PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 20

POJISTNÃ TEORETICK› BULLETIN 2007

ISSN 0862-6162

OBSAH 50. v˝roËÌ podpisu ÿÌmsk˝ch smluv a pojiöùovnictvÌ .............................................................................. 4 50th anniversary of the Treaty of Rome and the insurance industry Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Regulace pojiöùovnictvÌ v EvropskÈ unii .................................................................................................. 6 Insurance regulation in the European Union Ing. Josef »Ìûek Srovn·nÌ zdravotnick˝ch systÈm˘ ñ 1. Ë·st ............................................................................................ 39 Comparison of medical systems ñ Part 1 Tom·ö Roubal, Kate¯ina JelÌnkov·, Petr Bohumsk˝ K novÈmu z·konu o pojiöùovnictvÌ .......................................................................................................... 54 New Insurance Act JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl Pozn·mky k pr·vnÌ ˙pravÏ pojistn˝ch smluv ........................................................................................ 68 Notes concerning legal forms of insurance contracts JUDr. VÏra äkopov· ÿÌzenÌ rizik neûivotnÌch pojiöùoven v kontextu pravidel Solvency II ................................................... 72 Risk management in non-life insurance companies in view of Solvency II regulations doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc. Pr·vnÌ r·mec distanËnÌ, spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy ..................................................................... 82 Legal framework of a distance, consumer insurance contract JUDr. Magdalena Wawerkov· PojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ formou obchodu na d·lku ........................................................................ 100 Insurance contracts concluded in a distance form prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc., LL.M. N·hled zainteresovan˝ch stran na ¯ÌzenÌ rizik v pojiöùovn·ch ........................................................... 117 Stakeholdersí view on risk management in insurance companies Petr Bohumsk˝ OceÚov·nÌ staveb pro pojiötÏnÌ .............................................................................................................. 123 Construction pricing for insurance purposes Ing. Alojz NemeËek Modely pro p¯echody mezi ratingy v r·mci Basel II a Solvency II ................................................... 132 Models for credit Migration in the Context of Basel II and Solvency II prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc. Models for credit Migration in the Context of Basel II and Solvency II ........................................... 133 prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc.

V˝bÏr a p¯eklad resumÈ do angliËtiny: Bc. Olga Melcherov·

50. v˝roËÌ podpisu ÿÌmsk˝ch smluv a pojiöùovnictvÌ Dne 25. b¯ezna 2007 bylo v BerlÌnÏ podeps·no p¯edstaviteli 27 Ëlensk˝ch st·t˘ spoleËnÈ prohl·öenÌ k 50. v˝roËÌ podpisu ÿÌmsk˝ch smluv. Toto prohl·öenÌ klade d˘raz na pozitivnÌ v˝sledky modelu evropskÈ integrace, hodnotÌ souËasn˝ stav EU a upozorÚuje i na v˝zvy, kterÈ se nezastavÌ na hranicÌch jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. Uv·dÌ se v nÏm, ûe odpovÏdÌ na tyto v˝zvy je EU a jejÌ dalöÌ rozvÌjenÌ, kterÈ v sobÏ spojuje hospod·¯sk˝ ˙spÏch a soci·lnÌ odpovÏdnost. SÌla spoleËnÈho trhu a eura by mÏla b˝t n·pomocn· p¯i soutÏûi na mezin·rodnÌch trzÌch. Do budoucna bude EU prosazovat demokracii, stabilitu a blahobyt za sv˝mi hranicemi. Je vhodnÈ p¯i tÈto p¯Ìleûitosti EU poblahop¯·t k jubileu, ale mÌsto glob·lnÌch Ëi makroekonomick˝ch hodnocenÌ, kter· pat¯Ì spÌöe do jin˝ch novin a Ëasopis˘, se na str·nk·ch tÏchto Pojistn˝ch rozprav struËnÏ zamyslet, z pohledu jednoho z mnoha ˙ËastnÌk˘ ÑevropskÈhoì dÏnÌ v asociaci, nad tÌm, jak EU ovlivnila a ovlivÚuje ËeskÈ pojiöùovnictvÌ a co tento obor uËinil pro p¯istoupenÌ »R k EU a jak se vyrovnal s p˘sobenÌm na jednotnÈm pojistnÈm trhu. »esk· republika pat¯Ì do EU jiû tÈmÏ¯ t¯i roky. »eskÈ pojiöùovnictvÌ vöak s nÌ p¯iölo do styku mnohem d¯Ìve. Po vyd·nÌ z·kona o pojiöùovnictvÌ v roce 1991 se zaËaly o Ëesk˝ trh zajÌmat zejmÈna pojiöùovny z Ëlensk˝ch st·t˘ EU. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ jejich n·sledn˝ vstup na trh znamenal n·r˘st konkurence, mnohdy nabÌdku nov˝ch pojistn˝ch produkt˘ a urËitÏ p¯enos kapit·lu i know-how do »R, nemluvÏ o nov˝ch pracovnÌch p¯Ìleûitostech. Nez˘stalo u toho. Na ÑEvropuì zaËala br·t z¯etel i legislativa; nejd¯Ìve ñ v roce 1993 ñ se p¯iblÌûilo evropskÈmu standardu ˙ËetnictvÌ a tvorba technick˝ch rezerv. V asociaci se v prvnÌ polovinÏ devades·t˝ch let minulÈho stoletÌ objevovali vynikajÌcÌ lekto¯i z partnersk˝ch asociacÌ pojiöùoven, kte¯Ì prezentovali takov· tÈmata jako je marketing Ëi vzdÏl·v·nÌ v pojiöùovnictvÌ, ekonomika pojiöùoven anebo pr·vnÌ ˙prava pojistnÈ smlouvy. Pod·nÌ û·dosti »eskÈ republiky o ËlenstvÌ v EU v roce 1996 znamenalo jiû nejen Ñdobrovolnouì inspiraci ËeskÈ legislativy pr·vnÌmi akty EU k pojiöùovnictvÌ, ale p¯edevöÌm nutnost je postupnÏ implementovat. Na tuto v˝zvu reagovala i asociace, a to celou ¯adou krok˘, jako nap¯Ìklad vytvo¯enÌm pracovnÌho mÌsta v sekretari·tÏ na problematiku evropskÈ integrace a z¯ÌzenÌm skupiny expert˘, kte¯Ì zaËali s p¯ekladem smÏrnic k pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ. V˝sledky tÈto pr·ce jsou dokumentovatelnÈ pr·vÏ Ëasopisem PojistnÈ rozpravy, v nichû byly publikov·ny p¯eklady smÏrnic k pojiöùovnictvÌ a stÏûejnÌ Ël·nky souvisejÌcÌ s aplikacÌ evropskÈ legislativy. Opravdov˝mi zkouökami kvalit pojiöùoven a jejich zamÏstnanc˘, p¯Ìsluön˝ch ministerstev, zvl·ötÏ Ministerstva financÌ, asociace pojiöùoven i dalöÌch subjekt˘ byla transformace z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla na povinnÈ smluvnÌ pojiötÏnÌ v roce 1999, a pak rovnÏû fin·lnÌ f·ze harmonizace ËeskÈho pr·va s legislativou EU k pojiöùovnictvÌ v obdobÌ 2003 ñ 2004, tj. tÏsnÏ p¯ed p¯istoupenÌm. ObÏ tyto zkouöky byly ˙spÏönÏ absolvov·ny. Je moûnÈ konstatovat, ûe obor se postavil k ÑEvropÏì aktivnÏ a podÌlel se na vytvo¯enÌ vöestrann˝ch podmÌnek pro p˘sobenÌ tuzemsk˝ch pojiöùoven v r·mci jednotnÈho pojistnÈho trhu. 4


1. kvÏtna 2004 nenastal û·dn˝ radik·lnÌ p¯elom Ëi ot¯es. PojiöùovnictvÌ se s nov˝mi poûadavky vyrovnalo, i kdyû nenÌ moûnÈ se nezmÌnit o r˘stu administrativnÌch n·klad˘, kter˝ byl vyvol·n aplikacÌ ¯ady nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘. UveÔme jako p¯Ìklad z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. Toto dalöÌ otev¯enÌ ËeskÈho pojistnÈho trhu zv˝öilo konkurenci, ËÌmû Ë·st p¯edepsanÈho pojistnÈho zaËala b˝t Ñp¯edepisov·naì v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech EU, i kdyû byla placena subjekty se sÌdlem v »eskÈ republice, zejmÈna m·m na mysli podnikatelsk· pojiötÏnÌ. EU n·m p¯inesla legislativu k pojiöùovnictvÌ a jednotn˝ trh. TuzemskÈ pojiöùovny majÌ tytÈû podnikatelskÈ moûnosti jako pojiöùovny v kterÈmkoli jinÈm ËlenskÈm st·tÏ. Jako ËlenskÈmu st·tu n·m p¯inesla i moûnost se na tvorbÏ novÈ legislativy podÌlet. V tÈto souvislosti je nutno zd˘raznit, ûe je t¯eba hledat rozumnou cestu, nikoli smÏrem k p¯eregulaci, ale k optim·lnÌ regulaci, a to bez nadbyteËn˝ch tuzemsk˝ch doplÚk˘, vych·zejÌcÌ z anal˝zy p¯Ìnos˘ a n·klad˘. D· se ¯Ìci, ûe na tÈto b·zi je jiû v z·sadÏ postavena politika EvropskÈ komise pro finanËnÌ sluûby do roku 2010. P¯i jejÌm naplÚov·nÌ jiû bude plnÏ vyuûÌv·n i Lamfalussyho proces, kter˝ poËÌt· s konzultacemi se soukrom˝m sektorem ve vöech f·zÌch, poËÌnaje p¯Ìpravou vlastnÌ legislativy (smÏrnic Ëi jin˝ch pr·vnÌch akt˘) a konËe slaÔov·nÌm aplikaËnÌch pravidel mezi p¯Ìsluön˝mi org·ny dohledu. J·drem legislativy k pojiöùovnictvÌ ve v˝öe uvedenÈm obdobÌ byl mÏl b˝t projekt Solvency II. »asopisu PojistnÈ rozpravy se tak otevÌr· öirok˝ prostor pro sledov·nÌ a podporu nov˝ch legislativnÌch proces˘. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., p¯edseda redakËnÌho kruhu Pojistn˝ch rozprav ResumÈ 50th ANNIVERSARY OF THE TREATY OF ROME AND THE INSURANCE INDUSTRY The EU members have celebrated the 50th anniversary of the Treaties of Rome by signing a common declaration, where they have expressed their valuation of the European integration model and challenges transcending boarders. They believe that the single European market and the Euro currency should help Europe compete on the World market. Although the Czech Republic has been a member of the EU for three years only, the Czech insurance sector has commenced to integrate within the European market long ago. An increase of competition among insurance products brought by foreign insurance companies, inflow of capital in the Czech insurance industry and know-how has been evident already since early nineties of the 20th Century. Education, marketing and insurance law issues have come up to the eyes of insurance companies, the Czech Insurance Association and state authorities. The author considers the transformation of the motor TPL insurance and harmonisation of the Czech legislation with the EU legislation as goals have been achieved by the time the Czech Republic has entered the EU. As a member of the single European market the Czech Republic has an impact on further European legislation development.


5

REGULACE POJIäçOVNICTVÕ V EVROPSK… UNII P¯eklad z publikace Bertrand Labilloy: EUROPEAN INSURANCE REGULATION (New Opportunities for Insurers and Consumers)

Ing. Josef »Ìûek, »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

Evropsk· unie ve svÈm ˙silÌ, orientovanÈm na vytvo¯enÌ jednotnÈho evropskÈho trhu, vych·zÌ z cÌl˘ stanoven˝ch ve SmlouvÏ o EvropskÈm hospod·¯skÈm spoleËenstvÌ z roku 1958. Tato smlouva vytvo¯ila, mimo jinÈ, r·mec pro ObecnÈ programy pro odstranÏnÌ p¯ek·ûek u svobody zakl·dat podniky (svoboda usazenÌ) a u svobody poskytovat sluûby, kterÈ byly Evropsk˝m hospod·¯sk˝m spoleËenstvÌm p¯ijaty jiû v roce 1961, a kterÈ stanovily obecnÈ postupy pro vytv·¯enÌ jednotnÈho evropskÈho trhu, vËetnÏ trhu pojistnÈho. CÌl˘, stanoven˝ch ve smlouvÏ a v obecn˝ch programech, bylo postupnÏ dosahov·no mnoha r˘zn˝mi opat¯enÌmi, zakotven˝mi v pr·vnÌch norm·ch na ˙rovni SpoleËenstvÌ. Tento proces zasvÏcenÏ popsal prof. Bertrand Labilloy ve svÈ knize ÑEuropean Insurance Regulationì, vydanÈ Evropskou federacÌ n·rodnÌch asociacÌ pojistitel˘ (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ CEA). S jeho pohledem na v˝voj evropskÈho pojistnÈho trhu, uplatnÏnÈ zp˘soby regulace a na jejich dopad jak na trh samotn˝, tak i na spot¯ebitele, seznamuje Ëten·¯e Pojistn˝ch rozprav n·sledujÌcÌ text, kter˝ je p¯ekladem Ë·sti v˝öe zmÌnÏnÈ knihy. M·me-li struËnÏ vyj·d¯it p¯idanou hodnotu tÈto ojedinÏlÈ publikace, tak spoËÌv· v komplexnÌm popisu a zhodnocenÌ evropskÈ legislativy, kter· upravuje provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti. Jsou zahrnuty nejen z·kladnÌ ÑpojiöùovacÌì smÏrnice, ale d˘kladnÏ je rozebr·na nap¯Ìklad i problematika hospod·¯skÈ soutÏûe. Autor u ¯ady ot·zek formuluje vlastnÌ n·zory na dan˝ problÈm Ëi perspektivu jeho ¯eöenÌ a svÈ z·vÏry Ëasto dokl·d· i p¯Ìsluön˝mi statistick˝mi ˙daji a informacemi. Publikace je vhodn· pro odbornÌky zab˝vajÌcÌ se pojistn˝m pr·vem, regulacÌ Ëi dohledem, a nesmÌrnÏ cenn· m˘ûe b˝t z hlediska systematiky zpracov·nÌ pro studenty vysok˝ch a vyööÌch odborn˝ch ökol. V Pojistn˝ch rozprav·ch bude p¯eklad vych·zet na pokraËov·nÌ, v kaûdÈm p¯ÌpadÏ poËÌt·me s vyd·nÌm druhÈ Ë·sti publikace v ËÌsle 21.

JEDNOTN› POJISTN› TRH Liberalizace obchodu pojiöùovacÌmi sluûbami JednÌm z hlavnÌch cÌl˘ Smlouvy o zaloûenÌ EvropskÈho spoleËenstvÌ (d·le jen ÑSmlouvaì) je vytvo¯enÌ spoleËnÈho trhu, kter˝ by se sv˝m charakterem podobal vnit¯nÌmu trhu Ëlensk˝ch st·t˘. To zejmÈna p¯edpokl·d·, ûe budou zruöeny vöechny p¯ek·ûky, stojÌcÌ v cestÏ volnÈmu pohybu zboûÌ, sluûeb, kapit·lu a osob. Otev¯enÌ n·rodnÌch trh˘ zahraniËnÌm oper·tor˘m v pojiöùovnictvÌ zahrnuje harmonizaci obez¯etnostnÌch pravidel, jimiû se tento druh podnik·nÌ ¯ÌdÌ, a p¯edpokl·d· harmonizaci pr·va aplikovatelnÈho na pojistnÈ

6


smlouvy, kterÈ bude chr·nit pojiötÏnÈ subjekty a kterÈ bude garantovat stejnÈ podmÌnky pro hospod·¯skou soutÏû pojiöùoven. Dnes je p¯Ìstup pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ na trhy Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie ¯Ìzen systÈmem jednotnÈho pasu, kter˝ je zaloûen na ˙zkÈ spolupr·ci org·n˘ dohledu Ëlensk˝ch st·t˘. Pro pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ vöak z˘st·v· tradiËnÌ systÈm, kter˝ p¯edpokl·d· provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti v EvropskÈ unii na z·kladÏ p¯edem udÏlenÈho povolenÌ p¯Ìsluön˝m ˙¯adem ËlenskÈho st·tu. S cÌlem posÌlit d·le hospod·¯skou soutÏû na jednotnÈm evropskÈm trhu, rozöÌ¯il ned·vno evropsk˝ legislativnÌ org·n princip jednotnÈho pasu i na pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele a na zajistitele, kte¯Ì jiû takÈ majÌ moûnost vyuûÌvat v˝hod tohoto systÈmu.

1. OTEVÿENÕ HRANIC A HARMONIZACE VNITROST¡TNÕCH PR¡VNÕCH PÿEDPISŸ 1.1 CÌle liberalizaËnÌch smÏrnic Svoboda usazov·nÌ a svoboda poskytov·nÌ sluûeb a posÌlenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe se t˝k· p¯edevöÌm pojiöùoven, kter˝m je povoleno bez jakÈhokoliv omezenÌ podnikat ve vöech Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie. Tato liberalizace vöak p¯in·öÌ uûitek nejen pojiöùovn·m, ale i pojiötÏn˝m osob·m, a to p¯edevöÌm dÌky efekt˘m, kterÈ tato liberalizace m· na hospod·¯skou soutÏû.

ZruöenÌ p¯ek·ûek u p¯eshraniËnÌ Ëinnosti pojiöùoven Konstrukce jednotnÈho evropskÈho trhu poËÌt· s tÌm, ûe evropskÈ pojiöùovny budou moci v r·mci tohoto velkÈho trhu vyuûÌvat v˝hod, plynoucÌch ze stejn˝ch podmÌnek pro hospod·¯skou soutÏû bez ohledu na to, jak˝ je jejich domovsk˝ st·t. PoËÌt· rovnÏû s tÌm, ûe tyto pojiöùovny budou moci provozovat svoji Ëinnost ve vöech st·tech EvropskÈ unie, aniû by k tomu pot¯ebovaly souhlas p¯ÌsluönÈho mÌstnÌho ˙¯adu ËlenskÈho st·tu, v nÏmû hodlajÌ p˘sobit, nebo aby musely splÚovat nÏjakÈ dodateËnÈ poûadavky, kterÈ by jim tento p¯Ìsluön˝ ˙¯ad mohl p¯ÌpadnÏ stanovit. Jin˝mi slovy ñ evropskÈ pojiöùovny musejÌ mÌt stejnou (nebo tÈmÏ¯ stejnou) volnost p¯i provozov·nÌ svÈ Ëinnosti na evropskÈm trhu, jakou majÌ na sv˝ch dom·cÌch trzÌch. MusejÌ mÌt zejmÈna moûnost z¯izovat si v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech poboËky (tj. mÌt moûnost uplatÚovat tzv. svobodu usazenÌ ñ FOE ñ freedom of establishment), nebo musejÌ mÌt moûnost provozovat svoji Ëinnost v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, aniû by v nich byly fyzicky p¯Ìtomny ñ p¯Ìmo ze svÈ ˙st¯edny nebo z jednÈ ze sv˝ch evropsk˝ch poboËek ñ tj. p˘sobit na z·kladÏ svobody poskytov·nÌ sluûeb (FOS ñ freedom of services). P¯esnÈ rozdÌly mezi tÏmito dvÏma zp˘soby provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti budou pops·ny d·le. Tyto svobody majÌ dva znaky: ñ StejnÈ podmÌnky hospod·¯skÈ soutÏûe: jestliûe pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ p˘sobÌ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû je jejich domovsk˝, musejÌ podlÈhat stejn˝m p¯edpis˘m, jak˝m podlÈhajÌ mÌstnÌ pojiöùovny; zejmÈna jim mÌstnÌ org·ny dohledu nesmÌ kl·st dodateËnÈ obez¯etnostnÌ poûadavky ohlednÏ jejich finanËnÌ situace z d˘vodu, ûe poch·zejÌ z jinÈho ËlenskÈho st·tu (takovÈ dodateËnÈ poûadavky vöak musÌ splÚovat pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ).


7

ñ ZruöenÌ z·konn˝ch p¯ek·ûek pro provozov·nÌ p¯eshraniËnÌ Ëinnosti: jestliûe m· pojiöùovna povolenÌ k provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, musÌ mÌt moûnost z¯Ìdit si poboËku v jakÈmkoliv jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, nebo musÌ mÌt moûnost provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost prost¯ednictvÌm FOS, aniû by musel mÌt k takovÈ Ëinnosti p¯edchozÌ souhlas, nebo, aniû by byl vystaven jak˝mkoliv omezenÌm.

Nar˘stajÌcÌ moûnost volby a niûöÌ n·klady pro pojiötÏnÈ ZruöenÌ p¯ek·ûek u p¯eshraniËnÌho provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti je pouze p¯echodn˝m cÌlem pojiöùoven p¯i vytv·¯enÌ jednotnÈho trhu; koneËn˝m cÌlem je zlepöenÌ nabÌdky pojistn˝ch produkt˘ p¯es silnÏjöÌ konkurenci. Tomuto cÌli napom·h· dvÏma zp˘soby svoboda pojiöùoven provozovat Ëinnost ve vöech st·tech EvropskÈ unie a konkurovat tak mÌstnÌm pojiöùovn·m, kterÈ jiû v danÈm ËlenskÈm st·tÏ p˘sobÌ. Za prvÈ, jednoduööÌ postupy u povolov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti a p¯i jejÌ kontrole majÌ za n·sledek niûöÌ provoznÌ n·klady pro pojiöùovny. Tyto niûöÌ n·klady se dÌky hospod·¯skÈ soutÏûi promÌtajÌ do niûöÌ ceny pojiötÏnÌ. A d·le, jak v˝mluvnÏ ukazuje p¯Ìklad z odvÏtvÌ telekomunikacÌ, otevÌr·nÌ trh˘ vede jiû zavedenÈ oper·tory ke sniûov·nÌ sazeb a ke zvyöov·nÌ kvality jimi nabÌzen˝ch produkt˘. A p¯edevöÌm, liberalizace pojistn˝ch trh˘ umoûÚuje pojiötÏn˝m vyuûÌvat öirok˝ch moûnostÌ pojistnÈho trhu bez ohledu na jejich postavenÌ, velikost a povahu rizika, kterÈ m· b˝t pojiötÏno (viz preambule 3. neûivotnÌ smÏrnice). Svoboda poskytov·nÌ sluûeb se ve skuteËnosti net˝k· pouze pojiöùoven (tÌm, ûe jim d·v· pr·vo p˘sobit v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, aniû by v nÏm byly usazeny), ale t˝k· se takÈ spot¯ebitel˘ (tÌm, ûe jim d·v· pr·vo kontaktovat pojiöùovnu, kter· nenÌ usazena v zemi jejich trvalÈho bydliötÏ). V tomto ohledu svoboda poskytov·nÌ sluûeb podporuje i svobodu volnÈho pohybu osob, dalöÌ z·kladnÌ svobodu zakotvenou ve SmlouvÏ o zaloûenÌ EvropskÈho spoleËenstvÌ, neboù umoûÚuje pojiötÏn˝m osob·m, kterÈ se musejÌ p¯emÌstit ze zemÏ svÈho trvalÈho bydliötÏ do jinÈho ËlenskÈho st·tu, nevypovÌdat uzav¯enÈ pojistnÈ smlouvy; vypovÏzenÌm pojistnÈ smlouvy by mohly utrpÏt i znaËnou ˙jmu (nap¯. nÏkterÈ smlouvy zdravotnÌho pojiötÏnÌ ñ Ñpermanent health insuranceì nebo smlouvy ûivotnÌho pojiötÏnÌ, spojenÈ s finanËnÌ ztr·tou v p¯Ìpadech, kdy jsou vypovÏzeny p¯ed uplynutÌm pojistnÈ doby).

Posilov·nÌ d˘vÏry v pojiöùovnictvÌ a v ochranu pojiötÏn˝ch Stejn· ochrana pojiötÏn˝ch je druh˝m hlavnÌm cÌlem pojiöùovacÌch smÏrnic a p¯edstavuje nezbytnou podmÌnku pro vytv·¯enÌ a ˙spÏönÈ fungov·nÌ jednotnÈho trhu.

D˘vÏra v org·ny dohledu a liberalizace obchodu Posilov·nÌ d˘vÏry v ochranu z·jm˘ pojiötÏn˝ch je ve vöech Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie velmi citliv˝m politick˝m ˙kolem, jehoû plnÏnÌ se ¯ÌdÌ zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy, t˝kajÌcÌmi se jak rizika ˙padku pojiöùoven, tak rizika ochrany z·jm˘ spot¯ebitel˘ v oblasti smluvnÌch vztah˘ mezi pojiöùovnami a pojiötÏn˝mi (smluvnÌ pr·vo). Pr·vÏ z tohoto d˘vodu ËlenskÈ st·ty, kdyû souhlasily s otev¯enÌm sv˝ch hranic pro zahraniËnÌ pojiöùovny,

8


p¯edpokl·daly, ûe bude t¯eba p¯edem splnit urËitÈ podmÌnky. Aniû bychom tyto podmÌnky p¯Ìliö podrobnÏ rozebÌrali, lze ¯Ìci, ûe k tomu, aby mohla b˝t pojiöùovacÌ Ëinnost liberalizov·na, musejÌ b˝t p¯ÌsluönÈ ˙¯ady ve Ëlensk˝ch st·tech p¯esvÏdËeny, ûe se tato liberalizace negativnÏ neprojevÌ v ochranÏ z·jm˘ pojiötÏn˝ch osob s trval˝m bydliötÏm na jejich ˙zemÌ a spadajÌcÌch pod jejich jurisdikci. Z tohoto pohledu se jedn· o podmÌnku zcela z·sadnÌ. Harmonizace vnitrost·tnÌch obez¯etnostnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, definov·nÌ pr·vnÌho reûimu pro Ëinnost nebo pro koordinaci Ëinnosti mezi org·ny dohledu, jsou pouze p¯echodn˝mi podmÌnkami kterÈ slouûÌ jen jako z·klad pro zd˘vodnÏnÌ tÈto d˘vÏry na politickÈ ˙rovni. Tuto d˘vÏru je t¯eba podpo¯it, kdyû byly hranice (neodvolatelnÏ) otev¯eny. Tento problÈm lze v celÈm jeho v˝znamu spat¯ovat p¯i sledov·nÌ procesu rozöi¯ov·nÌ EvropskÈ unie.

P¯eshraniËnÌ obchod a ˙Ëinn· integrace pojistn˝ch trh˘ Ëlensk˝ch st·t˘ Ochrana pojiötÏn˝ch a stabilita pojiöùovnictvÌ, jako v˝znamnÈho sektoru finanËnÌch sluûeb, n·leûÌ tedy k z·kladnÌm cÌl˘m, jejichû naplnÏnÌm bude dosaûeno ˙spÏönÈho fungov·nÌ jednotnÈho trhu. D˘vÏra je jednÌm ze z·kladnÌch prvk˘ ve vztazÌch mezi pojiöùovnou a pojiötÏn˝m, a m·-li se rozvÌjet p¯eshraniËnÌ obchod, zejmÈna v r·mci FOS, je t¯eba uËinit vöe pro to, aby pojiötÏnÈ osoby d˘vÏ¯ovaly jak jejich dom·cÌm, tak i zahraniËnÌm pojiöùovn·m. Tento problÈm se zdaleka net˝k· jen pojiöùovnictvÌ, i kdyû v tomto sektoru m· zvl·ötnÌ rozmÏr. AËkoli ÿÌmsk· smlouva zp˘sobila, ûe se celÈ SpoleËenstvÌ stalo z·visl˝m na liberalizaci obchodu, Maastrichtsk· smlouva, p¯ijat· v roce 1992, zvl·öù p¯edpokl·d·, ûe EvropskÈ spoleËenstvÌ bude ochranu spot¯ebitel˘ v˝raznÏ posilovat, podobnÏ jak to Ëinilo p¯i vytv·¯enÌ jednotnÈho trhu bez p¯ek·ûek pro uskuteËÚov·nÌ volnÈho pohybu osob.

1.2 Pr·vnÌ r·mec pro pojiöùovny a pojiöùovacÌ Ëinnost ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe k zavröov·nÌ procesu vytv·¯enÌ jednotnÈho trhu doch·zÌ i p¯esto, ûe existujÌ potÌûe p¯i Ñusmi¯ov·nÌì dvou d¯Ìve uveden˝ch cÌl˘ ñ liberalizace obchodu a ochrany spot¯ebitele. K tomu, aby toto dilema bylo p¯ekon·no, nabÌzÌ pr·vo SpoleËenstvÌ dvÏ metody ¯eöenÌ. PrvnÌ, nejd˘leûitÏjöÌ ¯eöenÌ, je zaloûeno na pr·vnÌch p¯edpisech pro v˝kon Ëinnosti, jejichû hlavnÌm cÌlem je minim·lnÌ harmonizace na ˙rovni SpoleËenstvÌ; zahraniËnÌ oper·to¯i se musejÌ p¯i v˝konu svÈ Ëinnosti ¯Ìdit v˝hradnÏ pr·vnÌmi p¯edpisy svÈ domovskÈ zemÏ (mÌstnÌ ˙¯ady nemajÌ jakoukoliv moûnost kontroly tÈto Ëinnosti). Je tedy dosaûeno jak liberalizace obchodu ñ podmÌnky pro vykon·v·nÌ Ëinnosti jsou v r·mci celÈho jednotnÈho trhu harmonizov·ny a z·konnÈ p¯ek·ûky pro p¯eshraniËnÌ Ëinnost jsou zruöeny, tak je naplnÏn i cÌl ochrany spot¯ebitele ñ minim·lnÌ harmonizace p¯edpis˘ je potvrzena jejich vz·jemn˝m uzn·v·nÌm r˘zn˝mi Ëlensk˝mi st·ty. DalöÌ ¯eöenÌ, vyhrazenÈ pro p¯Ìpady, kdy vz·jemnÈ uzn·v·nÌ vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ nenÌ moûnÈ, spoËÌv· v ponech·nÌ pravomoci Ëlensk˝ch st·t˘ pouûÌvat tyto vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy na zahraniËnÌ pojiöùovny p˘sobÌcÌ na jejich ˙zemÌ (nebo na Ëinnost tÏchto pojiöùoven), avöak za urËit˝ch podmÌnek. CÌl


9

ochrany spot¯ebitele je tedy pokl·d·n za splnÏn˝ (v kaûdÈm p¯ÌpadÏ z pohledu vnitrost·tnÌch ˙¯ad˘); pokud se t˝k· liberalizace obchodu, ta je d·na pr·vnÌ definicÌ z·konod·rnÈ moci Ëlensk˝ch st·t˘, kterÈ mohou u p¯eshraniËnÌ Ëinnosti vytv·¯et urËit· omezenÌ, avöak pouze v obecnÈm z·jmu. ObÏ metody byly p¯i vytv·¯enÌ jednotnÈho pojistnÈho trhu pouûity ñ prvnÌ v p¯ÌpadÏ obez¯etnÈho pr·va pro pojiöùovny a druh· p¯i vypracov·v·nÌ pravidel u smluvnÌho pr·va.

Harmonizace systÈm˘ obez¯etnostnÌ kontroly a ve¯ejnÈho uzn·v·nÌ systÈm˘ kontroly Harmonizace vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ na ˙rovni SpoleËenstvÌ umoûnila vytvo¯enÌ podmÌnek, nezbytn˝ch pro zavröenÌ pracÌ nad jednotn˝m trhem. P¯ispÏla ke sblÌûenÌ podmÌnek pro provozov·nÌ Ëinnosti (zvl·ötÏ poûadavky na vlastnÌ zdroje), a tak se pozitivnÏ projevila v mÈnÏ naruöovanÈ hospod·¯skÈ soutÏûi pro pojiöùovny z r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. Ale p¯edevöÌm, tato harmonizace vedla k vytvo¯enÌ minim·lnÌ bezpeËnostnÌ sÌtÏ pro pojiötÏnÈ, kter· umoûÚuje vz·jemnÈ uzn·v·nÌ vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ a obez¯etnou kontrolu. Tato harmonizace je d˘leûit· pr·vÏ ve vztahu k pr·vnÌm p¯edpis˘m pro pojiöùovnictvÌ. PojetÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, ochrana pojiötÏn˝ch a zp˘sob ¯ÌzenÌ pojiöùoven nejsou ve vöech Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie stejnÈ, a tak jsou takÈ odliönÈ i vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy pro tento sektor. Proto harmonizace probÌhala v nÏkolika etap·ch. V roce 1973 byla p¯ijata PrvnÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ1) (73/239/EHS) a v roce 1979 byla p¯ijata PrvnÌ smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ2) (79/267/EHS), kterÈ harmonizovaly z·kladnÌ podmÌnky pro zah·jenÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, kritÈria pro povolov·nÌ provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti a kritÈria pro poûadavky na solventnost pojiöùoven. CÌlem tÈto harmonizaËnÌ Ëinnosti bylo vytvo¯it a zaruËit stejnÈ podmÌnky pro ÑdomovskÈ pojiöùovnyì a pro poboËky pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ z¯izovanÈ v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech. PrvnÌ smÏrnice rovnÏû harmonizovaly podmÌnky pro Ëinnost poboËek, z¯Ìzen˝ch ve SpoleËenstvÌ a n·leûejÌcÌch podnik˘m, jejichû ˙st¯edÌ je mimo SpoleËenstvÌ, a sladily je s podmÌnkami, jimiû se musejÌ ¯Ìdit podniky usazenÈ ve SpoleËenstvÌ. TÏmito smÏrnicemi byly ñ v oblasti podmÌnek hospod·¯skÈ soutÏûe a ochrany pojiötÏn˝ch ñ pojiöùovny provozujÌcÌ pojiöùovacÌ Ëinnost v EvropÏ postaveny na stejn˝ z·klad. Na druhÈ stranÏ smÏrnice prvnÌ generace zcela nevy¯eöily ot·zky, t˝kajÌcÌ se pr·va usazenÌ (FOE), neboù pojiöùovny ñ aù jiû z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie nebo ze t¯etÌch zemÌ ñ musely do nabytÌ platnosti smÏrnic t¯etÌ generace, p¯ed zaloûenÌm poboËky v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, pro tento krok zÌskat povolenÌ od p¯ÌsluönÈho ˙¯adu tohoto ÑhostitelskÈho ËlenskÈho st·tuì. V roce 1988 byla p¯ijata druh· smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ3) (88/357/EHS) a v roce 1990 druh·

1) PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm a jejÌho v˝konu (73/239/EHS). 2) PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 5. b¯ezna 1979 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm ûivotnÌm pojiötÏnÌ a jejÌho v˝konu (79/267/EHS). 3) DRUH¡ SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se stanovÌ opat¯enÌ k usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS (88/357/EHS).

10


smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ4) (90/619/EHS). Podle tÏchto smÏrnic jiû nemohly ËlenskÈ st·ty nutit pojiöùovny z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ hodlajÌcÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost na jejich ˙zemÌ, aby si pro tuto Ëinnost z¯izovaly na tomto ˙zemÌ poboËku. Vöe, co mohly ËlenskÈ st·ty na pojiöùovn·ch z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ poûadovat, bylo, aby mÏly u neûivotnÌho pojiötÏnÌ povolenÌ pro pojiöùov·nÌ velk˝ch rizik (a tento poûadavek se vztahoval i na ûivotnÌ pojiötÏnÌ), pokud je pojiöùovny hodlaly provozovat v r·mci svobody poskytov·nÌ sluûeb. Jin˝mi slovy, smÏrnice druhÈ generace jiû p¯edvÌdaly svobodnÈ poskytov·nÌ sluûeb pro velk· rizika u neûivotnÌho pojiötÏnÌ a pro smlouvy ûivotnÌho pojiötÏnÌ uzavÌranÈ z iniciativy pojistnÌka ale bez jakÈhokoiv pohybu (pasivnÌ FOS). Vrcholem uplatÚov·nÌ pr·va usazov·nÌ a svobody poskytov·nÌ sluûeb se stal systÈm jednotnÈho pasu. Od zavedenÌ tohoto systÈmu mohou vöechny pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost ve vöech Ëlensk˝ch st·tech, a to pouze na z·kladÏ povolenÌ udÏlenÈho jim p¯Ìsluön˝m ˙¯adem jejich domovskÈho st·tu; pojiöùovacÌ Ëinnost mohou provozovat jak v r·mci pr·va usazenÌ, tak i v r·mci svobody poskytov·nÌ sluûeb, aniû by musely mÌt povolenÌ od p¯Ìsluön˝ch ˙¯ad˘ tÏchto hostitelsk˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. Aby mohly pojiöùovny takto provozovat svoji Ëinnost, bylo nutno rozöÌ¯it harmonizaci vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ Ëlensk˝ch st·t˘. Toto rozöÌ¯enÌ harmonizace bylo provedeno v roce 1992 p¯ijetÌm t¯etÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ5) a t¯etÌ smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ6). TÏmito smÏrnicemi jiû byla provedena i harmonizace pravidel, t˝kajÌcÌch se dohledu nad ˙Ëastmi v pojiöùovn·ch, pravidla ohlednÏ krytÌ technick˝ch rezerv (pravidla, t˝kajÌcÌ se finanËnÌch investic obzvl·ötÏ) a pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ pravidla pro v˝poËet technick˝ch rezerv. Je moûnÈ ¯Ìci, ûe p¯ijetÌm tÏchto t¯Ì generacÌ z·kladnÌch pojiöùovacÌch smÏrnic ñ a n·slednÏ i dalöÌch komunit·rnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ ñ bylo dosaûeno stavu, kdy se pojiöùovny ve Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie ¯ÌdÌ vnitrost·tnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy, kterÈ jsou si velmi podobnÈ a jejich dodrûov·nÌ je kontrolov·no ˙¯ady domovskÈho ËlenskÈho st·tu.

PouûitÌ vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ daÚovÈho a smluvnÌho pr·va a obecn˝ z·jem V dalöÌch oblastech pr·va, kterÈ nebyly dosud harmonizov·ny, zejmÈna u daÚovÈho a smluvnÌho pr·va, si ËlenskÈ st·ty ponechaly pravomoc p¯ijÌmat vlastnÌ vnitrost·tnÌ p¯edpisy.

Pr·vnÌ systÈmy smluvnÌho a daÚovÈho pr·va Harmonizace pr·va pro pojistnÈ smlouvy z˘st·v· v celÈm systÈmu komunit·rnÌho pr·va st·le otev¯enou oblastÌ. P˘vodnÏ byla tato harmonizace jednÌm ze Ëty¯ p¯edpoklad˘ pro uplatÚov·nÌ svobody poskytovat sluûby, kterÈ Komise stanovila ve VöeobecnÈm programu pro zav·dÏnÌ Smlouvy. 4) SMÃRNICE RADY ze dne 8. listopadu 1990 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se stanovÌ opat¯enÌ pro usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice 79/267/EHS (90/619/EHS). 5) SMÃRNICE RADY 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, a o zmÏnÏ smÏrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (t¯etÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ). 6) SMÃRNICE RADY 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ a o zmÏnÏ smÏrnic 79/267/EHS a 90/619/EHS (t¯etÌ smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ).


11

Komise proto jiû v Ëervenci 1979 p¯edloûila RadÏ prvnÌ n·vrh smÏrnice o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se pojistn˝ch smluv, a potÈ, na z·kladÏ p¯ipomÌnek Rady, v prosinci 1980 druh˝, upraven˝ n·vrh tÈto smÏrnice. Setkala se vöak s neschopnostÌ Ëlensk˝ch st·t˘ se na n·vrhu smÏrnice ñ p¯edevöÌm na rozsahu jejÌ p˘sobnosti ñ dohodnout, a tak se myölenky na harmonizaci pr·va pro pojistnÈ smlouvy vzdala. V d˘sledku absence tÈto harmonizace stanovily alespoÚ druhÈ pojiöùovacÌ smÏrnice pravidla pro p¯Ìpad spor˘, kter· umoûnila urËit, jakÈ pr·vo bude pro pojistnÈ smlouvy pouûito, a to zejmÈna v p¯eshraniËnÌm kontextu. Podle tÏchto pravidel se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ pojistnÈ smlouvy ¯ÌdÌ ustanovenÌmi pr·vnÌch p¯edpis˘ ËlenskÈho st·tu, v nÏmû m· pojistitel obvyklÈ sÌdlo nebo ˙st¯edÌ (zejmÈna v p¯ÌpadÏ povinnÈho pojiötÏnÌ), a nebo ustanovenÌmi jinÈho pr·va, kterÈ si smluvnÌ strany v dohodÏ zvolÌ. PodobnÏ, v d˘sledku absence harmonizace pr·vnÌch p¯edpis˘ pro nep¯ÌmÈ danÏ je u pojistnÈho uplatÚov·n princip fisk·lnÌ teritoriality, podle nÏhoû vöechny pojistnÈ smlouvy podlÈhajÌ v˝hradnÏ p¯edpis˘m pro nep¯ÌmÈ danÏ a parafisk·lnÌ poplatky uplatÚovan˝mi v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû se nach·zÌ riziko (p¯ÌpadnÏ v ËlenskÈm st·tu z·vazku), podle ustanovenÌ t¯etÌch smÏrnic pro pojiöùovnictvÌ. Pokud se t˝k· p¯ÌmÈho zdanÏnÌ finanËnÌch produkt˘, pouûÌv· se u ûivotnÌho pojiötÏnÌ jednoznaËnÏ pr·vo zemÏ trvalÈho bydliötÏ pojiötÏnÈho. U smluvnÌho a daÚovÈho pr·va si ËlenskÈ st·ty zachovaly moûnost pouûÌt vnitrost·tnÌ p¯edpisy na zahraniËnÌ pojiöùovny, nebo alespoÚ na jejich operace na ˙zemÌ p¯ÌsluönÈho ËlenskÈho st·tu. Podle povahy tÏchto p¯edpis˘ m˘ûe dojÌt p¯i p¯eshraniËnÌm obchodu k omezenÌ pojiöùovny. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ vöak, i kdyû pr·vo z¯izovat poboËky a svoboda poskytov·nÌ sluûeb se od 1. 1. 1970 pouûÌvajÌ p¯Ìmo ve vöech Ëlensk˝ch st·tech, SoudnÌ dv˘r Evropsk˝ch spoleËenstvÌ rozhodl, ûe takovÈ pr·vnÌ p¯edpisy jsou v souladu s komunit·rnÌm pr·vem, jestliûe vyhovujÌ urËit˝m kritÈriÌm.

Vnitrost·tnÌ p¯edpisy pro oblast obecnÈho z·jmu v pojiöùovnictvÌ Pro objasnÏnÌ tÈto ot·zky je moûno pouûÌt zejmÈna p¯edpisy, chr·nÌcÌ pojiötÏnÈ podle pojistnÈ smlouvy. StejnÈ zd˘vodnÏnÌ se vöak pouûije i u jin˝ch neharmonizovan˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, u nichû rovnÏû existuje zvl·ötnÌ v˝klad. SoudnÌ dv˘r Evropsk˝ch spoleËenstvÌ ve zn·mÈm p¯Ìpadu, t˝kajÌcÌho se svobody poskytov·nÌ pojiöùovacÌch sluûeb (205/84-17 ze 4. prosince 1986) rozhodl, ûe v p¯ÌpadÏ absence harmonizace na ˙rovni SpoleËenstvÌ Ñjsou z·konnÈ d˘vody v·z·ny na ve¯ejnÈ blaho a mohou b˝t ospravedlnÏnÌm pro omezenÌ svobody poskytovat sluûby [........]ì, tj., ûe je moûnÈ na zahraniËnÌ oper·tory pouûÌt neharmonizovanÈ vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ pro nÏ znamenajÌ omezenÌ. Soud vzal v ˙vahu, ûe Ñsektor pojiöùovnictvÌ p¯edstavuje z hlediska ochrany spot¯ebitele (pojistnÌka, pojiötÏnÈho) zvl·ötÏ citlivou oblastì, a to z mnoha d˘vod˘, mezi nÏû n·leûÌ: ñ pojiötÏn˝, kterÈmu se po nehodÏ nedostane n·leûitÈho odökodnÏnÌ se m˘ûe ocitnout ve velmi obtÌûnÈ situaci, ñ obecnÏ je pro pojistnÌka mimo¯·dnÏ obtÌûnÈ posoudit, zda mu v˝voj finanËnÌ situace pojiöùovny a smluvnÌ podmÌnky poskytujÌ dostateËnou z·ruku pro kompenzaci v p¯ÌpadÏ vzniku pojistnÈ ud·losti,

12


ñ pojiöùovnictvÌ dostalo masov˝ charakter v tom smyslu, ûe ochrana z·jm˘ pojiötÏn˝ch a poökozen˝ch t¯etÌch stran se t˝k· prakticky celÈ populace. Ze vöech tÏchto uveden˝ch d˘vod˘ nemajÌ ËlenskÈ st·ty moûnost p¯ijÌmat svÈ pr·vnÌ p¯edpisy zcela libovolnÏ, jak by si mohly v z·jmu ochrany spot¯ebitele p¯·t. Aby jejich p¯edpisy byly kompatibilnÌ s komunit·rnÌm pr·vem, nesmÌ ñ pokud majÌ b˝t pouûÌv·ny pro zahraniËnÌ oper·tory ñ b˝t ani p¯ek·ûkou v uplatÚov·nÌ pr·va usazenÌ nebo svobody poskytov·nÌ sluûeb, ani b˝t kvalifikov·ny jako p¯edpisy, t˝kajÌcÌ se obecnÈho z·jmu. Koncept obecnÈho z·jmu vöak nenÌ v komunit·rnÌ legislativÏ definov·n. Je zde pouze n·zor SoudnÌho dvora Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, k nÏmuû se dopracoval v pr˘bÏhu p¯Ìpravy jednotliv˝ch rozsudk˘, vztahujÌcÌch se k p¯ek·ûk·m volnÈmu pohybu sluûeb a zboûÌ. Soud tedy ponechal koncept obecnÈho z·jmu p¯irozenÈmu v˝voji; jestliûe nem· b˝t vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpis p¯ek·ûkou v uplatÚov·nÌ pr·va usazenÌ nebo svobody poskytov·nÌ sluûeb, musÌ podle soudu splÚovat n·sledujÌcÌ podmÌnky: ñ musÌ se t˝kat oblasti, kter· nenÌ harmonizov·na: jestliûe by se pr·vnÌ p¯edpis t˝kal oblasti, kter· je harmonizov·na urËitou smÏrnicÌ, musela by b˝t jeho ustanovenÌ posuzov·na podle tÈto smÏrnice a nikoli podle konceptu obecnÈho z·jmu, ñ musÌ sledovat cÌle obecnÈho z·jmu: z hlediska interpretace se jedn· o nejsloûitÏjöÌ kritÈrium, neboù ñ jak uû bylo d¯Ìve zmÌnÏno ñ koncept obecnÈho z·jmu nenÌ v komunit·rnÌ legislativÏ definov·n; soud vöak jiû d¯Ìve vyhl·sil, ûe ve¯ejnÈ blaho zahrnuje zvl·ötÏ soci·lnÌ ochranu, ochranu spot¯ebitele, prevenci podvodu, soci·lnÌ ¯·d, fisk·lnÌ konsistenci, bezpeËnost silniËnÌho provozu, ochranu vÏ¯itel˘ nebo dokonce i poctivÈ obchodnÌ vztahy, ñ musÌ mÌt nediskriminaËnÌ charakter: vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy musÌ b˝t pouûÌv·ny stejnÏ pro domovskÈ i zahraniËnÌ pojiöùovny; na domovskÈ pojiöùovny nesmÏjÌ kl·st mÌrnÏjöÌ poûadavky neû na pojiöùovny zahraniËnÌ, ñ musÌ b˝t z objektivnÌho pohledu pot¯ebn˝ pro dosaûenÌ cÌl˘ obecnÈho z·jmu: nestaËÌ, kdyû Ëlensk˝ st·t prohl·sÌ, ûe dan˝ pr·vnÌ p¯edpis chr·nÌ tyto cÌle ñ musÌ b˝t objektivnÏ pot¯ebn˝ k jejich dosaûenÌ, ñ musÌ odpovÌdat sledovanÈmu cÌli: sledovan˝ cÌl nesmÌ b˝t realizovateln˝ jin˝mi prost¯edky; p¯i posuzov·nÌ tÈto podmÌnky soud zjiöùuje, zda v danÈm ËlenskÈm st·tÏ neexistujÌ jinÈ, mÈnÏ restriktivnÌ prost¯edky, vyuûÌvajÌcÌ p¯ÌpadnÏ osvÏdËenÈ Ñvzoryì p¯evzatÈ z legislativy jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘, ñ nesmÌ b˝t ÑnadbyteËn˝ì k p¯edpis˘m stejnÈ ˙Ëinnosti, kter˝m jiû poskytovatel sluûby podlÈh· v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû je usazen; nap¯. kontroly, vyûadovanÈ hostitelsk˝m Ëlensk˝m st·tem, by jiû nemÏly b˝t prov·dÏny domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem, vyûadovanÈ statistickÈ informace by nemÏly b˝t zasÌl·ny p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m domovskÈho ËlenskÈho st·tu apod. Aby byly vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy v souladu s komunit·rnÌ legislativou, musÌ tyto podmÌnky splÚovat kumulativnÏ. Jin˝mi slovy, nebudou-li splÚovat jednu z tÏchto podmÌnek, nap¯. proporcionalitu ve vztahu ke sledovanÈmu cÌli, bude to znamenat, ûe nejsou v souladu s komunit·rnÌm pr·vem. Je takÈ t¯eba uvÈst, ûe s komunit·rnÌm pr·vem musÌ b˝t v souladu kaûd˝ vnitrost·tnÌ p¯edpis, aù je stanoven ve¯ejnopr·vnÌm nebo soukromopr·vnÌm org·nem. Koncept obecnÈho z·jmu se pouûÌv· nejen na pr·vnÌ


13

p¯edpisy p¯ijatÈ st·tnÌmi org·ny ale takÈ na vnitrost·tnÌ p¯edpisy soukromÈho pr·va, pro pojiöùovnictvÌ, jako nap¯. p¯edpisy o ËlenstvÌ v n·rodnÌ kancel·¯i ÑzelenÈ kartyì u pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel nebo kodex chov·nÌ p¯ijat˝ p¯Ìsluön˝mi profesnÌmi asociacemi pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ apod.

1.3 R·mec smÏrnic a jednotn˝ pojistn˝ trh Jednotn˝ pojistn˝ trh je d·n rozsahem pojiöùovacÌch smÏrnic, kterÈ stanovÌ obez¯etn· pravidla pro pojiöùovny, hodlajÌcÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost v celÈm EvropskÈm spoleËenstvÌ na z·kladÏ jednotnÈho pasu, vydanÈho p¯Ìsluön˝m ˙¯adem domovskÈho ËlenskÈho st·tu. PojiöùovacÌ smÏrnice se tedy t˝kajÌ jak pojiöùovacÌ Ëinnosti, tak i org·n˘, kterÈ tuto Ëinnost provozujÌ.

»innosti, na nÏû se vztahujÌ pojiöùovacÌ smÏrnice KromÏ vlastnÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti se smÏrnice vztahujÌ na nÏkterÈ dalöÌ finanËnÌ Ëinnosti, jejichû nÏkterÈ aspekty jsou srovnatelnÈ, zejmÈna poûadavek na obez¯etn˝ dohled v z·jmu ochrany spot¯ebitele. A ze stejnÈho d˘vodu smÏrnice naopak neupravujÌ urËitÈ Ëinnosti, kterÈ spadajÌ spÌöe do oblasti solidarity a distribuce neû soukromÈho pojiötÏnÌ a kapitalizace.

PojiöùovacÌ Ëinnosti PojiöùovacÌ smÏrnice neobsahujÌ definici pojiöùovacÌ Ëinnosti ani neposkytujÌ û·dnou informaci o p¯esnÈ povaze tÈto Ëinnosti. ObsahujÌ pouze klasifikaci ËinnostÌ podle odvÏtvÌ, a to pro ˙Ëel udÏlov·nÌ povolenÌ. Tato klasifikace je ve skuteËnosti seznamem r˘zn˝ch typ˘ rizik, kter· majÌ b˝t kryta pojistnou smlouvou: doûitÌ Ëi smrt osoby, ˙raz nebo nemoc, odpovÏdnost jednotlivc˘ nebo podnik˘, finanËnÌ ökody, ökody na majetku atd. PodobnÏ pojiöùovacÌ smÏrnice neurËujÌ charakter pojistnÈho plnÏnÌ. Od p¯ijetÌ smÏrnice o asistenci turist˘m (1984) je zn·mo, ûe pojistnÈ plnÏnÌ m˘ûe b˝t poskytnuto v penÏûnÌ formÏ nebo ve formÏ vÏcnÈho plnÏnÌ a ûe neexistuje moûnost, jak pojiöùovnÏ zabr·nit ve vÏcnÈm plnÏnÌ; t¯etÌ odstavec preambule v˝öe zmÌnÏnÈ smÏrnice uv·dÌ, ûe ÑurËit· Ëinnost nenÌ vylouËena z p˘sobnosti prvnÌ smÏrnice z prostÈho d˘vodu, ûe spoËÌv· v˝hradnÏ ve vÏcnÈm plnÏnÌ, nebo v plnÏnÌ, k nÏmuû poskytovatel vyuûÌv· pouze sv˝ch vlastnÌch zamÏstnanc˘ a vlastnÌho vybavenÌì. Pouze asistenËnÌ Ëinnosti a pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, u nichû jsou ve SpoleËenstvÌ v˝raznÈ koncepËnÌ odliönosti, byly ve zvl·ötnÌch smÏrnicÌch p¯esnÏ definov·ny7) 8). CelkovÏ lze tedy ¯Ìci, ûe se evropsk˝ legislativnÌ org·n stavÏl k definov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti velmi zdrûenlivÏ a zasahoval pouze v p¯Ìpadech, kdy se v definicÌch jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ vyskytly tak

7) SMÃRNICE RADY ze dne 10. prosince 1984, kterou se mÏnÌ prvnÌ smÏrnice (73/239/EHS) o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm a jejÌho v˝konu, a to zejmÈna ve vztahu k asistenËnÌm sluûb·m pro turisty (84/641/EHS). 8) SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1987 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany (87/344/EHS).

14


velkÈ rozdÌly, ûe by mohly negativnÏ ovlivÚovat ¯·dnÈ fungov·nÌ jednotnÈho trhu. I kdyû byl z pr·vnÌho hlediska tento p¯Ìstup nedostateËn˝, mÏl urËit˝ v˝znam, a to p¯edevöÌm s†ohledem na velkou r˘znorodost Ëinnosti a rizik a jejich budoucÌ v˝voj.

»innosti vztahujÌcÌ se k (ûivotnÌmu) pojiötÏnÌ SmÏrnice pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ se vztahujÌ na n·sledujÌcÌ operace Ñpokud jsou p¯edmÏtem dohledu org·n˘ odpovÏdn˝ch za v˝kon dohledu v pojiöùovnictvÌì: ñ tontinnÌ operace, u kter˝ch je zaloûen spolek p¯ispÏvatel˘ s cÌlem spoleËnÏ kapitalizovat p¯ÌspÏvky a n·slednÏ takto akumulovan· aktiva rozdÏlit mezi p¯eûivöÌ nebo mezi osoby opr·vnÏnÈ po zem¯el˝ch; ñ operace umo¯ov·nÌ kapit·lu zaloûenÈ na pojistnÏ-matematick˝ch kalkulacÌch, u kter˝ch se za p¯edem dohodnutÈ jednor·zovÈ nebo pravidelnÏ se opakujÌcÌ platby stanovujÌ z·vazky urËit˝ch v˝plat po urËitou dobu; ñ spr·va skupinov˝ch penzijnÌch fond˘, tj. operace spoËÌvajÌcÌ pro dotyËn˝ podnik ve spr·vÏ investic a zvl·ötÏ aktiv tvo¯ÌcÌch rezervy organizacÌ, kterÈ uskuteËÚujÌ platby v p¯ÌpadÏ smrti nebo doûitÌ nebo v p¯ÌpadÏ ukonËenÌ nebo omezenÌ v˝dÏleËnÈ Ëinnosti bez ohledu na to, zda jsou doprov·zeny pojiötÏnÌm kryjÌcÌm buÔ zachov·nÌ kapit·lu nebo minim·lnÌ ˙rokov˝ v˝nos; ñ operace, prov·dÏnÈ pojiöùovacÌmi spoleËnostmi, kterÈ jsou uvedeny ve francouzskÈm ÑCode des assurancesì v knize IV, hlavÏ 4, kapitole 1. SmÏrnice pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ se vztahujÌ takÈ na Ñoperace z·visejÌcÌ na dÈlce lidskÈho ûivota, kterÈ jsou stanoveny nebo upraveny pr·vnÌmi p¯edpisy o soci·lnÌm pojiötÏnÌ, pokud jsou vykon·v·ny nebo spravov·ny podle pr·vnÌch p¯edpis˘ ËlenskÈho st·tu pojiöùovacÌmi podniky na jejich vlastnÌ riziko.ì

»innosti, na nÏû se pojiöùovacÌ smÏrnice nevztahujÌ Z rozsahu smÏrnic jsou vylouËeny Ëinnosti povinnÈho st·tnÌho pojiötÏnÌ (tj. Ëinnosti, kterÈ mohou slouûit jako alternativa ke zdravotnÌmu pojiötÏnÌ, tj. pojiötÏnÌ tvo¯ÌcÌmu Ë·st z·konnÈho systÈmu soci·lnÌho zabezpeËenÌ) stejnÏ jako doplÚkovÈ pojiötÏnÌ (tj. Ñoperace prov·dÏnÈ jin˝mi organizacemi [.....], jejichû p¯edmÏtem Ëinnosti je poskytovat plnÏnÌ osob·m zamÏstnan˝m nebo samostatnÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝m, kterÈ pat¯Ì do jednoho podniku nebo skupiny podnik˘, jednoho oboru nebo skupiny obor˘, v p¯ÌpadÏ smrti nebo doûitÌ nebo ukonËenÌ nebo omezenÌ v˝dÏleËnÈ Ëinnostiì). VylouËenÌ tÏchto ËinnostÌ je d·no skuteËnostÌ, ûe org·ny, kterÈ spravujÌ tyto d·vky p˘sobÌ na principu pay-as-you-go a jsou zaloûeny na skupinovÈ solidaritÏ. Ochrana z·jm˘ Ëlen˘ tÏchto organizacÌ tak nevyûaduje û·dnou zvl·ötnÌ finanËnÌ regulaci, jak je tomu u organizacÌ, zaloûen˝ch na kapitalizaci. Jin˝mi slovy, vylouËenÌ st·tnÌho a doplÚkovÈho pojiötÏnÌ nem· û·dnou souvislost s aspektem solidarity takovÈho pojiötÏnÌ (v˝poËet pojistnÈho podle p¯Ìjmu pojiötÏnce a nikoli podle v˝öe rizika). Ze stejnÈho d˘vodu se pojiöùovacÌ smÏrnice nevztahujÌ ani na pojiötÏnÌ v˝voznÌch ˙vÏr˘, provozovanÈ na ˙Ëet nebo za podpory st·tu.


15

Pojiöùovny se sÌdlem ve SpoleËenstvÌ, podlÈhajÌcÌ smÏrnicÌm V z·sadÏ vöechny pojiöùovny, kterÈ provozujÌ pojiöùovacÌ Ëinnost ve v˝öe uveden˝ch oblastech, podlÈhajÌ pojiöùovacÌm smÏrnicÌm. P¯edpokl·dalo se vöak, ûe budou urËitÈ v˝jimky, odr·ûejÌcÌ p¯edevöÌm specifick˝ charakter nÏkter˝ch org·n˘ v pojiöùovnictvÌ. Tak evropskÈ legislativnÌ org·ny p¯edpokl·daly, ûe by se smÏrnice nemÏly vztahovat na nÏkterÈ org·ny v pojiöùovnictvÌ, kterÈ z d˘vodu jejich pr·vnÌho postavenÌ splÚujÌ poûadavky, pokud se t˝k· bezpeËnosti a jin˝ch finanËnÌch z·ruk, Ñnebo jejichû Ëinnost se t˝k· ˙zce vymezenÈho sektoru a je d·na jejich stanovami.ì Org·ny, n·leûejÌcÌ k nÏkterÈ z n·sledujÌcÌch kategoriÌ musÌ splÚovat poûadavky finanËnÌch pravidel SpoleËenstvÌ. Na druhÈ stranÏ mohou ale takÈ tÏûit z v˝hod, dan˝ch svobodou usazov·nÌ nebo svobodou poskytov·nÌ sluûeb. »lenskÈ st·ty ale takÈ nemusÌ br·t ohled na tuto pruûnost evropsk˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ a mohou rozhodnout, ûe na takovÈ org·ny budou pouûita ustanovenÌ obvykl˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘. To se dÏje nap¯. ve Francii u mal˝ch vz·jemn˝ch pojiöùovacÌch spolk˘ s promÏnliv˝m pojistn˝m, podlÈhajÌcÌm z·konÌku pro pojiöùovnictvÌ, i kdyû objem jejich Ëinnosti nedosahuje hranice danÈ smÏrnicÌ (1 mil. eur).

MalÈ vz·jemnÈ pojiöùovacÌ spolky s promÏnliv˝m pojistn˝m (nebo plnÏnÌm) Na neûivotnÌ vz·jemnÈ pojiöùovacÌ spolky, jejichû: Ñ1.stanovy obsahujÌ ustanovenÌ o v˝zvÏ ke zv˝öenÌ p¯ÌspÏvk˘ nebo o snÌûenÌ plnÏnÌ, 2. Ëinnost nezahrnuje odpovÏdnostnÌ rizika ñ ledaûe se jedn· o doplÚkovÈ krytÌ [....] nebo ˙vÏrov· a ruËitelsk· rizika, 3. roËnÌ p¯Ìjem z p¯ÌspÏvk˘ [....] nep¯evyöuje 5 mil. eur a 4. nejmÈnÏ polovina p¯Ìjm˘ z p¯ÌspÏvk˘ [....] poch·zÌ od osob, kterÈ jsou Ëleny vz·jemnÈho pojiöùovacÌho spolku, se nevztahujÌ ustanovenÌ smÏrnic o neûivotnÌm pojiötÏnÌ. Takov· v˝luka je zd˘vodÚov·na tÌm, ûe tyto vz·jemnÈ spolky nemohou kr˝t systÈmov· rizika (˙vÏr, z·ruka) nebo dlouhotrvajÌcÌ (odpovÏdnostnÌ) rizika a majÌ ze z·kona prost¯edky pro p¯izp˘sobov·nÌ sv˝ch zdroj˘ ke sv˝m z·vazk˘m. PodmÌnky, uvedenÈ pod body 3 a 4 d·le zaruËujÌ, ûe tato v˝luka neovlivnÌ rovnÈ konkurenËnÌ podmÌnky v r·mci jednotnÈho trhu.ì Z podobn˝ch d˘vod˘ ûivotnÌ pojiöùovacÌ spolky, jejichû: Ñ1.stanovy obsahujÌ ustanovenÌ o zv˝öenÌ p¯ÌspÏvk˘ nebo snÌûenÌ plnÏnÌ nebo moûnosti poû·dat o p¯ispÏnÌ jin˝ch osob, kterÈ se zav·zaly pomoc poskytnout a 2. roËnÌ p¯Ìjem z p¯ÌspÏvk˘[....] nep¯evyöuje 5 mil. eur ve t¯ech po sobÏ n·sledujÌcÌch letech nepodlÈhajÌ ustanovenÌm ûivotnÌ smÏrnice.ì

Vz·jemnÈ pojiöùovacÌ spolky, jejichû z·vazky jsou plnÏ zajiötÏny nebo nahrazeny PrvnÌ smÏrnice stanovÌ, ûe se pr·vnÌ p¯edpisy SpoleËenstvÌ nepouûijÌ v p¯ÌpadÏ vz·jemn˝ch pojiöùovacÌch spolk˘ na takovÈ vz·jemnÈ pojiöùovacÌ spolky, kterÈ uzav¯ely s jin˝mi spoleËnostmi tohoto druhu dohodu umoûÚujÌcÌ plnÈ zajiötÏnÌ pro pojistnÈ smlouvy jimi uzav¯en˝mi nebo podle nÌû podnik ñ cesion·¯ p¯ebÌr· za cedujÌcÌ podnik z·vazky vypl˝vajÌcÌ z takov˝ch pojistn˝ch smluv.

16


Tato v˝luka je logick·, neboù tyto spolky nenesou û·dnÈ riziko. Na druhÈ stranÏ zajiöùujÌcÌ subjekt, kter˝ kryje vöechna rizika, smÏrnicÌm podlÈh·, a to i v p¯ÌpadÏ, ûe se jedn· o zajiöùovnu.

DalöÌ org·ny, vyÚatÈ z p˘sobnosti pojiöùovacÌch smÏrnic PojiöùovacÌ smÏrnice se nepouûijÌ pro ÑËinnosti penzijnÌch a vz·jemnÏ podp˘rn˝ch spolk˘, jejichû plnÏnÌ se mÏnÌ v z·vislosti na dostupn˝ch zdrojÌch a kterÈ poûadujÌ na kaûdÈm ze sv˝ch Ëlen˘ pevnÏ stanoven˝ p¯ÌspÏvekì. PrvnÌ smÏrnice se rovnÏû net˝kajÌ mal˝ch organizacÌ, kterÈ poskytujÌ materi·lnÌ (nebo finanËnÌ pomoc) osob·m v nesn·zÌch nebo osob·m poz˘stal˝m. Tak se PrvnÌ ûivotnÌ smÏrnice nevztahuje na organizace, jejichû Ëinnost se omezuje na asistenci provozovanou v˝hradnÏ lok·lnÏ a jejichû celkov˝ roËnÌ p¯Ìjem z tÈto asistenËnÌ Ëinnosti poskytnutÈ osob·m v nesn·zÌch nep¯es·hne 200 000 eur. PodobnÏ se PrvnÌ neûivotnÌ smÏrnice nevztahuje na Ñorganizace poskytujÌcÌ plnÏnÌ v˝hradnÏ v p¯ÌpadÏ smrti, kdy v˝öe tÏchto plnÏnÌ nep¯es·hne pr˘mÏrnÈ poh¯ebnÌ n·klady na jednu smrt nebo kdy je poskytov·no vÏcnÈ plnÏnÌ.ì

RozöÌ¯enÌ jednotnÈho trhu o vöechny st·ty EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru (European Economic Area ñ EEA) Jednotn˝ trh se neomezuje pouze na ËlenskÈ st·ty EvropskÈ unie. PrvnÌ smÏrnice spr·vnÏ p¯edpokl·daly situaci, kdy bude mÌt EvropskÈ spoleËenstvÌ moûnost ñ v souladu se Smlouvou ñ uzav¯Ìt dohodu s jednou nebo vÌce t¯etÌmi zemÏmi a otev¯Ìt tak evropsk˝ trh i pro jejich pojiöùovny, a to p¯i splnÏnÌ podmÌnek reciprocity a pouûitÌ takov˝ch opat¯enÌ, kter· zaruËÌ dostateËnou ochranu pojiötÏn˝ch z Ëlensk˝ch st·t˘. EvropskÈ spoleËenstvÌ takovÈ dohody dosud uzav¯elo s Islandem, Lichtenötejnsk˝m knÌûectvÌm a Norskem a takÈ se äv˝carskou konfederacÌ (viz odstavec 2.3). Podle dohody o EvropskÈm hospod·¯skÈm prostoru uzav¯enÈ v Oportu dne 2. kvÏtna 1992 jsou ËlenskÈ st·ty EEA (kterÈ nejsou Ëleny EvropskÈ unie ñ Island, LichtenötejnskÈ knÌûectvÌ a Norsko) povaûov·ny za souË·st jednotnÈho pojistnÈho trhu, protoûe do svÈ legislativy transponovaly pojiöùovacÌ smÏrnice. Pojiöùovny z tÏchto t¯Ì zemÌ tak mohou provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost na celÈm ˙zemÌ EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru, a to jak na z·kladÏ pr·va usazov·nÌ, tak i na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby. A naopak, pouûitÌ systÈmu jednotnÈho pasu bylo pro ËlenskÈ st·ty rozöÌ¯eno i na tyto t¯i zemÏ. ⁄Ëast v jednotnÈm pojistnÈm trhu nem· pro tyto zemÏ jen obchodnÌ aspekt, ale m· takÈ aspekt institucion·lnÌ. ZaprvÈ, Island, LichtenötejnskÈ knÌûectvÌ a Norsko se podÌlÌ na Ëinnosti Konference org·n˘ dohledu EvropskÈ unie a jedn·nÌ o protokolech o spolupr·ci mezi tÏmito org·ny. D·le se ve velkÈ mÌ¯e ˙ËastnÌ i p¯Ìpravn˝ch pracÌ nad nov˝mi smÏrnicemi, i kdyû p¯i jedn·nÌch Rady a EvropskÈho parlamentu pouze jako pozorovatelÈ.


17

2. FUNGOV¡NÕ JEDNOTN…HO POJISTN…HO TRHU Z praktickÈho hlediska je Ëinnost jednotnÈho trhu zaloûena na systÈmu jednotnÈho pasu a na spolupr·ci org·n˘ dohledu Ëlensk˝ch st·t˘. Pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ podlÈhajÌ zvl·ötnÌmu reûimu, kter˝ byl v r·mci EvropskÈ unie rovnÏû harmonizov·n.

2.1 Jednotn˝ pas pro evropskÈ pojiöùovny ⁄¯ednÌ povolenÌ a jednotn˝ pas Podle jednotnÈho pasu, vytvo¯enÈho t¯etÌmi pojiöùovacÌmi smÏrnicemi, nepot¯ebujÌ evropskÈ pojiöùovny, hodlajÌcÌ provozovat pojiötÏnÌ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû v tom, v nÏmû jsou usazeny, p¯edchozÌ povolenÌ od tohoto st·tu, ale pouze od toho ËlenskÈho st·tu v nÏmû jsou usazeny. PovolenÌ, kterÈ jim p¯ed zah·jenÌm Ëinnosti udÏlil p¯Ìsluön˝ ˙¯ad jejich domovskÈho st·tu, funguje jako jednotn˝ pas a na jeho z·kladÏ mohou vykon·vat pojiöùovacÌ Ëinnost ve vöech st·tech EvropskÈ unie. T¯etÌ smÏrnice zachovaly pouze tzv. oznamovacÌ povinnost, kter· je pouhou formalitou, a to pro ˙Ëely vz·jemnÈ informovanosti pojiöùoven a p¯Ìsluön˝ch org·n˘ dohledu. Jednotn˝ pas pro pojiöùovny je konkrÈtnÌm projevem kontroly domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem. Je vyd·n s plnou odpovÏdnostÌ ËlenskÈho st·tu, v nÏmû je pojiöùovna usazena a ostatnÌ ËlenskÈ st·ty, v nichû hodl· tato pojiöùovna provozovat Ëinnost, nemajÌ v tomto ohledu jakoukoliv pravomoc. Nemohou ani ovÏ¯ovat, do jakÈ mÌry dan· pojiöùovna splÚuje harmonizovanÈ podmÌnky, za nichû jÌ jednotnÈ povolenÌ bylo jeho domovsk˝m st·tem udÏleno. Jestliûe jsou p¯esvÏdËeny, ûe Ëlensk˝ st·t nedodrûuje komunit·rnÌ pr·vnÌ p¯edpisy, mohou pouze poû·dat Evropskou komisi, aby proti takovÈmu domovskÈmu st·tu zas·hla.

P¯edbÏûn· oznamovacÌ povinnost u p¯eshraniËnÌ Ëinnosti T¯etÌ smÏrnice stanovÌ, ûe pojiöùovacÌ podniky hodlajÌcÌ z¯Ìdit si poboËku v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, nebo vykon·vat v nÏm Ëinnost na z·kladÏ svobody poskytov·nÌ sluûeb, musÌ tuto skuteËnost p¯edem ozn·mit p¯ÌsluönÈmu ˙¯adu, kterÈmu podlÈhajÌ a musÌ p¯edtÌm, neû zah·jÌ svoji Ëinnost, vyËkat na ukonËenÌ celÈ oznamovacÌ procedury. Jakmile je oznamovacÌ procedura ukonËena, nemusÌ b˝t toto ozn·menÌ jakkoliv obnovov·no, a to ani v p¯ÌpadÏ, kdy pojiöùovna poboËku zaloûÌ s urËit˝m Ëasov˝m zpoûdÏnÌm nebo, kdyû svoji Ëinnost prost¯ednictvÌm FOS zah·jÌ se zpoûdÏnÌm, a nemusÌ b˝t obnovov·no dokonce ani v p¯ÌpadÏ, kdy poboËka svoji Ëinnost v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tu doËasnÏ p¯eruöÌ.

OznamovacÌ procedura p¯i z¯izov·nÌ poboËky v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ OznamovacÌ procedura pro z¯ÌzenÌ poboËky sest·v· ze t¯Ì etap: 1. etapa: Pojiöùovna ozn·mÌ sv˘j ˙mysl z¯Ìdit si poboËku v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ p¯ÌsluönÈmu org·nu dohledu, jemuû podlÈh·. K takovÈmu ozn·menÌ musÌ p¯ipojit pl·n Ëinnosti poboËky (v nÏmû jsou uvedena zejmÈna pojistn· odvÏtvÌ, kter· hodl· provozovat) a z·kladnÌ informace o poboËce (struktura, adresa, jmÈno opr·vnÏnÈho z·stupce poboËky).

18


2. etapa: P¯Ìsluön˝ org·n, kter˝ nad pojiöùovnou vykon·v· dohled, posuzuje ozn·men˝ z·mÏr ñ p¯imÏ¯enost administrativnÌ struktury, finanËnÌ postavenÌ pojiöùovny, bez˙honnost, vzdÏl·nÌ a odbornÈ zkuöenosti vedoucÌch pracovnÌk˘ poboËky nebo opr·vnÏnÈho z·stupce ñ a do t¯Ì mÏsÌc˘ p¯ed· relevantnÌ informace p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m ËlenskÈho st·tu, v nÏmû hodl· poboËka p˘sobit (tzv. ËlenskÈmu st·tu poboËky), a to spolu s osvÏdËenÌm potvrzujÌcÌm, ûe pojiöùovna splÚuje poûadavky minim·lnÌ mÌry solventnosti. 3. etapa: v p¯ÌpadÏ pot¯eby sdÏlÌ p¯ÌsluönÈ ˙¯ady hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu ñ do dvou mÏsÌc˘ ñ org·nu dohledu pojiöùovny podmÌnky, za nichû m˘ûe pojiöùovna Ëinnost ve ËlenskÈm st·tÏ poboËky vykon·vat v obecnÈm z·jmu. Jakmile je zavröena t¯etÌ etapa, m˘ûe poboËka zah·jit Ëinnost ñ tj. dva mÏsÌce po p¯ed·nÌ ozn·menÌ p¯Ìsluön˝m org·n˘m ËlenskÈho st·tu poboËky, nebo potÈ, co p¯ÌsluönÈ org·ny ËlenskÈho st·tu poboËky na ozn·menÌ odpovÏdÏly. Cel· oznamovacÌ procedura pro z¯ÌzenÌ poboËky je pomÏrnÏ sloûit· a zdlouhav· ñ pojiöùovna musÌ p¯edloûit relativnÏ rozs·hlÈ podklady ñ a m˘ûe trvat aû 5 mÏsÌc˘, pokud p¯ÌsluönÈ org·ny vyuûijÌ nejzazöÌ termÌny, kterÈ smÏrnice stanovÌ.

OznamovacÌ procedura pro FOS v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ Tato oznamovacÌ procedura je jednoduööÌ a kratöÌ; sest·v· pouze ze dvou etap. 1. etapa: Pojiöùovna hodlajÌcÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ v r·mci svobody poskytov·nÌ sluûeb ozn·mÌ tento ˙mysl ˙¯ad˘m dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu. V ozn·menÌ uvede povahu rizik nebo z·vazk˘, kterÈ hodl· v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ poskytov·nÌ sluûeb pojiöùovat. 2. etapa: Do jednoho mÏsÌce od data ozn·menÌ musÌ p¯Ìsluön˝ org·n dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu p¯edat toto ozn·menÌ p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m ËlenskÈho st·tu poskytov·nÌ sluûeb ñ spolu s potvrzenÌm, ûe pojiöùovna splÚuje poûadavek mÌry solventnosti, a seznamem pojistn˝ch odvÏtvÌ, pro kter· m· pojiöùovna povolenÌ. PotÈ, co je zavröena druh· etapa, informuje p¯Ìsluön˝ org·n dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovnu, ûe m˘ûe v danÈm ËlenskÈm st·tÏ zah·jit Ëinnost prost¯ednictvÌm FOS, aniû by musela Ëekat na odpovÏÔ p¯Ìsluön˝ch ˙¯ad˘ ËlenskÈho st·tu poskytov·nÌ sluûeb. NicmÈnÏ tento postup nebr·nÌ ËlenskÈmu st·tu poskytov·nÌ sluûeb v tom, aby zaslal p¯ÌsluönÈmu org·nu dohledu, jemuû pojiöùovna podlÈh·, informaci ñ kter· musÌ b˝t p¯ed·na pojiöùovnÏ ñ o ustanovenÌch, t˝kajÌcÌch se obecnÈho z·jmu, pouûÌvan˝ch na jeho ˙zemÌ a vztahujÌcÌch se k Ëinnostem, kterÈ pojiöùovna hodl· prost¯ednictvÌm FOS provozovat. Tato procedura tak m˘ûe trvat nejdÈle jeden mÏsÌc.

2.2 Spolupr·ce org·n˘ dohledu Spolupr·ce org·n˘ dohledu Ëlensk˝ch st·t˘ je velmi d˘leûitou souË·stÌ p¯i zav·dÏnÌ jednotnÈho pasu a prvkem ke zmÌrnÏnÌ nÏkter˝ch omezujÌcÌch p¯edpis˘, kterÈ vstoupily v platnost p¯ed p¯ijetÌm t¯etÌch pojiöùovacÌch smÏrnic (nap¯. o umÌstÏnÌ aktiv). Tato spolupr·ce zaloûen· na smÏrnicÌch, byla ustavena protokolem o spolupr·ci p¯ijat˝m v SiennÏ v roce 1997 (Sienna Protocol) org·ny dohledu Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie. KromÏ ˙ËinnÈ implementace svobody usazov·nÌ


19

a svobody poskytov·nÌ sluûeb tento protokol stanovÌ v˝kon Ñsoloì dohledu (zejmÈna nad poboËkami v zahraniËÌ), pouûitÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu a podmÌnky pro v˝mÏnu statistick˝ch informacÌ v r·mci jednotnÈho trhu. Je t¯eba zd˘raznit, ûe protokol nenÌ komunit·rnÌm pr·vnÌm p¯edpisem, a tak jakÈkoliv spory ohlednÏ jeho implementace nemohou b˝t rozhodov·ny SoudnÌm dvorem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, ale pouze v procesu konzultacÌ v r·mci Konference org·n˘ dohledu EvropskÈ unie.

V˝kon dohledu v r·mci jednotnÈho trhu V˝kon nad Ëinnostmi vykon·van˝mi v zahraniËÌ prost¯ednictvÌm poboËky Princip dohledu domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem ve skuteËnosti znamen·, ûe org·ny dohledu odpovÌdajÌ za dohled nad veökerou ËinnostÌ pojiöùoven, kterÈ jim podlÈhajÌ, a to vËetnÏ Ëinnosti vykon·vanÈ jejich poboËkami v zahraniËÌ nebo vykon·vanÈ p¯Ìmo prost¯ednictvÌm FOS. Tak org·ny dohledu mohou od pojiöùoven, kterÈ jim podlÈhajÌ vyûadovat, aby jim jejich poboËky usazenÈ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ zp¯Ìstupnily veökerÈ dokumenty nezbytnÈ pro v˝kon jejich Ëinnosti. Org·ny dohledu mohou takÈ vykon·vat öet¯enÌ Ñna mÌstÏì p¯Ìmo v poboËce, aby mohly zÌskat dalöÌ nebo ovÏ¯it jiû d¯Ìve poskytnutÈ informace pro posouzenÌ stavu poboËky a kvality jejÌ Ëinnosti (viz nap¯. Ël. 14 smÏrnice 92/49/EHS). Na druhÈ stranÏ org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu nemajÌ pravomoc vykon·vat dohled nad poboËkami usazen˝mi na jejich ˙zemÌ a n·leûejÌcÌmi pojiöùovn·m z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. NicmÈnÏ Sienna Protocol p¯edpokl·d·, ûe se org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu mohou kontroly v takov˝ch poboËk·ch v urËitÈ mÌ¯e ˙Ëastnit, avöak pouze spoleËnÏ s org·nem dohledu ÑdruhÈ stranyì, tj. s org·nem dohledu ËlenskÈho st·tu, kter˝ m· pro takov˝ dohled nad svojÌ poboËkou pravomoc, a to za urËit˝ch podmÌnek: ñ musejÌ b˝t druhou stranou informov·ny o kaûdÈm n·vrhu na öet¯enÌ na mÌstÏ a ñ jestliûe se m· takov· kontrola uskuteËnit na jejich ˙zemÌ, mohou druhou stranu poû·dat o orientaËnÌ program p¯edpokl·danÈho öet¯enÌ na mÌstÏ (aniû by druhou stranu ovlivÚovaly, pokud se t˝k· dodrûenÌ tohoto programu) a mohou se dokonce ˙Ëastnit finanËnÌ kontroly, a to Ñv mezÌch kontroly prov·dÏnÈ druhou stranou a potÈ, co druhou stranu o svÈ ˙Ëasti informovalyì, ñ mohou dokonce poû·dat p¯ÌsluönÈ ˙¯ady druhÈ strany, aby mohly samy öet¯enÌ na mÌstÏ provÈst, a to v jejich zastoupenÌ. AËkoliv p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu nemajÌ pravomoc vykon·vat dohled nad poboËkami usazen˝mi na jejich ˙zemÌ, ponechaly si pr·vo b˝t informov·ny a pr·vo urËitÈ podpory druhÈ strany. Pokud se t˝k· org·n˘ dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu, mohou poËÌtat s pomocÌ druhÈ strany p¯i öet¯enÌ na mÌstÏ v poboËk·ch usazen˝ch na jejich ˙zemÌ, coû m˘ûe v˝znamnÏ p¯ispÏt k p¯ekon·nÌ nÏkter˝ch p¯ek·ûek (nap¯. jazykov˝ch).

Pojiöùovny v obtÌûnÈ situaci a zabezpeËenÌ z·jm˘ pojiötÏn˝ch Stejn˝ koncept pr·va na informace a podporu druhÈ strany je uplatÚov·n i v p¯ÌpadÏ p¯Ìstupu k pojiöùovn·m, kterÈ jsou v obtÌûnÈ situaci. Vz·jemn· informovanost, zejmÈna jestliûe existujÌ rozporn· rozhodnutÌ

20


o odnÏtÌ povolenÌ, d·v· Ëlensk˝m st·t˘m d˘vÏru ve finanËnÌ situaci pojiöùoven, p˘sobÌcÌch na jejich ˙zemÌ; je do urËitÈ mÌry ekvivalentem k potvrzenÌ o stavu solventnosti, vystavovanÈmu v souvislosti s procedurou p¯ed zah·jenÌm p¯eshraniËnÌ Ëinnosti pojiöùoven. Vz·jemn· pomoc je z·kladnÌ podmÌnkou pro implementaci p¯ijat˝ch rozhodnutÌ, aù uû se jedn· o bezpeËnostnÌ opat¯enÌ (z·kaz volnÈho nakl·d·nÌ s aktivy) nebo o sankce (odnÏtÌ povolenÌ). Org·ny dohledu odsouhlasily, ûe jakmile poû·dajÌ pojiöùovnu v obtÌûnÈ situaci o p¯edloûenÌ kr·tkodobÈho pl·nu pro ozdravenÌ finanËnÌ situace, budou o tÈto skuteËnosti informovat org·ny dohledu ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘ a na jejich û·dost jim pl·ny p¯ipravenÈ pojiöùovnou p¯edajÌ (Sienna Protocol). D·le, pokud se org·ny dohledu rozhodnou zak·zat pojiöùovnÏ volnÏ nakl·dat s aktivy, musejÌ o tÈto skuteËnosti informovat org·ny dohledu vöech Ëlensk˝ch st·t˘, v nichû m· pojiöùovna aktiva umÌstÏna, a musejÌ je sezn·mit s podrobnostmi o tÏchto aktivech, kter· musejÌ b˝t v tÏchto Ëlensk˝ch st·tech rovnÏû zablokov·na. Org·ny dohledu tÏchto Ëlensk˝ch st·t˘, v souladu se û·dostÌ org·nu dohledu jemuû pojiöùovna, v˘Ëi nÌû bylo p¯ijato takovÈ opat¯enÌ, podlÈh·, ovÏ¯Ì jejich existenci a umÌstÏnÌ, zablokujÌ je a nebo dokonce je budou samy spravovat nebo je prodajÌ. Sienna Protocol takÈ p¯edpokl·d·, ûe org·ny dohledu budou ˙zce spolupracovat v p¯ÌpadÏ, kdy je pojiöùovnÏ odnÌm·no povolenÌ. Org·ny dohledu se budou vz·jemnÏ informovat o n·vrzÌch na odnÏtÌ povolenÌ a v kaûdÈm p¯ÌpadÏ se budou informovat o rozhodnutÌch, kter· v tomto smÏru p¯ijaly. V p¯ÌpadÏ odnÏtÌ povolenÌ musÌ org·ny dohledu ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘ p¯ijmout vhodn· opat¯enÌ, aby zabr·nily danÈ pojiöùovnÏ v zah·jenÌ nov˝ch operacÌ na jejich ˙zemÌ; musÌ takÈ org·nu dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovny v p¯ÌpadÏ pot¯eby p¯edat vöechny n·roky pojiötÏn˝ch a ostatnÌch vÏ¯itel˘ pojiöùovny, kte¯Ì jsou na jejich ˙zemÌch (Sienna Protocol). Org·ny dohledu budou tak koordinovanÏ postupovat v z·jmu p¯ekon·nÌ dopad˘ odnÏtÌ povolenÌ, zejmÈna jestliûe bude nutnÈ obr·tit se na soud v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, v r·mci ustanovenÌ vnitrost·tnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ vztahujÌcÌch se k ukonËenÌ Ëinnosti podniku.

PouûitÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu Princip kontroly domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem p¯edpokl·d· ˙Ëinnou spolupr·ci org·n˘ dohledu. Tato spolupr·ce m· mj. zajistit, ûe zahraniËnÌ pojiöùovny budou na ˙zemÌ p¯ÌsluönÈho ËlenskÈho st·tu dodrûovat mÌstnÌ pr·vnÌ p¯edpisy (zejmÈna p¯edpisy o smluvnÌm a fisk·lnÌm pr·vu). ZruöenÌm povinnosti mÌt povolenÌ p¯ed zah·jenÌm p¯eshraniËnÌ Ëinnosti a takÈ zruöenÌ a priori kontroly pojistn˝ch podmÌnek ztratily mÌstnÌ org·ny vöechny moûnosti p¯ÌmÈho z·sahu proti zahraniËnÌm pojiöùovn·m na svÈm ˙zemÌ.

Pravomoci org·n˘ dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu Aby byl zajiötÏn soulad s komunit·rnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy, jsou org·ny dohledu vybaveny pravomocÌ vyûadovat na pojiöùovn·ch p˘sobÌcÌch na jejich ˙zemÌ na z·kladÏ pr·va usazenÌ nebo FOS, aby jim p¯edkl·daly vöechny dokumenty, kterÈ jsou nezbytnÈ pro v˝kon funkce dohledu. Na druhÈ stranÏ vöak org·ny dohledu nesmÌ vyûadovat pravidelnÈ oznamov·nÌ vöeobecn˝ch nebo zvl·ötnÌch pojistn˝ch podmÌnek, kterÈ


21

pojiöùovna hodl· pouûÌvat p¯i styku s klienty na jejich ˙zemÌ. Org·ny dohledu nesmÌ vyûadovat ani a priori schvalov·nÌ tÏchto pojistn˝ch podmÌnek. Vöe, co mohou org·ny dohledu uËinit, je pouze a posteriori kontrola pojistn˝ch podmÌnek. Aniû by bylo zpochybÚov·no omezenÌ pravomocÌ org·n˘ dohledu, ÑSienna Protocolì p¯edpokl·d·, ûe mohou vykon·vat öet¯enÌ na mÌstÏ v poboËk·ch pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ, usazen˝ch na jejich ˙zemÌ, aby mohly provÏ¯ovat n·leûitÈ pouûÌv·nÌ mÌstnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ se na nÏ vztahujÌ, avöak pouze za podmÌnky, ûe o tomto z·mÏru p¯edem informujÌ org·ny dohledu, kterÈ za v˝kon dohledu nad tÏmito poboËkami odpovÌdajÌ, tedy p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu. D·le, jestliûe org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu usoudÌ, ûe je t¯eba provÈst öet¯enÌ na mÌstÏ v ˙st¯edÌ pojiöùovny za ˙Ëelem zjiötÏnÌ, zda tato pojiöùovna provozuje Ëinnost v souladu s pr·vnÌmi p¯edpisy hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu (v p¯ÌpadÏ provozov·nÌ Ëinnosti prost¯ednictvÌm FOS), budou informovat org·ny dohledu odpovÏdnÈ za tyto pojiöùovny, kterÈ rozhodnou, zda bude öet¯enÌ provedeno Ëi nikoli.

Postup v p¯ÌpadÏ poruöenÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu Aniû by byly dotËeny pomÏrnÏ rozs·hlÈ pravomoci org·n˘ dohledu v p¯Ìpadech, kdy zahraniËnÌ pojiöùovna nedodrûuje pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ se na ni vztahujÌ v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ (nap¯. pr·vnÌ p¯edpisy pro pojistnÈ smlouvy), org·ny dohledu nemohou v˘Ëi danÈ pojiöùovnÏ podnikat jak·koliv n·pravn· opat¯enÌ (a uû v˘bec nemohou ukl·dat sankce). V p¯ÌpadÏ poruöov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ pojiöùovnou z jinÈho ËlenskÈho st·tu musejÌ org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu usilovat o n·pravu prost¯ednictvÌm org·nu dohledu tÈto pojiöùovny. T¯etÌ smÏrnice a Sienna Protocol je t¯eba ñ pokud se t˝k· tohoto principu ñ ch·pat tak, ûe nebr·nÌ spolupr·ci org·n˘ dohledu a umoûÚujÌ, aby pr·vnÌ p¯edpisy hostitelskÈho st·tu byly ˙ËinnÏ pouûÌv·ny. KonkrÈtnÏ, jestliûe p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu zjistÌ, ûe poboËka pojiöùovny nebo pojiöùovna sama ñ p˘sobÌcÌ na jejich ˙zemÌ prost¯ednictvÌm FOS ñ nedodrûujÌ jejich pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ se na nÏ vztahujÌ, musÌ nejprve pojiöùovnÏ uloûit, aby zjiötÏnÈ nedostatky odstranila. Jestliûe tato pojiöùovna neprovede p¯Ìsluön· opat¯enÌ, informujÌ p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu p¯ÌsluönÈ org·ny domovskÈho st·tu pojiöùovny a poû·dajÌ je, aby p¯i nejbliûöÌ p¯Ìleûitosti p¯ijaly vhodn· opat¯enÌ zajiöùujÌcÌ, ûe dotyËn· pojiöùovna nedostatky odstranÌ. P¯ÌsluönÈ org·ny dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu nesmÌ v takovÈm p¯ÌpadÏ zpochybÚovat p¯ÌËiny, d˘vody Ëi vhodnost tohoto postupu a musÌ p¯Ìsluön˝m org·n˘m dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu sdÏlit charakter p¯ijat˝ch opat¯enÌ. Jestliûe dan· pojiöùovna i nad·le poruöuje pr·vnÌ p¯edpisy hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu, kterÈ se na ni vztahujÌ, mohou p¯ÌsluönÈ org·ny hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu p¯ijmout opat¯enÌ, aby dalöÌmu poruöov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ takovou pojiöùovnou zabr·nily. Pokud to bude nezbytnÈ, mohou zabr·nit pojiöùovnÏ v uzavÌr·nÌ nov˝ch pojistn˝ch smluv na jejich ˙zemÌ. P¯edtÌm vöak musÌ informovat p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovny. NehledÏ na tento obvykl˝ postup, mohou p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu v mimo¯·dnÈm p¯ÌpadÏ p¯ijmout vhodn· opat¯enÌ ñ potÈ, co informovaly p¯ÌsluönÈ org·ny dohledu domovskÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovny ñ s cÌlem zabr·nit pojiöùovnÏ, aby v poruöov·nÌ pr·vnÌch

22


p¯edpis˘ pokraËovala. Takov· opat¯enÌ mohou v p¯ÌpadÏ ñ pokud to bude naprosto nezbytnÈ ñ zabr·nit pojiöùovnÏ uzavÌrat novÈ pojistnÈ smlouvy. Mohou b˝t p¯ijata i jin· opat¯enÌ v souladu s vnitrost·tnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy. Pokud m· pojiöùovna, kter· poruöila pr·vnÌ p¯edpisy, v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ poboËku nebo v tomto ËlenskÈm st·tÏ vlastnÌ majetek, mohou p¯ÌsluönÈ org·ny hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu v souladu se sv˝mi vnitrost·tnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy uplatnit v˘Ëi takovÈ poboËce nebo majetku spr·vnÌ postihy, kterÈ jsou pro takovÈ poruöenÌ v tÏchto vnitrost·tnÌch p¯edpisech stanoveny.

V˝mÏna statistick˝ch informacÌ mezi org·ny dohledu StejnÏ jako u oznamovacÌ procedury, kter· mj. umoûÚuje p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m Ëlensk˝ch st·t˘ b˝t informov·n o Ëinnosti pojiöùoven, t¯etÌ smÏrnice poËÌtajÌ s v˝mÏnou informacÌ mezi p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady s cÌlem zjistit objem pojiöùovacÌ Ëinnosti celkovÏ vykon·vanÈ na jejich ˙zemÌ pojiöùovnami z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. T¯etÌ smÏrnice stanovÌ podmÌnky pro minim·lnÌ v˝mÏnu informacÌ mezi p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady Ëlensk˝ch st·t˘ o Ëinnosti vykon·vanÈ jejich pojiöùovnami, aù jiû na z·kladÏ pr·va usazenÌ nebo prost¯ednictvÌm FOS, na pojistn˝ch trzÌch ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘. Podle t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice ÑmusÌ kaûd· pojiöùovna informovat p¯Ìsluön˝ ˙¯ad svÈho domovskÈho st·tu ñ zvl·öù podle ËinnostÌ provozovan˝ch prost¯ednictvÌm pr·va usazenÌ a ËinnostÌ provozovan˝ch prost¯ednictvÌm FOS ñ o v˝öi pojistnÈho, n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ a provize, bez odeËtenÌ zajiötÏnÌ v ËlenÏnÌ podle ËlenskÈho st·tu a podle skupin pojistn˝ch odvÏtvÌ a takÈ podle odvÏtvÌ (pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorovÈho vozidla), Ëetnosti a pr˘mÏrnÈ v˝öi n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ [......]ì. T¯etÌ ûivotnÌ smÏrnice stanovÌ podobnÈ poûadavky pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ, avöak zahrnujÌcÌ pouze v˝öi pojistnÈho bez odeËtenÌ zajiötÏnÌ v ËlenÏnÌ podle ËlenskÈho st·tu a pojistnÈho odvÏtvÌ. ÑSienna Protocolì p¯edpokl·d·, ûe org·ny dohledu uËinÌ vöe pot¯ebnÈ, aby s nimi spolupracujÌcÌ org·ny dohledu mÏly vöechny informace nezbytnÈ pro statistick· zjiöùov·nÌ a pro anal˝zu jejich pojistn˝ch trh˘. ZejmÈna si org·ny dohledu p¯ed·vajÌ d¯Ìve zmÌnÏn· agregovan· data a stejnÈ informace i v neagregovanÈ podobÏ za kaûdou poboËku, usazenou na ˙zemÌ Ëlensk˝ch st·t˘, kterÈ informace poûadujÌ. D·le p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m tÏchto Ëlensk˝ch st·t˘ sdÏlujÌ poËet pojiöùoven, jichû se p¯ed·van· data t˝kajÌ a jmÈna pojiöùoven, kterÈ dosud v p¯ÌsluönÈm ËlenskÈm st·tÏ nezah·jily Ëinnost, i kdyû tak mÏly v ˙myslu.

2.3 P¯Ìstup pojiöùoven ze t¯etÌch zemÌ na jednotn˝ pojistn˝ trh Pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ, hodlajÌcÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost v r·mci EvropskÈ unie, podlÈhajÌ rozdÌlnÈmu reûimu, a to v z·vislosti na zp˘sobu p¯Ìstupu na jednotn˝ trh.

Reûim pouûiteln˝ pro dce¯inÈ spoleËnosti zahraniËnÌch pojiöùovacÌch skupin Otev¯enÌ jednotnÈho trhu pro dce¯inÈ spoleËnosti nach·zejÌcÌ se ve SpoleËenstvÌ a n·leûejÌcÌ podnik˘m sÌdlÌcÌm mimo SpoleËenstvÌ a reciprocita Dce¯inÈ spoleËnosti p˘sobÌcÌ ve SpoleËenstvÌ a n·leûejÌcÌ spoleËnostem sÌdlÌcÌm mimo SpoleËenstvÌ (ame-


23

rickÈ, japonskÈ...) uûÌvajÌ v˝hod stejn˝ch podmÌnek pro Ëinnost na ˙zemÌ EvropskÈ unie jako dce¯inÈ spoleËnosti p˘sobÌcÌ ve SpoleËenstvÌ a n·leûejÌcÌ spoleËnostem, sÌdlÌcÌm ve SpoleËenstvÌ. Komunit·rnÌ pr·vo zejmÈna zaruËuje stejnÈ svobody vöem pojiöùovn·m bez ohledu na sÌdlo jejich vlastnÌka.Tyto dce¯inÈ spoleËnosti tak vyuûÌvajÌ i v˝hod systÈmu jednotnÈho pasu. Vöe, co musÌ zahraniËnÌ pojiöùovacÌ skupiny uËinit, je, ûe v nÏkterÈm ze Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie musÌ zaloûit dce¯inou spoleËnost nebo p¯evzÌt pojiöùovnu s povolenÌm p˘sobit v zemi, kde m· tato pojiöùovna ˙st¯edÌ a m· povolenÌ pro p˘sobenÌ v r·mci celÈho jednotnÈho trhu prost¯ednictvÌm poboËky nebo FOS. NavÌc povolenÌ musÌ b˝t takovÈ nab˝vajÌcÌ pojiöùovnÏ vyd·no bez jakÈkoliv diskriminace: prvnÌ pojiöùovacÌ smÏrnice zakazuje, aby Ñjak·koliv û·dost o povolenÌ byla posuzov·na podle ekonomick˝ch pot¯eb trhuì. AnalogiÌ k otev¯enÌ jednotnÈho trhu pojiöùovacÌm spoleËnostem ze t¯etÌch zemÌ je ¯ada ustanovenÌ smÏrnic zabezpeËujÌcÌch podobnÈ podmÌnky pro pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ, hodlajÌcÌ si zaloûit dce¯inou spoleËnost nebo takovou dce¯inou spoleËnost nab˝t mimo SpoleËenstvÌ. Tento systÈm, jehoû implementace probÌh· za odpovÏdnosti EvropskÈ komise, sest·v· z n·sledujÌcÌch t¯Ì krok˘: ñ informace Ëlensk˝ch st·t˘ o zaloûenÌ nebo ovl·dnutÌ pojiöùoven spoleËnostmi ze t¯etÌch zemÌ a o potÌûÌch, s nimiû se setk·vajÌ jejich pojiöùovny p¯i stejnÈm postupu mimo SpoleËenstvÌ; ñ jedn·nÌ EvropskÈ komise (na z·kladÏ mand·tu Rady) o zabezpeËenÌ stejn˝ch konkurenËnÌch podmÌnek pro pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ, jakÈ majÌ pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ ve SpoleËenstvÌ; ñ tlak na zemÏ, kterÈ pokraËujÌ v diskriminaci pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ ñ omezenÌ nebo odloûenÌ rozhodnutÌ o udÏlenÌ nebo p¯evzetÌ povolenÌ. V praxi je tento systÈm implementov·n krokem uveden˝m pod druhou odr·ûkou. Evropsk· komise se tedy ˙ËastnÌ v OECD p¯Ìpravy kodex˘ pro liberalizaci obchodu a bilater·lnÌch a mnohostrann˝ch jedn·nÌ ve SvÏtovÈ obchodnÌ organizaci (WTO).

Vstup pojiöùoven ze t¯etÌch zemÌ na jednotn˝ trh prost¯ednictvÌm Lloydís ÑLloydís of Londonì je instituce sui generis, jejÌû Ëinnost a pravidla pro dohled se liöÌ od tradiËnÌch pojiöùoven. ZatÌmco zah·jenÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na jednotnÈm trhu je u tradiËnÌ pojiöùovny podmÌnÏno povolenÌm a vyhovÏnÌm ¯adÏ harmonizovan˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, ËlenovÈ Lloydís nejsou tÏmito smÏrnicemi v·z·ni; nemusÌ mÌt individu·lnÌ povolenÌ a nenÌ u nich vykon·v·n individu·lnÌ dohled. V˝hod pr·va usazenÌ nebo FOS vyuûÌvajÌ v EvropskÈ unii prost¯ednictvÌm Lloydís (Lloydís jako celek smÏrnicÌm podlÈh·).

Reûim pro z¯izov·nÌ poboËek pojiöùoven ze t¯etÌch zemÌ ve SpoleËenstvÌ Povinnost z¯Ìdit poboËku v kaûdÈm st·tÏ EvropskÈ unie Pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ, hodlajÌcÌ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost p¯Ìmo v danÈm ËlenskÈm st·tÏ, tak mohou uËinit pouze prost¯ednictvÌm poboËky potÈ, co jÌ bylo p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady udÏleno povolenÌ. Jelikoû tyto poboËky pojiöùoven ze t¯etÌch zemÌ nejsou podniky SpoleËenstvÌ, nemohou vyuûÌvat v˝hod jednotnÈho pasu a nemohou tak p˘sobit v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû v tom, v nÏmû jsou usazeny.

24


SmÏrnice 78/473/EHS9) o soupojiötÏnÌ poËÌt· pro pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ u povinnosti b˝t usazena v zemi rizika s v˝jimkou v n·sledujÌcÌm p¯ÌpadÏ: dan· pojiöùovna je usazena v jednom z Ëlensk˝ch st·t˘, jejÌ Ëinnost v danÈm ËlenskÈm st·tÏ je d·na smlouvou o soupojiötÏnÌ pro velk· rizika a vedoucÌ pojistitel m· povolenÌ pro svoji Ëinnost v ËlenskÈm st·tÏ rizika.

Individu·lnÌ dohled nad poboËkami ze t¯etÌch zemÌ Jestliûe neexistuje se t¯etÌ zemÌ zvl·ötnÌ dohoda (jak je tomu v p¯ÌpadÏ poboËek öv˝carsk˝ch neûivotnÌch pojiöùoven), ne¯ÌdÌ se dohled nad tÏmito poboËkami principem dohledu p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady domovskÈho ËlenskÈho st·tu. TakovÈ poboËky podlÈhajÌ dohledu st·tu, v nÏmû jsou usazeny. »lenskÈ st·ty ve vztahu k nim pouûijÌ dostateËnÈ z·ruky, srovnatelnÈ s tÏmi, kterÈ jsou pouûÌv·ny pro pojiöùovny se sÌdlem na jejich ˙zemÌ, a zohlednÌ p¯itom skuteËnost, ûe aktiva podnik˘, jimû poboËky podlÈhajÌ, jsou umÌstÏna mimo SpoleËenstvÌ. V prvnÌch smÏrnicÌch jsou tyto n·rodnÌ poûadavky Ë·steËnÏ harmonizov·ny ñ aby se nestaly p¯ek·ûkou volnÈmu pohybu kapit·lu a aby alespoÚ v minim·lnÌ mÌ¯e zaruËily rovnÈ konkurenËnÌ podmÌnky a ochranu pojiötÏn˝ch. UdÏlenÌ povolenÌ tak podlÈh· splnÏnÌ n·sledujÌcÌch minim·lnÌch podmÌnek. Pojiöùovna musÌ: ñ mÌt opr·vnÏnÌ vykon·vat pojiöùovacÌ Ëinnost podle vnitrost·tnÌch p¯edpis˘; ñ na ˙zemÌ danÈho ËlenskÈho st·tu z¯Ìdit poboËku a stanovit opr·vnÏnÈho z·stupce, kter˝ musÌ b˝t schv·len p¯Ìsluön˝m ˙¯adem, a musÌ prok·zat, ûe v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû provozuje Ëinnost, vlastnÌ voln· aktiva ve vÏtöÌ v˝öi, neû je polovina minim·lnÌho garanËnÌho fondu a z nichû alespoÚ jedna polovina musÌ b˝t uloûena v bance v tomto ËlenskÈm st·tu jako z·ruka; ñ p¯edloûit pl·n Ëinnosti, jak jej p¯edkl·dajÌ pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ, kdyû û·dajÌ o ˙¯ednÌ povolenÌ; ñ na ˙zemÌ danÈho ËlenskÈho st·tu vÈst ¯·dnÏ ˙ËetnictvÌ za Ëinnost, kterou vykon·v· prost¯ednictvÌm poboËky, a udrûovat v r·mci SpoleËenstvÌ disponibilnÌ mÌru solventnosti vyööÌ, neû je poûadavek na solventnost pro tento druh Ëinnosti. D·le musejÌ poboËky ze t¯etÌch zemÌ ve SpoleËenstvÌ splÚovat tyto podmÌnky: ñ musÌ si pro svoji Ëinnost vytvo¯it technickÈ rezervy podle pr·vnÌch p¯edpis˘ ËlenskÈho st·tu, v nÏmû jsou usazeny; ñ musÌ prok·zat, ûe majÌ v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû jsou usazeny, umÌstÏna aktiva ve v˝öi rovnajÌcÌ se alespoÚ v˝öi jejich technick˝ch rezerv. Pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ s poboËkami v r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·tech, musejÌ podle v˝öe uvedenÈho jednat s tolika p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady, v kolika Ëlensk˝ch st·tech hodlajÌ vykon·vat Ëinnost, a musÌ v tÏchto Ëlensk˝ch st·tech vûdy vyhovovat v˝öe uveden˝m pravidl˘m. ZejmÈna musejÌ mÌt v kaûdÈm ËlenskÈm st·tÏ aktiva ve v˝öi rovnajÌcÌ se alespoÚ jednÈ polovinÏ minim·lnÌho garanËnÌho fondu a uloûit alespoÚ jednu Ëtvrtinu z nich v tomto ËlenskÈm st·tÏ jako z·ruku.

9) SMÃRNICE RADY ze dne 30. kvÏtna 1978 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se soupojiötÏnÌ v r·mci SpoleËenstvÌ (78/473/EHS).


25

Centralizovan˝ dohled nad poboËkami pojiöùoven ze t¯etÌch zemÌ (zvl·ötnÌ reûim) S cÌlem p¯ekonat nÏkterÈ v˝öe uvedenÈ potÌûe prvnÌ smÏrnice p¯edvÌdaly situaci, kdy budou moci pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ vykon·vajÌcÌ Ëinnost na jednotnÈm trhu prost¯ednictvÌm poboËek poû·dat o v˝hody, poskytovanÈ centralizovan˝m systÈmem dohledu na ˙rovni SpoleËenstvÌ. V˝hody centralizovanÈho systÈmu dohledu mohou pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ vyuûÌvat pouze tehdy, pokud s tÌm vyj·d¯Ì souhlas vöechny ËlenskÈ st·ty, v nichû je û·dost o poskytnutÌ v˝hod pod·na.

Centralizovan˝ dohled p¯in·öÌ pro pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ n·sledujÌcÌ v˝hody: ñ ovÏ¯enÌ celkovÈ mÌry solventnosti (za veökerou Ëinnost vykon·vanou ve SpoleËenstvÌ) je provedeno jednÌm Ëlensk˝m st·tem, kter˝ si pojiöùovna sama zvolÌ; pro ovÏ¯enÌ vyuûÌv· zvolen˝ Ëlensk˝ st·t informacÌ zÌskan˝ch od org·n˘ dohledu ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘, v nichû dan· pojiöùovna vykon·v· Ëinnost; ñ poûadavky na solventnost a garanËnÌ fond jsou kalkulov·ny za veökerou Ëinnost pojiöùovny v r·mci jednotnÈho trhu; ñ aktiva odpovÌdajÌcÌ poûadavk˘m na solventnost mohou b˝t umÌstÏna v kterÈmkoliv ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû pojiöùovna vykon·v· Ëinnost; ñ jedna Ëtvrtina garanËnÌho fondu musÌ b˝t uloûena jako z·ruka v bance na ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu, kter˝ vykon·v· dohled.

V˝jimky pro poboËky öv˝carsk˝ch neûivotnÌch pojiöùoven EvropskÈ spoleËenstvÌ a äv˝carsk· konfederace uzav¯ely zvl·ötnÌ dohodu10) o pojiöùovnictvÌ, aby vytvo¯ily pruûnÏjöÌ podmÌnky pro p¯Ìstup na svÈ trhy. Dohoda byla podeps·na v Lucemburku dne 10. ¯Ìjna 1989 a radou byla schv·lena dne 20. Ëervna 1991. Tato dohoda m· jen velmi omezen˝ r·mec, protoûe se t˝k· pouze pr·va usazenÌ pro neûivotnÌ pojiöùovny. Na rozdÌl od poboËek ze SpoleËenstvÌ mohou poboËky öv˝carsk˝ch pojiöùoven p˘sobit pouze v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû jsou usazeny a nesmÌ v Ëlensk˝ch st·tech vykon·vat Ëinnost prost¯ednictvÌm FOS. SpoleËn˝ v˝bor EvropskÈ unie a äv˝carskÈ konfederace v tÈto dohodÏ p¯edvÌdal jejÌ rozöÌ¯enÌ. S ohledem na politick˝ kontext ve äv˝carsku vöak nenÌ pravdÏpodobnÈ, ûe bude dohoda rozöÌ¯ena i na ûivotnÌ pojiötÏnÌ a na svobodu poskytov·nÌ sluûeb, alespoÚ ne v nejbliûöÌ budoucnosti. NicmÈnÏ dohoda p¯edstavuje uûiteËn˝ z·klad pro udrûov·nÌ systÈmu konzultacÌ mezi EU a öv˝carsk˝mi ˙¯ady, kter˝ by ve vhodnou dobu mohl k rozöÌ¯enÌ dohody vÈst.

10)

DOHODA mezi Evropsk˝m hospod·¯sk˝m spoleËenstvÌm a äv˝carskou konfederacÌ o p¯ÌmÈm jinÈm neû ûivotnÌm pojiötÏnÌ (21191A0727(01) VP).

26


3. JEDNOTN› TRH U ZPROSTÿEDKOV¡NÕ POJIäTÃNÕ A ZAJIäTÃNÕ EvropskÈ legislativnÌ org·ny usilovaly rovnÏû o ˙Ëinnou implementaci pr·va usazenÌ a svobody poskytov·nÌ sluûeb pro zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ a pro zajistitele. V tÏchto oblastech pojiöùovacÌ Ëinnosti se ochrana pojiötÏn˝ch liöÌ od ochrany, kterou majÌ u pojiöùoven, a proto je takÈ odliön˝ i p¯Ìstup k jejÌmu zabezpeËenÌ.

3.1 SystÈm jednotnÈho pasu pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele Z·klady a d˘vody pro p¯ijetÌ 2. smÏrnice o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ11) Pro pojiöùovnictvÌ jsou mimo¯·dnÏ d˘leûitÈ distribuËnÌ sÌtÏ. Pojiöùovna pot¯ebuje mÌt rozvinutou distribuËnÌ strukturu, na kterou by se mohla ñ p¯ed vstupem na zahraniËnÌ trh ñ spolehnout. P¯Ìstup na zprost¯edkovatelskÈ trhy nenÌ snadn˝; nÏkterÈ trhy jsou pro neusazenÈ pojiöùovny pomÏrnÏ uzav¯enÈ, a to z d˘vodu mimo¯·dnÈ d˘leûitosti jejich zprost¯edkovatelskÈ sÌtÏ (v·zanÌ zprost¯edkovatelÈ) a sÌtÏ bankovnÌch agentur, k ˙jmÏ maklÈ¯˘ a nez·visl˝ch finanËnÌch poradc˘. Jestliûe m· b˝t umoûnÏn zahraniËnÌm pojiöùovn·m vstup na tyto trhy, aniû by musely zaloûit nebo p¯evzÌt sÌù zprost¯edkovatel˘, majÌ tyto pojiöùovny pouze jedinou moûnost, a to vyuûÌt distribuËnÌ struktury z jejich domovskÈ zemÏ a zruöit vöechny z·konnÈ p¯ek·ûky pro v˝kon Ëinnosti zprost¯edkovatele prost¯ednictvÌm pr·va usazenÌ nebo svobody poskytov·nÌ sluûeb. Aû do p¯ijetÌ smÏrnice o zprost¯edkov·nÌ bylo tÏchto p¯ek·ûek pomÏrnÏ mnoho. Jestliûe se pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelÈ hodlali usadit v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ nebo v nÏm vykon·vat Ëinnost zprost¯edkovatele na d·lku, museli p¯edem splnit poûadavky mÌstnÌch ˙¯ad˘, kterÈ byly n·roËnÏjöÌ neû poûadavky, kterÈ museli splÚovat ve svÈ zemi. Tento stav byl zdrojem znaËn˝ch potÌûÌ, neboù poûadavky r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ se podstatnÏ liöily. EvropskÈ legislativnÌ org·ny nebyly schopny provÈst okamûitou harmonizaci vöech poûadavk˘ na zprost¯edkovatele, a tak v roce 1976 p¯ijaly smÏrnici 77/92/EHS12), kter· umoûnila v˝kon zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti prost¯ednictvÌm pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby. UstanovenÌ smÏrnice ukl·dala org·n˘m dohledu, kter˝m na trhu podlÈhala zprost¯edkovatelsk· Ëinnost, aby za dostateËn˝ d˘kaz splnÏnÌ kritÈria odbornÈ zp˘sobilosti byla uzn·na odborn· zkuöenost pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele zÌskan· v jeho domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ. KromÏ prok·z·nÌ splnÏnÌ tohoto kritÈria bylo jeötÏ t¯eba, aby zprost¯edkovatel p¯edloûil osvÏdËenÌ o bez˙honnosti (v˝pis z trestnÌho rejst¯Ìku nebo jin˝ rovnocenn˝ doklad) a doklad od finanËnÌho ˙¯adu, ûe v minulosti neohl·sil ˙padek. Tato smÏrnice vöak vy¯eöila problÈmy t˝kajÌcÌ se pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ pouze Ë·steËnÏ, protoûe se nezab˝vala vöemi jejich poûadavky (pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti, finanËnÌ z·ruka, p¯edchozÌ registrace).

11)

SMÃRNICE 2002/92/ES EVROPSK…HO PARLAMENTU A RADY ze dne 9. prosince 2002 o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ. 12) SMÃRNICE RADY ze dne 13. prosince 1976 o opat¯enÌch k usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu svobody usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb u Ëinnosti pojiöùovacÌch agent˘ a maklÈ¯˘ (skupina 630 ISIC), a zejmÈna o p¯echodn˝ch opat¯enÌch ohlednÏ tÏchto ËinnostÌ (77/92/EHS).


27

Jednotn˝ pas pro zprost¯edkovatele Aby byly odstranÏny zb˝vajÌcÌ p¯ek·ûky pro v˝kon zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, p¯ijaly v roce 2002 evropskÈ legislativnÌ org·ny 2. smÏrnici o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ, kter· pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele zav·dÌ jednotn˝ pas podobn˝ tomu, jak˝ vyuûÌvajÌ pojiöùovny, a kter· harmonizuje podmÌnky pro v˝kon Ëinnosti zprost¯edkovatele. Tento jednotn˝ pas je vyd·v·n vöem zprost¯edkovatel˘m bez ohledu na charakter jejich Ëinnosti (pojiötÏnÌ, zajiötÏnÌ, velk· rizika...) p¯Ìsluön˝m ˙¯adem jejich domovskÈho st·tu v p¯ÌpadÏ, ûe splÚujÌ poûadavky, t˝kajÌcÌ se: ñ jejich zp˘sobilosti a bez˙honnosti (smÏrnice obsahuje pouze obecnÈ z·sady); ñ pojiötÏnÌ jejich odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou p¯i v˝konu povol·nÌ, platnÈ pro celÈ ˙zemÌ SpoleËenstvÌ nebo jinou srovnatelnou z·ruku ve v˝öi nejmÈnÏ 1 000 000 eur na kaûdou pojistnou ud·lost a v celkovÈ roËnÌ v˝öi 1 500 000 eur na vöechny pojistnÈ ud·losti, pokud takovÈ pojiötÏnÌ nebo srovnateln· z·ruka jiû nenÌ poskytnuta pojiöùovacÌm podnikem, jehoû jmÈnem pojiöùovacÌ nebo zajiöùovacÌ zprost¯edkovatel jedn·; ñ ochrany z·jm˘ pojiötÏn˝ch pro p¯Ìpad neschopnosti pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele plnit v˘Ëi pojiötÏnÈmu finanËnÌ z·vazky (v˝plata pojistnÈho plnÏnÌ, vratka pojistnÈho); pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel musÌ mÌt trvale finanËnÌ zdroje ve v˝öi 4 % roËnÌho p¯ijatÈho pojistnÈho (nejmÈnÏ 15 000 eur), musÌ vÈst penÏûnÌ prost¯edky pojiötÏn˝ch na p¯ÌsnÏ oddÏlen˝ch ˙Ëtech, pokud finanËnÌ z·jmy pojiötÏn˝ch jiû nejsou chr·nÏny zvl·ötnÌm garanËnÌm fondem. Jednotn˝ pas umoûÚuje pojiöùovacÌm zprost¯edkovatel˘m p¯i dodrûenÌ podobnÈ procedury, jakou dodrûujÌ pojiöùovny, vykon·vat Ëinnosti prost¯ednictvÌm pr·va usazenÌ nebo svobody poskytovat sluûby na celÈm ˙zemÌ EvropskÈ unie, aniû by museli splÚovat a priori jakÈkoliv dalöÌ podmÌnky ze strany ˙¯ad˘ hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu. SystÈm dohledu, platn˝ pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele se vöak liöÌ od systÈmu platnÈho pro pojiöùovny; smÏrnice ve skuteËnosti nestanovÌ celkov˝ dohled nad ËinnostÌ zprost¯edkovatele, ale pouze ovÏ¯ov·nÌ, zda zprost¯edkovatel vyhovuje v˝öe uveden˝m poûadavk˘m. OvÏ¯enÌ je prov·dÏno ve¯ejnopr·vnÌmi nebo soukromopr·vnÌmi org·ny, stanoven˝mi z·konem.

3.2. Jednotn˝ pas pro zajistitele Ze vöech ËinnostÌ t˝kajÌcÌch se pojiöùovnictvÌ bylo zajiötÏnÌ prvnÌ ËinnostÌ, pro niû byla jiû v roce 1964 p¯ijata smÏrnice13). HlavnÌm cÌlem tÈto smÏrnice bylo zruöenÌ p¯ek·ûek pro v˝kon zajiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby v r·mci jednotnÈho trhu. SmÏrnice vöak podmÌnky pro vykon·v·nÌ tÈto Ëinnosti neharmonizovala. Pro zajistitele p˘sobÌcÌ v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, aniû by v nich byli usazeni, byla tato smÏrnice znaËn˝m krokem vp¯ed. Umoûnila posun od ÑtradiËnÌhoì reûimu uplatÚov·nÌ svobody poskytov·nÌ sluûeb k plnÈmu FOS, bez diskriminace.

13)

SMÃRNICE RADY ze dne 25. ˙nora 1964 o odstranÏnÌ omezenÌ svobody usazov·nÌ a svobody poskytov·nÌ sluûeb v oblasti zajiötÏnÌ a retrocese (64/225/EHS).

28


Na druhÈ stranÏ pro zajistitele vykon·vajÌcÌ Ëinnost v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech prost¯ednictvÌm poboËky tato smÏrnice tak v˝razn˝ posun neznamenala. Uznala sice pr·vo zajistitele usadit se v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ a vyuûÌvat v nÏm v˝hod nediskriminaËnÌho systÈmu, avöak neharmonizovala pro tyto zajistitele nÏkter· z·kladnÌ pravidla. To vedlo k tomu, ûe nÏkterÈ ËlenskÈ st·ty rozöÌ¯ily dohled nad poboËkami usazen˝mi na jejich ˙zemÌ obecnÏ i na zajiöùovny, kter˝m tyto poboËky podlÈhaly, a tÌm v z·sadÏ nutily tyto zajiöùovny, aby si v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech zakl·daly poboËky (coû je v rozporu s pr·vem usazenÌ). Je t¯eba rovnÏû uvÈst, ûe se pravidla pro dohled nad zajiöùovnami v r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·tech velmi liöila. NÏkterÈ ËlenskÈ st·ty dohled nad zajiöùovnami nevykon·valy nebo jej vykon·valy pouze nep¯Ìmo (nap¯. NÏmecko), jinÈ ËlenskÈ st·ty vykon·valy pouze obecn˝ dohled, aniû by mÏly jakÈkoli kvantitativnÌ poûadavky (nap¯. Francie), a nÏkterÈ ËlenskÈ st·ty pouûÌvaly pro dohled nad zajiöùovnami pravidla pro dohled nad pojiöùovnami (nap¯. SpojenÈ kr·lovstvÌ). I z tohoto d˘vodu se nepoda¯ilo pro evropskÈ zajistitele dos·hnout celkovÈho p¯Ìstupu na americk˝ trh. K odstranÏnÌ v˝öe uveden˝ch nedostatk˘ byla v roce 2005 p¯ijata smÏrnice o zajiötÏnÌ14). Tato smÏrnice zav·dÌ pro zajiöùovny podobn˝ systÈm, jak˝ je pouûÌv·n v p¯ÌpadÏ pojiöùoven, i kdyû nÏkterÈ postupy jsou jednoduööÌ a pruûnÏjöÌ (nenÌ zde problÈm ochrany spot¯ebitele). Zajiöùovny, podobnÏ jako pojiöùovny, mohou vyuûÌvat v˝hod jednotnÈho pasu, neboù jak smÏrnice stanovÌ, Ñp¯Ìstup k zajiöùovacÌ Ëinnosti a jejÌ n·sledn˝ v˝kon podlÈhajÌ jednomu ˙¯ednÌmu povolenÌ, kterÈ vyd·vajÌ p¯ÌsluönÈ org·ny ËlenskÈho st·tu, ve kterÈm m· zajiöùovna skuteËnÈ sÌdlo.ì TakovÈ povolenÌ umoûÚuje zajiöùovnÏ vykon·vat Ëinnost v r·mci celÈho SpoleËenstvÌ podle pr·va usazenÌ i svobody poskytovat sluûby. »lensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ poboËka nebo ve kterÈm jsou poskytov·ny sluûby, nesmÌ vyûadovat na zajiöùovnÏ, kter· na jeho ˙zemÌ hodl· vykon·vat zajiöùovacÌ Ëinnost a kterÈ jiû bylo vyd·no povolenÌ v jejÌm domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, aby û·dala o novÈ povolenÌ. S ohledem na specifick˝ charakter Ëinnosti zajiöùovny smÏrnice takÈ stanovÌ, ûe Ñzajiöùovna, kter· jiû zÌskala povolenÌ v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, by nemÏla podlÈhat dalöÌmu dozoru nebo kontrole p¯Ìsluön˝mi org·ny, t˝kajÌcÌho se finanËnÌho zdravÌ pojiöùovny, kter· je zajiötÏna u tÈto zajiöùovny.ì Dohled nad zajiöùovnou, vËetnÏ dozoru nad ËinnostÌ, kterou zajiöùovna vykon·v· buÔ prost¯ednictvÌm poboËek nebo v r·mci FOS, n·leûÌ do v˝hradnÌ pravomoci domovskÈho ËlenskÈho st·tu; pokud zajiöùovna provozuje v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ Ëinnost prost¯ednictvÌm poboËky, mohou p¯ÌsluönÈ org·ny domovskÈho ËlenskÈho st·tu potÈ, co nejprve informujÌ p¯ÌsluönÈ org·ny ËlenskÈho st·tu, poboËky samy nebo prost¯ednictvÌm osob, kterÈ pro uveden˝ ˙Ëel jmenujÌ, na mÌstÏ ovÏ¯ovat informace nutnÈ k finanËnÌmu dohledu nad zajiöùovnou; org·ny ËlenskÈho st·tu poboËky se mohou uvedenÈho ovÏ¯ov·nÌ ˙Ëastnit. MÌra solventnosti se stanovuje oddÏlenÏ pro ûivotnÌ zajiötÏnÌ a neûivotnÌ zajiötÏnÌ. Pokud zajiöùovna provozuje souËasnÏ neûivotnÌ i ûivotnÌ zajiötÏnÌ, musÌ mÌt disponibilnÌ mÌru solventnosti na ˙rovni celkovÈho souËtu poûadovanÈ mÌry solventnosti pro Ëinnosti jak v neûivotnÌm, tak i v ûivotnÌm pojiötÏnÌ.

14)

SMÃRNICE EVROPSK…HO PARLAMENTU A RADY 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajiötÏnÌ a o zmÏnÏ smÏrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoû i smÏrnic 98/78/ES a 2002/83/.


29

PodobnÏ, jak je tomu v p¯ÌpadÏ pojiöùoven, i zajiöùovny musÌ mÌt garanËnÌ fond, aby poskytovaly jistotu, ûe p¯i svÈm zaloûenÌ majÌ odpovÌdajÌcÌ zdroje a ûe p¯i n·slednÈ zajiöùovacÌ Ëinnosti mÌra solventnosti v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nepoklesne pod hranici bezpeËnosti; garanËnÌ fond (jedna t¯etina poûadovanÈ mÌry solventnosti) nesmÌ b˝t niûöÌ neû 3 000 000 eur. V p¯ÌpadÏ kaptivnÌ zajiöùovny nesmÌ b˝t garanËnÌ fond niûöÌ neû 1 000 000 eur. ❑

❑ ❑

⁄ËinnÈ uplatÚov·nÌ pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby je dlouhodob˝m procesem ñ jen od p¯ijetÌ PrvnÌ neûivotnÌ smÏrnice do p¯ijetÌ t¯etÌ generace smÏrnic uplynulo tÈmÏ¯ dvacet let. Dnes je moûnÈ ¯Ìci, ûe jednotn˝ trh funguje pomÏrnÏ hladce, a to p¯edevöÌm dÌky ˙zkÈ spolupr·ci p¯Ìsluön˝ch ˙¯ad˘ Ëlensk˝ch st·t˘. Jsme svÏdky toho, jak se postupnÏ jednotn˝ trh rozöi¯uje, a to jak z hlediska jeho obsahu (jednotn˝ pas pro zprost¯edkovatele, pro zajistitele), tak i z hlediska ˙zemÌ, kterÈ zaujÌm· ñ v roce 2004 byl jednotn˝ trh rozöÌ¯en o deset nov˝ch zemÌ. St·le vöak z˘st·vajÌ nÏkterÈ nezodpovÏzenÈ ot·zky, nap¯. jak˝ byl skuteËn˝ dopad t¯etÌch smÏrnic ñ na integraci pojistn˝ch trh˘ Ëlensk˝ch zemÌ a na rozvoj p¯eshraniËnÌ Ëinnosti, ñ na racionalizaci a koncentraci evropskÈho pojiöùovnictvÌ, ñ na konvergenci a optimalizaci dohledu.

PÿÕLOHA

Definice pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby

Pr·vo usazenÌ Na z·kladÏ pr·va usazenÌ p˘sobÌ na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovna se sÌdlem v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, kter· nabÌzÌ sluûby prost¯ednictvÌm trvale usazenÈ podnikatelskÈ jednotky (agentury, poboËky), nebo dokonce podle SoudnÌho dvora Evropsk˝ch spoleËenstvÌ i tehdy, jestliûe m· tato trval· p¯Ìtomnost formu kancel·¯e, vedenÈ vlastnÌm person·lem nebo nez·vislou osobou s opr·vnÏnÌm jednat za pojiöùovnu na trvalÈm z·kladÏ, jako by jednala agentura nebo poboËka. SoudnÌ dv˘r Evropsk˝ch spoleËenstvÌ takÈ rozhodl, ûe pojiöùovna vyuûÌvajÌcÌ na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu zprost¯edkovatele, kter˝ je tam usazen za ˙Ëelem trvalÈho vykon·v·nÌ Ëinnosti, m· b˝t posuzov·na podle pr·va usazenÌ. Pr·vo usazenÌ neznamen· pouze moûnost pojiöùovny usadit se v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ (poboËka...), ale takÈ stejnÈ zach·zenÌ s poboËkami jako s mÌstnÌmi podniky, a to p¯i pouûitÌ pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ se na nÏ vztahujÌ.

30


Svoboda poskytovat sluûby Na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby p˘sobÌ na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu pojiöùovna se sÌdlem v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, kter· nabÌzÌ sluûby p¯Ìjemc˘m bez ohledu na to, kde je tento p¯Ìjemce usazen. A naopak se nejedn· o svobodu poskytov·nÌ sluûeb, jestliûe poskytovatel a p¯Ìjemce sluûby jsou umÌstÏni ve stejnÈm ËlenskÈm st·tÏ. Podle v˝kladu SoudnÌho dvora Evropsk˝ch spoleËenstvÌ m˘ûe v sobÏ svoboda poskytov·nÌ sluûeb zahrnovat Ñpohybì poskytovatele sluûby nebo Ñpohybì p¯Ìjemce sluûby do ËlenskÈho st·tu poskytovatele sluûby; v p¯ÌpadÏ, ûe nedojde k û·dnÈmu v˝öe uvedenÈmu pohybu poskytovatele nebo p¯Ìjemce sluûby, ale kdy jsou z r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·t˘, jedn· se ñ jak jiû bylo zmÌnÏno ñ o d·lkov˝ obchod. Jestliûe je Ëinnost vykon·v·na na z·kladÏ FOS a poskytovatel sluûby se nach·zÌ na ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu poskytov·nÌ sluûeb, pak se koncept poskytov·nÌ sluûeb od konceptu usazenÌ odliöuje sv˝m doËasn˝m charakterem; pr·vo usazenÌ p¯edpokl·d· trvalou p¯Ìtomnost (poboËky...) v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ ñ viz Ël. 53, odst. 3, Smlouvy. SoudnÌ dv˘r Evropsk˝ch spoleËenstvÌ vöak takÈ rozhodl, ûe doËasn˝ charakter FOS nevyluËuje moûnost, aby mÏl poskytovatel v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ svÈ pracoviötÏ (kancel·¯...). Koncept svobody poskytov·nÌ sluûeb znaËnÏ p¯esahuje koncept d·lkovÈho prodeje a bude jej p¯esahovat i v budoucnosti, kdy se modernÌ prost¯edky informaËnÌch technologiÌ stanou neodmyslitelnou souË·stÌ ËinnostÌ v oblasti FOS. PodobnÏ jako pr·vo usazenÌ takÈ svoboda poskytovat sluûby neznamen· pro pojiöùovny pouze moûnost sjedn·vat pojiötÏnÌ se z·jemci o pojiötÏnÌ z jinÈho ËlenskÈho st·tu (nebo svobodu tÏchto z·jemc˘ o pojiötÏnÌ svobodnÏ kontaktovat pojiöùovnu, kter· nenÌ usazena v jejich ËlenskÈm st·tÏ, s cÌlem pojistit si sv· rizika), ale takÈ stejnÈ zach·zenÌ s tÏmito pojiöùovnami z jinÈho ËlenskÈho st·tu p˘sobÌcÌmi za z·kladÏ FOS jako s mÌstnÌmi podniky ñ p¯i pouûitÌ pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ se na nÏ vztahujÌ.

Porovn·nÌ pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby V ˙noru 2004 uve¯ejnila Evropsk· komise sdÏlenÌ ÑSvoboda sluûeb a ve¯ejnÈ blaho v pojiöùovnictvÌì, v nÏmû zejmÈna vysvÏtlila p¯esn˝ r·mec svobody poskytovat sluûby a rozdÌl mezi svobodou poskytov·nÌ sluûeb a pr·vem usazenÌ. Tento rozdÌl je velmi d˘leûit˝, neboù jak uv·dÌ v˝klad SoudnÌho dvora Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, na pojiöùovny p˘sobÌcÌ na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby se musÌ vztahovat mÈnÏ restriktivnÌ a ÑlehËÌì pr·vnÌ r·mec, neû na pojiöùovny p˘sobÌcÌ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ na z·kladÏ pr·va usazenÌ. Ve v˝öe uvedenÈm sdÏlenÌ Evropsk· komise podala vysvÏtlenÌ k n·sledujÌcÌm p¯Ìpad˘m: ñ pojiöùovna z domovskÈho ËlenskÈho st·tu vyuûÌv· pro svoji Ëinnost v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ nez·visl˝ch osob (zprost¯edkovatel˘...), kte¯Ì jsou v tomto hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ usazeni; komise stanovila, ûe se pr·vo usazenÌ vztahuje na pojiöùovny pouze tehdy, jestliûe uvedenÈ nez·vislÈ osoby jsou trvale ¯Ìzeny a kontrolov·ny pojiöùovnou, kterou zastupujÌ; ñ jestliûe pojiöùovna v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ Ë·steËnÏ p˘sobÌ prost¯ednictvÌm poboËky, kter· je tam


31

usazena: v souvislosti s tÌmto p¯Ìpadem Komise usoudila, ûe Ëlensk˝ st·t nem˘ûe pojiöùovnÏ br·nit v tom, aby v hostitelskÈm st·tÏ vykon·vala Ëinnost soubÏûnÏ na z·kladÏ pr·va usazenÌ a svobody poskytovat sluûby. Pojiöùovna vöak musÌ b˝t schopna z¯etelnÏ vymezit svoji Ëinnost k jednomu z tÏchto dvou zp˘sob˘ provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti. Evropsk· komise takÈ potvrdila, ûe ÑvyuûitÌ prost¯edk˘ d·lkovÈ komunikace zejmÈna zp˘sobu elektronickÈho obchodov·nÌ, k uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv urËen˝ch ke krytÌ rizik (nebo z·vazk˘) umÌstÏn˝ch v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, neû je Ëlensk˝ st·t sÌdla pojiöùovny, je t¯eba povaûovat za pojiöùovacÌ Ëinnost vykon·vanou na z·kladÏ svobody poskytov·nÌ sluûebì, a to i v p¯ÌpadÏ, kdy technickÈ prost¯edky vyuûÌvanÈ p¯i poskytov·nÌ sluûby (nap¯. server) jsou umÌstÏny ve ËlenskÈm st·tÏ, kde se nach·zÌ riziko (nebo z·vazek). RozhodujÌcÌ je zde Ëlensk˝ st·t, v nÏmû m· pojiöùovna sÌdlo.

KAPITOLA 2 INTEGRACE, KONCENTRACE TRHU, DEREGULACE S odstupem tÈmÏ¯ patn·cti let od p¯ijetÌ t¯etÌch pojiöùovacÌch smÏrnic je moûno provÈst urËitÈ hodnocenÌ zmÏn, kterÈ tyto smÏrnice na jednotnÈm trhu vyvolaly. V z·sadÏ lze spat¯ovat t¯i druhy zmÏn: 1. PodstatnÏ se rozvinula p¯eshraniËnÌ Ëinnost pojiöùoven, zejmÈna v p¯ÌpadÏ nÏkter˝ch pojistn˝ch trh˘, i kdyû na cestÏ k celkovÈ integraci pojistn˝ch trh˘ Ëlensk˝ch st·t˘ z˘st·v· st·le jeötÏ mnoho p¯ek·ûek. 2. Pojiöùovny zaËaly p¯edevöÌm Ñdob˝vatì trhy, kterÈ byly nejbliûöÌ k zemi jejich sÌdla, a v d˘sledku rozvoje p¯eshraniËnÌ Ëinnosti pojiöùoven poËalo vzr˘stat i mnoûstvÌ f˙zÌ, akvizic a vzniklo i nÏkolik velk˝ch pojiöùovacÌch skupin. 3. Vzhledem k logice minim·lnÌ harmonizace smÏrnic vy˙stil proces vytv·¯enÌ jednotnÈho trhu ve v˝raznou deregulaci pojiöùovacÌch ËinnostÌ, kter· je citliv· zejmÈna pro d¯Ìve vysoce regulovanÈ trhy.

1. STAV INTEGRACE POJISTN›CH TRHŸ »LENSK›CH ST¡TŸ

1. 1 Otev¯enÌ trh˘ Ëlensk˝ch st·t˘ a rozvoj p¯eshraniËnÌ Ëinnosti SystÈm jednotnÈho pasu a princip dohledu p¯Ìsluön˝m org·nem domovskÈho ËlenskÈho st·tu majÌ pojiöùovn·m ve SpoleËenstvÌ umoûnit v˝kon Ëinnosti v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, a to p¯i minim·lnÌch omezenÌch a negativnÌch dopadech na zdravÈ konkurenËnÌ prost¯edÌ (v d˘sledk˘ konkurenËnÌch tlak˘ na mÌstnÌ pojiöùovny). ⁄spÏch tÈto strategie lze mÏ¯it jednak v˝znamem p¯eshraniËnÌ Ëinnosti pro pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ (podÌl poËtu pojiöùoven p˘sobÌcÌch p¯eshraniËnÏ na celkovÈm poËtu mÌstnÌch pojiöùoven, podÌl objemu Ëinnosti vykon·vanÈ na z·kladÏ pr·va usazenÌ a na z·kladÏ FOS na celkovÈ Ëinnosti tÏchto pojiöùoven). M˘ûe b˝t mÏ¯en takÈ poËtem zahraniËnÌch pojiöùoven na trzÌch jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘.

32


PodÌl p¯eshraniËnÌ Ëinnosti v evropskÈm pojiöùovnictvÌ Pr·vo usazenÌ Pr·vo usazenÌ je pojiöùovnami v EvropskÈ unii dosud uplatÚov·no r˘zn˝mi zp˘soby, jak je patrnÈ z nÌûe uveden˝ch ne˙pln˝ch statistik (viz tabulky). ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ vykon·v· Ëinnost prost¯ednictvÌm pr·va usazenÌ pomÏrnÏ m·lo pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ a vÏtöina z nich jsou neûivotnÌ pojiöùovny. Nap¯. v roce 1999 mÏlo 600 francouzsk˝ch pojiöùoven pouze 54 poboËek v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech. To je pomÏrnÏ m·lo, vezmeme-li v ˙vahu, ûe jedna pojiöùovna mohla mÌt tÏchto poboËek tehdy aû 14 (jednu v kaûdÈm ËlenskÈm st·tÏ). Tento stav je vysvÏtliteln˝ tÌm, ûe tyto pojiöùovny mÌsto poboËek vykon·vajÌ Ëinnost v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech radÏji prost¯ednictvÌm dce¯in˝ch spoleËnostÌ. V˝jimky tvo¯Ì britskÈ a belgickÈ pojiöùovny, kterÈ majÌ v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech poboËek pomÏrnÏ znaËn˝ poËet. Belgick· v˝jimka je vysvÏtlov·na p¯edevöÌm jazykov˝mi faktory. Pokud se t˝k· SpojenÈho kr·lovstvÌ, je z¯ejmÈ, ûe Lond˝n jako v˝znamnÈ finanËnÌ centrum je p¯i vyuûitÌ v˝hodnÈho zdanÏnÌ a kvalitnÌch odbornÌk˘ ñ ide·lnÌm mÌstem pro pojiöùovny ze t¯etÌch zemÌ (americk˝ch a japonsk˝ch), hodlajÌcÌch p˘sobit na jednotnÈm evropskÈm trhu, aby se zde usadily a vyuûÌvaly v˝hod jednotnÈho pasu. Jestliûe pouûijeme jako ukazatel podÌl objemu Ëinnosti vykon·vanÈ pojiöùovnou v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech (mÌsto poËtu poboËek v nich usazen˝ch), zjistÌme, ûe ñ s v˝jimkou belgick˝ch a irsk˝ch pojiöùoven ñ pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ realizujÌ pouze velmi malou Ë·st ze svÈ celkovÈ Ëinnosti v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech prost¯ednictvÌm sv˝ch poboËek. A d·le zjistÌme, ûe pojiöùovny z¯izujÌ poboËky hlavnÏ v sousednÌch st·tech. Nap¯. t¯i Ëtvrtiny poboËek belgick˝ch pojiöùoven jsou usazeny ve Francii, Nizozemsku, NÏmecku, SpojenÈm kr·lovstvÌ nebo Lucembursku. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe mezi dvÏma t¯etinami a t¯emi Ëtvrtinami pojiöùoven je usazeno v Ëlensk˝ch st·tech sousedÌcÌch se Ëlensk˝m st·tem sÌdla pojiöùovny.

»innost evropsk˝ch pojiöùoven v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech v roce 1999 (poËet poboËek, poËet ozn·menÌ pro FOS, podÌl p¯eshraniËnÌ Ëinnosti na celkovÈ Ëinnosti v %) Životní pojištění Pobočky

Neživotní pojištění FOS

Pobočky

FOS

Německo

4

n.a

–

0,1 %

75

0,8 %

–

0,2 %

Španělsko

5

0,6 %

–

n.a

14

1,4 %

–

0,2 %

Francie

5

n.a

n.a

54

1,9 %

–

0,2 %

Itálie

–

n.a

n.a

8

1,6 %

–

0,1 %

Spojené království+)

21

–

–

–

224

0,7 %

–

1,4 %

Irsko

4

1,3 %

–

30,4 %

8

2,8 %

–

18,5 %

Lucembursko

6

1,2 %

–

55,6 %

4

1,1 %

–

13,8 %

Belgie+)

2

0,6 %

–

0,1 %

65

13,3 %

–

0,6 %

Pramen: Eurostat ÑZvl·ötnÌ rysy pojiöùovnictvÌ a penzijnÌch fond˘ì (2001); u zemÌ oznaËen˝ch +) jsou ˙daje za rok 1998 (ze stejnÈ publikace za rok 2000)


33

Svoboda poskytovat sluûby Pokud se t˝k· vykon·v·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ FOS, prakticky vöechny ËlenskÈ st·ty zas·hla ñ po p¯ijetÌ t¯etÌch pojiöùovacÌch smÏrnic ñ rozs·hl· vlna ozn·menÌ pojiöùoven hodlajÌcÌch v nich vykon·vat Ëinnost tÌmto zp˘sobem. Na rozsah a v˝znam tÏchto ozn·menÌ je vöak t¯eba nahlÌûet ze spr·vnÈho ˙hlu: Ëasto tato ozn·menÌ p¯edstavovala pouze Ñvyj·d¯enÌ ˙mysluì vykon·vat Ëinnost na z·kladÏ FOS a tento ˙mysl nebyl pozdÏji realizov·n. Pojiöùovny totiû v mnoha p¯Ìpadech sledovaly cÌl pokraËovat v pojiötÏnÌ sv˝ch klient˘, kte¯Ì se museli p¯emÌstit do jinÈho ËlenskÈho st·tu, nebo si pojiöùovny chtÏly vytvo¯it podmÌnky pro p¯ÌpadnÈ rozöÌ¯enÌ Ëinnosti do jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. P¯eshraniËnÌ Ëinnost na z·kladÏ FOS takÈ st·le p¯edstavuje pouze velmi malou Ë·st z celkovÈ Ëinnosti pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ, s v˝jimkou pojiöùoven specializovan˝ch na pojiötÏnÌ velk˝ch pr˘myslov˝ch rizik a s v˝jimkou lucembursk˝ch a irsk˝ch pojiöùoven; lucemburskÈ pojiöùovny provozujÌ asi 15 % ñ 20 % neûivotnÌho pojiötÏnÌ a vÌce neû 50 % ûivotnÌho pojiötÏnÌ prost¯ednictvÌm FOS. FOS byla po dlouhou dobu povaûov·na za zp˘sob podnik·nÌ vhodn˝ pro pojiötÏnÌ velk˝ch rizik a tÏûila p¯edevöÌm z v˝hod dan˝ch pr·vnÌmi p¯edpisy pro pojistnÈ smlouvy. V˝jimky Irska a Lucemburska lze vysvÏtlit daÚov˝mi systÈmy tÏchto zemÌ, a to buÔ s ohledem na ustanovenÌ o vyrovn·vacÌ rezervÏ (kter· podporujÌ pr˘myslovÈ podniky ve vytv·¯enÌ sv˝ch kaptivnÌch pojiöùoven pro pojiötÏnÌ sv˝ch vlastnÌch rizik) a nebo na moûnosti daÚov˝ch ˙spor (kterÈ p¯itahujÌ spo¯itele ze zemÌ s velk˝m zdanÏnÌm).

Pronik·nÌ pojiöùoven vykon·vajÌcÌch p¯eshraniËnÌ Ëinnost na pojistnÈ trhy Ëlensk˝ch st·t˘ Pokud nahlÌûÌme na poËet pojiöùoven usazen˝ch v ËlenskÈm st·tÏ z jinÈho ˙hlu pohledu, lze uËinit z·vÏr, ûe p¯Ìtomnost pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ nenÌ na sousednÌch trzÌch zanedbateln·, p¯edevöÌm jestliûe bereme v ˙vahu neûivotnÌ pojiöùovny. Nap¯. ve Francii je jedna poboËka pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ na öest neûivotnÌch pojiöùoven (celkem 63 poboËek neûivotnÌch pojiöùoven a 3 poboËky ûivotnÌch pojiöùoven). V NÏmecku je pomÏr neûivotnÌch a ûivotnÌch poboËek (59/5), ve SpojenÈm kr·lovstvÌ (43/1), v It·lii (30/6), ve äpanÏlsku (24/1), v Belgii (52/2) a v Irsku (24/8). KonkurenËnÌ vlivy zahraniËnÌch pojiöùoven jsou tedy pomÏrnÏ velmi v˝znamnÈ. P¯es stav uveden˝ v p¯edchozÌm odstavci z˘st·v· vöak podÌl rizik pojiötÏn˝ch p¯eshraniËnÌ smlouvou velmi nÌzk˝. Podle studie vypracovanÈ Swiss Re bylo v roce 1999 pouze 1,9 % pojistnÈho u neûivotnÌho pojiötÏnÌ a 0,6 % pojistnÈho u ûivotnÌho pojiötÏnÌ inkasov·no z Ëinnosti vykon·vanÈ na z·kladÏ FOS. Ve stejnÈm roce poch·zelo z Ëinnosti vykon·vanÈ pojiöùovnami z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ na z·kladÏ pr·va usazenÌ 2,4 % pojistnÈho u neûivotnÌho pojiötÏnÌ a 0,2 % pojistnÈho u ûivotnÌho pojiötÏnÌ. StruËnÏ lze tedy ¯Ìci, ûe pouze belgickÈ, irskÈ a lucemburskÈ pojiöùovny zaznamen·vajÌ znateln˝ podÌl na pojistn˝ch trzÌch jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ u ËinnostÌ vykon·van˝ch na z·kladÏ pr·va usazenÌ a svobody poskytov·nÌ sluûeb. Pojiöùovny z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ vyuûÌvajÌ svobod stanoven˝ch pro pojiöùovny t¯etÌmi pojiöùovacÌmi smÏrnicemi velmi omezenÏ. A tak z·vÏry zpr·vy o dopadech jednotnÈho trhu na pojiöùovnictvÌ (1995) z˘st·vajÌ st·le v platnosti ñ ÑOpat¯enÌ zam˝ölen· pro vytv·¯enÌ jednotnÈho trhu nevyvolala velk˝ t¯esk [...]. Svoboda poskytov·nÌ sluûeb p¯evaûuje v oblasti pojiötÏnÌ velk˝ch rizik, kde po dlouhou dobu vyuûÌvala znaËnÈho stupnÏ smluvnÌ svobody; nezaznamenala vöak podstatn˝ n·r˘st u ûivotnÌho pojiötÏnÌ jak se p¯edpokl·dalo a pro nÏû je velmi vhodn·.ì

34


1.2 P¯ek·ûky v integraci trh˘ SkuteËnost, ûe zavedenÌ systÈmu jednotnÈho pasu p¯ineslo pouze mÌrn˝ ˙spÏch, m˘ûe b˝t vysvÏtlena zejmÈna p¯ek·ûkami v oblasti integrace trh˘, kterÈ p¯etrv·vajÌ i po implementaci smÏrnic. Tyto p¯ek·ûky majÌ Ë·steËnÏ struktur·lnÌ charakter, ale majÌ p˘vod i v nedostateËnÈ harmonizaci smluvnÌho a daÚovÈho pr·va.

Struktur·lnÌ p¯ek·ûky Rezervovanost spot¯ebitel˘ Jednou z hlavnÌch p¯ek·ûek je p¯Ìstup spot¯ebitel˘, kte¯Ì p¯i pojiöùov·nÌ sv˝ch rizik zachov·vajÌ znaËnou mÌru rezervovanosti, u pojiöùoven, kterÈ nejsou usazeny v jejich domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ. V pr˘zkumu ÑEurobarometer 52ì provedenÈm Evropskou komisÌ v roce 1999 s cÌlem zjistit n·zor spot¯ebitel˘ na jednotn˝ trh finanËnÌch sluûeb je i tato rezervovanost z¯etelnÏ patrn·. Pr˘zkum totiû ukazuje znaËnou rezervovanost spot¯ebitel˘ k vyuûÌv·nÌ d·lkovÈho prodeje finanËnÌch sluûeb; tÈmÏ¯ jedna t¯etina dotazovan˝ch si u FOS stÏûovala na nedostatek informacÌ, nedostateËnou ochranu pr·v spot¯ebitel˘, na potÌûe p¯i n·rokov·nÌ odökodnÏnÌ u poskytovatel˘ sluûeb a na nÌzkou bezpeËnost operacÌ (asi 25 % ñ 30 % dotazovan˝ch zast·valo opaËn˝ n·zor). D˘leûitou ˙lohu hraje v tÏchto souvislostech i skuteËnost, ûe nÏkterÈ ËlenskÈ st·ty dosud nep¯ijaly jednotnou evropskou mÏnu (D·nsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ, ävÈdsko), a takÈ jazykovÈ rozdÌly. CelkovÏ tedy Eurobarometr 52 potvrdil nedostatky systÈmu regulace, spoËÌvajÌcÌ zejmÈna v oblasti informovanosti a ochrany z·jm˘ spot¯ebitel˘.

V˝hody p¯eshraniËnÌ Ëinnosti Mal˝ rozvoj p¯eshraniËnÌ Ëinnosti m˘ûe b˝t zd˘vodnÏn takÈ pouze technick˝mi a ekonomick˝mi aspekty. Vstup na trhy jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ je velmi n·kladn˝, kdyû je moûn˝ pouze s pomocÌ n·kladn˝ch obchodnÌch a technick˝ch studiÌ nezbytn˝ch pro stanovenÌ smluvnÌch podmÌnek a sazeb. Je tak nutnÈ, aby vykon·van· Ëinnost byla takovÈho rozsahu, aby umo¯ila tyto n·klady, kterÈ nejsou souË·stÌ Ñlogikyì svobody poskytov·nÌ sluûeb. Mal˝ rozvoj FOS m˘ûe b˝t takÈ zd˘vodnÏn ne˙spÏchem d·lkovÈho prodeje pojiötÏnÌ (telefon, internet), kter˝ p¯edstavuje jednu z jeho hlavnÌch metod. P¯Ìpad SpojenÈho kr·lovstvÌ, kterÈ je v tÈto oblasti opaËn˝m p¯Ìkladem, umoûÚuje urËit dva klÌËe k ˙spÏönÈmu uplatnÏnÌ FOS a tedy k vysvÏtlenÌ jejÌho ne˙spÏchu v kontinent·lnÌ EvropÏ: ñ ÑneautomatickÈì obnovov·nÌ pojistn˝ch smluv; ñ a posteriori ovÏ¯ov·nÌ informacÌ p¯edloûen˝ch pojiötÏn˝m a sankce v p¯Ìpadech, kdy pojiötÏn˝ p¯i uplatÚov·nÌ svÈho n·roku poskytne nepravdivÈ informace.

Z·konnÈ p¯ek·ûky: neharmonizovanÈ smluvnÌ pr·vo Neexistence harmonizovanÈho smluvnÌho pr·va je p¯ÌËinou dvou hlavnÌch p¯ek·ûek p¯eshraniËnÌho obchodu, zejmÈna FOS:


35

ñ zd˘vodÚuje existenci zvl·ötnÌch pravidel t˝kajÌcÌch se kolize pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ znemoûÚujÌ zahraniËnÌm pojiöùovn·m vyuûÌvat ve vöech p¯Ìpadech svÈ n·rodnÌ pr·vnÌ p¯edpisy; ñ umoûÚuje Ëlensk˝m st·t˘m v obecnÈm z·jmu p¯ijÌmat restriktivnÌ pravidla, kter· se t˝kajÌ smluv podlÈhajÌcÌch jejich vnitrost·tnÌm pr·vnÌm p¯edpis˘m, a dokonce i smluv podlÈhajÌcÌch zahraniËnÌm pr·vnÌm p¯edpis˘m (Ñpr·vnÌ p¯edpisy ve¯ejnÈho pr·vaì).

Volba pr·va platnÈho pro pojistnÈ smlouvy Velkou p¯ek·ûku pro svobodu poskytov·nÌ sluûeb v neûivotnÌm pojiötÏnÌ (u velk˝ch rizik) a v ûivotnÌm pojiötÏnÌ je pr·vnÌ reûim platn˝ pro pojistnÈ smlouvy podle druh˝ch smÏrnic, kter˝ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ poËÌt· s tÌm, ûe obsah a prov·dÏnÌ pojistnÈ smlouvy podlÈhajÌ pr·vnÌm p¯edpis˘m ËlenskÈho st·tu, v nÏmû m· pojiötÏn˝ obvyklÈ bydliötÏ (zejmÈna pokud se t˝k· povinnÈho pojiötÏnÌ), pokud pr·vnÌ p¯edpisy tohoto ËlenskÈho st·t˘ nestanovÌ, ûe smluvnÌ strany mohou pouûÌt jinÈ pr·vnÌ p¯edpisy. Za absence harmonizace v tÈto oblasti se vnitrost·tnÌ p¯edpisy pro smluvnÌ pr·vo v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·tech znaËnÏ liöÌ, coû samo o sobÏ ñ pro pojiöùovny hodlajÌcÌ vykon·vat Ëinnost v nÏkolika Ëlensk˝ch st·tech ñ p¯edstavuje znaËnÈ potÌûe, protoûe musÌ pr·vnÌ p¯edpisy pro smluvnÌ pr·vo vöech tÏchto st·t˘ poznat a porozumÏt jim. Jestliûe budou t¯eba dalöÌ d˘kazy, postaËÌ, ûe bude na rozdÌlnost n·rodnÌch p¯Ìstup˘ u smluvnÌho pr·va nahlÌûeno v n·vaznosti na n·sledujÌcÌ tÈmata: ñ z·vaznost n·vrhu smlouvy: ve Francii, äpanÏlsku a SpojenÈm kr·lovstvÌ nenÌ; v NÏmecku a It·lii je pro pojistnÌka, kter˝ n·vrh podepsal, z·vazn˝; ñ datum ˙Ëinnosti pojistnÈ smlouvy: ve vÏtöinÏ Ëlensk˝ch st·t˘ p¯i uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, v NÏmecku a äpanÏlsku po zaplacenÌ pojistnÈho (ve äpanÏlsku je smlouva platn· od jejÌho uzav¯enÌ, avöak jejÌ ˙Ëinky jsou odloûeny do data, kdy je zaplaceno pojistnÈ, a jestliûe pojiötÏn˝ pojistnÈ nezaplatÌ, pojiöùovna v˘Ëi nÏmu nem· jakÈkoliv z·vazky); ñ opoûdÏn· platba pojistnÈho: v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech pojiötÏnÌ automaticky zanik· po uplynutÌ z·konem stanovenÈ lh˘ty (äpanÏlsko, It·lie, Francie, Nizozemsko); pojiöùovna m˘ûe rovnÏû zaslat pojiötÏnÈmu upomÌnku s upozornÏnÌm na z·nik pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ nezaplacenÌ dluûnÈho pojistnÈho (NÏmecko); ñ automatickÈ obnovenÌ pojistnÈ smlouvy: pr·vnÌ p¯edpisy nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ stanovÌ minim·lnÌ v˝povÏdnÌ lh˘tu (NÏmecko, Francie, äpanÏlsko, It·lie), nÏkterÈ ËlenskÈ st·ty ponech·vajÌ ¯eöenÌ na smluvnÌch stran·ch (Nizozemsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ). U pojiötÏnÌ velk˝ch rizik se pr·vnÌ reûim platn˝ pro pojistnÈ smlouvy p¯ek·ûkou nest·v·, protoûe si smluvnÌ strany pro takovÈ smlouvy mohou zvolit rozhodnÈ pr·vo. Je vöak t¯eba poznamenat, ûe takov˝ reûim nelze vyuûÌt u smluv skupinovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ nadn·rodnÌch spoleËnostÌ, kterÈ hodlajÌ uzavÌrat smlouvy skupinovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ pro vöechny svÈ zamÏstnance v EvropÏ.

PouûitÌ restriktivnÌch p¯edpis˘ v obecnÈm z·jmu Pojiöùovna, kter· uzavÌr· smlouvu v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, se m˘ûe setkat s tÌm, ûe mÌstnÌ pr·vnÌ p¯edpisy

36


platnÈ pro smlouvu ñ zejmÈna pr·vnÌ p¯edpisy ve¯ejnÈho pr·va ñ omezujÌ zahraniËnÌ pojiöùovny a omezujÌ tak FOS. P¯i absenci harmonizovanÈho smluvnÌho pr·va mohou ËlenskÈ st·ty p¯ijÌmat nebo ponech·vat v platnosti pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ vyhovujÌ cÌl˘m obecnÈho z·jmu, a kterÈ splÚujÌ kritÈria stanoven· SoudnÌm dvorem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. V podstatÏ se tyto restriktivnÌ p¯edpisy t˝kajÌ: ñ obsahu pojistn˝ch smluv: ñ u pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel se jedn· nap¯. o systÈm bonus/malus, zohledÚujÌcÌ ökodnÌ pr˘bÏh, ñ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ se jedn· nap¯. o stanovenÌ maxim·lnÌ technickÈ ˙rokovÈ mÌry nebo o povinnost odkupnÈho; ñ formy pojistn˝ch smluv: nap¯. povinnost vypracovat n·vrh pojistnÈ smlouvy v urËitÈm jazyce i v p¯ÌpadÏ, ûe pojistnÌk takov˝ poûadavek nem·; ñ postupu, jÌmû se ¯ÌdÌ ËlenstvÌ v garanËnÌm fondu nebo n·rodnÌ kancel·¯i pojistitel˘: zp˘sobem placenÌ p¯ÌspÏvk˘ (z·lohovÈ platby nevratn˝ch a pevnÏ stanoven˝ch p¯ÌspÏvk˘ i zahraniËnÌmi pojiöùovnami hodlajÌcÌmi vykon·vat Ëinnost na z·kladÏ FOS); ñ dodrûov·nÌ kodex˘ chov·nÌ nebo mÌstnÌch etick˝ch pravidel vöemi mÌstnÌmi i zahraniËnÌmi pojiöùovnami. CelkovÏ lze ¯Ìci, ûe v Ëlensk˝ch st·tech je v platnosti ¯ada p¯edpis˘, kterÈ br·nÌ pojiöùovn·m ze SpoleËenstvÌ uzavÌrat v r·mci EvropskÈ unie pojistnÈ smlouvy. Pojiöùovny si p¯edevöÌm nemohou vypracovat jednotnou pojistnou smlouvu, kterou by p¯i dodrûov·nÌ stejn˝ch podmÌnek uzavÌraly v r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·tech. Tento stav je Ë·steËnÏ zp˘soben nespr·vnou realizacÌ konceptu obecnÈho z·jmu v Ëlensk˝ch st·tech. Ale je takÈ p¯Ìm˝m d˘sledkem absence harmonizace smluvnÌho pr·va a nedostatku v˘le jednat na ˙rovni SpoleËenstvÌ o ot·zk·ch, kterÈ se t˝kajÌ pojiötÏn˝ch ve smluvnÌm vztahu s pojiöùovnami.

DaÚovÈ p¯ek·ûky: neharmonizovanÈ daÚovÈ p¯edpisy P¯i absenci harmonizace takÈ daÚovÈ p¯edpisy, pouûÌvanÈ pro pojiöùovnictvÌ, vytv·¯ejÌ urËitÈ p¯ek·ûky pro svobodu poskytov·nÌ sluûeb.

Zp˘soby vybÌr·nÌ danÌ a nep¯ÌmÈ zdanÏnÌ Jelikoû oblast nep¯ÌmÈho zdanÏnÌ nenÌ harmonizov·na, z˘st·v· v platnosti princip Ñfisk·lnÌ teritorialityì, podle nÏhoû kaûd· pojistn· smlouva podlÈh· nep¯Ìm˝m danÌm a parafisk·lnÌm poplatk˘m z pojistnÈho v ËlenskÈm st·tÏ rizika, resp. z·vazku (t¯etÌ smÏrnice). Tento stav vyvol·v· dva typy potÌûÌ, kterÈ nep¯ÌznivÏ ovlivÚujÌ rozvoj p¯eshraniËnÌ Ëinnosti: 1. VÏtöina Ëlensk˝ch st·t˘ vyûaduje, aby vöechny pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ vykon·vajÌcÌ Ëinnost na jejich ˙zemÌ jmenovaly daÚovÈho z·stupce, kter˝ bude ¯eöit daÚovÈ ot·zky t˝kajÌcÌ se Ëinnosti pojiöùovny, kterou zastupuje. Aniû by byl zpochybÚov·n d˘vod pro tento poûadavek, Evropsk· komise ve sdÏlenÌ ÑSvoboda sluûeb a obecn˝ z·jem v pojiöùovnictvÌì vyjad¯uje n·zor, ûe by jmenov·nÌ daÚovÈho z·stupce nemÏlo b˝t vyûadov·no jiû p¯i ozn·menÌ ˙myslu pojiöùovny vykon·vat Ëinnost na z·kladÏ FOS nebo pr·va usazenÌ, ale aû potÈ, co pojiöùovna zaËne tuto Ëinnost skuteËnÏ vykon·vat.


37

A d·le, kaûd· pojiöùovna se musÌ pod¯izovat tolika r˘zn˝m zp˘sob˘m placenÌ danÌ,v kolika Ëlensk˝ch st·tech vykon·v· Ëinnost, coû je zdrojem dalöÌch komplikacÌ a spr·vnÌch n·klad˘.

P¯ÌmÈ zdanÏnÌ a ûivotnÌ pojiötÏnÌ Rozvoj FOS se setk·v· s potÌûemi takÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Tyto potÌûe se vztahujÌ k p¯ÌmÈmu zdanÏnÌ: mnoho Ëlensk˝ch st·t˘ odmÌt· udÏlovat daÚovÈ v˝hody v n·vaznosti na pojistnÈ (odpoËet danÌ, snÌûenÌ danÌ), jestliûe je toto pojistnÈ placeno pojiöùovnÏ, kter· nem· v danÈm ËlenskÈm st·tÏ sÌdlo. Podle v˝kladu iniciovanÈho zn·m˝m p¯Ìpadem Bachman z ledna 1992 a d·le rozpracovanÈho v p¯Ìpadech Schumaker a Wielockx ze srpna 1995 je takov·to diskriminace legitimnÌ a je v souladu s jednotn˝m trhem, jestliûe je nezbytn· pro zachov·nÌ konzistence n·rodnÌch daÚov˝ch systÈm˘. A tak ËlenskÈ st·ty, kterÈ odpoËet danÌ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ obecnÏ umoûÚujÌ ñ jako protipÛl k n·slednÈmu zdanÏnÌ pojistnÈho plnÏnÌ ñ mohou takto postupovat u smluv sjednan˝ch na z·kladÏ FOS u zahraniËnÌ pojiöùovny a zdanit pojistnÈ v mÌstÏ vzniku, jestliûe nemohou vybrat danÏ v dobÏ z·niku smlouvy. SoudnÌ dv˘r Evropsk˝ch spoleËenstvÌ vöak podmÌnil tuto pravomoc podmÌnkou p¯ÌmÈ vazby mezi snÌûenÌm pojistnÈho a zdanitelnostÌ Ë·stek placen˝ch pojiöùovnami.

ResumÈ INSURANCE REGULATION IN THE EUROPEAN UNION This contribution is the first part of translation of a CEA publication written by Bertrand Labilloy titled Insurance regulation in the European Union (New Opportunities for Insurers and Consumers). The publication covers European regulations in view of the financial and prudential aspects of the insurance business. Product development, commercialisation and administration rules are also addressed. The first chapter ñ The Single Insurance Market is concerned with liberalization of trade in insurance services in the EU. This liberalization is mainly connected with directives regulating insurance activities, co-operation of supervisory bodies, access of insurance companies from third countries and single passport provisions for insurance intermediaries and reinsurers. The second chapter is concerned with integration, market concentration and deregulation.

38


SROVN¡NÕ ZDRAVOTNICK›CH SYST…MŸ ñ 1. »¡ST Tom·ö Roubal, Kate¯ina JelÌnkov·, Petr Bohumsk˝ [email protected], [email protected], [email protected])

Srovn·vacÌ studie vybran˝ch zdravotnick˝ch systÈm˘ vznikla v r·mci projektu PHI, jehoû cÌlem je definice prostoru pro komerËnÌ pojiötÏnÌ v oblasti financov·nÌ zdravotnictvÌ tak, aby novÈ uspo¯·d·nÌ odpovÌdalo spoleËenskÈ objedn·vce a vznikl˝ objem trhu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ byl v˝znamn˝. K definici prostoru zaloûenÈ na vyËlenÏnÌ Ë·sti pÈËe z ˙hrady ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm se lze dobrat medicÌnsko-ekonomickou anal˝zou ˙daj˘ o objemu a struktu¯e poskytovanÈ pÈËe. Jako v˝znamn˝ teoretick˝ z·klad se jevila studie nastavenÌ existujÌcÌch systÈm˘, v jejichû financov·nÌ hrajÌ soukromÈ v˝daje v˝raznou ˙lohu. V prvnÌ Ë·sti pojedn·v· studie o obsahu a v˝sledcÌch podrobnÈho srovn·nÌ n·rok˘ pojiötÏnc˘ v zemÌch EvropskÈ unie, druh· Ë·st se vÏnuje porovn·nÌ zdravotnick˝ch systÈm˘ ve vybran˝ch st·tech, kter˝mi jsou Rakousko, Francie, NÏmecko, Irsko, NizozemÌ a äv˝carsko. V˝bÏr byl sestaven tak, aby mohly b˝t p¯edstaveny z·kladnÌ odliönosti jednotliv˝ch typ˘ zdravotnick˝ch systÈm˘ a z toho vypl˝vajÌcÌ prostor pro uplatnÏnÌ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Ve financov·nÌ vöech vybran˝ch systÈm˘ hrajÌ soukromÈ v˝daje v˝znamnou roli a jsou Ëasto realizov·ny prost¯ednictvÌm soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Tento Ël·nek se vÏnuje porovn·nÌ zdravotnick˝ch systÈm˘ ve Francii, NÏmecku a Irsku a kr·tkÈmu ˙vodu t˝kajÌcÌho se n·rok˘ pojiötÏnc˘ v r·mci ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v tÏchto st·tech. V p¯ÌötÌm ËÌsle vyjde dalöÌ Ë·st vÏnovan· Rakousku, NizozemÌ a äv˝carsku.

N·roky pojiötÏnc˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ Anal˝za n·rok˘ pojiötÏnc˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho systÈmu v zemÌch EU ukazuje, ûe jednotlivÈ st·ty definujÌ rozsah tÈto pÈËe velmi rozdÌlnÏ, vÏtöinou ale znaËnÏ netransparentnÏ. Ve vÏtöinÏ zemÌ neexistuje explicitnÌ seznam zdravotnÌch v˝kon˘. ExistujÌ sice podrobnÈ katalogy sluûeb, ale ty slouûÌ pouze pro pot¯eby jejich ˙hrad. Definice n·rok˘ pojiötÏnc˘, a p¯ÌpadnÏ i seznamu zdravotnick˝ch sluûeb vy¯azen˝ch ze z·kladnÌho koöe zdravotnÌ pÈËe, probÌh· obecnÏ ve dvou rovin·ch ñ na z·kladÏ z·kon˘ a na z·kladÏ podz·konn˝ch norem, kterÈ danÈ z·kony up¯esÚujÌ. Definice n·rok˘ pojiötÏnc˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ z·leûÌ do znaËnÈ mÌry na historickÈm v˝voji a kultu¯e pr·vnÌho systÈmu zemÏ. Projevuje se zde i rozdÌl mezi systÈmy s n·rodnÌ zdravotnÌ sluûbou (NHS) a systÈmy zaloûen˝mi na zdravotnÌm pojiötÏnÌ. Pro NHS je typickÈ definovat povinnosti region·lnÌch organizacÌ. Pro systÈmy ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ je typick· p¯esnÏjöÌ definice n·rok˘ pojiötÏnc˘ na poskytov·nÌ ˙hrady za zdravotnÌ sluûby. Nelze ale tvrdit, ûe nÏkter˝ ze systÈm˘ definuje n·roky pojiötÏnc˘ p¯esnÏji. Nejv·gnÏjöÌ definici n·rok˘ pojiötÏnc˘ najdeme ve VelkÈ Brit·nii, na druhÈ stranÏ spektra stojÌ Francie, kter· kaûdoroËnÏ vyd·v· explicitnÌ pozitivnÌ seznamy hrazenÈ pÈËe. V nÏkter˝ch zemÌch lze pozorovat


39

v˝znamnÈ rozdÌly mezi definicÌ n·rok˘ pojiötÏnc˘ v jednotliv˝ch segmentech zdravotnictvÌ (äpanÏlsko), v jin˝ch zemÌch potom v˝raznÈ rozdÌly region·lnÌ (decentralizovanÈ st·ty, äpanÏlsko, It·lie). V zemÌch se systÈmem ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ hraje roli jejich historick˝ v˝voj p¯edevöÌm proto, ûe zdravotnÌ pojiötÏnÌ bylo urËeno pouze pro jistou skupinu populace (nap¯. dÏlnÌci). Definice n·rok˘ pojiötÏnc˘ tedy v tÏchto zemÌch urËovala hranici mezi ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm a pojiötÏnÌm soukrom˝m. BÏhem v˝voje doölo k pokrytÌ celÈ populace ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm (Nizozemsko, Rakousko) avöak rozsah n·rok˘ se spÌöe zmenöil (v kaûdÈ zemi jin˝m zp˘sobem). V zemÌch s ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm nynÌ vl·dne trend k up¯esÚov·nÌ n·rok˘ pojiötÏnc˘ (v Nizozemsku, NÏmecku a ve Francii). Pouze äpanÏlsko, Polsko a Francie majÌ explicitnÏ definovanÈ n·roky pojiötÏnc˘ na ˙hradu nemocniËnÌch sluûeb (p¯iËemû v Polsku nebyla uûita û·dn· transparentnÌ kritÈria definice tÏchto n·rok˘). V nemocniËnÌm sektoru lze ve vÏtöinÏ zemÌ definici n·rok˘ pojiötÏnc˘ vysledovat v katalozÌch systÈmu DRG (Diagnosis Related Groups), kterÈ vöak prim·rnÏ slouûÌ jako n·stroj ˙hrad nemocniËnÌch sluûeb. Tyto katalogy jsou urËeny pro poskytovatele a zdravotnÌ pojiöùovny (p¯ÌpadnÏ ve¯ejnÈ pl·tce v systÈmech NHS). V r·mci jednÈ skupiny DRG jsou sdruûeny n·kladovÏ homogennÌ v˝kony, kterÈ jsou ohodnoceny urËitou relativnÌ vahou definujÌcÌ relativnÌ finanËnÌ n·roËnost danÈ skupiny v˝kon˘ (obsahuje i lÈËiva a dalöÌ komplementy). JednotlivÈ katalogy DRG se mezi zemÏmi liöÌ a obsah konkrÈtnÌch skupin diagnÛz proto nemusÌ b˝t srovnateln˝. V nÏkter˝ch katalozÌch jsou vytvo¯eny seznamy technologiÌ, kterÈ mohou b˝t pouûity pouze v p¯ÌpadÏ, ûe neexistuje levnÏjöÌ varianta. Jedn· se proto o jistÈ negativnÌ seznamy technologiÌ, kterÈ nejsou hrazeny z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Na druhou stranu jsou nÏkterÈ skupiny systÈmu DRG definov·ny p¯Ìmo vyuûitÌm nÏkter˝ch technologiÌ a metod, coû nep¯Ìmo vytv·¯Ì pozitivnÌ seznamy a podnÏcuje poskytovatele uûÌvat tyto metody a pom˘cky p¯i poskytov·nÌ nemocniËnÌch sluûeb. V ambulantnÌm sektoru jsou explicitnÌ seznamy n·rok˘ pojiötÏnc˘ na r˘znÈ zdravotnickÈ sluûby zastoupeny ˙hradov˝mi katalogy. V r˘zn˝ch zemÌch se jejich podrobnost liöÌ v z·vislosti na systÈmu ˙hrad lÈka¯˘. V p¯ÌpadÏ kapitaËnÌ platby jsou n·roky pojiötÏnc˘ omezeny p¯edevöÌm v˝öÌ rozpoËtu lÈka¯e. V p¯ÌpadÏ plateb za v˝kon (fee-for-service) existujÌ p¯esnÏjöÌ katalogy (ve Francii, NÏmecku a v D·nsku). NegativnÌ seznamy v˝kon˘ vylouËen˝ch z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ obsahujÌ nap¯ÌË systÈmy velmi podobnÈ sluûby ñ kosmetick· chirurgie, vakcinace nestandardnÌch onemocnÏnÌ a nekonvenËnÌ lÈËebnÈ praktiky (akupunktura), pat¯Ì mezi bÏûnÈ souË·sti zdravotnick˝ch systÈm˘. Speci·lnÏ vymezen˝m oborem je ve vÏtöinÏ zemÌ zubnÌ lÈka¯stvÌ. DalöÌmi p¯Ìklady vylouËenÈ pÈËe z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ jsou alternativnÌ medicÌna (D·nsko, It·lie, Polsko), l·znÏ (Francie), kosmetick· chirurgie (Francie, äpanÏlsko, Anglie), fyzioterapie a rehabilitaËnÌ lÈËba (NÏmecko nad 18 let), vakcinace neobvykl˝ch nemocÌ (It·lie, Polsko) Ëi zmÏna pohlavÌ (äpanÏlsko). V souËasnosti lze vysledovat trend zp¯esÚov·nÌ n·rok˘ pojiötÏnc˘. Ve VelkÈ Brit·nii a v NÏmecku p˘sobÌ nez·vislÈ agentury (NICE v Anglii, IQWiG v NÏmecku), kterÈ se na z·kladÏ anal˝z a d˘kaz˘ (evidence based medicine) podÌlejÌ na tvorbÏ negativnÌch seznam˘. I ve vÏtöinÏ ostatnÌch zemÌ se prosazuje snaha vytv·¯et transparentnÌ mechanismy zaËlenÏnÌ nebo vyËlenÏnÌ vöech zdravotnick˝ch sluûeb do /ze z·kladnÌho balÌku sluûeb hrazen˝ch z ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ.

40


Typy soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v EU SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ lze rozdÏlit do t¯Ì skupin: 1. PlnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ poskytuje pojiötÏnÌ kompletnÌch zdravotnÌch sluûeb a v plnÈm rozsahu nahrazuje ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ (substitutive), nap¯. OSV» v Belgii Ëi v Rakousku, zamÏstnanci s p¯Ìjmem vyööÌm neû 40 000 eur roËnÏ v NÏmecku. 2. DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ pojiöùuje tu zdravotnÌ pÈËi, kter· je ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm hrazena jen Ë·steËnÏ nebo nenÌ hrazena v˘bec (complementary). 3. ZdravotnÌ p¯ipojiötÏnÌ, kterÈ kryje jinÈ sluûby neû zdravotnÌ pÈËi, zajiöùuje rychlejöÌ p¯Ìstup ke zdravotnÌm sluûb·m a nabÌzÌ pojiötÏn˝m öiröÌ moûnost volby (supplementary). T˝k· se p¯edevöÌm zemÌ s NHS ñ VelkÈ Brit·nie, äpanÏlska, It·lie, ÿecka a Portugalska.

DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ existuje ve vöech st·tech EU. RozdÌl mezi doplÚkov˝m pojiötÏnÌm a p¯ipojiötÏnÌm se ve vÏtöinÏ zemÌ stÌr·. V budoucÌm textu je proto pouûÌv·n pouze n·zev doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, kter˝ bude zahrnovat oba typy. Z·sadnÌ roli v definici rozsahu produkt˘ doplÚkovÈho pojiötÏnÌ hraje ve¯ejn˝ systÈm zdravotnÌho pojiötÏnÌ, kter˝ pro nÏ vymezuje prostor. ObecnÏ doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nabÌzÌ pojiötÏnÌ plateb spojen˝ch s n·vötÏvou lÈka¯e, zdravotnÌ sestry, p¯Ìm˝ch plateb za lÈËiva, laboratornÌ testy, zdravotnÌ prost¯edky, dopravu, br˝le a kontaktnÌ ËoËky, stomatologii Ëi alternativnÌ medicÌnu. P¯ÌmÈ platby (co-payment) pojiöùuje doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ v Belgii, D·nsku (hlavnÏ lÈËiva a zubnÌ lÈka¯stvÌ), Francii, Irsku, Lucembursku (hlavnÏ p¯i hospitalizaci), Nizozemsku (zubnÌ lÈka¯stvÌ) a ve ävÈdsku. S v˝jimkou Francie nenÌ tento trh doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v˝znamn˝. Toto pojiötÏnÌ zpravidla neposkytujÌ soukromÈ pojiöùovny proto, ûe tento produkt nenÌ finanËnÏ zajÌmav˝. V sektoru ambulantnÌch sluûeb nabÌzejÌ pojiöùovny doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ v mnoha zemÌch (v Rakousku, Belgii, Francii, NÏmecku, Irsku, It·lii, Portugalsku a ve äpanÏlsku). Produkty doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ zubnÌho lÈka¯stvÌ samostatnÏ nejsou p¯Ìliö obvyklÈ ani rozs·hlÈ.

RegulaËnÌ r·mec soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v EU RegulaËnÌ opat¯enÌ EvropskÈ unie na poli soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ se st·v· st·le v˝znamnÏjöÌm aspektem tohoto trhu. Evropsk· komise p¯esunula tÏûiötÏ regulace od vÏcnÈ regulace (co a jak musÌ pojiöùovna pojiöùovat) k regulaci finanËnÌ (je-li pojiöùovna solventnÌ). Tuto reformu p¯inesla t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice EU z roku 1994, kter· tak vytvo¯ila jednotn˝ trh neûivotnÌho pojiötÏnÌ v r·mci EU. Z·sadnÌmi prvky tÈto smÏrnice jsou: ❑ princip zemÏ p˘vodu (Ël·nek 9.1), ❑ zruöenÌ n·rodnÌch kontrol v˝öe pojistnÈho a nutnosti ohl·öenÌ nabÌzen˝ch produkt˘ p¯edem (Ël·nek 29 a 39). V˝sledky soudnÌch spor˘ u EvropskÈho soudnÌho dvoru pak potvrdily, ûe se tato smÏrnice nevztahuje na ve¯ejnÈ systÈmy zdravotnÌho pojiötÏnÌ. St·ty mohou vyuûÌt v˝jimky danÈ ve¯ejn˝m z·jmem (Ël·nek 54.1),


41

kdy je regulace zdravotnÌho pojiötÏnÌ povolena u zdravotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ poskytuje plnÈ pojiötÏnÌ (nap¯. PKV v NÏmecku). Re·ln˝mi d˘sledky na trzÌch doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ byla konsolidace tohoto trhu a n·r˘st diferenciace produkt˘ (v Rakousku, ÿecku, It·lii, Portugalsku a äpanÏlsku). NÏkterÈ zemÏ p¯ejaly tento z·kon po svÈm. NÏmecko vyuûilo zmÌnÏnÈho Ël·nku 54.1 a st·le vyûaduje od soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven podrobnÈ informace p¯i zmÏn·ch produkt˘ (co se t˝Ëe pojistnÈho i pojiötÏn˝ch sluûeb). ZamÏstnavatelÈ mohou odv·dÏt zdravotnÌ pojistnÈ za svÈ zamÏstnance pouze pojiöùovn·m, kterÈ nekombinujÌ jinÈ typy pojiötÏnÌ se zdravotnÌm. Implementace tÈto smÏrnice byla problÈmem zejmÈna ve Francii, kde vz·jemnÈ pojiöùovny spadajÌ pod specifick˝ z·kon (Code de la MutualitÈ) a Francie nebyla schopna do roku 2000 tuto smÏrnici implementovat, coû se stalo i p¯edmÏtem ûaloby Komise na Francii. HlavnÌmi problÈmy implementace byly smluvnÌ podmÌnky mezi pojiöùovnou a pojiötÏncem, princip v˝luËnosti (speciality principle), svoboda zajiötÏnÌ a voln˝ p¯echod portfolia (free transfer of portfolio). JednÌm z hlavnÌch problÈm˘ bylo, ûe velk· Ë·st vz·jemn˝ch pojiöùoven ve Francii jsou malÈ spoleËnosti, kterÈ nemohou splÚovat kritÈria platebnÌ schopnosti bez dalöÌho zajiötÏnÌ, coû tato smÏrnice zakazuje. Francie takÈ poruöovala tuto smÏrnici tÌm, ûe vyûadovala informace od jednotliv˝ch pojiöùoven ohlednÏ jejich produkt˘ a d·le odliön˝m zdaÚov·nÌm vz·jemn˝ch a soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven. Irsko si v roce 1996 nechalo od Komise potvrdit, ûe regulaËnÌ opat¯enÌ na trhu zdravotnictvÌ nenÌ v rozporu s danou smÏrnicÌ, avöak tento pr·vnÌ n·zor napad· pojiöùovna BUPA, p¯edevöÌm co se t˝k· systÈmu redistribuce rizik.

VybranÈ zdravotnickÈ systÈmy V˝voj procenta v˝daj˘ na zdravotnictvÌ na HDP v Ëase ukazuje z·kladnÌ nastavenÌ jednotliv˝ch vybran˝ch systÈm˘, vËetnÏ patrn˝ch vliv˘ reforem v »R 1992 a v NÏmecku a Rakousku v roce 1996. 1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

Rakousko

7,4

7,8

9,7

9,6

9,4

9,5

9,6

9,6

Česká republika

4,7

5,1

6,9

6,8

6,7

6,7

7,2

7,3

Francie

8,4

8,9

9,3

9,4

9,1

9,2

10,0

10,5

Německo

8,5

9,7

9,9

10,6

10,4

10,4

10,8

11,0

Irsko

6,1

7,0

6,9

6,5

6,1

6,3

7,2

7,1

Nizozemsko

7,7

8,1

8,1

8,0

7,9

7,9

8,9

8,9

Švýcarsko

8,3

9,3

9,5

10,1

10,3

10,4

11,1

11,6

Zdroj: OECD Health data 2006

SoukromÈ v˝daje na zdravotnictvÌ Z·mÏr zahrnout do studie p¯edevöÌm zdravotnickÈ systÈmy s vysok˝m podÌlem soukrom˝ch v˝daj˘ a soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ potvrzuje n·sledujÌcÌ graf:

42



V˝voj podÌlu soukrom˝ch v˝daj˘ v Ëase se v jednotliv˝ch systÈmech liöÌ. Spolu s p¯edchozÌm ukazatelem podÌlu na HDP vöak lze sledovat, ûe dodateËnÈ zdroje do zdravotnictvÌ äv˝carska (stejnÏ jako v »R) p¯in·öÌ ve¯ejnÈ zdroje, zatÌmco v Nizozemsku soukromÈ zdroje. Reformy v NÏmecku a Rakousku znamenaly posÌlenÌ role soukrom˝ch v˝daj˘. Francouzsk˝ systÈm spolu˙ËastÌ zachov·v· stejnou proporci a irsk˝ pokles podÌlu soukrom˝ch v˝daj˘ m˘ûe b˝t zp˘soben prostorem pro jejich uplatnÏnÌ p¯ev·ûnÏ v doplÚkov˝ch sluûb·ch. 1998

1999

2000

2001

2002

2003

Rakousko

32,7

32,3

31,9

33,0

32,2

32,4

2004 32,4

Francie

24,0

24,0

24,2

24,1

23,9

23,7

23,5

Německo

21,4

21,5

21,4

21,6

21,4

21,8

21,9

Irsko

25,7

26,3

26,1

24,7

22,5

21,1

21,5

Nizozemí

35,9

37,3

36,9

37,2

37,5

37,6

38,8

Švýcarsko

45,1

44,7

44,4

42,9

42,1

41,5

41,6


Od roku 1990 se trh pro soukromÈ v˝daje zdvojn·sobil, v absolutnÌm objemu je nejv˝znamnÏjöÌ v NÏmecku (54 mld. USD PPP) a Francii (41 mld. USD PPP).


43

Ukazatele v˝konnosti vybran˝ch systÈm˘ Tabulka nabÌzÌ srovn·nÌ z·kladnÌch sledovan˝ch ukazatel˘ zdravotnick˝ch systÈm˘ vybran˝ch st·t˘ i s v˝sledky dosahovan˝mi v »eskÈ republice Francie

Německo

Irsko

ČR

Podíl výdajů na zdravotnictví vůči HDP

10,1

11,1

7,4

7,5

Výdaje na zdravotnictví per capita USD PPP

2903

3005

2386

1300

Počet lékařů na 100000 obyvatel

337

359

265

347

Počet akutních lůžek na 100000 obyvatel

380

690

297

620

Očekávaná délka dožití mužů při narození

75,8

75,4

74,5

72,62

83

81,2

80

79,24

1,84

2,05

2,67

1,33

Očekávaná délka dožití žen při narození Novorozenecká úmrtnost na 1000 živě naroz. dětí Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví

76,3

78,5

78,0

91,4

Podíl přímých plateb občanů do zdr. systému

10,6 %

12 %

13,3 %

8,5 %

Procento obyvatel, kteří mají soukr. zdr. pojištění

>90 %

>20 %

>40 %

0%


Z tabulky je z¯ejmÈ, ûe ËeskÈ zdravotnictvÌ je ve vöech hlavnÌch bÏûnÏ pouûÌvan˝ch objektivnÌch ukazatelÌch systÈmu zdravotnÌ pÈËe na ˙rovni srovnatelnÈ s vyspÏl˝mi z·padoevropsk˝mi zemÏmi. V˝jimkou je z pochopiteln˝ch d˘vod˘ absolutnÌ v˝öe v˝daj˘ na obyvatele a kratöÌ oËek·van· dÈlka ûivota, coû je faktor, kter˝ nenÌ urËen pouze zdravotnÌ pÈËÌ. V novorozeneckÈ ˙mrtnosti je dokonce v˝sledek »R v˝raznÏ nadpr˘mÏrn˝. »esk˝ systÈm zdravotnictvÌ zaost·v· za tÏmito zemÏmi strukturou financov·nÌ pÈËe, kter· je p¯Ìliö z·visl· na ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ a dosud se neotev¯ela dalöÌm zp˘sob˘m financov·nÌ, p¯edevöÌm komerËnÌmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ. Chronicky deficitnÌ situace ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v »eskÈ republice i v dalöÌch zemÌch s podobnou strukturou financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe je potvrzenÌm, ûe vÌcezdrojovÈ financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe, obvyklÈ ve vöech ostatnÌch srovn·van˝ch systÈmech, je i pro »eskou republikou jedinou vhodnou cestou k obnovÏ rovnov·hy mezi v˝dajovou a p¯Ìjmovou str·nkou n·klad˘ zdravotnictvÌ. Ve vöech vyspÏl˝ch zemÌch doch·zÌ k rychlÈmu zlepöov·nÌ zdravotnÌ pÈËe spojenÈmu s v˝razn˝m r˘stem jejÌch n·klad˘ na jednÈ stranÏ a na druhÈ stranÏ k nep¯ÌznivÈmu demografickÈmu v˝voji, ve kterÈm rychle roste skupina spot¯ebitel˘ tÈto pÈËe, zatÌmco skupina tÏch, kte¯Ì ji solid·rnÌm zp˘sobem financujÌ, stagnuje Ëi se zmenöuje. To vyvol·v· pot¯ebu reforem financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe ve vöech sledovan˝ch zemÌch bez v˝jimky. SmÏr reformnÌch krok˘ ve srovn·van˝ch zemÌch je proto pro ËeskÈ zdravotnictvÌ, kterÈ se reformnÏ zastavilo kr·tce po sametovÈ revoluci, velmi inspirativnÌ.

Francie S 10,1 % n·klad˘ na zdravotnictvÌ ku HDP se francouzsk˝ systÈm ¯adÌ mezi mÈnÏ öetrnÈ systÈmy v zemÌch OECD (pr˘mÏr 8,6 % data za rok 2003). StejnÏ tak podÌl ve¯ejn˝ch v˝daj˘ na celkov˝ch n·kladech je lehce nadpr˘mÏrn˝ (76, 3 % ku 72,1 %), podÌl soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ ovöem pat¯Ì, s 12,7 %, mezi nejvyööÌ (po USA a NizozemÌ, pr˘mÏr OECD je 6,3 %). V oËek·vanÈ dÈlce ûivota Francie p¯evyöuje pr˘mÏr OECD (79,4 let ku 77,8), poËet lÈka¯˘ na 1000 obyvatel takÈ lehce p¯esahuje pr˘mÏr (3,4 ku 2,9).

44


Srovn·nÌ nÏkter˝ch parametr˘ zdravotnick˝ch systÈm˘ Povinnosti veřejných pojišťoven a pojištěnců

Smlouvy pojišťoven s poskytovateli

Daňové výhody pro soukr. zdravotní pojištění

Francie

Pojištěnec nemůže volit pojišťovnu. Pojišťovna nemůže měnit výši pojistného

Povinnost uzavírání smlouvy s veřejnými poskytovateli

Zaměstnanci si mohou odečíst pojistné, které platí zaměstnavatel.

Německo

Pojištěnec může zvolit pojišťovnu. Pojišťovna musí přijmout všechny a může měnit výši pojistného

Korporativismus – smlouvy mezi sdruženími (pojišťoven a poskytovatelů)

Pojistné lze odečíst z daní (do určité výše). Náklady zdravotní péče, které nejsou kryty pojišťovnou, mohou být také do jisté výše dané výší příjmu odečteny.

Irsko

NHS – duální systém financování Soukromé pojišťovny nesmí odmítnout klienty

NHS

Pro všechny daňové poplatníky, odpočitatelná pojišťovnou ve výši standardní daňové sazby. Daňové úlevy lze aplikovat i na přímé platby pacientů, které nejsou kryty z PHI. Rabaty: pokud nejsou uplatněny, tak se aplikuje sleva na dani.

ČR

Pojištěnec může zvolit pojišťovnu. Pojišťovna musí přijmout všechny a nemůže měnit výši pojistného

Pojišťovny mají kontraktační povinnost do poloviny roku 2006

Ve¯ejn˝ systÈm Francouzsk˝ systÈm financov·nÌ zdravotnictvÌ je silnÏ determinov·n historick˝m v˝vojem a je t¯eba jej ch·pat v kontextu celkovÈho soci·lnÌho zabezpeËenÌ. SystÈm nenÌ jednotn˝ pro vöechny obyvatele, v z·vislosti na profesi spadajÌ obËanÈ povinnÏ pod r˘znÈ Ñreûimyì, a to RÈgime gÈnÈrale (obecn˝), kter˝ pokr˝v· 84 % obyvatel (zamÏstnance pr˘myslu, obchodu a sluûeb, od roku 2000 takÈ nezamÏstnanÈ), RÈgime agricole (zamÏstnanÌ v zemÏdÏlstvÌ, 7 %), RÈgime des travailleurs independants (OSV», 5 %) a dalöÌ specializovanÈ reûimy. Finance vybranÈ na zdravotnÌ pojiötÏnÌ jsou spravov·ny st·tnÌmi organizacemi v r·mci jednotliv˝ch reûim˘, pojistnÈ je proporcion·lnÌ k v˝öi p¯Ìjmu. Nap¯Ìklad pro RÈgime gÈnÈrale tvo¯Ì pojistnÈ 8 % z p¯Ìjmu nad jistou st·tem definovanou hranici. SystÈm povinnÈho pojiötÏnÌ m· 99% pokrytÌ, 1 % obyvatel je pokryto v r·mci tzv. CMU (obyvatelÈ s nejniûöÌm p¯Ìjmem, hrazeno st·tem). LegislativnÌ zakotvenÌ systÈmu spad· jiû do roku 1946, kdy veöel v platnost z·kon o soci·lnÌm pojiötÏnÌ. Postupn˝m v˝vojem bylo rozöi¯ov·no pokrytÌ populace, a to na z·kladÏ profese (vznik nov˝ch reûim˘). Vrcholem tohoto procesu je z·kon CMU (Couverture Maladie Universelle) z roku 1999, kter˝ veöel v platnost 1. 1. 2000 a kter˝ rozöi¯uje pokrytÌ na vöechny obyvatele jiû ne na z·kladÏ profese, ale v z·vislosti na trvalÈm pobytu ve Francii. ObËanÈ, kte¯Ì do tÈ doby nepat¯ili pod û·dn˝ reûim, jsou za¯azeni do obecnÈho reûimu (RÈgime gÈnÈrale) a platÌ 8 % z p¯Ìjmu nad roËnÏ stanovenou Ë·stku (6849 euro v roce 2004). Z·kon o CMU z·roveÚ zakl·d· n·rok na bezplatnÈ doplÚkovÈ pojiötÏnÌ pro osoby, jejichû p¯Ìjem je pod urËitou st·tem definovanou hranicÌ. Od roku 1996 schvaluje kaûdoroËnÏ parlament cÌle a finanËnÌ r·mec systÈmu zdravotnictvÌ, v roce 1996 bylo z·roveÚ zaloûeno nÏkolik nez·visl˝ch organizacÌ s cÌlem centralizace systÈmu. Od roku 2004 p¯eöla na jednu z asociacÌ (UNCAM) pravomoc definovat kaûdoroËnÏ seznamy v˝kon˘, profesnÌch ohodnocenÌ, lÈk˘, zdravotnick˝ch pot¯eb a zdravotnÌch sluûeb (seznamy definujÌ cenu a procento ˙hrady z povinnÈho pojiötÏnÌ).


45

Z·kladnÌ rozsah pÈËe Z povinnÈho pojiötÏnÌ je hrazena veöker· pÈËe vËetnÏ oöet¯enÌ zubnÌm lÈka¯em a nÏkter˝mi druhy alternativnÌ medicÌny (akupunktura, homeopatie), nejedn· se ovöem o stoprocentnÌ pokrytÌ n·klad˘. V˝öe spolu˙Ëasti z·leûÌ na z·vaûnosti ˙konu, pr˘mÏrnÏ je z povinnÈho pojiötÏnÌ hrazeno pouze 60 % aû 70 % (nap¯Ìklad zubnÌ pÈËe je hrazena pr˘mÏrnÏ pouze ze 35 %). ObËanÈ si takÈ Ë·steËnÏ hradÌ pobyt v nemocnici (v roce 2006 16 eur na den). V˝jimku tvo¯Ì oblast Alsaska, kde je z historick˝ch d˘vodu spolu˙Ëast niûöÌ, ovöem za cenu vyööÌho pojistnÈho. V˝öe spolu˙Ëasti je kaûdoroËnÏ definov·na kompletnÌmi seznamy lÈka¯sk˝ch v˝kon˘ (CCAM), lÈk˘ (LSPR a LSAC), zdravotnick˝ch pot¯eb (LPP), zdravotnÌch sluûeb (NABM) a profesnÌch ohodnocenÌ (NGAP), kterÈ do roku 2004 sestavovalo p¯Ìmo Ministerstvo zdravotnictvÌ a od roku 2004 je navrhuje unie zdravotnÌch fond˘ ñ UNCAM (Union Nationale des Caisses díAssurance Maladie) spolu s nÏkolika poradnÌmi tÏlesy. Ministr zdravotnictvÌ m· pr·vo na zmÏnu seznamu do jednoho mÏsÌce od rozhodnutÌ UNCAM. PodÌl ˙hrady z ve¯ejn˝ch a soukrom˝ch zdroj˘ v jednotliv˝ch segmentech pÈËe Lékařské honoráře

Zdravotnické potřeby

Veřejné zdroje

Nemocnice 76 %

92 %

Léčiva 65 %

72 %

45 %

Zubní péče 35 %

Připojištění

12 %

4%

18 %

20 %

25 %

35 %

Přímé platby

11 %

4%

17 %

8%

30 %

30 %

Pro urËitÈ kategorie obyvatelstva (nap¯. dlouhodobÏ nemocnÌ, p¯Ìjemci invalidnÌho d˘chodu, tÏhotnÈ ûeny) je spolu˙Ëast nulov·, n·klady jsou plnÏ hrazeny ze zdravotnÌho pojiötÏnÌ. N·klady na tyto p¯Ìpady p¯edstavujÌ 48 % celkov˝ch n·klad˘. Vzhledem k vysokÈ spolu˙Ëasti volÌ vÏtöina obyvatel doplÚkovÈ soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ. [5]

SoukromÈ pojiötÏnÌ V roce 2001 bylo soukrom˝m pojiötÏnÌm pokryto 85 % obyvatel, poËÌt·me-li i st·tnÌ formu p¯ipojiötÏnÌ pro nÌzkop¯ÌjmovÈ kategorie (CMUñC), jedn· se o 91 %. Role soukromÈho pojiötÏnÌ je zejmÈna v propl·cenÌ financÌ, kterÈ musÌ dom·cnosti zaplatit jako spolu˙Ëast, jedn· se tedy o doplÚkovÈ pojiötÏnÌ. V r·mci soukromÈho pojiötÏnÌ hrajÌ nejvÏtöÌ roli neziskovÈ organizace zvanÈ Mutuelles (vz·jemnÈ pojiöùovny), kterÈ majÌ ve Francii vÌce neû stoletou tradici, dokonce v˝raznÏ delöÌ neû systÈm soci·lnÌho zabezpeËenÌ. Jejich podÌl na soukromÈm p¯ipojiötÏnÌ p¯edstavuje 47 %. VÏtöina produkt˘ m· formu balÌËku sluûeb, odliöujÌ se r˘znou mÌrou ˙hrad, r˘zn˝mi variantami proplacenÈ a neproplacenÈ pÈËe a dalöÌmi v˝hodami.

PojistnÈ podmÌnky V˝luky se vztahujÌ na ˙myslnÈ poökozenÌ zdravÌ, poökozenÌ zdravÌ v d˘sledku poûÌv·nÌ drog nebo alkoholu, v d˘sledku v·lky, jadernÈho v˝buchu, z·vodnÌch sport˘, vojenskÈ sluûby, d·le psychoanal˝za, estetickÈ

46


z·kroky, pobyt v nemocnici z neurotick˝ch nebo depresivnÌch d˘vod˘ (pojiöùovna hradÌ 90 dnÌ za dobu trv·nÌ smlouvy), pobyt v domovÏ d˘chodc˘. »ekacÌ doba pro z·kladnÌ verzi nenÌ, pro rozöÌ¯enÈ verze (kromÏ ˙razu) je ËekacÌ doba 3 mÏsÌce pro hospitalizaci p¯i nemoci, 6 mÏsÌc˘ pro l·znÏ, optika, zubnÌ pÈËi, protÈzy, naslouchadla, 9 mÏsÌc˘ pro implant·ty, parodontickÈ vyöet¯enÌ, mate¯stvÌ, 1 rok pro p¯ÌspÏvek na poh¯eb, od 59 let vÏku se tato ËekacÌ doba zvyöuje na 10 let. Pojiöùovna m· pr·vo poû·dat klienta o n·vötÏvu svÈho smluvnÌho lÈka¯e, klient m· pr·vo b˝t prezentov·n lÈka¯em dle vlastnÌho v˝bÏru.

NÏmecko PodÌl v˝daj˘ na zdravotnictvÌ tvo¯Ì p¯es 11 % HDP, coû v mezin·rodnÌm srovn·nÌ ¯adÌ NÏmecko na t¯etÌ mÌsto na svÏtÏ (p¯es 3000 USD PPP). ZdravotnictvÌ je financov·no hlavnÏ z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm, jehoû podÌl ËinÌ 78,5 %. SoukromÈ zdroje z velkÈ Ë·sti obsahujÌ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. OËek·van· dÈlka ûivota je mÌrnÏ nadpr˘mÏrn·: 81,2 let pro ûeny a 75,4 pro muûe. Infrastruktura nÏmeckÈho zdravotnictvÌ je znaËnÏ rozvinut·. PoËet lÈka¯˘ na 1000 obyvatel je 3,6 (tÈmÏ¯ nejvÌce v EU) a poËet akutnÌch nemocniËnÌch l˘ûek je 6,9 na 1000 obyvatel, coû NÏmecko ¯adÌ na druhÈ mÌsto mezi st·ty z·padnÌ Evropy. [7]

Ve¯ejn˝ systÈm Podstatnou charakteristikou politickÈho systÈmu NÏmecka, kter· se projevuje takÈ ve zdravotnictvÌ je rozdÏlenÌ kompetencÌ mezi st·t a spolkovÈ zemÏ. Regulace zdravotnÌho a soci·lnÌho pojiötÏnÌ je delegov·na na nevl·dnÌ organizace. Tzv. korporativismus se projevuje v p¯izn·nÌ mnoha pr·v samospr·vn˝m nest·tnÌm organizacÌm. DalöÌm aspektem je povinnÈ ËlenstvÌ v tÏchto organizacÌch a z toho vypl˝vajÌcÌ pr·vo na hospoda¯enÌ, pod st·tnÌm dohledem a se st·tnÌ regulacÌ. Tyto organizace majÌ pr·vo a povinnost zastupovat svÈ Ëleny a uzavÌrat s dalöÌmi organizacemi smlouvy (nap¯. sdruûenÌ lÈka¯˘, sdruûenÌ nemocnic, sdruûenÌ zdravotnÌch pojiöùoven). CÌlem reforem v poslednÌch let je p¯edevöÌm snÌûenÌ n·r˘stu n·klad˘ celÈho systÈmu zdravotnictvÌ, coû v praxi znamen· zastavenÌ dalöÌho n·r˘stu zdravotnÌho pojiötÏnÌ pomocÌ zv˝öenÈ spolu˙Ëasti pacient˘ a vylouËenÌm ˙hrad nÏkter˝ch lÈËiv, br˝lÌ a nÏkter˝ch druh˘ dopravy z ve¯ejnÈho a zavedenÌm novÈho systÈmu financov·nÌ nemocnic (kombinace glob·lnÌch rozpoËt˘ a systÈmu DRG). Od roku 2005 majÌ takÈ obËanÈ povinnost pojistit se pro dlouhodobou pÈËi (zamÏstnanci platÌ 0,9 % z p¯Ìjmu). V·ûnÈ diskuse o struktur·lnÌ reformÏ systÈmu zdravotnictvÌ v NÏmecku jsou vedeny zejmÈna v souvislosti s reformou provedenou v roce 2006 v Nizozemsku. Ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pokr˝v· 88 % populace (78 % povinnÏ, 10 % dobrovolnÏ). ZdravotnÌ pojiöùovny majÌ pr·vo a povinnost vybÌrat od sv˝ch pojiötÏnc˘ pojistnÈ a urËovat jeho v˝öi s ohledem na pot¯eby pokrytÌ n·klad˘ na zdravotnÌ pÈËi. P˘vodnÏ nemÏla vÏtöina povinnÏ pojiötÏn˝ch voln˝ v˝bÏr zdravotnÌ pojiöùovny a pat¯ila buÔ do mÌstnÌ nebo do zamÏstnaneckÈ zdravotnÌ pojiöùovny. Od roku 1996 si mohou pojiötÏnci vybrat a zmÏnit zdravotnÌ pojiöùovnu (kaûdÈ 3 mÏsÌce). Pojiöùovny musÌ akceptovat vöechny ûada-


47

tele. ExistujÌ transfery pro vyrovn·v·nÌ rizik mezi jednotliv˝mi pojiöùovnami. V dohadovacÌm ¯ÌzenÌ o cen·ch dohodnou s poskytovateli v˝kony, kterÈ jsou pak p¯ÌstupnÈ pro vöechny pojiötÏnce. ⁄Ëast zamÏstnanc˘ s p¯Ìjmem do 3900 euro mÏsÌËnÏ je ve ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ povinn·. KromÏ toho jsou takÈ pojiötÏni studenti st·tnÌch a st·tem uznan˝ch vysok˝ch ökol, d˘chodci, pokud druhou polovinu svÈ doby zamÏstn·nÌ byli pojiötÏni ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm, tÏlesnÏ postiûenÌ, kte¯Ì pracujÌ ve st·tem uznan˝ch dÌln·ch, nezamÏstnanÌ v evidenci ˙¯ad˘ pr·ce, zemÏdÏlci a jejich rodinnÌ p¯ÌsluönÌci pracujÌcÌ v zemÏdÏlstvÌ, umÏlci a novin·¯i podle zvl·ötnÌho z·kona. ZdravotnÌ pojiötÏnÌ se takÈ vztahuje na dalöÌ Ëleny rodiny (manûel/ka a ûivotnÌ partner/ka) a dÏti do jistÈho vÏku. OmezenÌ je d·no pouze v˝öÌ p¯Ìjmu tÏchto Ñz·visl˝chì osob, kter˝ nesmÌ p¯ekroËit 345 eur mÏsÌËnÏ. PojistnÈ platÌ z poloviny zamÏstnavatel. Re·ln· sazba pojistnÈho z·visÌ na ˙rovni p¯Ìjmu, v roce 2004 Ëinila 14,2 %. Maxim·lnÌ v˝öe sazby, ze kterÈ se vypoËÌt·v· pojistnÈ, byla 3525 eur. NavÌc zamÏstnanci s niûöÌm p¯Ìjmem (400 ñ 800 eur mÏsÌËnÏ) majÌ speci·lnÌ sazbu, kter· stoup· line·rnÏ od 4 % aû na plnou v˝öi (tedy na 14 %). Od 1. 1. 2005 platÌ zamÏstnanci dalöÌ 0,9 % z p¯Ìjmu na povinnÈ pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe (Pflichtpflegeversicherung). KromÏ jiû zmÌnÏn˝ch systÈm˘ pojiötÏnÌ existujÌ jeötÏ dalöÌ dva zdroje ñ danÏ a p¯ÌmÈ platby a spoluplatby. P¯ÌmÈ platby a spoluplatby majÌ v NÏmecku dlouhou tradici, p¯edevöÌm u lÈËiv. Nov˝mi druhy doplatk˘ jsou doplatky za nemocniËnÌ pobyt, rehabilitaËnÌ prost¯edky, za l·zeÚskÈ pobyty a za p¯epravu nemocn˝ch. Osvobozeny jsou dÏti do 18 let (kromÏ zubnÌho lÈka¯stvÌ a n·klad˘ na dopravu) a osoby s nÌzk˝m p¯Ìjmem (kromÏ nemocniËnÌch pobyt˘). Hranice spolu˙Ëasti leûÌ na 2 % hrub˝ch rodinn˝ch p¯Ìjm˘ a z·visÌ i na poËtu Ëlen˘ rodiny. Za kaûdÈho Ëlena se odeËÌt· urËit· Ë·stka z celkovÈho hrubÈho p¯Ìjmu rodiny. PojiötÏnec musÌ jednotlivÈ vzniklÈ spoluplatby zdokumentovat a p¯ÌpadnÏ pak uplatÚovat n·hradu u zdravotnÌ pojiöùovny. Pro osoby s chronick˝m onemocnÏnÌm platÌ niûöÌ hranice spolu˙Ëasti ñ pouze 1 % roËnÌch hrub˝ch p¯Ìjm˘. [8]

Z·kladnÌ rozsah pÈËe Z·konnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nabÌzÌ pro vöechny pojiötÏnce jednotn˝ tarif. Souhlas pojiöùovny k ˙hradÏ n·klad˘ zdravotnÌ pÈËe je nutn˝ v p¯ÌpadÏ l·zeÚsk˝ch pobyt˘, rehabilitace a kr·tkodobÈ oöet¯ovatelskÈ pÈËe. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nabÌzÌ vÌce produkt˘. Od z·kladnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ pokr˝v· stejn˝ rozsah jako z·konnÈ pojiötÏnÌ aû po luxusnÌ nabÌdky. Osoby, kterÈ se ˙ËastnÌ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ majÌ n·rok na ñ preventivnÌ pÈËi, vËasnou diagnostiku nemoci, lÈËenÌ (ambulantnÌ pÈËe, zubnÌ pÈËe, lÈky a pomocnÈ prost¯edky, nelÈka¯sk· pÈËe, nemocniËnÌ pÈËe, dom·cÌ pÈËe a nÏkterÈ Ë·sti rehabilitaËnÌ pÈËe), p¯epravu. NemocenskÈ pojiötÏnÌ je organizov·no rovnÏû p¯es zdravotnÌ pojiöùovny. Nemocensk· se vypl·cÌ po öesti dnech, ËinÌ 80 % p¯Ìjmu a platÌ se po dobu 78 t˝dn˘ pracovnÌ neschopnosti. [9]

SoukromÈ pojiötÏnÌ SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pokr˝v· okolo 10 % nÏmeckÈ populace a je tvo¯eno zhruba pades·ti specializovan˝mi soukrom˝mi zdravotnÌmi pojiöùovnami sdruûen˝mi ve Svazu soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùo-

48


ven (Verband der privaten Krankenversicherung). PodÌl soukrom˝ch lÈka¯˘, ke kter˝m majÌ p¯Ìstup soukromÏ pojiötÏnÌ jedinci, tvo¯Ì 4 % vöech lÈka¯˘. SoukromÈ pojiötÏnÌ v NÏmecku lze rozdÏlit do dvou oblastÌ. PrvnÌ oblastÌ je plnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nahrazujÌcÌ financov·nÌ pÈËe, kter· je jinak hrazena ze z·kladnÌho systÈmu, a druhou oblastÌ je doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ zejmÈna slouûÌ ke krytÌ zvl·ötnÌch sluûeb v nemocnicÌch (vyööÌ komfort Ëi pÈËe vybranÈho lÈka¯e). SoukromÈ zdravotnÌ pojiöùovny urËujÌ v˝öi pojistnÈho podle individu·lnÌho rizika, tedy podle zvolenÈho tarifu, vÏku, pohlavÌ a zdravotnÌho stavu pojiötÏn˝ch a spolupojiötÏn˝ch osob v dobÏ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ. PojistnÈ musÌ povinnÏ zahrnovat rezervu na rostoucÌ riziko v d˘sledku st·rnutÌ. Technick˝ ˙rok je definov·n z·konem ve v˝öi 3,5 %. D·le musÌ b˝t pojistnÈ nav˝öeno o rezervu, kter· se pouûije p¯i dosaûenÌ vÏku 65 let na dalöÌ nezvyöov·nÌ pojistnÈho, aby si klient mohl dovolit svÈ pojiötÏnÌ i v poproduktivnÌm vÏku. PojiötÏnÌ tedy p¯i vstupu do systÈmu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ platÌ vyööÌ p¯ÌspÏvky, neû by odpovÌdalo jejich aktu·lnÌmu riziku. SoukromÈ pojiötÏnÌ oddÏluje jednotlivÈ sektory zdravotnÌ pÈËe ñ ambulantnÌ pÈËi, neodkladnou pÈËi, pl·novanou pÈËi, zubnÌ lÈka¯stvÌ, nemocenskou, l·znÏ a oöet¯ovatelskou pÈËi ñ a nabÌzÌ produkty pro jednotlivÈ segmenty. NÏkterÈ pojiöùovny nabÌzejÌ kompaktnÌ balÌËky pojistn˝ch sluûeb, kterÈ obsahujÌ z·roveÚ n·roky ve vÌce segmentech zdravotnÌ pÈËe. [10] DoplÚkovÈ zdravotnÌ p¯ipojiötÏnÌ obsahuje pojistnÈ krytÌ jednotliv˝ch oblastÌ zdravotnÌ pÈËe nad r·mec z·konnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. N·hrada n·klad˘ zdravotnÌ pÈËe u jednotliv˝ch produkt˘ je obvykle d·na jako urËitÈ procento z pacientem hrazen˝ch n·klad˘ po p¯edchozÌ ˙hradÏ z povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (s v˝jimkou z·konem dan˝ch doplatk˘). JednotlivÈ produkty se liöÌ objemem a rozsahem pojistnÈho krytÌ. ObecnÏ je lze rozdÏlit na: ❑ AmbulantnÌ p¯ipojiötÏnÌ ñ jedn· se o pojiötÏnÌ spolu˙Ëasti pojiötÏnc˘ povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ p¯edevöÌm v oborech alternativnÌ medicÌny (pouze jako souË·st balÌËku), zdravotnÌch pom˘cek (nap¯. br˝le, naslouchadla) ñ s variabilnÌ v˝öÌ spolu˙Ëasti pacienta, zubnÌ lÈka¯stvÌ, l·znÏ, doplatky za lÈËiva. ❑ NemocniËnÌ p¯ipojiötÏnÌ ñ jedn· se o ˙hradu nadstandardnÌch sluûeb v nemocnici (jednol˘ûkov˝ pokoj, volba hlavnÌho chirurga, telefon, televize apod.), plateb finanËnÌch d·vek nad r·mec n·rok˘ dan˝ch z povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ Ëi oöet¯ovatelskÈ pÈËe. ❑ DalöÌmi produkty jsou cestovnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ (vËetnÏ ˙hrady n·klad˘ na n·vrat pacienta dom˘, repatriace v p¯ÌpadÏ ˙mrtÌ), preventivnÌ prohlÌdky a finanËnÌ d·vky v nemoci (nap¯. p¯i pobytu v nemocnici).

PojistnÈ podmÌnky »ekacÌ doba je obvykle 3 mÏsÌce. Ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech (porod, psychoterapie, pÈËe o zuby a operace d·snÌ) se ËekacÌ doba prodluûuje na 8 mÏsÌc˘. P¯i rozöÌ¯enÌ pojiötÏnÌ o novÈ produkty se ËekacÌ doba vztahuje pouze na tyto produkty. PojistnÈ se sjedn·v· na dobu minim·lnÏ dvou let a je automaticky prodluûov·no o dalöÌ rok. Pojistitel m˘ûe smlouvu vypovÏdÏt pouze na poË·tku, obvykle do dvou let. Klient m˘ûe vypovÏdÏt pojistnou smlouvu


49

na konci kaûdÈho roku, nebo i v pr˘bÏhu, a to v p¯ÌpadÏ omezenÌ pojiötÏn˝ch sluûeb, nebo p¯i zv˝öenÌ pojistnÈho (mimo r·mec obecnÏ definovan˝ch podmÌnek). V˝öe pojistnÈho se ¯ÌdÌ pravidly podle z·kona o dohledu na pojiöùovnami. P¯i zmÏnÏ pojistnÈho se bere v potaz vÏkov· skupina klienta. V p¯ÌpadÏ jiû uzav¯enÈ smlouvy o zdravotnÌm pojiötÏnÌ nenÌ p¯Ìpustn· zmÏna v˝öe pojistnÈho, Ëi objemu pojiötÏn˝ch sluûeb. V p¯ÌpadÏ zmÏny pojistnÈho m· pojiöùovna povinnost toto klientovi ozn·mit. V p¯ÌpadÏ n·r˘stu pojistnÈho m· klient pr·vo pojiötÏnÌ vypovÏdÏt (bÏhem jednoho mÏsÌce). Pojiöùovna m· pr·vo vypovÏdÏt pojistnou smlouvu, pokud klient neplatÌ pojistnÈ. KaûdÈ oöet¯enÌ v nemocnici musÌ b˝t ohl·öeno pojiöùovnÏ bÏhem deseti dnÌ. Klient je povinen podrobit se na û·dost pojistitele zdravotnÌ prohlÌdce. Pokud klient uzav¯e jinÈ soukromÈ zdravotnÌ p¯ipojiötÏnÌ, je povinen informovat svou st·vajÌcÌ pojiöùovnu. VöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky se mohou zmÏnit pouze v p¯ÌpadÏ ñ zmÏn v systÈmu zdravotnictvÌ, kterÈ nebylo moûno p¯edvÌdat, ûe doölo k neplatnosti podmÌnek, p¯i zmÏnÏ z·kon˘, o kterÈ se tyto podmÌnky opÌrajÌ, p¯i z·sahu spr·vnÌch org·n˘ (antimonopolnÌ ˙¯ad apod.).

Irsko Irsk˝ systÈm zdravotnictvÌ p¯edstavuje origin·lnÌ smÏs ve¯ejnÈho a soukromÈho financov·nÌ. V pomÏru ku HDP je irsk˝ systÈm öetrn˝, n·klady na zdravotnictvÌ p¯edstavujÌ pouze 7, 4 % HDP. PodÌl ve¯ejn˝ch v˝daj˘ na celkov˝ch n·kladech je srovnateln˝ nap¯Ìklad s NÏmeckem a p¯edstavuje 78 % celkov˝ch n·klad˘, soukromÈ pojiötÏnÌ p¯edstavuje 6,8 %. Kvalitou pÈËe Irsko nep¯evyöuje pr˘mÏr OECD, oËek·van· dÈlka ûivota je p¯i narozenÌ pr˘mÏrnÏ 77, 8 let, novorozeneck· ˙mrtnost 5,1 â, poËet lÈka¯˘ na tisÌc obyvatel 2,6, poËet l˘ûek v nemocnicÌch pro akutnÌ pÈËi je velmi nÌzk˝ ñ 3 na 1000 obyvatel.

Ve¯ejn˝ systÈm Z·kladem ve¯ejnÈho systÈmu je NHS (National Health Service) pokr˝vajÌcÌ 30 % obyvatel, jejichû p¯Ìjem je niûöÌ neû jist· z·konem definovan· hranice. Tato kategorie obyvatel m· n·rok na kompletnÌ bezplatnou pÈËi ve ve¯ejn˝ch nemocnicÌch, na ambulantnÌ oöet¯enÌ, lÈky i zubnÌ pÈËi. OstatnÌ obËanÈ majÌ pr·vo na oöet¯enÌ ve ve¯ejn˝ch nemocnicÌch se z·konem stanoven˝mi poplatky (v roce 2004 p¯edstavovaly nezanedbateln˝ch 45 euro na den s omezenÌm 450 euro za rok), oöet¯enÌ specialistou mimo nemocnice a Ë·st lÈk˘ a zubnÌ pÈËe, ovöem se spolu˙ËastÌ. Oöet¯enÌ praktick˝m lÈka¯em si tato kategorie obyvatel hradÌ sama. BezplatnÈ oöet¯enÌ ve ve¯ejn˝ch nemocnicÌch neumoûÚuje v˝bÏr lÈka¯e a jedn· se v˝hradnÏ o ve¯ejnÈ oddÏlenÌ. Ve ve¯ejn˝ch nemocnicÌch koexistujÌ ve¯ejn· a soukrom· oddÏlenÌ. DneönÌ irsk˝ systÈm zdravotnictvÌ je v˝sledkem dlouhÈho v˝voje, jehoû poË·tky lze hledat v roce 1957, kdy bylo vÏtöinÏ obyvatelstva udÏleno pr·vo na bezplatnou hospitalizaci na ve¯ejn˝ch oddÏlenÌch (s v˝jimkou 15 % nejbohatöÌch). V roce 1970 zÌskalo 33 % obyvatel (tzv. GMS ñ podle p¯Ìjmu, nejniûöÌ p¯Ìjem) pr·vo na bezplatnÈ ambulantnÌ oöet¯enÌ a lÈËiva, v roce 1979 bylo pr·vo na hospitalizaci rozöÌ¯eno na celÈ obyvatelstvo. Roku 1987 byly zavedeny poplatky za pobyt v nemocnici pro vöechny kromÏ GMS, v roce 1991 zÌskali vöichni obyvatelÈ pr·vo na oöet¯enÌ specialistou.

50


Vzhledem k v˝znamnÈ roli soukromÈho pojiötÏnÌ je i toto pod¯Ìzeno p¯ÌsnÈ regulaci. Z·kon z roku 1994 (Health Insurance Act) p¯ikazuje soukrom˝m pojiöùovn·m, co musÌ smlouvy minim·lnÏ pokr˝vat, zav·dÌ tzv. Community rating (v˝öe pojistnÈho nez·visl· na vÏku a riziku klienta), povinnost pojistit vöechny do 65 let vÏku, nevypovÏditelnost pojiötÏnÌ pojistitelem. Od roku 2003 je zaloûena nez·visl· instituce Health Insurance Authority, kter· m· pravomoc p¯ik·zat soukrom˝m pojiöùovn·m p¯erozdÏlenÌ rizika, vzhledem k vlekl˝m soudnÌm spor˘m mezi dvÏma nejvÏtöÌmi pojiöùovnami (VHI a BUPA Ireland) nebylo zatÌm uplatnÏno.

SoukromÈ pojiötÏnÌ SoukromÈ pojiötÏnÌ uzavÌr· 49 % obyvatel, pojiöùovny se nesoust¯eÔujÌ na ambulantnÌ pÈËi, ale na zajiötÏnÌ nadstandardnÌ pÈËe p¯i hospitalizaci v poddimenzovanÈm nemocniËnÌm sektoru. Z historickÈho hlediska je v·ha soukromÈho pojiötÏnÌ vysok·, do roku 1979 nebyla vÏtöina obyvatelstva vöeobecn˝m systÈmem v˘bec pokryta a pojiöùovala se u st·tem zaötÌtÏnÈ pojiöùovny VHI (Voluntary Health Insurance Board). V roce 1979 byl rozöÌ¯en n·rok na oöet¯enÌ v nemocnici na celÈ obyvatelstvo, v roce 1991 n·rok na oöet¯enÌ specialisty. Pozice VHI v soukromÈm pojiötÏnÌ byla do roku 1996, kdy byl schv·len nov˝ z·kon s cÌlem zv˝öenÌ konkurence, tÈmÏ¯ monopolnÌ. Teprve v roce 1997 vstoupil na trh druh˝ v˝znamn˝ subjekt, pojiöùovna BUPA Ireland. SoukromÈ pojiötÏnÌ umoûÚuje klient˘m b˝t hospitalizov·n se statutem soukromÈho pacienta (na soukromÈm oddÏlenÌ ve¯ejnÈ nemocnice), obejÌt ËekacÌ lh˘ty, zajiöùuje prioritnÌ oöet¯enÌ specialisty, garantuje oöet¯enÌ stejn˝m lÈka¯em po celou dobu nemoci a moûnost v˝bÏru i soukromÈ nemocnice. V oblasti nemocnic duplikuje soukromÈ pojiötÏnÌ ve¯ejn˝ systÈm, tento efekt je oslaben st·tnÌ podporou soukromÈho pojiötÏnÌ formou daÚov˝ch zv˝hodnÏnÌ a dotov·nÌm nemocnic, dÌky kterÈmu je ˙Ëtovan· cena niûöÌ neû n·klady hospitalizace. [12] Irsk˝ systÈm NHS nehradÌ pro 65 % obyvatelstva ambulantnÌ oöet¯enÌ praktick˝m lÈka¯em, zubnÌ pÈËi ani optiku, v nemocnici hradÌ pouze pÈËi v pokojÌch pro 6 pacient˘ a s nemal˝m dennÌm poplatkem. KomerËnÌ p¯ipojiötÏnÌ proto pokr˝v· oblast ambulantnÌ pÈËe a nadstandardu v nemocnicÌch. P¯ipojiötÏnÌ umoûÚuje takÈ vyuûÌvat specializovan˝ch soukrom˝ch nemocnic, kterÈ bÏûnÏ hrazeny nejsou. DalöÌ oblastÌ z·jmu je alternativnÌ medicÌna, kter· nespad· pod klasickou definici lÈka¯skÈ pÈËe, a proto nenÌ hrazena. Produkty b˝vajÌ balÌËky sluûeb, nÏkterÈ se specializujÌ pouze na nemocnice.

PojistnÈ podmÌnky V˝luky p¯edstavuje pÈËe, kter· nenÌ nutn·; pÈËe, jejÌmû cÌlem nenÌ zlepöenÌ zdravotnÌho stavu; antikoncepËnÌ prost¯edky; umÏlÈ oplodnÏnÌ; jin· neû specifikovan· alternativnÌ medicÌna (aromaterapie, homeopatie, reflexologie a dalöÌ); pÈËe v d˘sledku zranÏnÌ zp˘sobenÈho v·lkou, teroristick˝m ˙tokem nebo nepokoji; pÈËe vykonan· blÌzk˝m p¯Ìbuzn˝m; kosmetick· pÈËe (kromÏ pÈËe v d˘sledku ˙razu nebo p¯i narozenÌ); lÈËba kr·tkozrakosti a astigmatismu. SystÈm ËekacÌch dob je znaËnÏ diverzifikovan˝. Pro ˙raz nenÌ û·dn·, pro bÏûnou pÈËi z·visÌ na vÏku klienta (mladöÌ 50 let ñ û·dn·, 50 aû 54 let ñ 26 t˝dn˘, 55 ñ 64 let ñ 52 t˝dn˘, vÌce neû 65 let 104 t˝dn˘). V p¯ÌpadÏ existence nemoci zn·mÈ v dobÏ uzav¯enÌ smlouvy se ËekacÌ doba prodluûuje aû na 5let pro klienty do 54 let


51

resp. 7 let pro klienty 55 aû 60 let a 10 let pro klienty 60 let a vÌce. ZubnÌ pÈËe nem· û·dnou ËekacÌ dobu p¯i ˙razu, avöak pro z·kladnÌ i z·vaûnÈ z·kroky existuje ËekacÌ doba 3 mÏsÌce (18 mÏsÌc˘ pro ortodoncii.) Sluûba asistence v zahraniËÌ se nevztahuje na cestov·nÌ v rozporu s lÈka¯sk˝m doporuËenÌm a pokud klient cestuje za ˙Ëelem lÈËby, sluûba dopravy se nevztahuje na d˘sledky poûitÌ alkoholu a drog, ˙myslnÈho sebepoökozenÌ, neurotick˝ch a depresivnÌch stav˘, zranÏnÌ v d˘sledku z·vod˘ a horolezectvÌ, zranÏnÌ vznikl· p¯i poruöov·nÌ z·kona a p¯i cestÏ letadlem bez licence. U zubnÌ pÈËe musÌ b˝t nÏkterÈ z·kroky p¯edem schv·leny zubnÌm poradcem pojiöùovny, klient˘v lÈka¯ zaöle pojiöùovnÏ podklady pro posouzenÌ nutnosti pÈËe.

MÌsto z·vÏru Pro p¯ipravovan˝ p¯echod financov·nÌ ËeskÈho zdravotnictvÌ na vÌcezdrojovÈ financov·nÌ z tÈto srovn·vacÌ studie vypl˝v·, ûe systÈmy vÌcezdrojovÈho financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe v jednotliv˝ch evropsk˝ch zemÌch se od sebe v˝raznÏ liöÌ a jsou v˝sledkem dlouhodobÈho v˝voje p¯edevöÌm v pr˘bÏhu 20. stoletÌ. Velmi zajÌmav˝ je rovnÏû reformnÌ proces, kter˝m vÏtöina systÈmu na p¯elomu 20. a 21. stoletÌ proch·zela a d·le proch·zÌ a kter˝ v nÏkter˝ch p¯Ìpadech p¯in·öÌ v˝raznÏ zmÏny dosavadnÌho stavu. Dalo by se ¯Ìci, ûe ËÌm delöÌ je tradice urËitÈho zp˘sobu financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe (nap¯. NÏmecko), tÌm jsou reformnÌ kroky mÈnÏ radik·lnÌ. ZemÏ s menöÌ tradicÌ stabilizovan˝ch forem financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe (Irsko), proch·zejÌ naopak podstatnÏ v˝raznÏjöÌmi zmÏnami daleko ËastÏji.

Literatura: [1]

Schreyˆgg, J., Stargardt, T., Velasco-Garrido, M., Busse, R. Defining the ÑHealth Benefit Basketì in nine European countries. Springer Medizin Verlag, 2005.

[2]

OECD Health Data 2003 (http://data.euro.who.int/hfadb/)

[3]

Sauvignet, E (2004): Le financement du systeme de sante en Franceì role et organisation de líassurance maladie obligatoire, World Health Organization

[4]

Bellanger, M. M., Cherilova V., Paris V. (2005): The ÑHealth Benefit Basketì in France, European Journal of Health Economics [Suppl 1] 6:24ñ29 Springer Medizin Verlag 2005

[5]

Buchmueller, T. C. and Counfinhal, A. (2004): Private Health Insurance in France, OECD HEALTH WORKING PAPERS NO. 12

[6]

Cohu, C., Lequet-Slama, D., Volovitch, P. (2005): Reformes des systemes de sante allemand, neerlandais et suisse et introduction de la concurrence, DREES, NO. 445

[7]

European Observatory on Health Care Systems (2004): Health Care Systems in Transition, Germany

[8]

Bundesministerium f¸r Gesundheit (2005) Statistisches Taschenbuch Gesundheit 2005, Clausen & Bosse, Leck (http://www.bmg.bund.de/)

[9]

Busse R., Stargardt T., Schreyˆgg J. (2005): Determining the ÑHealth Benefit Basketì of the Statutory Health Insurance scheme in Germany, European Journal of Health Economics [Suppl 1] 6:30ñ36 Springer Medizin Verlag 2005

52


[10] Die Mˆglichkeiten. Die Sicherheit. Die Zukunft. (2005) Verband der privaten Krankenversicherung, Kˆln, http://www.pkv.de [11] Colombo, F. and Tapay, N. (2004): Private Health Insurance in Ireland: A Case Study. OECD HEALTH WORKING PAPERS NO. 10 [12] Colombo, F. and Tapay, N. (2004): Private Health Insurance in OECD Countries: The Benefits and Costs for Individuals and Health Systems, OECD HEALTH WORKING PAPERS NO. 15 [13] OECD (2005): Health at a Glance, OECD Publishing

ResumÈ COMPARISON OF MEDICAL SYSTEMS ñ Part 1 The article provides a short review on health care systems in Europe based on Health Benefits and Service Costs in Europe project initiated by the European Commission in 2004. It describes healthcare systems in France, Germany and Ireland in more details. The private health insurance plays an important role in financing of the health care in these particular countries. The comparative study is part of the Private Health Insurance Project of the Czech Insurance Association, the purpose of which is to determine possible areas of interest for commercial insurance companies to provide complementary private health insurance.


53

K NOV…MU Z¡KONU O POJIäçOVNICTVÕ JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl, Ministerstvo financÌ ([email protected], [email protected])

Po z·sadnÌch transformaËnÌch zmÏn·ch ËeskÈ ekonomiky se soukromÈ pojiötÏnÌ stalo nedÌlnou souË·stÌ finanËnÌho trhu a zaËalo plnit svoje funkce. PojiötÏnÌ sehr·v· nezastupitelnou ˙lohu p¯i ochranÏ ûivota a zdravÌ obËan˘, umoûÚuje uchov·nÌ majetkov˝ch statk˘, eliminuje v˝kyvy v procesu v˝roby, distribuce a spot¯eby, ËÌmû v˝znamnÏ p¯ispÌv· ke stabilitÏ a rozvoji n·rodnÌho hospod·¯stvÌ. Jako p¯Ìklad lze uvÈst v˝razn˝ podÌl soukrom˝ch pojiöùoven na likvidaci n·sledk˘ povodnÌ v roce 1997 a v roce 2002. Pojiöùovny a zajiöùovny, v d˘sledku vytv·¯enÌ doËasnÏ voln˝ch finanËnÌch prost¯edk˘ slouûÌcÌch k budoucÌ ˙hradÏ vznikl˝ch z·vazk˘ z pojiötÏnÌ, vystupujÌ na kapit·lovÈm trhu jako v˝znamnÌ investo¯i.

ZhodnocenÌ platnÈho pr·vnÌho stavu SoukromÈ pojiöùovnictvÌ je pr·vnÏ upraveno zejmÈna z·konem Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ) (d·le jen Ñz·konì). Tomuto z·konu p¯edch·zel z·kon Ë. 185/1991 Sb., o pojiöùovnictvÌ, jehoû hlavnÌm ˙kolem bylo vymezit z·kladnÌ pravidla pro podnik·nÌ v soukromÈm pojiötÏnÌ a odstranit tÌm st·tnÌ monopol v tÈto oblasti podnik·nÌ. Byly tak stanoveny obecnÈ principy provozov·nÌ tÈto Ëinnosti jako je nap¯Ìklad povolenÌ k podnik·nÌ na z·kladÏ schv·lenÈ û·dosti, stanovenÌ povolen˝ch pr·vnÌch forem pojiöùoven, nÏkter· pravidla kontroly jejich hospoda¯enÌ a vytvo¯enÌ org·nu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ, kter˝m bylo Ministerstvo financÌ. Z·kon Ë. 363/1999 Sb., zejmÈna po jeho novele provedenÈ z·konem Ë. 39/2004 Sb., zavröil v oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ p¯echod k tzv. ÑjednotnÈmu evropskÈmu pasuì (single passport). Jeho podstata spoËÌv· v tom, ûe povolenÌ udÏlenÈ v jednom ËlenskÈm st·tÏ je platnÈ ve vöech Ëlensk˝ch st·tech a pojiöùovna tak nemusÌ p¯i svÈm teritori·lnÌm rozöi¯ovanÌ Ëinnosti v r·mci SpoleËenstvÌ û·dat o udÏlenÌ povolenÌ k provozov·nÌ svojÌ Ëinnosti v kaûdÈ jednotlivÈ ËlenskÈ zemi. Pro zah·jenÌ Ëinnosti v jinÈ ËlenskÈ zemi tak pojiöùovnÏ postaËuje oznamovacÌ povinnost v˘Ëi dozorovÈmu (dohledovÈmu) org·nu zemÏ jejÌho sÌdla (tzv. notifikace). S tÌmto systÈmem je spojem i princip jedinÈho dozorovÈho org·nu, kter˝ je odpovÏdn˝ za finanËnÌ stabilitu pojiöùovny s ohledem na jejÌ celkovou Ëinnost v r·mci SpoleËenstvÌ. TÌm je dozorov˝ org·n ËlenskÈ zemÏ, ve kterÈ m· pojiöùovna svoje sÌdlo. Dozor nad Ëinnostmi v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ v »eskÈ republice vykon·val do 31. b¯ezna 2006 ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ jako organizaËnÌ sloûka Ministerstva financÌ. DalöÌ z·sadnÌ zmÏnou, kterou v souladu s pr·vem ES p¯inesl z·kon o pojiöùovnictvÌ byl dozor nad finanËnÌmi skupinami. V˝razn˝ rozvoj zejmÈna finanËnÌch skupin zaznamenal i tuzemsk˝ finanËnÌ trh. ÿetÏzcovÈ propojenÌ finanËnÌch spoleËnostÌ vytv·¯Ì nebezpeËÌ, ûe jednÌm kapit·lem budou v r·mci tÈto skupiny kryty kapit·lovÈ poûadavky kladenÈ na jednotlivÈ spoleËnosti a ûe nÏkterÈ obchodnÌ operace mezi tÏmito spoleË-

54


nostmi mohou ohroûovat finanËnÌ stabilitu jednotliv˝ch spoleËnostÌ i ¯etÏzce jako celku. To ale vyûaduje st·le tÏsnÏjöÌ a ˙ËinnÏjöÌ souËinnost jednotliv˝ch dozorov˝ch org·n˘ na finanËnÌm trhu. ZmÏny byly provedeny v kontrolnÌ Ëinnosti dozorovÈho org·nu, p¯edevöÌm v n·vaznosti na tehdy p¯ipravovan˝ vstup »R do EU, a to zejmÈna v oblasti v˝kaznictvÌ, z·sah˘ v p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ nedostatk˘, p¯evodu pojistnÈho kmene v r·mci SpoleËenstvÌ, likvidaci pojiöùovny nebo zajiöùovny atp. Z·kon Ë. 363/1999 Sb. byl doposud novelizov·n z·konem Ë. 159/2000 Sb., z·konem Ë. 316/2001 Sb., z·konem Ë. 12/2002 Sb., z·konem Ë. 126/2002 Sb., z·konem Ë. 39/2004 Sb., z·konem Ë. 257/2004 Sb., z·konem Ë. 377/2005 Sb., z·konem Ë. 381/2005 Sb., z·konem Ë. 413/2005 Sb., z·konem Ë. 444/2005 Sb., z·konem Ë. 57/2006 Sb. a z·konem Ë. 70/2006 Sb. Z·konem Ë. 159/2000 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 39, kter˝m se v˝jimka z mlËenlivosti rozöÌ¯ila na p¯Ìsluönou organizaËnÌ sloûku Ministerstva financÌ plnÌcÌ ˙koly ze z·kona Ë. 61/1996 Sb., o nÏkter˝ch opat¯enÌch proti legalizaci v˝nos˘ z trestnÈ Ëinnosti a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·konem Ë. 316/2001 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 30 t˝kajÌcÌ se nucenÈ spr·vy. Z·konem Ë. 12/2002 Sb. bylo doplnÏno novÈ ustanovenÌ ß 39a, kter˝m byla zavedena informaËnÌ povinnost pojiöùoven v p¯ÌpadÏ ûivelnÌ nebo jinÈ pohromy, kter· je mimo¯·dnou ud·lostÌ, na z·kladÏ nÌû byl vyhl·öen stav nebezpeËÌ nebo nouzov˝ stav. Z·konem Ë. 126/2002 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 39, kterÈ pojiöùovn·m umoûnilo vz·jemnÏ se informovat o skuteËnostech t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ fyzick˝ch a pr·vnick˝ch osob. Z·konem Ë. 39/2004 Sb. byl novelizov·n z·kon v rozsahu nezbytnÈm pro vstup »R do EU. Jednalo se zejmÈna o zavedenÌ tzv. jednotnÈho evropskÈho pasu a o odstranÏnÌ p¯ek·ûek pro uplatÚov·nÌ z·kladnÌch svobod SpoleËenstvÌ v oblasti soukromÈho pojiötÏnÌ. Z·konem Ë. 257/2004 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 12 s ohledem na nahrazenÌ ÑSt¯ediska cenn˝ch papÌr˘ì Ñcentr·lnÌm depozit·¯emì. Z·konem Ë. 377/2005 Sb. byl novelizov·n z·kon s ohledem na transformaci smÏrnice 2002/87/ES o doplÚkovÈm dozoru nad ˙vÏrov˝mi institucemi, pojiöùovnami a investiËnÌmi podniky ve finanËnÌm konglomer·tu a smÏrnice 2001/17/ES o restrukturalizaci a likvidaci pojiöùoven, zejmÈna zavedenÌ upravenÈho v˝poËtu solventnosti a zabezpeËenÌ informovanosti dohledov˝ch org·n˘ a obËan˘ SpoleËenstvÌ v p¯ÌpadÏ reorganizaËnÌch opat¯enÌ zaveden˝ch v pojiöùovn·ch, p¯evodu kmene pojistn˝ch smluv a odnÏtÌ povolenÌ k provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, resp. likvidace pojiöùoven. Z·konem Ë. 381/2005 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 39 v souvislosti s prolomenÌm povinnosti mlËenlivosti v p¯ÌpadÏ ve¯ejnÈho ochr·nce pr·v. Z·konem Ë. 413/2005 Sb. bylo znova novelizov·no ustanovenÌ ß 39 v souvislosti s prolomenÌm povinnosti mlËenlivosti v p¯ÌpadÏ N·rodnÌho bezpeËnostnÌho ˙¯adu, zpravodajskÈ sluûby nebo Ministerstva vnitra p¯i prov·dÏnÌ bezpeËnostnÌho ¯ÌzenÌ. Z·konem Ë. 444/2005 Sb. bylo novelizov·no ustanovenÌ ß 35a v souvislosti s nahrazenÌm finanËnÌho ˙¯adu celnÌm ˙¯adem v p¯ÌpadÏ org·nu opr·vnÏnÈho vybÌrat a vym·hat pokuty.


55

Z·konem Ë. 57/2006 Sb. byl novelizov·n z·kon s ohledem na p¯echod dozorov˝ch funkcÌ Ministerstva financÌ v oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ na »eskou n·rodnÌ banku. Z·konem Ë. 70/2006 Sb. bylo znovu novelizov·no ustanovenÌ ß 39 v souvislosti s prolomenÌm mlËenlivosti t˝kajÌcÌ se poskytnutÌ informacÌ p¯ÌsluönÈ organizaËnÌ sloûce MF zab˝vajÌcÌ se bojem proti legalizaci v˝nos˘ z trestnÈ Ëinnosti nebo prov·dÏnÌm mezin·rodnÌch sankcÌ za ˙Ëelem udrûov·nÌ mezin·rodnÌho mÌru a bezpeËnosti, ochrany z·kladnÌch lidsk˝ch pr·v a boje proti terorismu. Prov·dÏcÌm p¯edpisem k z·konu o pojiöùovnictvÌ je vyhl·öka »eskÈ n·rodnÌ banky Ë. 303/2004 Sb., kterou se prov·dÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona o pojiöùovnictvÌ. Tato vyhl·öka byla novelizov·na vyhl·ökou Ë. 96/2006 Sb. a vyhl·ökou Ë. 458/2006 Sb. S ohledem na specifiËnost Ëinnosti soukrom˝ch pojiöùoven bylo vyhl·ökou Ministerstva financÌ Ë. 502/ 2002 Sb., kterou se prov·dÏjÌ nÏkter· ustanovenÌ z·kona Ë. 563/1991 Sb., o ˙ËetnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, pro ˙ËetnÌ jednotky, kterÈ jsou pojiöùovnami, stanoveno uspo¯·d·nÌ a oznaËov·nÌ poloûek ˙ËetnÌ z·vÏrky a konsolidovanÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky a obsahovÈ vymezenÌ poloûek tÏchto z·vÏrek, smÏrnou ˙Ëtovou osnovu, ˙ËetnÌ metody a jejich pouûitÌ, metody konsolidace ˙ËetnÌ z·vÏrky a postup zahrnov·nÌ ˙ËetnÌch jednotek do konsolidaËnÌho celku pro ˙ËetnÌ jednotky, kterÈ jsou pojiöùovnami nebo zajiöùovnami vËetnÏ exportnÌch pojiöùoven a »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘. K tÈto vyhl·öce byly Ministerstvem financÌ zve¯ejnÏny »eskÈ ˙ËetnÌ standardy, kterÈ stanovily postupy ˙Ëtov·nÌ a popis ˙ËetnÌch metod vËetnÏ konsolidace ˙ËetnÌ z·vÏrky za ˙Ëelem docÌlenÌ souladu p¯i jejich pouûÌv·nÌ pojiöùovnami (FZ04/2004). St·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙prava je, bohuûel, strukturov·na bez ohledu na odliön˝ systÈm v˝konu dohledov˝ch ËinnostÌ v z·vislosti na zemi sÌdla pojiöùovny a charakteru jejÌ Ëinnosti. Novela proveden· z·konem Ë. 39/ 2004 Sb. p¯ed vstupem »R do EU nemohla provÈst pot¯ebnÈ struktur·lnÌ zmÏny, neboù tyto by p¯ekroËily r·mec novely z·kona. Vstupem »R do EU bylo nutnÈ zejmÈna odstranit p¯ek·ûky k uplatÚov·nÌ principu tzv. jednotnÈho evropskÈho pasu. TÌm se systÈm dohledov˝ch ËinnostÌ rozdÏlil do t¯Ì oblastÌ. PrvnÌ tvo¯Ì pojiöùovny se sÌdlem na ˙zemÌ »R. Jejich p¯Ìstup k pojiöùovacÌ Ëinnosti byl plnÏ d·n do souladu s podmÌnkami platn˝mi ve SpoleËenstvÌ. Za kontrolu jejich Ëinnosti bez ohledu na ˙zemÌ, na kterÈm je jejich Ëinnost provozov·na, plnÏ odpovÌd· domovsk˝ org·n dohledu, dnes »NB. To umoûÚuje tÏmto pojiöùovn·m rozöi¯ovat svoji Ëinnost na ostatnÌ st·ty EHP pouze na z·kladÏ splnÏnÌ informaËnÌch povinnostÌ v˘Ëi »NB. Tato Ëinnost m˘ûe mÌt p¯itom jak formu usazenÌ, tedy z¯ÌzenÌ poboËky v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, tak i formu doËasnÈho poskytov·nÌ sluûeb, tzv. p¯eshraniËnÌho obchodu. Druhou oblast tvo¯Ì pojiöùovny se sÌdlem na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu, kterÈ provozujÌ na ˙zemÌ »R svoji pojiöùovacÌ Ëinnost v˝öe zmÌnÏnou formou usazenÌ nebo p¯eshraniËnÌho obchodu. Za kontrolu jejich Ëinnosti odpovÌd· dozorov˝ org·n zemÏ jejich sÌdla. DozorovÈ pravomoci »NB jsou tak p¯izp˘sobeny tomuto principu. StejnÏ jako v jin˝ch dohledov˝ch Ëinnostech, je zde v˝raznou mÏrou posÌlena vz·jemn· v˝mÏna relevantnÌch informacÌ mezi dohledov˝mi org·ny. T¯etÌ oblast tvo¯Ì pojiöùovny se sÌdlem na ˙zemÌ t¯etÌch st·t˘, kterÈ podlÈhajÌ v˝konu dohledu obdobnÏ jako tuzemskÈ pojiöùovny. Tento dohled se vztahuje pouze k jejich Ëinnosti na ˙zemÌ »R a takovÈ pojiöùovny nemohou vyuûÌvat v˝hod spojen˝ch s jednotn˝m evropsk˝m pasem. Jedin˝m zv˝hodnÏnÌm tak je moûnost

56


poû·dat, v p¯ÌpadÏ, ûe p˘sobÌ nebo hodlajÌ p˘sobit ve vÌce Ëlensk˝ch st·tech, o zv˝hodnÏnÌ spoËÌvajÌcÌ v urËenÌ jednoho dozorovÈho org·nu ËlenskÈho st·tu, kter˝ bude vykon·vat kontrolu Ëinnosti takovÈ pojiöùovny na ˙zemÌ tÏch Ëlensk˝ch st·t˘, ve kter˝ch jim bylo udÏleno ˙¯ednÌ povolenÌ k Ëinnosti. St·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravou doölo k v˝raznÈmu posÌlenÌ ochrany spot¯ebitele, a to zejmÈna zp¯ÌsnÏnÌm kontroly vlastnÌk˘ pojiöùoven a osob v jejÌch org·nech, resp. osob s ˙ËastÌ na ¯ÌzenÌ tÏchto spoleËnostÌ, rozöÌ¯enÌm dozorov˝ch pravomocÌ dnes »NB a zavedenÌm tzv. doplÚkovÈho dohledu nad ËinnostÌ pojiöùoven ve skupin·ch a pojiöùoven ve finanËnÌch konglomer·tech. V˝znamn˝m bylo i p¯enesenÌ do z·kona smÏrnice 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojiöùoven provedenÈ z·konem Ë. 377/2005 Sb., o finanËnÌch konglomer·tech. Na druhÈ stranÏ byly odstranÏny nÏkterÈ p¯ek·ûky v Ëinnosti pojiöùoven, a to p¯echodem od materi·lnÌho k finanËnÌmu dohledu. P¯Ìkladem je odstranÏnÌ povinnosti schvalovat vöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky. P¯echodem na systÈm jednotnÈho evropskÈho pasu se v˝raznÏ zjednoduöil tuzemsk˝m pojiöùovn·m p¯Ìstup na trh SpoleËenstvÌ, p¯ijetÌm z·kona Ë. 37/2004 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ, byla pojiöùovn·m d·na pr·vnÌ ˙prava odpovÌdajÌcÌ trûnÌm princip˘m a p¯ijetÌm z·kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch, byly nastaveny evropskÈ kvalitativnÌ standardy odpovÌdajÌcÌ d˘leûitosti soukromÈho pojiöùovnictvÌ. V˝kon dohledov˝ch ËinnostÌ p¯eöel na z·kladÏ z·kona Ë. 57/2006 Sb. od 1. 4. 2006 na »eskou n·rodnÌ banku. CÌlem tÈto integrace bylo zjednoduöenÌ vztahu mezi dohlÌûen˝mi osobami a dohledov˝m org·nem, a to p¯edevöÌm odstranÏnÌm duplicit ve v˝konu dohledu, vytvo¯enÌm jednotnÈ dohledovÈ kultury a vyuûitÌm synergick˝ch efekt˘ danÈ integrace. S ohledem na kr·tkou dobu p˘sobenÌ »NB jako integrovanÈho dohledovÈho org·nu nelze objektivnÏ hodnotit naplnÏnÌ cÌl˘ uvedenÈ integrace. JistÏ k tomu bude p¯Ìleûitost v dobÏ vstupu »R do EvropskÈ mÏnovÈ unie, kdy se z·sadnÏ zmÏnÌ kvalitativnÌ postavenÌ »NB. Oblast zajiötÏnÌ byla v souladu se smÏrnicÌ 64/225/EHS upravena pouze pro v˝kon aktivnÌho zajiötÏnÌ tuzemsk˝mi zajiöùovnami (specializovan· tuzemsk· zajiöùovna zatÌm nevznikla) nebo tuzemsk˝mi pojiöùovnami. Na Ëinnost zahraniËnÌch zajiöùoven se tak z·kon o pojiöùovnictvÌ doposud nevztahuje, s v˝jimkou zprost¯edkov·nÌ zajiötÏnÌ, kdy tyto zajiöùovny mohou vyuûÌvat pouze pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ (maklÈ¯˘) registrovan˝ch v souladu se z·konem Ë. 38/2004 Sb.

TrûnÌ prost¯edÌ Prost¯edÌ, ve kterÈm p˘sobÌ souËasnÈ pojiöùovnictvÌ, je ekonomicky stabilnÌ. Zdrav˝ v˝voj soukrom˝ch pojiöùoven m˘ûe b˝t ohroûov·n nejen vnit¯nÌmi faktory jako je nap¯. kvalita vlastnÌk˘ nebo statut·rnÌch org·n˘ spoleËnostÌ, kapit·lovÈ z·zemÌ apod., ale i faktory vnÏjöÌmi, nap¯. katastrofick˝m v˝vojem nÏkter˝ch pojistn˝ch rizik nebo problÈmy kapit·lovÈho trhu, na kterÈm jsou pojiöùovny a zajiöùovny v˝znamn˝mi investory. P¯itom ¯adu z tÏchto faktor˘ lze pozitivnÏ ovlivnit. P¯ispÏt by k tomu mÏly i navrhovanÈ legislativnÌ zmÏny. Z hlediska poËtu tuzemsk˝ch subjekt˘ je Ëesk˝ finanËnÌ trh pomÏrnÏ dob¯e saturov·n. Pro novÈ z·jemce bude st·le obtÌûnÏjöÌ na nÏj vstoupit, aniû by doölo k p¯evzetÌ st·vajÌcÌho licencovanÈho subjektu (nap¯. formou f˙ze Ëi jinou akviziËnÌ ËinnostÌ). TÌmto smÏrem, bÏûn˝m i v jin˝ch vyspÏl˝ch zemÌch, se pravdÏpodobnÏ bude, nedojde-li k z·sadnÌm legislativnÌm zmÏn·m, finanËnÌ trh v »eskÈ republice vyvÌjet i nad·le.


57

PoËty subjekt˘ poskytujÌcÌch sluûby na finanËnÌm trhu Subjekty Banky z toho stavební spořitelny Družstevní záložny

2002

2003

2004

2005

1H2006

37

35

35

36

6

6

6

6

6

25

31

30

19

20 48

37

Obchodníci s CP

81

71

58

52

Investiční společnosti

60

54

47

27

29

44

38

38

18

20

63

52

46

38

37

z toho v likvidaci a nucené správě Investiční fondy

55

48

44

38

37

Investiční zprostředkovatelé

z toho v likvidaci

67

3052

5724

8394

9667

Otevřené podílové fondy

92

66

62

65

–

0

0

0

0

45

Speciální otevřené podílové fondy Standardní otevřené podílové fondy Zahraniční fondy/podfondy

0

0

0

0

24

651

723

911

1038

1167 1158

z toho na základě jednotné evropské licence

–

–

–

1025

z toho speciální fondy

–

–

–

13

9

42

42

40

45

45

44,49

43,27

43,57

35,72

42,08

13

12

11

11

11

Pojišťovny Pojišťovací zprostředkovatelé (tis.)1) Penzijní fondy Pramen: »NB

»esk˝ pojistn˝ trh je v˝znamnÏ ovlivÚov·n extrÈmnÌmi klimatick˝mi podmÌnkami. PotvrzujÌ se p¯edchozÌ ˙vahy o tom, ûe bude nutnÈ poËÌtat s v˝raznÏjöÌmi odklony v klimatu od d¯Ìve povaûovan˝ch obvykl˝ch hodnot. Protoûe v minulosti povaûovanÈ extrÈmnÌ hodnoty v klimatu se st·vajÌ bÏûnou normou, lze proto oËek·vat i moûnÈ dopady na v˝öi sazeb v majetkovÈm pojiötÏnÌ. P¯itom z hlediska objemu p¯edepsanÈho pojistnÈho lze zaznamenat tendenci k v˝raznÈmu poklesu dynamiky jeho r˘stu, a to jak v ûivotnÌm, tak i neûivotnÌm pojiötÏnÌ. PoËet pojistn˝ch smluv meziroËnÏ vrostl o 3,1 % a dos·hl hodnoty 21 289 tis. ks. VyööÌ dynamika r˘stu celkovÈho poËtu pojistn˝ch smluv byla v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kde doölo k n·r˘stu o 5,4 %. PoËet smluv v neûivotnÌm pojiötÏnÌ se zv˝öil o 2,1 %. Trendy zaznamenanÈ u novÏ uzavÌran˝ch pojistn˝ch smluv jsou obdobnÈ jako u p¯edepsanÈho pojistnÈho. V neûivotnÌm pojiötÏnÌ je zachov·na dynamika (11,6 %), u novÏ uzav¯en˝ch pojistn˝ch smluv v ûivotnÌm pojiötÏnÌ doch·zÌ k v˝raznÈmu poklesu (o 21,6 %), coû potvrzuje urËit˝ odklon obyvatel k pojistnÈ ochranÏ ûivota, resp. k tomuto typu tzv. zajiöùovacÌch investic na st·¯Ì. äet¯enÌ »S⁄ (duben 2006) potvrdilo, ûe dynamika v˝daj˘ na pojistnou ochranu v ûivotnÌm pojiötÏnÌ zaost·v· za tempem celkov˝ch v˝daj˘ dom·cnostÌ aû trojn·sobnÏ. P¯Ìr˘stky hrubÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho jsou niûöÌ neû tvorba HDP, z Ëehoû by mohl b˝t i vyvozov·n pokles v˝znamu pojistnÈho sektoru v ekonomice. D˘vody pro tento novÏ zaznamenan˝ trend spat¯ujeme zejmÈna v nabÌdce a konkurenci jin˝ch

1)

Do roku 2004 se jedn· o kvalifikovan˝ odhad.

58


V˝voj objemu p¯edepsanÈho pojistnÈho v 1. pololetÌ

Pramen: »NB

V˝sledky pojiöùoven 2002

2003

2004

2005

2006

Počet pojistných smluv (tis. ks)

k 30. 6.

19 742

19 833

20 039

20 641

21 289

z toho neživotní pojištění

14 592

13 582

13 649

13 579

14 287

životní pojištění

6 159

6 184

6 460

6 353

6 697

Počet nově uzavřených PS (tis. ks)

2 877

2 775

2 871

2 905

3 080

2 397

2 375

2 265

2 418

2 699

480

400

605

486

381

48,71

54,38

61,09

60,92

61,30

32,39

36,07

38,04

38,64

38,70

16,32

18,31

23,05

22,28

22,60

z toho neživotní pojištění životní pojištění Předepsané pojistné celkem (mld. Kč) z toho neživotní pojištění životní pojištění Pramen: »NB

finanËnÌch produkt˘, pop¯. i v urËitÈ Ñned˘vÏ¯eì obyvatel k nov˝m pojistn˝m produkt˘m pro jejich relativnÏ obtÌûnÏjöÌ srozumitelnost. Ve svÈ investiËnÌ politice pojiöùovny potvrzujÌ p¯etrv·vajÌcÌ konzervativnÌ trend, kter˝ odr·ûÌ i regulatornÌ limity p¯ÌpustnÈ pro jednotlivÈ typy investic. Z celkovÈho n·r˘stu finanËnÌho umÌstÏnÌ (20 mld. KË) p¯edstavuje umÌstÏnÌ do r˘zn˝ch druh˘ dluhopis˘ cca 14 mld. KË. RovnÏû umÌstÏnÌ do relativnÏ bezpeËn˝ch hypoteËnÌch z·stavnÌch list˘ zaznamenalo nejvyööÌ relativnÌ n·r˘st 53,2 % (5,18 mld. KË). FinanËnÌ umÌstÏnÌ na akciovÈm trhu vzrostlo o tÈmÏ¯ polovinu (3,6 mld. KË). U ostatnÌch poloûek finanËnÌho umÌstÏnÌ doölo k nev˝razn˝m zmÏn·m, k nejv˝znamnÏjöÌmu poklesu doölo u p˘jËek, ˙vÏr˘ a jin˝ch pohled·vek (ñ3,5 mld. KË). Tento v˝voj klade vysokÈ poûadavky na v˝kon dohledu v pojiöùovnictvÌ, kter˝ musÌ vËas odhalovat nedostatky a ˙ËinnÏ zasahovat tak, aby byly maxim·lnÏ chr·nÏny z·jmy spot¯ebitel˘ pojiöùovacÌch sluûeb a souËasnÏ aby nedoch·zelo k neod˘vodnÏnÈmu vmÏöov·nÌ org·nu dohledu do oblasti soukromÈho pr·va a omezov·nÌ podmÌnek hospod·¯skÈ soutÏûe. Je nutnÈ vzÌt v ˙vahu, ûe pojiöùovny plnÌ nezastupitelnou ˙lohu stabiliz·tor˘ ekonomickÈho v˝voje jednotliv˝ch subjekt˘ i spoleËnosti a souËasnÏ vystupujÌ jako


59

v˝znamnÌ investo¯i na kapit·lovÈm trhu. ⁄lohou Ministerstva financÌ jako regul·tora je tak vytvo¯it odpovÌdajÌcÌ legislativnÌ p¯edpoklady pro zabezpeËenÌ maxim·lnÌ ochrany spot¯ebitele pojiöùovacÌch sluûeb prost¯ednictvÌm efektivnÌho dohledu nad jejich soukrom˝mi provozovateli, kter˝ by mÏl b˝t vyv·ûen komerËnÌ svobodou nabÌdky a v˝bÏru tÏchto sluûeb, a to s plnohodnotn˝m vyuûitÌm.

P¯Ìprava novÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ V reakci na v˝öe uvedenÈ nedostatky st·vajÌcÌho z·kona o pojiöùovnictvÌ a zejmÈna nutnost transformovat smÏrnici 2005/68/ES o zajiötÏnÌ a o zmÏnÏ smÏrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoû i smÏrnic 98/ 78/ES a 2002/83/ES a reagovat na zmÏny komunit·rnÌho pr·va s vazbou na soukromÈ pojiöùovnictvÌ, bylo legislativnÌm pl·nem pr·ce vl·dy na rok 2007 uloûeno Ministerstvu financÌ p¯edloûit vl·dÏ n·vrh novÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ. DalöÌmi d˘vody pro p¯edloûenÌ n·vrhu novÈho z·kona je zejmÈna: 1. nutnost transponovat sdÏlenÌ o ˙pravÏ nÏkter˝ch Ë·stek stanoven˝ch smÏrnicemi o ûivotnÌm a neûivotnÌm pojiötÏnÌ podle inflace (2006/C 194/07); 2. nevyhovujÌcÌ st·vajÌcÌ struktura z·kona, kter· odpovÌd· dobÏ p¯ed vstupem »R do EU, ËlenÏnÌ z·kona je nutno upravit tak, aby z·sadnÌ zmÏny, kterÈ jsou v oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ p¯ipravov·ny v komunit·rnÌm pr·vu v r·mci tzv. projektu ÑSolvency IIì, mohly b˝t do z·kona promÌtnuty p¯ehledn˝m a srozumiteln˝m zp˘sobem; 3. rozsah nutn˝ch ˙prav p¯ekraËuje rozsah, kter˝ lze povaûovat za novelu z·kona. Navrhovan˝ z·kon by se tak mÏl st·t od roku 1991 t¯etÌm z·konem upravujÌcÌm z·kladnÌ podmÌnky pro zah·jenÌ a v˝kon pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti a systÈm dohledu v pojiöùovnictvÌ. Prim·rnÌm cÌlem smÏrnice o zajiötÏnÌ je faktickÈ sladÏnÌ podmÌnek ve vöech Ëlensk˝ch st·tech pro provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti, a to podmÌnÏnÌ p¯Ìstupu k jejÌmu v˝konu udÏlenÌm povolenÌ p¯Ìsluön˝m org·nem ËlenskÈho st·tu, zavedenÌm jednotnÈho evropskÈho pasu v tÈto oblasti Ëinnosti a nastavenÌm z·kladnÌch obez¯etnostnÌch podmÌnek jako je tvorba technick˝ch rezerv, finanËnÌ umÌstÏnÌ, kontrola vlastnÌk˘ zajiöùoven a jejich p˘sobenÌ v r·mci skupin. SouËasnÏ s tÌm doch·zÌ k ˙pravÏ smÏrnic t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ. SmÏrnice m· b˝t implementov·na do 10. prosince 2007. Z·roveÚ je nezbytn· revize implementace st·vajÌcÌch smÏrnic z oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ, aby bylo dosaûeno odpovÌdajÌcÌ harmonizace s pr·vem ES. Transpozice smÏrnice a revize transpozice ostatnÌch smÏrnic by se mÏla promÌtnout do n·vrhu novÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ a do prov·dÏcÌ vyhl·öky »eskÈ n·rodnÌ banky. S ohledem na rozsah z·sadnÌch zmÏn, ke kter˝m doölo v komunit·rnÌm pr·vu od p¯ijetÌ st·vajÌcÌho z·kona o pojiöùovnictvÌ jak ve smÏrnicÌch t˝kajÌcÌch se v˝konu pojiöùovacÌ Ëinnosti, tak i v p¯Ìstupu k aktivnÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti, vznikla nutnost uzp˘sobit strukturu z·kona a jeho obsah nov˝m podmÌnk·m. Rozsah nutn˝ch zmÏn by p¯es·hl r·mec p¯Ìpustn˝ pro novelu z·kona. TotÈû platÌ i pro prov·dÏcÌ vyhl·öku k tomuto z·konu. Nov˝ z·kon o pojiöùovnictvÌ by tak mÏl odstranit st·vajÌcÌ nedostatky a souËasnÏ umoûnit jednoduööÌ p¯izp˘sobenÌ danÈ oblasti nov˝m podmÌnk·m spojen˝m s p¯ipravovanou komunit·rnÌ ˙pravou v˝raznÏ posilujÌcÌ ochranu spot¯ebitele tzv. Solvency II.

60


NavrhovanÈ legislativnÌ zmÏny se promÌtnou takÈ do jin˝ch z·kon˘ jako je z·kon o pojistnÈ smlouvÏ, z·kona o rezerv·ch pro zjiötÏnÌ z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘ Ëi z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. ZajiötÏnÌ, jak uv·dÌ preambule smÏrnice, hraje v soukromÈm pojiöùovnictvÌ nezastupitelnou ˙lohu, neboù usnadÚuje rozloûenÌ pojistn˝ch a zajistn˝ch rizik na celosvÏtovÈ ˙rovni, umoûÚuje pojiöùovn·m a zajiöùovn·m zv˝öit jejich pojistnou nebo zajistnou kapacitu a rovnÏû snÌûit jejich kapit·lovÈ n·klady. ZajiötÏnÌ d·le hraje d˘leûitou ˙lohu ve finanËnÌ stabilitÏ pojiöùoven a zajiöùoven, protoûe je z·kladnÌm prvkem v zabezpeËenÌ ˙rovnÏ finanËnÌho zdravÌ a stability pojistn˝ch trh˘ a celÈho finanËnÌho systÈmu. SmÏrnice Rady 64/ 225/EHS ze dne 25. ˙nora 1964 o odstranÏnÌ omezenÌ svobody usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb v oblasti zajiötÏnÌ a odstranila omezenÌ svobody usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb s ohledem na sÌdlo zajistitele. Neodstranila vöak omezenÌ vyvolanÈ odchylkami ve vnitrost·tnÌch p¯edpisech regulujÌcÌch zajiötÏnÌ na obez¯etnostnÌm z·kladÏ. Tato situace vedla k v˝razn˝m rozdÌl˘m v ˙rovni dozoru nad zajiöùovnami ve SpoleËenstvÌ, kterÈ vytv·¯ejÌ bariÈry pro v˝kon zajiöùovacÌ Ëinnosti, jako je povinnost zajiöùovny jistit aktiva ke krytÌ svÈho podÌlu na technick˝ch rezerv·ch pojiöùovny a rovnÏû vyhovÏt rozdÌln˝m pravidl˘m pro dozor nad zajiöùovnami v r˘zn˝ch Ëlensk˝ch st·tech, ve kter˝ch podnikajÌ. Tyto nedostatky odstraÚuje smÏrnice 2005/68/ES, kter· v souladu s p¯Ìstupy p¯ijat˝mi v pr·vnÌch p¯edpisech SpoleËenstvÌ, t˝kajÌcÌch se ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Byla provedena d˘leûit·, nezbytn· harmonizace pro zajiötÏnÌ vz·jemnÈho uzn·v·nÌ povolenÌ a systÈm˘ obez¯etnostnÌho dohledu, kter· umoûnÌ udÏlit jedinÈ povolenÌ platnÈ v celÈm SpoleËenstvÌ a pouûÌvat z·sadu dozoru domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem. P¯Ìstup k zajiöùovacÌ Ëinnosti a jejÌ n·sledn˝ v˝kon budou podlÈhat jednomu ˙¯ednÌmu povolenÌ, kterÈ vyd·vajÌ p¯ÌsluönÈ org·ny ËlenskÈho st·tu, ve kterÈm m· zajiöùovna skuteËnÈ sÌdlo. TakovÈ povolenÌ umoûÚuje zajiöùovnÏ vykon·vat svou Ëinnost v r·mci celÈho SpoleËenstvÌ podle pr·va usazov·nÌ i volnÈho pohybu sluûeb. »lensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ poboËka nebo ve kterÈm jsou poskytov·ny sluûby, nesmÌ vyûadovat na zajiöùovnÏ, kter· na jeho ˙zemÌ hodl· vykon·vat zajiöùovacÌ Ëinnost a kterÈ jiû bylo vyd·no povolenÌ v jejÌm domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, aby û·dala o novÈ povolenÌ. Zajiöùovna, kter· jiû zÌskala povolenÌ v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ, by d·le nemÏla podlÈhat dalöÌmu dozoru nebo kontrole p¯Ìsluön˝mi org·ny t˝kajÌcÌch se finanËnÌho zdravÌ pojiöùovny, kter· je zajiötÏna u tÈto zajiöùovny. KromÏ toho nenÌ povoleno, aby ËlenskÈ st·ty poûadovaly, aby zajiöùovna, kter· zÌskala povolenÌ, jistila aktiva pro krytÌ svÈho podÌlu na technick˝ch rezerv·ch cedujÌcÌho podniku. P¯ÌsluönÈ org·ny by nemÏly udÏlit povolenÌ nebo by nemÏly obnovit povolenÌ zajiöùovnÏ, kter· nesplnÌ podmÌnky stanovenÈ v tÈto smÏrnici. SmÏrnice se vöak nevztahuje na poskytov·nÌ zajistnÈho krytÌ prov·dÏnÈ nebo plnÏ zaruËenÈ Ëlensk˝m st·tem, kter˝ p˘sobÌ, z d˘vod˘ z·vaûnÈho ve¯ejnÈho z·jmu, jako Ñzajistitel nejvyööÌ instanceì, zejmÈna pokud nenÌ proveditelnÈ z d˘vodu zvl·ötnÌ situace na trhu, zÌskat p¯imÏ¯enÈ obchodnÌ krytÌ; v tomto ohledu by se mÏlo nedostatkem Ñp¯imÏ¯enÈho obchodnÌho krytÌì rozumÏt hlavnÏ selh·nÌ trhu charakterizovanÈ z¯ejm˝m nedostatkem dostateËnÈ nabÌdky pojiötÏnÌ, aËkoli nadmÏrnÈ pojistnÈ by samo o sobÏ nemÏlo naznaËovat nedostateËnost uvedenÈho obchodnÌho krytÌ. Zajiöùovny musejÌ omezit p¯edmÏt svÈ Ëinnosti na zajiöùovacÌ Ëinnost a s tÌm souvisejÌcÌ Ëinnosti. Tento


61

poûadavek umoûÚuje zajiöùovnÏ provozovat nap¯Ìklad takovÈ Ëinnosti jako poskytov·nÌ statistickÈho nebo pojistnÏ matematickÈho poradenstvÌ, anal˝zy pojistn˝ch nebo zajistn˝ch rizik nebo pr˘zkumu pro klienty. M˘ûe tÈû zahrnovat funkci finanËnÌ holdingovÈ spoleËnosti a Ëinnosti souvisejÌcÌ s Ëinnostmi finanËnÌho sektoru ve smyslu z·kona o finanËnÌch konglomer·tech. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ to vöak neznamen·, ûe by zajiöùovna byla opr·vnÏna prov·dÏt bankovnÌ a finanËnÌ Ëinnosti, kterÈ s jejÌ ËinnostÌ nesouvisejÌ. Do n·vrhu novÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ a do jeho prov·dÏcÌ vyhl·öky je nutnÈ promÌtnout i ¯adu zmÏn, kterÈ byly v komunit·rnÌm pr·vu z oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ provedeny smÏrnicemi p¯ijat˝mi po roce 2004 a provÈst revizi smÏrnic jiû transponovan˝ch. Do z·kona se tak p¯Ìmo Ëi nep¯Ìmo promÌtnou: ❑ PrvnÌ smÏrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm jinÈm neû ûivotnÌm pojiötÏnÌ a jejÌho v˝konu, ve znÏnÌ smÏrnice Rady 76/580/EHS, smÏrnice Rady 84/641/EHS, smÏrnice Rady 87/343/EHS, smÏrnice Rady 87/344/EHS, smÏrnice Rady 88/357/EHS, smÏrnice Rady 90/357/EHS, smÏrnice Rady 90/618/EHS, smÏrnice Rady 92/49/ EHS, smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 95/26/ES, smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/26/ES, smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/13/ES a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2006/101/ES. ❑ SmÏrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. kvÏtna 1978 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se soupojiötÏnÌ v r·mci SpoleËenstvÌ. ❑ SmÏrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. Ëervna 1987 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. ❑ Druh· smÏrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se stanovÌ opat¯enÌ k usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice Rady 73/23/EHS, ve znÏnÌ smÏrnice Rady 90/ 618/EHS, smÏrnice Rady 92/42/EHS a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/26/ES. ❑ SmÏrnice 91/371/EHS o provedenÌ Dohody mezi Evropsk˝m hospod·¯sk˝m spoleËenstvÌm a äv˝carskou konfederacÌ o p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm. ❑ SmÏrnice Rady 91/674/EHS o roËnÌch ˙ËetnÌch z·vÏrk·ch a konsolidovan˝ch ˙ËetnÌch z·vÏrk·ch pojiöùoven. ❑ SmÏrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘, t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ a o zmÏnÏ smÏrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (t¯etÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ), ve znÏnÌ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 95/26/ES a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/64/ES. ❑ SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. ¯Ìjna 1998 o doplÚkovÈm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacÌ skupinÏ, ve znÏnÌ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/87/ES a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/68/ES. ❑ SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. b¯ezna 2001 o restrukturalizaci a likvidaci pojiöùoven. ❑ SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002, t˝kajÌcÌ se ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ve znÏnÌ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2006/101/ES.

62


❑ SmÏrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zav·dÌ z·sada rovnÈho zach·zenÌ s muûi a ûenami v p¯Ìstupu ke zboûÌ a sluûb·m a jejich poskytov·nÌ. ❑ SmÏrnice evropskÈho parlamentu a rady 2005/1/ES ze dne 9. b¯ezna 2005, kterou se mÏnÌ smÏrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za ˙Ëelem zavedenÌ novÈ organizaËnÌ struktury v˝bor˘ pro finanËnÌ sluûby. ❑ SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajiötÏnÌ a o zmÏnÏ smÏrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoû i smÏrnic 98/78/ES a 2002/83/ES. ❑ SdÏlenÌ EvropskÈ komise 2006/C 194/07 o ˙pravÏ nÏkter˝ch Ë·stek stanoven˝ch smÏrnicemi o ûivotnÌm a neûivotnÌm pojiötÏnÌ podle inflace. ❑ SmÏrnice Rady 2006/101/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z d˘vodu p¯istoupenÌ Bulharska a Rumunska upravujÌ smÏrnice 73/239/EHS, 74/557/EHS a 2002/83/ES v oblasti volnÈho pohybu sluûeb. Pro p¯Ìpravu n·vrhu z·kona byla vytvo¯ena pracovnÌ skupina sloûen· ze z·stupc˘ MF, »NB a »AP. Tato skupina se sch·zÌ od prosince 2006 v pravideln˝ch 14 dennÌch intervalech s cÌlem do poloviny kvÏtna t.r. p¯ipravit n·vrh z·kona k rozesl·nÌ do p¯ipomÌnkovÈho ¯ÌzenÌ tak, aby v pr˘bÏhu Ëervna, nejpozdÏji Ëervence, mohl b˝t p¯ed·n k projedn·nÌ vl·dÏ a LRV. Z·kon je ËlenÏn tak, aby jednotlivÈ Ë·sti, hlavy a dÌly upravovaly samostatnÈ okruhy. To d·v· moûnost pruûnÏ reagovat na zmÏny zejmÈna v komunit·rnÌm pr·vu. Doposud je z·kon rozËlenÏn do devÌti Ë·stÌ. V Ë·sti prvnÌ se upravujÌ obecn· ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se rozsahu p˘sobnosti z·kona a öirokÈho vymezenÌ pojm˘. »·st druh· upravuje provozov·nÌ ËinnostÌ v pojiöùovnictvÌ. Je rozËlenÏna do pÏti hlav, z nichû v prvnÌ se upravujÌ z·kladnÌ ustanovenÌ, t˝kajÌcÌ se vztahu z·kona k obchodnÌmu z·konÌku, vnit¯nÌho kontrolnÌho a ¯ÌdÌcÌho systÈmu, d˘vÏryhodnosti osob, st¯etu z·jm˘ atp. Hlava druh· je rozËlenÏna do Ëty¯ dÌl˘, z nichû prvnÌ je vÏnov·n provozov·nÌ pojiöùovacÌ ËinnostÌ tuzemskou pojiöùovnou a upravuje se v nÏm zejmÈna problematika povolovacÌ Ëinnosti. DÌl druh˝ je vÏnov·n zmÏn·m v Ëinnosti tuzemskÈ pojiöùovny jako jsou zmÏny osob v jejÌch org·nech, zmÏny v ˙Ëastech na tuzemskÈ pojiöùovnÏ a rozöi¯ov·nÌ jejÌ Ëinnosti na z·kladÏ jednotnÈho evropskÈho pasu a na ˙zemÌ mimo SpoleËenstvÌ. DÌl t¯etÌ upravuje provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti pojiöùovnou z jinÈho ËlenskÈho st·tu na z·kladÏ jednotnÈho evropskÈho pasu a dÌl Ëtvrt˝ pak podmÌnky provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti pojiöùovnou z t¯etÌho st·tu, vËetnÏ komunit·rnÌm pr·vem danÈho zv˝hodnÏnÌ pro ty pojiöùovny z t¯etÌho st·tu, kterÈ jsou ËinnÈ ve vÌce Ëlensk˝ch st·tech SpoleËenstvÌ. Hlava t¯etÌ je vÏnov·na provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti. ObdobnÏ jako hlava druh·, je i tato rozËlenÏna podle zemÏ p˘vodu zajiöùovny, kdy se v prvnÌm dÌlu upravuje provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti tuzemskou zajiöùovnou jako je û·dost o udÏlenÌ povolenÌ, zmÏny v Ëinnosti, org·nech a ˙Ëastech atp. DÌl druh˝ je vÏnov·n provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti zajiöùovnou z jinÈho ËlenskÈho st·tu nebo t¯etÌho st·tu a dÌl t¯etÌ provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti pojiöùovnou nebo jinou osobou neû zajiöùovnou (tzv. zajiöùovacÌ ˙ËelovÈ n·stroje). ZajÌmavostÌ je zde absence tzv. notifikaËnÌch povinnostÌ zajiöùoven se sÌdlem ve SpoleËenstvÌ v p¯ÌpadÏ vyuûÌv·nÌ jednotnÈho evropskÈho pasu.


63

Hlava Ëtvrt· se vÏnuje technick˝m rezerv·m, finanËnÌmu umÌstÏnÌ a solventnosti pojiöùoven a zajiöùoven. Je rozËlenÏna do Ëty¯ dÌl˘, ze kter˝ch v prvnÌm se upravujÌ zejmÈna povinnosti pojiöùoven a zajiöùoven v tvorbÏ jednotliv˝ch technick˝ch rezerv. V druhÈm dÌlu jsou pak upraveny jednotlivÈ technickÈ rezervy, jejich tvorba a pouûitÌ. V t¯etÌm dÌlu se upravuje finanËnÌ umÌstÏnÌ, tedy jeho skladba, mÏna atp., vËetnÏ povinnosti vytvo¯it a trvale aktualizovat seznam aktiv urËen˝ch ke krytÌ technick˝ch rezerv. »tvrt˝ dÌl se vÏnuje solventnosti pojiöùoven a zajiöùoven, tedy disponibilnÌ a poûadovanÈ mÌ¯e solventnosti, garanËnÌmu fondu. Zde je nutno podotknout, ûe p¯ev·ûn· Ë·st pr·vnÌ ˙pravy tÏchto institut˘ bude obsahem prov·dÏcÌ vyhl·öky »NB. Se zavedenÌm Solvency II bude cel˝ tento dÌl nahrazen modernÏjöÌm zp˘sobem stanovenÌ solventnosti pojiöùovny a zajiöùovny. Hlava p·t· je vÏnov·na odpovÏdnÈmu pojistnÈmu matematikovi, jeho pr·v˘m a povinnostem spojen˝m s v˝konem jeho Ëinnosti a ˙ËetnictvÌ vËetnÏ problematiky auditu. »·st t¯etÌ je rozËlenÏna do Ëty¯ hlav a je vÏnov·na problematice dohledu v pojiöùovnictvÌ. Hlava prvnÌ, kter· je rozËlenÏna do Ëty¯ dÌl˘, je vÏnov·na obecn˝m ustanovenÌm t˝kajÌcÌch se dohledov˝ch ËinnostÌ »NB v pojiöùovnictvÌ. DÌl prvnÌ upravuje rozsah, p¯edmÏt a v˝kon tohoto dohledu, dÌl druh˝ pak zvl·ötnosti dohledu nad ËinnostÌ tuzemskÈ pojiöùovny nebo tuzemskÈ zajiöùovny ve skupinÏ. Obsahem t¯etÌho dÌlu je ˙prava po¯·dkovÈ pokuty a ËtvrtÈho dÌlu ˙prava z·kladnÌch pravidel v˝konu dohledu na mÌstÏ. V hlavÏ druhÈ se upravujÌ opat¯enÌ k n·pravÏ p¯i v˝konu dohledu, p¯iËemû prvnÌ dÌl se t˝k· opat¯enÌ k n·pravÏ ve vztahu k Ëinnosti tuzemskÈ pojiöùovny a tuzemskÈ zajiöùovny. UpravujÌ se zde konkrÈtnÌ opat¯enÌ jako snÌûenÌ z·kladnÌho kapit·lu, p¯edbÏûnÈ opat¯enÌ, ozdravn˝ pl·n, nucen· spr·va, pozastavenÌ Ëinnosti Ëi p¯evod pojistnÈho kmene. Druh˝ dÌl je vÏnov·n opat¯enÌm k n·pravÏ ve vztahu k Ëinnosti pojiöùovny nebo zajiöùovny z jinÈho st·tu SpoleËenstvÌ a dÌl t¯etÌ opat¯enÌm ve vztahu k Ëinnosti pojiöùovny nebo zajiöùovny z t¯etÌho st·tu. OdnÏtÌ povolenÌ je pak upraveno v dÌlu ËtvrtÈm. »·st Ëtvrt· obsahuje ˙pravu povinnosti mlËenlivosti, a to osob povÏ¯en˝ch v˝konem dohledu, osob Ëinn˝ch pro pojiöùovnu nebo zajiöùovnu a dalöÌch osob vËetnÏ v˝luk z tÈto povinnosti. »·st p·t· obsahuje spoleËn· ustanovenÌ pro spr·vnÌ ¯ÌzenÌ veden· »NB p¯i v˝konu dohledu v pojiöùovnictvÌ, velk· rizika v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, informaËnÌ povinnosti pojiöùoven v p¯ÌpadÏ ûivelnÌ pohromy, v˝mÏnu informacÌ mezi org·ny dohledu, pro reklamu a propagaci v pojiöùovnictvÌ atp. »·st öest· upravuje zmocÚovacÌ, p¯echodn· a zruöovacÌ ustanovenÌ, Ë·st sedm· zmÏny navrhovanÈ v z·konu o pojistnÈ smlouvÏ, Ë·st osm· zmÏny navrhovanÈ v z·konu o rezerv·ch pro zjiötÏnÌ z·kladu danÏ z p¯Ìjm˘ a Ë·st dev·t· ˙Ëinnosti z·kona, kter· se navrhuje od 1. ledna 2008. CelkovÏ lze p¯edpokl·dat, ûe nov˝ z·kon bude mÌt vÌce neû 110 paragraf˘. StejnÏ jako v souËasnosti, m· n·vrh z·kona i dvÏ p¯Ìlohy. Obsahem prvnÌ je ˙prava pojistn˝ch odvÏtvÌ, p¯iËemû u pojistn˝ch odvÏtvÌ ûivotnÌch pojiötÏnÌ doch·zÌ k z·sadnÌ zmÏnÏ tak, aby rozËlenÏnÌ tÏchto odvÏtvÌ odpovÌdalo ËlenÏnÌ obsaûenÈ v konsolidovanÈ ûivotnÌ smÏrnici. P¯Ìloha Ë. 2 z·kona obsahuje ËlenÏnÌ pojistn˝ch odvÏtvÌ pro ˙Ëely zÌsk·nÌ ˙daj˘ o Ëinnosti pojiöùovny na ˙zemÌ hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu SpoleËenstvÌ. N·vrh z·kona p¯edpokl·d· v ¯adÏ p¯Ìpad˘ ˙pravu nÏkter˝ch technick˝ch n·leûitostÌ, formy, obsahu atp.

64


prov·dÏcÌ vyhl·ökou »NB. JejÌ obsah oproti souËasnosti tak v˝znamnÏ vzroste. Vyhl·öka by mÏla nab˝t ˙Ëinnosti souËasnÏ se z·konem. Je vcelku logickÈ, ûe se v pr˘bÏhu pracÌ nad nov˝m z·konem o pojiöùovnictvÌ objevujÌ nÏkterÈ rozdÌlnÈ n·zory, v û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak nejsou z·sadnÌho koncepËnÌho charakteru. ProblÈmy vyvol·v· i zp˘sob transpozice smÏrnic do n·rodnÌho pr·va. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t finitnÌ zajiötÏnÌ nebo zajiöùovacÌ ˙ËelovÈ n·stroje. FinitnÌ zajiötÏnÌ smÏrnice o zajiötÏnÌ definuje jako zajiötÏnÌ, v jehoû r·mci explicitnÌ maxim·lnÌ moûnÈ ztr·ty vyj·d¯enÈ jako p¯evedenÈ maxim·lnÌ ekonomickÈ riziko, vypl˝vajÌcÌ z p¯evodu znaËnÈho pojistnÏ-technickÈho rizika i rizika naËasov·nÌ, p¯es·hnou pojistnÈ po dobu trv·nÌ danÈ smlouvy o omezenou, avöak v˝znamnou Ë·stku, spolu s nejmÈnÏ jednÌm z tÏchto dvou rys˘: ii) explicitnÌ a podstatnÈ zv·ûenÌ ËasovÈ hodnoty penÏz, ii) smluvnÌ ustanovenÌ pro ¯ÌzenÌ rovnov·hy ekonomick˝ch d˘sledk˘ mezi smluvnÌmi stranami v urËitÈm ËasovÈm ˙seku k dosaûenÌ p¯evodu cÌlovÈho rizika. SmÏrnice p¯Ìmo nestanovÌ povinnost, ale pouze umoûÚuje domovsk˝m Ëlensk˝m st·t˘m zavÈst zvl·ötnÌ pravidla pro v˝kon ËinnostÌ ve finitnÌm zajiötÏnÌ jako: ❑ povinn˝ch podmÌnek pro zaËlenÏnÌ do vöech vydan˝ch smluv, ❑ ¯·dn˝ch spr·vnÌch a ˙ËetnÌch postup˘, p¯imÏ¯en˝ch mechanism˘ vnit¯nÌ kontroly a poûadavk˘ ¯ÌzenÌ rizik, ❑ poûadavk˘ ˙ËetnÌch, obez¯etn˝ch a statistick˝ch informacÌ, ❑ zavedenÌ technick˝ch rezerv tak, aby byly p¯imÏ¯enÈ, spolehlivÈ a objektivnÌ, ❑ investice aktiv kryjÌcÌch technickÈ rezervy tak, aby bylo zajiötÏno, ûe zohledÚujÌ typ Ëinnosti vykon·vanÈ zajiöùovnou, zejmÈna povahu, v˝öi a trv·nÌ p¯edpokl·dan˝ch zajistn˝ch plnÏnÌ tak, aby byla zajiötÏna dostateËnost, likvidita, bezpeËnost a ziskovost jejÌch aktiv a investov·nÌ do odpovÌdajÌcÌch aktiv, ❑ pravidel t˝kajÌcÌch se dostupnÈ mÌry solventnosti, poûadovanÈ mÌry solventnosti a minim·lnÌho garanËnÌho fondu, kter˝ zajiöùovna udrûuje pro ˙Ëely ËinnostÌ ve finitnÌm zajiötÏnÌ. Kaûdop·dnÏ bude nezbytnÈ zv·ûit rozsah pr·vnÌ ˙pravy finitnÌho zajiötÏnÌ, p¯iËemû technickÈ n·leûitosti takovÈ ˙pravy by mÏly b˝t obsahem prov·dÏcÌ vyhl·öky. Nejde ani tak o to z·sadnÌm zp˘sobem regulovat tuto Ëinnost, jako o nalezenÌ zp˘sobu odliöenÌ, kdy lze takovou smlouvu povaûovat za ˙vÏr a kdy za zajiötÏnÌ. K tÈto problematice se vyj·d¯ilo i CEA. Sloûitou konstrukci finitnÌho zajiötÏnÌ vysvÏtluje tak, ûe zajistitel m˘ûe p¯ipravit na mÌru smlouvu, v nÌû pojiöùuje pojistitele proti ökodÏ, u nÌû se oËek·v·, ûe nastane v urËitÈ dobÏ po stanovenÈm obdobÌ, p¯iËemû pojistitel platÌ pravidelnÏ pojistnÈ. Jestliûe ökoda nastane, zajistitel ji uhradÌ. Jestliûe ökoda nenastane, pojistitel dostane zpÏt n·hradu ve v˝öi zaplacenÈho pojistnÈho minus ziskov· provize. Tento produkt je naz˝v·n finitnÌ zajiötÏnÌ. FinitnÌ zajiötÏnÌ se stalo ot·zkou klÌËovÈho z·jmu, protoûe org·ny dohledu vöude ve svÏtÏ nynÌ usilujÌ o to, aby se ujistily, ûe finitnÌ zajiötÏnÌ zahrnuje opravdov˝ a materi·lnÌ transfer rizika na nezapojenou t¯etÌ stranu a nenÌ pouûÌv·no zneuûÌvajÌcÌm zp˘sobem k vylepöenÌ bilance zajistitele. NicmÈnÏ definov·nÌ a regulov·nÌ finitnÌho zajiötÏnÌ je, jak se prok·zalo, obtÌûn˝m ˙kolem. EU, IAIS a n·rodnÌ org·ny dohledu pouûÌvajÌ r˘znÈ definice finitnÌho zajiötÏnÌ, a tak stanovujÌ r˘znÈ regulatornÌ a ˙ËetnÌ poûadavky.


65

Podle n·zoru CEA je klÌËov˝m n·strojem org·nu dohledu odpovÌdajÌcÌ v˝kaznictvÌ. Na z·kladÏ zpr·v (v˝kaz˘) by mÏl b˝t org·n dohledu schopen si vytvo¯it n·zor na upisovacÌ principy a postupy danÈ spoleËnosti, odpovÌdajÌcÌ dokumentaci a poûadavky risk managementu, stejnÏ jako na transfer rizika. Obez¯etnostnÌ poûadavky na v˝kaznictvÌ by mÏly zahrnovat: ❑ Obsah v˝kaznictvÌ pro pot¯eby dohledu s pohledem na cedovan˝ obchod: pokud jde o p¯edchozÌ rok, obecn˝ popis cÌl˘, kterÈ majÌ b˝t realizov·ny v r·mci zajiöùovacÌho programu a programu retrocesÌ. ❑ Pokud jde o p¯edchozÌ rok, popis konkrÈtnÌ implementace tÏchto cÌl˘ p¯i cedov·nÌ obchodu (dotËenÈ poloûky obchodu, typy smluv, diverzifikace (region·lnÌ a p¯es partnery), omezenÌ transferu rizika, vloûenÈ finanËnÌ komponenty, vysvÏtlenÌ transferu rizika a upisov·nÌ, vËetnÏ moûn˝ch vedlejöÌch listin nebo podobn˝ch). ❑ PlatnÈ internÌ postupy t˝kajÌcÌ se upisov·nÌ cedovanÈho obchodu (upisovacÌ postupy, poûadavky na dokumentaci nebo podobnÈ), vËetnÏ poûadavk˘ a n·stroj˘ k urËenÌ a provÏ¯enÌ transferu rizika. ❑ Obecn˝ popis internÌho monitorovacÌho systÈmu, na jehoû z·kladÏ se zjiöùuje, zda internÌ poûadavky, t˝kajÌcÌ se p¯edtÌm zmÌnÏn˝ch aspekt˘, jsou dodrûeny (nap¯. v internÌm auditu). Zvl·ötnÌ ˙Ëelov˝ n·stroj smÏrnice o zajiötÏnÌ definuje jako podnik, zapsan˝ do obchodnÌho rejst¯Ìku Ëi nikoli, jin˝ neû existujÌcÌ pojiöùovna nebo zajiöùovna, kter˝ p¯ebÌr· rizika od pojiöùoven nebo zajiöùoven, a kter˝ plnÏ financuje jejich vystavenÌ tÏmto rizik˘m prost¯ednictvÌm v˝nos˘ z vyd·v·nÌ dluhopis˘ nebo jinÈho mechanismu financov·nÌ, kdy jsou pr·va vÏ¯itel˘ z tÏchto dluhopis˘ nebo jinÈho mechanismu financov·nÌ pod¯Ìzena zajistn˝m z·vazk˘m tohoto n·stroje. V podstatÏ se jedn· o alternativnÌ zp˘sob zajiötÏnÌ, kdy se zajistnÈ riziko p¯en·öÌ na kapit·lov˝ trh, jehoû alokaËnÌ schopnosti Ëasto p¯evyöujÌ schopnosti zajiöùoven. Ani zde smÏrnice nestanovÌ povinnost Ëlensk˝m st·t˘m zav·dÏt tyto n·stroje. Pokud se ale Ëlensk˝ st·t rozhodne umoûnit z¯ÌzenÌ zvl·ötnÌch ˙Ëelov˝ch n·stroj˘ na svÈm ˙zemÌ, musÌ vyûadovat ˙¯ednÌ povolenÌ tÏchto n·stroj˘ a stanovit podmÌnky, za nichû bude tento podnik provozovat Ëinnost. TakovÈ podmÌnky by mÏly obsahovat zejmÈna, t˝kajÌcÌ se: ❑ rozsahu povolenÌ, ❑ povinn˝ch podmÌnek pro zaËlenÏnÌ do vöech vydan˝ch smluv, ❑ dobrÈ povÏsti a p¯ÌsluönÈ odbornÈ kvalifikace osob provozujÌcÌch zvl·ötnÌ ˙Ëelov˝ n·stroj, ❑ odpovÌdajÌcÌch a n·leûit˝ch poûadavk˘ na akcion·¯e nebo Ëleny majÌcÌ kvalifikovan˝ podÌl ve zvl·ötnÌm ˙ËelovÈm n·stroji, ❑ ¯·dn˝ch spr·vnÌch a ˙ËetnÌch postup˘, p¯imÏ¯en˝ch mechanism˘ vnit¯nÌ kontroly a poûadavk˘ ¯ÌzenÌ rizik, ❑ poûadavk˘ ˙ËetnÌch, obez¯etn˝ch a statistick˝ch informacÌ, ❑ poûadavk˘ solventnosti zvl·ötnÌch ˙Ëelov˝ch n·stroj˘. S ohledem na kapacitu kapit·lovÈho trhu »eskÈ republiky se zatÌm nep¯edpokl·d·, ûe by se tyto n·stroje na naöem trhu povolovaly. NicmÈnÏ by mÏl b˝t pojiöùovn·m umoûnÏn transfer pojistn˝ch rizik do tÏchto n·stroj˘, pokud budou mÌt takovÈ podniky povolenÌ nÏkterÈho dohledovÈho org·nu ËlenskÈho st·tu. ProblÈmem mimo jinÈ je i regulace zajiöùoven z t¯etÌch st·t˘. SmÏrnice v tÈto souvislosti pouze ukl·d·

66


Ëlensk˝m st·t˘m, aby nestanovily pro tyto zajiöùovny v˝hodnÏjöÌ podmÌnky neû pro zajiöùovny ze SpoleËenstvÌ. N·vrh z·kona proto ukl·d· zajiöùovn·m z t¯etÌch st·t˘ povinnost povolenÌ k Ëinnosti na ˙zemÌ »eskÈ republiky udÏlenÈ »NB. ÑZadnÌmi vr·tkyì je ustanovenÌ, kterÈ umoûÚuje jin˝ reûim upraven˝ mezin·rodnÌ smlouvou, kterou je »esk· republika v·z·na. P¯edpokl·d· se tak, ûe i na ˙rovni SpoleËenstvÌ budou existovat dohody podobnÈ dohodÏ se äv˝carskem v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ zohlednÌ Ëinnost zajiöùoven z t¯etÌch st·t˘, ve kter˝ch platÌ obdobn· obez¯etnostnÌ pravidla jejich Ëinnosti jako ve SpoleËenstvÌ. Vytvo¯enÌm pracovnÌ skupiny pro p¯Ìpravu n·vrhu z·kona o pojiöùovnictvÌ byl uËinÏn v˝znamn˝ posun v organizaci p¯Ìpravy n·vrh˘ z·kon˘, kter˝mi se musÌ ¯Ìdit jak soukromÈ subjekty, tak i »NB jako dohledov˝ org·n. Posun lze spat¯ovat nejen v pr˘bÏûnÈm obruöov·nÌ Ñt¯ecÌch plochì, ale zejmÈna v tom, ûe jak trh, tak i dohledov˝ org·n budou zn·t podmÌnky a d˘vody za¯azenÌ jednotliv˝ch ustanovenÌ do z·kona. Jsme toho n·zoru, ûe pro budoucÌ praxi je toto velmi cenn· informace.

ResumÈ NEW INSURANCE ACT The article summarizes the state of the Czech insurance industry in the view of legislative affairs. The current law in force has been amended to provide the ësingle passportí provision by Act No. 39/2004 Coll. As from 1st April 2006 the insurance supervisory authority has moved to the responsibilities of the Czech National Bank. Supervisory of financial conglomerates has become effective. The Czech Insurance law needs further amendment ñ a new act ñ in order to ensure conformity and development with the European legislature. Therefore, the Czech Government has ordered the Ministry of Finance to prepare a new Insurance Act in 2007. A working group of representatives of the Ministry of Finance, the Czech National Bank and the Czech Insurance Association has been working on the new Insurance Act since December 2006. The article provides a description of parts of the new Insurance Act, including aspects of reinsurance and alternative risk transfer.


67

POZN¡MKY K PR¡VNÕ ⁄PRAVÃ POJISTN›CH SMLUV JUDr. VÏra äkopov·

Je tomu jiû vÌce neû dva roky, co v plnÈm rozsahu nabyl ˙Ëinnosti z·kon Ë. 37/2004 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ a o zmÏnÏ souvisejÌcÌch z·kon˘ (ale tÈû ZPS), jako v˝znamn· souË·st nov˝ch legislativnÌch ˙prav, t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ. Je tedy d·na i opr·vnÏn· moûnost urËitÈho hodnocenÌ, co tato nov· soukromopr·vnÌ ˙prava pro pojiötÏnÌ p¯inesla, jak se v praxi osvÏdËila a kde by bylo moûnÈ nalÈzt urËitÈ n·mÏty na p¯ÌpadnÈ zmÏny. Zpracov·nÌ tohoto öirokÈho tÈmatu by si jistÏ zaslouûilo rozs·hlou studii, pro ˙Ëel p¯ipomenutÌ vöak bude postaËujÌcÌ zpracov·nÌm pozn·mek uvÈst toto tÈma a umoûnit jeho rozvinutÌ i v dalöÌch statÌch. Z tohoto hlediska m· jistÏ svÈ opodstatnÏnÌ alespoÚ struËnÈ p¯ipomenutÌ procesu tvorby a vzniku tohoto d˘leûitÈho z·kona i v˝znamu jeho p¯ijetÌ v danÈ podobÏ. Z·kon o pojistnÈ smlouvÏ byl a je v˝znamnou souË·stÌ nov˝ch pr·vnÌch ˙prav, kterÈ v r·mci ÑbalÌËku pojiöùovacÌch z·kon˘ì byly v roce 2003 p¯ijaty Parlamentem »eskÈ republiky a postupnÏ nab˝valy ˙Ëinnosti, buÔ jako novely z·kon˘ (nap¯. z·kon Ë. 39/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ) nebo jako zcela novÈ z·kony (nap¯. z·kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona). Na rozdÌl od mnoha jin˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ se nov· pr·vnÌ ˙prava pojistnÈ smlouvy p¯ipravovala zodpovÏdnÏ ¯adu let, coû se nepochybnÏ projevilo i v obsahu tohoto z·kona. ProblÈmy i zdrûenÌ jeho p¯Ìpravy se vöak net˝kaly obsahu, ale jeho pojetÌ a formy. Tyto aspekty se staly p¯edmÏtem ¯ady odborn˝ch diskusÌ, kterÈ takÈ posuzovaly pr·vnÌ postavenÌ pojiötÏnÌ jako absolutnÌho obchodu Ëi absolutnÌho neobchodu. I tyto diskuse souvisely s koneËn˝m ¯eöenÌm formy tÈto pr·vnÌ ˙pravy, kterou se stal, po r˘zn˝ch alternativ·ch (nap¯. novela obËanskÈho Ëi obchodnÌho z·konÌku, nebo za¯azenÌ do novÈho obËanskÈho z·konÌku), nov˝ a samostatn˝ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ. Je proto nepochopitelnÈ, ûe se v souËasnÈ dobÏ objevujÌ n·zory na za¯azenÌ pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy znovu do novÈho obËanskÈho z·konÌku, aniû by pro to existoval p¯ijateln˝ d˘vod. Lze uvÈst, ûe toto ¯eöenÌ, kterÈ se z mnoha (i historick˝ch) d˘vod˘ jevilo jako nejoptim·lnÏjöÌ, se postupem Ëasu potvrzuje, a to i z toho d˘vodu, ûe znaËn˝ rozsah tÈto novÈ ˙pravy by rozhodnÏ nemohl b˝t za¯azen do souËasnÈ podoby obËanskÈho z·konÌku a slibovan˝ nov˝ a obs·hlejöÌ obËansk˝ z·konÌk je i po uveden˝ch dvou letech existence z·kona o pojistnÈ smlouvÏ v nedohlednu. P¯itom tato form·lnÌ podoba z·kona nenÌ jen technick˝m vyj·d¯enÌm samostatnosti zvl·ötnÌ pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy, resp. pojiötÏnÌ, jakoûto z·vazkovÈho obËansko-pr·vnÌho vztahu v˘bec, ale projevuje se i v z·sadnÌm hmotnÏ-pr·vnÌm vyj·d¯enÌ, zejmÈna v ustanovenÌ ß 1. Zde totiû je v˝slovnÏ vyj·d¯ena samostatnost ˙pravy soukromÈho pojiötÏnÌ v tomto z·konÏ, kter˝ je ve vztahu k obËanskÈmu z·konÌku zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem, a m· b˝t tedy p¯ednostnÏ aplikov·n a pr·va a povinnosti ˙ËastnÌk˘ (i podnikatel˘) tohoto soukromÈho pojiötÏnÌ se ¯ÌdÌ obËansk˝m z·konÌkem pouze tehdy, nejsou-li upravena z·konem o pojistnÈ smlouvÏ, pop¯. zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem upravujÌcÌm nap¯. nÏkterÈ povinnÈ soukromÈ pojiötÏnÌ.

68


V tÈto souvislosti pak p˘sobÌ velkÈ rozpaky novela obËanskÈho z·konÌku proveden· z·konem Ë. 56/2006 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 256/2004 Sb., o podnik·nÌ na kapit·lovÈm trhu. Novelou ß 52 odst. 1 je totiû, bez ohledu na zvl·ötnÌ ˙pravu v z·konu o pojistnÈ smlouvÏ, vztaûen, a to znaËnÏ nep¯esnÏ, reûim ˙pravy spot¯ebitelsk˝ch smluv i na smlouvy pojistnÈ (nap¯. nep¯esnÏ oznaËovanÈ jako Ñsmlouvy o pojistn˝ch sluûb·chì). Tento z·sah, kter˝ by si jistÏ zaslouûil samostatn˝ rozbor problematiky, opÏt zbyteËnÏ vn·öÌ do pr·vnÌ ˙pravy pojiötÏnÌ prvky nejasnostÌ a nesrozumitelnosti. Naproti tomu je t¯eba pozitivnÏ hodnotit drobnÈ novely provedenÈ po ˙Ëinnosti z·kona, a to z·konem Ë. 377/2005 Sb., o finanËnÌch konglomer·tech (ß 51) a z·konem Ë. 57/2006 Sb., o zmÏnÏ z·kon˘ v souvislosti se sjednocenÌm dohledu nad finanËnÌm trhem (Ël. XXIV). Tyto ˙pravy up¯esnily nÏkter· ustanovenÌ, jejichû v˝klad nebyl jednoznaËn˝ a v praxi tak mohl Ëinit problÈmy. Tato up¯esnÏnÌ se t˝kala zejmÈna identifikace nÏkter˝ch ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ (ß 4 a 5 ZPS), d·le pak limitov·nÌ v˝öe n·hrady zachraÚovacÌch n·klad˘ (ß 32 odst. 3 ZPS). ale i ˙pravy soupojiötÏnÌ (ß 30 odst. 7 ZPS) v souvislosti s pojiötÏnÌm velk˝ch pojistn˝ch rizik upraven˝ch v ß 38 a z·kona o pojiöùovnictvÌ. Za samoz¯ejmou zmÏnu je pak t¯eba povaûovat nahrazenÌ pojmu Ñdozorì pojmem Ñdohledì a ÑMinisterstvo financÌì pojmem Ñ»esk· n·rodnÌ bankaì v souvislosti se sjednocenÌm dohledu nad finanËnÌm trhem od 1. dubna 2006. Z hlediska dosavadnÌch zkuöenostÌ s aplikacÌ z·kona o pojistnÈ smlouvÏ nejevÌ se tak z·sadnÌ problÈmy, kterÈ by si vyûadovaly nalÈhavÈ novelizace tohoto pr·vnÌho p¯edpisu. P¯esto lze najÌt nÏkolik ˙skalÌ, kterÈ p¯i vhodnÈ legislativnÌ p¯Ìleûitosti by bylo ˙ËelnÈ odstranit. Na nÏkterÈ p¯Ìpady upozornil i semin·¯ pr·vnÌk˘ pojiöùoven konan˝ v ¯Ìjnu 2006 v Nymburku, kter˝ po¯·dala »esk· asociace pojiöùoven. Jde nap¯. o tuto problematiku: ❑ Pro vÏtöÌ srozumitelnost a p¯esnost by bylo ˙ËelnÈ d˘slednÏ rozliöovat a ve spr·vnÈm v˝znamu pouûÌvat nÏkterÈ d˘leûitÈ pojmy. PlatÌ to zejmÈna pro v˝raz Ñpr·vo na plnÏnÌ z pojiötÏnÌì, ÑpojistnÈ plnÏnÌì, ÑplnÏnÌ z pojistnÈ smlouvyì. Pojem ÑpojistnÈ plnÏnÌì, by mÏl odpovÌdat plnÏnÌ z pojistnÈ ud·losti. Takto by mÏl b˝t takÈ d˘slednÏ pouûit i v ß 8, kter˝ pro tato plnÏnÌ stanovÌ zvl·ötnÌ promlËecÌ dobu. NavÌc jin· pr·va na plnÏnÌ z pojiötÏnÌ (Ëi pojistnÈ smlouvy) majÌ nepochybnÏ jinou promlËecÌ dobu, nap¯. pr·vo pojistitele na pojistnÈ. RovnÏû pojem Ñpojistn· dobaì a pojem Ñdoba trv·nÌ (faktickÈho) pojiötÏnì by mÏl b˝t d˘slednÏji pouûÌv·n. Tak by se takÈ odstranila nap¯. pochybnost vypl˝vajÌcÌ z ß 13 odst. 1 t˝kajÌcÌ se pr·va pojistitele na pojistnÈ za pojistnou dobu. I kdyû jde o dispozitivnÌ ustanovenÌ, kterÈ umoûÚuje i zp¯esnÏnÌ v pojistnÈ smlouvÏ, st·le se vyskytujÌ v praxi urËitÈ pochybnosti. ZejmÈna jde o problÈm jednor·zovÈho pojistnÈho, pokud v pojistnÈ smlouvÏ nenÌ upraven postup vr·cenÌ jeho urËitÈ Ë·sti v p¯ÌpadÏ z·niku pojiötÏnÌ p¯ed uplynutÌm pojistnÈ doby. UrËitÈ ¯eöenÌ lze nalÈzt i bez zmÏny z·kona, nap¯. v p¯ÌpadÏ z·niku pojiötÏnÌ dohodou, ale p¯edevöÌm pot¯ebn˝m doplnÏnÌm pojistn˝ch podmÌnek, aby se tÏmto problÈm˘m p¯edeölo. Pokud jde o jednotnÈ uûÌv·nÌ stejn˝ch pojm˘ v oblasti pojiöùovnictvÌ, mÏlo by se zv·ûit urËitÈ sjednocenÌ v r·mci vöech z·kon˘ upravujÌcÌch tuto problematiku. Jako p¯Ìklad lze uvÈst pojem Ñlikvidace pojistn˝ch ud·lostÌì. Je definov·n v ß 2 z·kona o pojiöùovnictvÌ. I kdyû je tento pojem z·kladem pro Ëinnost samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ, nenÌ v z·konÏ Ë. 38/2004 Sb. definov·n, a to ani odkazem.


69

V z·konu o pojistnÈ smlouvÏ (ß 16) je navÌc tento pojem nahrazen v˝razem Ñöet¯enÌ nutnÈ ke zjiötÏnÌ rozsahu povinnosti pojistitele plnitì. ❑ Velmi zn·m· je problematika t˝kajÌcÌ se novÈ pr·vnÌ ˙pravy zachraÚovacÌch n·klad˘, zejmÈna ve vztahu k pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu, ale rovnÏû i k pojiötÏnÌ osob, pokud by bylo sjedn·no jako ökodovÈ. Snad by bylo nadbyteËnÈ rozv·dÏt vöechny moûnÈ varianty a d˘sledky, kterÈ p¯i moûnÈ aplikaci tohoto ustanovenÌ by v tÏchto p¯Ìpadech mohly nastat. SpÌöe bude t¯eba hledat ¯eöenÌ, kterÈ by odstranilo tento problÈm. Pomohlo by z¯ejmÏ za¯azenÌ tohoto ustanovenÌ do ˙pravy, t˝kajÌcÌ se pouze pojiötÏnÌ majetku Ëi spÌöe pojiötÏnÌ vÏci ñ tedy nap¯. do ß 41a. D·le by mÏlo jistÈ opodstatnÏnÌ i doplnÏnÌ tohoto ustanovenÌ obdobu ß 419 O. z., kde je pro podobn˝ p¯Ìpad stanoven limit, ûe v˝öe tÏchto n·klad˘ m˘ûe b˝t poskytnuta maxim·lnÏ v rozsahu odpovÌdajÌcÌm ökodÏ, kter· byla odvr·cena. ❑ »asto se takÈ opakujÌ dotazy na ¯eöenÌ ot·zek souvisejÌcÌch s tzv. ÑvinkulacÌì pojistnÈho plnÏnÌ. Nejde o nejasnosti v pr·vnÌ ˙pravÏ, ale naopak s urËitou mezerou v z·konÏ, jejÌû doplnÏnÌ by jednoznaËnÏ stanovilo pravidla ¯eöenÌ tÏchto p¯Ìpad˘. Vinkulaci pojistnÈho plnÏnÌ Ëasto vyûadujÌ po sv˝ch klientech banky v souvislosti s poskytnut˝m ˙vÏrem. Pr·vnÌ ¯·d tento pojem upravuje pouze v ß 780 odst. 2 O.z. Z tÈto ˙pravy vypl˝v·, ûe vkladatel m˘ûe v dohodÏ s penÏûnÌm ˙stavem v·zat v˝platu vkladu na splnÏnÌ urËitÈ podmÌnky. I tento postup by byl analogicky pouûiteln˝ v pojiötÏnÌ, a to v·z·nÌm v˝platy urËitÈ Ë·sti pojistnÈho plnÏnÌ na souhlas banky, Ëi stanovenÌm podÌlu, kter˝ v p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti bude vyplacen bance. MÏlo by vöak b˝t pamatov·no na ˙Ëel pojiötÏnÌ, na nezbytnost existence pojistnÈho z·jmu na stranÏ pojistnÌka a na skuteËnost, ûe ÑvinkulacÌì je ¯eöeno urËitÈ zajiötÏnÌ splnÏnÌ dluhu mezi dluûnÌkem a bankou. Pojistitel je pouze v pr·vnÌm vztahu k pojistnÌkovi a z·leûÌ na dohodÏ s nÌm, jak bude postupov·no. RozhodnÏ by ve vztahu k poskytov·ni urËit˝ch sluûeb, vyûadovan˝ch v tÈto souvislosti bankou, mÏla b˝t na mÌstÏ opatrnost a i poûadov·nÌ ˙hrady takto vznikl˝ch n·klad˘ by bylo namÌstÏ. ÿeöit situaci uËenÌm banky jako obmyölenÈ osoby se vöemi pr·vy a povinnostmi, kterÈ z·kon stanovÌ nelze v tÏchto p¯Ìpadech doporuËit, neboù by z¯ejmÏ odporovalo ˙Ëelu pojiötÏnÌ i re·ln˝m moûnostem a pravidl˘m. ❑ Z dalöÌch ustanovenÌ z·kona, kter· praxe postr·d·, lze p¯ipomenout postr·danou v˝slovnou ˙pravu doruËov·nÌ vËetnÏ p¯ÌpadnÈ fikce doruËenÌ. N·vrh z·kona o pojistnÈ smlouvÏ p¯edloûen˝ legislativnÌ radÏ vl·dy v roce 2003 tuto ˙pravu obsahoval, a jejÌ podoba nebyla rozporov·na. D˘vodem proË toto pot¯ebnÈ ustanovenÌ z n·vrhu z·kona bylo odstranÏno, byla snaha legislativnÌ rady net¯Ìötit tuto z·vaûnou problematiku do samostatn˝ch ˙prav v r˘zn˝ch z·konech, kdyû se poËÌtalo s novou jednotnou ˙pravou, kter· by odstranila pochybnosti a nahradila i jiû existujÌcÌ nejednotnost ˙pravy. Bohuûel se tak dosud nestalo, a proto doplnÏnÌ tohoto vypuötÏnÈho ustanovenÌ je znovu aktu·lnÌ. KromÏ v˝öe uveden˝ch n·mÏt˘ je ˙ËelnÈ upozornit na nÏkterÈ drobnÏjöÌ a lehce odstranitelnÈ nep¯esnosti nap¯. doplnÏnÌ d˘leûitÈho v˝razu Ñaniì p¯ed slova ...Ñz d˘vod˘ uveden˝ch v tomto z·konuì v ß 5 odst. 3. Jde o pot¯ebnÈ up¯esnÏnÌ textu. V ß 8 by mÏlo dojÌt k vypuötÏnÌ nadbyteËnÈho a matoucÌho v˝razu ÑnejpozdÏjiì. Pod ustanovenÌm ß 24 by v z·jmu jednotnosti mÏj b˝t doplnÏn nadpis ÑOdmÌtnutÌ pojistnÈho plnÏnÌì atd. Naproti tomu podrobn˝

70


a samostatn˝ rozbor si vyûaduje problematika pojistn˝ch smluv uzavÌran˝ch formou obchodu na d·lku, a to hned z dvojÌho pohledu. Jednak z hlediska pr·vnÌ ˙pravy pojiöùovnictvÌ, nap¯. tÏûkosti s aplikacÌ ß 6 ZPS, a zejmÈna ß 23 odst. 5 ZPS i ve vztahu k Ë·sti B odst. 18, P¯Ìlohy Ë. 1 k z·konu o pojiöùovnictvÌ, d·le pak z hlediska obËanskÈho z·konÌku, zejmÈna jeho novÈ ˙pravy obsaûenÈ v ß 54a a n·sl., kter· zpochybÚuje interpretaËnÌ pravidla vztahu zvl·ötnÌho p¯edpisu k obecnÈmu, p¯Ìmou i nep¯Ìmou novelizaci, vztah d¯ÌvÏjöÌ a pozdÏjöÌ pr·vnÌ ˙pravy danÈ problematiky, vËetnÏ nep¯esnostÌ v uûÌvan˝ch pojmech. V tomto smÏru by bylo velmi uûiteËnÈ a nalÈhavÈ zmÏnou pr·vnÌ ˙pravy problÈmy odstranit. Z·vÏrem je t¯eba zd˘raznit, ûe uplynulÈ obdobÌ prok·zalo, i p¯es n·roËnost novÈ pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy, ûe je tento pr·vnÌ p¯edpis pozitivnÌm p¯Ìnosem a pojistitelÈ se dok·zali zodpovÏdnÏ vyrovnat s jeho aplikacÌ. Byla to nespornÏ n·roËn· pr·ce, kter· zahrnovala p¯epracov·nÌ tÈmÏ¯ vöech materi·l˘, technick˝ch postup˘ i v˝uky nov˝ch pr·vnÌch ustanovenÌ. NavÌc bylo a nÏkdy jeötÏ je pot¯eba zabezpeËit fungov·nÌ ve dvojÌm reûimu, kter˝ se t˝kal souËasnÈ existence star˝ch a nov˝ch pojistn˝ch smluv. Na tÏchto pozitivnÌch v˝sledcÌch m· jistÏ d˘leûit˝ podÌl jak vËasn· p¯Ìprava pojiöùoven a souËinnost p¯i tvorbÏ pr·vnÌch p¯edpis˘, ale i n·roËn· pr·ce »eskÈ asociace pojiöùoven.

ResumÈ NOTES CONCERNING LEGAL FORMS OF INSURANCE CONTRACTS The article provides a valuation and experience with the Act on Insurance Contract, which has celebrated its second year in force of legislation. The author reviews legislative changes related to the legal form of insurance contracts, which came through approval of the Parliament of the Czech Republic as the so called ëpack of insurance lawsí in year 2003. Some amendments concerning the consumer insurance contractsí provisions determined by the Civil Code and the Act on Financial Conglomerates have been passed through the Parliament later on. Though, upon more than two years of experience with application of the laws concerned the author points out issues that would deserve further legislative specification. The main points are as follows: ñ Unified use of terms used in the insurance industry, ñ Specification of salvage costs, ñ Immobilization in favour of banks in relation to granted credits Although the new Act on Insurance Contract has brought a lot of exacting work involving rewriting of almost all materials, procedures and education of new rules, the insurance industry has successfully put up with this task. The Czech Insurance Association has taken a big share on this process.


71

ÿÕZENÕ RIZIK NEéIVOTNÕCH POJIäçOVEN V KONTEXTU PRAVIDEL SOLVENCY II doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., Vysok· ökola ekonomick· ([email protected])

JednÌm z nejv˝znamnÏjöÌch n·stroj˘ ochrany lidskÈ spoleËnosti p¯ed d˘sledky nahodil˝ch ud·lostÌ, kterÈ vyvol·vajÌ ztr·ty na ûivotech a zdravÌ lidÌ a na materi·lnÌch hodnot·ch, je specifick˝ finanËnÌ n·stroj, pojiötÏnÌ. Provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti vykon·vajÌ specializovanÈ pojiöùovacÌ instituce, vesmÏs organizovanÈ na komerËnÌch principech. Pojiöùovny, kterÈ provozujÌ r˘znÈ typy pojistn˝ch produkt˘, je t¯eba na jednÈ stranÏ pojÌmat jako podnikatelskÈ subjekty, na druhÈ stranÏ provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti p¯edesÌl· urËit· specifika. Tato specifika vypl˝vajÌ ze zvl·ötnÌho charakteru pojiöùovacÌ sluûby. Podstata pojiötÏnÌ metodologicky vych·zÌ z kategorie nahodilosti. P¯i pojiötÏnÌ vlastnÏ doch·zÌ k p¯enesenÌ negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ nahodilÈ ud·losti z individu·lnÌho ekonomickÈho subjektu na pojistitele. Pojistitel provozujÌcÌ p¯ÌsluönÈ pojistnÈ produkty musÌ v prvÈ ¯adÏ rozhodnout o mÌ¯e p¯ijatelnosti p¯ÌsluönÈho nahodilÈho nebezpeËÌ, jak z pohledu charakteru do pojiötÏnÌ p¯ijÌman˝ch rizik, tak z pohledu moûn˝ch dopad˘ na ekonomiku svÈho pojiöùovacÌho obchodu. Podstata pojiötÏnÌ je tÏsnÏ spjata s procesy, kterÈ ukazujÌ a souËasnÏ zd˘razÚujÌ problÈm mÌry dokonalosti informacÌ na trzÌch pojistn˝ch produkt˘. TÌm se pojistn˝ trh odliöuje od jin˝ch deterministiËtÏji urËen˝ch trh˘. Nedokonalost informacÌ p¯i provozov·nÌ pojistn˝ch produkt˘, tedy celkovÏ na pojistnÈm trhu vych·zÌ p¯edevöÌm ze skuteËnosti, ûe rozhodujÌcÌ faktory, kterÈ ovlivÚujÌ skuteËn˝ ökodnÌ pr˘bÏh v konkrÈtnÌm pojistnÈm odvÏtvÌ, jsou nepoznatelnÈ ze strany individu·lnÌch pojiöùujÌcÌch se subjekt˘. Ze strany pojistitel˘ se d· ¯Ìci, ûe ze zcela exaktnÌho pohledu ani tady nelze povaûovat tyto rozhodujÌcÌ faktory za p¯Ìmo urËitelnÈ a poznatelnÈ, neboù p¯i ohodnocov·nÌ p¯ijÌman˝ch rizik, tedy p¯i kalkulaci ekvivalentnÌho pojistnÈho musÌ pojistitelÈ vych·zet z minul˝ch dat a informacÌ, tedy z minul˝ch podmÌnek, kterÈ se ovöem v Ëase mÏnÌ. A pr·vÏ v souËasnÈ dobÏ jsme svÏdky nÏkter˝ch v˝znamn˝ch zmÏn v charakteru ¯ady rizik, kter· je typickÈ prost¯ednictvÌm pojiötÏnÌ eliminovat. Rizikov· situace v souËasnÈm obdobÌ vypl˝v· z celÈ ¯ady faktor˘: v˝skyt a rozsah p¯ÌrodnÌch ud·lostÌ souvisÌcÌch s klimatick˝mi zmÏnami na Zemi, v˝skyt a d˘sledky dosud kr·tkou dobu zn·m˝ch p¯ÌpadnÏ zcela nov˝ch nemocÌ, d˘sledky geopolitick˝ch zmÏn (terorismus), nebezpeËÌ ekologickÈho charakteru, ot·zky p¯ÌrodnÌch zdroj˘ nutn˝ch k chodu ekonomik, negativnÌ dopady globalizace, ot·zky region·lnÌch a obËansk˝ch v·leËn˝ch ud·lostÌ, nebezpeËÌ souvisÌcÌ s moûn˝m negativnÌm vyuûitÌm nukle·rnÌ energie, zvyöov·nÌ zadluûenosti nÏkter˝ch zemÌ, zmÏny ve ökodovosti v r·mci nÏkter˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌ, coû souvisÌ s r˘stem kriminality, technickÈho a technologickÈho pokroku, v˝voje v oblasti nanotechnologiÌ. A pr·vÏ s v˝znamn˝mi kvantitativnÌmi a kvalitativnÌmi zmÏnami ve sv˝ch hodnocenÌch a kvantifikacÌch jsou nuceni se pojistitelÈ v souËasnÈ dobÏ vyrovn·vat. Tyto skuteËnosti v˝raznÏ zesilujÌ pr·vÏ po roce 2000, kdy se ukazuje zv˝öen˝ poËet ökod a zejmÈna zv˝öenÈ d˘sledky tÏchto ökod, coû se samoz¯ejmÏ odr·ûÌ v rozsahu vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ na pojistn˝ch trzÌch.

72


RizikovÈ faktory z celosvÏtovÈho pohledu

Pramen: Global Risks 2007, A World Economics Forum report, January 2007, éeneva, str. 13

Z toho se d· usoudit, ûe v souËasnÈ dobÏ je z obecnÈho pohledu pro pojistn˝ trh pr·vÏ charakteristick· zvyöujÌcÌ se mÌra informaËnÌ nedokonalosti ohlednÏ v˝skytu ud·lostÌ, kterÈ mohou mÌt za n·sledek negativnÌm dopady na lidskÈ ûivoty, zdravÌ a majetek lidÌ, samoz¯ejmÏ se z·vaûn˝mi finanËnÌmi d˘sledky. InformaËnÌ nedokonalosti v souvislosti s provozov·nÌm pojistn˝ch produkt˘ platÌ pro obÏ strany pojistnÈho obchodu. Z v˝öe uveden˝ch argument˘ se d· odvodit dÌlËÌ z·vÏr o symetricky nedokonalÈm trhu s pojistn˝mi produkty a z pohledu Ëinnosti pojistitel˘ o pot¯ebÏ kvalitnÏjöÌho a komplexnÏjöÌho ¯ÌzenÌ rizik pojiöùovacÌch institucÌ. Vzhledem k tomu, ûe pojiöùovacÌ instituce podnikajÌ tÌm, ûe p¯ebÌrajÌ ke krytÌ d˘sledky negativnÌch nahodil˝ch nebezpeËÌ od jin˝ch subjekt˘, ¯ÌzenÌ vlastnÌch podnikatelsk˝ch rizik pojiöùovacÌch spoleËnostÌ zaËÌn· vlastnÏ rozhodov·nÌm o p¯ijÌman˝ch obchodech, tzn. anal˝zou, ohodnocov·nÌm a kvantifikacÌ p¯ebÌran˝ch nebezpeËÌ, kter· jsou zahrnov·na ke krytÌ v r·mci jednotliv˝ch pojistn˝ch produkt˘. V˝znamnou roli zde hraje vyuûitÌ metodologick˝ch postup˘ zaloûen˝ch na pravdÏpodobnostnÌch a statisticko matematick˝ch


73

propoËtech. Provozov·nÌ pojiötÏnÌ je spojeno d·le s finanËnÌmi transakcemi, jako je tvorba technick˝ch rezerv, investov·nÌ rezerv, zajiötÏnÌ apod. Z v˝öe uveden˝ch skuteËnostÌ vypl˝vajÌ specifika pojiöùoven z pohledu struktury rizik, kter˝mi jsou pojiöùovacÌ instituce ve svÈ Ëinnosti ohroûeny a souËasnÏ moûnÈ p¯Ìstupy, jak se s riziky navazujÌcÌmi p¯Ìmo na v˝kon a ekonomiku pojiöùovacÌ Ëinnosti vyrovn·vat. Charakter a struktura rizik se v˝znamnÏ liöÌ p¯i provozov·nÌ ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Pr·vÏ v poslednÌm obdobÌ se zmÏny, ke kter˝m ve v˝skytu a dopadu pojistn˝ch ud·lostÌ doch·zÌ, projevujÌ vÏtöÌ mÏrou v r·mci neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Z pohledu anal˝z je tedy t¯eba tento v˝voj zohlednit v p¯Ìstupech k anal˝z·m a p¯i ohodnocov·nÌ rizik v obou oblastech pojiöùov·nÌ je od sebe odliöit. V tomto pojedn·nÌ bude problematika soust¯edÏna na ot·zky ¯ÌzenÌ rizik v r·mci neûivotnÌch pojiöùoven.

InformaËnÌ nedokonalosti na trzÌch neûivotnÌho pojiötÏnÌ v praktickÈm pojetÌ Praktick˝ pohled na informaËnÌ nedokonalosti na pojistn˝ch trzÌch se odr·ûÌ v regulaci Ëinnosti pojiöùovacÌch spoleËnostÌ ze strany st·tu. Tato regulace m˘ûe mÌt r˘znou podobu, ale pro souËasnÈ obdobÌ je charakteristick· snaha o zmÏny v regulaci Ëinnosti pojistitel˘ i v n·vaznosti na zmÏny, ke kter˝m v charakteru rizik v poslednÌm obdobÌ doch·zÌ. PrvotnÌ ot·zkou je ot·zka o nutnosti regulaci pojiöùovacÌ Ëinnosti ze strany st·tu. Nutnost regulace pojiöùovacÌ Ëinnosti ze strany st·tu vypl˝v· z charakteru pojiöùovacÌ sluûby. Klienti si za p¯edem zaplacenÈ pojistnÈ kupujÌ finanËnÌ krytÌ d˘sledk˘ ud·lostÌ, kterÈ majÌ nahodil˝ charakter a nastanou v budoucnu. Doch·zÌ k ËasovÈmu rozdÌlu (nÏkdy znaËnÈmu) mezi poË·tkem a dalöÌm placenÌm pojistnÈho na stranÏ jednÈ a v˝platou pojistnÈho plnÏnÌ na stranÏ druhÈ. V r·mci tohoto ËasovÈho prostoru m˘ûe dojÌt ke skuteËnostem, kterÈ by mohly mÌt negativnÌ dopad na moûnost hrazenÌ z·vazk˘ ze strany pojistitele v˘Ëi klient˘m. Tento moûn˝ negativnÌ dopad lze v˝znamnÏ prost¯ednictvÌm regulace zmÌrnit. Realizace pojiöùovacÌ sluûby prost¯ednictvÌm tvorby pojistnÏ-technick˝ch rezerv, kterÈ jsou urËeny na budoucÌ krytÌ pojistnÈho plnÏnÌ, vede k pot¯ebÏ regulace v ot·zce hospoda¯enÌ s tÏmito technick˝mi rezervami. Zvl·ötnosti pojiötÏnÌ vedou k tomu, ûe konkurence v pojiöùovnictvÌ ani v rozvinutÈ trûnÌ ekonomice nenÌ dostateËn˝m samoregulaËnÌm mechanismem zabezpeËujÌcÌm z·jmy pojiötÏn˝ch. Z tÏchto fakt˘ vypl˝v· pot¯eba ochrany klient˘ ñ pojiötÏn˝ch ze strany st·tu, tedy existence st·tnÌ regulace pojiöùovnictvÌ. K z·kladnÌm cÌl˘m regulace odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ se ¯adÌ: ñ ochrana klient˘ ve vztahu k pojiöùovacÌ Ëinnosti (jak ve vztahu k pojiöùovn·m, tak k ostatnÌm subjekt˘m p˘sobÌcÌm v r·mci pojiöùovnictvÌ), ñ zabezpeËenÌ stability odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ a d˘vÏryhodnosti konkrÈtnÌch institucÌ a ostatnÌch subjekt˘ v oblasti pojiöùovnictvÌ p˘sobÌcÌch, ñ podpora transparentnosti p¯i provozov·nÌ pojiöùovacÌch sluûeb. Otev¯enou ot·zkou z˘st·v· mÌra st·tnÌ regulace pojiöùovnictvÌ, jinak ¯eËeno nalezenÌ optim·lnÌ podoby trûnÏ konformnÌ regulace. Na jednÈ stranÏ by tato st·tnÌ regulace mÏla klienty pojiöùoven chr·nit, ovöem na druhÈ stranÏ by mÏla b˝t regulace uplatnÏna v takovÈ mÌ¯e, aby umoûÚovala p¯izp˘sobovat nabÌdku pojistn˝ch produkt˘ ñ pojistnÈ ochrany ze strany pojiöùoven pot¯eb·m klient˘, aby v˝raznÏ neomezovala konku-

74


renci na pojistnÈm trhu a umoûnila uplatnÏnÌ pojistn˝ch produkt˘ odpovÌdajÌcÌch pot¯eb·m p¯ÌsluönÈho obdobÌ a odpovÌdajÌcÌm p¯ÌsluönÈ aktu·lnÌ ekonomickÈ situaci (situace na finanËnÌch trzÌch, situace v krytÌ pot¯eb v d˘sledku realizace rizik prost¯ednictvÌm jin˝ch n·stroj˘, vytv·¯enÌ vyv·ûen˝ch podmÌnek s ohledem na konkurenËnÌ produkty z jin˝ch finanËnÌch oblastÌ apod.). KonkrÈtnÌ p¯Ìstupy regulace st·tu k Ëinnosti pojiöùoven se v jednotliv˝ch obdobÌch liöily, historicky byl pro p¯Ìstup k regulaci charakteristick˝ postup od tzv. p¯Ìm˝ch metod (materi·lnÌ dohled) regulace k metod·m nep¯Ìm˝m (finanËnÌ dohled). A pr·vÏ poslednÌ v˝voj vedoucÌ k aplikaci projektu Solvency II v r·mci EvropskÈ unie d·le zd˘razÚuje pravidla zaloûen· na finanËnÌm pohledu p¯i regulaci Ëinnosti pojiöùoven. Solventnost pojiöùovny znamen· obecnÏ schopnost pojistitele plnit p¯ijatÈ z·vazky vypl˝vajÌcÌ z pojistn˝ch smluv, tzn. uhradit opr·vnÏnÈ n·roky z realizovan˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ, a to nejen v poûadovanÈm rozsahu a struktu¯e, ale takÈ v poûadovanÈm ËasovÈm okamûiku. Takto vymezen· obecn· definice solventnosti pojiöùovny se zd· na prvnÌ pohled jednoduch·, ovöem kvantifikace takto vymezenÈ solventnosti je velice problematick·. K posuzov·nÌ solventnosti pojiöùoven existuje ¯ada postup˘. V souËasnÈ dobÏ se soust¯eÔuje pozornost odbornÌk˘ na sledov·nÌ solventnosti pojiöùoven s ohledem na v r·mci EvropskÈ unie zpracov·vanou metodiku Solvency II. CÌlem tÈto metodiky je komplexnÏjöÌ posouzenÌ schopnosti pojiöùovny plnit svÈ z·vazky z pojistn˝ch smluv na z·kladÏ agregovanÈho p¯Ìstupu k jednotliv˝m rizik˘m ovlivÚujÌcÌm Ëinnost pojiöùoven. V r·mci metodiky Solvency II se p¯edpokl·d· regulace pojiöùovacÌ Ëinnosti v r·mci tzv. t¯Ì pilÌ¯˘, p¯itom v r·mci tohoto konceptu hraje zejmÈna u neûivotnÌch pojiöùoven v˝znamnou roli vnit¯nÌ systÈm ¯ÌzenÌ rizik pojiöùoven.

Rizika p¯i provozov·nÌ produkt˘ neûivotnÌho pojiötÏnÌ Z·kladnÌm specifick˝m rysem p¯i provozov·nÌ produkt˘ neûivotnÌho pojiötÏnÌ ve srovn·nÌ s ostatnÌmi finanËnÌmi sluûbami je finanËnÌ krytÌ negativnÌch d˘sledk˘ nahodilostÌ. PojiöùovacÌ instituce jsou ve svÈ Ëinnosti vystaveny rizik˘m, stejnÏ jako jinÈ podnikatelskÈ subjekty. Ovöem p¯i provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti je nutnÈ br·t v ˙vahu rizika vypl˝vajÌcÌ ze specifik Ëinnosti neûivotnÌch pojiöùoven. Pr·vÏ skuteËnost, ûe pojiöùovny p¯ebÌrajÌ jednotliv· pojistn· nebezpeËÌ ke krytÌ od sv˝ch klient˘, individu·lnÌch subjekt˘, znamen· Ëasto nutnost vyrovn·vat se se sloûitÏ predikovateln˝mi skuteËnostmi. Jedn· se o souvislost s nejist˝m ökodnÌm pr˘bÏhem, nejistotou okamûiku v˝platy pojistn˝ch plnÏnÌ a moûnostÌ nast·nÌ katastrofick˝ch ökod, jednak i souvislosti se zmÏnami na finanËnÌch, zejmÈna pak kapit·lov˝ch, trzÌch. Rizika v r·mci pojiöùovacÌ Ëinnosti lze klasifikovat z r˘zn˝ch pohled˘. Na z·kladÏ metodiky Solvency II jsou rizika neûivotnÌch pojiöùoven rozdÏlena do n·sledujÌcÌch skupin: ñ pojistnÏ technickÈ riziko (underwriting risk), ñ trûnÌ rizika, ñ ˙vÏrovÈ riziko, ñ riziko likvidity, ñ operaËnÌ rizika.


75

ÿÌzenÌ rizik v neûivotnÌ pojiöùovnÏ Pojiöùovny se snaûÌ v˝öe uveden· rizika br·t v ˙vahu p¯i tzv. ¯ÌzenÌ rizik, ËÌmû se rozumÌ prov·dÏnÌ cÌlevÏdom˝ch zmÏn ovlivÚujÌcÌch potenci·lnÌ rizikovÈ situace nebo rizikovÈ procesy, jedn· se o uskuteËÚov·nÌ konceptu risk managementu. Risk management p¯edstavuje systematickÈ postupy, pomocÌ kter˝ch je snaha optimalizovat Ëinnosti pojistitele z hlediska v˝öe uveden˝ch rizik. Snaha o ¯ÌzenÌ rizik nenÌ nov˝m jevem, ¯ÌzenÌ rizik je v souËasnÈ dobÏ povaûov·no za nedÌlnou souË·st kvalitnÌho ¯ÌzenÌ jakÈkoliv spoleËnosti. Je t¯eba zd˘raznit dneönÌ nov˝ p¯Ìstup k ¯ÌzenÌ rizik v r·mci neûivotnÌ pojiöùovny. Lze mluvit od tradiËnÌho p¯Ìstupu zaloûenÈho na fragmentovanÈm pojetÌ ¯ÌzenÌ rizik k novÈmu pohledu, tzv. integrovanÈ ¯ÌzenÌ. Tento nov˝ p¯Ìstup se snaûÌ zohledÚovat rizika nejen jednotlivÏ podle jejich v˝znamu, ale zejmÈna komplexnÏ v jejich vz·jemn˝ch souvislostech. To znamen· snahu o za¯azenÌ vöech rizik a p¯ÌleûitostÌ v ˙vah·ch o ¯ÌzenÌ spoleËnosti. Smyslem aplikace risk managementu je vymezenÌ a pochopenÌ rizik, jejich klasifikace a katalogizace, a d·le uËinÏnÌ rozhodnutÌ o tom, jak s tÏmito riziky nakl·dat ñ redukovat, eliminovat, p¯enÈst, ponechat. Risk management ve specifick˝ch podmÌnk·ch pojiöùovny p¯edstavuje u existujÌcÌch rizik rozhodov·nÌ o tom, zda se pojistitel s riziky s·m bude vyrovn·vat nebo je p¯ed· d·le ke krytÌ, v p¯ÌpadÏ pojiöùoven, do zajiötÏnÌ. SouËasnÏ je t¯eba zd˘raznit nep¯etrûitost procesu ¯ÌzenÌ rizika. Proces risk managementu lze obecnÏ rozdÏlit do t¯Ì n·sledujÌcÌch f·zÌ: III. Identifikace rizik tzn. vymezenÌ druh˘ rizik ñ pojistnÏ technickÈ riziko, trûnÌ riziko, ˙vÏrovÈ riziko, riziko likvidity, operaËnÌ rizika. III. MÏ¯enÌ a zhodnocenÌ dopad˘ rizik na hospoda¯enÌ pojiöùovny, tzn. kvantitativnÌ zhodnocenÌ mÌry rizika, zhodnocenÌ moûn˝ch dopad˘ na hospoda¯enÌ pojistitele. III. Reakce na existenci rizik, tzn. vyuûitÌ postup˘ k vyrovn·v·nÌ se s riziky. Proces ¯ÌzenÌ rizik nenÌ procesem nikdy ukonËen˝m, ale jedn· o tekoucÌ kategorii, o neust·lÈ probÌhajÌcÌ sledov·nÌ a kvantifikaci rizik a uplatÚov·nÌ postup˘ vhodn˝ch k vyrovn·v·nÌ se s p¯Ìsluön˝mi riziky. NeûivotnÌ pojiöùovna k pokrytÌ sv˝ch rizik pot¯ebuje mÌt k dispozici urËitou velikost vlastnÌho kapit·lu ke pokrytÌ neoËek·van˝ch v˝kyv˘ ve velikosti z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌch z pojistn˝ch smluv. Proto ¯eöenÌ velikosti vlastnÌho kapit·lu bylo a je zohledÚov·no jako v˝znamn˝ faktor pro hodnocenÌ solventnosti pojiöùoven. I v r·mci metodiky Solvency II (v r·mci tzv. prvnÌho pilÌ¯e) se jedn· o p¯Ìstupy k urËenÌ pot¯ebnÈ velikosti vlastnÌho kapit·lu neûivotnÌ pojiöùovny. Jde o tzv. minim·lnÌ kapit·lovÈ poûadavky (MCR ñ Minimum Capital Requirements) a tzv. solventnostnÌ kapit·lovÈ poûadavky (SCR ñ Solvency Capital Requirements). P¯itom p¯i urËov·nÌ velikosti SCR se vych·zÌ z kvantifikovateln˝ch rizik neûivotnÌ pojiöùovny. P¯i ¯ÌzenÌ pojiöùovny je nutnÈ poËÌtat i s riziky, kter· kvantifikovateln· nejsou, kter· jsou p¯edmÏtem (vedle kvantifikovateln˝ch rizik) celkovÈho p¯Ìstupu risk managementu. Tzn. p¯i ¯ÌzenÌ rizik v r·mci neûivotnÌ pojiöùovny (v souvislosti s p¯Ìstupem Solvency II jde o postupy zahrnovanÈ do tzv. druhÈho pilÌ¯e) je t¯eba vedle kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti br·t ohled na dalöÌ v˝znamnÈ faktory ovlivÚujÌcÌ pojistn˝ obchod. Protoûe pojiöùovny ve sv˝ch pojistn˝ch produktech kryjÌ negativnÌ dopady nahodilostÌ, d˘leûitou sloûkou ¯ÌzenÌ rizik je ot·zka rozhodov·nÌ se o charakteru p¯ijÌman˝ch nebezpeËÌ ke krytÌ v r·mci pojistn˝ch pro-

76


Proces ¯ÌzenÌ rizik v neûivotnÌ pojiöùovnÏ

dukt˘, tzv. undewriting rizik. Pojiöùovna se rozhoduje o p¯ijÌm·nÌ p¯ÌsluönÈho pojistnÈho nebezpeËÌ na z·kladÏ jeho charakteru a vlastnostÌ (posuzuje ze svÈho pohledu pojistitelnost rizik p¯ijÌman˝ch ke krytÌ v r·mci jednotliv˝ch produkt˘ neûivotnÌho pojiötÏnÌ). Z praktickÈho pohledu vymezuje konkrÈtnÌ situace, kdy bude dan˝ druh pojistnÈho nebezpeËÌ v r·mci pojistnÈho produktu neûivotnÌho pojiötÏnÌ kryt prost¯ednictvÌm pojistnÈho plnÏnÌ, a stanovuje tzv. v˝luky z pojistnÈho plnÏnÌ. S ohledem na charakter p¯ijÌman˝ch nebezpeËÌ se d·le neûivotnÌ pojiöùovna rozhoduje o p¯Ìstupech ke stanovenÌ velikosti pojistn˝ch plnÏnÌ, tedy vyuûitÌ odpovÌdajÌcÌch forem pojiötÏnÌ. Z·kladnÌmi formami typick˝mi pro neûivotnÌ pojiötÏnÌ je tzv. ökodovÈ pojiötÏnÌ. Na prvnÌ pohled znamen· ökodovÈ pojiötÏnÌ skuteËnost, ûe pojiöùovna vych·zÌ p¯i v˝platÏ konkrÈtnÌho pojistnÈho plnÏnÌ z velikosti nastalÈ ökody. VyuûitÌ jednotliv˝ch typ˘ ökodov˝ch forem pojiötÏnÌ umoûÚuje omezit ze strany pojistitele velikost jednotliv˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ, tedy pojiöùovnou regulovat ze svÈho pohledu celkovou velikost pojistn˝ch plnÏnÌ. To vypl˝v· z moûnostÌ uplatnÏnÌ konstrukËnÌch prvk˘ jako limit˘, spolu˙ËastÌ a dalöÌch n·stroj˘ omezujÌcÌch velikost pojistn˝ch plnÏnÌ v jednotliv˝ch p¯Ìpadech. Velice d˘leûit˝m rozhodovacÌm kriteriem v r·mci Ëinnosti neûivotnÌ pojiöùovny je d·le p¯Ìstup ke stanovenÌ velikosti pojistnÈho. Obecn˝ teoretick˝ poûadavek naz˝van˝ princip ekvivalence p¯i stanovenÌ velikosti pojistnÈho je zaloûen na skuteËnosti, ûe pojistnÈ vych·zÌ z velikosti tzv. pojistnÈho rizika, kterÈ je ovlivnÏno pravdÏpodobnostÌ nast·nÌ p¯ÌsluönÈho nebezpeËÌ na jednÈ stranÏ a na druhÈ stranÏ moûnou velikostÌ pojistn˝ch plnÏnÌ (pr·vÏ p¯i zohlednÏnÌ uplatnÏnÌ konstrukËnÌch prvk˘ v r·mci pojistnÈho produktu). Z·kladem ceny pojiötÏnÌ je tedy ocenÏnÌ p¯ÌsluönÈho nebezpeËÌ zahrnovanÈho ke krytÌ v r·mci konkrÈtnÌho pojistnÈho produktu (tzv. netto pojistnÈ). Vedle toho pojistitelÈ zahrnujÌ do ceny pojiötÏnÌ sloûky k pokrytÌ spr·vnÌch


77

n·klad˘ a kalkulovanÈho zisku. ProblÈmem p¯i urËenÌ netto pojistnÈho je v tomto ohledu ot·zka vyËÌslenÌ zejmÈna pravdÏpodobnosti nast·nÌ p¯ÌsluönÈ ud·losti s ohledem na mÏnÌcÌ se podmÌnky i s ohledem na vytv·¯enÌ rezerv na v˝kyvy ve v˝plat·ch pojistn˝ch plnÏnÌ. Na druhÈ stranÏ lze Ëas od Ëasu na pojistnÈm trhu pozorovat ve vztahu ke stanovov·nÌ postaËitelnÈho pojistnÈho tlak na v˝öi tarifu ze strany konkurence, kter˝ m˘ûe mÌt za n·sledek z teoretickÈho pohledu uplatnÏnÌ dumpingovÈ cenovÈ politiky. V n·vaznosti na cenu pojiötÏnÌ je nezbytnou ot·zkou ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny urËenÌ optim·lnÌ velikosti technick˝ch rezerv. TechnickÈ rezervy jsou nezbytnou souË·stÌ fungov·nÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ s ohledem na jednÈ stranÏ na pot¯ebu ËasovÈho vyrovn·v·nÌ p¯ijatÈho pojistnÈ a vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ a na druhÈ stranÏ na pokrytÌ p¯edpokl·dan˝ch moûn˝ch v˝kyv˘ v pojistn˝ch plnÏnÌch. V n·vaznosti na metodiku sledov·nÌ solventnosti velikost technick˝ch rezerv u neûivotnÌ pojiöùovny v souËasnÈ dobÏ pro hodnocenÌ solventnosti nehraje v˝znamnou roli. V metodice Solvency II se p¯edpokl·d· zaËlenÏnÌ ot·zek urËov·nÌ p¯imÏ¯enÈ velikosti technick˝ch rezerv do tzv. prvnÌho pilÌ¯e. Teoreticky jde o problematiku stanovenÌ p¯imÏ¯enÈ velikosti technick˝ch rezerv v podmÌnk·ch, kdy se musÌ vych·zet z propoËt˘ souvisÌcÌch s nahodilostÌ, neboù u ¯ady druh˘ technick˝ch rezerv neûivotnÌho pojiötÏnÌ nelze p¯esnÏ vymezit velikost tÏchto rezerv, jedn· se zejmÈna o v˝kyvovou (vyrovn·vacÌ) rezervu a jednu Ë·st rezervy na pojistn· plnÏnÌ, tedy rezervu na v˝platu pojistn˝ch plnÏnÌ vztahujÌcÌ se ke ökodnÌm ud·lostem, kterÈ ve sledovanÈm obdobÌ vznikly, ale nebyly pojiöùovnÏ nahl·öeny, tzv. rezervu IBNR (insured but not reported). TechnickÈ rezervy tvo¯Ì v˝znamnou sloûku strany pasiv bilance pojiöùovny. P¯itom se v technick˝ch rezerv·ch soust¯eÔujÌ prost¯edky, kterÈ jsou z pohledu pojiöùovny doËasnÏ volnÈ a jsou vyuûitelnÈ k investov·nÌ na finanËnÌm trhu. Klasickou ot·zkou p¯i ¯ÌzenÌ rizik pojiöùovny je p¯Ìstup k investov·nÌ. Regulace pojiöùovnictvÌ ze strany st·tu jiû standardnÏ zahrnuje stanovenÌ pravidel pro investov·nÌ prost¯edk˘ technick˝ch rezerv pojiöùoven. Z pohledu historickÈho v˝voje regulace investov·nÌ prost¯edk˘ technick˝ch rezerv se postupnÏ mÌrnÏ uvolÚuje, vymezenÌm öiröÌ ök·ly investiËnÌch instrument˘ pro investov·nÌ pojiöùoven a v podmÌnk·ch »eskÈ republiky rovnÏû vstupem na trh EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru. Ot·zkou z pohledu ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny je v˝bÏr investiËnÌch instrument˘ zejmÈna z pohledu z·sady bezpeËnosti, ale takÈ v˝nosnosti. Protoûe neûivotnÌ pojiöùovny pracujÌ s pojistn˝mi nebezpeËÌmi jinÈho charakteru neû pojiöùovny ûivotnÌ, vÏtöÌ roli p¯i investov·nÌ hraje takÈ likvidita vybran˝ch investiËnÌch n·stroj˘, zejmÈna p¯i investov·nÌ technick˝ch rezerv kr·tkodobÏjöÌho charakteru. Klasick˝m n·strojem vyuûÌvan˝m v r·mci ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny, zejmÈna pojistnÏ technickÈho rizika, je zajiötÏnÌ. I v souvislosti s p¯Ìstupy Solvency II je zajiötÏnÌ d·v·n velk˝ d˘raz. P¯i ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny jde o rozhodov·nÌ ohlednÏ mÌry a metod zajiötÏnÌ. Z modernÌho pohledu na rizika pojiöùoven je t¯eba br·t v ˙vahu ovöem zajiötÏnÌ nejen jako n·stroj ¯eöenÌ existence pojistnÏ technickÈho rizika, ale rovnÏû jako moûn˝ zdroj rizika ˙vÏrovÈho. Proto zde hraje roli i rozhodov·nÌ o v˝bÏru p¯ÌsluönÈho zajistitele. Zvl·ötnÌ d˘raz v r·mci ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny je t¯eba z teoretickÈho pohledu, i z pohledu p¯Ìstup˘ v r·mci Solvency II je Asset Liability management (ALM). V p¯edchozÌ Ë·sti uveden· struktura rizik

78


Bilance neûivotnÌ pojiöùovny (schÈmatickÈ vyj·d¯enÌ)

Pramen: Policy issues in Insurance, OECD, Paris, 1993, str. 214

neûivotnÌ pojiöùovny m· odraz ve faktorech ovlivÚujÌcÌch tzv. Asset-liability riziko neûivotnÌ pojiöùovny. Tedy v riziko vypl˝vajÌcÌ ze vz·jemnÈho vztahu aktiv a pasiv bilance pojiöùovny. Asset-liability riziko m˘ûe b˝t vyvol·no neadekv·tnÌ strukturou aktiv vzhledem ke struktu¯e pasiv pojiöùovny ñ z hlediska ËasovÈho, v˝nosnosti, struktury portfolia. ALM p¯edstavuje souË·st ¯ÌzenÌ rizika neûivotnÌ pojiöùovny a znamen· nep¯etrûit˝ proces uplatÚov·nÌ, sledov·nÌ a p¯ehodnocov·nÌ strategiÌ spojen˝ch s optim·lnÌ strukturou aktiv a pasiv v jejich vz·jemnÈ vazbÏ. Ve snaze komplexnÌho posouzenÌ rizik pojistitele se vyvÌjejÌ a vyuûÌvajÌ se r˘znÈ metody sledov·nÌ solventnosti (ke kter˝m lze obecnÏ za¯adit metody vych·zejÌcÌ z finanËnÌch ukazatel˘, faktorovÈ modely, vych·zejÌcÌ z citlivostnÌ anal˝zy, stochastick· anal˝za solventnosti, dynamickÈ modely sledov·nÌ solventnosti, metody zaloûenÈ na tzv. rizikovÏ v·ûenÈm kapit·lu ñ RBC modely). Dosud vyuûÌvan˝ p¯Ìstup ke sledov·nÌ solventnosti v r·mci tzv. Solvency I vlastnÏ znamen· z˙ûen˝ pohled na solventnost, kter˝ jiû nevyhovuje zesloûiùujÌcÌm se podmÌnk·m pro pojistn˝ obchod. P¯Ìstup Solvency II klade d˘raz na ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny v jejich integrovanÈm pojetÌ a n·vaznosti na vöechny faktory ovlivÚujÌcÌ finanËnÌ v˝sledky hospoda¯enÌ neûivotnÌch pojiöùoven.


79

ShrnutÌ a z·vÏr Provozov·nÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ je pro pojiöùovnu spojeno s existencÌ specifick˝ch rizik, kter· lze Ëlenit r˘znÏ a byla v minulosti r˘znÏ ËlenÏna. P¯itom aû do dneönÌ doby je hlavnÌ d˘raz p¯i ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny kladen na nejv˝znamnÏjöÌ riziko, a to pojistnÏ technickÈ riziko. Z toho takÈ vypl˝v· uplatnÏnÌ klasick˝ch n·stroj˘ p¯i ¯eöenÌ tohoto rizika (zajiötÏnÌ, tvorba v˝kyvov˝ch rezerv). ModernÌ p¯Ìstupy, snaha je i v r·mci p¯Ìstupu Solvency II, berou v ˙vahu p¯i ¯ÌzenÌ vöechna rizika, kter˝mi je Ëinnost neûivotnÌch pojiöùoven ohroûena. Podle p¯Ìstupu Solvency II jsou vymezena n·sledujÌcÌ rizika: pojistnÏ technickÈ riziko, trûnÌ riziko, ˙vÏrovÈ riziko, riziko likvidity, operaËnÌ rizika. Nejde ovöem pouze o öiröÌ ök·lu rizik v r·mci risk managementu, ale o celkov˝ agregovan˝ a komplexnÌ pohled na tato rizik v jejich vz·jemnÈ prov·zanosti. V r·mci ¯ÌzenÌ rizik neûivotnÌ pojiöùovny se uplatÚujÌ n·stroje a postupy pro ¯eöenÌ a vyrovn·v·nÌ s riziky, se kter˝mi je provoz neûivotnÌho pojiötÏnÌ ˙zce spojen: ñ rozhodov·nÌ se s ohledem na pojistitelnost p¯ebÌran˝ch nebezpeËÌ z pohledu zamÏ¯enÌ se a moûnostÌ pojistitele, ñ rozhodov·nÌ o metod·ch vyuûit˝ch p¯i likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ, propoËtu velikosti pojistn˝ch plnÏnÌ, vËetnÏ vyuûitÌ limit˘ a spolu˙ËastÌ, ñ objektivnÌ ohodnocenÌ p¯ebÌran˝ch rizik v z·jmu urËenÌ odpovÌdajÌcÌ ceny pojiötÏnÌ, ñ p¯imÏ¯en· tvorba technick˝ch rezerv odpovÌdajÌcÌ struktu¯e pojiöùovacÌ Ëinnosti, ñ odpovÌdajÌcÌ mÌra uplatnÏnÌ zajiötÏnÌ, v p¯ÌsluönÈ podobÏ zajiötÏnÌ a v souvislosti s v˝bÏrem vhodn˝ch zajistitel˘, ñ investov·nÌ pojistitele z ohledu na bezpeËnost, v˝nosnost, likviditu, ñ p¯imÏ¯en· velikost vlastnÌho kapit·lu pojiöùovny, ñ Asset Liability management ñ ¯ÌzenÌ optim·lnÌho vz·jemnÈho vztahu struktury aktiv a pasiv neûivotnÌ pojiöùovny. D˘sledn· aplikace n·stroj˘ a postup˘ p¯i implementaci projektu Solvency II by ve svÈm d˘sledku mÏla p¯inÈst vyööÌ stabilitu n·rodnÌch i integrovan˝ch pojistn˝ch trh˘, jejich vyööÌ transparenci pro klienty, a tÌm vyööÌ klientskou bezpeËnosti.

Pouûit· literatura ñ Alternative risk transfer (ART) for corporations: a passing fashion or risk management for the 21st century, Sigma 1999, No. 2, Swiss Reisnusarce, Zurich ñ Baur, P., Enz, R, Zanetti, A.: Solvency II: an integrated risk approach form European insurers, Sigma No. 4, 2006, Economics Research and Colsulting, Swiss Reinsurance Copany, Zurich ñ Cipra, T.: Kapit·lov· p¯imÏ¯enost ve financÌch a solventnost v pojiöùovnictvÌ, EKOPRESS, Praha 2002 ñ DaÚhel, J. a kol.: Pojistn· teorie, Professional publishing, Praha, 2006 ñ Farny, D.: Versicherungsbetriebslehre, VVW Karlsruhe, 1995 ñ Globale Finanzplatze: neue Horizonte fur Versicherer und Banken, Sigma 2001, No. 7, Swiss Reisnusarce, Zurich

80


ñ Global Risks 2007, A World Economics Forum report, January 2007, éeneva ñ Harrington, S. E., Nielhaus, G. R.: Risk Management and Insurance, Irwin/Mc.Graw-Hill, 1999 ñ MusÌlek, P.: FinanËnÌ trhy a investiËnÌ bankovnictvÌ, ETC Publishing, 1999 ñ Policy issues in Insurance, OECD, Paris, 1993 ñ Rejda, E. G.: Principles of Risk Management and Insurance, Harper Collins Publishers, New York, 1992 ñ Samuelson, P.A., Nordhaus, W.D.: Ekonomie, Svoboda, Praha 1991 ñ Stiglitz, J.: Asymetrie informacÌ a moci, Ekonom Ë. 50/2001 ñ Vostatek, J.: Soci·lnÌ a soukromÈ pojiötÏnÌ, Codex Bohemia, Praha 2000

ResumÈ RISK MANAGEMENT IN NON-LIFE INSURANCE COMPANIES IN VIEW OF SOLVENCY II REGULATIONS Insurance companies running non-life insurance business have to deal with some specific risks. These risks used to be subdivided in different ways. The Solvency II approach takes into account a complex view of the specific risks defined as: insurance technical risk, market risk, credit risk, liquidity risk and operational risks. Taking the ìrisk managementî into consideration, the operation of non-life insurance business is connected with the following characteristics and procedures: ñ Decision-making about insurability of risks ñ Creating methods used during claims handling, calculations of indemnity ñ Real valuation of risks accepted and determination of reasonable insurance premium ñ Setting adequate technical reserves ñ Reinsurance ñ Investment (security, profitability and liquidity) ñ Adequate capital ñ Asset Liability Management ñ i.e. adequate structure of assets and liabilities A rigorous use of Solvency II instruments is said to result in higher stability of national and integrated insurance markets as well as higher consumersí security.


81

PR¡VNÕ R¡MEC DISTAN»NÕ, SPOTÿEBITELSK… POJISTN… SMLOUVY JUDr. Magdalena Wawerkov·, »esk· pojiöùovna a. s. ([email protected])

Jiû p¯ed rokem, vyhl·öenÌm ve SbÌrce z·kon˘, to je dnem 8. 3. 2006, nabyl ˙Ëinnosti z·k.Ë. 56/2006 Sb., o podnik·nÌ na kapit·lovÈm trhu. Tento z·kon mimo jinÈ zas·hl do pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ se spot¯ebiteli, zejmÈna formou obchodu na d·lku. P¯ÌspÏvek navazuje na workshop uspo¯·dan˝ legislativnÌ sekcÌ »AP na podzim minulÈho roku.

1. ⁄vod CÌlem p¯ÌspÏvku je analyzovat, v Ëem konkrÈtnÏ uveden· zmÏna dopad· na sjedn·v·nÌ a spr·vu pojiötÏnÌ, vËetnÏ v˝konu ostatnÌch pojiöùovacÌch ËinnostÌ.

1.1 ⁄Ëinnost novely obËanskÈho z·konÌku (d·le jen ObËZ) pro pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ formou obchodu na d·lku Podle p¯echodn˝ch ustanovenÌ (Ël. VIII z·k. Ë. 56/2006 Sb.) se smlouvy o sluûb·ch pojistn˝ch, p¯i jejichû uzav¯enÌ byly pouûity prost¯edky komunikace na d·lku, a kterÈ byly uzav¯eny p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti tohoto z·kona, ¯ÌdÌ dosavadnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy. DosavadnÌ znÏnÌ ß 54 ObËZ v souvislosti s ß 1 z·kona o pojistnÈ smlouvÏ (ZPS) pouûitÌ ß 52 a n. ObËZ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch na pojistnÈ smlouvy, s v˝jimkou ß 53 odst. 1 ObËZ ve znÏnÌ z·kona Ë. 135/ 2002 Sb. v˝slovnÏ vyluËovalo. ⁄prava postavenÌ ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ, jakoûto spot¯ebitel˘ byla obsaûena p¯Ìmo v ZPS. AËkoli do ZPS nebyly transponov·ny vöechny p¯ÌsluönÈ smÏrnice (srov. sub 3. 3), nebyl pro p¯ÌmÈ pouûitÌ ObËZ prostor. UvedenÈ p¯echodnÈ ustanovenÌ tak pro spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ formou obchodu na d·lku zaloûilo dvojÌ pr·vnÌ reûim.

1.2 ⁄Ëinnost novely ObËZ pro ostatnÌ pojistnÈ smlouvy Vzhledem k tomu, ûe novelizovan˝ ß 52 odst. 1 ObËZ, rozöÌ¯il reûim Ë·sti prvnÌ hlavy p·tÈ obËanskÈho z·konÌku i na spot¯ebitelskÈ smlouvy, kterÈ nejsou upraveny v Ë·sti osmÈ ObËZ, tzn. i na pojistnÈ smlouvy, t˝k· se zmÏna ObËZ i spot¯ebitelsk˝ch pojistn˝ch smluv neuzavÌran˝ch formou obchodu na d·lku. Uveden· novela neobsahuje speci·lnÌ p¯echodnÈ ustanovenÌ. DomnÌv·m se, ûe p¯echodnÈ ustanovenÌ Ël. VIII z·k. Ë. 56/2006 Sb. bude t¯eba pouûÌt per analogiam i na vöechny ostatnÌ pojistnÈ smlouvy, neuzavÌranÈ formou obchodu na d·lku.

82


2. K POJMU SPOTÿEBITELSK¡ POJISTN¡ SMLOUVA 2.1 Form·lnÏ-pr·vnÌ postavenÌ jednajÌcÌ osoby Z·kladnÌm definiËnÌm znakem spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy, podle nÏhoû se pozn·, zda jde o spot¯ebitelskou pojistnou smlouvu, je form·lnÏ-pr·vnÌ postavenÌ osoby, vystupujÌcÌ jako z·jemce o roli pojistnÌka, jako jednÈ ze smluvnÌch stran. Vystupuje-li v roli potenci·lnÌho pojistnÌka fyzick· osoba1), kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy o pojiötÏnÌ uzavÌranÈ na d·lku nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti, jde o situaci, kdy se pr·vnÌ reûim spot¯ebitelsk˝ch pojistn˝ch smluv ¯ÌdÌ vedle ZPS a obecnÈho pr·va obËanskÈho rovnÏû zvl·ötnÌ pr·vnÌ ˙pravou v hlavÏ p·tÈ ObËZ (ß 54a odst. 4 ObËZ)1a). Na tomto mÌstÏ je t¯eba uvÈst, ûe definice spot¯ebitele v ObËZ pat¯Ì do ¯ady definic spot¯ebitele, kterÈ se vyskytujÌ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du. Spot¯ebitel je mimo jinÈ definov·n v ß 2 odst. 1 pÌsm. a), z·k. Ë. 634/1992 Sb., o ochranÏ spot¯ebitele (srov. tÈû sub 5. 4).

2.2 ⁄Ëel jedn·nÌ z·jemce DalöÌm kritÈriem a podmÌnkou, bez nÌû fyzick· osoba, kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy o pojiötÏnÌ uzavÌranÈ na d·lku nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti, je skuteËn˝ ˙Ëel jejÌho jedn·nÌ. Spot¯ebitelem je ten, kdo jedn· za ˙Ëelem osobnÌ pot¯eby ve smyslu spot¯eby, a to nejen svÈ, ale i na spot¯eby jin˝ch osob, pokud fyzick· osoba nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ/podnikatelskÈ Ëinnosti. PojiötÏnÌ m˘ûe sjednat kdokoli pro pot¯ebu kohokoli (ß 11 ZPS). Fakt, ûe jednajÌcÌ fyzick· osoba nenÌ podnikatelem, s·m o sobÏ neznamen·, ûe m· status spot¯ebitele. RozhodujÌcÌ bude ˙Ëel jejÌ snahy pojiötÏnÌ sjednat. Sjedn·-li vöak fyzick· osoba ñ nepodnikatel (nap¯. n·jemce vozidla) havarijnÌ pojiötÏnÌ vozidla, kterÈ je ve vlastnictvÌ podnikatele (nap¯. leasingovÈ spoleËnosti), a to ve prospÏch tohoto podnikatele, m·m zato, ûe takov· pojistn· smlouva reûimu spot¯ebitelskÈ smlouvy podlÈh·, neboù byla uzavÌr·na fyzickou osobou/nepodnikatelem formou obchodu na d·lku, tedy distanËnÌm zp˘sobem.

3. SUBSIDI¡RNÕ POUéITÕ ObËZ NA POJIäTÃNÕ 3.1 ObecnÈ v˝kladovÈ z·sady Pro vztah ZPS (lex specialis avöak souËasnÏ lex priori) a ObËZ (lex generalis a souËasnÏ lex posterior) platÌ: Podp˘rn· pouûitelnost (subsidiarita) obËanskÈho z·konÌku, jako obecnÈho pr·vnÌho p¯edpisu, teoreticky p¯ich·zÌ v ˙vahu v p¯Ìpadech, a) kterÈ nejsou zvl·ötnÌm p¯edpisem ¯eöeny speci·lnÏ z·mÏrnÏ; b) kdy jde o mezeru v z·konÏ, tzn., ûe jde o nezam˝ölenou mezeru; 1) Pokud jde o pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ formou obchodu na d·lku, je spot¯ebitel oproti definici obsaûenÈ v ß 52 odst. 3 ObËZ, kter˝ zahrnuje i pr·vnickÈ osoby vymezen z˙ûenÏ. 1a) Srov. n·sledujÌcÌ Ël·nek prof. Smejkala sub. 1.5.


83

c) kdy jsou pochybnosti ohlednÏ konkrÈtnÌho ustanovenÌ zvl·ötnÌho p¯edpisu, kterÈ jsou odstraÚov·ny interpretacÌ pomocÌ podobnÈho ustanovenÌ ObËZ.

3.2 SmÏrnice EU jako interpretaËnÌ vodÌtko Zde je namÌstÏ p¯ipomenout, ûe Evropsk˝ soudnÌ dv˘r p¯i interpretaci jednotliv˝ch smluvnÌch ujedn·nÌ p¯ihlÌûÌ (jde-li o nep¯esnou transpozici evropskÈ smÏrnice do pr·va Ëlensk˝ch st·t˘) ke znÏnÌ evropskÈ smÏrnice.

3.3 Du·lnÌ implementace smÏrnic EU do ZPS a do ObËZ K transpozici nÏkter˝ch ustanovenÌ smÏrnice 2002/65/ES upravujÌcÌ d·lkov˝ obchod do ZPS doölo jiû v roce 2004. älo o a) definice smlouvy uzav¯enÈ formou obchodu na d·lku ñ ß 3 pÌsm. bb) a trvalÈho nosiËe dat ß 3 pÌsm. cc) ZPS; b) zvl·ötnÌ podmÌnky odstoupenÌ od takto uzav¯enÈ pojistnÈ smlouvy do ß 23 odst. 4 aû 6 ZPS; c) informaËnÌ povinnosti ß 66 odst.1 pÌsm. d), odst. 3, 4 a 5. K zapracov·nÌ a harmonizaci vöech p¯Ìsluön˝ch p¯edpis˘ Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, tj. SmÏrnice Rady 85/ 577/EHS o ochranÏ spot¯ebitele v p¯ÌpadÏ smluv uzav¯en˝ch mimo obchodnÌ prostory, SmÏrnice Rady 93/ 13/EHS o nep¯imÏ¯en˝ch podmÌnk·ch ve spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch, SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 97/7/ES o ochranÏ spot¯ebitele v p¯ÌpadÏ smluv uzav¯en˝ch na d·lku, SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/31/ES o nÏkter˝ch pr·vnÌch aspektech sluûeb informaËnÌ spoleËnosti, zejmÈna elektronickÈho obchodu, na vnit¯nÌm trhu, vËetnÏ SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/65/ES o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku a o zmÏnÏ smÏrnice Rady 90/619/EHS a smÏrnic 97/7/ES a 98/27/ES do ObËZ doölo aû v roce 2006. NenÌ bez zajÌmavosti upozornit na zvl·ötnost v legislativnÌm p¯Ìstupu p¯i tvorbÏ uvedenÈ novely ObËZ: smÏrnice 2002/65/ES byla v roce 2004 Ë·steËnÏ provedena nejen v ZPS, ale i v z·konÏ Ë. 591/1992 Sb., o cenn˝ch papÌrech (z·konem Ë. 257/2004 Sb. v ß 44b aû ß 44i). ⁄prava smluv o cenn˝ch papÌrech uzav¯en˝ch na d·lku byla z·konem Ë. 56/2006 Sb. zruöena. Na rozdÌl od toho z˘stala ˙prava pojistn˝ch smluv uzav¯en˝ch na d·lku v ZPS zachov·na a je do jistÈ mÌry duplicitnÌ. Zde je t¯eba upozornit na nesoulad mezi d˘vodovou zpr·vou k z·k. Ë. 56/2006 Sb., podle nÌû jsou z p˘sobnosti obËanskÈho z·kona absolutnÏ vyjmuty mimo jinÈ pojistnÈ smlouvy, kterÈ jsou upraveny ve zvl·ötnÌm p¯edpise. PoslednÌ vÏta ß 54a odst. 2 ObËZ: ÑNÏkterÈ povinnosti p¯i uzavÌr·nÌ smluv o pojistn˝ch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku jsou upraveny odchylnÏ ve zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpiseì se od d˘vodovÈ zpr·vy odch˝lila. Z uvedenÈho vyvozuji, ûe speci·lnÌ ˙prava obsaûen· v ZPS vyluËuje pouûitÌ ObËZ. Pokud se vöak p¯edmÏt ˙pravy ObËZ nekryje s p¯edmÏtem ˙pravy ZPS, je tam, kde je ˙prava obsaûen· v ObËZ öiröÌ, nutno respektovat (pouûÌt) ObËZ. K p˘vodnÏ zam˝ölenÈmu a v d˘vodovÈ zpr·vÏ anoncovanÈmu absolutnÌmu vynÏtÌ pojistnÈ smlouvy z p˘sobnosti ObËZ nedoölo (viz tÈû sub 6.1).

84


Od 8. 3. 2006 se tedy na pojistnÈ smlouvy majÌcÌ povahu spot¯ebitelskÈ smlouvy, vztahuje nejen ZPS, ale i hlava p·t· ObËZ.

4. OBECN¡ ⁄PRAVA SMLOUVY UZAVÕRAN… FORMOU OBCHODU NA D¡LKU 4.1 V˝chodisko V n·sledujÌcÌm textu zpravidla neuv·dÌm ustanovenÌ ObËZ, kter· upravujÌ to, co je speci·lnÏ upraveno ZPS, a tudÌû se pouûije ZPS a nikoli ObËZ. PouûitÌ vybran˝ch odstavc˘ 1, 2, 3 a 5 ß 53 ObËZ a celÈho ß 53a ObËZ na pojistnÈ smlouvy v˝slovnÏ zakl·d· znÏnÌ ß54 pÌsm. a) ObËZ.

4.2 Smlouva uzav¯en· formou obchodu na d·lku Pro posouzenÌ, zda jde, Ëi nejde o pojistnou smlouvu uzav¯enou formou obchodu na d·lku m· z·kladnÌ v˝znam ß 3 pÌsm. bb) ZPS, podle nÏhoû je: Ñpojistnou smlouvou uzav¯enou formou obchodu na d·lku v souladu s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ pojistn· smlouva uzav¯en· s v˝hradnÌm pouûitÌm jednoho nebo vÌce prost¯edk˘ komunikace na d·lku2)ì. Novela ß 53 odst. 1 ObËZ, na kter˝ ß 3 pÌsm. bb) ZPS v pozn·mce pod Ëarou odkazuje, proveden· z·konem Ë. 56/ 2006 Sb., podstatn˝m zp˘sobem a ku prospÏchu vÏci zmÏnila definici pojmu prost¯edek komunikace na d·lku. CÌlem redefinov·nÌ tohoto pojmu bylo: ❑ Odstranit rozpornost p˘vodnÌ dikce, spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe prost¯edky komunikace na d·lku se rozumÌ ÑzejmÈna neadresovan˝ tisk, adresovan˝ tiskì, ale z·roveÚ se nem· jednat o pÌsemn˝ styk; proto doölo k vypuötÏnÌ slov Ñs v˝jimkou pÌsemnÈho stykuì. ❑ Napravit nep¯esnou definici pojmu Ñprost¯edky komunikace na d·lkuì. NovÏ jiû nevyluËuje, ûe by mohly b˝t pouûity prost¯edky komunikace na d·lku, kterÈ nejsou provozov·ny podnikatelem. SouËasnÏ rozöi¯uje jejich demonstrativnÌ v˝Ëet o internet a elektronickou poötu. PrvnÌ vÏta ß 53 odst. 1 ObËZ i nad·le znÌ: ÑPro uzav¯enÌ smlouvy mohou b˝t pouûity prost¯edky komunikace na d·lku, kterÈ umoûÚujÌ uzav¯Ìt smlouvu bez souËasnÈ fyzickÈ p¯Ìtomnosti smluvnÌch stranì. V˝klad byl novelou podstatnÏ usnadnÏn vypuötÏnÌm matoucÌho textu, Ñs v˝jimkou pÌsemnÈho stykuì, kter˝ n·sledoval. NynÌ je moûno konstatovat, ûe prost¯edkem komunikace na d·lku je jak˝koli prost¯edek, kter˝ umoûÚuje komunikaci pojistitele se z·jemcem o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ bez jejich souËasnÈ fyzickÈ p¯Ìtomnosti. Jakkoli se to zejmÈna s p¯ihlÈdnutÌm k n·sledujÌcÌmu demonstrativnÌmu v˝Ëtu takov˝ch prost¯edk˘ komunikace zd· zvl·ötnÌ, podmÌnku fyzickÈ distance jednajÌcÌch osob splÚuje i pouûitÌ klasick˝ch sluûeb drûitele poötovnÌ licence k doruËenÌ pÌsemnÈho projevu v˘le v listinnÈ podobÏ. 2)

ß 53 odst. 1 z·kona Ë. 40/1964 Sb., obËansk˝ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.


85

Pokud ObËZ obsahuje p¯Ìkladm˝ v˝Ëet prost¯edk˘ komunikace na d·lku, ËinÌ tak pro lepöÌ orientaci takto:ìProst¯edky komunikace na d·lku se rozumÌ, zejmÈna ❑ neadresovan˝ tisk, tj. nap¯. let·k vhozen˝ do schr·nky anonymnÌho adres·ta, ❑ adresovan˝ tisk, tj. nap¯. let·k vhozen˝ do schr·nky adres·ta urËenÈho jmÈnem, ❑ typov˝ dopis, tj. nap¯. adresovan˝ adheznÌ3) n·vrh na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, ❑ reklama v tisku s objedn·vkov˝m tiskopisem, tj. v˝zva k odesl·nÌ n·vrhu na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy nebo v˝zva k odesl·nÌ projevu z·jmu o zasl·nÌ n·vrhu na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, ❑ katalog, tj. nabÌdka pojistn˝ch produkt˘, ❑ telefon s (lidskou) obsluhou nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ telefon bez (lidskÈ) obsluhy (automatick˝ volacÌ p¯Ìstroj, audiotext) nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ rozhlas nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ videotelefon (telefon s obrazovkou) nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ videotext (mikropoËÌtaË a televiznÌ obrazovka) nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ elektronick· poöta, jejÌmû prost¯ednictvÌm je doruËov·na zpr·va nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, nebo adheznÌ n·vrh na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, ❑ faxov˝ p¯Ìstroj, jehoû prost¯ednictvÌm je doruËov·na zpr·va nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, nebo adheznÌ n·vrh na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, ❑ televize (televiznÌ n·kup, teleshopping), nabÌzejÌcÌ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, ❑ ve¯ejn· komunikaËnÌ sÌù, nap¯Ìklad internetì, kter˝ je moûno vyuûÌt k doruËenÌ vöech shora uveden˝ch komunikaËnÌch ˙kon˘. SamotnÈ pouûitÌ nÏkterÈho prost¯edku komunikace na d·lku podle ß 53 odst. 1 ObËZ v r·mci sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ vöak samo o sobÏ neznamen·, ûe jde o distanËnÌ obchod. TÌm je skuteËnÈ uzav¯enÌ smlouvy na d·lku. P¯estoûe tedy pojistitel, resp. z·jemce, vyuûije v pr˘bÏhu kontraktaËnÌho procesu nÏkterÈho z prost¯edk˘ komunikace na d·lku, ale k uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy dojde aû n·slednÏ p¯i osobnÌm jedn·nÌ, nep˘jde o smlouvu uzav¯enou na d·lku. ZPS vyûaduje v˝hradnÌ pouûitÌ prost¯edk˘ komunikace na d·lku, aû do chvÌle, kdy je distanËnÌ smlouva uzav¯ena, vËetnÏ jejÌho uzav¯enÌ. Ve¯ejnÈ n·vrhy pojistitele na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy jsou obecnÏ p¯ÌpustnÈ, zejmÈna pokud nenÌ vyûadov·na pÌsemn· forma pojistnÈ smlouvy. V praxi vöak z¯ejmÏ nebudou p¯evl·dat.

4.3 V˝mÏna elektronickÈ poöty a obdobn· individu·lnÌ komunikace. Pokud bude n·vrh smlouvy uËinÏn, a tedy i smlouva uzavÌr·na v˝hradnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo jin˝m obdobn˝m zp˘sobem (typicky nap¯Ìklad e-mail, SMS, MMS, ICQ nebo on-line internetov· konference), pak se ustanovenÌ ß 53 odst. 5 ObËZ a ß 53a odst. 1 a 2 ObËZ (avöak pouze pokud jde o potvrzenÌ p¯ijetÌ objedn·vky) nepouûije. KonkrÈtnÏ pojistitel nemusÌ potvrzovat obdrûenÌ objedn·vky ani sdÏlovat dalöÌ informace uvedenÈ v citovan˝ch ustanovenÌch. 3)

ÑBer nebo nechì.

86


Z·kladnÌ podmÌnkou uskuteËÚov·nÌ plnohodnotnÈ komunikace ve smyslu ß 40 odst. 3 a 4 ObËZ je pouûitÌ zaruËenÈho elektronickÈho podpisu, kter˝ je jednoznaËnÏ spojen s opr·vnÏnou osobou, umoûÚuje jejÌ identifikaci v souvislosti s datovou zpr·vou, byl vytvo¯en a p¯ipojen k datovÈ zpr·vÏ pomocÌ prost¯edk˘, kterÈ opr·vnÏn· osoba m˘ûe udrûet pod svou v˝hradnÌ kontrolou a je k datovÈ zpr·vÏ, jÌû se t˝k·, p¯ipojen takov˝m zp˘sobem, ûe je moûno zjistit jakoukoli n·slednou zmÏnu dat. ZmÏnu dat je t¯eba odliöovat od jejich zneuûitÌ, za kterÈ nese absolutnÌ odpovÏdnost jejich zpracovatel (z·k. Ë. 101/2000 Sb.). PodepisujÌcÌ osobou je vûdy fyzick· osoba, kter· je drûitelem prost¯edku pro vytv·¯enÌ e-podpis˘4). AËkoli z·k. Ë. 227/2000 Sb. nabyl ˙Ëinnosti jiû 1. 10. 2000, zatÌm nenÌ prakticky vyuûÌv·n. O odstranÏnÌ tohoto stavu usiluje vl·da, kter· se p¯ihl·sila k programu elektronizace a jejÌho vyuûitÌ v soukromÈm sektoru.

4.4 OdboËka Ë. 1 ñ obchodnÌ sdÏlenÌ ve vztahu k ß 53 odst. 2 V souvislosti s vyuûÌv·nÌm e-poöty, jako jednÈ z tzv. agresivnÌch a obtÏûujÌcÌch marketingov˝ch metod, je na mÌstÏ se zmÌnit o tzv. antispamovÈm z·konu (Ë. 480/2004 Sb. v platnÈm znÏnÌ) a o jeho vztahu k ß 53 odst. 2 ObËZ. PojistitelÈ jistÏ budou rozesÌlat i tzv. nevyû·dan· obchodnÌ sdÏlenÌ. Pokud pojistitel zÌsk· od svÈho klienta podrobnosti jeho elektronickÈho kontaktu pro elektronickou poötu v souvislosti s uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy, m˘ûe je vyuûÌt pro pot¯eby öÌ¯enÌ obchodnÌch sdÏlenÌ, t˝kajÌcÌch se jinÈho jÌm provozovanÈho pojiötÏnÌ za p¯edpokladu, ûe z·kaznÌk m· jasnou a z¯etelnou moûnost jednoduch˝m zp˘sobem, zdarma nebo na ˙Ëet odesilatele odmÌtnout souhlas s takov˝mto vyuûitÌm svÈho elektronickÈho kontaktu i p¯i zasÌl·nÌ kaûdÈ jednotlivÈ zpr·vy, pokud p˘vodnÏ toto vyuûitÌ neodmÌtl. K tomu, aby byl takov˝ e-mail v souladu s pr·vnÌ ˙pravou, musÌ obsahovat oznaËenÌ, ûe jde o obchodnÌ sdÏlenÌ, kdo tento ˙kon ËinÌ a adresu, na kterou m˘ûe adres·t p¯Ìmo a ˙ËinnÏ sdÏlit, ûe si nep¯eje, aby mu byly obchodnÌ informace zasÌl·ny (ß 7 odst. 3 a 4 cit. z·kona). PodmÌnkou leg·lnosti rozesÌl·nÌ nevyû·dan˝ch obchodnÌch sdÏlenÌ tedy jiû nenÌ p¯edchozÌ souhlas (opt-in) se zpracov·nÌm, vyuûÌv·nÌm a p¯ed·v·nÌm podrobnostÌ e-kontaktu k vnit¯nÌmu a dokonce i k vnÏjöÌmu marketingu. Ten je vyûadov·n ß 53 odst. 2 ObËZ5) pouze pokud jde o pouûitÌ: ñ automatickÈho telefonnÌho systÈmu bez (lidskÈ) obsluhy, ñ faxovÈho p¯Ìstroje a ñ automatickÈho rozesÌl·nÌ elektronickÈ poöty. Doölo k doplnÏnÌ poûadavku, aby ❑ HromadnÈ rozesÌl·nÌ elektronickÈ poöty automaty bylo moûnÈ pouze s p¯edchozÌm souhlasem spot¯ebitele (opt-in); protoûe vöak podobnÈ omezenÌ neobsahuje ani smÏrnice o ochranÏ spot¯ebitele v p¯ÌpadÏ smluv uzav¯en˝ch na d·lku ani smÏrnice o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku, p¯iËemû ß 7 odst. 3 z·k. Ë. 480/2004 Sb. ve znÏnÌ z·k. Ë. 214/2006 Sb., kter˝ nabyl ˙Ëinnosti 1. 8. 2006 (jde tedy o lex posterior), domnÌv·m se, ûe platÌ princip opt-out, tedy n·slednÈho odmÌtnutÌ. 4)

prof. V. Smejkal, prezentace pro semin·¯ »AP, Nymburk 2006 SouvisÌ s ß 5 odst. 5 a 6 z·k. Ë. 101/2000 Sb., o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘, kter˝ rovnÏû p¯edchozÌ souhlas subjektu ˙daj˘ nevyûaduje. 5)


87

❑ PouûitÌ tÏchto prost¯edk˘ neznamenalo pro spot¯ebitele û·dnÈ n·klady, protoûe je pouze pasivnÌm p¯Ìjemcem. Konstatov·nÌ, ûe pouûitÌm tÏchto prost¯edk˘ komunikace na d·lku nesmÌ spot¯ebiteli vzniknout û·dnÈ n·klady nenÌ namÌstÏ, pokud nebylo pouûitÌ prost¯edk˘ odmÌtnuto Ëi byl d·n p¯edchozÌ v˝slovn˝ souhlas, nenÌ d˘vod, aby n·klady komunikace nenesl spot¯ebitel. N·klady mohou spoËÌvat v cenÏ hrazenÈ spot¯ebitelem za internetovÈ p¯ipojenÌ, jakoû i dalöÌ v˝daje za papÌr, Ëi n·klady pr·ce. Lze je rovnÏû kvalifikovat jako ökodu, kter· spot¯ebiteli v d˘sledku poruöenÌ tohoto ustanovenÌ vznikla. PoruöenÌ povinnostÌ uloûen˝ch ß 53 odst. 2 ObËZ nezakl·d· neplatnost pr·vnÌho ˙konu pro rozpor se z·konem (ß 39 ObËZ).

4.5 ObecnÈ z·sady ochrany slaböÌ strany pojistnÈ smlouvy ß 53 odst. 3 ObËZ m· v podstatÏ proklamativnÌ povahu a znÌ: ÑP¯i pouûitÌ prost¯edk˘ komunikace na d·lku musÌ b˝t obsahem n·vrhu informace nutnÈ k uzav¯enÌ smlouvy ve smyslu obecn˝ch n·leûitostÌ smlouvy upraven˝ch v tÈto Ë·sti a podstatn˝ch n·leûitostÌ smlouvy stanoven˝ch v Ë·sti osmÈ z·kona. Tyto informace musÌ b˝t poskytnuty urËit˝m a srozumiteln˝m zp˘sobem s p¯ihlÈdnutÌm k z·sad·m dobrÈ vÌry a k ochranÏ osob, zejmÈna nezletil˝ch nebo spot¯ebitel˘.ì Informace nutnÈ k uzav¯enÌ smlouvy jsou bez dalöÌho esenci·lnÌ n·leûitostÌ n·vrhu na uzav¯enÌ kaûdÈ smlouvy podle ß 43n ObËZ. Pokud jde o dalöÌ podmÌnku a to, aby n·vrh obsahoval podstatnÈ n·leûitosti smlouvy stanovenÈ v Ë·sti osmÈ z·kona, jde o chybu z·konod·rce. OmezenÌ pouûitÌ ˙pravy spot¯ebitelsk˝ch smluv pouze na smluvnÌ typy obsaûenÈ v Ë·sti osmÈ ObËZ je v rozporu nejen s prov·dÏn˝mi smÏrnicemi, ale i s ß 52 ObËZ, kter˝ jiû odkaz na smlouvy upravenÈ v Ë·sti osmÈ ObËZ neobsahuje. Poûadavek, aby informace (˙daje) byly poskytov·ny jasn˝m a srozumiteln˝m zp˘sobem vhodn˝m pro pouûitÈ prost¯edky distanËnÌ komunikace, s n·leûit˝m ohledem na principy dobrÈ vÌry v obchodnÌch transakcÌch vyjad¯uje princip ochrany slaböÌ strany smlouvy. ZatÌmco ObËZ spojuje tento poûadavek pouze s n·vrhem smlouvy, ZPS zakl·d· informaËnÌ povinnosti pojistitele nejen p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy, ale i za jejÌho trv·nÌ. ß 65 odst. 2 ZPS obsahuje obdobnou, avöak nikoli totoûnou ˙pravu. Proto je nezbytnÈ mÌt na z¯eteli a z opatrnosti dodrûovat i povinnosti uvedenÈ v ß 53 odst. 3 ObËZ.

4.6 DoruËov·nÌ komunikaËnÌch ˙kon˘ a jejich konfirmace Pro doruËov·nÌ platÌ stejn· pravidla jako pro listinn˝ pÌsemn˝ styk, kdy doch·zÌ k doruËenÌ v okamûiku, kdy m· adres·t moûnost sezn·mit se s pÌsemnostÌ. Objedn·vka a jejÌ potvrzenÌ jsou doruËenÈ v okamûiku, kdy jsou p¯ÌstupnÈ stranÏ, jÌû jsou urËeny. ß 53 odst. 5 ObËZ upravuje ❑ okamûik doruËenÌ komunikaËnÌch ˙kon˘ stran a ❑ povinnost dodavatele potvrzovat obdrûenÌ objedn·vky. Takov· pravidla nejsou v ZPS explicitnÏ zakotvena. Je proto t¯eba pouûÌt ß 53 odst. 5 ObËZ, kter˝ znÌ: ÑPod·-li spot¯ebitel objedn·vku prost¯ednictvÌm nÏkterÈho prost¯edku komunikace na d·lku, je dodavatel

88


povinen prost¯ednictvÌm nÏkterÈho prost¯edku komunikace na d·lku neprodlenÏ potvrdit jejÌ obdrûenÌ6); to neplatÌ p¯i uzavÌr·nÌ smlouvy v˝luËnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo obdobnou individu·lnÌ komunikacÌ. Objedn·vka a potvrzenÌ jejÌho obdrûenÌ jsou povaûov·ny za doruËenÈ, pokud se s nimi strany, jimû byly urËeny, mohou sezn·mit.ì Toto ustanovenÌ bylo do ObËZ doplnÏno z·k. Ë. 480/2004 Sb., o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti zmÌnÏn˝m jiû sub 4. 4. Slovo objedn·vka je zde pouûito ve smyslu projevu v˘le z·jemce o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, kter˝ m˘ûe reprezentovat: a) v˝zvu k pod·nÌ n·vrhu na uzav¯enÌ smlouvy, ale i b) n·vrh na uzav¯enÌ smlouvy nebo dokonce i c) p¯ijetÌ n·vrhu na uzav¯enÌ smlouvy. PotvrzenÌ obdrûenÌ objedn·vky m˘ûe pak mÌt charakter potvrzenÌ pojistitele o doruËenÌ ˙konu sub a), b) nebo c) shora, v z·vislosti na obsahu ˙konu. V praxi pojistitelÈ svou povinnost potvrdit obdrûenÌ n·vrhu smlouvy, splnÌ ÑjednoËinnÏì jiû jeho neprodlenou akceptacÌ. Nez·visle na tom, o jakou f·zi kontraktaËnÌho procesu p˘jde nutno konstatovat, ûe nesplnÌ-li pojistitel povinnost konfirmovat doruËenÌ objedn·vky, nezp˘sobÌ tÌm neplatnost uzav¯enÈ smlouvy.

4.7 DalöÌ povinnosti pojistitele p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ internetu a on-line placenÌ pojistnÈho ß 53a odst.1 ObËZ ukl·d· dodavateli, aby p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ podle ß 2 pÌsm. c) z·k. Ë. 480/2004 Sb., byly souË·stÌ n·vrhu na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy kromÏ informacÌ podle ß 53 odst. 3 ObËZ, potaûmo i ß 65 odst. 2 ZPS rovnÏû informace: ❑ o tom zda je smlouva po svÈm uzav¯enÌ dodavatelem archivov·na, ❑ o tom, zda je smlouva po svÈm uzav¯enÌ p¯Ìstupn·, ❑ o jednotliv˝ch technick˝ch krocÌch vedoucÌch k uzav¯enÌ smlouvy (srov. sub 6. 3), ❑ o moûnosti zjiötÏnÌ a opravov·nÌ chyb vznikl˝ch p¯i zad·v·nÌ dat p¯ed pod·nÌm objedn·vky a ❑ o kodexech chov·nÌ, kterÈ jsou pro pojistitele z·vaznÈ nebo kterÈ dobrovolnÏ dodrûuje, a jejich p¯Ìstupnosti p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘7); uvedenÈ informaËnÌ povinnosti se net˝kajÌ (neplatÌ) p¯i jedn·nÌ v˝luËnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo obdobnou individu·lnÌ komunikacÌ (srov. sub 4. 3). UvedenÈ informaËnÌ povinnosti musÌ b˝t splnÏny p¯ed tÌm, neû z·jemce pod· objedn·vku, t˝kajÌcÌ se sjedn·nÌ pojiötÏnÌ. NenÌ rozhodnÈ, zda jde ze strany z·jemce o p¯ijetÌ n·vrhu na uzav¯enÌ smlouvy, nebo pouhou v˝zvu k pod·nÌ n·vrhu na uzav¯enÌ smlouvy (objedn·vku jako projev z·jmu o p¯edloûenÌ n·vrhu). Pojistitel m· informaËnÌ povinnosti podle ß 53a odst.1 ObËZ, i tehdy, p¯edloûÌ-li n·vrh na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy aû z·jemce ñ spot¯ebitel (srov. sub 4.6 a), b), c).

6)

RozumÌ se doruËenÌ. Jak zn·mo, kodex etiky nem· v˘Ëi spot¯ebiteli pr·vnÌ z·vaznost. Tu vöak lze zajistit zakotvenÌm povinnosti dodrûovat kodex do pojistnÈ smlouvy, coû zatÌm (moûn· jen do vyd·nÌ chystanÈ novely z·kona o ochranÏ spot¯ebitele, kter· moûn· rozöÌ¯Ì ˙Ëinky z·kona i na pojiöùovnictvÌ) pro pojistitele ze z·kona nevypl˝v·. 7)


89

4.8 Kontrola a ˙prava vloûen˝ch vstupnÌch dat ß 53a odst. 2 ObËZ znÌ: ÑP¯ed pod·nÌm objedn·vky musÌ b˝t p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ spot¯ebiteli umoûnÏno zkontrolovat a mÏnit vstupnÌ ˙daje v nÌ obsaûenÈ, kterÈ do objedn·vky vloûil; to neplatÌ p¯i jedn·nÌ v˝luËnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo obdobnou individu·lnÌ komunikacÌì. (blÌûe viz sub. 6.3.3).

4.9 Moûnost archivace a reprodukce smlouvy a pojistn˝ch podmÌnek ß 53a odst. 3 ObËZ zakotvuje poûadavek, aby smlouva a pojistnÈ podmÌnky byly z·jemci poskytnuty ve formÏ, kter· umoûÚuje archivaci a reprodukci. Zde jde o obsah smlouvy, nikoli i jejÌ obraz. M·m zato, ûe se toto ustanovenÌ na pojistnÈ smlouvy vztahuje, pouze pokud jde o umoûnÏnÌ archivace. Pouûije se sice ß 66 odst. 5 ZPS v souvislosti s ß 3 pÌsm. cc) ZPS, kde vöak slovo archivace chybÌ. ProblÈm je v odliönÈ definici pojmu trval˝ nosiË dat v ß 3 pÌsm. cc) ZPS a v ß 54a odst. 4 pÌsm. b) ObËZ. ß 53a odst. 4 ObËZ se pro pojistnÈ smlouvy nepouûije (srov. v˝klad k ß 54 pÌsm.a) ObËZ sub. 5.1).

4.10 OdboËka Ë. 2 ñ p¯ezkum dodrûov·nÌ ˙pravy na ochranu spot¯ebitele ve smlouv·ch o pojistn˝ch sluûb·ch uzavÌran˝ch formou obchodu na d·lku Dohled nad dodrûov·nÌm ß 52 a n. ObËZ je z·konem o pojiöùovnictvÌ (ß 35a odst. 2 pÌsm.b) na z·kladÏ ß 26 odst.1 pÌsm. a) souvislosti s ß 27 odst.1, kde jiû vöak nenÌ poruöenÌ zvl·ötnÌho z·kona, svÏ¯en »eskÈ n·rodnÌ bance (»NB). PlnÏnÌ povinnostÌ uloûen˝ch pojistitel˘m ˙pravou na ochranu spot¯ebitele ve smlouv·ch o finanËnÌch sluûb·ch na d·lku, bude rovnÏû p¯ezkoum·v·no soudem v r·mci individu·lnÌch spor˘ vznikajÌcÌch na z·kladÏ uzav¯en˝ch smluv. P˘jde o spory o pojistnÈ plnÏnÌ, vypo¯·d·nÌ bezd˘vodnÈho obohacenÌ Ëi rozhodov·nÌ o n·hradÏ ökody. VylouËit nelze ani ûaloby na zdrûenÌ se poruöov·nÌ konkrÈtnÌch povinnostÌ. V souËasnÈ dobÏ Ministersto financÌ pracuje na novÈ koncepci jednotnÈ ochrany spot¯ebitele na finanËnÌm trhu.

5. ZVL¡äTNÕ ⁄PRAVA POJISTN›CH SPOTÿEBITELSK›CH SMLUV UZAVÕRAN›CH FORMOU OBCHODU NA D¡LKU 5.1 Z·konnÈ aplikaËnÌ vodÌtko ß 54 ObËZ m· pro pojistitele z·sadnÌ v˝znam, protoûe novÏ vymezuje ta ustanovenÌ ObËZ, kter· se na pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ formou obchodu na d·lku pouûijÌ. Jde o legislativnÏ technickou zmÏnu, kter· znÌ: Ñ UstanovenÌ o smlouv·ch sjedn·van˝ch podle ß 53 odst. 2 aû 9 a ß 53a se nevztahujÌ na smlouvy a) o finanËnÌch sluûb·ch (ß 54a); ustanovenÌ ß 53 odst. 1 aû 3 a 5 a ß 53a se na tyto smlouvy pouûijÌ,ì. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe se na spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy z ß 53 ObËZ pouûijÌ (v rozporu s n·vÏtÌm) jen odstavce 1, 2, 3 a 5 a nepouûijÌ se odstavce 4 a 6 aû 10. Zde je vhodnÈ z didaktick˝ch d˘vod˘ pro ˙plnost

90


uvÈst, ûe se na z·kladÏ ß 54a odst. 2 ObËZ na poskytovatele Ñpojistn˝ch sluûebì (tedy nejen na pojistitele, ale i na dalöÌ subjekty poskytujÌcÌ tyto sluûby) vztahujÌ i dalöÌ povinnosti uvedenÈ v ß 54b aû 54d ObËZ. D˘vodem tÈto ˙pravy jsou specifika finanËnÌch (pojiöùovacÌch) sluûeb, kter· vyûadujÌ zvl·ötnÌ ˙pravu. ObdobnÏ postupovala EU smÏrnice 2002/65/ES o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku. ⁄prava pojistn˝ch smluv je p¯edmÏtem ZPS s obecnou subsidiaritou ObËZ (srov. sub. 3.1).

5.2 VymezenÌ smluv, t˝kajÌcÌch se pojistn˝ch sluûeb Podle ß 54a odst. 1 ObËZ se smlouvami o finanËnÌch sluûb·ch pro ˙Ëely smluv uzavÌran˝ch na d·lku upraven˝ch v ObËZ rozumÌ mimo jinÈ i smlouvy, t˝kajÌcÌ se pojistn˝ch sluûeb. V p¯ÌpadÏ pochybnostÌ se m· za to, ûe za smlouvu o finanËnÌch sluûb·ch se pro ˙Ëely smluv uzavÌran˝ch na d·lku vûdy povaûuje smlouva uzavÌran· v r·mci pojistn˝ch sluûeb (tzn. v r·mci p¯edmÏtu podnikatelskÈ Ëinnosti), kde na stranÏ dodavatele mimo jinÈ vystupuje pojiöùovna, pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel (zprost¯edkovatelsk· Ëinnost v pojiöùovnictvÌ zahrnuje zastupov·nÌ pojiöùovny ve smyslu ß 3 pÌsm. a) z·kona Ë. 38/ 2004 Sb.), pojiöùovacÌ maklÈ¯ nebo pojiöùovacÌ agent (domnÌv·m se, ûe pr·vnÌ vztah z·stupce se spot¯ebitelem z¯ejmÏ obvykle nevznik·), nebo zahraniËnÌ osoba s obdobn˝m p¯edmÏtem podnik·nÌ. Fakt, ûe ZPS i nad·le vymezuje charakter pojistnÈ smlouvy jako smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch (ß 2 ZPS), coû byl z·kladnÌ d˘vod, proË se na pojistnou smlouvu s v˝jimkou ß 53 odst. 1 ObËZ na z·kladÏ ß 54 pÌsm. a) ObËZ ve znÏnÌ do 7. 3. 2006 (p¯ed novelou ObËZ z·konem Ë. 56/2006 Sb.) nevztahovala ustanovenÌ ß 52 a n. ObËZ, je po uvedenÈ novele ObËZ v tomto smÏru nadbyteËn˝ a irelevantnÌ (srov. v˝klad sub. 3.3). FinanËnÌ sluûbou se rozumÌ jak·koliv sluûba, kter· m· Ñpojistnouì povahu. V pochybnostech, zda jde o sluûbu pojistnÈ povahy platÌ vyvratiteln· pr·vnÌ domnÏnka, ûe za smlouvu pojistnÈ povahy se pro ˙Ëely smluv uzavÌran˝ch na d·lku vûdy povaûuje jak·koli smlouva uzavÌran· v r·mci p¯edmÏtu Ëinnosti danÈho subjektu se spot¯ebitelem, tedy i smlouva jin·, neû pojistn·. PodrobnÏjöÌ rozbor neobvyklÈho slovnÌho spojenÌ Ñpojistn· sluûbaì by vyboËil z r·mce tohoto p¯ÌspÏvku, zamÏ¯enÈho na pojistnou smlouvu. ß 54a odst. 2 ObËZ p¯edevöÌm urËuje (jak jiû bylo uvedeno sub. 5.1) rozsah aplikace ß 54b aû 54d ObËZ. P¯ipomÌn·m, ûe se uveden· ˙prava nepouûije, pokud sice byl v r˘zn˝ch f·zÌch kontraktaËnÌho procesu vyuûit prost¯edek komunikace na d·lku (nap¯. jako v˝zva k pod·v·nÌ n·vrh˘), ale smlouva byla n·slednÏ uzav¯ena p¯i osobnÌm jedn·nÌ. Pro tento v˝klad svÏdËÌ i to, ûe v ß 3 pÌsm. bb ZPS jako speci·lnÌho p¯edpisu je podmÌnka v˝hradnÌho pouûitÌ prost¯edk˘ komunikace na d·lku v˝slovnÏ obsaûena. ZnÌ: Ñpojistnou smlouvou uzav¯enou formou obchodu na d·lku v souladu s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ pojistn· smlouva uzav¯en· s v˝hradnÌm pouûitÌm jednoho nebo vÌce prost¯edk˘ komunikace na d·lkuì. Srov. sub. 3.3 k du·lnÌ implementaci smÏrnic EU do ZPS a do ObËZ. Acontravio ñ tedy platÌ, ûe o distanËnÌ obchod jde, doölo-li sice k osobnÌmu styku p¯i vyjedn·v·nÌ, avöak k uzav¯enÌ smlouvy doölo bez fyzickÈ p¯Ìtomnosti smluvnÌch stran.

5.3 V˝jimky pro opakujÌcÌ se operace ß 54a odst. 3 ObËZ vyluËuje p˘sobnost ß 54b odst. 2 aû 6 ObËZ v p¯ÌpadÏ uzav¯enÌ r·mcovÈ smlouvy a opakujÌcÌch se operacÌ na z·kladÏ nÌ poskytovan˝ch a v p¯ÌpadÏ uzavÌr·nÌ navazujÌcÌch smluv.


91

Lze si p¯edstavit, ûe r·mcov· smlouva tvo¯Ì z·klad pro opakovanÈ sjedn·v·nÌ jednotliv˝ch pojiötÏnÌ Ëi p¯ipojiötÏnÌ. Budou-li tato pojiötÏnÌ sjedn·v·na v reûimu spot¯ebitelsk˝ch pojistn˝ch smluv na d·lku, nemusÌ b˝t neust·le plnÏny informaËnÌ povinnosti p¯edepsanÈ ß 54b odst. 2 aû 6 ObËZ. V praxi pojiöùoven, kterÈ majÌ rozs·hlou informaËnÌ povinnost vypl˝vajÌcÌ ze ZPS patrnÏ nebude toto ulehËenÌ p¯Ìliö praktickÈ.

5.4 DalöÌ (zvl·ötnÌ) definice z·kladnÌch pojm˘ ß 54a odst. 4 ObËZ definuje pro ˙Ëely smluv o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku: provozovatele prost¯edku komunikace na d·lku, trval˝ nosiË dat a spot¯ebitele. Pokud jde o pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ formou obchodu na d·lku, je spot¯ebitel, jako (pouze) fyzick· osoba, kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌranÈ na d·lku nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti, definov·n z˙ûenÏ. Jde o dalöÌ z definic spot¯ebitele v naöem pr·vnÌm ¯·du. Byla vytvo¯ena k provedenÌ smÏrnice o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku z·konem Ë. 56/2006 Sb. v ß 54a odst. 4 pÌsm. c) ObËZ pro ˙Ëely ˙pravy smluv o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku. V˝slovnÏ omezuje status spot¯ebitele pouze na fyzickÈ osoby. AËkoli smÏrnice v˝slovnÏ umoûÚuje rozöÌ¯it ochranu spot¯ebitele na neziskovÈ organizace a osoby vyuûÌvajÌcÌ finanËnÌ sluûby s cÌlem st·t se podnikateli, z·konod·rce tak neuËinil. K pojmu spot¯ebitel srov. tÈû sub 2. 1 a 2. 2 shora. Na tomto mÌstÏ jeötÏ proveÔme zajÌmavou komparaci definic trvalÈho nosiËe dat: Podle ß 54 a odst. 4 pÌsm. b) ObËZ je trval˝m nosiËem dat jak˝koli p¯edmÏt, kter˝ umoûÚuje spot¯ebiteli uchov·nÌ informacÌ urËen˝ch jemu osobnÏ tak, aby mohly b˝t vyuûÌv·ny po dobu p¯imÏ¯enou ˙Ëelu tÏchto informacÌ, a kter˝ umoûÚuje reprodukci tÏchto informacÌ v nezmÏnÏnÈ podobÏ; Podle ß 3 pÌsm. cc) ZPS je trval˝m nosiËem dat n·stroj, kter˝ umoûÚuje uchov·nÌ informacÌ tak, aby mohly b˝t k dispozici bÏhem doby p¯imÏ¯enÈ ˙Ëelu informace, a reprodukci tÏchto informacÌ v nezmÏnÏnÈ podobÏ. P˘jde zejmÈna o diskety, CD-ROM, DVD, pevn˝ disk poËÌtaËe. D˘leûitÈ je, ûe internetovÈ str·nky znaky uvedenÈ v definici nesplÚujÌ. Z porovn·nÌ vypl˝v·, ûe nejde o vÏcnÏ r˘znou ˙pravu. P¯esto doporuËuji pouûÌvat definici speci·lnÌ, uvedenou v ZPS s tÌm, ûe se ß 54a odst. 4 pÌsm. b) ObËZ na pojistnou smlouvu nevztahuje.

6. INFORMA»NÕ POVINNOSTI A JEJICH PARAMETRY 6.1 Metoda interpretace Ve vazbÏ na to, co jiû bylo ¯eËeno znovu zd˘razÚuji, ûe interpretaËnÌ problÈm vyvstal v okamûiku, kdy ustanovenÌ ß 54b ObËZ provedlo ñ pro pojistnÈ smlouvy druhou (duplicitnÌ) transpozici smÏrnice o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku. Tato smÏrnice totiû byla pro pojistnÈ smlouvy transponov·na jiû vyd·nÌm ZPS. V dobÏ svÈho vyd·nÌ byla transposice proveden· ZPS s ˙ËinnostÌ od 1. 5. 2004 nepochybnÏ ˙pravou speci·lnÌ a sv˝m zp˘sobem i komplexnÌ. HodnocenÌ p¯esnosti a spr·vnosti transposice, tak jak ji provedl ZPS v roce 2004 by vyboËilo z r·mce tohoto p¯ÌspÏvku.

92


P¯ÌËina souËasn˝ch interpretaËnÌch potÌûÌ spoËÌv· v tom, ûe ObËZ pojistnÈ smlouvy z ˙pravy ß 52 a n. ObËZ nejen nevyÚal, ale p¯Ìsluön· ustanovenÌ ZPS ani nezruöil ani nepouûil jejich dikci, takûe totÈû vyj·d¯il samoz¯ejmÏ v p¯irozenÈm jazyce, ovöem jinak (heterogennÏ). Situaci navÌc komplikuje i to, ûe ZPS urËitÈ, podle ObËZ obecnÈ povinnosti pojal jako povinnosti speci·lnÌ a vzt·hl je pouze k pojiötÏnÌ osob. TÌm doölo k bezprecedentnÌmu vÏcnÈmu i form·lnÌmu chaosu. D˘slednÈ pouûitÌ interpretaËnÌ metody, podle nÌû se ObËZ pouûije pouze tehdy, pokud v ZPS ˙prava chybÌ (viz sub. 3.1), p¯edpokl·d· identifikaci tÏch ustanovenÌ ObËZ a ZPS, kter· jsou obsahovÏ (v˝znamem) r˘zn·. Zvolen˝ p¯Ìstup, podle nÏhoû na vztahy, kterÈ ZPS Ñnedopat¯enÌmì (nikoli tedy jako legislativnÌ z·mÏr) neupravuje, je metodologicky poctivÈ p¯isvÏdËit pouûitÌ ObËZ. Jako kaûd˝ z·vazek, i informaËnÌ povinnost m· svÈ parametry druhu (zp˘sobu), rozsahu (velikosti), mÌsta a doby (Ëasu) plnÏnÌ.

6.2 Zp˘sob a doba poskytov·nÌ informacÌ Informace musÌ b˝t oznamov·ny jasn˝m a p¯esn˝m zp˘sobem, pÌsemnÏ (bez podpisu /ß 40 ObËZ/) a v ËeskÈm jazyce. Tyto informace mohou b˝t poskytnuty i v jinÈm neû v ËeskÈm jazyce, pokud to v˝slovnÏ z·jemce nebo pojistnÌk poûaduje, nebo pokud m· moûnost volby pr·va, kterÈ bude pro pojistnou smlouvu pouûito (ß 65 odst. 2 ZPS). Informace t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ osob musÌ b˝t z·jemci d·ny k dispozici na trvalÈm nosiËi dat (ß 3 pÌsm. cc) ZPS. PojistnÌk m· pr·vo obdrûet kdykoli bÏhem trv·nÌ pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ na d·lku pojistnÈ podmÌnky v tiötÏnÈ podobÏ a zmÏnit zp˘sob komunikace na d·lku (ß 66 odst. 5 ZPS). VÏtöina informacÌ poûadovan˝ch ObËZ musÌ b˝t poskytnuta s dostateËn˝m p¯edstihem p¯ed uzav¯enÌm smlouvy (ß 54b odst. 8 ObËZ a ß 66 odst. 1 ZPS). O uzav¯enÈm soukromÈm pojiötÏnÌ musÌ b˝t pojistnÌk pojistitelem informov·n pr˘bÏûnÏ po celou dobu trv·nÌ soukromÈho pojiötÏnÌ a to nejmÈnÏ v rozsahu uvedenÈm v ß 67 ZPS (ß63 odst. 2 ZPS, v r·mci volnÈho poskytov·nÌ sluûeb). Jestliûe byla smlouva uzav¯ena na û·dost spot¯ebitele s pouûitÌm prost¯edk˘ komunikace na d·lku, kterÈ neumoûÚujÌ poskytnutÌ smluvnÌch podmÌnek a informacÌ v pÌsemnÈ formÏ (nap¯. pojistn· smlouva nevyûadujÌcÌ pÌsemnou formu (ß 7 ZPS), musÌ dodavatel tyto podmÌnky d·t spot¯ebiteli k dispozici okamûitÏ po uzav¯enÌ tÈto smlouvy (ß 54b odst. 9 ObËZ).

6.3 Druh informacÌ podle obsahu InformaËnÌ povinnosti rozdÏlÌme podle vÏcnÈho obsahu informace, jejÌû poskytnutÌ poûaduje ObËZ/ ZPS. Od stadia kontraktaËnÌho procesu, v nÏmû musÌ b˝t ta kter· informace poskytnuta, na tomto mÌstÏ odhlÈdneme.

6.3.1 Informace o dodavateli Informace o dodavateli upravuje jak ß 54b odst. 1 pÌsm. a), b), c), i) a ß 54b odst. 2 ObËZ, tak i ß 66 odst. 1 ZPS). Pouûije se ObËZ i ZPS.


93

PojistitelÈ (resp. maklÈ¯i) budou pod·vat informace v rozsahu: obchodnÌ firma, adresa a sÌdlo, pr·vnÌ forma, mÌsto registrace, I», hlavnÌ p¯edmÏt podnik·nÌ (ß 54b odst. 2 pÌsm. b) ObËZ). Pokud jmÈnem pojistitele (zprost¯edkovatele) jedn· urËit· jeho sloûka (Ëi substitut), adresa tÈto sloûky (substituta) (ß 66 odst. 1 pÌsm. b) a c) ZPS. InformaËnÌ povinnost se vztahuje na jakoukoliv adresu, kter· m· v˝znam pro vztah spot¯ebitele a dodavatele, nebo pro vztah zprost¯edkovatele a spot¯ebitele. Pokud budou pojiötÏnÌ resp. pojistn· sluûba nabÌzeny prost¯ednictvÌm organizaËnÌ sloûky zahraniËnÌ pojiöùovny (maklÈ¯e) podnikajÌcÌch v »eskÈ republice (ß 2 odst. 1 pÌsm. b) aû d) z·kona o pojiöùovnictvÌ, resp. ß17 odst.1 pÌsm. d) z·k.Ë. 38/2004 Sb.), vznik· povinnost informovat takÈ o oznaËenÌ a sÌdle (umÌstÏnÌ) tÈto organizaËnÌ sloûky. Sjedn·nÌ pojiötÏnÌ na d·lku m˘ûe b˝t nabÌzeno i z·stupci pojistitel˘. AËkoli jednajÌ jmÈnem pojistitele a mezi z·stupcem pojiöùovny a spot¯ebitelem nevznik· pojistnÏ-pr·vnÌ vztah, jsou ze svÈ role povinni podat mimo jinÈ informaci i o svÈm sÌdle/adrese, o titulu, na z·kladÏ kterÈho z·stupce se spot¯ebitelem jedn· (ß 54b odst.1 pÌsm. d), e) f), g), h) ObËZ).

6.3.2 ObecnÈ informace o pojistnÈ sluûbÏ a o smlouvÏ InformaËnÌ povinnosti o sluûbÏ a o smlouvÏ upravuje jak ß 54b odst. 3 ObËZ, tak i ß 66 odst. 1 pÌsm. d) ZPS). Pouûije se ObËZ i ZPS. Spot¯ebiteli musÌ b˝t poskytnuty tyto informace o poskytovanÈ finanËnÌ sluûbÏ ß 54b odst. 3 ObËZ a ß 66 odst. 1 pÌsm. d) a odst. 2 ZPS: PojistitelÈ (resp. maklÈ¯i) budou pod·vat informace tak, ûe spot¯ebiteli sdÏlÌ p¯edevöÌm: ❑ Pr·vo, jÌmû se pojistn· smlouva ¯ÌdÌ. ❑ Spory, jejichû rozhodov·nÌ p¯ÌsluöÌ soud˘m a jak˝m; spory, jejichû rozhodov·nÌ p¯ÌsluöÌ rozhodc˘m. ❑ KomunikaËnÌ jazyk. ❑ Zp˘sob archivace pojistnÈ smlouvy pojistitelem; kde a jak je smlouva p¯Ìstupna k nahlÈdnutÌ. Z·jemci o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ d·le musÌ b˝t pod·na informace: ❑ O sÌdle org·nu dohledu (ß 54b odst. 2 pÌsm. j) ObËZ a ß 66 odst.1 pÌsm.d) ZPS). ❑ O moûnostech stÌûnostÌ a mimosoudnÌho ¯eöenÌ spor˘ (ß 54b odst. 5 ObËZ a ß 66 odst. 2 pÌsm. l) ñ ZPS/ pouze pro pojiötÏnÌ osob. Na z·kladÏ tzv. rozhodËÌ doloûky lze ve smlouvÏ stanovit, ûe spor bude rozhodovat jeden nebo vÌce rozhodc˘ anebo st·l˝ rozhodËÌ soud. Pouûije se ZPS i ObËZ. Zvl·ötnÌ org·n mimosoudnÌho ¯eöenÌ spot¯ebitelsk˝ch spor˘ je v souËasnosti upraven z·k. Ë. 229/2002 Sb., o finanËnÌm arbitrovi pouze pro oblast platebnÌho styku a elektronick˝ch platebnÌch prost¯edk˘. SouËasnÏ m· b˝t spot¯ebitel informov·n: ❑ O existenci dalöÌch danÌ nebo n·klad˘, kterÈ nejsou hrazeny prost¯ednictvÌm dodavatele nebo jÌm nejsou vybÌr·ny (ß 54b odst. 3 pÌsm. d) ObËZ a ß 66 odst. 2 pÌsm.k) a odst. 3 pÌsm.a) ZPS, platnÈ pouze pro pojiötÏnÌ osob). Podle smÏrnice mÏlo jÌt jen o upozornÏnÌ na moûnost plateb vedle celkovÈ ceny, kter· jiû musÌ zahrnovat i danÏ placenÈ prost¯ednictvÌm dodavatele. Na rozdÌl od ZPS vyûaduje ObËZ i specifikaci tÏchto dalöÌch plateb. Pouûije se ObËZ i ZPS. ß 54b odst. 5 pÌsm. b) ObËZ ukl·d· pojistiteli (na rozdÌl od ZPS) jeötÏ povinnost informovat:

94


❑ O existenci garanËnÌch fond˘8), jako o moûnÈm zp˘sobu n·pravy poruöenÌ povinnostÌ ze smlouvy. To znamen·, ûe pojistitel sjedn·vajÌcÌ na d·lku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla m· povinnost podat z·jemci tÈû informaci o tom, ûe poökozen˝ m· pr·vo uplatnit sv˘j n·rok na plnÏnÌ u »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘, jde-li o pr·vo na plnÏnÌ z garanËnÌho fondu podle ß 24 z·k. Ë. 168/1999 Sb.

6.3.3 Informace o obsahu smlouvy (produktu) DalöÌ informaËnÌ povinnosti, t˝kajÌcÌ se obsahu nabÌzenÈho pojiötÏnÌ, jsou pojistiteli uloûeny ß 66 odst. 2 a 3 ZPS (vztahujÌ se vöak pouze na pojiötÏnÌ osob, p¯iËemû dopadajÌ na vöechny typy a formy sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ osob) a ß 54b odst. 3 a 4 ObËZ, kterÈ se vztahujÌ na vöechny spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy kromÏ pojiötÏnÌ osob. AËkoli se domnÌv·m, ûe nejde o nezam˝ölenou mezeru v ZPS n˝brû o legislativnÌ z·mÏr tyto povinnosti pro poskytov·nÌ pojistn˝ch sluûeb v pojiötÏnÌ majetku neukl·dat, m·m zato, ûe tento v˝klad p¯in·öÌ nebezpeËÌ plynoucÌ z nedostateËnÈ harmonizace ZPS se smÏrnicÌ EU. KromÏ toho tento v˝klad vytv·¯Ì neod˘vodnÏn˝ rozdÌl v informaËnÌ povinnosti majetkov˝ch pojistitel˘ ve srovn·nÌ s ostatnÌmi dodavateli finanËnÌch sluûeb formou e-obchodu. Z uveden˝ch d˘vod˘ se z opatrnosti p¯ikl·nÌm k n·zoru, ûe na pojistitele dopadajÌ i povinnosti uloûenÈ ß 54b odst. 3 a 4 ObËZ. Zde je t¯eba p¯ipomenout, ûe pojistitelÈ stojÌ p¯ed sloûit˝m problÈmem, jak ¯·dnÏ splnit rozs·hlÈ, aû maximalistickÈ poûadavky z·kona tak, aby se spot¯ebitel rozhodoval na z·kladÏ skuteËnÈ znalosti klÌËov˝ch z·vazk˘ a podmÌnek tvo¯ÌcÌch obsah smlouvy. Je z¯ejmÈ, ûe teprve dlouhodobou aplikacÌ p¯Ìsluön˝ch ustanovenÌ dojde vlivem tlaku spot¯ebitel˘ a v˝vojem judikatury k ust·lenÌ praxe pojiöùoven. NynÌ vych·zÌm z v˝Ëtu uloûen˝ch informaËnÌch povinnostÌ o obsahu smlouvy. Jsou to: ❑ N·zev a hlavnÌ charakteristiky poskytovanÈ sluûby. ❑ Celkov· cena poskytovanÈ sluûby a zp˘sob jejÌho v˝poËtu. ❑ Moûn· rizika mimo kontrolu dodavatele spojen· s poskytovanou finanËnÌ sluûbou, vËetnÏ p¯ÌpadnÈho upozornÏnÌ, ûe minulÈ v˝nosy nejsou z·rukou v˝nos˘ budoucÌch. ❑ SdÏlenÌ o pr·vu na dalöÌ informace, a o povaze tÏchto informacÌ, t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ osob (ß 66 odst. 4 ZPS). Pojistitel obvykle odk·ûe na vöeobecnÈ a doplÚkovÈ pojistnÈ podmÌnky a p¯Ìsluön· smluvnÌ ujedn·nÌ. SdÏlÌ z·jemci, ûe v nich nalezne i podrobnou charakteristiku produktu. Pokud jde o n·zev a rozsah pojiötÏnÌ, v˝öi pojistnÈho, dobu trv·nÌ pojiötÏnÌ (spr·vnÏ pojistnou dobu) a zp˘sob placenÌ pojistnÈho odk·ûe na n·vrh pojistnÈ smlouvy, pojistnÈ podmÌnky a p¯Ìsluön· smluvnÌ ujedn·nÌ. ZnÏnÌ n·vrhu na uzav¯enÌ smlouvy m· z·jemce vûdy k dispozici d¯Ìve, neû jej p¯ijme nebo nep¯ijme Ëi p¯edloûÌ, je-li oferentem. RovnÏû informaci o zp˘sobu poskytnutÌ sluûby, jakoû i o zmÏn·ch a z·niku pojiötÏnÌ Ëi zruöenÌ pojistnÈ smlouvy odstoupenÌm9) ¯eöÌ pojistitel zpravidla odkazem na smluvnÌ ujedn·nÌ, pojistnÈ podmÌnky a z·kon o pojistnÈ smlouvÏ (vöechny tyto dokumenty musÌ d·t spot¯ebiteli p¯edem k dispozici). DomnÌv·m se, ûe tato forma je jedinou z·rukou, ûe nedojde k nep¯esnosti Ëi ne˙plnosti informacÌ. 8) GaranËnÌ fond podle ß 22 odst. 2 z·kona o pojiöùovnictvÌ nenÌ institutem, kter˝ m· z·konod·rce v ß 54b odst. 5 ObËZ na mysli. 9) Uveden· informace je stÏûejnÌ a musÌ b˝t z·jemci explicitnÏ sdÏlena (viz sub. 7).


95

V tÈto souvislosti upozorÚuji na soubÏh povinnostÌ pojistitele s öirokou ök·lou informaËnÌch povinnostÌ zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ. To je vöak jinÈ tÈma. SouË·stÌ informacÌ poskytovan˝ch z·jemci o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ na d·lku budou i informace o jednotliv˝ch technick˝ch krocÌch vedoucÌch k uzav¯enÌ smlouvy a informace o moûnosti zjiötÏnÌ a opravov·nÌ chyb vznikl˝ch p¯i zad·v·nÌ dat p¯ed pod·nÌm objedn·vky (ß 53 odst. 3 ObËZ). Tuto povinnost lze splnit nap¯Ìklad popisem krok˘ on-line sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ s tÌm, ûe se z·jemce m˘ûe pohybovat se mezi jednotliv˝mi kroky, tj. vracet se do ˙vodnÌho/p¯edchozÌho kroku a opravovat p¯ÌpadnÈ chyby s tÌm, ûe d¯Ìve zadanÈ spr·vnÈ ˙daje z˘stanou zachov·ny. 6.3.4 Zvl·ötnÌ pravidla ˙stnÌ-telefonnÌ komunikace V p¯ÌpadÏ hlasovÈ telefonnÌ komunikace, kter· p¯ich·zÌ v ˙vahu nap¯. za podmÌnek ß 7 ZPS nebo v p¯ÌpadÏ, ûe na ni nav·ûe komunikace formou pÌsemnostÌ v listinnÈ podobÏ, musÌ b˝t spot¯ebiteli na zaË·tku hovoru zah·jenÈho dodavatelem sdÏlen obchodnÌ ˙Ëel hovoru a informace slouûÌcÌ k dostateËnÈ identifikaci dodavatele. Jestliûe s tÌm vyslovÌ spot¯ebitel souhlas, zuûuje ß 54b odst. 10 ObËZ rozsah informaËnÌ povinnosti na minimum, tj. na informace o osobÏ, kter· je v kontaktu se spot¯ebitelem, a jejÌ spojenÌ s pojistitelem a informace o charakteru pojiötÏnÌ, pojistnÈm a dalöÌch n·kladech a o odstoupenÌ od smlouvy. Pojistitel d·le musÌ spot¯ebiteli d·t k dispozici smluvnÌ podmÌnky v pÌsemnÈ formÏ a informovat jej o povaze dalöÌch informacÌ a o tom, ûe jsou k dispozici na vyû·d·nÌ.

7. INFORMACE O ODSTOUPENÕ OD SMLOUVY Smlouva musÌ b˝t v souladu s jiû poskytnut˝mi informacemi (ß 54b odst. 7 ObËZ). Nesoulad uzav¯enÈ smlouvy s d¯Ìve poskytnut˝mi informacemi, jakoû i nesplnÏnÌ informaËnÌ povinnosti (z hlediska formy, ˙plnosti Ëi pravdivosti) sice nezp˘sobuje neplatnost tÈto smlouvy, ale je podmÌnkou platnÈho odstoupenÌ od smlouvy (nepravdivÈ informace ñ ß 23 ZPS, resp. ß 54b odst. 12 ObËZ). 7.1 Informace o podmÌnk·ch, t˝kajÌcÌch se moûnosti odstoupit od pojistnÈ smlouvy UvedenÈ informace jsou stÏûejnÌ a musÌ b˝t explicitnÏ z·jemci sdÏleny. OdstoupenÌ m˘ûe mÌt dvojÌ povahu. M˘ûe jÌt o reakci pojistnÌka ñ spot¯ebitele a) na nesplnÏnÌ povinnostÌ ze strany pojistitele, (platÌ i v obr·cenÈm gardu), nebo b) na zjiötÏnÌ rozporu informace se skuteËn˝m obsahem smlouvy. ß 54b odst. 12 a ß 54c odst. 1 ObËZ se nepouûijÌ, neboù platÌ speci·lnÌ ˙prava ß 23 ZPS viz d·le. Podle ß 23 odst. 4 ZPS m· pojistnÌk pr·vo bez ud·nÌ d˘vod˘ a bez jakÈkoliv smluvnÌ sankce odstoupit od pojistnÈ smlouvy ve lh˘tÏ 14 dn˘ resp., jde-li o pojiötÏnÌ spadajÌcÌ do odvÏtvÌ ûivotnÌch pojiötÏnÌ ve lh˘tÏ 30 dn˘ ode dne uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, nebo ode dne, kdy mu byly d·ny k dispozici pojistnÈ podmÌnky. ß 66 odst. 2 pÌsm j) ZPS pro pojiötÏnÌ osob obecnÏ, tedy nejen pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ, poûaduje pod·nÌ informacÌ o podmÌnk·ch a lh˘t·ch, t˝kajÌcÌch se moûnosti odstoupenÌ od pojistnÈ smlouvy, zp˘sob urËenÌ moûn˝ch odeËÌtan˝ch Ë·stek od toho, co jiû pojistnÌk uhradil, a informace o adrese, na kterou je moûno odstoupenÌ od pojistnÈ smlouvy zaslat.

96


ß 23 odst. 5 ZPS upravuje nemoûnost odstoupenÌ. Odstoupit nelze od pojistnÈ smlouvy spadajÌcÌ do pojiötÏnÌ pomoci osob·m v nouzi bÏhem cestov·nÌ, nebo pobytu mimo mÌsta svÈho trvalÈho bydliötÏ, vËetnÏ pojiötÏnÌ finanËnÌch ztr·t bezprost¯ednÏ souvisejÌcÌch s cestov·nÌm, jestliûe byly tyto smlouvy uzav¯eny na dobu kratöÌ neû 1 mÏsÌc. Jde o speci·lnÌ paralelu ß 54c odst. 2 ObËZ, podle nÏhoû pr·vo na odstoupenÌ spot¯ebitel nem· u smluv, z nichû bylo zcela splnÏno obÏma smluvnÌmi stranami na v˝slovnou û·dost spot¯ebitele p¯ed v˝konem spot¯ebitelova pr·va na odstoupenÌ. Toto ustanovenÌ pojistnÌkovi (spot¯ebiteli) v˝slovnÏ znemoûÚuje platnÈ odstoupenÌ od pojistn˝ch smluv po z·niku pojiötÏnÌ, pokud zaplatil celÈ pojistnÈ, neboù pojistitel jiû poskytl pojistnou ochranu za dobu trv·nÌ pojiötÏnÌ (tzn. plnÏnÌ v öiröÌm smyslu). D·le je nezbytnÈ v˝slovnÏ informovat z·jemce o tom, ûe je pojistitel povinen bez zbyteËnÈho odkladu, nejpozdÏji ve lh˘tÏ do 30 dn˘ ode dne odstoupenÌ od pojistnÈ smlouvy, vr·tit pojistnÌkovi zaplacenÈ pojistnÈ, od kterÈho se odeËte to, co jiû ze soukromÈho pojiötÏnÌ plnil, a pojistnÌk nebo pojiötÏn˝, kter˝ nenÌ osobou shodnou s† osobou pojistnÌka, je ve stejnÈ lh˘tÏ povinen pojistiteli vr·tit Ë·stku vyplacenÈho pojistnÈho plnÏnÌ, kter· p¯esahuje v˝öi zaplacenÈho pojistnÈho. Pojistn· smlouva se ruöÌ ex tunc. KoneËnÏ je t¯eba podat z·jemci informaci i o obecnÈ ˙pravÏ pr·va na odstoupenÌ, jak je zakl·d· ß 23 odst. 1 aû 3 ZPS: Pojistitel m· pr·vo od pojistnÈ smlouvy odstoupit, pokud pojistnÌk nebo pojiötÏn˝ zodpovÌ p¯i sjedn·v·nÌ pojistnÈ smlouvy ˙myslnÏ nebo z nedbalosti nepravdivÏ, nebo ne˙plnÏ pÌsemnÈ dotazy pojistitele, t˝kajÌcÌ se sjedn·vanÈho pojiötÏnÌ, jestliûe by p¯i pravdivÈm a ˙plnÈm zodpovÏzenÌ dotaz˘ pojistnou smlouvu neuzav¯el. PojistnÌk m· pr·vo od pojistnÈ smlouvy odstoupit, jestliûe mu pojistitel nebo jÌm zmocnÏn˝ z·stupce nepravdivÏ nebo ne˙plnÏ zodpovÏdÏl jeho pÌsemnÈ dotazy, t˝kajÌcÌ se sjedn·vanÈho pojiötÏnÌ. Pr·vo odstoupit od pojistnÈ smlouvy m˘ûe pojistitel nebo pojistnÌk uplatnit do 2 mÏsÌc˘ ode dne, kdy takovou skuteËnost zjistil, jinak pr·vo zanikne. To platÌ i v p¯ÌpadÏ zmÏny pojistnÈ smlouvy. RovnÏû je t¯eba podat informaci o obligatornÌ pÌsemnÏ formÏ odstoupenÌ a o adrese, kam m· b˝t odstoupenÌ od pojistnÈ smlouvy pod·no. Podle ß 54 c odst. 3 ObËZ platÌ, ûe spot¯ebitel vykon· svÈ pr·vo na odstoupenÌ ozn·menÌm zaslan˝m prokazateln˝m zp˘sobem; lh˘ta k uplatnÏnÌ pr·va na odstoupenÌ je vöak podle ObËZ zachov·na, pokud bylo ozn·menÌ pÌsemnÏ odesl·no p¯ed uplynutÌm tÈto lh˘ty. Toto ustanovenÌ ObËZ se z¯ejmÏ pouûije i pro spot¯ebitelskÈ pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ na d·lku.

8. OSTATNÕ USTANOVENÕ NA OCHRANU SPOTÿEBITELE 8.1 Pr·vnÌ ˙prava nevyû·dan˝ch sluûeb ß 54d odst. 1 ObËZ upravuje ostatnÌ ot·zky souvisejÌcÌ s ˙pravou smluv o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku, zejmÈna ˙prava nevyû·dan˝ch sluûeb. ZnÌ: ÑPokud dodavatel poskytne spot¯ebiteli finanËnÌ sluûbu bez v˝slovnÈ objedn·vky spot¯ebitele, nem· spot¯ebitel povinnost za tuto sluûbu zaplatit a neplynou mu z tÈto skuteËnosti ani û·dnÈ jinÈ povinnosti. MlËenÌ spot¯ebitele nelze povaûovat za souhlas s poskytov·nÌm finanËnÌch sluûebì. PouûitÌ tohoto ustanovenÌ na pojistnÈ sluûby bude z povahy pojiötÏnÌ tÏûko p¯ich·zet v ˙vahu. PodmÌnkou je absence v˝slovnÈ objedn·vky, aù jiû je v˝zvou k pod·nÌ n·vrhu, n·vrhem Ëi akceptacÌ n·vrhu.


97

8.2 Odkaz na obecn· ustanovenÌ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch ß 54d odst. 2 ObËZ obsahuje odkaz na ˙pravu ❑ obecn˝ch ustanovenÌ chr·nÌcÌch spot¯ebitele (z·kaz smluvnÌ odchylky od z·kona v neprospÏch spot¯ebitele, v˝kladovÈ pravidlo p¯i pochybnostech o v˝znamu smluv), ❑ neplatn˝ch (nep¯Ìpustn˝ch) ustanovenÌ, a zakl·d· obdobnÈ pouûitÌ ustanovenÌ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch podle ß 55 a 56 ObËZ. ß 54d odst. 4 ObËZ stanovÌ, ûe d˘kaznÌ b¯emeno o ❑ splnÏnÌ sv˝ch povinnostÌ informovat spot¯ebitele a ❑ o zÌsk·nÌ souhlasu spot¯ebitele s uzav¯enÌm, pop¯ÌpadÏ s plnÏnÌm, smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌranÈ na d·lku. nese dodavatel ñ pojistitel. JakÈkoli smluvnÌ ujedn·nÌ, kterÈ stanovÌ, ûe d˘kaznÌ b¯emena podle p¯edchozÌ vÏty nese, byù jen z Ë·sti, spot¯ebitel, je nep¯ÌpustnÈ ve smyslu ß 56 odst. 3 ObËZ.

9. SHRNUTÕ 9.1 Rekapitulace Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe a) na z·kladÏ ß 54 pÌsm. a) ObËZ se na pojistnÈ smlouvy uzavÌranÈ formou obchodu na d·lku pouûije ß 53 odst. 1 aû 3 a 5 a ß 53a ObËZ; b) definici smlouvy o finanËnÌch pojistn˝ch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku obsahuje ß 54a odst.1 ObËZ; c) du·lnost pr·vnÌ ˙pravy pojistn˝ch smluv uzavÌran˝ch formou obchodu na d·lku zakl·d· ß 54a odst. 2 ObËZ tÌm, ûe odkazuje na ß 54b aû 54d ObËZ, pokud jde o povinnosti, kterÈ nejsou upraveny v ZPS; d) obdobnÈ pouûitÌ ß 55 a 56 ObËZ zakl·d· ß 54d odst. 2 ObËZ. 9.2 NovÈ povinnosti pojistitele Pojistitel musÌ nad r·mec ZPS jiû od 8. 3. 2006 plnit novÏ zejmÈna tyto povinnosti a dodrûovat tyto podmÌnky: ß 53 odst. 2 ObËZ: Vyûadovat p¯edchozÌ v˝slovn˝ souhlas spot¯ebitele, pokud pouûije automatickÈ telefonnÌ systÈmy bez (lidskÈ) obsluhy, faxovÈ p¯Ìstroje a automatickÈ rozesÌl·nÌ elektronickÈ poöty. Zabr·nit tomu, aby pouûitÌm tÏchto prost¯edk˘ komunikace na d·lku vznikly spot¯ebiteli jakÈkoli n·klady. ß 53 odst. 5 ObËZ: Nejde-li o uzav¯enÌ smlouvy v˝hradnÏ v˝mÏnou e-poöty, neprodlenÏ potvrdit (prost¯ednictvÌm nÏkterÈho prost¯edku komunikace na d·lku) obdrûenÌ objedn·vky podanÈ spot¯ebitelem prost¯ednictvÌm nÏkterÈho prost¯edku komunikace na d·lku (srov. sub, 4.3). ß 53a odst. 1 ObËZ: P¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ podle ß 2 pÌsm.c) z·k. Ë. 480/2004 Sb., tj. zejmÈna sÌtÏ elektronick˝ch komunikacÌ, elektronick˝ch komunikaËnÌch za¯ÌzenÌ, koncov˝ch telekomunikaËnÌ za¯ÌzenÌ a elektronickÈ

98


poöty, informovat spot¯ebitele v n·vrhu o tom, zda je smlouva po svÈm uzav¯enÌ dodavatelem archivov·na a zda je p¯Ìstupn·, a o jednotliv˝ch technick˝ch krocÌch vedoucÌch k uzav¯enÌ smlouvy, o jazycÌch, v nichû lze smlouvu uzav¯Ìt, o moûnosti zjiötÏnÌ a opravov·nÌ chyb vznikl˝ch p¯i zad·v·nÌ dat p¯ed pod·nÌm objedn·vky a o kodexech chov·nÌ, kterÈ jsou pro pojistitele z·vaznÈ, nebo, kterÈ dobrovolnÏ dodrûuje, a o p¯Ìstupnosti kodex˘ chov·nÌ. ß 53a odst. 2 ObËZ: Umoûnit spot¯ebiteli p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ kontrolu a zmÏnu vstupnÌch ˙daj˘ vloûen˝ch spot¯ebitelem. 9.3 OËek·van˝ v˝voj Jak jiû bylo zmÌnÏno v sub. 4.10 tvo¯Ì Ministerstvo financÌ novou koncepci ochrany spot¯ebitele na finanËnÌm trhu. V jejÌm r·mci bude usilovat o to, aby se spot¯ebiteli dostalo informacÌ v optim·lnÌm rozsahu a kvalitÏ, aby byla zajiötÏna adekv·tnÌ ˙roveÚ u odbornosti distributor˘ finanËnÌch sluûeb, aby se zv˝öila tzv. finanËnÌ gramotnost spot¯ebitel˘, tzn. jejich schopnost se zÌskan˝mi informacemi pracovat. SouËasnÏ p˘jde zejmÈna o to, aby mÏl spot¯ebitel odpovÌdajÌcÌ postavenÌ ve smluvnÌm vztahu (pr·vo spot¯ebitele na odstoupenÌ, resp. v˝povÏÔ) od uzav¯enÈ smlouvy v urËitÈ lh˘tÏ, aniû by s tÌm byla spojena sankce ze strany finanËnÌ instituce. P¯itom m· b˝t zajiötÏna selektivnÌ podpora produktovÈ mobility, jakoû i pr·vo spot¯ebitele na rychlÈ a ˙ËinnÈ ¯eöenÌ stÌûnostÌ a spor˘. Uveden˝ch cÌl˘ m· b˝t dosaûeno nov˝m institucion·lnÌm uspo¯·d·nÌm, kterÈ by mÏlo ochranu spot¯ebitele na finanËnÌm trhu zajiöùovat. ResumÈ LEGAL FRAMEWORK OF A DISTANCE, CONSUMER INSURANCE CONTRACT This contribution is connected with a workshop organized by the Legislative Section of the Czech Insurance Association related to Act on Business at the Capital Market, which came into force as from March 8, 2006. The Act has among all involved a legal form of consumer insurance contract, mainly insurance contract concluded in a distance form. The insurers were given new obligations provided by the Civil Code. In order to conclude an insurance contract in a distance form the insurer must fulfil, above obligations set by the Act on Insurance Contract, the following conditions: ñ Automatic telephone systems without a (human) attendance, fax devices and automatic distribution of electronic mail may be used only with a prior explicit consent of the consumer. ñ If the consumer places his order through one of the means of remote communication, the supplier is obliged, through one of the means of remote communication, without delay, to acknowledge its receipt. ñ Where electronic means are used, i.e. electronic communication networks, electronic communication devices, telecommunication terminal equipment and electronic mail, the proposal must contain information on whether the contract is going to be archived by the supplier after conclusion and whether it is accessible, information on the different technical steps leading to the conclusion of the contract, information on languages in which the contract may be concluded, information on the possibility to identify and correct input errors made before the order is placed, and information on codes of conduct which are binding on the insurer or which the insurer observes voluntarily. ñ The consumer has to be allowed, prior to the placing of the order, to review and change input data.


99

POJISTN… SMLOUVY UZAVÿEN… FORMOU OBCHODU NA D¡LKU prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc., LL.M., soudnÌ znalec, Ëlen LegislativnÌ rady vl·dy »R ([email protected])

1 Pr·vnÌ prost¯edÌ pro pojistnÈ smlouvy a pr·vnÌ ˙kony na d·lku 1.1 Z·kladnÌ pr·vnÌ ˙pravy ñ ˙stavnÌ a mezin·rodnÌ Neû se budeme zab˝vat formami prov·dÏnÌ pr·vnÌch ˙kon˘ na d·lku, a to jednak obecnÏ, jednak z hlediska pojistn˝ch smluv, je t¯eba provÈst struËnou rekapitulaci pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ definujÌ Ëi ovlivÚujÌ pr·vnÌ prost¯edÌ pro pojistnÈ smlouvy a pr·vnÌ ˙kony na d·lku. P¯estoûe nÏkterÈ z uveden˝ch p¯edpis˘ mohou Ëten·¯i p¯ipadat p¯Ìliö tÈmatu vzd·lenÈ Ëi teoretickÈ, nenÌ tomu tak. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t ⁄stava a Listina z·kladnÌch pr·v a svobod, kterÈ jsou naöÌm odrazov˝m m˘stkem pro svobodnÈ prov·dÏnÌ pr·vnÌch ˙kon˘ tam, kde z·kon nep¯ikazuje konkrÈtnÌ formu ñ viz Ël. 2 odst. 4 ⁄stavy a Ël. 2 odst. 3, resp. Ël. 4 odst. 1 Listiny. Mezi z·kladnÌ pr·vnÌ ˙pravy pat¯Ì nejen ⁄stava »R (Ë. 1/1993 Sb.), Listina z·kladnÌch pr·v a svobod (Ë. 2/1993 Sb.), ale takÈ vyhl·öenÈ mezin·rodnÌ smlouvy, k jejichû ratifikaci dal parlament souhlas a jimiû je »esk· republika v·z·na ñ ty jsou rovnÏû souË·stÌ pr·vnÌho ¯·du; p¯itom stanovÌ-li mezin·rodnÌ smlouva nÏco jinÈho neû z·kon, pouûije se mezin·rodnÌ smlouva. Mezin·rodnÌ prvek m· velk˝ v˝znam po vstupu »R do EU, neboù ñ aù jiû tuto skuteËnost budeme hodnotit jak˝mkoliv zp˘sobem ñ souË·stÌ naöeho pr·vnÌho ¯·du se stala jak Ñtvrd·ì, tak ÑmÏkk·ì legislativa EU ñ viz nÌûe. Podle mÈho n·zoru p¯itom dostupnost, jasnost a srozumitelnost tÏchto zdroj˘ pr·va je velmi problematick·, ovöem ñ jak se klasicky uv·dÌ ñ neznalost z·kona (v tomto p¯ÌpadÏ nap¯. p¯Ìmo p˘sobÌcÌho p¯edpisu ES) neomlouv·.

1.2 Pr·vnÌ p¯edpisy t˝kajÌcÌ se informaËnÌ spoleËnosti Pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ bychom mohli oznaËit za p¯edpisy, t˝kajÌcÌ se informaËnÌ spoleËnosti, je mnoho: slova Ñelektronick˝ì, Ñelektronickyì, Ñdigit·lnÌì, Ñdigit·lnÏì se vyskytujÌ zhruba v 800 p¯edpisech uve¯ejnÏn˝ch ve SbÌrce z·kon˘, asi v 60 p¯edpisech uve¯ejnÏn˝ch ve SbÌrce mezin·rodnÌch smluv, v cca 100 publikovan˝ch rozhodnutÌch soud˘ (v judikatu¯e), 770 vÏstnÌcÌch, zpravodajÌch a jin˝ch tiskovin·ch, vydan˝ch org·ny st·tu nebo v d˘vodov˝ch zpr·v·ch k z·kon˘m, jakoû i p¯ibliûnÏ ve 100 p¯edpisech mÌstnÌch samospr·v. Slovo ÑInternetì nebo Ñd·lkov˝m p¯Ìstupemì ñ coû je legislativnÌ opis pouûitÌ Internetu ñ najdeme tamtÈû ve zhruba polovinÏ d¯Ìve uveden˝ch p¯Ìpad˘. To svÏdËÌ o skuteËnosti, ûe elektronick· komunikace pevnÏ v naöem pr·vnÌm ¯·du zakotvila. Zda se tak stalo vûdy spr·vn˝m zp˘sobem a zda bylo dosaûeno û·doucÌho v˝sledku, budu rozebÌrat v dalöÌ Ë·sti tohoto Ël·nku.

100


Od roku 2000 byla v »R vyd·na ¯ada nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, p¯ÌpadnÏ novelizov·no mnoho p¯edpis˘ jiû existujÌcÌch, a to v souvislosti se st·le vÌce pronikajÌcÌ informatikou a informaËnÌmi systÈmy (d·le takÈ jen IS/IT) do pr·vnÌho ¯·du. Tyto p¯edpisy jsou ve¯ejnopr·vnÌho Ëi soukromopr·vnÌho charakteru, nejËastÏji dnes ale charakteru smÌöenÈho. NÏkterÈ z nich se t˝kaly nakl·d·nÌ s informacemi ñ nap¯. z·kon Ë. 106/1999 Sb., o svobodnÈm p¯Ìstupu k informacÌm, kter˝ a upravuje pravidla pro poskytov·nÌ informacÌ a d·le upravuje podmÌnky pr·va svobodnÈho p¯Ìstupu k tÏmto informacÌm, nebo z·kon Ë. 101/2000 Sb., o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jen ZoOO⁄), kter˝ upravuje pr·va a povinnosti p¯i zpracov·nÌ osobnÌch ˙daj˘ a stanovÌ podmÌnky, za nichû se uskuteËÚuje p¯ed·nÌ osobnÌch ˙daj˘ do jin˝ch st·t˘. JinÈ se vztahujÌ k technick˝m a technologick˝m str·nk·m IS/IT: z·kon Ë. 227/2000 Sb., o elektronickÈm podpisu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jen ZoEP), kter˝ upravuje pouûÌv·nÌ elektronickÈho podpisu, elektronickÈ znaËky, poskytov·nÌ certifikaËnÌch sluûeb a souvisejÌcÌch sluûeb poskytovateli usazen˝mi na ˙zemÌ »eskÈ republiky, kontrolu povinnostÌ stanoven˝ch tÌmto z·konem a sankce za poruöenÌ povinnostÌ stanoven˝ch tÌmto z·konem; z·kon Ë. 127/2005 Sb., o elektronick˝ch komunikacÌch a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch p¯edpis˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jen ZoEK), kter˝ upravuje podmÌnky podnik·nÌ a v˝kon st·tnÌ spr·vy, vËetnÏ regulace trhu, v oblasti elektronick˝ch komunikacÌ. Co se t˝k· obsahu, pak v oblasti IS/IT najdeme p¯edevöÌm: z·kon Ë. 480/2004 Sb., o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti (d·le jen ZoNSIS), kter˝ upravuje odpovÏdnost a pr·va a povinnosti osob, kterÈ poskytujÌ sluûby informaËnÌ spoleËnosti a öÌ¯Ì obchodnÌ sdÏlenÌ, z·kon Ë. 121/2000 Sb., o pr·vu autorskÈm, o pr·vech souvisejÌcÌch s pr·vem autorsk˝m a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (autorsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Oba dva byly ned·vno novelizov·ny a oba dva dosti neöùastnÏ. Z·kon Ë. 480/2004 Sb., o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti, zcela zjevnÏ v d˘sledku lobbistick˝ch tlak˘ ÑvymÏklì a princip Ñopt-inì zmÏnil na Ñopt-outì, takûe platÌ: Ñpokud fyzick· nebo pr·vnick· osoba zÌsk· od svÈho z·kaznÌka podrobnosti jeho elektronickÈho kontaktu pro elektronickou poötu v souvislosti s prodejem v˝robku nebo sluûby podle poûadavk˘ ochrany osobnÌch ˙daj˘ upraven˝ch zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem (tj. z·konem Ë. 101/2000 Sb.), m˘ûe tato osoba vyuûÌt tyto podrobnosti elektronickÈho kontaktu pro pot¯eby öÌ¯enÌ obchodnÌch sdÏlenÌ, t˝kajÌcÌch se jejÌch vlastnÌch obdobn˝ch v˝robk˘ nebo sluûeb za p¯edpokladu, ûe z·kaznÌk m· jasnou a z¯etelnou moûnost jednoduch˝m zp˘sobem, zdarma nebo na ˙Ëet tÈto fyzickÈ nebo pr·vnickÈ osoby odmÌtnout souhlas s takov˝mto vyuûitÌm svÈho elektronickÈho kontaktu i p¯i zasÌl·nÌ kaûdÈ jednotlivÈ zpr·vy, pokud p˘vodnÏ toto vyuûitÌ neodmÌtl.ì Z·kon Ë. 121/2000 Sb., o pr·vu autorskÈm, o pr·vech souvisejÌcÌch s pr·vem autorsk˝m a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘(autorsk˝ z·kon), byl rozs·hle novelizov·n, p¯iËemû se stal zbyteËnÏ v˝kladov˝ tam, kde to nebylo t¯eba, neodstranil naopak nÏkterÈ nesrozumitelnÈ formulace, neodstranil neod˘vodnitelnÈ v˝hody pro majitele hotel˘ (dalöÌ lobby) a zavedl tvrdÈ sankce za poruöov·nÌ ochran CD/DVD i s audiovizu·lnÌmi nahr·vkami (100 tis. KË sankce ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ, ale takÈ trestn˝ Ëin). Ochranou obsahu se zab˝v· i nov˝ z·kon Ë. 412/2005 Sb., o ochranÏ utajovan˝ch informacÌ a o bezpeËnostnÌ zp˘sobilosti. Ale takÈ (byù svÈr·znÏ) z·kon Ë. 206/2005 Sb., o ochranÏ nÏkter˝ch sluûeb v oblasti rozhlasovÈho a televiznÌho vysÌl·nÌ a sluûeb informaËnÌ spoleËnosti. Ochrana obsahu je obsahem i dalöÌch


101

ve¯ejnopr·vnÌch p¯edpis˘, z nichû nejpodstatnÏjöÌ je z¯ejmÏ trestnÌ z·kon ñ z·kon Ë. 140/1961 Sb., kter˝ bohuûel nedoznal v roce 2006 û·doucÌ modernizaci1). V oblasti informaËnÌch systÈm˘ ve¯ejnÈ spr·vy doölo k novele z·kona Ë. 365/2000 Sb., o informaËnÌch systÈmech ve¯ejnÈ spr·vy, kter· v ¯adÏ mÌst text vylepöuje, umoûÚuje vyd·vat ovÏ¯enÈ v˝pisy ve¯ejn˝ch listin nap¯. na poöt·ch, na druhou stranu ale zavedla p¯ebujelÈ akreditace a atestace, coû je n·stroj slouûÌcÌ p¯edevöÌm k tomu, aby r˘znÈ soukromopr·vnÌ subjekty profitovaly z tÏchto, ve znaËnÈ mÌ¯e zbyteËn˝ch ËinnostÌ. Obor sluûeb informaËnÌ spoleËnosti a informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ a jejich regulace v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du b˝v· z·kladem pro ˙vahy, zda uû tu vlastnÏ nevzniklo novÈ pr·vnÌ odvÏtvÌ, kterÈ se skl·d· z ¯ady specializacÌ, jak˝mi jsou poËÌtaËovÈ pr·vo, pr·vo elektronick˝ch komunikacÌ, autorskÈ pr·vo, pr·vo informaËnÌch systÈm˘ apod.2) NadmÏrn· produkce pr·vnÌch p¯edpis˘ v ËeskÈm pr·vu (kterÈ jsou navÌc Ëasto nekvalitnÌ a v nejednom p¯ÌpadÏ obsahujÌ kontroverznÌ a bizarnÌ ustanovenÌ) znaËnÏ znesnadÚuje jejich p¯esnou a ˙plnou aplikaci; pro oblast IS/ICT to platÌ obzvl·ötÏ.

1.3 TerminologickÈ problÈmy v oblasti pr·va IS/IT Terminologick˝ problÈm vztahujÌcÌ se k uzavÌr·nÌ smluv na d·lku spoËÌv· v existenci dvou pojm˘ v naöem pr·vnÌm ¯·du: I. sluûba elektronick˝ch komunikacÌ, II. sluûba informaËnÌ spoleËnosti. Pojem Ñsluûba elektronick˝ch komunikacÌì je definov·n v ZoEK takto: Ñsluûba obvykle poskytovan· za ˙platu, kter· spoËÌv· zcela nebo p¯ev·ûnÏ v p¯enosu sign·l˘ po sÌtÌch elektronick˝ch komunikacÌ, vËetnÏ telekomunikaËnÌch sluûeb a p¯enosov˝ch sluûeb v sÌtÌch pouûÌvan˝ch pro rozhlasovÈ a televiznÌ vysÌl·nÌ a v sÌtÌch kabelovÈ televize, s v˝jimkou sluûeb, kterÈ nabÌzejÌ obsah prost¯ednictvÌm sÌtÌ a sluûeb elektronick˝ch komunikacÌ nebo vykon·vajÌ redakËnÌ dohled nad obsahem p¯en·öen˝m sÌtÏmi a poskytovan˝m sluûbami elektronick˝ch komunikacÌ; nezahrnuje sluûby informaËnÌ spoleËnosti, kterÈ nespoËÌvajÌ zcela nebo p¯ev·ûnÏ v p¯enosu sign·l˘ po sÌtÌch elektronick˝ch komunikacÌì. Definice tak¯ka doslovnÏ odpovÌd· SmÏrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. b¯ezna 2002 o spoleËnÈm p¯edpisovÈm r·mci pro sÌtÏ a sluûby elektronick˝ch komunikacÌ (tzv. R·mcov· smÏrnice), Ël. 2, pÌsm. c). Pojem Ñsluûba informaËnÌ spoleËnostiì se v naöem pr·vnÌm ¯·du objevil jiû v roce 2004, a to v Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178/2004 Sb., kter˝m se mÏnÌ na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 339/2002 Sb., o postupech p¯i poskytov·nÌ informacÌ v oblasti technick˝ch p¯edpis˘, technick˝ch dokument˘ a technick˝ch norem. Sluûbou informaËnÌ spoleËnosti se pro ˙Ëely tohoto na¯ÌzenÌ rozumÌ jak·koliv sluûba poskytovan· elektronick˝mi prost¯edky na individu·lnÌ û·dost uûivatele podanou elektronick˝mi prost¯edky, poskytovan· zpravidla za ˙platu; sluûba je poskytnuta elektronick˝mi prost¯edky, pokud je zpr·va odesl·na prost¯ednictvÌm sÌtÏ elektronick˝ch komunikacÌ a vyzvednuta uûivatelem z elektronickÈho za¯ÌzenÌ pro ukl·d·nÌ dat. Vl·da zde pouûila takÈ dalöÌ nov˝ termÌn, a to

1) Popis z·mÏr˘ v oblasti IS/IT viz Smejkal, V.: Kriminalita v prost¯edÌ informaËnÌch systÈm˘ a rekodifikace trestnÌho z·konÌku. TrestnÏpr·vnÌ revue, II., 2003, Ë. 6, s. 161 ñ 167. 2) Zevrubn˝ popis tÏchto oblastÌ ve vztahu k IS/IT lze nalÈzt v Smejkal, V. a kol.: Pr·vo informaËnÌch a telekomunikaËnÌch systÈm˘. 2. vyd·nÌ. Praha, C.H.Beck 2004.

102


ÑelektronickÈ komunikaceì, aniû by jeötÏ byla problematika elektronick˝ch komunikacÌ upravena n·m zn·m˝m ZoEK, z¯ejmÏ na z·kladnÏ jiû zn·m˝ch dokument˘ ES a p¯ipravovanÈho z·kona. N·slednÏ se tento termÌn pevnÏji zaËlenil do naöeho pr·vnÌho ¯·du samostatn˝m Ñpidiz·konkemì, a to z·konem Ë. 480/2004 Sb., o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti, kter˝ Ñrumunsk˝m zp˘sobemì transponuje smÏrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/31/ES, kter· pracuje s pojmem Ñsluûba informaËnÌ spoleËnostiì ve smyslu Ël·nku 1 odstavce 2 smÏrnice 98/34/ES ve znÏnÌ smÏrnice 98/48/ES. Najdeme zde stejnou definici, jako ve v˝öe cit. na¯ÌzenÌ vl·dy. Co to jsou, ony ÑelektronickÈ prost¯edkyì? Podle nep¯Ìliö propracovanÈ definice, mÌchajÌcÌ jablka s lokomotivami, to jsou zejmÈna: 1. sÌù elektronick˝ch komunikacÌ, 2. elektronick· komunikaËnÌ za¯ÌzenÌ, 3. koncov· telekomunikaËnÌ za¯ÌzenÌ, 4. elektronick· poöta. Elektronickou poötou se rozumÌ textov·, hlasov·, zvukov· nebo obrazov· zpr·va, poslan· prost¯ednictvÌm ve¯ejnÈ sÌtÏ elektronick˝ch komunikacÌ, kter· m˘ûe b˝t uloûena v sÌti nebo v koncovÈm za¯ÌzenÌ uûivatele, dokud ji uûivatel nevyzvedne; pod pojem Ñelektronick· poötaì tedy m˘ûeme zahrnout r˘znÈ druhy komunikace, jako jsou e-mail, SMS, MMS, telefon se z·znamnÌkem, fax, ICQ apod. SouhrnnÏ lze tedy sluûby elektronick˝ch komunikacÌ (SEK) a sluûby informaËnÌ spoleËnosti (SIS) odliöit takto:

SEK versus SIS služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítemi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,

jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednitvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat.

1.4 P¯edpisy vztahujÌcÌ se k pojiötÏnÌ Pr·vnÌ p¯edpisy, vztahujÌcÌ se k pojiötÏnÌ, jsou p¯edevöÌm z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch p¯edpis˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. D·le z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 377/2005 Sb., o finanËnÌch konglomer·tech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 57/2006 Sb., o zmÏnÏ z·kon˘ v souvislosti se sjednocenÌm dohledu nad finanËnÌm trhem.


103

Z hlediska vlastnÌ pojistnÈ smlouvy je nejpodstatnÏjöÌm p¯edpisem samostatn˝ z·kon Ë. 37/2004 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ a o zmÏnÏ souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le takÈ jen ZPS). Systematiku pr·vnÌ ˙pravy v oblasti pojistn˝ch smluv uzav¯en˝ch formou obchodu na d·lku lze tedy vymezit takto: 1. UzavÌr·nÌ smluv a spot¯ebitelskÈ smlouvy ñ obecn· pr·vnÌ ˙prava: z·kon Ë. 40/1965 Sb., obËansk˝ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, zejmÈna pak ve znÏnÌ z·kona Ë. 367/2000 Sb., coû je novela obËanskÈho z·konÌku o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch, a z·kona Ë. 56/2006 Sb. (novela z·kona o podnik·nÌ na kapit·lovÈm trhu, »·st Ëtvrt· ñ ZmÏna obËanskÈho z·konÌku, vyhl·öeno 8. b¯ezna 2006). 2. Zvl·ötnÌ pr·vnÌ ˙prava pro pojistnÈ smlouvy: z·kon Ë. 37/2004 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ a o zmÏnÏ souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. 3. Zvl·ötnÌ pr·vnÌ ˙prava pro elektronick˝ podpis: z·kon Ë. 227/2000 Sb., o elektronickÈm podpisu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Aplikace prvnÌch dvou p¯edpis˘, p˘sobÌcÌch souËasnÏ, je zdrojem ¯ady nejasnostÌ, viz d·le.

1.5 Pr·vnÌ ˙kony a jejich forma podle ObËZ a ZPS Pr·vnÌ ˙kony jsou obecnÏ definov·ny v z·kladnÌm pr·vnÌm p¯edpisu, kter˝m je obËansk˝ z·konÌk (d·le jen ObËZ), takto: ß 34 ñ Pr·vnÌ ˙kon je projev v˘le smÏ¯ujÌcÌ zejmÈna ke vzniku, zmÏnÏ nebo z·niku tÏch pr·v nebo povinnostÌ, kterÈ pr·vnÌ p¯edpisy s takov˝m projevem spojujÌ. ß 40 ñ (1) Nebyl-li pr·vnÌ ˙kon uËinÏn ve formÏ, kterou vyûaduje z·kon nebo dohoda ˙ËastnÌk˘, je neplatn˝. (2) PÌsemnÏ uzav¯en· dohoda m˘ûe b˝t zmÏnÏna nebo zruöena pouze pÌsemnÏ. (3) PÌsemn˝ pr·vnÌ ˙kon je platn˝, je-li podeps·n jednajÌcÌ osobou; ËinÌ-li pr·vnÌ ˙kon vÌce osob, nemusÌ b˝t jejich podpisy na tÈûe listinÏ, ledaûe pr·vnÌ p¯edpis stanovÌ jinak. Podpis m˘ûe b˝t nahrazen mechanick˝mi prost¯edky v p¯Ìpadech, kdy je to obvyklÈ. Je-li pr·vnÌ ˙kon uËinÏn elektronick˝mi prost¯edky, m˘ûe b˝t podeps·n elektronicky podle zvl·ötnÌch p¯edpis˘3). (4) PÌsemn· forma je zachov·na, je-li pr·vnÌ ˙kon uËinÏn telegraficky, d·lnopisem nebo elektronick˝mi prost¯edky, jeû umoûÚujÌ zachycenÌ obsahu pr·vnÌho ˙konu a urËenÌ osoby, kter· pr·vnÌ ˙kon uËinila. ß 45, odst. 1 ñ Projev v˘le p˘sobÌ v˘Ëi nep¯ÌtomnÈ osobÏ od okamûiku, kdy jÌ dojde. ß 46 ñ (1) PÌsemnou formu musÌ mÌt smlouvy o p¯evodech nemovitostÌ, jakoû i jinÈ smlouvy, pro nÏû to vyûaduje z·kon nebo dohoda ˙ËastnÌk˘. (2) Pro uzav¯enÌ smlouvy pÌsemnou formou staËÌ, dojde-li k pÌsemnÈmu n·vrhu a k jeho pÌsemnÈmu p¯ijetÌ. Jde-li o smlouvu o p¯evodu nemovitosti, musÌ b˝t projevy ˙ËastnÌk˘ na tÈûe listinÏ. Podle z·kona o pojistnÈ smlouvÏ (d·le je ZPS) pak platÌ: ß 2 ñ Pojistn· smlouva je smlouvou o finanËnÌch sluûb·ch, ve kterÈ se pojistitel zavazuje v p¯ÌpadÏ vzniku nahodilÈ ud·losti poskytnout ve sjednanÈm rozsahu plnÏnÌ a pojistnÌk se zavazuje platit pojistiteli pojistnÈ. ß 4 odst. 2 ñ Pojistitel je opr·vnÏn zabezpeËit identifikaci pojistnÌka, pojiötÏnÈho a opr·vnÏnÈ osoby p¯i uzavÌr·nÌ a zmÏnÏ pojistnÈ smlouvy a identifikaËnÌ ˙daje o tÏchto osob·ch vÈst ve svÈ evidenci. IdentifikaËnÌmi 3)

TÌmto p¯edpisem je z·kon o elektronickÈm podpisu.

104


˙daji se rozumÌ a) u fyzick˝ch osob jmÈno, pop¯ÌpadÏ jmÈna, p¯ÌjmenÌ, adresa bydliötÏ a rodnÈ ËÌslo nebo datum narozenÌ, nebylo-li rodnÈ ËÌslo p¯idÏleno, pop¯ÌpadÏ obchodnÌ firma, b) u pr·vnick˝ch osob obchodnÌ firma nebo n·zev pr·vnickÈ osoby, jejÌ sÌdlo a u tuzemsk˝ch pr·vnick˝ch osob tÈû identifikaËnÌ ËÌslo. ß 7 ñ Forma pr·vnÌch ˙kon˘: (1) Pojistn· smlouva musÌ mÌt pÌsemnou formu, s v˝jimkou p¯Ìpad˘, kdy zakl·d· pojiötÏnÌ s pojistnou dobou kratöÌ neû 1 rok (kr·tkodobÈ pojiötÏnÌ). OstatnÌ pr·vnÌ ˙kony t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ musÌ mÌt pÌsemnou formu, nenÌ-li d·le stanoveno jinak nebo nenÌ-li jinak dohodnuto v pojistnÈ smlouvÏ. (2) Kaûd· ze stran musÌ obdrûet alespoÚ jedno vyhotovenÌ pojistnÈ smlouvy. To platÌ i pro zmÏnu pojistnÈ smlouvy, pro kterou je stanovena pÌsemn· forma. Podle ß 3 pÌsm. bb) se rozumÌ pojistnou smlouvou uzav¯enou formou obchodu na d·lku v souladu s pr·vem ES pojistn· smlouva uzav¯en· s v˝hradnÌm pouûitÌm jednoho nebo vÌce prost¯edk˘ komunikace na d·lku, podle ß 3 pÌsm. cc) trval˝m nosiËem dat je n·stroj, kter˝ umoûÚuje uchov·nÌ informacÌ tak, aby mohly b˝t k dispozici bÏhem doby p¯imÏ¯enÈ ˙Ëelu informace, a reprodukci tÏchto informacÌ v nezmÏnÏnÈ podobÏ. Z toho mj. vypl˝v·, ûe pokud pojistitel vyuûije nÏkterÈho z prost¯edk˘ komunikace na d·lku, ale k uzav¯enÌ smlouvy dojde aû n·slednÏ p¯i osobnÌm jedn·nÌ, nep˘jde o smlouvu uzav¯enou na d·lku, neboù se vyûaduje Ñv˝hradnÌ pouûitÌ prost¯edk˘ distanËnÌ komunikace aû do chvÌle, kdy je distanËnÌ smlouva uzav¯ena, vËetnÏ jejÌho uzav¯enÌì. Pokud ovöem uzavÌr·me smlouvu na d·lku, p¯ich·zÌ ke slovu opÏt obËansk˝ z·konÌk, a to jeho »·st prvnÌ, Hlava p·t· ñ Spot¯ebitelskÈ smlouvy. Podle ObËZ, ß 52 jsou spot¯ebitelsk˝mi smlouvami smlouvy kupnÌ, smlouvy o dÌlo, p¯ÌpadnÏ jinÈ smlouvy, pokud smluvnÌmi stranami jsou na jednÈ stranÏ spot¯ebitel a na druhÈ stranÏ dodavatel. Dodavatelem je osoba, kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy jedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti ñ v naöem p¯ÌpadÏ tedy pojistitel, spot¯ebitelem je osoba, kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti ñ tedy pojistnÌk. Je tedy z¯ejmÈ, ûe na uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv na d·lku se aplikujÌ jak obecn· ustanovenÌ ObËZ z hlediska pr·vnÌch ˙kon˘, tak zvl·ötnÌ ustanovenÌ pro formu pr·vnÌch ˙kon˘ dle ZPS, ale ñ a to p˘sobÌ v˝kladovÈ komplikace ñ takÈ ustanovenÌ obËanskÈho z·konÌku o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch a smlouv·ch uzavÌran˝ch na d·lku, p¯iËemû situaci komplikuje fakt, ûe do p˘vodnÌch ustanovenÌ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch v ObËZ byla Ñvno¯enaì ustanovenÌ, t˝kajÌcÌ se speci·lnÏ smluv o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku. Z¯ejmÏ klÌËov˝m momentem, jak rozplÈst tento uzel, je ust. ß 54 pÌsm. a) ObËZ, podle kterÈho ÑustanovenÌ o smlouv·ch sjedn·van˝ch podle ß 53 odst. 2 aû 9 a ß 53a se nevztahujÌ na smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch (upravenÈ v ß 54a ñ pozn. aut.); ustanovenÌ ß 53 odst. 1 aû 3 a 5 a ß 53a se na tyto smlouvy pouûijÌì. Podle ß 54a ñ Smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌranÈ na d·lku, odst. 1 platÌ zvl·ötnÌ ˙prava i pro smlouvy t˝kajÌcÌ se bankovnÌch, platebnÌch, ˙vÏrov˝ch nebo pojistn˝ch sluûeb. D·le podle ß 54d odst. 2 se na smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌranÈ na d·lku obdobnÏ pouûijÌ ustanovenÌ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch podle ß 55 a 56. Tedy pro pojistnÈ smlouvy z¯ejmÏ platÌ: ß 53 odst. 1 aû 3 a 5, ß 54a aû ß 54d a ß 55 a ß 56 ObËZ. Zda se pouûije ust. ß 53a si vzhledem k v˝öe citovanÈ dikci ß 54 pÌsm. a) netroufnu v˘bec zodpovÏdÏt, nicmÈnÏ p¯i uplatnÏnÌ principu opatrnosti bych doporuËil jej aplikovat rovnÏû.


105

Podle ß 53 odst. 1 pro uzav¯enÌ smlouvy mohou b˝t pouûity prost¯edky komunikace na d·lku, kterÈ umoûÚujÌ uzav¯Ìt smlouvu bez souËasnÈ fyzickÈ p¯Ìtomnosti smluvnÌch stran. Prost¯edky komunikace na d·lku se rozumÌ zejmÈna neadresovan˝ tisk, adresovan˝ tisk, typov˝ dopis, reklama v tisku s objedn·vkov˝m tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidskÈ) obsluhy (automatick˝ volacÌ p¯Ìstroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropoËÌtaË a televiznÌ obrazovka), elektronick· poöta, faxov˝ p¯Ìstroj, televize (televiznÌ n·kup, teleshopping), ve¯ejn· komunikaËnÌ sÌù, nap¯Ìklad internet. Podle ß 53 odst. 2 prost¯edky komunikace na d·lku umoûÚujÌcÌ individu·lnÌ jedn·nÌ mohou b˝t pouûity jen tehdy, jestliûe spot¯ebitel jejich pouûitÌ neodmÌtl. Pouze s p¯edchozÌm v˝slovn˝m souhlasem spot¯ebitele mohou b˝t pouûity automatickÈ telefonnÌ systÈmy bez (lidskÈ) obsluhy, faxovÈ p¯Ìstroje a automatickÈ rozesÌl·nÌ elektronickÈ poöty. PouûitÌm tÏchto prost¯edk˘ komunikace na d·lku nesmÌ spot¯ebiteli vzniknout û·dnÈ n·klady. Podle ß 53 odst. 3 p¯i pouûitÌ prost¯edk˘ komunikace na d·lku musÌ b˝t obsahem n·vrhu informace nutnÈ k uzav¯enÌ smlouvy ve smyslu obecn˝ch n·leûitostÌ smlouvy upraven˝ch v tÈto Ë·sti a podstatn˝ch n·leûitostÌ smlouvy stanoven˝ch v Ë·sti osmÈ z·kona. Tyto informace musÌ b˝t poskytnuty urËit˝m a srozumiteln˝m zp˘sobem s p¯ihlÈdnutÌm k z·sad·m dobrÈ vÌry a k ochranÏ osob, zejmÈna nezletil˝ch nebo spot¯ebitel˘. KoneËnÏ podle ß 53a platÌ: (1) P¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ (viz ZoNSIS) musÌ b˝t souË·stÌ n·vrhu kromÏ informacÌ podle ß 53 odst. 3 rovnÏû informace o tom, zda je smlouva po svÈm uzav¯enÌ dodavatelem archivov·na a zda je p¯Ìstupn·, informace o jednotliv˝ch technick˝ch krocÌch vedoucÌch k uzav¯enÌ smlouvy, informace o jazycÌch, v nichû lze smlouvu uzav¯Ìt, informace o moûnosti zjiötÏnÌ a opravov·nÌ chyb vznikl˝ch p¯i zad·v·nÌ dat p¯ed pod·nÌm objedn·vky a informace o kodexech chov·nÌ, kterÈ jsou pro nÏj z·vaznÈ nebo kterÈ dobrovolnÏ dodrûuje, a jejich p¯Ìstupnosti p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘; to neplatÌ p¯i jedn·nÌ v˝luËnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo obdobnou individu·lnÌ komunikacÌ. (2) P¯ed pod·nÌm objedn·vky musÌ b˝t p¯i pouûitÌ elektronick˝ch prost¯edk˘ spot¯ebiteli umoûnÏno zkontrolovat a mÏnit vstupnÌ ˙daje v nÌ obsaûenÈ, kterÈ do objedn·vky vloûil; to neplatÌ p¯i jedn·nÌ v˝luËnÏ v˝mÏnou elektronickÈ poöty nebo obdobnou individu·lnÌ komunikacÌ. (3) Smlouva a vöeobecnÈ obchodnÌ podmÌnky musÌ b˝t spot¯ebiteli poskytnuty ve formÏ, kter· umoûÚuje archivaci a reprodukci. Tato p˘vodnÌ pr·vnÌ ˙prava spot¯ebitelsk˝ch smluv v ObËZ, kter· m· dle mÈho n·zoru daleko ke srozumitelnosti a rozumnÈmu uspo¯·d·nÌ, byla dalöÌ novelou doplnÏna o ustanovenÌ. t˝kajÌcÌ se finanËnÌch sluûeb (p¯i transpozici jinÈ smÏrnice ES). Podle ß 54a odst. 1 smlouvami o finanËnÌch sluûb·ch se pro ˙Ëely smluv uzavÌran˝ch na d·lku upraven˝ch v tomto z·konÏ rozumÌ smlouvy t˝kajÌcÌ se bankovnÌch, platebnÌch, ˙vÏrov˝ch nebo pojistn˝ch sluûeb, smlouvy t˝kajÌcÌ se penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ, smlouvy t˝kajÌcÌ se poskytov·nÌ investiËnÌch sluûeb nebo smlouvy t˝kajÌcÌ se obchod˘ na trhu s investiËnÌmi n·stroji. V p¯ÌpadÏ pochybnostÌ se m· za to, ûe za smlouvu o finanËnÌch sluûb·ch se pro ˙Ëely smluv uzavÌran˝ch na d·lku vûdy povaûuje smlouva uzavÌran· v r·mci p¯edmÏtu podnikatelskÈ Ëinnosti podle prvnÌ vÏty, kde na stranÏ dodavatele vystupuje banka, poboËka

106


zahraniËnÌ banky, devizovÈ mÌsto, instituce elektronick˝ch penÏz, stavebnÌ spo¯itelna, spo¯itelnÌ nebo ˙vÏrnÌ druûstvo, pojiöùovna, pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel, pojiöùovacÌ maklÈ¯, pojiöùovacÌ agent, obchodnÌk s cenn˝mi papÌry, penzijnÌ fond, investiËnÌ spoleËnost, investiËnÌ fond, organiz·tor mimoburzovnÌho trhu nebo investiËnÌ zprost¯edkovatel, nebo zahraniËnÌ osoba s obdobn˝m p¯edmÏtem podnik·nÌ. Podle ß 54a odst. 4 pro ˙Ëely smluv o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku se rozumÌ a) provozovatelem prost¯edku komunikace na d·lku fyzick· nebo pr·vnick· osoba, jejÌû podnikatelsk· Ëinnost zahrnuje zp¯ÌstupÚov·nÌ jednoho nebo vÌce prost¯edk˘ komunikace na d·lku dodavatel˘m, b) trval˝m nosiËem dat jak˝koli p¯edmÏt, kter˝ umoûÚuje spot¯ebiteli uchov·nÌ informacÌ urËen˝ch jemu osobnÏ tak, aby mohly b˝t vyuûÌv·ny po dobu p¯imÏ¯enou ˙Ëelu tÏchto informacÌ, a kter˝ umoûÚuje reprodukci tÏchto informacÌ v nezmÏnÏnÈ podobÏ, c) spot¯ebitelem fyzick· osoba, kter· p¯i uzavÌr·nÌ a plnÏnÌ smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌranÈ na d·lku nejedn· v r·mci svÈ obchodnÌ nebo jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti. Podle ß 54a odst. 2 jsou-li pro uzav¯enÌ smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch pouûity prost¯edky komunikace na d·lku uvedenÈ v ß 53 odst. 1, kterÈ umoûÚujÌ uzav¯Ìt smlouvu bez souËasnÈ fyzickÈ p¯Ìtomnosti dodavatele a spot¯ebitele (d·le jen Ñsmlouva o finanËnÌch sluûb·ch uzavÌran· na d·lkuì), je dodavatel povinen splnit povinnosti uvedenÈ v ß 54b aû 54d. K pozornosti doporuËuji zejmÈna ust. ß 54b ñ Poskytov·nÌ informacÌ, kterÈ je velice obs·hlÈ, a ß 54c ñ Pr·vo na odstoupenÌ. NÏkterÈ povinnosti p¯i uzavÌr·nÌ smluv o pojistn˝ch sluûb·ch uzavÌran˝ch na d·lku jsou upraveny odchylnÏ ve zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisu (tÌm je ZPS). Neboli povinnosti informovat apod. jsou upraveny zvl·öù v ObËZ a d·le jeötÏ v ZPS ß 65 aû ß 67, p¯iËemû nejde o duplicitu, ale doplÚujÌcÌ se ustanovenÌ. Ust. ß 66 definuje informace, kterÈ musÌ b˝t z·jemci ozn·meny p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy, a ust. ß 67 informace, kterÈ musÌ b˝t pojistnÌkovi ozn·meny bÏhem trv·nÌ pojistnÈ smlouvy. Z ß 65 odst. 2 ZPS vypl˝v·, ûe informace musÌ b˝t oznamov·ny jasn˝m a p¯esn˝m zp˘sobem, pÌsemnÏ a v ËeskÈm jazyce. Tyto informace mohou b˝t poskytnuty i v jinÈm neû v ËeskÈm jazyce, pokud to v˝slovnÏ z·jemce nebo pojistnÌk poûaduje nebo pokud m· moûnost volby pr·va, kterÈ bude pro pojistnou smlouvu pouûito. (K v˝kladu pojmu pÌsemnÏ ñ viz d·le.) Dle mÈho n·zoru moûnost poskytov·nÌ tÏchto informacÌ elektronicky podporuje i dikce smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. z·¯Ì 2002 o uv·dÏnÌ finanËnÌch sluûeb pro spot¯ebitele na trh na d·lku a o zmÏnÏ smÏrnice Rady 90/619/EHS a smÏrnic 97/7/ES a 98/27/ES4), podle nÌû Ñtrvanliv· mÈdia zahrnujÌ zejmÈna diskety, CD-ROM a DVD a pevn˝ disk poËÌtaËe spot¯ebitele, na nÏmû je uloûena elektronick· poöta, ale nezahrnujÌ internetovÈ str·nky, pokud nesplÚujÌ kritÈria obsaûen· v definici trvanlivÈho mÈdiaì. Jelikoû tato smÏrnice pravÌ, ûe takov˝m mÈdiem je Ñkaûd˝ n·stroj, kter˝ umoûÚuje spot¯ebiteli ukl·dat informace urËenÈ jemu osobnÏ, a to zp˘sobem vhodn˝m pro jejich budoucÌ vyuûitÌ, po dobu p¯imÏ¯enou pro jejich ˙Ëel a kter˝ umoûÚuje reprodukci uloûen˝ch informacÌ v nezmÏnÏnÈm stavuì, pak zast·v·m n·zor, ûe je-li moûno uloûit obsah internetov˝ch str·nek v ˙plnÈm znÏnÌ na disk poËÌtaËe spot¯ebitele (nap¯. ve form·tu MHT nebo ˙plnÈho HTML), pak i tyto str·nky jsou trvanliv˝m mÈdiem ve smyslu cit. smÏrnice. Viz takÈ ß 3 pÌsm. cc) ZPS, kter˝ lze vyloûit obdobnÏ.

4)

Ë. 32002L0065, ⁄¯ednÌ vÏstnÌk L 271 , 09/10/2002 S. 0016 ñ 0024.


107

2 Listiny, pÌsemnosti a elektronickÈ dokumenty »esk˝ pr·vnÌ ¯·d pracuje s velk˝m mnoûstvÌm termÌn˘ coby notoriet, aniû by se po dlouhou dobu, prakticky od poË·tku modernÌch dÏjin, nÏkdo zaobÌral tÌm, co si lze pod tÏmito jednotliv˝mi pojmy p¯edstavovat. V naöem pr·vnÌm ¯·du existuje ¯ada pr·vnÌch p¯edpis˘, kde se vyskytujÌ v˝razy jako: doklad, dokument, listina, osvÏdËenÌ, z·znam, evidence, rejst¯Ìk, registr, seznam, datab·ze, soupis, pÌsemnost, kniha, zpr·va, sdÏlenÌ, ozn·menÌ nebo jejich odvozen˝ tvar. Mnohdy je z¯ejmÈ, ûe pouûitÈ v˝razy byly zvoleny vÌce mÈnÏ n·hodnÏ, podle zvyklostÌ a tradic zpracovatele pr·vnÌ normy, p¯ÌpadnÏ jako rovnocennÏ ch·pan· synonyma. P¯itom ve skuteËnosti tomu tak nenÌ a striktnÌ pouûitÌ nÏkterÈho z v˝öe uveden˝ch pojm˘ nÏkdy vytv·¯Ì p¯ek·ûku v nasazenÌ prost¯edk˘ v˝poËetnÌ techniky, resp. k rovnocennÈmu pouûitÌ listinnÈ a elektronickÈ formy pÌsemnosti. Pojem dokument b˝v· nejËastÏji, byù mylnÏ, spojov·n pouze s listinou, na nÌû je uchov·n, a to po vÌcemÈnÏ neomezenou dobu, nÏjak˝ z·znam (text, obraz, graf), tedy informace. Dokument m˘ûeme ve skuteËnosti obecnÏ vymezit jako kaûd˝ pramen informacÌ na nÏjakÈm nosiËi, kter˝ je uchovateln˝ v Ëase5). Z minulosti dosud p¯evaûuje p¯edstava, ûe v technickÈm smyslu musÌ mÌt dokument podobu papÌru nebo jinÈ formy, umoûÚujÌcÌ bezprost¯ednÌ p¯edevöÌm vizu·lnÌ vnÌm·nÌ jeho obsahu. Dlouhou dobu byl p¯irozenÏ hlavnÌm nosiËem v technickÈm slova smyslu papÌr, proto se nelze tomuto ñ v dobÏ informaËnÌ spoleËnosti evidentnÏ p¯ekonanÈmu ztotoûnÏnÌ ñ divit. Dodejme, ûe p¯edstava, ûe se jedn· o nejd˘leûitÏjöÌ, resp. jedin˝ spolehliv˝ nosiË, u mnoh˝ch p¯etrv·v· i v dobÏ p¯ÌtomnÈ. D˘vod vzniku tÈto p¯edstavy dokument˘ v minulosti je vcelku snadno pochopiteln˝, jejÌ p¯eûÌv·nÌ vyvol·v· ovöem problÈmy. V literatu¯e je dokument vymezen jako listina, v nÌû je zaznamen·no pomocÌ pÌsma nebo znak˘ ˙¯ednÌ nebo pr·vnÌ formou nÏco, co m˘ûe b˝t pouûito jako d˘kaz. StruËnÏ b˝v· vymezov·n takÈ jako d˘leûit· listina, svÏdectvÌ, pr·vnÌ doklad Ëi doklad svÏdËÌcÌ o urËitÈ skuteËnosti6). Dokument tu je tedy pouûÌv·n jako synonymum pro d˘kaznÌ prost¯edek, Ëi dokonce jako nesporn˝ d˘kaznÌ prost¯edek. St·le je vöak uvaûov·n pouze ve smyslu listiny. Toto pojetÌ vöak je zjevnÏ zuûujÌcÌ, protoûe pr·vnÌ ¯·dy prakticky vöech zemÌ dnes umoûÚujÌ, aby dokumenty byly vytv·¯eny ve svojÌ p˘vodnÌ podobÏ nikoli formou listiny, ale pomocÌ v˝poËetnÌ techniky a pouze z nÌ reprodukovatelnÈ, tj. schopnÈ vytisknout. Jiû p¯ed mnoha lety doölo k z·sadnÌ technologickÈ zmÏnÏ, kdy p¯estala platit v˝hradnost z·pisu na papÌru jakoûto jedinÈ formy trvalÈho uchov·nÌ informace, tradiËnÌ, leË podle naöeho n·zoru nespr·vn· tautologie d·vajÌcÌ rovnÌtko mezi ÑpÌsemnostì a ÑvyhotovenÌ na papÌruì, tj. v listinnÈ formÏ st·le Ëasto p¯etrv·v·. Z hlediska historickÈho a moûn· i psychologickÈho to lze ch·pat; v z·jmu exaktnosti v˝kladu, ale musÌme konstatovat, ûe pÌsemnost nemusÌ b˝t jen na papÌru. Jak˝ je historick˝ ko¯en pojmu ÑpÌsemnostì? Jde o zaznamen·nÌ informace pÌsemnÏ, tedy psanÌm, na nÏjakÈm hmotnÈm nosiËi trval˝m zp˘sobem, umoûÚujÌcÌm tuto informaci p¯edat, zÌskat, vyk·zat se jÌ apod. i s Ëasov˝m odstupem, a to p¯ÌpadnÏ jinou osobou, neû autorem z·pisu.

5) 6)

Mates, P., Smejkal, V.: Dokumenty budoucnosti, Data Security Management, II., 1998, Ë. 5, str. 34 a n·sl. Black, H. C. Black˘v pr·vnick˝ slovnÌk. Praha : Victoria Publishing, 1993, s. 455.

108


PÌsemnost mÏla v historii lidstva r˘znÈ technickÈ provedenÌ podle toho, co bylo pr·vÏ povaûov·no za vhodn˝ a vöeobecnÏ rozöÌ¯en˝ hmotn˝ substr·t: k·men, k˘ra, papyrus, pergamen a poslÈze papÌr. Jak tedy patrno, kopÌrovala technologick˝ v˝voj lidskÈ spoleËnosti a je pouze d˘sledkem pomalÈho rozvoje vÏdy a techniky, ûe papÌr mÏl na tak dlouhou dobu öanci se usadit v naöich myslÌch, zvycÌch i v naöem pr·vu. S n·stupem elektronicky a moûnosti elektronickÈho, zprvu analogovÈho, dnes jiû p¯edevöÌm digit·lnÌho z·znamu informacÌ na tento nov˝ druh hmotnÈho nosiËe, se objevila alternativa k papÌrovÈmu nosiËi, p¯iËemû oba nosiËe popisujeme psanÌm ñ rukou nebo technick˝m prost¯edkem (psacÌm strojem, poËÌtaËem). Tak, jako dnes jiû m·lokoho napadne si pod pojmem pÌsemnost p¯edstavit svazek tenk˝ch, sluncem vysuöen˝ch zvÌ¯ecÌch k˘ûÌ popsan˝ch inkoustem z dubÏnek, tak p¯ÌötÌ generace zaËne moûn· mÌt problÈmy pod pojmem Ñz·pisì si p¯edstavit nÏco jinÈho, neûli elektronicky vyhotoven˝ dokument. DomnÌv·m se tedy, ûe je na Ëase, aby tento pr·vnÌ a vöeobecn˝ obyËej, povaûovat pouze pÌsemnosti na papÌru za jedinÈ moûnÈ pÌsemnosti, byl nahrazen vnÌm·nÌm technologicky neutr·lnÌm, a to splnÏnÌm poûadavk˘, aby: a) text pr·vnÌ normy byl technologicky neutr·lnÌ, tj. v p¯ÌpadÏ pÌsemnostÌ nebyl sv·z·n pouze s papÌrov˝m nosiËem (listinou); b) up¯ednostÚovala se elektronick· forma zpracov·nÌ dat p¯es zpracov·nÌm dat na papÌru; c) v p¯ÌpadÏ nutnosti identifikovat a autentizovat osobu, kter· uËinila urËit˝ pr·vnÌ ˙kon v elektronickÈ podobÏ, byl pouûit elektronick˝ podpis nebo elektronick· znaËka podle z·kona o elektronickÈm podpisu. M˘ûeme se s p¯ihlÈdnutÌm k v˝öe uvedenÈmu z¯ejmÏ shodnout, ûe pro pÌsemnost je charakteristickÈ: 1. jde o hmotn˝ nosiË (substr·t), obsahujÌcÌ urËitou informaci; 2. tato informace je na onen hmotn˝ substr·t nÏk˝m zaps·na a souvisÌ s nÌm, 3. tak, aby mohla b˝t n·slednÏ informace p¯eËtena libovolnou osobou, 4. p¯iËemû bude z¯ejmÈ, kdo tuto informaci na nosiË zaznamenal, p¯ÌpadnÏ musÌ b˝t zjistitelnÈ, ûe jako autor (vydavatel, signat·¯ apod.) tÈto informace nenÌ nikdo uveden (anonymnÌ pÌsemnost). Jak je vidÏt, tato definice nic ne¯Ìk· o technologickÈ realizaci z·pisu, o fyzik·lnÌ podstatÏ hmotnÈho substr·tu, o zp˘sobu, jak˝m se m˘ûe libovoln· osoba ujistit o obsahu pÌsemnosti. Jin˝mi slovy, nepot¯ebujeme v˘bec mÌt matÈrii ani zp˘sob z·znamu na ni definov·nu, protoûe vûdy se bude jednat o pÌsemnost, pokud bude mÌt z·znam trval˝ charakter a informace m˘ûe b˝t opakovanÏ Ëtena (to je z·vislÈ pouze na fyzik·lnÌ ûivotnosti nosiËe). Pokud si budeme moci jak˝mkoliv zp˘sobem navÌc ovÏ¯it, kdo je autorem z·pisu, pak splnÌ jakÈkoliv technologickÈ provedenÌ poûadavky, kterÈ na pÌsemnost klademe. DefiniËnÌ rozdÌly mezi uveden˝mi z·kladnÌmi pojmy ch·pu tedy n·sledovnÏ: 1. pÌsemnost je v˝sledkem procesu zaznamen·nÌ informace jejÌm zaps·nÌm na jakÈmkoliv hmotnÈm nosiËi trval˝m zp˘sobem, umoûÚujÌcÌm tuto informaci uchovat nebo s nÌ nakl·dat; 2. dokument nebo doklad je jak˝koliv objekt, obsahujÌcÌ zaznamenanÈ informace, kterÈ lze zp¯Ìstupnit jinÈ osobÏ; 3. listina je pÌsemnost zachycen· na papÌrovÈm nosiËi, papÌrov˝ dokument, dokument v listinnÈ podobÏ; 4. datov· zpr·va je pÌsemnost zachycen· na nosiËi umoûÚujÌcÌm z·znam elektronicky, optoelektronicky nebo jin˝m obdobn˝m zp˘sobem, je to elektronick˝ dokument.


109

Samostatnou ot·zkou je dokazov·nÌ u listin a elektronick˝ch dokument˘, nicmÈnÏ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du nejsou ËinÏny mezi jednotliv˝mi druhy d˘kaz˘ rozdÌly. Dokonce existujÌ jiû i elektronickÈ ve¯ejnÈ listiny7).

2.1 Digit·lnÌ dokumenty Digit·lnÌ dokumenty mohou vzniknout dvÏma zp˘soby: a) prim·rnÏ v elektronickÈ podobÏ, tj. na z·kladÏ znakovÈho z·pisu (nap¯. na kl·vesnici), nebo znakovÈho v˝stupu z jinÈho zpracov·nÌ (v nÏjakÈm form·tu dat poËÌnaje TXT, DOC, p¯es EPS nebo PDF) a konËe t¯eba z·pisem v nÏjakÈm datab·zovÈm systÈmu (tj. obvykle zcela bin·rnÏ); b) prim·rnÏ v listinnÈ podobÏ, kdy byly dokumenty skenov·nÌm p¯evedeny do faksimilnÌ podoby, kter· je jiû digit·lnÌ (z·znam obsahu dokumentu je proveden obrazovÏ) ñ tento postup m˘ûeme takÈ nazvat jako migraci, ñ p¯iËemû strojovÏ m˘ûe b˝t tato obrazov· podoba dokumentu p¯evedena do znakovÈ (prost¯ednictvÌm OCR); p¯i tomto p¯evodu ale dojde ke ztr·tÏ informacÌ, kterÈ jsou zachytitelnÈ pouze obrazovÏ, tj. ruËnÌ pÌsmo, podpisy, razÌtka, loga a jinÈ grafickÈ informace; ñ je ovöem moûnÈ zpracovat kombinaci OCR a p˘vodnÌ obrazovÈ informace, tj. obsah p¯eveden˝ do znakovÈ podoby m˘ûe b˝t pouûit k dalöÌmu zpracov·nÌ, indexov·nÌ apod., ale p˘vodnÌ faksimilnÌ podoba z˘stane zachov·na, nap¯. pro pÌsmoznaleckÈ zkoum·nÌ nebo p¯eloûenÌ urËitÈmu org·nu ve¯ejnÈ moci. KlÌËov˝m problÈmem je zajiötÏnÌ vÏrohodnosti dokumentu a ochrana integrity, tj. p˘vodnosti jeho obsahu. RovnÏû m˘ûe b˝t poûadov·no i zajiötÏnÌ d˘kazu, ûe dokument existoval v urËit˝ Ëasov˝ okamûik. Tyto poûadavky mohou b˝t, jak vypl˝v· z v˝öe uvedenÈ anal˝zy, splnÏny r˘zn˝m zp˘sobem ñ od nep¯Ìliö praktickÈ svÏdeckÈ v˝povÏdi, p¯es pouûitÌ procesnÌho postupu, kter˝ pouûije vÌcekan·lov˝ z·znam dokument˘ tak, aby se jednotliv· faksimile doplÚovala (nap¯. digit·lnÌ podoba a z·znam na mikrofilm), aû po pouûitÌ elektronickÈho podpisu nebo elektronickÈ znaËky, p¯ÌpadnÏ ËasovÈho razÌtka.

2.2 Elektronick˝ podpis Elektronick˝ podpis se d· vyuûÌt vöude tam, kde je dnes nutn˝ vlastnoruËnÌ podpis. Vöechny dokumenty lze p¯evÈst z papÌrovÈ podoby na dokumenty elektronickÈ a vöechny podpisy je moûnÈ p¯evÈst na jejich elektronickou, ovöem digit·lnÌ formu. Podepisovat i ovÏ¯ovat podpisy lze takto nesrovnatelnÏ rychleji a efektivnÏji; je moûnÈ podepsat dokonce i to, co lze ruËnÏ opat¯it podpisem velmi tÏûko ñ obsah diskety, fotografii, p¯Ìstupy do datab·ze atd. Elektronick˝ podpis nenÌ rozhodnÏ tÌm, zaË jej pomÏrnÏ dlouhou dobu vyd·vali novin·¯i, tedy nÏjak˝m kÛdem, kter˝ uûivatel Ñvyfasujeì nÏkde ñ na ˙¯adu nebo u nÏkoho, kdo podnik· v tÈto oblasti, aby potom uûivatel tuto skupinu ËÌslic a pÌsmen p¯ipojoval ke kaûdÈmu elektronickÈmu dokumentu coby sv˘j podpis. 7)

Viz Mates, V., Smejkal, V.: E-government v ËeskÈm pr·vu. 1. vyd·nÌ. LINDE, Praha 2006.

110


Elektronick˝ podpis je ñ stejnÏ jako ÑruËnÌì (vlastnoruËnÌ) podpis ñ v˝sledkem nÏjakÈho procesu, vypl˝vajÌcÌho z rozhodnutÌ podepisujÌcÌ osoby, jehoû ˙kolem je stvrdit v˘li tÈto osoby, p¯ÌpadnÏ jejÌ identitu. VlastnoruËnÌ podpis je v˝sledkem uplatnÏnÌ n·vyku psanÌ, zÌskanÈho v podobÏ individu·lnÌho a relativnÏ st·lÈho pÌsemnÈho projevu ËlovÏka. Vznik individu·lnosti pÌsma je d˘sledkem vytvo¯enÌ dynamickÈho stereotypu psanÌ, tedy vypracov·nÌ sloûitÈho systÈmu podmÌnÏn˝ch reflex˘, kterÈ jsou z·vislÈ na stupni procviËov·nÌ. P¯i vytvo¯enÌ konkrÈtnÌho pÌsemnÈho projevu ñ tedy nap¯. podpisu ñ se uplatÚujÌ ale i aktu·lnÌ vnÏjöÌ a vnit¯nÌ podmÌnky, za kter˝ch psanÌ probÌh· a v jejichû d˘sledku m˘ûe b˝t zÌskan˝ dynamick˝ stereotyp naruöen. Zkoum·nÌ pravosti pÌsma (podpisu), kterÈ je zamÏ¯eno na grafickou str·nku smÏ¯ujÌcÌ k identifikaci pisatele, je prov·dÏno pomocÌ r˘zn˝ch metod, p¯iËemû za z·kladnÌ metodu je povaûov·na metoda pozorov·nÌ, d·le pak to jsou metody analytick·, syntetick·, komparaËnÌ a grafometrick·8). Jak u podepisov·nÌ, tak u zkoum·nÌ pravosti (ovÏ¯ov·nÌ) podpisu jde tedy o procesy p¯ev·ûnÏ subjektivnÌho charakteru, v nichû se promÌtajÌ obecnÈ a individu·lnÌ vlastnosti z˙ËastnÏn˝ch osob. Elektronick˝ podpis je naproti tomu od okamûiku Ñodstartov·nÌì podepisov·nÌ, tedy od okamûiku uËinÏnÌ rozhodnutÌ podepisujÌcÌ osoby aû po okamûik ovÏ¯enÌ pravosti podpisu, objektivnÌm v˝sledkem technologickÈho, na zvl·ötnostech z˙ËastnÏn˝ch osob nebo situace nez·vislÈho, procesu. Je v˝sledkem aplikace urËitÈ, pro podepisujÌcÌ osobu charakteristickÈ vlastnosti (tajnÈ informace) na podepisovan˝ text; jedn· se tedy ñ na rozdÌl od ruËnÌho podpisu ñ o podpis promÏnn˝, tedy daleko obtÌûnÏji vysledovateln˝ Ëi nauËiteln˝ (coû vypl˝v· z jeho kryptografick˝ch princip˘). Jak si uk·ûeme d·le, moûnost zneuûitÌ elektronickÈho podpisu nenÌ vÏtöÌ, neû podpisu ruËnÌho, zatÌmco moûnost ovÏ¯enÌ pravosti elektronickÈho podpisu je daleko vyööÌ. Podpis slouûÌ k doloûenÌ skuteËnosti, ûe urËit· osoba projevila svoji v˘li, p¯ÌpadnÏ ûe se v urËitou dobu nach·zela na urËitÈm mÌstÏ, pop¯. ûe stvrzuje platnost urËitÈho dokumentu. Jak ¯Ìk· americkÈ pr·vo, podpisem je jak˝koliv znak, symbol nebo kresba, kter˝m osoba stvrzuje platnost dokumentu. Podle naöeho z·kladnÌho pr·vnÌho p¯edpisu, obËanskÈho z·konÌku, ß 40 odst. 3, pÌsemn˝ pr·vnÌ ˙kon je platn˝, je-li podeps·n jednajÌcÌ osobou, p¯iËemû se tÌmto podpisem z·sadnÏ rozumÌ podpis vlastnoruËnÌ; podpis m˘ûe b˝t nahrazen mechanick˝mi prost¯edky pouze v p¯Ìpadech, kdy je to obvyklÈ. (U nÏkter˝ch pr·vnÌch ˙kon˘ je p¯edeps·n tzv. ˙¯ednÏ ovÏ¯en˝ podpis, ale tÌm se v souvislosti s vlastnoruËnÌm a elektronick˝m podpisem zab˝vat hloubÏji nebudeme.) Jak ¯Ìk· ObËZ d·le v odst. 4, pÌsemn· forma je zachov·na, je-li pr·vnÌ ˙kon uËinÏn telegraficky, d·lnopisem nebo elektronick˝mi prost¯edky, jeû umoûÚujÌ zachycenÌ obsahu pr·vnÌho ˙konu a urËenÌ osoby, kter· pr·vnÌ ˙kon uËinila. V obou p¯Ìpadech, tedy u dokumentu papÌrovÈho nebo elektronickÈho n·m jde o totÈû: zachycenÌ obsahu pr·vnÌho ˙konu a urËenÌ osoby, kter· pr·vnÌ ˙kon uËinila, tedy a) zaznamen·nÌ informace pÌsemnÏ, tedy psanÌm, na nÏjakÈm hmotnÈm nosiËi trval˝m zp˘sobem, umoûÚujÌcÌm tuto informaci p¯edat, zÌskat, vyk·zat se jÌ apod. i s Ëasov˝m odstupem, a to p¯ÌpadnÏ jinou osobou, neûli autorem z·pisu, b) identifikace a s tÌm souvisejÌcÌ autentizace neboli ovÏ¯ov·nÌ totoûnosti osoby, jÌû se informace t˝k· (o jejÌû pr·vnÌ ˙kon jde). 8) Viz nap¯. Kriminalistika / Jan Musil, ZdenÏk Konr·d, Jaroslav Such·nek ñ 2., p¯eprac. a dopl. vyd. ñ V Praze: C. H. Beck, 2004.


111

Identifikaci lze struËnÏ definovat jako zjiötÏnÌ identity (totoûnosti) subjektu, kterÈ se prov·dÌ porovn·v·nÌm osobnÌch ˙daj˘ nebo projev˘ osobnÌ povahy fyzickÈ osoby s jin˝mi, kterou jsou obvykle zachyceny na nÏjakÈm nosiËi, zatÌmco autentizaci jako ovÏ¯enÌ, ûe subjekt je tÌm, za koho se prost¯ednictvÌm tÈto identity vyd·v·. V praxi se identifikace na pÌsemnÈm dokumentu prov·dÌ nejËastÏji uvedenÌm jmÈna, p¯ÌjmenÌ, adresy, p¯ÌpadnÏ jin˝ch ˙daj˘ o dotËenÈ osobÏ. Autentizace, tj. ovÏ¯enÌ, ûe dokument skuteËnÏ podepsala uveden· osoba, se prov·dÌ podpisem, podpisem p¯ed svÏdky, ovÏ¯enÌm totoûnosti povÏ¯enou osobou; nejjistÏjöÌ je legalizace formou ˙¯ednÏ ovÏ¯enÈho podpisu nebo not·¯skÈho z·pisu. Pravost podpisu na papÌru je v p¯ÌpadÏ sporu o obsah dokumentu prokazov·na n·slednÏ takÈ znalecky, tj. znalcem z oboru pÌsmoznalectvÌ. V p¯ÌpadÏ, ûe je pÌsemn˝ projev zachycen na elektronickÈm nosiËi, a to nikoliv ve faksimilnÌ (obrazovÈ) podobÏ, ale znakovÏ (tak, jak byl naps·n na kl·vesnici), pak je dnes identifikace a autentizace p¯i tomto zp˘sobu zpracov·nÌ zajiöùov·na p¯edevöÌm pr·vÏ elektronick˝m podpisem. ExistujÌ dva stupnÏ elektronickÈho podpisu: ÑobyËejn˝ì a ÑzaruËen˝ì. Z·kon o elektronickÈm podpisu i smÏrnice o elektronickÈm podpisu9) ¯ÌkajÌ, ûe (obyËejn˝m) elektronick˝m podpisem jsou ˙daje v elektronickÈ podobÏ, kterÈ jsou p¯ipojenÈ k datovÈ zpr·vÏ nebo jsou s nÌ logicky spojenÈ a kterÈ umoûÚujÌ ovÏ¯enÌ totoûnosti podepsanÈ osoby ve vztahu k datovÈ zpr·vÏ. Ne¯ÌkajÌ nic o tom, jakou technologiÌ majÌ b˝t tato data vytvo¯ena a jak se m· postupovat p¯i zmÌnÏnÈm ovÏ¯enÌ totoûnosti. S ÑobyËejn˝mì elektronick˝m podpisem se proto m˘ûeme dnes setkat nap¯. v bank·ch p¯i porovn·v·nÌ podpisu na papÌru s podpisov˝m vzorem, oskenovan˝m a uloûen˝m v pamÏti poËÌtaËe. Srovn·nÌ je ale pouze vizu·lnÌ a z·leûÌ na moment·lnÌ kondici podepisujÌcÌho i na schopnostech bankÈ¯e, aby odhalil, zda jde o padÏlek. Jde tedy o postup ryze subjektivnÌ. Naproti tomu tzv. zaruËen˝ elektronick˝ podpis p¯in·öÌ do svÏta podepisov·nÌ zcela novou kvalitu. Jedn· se o ˙daje, kterÈ jsou p¯ipojeny k obsahu elektronickÈho dokumentu a kterÈ jsou vytvo¯eny zvl·ötnÌm postupem, dnes nejËastÏji s vyuûitÌm kryptografie neboli öifrov·nÌ. Tento podpis poskytuje ¯adu funkcÌ, kterÈ na papÌ¯e nem˘ûeme nikdy dos·hnout: 1. identifikuje p˘vodce podpisu (to znamen·, ûe p¯Ìjemce zpr·vy bezpeËnÏ vÌ, kdo je autorem Ëi odesilatelem elektronickÈ zpr·vy), 2. zaruËuje integritu zpr·vy (p¯Ìjemce m· jistotu, ûe zpr·va nebyla zmÏnÏna) a 3. zaruËuje nepopiratelnost (osoba nem˘ûe pop¯Ìt, ûe danou zpr·vu s dan˝m obsahem vytvo¯ila), a to p¯edevöÌm proto, ûe 4. je vytvo¯en pomocÌ prost¯edk˘, kterÈ podepisujÌcÌ osoba m˘ûe mÌt pod svou v˝hradnÌ kontrolou. Podrobn˝ v˝klad princip˘ elektronickÈho podpisu lze najÌt v literatu¯e10).

2.3 Z·kon o elektronickÈm podpisu Nespornost podpisu a jeho uzn·v·nÌ m˘ûe b˝t v obËanskopr·vnÌch (a tedy i obchodnÌch) vztazÌch zajiötÏna dohodou smluvnÌch stran, a to podle ust. ß 2 odst. 3 ObËZ11): Ñ⁄ËastnÌci obËanskopr·vnÌch vztah˘ si mohou vz·jemn· pr·va a povinnosti upravit dohodou odchylnÏ od z·kona, jestliûe to z·kon v˝slovnÏ nezakazuje a jestliûe z povahy ustanovenÌ z·kona nevypl˝v·, ûe se od nÏj nelze odch˝lit.ì P¯i budov·nÌ nÏjakÈho ob9) SmÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o z·sad·ch SpoleËenstvÌ pro elektronickÈ podpisy. Directive 1999/93/EC of the European Parliament and of the Council of 13 December 1999 on a Community framework for electronic signatures. Citace (CELEX): 399L0093, publikov·no v OJ L 013. 10) Mates, V., Smejkal, V.: E-government v ËeskÈm pr·vu. 1. vyd·nÌ. LINDE, Praha 2006. 11) Z·kon Ë. 40/1964 Sb., obËansk˝ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.

112


chodnÌho systÈmu s vyuûitÌm nov˝ch technologiÌ bychom mÏli vych·zet ze z·sady smluvnÌ volnosti, kter· obecnÏ platÌ pro soukromopr·vnÌ ˙pravu. Strany si mohou svÈ vz·jemnÈ vztahy upravit tak, jak to odpovÌd· jejich souhlasnÈ v˘li podle sv˝ch pot¯eb12). Za splnÏnÌ podmÌnky identifikace a autentizace (se souËasn˝m poûadavkem na dodrûenÌ principu neodmÌtnutelnosti, tj. nemoûnosti pop¯Ìt, ûe podepsan· osoba text skuteËnÏ odeslala, p¯ÌpadnÏ ûe p¯Ìjemce jej skuteËnÏ dostal) lze provÈst elektronickou transakci (nap¯Ìklad v prost¯edÌ Internetu) tak, aby splÚovala podmÌnky ust. ß 40, odst. 4 ObËZ, zejmÈna Ñ... urËenÌ osoby, kter· pr·vnÌ ˙kon uËinila.ì PouûÌv·nÌ elektronickÈho podpisu je tedy moûnÈ v soukromopr·vnÌch vztazÌch na b·zi smluvnÌ volnosti (viz i n·ö ObËZ, ß 2 odst. 3), a to kdykoliv bez ohledu na nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona. ProblÈmem je ale pouûÌv·nÌ elektronickÈho podpisu ve ve¯ejnÈ spr·vÏ, kterÈ musÌ vypl˝vat z konkrÈtnÌ (pozitivnÌ) pr·vnÌ normy upravujÌcÌ v˝kon ve¯ejnÈ spr·vy s pouûitÌm elektronickÈho podpisu. Z·kon definuje pojmy, postupy a subjekty pr·va ˙ËastnÌcÌ se na vyv·¯enÌ, pouûÌv·nÌ a ovÏ¯ov·nÌ elektronick˝ch podpis˘ a zaruËen˝ch elektronick˝ch podpis˘, jako prost¯edk˘ umoûÚujÌcÌch pouûÌv·nÌ elektronick˝ch dokument˘ zp˘sobem, kter˝ je v souladu s obecnÏ z·vazn˝mi pr·vnÌmi normami, p¯iËemû nejpodstatnÏjöÌmi definicemi jsou: 1. elektronick˝m podpisem (EP) rozumÌme ˙daje v elektronickÈ podobÏ, kterÈ jsou p¯ipojenÈ k datovÈ zpr·vÏ nebo jsou s nÌ logicky spojenÈ a kterÈ umoûÚujÌ ovÏ¯enÌ totoûnosti podepsanÈ osoby ve vztahu k datovÈ zpr·vÏ; 2. zaruËen˝m elektronick˝m podpisem (ZEP) elektronick˝ podpis, kter˝ splÚuje n·sledujÌcÌ poûadavky: 1. je jednoznaËnÏ spojen s podepisujÌcÌ osobou, 2. umoûÚuje identifikaci podepisujÌcÌ osoby ve vztahu k datovÈ zpr·vÏ, 3. byl vytvo¯en a p¯ipojen k datovÈ zpr·vÏ pomocÌ prost¯edk˘, kterÈ podepisujÌcÌ osoba m˘ûe udrûet pod svou v˝hradnÌ kontrolou, 4. je k datovÈ zpr·vÏ, ke kterÈ se vztahuje, p¯ipojen takov˝m zp˘sobem, ûe je moûno zjistit jakoukoliv n·slednou zmÏnu dat; 3. certifik·tem datov· zpr·va, kter· je vyd·na poskytovatelem certifikaËnÌch sluûeb, spojuje data pro ovÏ¯ov·nÌ podpis˘ s podepisujÌcÌ osobou a umoûÚuje ovÏ¯it jejÌ totoûnost; 4. kvalifikovan˝m certifik·tem certifik·t, kter˝ m· n·leûitosti stanovenÈ tÌmto z·konem a byl vyd·n poskytovatelem certifikaËnÌch sluûeb, splÚujÌcÌm podmÌnky, stanovenÈ tÌmto z·konem pro poskytovatele certifikaËnÌch sluûeb vyd·vajÌcÌ kvalifikovanÈ certifik·ty. MoûnÈ varianty pouûÌv·nÌ podpis˘ a certifik·t˘ podle z·kona jsou tedy Ëty¯i, ale pouze jedna poskytuje z·ruky, o kter˝ch je v podstatÏ cel˝ z·kon ñ zaruËen˝ elektronick˝ podpis v kombinaci s kvalifikovan˝m certifik·tem, nejlÈpe ale v provedenÌ jako tzv. kvalifikovan˝ podpis ñ zaruËen˝ elektronick˝ podpis zaloûen˝ na kvalifikovanÈm certifik·tu a vytvo¯en˝ pomocÌ prost¯edku pro bezpeËnÈ vytv·¯enÌ podpisu. Pro komunikaci s org·ny ve¯ejnÈ moci pak jeötÏ vyööÌ stupeÚ, tzv. uzn·van˝ podpis ñ zaruËen˝ elektronick˝ podpis s kvalifikovan˝m certifik·tem, vyd·van˝m akreditovan˝m poskytovatelem certifikaËnÌch sluûeb (ß 11 ZoEP).

12)

KromÏ jiû citovanÈho ust. ß 40 musÌ p¯itom platit z·sady formulovanÈ v ObËZ (a samoz¯ejmÏ vöechna kogentnÌ ustanovenÌ ObchZ a ObËZ) ñ nap¯. ust. ß 3, odst. 1, ß 34 ñ 37 ObËZ.


113

ZoEP definuje rovnopr·vnost s listinami stejn˝m zp˘sobem, jako smÏrnice ES, a to takto: Soulad s poûadavky na podpis (ß 3) ñ Datov· zpr·va je podeps·na, pokud je opat¯ena elektronick˝m podpisem. PouûitÌ zaruËenÈho elektronickÈho podpisu zaloûenÈho na kvalifikovanÈm certifik·tu a vytvo¯enÈho pomocÌ prost¯edku pro bezpeËnÈ vytv·¯enÌ podpisu umoûÚuje ovÏ¯it, ûe datovou zpr·vu podepsala osoba uveden· na tomto kvalifikovanÈm certifik·tu. Soulad s origin·lem (ß 4) ñ PouûitÌ zaruËenÈho elektronickÈho podpisu zaruËuje, ûe dojde-li k poruöenÌ obsahu datovÈ zpr·vy od okamûiku, kdy byla podeps·na, toto poruöenÌ bude moûno zjistit. Novelou ZoEP z·konem Ë. Ë. 440/2004 Sb.) byly kromÏ ËasovÈho razÌtka, kterÈ je jiû ve svÏtÏ pouûÌv·no, leË ne vöude kodifikov·no, zavedeny do naöeho pr·vnÌho ¯·du dvÏ d˘leûitÈ novinky ñ elektronick· znaËka a elektronick· ve¯ejn· listina. Elektronick· znaËka je vlastnÏ elektronick˝ podpis vytvo¯en˝ technick˝m za¯ÌzenÌm. Elektronickou znaËkou se rozumÌ ˙daje v elektronickÈ podobÏ, kterÈ jsou p¯ipojenÈ k datovÈ zpr·vÏ nebo jsou s nÌ logicky spojenÈ a kterÈ splÚujÌ n·sledujÌcÌ poûadavky: 1. jsou jednoznaËnÏ spojenÈ s oznaËujÌcÌ osobou a umoûÚujÌ jejÌ identifikaci prost¯ednictvÌm kvalifikovanÈho systÈmovÈho certifik·tu; 2. byly vytvo¯eny a p¯ipojeny k datovÈ zpr·vÏ pomocÌ prost¯edk˘ pro vytv·¯enÌ elektronick˝ch znaËek, kterÈ oznaËujÌcÌ osoba m˘ûe udrûet pod svou v˝hradnÌ kontrolou; 3. jsou k datovÈ zpr·vÏ, ke kterÈ se vztahujÌ, p¯ipojeny takov˝m zp˘sobem, ûe je moûnÈ zjistit jakoukoli n·slednou zmÏnu dat. (P¯itom kvalifikovan˝ systÈmov˝ certifik·t je obdoba d¯Ìve popsanÈho kvalifikovanÈho certifik·tu. Ten ale m˘ûe b˝t vyd·n nikoliv jen fyzickÈ osobÏ, ale jakÈmukoliv majiteli oznaËujÌcÌho za¯ÌzenÌ, tj. i osobÏ pr·vnickÈ.) RozdÌlem je pr·vÏ to, ûe znaËka nenÌ podpis, protoûe je vytv·¯ena technick˝m za¯ÌzenÌm, automatizovanÏ13). Nejedn· se o podpis ve smyslu obËanskÈho z·konÌku, neboù jej nevytvo¯ila fyzick· osoba, ale Ñne-osobaì. DefiniËnÏ, resp. funkËnÏ jde ale o totÈû. PodepisujÌcÌ osobu nahradÌ tzv. oznaËujÌcÌ osoba, coû je fyzick· osoba, pr·vnick· osoba nebo organizaËnÌ sloûka st·tu, kter· drûÌ prost¯edek pro vytv·¯enÌ elektronick˝ch znaËek a oznaËuje datovou zpr·vu elektronickou znaËkou pomocÌ prost¯edku pro vytv·¯enÌ elektronick˝ch znaËek, kter˝ musÌ b˝t nastaven tak, aby i bez dalöÌ kontroly oznaËujÌcÌ osoby oznaËil pr·vÏ a pouze ty datovÈ zpr·vy, kterÈ oznaËujÌcÌ osoba k oznaËenÌ zvolÌ. (TÌm se nemyslÌ tedy prov·dÏnÌ ˙konu, vztahujÌcÌho se ke kaûdÈ zpr·vÏ, fyzickou osobou, jako tomu je u elektronickÈho podpisu, ale nastavenÌ urËitÈho pravidla ñ algoritmu, kter˝m bude prost¯edek ¯Ìzen.) Prost¯edek pro vytv·¯enÌ elektronick˝ch znaËek, tj. ve skuteËnosti poËÌtaË, musÌ b˝t chr·nÏn proti neopr·vnÏnÈ zmÏnÏ a musÌ zaruËovat, ûe jak·koli jeho zmÏna bude patrn· oznaËujÌcÌ osobÏ. Druh˝m rozdÌlem je, ûe u elektronickÈho podpisu pokud se neprok·ûe opak, m· se za to, ûe se podepisujÌcÌ osoba p¯ed podeps·nÌm datovÈ zpr·vy s jejÌm obsahem sezn·mila (ß 3 odst. 1 z·kona). U znaËky se

13)

Podle obËanskÈho z·konÌku, jakoûto obecnÈho pr·vnÌho p¯edpisu, m˘ûe pr·vnÌ ˙kon jehoû souË·stÌ je podpis uËinit pouze a jen fyzick· osoba. Pr·vnÌ ˙kony pr·vnickÈ osoby ËinÌ ti, kte¯Ì k tomu jsou opr·vnÏni smlouvou o z¯ÌzenÌ pr·vnickÈ osoby, zakl·dacÌ listinou nebo z·konem (statut·rnÌ org·ny), p¯ÌpadnÏ dalöÌ osoby (jinÌ jejÌ pracovnÌci nebo ËlenovÈ), pokud je to stanoveno ve vnit¯nÌch p¯edpisech pr·vnickÈ osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnÌmu za¯azenÌ obvyklÈ. Jin˝mi slovy ñ podepsat, a to ani elektronicky, se nem˘ûe sama pr·vnick· osoba (nap¯. banka Ëi st·t), nem˘ûe se ale podepsat ani technickÈ za¯ÌzenÌ bez lidskÈ obsluhy.

114


vytv·¯Ì pr·vnÌ fikce opaËn·, tj. m· se za to, ûe oznaËujÌcÌ osoba oznaËila datovou zpr·vu bez p¯edchozÌ kontroly vlastnÌho obsahu datovÈ zpr·vy (ß 3a odst. 2). PouûÌv·nÌ elektronick˝ch znaËek bude p¯ÌnosnÈ tam, kde je ze z·kona nezbytnÈ d˘vÏryhodn˝m zp˘sobem oznaËovat velkÈ objemy datov˝ch zpr·v v relativnÏ kr·tkÈm ËasovÈm obdobÌ (nap¯. proces potvrzov·nÌ doruËenÌ pod·nÌ uËinÏnÈho v elektronickÈ podobÏ na server org·nu ve¯ejnÈ moci ñ viz vyhl·öka Ë. 496/2004 Sb., o elektronick˝ch podateln·ch)14) a vytv·¯enÌ zaruËenÈho elektronickÈho podpisu pro kaûdou datovou zpr·vu by bylo z hlediska ËasovÈho, person·lnÌho a finanËnÌho nadbyteËnÏ n·roËnÈ, a d·le tam, kde nenÌ moûnÈ pouûÌvat kvalifikovanÈ certifik·ty. P¯edpokl·d· se, ûe elektronickÈ znaËky budou vyuûÌv·ny v agend·ch t˝kajÌcÌch se nap¯Ìklad celnÌch ¯ÌzenÌ, p¯i vyd·v·nÌ elektronick˝ch v˝pis˘ z ˙¯ednÌch datab·zÌ, p¯i potvrzov·nÌ p¯ijetÌ elektronick˝ch zpr·v, p¯i elektronickÈ fakturaci apod. Za dalöÌ zajÌmavou Ë·st novely z·kona o elektronickÈm podpisu lze ale povaûovat ustanovenÌ ß 11 odst. 2, kter˝ ¯Ìk·: ÑPÌsemnosti org·n˘ ve¯ejnÈ moci v elektronickÈ podobÏ oznaËenÈ elektronickou znaËkou zaloûenou na kvalifikovanÈm systÈmovÈm certifik·tu vydanÈm akreditovan˝m poskytovatelem certifikaËnÌch sluûeb nebo podepsanÈ uzn·van˝m elektronick˝m podpisem majÌ stejnÈ pr·vnÌ ˙Ëinky jako ve¯ejnÈ listiny vydanÈ tÏmito org·ny.ì KoneËnÏ poslednÌ novinkou v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du zavedenou novelou z·kona o elektronickÈm podpisu je ËasovÈ razÌtko. »asovÈ razÌtko je n·stroj, kter˝ hodnovÏrn˝m zp˘sobem zajiöùuje p¯i¯azenÌ aktu·lnÌho ËasovÈho ˙daje k elektronickÈmu dokumentu. Jin˝mi slovy, m˘ûeme zÌskat d˘kaz o tom, ûe urËit˝ elektronick˝ dokument (datov· zpr·va) existovala v urËit˝ Ëasov˝ okamûik. To m˘ûe b˝t velice v˝znamnÈ v ¯adÏ p¯Ìpad˘: p¯i vyplÚov·nÌ tzv. elektronickÈ doruËenky, p¯i pod·v·nÌ daÚovÈho p¯izn·nÌ nebo nabÌdky v r·mci ve¯ejnÈ zak·zky, p¯i sporech o autorsk· Ëi jin· pr·va duöevnÌho vlastnictvÌ apod. Toto razÌtko vznikne tak, ûe kvalifikovan˝ poskytovatel certifikaËnÌch sluûeb (v zahraniËÌ oznaËovan˝ jako tzv. TSA ñ Time Stamping Authority) elektronicky podepÌöe dokument vËetnÏ k nÏmu p¯ipojenÈho ËasovÈho ˙daje a dalöÌch identifikaËnÌch ˙daj˘. (Ve skuteËnosti nenÌ podepisov·n dokument, ale jeho vzorek, neboli zjednoduöenÏ ¯eËeno kontrolnÌ souËet ñ tzv. hash, ale to je na samostatnou publikaci.) »asovÈ razÌtko neobsahuje identifikaci ûadatele, tj. nem˘ûe slouûit jako d˘kaz o tom, ûe bezprost¯ednÏ p¯ed okamûikem vyd·nÌ razÌtka mÏla dokument v drûenÌ urËit· osoba, ale toto lze snadno ¯eöit tak, ûe bude ÑorazÌtkov·nì dokument, p¯edtÌm elektronicky podepsan˝ drûitelem. Novela zav·dÌ tzv. ÑkvalifikovanÈ ËasovÈ razÌtkoì, coû je datov· zpr·va, kterou vydal kvalifikovan˝ poskytovatel certifikaËnÌch sluûeb a kter· d˘vÏryhodn˝m zp˘sobem spojuje data v elektronickÈ podobÏ s Ëasov˝m okamûikem, a zaruËuje, ûe uveden· data v elektronickÈ podobÏ existovala p¯ed dan˝m Ëasov˝m okamûikem. Toto razÌtko musÌ dle z·kona obsahovat: a) ËÌslo kvalifikovanÈho ËasovÈho razÌtka unik·tnÌ u danÈho kvalifikovanÈho poskytovatele certifikaËnÌch sluûeb (KPCS), b) oznaËenÌ pravidel, podle kter˝ch KPCS

14)

Podle ß 2 odst. 5 vyhl·öky se doruËenÌ datovÈ zpr·vy potvrzuje odesilateli neprodlenÏ zasl·nÌm datovÈ zpr·vy v souladu s ustanovenÌm ß 3, pokud je org·n ve¯ejnÈ moci schopen z p¯ijatÈ datovÈ zpr·vy zjistit elektronickou adresu odesilatele. SouË·stÌ zpr·vy o potvrzenÌ doruËenÌ je uzn·van˝ elektronick˝ podpis opr·vnÏnÈho zamÏstnance org·nu ve¯ejnÈ moci nebo uzn·van· elektronick· znaËka org·nu ve¯ejnÈ moci (a dalöÌ n·leûitosti).


115

kvalifikovanÈ ËasovÈ razÌtko vydal, c) oznaËenÌ KPCS, d) hodnotu Ëasu, kter· odpovÌd· koordinovanÈmu svÏtovÈmu Ëasu p¯i vytv·¯enÌ kvalifikovanÈho ËasovÈho razÌtka, e) data v elektronickÈ podobÏ, pro kter· bylo kvalifikovanÈ ËasovÈ razÌtko vyd·no, f) elektronickou znaËku kvalifikovanÈho poskytovatele certifikaËnÌch sluûeb, kter˝ kvalifikovanÈ ËasovÈ razÌtko vydal. (TÌm je ËasovÈ razÌtko opÏt chr·nÏno proti padÏl·nÌ Ëi modifikaci.)

3 Z·vÏr Podle mÈho n·zoru nenÌ jednoduchÈ dospÏt konformnÌm v˝kladem v˝öe uveden˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ ke zcela jednoznaËnÈmu definov·nÌ n·leûitostÌ, kterÈ by mÏl pojistitel splnit, pokud chce uzavÌrat smlouvy na d·lku. P¯esto jsem se o to pokusil a p¯edevöÌm ñ zast·v·m n·zor, ûe vöechny pr·vnÌ ˙kony a jejich n·leûitosti, jak vypl˝vajÌ z cit. pr·vnÌch p¯edpis˘, lze splnit v˝luËnÏ v elektronickÈ podobÏ.

ResumÈ INSURANCE CONTRACTS CONCLUDED IN A DISTANCE FORM The author of this contribution, Professor VladimÌr Smejkal, who is an authorised expert and a member of the Legislative Council of the Government of the Czech Republic, provides analysis of the framework of legal acts related to distance marketing of financial services. The legal framework combines national and international law and includes a large number of provisions. The Czech legal framework of distance marketing of financial services is set by the Civil Code and the Act on Insurance Contract. The author provides results of his detailed survey on legal provisions application in relation to legal acts related to conclusion of insurance contacts, though, there are no uniquely determined obligations of the insurer, who would like to conclude insurance contracts in a distance form. Permanency of information provided on internet sources (or other electronic or digital media) is an issue, but the author sees support to validity of legal acts processed via distance marketing in the EC Directive concerning the distance marketing of consumer financial services. Further on, the contribution provides an analysis of the legal conception of ìinformationî, ìa documentî and ìa digital documentî. An electronic signature is a mean, which can be used instead of an autograph. Description of Act on Electronic Signature is provided as well. The author is of the opinion that all legal acts and obligations of insurers may be realized all-electronic.

116


N¡HLED ZAINTERESOVAN›CH STRAN NA ÿÕZENÕ RIZIK V POJIäçOVN¡CH (STAKEHOLDERSí VIEW ON RISK MANAGEMENT IN INSURANCE COMPANIES) Petr Bohumsk˝ ([email protected])

P¯ÌspÏvek tematicky navazuje na sÈrii Ël·nk˘ uve¯ejnÏn˝ch v minulÈm ËÌsle Pojistn˝ch rozprav zamÏ¯en˝ch na oblast ¯ÌzenÌ rizik. Po Ël·ncÌch t˝kajÌcÌch se projektu Solvency II, internÌch model˘ pro mÏ¯enÌ rizika a konceptu Enterprise Risk Managementu, inspirovan˝ch p¯edn·ökami na konferenci CRO Assembly v roce 2005, p¯in·öÌme tÈma diskutovanÈ na navazujÌcÌ konferenci v roce 2006, kter· se zamÏ¯ila na porovn·nÌ glob·lnÌch trend˘ a stanovisek jednotliv˝ch zainteresovan˝ch stran. PrvnÌ Ë·st p¯ÌspÏvku pojedn·v· o internÌ roli risk managementu v pojiöùovn·ch a ve druhÈ Ë·sti jsou pops·na stanoviska externÌch uûivatel˘.

ÿÌzenÌ rizik v pojiöùovnictvÌ Risk management, jak ostatnÏ vypl˝v· jiû z oznaËenÌ Ñmanagementì, je vöeobecnÏ vnÌm·n jako n·stroj ¯ÌzenÌ a jeho role nem· b˝t redukov·na pouze na kontrolnÌ funkci Ëi na dosaûenÌ souladu s externÌmi poûadavky.

Definov·nÌ role risk managementu v pojiöùovn·ch V pojiöùovnictvÌ, jehoû prap˘vodnÌm principem je p¯enos a ¯ÌzenÌ rizika, byla dlouho role risk managementu omezena na upisov·nÌ pojistnÈho rizika. V souËasnÈ dobÏ s rozvojem konceptu tzv. enterprise risk managementu se jeho v˝znam posouv· na ˙roveÚ bÏûnou v celÈm finanËnÌm sektoru. Pr˘zkum mezi 200 v˝znamn˝mi pojistiteli publikovan˝ spoleËnostÌ Tillinghast v z·¯Ì 2006 uk·zal, ûe st·le existujÌ v˝znamnÈ rozdÌly mezi pojiöùovnami v ˙rovni zaËlenÏnÌ funkcÌ risk managementu. UveÔme nejzajÌmavÏjöÌ v˝sledky. Jako t¯i nejsilnÏjöÌ d˘vody pro rozvoj risk managementu byly oznaËeny dosaûenÌ nejlepöÌ praxe, tlak ratingov˝ch agentur a investor˘. Ve spoleËnostech se st·le vÌce (43 % dotazovan˝ch) objevuje specifick· pozice (tzv. CRO ñ Chief Risk Officer) prim·rnÏ zodpovÏdn· za risk management namÌsto spojenÌ tÈto role nap¯. s pozicÌ finanËnÌho ¯editele nebo internÌho auditu. NejËastÏji pouûÌvanou mÌrou rizika je regulatornÌ kapit·l, ekonomick˝ kapit·l nenÌ tak rozöÌ¯en, ale jeho v˝znam stoup· se snahou o spr·vnou alokaci kapit·lu. NejËastÏjöÌ frekvence vykazov·nÌ rizikov˝ch ukazatel˘ p¯edstavenstvu spoleËnostÌ je jednou za ËtvrtletÌ (ve vÌce neû polovinÏ p¯Ìpad˘). Z r˘zn˝ch proces˘ risk managementu je mezi respondenty aktu·lnÏ nejvÏtöÌ spokojenost s ¯ÌzenÌm aktiv a pasiv (ALM) a se schopnostÌ p¯en·öet riziko. Toto hodnocenÌ jistÏ podlÈh· prudkÈmu v˝voji a m˘ûe v brzkÈ dobÏ vypadat zcela odliönÏ. PodÌvejme se nynÌ na nÏkterÈ uvedenÈ oblasti podrobnÏji.


117

ÿÌzenÌ a alokace kapit·lu ÿÌzenÌ kapit·lu zaËÌn· kapit·lovou p¯imÏ¯enostÌ. Jakmile umÌ spoleËnost urËit, kolik kapit·lu pot¯ebuje pro krytÌ sv˝ch podnikatelsk˝ch rizik, m˘ûe tento poûadavek porovnat s objemem kapit·lu, kter˝ m· k dispozici. V dalöÌch krocÌch vede ¯ÌzenÌ kapit·lu k jeho spr·vnÈ alokaci mezi provozovanÈ Ëinnosti a d·le k mÏ¯enÌ v˝konnosti, kterÈ zohledÚuje velikost podstupovanÈho rizika. Alokace kapit·lu na jednotlivÈ obchodnÌ aktivity je komplexnÌ ˙loha, kter· zohledÚuje i p¯Ìnos tÏchto aktivit k diverzifikaci rizika. ObchodnÌ aktivity lze vnÌmat velmi öiroce jako jakoukoli Ëinnost nesoucÌ podnikatelskÈ riziko, nap¯. pojistnÈ odvÏtvÌ, produkt, spr·va aktiv, projekt atd., ale nejËastÏji je kapit·l alokov·n na jednotlivÈ ˙tvary spoleËnosti v souladu s organizaËnÌ strukturou. M· to jednu praktickou v˝hodu, kterou je automatickÈ urËenÌ zodpovÏdnosti a mÌsta nesoucÌho n·klady kapit·lu. TÌm se posouv·me do f·ze mÏ¯enÌ v˝konnosti, kterÈ umÌ vyhodnotit, zda jsou dosahovanÈ v˝nosy dostateËnÈ vzhledem k podstoupenÈmu riziku, anebo p¯edem stanovit poûadovan˝ v˝nos z danÈ Ëinnosti.

InternÌ role v procesu ¯ÌzenÌ rizik Z·kladem risk managementu je jeho vÏdomÈ provozov·nÌ na r˘zn˝ch ˙rovnÌch spoleËnosti. Objevuje se tak ve t¯ech z·kladnÌch podob·ch. Role vrcholovÈho managementu spoËÌv· ve schv·lenÌ a sledov·nÌ strategie spoleËnosti, coû v oblasti risk managementu znamen· nastavenÌ tolerance k riziku a stanovenÌ poûadovan˝ch, rizikovÏ v·ûen˝ch v˝nos˘. SouËasnÏ rozhoduje o alokaci zdroj˘ na jednotlivÈ obchodnÌ jednotky. LiniovÌ manaûe¯i definujÌ strategickÈ cÌle sv˝ch ˙tvar˘ a hledajÌ cesty k maximalizaci zisku. SouËasnÏ ve svÈ oblasti odpovÌdajÌ za ¯ÌzenÌ rizik v r·mci nastavenÈ tolerance. K tomu majÌ nÏkolik z·kladnÌch moûnostÌ, buÔ riziko omezovat, p¯en·öet, odmÌtnout Ëi podstoupit. Specializovan˝ ˙tvar risk managementu (CRO) je v ¯ÌzenÌ rizik partnerem, kter˝ rizika mÏ¯Ì a analyzuje. V r·mci celÈ spoleËnosti prov·dÌ agregaci rizik a vyhodnocuje n·klady spojenÈ s podstoupen˝m rizikem.

Kvantifikace rizika V˝sledek realizace rizika na jednotliv˝ch pojistn˝ch smlouv·ch je v dobÏ uzavÌr·nÌ smlouvy nezn·m˝. Je-li vöak ups·no souËasnÏ vÌce podobn˝ch rizik, oËek·vanÈ v˝sledky celÈho portfolia jsou lÈpe p¯edpovÏditelnÈ. P¯ipomeÚme si, ûe pojistnÈ ud·losti jsou urËenÈ frekvencÌ v˝skytu ökodnÌch ud·lostÌ (neboli pravdÏpodobnostÌ) a z·vaûnostÌ (neboli velikostÌ) ökody, kter· nastala. Mezi r˘zn˝mi pojistn˝mi odvÏtvÌmi se tato charakteristika rizika m˘ûe znaËnÏ liöit, nap¯Ìklad pojiötÏnÌ aut se vyznaËuje vysokou frekvencÌ a nÌzkou z·vaûnostÌ, a tudÌû v˝sledky mohou b˝t spolehlivÏji urËeny neû nap¯Ìklad v pojiötÏnÌ zemÏt¯esenÌ, kdy doch·zÌ s nÌzkou frekvencÌ k z·vaûn˝m ökod·m. R˘zn· portfolia tedy obsahujÌ r˘znÏ velk· rizika, ale dokud nebudou vhodn˝m zp˘sobem kvantifikov·na nemohou b˝t spolehlivÏ ¯Ìzena, kontrolov·na ani konsistentnÏ porovn·v·na. Pokud se snaûÌme modelovat v˝öi pojistn˝ch ud·lostÌ, musÌme poËÌtat nejmÈnÏ se Ëty¯mi typy rizik. P¯ednÏ se jedn· o n·hodnÈ statistickÈ odchylky ve ökod·ch, coû je diverzifikovatelnÈ riziko. DalöÌ dvÏ rizika

118


se t˝kajÌ modelu a parametr˘, nakolik vÏrnÏ zobrazujÌ realitu, resp. nakolik jsou spr·vnÏ odhadnuty. I kdyû budeme mÌt dobr˝ model a spr·vnÏ nastavenÈ parametry, jsme vystaveni riziku zmÏn v z·kladnÌch procesech.

P¯Ìklad: DostateËnost rezerv neûivotnÌho pojiötÏnÌ Jako p¯Ìklad toho, ûe nelze zanedbat konkrÈtnÌ rizika, je snaha vykazovat ökodnÌ rezervy neûivotnÌho pojiötÏnÌ s urËitou pravdÏpodobnostÌ dostateËnosti. RozhodujÌcÌm problÈmem je mÏ¯enÌ nejistoty ve stanovenÌ technick˝ch rezerv. PravdÏpodobnost dostateËnosti je jednÌm z moûn˝ch ukazatel˘, dalöÌm je variaËnÌ koeficient definovan˝ jako podÌl smÏrodatnÈ odchylky a st¯ednÌ hodnoty anebo zjednoduöenou moûnostÌ je vyuûÌt srovnateln˝ch ˙daj˘ z celÈho trhu. Jak· by mÏla b˝t spr·vn· hladina pravdÏpodobnosti dostateËnosti rezerv, aby ocenÏnÌ z·vazku mohlo b˝t povaûov·no za re·lnou hodnotu? NÏkterÈ regulatornÌ reûimy (USA, Austr·lie) stanovujÌ poûadovanou pravdÏpodobnost minim·lnÏ na ˙rovni 75 %, pro bÏûnÈ v˝kaznictvÌ vöak pojistitelÈ Ëasto pouûÌvajÌ jeötÏ vyööÌ pravdÏpodobnost, 90 %. Vyöet¯ov·nÌm pojistn˝ch produkt˘ s r˘znÏ dlouhou dobou do ˙plnÈho vy¯ÌzenÌ pojistnÈ ud·losti byly mezi nimi zjiötÏny v˝znamnÈ rozdÌly v pravdÏpodobnosti dostateËnosti rezerv, kter· by odpovÌdala jejich re·lnÈ hodnotÏ. Pro produkty s kr·tkou dobou vy¯ÌzenÌ pojistnÈ ud·losti (1 rok) odpovÌd· re·lnÈ hodnotÏ z·vazku rezerva stanoven· s pravdÏpodobnostÌ dostateËnosti kolem 60 %, u produkt˘ s dobou vy¯ÌzenÌ 3 roky to bylo kolem 70 % a u produkt˘ s desetiletou dÈlkou ökod dokonce 85 %. To ukazuje, ûe tento ukazatel lze vyuûÌvat pouze souËasnÏ se zohlednÏnÌm konkrÈtnÌch vlastnostÌ rizik kaûdÈho portfolia.

ExternÌ zainteresovanÈ strany V˝znamn˝m ˙kolem risk managementu je uspokojenÌ rozdÌln˝ch poûadavk˘ a pot¯eb externÌch uûivatel˘. Investo¯i usilujÌ o dosaûenÌ nejvyööÌho v˝nosu, avöak neoËek·van· volatilita investice v˝znamnÏ znehodnocuje. Burzy vych·zejÌ jejich pot¯eb·m vst¯Ìc a uplatÚujÌ st·le novÈ poûadavky na zve¯ejÚov·nÌ informacÌ a na ovÏ¯ov·nÌ vÏrohodnosti finanËnÌch v˝kaz˘. Dohled nad pojiöùovnictvÌm stejnÏ jako ratingovÈ agentury se orientujÌ na kapit·lovou p¯imÏ¯enost a existenci internÌch kontrolnÌch mechanism˘. Regulace hled· lepöÌ standardy finanËnÌho v˝kaznictvÌ a solventnosti. D˘leûitou ot·zkou je, zda ˙roveÚ risk managementu m˘ûe ovlivnit hodnotu pojiöùovny. Podle pr˘zkumu publikovanÈho spoleËnostÌ Ernst & Young v b¯eznu 2006 jsou hlavnÌ investo¯i p¯esvÏdËeni, ûe se jim vyplatÌ zaplatit prÈmii za vyööÌ kvalitu ¯ÌzenÌ rizik. Rozhodn˝ souhlas vyslovilo 31 % dotazovan˝ch a dalöÌch 51 % souhlasÌ (viz obr·zek).

Pohled ratingov˝ch agentur CÌlem ratingov˝ch agentur v souËasnÈ dobÏ je zdokonalenÌ procesu udÏlov·nÌ ratingu tÌm, ûe se intenzivnÏ zamÏ¯ujÌ na uplatÚovanÈ praktiky risk managementu. ⁄Ëelem bylo p˘vodnÏ posoudit, jak vÏrohodnÈ jsou


119

vykazovanÈ v˝sledky, avöak cÌlovÏ by se mohlo dospÏt i k uzn·nÌ ocenÏnÌ rizika pomocÌ internÌch model˘, pokud budou tyto modely robustnÌ a budou podpo¯eny celkov˝m konceptem ¯ÌzenÌ rizika. Podle agentury Standard & Poorís m· pojiöùovacÌ sektor jiû za sebou f·ze kontroly rizika a ochrany bilanËnÌch aktiv spojenÈ se zajiötÏnÌm souladu s externÌmi poûadavky, se snahou minimalizovat ztr·ty a se zav·dÏnÌm systÈm˘ mÏ¯enÌ rizika. V nejbliûöÌch letech by se vöak mÏl risk management st·t souË·stÌ strategick˝ch rozhodnutÌ v pojiöùovn·ch a p¯ispÌvat tak k n·r˘stu hodnoty a optimalizaci zisku. KritÈria ratingov˝ch agentur pro hodnocenÌ ˙rovnÏ risk managementu zahrnujÌ posouzenÌ ¯ady oblastÌ. P¯ednÏ se jedn· o celkovou kulturu Ëi politiku ¯ÌzenÌ rizik, zda m· pojiöùovna nastavenou svou toleranci k riziku a s nÌ spojenÈ limity p¯ijÌmanÈho rizika. D·le se posuzujÌ kontrolnÌ procesy se zamÏ¯enÌm na konkrÈtnÌ situaci kaûdÈ spoleËnosti vËetnÏ detailnÌch p¯Ìklad˘ ¯ÌzenÌ klÌËov˝ch rizik. Pojiöùovna musÌ rovnÏû prok·zat sv˘j postoj k rizik˘m, kter· se teprve mohou projevit v budoucnosti. DalöÌm krokem je ovÏ¯ov·nÌ internÌch model˘ a hloubky integrace risk managementu do strategick˝ch rozhodnutÌ. VysokÈ hodnocenÌ ˙rovnÏ risk managementu dos·hne ta spoleËnost, kter· m· na velmi vysokÈ ˙rovni zvl·dnutÈ procesy kontroly vöech klÌËov˝ch rizik, alespoÚ z·kladnÌ p¯edstavu o ¯ÌzenÌ novÏ vznikl˝ch rizik a ˙zkÈ nav·z·nÌ risk managementu na strategick· rozhodnutÌ, ËÌmû se rozumÌ zejmÈna optimalizace zisku vûdy s ohledem na podstupovanÈ riziko, schopnost vyhodnotit p¯Ìnosy volby r˘zn˝ch typ˘ rizik a pl·nov·nÌ alokace kapit·lu. Tzv. strategick˝ risk management tedy neznamen· pouze schopnost udrûet volatilitu zisk˘ a v˝skyt ztr·t v r·mci nastavenÈ tolerance k riziku, ale je navÌc n·strojem pro maximalizaci zisku vzhledem k p¯ijatÈmu riziku. Agentura Standard & Poorís definovala Ëty¯i stupnÏ hodnocenÌ ˙rovnÏ risk managementu. K ¯Ìjnu 2006 provedla hodnocenÌ 207 pojiöùoven a celkovÈ v˝sledky nevypadajÌ nijak optimisticky. Pouze 15 % spoleËnostÌ se nach·zÌ ve dvou vyööÌch ˙rovnÌch, 3 % dos·hly nejvyööÌho hodnocenÌ. 80 % spoleËnostÌ bylo hodnoceno ve t¯etÌm stupni jako odpovÌdajÌcÌ ˙roveÚ. OËek·v· se, ûe se ¯ada z tÏchto spoleËnostÌ posune do druhÈho stupnÏ bÏhem p¯ÌötÌch dvou let.

Pohled investor˘ EvropskÈ pojiöùovny ËelÌ na kapit·lov˝ch trzÌch v poslednÌch letech problÈmu niûöÌ v˝konnosti ve srovn·nÌ s jin˝mi finanËnÌmi institucemi, nap¯Ìklad bankami. RoËnÌ mÌra r˘stu (CAGR) vykazuje od roku 1986 u evropsk˝ch pojiöùoven hodnotu 8 %, zatÌmco u bank je to tÈmÏ¯ o procento vÌce. éivotnÌ pojiöùovny dos·hly mÌry 8,5 % a vedou si lÈpe neû neûivotnÌ pojiöùovny s mÌrou 5,7 %. P¯ÌËinou je z¯ejmÏ vysok˝ poËet

120


neoËek·van˝ch ud·lostÌ, kter˝mi byly pojiöùovny postiûeny, aù uû v˝voj kapit·lov˝ch trh˘ nebo r˘znÈ p¯ÌrodnÌ Ëi ËlovÏkem zp˘sobenÈ katastrofy. Investo¯i prost¯ednictvÌm finanËnÌch analytik˘ se nepovaûujÌ za hlavnÌ hybnou sÌlu vzniku risk managementu v pojiöùovn·ch, internÌ pot¯eby a poûadavky ratingov˝ch agentur b˝vajÌ silnÏjöÌ. NicmÈnÏ investory zajÌm· p¯idan· hodnota plynoucÌ ze sofistikovanÈho risk managementu, p¯estoûe zav·dÏnÈ koncepty jsou jeötÏ novÈ a z jejich hlediska nevyzkouöenÈ a obtÌûnÏ mÏ¯itelnÈ. HlavnÌm z·jmem investor˘ je kvalita ve¯ejnÏ dostupn˝ch informacÌ. Jsou jejich nejËastÏjöÌmi uûivateli a sami coby pojiöùovny m˘ûeme posoudit, zda bychom byli schopni realizovat strategickou investici pouze na z·kladÏ ve¯ejnÏ dostupn˝ch ˙daj˘. Proto investo¯i hlasitÏ volajÌ po smyslupln˝ch, porovnateln˝ch a robustnÌch ˙dajÌch. V oblasti risk managementu je d˘leûit· p¯edevöÌm konsistence s jin˝mi zve¯ejnÏn˝mi daty a moûnost vytvo¯enÌ ˙sudku o budoucÌm v˝voji. SpoleËnost musÌ mÌt vlastnÌ n·hled na ocenÏnÌ rizik. Srovnatelnost ˙daj˘ se ovÏ¯uje v r˘zn˝ch dimenzÌch, a to v Ëase, v r˘zn˝ch typech v˝kaz˘ a standard˘, mezi internÌmi a externÌmi zdroji a rovnÏû mezi r˘zn˝mi pojiöùovnami. Investo¯i se jeötÏ st·le vÌce zamÏ¯ujÌ na alokaci kapit·lu neû na risk management. Jejich prim·rnÌm z·jmem jsou totiû v˝sledky, a ne procesy, p¯estoûe i ty jsou d˘leûitÈ. ⁄spÏön˝ risk management z pohledu investora znamen·, ûe p¯Ìnos z diverzifikace rizika nenÌ zbyteËnÏ potlaËen nedostateËn˝m ¯ÌzenÌm zejmÈna operaËnÌch rizik. Vzhledem k rozöÌ¯enÈmu pouûÌv·nÌ kapit·lov˝ch model˘ se novodob˝ investor jiû nept·: ÑCo m·m udÏlat se sv˝m voln˝m kapit·lem?ì, ale spÌöe: ÑJakÈ n·klady kv˘li kapit·lovÈ n·roËnosti mi p¯inese konkrÈtnÌ investice a je to pro mÏ zajÌmavÈ?ì. Na tuto ot·zku m˘ûe d·t risk management relevantnÌ odpovÏÔ.

Pohled regul·tora a dohledu Pot¯eba novÈho reûimu dohledu nad pojiöùovnictvÌm vy˙stila v EvropskÈ unii v projekt Solvency II. K tomuto projektu p¯ineslo na nÏkolika mÌstech oböÌrnou informaci minulÈ vyd·nÌ Pojistn˝ch rozprav. P¯ipomeÚme, ûe motivacÌ je hled·nÌ rovnov·hy mezi ochranou pojistnÌk˘ vedoucÌ k vyööÌm kapit·lov˝m poûadavk˘m a zachov·nÌm konkurenceschopnosti pojistnÈho sektoru p¯Ìliön˝m nezvyöov·nÌm n·klad˘ kapit·lu. ZavedenÌ metod mÏ¯enÌ solventnosti citliv˝ch na riziko umoûnÌ spravedlivÏjöÌ posouzenÌ situace konkrÈtnÌ pojiöùovny. D·le m· reûim Solvency II ve svÈm druhÈm pilÌ¯i podpo¯it uplatnÏnÌ proces˘ risk managementu v pojiöùovn·ch a ve t¯etÌm pilÌ¯i p¯inÈst harmonizaci v˝konu dohledu jednak v r·mci EvropskÈ unie a jednak v r·mci celÈho finanËnÌho sektoru. PojiöùovnictvÌ je odvÏtvÌm s nejkomplexnÏjöÌ expozicÌ v˘Ëi riziku. ZjednoduöenÏ ¯eËeno, investiËnÌ fondy jsou vystaveny trûnÌmu riziku a bankovnÌ sektor navÌc kreditnÌmu riziku, zatÌmco u pojiöùoven jsou tato rizika stejnÏ v˝znamn· a navÌc jsou kryta pojistn· rizika. »asov˝ horizont pojistn˝ch smluv je rovnÏû zpravidla delöÌ, a tÌm se zvÏtöuje nejistota jak˝chkoli p¯edpovÏdÌ. Situace dohledu tak nenÌ nikterak jednoduch·. V urËit˝ch smÏrech m· proces dohledu podobnÈ cÌle s ratingov˝mi agenturami. Co jsme v˝öe naz˝vali definov·nÌm politiky ¯ÌzenÌ rizik, posuzuje dohled p¯es organizaËnÌ strukturu a internÌ normy. RovnÏû i oblasti mÏ¯enÌ ekonomickÈho kapit·lu, posuzov·nÌ nov˝ch rizik, kontrola rizika a strategickÈ ¯ÌzenÌ rizik


121

jsou srovnatelnÈ. V Ëem se oba p¯Ìstupy v˝znamnÏ liöÌ je hloubka posouzenÌ, vûdyù co musÌ ratingov· agentura vyhodnotit bÏhem nÏkolika dnÌ, tomu se kontrola dohledu m˘ûe vÏnovat i nÏkolik t˝dn˘. Dohled m· navÌc odliönÈ n·stroje pro p¯Ìstup k informacÌm. Od poslednÌch zmÏn v integraci dohledu nad finanËnÌm trhem se oËek·v· i ˙ËinnÏjöÌ p¯Ìstup dohledu. Ten by se mÏl t˝kat p¯edevöÌm kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti a s pohledem zamÏ¯en˝m spÌöe do budoucna zohlednit vöechna rizika, kter˝m je pojiöùovna vystavena. V ide·lnÌm p¯ÌpadÏ by org·ny dohledu mohly koncentrovat know how v oblasti internÌch model˘ mÏ¯enÌ rizik, zejmÈna dÌky dostupnÈ datovÈ z·kladnÏ, a svou ËinnostÌ p¯ispÌvat k rozvoji risk managementu v jednotliv˝ch spoleËnostech. CÌlem dohledu by mÏlo b˝t prov·dÏnÌ preventivnÌch krok˘ namÌsto postihov·nÌ chyb pojiöùoven, hled·nÌ p¯ÌËin problÈm˘ namÌsto odstraÚov·nÌ nedostatk˘ a p˘sobenÌ v roli konzultanta spÌöe neû v roli kontrolora.

Literatura [1] Coleman, T. Risk Management ñ A View from ÑDown Underì. CRO Assembly, 2006. [2] Hawkins, W. Evaluating the Effectiveness of Risk Management. An analystís view. CRO Assembly, 2006. [3] Kolektiv autor˘. Solvency II. PojistnÈ rozpravy 19, 2006. [4] Lewis, R. E. The Role of the CRO in a Challenging Environment. CRO Assembly, 2006. [5] MasnÈ, E. The Roadmap to Solvency II. CRO Assembly, 2006. [6] MesrömÌd, J. Co je to Solvency (solventnost) II? PojistnÈ rozpravy 19, 2006. [7] Puccia, M. Evaluating the Effectiveness of Enterprise Risk Management. CRO Assembly, 2006. [8] ÿeznÌËek, L. ERM a ekonomick˝ kapit·l v pojiöùovn·ch a finanËnÌch konglomer·tech. PojistnÈ rozpravy 19, 2006. [9] Shamieh, C. Overview of the global CRO movement. CRO Assembly, 2006. [10] Singh, R. European view ñ role of CRO in a challenging environment. CRO Assembly, 2006. [11] Stahl, G. Evaluating the Effectiveness of Risk Management. CRO Assembly, 2006.

ResumÈ STAKEHOLDERSí VIEW ON RISK MANAGEMENT IN INSURANCE COMPANIES The article topic is connected to the series of risk management studies published in the last issue of Pojistne rozpravy. The articles concerning the Solvency II project, internal risk models and Enterprise Risk Management framework were inspired by speeches given at the CRO Assembly conference held in 2005. Comparison of global trends in risk management in insurance sector and the viewpoint of different stakeholders was the topic discussed at the following conference in 2006. The first part of the article deals with the internal role of risk management in insurance companies while the other part describes opinions of external stakeholders.

122


OCE“OV¡NÕ STAVEB PRO POJIäTÃNÕ Ing. Alojz NemeËek, MPñkonzult, s. r. o. ([email protected])

V Odhadci Ë. 3/2006 [3] jsem provedl anal˝zu stavu v oceÚov·nÌ movit˝ch vÏcÌ pro pojiötÏnÌ v »eskÈ republice. Situace v oceÚov·nÌ staveb je lepöÌ, nikoliv vöak dobr·. Pojiöùovny v »R majÌ zpracovanÈ metodiky k oceÚov·nÌ staveb. V nich popsanÈ algoritmy se dajÌ rozdÏlit do dvou t¯Ìd. PrvnÌ t¯Ìda jsou algoritmy, kterÈ vych·zejÌ z doprovodnÈ vyhl·öky k z·konu o oceÚov·nÌ majetku. Vyhl·öka oceÚuje stavby nap¯. budovy, haly, rodinnÈ domky a chaty podle ceny za 1 m3 obestavÏnÈho prostoru. Algoritmy pojiöùoven jsou vÌce Ëi mÈnÏ zda¯ilou aplikaci metody oceÚov·nÌ podle vyhl·öky. Upravenou metodu v˝poËtu podle vyhl·öky popÌöu v kapitole 3. Druhou t¯Ìdou algoritm˘ jsou jednoduchÈ indexnÌ metody oceÚov·nÌ. Jsou zaloûeny na n·sobenÌ po¯izovacÌ ceny stavby PC cenov˝m indexem CI. OznaËme si novou hodnotu stavby pro pojiötÏnÌ jako CNP. Je to rozdÌl v oznaËenÌ proti v˝chozÌ cenÏ podle vyhl·öky, kterou oznaËujeme CN. CNP = PC . CI

(1)

»esk· pojiöùovna udrûuje jednoduchou cenovou datab·zi za pr˘mysl a stavebnictvÌ (dvÏ pr˘mÏrnÈ hodnoty index˘ v roce) poËÌnaje rokem 1977. V roce 1976 bylo provedeno v »eskoslovensku p¯ecenÏnÌ z·kladnÌch prost¯edk˘ a investic. Cenov˝ index za celÈ stavebnictvÌ m· svou logiku, mÌry variability cenov˝ch index˘ stavebnÌch dÏl v˘Ëi pr˘mÏrnÈ hodnotÏ jsou nÌzkÈ. MyslÌm tÌm odchylku cenov˝ch index˘ stavebnÌch dÏl podle KSD (Klasifikace stavebnÌch dÏl), nebo v daÚovÈ oblasti dnes pouûÌvanÈ Klasifikace CZ-CC, proti pr˘mÏrnÈ hodnotÏ za celÈ stavebnictvÌ. DoporuËov·nÌ pr˘mÏrnÈho indexu za pr˘mysl od roku 1977 na oceÚov·nÌ movit˝ch vÏcÌ v souËasnÈ dobÏ povaûuji za statistick˝ a znaleck˝ nesmysl (viz [2]).

1. IndexnÌ model oceÚov·nÌ Tato metoda se na prvnÌ pohled zd· jako jednoduch· a bezproblÈmov·. Ve skuteËnosti to tak ale nenÌ. ObecnÏ se oceÚov·nÌ staveb prov·dÌ tak, ûe pojiöùovan˝ poskytne oceÚovateli soubor majetku a ten n·sobÌ po¯izovacÌ ceny cenov˝m indexem stavebnictvÌ , kter˝ odpovÌd· datu za¯azenÌ stavby do uûÌv·nÌ. Pokud datum za¯azenÌ investice do uûÌv·nÌ nenÌ datem po kolaudaci novÈ stavby, nelze uvedenou metodu pouûÌt. Nutn· je aplikace metody popsanÈ v kapitole 3. Abychom si uk·zali, ûe ten problÈm nenÌ ˙plnÏ trivi·lnÌ, musÌme se podÌvat na data evidence majetku. Zde je na mÌstÏ upozornÏnÌ, ûe pokud chceme majetek spoleËnostÌ oceÚovat, musÌme mÌt alespoÚ z·kladnÌ vÏdomosti o organizaci podnikov˝ch informaËnÌch systÈm˘.


123

P¯i sv˝ch p¯edn·ök·ch pro pojiöùovacÌ maklÈ¯e se setk·v·m s argumentacÌ, ûe poûadovan· data klienti nemajÌ v ˙ËetnictvÌ. To je velkÈ nedorozumÏnÌ. ⁄ËetnictvÌ je o ˙Ëtov·nÌ DAL (ve prospÏch tohoto ˙Ëtu) na stranu M· d·ti (na vrub) p¯Ìsluön˝ch ˙Ët˘. Je to o ˙ËetnÌm denÌku, obratech ˙Ët˘, hlavnÌ knize, obratovÈ p¯edvaze, rozvaze, v˝kazu zisku a ztr·t apod. Informace o danÈm evidenËnÌm ËÌsle majetku se nenach·zejÌ v ˙ËetnictvÌ, ale v evidenci majetku danÈho informaËnÌho systÈmu. V tÈto Ë·sti podnikovÈho informaËnÌho systÈmu (podsystÈmu) se prov·dÌ v˝poËet ˙ËetnÌch a daÚov˝ch odpis˘. D˘leûit˝m v˝stupem z podsystÈmu jsou ˙ËetnÌ a daÚovÈ odpisy dlouhodobÈho hmotnÈho majetku odpisovanÈho. PodsystÈm generuje sumarizovanÈ odpisy v ËlenÏnÌ za stavby, samostatnÈ movitÈ vÏci apod. Takto sumarizovan· data jsou p¯en·öena do ˙ËetnictvÌ. V evidenci majetku se prov·dÌ i z·znam technick˝ch zhodnocenÌ majetku danÈho invent·rnÌho ËÌsla. A tu vznik· urËit˝ problÈm. ⁄ËetnÌ cena UC se skl·d· z p˘vodnÌ po¯izovacÌ ceny PC a sumy technick˝ch zhodnocenÌ TZ. UC = PC + ΣTZ

(2)

TechnickÈ zhodnocenÌ majetku je definov·no v z·konÏ o danÌch z p¯Ìjm˘. M· vazbu na stavebnÌ z·kon, kde je definovan· p¯Ìstavba a n·stavba. OznaËme si ˙ËetnÌ cenu UC jako souËet PC a sumarizacÌ PNV a RSU. PNV jsou finanËnÌ hodnoty p¯Ìstavby, n·stavby a vestavby a RSU jsou finanËnÌ hodnoty rekonstrukcÌ a stavebnÌch ˙prav. UC = PC + ΣPNV + ΣRSU

(3)

Rovnice v˝poËtu ˙ËetnÌ hodnoty (2) a (3) d·vajÌ stejn˝ v˝sledek. Prav· strana rovnic je vöak vyj·d¯ena v jinÈm sloûenÌ. Pro PNV platÌ, ûe zvyöujÌ hodnotu stavby a nemajÌ vliv na p¯epoËet ceny p˘vodnÌ stavby. Znamen· to, ûe PNV m· samostatn˝ cenov˝ v˝voj. Na danÈmu invent·rnÌm ËÌsle stavby byla provedena nÏjak· p¯Ìstavba, vestavba, n·stavba, rozöÌ¯enÌ inûen˝rsk˝ch sÌtÌ apod. Hodnoty RSU mohou, ale nemusÌ zvyöovat souËasnou novou hodnotu stavby. Zde je nutnÈ zkoumat, jestli finanËnÌ hodnota rekonstrukce je vyööÌ, neû byl cenov˝ podÌl konstrukce v p˘vodnÌ stavbÏ. Pro odpovÏÔ pouûijeme Tabulky Ë. 1 a Ë. 2 P¯Ìlohy Ë. 14 vyhl·öky.

OznaËme si CPK ñ cenov˝ podÌl konstrukce podle uveden˝ch tabulek p¯Ìlohy vyhl·öky CIP ñ cenov˝ index 2007 k datu po¯ÌzenÌ stavby CIR ñ cenov˝ index 2007 k datu provedenÌ rekonstrukce (stavebnÌ ˙pravy). PodÌl

CIR p¯edstavuje cenov˝ index rekonstrukce p¯eveden do cenovÈ ˙rovnÏ roku po¯ÌzenÌ stavby. CIP

UmoûÚuje v˝poËet ceny stavebnÌ ˙pravy v cen·ch p˘vodnÌho po¯ÌzenÌ stavby. Cel· ¯ada rekonstrukcÌ bude upravov·na do cenovÈ ˙rovnÏ roku 1977, kdy bylo provedeno v »eskoslovensku p¯ecenÏnÌ z·kladnÌch prost¯edk˘ a investic.

124


Pokud CIR . RSU > CPK . PC CIP

(4)

je hodnota rekonstrukce vyööÌ neû byl cenov˝ podÌl uvedenÈ konstrukce (stavebnÌ Ë·sti) v p˘vodnÌ stavbÏ. OznaËme si levou stranu nerovnosti (4) PR (cenu podÌlu rekonstrukce ñ stavebnÌ ˙pravy) v cenovÈ ˙rovni po¯ÌzenÌ stavby a pravou PK (cenu podÌlu konstrukce v p˘vodnÌ stavbÏ).

OznaËme si CK cenovou korekci, pro ni platÌ:

Hodnota CK ud·v·, jak se bude p˘vodnÌ hodnota PC ve v˝poËtu upravovat. JejÌ p¯evr·cen· hodnota 1/CK ud·v· podÌl rekonstrukce v p˘vodnÌ stavbÏ. O hodnotu levÈ strany nerovnosti (4), upravenou o podÌl 1/CK, se sniûuje p˘vodnÌ hodnota PC pro v˝poËet novÈ hodnoty stavby. OznaËme si upravenou po¯izovacÌ cenu UPC. Pro nÌ platÌ (5)

Pro novou hodnotu stavby CNP potom platÌ: (6)

Pro ocenÏnÌ staveb na novou hodnotu pouûÌv·me cenovÈ indexy »S⁄ podle ËlenÏnÌ KSD (Klasifikace stavebnÌch dÏl) a od roku 2005 klasifikaci CZ-CC. KSD je pouûÌv·na v »R od roku 1994, kdy byla zavedena. CenovÈ indexy zachycujÌ cenov˝ v˝voj oddÌlu 46 SKP v podrobnÈm ËlenÏnÌ. Tyto cenovÈ indexy jsou souË·stÌ periodickÈ publikace »S⁄ 7001 ñ Indexy cen stavebnÌch pracÌ a stavebnÌch objekt˘ (vyd·vanÈ »S⁄ od roku 1994). Tyto cenovÈ indexy »S⁄ jsou souË·stÌ cenovÈ datab·ze naöeho programu MP.Expert. V datab·zi MP.Expert jsou souËasnÏ cenovÈ indexy za celÈ odvÏtvÌ stavebnictvÌ od roku 1977. Pokud m·me z·ruku, ûe po¯izovacÌ ceny staveb jsou objektivnÏ urËeny, je cena stavby podle (6) novou cenou stavby. Pro stavby u kter˝ch nebyly provedeny û·dnÈ stavebnÌ ˙pravy, poËÌt·me novou hodnotu stavby podle (1). Uû slyöÌm n·mitky znalc˘, jak zaruËÌm objektivnost po¯izovacÌ ceny stavby a hodnot stavebnÌch ˙prav. K tÈto argumentaci jedna pozn·mka. P¯i oceÚov·nÌ staveb se setk·v·m s pracovnÌky technick˝ch oddÏlenÌ, kte¯Ì majÌ v pÈËi investice. ObecnÏ si pochvalujÌ obrovskou zmÏnu proti socialistick˝m pomÏr˘m, p¯edevöÌm skuteËnost, ûe investor je tou nejvyööÌ autoritou p¯i prov·dÏnÌ staveb.


125

Transparentnost a objektivnost v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ na dodavatele stavby, kvalitnÌ dozorov·nÌ stavby d·v· z·ruku, ûe stavebnÌ ceny budou objektivnÌ. PlatÌ to zejmÈna u zahraniËnÌch spoleËnostÌ a u kvalitnÌch Ëesk˝ch firem.

P¯Ìklad a vyhodnocenÌ modelu Pro ocenÏnÌ vezmeme stavbu v˝robnÌ haly po¯Ìzenou v roce 1961 za 21 600 700 KË. V roce 1997 byla provedena z·sadnÌ rekonstrukce objektu v cenÏ 78 055 300 KË. Rok 2000 byl rokem p¯Ìstavby skladu k hale v cenÏ 34 743 900 KË. Je nutnÈ zjistit novou hodnotu stavby pro pot¯eby pojiötÏnÌ. Pro v˝poËet pouûiji cenovÈ indexy z datab·ze MP.Expert k datu 9/2006. Hodnoty pro v˝poËet: CIP = 7, 359; CIR1 = 1,428; CIR2 = 1,201; CPK = 0,453; CIR1 1,428 = = 0,194, kter˝ ud·v· cenov˝ index z·sadnÌ rekonstrukce p¯eCIP 7,359 veden do cenovÈ ˙rovnÏ roku 1977. M˘ûeme provÈst v˝poËet, protoûe v˝robnÌ objekt byl v roce 1976 Nejd¯Ìve provedeme podÌl

p¯ecenÏn. PodÌl renovovan˝ch konstrukcÌ v p˘vodnÌ stavbÏ byl CPK = 0,453. DosadÌm hodnoty do nerovnosti (4), abych zjistil, jestli z·sadnÌ rekonstrukcÌ vznikla na stavbÏ nov· hodnota, nad r·mec p˘vodnÌ stavby. 0,194 . 78 055 300 > 0,453 . 21 600 700 15 142 728 > 9 785 117 PR > PK Provedeme v˝poËet CK =

PR 15 142 728 = = 1,548 PK 9 785 117

Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe rekonstrukce plnÏ nahrazuje p˘vodnÌ konstrukce a souËasnÏ zvyöuje hodnotu stavby. Provedu v˝poËet UPC podle (5): UPC = PC ñ 78 055 300 .

1,428 = 21 600 700 ñ 78 055 300 . 0,125 = 21 600 700 ñ 9 756 913 = 7,359 . 1,548 = 11 843 787

P¯Ìstavbu haly indexujeme samostatnÏ, protoûe jejÌ finanËnÌ hodnota se ve v˝poËtu novÈ hodnoty podle (6) p¯iËÌt·. P¯Ìstavba je provedena tak, ûe jejÌ pl·öù m· pouze t¯i zdi. Jedna zeÔ je spoleËn· s p˘vodnÌ halou. CNP = UPC . CIP + PNV2 . CIR2 + RMS1 . CIR1 = = 11 843 787 . 7,359 + 78 055 300 . 1,428 + 34 743 900 . 1, 201 = = 87 158 429 + 111 462 968 + 41 727 424 = 240 348 821 Pro pojiötÏnÌ bychom doporuËili novou hodnotu stavby 240 349 tisÌc KË. Do p¯Ìkladu jsem za¯adil pouze fragment skuteËnÈho evidenËnÌho ËÌsla majetku. Toto evidenËnÌ ËÌslo stavby ñ haly obsahovalo kromÏ poloûky PC navÌc 11 poloûek technickÈho zhodnocenÌ. Ve vzorcÌch (5) a (6) jsem pro zjednoduöenÌ p¯Ìkladu nepouûil sumace Â.

126


Uveden˝ model oceÚov·nÌ m· celou ¯adu v˝hod. ZaËnu vöak nev˝hodami. Jejich v˝Ëet je vcelku velmi jednoduch˝. Jedinou a z·vaûnou nev˝hodou tohoto modelu je, ûe jej nem˘ûeme pouûÌt pokud z jak˝chkoliv d˘vod˘ nem·me p˘vodnÌ hodnotu PC. Je pot¯eba si vöak uvÏdomit skuteËnost, ûe cel· ¯ada podnik˘ v »eskÈ republice byla postavena po systÈmovÈ zmÏnÏ v roce 1989. Jsme zemÌ v EvropÏ, kde byly obrovskÈ zahraniËnÌ investice a stavby vznikaly na zelenÈ louce. NovÈ stavby budou urËitÏ vznikat i v souËasnosti, budoucnosti a pak lze tento jednoduch˝ a ˙Ëinn˝ model uplatnit. Kdyû oceÚujeme soubor staveb, m˘ûeme uplatnit pro velkou Ë·st staveb v˝poËet novÈ hodnoty podle (1). JakÈ jsou hlavnÌ v˝hody tohoto modelu proti modelu (7): ❑ Neprov·dÌme v˝poËet obestavÏnÈho prostoru staveb ñ v˝znamnÈ je to zejmÈna p¯i oceÚov·nÌ velk˝ch akciov˝ch spoleËnostÌ. ❑ Neprov·dÌme v˝poËet pr˘mÏrnÈ v˝öky a pr˘mÏrnÈ zastavÏnÈ plochy. ❑ Neprov·dÌme za¯azenÌ staveb podle druhu konstrukce, nezajÌm· n·s umÌstÏnÌ stavby. ❑ Neprov·dÌme v˝poËet vybavenosti stavby. ❑ Hodnoty stavebn˝ch ˙prav jsou ve v˝poËtu beze zmÏn. Je nutnÈ si uvÏdomit, ûe cel· ¯ada parametr˘ multiplikativnÌho oceÚovacÌho modelu (7) jsou statistickÈ pr˘mÏrnÈ hodnoty. Jsou to hodnoty bodovÈ, a tudÌû jsou zatÌûeny extrÈmnÌmi hodnotami ve statistickÈm souboru. P¯edevöÌm parametr odpovÌdajÌcÌ v modelu hodnotÏ ZCU vykazuje nap¯. v datab·zi ⁄RS RUSO vysokÈ hodnoty variability. Oba modely pouûÌvajÌ koeficient inflace, ale tento ˙daj vykazuje minim·lnÌ cenovou variabilitu v r·mci staveb »eskÈ republiky. Na z·vÏr uv·dÌm, s laskav˝m dovolenÌm spoleËnosti PLEAS, a. s., HavlÌËk˘v Brod, uk·zku hodnot souboru staveb spoleËnosti. V˝born· spolupr·ce s ekonomick˝m a technick˝m oddÏlenÌm spoleËnosti umoûnila zpracovateli posudku ovÏ¯it v re·ln˝ch podmÌnk·ch uplatnÏnÌ modelu. Poř. č.

Výpočet

1

CNP = PC . CI

825 643 tis. Kč

2

2 561 107 tis. Kč

3

CNP = UC . CI CNP = PC . CIP + ΣTZ . CIR

4

CNP = UPC . CIP + ΣPNVi . CIRi + ΣPNVj . CIRj i

Hodnota souboru staveb

1 174 747 tis. Kč j

1 021 608 tis. Kč

Pokud n·m poskytovatel dat p¯ed· do ocenÏnÌ pouze ˙daje PC a ty n·sobÌme indexy CI (¯·dek 1), m˘ûe dojÌt u takto ocenÏnÈho majetku k podpojiötÏnÌ. Pokud n·m v r·mci jiû uvedenÈ po¯izovacÌ ceny PC p¯ed· ˙daje UC (¯·dek 2), dos·hneme naopak neopr·vnÏnÏ vysokou hodnotu oceÚovanÈho majetku. Nakonec i t¯etÌ p¯Ìpad, ûe m·me v souboru majetku hodnoty PC a TZ a tyto n·sobÌme indexy CI nevede k spr·vnÈmu ocenÏnÌ (¯·dek 3). Pouze v˝poËet v ¯·dku 4 d·v· objektivnÌ hodnoty majetku. Tabulka je p¯Ìklad spoleËnosti, u kterÈ byly provedeny velkÈ investice do staveb. Tato tabulka ukazuje, jak jsou v »eskÈ republice oceÚov·ny velkÈ spoleËnosti pojiöùovacÌmi maklÈ¯i. Ze svÈ zkuöenosti vÌm, ûe p¯evl·dajÌ v˝poËty podle ¯·dk˘ 1 a 2.


127

Naöe spoleËnost p¯ipravuje ˙plnÈ softwarovÈ ¯eöenÌ tohoto modelu v letoönÌm roce. V programu MP.Expert m·me algoritmus ocenÏnÌ podle ¯·dku 3. NavÌc je v programu v˝stup ocenÏn˝ch staveb ve tvaru .xls. V˝stup m˘ûeme n·slednÏ upravit v programu Excel podle uvedenÈho modelu.

2. OceÚovacÌ model podle upravenÈ vyhl·öky V tÈto kapitole uvedu model, kter˝ vych·zÌ s algoritm˘ vyhl·öky. Tento model v r˘zn˝ch modifikacÌch doporuËujÌ pojiöùovny v »eskÈ republice. Algoritmy vyhl·öky jsem pro pot¯eby pojiötÏnÌ upravil a v programu MP.Expert pouûil poprvÈ v roce 2000. Od tÈ doby n·ö program pouûÌvajÌ asi Ëty¯i desÌtky pojiöùovacÌch maklÈ¯sk˝ch spoleËnostÌ. V podmÌnk·ch re·lnÈho ûivota potvrdil model svoje opr·vnÏnÌ. Ve vyhl·öce se pro oceÚov·nÌ budov a hal pouûÌv· v˝poËet: CN = OP . ZCU

(7)

ZCU = ZC . K1 . K2 . K3 . K4 . K5 . Ki . Kp V programu MP.Expert jsem algoritmus upravil tak, ûe pro v˝poËet novÈ hodnoty stavby pro pojiötÏnÌ jsem z v˝poËtu vypustil koeficient KP a upravil koeficient Ki. Naöe cenov· datab·ze KSD, klasifikace CZ-CC a souhrnn˝ch index˘ za stavebnictvÌ je veden· formou bazick˝ch index˘. V˝hody tÈto organizace cenovÈ datab·ze jsem popsal v [3]. V˝poËet se stal nez·visl˝m na novel·ch vyhl·öky. UpravenÈ algoritmy programu jsou uvedeny v n·sledujÌcÌ tabulce. Ve druhÈm sloupci jsou v˝poËty CN podle vyhl·öky, ve t¯etÌm sloupci v˝poËet novÈ hodnoty pro pojiötÏnÌ CNP. Druh stavby

Způsob výpočtu CN CNP = OP . ZCU ZCU = ZC . K1 . K2 . K3 . K4 . K5 . Ki . Kp

Způsob výpočtu CNP CNP = OP . ZCUP ZCUP = ZC . K1 . K2 . K3 . K4 . K5 . Kip

CN = OP . ZCU ZCU = ZC . K1 . K2 . K3 . K4 . K5 . Ki . Kp

CNP = OP . ZCUP ZCUP = ZC . K1 . K2 . K3 . K4 . K5 . Kip

Inženýrské a speciální pozemní stavby

CN = MJ . ZC . K5 . Ki . Kp*

CNP = MJ . ZC . K5 . Kip*

Rodinné domy, rekreační domky a rekreační chalupy

CN = OP . ZCU ZCU = ZC . K4 . K5 . Ki . Kp

CNP = OP . ZCUP ZCU = ZC . K4 . K5 . Kip

Rekreační chaty a zahrádkářské chaty



Vedlejší stavby



Garáže



Budovy Haly

128


ñ MJ je mÏrn· jednotka, za kterou je uvedena cena ZC v p¯Ìloze Ë.5 vyhl·öky. P¯. VÏûe, stoû·ry, komÌny ñ ZC za 1 m3 obestavÏnÈho prostoru; Mosty ñ ZC za 1 m2 plochy mostovky; Dr·hy kolejovÈ ñ ZC za 1 m dÈlky trasy; Vodovody trubnÌ ñ ZC za 1 m do hloubky 2 m apod.

V naöem programu (rok 2002) jsem p¯i v˝poËtu koeficientu K4 provedl v˝poËet cenov˝ch podÌl˘ konstrukcÌ neuveden˝ch v standardnÌm vybavenÌ a konstrukcÌ ne˙mÏrnÏ draûöÌch neû jsou konstrukce nadstandardnÌ. Je to vybavenost typu V ñ nenÌ v standardu a U ñ v˝raznÏ jin· neû standard nebo nadstandard. V˝poËet byl proveden podle [1]. Upraven˝ v˝poËet K4 je jedna z hlavnÌch zmÏn pr·vÏ vydanÈ aktualizovanÈ vyhl·öky (617/2006 Sb.).

3. Kombinovan˝ model oceÚov·nÌ Oba modely uvedenÈ v kapitole 2 a 3 lze navz·jem kombinovat. VhodnÈ je to tam, kde nem·me objektivnÌ hodnotu PC. Hodnotu po¯ÌzenÌ si vypoËÌt·m podle (8) a n·slednÏ uplatÚuji skuteËnÈ hodnoty stavebnÌch ˙prav. VhodnÈ je to pouûÌt zejmÈna u z·sadnÌch rekonstrukcÌ, kde jsou hodnoty stavebnÌch ˙prav proti hodnotÏ p˘vodnÌ stavby vysokÈ. KulturnÌ pam·tky jsou vÏtöinou rekonstruov·ny obrovsk˝m n·kladem. Pro jejich novou ñ reprodukËnÌ hodnotu bych pouûil n·sledujÌcÌ kombinovan˝ model. OznaËÌm si zjednoduöen˝ v˝poËet hodnoty po¯ÌzenÌ budovy PCZ: PCZ = OP . ZC . K1 . K2 . K3 . Kiz

(8)

Ve vzorci (8) pouûÌv·m koeficient Kiz. Pro v˝poËet PCZ je vhodnÈ zvolit cenov˝ index stavby podle roku prvnÌ rekonstrukce. MusÌme si uvÏdomit ûe hodnoty ZC byly poprvÈ uvedeny ve vyhl·öce v roce 1994. V n·sledn˝ch novel·ch se pro v˝poËet pouûÌvaly cenovÈ indexy »S⁄ podle KSD. Pokud je rekonstrukce v lÈtech 1994 ñ 2007 lze pro v˝poËet po¯izovacÌ ceny pouûÌt v˝poËet (8). Potom pro v˝poËet novÈ hodnoty stavby podle kombinovanÈho modelu platÌ:

(9)

souËasnÏ v (9) platÌ

pro j = 2, ... n

(10)

Pro v˝poËet hodnot PR, PK a CK platÌ stejnÈ podmÌnky jak u indexnÌho modelu v kapitole 2. SouËasnÏ pro kombinovan˝ model platÌ CIP = CIR1 = 1.


129

Pokud bych oceÚoval rekonstrukce p¯ed rok 1994 musÌm v (8) upravit hodnotu promÏnnÈ ZC. Tuto hodnotu bych upravil podle souhrnn˝ch index˘ za celÈ stavebnictvÌ.

4. Z·vÏr V˝poËty kterÈ jsem v Ël·nku uv·dÏl, slouûÌ k v˝poËtu novÈ hodnoty staveb pro pot¯eby pojiötÏnÌ. V˘bec jsem se v Ël·nku nezab˝val opot¯ebenÌm staveb a v˝poËtem ËasovÈ hodnoty. PouûitÌ ËasovÈ hodnoty pro pojiötÏnÌ je dost v˝jimeËnÈ. NicmÈnÏ i odhad technickÈ hodnoty staveb pro v˝poËet ËasovÈ hodnoty je d˘leûit˝. Toto tÈma je vöak na samostatn˝ Ël·nek. Na z·vÏr si neodpustÌm kritiku souËasnÈho stavu v oceÚov·nÌ majetku pro pojiötÏnÌ a oceÚov·nÌ obecnÏ. V »eskÈ republice skoro v˘bec neexistuje komunikace mezi tv˘rci podnikov˝ch informaËnÌch systÈm˘, odhadci a znalci hmotnÈho majetku. Uû v druhÈ kapitole jsem psal o tom, ûe pojistnÌ maklÈ¯i, ale navÌc i odhadci a znalci poûadujÌ pro ocenÏnÌ v˝stupy ˙ËetnictvÌ. P¯itom se jedn· o v˝stupy z evidence majetku. Evidence majetku je u n·s prim·rnÏ urËena pro v˝poËet odpis˘ a z·znam aktiv pro rozvahu. O ocenÏnÌ hmotn˝ch aktiv pro pojiötÏnÌ a jinÈ ˙Ëely ocenÏnÌ ani nezaËala odborn· diskuze. SvÈ tvrzenÌ opÌr·m o zkuöenost, ûe kdyû poûadujÌ v˝stup z evidence majetku pro ocenÏnÌ, v nabÌdce v˝stup˘ z evidence majetku nenÌ v˝stup pro oceÚov·nÌ. U kvalitnÌch projekt˘ evidence majetku vöak existuje voliteln˝ v˝stup z datab·ze majetku. P¯es nÏj dostanu pot¯ebn· data. Tam, kde v projektu nenÌ voliteln˝ v˝stup, musÌm oslovit pracovnÌky IT, aby provedli v˝stup vÏtöinou z relaËnÌ datab·ze s pouûitÌm SQL p¯Ìkaz˘. V˝stup z datab·ze s pouûitÌm SQL p¯Ìkaz˘ dok·ûe provÈst i pr˘mÏrn˝ informatik. Uveden˝ v˝stup nemohu poûadovat po ˙ËetnÌ spoleËnosti. A na ˙pln˝ z·vÏr moje p¯edstava o oceÚov·nÌ. V evidenci majetku zaznamen·v·me Ë·stky po¯izovacÌch cen a technick˝ch zhodnocenÌ majetku. TechnickÈ zhodnocenÌ staveb jsem v kapitole 2 rozdÏlil do dvou velk˝ch t¯Ìd. Pokud bychom provedli analytickÈ z·sahy do projektu evidence majetku a doplnili sem cenovÈ datab·ze, m˘ûeme oceÚov·nÌ majetku pro pojiötÏnÌ prov·dÏt plnÏ automatizovanÏ.

Pouûit· literatura a statistickÈ publikace: ñ Brad·Ë: Teorie oceÚov·nÌ nemovitostÌ, V. p¯epracovanÈ vyd·nÌ, CERM, s.r.o., 2001 ñ NemeËek: Cenov· statistika a pojiöùovnictvÌ v »eskÈ republice, Statistika 1/2006 ñ NemeËek: OceÚov·nÌ movit˝ch vÏcÌ pro pojiötÏnÌ, Odhadce a oceÚov·nÌ majetku 3/2006 ñ Brad·Ë, Fiala: Nemovitosti (OceÚov·nÌ a pr·vnÌ vztahy), LINDE Praha, a.s., 1999 ñ Brad·Ë, KrejËÌ¯, Hallerov·: ⁄¯ednÌ oceÚov·nÌ majetku 2004, CERM, s.r.o., 2004 ñ »S⁄, KÛd publikace 7001-(01-06), Indexy cen stavebnÌch pracÌ a stavebnÌch objekt˘

130


ResumÈ CONSTRUCTION PRICING FOR INSURANCE PURPOSES The article provides formulas for calculation of new value of constructions for the insurance purposes. It does not deal with depreciation or calculation of current value, these issues would require a separate article. According to the author, the current construction pricing in the Czech Republic is not satisfactory as there is no communication between the company information systemsñ makers and experts on property. There is a discrepancy in bookñ keeping outputs regarding evidence of property, though some information systems allow processing of the desired output. Should we amend the evidence of property and integrate a price database, we could then get a fully computerized process of the property valuation for insurance purposes.


131

MODELY PRO PÿECHODY MEZI RATINGY V R¡MCI BASEL II A SOLVENCY II prof. RNDr. Tom·ö CIPRA, DrSc., UK Praha a VäE Praha ([email protected])

Tento p¯ÌspÏvek: ñ uv·dÌ nÏkterÈ zn·mÈ z·kladnÌ vlastnosti o markovsk˝ch ¯etÏzcÌch p¯i modelov·nÌ p¯echod˘ mezi ratingy; ñ vybÌr· mezi r˘zn˝mi metodami umoûÚujÌcÌmi popsat p¯echody mezi ratingy ty metody, kterÈ mohou b˝t vhodnÈ z hlediska Basel II a Solvency II pro banky a pojistnÈ instituce.

1. ⁄vod KreditnÌ ratingy, podle nichû jsou klasifikov·ni dluûnÌci bank a pojiöùoven, budou d˘leûit˝m n·strojem internÌch model˘ v r·mci Basel†II a Solvency†II (viz nap¯. Sandstrˆm†(2005), Schubert and Griessmann†(2005)). TakovÈ ratingy v bankovnÌ a pojistnÈ praxi jsou spojeny s mnoha problÈmy jak praktickÈho, tak teoretickÈho charakteru. Tento p¯ÌspÏvek se zamÏ¯uje na speci·lnÌ problÈm, kter˝ v tomto kontextu vznik· v d˘sledku p¯echod˘ mezi ratingov˝mi t¯Ìdami v Ëase, neboù kreditnÌ oceÚovacÌ metody zaloûenÈ na (externÌm nebo internÌm) ratingu by mÏly respektovat zmÏny v Ëase. ObecnÏ lze kreditnÌ riziko kvantifikovat na z·kladÏ ñ standardizovanÈho p¯Ìstupu, kter˝ zahrnuje metody zaloûenÈ na externÌm ratingu s vyuûitÌm rizikov˝ch vah od externÌch agentur (Standard & Poorís, Moodyís, Fitch, Best and jinÈ; nÏkterÈ z nich jiû majÌ poboËky v »eskÈ republice); ñ p¯Ìstupu zaloûenÈho na internÌm ratingu, kter˝ zahrnuje oceÚov·nÌ kapit·lov˝ch poûadavk˘ pomocÌ specifick˝ch formulÌ. Vhodn˝mi n·stroji pro popis ratingovÈho procesu v Ëase, kterÈ dovolujÌ realistick˝m zp˘sobem zohlednit p¯echody mezi†kreditnÌmi t¯Ìdami, jsou markovskÈ ¯etÏzce.

2. Z·kladnÌ fakta o maticÌch p¯echodu Uvaûujme jednoduch˝ markovsk˝ ¯etÏzec pro p¯echody v mezi ratingy s koneËn˝m stavov˝m prostorem, nap¯. podle S&P:

{AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, D(efault)}

132


MODELS FOR CREDIT MIGRATION IN THE CONTEXT OF BASEL II AND SOLVENCY II prof. RNDr. Tom·ö CIPRA, DrSc., Charles University of Prague and Economic University of Prague ([email protected])

This contribution: ñ summarizes some known basic facts on Markov chains in the context of credit migration; ñ selects among various methods which enable to describe credit migration the ones that may be suitable from the point of view of Basel II and Solvency II for banks and insurance institutions.

1. Introduction Credit ratings by means of which are classified debtors of banks and insurance companies should be important instruments of internal models in the framework of Basel II and Solvency II (see e.g. Sandstrˆm (2005), Schubert and Griessmann (2005)). Such ratings in practice of banks and insurance institutions are connected with many problems both of practical and theoretical character. This paper concentrates on a special problem in this context due to credit migration in time since the credit evaluating methods based on (external or internal) ratings should respect the possibility of changes in time. In general, quantification of credit risk can be performed by ñ standardized approach that includes methods based on external ratings by means of risk weights that are assigned by external agencies (Standard & Poorís, Moodyís, Fitch, Best and others; some of them have branch offices in Czech Republic now); ñ internal ratings based approach that includes capital demand evaluation by specific formulas. Suitable instruments for the description of rating process in time which enable to respect credit migration in a realistic way are Markov chains.

2. Basic facts on migration matrices Let us consider a simple Markov chain model for credit migration with a finite state space, e.g. according to S&P:

{AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, D(efault)}


133

Pak pracujeme s pravdÏpodobnostmi p¯echodu: mij = P(i → j), i, j = 1, ..., 8 coû jsou pravdÏpodobnosti p¯echodu z ratingovÈ t¯Ìdy i na poË·tku roku do ratingovÈ t¯Ìdy j na konci tohoto roku.

Matice M = (mij)i, j =1,†...,†8 m· n·sledujÌcÌ vlastnosti: ñ mij ≥ 0,

i, j = 1, ..., 8;

ñ stav defaultu (tj. ˙vÏrovÈho selh·nÌ) D je absorbËnÌ: m8, j = 0, j = 1, ..., 7;

m8, 8 = 1;

ñ poslednÌ sloupec obsahuje jednoletÈ pravdÏpodobnosti defaultu PD (probability of default); ñ Σ8j = 1mij = 1,

j = 1, ..., 8 (stochastick· matice);

ñ mi, 8 ≤ mi + 1, 8,

i = 1, ..., 7

(ratingov· t¯Ìda s niûöÌm rizikem nevykazuje nikdy vyööÌ PD neû t¯Ìda s vyööÌm rizikem); ñ ... ≤ mi, i ñ 2 ≤ mi, i ñ 1 ≤ mii ≥ mi, i + 1 ≥ mi, i + 2 ≥ ... (¯·dkov· monotÛnie kolem diagon·ly); ñ ... ≤ mi ñ 2, i ≤ mi ñ 1, i ≤ mii ≥ mi + 1, i ≥ mi + 2, i ≥ ... (sloupcov· monotÛnie kolem diagon·ly); ñ Σj ≥ kmij je neklesajÌcÌcÌ funkce i pro kaûdÈ pevnÈ k (stochastick· monotÛnie).

Gener·tor matice Q je n·stroj pro vno¯enÌ markovskÈho ¯etÏzce (v diskrÈtnÌm Ëase) do markovskÈho procesu (ve spojitÈm Ëase) a vyuûÌv· se nap¯. v kontextu podroËnÌch ratingov˝ch p¯echod˘. UmoûÚuje ¯Ìdit matici p¯echodu M(t) z·vislou na Ëase pomocÌ diferenci·lnÌ rovnice: dM (t) = Q . M (t) dt za hraniËnÌ podmÌnky M(0) = I. Tato rovnice m· ¯eöenÌ . Gener·tor matice Q = (qij)i, j = 1,†...,†8 m· n·sledujÌcÌ vlastnosti: ñ qii ≤ 0,

i = 1, ..., 8;

ñ qij ≥ 0,

i ≠ j;

ñ Σ

8 j = 1 ij

q = 0,

i = 1, ..., 8.

ProblÈm nalezenÌ gener·toru pro empirickou matici p¯echodu M m· jednak teoretickÈ ¯eöenÌ: je-li mii†> 1/2 pro vöechna i (tj. M je striktnÏ diagon·lnÏ dominantnÌ), pak

134


Then we work with migration (or transition) probabilities: mij = P(i → j),

i, j = 1, ..., 8

which are probabilities of change from the rating class i at the beginning of a year to the rating class j at the yearís end.

The matrix M = (mij)i, j =1,†...,†8 has the following properties: ñ mij ≥ 0,

i, j = 1, ..., 8;

ñ default state D is absorbing: m8, j = 0, j = 1, ..., 7; m8, 8 = 1; ñ last column contains 1-year probabilities of default PD; ñ Σ8j = 1mij = 1,

j = 1, ..., 8 (stochastic matrix);

ñ mi, 8 ≤ mi + 1, 8, i = 1, ..., 7 (low-risk states never show a higher PD than high-risk states); ñ ... ≤ mi, i ñ 2 ≤ mi, i ñ 1 ≤ mii ≥ mi, i + 1 ≥ mi, i + 2 ≥ ... (row monotony towards the diagonal); ñ ... ≤ mi ñ 2, i ≤ mi ñ 1, i ≤ mii ≥ mi + 1, i ≥ mi + 2, i ≥ ... (column monotony towards the diagonal); ñ Σj ≥ kmij is a nondecreasing function of i for every fixed k (stochastic monotony).

Generator matrix Q is the instrument to embed the time-discrete Markov chain in a time-continuous Markov process (e.g. to control under-year interventions). It enables to control a time-dependent migration matrix M(t) by means of differential equation: dM (t) = Q . M (t) dt under the boundary condition M(0) = I. The equation has a solution . The generator matrix Q = (qij)i, j = 1,†...,†8 has the following properties: ñ qii ≤ 0, i = 1, ..., 8; ñ qij ≥ 0, i ≠ j; ñ Σ8j = 1qij = 0,

i = 1, ..., 8.

The problem of finding a generator for an empirical migration matrix M can be solved theoretically: if mii†> 1/2 for all i (i.e. M is strictly diagonally dominant) then


135

je geometricky konvergentnÌ, p¯iËemû

m· nulovÈ ¯·dkovÈ souËty a exp( ) = M (tj.

je maticov˝ logarit-

mus M).

V praxi by nediagon·lnÌ Ëleny ñ

ii

= ln(mii),

ij

mÏly b˝t nez·pornÈ, a za tÌm ˙Ëelem se pouûÌvajÌ aproximace: ;

ñ

, kde

= ln(M)

(navÌc je moûn· korekce gener·toru tak, aby reprodukoval poslednÌ defaultov˝ sloupec, tj. jednotlivÈ PD). Pak , resp.

3. PravdÏpodobnosti p¯echodu: odhady a testy MarkovskÈ ¯etÏzce pro p¯echody mezi ratingy nemusÌ b˝t homogennÌ (nap¯. se zde m˘ûe objevit tzv. jev st·rnutÌ, kdy pravdÏpodobnosti p¯echodu pro ratingovÈ t¯Ìdy r˘znÈ od poË·teËnÌ rostou se st·rnutÌm dluhopis˘). Jednoduch˝ kohortnÌ odhad pro homogennÌ Markov˘v ¯etÏzec, kter˝ m˘ûe b˝t interpretov·n jako ML odhad, m· tvar ,

kde nij je poËet p¯echod˘ z ratingovÈ t¯Ìdy i do t¯Ìdy j bÏhem jednoho roku a ni je poËet p¯echod˘ z ratingovÈ t¯Ìdy i bÏhem jednoho roku. KumulativnÌ kohortnÌ odhad p¯es T-letÈ obdobÌ je potom ,

kde nij(T) je kumulovan˝ poËet jednolet˝ch p¯echod˘ z ratingovÈ t¯Ìdy i do t¯Ìdy j bÏhem T let a podobnÏ pro ni(T). Test homogenity (tj. test ËasovÈ invariance) pro pravdÏpodobnosti p¯echodu je test nulovÈ hypotÈzy H0: mij(0, 1) = mij(1, 2) = mij(T ñ 1, T) pro vöechna i, j, kde mij(t, t + 1) je pravdÏpodobnost p¯echodu z ratingovÈ t¯Ìdy i do t¯Ìdy j bÏhem roku (t, t + 1) s kohortnÌm ^ (t, t + 1) a n (t, t + 1) je poËet jednolet˝ch p¯echod˘ z ratingovÈ t¯Ìdy i do t¯Ìdy j bÏhem roku odhadem m ij

i

(t, t + 1). Pak odpovÌdajÌcÌ testov· statistika

136


is geometrically convergent with

having row-sums zero and exp( ) = M (i.e.

is the matrix logarithm

of M ).

In practice, off-diagonal entries ñ

ii

= ln(mii),

ij

should be nonnegative, and therefore one uses approximations: ;

ñ

, kde

= ln(M)

(moreover, an adjustment of the generator to reproduce a† given default column, i.e. to reproduce given probabilities of default, is possible). Then , resp.

3. Migration probabilities: estimation and testing Markov chain models of credit migration may not be homogenous (e.g. there can be an aging phenomenon, i.e.migration probabilities for particular rating classes different from the initial one increase with aging of bonds). Simple cohort estimation for homogenous Markov chain that can be interpreted as ML estimation has the form ,

where nij is the number of migrations from rating i to rating j within one year and ni is number of migrations from rating i within one year. Cumulative cohort estimation over T-year period is then ,

where nij(T) is the cumulative number of one-year migrations from rating i to rating j within T years and similarly for ni(T). Test of homogenity (i.e. test of time invariance) for migration probabilities is the test of null hypothesis H0: mij(0, 1) = mij(1, 2) = mij(Tñ1, T) for all i, j, where mij(t, t + 1) is the probability of migration from rating i to rating j within the year (t, t+1) with cohort ^ (t, t + 1) and n (t, t + 1) is the number of one-year migrations from rating i within the year estimation m ij

i

(t, t + 1). Then the corresponding test statistic


137

za platnosti nulovÈ hypotÈzy. Jestliûe nulov· hypotÈza H0 nem˘ûe b˝t zamÌtnuta, jsou p¯echody homogennÌ a lze pouûÌt odhad mij = mij(T) pro vöechna i, j. NemarkovskÈ chov·nÌ m˘ûe b˝t oöet¯eno nap¯. s vyuûitÌm p¯Ìstupu Jafry and Schuermann (2003).

4. CreditMetrics p¯Ìstup CreditMetrics p¯Ìstup p¯edpokl·d·, ûe ratingovÈ p¯echody jsou pops·ny pomocÌ spojitÈho indik·toru ratingov˝ch p¯echod˘ X. To umoûnÌ zjednoduöit popis procesu p¯echod˘ pomocÌ ÑpravdÏpodobnostnÌch interval˘ì. Nechù X m· standardnÌ norm·lnÌ rozdÏlenÌ N(0, 1) s distribuËnÌ Φ: Pak podmÌnÏnÏ na poË·teËnÌm ratingu i lze rozdÏlit hodnoty X na systÈm disjunktnÌch interval˘ (xji, xji + 1] tak, ûe pravdÏpodobnost toho, ûe X leûÌ v danÈm intervalu, se rovn· odpovÌdajÌcÌ pravdÏpodobnosti p¯echodu mij (odhadnutÈ obvykle z historick˝ch dat):

(nap¯. nejniûöÌ interval (pro default) m· dolnÌ hranici ñ∞, nejvyööÌ AAA interval m· hornÌ hranici +∞).

5. KreditnÌ cykly KreditnÌ cykly mohou podstatnÏ zlepöit p¯esnost ocenÏnÌ kreditnÌho rizika. NejjednoduööÌ zp˘sob mÏ¯enÌ kreditnÌho cyklu je pomocÌ jednoho faktoru Zt, kter˝ zohledÚuje Ñhodnoty pravdÏpodobnostÌ p¯echodu vËetnÏ PD nep¯edpovÏditelnÈ na z·kladÏ historick˝ch dat pro dan˝ poË·teËnÌ ratingì. Indik·tor ratingov˝ch p¯echod˘ X m˘ûe b˝t rozloûen do dvou sloûek: , kde Y je idiosynkratick· sloûka charakteristick· pro danÈho dluûnÌka (Y ~†N(0, 1)), Z je systematick· sloûka sdÌlen· vöemi dluûnÌky (Z ~†N(0, 1)) a r je kladn˝ parametr p¯edstavujÌcÌ korelaci mezi X a Z (Y a Z jsou vz·jemnÏ nez·vislÈ, takûe Z vysvÏtluje zlomek ρ rozptylu X). Pro pevn· ρ a t lze Zt odhadnout na z·kladÏ principu nejmenöÌch Ëtverc˘: , kde

(dokonce lze nalÈzt p¯Ìsluönou hodnotu ρ tak, ûe ¯ada {Zt } m· jednotkov˝ rozptyl).

138


under null hypothesis. If the null hypothesis H0 cannot be rejected then the migration is homogenous and one can use estimates mij = mij(T) for all i, j. Non-Markovian behavior can be estimated using e.g. approach by Jafry and Schuermann (2003).

4. CreditMetrics approach CreditMetrics approach assumes that rating transitions reflect an underlying continuous credit-change indicator X. It enables to simplify the description of credit migration process by means of Ñprobability binsì. Let X have the standard normal distribution N(0, 1) with distribution functionΦ: Then conditionally on an initial credit†i one partitions X values into a†set of disjoint bins (xji, xji + 1] so that the probability that X falls within a given interval equals the corresponding migration probability†mij (estimated usually from historical data):

(e.g., the lowest default bin has a lower threshold ñ∞, the highest AAA bin has an upper threshold +∞).

5. Credit cycles Credit cycles may substantially improve the accurate assessment of credit risk. The simplest way to measure the credit cycle is by means of a one factor Zt meaning ìthe values of default rates and of end-of-period risk ratings not predicted (using historical average transition rates) by the initial mix of credit gradesî. The credit-change indicator†X can be decomposed into two parts:

where Y is an idiosyncratic component unique to a† borrower (Y ~†N(0, 1)), Z is a systematic component shared by all borrowers (Z ~†N(0, 1)) and r is a positive parameter representing correlation between†X and Z (Y and Z are mutually independent so that Z explains a fraction ρ of the variance of X). For a fixed ρ and t one can estimate Zt using least squares principle: , where

(one can find the appropriate value of ρ such that the series {Zt} has the unit variance).


139

Interpretace (pro dan˝ poË·teËnÌ kreditnÌ rating) je n·zorn·: ñ Zt > 0 v dobr˝ch letech: znamen·, ûe PD je podpr˘mÏrn· a pomÏr poËtu p¯echod˘ k vyööÌmu ratingu vztaûen˝ k poËtu p¯echod˘ k niûöÌmu ratingu je nadpr˘mÏrn˝; ñ Zt < 0 ve öpatn˝ch letech: znamen·, ûe PD je nadpr˘mÏrn· a pomÏr poËtu p¯echod˘ k vyööÌmu ratingu vztaûen˝ k poËtu p¯echod˘ k niûöÌmu ratingu je podpr˘mÏrn˝. Tuto anal˝zu lze zobecnit na multifaktorov˝ p¯Ìpad ratingov˝ch p¯echod˘ (viz nap¯. Wei (2000)).

6. OceÚovacÌ model s rizikovÏ neutr·lnÌ pravdÏpodobnostÌ V uvaûovanÈm kontextu m˘ûe b˝t pouûit takÈ martingalov˝ p¯Ìstup k oceÚov·nÌ aktiv (cenn˝ch papÌr˘): zde se odvozujÌ rizikovÈ prÈmie pro dynamick˝ proces kreditnÌho ratingu (tj. pro odpovÌdajÌcÌ markovsk˝ ¯etÏzec). P¯echodov· matice M = (mij)i, j = 1, ..., 8 p¯ech·zÌ p¯i rizikovÏ neutr·lnÌ pravdÏpodobnostnÌ mÌ¯e do tvaru P(t,†t†+ 1): P(t, t + 1) = (pij(t, t + 1)) = (πij(t) . mij). Abychom odhadli rizikovÈ prÈmie πij(t), m˘ûeme pouûÌt jako data dluhopisovÈ ceny a n·hradovÈ pomÏry: v0(t,T) cena v Ëase t bezrizikovÈho jednotkovÈho bezkupÛnovÈho dluhopisu se splatnostÌ v Ëase T; vi(t,T) cena v Ëase t jednotkovÈho bezkupÛnovÈho dluhopisu v ratingovÈ t¯ÌdÏ i se splatnostÌ v Ëase T;

δ

n·hradov˝ pomÏr nomin·lu v p¯ÌpadÏ defaultu. Moûn· volba rizikov˝ch prÈmiÌ πij(t) je:

ñ

;

ñ pak

;

ñ tento postup umoûÚuje rekurentnÌ v˝poËet rizikovÏ neutr·lnÌch pravdÏpodobnostÌ P(t,†t†+1) a P(0,†t) (platÌ P(0,†t) = P(0, †1)†.†...†.†P(t†ñ 1,†t)). Jin· moûn· volba rizikov˝ch prÈmiÌ πij(t) p¯i mi8†≈ 0: ñ pij(t, t + 1) = πi(t) . mij, j ≠ 8, pi8(t, t + 1) = 1 ñ πi(t)(1 ñ mi8); ñ pak

;

ñ tento postup umoûÚuje rekurentnÌ v˝poËet rizikovÏ neutr·lnÌch pravdÏpodobnostÌ P(t,†t†+1) a P(0,†t) jako v p¯edchozÌm p¯ÌpadÏ. Pr·ce vznikla v r·mci v˝zkumnÈho z·mÏru MSM0021620839 financovanÈho MäMT.

140


Interpretation (for a given initial credit rating) can be following: ñ Zt > 0 in good years: it means a lower than average probability of default and a higher than average ratio of upgrades to downgrades; ñ Zt < 0 in bad years: it means a higher than average probability of default and a lower than average ratio of upgrades to downgrades. One can generalize such an analysis to multi-factor credit migrations (see e.g. Wei (2000)).

6. Risk-neutral probability valuation model Martingale approach to pricing securities can be used also in this context: it derives risk premiums for the dynamic credit rating process (i.e. for the corresponding Markov chain). The transition matrix M = (mij)i, j = 1, ..., 8 retains under a risk-neutral probability measure the form P(t,†t†+1): P(t, t + 1) = (pij(t, t + 1)) = (πij(t) . mij). To estimate the risk premiums†pij(t) one can use bond price data and recovery rates: v0(t,T) time-t price of a riskless unit discount bond maturing at time T; vi(t,T) time-t price of a unit discount bond at the rating class i maturing at time T;

δ

recovery fraction of the par in the case of default. Possible choice of risk premiums πij(t):

ñ

;

ñ then

;

ñ it enables recursive calculation of risk neutral probabilities P(t, t +1) and P(0, t) (it holds P(0, t) = P(0, 1) . ... . P(t ñ 1, t)). Another possible choice of risk premium πij(t) when mi8†≈ 0: ñ pij(t, t + 1) = πi(t) . mij, j ≠ 8, ñ then

pi8(t, t + 1) = 1 ñ πi(t)(1 ñ mi8); ;

ñ it enables recursive calculation of risk neutral probabilities P(t, t +1) and P(0, t) as in the previous case. The work is a part of research project MSM0021620839 financed by Ministry of Education of Czech Republic.


141

Literatura: ñ Belkin, B., Suchower, S., Forest Jr., L.: A one-parameter representation of credit risk and transition matrices. CreditMetrics Monitor, Third Quarter 1998, 46ñ56. ñ Benkov·, M.: PouûitÌ markovsk˝ch a semimarkovsk˝ch proces˘ v modelov·nÌ kreditnÌch rizik. Semin·¯ z aktu·rsk˝ch vÏd 2005/06 (P. Mandl and M. äù·stkov·, eds.), Matfyzpress, Praha 2006, 7ñ21. ñ Bluhm, C., Overback, L., Wagner, C.: Credit Risk Modeling. Chapman & Hall/ CRC 2003. ñ Gupton, G. M., Finger, C. C., Bhatia, M.: CreditMetricsô ñ Technical Document. Morgan Guaranty Trust Co. 1997. ñ Israel, R., Rosenthal, J., Wei, J.: Finding generators for Markov chains via empirical transition matrices with application to credit ratings. Mathematical Finance 11, 2001, 245ñ265. ñ Jafry, Y., Schuermann, T.: Measurement and estimation of credit migration matrices. Wharton Financial Institutions Center 03-08-2003. ñ Jarrow, R. A., Lando, D., Turnbull, S. M.: A Markov model for the term structure of credit risk spreads. Review of Financial Studies 10, 1997, 481ñ523. ñ Sandstrˆm, A.: Solvency: Models, Assessment and Regulation. Chapman & Hall/CRC 2005. ñ Schubert, T., Griessmann, G.: Solvency II: Das Standardmodell gewinnt Kontur. Versicherungswirtschaft, Heft 21, 2005, 1638ñ1642. ñ Wei, J. Z.: A multi-factor, Markov chain model for credit migrations and credit spreads. Journal of International Money and Finance 23, 2000.

142


References: ñ Belkin, B., Suchower, S., Forest Jr., L.: A one-parameter representation of credit risk and transition matrices. CreditMetrics Monitor, Third Quarter 1998, 46ñ56. ñ Benkov·, M.: Application of Markov and semi-Markov processes in credit risk modelling. Actuarial seminar at Charles University of Prague 2005/06 (P. Mandl and M. äù·stkov·, eds.), Matfyzpress, Praha 2006, 7ñ21 (in Czech). ñ Bluhm, C., Overback, L., Wagner, C.: Credit Risk Modeling. Chapman & Hall/ CRC 2003. ñ Gupton, G., M., Finger, C. C., Bhatia, M.: CreditMetricsô ñ Technical Document. Morgan Guaranty Trust Co. 1997. ñ Israel, R., Rosenthal, J., Wei, J.: Finding generators for Markov chains via empirical transition matrices with application to credit ratings. Mathematical Finance 11, 2001, 245ñ265. ñ Jafry, Y., Schuermann, T.: Measurement and estimation of credit migration matrices. Wharton Financial Institutions Center 03-08-2003. ñ Jarrow, R. A., Lando, D., Turnbull, S. M.: A Markov model for the term structure of credit risk spreads. Review of Financial Studies 10, 1997, 481ñ523. ñ Sandstrˆm, A.: Solvency: Models, Assessment and Regulation. Chapman & Hall/CRC 2005. ñ Schubert, T., Griessmann, G.: Solvency II: Das Standardmodell gewinnt Kontur. Versicherungswirtschaft, Heft 21, 2005, 1638ñ1642. ñ Wei, J. Z.: A multi-factor, Markov chain model for credit migrations and credit spreads. Journal of International Money and Finance 23, 2000.


143

RedakËnÌ kruh: doc. Ing. Arnoöt Bˆhm, CSc., prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., Ing. Filip Hol˝, Ph.D., Ing. Frantiöek Kalouda, CSc., MBA, doc. JUDr. Marie KarfÌkov·, CSc., Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., RNDr. Lucie Mazurov·, Ph.D., Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., (p¯edseda), JUDr. VÏra äkopov·., Mgr. Jan äv·b, prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

VedoucÌ redaktorka: Mgr. Eva Trojanov·

Vydala: »esk· asociace pojiöùoven Na Strûi 1702/65, 140 00 Praha 4 Tel: +420 222 350 160, fax: +420 261 142 409 E-mail: [email protected] Internet: http://www.cap.cz

Grafick· ˙prava: Studio GSW Tisk: Tisk·rna v R·ji s. r. o., Pardubice

N·zory a hypotÈzy obsaûenÈ v jednotliv˝ch autorsk˝ch p¯ÌspÏvcÌch je t¯eba povaûovat za osobnÌ postoje a p¯Ìstupy autora, nikoliv za stanovisko instituce, kterou zastupuje nebo u kterÈ je zamÏstn·n, ani za stanovisko vydavatele ñ »AP, pokud nenÌ uvedeno jinak. PojistnÈ rozpravy vych·zejÌ zpravidla jednou aû dvakr·t roËnÏ (bez n·roku na periodicitu) v n·kladu 500 v˝tisk˘. Redakce p¯ijÌm· statÏ a pojedn·nÌ vÏdeckÈho a teoretickÈho charakteru se vztahem k pojiötÏnÌ, zajiötÏnÌ, z·brany ökod, p¯ÌpadnÏ i k dalöÌm navazujÌcÌm disciplÌn·m.

© P¯etisk a rozmnoûov·nÌ povoleno jen se souhlasem redakce.

Cena: 150 KË

Do v˝roby p¯ed·no v kvÏtnu 2007.

144


PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

Recommend Documents