Téma V. Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS V.1. Struktura a základní cíle tématu: Název: Agregátní poptávka a agregátní nabídka - úvod do analýzy A. Základní charakteristika modelu AD - AS B. Agregátní poptávka a poptávkové šoky - základní pojmy C. Vybrané koncepty agregátní nabídky v soudobé standardní makroekonomické teorii a nabídkové šoky x C1. Keynesovský pĜístup k agregátní nabídce C1.1. Keynesovský pĜístup ke kĜivce agregátní nabídky v krátkém období C1.2. Keynesovský pĜístup ke kĜivce agregátní nabídky v dlouhém období +C1.3. Nominální a reálné rigidity v nové keynesovské ekonomii x C2. Klasický model agregátní nabídky x C3. Monetaristický pĜístup a další pĜístupy k agregátní nabídce D. Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Základní cíle: -
vstupní charakteristika makroekonomického modelu AD - AS seznámení se základy analýzy agregátní poptávky pĜehled vybraných konceptĤ agregátní nabídky v soudobé teoretické makroekonomii a jejich kontroverznost rozlišení teoretických modelĤ agregátní nabídky podle flexibility mzdových sazeb, resp. cen a jejich základní charakteristika nástin problematiky krátkodobé a dlouhodobé makroekonomické rovnováhy v modelu AD - AS
V.2. Klíþové pojmy a souvislosti k zapamatování: ad A) makroekonomický model agregátní poptávka - agregátní nabídka, produkt (produkce, resp. dĤchod), cenová hladina (+absolutní ceny), deflátor hrubého domácího (resp. národního) produktu, index spotĜebitelských cen, +obecná charakteristika a základní pĜedpoklady modelu, makroekonomická rovnováha v krátkém a dlouhém období, +poptávkové a nabídkové omezení systému, +kontroverznost konceptĤ agregátní nabídky v soudobé standardní makroekonomické teorii, +problémy modelu agregátní poptávka – agregátní nabídka ad B) agregátní poptávka jako ekonomická kategorie a její složky, celkové plánované agregátní výdaje (agregátní poptávka) pĜi pohyblivé cenové hladinČ, kĜivka agregátní poptávky - grafická ilustrace, charakteristiky kĜivky agregátní poptávky, nominální množství penČz, +reálné a nominální penČžní zĤstatky, nominální úroková míra, ostatní finanþní aktiva (alternativní) a jejich ceny, +KeynesĤv efekt, +selhávání mechanismu Keynesova efektu, +efekt bohatství, +efekt reálných penČžních zĤstatkĤ (+PigouĤv efekt, resp. +PatinkinĤv efekt), +teoretický význam Pigouova efektu, +vztah cenové hladiny a bohatství domácností prostĜednictvím cen cenných papírĤ, stimulace exportu a pĜesmČrování domácích výdajĤ, posuny kĜivky agregátní poptávky, pozitivní a negativní poptávkové šoky (šoky ze strany poptávky), vliv vládní regulace, +rĤzná pojetí úþinku vládní regulace prostĜednictvím fiskální politiky, +agregátní poptávka versus tržní (dílþí) poptávka ad C) obecný pohled na agregátní nabídku, kĜivka agregátní nabídky, +mikroekonomické základy kĜivky agregátní nabídky, keynesovský pĜístup k agregátní nabídce, keynesovský pĜístup k agregátní nabídce v krátkém období, keynesovské pĜedpoklady ohlednČ flexibility (pružnosti) nominálních mzdových sazeb a cen, nominální a reálné mzdové sazby, mzdové dohody, +tvorba cen pĜirážkou k mzdovým nákladĤm, horizontální keynesovská kĜivka krátkodobé agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby i ceny (extrémní keynesovská verze agregátní nabídky), +prĤbČh mezního fyzického produktu práce (+vývoj produktivity práce), rĤst nákladĤ, rĤst cenové hladiny, +neokeynesovský koncept chování agregátní nabídky, pozitivnČ sklonČná keynesovská kĜivka krátkodobé agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby (základní keynesovská verze kĜivky agregátní nabídky, +základní keynesovská situace), posuny kĜivky krátkodobé agregátní nabídky, nabídkové šoky (šoky ze strany nabídky), pozitivní a negativní nabídkové šoky, zmČny cen vstupĤ, zmČny produktivity faktorĤ a jejich disponibilního množství, nominální a reálné
1
nabídkové šoky, +kapacitotvorný a dĤchodotvorný efekt rĤstu zásoby kapitálových statkĤ, dlouhodobé chování agregátní nabídky v keynesovském pĜístupu, pohyblivé nominální mzdové sazby v dlouhém období, skuteþný (aktuální) produkt a potenciální produkt, rovnováha trhĤ práce pĜi plné zamČstnanosti, pĜezamČstnanost a podzamČstnanost, stabilita cenové hladiny pĜi plné zamČstnanosti, +stabilní míra inflace a plná zamČstnanost (+míra nezamČstnosti neakcelerující inflaci), vertikální dlouhodobá kĜivka agregátní nabídky a její posuny, cyklická nedobrovolná nezamČstnanost, obnovování plné zamČstnanosti, odchylky skuteþné zamČstnanosti a skuteþného produktu, rĤst potenciálního produktu, +nová keynesovská ekonomie, +základní faktory nepružností (rigidit) mezd a cen, +nominální a reálné rigidity, +nepružnosti nominálních a reálných mezd, +pĜekrývání mzdových dohod, koncept efektivnostních mezd, +hystereze na trhu práce a její formy (+insideĜi a outsideĜi na trzích práce), +mzdová vyjednávání (negociace), +nepružnosti cen, náklady na zmČny cen (+koncept menu costs), +problémy koordinace þinnosti firem, +dlouhodobČ trvající kontrakty firem, +explicitní a implicitní kontrakty, +mikroekonomické a makroekonomické souvislosti nepružností mezd a cen, zmČny agregátní poptávky a agregátní nabídky, stimulace agregátní poptávky, vertikální klasická kĜivka agregátní nabídky, dokonalá pružnost mzdových sazeb a cen v krátkém i dlouhém období, neustálá plná zamČstnanost, produkþní schopnost ekonomiky pĜi plné zamČstnanosti výrobních faktorĤ, zmČny agregátní poptávky pĜi klasické kĜivce agregátní nabídky, +monetaristický pĜístup k agregátní nabídce, +penČžní iluze pracovníkĤ, +doþasnČ mylné vnímání vývoje cenové hladiny pracovníky, +modely s nedokonalými informacemi, +adaptivní oþekávání, +krátkodobá (rostoucí) a dlouhodobá (vertikální) kĜivka nabídky v pojetí M. Friedmana – základní charakteristika, +pĜirozená úroveĖ produktu a pĜirozená míra nezamČstnanosti, +dobrovolná cyklická nezamČstnanost v monetaristickém pojetí agregátní nabídky, +nová klasická makroekonomie, +racionální oþekávání, +Lucasova kĜivka agregátní nabídky – základní charakteristika, +teze o neúþinnosti makroekonomické stabilizaþní politiky, +kontroverznost konceptĤ agregátní nabídky v soudobé standardní makroekonomii (vþetnČ hospodáĜsko – politických implikací) ad D) makroekonomická rovnováha, rovnovážný produkt (produkce, resp. dĤchod) a rovnovážná cenová hladina, krátkodobá a dlouhodobá makroekonomická rovnováha, grafické znázornČní rovnováhy pomocí modelu agregátní poptávka – agregátní nabídka, +kvantitativní rovnice jako identita, +SayĤv zákon trhĤ, +kvantitativní teorie penČz, +neutralita penČz, kvantitativní rovnice (rovnice smČny, +Fisherova rovnice), množství penČz v ekonomice, +penČžní hodnota transakcí, +transakþní rychlost penČz (+transakþní rychlost obČhu þi obratu penČz), nominální a reálný produkt, zmČny nominálního produktu, množství penČz a rychlosti penČz, +rovnost souþtu temp rĤstu množství penČz a rychlosti penČz se souþtem temp rĤstu cenové hladiny a reálného produktu, tempo rĤstu nominálního produktu, +dĤchodová rychlost penČz (+dĤchodová rychlost obČhu þi obratu penČz)
V.3. Hlavní zkratky, znaþky a rovnice: AD (resp. AE) – agregátní poptávka AS – agregátní nabídka E – makroekonomická rovnováha Y - reálný produkt Y* - potenciální produkt, resp. pĜirozená úroveĖ produktu HDP (GDP) – hrubý domácí produkt HNP (GNP) – hrubý národní produkt YD (YD, DI) – disponibilní dĤchod P – cenová hladina CPI - index spotĜebitelských cen SRAS (SAS) – krátkodobá kĜivka agregátní nabídky LRAS (LAS) – dlouhodobá kĜivka agregátní nabídky C – spotĜební výdaje domácností I – investiþní výdaje firem G - vládní výdaje na nákup výrobkĤ a služeb X – export (vývoz) M – import (dovoz) NX – þistý export, tj. X – M L (N) – množství práce W (w) – nominální mzdová sazba W/P (w/p)– reálná mzdová sazba L* - rovnovážné množství práce, resp. plná zamČstnanost u – míra nezamČstnanosti
2
u* – pĜirozená míra nezamČstnanosti p – cena jednotky produkce a – produktivita práce, tj. Y/L b – sazba pĜirážky nákladĤ na ostatní výrobní faktory, vþetnČ zisku (resp. zisková pĜirážka) MC – mezní náklady firem MPPL (MPL, MPN) – mezní fyzický produkt práce (mezní produktivita práce) M – nominální penČžní zásoba (nabídka), resp. nominální penČžní zĤstatky M/P – reálná penČžní zásoba (nabídka), resp. reálné penČžní zĤstatky V – transakþní rychlost obČhu penČz (transakþní rychlost penČz), resp. dĤchodová rychlost penČz T – transakce AD (AE) = C + I + G + NX p = W·(1 + b)/a M·V = P·T, resp. M·V = P·Y M (%) + V (%) = P (%) + Y (%)
V.4. Doporuþená studijní literatura: základní: [1] - kap. 4. (4.1. - 4.5), kap. 9. (9.2.); [5] - kap. 5. (5B.), kap. 8. (8A.); [2] - kap. 23. (23.1. 23.4.); [13] – kap. 1., kap. 3., kap. 6., kap. 14 rozšiĜující: [4] - kap. 31.; [14] - kap. 4. (4.2.1. - 4.2.5., 4.2.8.); [7] - kap. 7. (7.1., 7.4., 7.6.); [6] - kap. 4. (4.5.1., 4.5.2.), kap. 9. (9.1., 9.3.), kap. 11. (11.1., 11.2.); [18] - kap. 2., kap. 3.
V.5. Otázky pravda/nepravda: 1.
poptávkové šoky mají podobu zmČn nákladĤ v dĤsledku zmČn cen vstupĤ nebo podobu zmČny produktivity výrobních faktorĤ nebo jejich disponibilního množství P N
2.
klasické pojetí kĜivky agregátní nabídky staví na neustálé rovnováze trhu práce pĜi plném využití faktoru práce P
N
3. pokud penČžní zásoba vzroste o 10 % a rychlost penČz poklesne o 5 % potom se, podle kvantitativní rovnice, bude tempo rĤstu nominálního produktu pĜibližnČ rovnat 5 % P N 4. cyklická nezamČstnanost nedobrovolného charakteru nemĤže v keynesovské teorii existovat dlouhodobČ P N 5.
pĜi klasické kĜivce SRAS pokles agregátní poptávky povede pouze k poklesu cenové hladiny a nominálních veliþin P N
6.
teorie efektivnostních mezd vysvČtluje, proþ mají zamČstnavatelé tendenci v recesi snižovat nominální mzdy P N
7.
v keynesovském konceptu agregátní nabídky platí, že þím bude pĜizpĤsobování nominálních mzdových sazeb zmČnČným podmínkám na trzích práce pružnČjší, tím pomaleji bude dosahováno rovnovážného produktu na úrovni produktu potenciálního, resp. na úrovni plné zamČstnanosti P N potenciální produkt mĤže být vymezen jako produkt vytvoĜený pĜi plné zamČstnanosti P N
8.
9.
základním pĜedpokladem monetaristického (Friedmanova) modelu krátkodobého chování agregátní nabídky jsou nedokonalé informace o vývoji cen na stranČ zamČstnavatelĤ (tj.
3
firem). P N 10. klasická kĜivka agregátní nabídky vychází z pĜedpokladu dokonale pružných mezd a cen, které neustále vyþišĢují všechny trhy pĜi plné zamČstnanosti výrobních faktorĤ P N 11. mechanismus Pigouova efektu vysvČtluje vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou P
N
12. keynesovské vysvČtlení krátkodobé agregátní nabídky je založeno na pĜedpokladu krátkodobČ fixních nominálních mzdových sazeb - pĜíslušná kĜivka krátkodobé agregátní nabídky je potom horizontální nebo pozitivnČ sklonČná P N 13. krátkodobé zmČny reálného produktu pod vlivem agregátní poptávky jsou spojeny se stabilními reálnými mzdovými sazbami P N 14. monetaristický koncept zmČn agregátní poptávky je spojen zejména se zmČnami penČžní zásoby P 15. KeynesĤv efekt vysvČtluje vztah mezi zmČnou cenové hladiny a reálného produktu, pĜiþemž pĜedpokladem zmČny produktu je zmČna úrokové míry
N
P
N
ěešení: 1.N 2.P 3.P 4.N 5.P
6.N 7.N 8.P 9.N 10.P 11.N 12.P 13.N 14.P 15.P
V.6. Kvizové otázky: 1) Jsou-li pĜíslušné ceny a mzdové sazby absolutnČ nepružné, pak bude odpovídající kĜivka krátkodobé agregátní nabídky: a) b) c) d) e)
stoupající (pozitivnČ sklonČná) klesající (negativnČ sklonČná) horizontální vertikální žádná z nabídek není správná
2) Poptávkové šoky mohou být zpĤsobeny: a) b) c) d) e)
rozkolísaností investiþních výdajĤ zmČnami produktivity výrobního faktoru kapitál fiskální a mČnovou politikou rozkolísaností spotĜebních výdajĤ domácností platí nabídky ad a), ad c) a ad d) souþasnČ
3) Jestliže dojde ke zdvojnásobení nominální zásoby penČz, pak podle kvantitativní rovnice cenová hladina zde (pĜi stabilní rychlosti penČz): a) b) c) d) e)
zĤstane nezmČnČna a reálný produkt se také nezmČní se zvýší o více než dvojnásobek a reálný produkt vzroste se zvýší o ménČ než dvojnásobek a reálný produkt poklesne se zdvojnásobí, ale pouze pokud se také zdvojnásobí reálný produkt žádná z nabídek není správná
4) Mezi negativní nominální nabídkové šoky nepatĜí: a) zvýšení povinného sociálního pojištČní b) rĤst cen dovážených vstupĤ díky zmČnČ dovozních cel
4
c) likvidace Ĝady výrobních zaĜízení d) rĤst nepĜímých daní e) zvýšení nominálních mzdových sazeb 5) Pro keynesovskou rostoucí kĜivku SRAS platí, že pĜi neustálém rĤstu AD zĤstávají fixní: a) reálné mzdové sazby b) nominální mzdové sazby c) nominální i reálné mzdové sazby d) mezní fyzický produkt práce e) celkové mzdové náklady 6) Který z následujících výrokĤ není správný podle klasického modelu kĜivky agregátní nabídky? a) kĜivka SRAS je zároveĖ i kĜivkou LRAS, protože chování cen vstupĤ a vyrobeného produktu je zde stejné v krátkém i dlouhém období b) v pĜípadČ zmČny produktivity faktorĤ se zde bude mČnit potenciální produkt, protože dochází ke zmČnám produkþní schopnosti ekonomiky pĜi plné zamČstnanosti výrobních faktorĤ c) pĜi zvýšení agregátní poptávky zde zĤstávají reálné mzdové sazby stejné - na úrovni, která "vyþišĢuje" trh práce pĜi tzv. plné zamČstnanosti d) ceny a mzdové sazby jsou dokonale pružné a pĜíslušné trhy jsou neustále "vyþištČny" e) stabilita nominální mzdových sazeb je podmínkou zamČstnávání více pracovníkĤ 7) Pro model AS v monetaristickém pojetí je typické, že: a) firmy trpí tzv. penČžní iluzí b) pracovníci tvoĜí oþekávání cenového vývoje mechanismem racionálních oþekávání c) krátkodobČ i dlouhodobČ se produkt nachází na pĜirozené úrovni produktu d) nezamČstnanost spojená s cyklickým kolísáním produktu má dobrovolný charakter e) nezamČstnanost spojená s cyklickým kolísáním produktu má nedobrovolný charakter +8) Podle efektu bohatství (resp. jeho þásti v podobČ Pigouova efektu) rĤst cenové hladiny (za pĜedpokladu konstantní nominální zásoby penČz): a) b) c) d) e)
zvyšuje reálné penČžní zĤstatky a domácnosti proto více nakupují finanþní aktiva snižuje reálné penČžní zĤstatky a domácnosti proto ménČ nakupují finanþní aktiva snižuje nominální výši penČžních zĤstatkĤ a domácnosti tak snižují spotĜební výdaje snižuje reálnou hodnotu penČžních zĤstatkĤ a domácností tak snižují spotĜební výdaje snižuje reálné penČžní zĤstatky a zvyšuje tak úrokovou míru
+9) Pokud nominální penČžní zásoba þiní 1400 mld. a nominální HDP je 7700 mld. USD, pak dĤchodová rychlost obČhu penČz bude pĜibližnČ: a) - 2,8 b) pĜibližnČ 0,18 c) 5,5 d) 1400 e) 6300 10) Který z následujících faktorĤ nezpĤsobuje rigidity mezd, resp. cen podle nové keynesovské ekonomie? a) zpČtný vliv nezamČstnanosti na sebe samotnou b) pĜekrývání uzavĜených mzdových a cenových dohod c) existence nákladĤ na zmČny cen d) problémy s koordinací þinností firem pĜi zmČnách cen e) vše výše uvedené mĤže vést k nepružnostem mezd, resp. cen 11) FriedmanĤv (monetaristický) koncept mylného vnímání cenové hladiny pĜedpokládá, že s rĤstem cenové hladiny: a) pracovníci krátkodobČ zamČĖují vývoj reálných a nominálních veliþin
5
b) se pracovníci domnívají, že rostou jejich reálné mzdy pokud dochází k poklesu nominální mezd c) se pracovníci domnívají, že rostou jejich reálné mzdy pokud dochází k rĤstu nominálních mezd d) klesají reálné mzdy a proto pracovníci hledají lépe placenou práci a tím roste nezamČstnanost e) klesají nominální mzdy a proto pracovníci hledají lépe placenou práci a tím roste nezamČstnanost 12) Pro teorii efektivnostních mezd platí, že: a) mĤže vysvČtlit nepružnost nominálních mezd v období poklesu reálného produktu b) mĤže vysvČtlit, proþ zamČstnavatelé propouštČjí kvalifikované pracovníky v období recese c) zamČstnavatelé se snaží motivovat pracovníky k dobrým výkonĤm a ušetĜit náklady na dozor d) jde o jednu z pĜíþin rigidit nominálních mzdových sazeb zejména smČrem dolĤ e) mĤže vysvČtlit skuteþnost proþ firmy nesnižují mzdy v recesi z obavy pĜed snížením produktivity zamČstnancĤ
ěešení: 1) c
2) e
3) e
4) c
5) b
6) e
7) d
8) d
9) c
10) e 11) a, c 12) a, c, d, e
V.7. ěešené pĜíklady, problémy a úkoly: 1) Uvažujte kĜivku AD a její možné zmČny. Jaký vliv budou mít – za ceteris paribus – následující okolnosti? Vyberte správnou odpovČć (rĤst AD – posun kĜivky AD doprava, pokles AD – posun kĜivky AD doleva, zmČna pouze poptávaného množství – posun po kĜivce AD): a) pesimistická oþekávání budoucího ekonomického vývoje b) rĤst míry zdanČní osobních dĤchodĤ c) rĤst cen akcií d) rĤst transferových plateb vlády domácnostem e) zmČna cenové hladiny f) oþekávání rĤstu cenové hladiny 2) Uvažujte pozitivnČ sklonČnou kĜivku SRAS a její možné zmČny. Jaký vliv budou mít – za ceteris paribus – následující okolnosti? Vyberte správnou odpovČć (posun kĜivky SRAS doprava, posun kĜivky SRAS doleva, posun kĜivky SRAS nahoru, posun kĜivky SRAS dolĤ, zmČna pouze nabízeného množství – posun po kĜivce SRAS): a) pĜechod na kvalitnČjší nerostné suroviny b) pokles cenové hladiny v uzavĜené ekonomice c) pokles kvalifikace domácí pracovní síly d) snížení daní z dĤchodĤ výrobcĤ e) rĤst ceny dovážených vstupĤ f) zvýšení povinného sociálního pojištČní 3) Uvažujte model horizontální kĜivky krátkodobé agregátní nabídky. Za jakých základních pĜedpokladĤ je vybudován? Jak se zde budou pod vlivem rĤstu agregátní poptávky, za jinak stejných podmínek, v tomto modelu vyvíjet níže uvedené veliþiny? Výsledek vždy vysvČtlete a zmČnu agregátní poptávky vyjádĜete graficky. a) zamČstnanost b) cenová hladina c) reálný produkt d) mezní fyzický produkt práce e) reálné mzdové sazby 4) PĜedpokládejte tvorbu cen výrobkĤ a služeb pomocí konstantní sazby pĜirážky k prĤmČrným mzdovým nákladĤm. Jak se budou ceny vyvíjet, pokud:
6
a) produktivita práce zĤstává konstantní a nominální mzdové sazby klesají b) produktivita práce roste a nominální mzdové sazby zĤstávají konstantní c) produktivita práce i nominální mzdové sazby klesají +d) roste podíl mzdových nákladĤ k produkci 5) Nakreslete grafy podle níže uvedených zadání (vždy uvažujte jinak stejné podmínky): a) SprávnČ popište osy a zakreslete dlouhodobou kĜivku agregátní nabídky v keynesovském pĜístupu. Uvažujte, že tato kĜivka je stabilní a graficky vyjádĜete rĤst agregátní poptávky. ZnázornČte dopad na cenovou hladinu a velikost makroekonomického výstupu. b) SprávnČ popište osy a zakreslete klasickou kĜivku agregátní nabídky. Graficky vyjádĜete pokles agregátní poptávky. ZnázornČte dopad na cenovou hladinu a reálný produkt. Jak se zde zmČní zamČstnanost? c) SprávnČ popište osy a zakreslete dlouhodobou kĜivku agregátní nabídky v keynesovském pĜístupu. Graficky vyjádĜete dlouhodobou zmČnu zpĤsobenou rozsáhlým negativním reálným nabídkovým šokem. 6) Nakreslete grafy podle níže uvedených požadavkĤ (vždy uvažujte jinak stejné podmínky): a) SprávnČ popište osy a zakreslete keynesovskou krátkodobou kĜivku agregátní nabídky pro pĜedpoklad fixních nominálních mzdových sazeb a promČnlivé cenové hladiny. Dále graficky vyjádĜete vliv zvýšení kvalifikace pracovní síly. Jak se uvedená zmČna projeví v dlouhém období? b) SprávnČ popište osy a zakreslete kĜivku agregátní poptávky a graficky vyjádĜete vliv poklesu cen akcií. c) SprávnČ popište osy a zakreslete kĜivku krátkodobé agregátní nabídky za pĜedpokladu fixních nominálních mzdových sazeb a fixních cen produktĤ. Dále graficky vyjádĜete vliv snížení plánovaných autonomních výdajĤ. 7) ěešte následující úkoly: a) Zakreslete kĜivku dlouhodobé agregátní nabídky a vyjádĜete vliv niþivých povodní na tuto nabídku. NezapomeĖte popsat osy. b) Zakreslete kĜivku krátkodobé agregátní nabídky podle keynesovského konceptu (v základní verzi) a graficky vyjádĜete vliv nabídkového šoku v podobČ náhlého výrazného zvýšení cen dovážených surovin. NezapomeĖte popsat osy. c) Uvažujte model AD – AS s klasickou kĜivku agregátní nabídky. Za ceteris paribus rĤst penČžní zásoby povede k: c1) rĤstu reálného produktu a rĤstu cenové hladiny c2) poklesu reálného produktu a poklesu cenové hladiny c3) poklesu reálného produktu a cenová hladina zĤstane konstantní c4) rĤstu reálného produktu a cenová hladina zĤstane konstantní c5) rĤstu cenové hladiny a reálný produkt zĤstane konstantní d) Uvažujte keynesovskou kĜivku agregátní nabídky pro fixní nominální mzdové sazby a promČnlivou cenovou hladinu. Pokles nominálních mzdových sazeb – za ceteris paribus – povede k: d1) horizontálnímu posunu kĜivky SRAS doprava d2) horizontálnímu posunu kĜivky SRAS doleva d3) vertikálnímu posunu kĜivky SRAS dolĤ d4) vertikálnímu posunu kĜivky SRAS nahoru d5) žádná z nabídek není správná e) Graficky zakreslete kĜivku agregátní nabídky pĜi dokonale pružných cenách všech vstupĤ i výstupĤ. NezapomeĖte popsat osy. 8) Uvažujte ekonomiku se stále rostoucí agregátní poptávkou. KĜivka agregátní nabídky se zde neposunuje. Jak se rĤst agregátní poptávky projeví ve výši zamČstnanosti, reálného produktu
7
a cenové hladiny: a) podle názorĤ keynesovských ekonomĤ? b) podle názorĤ monetaristĤ? c) pĜi klasickém tvaru kĜivky agregátní nabídky? +9) PĜedpokládejte ekonomiku modelovanou monetaristickým konceptem kĜivky agregátní nabídky. V této ekonomice dojde k rĤstu agregátní poptávky pod vlivem expanzivní mČnové politiky centrální banky. Zakreslete graficky a vysvČtlete, jak se zde bude vyvíjet makroekonomická rovnováha: a) v krátkém období b) v dlouhém období 10) a) Urþete pomocí kvantitativní rovnice, jak se pĜibližnČ bude vyvíjet nominální HDP, pokud penČžní zásoba vzroste o 5 % a pĜíslušná rychlost obČhu penČz poklesne o 10 %? +b) Jaké zjednodušující pĜedpoklady uvažujete v zadání ad 10) a)?
ěešení: ad 1) a) pokles AD – posun kĜivky AD doleva b) pokles AD– posun kĜivky AD doleva c) rĤst AD– posun kĜivky AD doprava d) rĤst AD– posun kĜivky AD doprava e) zmČna pouze poptávaného množství (pohyb po kĜivce) f) rĤst AD– posun kĜivky AD doprava (k poptávkovým šokĤm viz též pĜ. 1) v subkapitole V. 9.) ad 2) a) posun kĜivky SRAS doprava b) zmČna pouze nabízeného množství (pohyb po kĜivce) c) posun kĜivky SRAS doleva d) posun kĜivky SRAS dolĤ e) posun kĜivky SRAS nahoru f) posun kĜivky SRAS nahoru (v pĜípadČ horizontálních posunĤ lze také používat oznaþení rĤst þi pokles SRAS, v pĜípadČ vertikálních posunĤ však nikoliv – k nabídkovým šokĤm viz též pĜ. 3) v subkapitole V.9.) ad 3) extrémní keynesovská verze kĜivky SRAS operuje s ekonomikou s nevyužitými zdroji a pĜedpokladem fixních nominálních mzdových sazeb i cenové hladiny (tedy také reálné mzdové sazby jsou zde fixní) a má horizontální tvar a) pĜi posunu kĜivky AD doprava se zamČstnanost zvyšuje (roste reálný produkt a tedy i zamČstnanost) b) pĜi posunu kĜivky AD doprava se P nemČní (podle pĜedpokladĤ modelu) c) pĜi posunu kĜivky AD doprava roste reálný produkt (v keynesovské ekonomice s nevyužitými zdroji má poptávková stimulace ekonomiky reálné dopady) d) pĜi posunu kĜivky AD doprava se veliþina MPPL nemČní (optimum firmy maximalizující zisk, za pĜedpokladĤ dokonalé konkurence, pĜi nájmu práce je dáno ve fyzickém vyjádĜení rovností MPPL a W/P - pĜi fixní W/P musí i veliþina MPPL zĤstat konstantní), neplatí zde tedy princip klesajících výnosĤ z variabilního vstupu práce (jsou zde nevyužité i fixní vstupy) - podrobnČji viz doporuþenou literaturu napĜ. [1], [7], [14] e) pĜi posunu kĜivky AD doprava se W/P nemČní (podle pĜedpokladu modelu)
8
P
V ekonomice, která je v hluboké recesi a firmy nevyužívají fixní kapitál (stroje a zaĜízení), vede rĤst agregátní poptávky pouze k rĤstu reálného produktu a cenová hladina se nemČní. KĜivka agregátní nabídky má horizontální tvar a nazýváme ji extremní keynesovskou verzí. V praxi je tato situace spíše výjimeþným pĜípadem.
SRAS AD1
P0=P1
AD0
Y0
Y1
Y
ad 4) a) ceny klesají (ze vzorce p = (1 + b)·W/a) b) ceny klesají (viz Ĝešení ad a)) c) nelze jednoznaþnČ urþit (záleží na pomČru poklesu obou veliþin – viz vzorec v Ĝešení ad a)) d) ceny rostou (p = (1 + b)·W/a = (1 + b)·(W·N)/Y, kde W·N/Y pĜedstavuje podíl celkových mzdových nákladĤ na produkci – zde však nejde o podíl mezd na dĤchodech, struktura dĤchodu se nemČní) (k tvorbČ cen konstantní pĜirážkou též viz Téma IX.) ad 5) a) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, kĜivka LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hvČzdiþkou), kĜivka AD je klesající, rĤst agregátní poptávky se projeví posunem kĜivky AD doprava, P vzroste, Y se nemČní (zĤstává na úrovni potenciálního produktu, resp. stavu plné zamČstnanosti)
P
LRAS
V dlouhém období (kĜivka agregátní nabídky je vertikální) vede rĤst agregátní poptávky pouze k rĤstu cenové hladiny a reálný produkt se nemČní (je na úrovni potenciálního produktu).
P1 AD1
P0
AD0 Y*
Y
ad 5) b) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS a AD), na svislé P, kĜivka SRAS = LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hvČzdiþkou), kĜivka AD je klesající, pokles agregátní poptávky se projeví posunem kĜivky AD doleva, P klesne, Y se nezmČní, nezmČní se ani zamČstnanost (ekonomika neustále operuje na úrovni plné zamČstnanosti, resp. pĜirozené míry nezamČstnanosti a na úrovni potenciálního produktu, resp. pĜirozené úrovni produktu) – blíže viz doporuþenou literaturu [1], [14] aj.
9
AS
P
P0
Klasická kĜivka agregátní nabídky je formulována za pĜedpokladu dokonale pružných nominálních mzdových sazeb a cen a ekonomika je vždy na úrovni potenciálního produktu. Pokles agregátní poptávky povede pouze k poklesu cenové hladiny a reálný produkt se nemČní (je na úrovni potenciálního produktu). NemČní se také reálné mzdové sazby.
AD0
P1
AD1 Y*
Y
ad 5) c) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, kĜivka LRAS bude vertikální na úrovni potenciálního produktu (Y s hvČzdiþkou), negativní reálný nabídkový šok se zde dlouhodobČ projeví posunem vertikální kĜivky LRAS doleva (dojde k poklesu potenciálního produktu), pĜi nemČnné AD vzroste P
P
LRAS1 LRAS0 Dlouhodobá AS v keynesovském pojetí je vertikální. Negativní reálný nabídkový šok, napĜ. snížení produktivity výrobních faktorĤ, sníží reálný produkt (souþasnČ potenciální produkt). SouþasnČ dojde k rĤstu cenové hladiny.
P1 P0
AD0
Y1*
Y0*
Y
ad 6) a) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS), na svislé ose P, pĜedpokladĤm odpovídá rostoucí (pozitivnČ sklonČná) kĜivka SRAS, zvýšení kvalifikace pracovní síly posouvá kĜivku SRAS doprava (horizontálnČ), pĜi stejných cenách je s produktivnČjšími faktory možno vyrobit vČtší produkt - jde o pozitivní reálný nabídkový šok
P
SRAS0 SRAS1
POZITIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK
Zvýšení kvalifikace pracovní síly zvyšuje produktivitu výrobních faktorĤ a je tedy souþasnČ také faktorem ovlivĖující rĤst agregátní nabídky v dlouhém období – potenciální produkt.
Y ad 6) b) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AD), na svislé ose P, kĜivka AD je klesající, vlivem poklesu cen akcií se kĜivka AD posouvá doleva
10
P
AD0
AD1
Pokles cen akcií vede k poklesu bohatství domácností, má souþasnČ vliv i na pesimistické oþekávání domácností a firem. Snížení spotĜebních výdajĤ u domácností a snížení poptávky po investicích vedou k poklesu agregátní poptávky. NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
Y ad 6) c) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS a AD), na svislé ose P, pĜedpokladĤm odpovídá horizontální kĜivka SRAS, kĜivka AD je klesající, vlivem snížení plánovaných autonomních výdajĤ se kĜivka AD posouvá doleva
P
SRAS AD0
P0=P1
V ekonomice, která je v hluboké recesi a firmy nevyužívají fixní vstupy (stroje a zaĜízení), vede pokles agregátní poptávky pouze k poklesu reálného produktu a cenová hladina se nemČní. KĜivka agregátní nabídky má horizontální tvar a nazýváme ji extrémní keynesovskou verzí. V praxi je tato situace spíše výjimeþným pĜípadem.
AD1
Y0
Y1
Y
ad 7) a) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS), na svislé ose P, kĜivka LRAS je zde vertikální a vlivem povodní se posunuje doleva (zde se tedy mČní potenciální produkt) ad 7) b) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. AS), na svislé ose P, kĜivka SRAS je zde pozitivnČ sklonČná, negativní nominální nabídkový kĜivku posunuje nahoru ad 7) c) platí c5) – blíže viz doporuþenou literaturu [1], [14] aj. ad 7) d) platí d3) – pozitivnČ sklonČná kĜivka SRAS v základní keynesovské verzi se horizontálnČ posunuje díky zmČnám determinant produkþní funkce, vertikálnČ pak pĜi zmČnČ krátkodobČ fixních nominálních mzdových sazeb (tyto podél celé kĜivky zĤstávají vždy konstantní) – blíže viz doporuþenou literaturu [7], [14] aj. ad 7) e) na vodorovné ose mČĜíme Y (resp. Y*), na svislé ose P, kĜivka AS je zde vertikální (klasická AS, kdy SRAS = LRAS) na úrovni potenciálního produktu ad 8) a) pro poþáteþní rĤst AD mĤžeme uvažovat horizontální SRAS (pro fixní nominální mzdové sazby i ceny) – zde zamČstnanost roste, reálný produkt roste a cenová hladina se nemČní, dále uvažujeme pozitivnČ sklonČnou SRAS (základní keynesovská verze) – zde zamČstnanost roste, reálný produkt roste a cenová hladina roste (významnou roli zde sehrávají jednotkové náklady, resp. chování mzdových sazeb – viz doporuþenou literaturu [1] aj.), v dlouhém období platí vertikální LRAS – zde pĜi rĤstu AD zamČstnanost a reálný produkt zĤstávají konstantní a cenová hladina roste (podrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [7], [14]) b) pĜi rĤstu AD zde krátkodobČ roste zamČstnanost, reálný produkt i cenová hladina pĜi rostoucí SRAS (pĜedevším díky doþasnČ mylnému vnímání cenové hladiny pracovníky, resp. díky penČžní iluzi na stranČ pracovníkĤ – blíže viz doporuþenou literaturu [1], [14] aj.), v dlouhém období však informaþní bariéra mizí, LRAS je vertikální a pĜi dalším rĤstu AD zamČstnanost a reálný produkt zĤstávají konstantní (na pĜirozené úrovni produktu) a cenová hladina roste c) klasická AS (SRAS = LRAS), je vždy vertikální, zde rĤst AD vede pouze k rĤstu cenové hladiny (a nominálních veliþin), reálný produkt a zamČstnanost se nemČní – blíže viz
11
doporuþenou literaturou [1], [14] aj. ad 9) a) Jde o FriedmanĤv model, resp. monetaristické pojetí agregátní nabídky. Pracovníci doþasnČ nezaznamenají rĤst cenové hladiny a mylnČ se domnívají, že jim byly zvýšeny reálné mzdy. Jedná se však pouze o nárĤst nominálních mezd, reálné mzdy pĜitom poklesnou v dĤsledku rychlejšího rĤstu cenové hladiny. Posun AD doprava v dĤsledku expanzivní mČnové politiky zpĤsobí krátkodobČ rĤst produktu (Y) a rĤst cenové hladiny (P). Též viz problematiku mČnové politiky v Tématu XIII. b) V dlouhém období si pracovníci uvČdomí penČžní iluzi, resp. pokles reálných mezd a požadují rĤst nominálních mezd. Jeho prosazení vyvolá rĤst nákladĤ firem – tj. pĜíslušný negativní nabídkový šok. Krátkodobá kĜivka agregátní nabídky se posunuje na úroveĖ SRAS1, resp. produkt se dlouhodobČ vrací na pĜirozenou úroveĖ produktu (Y*), která je charakteristická rovnováhou na trhu práce pĜi plném využití faktoru práce (nejsou zde „tlaky“ na rĤst ani pokles mezd – srov. s vymezením pĜirozené míry nezamČstnanosti v Tématu VIII.) a cenová hladina roste. V ménČ pokroþilých kursech makroekonomie bývá þasto ztotožĖován spíše keynesovský pojem potenciální produkt (resp. plná zamČstnanost) s monetaristickou pĜirozenou úrovni produktu (resp. pĜirozenou mírou nezamČstnanosti) – srov. doporuþenou literaturu [1], [4], [5], [7], [14].
P
SRAS1
LRAS
SRAS0
ad b) v dlouhém období se ekonomika vrací na pĜirozenou úroveĖ produktu (Y*) pĜi vyšší cenové hladinČ (P2) pod vlivem pĜíslušné zmČny SRAS.
P2 P1 AD1
P0
AD0 Y*
Y1
Y
ad a) expanzivní mČnová politika vede krátkodobČ k rĤstu agregátní poptávky (AD1). Reálný produkt (Y1) a cenová hladina (P1) krátkodobČ vzrostou.
ad 10) a) ve zjednodušené podobČ platí, že: M (%) + V (%) = P (%) + Y (%), tempo rĤstu M·V je tedy stejné jako tempo rĤstu nominálního produktu (P·Y), z toho dostaneme pĜibližný pokles tempa rĤstu nominálního produktu o 5 % (5 – 10), blíže viz doporuþenou literaturu [1] b) pro zjednodušení zde napĜ. pĜedpokládáme stejné tempo vývoje všech transakcí jako je tempo vývoje nominálního HDP apod. – kvantitativní rovnici viz Téma XIII. (též viz doporuþenou literaturu [1], [7], [13], [15] aj.)
V.8. Doporuþené pĜíklady, úkoly a námČty k diskuzi: 1) Vyberte správné odpovČdi: a) Pro rovnovážnou úroveĖ produktu v modelu AD - AS platí, že: a1) neexistují tlaky na jeho zmČnu a2) neexistuje nadmČrná agregátní nabídka a3) neexistuje nedostateþná agregátní poptávka a4) jde o úroveĖ produktu nabízeného firmami pĜi urþité cenové hladinČ, pĜi které je tento produkt stejnČ velký jako agregátní poptávka a5) jde o úroveĖ produktu nabízeného firmami pĜi urþité cenové hladinČ, pĜi které je tento produkt stejnČ velký jako celkové plánované reálné výdaje pĜi téže cenové hladinČ b) Pro makroekonomickou rovnováhu ilustrovanou modelem AD – AS platí, že: b1) jde o kombinaci rovnovážné úrovnČ produktu a rovnovážné cenové hladiny b2) ke zmČnČ této rovnováhy dochází vlivem poptávkových šokĤ vyjádĜených posunem kĜivky AD b3) ke zmČnČ této rovnováhy dochází vlivem nabídkových šokĤ vyjádĜených posunem
12
kĜivky AS b4) se mĤže jednat o rovnováhu krátkodobou, která se napĜ. vlivem situace na trhu práce bude postupnČ mČnit do jiných rovnovážných situací b5) se mĤže jednat o rovnováhu dlouhodobou, kdy je reálný produkt na své potenciální úrovni a zamČstnanost je charakterizována plnou zamČstnaností (resp. existencí pouze pĜirozené míry nezamČstnanosti) 2) VysvČtlete: a) Uvažujte kĜivku agregátní poptávky v uzavĜené ekonomice a pokuste se shrnout pĜíþiny nepĜímé závislosti vztahu mezi vývojem cenové hladiny a objemem poptávaného produktu. +b) Jak bude kĜivka agregátní poptávky vypadat pokud budete uvažovat otevĜenost ekonomiky? 3) Jaký vliv budou mít (za ceteris paribus) na kĜivku agregátní poptávky níže uvedené zmČny? Rozlište pohyb kĜivky (v podobČ rĤstu þi poklesu AD) a pohyb po kĜivce. a) rĤst úrokové míry b) vyšší míra zdanČní dĤchodĤ podnikĤ c) rĤst populace d) pokles domácí cenové hladiny e) rĤst bohatství domácností f) rĤst zahraniþního dĤchodu 4) Jaký vliv budou mít (za ceteris paribus) na pozitivnČ sklonČnou kĜivku krátkodobé agregátní nabídky níže uvedené zmČny? Rozlište pohyb kĜivky (v podobČ posunu nahoru þi dolĤ, resp. doprava a doleva) a pohyb po kĜivce. a) rĤst daní z dĤchodĤ podnikĤ b) pokles cen vstupĤ c) rĤst domácí cenové hladiny d) pĜiliv pracovní síly ze zahraniþí e) snížení nominálních mzdových sazeb f) pokles vybavenosti pracovní síly kapitálem zvyšující produktivitu faktoru práce 5) Vyberte správné odpovČdi u následujících úkolĤ (vždy sklon = smČrnice): a) sklon krátkodobé kĜivky agregátní nabídky pĜi stabilních nákladech na jednotku produkce je: a1) 0 a2) koneþné þíslo vČtší než 0 a3) menší než 0 a4) nekoneþno a5) žádná z nabídek neplatí b) sklon dlouhodobé kĜivky agregátní nabídky je: b1) 0 b2) menší než 0 b3) 1 b4) nekoneþno b5) žádná z nabídek neplatí c)
sklon kĜivky krátkodobé agregátní nabídky pro fixní reálné mzdové sazby je: c1) 0 c2) 1 c3) nekoneþno c4) – 1 c5) žádná z nabídek neplatí
6) a) VysvČtlete, proþ je klasická kĜivka agregátní nabídky znázorĖována svislá. +b) Popište mechanismus zajišĢující v pĜípadČ klasické kĜivky agregátní nabídky neustálou rovnováhu na trhu práce pĜi plném využití faktoru práce. +7) Uvažujte keynesovské verze kĜivky krátkodobé agregátní nabídky. a) Platí zde zákon klesajících výnosĤ ze vstupu práce? Proþ? b) Podle jakého kritéria se firmy orientují na trzích práce? Jaké pĜedpoklady zde uvažujete? c) Proþ je v konceptech kĜivky agregátní nabídky klíþovým vstupem práce? Který základní faktor rozhoduje o tvaru kĜivky agregátní nabídky? Diskutujte.
13
8) Uvažujte kĜivku SRAS v keynesovské základní verzi a kĜivku AD. a) Jak se zde projeví rĤst zásoby kapitálových (investiþních) statkĤ? Jaké efekty zde budou mít pĜíslušné investice? Graficky znázornČte. +b) Jakými faktory keynesovští ekonomové vysvČtlují nepružnosti mezd a cen? Jak lze nepružnosti mezd a cen rozdČlit? Diskutujte a uvádČjte konkrétní pĜíklady nominálních a reálných rigidit. +9) PĜedpokládejte model AD – AS s kĜivkou dlouhodobé agregátní nabídky v klasickém pojetí a zamČstnanost neustále na úrovni tzv. plné zamČstnanosti (resp. pĜirozené míry nezamČstnanosti). NechĢ se nyní potenciální produkt díky ekonomickému rĤstu zvýší. Co se podle kvantitativní rovnice stane s cenovou hladinou? VysvČtlete a precizujte pĜedpoklady. 10) Pomocí kvantitativní rovnice urþete, jak se bude pĜibližnČ vyvíjet nominální HNP, pokud penČžní zásoba poklesne o 10 % a pĜíslušná rychlost obČhu poklesne o 3 %?
ěešení: ad 1) a) platí a1), a2), a3), a4), a5) b) platí b1), b2), b3), b4), b5) ad 2) a) KĜivka AD má klesající prĤbČh (tedy napĜ. s rĤstem P klesají reálné celkové plánované výdaje, resp. rovnovážný reálný Y). VysvČtlení mĤže být uskuteþnČno pomocí mechanismu Keynesova efektu (v keynesovském svČtČ) nebo pomocí mechanismu efektu bohatství v podobČ napĜ. Piqouova efektu (nebo efektu reálných penČžních zĤstatkĤ) ve svČtČ neoklasické ekonomie. Efekt bohatství mĤže být také zprostĜedkován trhem cenných papírĤ (tzv. MetzlerĤv efekt). KĜivka AD je obvykle kreslena v nelineární podobČ – v neoklasickém svČtČ má potom podobu rovnoosé hyperboly. V pokroþilejších kursech makroekonomie je kĜivka AD preciznČ odvozována napĜ. pomocí modelu IS – LM. PodrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [7], [14], [15]. Též viz pĜ. 2) v subkapitole V.9. b) Problematika kĜivky AD v otevĜené ekonomice je složitou záležitostí pokroþilejších kursĤ makroekonomie – kĜivka AD je odvozována napĜ. pomocí modelu IS – LM – BP (viz doporuþenou literaturu [7], [14], [15] aj.). Zde kĜivku AD v otevĜené ekonomice opČt zjednodušenČ pĜedpokládáme klesající se složkami AD (resp. AE) = C + I + G + NX. PĜi poklesu domácí cenové hladiny roste poptávka zahraniþních subjektĤ po našich relativnČ levnČjších produktech, mĤže také dojít k tomu, že poklesne domácí poptávka po relativnČ dražších dovozech a pĜíslušné výdaje budou pĜesmČrovány na domácí produkci. Blíže viz též Téma VII. a XII. ad 3) a) pokles AD b) pokles AD c) rĤst AD d) rĤst pouze poptávaného množství (pohyb po kĜivce) e) rĤst AD f) rĤst AD ad 4) a) posun kĜivky SRAS nahoru b) posun kĜivky SRAS dolĤ c) pokles pouze poptávaného množství (pohyb po kĜivce) d) posun kĜivky SRAS doprava e) posun kĜivky SRAS nahoru f) posun kĜivky SRAS doleva ad 5) a) platí a1) b) platí b4) c) platí c1) – v pĜípadČ klasické kĜivky AS jsou sice reálné mzdové sazby také stále stejné (vyþišĢující neustále trh práce pĜi plném využití faktorĤ práce), ale tato kĜivka je budována za pĜedpokladu dokonale flexibilních mzdových sazeb a všech cen (zde jde o jiný úhel pohledu) – srov. Téma VIII. ad 6) a) Vertikální prĤbČh klasické AS odráží pĜedpoklady v podobČ dokonale pružných mzdových sazeb a všech ostatních cen vstupĤ a výstupĤ, všechny trhy jsou zde neustále „vyþištČny“ pĜi plném využití všech vstupĤ – ekonomika neustále operuje na
14
úrovni potenciálního produktu (zde SRAS = LRAS). b) Trh práce je neustále v rovnováze pĜi plné zamČstnanosti faktoru práce (resp. na úrovni pĜirozené míry nezamČstnanosti), což zajišĢují dokonale pružné mzdové sazby. NapĜ. pĜi rĤstu AD v tomto modelu roste P, na trhu práce klesá W/P, ale okamžitČ (zde pĜedpokládáme okamžité bezþasové pĜizpĤsobování) roste W, takže W/P zĤstává na pĤvodní úrovni a trh práce je tedy neustále „vyþištČn“ pĜi plném využití faktoru práce. PodrobnČji viz doporuþenou literaturu napĜ. [1], [14]. K trhĤm práce viz též Téma VIII. ad 7) a) V pĜípadČ horizontální kĜivky SRAS (extrémní keynesovská verze) je veliþina MPPL konstantní (též viz ad 7) b)) – tj. zákon klesajících výnosĤ ze vstupĤ práce zde neplatí, a to vzhledem k pĜedpokladu nevyužitých zdrojĤ (ekonomika operuje pod potenciálním produktem) – zde uvažujeme i nevyužití ostatních vstupĤ (napĜ. kapitálu). PĜi rĤstu poþtu jednotek práce (pĜi ostatních vstupech fixních) nedochází k poklesu mezní produktivity faktoru práce (neklesá vybavenost práce ostatními vstupy). V pĜípadČ rostoucí kĜivky SRAS (základní keynesovská verze) operujeme s dalším zapojením vstupu práce a již plnČ fungujícím fixním vstupem kapitálu – veliþina MPPL zde již klesá (tempo poklesu MPPL pak také ovlivĖuje velikost sklonu kĜivky SRAS - podrobnČji viz doporuþenou literaturu [14] aj.) a tedy zákon klesajících výnosĤ platí. Zopakujte si vše o principu klesajících výnosĤ z variabilního vstupu z kursĤ standardní mikroekonomie – viz doporuþenou literaturu [13], [20], [23]. b) PĜi najímání služeb vstupu práce firmami pĜedpokládáme maximalizaci celkového ekonomického zisku a pohyb na dokonale konkurenþních trzích. Firmy tedy v nominálním vyjádĜení najímají takové množství práce, kdy W (= MFCL) = MRPL (= MPPL·cena produkce), resp. v reálném vyjádĜení platí, že: MPPL = W/P (podrobnČji viz doporuþenou literaturu [13], [14], [23]). Zopakujte si vše o chování firem na trzích práce z kursĤ standardní mikroekonomické teorie – viz doporuþenou literaturu [13], [20], [23]. Trhy práce viz též Téma VIII. c) KĜivky AS jsou v pokroþilejších kursech makroekonomie preciznČ odvozovány pĜedevším pomocí produkþní funkce a trhu práce. V krátkém období obvykle aplikujeme standardní jednofaktorovou makroekonomickou produkþní funkci Y = f (L). PĜi tom pĜedpokládáme, že mzdové náklady jsou rozhodující složkou nákladĤ firem (viz tvorbu cen pĜirážkou – srov. pĜ. 4) v subkapitole V.7.). Poukázat lze také na dĤležitost faktoru práce z hlediska jeho sociálního významu atd. Za makroekonomickou kĜivkou AS se potom nachází pĜíslušné mikroekonomické zakotvení – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [7], [14] aj. Ve standardních uþebnicích bývají rozdíly mezi jednotlivými koncepty kĜivky AS (pĜedevším SRAS) þasto redukovány na stupeĖ flexibility mzdových sazeb (nominálních i reálných) – tj. na rychlost pĜizpĤsobování trhĤ práce. Tento pohled pak, mimo jiné, také implikuje pojímání keynesovského svČta jako speciálního pĜípadu (pro nepružnosti, resp. nevyužité zdroje þi krátké období) obecnČjšího neoklasického modelu (pro pružné mzdy a ceny a „vyþištČné“ trhy). Blíže viz doporuþenou literaturu [6], [7], [8], [14], [18] aj. ad 8) a) na ose x mČĜíme Y (resp. AS a AD), na ose Y pak P, kĜivka SRAS je rostoucí, kĜivka AD klesající, rĤst zásoby kapitálových statkĤ (strojĤ, budov, zaĜízení aj.) se projeví v AS jako reálný nabídkový šok, což je spojeno se zvýšením výrobních kapacit (tzv. kapacitotvorný efekt), pĜíslušné investice se projeví i v AD jako zvýšení celkových výdajĤ což je spojeno s rĤstem dĤchodĤ (viz Téma III. a IV.), investice jsou tedy spojeny i s tzv. dĤchodotvorným efektem, investice rychle posunují kĜivku AD (zde doprava) a po urþitém þase i kĜivku SRAS (jako pozitivní reálný nabídkový šok pak doprava) – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [7], [14] aj., též srov. s Tématem X. ( reálné nabídkové šoky urþují kapacitní možnosti ekonomiky – jde o faktory ovlivĖující velikost samotného potenciálního produktu, resp. faktory ekonomického rĤstu) b) standardnČ bývají krátkodobČ nepružné nominální mzdové sazby vztahovány k mzdovým dohodám, explicitním i implicitním (napĜ. v tradiþní neokeynesovské ekonomii – viz doporuþenou literaturu [6], [8], [11], [18], [22]), nová keynesovská ekonomie se snaží preciznČji pomocí mikroekonomických základĤ vysvČtlovat nepružnosti mezd a cen (a to vþetnČ makroekonomických dĤsledkĤ napĜ. pro kolísání produktu a nezamČstnanosti), zde lze rozlišovat nominální rigidity (mzdové a cenové dohody, pĜekrývání mzdových dohod, „menu costs“, nepružné mezní náklady apod.) a reálné rigidity (nekoordinovanost mezd a cen, existence efektivnostních mezd þi modely insiders – outsiders) – viz doporuþenou literaturu [1], [4], [13]. PodrobnČji též viz Mankiw, N. G., Romer, D. (eds.): New Keynesian Economics. Volume 1,2. Cambridge, MIT Press 1992. ad 9) podle kvantitativní rovnice mĤžeme oþekávat pokles cenové hladiny (M·V = P·Y, z toho P =
15
(M·V)/Y), pĜedpokladem je nemČnné množství penČz (M) a konstantní rychlost penČz (zde dĤchodová – V) – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [14], [15] ad 10) tempo rĤstu nominálního produktu poklesne pĜibližnČ o 13 %
Doporuþené domácí úkoly: zde – pĜ. 3, 4, 5, 6 (a), 7, 10; dále V.9 pĜ. 3, 7, 10 [1] - s. 90/cv. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8; [17] - s. 142/pĜ. 2, s. 143/pĜ. 3, 4; [5] - s. 100/ot. 4; [2] - s. 507/pĜ. 1, 2; [15] - s. 158/pĜ. 1; [4] - s. 679/pĜ. 5; [7] - s. 200/ot. 1, 4, s. 201/ot. 9
V.9. Grafické úkoly, schémata a doplĖování: 1) Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na kĜivku agregátní poptávky níže uvedené zmČny? Rozlište rĤst a pokles agregátní poptávky a využijte kategorie poptávkový šok. Výsledek vždy vysvČtlete a vyjádĜete graficky. a) snížení vládních nákupĤ b) rĤst úrokové míry c) snížení daĖových sazeb 2) Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na kĜivku agregátní poptávky níže uvedené zmČny? Rozlište rĤst a pokles agregátní poptávky a využijte kategorie poptávkový šok. Výsledek vždy vysvČtlete a vyjádĜete graficky. a) rĤst cen akcií b) rĤst populace c) zvýšení cenové hladiny v uzavĜené ekonomice 3) Opravte následující schémata vysvČtlující klesající prĤbČh kĜivky agregátní poptávky v uzavĜené ekonomice a pojmenujte pĜíslušný mechanismus: a) pokles cenové hladiny ĺ pokles reálných penČžních zĤstatkĤ ĺ rĤst bohatství domácností ĺ pokles spotĜebních výdajĤ ĺ pokles agregátní poptávky ĺ rĤst rovnovážného produktu b) pokles cenové hladiny ĺ pokles reálných penČžních zĤstatkĤ ĺ pokles poptávky po penČzích ĺ rĤst poptávky po ostatních finanþních aktivech ĺ pokles ceny ostatních finanþních aktiv ĺ pokles úrokové míry ĺ rĤst investic, resp. autonomní spotĜeby aj. ĺ rĤst agregátní poptávky ĺ pokles rovnovážného produktu 4) Uvažujte model rostoucí keynesovské kĜivky agregátní nabídky. Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na tuto kĜivku agregátní nabídky níže uvedené skuteþnosti? Rozlište posuny kĜivky agregátní nabídky a využijte kategorie nominální a reálný nabídkový šok. Výsledek vždy vysvČtlete a vyjádĜete graficky. a) prudké zvýšení cen dovážené ropy na svČtových trzích b) pokles daní z dĤchodĤ výrobcĤ c) podstatné zdokonalení technické úrovnČ strojĤ 5) Uvažujte model rostoucí keynesovské kĜivky agregátní nabídky. Jaký vliv budou mít, za jinak stejných podmínek, na tuto kĜivku agregátní nabídky níže uvedené skuteþnosti? Rozlište posuny kĜivky agregátní nabídky a využijte kategorie nominální a reálný nabídkový šok. Výsledek vždy vysvČtlete a vyjádĜete graficky. a) mimoĜádné zhoršení klimatických podmínek b) zmČna kursu národní mČny snižující ceny dovážených vstupĤ c) snížení domácí cenové hladiny 6) Graficky znázornČte chování agregátní nabídky: a) podle keynesovského pĜístupu v dlouhém období a vyjádĜete vliv poklesu disponibilního množství pracovníkĤ b) podle klasického pĜístupu v krátkém období a vyjádĜete vliv rĤstu produktivity výrobního faktoru kapitálu
16
7) V následujících pĜípadech zakreslete pĜíslušné kĜivky, pĜípadnČ jejich zmČny. Vždy uvažujte jinak stejné podmínky a nezapomeĖte popsat osy. a) Uvažujte keynesovský pĜípad kĜivky agregátní nabídky pro fixní reálné mzdové sazby. b) Uvažujte základní keynesovskou verzi kĜivky agregátní nabídky. c) Uvažujte monetaristickou verzi kĜivky agregátní nabídky pro krátké období. d) Uvažujte klasickou kĜivku agregátní nabídky pro krátké období. e) Uvažujte základní keynesovskou verzi kĜivky agregátní nabídky a vyjádĜete vliv poklesu nominální mzdové sazby. f) Uvažujte základní keynesovskou verzi kĜivky agregátní nabídky a vyjádĜete vliv rĤstu produktivity výrobních faktorĤ. 8) Graficky znázornČte pomocí modelu AD – AS vliv nabídkového šoku v podobČ zmČny nominálního mČnového kursu zdražující dovozy na úroveĖ rovnovážného produktu a cenové hladiny. Uvažujte krátké období, rostoucí jednotkové náklady produkce a neúplné využití výrobních faktorĤ ve výchozí rovnovážné situaci. 9) Provećte následující úkoly (vždy uvažujte ceteris paribus): a) Graficky znázornČte kĜivku AD a vyjádĜete vliv poklesu cen akcií. b) Graficky znázornČte kĜivku SRAS za pĜedpokladu vždy dokonale „vyþištČných“ trhĤ a vyjádĜete vliv poklesu AD na cenovou hladinu a reálný produkt c) Graficky znázornČte pomocí modelu AD – AS vliv nabídkového šoku v podobČ zdokonalení technické úrovnČ používaných strojĤ na úroveĖ rovnovážného produktu a cenové hladiny. Uvažujte krátké období, rostoucí jednotkové náklady produkce a neúplné využití výrobních faktorĤ ve výchozí rovnovážné situaci. 10) SprávnČ doplĖte (vždy uvažujte ceteris paribus): a) Je-li skuteþná míra nezamČstnanosti vyšší než pĜirozená míra nezamČstnanosti, potom zvýšení AD podle keynesovského pĜístupu v základní keynesovské verzi povede k tomu, že se cenová hladina … a reálný produkt se …. b) Keynesovské vysvČtleni kĜivky SRAS je založeno na fixních … mzdových sazbách, podmínČnými mzdovými dohodami, pĜíslušná kĜivka SRAS je … nebo rostoucí. c) RĤst nominálních mzdových sazeb vede pĜi keynesovském tvaru kĜivky SRAS (v základní verzi) k … posunu kĜivky SRAS a výroba stejného Y je potom spojena s … náklady a vyšší cenovou hladinou. d) Makroekonomická rovnováha v dlouhém období je v modelu AD – AS také charakterizována zamČstnaností na úrovni tzv. … zamČstnanosti (resp. … mírou nezamČstnanosti). e) V klasickém pojetí má kĜivka SRAS tvar … a je zároveĖ i kĜivkou … , neboĢ chování cen vstupĤ a produktu je zde stejné i v dlouhém období. f) V monetaristickém vysvČtlení kĜivky AS se operuje s tím, že dlouhodobČ je udržována pĜirozená míra nezamČstnanosti a … úroveĖ produktu a doþasnČ … oþekávání pracovníkĤ jsou korigována. +g) Podle koncepce „menu costs“ mohou být náklady na zmČnu cen … než pĜínosy plynoucí ze zmČny cen a výrobci proto se zmČnami cen otálejí – i malé „menu costs“ tak mohou vést k … výkyvĤm v produkci a zamČstnanosti. h) V pĜípadČ extrémní keynesovské verze kĜivky SRAS s poklesem AD objem nabízené produkce … a cenová hladina se ….
ěešení: ad 1) a) povede k posunu kĜivky AD doleva (k poklesu AD, komponenta G je její pĜímou souþástí) - jde o negativní poptávkový šok
17
P
Snížení vládních nákupĤ povede k poklesu agregátní poptávky. NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
AD0 AD1
Y b) povede k poklesu investiþních výdajĤ (vlivy mohou být i na C, G þi NX) a tedy k posunu kĜivky AD doleva (k poklesu AD) - jde o negativní poptávkový šok
P RĤst úrokové míry neumožĖuje realizovat nČkteré investiþní projekty, klesne poptávka po investicích a klesá agregátní poptávka. Domácnosti mĤžou také zaþít více spoĜit a snížít tak spotĜební výdaje. AD0
NEGATIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
AD1
Y c) u domácností povede k rĤstu osobního disponibilního dĤchodu a tím i C (u firem mĤže mít vliv na rĤst poptávky po investicích) a tedy k posunu kĜivky AD doprava (k rĤstu AD) jde o pozitivní poptávkový šok
P Pokles daĖových sazeb bude znamenat rĤst disponibilního dĤchodu a domácnosti zaþnou více spotĜebovávat. Firmy zvýší svoje zisky a mohou tak více investovat – poroste poptávka po investicích. AD1
POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
AD0
Y (ad a) – ad c) – zde všude z definice uvažujeme horizontální posuny kĜivky AD, proto lze také hovoĜit o rĤstu þi poklesu AD, obvykle všude pĜedpokládáme nevyužité zdroje – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [7], [14] aj.) ad 2) a) povede k rĤstu bohatství domácností a tím k rĤstu C a tedy k posunu kĜivky AD doprava (k rĤstu AD) - jde o pozitivní poptávkový šok
P
RĤst cen akcií vede k rĤstu bohatství domácností, má souþasnČ vliv i na optimistická oþekávání domácností a firem. AD1
POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
AD0
Y b) povede k rĤstu C (pĜípadnČ i bytové výstavby) a tedy k posunu kĜivky AD doprava (k
18
poklesu AD) - jde o pozitivní poptávkový šok
P RĤst populace povede k rĤstu spotĜebních výdajĤ domácností a pravdČpodobnČ povede k rĤstu investic díky vyšší poptávce po novém bydlení (výstavba nových bytĤ a domĤ je složkou investic v HDP).
AD1
POZITIVNÍ POPTÁVKOVÝ ŠOK
AD0
Y c) povede k poklesu poptávaného množství, klesající kĜivka AD se zde nemČní (jde o pohyb po kĜivce AD smČrem nahoru) – nejedná se o poptávkový šok (ad a) – ad b) – zde všude z definice uvažujeme horizontální posuny kĜivky AD, proto lze také hovoĜit o rĤstu þi poklesu AD, obvykle všude pĜedpokládáme nevyužité zdroje – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [7], [14] aj.) ad 3) a) pokles P ĺ rĤst M/P ĺ rĤst bohatství domácností ĺ rĤst C ĺ rĤst AD ĺ rĤst Y (jde o mechanismus Pigouova efektu – podrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [7], [14]), zde zjednodušenČ rĤst AD znamená rĤst poptávaného množství produkce (což by bylo pĜesnČjší a správnČjší oznaþení) b) pokles P ĺ rĤst M/P ĺ pokles poptávky po penČzíchĺ rĤst poptávky po ostatních finanþních aktivech ĺ rĤst ceny ostatních finanþních aktiv ĺ pokles úrokové míry ĺ rĤst I, resp. C aj. ĺ rĤst AD ĺ rĤst Y (jde o mechanismus Keynesova efektu - podrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [7], [14]), zde zjednodušenČ rĤst AD znamená rĤst poptávaného množství produkce (což by bylo pĜesnČjší a správnČjší oznaþení) ad 4) a) povede k posunu kĜivky SRAS nahoru, stejný produkt je vyrábČn s vyššími náklady a ty se promítají do vyšších cen - jde o negativní nominální nabídkový šok (v podobČ rĤstu nákladĤ v dĤsledku rĤstu cen vstupĤ)
P
SRAS1 SRAS0
NEGATIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK
RĤst cen dovážené ropy na svČtových trzích zvyšuje náklady firem a vyvolá posun kĜivky agregátní nabídky. ZmČny ceny ropy významnČ ovlivĖují i vývoj þeské ekonomiky, která je znaþnČ závislá na dovozu ropy. ZmČny cen ropy významnČ ovlivĖují index dovozních cen ýR a následnČ i náklady firem.
Y b) povede k posunu kĜivky SRAS dolĤ, pokles daní z dĤchodĤ výrobcĤ umožní snížení cen - jde o pozitivní nominální nabídkový šok
P
SRAS0 SRAS1
POZITIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK
Pokles daní z dĤchodĤ výrobcĤ umožĖuje daný objem produkce nabízet pĜi nižší cenové hladinČ. Dalším vysvČtlením úþinku zmČn daní na produkci firem se vČnuje zejména ekonomie strany nabídky, která zdĤrazĖuje vliv daĖových sazeb na motivaci k podnikaní (podrobnČji viz Téma X.).
Y
19
c) povede k posunu kĜivky SRAS doprava, pĜi stejných cenách je s produktivnČjšími faktory možné vyrobit vČtší produkt - jde o pozitivní reálný nabídkový šok
P
SRAS0 SRAS1
POZITIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK
Uvedené zdokonalení umožĖuje snížit firmám náklady a vyrábČt tak více. Zdokonalení technické úrovnČ strojĤ zvyšuje produktivitu výrobních faktorĤ a je tedy souþasnČ faktorem ovlivĖujícím rĤst agregátní nabídky v dlouhém období (potenciální produkt) – viz Téma X. (zde odhlížíme od pĜípadných kolísání potenciálního produktu v krátkém období).
Y (ad a) – ad c) – v pĜípadČ nominálních nabídkových šokĤ se kĜivka AS posunuje nahoru nebo dolĤ, tj. vertikálnČ, v pĜípadČ reálných nabídkových šokĤ potom doprava þi doleva, tj. horizontálnČ) ad 5) a) povede k posunu kĜivky SRAS doleva - jde o negativní reálný nabídkový šok (zde zkoumáme pouze krátkodobé efekty a odhlížíme od možných dopadĤ na potenciální produkt – srov. Téma X.)
P
SRAS1 SRAS0
NEGATIVNÍ REÁLNÝ NABÍDKOVÝ ŠOK
Zhoršení klimatických podmínek sníží napĜ. produkci firem v zemČdČlském sektoru a zpĤsobí tak snížení výroby a agregátní nabídky. MĤže mít podobu katastrofálního sucha, neúrodného roku, þi povodní (napĜ. v ýR v roce 2002), které zpĤsobily ztráty ve výrobních faktorech a tím i produkci firem.
Y b) povede k posunu kĜivky SRAS dolĤ - jde o pozitivní nominální nabídkový šok
P
SRAS0 SRAS1
POZITIVNÍ NOMINÁLNÍ NABÍDKOVÝ ŠOK
Firmy zde nakupují „levnČjší„ zahraniþní mČnu a tedy napĜ. i suroviny a klesají tak ceny vstupĤ, což umožĖuje snižovat náklady (srov. pĜ. 4) a) zde). Zhodnocení kursu domácí mČny má však i negativní úþinky, protože naše exporty jsou „dražší“ a tedy i ménČ konkurenceschopné. To negativnČ ovlivĖuje s urþitým þasovým odstupem þisté exporty a agregátní poptávku (blíže viz Téma IV., VII.).
Y c) povede ke snížení nabízeného množství, kĜivka SRAS se nemČní (jde o pohyb po kĜivce smČrem dolĤ) – nejedná se o nabídkový šok (ad a) – ad b) – v pĜípadČ nominálních nabídkových šokĤ se kĜivka AS posunuje nahoru nebo dolĤ, tj. vertikálnČ, v pĜípadČ reálných nabídkových šokĤ potom doprava þi doleva, tj. horizontálnČ) ad 6) a) kĜivka LRAS je vertikální a dojde k jejímu posunu doleva (tj. klesá potenciální produkt)
20
LRAS1 LRAS0
P
Y1* Y0*
Y
b) kĜivka SRAS je vertikální a dojde k jejímu posunu doprava (tj. roste potenciální produkt)
SRAS0 SRAS1
P
Y0* Y1* ad 7) a)
b)
P
Y SRAS
P
SRAS
Y c)
P
Y d)
SRAS
P
Y
Y e) P
SRAS
Y
f) SRAS1 (W0) SRAS0 (W1)
Y
P
SRAS1 (W0) SRAS0 (W0)
Y
(ad b), ad c), ad e), ad f) – rostoucí kĜivku SRAS lze kreslit v lineární þi nelineární podobČ; ad b), ad e), ad f) – podél kĜivky SRAS v základní keynesovské verzi je konstantní W; ad f) – jde o horizontální posun beze zmČny W, podrobnČji viz doporuþenou literaturu [1], [14] aj.)
21
ad 8) na ose x zachycujeme Y (resp. AD, AS), na ose y zachycujeme P, kĜivka AD je klesající, kĜivka SRAS má pozitivní sklon, uvedený nominální negativní nabídkový šok posune kĜivku SRAS vertikálnČ nahoru (dojde ke snížení k SRAS), zmČny AD zde neuvažujeme – tj. zde Y klesá a P roste, konkrétní aplikace modelu AD – AS viz pokroþilejší kursy makroekonomie, resp. též viz Témata XIII., XIV. (blíže viz doporuþenou literaturu [7], [14] aj., též srov. [4], [5]) ad 9) a) na ose x mČĜíme AD (resp. Y), na ose y mČĜíme P, kĜivka AD je klesající (obvykle ji kreslíme nelineární – srov. pĜ. 2) v þásti V.8.), zmČna posouvá kĜivku AD doleva b) na ose x mČĜíme Y (resp. AS), na ose y mČĜíme P, kĜivka AD je klesající, kĜivka SRAS je vertikální (klasická AS), pokles AD vyjádĜíme posunem kĜivky AD doleva, zde poklesne P a reálný produkt a zamČstnanost se nemČní c) na ose x mČĜíme Y (resp. AD, AS), na ose y mČĜíme P, kĜivka AD je klesající, kĜivka SRAS je rostoucí, uvedený pozitivní reálný nabídkový šok posouvá kĜivku SRAS doprava, zde Y roste a P klesá (ad a) – ad c) – grafy viz doporuþenou literaturu [1], [5], [14] aj.) ad 10) a) zvýší, zvýší b) nominálních, horizontální c) vertikálnímu, vyššími d) plné, pĜirozenou e) vertikály, LRAS f) pĜirozená, mylná g) vyšší, velkým h) klesá, nemČní V.10. Vybrané reálie: Vybrané makroekonomické ukazatele ekonomiky ýR
1. Q 2. Q 3. Q 4. Q
2001 rok 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok
meziroþní zmČna v mld. Kþ v% Úhrn. poptávka a nabídka
68,3 56,2 42,3 36,4 203,2 11,2 8,4 6,2 4,8 7,5
Domácí poptávka
10,7 17,6 15,4 16,9 60,6 1,8 2,6 2,3 2,2 2,2
složky
vliv složek v p. b.
z toho: spotĜ. domácností 5,6 7,7 7,2 8,4 28,9 0,9 1,1 1,1 1,1 1,1 tvorba hrubého fixního kapitálu
6,0 10,7 8,1 8,9 33,7 1,1 1,6 1,2 1,1 1,2
VnČjší poptávka Domácí nabídka
57,6 38,6 26,9 19,5 142,6 9,4 5,8 3,9 2,6 5,3 1,4 11,5 8,1 4,6 25,6 0,2 1,7 1,2 0,6 0,9
z toho: HDP
12,8 13,9 13,2 11,8 51,7 2,1 2,1 1,9 1,6 1,9
VnČjší nabídka
66,9 44,7 34,2 31,8 177,6 11,0 6,7 5,0 4,2 6,6 2000 2001 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok
HDP
-0,8 0,2 1,8 2,1 0,9 4,7 5,4 6,1 6,6 5,7
Domácí poptávka
2,8 2,6 2,2 2,5 2,5 3,9 3,6 3,7 2,6 3,4
SpotĜeba domácností
3,1 3,3 2,4 2,6 2,8 3,9 3,7 3,7 3,3 3,6
Tvorba fixního kapitálu 1,4 1,1 0,9 0,6 1,0 1,8 1,4 2,6 0,1 1,4
22
VnČjší poptávka
1,1 2,8 3,8 2,9 2,7 0,2 -0,3 -0,4 -2,7 -0,9
Domácí nabídka
-0,5 0,4 2,3 2,6 1,2 4,9 5,4 6,7 6,2 6,1
VnČjší nabídka
6,5 6,8 5,4 3,7 5,5 0,2 -1,7 -3,3 -7,0 -3,1
Pramen: ýeský statistický úĜad, http://www.czso.cz V.11. Použitá a další doporuþená literatura: +BARRO, R. J.: Macroeconomics. 5. vydání. Cambridge, MIT Press 2000. BAUMOL, W. J., BLINDER, A. S.: Economics. Principles and Policy. 8. vydání. Fort Worth, Hartcourt 1999. +BLAUG, M.: Economic Theory in Retrospect. 5. vydání. Cambridge, Cambridge University Press 1999. +BURDA, M., WYPLOSZ, Ch.: Macroeconomics. A European Text. 3. vydání. Oxford, Oxford University Press 2001. BUREŠOVÁ, M., BURIANOVÁ, J., KADEěÁBKOVÁ, B.: Makroekonomie. Cviþebnice. Praha, FinEco 1999. +CAHLÍK, T.: Makroekonomie. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1998. DOLAN, E. G., LINSEY, D. E.: Economics. 6. vydání. Orlando, Dryden Press 1988. +DORNBUSCH, R., FISCHER, S.: Makroekonomie. 6. vydání. Praha, SPN a Nadace Economics 1994. EATWELL, J., MILGATE, M., NEWMAN, P. (eds.): The New Palgrave A Dictionary of Economics. Volume 1, 2, 3, 4. New York, Palgrave Publishers 2002. +FELDERER, B., HOMBURG, S.: Makroekonomika a nová makroekonomika. Bratislava, Elita 1995. +FRAIT, J., ZEDNÍýEK, R.: Makroekonomie. Ostrava, VŠB - TU 1996. FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. Praha, Grada 2002. GILLESPIE, A: PĜehled EKONOMIE. Praha, Portál 2002. +GORDON, R. J.: Macroeconomics. 8. vydání. New York, Addison - Wesley 2000. HELÍSEK, M.: Makroekonomie. Základní kurs. 2. pĜepracované vydání. Slaný, Melandrium 2002. HOLMAN, R.: Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha, C. H. Beck 2002. +HOLMAN, R.: Mikroekonomie. StĜednČ pokroþilý kurz. Praha, C. H. Beck 2002. +HOLMAN, R. a kol.: DČjiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck 2001. HYMAN, D. N.: Macroeconomics. 4. vydání. Boston, Irwin 1997. +KADEěÁBKOVÁ, B.: Úvod do makroekonomie. Neoklasický pĜístup. Praha, C. H. Beck 2003. +KEYNES, J. M.: Obecná teorie zamČstnanosti, úroku a penČz. Praha, ýSAV 1963. LIPSEY, R. G., COURANT, P. N., PURVIS, D. D., STEINER, P. O.: Economics. 10. vydání. New York, Harper Collins College Publishers 1993. MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. 7. vydání. Slaný, Melandrium 2002. +MACH, M.: ěešené problémy ke kursu Makroekonomie II. Jinoþany, H + H 1992. +MACH, M.: Makroekonomie II. Pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. þást. Slaný, Melandrium 2001. +MACH, M.: Makroekonomie. Pokroþilejší analýza. 3. þást. Slaný, Melandrium 2002. MACH, M., HELÍSEK, M.: Standardy pĜedmČtĤ Makroekonomie I a Makroekonomie II. Praha, VŠE v Praze 1997. +MANKIW, N. G.: Macroeconomics. 3. vydání. New York, Worth Publishers 1997. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. Praha, Grada 1999. +MANKIW, N. G., ROMER, D. (eds.): New Keynesian Economics. Volume 1,2. Cambridge, MIT Press 1992. +PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cviþebnice pro základní a stĜednČ pokroþilý kurz. Slaný, Melandrium 1998. +ROMER, D.: Advanced Macroeconomics. 2. vydání. New York, Mc Graw-Hill 2001. RUFFIN, R. J., GREGORY, P. R.: Principles of Economics. 6. vydání. New York, Addison - Wesley 1996. RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie - základní kurs. 5. vydání. Slaný, Melandrium 2002. SALIN, P.: Makroekonómia. Bratislava, Elita 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D., MANDEL, M. J.: Economics. 15. vydání. New York, Mc Graw - Hill Book Company 1995. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonómia. 16. vydání. Bratislava, Elita 2000.
23
+SIRģýEK, P.: PrĤvodce dČjinami standardních ekonomických teorií. 2. rozšíĜené a doplnČné vydání. Slaný, Melandrium 2003 (resp. 1. vydání, tamtéž 2001). SIRģýEK, P.: EKONOMIE. Pro pĜijímací zkoušky na navazující magisterský studijní program na VŠE v Praze. Praha, Oeconomica – Nakladatelství VŠE v Praze 2003. SIRģýEK, P., NEýADOVÁ, M.: Mikroekonomická teorie I. Cviþebnice. Slaný, Melandrium 2001. +SIRģýEK, P., BABIN, J. I.: Makroekonomická teorie II. Pracovní sešit. Slaný, Melandrium 2004 (v pĜípravČ). +SNOWDON, B., VANE, H. R.: A Macroeconomics Reader. London, Routledge 1999. +SOJKA, M.: Monetarismus a nová klasická makroekonomie. Politická ekonomie, 1994, þ. 4. +SOJKA, M.: Kdo byl kdo. SvČtoví a þeští ekonomové. Praha, Libri 2002. +SOJKA, M. a kol.: DČjiny ekonomických teorií. 2. vydání. Praha, VŠE v Praze 1998. +SOJKA, M. a kol.: DČjiny ekonomických teorií. Praha, Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum 1999. +SOUKUPOVÁ, J., HOěEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J.: Mikroekonomie. 3. doplnČné vydání. Praha, Management Press 2002. SPENCER, D. E.: Study Guide Parkin Economics. New York, Addison - Wesley Publishing Company 1990. YOHE, G. W.: Study Guide to Accompany Samuelson - Nordhaus Economics (13. vydání). New York, Mc Graw - Hill Book Company 1989. ŽÁK, M. a kol.: Velká ekonomická encyklopedie. 2. doplnČné a rozšíĜené vydání. Praha, Linde 2002.
24
25
