1. Teoretická část Notace hudby K zápisu hudby pomocí tradiční hudební notace lze používat tzv. notační programy. Ty představují značné urychlení práce, protože už nemusí docházet k vytváření tiskařské sazby a tisku v tiskárně z originálního skladatelova rukopisu, ale každý autor může realizovat svou partituru doma a notový materiál pouze namnožit. Odpadá i funkce rozepisovače partů z originální orchestrální partitury – program dokáže jednotlivé party uložit do separovaných souborů. Také jakékoliv korektury, jejichž nezbytnost se projeví před výsledným tiskem, lze provádět velmi snadno, stejně jako libovolné úpravy zapsané partitury nebo partů včetně transpozic apod. Zadávání dat se provádí pomocí klávesnice a myši, u některých aplikací díky virtuální klaviatuře nebo kytarovému hmatníku, skutečné hardwarové MIDI klaviatuře, převodem melodické linky z mikrofonu nebo snímače na MIDI data přímo do programu, z textových souborů, skenováním tištěné nebo ručně psané partitury apod. Výstupem může být audio soubor – program dokáže přehrát skladbu v podobě MIDI souborů (většinou na základě normy GM, tzn. s velmi přibližným zvukem a v podstatě bez výrazu; některé aplikace ale už umožňují zcela mimořádnou kvalitu a věrnost zvuku) a tento zvukový soubor vypálit na CD, vyvěsit na internet, posílat elektronickou poštou apod, Vytvořená MIDI data lze převádět do jiných programů k dalšímu zpracování, taktéž posílat elektronickou poštou a vyvěšovat na internet atd. stejně jako soubory s vytvořeným notovým materiálem. Programy tedy slouží pro kompozici hudby, její instrumentaci, šíření, pedagogickou činnost na všech stupních atd.; je dnes tedy ve všech zmíněných oblastech v podstatě standardem. Přehled některých notačních programů Sibelius Notační program Sibelius pro operační systém Windows i Mac OS je jedním z nejznámějších a nejpropracovanějších programů, přesto je intuitivní, jednoduchý, z hlediska používání pro hudebníky tzv. „přátelský“. K dispozici je pro zvládnutí práce s programem navíc řada výukových videoklipů i český manuál. Aplikaci lze použít na základních uměleckých školách a naopak i v rámci profesionální praxe pro tvorbu notového materiálu libovolných žánrů. Pouze v případě speciálních grafických znaků, které se používají v soudobé experimentální hudbě, je vhodnější následující program Finale.
Probereme tento program podrobněji, protože nabízí hlavní funkce, které se vyskytují i u ostatních programů. K hlavním přednostem aplikace patří např. kvalitní notový zápis poslouchané hudební ukázky, vizuální sledování okamžité pozice přehrávání skladby v notách, opakované spouštění přehrávání z libovolného místa skladby, ukázka vybrané notové osnovy nebo partu, změna tempa přehrávání skladby, informace o aktuální pozici přehrávání v hudebních i časových jednotkách, možnost zapnutí tikání metronomu, transpozice skladby, změna nástrojového obsazení, výrazu, přednesu a dokonce i prostoru, kde je skladba přehrávána, tisk partitury, převod na zvukový soubor s možností vypálení na CD nebo vytvoření MP3 apod. Obsaženo je velké množství modelových ukázek partitur a zdrojů materiálu pro vytvoření partitur - pracovní listy, knihovna hudebních motivů pro různé hudební nástroje a hudební styly, ručně vytvořená partitura, oskenovaná tištěná nebo i ručně psaná partitura, převod ze souboru PDF, notový zápis pořízený zpěvem nebo hraním na hudební nástroj pomocí mikrofonu, partitura získaná z internetu, převod z vytvořeného nebo z internetu staženého MIDI souboru.
Vlastní notopis umožňuje různé způsoby vytváření notového zápisu, základní pravidla notace, typy osnov, klíčů, posuvek, not, notových hlaviček, pomlk, ostatních hudebních znaků, pravidla notace hudebních partů, přepis skladby ze zpěvníku nebo jiné tištěné notové předlohy, změnu vzhledu zapsané partitury, využití automatické kontroly správnosti zápisu, vyhledávání chyb. Program pomáhá i při instrumentaci vzhledem k jeho možnostem přehrávání partu různými hudebními nástroji z rozsáhlé a kvalitní knihovny zvuků. Rozsahy jednotlivých hudebních nástrojů lze sledovat bezprostředně při zápisu not, protože noty mimo rozsah daného nástroje se zabarvují červeně; lze jej také upravovat pro různé technické možnosti interpreta. je možné ovlivňovat i další vlastnosti hudebních nástrojů, jako např. název nástroje, typ notové osnovy, tabulatury, dokonce je možné si vytvořit svůj vlastní hudební nástroj. Jediným kliknutím lze změnit zápis všech transponujících nástrojů. Informace o hudebních nástrojích obohacují i jejich barevné obrázky a typické ukázky z knihovny motivů.
Kompozici i aranžování usnadní tento notačního program především pro rychlé vytvoření vlastní skladby, její reálné přehrávání, případné opravy a transpozice, rychlou změnu použitých hudebních nástrojů; začátečníci ocení možnost harmonizace a vytvoření jednoduchého doprovodu s využitím automatizačních funkcí programu. Pracovní prostředí programu Sibelius lze navíc snadno přizpůsobit individuálním potřebám nejen hudebníka, ale i učitele nebo studenta.
Výstupem této aplikace programu může být (stejně jako u dalších komplexnějších programů) – tisk (lze vytisknout jednu stránku, jen určité stránky, celou partituru, party), grafický soubor (vhodný formát pro komunikaci s hudebníky, kteří nevlastní notační program, přičemž lze volit ze základních, běžně používaných grafických formátů), soubor PDF, zvukový soubor (v nekomprimovaném formátu wav pro možnost vytvoření zvukového CD, nebo komprimovaného MP3), MIDI soubor (pro komunikaci s jinými hudebními programy nebo zařízeními), Sibelius dokument pro nižší verze (možnost komunikace s uživateli nižších verzí programu Sibelius), předloha notového papíru (vlastní notový papír, jako výchozí dokument pro práci v programu Sibelius), pracovní list (pro výuku hudby), soubor pro program Scorch (formát pro možnost přehrávání not umístěných na internetových stránkách), soubor XML (vzájemné sdílení notového zápisu s jinými hudebními programy, které podporují formát XML, např. Finale) atd.
Program obsahuje dokonce i knihovnu hudebních motivů a hudebních nápadů, členěných podle hudebních nástrojů, hudebního stylu, taktu, tóniny atd. Lze také označit určitou část notového zápisu a převést ji do knihovny pro možnost využití v jiné partituře. Přehrávání partitury je jednou ze základních vlastností notačního programu. Lze využít bohatou nabídku virtuálních nástrojů, které jsou součástí instalace programu Sibelius nebo i virtuální nástroje jiného výrobce, které jsou na počítači nainstalovány a splňují standardní parametry. Také je možné využít zvuky z integrované zvukové karty počítače, z externího klávesového nástroje nebo zvukového modulu, ale v tomto případě již není možné jednoduchým způsobem přímo z prostředí programu Sibelius vytvořit zvukový soubor z takto přehrávaného notového zápisu. Při zachování charakteru dané notové osnovy, partu je možné změnit zvuk pro přehrávání v integrovaném mixeru. Zde lze také nastavit hlasitosti jednotlivých hudebních nástrojů, jejich pozici ve stereu, efekt typu reverb a chorus. Podobně, jako virtuální nástroje je možné využít i efektové pluginy jiných výrobců. Kromě not jsou přehrávány i další hudební dynamické a výrazové znaky, u kterých lze nastavit způsob jejich přehrávání. Do aplikace lze importovat dokonce i video soubor, který se přehrává v pomocném okně, takže je možné pomocí notového zápisu synchronně vytvořit zvukovou stopu (tzv. soundtrack).
Jak už bylo řečeno, i u tohoto notačního programu lze zadávat data (tzn. tóny, pomlky atd.) různým způsobem. Jednou z variant je využití počítačové myší klikáním na požadovanou hodnotu noty, posuvku, pomlku nebo jiný znak v pomocném okně Keypad – viz obrázek níže.
Dále je to možné klávesnicí počítače - pro zadávání not se používají klávesy C=C, D=D,….H=B. Změnu délky noty, vložení pomlky,… lze provést numerickou klávesnicí
počítače, která odpovídá rozložení pomocného okna Keypad. Další variantou je využití MIDI klaviatury v krokovém režimu, kdy se délka vkládané noty nebo pomlky se určí numerickou klávesnicí počítače nebo myší v pomocném okně Keypad, výška noty je dána stiskem příslušné klávesy na připojené MIDI klaviatuře. Pro hudebníka je nejpřirozenější možností zahrání hudebního úryvku na MIDI klaviaturu v reálném čase, nebo pomocí virtuální klaviatury nebo hmatníku – nejdříve se označí místo v partituře, kam je potřeba psát noty, a kliknutím na příslušnou klávesu nebo polohu na hmatníku začít vkládat jednotlivé tóny nebo akordy (po aktivování tlačítka s ikonou akordu). Jako virtuální klaviatura může dokonce sloužit i běžná QWERTY klávesnice počítače, kde A=C, W=C#, S=D, E=Eb atd.; pro posun oktáv slouží klávesy Y (dolů) a X (nahoru) při zvolené anglické počítačové klávesnici.
Program existuje v plně funkční profesionální verzi (Sibelius Professional), dále ve verzi Sibelius Academic pro vzdělávací instituce a pedagogy za výrazně nižší cenu, v ještě levnější podobě Sibelius Academic pro studenty s bezplatnými aktualizacemi po dobu studia (4 roky), jako Sibelius multilicence nebo síťová verze, což je také plná verze programu s možností instalace na více počítačů samostatných nebo pracujících v počítačové síti, kde cena licence na jeden počítač s počtem zakoupených licencí výrazně klesá, a nakonec v podobě Sibelius First, která je určena začátečníkům a je funkční jen částečně. S programem úzce souvisí i několik dalších aplikací: - AudioScore je doplňující program (jeho jednoduchá verze je již v programu Sibelius obsažena), který dokáže převést jednoduchý audio záznam na notový zápis; audio signál může pocházet z mikrofonu, linkového vstupu, nebo zvukový soubor ve formátech WAV nebo MP3, - PhotoScore je další doplňkový program k programu Sibelius (i jeho jednoduchá verze je již v programu Sibelius obsažena); ten dokáže skenovat tištěné nebo i ručně psané (jen u plné verze) partitury a převádět na noty a ty eventuálně dále upravovat (např.
-
-
transponovat, rozepisovat party, převádět je na zvukový soubor atd.); taktéž je možné převést noty i přímo ze souboru PDF, Scorch je program, který lze volně stáhnout z internetu a je také součástí instalačního DVD programu Sibelius; je možné v něm otevřít partitury programu Sibelius, prohlížet si je, transponovat, přehrávat a přizpůsobovat on-line na internetu, součástí dodávky programu Sibelius jsou i virtuální hudební nástroje a jednoduchý mixážní pult; k dispozici je bohatá knihovna virtuálních nástrojů pro různé hudební styly o velikosti 38 GB - při jejich použití k přehrávání partitury je možné přímo z programu Sibelius exportovat audio soubor pro vytvoření hudebního CD nebo MP3.
https://www.youtube.com/watch?v=1Wjnb-jOWSo – ukázka činnosti programu Sibelius https://www.youtube.com/watch?v=HCm9t6hZ9CA – ukázka činnosti programu Sibelius
Finale Program Finale pro systémy Windows i Mac OS nabízí obdobné funkce, jako Sibelius. I zde je mj. možné rozpoznávání naskenovaných partitur, které umožňuje velmi rychle převést hudbu z papírové podoby do počítačové, lze využít funkci Exercice Wizard, která obsahuje 56 000 definovaných vzorů. Přehrávání notového materiálu se realizuje pomocí profesionální zvukové sady SmartMusic Sound Font s použitím funkce „lidského cítění“; je možné interpretovat většinu použitých hudebních znamének včetně dynamiky, glissand, trylků, akcentů atd. Výsledek lze také uložit do zvukového formátu a vypálit jako zvukové CD. Materiál je možné s kýmkoli sdílet, protože jej lze otevřít v bezplatném elementárním notačním programu Finale NotePad. Hudba může být také uložena ve formátu programu SmartMusic Studio pro cvičení s doprovodem. Novou partituru lze rychle založit z řady předdefinovaných nástrojových obsazení nebo pomocí funkce Setup Wizard, data vkládat hrou na hudební nástroj, program spolupracuje se sekvencerovými programy díky importu a exportu souborů ve standardním MIDI formátu. Aplikace dokáže automaticky rozpoznat a přiřadit akordické značky k melodii, pocházející ze hry na klávesový nástroj, může být využita kytarová notace v tabulaturách nebo notace bicích nástrojů pomocí tzv. perkusních map. Dále jsou zde obsaženy funkce pro automatické vytváření a úpravy doprovodných partů, instrumentace nebo rytmu. Finale tedy nabízí rychlé a výkonné funkce pro všechny aspekty běžné hudební notace, zároveň však dává i dostatečnou volnost pro volnou tvorbu v oblasti hudby soudobé. Většinu operací je přitom možno provádět několika různými způsoby, takže si každý uživatel může zvolit takový způsob práce, který mu nejvíc vyhovuje. Pomocí funkce FinaleScript lze také zautomatizovat mnoho rutinních operací a podstatně zvýšit produktivitu práce s programem.
Existuje i několik levnějších verzí programu s omezenějšími funkcemi.
https://www.youtube.com/watch?v=G21UpIOpLoI – ukázka činnosti programu Finale Musescore Musescore je freewarový dostatečně kvalitní notační program pro operační systém Windows. Postrádá sice pokročilé možnosti profesionálních programů, na amatérské je ale vyhovující. Na stránkách výrobce lze najít i podrobný návod v českém jazyce, nová verze programu existuje v české verzi a v přenosné podobě bez nutnosti instalace.
Stránky výrobce jsou http://musescore.org
https://www.youtube.com/watch?v=YZ4kRzkHroU&list=PLTYuWi2LmaPGb4SKXHm9JU LQ-0CH8KpUk – ukázka činnosti programu Musescore Crescendo Music Notation Editor Opět se jedná o jednoduchý a intuitivní freewarový notační program pro operační systém Window, který umožňuje export i import MIDI souborů, tisk vzniklých notových materiálů i uložení ve formátech .cdo nebo .bmp. Aplikace neexistuje v české verzi, přesto je její ovládání snadné.
Stránky výrobce jsou http://www.nch.com.au/notation https://www.youtube.com/watch?v=HVvLLZlfNsQ – ukázka práce s programe Crescendo MUSETTE 2.12.5 CZ freeware/ Win XP a vyšší Musette je další jednoduchý freewarový notační program pro operační systém Windows, který umožňuje vkládání symbolů not do notové osnovy i seskupování not do akordů. K notám je možné přidat text, lze zapnout i hudební doprovod. Volně dostupná verze má určitá malá omezení (např. neumožňuje psaní 1/64 not). Program se nemusí instalovat a existuje český překlad základních funkcí.
Stránky výrobce jsou http://www.canzona.com Capella Tento program je jedním z nejlepších programů na světě pro tisk not na počítači v prostředí Windows. Jeho autorem je prof. Hartmut Ring, který je expertem na počítačovou grafiku na univerzitě v Siegenu, a tým profesionálních hudebníků.
Program je rozšířen zejména v západní Evropě, existuje ale i v české podobě, kterou lze jej najít na stránce http://www.notecka.cz StaffPad StaffPad vytváří novou kategorii notačních programů, určených speciálně pro tablety a pokročilou verze dotykového pera; rozhraní tvoří Microsoft Surface* a další, kompatibilní se systémem Windows 10. Při zápisu not perem program rukopis rozpozná a převádí do tištěné podoby, kterou lze dále upravovat – spojuje tedy v reálném čase možnosti rozpoznávání rukopisu a jeho editaci, což jsou u ostatních notačních programů oddělené funkce.
Umožňuje běžné úpravy, dostupné v ostatních notačních programech, jakými jsou např. transpozice apod., lze pomocí něj vytvářet mnohovrstevnatou struktury hudby. Dále lze samozřejmě partituru přehrávat pomocí speciálního sampleru s orchestrálními zvuky, notový materiál vytisknout a také eventuálně sdílet pomocí služby SoundCloud. K dispozici jsou i rozsáhlé výukové možnosti pomocí instruktážních videí atd. Součástí programu je i tzv. „kompoziční asistent“, což je funkce, která pomáhá s nastavením partitury pro požadované obsazení, provádí změny předznamenání atd. https://www.youtube.com/watch?v=D_PgKyqE3RU – ukázka činnosti programu StaffPad https://www.youtube.com/watch?v=gHfR6UMbBAw – další ukázka činnosti téhož programu
Další způsoby využití počítače při práci s hudbou Pouze pro úplnost uvedeme další – byť všeobecně známé - příklady využití počítače při práci s hudbou. Programy pro přehrávání zvuku Jsou jedněmi z notoricky známých a denně používaných programů; dovedou přehrávat nejrůznější formáty. Za všechny jmenujme alespoň dva nejznámější.
Windows Media Player Je standartní součástí operačního systému Microsoft Windovs; jedná se o multimediální přehrávač, který je schopen přehrávat digitální hudební data v těchto formátech: hudební CD, MP3, streamové soubory, MIDI soubory. Navíc nabízí řadu dalších možností: Knihovna - databáze souborů s přehledným tříděním podle mnoha kritérií, Kopírování z disku CD - možnost přímé konverze do jiných hudebních formátů, Zapisování na disk - přímé vypalování hudebních nebo datopvých CD, DVD, Media Guide - přístup k internetovým obchodům a rádiím.
WINAMP Jeden z nejoblíbenějších free přehrávačů; mezi jeho přednosti patří: pokročilé vyhledávání v rámci interpreta. lepší podpora internetových rádií. dynamická doporučení ke skladbám. synchronizace se zařízením iPod.
BS player Oblíbený přehrávač, který méně zatěžuje CPU, takže je vhodný pro nepříliš výkonné počítače a umožňuje kvalitní přehrávání bez větších nároků na systém; může tak přehrávat jakýkoli film YouTube přímo z internetu a uložit na disk. Umožňuje sledovat video s titulky v mnoha běžných formátech (MicroDVD .sub , VobSub .sub + .idx, SubViewer .sub, (Advanced) SubStation Alpha .ssa nebo .ass, SubRip .srt, VPlayer TXT ...). BS.Player je proto AVCHD (Advanced Video Codec High Definition) přehrávač a umožňuje tedy zobrazení formátu AVCHD, používaného v digitálních videokamerách. Dokáže také automaticky vyhledávat a stahovat chybějící titulky pro aktuálně přehrávané videa, pokud jsou k dispozici. Ukládání a sdílení hudby a informací o hudbě Jak už bylo řečeno dříve a je všeobecně známo, hudba může být v digitální podobě uložena v lokálních zařízeních s pamětí (hard disku počítače, externích nosičích – CD-R, CDW, flash discích, ale třeba i přehrávačích dětských knih s uloženými zvuky a hudebními úryvky apod.), na internetu – v rámci audio databází legálních (Spotify, Apple Music, Google Music, Tidal….) i nelegálních (dříve Napster, dnes Aurous, TorrentTunes) tzv. streamovacích služeb, v rámci You Tube, webů na podporu umělců s možností získání nahrávek (Patreon,
Drip, Huzza, Bandcamp), obecně sociálních sítí, instruktážních videí nejrůznějšího typu třeba i pro kompozici apod. https://www.youtube.com/watch?v=jOv0eOKAyo0 – předvedení možné tvorby basové linky Hudbu lze sdílet např. i pomocí programu Skype – dnes tímto způsobem nahrávají hudebníci, kteří jsou fyzicky vzdáleni; na „obou stranách“ pořídí společně digitální záznam zvuku, který se potom smíchá – Skype slouží jako komunikační médium, kdy se jednotliví hudebníci navzájem slyší a latence, která nutně vzniká, se při „sesazení“ nahrávek při míchání odstraní (program Cubase má dokonce k tomuto účelu speciální funkci). Pro přenos hudby a informací o ní slouží samozřejmě i elektronická pošta. Pokud bychom šli ještě dále, je teoreticky možné zařadit do tohoto tématu i všechny programy, které výše uvedené činnosti umožňují a s hudbou souvisí tedy nepřímo, jakými jsou různé služby, servery, prohlížeče, programy typu průzkumník pro organizaci hudebních dat v paměti a vlastně i operační systém - výčet by tedy zcela obecně mohl být téměř nekonečný.
2. Praktická část Programy, využívající principu náhody Z hlediska tradičního chápání kompozičního procesu se jedná o klíčovou kapitolu této publikace, protože postup práce a výsledek je běžnému kompozičnímu postupu nejpodobnější – tyto aplikace po zadání určitých omezujících prvků vytvářejí delší nebo kratší hudební struktury, dále skladatelem využitelné, nebo jsou na jejich základě stanovena nová pravidla, která vedou požadovaným směrem. Programů pro podporu kompozice je velké množství a jejich koncepce je velmi různorodá – v některých případech je používáno celých stavebních bloků, které se pouze různě náhodně kombinují (podobně jako v předchozí kapitole při vnesení prvku náhody do způsobu ovládání), jindy jde o velmi pečlivé vymezování pravděpodobnosti výskytu velkého množství hudebních parametrů. Ke generování nových hudebních struktur je obvykle použit generátor pseudonáhodných čísel („pseudonáhodných“ proto, že je jeho činnost určitým způsobem ohraničena). V našem případě je limitování žádoucí – pokud je např. pravděpodobnost výskytu sledu tónů s určitými intervaly (třeba zvětšenou kvartou v melodickém postupu) nevhodná, nastaví se její pravděpodobnosti na nízkou nebo dokonce nulovou hodnotu. Znovu zopakujme, že pokud by nevznikala data takto „samovolně“, nejednalo by se o algoritmický kompoziční program, ale nějaký druh sekvenceru nebo notačního programu, kam jsou zadávána přesná data a aplikace sama nic nevytváří (viz předchozí kapitola). Při využití složitějších metod transformace nehudebních dat na hudební – třeba principů fraktální geometrie apod. – dochází sice k relativně přesnému převodu bez principu náhody, konkrétní výsledek si ale dopředu představit téměř nelze - vznikají složitější hudební objekty, které (bez mimořádných zkušeností) nelze přesně predikovat; proto lze takový program považovat za kompoziční. Jak už bylo řečeno, není hranice mezi jmenovanými druhy aplikací, a tudíž přesné určení, zda aplikace patří do kategorie pouhých editorů, programů na podporu kompozice, kompozičních programů, převodníků apod. je u některých aplikací obtížné. Přístup skladatelů ke kompozičním programům (třeba i velice sofistikovaným), fungujícím na bázi náhody je různý; jeden komponista například namítá, že pokud bude mít v přípravné etapě kompoziční práce rozmezí hodnot jednotlivých hudebních parametrů přesně vymezeno, může už v rámci těchto hranic pracovat invenčně. To je samozřejmě pravda a tvořivost lidského faktoru je ideální a ve výsledku kompoziční práce se nepochybně musí
projevit (pokud se nejedná pouze o konceptuální skladbu, kdy mohou být z důvodů mimohudebního významu převáděny do hudby určité parametry zcela přesně bez ohledu na hudební výsledek, který díky tomu může být nezajímavý – protože se ale jedná o přiznaný koncept, je legitimní, že autor vybízí místo k poslechu hudebního díla spíše k obecným úvahám nad mimohudebním obsahem, nad využitím znaků typu index nebo spíše ikon a symbol, a dalšími myšlenkovými pochody). Při použití kompozičního programu je ale možné vypracovat relativně rychle velké množství variant, které mohou tvůrce zavést na cestu, kterou by bez programu neobjevil, a navíc mohl následně tyto nalezené prostředky rozvíjet. Pro co nejlepší výsledky je skutečně nezbytná maximální součinnost autora a programu. Jak potvrzuje skladatel Rudolf Růžička, jeden z tvůrců dále uvedeného programu CCOMP: „...Vlastní 'tvůrčí' činnost samočinného počítače v pozdějších kompozicích spočívala ve využití náhodných nebo pseudonáhodných čísel, daných počítačem pro přesné určení tónových výšek a délek, dynamiky, vytváření hudební barvy, formového uspořádání skladby, prostorového řešení atd. U většiny takto vzniklých skladeb dochází pouze ke zpracování základního kompozičního materiálu počítačem; využití materiálu, tj. především jeho logický výběr je zcela součástí autorské kompoziční práce. Výsledkem bylo nejen nezanedbatelné zrychlení pracovního skladatelského procesu, ale především jednotné kompoziční řešení celé skladby, precizní racionální stavba všech skladebných prvků a v neposlední řadě i 'inspirace' výsledky z počítače...“ Spoluautor zmíněného programu doc. RNDr. J. Kopřiva, CSc. k tomu dodává: „...Čím více je počítač 'nucen' k samostatné 'tvůrčí' činnosti, tj. čím zdánlivě 'samostatněji' pracuje bez dialogu s člověkem, tím více je závislý na tom, co do něj programátor předem uložil a tím více má výsledek mechanický a málo tvůrčí charakter. Naopak, čím lépe zná skladatel možnosti počítače a dovede jich vhodně využít a podřídí je vlastním tvůrčím schopnostem, tím vyšší úroveň má kooperace skladatel - počítač a tím lepší je její výsledek...“ Konečným faktorem je tedy vždy tvůrce, který by měl takto vzniklé segmenty dále opracovávat (viz např. zpracování seriálních řad v díle skladatele Miloslava Ištvana) a smysluplně je využít v rámci celé kompozice; okamžité zapojení výsledku do kompozice je většinou bez určitých korektur nemožné. Úloha skladatele je tedy i při tomto způsobu práce daleko větší, než v rovině pouhého výběru již hotových prvků, které jsou dále zvoleným způsobem (třeba v některých okamžicích i náhodným) řazeny; přitom kompoziční postup, realizovaný volbou z více variant je také naprosto legitimní, a je základním principem při tvorbě nejrůznějším druhů hudebních koláží. Málokterý autor využívá navíc počítačem podporované algoritmické kompozice trvale v celém svém díle; jednak má dnes k dispozici programy velmi odlišné, a nadále samozřejmě tradiční proces skladby (nejen za pomoci notového papíru a tužky, ale zejména z hlediska určitých kompozičních technik), může využít improvizace atd. Princip náhody (a ostatně kompozičních programů vůbec) je tedy jen dalším nástrojem, který může být použit dobře nebo špatně. Náhodnostní princip také nemusí znamenat, že výsledná skladba je jen jakousi studií, nezávaznou hříčkou apod. – mohou tak vznikat i díla velmi propracovaná a závažná (nebo alespoň jejich části), a to nejen díky možnosti využití nejrůznějších prostředků, jak materiál upravit požadovaným způsobem, ale i kvůli známé skutečnosti, že např. zdánlivě „odlehčená“ hudební struktura může v určitém kontextu působit nejen překvapivěji, ale hlavně daleko „drásavěji“, než záměrně vykomponovaná „temná“ hudba (viz závěr opery Vojcek Albana Berga). Princip náhody se velmi výrazně uplatňuje při provádění hudby již dlouho – viz etnická hudba, která je často jakýmisi variacemi rytmicko-melodického paternu, možnost improvizace v době barokní hudby (minimálně v rovině melodických ozdob), improvizace jazzová nebo tzv. „improvised music“ v rámci soudobé vážné hudbě. V historii kompozice
nebyl tento přístup tak častý, ale existoval, a má několik staletí trvající tradici – nejen v situaci, kdy skladatel vytvoří skladbu zpřesněním a dopracováním improvizace, ale i při vlastní skladatelské kompoziční činnosti – viz již v minulé přednášce zmíněná „otevřená kompozice“ Wolfganga Amadea Mozarta Musikalisches Wurfelspiel, kde uspořádání předem připravených taktů do osmitaktových frází závisí výsledku hodů dvěma kostkami. Předtím princip náhody využíval i Georg Friedrich Händel nebo Joseph Haydn. Ve 20. století stochastičnost zapojil do své práce dokonce i Georg Gershwin při kompozici své jazzové opery Porgy a Bess. John Cage pracoval s náhodou „systematicky“ využíváním čínské prorocké knihy I-ťing (Kniha proměn), ve skladbě Atlas Eclipticalis zase přikládal mapu hvězdné oblohy na notový papír, takže hvězdy vytvářely noty (čili výběr tónů je ponechán na uspořádání hvězd a způsobu přiložení notové osnovy), obdobou z jiné oblasti je paralelní zaznívání ze stylového hlediska odlišných hudebních ploch ve skladbách Charlese Ivese nebo Johna Cage apod. Cage je také jedním z prvních tvůrců skladeb, u nichž není určeno nástrojové obsazení, melodický terén, nebo pořadí jednotlivých částí skladby (tzv. velká aleatorika), nebo je zvolen takový způsob zápisu, kdy je v rámci určitého kratšího úseku ne zcela přesně zaznamenáno pořadí střídání tónů, místo přesného rytmu je vymezena jen hustota atd. (tzv. malá aleatorika). https://www.youtube.com/watch?v=HilGthRhwP8 – ukázka aleatorní hudby Krzysztofa Pendereckiho: Threnody https://www.youtube.com/watch?v=F6MwN8jcbWU – jedna z verzí skladby Johna Cage: Atlas Eclipticalis https://www.youtube.com/watch?v=Tgkaf8gFoF4 – ukázka aleatorní hudby Michela Plourdea: Fear of Drowning https://www.youtube.com/watch?v=HjsQ8E1DNt0 – ukázka částečně aleatorního partu flétny ve skladbě Eli Fieldsteel: Fractus III:Aerophoneme https://www.youtube.com/watch?v=W4wVXE0Lva8 – ukázka aleatorního partu Trombonu ve skladbě Eli Fieldsteel: Fractus III:Aerophoneme Principu náhody používají programy, uvedené v této kapitole, různým způsobem. Buď se jedná (jak už bylo řečeno) o zadávání rozsahu, v rámci něhož generátor pseudonáhodných čísel vytvoří jednotlivé hudební parametry (eventuálně kombinuje již vytvořené fráze), nebo aplikace náhodně generuje sadu hudebních struktur, mezi kterými uživatel volí a tak spouští proces evoluce dalších struktur (viz tzv. evoluční hudba); může také probíhat permanentní tvorba dalších a dalších objektů v rámci zadaného hudebního rázu (generativní hudba) apod. Také zdánlivě banální aplikace pro vytváření hudebních objektů v určitém stylu (tzv. aranžérské programy) nepracují sice na principu náhody a ani neobsahují ohraničení číselných hodnot, v jejichž limitech se mohou hodnoty vygenerovaných parametrů pohybovat, a proto je jejich zařazení do této kapitoly poněkud diskutabilní (mohly by spadat i do kategorie, popsané v předchozí kapitole) – předpřipravené hudební struktury, které jsou do nich zabudovány, jsou ale natolik početné a různorodé, že i jejich náhodný výběr, prováděný uživatelem – ne tedy programem - vytváří stále nové s nečekané kombinace (kromě toho obsahují tyto aplikace randomizační prvky také, byť na nižší úrovni). Navíc jsou tyto aplikace jakýmsi přechodem k další možné podskupině programů, u nichž se generují nové hudební struktury náhodně díky způsobu jejich ovládání uživatelem, protože jejich grafické uživatelské rozhraní na pomezí počítačové hry ani přesné zadávání dat neumožňuje.
Programy, umožňující tvorbu autonomní soudobé hudby Toto označení není bohužel zcela ideální, protože následující aplikace lze nastavit také pro tvorbu hudby, spadající do jiných žánrů, a naopak autonomní soudobou hudbu je možné vytvořit i pomocí dalších programů, nehledě na obtížnost vymezení pojmu „soudobá hudba“. Název měl ale vyjádřit skutečnost, že tato kategorie obsahuje programy, které umožňují „opravdovou“ („pravou“ atd.) kompozici s informační obsažností a závažností současné experimentální hudby a s širokou škálou generovatelných parametrů, maximálně se blížící vrcholnému soudobému kompozičnímu procesu. AUTOBUSK 2000 Program vytvořil Clarence Barlow v rozmezí let 1986 a 2000 pro počítač Atari ST a kompatibilní počítače, pracující pod operačním systémem TOS od verze 1.0 až po 4.4; lze jej spustit v rámci Windows pomocí emulace Steem. Dnes je k dispozici jako freeware (pro nekomerční účely).
Okno programu Autobusk (v rámci emulace Steem) s jednotlivými parametry
Program náhodně generuje v reálném čase MIDI data na základě vymezení rozsahu parametrů v rámci tři hlasů. Lze určit stupnici (dur nebo moll) a metrum, dále se pracuje s dvanácti proměnnými parametry, které je možné externě uložit v podobě výpisu. Výstupem je soubor MIDI dat, který lze do programu opět vložit. Programový balíček obsahuje 14 doprovodných aplikací, využitelných pro ukládání a opětnému načtení projektů ve vlastním formátu PRG.
CCOMP 3.1 Computer COMposition Program vyvíjel od 60. let minulého století brněnský tým ve složení Rudolfa Růžičky, Josefa Gebricha, Jiřího Kopřivy a Petra Randuly. Program je dnes freeware, existuje ve verzi pro Windows 9x/NT/2000/XP/7, a slouží ke kompozici instrumentálních, vokálních a elektroakustických skladeb z oblasti soudobé vážné hudby, jejich notaci a zvukové realizaci. Výsledkem je MIDI soubor, který lze přehrávat přímo v programu nebo jej importovat do jiné aplikace (sekvenceru nebo notačního programu). Ohledně generování hudebních dat je to jeden z nejpropracovanějších programů pro tvorbu skutečně soudobé hudby. Pro výpočet lze zadat velké množství parametrů a vymezit pravděpodobnost, s jakou se ve skladbě vyskytnou. To vylučuje klasické pojetí harmonie v podobě vytváření a spojování akordů, klasicky chápané polyfonie, postavené na harmonickém podkladu, omezuje možností běžného metra, tradiční tvorbu melodie, frázování, formy atd.; aplikace je tedy pro soudobou kompozici mimořádně vhodná. Přitom nemusí vznikat hudba nezajímavá a odlidštěná – možnost použití rytmických struktur, melodických ozdob, frázování atd. samozřejmě zůstává. V podstatě se jedná o nástroj pro urychlení soudobé kompoziční činnosti, protože namísto zdlouhavé tvorby řady variant tradičním způsobem vzniká rychle velké množství verzí, z nichž lze vybírat nejvhodnější varianty, eventuálně je dále modifikovat. Pro usnadnění práce s programem (dokonce i pro uživatele bez kompozičního vzdělání) byl vytvořen samostatný podprogram s okénky pro zadávání číselných hodnot v daném rozmezí. O využití náhodnostních principů v programu říká jeden z jeho tvůrců a autor mnoha skladeb, vytvořených s využitím této aplikace, skladatel Rudolf Růžička toto: „...Skladatel je omezen např. rozsahem nástroje nebo hlasu, zákazem použití nevhodných intervalů (opakovaného tónu, tritónu, velkých skoků), délkou melodického úseku, jeho stavbou. Skladatel určí stupnici, modus, tóninu, ve které se má melodická linka pohybovat, směr melodie, její vrcholy (vrchol a důl), výskyt častějších intervalů oproti méně častým, melodické postupy podle harmonického doprovodu apod. V počítači lze uvedené postupy simulovat pomocí náhodných nebo pseudonáhodných čísel. Při použití pseudonáhodných čísel je možno vyvolat tentýž sled čísel pro využití obdobné hudebně skladebné struktury, např. pro opakování nebo variování melodie. Při vytváření jednoduché melodické linky počítačem je pomocí vhodného programu a pseudonáhodných čísel určen v daném tónovém rozsahu první tón melodie, další tón bude tvořen v dané tónině, požadovaném intervalu, směru melodie, v dané harmonické funkci atd. Nevhodné tóny, které neodpovídají daným požadavkům a kterých může být i většina, počítač eliminuje. Při rychlostech současných počítačů je ztráta času, potřebného pro vznik a vyloučení nevhodných tónů, zcela zanedbatelná.“ Délka skladby nebo její části je tedy zadána počtem taktů nebo počtem tónů a pomlk. Dále je definována vzájemná četnost výskytu pomlk, tónů, melodických ozdob, tremol (trylků, víření, frullata aj.) a skupinek (přírazů, obalů, arpeggia aj.). Melodické rozpětí je určeno nejnižším a nejvyšším tónem, množina povolených tónů druhem modu. Výběr jednotlivých rytmických délek, melodických intervalů nebo intervalů mezi jednotlivými tóny v akordu se řídí podle vybraných distribučních funkcí. Tremolo je specifikováno intervalem dvojice tremolujících tónů, počet tónů v melodických ozdobách minimální a maximální hodnotou, vícehlas počtem hlasů. Dvojí typ transpozice (modální a instrumentální) umožňuje modifikovat základní mody a u transponujících nástrojů automaticky upravit notový zápis. Výběr konkrétních rytmů, tónů a některých jiných charakteristik je – jak už bylo řečeno -
prováděn generátorem pseudonáhodných čísel podle příslušného diskrétního rozložení. Samostatné doplňující programy automaticky rozepisují vícehlas mezi dané nástroje a hlasy do vhodných notových klíčů i s interpunkčními značkami v logicky čitelném tvaru pro hudební interprety a realizují zvukovou podobu skladby. Kódování notačního zápisu Zadávání dat se provádí buď pomocí transkripčního kódování s využitím v USA vytvořeného a částečně upraveného hudebního jazyka ALMA (Alphanumeric Language for Musical Analysis), nebo pomocí vyplňování číselných hodnot do okének přehledného grafického rozhraní (byť – pokud nezvolíme rozšířený režim - s omezenějšími možnostmi) – viz dále. Zadání vstupních dat pak může vypadat např. takto: KG,3:4,
,16P,16XF1*H1*D2*XF2=4.XF1*H1*D2*XF2, +8BD1*F1=/16BD1*F1,8.P,KF,4(<8E0,8C0,8BH-1>), 4WBE0*G0&A0=/8WBE0*G0&A0,4.P,16P,KG,8.F1*BH1*BE2/ Realizace v notovém zápisu:
Ukázka kódování hudebních parametrů a jeho realizace v notovém zápisu, dokládající skutečnost, že pomocí programu lze realizovat libovolné objekty soudobé hudby
Z hlediska možného rozsahu zadávaných hudebních parametrů stojí za povšimnutí např. nabídka modů, která je mimořádně rozsáhlá – k dispozici je 35 variant od pětitónových po dvanáctitónové mody včetně několika Messiaenových). Pro vysvětlení zápisu modů v následujícím seznamu uveďme, že číslice 0 označuje nepoužité tóny chromatické stupnice, číslice 1 tóny použité.
Seznam možných modů v programu CCOMP 3.1
Notace Notace skladby je tradiční, kromě posuvek – ty platí pouze pro označený tón (vyjma ligatury), a zápisu melodických ozdob, který je poněkud zjednodušen. Zjednodušený způsob zadávání vstupních dat Tento podprogram pochází z roku 2003 a je výsledkem diplomní práce Martina Bergera na Fakultě informačních technologií VUT v Brně (4).
Hlavní okno programu CCOMP
Grafické rozhraní umožňuje zjednodušené zadávání dat – místo kódování se – jak už bylo řečeno – vkládají číselné hodnoty do okének, u nichž nápověda popisuje možný číselný rozsah. Nahoře je zobrazeno hlavní okno programu, dole okno pro zadání vstupních dat, z nichž je vytvořen hudební úsek; jedná se o řadu nastavitelných položek (takt, počet rytmických délek, ozdobné tóny, intervaly tremola, rozsah melodie a její směr, melodické intervaly, počet hlasů atd.), u nichž je - zjednodušeně řečeno - uživatelem stanoven rozsah, v rámci něhož vytváří generátor náhodných čísel hudební data. Je také možné stanovit, aby byly rytmus i melodie vygenerovány zcela náhodně. Výsledkem jsou dále zpracovatelné MIDI události (samozřejmě – jak už bylo řečeno - i s využitím notografického programu). Okno obsahuje i tlačítka pro ovládání přehrávače MIDI souborů.
Okno pro zadávání vstupních dat v programu CCOMP
Výše zobrazený formulář, který se zobrazí po volbě položky Vstupní data v nabídce Soubor v hlavním okně, umožňuje otevřít a eventuálně upravit již existující vstupní MIDI data, nebo vytvořit soubor nový. Modře nadepsané položky je nutné vyplnit, ostatní jsou nepovinné. Pro vygenerování souborů výstupních zadáním příkazu IN & OUT &MIDI soubory zkomponuje program velmi rychle tři skladby a informuje hlášením MIDI soubor(y) vytvořen(y). Je možné si je prohlédnout v modifikované ALMA notaci; nejdříve je potřeba program přepnout do rozšířeného modu (nabídka Možnosti/Mód/Rozšířený), poté zvolit položku OUT soubor v nabídce Zobrazit. V textovém okně se objeví např. tento text: lwiin RH-VAL:33 RHYTM:18* 2+ 0 T/P: 2 T/Q: 2 W/G: 5 W-INT: 7 G-NUM: 1- 7 AMBIT:H0 ,C2 MODE:17 DIRECT:7 8-VOICES HARM/INT: 3,11 INT-MEL: 3 TRANSP: 0, 0 RAN-R:8238 RAN-M:2742 STAVES: 2 CLEFS:0 LEG/INT: 0, 0 INSTR.:random 69 XG1*C2,8A1*BH1*C2,8P,8C2,2(8C2,8QC2+C2+H1+H1+C2,8BH1*C2,8C2,8XG1*H1* 69 C2),8XG1*H1*C2,8A1*H1,4A1*H1,8F1*G1*XG1*BH1,8P,2(4C2,4QC2+C2+C2,4C2), 70 C2,4C2,8XC1*D1*F1*A1*H1,4H1*C2,4P,8C2,4BE1*F1*XF1*A1*H1,8E1*G1*A1*H1, 70 F1*G1*BH1*C2,4P,4F1*XG1*BH1,4A1*H1,8A1*H1,4A1,8XF1*XG1*A1*C2,8WG1&C2* 4 BH1, -1 vnxbk RH-VAL:38 RHYTM:17* 1+ 0 T/P: 2 T/Q: 6 W/G: 2 W-INT:14 G-NUM: 2- 7 AMBIT:E0 ,D2 MODE:17 DIRECT:1 6-VOICES HARM/INT: 3,13 INT-MEL: 9 TRANSP: 0, 0 RAN-R:6531 RAN-M:4839 STAVES: 2 CLEFS:0 LEG/INT: 0, 0 INSTR.:random 70 4(8P,8WH1,8WH1*D2),16WC1&BE1*XG1,4WC1&G1*E1&G1*C2,4C1*E1*XG1*C2,16WC1& 69 A1*A1&C2*C2,16WC1&F1*BE1&BH1*XF1&BH1,8(16WC1&BE1*A1*XC2,16WC1&F1*BE1& 69 XF1*XF1&D2*A1&XC2,16P),8WC1&F1*E1&A1*G1&C2,4(8WC1&F1*XG1,8QC1*XG1*H1+
69 C1*BE1*G1*H1+C1*E1*G1*BH1*D2+C1*BE1*G1*H1*D2+C1*BE1*G1+C1*A1*C2,8WC1& 69 BE1*BE1&XG1*C2),8(16QC1*E1*XG1*C2+C1*BE1*XF1*BH1+C1*XG1*C2+C1*A1*XC2+ 71 C1*BE1*C2+C1*XG1*C2+BH1*XC2,16WBH1&XC2*XC2,16P),8(16WBH0&BE1*D1&G1*XF1* 71 A1&D2*C2,16P,16WBH0&F1*D1&G1*F1&BH1*A1&C2),4WBH0&G1*XC1&XG1*F1&XC2*XC2, 71 8BH0*G1*BH1*D2,16WBH0&F1*D1&F1*F1&C2*XG1&XC2*H1*D2,16WBH0&F1*D1&G1*BH1, 69 4WBH0&XC1*D1&G1*BH1*D2,8(16BH0*XC1*A1*XC2,16WBH0&G1*D1&G1*F1&BH1*XG1* 69 H1,16WBH0&F1*XC1&E1*F1&A1*D2),16WBH0&XC1*XC1&XG1*E1&XG1*XC2,8(16WBH0& 71 XC1*D1&XF1*F1&D2*XG1&H1*H1*D2,16WBH0&XC1*D1&F1*F1&XG1*A1&XC2*C2,16WBH0& 69 F1*XF1&XC2*D2),8(16WBH0&BE1*D1&G1*XF1*BH1,16BH0*XC1*A1,16WBH0&D1*XF1& 45 D2*BH1*XC2),4BH0*XC1*E1*G1*BH1,16WXG1&XC2*H1, -1 dhpwm RH-VAL:31 RHYTM:16* 2+ 0 T/P: 2 T/Q: 7 W/G: 7 W-INT:11 G-NUM: 5- 7 AMBIT:G0 ,A2 MODE:17 DIRECT:7 3-VOICES HARM/INT: 3, 9 INT-MEL:16 TRANSP: 0, 0 RAN-R:5621 RAN-M:3848 STAVES: 2 CLEFS:0 LEG/INT: 0, 0 INSTR.:random 69 8QG2*A2+XG2+A2+XG2+A2+XF2*XG2+A2,8QG2*A2+A2+XF2*XG2+BE2*G2*A2+XF2*A2+ 70 G2*A2,8QA2+XG2+A2+XF2*A2+G2,4(8QA2+XG2+A2+F2*A2+BE2*G2*A2,8QXF2*A2+F2* 69 G2*A2+XF2+G2*A2+XG2,8P),4QA2+XG2+A2+F2*XG2+A2,8QXF2+A2+XF2*XG2+F2*G2+ 72 XF2*A2+G2+A2,2(8QXG2+G2+A2+G2*A2+A2,8QF2*XG2+XG2+A2+G2+XG2,8QE2*XF2*XG2+ 71 G2+A2+F2*A2+XC2*BE2*G2,8QE2*G2+F2*XG2+XF2*A2+XG2+G2+XG2+F2*A2,8QXG2+E2* 66 XF2*A2+XF2*XG2+E2*XF2*XG2+XG2+A2),8P,4QG2+F2*XG2+XF2+G2+A2+XF2*A2, 69 8QG2*A2+XG2+XF2+XG2+F2*XG2+G2+XG2,8QXF2*A2+F2*A2+A2+XF2*XG2+A2,8QXF2* 69 XG2+BE2*XF2+XF2*A2+XG2+A2+XG2,4QA2+G2+XG2+F2*G2*A2+XG2,4P,8QA2+G2+A2+ 69 XF2*XG2+G2*A2,8QA2+XG2+A2+F2*G2*A2+A2+G2*A2+A2,8QG2+XG2+G2+A2+XG2+G2, 71 8QA2+XG2+A2+XG2+G2*A2+XG2+XF2*XG2,8QF2*G2*A2+A2+XG2+A2+XG2,8QA2+G2+BE2* 70 XF2+E2*XG2+F2*G2*A2,4(8QXF2*A2+A2+XG2+A2+F2*A2+A2,8QG2+A2+XF2*XG2+XG2+ 71 XF2*XG2+A2,8QXG2+A2+F2*G2+XF2*XG2+G2+XG2+A2),4QF2*A2+XG2+A2+XF2*XG2+G2* 33 A2+XG2,8QA2+XF2*XG2+A2+XG2+A2+G2, -1
Byť vypadá na první pohled nesrozumitelně, není při trošce praxe tak obtížné jej dešifrovat. Tradičnější a obvyklejší verzi této notace lze (viz výše) získat pomocí převodu MIDI dat do sekvenceru, který obsahuje i notografický výstup (např. Cubase) nebo jakéhokoliv notačního programu. CComp-W7 Z tvorby skladatele a spolutvůrce tohoto programu Rudolfa Růžičky, který velmi často zmíněný program při své tvorbě využívá, lze uvést např. kompozici Creation, k níž vizuální složku dodal výtvarník Petr Baran - https://www.youtube.com/watch?v=D2uyq4q-cEM. Další jeho například Suita č. 7, která byla pomocí této aplikace zkomponována, zapsána tradiční notací a hrána živě členy Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA na dřevěný bicí melodický nástroj marimbu - Rudolf Růžička – Suita č.7-ENH Noatikl – verze 2 Program Noatikl vytvořili Pete Cole a Tim Cole ze společnosti Intermorphic, tvůrci programu KOAN, v roce 2012. Funguje na platformách Windows, Mac OS X a iOS, obsahuje VST nebo UA pluginy. Desktopová verze má rozšířené vestavěné funkce, ovládané pomocí skriptů, díky nimž lze program používat jako „hypernástroj“. S tímto programem úzce souvisí aplikace Mixtikl stejných autorů – přenosná laboratoř pro tvorbu generativní hudby a systém mixování smyček s variantami pro iPhone, iPod, iPad, Android, Mac OS X a Windows, s možností plugin VST a AU pro softwarové sekvencery. Mixtikl je totiž sestaven z programu Noatikl a modulárního syntetizéru Partikl.
Okno programu Noatikl pro přiřazení typů faktury jednotlivým hlasům
Aplikace byla vytvořena na základě systému pro tvorbu generativní hudby s názvem Koan, který v 90. letech používal Brian Eno a další hudebníci. Pro vytvoření MIDI dat a jejich modifikaci používá princip a parametry generativní stochastické hudby. Lze připojit externí syntetizéry, samplery a efektové jednotky, nebo využít vestavěných. Toto hudební zařízení vychází z náhodných událostí v kombinaci s výkonnou sadou hudebních pravidel, díky nimž vzniká hudba, která se neustále mění v rámci určených mezí.
Okno programu pro vymezení pravidel pro tvorbu stupnic
V programu se definují čtyři druhy pravidel pro tvorbu hudebních struktur, týkající se: stupnic – vymezení může být v tomto případě libovolné množství; určuje se, které náhodně vygenerované tóny jsou ve zvolené stupnici dostupné a pravděpodobnost jejich výskytu, souzvuků – zde (jak název napovídá) se definují pravidla pro tvorbu akordů; určuje se, jaké tóny budou pravděpodobně pro daný hlas vybrány, pokud mají souviset v rámci daného intervalu v půltónech s již zkomponovanými tóny v dalších hlasech,
následujícího tónu – vymezuje s určitou pravděpodobností intervaly následujících tónů, rytmu – určuje se pravděpodobnost délky trvání tónu. Kompoziční faktura může být přiřazena každému hlasu individuálně; vytváří se pomocí šesti typů šablon, kterými jsou: rytmická - výchozí typ, předem specifikován pomocí pravidla pro tvorbu rytmu, ambientní – platí pro ty hlasy, pro které není uplatněna rytmická šablona; výsledkem jsou „plovoucí“ zvuky bez rytmické synchronizace se zbytkem skladby, „následující“ - funguje na principu zvolání-odpověď; sleduje tedy chování dalších hlasů a variabilně je rozvíjí na základě definovaných vlastností, repetitivní - obdobná rytmické faktuře, ale na základě zadaných parametrů je určitým způsobem opakován materiál z předchozích taktů, stabilní – generují se objekty, které vycházejí z importovaných MIDI struktur a jsou schopny samostatné mutace, „naslouchající“ – reagují na vstupní MIDI noty na základě skriptů. https://www.youtube.com/watch?v=hbYKbP96vWU – ukázka činnosti programu v rámci iPadu ArtSong™ - verze 7.2.0 Program Paula Whaleyho z roku 2011 pro Windows XP/Vista/7 je univerzální systém pro algoritmickou hudební kompozici.
Aplikace je schopna: komponovat melodie, vytvářet kontrapunktické melodie, generovat doprovodné sledy akordů, odvodit basové linky, komponovat širokou škálu harmonických a rytmických doprovodných paternů, řídit hudební formu, kombinovat generativní algoritmy (jakými jsou např. převod textu na MIDI data, transformace obrázku na MIDI, využití Mandelbrotovy/Juliovy množiny, systému iterací funkce, kvadratických atraktorů atd., pro tvorbu MIDI dat), s tradičnějšími způsoby generace paternů, řízením instrumentace, funkcemi pro tvorbu kadencí apod.,
Okno programu ArtSong™ se zobrazenou fraktální množinou pro převod na MIDI data
aplikovat obálky, využít Fourierovy křivky a několik různých druhů rozdělení pravděpodobnosti na více než 100 kompozičních proměnných, ukládat konfiguraci nastavení pro opětné použití jako šablonu projektu neboli kompoziční preset, vytvářet pro komponování a editaci uživatelské skripty v basicu nebo pascalu, vygenerovat výstup skladby jako standardní MIDI soubor pro další zpracování.
Okno programu se sekvencerem a dalšími okny pro nastavení parametrů
LMusix™ - verze 1.5.2 Program téhož autora taktéž pro Windows; je to kompletní produkční systém pro bezkontextovou deterministickou tvorbu, založenou na L-systému (Lindenmayerovy systémy je skupina fraktálů, které se ve své nejjednodušší podobě vytvářejí pomocí upravených přepisovacích gramatik; často jsou používány například pro tvorbu plošných i trojrozměrných modelů stromů, travin a dalších přírodních útvarů). Program LMusix™ vytváří mnohovrstevné soběpodobné hudební struktury na základě prolínání více hudebních témat; stačí určit nebo náhodně vytvořit počáteční řetězce a pravidla tvorby pro více než 40 proměnných.
Okno programu LMusix™
Vazba na předchozí aplikaci ArtSong™ spočívá pouze v tom, že v programu LMusix™ je možné využít materiál, vzniklý v předchozím programu. Zatímco ArtSong™ je univerzální MIDI program pro algoritmickou hudební skladbu s řadou kompozičních a aranžérských algoritmů pro tvorbu originální hudby; LMusix™ se zaměřuje na „prolínání“ hudebních témat do komplexnějších struktur pomocí L-systému; tematický materiál lze také vytvářet přímo v programu, nebo jej importovat jako MIDI soubory. Aplikace tedy umožňuje: přiřadit hudební témata, transformace a instrumentální texturu každé z proměnných Lsystému, proměnným lze také přiřazovat intervaly a trvání a vytvářet tak hudební témata z vygenerovaných L-řetězců, tematický materiál může vznikat i ve vestavěném editoru nebo importem MIDI souborů; začleněno je i několik náhodných generátorů témat, rekurzivně se vytváří a synchronizuje až 8 strukturálních vrstev, nástrojové party vznikají na základě různých rekurzivních úrovní pomocí odlišných melodických nebo harmonických spojení, je možné zkomponovat až 20 000 taktů pro 1 až 16 nástrojů, výsledky jsou ukládány jako LMusix™ projekt nebo soubor ve formátu MIDI 1, různé náhodnostní volby mohou usnadnit rychlé experimentování; uživatelský manuál popisuje teorii L-systému a informace o programu, zvlášť je začleněn grafický program pro renderování obrázků z výstupního řetězce L-systému, obsahující příkazy pro želví grafiku. Další informace o obou programech lze nalézt na stránce http://www.artsong.org/ Poodles & flan: Act I – verze 1.20 Další program od Paula Whalleyho z roku 2003 pro operační systém Windows 9x/ME/2K/NT/XP
Hlavní okno programu Poodles & flan
Tato aplikace se pohybuje na pomezí kompozičního programu a zvláštního druhem efektového procesoru. Vychází z principů soběpodobnosti, náhody a seriální hudby. Generuje MIDI skladby, které jsou vymezeny uživatelem definovanou paletou hudebních parametrů (např. tempa, stupnic, typů akordů, instrumentace atd.). Je možné pomocí něj vytvořit velké množství kompozic, které spolu sice souvisí díky metodě vzniku, mohou ale znít jako jazz, klasická hudba, experimentální hudba, hudba etnická atd.
Ca/s Texture 3.0 Freewarová aplikace Luise María Rojase z roku 1997 pro Windows 95/98/NT. Výsledek činnosti programu lze uložit jako MIDI soubor (formát 1). Podstatou činnosti programu TEXTURE je generování aleatorních MIDI událostí, které lze zaznamenávat, upravovat nebo přehrávat pomocí sekvenceru; program lze využít i pro produkci v reálném čase - na každou změnu v nastavení aplikace bezprostředně slyšitelně reaguje.
Okno programu Texture s černou plochou pro kreslení křivek distribuce náhodnostních dat
Program TEXTURE tedy vytváří hudební informace na základě stochastického principu dvěma způsoby – jednak generováním MIDI dat, jednak zabezpečením audio výstupu díky vestavěnému softwarovému syntetizéru s názvem TRender. Do procesu generování dat je zapojeno několik pravděpodobnostních řídících parametrů. Výchozí nastavení je takové, že MIDI události mají stejnou pravděpodobnost výskytu, čili hodnoty vycházejí z jednotné distribuce náhodných dat; tento proces lze ale ovládat pomocí změn v náhodném rozložení, které jsou uživatelem definovány kreslením křivek tak. Tóny tedy vznikají jako náhodné sekvence tónových výšek v rámci nastaveného rozsahu, stejně jako parametr velocity, počet hlasů (maximálně 32 současně znějících tónů), rytmická hustota, délka tónu atd. Totéž platí pro celkovou hlasitost, panoramu, data pitch bendu, modulačního kolečka, dechového ovladače a parametru aftertouch. Jakékoliv nastavení včetně funkcí rozdělení lze ukládat do 256 bank, které je možné propojovat sériově nebo paralelně pomocí jednoduchého skriptu. Program můžete chápat jako jednoho nebo více hudebníků s jednou nebo více sadami instrukcí. Aplikace obsahuje funkce běžného sekvenceru, tzn. záznam, přehrávání a úpravu MIDI událostí. Je také možné nahrát materiál z externího MIDI zařízení. https://www.youtube.com/watch?v=zuQtBGshH_s – ukázky skladeb, využívajících podobných programů studenty Národní hudební univerzity v rumunské Bukurešti
Programy pro podporu kompozice Tyto programy nejsou schopny generovat hudební objekty, pouze mohou některé z nich vytvářet určité statické struktury, zamýšlené zejména k dalšímu zpracování (např. tónové terény), nebo dynamicky měnit některé prvky (ladění, zvukový prostor, amplitudu zvuku apod.); vždy se také jedná o výsledky, které pouze realizují zadaná vstupní data. Prohlubují se tak ale možnosti práce s jednotlivými hudebními parametry a nabízí méně obvyklý způsob
ovládání - řada těchto aplikací je proto velmi vhodná i pro pedagogické účely. Proto byl tento oddíl nazván „Programy pro podporu kompozice“, protože při jejich použití nedochází a priori ke kompozičnímu procesu (tzn. počítačem podporované algoritmické kompozici), ale pouze k podpoře vzniku nějaké skladby. I v případě této kategorie by se dalo uvažovat v širším kontextu. Třeba i tradiční hudební nástroj, pokud je - po „navození vhodné situace“ skladatelem (třeba po speciální úpravě zvuku nebo použití netradičních způsobů hry) - schopen nabízet neobvyklé hudební možností, by mohl teoreticky patřit do této oblasti (např. v případě skutečné události, při níž byl někým neznámým blízko břehu řeky Vltavy částečně do vody ponořen klavír, který se postupně rozpadal a tak měnil výrazně ladění – vlastně generoval různé mikrointervalové tónové terény). Tyto přednášky se sice zabývají počítačovými programy, určité analogie se ale nabízejí. Tímto obecným přístupem se však problematika příliš rozšiřuje a z hlediska účelu této výuky spíše znejasňuje; zde jsou tyto úvahy uvedeny hlavně z důvodů ilustrace již zmíněných problémů s ne dosud přesným vymezením určitých pojmů v rychle se rozvíjejícím odvětví soudobé tvorby hudby.
Další rozčlenění této problematiky bylo provedeno takto: programy pro tvorbu harmonických sledů, programy pro realizaci alternativních ladění, programy pro řízení amplitudy, programy pro ovládání hudebního prostoru, programy pro převod audio signálu na MIDI data,
Programy pro tvorbu harmonických sledů ChordSpace ChordSpace je freewarová VSTi plugina, která generuje MIDI akordy kliknutím na jednotlivé „šestihrany“. Činnost programu je založena na teorii jazzové harmonie; vysvětluje, jaké tóny lze použít pro rozšíření daného souzvuku, které tóny dobře zní, když se hrají současně s akordem, možnosti v oblasti harmonických sledů atd. Program je zatím schopen pracovat pouze s heptatonickými stupnicemi a zbylými tóny do dvanácti pro doplnění harmonie - 8 tónové a další stupnice jsou tedy zatím mimo možnosti programu. Aplikace je tedy vhodná zejména pro výuku jazzové harmonie. K dispozici je 226 různých druhů akordů.
Okno programu ChordSpace pro generování harmonických sledů
Video manuál lze najít na adrese http://www.youtube.com/watch?v=hhdfE0WzHZs
Programy pro realizaci alternativních ladění Dnes nabízejí možnost mikrointervalového ladění nejen hardwarové a softwarové syntetizéry, ale v podobě přelaďování MIDI dat i některé sekvencery (připojený softwarový nebo hardwarový syntetizér musí samozřejmě tento druh přelaďování podporovat). Změna ladění se provádí nejrůznějším způsobem – buď program nabízí některé předpřipravené možnosti (např. interval mezi dvěma tóny jiného než dvanáctitónového rovnoměrně temperovaného ladění je násobkem nebo zlomkem běžného půltónu), nebo existuje možnost nastavovat odladění tónu o 50, 100 nebo více centů směrem nahoru i dolů, měnit plynule poměr běžného půltónu a nejmenšího intervalu stupnice apod.; ideální variantou – i když nejpracnější - je možnost přeladění všech tónů klaviatury libovolným způsobem. Některé aplikace nabízejí možnost hry v temperovaných i netemperovaných stupnicích etnické hudby, jiné poskytují různá historická ladění evropské hudby. Nejpropracovanějším programem v této oblasti je Scala - v oblasti ladění umožňuje realizovat prakticky vše (byť jej bohužel nepodporují úplně všechny hardwarové i softwarové syntetizéry). Tato podkapitola není koncipována jako výčet všech syntetizérů a sekvencerů s možnostmi alternativního ladění včetně konkrétního popisu jejich možností v tomto směru (to by výrazně narušilo proporcionalitu práce). Bude představeno jen několik programů, které se ale něčím neobvyklým v této oblasti liší od ostatních (jeden z nich např. umožňuje využívat přirozeného ladění, další obsahuje předdefinovaná ladění historická a etnická, samozřejmě nesmí díky své komplexnosti chybět program Scala).
MjHarmonicPingOnly Freewarová plugina od Magnuse Jonssona ze společnosti Smartelectronix pro Windows i Mac OS X je vlastně syntetizérem s možností přirozeného ladění. Aktualizovaná verze pochází z roku 2005.
Okno programu MjHarmonicPingOnly
Řídící MIDI klaviatura je rozdělena na dvě části pro ovládání harmonických a subharmonických tónů.
Lze nastavovat tyto parametry: základní oktávovou polohu, přeladění o určený počet půltónů, jemné doladění, celkovou hlasitost, segmenty amplitudové obálky decay a release, glissanda mezi jednotlivými tóny, odřezávací frekvenci filtru, hloubku a rychlost vibrata. Syntetizér také reaguje na pitch bend, modulační kolečko a sustain pedál. Krátký video manuál můžete nalézt na následující adrese: http://www.youtube.com/watch?v=7dJQJFDPgSk Regula Freewarový program od společnosti Xoxos pro operační systém Widows – syntetizér s možností mikrointervalového ladění.
Okno programu Regula
Zvuk nástroje je velmi distortivní, zajímavá je ale u něj zejména možnost různých ladění (při použití neobvyklých tónových terénů je kvůli jejich čitelnosti vhodnější zvolit méně zkreslené zvukové barvy). Program má dvě verze – Regula (obsahující 67 alternativních temperatur) a Irregula (s laděním pythagorejské 17 tónové stupnice, která se používá v arabských laděních). Přiřazování tónů stupnic jednotlivým klávesám klaviatury se provádí běžným způsobem - v případě menšího počtu tónů v oktávě než 12 budou některé klávesy hrát stejný tón, naopak
u ladění s větším počtem tónů bude další oktáva začínat na určité klávese nad běžnou oktávou.
Následující seznam obsahuje některá z ladění nástroje. Evropská (většinou historická) ladění: Agricolův pythagorejský monochord Aronovo středotónové ladění Agricolův monochord čisté durové ladění čisté mollové ladění Erlangenův monochord Foglianovo-Aronovo středotónové ladění Foglianův monochord Galileiho aproximace Kellnerovo ladění Kirnbergerovo ladění č. II Kirnbergerovo ladění č. III ladění Silbermann I ladění Silbermann II ladění Werckmeister II – VI ladění Young loutnové ladění Johna Dowlanda Malcolmův monochord Marpurgův monochord Mercadierovo 1/12-1/6-nové komatické ladění Mersenneova aproximace Mersenneovo loutnové ladění Mersenneovo spinetové ladění Montvallonův monochord Neidhardtovo kruhové (cirkulární) ladění Pythagorejské ladění Ramisův monochord Romieuovo ladění Rossiho 2/9-nové komatické ladění Scarlattiho ladění Schlickovo teoretické ladění Stanhopesovo 1/3-nové komatické ladění Valottiho ladění Van Zwolleovo ladění větší středotónové ladění Wiliama Byrda. 7 tónové rovnoměrně temperované ladění (ET) 9 tónové ET 10 tónové ET 11 tónové ET
Etnická ladění: Abu saliko Bhatkhande Buzurk Higazi
Husaini Injera Iraq Isfahan Kirafkand Ling lun (heptatonika) Ling lun (pentatonika) Maqamat: vychází ze Safi al-din Nawa Pajara Pelog Rast Rawahi Shrinivas Slendro Ussad Zankulah Ukázku činnosti programu lze nalézt na adrese https://www.youtube.com/watch?v=hUxzfHe3T1E Scala Freewarový program, který jeho autor Manuel Op de Coul vytvářel v letech 2001-2012. Je určen pro platformy Windows, Mac OS X (10.4 a vyšší), Linux a Unix; pro jeho vznik byl použit programovací jazyk Ada. Jeho možnosti jsou mimořádné a s žádným podobným programem v současné době nesrovnatelné - slouží pro experimentování s hudebním laděním (stupnicemi v přirozeném ladění, historickými temperaturami, mikrotonálními a makrotonálními tónovými terény, etnickými stupnicemi atd.).
Hlavní okno programu Scala s oknem pro editaci stupnic
Program podporuje úpravu stupnic, jejich srovnávání, analýzu, ukládání, přelaďování elektronických nástrojů, generování MIDI souborů a změnu jejich ladění apod. - vše integrováno do jediné aplikace s širokou škálou matematických postupů. Kromě toho je pro tento program volně dostupná extrémně rozsáhlá knihovna stupnic. Aplikace také disponuje širokou škálou grafických možností geometrického zobrazení různých pojmů z oblasti teorie ladění, které v současné době může v omezené podobě nabídnout pouze program Tune Smithy. Ovládání programu je flexibilní – jednotlivé intervaly lze např. ukládat ve zlomcích i centech a kombinovat tyto verze (i s dalšími) dokonce v rámci jediné stupnice. Stupnice lze konstruovat zcela od začátku, nebo využít rozsáhlých knihoven, které zahrnují např. stupnice: rovnoměrně temperované dobře temperované pythagorejské a středotónové harmonické polychordální Dwarfovy Euler-Fokkerovy Fokkerovy bloky „démanty“ Harryho Partche Wilsonovy sady atd. Je začleněna i široká sada příkazů pro nejrůznější funkce, včetně tvorby dalších druhů stupnic, jakými jsou např. trojzvukové, kruhová zrcadlení, kruhové temperatury atd.
Program nabízí tyto možnosti: přehrávání tónů stupnice - několik různých oken umožňuje modifikovat nastavení v rámci odlišných variant, jakými jsou zvuková karta, softwarový MIDI syntetizér nebo externí nástroj, rozhraní příkazového řádku - rozeznává přes 600 příkazů pro analýzu stupnic a jejich zpracování; příkazy jsou tvořeny velkými i malými písmeny a většinu z nich lze i zkrátit, zobrazení výstupu pomocí textových souborů, export přelaďovacích dat do různých syntetizérů – využívá se interních přelaďovacích tabulek, vzniklá data lze uložit jako MIDI soubor nebo je poslat přímo do nástroje nebo zvukové karty; kompatibilita je zajištěna v případě následujících programů a programovacích prostředí: Alphakanal Automat AnaMark Big Tick Angelina, Rainbow a Rhino Bitheadz Unity Cakewalk Dimension Pro Cakewalk Rapture Cakewalk Z3ta+ Camel Audio Alchemy a Cameleon5000 ChucK crusherX-Mac! CSound DashSignature EVE one E-mu Morpheus
E-mu Proteus series Ensoniq EPS/EPS16/ASR10 Ensoniq TS-10/TS-12 Fluidsynth (iiwusynth) HERCs series, Abakos Pro Kemper Digital Virus Korg M1, M1R Korg X5DR Korg OASYS PCI (zvuková karta) LinPlug Albino 2, Alpha 2, CronoX, Octopus, Organ 3 a Sophistry Manytone ManyStation, ManyGuitar, ManyOne Marion MSR-2 Max Magic Microtuner pro Max/MSP a Pluggo MIDI Tuning Standard - jak celkový výpis přeladění, tak přelaďování jednotlivých tónů, 3 bytový, podporovaný v Timidity, Audio Compositor, E-mu: Proteus 3, UltraProteus, Audity/Proteus série 1000 a 2000, Virtuoso 2000, Proteus FX, Orbit, Planet Phatt, B3, Carnaval, Ensoniq: ASR-X, MR Rack, MR-61, MR-76, ZR-76, Turtle Beach: Multisound, Monterey, Maui, Tropez, Rio MIDI Tuning Standard 2 bytový oktávový výpis přeladění MIDI Tuning Standard 1 bytový oktávový výpis přeladění Modartt Pianoteq 2 Mutagene Mukoco, Macomate 88 Omringen Oblivion Native Instruments Absynth 2 (pomocí souboru ve formátu GLY) Native Instruments FM7 a Pro-52/Pro-53 Native Instruments Kontakt 2 (pomocí souboru skriptů) Native Instruments Reaktor (pomocí souboru půltónů, nebo NTF) Pure Data Straightliner Robina Schmidta Roland řady GS & JV/XP Roland Fantom-X6/X7/X8 Roland V-Synth - verze 2.0 Roland Virtual Sound Canvas, SC-8850 Smart Electronix Foorius Spectrasonics Omnisphere Synapse Audio Orion Pro Synthesis Technology MOTM-650 Synthogy Ivory Timidity, Audio Compositor MIDI Tobybear Helios VAZ Plus, 2001 a Modular, VirSyn Cube, Cantor, Poseidon a TERA 2Xponaut Voice Tweaker Yamaha DX7II/TX802 Yamaha SY77/TG77/SY99/VL-1/VL-7 Yamaha TX81Z/DX11/DX27/DX100/V50 (jak oktávový výpis přeladění, tak kompletní klaviatura) Yamaha řady XG Yamaha VL70m WayOutWare TimewARP 2600 Wusik Wusikstation v2
Xenharmonic FMTS VSTi Zebra 2.0 softsyntetizér, mapování klaviatury - v případě stupnic, obsahujících více nebo méně tónů v oktávě než 12, lze snadno přiřadit stupně stupnice klávesám standardní klaviatury (program obsahuje sadu příkladů mapování klaviatury pro stupnice nejrůznějších druhů, které mohou být rychle přizpůsobeny uživatelským potřebám), možnost přelaďovat existující MIDI soubory - standardní MIDI soubor může být konvertován do jakéhokoliv jiného ladění pomocí příkazů pro pitch bend nebo přelaďovací specifikace MIDI Tuning Standard, tvorba MIDI souborů z mikrotonální „partitury“ (textového souboru, který může být vytvořen pomocí editoru, nebo je programem Scala vygenerován z MIDI souboru) - přelaďování se realizuje jak pomocí příkazů pro pitch bend, tak v reálném čase změnami naladění jednotlivých tónů díky MIDI Tuning standardu, rozpoznávání více než 1200 hudebních modů - jakoukoliv stupnici lze zkontrolovat, zda neobsahuje nějakou aproximaci existujícího modu, více než 450 notačních systémů - tóny mohou být pojmenovány s ohledem na existující způsoby zápisu mikrotonálních posuvek, rozpoznávání více než 500 souzvuků - lze hledat výskyt těchto souzvuků v jakékoliv stupnici, dostupnost více než 3900 stupnic - je možné je volně stáhnout z webové stránky. https://www.youtube.com/watch?v=QAleDOjStQw – ukázka přeladění varhanního zvuku pomocí programu Scala
Programy pro řízení amplitudy Nejedná se o obvyklé efektové procesory pro úpravu hlasitosti typu kompresor, limiter, expander atd., ale aplikace, umožňující neobvyklejší ovládání parametru dynamiky, s čímž může být spojena i změna dalších rysů původního materiálu. Amplitude Imposer – verze 1.00 Freewarová VST open source plugina z roku 2005 od Nialla Moodyho (ndc Plugs), určená pro operační systémy Windows i Mac OS X; k jejímu vytvoření byl použit programovací jazyk C++.
Okno programu Amplitude Imposer
Amplitude Imposer pracuje tak, že použije amplitudovou obálku jednoho stereofonního vstupu pro modulaci druhého. Ten je možné amplifikovat, aby měl vyrovnanější úroveň, což se provádí tak, že pro druhý vstup existuje nastavitelná prahová úroveň - pokud úroveň signálu klesne pod tuto hranici, bude zesílena až k ní, takže zvuk bude nejen silnější, ale
zejména amplitudově modulovaný (občas se takto bohužel zesílí i nízkoúrovňový šum signálu). Tato plugina má 4 vstupy a 2 výstupy, což nemusí být dostupné v případě všech hostitelských aplikací (možná bude proto potřeba použít modulární hostitelský program).
Programy pro ovládání hudebního prostoru Opět se nepůjde o běžné řízení umístění zvuku ve stereobázi, které lze staticky i dynamicky provést pomocí mixážních pultů, DAW apod., ale spíše o sofistikovanější a méně obvyklé aplikace. Meloncillo – verze beta Meloncillo je freewarový program pro operační systém Windows z roku 2009, který vytvořil Hanns Holger Rutz (Sciss) pro práci s hudebním prostorem.
Okno programu Meloncillo
Jedná se o standalone Java program - grafické rozhraní pro kompozici dynamického rozložení zvuku v prostoru. Poskytuje prostorový obraz scény a tradiční znázornění časové osy, což umožňuje přesně určovat trajektorie zvuků. Díky jeho GUI lze tedy umisťovat na scénu interagující objekty a upravovat jejich trajektorie, což generuje data, vyhodnocovaná aplikacemi pro zvukovou syntézu, jakými jsou SuperCollider 3, CSound nebo jakýkoliv jiný Open Sound Control server (např. Max/MSP). Koncept otevřeného pluginového rozhraní
umožňuje opětovně měnit a přeprogramovávat algoritmy syntézy. Začleněné příklady obsahují i matici pro změny amplitudy, panoramy, Dopplerova jevu, filtrování, zkreslení a binaurální konvoluce. Program je open source. V. I stereo to 5.1 converter Freewarová plugina Steva Thomsona z roku 2006 pro hostitelské aplikace, pracující v rámci operačního systému Windows. Cílem programu je úprava prostorového rozložení zvuku u již vytvořených nahrávek.
Okno programu V. I stereo to 5.1 converter
Tato aplikace byla navržena pro převod stereofonního vstupu na audio výstup 5.1; poté mohou být tato data uložena do souboru a pomocí vhodného programu zakódována do zvukového souboru typu surround. I když samozřejmě nelze rozdělit původní záznam na jednotlivé kanály zcela identicky, jako když byly vytvořeny při původním nahrávání, je ale možné extrahovat z původního stereo záznamu informace o prostředí a ty využít při tvorbě verze s 5.1 kanály.
Program umožňuje: korekci šířky záznamu, která pomůže kompenzovat soubor zvukového zdroje, který byl původně zmixován jako příliš úzký nebo široký, využití nezávislých ovladačů pro přidání prostoru k zadnímu plánu zvuku, použití filtru, protože díky průchodu původního levého a pravého kanálu propustmi se reprodukuje původní stereofonní obraz, zapojení skupiny VST plugin s názvy fLfR, CLFE a sLsR (které jsou součástí balíčku); ty duplikují účinek aplikace V. I v párech kanálů u takového VST hostitelského programu, který nepodporuje multikanálové pluginy, jakou je právě V. I, „filmový režim“, při kterém se přesměrují některé frekvence dialogů z předního levého a pravého kanálu do středního, aby se dialog zvýraznil a přitom zůstal signál stereofonní, zapínat/vypínat účinek programu pro A-B monitorování efektu, zapnutí LFE kanálu (pro nízkofrekvenční efekt).
Programy pro převod audio signálu na MIDI data Tyto aplikace mají svůj smysl nejen v případě tvorby MIDI souborů skladeb z oblasti populární hudby pomocí automatického převodu z nahrávky namísto dřívějšího zápisu not na základě poslechu; jejich zajímavost spočívá podle názoru autora spíše v možnosti experimentovat „zahlcováním“ programu přísunem velkého množství nebo komplikovaného typu audio dat - začnou se tak generovat bizarní „parafráze“ originálu. Takto získané MIDI soubory je samozřejmě možné posléze editovat pro dosažení ještě originálnějšího vyznění. Některé z dále uvedených aplikací obsahují navíc ještě jiné zajímavé funkce. https://www.youtube.com/watch?v=1OxU_coXaec – ukázka převodu vokálu na MIDI data https://www.youtube.com/watch?v=cF44ToYhaBg – ukázka převodu kytary na MIDI data Super-Eel - verze 2.0 Freewarový program, který vytvořil Oded Streigold pro operační systém Windows XP/2000/ME/98; poslední aktualizace proběhla v roce 2005.
Uživatelské rozhranní programu Super Eel
Program je schopen provádět tyto operace: vstupní audio signál je přetvořen na syntetizovaný výstupní zvuk, vstupní audio signál je přetvořen na MIDI data, která je možné přehrát jiným syntetizérem, vstupní MIDI data jsou přetvořena na syntetizovaný výstupní zvuk stejně jako u normálního VSTi, vstupní audio signál je procesován efektovým procesorem (program obsahuje efekty typu filtr, delay a distortion). Converter – verze 1.5 Freewarová aplikace společnosti Sound Technologies z roku 2001 pro operační systém Windows 98/95; zpracovává MIDI data a je schopna i konverze audio signálu na MIDI zprávy. Program byl vytvořen jako profesionální systém pro sofistikované provádění MIDI skladeb v reálném čase v rámci živých akcí i ve studiu, jakožto vysoce univerzální, programovatelné a přehledné prostředí pro komerční i experimentální hudební produkci. Kromě procesování MIDI dat poskytuje aplikace také konverzi audio signálu na MIDI data s využitím několika kanálů filtrů a podpory herních rozhraní (např. joysticku a myši), což je možné v reálném čase (a dokonce i s využitím touchpadů nebo uživatelem vytvořených ovládacích ploch).
Uživatelské rozhraní programu Converter
WIDI Audio To MIDI – verze 1.10 Plugina společnosti WIDISOFT pro operační systémy Windows i Mac OS X, která převádí audio signál na MIDI data. Program automaticky transformuje libovolné polyfonní audio soubory na MIDI zprávy v reálném čase; ty jsou poté posílány do MIDI kanálu hostitelské aplikace, do MIDI výstupu, nebo se zaznamenávají do vestavěného MIDI rekordéru. Tuto transformaci je možné řídit. K tomuto účelu se v hlavním okně programu zobrazují rozpoznané MIDI noty, souzvuky a spektrum audio signálu. Spektrogram umožňuje odhadnout přesnost analýzy a rozhodnout se tak pro změnu rozpoznávacích parametrů. Vestavěný ekvalizér mění relativní hlasitost tónů v různých frekvenčních oblastech, díky čemuž se dosahuje lepších výsledků (není např. analyzováno pásmo alikvotních tónů, které by vnášelo chybné výsledky). Dále je možné nastavovat míru polyfonie, tzn. počet hlasů výstupního MIDI signálu - při nastavení na nízkou úroveň, jsou akceptovány pouze nejhlasitější současně znějící tóny, vyšší hodnoty zvyšují počet současně znějících rozpoznávaných tónů. Parametr s názvem Citlivost funguje obdobně.
Hlavní okno programu WIDI audio to MIDI
Program tedy umožňuje: změnit původní audio nahrávku na odpovídající tok MIDI dat, získat okamžitou transformaci (tzn. s nízkou latencí) z audia do MIDI při hře na hudební nástroj, detekovat v reálném čase akordy, použít MIDI výstup pro ovládání efektů, synchronizovat výstup MIDI zařízení s určitými audio událostmi. Tato plugina je použitelná v jakýchkoliv hostitelských programech, podporujících VST technologii; neexistuje ve verzi standalone. Další informace lze nalézt na adrese www.widisoft.com. https://www.youtube.com/watch?v=qUp4EjfNZnw – ukázka činnosti programu
