………. . 3. Co můžeme říci o čistém exportu, jestliže v daném období vykázala vláda vyrovnaný rozpočet a hrubé soukromé investiční výdaje byly přesně profinancovány soukromými úsporami ? 4. Jestliže součet běžného a finančního účtu platební bilance (abstrahujeme od kapitálového účtu a od chyb a opominutí) vykázal kladné saldo, pak muselo dojít:
a) b) c) d) e)
jen k přebytku běžného i finančního účtu, jen k přebytku běžného a k deficitu finančního účtu, jen k deficitu běžného a přebytku finančního účtu, všechny nabídky a, b, c jsou možné, žádná z nabídek.
5. Rostou-li měnové rezervy centrální banky (přičemž centrální banka nepřijímá úvěry ze zahraničí), pak peněžní zásoba v dané ekonomice ……………… .
5) Stabilizační politiky – měnová, fiskální, obchodní politika Měnová politika
1. Komentujte tvrzení: v důsledku prodeje vládních cenných papírů centrální bankou na otevřeném trhu se dá očekávat (funguje-li keynesiánský mechanismus měnové politiky) pokles nominální úrokové sazby. Jak tomu bude při zvýšení sazby povinných minimálních rezerv? 2. Opravte schéma keynesiánského mechanismu měnové politiky (v krátkém období), klesáli nabídka peněz (M): → HDP ↓, L ↓ M ↓ → i ↑ → I (C, G, NX) ↑ → AD ↓ -〈 → P↑ 3. Monetaristický přístup k měnové politice navrhuje: a) jemné dolaďování ekonomiky, b) stabilní tempo růstu nabídky peněz, c) regulaci úrokové sazby jako zprostředkující cíl měnové politiky, d) zavést centrální plánování výroby, e) cílem měnové politiky je tzv. plná zaměstnanost. 4. Centrální banky používají jako nástroje své měnové politiky častěji obvykle operace na otevřeném (volném) trhu nebo změny sazby povinných minimálních rezerv? Proč? 5. Restriktivní měnová politika projevující se ve změně agregátní poptávky (nikoliv agregátní nabídky) povede v keynesiánském pojetí dlouhodobě k tomu, že: - reálný produkt (a zaměstnanost): ………………….. , - cenová hladina (míra inflace) …………………. . Totéž interpretujte v monetaristickém přístupu. Fiskální politika
1. Komentujte tvrzení: mezi vestavěné stabilizátory fiskální politiky patří povinné minimální rezervy komerčních bank. 2. Ve sledované ekonomice činil deficit strukturálního rozpočtu 20 mld. Kč, skutečný rozpočet však vykázal přebytek 30 mld. Kč. Jaké bylo saldo (jeho výše a směr) cyklického rozpočtu ?
3. Čím se vyznačuje ekonomika, ve které je ve zkoumaném období skutečný deficit rozpočtu stejně vysoký jako strukturální deficit ? 4. Zakreslete Lafferovu křivku a vyjádřete na ní pokles daňové sazby, se kterým zároveň dojde k růstu daňového výnosu.
5. Jakou kombinaci měnové a fiskální politiky doporučíte v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností, ve které chce vláda snížit rozpočtový deficit a zvýšit soukromé investiční výdaje ? Obchodní politika
1. Komentujte tvrzení: zesilování protekcionistických opatření se dá očekávat zejména v ekonomice procházející hlubokou recesí (prodiskutujte dále tento problém v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností). 2. Protidumpingové clo je takové, které: a) reaguje na zavedení cla v zahraničí, b) reaguje na nízké zahraniční ceny dosažené např. subvencemi, c) zcela zabrání dovozu, d) ochraňuje nově vznikající odvětví, e) žádná z nabídek. 3. Rovnovážná cena určitého statku v uzavřené ekonomice byla 15 Kč. Po otevření ekonomiky dochází k dovozu (při dokonale elastické světové nabídce) při ceně 12 Kč plus clo 2 Kč. Vypočtěte: 1) Jak vysoký příjem ze cla vláda obdrží, pokud je množství nabízené domácími výrobci 11 mil. jednotek a poptávané množství činí 19 mil. jednotek? 2) Jaké výše dosahuje prohibitivní clo? 4. Dojde k silnému znehodnocení kursu domácí měny. Dá se očekávat (v dlouhém období) výraznější reakce exportu v případě lékařských přístrojů nebo v případě štěrkopísků? Proč? 5. Společný trh se vyznačuje volným pohybem ve třech součástech mezinárodních ekonomických vztahů, a to: 1) ……………………… , 2) ………………………. , 3) ……………………… .
