PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003

PojistnÈ rozpravy 13

POJISTNÃ TEORETICK› BULLETIN 2003

ISSN 0862-6162

OBSAH Provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti v EvropskÈ unii na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky a na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby ................................................................................... 5 Insurance Activities in the European Union Based on the Right of Establishment of Branch Offices and Freedom to Provide Services JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl, ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, Ing. Josef »Ìûek, »esk· asociace pojiöùoven KartelovÈ pr·vo a oblast pojiöùovnictvÌ (srovn·nÌ princip˘ pr·vnÌ ˙pravy »R a EU) ...................... 15 Anti-trust Law and the Field of Insurance / Comparison of Legal Principles in the Czech Republic and in the European Union Mgr. Petr BÏhan, Pr·vnick· fakulta Z·padoËeskÈ univerzity, PlzeÚ Asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch a jejÌ d˘sledky pro regulaci pojiöùovnictvÌ ......................... 35 Asymmetry of Information in Insurance Markets and Consequences for Regulation of Insurance prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick· OceÚov·nÌ opcÌ v ûivotnÌm pojiötÏnÌ ....................................................................................................... 45 Pricing Options in Life Insurance prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc., Matematicko-fyzik·lnÌ fakulta UK a VäE Smlouva o zprost¯edkov·nÌ a smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ ......................................................... 49 Contract on Intermediary Services and Contract on Business Representation doc. JUDr. Karel Marek, CSc., Pr·vnick· fakulta MU VyuûitÌ n·stroj˘ kapit·lovÈho trhu jako alternativnÌho n·stroje zajiötÏnÌ ......................................... 65 The Use of Capital Market Instruments as an Alternative Reinsurance Instrument Ing. Petr Hladn˝, doktorand Katedry financÌ VäB TU, Ostrava Zp˘soby v˝poËtu cash flow ûivotnÌch pojiötÏnÌ ...................................................................................... 75 Principles of Cash Flow Modelling of Life Insurance Mgr. Martin JaneËek, odpovÏdn˝ pojistn˝ matematik »SOB Pojiöùovny, a. s. Vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel ............................................................................................... 88 Investigation of Motor-car Theft prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., PolicejnÌ akademie v Praze, JUDr. Vlastimil Pröal, Allianz pojiöùovna, a .s. Inovace a modernÌ pojetÌ investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ .................................................................. 101 Innovation and Modern Conception of Equity Linked Insurance Policies Ing. Ond¯ej Poul, doktorand Katedry bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ VäE

4


Provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti v EU na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky a na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl, ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ing. Josef »Ìûek, »esk· asociace pojiöùoven

S postupn˝m p¯izp˘sobov·nÌm naöeho n·rodnÌho pr·va pr·vu Evropsk˝ch spoleËenstvÌ (d·le jen SpoleËenstvÌ), tj. pr·vu komunit·rnÌmu, se st·le ËastÏji hovo¯Ì, zejmÈna v oblasti finanËnÌch sluûeb, o tzv. principu ÑjednotnÈho pasuì (single passport). ZjednoduöenÏ ¯eËeno, jedn· se o princip, podle kterÈho lze na z·kladÏ povolenÌ (licence, registrace) udÏlenÈho v jednÈ ËlenskÈ zemi (obvykle se jedn· o zemi, ve kterÈ m· podnikajÌcÌ osoba sÌdlo nebo bydliötÏ) p˘sobit v kterÈkoliv ËlenskÈ zemi, a to pouze na z·kladÏ oznamovacÌ povinnosti v˘Ëi p¯ÌsluönÈmu org·nu tÈ ËlenskÈ zemÏ, kter· povolenÌ udÏlila. V z·vislosti na mÌ¯e integrace do hospod·¯stvÌ hostitelskÈ ËlenskÈ zemÏ pak hovo¯Ìme o provozov·nÌ Ëinnosti v r·mci jednotnÈho trhu SpoleËenstvÌ na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky (tj. nabÌzet svoje sluûby s vyuûitÌm poboËek zaloûen˝ch v Ëlensk˝ch st·tech, nÏkdy se takÈ hovo¯Ì o pr·vu usazenÌ) a na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby (p¯ÌmÈ poskytov·nÌ sluûeb, aniû by v Ëlensk˝ch st·tech byly zakl·d·ny poboËky). »lenskou zemÌ rozumÌme zemi, kter· tvo¯Ì Evropsk˝ hospod·¯sk˝ prostor (mimo dnes 15 zemÌ EU takÈ Norsko, Island a Lichtenötejnsko), a jednotn˝m trhem SpoleËenstvÌ trh, kter˝ se teritori·lnÏ vymezuje trhy zemÌ EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru a ¯ÌdÌ se pravidly dan˝mi komunit·rnÌm pr·vem. V naöÌ souËasnÈ legislativÏ se objevujÌ nejr˘znÏjöÌ snahy o p¯enesenÌ principu jednotnÈho evropskÈho pasu do jednotliv˝ch z·kon˘ (viz nap¯. nelegislativnÌ ustanovenÌ ß 5c z·kona o bank·ch), a protoûe jsou tyto snahy spojeny s problÈmy vz·jemnÈho propojenÌ n·rodnÌho a komunit·rnÌho pr·va (zejmÈna zachov·nÌ teritoriality n·rodnÌho pr·vnÌho ¯·du p¯i respektov·nÌ nad¯azenosti pr·va komunit·rnÌho), rozhodli jsme se podÏlit se se Ëten·¯i s n·zory a ˙vahami, kterÈ pro n·s byly vodÌtkem p¯i zav·dÏnÌ jednotnÈho evropskÈho pasu v oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ. V Evropsk˝ch spoleËenstvÌch bylo zavedenÌ jednotnÈho pasu v soukromÈm pojiöùovnictvÌ prov·zeno postupn˝m odstraÚov·nÌm p¯ek·ûek historicky zaveden˝ch n·rodnÌmi legislativami jako obrana proti pronik·nÌ cizÌho kapit·lu. V n·rodnÌch legislativ·ch se vytv·¯ely nejr˘znÏjöÌ restrikce, kterÈ znev˝hodÚovaly zahraniËnÌ osoby na tuzemskÈm trhu. Jednotn˝ trh SpoleËenstvÌ vöak vyûadoval a vyûaduje jejich odstranÏnÌ. K tomu slouûÌ v prvnÌ ¯adÏ komunit·rnÌ pr·vo. V oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ jsou to p¯edevöÌm smÏrnice odstraÚujÌcÌ restrikce v zajiötÏnÌ, t¯i generace smÏrnic t˝kajÌcÌ se p¯ÌmÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ a t¯i generace smÏrnic t˝kajÌcÌ se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ (neûivotnÌ pojiötÏnÌ) vËetnÏ na nÏ navazujÌcÌch smÏrnic specializovan˝ch na urËit· pojistn· odvÏtvÌ neûivotnÌch pojiötÏnÌ a takÈ ned·vno p¯ijat· smÏrnice o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch, kter· zav·dÌ princip jednotnÈho evropskÈho pasu i v tÈto oblasti podnik·nÌ.


5

Ot·zkami provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky se pro oblast neûivotnÌho pojiötÏnÌ zab˝v· prvnÌ neûivotnÌ smÏrnice Ë. 73/239/EHS, kter· ve svÈm Ël. 1 uv·dÌ: ÑTato smÏrnice se t˝k· p¯Ìstupu k vlastnÌ samostatnÈ p¯ÌmÈ pojiöùovacÌ Ëinnosti vykon·vanÈ pojiöùovacÌmi podniky se sÌdlem v ËlenskÈm st·tÏ nebo hodlajÌcÌmi zde p˘sobit v pojistn˝ch odvÏtvÌch uveden˝ch v p¯Ìloze k tÈto smÏrnici a t˝k· se takÈ jejÌho v˝konu.ì ZnÏnÌ tohoto Ël·nku doplÚuje Ël·nek 3 druhÈ neûivotnÌ smÏrnice Ë. 88/357/EHS, kter˝ podrobnÏji definuje subjekt provozujÌcÌ pojiöùovacÌ Ëinnost na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky jako subjekt, kter˝ musÌ b˝t na ˙zemÌ p¯ÌsluönÈho ËlenskÈho st·tu trvale p¯Ìtomn˝: ÑPro ˙Ëely prvnÌ smÏrnice a tÈto smÏrnice se kaûd· trval· p¯Ìtomnost podniku na ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu pokl·d· za agenturu nebo poboËku, a to i v p¯ÌpadÏ, kdy takov· p¯Ìtomnost nem· formu poboËky nebo agentury, ale je pouze kancel·¯Ì vedenou vlastnÌm person·lem podniku nebo osobou, kter· je sice nez·visl·, avöak m· trvalÈ povolenÌ jednat za podnik podobn˝m zp˘sobem, jako by jednala agentura.ì Stejn· formulace je pouûita v Ël. 3 druhÈ ûivotnÌ smÏrnice Ë. 90/619/EHS. PovöimnÏme si, ûe pojem ÑpoboËkaì resp. Ñagenturaì zde nenÌ totoûn˝, ale je öiröÌ neû n·m z obchodnÌho z·konÌku zn·m˝ pojem organizaËnÌ sloûka zahraniËnÌho podniku. V naöem p¯ÌpadÏ by to mohl b˝t nap¯. pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel s trval˝m povÏ¯enÌm k zastupov·nÌ pojiöùovny se sÌdlem v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû v »eskÈ republice (samoz¯ejmÏ br·no po vstupu »R do EU). O tom ale budeme hovo¯it d·le. S rozvojem pojistn˝ch trh˘ bylo û·doucÌ usnadnit pojiöùovacÌm podnik˘m se sÌdlem v nÏkterÈm ËlenskÈm st·tÏ, poskytov·nÌ sluûeb ve vöech Ëlensk˝ch st·tech a umoûnit pojistnÌk˘m (tj. osob·m, kterÈ s pojistitelem uzav¯ely pojistnou smlouvu), aby se mohli obracet nejen na pojistitele usazenÈ v jejich zemi, n˝brû i na pojistitele se sÌdlem v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, kte¯Ì nejsou usazeni v Ëlensk˝ch st·tech, ve kter˝ch majÌ bydliötÏ nebo sÌdlo tito pojistnÌci. Druh· generace smÏrnic tak umoûnila uplatÚov·nÌ tzv. svobody poskytovat sluûby. V Ël·nku 12, hlavÏ t˝kajÌcÌ se svobody poskytovat sluûby druhÈ neûivotnÌ smÏrnice, se uv·dÌ: ÑTato hlava platÌ pro p¯Ìpady, kdy podnik prost¯ednictvÌm podnikatelskÈ jednotky nach·zejÌcÌ se v ËlenskÈm st·tÏ kryje riziko nach·zejÌcÌ se ve smyslu Ël. 2 pÌsm. d)1) v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ; poslednÏ uveden˝ st·t je pro ˙Ëely tÈto hlavy Ëlensk˝m st·tem, ve kterÈm jsou poskytov·ny sluûby.ì V Ël·nku 4 t¯etÌ ûivotnÌ smÏrnice Ë. 92/96/EHS, kter˝ nahrazuje Ël·nek 7 prvnÌ ûivotnÌ smÏrnice, se p¯Ìmo stanovÌ, ûe ÑPovolenÌ je platnÈ pro celÈ SpoleËenstvÌ. DovolÌ podniku provozovat Ëinnost buÔ na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky nebo svobody poskytovat sluûby.ì Evropsk· komise (d·le jen ÑKomiseì) doöla k z·vÏru, ûe r·mcov· ˙prava provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky a svobody poskytovat sluûby, obsaûen· ve smÏrnicÌch, je interpretov·na rozdÌlnÏ a ûe v d˘sledku toho p¯ijÌmajÌ dozorovÈ org·ny ve vztahu k pojiöùovn·m r˘zn· opat¯enÌ. Ta pro jejich Ëinnost p¯edstavujÌ urËit· omezenÌ a vytv·¯ejÌ prost¯edÌ pr·vnÌ nejistoty. Proto se Komise rozhodla 1)

6

»l·nek 2 pÌsm. d): ÑËlensk˝m st·tem, kde se nach·zÌ rizikoì se rozumÌ ñ Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ majetek, pokud se pojiötÏnÌ vztahuje buÔ na budovy nebo na budovy a jejich obsah,pokud je obsah kryt stejnou pojistkou, ñ Ëlensk˝ st·t registrace, pokud se pojiötÏnÌ vztahuje na vozidla jakÈhokoliv typu, ñ Ëlensk˝ st·t, kde pojistnÌk uzav¯el pojistku, pokud se jedn· o pojistky na dobu maxim·lnÏ Ëty¯ mÏsÌc˘, kterÈ kryjÌ rizika na cest·ch nebo o dovolen˝ch bez ohledu na odvÏtvÌ, ñ ve vöech p¯Ìpadech, kterÈ nejsou v˝slovnÏ zahrnuty v p¯edch·zejÌcÌch odr·ûk·ch, Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm m· pojistnÌk svÈ obvyklÈ bydliötÏ, nebo jestliûe je pojistnÌk pr·vnickou osobou, Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ podnikatelsk· jednotka, jÌû se smlouva t˝k·;


p¯ipravit pro aplikaci uvedenÈ komunit·rnÌ ˙pravy v˝klad2). RozdÌln· interpretace totiû ve svÈm d˘sledku naruöovala fungov·nÌ jednotnÈho trhu a ztÏûovala z·jemc˘m o sjedn·nÌ pojiötÏnÌ p¯Ìstup k pojiöùovn·m a k jimi nabÌzen˝m pojistn˝m produkt˘m. Sv˝m v˝kladem si Komise klade za cÌl vysvÏtlit obecn· pravidla dan· smÏrnicemi, kter· by mÏla b˝t dodrûov·na. V˝klad samoz¯ejmÏ neukl·d· Ëlensk˝m st·t˘m novÈ povinnosti a nem· takÈ jak˝koliv dopad na p¯ÌpadnÈ rozsudky EvropskÈho soudnÌho dvora, kterÈ by mohly b˝t v budoucnosti vyneseny. PodÌvejme se nynÌ podrobnÏji na tento v˝klad a pokusme se pomocÌ nÏj najÌt hranici mezi pr·vem zakl·dat poboËky a svobodou poskytovat sluûby. »Ìsla Ël·nk˘ smlouvy o EvropskÈm spoleËenstvÌ odpovÌdajÌ jejÌmu znÏnÌ po revizi provedenÈ Amsterdamskou smlouvou z 2. ¯Ìjna 1997.

1. Svoboda poskytovat sluûby V Ël·nku 49 Smlouvy o zaloûenÌ EvropskÈho spoleËenstvÌ (d·le jen ÑSmlouvaì) je zakotven princip volnÈho pohybu sluûeb. Tento princip poskytuje z˙ËastnÏn˝m stran·m pr·va, jimiû se n·rodnÌ org·ny musÌ ¯Ìdit a souËasnÏ vyûaduje, aby se tyto org·ny zdrûovaly pouûitÌ jak˝chkoli jin˝ch p¯edpis˘, legislativnÌch nebo administrativnÌch, kterÈ by s tÏmito pr·vy byly v rozporu. Podle rozsudk˘ EvropskÈho soudnÌho dvora svoboda poskytovat sluûby v sobÏ m˘ûe zahrnovat Ñpohybì poskytovatele sluûby, jak p¯edpokl·d· t¯etÌ odstavec Ël·nku 50 Smlouvy, nebo Ñp¯emÌstÏnÌì p¯Ìjemce sluûby do ËlenskÈho st·tu poskytovatele sluûby, avöak sluûba m˘ûe b˝t poskytov·na takÈ v p¯ÌpadÏ, ûe nedojde k jakÈmukoli pohybu poskytovatele Ëi p¯Ìjemce. Jin˝mi slovy, Ël·nek 49 se pouûije ve vöech p¯Ìpadech, kdy osoba poskytujÌcÌ sluûby nabÌzÌ tyto sluûby v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû je usazena, aù je p¯Ìjemce sluûby usazen kdekoli. Jestliûe je Ëinnost vykon·v·na na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby a poskytovatel je na ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu poskytov·nÌ sluûeb, koncept poskytov·nÌ sluûeb se od pr·va zakl·dat poboËky odliöuje sv˝m doËasn˝m charakterem; pr·vo zakl·dat poboËky p¯edpokl·d· trvalou p¯Ìtomnost v hostitelskÈ zemi. RozdÌl vych·zÌ ze samotnÈ Smlouvy, jejÌû Ël·nek 50 (t¯etÌ odstavec) stanovÌ, ûe v p¯Ìpadech, zahrnujÌcÌch p¯emÌstÏnÌ poskytovatele sluûby do jinÈho ËlenskÈho st·tu, m˘ûe osoba poskytujÌcÌ sluûbu ÑdoËasnÏì vykon·vat svoji Ëinnost i ve st·tÏ, v nÏmû je sluûba poskytov·na. Je t¯eba zd˘raznit, ûe podle precendenËnÌho pr·va EvropskÈho soudnÌho dvora doËasn˝ charakter poskytov·nÌ sluûeb neznamen·, ûe by poskytovatel nemohl vyuûÌvat urËitou infrastrukturu (kancel·¯, ˙¯adovna apod.) v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ, pokud je nezbytn· pro poskytov·nÌ sluûeb, aniû by takov· situace spadala pod pr·vo zakl·dat poboËky. V takov˝ch p¯Ìpadech by doËasn˝ charakter poskytovan˝ch sluûeb mÏl b˝t posuzov·n v n·vaznosti na dobu jejich Ñtrv·nÌ, Ëetnost, periodicitu a nep¯etrûitostì. Soud rovnÏû konstatoval, ûe Ëinnost spoËÌvajÌcÌ v poskytov·nÌ sluûeb z domovskÈho ËlenskÈho st·tu na trvalÈm z·kladÏ, nezahrnujÌcÌ p¯emÌstÏnÌ poskytovatele sluûeb do ËlenskÈho st·tu poskytov·nÌ sluûeb, spad· pod ustanovenÌ o svobodÏ poskytovat sluûby. 2)

V˝klad byl odsouhlasen v souvislosti s AkËnÌm pl·nem pro finanËnÌ sluûby, p¯ijat˝ Evropskou radou 4. Ëervna 1999.


7

Potvrdil takÈ, ûe hostitelsk˝ Ëlensk˝ st·t je opr·vnÏn p¯ijmout opat¯enÌ k zabr·nÏnÌ poskytovateli sluûby, jehoû Ëinnost je v˝hradnÏ nebo p¯ev·ûnÏ vykon·v·na na jeho ˙zemÌ (tj. na ˙zemÌ hostitelskÈho st·tu), v tom, aby nespr·vnÏ vykon·val tuto Ëinnost na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby umoûnÏnÈ Ël·nkem 49 Smlouvy a obch·zel pravidla pro v˝kon tÈto Ëinnosti na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky; takov· v˝hradnÏ nebo p¯ev·ûnÏ vykon·van· Ëinnost spad· pod pr·vo zakl·dat poboËky. K urËenÌ, zda se jedn· o pokus poskytovatele sluûby obch·zet pravidla pro pr·vo zakl·dat poboËky, je d˘leûitÈ kriterium ÑËetnostiì. K urËenÌ, zda poskytovatel provozuje Ëinnost na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby, nenÌ vöak toto kriterium dostaËujÌcÌ. Komise zast·v· n·zor, ûe p¯Ìpad, kdy se na pojiöùovnu Ñna jejÌm vlastnÌm ˙zemÌì Ëasto obracejÌ klienti, kte¯Ì majÌ mÌsto trvalÈho pobytu v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech (nap¯Ìklad s pouûitÌm elektronick˝ch za¯ÌzenÌ) nem˘ûe b˝t povaûov·n za takovÈ obch·zenÌ, pokud by nebyl poskytovateli sluûeb (pojiöùovnÏ) dok·z·n ˙mysl obch·zet vnitrost·tnÌ p¯edpisy tÏchto jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘.

2. Pr·vo zakl·dat poboËky Jestliûe podnik vykon·v· Ëinnost v ËlenskÈm st·tÏ po neurËitou dobu a za trvalÈ p¯Ìtomnosti v tomto ËlenskÈm st·tÏ, ¯ÌdÌ se tato Ëinnost ustanovenÌmi Smlouvy o pr·vu zakl·dat poboËky. Soud rozhodl, ûe Ñjestliûe st·tnÌ p¯ÌsluönÌk ËlenskÈho st·tu vykon·v· st·le a na trvalÈm z·kladÏ odbornou Ëinnost, p¯i nÌû vyuûÌv· odbornÈ zdroje, mj. i st·tnÌ p¯ÌsluönÌky tohoto ËlenskÈho st·tu, ¯ÌdÌ se tato Ëinnost ustanovenÌmi t˝kajÌcÌmi se pr·va zakl·dat poboËky a nikoli ustanovenÌmi t˝kajÌcÌmi se sluûebì. V p¯ÌpadÏ soudnÌho sporu Komise versus NÏmecko3) soud rozhodl takto: ÑËinnost pojiöùovny z ËlenskÈho st·tu trvale p¯ÌtomnÈ v danÈm ËlenskÈm st·tu spad· pod ustanovenÌ Smlouvy t˝kajÌcÌ se pr·va zakl·dat poboËky a to i tehdy, jestliûe tato p¯Ìtomnost nem· formu poboËky nebo agentury, ale m· formu pouze kancel·¯e vedenÈ vlastnÌm person·lem nebo osobou, kter· je nez·visl· a m· opr·vnÏnÌ na trvalÈm z·kladÏ jednat za podnik stejnÏ, jako by jednala agenturaì. Soud tak potvrdil, ûe podnik, kter˝ m· postavenÌ zprost¯edkovatele usazenÈho na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu za ˙Ëelem st·le a trvale vykon·vat Ëinnost v tomto st·tÏ, se ¯ÌdÌ pravidly pro pr·vo zakl·dat poboËky. Soud uznal za û·doucÌ, aby se zabr·nilo tomu, ûe by byla svoboda poskytovat sluûby nespr·vnÏ vykl·d·na a p¯Ìsluön· pravidla obch·zena, pouûÌvat pravidla hostitelskÈho st·tu, v nÏmû je podnik usazen...

3. Ñäed· mÌstaì Komise posuzovala nÏkterÈ specifickÈ p¯Ìpady, u nichû nenÌ jednoduchÈ hranici mezi pr·vem zakl·dat poboËky a svobodou poskytovat sluûby stanovit. TakovÈ p¯Ìpady se mohou vyskytnout zejmÈna tehdy, kdyû pojiöùovna pro v˝kon svÈ Ëinnosti vyuûÌv· st·lÈ infrastruktury v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû svÈ sluûby poskytuje. Na z·kladÏ rozsudk˘ EvropskÈho soudnÌho dvora odsouhlasila Komise n·sledujÌcÌ v˝klad:

3)

8

Judgment of the Court of 4 December 1986 ñ Commission of the European Communities v Federal Republic of Germany ñ Freedom to provide services ñ Insurance (Case 205/84)


A) PostavenÌ nez·visl˝ch osob (fyzick˝ch i pr·vnick˝ch), usazen˝ch v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ ñ zde je problematickÈ urËit, jak˝ vztah m· pojiöùovna usazen· v ËlenskÈm st·tÏ ÑAì k nez·vislÈ osobÏ usazenÈ ve ËlenskÈm st·tÏ ÑBì za ˙Ëelem provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti; zda se m· na tuto nez·vislou osobu nahlÌûet jako na subjekt provozujÌcÌ tuto Ëinnost ve ËlenskÈm st·tÏ ÑBì na trvalÈm z·kladÏ a tudÌû zda m· na ni b˝t nahlÌûeno jako na podnikatelskou jednotku usazenou v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ, Ëi zda m· na ni b˝t nahlÌûeno jako na subjekt provozujÌcÌ pojiöùovacÌ Ëinnost na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby. V souvislosti s p¯Ìpadem De Bloos4) soud rozhodl takto: ÑjednÌm z charakteristick˝ch znak˘ poboËky nebo agentury je jejÌ p¯ÌmÈ ¯ÌzenÌ a kontrola mate¯sk˝m podnikemì. JeötÏ p¯esnÏji v p¯Ìpadu Somafer5) soud rozhodl takto: Ñpro koncept poboËky, agentury nebo jinÈ podnikatelskÈ jednotky je podstatn˝m znakem jejÌ trvalÈ p˘sobenÌ, jako ÑvysunutÈho pracoviötÏì mate¯skÈho podniku, p˘sobÌcÌho pod vlastnÌm vedenÌm a materi·lnÏ vybavenÈho, za ˙Ëelem sjedn·v·nÌ obchodu s t¯etÌ stranou; i kdyû m· pr·vnÌ vazby na mate¯sk˝ podnik sÌdlÌcÌ za hranicemi neprovozuje obchod p¯es tento mate¯sk˝ podnik ale provozuje jej v mÌstÏ ÑvysunutÈho pracoviötÏì p¯Ìmoì. Podle Komise tedy prost˝ autorizovan˝ prodejce, kter˝ nenÌ ¯Ìzen a nepodlÈh· kontrole mate¯skÈho podniku nem˘ûe b˝t povaûov·n za poboËku, agenturu nebo podnikatelskou jednotku. Soud d·le v p¯Ìpadu Blanckaert & Villems6) rozhodl takto: Ñnez·visl˝ obchodnÌ agent, kter˝ pouze sjedn·v· obchod a jehoû pr·vnÌ postavenÌ mu umoûÚuje si svobodnÏ organizovat vlastnÌ Ëinnost a rozhodnout se, jakou Ë·st svÈho Ëasu vÏnuje pr·ci pro podnik, s jehoû zastupov·nÌm souhlasil a jemuû tento podnik nesmÌ br·nit v tom, aby souËasnÏ zastupoval vÌce soutÏûÌcÌch podnik˘ ve stejnÈm v˝robnÌm oboru nebo oblasti obchodu a kter˝ navÌc pouze p¯ed·v· objedn·vky mate¯skÈmu podniku, aniû by se ¯Ìdil jejich podmÌnkami nebo se zab˝val jejich vy¯izov·nÌm, nem· charakter poboËky, agentury nebo jinÈ podnikatelskÈ jednotky ...ì. Na z·kladÏ tÏchto precendenËnÌch rozhodnutÌ EvropskÈho soudnÌho dvora je podle Komise rozdÌl mezi nez·vislou osobou (nap¯. nez·visl˝m pojiöùovacÌm zprost¯edkovatelem) a pojiöùovnou v tom, ûe pojiöùovna spad· spÌöe pod pravidla o pr·vu zakl·dat poboËky neû pod pravidla pouûÌvan· pro svobodu poskytovat sluûby. Aby nez·visl· osoba spadala pod pr·vo zakl·dat poboËky, musÌ kumulativnÏ splÚovat n·sledujÌcÌ t¯i podmÌnky: a) musÌ b˝t ¯Ìzena a kontrolov·na pojiöùovnou, kterou zastupuje, b) musÌ mÌt opr·vnÏnÌ zavazovat pojiöùovnu, c) musÌ mÌt trvalÈ povÏ¯enÌ. PodÌvejme se podrobnÏji na uvedenÈ podmÌnky: 4) 5) 6)

Judgment of the Court of 6 October 1976 ñ A. De Bloos, SPRL v SocietÈ en comantite par actions Bouyer (Case 14/76) Judgment of the Court of 22 November 1978 ñ Somafer SA v Saar-Ferngas AG (Case 33/78) Judgment of the Court (Third Chamber) of 18 March 1981 ñ Blanckaert & Villems PVBA v Luise Trost (Case 139/80)


9

a) MusÌ b˝t ¯Ìzena a kontrolov·na pojiöùovnou, kterou zastupuje. K posouzenÌ, zda je splnÏno toto kriterium je nutno provÏ¯it, zda m· nez·visl· osoba dostateËnou volnost organizovat si svoji Ëinnost a zda m· moûnost rozhodovat jakou Ë·st svÈho Ëasu vÏnuje pr·ci pro pojiöùovnu a zejmÈna, zda m· moûnost souËasnÏ zastupovat soutÏûÌcÌ podniky. V˝hradnÌ povÏ¯enÌ k vykon·v·nÌ Ëinnosti, kterÈ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel obdrûÌ od jednÈ pojiöùovny, je znamenÌm, ûe je tento zprost¯edkovatel touto pojiöùovnou ¯Ìzen a kontrolov·n. V oblasti zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ se vöak Ëasto st·v·, ûe pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel zastupuje souËasnÏ nÏkolik soutÏûÌcÌch pojiöùoven. U zprost¯edkov·nÌ se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ u r˘zn˝ch pojiöùoven jedn· o r˘znÈ, nekonkurenËnÌ produkty. V p¯ÌpadÏ, kdy pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel vykon·v· Ëinnost pro vÌce pojiöùoven, bude na nÏho nahlÌûeno jako na ÑpoboËkuì pouze u tÈ pojiöùovny, od nÌû m· v˝hradnÌ povÏ¯enÌ (kter· jej ¯ÌdÌ a kontroluje) a bude tudÌû spadat pod pr·vo zakl·dat poboËky. Ve vztahu k ostatnÌm pojiöùovn·m bude spadat pod svobodu poskytovat sluûby. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ k tomu, aby na zprost¯edkovatele mohlo b˝t nahlÌûeno jako na poboËku pojiöùovny v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ a aby Ëinnost tÈto pojiöùovny spadala pod pr·vo zakl·dat poboËky, musÌ b˝t splnÏny jeötÏ dvÏ zb˝vajÌcÌ podmÌnky. V˝öe uveden· zd˘vodnÏnÌ se t˝kajÌ zprost¯edkovatel˘, aù jsou fyzickou nebo pr·vnickou osobou. b) MusÌ mÌt opr·vnÏnÌ zavazovat pojiöùovnu. K posouzenÌ, zda je splnÏno toto kritÈrium je nutno provÏ¯it, podle precendenËnÌho pr·va EvropskÈho soudnÌho dvora, zda Ëinnost a rozhodnutÌ nez·vislÈ osoby m˘ûe zavazovat pojiöùovnu ve vztahu ke t¯etÌ stranÏ, kter· tak nemusÌ jednat p¯Ìmo s pojiöùovnou, ale m˘ûe sjednat obchod s touto nez·vislou osobou. Z·vazek pojiöùovny ve vztahu k pojiötÏnÈmu vych·zÌ p¯edevöÌm z povÏ¯enÌ danÈho pojiöùovnou, kter· nenÌ usazena v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ, nez·vislÈ osobÏ k uzavÌr·nÌ jmÈnem a na ˙Ëet tÈto pojiöùovny smluv s osobami, kterÈ hodlajÌ pojiötÏnÌ uzav¯Ìt. ⁄kolem agentury a poboËky je uzav¯Ìt pojistnou smlouvu s t¯etÌ osobou jmÈnem a na ˙Ëet ˙st¯edÌ, kterÈ se tak zavazuje, neboù agentura nebo poboËka jsou jeho Ñvysunut˝m pracoviötÏmì. Jestliûe by se nap¯Ìklad stalo, ûe by nez·visl· osoba p¯ipravila jmÈnem pojiöùovny n·vrh na uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, kter˝ by obsahoval vöechny podstatnÈ prvky navrhovanÈ smlouvy a byl odsouhlasen z·jemcem o uzav¯enÌ pojiötÏnÌ, a pojiöùovna by tento n·vrh odmÌtla, nebyla by splnÏna nutn· podmÌnka Ñopr·vnÏnÌ zavazovat seì. c) MusÌ mÌt trvalÈ povÏ¯enÌ. Zp˘sobilost nez·vislÈ osoby (nap¯. pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele), usazenÈ v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ, zavazovat pojiöùovnu musÌ b˝t zaloûena na dlouhodobÈm a trvalÈm opr·vnÏnÌ a nikoli pouze na opr·vnÏnÌ ËasovÏ omezenÈm nebo pouze na jednor·zovÈm p¯Ìkazu. ⁄roveÚ opr·vnÏnÌ naznaËuje, do jakÈ mÌry se pojiöùovna hodl· integrovat do hospod·¯stvÌ hostitelskÈ zemÏ. Jestliûe pojiöùovna hodl· doËasnÏ a p¯ÌleûitostnÏ provozovat pojiöùovacÌ Ëinnost v urËitÈm ËlenskÈm st·tÏ prost¯ednictvÌm pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele usazenÈho v tomto ËlenskÈm st·tÏ, ¯ÌdÌ se tato Ëinnost, podle stanoviska Komise, pravidly pro svobodu poskytovat sluûby.

10


Podle stanoviska Komise m· mÌt pojiöùovna p¯i provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby moûnost vyuûÌvat v ËlenskÈm st·tÏ poskytov·nÌ sluûeb7) nÏkterÈ mÌstnÌ sluûby souvisejÌcÌ s p¯Ìpravou pojistnÈ smlouvy. MÏla by mÌt moûnost nap¯Ìklad: ñ vyuûÌvat sluûeb mÌstnÌch odbornÌk˘ p¯i oceÚov·nÌ rizik, kter· majÌ b˝t pojiötÏna na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby, ñ vyuûÌvat sluûeb mÌstnÌch odbornÌk˘ p¯i odhadu ökod vznikl˝ch v d˘sledku rizik pojiötÏn˝ch ve smlouvÏ uzav¯enÈ na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby, ñ vyuûÌvat sluûeb pracovnÌk˘, kte¯Ì neuzavÌrajÌ pojistnÈ smlouvy, ale jejichû Ëinnost je omezena na zasÌl·nÌ n·vrh˘ pojistn˝ch smluv p¯ipraven˝ch s potenci·lnÌmi pojistnÌky pojiöùovnÏ k odsouhlasenÌ, ñ vyuûÌvat sluûeb pr·vnÌk˘, lÈka¯˘, pojistn˝ch matematik˘ usazen˝ch v ËlenskÈm st·tÏ poskytov·nÌ sluûeb, ñ vyuûÌvat st·l˝ch institucÌ pro inkaso pojistnÈho za pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby (nap¯. bankovnÌch institucÌ), ñ vyuûÌvat st·l˝ch institucÌ pro p¯Ìjem ozn·menÌ o vzniklÈ pojistnÈ ud·losti t˝kajÌcÌ se pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby (nap¯. samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ), ñ vyuûÌvat st·l˝ch institucÌ pro vedenÌ soubor˘ o ökod·ch (zde m˘ûe b˝t zahrnuta i v˝plata odökodnÏnÌ, avöak pouze na z·kladÏ p¯ÌmÈho pokynu pojiöùovny). B) PevnÏ instalovan· elektronick· za¯ÌzenÌ v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ ñ je-li pojiöùovacÌ Ëinnost provozov·na s pomocÌ pevnÏ nainstalovan˝ch elektronick˝ch za¯ÌzenÌ typu ATM (s asynchronnÌm mÛdem p¯enosu), spad· tato Ëinnost pod svobodu poskytovat sluûby, pokud tato za¯ÌzenÌ nejsou napojena na poboËku zaloûenou pojiöùovnou v p¯ÌsluönÈm hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ. Elektronick· za¯ÌzenÌ by mohla spadat pod pr·vo zakl·dat poboËky, pokud by splÚovala kritÈria stanoven· Soudem ñ viz bod A) v˝öe. Aby tedy mohlo b˝t na takovÈ za¯ÌzenÌ nahlÌûeno jako na agenturu nebo poboËku, muselo by, mimo jinÈ, mÌt vlastnÌ management. To vöak podle definice nenÌ moûnÈ, pokud by Soud neuznal, ûe kromÏ managementu vykon·vanÈho ËlovÏkem, m˘ûe b˝t takÈ management Ñelektronick˝ì. TakovÈ rozhodnutÌ vöak Soud dosud nevydal. Jestliûe je v ËlenskÈm st·tÏ elektronickÈ za¯ÌzenÌ proto, aby pro pojiöùovnu vykon·valo urËitÈ pojiöùovacÌ transakce, pak podle stanoviska Komise takovÈ za¯ÌzenÌ na ˙zemÌ tohoto ËlenskÈho st·tu poskytuje sluûby. »innosti jako ˙drûba tohoto za¯ÌzenÌ, z·sobov·nÌ nezbytn˝m provoznÌm materi·lem, a odstraÚov·nÌ r˘zn˝ch technick˝ch problÈm˘ osobami a spoleËnostmi Ñp¯Ìtomn˝miì v tomto hostitelskÈm st·tÏ nemohou b˝t povaûov·ny za Ëinnosti, kterÈ by mÏly podlÈhat pr·vu zakl·dat poboËky. NenÌ vylouËeno, ûe technick˝ rozvoj m˘ûe v budoucnosti vyvolat zmÏnu tohoto stanoviska, avöak v souËasnÈ dobÏ, na z·kladÏ existujÌcÌch platn˝ch pravidel, nemohou b˝t elektronick· za¯ÌzenÌ povaûov·na za agenturu nebo poboËku a nemohou tedy spadat pod pr·vo zakl·dat poboËky.

7)

ÑËlensk˝m st·tem poskytov·nÌ sluûebì se rozumÌ Ëlensk˝ st·t z·vazku, ve kterÈm je z·vazek kryt podnikatelskou jednotkou z¯Ìzenou v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ »l·nek 2, pÌsm. g) smÏrnice 88/357/EHS


11

4. SouËasnÈ provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti v hostitelskÈm ËlenskÈm st·tÏ na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky a svobody poskytovat sluûby T¯etÌ generace smÏrnic v ûivotnÌm a neûivotnÌm pojiötÏnÌ odstranily vöechny p¯ek·ûky t˝kajÌcÌ se souËasnÈho provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky a svobody poskytovat sluûby. Od 1. Ëervence 1994, kdy smÏrnice t¯etÌ generace nabyly ˙Ëinnosti, m˘ûe tedy pojiöùovna ve stejnÈm ËlenskÈm st·tÏ provozovat svoji Ëinnost jak na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby, tak i prost¯ednictvÌm svÈ poboËky (pr·vo zakl·dat poboËky), a to i kdyû se jedn· o stejnou Ëinnost. P¯i provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby m· mÌt pojiöùovna moûnost obr·tit se na svoji podnikatelskou jednotku v ËlenskÈm st·tÏ poskytov·nÌ sluûeb se û·dostÌ o podporu v souvislosti s p¯Ìpravou pojistnÈ smlouvy (nap¯. pomoc p¯i oceÚov·nÌ rizika, pouûitÌ sluûeb mÌstnÌch lÈka¯˘, p¯Ìjem ozn·menÌ o ökod·ch t˝kajÌcÌch se smluv uzav¯en˝ch na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby). Pojiöùovna vöak musÌ b˝t schopna z¯etelnÏ vymezit danou Ëinnost k jednomu ze zp˘sob˘ provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, buÔ k pr·vu zakl·dat poboËky nebo ke svobodÏ poskytovat sluûby.

5. PostavenÌ hostitelskÈho st·tu a kontrola dodrûov·nÌ podmÌnek pro udÏlenÌ jednotnÈho pasu Komise zast·v· stanovisko, ûe podle smÏrnic o pojiöùovnictvÌ nem· hostitelsk˝ Ëlensk˝ st·t opr·vnÏnÌ kontrolovat, zda pojiöùovna, hodlajÌcÌ na jeho ˙zemÌ provozovat Ëinnost na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby Ëi prost¯ednictvÌm agentury nebo poboËky, splÚuje podmÌnky, na jejichû z·kladÏ jÌ byl v domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ Ñvyd·nì jednotn˝ pas. Opr·vnÏnÌ k takovÈ kontrole m· v˝hradnÏ domovsk˝ Ëlensk˝ st·t. OdpovÏdnost za vyd·nÌ jednotnÈho pasu nese domovsk˝ Ëlensk˝ st·t8) a hostitelsk˝ Ëlensk˝ st·t nenÌ opr·vnÏn vyd·nÌ jednotnÈho pasu zpochybÚovat9). Jestliûe m· hostitelsk˝ Ëlensk˝ st·t o dodrûov·nÌ podmÌnek, za nichû byl pojiöùovnÏ v jejÌm domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ jednotn˝ pas vyd·n, pochybnosti, m· moûnost pouûÌt Ël·nek 227 Smlouvy nebo m· moûnost poû·dat Komisi, aby na domovsk˝ Ëlensk˝ st·t podala ûalobu pro nedodrûov·nÌ podmÌnek stanoven˝ch v Ël·nku 226 Smlouvy.

6. Provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti s vyuûitÌm prost¯edk˘ d·lkovÈ komunikace; elektronickÈ obchodov·nÌ VyuûitÌ prost¯edk˘ d·lkovÈ komunikace (telefon, fax, atd.) a zejmÈna zp˘sobu elektronickÈho obchodov·nÌ (nap¯. p¯es Internet) p¯i uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv urËen˝ch ke krytÌ rizik situovan˝ch v jinÈm ËlenskÈm st·tu, neû je Ëlensk˝ st·t podnikatelskÈ jednotky pojiöùovny, je t¯eba povaûovat za Ëinnost vykon·vanou na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby, p¯i nÌû nedoch·zÌ k Ñpohybuì smluvnÌch stran10). Za Ëlensk˝ st·t podnikatelskÈ jednotky,11) s nÌû je pojistn· smlouva uzavÌr·na, je povaûov·n Ëlensk˝ st·t sÌdla pojistitele, kter˝ 8)

SmÏrnice 92/49/EHS, Ël·nek 1, pÌsm. c): Ñdomovsk˝m Ëlensk˝m st·temì se rozumÌ Ëlensk˝ st·t, v nÏmû se nach·zÌ ˙st¯edÌ pojiöùovacÌho podniku, kter˝ kryje riziko. 9) Judgment of the Court of 10 September 1996 ñ Commission of the European Communities v Kingdom of Belgium (Case C-11-95). 10) Judgment of the Court of 5 October 1994 ñ TV 10 SA v Commisariaatvoor de Media (Case C-23/93). 11) SmÏrnice 88/357/EHS, Ël·nek 2, pÌsm e): ÑËlensk˝m st·tem podnikatelskÈ jednotkyì se rozumÌ Ëlensk˝ st·t, kde se nach·zÌ podnikatelsk· jednotka kryjÌcÌ riziko.

12


skuteËnÏ provozuje pojiöùovacÌ Ëinnost (˙st¯edÌ, poboËka) a nikoli mÌsto, kde jsou umÌstÏny technickÈ prost¯edky pro poskytov·nÌ sluûeb (nap¯. mÌsto, kde je instalov·n server). Podle smÏrnic t˝kajÌcÌch se soukromÈho pojiötÏnÌ je klÌËov˝m faktorem pro urËenÌ pravidel pouûiteln˝ch pro danou pojiöùovacÌ transakci umÌstÏnÌ rizika12). M·-li se tedy pojiöùovacÌ transakce uskuteËnit v r·mci svobody poskytovat sluûby, riziko pojiötÏnÈ pojistnou smlouvou musÌ b˝t umÌstÏno v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, neû je Ëlensk˝ st·t podnikatelskÈ jednotky pojiöùovny, kter· toto riziko pojistila. Na z·kladÏ existujÌcÌch pravidel Komise zast·v· stanovisko, podle nÏhoû musÌ b˝t pro pojiöùovacÌ Ëinnost uskuteËÚovanou s vyuûitÌm Internetu a t˝kajÌcÌ se rizik umÌstÏn˝ch v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, neû je Ëlensk˝ st·t sÌdla pojistitele pojiöùujÌcÌho toto riziko, pouûita ustanovenÌ smÏrnic t˝kajÌcÌch se pojiöùovnictvÌ o svobodÏ poskytovat sluûby. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe pojiöùovna, p˘sobÌcÌ v urËitÈm ËlenskÈm st·tÏ a hodlajÌcÌ sjedn·vat pojistnÈ smlouvy p¯es Internet, musÌ dodrûet ÑoznamovacÌ podmÌnkyì stanovenÈ smÏrnicemi 88/357/EHS a 92/49/EHS (druh· a t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice) a 90/619/EHS a 92/96/EHS (druh· a t¯etÌ ûivotnÌ smÏrnice). ExistujÌcÌ pr·vnÌ r·mec jednotnÈho pojistnÈho trhu vyuûÌv· mechanismy, kterÈ, s ohledem na skuteËnost, ûe byl tento pr·vnÌ r·mec vytv·¯en v lÈtech 1973 aû 1994, nep¯edvÌdaly pouûitÌ informaËnÌch technologiÌ p¯i provozov·nÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti. Z tohoto d˘vodu Komise zahrnula do AkËnÌho pl·nu pro finanËnÌ sluûby, zmÌnÏnÈm v ˙vodu, ˙kol p¯ipravit novÈ smÏrnice, kterÈ budou moûnost pouûitÌ elektronick˝ch za¯ÌzenÌ v pojiöùovacÌ Ëinnosti zohledÚovat. Princip jednotnÈho evropskÈho pasu slouûÌ nejen volnÈmu pohybu kapit·lu v r·mci SpoleËenstvÌ, ale p¯edevöÌm slouûÌ spot¯ebiteli. Nechceme p¯edvÌdat budoucÌ v˝voj ËeskÈho pojistnÈho trhu, ale zcela urËitÏ vstup »R do EU p¯inese na n·ö pojistn˝ trh ¯adu zajÌmav˝ch pojistn˝ch produkt˘ a zejmÈna v ûivotnÌm pojiötÏnÌ vyplnÌ souËasn˝ nedostatek v nabÌdce spo¯iv˝ch produkt˘ s nejr˘znÏjöÌmi variantami kapit·lov˝ch v˝nos˘.

12)

SmÏrnice 88/357/EHS, Ël·nek 2, pÌsm d):ÑËlensk˝m st·tem, kde se nach·zÌ rizikoì se rozumÌ ñ Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ majetek, pokud se pojiötÏnÌ vztahuje buÔ na budovy nebo na budovy a jejich obsah, pokud je obsah kryt stejnou pojistnou smlouvou, ñ Ëlensk˝ st·t registrace, pokud se pojiötÏnÌ vztahuje na vozidla jakÈhokoliv typu, ñ Ëlensk˝ st·t, kde pojistnÌk uzav¯el pojistku, pokud se jedn· o pojistnÈ smlouvy na dobu maxim·lnÏ Ëty¯ mÏsÌc˘, kterÈ kryjÌ rizika na cest·ch nebo o dovolen˝ch bez ohledu na odvÏtvÌ, ñ ve vöech p¯Ìpadech, kterÈ nejsou v˝slovnÏ zahrnuty v p¯edch·zejÌcÌch odr·ûk·ch, Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm m· pojistnÌk svÈ bydliötÏ, nebo jestliûe je pojistnÌk pr·vnickou osobou, Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm se nach·zÌ podnikatelsk· jednotka, jÌû se smlouva t˝k·.


13

Pozn·mka: 1) V odkazech byly pouûity smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ ñ 73/239/EHS, 88/357/EHS a 92/49/EHS. Stejn· ustanovenÌ lze nalÈzt ve smÏrnicÌch o ûivotnÌm pojiötÏnÌ ñ 79/267/EHS, 90/619/EHS a 92/96/EHS. 2) Z·kladnÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ: ñ PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm jinÈm neû ûivotnÌm pojiötÏnÌ a jejÌho v˝konu (73/239/EHS), ñ DRUH¡ SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se stanovÌ opat¯enÌ k usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS (88/357/EHS) ñ SMÃRNICE RADY 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho jinÈho neû ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS a 88/357/EHS (t¯etÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ) 3) Z·kladnÌ smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ: ñ PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 5. b¯ezna 1979 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k podnikatelskÈ Ëinnosti v p¯ÌmÈm ûivotnÌm pojiötÏnÌ a jejÌho v˝konu (79/267/EHS) ñ SMÃRNICE RADY ze dne 8. listopadu 1990 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se stanovÌ opat¯enÌ k podpo¯e ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice 79/267/EHS (90/619/EHS) ñ SMÃRNICE RADY 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterou se mÏnÌ smÏrnice 79/267/EHS a 90/619/EHS (t¯etÌ smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ).

ResumÈ

INSURANCE ACTIVITIES IN THE EUROPEAN UNION BASED ON THE RIGHT OF ESTABLISHMENT OF BRANCH OFFICES AND FREEDOM TO PROVIDE SERVICES

This paper concentrates on a highly topical subject for the insurance market of the Czech Republic, especially in view of the very near membership of the country in the European Union. After a brief introduction of the problem in general (single passport principle), using direct reference to four Directives of the European Union (Nos. 73/239, 88/357, 90/619 and 92/96) the paper continues in a detailed description of the interpretation approved by the Commission of the European Communities on 4th June 1999. The description is divided into six main parts with many references and related remarks, including possible future development of the insurance market in the Czech Republic.

14


KartelovÈ pr·vo a oblast pojiöùovnictvÌ (srovn·nÌ princip˘ pr·vnÌ ˙pravy†»R a†EU)

Mgr. Petr BÏhan, Pr·vnick· fakulta Z·padoËeskÈ univerzity, PlzeÚ

»esk· republika spoleËnÏ s dalöÌmi zemÏmi, kterÈ signovaly smlouvy o p¯istoupenÌ k EvropskÈ unii, se v souËasnÈ dobÏ usilovnÏ p¯ipravuje na vstup do EU. V r·mci realizace procesu p¯Ìpravy na toto p¯istoupenÌ se mimo jinÈ zav·zala sjednotit sv˘j pr·vnÌ ¯·d s pr·vnÌmi ¯·dy Ëlensk˝ch st·t˘ a akceptovat tzv. acquis communautaire. »lenstvÌ v EvropskÈ unii m· nepochybnÏ mimo d˘sledk˘ politick˝ch, hospod·¯sk˝ch a soci·lnÌch tÈû v˝znamnÈ d˘sledky pr·vnÌ. V˝öe zmÌnÏn˝ z·vazek ke sjednocenÌ pr·vnÌho ¯·du vznikl na z·kladÏ EvropskÈ dohody, resp. dohody o p¯idruûenÌ, kter· byla s Evropsk˝mi spoleËenstvÌmi podeps·na »eskou republikou dne 4. ¯Ìjna 1993 a vstoupila v platnost k 1. ˙noru 1995. Nav·zala tak na p˘vodnÌ Evropskou dohodu podepsanou Evropsk˝mi spoleËenstvÌmi s tehdejöÌ »eskou a Slovenskou FederativnÌ Republikou dne 16. prosince 1991, kter· vöak nikdy nenabyla platnosti. Na cestÏ do struktur EvropskÈ unie bylo nezbytnÏ nutnÈ, aby »R uvedla sv˘j pr·vnÌ ¯·d do tÈ mÌry v soulad se systÈmem a ¯·dem komunit·rnÌho pr·va a n·slednÏ i pr·vnÌmi ¯·dy ostatnÌch Ëlen˘ EU, aby do budoucna byla s to spoleËnÏ s obËany a dalöÌmi subjekty ¯Ìdit se stejn˝mi pravidly a poûÌvat uvnit¯ unie stejnÈ ochrany jako souËasnÈ ËlenskÈ zemÏ. Vzhledem k tomu, ûe se uû v dobÏ uzav¯enÌ EvropskÈ dohody s »SFR p¯edpokl·dalo, ûe ratifikaËnÌ proces bude z ËasovÈho hlediska pomÏrnÏ n·roËn˝, byla tÈû uzav¯ena i ProzatÌmnÌ dohoda o obchodu a ot·zk·ch s obchodem souvisejÌcÌch, kter· k nabytÌ platnosti nevyûadovala ratifikaci vöemi Ëlensk˝mi st·ty Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. Tato ProzatÌmnÌ dohoda vstoupila v platnost dne 1. b¯ezna 1992 a pozbyla jÌ dnem, kdy platnost nabyla pr·vÏ Evropsk· dohoda. V n·vaznosti na rozdÏlenÌ »eskÈ a SlovenskÈ FederativnÌ Republiky byla s »eskou republikou sjedn·na zmÌnÏn· samostatn· Evropsk· dohoda, kter· vstoupila v platnost dne 1. ˙nora 1995. V ˙vodnÌm prohl·öenÌ Evropsk· dohoda vych·zÌ mimo jinÈ z uzn·nÌ toho, ûe koneËn˝m cÌlem »R je p¯ijetÌ do spoleËenstvÌ, p¯iËemû k tomuto p¯ijetÌ m· Evropsk· dohoda podle n·zoru smluvnÌch stran napomoci. SpoleËenstvÌ se za tÌmto ˙Ëelem zav·zalo poskytovat »R rozhodujÌcÌ podporu p¯i uskuteËÚov·nÌ pot¯ebn˝ch reforem a pom·hat s vyrovn·v·nÌm se s hospod·¯sk˝mi a soci·lnÌmi d˘sledky z·vaûn˝ch struktur·lnÌch zmÏn. Z·vazky »R k harmonizaci pr·va »R s pr·vem ES, jak vypl˝vajÌ z EvropskÈ dohody, p¯edstavujÌ jednu z nejv˝znamnÏjöÌch souË·stÌ zapojenÌ »R do procesu evropskÈ integrace. SplnÏnÌ tÏchto z·vazk˘ je ËasovÏ rozloûeno do celÈ dÈlky trv·nÌ p¯echodnÈho obdobÌ p¯idruûenÌ, kterÈ je upraveno v EvropskÈ dohodÏ. ZejmÈna Evropsk· komise p¯itom vyûaduje nejen p¯ijetÌ p¯Ìsluön˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ a jin˝ch opat¯enÌ, ale p¯edevöÌm re·lnÈ, standardnÌ uplatÚov·nÌ nov˝ch pr·vnÌch norem v praxi za ˙Ëelem ˙ËinnÈho uplatÚov·nÌ acquis communautaire. V˝öe zmÌnÏnÈ z·vazky ke sbliûov·nÌ pr·va »R s komunit·rnÌm pr·vem jsou souhrnnÏ stanoveny v Ël·ncÌch 69 aû 71, tedy v oddÌlu III EvropskÈ dohody. V ustanovenÌ Ël·nku 69 EvropskÈ dohody se v˝slovnÏ


15

uv·dÌ, ûe d˘leûitou podmÌnkou vstupu »R do evropsk˝ch spoleËenstevnÌch struktur je sbliûov·nÌ jiû existujÌcÌch i budoucÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ »R s pr·vem tÏchto SpoleËenstvÌ. »l·nek 70 EvropskÈ dohody vyjmenov·v· jednotliv· odvÏtvÌ pr·vnÌho ¯·du, na nÏû se m· sbliûov·nÌ pr·va zamÏ¯it p¯edevöÌm. V tomto ustanovenÌ figuruje celnÌ pr·vo, firemnÌ pr·vo, bankovnÌ pr·vo, danÏ a vedenÌ ˙Ët˘ obchodnÌch spoleËnostÌ, duöevnÌ vlastnictvÌ, ochrana pracovnÌk˘ na pracoviöti, finanËnÌ sluûby, ochrana zdravÌ a ûivota lidÌ, zvÌ¯at a rostlin, ochrana spot¯ebitele, nep¯ÌmÈ zdanÏnÌ, technick· pravidla a normy, z·kony a p¯edpisy o jadernÈ energii, doprava, ûivotnÌ prost¯edÌ a v neposlednÌ ¯adÏ i pravidla hospod·¯skÈ soutÏûe. Ot·zky technicko-vzdÏl·vacÌ povahy p¯i plnÏnÌ ˙kol˘ vypl˝vajÌcÌch z povinnosti ke sbliûov·nÌ pr·va upravuje Ël·nek 71 EvropskÈ dohody. Pokud jde o soutÏûnÌ oblast, nÏkter· dalöÌ pravidla a z·vazky vypl˝vajÌ jednak ze zaruËenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe bez omezenÌ nebo jinÈho jejÌho naruöenÌ jednotliv˝mi soutÏûiteli nebo jejich seskupenÌmi, jednak ze z·kazu ve¯ejnÈ podpory, ve smyslu Ël·nku 64 EvropskÈ dohody. V r·mci EvropskÈ unie je politika hospod·¯skÈ soutÏûe jednou ze stÏûejnÌch politik EU podmiÚujÌcÌch ¯·dnÈ, efektivnÌ fungov·nÌ spoleËnÈho trhu. Politika hospod·¯skÈ soutÏûe nenÌ v EvropskÈ unii ani v pr·vnÌm ¯·du a praxi v »R pojÌm·na jako koneËn˝ cÌl, avöak slouûÌ spÌöe jako n·stroj realizace jin˝ch hodnot, jako je ochrana spot¯ebitele, p¯ÌpadnÏ v r·mci EU tÈû dosaûenÌ z·kladnÌch cÌl˘ spoleËenstvÌ a zajiötÏnÌ efektivnÌho spoleËnÈho (vnit¯nÌho) trhu. Z·kladnÌmi cÌli SpoleËenstvÌ jsou zejmÈna trval˝ a udrûiteln˝ r˘st, podpora stability, zvyöov·nÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ a jiû zmÌnÏn˝ vnit¯nÌ trh. Pr·vo hospod·¯skÈ soutÏûe v öiröÌm smyslu se v »R i v EU vztahuje jak na jedn·nÌ jednotlivc˘ (zejmÈna fyzick˝ch osob a soukrom˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘), tak i na jedn·nÌ ve¯ejnopr·vnÌch korporacÌ (˙zemnÌ samospr·vnÈ celky Ëi st·t). V pr·vnÌ ˙pravÏ EvropskÈ unie navÌc sehr·v· klÌËovou ˙lohu ot·zka st·tnÌch podpor poskytovan˝ch jednotliv˝mi Ëlensk˝mi st·ty a co moûn· nejadekv·tnÏjöÌho zp˘sobu jejÌ pr·vnÌ regulace. Sbliûov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ »R, ale i dalöÌch zemÌ s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ je v nÏkter˝ch oblastech znaËnÏ n·roËnÈ, neboù komunit·rnÌ pr·vo Ëasto pouûÌv· nÏkter˝ch pr·vnÌch pojm˘ Ëi dokonce pr·vnÌch institut˘, kterÈ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du dosud neexistujÌ, nebo majÌ odliön˝ obsah. Jedn· se nap¯Ìklad o pojem poboËky, usazov·nÌ, pojetÌ st·tnÌ podpory atp. V legislativnÌm procesu tak m˘ûe doch·zet k tomu, ûe urËit˝ pr·vnÌ institut komunit·rnÌho pr·va je v r·mci n·vrhu novÈ pr·vnÌ ˙pravy nahrazov·n jin˝m institutem Ëesk˝m, kter˝ se jevÌ jako nejbliûöÌ. Takov˝ postup sice nenÌ stoprocentnÏ v souladu se vöemi harmonizaËnÌmi poûadavky komunit·rnÌho pr·va, nicmÈnÏ je v praxi velmi û·doucÌ s ohledem na dodrûenÌ principu pr·vnÌ jistoty a zajiötÏnÌ srozumitelnosti pr·vnÌho p¯edpisu jak pro ve¯ejnost pr·vnickou, tak i nepr·vnickou. Vl·dÏ »R je od roku 2000 pravidelnÏ po uplynutÌ kaûdÈho ËtvrtletÌ p¯edkl·d·na zpr·va o sbliûov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ »eskÈ republiky s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, na z·kladÏ usnesenÌ vl·dy Ë. 1212 ze dne 15. listopadu 1999. P¯i vypracov·nÌ tÈto zpr·vy slouûÌ jako podklad poznatky a v˝sledky Ëinnosti Odboru kompatibility ⁄¯adu vl·dy »R. Tento specializovan˝ odbor zpracov·v· vyj·d¯enÌ k n·vrh˘m pr·vnÌch p¯edpis˘ p¯edkl·dan˝ch do p¯ipomÌnkovÈho ¯ÌzenÌ a d·le posuzuje pr·vnÌ p¯edpisy jiû publikovanÈ. Zpr·va je takÈ vypracov·na s ohledem na podkladovÈ ˙daje jednotliv˝ch resort˘ vloûenÈ do InformaËnÌho systÈmu pro aproximaci pr·va (ISAP). Pokud jde o aktu·lnÌ rozsah aproximace pr·vnÌch p¯edpis˘ »eskÈ republiky s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, v p¯ÌpadÏ transpozice smÏrnic v oblasti pr·va

16


hospod·¯skÈ soutÏûe je aproximace na 100% ˙rovni, u na¯ÌzenÌ je to v souËasnÈ dobÏ 98 %. Celkov˝ stav aproximace v oblasti soutÏûnÌho pr·va, kam jsou zahrnov·na na¯ÌzenÌ, smÏrnice, rozhodnutÌ, smluvnÌ akty, doporuËenÌ, rezoluce a nÏkterÈ jinÈ relevantnÌ akty pr·va ES, je v »eskÈ republice nynÌ na 96% ˙rovni, avöak s ohledem na ned·vnÈ zmÏny pr·vnÌ ˙pravy v tÈto oblasti se tento podÌl d·le vyvÌjÌ. Pr·vnÌ ˙prava hospod·¯skÈ soutÏûe je tak nepochybnÏ jednou z kapitol, kde je dosaûeno za souËasn˝ch podmÌnek nejvyööÌho stupnÏ aproximace pr·vnÌch p¯edpis˘ »R s pr·vem ES, p¯iËemû vzhledem k v˝öe uveden˝m procentnÌm podÌl˘m lze hodnotit stav sbliûov·nÌ v† tomto sektoru jako velmi uspokojiv˝. Vl·da »R na z·kladÏ usnesenÌ Ë. 1212 ze dne 15. listopadu 1999 uloûila p¯edkladatel˘m n·vrh˘ pr·vnÌch ˙prav tÈû ovÏ¯ovat, zda znÏnÌ pr·vnÌho p¯edpisu vyhl·öenÈ ve SbÌrce z·kon˘ »eskÈ republiky odpovÌd· poûadovanÈmu stupni sluËitelnosti, kter˝ byl v n·vrhu p¯edpokl·d·n. Jestliûe tomu tak nenÌ a poûadovanÈho stupnÏ aproximace nebylo dosaûeno, pak je p¯edkladatel povinen zah·jit pr·ce na dalöÌ aproximaci p¯ÌsluönÈho pr·vnÌho p¯edpisu. TÌmto mechanismem je zajiötÏna permanentnÌ kontrola vöech pr·vnÌch p¯edpis˘ dosud vydan˝ch, vËetnÏ tÏch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ byly vyd·ny p¯ed nabytÌm ˙Ëinnosti zmÌnÏnÈho usnesenÌ vl·dy.

Kapitola 1 StruËnÈ shrnutÌ v˝voje soutÏûnÌho pr·va v »R za poslednÌ desetiletÌ (vliv soutÏûnÌch pravidel ES na pr·vnÌ ˙pravu »R)

Hospod·¯sk· soutÏû a jejÌ pr·vnÌ regulace p¯edstavuje v r·mci pr·va Evropsk˝ch spoleËenstvÌ jeden z typick˝ch znak˘ a odvÏtvÌ pr·vnÌ ˙pravy vnit¯nÌho trhu. V komunit·rnÌm pr·vu je oblast hospod·¯skÈ soutÏûe ËlenÏna v z·sadÏ na Ëty¯i Ë·sti. TÏmito Ë·stmi rozumÌme pr·vo kartelovÈ, pr·vo t˝kajÌcÌ se zneuûÌv·nÌ dominance, pr·vo f˙zÌ a pr·vo st·tnÌch podpor (subvenËnÌ pr·vo). K v˝öe uvedenÈmu nutno podotknout, ûe tzv. subvenËnÌm pr·vem upraven˝m v ustanovenÌch Ël·nk˘ 87ñ89 smlouvy o zaloûenÌ EvropskÈho spoleËenstvÌ (d·le jen Ñsmlouva o ESì) rozumÌme soubor pr·vnÌch p¯edpis˘ a regulatornÌch opat¯enÌ vztahujÌcÌch se k oblasti st·tnÌch podpor, dotacÌ a subvencÌ, vËetnÏ ot·zek procedur·lnÌch. S ¯·dn˝m fungov·nÌm hospod·¯skÈ soutÏûe jsou v pr·vu ES z·sadnÏ nesluËitelnÈ jakÈkoliv podpory poskytovanÈ st·tem nebo ze st·tnÌch prost¯edk˘, pokud zv˝hodÚujÌ urËitÈ soutÏûitele nebo urËit· v˝robnÌ odvÏtvÌ. Pr·vo kartelovÈ, pr·vo t˝kajÌcÌ se zneuûÌv·nÌ dominantnÌho postavenÌ a pr·vo spojov·nÌ podnik˘ lze oznaËit za t¯i z·kladnÌ pilÌ¯e v komunit·rnÌ koncepci pravidel hospod·¯skÈ soutÏûe platn˝ch pro podniky. P¯estoûe v praxi tomu tak zpravidla b˝v·, nelze nÏkter· specifick· odvÏtvÌ klasifikovat a n·slednÏ pak pr·vnÏ posuzovat jen z pohledu pravidel platn˝ch pro podniky Ëi podpor poskytovan˝ch Ëlensk˝mi st·ty. UrËitÈ prolnutÌ tÏchto dvou jinak samostatn˝ch oblastÌ soutÏûnÌho pr·va m˘ûeme spat¯ovat nap¯Ìklad v ˙pravÏ a p¯Ìstupu org·n˘ SpoleËenstvÌ k ve¯ejn˝m podnik˘m a podnik˘m, kter˝m ËlenskÈ st·ty p¯izn·vajÌ zvl·ötnÌ nebo v˝luËn· pr·va a d·le k subjekt˘m, kter˝m bylo Ëlensk˝mi st·ty svÏ¯eno poskytov·nÌ sluûeb obecnÈho hospod·¯skÈho z·jmu nebo kterÈ majÌ povahu fisk·lnÌch monopol˘.


17

SoutÏûnÌ regulace vöak nenÌ omezena jen na v˝öe zmÌnÏnÈ Ëty¯i okruhy, ale zahrnuje i nÏkterÈ dalöÌ nemÈnÏ v˝znamnÈ oblasti a instituty. V tomto ohledu nab˝v· v pr˘bÏhu poslednÌch let na v˝znamu nap¯. posuzov·nÌ dopadu Ëinnosti org·n˘ ve¯ejnÈ spr·vy na soutÏûnÌ chov·nÌ podnik˘ Ëi ˙prava zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, kde komunit·rnÌ pr·vo stanovÌ limity p¯i rozhodov·nÌ o v˝bÏru a p¯idÏlenÌ zak·zky a upravuje rovnÏû specifick˝m zp˘sobem kontrolu nad dodrûov·nÌm stanoven˝ch princip˘ a ochranu subjektivnÌch pr·v p¯i zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. CÌlem evropskÈ politiky ve¯ejn˝ch zak·zek je vytvo¯it prostor pro volnou hospod·¯skou soutÏû bez naruöenÌ a nediskriminaËnÌ postup p¯i zad·v·nÌ tÏchto zak·zek na trzÌch zemÌ unie. Mimo zajiötÏnÌ hlavnÌho ˙Ëelu ve¯ejnÈ zak·zky v podobÏ co nejefektivnÏjöÌho vynakl·d·nÌ penÏz daÚov˝ch poplatnÌk˘ danÈho ËlenskÈho st·tu evropsk· ˙prava sleduje i jinÈ cÌle. Jsou jimi p¯edevöÌm zvyöov·nÌ konkurenceschopnosti evropsk˝ch dodavatel˘ na evropsk˝ch i svÏtov˝ch trzÌch a zajiötÏnÌ volnÈho pohybu zboûÌ a sluûeb, jakoûto z·sadnÌch komunit·rnÌch imperativ˘. V »eskÈ republice v souËasnÈ dobÏ probÌhajÌ intenzivnÌ legislativnÌ pr·ce na zmÏnÏ st·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravy, kterÈ spoËÌvajÌ v p¯ÌpravÏ zcela novÈho z·kona o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, kter˝ by byl plnÏ sluËiteln˝ s komunit·rnÌm pr·vem. ⁄Ëel soutÏûnÌho pr·va obecnÏ spoËÌv· v tom, aby jednotlivÈ podnikatelskÈ subjekty nebo jejich seskupenÌ dosahovaly sv˝ch ekonomick˝ch a soutÏûnÌch cÌl˘ zp˘soby pro spoleËnost akceptovateln˝mi a aby st·ty do tohoto soutÏûnÌho jedn·nÌ zasahovaly v co moûn· nejmenöÌ mÌ¯e a p¯edem definovan˝mi postupy. V r·mci zakl·dacÌch smluv byla politika hospod·¯skÈ soutÏûe od poË·tku v˝znamn˝m rysem evropskÈho integraËnÌho procesu, tedy celkovÈ unifikace Evropy. UstanovenÌ regulujÌcÌ hospod·¯skou soutÏû bylo mimo smlouvy o ES moûnÈ nalÈzt i ve smlouvÏ o ESUO. V tÈto zakl·dacÌ smlouvÏ existovala speci·lnÌ pr·vnÌ ˙prava. V dneönÌ dobÏ vöak jiû neexistujÌ ekonomicko politickÈ d˘vody pro odliön˝ p¯Ìstup k uheln˝m a ocel·¯sk˝m v˝robk˘m. V souvislosti s tÌm, ûe platnost smlouvy o ESUO, kde byl v ustanovenÌch Ël·nk˘ 65 a 66 obsaûen z·klad kartelovÈho pr·va, vypröela dnem 25. Ëervence 2002 (tato zakl·dacÌ smlouva byla uzav¯ena na dobu urËitou), nab˝vajÌ z tohoto d˘vodu ustanovenÌ smlouvy o ES t˝kajÌcÌ se pr·va hospod·¯skÈ soutÏûe ve vztahu k tÏmto v˝robk˘m o to vÌce na v˝znamu. Jde tu tedy rovnÏû o to, aby byl usnadnÏn plynul˝ p¯echod k jednotnÈ ˙pravÏ, a to podle smlouvy o ES. Dne 4. dubna 2001 byl v »R p¯ijat z·kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (d·le jen Ñz·konì). Tento z·kon nabyl ˙Ëinnosti dnem 1. Ëervence 2001 a bylo jÌm dosaûeno plnÈ sluËitelnosti pr·vnÌ ˙pravy »R v danÈ oblasti s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. Do tÈ doby platn˝ z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe Ë. 63/1991 Sb., kter˝ vznikal a n·slednÏ platil jeötÏ za existence »SFR, byl schv·len dne 30. ledna 1991 a nabyl ˙Ëinnosti k 1. b¯eznu 1991. Novelizace tohoto z·kona probÏhla jednak v podobÏ z·kona Ë. 495/1992 Sb., ˙ËinnÈho od 29. ¯Ìjna 1992, kter˝ reflektoval rozdÏlenÌ »SFR zejmÈna ˙pravou p˘sobnosti a vz·jemn˝m vztahem ⁄¯adu pro hospod·¯skou soutÏû »R a Slovensk˝m protimonopolnÌm ˙¯adem, byly jÌm novÏ upraveny pokuty a d·le bylo stanoveno, ûe rozhodnutÌ kompetentnÌho ˙¯adu jednÈ republiky je platnÈ a vykonatelnÈ i ve druhÈ republice. Z·kon v p¯echodn˝ch ustanovenÌch upravil zp˘sob dokonËov·nÌ ¯ÌzenÌ zah·jen˝ch p¯ed Feder·lnÌm ˙¯adem pro hospod·¯skou soutÏû a stanovil p¯Ìsluönost p¯Ìsluön˝ch republikov˝ch ˙¯ad˘. V˝raznÏjöÌ meritornÌ zmÏny byly stanoveny z·konem Ë. 286/1993 Sb., ˙Ëinn˝m od 29. listopadu 1993, kter˝m byly zejmÈna up¯esnÏny nÏkterÈ legislativnÌ

18


termÌny ze soutÏûnÌ oblasti a d·le z·konem Ë. 132/2000 Sb., ˙Ëinn˝m od 1. ledna 2001, kter˝ vöak pouze reagoval na novÏ vzniklÈ org·ny ˙zemnÌch samospr·vn˝ch celk˘. V roce 1996 bylo v »eskÈ republice z·konem Ë. 272/1996 Sb. zruöeno Ministerstvo pro hospod·¯skou soutÏû, p¯iËemû jeho p˘sobnost p¯eöla na jin˝ org·n, kter˝m byl ⁄¯ad pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe se sÌdlem v BrnÏ. Ani tÏmito v˝öe uveden˝mi novelami vöak pr·vnÌ stav v »SFR a pozdÏji v »R nebyl s pr·vem ES harmonizov·n natolik, aby provedenÈ zmÏny zajistily plnou sluËitelnost se soutÏûnÌm pr·vem v EvropskÈ unii. Tato okolnost byla v pr˘bÏhu poslednÌch let takÈ rozhodujÌcÌm faktorem p¯i vypracov·nÌ a p¯ijetÌ z·kona Ë. 143/2001 Sb. Jiû p¯i vypracov·nÌ Ñfeder·lnÌhoì z·kona Ë. 63/1991 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe, se do znaËnÈ mÌry vych·zelo z existujÌcÌ a zavedenÈ praxe soutÏûnÌ ochrany v Evropsk˝ch spoleËenstvÌch a nÏkter˝ch evropsk˝ch zemÌch. Pr·vo hospod·¯skÈ soutÏûe platnÈ v Evropsk˝ch spoleËenstvÌch i jeho aplikaËnÌ pojetÌ tak ovlivnilo pr·vnÌ ˙pravu v »R daleko d¯Ìve, neû s p¯ijetÌm novÈ pr·vnÌ ˙pravy v roce 2001. Z·kon Ë. 63/1991 Sb. byl velmi dob¯e legislativnÏ zpracov·n, neboù v pr˘bÏhu tak¯ka deseti let potÈ, co nabyl ˙Ëinnosti, nebylo ani s ohledem na pot¯eby aplikaËnÌ praxe zapot¯ebÌ jej v˝raznÏ mÏnit. Na jeho zmÏn·ch se zaËalo podstatnÏji pracovat aû v pr˘bÏhu roku 1996 a v druhÈ polovinÏ roku 1997 byl vÏcn˝ z·mÏr novely z·kona o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe p¯edloûen ⁄¯adem pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe (d·le ⁄¯ad) do p¯ipomÌnkovÈho ¯ÌzenÌ. Na p¯elomu tisÌciletÌ a v souvislosti s blÌûÌcÌm se vstupem »R do EU ale z·kon Ë. 63/1991 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe, v platnÈm znÏnÌ, jiû do tÈ mÌry nevyhovoval a v takovÈm mnoûstvÌ parametr˘, ûe nebylo jinÈho v˝chodiska, neû vypracovat a schv·lit z·kon nov˝. P¯edmÏt novÈho z·kona Ë. 143/2001 Sb. je v ˙vodnÌm ustanovenÌ oproti d¯ÌvÏjöÌ pr·vnÌ ˙pravÏ pojat tak, ûe novÏ reflektuje t¯i z·kladnÌ pilÌ¯e soutÏûnÌho pr·va ñ dohody, zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ a kontrolu spojov·nÌ podnik˘. Z·kon se vztahuje na vöechny fyzickÈ a pr·vnickÈ osoby, vËetnÏ jejich sdruûenÌ, pokud se p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo ˙ËastnÌ hospod·¯skÈ soutÏûe nebo ji mohou svou ËinnostÌ ovlivÚovat, i kdyû nejsou podnikateli. Jde tu o tzv. soutÏûitele ve smyslu ustanovenÌ ß 2 odst. 1 z·kona. Z·kon si v tomto smÏru klade za cÌl upravit ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe tÌm zp˘sobem, aby do jejÌho rovnov·ûnÈho stavu nezasahovali v˝öe zmÌnÏnÌ soutÏûitelÈ dohodami, zneuûitÌm dominantnÌho postavenÌ anebo spojov·nÌm. Z·kon se vztahuje i na jedn·nÌ soutÏûitel˘, kterÈ se uskuteËnilo v cizinÏ za podmÌnky, ûe alespoÚ potenci·lnÏ naruöuje hospod·¯skou soutÏû na ˙zemÌ »R. Nevztahuje se vöak na ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe proti nekalÈ soutÏûi a p¯i poskytov·nÌ ve¯ejnÈ podpory. Vzhledem k tomu, ûe p¯edmÏtem naöeho z·jmu jsou zejmÈna dohody mezi podniky, resp. kartelovÈ pr·vo stricto sensu, je namÌstÏ se po v˝öe uveden˝ch ˙vodnÌch pozn·mk·ch vÏnovat p¯Ìmo j·dru tÈto stati, jak n·sleduje.

Kapitola 2 Dohody mezi podniky naruöujÌcÌ soutÏû

Je zapot¯ebÌ p¯edeslat, ûe v obecnÈ rovinÏ je ˙prava dohod mezi podniky (pod kterÈ lze zahrnout ˙pravu dohod v uûöÌm slova smyslu, rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ) jednÌm ze z·klad-


19

nÌch prvk˘ soutÏûnÌho pr·va. I v souËasn˝ch podmÌnk·ch se dohody podlÈhajÌcÌ z·kazu na z·kladÏ ß 3 odst. 1 z·kona Ëasto vymezujÌ oznaËenÌm kartelovÈ ˙mluvy. Dohody mezi podniky v öiröÌm smyslu tedy implikujÌ kolektivnÌ jedn·nÌ, kter· majÌ povahu a) dohod mezi na sobÏ navz·jem nez·visl˝ch subjekt˘ ˙ËastnÌcÌch se na urËitÈm relevantnÌm trhu hospod·¯skÈ soutÏûe, b) rozhodnutÌ sdruûenÌ tÏchto subjekt˘, kdy Ëasto postaËÌ p¯ijetÌ rozhodnutÌ urËit˝m procedur·lnÌm postupem (nap¯. vÏtöinou hlas˘ apod.), c) jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, kdy jde o kolektivnÌ jedn·nÌ podloûenÈ spoleËnÏ p¯ijat˝m pl·nem, na jehoû z·kladÏ volÌ zapojenÌ soutÏûitelÈ vz·jemnÏ koordinovan˝ postup. Vöechny tyto t¯i typy dohod jsou na z·kladÏ ustanovenÌ ß 3 odst. 1 z·kona (tzv. gener·lnÌ klauzule) zak·z·ny, pokud vedou anebo mohou vÈst k naruöenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe na urËitÈm relevantnÌm trhu. NenÌ tedy nutnÈ, aby v r·mci hospod·¯skÈ soutÏûe vznikla nÏkterÈmu ze soutÏûitel˘ anebo jinÈmu jejÌmu ˙ËastnÌku Ëi spot¯ebiteli konkrÈtnÌ ˙jma, postaËÌ tu byù i pouhÈ potenci·lnÌ naruöenÌ soutÏûnÌho prost¯edÌ. Dohody spadajÌcÌ pod z·kaz obsaûen˝ v ustanovenÌ ß 3 odst. 1 z·kona jsou od poË·tku neplatnÈ; pokud je zapovÏzen· ˙mluva souË·stÌ jinÈho pr·vnÌho ˙konu, pak je za podmÌnek uveden˝ch v ß 3 odst. 3 z·kona neplatn· jen jeho z·vadn· Ë·st. TÏmito podmÌnkami rozumÌme skuteËnosti, kterÈ implikujÌ, ûe se d˘vod z·kazu vztahuje jen na Ë·st dohody, nikoliv na dohodu jako celek. V ustanovenÌ ß 3 odst. 3 z·kona se d·le uv·dÌ, ûe pokud z povahy dohody, jejÌho obsahu, ˙Ëelu nebo z okolnostÌ, za nichû k nÌ doölo, vypl˝v·, ûe ji nelze od ostatnÌho obsahu oddÏlit, je zak·zan· a neplatn· cel· dohoda. Z·kon Ë. 143/2001 Sb. zavedl nÏkterÈ na prvnÌ pohled ne p¯Ìliö patrnÈ, avöak z hlediska aplikaËnÌ praxe dalekos·hlÈ zmÏny. Nevych·zÌ jiû z koncepËnÏ d·vno p¯ekonanÈho principu schvalov·nÌ nezak·zan˝ch a platn˝ch dohod mezi podniky za ˙Ëelem nabytÌ jejich ˙Ëinnosti, avöak stanovÌ v souladu s dlouholetou tradicÌ komunit·rnÌho pr·va obecn˝ z·kaz dohod naruöujÌcÌch soutÏû. Dohodu je tak moûno kvalifikovat od samÈho poË·tku buÔ jako zak·zanou, nebo nikoliv. Z aplikace tohoto principu, jako ostatnÏ u kterÈhokoliv jinÈho principu, se p¯ipouötÏjÌ urËitÈ v˝jimky. Tyto v˝jimky lze pro p¯ehlednost rozdÏlit do t¯Ì oblastÌ, a to n·sledovnÏ: a) v˝jimky ze z·kazu udÏlenÈ ⁄¯adem individu·lnÏ jakoûto v˝stup spr·vnÌho ¯ÌzenÌ p¯ed nÌm, b) obecnÈ (blokovÈ) v˝jimky, jejichû pr·vnÌm z·kladem jsou specifickÈ pr·vnÌ regulace pro urËitÈ sektory vydanÈ ⁄¯adem ve formÏ vyhl·öek a c) novÏ zaveden· existence tzv. v˝jimek de minimis, kdy dohody vertik·lnÌ (p˘sobÌcÌ na r˘zn˝ch ˙rovnÌch trhu) a dohody horizont·lnÌ (p˘sobÌcÌ na stejnÈ ˙rovni trhu), kterÈ nemajÌ podstatn˝, citliv˝ dopad na hospod·¯kou soutÏû a jejÌ ¯·dnÈ fungov·nÌ, nepodlÈhajÌ podle z·kona z·kazu. ZjednoduöenÏ ¯eËeno, tyto dohody jsou z d˘vodu svÈho margin·lnÌho v˝znamu v soutÏûnÌm prost¯edÌ tolerov·ny, a to i s p¯ihlÈdnutÌm k tomu, aby nebyl ⁄¯ad zahlcen ¯eöenÌm mnoûstvÌ nepodstatn˝ch p¯Ìpad˘, aniû by mohl svou akceschopnost rychle soust¯edit na p¯Ìpady podstatnÈho poruöov·nÌ soutÏûnÌch pravidel. V z·jmu zabezpeËenÌ vÏtöÌ ˙rovnÏ pr·vnÌ jistoty soutÏûitel˘ zavedl nov˝ z·kon pr·vnÌ institut tzv. negativnÌho atestu, a to jak pro oblast zak·zan˝ch dohod, tak pro oblast zneuûÌv·nÌ dominance. Tento institut

20


spoËÌv· v moûnosti, ûe pokud si soutÏûitel nenÌ jist, zda jeho konkrÈtnÌ jedn·nÌ nebude naplÚovat, p¯ÌpadnÏ jiû nenaplÚuje z·konnÈ znaky zak·zanÈ dohody nebo zneuûitÌ dominance, m˘ûe poû·dat ⁄¯ad prost¯ednictvÌm pod·nÌ urËovacÌho n·vrhu, aby se vyslovil, zda se jedn· nap¯. o zak·zanou dohodu, Ëi nikoliv.

oddÌl 1 Zak·zanÈ dohody a jejich typologie

1. Dohody mezi podniky stricto sensu Dohoda mezi podniky (stricto sensu) vyûaduje uzav¯enÌ buÔ soukromopr·vnÌ, anebo ve¯ejnopr·vnÌ smlouvy. PojmovÏ se tedy dohody odliöujÌ od jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, kter· nemajÌ sv˘j z·klad v pr·vnÌm ˙konu1). U dohody mezi podniky tomu tak je. 2. RozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ RozdÌl mezi rozhodnutÌm sdruûenÌ podnik˘ a dohodou je spat¯ov·n v tom, ûe rozhodnutÌ vych·zÌ z jiû existujÌcÌho pr·vnÌho ˙konu, jak˝m je statut spoleËnosti, spoleËensk· smlouva, jednacÌ ¯·d sdruûenÌ Ëi jin˝ podobn˝ ˙kon. Podstatou sdruûenÌ podnik˘ je, ûe jednotlivÈ subjekty jsou pod urËitou formou sdruûeny do jednÈ organizaËnÌ jednotky (svazu). Tato jednotka nemusÌ mÌt pro ˙Ëely z·kona vlastnÌ pr·vnÌ subjektivitu, v tomto smÏru postaËÌ jejÌ re·ln· existence. »lenem svazu m˘ûe b˝t i jinÈ sdruûenÌ podnik˘. SpoleËn· v˘le, jejÌ projev a dalöÌ ˙kony se tu uskuteËÚujÌ na z·kladÏ dohody Ëi souhlasnÈho postoje Ëlen˘ sdruûenÌ. Z·leûÌ pouze na jeho struktu¯e a konkrÈtnÌch okolnostech. RozhodnutÌ musÌ b˝t alespoÚ nep¯Ìmo adresov·no jednotliv˝m Ëlen˘m sdruûenÌ, kte¯Ì jsou tÌmto rozhodnutÌm zav·z·ni k urËitÈmu kon·nÌ Ëi nekon·nÌ. Z·vaznost, jeû je pojmov˝m znakem kaûdÈho rozhodnutÌ, musÌ b˝t proto zabezpeËena urËit˝m sankËnÌm mechanismem k re·lnÈmu vynucenÌ a uskuteËnÏnÌ projevu v˘le, kter˝ v·ûe ˙ËastnÌky sdruûenÌ. Nez¯Ìdka kdy b˝vajÌ rozhodnutÌ v r·mci sdruûenÌ a svaz˘ p¯ijÌm·na vÏtöinou hlas˘ jejich Ëlen˘. V p¯ÌpadÏ poruöenÌ pr·vnÌch povinnostÌ rozhodnutÌm sdruûenÌ se vöak v praxi nehledÌ na to, kterÈ podniky byly takzvanÏ pro a kterÈ proti rozhodnutÌ, ¯ÌzenÌ se zah·jÌ a sankce je zpravidla ukl·d·na na principu kolektivnÌ odpovÏdnosti Ëlen˘ sdruûenÌ. Za rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ m˘ûe b˝t povaûov·n i jak˝koliv pro Ëleny sdruûenÌ z·vazn˝ akt org·n˘ svazu, pokud jednajÌ v r·mci svÈ p˘sobnosti a svÏ¯en˝ch pravomocÌ. V poslednÌch letech se v rozhodovacÌ praxi objevuje st·le ËastÏji n·zor, ûe i rozhodnutÌ p¯ijatÈ v r·mci svazu, kterÈ nenÌ nijak vynutitelnÈ, ale kter˝m vöichni ËlenovÈ sdruûenÌ vyjad¯ujÌ spoleËnou v˘li ke spoleËnÈmu postupu a vz·jemnÈ koordinaci jedn·nÌ, je rozhodnutÌm sdruûenÌ podnik˘ ve smyslu kartelovÈho pr·va (to vypl˝v· zejmÈna z argumentace EvropskÈho soudnÌho dvora ve vÏci Verleband z roku 1987, Komise v nÏkter˝ch rozhodnutÌch tÈû argumentovala tak, ûe z·vazn˝ a vynutiteln˝ charakter rozhodnutÌ nenÌ rozhodn˝, podstatnÈ je, zda je rozhodnutÌ svazu zp˘sobilÈ podmÌnit Ëi v˝raznÏji ovlivnit soutÏûnÌ jedn·nÌ jeho Ëlen˘). 3. Jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ Jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ je naproti tomu zcela specifick˝m pojmem kartelovÈho pr·va. Jde o kolektivnÌ jedn·nÌ podloûenÈ spoleËn˝m pl·nem, na jehoû z·kladÏ volÌ zapojenÌ soutÏûitelÈ vz·jemnÏ koordinovan˝ postup. K tomuto jedn·nÌ doch·zÌ po jejich vz·jemnÈm p¯ÌmÈm nebo nep¯ÌmÈm styku a ve vz·jemnÈm


21

srozumÏnÌ. Jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ p¯edpokl·d· vÏdomÈ a chtÏnÈ jedn·nÌ podle p¯edem urËenÈho postupu Ëi strategie. NestaËÌ tedy pouh˝ paralelismus v soutÏûnÌm jedn·nÌ, reagujÌcÌ de facto na zmÏny trhu2). Protoûe jde o chov·nÌ podmÌnÏnÈ znalostÌ o tom, jak se budou na trhu chovat ostatnÌ partnerötÌ soutÏûitelÈ, p¯edpokl·d· se vz·jemn˝ kontakt z˙ËastnÏn˝ch subjekt˘. PodmÌnkou reprobace je tÈû objektivnÌ ˙Ëel tÏchto jedn·nÌ spoËÌvajÌcÌ v negativnÌch d˘sledcÌch pro relevantnÌ trh, pop¯ÌpadÏ v jeho ohroûenÌ. Na tomto z·kladÏ nelze postihnout pouh· rozdÏlenÌ kooperaËnÌch (v˝robnÌch, zpracovatelsk˝ch, v˝vojov˝ch) ˙kol˘ v r·mci jednoho a tÈhoû koncernu. Tyto v˝öe zmÌnÏnÈ principy jsou vlastnÌ jak ËeskÈmu, tak i evropskÈmu kartelovÈmu pr·vu. Postup org·n˘ a rozhodovacÌ praxe v r·mci Evropsk˝ch spoleËenstvÌ, jimiû je z·kon öiroce inspirov·n, je v tomto ohledu ale jeötÏ öiröÌ. Org·ny SpoleËenstvÌ se vzhledem k obtÌûnÈ identifikaci tÏchto jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ pokusily o obecnou definici. U jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ nejde o realitu pr·vnÌ, n˝brû ryze hospod·¯skou. Jeho definice byla Evropsk˝m soudnÌm dvorem pod·na jiû v rozhodnutÌ 48/69 Imperial Chemical Industries versus Komise z roku 19723). Zde se uv·dÌ, ûe jde o formu koordinace mezi podniky, kter· aû do stadia uzav¯enÌ smlouvy ve vlastnÌm slova smyslu nedospÏla, a kter· vÏdomÏ nahrazuje soutÏûnÌ rizika faktickou vz·jemnou spolupracÌ. V p¯ÌpadÏ I.C.I. ölo o to, ûe tato spoleËnost v tisku ozn·mila, ûe hodl· zv˝öit ceny sv˝ch produkt˘ o urËitou Ë·stku. V˝robky, kter˝ch se mÏlo cenovÈ nav˝öenÌ t˝kat, byly konkrÈtnÏ specifikov·ny. Soud shledal, ûe se ve skuteËnosti jedn· o jakousi formu vzkazu konkurenci, aby uËinila totÈû a aby doölo n·slednÏ k vyrovn·nÌ cenovÈ hladiny. I kdyû soutÏûitelÈ na tuto v˝zvu fakticky nereagovali, Soud uvedenÈ jedn·nÌ posoudil jako jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, a to p¯esto, ûe tu o Ñvz·jemnostì vlastnÏ neölo. Za jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ byla povaûov·na i akceptace smluvnÌho ustanovenÌ odbÏratelem, kter˝m mu dodavatel zak·zal d·le exportovat dodanÈ v˝robky4). Evropsk˝ soudnÌ dv˘r i Komise tak obzvl·ötÏ podezÌravÏ hledÌ na v˝mÏnu tzv. citliv˝ch informacÌ. Z judikatury lze dovodit, ûe za citlivÈ informace je moûnÈ povaûovat informace o cen·ch jednotliv˝ch produkt˘, informace o pr˘mÏrnÈ cenovÈ hladinÏ za urËitÈ obdobÌ a o stavu z·sob skladem s minim·lnÌm Ëasov˝m odstupem5). Zvl·ötÏ pozoruhodn· je tu okolnost, ûe org·ny SpoleËenstvÌ v nÏkter˝ch rozhodnutÌch pozoruhodnÏ tÈmÏ¯ pomÌjejÌ protisoutÏûnÌ ˙Ëinky jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, kterÈ jsou i v EU obligatornÌm znakem jejich z·kazu. V nÏkter˝ch rozhodnutÌch se uv·dÌ, ûe re·ln˝ protisoutÏûnÌ ˙Ëinek nenÌ rozhodujÌcÌ, postaËÌ v·ûnÏ mÌnÏn˝ projev v˘le podniku smÏ¯ujÌcÌ k omezenÌ soutÏûnÌ autonomie, jak je judikov·no v rozhodnutÌ Soudu I. Instance Tñ1/89 Rhone Poulenc versus Komise z roku 1991. Jak jiû bylo zmÌnÏno v˝öe, pouh˝ paralelismus v chov·nÌ na urËitÈm relevantnÌm trhu nenÌ a nem˘ûe b˝t p¯edmÏtem z·kazu. Org·ny Evropsk˝ch spoleËenstvÌ vöak majÌ v tomto smÏru z pr·vnÌho hlediska zajÌmav˝ p¯Ìstup. V rozhodnutÌ Komise Matieres Colorantes z roku 1979 se expressis verbis uv·dÌ, ûe pokud vzhledem ke zvl·ötnÌm okolnostem a specifickÈmu kontextu danÈho trhu lze paralelismus v jedn·nÌ podnik˘ tÏûko vysvÏtlit jinak, neû pomocÌ jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, m· se toto jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ za prok·zanÈ. Jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ je ekonomicky i pr·vnÏ nejsloûitÏjöÌ a nejdiskutovanÏjöÌ skupinou dohod mezi podniky (largo sensu). Jde tedy o jakousi sbÏrnou kategorii zahrnujÌcÌ znaËnÏ öirokou paletu moûn˝ch skutkov˝ch podstat. Pat¯Ì sem tedy i samotn˝ ˙mysl koordinovat nep¯Ìpustn˝m zp˘sobem jedn·nÌ, i kdyû nem·

22


konkrÈtnÌ ˙Ëinek, jak vypl˝v· z rozhodnutÌ Soudu I. Instance Tñ11/89 Shell z roku 1991. Vzhledem k tomuto öirokÈmu sbÏrnÈmu z·bÏru jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ je nutnÈ stanovit jak˝si minim·lnÌ p¯edpoklad, minim·lnÌ r·mec koordinace, kter· je zapot¯ebÌ k tomu, aby p¯edmÏtnÈ jedn·nÌ bylo moûnÈ posoudit jako jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ. Z rozs·hlÈ rozhodovacÌ praxe lze dovodit, ûe tÌmto minim·lnÌm r·mcem je pouhÈ bezprost¯ednÌ Ëi zprost¯edkovanÈ souznÏnÌ podnik˘, jestliûe m· za n·sledek, ûe ovlivnÌ chov·nÌ skuteËnÈho nebo i potenci·lnÌho soutÏûitele. V˝mÏna citliv˝ch informacÌ (viz v˝öe) mezi konkurenty s p˘vodnÌm z·mÏrem rozpt˝lit nejistotu ohlednÏ jejich budoucÌho jedn·nÌ m˘ûe b˝t ˙Ëinn˝m koordinaËnÌm prost¯edkem. O jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ jde i tehdy, pokud podnik vÏdomÏ a dobrovolnÏ p¯izp˘sobÌ svÈ jedn·nÌ doporuËenÌ a p¯·nÌ jinÈho podniku, jak bylo stanoveno v rozhodnutÌ EvropskÈho soudnÌho dvora 86/82 Hasselblad z roku 1984. Koordinace jedn·nÌ nemusÌ b˝t realizov·na pouze z˙ËastnÏn˝mi subjekty. Podniky a ˙ËastnÌci dohodnutÈho jedn·nÌ mohou b˝t koordinov·ni i t¯etÌm subjektem. P¯edmÏt shody tvo¯Ì budoucÌ jedn·nÌ z˙ËastÏn˝ch podnik˘, a to buÔ soutÏûnÌ jedn·nÌ na relevantnÌm trhu, anebo jinÈ jedn·nÌ zp˘sobilÈ ovlivÚovat soutÏûnÌ pomÏry. Koordinace m˘ûe b˝t uskuteËÚov·na na r˘zn˝ch hospod·¯sk˝ch stupnÌch, nap¯. ve vz·jemn˝ch vztazÌch dodavatele a odbÏratel˘. Jestliûe dodavatel bere z·jmy odbÏratel˘ za vlastnÌ a p¯izp˘sobÌ tedy svÈ jedn·nÌ tak, ûe neodpovÌd· v˝luËnÏ jeho autonomnÌm z·jm˘m, jde pak o jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ. ObdobnÏ platÌ v˝öe uvedenÈ i naopak. Jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ jakoûto forma spolupr·ce je zak·z·na proto, ûe m˘ûe omezovat Ëi zkreslovat soutÏû, jestliûe vytvo¯Ì takovÈ soutÏûnÌ pomÏry, kterÈ s ohledem na druh zboûÌ nebo sluûeb, v˝znam a poËet z˙ËastnÏn˝ch podnik˘ a vlastnosti dotËenÈho trhu neodpovÌdajÌ norm·lnÌm trûnÌm podmÌnk·m6). V tÈto problematice bude do znaËnÈ mÌry z·leûet takÈ na tom, jak extenzivnÌ v˝klad a jakou aplikaËnÌ praxi ⁄¯ad a soudy v Ëesk˝ch podmÌnk·ch zvolÌ. 4. P¯Ìkladm˝ katalog zak·zan˝ch dohod Z·kon d·le v ustanovenÌ ß 3 odst. 2 obsahuje p¯Ìkladm˝ katalog ujedn·nÌ, kter· vedou k tomu, ûe dohoda jako takov· zp˘sobuje naruöenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe. Ve smyslu tohoto ustanovenÌ z·kona se jedn· o: a) Ujedn·nÌ o p¯ÌmÈm nebo nep¯ÌmÈm urËenÌ cen, pop¯ÌpadÏ jin˝ch obchodnÌch podmÌnek. Zde by se jednalo nap¯Ìklad o dohodu podnik˘ o tom, ûe bude urËit˝ druh zboûÌ anebo sluûba nabÌzena za urËitÈ p¯edem danÈ ceny. Mohlo by p¯ÌpadnÏ jÌt tÈû o p¯Ìpad spoleËnÈho postupu v oblasti n·kupnÌch cen surovin ve vztahu k dodavatel˘m tÏchto surovin tak, ûe by nemohli dan˝ produkt prod·vat za vyööÌ cenu, pop¯ÌpadÏ za cenu odpovÌdajÌcÌ p¯imÏ¯enÈmu zisku. M˘ûe jÌt rovnÏû o dohodu vztahujÌcÌ se k dodacÌm lh˘t·m Ëi platebnÌm podmÌnk·m. b) Ujedn·nÌ o omezenÌ nebo kontrole v˝roby, odbytu, v˝zkumu a v˝voje nebo investic. V tomto p¯ÌpadÏ jde zejmÈna o veökerÈ ˙mluvy omezujÌcÌ z kolektivnÌ v˘le volnost z˙ËastnÏn˝ch subjekt˘ co do vyr·bÏnÈho mnoûstvÌ jednotliv˝ch komodit, v˝voje nov˝ch v˝robk˘ atp. Tato skutkov· podstata zakazuje rovnÏû spoleËnÏ dohodnutÈ systÈmy kvÛt opÏt co do v˝roby, odbytu Ëi investic, podobnÏ jako vyd·v·nÌ z·vazn˝ch technick˝ch norem na ˙rovni svazu Ëi sdruûenÌ podnik˘. Z dosahu z·kazu jsou vyjmuty internÌ vztahy v r·mci vnitrokoncernovÈ hospod·¯skÈ spolupr·ce a zpravidla tÈû v˝roba, kter· nenÌ p¯Ìmo urËena pro trh.


23

c) RozdÏlenÌ trhu nebo n·kupnÌch zdroj˘. Je nep¯ÌpustnÈ, aby na z·kladÏ dohody jednotliv˝ch v˝robc˘ v r·mci urËitÈho relevantnÌho trhu doölo k uzav¯enÌ trhu tÌm zp˘sobem, ûe by se nap¯Ìklad trh »eskÈ republiky na z·kladÏ dohody p¯edem rozdÏlil mezi jednotlivÈ v˝robce aù uû co do dod·vek v˝robk˘, tak co do zajiötÏnÌ surovinov˝ch zdroj˘ atp. Na z·kladÏ tÈto skutkovÈ podstaty je rovnÏû zak·z·no uzavÌrat s obchodnÌmi partnery smlouvy, ve kter˝ch by figurovala ujedn·nÌ zakazujÌcÌ z·sobovat se u jinÈho subjektu neûli u danÈho smluvnÌho partnera Ëi klauzule o v˝luËnÈm odbÏru a dodavatelstvÌ. Doölo by tÌm k faktickÈ parcelaci trhu, ËÌmû by byla vylouËena vz·jemn· konkurence mezi ˙ËastnÌky dohody, pop¯ÌpadÏ mezi Ëleny sdruûenÌ podnik˘. d) Ujedn·nÌ o tom, ûe uzav¯enÌ smlouvy bude v·z·no na p¯ijetÌ dalöÌho plnÏnÌ, kterÈ vÏcnÏ ani podle obchodnÌch zvyklostÌ a z·sad poctivÈho obchodnÌho styku s p¯edmÏtem smlouvy nesouvisÌ. V tomto p¯ÌpadÏ se jedn· o zak·zanou snahu podnik˘ proniknout na podkladÏ spoleËnÈ dohody na dalöÌ trhy a rozöÌ¯it tak pole sv˝ch obchodnÌch aktivit. M˘ûe jÌt tÈû o vnucenÌ odebr·nÌ nevyû·danÈho velkÈho mnoûstvÌ komodity, pokud nem˘ûe b˝t na z·kladÏ smluvnÌch podmÌnek Ëi ekonomickÈ sÌly dodavatele obchodnÌm partnerem odmÌtnuto. DalöÌ plnÏnÌ p¯edstavuje ve smyslu tohoto ustanovenÌ veökerÈ plnÏnÌ, kterÈ nenÌ v p¯ÌmÈm vztahu k p¯edmÏtu smlouvy. Toto kolektivnÌ protisoutÏûnÌ jedn·nÌ se t˝k· vz·jemnÈho vztahu prod·vajÌcÌch, nikoliv vztahu mezi prod·vajÌcÌm a kupujÌcÌm. NenÌ ale pravdou, ûe junktimovÈ obchody (v·zanÈ obchody) jsou zcela bezpodmÌneËnÏ a za vöech okolnostÌ zak·z·ny. Z·kon se vztahuje pouze na vz·jemnou dohodu soutÏûitel˘ o tom, ûe takovÈ dohody budou v budoucnu s obchodnÌmi partnery uzavÌr·ny, anebo se vztahuje na podniky v dominantnÌm postavenÌ, u kter˝ch budou tato ujedn·nÌ zpravidla povaûov·na za zneuûitÌ dominantnÌ pozice na trhu. Jinak ovöem ustanovenÌ o zcela leg·lnÌ formÏ v·zan˝ch smluv nach·zÌme v z·konÏ Ë. 513/1991 Sb., obchodnÌm z·konÌku, v ß 750, pokud jsou splnÏny podmÌnky zde uvedenÈ. ObchodnÌ z·konÌk tak stanovÌ, ûe vypl˝v·-li ze smlouvy nebo z okolnostÌ, za nichû byla smlouva uzav¯ena a jeû jsou p¯i uzav¯enÌ smlouvy zn·mÈ obÏma stran·m, ûe plnÏnÌ z tÈto smlouvy (hlavnÌ smlouvy) je z·vislÈ na plnÏnÌ jinÈ smlouvy (vedlejöÌ smlouvy), m· se za to, ûe plnÏnÌ z vedlejöÌ smlouvy tvo¯Ì odkl·dacÌ podmÌnku ˙Ëinnosti smlouvy hlavnÌ. M·-li b˝t nebo je-li z hlavnÌ smlouvy plnÏno p¯edem, m· nesplnÏnÌ vedlejöÌ smlouvy povahu podmÌnky rozvazovacÌ. e) UplatnÏnÌ rozdÌln˝ch podmÌnek v˘Ëi jednotliv˝m soutÏûitel˘m p¯i shodnÈm nebo srovnatelnÈm plnÏnÌ, jÌmû jsou nÏkte¯Ì soutÏûitelÈ v hospod·¯skÈ soutÏûi znev˝hodnÏni. V ustanovenÌ ß 3 odst. 2 pÌsm. e) je stanoven z·kaz dodavatelskÈho kartelu, jehoû ˙ËastnÌci se dohodli na tom, ûe budou uplatÚovat v˘Ëi jednotliv˝m odbÏratel˘m rozdÌlnÈ obchodnÌ podmÌnky, a to p¯i plnÏnÌ stejnÈho charakteru. Jde tu o zapovÏzen˝ skupinov˝ bojkot obchodnÌho partnera, p¯esnÏji o jeho neod˘vodnÏnou diskriminaci. f) Ujedn·nÌ o tom, ûe ˙ËastnÌci dohody nebudou obchodovat Ëi jinak hospod·¯sky spolupracovat se soutÏûiteli, kte¯Ì ˙ËastnÌky tÈto dohody nejsou, anebo jim budou jinak p˘sobit ˙jmu. I takovÈto dohody jsou jednou z forem bojkotov·nÌ. Na rozdÌl od p¯edchozÌ formy ale diskriminace nenÌ namÌ¯ena v˘Ëi opaËnÈ stranÏ trûnÌho vztahu, n˝brû v˘Ëi konkurenci nach·zejÌcÌ se na tÈûe stranÏ tohoto vztahu jako ˙ËastnÌci dohody.

24


Dluûno vöak k v˝öe uvedenÈmu podotknout, ûe v˝Ëet jednotliv˝ch typ˘ zak·zan˝ch dohod, jak vypl˝v· z ustanovenÌ ß 3 odst. 2 pÌsm. a) aû f) z·kona, je pouze demonstrativnÌ, z·kaz tedy stÌh· kaûdou dohodu, kter· naplÚuje skutkovou podstatu gener·lnÌ klauzule obsaûenÈ v ustanovenÌ ß 3 odst. 1 z·kona7).

oddÌl II V˝jimky ze z·kazu dohod mezi podniky

Z·kaz dohod mezi podniky, rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ nem· na rozdÌl od z·kazu zneuûÌv·nÌ dominantnÌho postavenÌ absolutnÌ povahu. Z uvedenÈho z·kazu jsou tak p¯ÌpustnÈ nÏkterÈ v˝jimky, kterÈ lze rozdÏlit do t¯Ì kategoriÌ: 1. KartelovÈ dohody de minimis PrvnÌ v˝jimku p¯edstavuje moûnost, ûe z·kon s·m prohl·sÌ nÏkterÈ dohody za nezak·zanÈ. Z·kon tak stanovÌ v ustanovenÌ ß 6 odst. 1, kde hovo¯Ì o tom, ûe z·kaz dohod se nevztahuje na: a) horizont·lnÌ dohodu, pokud spoleËn˝ podÌl ˙ËastnÌk˘ dohody na relevantnÌm trhu nep¯esahuje 5 %, b) vertik·lnÌ dohodu, pokud spoleËn˝ podÌl ˙ËastnÌk˘ dohody na relevantnÌm trhu nep¯esahuje 10 %, nestanovÌ-li ⁄¯ad vyhl·ökou tento podÌl vyööÌ. Oproti p˘vodnÌ ˙pravÏ danÈ z·konem Ë. 63/1991 Sb. jsou prahovÈ hodnoty u dohod de minimis upraveny odliönÏ, zvl·öù pro dohody horizont·lnÌ a vertik·lnÌ, v souladu s pr·vnÌm stavem v EvropskÈ unii. Zde byl tento institut generov·n nejprve v judikatu¯e, dnes uû m· sv˘j z·klad v sekund·rnÌm pr·vu. ⁄prava z·sady de minimis v ß 6 z·kona a ËlenÏnÌ dohod na horizont·lnÌ a vertik·lnÌ vËetnÏ prahov˝ch hodnot je v souladu s rozhodovacÌ praxÌ Komise i EvropskÈho soudnÌho dvora a platn˝m komunit·rnÌm pr·vem. V˝znam z·sady de minimis spoËÌv· ve zjednoduöenÌ posuzov·nÌ dopadu jednotliv˝ch typ˘ dohod na soutÏûnÌ prost¯edÌ a vÏtöÌ transparentnosti p¯i rozhodov·nÌ o zak·zan˝ch dohod·ch. Pro kvalifikaci zak·zanÈ dohody ve smyslu ß 3 odst. 1 z·kona je nezbytnÈ, aby dohoda fakticky Ëi potenci·lnÏ naruöovala hospod·¯skou soutÏû citeln˝m zp˘sobem. KonkrÈtnÌ kvantifikace kritÈria trûnÌ sÌly zvl·öù pro oblast horizont·lnÌch a vertik·lnÌch dohod opÏt odpovÌd· praxi zaûitÈ v EvropskÈ unii, kde je vÏtöÌ z·vaûnost z hlediska dopadu na hospod·¯skou soutÏû p¯izn·v·na pr·vÏ dohod·m horizont·lnÌm. Horizont·lnÌ dohodou se podle ß 5 odst. 1 z·kona rozumÌ dohoda soutÏûitel˘, kte¯Ì p˘sobÌ na stejnÈ ˙rovni trhu zboûÌ. Za vertik·lnÌ dohodu ve smyslu ß 6 z·kona je pak nutnÈ povaûovat dohodu tÏch soutÏûitel˘, kte¯Ì p˘sobÌ na r˘zn˝ch ˙rovnÌch trhu zboûÌ, jak vypl˝v· z ß 5 odst. 2 z·kona. V pochybnostech p¯i kvalifikaci dohody se m· za to, ûe se jedn· o horizont·lnÌ dohodu. Pravidla de minimis se vöak neuûije v p¯Ìpadech, kterÈ jsou povaûov·ny za nejz·vaûnÏjöÌ formy naruöenÌ soutÏûe, tedy v p¯Ìpadech jak˝chkoliv horizont·lnÌch dohod o cen·ch, vertik·lnÌch dohod o cen·ch pro kupujÌcÌ pokud jde o dalöÌ prodej zboûÌ Ëi poskytujÌcÌ kupujÌcÌmu ˙plnou ˙zemnÌ ochranu. ObdobnÏ tomu bude v tÏch p¯Ìpadech, kdy jde o soubor dohod ohlednÏ dostateËnÏ zamÏnitelnÈho zboûÌ a spoleËn˝ podÌl ˙ËastnÌk˘ dohod tvo¯ÌcÌch soubor, u nichû se alespoÚ na jednÈ stranÏ ˙ËastnÌ stejn˝ soutÏûitel, p¯esahuje na relevantnÌm trhu 5 %, resp. 10 %, hranici. PoslednÌm p¯Ìpadem, na kter˝ se nevztahuje z·sada de minimis,


25

je soubor vertik·lnÌch nebo smÌöen˝ch dohod, kter˝mi je ostatnÌm soutÏûitel˘m omezen p¯Ìstup na relevantnÌ trh, kde je hospod·¯sk· soutÏû podstatnÏ naruöena kumulativnÌm ˙Ëinkem podobn˝ch sÌtÌ dohod uzav¯en˝ch pro distribuci zamÏnitelnÈho zboûÌ. 2. BlokovÈ v˝jimky DalöÌ moûnostÌ vynÏtÌ ze z·kazu dohod podle ß 3 odst. 1 a 2 z·kona je p¯Ìpad, kdy se na p¯Ìsluönou dohodu bude vztahovat vyhl·öka, kterou ⁄¯ad vyd· na z·kladÏ zmocÚovacÌho ustanovenÌ obsaûenÈho v ß 26 odst. 1 a 2 z·kona. Jde tu o tzv. blokovÈ v˝jimky (obecnÈ v˝jimky) Ëi skupinov· vynÏtÌ. BlokovÈ v˝jimky zaruËujÌ vyv·ûenost mezi poûadavky hospod·¯skÈ soutÏûe a objektivnÌm p¯Ìnosem pro vÏtöinu aktÈr˘ trhu urËit˝mi dohodami mezi podniky. V p¯ÌpadÏ, ûe dohoda splÚuje podmÌnky stanovenÈ v nÏkterÈ z blokov˝ch v˝jimek, je tak ˙ËastnÌk˘m ˙mluvy automaticky udÏlena v˝jimka bez nutnosti oznamovat znÏnÌ dohody ⁄¯adu. V souËasnÈ dobÏ byly vyd·ny v souladu s praxÌ v soutÏûnÌm pr·vu Evropsk˝ch spoleËenstvÌ vyhl·öky upravujÌcÌ nÏkterÈ blokovÈ v˝jimky. Jedn· se celkem o osm vyhl·öek ze dne 5. Ëervna 2001, kterÈ nabyly ˙Ëinnosti dne 1. Ëervence 2001. Jde o n·sledujÌcÌ vyhl·öky ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe o povolenÌ obecnÈ v˝jimky ze z·kazu dohod naruöujÌcÌch soutÏû podle ß 3 odst. 1 z·kona: a) vyhl·öka Ë. 198/2001 Sb., pro urËitÈ druhy vertik·lnÌch dohod, b) vyhl·öka Ë. 199/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod o v˝zkumu a v˝voji, c) vyhl·öka Ë. 200/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod o poskytov·nÌ technologiÌ, d) vyhl·öka Ë. 201/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod o specializaci, e) vyhl·öka Ë. 202/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod v oblasti pojiöùovnictvÌ, f) vyhl·öka Ë. 203/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod t˝kajÌcÌch se konzultacÌ o cen·ch v osobnÌ leteckÈ dopravÏ a p¯idÏlov·nÌ volnÈho letiötnÌho Ëasu, g) vyhl·öka Ë. 204/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod o distribuci a servisu motorov˝ch vozidel (tato vyhl·öka byla s ˙ËinnostÌ od 1. Ëervence 2003 nahrazena novou vyhl·ökou ⁄¯adu ze dne 23. ledna 2003 Ë. 31/2003 Sb., pro urËitÈ druhy vertik·lnÌch dohod o distribuci a servisu motorov˝ch vozidel) a h) vyhl·öka Ë. 205/2001 Sb., pro urËitÈ druhy dohod v oblasti dr·ûnÌ, silniËnÌ a vnitrozemskÈ vodnÌ dopravy. U tÏchto druh˘ dohod mezi podniky je v »eskÈ republice p¯i splnÏnÌ stanoven˝ch podmÌnek vylouËena protipr·vnost, neboù z·kaz obsaûen˝ v ustanovenÌ ß 3 odst. 1 z·kona nenÌ na z·kladÏ v˝öe uveden˝ch vyhl·öek aplikovateln˝, Ëi spÌöe nenÌ aplikov·n. V r·mci a v z·jmu urËitÈho zjednoduöenÌ p¯edevöÌm p¯i aplikaci soutÏûnÌch pravidel byly v n·vaznosti na pr·vnÌ stav v EvropskÈ unii upraveny tyto obecnÈ Ëi skupinovÈ v˝jimky, protoûe nenÌ ˙ËelnÈ ani hospod·rnÈ rozhodovat v kaûdÈm individu·lnÌm p¯ÌpadÏ cestou konkrÈtnÌho rozhodnutÌ o v˝jimce v urËitÈ vÏci. Pokud by tomu tak bylo, rozhodov·nÌ v soutÏûnÌch vÏcech by bylo ne˙nosnÏ zdlouhavÈ a pr·vnÌ jistota zainteresovan˝ch subjekt˘ by byla do znaËnÈ mÌry oslabena. Zpracovatel n·vrhu z·kona se v tomto ohledu zcela jednoznaËnÏ inspiroval zkuöenostmi z EU, kde tento typ v˝jimek bez problÈm˘ funguje jiû celou ¯adu let a najdeme jich zde 12 v obecnÈ podobÏ, 14 v oblasti dopravy a jeden druh blokovÈ v˝jimky existuje i v sektoru zemÏdÏlskÈ politiky. Celkem tedy komunit·rnÌ pr·vo cestou na¯Ì-

26


zenÌ upravuje 27 druh˘ blokov˝ch v˝jimek. Pravomoc k vyd·v·nÌ na¯ÌzenÌ Ëi smÏrnic o skupinov˝ch v˝jimk·ch v EU m· na z·kladÏ Ël·nku 83 smlouvy o ES Rada, kter· v tÈto vÏci m˘ûe svou pravomoc p¯enÈst na Komisi, coû je v praxi zcela bÏûnÈ. 3. Individu·lnÌ v˝jimky T¯etÌ a poslednÌ moûnostÌ k dosaûenÌ v˝jimky ze z·kazu stanovenÈho v ß 3 odst. 1 a 2 z·kona je pod·nÌ û·dosti k ⁄¯adu o povolenÌ individu·lnÌ v˝jimky ze z·kazu dohod. PodmÌnky, za kter˝ch lze individu·lnÌ v˝jimku udÏlit, jsou upraveny v ß 8 a 9 z·kona. Aby mohl ⁄¯ad individu·lnÌ v˝jimku podle ß 8 z·kona udÏlit, musÌ b˝t souËasnÏ splnÏny t¯i n·sledujÌcÌ podmÌnky: i) Dohoda musÌ p¯ispÌvat ke zlepöenÌ v˝roby nebo distribuce zboûÌ nebo k podpo¯e technickÈho Ëi hospod·¯skÈho rozvoje a musÌ tÈû vyhrazovat spot¯ebitel˘m p¯imÏ¯en˝ podÌl na v˝hod·ch z toho plynoucÌch. Jedn· se zvl·ötÏ o racion·lnÏjöÌ vyuûÌv·nÌ v˝robnÌch kapacit a n·slednÈ zvyöov·nÌ produktivity podnik˘. Zde je rozhodujÌcÌ skuteËnost, ûe omezenÌ soutÏûe, k nÏmuû dohoda vede, je vyv·ûeno jejÌm p¯Ìzniv˝m dopadem na ve¯ejn˝ z·jem, p¯iËemû dohoda nenÌ na ˙jmu spot¯ebitel˘m, naopak jim poskytuje urËitÈ v˝hody a bere tak zvl·ötnÌ z¯etel na jejich z·jmy. Pojem spot¯ebitele musÌ b˝t v tomto smÏru vykl·d·n extenzivnÏ, zahrnout sem lze i distributory Ëi jinÈ odbÏratele, neû je spot¯ebitel. Profit plynoucÌ z v˝hod spoleËnÈho postupu, kter˝ je obsaûen v dohodÏ, musÌ b˝t p¯imÏ¯enÏ rozdÏlen mezi jejÌ ˙ËastnÌky a t¯etÌ subjekty (spot¯ebitele v öiröÌm slova smyslu), jak vypl˝v· z ustanovenÌ ß 8 pÌsm. a) z·kona. Pod p¯ispÏnÌm ke zlepöenÌ v˝roby nutno rozumÏt nap¯Ìklad ˙ËinnÏjöÌ postupy ve stadiu zpracov·nÌ urËitÈho produktu, pop¯ÌpadÏ obecnÈ zv˝öenÌ produktivity za pomoci specializaËnÌch dohod, spoleËn˝ch v˝zkumn˝ch program˘ atp. Pod pojmem zlepöenÌ distribuce zboûÌ si lze p¯edstavit spoleËnÈ zavedenÌ distribuËnÌ sÌtÏ (nap¯. komision·¯skÈho typu vedoucÌho k lepöÌmu uspokojenÌ pot¯eb klientely). Pokud jde o podporu technickÈho a hospod·¯skÈho rozvoje, zde je moûnÈ uvÈst spoleËnÈ technickÈ normy up¯ednostÚujÌcÌ kvalitativnÌ poûadavky na v˝robky, spoleËnÈ zabezpeËenÌ a vyuûÌv·nÌ energetick˝ch zdroj˘ öetrn˝ch k ûivotnÌmu prost¯edÌ, ochranu a podporu zamÏstnanosti Ëi celkovÈ zlepöenÌ podmÌnek majÌcÌch vliv na ûivotnÌ prost¯edÌ8). Hospod·¯sk˝ pokrok byl spat¯ov·n i jako v˝sledek dohody o koordinaci investic za ˙Ëelem omezenÌ n·klad˘ a umoûnÏnÌ urËitÈmu pr˘myslovÈmu odvÏtvÌ ˙ËinnÏ se rozvÌjet, jak Komise konstatovala v rozhodnutÌ United Reprocessors z roku 1976. Na argumentu p¯Ìnosu v podobÏ nov˝ch technologiÌ spoËÌvalo nÏkolik rozhodnutÌ Komise, je tedy pravdÏpodobnÈ, ûe ⁄¯ad a ËeskÈ soudy budou v tÈto ot·zce postupovat obdobnÏ. ii)Druhou podmÌnkou p¯izn·nÌ v˝jimky je, ûe na z·kladÏ dohody nebudou soutÏûitel˘m uloûena omezenÌ, kter· nejsou nezbytn· k dosaûenÌ cÌl˘ uveden˝ch shora sub i. Je zde vyj·d¯en poûadavek na vyv·ûenost mezi uskuteËnÏnÌm cÌle a pouûitÌm tomu odpovÌdajÌcÌch prost¯edk˘9). Z toho vypl˝v· pro ⁄¯ad povinnost zkoumat, zda namÌsto kartelu neexistuje jinÈ, pro soutÏû mÈnÏ omezujÌcÌ ¯eöenÌ, kterÈ by nep¯in·öelo negativnÌ n·sledky. To v praxi znamen·, ûe ËÌm z·vaûnÏjöÌ je omezenÌ soutÏûe, tÌm niûöÌ je öance na


27

poskytnutÌ v˝jimky. Tyto öance jsou o to omezenÏjöÌ, oË je zde pravdÏpodobnÏjöÌ alternativa k uvedenÈmu kartelu. JakÈkoliv dohody omezujÌcÌ soutÏû, kterÈ majÌ p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo za n·sledek absolutnÌ ochranu urËitÈho ˙zemÌ pro jeho ˙ËastnÌky, nesmÏjÌ b˝t jako individu·lnÌ v˝jimka ve smyslu ustanovenÌ ß 8 z·kona povoleny. iii)PoslednÌ podmÌnka pro udÏlenÌ individu·lnÌ v˝jimky spoËÌv· v tom, ûe soutÏûitel˘m nesmÌ b˝t umoûnÏno vylouËit hospod·¯skou soutÏû na podstatnÈ Ë·sti trhu zboûÌ, jehoû dod·vka, n·kup nebo jinÈ nakl·d·nÌ je p¯edmÏtem dohody. Poûadavek na zachov·nÌ soutÏûnÌho prost¯edÌ je tu absolutnÌ v tom smyslu, ûe dohodou nesmÌ b˝t na relevantnÌm trhu vytvo¯en monopol (p¯ÌpadnÏ dominantnÌ postavenÌ) p¯i n·kupu surovin od dodavatel˘ na stranÏ jednÈ, Ëi naopak p¯i prodeji v˝robk˘ na stranÏ druhÈ. Na relevantnÌm trhu tak musÌ b˝t zachov·na efektivnÌ soutÏû, tj. takov· soutÏû, kter· m· st·le element·rnÌ znaky soutÏûenÌ ˙ËastnÌk˘ danÈho relevantnÌho trhu10). Dohody zak·zanÈ podle ß 3 odst. 1 a 2 a ß 4 odst. 1 z·kona mohou b˝t tedy platnÏ uzav¯eny udÏlenÌm takovÈto individu·lnÌ v˝jimky ze z·kazu, kterou je ⁄¯ad opr·vnÏn na z·kladÏ provedenÈho ¯ÌzenÌ poskytnout. V tomto ¯ÌzenÌ p¯ed ⁄¯adem se postupuje podle z·kona Ë. 71/1967 Sb., o spr·vnÌm ¯ÌzenÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, pokud z·kon nestanovÌ jinak. Evropsk· ˙prava vztahujÌcÌ se k pr·vu hospod·¯skÈ soutÏûe ponech·v· procesnÌ ot·zky ¯ÌzenÌ v z·sadÏ vnitrost·tnÌm ˙prav·m a jejÌ regulace se v tomto smÏru omezuje jen na nÏkterÈ oblasti, zejmÈna pokud jde o vyûadov·nÌ podklad˘ a informacÌ, slyöenÌ ˙ËastnÌk˘ ¯ÌzenÌ, jin˝ch soutÏûitel˘ a dalöÌch osob. ÿÌzenÌ se zah·jÌ na n·vrh alespoÚ jednoho ˙ËastnÌka dohody, p¯iËemû v nÏm musÌ b˝t uvedena obchodnÌ firma, n·zev nebo jmÈno a p¯ÌjmenÌ, sÌdlo nebo bydliötÏ, p¯edmÏt podnik·nÌ a ˙daje o podÌlu na trhu zboûÌ. D·le musÌ b˝t uvedeny tÈû d˘vody, pro kterÈ je v˝jimka ze z·kazu dohod poûadov·na a musÌ k nÏmu b˝t p¯iloûena dohoda, pro nÌû je v˝jimka poûadov·na. Pokud dohoda splÚuje podmÌnky uvedenÈ v˝öe sub i) aû iii), ⁄¯ad v˝jimku povolÌ na obdobÌ maxim·lnÏ 5 let. V rozhodnutÌ o udÏlenÌ v˝jimky m˘ûe ⁄¯ad stanovit nÏkterÈ dalöÌ podmÌnky a omezenÌ tak, aby byla zachov·na ˙Ëinn· soutÏû a podmÌnit tak trv·nÌ udÏlenÈ individu·lnÌ v˝jimky (jak vypl˝v· z ustanovenÌ ß 9 odst. 2 z·kona). RozhodnutÌ o podanÈ û·dosti je ⁄¯ad povinen v r·mci ¯ÌzenÌ vydat do 2 mÏsÌc˘ ode dne jeho zah·jenÌ. Do tÈto lh˘ty se vöak nezapoËÌt·v· doba, po kterou soutÏûitelÈ doplÚujÌ n·vrh anebo odstraÚujÌ nejasnosti v nÏm obsaûenÈ. Pokud ⁄¯ad v tÈto lh˘tÏ rozhodnutÌ o û·dosti nevyd·, pak platÌ vyvratiteln· pr·vnÌ domnÏnka, ûe uplynutÌm tÈto lh˘ty byla v˝jimka na poûadovanou dobu udÏlena, nejdÈle vöak na dobu dvou let. Z·kaz se na p¯Ìsluönou dohodu nevztahuje ode dne nabytÌ pr·vnÌ moci rozhodnutÌ o povolenÌ v˝jimky, pop¯ÌpadÏ dnem uplynutÌ zmÌnÏnÈ dvoumÏsÌËnÌ lh˘ty, jak z·kon stanovÌ v ß 9 odst. 3. ⁄¯ad m˘ûe na n·vrh dobu trv·nÌ v˝jimky na z·kladÏ ß 9 odst. 4 a 5 z·kona prodlouûit, p¯ÌpadnÏ z vlastnÌho podnÏtu nebo na n·vrh v˝jimku zruöit, zmÏnit Ëi stanovit pro jejÌ trv·nÌ odliönÈ podmÌnky.

28


Kapitola 3 Speci·lnÌ ˙prava Ë·sti kartelovÈho pr·va platn· v sektoru pojiöùovnictvÌ oddÌl 1 ⁄vodnÌ pozn·mky k systÈmu blokov˝ch v˝jimek v ES a v »R

Pr·vnÌ principy a pravidla, kter· jsou pops·na v˝öe v kapitol·ch I a II se vztahujÌ na vöechny oblasti hospod·¯skÈho ûivota, vËetnÏ pojiöùovnictvÌ. V souvislosti s p¯ijetÌm z·kona Ë. 143/2001 Sb. je s ˙ËinnostÌ od 1. 7. 2001 v »eskÈ republice po vzoru Evropsk˝ch spoleËenstvÌ uplatÚov·n koncept tzv. blokov˝ch v˝jimek. BlokovÈ v˝jimky (oznaËovanÈ tÈû jako skupinov· vynÏtÌ) p¯edstavujÌ jak v »R, tak v ES specifick˝ n·stroj, jehoû ˙Ëel spat¯ujeme ve zvl·ötnÌm p¯Ìstupu k urËit˝m p¯edem stanoven˝m typ˘m kartelov˝ch dohod mezi podniky. V pr·vu hospod·¯skÈ soutÏûe tak blokovÈ v˝jimky postupnÏ vytvo¯ily ucelen˝ systÈm, jehoû spoleËn˝m jmenovatelem je automatickÈ vynÏtÌ z obecnÏ platnÈho principu z·kazu dohod omezujÌcÌch soutÏû. Tento systÈm vznikl v ES na z·kladÏ vyhodnocenÌ pot¯eby zmÌrnit ne˙mÏrnou administrativnÌ z·tÏû Komise, kter· byla zahlcena mnoûstvÌm notifikovan˝ch dohod a û·dostÌ o udÏlenÌ individu·lnÌch v˝jimek. Samoz¯ejmÏ, ûe snaha o ulehËenÌ pr·ce evropskÈmu org·nu dohledu nad uplatÚov·nÌm soutÏûnÌch pravidel nesehr·la rozhodujÌcÌ roli, podstatou tohoto institutu je urËitÈ p¯ispÏnÌ k rozvoji spoleËnÈho trhu, a to v natolik citelnÈ mÌ¯e, ûe jsou p¯ev·ûeny negativnÌ d˘sledky dohody pro hospod·¯skou soutÏû. BlokovÈ v˝jimky jsou v pr·vnÌm prost¯edÌ »R vyd·v·ny ve formÏ vyhl·öek ⁄¯adu, v ES jsou v souladu s Ël·nkem 83 odst. 2b smlouvy o ES pr·vnÌm z·kladem p¯Ìsluön· na¯ÌzenÌ Komise vydan· v mezÌch zmocÚovacÌch na¯ÌzenÌ Rady. BlokovÈ v˝jimky mohou b˝t v ES p¯ijÌm·ny pouze pro takovÈ typy dohod, o kter˝ch lze s dostateËnou jistotou p¯edpokl·dat, ûe splÚujÌ podmÌnky Ël·nku 81 odst. 3 smlouvy o ES11). Vzhledem k tomu, ûe pr·vnÌm z·kladem blokov˝ch v˝jimek jsou v ES pr·vÏ na¯ÌzenÌ, jsou tyto v˝jimky v pr·vnÌch ¯·dech Ëlensk˝ch st·t˘ bezprost¯ednÏ aplikovatelnÈ, k jejich pouûitÌ nenÌ tudÌû nutn· a ani p¯Ìpustn· existence jakÈhokoliv vnitrost·tnÌho prov·dÏcÌho p¯edpisu. Nespornou v˝hodou systÈmu blokov˝ch v˝jimek je zv˝öenÌ ˙rovnÏ pr·vnÌ jistoty soutÏûitel˘ na stranÏ jednÈ, neboù splÚuje-li dohoda p¯edem stanovenÈ podmÌnky pro vynÏtÌ obsaûenÈ v blokovÈ v˝jimce, je bez nutnosti oznamov·nÌ (notifikace) p¯edmÏtn· dohoda automaticky p¯edmÏtem vynÏtÌ z obecnÈho z·kazu. Jako kladn˝ p¯Ìnos blokov˝ch v˝jimek lze hodnotit tÈû snÌûenÌ administrativnÌ z·tÏûe p¯ÌsluönÈho antimonopolnÌho ˙¯adu, kter˝ m· n·sledkem toho vÌce kapacity na ¯eöenÌ z·sadnÌch problÈm˘. NegativnÌm hlediskem je zejmÈna moûnost, ûe dohody spadajÌcÌ do p¯edmÏtu blokovÈ v˝jimky nejsou ve skuteËnosti nez·vadnÈ, coû lze vöak v praxi ¯eöit dostateËnÏ efektivnÌm, cÌlen˝m p¯ezkumem splnÏnÌ p¯Ìsluön˝ch pr·vnÌch podmÌnek.

oddÌl II SystÈm blokov˝ch v˝jimek a jeho geneze v oblasti pojiöùovnictvÌ

Jak jiû bylo ¯eËeno v˝öe, jednou ze t¯Ì moûnostÌ, jak lze dos·hnout vynÏtÌ z principu obecnÈho z·kazu dohod mezi podniky, je moûn· subsumpce dohody pod nÏkterou z blokov˝ch v˝jimek. NÌûe v tÈto kapitole


29

se budeme podrobnÏji zab˝vat blokov˝mi v˝jimkami v oblasti pojiöùovnictvÌ, a to z pohledu ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du na stranÏ jednÈ, a z pohledu pr·va ES na stranÏ druhÈ. V pr·vnÌm ¯·du »eskÈ republiky se institut blokov˝ch v˝jimek poprvÈ objevil aû v souvislosti s p¯ijetÌm z·kona Ë. 143/2001 Sb. 1. BlokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du Pr·vnÌ z·klad tÏchto v˝jimek nach·zÌme, v souladu s v˝öe uveden˝m, ve vyhl·öce ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe Ë. 202/2001 Sb., o povolenÌ obecnÈ v˝jimky ze z·kazu dohod naruöujÌcÌch soutÏû pro urËitÈ druhy dohod v oblasti pojiöùovnictvÌ, ze dne 5. 6. 2001, ˙ËinnÈ od 1. 7. 2001 (d·le jen Ñvyhl·ökaì). A) Na z·kladÏ tÈto vyhl·öky se z·kaz dohod mezi podniky nevztahuje v oblasti pojiöùovnictvÌ na: a) dohody, jejichû obsahem je metoda v˝poËtu pr˘mÏrn˝ch n·klad˘ na krytÌ pojistnÈho rizika nebo sestavenÌ a vz·jemnÈ poskytnutÌ tabulek ˙mrtnosti, frekvence onemocnÏnÌ, nehod a invalidity, jsou-li tyto tabulky zaloûeny na sbÏru dat v pr˘bÏhu zvolenÈho obdobÌ, b) dohody o vypracov·nÌ studiÌ o pravdÏpodobnÈm dopadu vöeobecn˝ch vnÏjöÌch okolnostÌ na poËet a rozsah pojistn˝ch n·rok˘ nebo na n·vratnost jednotliv˝ch druh˘ investic a vz·jemnÈ poskytnutÌ jejich v˝sledk˘. PodmÌnkou vynÏtÌ ze z·kazu vöak je, ûe v˝poËty, tabulky a studie jsou nez·vaznÈ, majÌ v˝luËnÏ informativnÌ charakter a neidentifikujÌ jednotlivÈ pojistitele. B) Z·kaz se nevztahuje na dohody, jejichû obsahem je tvorba standardnÌch pojistn˝ch podmÌnek pro p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ nebo jejichû p¯edmÏtem je tvorba a vz·jemnÈ poskytnutÌ obecn˝ch model˘ zn·zorÚujÌcÌch zisky z pojiöùovacÌ Ëinnosti obsahujÌcÌ kapitalizaËnÌ prvek, za podmÌnky, ûe majÌ pouze informativnÌ a doporuËujÌcÌ charakter a lze se o nich odch˝lit. Vyhl·öka vyjmenov·v· v ß 4 odst. 2 tzv. ËernÈ klauzule, kterÈ v dohod·ch o standardnÌch podmÌnk·ch nesmÏjÌ figurovat (nap¯. podmÌnÏnÌ pojistnÈho plnÏnÌ obligatornÌmi podmÌnkami, uvedenÌ pojistnÈ Ë·stky nebo spolu˙Ëasti pojistnÌka, umoûnÏnÌ zmÏny doby trv·nÌ pojistnÈ smlouvy bez souhlasu pojistnÌka atd.). V p¯ÌpadÏ, ûe by vyhl·ökou zak·zan· ustanovenÌ standardnÌ podmÌnky pro p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ obsahovaly, jednalo by se automaticky o dohodou jako celek zak·zanou. C) Z·kaz se nevztahuje na dohody, kter˝mi jsou zakl·d·ny skupiny tvo¯enÈ soutÏûiteli poskytujÌcÌmi pojiötÏnÌ mezi sebou navz·jem nebo spoleËnÏ se soutÏûiteli poskytujÌcÌmi zajiötÏnÌ, obojÌ za ˙Ëelem spoleËnÈho krytÌ urËitÈho druhu pojistnÈho rizika. Z·kaz se nevztahuje na dohody vedoucÌ k zaloûenÌ pojiöùovacÌch, p¯ÌpadnÏ zajiöùovacÌch skupin (pool˘) a upravujÌcÌ jejich Ëinnost, avöak za p¯edpokladu, ûe neobsahujÌ jinÈ z·vazky, neû z·vazek: a) uskuteËnit preventivnÌ opat¯enÌ, pouûÌvat zvl·ötnÌ pojistnÈ podmÌnky odsouhlasenÈ pojiöùovacÌ skupinou, p¯iËemû aû splnÏnÌm tÏchto z·vazk˘ vznik· n·rok na pojistnÈ krytÌ ve skupinÏ, b) p¯edloûit skupinÏ k odsouhlasenÌ pojistnÈ plnÏnÌ z kaûdÈ spoleËnÏ pojiötÏnÈ pojistnÈ ud·losti, c) povÏ¯it pojiöùovacÌ skupinu sjedn·v·nÌm zajiöùovacÌch dohod, d) nezajiöùovat individu·lnÌ podÌl na spoleËnÏ pojiötÏnÈm riziku, e) pouûÌvat spoleËnou sazbu pro rizikovÈ pojiötÏnÌ vypoËtenou skupinou, f) p¯edloûit zajiöùovacÌ skupinÏ ke schv·lenÌ vypo¯·d·nÌ n·rok˘ vztahujÌcÌch se k zajiötÏn˝m rizik˘m, podÌlet na n·kladech plynoucÌch ze spoleËnÈho zajiötÏnÌ nebo

30


g) povÏ¯it zajiöùovacÌ skupinu sjedn·v·nÌm dohod o postoupenÌ jmÈnem vöech pojistitel˘. Z·kaz se vöak vûdy vztahuje na v˝öe uvedenÈ kartelovÈ dohody, jestliûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na trhu spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 10 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 6 mÏsÌc˘. D) Z·kaz se d·le nevztahuje na dohody upravujÌcÌ spoleËn· pravidla pro stanovenÌ, uzn·v·nÌ a vz·jemnÈ poskytov·nÌ technick˝ch specifikacÌ pro zabezpeËovacÌ systÈmy, podmÌnky jejich certifikace, p¯ÌpadnÏ technickÈ normy a pravidla pro schv·lenÌ a hodnocenÌ osob, kterÈ prov·dÏjÌ jejich instalaci a ˙drûbu, pokud jsou souËasnÏ splnÏny n·sledujÌcÌ podmÌnky: a) technickÈ specifikace jsou p¯esnÈ, od˘vodnitelnÈ a p¯imÏ¯enÈ v˝konu, jehoû m· b˝t uûitÌm zabezpeËovacÌho za¯ÌzenÌ dosaûeno, b) pravidla pro hodnocenÌ osob jsou objektivnÌ a uplatÚov·na nediskriminaËnÌm zp˘sobem, c) u technick˝ch specifikacÌ a spoleËn˝ch pravidel ponech·nÌ moûnosti pojistitel˘m zvolit jinÈ za¯ÌzenÌ nebo osoby prov·dÏjÌcÌ jeho instalaci nebo ˙drûbu, d) technickÈ specifikace jsou poskytnuty na poû·d·nÌ kaûdÈ osobÏ, e) û·dost o posouzenÌ souladu s p¯Ìsluön˝mi technick˝mi normami m˘ûe b˝t pod·na jakoukoliv osobou, p¯iËemû tato osoba nebude tÌmto ne˙mÏrnÏ zatÌûena, f) za¯ÌzenÌ a osoby splÚujÌcÌ hodnotÌcÌ kritÈria budou bez diskriminace schv·leny do 6 mÏsÌc˘ ode dne pod·nÌ û·dosti, g) soulad za¯ÌzenÌ s technick˝mi normami a schv·lenÌ osob bude pÌsemnÏ osvÏdËeno, h) odmÌtnutÌ vyd·nÌ osvÏdËenÌ bude pÌsemnÏ zd˘vodnÏno, vËetnÏ vyd·nÌ kopiÌ v˝sledk˘ test˘ a kontrol, i) odmÌtnutÌ schv·lenÌ nebo posouzenÌ souladu s technick˝mi normami bude pÌsemnÏ zd˘vodnÏno. VeökerÈ v˝öe specifikovanÈ v˝hody spoËÌvajÌcÌ v blokov˝ch v˝jimk·ch sub A) aû D) je ⁄¯ad opr·vnÏn v souladu s ß 7 vyhl·öky odejmout, pokud v d˘sledku v˝voje na trhu ˙Ëinky dohody spadajÌcÌ pod skupinovÈ vynÏtÌ nesplÚujÌ podmÌnky pro udÏlenÌ individu·lnÌ v˝jimky. NÏkterÈ skuteËnosti vedoucÌ k uplatnÏnÌ ß 7 a odnÏtÌ v˝hod spoËÌvajÌcÌch v obecnÈ v˝jimce vyjmenov·v· p¯Ìkladmo ß 7 odst. 2 vyhl·öky, avöak rozhodujÌcÌm vodÌtkem v tomto p¯ÌpadÏ je, ûe dohoda ve smyslu ß 8 z·kona: a) nep¯ispÌv· k podpo¯e technickÈho Ëi hospod·¯skÈho rozvoje nebo b) nevyhrazuje spot¯ebitel˘m (pojistnÌk˘m) p¯imÏ¯en˝ podÌl na v˝hod·ch z tohoto rozvoje plynoucÌch nebo c) ukl·d· soutÏûitel˘m omezenÌ, kter· nejsou k dosaûenÌ sledovan˝ch cÌl˘ nezbytn· nebo d) umoûÚuje soutÏûitel˘m vylouËit hospod·¯skou soutÏû na podstatnÈ Ë·sti relevantnÌho trhu. 2. BlokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ v komunit·rnÌm pr·vu Jak jiû bylo uvedeno v˝öe, p¯i tvorbÏ vyhl·öek upravujÌcÌch obecnÈ (blokovÈ) v˝jimky se ⁄¯ad nepochybnÏ ¯Ìdil existujÌcÌ pr·vnÌ ˙pravou platnou v Evropsk˝ch spoleËenstvÌch. P¯i tvorbÏ vyhl·öek se vych·zelo z tehdy platnÈ a ˙ËinnÈ pr·vnÌ ˙pravy, kterou bylo v danÈ oblasti Na¯ÌzenÌ Rady 1543/91 ze dne 31. 1. 1991, kterÈ obsahovalo zmocnÏnÌ pro Komisi vydat v danÈm sektoru na¯ÌzenÌ o skupinovÈm vynÏtÌ a tÈû prov·dÏcÌ


31

Na¯ÌzenÌ 3932/92 Komise ze dne 21. 12. 1992 o podmÌnk·ch skupinovÈho vynÏtÌ v oblasti pojiöùovnictvÌ. Toto prov·dÏcÌ na¯ÌzenÌ Komise bylo v souËasnÈ dobÏ (s ˙ËinnostÌ od 1. 4. 2003, s omezenÌm ˙Ëinnosti do 31. 3. 2010) nahrazeno Na¯ÌzenÌm 358/2003 ze dne 27. 2. 2003. Na¯ÌzenÌ 358/2003 v p¯edmÏtu ˙pravy v z·sadÏ vych·zÌ z p˘vodnÌho Na¯ÌzenÌ 3932/92, avöak nach·zÌme zde urËitÈ koncepËnÌ zmÏny zp¯ehledÚujÌcÌ pr·vnÌ ˙pravu (d˘slednÈ odliöenÌ vynÏtÌ a jeho podmÌnek od v˝Ëtu zak·zan˝ch ustanovenÌ, na kter· se vynÏtÌ nevztahuje) i modifikovanÈ podmÌnky pro skupinovÈ vynÏtÌ, a to zejmÈna v oblasti pool˘. Jak jiû bylo naznaËeno, nejz·sadnÏjöÌ zmÏny pr·vnÌ ˙pravy byly uskuteËnÏny v oblasti pool˘. P˘vodnÌ Na¯ÌzenÌ 3932/92 stanovilo, ûe z·kaz se vûdy vztahuje na p¯ÌsluönÈ dohody v p¯ÌpadÏ, ûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na trhu spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 10 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 6 mÏsÌc˘. NovÏ platnÈ a ˙ËinnÈ Na¯ÌzenÌ 358/2003 naproti tomu stanovÌ, ûe u pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin vytvo¯en˝ch po 1. 4. 2003 a pro ˙Ëely spoleËnÈho krytÌ nov˝ch rizik je lh˘ta skupinovÈho vynÏtÌ stanovena na 3 roky ode dne zaloûenÌ p¯ÌsluönÈho poolu, aniû by byly stanoveny jakÈkoliv podmÌnky pokud jde o podÌl na trhu. U ostatnÌch pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin platÌ, ûe vynÏtÌ v oblasti pool˘ je platnÈ do 31. 3. 2010 s tÌm, ûe z·kaz se vûdy vztahuje na p¯ÌsluönÈ dohody v p¯ÌpadÏ, ûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na kterÈmkoliv z dotËen˝ch relevantnÌch produktov˝ch trh˘ spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 20 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 25 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 1 rok a bez uloûenÌ sankcÌ za toto vystoupenÌ. DalöÌm omezenÌm z pohledu vyuûitÌ skupinovÈho vynÏtÌ ze z·kazu dohod v oblasti pool˘ je povinost db·t o souËasnÈ (kumulativnÌ) splnÏnÌ n·sledujÌcÌch podmÌnek: ñ pravidla pojiöùovacÌ nebo zajiöùovacÌ skupiny neukl·dajÌ Ëlen˘m skupiny p¯istoupit k pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ v˝hradnÏ prost¯ednictvÌm tÈto skupiny, a to ani zË·sti, ñ pravidla skupiny neomezujÌ Ëinnost skupiny nebo jejÌch Ëlen˘ na spoleËnÈ pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ rizik v˝hradnÏ na ˙zemÌ EvropskÈ unie, ñ dohoda neomezuje prodej nebo mnoûstvÌ nabÌzen˝ch produkt˘, ñ dohodou nejsou rozdÏleny trhy ani klientela, ñ ËlenovÈ skupiny se nedohodli na obchodnÌch zv˝hodnÏnÌch v oblasti p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ a ñ û·dn˝ Ëlen skupiny ani podnik vykon·vajÌcÌ rozhodujÌcÌ vliv na obchodnÌ politiku Ëlena skupiny nenÌ Ëlenem ani nevykon·v· rozhodujÌcÌ vliv na jinÈho Ëlena Ëi jinou skupinu p˘sobÌcÌ na tÈmûe relevantnÌm trhu.

Jak je patrno z v˝öe uvedenÈho, org·ny ES si uvÏdomujÌ d˘leûitost pool˘ a jejich p˘sobenÌ v r·mci podnikatelskÈ Ëinnosti pojiöùoven a vych·zejÌ tak do znaËnÈ mÌry vst¯Ìc pot¯eb·m trhu, a to zejmÈna zv˝öenÌm p¯ÌpustnÈ procentnÌ sazby podÌlu na trhu u st·vajÌcÌch pool˘ na stranÏ jednÈ, ale takÈ ˙pln˝m odstranÏnÌm podmÌnky podÌlu na trhu u nov˝ch pool˘ na stranÏ druhÈ. Vzhledem k tomu, ûe jde o na¯ÌzenÌ, majÌcÌ v r·mci

32


ES bezprost¯ednÌ ˙Ëinek, s p¯istoupenÌm k EvropskÈ unii bude nutnÈ aplikovat v »R p¯Ìmo toto na¯ÌzenÌ, coû sk˝t· moûnost vÏtöÌho uplatnÏnÌ pool˘ tÈû na ˙zemÌ »R k datu p¯istoupenÌ k EU, pokud ovöem v mezidobÌ ⁄¯ad na tuto novou komunit·rnÌ pr·vnÌ ˙pravu nezareaguje nap¯. p¯ijetÌm zcela novÈ vyhl·öky upravujÌcÌ blokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ, kter· by byla v souladu s pr·vnÌ ˙pravou ˙Ëinnou v ES od 1. 4. 2003.

Pozn·mky: 1) Viz rozhodnutÌ EvropskÈho soudnÌho dvora 48/72 ze dne 6. ˙nora 1973 Brasserie de Haecht, str. 77. 2) RozhodnutÌ ESD 172/80 ze dne 14. Ëervence 1981 Z¸chner, str. 2021. 3) RozhodnutÌ ESD 48/69 ze dne 14. Ëervence 1972 ICI vs. Komise, str. 619. 4) RozhodnutÌ ESD 277/87 ze dne 11. ledna 1990 Sandoz, str. 45. 5) Srovnej s od˘vodnÏnÌm rozhodnutÌ Soudu I. Instance Tñ348/94 ze dne 18. ˙nora 1998 Enso Espagnol. 6) Viz rozhodnutÌ ESD 8/72 ze dne 17. ¯Ìjna 1972 Cementhandelaren, str. 977. 7) V EvropskÈ unii existuje k uv·dÏn˝m skutkov˝m podstat·m pomÏrnÏ rozs·hl· judikatura, srovnej v tomto smyslu zejmÈna judik·ty ESD 99/79 ze dne 10. Ëervence 1980 LancÙme, 31/80 ze dne 11. prosince 1980 LíOrÈal a 126/80 ze dne 16. Ëervna 1981 Salonia. 8) Viz rozhodnutÌ ESD 26/76 ze dne 25. ¯Ìjna 1977 Metro. 9) RozhodnutÌ ESD 258/78 ze dne 8. Ëervna 1982 Nungesser, str. 2015. 10) RozhodnutÌ ESD 218/78 ze dne 29. ¯Ìjna 1980 Fedetab, str. 3125. 11) »l·nek 81 smlouvy o ES znÌ takto: Ñ1. Se spoleËn˝m trhem jsou nesluËitelnÈ a proto zak·z·ny veökerÈ dohody mezi podniky, rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ, kterÈ by mohly ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty a jejichû cÌlem nebo v˝sledkem je vylouËenÌ, omezenÌ nebo naruöenÌ soutÏûe na spoleËnÈm trhu, zejmÈna ty, kterÈ a) p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo urËujÌ n·kupnÌ nebo prodejnÌ ceny anebo jinÈ obchodnÌ podmÌnky, b) omezujÌ nebo kontrolujÌ v˝robu, odbyt, technick˝ rozvoj nebo investice, c) rozdÏlujÌ trhy nebo zdroje z·sobov·nÌ, d) uplatÚujÌ v˘Ëi obchodnÌm partner˘m nerovnÈ podmÌnky p¯i rovnocenn˝ch plnÏnÌch, ËÌmû jsou nÏkte¯Ì partne¯i znev˝hodnÏni v soutÏûi, e) v·ûÌ uzav¯enÌ smlouvy na podmÌnku, ûe druh· strana p¯ijme dalöÌ plnÏnÌ, kter· podle povahy vÏci nebo podle obchodnÌch zvyklostÌ s p¯edmÏtem takovÈ smlouvy nesouvisejÌ.ì 2. Dohody nebo rozhodnutÌ zak·zanÈ podle tohoto Ël·nku jsou neplatnÈ. 3. UstanovenÌ odstavce 1 mohou vöak b˝t prohl·öen· za ne˙Ëinn·: ñ pro dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, ñ pro rozhodnutÌ nebo kategorie rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a ñ pro jedn·nÌ ve vz·jemnÈ shodÏ nebo kategorie takov˝ch jedn·nÌ, kterÈ p¯ispÌvajÌ ke zlepöenÌ v˝roby nebo odbytu v˝robk˘ nebo k podpo¯e technickÈho Ëi hospod·¯skÈho pokroku, p¯iËemû vyhrazujÌ spot¯ebitel˘m p¯imÏ¯en˝ podÌl na v˝hod·ch z toho vypl˝vajÌcÌch a kterÈ a) neukl·dajÌ p¯Ìsluön˝m podnik˘ omezenÌ, kter· nejsou k dosaûenÌ tÏchto cÌl˘ nutn· b) neumoûÚujÌ tÏmto podnik˘m vylouËit soutÏû ve vztahu k podstatnÈ Ë·sti v˝robk˘ tÌmto dotËen˝ch.ì


33

ResumÈ

ANTI-TRUST LAW AND THE FIELD OF INSURANCE (COMPARISON OF LEGAL PRINCIPLES IN THE CZECH REPUBLIC AND IN THE EUROPEAN UNION)

This extensive, detailed and most topical paper gives an updated picture of the legal situation in the Czech Republic in respect of trusts, market competition and especially concentrates on the field of insurance. The Czech Republic as well as other countries, signatories of the accession agreement with the European Union, is intensively preparing for full membership. One of the main obligations is to unify the legal systems and to accept the ìAcquis Communautaireî. The harmonization of law is in fact one of the most important aspects of the process of integrating Czech Republic into the European Union. This obligation is being fulfilled during the whole transition period and already on 15th November 1999 the Czech government imposed on all bodies presenting new legal acts to carefully verify if they are compatible with the Community law. The paper, in three main chapters and five sub-chapters, is reviewing the history, present situation and the nearest future in respect of the subject in question with special emphasis on the Czech insurance industry.

34


Asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch a jejÌ d˘sledky pro regulaci pojiöùovnictvÌ prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick·

UdÏlenÌ Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001 ävÈdskou akademiÌ vÏd t¯em americk˝m ekonom˘m Akerlofovi, Spenceovi a Stiglitzovi za soubor pracÌ na tÈma anal˝za trh˘ s asymetrick˝mi informacemi a n·slednÏ i za rok 2002 psychologovi Khanemanovi za integraci psychologickÈho v˝zkumu do ekonomie, zejmÈna v souvislosti s lidsk˝m ekonomick˝m uvaûov·nÌm a rozhodov·nÌm, oûivilo diskusi na do znaËnÈ mÌry kontroverznÌ tÈma chov·nÌ a rozhodov·nÌ ekonomick˝ch subjekt˘ v nejist˝ch podmÌnk·ch. TÌm byla takÈ znovu intenzivnÏji otev¯ena souvisejÌcÌ ot·zka, zda kv˘li asymetrii informace mezi aktÈry smÏny Ëi z jin˝ch psychologick˝ch aspekt˘ rozhodov·nÌ v nejist˝ch podmÌnk·ch doch·zÌ k naruöenÌ spontaneity trûnÌho ¯·du, snÌûenÌ efektivnosti Ëi dokonce selh·nÌ trhu s n·sledn˝mi nutn˝mi intervencionistick˝mi konsekvencemi. MÌra ne˙plnosti zobrazenÌ stav˘ svÏta v lidskÈm vÏdomÌ je mimo jinÈ charakteristick· pro rozhodovacÌ problÈmy, t˝kajÌcÌ se finanËnÌch trh˘ a zejmÈna pak jejich souË·sti ñ bankovnÌch a pojistn˝ch trh˘. TÈma je to dosti z·vaûnÈ: asymetriÌ informace ve stylu teorie, ûe dluûnÌk je zpravidla lÈpe informov·n o schopnosti plnit svÈ z·vazky z bankou poskytnutÈho ˙vÏru, jsou nÏkter˝mi ekonomy vysvÏtlov·ny krachy Ëesk˝ch bank v polovinÏ 90. let a n·slednÈ nÏkolikaletÈ zablokov·nÌ ˙vÏrovÈho trhu. Laure·t Nobelovy ceny za rok 2001 u n·s zn·m˝ profesor Stiglitz je krystalick˝m p¯edstavitelem n·zoru, ûe na pojistnÈm trhu, kter˝ je p¯edmÏtem naöeho zkoum·nÌ, se asymetrie informacÌ projevuje analogick˝m zp˘sobem, tedy tak, ûe potenci·lnÌ klient pojiöùovny je zpravidla lÈpe informov·n o svÈ rizikovosti neû pojiöùovna, informaËnÌ p¯evaha je tudÌû na stranÏ popt·vky po pojiötÏnÌ. Obdobnou n·zorovou platformu u n·s zast·v· Duöan T¯Ìska [8]. Na tÈma nedokonalosti informacÌ na pojistn˝ch trzÌch ovöem existujÌ dalöÌ n·zorovÈ koncepce, protipÛlem p¯edpokladu popt·vkovÈ asymetrie je interpretace informaËnÌ v˝hody na stranÏ pojiöùovny, tedy na stranÏ nabÌdky, setkat je moûno se i s tezÌ o oboustrannÏ informaËnÏ asymetrickÈm trhu, eventu·lnÏ o symetricky informaËnÏ nedokonalÈm trhu (aktu·lnÌ seznam literatury vËetnÏ matematickÈ podpory jednotliv˝ch n·zorov˝ch schÈmat lze nalÈzt nap¯. v [9]. Na komerËnÌ b·zi provozovanÈ pojiötÏnÌ n·rodohospod·¯sk˝m odvÏtvÌm pojiöùovnictvÌ je vöeobecnÏ povaûov·no za nejefektivnÏjöÌ zp˘sob finanËnÌ eliminace negativnÌch d˘sledk˘ nahodil˝ch ud·lostÌ na lidskou spoleËnost. Podstata pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ je tudÌû tÏsnÏ spjata se stochastick˝mi procesy, kterÈ jeötÏ vÌce komplikujÌ a souËasnÏ i vÌce zd˘razÚujÌ problÈm mÌry dokonalosti informacÌ na tomto trhu, ËÌmû se tento trûnÌ segment odliöuje od jin˝ch deterministiËtÏji urËen˝ch trh˘ a tÌm se Ë·steËnÏ odliöuje i od trhu bankovnÌho. Na pojistnÈm trhu m· totiû oboustrann· nedokonalost informacÌ sv˘j p˘vod na prvnÌm mÌstÏ v tom, ûe rozhodujÌcÌ parametry ökodnÌho pr˘bÏhu pro pojiöùovny i jejich klienty volÌ n·hodn˝ gener·tor,


35

kter˝ nenÌ objektivnÏ poznateln˝ pojiöùujÌcÌm se individu·lnÌm ekonomick˝m subjektem a v p¯ÌsnÏ exaktnÌm pojetÌ ani pojiöùovnou, kter· p¯i kalkulaci ekvivalentnÌho pojistnÈho musÌ vych·zet z minul˝ch dat, tedy z minul˝ch podmÌnek, kterÈ se ovöem v Ëase mÏnÌ, Ëehoû jsme pr·vÏ v p¯ÌpadÏ nap¯. nebezpeËÌ teroristickÈho ˙toku anebo povodnÏ v souËasnosti svÏdky. Tyto minulÈ podmÌnky se zatÌm û·dnÈmu pojistnÈmu matematikovi do budoucnosti Ñrozh˝batì nepoda¯ilo a lze skepticky p¯edpokl·dat, ûe se to ani v budoucnosti nepoda¯Ì. Z tohoto nejobecnÏjöÌho ˙hlu pohledu je, dle naöeho n·zoru, pro pojistn˝ trh charakteristick· z·vaûn· oboustrann· informaËnÌ nedokonalost ohlednÏ nastoupenÌ stavu svÏta majÌcÌho za n·sledek nahodilou ud·lost s negativnÌm finanËnÌm d˘sledkem pro oba ˙ËastnÌky pojistnÈho obchodu, odtud je odvozov·na n·zorov· variace o asymetricky oboustrannÏ informaËnÏ nedokonalÈm trhu.

Stiglitzova interpretace asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch s v˝hodou na stranÏ popt·vky V duchu svÈ koncepce o informaËnÌ asymetrii ve prospÏch klienta pojiöùovny Stiglitz v jednÈ staröÌ pr·ci hledal spolu s Rothschildem [1] odpovÏÔ na hypotetickou ot·zku, jestli mohou dle jejich n·zoru mÈnÏ informovanÈ ekonomickÈ subjekty, v danÈm p¯ÌpadÏ pojiöùovny, zlepöit svou pozici na trhu s tÌmto typem asymetrie informace. Auto¯i vych·zeli z p¯edpokladu, ûe pojiöùovny nabÌzejÌcÌ za dop¯edu stanovenÈ pojistnÈ konkrÈtnÌ pojistnÈ produkty, p¯i jejich prodeji vöak nedisponujÌ dostateËn˝mi informacemi o rizikovosti sv˝ch klient˘, tedy ûe v˝hoda plynoucÌ z asymetrie informacÌ je na stranÏ popt·vky. J. Stiglitz k tomu v [2] ¯Ìk· doslova: ÑOsoba, z¯izujÌcÌ si pojiötÏnÌ, vÌ vÌc o tom, jak· je u nÌ pravdÏpodobnost, ûe bude mÌt nehodu (zn· svÈ ¯idiËskÈ schopnosti), neû m˘ûe vÏdÏt pojiöùovacÌ agent.ì DoporuËenÌ Stiglitze a Rothschilda, kterÈ by mÏlo vÈst ke zlepöenÌ pozice pojiöùovny na trhu s tÌmto hypotetick˝m typem asymetrie informace spoËÌv· logicky v opat¯enÌ na stranÏ nabÌdky: pojiöùovny jednotliv˝m klient˘m nabÌdnou r˘znÈ kombinace v˝öe pojistnÈho a v˝öe spolu˙Ëasti na p¯ÌpadnÈ ökodÏ. Klient si tedy m˘ûe vybrat platit mÈnÏ a v p¯ÌpadÏ ökody se na nÌ smluvenou spolu˙ËastÌ podÌlet, anebo zvolÌ variantu platit vysokÈ pojistnÈ a v p¯ÌpadÏ ökody dostat plnÈ odökodnÈ. Podle autor˘ pak mechanismem sebeselekce pojiötÏn˝ch prost¯ednictvÌm tÏchto takto strukturovan˝ch podnÏt˘ dojde k rovnov·ze, tj. klienti si podle ÑsvÈ rizikovostiì zvolÌ takovou pojistku s pojistn˝m a spolu˙ËastÌ, kter· je nakonec z hlediska tarifnÌ rovnov·hy akceptovateln· i pro pojiöùovnu. Stiglitz s Rothschildem zavedli v intencÌch tÈto myölenkovÈ konstrukce dva typy rovnov·hy na pojistnÈm trhu: tzv. slouËenou a oddÏlenou rovnov·hu. Ve slouËenÈ rovnov·ze nabÌzÌ pojiöùovna jedin˝ unifikovan˝ typ produktu, kter˝ svou konstrukcÌ (nap¯. jednotnou vysokou spolu˙ËastÌ na ökodÏ) zv˝hodÚuje pojiöùovnu a klienty s nÌzk˝m rizikem a naopak znamen· nev˝hodu pro pojiötÏnÈ s vyööÌm rizikem. V podmÌnk·ch oddÏlenÈ rovnov·hy se modelovÏ zjednoduöenÏ ze strany pojiöùovny nabÌzejÌ dva v˝öe charakterizovanÈ z·kladnÌ typy pojistek: klienti s nÌzk˝m rizikem si mohou koupit pojiötÏnÌ s vysokou spolu˙ËastÌ na ökodÏ a nÌzk˝m pojistn˝m a vÌce rizikovÌ klienti si naopak mohou koupit pojiötÏnÌ s pln˝m krytÌm ökod a tomu odpovÌdajÌcÌm podstatnÏ vyööÌm pojistn˝m. A kaûd˝ z tÏchto dvou segment˘ m· svou vlastnÌ pojistnÏtechnickou, a tudÌû i tarifnÌ, rovnov·hu.

36


KritickÈ pozn·mky k StiglitzovÏ pojetÌ a ¯eöenÌ asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch Stiglitzova a Rothschildova konstrukce je zaloûena na tezi, ûe individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt ñ potenci·lnÌ klient ñ m· nad pojiöùovnou informaËnÌ p¯evahu ohlednÏ mÌry svÈ vlastnÌ rizikovosti. K tÈto tezi je ovöem moûnÈ mÌt dosti v·ûnÈ v˝hrady. V tradiËnÌch myölenkov˝ch konceptech je popt·vka po pojiötÏnÌ vysvÏtlov·na tÌm, ûe klienti pojiöùovny majÌ tzv. averzi k riziku, tedy preferujÌ jistou malou ztr·tu (pojistnÈho) p¯ed moûnostÌ velkÈ ztr·ty (ökody), zatÌmco postoj pojiöùovny v˘Ëi riziku je neutr·lnÌ. Ti z moûn˝ch klient˘ pojiöùovny, jejichû averze k riziku je niûöÌ a blÌûÌ se neutr·lnÌmu postoji, nemajÌ z·jem o pojiötÏnÌ za pojistnÈ, kterÈ p¯esahuje jimi subjektivnÏ oËek·vanou hodnotu ökody, tj. chtÏjÌ platit pojistnÈ jen ve v˝öi, kterou lze z jejich subjektivnÌho ˙hlu pohledu povaûovat subjektivnÏ za p¯imÏ¯enou. Kaûdop·dnÏ je rozhodovacÌ situace individu·lnÌho ekonomickÈho subjektu ohlednÏ pojiötÏnÌ spojena s jeho subjektivnÌm ch·p·nÌm tÈto modelovÈ konfliktnÌ situace, faktor˘, kterÈ tuto situaci determinujÌ, subjektivnÌm posuzov·nÌm nejistot a vyjad¯ov·nÌm preferencÌ. Snahou teoretick˝ch p¯Ìstup˘ k rozhodovacÌ anal˝ze je dosaûenÌ vz·jemnÈ konzistence vöech tÏchto subjektivnÌch aspekt˘. RozhodovacÌ anal˝za se v tomto ohledu pokouöÌ zaËlenit subjektivnÌ ohodnocenÌ problÈmu a ˙sudky rozhodovatele do form·lnÌho modelu nikoliv tedy jako objekt reality, ale tak, jak jej ch·pe individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt s cÌlem pomoci mu zÌskat, anebo alespoÚ neztratit. V˝sledky ¯eöenÌ jsou pak znaËnÏ z·vislÈ na p¯edstav·ch a preferencÌch tÏchto subjekt˘. NebezpeËÌmi ohroûen˝ individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt m· moûnost volby ze dvou z·kladnÌch moûnostÌ. PrvnÌ ñ pasivnÌ ñ alternativou je moûnost realizace negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ nahodilosti ze strany ekonomickÈho subjektu zcela ignorovat (princip tot·lnÌ ignorance). Tato alternativa v p¯ÌpadÏ realizace negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ pro ekonomick˝ subjekt znamen· ˙jmu na majetku, eventu·lnÏ finanËnÌch zdrojÌch, nebo kr·cenÌ ekonomick˝ch pot¯eb. O tom, ûe princip tot·lnÌ ignorance st·le re·lnÏ funguje, svÏdËÌ nap¯. ned·vno v tuzemsku ovÏ¯en· skuteËnost, ûe po povodnÌch v roce 1997 v zasaûen˝ch regionech stoupla pojiötÏnost majetku proti povodni zanedbatelnÏ. Druhou ñ aktivnÌ ñ alternativou je proti eventu·lnÌm finanËnÌm ztr·t·m z nahodilosti zapojit metody vÏdnÌ discipliny risk management, kter· doporuËuje transfer z·vaûn˝ch, ze strany ekonomickÈho subjektu nep¯edvÌdateln˝ch negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ na pojiöùovnu. Do tÈto varianty je tudÌû zahrnov·na i uv·ûen· kombinace ¯eöenÌ finanËnÌch d˘sledk˘ vlastnÌmi zdroji a pojiötÏnÌm. Tato druh· moûnost znamen· pro ekonomick˝ subjekt kaûdop·dnÏ ztr·tu pojistnÈho, n·vratnost tÈto investice nastane jen v p¯ÌpadÏ realizace negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ nahodilosti. Pro ekonomick˝ subjekt se v r·mci tÈto alternativy tudÌû popsan˝ rozhodovacÌ problÈm transformuje na problÈm porovn·nÌ moûnÈ ztr·ty z titulu realizace negativnÌch finanËnÌch d˘sledk˘ nahodilosti a ztr·ty vzniklÈ zaplacenÌm pojistnÈho. V p¯ÌpadÏ, ûe bychom chtÏli k modelov·nÌ problÈmu pouûÌt konstrukci rozhodov·nÌ se p¯i riziku, podmÌnkou by musela b˝t znalost ekonomickÈho subjektu ohlednÏ objektivnÌho apriornÌho rozdÏlenÌ pravdÏpodobnosti ök·ly jev˘, poËÌnaje stavem Ñökoda v˘bec nenastaneì a konËe stavem Ñtot·lnÌ ökodaì. S ohledem na metodologickÈ potÌûe s predikcÌ neidentifikovateln˝ch budoucÌch stav˘ svÏta (jak uËinit p¯edmÏtem exaktnÌho zkoum·nÌ nÏco, co jako p¯edmÏt jeötÏ neexistuje) apriornÌ objektivnÌ


37

rozdÏlenÌ pravdÏpodobnostÌ volen˝ch n·hodn˝m mechanismem individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt zn·t nem˘ûe. Klasifikace problÈmu jako model rozhodov·nÌ p¯i nejistotÏ znamen· pro ekonomick˝ subjekt znalost klÌËe, podle jakÈho n·hodn˝ mechanismus volÌ finanËnÌ d˘sledky nahodilosti a znalost seznamu ÑrozhodnutÌì tohoto n·hodnÈho mechanismu. HlavnÌ ˙skalÌ z hlediska uspo¯·d·nÌ rozhodovacÌ problÈmu majÌ ovöem ta pojiötÏnÌ, kde je t¯eba br·t v ˙vahu moûnost katastrof·lnÌ ökody, kterou nenÌ moûno a priori kvantifikovat. TÌm p¯est·v· mÌt ekonomick˝ subjekt p¯edstavu o seznamu ÑrozhodnutÌì, kterÈ proti nÏmu n·hodn˝ mechanismus pouûije a rozhodovacÌ problÈm se z oblasti nejistoty posouv· do oblasti neurËitosti (blÌûe viz [6]). Pouûijeme-li ve stylu dalöÌho laure·ta Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001 Spencea (Spence byl jiû v 50. letech propag·torem aplikace teorie her v oblasti kalkulace pojistnÈho) pro podporu rozhodnutÌ model hry dvou hr·Ë˘, z nichû jeden je indiferentnÌ k v˝öi svÈ v˝hry (n·hodn˝ mechanismus generujÌcÌ ökodnÌ pr˘bÏh), lze rozbor rozhodovacÌ situace provÈst pomocÌ kriteriÌ, uûÌvan˝ch k ¯eöenÌ problÈmu rozhodov·nÌ p¯i Ñ˙plnÈ neznalostiì (blÌûe [3]), pak podle kriteria zaloûenÈho na principu minimaxu, minimaxovÈho rizikovÈho kriteria, kriteria zaloûenÈho na principu nedostateËnÈho d˘vodu a v rozhodujÌcÌ vÏtöinÏ i podle Hurwiczova kritÈria je individu·lnÌmu ekonomickÈmu subjektu doporuËov·na strategie pojistit se (d˘kaz lze nalÈzt v [5]. PosunutÌ mnoûiny strategiÌ n·hodnÈho mechanismu smÏrem k vyööÌ ztr·tÏ jenom zesÌlÌ v·hu doporuËenÌ pojistit se (u pojistiteln˝ch rizik s moûnou katastrof·lnÌ realizacÌ). Jin˝mi slovy: z aplikace modelu teorie her plyne pro individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt velmi silnÈ doporuËenÌ nahradit riziko velkÈ ztr·ty jistotou malÈ ztr·ty; tedy zvolit strategii uzav¯Ìt pojiötÏnÌ. Proveden˝ struËn˝ rozbor naznaËuje, ûe rozhodovacÌ situace individu·lnÌho ekonomickÈho subjektu ohlednÏ rozhodnutÌ pojistit se nem· povahu rozhodov·nÌ p¯i riziku, ale spÌöe p¯i nejistotÏ Ëi neurËitosti. Jiû bylo zmÌnÏno, ûe smyslem rozhodovacÌ anal˝zy je doporuËenÌ takovÈho rozhodnutÌ, kterÈ je nejkonzistentnÏjöÌ ze vöech subjektivnÌch aspekt˘. V˝sledky ¯eöenÌ problÈmu pojistit se Ëi nikoliv jsou z v˝öe uveden˝ch d˘vod˘ z·vislÈ na n·zorech, p¯edstav·ch a preferencÌch tÏchto individu·lnÌch ekonomick˝ch subjekt˘. Je pravdou, ûe kriterium zaloûenÈ na principu minimaxu i minimaxovÈ rizikovÈ kriterium se aû patologicky soust¯eÔujÌ na nejhoröÌ n·sledky a v p¯ÌpadÏ Hurwiczova kritÈria jde o Ñv·ûenouì kombinaci mezi nejlepöÌm a nejhoröÌm stavem podle vypoËtenÈho α indexu Ñoptimismu-pesimismuì, v naöem modelu byla rovnov·ha mezi strategiemi pojistit se a nepojistit se p¯i velmi nÌzk˝ch hodnot·ch α. Podle kriteria zaloûenÈho na principu nedostateËnÈho d˘vodu, jestliûe je ˙plnÏ nezn·mo, kterou strategii n·hodn˝ gener·tor pouûije, je t¯eba chovat se tak, jako kdyby byly vöechny jeho strategie stejnÏ pravdÏpodobnÈ, tedy jako by ölo o ¯eöenÌ problÈmu rozhodov·nÌ p¯i riziku s rovnomÏrn˝m apriornÌm rozdÏlenÌm pravdÏpodobnostÌ. TakÈ toto kriterium doporuËuje strategii pojistit se. DoporuËenÌmi rozhodovacÌ anal˝zy ovöem z¯ejmÏ nebyl uspokojen Ñpatologick˝ optimistaì, exaktnÌ anal˝zou lze ovÏ¯it, ûe ani jedno z pouûit˝ch Ëty¯ kriteriÌ nenÌ schopno splnit vöechny rozumnÈ poûadavky, kterÈ na nÏ byly poloûeny ve formÏ axiom˘ Luceho a Raiffy [3]. Cestou k ¯eöenÌ takto postavenÈ ˙lohy je zkoum·nÌ, kter˝m aspekt˘m rozhodovacÌ situace d·vajÌ subjekty p¯ednost a kterÈ pomÌjejÌ jako irelevantnÌ. KonkrÈtnÌ rozhodnutÌ subjektu v konkrÈtnÌ situaci p¯edstavuje deskriptivnÌ hledisko, optim·lnÌ rozhodnutÌ v danÈ situaci, kterÈ nutnÏ nemusÌ b˝t totoûnÈ se subjektivnÌm

38


postojem rozhodovatele, p¯edstavuje normativnÌ hledisko. DeskriptivnÌ hledisko objasÚuje z·kladnÌ rysy chov·nÌ subjektu, normativnÌ hledisko d·v· doporuËenÌ, jak rozhodovat. Z v˝sledn˝ch doporuËenÌ aplikace teorie her tedy nelze vyvozovat normativnÌ implikace. DeskriptivnÏ moûno trojn·sobnÈ doporuËenÌ strategie pojistit se interpretovat tak, ûe jestliûe subjekt nevÌ nic o povaze svÈho ÑprotivnÌkaì, pak obava z neznalosti objektivnÌch pravdÏpodobnostÌ, se kter˝mi n·hodn˝ mechanismus svÈ strategie volÌ, eventu·lnÏ obava z neznalosti seznamu volen˝ch strategiÌ (u katastrof·lnÌch ökod) jej povede k rozhodnutÌ zabezpeËit se proti d˘sledku nahodilosti pojiötÏnÌm. Shrneme-li problÈm ¯eöenÌ objektivnÌ rizikovosti ekonomickÈho subjektu pojiötÏnÌm prizmatem obecnÈ metodologie vÏd, pak je pojiötÏnÌ obranou klienta proti finanËnÌm d˘sledk˘m nahodilosti, p¯iËemû musÌme konstatovat, ûe potenci·lnÌ rizikovost klienta nelze exaktnÏ a priori matematickou veliËinou kvantifikovat a rovnÏû vÏdnÌ disciplÌny na podporu rozhodov·nÌ p¯Ìliö ekonomickÈmu subjektu p¯i volbÏ rozhodnutÌ ohlednÏ pojiötÏnÌ nepomohou. Subjekt je pro tento typ predikce ohlednÏ moûnÈ budoucÌ realizace nahodil˝ch nebezpeËÌ velmi öpatnÏ vybaven, navÌc u tÏchto typ˘ rozhodovacÌch problÈm˘ vedle kvantifikovateln˝ch a mÏ¯iteln˝ch parametr˘ jsou rozhodovacÌmi komponenty Ëasto i prvky z ÑmÏkk˝chì obor˘ psychologie (pr·ce laure·ta Nobelovy ceny Khanemana), sociologie, atd. Z toho plyne, ûe kaûd˝ subjekt m· sv˘j individu·lnÌ vztah k situacÌm, kdy d˘sledky rozhodnutÌ (v˝öi ztr·ty) volÌ n·hodn˝ mechanismus a m· pro tyto situace svou individu·lnÌ funkci uûitku (preferenËnÌch relacÌ). PokusnÈ zjiöùov·nÌ individu·lnÌch preferencÌ Ëi averzÌ k riziku naznaËuje, ûe obecnÏ subjekty d·vajÌ spÌöe p¯ednost jistÈ malÈ ztr·tÏ p¯ed moûnostÌ velkÈ ztr·ty, coû d·v· odpovÏÔ na kardin·lnÌ ot·zku, zda proti nahodil˝m nebezpeËÌm uzav¯Ìt pojiötÏnÌ a vysvÏtluje, proË se lidÈ pojiöùujÌ, aË z normativnÌho hlediska d·vajÌ p¯ednost ˙Ëasti v jevu nebo pokusu s niûöÌ st¯ednÌ hodnotou v˝hry (komerËnÌ pojiöùovna z vybranÈho pojistnÈho musÌ zaplatit vöechny ökody a jeötÏ svÈ n·klady spr·vnÌ reûie a navÌc vydÏlat). Form·lnÌ model, podporujÌcÌ tyto ˙vahy na khanemanovskÈ tÈma, navrhl jiû svÈho Ëasu David Bernoulli a lze jej nalÈzt vËetnÏ kritiky v [5]. Jestliûe jsme takto uzav¯eli rozhodovacÌ problÈm ohlednÏ uzav¯enÌ pojiötÏnÌ proti negativnÌm finanËnÌm d˘sledk˘m nahodilosti, jehoû aspekty povaûujeme za rozhodujÌcÌ z hlediska zkoum·nÌ asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch, je t¯eba jeötÏ diskutovat uû do jistÈ mÌry podruûnÏjöÌ ot·zku rozsahu pojistnÈho krytÌ, nap¯. sjedn·nÌ vyööÌ Ëi niûöÌ spolu˙Ëasti na nastalÈ nahodilÈ ökodÏ. Jsme n·zoru, ûe individu·lnÌ ekonomick˝ subjekt se pro urËit˝ typ pojistnÈho krytÌ a s tÌm spojenou rozdÌlnou v˝öi pojistnÈho vedle eventu·lnÌho subjektivnÌho posuzov·nÌ svÈ vlastnÌ rizikovosti rozhoduje spÌöe podle mÌry svÈ rizikovÈ averze Ëi rizikovÈ preference, ale i podle svÈ aktu·lnÌ finanËnÌ situace (funkce uûitku) v dobÏ sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ, vysokou spolu˙Ëast na eventu·lnÏ ökodÏ m˘ûe sjednat i proto, ûe na kvalitnÏjöÌ pojistnou ochranu mu prostÏ nevych·zejÌ finanËnÌ prost¯edky. NavÌc vÏdnÌ disciplina risk management doporuËuje ekonomickÈmu subjektu zabezpeËit se pojiötÏnÌm proti finanËnÌm d˘sledk˘m takov˝ch ökod, kterÈ svou v˝öÌ znamenajÌ naruöenÌ jeho finanËnÌ stability, k ˙hradÏ drobn˝ch ökod pak doporuËuje vyuûÌt jeho vlastnÌ zdroje. Je tedy k StiglitzovÏ z·vÏru ohlednÏ hypotetickÈ sebeselekce t¯eba nejmÈnÏ p¯ipustit n·mitku, ûe v˝öe popsan˝m reliÈfem obsahu pojistnÈ smlouvy podle v˝öe spolu˙Ëasti na ökodÏ provedli klienti subjektivnÌ sebeselekci na slupiny vÌce Ëi mÈnÏ rizikovÏ averznÌ a takÈ na vÌce Ëi mÈnÏ finanËnÏ silnÈ, eventu·lnÏ i na ty,


39

kte¯Ì se rozhodli se chovat podle normativnÌho doporuËenÌ vÏdnÌ discipliny risk management, coû je ovöem nÏco zcela jinÈho, neû stanovenÌ objektivnÌ kvantitativnÌ charakteristiky, exaktnÏ mÏ¯ÌcÌ rizikovost klienta. OstatnÏ s·m Stiglitz povaûuje klientovu informaci o mÌ¯e svÈ vlastnÌ rizikovosti za exogennÌ a nemÏ¯itelnou (?!) charakteristiku. TvrzenÌ, ûe vhodnÏ zvolenÈ typy pojistn˝ch smluv dok·ûÌ potenci·lnÌ klienty rozdÏlit na rizikovÈ a bezpeËnÈ tudÌû povaûujeme v intencÌch v˝öe uveden˝ch ˙vah za ne plnÏ od˘vodnÏnÈ, anebo alespoÚ silnÏ zjednoduöenÈ. V tÈto souvislosti lze Stiglitzovu modelu vytknout i jeho statiËnost, v praxi pojiöùoven je bÏûnÈ postupnÈ pozn·v·nÌ rizikovosti klienta v Ëase a pouûÌv·nÌ tekoucÌ kategorie dynamickÈho upravov·nÌ Ñfairì pojistnÈho nap¯. poskytov·nÌm slev na pojistnÈm za niûöÌ neû kalkulovan˝ ökodnÌ pr˘bÏh a naopak p¯ir·ûek k z·kladnÌmu pojistnÈmu za vyööÌ ökodovost (systÈm bonus malus) atd. Pozn·v·nÌ rizikovosti klienta v Ëase m˘ûe dokonce skonËit aû v˝povÏdÌ pojiötÏnÌ a za¯azenÌ aû p¯Ìliö rizikovÈho klienta na Ëernou listinu pojiöùoven.

Argumenty ve prospÏch konceptu asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch na stranÏ nabÌdky V p¯edchozÌm textu byly v r·mci diskuse informaËnÌ asymetrie mezi klientem a pojiöùovnou probr·ny charakteristiky rozhodovacÌho problÈmu individu·lnÌho ekonomickÈho subjektu ohlednÏ rozhodnutÌ uzav¯Ìt Ëi neuzav¯Ìt pojiötÏnÌ proti negativnÌm finanËnÌm d˘sledk˘m nahodil˝ch ud·lostÌ. Obsahem analogickÈho rozhodovacÌho problÈmu pojiöùovny je spr·vnÈ stanovenÌ v˝öe pojistnÈho, vyjad¯ujÌcÌ apriornÌ pravdÏpodobnost finanËnÌch ztr·t z realizace nahodilosti. MÌra informace mezi individu·lnÌm subjektem a pojiöùovnou je z tohoto ˙hlu pohledu evidentnÏ rozdÌlnÈ kvality, za zcela z·sadnÌ povaûujeme fakt, ûe pojiöùovna m˘ûe k matematickÈmu ¯eöenÌ svÈho problÈmu (kalkulaËnÌho modelu) p¯istoupit jako ke zkoum·nÌ hromadnÈho jevu. M˘ûe tudÌû efektivnÏ vyuûÌt posteriornÌch pravdÏpodobnostÌ minul˝ch negativnÌch realizacÌ, p¯itom soubor pojiötÏn˝ch b˝v· dostateËnÏ velk˝ pro uplatnÏnÌ statistick˝ch z·kon˘ velk˝ch ËÌsel (pro vz·jemnÈ vyrovn·v·nÌ rizik). I p¯es jiû zmÌnÏnou v˝hradu ohlednÏ platnosti minul˝ch podmÌnek, za kter˝ch posteriornÌ charakteristiky ökodnÌho pr˘bÏhu vznikly, pro budoucÌ obdobÌ, je situace obou ˙ËastnÌk˘ pojistnÈho vztahu v tomto ohledu nesrovnateln·, informaËnÌ p¯evaha je dle naöeho n·zoru zcela jednoznaËnÏ na stranÏ pojiöùovny. Nutno jeötÏ p¯ipomenout, ûe pojiöùovna m· ve sv˝ch statistik·ch minul˝ch ökodnÌch pr˘bÏh˘ jiû zohlednÏn fakt, ûe obecnÏ soubor pojiötÏn˝ch proti urËit˝m nebezpeËÌm obvykle nenÌ standardnÌm statistick˝m souborem, ale souborem rizikovÏjöÌm. Do pojiötÏnÌ majÌ tendenci vÌce vstupovat klient, kterÈ se subjektivnÏ cÌtÌ vÌce ohroûeni finanËnÌmi dopady projev˘ nahodilosti, nap¯. v souboru pojiötÏn˝ch d˘chodov˝m pojiötÏnÌm se mÈnÏ vyskytujÌ ti, kte¯Ì se z d˘vodu horöÌho zdravotnÌho stavu nedoûÌvajÌ vyööÌho vÏku, ve stylu Stiglietzovi argumentace je v souboru kmene pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel vÌce tÏch, kte¯Ì se necÌtÌ b˝t zcela povolanÌ k ¯ÌzenÌ motorovÈho vozidla, neû je jejich podÌl ve standardnÌm statistickÈm souboru. Na tento jev, zvan˝ antiselekce rizik, pojiöùovny tradiËnÏ reagujÌ vhodnou pojistnÏ-matematickou ˙pravou kalkulaËnÌho modelu. I na tomto mÌstÏ je t¯eba zopakovat, ûe tento, v˝hradnÏ subjektivnÌ, pocit klienta nelze objektivnÏ exaktnÏ kvantifikovat, tedy oznaËit takovouto mÌru rizikovosti nÏjak˝m skal·rem a tudÌû jej lze jen stÏûÌ povaûovat za relevantnÌ projev asymetrie informace.

40


ProblÈm m· ovöem, kromÏ tÏchto objektivnÌch str·nek dan˝ch stochastickou podstatou rozhodov·nÌ tohoto typu, i svou mor·lnÌ str·nku. Jde o klienty, kte¯Ì jsou rozhodnuti na pojiötÏnÌ v kaûdÈm p¯ÌpadÏ profitovat. Na toto tÈma Samuelson v knize Ekonomie ¯Ìk·: ÑKdyû vlastnÌci platÌ protipoû·rnÌ pojiötÏnÌ svÈho domu, zd· se, jako by se s·zeli s pojiöùovacÌ spoleËnostÌ, ûe d˘m sho¯Ì. Jestliûe nesho¯Ì ñ a je velice pravdÏpodobnÈ, ûe nesho¯Ì ñ vlastnÌci p¯ich·zejÌ o malÈ pojistnÈ. Jestliûe sho¯Ì, spoleËnost musÌ vlastnÌk˘m uhradit dohodnutou Ë·st ökody. Z pochopitelnÈho d˘vodu, totiû aby se vylouËilo pokuöenÌ majitel˘ dom˘, kte¯Ì jsou ve finanËnÌ tÌsni a majÌ r·di poû·rnÌ st¯ÌkaËky a vzruöenÌ, neboli technicky ¯eËeno, aby se vylouËilo mor·lnÌ riziko, jsou nomin·lnÌ hodnoty pojistek Ëasto ponÏkud niûöÌ, neû je penÏûnÌ hodnota pojiötÏnÈho majetku.ì V tÏchto souvislostech je ovöem t¯eba nejprve poloûit ot·zku, jestli mor·lnÌ hazard a negativnÌ v˝bÏr tohoto druhu, proti kterÈmu se pojiöùovna v intencÌch Samuelsona r˘zn˝mi konstrukcemi pojistn˝ch produkt˘ a v˝lukami z pojiötÏnÌ uveden˝mi v pojistn˝ch podmÌnk·ch br·nÌ, je jeötÏ asymetriÌ informace ve stylu individu·lnÌ informace klienta o tom, jak· je mÌra jeho rizikovosti. Jestliûe totiû v mysli klienta definitivnÏ uzraje myölenka na kamufl·û ökody, tedy na pojistn˝ podvod, pak jiû jde o jev, kter˝ nastane jistÏ, nenÌ tedy nahodilÈ povahy a jako takov˝ nem˘ûe b˝t obsahem pojiötÏnÌ a nelze jej ani posuzovat v r·mci obvykl˝ch mÏ¯Ìtek pojistnÈho vztahu. Kardin·lnÌ obecn· ot·zka, zda asymetrie informace p¯edstavuje zneuûitÌ Ëi vyuûitÌ informace v r·mci dobrovolnÈho smluvnÌho trûnÌho aktu v takovÈm kontextu zcela ztr·cÌ sv˘j smysl. Adekv·tnÌ je tudÌû i ¯eöenÌ ze strany pojiöùoven, pokud se o podvodu dozvÏdÌ: dotyËn˝ subjekt vedle moûn˝ch trestnÌch konsekvencÌ nedostane n·hradu a navÌc bude zaps·n na Ëernou listinu pojiöùoven, ËÌmû se stane nap¯ÌötÏ nepojistiteln˝m. HlavnÌmi a asi i rovnocenn˝mi d˘vody pro omezenÌ v˝bÏru individu·lnÌch subjekt˘, co se t˝k· pojistn˝ch podmÌnek konkrÈtnÌch produkt˘, jsou pojistnÏ-technickÈ (kalkulaËnÌ) pot¯eby vyrovn·nÌ rozptylu v nedostateËnÏ homogennÌch souborech pojiötÏn˝ch proti urËit˝m nebezpeËÌm a opat¯enÌ proti neû·doucÌmu chov·nÌ klient˘ ve smyslu mor·lnÌho hazardu a negativnÌho v˝bÏru. V tomto bodu vidÌme urËitou odliönost pojistn˝ch trhu od trh˘ bankovnÌch. P¯edmÏtem pojiötÏnÌ je finanËnÌ eliminace d˘sledk˘ nahodilosti, jestliûe se prost¯ednictvÌm podvodnÈho jedn·nÌ mÏnÌ nahodilost v jistotu, ta nem˘ûe b˝t p¯edmÏtem pojiötÏnÌ z titulu jeho podstaty. V bankovnictvÌ sice nelze tunelov·nÌ posuzovat takto striktnÏ, nenÌ moûnÈ jej totiû analogicky postavit zcela mimo smluvnÌ ˙vÏrov˝ vztah. NicmÈnÏ i v tomto p¯ÌpadÏ lze oponovat ÑStiglitzovuì konceptu ohlednÏ asymetrie informace v tom smyslu, ûe dluûnÌk je zpravidla lÈpe informov·n, jak· je jeho schopnost dost·t sv˝m z·vazk˘m. PokusÌme se to doloûit ˙vahou pr·vÏ z oboru pojiöùovnictvÌ. Ve vyspÏl˝ch trûnÌch ekonomik·ch pat¯Ì komerËnÌ ˙vÏrovÈ riziko k bÏûnÏ pojistiteln˝m rizik˘m. KomerËnÌ ˙vÏrovÈ riziko, tedy riziko platebnÌ neschopnosti je idintifikovatelnÈ riziko: pojiöùovna si m˘ûe o dluûnÌkovi sehnat reference o jeho aktu·lnÌ bonitÏ a riziko kvantifikovat ñ stanovit adekv·tnÌ pojistnÈ. Identifikovatelnost rizika je z·sadnÌ podmÌnkou jeho pojistitelnosti. KomerËnÌ pojiöùovny nerady pojiöùujÌ ˙vÏrov· politick· rizika pr·vÏ z d˘vodu obtÌûnÈ identifikace rizika a pochopitelnÏ z pojiötÏnÌ zcela vyluËujÌ mor·lnÌm hazard a negativnÌ v˝bÏr. Za endogennÌ a i trûnÏ konformnÌ lze dle naöeho n·zoru ve v˝öe uveden˝ch kontextech povaûovat komerËnÌ a s urËitou v˝hradou identifikovatelnosti i politickÈ riziko, ˙vÏrovÈ riziko spojenÈ s negativnÌm v˝bÏrem a


41

mor·lnÌm hazardem je v tomto pojetÌ jednoznaËnÏ faktorem exogennÌm. A pr·vÏ v tom, zda jde o asymetrii informace, kter· je danÈ ekonomickÈ Ëinnosti imanentnÌ, tedy v pojiöùovnictvÌ informaËnÌ p¯edevöÌm nedokonalost spojen· se stochastickou podstatou pojiöùovacÌ Ëinnosti a v bankovnictvÌ s nedokonalou informacÌ o tom, jak se bude v budoucnu vyvÌjet ekonomick· situace v dan˝ okamûik sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ bezproblÈmovÈho bonitnÌho klienta, nebo zda jde o asymetrii exogennÌ, vnesenou neorganicky do trûnÌho systÈmu negativnÌm v˝bÏrem a mor·lnÌm hazardem, spat¯ujeme z·kladnÌ rozliöovacÌ hledisko, kterÈ tÏsnÏ souvisÌ s ot·zkami, co je jeötÏ vyuûitÌ asymetrickÈ informace v trûnÌm slova smyslu a co je jejÌ zneuûitÌ, s navazujÌcÌmi konsekvencemi vhodnÈ trûnÏ konformnÌ regulace tÏchto ekonomick˝ch ËinnostÌ.

Z·vÏry vypl˝vajÌcÌ pro regulaci pojiöùovnictvÌ z problÈmu asymetrie informace mezi klientem a pojiöùovnou Z v˝öe naznaËen˝ch argument˘ je pro p¯edmÏt naöeho zkoum·nÌ implikov·n n·zor, ûe v odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ neexistuje v˝raznÏjöÌ endogennÌ (kvantifikovateln·) asymetrie informace na stranÏ popt·vky, tedy na stranÏ klienta. Naopak, na stranÏ nabÌdky m· pojiöùovna sv˘j rozhodovacÌ problÈm stanovenÌ ekvivalentnÌho pojistnÈho ulehËen okolnostmi, plynoucÌmi z p¯irozenÈ (stochastickÈ) povahy tÈto ekonomickÈ Ëinnosti. EndogennÌ asymetrie informacÌ je tudÌû na stranÏ nabÌdky. Tento fakt jiû s·m o sobÏ zakl·d· diskusi o eventu·lnÌ pot¯ebÏ ochrany klienta pojiöùovny, zajiöùujÌcÌ mu splnitelnost z·vazku. Na stranÏ nabÌdky m˘ûe ovöem vzniknout i exogennÌ asymetrie informace v p¯ÌpadÏ vstupu na trh problÈmovÈho, nebo dokonce nepoctivÈho pojistitele. äk·la nepoctivÈho chov·nÌ je öirok·, poËÌn· skryt˝mi v˝lukami z pojiötÏnÌ v pojistn˝ch podmÌnk·ch a konËÌ poË·teËnÌm zinkasov·nÌm pojistnÈho s n·sledn˝m odchodem z trhu. Odborn˝m dozorem snÌûit pro neznalÈho klienta riziko öpatnÈho v˝bÏru se tudÌû jevÌ jako trûnÏ konformnÌ. V kontextu diskuse, zda asymetrie informace m˘ûe znamenat natolik v·ûnÈ selh·nÌ trhu, ûe je nutn˝ externÌ (st·tnÌ) z·sah k obnovÏ rovnov·hy, nutno vzÌt v ˙vahu nÏkterÈ specifiËnosti finanËnÌ sfÈry a pojiöùovnictvÌ zvl·ötÏ. Ponechat na trûnÌm mechanismu, jin˝mi slovy na smithovÏ neviditelnÈ ruce trhu, o kterÈ Stiglitz ¯Ìk·, ûe buÔ neexistuje, anebo ûe notnÏ zest·rla, p¯irozenÈ samovolnÈ proËiöùov·nÌ ekonomickÈho prost¯edÌ od nezdrav˝ch finanËnÌch institucÌ je obzvl·öù citliv· z·leûitost. Krachy bank, pojiöùoven, penzijnÌch fond˘, investiËnÌch spoleËnostÌ, atd. majÌ dalekos·hlÈ d˘sledky pro d˘vÏru lidÌ v cel˝ spoleËensk˝ systÈm a sv˝mi konkrÈtnÌmi dopady p¯Ìliö rozkmit·vajÌ dalöÌ navazujÌcÌ n·rodohospod·¯skÈ obory a nakonec i celou ekonomiku. TrûnÏ konformnÌ regulace, jejÌmû hlavnÌm ˙kolem je prevence neû·doucÌch v˝kyv˘ je tudÌû, dle naöeho n·zoru, ve finanËnÌ sfÈ¯e v modernÌ sloûitÈ glob·lnÌ spoleËnosti nevyhnuteln·. V pojiöùovnictvÌ vedle obecn˝ch argument˘ ve prospÏch trûnÏ konformnÌ regulace ve finanËnÌ sfÈ¯e jsou hodn˝m zvl·ötnÌho z¯etele jeötÏ dva faktory: za prvÈ z·vislost hospod·¯skÈho v˝sledku pojiöùovny v neûivotnÌch druzÌch pojiötÏnÌ na konkrÈtnÌm nastoupenÌ n·hodnÈ veliËiny ñ velikosti ökodnÌho pr˘bÏhu a za druhÈ existence velkÈho ËasovÈho zpoûdÏnÌ mezi poË·tkem a koncem ûivotnÌho pojiötÏnÌ, jin˝mi slovy mezi poË·tkem a n·sledn˝m placenÌm pojistnÈho a v˝platou pojistnÈ Ë·stky. V pr˘bÏhu tohoto obdobÌ m˘ûe dojÌt k na pojiöùovnÏ nez·visl˝m z·vaûn˝m zmÏn·m v makroekonomickÈm okolÌ, jejichû dopad je û·doucÌ ze

42


strany pojiöùovny ve svÈm hospoda¯enÌ utlumit. PojiöùovnictvÌ je svou stochastickou podstatou zaloûeno na systÈmu rezerv, je tedy logickÈ, ûe obecnÏ je ˙heln˝m kamenem ochrany klient˘ pojiöùoven ze strany st·tnÌho dozoru urËenÌ povinnosti tvo¯it urËitÈ druhy rezerv a n·slednÏ i normativnÌ reglementace hospoda¯enÌ pojiöùovny s tÏmito rezervami, tzv. kvÛtov·nÌ aktiv. V Ëesk˝ch podmÌnk·ch je ochrana klienta p¯i asymetrii informace na stranÏ pojiöùovny p¯i stanovov·nÌ ekvivalentnÌho pojistnÈho v konkrÈtnÌm produktu realizov·na v z·konÏ o pojiöùovnictvÌ deklarovanou odpovÏdnostÌ odpovÏdnÈho pojistnÈho matematika pojiöùovny za spr·vnost kalkulace tarifu a adekv·tnÌ v˝öe pojistnÏ-technick˝ch rezerv. Z v˝öe uveden˝ch tezÌ je z¯ejmÈ, ûe hled·nÌ optim·lnÌ polohy trûnÏ konformnÌ regulace je z uveden˝ch dvou nejd˘leûitÏjöÌch hledisek v pojiöùovnictvÌ urËit˝m problÈmem. Za trûnÏ konformnÌ je v souËasnosti povaûov·n tzv. nep¯Ìm˝ dozor, kdy regulatornÌ org·ny na rozdÌl od p¯ÌmÈho dozoru neprov·dÏjÌ normativnÌ a materi·lnÌ dohled s okamûit˝mi zjiötÏnÌmi a moûnostÌ okamûitÈho opat¯enÌ, ale zamÏ¯ujÌ se na sledov·nÌ finanËnÌho zdravÌ pojiöùovny. P¯i tomto p¯Ìstupu dozoru se jako nebezpeËnÈ jevÌ velkÈ ËasovÈ zpoûdÏnÌ (nÏkolik let), neû bude ne˙spÏön˝ anebo dokonce nepoctiv˝ pojistitel ÑprohlÈdnutì klienty a neû se jejich exodus smithovskou neviditelnou rukou promÌtne ve finanËnÌ zdravÌ takovÈ pojiöùovny. ZejmÈna s ohledem na moûnost vstupu na trh nepoctivÈho pojistitele se jevÌ jako vhodn˝ p¯edv˝bÏr pojistitel˘ regulacÌ licenËnÌch podmÌnek. V p¯ÌpadÏ ûivotnÌho pojiötÏnÌ m· Ñobchod s d˘vÏrouì jeötÏ delöÌ lh˘tu, m˘ûe trvat desÌtky let. Regulace nakl·d·nÌ s Ñdlouhodob˝miì penÏzi pojiötÏn˝ch normativnÌ reglementacÌ ukl·dacÌ politiky pojiöùoven je i ortodoxnÌmi liber·ly nezpochybÚovanou nutnostÌ. Moûno shrnout, ûe s ohledem na specifika finanËnÌ sfÈry a zejmÈna jejÌ specifickÈ Ë·sti ñ pojiöùovnictvÌ vËetnÏ existence nabÌdkovÈ asymetrie informace na pojistn˝ch trzÌch, se v modernÌm st·le vÌce sloûitÈm svÏtÏ jevÌ, dle naöeho n·zoru, nezbytnostÌ trûnÏ konformnÌ regulace. KvalitativnÌ zmÏny ve svÏtovÈ ekonomice, umoûnÏnÈ pokrokem informaËnÌch, komunikaËnÌch a poËÌtaËov˝ch technologiÌ, umoûÚujÌcÌ vnÌmat svÏt jako jeden propojen˝ celek, s sebou p¯in·öejÌ efektivnÌ fungov·nÌ multinacion·lnÌch a multifunkËnÌch korporacÌ zahrnujÌcÌch takÈ pojiöùovnictvÌ a podnikajÌcÌch v rozmÏru zemÏkoule. Jde o ekonomicky efektivnÌ proces, slabiny se projevujÌ, jak dokl·dajÌ poslednÌ svÏtovÈ ˙ËetnÌ skand·ly, spÌöe v exogennÌch rovin·ch etiky a dobr˝ch mrav˘. Regulace, kter· Ñp¯inutÌ lidi ke kon·nÌ ve svoje dobroì, se jevÌ pro budoucnost nezbytnostÌ. ⁄vahy o asymetrii informace na finanËnÌch, zejmÈna pak pojistn˝ch trzÌch a z nich vypl˝vajÌcÌch konsekvencÌ ohlednÏ mÌry trûnÏ konformnÌ regulace uzavÌr·me ztotoûnÏnÌm se s t¯emi z·kladnÌmi tezemi prof. Rosse [10] pro finanËnÌ regulaci p¯ÌötÌho tisÌciletÌ: ñ

je t¯eba p¯ijmout z·sadnÌ roli regulace v dalöÌm rozvoji finanËnÌ sfÈry, kter· musÌ b˝t profesion·lnÌ,

koordinovan·, nep¯Ìliö dotÏrn·, ale nekompromisnÏ trvajÌcÌ na transparenci tohoto segmentu trhu, ñ

regulace musÌ monitorovat a motivovat a aû v druhÈm sledu eventu·lnÏ p¯Ìmo zasahovat a pro tento

zp˘sob nep¯ÌmÈho dohledu koncipovat vhodnÈ ukazatele a modely, ñ

˙ËastnÌci trhu musÌ respektovat, ûe regulace stanovÌ po¯adÌ z·jm˘ jednotliv˝ch ˙ËastnÌk˘ trhu podle

spoleËensk˝ch kriteriÌ a pro tuto Ñetickou rovnov·huì musÌ vöichni obÏtovat Ë·st sv˝ch individu·lnÌch v˝nos˘.


43

Literatura: [1] Rothschild, M., Stiglitz, J.: Equilibrium in Competitive Markets: An Essay on the Economics of Imperfect Information, Quarterly Journal of Economics, 1976, s. 629 ñ 649 [2] Stiglitz, J.: Asymetrie informacÌ a moci, Ekonom Ë. 50/2001, str. 2 [3] Luce, R. D., Raiffa, H.: Games and Decision, John Wiley, 1957 [4] DaÚhel, J.: Aplikace teorie her p¯i v˝poËtu sazby pojistnÈho, Finance a ˙vÏr 12/1970 [5] DaÚhel, J.: PojiötÏnÌ z hlediska teorie optim·lnÌho rozhodov·nÌ, Ekonomicko-matematick˝ obzor, roËnÌk 13 (1977), ËÌslo 1 [6] DaÚhel, J.: Is Insurance Transfer of Risk?, PojistnÈ rozpravy, svazek III, 1990 [7] DaÚhel, J.: Moûnosti ¯eöenÌ rizik pojiöùoven v obdobÌ transformace, V˝zkumn˝ z·mÏr fakulty financÌ a ˙ËetnictvÌ, Vysok· ökola ekonomick· Praha 2000 [8] T¯Ìska, D.: Nedokonalosti trhu a jejich ¯eöenÌ, SbornÌk text˘ ze semin·¯˘, Centrum pro ekonomiku a politiku Ë. 19/2002 [9] äÌdlo, D.: ModernÌ metody prodeje, diplomov· pr·ce VäE, Praha 2002 [10] Ross, S. A.: Financial Regulation in the New Millenium, Annual Lecture of the Geneva Association, Praha 2000

ResumÈ

ASYMMETRY OF INFORMATION IN INSURANCE MARKETS AND CONSEQUENCES FOR REGULATION OF INSURANCE

Excellent theoretical works of Nobel Prize winners Akerlof, Stiglitz and Khaneman have brought back to life a discussion on a rather controversial subject ñ reactions and decisions of economical subjects in uncertain conditions. This also reopened a related question whether a spontaneously reacting market may be negatively affected by asymmetry of information and even lead to a situation where outside regulation of the market is necessary . The paper concentrates on a more detailed excursion into the theoretical work of professor Stiglitz including critical remarks of the author, all this directly and indirectly related to the insurance industry. The final part of the paper explores the field of insurance market regulation in relation to the asymmetry of information between an insurance company and its client.

44


OceÚov·nÌ opcÌ v ûivotnÌm pojiötÏnÌ prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc., Matematicko-fyzik·lnÌ fakulta UK a VäE

OceÚov·nÌ nÏkter˝ch opcÌ v produktech ûivotnÌho pojiötÏnÌ m˘ûe b˝t zaloûeno na podobn˝ch principech jako oceÚov·nÌ finanËnÌch opcÌ (opËnÌch deriv·t˘ ve financÌch). »l·nek to demonstruje na konkrÈtnÌm p¯Ìkladu (opËnÌ jednor·zovÈ vyrovn·nÌ v odloûenÈm ûivotnÌm d˘chodu) a uv·dÌ nÏkterÈ v˝sledky z nÏmeckÈho pojistnÈho trhu.

1. Opce v ûivotnÌm pojiötÏnÌ Pro souËasnÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ jsou typickÈ r˘znÈ opce, kterÈ poskytujÌ jednotliv˝m pojistn˝m produkt˘m vÏtöÌ flexibilitu a p¯ibliûujÌ je vÌce praktick˝m pot¯eb·m klientely (viz nap¯. Cipra†(1999), Gerdes (1997), Rejda (1992) aj.). PodobnÏ jako u finanËnÌch opcÌ m· drûitel pojistnÈ opce (aù uû ji obdrûel z pozice pojistnÌka jako nedÌlnou souË·st uzav¯enÈ pojistnÈ smlouvy, nebo ji k danÈ pojistnÈ smlouvÏ p¯ikoupil podobnÏ jako p¯ipojiötÏnÌ) pr·vo (ale nikoli povinnost) takovou opci uplatnit k smluvnÏ stanovenÈmu datu jejÌ splatnosti. Rozhoduje se samoz¯ejmÏ tak, aby jeho volba (odtud termÌn Ñopceì) byla z jeho hlediska dle moment·lnÌ situace v˝hodn· a co nejlÈpe vyhovovala jeho ûivotnÌ situaci Ëi perspektiv·m. Datum platnosti opce se vÏtöinou stanovuje tÌm zp˘sobem, ûe se kryje s urËit˝mi v˝roËnÌmi daty smlouvy nebo m˘ûe vzniknout p¯ÌleûitostnÏ v p¯esnÏ vymezen˝ch ûivotnÌch situacÌch (narozenÌ dÌtÏte, ukonËenÌ zamÏstn·nÌ, vznik trvalÈ invalidity apod.). Z velkÈho mnoûstvÌ opcÌ pouûÌvan˝ch v praxi ûivotnÌho pojiötÏnÌ uveÔme nÏkterÈ p¯Ìklady (spektrum nabÌzen˝ch pojistn˝ch opcÌ velmi z·leûÌ na externÌch podmÌnk·ch, v jejichû r·mci ûivotnÌ pojiötÏnÌ funguje, nap¯. na systÈmu soci·lnÌho zabezpeËenÌ v danÈm st·tÏ apod.): (1)Opce na jednor·zovÈ vyrovn·nÌ v odloûenÈm ûivotnÌm d˘chodu: Opce umoûÚuje volbu jednor·zovÈho vyrovn·nÌ (vËetnÏ p¯ÌpadnÈho podÌlu na zisku) v odloûenÈm ûivotnÌm d˘chodu na konci doby odkladu mÌsto p˘vodnÏ sjednan˝ch doûivotnÌch d˘chodov˝ch plateb. Opci nap¯. uplatnÌ klient, kter˝ z nejr˘znÏjöÌch d˘vod˘ zaËne povaûovat svÈ zabezpeËenÌ pro st·¯Ì za dostateËnÈ i bez komerËnÌho pojiötÏnÌ nebo je p¯esvÏdËen, ûe umÌ investovat lÈpe neû pojiöùovna. (2)Opce na d˘chod v kapit·lovÈm ûivotnÌm pojiötÏnÌ: Opce je inverznÌ k p¯Ìpadu (1), tj. umoûÚuje volbu ûivotnÌho d˘chodu (na dobu doËasnou Ëi trvalou vËetnÏ p¯ÌpadnÈho podÌlu na zisku) nap¯. ve smÌöenÈm pojiötÏnÌ na konci pojistnÈ doby (za p¯edpokladu jejÌho doûitÌ) mÌsto p˘vodnÏ sjednanÈ jednor·zovÈ v˝platy pojistnÈ Ë·stky. Opci nap¯. uplatnÌ klient, kter˝ z r˘zn˝ch d˘vod˘ preferuje posÌlenÌ svÈho zabezpeËenÌ pro st·¯Ì. (3) Opce na p¯edËasnÈ ukonËenÌ kapit·lovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ: Opce umoûÚuje volbu p¯edËasnÈ v˝platy aktu·rsky redukovanÈ pojistnÈ Ë·stky (vËetnÏ podÌlu na zisku) kdykoli bÏhem nap¯. pÏtiletÈho obdobÌ


45

p¯ed p˘vodnÏ sjednan˝m koncem pojistnÈ doby. Pojistn· smlouva je p¯itom Ëasto konstruov·na tak, aby povinnost placenÌ bÏûnÈho pojistnÈho skonËila pravÏ s n·stupem doby moûnÈho ukonËenÌ. Nejedn· se ovöem o odkup, neboù se zde nap¯. neuplatÚujÌ û·dn· storna. NavÌc p¯es moûnost p¯edËasnÈho ukonËenÌ (tj. p¯es potenci·lnÌ kr·tkodobost kapit·lu ponechanÈho v pojiöùovnÏ) se setrv·vajÌcÌ klient podÌlÌ na v˝nosech p¯ÌsluöejÌcÌch v danÈ pojiöùovnÏ kapit·lu dlouhodobÈmu. Tato opce je oblÌben· nap¯. v NÏmecku (kapitalbildende Lebensversicherung mit Abruf, flexible expiration option), kde se p¯edevöÌm vyuûÌv· k nastavenÌ shody ukonËenÌ pojiötÏnÌ s odchodem do starobnÌho d˘chodu, neboù n·stup do starobnÌho d˘chodu m˘ûe b˝t znaËnÏ flexibilnÌ bez ohledu na z·konn˝ d˘chodov˝ vÏk. DÈlka doby moûnÈho p¯edËasnÈho ukonËenÌ (tzv. Abrufphase) se zde obvykle pohybuje od pÏti do deseti let. (4)Opce na zvyöov·nÌ pojistnÈ Ë·stky bez ovÏ¯ov·nÌ pojistitelnosti: Opce umoûÚuje p¯ikupovat (obvykle v pravideln˝ch Ëasov˝ch intervalech) shora omezenÈ objemy pojistn˝ch Ë·stek, aniû by se ovÏ¯ovala jejich pojistitelnost (guaranteed purchase option). ⁄Ëelem takovÈ opce je zajistit moûnost pozdÏjöÌho navyöov·nÌ pojistnÈ Ë·stky za standardnÌ sazbu, i kdyû pojiötÏn˝ m˘ûe v budoucnosti zaËÌt p¯edstavovat nestandardnÌ (Ëi dokonce nepojistitelnÈ) riziko lÈka¯skÈho underwritingu. (5)Opce finanËnÌho charakteru v r·mci pojistnÈ smlouvy: Jedn· se o finanËnÌ opce (viz nap¯. Hull (1993)), kterÈ jsou ale souË·stÌ pojistnÈ smlouvy. P¯Ìkladem je opce na p˘jËku sjednan· p¯i uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, kter· umoûÚuje p˘jËit si po urËitÈ dobÏ Ë·stku nep¯evyöujÌcÌ vytvo¯enou rezervu pojistnÈho za p¯edem sjednanou ˙rokovou mÌru. Drûitel tuto opci z¯ejmÏ uplatnÌ v p¯ÌpadÏ, je-li v dobÏ jejÌ splatnosti ˙roveÚ ˙vÏrov˝ch ˙rokov˝ch mÏr vyööÌ neû ˙rokov· mÌra zaruËen· opcÌ. DalöÌ p¯Ìklady finanËnÌch opcÌ v pojistn˝ch smlouv·ch uv·dÌ nap¯. Gerdes (1997).

2. OceÚov·nÌ opcÌ ÿada opcÌ v˝öe uvedenÈho typu je souË·stÌ pojistnÈ smlouvy, aniû by nÏjak˝m zp˘sobem nav˝öila cenu pojiötÏnÌ (nÏkdy se proto pouûÌv· termÌn implicitnÌ opce v ûivotnÌm pojiötÏnÌ, implicit options in life insurance). Pojistitel Ëasto z nejr˘znÏjöÌch d˘vod˘ nechce zohlednit nebo si v˘bec neuvÏdomuje, ûe drûitel pojistnÈ opce by mu mÏl jako pasivnÌmu upisovateli za svÈ aktivnÌ postavenÌ v opËnÌm vztahu zaplatit. To ost¯e kontrastuje s opcemi pouûÌvan˝mi ve financÌch, kterÈ aû na patologickÈ p¯Ìpady vûdy majÌ urËitou cenu (tzv. opËnÌ prÈmii, viz nap¯. Cipra (2000)) a jejichû oceÚov·nÌ je podloûeno dokonce rozs·hlou matematickou teoriÌ (staËÌ p¯ipomenout formule typu Black-Scholes). P¯itom bezplatnÈ poskytnutÌ pojistnÈ opce m˘ûe b˝t na stranÏ pojistitele spojeno s nezanedbatelnou ztr·tou. To je zvl·öù markantnÌ v p¯ÌpadÏ, kdy drûitel opce umÌ svÈho v˝sadnÌho postavenÌ maxim·lnÏ vyuûÌt a profituje nap¯. z rozdÌlnÈ ˙rovnÏ v˝nos˘ v pojiöùovnÏ a na dluhopisovÈm trhu, jak demonstruje n·sledujÌcÌ p¯Ìklad (viz Dillmann a Russ (2001)). ZmÌnÏnou ztr·tu ovöem stejnÏ v praxi nakonec implicitnÏ zaplatÌ ÑneobratnÌì klienti pojiöùovny. Uvaûujme opci na jednor·zovÈ vyrovn·nÌ v odloûenÈm ûivotnÌm d˘chodÏ (viz odstavec 1). Jestliûe pohlÌûÌme na p¯Ìsluön˝ d˘chod jako na systÈm finanËnÌch tok˘, pak z¯ejmÏ uvaûovan· opce odpovÌd· evropskÈ opci typu put, kter· d·v· klientovi moûnost prodat takov˝ systÈm finanËnÌch tok˘ formou jednor·zovÈho vyrovn·nÌ na konci doby odkladu d˘chodu (podobnÏ se ve financÌch vyuûÌvajÌ finanËnÌ opce put na kupono-

46


vÈ dluhopisy). V praxi se ovöem vÏtöinou cena tÈto pojistnÈ opce do ceny pojistky nepromÌtne, a jestliûe pak nÏkte¯Ì klienti uplatnÌ tuto opci proti pojistiteli v˝hodn˝m zp˘sobem, jde vznikl· ztr·ta na vrub zb˝vajÌcÌch klient˘ danÈ pojiöùovny. Nechù x je vstupnÌ vÏk v Ëase t = 0 pro roËnÌ p¯edlh˘tnÌ ûivotnÌ d˘chod vypl·cejÌcÌ anuitnÌ platbu Ki v roce t = i s odkladem o k let (prvnÌ platba se tedy za podmÌnky doûitÌ vypl·cÌ v Ëase t = k, p¯iËemû pro polh˘tnÌ d˘chod by se postupovalo analogicky). Jednor·zov· Ë·stka Sk vyplacen· na z·kladÏ volby klienta v Ëase t = k jako jednor·zovÈ vyrovn·nÌ mÌsto ûivotnÌho d˘chodu se stanovuje v Ëase t = 0 (je to totiû prov·dÏcÌ cena v uvaûovanÈ opci stanovovan· hned p¯i uzav¯enÌ pojiötÏnÌ) podle vztahu

(1)

Sk . vk =

∞

Σ E .v , i

i

i=k

kde vn je diskontnÌ faktor pro Ëasov˝ interval (0, n) (v praxi Ëasto b˝v· vn = vn), n px je pravdÏpodobnost p¯eûitÌ z vÏku x do vÏku x + n a

(2)

Ei = Ki .i ñ k px + k

je oËek·van· d˘chodov· platba v Ëase t = i za podmÌnky, ûe pojiötÏn˝ je na konci doby odkladu naûivu. ZmÌnÏnou opci lze ocenit na z·kladÏ analogie s opcemi na dluhopisy. Uvaûujme bezkuponov˝ dluhopis s jednotkovou nomin·lnÌ hodnotou. Symbolem B(r,t,T) oznaËme cenu takovÈho dluhopisu v Ëase t p¯i splatnosti v Ëase T a ˙rokovÈ mÌ¯e r = r(t). Pak hledanou cenu P uvaûovanÈ pojistnÈ opce lze zÌskat po urËit˝ch algebraick˝ch ˙prav·ch pr·vÏ s vyuûitÌm analogie pro dluhopisovÈ opce jako

(3)

P = k px .

∞

Σ E .P , i

i

i=k

kde Pi p¯edstavuje cenu evropskÈ opce put v Ëase t = 0 se splatnostÌ v Ëase t = k a v˝platnÌ funkcÌ (4)

max [0,X iñB(r,k,i)].

(jedn· se z¯ejmÏ o opci s prov·dÏcÌ cenou Xi na bezkuponov˝ dluhopis, kter˝ m· splatnost v Ëase i). Hodnotu Xi p¯itom najdeme jako (5)

Xi =B(r * ,k,i),

kde r* je ¯eöenÌ rovnice ∞

(6)

Sk =

Σ E .B(r ,k,i). *

i

i=k


47

Co se t˝k· odhadu cen opcÌ Pi , kterÈ jsou ve vztahu (3) klÌËovÈ, lze pouûÌt nejr˘znÏjöÌ p¯Ìstupy, nap¯. podle Hull a White (1990) s vhodn˝m modelov·nÌm ËasovÈ struktury ˙rokov˝ch mÏr, p¯iËemû parametry modelu jsou odhadnuty podle skuteËnÈ ˙rovnÏ dluhopisov˝ch diskontnÌch mÏr. Dillmann a Russ (2001) pouûili nÏmeck· data z roku 1998 (dekrementnÌ a dluhopisov·). Nap¯. p¯i pojiötÏnÌ odloûenÈho d˘chodu 40letÈho (resp. 20letÈho muûe) s 20let˝m odkladem za jednor·zovÈ pojistnÈ ve v˝öi 100 000 DEM (nebo za srovnatelnÈ bÏûnÈ pojistnÈ placenÈ bÏhem doby odkladu) p¯i pojistnÏ-technickÈ ˙rokovÈ mÌ¯e 3,75 % s dosaûen˝m investiËnÌm nav˝öenÌm o 2,75 % (tj. s efektivnÌ ˙rokovou mÌrou 6,5 %) byl odhad ceny pojistnÈ opce na jednor·zovÈ vyrovn·nÌ proveden˝ podle p¯edchozÌho postupu k okamûiku uzav¯enÌ pojiötÏnÌ znaËn˝, totiû 10 171 DEM (resp. 12 787 DEM). Pr·ce vznikla v r·mci GA»R 201/00/0770 a MSM 113200008.

Literatura: 1) Cipra, T.: Pojistn· matematika: teorie a praxe. Ekopress, Praha 1999. 2) Cipra, T.: Matematika cenn˝ch papÌr˘. HZ, Praha 2000. 3) Cipra, T.: Kapit·lov· p¯imÏ¯enost ve financÌch a solventnost v pojiöùovnictvÌ. Ekopress, Praha 2002 (v tisku). 4) Dillmann, T., Russ, J.: Implicit options in life insurance contracts. Bl‰tter der DGVM XXV, 2001, 211ñ235. 5) Gerdes, W.: Bewertung von Finanzoptionen in Lebensversicherungsprodukten. Der Aktuar 3, 1997, 117ñ124. 6) Gillespie, R. G.: Financial options in life assurance policies. Staple Inn Actuarial Society Paper. March 1981. 7) Haase, J.: Optionspreise technisch einperiodiger Versicherungen. Der Aktuar 6, 2000, 86ñ88. 8) Herr, H.-O., Kreer, M.: Zur Bewertung von Optionen und Garantien bei Lebensversicherungen. Bl‰tter der DGVM XXIV, 1999, 179ñ193. 9) Hull, J. C.: Options, Futures, and Other Derivative Securities. Prentice Hall, Englewood Cliffs, New Jersey 1993. 10) Hull, J. C., White, A.: Pricing interest derivative securities. Review of Financial Studies 3, 1990, 573ñ592. 11) Rejda, G. E.: Principles of Risk Management and Insurance. HarperCollins Publishers, New York 1992.

ResumÈ PRICING OPTIONS IN LIFE INSURANCE Pricing of some options in life insurance can be based on similar principles as pricing of financial options (option derivatives in finance). The paper demonstrates this by giving five general examples of options used in life insurance and one of these examples (the lump sum option in deferred annuity contracts) is later described in more detail. In the closing part of the paper the author gives some remarks as well as results from the German insurance market.

48


Smlouva o zprost¯edkov·nÌ a smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ*) doc. JUDr. Karel Marek, CSc., Pr·vnick· fakulta MU

Smlouva o zprost¯edkov·nÌ a smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ pat¯Ì mezi tzv. relativnÌ obchody; realizujÌ se za z·konem stanoven˝ch podmÌnek v ß 261 odst. 1 a odst. 2 obchodnÌho z·konÌku. P¯itom i zde si podle ß 262 obchodnÌho z·konÌku mohou smluvnÌ strany dohodnout, ûe jejich z·vazkov˝ vztah, kter˝ nespad· pod ustanovenÌ ß 261, se ¯ÌdÌ obchodnÌm z·konÌkem. Bude-li ovöem smlouva zprost¯edkovatelsk· pouûita pro zprost¯edkov·nÌ burzovnÌch obchod˘, je obchodem absolutnÌm podle ustanovenÌ ß 261 odst. 3 obchodnÌho z·konÌku a pak se bude ¯Ìdit ustanovenÌmi t¯etÌ Ë·sti obchodnÌho z·konÌku bez ohledu na povahu ˙ËastnÌk˘. Smlouva zprost¯edkovatelsk· bude absolutnÌm obchodem tÈû, bude-li ˙platnou smlouvou, t˝kajÌcÌ se cenn˝ch papÌr˘ (ß 261 odst. 3 pÌsm. c) obchodnÌho z·konÌku). Takov· smlouva o zprost¯edkov·nÌ koupÏ nebo prodeje cenn˝ch papÌr˘ m· tÈû speci·lnÌ ˙pravu v z·konu o cenn˝ch papÌrech. Jde o podtyp smlouvy o zprost¯edkov·nÌ uvedenÈ v obchodnÌm z·konÌku a kromÏ vlastnÌ struËnÈ ˙pravy v z·konu o cenn˝ch papÌrech se ¯ÌdÌ tÈû ustanovenÌmi obchodnÌho z·konÌku.1) Smlouva zprost¯edkovatelsk· obecnÏ nem· obchodnÌm z·konÌkem p¯edepsanou pÌsemnou formu, smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ vöak ano (k tomu viz ß 652 a ß 272 obchodnÌho z·konÌku). U smlouvy zprost¯edkovatelskÈ je kogentnÌm ustanovenÌm z·kladnÌ ustanovenÌ, tj. ß 642 obchodnÌho z·konÌku (viz ß 263 obchodnÌho z·konÌku). U smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ povaûujeme tÈû za kogentnÌ ustanovenÌ z·kladnÌ, tj. ustanovenÌ ß 652 obchodnÌho z·konÌku (viz ß 263 obchodnÌho z·konÌku). KogentnÌ jsou tÈû ustanovenÌ ß 655, 655a, 658, 659a, 659b, 659c, 660 odst. 4 a odst. 5, 662 odst. 2 a odst. 3, 668 odst. 2, 3, 4 a 6, 669 odst. 6, 672a (viz ß 263 obchodnÌho z·konÌku). Podle ß 263 odst. 2 se p¯itom strany nemohou odch˝lit od ustanovenÌ, kter· p¯edepisujÌ povinnou pÌsemnou formu pr·vnÌho ˙konu. OstatnÌ ustanovenÌ jsou dispozitivnÌ. Lze tedy i zde vyuûÌt smluvnÌ volnosti za p¯ÌpadnÈ pomoci smluvnÌch vzor˘2); vzor je ovöem jen pom˘ckou a v˝chodiskem, nikoli dogmatem.

Smlouva o zprost¯edkov·nÌ Smlouva o zprost¯edkov·nÌ je upravena v ustanovenÌ ß 642 aû 651 obchodnÌho z·konÌku. Tato smlouva je souËasnÏ pro obËanskopr·vnÌ vztahy i smluvnÌm typem obËanskÈho z·konÌku; obËansk˝ z·konÌk m· tedy svoji pr·vnÌ ˙pravu tÈto smlouvy. V praxi jsme se setkali i s tÌm, ûe ve vztazÌch podle ß 261 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku se kontrahovalo podle zprost¯edkovatelskÈ smlouvy z obËanskÈho z·konÌku. Tento postup, vzhledem k ustanovenÌ *)

Navazujeme a vych·zÌme z publikace ObchodnÏpr·vnÌ smlouvy, 3. vyd·nÌ, 2002, vydavatel a distributor Pr·vnick· fakulta MU Brno


49

ß 1 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku, nepovaûujeme za spr·vn˝. V takovÈm p¯Ìpadu se po naöem soudu mÏlo pouûÌt smlouvy o zprost¯edkov·nÌ obchodnÏpr·vnÌ. Podle z·kladnÌho ustanovenÌ se zprost¯edkovatelskou smlouvou zprost¯edkovatel zavazuje, ûe bude vyvÌjet Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k tomu, aby z·jemce mÏl p¯Ìleûitost uzav¯Ìt urËitou smlouvu (zprost¯edkov·vanou) s t¯etÌ osobou, a z·jemce se zavazuje zaplatit zprost¯edkovateli ˙platu (provizi). Podstatn˝mi Ë·stmi smlouvy jsou ñ kromÏ p¯esnÈ identifikace smluvnÌch stran a identifikace zprost¯edkov·vanÈ smlouvy ñ z·vazek zprost¯edkovatele k vyvÌjenÌ Ëinnosti smÏ¯ujÌcÌ k vytvo¯enÌ p¯Ìleûitosti uzav¯enÌ smlouvy se t¯etÌ osobou a z·vazek z·jemce zaplatit ˙platu. Z dikce textu z·kona vypl˝v·, ûe jde o ˙platnou smlouvu mezi zprost¯edkovatelem a z·jemcem, kter· se vztahuje na jednor·zovÈ, pop¯ÌpadÏ i opakovanÈ plnÏnÌ, ale nikoliv na pr˘bÏûnou Ëinnost. Na poslÈze uveden˝ p¯Ìpad je uvaûov·na pr·vnÌ ˙prava smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ. Vzhledem k dispozitivnÌ pr·vnÌ ˙pravÏ ß 643 aû 651 je moûno u zprost¯edkovatelskÈ smlouvy povinnosti zprost¯edkovatele dohodnout r˘zn˝m zp˘sobem. P¯esnÈ vymezenÌ p¯edmÏtu zprost¯edkov·nÌ je rozhodujÌcÌ. Zprost¯edkovatel totiû v konkrÈtnÌm p¯Ìpadu m˘ûe zprost¯edkovat Ñpouzeì obstar·nÌ Ñp¯Ìleûitostiì k uzav¯enÌ smlouvy. Zprost¯edkovatel se p¯itom zavazuje ÑvyvÌjet Ëinnostì. Pokud se takto chov· a zprost¯edkov·van· smlouva p¯esto nenÌ uzav¯ena, nedoölo tÌm k poruöenÌ smlouvy o zprost¯edkov·nÌ. Zprost¯edkovatel je povinen bez zbyteËnÈho odkladu sdÏlovat z·jemci okolnosti d˘leûitÈ pro jeho rozhodov·nÌ o uzav¯enÌ zprost¯edkov·vanÈ smlouvy a z·jemce je povinen sdÏlovat zprost¯edkovateli skuteËnosti, jeû pro nÏho majÌ rozhodn˝ v˝znam pro uzav¯enÌ tÈto smlouvy. To stanovÌ p¯Ìmo obchodnÌ z·konÌk v dispozitivnÌm ustanovenÌ ß 643. V tÈto vÏci nenÌ tedy ujedn·nÌ ve smlouvÏ nutnÈ (ledaûe by se volila odchyln· varianta). InformaËnÌ povinnost se m˘ûe t˝kat nap¯. vlastnostÌ osoby, s nÌû m· b˝t smlouva uzav¯ena, cenovÈ situace apod. Zprost¯edkovateli vznik· n·rok na provizi, je-li uzav¯ena smlouva, jeû je p¯edmÏtem zprost¯edkov·nÌ.3) To urËuje dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 644 obchodnÌho z·konÌku. V z·konnÈm textu, jak vidÌme, je stanoven vznik n·roku na provizi (nikoli jejÌ splatnost), kter˝ je v·z·n na uzav¯enÌ smlouvy (nikoli na jejÌ splnÏnÌ). Jak vidÌme, z·kon urËuje v ß 644, ûe zprost¯edkovateli vznik· n·rok na provizi, je-li uzav¯ena smlouva, jeû je p¯edmÏtem zprost¯edkov·nÌ. Nebude-li sjedn·no jinak, vych·zÌ se z toho, ûe zprost¯edkov·nÌ m· vÈst k uzav¯enÌ smlouvy. N·rok na provizi je podle z·kona na uzav¯enÌ smlouvy v·z·n. Protoûe je ustanovenÌ ß 644 dispozitivnÌ, nemusel by d·le z·kon jiû ¯Ìkat cokoli jinÈho. Moûnost jinÈho smluvnÌho ujedn·nÌ je dispozitivnostÌ ustanovenÌ dan·. Z·kon pak v ß 645 Ñnapevnoì (aby snad nebyly pochybnosti, ûe vymezenÌ v konkrÈtnÌ smlouvÏ m˘ûe b˝t i uûöÌ) dispozitivnÏ uv·dÌ, ûe: vypl˝v·-li ze smlouvy, ûe zprost¯edkovatel je povinen pouze obstarat pro z·jemce p¯Ìleûitost uzav¯Ìt s t¯etÌ osobou smlouvu s urËit˝m obsahem, vznik· zprost¯edkovateli n·rok na provizi jiû obstar·nÌm tÈto p¯Ìleûitosti.4) Text dalöÌho dispozitivnÌho ß 646 obchodnÌho z·konÌku stanovÌ, ûe je moûnÈ podle smlouvy tÈû dohodnout vznik zprost¯edkovatelova n·roku na provizi teprve splnÏnÌm z·vazku t¯etÌ osoby ze zprost¯edkov·vanÈ smlouvy.5) Zprost¯edkovateli vznik· tento n·rok rovnÏû v p¯ÌpadÏ, kdy z·vazek t¯etÌ osoby v˘Ëi z·jemci zanikl nebo splnÏnÌ z·vazku t¯etÌ osoby se odd·lilo z d˘vod˘, za nÏû odpovÌd· z·jemce. Je-li z·kladem pro

50


urËenÌ v˝öe provize rozsah splnÏnÈho z·vazku t¯etÌ osoby, zapoËÌt·v· se do tohoto z·kladu i plnÏnÌ neuskuteËnÏnÈ z d˘vod˘, za nÏû odpovÌd· z·jemce. V˝öe odmÏny se ¯ÌdÌ p¯edevöÌm smluvnÌm ujedn·nÌm. DispozitivnÌ ustanovenÌ ß 647 obchodnÌho z·konÌku p¯izn·v· zprost¯edkovateli n·rok na provizi sjednanou, jinak obvyklou za zprost¯edkov·nÌ obdobn˝ch smluv v dobÏ uzav¯enÌ smlouvy o zprost¯edkov·nÌ. Nedoölo-li tedy ke sjedn·nÌ v˝öe ˙platy, platÌ v˝öe obvykl· u obdobn˝ch smluv (m˘ûe mj. z·leûet na obchodnÌm odvÏtvÌ), a to v dobÏ uzav¯enÌ smlouvy (je zde tedy rozhodujÌcÌ situace na trhu v dobÏ uzav¯enÌ smlouvy). N·rok na provizi nevznik·, dojde-li k uzav¯enÌ smlouvy bez p¯iËinÏnÌ zprost¯edkovatele nebo tehdy, jestliûe p¯es v˝slovn˝ z·kaz ve smlouvÏ byl zprost¯edkovatel Ëinn˝ i pro t¯etÌ osobu.6) N·rok na ˙hradu n·klad˘ (nap¯. cestovnÌ v˝lohy) m· zprost¯edkovatel vedle provize jen tehdy, bylo-li to v˝slovnÏ sjedn·no. Pokud by byly pochybnosti, p¯i sjedn·nÌ n·rok˘ na ˙hradu n·klad˘, kdy n·rok vznik·, pak vznik· jen p¯i vzniku n·roku na provizi. ObchodnÌ z·konÌk pak v dispozitivnÌm ß 648 ukl·d· zprost¯edkovateli povinnost uschovat pro pot¯ebu z·jemce doklady, jichû nabyl v souvislosti se zprost¯edkovatelskou ËinnostÌ, a to po dobu, po kterou mohou b˝t tyto doklady v˝znamnÈ pro ochranu z·jm˘ z·jemce. Protoûe tato povinnost platÌ pochopitelnÏ i po splnÏnÌ z·vazku ze zprost¯edkovatelskÈ smlouvy, aby se vylouËily eventu·lnÌ spory o tom, kdy konËÌ doba, kdy jsou doklady jeötÏ v˝znamnÈ, lze zde d·t p¯ednost p¯ÌpadnÈ dohodÏ o dÈlce doby p¯i uzav¯enÌ smlouvy. Doba, po kterou mohou b˝t tyto doklady v˝znamnÈ (nap¯. vzhledem k bÏhu z·ruËnÌch nebo promlËecÌch lh˘t) se bude liöit podle povahy tÏchto doklad˘. Podle navazujÌcÌho dispozitivnÌho ß 649 obchodnÌho z·konÌku neruËÌ zprost¯edkovatel za plnÏnÌ z·vazku t¯etÌch osob, s kter˝mi zprost¯edkoval uzav¯enÌ smlouvy (ruËenÌ za splnÏnÌ z·vazku t¯etÌch osob vöak m˘ûe b˝t p¯ÌpadnÏ sjedn·no, to vöak nebude typickÈ); nesmÌ vöak navrhovat z·jemci uzav¯enÌ smlouvy s osobou, ohlednÏ kterÈ vÌ nebo musÌ vÏdÏt, ûe je d˘vodn· pochybnost, ûe splnÌ ¯·dnÏ a vËas svÈ z·vazky ze zprost¯edkovanÈ smlouvy. Z·kon zakazuje zprost¯edkovateli navrhovat uzav¯enÌ smlouvy s osobou, o nÌû vÌ nebo musÌ vÏdÏt (nap¯. z jin˝ch obchodnÌch p¯Ìpad˘, kterÈ s nimi uskuteËnil), ûe ohlednÏ splnÏnÌ jejich z·vazk˘ je d˘vodn· pochybnost. PoruöenÌ povinnosti obecnÏ je p¯itom sankcionov·no moûnostÌ uplatÚovat n·hradu ökody. Toto ustanovenÌ navazuje na obecnou informaËnÌ povinnost vyj·d¯enou v ß 643 obchodnÌho z·konÌku. Podle poslÈze uvedenÈho dispozitivnÌho ustanovenÌ ß 650 obchodnÌho z·konÌku pak smlouva o zprost¯edkov·nÌ zanik·, jestliûe smlouva, jeû je p¯edmÏtem zprost¯edkov·nÌ, nenÌ uzav¯ena v dobÏ urËenÈ ve smlouvÏ o zprost¯edkov·nÌ. NenÌ-li tato doba takto urËena, m˘ûe kter·koli strana smlouvu ukonËit tÌm, ûe to ozn·mÌ druhÈ stranÏ.7) Toto ustanovenÌ upravuje specifick˝ zp˘sob z·niku zprost¯edkovatelskÈ smlouvy. PoslednÌ dispozitivnÌ ustanovenÌ tohoto smluvnÌho typu (ß 651 obchodnÌho z·konÌku) urËuje, ûe pokud zprost¯edkovatel splnil sv˘j z·vazek, pak vzniku pr·va zprost¯edkovatele na provizi nebr·nÌ skuteËnost, ûe teprve po z·niku smlouvy o zprost¯edkov·nÌ je s t¯etÌ osobou uzav¯ena smlouva, pop¯ÌpadÏ splnÏna smlouva, na kterou se vztahovala jeho zprost¯edkovatelsk· Ëinnost. PodmÌnkou ovöem je, ûe k uzav¯enÌ smlouvy doölo po d¯Ìve vyvÌjenÈ Ëinnosti zprost¯edkovatele.


51

U smlouvy zprost¯edkovatelskÈ lze povaûovat za kogentnÌ ustanovenÌ jen z·kladnÌ ustanovenÌ, tj. ß 642 obchodnÌho z·konÌku (viz ß 269 odst. 1 a ß 263 obchodnÌho z·konÌku). OstatnÌ ustanovenÌ jsou dispozitivnÌ. Lze tedy vyuûÌt smluvnÌ volnosti.8) P¯i uzavÌr·nÌ smlouvy je vöak vûdy nutno posoudit, zda se uzavÌr· smlouva obËanskopr·vnÌ nebo obchodnÏpr·vnÌ. TakovÈ p¯Ìpady, kdy se v praxi uzavÌr· smlouva ÑsmÌöen·ì, odkazujÌcÌ na obÏ pr·vnÌ ˙pravy souËasnÏ (coû se dnes ûel takÈ dÏje), by se mÏly v praxi p¯estat vyskytovat. NemÏly by se vyskytovat ani takovÈ p¯Ìpady, kdy by se ve vztazÌch podle ß 261 odst. 1 a odst. 2 obchodnÌho z·konÌku pouûÌvala smlouva o zprost¯edkov·nÌ, kter· je upravena v obËanskÈm z·konÌku. De lege ferenda povaûujeme p¯itom za vhodnÈ zv·ûit, zda je t¯eba mÌt pr·vnÌ ˙pravu zprost¯edkovatelskÈ smlouvy jak v obËanskÈm z·konÌku (kde je neobyËejnÏ struËn·), tak i v obchodnÌm z·konÌku. DomnÌv·me se, ûe to nutnÈ nenÌ.

Smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ UstanovenÌ obchodnÌho z·konÌku upravujÌcÌ smlouvu o obchodnÌm zastoupenÌ (tj. ß 652 aû 672a obchodnÌho z·konÌku) se pouûijÌ jen na smlouvy (tak jako u vöech pojmenovan˝ch smluv podle obchodnÌho z·konÌku), jejichû obsah dohodnut˝ stranami zahrnuje podstatnÈ Ë·sti smlouvy stanovenÈ v z·kladnÌm ustanovenÌ (viz ß 269 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku) tohoto smluvnÌho typu. Jinak i zde platÌ, ûe ˙ËastnÌci mohou ñ za stanoven˝ch podmÌnek ñ uzav¯Ìt i takovou smlouvu, kter· nenÌ upravena jako typ smlouvy. ÑN·zvy obchodnÌ zastoupenÌ, obchodnÌ z·stupce a zastoupen˝ jsou tradiËnÌ a odpovÌdajÌ v ekonomickÈm smyslu, obchodnÌ z·stupce vöak v˘bec nemusÌ mÌt zmocnÏnÌ jednat s pr·vnÌmi ˙Ëinky jako z·stupce podnikatele, se kter˝m uzav¯el smlouvu o obchodnÌm zastoupenÌ, i kdyû ten je naz˝v·n zastoupen˝.ì9) I kdyû obchodnÌ z·stupce zmocnÏnÌ zastoupenÈho k jedn·nÌ mÌt nemusÌ, takovÈ zmocnÏnÌ mÌt m˘ûe. Z·kladnÌ ustanovenÌ (ß 652 obchodnÌho z·konÌku) tohoto smluvnÌho typu doznalo z·konem Ë. 370/2000 Sb. (harmonizaËnÌ novelou) s ˙ËinnostÌ k 1. 1. 2001 zmÏny. D¯ÌvÏjöÌ znÏnÌ ß 652 urËovalo, ûe smlouvou o obchodnÌm zastoupenÌ se zavazuje obchodnÌ z·stupce, ûe bude pro zastoupenÈho vyvÌjet Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k uzavÌr·nÌ urËitÈho druhu smluv (d·le jen Ñobchodyì), a zastoupen˝ se zavazuje zaplatit obchodnÌmu z·stupci ˙platu (provizi). Smlouva vyûaduje pÌsemnou formu.10) Podle spoleËn˝ch, p¯echodn˝ch a z·vÏreËn˝ch ustanovenÌ harmonizaËnÌ novely p¯itom platÌ, ûe platnost smluv o obchodnÌm zastoupenÌ, jeû byly uzav¯eny p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti tohoto z·kona, se posuzuje podle dosavadnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘. Pr·va a povinnosti smluvnÌch stran z takto uzav¯en˝ch smluv se vöak ¯ÌdÌ tÌmto novelizovan˝m z·konem, pokud z·kon nedovoluje, aby si smluvnÌ strany sjednaly nÏco jinÈho. DneönÌ znÏnÌ Z·kladnÌho ustanovenÌ (ß 652) urËuje, ûe smlouvou o obchodnÌm zastoupenÌ se obchodnÌ z·stupce jako nez·visl˝ podnikatel zavazuje dlouhodobÏ pro zastoupenÈho vyvÌjet Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k uzavÌr·nÌ urËitÈho druhu smluv (d·le jen Ñobchodyì) nebo sjedn·vat a uzavÌrat obchody jmÈnem zastoupenÈho a na jeho ˙Ëet (ß 652 odst. 1). VidÌme tedy, ûe Ëinnost obchodnÌho z·stupce m˘ûe b˝t nynÌ i kontraktaËnÌ. SouËasnÏ je stanoveno, ûe obchodnÌm z·stupcem nem˘ûe b˝t (podle ß 652 odst. 2):

52


ñ osoba, kter· m˘ûe jako org·n zavazovat pr·vnickou osobu, ñ spoleËnÌk Ëi Ëlen podle z·kona zmocnÏn˝ zavazovat ostatnÌ spoleËnÌky nebo Ëleny nebo ñ likvid·tor nebo spr·vce konkursnÌ podstaty Ëi vyrovnacÌ spr·vce. UstanovenÌ o obchodnÌm zastoupenÌ se nepouûijÌ (podle ß 652 odst. 3) na: ñ obchodnÌ z·stupce, jejichû Ëinnost nenÌ placena, nebo ñ osoby p˘sobÌcÌ na burze cenn˝ch papÌr˘ nebo na komoditnÌ burze. Smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ musÌ mÌt pÌsemnou formu (ß 652 odst. 4). Nov· formulace navazuje na smÏrnici 86/653/EHS, kter· zd˘razÚuje rozdÌl mezi obchodnÌm zastoupenÌm a vztahy, kterÈ vznikajÌ ze vztah˘ upraven˝ch spoleËenstevnÌm Ëi jin˝m obdobn˝m pr·vem anebo majÌ pracovnÏpr·vnÌ z·klad. MusÌ jÌt o nez·vislÈho obchodnÌho z·stupce. V praxi se vyskytujÌ dotazy, kterÈ uv·dÏjÌ: ÑObchodnÌm z·stupcem m˘ûe b˝t a) osoba, kter· m˘ûe jako org·n zavazovat pr·vnickou osobu, b) spoleËnÌk nebo Ëlen podle z·kona zmocnÏn˝ zavazovat ostatnÌ spoleËnÌky nebo Ëleny. Vztahuje se uveden˝ poûadavek ke kterÈkoli spoleËnosti nebo pr·vnickÈ osobÏ nebo jen k tÈ, kter· je jednou ze smluvnÌch stran? Znamen· to, ûe je-li nÏkdo v nÏjakÈ s.r.o. jednatelem, nem˘ûe uzav¯Ìt smlouvu o obchodnÌm zastoupenÌ s ˙plnÏ jinou spoleËnostÌ?ì P¯i odpovÏdi na tuto ot·zku vych·zÌme z toho, ûe jednotlivÈ druhy spoleËnostÌ upravujÌ tzv. z·kaz konkurence ve svÈ speci·lnÌ ˙pravÏ. Z·konod·rce mÏl tedy, podle naöeho n·zoru, v ˙pravÏ obchodnÌho zastoupenÌ z¯ejmÏ na mysli jen vztah ke spoleËnosti nebo pr·vnickÈ osobÏ, kter· je jednou ze smluvnÌch stran. Vzhledem ke kogentnÌmu ustanovenÌ ß 269 odst. 1 uvedenÈmu v r·mci taxativnÌho v˝Ëtu ß 263 jsme d¯Ìve povaûovali Z·kladnÌ ustanovenÌ za zprost¯edkovanÏ kogentnÌ. NynÌ (po harmonizaËnÌ novele) je Z·kladnÌ ustanovenÌ kogentnÌ podle ß 263 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku. Jedn· se o tzv. relativnÌ obchod. RelativnÌ obchody upravuje ß 261 odst. 1 a odst. 2 obchodnÌho z·konÌku. Typick· zde bude realizace ß 261 odst. 1. Smlouva m· p¯edepsanou pÌsemnou formu, pokud by vöak mÏla b˝t mÏnÏna jen pÌsemnÏ, muselo by to b˝t, vzhledem k textu ß 272 obchodnÌho z·konÌku, v˝slovnÏ sjedn·no. Podstatn˝mi Ë·stmi smlouvy jsou (kromÏ p¯esnÈ identifikace smluvnÌch stran a vymezenÌ druhu obchod˘ (musÌ se vymezit druh obchod˘, nikoliv uvÈst, ûe se t˝k· vöech obchod˘ obecnÏ) z·vazek obchodnÌho z·stupce vyvÌjet Ëinnost k uzavÌr·nÌ obchod˘ nebo z·vazek obchodnÌho z·stupce sjedn·vat a uzavÌrat obchody jmÈnem zastoupenÈho a na jeho ˙Ëet. Z·kladnÌ ustanovenÌ v jeho dneönÌ podobÏ neuv·dÌ z·vazek zastoupenÈho uhradit ˙platu; ot·zka ˙platy je ¯eöena v jin˝ch kogentnÌch ustanovenÌch upravujÌcÌch tento smluvnÌ typ. Protoûe cel· ¯ada podnikatel˘ nerealizuje svÈ obchody jen prost¯ednictvÌm zamÏstnanc˘ sv˝ch obchodnÌch ˙tvar˘11), ale buduje pr·vÏ systÈm obchodnÌch z·stupc˘ (jako systÈm aktivnÌho styku a aktivnÌho p˘sobenÌ na z·kaznÌka) na z·kladÏ smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ, je tento zp˘sob obchodov·nÌ jiû dosti rozöÌ¯en. Pokud nep˘jde o inomin·tnÌ kontrakt, musÌ subjekty respektovat podstatnÈ Ë·sti smlouvy.


53

Oproti smlouvÏ o zprost¯edkov·nÌ jde o Ëinnost, kter· b˝v· charakterizov·na jako soustavnÏjöÌ, respektive pr˘bÏûn·. Z·kon oznaËuje smluvnÌ strany jako zastoupenÈho a obchodnÌho z·stupce a podle smluvnÌho ujedn·nÌ m˘ûe b˝t podstatnou Ë·stÌ tÈto smlouvy z·vazek sjedn·vat a uzavÌrat obchody jmÈnem zastoupenÈho. Z·kon v ustanovenÌ ß 652 odst. 1 pouûÌv· spojku Ñneboì. Z toho by mohlo plynout, ûe obchodnÌ z·stupce buÔ ÑvyvÌjÌ Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k uzavÌr·nÌì nebo Ñsjedn·v· a uzavÌr·ì a obvykle tomu tak z¯ejmÏ bude. NenÌ vöak z¯ejmÏ ani vylouËeno, aby bylo dohodnuto, ûe u urËitÈho druhu obchod˘ bude ÑvyvÌjena Ëinnost smÏ¯ujÌcÌ k uzavÌr·nÌì a u jin˝ch smluv bude dohodnuto Ñsjedn·v·nÌ a uzavÌr·nÌ obchod˘ì. ObchodnÌ z·stupce je podle dispozitivnÌho ustanovenÌ ß 653 obchodnÌho z·konÌku povinen ve stanovenÈ ˙zemnÌ oblasti vyvÌjet s odbornou pÈËÌ Ëinnost, jeû je p¯edmÏtem jeho z·vazku. NenÌ-li ve smlouvÏ tato ˙zemnÌ oblast urËena, m· se za to, ûe obchodnÌ z·stupce m· vyvÌjet Ëinnost na ˙zemÌ »eskÈ republiky. UrËenÌ ˙zemnÌ oblasti nenÌ podstatnou Ë·stÌ smlouvy. NenÌ-li ˙zemnÌ oblast ve smlouvÏ stanovena, uplatnÌ se podle vyvratitelnÈ domnÏnky ˙zemÌ »eskÈ republiky. Je ovöem moûno pochopitelnÏ sjednat ˙zemÌ uûöÌ Ëi öiröÌ anebo ˙zemÌ, kterÈ je Ë·steËnÏ na ˙zemÌ »eskÈ republiky a Ë·steËnÏ mimo toto ˙zemÌ (nap¯. ˙zemÌ JihomoravskÈho kraje a spolkovÈ zemÏ DolnÌ Rakousy). ÑOblast, v nÌû m· obchodnÌ z·stupce vyvÌjet Ëinnost, m˘ûe b˝t vymezena v jakÈmkoli rozsahu, musÌ vöak b˝t urËit· ñ m˘ûe jÌt o obec, kraj, st·t, ˙zemÌ nÏkolika st·t˘, nebo m˘ûe b˝t vymezena odchylnÏ od politickÈho ËlenÏnÌ st·tu.ì12) M·-li obchodnÌ z·stupce sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ, pop¯. bydliötÏ mimo ˙zemÌ »eskÈ republiky, je podle ustanovenÌ ß 738 obchodnÌho z·konÌku p¯i pouûitÌ ustanovenÌ ß 653 rozhodujÌcÌ ˙zemÌ st·tu, na jehoû ˙zemÌ m· obchodnÌ z·stupce v dobÏ uzav¯enÌ smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ sÌdlo nebo mÌsto podnik·nÌ, pop¯. bydliötÏ. P¯edmÏtem z·vazku obchodnÌho z·stupce je vyhled·v·nÌ z·jemc˘ o uzav¯enÌ obchod˘, jeû jsou vymezeny ve smlouvÏ (viz ß 654 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku)13). StanovÌ-li smlouva, ûe obchodnÌ z·stupce ËinÌ pr·vnÌ ˙kony jmÈnem zastoupenÈho, ¯ÌdÌ se p¯itom pr·va a povinnosti s tÌm souvisejÌcÌ ustanovenÌmi o smlouvÏ mand·tnÌ (viz ß 654 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku). Bez udÏlenÈ plnÈ moci nenÌ vöak podle ß 654 odst. 3 obchodnÌho z·konÌku obchodnÌ z·stupce opr·vnÏn jmÈnem zastoupenÈho uzavÌrat obchody, cokoli pro nÏho p¯ijÌmat nebo Ëinit jinÈ pr·vnÌ ˙kony. UstanovenÌ ß 654 obchodnÌho z·konÌku pat¯Ì ovöem mezi ustanovenÌ dispozitivnÌ. U obchodnÌho zastoupenÌ tedy nejde vûdy o zastoupenÌ (jedn·nÌ z·stupce jmÈnem zastoupenÈho) v jeho obecnÈ podobÏ. P¯edmÏtem m˘ûe b˝t vyhled·v·nÌ z·jemc˘ o uzav¯enÌ obchod˘. Pro p¯Ìpad pr·vnÌch ˙kon˘ jmÈnem zastoupenÈho platÌ ustanovenÌ o smlouvÏ mand·tnÌ. KogentnÌ ustanovenÌ ß 655 odst. 1 obchodnÌho z·konÌku (up¯esnÏnÈ harmonizaËnÌ novelou) znÌ: ObchodnÌ z·stupce je povinen uskuteËÚovat Ëinnost, k nÌû je zav·z·n, poctivÏ, s vynaloûenÌm odbornÈ pÈËe, v dobrÈ vÌ¯e, je povinen db·t z·jm˘ zastoupenÈho, jednat v souladu s povÏ¯enÌm a rozumn˝mi pokyny zastoupenÈho a sdÏlovat zastoupenÈmu nutnÈ informace, kterÈ m· k dispozici. Jako p¯Ìklad poruöenÌ takovÈ povinnosti se uv·dÌ, pokud by obchodnÌ z·stupce doporuËoval osoby k uzavÌr·nÌ smluv, o nichû by vÏdÏl nebo mohl vÏdÏt, ûe nebudou schopny plnit svoje z·vazky. ÑPoûaduje se, aby obchodnÌ z·stupce vûdy posuzoval

54


z hlediska sv˝ch znalostÌ danÈho trhu (trhu v oblasti pro kterou vykon·v· obchodnÌ zastoupenÌ) spr·vnost a rozumnost pokyn˘ dan˝ch zastoupen˝m.ì14) ObchodnÌ z·stupce souËasnÏ plnÌ i svoji informaËnÌ povinnost stanovenou obchodnÌm z·konÌkem ñ pod·v· zastoupenÈmu zpr·vu o v˝voji trhu a vöech okolnostech d˘leûit˝ch pro z·jmy zastoupenÈho, zejmÈna pro jeho rozhodov·nÌ souvisejÌcÌ s uzavÌr·nÌm obchod˘. Pokud zahrnuje smlouva i uzavÌr·nÌ obchod˘, musÌ obchodnÌ z·stupce respektovat z·sadnÏ obchodnÌ podmÌnky zastoupenÈho, neprojevÌ-li zastoupen˝ souhlas s jin˝m postupem. Nem˘ûe-li z·stupce svou Ëinnost vykon·vat, musÌ o tom podat zpr·vu zastoupenÈmu bez zbyteËnÈho odkladu. Za ß 655 byl vloûen nov˝ kogentnÌ ß 655a, kter˝ znÌ: Ve vztazÌch s obchodnÌm z·stupcem je zastoupen˝ povinen jednat poctivÏ a v dobrÈ vÌ¯e. Zvl·ötÏ je zastoupen˝ povinen: ñ poskytovat z·stupci nezbytnou dokumentaci, kter· se vztahuje k p¯edmÏtu obchod˘ a ñ obstarat z·stupci informace nezbytnÈ k plnÏnÌ z·vazk˘ ze smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ, zejmÈna v rozumnÈ lh˘tÏ sdÏlit obchodnÌmu z·stupci, ûe p¯edpokl·d· v˝znamnÈ snÌûenÌ rozsahu Ëinnosti oproti tomu, co by mohl z·stupce norm·lnÏ oËek·vat. Zastoupen˝ je povinen informovat obchodnÌho z·stupce v p¯imÏ¯enÈ lh˘tÏ o tom, ûe p¯ijal, odmÌtl nebo nesplnil ˙kon obstaran˝ z·stupcem. Toto kogentnÌ ustanovenÌ bylo do obchodnÌho z·konÌku doplnÏno na z·kladÏ p¯Ìsluön˝ch Ël·nk˘ smÏrnice 86/653/EHS. Spolup˘sobenÌ je podle dispozitivnÌho ustanovenÌ ß 656 obchodnÌho z·konÌku stanoveno i po uzav¯enÌ smlouvy k uskuteËÚov·nÌ uzav¯en˝ch obchod˘ podle pokyn˘ zastoupenÈho a v z·jmu zastoupenÈho, kterÈ jsou nebo musÌ b˝t obchodnÌmu z·stupci zn·mÈ, zejmÈna p¯i ¯eöenÌ nesrovnalostÌ, jeû vzniknou z uzav¯en˝ch obchod˘. ÿeöenÌm nesrovnalostÌ p¯itom mohou b˝t mimo jinÈ z·leûitosti t˝kajÌcÌ se oznamov·nÌ vad, ot·zky t˝kajÌcÌ se ˙Ëtov·nÌ (fakturace) apod. Spolup˘sobenÌ obchodnÌho z·stupce je povinnostÌ, jejÌû ¯·dnÈ plnÏnÌ m˘ûe p¯ispÌvat k z·jmu zastoupenÈho o dalöÌ smluvnÌ spolupr·ci. ObchodnÌ z·stupce musÌ zachov·vat mlËenlivost o ˙dajÌch zÌskan˝ch od zastoupenÈho a nevyuûÌvat je pro sebe ani pro jinÈho, ledaûe by to nebylo v rozporu se z·jmy zastoupenÈho. Povinnost trv· i po ukonËenÌ smluvnÌho vztahu (viz dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 657 obchodnÌho z·konÌku). PoruöenÌ povinnosti by mohlo naplnit i znaky nekalÈho soutÏûnÌho jedn·nÌ. Toto ustanovenÌ souvisÌ s obecn˝mi ustanovenÌmi o obchodnÌm tajemstvÌ. Proti poruöenÌ nebo ohroûenÌ pr·va na obchodnÌ tajemstvÌ p¯ÌsluöÌ podnikateli pr·vnÌ ochrana jako p¯i nekalÈ soutÏûi. PoruöenÌ obchodnÌho tajemstvÌ je speci·lnÌ skutkovou podstatou nekalÈ soutÏûe15). Osoby, jejichû pr·va byla nekalou soutÏûÌ poruöena nebo ohroûena, mohou se proti ruöiteli dom·hat, aby se tohoto jedn·nÌ zdrûel a odstranil z·vadn˝ stav. D·le mohou poûadovat p¯imÏ¯enÈ zadostiuËinÏnÌ, kterÈ m˘ûe b˝t poskytnuto i v penÏzÌch, n·hradu ökody a vyd·nÌ bezd˘vodnÈho obohacenÌ. UstanovenÌ ß 658 odst. 1 novÏ znÌ: NenÌ-li v tomto dÌlu (rozumÏjme v ß 652 aû 672a) stanoveno jinak, pouûijÌ se na smlouvu o obchodnÌm zastoupenÌ ustanovenÌ o smlouvÏ o zprost¯edkov·nÌ. Toto ustanovenÌ o podp˘rnÈm pouûitÌ smlouvy o zprost¯edkov·nÌ je kogentnÌ. KogentnÌ je rovnÏû ustanovenÌ ß 658 odst. 2 urËujÌcÌ, ûe za splnÏnÌ povinnosti t¯etÌ osoby, s nÌû navrhl


55

uzav¯enÌ obchodu nebo se kterou jmÈnem zastoupenÈho uzav¯el obchod, ruËÌ z·stupce, jen kdyû se k tomu pÌsemnÏ zav·zal a obdrûÌ-li za p¯evzetÌ ruËenÌ zvl·ötnÌ odmÏnu. V takovÈm p¯ÌpadÏ se ¯ÌdÌ jeho pr·va a povinnosti podle ustanovenÌ o ruËenÌ. ObchodnÌ z·stupce by nemÏl v r·mci svÈ odbornÈ pÈËe navrhovat zastoupenÈmu obchodnÌ partnery, kterÈ ani dob¯e nezn·, respektive nesmÌ navrhovat ty, u nichû nejsou v danÈm okamûiku p¯edpoklady, ûe svÈ z·vazky splnÌ. V opaËnÈm p¯ÌpadÏ poruöuje ustanovenÌ z·kona. RuËenÌ za splnÏnÌ z·vazk˘ ovöem nenast·v· ze z·kona, ale jen na z·kladÏ pÌsemnÈho z·vazku s ujedn·nÌm zvl·ötnÌ odmÏny. MÈnÏ zkuöenÌ obchodnÌ z·stupci by si pak p¯ed p¯evzetÌm ruËenÌ mÏli ovÏ¯it podstatu tohoto jejich z·vazku (viz ß 303 obchodnÌho z·konÌku). DoplnÏnÌ ˙pravy moûnosti dohody o ruËenÌ z·stupce za splnÏnÌ jen za zvl·ötnÌ odmÏnu bylo (podle d˘vodovÈ zpr·vy k harmonizaËnÌ novele) provedeno podle vzoru Ël. 418c odst. 3 öv˝carskÈho obligaËnÌho kodexu. RuËenÌ obchodnÌho z·stupce se oznaËuje pojmem delkredere. Pokud budou obchodnÌmu z·stupci vznikat n·klady, kterÈ provize nezahrnuje, musÌ si je sjednat ve smlouvÏ. SouËasnÏ vöak na n·klady vznik· obecnÏ n·rok, jen kdyû vznikne n·rok na provizi. N·rok na provizi a na smluvenou ˙hradu n·klad˘ nevznik· v p¯Ìpadech, kdy obchodnÌ z·stupce byl p¯i uzavÌr·nÌ obchodu Ëinn˝ jako obchodnÌ z·stupce nebo zprost¯edkovatel pro osobu, s nÌû zastoupen˝ uzav¯el obchod (ß 659 odst. 3). Provizi i n·klady p¯i obchodnÌm zastoupenÌ obou zastupovan˝ch partner˘ lze tedy podle z·kona û·dat jen po jednom z nich. I zde jde ovöem o dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 659 obchodnÌho z·konÌku a smlouvou lze sjednat i ¯eöenÌ odliönÈ, pokud by tÌm nedoölo k bezd˘vodnÈmu obohacenÌ a poruöenÌ z·sady poctivÈho obchodnÌho styku. HarmonizaËnÌ novela stanovila novÈ znÏnÌ ß 659 odst. 1. ObchodnÌ z·stupce m· nynÌ n·rok na provizi sjednanou, jinak odpovÌdajÌcÌ zvyklostem podle mÌsta jeho Ëinnosti a s ohledem na druh zboûÌ, jehoû se t˝k· smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ. Nejsou-li takovÈ zvyklosti, m· obchodnÌ z·stupce pr·vo na rozumnou odmÏnu, kter· p¯ihlÌûÌ ke vöem okolnostem uskuteËnÏnÈho ˙konu. Kaûd· Ë·st odmÏny, kter· se mÏnÌ podle poËtu a hodnoty obchodnÌch p¯Ìpad˘, je povaûov·na za sloûku provize. ⁄prava formulace ustanovenÌ je (podle d˘vodovÈ zpr·vy) v˝sledkem sladÏnÌ s Ël. 6 smÏrnice 86/653 EHS. V˝hoda se spat¯uje v tom, ûe umoûÚuje urËenÌ v˝öe provize i v p¯ÌpadÏ, kdy neexistujÌ zvyklosti. DalöÌ v˝hoda novÈ ˙pravy se spat¯uje ve vymezenÌ hranic pojmu provize. HarmonizaËnÌ novela vloûila za ustanovenÌ ß 659 nov· kogentnÌ ustanovenÌ ß 659a, 659b, 659c. Za ˙kony uskuteËnÏnÈ po dobu trv·nÌ smluvnÌho z·vazku m· (podle ß 659a odst. 1) z·stupce pr·vo na provizi: ñ jestliûe byl obchod uzav¯en v d˘sledku jeho Ëinnosti nebo ñ jestliûe obchod byl uzav¯en s t¯etÌ osobou, jiû p¯ed ˙ËinnostÌ smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ zÌskal jako z·kaznÌka za ˙Ëelem uskuteËÚov·nÌ obchod˘ tohoto druhu. Za ˙kony uskuteËnÏnÈ bÏhem trv·nÌ smluvnÌho z·vazku m· obchodnÌ z·stupce pr·vo na provizi (podle ß 659a odst. 2) takÈ v p¯ÌpadÏ, ûe bylo smluveno v˝hradnÌ obchodnÌ zastoupenÌ pro urËitÈ ˙zemÌ nebo okruh

56


osob a jestliûe obchod, anebo Ëinnost k nÏmu smÏ¯ujÌcÌ, byl uskuteËnÏn se z·kaznÌkem p¯ÌsluöejÌcÌm k tomuto ˙zemÌ nebo k tÈto skupinÏ osob, nejedn·-li se o p¯Ìpad uveden˝ v ß 659 odst. 3. Jde-li o ˙kony uskuteËnÏnÈ po ukonËenÌ smlouvy, m· (podle ß 659b) z·stupce pr·vo na provizi: ñ jestliûe byl ˙kon uskuteËnÏn p¯edevöÌm v d˘sledku Ëinnosti obchodnÌho z·stupce, je-li smlouva uzav¯ena v rozumnÈ lh˘tÏ po ukonËenÌ smlouvy nebo ñ jestliûe v souladu s podmÌnkami uveden˝mi v ß 659a byla objedn·vka t¯etÌ osoby obdrûena zastoupen˝m nebo obchodnÌm z·stupcem p¯ed ukonËenÌm smlouvy. UstanovenÌ ß 659c urËuje, ûe obchodnÌ z·stupce nem· pr·vo na provizi podle ß 659a, jestliûe na ni m· podle ß 659b pr·vo p¯edch·zejÌcÌ obchodnÌ z·stupce, nenÌ-li vzhledem k okolnostem spravedlivÈ provizi rozdÏlit mezi oba obchodnÌ z·stupce. Podle d˘vodovÈ zpr·vy je zp¯esnÏnÌ dosavadnÌ ˙pravy v ß 659a je provedeno p¯evzetÌm Ël. 7 a 8 smÏrnice 86/653/EHS (s drobn˝mi ˙pravami). OmezenÌ v˝jimkou stanovenou v ß 659 odst. 3 je se smÏrnicÌ sluËitelnÈ, protoûe se jedn· o sankci z·jmovÈho konfliktu, kter˝ je neloaj·lnÌm jedn·nÌm z·stupce. UstanovenÌ ß 659c je p¯evzetÌm Ël. 9 smÏrnice 86/653/EHS. HarmonizaËnÌ novela zp¯esnila i ustanovenÌ ß 660. Podle ustanovenÌ ß 660 odst. 1 vznik· pr·vo na provizi (nebyla-li uzav¯ena dohoda podle ß 661) v okamûiku, kdy ñ zastoupen˝ splnil z·vazek ze smlouvy, nebo ñ zastoupen˝ byl povinen splnit z·vazek na z·kladÏ smlouvy uzav¯enÈ s t¯etÌ osobou, nebo ñ t¯etÌ osoba splnila z·vazek ze smlouvy. Pr·vo na provizi vznik· podle ß 660 odst. 2 nejpozdÏji v okamûiku, kdy t¯etÌ osoba splnila svou Ë·st z·vazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupen˝ svoji Ë·st. Jestliûe vöak m· t¯etÌ osoba splnit sv˘j z·vazek aû po uplynutÌ vÌce neû öesti mÏsÌc˘ po uzav¯enÌ obchodu, vznik· obchodnÌmu z·stupci n·rok na provizi po uzav¯enÌ obchodu. V souvislosti s tÌmto ustanovenÌm n·m byl adresov·n dotaz, zda ve smlouvÏ o obchodnÌm zastoupenÌ uzav¯enÈ mezi pojiöùovnou (zastoupen˝m) a obchodnÌm z·stupcem lze v·zat vznik pr·va na provizi na zaplacenÌ pojistnÈho t¯etÌ osobou. Pr·vo na provizi vznik· z·sadnÏ, pokud doölo k uzav¯enÌ Ñzprost¯edkov·vanÈì smlouvy a z·kladnÌ z·vazek z tÈto smlouvy byl povinn˝m splnÏn. Tedy splnÏn buÔ zastoupen˝m nebo t¯etÌ osobou.16) Naöe odpovÏÔ na adresovanou ot·zku je tedy kladn·. UstanovenÌ ß 660 odst. 3 urËuje, ûe provize je splatn· nejpozdÏji v poslednÌ den mÏsÌce, kter˝ n·sleduje po skonËenÌ ËtvrtletÌ, ve kterÈm na ni vzniklo pr·vo. UstanovenÌ ß 660 odst. 1, 2, 3 je dispozitivnÌ, od ustanovenÌ ß 660 odstavce 2 a 3 se vöak lze dohodou odch˝lit jen ve prospÏch obchodnÌho z·stupce (viz kogentnÌ ß 660 odst. 4). Podle kogentnÌho ß 660 odst. 5, je-li z·kladem pro urËenÌ provize rozsah splnÏnÈho z·vazku t¯etÌ osoby, zapoËÌt·v· se do tohoto z·kladu i plnÏnÌ neuskuteËnÏnÈ z d˘vod˘, za nÏû odpovÌd· zastoupen˝. ⁄prava vzniku pr·va na provizi v ß 659b a 660 byla p¯izp˘sobena Ël. 10 smÏrnice 86/653/EHS (stanovÌ shodnÏ se smÏrnicÌ lh˘tu k zaplacenÌ provize).


57

Jak je z¯ejmÈ, z˘stala v z·konu ˙prava vzniku pr·va na provizi po uzav¯enÌ obchodu, jestliûe ke splnÏnÌ m· dojÌt aû ve velkÈm ËasovÈm odstupu (viz ß 660 odst. 2); chr·nÌ obchodnÌho z·stupce intenzivnÏji neû smÏrnice 86/653/EHS. TotÈû platÌ pro moûnost dohody podle ß 661. Podle ß 661 nast·v· obstar·nÌ p¯Ìleûitosti jeötÏ p¯ed uzav¯enÌm smlouvy a takto v·zan˝ vznik pr·va na provizi je pro z·stupce velmi v˝hodn˝. Podle dispozitivnÌho ustanovenÌ ß 661 obchodnÌho z·konÌku, vypl˝v·-li totiû ze smlouvy, ûe obchodnÌ z·stupce je povinen pouze obstarat pro zastoupenÈho p¯Ìleûitost, aby zastoupen˝ mohl s t¯etÌ osobou uzav¯Ìt obchod s urËit˝m obsahem, vznik· obchodnÌmu z·stupci n·rok na provizi jiû obstar·nÌm tÈto p¯Ìleûitosti. SkuteËnost, ûe jde o n·rok na provizi pouze za obstar·nÌ p¯Ìleûitosti, musÌ b˝t v˝slovnÏ sjedn·na. Pokud by tomu tak nebylo, postupuje se podle ustanovenÌ ß 660. Lze si vöak p¯edstavit r˘zn· individu·lnÌ smluvnÌ ¯eöenÌ, kdy ve smlouvÏ o obchodnÌm zastoupenÌ je pr·vÏ sjedn·no jen obstar·v·nÌ p¯Ìleûitosti uzav¯Ìt smlouvy, pak m˘ûe b˝t sjedn·no, ûe obchodnÌ z·stupce za¯izuje i plnÏnÌ druhÈ smluvnÌ strany atd. HarmonizaËnÌ novelou bylo stanoveno rovnÏû novÈ znÏnÌ ß 662. UstanovenÌ ß 662 odst. 1 je p¯itom dispozitivnÌ, zatÌmco ustanovenÌ ß 662 odst. 2 a odst. 3 je kogentnÌ. Pr·vo na provizi zanikne, je-li z¯ejmÈ, ûe smlouva mezi zastoupen˝m a t¯etÌ osobou nebude splnÏna, a jestliûe nesplnÏnÌ nenÌ d˘sledkem okolnostÌ p¯iËitateln˝ch zastoupenÈmu, nestanovÌ-li smlouva nÏco jinÈho (ß 662 odst. 1). Provize, kter· byla jiû uhrazena, musÌ b˝t vr·cena, jestliûe pr·vo na ni zaniklo podle p¯edchozÌho odstavce (ß 662 odst. 2). Od ustanovenÌ ß 662 odst. 1 se lze vöak dohodou odch˝lit jen ve prospÏch obchodnÌho z·stupce. D¯ÌvÏjöÌ text byl nahrazen znÏnÌm nov˝m, ËÌmû bylo umoûnÏno, aby Ël. 11 smÏrnice 86/653/EHS, kter˝ nemÏl korespondujÌcÌ text v naöÌ kodifikaci naöel toto svoje vyj·d¯enÌ. DispozitivnÌ je ustanovenÌ ß 663. Podle nÏho je zastoupen˝ povinen p¯edat obchodnÌmu z·stupci vöechny podklady a pom˘cky pot¯ebnÈ k plnÏnÌ z·vazku obchodnÌho z·stupce (ß 663 odst. 1). Podklady a pom˘cky nezbytnÈ podle ß 663 odst. 1 z˘st·vajÌ vöak majetkem zastoupenÈho a obchodnÌ z·stupce je povinen je vr·tit po ukonËenÌ smlouvy, pokud je obchodnÌ z·stupce, vzhledem k jejich povaze, nespot¯eboval p¯i plnÏnÌ svÈho z·vazku (ß 663 odst. 2). Pom˘cky a podklady podle ß 663 odst. 1 jsou nap¯. katalogy zboûÌ, cenÌky, nabÌdkovÈ listy s moûnou dobou plnÏnÌ apod. Zastoupen˝ je povinen obchodnÌmu z·stupci p¯ed·vat tyto podklady a pom˘cky i p¯i jejich zmÏn·ch. ObchodnÌ z·stupce je m˘ûe spot¯ebovat p¯i plnÏnÌ svÈho z·vazku nap¯. tÌm, ûe je poskytne v r·mci nabÌdky t¯etÌm osob·m. ObchodnÌ z·stupce je p¯itom podle ß 663 odst. 3 povinen pro pot¯ebu zastoupenÈho uschovat doklady, jeû nabyl v souvislosti se svou ËinnostÌ, a to po dobu, po kterou tyto doklady mohou b˝t v˝znamnÈ pro ochranu z·jm˘ zastoupenÈho. Doklady podle ß 663 odst. 3 mohou b˝t mj. v˝znamnÈ nap¯. i z pohledu plynutÌ z·ruËnÌch Ëi reklamaËnÌch lh˘t, lh˘t k uplatnÏnÌ n·hrady ökody apod. Uschov·nÌ doklad˘ ñ podle konkrÈtnÌch podmÌnek ñ m˘ûe b˝t aktu·lnÌ po pomÏrnÏ dlouhou dobu. ObchodnÌ zastoupenÌ se rozliöuje nev˝hradnÌ a v˝hradnÌ (Ëasto se tÈû pouûÌv· pojem exkluzivnÌ). Nevypl˝v·-li ze smlouvy nÏco jinÈho, m˘ûe zastoupen˝ povÏ¯it i jinÈ osoby obchodnÌm zastoupenÌm, jeû sjednal

58


s obchodnÌm z·stupcem, a obchodnÌ z·stupce m˘ûe vykon·vat Ëinnost, ke kterÈ se zav·zal v˘Ëi zastoupenÈmu, i pro jinÈ osoby nebo uzavÌrat obchody, jeû jsou p¯edmÏtem obchodnÌho zastoupenÌ, na vlastnÌ ˙Ëet nebo na ˙Ëet jinÈ osoby. ObchodnÌ z·konÌk d·v· v dispozitivnÌm ustanovenÌ ß 664 p¯ednost nev˝hradnÌmu zastoupenÌ, kterÈ bude v tuzemskÈ praxi z¯ejmÏ takÈ ËastÏjöÌ. V˝hradnÌ zastoupenÌ musÌ b˝t (viz dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 665 obchodnÌho z·konÌku) ve smlouvÏ v˝slovnÏ sjedn·no. Bylo-li sjedn·no v˝hradnÌ zastoupenÌ, je zastoupen˝ povinen ve stanovenÈ ˙zemnÌ oblasti a pro urËen˝ okruh obchod˘ nepouûÌvat jinÈho obchodnÌho z·stupce a obchodnÌ z·stupce nenÌ opr·vnÏn v tomto rozsahu vykon·vat obchodnÌ zastoupenÌ pro jinÈ osoby nebo uzavÌrat obchody na vlastnÌ ˙Ëet nebo ˙Ëet jinÈ osoby. PoruöenÌ povinnosti, za naplnÏnÌ z·konem stanoven˝ch p¯edpoklad˘ (viz ß 373 a n·sl. obchodnÌho z·konÌku), zakl·d· povinnost k n·hradÏ ökody (nenÌ-li sjedn·na smluvnÌ pokuta). M˘ûe b˝t souËasnÏ vyuûito i pr·vo k odstoupenÌ od smlouvy podle ß 672. (Mohou vöak b˝t sjedn·na i jin· ¯eöenÌ odchyln· od z·konnÈ ˙pravy v˝hradnÌho Ëi nev˝hradnÌho obchodnÌho zastoupenÌ.) Pro v˝hradnÌ zastoupenÌ pak podle dispozitivnÌho ß 666 obchodnÌho z·konÌku platÌ, ûe zastoupen˝ m˘ûe i p¯i v˝hradnÌm obchodnÌm zastoupenÌ uzavÌrat obchody s·m. MusÌ vöak i v tÏchto p¯Ìpadech hradit obchodnÌmu z·stupci provizi. V praxi pak m˘ûe b˝t ñ je-li takov· v˘le stran ñ pro tyto p¯Ìpady dohodnuta ve smlouvÏ provize snÌûen·. Pravidlo vyj·d¯enÈ dosud v druhÈ Ë·sti ß 666 je vyvoditelnÈ z novÈho ustanovenÌ ß 659, avöak pro odstranÏnÌ pochybnostÌ je ß 666 ponech·n v p˘vodnÌm znÏnÌ; je v nÏm vöak doplnÏn odkaz na novÈ ustanovenÌ ß 659a odst. 2. Z·nik obchodnÌho zastoupenÌ sjednanÈho na dobu urËitou urËuje dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 667 obchodnÌho z·konÌku. Z·vazek obchodnÌho z·stupce zanik· uplynutÌm doby, na kterou byla uzav¯ena smlouva. Jestliûe vöak po uplynutÌ tÈto doby se strany smlouvou d·le ¯ÌdÌ, m· se za to, ûe platnost smlouvy byla prodlouûena o dobu, na kterou byla sjedn·na, nejv˝öe vöak o öest mÏsÌc˘. Jestliûe po uplynutÌ tÈto doby se strany smlouvou d·le ¯ÌdÌ, mÏnÌ se na smlouvu uzav¯enou na dobu neurËitou. V ß 667 vÏtÏ t¯etÌ se tedy slova Ñm· se za to, ûe se prodluûuje jejÌ platnost vûdy o öest mÏsÌc˘ì nahradila slovy ÑmÏnÌ se na smlouvu uzav¯enou na dobu neurËitouì. UstanovenÌ ß 668 m· od ˙Ëinnosti harmonizaËnÌ novely obchodnÌho z·konÌku novÈ znÏnÌ. UrËuje se, ûe smlouva je sjedn·na na dobu neurËitou, pokud to smlouva stanovÌ nebo neobsahuje-li smlouva ustanovenÌ o dobÏ, na kterou byla uzav¯ena, anebo nevypl˝v·-li omezenÌ z ˙Ëelu smlouvy (ß 668 odst. 1). Smlouva sjednan· na dobu neurËitou m˘ûe b˝t ukonËena kteroukoliv ze stran v˝povÏdÌ (ß 668 odst. 2). UstanovenÌ ß 668 odst. 1 a 5 je dispozitivnÌ; ustanovenÌ ß 668 odst. 2, 3, 4 a 6 je kogentnÌ. DÈlka v˝povÏdnÌ lh˘ty je jeden mÏsÌc pro prvnÌ rok, dva mÏsÌce pro druh˝ rok, t¯i mÏsÌce pro t¯etÌ a dalöÌ roky trv·nÌ smluvnÌho z·vazku. Strany nemohou dohodnout kratöÌ v˝povÏdnÌ lh˘tu (viz ß 668 odst. 3). Jestliûe smluvnÌ strany dohodnou delöÌ v˝povÏdnÌ lh˘ty, neû jakÈ stanovÌ ß 668 odst. 3, nesmÌ b˝t lh˘ta, kterou je v·z·n zastoupen˝, kratöÌ neû lh˘ta, kterou musÌ dodrûet obchodnÌ z·stupce (viz ß 668 odst. 4). P¯itom platÌ, ûe nedohodly-li strany nÏco jinÈho, musÌ v˝povÏdnÌ lh˘ta skonËit ke konci kalend·¯nÌho mÏsÌce (ß 668 odst. 5).


59

UstanovenÌ ß 668 odst. 1 aû odst. 5 se pouûijÌ i na smlouvy uzav¯enÈ na dobu urËitou, kterÈ se zmÏnily ve smlouvy na dobu neurËitou podle ß 667, s tÌm, ûe v˝povÏdnÌ lh˘ta bude poËÌt·na s p¯ihlÈdnutÌm k uplynuvöÌ urËitÈ dobÏ trv·nÌ smluvnÌho z·vazku, kter· p¯edch·zela p¯emÏnÏ na smlouvu na dobu neurËitou (ß 668 odst. 6). Nov· formulace z·konnÈho textu chce umoûnit snadnÏjöÌ v˝klad z·kona oproti d¯ÌvÏjöÌ ˙pravÏ, nenÌ-li sjedn·na doba trv·nÌ vztahu (dohoda o dobÏ trv·nÌ vztahu nenÌ totiû podstatnou Ë·stÌ smlouvy). D¯ÌvÏjöÌ ustanovenÌ ß 668 odst. 3 o dÈlce v˝povÏdnÌ lh˘ty nebylo zcela v souladu s Ël. 15 smÏrnice 86/653/EHS. V˝povÏdnÌ lh˘ta v prvnÌm roce smÏrnici odpovÌdala, neodpovÌdala avöak pro v˝povÏÔ ve druhÈm roce ñ ve druhÈm roce musÌ b˝t dvoumÏsÌËnÌ. Jestliûe si strany smluvÌ delöÌ v˝povÏdnÌ lh˘ty, nesmÏjÌ b˝t kratöÌ pro zastoupenÈho neû pro z·stupce. DÈlka obchodnÌho zastoupenÌ ovlivÚuje i ÑodökodnÏnÌì pro p¯Ìpad ukonËenÌ smluvnÌho vztahu. P¯i splnÏnÌ z·konn˝ch podmÌnek je povinnost poskytnout ÑodökodnÏnÌ za zÌskanÈ z·kaznÌkyì. Vych·zÌ se z p¯edpokladu, ûe Ëinnost obchodnÌho z·stupce byla pro zastoupenÈho prospÏön· a pomohla mu mj. na urËitÈm ˙zemÌ zÌskat Ëi upevnit jeho postavenÌ a v˝znam pouûitÌ jeho oznaËenÌ. NovÈ znÏnÌ ß 669 urËuje, ûe obchodnÌ z·stupce m· v p¯ÌpadÏ ukonËenÌ smlouvy pr·vo (podle ß 669 odst. 1) na odökodnÏnÌ, jestliûe: ñ zastoupenÈmu zÌskal novÈ z·kaznÌky nebo rozvinul v˝znamnÏ obchod s dosavadnÌmi z·kaznÌky a zastoupen˝ m· dosud podstatnÈ v˝hody vypl˝vajÌcÌ z obchod˘ s nimi a placenÌ tohoto odökodnÏnÌ je spravedlivÈ, jsou-li vzaty v ˙vahu vöechny okolnosti, zejmÈna provize, kterou obchodnÌ z·stupce ztr·cÌ a kter· vypl˝v· z obchod˘ uskuteËnÏn˝ch s tÏmito z·kaznÌky; tyto okolnosti zahrnujÌ takÈ pouûitÌ nebo nepouûitÌ konkurenËnÌ doloûky ve smyslu ß 672a. V˝öe odökodnÏnÌ p¯itom (podle ß 669 odst. 2) nesmÌ p¯ekroËit roËnÌ provizi vypoËÌtanou z roËnÌho pr˘mÏru odmÏn zÌskan˝ch z·stupcem bÏhem poslednÌch pÏti let, a trvala-li smlouva dobu kratöÌ neû pÏt let, musÌ b˝t vypoËÌt·no z pr˘mÏru za celÈ smluvnÌ obdobÌ. P¯izn·nÌ odökodnÏnÌ nezbavuje obchodnÌho z·stupce pr·va na n·hradu ökody (ß 669 odst. 3). Pr·vo na odökodnÏnÌ vznikne rovnÏû, jestliûe ukonËenÌ smlouvy nastane na z·kladÏ ˙mrtÌ obchodnÌho z·stupce (ß 669 odst. 4). Praktick· sfÈra pokl·d· v souvislosti s ustanovenÌm ß 669 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku dotaz, zda za z·stupcem p¯edem stanoven˝ch kritÈriÌ je moûno vyplatit obchodnÌmu z·stupci i menöÌ Ë·stku, neû je hornÌ hranice uveden· v ß 669 odst. 2. Podle naöeho n·zoru je takov· kritÈria moûno stanovit v souladu s ustanovenÌm ß 669 odst. 1 p¯i respektov·nÌ z·sady poctivÈho obchodnÌho styku. ObchodnÌ z·stupce musÌ ovöem svoje pr·vo uplatnit v z·konnÈ lh˘tÏ; ztr·cÌ pr·vo na odökodnÏnÌ (podle ß 669 odst. 1), jestliûe neozn·mÌ zastoupenÈmu do jednoho roku od ukonËenÌ smlouvy, ûe sv· pr·va uplatÚuje (ß 669 odst. 5). ⁄prava pr·va na odökodnÏnÌ je dispozitivnÌ. V˝jimkou je ustanovenÌ urËujÌcÌ, ûe se strany nemohou p¯ed uplynutÌm smluvenÈ doby platnosti smlouvy dohodnout odchylnÏ od p¯edchozÌch odstavc˘ (tj. ß 669 odst. 1 aû odst. 5) v neprospÏch obchodnÌho z·stupce (viz kogentnÌ ß 669 odst. 6). Pr·vo na odökodnÏnÌ p¯i z·niku smlouvy bylo zmÏnÏno v souladu s evropskou smÏrnicÌ. D¯ÌvÏjöÌ text

60


ustanovenÌ ß 669, p¯estoûe byl kogentnÌ, coû odpovÌdalo smÏrnici 86/653/EHS, byl d¯Ìve slabinou ˙pravy smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ, a to jak z hlediska souladu s evropsk˝m pr·vem, tak z hlediska vÏcnÈho ¯eöenÌ problematiky. Z poslednÌho kogentnÌho odstavce ustanovenÌ ß 669 (ß 669 odst. 6) vypl˝v·, ûe p¯ed uplynutÌm smluvenÈ doby platnosti smlouvy je moûno dohodnout se odchylnÏ, ale jen ve prospÏch obchodnÌho z·stupce. V jeho neprospÏch by bylo moûno dohodu uËinit jen po uplynutÌ tÈto doby. P¯i odchyln˝ch ujedn·nÌch je ovöem t¯eba vych·zet i ze z·sady poctivÈho obchodnÌho styku (viz ß 265 obchodnÌho z·konÌku). V souvislosti s novelizovanou ˙pravou ß 669 jsou ËinÏny dotazy z praxe i na prov·dÏnÌ ß 669 odst. 4. Jde totiû o ˙mrtÌ obchodnÌho z·stupce, kdy nelze realizovat ustanovenÌ ß 669 odst. 5. P¯i ¯eöenÌ tÏchto dotaz˘ se p¯ikl·nÌme k tomu, ûe se jedn· o majetkov˝ n·rok, kter˝ by mÏl b˝t realizov·n v r·mci dÏdickÈho ¯ÌzenÌ. Podle naöeho n·zoru p¯itom nestÌh· dÏdice z·nik pr·va, Ñjestliûe neozn·mÌ zastoupenÈmu do jednoho roku od ukonËenÌ smlouvyì. Tato povinnost je totiû stanovena jen obchodnÌmu z·stupci a podle ustanovenÌ ß 583 obËanskÈho z·konÌku (pouûitÈho podle ß 1 odst. 2 obchodnÌho z·konÌku) doch·zÌ k z·niku pr·va jen v p¯Ìpadech v z·konÏ uveden˝ch. PoËÌt·me tedy s uplatnÏnÌm p¯Ìsluön˝ch lh˘t promlËecÌch. Zd· se vöak, ûe de lege ferenda je moûno zv·ûit doplnÏnÌ ustanovenÌ ß 669 obchodnÌho z·konÌku. V n·vaznosti na novÈ znÏnÌ ustanovenÌ ß 669 bylo do z·kona vloûeno i novÈ dispozitivnÌ ustanovenÌ ß 669a. Podle tohoto novÈho ustanovenÌ (viz ß 669a odst. 1) pr·vo na odökodnÏnÌ podle ß 669 nevznikne: ñ jestliûe zastoupen˝ ukonËil smlouvu pro takovÈ poruöenÌ smluvnÌho z·vazku obchodnÌm z·stupcem, kterÈ by opravÚovalo k odstoupenÌ od smlouvy, ñ jestliûe obchodnÌ z·stupce ukonËil smlouvu, nenÌ-li toto ukonËenÌ od˘vodnÏno okolnostmi na stranÏ zastoupenÈho nebo nenÌ-li od˘vodnÏno vÏkem, invaliditou nebo nemocÌ obchodnÌho z·stupce, jestliûe od nÏj pokraËov·nÌ v Ëinnosti nelze rozumnÏ poûadovat, ñ jestliûe podle dohody se zastoupen˝m obchodnÌ z·stupce p¯evede pr·va a povinnosti ze smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ na t¯etÌ osobu. Strany se p¯itom nemohou (podle ß 669 odst. 2) p¯ed uplynutÌm smluvenÈ doby platnosti smlouvy dohodnout v neprospÏch obchodnÌho z·stupce odchylnÏ od p¯edchozÌho odstavce. NovÈ ustanovenÌ je podle d˘vodovÈ zpr·vy harmonizaËnÌ novely d˘sledkem zaËlenÏnÌ Ël·nku 18 smÏrnice 86/653/EHS, kterÈ v obchodnÌm z·konÌku nemÏlo korespondujÌcÌ ˙pravu. Vzhledem k tomu, ûe pr·vo na odökodnÏnÌ nevznikne, jestliûe podle dohody se zastoupen˝m obchodnÌ z·stupce p¯evede pr·va a povinnosti ze smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ na t¯etÌ osobu, pt· se praktick· sfÈra, zda by se takov· dohoda mohla uzav¯Ìt p¯edem, pro p¯Ìpad ˙mrtÌ obchodnÌho z·stupce, a tÌm vylouËit pr·vo na odökodnÏnÌ. P¯i odpovÏdi na tuto ot·zku se n·m takovÈ dohody jevÌ spÌöe v neprospÏch obchodnÌho z·stupce (resp. jeho dÏdic˘) a k jejich uzavÌr·nÌ se nestavÌme kladnÏ. V ß 670 se novelou v souladu s harmonizacÌ zruöila druh· vÏta. Bylo-li pak podle ß 670 obchodnÌho z·konÌku v˝hradnÌ zastoupenÌ sjedn·no na dobu urËitou, m˘ûe kter·koliv strana vypovÏdÏt smlouvu zp˘sobem stanoven˝m v ß 668 odst. 3, jestliûe objem obchodu nedos·hl bÏhem poslednÌch 12 mÏsÌc˘ objemu


61

obchod˘ stanovenÈho ve smlouvÏ, jinak p¯imÏ¯enÈho odbytov˝m moûnostem. Tak znÌ jedin· vÏta ß 670 obchodnÌho z·konÌku. ObchodnÌ z·konÌk tedy ¯eöÌ i postup pro situace, kdy se u v˝hradnÌho zastoupenÌ po uzav¯enÌ smlouvy na dobu urËitou, nesplnilo oËek·v·nÌ stran v objemu obchodu. HarmonizaËnÌ novela zruöila i ustanovenÌ ß 671. NavazujÌcÌ ß 672 zmÏny nedoznal. K obecnÈ ˙pravÏ odstoupenÌ od z·vazku a obecnÈ ˙pravÏ odpovÏdnosti za ökodu obsahuje ˙prava smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ i speci·lnÌ ustanovenÌ pro p¯Ìpad poruöenÌ v˝hradnÌho obchodnÌho zastoupenÌ. Jestliûe p¯i sjedn·nÌ v˝hradnÌho obchodnÌho zastoupenÌ pouûÌv· zastoupen˝ jinÈho obchodnÌho z·stupce, je obchodnÌ z·stupce opr·vnÏn odstoupit od smlouvy. Zastoupen˝ pak m˘ûe odstoupit od smlouvy, jestliûe p¯i sjedn·nÌ v˝hradnÌho obchodnÌho zastoupenÌ vykon·v· obchodnÌ z·stupce i pro jinÈ osoby Ëinnost, jeû je p¯edmÏtem jeho z·vazku v˘Ëi zastoupenÈmu (viz dispozitivnÌ ß 672 obchodnÌho z·konÌku). PoslednÌ ustanovenÌ ˙pravy smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ tvo¯Ì nov· kogentnÌ ˙prava tzv. konkurenËnÌ doloûky (ß 672a). Ve smlouvÏ o obchodnÌm zastoupenÌ je moûno pÌsemnÏ dohodnout, ûe obchodnÌ z·stupce nesmÌ po stanovenou dobu, nejdÈle vöak 2 roky po ukonËenÌ smlouvy, na stanovenÈm ˙zemÌ nebo v˘Ëi stanovenÈmu okruhu osob na tomto ˙zemÌ vykon·vat na vlastnÌ nebo na cizÌ ˙Ëet Ëinnost, kter· byla p¯edmÏtem obchodnÌho zastoupenÌ, nebo jinou Ëinnost, kter· by mÏla soutÏûnÌ povahu v˘Ëi podnik·nÌ zastoupenÈho (ß 672a odst. 1). KonkurenËnÌ doloûka odporujÌcÌ podmÌnk·m uveden˝m v ß 672a odst. 1 je neplatn· (viz ß 672a odst. 2). V p¯ÌpadÏ pochybnostÌ m˘ûe soud konkurenËnÌ doloûku, kter· by omezovala z·stupce vÌce, neû kolik vyûaduje pot¯ebn· mÌra ochrany zastoupenÈho, prohl·sit za neplatnou (ß 672a odst. 3). ÑKonkurenËnÌ doloûka nesmÌ ani p¯i form·lnÌm splnÏnÌ podmÌnek dan˝ch v prvnÌm odstavci b˝t nep¯imÏ¯en·, nesmÌ omezit Ëinnost obchodnÌho z·stupce po skonËenÌ obchodnÌho zastoupenÌ vÌce neû odpovÌd· pravidl˘m poctivÈho obchodnÌho styku. Proto je d·no soudu pr·vo konkurenËnÌ doloûku v p¯ÌpadÏ pochybnostÌ o jejÌ p¯imÏ¯enosti omezit nebo i prohl·sit za neplatnou.ì17) Toto novÈ kogentnÌ ustanovenÌ (ß 672a) harmonizuje naöi pr·vnÌ ˙pravu s Ël. 20 smÏrnice 86/653/EHS. Znamen· p¯ipuötÏnÌ konkurenËnÌch doloûek za dodrûenÌ z·konem stanoven˝ch podmÌnek.

62


Pozn·mky 1) BlÌûe viz nap¯. v Kol.: Lexikon obchodnÌho pr·va, Sagit Ostrava 1996, s. 321 2) Viz nap¯. BÏlohl·vek, A.: Vzor smlouvy o zprost¯edkov·nÌ, Pr·vnÌ rozhledy Ë. 5/1993 3) K tomu viz Eli·ö, K.: ObchodnÌ z·konÌk, praktickÈ pozn·mkovÈ vyd·nÌ s v˝bÏrem judikatury od roku 1900, Praha, Linde Praha ñ Pr·vnickÈ a ekonomickÈ nakladatelstvÌ B. Ho¯ÌnkovÈ a J. Tul·Ëka 1998, s. 618 ñ 619 a tam uvedenÈ rozhodnutÌ ze sbÌrky rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (roËnÌky 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 2872 (z r. 1923): Byla-li slÌbena zprost¯edkovateli odmÏna, docÌlÌ-li prodeje nemovitosti za urËitou cenu, m· na ni n·rok, doölo-li k smÏnÏ nemovitosti, pouze tehdy, byla-li hodnota smÏnÏnÈ vÏci rovnocenn· stanovenÈ prodejnÌ cenÏ. RovnÏû z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì podle citovanÈ publikace K. Eli·öe Ë. 3630 (z r. 1924): Pro n·rok zprost¯edkovatele na odmÏnu staËÌ, ûe smluvnÌci projevili souhlasnou v˘li, ûe uzavÌrajÌ zprost¯edkovatelsk˝ obchod. Lhostejno, ûe k uskuteËnÏnÌ obchodu nedoölo pr˘tahem jednÈ ze stran. 4) K tomu viz publikaci K. Eli·öe uvedenou v pozn. 3, a tam uvedenÈ rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (roËnÌky 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 7702 (z r. 1928): Bylo-li smluveno, ûe zprost¯edkovatel obdrûÌ odmÏnu za to, ûe z·jemci p¯ivede uchazeËe, kter˝ mu vÏc odkoupÌ, nestaËÌ k n·roku na odmÏnu, ûe zprost¯edkovatel p¯ivedl uchazeËe zp˘sobilÈho uzav¯Ìt kupnÌ smlouvu, n˝brû musel to b˝t uchazeË schopn˝ zaplatit kupnÌ cenu. 5) Viz tÈû ze sbÌrky rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (roËnÌky 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 8284 (z r. 1928): Ujedn·-li se za zprost¯edkov·nÌ p˘jËky odmÏna pro p¯Ìpad, ûe k p˘jËce dojde, je n·rok na provizi podmÌnÏn skuteËn˝m vyplacenÌm p˘jËky. (Toto i n·sledujÌcÌ rozhodnutÌ a stanoviska jsou citov·na podle publikace K. Eli·öe uvedenÈ v pozn. 3.) 6) Viz ze sbÌrky rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (roËnÌky 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 8359 (z r. 1928): Nebylo-li nic jinÈho ujedn·no a nevyluËujÌ-li se navz·jem z·jmy stran, jichû m· zprost¯edkovatel db·t, nenÌ mu zabr·nÏno, aby nep¯ijal p¯Ìkaz od obou stran a dal si od obou slÌbit odmÏnu, takûe kdyû obÏ strany pouûily jeho sluûeb, m˘ûe zpravidla û·dat od kaûdÈ celou odmÏnu s nÌ ujednanou. 7) Viz ze sbÌrky rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (roËnÌky 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 4049 (z r. 1924): Zprost¯edkovatelsk· smlouva o prodeji stroje, jeû nebyla ËasovÏ omezena ani odvol·na, m˘ûe b˝t zprost¯edkovatelem plnÏna i po drahnÈ dobÏ. 8) Viz nap¯.: BÏlohl·vek, H.: Vzor smlouvy o zprost¯edkov·nÌ, Pr·vnÌ rozhledy, 1993, Ë. 5 9) ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 7. vyd·nÌ, C. H. Beck, Praha 2002, s. 1167 10) Ke smlouvÏ o obchodnÌm zastoupenÌ blÌûe viz zejmÈna BÏlohl·vek, A.: Vzor smlouvy o obchodnÌm zastoupenÌ, Pr·vnÌ rozhledy, 1994, Ë. 5; »ernohl·vek, J.: ObchodnÌ zastupitelstvÌ zahraniËnÌch osob v »eskÈ republice, Pr·vo a podnik·nÌ, 1993, Ë. 3; Eli·ö, K. a kol.: Kurs obchodnÌho pr·va, ObchodnÌ z·vazky, CennÈ papÌry, Praha, C. H. BECK 1996, s. 312 ñ 316, v 2. doplnÏnÈm a rozöÌ¯enÈm vyd·nÌ, 1999, s. 321 ñ 325; Pelik·nov·, I.: ObchodnÌ pr·vo, II. dÌl, Praha, CODEX 1993, s. 217 ñ 222; v druhÈm p¯epracovanÈm vyd·nÌ, 1998, s. 312 ñ 318.; ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 5. vyd·nÌ, 1998, s. 957 ñ 968; ävarc, Z.: Mand·tnÌ smlouva, komision·¯sk· smlouva, smlouva o zprost¯edkov·nÌ, smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ, Ekonomick˝ a pr·vnÌ poradce podnikatele, 1995, Ë. 10; Tomsa, M.: Smlouva o obchodnÌm zastoupenÌ, ObchodnÌ pr·vo, 1994, Ë. 10; k pr·vnÌ ˙pravÏ ve SpolkovÈ republice NÏmecko srov.: Aleö, M.: ObchodnÌ z·stupce, NÏmeckÈ pr·vo pro obchodnÌ praxi, Linde Praha, 1995, s. 62 ñ 82; Valenta, P.: PostavenÌ obchodnÌho z·stupce, Pr·vnÌ r·dce Ë. 3/1999, s. 30 ñ 32; viz tÈû D˘vodovou zpr·vu k z·k. Ë. 370/2000 Sb. (harmonizaËnÌ novele). Podle nÌ uv·dÌme citace Ël·nk˘ p¯ÌsluönÈ SmÏrnice EU a p¯ÌpadnÏ i dalöÌ text k nim. 11) Viz rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 11768 (z r. 1932): Pokud p¯i smlouvÏ, jÌmû byl nÏkdo povÏ¯en gener·lnÌm rozprodejem zboûÌ vyrobenÈho v tov·rnÏ druhÈ smluvnÌ strany za prodejnÌ provizi a za urËitÈ procento z obratu, neölo o smlouvu pracovnÌ, n˝brû o smluvnÌ pomÏr samostatnÈho podnikatele (obchodnÌho agenta). O pracovnÌ smlouvu m˘ûe jÌt jen, bylo-li ˙Ëelem smlouvy sjedn·nÌ sluûby agenta, jeho pod¯Ìzenost, jeho n·rok na pr·ci bez moûnosti sjedn·nÌ pomocnÌk˘, jde-li o pr·ci za ¯ÌzenÌ a podle dispozic zamÏstnavatele, o z·vazek odpovÌdat za pÈËi, bez rizika za zdar pr·ce. Je-li vöak p¯edmÏtem smlouvy v˝sledek pr·ce, ujedn·na-li odmÏna za hotovÈ dÌlo, prov·dÏnÈ podle vlastnÌho pl·nu s vlastnÌmi prost¯edky, s pomocnÌky, s p¯evzetÌm nebezpeËÌ zdaru, pak jde o samostatnÈho podnikatele, o obchodnÌho agenta nebo zprost¯edkovatele. Ten nebyl povinen vydat se na obchodnÌ cesty v dobÏ urËenÈ druhou smluvnÌ stranou a jeho zdr·h·nÌ vyhovÏt tomuto p¯Ìkazu v˘bec i p¯i vhodn˝ch vzorcÌch a p¯imÏ¯en˝ch cen·ch neopravÚovalo druhou smluvnÌ stranu k jednostrannÈmu zruöenÌ smlouvy. RozhodnutÌ a stanoviska ze sbÌrky ÑV·ûn˝ì citujeme podle Eli·ö, K.: ObchodnÌ z·konÌk, PraktickÈ pozn·mkovÈ vyd·nÌ s v˝bÏrem judikatury od roku 1900, druhÈ p¯epracovanÈ a rozöÌ¯enÈ vyd·nÌ, Praha, Linde ñ NakladatelstvÌ B. Ho¯ÌnkovÈ a J. Tul·Ëka, 1998. 12) ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 7. vyd·nÌ, C. H. Beck, Praha 2002, s. 1168. 13) Ze sbÌrky rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu (z r. 1918 aû 1938) z tzv. sbÌrky ÑV·ûn˝ì Ë. 13969 (z r. 1934): Z pr·vnÌch jedn·nÌ, kterÈ uzavÌr· obchodnÌ z·stupce p¯i stravov·nÌ a ubytov·nÌ na obchodnÌch cest·ch a p¯i najÌm·nÌ dopravnÌch


63

14) 15) 16) 17)

prost¯edk˘ na obchodnÌch cest·ch, je zpravidla zav·z·n jen obchodnÌ z·stupce, nikoli zastoupen˝. Lhostejno, ûe si obchodnÌ z·stupce tyto v˝lohy, jeû osobnÏ uËinil, d· napotom hradit zastoupen˝m a ûe zastoupen˝ vÏdÏl o tom, ûe z·stupce takov· jedn·nÌ podnikal a za nÏ platil anebo ûe je neuhradil. BlÌûe viz ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 7. vyd·nÌ, C. H. Beck, Praha 2002, s. 1169 K tÏmto ot·zk·m viz Hajn, P.: Jak jednat v boji s konkurencÌ, Praha, Linde Praha 1995, s. 105 ñ 123 BlÌûe viz ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 7. vyd·nÌ, C. H. Beck, Praha 2002, s. 1174. ätenglov·, I.; PlÌva, S.; Tomsa, M.: ObchodnÌ z·konÌk, koment·¯, 7. vyd·nÌ, C. H. Beck, Praha 2002, s. 1181.

ResumÈ

CONTRACT ON INTERMEDIARY SERVICES AND CONTRACT ON BUSINESS REPRESENTATION The basic source of information comes from the publication ìObchodnÏpr·vnÌ smlouvyî, 3rd Edition, 2002 issued by the Law Faculty of Masarykova Universita Brno. This basic information is further extended by the author in the paper itself. Both types of contracts, i.e. the contract on intermediary services as well as the contract on business representation are examples of the so called relative businesses which are realized subject to conditions specified by law (Commercial Code and in some cases also by the Civil Code). There is no legal requirement for a written form of a contract on intermediary services, to the contrary a written form of a contract on business representation is required by law. The paper in a very detailed way describes both types of contracts. Part one is dedicated to the subject of a contract on intermediary services and part two is dedicated to the other subject, i.e. a contract on business representation (including the latest amendment of the Commercial Code aiming at further harmonization with the principles valid in the European Union).

64


VyuûitÌ n·stroj˘ kapit·lovÈho trhu jako alternativnÌho n·stroje zajiötÏnÌ Ing. Petr Hladn˝, doktorand Katedry financÌ VäB-TU Ostrava

Pojem alternativnÌ metody p¯enosu rizika (alternative risk transfer, ART) se objevil v USA uû v 60. letech a p˘vodnÏ zahrnoval zp˘soby pojiötÏnÌ vlastnÌch rizik velk˝ch korporacÌ prost¯ednictvÌm kaptivnÌch pojiöùoven (captives). V dobÏ skuteËnÈho rozmachu alternativnÌch metod v poslednÌm desetiletÌ zÌskal tento v˝raz öiröÌ obsah a dnes zahrnuje mimo jinÈ finitnÌ zajiötÏnÌ (finite reinsurance), transfer rizika prost¯ednictvÌm kapit·lov˝ch trh˘ Ëi podmÌnÏnÈ financov·nÌ v podobÏ kontingentnÌho kapit·lu, kterÈ jsou obsahem tohoto p¯ÌspÏvku a jinÈ (vÌce viz PojistnÈ rozpravy 11, str. 96 ñ 105). Za inovace na kapit·lovÈm trhu vyuûitelnÈ jako alternativnÌ zp˘sob zajiötÏnÌ pojiöùovnen se povaûuje sekuritizace a vyuûitÌ deriv·t˘. Sekuritizace (nejËastÏji) katastrofick˝ch rizik (nÏkdy se oznaËuje pojmem Insuratization) funguje na principu transformace homogennÌch pojistn˝ch rizik do cenn˝ch papÌr˘, kdyû ˙lohu prost¯ednÌka p¯i tÈto transformaci zde plnÌ specializovan· zajiöùovna (Ëasto kaptivnÌ). Deriv·ty jsou odvozenÈ cennÈ papÌry jejichû ocenÏnÌ z·visÌ na hodnotÏ podkladovÈho aktiva. Jako podkladovÈho aktiva se v prvnÌ f·zi evoluce pojistn˝ch deriv·t˘ pouûÌval ökodnÌ pr˘bÏh pojiöùovny (zajiöùovny), v poslednÌch letech se vöak rozöÌ¯ily deriv·ty odvozenÈ od ukazatele nez·vislÈho na v˝sledku pojiöùovny. Po velk˝ch katastrof·ch v USA na poË·tku 90. let (hurik·n Andrew a zemÏt¯esenÌ v Northdridge) doölo k vyËerp·nÌ rezerv zajistitel˘, kte¯Ì se katastrofick˝mi riziky zab˝vajÌ a zajistnÈ se vÌce neû zdvojn·sobilo. V reakci na tento cenov˝ skok zaËali nÏkte¯Ì pojistitelÈ vytv·¯et novÈ produkty ve snaze p¯enÈst (cedovat) Ë·st sv˝ch rizik mimo zajistn˝ sektor na kapit·lov˝ trh. Mnoho ˙ËastnÌk˘ zajistnÈho (a pojistnÈho) trhu zaËalo vÏ¯it, ûe kapit·lov˝ trh je schopen absorbovat nÏkter· rizika efektivnÏji neû tak doposud Ëinil trh zajistn˝. Rozvoj nov˝ch metod umoûnil nejenom rozöÌ¯it zajistnou kapacitu, ale takÈ ¯eöit nedostatky tradiËnÌho zajiötÏnÌ, jako je: a) Volatilita zajistn˝ch sazeb ñ zajistnÈ sazby v Ëase velmi kolÌsajÌ, neboù jejich v˝öi zajiöùovny odvozujÌ mimo jinÈ od historickÈho ökodnÌho pr˘bÏhu. V p¯ÌpadÏ zhoröenÌ ökodnÌho pr˘bÏhu zajistitel zv˝öÌ zajistnÈ sazby. Vzhledem k tomu, ûe smlouvy tradiËnÌho zajiötÏnÌ b˝vajÌ jednoletÈ, zhoröenÌ ökodnÌho pr˘bÏhu pojiöùoven se bezprost¯ednÏ odr·ûÌ ve zv˝öenÌ zajistn˝ch sazeb. b) Nep¯Ìzniv˝ v˝bÏr ñ zajistnÈ sazby jsou odvozeny od pr˘mÏrnÈho rizika podle zkuöenostÌ jednotlivÈ zajiöùovny. ÑDobrÈmu rizikuì, kterÈ by pojiöùovna chtÏla cedovat, by opÏt byla p¯i¯azena sazba pr˘mÏrn·, tedy vyööÌ. Proto pojiöùovny cedujÌ ÑspÌöe horöÌì rizika, coû vede opÏt k r˘stu zajistn˝ch sazeb. PrvopojistitelÈ pak logicky hledajÌ jinou formu zajiötÏnÌ za cenu adekv·tnÌch n·klad˘. c) Mor·lnÌ hazard ñ zajiöùovny do sv˝ch v˝poËt˘ musÌ zakalkulovat riziko mor·lnÌho hazardu (tzn., ûe pojistitel neuËinÌ vöechny pot¯ebnÈ kroky ke sniûov·nÌ ökodnÌho pr˘bÏhu nebo korektnÌ likvidaci ökod),


65

coû opÏt zvyöuje zajistnÈ sazby. Riziko mor·lnÌho hazardu sniûujÌ nap¯Ìklad zajistnÈ produkty odvozenÈ od nez·visl˝ch index˘ vyuûÌvan˝ch na trhu s deriv·ty. d) Hrozba ˙vÏrovÈho rizika ñ vyjad¯uje riziko, ûe zajistitel nebude schopen v budoucnu svÈ z·vazky splnit. D˘kazem toho, ûe v˝znamnÈ ˙vÏrovÈ riziko existuje je podÌl zajistitel˘ s ratingem horöÌm neû AA, kter˝ Ëinil v roce 1999 20 %. ÿeöenÌ prost¯ednictvÌm kapit·lovÈho trhu umoûÚuje ˙vÏrovÈ riziko minimalizovat, protoûe prost¯edky na p¯ÌpadnÈ zajistnÈ krytÌ jsou p¯ipraveny uû p¯ed okamûikem jejich pot¯eby. K moûnosti vyuûitÌ kapit·lovÈho trhu pro alokaci pojistn˝ch rizik p¯ispÏla vlastnÌ siln· inovaËnÌ aktivita na finanËnÌch trzÌch v poslednÌch desetiletÌch minulÈho stoletÌ, kdy pr·vÏ rozvoj finanËnÌch deriv·t˘ se stal jednÌm z prvotnÌch impuls˘ vedoucÌm k p¯enosu Ë·sti pojistn˝ch rizik na kapit·lov˝ trh.

Produkty kapit·lovÈho trhu vyuûÌvanÈ jako zajiötÏnÌ PrvnÌ pokus o p¯enos pojistnÏ-technick˝ch rizik mimo pojistn˝ sektor byl uskuteËnÏn v roce 1992, kdy na chicagskÈ burze Chicago Board of Trade (CBOT) byly vyd·ny futures a opce, jejichû podkladov˝m aktivem byly indexy katastrofick˝ch ökod. Tyto deriv·ty jeötÏ nemÏly vÏtöÌ ˙spÏch. Teprve aû druh· generace pojistn˝ch deriv·t˘ a dluhopis˘ odvozen˝ch od vöeobecnÏ uzn·van˝ch ökodnÌch index˘ Property Claims Service (PCS), kterÈ jsou publikov·ny dennÏ, zaznamenala dynamick˝ r˘st. Sluûba PCS v souËasnosti publikuje devÏt index˘ stanoven˝ch podle ökodnÌho pr˘bÏhu v jednotliv˝ch oblastech USA ñ v˝chod, severov˝chod, jihov˝chod, z·pad, st¯edoz·pad, Texas, Florida, Kalifornie a d·le souhrnn˝ n·rodnÌ index. SoubÏûnÏ od ¯Ìjna roku 1996 funguje v USA burza Catastrophe Risk Exchange (CATEX), prvnÌ burza specializovan· na pojistn· rizika, jejÌû ˙ËastnÌky se staly pojiöùovny, zajiöùovny Ëi broke¯i, kte¯Ì zÌskali p¯Ìsluönou licenci. CATEX umoûÚuje tÏmto subjekt˘m obchodovat s vlastnÌmi riziky, a to v˝hradnÏ elektonick˝m zp˘sobem. Na rozdÌl od CBOT nep¯in·öÌ CATEX do pojistnÈho sektoru nov˝ kapit·l, ale umoûÚuje pojiöùovn·m a zajiöùovn·m lÈpe diverzifikovat sv· rizika. Pojiöùovny vyd·vajÌ dluhopisy a deriv·ty takÈ nez·visle na burz·ch, obvykle prost¯ednictvÌm investiËnÌch bank Ëi specializovan˝ch zajiöùoven (over the counter). V poslednÌ dobÏ je p¯Ìm˝ zp˘sob st·le popul·rnÏjöÌ, protoûe tyto kontrakty se doposud ˙spÏönÏ nepoda¯ilo standardizovat.

burza CATEX

’

’

p¯Ìm· sekuritizace

’

CBOT deriv·ty

’

zajistn˝ trh

’’

pojistn˝ trh

finanËnÌ trh

SchÈma moûnosti cese mimo zajistn˝ trh

66


PojistnÈ dluhopisy (catastrophe bonds, cat bonds) TÈmÏ¯ polovina z dosud realizovan˝ch sekuritizaËnÌch transakcÌ byla realizov·na prost¯ednictvÌm pojistn˝ch dluhopis˘. PrvnÌ pokusy o vyd·nÌ pojistn˝ch dluhopis˘ z let 1994 aû 1996 nebyly p¯Ìliö ˙spÏönÈ. ⁄spÏön· byla aû emise v dubnu 1997, kdy americk· pojiöùovna U.S.A.A. vydala dluhopisy o celkovÈ nomin·lnÌ hodnotÏ 477 milion˘ dolar˘. Dluhopisy typu A-1 s v˝nosem LIBOR +282 bod˘, pokud by pojiöùovna neutrpÏla v druhÈ polovinÏ roku 1997 ökodu zp˘sobenou hurik·nem na z·padnÌm pob¯eûÌ USA vyööÌ neû 1 miliardu dolar˘. Kdyby pojistnÈ plnÏnÌ tuto ökodu p¯ekroËilo, vyplatila by pojiöùovna investorovi pouze nomin·lnÌ hodnotu dluhopisu. Dluhopisy typu A-2 s v˝nosem LIBOR + 575 bod˘ v sobÏ zahrnovaly i riziko ztr·ty nomin·lnÌ hodnoty. Pokud by totiû ökody v danÈm obdobÌ p¯ekroËily 1,5 mld. dolar˘, pojiöùovna by investor˘m nevyplatila ani kupÛn ani nomin·lnÌ hodnotu dluhopisu. Dluhopisy s desetiletou splatnostÌ vydanÈ öv˝carskou zajiöùovnou SwissRe (prost¯ednictvÌm SR Earthquake Fund, Ltd.) v roce 1997 byly prvnÌ dluhopisy, kterÈ nebyly indexovanÈ na ökod·ch zp˘soben˝ch p¯Ìmo pojiöùovnÏ Ëi zajiöùovnÏ, ale na vöeobecnÏ uzn·vanÈm ökodnÌm indexu publikovanÈm Property Claims Service (PCS). Pokud tento index p¯ekroËÌ stanovenou hranici, pak investor ztr·cÌ n·rok na kupÛny, v˝platu nomin·lnÌ hodnoty m· vöak zaruËenu. »asto z d˘vodu regulace v pojiöùovnictvÌ nemohou (nap¯. v USA) pojiöùovny emitovat pojistnÈ dluhopisy p¯Ìmo, ale musÌ celou operaci realizovat vyuûitÌm prost¯ednÌka. TÌm je specializovan˝ typ zajiöùovny ñ Special Purpose Vehicle (SPV), kter˝ s pojiöùovnou uzavÌr· bÏûnou zajiöùovacÌ smlouvu, s·m emituje dluhopisy a bezrizikovÏ potom investuje svÏ¯enÈ prost¯edky. PodstatnÈ potom je, ûe p¯evod rizika z pojiöùovny na SPV (zajiöùovnu) vypad· jako standardnÌ zajiöùovacÌ kontrakt a je proto regulaËnÌmi org·ny uzn·v·n jako prost¯edek zajiötÏnÌ. Z daÚov˝ch d˘vod˘ majÌ tyto specializovanÈ instituce sÌdlo v zemÌch s tolerantnÌmi daÚov˝mi reûimy, nejËastÏji na Bermudsk˝ch Ëi Kajmansk˝ch ostrovech. Jinou cestou se vydaly spoleËnosti vyd·vajÌcÌ katastrofickÈ dluhopisy v Japonsku, kde se takÈ vzhledem k Ëast˝m zemÏt¯esenÌm zaËalo nedost·vat tradiËnÌ zajistnÈ kapacity. Vzhledem k neexistenci vöeobecnÏ uzn·vanÈho ökodnÌho indexu, jak˝m je v USA PCS, musely hledat jinou objektivnÌ z·kladnu pro standardizaci emise dluhopis˘. PrvnÌ podobn· transakce byla uskuteËnÏna v roce 1997 prost¯ednictvÌm Parametric Reinsurance Company (SPV spoleËnost z Kajmansk˝ch ostrov˘), kdy v˝nos z dluhopis˘ byl odvisl˝ od ËistÏ fyzik·lnÌho indexu (dle stupÚ˘ Richterovy ök·ly zemÏt¯esenÌ publikovanÈ Japonskou meteorologickou spoleËnostÌ). (Pozn.: na podobnÈm principu ñ vyuûitÌ fyzik·lnÌho indexu jako podkladovÈho aktiva ñ fungujÌ i deriv·ty na poËasÌ, kterÈ se prosazujÌ i mimo pojistn˝ trh.) Podstatn˝m pozitivem pro pojiöùovnu je, ûe nepodstupuje ˙vÏrovÈ riziko, protoûe prost¯edky na p¯ÌpadnÈ zajistnÈ krytÌ jsou p¯ipraveny uû p¯ed okamûikem jejich pot¯eby. ObecnÏ lze definovat pÏt z·kladnÌch p¯edpoklad˘ pro ˙spÏch emise tÏchto dluhopis˘: 1. Vysok˝ vlastnÌ vrub pojiöùovny, jehoû rostoucÌ v˝öe sniûuje pravdÏpodobnost ztr·ty kupÛnu (nebo i vlastnÌ nomin·lnÌ hodnoty) dluhopisu, a tedy jeho rating. 2. VlastnÌ vrub vöak nesmÌ b˝t extrÈmnÏ vysok˝, protoûe s klesajÌcÌm rizikem vzniku zajistnÈ ud·losti


67

kles· zajistnÈ placenÈ pojiöùovnou do fondu SPV. TransakËnÌ n·klady (emisnÌ, pr·vnÌ a informaËnÌ n·klady, poplatky ratingovÈ agentu¯e) nejsou z·vislÈ na mÌ¯e rizika obchodu a jsou tedy fixnÌ. VyööÌ zajistnÈ potom zlepöuje pomÏr zajistnÈ/transakËnÌ n·klady, a tedy investor˘m umoûÚuje relativnÏ zv˝öit rizikovou prÈmii. 3. Celkov· emise by mÏla b˝t dostateËnÏ velk·, protoûe emisnÌ n·klady jsou z velkÈ Ë·sti fixnÌ a vÏtöÌ emise znamen· niûöÌ pr˘mÏrnÈ n·klady emise. 4. Pojistitel (zde emitent) by nemÏl mÌt moûnost ovlivnit podmÌnky, kterÈ ovlivÚujÌ v˝nos dluhopisu tak, aby nehrozila moûnost mor·lnÌho hazardu. Proto se preferujÌ dluhopisy v·zanÈ na nez·visl˝ch ökodnÌch indexech. 5. PodmÌnky ovlivÚujÌcÌ v˝nos dluhopisu by mÏly b˝t transparentnÌ. I tento poûadavek podporuje pot¯ebu v·zat dluhopisy na nez·vislÈ indexy. PoË·tek smlouvy RoËnÌ zajistnÈ

Pojistitel (cedent)

’

Special purpose vehicle (SPV)

Jednor·zov· platba

Investor

’

’ Bezrizikov· investice

Situace v roce, kdy nedoölo ke ökodÏ RoËnÌ zajistnÈ

Pojistitel (cedent)

’


Investor

’ V˝plata kupÛnu

Situace v roce, kdy doölo ke ökodÏ RoËnÌ pojistnÈ

Pojistitel (cedent)

’

’


Investor

ZajistnÈ krytÌ

Pojistitel (cedent)

Bezrizikov· investice

’

Konec smlouvy


Investor

’ V˝plata jistiny dluhopisu

’

»as

SchÈma p¯enosu rizika na finanËnÌ trhy prost¯ednictvÌm pojistnÈho dluhopisu

68


PojistnÈ swapy (catastrophe swaps) V ¯Ìjnu 1996 zah·jila Catastrophe Risk Exchange (CATEX) obchody se swapy, a to v˝hradnÏ elektronick˝m zp˘sobem. P¯edmÏtem swapu je v˝mÏna skupiny pojistn˝ch smluv, majÌcÌch podobn˝ charakter (vÏtöinou jedno riziko v urËitÈ oblasti, nap¯. zemÏt¯esenÌ v Kalifornii), sestaven˝ch v blocÌch po 1 milionu dolar˘. PojistitelÈ si tyto swapy vymÏÚujÌ s tÌm, ûe budou hradit pojistnÈ plnÏnÌ ze zÌskan˝ch blok˘ a po urËitÈ dobÏ si z·vazky z pojistn˝ch smluv zpÏt vymÏnÌ. Jedn· se tak o v˝mÏnu cash-flow plynoucÌch ze smluv po dobu v˝mÏny. Efektem swapu je diverzifikace pojistnÈho portfolia podle pot¯eb pojistitel˘. OcenÏnÌ blok˘ smluv je determinov·no nabÌdkou a popt·vkou pojistitel˘ a zve¯ejÚov·no prost¯ednictvÌm CATEX. Kaûd˝ swap je tak bilater·lnÌ smlouvou, kter· zakl·d· vz·jemn˝ zajiöùovacÌ vztah. Ne vûdy se vöak poda¯Ì poûadovanou transakci uskuteËnit, protoûe se jedn· o trh, na kter˝ majÌ p¯Ìstup pouze pojiöùovny registrovanÈ u New York State Insurance Department. Po p¯Ìchodu Lloydís na swapov˝ trh vöak r˘st obchod˘ zÌskal vÏtöÌ dynamiku. Tento typ swapov˝ch operacÌ nezvyöuje p¯Ìmo zajistnou kapacitu trhu. PozitivnÏ vöak p˘sobÌ na pojistn˝ trh nep¯Ìmo tÌm, ûe umoûÚujÌ lÈpe diverzifikovat riziko pojiöùoven a efektivnÏji tak vyuûÌvat jejich kapacit. Druhou moûnou modifikacÌ swapov˝ch obchod˘ je v˝mÏna variabilnÌch plateb (z·visejÌcÌch na ökodnÌm pr˘bÏhu pojiöùovny) za soustavu fixnÌch plateb. I tato operace se uskuteËÚuje p¯es prost¯ednÌka ñ SPV. Protoûe se takto pojiöùovna zbavuje pojistnÏ-technickÈho rizika, je regulaËnÌmi org·ny USA poûadov·no, aby tento prost¯ednÌk mÏl licenci zajiöùovny. V praxi se vöak vyskytly i operace realizovanÈ bez zprost¯edkov·nÌ SPV ñ tyto kontrakty potom vöak nemajÌ charakter zajiötÏnÌ. Tento typ swapov˝ch operacÌ je z pohledu administrativnÌ n·roËnosti jednoduööÌ a tedy je n·kladovÏ efektivnÏjöÌ neû pojistnÈ dluhopisy. Na rozdÌl od nich vöak nedoch·zÌ ke kumulaci prost¯edk˘ na p¯ÌpadnÈ zajistnÈ krytÌ uû p¯ed okamûikem jejich pot¯eby a cedent st·le nese ˙vÏrovÈ riziko.

fixnÌ platby

Prvopojistitel (cedent)

’

’

fixnÌ platby

FinanËnÌ zprost¯edkovatel (zajistitel)

’

Investor

’ VariabilnÌ platby

VariabilnÌ platby

Struktura plateb u pojistnÈho swapu

Industry loss warranties (ILW) ILW se podob· pojistn˝m swap˘m (II. typu). Vûdy majÌ charakter zajiötÏnÌ (zprost¯edkov·nÌ SPV) a na rozdÌl od swapov˝ch obchod˘ je zde p¯Ìtomna jeötÏ jedna podmÌnka vzniku realizace plnÏnÌ tzv. druh˝ spouötÏË (second trigger). Mechanismus aktivizace transferu rizika je aktivov·n pokud pojiöùovna (prvnÌ spouötÏË, first trigger) a z·roveÚ celÈ odvÏtvÌ (druh˝ spouötÏË, second trigger) utrpÌ ökodu p¯edem stanovenÈho rozsahu. Prakticky se vöak plnÏnÌ z produktu tÈmÏ¯ vûdy ¯ÌdÌ realizacÌ druhÈho spouötÏËe, protoûe


69

prvnÌ spouötÏË se stanovuje jako relativnÏ nÌzk˝ vzhledem k v˝öi druhÈho spouötÏËe, takûe je vysoce pravdÏpodobnÈ, ûe pokud dojde ke ökodÏ stanovenÈho rozsahu u celÈho pojistnÈho trhu, potom je splnÏna i podmÌnka minim·lnÌ ökody u konkrÈtnÌ pojiöùovny. Proto se produkt taky naz˝v· Industry Loss Warranty, tedy warrant na ökodu pojistnÈho trhu.

KontingentnÌ kapit·l KontingentnÌ kapit·l (contingent capital) je formou n·slednÈho financov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ s vyuûitÌm cizÌch zdroj˘. Smyslem smlouvy nenÌ transfer rizika. Smlouvou je stanoveno, ûe pokud dojde k pojistnÈ ud·losti, je zav·zan˝ subjekt povinen nav˝öit finanËnÌ zdroje pojiöùovny. NejjednoduööÌ forma funguje na b·zi podmÌnÏnÈ ˙vÏrovÈ smlouvy. Pokud dojde k p¯edem definovanÈ pojistnÈ ud·losti, je zav·zan˝ subjekt povinen poskytnout pojiöùovnÏ ˙vÏr, kter˝ jÌ umoûnÌ zv˝öenÈ finanËnÌ pot¯eby pokr˝t. Druhou formou kontingentnÌho financov·nÌ je koupÏ put opce na hodnotu vlastnÌ ceny akcie. I moûnost realizace tÈto opce je v·z·na na vznik p¯edem definovanÈ pojistnÈ ud·losti. Pokud by takov· ud·lost nastala a doölo by k poklesu hodnoty akciÌ, pojiöùovna by realizovala svou put opci a zÌskala dodateËn˝ kapit·l. D˘leûit· je i v tomto p¯ÌpadÏ smluvnÏ upraven· definice pojistnÈ ud·losti. M˘ûe b˝t stanovena jako suma ud·lostÌ, kterÈ vzniknou danÈ pojiöùovnÏ, coû sebou nese pro poskytovatele kapit·lu riziko mor·lnÌho hazardu, a tedy i zv˝öenÌ poûadovan˝ch odmÏn (opËnÌch prÈmiÌ). Pokud je pojistn· ud·lost postavena na nez·vislÈm indexu, vznik· pojiöùovnÏ riziko, ûe jejÌ ökody budou jinÈ neû pr˘mÏrnÈ ökody na trhu. Tento produkt neeliminuje pojistn· rizika pojistitele, pouze ¯eöÌ formu jejÌho financov·nÌ. PodstatnÈ zde z˘st·v· ˙vÏrovÈ riziko, tzn. ûe by poskytovatel kapit·lu nemÏl k dispozici pot¯ebn˝ kapit·l v okamûiku vzniku pot¯eby pojistitele. V˝znam kontingentnÌho kapit·lu je tak ve funkci financov·nÌ, zajiötÏnÌ solventnosti a to i†v p¯ÌpadÏ, ûe dojde ke vzniku neoËek·vanÈ ud·losti. UmoûÚuje tak n·kladovÏ optimalizovat v˝öi kapit·lu a jeho zv˝öenÌ aû v situaci skuteËnÈ pot¯eby. Zvl·öù v dobÏ, kdy spoleËnost utrpÌ vÏtöÌ ztr·ty, b˝v· totiû obtÌûnÈ zÌskat okamûitÏ (za adekv·tnÌ cenu) voln˝ kapit·l. Tato forma financov·nÌ je vhodn· v p¯Ìpadech vzniku ökod velkÈho rozsahu s nÌzkou ËetnostÌ, kdy spoleËnost si nenÌ sama schopna zdroje doplnit. NynÌ vÌce vyuûÌvan· forma koupÏ put opce je pro akcion·¯e v˝hodn·, protoûe realizacÌ opce doch·zÌ k nav˝öenÌ kapit·lu aniû by doölo k Ñz¯edÏnÌì jejich akciovÈho podÌlu.

PojistnÈ opce V˝znam pojistn˝ opcÌ kulminoval okolo roku 1998, kdy byly relativnÏ hojnÏ obchodov·ny na CBOT a jejich podkladov˝m aktivem byl index publikovan˝ PCS. Z·jemce uzavÌr· dva opaËnÈ obchody (tzv. call spread) tak, ûe simult·nnÏ kupuje a prod·v· call opce s r˘znou realizaËnÌ cenou. Opce s niûöÌ realizaËnÌ cenou (call long option) vyjad¯uje vlastnÌ vrub (prioritu) tedy riziko, kterÈ pojiöùovna nese sama, pop¯ÌpadÏ jej zajiöùuje jin˝m zp˘sobem. Opce s vyööÌ realizaËnÌ cenou (call short option) vyjad¯uje hornÌ hranici zajiötÏnÌ. Tato forma zajiötÏnÌ je tak obdobou klasickÈho neproporcion·lnÌho zajiötÏnÌ ñ ökodnÌho nadmÏrku (excess of loss).

70


Obchody uzavÌranÈ na pravidelnÈ ËtvrtletnÌ, pololetnÌ nebo roËnÌ obdobÌ jsou ËlenÏnÈ na opce mal˝ch ökod (tzv. small cap, ökoda celÈho pojistnÈho odvÏtvÌ do 20 mld. dolar˘) a na opce velk˝ch ökod (tzv. large cap, ökoda celÈho pojistnÈho odvÏtvÌ nad 20 mld. dolar˘). Podstatn˝m omezenÌm tÈto formy zajiötÏnÌ oproti metodÏ ökodnÌho nadmÏrku je to, ûe ökodnÌ pr˘bÏh jednÈ pojiöùovny nemusÌ p¯esnÏ odpovÌdat ökodnÌmu pr˘bÏhu celÈho odvÏtvÌ na kter˝ je opce nastavena (riziko Ñneadekv·tnÌho odökodnÏnÌì), a tak tato forma zajiötÏnÌ m˘ûe zklamat. NavÌc na rozdÌl od pojistn˝ch dluhopis˘ u opcÌ d·l nese cesion·¯ ˙vÏrovÈ riziko. P¯esto jsou realizace pojistn˝ch opcÌ pro pojistn˝ sektor velmi pozitivnÌ, protoûe umoûÚujÌ rozöi¯ovat jeho kapacitu a p¯en·öet Ë·st rizika na finanËnÌ trhy, zvl·öù za situace, kdy tradiËnÌ zajiötÏnÌ nenÌ dostupnÈ. Modelov˝ obr·zek ukazuje situaci, kdy se pojistitel zajiöùuje prost¯ednictvÌm pojistn˝ch opcÌ ñ vlastnÌ vrub je nastaven na hodnotu PCS indexu 200, limit zajiötÏnÌ je 250. V˝sledek operace

’

Call long

Call Spread

200 opËnÌ prÈmie

{

’

0 250

PCS index

Call short

200/250 PCS Call Spread Opce Sekuritizace ûivotnÌch rizik V p¯ÌpadÏ sekuritizace ûivotnÌch rizik pojiöùovna prod·v· (ceduje) sv· pr·va k rizikov˝m a n·kladov˝m prÈmiÌm ze sjednan˝ch ûivotnÌch pojistek prost¯ednÌkovi (SPV), kter˝ n·kup tÏchto pr·v financuje emisÌ cenn˝ch papÌr˘ na kapit·lovÈm trhu. Oproti sekuritizaci katastrofick˝ch rizik, kde hlavnÌm motivem realizace tÏchto obchod˘ je transfer rizika na kapit·lov˝ trh, je zde hlavnÌm motivem snaha o zÌsk·nÌ dodateËn˝ch zdroj˘ pro dalöÌ expanzi.

BankovnÌ zajiötÏnÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ Jedn· se o produkt, kter˝ m· charakter tradiËnÌho proporcion·lnÌho zajiötÏnÌ, kdy zajistitel se podÌlÌ na krytÌ Ë·sti rizika. Zajistitel se v tomto p¯ÌpadÏ zavazuje kr˝t Ë·st budoucÌch pojistn˝ch plnÏnÌ, za coû zÌsk·v· stejnou pevnou Ë·st pojistnÈho a investiËnÌch v˝nos˘, kdy zajistitel samoz¯ejmÏ oËek·v·, ûe v˝nosy ze smluv budou vyööÌ neû plnÏnÌ a ÑbalÌk smluvì bude mu bude realizovat zisk. PodobnÏ jako u tradiËnÌho zajiötÏnÌ hradÌ navÌc zajistitel pojistiteli zajistnou provizi jako n·hradu zÌsk·vacÌch a jin˝ch administrativ-


71

nÌch n·klad˘. Zajistitel zÌsk·v· prost¯edky na zajistnou provizi prodejem pr·v k zisku na ÑbalÌku rizikì emisÌ komerËnÌch papÌr˘ (realizovan˝ch bankou) za vyööÌ cenu neû n·slednÏ na provizi vyplatÌ. Srovn·nÌ vybran˝ch typ˘ instrument˘ TradiËnÌ zajiötÏnÌ

KatastrofickÈ dluhopisy

PCS opce

KontingentnÌ kapit·l

Princip n·hrady

N·hrada ökody

N·hrada ökody

N·hrada ökody

Nav˝öenÌ zdroj˘ pojiöùovny nikoliv n·hrada ökody

»asov˝ horizont

1 rok

VariabilnÌ

6 ñ 12 mÏsÌc˘

VariabilnÌ

Riziko Ñneadekv·tnÌho odökodnÏnÌì

Ne

ZaleûÌ na konstrukci produktu (index/vlastnÌ ökoda)

V˝znamnÈ

ZaleûÌ na konstrukci produktu (index/vlastnÌ ökoda)

⁄vÏrovÈ riziko

Z·visÌ na ratingu zajistitele

Minim·lnÌ. Fondy p¯ipraveny v bezpeËn˝ch instrumentech

Minim·lnÌ. Obchody garantov·ny burzou

Minim·lnÌ. Fondy p¯ipraveny v†bezpeËn˝ch instrumentech

Likvidita pro akceptanta rizika

Limitov·na na retrocesi

Dosud nÌzk·

Dosud nÌzk·

Standardizace

Ne

Ne

Ano

Ne

TransakËnÌ n·klady vzhledem† k tradiËnÌmu zajiötÏnÌ

ñ

Dosud vysokÈ (spoleËnosti nemajÌ zkuöenosti)

NÌzkÈ

Dosud vysokÈ (spoleËnosti nemajÌ zkuöenosti)

NÌzk·

V˝voj trhu AËkoliv zajistnÈ sazby katastrofick˝ch rizik po roce 1994 opÏt klesly, pot¯eba hledanÌ nov˝ch zajistn˝ch zdroj˘ z˘stala: r˘st hustoty osÌdlenÌ, rostoucÌ bohatstvÌ a z toho vypl˝vajÌcÌ zv˝öen· koncentrace hodnot vedou dlouhodobÏ k hrozbÏ vzniku katastrofick˝ch ökod obrovskÈho rozsahu (ze Ëty¯iceti nejn·kladnÏjöÌch pojistn˝ch ud·lostÌ, kterÈ nastaly v letech 1970ñ1999 jich 6 nastalo v sedmdes·t˝ch letech, 8 v osmdes·t˝ch a 22 v letech devades·t˝ch). Podle teoretick˝ch model˘ by mohla v˝öe ökod z jednÈ pojistnÈ ud·losti dos·hnout 50 aû 100 mld. dolar˘., coû by v·ûnÏ ohrozilo stabilitu celÈho pojistnÈho sektoru, ale nap¯Ìklad pro kapit·lov˝ trh by podobn· ztr·ta nebyla û·dnou hrozbou. Odhadovan· kapacita americkÈho kapit·lovÈho trhu (ve¯ejnÏ obchodovatelnÈ dluhopisy a akcie) v roce 2000 Ëinila 60 000 mld. dolar˘. Katastrofa ve v˝öi 100 mld. dolar˘ je mÈnÏ neû 0,2 % z objemu trhu. Z tÏchto ˙daj˘ je z¯ejmÈ, ûe kapit·lov˝ trh by se s katastrofou velkÈho rozsahu vypo¯·dal bez vÏtöÌch ot¯es˘. P¯ibliûnÏ 12,6 mld. USD bylo tÌmto zp˘sobem cedov·no v letech 1996ñ2001. TÈmÏ¯ dvÏ t¯etiny z tÏchto transakcÌ byly realizov·ny prost¯ednictvÌm pojistn˝ch (katastrofick˝ch) dluhopis˘, swap˘ a opcÌ. Zbytek p¯ipadal na kontingentnÌ kapit·l a sekuritizaci ûivotnÌch rizik. Po obdobÌ rychlÈho rozvoje v polovinÏ devades·t˝ch let vöak doölo k jeho zpomalenÌ. Do roku 2001 bylo sekuritizov·no majetkovÈ katastrofickÈ riziko v rozsahu p¯ibliûnÏ 5 mld.USD. Uû roce 1997 dos·hl roËnÌ objem sekuritizace 1 mld. USD a o rok pozdÏji dokonce 1,4 mld. USD. V tÈto dobÏ byly do sekuritizace vkl·d·ny velkÈ nadÏje jako do moûnosti v˝znamnÈho kan·lu pro sdÌlenÌ katastrofick˝ch rizik. Tato oËek·v·nÌ se vöak nenaplnila, protoûe na tradiËnÌm zajistnÈm trhu doölo v mezidobÌ mezi lety

72


1996 a 1998 k poklesu zajistn˝ch sazeb o 21 % a sekuritizace se stala pro potenci·lnÌ z·jemce relativnÏ mÈnÏ zajÌmav·. Rok 1999 byl vöak z pohledu pojistnÈho odvÏtvÌ druh˝ nejhoröÌ v celÈ historii (mj. zimnÌ bou¯e Lothar a Martin v EvropÏ) a situace se opÏt zaËala obracet (na p¯elomu let 2000 a 2001 nÏkolik evropsk˝ch zajistitel˘ emitovalo pojistnÈ dluhopisy na riziko bou¯e). Z pohledu v˝öe uveden˝ch ËÌsel v˝znamu, je t¯eba upozornit na jednu podstatnou z·leûitost: I kdyû objem sekuritizacÌ 1,1 mld. USD (rok 2000) vypad· z prvnÌho pohledu pomÏrnÏ v˝znamnÏ, je t¯eba si uvÏdomit, ûe emise dluhopis˘ ve v˝öi 100 mil. USD vyjad¯uje ekvivalentnÌ zajistnÈ pouze 3 mil. USD (jako rizikov· prÈmie je v tÈto kalkulaci uvaûov·na ˙rokov· prÈmie nad LIBOR). EkvivalentnÌ zajistnÈ pro rok 2000 potom ËinÌ 68 mil. USD, coû je mÈnÏ neû 0,5 % svÏtovÈho pojistnÈho katastrofick˝ch rizik.

P¯edpoklady ˙spÏchu Desetilet· historie je jeötÏ p¯Ìliö kr·tk·, aby prok·zala ûivotaschopnost nÏkterÈho z v˝öe uveden˝ch produkt˘. Pojistn˝ a zajistn˝ trh se neust·le vyvÌjÌ a na jeho rozvoj p˘sobÌ mnoho r˘zn˝ch vliv˘: 1. Situace na tradiËnÌm zajistnÈm trhu ñ mÌra z·vislosti mezi sazbami na tradiËnÌm zajistnÈm trhu a v˝öÌ objem˘ na alternativnÌm trhu se dosud projevuje jako vysoce signifikantnÌ. 2. Likvidita ñ nedostateËn· likvidita pojistn˝ch deriv·t˘ a dluhopis˘ v d˘sledku prakticky neexistujÌcÌho sekund·rnÌho trhu je brzdou jejich rozvoje. P¯itom tyto produkty pr·vÏ mÏly öanci ¯eöit nulovou likviditu tradiËnÌch zajistn˝ch kontrakt˘ (doposud existovala pouze moûnost retrocese). 3. Transparentnost ñ transparentnost je z·kladnÌm faktorem rozvoje jakÈkoliv novinky. ÿeöenÌm je standardizace produkt˘ realizovan˝ch prost¯ednictvÌm specializovan˝ch burz nebo zprost¯edkovatel˘. 4. Postoj regulaËnÌch, ˙ËetnÌch a daÚov˝ch autorit ñ nejistota, kter· plyne zajistitel˘m z titulu nejasn˝ch podmÌnek, kterÈ jsou d·ny pro jejich podnik·nÌ, je v˝znamnou brzdou rozvoje alternativnÌch ¯eöenÌ. SpecializovanÈ normy, kterÈ ¯eöÌ uvedenou problematiku uû vöak takÈ exitujÌ (vÌce viz [3]). 5. Postoj ratingov˝ch agentur ñ na kapit·lovÈm trhu je ˙spÏch kaûdÈho instrumentu podmÌnÏn Ñadekv·tnÏ kvalitnÌmì ratingem, podle nÏhoû potenci·lnÌ investo¯i atraktivnost produktu posuzujÌ. 6. ZÌsk·nÌ nov˝ch investor˘ ñ na trhu st·le nejsou dostateËnÏ zn·me v˝hody, kterÈ jim investice do pojistn˝ch instrument˘ m˘ûe p¯inÈst: Vysok˝ oËek·van˝ v˝nos ñ p¯es riziko ztr·ty kuponu (nebo i jistiny) se vöak pojistnÈ dluhopisy pro investory staly zajÌmavÈ, protoûe slibujÌ relativnÏ vyööÌ kupÛnov˝ v˝nos neû podnikovÈ dluhopisy se shodn˝m ratingem. Tato prÈmie je kompenzacÌ za niûöÌ likviditu pojistn˝ch dluhopis˘, za riziko omylu p¯i odhadu (model risk) a odvahu za investov·nÌ do novÈho produktu (newness premium). Diverzifikace portfolia ñ investice do pojistn˝ch dluhopis˘ umoûÚuje sniûovat trûnÌ riziko portfolia, protoûe neexistuje v˝znamn˝ korelaËnÌ vztah mezi pojistn˝mi a podnikov˝mi dluhopisy. Dle jednÈ studie [2] umoûÚuje alokov·nÌ 2% podÌlu pojistnÈho rizika do portfolia tvo¯enÈho ze 60 % akciemi a ze 40 % podnikov˝mi dluhopisy snÌûit smÏrodatnou odchylku portfolia o 0,25 %. Investo¯i mohou potom tÌmto zp˘sobem p¯Ìmo (d¯Ìve mohli pouze nep¯Ìmo prost¯ednictvÌm investic do akciÌ pojiöùoven Ëi zajiöùoven) diverzifikovat svÈ portfolio. 7. Schopnost vyuûÌt ÑnekatastrofickÈhoì trhu pro alternativnÌ ¯eöenÌ ñ dosavadnÌ ¯eöenÌ se tÈmÏ¯ v˝hrad-


73

nÏ t˝kaly rizik s vysokou z·vaûnostÌ a nÌzkou frekvencÌ (katastrofy). Tento trh je vöak sv˝m rozsahem omezen˝. Pro dalöÌ kvantitativnÌ rozvoj bude podstatnÈ, jestli se prosadÌ ¯eöenÌ i na jin˝ch rizikov˝ch trzÌch nap¯. na trhu st¯ednÌ z·vaûnosti a frekvence (mj. pojiötÏnÌ vozidel). 8. Konvergence finanËnÌch a pojistn˝ch trh˘ ñ mnohÈ trendy ve v˝voji finanËnÌch trh˘ jako p¯Ìklon k principu r˘stu hodnoty akciÌ Ëi konvergence ËinnostÌ bank, pojiöùoven, zajiöùoven a ostatnÌch finanËnÌch subjekt˘ vöak d·vajÌ rozvoji ART metod siln˝ impuls. V·ha jednotliv˝ch faktor˘ je pro jednotlivÈ zemÏ r˘zn·. Specificky velmi z·visÌ na v˝znamnosti kapit·lov˝ch trh˘ pro podnikovÈ financov·nÌ, a tedy rozvinutosti kapit·lov˝ch trh˘, tlaku na r˘st hodnoty akciÌ, legislativnÌch a regulaËnÌch podmÌnk·ch danÈ zemÏ (vÌce viz [3]). V˝voj jakÈkoliv novinky nikdy nenÌ jednoduch˝ a p¯Ìm˝. Uû dnes je jasnÈ, ûe alternativnÌ ¯eöenÌ transferu rizika prost¯ednictvÌm kapit·lovÈho trhu je ¯eöenÌ ûivotaschopnÈ a m· velkou budoucnost. KonkrÈtnÌ optim·lnÌ formy si vöak trh teprve hled· ñ vznikajÌ nov· ¯eöenÌ, nÏkterÈ zanikajÌ, jinÈ se prosazujÌ dÈle. Teprve Ëas a trh samotn˝ uk·ûe, kterÈ z v˝öe uveden˝ch instrument˘ se na nÏm prosadÌ natrvalo.

Pouûit· literatura: [1] [2] [3] [4]

BELONSKY, G.: Insurance-Linked Securities, Z¸rich: Swiss Re New Markets, 1999. FROOTH, K.: The Evolving Market for Catastrophic Event Risks, New York: Guy Carpenter & Company, Inc., 1998. HLADN›, P.: Metody eliminace rizika v pojiöùovnictvÌ, Ostrava: Ekf VäB-TU Ostrava ñ diplomov· pr·ce, 2001. HLADN›, P.: AlternativnÌ metody transferu rizika, In: PojistnÈ rozpravy, svazek 11, str. 94-103, Praha, »AP, 2002, ISSN 0862-6162. [5] SWISS REINSURANCE COMPANY: Sigma No. 5/1996 ñ Insurance derivates and securitization: New hedging perspectives for the US catastrophe insurance market?, Z¸rich: Swiss Reinsurance Company, 1996. [6] SWISS REINSURANCE COMPANY: Sigma No. 2/1999 ñ Alternative risk transfer (ART) for corporations: a passing fashion or risk management for the 21st century ?, Z¸rich: Swiss Reinsurance Company, 1999.

ResumÈ THE USE OF CAPITAL MARKET INSTRUMENTS AS AN ALTERNATIVE REINSURANCE INSTRUMENT The term ìalternative risk transferî (ART) first appeared in the USA in the 60ís of the 20 th century and originally was used for insurance of risks of large corporations through captive insurance companies. During the last ten years, however, this term has earned a much wider content and includes e.g. finite reinsurance, risk transfer via capital markets and some others, which are in more detail described further in this paper as well as in some previous papers (see e.g. ìPojistnÈ rozpravyî No. 11, pages 96ñ105). At the beginning of the 90ís after some catastrophic losses in the USA (hurricane Andrew and Northridge earthquake) reinsurers used up all their reserves which resulted in a large increase of reinsurance premium. In reaction to this development some insurers created new products in order to transfer (cede) part of their risks outside the traditional reinsurance market. Many insurers (and reinsurers) started to believe that the capital market is capable of absorbing some risks more effectively. The paper mentions some basic inconveniences of traditional reinsurance and in more detail describes seven products of the capital market used as reinsurance. It is clear that alternative risk transfer via the capital market is a vital solution and has a very good future.

74


Zp˘soby v˝poËtu cash flow ûivotnÌch pojiötÏnÌ Mgr. Martin JaneËek, odpovÏdn˝ pojistn˝ matematik »SOB Pojiöùovny, a.s.

⁄vodnÌ pozn·mky V tomto Ël·nku pouk·ûi na nÏkterÈ zp˘soby modelov·nÌ finanËnÌch tok˘ (cash flow, CF) speci·lnÏ pro ûivotnÌ pojiötÏnÌ, i kdyû vÏtöina postup˘ platÌ i pro jakÈkoliv jinÈ spoleËnosti. Uvedeny budou jen nÏkterÈ z·kladnÌ principy a jejich praktickÈ pouûitÌ. Samoz¯ejmÏ, ûe moûn˝ch postup˘ je daleko vÌce. Protoûe se jedn· o tÈma velmi frekventovanÈ, bude p¯id·no i nÏkolik poznatk˘ z praxe, zejmÈna v oblasti p¯edpoklad˘ v˝poËt˘. VÌce se budu zab˝vat metodikou stanovenÌ CF pouûÌvanou pro v˝poËet Embedded Value, p¯iËemû se obËas dotkneme i princip˘ v˝poËtu pouûÌvanÈho pro stanovenÌ tzv. Fair Value.

I. K Ëemu slouûÌ modelov·nÌ budoucÌho cash flow Modelov·nÌ budoucÌho CF nab˝v· st·le na vÏtöÌm v˝znamu. V souËasnÈ dobÏ je nepostradatelnou souË·stÌ aktu·rskÈ praxe. Je z·kladem pro: ñ V˝poËet hodnoty spoleËnosti ñ Embedded Value, Apprasial Value Tyto hodnoty a zejmÈna jejich zmÏna v Ëase jsou velmi d˘leûitÈ zejmÈna pro vedenÌ spoleËnosti, akcion·¯e, event. z·jemce o koupi spoleËnosti apod. Velmi zjednoduöenÏ je z·kladem pro v˝öe uvedenÈ hodnoty souËet k hodnotÌcÌmu datu oddiskontovan˝ch budoucÌch CF (pouûÌvanÈ definice tohoto CF jsou uvedeny d·le). ñ OdhalenÌ event. negativnÌho v˝voje spoleËnosti v budoucnosti Modely CF jsou pouûÌv·ny zejmÈna odpovÏdn˝m pojistn˝m matematikem, kter˝ by z v˝voje p¯edpokl·danÈho budoucÌho v˝voje mÏl vËas odhalit moûn· budoucÌ rizika a event. poûadovat vytvo¯enÌ dodateËnÈ rezervy na jejich pokrytÌ. ñ SladÏnÌ v˝voje aktiv a pasiv (asset liability matching ñ ALM) Modely CF lze pouûÌt takÈ pro v˝poËty v˝voje rezerv spoleËnosti (zejmÈna, ale nejen, pro v˝poËet jejich durace). Na z·kladÏ toho lze pak upravit strukturu finanËnÌho umÌstÏnÌ ke krytÌ z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌch z pojistn˝ch smluv. ñ V˝poËet tzv. Fair Value rezerv, kter˝ je poûadov·n dle mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ ñ viz nap¯. druh· odborn· smÏrnice »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ OpÏt zjednoduöenÏ ¯eËeno se rezerva vypoËte jako souËet bezrizikovou ˙rokovou mÌrou oddiskontovan˝ch budoucÌch CF k hodnotÌcÌmu datu (moûn· definice tohoto CF je opÏt uvedena d·le).


75

II. R˘znÈ p¯Ìstupy k modelov·nÌ CF V tÈto Ë·sti uk·ûeme dva zp˘soby modelov·nÌ CF pro v˝poËet Embedded Value ûivotnÌho pojiötÏnÌ a jejich porovn·nÌ. Pro ˙Ëely tohoto Ël·nku je nazveme: a) Ñ⁄ËetnÌì a b) ÑFondov˝ì StruËnÏ se takÈ zmÌnÌme o zp˘sobu stanovenÌ CF pro v˝poËet Fair Value. V n·sledujÌcÌch ˙vah·ch: ñ bude uvaûov·no standardnÌ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ s podÌlem na zisku, ñ bude p¯edpokl·d·n roËnÌ model CF, ñ pro zjednoduöenÌ bude definov·no CF bez uvaûov·nÌ finanËnÌho toku zaplacenÌ danÏ z p¯Ìjm˘ spoleËnosti a event. zmÏny kapit·lu nutnÈho ke krytÌ minim·lnÌ mÌry solventnosti, coû se nÏkdy do v˝poËt˘ takÈ zahrnuje, ale pro ˙Ëely tohoto Ël·nku nejsou v˝znamnÈ, ñ budeme p¯edpokl·dat, ûe: ñ pojistnÈ, n·klady, provize jsou finanËnÌ toky na zaË·tku obdobÌ (tedy roku) a ñ zhodnocenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ, v˝platy pojistn˝ch ud·lostÌ a odbytn˝ch a zmÏna rezerv jsou finanËnÌ toky konce roku.

Ñ⁄ËetnÌì zp˘sob: Ñ⁄ËetnÌ CFì definujme jakou souËet pohyb˘, kterÈ vÌce mÈnÏ odpovÌdajÌ postup˘m za˙Ëtov·nÌ finanËnÌch tok˘ pojistn˝ch smluv: CFt˙ËetnÌ =

PojistnÈtñ1 ñ N·kladytñ1 ñ Provizetñ1 + Z˙roËenÌ tok˘ na poË·tku roku ke konci rokut+ ZhodnocenÌ fin. umÌstÏnÌ rezervt ñ V˝platy PU v p¯ÌpadÏ smrtit ñ V˝platy odbytnÈhot ñ V˝platy doûitÌt ñ ZmÏna rezervt ,

p¯iËemû index t znaËÌ hodnotu na konci roku, tñ1 na zaË·tku roku.

ÑFondov˝ì zp˘sob: ÑFondov˝ì zp˘sob nekopÌruje ˙ËetnÌ pohyby, ale sleduje jen v˝voj Ñfondu spoleËnostiì, coû znamen·, ûe se nezab˝v· finanËnÌmi toky, kterÈ Ñpat¯Ìì klientovi (nap¯. rezervotvorn· Ë·st pojistnÈho, apod.): CFtfondovÈ = Poplatky z pojistnÈhotñ1 + RizikovÈ pojistnÈtñ1 ñ N·kladytñ1 ñ Provizetñ1 + Z˙roËenÌ tok˘ na zaË. roku ke konci rokut ñ V˝plata rizikovÈ pojistnÈ Ë·stky v p¯ÌpadÏ smrtit+ Poplatky v p¯ÌpadÏ odbytnÈhot Definice CF pro v˝poËet Fair Value: Pro v˝poËet Fair Value se pouûÌv· definice podobn· definici Ñ˙ËetnÌho CFì s tÌm rozdÌlem, ûe se neuvaûujÌ pohyby v rezerv·ch:

76


CFt =

PojistnÈtñ1 ñ N·kladytñ1 ñ Provizetñ1 + Z˙roËenÌ tok˘ na poË·tku roku ke konci rokut ñ V˝platy v p¯ÌpadÏ smrtit ñ V˝platy odbytnÈhot ñ V˝platy doûitÌt

KonkrÈtnÌ p¯Ìklad a porovn·nÌ zp˘sob˘ a) a b) (Ñ˙ËetnÌhoì a fondovÈhoì): Oba zp˘soby a jejich porovn·nÌ uk·ûeme na konkrÈtnÌm p¯Ìkladu roËnÏ placenÈho smÌöenÈho pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ, kde: ñ v p¯ÌpadÏ smrti se vypl·cÌ pojistn· Ë·stka, ñ v p¯ÌpadÏ doûitÌ se vypl·cÌ pojistn· Ë·stka, ñ poplatky jsou kalkulov·ny z kaûdÈho zaplacenÈho pojistnÈho po celou pojistnou dobu, ñ podÌl na zisku je p¯izn·n ve v˝öi 100 %.

Pouûijeme n·sledujÌcÌ oznaËenÌ: k

ñ pojistn· Ë·stka

P

ñ roËnÌ brutto pojistnÈ

RP»t ñ rizikov· pojistn· Ë·stka Ft

ñ ûivotnÌ rezerva

∆ Ft

ñ rezervotvorn· Ë·st pojistnÈho

Ot

ñ odbytnÈ v roce t

λ

ñ poplatek z pojistnÈho

Et

ñ skuteËnÈ n·klady a provize v roce t

lt

ñ poËet platn˝ch pojiötÏnÌ v roce t

dt

ñ poËet zanikl˝ch pojiötÏnÌ z d˘vodu ˙mrtÌ pojiötÏnÈho v roce t

wt

ñ poËet stornovan˝ch pojiötÏnÌ v roce t

SPt

ñ poplatek p¯i stornu pojiötÏnÌ v roce t

i

ñ technick· ˙rokov· mÌra

v = 1/(1+i) ití

ñ ˙rokov· mÌra zhodnocenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ rezerv v roce t

itíí

ñ rizikov· ˙rokov· mÌra ñ ˙rokov· mÌra pouûÌvan· pro ˙roËenÌ, resp. diskontov·nÌ finanËnÌch tok˘ v roce t

Index t bude opÏt znaËit tok na konci roku a tñ1 na zaË·tku roku. CFt˙ËetnÌ = ltñ1*Ptñ1 *(1 + i′′t) ñltñ1 *Etñ1 *(1+i′′t) + ltñ1 *Ftñ1*i′ñ dt *k ñ wt *Otñ lt *Ft+ltñ1 *Ftñ1 platÌ: k = RP»t + Ft Ot = Ft ñ SPt wt = ltñ1 ñ dt pro t = poslednÌ rok pojiötÏnÌ (zde je v˝plata odbytnÈho vlastnÏ rovna v˝platÏ pojistnÈho plnÏnÌ p¯i doûitÌ).


77

Pozn·mka: Takto se skuteËnÏ Ñ˙ËetnÌ CFì Ëasto definuje. Chceme-li vöak b˝t p¯esnÌ, musÌme pojistnÈ rozliöit na Ë·st rezervotvornou a nerezervotvornou. ZhodnocenÌ rezervotvornÈ Ë·sti pojistnÈho pak uvaûujeme stejnÈ jako zhodnocenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ celkov˝ch rezerv. Pak tedy: CFt˙ËetnÌ = ltñ1* (λ * Ptñ1+ qx+tñ1* RP»t * v) * (1 + i′′t ) + ltñ1 * ∆Ftñ1 * (l + i′t ) ñ ltñ1* Etñ1 * (1 + i′′t ) + ltñ1 * Ftñ1 * i′t ñ dt * (Ft + RP»t ) ñ wt * (Ft ñ SPt ) ñ lt * Ft + ltñ1 * Ftñ1 = platÌ: lt + wt + dt = ltñ1 = ltñ1* (λ * Ptñ1+ qx+tñ1* RP»t * v) * (1 + i′′t ) + ltñ1 * ∆Ftñ1 * (l + i′t ) ñ ltñ1* Etñ1 * (1 + i′′t ) + ltñ1 * Ftñ1 * i′t ñ ltñ1 * Ft ñ dt * RP»t + wt * SPt + ltñ1 * Ftñ1 = platÌ: Ft = (Ftñ1 + ∆Ftñ1) * (1 + i′t ) = ltñ1* (λ * Ptñ1+ qx+tñ1* RP»t * v) * (1 + i′′t ) + ltñ1 * ∆Ftñ1 * (l + i′t ) ñ ltñ1* Etñ1 * (1 + i′′t ) + ltñ1 * Ftñ1 * i′t ñ ltñ1 * (Ftñ1 + ∆Ftñ1) * (l + i′t ) ñ dt * RP»t + wt * SPt + ltñ1 * Ftñ1 = = ltñ1* (λ * Ptñ1+ qx+tñ1* RP»t * v) * (1 + i′′t ) ñ ltñ1* Etñ1 * (1 + i′′t ) ñ dt * RP»t + wt * SPt = CFtfondovÈ Je tedy vidÏt, ûe v˝sledky CF obou p¯Ìstup˘ jsou shodnÈ.

III. V˝poËty zaloûenÈ na v˝voji CF NejËastÏji pouûÌvanou hodnotou zaloûenou na v˝voji CF je souËasn· hodnota tÏchto finanËnÌch tok˘. P¯i p¯edpokladu, ûe itíí je konstantnÌ pro kaûdÈ t , je tedy tato hodnota (oznaËÌme NPVCF) rovna:

Σ n

NPVCF =

t=1

CFt (1 + i′′)t

.

Za p¯edpokladu nekonstantnÌ it′′, coû je v praxi bÏûnÏjöÌ p¯Ìpad, by se vzorec musel evidentnÌm zp˘sobem upravit.

P¯i stanovov·nÌ profitability nov˝ch pojiötÏnÌ se pouûÌvajÌ r˘zn· tzv. profit kritÈria, kter· porovn·vajÌ souËasnou hodnotu CF s jin˝mi hodnotami, a to nap¯.

78


ñ se souËasnou hodnotÏ pojistnÈho stanovenou stejn˝m zp˘sobem jako souËasn· hodnota CF, NPVCF

,

NPV pojistnÈho ñ s pojistn˝m zaplacen˝m v 1. roce pojiötÏnÌ,

ñ s provizemi vyplacen˝mi v 1. roce pojiötÏnÌ,

NPVCF

,

pojistnÈ 1. roku NPVCF

.

provize 1. roku

Nebo m˘ûe b˝t pouûit v˝poËet vnit¯nÌ mÌry v˝nosnosti (IRR) a mnoho dalöÌch p¯Ìstup˘.

IV. P¯edpoklady v˝poËt˘ Zde uvedeme nÏkterÈ z·kladnÌ p¯edpoklady, kterÈ jsou pro v˝poËet CF pouûÌv·ny. SouËasnÏ budou stanoveny konkrÈtnÌ hodnoty, kterÈ budou podkladem pro numerick˝ v˝poËet v Ë·sti VI.

Pod˙mrtnost: Pod˙mrtnostÌ je mÌnÏn podÌl mezi oËek·vanou ˙mrtnostÌ a ˙mrtnostÌ vypoËtenou z ˙mrtnostnÌch tabulek pouûit˝ch pro v˝poËet pojistnÈho. ZejmÈna pro pojiötÏnÌ, kde je rizikem smrt pojiötÏnÈho, jsou ˙mrtnostnÌ tabulky pouûÌvanÈ pro v˝poËet pojistnÈho konzervativnÏjöÌ, opatrnÏjöÌ, bezpeËnÏjöÌ, tedy pravdÏpodobnost ˙mrtÌ je p¯edpokl·dan· vyööÌ, neû je re·ln· skuteËnost. V˝poËet m˘ûe b˝t proveden nap¯Ìklad tak, ûe se z pojistnÈho kmene zjistÌ p¯edpokl·dan˝ poËet zem¯el˝ch v minulosti na z·kladÏ pravdÏpodobnosti ˙mrtÌ z ˙mrtnostnÌch tabulek a porovn· se skuteËn˝m poËtem zem¯el˝ch. V˝sledky je pak teoreticky moûno rozdÏlit nap¯Ìklad podle: ñ pohlavÌ pojiötÏnÈho, ñ dle jednotliv˝ch vÏk˘, ñ ku¯·ci X neku¯·ci, ñ roku pojiötÏnÌ, ñ apod. PoËty zem¯el˝ch vÏtöinou nejsou vzhledem k mal˝m rozsah˘m p¯Ìliö spolehliv˝m statistick˝m podkladem. Je vöak moûnÈ vysledovat spÌöe jen v˝sledek pod˙mrtnosti za celou spoleËnost. V p¯ÌpadÏ, ûe spoleËnost nem· vlastnÌ data ani pro takov˝ celkov˝ v˝sledek pod˙mrtnosti, je moûno pouûÌt alespoÚ ˙mrtnost celkovÈ populace (ze statistik »S⁄), tu povaûovat za ˙mrtnost pojistnÈho kmene (coû je dÌky prov·dÏnÈmu underwritingu na poË·tku pojiötÏnÌ spÌöe hornÌ hranice ˙mrtnosti) a tu porovnat s ˙mrtnostnÌmi tabulkami pojiöùovny pouûÌvan˝mi pro v˝poËet pojistnÈho. Vûdy by vöak mÏla b˝t zohlednÏna tzv. selekËnÌ perioda. Znamen·, ûe vlivem poË·teËnÌho underwritingu lze oËek·vat, ûe pod˙mrtnost v prvnÌch letech pojiötÏnÌ bude niûöÌ neû v n·sledujÌcÌch letech. S p¯ib˝vajÌcÌmi pojistn˝mi lety se pak d· p¯edpokl·dat, ûe se bude skuteËn· ˙mrtnost kmene blÌûit ˙mrtnosti glob·lnÌ populace. »asto se uvaûuje postupn˝ n·r˘st aû na nÏjakou ust·lenou hodnotu.


79

Pro numerick˝ p¯Ìklad uveden˝ v Ë·sti VI pouûijeme tyto p¯edpoklady: Pojistn˝ rok

Pod˙mrtnost

1.

20 %

2.

30 %

3.

40 %

4.

50 %

5. a dalöÌ

60 %

Stornovost: StornovostÌ je mÌnÏna pravdÏpodobnost storna pojiötÏnÌ nejËastÏji dle pojistnÈho mÏsÌce (roku). PodobnÏ jako pod˙mrtnost se stornovost zÌsk·v· anal˝zou dat z pojistnÈho kmene. Je vhodnÈ: ñ Vytvo¯it tuto anal˝zu nap¯Ìklad dle kalend·¯nÌch let poË·tku pojiötÏnÌ (je zvl·öù uûiteËnÈ p¯i rozhodov·nÌ o koneËnÈ stupnici stornovosti ñ event. o vylouËenÌ anom·liÌ). ñ Rozliöit trv·nÌ pojistnÈ smlouvy na mÏsÌce alespoÚ v 1. roce pojiötÏnÌ, kde je vÏtöinou vidÏt n·r˘st storen v 2. mÏsÌci (v˝povÏÔ do dvou mÏsÌc˘ od sjedn·nÌ pojistnÈ smlouvy ñ nap¯. kv˘li zdravotnÌmu stavu, apod.), 4. mÏsÌci (storno pro nezaplacenÌ prvnÌho pojistnÈho) a 7. mÏsÌci (storno pro nezaplacenÌ druhÈho pojistnÈho). DalöÌ n·r˘st je vÏtöinou moûno vysledovat v dobÏ tÏsnÏ po n·roku na odbytnÈ. ñ Rozliöit storna pro jednotlivÈ nebo alespoÚ podobnÈ produkty. Jinou stornovost budou vykazovat jednor·zov· a bÏûnÏ placen· pojiötÏnÌ. Jinak bude vypadat stornovost pro pojiötÏnÌ s dlouhou pojistnou dobou (nap¯. pojiötÏnÌ typu Universal Life) a s kr·tkou pojistnou dobou (i nap¯. ÑdÏtsk·ì pojiötÏnÌ).

ProblÈmem samoz¯ejmÏ opÏt z˘st·vajÌ data. Jednak nemusÌ b˝t poËet storen statisticky v˝znamn˝ a jednak tÈmÏ¯ vûdy chybÌ delöÌ v˝voj. V˝sledky anal˝zy stornovosti pro konkrÈtnÌ produkt nebo skupinu produkt˘ mohou vypadat nap¯Ìklad takto (jen roËnÌ stornovost):

Pojistn˝ rok 1

2

3

4

5

6

7

8

1995

20 %

10 %

7%

10 %

5%

7%

5%

5%

1996

21 %

11 %

9%

9%

8%

4%

5%

4%

Rok poË·tku pojiötÏnÌ

80

1997

17 %

12 %

8%

14 %

6%

1998

18 %

9%

12 %

11 %

5%

1999

19 %

15 %

8%

10 %

2000

25 %

9%

8%

2001

22 %

10 %

2002

20 %


Na z·kladÏ tÈto anal˝zy je pak jeötÏ vhodnÈ: ñ usoudit, zda nap¯Ìklad nÏkter˝ rok nebyla spoleËnost v nÏjakÈ v˝jimeËnÈ situaci (nap¯Ìklad p¯i negativnÌch zpr·v·ch o spoleËnosti apod.) ñ z uvedenÈho p¯Ìkladu by takov˝m rokem byl z¯ejmÏ rok 2000, ñ zohlednit v·hu, jakou majÌ jednotlivÈ hodnoty (tj. kolika pojistn˝ch smluv se danÈ procento stornovosti t˝k·). Z tÏchto v˝sledk˘ je pak vÏtöinou zvolena jedna stupnici storen aplikovan· v modelu. Tuto stupnici lze vytvo¯it nap¯Ìklad: ñ jako v·ûen˝ pr˘mÏr hodnot pro jednotlivÈ pojistnÈ roky, ñ nebo lze pouûÌt hodnot stornovosti pro aktu·lnÌ kalend·¯nÌ rok (nap¯Ìklad storna v 1. roce vzÌt jako odpovÌdajÌcÌ stornovosti v 1. roce ze smluv sjednan˝ch v roce 2002, ve 2. roce vzÌt druhoroËnÌ stornovost ze smluv sjednan˝ch v roce 2001, atd. Pro numerick˝ p¯Ìklad uveden˝ v Ë·sti VI pouûijeme druhou moûnost, tedy hodnoty poslednÌ diagon·ly. DalöÌ ot·zkou je, jakÈ hodnoty uvaûovat pro n·sledujÌcÌ pojistnÈ roky (v naöem p¯ÌpadÏ od 9. pojistnÈho roku), kde jiû û·dnÈ statistiky nejsou k dispozici. Zde se nabÌzÌ: ñ p¯edpokl·dat jiû ust·len˝ v˝voj a pro dalöÌ pojistnÈ roky pouûÌt poslednÌ hodnotu, ñ vyuûÌt teorii Ëasov˝ch ¯ad a pouûÌt nap¯Ìklad modifikovan˝ exponenci·lnÌ trend, ñ dalöÌ moûnosti. My pouûijeme p¯edpoklad ust·lenÈho v˝voje. Celkov˝ p¯edpoklad stornovosti pro numerick˝ p¯Ìklad v Ë·sti VI jsou tedy: Pojistn˝ rok

Stornovost

1.

20 %

2.

10 %

3.

8%

4.

10 %

5.

5%

6.

4%

7.

5%

8. a dalöÌ

5%

Provize: a) Provize za sjedn·nÌ pojiötÏnÌ: Provize za sjedn·nÌ pojiötÏnÌ je nelÈpe uvaûovat individu·lnÏ pro kaûdou pojistnou smlouvu zvl·öù dle stupnice jejÌho agenta. NenÌ-li tento ˙daj k dispozici, pak je t¯eba odhadnout nÏjakou pr˘mÏrnou stupnici dle pojistn˝ch rok˘ a samoz¯ejmÏ produkt˘. Vzhledem k tomu, ûe se jedn· o provize vypl·cenÈ v prvnÌch letech pojiötÏnÌ (Ëasto prvnÌ dva roky), nenÌ zde na mÌstÏ poËÌtat pr˘mÏr ze vöech pojistn˝ch smluv, ale


81

(protoûe se tyto stupnice mohou liöit v z·vislosti na dle kalend·¯nÌm roku poË·tku pojiötÏnÌ podle strategie spoleËnosti) vzÌt v ˙vahu jen pojistnÈ smlouvy sjednanÈ v aktu·lnÌm, event. i p¯edchozÌm roce. b) ÑUdrûovacÌì provize: Jedn· se o provize vÏtöinou vypl·cenÈ po ukonËenÌ vypl·cenÌ provizÌ za sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, tedy Ëasto od 3. pojistnÈho roku. Zase je nejlÈpe uvaûovat tyto provize dle jednotliv˝ch pojistn˝ch smluv. Je ale t¯eba vzÌt v ˙vahu moûnost navyöov·nÌ tÏchto provizÌ i v pr˘bÏhu platnosti pojiötÏnÌ. c) ÑStornoprovizeì: Jedn· se o Ë·stku, kterou agent m· vr·tit pojiöùovnÏ v p¯ÌpadÏ storna pojiötÏnÌ v urËitÈ dobÏ trv·nÌ pojistnÈ smlouvy. Zde je vhodnÈ uvaûovat nejen dohodnut· pravidla vracenÌ provizÌ, ale i fakt, ûe ne vöichni agenti tyto provize skuteËnÏ vr·tÌ (nap¯. maklÈ¯sk· spoleËnost, kter· se dostane do ˙padku apod.). Pro numerick˝ p¯Ìklad uveden˝ v Ë·sti VI pouûijeme tyto p¯edpoklady: Provize za sjedn·nÌ pojiötÏnÌ: 35 % z roËnÌho pojistnÈho v 1. roce pojiötÏnÌ a 15% v 2. roce. P¯i stornu v 1. roce vracÌ agent celou provizi 1. roku (35 % z pojistnÈho). P¯i stornu v 2. roce vracÌ celou provizi za 2. rok (15 % z pojistnÈho). ⁄spÏönost vym·h·nÌ vr·cenÌ provizÌ budeme uvaûovat ve v˝öi 80 %. UdrûovacÌ provize pouûijeme ve v˝öi 4 % z pojistnÈho od 3. pojistnÈho roku. N·klady: SkuteËnÈ n·klady na pojistnÈ smlouvy je ˙ËelnÈ rozdÏlit minim·lnÏ na jednor·zovÈ n·klady spojenÈ s uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy a na pravidelnÈ spr·vnÌ n·klady nutnÈ k udrûenÌ a spr·vÏ pojiötÏnÌ. Spr·vnÌ n·klady je d·le jeötÏ vhodnÈ rozdÏlit na n·klady spojenÈ s likvidacÌ pojistn˝ch ud·lostÌ a ostatnÌ a samoz¯ejmÏ vöe jeötÏ nejlÈpe dle pojistn˝ch produkt˘ (spr·vnÌ n·klady bÏûnÏ placen˝ch a jednor·zov˝ch pojiötÏnÌ budou jinÈ, odliönÈ budou takÈ n·klady na flexibilnÌ pojiötÏnÌ, kde je moûno prov·dÏt mnoho zmÏn, a pojiötÏnÌ neflexibilnÌ /nap¯Ìklad pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti na urËitou dobu apod./) Detaily ËlenÏnÌ z·visÌ na dostupnosti odpovÌdajÌcÌch ˙daj˘. RozdÏlenÌ n·klad˘ m˘ûe vypadat nap¯Ìklad takto: PoË·teËnÌ n·klady: ñ fixnÌ Ë·stka na jednu novou pojistnou smlouvu (nap¯. tiskopisy apod.), ñ % z pojistnÈho (nap¯. reklama apod.), ñ % z pojistnÈ Ë·stky (nap¯. zdravotnÌ underwriting apod.). Spr·vnÌ n·klady: ñ fixnÌ Ë·stka za mÏsÌc (rok) na kaûdou platnou pojistnou smlouvu (nap¯. informaËnÌ systÈm apod.), ñ % z pojistnÈho (nap¯. inkasnÌ n·klady apod.). N·klady na pojistnÈ ud·losti: ñ fixnÌ n·klad na vy¯ÌzenÌ jednÈ pojistnÈ ud·losti, ñ % z pojistnÈho plnÏnÌ. Tato anal˝za se vÏtöinou prov·dÌ z ˙daj˘ controllingu, nejËastÏji na z·kladÏ analytick˝ch ˙Ët˘ hlavnÌ ˙ËetnÌ knihy a ˙dajÌch o poËtu, pojistnÈm a pojistn˝ch Ë·stk·ch pojistn˝ch smluv v kmeni.

82


Pozn·mky: ñ Do poË·teËnÌch n·klad˘ by nemÏly b˝t zahrnov·ny provize, kterÈ jsou zahrnuty do Ë·sti provizÌ. Naopak ostatnÌ provize (nap¯Ìklad bonifikace za v˝sledek apod.) musÌ b˝t zahrnuty. ñ ProblÈmem Ëasto b˝v· u univerz·lnÌch pojiöùoven rozdÏlenÌ nÏkter˝ch n·klad˘ mezi ûivotnÌ a neûivotnÌ Ë·st a pak i mezi poË·teËnÌ a spr·vnÌ n·klady. »asto je nutno p¯eklasifikovat hodnoty na ˙Ëtech 532 (poË·teËnÌ n·klady) a 533 (spr·vnÌ n·klady). Klasick˝m p¯Ìkladem je t¯eba odmÏna gener·lnÌho ¯editele, ekonomickÈho ˙seku, n·jmy apod. Jako moûnÈ n·mÏty na kritÈria rozdÏlenÌ je moûno pouûÌt: ñ p¯edpis pojistnÈho, ñ poËet pojistn˝ch smluv, ñ poËty a mzdy pracovnÌk˘. D·le je nutno uvaûovat s n·r˘stem tÏchto n·klad˘ v Ëase (inflace, n·r˘st mezd, apod.). Moûn˝m zp˘sobem je kalkulace n·r˘stu n·klad˘ spojen˝ch se mzdami pracovnÌk˘ ve v˝öi oËek·vanÈho n·r˘stu mezd a ostatnÌch n·klad˘ ve v˝öi inflace. Pro numerick˝ p¯Ìklad v Ë·sti VI pouûijeme: PoË·teËnÌ n·klady v roce 2003 ve v˝öi 2000 KË na 1 novou pojistnou smlouvu. Spr·vnÌ n·klady v roce 2003 ve v˝öi 1000 KË na 1 platnou pojistnou smlouvu za rok. N·r˘st n·klad˘ (inflace v n·kladech) dle n·sledujÌcÌ tabulky.

Kalend·¯nÌ rok

RoËnÌ inflace

Re·ln˝ n·r˘st mezd

Nomin·lnÌ n·r˘st mezd

N·klady spojenÈ se mzdami (jako % z celkov˝ch n·klad˘)

N·r˘st n·klad˘

2003

3,80 %

3,10 %

7,02 %

60 %

5,73 %

2004

3,30 %

3,00 %

6,40 %

60 %

5,16 %

2005

3,10 %

3,40 %

6,61 %

60 %

5,20 %

2006

2,90 %

3,40 %

6,40 %

60 %

5,00 %

2007

2,50 %

3,00 %

5,58 %

60 %

4,35 %

2008

2,00 %

2,00 %

4,04 %

6 0%

3,22 %

2009+

2,00 %

2,00 %

4,04 %

60 %

3,22 %

N·r˘st pojistn˝ch hodnot: NÏkdy se uvaûuje takÈ s n·r˘stem pojistn˝ch hodnot pojiötÏnÌ (pojistnÈ, pojistn· Ë·stka). M˘ûe se zde jednat o tzv. automatickou indexaci, kdy pojistnÌk automaticky souhlasÌ s n·r˘stem pojistn˝ch hodnot o urËitÈ procento (nap¯. inflace), nebo o jakousi samovolnou indexaci, kdy pojistnÌci z vlastnÌ v˘le mÏnÌ tyto hodnoty. Pro numerick˝ p¯Ìklad v Ë·sti VI nebudeme uvaûovat s n·r˘stem pojistn˝ch hodnot.


83

ZhodnocenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ rezerv: UrËenÌ p¯edpokladu budoucÌho zhodnocenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ technick˝ch rezerv je velmi komplikovanou ˙lohou. Existuje mnoho postup˘ jeho odhadu. JednÌm z mnoha jednoduch˝ch zp˘sob˘ m˘ûe b˝t nap¯Ìklad odhad re·lnÈho zhodnocenÌ (re·lnÈ ˙rokovÈ mÌry) pro jednotlivÈ typy finanËnÌch instrument˘ (nap¯. dluhopisy, akcie, cash apod.) a podle jejich zastoupenÌ v investiËnÌm portfoliu urËit celkovÈ re·lnÈ zhodnocenÌ (nomin·lnÏ tedy z·vislÈ na v˝öi inflace). DalöÌm zp˘sobem by mohlo b˝t i vyuûitÌ model˘ finanËnÌ matematiky (nap¯. Wienerova procesu). Pozn·mka: Celkov˝ v˝sledek NPVCF je velmi citliv˝ na zmÏnu tohoto odhadu, a to zejmÈna pokud se jedn· o odhady kolem hranice technickÈ ˙rokovÈ mÌry. Drobn· zmÏna odhadu, kter˝ se pohybuje pod hranicÌ technickÈ ˙rokovÈ mÌry, m· obvykle za n·sledek podstatnou zmÏnu ve v˝sledku. Pro numerick˝ p¯Ìklad v Ë·sti VI pouûijeme tyto p¯edpoklady: FinanËnÌ instrument

Re·ln· ˙rokov· mÌra

ZastoupenÌ v portfoliu

Dluhopisy

2,0 %

80 %

Akcie

5,0 %

15 %

Cash

0,0 %

5%

2,35 %

100 %

V pr˘mÏru

Nomin·lnÌ zhodnocenÌ je pak tedy: Kalend·¯nÌ rok

RoËnÌ inflace

Re·lnÈ zhodnocenÌ

Nomin·lnÌ zhodnocenÌ

2003

1,40 %

2,35 %

3,78 %

2004

2,20 %

2,35 %

4,60 %

2005

2,50 %

2,35 %

4,91 %

2006

2,30 %

2,35 %

4,70 %

2007

2,00 %

2,35 %

4,40 %

2008

2,00 %

2,35 %

4,40 %

2009+

2,00 %

2,35 %

4,40 %

⁄rokov· mÌra pouûÌvan· pro diskontov·nÌ CF: Embedded Value p¯Ìstup: P¯edpoklady v˝poËt˘ by mÏly b˝t nejlepöÌm odhadem skuteËnosti (ani p¯Ìliö konzervativnÌm, ani p¯Ìliö optimistick˝m). Riziko toho, ûe tyto parametry nebudou mÌt p¯edpokl·dan˝ v˝voj, je zahrnuto v pouûitÈ ˙rokovÈ mÌ¯e pro diskontov·nÌ CF ñ tzv. rizikov· diskontnÌ mÌra (risk discount rate), kter· je vyööÌ neû mÌra

84


bÏûnÏ dosaûiteln· na finanËnÌm trhu. V˝öi rizikovÈ diskontnÌ mÌry obvykle stanovuje ten, kdo bude v˝sledky v˝poËtu pouûÌvat (akcion·¯, potenci·lnÌ kupec apod.). Fair Value p¯Ìstup: Na druhou stranu p¯i v˝poËtu Fair Value jsou p¯edpoklady uvaûov·ny spÌöe konzervativnÏjöÌ a pouûÌvan· ˙rokov· mÌra pro diskontov·nÌ CF je tzv. bezrizikov· mÌra (risk free rate). Jedn· se o ˙rokovou mÌru bezrizikov˝ch finanËnÌch instrument˘. V numerickÈm p¯Ìkladu v Ë·sti VI uk·ûeme v˝poËet Ñ˙ËetnÌho CFì pro v˝poËet Embedded Value a pouûijeme rizikovou diskontnÌ mÌru (RDR) ve v˝öi 8 %.

V. ModelovÈ scÈn·¯e: Modelov˝mi scÈn·¯i je mÌnÏno sledov·nÌ vlivu zmÏn p¯edpoklad˘ na celkov˝ v˝sledek, zejmÈna na souËasnou hodnotu CF. V˝sledky modelov˝ch scÈn·¯˘ by nemÏly chybÏt u û·dnÈ z anal˝z zaloûen˝ch na pr˘bÏhu CF, zejmÈna dÌky neurËitosti pouûÌvan˝ch odhad˘. P¯Ìstup k modelov˝m scÈn·¯˘m je v praxi Ëasto odliön˝ p¯i v˝poËtu Embedded Value nebo Fair Value. Embedded Value p¯Ìstup: VÏtöinou je prezentov·n jeden v˝sledek dle nejlepöÌch odhad˘ parametr˘ a v˝sledky modelov˝ch scÈn·¯˘ jsou p¯id·ny pro ilustraci citlivosti na zmÏny jednotliv˝ch p¯edpoklad˘. Fair Value p¯Ìstup: Fair Value principy p¯edpokl·dajÌ p¯i¯azenÌ pravdÏpodobnostnÌho rozdÏlenÌ jednotliv˝ch p¯edpoklad˘ a z toho vypl˝vajÌcÌ pravdÏpodobnostnÌ rozdÏlenÌ v˝sledku. Tedy v˝sledkem nenÌ jen jedno ËÌslo, ale pravdÏpodobnostnÌ rozdÏlenÌ.

VI. KonkrÈtnÌ p¯Ìklad: V tÈto Ë·sti uvedeme zp˘sob stanovenÌ ÑfondovÈho CFì a nÏkterÈ v˝poËty na nÏm zaloûenÈ: ñ St·le uvaûujeme typ pojiötÏnÌ a principy uvedenÈ v Ë·sti II. ñ PouûÌv·me p¯edpoklady z Ë·sti IV. ñ Uvaûujme smÌöenÈ pojiötÏnÌ pro muûe ve vstupnÌm vÏku 30 let s roËnÌm pojistn˝m 25 064 KË na pojistnou Ë·stku 100 000 KË a na pojistnou dobu 5 let. ñ D·le uvaûujeme: ñ poplatky ve v˝öi 30 % z pojistnÈho kaûd˝ pojistn˝ rok, ñ technickou ˙rokovou mÌru ve v˝öi 3 %, ñ poplatek p¯i odbytnÈm ve v˝öi 500 KË, ñ pravdÏpodobnosti ˙mrtÌ ze statistik »S⁄ v roce 1998 zv˝öenÈ o 10 %. JednotlivÈ poloûky v˝poËty CF pak majÌ n·sledujÌcÌ podobu:


85

kal. rok

1

rok pojiötÏnÌ

vÏk

2

3

qx z ⁄T

qx stornovost poËet oËek·vanÈ platn˝ch pojiötÏnÌ

4

5

6

7

poËet ˙mrtÌ 8

pod˙mrtnost *(4)

(4)*(7)

poplatky

10

11

(7) ñ (8) ñ (9) pro poslednÌ rok, (7)* poplatek. (6)*[(7) ñ (8)] jinak 0 pro 1 pojiötÏnÌ

1 2 3 4 5

30 31 32 33 34

0,00131 0,00135 0,00145 0,00158 0,00171

0,00026 0,00041 0,00058 0,00079 0,00102

0,00026 0,00032 0,00042 0,00052 0,00061

0,19995 0,07995 0,05753 0,06611 0,02972

0,00000 0,00000 0,00000 0,00000 0,56462

7 519 6 014 5 410 4 974 4 474

riziko

poË·teËnÌ n·klady

spr·vnÌ n·klady

provize

V˝sledek zhodnocenÌ v˝plata poplatek zaË. roku v˝sledku rizikovÈ p¯i z r. ke k.r. Ë·stky odbytnÈm p¯i smrti

vr·cenÈ provize

V˝sledek kon. roku

CF

21

22

13

14

15

16

17

(7)*spr. (7)* (11)+(12) ñ (7) * rizikovÈ (7)* poË. pojistnÈ pro n·klad pro n·klad pro provize pro (13)ñ(14) ñ (15) (16) * RDR 1 pojiötÏnÌ 1 pojiötÏnÌ 1 pojiötÏnÌ 1 pojiötÏnÌ

128 86 64 43 21

2000 0 0 0 0

1 000 841 796 766 705

8 772 3 007 721 663 596

3 614 2 970 3 295 5 174 2 972

-330 180 316 287 255

1,00000 0,79979 0,71952 0,66157 0,59495

9

poËet doûitÌ

2003 2004 2005 2006 2007

12

20% 10% 8% 10% 5%

poËet storen

18

19

20

(8)*RP» (9)* (9) *vr·cenÈ (17)ñ pro poplatek pro provize pro (18)+(19)+ 1 pojiötÏnÌ 1 pojiötÏnÌ 1 pojiötÏnÌ (20)

22 20 18 11 0

100 40 29 33 15

1 754 301 0 0 0

1 502 500 327 309 270

(16)+(21)

-2 623 2 752 4 284 3 898 3 463

Z uvedenÈho p¯Ìkladu je moûno vidÏt nÏkterÈ standardnÌ charakteristiky CF bÏûnÏ placen˝ch pojiötÏnÌ: a) Ztr·ta v 1. roce pojiötÏnÌ ñ je zp˘soben· zejmÈna vysok˝mi n·klady vypl·cen˝mi p¯i sjedn·nÌ pojiötÏnÌ (nejen provize). b) Zv˝öenÈ CF ve 3. roce ñ zde se jiû nevypl·cejÌ poË·teËnÌ provize. c) PostupnÈ sniûov·nÌ CF od 3. roku ñ zejmÈna dÌky zvyöov·nÌ spr·vnÌch n·klad˘.

Tomuto konkrÈtnÌmu p¯Ìkladu odpovÌdajÌ n·sledujÌcÌ v˝sledky: a) NPVCF = 8553 KË b) NPVCF / NPV PojistnÈho = 11,1 % c) NPVCF / pojistnÈ v 1. roce = 34,1 % d) NPVCF / provize v 1. roce = 97,5 %

Nakonec jeötÏ uvedeme v˝sledky NPVCF p¯i nÏkter˝ch zmÏn·ch p¯edpoklad˘:

86


Parametr

ZmÏna parametru o + 20 %

ZmÏna parametru o ñ 20 %

Pod˙mrtnost

ñ 0,3 %

+ 0,2 %

Stornovost

ñ 5,3 %

+ 5,7 %

ñ 26,3 %

+ 26,3 %

PoË·teËnÌ n·klady

ñ 4,7 %

+ 4,7 %

Spr·vnÌ n·klady

ñ 8,4 %

+ 8,4 %

0,0 %

0,0 %

ñ 4,9 %

+ 5,2 %

Provize

ZhodnocenÌ fin. umÌstÏnÌ Rizikov· diskontnÌ mÌra

Tento p¯Ìklad je ovöem nutnÈ br·t spÌöe jako uk·zku moûnÈho zp˘sobu provedenÌ velmi struËnÈ citlivostnÌ anal˝zy. UvedenÈ v˝sledky jsou v˝raznÏ ovlivnÏnÈ zejmÈna kr·tkou dobou pojiötÏnÌ, kter· nenÌ obvykl· pro tento typ pojiötÏnÌ.

Literatura: 1) Cipra, T.: Matematika cenn˝ch papÌr˘. HZ, Praha 2000 2) Cipra, T.: Pojistn· matematika-teorie a praxe. Ekopress, Praha 1999 3) Cipra, T.: Anal˝za Ëasov˝ch ¯ad s aplikacemi v ekonomii. SNTL, Praha 1986 4) »esk· spoleËnost aktu·r˘ ñ 2. odborn· smÏrnice 5) Materi·ly poradensk˝ch spoleËnostÌ, auditorsk˝ch spoleËnostÌ, zajiöùoven apod. ñ nap¯. Bacon&Woodrow Deloitte, WatsonWyatt, PricewaterhouseCoopers, KPMG, SWISS RE, MUNICH†RE 6) är·mek, J.: StanovenÌ implicitnÌ hodnoty spoleËnosti. Diplomov· pr·ce MFF UK, Praha 1996

ResumÈ PRINCIPLES OF CASH FLOW MODELLING OF LIFE INSURANCE The paper describes some of the practical ways of cash flow determination of life insurance policies. After some opening remarks and introduction to the use of future cash flow modelling the paper deals especially with ìEmbedded Value Principleî, though some aspects of ìFair Value Principleî are briefly mentioned as well. Two types of cash flow determination methods are compared which are denoted in this paper as ìaccountingî and ìcompany fundî ways. It is shown that both of them give the same result. In part three and four some of the figures which are usually used to perform calculations based on the future cash flow evolution are shown. The largest part of the paper refers to assumptions which are the most important ones. Moreover, it is shown how to work with them practically. The last part of the paper shows a numerical example of the ìcompany fundî way of cash flow determination using real numbers for all assumptions.


87

Vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., PolicejnÌ akademie v Praze JUDr. Vlastimil Pröal, Allianz pojiöùovna, a.s.

Kr·deûe motorov˝ch vozidel jsou preferovanou trestnou ËinnostÌ ve vÏtöinÏ st·t˘ svÏta. RovnÏû v »R se po roce 1990 prudce zv˝öil poËet tÏchto trestn˝ch Ëin˘ a jestliûe v roce 1989 poËet odcizen˝ch vozidel dos·hl poËtu tÈmÏ¯ 5000 a nalezeno jich bylo asi 75 %, tak v roce 1998 bylo v »R odcizeno tÈmÏ¯ 30 000 vozidel, vËetnÏ p¯ÌvÏs˘, n·vÏs˘, motocykl˘, a nalezeno jich bylo asi 30 %. I kdyû od roku 1999 poËet odcizen˝ch vozidel mÌrnÏ kles·, nelze se s†tÌmto stavem spokojit, neboù pokles odcizen˝ch vozidel je zaznamen·v·n u staröÌch typ˘ vozidel, zpravidla havarijnÏ nepojiötÏn˝ch. PoËet nov˝ch vozidel, kter· jsou p¯edmÏtem kr·deûÌ, z˘st·v· u nÏkter˝ch znaËek a typ˘ na stejnÈ ˙rovni a u nÏkter˝ch naopak stoup·. Podle statistik jsou zp˘soby p·ch·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel velmi r˘znorodÈ, sniûuje se poËet kr·deûÌ sp·chan˝ch Ñhrub˝m n·silÌmì, roste poËet kr·deûÌ za pouûitÌ r˘zn˝ch technick˝ch prost¯edk˘, ale zejmÈna fingovan˝ch kr·deûÌ. Odcizen· vozidla jsou z velkÈ Ë·sti rozebÌr·na na souË·stky (zejmÈna staröÌ typy vozidel), nÏkter· po zmÏnÏnÌ VIN a opat¯enÌ faleönÈho TP nebo doklad˘ o IDV (individu·lnÌm dovozu vozidla) jsou p¯es autobazary nebo individu·lnÏ prod·van· v »R. VÌce neû 40 % odcizen˝ch vozidel je vyv·ûeno jednak do zemÌ b˝valÈho SSSR, a v poslednÌ dobÏ roste poËet tÏchto vozidel vyv·ûen˝ch do zemÌ b˝valÈ Jugosl·vie. RovnÏû jsou zjiötÏny i p¯Ìpady, kdy odcizen· vozidla jsou vyv·ûena p¯es p¯Ìstavy v It·lii a Francii do severnÌ Afriky. Porovn·nÌm statistick˝ch ˙daj˘ o poËtu evidovan˝ch a odcizen˝ch motorov˝ch vozidel jednotliv˝ch znaËek zjistÌme, ûe nejrizikovÏjöÌ, z hlediska odcizenÌ, jsou nÏmeck· vozidla Audi, BMW, VW, Mercedes. Riziko je poËÌt·no jako procentu·lnÌ pomÏr odcizen˝ch a celkovÏ v »R evidovan˝ch vozidel. V absolutnÌm poËtu jsou vöak nejvÌce odcizov·ny dom·cÌ vozidla zn. äkoda, kter· jsou jednak vyv·ûena do zahraniËÌ, jednak jsou rozebÌr·na na n·hradnÌ dÌly, a to zejmÈna ty modely, kterÈ ÑvybÏhlyì z v˝roby a jiû se na nÏ nevyr·bÌ û·dnÈ pot¯ebnÈ souË·sti.

1. Kriminalistick· charakteristika kr·deûÌ Za kr·deû je ve smyslu ß 247 tr. z·kona povaûov·no jedn·nÌ, p¯i kterÈm dojde k odcizenÌ vÏci z cizÌho majetku. Mezi trestnÈ Ëiny kr·deûe jsou podle novÈ trestnÏ pr·vnÌ ˙pravy z roku 1990 zahrnuta vöechna trestnÌ jedn·nÌ spoËÌvajÌcÌ v p¯isvojenÌ si vÏci cizÌ bez ohledu na to, v jakÈm vlastnictvÌ se odcizen· (p¯isvojen·) vÏc nach·zela. Jsou zde tedy zahrnuty i kr·deûe motorov˝ch vozidel, souË·stek motorov˝ch vozidel a vÏcÌ z motorov˝ch vozidel, kterÈ podle nÏkter˝ch statistick˝ch p¯ehled˘ policie p¯edstavujÌ jednu t¯etinu majetkovÈ trestnÈ Ëinnosti.

88


Zp˘soby p·ch·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel Kr·deûe motorov˝ch vozidel jsou p·ch·ny r˘zn˝mi zp˘soby a prost¯edky ñ od pouûitÌ ÑhrubÈhoì n·silÌ aû po pouûitÌ nejdokonalejöÌch technick˝ch p¯Ìpravk˘ k p¯ekon·nÌ technickÈho zabezpeËenÌ vozidel. Jedn·nÌ pachatele smÏ¯uje k zmocnÏnÌ se motorovÈho vozidla v ˙myslu je trvale uûÌvat nebo toto motorovÈ vozidlo zpenÏûit nebo v˝mÏnou za nÏj zÌskat jinou v˝hodu, zejmÈna materi·lnÌ.

Klasifikace samotnÈho zp˘sobu sp·chanÌ Podle sloûitosti zp˘sobu p·ch·nÌ lze kr·deûe rozdÏlit na kr·deûe jednoduchÈ a kr·deûe kvalifikovanÈ. Mezi jednoduchÈ kr·deûe ¯adÌme zejmÈna kr·deûe motorov˝ch vozidel, kter· nejsou v˝robcem dostateËnÏ proti kr·deûi zajiötÏna, do kter˝ch pachatel vnik· za pouûitÌ ÑhrubÈhoì n·silÌ, nap¯. rozbitÌm nebo vytlaËenÌm sklenÏnÈ v˝plnÏ okna vozidla a potÈ s nÌm bez vÏtöÌch problÈm˘ odjÌûdÌ (jedn· se zejmÈna o vozidla ä 100 a 110, ä 105, 120 a 125, VAZ apod.). Tato motorov· vozidla jsou zcizov·na zejmÈna na n·hradnÌ dÌly. ObdobnÏ jako u obecnÈ charakteristiky prost˝ch kr·deûÌ zde nenÌ pachatelem zanech·no mnoho stop, tyto kr·deûe nevyûadujÌ tÈmÏ¯ û·dnou p¯Ìpravu a jejich pachatelÈ je prov·dÏjÌ n·hodnÏ bez typov·nÌ vozidla. P·ch·nÌ sloûit˝ch kr·deûÌ vyûaduje od pachatel˘ p¯Ìpravu, jejÌû stupeÚ a ˙roveÚ se ¯ÌdÌ zejmÈna typem motorovÈho vozidla, kterÈ m· b˝t p¯edmÏtem ˙toku, a tedy i p¯edpokl·danou n·roËnostÌ sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu. Z tohoto pohledu m˘ûeme obecnÏ kr·deûe motorov˝ch vozidel rozdÏlit na to: ñ jak˝m zp˘sobem pachatel do vozidla vnik· (vyh·Ëkov·nÌm, pouûitÌm paklÌËe nebo si vyr·bÌ klÌË za pomocÌ p¯Ìpravku na mÌstÏ Ëinu apod.), ñ jak˝m zp˘sobem p¯ekon·v· mechanickÈ zabezpeËenÌ vozidla (p¯eötÌpnutÌ volantu p¯i zajiötÏnÌ p·kou volantu, podchlazenÌ tyËe mezi ped·ly a volantem a jejÌ n·slednÈ p¯eraûenÌ, vykroucenÌ nebo vyraûenÌ tyËe nebo p·ky apod.) a elektronickÈ zabezpeËenÌ vozidla (v˝mÏnou celÈ ¯ÌdÌcÌ jednotky vozidla za vlastnÌ, p¯eklenutÌ imobilizÈru apod.), ñ zda nebylo vozidlo odtaûeno (na lanÏ, tyËi nebo naloûenÌ ñ nataûenÌ na speci·lnÏ upravenÈ vozidlo), ñ zda nebylo pouûito pohr˘ûky n·silÌ nebo lsti ñ carjacking ñ z trestnÏ pr·vnÌho hlediska se jedn· o trestn˝ Ëin loupeûe, kdy pachatel n·silÌm nebo pod pohr˘ûkou n·silÌ p¯inutÌ ¯idiËe, aby vystoupil z vozidla a s tÌmto odjede, nebo mu ze soubÏûnÏ jedoucÌho vozidla signalizuje poruchu na zadnÌ Ë·sti vozidla, a kdyû ¯idiË vystoupÌ, zpravidla nech· klÌËky v zapalov·nÌ a jde se na ˙dajnou z·vadu podÌvat, tak spolupachatel nastoupÌ do vozidla a odjede. Podle osoby pachatele lze kr·deûe rozdÏlit na kr·deûe p·chanÈ vnit¯nÌmi nebo vnÏjöÌmi pachateli. U kr·deûÌ motorov˝ch vozidel nelze definovat vnit¯nÌ pachatele tak, jak jsou uv·dÏni v metodice vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ. M˘ûeme sem vöak za¯adit pachatele, kte¯Ì odcizÌ nebo zpronevÏ¯Ì, nikoliv pouze neopr·vnÏnÏ uûÌvajÌ, sluûebnÌ vozidlo. V tomto p¯ÌpadÏ vöak nenÌ moûnÈ tuto kr·deû utajovat. RovnÏû sem lze za¯adit pachatele, kte¯Ì hl·sÌ z r˘zn˝ch d˘vod˘ fingovanÈ kr·deûe sv˝ch vozidel (vozidlo sami prodajÌ, snaûÌ se zast¯Ìt okolnost, ûe zavinili v·ûnou dopravnÌ nehodu apod.) a z trestnÏpr·vnÌho hlediska se dopouötÏjÌ podvod˘, p¯ÌpadnÏ pojistn˝ch podvod˘.


89

VnÏjöÌm pachatelem m˘ûe b˝t kdokoliv, a tak jako vöeobecnÏ u kr·deûe sp·chanÈ vnÏjöÌm pachatelem zde chybÌ vztah mezi odcizenou vÏcÌ a pachatelem. Do tÈto skupiny lze rovnÏû za¯adit i kr·deûe p·chanÈ vnÏjöÌm pachatelem za spolupachatelstvÌ, p¯ÌpadnÏ jinÈ formy ˙ËastenstvÌ vnit¯nÌho pachatele. Podle stupnÏ p¯ipravenosti kr·deûe rozliöujeme kr·deûe na p¯ipravovanÈ (organizovanÈ) a nep¯ipravovanÈ (n·hodnÈ). V souvislosti s kr·deûemi motorov˝ch vozidel jsou pomÏrnÏ ËastÈ p¯ipravovanÈ kr·deûe, kter˝ch se dopouötÏjÌ organizovanÈ skupiny osob, kdy jednotlivÌ spolupachatelÈ tipujÌ vhodnÈ motorovÈ vozidlo a) jednak podle toho, jak o kter˝ typ vozidla je z·jem v zahraniËÌ, kam jsou odcizen· vozidla vyv·ûena, b) d·le vyhled·vajÌ konkrÈtnÌ urËitou znaËku, typ, model a barvu vozidla u kr·deûÌ na objedn·vku, kterÈ jsou prov·dÏny zejmÈna v p¯Ìpadech, kdy pachatelÈ zÌskajÌ r˘zn˝m zp˘sobem doklady od konkrÈtnÌho vozidla, kterÈ bylo nap¯. prod·no do zahraniËÌ a majiteli z˘stal technick˝ pr˘kaz, nebo vozidlo bylo tot·lnÏ zniËeno p¯i dopravnÌ nehodÏ, nenÌ efektivnÌ jej opravovat a jeho p˘vodnÌ majitel prod· technick˝ pr˘kaz. Takto odcizen· vozidla jsou d·le upravov·na podle doklad˘, kterÈ majÌ pachatelÈ k dispozici a na tÏchto dokladech jsou uv·dÏna do provozu v »R nebo v zahraniËÌ. Pat¯Ì sem i p¯Ìpady, kdy dojde k odcizenÌ nepojiötÏnÈho vozidla, jeho majitel vÏc neozn·mÌ pachatel neboù nevÏ¯Ì, ûe vozidlo bude nalezeno a doklady buÔ prod·, nebo si zakoupÌ stejnÈ vozidlo bez doklad˘, u kterÈho si nech· upravit VIN, ËÌslo motoru a dalöÌ p¯ÌpadnÈ identifik·tory podle technickÈho pr˘kazu, kter˝ vlastnÌ. P·ch·nÌ tÏchto kr·deûÌ motorov˝ch vozidel vyûaduje zpravidla organizovanou skupinu, kdy si spolupachatelÈ rozdÏlujÌ ˙koly p¯i tipov·nÌ motorovÈho vozidla a zjiötÏnÌ jeho zabezpeËenÌ, vËetnÏ nahr·nÌ kÛdu imobilizÈru a alarmu, samotnÈho odcizenÌ vytipovanÈho vozidla, jeho ˙pravy podle doklad˘, kterÈ majÌ k dispozici a n·slednÈho prodeje. Mezi nep¯ipravovanÈ kr·deûe motorov˝ch vozidel pat¯Ì kr·deûe, kter˝ch se pachatele dopouötÏjÌ bezprost¯ednÏ po svÈm rozhodnutÌ skutek sp·chat. Jedn· se zejmÈna o jednoduchÈ kr·deûe, kterÈ nevyûadujÌ tÈmÏ¯ û·dnou p¯Ìpravu a k jejich sp·ch·nÌ nenÌ t¯eba speci·lnÌch n·stroj˘. P¯edmÏtem ˙toku jsou zde obyËejnÏ motorov· vozidla, kter· nemajÌ dokonalÈ mechanickÈ zabezpeËenÌ. Podle pouûitÌ n·stroje rozliöujeme kr·deûe s pouûitÌm n·stroje a bez pouûitÌ n·stroje. U kr·deûÌ motorov˝ch vozidel je tÈmÏ¯ vûdy pouûito n·stroje. PachatelÈ jsou nuceni, vzhledem st·le dokonalejöÌmu zabezpeËov·nÌ vozidel v˝robci jak mechanick˝mi, tak i elektronick˝mi zabezpeËovacÌmi za¯ÌzenÌmi, si na kr·deûe p¯ipravovat p¯edem r˘znÈ speci·lnÌ n·stroje a p¯Ìpravky, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i souË·sti stejnÈho typu vozidla jako nap¯. ¯ÌdÌcÌ jednotky vozidla, nebo u kr·deûÌ vozidel äkoda Octavia celÈ p¯ÌstrojovÈ desky, kter· obsahuje i ¯ÌdÌcÌ jednotku imobilizÈru. Oproti bÏûn˝m kr·deûÌm zde vöak nelze zajistit mechanoskopickÈ stopy po pouûit˝ch n·strojÌch, neboù obvykle motorovÈ vozidlo, kterÈ bylo p¯edmÏtem ˙toku, nenÌ k dispozici. Tyto stopy lze zkoumat jen v p¯ÌpadÏ, kdy je vozidlo nalezeno a zajiötÏno. Kr·deûe bez pouûitÌ n·stroje jsou v˝jimeËnÈ, a to v p¯Ìpadech, kdy se jedn· o staröÌ typy vozidel, do kter˝ch lze vniknout nap¯. vytrûenÌm dve¯Ì, a kter· nejsou zajiötÏna a postaËuje nap¯. spojenÌ kabel˘ spÌnacÌ sk¯ÌÚky k uvedenÌ vozidla do chodu. Lze sem rovnÏû za¯adit p¯Ìpady, kdy majitel vozidla ponech· vozidlo odemËenÈ s klÌËky v zapalov·nÌ, tedy jednoduchÈ a nep¯ipravovanÈ kr·deûe.

90


Podle objektu zamÏ¯enÌ pachatele nebo p¯edmÏtu z·jmu jsou kr·deûe obecnÏ rozdÏleny na kr·deûe bytovÈ, kapesnÌ, motorov˝ch vozidel apod. Kr·deûe motorov˝ch vozidel je podle tohoto kritÈria d·le moûnÈ rozdÏlit na kr·deûe motorov˝ch vozidel jednostop˝ch a dvoustop˝ch, kr·deûe osobnÌch automobil˘ podle r˘zn˝ch znaËek apod.

Osobnost pachatele kr·deûe motorovÈho vozidla Podle vöeobecnÈ charakteristiky pachatel˘ kr·deûÌ se tÈto trestnÈ Ëinnosti dopouötÏjÌ osoby soci·lnÏ naruöenÈ, zpravidla pouze se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm, jejichû vÏkov˝ pr˘mÏr v poslednÌ dobÏ st·le kles·. Tato charakteristika je typick· pro pachatele jednoduch˝ch, p¯edem nep¯ipravovan˝ch, kr·deûÌ. Svoji trestnou Ëinnost p¯Ìliö nezakr˝vajÌ a odcizenÈ motorovÈ vozidlo buÔ jako celek za nepatrnou Ë·st jeho hodnoty prodajÌ, nebo je rozebÌrajÌ na souË·stky, kterÈ potÈ prod·vajÌ. Do tÈto skupiny pachatel˘ m˘ûeme za¯adit osoby ûijÌcÌ p¯Ìûivnick˝m zp˘sobem ûivota a recidivisty. Naopak pachateli kvalifikovan˝ch kr·deûÌ motorov˝ch vozidel jsou osoby, zpravidla Ñna slovo vzatÌ odbornÌciì s vyööÌm vzdÏl·nÌm, kte¯Ì se dopouötÏjÌ kr·deûÌ systematicky, organizovanÏ a dok·ûÌ ˙spÏönÏ svoji Ëinnost zakr˝vat. Motorov· vozidla odcizen· tÏmito pachateli jsou buÔ vyv·ûena mimo ˙zemÌ »R, kde jsou prod·v·na zahraniËnÌm z·jemc˘m, nebo vozidla pomocÌ doklad˘ od prodan˝ch nebo havarovan˝ch vozidel, p¯ÌpadnÏ pomocÌ zfalöovan˝ch doklad˘ Ëesk˝ch nebo zahraniËnÌch, dost·vajÌ novou identitu a jsou prod·v·na na ˙zemÌ »R.

2. TypickÈ stopy V kriminalistice stopy obecnÏ dÏlÌme na stopy vÏcnÈ a stopy ve vÏdomÌ lidÌ. VÏcnÈ stopy u kr·deûÌ motorov˝ch vozidel jsou v˝jimeËnÈ, neboù p¯edmÏt ˙toku ñ motorovÈ vozidlo nenÌ zpravidla p¯i ohled·nÌ mÌsta Ëinu k dispozici, jako nap¯Ìklad u neopr·vnÏnÈho uûÌv·nÌ cizÌ vÏci (vozidla), kterÈ je v tÏchto p¯Ìpadech nalezeno a je moûnÈ p¯i ohled·nÌ stopy zajistit. Stopy ve vÏdomÌ lidÌ jsou zde ËastÏjöÌ, neboù svÏdci mohou Ëasto vidÏt osoby, kterÈ do vozidla vniknou, vozidlo odtahujÌ nebo jin˝m zp˘sobem se motorovÈho vozidla zmocÚujÌ. ObdobnÏ jako u jinÈ trestnÈ Ëinnosti si zde pachatelÈ snaûÌ zÌskat faleönÈ alibi za pomoci v˝povÏdÌ rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘, kamar·d˘, spolupachatel˘ apod.

3. TypickÈ vyöet¯ovacÌ situace V p¯Ìpadech kr·deûÌ motorov˝ch vozidel, pokud se nejedn· o podvody ze strany drûitel˘ vozidel, je skuteËnost, ûe motorovÈ vozidlo bylo odcizeno, zn·ma pomÏrnÏ brzy po sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu. PrvotnÌ informaci policie zÌsk·v· od poökozenÈho, nebo p¯i zadrûenÌ odcizenÈho vozidla. SkuteËnost, ûe pachatel je pron·sledov·n po ÑhorkÈ stopÏì, je v˝jimeËn·. Fakt vyp·tr·nÌ odcizenÈho motorovÈho vozidla lze rozdÏlit do dvou skupin, jednak vozidla vyp·tran· aktivnÌ ËinnostÌ policie (p·tracÌ a dopravnÌ akce apod.) a vozidla nalezen·, kter· pachatelÈ odstavili. V prvnÌm p¯ÌpadÏ se z trestnÏpr·vnÌho hlediska jedn· o tr. Ëin kr·deûe, v druhÈm p¯ÌpadÏ o trestn˝ Ëin


91

neopr·vnÏnÈho uûÌv·nÌ cizÌ vÏci. Vyp·tr·nÌ vozidla aù v prvnÌm nebo druhÈm p¯ÌpadÏ, je vöak velmi v˝znamn˝ fakt pro dalöÌ smÏr vyöet¯ov·nÌ, kter˝ se naz˝v· od vÏci k pachateli. V p¯ÌpadÏ vyp·tr·nÌ vozidla aktivnÌ ËinnostÌ policie m· vyöet¯ovatel k dispozici pro svÈ rozhodov·nÌ podstatnÏ vÌce stop neû v p¯ÌpadÏ n·lezu motorovÈho vozidla, kterÈ bylo pachateli odstaveno. VöeobecnÏ lze konstatovat, ûe v p¯Ìpadech, kdy vznikne podez¯enÌ ze sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu kr·deûe (motorovÈho vozidla) v˘Ëi konkrÈtnÌ osobÏ, Ëinnost policejnÌho org·nu smÏ¯uje k prok·z·nÌ okolnosti, zda se obvinÏn˝ v dobÏ sp·ch·nÌ skutku nach·zel na mÌstÏ Ëinu (provÏrka alibi, v˝slechy svÏdk˘, kriminalistick· identifikace stop apod.) a jestli vozidlo odcizil. Vyöet¯ov·nÌ se zamÏ¯uje na prok·z·nÌ nebo vyvr·cenÌ vöech zÌskan˝ch d˘kaz˘ a informacÌ s cÌlem zjistit, zda byly naplnÏny vöechny znaky skutkovÈ podstaty trestnÈho Ëinu.

4. PodnÏty k vyöet¯ov·nÌ PrvotnÌ informace o odcizenÌ motorovÈho vozidla a tedy sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu kr·deûe jsou p¯ev·ûnÏ zÌsk·v·ny ozn·menÌm o trestnÈm Ëinu, kterÈ zpravidla pod·v· majitel nebo uûivatel motorovÈho vozidla. I kdyû tyto informace musÌ b˝t v pr˘bÏhu dalöÌho öet¯enÌ provÏ¯eny, jsou velmi d˘leûitÈ zejmÈna pro stanovenÌ nebo vyvr·cenÌ verze, zda skuteËnÏ doölo k odcizenÌ motorovÈho vozidla, nebo jedn·-li se o fingovanÈ ozn·menÌ. V˝slechem tÈto osoby by mÏly b˝t zÌsk·ny z·kladnÌ informace, mezi kterÈ pat¯Ì: ñ kde vozidlo bylo zaparkov·no, ñ kdo vozidlo zaparkoval, ñ kolik bylo od vozidla klÌË˘ a ovladaË˘ zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ, kde se v souËasnÈ dobÏ nach·zejÌ, ñ kdo vöechno mÏl od vozidla klÌËe nebo k nim mÏl p¯Ìstup, ovÏ¯it, zda osoba m· u sebe klÌËe od vozidla, zejmÈna, kdyû je odcizenÌ motorovÈho vozidla oznamov·no mimo trvalÈ bydliötÏ oznamovatele a stanoviötÏ vozidla uvedenÈ v OTP, ñ jak bylo vozidlo zajiötÏno (mechanickÈ zajiötÏnÌ ñ r˘znÈ tyËe, p·ky a za¯ÌzenÌ typu T-lock, nebo elektronickÈ zajiötÏnÌ ñ imobilizÈry, alarmy, LO-jack, systÈm GPS apod.), ñ kdy bylo vozidlo naposledy na mÌstÏ vidÏno a k˝m (je nutnÈ co nejp¯esnÏji urËit rozmezÌ, ve kterÈm ke kr·deûi doölo, zejmÈna pro ˙Ëely provÏrky alibi podez¯el˝ch osob), ñ zjistit popis vozidla ñ k tomuto ˙Ëelu jsou vhodnÈ dotaznÌky, kterÈ nÏkterÈ ˙tvary policie pouûÌvajÌ a vzhledem k tomu, ûe nÏkterÈ pojiöùovny rovnÏû pouûÌvajÌ obdobnÈ dotaznÌky, lze tyto p¯i pochybnostech vz·jemnÏ porovnat, ñ jak˝ byl stav tachometru, mnoûstvÌ pohonn˝ch hmot v n·drûi apod. Od jin˝ch osob, zejmÈna od oËit˝ch svÏdk˘, jsou informace o sp·ch·nÌ trestnÈho kr·deûe motorovÈho vozidla zÌsk·v·ny v˝jimeËnÏ. Tyto informace vöak majÌ v mnoha p¯Ìpadech velkou d˘kaznÌ hodnotu, neboù urËujÌ p¯esnÏ dobu odcizenÌ, poËet pachatel˘, zp˘sob odcizenÌ vozidla a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i popis pachatele.

92


5. PoË·teËnÌ vyöet¯ovacÌ a operativnÏ p·tracÌ ˙kony SkuteËnost, ûe doölo k odcizenÌ motorovÈho vozidla neb˝v· nijak utajov·na, avöak p¯ev·ûnÏ chybÌ informace o pachateli. Po¯adÌ, v jakÈm jsou prov·dÏny poË·teËnÌ vyöet¯ovacÌ ˙kony, je urËov·no zejmÈna dobou, kter· uplynula od doby odcizenÌ motorovÈho vozidla do doby jeho zjiötÏnÌ. Jelikoû je pachatel kr·deûe motorovÈho vozidla p¯i ozn·menÌ sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu zpravidla nezn·m˝, smÏ¯ujÌ prvotnÌ opat¯enÌ k zÌsk·nÌ popisu pachatele, tipov·nÌ moûnÈho pachatele a p·tr·nÌ po pachateli. D·le je prov·dÏno p·tr·nÌ po motorovÈho vozidle v r·mci operativnÏ p·tracÌ Ëinnosti policie na ˙zemÌ »R a prost¯ednictvÌm Interpolu a systÈmu ASF v zahraniËÌ. V r·mci ohled·nÌ mÌsta Ëinu kr·deûe motorovÈho vozidla lze zjistit i skuteËnosti, ûe se jedn· o zinscenovanou kr·deû, nap¯. kdyû na mÌstÏ ˙dajnÈ kr·deûe stojÌ zaparkovanÈ jinÈ vozidlo a v˝slechem jeho majitele zjistÌme, ûe vozidlo na uvedenÈ mÌsto zaparkoval jiû p¯edtÌm, neû zde mÏlo b˝t zaparkovanÈ vozidlo ˙dajnÏ odcizenÈ. V p¯ÌpadÏ takov˝chto zjiötÏnÌ je nutnÈ provÏ¯it, zda vozidlo nebylo vyvezeno mimo ˙zemÌ »R a dalöÌ okolnosti prokazujÌcÌ skuteËnost, ûe doölo k ozn·menÌ fingovanÈho odcizenÌ vozidla, a oznamovatel se tedy dopustil trestnÈho Ëinu podvodu, pojistnÈho podvodu nebo zpronevÏry.

6. Zvl·ötnosti vyöet¯ovacÌch verzÌ a pl·nov·nÌ vyöet¯ov·nÌ Na poË·tku vyöet¯ov·nÌ kr·deûe motorovÈho vozidla se vytyËujÌ z·kladnÌ verze (obecnÈ), zejmÈna zda ke kr·deûi motorovÈho vozidla skuteËnÏ doölo, nebo se jedn· o smyölenÈ ozn·menÌ o odcizenÌ motorovÈho vozidla. Tyto obecnÈ verze v podstatÏ objasÚujÌ, jak ke kr·deûi motorovÈho vozidla doölo a jsou tvo¯eny stejnÏ jako u jinÈ trestnÈ Ëinnosti na z·kladÏ poznatk˘, kterÈ vedly k zah·jenÌ öet¯enÌ ve vÏci kr·deûe motorovÈho vozidla. Po jejich provÏ¯enÌ za pomoci vyöet¯ovacÌch a operativnÏ p·tracÌch ˙kon˘ jsou podkladem pro vytyËenÌ dalöÌch verzÌ, kterÈ jsou orientov·ny k pachateli a odcizenÈmu motorovÈmu vozidlu. U kr·deûÌ luxusnÏjöÌch motorov˝ch vozidel nebo p¯i odhalov·nÌ sÈriovÈ trestnÈ Ëinnosti zamÏ¯enÈ na kr·deûe motorov˝ch vozidel m· v˝znam pl·nov·nÌ vyöet¯ov·nÌ. Samotn˝ pl·n vyöet¯ov·nÌ, kter˝ zpracov·vajÌ org·ny policie, je nutno tvo¯it individu·lnÏ na kaûdou kr·deû motorovÈho vozidla a nevytv·¯et obecnÈ pl·ny vyöet¯ov·nÌ nap¯. za pomoci program˘ v poËÌtaËi, kterÈ nezohledÚujÌ konkrÈtnÌ odcizenÌ motorovÈho vozidla. V r·mci pl·nov·nÌ vyöet¯ov·nÌ je nutnÈ skloubit vyöet¯ovacÌ a operativnÏ p·tracÌ ˙kony, p¯ÌpadnÏ zajistit jejich provedenÌ formou doû·d·nÌ apod.

7. Zvl·ötnosti n·slednÈ etapy vyöet¯ov·nÌ a) VytÏûenÌ svÏdk˘ P¯i vytÏûenÌ svÏdka je nutnÈ rozliöovat zda jde o osobu, kter· kr·deû vidÏla, nebo se zprost¯edkovanÏ dozvÏdÏla o kr·deûi motorovÈho vozidla a jejÌ v˝povÏdi je t¯eba k provÏ¯enÌ verzÌ, d˘kazu apod., a nebo, zda jde o vytÏûenÌ svÏdka ñ poökozenÈho, kter˝ kr·deûÌ motorovÈho vozidla utrpÏl majetkovou ˙jmu, a kter˝ je zpravidla oznamovatelem trestnÈho Ëinu. U vytÏûenÌ svÏdka ñ poökozenÈho je t¯eba se zamÏ¯it na co nejkomplexnÏjöÌ popis odcizenÈho motorovÈho vozidla a situace, kter· p¯ech·zela kr·deûi motorovÈho vozidla.


93

V˝slech k popisu odcizenÈho motorovÈho vozidla je t¯eba zamÏ¯it na zjiötÏnÌ n·sledujÌcÌch skuteËnostÌ: ñ registraËnÌ znaËka (d¯Ìve SPZ), znaËka, typ, Vehicle Identification Number (d·le jen VIN), pÌskov·nÌ skel a barva vozidla, ñ zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ vozidla, stav tachometru a mnoûstvÌ pohonn˝ch hmot v n·drûi, ñ zvl·ötnÌ v˝bava vozidla dodan· v˝robcem (ABS, klimatizace, autor·dio, antÈny apod.), zvl·ötnÌ v˝bava a doplÚky, kterÈ si majitel dokoupil samostatnÏ (potahy sedadel, hands free sada k mobilnÌmu telefonu, r˘znÈ samolepky, podle kter˝ch by bylo moûnÈ vozidlo identifikovat apod.), ñ markanty, kterÈ na vozidle byly vytvo¯eny jeho pouûÌv·nÌm (od¯eniny a ökr·bance na laku, praskliny na sklech apod.). P¯i vytÏûenÌ situace, kter· p¯edch·zela odcizenÌ motorovÈho vozidla je t¯eba se zamÏ¯it na zjiötÏnÌ: ñ mÌsta, kde vozidlo naposledy parkovalo, kdo a kdy je tam zaparkoval a jak vozidlo zajistil, ñ kdy bylo vozidlo naposledy na mÌstÏ vidÏno a k˝m, ñ zda o vozidlo neprojevoval nÏkdo zv˝öen˝ z·jem a zda nebylo do mÌsta zaparkov·nÌ nÏk˝m sledov·no, ñ kolik bylo od vozidla klÌË˘, kde se vöechny soupravy klÌË˘ nach·zely v dobÏ odcizenÌ vozidla (zejmÈna je t¯eba, aby oznamovatel p¯edloûil klÌËe od vozidla a zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ), a kdo vöechno mÏl ke klÌË˘m p¯Ìstup, ñ kdy bylo naposledy vozidlo v autoservisu, ve kterÈm a zda byly s vozidlem p¯ed·ny i klÌËe od zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ vozidla, ñ kdo vozidlo pouûÌval kromÏ jeho majitele, ñ zda s vozidlem byla podniknuta cesta do zahraniËÌ, kdy, do kterÈho st·tu a kdo vozidlo ¯Ìdil. K doplnÏnÌ v˝slechu svÏdka poökozenÈho je v˝hodnÈ pouûÌt dotaznÌk, ve kterÈm je vÏtöina ot·zek zahrnuta a poökozen˝ pouze oznaËuje stav, v jakÈm se vozidlo nach·zelo. Podrobn˝ popis odcizenÈho motorovÈho vozidla a situace, kter· p¯ech·zela kr·deûi motorovÈho vozidla je nutn˝ vzhledem k tomu, ûe z celkovÈho poËtu nahl·öen˝ch kr·deûÌ motorov˝ch vozidel je minim·lnÏ 30 ñ 40 % p¯Ìpad˘ smyölen˝ch, kdy ke kr·deûi nedoölo. Majitele odcizenÌ vozidla oznamujÌ proto, aby nap¯Ìklad zÌskali pojistnÈ plnÏnÌ za vozidlo, kterÈ p¯edtÌm prodali do zahraniËÌ nebo je tot·lnÏ zniËili p¯i dopravnÌ nechodÏ, pojiöùovnou si nechali pojistnou ud·lost Ñzlikvidovat rozpoËtemì, tedy bez p¯edloûenÌ faktur za opravu z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody zp˘sobenÈ provozem motorovÈho vozidla, vozidlo v˘bec neopravili a po urËitÈ dobÏ nahl·sili jeho odcizenÌ a pojistnou ud·lost si nechali zlikvidovat z havarijnÌho pojiötÏnÌ. Z uveden˝ch d˘vod˘ je t¯eba vyûadovat i klÌËe od vozidla, zejmÈna v p¯Ìpadech, kdy drûitel vozidla oznamuje odcizenÌ motorovÈho vozidla mimo mÌsto svÈho trvalÈho bydliötÏ, neboù se st·v·, ûe vozidlo bylo p¯ed delöÌ dobou vyvezeno do zahraniËÌ, kde bylo prod·no a aû n·slednÏ je oznamov·no jeho odcizenÌ. Tyto osoby nemajÌ s sebou zpravidla klÌËe od vozidla a ani OTP od ˙dajnÏ odcizenÈho vozidla. V˝slechem svÏdka ñ osoby, kter· vidÏla nebo se zprost¯edkovanÏ dozvÏdÏla o kr·deûi motorovÈho vozidla, zÌsk·v·me d˘leûitÈ informace k popisu pachatele, dobÏ a zp˘sobu sp·ch·nÌ kr·deûe apod. PomocÌ tÏchto informacÌ m˘ûeme tipovat pachatele trestn˝ch Ëin˘, kr·deûÌ motorov˝ch vozidel, p¯ÌpadnÏ jednotlivÈ skutky za¯azovat do vytipovan˝ch sÈrii trestn˝ch Ëin˘.

94


b) Expertizy Kriminalistick· expertiznÌ Ëinnost m· p¯i vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel v˝znam jen v p¯Ìpadech: ñ je-li odcizenÈ motorovÈ vozidlo nalezeno, ñ je-li zajiötÏno motorovÈ vozidlo, u kterÈho je d˘vodnÈ podez¯enÌ, ûe se jedn· o odcizenÈ motorovÈ vozidlo se zmÏnÏnou identitou, ñ zkoum·nÌ klÌË˘ od motorovÈho vozidla p¯edloûen˝ch vlastnÌkem vozidla. UvedenÈ expertizy jsou policejnÌm org·nem vyûadov·ny k objasnÏnÌ skuteËnostÌ d˘leûit˝ch pro trestnÌ ¯ÌzenÌ zejmÈna: ñ zjiötÏnÌ totoûnosti pachatele za vyuûitÌ v˝sledk˘ expertizy daktyloskopick˝ch a biologick˝ch stop zajiötÏn˝ch v nalezenÈm motorovÈm vozidle (daktyloskopick· a biologick· expertiza), ñ identifikaci n·stroj˘ pouûit˝ch k vniknutÌ do motorovÈho vozidla a p¯ekon·nÌ jeho zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ se stopami v zajiötÏnÈm motorovÈm vozidle (mechanoskopick· expertiza), ñ identifikaci motorovÈho vozidla, u kterÈho je podez¯enÌ na zmÏnu VIN a ËÌsla motoru (metalografick· expertiza nebo expertiza pomocÌ systÈmu VINTEST, jejÌû v˝hodou oproti klasickÈ metalografickÈ expertize je to, ûe nenÌ destruktivnÌ v˘Ëi VIN nebo ËÌslu motoru), ñ identifikaci klÌË˘ od motorovÈho vozidla za ˙Ëelem zjiötÏnÌ, zda se jedn· o klÌËe dod·vanÈ v˝robcem, nebo kopie klÌË˘, kterÈ si majitel vozidla opat¯il (mechanoskopick· expertiza nebo dotaz u v˝robce vozidla, pop¯ÌpadÏ importÈra vozidla), ñ stanovenÌ obecnÈ ceny odcizenÈho motorovÈho vozidla (zboûÌznaleck· expertiza).

c) Rekognice Objektem rekognice p¯i vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel m˘ûe b˝t jednak pachatel kr·deûe, kdy se rekognice prov·dÌ, stejnÏ jako p¯i vyöet¯ov·nÌ jinÈ trestnÈ Ëinnosti, zejmÈna podle dynamick˝ch znak˘, tj. podle hlasu, ch˘ze, drûenÌ tÏla, gestikulace, mimiky apod. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech za urËit˝ch okolnostÌ je moûn· rekognice pachatele i podle statick˝ch znak˘. Rekognice odcizenÈ vÏci, tj. odcizenÈho motorovÈho vozidla, je prov·dÏna v˝jimeËnÏ, a to v p¯ÌpadÏ, ûe se nalezenÈ vozidlo nepoda¯Ì ztotoûnit za pomoci metalografickÈ expertizy a nebo skryt˝ch znak˘, kterÈ do vozidel umisùujÌ v˝robci nebo v p¯ÌpadÏ, ûe dojde k nalezenÌ Ë·stÌ odcizenÈho vozidla, kterÈ sice nejsou opat¯eny oznaËenÌmi od v˝robce, ale vykazujÌ specifickÈ znaky ñ markanty obdobnÈ tÏm, kterÈ poökozen˝ p¯i ozn·menÌ kr·deûe motorovÈho vozidla uvedl do protokolu.

d) Vyöet¯ovacÌ experiment Vyöet¯ovacÌ experiment je vyuûÌv·n jak p¯i provÏrce objektivnÌch moûnostÌ pr˘bÏhu urËit˝ch jev˘, tak i p¯i provÏrce subjektivnÌch moûnostÌ vnÌm·nÌ urËitÈho jevu. P¯i provÏrce objektivnÌch moûnostÌ je provÏ¯ov·na moûnost Ëi nemoûnost urËitÈho faktu, zejmÈna p¯i provÏ¯ov·nÌ vyöet¯ovacÌch verzÌ, kdy doch·zÌ k potvrzenÌ nebo vyvr·cenÌ verze, zda skuteËnÏ doölo ke


95

kr·deûi motorovÈho vozidla, nebo zda se jedn· o kr·deû p¯edstÌranou, coû m· nap¯Ìklad v˝znam zejmÈna v p¯Ìpadech, kdy byl zjiötÏn pr˘jezd vozidla do zahraniËÌ nebo jeho v˝skyt v zahraniËÌ, a jeho majitel uvede, ûe se s vozidlem vr·til zpÏt do »R, p¯edloûÌ doklad o tom, ûe vozidlo bylo v urËitÈ dobÏ v opravÏ nebo se snaûÌ jinak dok·zat, ûe se vozidlo skuteËnÏ vr·tilo zpÏt a je t¯eba provÏ¯it, zda jsou tato tvrzenÌ uskuteËniteln· z hlediska Ëasov˝ch moûnostÌ. ProvÏrka subjektivnÌch moûnostÌ vnÌm·nÌ urËitÈho je vyuûÌv·na zejmÈna k ovÏ¯enÌ toho, zda mohl svÏdek slyöet nebo vidÏt urËit˝ jev, nap¯Ìklad ke stanovenÌ p¯esnÈ doby, kdy k†odcizenÌ motorovÈho vozidla doölo apod.

8. ZapojenÌ ve¯ejnostÌ do vyöet¯ov·nÌ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel a kriminalistick· prevence V boji proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel jsou velkÈ moûnosti v zapojenÌ ve¯ejnosti do vyöet¯ov·nÌ p¯i p·tr·nÌ po odcizen˝ch motorov˝ch vozidlech a pachatelÌch kr·deûe, kdy spr·vnÈ vyhodnocov·nÌ poznatk˘ od ve¯ejnosti o pohybu podez¯el˝ch osob, mÌstech, kde doch·zÌ k r˘zn˝m ÑamatÈrsk˝mì oprav·m vozidel m˘ûe vÈst k odhalenÌ tÈto organizovanÈ Ëinnosti, neboù k tÏmto oprav·m mohou b˝t pouûÌv·ny n·hradnÌ dÌly zÌsk·vanÈ z odcizen˝ch motorov˝ch vozidel. ProvÏ¯ov·nÌ tÏchto poznatk˘ vyûaduje systematickou a ËasovÏ n·roËnou pr·ci. DalöÌ v˝znamnou oblastÌ spolupr·ce s ve¯ejnostÌ v boji proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel je spolupr·ce s pojiöùovnami a ostatnÌmi subjekty zab˝vajÌcÌmi se preventivnÌmi opat¯enÌmi proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel. ZejmÈna pojiöùovny, kterÈ majÌ vytvo¯ena svoje vlastnÌ specializovan· pracoviötÏ, zab˝vajÌcÌ se bojem s kr·deûemi motorov˝ch vozidel, disponujÌ mnoûstvÌm informacÌ, kterÈ lze vyuûÌt k ˙spÏönÈmu odhalov·nÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti. PreventivnÌ opat¯enÌ Mezi z·kladnÌ preventivnÌ opat¯enÌ v boji proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel pat¯Ì zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ vozidel: jednak proti odcizenÌ, ale i za¯ÌzenÌ slouûÌcÌ k dohled·nÌ odcizenÈho vozidla ñ tzv. pokr·deûovÈ systÈmy. ZabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ m˘ûeme dÏlit z nÏkolika pohled˘. ObecnÏ je dÏlÌme na pasivnÌ a aktivnÌ zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ, kterÈ d·le dÏlÌme na mechanickÈ a elektronickÈ. IdentifikaËnÌ znaky motorov˝ch vozidel a moûnosti jejich zmÏny PrvotnÌ a obecn· identifikace vozidla a jejÌho drûitele je i bez provedenÌ kontroly motorovÈho vozidla moûn· podle registraËnÌ znaËky. Nejz·kladnÏjöÌm a celosvÏtovÏ platn˝m identifik·torem vozidla je vöak VIN. Proto p¯i zmÏnÏ identity odcizen˝ch vozidel a u podvod˘ s vozidly je zmÏna VIN vozidla p¯edmÏtem z·jmu pachatel˘, kte¯Ì se snaûÌ zmÏnit identitu vozidla, a zabr·nit tak ztotoûnÏnÌ provÏ¯ovanÈho vozidla v evidenci odcizen˝ch vozidel. Z tohoto d˘vodu je ve vÏtöinÏ zemÌ VIN ochr·nÏno p¯ed jak˝mkoliv nekvalifikovan˝m z·sahem pomocÌ pr·vnÌch norem. V »R je p¯i v˝mÏn·ch motoru, karosÈriÌ, u individu·lnÏ vyroben˝ch vozidel, p¯i p¯estavb·ch apod. p¯idÏ-

96


lov·no tzv. ˙¯ednÌ ËÌslo, kterÈ nahrazuje VIN a kterÈ m˘ûe prakticky nahrazovat vöechna ËÌsla podlÈhajÌcÌ evidenci vozidel (ËÌslo motoru, karosÈrie, VIN). NÏkte¯Ì pachatelÈ, spolupachatelÈ a ostatnÌ ˙ËastnÌci kr·deûÌ motorov˝ch vozidel tohoto vyuûÌvajÌ k zatajenÌ identity odcizenÈho vozidla a vytv·¯ejÌ zcela novÈ umÏlÈ ˙¯ednÌ identity, vyluËujÌcÌ p¯ÌpadnÈ nalezenÌ odcizenÈho vozidla. V praxi se st·v·, ûe majitel automobilu poû·d· oddÏlenÌ dopravnÏ spr·vnÌch agend o p¯idÏlenÌ ˙¯ednÌho ËÌsla s od˘vodnÏnÌm, ûe p¯i opravÏ vozidla byl zniËen identifikaËnÌ ötÌtek nebo identifik·tor VIN a je mu p¯idÏlen zcela nov˝ ˙¯ednÌ identifik·tor, kter˝ vyluËuje moûnost identifikace odcizenÈho vozidla. Velmi Ëast· je tato praxe u individu·lnÏ dov·ûen˝ch vozidel Peugeot, kter· majÌ poökozen˝ prav˝ p¯ednÌ blatnÌk na kterÈm je identifik·tor vozidla a jeho v˝mÏnou a p¯idÏlenÌm ˙¯ednÌho ËÌsla m˘ûe dojÌt ke zmÏnÏ p˘vodnÌ identity vozidla. K tomu by nedoch·zelo, kdyby bylo na vozidlo p¯en·öeno p˘vodnÌ VIN a nikoliv ˙¯ednÌ ËÌslo. Nap¯Ìklad v USA je ze z·kona vöem v˝robc˘m na¯Ìzeno VIN umisùovat na vöechny podstatnÈ (a drahÈ) komponenty vozidla. TÌmto zp˘sobem jsou tÏsnÏ sv·z·ny vöechny dÌly automobilu a podstatnou mÏrou je znesnadnÏn i prodej vozidla na n·hradnÌ dÌly, kterÈ je tak moûnÈ vystopovat a jednoznaËnÏ prok·zat souvislost s odcizen˝m automobilem. Je-li automobilu vymÏÚov·n agreg·t, nap¯. motor, je na nÏj autorizovanÏ nanesen (vyraûen, nalepen, nast¯Ìk·n) opÏt p˘vodnÌ identifik·tor VIN. (Ing. Roman Rak, Jak lehce v »R zmÏnit identitu vozidla aneb jedna z moûn˝ch p¯ÌËin, proË je objasnÏnost kr·deûÌ automobil˘ tak nÌzk·, Kriminalistika roËnÌk XXXII, Ë. 1/1999) Pro snazöÌ a dokonalejöÌ identifikaci nalezen˝ch odcizen˝ch motorov˝ch vozidel se jevÌ vhodnÈ doplÚkovÈ oznaËov·nÌ vozidel druhotn˝mi identifik·tory VIN a dalöÌm systÈmov˝m opat¯enÌm, zamezujÌcÌm pozmÏÚov·nÌ VIN, je normativnÌ zavedenÌ povinnosti v˝robc˘ motorov˝ch vozidel pouûÌvat ve struktu¯e VIN mechanismu tzv. kontrolnÌ ËÌslice. V odbornÈ terminologii se pouûÌvajÌ termÌny prim·rnÌ a druhotn· mÌsta umÌstÏnÌ VIN, kdy pod prim·rnÌmi mÌsty se rozumÌ umÌstÏnÌ zve¯ejnÏnÈ v˝robcem, aby bylo vozidlo ze z·kona identifikovatelnÈ; druhotn˝mi mÌsty jsou p¯ed ve¯ejnostÌ skryt· umÌstÏnÌ identifik·tor˘, kterÈ slouûÌ jako d˘kaznÌ prost¯edek pro identifikaci vozidla v p¯Ìpadech pozmÏnÏnÌ VIN. VIN nenÌ vûdy vyraûen do kovu karosÈrie vozidla, ale v zahraniËÌ se vyuûÌvajÌ i doplÚkovÈ samodestruktivnÌ n·lepky, kterÈ jsou mnohdy p¯ed nalepenÌm poËÌtaËovÏ oznaËenÈ potiskem vËetnÏ Ë·rovÈho kÛdu, kter˝ lze d·le v p¯ÌpadÏ pot¯eby vyhodnocovat. N·lepkami s kÛdem VIN tak mohou b˝t oznaËov·ny motorov· vozidla nejenom v˝robcem, ale i opr·vnÏn˝mi org·ny st·tnÌ spr·vy. TÌmto zp˘sobem lze VIN umÌstit nap¯. pod ËelnÌ sklo automobilu jako u vozidel zn. FORD, äKODA atd. a umoûnit policejnÌ hlÌdce porovnat VIN s registraËnÌ znaËkou automobilu, jeho barvou a typem v OTP a evidenËnÌch systÈmech. P¯i neopr·vnÏnÈm pokusu o odlepenÌ je ötÌtek poökozen tak, ûe se s·m zniËÌ a na vozidle zanech· stopy (p˘vodnÌ VIN je viditeln˝ jako otisk nap¯. v ultrafialovÈm svÏtle). ätÌtek nelze p¯enÈst na jinÈ vozidlo a je chr·nÏn proti padÏl·nÌ. NenÌ tedy nutnÈ vozy vybavovat drah˝mi elektronick˝mi identifikaËnÌmi Ëipy (ÑötÏnicemiì) a policii jejich dekodÈry.


97

PreventivnÌ opat¯enÌ v boji proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel a jejich opÏtovnÈmu uv·dÏnÌ pachateli kr·deûÌ do provozu Pro volbu efektivnÌch opat¯enÌ v r·mci boje proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel je nutnÈ analyzovat jednak trendy kr·deûÌ, a to z pohledu kr·deûÌ motorov˝ch vozidel podle tov·rnÌ znaËky, doby kr·deûe, mÌsta a zp˘sobu kr·deûe, ale zejmÈna z pohledu dalöÌ distribuce odcizen˝ch motorov˝ch vozidel a jejich prodeje do zahraniËÌ nebo opÏtovnÈho uv·dÏnÌ do provozu v »R. V r·mci tÈto Ëinnosti je nutnÈ zajistit spoleËnÈ p˘sobenÌ technickÈho zabezpeËenÌ vozidla proti odcizenÌ s prost¯edky pro n·slednÈ vyhled·v·nÌ odcizenÈho vozidla a souËasnÏ s legislativnÌmi opat¯enÌmi, kterÈ zajistÌ kontrolu Ñojet˝chì vozidel p¯i jejich p¯eregistraci. V souËasnÈ dobÏ umoûÚuje legislativa evidovat tÈmÏ¯ jakÈkoliv vozidlo bez nutnosti ˙Ëinn˝ch kontrol a opat¯enÌ, vedoucÌch k ploönÈmu vyhled·v·nÌ odcizen˝ch vozidel nebo ˙ËinnÏ zabraÚujÌcÌch zmÏnit identitu vozidla. V praxi to znamen·, ûe drûitelÈ vozidel, kte¯Ì vozidlo prodajÌ do zahraniËÌ a z˘stane jim technick˝ pr˘kaz, nebo vozidlo tot·lnÏ zniËÌ p¯i dopravnÌ nehodÏ, prod·vajÌ p¯es inzer·ty technickÈ pr˘kazy a toho vyuûÌvajÌ skupiny osob, zab˝vajÌcÌ se kr·deûemi motorov˝ch vozidel. KupujÌ technickÈ pr˘kazy a podle typ˘ vozidel uveden˝ch v technickÈm pr˘kazu organizujÌ kr·deûe vozidel podobn˝ch podle typu, roku v˝roby, barvy apod. DalöÌm problÈmem v tÈto oblasti je p¯idÏlov·nÌ ˙¯ednÌch ËÌsel, kterÈ dovoluje pomÏrnÏ snadno administrativnÌm zp˘sobem skr˝t p˘vodnÌ identifikaci vozidla a vytvo¯it automobil s odliön˝mi identifikaËnÌmi znaky. V p¯ÌpadÏ, ûe automobil byl odcizen˝, minimalizuje se tak moûnost zjiötÏnÌ jeho pravÈ identity. LegislativnÌ ˙prava musÌ moûnost zmÏny jiû existujÌcÌch identifik·tor˘ vozidla v praxi vylouËit, a proto musÌme v praxi rozliöovat mezi v˝robnÌm ËÌslem karosÈrie, podvozku, motoru jako v˝mÏnn˝mi souË·stmi vozidla a VIN kÛdem jako z·kladnÌm identifikaËnÌm znakem vozidla, kter˝ lze charakterizovat jako ÑrodnÈ ËÌsloì vozidla vztahujÌcÌ se k vozidlu jako celku, nikoliv jeho jednotliv˝m Ë·stem. V praxi tÈmÏ¯ vûdy ztr·ta p˘vodnÌ identity vozidla, m˘ûe b˝t legalizacÌ odcizenÈho motorovÈho vozidlo. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ by ˙¯ednÌ ËÌslo nemÏlo zamÏÚovat VIN kÛd. ⁄¯ednÌ ËÌslo by mÏlo b˝t pouûÌv·no pouze novÏ vyroben˝m (individu·lnÏ postaven˝m) vozidl˘m v mal˝ch sÈriÌch, nebo p¯i v˝mÏn·ch karosÈriÌ apod. I kdyû je ˙¯ednÌ ËÌslo vyr·ûeno smluvnÌmi civilnÌmi firmami mÏl by b˝t zajiötÏn stejn˝ typ raznic. V p¯ÌpadÏ poökozenÌ, zniËenÌ nebo odstranÏnÌ VIN by mÏlo dojÌt k jeho znovuobnovenÌ buÔ na z·kladÏ informacÌ uveden˝ch v registru vozidel, nebo na z·kladÏ informacÌ od v˝robce motorovÈho vozidla, p¯ÌpadnÏ jeho ofici·lnÏ akreditovanÈho z·stupce v »R. Do tÈto oblasti musÌ b˝t zamÏ¯ena i kriminalistick· prevence trestn˝ch Ëin˘ kr·deûÌ motorov˝ch vozidel, kter· musÌ vÈst k v˝chovÏ obËan˘ spoËÌvajÌcÌ i v seznamov·nÌ ve¯ejnosti s n·sledky tÈto trestnÈ Ëinnosti s d˘razem na postihy zjiötÏn˝ch pachatel˘ tÈto trestnÈ Ëinnosti.

NalezenÌ odcizenÈho vozidla Pro nahlaöov·nÌ ˙daj˘ o odcizen˝ch vozidlech, a jako informaËnÌ servis pro Policii »R (v p¯Ìpadech, kdy nalezne odcizenÈ vozidlo nebo zÌsk· informace o jeho zajiötÏnÌ ze zahraniËÌ), a pro zahraniËnÌ vyhled·vacÌ sluûby, kterÈ zjiöùujÌ, zda podez¯el· vozidla v jejich st·tÏ nepoch·zejÌ z neleg·lnÌ Ëinnosti v »R, by bylo

98


vhodnÈ vytvo¯it systÈm slouûÌcÌ jak obËan˘m, tak i policii, a pochopitelnÏ i pojiöùovn·m. O vytvo¯enÌ takovÈho systÈmu v poslednÌ dobÏ usiluje spoleËnost CEBIA pod n·zvem HelpDesk. Z hlediska vztahu Policie »R a HelpDesk je nutnÈ v prvÈ ¯adÏ zd˘raznit, ûe prvo¯ad˝m ˙kolem Policie »R v procesu kr·deûe motorovÈho vozidla je vyp·trat zlodÏje. Bohuûel vÏtöinou policie najde pouze auto a zlodÏj z˘st·v· anonymnÌ. Policie v tÏchto p¯Ìpadech musÌ navÌc ¯eöit vöe spojenÈ s navr·cenÌm vozidla jeho p˘vodnÌmu majiteli, kter˝m se Ëasto mezitÌm stala pojiöùovna, nez¯Ìdka je navÌc nutno vozidlo podrobit detailnÌ expertize. Takûe policie, mÌsto aby hledala zlodÏje, musÌ tr·vit mnoho Ëasu neproduktivnÌ ËinnostÌ p¯i zjiöùov·nÌ jeho majitele, jeho obesÌl·nÌ, deponov·nÌ vozu na hlÌdanÈ parkoviötÏ a nakonec samotnÈ navr·cenÌ. HelpDesk by mÏl maxim·lnÏ zefektivnit cel˝ proces navr·cenÌ zajiötÏnÈho vozidla, zrychlit v˝mÏnu informacÌ mezi policiÌ a pojiöùovnou, a ve fin·le i snÌûit n·klady, kterÈ Ëasto p¯i neopodstatnÏn˝ch Ëasov˝ch prodlev·ch vznikajÌ (zbyteËnÈ n·klady na parkovnÈ, dlouh· Ëek·nÌ na provedenÌ expertizy vozidla atd.). Takov˝ systÈm by mÏl umoûnit, aby Policie »R, zajistÌ-li vozidlo ËeskÈho majitele, neprodlenÏ o tÈto skuteËnosti vyrozumÏla pracoviötÏ HelpDesk, kterÈ by vyrozumÏlo p¯Ìsluönou pojiöùovnu a zabezpeËilo ve spolupr·ci s nÌ vöechny nezbytnÈ ˙kony pro navr·cenÌ vozu. P¯esn· pravidla mezi policiÌ a HelpDesk by umoûnila p¯esunout v˝znamnou Ë·st Ëinnosti, kterou musÌ prov·dÏt Policie »R, na HelpDesk, coû by na jednÈ stranÏ usnadnilo pr·ci Policii »R a na stranÏ druhÈ zrychlilo cel˝ proces od zajiötÏnÌ vozu po jeho p¯ed·nÌ p˘vodnÌmu majiteli. DalöÌ neoddiskutovatelnou v˝hodou by se navÌc stalo to, ûe znaËn· Ë·st mechanickÈ pr·ce p¯i vracenÌ vozu se p¯esune z pojiöùoven na HelpDesk. Z hlediska informaËnÌho toku by HelpDesk mohl p¯edstavovat centrum v »R, kde autorizovanÌ partne¯i by mohli zÌskat informace o odcizen˝ch vozidlech v »R, nahl·öen˝ch na toto pracoviötÏ. HelpDesk by tak vytv·¯el informaËnÌ tok mezi policiÌ, Ëesk˝mi pojiöùovnami a zahraniËnÌmi partnery.

Seznam pouûitÈ literatury: 1. Konr·d, Z. a kol.: Metodiky vyöet¯ov·nÌ jednotliv˝ch druh˘ trestn˝ch Ëin˘, PolicejnÌ akademie »R Praha, 1996 2. Edelbacher, M.: PojiöùovacÌ podvod nezn· hranic, Policie, 1997 3. Rak, R.: Jak lehce v »R zmÏnit identitu vozidla aneb jedna z moûn˝ch p¯ÌËin, proË je objasnÏnost kr·deûÌ automobil˘ tak nÌzk·, Kriminalistika, Ë. 1/1999 4. Porada, V., Pröal, V.: Opat¯enÌ proti kr·deûÌm motorov˝ch vozidel a p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘ uplatÚovan· ve SlovenskÈ republice, Pojistn˝ obzor, roËnÌk 76, Ë. 12/1999 5. Porada, V., Pajer, M., FriË, V., Pröal, V.: Identifikace vozidel jako integr·lnÌ souË·st soudnÌho inûen˝rstvÌ a studie moûnosti HelpDesk v »R, BezpeËnostnÌ teorie a praxe, zvl·ötnÌ ËÌslo, Praha 2000


99

ResumÈ

INVESTIGATION OF MOTOR-CAR THEFT

Motor-car theft is one of the most popular criminal acts in a large number of countries. Also in the Czech Republic the number of such acts substantially increased, especially after 1990 (still in 1989 nearly 5000 cars stolen out of which approx. 75% recovered, while in 1998 nearly 30000 cars stolen and only 30% found). After 1999 we see a certain decrease in the number of stolen cars but the number of stolen new cars as well as cars of particular make remains more or less the same. Statistics show that methods used by thieves are very different, we see a decreasing number of ìvery roughî methods but an increasing number of highly sophisticated methods as well as feigned thefts. The paper in eight main parts gives a very detailed picture of the subject of investigation of motor-car theft, including some legal background and theoretical aspects of this topic as well as loss prevention questions. The last part of the paper is dedicated to a new system of stolen cars recovery, known as HelpDesk. This system could also be a basis for vital exchange of information between Czech insurers and their partners abroad.

100


Inovace a modernÌ pojetÌ investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ Ing. Ond¯ej Poul, doktorand Katedry bankovnictvÌ a pojiöùovnictvÌ, VäE

InvestiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ 1) je jedno z nej˙spÏönÏjöÌch pojiötÏnÌ v souËasnÈ dobÏ nejen v kontinent·lnÌ EvropÏ, ale zejmÈna v anglosask˝ch zemÌch. Se st·le rostoucÌm z·jmem drobn˝ch investor˘ v »eskÈ republice o otev¯enÈ podÌlovÈ fondy 2) se d· oËek·vat i rozvoj pojistn˝ch produkt˘ vyuûÌvajÌcÌch tÏchto n·stroj˘. NastoupivöÌ trend lze jiû dokumentovat i poslednÌmi daty z ËeskÈho pojistnÈho trhu 3). P¯estoûe je investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ v »eskÈ republice relativnÏ nov˝ produkt, nelze neËinnÏ Ëekat aû bude jeho potenci·l plnÏ vyËerp·n, ale je nutnÈ jiû nynÌ p¯em˝ölet o jeho moûn˝ch inovacÌch, kterÈ by rozöÌ¯ily okruh potenci·lnÌch klient˘. Tato staù si klade za cÌl p¯edstavit inovaci investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, tzv. investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s garantovan˝m minim·lnÌm pojistn˝m plnÏnÌm. D˘vody pro v˝voj nov˝ch produkt˘ v tomto segmentu pojistnÈho trhu jsou zejmÈna dvojÌho druhu. PrvnÌm d˘vodem je mÏnÌcÌ se investiËnÌ chov·nÌ drobn˝ch investor˘, kte¯Ì majÌ st·le vÏtöÌ z·jem o investice do instrument˘ kapit·lovÈho trhu, avöak s v˝nosy spojen· rizika je do znaËnÈ mÌry odrazujÌ. Druh˝m d˘vodem jsou vöeobecnÏ zn·mÈ problÈmy prvnÌho pilÌ¯e soci·lnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ obracejÌ pozornost st¯adatel˘ na soukromÈ pojiötÏnÌ, kde pr·vÏ pojistnÈ produkty hrajÌ d˘leûitou roli. Je v z·jmu pojistitel˘, aby uvedli na trh produkty, kterÈ budou jak splÚovat p¯edstavy klient˘, tak budou akceptovatelnÈ st·tem pro p¯izn·nÌ daÚov˝ch v˝hod ûivotnÌho pojiötÏnÌ. P¯iËemû p¯i v˝voji jakÈhokoli pojistnÈho produktu musÌ b˝t splnÏna podmÌnka jeho budoucÌ evropskÈ konkurenceschopnosti. Jiû dnes se st·v· orientace jen na n·ö tuzemsk˝ pojistn˝ trh problematick· a ve svÈm dlouhodobÈm d˘sledku nerentabilnÌ.

KlasickÈ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ KlasickÈ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ je smÌöenÈ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti nebo doûitÌ s jednor·zov˝m nebo bÏûn˝m pojistn˝m, kde pojistnÈ plnÏnÌ, Ëasto jen pojistnÈ plnÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ, z·visÌ na v˝voji cen podÌlov˝ch jednotek podÌlovÈho fondu4), do kterÈho je Ë·st nebo celÈ pojistnÈ investov·no. V tomto p¯ÌpadÏ nenÌ pohled·vka pojistnÌka za pojistitelem definov·na jako pevn· pojistn· Ë·stka plus p¯ÌpadnÈ podÌly na p¯ebytcÌch pojistnÈho, n˝brû jako podÌl na fondu, kter˝ je definov·n poËtem pojistnÌkem zakoupen˝ch podÌlov˝ch jednotek ku celkovÈmu poËtu prodan˝ch podÌlov˝ch jednotek. Kam m˘ûe b˝t pojistnÈ uloûenÈ ve fondu investov·no, je obecnÏ definov·no v obchodnÌm pl·nu produktu a konkrÈtnÌ alokaci v povolen˝ch mezÌch pak definuje s·m pojistnÌk. PojistnÌk m· vÏtöinou na v˝bÏr mezi 1) 2) 3)

4)

V literatu¯e tÈû naz˝vanÈ investiËnÌm pojiötÏnÌm Ëi pojiötÏnÌm spojen˝m s investiËnÌm fondem. Viz UNIS »R. Podle zpr·vy »AP z kvÏtna 2002 vzrostlo v roce 2001 u n·s p¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ celkem o 24,6 %, zatÌmco u pojiötÏnÌ spojenÈho s investiËnÌm fondem o 80 %, tj. na cca 2,5 mld. KË. Naz˝vanÈ tÈû fondem, pop¯. referenËnÌm portfoliem.


101

nÏkolika strategiemi zohledÚujÌcÌmi minim·lnÏ klient˘v sklon k riziku. ZkuöenÏjöÌm investor˘m je umoûnÏno samostatnÏ volit konkrÈtnÌ investiËnÌ instrumenty. P¯i volbÏ investiËnÌch instrument˘ v ˙vahu nep¯ipadajÌ jen otev¯enÈ podÌlovÈ fondy investiËnÌch spoleËnostÌ Ëi fondy vytvo¯enÈ a spravovanÈ pojistitelem, ale i samotnÈ instrumenty kapit·lovÈho trhu, jako jsou dluhopisy a akcie denominovanÈ v dom·cÌ Ëi cizÌ mÏnÏ, d·le nemovitosti, zlato aj. Z v˝öe uvedenÈho jednoznaËnÏ vypl˝v· nutnost vÈst kaûdÈmu klientovi, kter˝ uzav¯el takovouto pojistku, jeho vlastnÌ ˙Ëet. NejËastÏjöÌm modelem investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je konstrukce, kdy se platÌ konstantnÌ bÏûnÈ pojistnÈ a jeho spo¯iv· Ë·st je investov·na. PojistnÈ plnÏnÌ pro p¯Ìpad smrti m˘ûe b˝t definov·no jako maximum z pojistnÈ Ë·stky pro p¯Ìpad smrti, kter· je kalkulov·na jako u klasickÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, a hodnoty podÌlov˝ch jednotek v okamûiku v˝platy. U tohoto modelu lze definovat pojistnÈho plnÏnÌ i jako souËet hodnoty podÌlov˝ch jednotek a pojistnÈ Ë·stky pro p¯Ìpad smrti. T¯etÌ variantou je kombinace obou p¯edchozÌch moûnostÌ. Druh˝ model je charakteristick˝ promÏnlivostÌ v˝öe pojistnÈho, neboù pojistnÈ nenÌ definov·no mnoûstvÌm penÏûnÌch jednotek, ale mnoûstvÌm nakupovan˝ch podÌlov˝ch jednotek. Je nasnadÏ, ûe i v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ, jak pro p¯Ìpad smrti, tak pro p¯Ìpad doûitÌ bude definov·na poËtem podÌlov˝ch jednotek. Druh˝ model pr·vÏ dÌky promÏnlivosti v˝öe pojistnÈho nenÌ v praxi p¯Ìliö rozöÌ¯en.

Komparace s ostatnÌmi produkty NenÌ jistÏ bez zajÌmavosti srovnat investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s ostatnÌmi, potenci·lnÏ konkurujÌcÌmi produkty. V n·sledujÌcÌch odstavcÌch provedeme porovn·nÌ s kapit·lov˝m ûivotnÌm pojiötÏnÌm, s bankovnÌmi vklady a dluhopisy s pevn˝m kuponem a nakonec s akciemi a akciov˝mi fondy.

Kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ P¯Ìm˝m konkurentem investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ na pojistnÈm trhu je kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. NastoupivöÌ trend devades·t˝ch let v EvropÏ a anglosask˝ch zemÌch jednoznaËnÏ odsouv· tento tradiËnÌ produkt do pozadÌ. Jestliûe v osmdes·t˝ch letech tvo¯ilo kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ jednoznaËnÏ rozhodujÌcÌ podÌl na novÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm ûivotnÌho pojiötÏnÌ, pak jeho podÌl v n·sledujÌcÌ dek·dÏ klesl pod pades·t procent novÈ produkce. D˘vodem tÈto zmÏny je, kromÏ zmÏny chov·nÌ drobn˝ch investor˘, i v˝voj akciov˝ch trh˘ v danÈm obdobÌ. TradiËnÌ kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ nebylo a nenÌ schopnÈ dost·t rostoucÌm n·rok˘m klient˘ pojiöùoven na v˝nosnost, neboù garantovan· pojistnÏ-technick· ˙rokov· mÌra vËetnÏ podÌl˘ na p¯ebytcÌch pojistnÈho se st·v· konkurence neschopnou. Naopak investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ dok·ûe kopÌrovat v˝voj kapit·lov˝ch trh˘ a tÌm dosahovat dlouhodobÏ vyööÌ, avöak kr·tkodobÏ volatilnÌ a negarantovanÈ, rentability. Druhou vz·jemnou odliönostÌ investiËnÌho a kapit·lovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je transparentnost jednotliv˝ch produkt˘. Jestliûe kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ je zpravidla m·lo p¯ehledn˝ a tÏûko srozumiteln˝ produkt, pak investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ je jeho opakem. Klient m· b˝t pravidelnÏ, nÏkolikr·t do roka, informov·n o alokaci a souËasnÈ hodnotÏ sv˝ch ˙spor, o jejich historickÈ rentabilitÏ pro r˘zn· Ëasov· obdobÌ, o p¯edpokl·danÈm pojistnÈm plnÏnÌ jak v p¯ÌpadÏ smrti, tak v p¯ÌpadÏ doûitÌ, a pokud moûno tÈû o podÌlu

102


pojistnÈho, kter˝ byl odebr·n na pokrytÌ n·klad˘ spojen˝ch se zÌsk·nÌm a spr·vou pojistek. Tento poûadavek je lÈpe uskuteËniteln˝ u produkt˘, kde se kaûdÈmu klientovi vede zvl·ötnÌ ˙Ëet. Jestliûe konkrÈtnÌm z·vazk˘m pojiöùovny jsou p¯i¯azeny konkrÈtnÌ pohled·vky, nem˘ûe doch·zet k dotov·nÌ rentability jednoho klienta druh˝m, tj. klientovi bude p¯ips·na skuteËn· v˝nosnost jeho ˙spor a nikoli pr˘mÏrn· v˝nosnost celÈho portfolia. Budeme-li si kl·st ot·zku, pro koho je dan˝ produkt ide·lnÌ, pak kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ je velmi vhodn˝m produktem pro konzervativnÌ klienty pojiöùoven s dlouhodob˝m investiËnÌm horizontem, kte¯Ì sice chtÏjÌ zachovat re·lnou hodnotu sv˝ch ˙spor, ale na prvnÌm mÌstÏ je pro nÏ jistota. Pro tyto klienty je naopak investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ dÌky svÈ volatilitÏ nevhodnÈ. Ot·zkou z˘st·v·, kolik klient˘, kte¯Ì uzavÌrajÌ dnes v »eskÈ republice kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, je skuteËnÏ konzervativnÌmi investory Ëi jen investory, kter˝m nebyl nabÌdnut na pojistnÈm trhu pro nÏ vhodnÏjöÌ produkt. V˝voj v evropskÈm mÏ¯Ìtku ukazuje, ûe ryze konzervativnÌch klient˘ dnes jiû nenÌ mnoho.

BankovnÌ vklady a dluhopisy s pevn˝m kuponem DalöÌ konkurenty investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ m˘ûeme hledat i mimo pojistn˝ trh. Mohou jimi b˝t bankovnÌ vklady a dluhopisy s pevn˝m kuponem. HlavnÌ odliönostÌ tÏchto instrument˘ od investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je absence pojistnÈho krytÌ pro p¯Ìpad smrti, pop¯. dalöÌch sjednan˝ch p¯ipojiötÏnÌ 5). RozdÌl je tÈû v rizikovosti produkt˘. Pro bankovnÌ vklady a dluhopisy s pevn˝m kuponem je charakteristick· minim·lnÌ rizikovost. Z nÌzkÈ mÌry rizika vypl˝v· i v˝nos, kter˝ tÈmÏ¯ identicky kopÌruje v˝voj indexu spot¯ebitelsk˝ch cen. Naopak investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ je produkt, kter˝ zpravidla nabÌzÌ v˝raznÏjöÌ re·lnÈ zhodnocenÌ ˙spor p¯i kalkulovatelnÈ mÌ¯e rizika. VelkÈ rozdÌly m˘ûeme najÌt p¯i porovn·v·nÌ n·kladovosti jednotliv˝ch produkt˘. I p¯es r˘st bankovnÌch poplatk˘ v poslednÌ dobÏ jsou bankovnÌ vklady relativnÏ velmi levnÈ. N·kup dluhopis˘, nap¯. zprost¯edkovanÏ p¯es fondy investiËnÌch spoleËnostÌ, uû b˝v· o nÏco n·kladnÏjöÌ 6). Nejn·kladnÏjöÌ je bezesporu investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, kde n·klady velmi zatÏûujÌ tento produkt a sniûujÌ jeho roËnÌ rentabilitu aû o dva procentnÌ body, p¯iËemû nejvÏtöÌ poloûku tvo¯Ì zÌskatelskÈ n·klady. Tato nev˝hoda je do jistÈ mÌry kompenzov·na daÚov˝m zv˝hodnÏnÌm pojiötÏnÌ, coû ocenÌ zejmÈna klienti s vysok˝mi p¯Ìjmy tedy pojistnÌci s velmi vysokou meznÌ daÚovou sazbou a moûnostÌ dlouhodobÏ pravidelnÏ spo¯it.

Akcie a akciovÈ fondy Je ot·zkou, zda by nebylo v˝hodnÏjöÌ pro klienta, kter˝ chce b˝t pojiötÏn a z·roveÚ participovat na akciovÈm trhu, substituovat investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, kde spo¯iv· Ë·st je investov·na v r·mci agresivnÌch strategiÌ, dvÏma produkty. Jednalo by se o rizikovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti a o n·kup konkrÈtnÌch akciÌ Ëi akciov˝ch fond˘ investiËnÌch spoleËnostÌ. ObecnÏ platÌ, ûe tato substituce v˝hodnÏjöÌ nenÌ. V˝bÏr konkrÈtnÌch akciÌ a akciov˝ch fond˘ klade znaËnÈ n·roky na ekonomickÈ vzdÏl·nÌ a Ëas drobn˝ch investo5) 6)

NejËastÏji b˝v· sjedn·no p¯ipojiötÏnÌ pro p¯Ìpad invalidity Ëi ˙razovÈ p¯ipojiötÏnÌ. U fond˘ penÏûnÌho trhu a obligaËnÌch fond˘ je p¯ir·ûka investiËnÌch spoleËnostÌ p¯i prodeji, resp. n·kupu, zpravidla do jednoho procenta a ˙plata za obhospoda¯ov·nÌ majetku okolo jednoho procenta pr˘mÏrnÈ roËnÌ hodnoty vlastnÌho kapit·lu.


103

r˘, a proto z˘st·v· v˝sadou specializovan˝ch odbornÌk˘. DalöÌ nev˝hodou tÏchto substitut˘ mohou b˝t minim·lnÌ vklady jednotliv˝ch fond˘, kterÈ pak omezujÌ drobnÈ investory p¯i snaze o diverzifikaci portfolia. Naopak u investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ nejsou odbornÈ znalosti vyûadov·ny, obzvl·öù u smluv, kde klient volÌ pouze mezi jednotliv˝mi strategiemi, je pochopenÌ öancÌ a s nimi spojen˝ch rizik nen·roËnÈ. Rozhodov·nÌ o konkrÈtnÌ alokaci ˙spor klient˘ je pak p¯enech·no profesion·l˘m, kte¯Ì majÌ k dispozici pat¯iËnÈ z·zemÌ a mohou investovat i do instrument˘, kterÈ jsou individu·lnÌm klient˘m tÏûko dostupnÈ. Pro investory, kte¯Ì majÌ z·jem o ËistÈ spekulace a velmi rizikovÈ investice, nenÌ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ vhodnÈ. Tito spekulanti nemajÌ z·jem na pojistnÈ ochranÏ a neocenÌ ani daÚovÏ v˝hody, neboù rozhodujÌcÌ jsou pro nÏ kapit·lovÈ zisky. Naopak v˝znamnou z·tÏûÌ by pro nÏ byly n·klady pojiöùovny, kterÈ by musely akceptovat a kterÈ by jim sniûovaly v˝slednou rentabilitu. VÏtöina pojiöùoven by jim neumoûnila ani investovat do konkrÈtnÌch akciÌ, ale museli by p¯ikoupit v r·mci fondu i jinÈ, pro nÏ nezajÌmavÈ, akcie. Vöechny tyto v˝öe uvedenÈ skuteËnosti spekulanty spolehlivÏ odradÌ. InvestiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ se jevÌ jako ide·lnÌ investiËnÌ instrument pro drobnÈ investory, kte¯Ì chtÏjÌ pravidelnÏ ukl·dat svÈ ˙spory do akciÌ. Jim je umoûnÏno jiû p¯i mal˝ch ˙loûk·ch participovat na v˝voji svÏtov˝ch akciov˝ch trh˘. Toto vysvÏtluje velkou oblÌbenost tohoto produktu v EvropÏ, kde se pr·vÏ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ stalo investiËnÌm n·strojem öirok˝ch vrstev obyvatelstva. Z v˝öe uvedenÈho porovn·nÌ vypl˝v·, ûe jednÌm ze z·kladnÌch rys˘ investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je jeho schopnost p¯izp˘sobit se sklonu k riziku vÏtöiny investor˘. V˝jimkou jsou investo¯i s v˝razn˝m sklonem k riziku, pro nÏû je investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ jednoznaËnÏ nevhodnÈ. Pro klienty s neutr·lnÌm vztahem Ëi mÌrn˝m sklonem k riziku je tento produkt ve st·vajÌcÌ podobÏ jednÌm z nejvhodnÏjöÌch instrument˘ pro dlouhodobÈ spo¯enÌ a poskytov·nÌ pojistnÈ ochrany p¯edevöÌm dÌky svÈmu v˝nosovÈmu potenci·lu, transparentnosti a jednoduchÈ stavbÏ. Dnes je v »eskÈ republice velmi mohutn· skupina klient˘, kte¯Ì preferujÌ nÌzkou rizikovost p¯ed v˝nosnostÌ a investujÌ s investiËnÌmi spoleËnostmi do fond˘ penÏûnÌho trhu7). MÏlo by b˝t snahou pojiöùoven v˝raznÏji proniknout i na tento mohutn˝ trh drobn˝ch konzervativnÌch investor˘, a to nejen pomocÌ odpovÌdajÌcÌch marketingov˝ch n·stroj˘, ale zejmÈna tvorbou produkt˘, kterÈ by oslovily a p¯esvÏdËily rizikovÏ averznÌ klientelu o v˝hod·ch nov˝ch pojistn˝ch produkt˘ ve srovn·nÌ s otev¯en˝mi podÌlov˝mi fondy. ÿeöenÌm poûadavku praxe na v˝voj novÈho produktu poskytujÌcÌho pot¯ebnÈ z·ruky je tzv. modernÌ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, neboli investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s garantovan˝m minim·lnÌm pojistn˝m plnÏnÌm.

ModernÌ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ Definice InvestiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s garantovan˝m minim·lnÌm pojistn˝m plnÏnÌm8) je inovovan· podoba investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ s jednor·zov˝m Ëi bÏûn˝m pojistn˝m, kde v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ sice z·visÌ na 7)

8)

Podle ˙daj˘ UNIS »R za prvnÌ ËtvrletnÌ roku 2002 otev¯enÈ podÌlovÈ fondy (OPF) penÏûnÌho trhu tvo¯Ì 40 % vöech OPF, tj. 30 423 mil. KË z 76 346 mil. KË. PodÌl Ëlen˘ UNIS »R na trhu OPF penÏûnÌho trhu byl 98,96 % k 31. 3. 2002. Garantovan˝m produktem nemusÌ b˝t jen kapit·lovÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, ale nap¯Ìklad i d˘chodovÈ pojiötÏnÌ.

104


v˝voji cen podÌlov˝ch jednotek, ale navÌc pojistitel garantuje, ûe jak v p¯ÌpadÏ smrti, tak v p¯ÌpadÏ doûitÌ vyplatÌ pojiötÏnÈ osobÏ nomin·lnÏ definovanou minim·lnÌ pojistnou Ë·stku (garantovanou pojistnou Ë·stku, garantovanÈ resp. zaruËenÈ pojistnÈ plnÏnÌ). Pr·vÏ tato dodateËn· garance ve formÏ minim·lnÌho garantovanÈho pojistnÈho plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ smrti a v p¯ÌpadÏ doûitÌ odliöuje modernÌ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ od klasickÈho investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ. PojistnÈ plnÏnÌ je i nad·le z·vislÈ na kursovÈm v˝voji podÌlov˝ch jednotek fondu, ale z·roveÚ je klientovi v pojistnÈ smlouvÏ zaruËena minim·lnÌ budoucÌ pojistn· Ë·stka. I p¯es takto definovanou z·ruku je v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ neurËit·. Nastane-li pojistn· ud·lost, pak pojiötÏn· osoba dostane garantovanou pojistnou Ë·stku, ale jestliûe je celkov· hodnota podÌlov˝ch jednotek klienta vyööÌ neû zaruËenÈ pojistnÈ plnÏnÌ, pak je vyplacena tato vyööÌ hodnota. PojistnÈ plnÏnÌ m˘ûeme definovat jako maximum z hodnoty garantovanÈ pojistnÈ Ë·stky a celkovÈ hodnoty podÌlov˝ch jednotek klienta. Garantov·nÌ pojistnÈho plnÏnÌ poskytuje dostateËnÈ z·ruky pro klienty s averzÌ k riziku a umoûÚuje pojiöùovn·m konkurovat investiËnÌm spoleËnostem na trhu fond˘ penÏûnÌho trhu. Pojistn˝ch produkt˘ s garancÌ je vyuûÌv·no v EvropÏ 9) tÈû p¯i st·tnÌ podpo¯e t¯etÌho pilÌ¯e soci·lnÌho pojiötÏnÌ. St·t pochopitelnÏ vyûaduje z·ruky, ûe jÌm dotovanÈ smlouvy zaruËenÏ p¯inesou obËan˘m zv˝öenÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ v d˘chodu a ûe st·tnÌ p¯ÌspÏvky nemohou podlehnout kapit·lov˝m ztr·t·m. Technicky jsou pojistitelem poskytnutÈ z·ruky zajiötÏny n·kupy opcÌ, pop¯. opËnÌch list˘, na aktiva, kter· jsou v referenËnÌch aktivech pojistnÌk˘. Protoûe je dovoleno klient˘m investovat jen do bÏûnÏ obchodovateln˝ch aktiv, je i trh deriv·t˘ dostateËnÏ likvidnÌ. Druhou, avöak pro pojistitele a zprost¯edkovanÏ i pro pojistnÌky n·kladnÏjöÌ alternativou, je omezenÌ moûnostÌ investic klient˘ jen na otev¯enÈ podÌlovÈ fondy smluvnÌch investiËnÌch spoleËnostÌ, kterÈ jsou jiû nabÌzeny jako garantovanÈ produkty. V tomto p¯ÌpadÏ pojiöùovny jen rozöi¯ujÌ hotovÈ garantovanÈ produkty o pojistnou ochranu a umoûÚujÌ spojit produkt i s daÚov˝mi ˙levami.

Vlastnosti investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ Naz˝v·me-li investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s minim·lnÌ garancÌ tÈû modernÌm investiËnÌm ûivotnÌm pojiötÏnÌm, pak i moûnosti investov·nÌ by mÏly b˝t modernÌ. Samoz¯ejmostÌ by mÏla b˝t nabÌdka nÏkolika manaûerovan˝ch strategiÌ pro mÈnÏ zkuöenÈ investory a to od konzervativnÌch aû po agresivnÌ strategie a dostateËnÏ öirok· paleta fond˘ pro pokroËilejöÌ klientelu. DostateËnÏ öirokou paletou fond˘ se rozumÌ nabÌdka alespoÚ fond˘ penÏûnÌho trhu, smÌöen˝ch, dluhopisov˝ch a akciov˝ch fond˘10), a to vûdy jak tuzemsk˝ch, tak zahraniËnÌch. RelativnÌ novinkou m˘ûe b˝t moûnost investovat do libovolnÈho bÏûnÏ obchodovatelnÈho dom·cÌho Ëi zahraniËnÌho cennÈho papÌru. Tato inovace nemusÌ nutnÏ vÈst k v˝raznÈmu r˘stu n·klad˘, ale urËitÏ povede k rozöÌ¯enÌ potenci·lnÌ klientely. P¯i v˝voji produkt˘ obecnÏ nestaËÌ sledovat jen dom·cÌ trh, ale je nutnÈ se zaËÌt p¯izp˘sobovat zahraniËnÌ konkurenci a s nÌ se tÈû porovn·vat. Pouh· tvorba doma konkurenceschopn˝ch produkt˘ je kr·tkozrak· a z dlouhodobÈho hlediska nutnÏ ztr·tov· Ëinnost. 9) 10)

Nap¯. ve SpolkovÈ republice NÏmecko jsou to tzv. Riester ñ produkty (viz Niermann, Risthaus). Pojistn˝ produkt, kde je investov·no do akciov˝ch index˘, je naz˝v·n indexovÏ v·zanÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Dnes je jiû v EvropÏ takÈ nabÌzen s garantovan˝m minim·lnÌm pojistn˝m plnÏnÌm.


105

I u modernÌho investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, umoûÚuje-li to povaha podkladov˝ch aktiv, m˘ûe b˝t klientovi nabÌdnuto mÌsto penÏûnÌho plnÏnÌ vÏcnÈ plnÏnÌ formou p¯evodu aktiv obsaûen˝ch v referenËnÌm portfoliu klienta na jeho soukrom˝ ˙Ëet. VÏcnÈ plnÏnÌ klient uvÌt· zejmÈna ve f·zi poklesu kurz˘, kdy v kr·tkÈm obdobÌ oËek·v· jejich opÏtovn˝ r˘st. P¯i v˝platÏ odbytnÈho se vych·zÌ vûdy z hodnoty klientov˝ch podÌlov˝ch jednotek, kterÈ se snÌûÌ o ve smlouvÏ definovanÈ stornovacÌ poplatky. V tomto p¯ÌpadÏ pojistitel neposkytuje û·dnÈ garance na vr·cenÌ spo¯ivÈ Ë·sti Ëi dokonce celÈho dosud zaplacenÈho pojistnÈho. V˝poËet ceny podÌlov˝ch jednotek je shodn˝ s klasick˝m investiËnÌm ûivotnÌm pojiötÏnÌm. PodÌly na p¯ebytcÌch pojistnÈho jsou p¯ipisov·ny klient˘m dle skuteËnÏ dosaûenÈho v˝sledku jejich podÌlov˝ch jednotek. TakÈ zde se nep¯ipisuje pr˘mÏrn· v˝öe podÌl˘ na p¯ebytcÌch pojistnÈho jako u klasickÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ale dÌky ˙Ëtu, kter˝ se vede pro kaûdÈho klienta zvl·öù, je moûnÈ dos·hnout spravedlivÏjöÌho rozdÏlenÌ zisk˘. Kapit·lovÈ zisky aktiv, do kter˝ch byly investov·ny ˙spory klienta, se promÌtnou p¯Ìmo do r˘stu cen podÌlov˝ch jednotek. V˝nosy ve formÏ dividend, ˙rok˘ apod. jsou klientovi p¯ipisov·ny ve formÏ n·kupu dodateËn˝ch podÌlov˝ch jednotek. P¯ÌpadnÈ neza¯aditelnÈ zisky se rozdÏlÌ mezi klienty buÔ rovnomÏrnÏ, nebo podle zvl·ötnÌch klÌË˘, kterÈ se snaûÌ o v˝öÌ mÌru objektivity. PojistnÈ je moûnÈ platit jednor·zovÏ na poË·tku pojistnÈ doby, nebo bÏûnÏ. BÏûnÈ pojistnÈ lze platit po Ë·st pojistnÈ doby (pojiötÏnÌ se zkr·cenou dobou placenÌ pojistnÈho) nebo po celou pojistnou dobu, p¯iËemû jeho v˝öe m˘ûe b˝t po celou dobu placenÌ pojistnÈho konstantnÌ Ëi promÏnliv·11). Z d˘vod˘ minimalizace poplatk˘ na n·kup investiËnÌch instrument˘ je nejv˝hodnÏjöÌ jednor·zov· platba nebo bÏûn· konstantnÌ platba, kter· je placena v pravideln˝ch p¯edem definovan˝ch intervalech. BruttopojistnÈ je souËet nettopojistnÈho a n·klad˘. NettopojistnÈ je u kapit·lovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ tvo¯eno Ë·stÌ, kter· kryje riziko ˙mrtÌ a kter· je naz˝v·na rizikovou Ë·stÌ pojistnÈho a ukl·dacÌ Ë·stÌ pojistnÈho, kter· slouûÌ k tvorbÏ kapit·lu na pojistnÈ plnÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ. Naproti tomu u investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ s minim·lnÌ garancÌ je nettopojistnÈ dÏleno na investiËnÌ Ë·st a put prÈmii. InvestiËnÌ Ë·st je Ë·st nettopojistnÈho, kter· je ukl·d·na do podÌlov˝ch jednotek. Put prÈmie je zbyl· Ë·st nettopojistnÈho, kter· slouûÌ pojistiteli ke garantov·nÌ minim·lnÌch pojistn˝ch Ë·stek. Jinak ¯eËeno put prÈmie je cena, kterou klient platÌ za poûadovanÈ garance. Protoûe je nutnÈ k zajiötÏnÌ poûadovan˝ch garancÌ pouûÌt vÌce opcÌ s r˘znou opËnÌ lh˘tou, kalkuluje se v˝sledn· put prÈmie jako v·ûen˝ pr˘mÏr odpovÌdajÌcÌch opËnÌch prÈmiÌ. ZaruËenÌ pojistnÈ ochrany ve v˝öi minim·lnÌ garantovanÈ pojistnÈ Ë·stky k zajiötÏnÌ nebezpeËÌ re·lnÈho i nomin·lnÌho znehodnocenÌ vklad˘ neznamen· nic jinÈho neû transfer rizika z pojistnÌka na pojistitele. Toto riziko m˘ûeme oznaËit jako investiËnÌ riziko a je definov·no na ˙rovni jednÈ smlouvy kladnou diferencÌ mezi garantovanou minim·lnÌ pojistnou Ë·stkou a celkovou hodnotou vöech upsan˝ch podÌlov˝ch jednotek klienta. DÌky shodn˝m n·hodn˝m proces˘m v pokladu leûÌcÌch aktiv podlÈh· toto produktovÏ specifickÈ riziko v kolektivu pojistnÌk˘ se shodn˝mi pojistn˝mi smlouvami nebezpeËÌ kumulace tÏchto rizik. R˘st pojistn˝ch kmen˘ s vazbou na stejn· podkladov· aktiva nevede k diverzifikaci rizik, n˝brû jejich expozici 11)

PromÏnliv· v˝öe pojistnÈho nenÌ Ëast·, neboù klienti jsou daÚov˝mi motivy tlaËeni ke konstantnÌmu bÏûnÈmu pojistnÈmu.

106


zvyöuje 12). Tato vlastnost investiËnÌho rizika investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ s minim·lnÌ garancÌ vyûaduje uû na mikro˙rovni kaûdÈ jednÈ smlouvy v˝poËet v˝öe kapit·lu, kter˝ je pot¯ebn˝ ke splnÏnÌ poskytnut˝ch z·vazk˘. DÌky stochastickÈmu charakteru v˝voje cen podÌlov˝ch jednotek referenËnÌho portfolia je obecnÏ budoucÌ poËet upsan˝ch podÌlov˝ch jednotek a jejich v korun·ch vyj·d¯en· budoucÌ hodnota nezn·m·. PoskytovanÈ pojistnÈ plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ smrti nebo v p¯ÌpadÏ doûitÌ se ¯ÌdÌ na jednÈ stranÏ hodnotou referenËnÌho portfolia a na stranÏ druhÈ odpovÌd· v˝öi smluvnÏ dohodnutÈho nomin·lnÌho plnÏnÌ. V z·vislosti na termÌnu splatnosti t[0,T] je hodnota pojistnÈho plnÏnÌ b(t) k tomuto okamûiku rovna: b(t) = max(X(t), G) = G + max(X(t) ñ G; 0) = X(t) + max(G ñ X(t); 0), kde [0,T] je pojistn· doba, G je minim·lnÌ garantovanÈ plnÏnÌ a X(t) hodnota klientovi pojistitelem p¯ipsan˝ch podÌlov˝ch jednotek k okamûiku t. RozloûenÌ pojistnÈho plnÏnÌ na dvÏ sloûky demonstruje, ûe tento pojistn˝ produkt lze interpretovat jako klasickÈ ûivotnÌ kapit·lovÈ pojiötÏnÌ s deterministickou pojistnou Ë·stkou G a podÌly na zisku ve v˝öi max (X(t) ñ G; 0). Hodnota tohoto podÌlu na zisku z finanËnÏ-teoretickÈho hlediska odpovÌd· vnit¯nÌ hodnotÏ call opce se splatnostÌ v dobÏ t a realizaËnÌ cenou rovnou garantovanÈ hodnotÏ G. PojistnÈ plnÏnÌ u investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ s minim·lnÌ garancÌ je tedy rovno souËtu garantovanÈho plnÏnÌ a vnit¯nÌ hodnoty call opce na referenËnÌ portfolio s realizaËnÌ cenou G. AlternativnÏ m˘ûe b˝t pojistnÈ plnÏnÌ definovanÈ jako kombinace ceny podÌlov˝ch jednotek klienta a put opce na referenËnÌ portfolio X(t) s realizaËnÌ cenou ve v˝öi garance. P¯i ocenÏnÌ pojistnÈho plnÏnÌ m˘ûeme vych·zet z rozkladu na garantovanou Ë·st deterministickÈho charakteru a na stochasticky interpretovatelnou call opci. Druh˝ v˝öe naznaËen˝ p¯Ìstup vede zjevnÏ k definici pojistnÈho plnÏnÌ jako trûnÌ hodnoty investic v referenËnÌm portfoliu V0(X(t)) a od pojistitele vyûadovanÈ p¯ir·ûky za poûadovanÈ garance ve formÏ put opce P0(X,G,t) s aktu·lnÌm promptnÌm kursem X, realizaËnÌ cenou G a splatnostÌ v Ëase t: V0(b(t)) = V0(X(t)) + P0(X,G,t). Minim·lnÌ garance Zp˘sob definov·nÌ minim·lnÌho pojistnÈho plnÏnÌ, kter˝m zaruËuje pojistitel pojistnÌkovi jeho omezenou z·vislost na v˝voji trûnÌ ceny referenËnÌho portfolia, je klÌËovou vlastnostÌ vyvÌjenÈho pojistnÈho produktu. V tomto okamûiku m˘ûeme nov˝ produkt jak v˝raznÏ odliöit od jiû dnes prod·van˝ch investiËnÌch ûivotnÌch produkt˘, tak jej i velmi p¯iblÌûit. V˝bÏr konkrÈtnÌho p¯Ìstupu z·leûÌ na jednotliv˝ch pojistitelÌch, zda chtÏjÌ jen rozöÌ¯it spektrum nabÌzen˝ch investiËnÌch ûivotnÌch produkt˘ Ëi zda vstupujÌ na tento segment pojistnÈho trhu poprvÈ. Z celÈho vÏjÌ¯e moûn˝ch definic minim·lnÌho pojistnÈho plnÏnÌ uv·dÌme v literaturÏ nejËastÏji zmiÚovanÈ formy, kterÈ vymezujÌ funkËnÌ z·vislost minim·lnÌho garantovanÈho pojistnÈho plnÏnÌ r˘zn˝m zp˘sobem: 12)

Naopak jednou ze z·kladnÌch charakteristik kapit·lovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je skuteËnost, ûe s r˘stem poËtu klient˘ v pojistnÈm kmeni doch·zÌ k poklesu pojistnÏ-technickÈho rizika.


107

ñ G ≈ konst.: nejtrivi·lnÏjöÌ forma, konstantnÌ garantovanÈ plnÏnÌ nez·vislÈ na v˝öi pojistnÈho Ëi pojistnÈ dobÏ 13); ñ G ≈ G(t): ËasovÏ z·vislÈ garantovanÈ plnÏnÌ; ñ G ≈ G(P): garantovanÈ plnÏnÌ z·vislÈ na nettopojistnÈm; ñ G ≈ G(P,t) = n*P: garantov·nÌ nomin·lnÌ hodnoty souËtu vöech zaplacen˝ch nettopojistn˝ch13); ñ G ≈ G(D,t) = n*D: garantov·na je nomin·lnÌ hodnota sumy vöech zaplacen˝ch investiËnÌch Ë·stÌ14); ñ G ≈ G(P,t) =

Σ (1+r ) nñ1

g

i=0

tñ T i

* P : garantov·nÌ re·lnÈ hodnoty (s garantovanou ˙rokovou mÌrou rg) souËtu

vöech zaplacen˝ch nettopojistn˝ch13); ñ G ≈ G(D,T) =

Σ (1+r ) n ñ1

i=0

g

Tñ Ti

* D : garantov·nÌ re·lnÈ hodnoty (s garantovanou ˙rokovou mÌrou rg)

souËtu vöech zaplacen˝ch investiËnÌch Ë·stÌ 15). Pro p¯edstavenÈ varianty garancÌ je spoleËnÈ, ûe jsou deterministick˝mi funkcemi stanoven˝ch modelov˝ch parametr˘. StochastickÈ komponenty nebo na kapit·lov˝ch trzÌch z·vislÈ ˙rokovÈ mÌry jsou pro definov·nÌ minim·lnÌch garancÌ nepouûitelnÈ, neboù jdou proti samotnÈmu z·mÏru tohoto produktu, tj. poskytnout z·ruky proti n·hodnÏ se chovajÌcÌm kurz˘m referenËnÌho portfolia. Zvolen· ˙rokov· sazba rg p¯edstavuje zaruËenÈ zhodnocenÌ a mÏla by leûet pod pr˘mÏrnou v˝nosnostÌ aktiv porovnateln˝ch s referenËnÌm portfoliem. Vzhled garancÌ je z¯ejmÏ ovlivnÏn zp˘sobem placenÌ pojistnÈho. U smluv s jednor·zov˝m pojistn˝m se vÏjÌ¯ moûn˝ch podob znaËnÏ z˙ûÌ, neboù vÏtöina jich splyne do prvnÌ na û·dnÈ veliËinÏ nez·vislÈ varianty.

P¯Ìklady prod·van˝ch produkt˘ NejvÏtöÌ popularitu zaûilo investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ v Z·padnÌ EvropÏ koncem devades·t˝ch let v dobÏ mohutnÈho r˘stu akciov˝ch trh˘. Pojiöùovny p¯ipisovaly klient˘m investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ v˝nosy, kterÈ byly d¯Ìve neuskuteËnitelnÈ a v porovn·nÌ s kapit·lov˝m ûivotnÌm pojiötÏnÌm nÏkolikan·sobnÈ. Klienti samoz¯ejmÏ nevyuûÌvali k participaci na r˘stu akciov˝ch trh˘ jen pojistnÈ produkty, ale sami investovali nemalÈ Ë·stky p¯Ìmo do akciÌ, ËÌmû se mnohdy poprvÈ osobnÏ setk·vali s n·stroji kapit·lovÈho trhu. Akcie se st·valy prost¯edkem pro ukl·d·nÌ ˙spor öirok˝ch vrstev obyvatel. P·d kurz˘ akciÌ poËÌnajÌcÌ rokem 2000 d˘raznÏ drobn˝m investor˘m p¯ipomenul, ûe investov·nÌ do akciÌ je kr·tkodobÏ spojeno se znaËnou volatilitou16). Takto pouËeni se zaËali drobnÌ investo¯i zajÌmat o investiËnÌ instrumenty, kterÈ poskytujÌ z·ruky proti negativnÌmu v˝voji kurz˘. Propad kurz˘ vyvolal run na fondovÈ, akciovÈ a zprvu zejmÈna indexovÈ garanËnÌ produkty. FinanËnÌmi institucemi, kterÈ zareagovaly na rostoucÌ popt·vku klient˘ po garantovan˝ch produktech nejpruûnÏji, byly investiËnÌ banky a investiËnÌ spoleËnosti. PrvnÌ produkty byly charakteristickÈ jednor·zov˝m vkladem, neboù modelov·nÌ budoucÌho v˝voje a kalkulace potenci·lnÌch garancÌ je zde v˝raznÏ jednoduööÌ. Moûnosti investov·nÌ byly velmi chudÈ, neboù v nabÌdce bank a investiËnÌch spoleËnostÌ byly jen 13)

Viz Aase/Persson. Viz Bacinello/Ortu. 15) Viz Delbean. 16) Viz Albrecht, Maurer, Schradin. 14)

108


vybranÈ akciovÈ indexy a koöe tÏchto index˘. Protoûe se neposkytovaly z·ruky na konkrÈtnÌ akcie Ëi jinÈ investiËnÌ instrumenty, byli vkladatelÈ ve svÈm v˝bÏru znaËnÏ omezeni. I doba, po kterou finanËnÌ domy byly ochotny poskytovat garance na v˝voj index˘, byla relativnÏ kr·tk· a pohybovala se zpravidla do pÏti let. Nev˝hodou tÏchto produkt˘ takÈ bylo a je jejich zdanÏnÌ. PrvnÌ garantovanÈ pojistnÈ produkty se snaûily zpravidla vyuûÌt pr·vÏ daÚov˝ch ˙lev jako v˝raznÈho odliöovacÌho prvku od jiû na trhu nabÌzen˝ch konkurenËnÌch garantovan˝ch produkt˘. Tomuto poûadavku byl pod¯izov·n i design pojistek. Garance byla Ëasto formulov·na jako z·ruka vyplacenÌ na konci pojistnÈ doby maxima ze sumy vöech zaplacen˝ch bruttopojisn˝ch a sumy, kter· by se zÌskala investov·nÌm investiËnÌ Ë·sti pojistnÈho do p¯ÌsluönÈho referenËnÌho portfolia. Aby se zabr·nilo dopad˘m kr·tkodob˝ch v˝kyv˘ akciov˝ch trh˘ na pojistnÈ plnÏnÌ, byl koneËn˝ kurs definov·n jako pr˘mÏr nÏkolika poslednÌch pr˘mÏrn˝ch ËtvrtletnÌch hodnot v podkladu leûÌcÌho indexu. Poskytovan· garance byla financov·na spr·vnÌmi poplatky, kterÈ mohou b˝t definov·ny dvojÌm zp˘sobem. PrvnÌm p¯Ìpadem je tzv. poplatek za garanci, kdy jsou strh·v·ny procentnÌ body z n·r˘stu hodnoty podkladov˝ch aktiv. Nap¯Ìklad p¯i r˘stu referenËnÌho portfolia o 8 % a poplatku za garanci 1,5 % je klientovi p¯ips·no nav˝öenÌ 6,5 %. Druh˝m p¯Ìpadem je tzv. sazba participace. Sazba participace vyjad¯uje, kolika procenty se klient podÌlÌ na r˘stu kurz˘. P¯i stejnÈm osmiprocentnÌm r˘stu referenËnÌho portfolia a sazbÏ participace 75 % je klientovi p¯izn·n öestiprocentnÌ n·r˘st. Na p¯Ìkladu produkt˘ spoleËnosti SociÈtÈ Generale ñ Groupe je n·zornÏ vidÏt, jak hodnÏ je ˙spÏch jednotliv˝ch produkt˘ ovlivnÏn jejich designem a schopnostÌ oslovit potenci·lnÌ z·kaznÌky. SociÈtÈ Generale ñ Groupe zaloûila dce¯inou spoleËnost Inora Life pr·vÏ za ˙Ëelem nabÌzet na evropskÈm trhu garantovanÈ produkty. JejÌ investice jsou spravov·ny vlastnÌ sesterskou spoleËnostÌ, o zajiötÏnÌ se star· zajiöùovna Partner Re a auditorem hospoda¯enÌ byla spoleËnost Arthur Andersen. JednÌm z prvnÌch produkt˘ spoleËnosti Inora Life byl MIDAS17). Z·kladnÌ ideou produktu MIDAS je p¯islÌbenÌ trojn·sobku sumy bruttopojistn˝ch, jestliûe nedojde k Ñbl·znivÈmuì v˝voji nÏkterÈ z akciÌ referenËnÌho portfolia bÏhem poslednÌch pÏti let t¯in·ctiletÈ pojistnÈ doby. V ostatnÌch p¯Ìpadech participuje klient na v˝voji akciov˝ch trh˘, p¯iËemû pojistnÈ plnÏnÌ je kalkulov·no jako hodnota, kter· by byla zÌsk·na investov·nÌm bruttopojistnÈho do vybran˝ch akciÌ se zohlednÏnÌm poplatku za garanci a vyrovn·nÌm kurz˘ poslednÌch ËtvrtletÌ. ÑBl·zniv˝ì v˝voj je definov·n poklesem libovolnÈ akcie z referenËnÌho portfolia pod öedes·t procent kurzu platnÈho na poË·tku pojistnÈ doby. V referenËnÌm portfoliu je zastoupeno 13 akciÌ18), na kterÈ jsou kladeny zvl·ötnÌ poûadavky. Tyto akcie musÌ pat¯it mezi blue chips a musÌ mÌt mezi sebou navz·jem nÌzkou korelaci. ZaruËenÌ p¯esnÏ trojn·sobku sumy bruttopojistn˝ch nebylo vybr·no n·hodnÏ, n˝brû vych·zÌ z v˝sledk˘ test˘ na historick˝ch datech, kterÈ prokazujÌ, ûe v poslednÌch dvaceti letech byly vûdy splnÏny podmÌnky pro vyplacenÌ trojn·sobku. Jinak ¯eËeno v poslednÌch dvaceti letech bylo vûdy dosaûeno u takto zvolen˝ch aktiv alespoÚ pr˘mÏrnÈ roËnÌ rendity bruttopojistnÈho 10, 4 %. Z·roveÚ je nutnÈ si uvÏdomit, ûe MIDAS nabÌzÌ klientovi nejen moûnost 17) 18)

Viz Rufl, Zwiesler. V tomto konkrÈtnÌm p¯ipadÏ byly pouûity akcie firem Aegon, BASF, Canon, Eastman Kodak, Linde, McDonalds, Procter&Gamble, Renault, RWE, SAP, Sony, Toyota, UBS.


109

ztrojn·sobenÌ vloûenÈho pojistnÈho, n˝brû jsou pojistnÌk˘m zprost¯edkov·ny i daÚovÈ v˝hody ûivotnÌho pojiötÏnÌ. KonkurenËnÌ produkt s obdobn˝mi charakteristikami Altapino, byl uveden na evropsk˝ trh v ˙noru roku 2000 a bÏhem prvnÌch t¯Ì mÏsÌc˘ svÈ existence dos·hlo p¯edepsanÈ pojistnÈ 150 mil. eur, coû jen dokl·d· vysokou popt·vku po garantovan˝ch produktech na evropskÈm trhu.

Z·vÏr V˝öe uvedenÈ modely jsou jen zlomkem moûnostÌ, kterÈ modernÌ investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ umoûÚuje. Tvorba konkrÈtnÌho designu je tÈmÏ¯ neomezena a z·visÌ jen na schopnostech tv˘rc˘, zda dok·ûÌ p¯ivÈst na trh produkt, kter˝ upout· pozornost klient˘. Je z¯ejmÈ, ûe investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s garantovan˝m minim·lnÌm pojistn˝m plnÏnÌm nenÌ spojeno jen s v˝hodami. Jeho hlavnÌ nev˝hodou je jeho znaËn· n·kladnost. Nejv˝znamnÏjöÌ poloûku tvo¯Ì zÌskatelskÈ n·klady, kterÈ dosahujÌ aû poloviny vöech n·klad˘ zahrnut˝ch ve v˝poËetnÌch podkladech prvnÌho ¯·du. MÏlo by b˝t snahou pojistitel˘ vyvÌjet tlak na svÈ distribuËnÌ kan·ly, aby alespoÚ nezvyöovaly svÈ finanËnÌ poûadavky u novÏ zav·dÏn˝ch produkt˘, neboù s poklesem n·klad˘ roste jejich atraktivita a prodejnost. RychlejöÌ a pro nezkuöenÈ pojistitele jistÏ snadnÏjöÌ cesta pro rychlÈ zavedenÌ garantovan˝ch pojistn˝ch produkt˘ na trh vede p¯es vyuûitÌ garantovan˝ch produkt˘ investiËnÌch spoleËnostÌ. Slab˝m mÌstem tohoto p¯Ìstupu jsou opÏt n·klady, kterÈ zde sumarizujÌ jak n·klady pojistitele, tak n·klady investiËnÌ spoleËnosti. Pojistitel o nÏ musÌ snÌûit sv˘j kalkulovan˝ zisk Ëi je transformovat do r˘stu bruttopojistnÈho, ËÌmû je p¯enese na klienty. Klient pak bude kr˝t n·klady dvou spoleËnostÌ a jeho investiËnÌ Ë·st a pojistnÈ plnÏnÌ budou niûöÌ neû v p¯ÌpadÏ, kdy pojistitel prod·v· vlastnÌ fondy. V p¯ÌpadÏ, kdy pojistitel chce rychle a jednoduöe zavÈst na trh nov˝ garantovan˝ produkt, ËÌmû se v˝raznÏ zvyöuje pravdÏpodobnost ovl·dnutÌ v˝raznÈho podÌlu na trhu, m˘ûe vyuûÌt jiû zaveden˝ch fond˘ s minim·lnÌ garancÌ investiËnÌch spoleËnostÌ. Protiv·hou ke kr·tkodobÏ niûöÌm zisk˘m obÏtovan˝m na pokrytÌ n·klad˘ investiËnÌ spoleËnosti je pruûn· inovace produktu a z·roveÚ zisk Ëasu na zavedenÌ vlastnÌch fond˘. Po p¯edstavenÌ modernÌho investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je patrnÈ, ûe tento produkt m· p¯ed sebou slibnou budoucnost a ûe jej lze z·roveÚ povaûovat i za mezin·rodnÏ konkurenceschopn˝ produkt, kter˝ je schopen zÌsk·vat pojistitel˘m klienty nejen na dom·cÌm pojistnÈm trhu, ale i za jeho hranicemi. Z·leûÌ jen na pojistitelÌch samotn˝m, jak rychle budou garantovanÈ produkty uvedeny na n·ö trh. Pr·ce vznikla v r·mci GA»R 402/02/1268.

110


Literatura ñ Aase, K.; Person, S. A.: Pricing of Unit-Linked Insurance Policies; Scandinavian Actuarial Journal, 1994; Str. 26ñ52. ñ Albrecht, P.; Maurer, R.; Schradin, H.R.: Die Kapitalanlageperformance der Lebensversicherer in Vergleich zur Fondsanlage unter Rendite und Risikoaspekten; Karlsruhe: VVW, 1999. ñ Bacinello, A. R.; Ortu, F.: Pricing and Periodic Premiums for Guaranteed Equity-Linked Life Insurance under Interest-Rate Risk: The Lognormal + Vasicek Case; Financial Modelling: Recent Research; Heidelberg, 1994; Str. 1ñ25. ñ Capellmann W.: Die fondsgebundene Lebensversicherug als Alternative zu bestehenden Spar- und Anlageprodukten; Asset Management, 1998. ñ Delbean, F.: Equity Linked Policies; Bulletin Association Royal Actuaires Belge 1986, Str. 33ñ52. ñ Niermann, W.; Risthaus, A.: Das neue Altersvermˆgensgesetz (AVmG): steuerliche Fˆrdermˆglichkeiten f¸r eine zus‰tzliche betriebliche oder private Altersvorsorge; D¸sseldorf: IDW-Verl., 2001. ñ Rufl J.; Zwiesler H.-J: Altersvorsorgekongress 2002 ñ Alle Fakten zum richtigen Zeitpunkt, Berlin. ñ Zimmermann, J.: Wertmessung und Erfolgssteuerung in Lebensversicherungsunternehmen; Karlsruhe: VVW, 1996.

ResumÈ

INNOVATION AND MODERN CONCEPTION OF EQUITY LINKED INSURANCE POLICIES

Equity linked life insurance policies are at present one of the most popular and successful insurance products and not only in continental Europe. This fact can now be documented even in the Czech market. In spite of this development equity linked life insurance is still a relatively new product in the Czech Republic. But already now it is highly important to look for possible innovation which would lead to an increase in the number of potential clients. The paper is trying to introduce and present a specific innovated product ñ equity linked life insurance with a guaranteed minimum payment. The paper is divided into five main parts. After a brief introduction the author describes classical equity linked life insurance and compares this product with some other similar products. The third part of the paper gives a detailed description of the innovated product with examples of financial modelling. Examples of innovated products now offered in Europe are presented in part four. Part five offers conclusions. The author is convinced that the innovated life insurance product has a very good future. It is only a matter of time when insurers will introduce guaranteed equity linked insurance products in the Czech Republic as well.


111

RedakËnÌ kruh: doc. Ing. Arnoöt Bˆhm, CSc., prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., doc. JUDr. Marie KarfÌkov·, CSc., Mgr. Miroslav Langhammer, RNDr. Lucie Mazurov·, Ph.D, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), RNDr. V·clav äafanda, JUDr. VÏra äkopov· VedoucÌ redaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Vydala: »esk· asociace pojiöùoven, Na Po¯ÌËÌ 12, 110 00 Praha 1 Tel.: (+420) 224 875 629, fax: (+420) 224 875 625 E-mail: [email protected] Internet: http://www.cap.cz Grafick· ˙prava, sazba a tisk: Studio GSW, Praha, Tisk·rna v R·ji s.r.o., Pardubice © P¯etisk a rozmnoûov·nÌ povoleno jen se souhlasem redakce. Do v˝roby p¯ed·no v Ëervenci 2003.

PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003

Recommend Documents