PojistnÈ rozpravy 14 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2004

PojistnÈ rozpravy 14

POJISTNÃ TEORETICK› BULLETIN 2004

ISSN 0862-6162

2


OBSAH K radik·lnÌ zmÏnÏ ËeskÈho pojistnÈho pr·va .......................................................................................... 5 On the Issues of a Radical Change in the Czech Insurance Law Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, prezident »eskÈ asociace pojiöùoven Jsme Ëlensk˝m st·tem EvropskÈ unie ...................................................................................................... 6 We are a Member State of the European Union Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., ¯editel ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ K novele z·kona o pojiöùovnictvÌ .............................................................................................................. 8 On the Issues of the Insurance Act Amendment Ing. Ladislav Korobczuk, »SOB Pojiöùovna, a. s. K†novÈmu z·konu o pojistnÈ smlouvÏ .................................................................................................... 15 On the Issues of the New Act on the Insurance Contract JUDr. VÏra äkopov· K z·konu o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ ......................... 30 On the Issues of the Act on Insurance Intermediaries and Loss Adjusters Mgr. Ing. Augustin Semer·k, mÌstop¯edseda legislativnÌ sekce »AP Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »AP NovÈ ˙koly pojiöùoven podle novely z·kona Ë. 168/1999 Sb. ................................................................. 43 New Tasks of Insurance Companies after the Amendment of Act No. 168/1999 Coll. JUDr. Pavel Buöta, »esk· asociace pojiöùoven Z·kladnÈ smery kodifik·cie poistnÈho pr·va ....................................................................................... 48 Basic Directions of Insurance Law Codification JUDr. Imrich Fekete, CSc., Slovensk· kancel·ria poisùovateæov Ekonomika komerËnÌho pojiöùovnictvÌ proûÌv· neuralgick˝ bod ....................................................... 75 The Economy of Commercial Insurance is Experiencing a Neuralgic Point prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick· FinitnÌ zajiötÏnÌ ñ dalöÌ z metod alternativnÌho zp˘sobu zajiötÏnÌ pojiöùovny ................................... 79 Finite Reinsurance ñ Another Method of Alternative Reinsurance of an Insurance Company Ing. Petr Hladn˝, doktorand Katedry financÌ VäB, TU Ostrava V˝poËetnÌ aspekty pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe a dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti ....................... 88 Calculation Aspects of Long ñ Term Care and Permanent Health Insurance prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc., MFF Univerzity Karlovy a Vysok· ökola ekonomick· Praha St¯edoevropsk˝ a v˝chodoevropsk˝ pojistn˝ trh a jeho makroekonomick˝ r·mec ........................ 100 Central and Eastern European Insurance Market and its Macroeconomical Setting Josef Pˆschl, Wiener Institut f¸r Internationale Wirtschaftsvergleiche V˝bÏr resumÈ a p¯eklad do angliËtiny JUDr. Petr Z·ruba.


3

Vak·t

4


K RADIK¡LNÕ ZMÃNÃ »ESK…HO POJISTN…HO PR¡VA V·ûenÈ Ëten·¯ky a Ëten·¯i Pojistn˝ch rozprav, v tomto ñ jiû Ëtrn·ctÈm ñ ËÌsle bulletinu PojistnÈ rozpravy, kter˝ vyd·v· »esk· asociace pojiöùoven, se objevuje cel· ¯ada Ël·nk˘, kterÈ se t˝kajÌ nov˝ch z·kon˘ upravujÌcÌch oblast pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ, jeû byly vyd·ny poË·tkem roku 2004. CÌlem tÏchto Ël·nk˘ je p¯edevöÌm pouk·zat na v˝znam tÏchto z·kon˘ a provÈst z·kladnÌ charakteristiku jejich ustanovenÌ. Tento poËin redakËnÌho kruhu Ëasopisu i jednotliv˝ch autor˘ je moûno p¯ivÌtat. NovÈ z·kony, resp. novely st·vajÌcÌch ñ novela z·kona o pojiöùovnictvÌ, novela z·kona o pojistnÈ smlouvÏ, novela z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a novela z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla ñ vytvo¯ily podmÌnky pro zapojenÌ tuzemsk˝ch pojiöùoven, jeû zÌskaly povolenÌ v »eskÈ republice, do jednotnÈho pojistnÈho trhu Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie. Ve svÈm celku pak p¯in·öejÌ z·sadnÌ a radik·lnÌ zmÏny do ËeskÈho pojistnÈho pr·va. Jejich p¯ijetÌ je sice harmonizaËnÌ povinnostÌ, ale na druhÈ stranÏ rovnÏû p¯ÌleûitostÌ pro dalöÌ zkvalitnÏnÌ pr·ce pojiöùoven, pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘, samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ, st·tnÌho dozoru apod. NÏkter· ustanovenÌ tÏchto z·kon˘ a z nich vypl˝vajÌcÌ povinnosti se dot˝kajÌ p¯edevöÌm samotn˝ch pojiöùoven. Klienti aplikaci do praxe p¯Ìliö nezaznamenajÌ, i kdyû opat¯enÌ ke zv˝öenÌ ˙Ëinnosti st·tnÌho dozoru a k†posÌlenÌ finanËnÌho zdravÌ pojiöùoven jsou v jejich prospÏch. Jin· ustanovenÌ jsou zamÏ¯ena p¯Ìmo na klienty/spot¯ebitele, neboù jim p¯in·öejÌ vÏtöÌ ochranu a rozöÌ¯enÌ jejich pr·v, öiröÌ informovanost, zrychlenÈ vy¯izov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ apod. Implementace smÏrnic a dalöÌch pr·vnÌch akt˘ EvropskÈ unie, t˝kajÌcÌch se pojiöùovnictvÌ do ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du, je vöak pouze prvnÌm krokem. Druh˝m krokem musÌ b˝t aplikace nov˝ch z·konn˝ch ustanovenÌ do praxe. Nebude to nikterak jednoduch˝ proces. Vzhledem k rozsahu novÈ pr·vnÌ ˙pravy i vzhledem k termÌn˘m nabytÌ ˙Ëinnosti jednotliv˝ch z·kon˘ to nebude v˘bec jednoduch˝ proces. Svoji roli hrajÌ i novÈ definice a ¯eknÏme i urËitÈ nejasnosti plynoucÌ nap¯Ìklad z p¯ekladu smÏrnic. Aplikace je ˙kolem pojiöùoven a zË·sti i asociace. S ohledem na v˝öe uvedenÈ m˘ûe b˝t p¯Ìnosem i ut¯ÌdÏnÌ a vyloûenÌ danÈ problematiky a p¯ÌpadnÏ vyj·d¯enÌ n·zoru na ¯eöenÌ urËitÈho pr·vnÌho problÈmu. Pr·vÏ o to se auto¯i pokusili. PevnÏ vÏ¯Ìm, ûe PojistnÈ rozpravy se budou i nad·le, a to jeötÏ vÏcnÏji a konkrÈtnÏji nov˝m z·kon˘m vÏnovat. Za cennÈ pokl·d·m, ûe jiû od ËÌsla 15 budou zve¯ejÚov·ny p¯eklady nov˝ch z·kon˘ vËetnÏ p¯Ìsluön˝ch prov·dÏcÌch vyhl·öek. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, prezident »eskÈ asociace pojiöùoven

On the issues of a radical change in the Czech insurance law The paper is a brief introduction to the contents of this issue (No. 14) of ÑPojistnÈ rozpravyì. The author was recently elected as new President of the Czech Insurance Association.


5

JSME »LENSK›M ST¡TEM EVROPSK… UNIE Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., ¯editel ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ

Odborn· i laick· ve¯ejnost m· jasno. Od 1. kvÏtna 2004 je »esk· republika ¯·dn˝m Ëlenem EvropskÈ unie, jednÌm z 25 st·t˘, kter˝ m· pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ stanovena jak sv· z·kladnÌ pr·va, tak svÈ povinnosti. Bylo o nich naps·no i ¯eËeno jiû mnoho v poslednÌch mÏsÌcÌch, a nechci rozöi¯ovat ¯ady tÏch, kte¯Ì tvo¯Ì prognÛzy, spekulujÌ Ëi pouze diskutujÌ. Je ale vöe tak jasnÈ, jak se zd·, i v pojiöùovnictvÌ? PojiöùovnictvÌ »eskÈ republiky se na novÈ podmÌnky dlouhodobÏ p¯ipravovalo, a to v rovinÏ regulatornÌ ñ byly zpracov·ny, schv·leny a postupnÏ nab˝vajÌ ˙Ëinnosti novÈ z·kony, v rovinÏ dozoru ñ stabilizovala se struktura i aktivity st·tnÌho dozoru, i v rovinÏ jednotliv˝ch prvk˘ pojistnÈho trhu ñ pojiöùoven, maklÈ¯˘ a jejich asociacÌ, pojistn˝ch matematik˘ a dalöÌch. Zcela jednoznaËnÏ lze konstatovat zmÏnu kvality na vöech ˙rovnÌch pojiöùovnictvÌ, r˘st ekonomick˝ i kvalitativnÌ ñ souhrnnÏ r˘st stability odvÏtvÌ. Mohli bychom b˝t vöichni spokojeni s tÌm, co a jak se v ned·vnÈ minulosti celkovÏ poda¯ilo. UspokojenÌ z v˝sledk˘ a sladk˝ sp·nek na vav¯Ìnech by ale nebyl ten nejlepöÌ n·stup do existence ve zcela nov˝ch podmÌnk·ch. ZkusÌm pouze p¯ipomenout alespoÚ to nejaktu·lnÏjöÌ, co je t¯eba si nejen uvÏdomit, ale koncepËnÏ, legislativnÏ i prakticky ¯eöit: ñ Ano, m·me novou legislativu, dokonce v dobÏ vstupu do EvropskÈ unie kompatibilnÌ s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. V souËasnÈ dobÏ se ale doplÚuje o t¯i prov·dÏcÌ p¯edpisy ñ vyhl·öky Ministerstva financÌ. JeötÏ v roce 2004 by mÏl b˝t schv·len nov˝ z·kon o finanËnÌch konglomer·tech, oËek·vajÌ se novelizace nÏkolika dalöÌch z·kon˘, kterÈ budou znamenat opÏtovnÈ zmÏny v platnÈ legislativÏ. ñ Ano, m·me stabilizovanou strukturu a aktivity ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ. Vl·dou »eskÈ republiky byla ale v kvÏtnu 2004 schv·lena koncepce vzniku JednotnÈho dozoru nad finanËnÌm trhem, a to ve dvou krocÌch, coû znamen· vËlenÏnÌ dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ do Komise pro cennÈ papÌry od 1. ledna 2006. ñ Ano, pojistn˝ trh »eskÈ republiky je moûnÈ povaûovat za trh zdrav˝, dynamicky se vyvÌjejÌcÌ. Jiû v souËasnosti ho vöak nelze povaûovat za samostatn˝ uzav¯en˝ trh. Je souË·stÌ pojistnÈho trhu evropskÈho a nebuÔme skromnÌ, pojistnÈho trhu svÏtovÈho. Aktivity zahraniËnÌch pojiöùoven se budou vÌce Ëi mÈnÏ prolÌnat s aktivitami pojiöùoven tuzemsk˝ch, v r·mci EvropskÈ unie na z·kladÏ pr·va zakl·dat poboËky Ëi na z·kladÏ svobody poskytovat sluûby (jiû v polovinÏ kvÏtna evidoval ⁄¯ad st·tnÌho dozoru prvnÌ desÌtku informacÌ o z·jmu vykon·vat Ëinnost v pojiöùovnictvÌ zahraniËnÌch pojiöùoven v »eskÈ republice a znaËn˝ z·jem Ëesk˝ch pojiöùoven p˘sobit v zahraniËÌ, v r·mci tzv. ÑjednotnÈho evropskÈho pasuì). Samoz¯ejmÏ obdobn· situace bude u zprost¯edkovatel˘ pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ. ñ Ano, ekonomick˝ r˘st odvÏtvÌ byl a je velmi v˝razn˝. Aû dosud vöak neznamen· kvalitativnÌ p¯iblÌûenÌ se

6


vyspÏl˝m Ëlensk˝m st·t˘m ñ v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, ani zejmÈna v pojiötÏnÌ ûivotnÌm. St·t ËekajÌ jeötÏ z·sadnÌ rozhodnutÌ, zejmÈna v koncepci d˘chodovÈho systÈmu a koncepci st·le jeötÏ existujÌcÌho z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ. ÿeöenÌ naznaËen˝ch problematik nelze zajiöùovat pouze Ministerstvem financÌ, st·tnÌm dozorem Ëi jednotliv˝mi subjekty trhu. Jak·koliv zmÏna rovnov·ûnÈho stavu pouze jedin˝m prvkem ze t¯Ì uveden˝ch m˘ûe vyvolat nejen pozitivnÌ reakce, ale i reakce negativnÌ. Je proto naprosto nezbytnÈ ¯eöenÌ vöech z·sadnÌch ot·zek v jejich ˙zkÈ souËinnosti. A snad jeötÏ jednu, podle mÈho n·zoru v˝znamnou, pozn·mku na z·vÏr. é·dn˝ v˝born˝ v˝sledek jakÈkoliv aktivity, pokud nenÌ v˝sledkem n·hodn˝m, nelze dos·hnout bez hlubok˝ch znalostÌ teoretick˝ch a praktick˝ch verifikacÌ, bez kvalifikaËnÌho r˘stu pracovnÌk˘ v pojiöùovnictvÌ. A k jejich nabytÌ slouûÌ nejen ökolstvÌ a vzdÏl·vacÌ aktivity pojiöùoven Ëi jejich asociace, ale i odborn· literatura a Ëasopisy ñ tedy samoz¯ejmÏ i PojistnÈ rozpravy.

ResumÈ

WE ARE A MEMBER STATE OF THE EUROPEAN UNION The author describes four areas of activity that deserve our intensive attention after entering the European Union on 1st May 2004. These areas are closely connected with the Czech insurance market, state insurance supervision as well as various insurance products but must include also special education and literature.


7

K NOVELE Z¡KONA O POJIäçOVNICTVÕ Ing. Ladislav Korobczuk, »SOB Pojiöùovna, a. s., Ëlen holdingu »SOB (n·zor ekonoma)

Z·kon 39/2004 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony, obsahujÌ nÏkolik zmÏn, kterÈ by mohly znamenat posun v oblasti finanËnÌho dozoru nad pojiöùovnami. Oproti dosavadnÌmu textu z·kona p¯in·öejÌ ve vztahu k dozoru nad finanËnÌm zdravÌm pojiöùoven zmÏny zejmÈna tato ustanovenÌ: a) novelizovanÈ ustanovenÌ ß 2 ñ VymezenÌ pojm˘, kterÈ obsahuje mimo jinÈ tyto novÈ definice: a. definice vnit¯nÌho kontrolnÌho systÈmu (pÌsm. y odst. 1), b. upraven· definice kontrolnÌ Ëinnosti ministerstva (pÌsm. bb odst. 1), c. definice finanËnÌho dozoru (pÌsm. cc odst. 1), d. definice dozoru nad ËinnostÌ pojiöùovny ve skupinÏ, vËetnÏ vymezenÌ souvisejÌcÌch pojm˘, jako je nap¯. pojiöùovacÌ holdingov· spoleËnost (pÌsm. dd odst. 1, pÌsm. d odst. 3), e. vymezenÌ pojmu kvalifikovanÈ ˙Ëasti (pÌsm. i odst. 2), f. vymezenÌ pojmu regulovan˝ trh (pÌsm. l odst. 2); b) novÏ vloûenÈ ustanovenÌ, kter˝m se zvyöujÌ n·roky na kvalitu zajiötÏnÌ (odst. 10 ß 13); c) novÏ vloûenÈ ustanovenÌ, kter˝m se up¯esÚujÌ poûadavky na tvorbu technick˝ch rezerv v ûivotnÌm pojiötÏnÌ (ß 13 b); d) novÏ vloûenÈ ustanovenÌ upravujÌcÌ finanËnÌ dozor, dozor nad pojiöùovnou ve skupinÏ a doplÚkov˝ dozor (ß 26a, b a d); e) upuötÏnÌ od povinnÈho rozdÏlenÌ univerz·lnÌch pojiöùoven vzniklÈho p¯ed ˙ËinnostÌ z·kona (ustanovenÌ ß 40 a zruöenÌ ustanovenÌ ß 42 odst. 1). Uveden˝ v˝Ëet novelizovan˝ch ustanovenÌ relevantnÌch k v˝konu dozoru v pojiöùovnictvÌ nenÌ ˙pln˝, avöak pro pot¯eby tÈto stati je dostateËnÏ reprezentativnÌm vzorkem. StejnÏ jako v tÏchto vybran˝ch, tak ani v ustanovenÌch, jeû zmÌnÏna nebyla, nenÌ, alespoÚ podle mÈho n·zoru, obsaûeno p¯esnÏjöÌ a podrobnÏjöÌ vymezenÌ proces˘ dozoru a kontroly, a takÈ p¯esnÏjöÌ a podrobnÏjöÌ popis kritÈriÌ vyuûÌvan˝ch p¯i dozoru a kontrole, nebo alespoÚ zmocnÏnÌ (a z·roveÚ povinnost) pro ministerstvo k vyd·nÌ prov·dÏcÌ vyhl·öky, respektive k vyd·nÌ vyhl·öky, kter· by nejenom doplÚovala definici nÏkter˝ch kategoriÌ zmÌnÏn˝ch z·konem, ale i specifikovala postupy dozoru nad pojiöùovnami. Na nÏkolika p¯Ìkladech bude dokumentov·no, nakolik je absence takovÈ pr·vnÌ normy nev˝hodou pro pojistitele, ale i pro samotn˝ org·n dozoru. P¯ipustÌme-li ovöem tezi, ûe prost¯edÌ, kterÈ je regulov·no obecnou normou, jejÌû Ë·sti nelze bez bliûöÌ specifikace prakticky aplikovat nebo kter· neurËuje kritÈria (Ëi limity), podle kter˝ch lze usuzovat na jejÌ plnÏnÌ (Ëi neplnÏnÌ), nutnÏ sniûuje efektivitu takovÈto regulace.

8


P¯Ìkladem prv˝m je samotn· definice dozoru. UstanovenÌm ß 2 odst. 1 pÌsm. cc) se stanovÌ: ÑfinanËnÌm dozorem kontrola hospoda¯enÌ pojiöùovny, zejmÈna jejÌ platebnÌ schopnosti, tvorby technick˝ch rezerv, vËetnÏ matematick˝ch rezerv, finanËnÌho umÌstÏnÌ podle tohoto z·kona, dodrûov·nÌ zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy stanoven˝ch administrativnÌch a ˙ËetnÌch postup˘ a spolehlivosti vnit¯nÌch kontrolnÌch systÈm˘ì. Pomineme-li drobnÈ nep¯esnosti ve formulacÌch jako nap¯Ìklad, ûe lÈpe neû tvorbu technick˝ch rezerv je pro pot¯eby posouzenÌ hospoda¯enÌ pojiöùovny (respektive jejÌho finanËnÌho zdravÌ) vzÌt v potaz stav technick˝ch rezerv, pak z danÈho ustanovenÌ vyplynou dvÏ podstatnÈ ot·zky. Ot·zka ËÌslo jedna ñ co se mÌnÌ platebnÌ schopnostÌ a jak se tato schopnost mÏ¯Ì? Lze se domnÌvat, ûe platebnÌ schopnost je pouze jinÈ pojmenov·nÌ pro splnitelnost z·vazk˘ (viz ß 2 odst. 1 pÌsm. r). To ale bohuûel ned·v· odpovÏÔ, jak se takov·to schopnost zmÏ¯Ì, respektive jak bude mÏ¯ena org·nem vykon·vajÌcÌm dozor v pojiöùovnictvÌ. Ot·zka ËÌslo dvÏ ñ co se mÌnÌ kontrolou dodrûov·nÌ ˙ËetnÌch postup˘ stanoven˝ch zvl·ötnÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy? M· se tÌm na mysli, ûe vedle finanËnÌch ˙¯ad˘ je ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ (respektive Ministerstvo financÌ) dalöÌm org·nem kontrolujÌcÌm ˙ËetnictvÌ pojiöùoven a zajiöùoven podle ustanovenÌ ß 37 odst. 3 z·kona o ˙ËetnictvÌ?1) Zd·nliv· maliËkost. JejÌ v˝znam ale vzroste, uvÏdomÌme-li si, ûe pro finanËnÌ dozor jsou pot¯ebnÈ ˙daje zÌsk·v·ny, ¯eËeno s nads·zkou, kontinu·lnÏ, kdeûto ˙ËetnictvÌ je orientov·no p¯edevöÌm na sestavenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky (zejmÈna postupy ocenÏnÌ a verifikace stavu majetku a z·vazk˘ jsou sv·z·ny s poslednÌm dnem ˙ËetnÌho obdobÌ ñ nap¯Ìklad dle ustanovenÌ ß 8 odst. 4 z·kona o ˙ËetnictvÌ se ˙ËetnictvÌ povaûuje za pr˘kaznÈ, je-li provedena inventarizace). PochopitelnÈ by podle mÈho soudu bylo, kdyby z·kon za souË·st dozoru povaûoval takovou kontrolu ˙ËetnÌch postup˘ pouûÌvan˝ch pojiöùovnou, jejÌmû cÌlem by bylo zjistit, zda tyto postupy poskytujÌ vËasnÈ a spr·vnÈ informace pro pojistnÌky. P¯i takto definovanÈm ˙kolu dozoru by vöak bylo d·le pot¯eba specifikovat, co se myslÌ onÌm spr·vnÈ (jin˝mi slovy akcentovat nÏkterÈ z ˙ËetnÌch princip˘ na ˙kor jin˝ch a p¯eklenout nesoulad mezi ËastÏjöÌ pot¯ebou poskytovat informace klient˘m a mezi vazbou posuzov·nÌ kvality plnÏnÌ ˙ËetnÌch princip˘ na datum ˙ËetnÌ z·vÏrky) a d·le stanovit, jak bude postupov·no v p¯Ìpadech, kdy poûadavky na podobu (obsah Ëi strukturu) informace pro pojistnÌky nebudou v souladu s ˙ËetnÌmi postupy. P¯Ìklad druh˝ ñ z·kon v ß 2 odst. 1 pÌsm. r) definuje poûadovanou schopnost pojiöùovny plnit svÈ z·vazky takto: ÑsplnitelnostÌ z·vazk˘ prokazateln· schopnost pojiöùovny nebo zajiöùovny uhradit vöechny z·vazky vzniklÈ z provozovanÈ pojiöùovacÌ nebo zajiöùovacÌ Ëinnosti vËetnÏ z·vazk˘ splatn˝ch v n·sledujÌcÌch ˙ËetnÌch obdobÌchì. NenÌ ale stanoveno, jak se ona prokazateln· schopnost m· prokazovat. Absence pravidel, podle kter˝ch by bylo posuzov·no, zda je pojiöùovna schopna plnit svÈ z·vazky, vn·öÌ nejistotu do prost¯edÌ, ve kterÈm se pohybuje jak management pojiöùoven, tak i org·n vykon·vajÌcÌ dozor v pojiöùovnictvÌ. Pro management, kter˝ v danÈ situaci pracuje s velk˝m mnoûstvÌm exogennÌch faktor˘ (jako nap¯Ìklad v˝voj ˙rokov˝ch sazeb, v˝voj cen dluhopis˘ nebo ûivelnÌ pohromy), pak je situace o to komplikovanÏjöÌ, ûe kvalita jeho rozhodov·nÌ a mÌra naplnÏnÌ poûadavk˘ z·kona bude posuzov·na ex post, kdeûto rozhodnutÌ musÌ b˝t ËinÏna v re·lnÈm Ëase (a pokud moûno ex ante).


9

Na v˝öe uvedenou v˝hradu by snad bylo moûno namÌtnout, ûe pojiöùovny jsou povinny podle ustanovenÌ ß 13 odst. 7 z·kona p¯edkl·dat v˝kaz o tvorbÏ a v˝öi technick˝ch rezerv a skladbÏ finanËnÌho umÌstÏnÌ aktiv, jejichû zdrojem jsou technickÈ rezervy, a to vûdy k 30. 6. a k 31. 12. Ovöem û·dnÈ z ustanovenÌ z·kona ani vyhl·öky 303/2004 Sb. nehovo¯Ì o tom, ûe by se pr·vÏ takto prokazovala schopnost uhradit z·vazky. Vedle nedostateËnÈ definice kritÈriÌ je zde jeötÏ nedo¯eöen· ot·zka, jak budou ocenÏny z·vazky, kterÈ majÌ b˝t uhrazov·ny. Je-li ˙ËetnÌ obdobÌ, ve kterÈm ˙Ëtuje pojiöùovna, shodnÈ s kalend·¯nÌm rokem, pak tento problÈm odpad· alespoÚ k 31. 12., neboù zp˘sob ocenÏnÌ k datu ˙ËetnÌ z·vÏrky je urËen z·konem o ˙ËetnictvÌ. K 30. 6. (nenÌ-li to shodou okolnostÌ den ˙ËetnÌ z·vÏrky) vöak nenÌ zp˘sob, jak˝m majÌ b˝t aktiva a pasiva pojiöùovny ocenÏna, urËen. Je zde tedy jakÈsi vakuum, kterÈ ovöem ani novela z·kona nijak nevyplÚuje. Pr·vÏ v tomto bodÏ se nabÌzÌ prostor pro podrobnÏjöÌ ˙pravu prov·dÏcÌ vyhl·ökou. AË je evidentnÌ, ûe touto vyhl·ökou nelze rozöi¯ovat z·konnÈ povinnosti, lze se na nÏ ˙ËelnÏ odk·zat. Z¯ejmÏ by nebylo ileg·lnÌ vyhl·ökou urËit, ûe ocenÏnÌ majetku a z·vazk˘ bude pro danÈ ˙Ëely provedeno postupy, jakÈ by jinak byly vyuûity p¯i sestavenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky, p¯iËemû se (nap¯Ìklad) nevyûaduje provedenÌ inventarizacÌ nebo zpracov·nÌ znaleckÈho posudku (je-li podkladem pro ocenÏnÌ re·lnou hodnotou). DomnÌv·m se, ûe pojiöùovny uvedenÈ postupy i bez tÈto z·konnÈ ˙pravy aplikujÌ. Avöak aplikovat na v˝sledky takovÈho postupu v plnÈm rozsahu poûadavky definovanÈ zejmÈna v ß 7 a 8 z·kona o ˙ËetnictvÌ je p¯inejmenöÌm neadekv·tnÌ a je tedy t¯eba deklarovat zp˘sob, jak˝m budou ony principy modifikov·ny. Za nepostaËujÌcÌ povaûuji v tomto p¯ÌpadÏ i ustanovenÌ poslednÌ vÏty odst. 7 ß 13 z·kona, kterÈ znÌ: Ñ ...N·leûitosti v˝kazu podle vÏty druhÈ vyhlaöuje ministerstvo ve FinanËnÌm zpravodaji.ì, neboù se jÌm neukl·d· vyhl·öenÌ postup˘, jak˝mi budou p¯edmÏtnÈ v˝kazy sestaveny (zejmÈna jak majÌ b˝t jednotlivÈ poloûky majetku a rezerv ocenÏny). P¯Ìklad t¯etÌ ñ z·kon zcela spr·vnÏ zesiluje dohled i nad pasivnÌm zajiötÏnÌm. Zp¯ÌsnÏnÌ poûadavk˘ na kvalitu zajiötÏnÌ a p¯ijetÌ ochrann˝ch opat¯enÌ v p¯ÌpadÏ urËit˝ch pochybnostÌ o kvalitÏ zajistitele (Ëi zajiötÏnÌ) nenÌ proto p¯ekvapivÈ a je namÌstÏ. KonkrÈtnÌ podobu tento p¯Ìstup nalezl v novelizovanÈm ustanovenÌ ß 13 odst. 10, kterÈ znÌ: ÑJestliûe se zajiöùovna podÌlÌ na technick˝ch rezerv·ch pojiöùovny, je pojiöùovna povinna uzav¯Ìt zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohroûena splnitelnost z·vazk˘ pojiöùovny. Za tÌmto ˙Ëelem je pojiöùovna povinna uzav¯Ìt zajiöùovacÌ smlouvu tak, aby pohled·vky v˘Ëi zajiöùovnÏ byly odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem zajiötÏny. Jsou-li k tomu d˘vody, je ministerstvo opr·vnÏno poûadovat na pojiöùovnÏ zajiötÏnÌ tÏchto pohled·vek zejmÈna formou z·stavy nebo z·ruky zajiöùovny. M·-li b˝t zajiöùovacÌ smlouva sjedn·na tak, ûe se zajiöùovna bude podÌlet na z·vazcÌch pojiöùovny 75 % a vÌce, je k uzav¯enÌ zajiöùovacÌ smlouvy t¯eba p¯edchozÌho souhlasu ministerstva. é·dost o tento souhlas musÌ obsahovat zejmÈna obchodnÌ firmu a sÌdlo zajiöùovny, d˘vody zajiötÏnÌ z·vazku a zp˘sob zabezpeËenÌ z·vazku zajiöùovny. V takovÈm p¯ÌpadÏ se ustanovenÌ o finanËnÌ skladbÏ na tuto Ë·st finanËnÌho umÌstÏnÌ nepouûije.ì Je aû s podivem, jakÈ mnoûstvÌ nejasnostÌ se poda¯ilo do jednoho ustanovenÌ koncentrovat. Zcela jistÏ by st·lo za v˝klad, za jak˝ch podmÌnek pojiöùovna, na jejichû z·vazcÌch se podÌlÌ zajistitel, nebude tento podÌl zajistitele zobrazovat ve stavu technick˝ch rezerv na z·vazky, jeû vypl˝vajÌ z pojistn˝ch

10


smluv kryt˝ch p¯edmÏtn˝m zajiötÏnÌm. Nebo se snad toto ustanovenÌ z·kona vztahuje pouze na zajistnÈ smlouvy, ve kter˝ch je podÌl zajistitele na rezerv·ch pojistitele v˝slovnÏ dohodnut? V tÈto souvislosti z˘st·v· nejasnÈ i to, o jakÈ pohled·vky za zajistitelem se jedn·? P¯edpokl·d·m, ûe podÌl zajistitele na technick˝ch rezerv·ch nenÌ klasifikov·n jako pohled·vka. Z·vaûnÏjöÌ vöak jsou potenci·lnÌ dopady na hospoda¯enÌ pojiöùoven, vypl˝vajÌcÌ z dalöÌch Ë·stÌ p¯edmÏtnÈho ustanovenÌ. Vyvst·v· zde ¯ada ot·zek, na nÏû z·kon ned·v· odpovÏÔ. P¯edevöÌm ñ jakÈ to jsou d˘vody, pro kterÈ ministerstvo m˘ûe poûadovat zajiötÏnÌ pohled·vek za zajistitelem? KritÈria, podle kter˝ch bude ministerstvo posuzovat, zda existujÌ nebo neexistujÌ d˘vody k tomu, aby poûadovalo na pojiöùovnÏ takovÈ opat¯enÌ, by mÏla b˝t obecnÏ zn·ma. OvlivÚujÌ totiû nejmÈnÏ tyto dvÏ oblasti: a) cenu zajiötÏnÌ pro konkrÈtnÌ pojiöùovnu (poûadavky na z·stavy Ëi z·ruky mohou vÈst ke zv˝öenÌ ceny zajiötÏnÌ); b) vyjedn·v·nÌ o zajistnÈm programu (mohou zkomplikovat vyjedn·v·nÌ se zajistiteli p¯ÌpadnÏ zajiöùovacÌmi maklÈ¯i). ObojÌ bude mÌt bezprost¯ednÌ negativnÌ dopad do technickÈho v˝sledku pojiöùovny. KritÈria by s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ mÏla b˝t zaloûena na anal˝ze portfolia pohled·vek za zajistiteli (nap¯. obdoba anal˝zy ˙vÏrovÈho portfolia u bank). Mohla by mÌt nap¯Ìklad podobu limit˘ vych·zejÌcÌch z rozdÏlenÌ pohled·vek za zajistiteli do skupin podle jejich bonity (t¯ÌdÏno zejmÈna podle doby prodlenÌ s placenÌm jednotliv˝ch pohled·vek). Lze si p¯edstavit i dalöÌ kritÈria ñ jako jsou nap¯Ìklad CPA2) rating nebo podÌl pohled·vek za konkrÈtnÌm zajistitelem na celkov˝ch pohled·vk·ch za zajistiteli. V praxi je ale pravdÏpodobnÏjöÌ, ûe ministerstvo sdÏlÌ svÈ v˝hrady aû k uzav¯enÈ zajistnÈ smlouvÏ ñ a je potom ot·zkou jak˝m mechanismem, v jakÈm Ëase a za jak˝ch podmÌnek a zda v˘bec je pojiöùovna schopna promÌtnout poûadovanÈ zmÏny do sjednanÈho smluvnÌho vztahu. Z·vaûn˝ problÈm p¯i praktickÈ aplikaci bude p˘sobit poûadavek na schvalov·nÌ zajistn˝ch smluv, bude-li se zajistitel podÌlet na z·vazcÌch pojiöùovny vÌce neû 75 %. NenÌ totiû jasnÈ: a) jak se bude mÏ¯it z†kolika procent se zajistitel podÌlÌ na z·vazcÌch pojiöùovny; b) zda se ustanovenÌ vztahuje v˝slovnÏ na kaûdou jednu smlouvu. Budeme-li se drûet striktnÏ dikce z·kona, pak toto ustanovenÌ je neefektivnÌ. Uzav¯enÌm vÌce smluv, ve kter˝ch se podÌl zajistitele rozloûÌ, lze (nap¯Ìklad dvÏma smlouvami s t˝mû zajistitelem) dos·hnout toho, ûe jeho podÌl bude v souËtu vyööÌ neû onÏch 75 %, avöak ani jednu ze zajiöùovacÌch smluv nebude schvalovat ministerstvo. Budeme-li v ustanovenÌ z·kona hledat racion·lnÌ j·dro, narazÌme na ot·zku, co se p¯esnÏ myslÌ podÌlem 75% a vÌce. Jedn· se o proporËnÌ zajiötÏnÌ, kde se zajistitel podÌlÌ na kaûdÈ korunÏ p¯edmÏtnÈho z·vazku ve stejnÈm pomÏru? Nebo se jedn· o celkov˝ podÌl zajistitele, vËetnÏ nap¯Ìklad ökodnÌho nadmÏrku, kdy je Ë·st z·vazku p¯ekraËujÌcÌ stanovenou mez hrazena zajistitelem zcela? Pokud ano, jak se danÈ procento vyËÌslÌ ex ante? Je potÏöujÌcÌ, ûe si tv˘rci z·kona uvÏdomili v˝öe popsanÈ nedostatky a p¯istoupili k novelizaci tohoto ustanovenÌ. Upraven˝ text je souË·stÌ n·vrhu z·kona o doplÚkovÈm dozoru nad finanËnÌmi konglomer·ty.


11

P¯Ìklad Ëtvrt˝ ñ novela z·kona p¯in·öÌ v˝znamnou zmÏnu i do dosud platnÈho poûadavku na rozdÏlenÌ jiû existujÌcÌch univerz·lnÌch pojiöùoven provozujÌcÌch jak ûivotnÌ tak neûivotnÌ pojiötÏnÌ. P˘vodnÌ striktnÌ poûadavek na rozdÏlenÌ pojiöùoven vznikl˝ch p¯ed ˙ËinnostÌ z·kona byl nahrazen poûadavkem na striktnÌ rozdÏlenÌ ˙ËetnÌch z·pis˘. Viz ustanovenÌ ß 40 odst. 2 pÌsm. c), kterÈ znÌ: Ñv ˙ËetnictvÌ pojiöùovny byly veökerÈ p¯Ìjmy, zejmÈna pojistnÈ, platby od zajiöùoven a p¯Ìjmy z investic, a v˝daje, zejmÈna vyrovn·nÌ pojistnÈho, doplÚky k technick˝m rezerv·m, platby zajiötÏnÌ a provoznÌ n·klady souvisejÌcÌ s pojiöùovacÌ ËinnostÌ, rozeps·ny podle p˘vodu vzniku. Poloûky, kterÈ jsou spoleËnÈ pro obÏ Ëinnosti, musÌ b˝t za˙Ëtov·ny zp˘sobem rozdÏlenÌ schv·len˝m na û·dost pojiöùovny ministerstvem.ì V uvedenÈm ustanovenÌ byly pojmy, kterÈ jsou v ˙ËetnickÈ terminologii zn·mÈ a pomÏrnÏ p¯esnÏ definovanÈ, pouûity takov˝m zp˘sobem, kter˝ p¯i p¯esnÈ interpretaci vn·öÌ nesoulad mezi cÌl sledovan˝ dan˝m ustanovenÌm z·kona a zp˘sob, jak˝m jej m· b˝t podle z·kona dosaûeno. Jedn· se o pojmy p¯Ìjmy a v˝daje. P¯Ìjmy a v˝daje jsou totiû ch·p·ny jako p¯Ìr˘stky majetku Ëi z·vazk˘ v d˘sledku p¯Ìr˘stku nebo ˙bytku hotovosti. Nejenûe rozdÏlenÌ p¯Ìjm˘ a v˝daj˘ mezi ûivotnÌ a neûivotnÌ pojiötÏnÌ je nÏkdy technicky velmi komplikovanÈ, ale p¯edevöÌm nenÌ pot¯ebnÈ pro v˝kon dozoru (respektive kontrolnÌ Ëinnosti). Lze to snadno demonstrovat na n·sledujÌcÌm velmi jednoduchÈm p¯Ìkladu ñ pojiöùovna p¯ispÌv· sv˝m zamÏstnanc˘m na z·vodnÌ stravov·nÌ, Ë·stka p¯ÌspÏvku je za˙Ëtov·na jako n·klad (a ten je postupem schv·len˝m ministerstvem rozdÏlen mezi technick˝ ˙Ëet ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ) a z·roveÚ jako z·vazek (jeho rozdÏlenÌ mezi ûivotnÌ a neûivotnÌ pojiötÏnÌ nenÌ vyûadov·no a je i prakticky irelevantnÌ). V urËenÈm termÌnu tento z·vazek zaplatÌ ñ tj. realizuje v˝daj a ten by mÏla opÏt rozdÏlit mezi ûivotnÌ a neûivotnÌ pojiötÏnÌ. Zd·nliv· maliËkost nebo ˙Ëetnick· malichernost. Moûn·. Ale zkusme se podÌvat na to, co se dan˝m ustanovenÌm m· zabezpeËit. ZjednoduöenÏ ¯eËeno ñ cÌlem je dos·hnout toho, aby i v univerz·lnÌ pojiöùovnÏ bylo d˘slednÏ oddÏleno podnik·nÌ v neûivotnÌm a v ûivotnÌm pojiötÏnÌ. DÌky tomu pak m· b˝t moûnÈ nad takovouto pojiöùovnou vykon·vat dozor ve vöech d˘leûit˝ch aspektech, jako by se jednalo o dvÏ samostatnÈ pojiöùovny ñ ûivotnÌ a neûivotnÌ. K tomu je ale p¯edevöÌm pot¯eba striktnÏ rozdÏlit finanËnÌ umÌstÏnÌ, technickÈ rezervy a vlastnÌ kapit·l, pohled·vky za pojistnÌky, z·vazky z pojistn˝ch plnÏnÌ a pohled·vky a z·vazky ze zajiötÏnÌ. RozdÏlenÌ ostatnÌch poloûek pak pro ˙Ëely dozoru nenÌ nutnÈ (p¯estoûe je v nÏkter˝ch p¯Ìpadech poûadov·no ˙ËetnÌmi pravidly). RozdÏlenÌ vlastnÌho kapit·lu je nutnÈ pro kontrolu dodrûov·nÌ poûadovanÈ mÌry solventnosti a p¯edpokl·d· zejmÈna rozdÏlenÌ poloûek z·kladnÌho kapit·lu, kapit·lov˝ch fond˘, fond˘ ze zisku a hospod·¯skÈho v˝sledku. ZejmÈna vyhl·ökou k z·konu se, mimo jinÈ, specifikuje v˝poËet solventnosti, a tÌm i rozdÏlenÌ poloûek vlastnÌho kapit·lu. V˝sledek bÏûnÈho ˙ËetnÌho obdobÌ je rozdÏlen zË·sti ˙ËetnÌmi postupy, urËujÌcÌmi jak a jakÈ poloûky jsou ˙Ëtov·ny na technickÈ ˙Ëty, a zË·sti principy, podle kter˝ch je rozdÏlov·n kapit·l a akumulovanÈ zisky a ztr·ty. Je tedy t¯eba deklarovat rozdÏlenÌ akumulovanÈho a vloûenÈho kapit·lu a dodrûovat ˙ËetnÌ postupy pro zjiötÏnÌ v˝sledku bÏûnÈho ˙ËetnÌho obdobÌ. V˝sledek se p¯itom zjiöùuje jako rozdÌl mezi n·klady a v˝nosy (nikoli mezi p¯Ìjmy a v˝daji). RozdÏlenÌ finanËnÌho umÌstÏnÌ, technick˝ch rezerv a uveden˝ch druh˘ pohled·vek a z·vazk˘ pak pravdÏpodobnÏ3) bude nutnÈ proto, aby bylo moûno posuzovat platebnÌ schopnost pojiöùovny oddÏlenÏ pro ûivotnÌ

12


a neûivotnÌ pojiötÏnÌ. Ani k dosaûenÌ tohoto ˙Ëelu nenÌ t¯eba rozdÏlovat p¯Ìjmy a v˝daje, ale d˘slednÏ sledovat jejich stav v ËlenÏnÌ na ûivotnÌ a neûivotnÌ pojiötÏnÌ (coû se konec konc˘ jiû bÏûnÏ dÏje). RozdÏlenÌ ostatnÌch poloûek pak m˘ûe b˝t provedeno s ohledem na d˘slednÈ sledov·nÌ dalöÌch rizik, ale vûdy se by se mÏlo jednat o oddÏlenÈ sledov·nÌ poloûek majetku a z·vazk˘, p¯ÌpadnÏ podrozvahov˝ch veliËin. Ovöem nic z toho jiû nenÌ upraveno ani tÌmto z·konem nebo z·konem o ˙ËetnictvÌ. Absenci normy, kter· by podrobnÏji vymezovala n·stroje vyuûÌvanÈ p¯i v˝konu dozoru v pojiöùovnictvÌ, je t¯eba povaûovat za latentnÌ riziko. Jak jiû bylo ¯eËeno a demonstrov·no na p¯Ìkladech ñ zcela jistÏ vede k niûöÌ efektivnosti dozoru jako takovÈho (jestliûe se n·zor na to, zda dan· pojiöùovna m· dostateËnou platebnÌ schopnost vytv·¯Ì ad hoc p¯i praktickÈm v˝konu dozoru, nelze hovo¯it ani o transparentnÌm prost¯edÌ, ani o tom, ûe kontrola je efektivnÌ). Z·roveÚ takÈ je absence p¯esnÏjöÌch norem (a limit˘) neust·lou hrozbou pro n·klady pojiöùoven. Kdykoli totiû mohou vzniknout poûadavky, jejichû naplnÏnÌ bude vyûadovat ˙pravy internÌch proces˘ a systÈm˘ pojiöùoven, a to m˘ûe vy˙stit aû do znev˝hodnÏnÌ Ëesk˝ch pojistitel˘ v konkurenci s ostatnÌmi pojistiteli, kte¯Ì podlÈhajÌ dozoru v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech EU. Jestliûe se tedy novelou z·kona o pojiöùovnictvÌ dos·hlo stupnÏ plnÈ harmonizace s p¯Ìsluön˝mi evropsk˝mi direktivami, mÏlo by b˝t dalöÌm cÌlem pr·vÏ vytvo¯enÌ takovÈho pr·vnÌho prost¯edÌ, kterÈ bude minimalizovat nejistoty a nejasnosti v† p˘sobenÌ dozoru. ZejmÈna je pak pot¯eba zabr·nit tomu, aby pojiöùovnictvÌ bylo regulov·no ad hoc vydan˝mi opat¯enÌmi a v˝roky dozorËÌho org·nu zaloûen˝mi na mnohdy velmi specifickÈm v˝kladu z·kona. K tomu by mÏla poslouûit soustava deklarovan˝ch pravidel (kritÈriÌ a postup˘), jimiû by se ¯Ìdili jak pojistitelÈ, tak i org·n dozoru. Smyslem takov˝ch pravidel nenÌ rozöi¯ovat regulaci v pojiöùovnictvÌ nebo omezovat v˝kon dozoru. Pr·vÏ naopak ñ smyslem musÌ b˝t odstranÏnÌ skrytÈ regulace (r˘zn· opat¯enÌ vyd·van· org·nem dozoru) a zv˝öenÌ efektivnosti dozoru. Pot¯eba takov˝ch pravidel (moûn· paradoxnÏ) bude st·le aktu·lnÏjöÌ s tÌm, jak budou p¯ÌsluönÈ evropskÈ normy reagovat i na zmÏny v ˙ËetnictvÌ pojiöùoven (aplikace IFRS)4) a p¯edevöÌm oceÚov·nÌ majetku (zejmÈna investic) a pasiv (zejmÈna technick˝ch rezerv) re·lnou hodnotou a rostoucÌ sofistikovanostÌ posuzov·nÌ rizik (viz zmÏny v mÏ¯enÌ solventnosti). Snad je z¯ejmÈ, ûe touto novelou z·kona o pojiöùovnictvÌ se uzav¯ela jedna kapitola a z·roveÚ se otev¯el prostor pro dalöÌ zmÏny.

Pozn·mky 1) Pak ovöem tento fakt chybÌ v odkazu 2a) k ß 6a pÌsm. b), kde z·kon o ˙ËetnictvÌ mezi zvl·ötnÌmi z·kony zmÌnÏn nenÌ. 2) Credit playing ability. 3) PravdÏpodobnÏ proto, ûe ze z·kona nenÌ patrnÈ, zda pr·vÏ uvedenÈ poloûky budou pro posuzov·nÌ platebnÌ schopnosti br·ny v potaz. 4) International Financial and Reporting Standards, d¯Ìve International Accounting Standards.


13

ResumÈ

ON THE ISSUES OF THE INSURANCE ACT AMENDMENT The author is presenting the recent amendment of the Czech Insurance Act (No. 39/2004 Coll.) that brings some changes in respect of insurance supervision. The presentation is, however, made from an economical point of view and it aims at underlining problem areas that should be codified in more detail as soon as possible in order to prevent misunderstanding or misinterpretation of the basic provisions.

14


K NOV…MU Z¡KONU O POJISTN… SMLOUVÃ JUDr. VÏra äkopov·

Z·kon Ë. 37/2004 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ a o zmÏnÏ souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojistnÈ smlouvÏ), znamen· historickou zmÏnu v pr·vnÌ ˙pravÏ pojiötÏnÌ. Z·kon se p¯ipravoval ¯adu let, tj. jiû od roku 1990, pracÌ se na poË·tku z˙ËastÚovali i experti EvropskÈ unie (nap¯. prof. Fontain), a jeho v˝voj proöel nÏkolika etapami. Net˝kaly se ani tak obsahu, jako spÌöe jeho form·lnÌ podoby, kdy tato soukromopr·vnÌ ˙prava byla v n·vrhu zpracov·na jako samostatn˝ z·kon, novela obchodnÌho z·konÌku i jako novela obËanskÈho z·konÌku. Velk· diskuse probÌhala i ohlednÏ pr·vnÌho postavenÌ pojiötÏnÌ, a to, zda jde o absolutnÌ obchod Ëi absolutnÌ neobchod. Nakonec tedy byla zvolena optim·lnÌ a takÈ nejspr·vnÏjöÌ forma, to je vyd·nÌ samostatnÈho z·kona s jeho p¯Ìmou vazbou na obËansk˝ z·konÌk. Doölo tÌm i k nav·z·nÌ na nejkvalifikovanÏjöÌ obdobÌ existence tÈto pr·vnÌ ˙pravy, kdy byl vyd·n z·kon Ë. 145/1934 Sb., o pojistnÈ smlouvÏ. P¯itom i tento z·kon, kter˝ nejen pro dobu jeho vyd·nÌ byl na mimo¯·dnÏ vysokÈ odbornÈ ˙rovni a takÈ potvrdil pojiötÏnÌ za absolutnÌ neobchod, povaûovali jeho tv˘rci za p¯echodnou pr·vnÌ ˙pravu pojistnÈ smlouvy a to do doby, neû s vyuûitÌm zkuöenostÌ a z·konn˝ch ˙prav dalöÌch vyspÏl˝ch evropsk˝ch st·t˘ bude p¯ipraven a p¯ijat z·kon o pojistnÈ smlouvÏ definitivnÌ. Proto je zvl·ötÏ potÏöujÌcÌ, ûe aû v tÈto dobÏ a to z·konem Ë. 37/2004 Sb., se tato p¯edstava naöich p¯edk˘ zaËala naplÚovat a to pr·vÏ po sedmdes·ti letech od vyd·nÌ p˘vodnÌho ÑdoËasnÈhoì z·kona o pojistnÈ smlouvÏ. NenÌ sice jistÈ, zda a na jak dlouho bude nov˝ z·kon povaûov·n za definitivnÌ, ale je nepochybnÈ, ûe byl vypracov·n i v duchu pravidel vypl˝vajÌcÌch z p¯Ìsluön˝ch direktiv EvropskÈ unie a nav·zal na danou historickou tradici co do rozsahu i urËitÈ odbornÈ ˙rovnÏ. I kdyû z·kon o pojistnÈ smlouvÏ z roku 1934 obsahoval 164 paragraf˘, je rozsah novÈho z·kona o pojistnÈ smlouvÏ obsaûen sice v 73 paragrafech (vËetnÏ novel souvisejÌcÌch p¯edpis˘), ale jejich text je obs·hlejöÌ a ve srovn·nÌ se souËasnou ˙pravou v obËanskÈm z·konÌku, kter· ËÌtala zhruba 30 struËn˝ch paragraf˘, podstatnÏ vÏtöÌ. I to byl jeden z d˘vod˘, kter˝ vedl k vyd·nÌ samostatnÈho z·kona o pojistnÈ smlouvÏ, neboù toto pojetÌ a rozsah vyboËoval ze souËasnÈ struktury ˙pravy r˘zn˝ch jin˝ch smluv v obËanskÈm z·konÌku. K tomu p¯istoupila i skuteËnost, ûe p¯es tradiËnÌ pojetÌ pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy, jde fakticky o soukromopr·vnÌ ˙pravu pojiötÏnÌ, jakoûto z·vazkovÈho pr·vnÌho vztahu, kter˝ obsahuje r˘znorodost pr·v a povinnostÌ jeho ¯ady ˙ËastnÌk˘, jimiû zdaleka nejsou pouze dvÏ smluvnÌ strany, jak je to obvyklÈ u vÏtöiny jin˝ch smluv. NavÌc do z·kona bylo t¯eba p¯enÈst pravidla pro ˙pravu tohoto pr·vnÌho vztahu, kter· za p˘sobenÌ monopolnÌ pojiöùovny byla obsaûena v jiû zruöen˝ch prov·dÏcÌch vyhl·ök·ch a kter· jsou i z hlediska ochrany spot¯ebitele d˘leûit· a to zejmÈna v aktu·lnÌ podobÏ zaloûenÈ na poûadavcÌch EvropskÈ unie. Tento podrobnÏjöÌ r·mec takÈ odpovÌd· tÏmto poûadavk˘m i z hlediska tvorby pojistn˝ch podmÌnek pojistitel˘, neboù od 1. 4. 2004, kdy nab˝v· ˙Ëinnosti novela z·kona o pojiöùovnictvÌ (alespoÚ jejÌ podstatn· Ë·st), proveden· z·konem Ë. 39/2004 Sb., nebude, v souladu s ß 8 odst. 9 v souvislosti s »l. II tÈto novely, Ministerstvo


15

financÌ, jako st·tnÌ dozor nad provozov·nÌm pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti, û·dnÈ pojistnÈ podmÌnky p¯edem schvalovat, ale na jeho pÌsemnÈ vyû·d·nÌ bude kaûd˝ pojistitel povinen mu je p¯edloûit ke kontrole jejich souladu s pr·vnÌm p¯edpisy. Tato novela z·kona o pojiöùovnictvÌ vöak obsahuje i dalöÌ d˘leûit· ustanovenÌ, kter· majÌ bezprost¯ednÌ vztah k pojiötÏnÌ. Je t¯eba p¯ipomenout zejmÈna ß 38a, kter˝ definuje velk· pojistn· rizika v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, neboù pojistn· smlouva, kter· se jich t˝k·, musÌ b˝t vûdy uzav¯ena pÌsemnÏ, ale pokud to vyûaduje ˙Ëel a povaha pojiötÏnÌ, lze se v nÌ od pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy odch˝lit. I dalöÌ z·kony, kterÈ v r·mci ÑbalÌËku pojiöùovacÌch z·kon˘ì byly v roce 2003 p¯ijaty Parlamentem »R, zasahujÌ do pr·vnÌ ˙pravy pojiötÏnÌ nÏkter˝mi sv˝mi ustanovenÌmi, a to zejmÈna zcela nov˝ z·kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona, kter˝ nab˝v· ˙Ëinnosti dne 1. ledna 2005, a d·le novela proveden· z·konem Ë. 47/2004 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla) ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 40/1964 Sb., obËansk˝ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Z·kon o pojistnÈ smlouvÏ je rozdÏlen do sedmi Ë·stÌ. »·st prvnÌ upravuje pojistnou smlouvu a stanovÌ tak z·kladnÌ pravidla pro pojiötÏnÌ. »·st druh· mÏnÌ obËansk˝ z·konÌk tÌm, ûe zruöuje v nÏm obsaûenou dosavadnÌ ˙pravu pojiötÏnÌ a to v ß 104 a v Ë·sti osmÈ hlavy patn·ctÈ. »·st t¯etÌ obsahuje drobnou zmÏnu z·kona o nÏkter˝ch podmÌnk·ch podnik·nÌ v oblasti cestovnÌho ruchu. »·st Ëtvrt· obsahuje z hlediska pojiötÏnÌ d˘leûitou zmÏnu z·kona o mezin·rodnÌm pr·vu soukromÈm a procesnÌm. Tato zmÏna obsahuje pravidla pro aplikaci pr·va v neûivotnÌm a ûivotnÌm pojiötÏnÌ platn· v ËlenskÈm st·tÏ EvropskÈ unie nebo jinÈm st·tu EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru, pokud se ˙ËastnÌci pojistnÈ smlouvy nedohodnou na pouûitÌ jinÈho pr·vnÌho ¯·du. To platÌ pouze tehdy, jestliûe z·kon nestanovÌ, ûe pro pojistnou smlouvu musÌ b˝t pouûito ËeskÈho pr·va nebo jestliûe pr·vnÌ ¯·d jinÈho ËlenskÈho st·tu, ve kterÈm m· pojistnÌk bydliötÏ nebo sÌdlo, nestanovÌ pouûitÌ sv˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ bez ohledu na to, kter˝m pr·vnÌm ¯·dem by se jinak pojistn· smlouva ¯Ìdila. »·st p·t· stanovÌ d˘leûitou zmÏnu ß 67b odst. 10 z·kona o pÈËi o zdravÌ lidu, kter· umoûÚuje pojistitel˘m v n·vaznosti na ß 43 a 50 z·kona o pojistnÈ smlouvÏ zjiöùovat zdravotnÌ stav a p¯ÌËinu smrti ze zpr·v a zdravotnickÈ dokumentace vyû·dan˝ch povÏ¯en˝m zdravotnick˝m za¯ÌzenÌm (coû znamen· i ordinace posudkov˝ch lÈka¯˘) od oöet¯ujÌcÌch lÈka¯˘. »·st öest· obsahuje d˘leûit· p¯echodn· ustanovenÌ, z nichû vypl˝v·, ûe nov· pr·vnÌ ˙prava se vztahuje aû na pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ po jejÌ ˙Ëinnosti. To znamen·, ûe kromÏ aplikace vybran˝ch ustanovenÌ, kter· nabyla ˙Ëinnosti 1. 5. 2004, se touto ˙pravou budou ¯Ìdit pr·vnÌ vztahy z pojistn˝ch smluv uzav¯en˝ch aû po 1. lednu 2005. D˘leûitÈ je i ustanovenÌ odst. 2 ß 72, kterÈ mÏnÌ ve vöech pr·vnÌch p¯edpisech dosud uûÌvan˝ pojem ÑodbytnÈì na ÑodkupnÈì. »·st sedm· urËuje ˙Ëinnost tohoto pr·vnÌho p¯edpisu. Z·sadnÏ je ˙Ëinnost stanovena na 1. ledna 2005,

16


kromÏ ß 23 odst. 4 aû 6, kter˝ se t˝k· odstoupenÌ p¯i uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy formou obchodu na d·lku, ß 30, kter˝ upravuje pravidla soupojiötÏnÌ, ß 42 t˝kajÌcÌho se pravidel pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, ß 63 upravujÌcÌho pojiötÏnÌ v r·mci volnÈho poskytov·nÌ sluûeb, ß 64, kter˝ stanovÌ pravidla pro povinnÈ pojiötÏnÌ uloûenÈ Ëlensk˝m st·tem, ß 65 ñ 67 t˝kajÌcÌch se informaËnÌ povinnosti pojistitele a ß 70, kter˝ obsahuje novelu z·kona o mezin·rodnÌm pr·vu soukromÈm a procesnÌm. Tato ustanovenÌ nabyla ˙Ëinnosti dnem vstupu smlouvy o p¯istoupenÌ »eskÈ republiky k EvropskÈ unii, tj. 1. kvÏtna 2004. Samotn· ˙prava pojistnÈ smlouvy v Ë·sti prvÈ je rozdÏlena do pÏti hlav a ty se d·le ËlenÌ na jednotlivÈ dÌly a tyto dÌly jsou rozdÏleny do paragraf˘. V tÈto struktu¯e se vych·zÌ z logickÈho ËlenÏnÌ, kterÈ nejprve definuje z·kladnÌ z·sady ˙pravy d˘leûitÈ pro aplikaci celÈho z·kona, definuje nejd˘leûitÏjöÌ pojmy, d·le stanovÌ pravidla platn· v z·sadÏ pro vÏtöinu pojiötÏnÌ a nakonec rozebÌr· a urËuje specifika konkrÈtnÌch odvÏtvÌ Ëi druh˘ pojiötÏnÌ. P¯itom je t¯eba vzÌt v ˙vahu, ûe nov· ˙prava pojistnÈ smlouvy nenÌ odliön· od souËasnÈ ˙pravy jen z hlediska rozsahu, ale i s ohledem na d˘leûitÈ zmÏny v obsahu a to i tÏch ustanovenÌ, kter· dosud byla obsaûen· v pr·vnÌ ˙pravÏ pojistnÈ smlouvy v obËanskÈm z·konÌku. Je proto nezbytnostÌ vÏnovat pozornost textu celÈho z·kona a zamÏ¯it se i na v˝klad nÏkter˝ch pojm˘ v obs·hlÈm v˝Ëtu uvedenÈm v ustanovenÌ ß 3, neboù nÏkterÈ pojmy zde definovanÈ byly v souËasnÈ ˙pravÏ obsaûeny v textu samostatn˝ch paragraf˘.

KonkrÈtnÏ k obsahu nÏkter˝ch ustanovenÌ z·kona o pojistnÈ smlouvÏ:

Hlava I ñ Obecn· ustanovenÌ

DÌl 1 ñ Z·kladnÌ ustanovenÌ Pr·vÏ ˙vodnÌ struËn· ustanovenÌ tÈto Hlavy obsahujÌ urËujÌcÌ pravidla pro aplikaci z·kona, ale i pro pojiötÏnÌ v˘bec. Z·kon zav·dÌ a definuje soukromÈ pojiötÏnÌ jako pojiötÏnÌ vzniklÈ na z·kladÏ pojistnÈ smlouvy. Jde tedy o pojiötÏnÌ smluvnÌ, kterÈ upravuje, a nikoli druhou souËasnou formu pojiötÏnÌ, tj. pojiötÏnÌ z·konnÈ. Neuv·dÌ ji ani v ß 5, kter˝ se t˝k· rovnÏû smluvnÌho pojiötÏnÌ, ale povinnÈho. To ovöem neznamen·, ûe by z·konnÈ pojiötÏnÌ nemohlo existovat, ale jeho ˙prava se bude ¯Ìdit zvl·ötnÌm z·konem, pop¯. i z·konem o pojistnÈ smlouvÏ, bude-li tak t¯eba na z·kladÏ analogie, a ten bude ve vztahu k tomuto zvl·ötnÌmu z·konu pak z·konem obecn˝m. To platÌ i pro povinn· pojiötÏnÌ upraven· zvl·ötnÌmi z·kony. D·le je t¯eba si uvÏdomit, ûe ta pr·va a povinnosti ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ (a nikoli jen smluvnÌch stran pojistnÈ smlouvy tj. pojistitele a pojistnÌka) se ¯ÌdÌ z·konem o pojistnÈ smlouvÏ a pokud jÌm nebudou upravena, pak pouze obËansk˝m z·konÌkem. V˝jimka platÌ, jak uvedeno v˝öe, pro speci·lnÌ ˙pravu, nap¯. povinn˝ch pojiötÏnÌ, kter· se p¯edevöÌm ¯ÌdÌ zvl·ötnÌmi z·kony. Z toho vypl˝v·, ûe z·kon o pojistnÈ smlouvÏ je ve vztahu k obËanskÈmu z·konÌku v pomÏru zvl·ötnÌho z·kona k obecnÈmu a m· tedy p¯ed nÌm p¯ednost. PlatÌ to i pro soukromopr·vnÌ ˙pravu mezi podnikateli, tj. v pojiötÏnÌ podnikatel˘, a to i s ohledem na ustanovenÌ ß 261 odst. 7 obchodnÌho z·konÌku. PojiötÏnÌ je tedy, jak bylo uvedeno v˝öe, absolutnÌm neobchodem.


17

Z tÈto z·sady pak vypl˝v· i dalöÌ, pro aplikaci nemÈnÏ z·vaûn˝ d˘sledek. Z·kon o pojistnÈ smlouvÏ neobsahuje zvl·ötnÌ pravidlo pro urËenÌ tÏch ustanovenÌ, od nichû se v pojistnÈ smlouvÏ nelze odch˝lit, tj. kogentnÌch, a dispozitivnÌch, kde tato moûnost je d·na. NenÌ zde ani v˝Ëet kogentnÌch Ëi dispozitivnÌch ustanovenÌ. RozhodnutÌ o tÈto d˘leûitÈ ot·zce je proto t¯eba hledat v obecnÈ ˙pravÏ a to v ß 2 odst. 3 obËanskÈho z·konÌku. Z nÏho vypl˝v·, ûe ˙ËastnÌci si mohou vz·jemn· pr·va a povinnosti upravit dohodou odchylnÏ od z·kona, jestliûe to z·kon v˝slovnÏ nezakazuje a jestliûe z povahy ustanovenÌ z·kona nevypl˝v·, ûe se od nÏj nelze odch˝lit. Z tohoto hlediska pak lze mÌt za to, ûe v z·sadÏ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ vÏtöinou obsahuje dispozitivnÌ ˙pravu aû na nÏkterÈ v˝jimky. P¯edevöÌm jde o ß 5 odst. 1 t˝kajÌcÌ se povinn˝ch pojiötÏnÌ, kter˝ stanovÌ, ûe u tÏchto pojiötÏnÌ se v pojistnÈ smlouvÏ lze od z·kona o pojistnÈ smlouvÏ odch˝lit, jen pokud to tento z·kon Ëi zvl·ötnÌ z·kon p¯ipouötÌ a nedojde-li tÌm ke snÌûenÌ rozsahu tohoto pojiötÏnÌ upravenÈho tÌmto zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem. RovnÏû podle ß 30 odst. 7 se nelze odch˝lit od ß 30, kter˝ se t˝k· v˝slovnÏ soupojiötÏnÌ, a to ani v p¯ÌpadÏ, kdy se nÏkter˝ z pojistitel˘ ˙ËastnÌ soupojiötÏnÌ prost¯ednictvÌm obchodnÌ sÌtÏ zaloûenÈ v mÌstÏ sÌdla pojistitele nebo prost¯ednictvÌm jeho poboËky, kter· se nach·zÌ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû ËlenskÈm st·tÏ sÌdla vedoucÌho pojistitele, nebo nach·zÌ-li se pojistnÈ riziko v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû »R. Odchylku obsahuje odst. 4 ß 30, kter˝ d·v· pojistitel˘m moûnost dohodnout se jinak ohlednÏ vz·jemnÈho vypo¯·d·nÌ a odst. 2 ß30, kter˝ se t˝k· p¯ijÌm·nÌ pojistnÈho. Tato kogentnost ˙pravy platÌ nepochybnÏ i pro pojiötÏnÌ velk˝ch rizik ve smyslu ß 38a z·kona o pojiöùovnictvÌ, i kdyû jinak je d·na moûnost odchylnÈ dohody. SoupojiötÏnÌ se totiû pr·vÏ t˝k· p¯ev·ûnÏ velk˝ch rizik v neûivotnÌm pojiötÏnÌ jiû ze svÈ podstaty a z¯ejmÏ by nebylo moûnÈ ani p¯ipustit, ûe odchylku z tohoto pravidla vyûaduje ˙Ëel a povaha pojiötÏnÌ. Velk˝ v˝znam z obecnÈ ˙pravy v obËanskÈm z·konÌku pro pojiötÏnÌ bude mÌt nepochybnÏ i ß 122, kter˝ obsahuje pravidla pro urËov·nÌ bÏhu a dÈlky lh˘t, poËÌt·nÌ Ëasu a dalöÌ d˘leûit· pravidla t˝kajÌcÌ se tÈto problematiky. V souvislosti s ß 7 z·kona o pojistnÈ smlouvÏ je t¯eba upozornit i na ustanovenÌ ß 40 obËanskÈho z·konÌku, kterÈ urËuje pravidla pro zachov·nÌ a definov·nÌ pÌsemnÈ formy pr·vnÌch ˙kon˘, kter· je s dan˝mi v˝jimkami obligatornÌ pro pojistnou smlouvu, nejde-li o kr·tkodobÈ pojiötÏnÌ, a pro ostatnÌ pr·vnÌ ˙kony, nebylo-li tak v z·konÏ Ëi v pojistnÈ smlouvÏ dohodnuto jinak. Je nezbytnÈ si uvÏdomit, ûe pro zachov·nÌ pÌsemnÈ formy m˘ûe b˝t vlastnoruËnÌ podpis nahrazen i mechanick˝mi prost¯edky v p¯Ìpadech, kdy je to obvyklÈ, a u podpisu pojistnÈ smlouvy lze tento zp˘sob za obvykl˝ nepochybnÏ povaûovat. Naproti tomu nov· pr·vnÌ ˙prava promlËenÌ pr·va na pojistnÈ plnÏnÌ z pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti, uveden· v ß 8 z·kona o pojistnÈ smlouvÏ, zde nahrazuje ˙pravu promlËenÌ v ßß 101 a 104 obËanskÈho z·konÌku. Tato specielnÌ ˙prava urËuje dÈlku tÈto promlËecÌ doby na 3 roky, s v˝jimkou ûivotnÌho pojiötÏnÌ definovanÈho v ß 54 (nikoli tedy podle Ë·sti A P¯Ìlohy 1 k z·konu o pojiöùovnictvÌ), kde tato lh˘ta ËinÌ 10 let, a to u vöech pojiötÏnÌ s poË·tkem bÏhu tÏchto lh˘t stanoven˝m za rok po vzniku pojistnÈ ud·losti. Tyto lh˘ty platÌ i pro p¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho na pojistnÈ plnÏnÌ mezi pojistiteli i na p¯Ìpad tzv. refundace, kdy pojiötÏn˝ v˘Ëi pojistiteli uplatÚuje n·rok na ˙hradu Ë·stek, kterÈ mÌsto pojistitele vyplatil s·m poökozenÈmu jako n·hradu ökody, za kterÈ mu odpovÌd·.

18


DalöÌm d˘sledkem samostatnÈho z·kona o pojistnÈ smlouvÏ je i skuteËnost, ûe na pojistnÈ smlouvy nedopad· û·dnÈ ustanovenÌ o spot¯ebitelsk˝ch smlouv·ch obsaûenÈ v hlavÏ p·tÈ ß 52 aû 65 obËanskÈho z·konÌku, neboù tato ˙prava, s urËit˝mi v˝jimkami, se t˝k· jen smluv uveden˝ch v hlavÏ osmÈ tohoto z·konÌku. DalöÌ v˝znamn· a urËujÌcÌ ustanovenÌ z·kona o pojistnÈ smlouvÏ se t˝kajÌ samotnÈ podstaty pojistnÈ smlouvy. JejÌ charakteristiku vyjad¯uje z·kladnÌ ustanovenÌ ß 2, kterÈ ji poprvÈ ¯adÌ v˝slovnÏ mezi smlouvy o finanËnÌch sluûb·ch, a stanovÌ i nezbytn˝ p¯edpoklad pro jejÌ charakter a definici pojistnÈ ud·losti, a to je ochrana proti d˘sledk˘m nahodil˝ch ud·lostÌ. Z·roveÚ je zde vyj·d¯ena i podstata pojiötÏnÌ jakoûto z·vazkovÈho, synallagmatickÈho vztahu. Nahodilost, neboli nahodil· skuteËnost, je pak definov·na v ß 3 pÌsm. a) mezi vymezen˝mi pojmy, a to jako skuteËnost, kter· je moûn· a u kterÈ nenÌ jistÈ, zda v dobÏ trv·nÌ pojiötÏnÌ v˘bec nastane (absolutnÌ nahodilost), nebo nenÌ zn·ma doba jejÌho vzniku (relativnÌ nahodilost). PoprvÈ je takÈ, a to v ß 4, vymezen obligatornÌ obsah pojistnÈ smlouvy, kam kromÏ obvykl˝ch n·leûitostÌ pat¯Ì i urËenÌ, zda se jedn· o pojiötÏnÌ ökodovÈ nebo obnosovÈ a d·le v p¯ÌpadÏ pojiötÏnÌ osob, bylo-li dohodnuto, ûe se opr·vnÏn· osoba bude podÌlet na v˝nosech pojistitele a zp˘sob jak˝m se bude podÌlet. TÌmto zp˘sobem se nepochybnÏ rozumÌ dohodnutÈ z·sady a za z·klad bude povaûov·n v˝nos z p¯Ìsluön˝ch technick˝ch rezerv. D˘leûit˝m pr·vem pojistitele je i zaruËit identifikaci pojistnÌka a pojiötÏnÈho p¯i uzavÌr·nÌ pojistnÈ smlouvy a tyto ˙daje, mezi nÏû pat¯Ì i datum narozenÌ nebo rodnÈ ËÌslo, vÈst ve svÈ evidenci. Z·kon upravuje takÈ minim·lnÌ obsah pojistn˝ch podmÌnek, jejichû charakteristika je uvedena v ß 2 odst. 1 pÌsm. u) z·kona o pojiöùovnictvÌ, a stanovÌ, ûe jsou souË·stÌ pojistnÈ smlouvy. Proto takÈ tam, kde z·kon v˝slovnÏ uv·dÌ moûnost nap¯. jinÈ dohody Ëi odchylnÈ ˙pravy v†pojistnÈ smlouvÏ, myslÌ se tÌm i moûnost tÈto ˙pravy v pojistn˝ch podmÌnk·ch. RovnÏû n·leûitosti pojistky, kter· je potvrzenÌm o uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, z·kon urËuje a to v ß 9. V ß 6 jsou stanovena, a to s urËit˝mi odliönostmi, pravidla pro uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy a stanovenÌ poË·tku pojiötÏnÌ i moûnostÌ odchylek. Je t¯eba upozornit na prodlouûenÌ lh˘ty pro akceptaci n·vrhu na 2 mÏsÌce, je-li vyûadov·na lÈka¯sk· prohlÌdka pro uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, a d·le je d·na v˝slovn· moûnost u vöech pojiötÏnÌ stanovit poË·tek pojiötÏnÌ p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy, ale p¯i dodrûenÌ stanoven˝ch podmÌnek. NovÏ je v obecn˝ch ustanovenÌch takÈ definov·no v˝slovnÏ pojiötÏnÌ cizÌho pojistnÈho rizika, coû je jiû v souËasnosti obvykl˝ p¯Ìpad, kdy pojistnÌk a pojiötÏn˝ jsou r˘znÈ subjekty. Avöak z·kon obsahuje novou ochranu pojiötÏnÈho spoËÌvajÌcÌ v povinnosti pojistnÌka sezn·mit pojiötÏnÈho s obsahem tÈto pojistnÈ smlouvy bez ohledu na to, komu vznikne pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ, tedy kdo je opr·vnÏnou osobou. Je-li jÌ vöak pojistnÌk, m˘ûe svÈ pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ uplatnit pouze pokud pojistiteli prok·ûe, ûe tuto povinnost splnil. Pojistn· smlouva by mÏla obsahovat ujedn·nÌ pro p¯Ìpad, ûe tato povinnost nebyla splnÏna. Velkou pozornost je t¯eba vÏnovat ˙pravÏ pojistnÈho. Z·kon umoûÚuje ponechat ¯adu pravidel na dohodÏ v pojistnÈ smlouvÏ; nap¯. ve smyslu ß 13 lze dohodnout, za jakou dobu m· pojistitel pr·vo na pojistnÈ. RovnÏû lze v pojistnÈ smlouvÏ stanovit podmÌnky, za nichû m· pojistitel pr·vo, v souvislosti se zmÏnami podmÌnek rozhodn˝ch pro stanovenÌ v˝öe pojistnÈho (kromÏ vÏku a zdravotnÌho stavu), stanovit bez dohody s pojistnÌkem novÏ v˝öi pojistnÈho. Jsou vöak stanovena pravidla a lh˘ty t˝kajÌcÌ se tÈto zmÏny na stranÏ pojistnÌka.


19

V˝slovnÏ jsou stanoveny povinnosti jak na stranÏ pojistitele, tak dalöÌch ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ, t˝kajÌcÌ se zmÏny pojistnÈho rizika a zcela novÏ je d·na povinnost pojistiteli v p¯ÌpadÏ podstatnÈho snÌûenÌ rizika ˙mÏrnÏ snÌûit i v˝öi pojistnÈho. ObdobnÏ m· pojistitel pr·vo v p¯ÌpadÏ zv˝öenÌ pojistnÈho rizika zv˝öit pojistnÈ a v p¯ÌpadÏ nesouhlasu pojistnÌka toto pojiötÏnÌ vypovÏdÏt. Uveden· ˙prava vöak neplatÌ pro pojiötÏnÌ nemoci podle ß 62. Nov· pravidla d·v· z·kon pojistiteli v souvislosti s likvidacÌ pojistn˝ch ud·lostÌ. V z·sadÏ je pojistitel povinen ukonËit öet¯enÌ do 3 mÏsÌc˘ po ozn·menÌ pojistnÈ ud·losti. Tuto lh˘tu lze dohodou prodlouûit. Pokud lh˘tu nem˘ûe dodrûet, je povinen sdÏlit opr·vnÏnÈ osobÏ d˘vody, nejde-li o zdrûenÌ vinou tÈto osoby, pojistnÌka Ëi pojiötÏnÈho, neboù v takovÈm p¯ÌpadÏ tato lh˘ta nebÏûÌ. Naproti tomu m· pojistitel pr·vo na ˙hradu n·klad˘ vznikl˝ch v d˘sledku poruöenÌ povinnostÌ ˙ËastnÌk˘ pojiötÏnÌ. Pokud vöak pojistnÌk nebo pojiötÏn˝ nesplnÌ nÏkterou z povinnostÌ stanovenou tÌmto z·konem nebo pojistnou smlouvou p¯i sjedn·v·nÌ pojistnÈ smlouvy nebo jejÌ zmÏnÏ, m· pojistitel pr·vo vyuûÌt z·konem stanovenÈ moûnosti nap¯. snÌûit pojistnÈ plnÏnÌ podle ß 17. D˘leûit˝m institutem, v tÈto ˙pravÏ novÏ zaveden˝m, je moûnost p¯eruöenÌ pojiötÏnÌ. Ta se vöak net˝k· povinn˝ch pojiötÏnÌ ani ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ale u toho je d·na moûnost dohodnout podmÌnky a p¯Ìpady, kdy toto pojiötÏnÌ p¯eruöit lze. P¯eruöenÌ pojiötÏnÌ znamen·, ûe pojiötÏnÌ trv·, nezanik·, pojistn· doba pokraËuje, ale netrv· po tuto dobu povinnost platit pojistnÈ Ëi pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ, pokud by nastaly ud·losti, kterÈ by jinak byly pojistn˝mi. PojiötÏnÌ je tedy po dobu p¯eruöenÌ tzv. v klidu. D˘vody Ëi podmÌnky p¯eruöenÌ a tedy takÈ moûnosti a d˘sledky ukonËenÌ p¯eruöenÌ by mÏly b˝t uvedeny v pojistnÈ smlouvÏ. P¯eruöenÌ pojiötÏnÌ nemusÌ vûdy skonËit jeho z·nikem nÏkter˝m z moûn˝ch zp˘sob˘ (nap¯. dohodou, v˝povÏdÌ, uplynutÌm pojistnÈ doby). I kdyû d˘vody p¯eruöenÌ mohou b˝t r˘znÈ, z·kon jeden p¯Ìmo stanovÌ a to pro p¯Ìpady, kdy nebylo pojistnÈ zaplaceno do 2 mÏsÌc˘ ode dne jeho splatnosti (ß 12). Tento d˘sledek lze odvr·tit smluvnÌm ujedn·nÌm v pojistnÈ smlouvÏ.

DÌl 2 ñ Z·nik soukromÈho pojiötÏnÌ KromÏ v˝Ëtu moûn˝ch z·nik˘ pojiötÏnÌ v tomto dÌle jsou v z·konÏ uvedeny i jinÈ p¯Ìpady z·niku v dalöÌch ustanovenÌch nap¯. v ß 17 odst. 3. Oproti souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravÏ z·nik˘ pojiötÏnÌ, doch·zÌ k podstatn˝m zmÏn·m. Je nap¯. upraven z·nik pojiötÏnÌ uplynutÌm pojistnÈ doby a p¯itom je stanovena pro pojistnÌka i pojistitele moûnost takovÈ pojiötÏnÌ za stejn˝ch podmÌnek a o stejnou dobu prodlouûit, pokud druhÈ smluvnÌ stranÏ nesdÏlÌ do 6 t˝dn˘ p¯ed uplynut˝m pojistnÈ doby, ûe na dalöÌm jeho trv·nÌ nem· z·jem. V pojistnÈ smlouvÏ to lze dohodnout jinak. Avöak podstatnÈ je, ûe tato v˝slovn· ˙prava deklarujÌcÌ trv·nÌ pojiötÏnÌ za stejn˝ch podmÌnek odstraÚuje pochybnosti t˝kajÌcÌ se nap¯. charakteru pojistnÈho. Jestliûe totiû bylo toto pojiötÏnÌ sjedn·no s jednor·zov˝m pojistn˝m, z˘st·v· rovnÏû jednor·zov˝m pro novou pojistnou dobu a nem˘ûe se prodlouûenÌm zmÏnit na pojistnÈ bÏûnÈ. Z·sadnÌ zmÏnu pro z·nik pojiötÏnÌ pro nezaplacenÌ pojistnÈho znamen· ß 20. Z†nÏho vypl˝v·, ûe pokud z·kon nestanovÌ jinak (nap¯. ß 57), zanik· pojiötÏnÌ dnem n·sledujÌcÌm po marnÈm uplynutÌ lh˘ty stanovenÈ

20


pojistitelem v†upomÌnce k†zaplacenÌ pojistnÈho a doruËenÈ pojistnÌkovi, pokud p¯ed jejÌm uplynutÌm nebyla dohodou prodlouûena. Tuto lh˘tu je t¯eba vymezit poË·tkem a koncem. PoË·tkem je nepochybnÏ den doruËenÌ a p¯itom z·kon zp˘sob doruËenÌ v˝slovnÏ neupravuje a tedy lze jej i dohodnout. Konec tÈto lh˘ty lze pak stanovit na konkrÈtnÌ, datem stanoven˝ den (nap¯. 1. b¯ezna) nebo poËtem t˝dn˘ Ëi mÏsÌc˘ apod. Tato lh˘ta vöak nesmÌ b˝t kratöÌ neû 1 mÏsÌc. Z·nik pojiötÏnÌ pak marn˝m uplynutÌm tÈto lh˘ty nast·v· p¯Ìmo ze z·kona, na coû musÌ b˝t pojistnÌk v†upomÌnce upozornÏn. NovÏ je stanovena pro pojistitele i pojistnÌka moûnost v˝povÏdi pojiötÏnÌ do 3 mÏsÌc˘ ode dne doruËenÌ ozn·menÌ o vzniku pojistnÈ ud·losti. V˝povÏdnÌ lh˘ta je 1 mÏsÌc od doruËenÌ v˝povÏdi druhÈ smluvnÌ stranÏ. Z·kon d·v· novÏ moûnost i pojistnÌkovi odstoupit od pojistnÈ smlouvy a to na z·kladÏ ß 23. Je to jednak v p¯ÌpadÏ, kdy p¯i sjedn·v·nÌ pojistnÈ smlouvy pojistitel nepravdivÏ nebo ne˙plnÏ zodpovÏdÏl pÌsemnÈ dotazy pojistnÌka t˝kajÌcÌ se sjedn·vanÈho pojiötÏnÌ. D·le m· pr·vo odstoupit od pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ formou obchodu na d·lku za podmÌnek stanoven˝ch ß 23 odst. 4. To vöak neplatÌ pro pojiötÏnÌ uveden· v odst. 5 souvisejÌcÌ s cestov·nÌm. D˘leûitÈ je, ûe p¯i odstoupenÌ od smlouvy se pojiötÏnÌ od poË·tku ruöÌ a co bylo na toto pojiötÏnÌ placeno, musÌ se zp˘sobem stanoven˝m v ß 23 odst. 3 navr·tit. V˝znamn· zmÏna vypl˝v· z ß 24, kter˝ stanovÌ moûnost z·niku pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ odmÌtnutÌ plnÏnÌ z pojistnÈ smlouvy. ZejmÈna d˘leûitÈ je ustanovenÌ odst. 2, kterÈ d·v· pojistiteli moûnost odmÌtnout celÈ pojistnÈ plnÏnÌ, tj. nejen neopr·vnÏnÏ uplatÚovanÈ n·roky, pokud by opr·vnÏn· osoba p¯i uplatÚov·nÌ pr·va na plnÏnÌ uvedla vÏdomÏ nepravdivÈ nebo hrubÏ zkreslenÈ ˙daje t˝kajÌcÌ se rozsahu pojistnÈ ud·losti nebo podstatnÈ ˙daje zamlËela.

Hlava II ñ äkodovÈ a obnosovÈ pojiötÏnÌ

Zcela z·sadnÌ zmÏnu v ËlenÏnÌ pojiötÏnÌ p¯ineslo rozliöov·nÌ zp˘sobu pojiötÏnÌ na pojiötÏnÌ ökodov· a obnosov·. Toto dÏlenÌ potlaËilo souËasnÈ z·sadnÌ rozliöenÌ podle druh˘ pojiötÏnÌ na pojiötÏnÌ majetku, osob a odpovÏdnosti za ökodu a jde i nap¯ÌË definovan˝mi odvÏtvÌmi pojiötÏnÌ podle P¯Ìlohy 1 z·kona o pojiöùovnictvÌ. Definice tÏchto z·kladnÌch zp˘sob˘ pojiötÏnÌ je uvedena v ß 3 a jejich charakteristika pak v ß 26 aû 36. ⁄Ëelem ökodovÈho pojiötÏnÌ je n·hrada ökody Ëi ˙jmy vzniklÈ pojistnou ud·lostÌ. HradÌ se tedy ˙bytek, kter˝ v majetkovÈ sfÈ¯e opr·vnÏnÈ osoby zp˘sobila pojistn· ud·lost. P¯itom platÌ z·kladnÌ z·sada, ûe toto pojiötÏnÌ nesmÌ vÈst k obohacenÌ. Proto takÈ z·kon stanovÌ pravidla, kter· tuto z·sadu majÌ zabezpeËit. ⁄Ëelem obnosovÈho pojiötÏnÌ je zÌsk·nÌ urËitÈ finanËnÌ Ë·stky, kter· je v d˘sledku pojistnÈ ud·losti pot¯ebn· a je zcela nez·visl· na p¯ÌpadnÈm vzniku Ëi rozvahu ökody. UrËujÌcÌ je dohodnut· pojistn· Ë·stka, z nÌû se v z·sadÏ urËuje i v˝öe pojistnÈho. Znamen· tedy zÌsk·nÌ Ëi rozöÌ¯enÌ majetkovÈ sfÈry Ëi tvorbu urËitÈho kapit·lu. PojiötÏnÌ m˘ûe b˝t pouze ökodovÈ nebo obnosovÈ. Toto vymezenÌ je obligatornÌ n·leûitostÌ pojistnÈ smlouvy podle ß 4 odst. 1 pÌsm. c). Nelze p¯ipustit existenci jakÈhosi smÌöenÈho produktu, kde by konkrÈtnÌ pojiötÏnÌ bylo souËasnÏ z Ë·sti ökodovÈ a zË·sti obnosovÈ. Na tyto z·sady je t¯eba pamatovat i v konstrukci pojistn˝ch podmÌnek. Z·kon u nÏkter˝ch pojiötÏnÌ tento zp˘sob pojiötÏnÌ p¯Ìmo zakl·d·, nap¯. pojiötÏnÌ vÏci je ze


21

z·kona vûdy ökodovÈ a pojiötÏnÌ ûivotnÌ vûdy obnosovÈ. U dalöÌch je d·na moûnost v˝bÏru nap¯. pojiötÏnÌ jinÈho majetku neû vÏci, pojiötÏnÌ ˙razu apod. Po tomto rozhodnutÌ je pak t¯eba vûdy dodrûet ta z·kladnÌ pravidla pro vybran˝ zp˘sob z·konem stanoven·. Charakteristick˝m pojmem pro ökodovÈ pojiötÏnÌ je pojistn· hodnota, kterou z·kon definuje v ß 3 jako nejvyööÌ moûnou majetkovou ˙jmu, kter· m˘ûe v d˘sledku pojistnÈ ud·losti nastat. Tato pojistn· hodnota m· vliv na stanovenÌ hornÌ hranice pojistnÈho plnÏnÌ, kter· se urËÌ pojistnou Ë·stkou nebo limitem pojistnÈho plnÏnÌ. Pojistn· Ë·stka se stanovÌ na n·vrh pojistnÌka tam, kde v dobÏ uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy o pojiötÏnÌ majetku lze mÏ¯it jeho pojistnou hodnotu. Pojistn· Ë·stka m· tÈto hodnotÏ odpovÌdat. Pokud pojistnou hodnotu takto urËit nelze, nebo jde o tzv. zlomkovÈ pojiötÏnÌ Ëi tomu odpovÌd· pojistn˝ z·jem, stanovÌ se hornÌ hranice plnÏnÌ limitem. HornÌ hranice plnÏnÌ nebr·nÌ dohodnout spolu˙Ëast Ëi jinou podmÌnku plnÏnÌ. Za mimo¯·dnÏ d˘leûitou ˙pravu je t¯eba ve ökodovÈm pojiötÏnÌ povaûovat definov·nÌ mnoûnÈho pojiötÏnÌ a jeho druh˘ stanovenÌm pot¯ebn˝ch pravidel podle ß 29 ñ 31. K mnoûnÈmu pojiötÏnÌ dojde, pokud se vztahuje vÌce pojiötÏnÌ na totÈû pojistnÈ riziko pojiötÏnÈ pro stejnÈ pojistnÈ obdobÌ. Rozezn·v· se soupojiötÏnÌ a soubÏûnÈ pojiötÏnÌ, kde nedoch·zÌ souËtem pojistn˝ch Ë·stek k p¯es·hnutÌ pojistnÈ hodnoty Ëi souËtem limit˘ k p¯ekroËenÌ skuteËnÈ v˝öe ökody. Zvl·ötnÌ pozornost je vöak t¯eba vÏnovat vÌcen·sobnÈmu pojiötÏnÌ, k nÏmuû dojde, jestliûe souhrn pojistn˝ch Ë·stek Ëi limit˘ p¯es·hne uvedenÈ hranice plnÏnÌ. Zde doch·zÌ k z·sadnÌ zmÏnÏ oproti souËasnÈ ˙pravÏ. ZatÌmco podle souËasnÈho ß 807 o. z. mohl kaûd˝ z pojistitel˘ plnit opr·vnÏnÈ osobÏ pouze pomÏrnou Ë·st plnÏnÌ, kter· v pomÏru k ostatnÌm pojistitel˘m na nÏho p¯ipadla, nynÌ musÌ poskytnout ten z pojistitel˘, kter˝ obdrûel ozn·menÌ o pojistnÈ ud·losti jako prvnÌ, plnÏnÌ za celou ökodu do v˝öe dohodnutÈ pojistnÈ Ë·stky Ëi limitu. PojistitelÈ jsou pak povinni se mezi sebou bez zbyteËnÈho odkladu podle stanoven˝ch podÌl˘ vypo¯·dat. Toto pravidlo, koncipovanÈ p¯edevöÌm na ochranu opr·vnÏn˝ch osob, sebou nese ¯adu ˙skalÌ pro pojistitele a z¯ejmÏ vyvol· pot¯ebu urËenÌ pot¯ebn˝ch pravidel. V ustanovenÌ ß 32 jsou novÏ a podrobnÏji stanovena pravidla t˝kajÌcÌ se zachraÚovacÌch n·klad˘. TÈto novÈ ˙pravÏ je t¯eba vÏnovat zv˝öenou pozornost a pamatovat na jejich ˙pravu v pojistn˝ch smlouv·ch. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe pr·vo na tuto ˙hradu m· nejen pojistnÌk, ale kaûd· osoba, kter· je vynaloûila nad r·mec sv˝ch povinnostÌ. Zvl·ötÏ je t¯eba v r·mci ß 32 odst. 4 zd˘raznit moûnost poskytnutÌ tÈto ˙hrady i hasiË˘m v r·mci integrovanÈho z·chrannÈho systÈmu. P¯itom jejich v˝plata jde mimo r·mec hranice plnÏnÌ (tj. pojistnou Ë·stku Ëi limit plnÏnÌ). Jejich v˝öe vöak m˘ûe b˝t v pojistnÈ smlouvÏ omezena, kromÏ tÏch n·klad˘, kterÈ byly vynaloûeny na z·chranu ûivota nebo zdravÌ osob. D·le je d˘leûitÈ si uvÏdomit, ûe pouze pojistnÌk m· jeötÏ n·rok na n·hradu ökody, kterou v souvislosti s vynaloûenÌm zachraÚovacÌch n·klad˘ utrpÏl. I kdyû pro tento p¯Ìpad z·kon limit v˝slovnÏ neuv·dÌ, nenÌ vylouËeno pot¯ebnÈ smluvnÌ ujedn·nÌ a platnost obecnÈ ˙pravy v ß 419 o. z., kter˝ celou v˝öi zachraÚovacÌch n·klad˘ a n·hradu ökody v tÏchto p¯Ìpadech limituje rozsahem odpovÌdajÌcÌm ökodÏ, kter· byla odvr·cena. Pozornost je t¯eba vÏnovat i p¯echodu pr·v na pojistitele podle ß 33, neboù nynÌ u vöech ökodov˝ch pojiötÏnÌ p¯ech·zÌ za stanoven˝ch podmÌnek nejen pr·vo na n·hradu ökody, ale i jinÈ obdobnÈ pr·vo. Na pojistitele navÌc p¯ech·zejÌ tato pr·va i z osoby, kter· vynaloûila zachraÚovacÌ n·klady.

22


DÌl 2 ñ Obecn· ustanovenÌ o obnosovÈm pojiötÏnÌ StruËn· pravidla, kter· jsou pro obnosovÈ pojiötÏnÌ stanovena, platÌ pro kaûdÈ obnosovÈ pojiötÏnÌ bez ohledu na to, zda jde o pojiötÏnÌ osob Ëi majetku. Pojistitel je povinen poskytnout opr·vnÏnÈ osobÏ jednor·zovÈ nebo opakovanÈ pojistnÈ plnÏnÌ v rozsahu pojistnÈ smlouvy bez ohledu na moûnou ökodu, kter· mu pojistnou ud·lostÌ vznikla. NavÌc jejÌ pr·vo na n·hradu ökody Ëi jinÈ pr·vo v˘Ëi odpovÏdnÈ osobÏ tÌmto plnÏnÌm nenÌ dotËeno a m· tedy sama pr·vo n·hradu poûadovat. V†˙vahu u tÏchto pojiötÏnÌ p¯ich·zejÌ i takovÈ instituty jako je redukce, odkupnÈ Ëi obnova pojiötÏnÌ, i kdyû jsou v˝slovnÏ upraveny jen u ûivotnÌho pojiötÏnÌ (ß57 ñ 59).

Hlava III ñ SoukromÈ pojiötÏnÌ vÏci a jinÈho majetku

UstanovenÌmi Hlavy III zaËÌn· zvl·ötnÌ Ë·st pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy. Na rozdÌl od ˙vodnÌ Ë·sti, kter· obsahovala obecnou, urËujÌcÌ ˙pravu, je tato Ë·st zamÏ¯ena na specifika t˝kajÌcÌ se vybran˝ch majetkov˝ch pojiötÏnÌ Ëi odvÏtvÌ pojiötÏnÌ, kter· vöak nekorespondujÌ zcela s vymezenÌm pojistn˝ch odvÏtvÌ v P¯Ìloze 1 k z·konu o pojiöùovnictvÌ. Proto je t¯eba si uvÏdomit, ûe pro ˙pravu pojistnÈ smlouvy je t¯eba respektovat pojmy a ËlenÏnÌ platnÈ pro tento z·kon, kter˝, pokud jde o druhy pojiötÏnÌ, rozliöuje pojiötÏnÌ majetkov· a pojiötÏnÌ osob.

DÌl 1 ñ Obecn· ustanovenÌ o soukromÈm pojiötÏnÌ vÏci a jinÈho majetku Do tÈto skupiny pat¯Ì z·sadnÏ pojiötÏnÌ majetku, kterÈ bylo obsaûeno jako jeden z·kladnÌ druh i v souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravÏ, ale v˝slovnÏ se rozliöuje pojiötÏnÌ vÏci a jin˝ch majetkov˝ch hodnot a pr·v. P¯itom je t¯eba pro charakteristiku tohoto majetku vych·zet z obecnÈ ˙pravy v ß 119 ñ 121 obË. z·konÌku, kde je i definov·na souË·st vÏci a p¯ÌsluöenstvÌ. Toto rozliöenÌ je zejmÈna d˘leûitÈ z toho d˘vodu, ûe pouze pojiötÏnÌ vÏci musÌ b˝t vûdy ökodovÈ. Pro veökerÈ pojiötÏnÌ majetku p¯edstavuje pojistnou hodnotu jeho obvykl· cena, kter· je definov·na v ß 2 odst. 1 z·kona Ë. 151/1997 Sb., o oceÚov·nÌ majetku. Z·kon urËuje i pravidla pro pojiötÏnÌ souboru a poprvÈ takÈ vymezuje pravidla pro p¯epojiötÏnÌ (ß 40) a podpojiötÏnÌ (ß 41) podle vztahu pojistnÈ Ë·stky a pojistnÈ hodnoty. D˘leûitÈ je ustanovenÌ ß 39, kterÈ ¯eöÌ p¯Ìpad, kdy se naöel po pojistnÈ ud·losti nebo po v˝platÏ plnÏnÌ ztracen˝ Ëi odcizen˝ majetek. Je t¯eba poËÌtat se z·konn˝m p¯echodem vlastnictvÌ tÏchto vÏcÌ na pojistitele, nebylo-li vöak v pojistnÈ smlouvÏ dohodnuto jinak.

DÌl 2 ñ PojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany Jde o zcela novou pr·vnÌ ˙pravu tohoto pojiötÏnÌ, kterÈ v z·jmu ochrany pojiötÏn˝ch d·v· pojistitel˘m ¯adu povinnostÌ. Mezi nÏ pat¯Ì v˝znamn· povinnost uzav¯Ìt s pojistnÌkem rozhodËÌ smlouvu, podle z·kona Ë. 216/1994 Sb., o rozhodËÌm ¯ÌzenÌ a o v˝konu rozhodËÌch n·lez˘, pro ¯eöenÌ spor˘ vypl˝vajÌcÌch z tohoto pojiötÏnÌ. Proto je nezbytnÈ p¯Ìmo do pojistnÈ smlouvy uvÈst, ûe pojistnÌk m· pr·vo o uzav¯enÌ rozhodËÌ smlouvy poû·dat.


23

DÌl 3 ñ PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu Sv˝m charakterem i pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu spad· mezi majetkov· pojiötÏnÌ. M˘ûe b˝t sjedn·no pouze jako pojiötÏnÌ ökodovÈ. ZatÌmco vöak pojem pojiötÏnÌ ökodovÈ v sobÏ svou podstatou zahrnuje veökerou moûnou majetkovou ˙jmu, tedy ˙bytek v majetkovÈ sfÈ¯e, pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu vych·zÌ z obecnÈho pojetÌ odpovÏdnosti a n·hrady ökody vzniklÈ v d˘sledku tÈto odpovÏdnosti. Pr·vnÌ ˙prava tohoto pojiötÏnÌ v ß 43 aû 46 pak obsahuje jeho specifika s nÏkter˝mi v˝razn˝mi odliönostmi od souËasnÈ ˙pravy. Mezi nÏ pat¯Ì moûnost dohodnout i v pojistnÈ smlouvÏ p¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho na pojistnÈ plnÏnÌ. D·le se z·konem d·v· pojistiteli pr·vo zjiöùovat, v souvislosti se öet¯enÌm pojistnÈ ud·losti, ˙daje o zdravotnÌm stavu nebo p¯ÌËinÏ smrti poökozenÈho. Nejde-li vöak o smrt poökozenÈho, je k tomu t¯eba souhlasu poökozenÈho. I zde platÌ pravidla uveden· v ß 50 odst. 1. TakÈ u tohoto pojiötÏnÌ lze v˝öi plnÏnÌ omezit limitem, avöak pokud nenÌ tato hornÌ hranice plnÏnÌ ve smlouvÏ dohodnuta, hradÌ se vznikl· ökoda v plnÈ v˝öi, jak vypl˝v· z pravidel dan˝ch obecn˝mi p¯edpisy. NovÈ a velmi d˘leûitÈ je ustanovenÌ ß 44 odst. 4, kterÈ d·v· moûnost jednor·zovÏ odökodnit budoucÌ n·roky u opakujÌcÌch se plnÏnÌ, pokud opr·vnÏn· osoba tento n·vrh pojistitele p¯ijme a s pojistitelem se tak dohodne. Tento postup platn˝ od 1. ledna 2005 je t¯eba odliöit od ˙pravy obsaûenÈ v novÈm ß 449a obËanskÈho z·konÌku, kter˝ je formulov·n v z·konÏ Ë. 47/2004 Sb., s ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2004. Z nÏho vypl˝v·, ûe budoucÌ n·roky podle ß 445 aû 449 obË. z·k. lze odökodnit jednor·zovÏ na z·kladÏ pÌsemnÈ dohody o jejich ˙plnÈm a koneËnÈm vypo¯·d·nÌ mezi opr·vnÏn˝m a povinn˝m. Po 1. lednu 2005 pak bude t¯eba vy¯eöit tuto dvojÌ ˙pravu respektov·nÌm p¯ednosti zvl·ötnÌ ˙pravy p¯ed ˙pravou obecnou. Z·kon d·le novÏ stanovÌ pojiötÏnÈmu povinnost postupovat v ¯ÌzenÌ o n·hradÏ ökody, pokud k nÏmu doölo, v souladu s pokyny pojistitele a pak mu vznik· pr·vo, aby jeho n·klady tohoto ¯ÌzenÌ hradil pojistitel.

DÌl 4 ñ PojiötÏnÌ ˙vÏru a z·ruky Tato pr·vnÌ ˙prava pojiötÏnÌ ˙vÏru a z·ruky poprvÈ a jen r·mcovÏ vymezuje jeho obsah, a proto je ponech·n znaËn˝ prostor na specifikaci v pojistn˝ch podmÌnk·ch, resp. v pojistnÈ smlouvÏ. KromÏ charakteristiky tÏchto pojiötÏnÌ, kde vöak u pojiötÏnÌ z·ruky nenÌ ani rozliöena z·ruka p¯Ìm· a nep¯Ìm·, z·kon stanovÌ, ûe musÌ b˝t sjedn·no jako pojiötÏnÌ ökodovÈ a tedy v tom pojetÌ, ûe jde o jakoukoli majetkovou ˙jmu. D˘leûitÈ je ustanovenÌ ß 47 odst. 4, z nÏhoû vypl˝v· dalöÌ d˘vod z·niku n·roku na plnÏnÌ, a to v p¯ÌpadÏ, ûe opr·vnÏn· osoba neozn·mÌ pojistiteli vznik ökodnÈ ud·losti ve stanovenÈ lh˘tÏ. UstanovenÌ ß 16 odst. 3 t˝kajÌcÌ se postup˘ a lh˘t stanoven˝ch pojistiteli pro skonËenÌ öet¯enÌ zde neplatÌ.

DÌl 5 ñ PojiötÏnÌ finanËnÌch ztr·t Speci·lnÌ pr·vnÌ ˙prava t˝kajÌcÌ se tohoto pojiötÏnÌ je velmi struËn· a omezuje se pouze na jeho charakteristiku a urËenÌ, ûe musÌ b˝t vûdy sjedn·no jako ökodovÈ. P¯i jeho vytv·¯enÌ bude tedy t¯eba vych·zet z obecn˝ch ustanovenÌ platn˝ch zejmÈna pro ökodov· pojiötÏnÌ a pro pojiötÏnÌ majetku.

24


Hlava IV. ñ PojiötÏnÌ osob

DÌl 1 ñ Obecn· ustanovenÌ pro pojiötÏnÌ osob PojiötÏnÌ osob p¯edstavuje druhou a takÈ poslednÌ z·kladnÌ skupinu Ëi druh pojiötÏnÌ t˝kajÌcÌ se, na rozdÌl od skupiny prvÈ, kter· se t˝kala majetku, pojistn˝ch rizik fyzick˝ch osob, souvisejÌcÌch se zdravÌm nebo zmÏnou osobnÌho postavenÌ tÏchto osob. I kdyû podstata pojiötÏnÌ osob urËit˝m zp˘sobem odpovÌd· souËasnÈmu pojetÌ, je pr·vnÌ ˙prava mnohem podrobnÏjöÌ. Rozliöuje v˝slovnÏ jednotliv· odvÏtvÌ Ëi typy pojiötÏnÌ, ale zejmÈna, na rozdÌl od souËasnÈ ˙pravy, kdy ve svÈ podstatÏ byla tato pojiötÏnÌ charakterizov·na jako pojiötÏnÌ obnosov·, tedy i pojiötÏnÌ ˙razovÈ, nenÌ zp˘sob pojiötÏnÌ v˝slovnÏ stanoven, s jedinou v˝jimkou, a to je ûivotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ m˘ûe b˝t sjedn·no pouze jako pojiötÏnÌ obnosovÈ. U ostatnÌch je d·na moûnost v˝bÏru. PojiötÏnÌ osob je upraveno v ß 49 aû 62 s tÌm, ûe ˙vodnÌ Ë·st do ustanovenÌ ß 53 obsahuje obecn· ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se vöech pojiötÏnÌ osob, a po nich je za¯azena speci·lnÌ ˙prava z·kladnÌch typ˘ pat¯ÌcÌch do tÈto skupiny. ß 49 odstavec 1 pak charakterizuje moûnÈ druhy pojistn˝ch ud·lostÌ, kterÈ lze do pojiötÏnÌ osob za¯adit. Ot·zky m˘ûe vyvol·vat pojem ÑzmÏna osobnÌho postavenÌ osobyì, kter˝ nenÌ v z·konÏ definov·n. Ze samotnÈ podstaty pojiötÏnÌ osob vöak vypl˝v·, ûe tato zmÏna bude nepochybnÏ charakterizov·na a vyvol·na pojistn˝m nebezpeËÌm souvisejÌcÌm se zdravÌm, nebo s ud·lostÌ, kter· znamen· urËit˝ p¯edÏl v osobnÌm ûivotÏ fyzickÈ osoby. KonkrÈtnÌ vymezenÌ musÌ b˝t obsaûeno v pojistnÈ smlouvÏ. Jak jiû bylo uvedeno, z·kon d·v· pojistiteli, zp˘sobem stanoven˝m v ß 50 v souvislosti s novelou z·kona o pÈËi o zdravÌ lidu, moûnost zjiöùov·nÌ zdravotnÌho stavu nebo p¯ÌËiny smrti, a to z·konem stanoven˝m postupem. ÿeöen je v˝slovnÏ i klasick˝ p¯Ìpad pojiötÏnÌ ve prospÏch t¯etÌ osoby, a to pro pojiötÏnÌ osob, kdy pojistnou ud·lostÌ je smrt pojiötÏnÈho. KromÏ obecnÈ ˙pravy v ß 11 z·kona s pouûitÌm obdobnÈ aplikace ß 50 obË. z·konÌku, upravuje ß 51 p¯edevöÌm zp˘sob urËenÌ osoby obmyölenÈho a n·roky a vymezenÌ dalöÌch osob, pokud obmyölen˝ v dobÏ pojistnÈ ud·losti urËen nebyl, nebo nenabyl-li pr·va na pojistnÈ plnÏnÌ. S v˝jimkou zavedenÌ novÈho pojmu Ñobmyölen˝ì, kter˝m se rozumÌ opr·vnÏn· osoba urËen· pojistnÌkem jmÈnem nebo vztahem k pojiötÏnÈmu, nedoznala tato ˙prava podstatn˝ch zmÏn s n·sledujÌcÌ v˝jimkou. D˘leûit˝m ustanovenÌm v tÈto souvislosti je totiû ß 52, kter˝ zcela novÏ urËuje, kdy v p¯ÌpadÏ pojiötÏnÌ cizÌho pojistnÈho rizika (ß 10) je v pojiötÏnÌ osob a k Ëemu nezbytn˝ souhlas pojiötÏnÈho. Je to nejen k uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy ve prospÏch obmyölenÈho a ke zmÏnÏ tÈto osoby, ale i k jejÌmu urËenÌ po uzav¯enÌ uvedenÈ pojistnÈ smlouvy. D·le je ho vöak t¯eba k postoupenÌ Ëi zastavenÌ pohled·vky z tohoto pojiötÏnÌ, d·le ke zmÏnÏ podÌl˘ na pojistnÈm plnÏnÌ, bylo-li urËeno vÌce obmyölen˝ch, a k vyplacenÌ odkupnÈho. V plnÈm rozsahu, tedy konkrÈtnÏ v p¯Ìpadech dan˝ch ß 52 odst. 2, tato povinnost neplatÌ u skupinovÈho pojiötÏnÌ upravenÈho ß 53 z·kona.

DÌl 2 ñ éivotnÌ pojiötÏnÌ Pro ˙Ëely soukromÈho pojiötÏnÌ obsaûenÈho v z·konÏ o pojistnÈ smlouvÏ je v ß 54 novÏ a speci·lnÏ, na rozdÌl od souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravy, definov·no ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Toto vymezenÌ je t¯eba odliöit od ve¯ejno-


25

pr·vnÌ ˙pravy obsaûenÈ v P¯Ìloze 1 Ë·sti A z·kona o pojiöùovnictvÌ. Pokud by naopak bylo t¯eba aplikovat toto ve¯ejnopr·vnÌ vymezenÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ v soukromopr·vnÌ ˙pravÏ, je k tomu t¯eba v˝slovn˝ odkaz, jak˝ nap¯. obsahuje ß 23 odst. 4 z·kona, t˝kajÌcÌ se pojistn˝ch smluv uzav¯en˝ch formou obchodu na d·lku. VymezenÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ ve smyslu ß 54 odst. 1 je odvozov·no od urËenÌ moûn˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ, ale nenÌ taxativnÌ. P¯esto je nezbytnÈ, aby pojiötÏnÌ spadajÌcÌ do ûivotnÌch pojiötÏnÌ obsahovalo jeho charakter a t˝kalo se tedy i zmÏny osobnÌho postavenÌ pojiötÏnÈ osoby. Nelze vöak za ûivotnÌ pojiötÏnÌ povaûovat jin·, byù sjednan· jako obnosov·, pojiötÏnÌ osob, jejichû samostatnou ˙pravu z·kon obsahuje, tj. ˙razovÈ pojiötÏnÌ Ëi pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad nemoci. RozhodujÌcÌ je vöak obsah tÏchto pojiötÏnÌ, nikoli jejich n·zev. NovÏ z·kon v r·mci ûivotnÌho pojiötÏnÌ upravuje z·konn˝ z·kaz t˝kajÌcÌ se moûnosti sjedn·nÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad smrti dÌtÏte, kter· by nastala do 3 let jeho vÏku, nebo pro p¯Ìpad potratu Ëi narozenÌ mrtvÈho dÌtÏte. D·le je stanovena v˝luka z povinnosti pojistitele plnit, a to v p¯ÌpadÏ sebevraûdy pokud pojiötÏnÌ netrvalo alespoÚ 2 roky ve smyslu ß 56, ale je d·na moûnost dohodnout v pojistnÈ smlouvÏ jinak. Z·kon d·le novÏ stanovÌ v ß 55 v˝slovnÏ pravidla pro p¯Ìpad uvedenÌ nespr·vnÈho data narozenÌ nebo nespr·vnÈho pohlavÌ a urËuje i d˘sledky tÏchto chyb, jak pro pojistitele, tak pro pojistnÌka. Po dlouhÈ dobÏ, vlastnÏ od vyd·nÌ vyhl·öky Ë. 49/1964 Sb., jsou stanovena pr·vnÌm p¯edpisem urËit· pravidla t˝kajÌcÌ se redukce, a to pojistnÈ Ë·stky Ëi pojistnÈ doby, snÌûenÌ roËnÌho d˘chodu (ß 57 z·kona) a odkupnÈho (v souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravÏ oznaËovanÈ jako ÑodbytnÈì). KromÏ nÏkolika z·kladnÌch pravidel t˝kajÌcÌch se tÏchto institut˘, nap¯. automatick· redukce pojistnÈ Ë·stky Ëi snÌûenÌ roËnÌho d˘chodu pro nezaplacenÌ bÏûnÈho pojistnÈho, je ponech·v·na znaËn· smluvnÌ volnost. RovnÏû lze dohodnout moûnost obnovenÌ podmÌnek pojiötÏnÌ po redukci Ëi snÌûenÌ roËnÌho d˘chodu. OhlednÏ splatnosti odkupnÈho je urËena z·konn· lh˘ta 3 mÏsÌc˘ ode dne, kdy pojistitel obdrûel û·dost o v˝platu odkupnÈho. Je vöak t¯eba p¯ipomenout podmÌnku souhlasu pojiötÏnÈho Ëi z·konnÈho z·stupce podle ß 52 z·kona, jde-li o pojiötÏnÌ cizÌho pojistnÈho rizika. PojistnÌkovi je z·konem d·na moûnost zÌskat od pojistitele do 1 mÏsÌce, ode dne kdy obdrûel û·dost, informaci o v˝öi odkupnÈho vztahujÌcÌ se k tÈto dobÏ jeho poû·d·nÌ. Vzhledem k tomu, ûe uvedenÈ instituty mohou b˝t vyuûity ve smyslu ß 36 i pro jin· obnosov· pojiötÏnÌ (a to i majetkov·), stanovÌ-li tak pojistn· smlouva, lze p¯edpokl·dat analogickÈ vyuûitÌ tÈto pr·vnÌ ˙pravy i pro uveden· pojiötÏnÌ p¯i tvorbÏ obsahu pojistnÈ smlouvy, neboù jin· ˙prava v z·konÏ pro tyto p¯Ìpady nenÌ.

DÌl 3 ñ ⁄razovÈ pojiötÏnÌ I u ˙razovÈho pojiötÏnÌ byla stanovena samostatn· ˙prava (ß 60 a 61) a to podrobnÏjöÌ a s moûnostÌ vyuûitÌ zp˘sobu sjedn·nÌ tohoto pojiötÏnÌ i jako ökodovÈho. Pak by z¯ejmÏ pro toto pojetÌ platila pravidla obecnÈ ˙pravy t˝kajÌcÌ se odökodÚov·nÌ ökody na zdravÌ a nepochybnÏ i obecn· pravidla pro ökodov· pojiötÏnÌ obsaûen· v tomto z·konÏ. NovÏ doch·zÌ takÈ k v˝slovnÈmu definov·nÌ pojistnÈ ud·lostÌ, kterou je nepochybnÏ ˙raz. Je jÌm neoËek·vanÈ a n·hlÈ p˘sobenÌ zevnÌch sil nebo vlastnÌ tÏlesnÈ sÌly nez·vislÈ na v˘li pojiötÏnÈho, tj. tedy nap¯. p·d na

26


ulici, avöak za p¯edpokladu, ûe tÌmto p˘sobenÌm bylo souËasnÏ poökozeno zdravÌ. Tedy mezi uveden˝mi atributy musÌ b˝t p¯Ìm· a bezprost¯ednÌ p¯ÌËinn· souvislost, v jejÌmû d˘sledku u osoby, kter· byla vystavena tomuto p˘sobenÌ, doölo souËasnÏ k poökozenÌ zdravÌ nebo smrti. Jen takovou ud·lost je t¯eba povaûovat za pojistnou, a to od okamûiku p˘sobenÌ uveden˝ch sil a bez ohledu na to, kdy se poökozenÌ zdravÌ projevÌ. I kdyû obsah pojmu ÑpoökozenÌ zdravÌì je z¯ejmÏ ponÏkud öiröÌ neû p˘vodnÏ uûÌvan˝ pojem ÑtÏlesnÈ poökozenÌì, z vÏcnÈho hlediska definov·nÌ pojistnÈ ud·losti nebude tato zmÏna podstatn·. Bude vöak ˙ËelnÈ vÏnovat tÈto problematice pozornost p¯i tvorbÏ pojistn˝ch podmÌnek Ëi pojistnÈ smlouvy, neboù je ˙ËelnÈ p¯edejÌt pozdÏjöÌm nejasnostem a komplikacÌm. Pro ˙razovÈ pojiötÏnÌ jsou d·le stanovena urËit· sankËnÌ pr·va pojistitel˘ pro p¯Ìpady vymezenÈho neû·doucÌho jedn·nÌ pojiötÏnÈho i pravidla jejich uplatÚov·nÌ, kter· se p¯Ìliö neliöÌ od souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravy, avöak s jednou podstatnou v˝jimkou, d·vajÌcÌ pojiötÏnÈmu moûnost urËitÈho vyvinÏnÌ. Jde o p¯Ìpad, kdy uûil lÈku zp˘sobem p¯edepsan˝m lÈka¯em a nebyl jÌm nebo v˝robcem upozornÏn, ûe v dobÏ jeho aplikace nesmÌ vykon·vat Ëinnost, v jejÌmû d˘sledku doölo k ˙razu. V z·jmu zabr·nÏnÌ moûnÈmu zneuûitÌ tÈto v˝jimky bude t¯eba volit takov· smluvnÌ ujedn·nÌ Ëi zp˘sob dokazov·nÌ, kter· by tomu p¯edeöla.

DÌl 4 ñ PojiötÏnÌ pro p¯Ìpad nemoci Svou podstatou, spoËÌvajÌcÌ p¯edevöÌm v ˙hradÏ n·klad˘ na zdravotnÌ pÈËi, p˘jde nejspÌöe o pojiötÏnÌ ökodovÈ, i kdyû je d·na moûnost sjedn·nÌ obnosovÈho pojiötÏnÌ. Z·kon v ß 62 odst. 3 d·v· soukrom˝m pojiöùovn·m moûnost sjednat s tÏmi osobami, kterÈ nejsou ˙ËastnÌky ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, toto pojiötÏnÌ ve stejnÈm rozsahu, avöak za urËit˝ch podmÌnek. Pojistn· doba musÌ trvat nejmÈnÏ 1 rok, pojistitel nem˘ûe od takovÈ pojistnÈ smlouvy odstoupit nebo odmÌtnout pojistnÈ plnÏnÌ a to ani v tÏch p¯Ìpadech, kde u jin˝ch pojiötÏnÌ pro tuto moûnost z·kon vymezuje d˘vody. DalöÌ zvl·ötnostÌ je stanovenÌ maxim·lnÌ dÈlky ËekacÌ doby, a to je 3 mÏsÌce od poË·tku pojiötÏnÌ, pro vybranÈ p¯Ìpady v ß 62 odst. 8 z·kona, nap¯. v p¯ÌpadÏ porodu nesmÌ jejÌ dÈlka p¯es·hnout 8 mÏsÌc˘, resp. 3 roky, jde-li o pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad oöet¯ovatelskÈ pÈËe. »ekacÌ doba jako pojem je vymezena v ß 3 pÌsm. y) a je to doba, po kterou nevznik· pojistiteli povinnost poskytnout pojistnÈ plnÏnÌ z ud·lostÌ, kterÈ by jinak byly pojistn˝mi ud·lostmi. JejÌm smyslem je odstranit moûnÈ spekulace. BliûöÌ podmÌnky a d˘sledky t˝kajÌcÌ se ËekacÌ doby by bylo ˙ËelnÈ upravit v pojistnÈ smlouvÏ. Je vöak nepochybnÈ, ûe po jejÌm uplynutÌ mohou vznikat pojistnÈ ud·losti a jejÌ bÏh neovlivÚuje pr·vo pojistitele na pojistnÈ, neboù pojiötÏnÌ trv· i s touto povinnostÌ, nenÌ-li ovöem dohodnuto jinak. Zde by p¯ich·zela v ˙vahu i moûnost vyuûitÌ obecnÈ ˙pravy ß 36 obË. z·konÌku, tj. dohodnutÌ podmÌnky, a to buÔ odkl·dacÌ Ëi rozvazovacÌ a s tÌm spojenÈ d˘sledky. D˘leûit· je i pro toto pojiötÏnÌ stanoven· odchylka od obecnÈho ustanovenÌ v ß 15 odst. 2 aû 5 t˝kajÌcÌ se d˘sledk˘ zmÏny rizika, neboù toto ustanovenÌ pro uvedenÈ pojiötÏnÌ nelze pouûÌt.


27

Hlava V ñ Zvl·ötnÌ ustanovenÌ

V r·mci zvl·ötnÌch ustanovenÌ jsou jednak definov·na urËit· pravidla t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ v r·mci volnÈho poskytov·nÌ sluûeb a povinnÈho pojiötÏnÌ uloûenÈho Ëlensk˝m st·tem a zejmÈna pak informaËnÌ povinnosti uloûenÈ pojistitel˘m. Tyto povinnosti se t˝kajÌ jednak poskytov·nÌ informacÌ z·jemci o pojiötÏnÌ p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy (ß 66 z·kona) a d·le pojistnÌkovi bÏhem trv·nÌ pojistnÈ smlouvy (ß 67 z·kona). Pro oba p¯Ìpady pak platÌ i p¯edepsan˝ zp˘sob jejich pod·v·nÌ a to jasnÏ a p¯esnÏ, pÌsemnÏ a v ËeskÈm jazyce, resp. v jinÈm jazyce, pokud to z·jemce Ëi pojistnÌk poûaduje, nebo pokud m· moûnost volby pr·va pro pojistnou smlouvu, a to ve smyslu ß 70, t˝kajÌcÌho se novely z·kona o mezin·rodnÌm pr·vu soukromÈm a procesnÌm. Informace pod·vanÈ z·jemci lze rozdÏlit do t¯Ì Ë·stÌ, a to podle ß 66 odst. 1 jde o informace t˝kajÌcÌ se pojistitele a ty musÌ b˝t sdÏleny z·jemci o jakÈkoli pojiötÏnÌ. Je-li sjedn·v·no pojiötÏnÌ na d·lku, pak jde i o ˙daje o n·zvu a sÌdle org·nu odpovÏdnÈho za v˝kon st·tnÌho dozoru, tedy ve smyslu ß 1 odst. 1 z·kona o pojiöùovnictvÌ je to st·tnÌ dozor nad provozov·nÌm pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ vykon·van˝ Ministerstvem financÌ. D·le jde ve smyslu ß 68 odst. 2 o informace o z·vazku, kterÈ se vöak sdÏlujÌ pouze p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ osob. Mezi nÏ pat¯Ì i informace o daÚov˝ch pr·vnÌch p¯edpisech, kterÈ se vztahujÌ k p¯ÌsluönÈmu pojiötÏnÌ osob, a zp˘sob vy¯izov·nÌ stÌûnostÌ ˙ËastnÌk˘ tohoto pojiötÏnÌ. RovnÏû je nezbytnÈ informovat o adrese, na nÌû lze zaslat odstoupenÌ od pojistnÈ smlouvy. PoslednÌ skupina informacÌ se podle ß 66 odst. 3 t˝k· pouze pojistn˝ch smluv o pojiötÏnÌ osob uzavÌran˝ch na d·lku. P¯itom platÌ, ûe tyto informace musÌ b˝t d·ny k dispozici z·jemci na trvalÈm nosiËi dat v dostateËnÈm p¯edstihu. NavÌc m· pojistnÌk po uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy touto formou pr·vo kdykoli bÏhem trv·nÌ pojistnÈ smlouvy obdrûet pojistnÈ podmÌnky v tiötÏnÈ podobÏ a zmÏnit zp˘sob komunikace na d·lku. Informace pod·vanÈ bÏhem trv·nÌ pojistnÈ smlouvy ve smyslu ß 67 se p¯edevöÌm t˝kajÌ zmÏn v ˙dajÌch Ëi pr·vnÌch p¯edpisech, sdÏlen˝ch p¯ed uzav¯enÌm pojistn˝ch smluv. K informaËnÌ povinnosti je vöak t¯eba p¯ipomenout, ûe k nÌ p¯istupujÌ, p¯i uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv s vyuûitÌm pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘, i dalöÌ ˙daje, kterÈ p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy nebo p¯i jejÌ zmÏnÏ je pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel povinen z·jemci Ëi pojistnÌkovi sdÏlit, a to podle ß 21 z·kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona.

28


ResumÈ

ON THE ISSUES OF THE NEW ACT ON THE INSURANCE CONTRACT The paper reviews in much detail the new Czech Act on the Insurance Contract (Act No. 37/2004 Coll.). This legal act was adopted after more than ten years of studies, discussions and consultations with a number of domestic and foreign experts (e.g. Prof. Fontain). The final decision ñ to adopt a specialized legal instrument ñ is generally considered as a wise one and enabled the legislators to take up experience with a similar act of former Czechoslovakia (Act No. 145/1934 Coll.). By coincidence the new act came into force seventy years later.


29

K Z¡KONU O POJIäçOVACÕCH ZPROSTÿEDKOVATELÕCH A LIKVID¡TORECH POJISTN›CH UD¡LOSTÕ Mgr. Ing. Augustin Semer·k, mÌstop¯edseda legislativnÌ sekce »AP Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »AP

Z·konem Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona (z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ) je implementov·na smÏrnice Rady a EvropskÈho parlamentu 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ. Ve vöech Ëlensk˝ch st·tech EvropskÈ unie musÌ b˝t vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p¯edpisy uvedeny do souladu s touto smÏrnicÌ do 15. ledna 2005.

SmÏrnice o zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ Ke spr·vnÈmu pochopenÌ z·kona bude nejd¯Ìve uûiteËnÈ p¯iblÌûit ˙pravu obsaûenou v uvedenÈ smÏrnici. CÌlem smÏrnice je p¯edevöÌm otev¯Ìt jednotn˝ pojistn˝ trh pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele. ÑEvropsk˝ pasì vöak vyûaduje stanovit alespoÚ na minim·lnÌ b·zi pravidla pro registraci, limity pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z v˝konu profese, poûadavky na odbornou zp˘sobilost apod. KromÏ toho se smÏrnicÌ sleduje rovnÏû zv˝öenÌ ochrany spot¯ebitele. Preambule smÏrnice bere v ˙vahu, ûe pojistnÈ produkty jsou prod·v·ny r˘zn˝mi kategoriemi osob, jako jsou nap¯Ìklad pojiöùovacÌ agenti a pojiöùovacÌ maklÈ¯i a r˘znÈ jinÈ osoby. Z d˘vodu stejnÈho zach·zenÌ a s cÌlem ochrany spot¯ebitele se smÏrnice musÌ vztahovat na vöechny tyto osoby. V preambuli se vöak p¯esto zohledÚujÌ specifika jednotliv˝ch pojistn˝ch trh˘. Zav·dÌ se pojem Ñtied insurance intermediaryì ñ Ñv·zan˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelì (tj. kaûd· osoba, kter· vykon·v· Ëinnost zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ, pokud jde o vz·jemnÏ nekonkurenËnÌ pojistnÈ produkty, a to jmÈnem a na ˙Ëet jednÈ nebo vÌce pojiöùoven za p¯edpokladu, ûe tato osoba neinkasuje pojistnÈ, ani finanËnÌ Ë·stky urËenÈ pro pojiötÏnÈho. P¯edpokladem je, ûe p¯Ìsluön· pojiöùovna plnÏ odpovÌd· za Ëinnost takovÈ osoby. Za Ñv·zanÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovateleì je povaûov·na takÈ kaûd· osoba, kter· vykon·v· zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ vedle svÈ hlavnÌ profesnÌ Ëinnosti. Preambule je d˘leûit·, neboù d·v· orientaci k implementaci smÏrnice do pr·vnÌch p¯edpis˘ Ëlensk˝ch st·t˘. P¯i tvorbÏ ËeskÈ pr·vnÌ ˙pravy sehr·la nap¯Ìklad v˝znamnou roli n·sledujÌcÌ konstatace z preambule v˝öe uvedenÈ smÏrnice: ÑTato definice (tj. Ñv·zanÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovateleì) nikterak nebr·nÌ jednotliv˝m Ëlensk˝m st·t˘m, aby aplikovaly podobn˝ p¯Ìstup na ty zprost¯edkovatele pojiötÏnÌ, kte¯Ì jednajÌ sice jmÈnem a na ˙Ëet pojistitele a tento pojistitel za nÏ nese odpovÏdnost, ale kte¯Ì jsou z·roveÚ opr·vnÏni inkasovat pojistnÈ nebo Ë·stky urËenÈ pro klienta v†souladu s finanËnÌmi z·rukami stanoven˝mi touto smÏrnicÌì. V preambuli smÏrnice se d·le mimo jinÈ uv·dÌ, ûe ËlenskÈ st·ty by mÏly mÌt moûnost neaplikovat smÏrnici na osoby, kterÈ zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ vykon·vajÌ jako vedlejöÌ Ëinnost.

30


To znamen·, ûe p¯i ˙silÌ o jednotnou evropskou ˙pravu ponechala smÏrnice jist˝ prostor pro vnitrost·tnÌ ˙pravu tak, aby byla zohlednÏna specifika jednotliv˝ch pojistn˝ch trh˘, zvl·ötÏ pak prodej pojiötÏnÌ, resp. rozdÌlnÈ distribuËnÌ kan·ly. Pokud se jedn· jiû o vlastnÌ text smÏrnice, je ˙ËelnÈ upozornit minim·lnÏ na n·sledujÌcÌ ustanovenÌ: a) v Ël·nku 1 odst. 2 smÏrnice se uv·dÌ, na kterÈ osoby se smÏrnice nevztahuje. Okruh osob, jeû splnÌ öest stanoven˝ch podmÌnek, a to souËasnÏ, bude asi ˙zk˝. Mohlo by jÌt nap¯Ìklad o prodej cestovnÌho pojiötÏnÌ v cestovnÌch kancel·¯Ìch nebo o prodej havarijnÌho pojiötÏnÌ u dealer˘. RoËnÌ pojistnÈ vöak nesmÌ p¯ekroËit 500 eur. SmÏrnice se nevztahuje tÈû na zamÏstnance pojiöùoven, b) podle Ël·nku 3 odst. 1 smÏrnice mohou jednotlivÈ st·ty stanovit, ûe pojiöùovny a dalöÌ subjekty mohou spolupracovat s p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady p¯i registraci pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘. Tato moûnost se vztahuje zejmÈna na Ñv·zanÈ pojiöùovacÌ zprost¯edkovateleì, kte¯Ì mohou b˝t registrov·ni pojiöùovnou nebo asociacÌ pojiöùoven pod dozorem p¯ÌsluönÈho ˙¯adu. To znaËÌ, ûe v Ëlensk˝ch st·tech by mohlo existovat vÌce registr˘ za p¯edpokladu, ûe dan˝ st·t vymezÌ jednotn· kritÈria a podmÌnky pro registraci. Musel by ale b˝t vybudov·n tzv. informaËnÌ uzel, kter˝ by umoûnil jednoduch˝ a rychl˝ p¯Ìstup k tÏmto registr˘m. Registrace zprost¯edkovatel˘ vËetnÏ Ñv·zan˝chì by byla podmÌnÏna splnÏnÌm profesnÌch kritÈriÌ uveden˝ch v Ël·nku 4 smÏrnice, c) V Ël·nku 4 smÏrnice jsou vymezeny profesnÌ poûadavky pro v˝kon danÈho podnik·nÌ vcelku, jeû nezahrnujÌ jen Ñodbornou zp˘sobilostì: ñ je stanoveno, ûe pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel musÌ mÌt p¯imÏ¯enÈ obecnÈ, obchodnÌ a odbornÈ znalosti a dovednosti. P¯ipouötÌ se p¯izp˘sobenÌ tÏchto znalostÌ a dovednostÌ podmÌnk·m zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti v oblasti pojiötÏnÌ, a to zejmÈna pro ty pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele, pro nÏû nenÌ zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ hlavnÌ podnikatelskou ËinnostÌ. V takovÈm p¯ÌpadÏ smÌ zprost¯edkovatel vykon·vat Ëinnost jen tehdy, jestliûe za nÏho p¯evezme odpovÏdnost zprost¯edkovatel splÚujÌcÌ tyto poûadavky nebo pojiöùovna. Pak se m˘ûe vyûadovat, aby si pojiöùovna ovÏ¯ila jejich znalosti a dovednosti a v p¯ÌpadÏ pot¯eby pro nÏ zajistila ökolenÌ. Co se t˝Ëe pr·vnick˝ch osob, tak ËlenskÈ st·ty musejÌ zajistit, aby p¯imÏ¯en˝ poËet osob z managementu a vöechny fyzickÈ osoby p¯Ìmo sjedn·vajÌcÌ pojiötÏnÌ vykazovaly poûadovanÈ znalosti a dovednosti, ñ ËlenskÈ st·ty mohou povolit pojiöùovn·m, aby si ovÏ¯ily bez˙honnost sv˝ch Ñv·zan˝chì pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘, ñ pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele je povinnÈ profesnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, pokud takovÈ pojiötÏnÌ nebo podobn· z·ruka nenÌ jiû d·na pojiöùovnou, jejÌmû jmÈnem nebo na jejÌû ˙Ëet pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel jedn·, p¯ÌpadnÏ pokud pojiöùovna nep¯evzala plnou odpovÏdnost za jedn·nÌ zprost¯edkovatele, ñ v n·rodnÌ legislativÏ musÌ b˝t p¯ijata opat¯enÌ ve prospÏch spot¯ebitele pro ten p¯Ìpad, kdy zprost¯edkovatel nenÌ schopen p¯evÈst inkasovanÈ pojistnÈ pojiöùovnÏ nebo p¯evÈst vratku pojistnÈho Ëi pojistnÈ plnÏnÌ klientovi. V Ël·nku 4 odst. 4 smÏrnice jsou vymezena celkem Ëty¯i ¯eöenÌ, z nichû ve vnitrost·tnÌm p¯edpise musÌ b˝t pouûito alespoÚ jedno:


31

ñ z·konnÈ nebo smluvnÌ ustanovenÌ, podle nÏhoû jsou penÏûnÌ prost¯edky zaplacenÈ spot¯ebitelem prost¯ednictvÌm pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele povaûov·ny za prost¯edky zaplacenÈ pojiöùovnÏ, kdeûto penÏûnÌ prost¯edky, zaplacenÈ pojiöùovnou zprost¯edkovateli, nejsou povaûov·ny za zaplacenÈ spot¯ebiteli, dokud je spot¯ebitel skuteËnÏ neobdrûÌ, ñ poûadavek na pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele mÌt finanËnÌ kapit·l rovnajÌcÌ se trvale 4 % roËnÌho p¯ijatÈho pojistnÈho, nejmÈnÏ vöak ve v˝öi 15 000 eur, ñ poûadavek, aby penÏûnÌ prost¯edky spot¯ebitel˘ byly p¯ev·dÏny prost¯ednictvÌm p¯ÌsnÏ oddÏlen˝ch ˙Ët˘ u zprost¯edkovatel˘ a aby tyto ˙Ëty nebyly v p¯ÌpadÏ konkurzu pouûity k odökodnÏnÌ jin˝ch vÏ¯itel˘, ñ

poûadavek na vytvo¯enÌ garanËnÌho fondu.

V˝öe uveden· vybran· ustanovenÌ smÏrnice d·vajÌ urËitou p¯edstavu o cÌlech a obsahu smÏrnice a umoûÚujÌ zË·sti porovnat Ñevropskouì ˙pravu s p¯edmÏtn˝m z·konem.

Z·kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ P¯ÌpravnÈ pr·ce na z·konÏ zapoËaly zhruba 3 roky p¯ed jeho p¯ijetÌm. Vych·zelo se z prvotnÌho n·vrhu p¯ÌsluönÈ smÏrnice a z ˙prav existujÌcÌch v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech EU i nÏkter˝ch kandid·tsk˝ch zemÌch. V prvnÌ f·zi se jednalo zejmÈna o to porozumÏt z·mÏr˘m EvropskÈ komise. Byly vyuûity i konzultace s nÏkter˝mi partnersk˝mi asociacemi pojiöùoven. »esk· asociace pojiöùoven pokl·dala za stÏûejnÌ p¯ispÏt k tvorbÏ takovÈ pr·vnÌ ˙pravy, kter· by vyhovovala poûadavk˘m smÏrnice, ale z·roveÚ respektovala specifika prodeje pojiötÏnÌ v »eskÈ republice. O takovÈ ¯eöenÌ bylo usilov·no v celÈm legislativnÌm procesu. V˝sledkem je z·kon, kter˝ by mÏl mimo jinÈ vyvolat zv˝öenÌ kvality v Ëinnosti pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ i likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ. Z·kon upravuje podmÌnky podnik·nÌ pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ a samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ, upravuje podmÌnky zah·jenÌ jejich Ëinnosti na z·kladÏ pr·va z¯izovat poboËky (usazovat se) nebo svobody doËasnÏ poskytovat sluûby. Z·konem se z¯izuje registr pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ a samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ a upravuje se v˝kon st·tnÌho dozoru nad ËinnostÌ tÏchto osob. V ß 2 z·kona je (p¯esnÏ podle p¯ÌsluönÈ smÏrnice) stanoveno, ûe z·kon se nevztahuje na zamÏstnance pojiöùovny a zajiöùovny. Z·kon totiû upravuje podnikatelskou Ëinnost. ZamÏstnanec prod·vajÌcÌ pojiötÏnÌ je v pracovnÌm pomÏru k zamÏstnavateli, kter˝ za nÏho takÈ nese nepochybnÏ odpovÏdnost. Nevztahuje se rovnÏû na ty osoby, kterÈ prov·dÏjÌ poradenskou Ëinnost v pojiöùovnictvÌ. Takovou ËinnostÌ se rozumÌ p¯ÌleûitostnÈ poskytov·nÌ informacÌ v r·mci jinÈ profesnÌ Ëinnosti Ëi pouhÈ poskytov·nÌ obecn˝ch informacÌ o pojistn˝ch produktech za p¯edpokladu, ûe ˙Ëelem takovÈ Ëinnosti nenÌ napom·hat uzav¯enÌ nebo plnÏnÌ z pojistnÈ nebo zajiöùovacÌ smlouvy anebo vypracov·nÌ odborn˝ch posudk˘ ökodn˝ch ud·lostÌ. Z toho vypl˝v·, ûe se nem· na mysli poradensk· Ëinnost pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele, kter˝ pracuje za provizi v·zanou na uzav¯enÌ (obchodu) pojistnÈ smlouvy. V ˙vahu p¯ipadajÌ nap¯Ìklad daÚovÌ poradci, audito¯i apod., kte¯Ì poskytujÌ informace a rady k pojiötÏnÌ jen v souvislosti s jejich hlavnÌ ËinnostÌ. Z·kon se nebude vztahovat rovnÏû na osoby zprost¯edkov·vajÌcÌ uzavÌr·nÌ pojistn˝ch smluv v p¯ÌpadÏ, ûe bude souËasnÏ splnÏno tÏchto pÏt podmÌnek:

32


ñ uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy vyûaduje pouze znalosti o pojiötÏnÌ, kterÈ je na jejÌm z·kladÏ poskytov·no, ñ nejedn· se o pojistnÈ smlouvy ûivotnÌch pojiötÏnÌ ani o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu, ñ zprost¯edkovatelsk· Ëinnost v pojiöùovnictvÌ je pouze doplÚkem podnik·nÌ osoby zprost¯edkov·vajÌcÌ pojiötÏnÌ, ñ sjedn·vanÈ pojiötÏnÌ je doplÚkovou sluûbou dod·vanÈho zboûÌ nebo poskytovanÈ sluûby (s up¯esnÏnÌmi t˝kajÌcÌmi se p¯edmÏtu pojiötÏnÌ), ñ v˝öe roËnÌho pojistnÈho pro jednu pojistnou smlouvu nep¯esahuje Ë·stku odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 500 eur a trv·nÌ takovÈ smlouvy, vËetnÏ jejÌho prodlouûenÌ, nep¯esahuje dobu 5 let. To znamen·, ûe p¯ÌsluönÈ osoby mohou zprost¯edkov·vat neûivotnÌ pojiötÏnÌ kromÏ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a vyhovÏt vöem dalöÌm v˝öe uveden˝m podmÌnk·m. Mohlo by se to t˝kat nÏkter˝ch cestovnÌch kancel·¯Ì Ëi autodealer˘ s tÌm, ûe je nutno br·t v ˙vahu jeötÏ pojem ÑdoplÚkov· sluûbaì, jak jiû bylo uvedeno, a dodrûet stanoven˝ limit roËnÌho pojistnÈho. Pojmy jsou vymezeny v ß 3 z·kona. Pro navazujÌcÌ ustanovenÌ z·kona je rozhodujÌcÌ zejmÈna definice zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti. Zprost¯edkovatelskou ËinnostÌ v pojiöùovnictvÌ se rozumÌ odborn· Ëinnost spoËÌvajÌcÌ v: ñ p¯edkl·d·nÌ n·vrh˘ na uzav¯enÌ pojistn˝ch smluv nebo zajiöùovacÌch smluv, ñ prov·dÏnÌ p¯Ìpravn˝ch pracÌ smÏ¯ujÌcÌch k uzav¯enÌ pojistn˝ch nebo zajiöùovacÌch smluv, ñ uzavÌr·nÌ pojistn˝ch nebo zajiöùovacÌch smluv jmÈnem a na ˙Ëet pojiöùovny nebo zajiöùovny, pro kterou je tato Ëinnost vykon·v·na, nebo ñ pomoci p¯i spr·vÏ pojiötÏnÌ a vy¯izov·nÌ n·rok˘ z pojistn˝ch smluv nebo zajiöùovacÌch smluv. V tÈto souvislosti je nutno dodat, ûe se nemusÌ jednat o vöechny v˝öe uvedenÈ Ëinnosti vcelku, ale ûe jiû nÏkter· z tÏchto ËinnostÌ, provozovan· samostatnÏ, m˘ûe znamenat v˝kon zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti. Z dalöÌch pojm˘ je t¯eba upozornit zvl·ötÏ na identifikaËnÌ ˙daje, mezi nÏû pat¯Ì u fyzickÈ i pr·vnickÈ osoby, kromÏ jin˝ch ˙daj˘, takÈ registraËnÌ ËÌslo, a definici trvalÈho nosiËe dat. ß 4 upravuje, ûe zprost¯edkovatelskou Ëinnost na ˙zemÌ »eskÈ republiky m˘ûe za podmÌnek stanoven˝ch z·konem provozovat fyzick· nebo pr·vnick· osoba jako: ñ v·zan˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel ñ pod¯Ìzen˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel ñ pojiöùovacÌ agent ñ pojiöùovacÌ maklÈ¯, nebo ñ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel, jehoû domovsk˝m Ëlensk˝m st·tem nenÌ »esk· republika. P¯itom je upraveno, ûe pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel m˘ûe provozovat zprost¯edkovatelskou Ëinnost pouze v postavenÌ, v jakÈm byl registrov·n. Z·mÏrem zde bylo zabr·nit st¯etu z·jm˘, nicmÈnÏ je nutno p¯ipustit, ûe pokud bude osoba registrov·na jako pojiöùovacÌ agent a takÈ jako pojiöùovacÌ maklÈ¯, nenÌ v z·konÏ v˝slovn˝ z·kaz, ûe by nemohla vykon·vat obÏ Ëinnosti souËasnÏ. V ßß 5 ñ 9 je blÌûe upravena Ëinnost, resp. podmÌnky Ëinnosti, jednotliv˝ch typ˘ pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘. V·zan˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel musÌ b˝t registrov·n a jeho Ëinnost je vymezena z·konem


33

takto: Ñvykon·v· zprost¯edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvÌ jmÈnem a na ˙Ëet jednÈ nebo vÌce pojiöùoven, neinkasuje pojistnÈ a nevypl·cÌ plnÏnÌ z pojistn˝ch nebo zajiöùovacÌch smluv, V p¯ÌpadÏ nabÌdky pojistn˝ch produkt˘ vÌce pojiöùoven nesmÌ b˝t tyto produkty vz·jemnÏ konkurenËnÌì. U tÈto pr·vnÌ ˙pravy je podstatn˝ z·kaz disponov·nÌ s finanËnÌmi prost¯edky. Pokud jde o vz·jemnÏ konkurenËnÌ pojistnÈ produkty, je nutno br·t v ˙vahu ß 13 odst. 1. V û·dosti o z·pis do registru se poûaduje uvedenÌ rozsahu provozovanÈ zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti v pojiöùovnictvÌ podle pojistn˝ch odvÏtvÌ. Lze tedy vych·zet z toho, ûe vz·jemnÏ konkurenËnÌ produkty se t˝kajÌ tÈhoû pojistnÈho odvÏtvÌ. UrËitÏ nenÌ v konkurenci nabÌdka ûivotnÌho pojiötÏnÌ u jednÈ pojiöùovny a neûivotnÌho pojiötÏnÌ u druhÈ pojiöùovny. V·zan˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel je v·z·n pÌsemnou smlouvou s pojiöùovnou, jejÌmû jmÈnem a na jejÌû ˙Ëet jedn·, a jejÌmi pokyny. Pojiöùovna odpovÌd· za ökodu jÌm zp˘sobenou p¯i v˝konu zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti. Za v·zanÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele je povaûov·na i osoba, kter· nabÌzÌ pojiötÏnÌ jako doplÚkovou sluûbu k jÌ dod·vanÈmu zboûÌ nebo poskytovanÈ sluûbÏ. Tento zprost¯edkovatel musÌ splÚovat podmÌnky d˘vÏryhodnosti a podmÌnky stanovenÈ tÌmto z·konem pro z·kladnÌ kvalifikaËnÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti. Pod¯Ìzen˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel m˘ûe spolupracovat jen s pojiöùovacÌm agentem nebo pojiöùovacÌm maklÈ¯em na z·kladÏ pÌsemnÈ smlouvy. Neinkasuje pojistnÈ a nezprost¯edkov·v· plnÏnÌ z pojistn˝ch nebo zajiöùovacÌch smluv. Ve svÈ Ëinnosti je v·z·n pokyny pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele, jehoû jmÈnem a na jehoû ˙Ëet jedn·. JÌm je takÈ odmÏÚov·n. Pod¯Ìzen˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel musÌ b˝t zaps·n do registru, splÚovat podmÌnky d˘vÏryhodnosti a podmÌnky stanovenÈ pro z·kladnÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti. Za ökodu jÌm zp˘sobenou p¯i v˝konu Ëinnosti odpovÌd· ten pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel, jehoû jmÈnem a na jehoû ˙Ëet jedn·. Z·sadnÌ je, ûe pod¯Ìzen˝ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel nesmÌ mÌt p¯Ìm˝ smluvnÌ vztah s pojiöùovnou. Pr·va a povinnosti pojiöùovacÌho agenta jsou upraveny v ß 7. PojiöùovacÌ agent se liöÌ od v·zanÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele tÌm, ûe m˘ûe nabÌzet produkty vz·jemnÏ konkurenËnÌ a m˘ûe inkasovat pojistnÈ nebo zprost¯edkov·vat plnÏnÌ z pojistn˝ch smluv. Je odmÏÚov·n pojiöùovnou, jejÌmû jmÈnem a na jejÌû ˙Ëet jedn·. K jeho povinnostem pat¯Ì takÈ to, ûe musÌ b˝t registrov·n a po celou dobu v˝konu Ëinnosti pojiötÏn pro p¯Ìpad odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou p¯i v˝konu Ëinnosti na ˙zemÌ EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru (tj. ËlenskÈ st·ty EvropskÈ unie a Island, Lichtenötejnsko a Norsko) s minim·lnÌmi limity stanoven˝mi v odst. 5 (1 mil. eur na kaûdou pojistnou ud·lost, v p¯ÌpadÏ soubÏhu vÌce pojistn˝ch ud·lostÌ v jednom roce nejmÈnÏ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 1,5 mil. eur). Tuto povinnost lze nahradit pÌsemn˝m z·vazkem pojiöùovny, ûe tato za nÏho p¯ebÌr· odpovÏdnost, pokud jde o ökody zp˘sobenÈ jeho ËinnostÌ. Pokud by byl pojiöùovacÌ agent zmocnÏn p¯ijÌmat pojistnÈ od pojistnÌka nebo od pojiöùovny v˝platy pojistnÈho plnÏnÌ, musÌ splnit jednu z tÏchto dvou podmÌnek: ñ buÔ musÌ udrûovat trvale likvidnÌ finanËnÌ jistinu ve v˝öi 4 % z roËnÌho objemu jÌm inkasovanÈho pojistnÈho, nejmÈnÏ vöak ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 15 000 eur nebo ñ pouûÌvat pro p¯evody pojistnÈho a pojistnÈho plnÏnÌ v˝hradnÏ zvl·öù k tomu z¯ÌzenÈ a od vlastnÌho hospoda¯enÌ oddÏlenÈ bankovnÌ ˙Ëty.

34


V n·vrhu z·kona byla p˘vodnÏ ˙prava, kter· poûadovala splnÏnÌ obou poûadavk˘ souËasnÏ. V˝slednÈ ¯eöenÌ vyhovuje poûadavk˘m smÏrnice a umoûÚuje Ëinnost i tÏm pojiöùovacÌm agent˘m (nap¯. fyzick˝m osob·m), kte¯Ì by nemohli dost·t poûadavku na finanËnÌ jistinu. ß 7 ¯eöÌ specificky i p¯Ìpad pojiöùovacÌho agenta, kter˝ vykon·v· Ëinnost jmÈnem a na ˙Ëet jednÈ pojiöùovny (v˝hradnÌ pojiöùovacÌ agent). Ten je opr·vnÏn na z·kladÏ smlouvy s pojiöùovnou p¯ijÌmat pojistnÈ, ale pro p¯evody pojistnÈho musÌ pouûÌvat zvl·öù k tomu z¯Ìzen˝ a od vlastnÌho hospoda¯enÌ oddÏlen˝ bankovnÌ ˙Ëet. Pro Ëinnost tohoto pojiöùovacÌho agenta platÌ ˙prava t˝kajÌcÌ se v·zanÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele obdobnÏ. To znamen·, ûe nap¯Ìklad odpovÏdnost za jeho Ëinnost ponese pojiöùovna. MusÌ splnit podmÌnky stanovenÈ z·konem pro z·kladnÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti, kdeûto Ñnev˝hradnÌì pojiöùovacÌ agent pro st¯ednÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti. PojiöùovacÌ maklÈ¯ je ve svÈ Ëinnosti v·z·n obsahem smlouvy uzav¯enÈ se z·jemcem o pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ. V ß 8 odst. 2 je vymezen Ñpopisì Ëinnosti pojiöùovacÌho maklÈ¯e takto: zpracov·v· komplexnÌ anal˝zy pojistn˝ch rizik, n·vrhy pojistn˝ch nebo zajistn˝ch program˘, poskytuje konzultaËnÌ a poradenskou Ëinnost, prov·dÌ spr·vu uzav¯en˝ch pojistn˝ch nebo zajiöùovacÌch smluv, sleduje lh˘ty k jejich revizi, spolupracuje p¯i likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ. MusÌ b˝t zaps·n do registru a splÚovat podmÌnky d˘vÏryhodnosti a podmÌnky stanovenÈ pro vyööÌ kvalifikaËnÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti. ZnaËnÈ diskuse v PoslaneckÈ snÏmovnÏ p¯ed druh˝m ËtenÌm v roce 2003 vznikly kolem ot·zky odmÏÚov·nÌ. Existoval totiû pozmÏÚovacÌ n·vrh, jehoû p¯ijetÌ by znamenalo, ûe odmÏnu maklÈ¯i vypl·cÌ jen pojistnÌk. Nakonec byl p¯ijat odst. 4 ve znÏnÌ: ÑPojiöùovacÌ maklÈ¯ je odmÏÚov·n pojiöùovnou nebo zajiöùovnou, nebylo-li s p¯Ìsluönou pojiöùovnou a pojistnÌkem dohodnuto jinak.ì Podle naöich poznatk˘ odmÏÚov·nÌ maklÈ¯e pojistnÌkem (klientem) je uz·konÏno z evropsk˝ch zemÌ pouze v Norsku. ⁄prava t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou v˝konem Ëinnosti je stejn· jako u pojiöùovacÌho agenta, stejnÏ jako povinnost mÌt p¯Ìsluönou finanËnÌ jistinu nebo pouûÌvat pro p¯evody pojistnÈho a pojistnÈho plnÏnÌ v˝hradnÏ zvl·öù k tomu z¯Ìzen˝ bankovnÌ ˙Ëet. Na ˙zemÌ »eskÈ republiky m˘ûe provozovat Ëinnost v souladu s ß 9 takÈ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel s domovsk˝m st·tem jin˝m, neû je »esk· republika, a to na z·kladÏ pr·va z¯izovat poboËky nebo na z·kladÏ svobody doËasnÏ poskytovat sluûby. Tento zprost¯edkovatel musÌ mÌt opr·vnÏnÌ k provozov·nÌ Ëinnosti z domovskÈho st·tu a musÌ splnit p¯ÌsluönÈ oznamovacÌ povinnosti. V z·konÏ je tÈû obsaûena pr·vnÌ ˙prava t˝kajÌcÌ se samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ, coû je ˙prava nad r·mec p¯ÌsluönÈ smÏrnice, kter· se t˝k· toliko zprost¯edkov·nÌ pojiötÏnÌ. V ß 10 odst. 1 je uvedeno, ûe samostatn˝ likvid·tor pojistn˝ch ud·lostÌ prov·dÌ öet¯enÌ nutnÈ ke zjiötÏnÌ rozsahu povinnosti pojiöùovny plnit ze sjednanÈho pojiötÏnÌ na z·kladÏ smlouvy uzav¯enÈ s pojiöùovnou. To lze povaûovat za klÌËovÈ ustanovenÌ. Znamen· to, ûe Ëinnost nelze vykon·vat bez smlouvy s pojiöùovnou a ûe teprve ve smlouvÏ se upravÌ odmÏna, rozsah dohodnut˝ch ËinnostÌ, souËinnost ve vybran˝ch odvÏtvÌch apod. Samostatn˝ likvid·tor musÌ b˝t zaps·n do registru, splÚovat podmÌnky d˘vÏryhodnosti a podmÌnky stanovenÈ pro z·kladnÌ stupeÚ odbornÈ zp˘sobilosti. U pojiötÏnÌ odpovÏdnosti je stanoven limit nejmÈnÏ 0,5 mil. eur na kaûdou pojistnou ud·lost a v p¯ÌpadÏ soubÏhu vÌce pojistn˝ch ud·lostÌ v jednom roce nejmÈnÏ 1 mil. eur.


35

V ß 11 jsou vymezena pr·va a povinnosti odpovÏdnÈho z·stupce pr·vnickÈ osoby, kter˝ je fyzickou osobou a odpovÌd· za dodrûov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ se vztahem k provozovanÈ Ëinnosti pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele nebo samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ. Povinnost jmenovat odpovÏdnÈho z·stupce se net˝k· v·zanÈho a pod¯ÌzenÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele ñ pr·vnickÈ osoby ani v˝hradnÌho pojiöùovacÌho agenta. OdpovÏdn˝ z·stupce m· z·konem stanoveny povinnosti k Ministerstvu financÌ (d·le jen MF). V p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ nedostatk˘ v Ëinnosti pr·vnickÈ osoby musÌ navrhnout bezodkladnÏ opat¯enÌ k n·pravÏ a tuto skuteËnost ozn·mit tomuto ministerstvu. Velk˝ d˘raz je v z·konÏ kladen ñ v souladu se smÏrnicÌ ñ na odbornou zp˘sobilost (ß 18). MusÌ ji prok·zat jak pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel, tak samostatn˝ likvid·tor, tak odpovÏdn˝ z·stupce. Odbornou zp˘sobilostÌ se rozumÌ zÌsk·nÌ vöeobecn˝ch a odborn˝ch znalostÌ nezbytn˝ch pro v˝kon Ëinnosti s bliûöÌ specifikacÌ v odst. 2 (vËetnÏ vymezenÌ dalöÌch pojm˘ ÑodbornÈ studiumì, Ñodborn· praxeì). Pokud jde o odbornÈ znalosti, tak se prokazujÌ dokladem o absolvov·nÌ odbornÈho studia na st¯ednÌ nebo vysokÈ ökole urËenÈho zamÏ¯enÌ nebo sloûenÌm odbornÈ zkouöky. Zkouöku lze vykonat v instituci, kter· je opr·vnÏna poskytovat vzdÏl·vacÌ programy zamÏ¯enÈ na dosaûenÌ odbornÈ zp˘sobilosti a je uvedena ve vyhl·öce MF (t˝k· se v·zanÈho a pod¯ÌzenÈho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele, samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ a v˝hradnÌho pojiöùovacÌho agenta) nebo p¯ed zkuöebnÌ komisÌ jmenovanou ministrem financÌ (t˝k· se pojiöùovacÌho agenta a pojiöùovacÌho maklÈ¯e). Pro pojiöùovnu platÌ (ß 18 odst. 3), ûe m˘ûe tuto Ëinnost (vzdÏl·vacÌ program, zkouöka) vykon·vat jako Ëinnost souvisejÌcÌ s pojiöùovacÌ ËinnostÌ za podmÌnek stanoven˝ch zvl·ötnÌm pr·vnÌm p¯edpisem (z·kon o pojiöùovnictvÌ). To ale znamen·, ûe zainteresovan· pojiöùovna musÌ û·dat MF o p¯ÌsluönÈ povolenÌ. V ß 18 odst. 6 ñ 8 jsou specifikov·ny znalosti, kterÈ odpovÌdajÌ z·kladnÌmu, st¯ednÌmu a vyööÌmu stupni odbornÈ zp˘sobilosti. Z·kon poËÌt· i s doplÚov·nÌm odborn˝ch znalostÌ. P¯Ìsluön· osoba je povinna absolvovat doökolovacÌ kurs po 5 letech od ukonËenÌ odbornÈho studia nebo od vykon·nÌ odbornÈ zkouöky a potÈ po kaûd˝ch 5 n·sledujÌcÌch letech. V ß 21 jsou upraveny povinnosti pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ (spÌöe dalöÌ povinnosti, ve znaËnÈ Ë·sti ve vztahu ke klientovi). PojiöùovacÌ zprost¯edkovatel je mimo jinÈ povinen na û·dost klienta mu sdÏlit zp˘soby svÈho odmÏÚov·nÌ. Z d˘vodu ochrany spot¯ebitele jsou stanoveny i pomÏrnÏ rozs·hlÈ informaËnÌ povinnosti, jako nap¯Ìklad, co je pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel povinen sdÏlit klientovi p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy nebo pojistnÌkovi p¯i jejÌ zmÏnÏ (odst. 5). Z·sadnÌ zmÏnu pro praxi p¯in·öÌ odst. 8, podle nÏhoû je pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel povinen p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy zaznamenat poûadavky a pot¯eby klienta souvisejÌcÌ se sjedn·van˝m pojiötÏnÌm a d˘vody, na kter˝ch pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel zakl·d· sv· doporuËenÌ pro v˝bÏr danÈho pojistnÈho produktu. Jak jiû bylo uvedeno, vöechny osoby (fyzickÈ i pr·vnickÈ), kterÈ budou podnikat podle tohoto z·kona, musÌ b˝t zaps·ny do registru. Za tÌm ˙Ëelem z·kon z¯izuje registr (viz ß 12), kter˝ vede MF. V registru budou vedeny ˙daje o vöech tÏchto osob·ch (a zmÏny tÏchto ˙daj˘) v rozsahu stanovenÈm z·konem. Jde o v˝znamnou kvalitativnÌ zmÏnu, neboù podle st·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravy (viz ß 25 z·k. Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ) se registraËnÌ povinnost u MF t˝k· jen pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch maklÈ¯˘, tedy tÈ skupiny pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘, kter· je, vzhledem k celkovÈmu poËtu pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘

36


v˝raznÏ minoritnÌ. Registr se z¯izuje jako registr centr·lnÌ, ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝ a osoba, kter· jedn· v d˘vÏ¯e v z·pis do registru, se tÏöÌ analogickÈ ochranÏ jako osoba, kter· jedn· v d˘vÏ¯e v z·pis nap¯Ìklad do obchodnÌho rejst¯Ìku. Nov˝ registr bude mÌt dvÏ Ë·sti: v prvnÌ z nich budou vedeny ˙daje o vöech tuzemsk˝ch pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ, v druhÈ Ë·sti pak ˙daje o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch s domovsk˝m st·tem jin˝m neû »esk· republika. Z uvedenÈho nezb˝v· neû dovodit urËitou nejasnost, pokud jde o registraci osoby s bydliötÏm nebo sÌdlem mimo ˙zemÌ »eskÈ republiky, kter· zde bude chtÌt vykon·vat Ëinnost samostatnÈho likvid·tora. Takov· osoba ñ s ohledem i na ß 16 odst. 6 je povinna û·dat o z·pis do registru; registrov·na bude z¯ejmÏ v tÈ Ë·sti registru, kter· se t˝k· samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ, tedy spoleËnÏ s tuzemsk˝mi likvid·tory, ale jakÈ ˙daje budou o takovÈ osobÏ v registru vedeny, jiû z·kon, s p¯ijatelnou mÌrou pr·vnÌ jistoty, neurËuje. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ je z¯ÌzenÌ registru mimo¯·dnÏ v˝znamnou a pozitivnÌ skuteËnostÌ. Tomu jsou p¯Ìmo ˙mÏrnÈ kvalitativnÌ i kvantitativnÌ n·roky na jeho vytvo¯enÌ a fungov·nÌ k datu ˙Ëinnosti z·kona, tj. k 1. 1. 2005. Zcela bez nads·zky lze shrnout, ûe nebude-li funkËnÌ registr pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ a samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ, nebude funkËnÌ cel˝ z·kon. D˘vody, z·mÏry a cÌle, kterÈ vedly ke vzniku tohoto zcela novÈho z·kona by v praxi nemohly b˝t naplnÏny. O z·pisu do registru rozhoduje MF na z·kladÏ pÌsemnÈ û·dosti. N·leûitosti, kterÈ musÌ b˝t obsahem û·dosti budoucÌho pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele, jsou v ß 13 z·kona zvl·öù stanoveny pro fyzickÈ osoby a zvl·öù pro osoby pr·vnickÈ, se zvl·ötnÌ ˙pravou pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele s bydliötÏm nebo sÌdlem na ˙zemÌ t¯etÌho st·tu. ZejmÈna pro dosavadnÌ pojiöùovacÌ agenty jde o novinku, kter· m˘ûe i negativnÏ ovlivnit jejich rozhodov·nÌ, zda budou (a v jakÈ kategorii) Ëi nebudou ve zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti pokraËovat. DoloûenÌ doklad˘ prokazujÌcÌch odbornou zp˘sobilost (ß 13 odst. 3, pÌsm. a), event. odst. 6 pÌsm. a)) ûadatele a vöech jeho event. zamÏstnanc˘, kte¯Ì se p¯Ìmo podÌlejÌ na zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti v pojiöùovnictvÌ, Ëi doklad˘ prokazujÌcÌch d˘vÏryhodnost ûadatele, mohou b˝t pro tyto osoby nejen administrativnÌ z·tÏûÌ, zejmÈna, nenÌli pro nÏ zprost¯edkovatelsk· Ëinnost v pojiöùovnictvÌ podnikatelskou ËinnostÌ hlavnÌ (nap¯. prodejny aut, leasingovÈ spoleËnosti, cestovnÌ kancel·¯e apod.). V û·dosti musÌ b˝t vymezen mj. i rozsah zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti, a to nejen ˙zemnÏ, ale i podle pojistn˝ch odvÏtvÌ. Ta ûadatel zjistÌ v p¯Ìloze Ë. 1 z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, v platnÈm znÏnÌ, coû znamen·, ûe musÌ vzÌt v ˙vahu poslednÌ novelu tÈto p¯Ìlohy z·konem Ë. 39/2004 Sb., kde se dozvÌ i v˝öi spr·vnÌho poplatku za registraci (ta ËinÌ 2000 KË, resp. 10 000 KË, podle kategorie pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele), neboù pod·nÌ û·dosti je zpoplatnÏno (ß 14 odst. 9). éadatel musÌ takÈ poËÌtat s vyööÌm pojistn˝m neû dosud za povinnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou v˝konem Ëinnosti nejmÈnÏ proto, ûe minim·lnÌ limit pojistnÈho plnÏnÌ se proti dosavadnÌmu limitu nÏkolikan·sobnÏ zvyöuje (na 1 mil. eur, resp. 1,5 mil. eur). N·roky spojenÈ s vypracov·nÌm a pod·nÌm ˙plnÈ û·dosti vyvolajÌ u pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ selekci, tj. lze p¯edpokl·dat, ûe o dosaûenÌ registrace budou usilovat jen ty osoby, kterÈ budou vidÏt ve zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti korektnÌ zdroj svÈ obûivy Ëi doplnÏk svÈ jinÈ podnikatelskÈ Ëinnosti a ne jen n·hodn˝, relativnÏ snadno dosaûiteln˝ p¯iv˝dÏlek, aniû majÌ k pojiöùovnictvÌ pot¯ebn˝ vztah nebo o nÏm pot¯ebnÈ odbornÈ znalosti. StanovenÈ podmÌnky pro zÌsk·nÌ registrace pojiöùovny akceptujÌ, ale


37

vych·zejÌ z toho, ûe vöeobecn· registrace nesmÌ vÈst k naruöenÌ fungov·nÌ dosavadnÌch klient˘, jejich externÌch obchodnÌch sÌtÌ a ke snÌûenÌ komfortu obsluûnosti klient˘. Zde proto musÌ pojiöùovny sehr·t v˝znamnou roli a poskytnout Ñsv˝mì pojiöùovacÌm zprost¯edkovatel˘m nezbytnou metodickou pomoc p¯i orientaci v z·konÏ. Na tomto mÌstÏ je nutno upozornit, ûe z·kon dokonce p¯edpokl·d· faktickÈ zapojenÌ pojiöùoven do procesu registrace, neboù bez jejich pÌsemn˝ch prohl·öenÌ ve smyslu ust. ß 13 odst. 6 bude registrace nap¯. v·zan˝ch pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ v podstatÏ nemoûn·. Podle cit. ustanovenÌ z·kona jsou ve stejnÈ pozici pojiöùovacÌ agenti a maklÈ¯i v˘Ëi sv˝m pod¯Ìzen˝m pojiöùovacÌm zprost¯edkovatel˘m. Jak registraËnÌ mechanismy zafungujÌ a jak˝ budou mÌt dopad na oËek·vanou restrukturalizaci segmentu pojistnÈho trhu obhospoda¯ovanÈho pojiöùovacÌmi zprost¯edkovali, bude moûnÈ posoudit nejd¯Ìve po uplynutÌ alespoÚ jednoho roku od nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona. N·leûitosti û·dosti o registraci samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ stanovÌ ß 15 a jsou obdobnÈ û·dosti o z·pis do registru pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele. Pod·nÌ û·dosti je zpoplatnÏno spr·vnÌm poplatkem ve v˝öi 10 000 KË. Podle ß 16 MF vyhovÌ kaûdÈ podanÈ û·dosti o z·pis do registru ñ pokud splÚuje podmÌnky stanovenÈ z·konem ñ ve lh˘tÏ do 60 dn˘. O z·pisu do registru bude vyd·no registrovanÈ osobÏ osvÏdËenÌ, kterÈ bude obsahovat ˙daje podle tohoto paragrafu a dalöÌ n·leûitosti stanovenÈ vyhl·ökou MF; jejÌ zve¯ejnÏnÌ lze oËek·vat aû ve ËtvrtÈm ËtvrtletÌ 2004. Pr˘bÏûn· aktualizace registru je zabezpeËena oznamovacÌ povinnostÌ zmÏn v registrovan˝ch ˙dajÌch, kter· dopad· na vöechny registrovanÈ osoby a ministerstvo zmÏnu v registru provede do 5 dn˘ (kalend·¯nÌch nikoli pracovnÌch) ode dne, kdy se o zmÏnÏ dozvÏdÏlo. P¯i vy¯izov·nÌ û·dostÌ o z·pis do registru MF bude MF postupovat podle spr·vnÌho ¯·du. Tento proces nemusÌ b˝t tak srozumiteln˝, jak se m˘ûe na prvnÌ pohled zd·t. Dovozujeme totiû, ûe o kaûdÈm provedenÌ Ëi odmÌtnutÌ z·pisu do registru bude MF rozhodovat ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ vyd·nÌm spr·vnÌho rozhodnutÌ. Samostatn˝ z·pis do registru bude z¯ejmÏ proveden aû k datu, kdy takovÈ spr·vnÌ rozhodnutÌ nabude pr·vnÌ moci. Teprve o tomto z·pisu vyd· MF registrovanÈ osobÏ osvÏdËenÌ, kterÈ by mÏlo mÌt stejn˝ v˝znam jako ûivnostensk˝ list Ëi koncesnÌ listina vyd·van· podle ûivnostenskÈho z·kona. Je t¯eba podotknout, ûe vyd·v·nÌ naposled jmenovan˝ch dokument˘ podlÈh· zvl·ötnÌ ˙pravÏ p¯Ìmo ûivnostensk˝m z·konem, kter· cel˝ proces ËinÌ srozumitelnÏjöÌm, neû naznaËuje z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch. Ne p¯Ìliö transparentnÌ je i pr·vnÌ ˙prava prov·dÏnÌ zmÏn v registru shrnut· do velmi struËnÈho ß 16 odst. 4. Pro provedenÌ zmÏn v registru je totiû stanovena, jak jiû bylo uvedeno v˝öe, jen 5dennÌ lh˘ta ode dne, kdy se MF o zmÏnÏ dozvÏdÏlo. Zdrojem takovÈ informace bude z¯ejmÏ nejen osoba zapsan· do registru, kter· je ze z·kona povinna takovÈ zmÏny oznamovat, ale z¯ejmÏ i vlastnÌ Ëinnost MF, zejmÈna v˝kon jeho dozorov˝ch ËinnostÌ. Jen 5dennÌ lh˘ta sice zaruËuje vysokou aktu·lnost registrovan˝ch ˙daj˘, ale praxe nepochybnÏ uk·ûe, zda je tato lh˘ta objektivnÏ spr·vnÏ nastavena s ohledem na proces, kter˝ by mÏl vyznaËenÈ zmÏny v registru p¯edch·zet. Prov·dÏnÌ tÏchto zmÏn by spr·vnÌmu ¯ÌzenÌ podlÈhat nemÏlo. V ß 17 p¯edmÏtnÈho z·kona jsou upraveny d˘vody zruöenÌ z·pisu v registru, a to buÔ na z·kladÏ rozhodnutÌ MF (viz ß 17 odst. 1 pÌsm. a) ñ e) nebo ex lege (viz ß 17 odst. 2). Jakmile rozhodnutÌ MF nabude pr·vnÌ

38


moci (MF bude o zruöenÌ z·pisu v registru rozhodovat v r·mci spr·vnÌho ¯ÌzenÌ), je registrovan· osoba povinna osvÏdËenÌ o z·pisu do registru MF neprodlenÏ vr·tit. D˘vody zruöenÌ registrace z·pisu v registru ex lege jsou smrt fyzickÈ osoby nebo z·nik pr·vnickÈ osoby. Jde o jasnÈ vyj·d¯enÌ z·sady, ûe z·pis do registru je na jinou osobu nep¯enosn˝. Zda je takov· striktnost na mÌstÏ, se m˘ûe st·t p¯edmÏtem ˙vah z hlediska de lege ferenda. Datum zruöenÌ registrace se zapisuje do registru. Esenci·lnÌ n·leûitostÌ û·dosti o z·pis do registru jsou doklady prokazujÌcÌ d˘vÏryhodnost ûadatele. Z·kon p¯itom rozliöuje d˘vÏryhodnost fyzick˝ch osob (viz ß 19) a d˘vÏryhodnost pr·vnick˝ch osob (viz ß 20). PlnÏnÌ podmÌnek d˘vÏryhodnosti je podmÌnkou sine qua non pro z·pis do registru a jejich pr˘bÏûnÈ plnÏnÌ je podmÌnkou pro v˝kon registrovanÈ Ëinnosti. Ztr·ta jedinÈho ze z·konem stanoven˝ch parametr˘ d˘vÏryhodnosti v pr˘bÏhu trv·nÌ registrace m· pro registrovanou osobu fat·lnÌ d˘sledky; totiû okamûit˝, p¯Ìmo ze z·kona vypl˝vajÌcÌ, z·kaz Ëinnosti spojen˝ s povinnostÌ takovou skuteËnost bez zbyteËnÈho odkladu ozn·mit ministerstvu. To pak nem˘ûe jednat jinak, neû sv˝m rozhodnutÌm z·pis v registru zruöit (viz ß 17 odst. 1 pÌsm. b), a takov˝m rozhodnutÌm dotËen· osoba jiû nikdy nebude moci b˝t znovu zaregistrov·na. Z·kon tak d·v· jasnÏ najevo ve¯ejn˝ z·jem na tom, aby Ëinnost podle tohoto z·kona vykon·valy pouze osoby nejen s dostateËnou odbornostÌ, ale i s pot¯ebnou hospod·¯sko-etickou a mor·lnÌ charakteristikou. Poûadovan· podmÌnka bez˙honnosti fyzick˝ch osob se dokl·d· v˝pisem z Rejst¯Ìku trest˘ nebo jin˝m dokladem (u cizinc˘) ne staröÌm 3 mÏsÌc˘ (ß 27 odst. 3). DalöÌ podmÌnky d˘vÏryhodnosti lze doloûit formou ËestnÈho prohl·öenÌ a dalöÌmi dokumenty, kterÈ mohou v z·konem stanoven˝ch p¯Ìpadech p¯ÌsnÈ podmÌnky d˘vÏryhodnosti moderovat. Je t¯eba poËÌtat s tÌm, ûe obsah Ëestn˝ch prohl·öenÌ bude provÏ¯ov·n a nedoporuËuje se proto Ëestn· prohl·öenÌ vnÌmat jen jako jakousi form·lnÌ z·leûitost. S d˘vÏryhodnostÌ pr·vnick˝ch osob souvisÌ i poûadavek k û·dosti o registraci p¯iloûit nikoli pouze aktu·lnÌ v˝pis z obchodnÌho rejst¯Ìku, ale v˝pis ˙pln˝ (ne staröÌ 3 mÏsÌc˘) ñ viz ß 13 odst. 5 pÌsm. e). DalöÌ v˝znamnou souË·stÌ z·kona jsou ustanovenÌ upravujÌcÌ dozorovou Ëinnost MF (st·tnÌ dozor) nad ËinnostÌ pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ a samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ, obsaûen· v ß 22 aû ß 26. Jde o ustanovenÌ speci·lnÌ, neboù z·klad dozorovÈ Ëinnosti je upraven z·konem Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. St·tnÌm dozorem zjiötÏnÈ nedostatky v Ëinnosti registrovan˝ch osob mohou b˝t sankciov·ny podle stupnÏ z·vaûnosti od poskytnutÌ moûnosti ve stanovenÈ lh˘tÏ uvÈst Ëinnost do souladu se z·konem aû po pozastavenÌ Ëinnosti (nejdÈle na 6 mÏsÌc˘) s n·sledn˝m zruöenÌm registrace Ëi udÏlenÌm znaËnÈ pokuty (max. 10 mil. KË). Nep¯Ìjemnou novinkou pro osoby registrovanÈ jako pojiöùovacÌ agent (nikoliv v˝hradnÌ) a pojiöùovacÌ maklÈ¯ bude povinnost MF vûdy do 31. 3. p¯ÌsluönÈho roku p¯edloûit v˝kaz o Ëinnosti (viz ß 22 odst. 2). I nesplnÏnÌ tÈto povinnosti je vynutitelnÈ pomocÌ sankcÌ. SystematickÈ za¯azenÌ ß 24 o p¯eruöenÌ Ëinnosti nenÌ p¯Ìliö vhodnÈ, neboù s v˝konem dozorovÈ Ëinnosti a s odstraÚov·nÌm p¯ÌpadnÏ zjiötÏn˝ch nedostatk˘ nijak nesouvisÌ. UstanovenÌ cit. paragrafu totiû umoûÚujÌ jen na z·kladÏ rozhodnutÌ registrovanÈ osoby, ËasovÏ limitovanÈ p¯eruöenÌ jejÌ Ëinnosti (nejv˝öe na 1 rok). O p¯eruöenÌ a dobÏ trv·nÌ p¯eruöenÌ Ëinnosti nerozhoduje tedy org·n st·tnÌho dozoru (MF), ale toto rozhodnutÌ m˘ûe uËinit pouze registrovan· osoba. RozhodnutÌ o p¯eruöenÌ Ëinnosti je povinna registrovan· osoba ozn·mit MF a souËasnÏ odevzdat osvÏdËenÌ o registraci. P¯eruöenÌ Ëinnosti MF vyznaËÌ v registru. Z·kon


39

neupravuje obnovenÌ p¯eruöenÈ Ëinnosti a lze jen presumovat, ûe obnovenÌ Ëinnosti se dÏje stejnÏ jako jejÌ p¯eruöenÌ; tedy, ûe registrovan· osoba pÌsemnÏ ozn·mÌ MF, od kdy svoji Ëinnost obnovuje a MF by jÌ mÏlo vr·tit u nÏho uloûenÈ osvÏdËenÌ a tuto zmÏnu v registru rovnÏû vyznaËit. Nezbytnou souË·stÌ novÈ pr·vnÌ ˙pravy podnikatelskÈ Ëinnosti pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ a samostatn˝ch likvid·tor˘ pojistn˝ch ud·lostÌ je systÈm sankcÌ podle ustanovenÌ ß 25 a ß 26, zabezpeËujÌcÌ zejmÈna vymahatelnost z·konn˝ch povinnostÌ. UdÏlov·nÌ pokut aû do v˝öe 10 mil. KË je v kompetenci ministerstva. MoûnÈ udÏlenÌ takovÈ sankce nehrozÌ jen za poruöenÌ povinnostÌ podle tohoto z·kona. Podle ust. ß 26 odst. 2 pÌsm. d) a e) je pod takovou sankcÌ, praktikuje-li pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel v tÏchto ustanovenÌch definovanÈ zp˘soby odmÏÚov·nÌ. Ty se t˝kajÌ praktik pouûÌvan˝ch v r˘zn˝ch typech obchodnÌch sÌtÌ zaloûen˝ch na b·zi tzv. letadel, a zde je d·no jasnÏ najevo, ûe ve zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti jsou takovÈ modely neû·doucÌ. Pokud by pojiöùovacÌ zprost¯edkovatel nebo samostatn˝ likvid·tor znemoûÚoval nebo ztÏûoval v˝kon st·tnÌho dozoru, m˘ûe takovÈ osobÏ ministerstvo udÏlit po¯·dkovou pokutu rovnÏû aû do v˝öe 10 mil. KË. RozhodnutÌ o p¯ÌpadnÈ pokutÏ m˘ûe ministerstvo uËinit aû po ukonËenÌ p¯ÌsluönÈho ¯ÌzenÌ (nap¯. podle p¯estupkovÈho z·kona), jehoû souË·stÌ je p¯esnÈ a spr·vnÈ zjiötÏnÌ skutkovÈho stavu event. deliktu. Jak jiû bylo uvedeno v˝öe, pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelÈ (neodpovÌd·-li za nÏ pojiöùovna) se st¯ednÌm nebo vyööÌm kvalifikaËnÌm stupnÏm odbornÈ zp˘sobilosti a samostatnÌ likvid·to¯i musÌ b˝t po celou dobu v˝konu svÈ Ëinnosti pojiötÏni na odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou jejÌm v˝konem. Z·kon v ust. ß 27 stanovÌ z·kladnÌ paramenty tohoto povinnÈho pojiötÏnÌ s v˝jimkou limit˘ pojistnÈho plnÏnÌ, kterÈ jsou v˝slovnÏ uvedeny v ßß 7, 8 a 10. Pro pojiöùovny, kterÈ hodlajÌ tento pojistn˝ produkt nabÌzet, to znamen· v podstatÏ p¯Ìpravu novÈho produktu nejpozdÏji k 1. 1. 2005. UstanovenÌ ß 28 poskytujÌ pojistnÌk˘m, event. opr·vnÏn˝m osob·m, dostateËnou pr·vnÌ jistotu i ochranu jejich opr·vnÏn˝ch z·jm˘ p¯i realizaci penÏûnÌch tok˘ mezi nimi a pojiöùovnou p¯es ˙Ëty zprost¯edkovatel˘ (inkaso pojistnÈho) Ëi likvid·tor˘ (v˝plata pojistnÈho plnÏnÌ) tak, ûe p¯ÌpadnÈ problÈmy jdou vûdy k tÌûi pojiöùoven a nikoliv k tÌûi pojistnÌka, event. opr·vnÏn˝ch osob. Prost¯edky pojiöùovny na ˙Ëtech pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ Ëi samostatn˝ch likvid·tor˘ jsou pak zvl·ötnÌm ustanovenÌm chr·nÏny pro p¯Ìpad ˙padku tÏchto osob. PonÏkud kontroverznÏ vöak p˘sobÌ, ûe tyto, z hlediska pojiöùovacÌho zprost¯edkovatele, cizÌ finanËnÌ prost¯edky m˘ûe zahrnout do svÈ finanËnÌ jistiny (viz nap¯. ß 7 odst. 6 pÌsm. b), kterou je povinen vykazovat a udrûovat. Mimo¯·dnÏ v˝znamn· pro Ñn·bÏhì tohoto zcela novÈho z·kona k datu, resp. po datu jeho ˙Ëinnosti, jsou p¯echodn· ustanovenÌ podle ß 29. Z tÏchto ustanovenÌ je z¯ejmÈ, ûe: 1. PojiöùovacÌ maklÈ¯i, kte¯Ì budou ke dni 31.12.2004 registrov·ni u MF podle dosavadnÌch p¯edpis˘ (z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, v platnÈm znÏnÌ) nemusÌ p¯edkl·dat MF û·dost o registraci podle tohoto z·kona. Do novÈho registru budou zaps·ni na z·kladÏ zjednoduöenÈ procedury jen po doloûenÌ novÈ pojistnÈ smlouvy o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti (dle parametr˘ tohoto z·kona ñ viz v˝öe), ˙daj˘ o osobÏ tzv. odpovÏdnÈho z·stupce (viz ß 11), event. je-li to pro pojiöùovacÌho maklÈ¯e aktu·lnÌ, splnÏnÌ podmÌnek podle ß 8 odst. 6. Pokud tak vöak neuËinÌ do 30. 6. 2005, budou z dosavadnÌho registru vyökrtnuti a do novÈho registru mohou b˝t zaps·ni aû po pod·nÌ û·dosti v rozsahu stanovenÈm v ß 13.

40


2. PojiöùovacÌ agenti a samostatnÌ likvid·to¯i, kte¯Ì budou ke dni 31. 12. 2004 provozovat svoji Ëinnost podle dosavadnÌch p¯edpis˘ (z·k. Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, v platnÈm znÏnÌ) dosud û·dnÈ registraci nepodlÈhajÌ. Do registru budou zaps·ni jen na z·kladÏ û·dosti o z·pis do registru podle ß 13 z·kona. Jedinou ˙levou je, ûe tak nemusÌ uËinit k 1. 1. 2005, ale aû ve lh˘tÏ do 30. 6. 2005. Tato p¯echodn· ustanovenÌ tedy umoûÚujÌ osob·m oznaËen˝m v odst. 1 a 2 po datu ˙Ëinnosti tohoto z·kona vykon·vat podnikatelskou Ëinnost po urËit˝ Ëas bez registrace podle tohoto z·kona. Z·roveÚ vöak nelze z tÏchto ustanovenÌ odvodit, ûe i dalöÌ ustanovenÌ tohoto z·kona na nÏ dopadajÌ aû pozdÏji, nap¯. okamûikem z·pisu do registru, a nikoliv k datu ˙Ëinnosti, tj. k 1. 1. 2005. Takovou jasnÏ stanovenou klauzuli z·vÏreËn· ustanovenÌ prostÏ neobsahujÌ. I tyto osoby, tedy osoby, kterÈ jiû na pojistnÈm trhu operujÌ, budou muset mÌt nap¯. sjedn·no novÈ povinnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti od 1. 1. 2005, aËkoliv pojistnou smlouvou ho budou dokl·dat MF aû pozdÏji se û·dostÌ o registraci (do 30. 6. 2005). DosavadnÌ pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelÈ (tedy pojiöùovacÌ agenti a maklÈ¯i) a samostatnÌ likvid·to¯i se tÏöÌ jeötÏ jednÈ v˝jimce. Ta se t˝k· prokazov·nÌ ukonËenÌ odbornÈho studia (viz ß 18). Pokud dosud nemajÌ p¯Ìsluön˝ doklad tuto skuteËnost prokazujÌcÌ, majÌ moûnost jej zÌskat a MF p¯edloûit ve lh˘tÏ 2 let ode dne ˙Ëinnosti tohoto z·kona. Pr·vnÌm d˘sledkem nep¯edloûenÌ tohoto dokladu ve lh˘tÏ je zruöenÌ z·pisu v registru. Nedostatek nedosaûenÌ z·konem poûadovanÈ odbornÈ praxe k datu ˙Ëinnosti z·kona tolerov·n nenÌ. Stejn˝ d˘sledek m· pro maklÈ¯e i nep¯edloûenÌ dokladu o ukonËenÌ st¯ednÌ ökoly. UstanovenÌ ß 30 jen potvrzujÌ, ûe na osoby podnikajÌcÌ podle tohoto z·kona se z·kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ, nevztahuje.

Z·vÏr ZnÏnÌ z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ je v souËasnÈ dobÏ analyzov·no pojiöùovnami, pojiöùovacÌmi zprost¯edkovateli, samostatn˝mi likvid·tory pojistn˝ch ud·lostÌ i jejich asociacemi. Ukazuje se, ûe aplikace z·kona nebude jednoduch·. Z·kon nenÌ bez problÈmov˝ch mÌst, kter· p¯ÌötÏ budou muset b˝t p¯esnÏ identifikov·na a pops·na. FunkËnost nÏkter˝ch ustanovenÌ z·kona, zejmÈna registrace, vöak provÏ¯Ì aû praxe. Ta takÈ umoûnÌ odpovÏdÏt na ot·zku, zda nÏkter· zvolen· Ñn·rodnÌì ¯eöenÌ p¯ijat· v »eskÈ republice, kter· smÏrnice povoluje, jsou optim·lnÌ, a to i v konfrontaci s pr·vnÌ ˙pravou, kter· bude platit v dalöÌch Ëlensk˝ch st·tech EU (zejmÈna m·me na mysli sousednÌ zemÏ), nebo v konfrontaci s ûivnostensk˝m z·konem apod. P¯Ìpadn· novela vöak jiû tÏûko zvr·tÌ nÏkter· koncepËnÌ a systÈmov· rozhodnutÌ p¯enesen· do z·kona. P¯es nÏkterÈ pr·vnÌ v˝hrady a nÏkdy i stesky na p¯Ìsnost z·kona je nutno konstatovat, ûe »esk· asociace pojiöùoven z·kladnÌ radik·lnÌ zmÏny vych·zejÌcÌ ze smÏrnice a p¯edmÏtnÈho z·kona podporuje a povaûuje je za pot¯ebnÈ. JejÌ ËlenskÈ pojiöùovny si plnÏ uvÏdomujÌ, ûe roste konkurence a z·pas o d˘vÏru klient˘ ñ a to i mezi provozovateli r˘zn˝ch finanËnÌch sluûeb ñ v nÏmû pojiöùovacÌ zprost¯edkovatelÈ majÌ v˝znamnÈ mÌsto. Tlak na vyööÌ kvalitu v˝konu zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti bude ku prospÏchu pojiöùovnictvÌ. Auto¯i jsou n·zoru, ûe dotËenÈ osoby se musÌ nejd¯Ìve se z·konem d˘kladnÏ sezn·mit a uvÏdomit si pr·va a povinnosti, jeû z nÏho pro nÏ vypl˝vajÌ. V tomto smyslu pojali tento Ël·nek jako vÌcemÈnÏ informativnÌ. Nelze


41

ho proto povaûovat za ucelen˝ pr·vnÌ rozbor nebo za v˝klad z·kona. Zd˘razÚujÌ tÈû, ûe Ël·nek m· jistÈ omezenÌ, danÈ tÌm, ûe vyhl·öka, kterou se prov·dÌ p¯edmÏtn˝ z·kon, je v dobÏ psanÌ tohoto Ël·nku teprve v p¯ÌpravÏ.

ResumÈ

ON THE ISSUES OF THE ACT ON INSURANCE INTERMEDIARIES AND LOSS ADJUSTERS The authors give a very extensive review of the new Czech legal act with necessary reference to Directive 2002/92/ES of the European Union that is being transformed into the legal system of the Czech Republic. The paper also gives short historical background of this transformation process. The present form of the act is being studied by insurance companies, insurance brokers and independent loss adjusters to identify problematic provisions and areas which should be more clarified in the future. In spite of some questions and identified grey areas the Czech Insurance Association is in support of the new act. The authors, however, point out that it is necessary for everyone to first study the new act in detail, especially due to the fact that detailed implementation rules are only still expected.

42


NOV… ⁄KOLY POJIäçOVEN PODLE NOVELY Z¡KONA ». 168/1999 SB. JUDr. Pavel Buöta, »esk· asociace pojiöùoven

Dne 14. ledna 2004 byl Poslaneckou snÏmovnou P»R schv·len z·kon, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a to po jeho vr·cenÌ Sen·tem (d·le jen Ñz·konì). Tento z·kon Ë. 47/2004 Sb., stanovil s ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2004 takÈ novÈ ˙koly pojiöùovn·m provozujÌcÌm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (d·le jen ÑpojistitelÈì). Mezi nÏ n·leûÌ i n·sledujÌcÌ povinnosti pojistitel˘ (s v˝jimkou »KP). 1. Ustanovit v kaûdÈm ËlenskÈm st·tÏ, mimo Ëlensk˝ st·t, ve kterÈm zÌskaly povolenÌ k provozov·nÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, ökodnÌho z·stupce, a to nejpozdÏji do 31. Ëervence 2004. äkodnÌ z·stupce musÌ mÌt, jde-li o fyzickou osobu, bydliötÏ nebo mÌsto podnik·nÌ, a jde-li o pr·vnickou osobu, sÌdlo ve st·tÏ, ve kterÈm je ustanoven. äkodnÌ z·stupce jmÈnem a na ˙Ëet pojistitele projedn·v· ökodnÈ ud·losti, vËetnÏ koneËnÈho vy¯ÌzenÌ poökozen˝m vznesen˝ch n·rok˘ na n·hradu ökody. Za tÌm ˙Ëelem shromaûÔuje informace nutnÈ k proöet¯enÌ tÏchto n·rok˘ a prov·dÌ opat¯enÌ k jejich vypo¯·d·nÌ, byla-li ökoda zp˘sobena provozem vozidla, a) ke kterÈmu bylo sjedn·no pojiötÏnÌ odpovÏdnosti u pojistitele nebo poboËky pojistitele v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ neû je st·t, ve kterÈm m· poökozen˝ bydliötÏ nebo sÌdlo, b) kterÈ m· obvyklÈ stanoviötÏ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, neû je st·t, ve kterÈm m· poökozen˝ bydliötÏ nebo sÌdlo, a c) doölo-li k tÈto ökodÏ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ, neû je st·t, ve kterÈm m· poökozen˝ bydliötÏ nebo sÌdlo. äkodnÌ z·stupce m˘ûe b˝t Ëinn˝ i pro vÌce pojistitel˘. MusÌ b˝t zmocnÏn k zastupov·nÌ pojistitele ve vztahu k poökozenÈmu, vybaven dostateËn˝mi pravomocemi k uspokojenÌ opr·vnÏn˝ch n·rok˘ poökozenÈho v plnÈm rozsahu a schopen vy¯izovat vÏc v ˙¯ednÌm jazyce ËlenskÈho st·tu bydliötÏ nebo sÌdla poökozenÈho. Jmenov·nÌ ökodnÌho z·stupce nevyluËuje pr·vo poökozenÈho nebo jeho pojistitele uplatnit n·rok na n·hradu zp˘sobenÈ ökody p¯Ìmo proti osobÏ, kter· tuto ökodu zp˘sobila, nebo proti p¯ÌsluönÈmu pojistiteli. Jmenov·nÌ ökodnÌho z·stupce nenÌ z¯ÌzenÌm poboËky pojistitele (ß 9a odst. 1 aû 4 z·kona). 2. SdÏlit »eskÈ kancel·¯i pojistitel˘ (d·le jen Ñ»KPì) jmÈno a p¯ÌjmenÌ, datum narozenÌ a adresu bydliötÏ nebo mÌsta podnik·nÌ ökodnÌho z·stupce, jedn·-li se o fyzickou osobu, nebo obchodnÌ firmu nebo n·zev a sÌdlo, jedn·-li se o pr·vnickou osobu, st·t jeho p˘sobnosti a vöechny zmÏny, a to do 7 dn˘ ode dne jeho jmenov·nÌ nebo provedenÌ zmÏny. »KP tyto informace p¯ed·v· bez zbyteËnÈho odkladu p¯Ìsluön˝m n·rodnÌm informaËnÌm st¯edisk˘m Ëlensk˝ch st·t˘ (ß 9a odst. 5 z·kona).


43

3. ProvÈst zmÏnu pojistn˝ch smluv, kterÈ byla uzav¯eny s limity pojistnÈho plnÏnÌ niûöÌmi, neû jsou limity novÏ stanovenÈ (35 000 000 KË, 18 000 000 KË), a to nejpozdÏji do 30. dubna 2005. V tÈto souvislosti m· pojistitel pr·vo novÏ stanovit v˝öi pojistnÈho. Pokud pojistnÌk nesouhlasÌ s v˝öÌ novÏ stanovenÈho pojistnÈho, m· ve lh˘tÏ 1 mÏsÌce ode dne obdrûenÌ n·vrhu pojistitele na zmÏnu v˝öe pojistnÈho pr·vo pojistnou smlouvu vypovÏdÏt. Marn˝m uplynutÌm tÈto lh˘ty se n·vrh pojistitele na zmÏnu v˝öe pojistnÈho povaûuje za p¯ijat˝ (ß 3 odst. 4 a p¯echodn· ustanovenÌ z·kona). 4. Stanovit pojistnÈ tak, aby zabezpeËili trvalou splnitelnost z·vazk˘ vznikl˝ch provozov·nÌm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, zejmÈna dostateËnou tvorbu aktiv, jejichû zdrojem jsou technickÈ rezervy podle ß 13 a n·sl. z·kona o pojiöùovnictvÌ, a ˙hradu p¯ÌspÏvk˘ »KP (ß 3 odst. 5 z·kona). 5. P¯i sjedn·v·nÌ v˝öe pojistnÈho v†pojistnÈ smlouvÏ zohlednit p¯edch·zejÌcÌ ökodn˝ pr˘bÏh pojiötÏnÌ odpovÏdnosti pojistnÌka, a to slevou na pojistnÈm v†p¯ÌpadÏ bezeökodnÈho pr˘bÏhu pojiötÏnÌ nebo p¯ir·ûkou k†pojistnÈmu v†p¯ÌpadÏ v˝platy pojistnÈho plnÏnÌ z†pojiötÏnÌ odpovÏdnosti (ß 3 odst. 6 z·kona). 6. Zp˘sob stanovenÌ v˝öe pojistnÈho p¯edloûit ke kontrole Ministerstvu financÌ na jeho pÌsemnÈ vyû·d·nÌ, a to vËetnÏ statistick˝ch ˙daj˘, na kter˝ch je zp˘sob stanovenÌ v˝öe pojistnÈho zaloûen, a potvrzenÌ odpovÏdnÈho pojistnÈho matematika o spr·vnosti zp˘sobu stanovenÌ v˝öe pojistnÈho (ß 3 odst. 7 z·kona). 7. Pojistn· smlouva t˝kajÌcÌ se pojiötÏnÌ odpovÏdnosti musÌ b˝t uzav¯ena tak, aby toto pojiötÏnÌ na z·kladÏ jedinÈho pojistnÈho platilo na ˙zemÌ vöech Ëlensk˝ch st·t˘ a dalöÌch st·t˘ uveden˝ch v†seznamu st·t˘, kter˝ stanovÌ ministerstvo vyhl·ökou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojiötÏnÌ na zelenÈ kartÏ vyznaËit. PojiötÏnÌ odpovÏdnosti platÌ i na ˙zemÌ jin˝ch st·t˘ neû st·t˘ uveden˝ch v ß 6 odst. 4 z·kona, pokud pojistitel tuto platnost pojiötÏnÌ na zelenÈ kartÏ vyznaËil. V p¯ÌpadÏ ökody zp˘sobenÈ provozem tuzemskÈho vozidla na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu se rozsah pojiötÏnÌ odpovÏdnosti ¯ÌdÌ pr·vnÌ ˙pravou tohoto jinÈho ËlenskÈho st·tu, pokud podle tohoto z·kona nebo podle pojistnÈ smlouvy nenÌ tento rozsah öiröÌ. Na ökodu zp˘sobenou provozem vozidla obËanovi ËlenskÈho st·tu bÏhem jeho p¯ÌmÈ cesty mezi dvÏma ˙zemÌmi Ëlensk˝ch st·t˘, jestliûe se na ˙zemÌ, kter˝m takov· osoba projÌûdÌ a na kterÈm doölo k ud·losti, z nÌû ökoda vznikla, nevztahuje p˘sobnost û·dnÈ n·rodnÌ kancel·¯e pojistitel˘, se vztahuje pr·vnÌ ˙prava toho ËlenskÈho st·tu, na jehoû ˙zemÌ m· vozidlo obvyklÈ stanoviötÏ (ß 6 odst. 4 aû 7 z·kona). 8. V pojistn˝ch podmÌnk·ch (pojistn˝ch smlouv·ch) reagovat na zmÏny ve v˝luk·ch z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle ß 7 z·kona, v postiûnÌm pr·vu podle ß 10 z·kona, z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti podle ß 12 z·kona a v odökodnÏnÌ za ökodu usmrcenÌm podle ß 444 odst. 3 obË. z·konÌku. Mezi novÈ v˝luky z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti pat¯Ì: ñ äkoda podle ß 6 odst. 2 pÌsm. b) a c) z·kona, za kterou pojiötÏn˝ odpovÌd· svÈmu manûelu nebo osob·m, kterÈ s nÌm v dobÏ vzniku ökodnÈ ud·losti ûily ve spoleËnÈ dom·cnosti, s v˝jimkou ökody podle ß 6 odst. 2 pÌsm. c) z·kona, jestliûe tato ökoda souvisÌ se ökodou podle ß 6 odst. 2 pÌsm. a) z·kona (ß 7 odst. 1 pÌsm. b) z·kona).

44


Podle cit. ustanovenÌ tak pojistitel nehradÌ ökody vzniklÈ poökozenÌm, zniËenÌm nebo ztr·tou vÏci, jakoû i ökody vzniklÈ odcizenÌm vÏci, pozbyla-li fyzick· osoba schopnost ji opatrovat, a ökody, kterÈ majÌ povahu uölÈho zisku (ß 6 odst. 2 pÌsm. b) a c) z·kona), za kterÈ pojiötÏn˝ odpovÌd· svÈmu manûelu nebo osob·m, kterÈ s nÌm v dobÏ vzniku ökodnÈ ud·losti ûily v dom·cnosti, tj. osob·m, kterÈ spolu trvale ûijÌ a spoleËnÏ uhrazujÌ n·klady na svÈ pot¯eby ñ viz ß 115 obËanskÈho z·konÌku. Uveden˝m osob·m vöak pojistitel hradÌ ökodu, kter· m· povahu uölÈho zisku, pokud m· tato ökoda souvislost se ökodou na zdravÌ nebo usmrcenÌm. äkoda na zdravÌ nebo usmrcenÌm podle ß 6 odst. 2 pÌsm. a) z·kona, za kterou pojiötÏn˝ odpovÌd· uveden˝m osob·m, nenÌ p¯edmÏtem v˝luky z pojiötÏnÌ. ñ äkoda podle ß 6 odst. 2 pÌsm. b) a c) z·kona vznikl· mezi vozidly jÌzdnÌ soupravy tvo¯enÈ motorov˝m a p¯Ìpojn˝m vozidlem, jakoû i ökoda na vÏcech p¯epravovan˝ch tÏmito vozidly, nejedn·- li se o ökodu zp˘sobenou provozem jinÈho vozidla (ß 7 odst. 1 pÌsm. d) z·kona). ñ äkoda vznikl· provozem vozidla p¯i teroristickÈm Ëinu nebo v·leËnÈ ud·losti, jestliûe m· tento provoz p¯Ìmou souvislost s tÌmto Ëinem nebo ud·lostÌ (ß 7 odst. 1 pÌsm. g) z·kona). ñ V p¯ÌpadÏ st¯etu vozidel, kter· jsou ve vlastnictvÌ tÈûe osoby, se ökoda zp˘soben· tÈto osobÏ hradÌ pouze tehdy, jestliûe jde o r˘znÈ provozovatele vozidel z˙ËastnÏn˝ch na vzniku ökodnÈ ud·losti a jestliûe nenÌ souËasnÏ tato osoba provozovatelem vozidla, na nÏmû byla tato ökoda zp˘sobena (ß 7 odst. 3 z·kona). PostiûnÌ pr·vo pojistitele se rozöi¯uje o p¯Ìpady, kdyû prok·ûe, ûe pojiötÏn˝ ñ bezd˘vodnÏ nesplnil ohlaöovacÌ povinnosti podle ß 8 odst. 1 a 2 z·kona a v d˘sledku toho byla ztÌûena moûnost ¯·dnÈho öet¯enÌ pojistitele (ß 10 odst. 1 pÌsm. e) z·kona), nebo ñ bezd˘vodnÏ odmÌtl jako ¯idiË vozidla podrobit se na v˝zvu p¯ÌsluönÌka Policie »eskÈ republiky zkouöce na p¯Ìtomnost alkoholu, omamnÈ nebo psychotropnÌ l·tky nebo lÈku oznaËenÈho z·kazem ¯Ìdit motorovÈ vozidlo (ß 10 odst. 1 pÌsm. f) z·kona). PojiötÏnÌ odpovÏdnosti novÏ zanik· tÈû ñ dnem, kdy pojistnÌk, jeho dÏdic, pr·vnÌ n·stupce nebo vlastnÌk vozidla, je-li osobou odliönou od pojistnÌka, ozn·mil pojistiteli zmÏnu vlastnÌka tuzemskÈho vozidla (ß 12 odst. 1 pÌsm. a) z·kona), ñ dnem n·sledujÌcÌm po marnÈm uplynutÌ lh˘ty stanovenÈ pojistitelem v upomÌnce k zaplacenÌ pojistnÈho nebo jeho Ë·sti, doruËenÈ pojistnÌkovi; tato lh˘ta nesmÌ b˝t kratöÌ neû 1 mÏsÌc a upomÌnka pojistitele musÌ obsahovat upozornÏnÌ na z·nik pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v p¯ÌpadÏ nezaplacenÌ dluûnÈho pojistnÈho; lh˘tu stanovenou pojistitelem v upomÌnce k zaplacenÌ pojistnÈho nebo jeho Ë·sti lze p¯ed jejÌm uplynutÌm dohodou prodlouûit (ß 12 odst. 1 pÌsm. e) z·kona), ñ dohodou a ñ uplynutÌm doby, na kterou bylo pojiötÏnÌ odpovÏdnosti sjedn·no (ß 12 odst. 1 pÌsm. g) a h) z·kona). Podle novÈho ustanovenÌ ß 444 odst. 3 obË. z·konÌku platÌ, ûe za ökodu usmrcenÌm n·leûÌ poz˘stal˝m jednor·zovÈ odökodnÏnÌ, a to a) manûelovi nebo manûelce 240 000 KË, b) kaûdÈmu dÌtÏti 240 000 KË,


45

c) kaûdÈmu rodiËi 240 000 KË, d) kaûdÈmu rodiËi p¯i ztr·tÏ dosud nenarozenÈho poËatÈho dÌtÏte 85 000 KË, e) kaûdÈmu sourozenci zesnulÈho 175 000 KË, f) kaûdÈ dalöÌ blÌzkÈ osobÏ ûijÌcÌ ve spoleËnÈ dom·cnosti s usmrcen˝m v dobÏ vzniku ud·losti, kter· byla p¯ÌËinou ökody na zdravÌ s n·sledkem jeho smrti, 240 000 KË. KoneËnÏ podle novÈho ustanovenÌ ß 449a obËanskÈho z·konÌku budoucÌ n·roky podle ustanovenÌ ß 445 lze odökodnit jednor·zovÏ na z·kladÏ pÌsemnÈ dohody o jejich ˙plnÈm a koneËnÈm vypo¯·d·nÌ mezi opr·vnÏn˝m a povinn˝m. TotÈû platÌ o budoucÌch n·rocÌch podle ß 446 aû 449 obË. z·k. 9. Ve lh˘tÏ do 3 mÏsÌc˘ ode dne, kdy bylo opr·vnÏnou osobou uplatnÏno pr·vo na plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a) ukonËit öet¯enÌ pojistnÈ ud·losti a sdÏlit poökozenÈmu v˝öi pojistnÈho plnÏnÌ, jestliûe nebyla zpochybnÏna povinnost pojistitele plnit z†pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a n·roky na n·hradu ökody byly prok·z·ny, nebo b) podat poökozenÈmu pÌsemnÈ vysvÏtlenÌ k†tÏm jÌm uplatnÏn˝m n·rok˘m na n·hradu ökody, kterÈ byly pojistitelem zamÌtnuty nebo u kter˝ch bylo plnÏnÌ pojistitele snÌûeno (ß 9 odst. 3 z·kona). Nesplnil-li pojistitel uvedenou povinnost, zvyöuje se Ë·stka pojistnÈho plnÏnÌ, jehoû se prodlenÌ pojistitele t˝k·, o ˙rok z prodlenÌ. Sazba ˙roku z prodlenÌ se stanovÌ ve v˝öi diskontnÌ sazby stanovenÈ »eskou n·rodnÌ bankou, platnÈ k prvnÌmu dni prodlenÌ, nav˝öenÈ o 4 % roËnÏ. ⁄roky z prodlenÌ se stanovujÌ vûdy samostatnÏ za kaûd˝ zapoËat˝ mÏsÌc prodlenÌ ve v˝öi jednÈ dvan·ctiny sazby ˙roku z prodlenÌ, p¯iËemû sazba ˙roku z prodlenÌ se aktualizuje kaûd˝ mÏsÌc s vyuûitÌm diskontnÌ sazby »eskÈ n·rodnÌ banky, platnÈ k prvnÌmu dni danÈho mÏsÌce prodlenÌ. ⁄roky z prodlenÌ odvozenÈ na z·kladÏ diskontnÌ sazby se pouûijÌ, pokud nenÌ v pojistnÈ smlouvÏ stanovena Ë·stka vyööÌ (ß 9 odst. 4 z·kona). Podle ß 35a odst. 3 z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, pojistiteli lze za spr·vnÌ delikt uloûit pokutu aû do v˝öe 1 000 000 KË, jestliûe opakovanÏ nesplnÌ povinnost provÈst bez zbyteËnÈho odkladu öet¯enÌ pojistnÈ ud·losti a toto öet¯enÌ ve lh˘tÏ 3 mÏsÌc˘ ode dne, kdy mu byla opr·vnÏnou osobou ökodn· ud·lost ozn·mena, ukonËit a sdÏlit poökozenÈmu v˝öi pojistnÈho plnÏnÌ nebo v tÈto lh˘tÏ sdÏlit d˘vody zamÌtnutÌ poökozen˝m uplatnÏn˝ch n·rok˘ na n·hradu ökody nebo d˘vody snÌûenÌ plnÏnÌ. 10. SdÏlovat »KP ˙daje o vzniku, zmÏnÏ a z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti nejmÈnÏ v†rozsahu ˙daj˘ uv·dÏn˝ch v dokladu o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, a to nejpozdÏji do 1 mÏsÌce ode dne vzniku p¯ÌsluönÈ skuteËnosti (ß 15 odst. 1 z·kona). 11. Stanovit pojistnÈ pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu trolejbus˘ a vozidel kategorie R (snÏûn˝ sk˙tr, rolba apod.) (ß 2 pÌsm. a) z·kona). 12. Tvo¯it technickÈ rezervy k z·vazk˘m, k nimû nem· »KP vytvo¯ena odpovÌdajÌcÌ aktiva, a to podle ß 18 odst. 6 z·kona. Podle ß 1 odst. 3 z·kona subsidi·rnÌm p¯edpisem k tomuto z·kona je z·kon o pojistnÈ smlouvÏ, kter˝ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. ledna 2005, s v˝jimkou ustanovenÌ ß 23 odst. 4 aû 6, ß 30, 42, 63, 64 aû 67 a 70, kter· nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnem 1. kvÏtna 2004.

46


ResumÈ

NEW TASKS OF INSURANCE COMPANIES AFTER THE AMENDMENT OF ACT NO. 168/1999 Coll. The Parliament of the Czech Republic adopted on 14th January 2004 an amendment of Act No. 168/1999 Coll. concerning motor third party liability insurance. The amendment sets new tasks for insurance companies and the paper concentrates on twelve obligations that have to be fulfilled.


47

Z¡KLADN… SMERY KODIFIK¡CIE POISTN…HO PR¡VA JUDr. Imrich Fekete, CSc., Slovensk· kancel·ria poisùovateæov

⁄Ëelom tohto prÌspevku je poskytn˙ù Ëitateæovi panoramatick˝ obraz z·kladn˝ch smerov v˝voja poistnÈho pr·va a jednotliv˝ch et·p jeho postupnej kodifik·cie. Domnievam sa, ûe pochopenie s˙ËasnÈho v˝voja poistnÈho pr·va u n·s a vo svete nie je moûnÈ bez toho, aby sme sk˙mali v˝voj poistnÈho pr·va od zaËiatkov jeho kodifik·cie aû po s˙Ëasnosù. Taktieû je nevyhnutnÈ vykonaù kompar·ciu jednotliv˝ch pr·vnych systÈmov z toho hæadiska, ako jedna n·rodn· ˙prava pÙsobila silou vzoru na druh˙ a ak˝m vkladom prispela na v˝voj poistnÈho pr·va vo svete. Ot·zka kodifik·cie poistnÈho pr·va je nanajv˝ö aktu·lna aj z hæadiska zaËlenenia Slovenskej a »eskej republiky do EurÛpskych spoloËenstiev. PoistnÌ pr·vnici v oboch öt·toch musia vyhodnotiù doterajöÌ v˝voj poistnÈho pr·va na n·rodnej ˙rovni a z·roveÚ s˙ n˙tenÌ porovn·vaù svoju ˙pravu s komunit·rnym poistn˝m pr·vom, ktorÈ v uplynut˝ch tridsiatich rokoch vo veækej miere ovplyvÚovalo obsah poistn˝ch kÛdexov Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie. Naviac predaj poistn˝ch produktov v r·mci voænÈho poskytovania poisùovacÌch sluûieb na ˙zemÌ Ëlensk˝ch öt·tov ˙nie zvyöuje z·ujem o konfront·ciu jednotliv˝ch n·rodn˝ch ˙prav. PrÌspevok sme rozdelili na niekoæko ËastÌ. V prvej sa zaober·me vöeobecn˝mi ot·zkami kodifik·cie poistnÈho pr·va. œalej sa venujeme zaËiatkom kodifik·cie poistnÈho pr·va, spÙsobmi a formami kodifik·cie poistnÈho pr·va v historickom kontexte a r·mci jednotliv˝ch pr·vnych systÈmov a faktorom, ktorÈ ovplyvÚovali a ovplyvÚuj˙ minulÈ a s˙ËasnÈ kodifik·cie. Na konci pr·ce uv·dzame naöe z·very.

Vymedzenie r·mca sk˙manej problematiky 1.V prvom rade musÌme vymedziù pojem poistnÈho pr·va. Na tento pojem doteraz neexistuje podæa naöich vedomostÌ vöeobecne platn· definÌcia. Z normatÌvneho hæadiska poistnÈ pr·vo ch·peme ako komplex pr·vnych noriem, ktorÈ upravuj˙ s˙kromnÈ pr·vne vzùahy vznikaj˙ce pri v˝kone poisùovacej Ëinnosti. Ide najm‰ o poistn˝ pomer vzniknut˝ na z·klade pr·vneho ˙konu ñ poistnej zmluvy. Infraötrukt˙ru s˙kromnÈho poistnÈho pr·va dotv·raj˙ pr·vne predpisy, ktorÈ upravuj˙ podmienky podnikania v oblasti s˙kromnÈho poistenia, pr·vne postavenie sprostredkovateæov, zaistenie a v neposlednom rade v˝kon verejnÈho (öt·tneho) dohæadu nad s˙kromn˝mi poisùovÚami. PoistnÈ pr·vo ako komplex pr·vnych noriem predstavuje homogÈnnu oblasù pr·va, priËom pr·vne normy, ktorÈ ho upravuj˙ moûno zaradiù do oblasti s˙kromnÈho pr·va (obËianske a obchodnÈ pr·vo) a verejnÈho pr·va. Hranice medzi s˙kromn˝m a verejn˝m poistn˝m pr·vom nie s˙ vöak vûdy zreteænÈ. Najm‰ v oblasti legislatÌvy doch·dza k prelÌnaniu oboch t˝chto pr·vnych oblastÌ. SvedËÌ o tom napr. aj Ëesk˝ prÌklad, keÔ Ëesk˝ z·kon o poisùovnÌctve, ktor˝ sa povaûuje za predpis verejnÈho pr·va upravuje spÙsob poisùovania veæk˝ch rizÌk, ktor˝ je v in˝ch öt·toch predmetom ˙pravy s˙kromnÈho pr·va.

48


Pr·vny dualizmus, ktor˝ m· vplyv aj na poistnÈ pr·vo, je v kontinent·lnej EurÛpe dediËstvom rÌmskeho pr·va (ius civile ñ ius publicum). V prevaûnej v‰Ëöine öt·tov sa toto dediËstvo v poistnej normotvorbe prejavuje v tom, ûe k˝m poistn· zmluva sa kodifikuje samostatne v r·mci s˙kromnÈho pr·va, v˝kon öt·tneho dohæadu nad poisùovÚami je zveren˝ samostatn˝m z·konom administratÌvnej povahy (z·kony o öt·tnom dozore nad poisùovÚami, z·kony o poisùovnÌctve a pod.). Odliön· situ·cia je öt·toch ovplyvnen˝ch angloamerick˝m pr·vnym systÈmom (Veæk· Brit·nia, USA, Austr·lia, britskÈ provincie Kanady a Ôalöie öt·ty britskÈho Commonweathu), ktorÈ z historick˝ch dÙvodov nerozliöuj˙ medzi verejn˝m a s˙kromn˝m pr·vom. PoistnÈ pr·vo v nich predstavuje homogÈnnu oblasù pr·va, Ëo poskytuje prÌleûitosù pre kodifik·ciu celÈho poistnÈho pr·va v jednom z·kone (superkodifik·cia poistnÈho pr·va). Napriek tomu v öt·toch s pr·vnym systÈmom Common Law je historicky zakorenen· nechuù k akejkoævek kodifik·cii. Dominantn˝m prameÚom poistnÈho pr·va s˙ v nich poistnÈ podmienky poisùovacÌch spoloËnostÌ, obchodnÈ zvyklosti a najm‰ s˙dne rozhodnutia (case law). Svedkami prelamovania historick˝ch bariÈr v angloamerickom pr·vnom systÈme sme aû v druhej polovici 20. storoËia. K stieraniu neviditeænej hranice medzi s˙kromn˝m a verejn˝m pr·vom v oblasti poistnÈho pr·va doch·dza v poslednom obdobÌ aj v öt·toch, v ktor˝ch sa po zmene politickÈho systÈmu rodÌ nov˝ demokratick˝ pr·vny poriadok. Ide prevaûne o öt·ty, v ktor˝ch pr·vna ˙prava poistnej zmluvy nem· hlböie tradÌcie. V mnoh˝ch z nich doch·dza k zl˙Ëeniu s˙kromnopr·vnych a verejnopr·vnych noriem poistnÈho pr·va do jednÈho z·kona. NiektorÈ zo öt·tov b˝valÈho socialistickÈho bloku sa vöak vracaj˙ k pÙvodn˝m koreÚom, t. j. k ˙prav·m, ktor· v nich platili pred 2. svetovou vojnou, priËom z·roveÚ analyzuj˙ novöiu poistn˙ legislatÌvu vo vyspel˝ch öt·toch. Pod sfÈru vplyvu poistnÈho pr·va nepatria pr·vne vzùahy, ktorÈ moûno s˙hrnne nazvaù verejn˝m soci·lnym poistenÌm. Historicky sa t·to pr·vna matÈria vytvorila koncom 19. storoËia vyËlenenÌm zo s˙kromnÈho penzijnÈho a ˙razovÈho poistenia. Do soci·lneho poistenia sa premieta soci·lna politika öt·tu, priËom pr·vne vzùahy v tejto oblasti pr·va vznikaj˙ priamo na z·klade z·kona (ex lege). Moûno sem zaradiù najm‰ soci·lne poistenie, nemocenskÈ poistenie a zdravotnÈ poistenie, ktorÈ vykon·vaj˙ verejnopr·vne inötit˙cie a verejnÈ zdravotnÈ poisùovne, priËom s˙kromnÈ poistenie sa na t˝chto poisteniach podieæa len vo forme pripoistenia. 2. Zozbieranie, systematickÈ rozËlenenie a s˙stredenie rovnorodej pr·vnej matÈrie do jednÈho pÌsanÈho z·kona bolo jedn˝m z najv‰ËöÌch v˝dobytkov burûo·zno ñ demokratickej revol˙cie. PrvÈ kodifik·cie, ktor˝ch sme svedkami na prelome 18. a 19. storoËia, zasiahli najm‰ oblasù s˙kromnÈho pr·va a† predovöetk˝m jeho z·kladn˝ pilier ñ vlastnÌcke pr·vo. S˙Ëasùou kaûdej kodifik·cie s˙kromnÈho pr·va je tieû kodifik·cia z·v‰zkovÈho pr·va (tzv. oblig·cie), ktorÈho s˙Ëasùou je poistn· zmluva. Predchodcom dneön˝ch kodifik·cii boli Justinianske kodifik·cie v 6. storoËÌ n·öho letopoËtu. Z hæadiska obsahu n·öho prÌspevku je vöak potrebnÈ pouk·zaù na to, ûe rÌmske pr·vo nepoznalo poistenie ani pojem poistnej zmluvy. Je preto pochopiteænÈ, ûe pr·vnici v˝chodorÌmskeho cis·ra Justiniana sa nemohli zaoberaù poistnou zmluvou a ani ju pojaù ako s˙Ëasù vtedajöej kodifik·cie s˙kromnÈho pr·va. PoistnÈ pr·vo ako samostatn· oblasù pr·va sa zrodilo aû v podmienkach priemyselnej v˝roby 1200 rokov po justinianskych kodifik·ci·ch.


49

K tomu, aby mohlo vÙbec dÙjsù ku kodifik·cii poistnÈho pr·va v priebehu 18. a 19. storoËia, bolo potrebnÈ, aby doölo k zovöeobecneniu pravidiel, ktor˝mi sa riadi poistenie ako v˝znamn· oblasù obchodnej Ëinnosti. PoistnÈ pr·vo svoju s˙Ëasn˙ podobu zÌskalo ñ historicky vzatÈ ñ z poistn˝ch podmienok prv˝ch poisùovacÌch spoloËnostÌ. PoistnÈ podmienky upravuj˙ nielen spÙsob vzniku poistnÈho pomeru, ale aj pr·va a povinnosti zmluvn˝ch str·n poËas jeho existencie a spÙsob z·niku poistenia. K zovöeobecneniu t˝chto pravidiel doch·dza aû koncom 18. storoËia. Do tohto obdobia moûno zaradiù prvÈ pokusy kodifikovaù poistnÈ pr·vo v r·mci s˙kromnÈho pr·va. ObdobÌm veæk˝ch kodifik·ciÌ s˙kromnÈho pr·va sa st·va aû 19. storoËie. PrvÈ kodifik·cie priamo ovplyvÚovali a zasahovali aj do poistnÈho pr·va. Na prvÈ kodifik·cie poistnÈho pr·va mali siln˝ vplyv tieto faktory: a) rozöÌrenie poistenia ako silnÈho ekonomickÈho a soci·lneho fenomÈnu, najm‰ v druhej polovici 19. storoËia, b) v˝voj pr·vnej vedy a vznik novÈho odvetvia pr·va ñ poistnÈho pr·va a novÈho typu z·v‰zkov, ktorÈ vznikaj˙ na z·klade poistnej zmluvy, c) snahy zaËleniù poistnÈ pr·vo do celkovej systematiky s˙kromnÈho pr·va, d) v˝voj porovn·vacej pr·vnej vedy (pr·vna komparatistika) a angaûovanosù osobnostÌ pr·vnej vedy na samostatnej kodifik·cii poistnÈho pr·va, e) vplyv veæk˝ch kodifik·ciÌ poistnÈho pr·va vo svete na v˝voj poistnÈho pr·va v ostatn˝ch Ëastiach sveta. S˙ËasnÈ poistnÈ pr·vo m· korene v n·mornom poistenÌ, ktorÈ sa postupne vytv·ralo uû v stredoveku v oblasti StredozemskÈho mora a premietalo sa do poistn˝ch podmienok obchodnÌkov, ktorÌ si na princÌpoch vz·jomnosti poisùovali tovar dopravovan˝ na mori na vtedajöie ˙zemia BlÌzkeho a œalekÈho V˝chodu.

Kodifik·cia n·mornÈho poistenia V öt·toch, ktorÈ odd·vna maj˙ prÌstup k moru, poistnÈ pr·vo sa ËlenÌ na dva z·kladnÈ druhy, a to na n·mornÈ poistenie a suchozemskÈ poistenie (napr. franc˙zske pr·vo pouûÌva termÌny: Ñdes assurances terrestres ñ des assurances maritimesì). SuchozemskÈ poistenie sa oznaËuje buÔ beûne ako poistnÈ pr·vo (Insurance Law, Droit des assurances, das Versicherungsrecht, Derecho de Seguros) alebo ako pr·vo poistnej zmluvy (po nemecky Ñdas Versicherungsvetragsrechtì), priËom poistnÈ pr·vo sa ch·pe v uûöom ponÌmanÌ, t. j. bez n·mornÈho poistenia a zvyËajne aj bez zaistenia. Kodifik·cia n·mornÈho a suchozemskÈho poistenia spoËiatku mala ñ napriek odliönostiam t˝chto dvoch druhov poistenia ñ spoloËn˝ osud. V niektor˝ch pr·vnych systÈmoch sa to prejavuje dodnes v tom, ûe suchozemskÈ a n·mornÈ poistenie bolo v nich kodifikovanÈ spoloËne v prv˝ch obchodn˝ch z·konnÌkoch, ktorÈ v mnoh˝ch öt·toch platia aj v s˙Ëasnosti (pozri ÔalöÌ v˝klad). N·mornÈ poistenie sa tradiËne povaûuje za s˙Ëasù obchodnÈho pr·va (lex mercantoria), ktorÈ malo a m· oddelen˝ v˝voj od ostatn˝ch oblastÌ poistenia. Toto striktnÈ oddelenie n·mornÈho a suchozemskÈho poistenia moûno n·zorne demonötrovaù na s˙Ëasnom nemeckom pr·ve. Ustanovenie ß 186 nemeckÈho z·kona o poistnej

50


zmluve (1908) na jednej strane prip˙öùa podpornÈ pouûitie obËianskeho a obchodnÈho z·konnÌka na pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy, avöak na druhej strane v˝slovne zakazuje podpornÈ pouûitie noriem n·mornÈho poistenia. Moûno tieû pouk·zaù na to, ûe aj zaistenie n·morn˝ch rizÌk sa vo vyspel˝ch öt·toch traktuje oddelene od zaistenia suchozemsk˝ch rizÌk. N·mornÈ poistenie je tou oblasùou poistnÈho pr·va, ktor˙ zasiahli prvÈ kodifik·cie poistnÈho pr·va. S˙viselo to s t˝m, ûe obchodn˝ ûivot v celom stredoveku, ale aj v novoveku vo veækej miere z·visel od n·mornej dopravy. Napriek tomu, ûe rÌmskemu pr·vu bol nezn·my pojem poistnej zmluvy ako osobitn˝ druh oblig·cie, z dÙb rÌmskej rÌöe poch·dzaj˙ prvÈ pÌsomnÈ dokumenty, ktorÈ sa t˝kaj˙ n·mornÈho poistenia. Najzn·mejöÌm pÌsomn˝m pr·vnym dokumentom je lex Rhodia di iactu, ktor˝ bol vydan˝ asi v roku 700 pred n. l. Obsahoval mechanizmus odökodnenia obchodnÌkov, ktor˝ch tovar musel byù vyhoden˝ do mora, keÔ loÔ bola prenasledovan· pir·tmi. PrvÈ kodifik·cie pravidiel n·mornÈho poistenia sa uskutoËnili v 14. a 15. storoËÌ v talianskych prÌstavn˝ch mest·ch (Ben·tky, Janov). Ide vlastne o zozbieranie pravidiel n·mornÈho poistenia zo stredozemskej oblasti. Z tej doby poch·dza aj prv· zachoval· n·morn· poistka. Prv· rozsiahlejöia kodifik·cia n·mornÈho poistenia podæa talianskeho vzoru sa zrodila vo Franc˙zsku. Autorom nariadenia Ordonnance sur la Marine z roku 1681 bol minister financiÌ Colbert za vl·dy kr·æa ºudovÌta XIV. Toto nariadenie kodifikovalo vöetky zn·me pravidl· a poistnÈ podmienky n·mornÈho poistenia do jednÈho legislatÌvneho diela. Podæa franc˙zskeho vzoru bolo n·mornÈ poistenie upravenÈ v äpanielsku a v Portugalsku, a neskÙr expandovalo smerom na sever a ovplyvnilo n·mornÈ poistenie nielen v Anglicku, Holandsku a v Nemecku (pozri napr. Hamburger Assekuranz ñ und Haverei ñ Ordnung z roku 1731), ale aj v ökandin·vskych öt·toch. Franc˙zsky Ordonnance sur la Marine ovplyvnil v 19. storoËÌ pr·vnu ˙pravu n·mornÈho poistenia v prv˝ch obchodn˝ch z·konnÌkoch Franc˙zska a Belgicka.1) SkutoËnÈ kodifik·cie n·mornÈho poistenia sa objavili aû v prvej polovici 19. storoËia, kedy sa n·mornÈ poistenie zahrnulo do r·mca prv˝ch obchodn˝ch kÛdexov. Za zmienku v prvom rade stojÌ franc˙zsky Code do commerce z roku 1807 (dvojiËka Napoleonovho Code Civil), ktor˝ prevzal ustanovenia n·mornÈho nariadenia z roku 1681. œalej je potrebnÈ spomen˙ù obchodn˝ z·konnÌk v Belgicku (1808), Holandsku (1837), Taliansku (1865), äpanielsku (1889) a v Nemecku. V Nemecku bolo n·mornÈ poistenie dokonca kodifikovanÈ dvojn·sobne. Najprv vo Vöeobecnom nemeckom obchodnom z·konnÌku (ADHGB) z roku 1861 a neskÙr v obchodnom z·konnÌku (HGB) z roku 1896, ktorÈ v dÙsledku recepcie platili a platia aj v Rak˙sku, a platili na ˙zemÌ »iech aû do z·niku prvej republiky. Medzi vrcholnÈ kodifikaËnÈ diela n·mornÈho poistenia vo svete patrÌ Marine Insurance Act 1906 vo Veækej Brit·nii, do ktorÈho boli zahrnutÈ vöetky dovtedy zn·me pravidl· n·mornÈho poistenia (kniha vysvetæuj˙ca z·kladnÈ z·sady MIA m· v s˙Ëasnosti viac ako 2000 str·n a je vydan· v troch zv‰zkoch), Ëo sa vo svete oceÚuje z toho hæadiska, ûe anglickÈ Common Law sa nepriateæsky stavia ku kaûdej kodifik·cii. Marine Insurance Act je najv˝znamnejöÌm legislatÌvnym dielom n·mornÈho poistenia, ktorÈ je akceptovanÈ vo vöetk˝ch öt·toch britskÈho spoloËenstva n·rodov (Commonwealth). Tento kÛdex n·mornÈho poistenia bol prevzat˝ do obsahu podobnÈho z·kona v Kanade, Juûnej Afrike, Austr·lii (1908), Novom ZÈlande (1908), Hong


51

Kongu (1964) a v Singap˙re (1993). V s˙Ëasnosti je legislatÌvnou predlohou na vytvorenie jednotn˝ch pravidiel n·mornÈho poistenia v celom svete (okrem inÈho aj v Japonsku). Treba pouk·zaù na to, ûe v Spojen˝ch öt·toch, kde sa n·mornÈ poistenie riadi miestnym aj feder·lnym pr·vom, sa od roku 1995 usiluj˙ o kodifik·ciu pravidiel n·mornÈho poistenia na feder·lnej ˙rovni podæa britskej predlohy.2) Z vyööie uvedenÈho v˝kladu vypl˝vaj˙ nasledovnÈ z·very: 1. PrvÈ kodifik·cie poistnÈho pr·va vÙbec sa uskutoËnili v oblasti n·mornÈho poistenia. 2. N·mornÈ poistenia sa podæa prevaûuj˙cej schÈmy kodifikovalo v prv˝ch obchodn˝ch z·konnÌkoch (mimo angloamerickÈho pr·va, kde obchodnÈ pr·vo nebolo do dneön˝ch dnÌ kodifikovanÈ). 3. N·mornÈ poistenie ako uzavret· oblasù poistnÈho pr·va malo na kodifik·ciu pr·va poistnej zmluvy len margin·lny vplyv. 4. N·mornÈ poistenie predstavuje konzervatÌvnu oblasù poistnÈho pr·va, ktor· v posledn˝ch sto rokoch odol·va pred ÔalöÌmi zmenami.

ZaËiatky kodifik·cie suchozemskÈho poistenia Kodifik·cia matÈrie suchozemskÈho poistenia (n·ö pr·vny poriadok pozn· len toto poistenie) sa oproti n·mornÈmu poisteniu oneskorovala. Jednou z prÌËin tohto stavu bolo, ûe suchozemskÈ poistenie sa podæa vtedajöieho ponÌmania pr·vnikov povaûovalo za öpekulatÌvny obchod (rovnako ako st·vka), ktor˝ nemal byù podporovan˝ z·konodarcom. Z·rodky s˙ËasnÈho pr·va poistnej zmluvy vznikali ku koncu 17. storoËia, najm‰ po veækom poûiari Lond˝na v r. 1666, kedy sa v EurÛpe zaËali zakladaù prvÈ s˙kromnÈ poisùovne. Pr·vna matÈria s˙kromnÈho poistenia sa postupne s˙stredila v poistn˝ch podmienkach prv˝ch poisùovacÌch spoloËnostÌ v Anglicku, Nemecku a v Holandsku. V druhej polovici 18. storoËia sa eurÛpski pr·vnici zaËali zaujÌmaù o nov˝ vedn˝ odbor ñ poistnÈ pr·vo a z·roveÚ badaù prvÈ snahy zaËleniù poistn˙ zmluvu do prv˝ch kÛdexov s˙kromnÈho pr·va. V tomto obdobÌ sa zrodil n·zor, ûe poistn· zmluva je odv·ûnou (aleatornou) zmluvou, ktor· patrÌ do rovnakej kategÛrie z·v‰zkov ako s˙ hra a st·vka. Napr. v nemecky hovoriacich öt·toch sa v polovici 18. storoËia pouûÌval na oznaËenie poistnej zmluvy pojem ÑWettassecuranzì, Ëo malo charakterizovaù blÌzky vzùah poistenia a st·vky.3) Zv˝öen˝ z·ujem o poistnÈ pr·vo sa prejavil na konci 18. storoËia pri kodifik·cii s˙kromnÈho pr·va v Prusku. Prusk˝ Landrecht (Allgemeine Landrecht f¸r die preuflischen Staaten) z roku 1794 patrÌ popri franc˙zskom Code civil (1804) a rak˙skom Allgemeines B¸rgerliches Gesetzbuchñu (ABGB) z roku 1811 k tretici najv‰ËöÌch svetov˝ch kodifik·ciÌ na prelome 18. a 19. storoËia. Prusk˝ Landrecht sa od franc˙zskeho a rak˙skeho civilnÈho kÛdexu lÌöi t˝m, ûe je vlastne prvou rozsiahlejöou kodifik·ciou poistnÈho pr·va na svete.4) Toto gigantickÈ kodifikaËnÈ dielo vydanÈ za vl·dy Fridricha VeækÈho pojedn·valo o poistnej zmluve v 425 paragrafoch. Pre Landrecht bolo charakteristickÈ, ûe pod poistenÌm mal na mysli len ökodovÈ poistenie, do rozsahu ktorÈho zahrnul aj ûivotnÈ poistenie a o suchozemskom poistenÌ pojedn·val popri n·mornom poistenÌ. Prusk˝ Landrecht bol sn·Ô prv˝m z·konom na svete, ktor˝ priamo zakazoval, aby sa poisten· osoba obohatila v dÙsledku existencie poistenia.5)

52


V˝znam pruskÈho kÛdexu pre ÔalöÌ v˝voj poistnÈho pr·va spoËÌval v tom, ûe a) v nemecky hovoriacich öt·toch sa stal zdrojom tvorby vöeobecn˝ch poistn˝ch podmienok v celkom 19. storoËÌ, b) ovplyvnil ˙pravu n·mornÈho poistenia v prv˝ch obchodn˝ch kÛdexoch v Nemecku a v Rak˙sku (1861), c) podporil ˙vahy o moûnej kodifik·cii matÈrie s˙kromnÈho poistnÈho pr·va v r·mci civilnÈho kÛdexu (pozri napr. bavorsk˝ n·vrh civilnÈho kÛdexu z roku 1861 a dr·ûÔansk˝ n·vrh na prv˝ celonemeckÈho obËiansky z·konnÌk z roku 1866). V Rak˙sku, ktorÈho legislatÌva ovplyvÚovala pr·vny v˝voj v »ech·ch a n·sledne v prvej »SR aû do roku 1939, prv˝m pokusom kodifikovaù tzv. suchozemskÈ poistenie bol Codex Theresianus z roku 1766. Tento kÛdex bol pripraven˝ na priamy prÌkaz cis·rovnej M·rie TerÈzie, avöak do ûivota nebol vÙbec uveden˝. Terezi·nsky kÛdex, ktor˝ aû do prijatia VöeobecnÈho obËianskeho z·konnÌka (ABGB) v roku 1811 bol pouûÌvan˝ ako uËebnica s˙kromnÈho pr·va, poistn˙ zmluvu zahrnul do kapitoly pod n·zvom ÑZ·ruËnÈ a poistnÈ zmluvyì (ÑGew‰hrungs- und Versicherungscontractenì). Poisteniu venoval celkom 32 ustanovenÌ, priËom v˝luËne upravoval len poistenie dopravy.6) Ot·zka kodifik·cie poistnÈho pr·va v rak˙skom cis·rstve op‰ù oûila v s˙vislosti s prÌpravou VöeobecnÈho obËianskeho z·konnÌka (ABGB) zaËiatkom 19. storoËia. PÙvodn˝ n·vrh tohto s˙kromnopr·vneho kÛdexu obsahoval podrobn˙ ˙pravu ûivotnÈho poistenia (t·to ˙prava bola prevzat· z n·vrhu Terezi·nskeho kÛdexu). KoneËn· verzia ABGB, ktor· vst˙pila do platnosti v roku 1811, sa poisteniu venuje len v 4 ustanoveniach (ß 1288 aû 1291) a o poistnej zmluve pojedn·va v r·mci tzv. odv·ûnych (aleatÛrnych) zml˙v. DÙvodom z˙ûenia pÙvodnÈho n·vrhu ˙pravy poistnej zmluvy a ignorovania ûivotnÈho poistenia bola skutoËnosù, ûe poistenie sa povaûovalo za öpekulatÌvny pr·vny ˙kon, ktor˝ si nezasluhuje dobrodenie z·konodarcu.7) Do zaËiatku 20. storoËia tak bola ˙prava s˙kromnÈho poistnÈho pr·va v Rak˙sku ponechan· poistn˝m podmienkach s˙kromn˝ch poisùovnÌ. Aj vo Franc˙zsku bola ˙prava suchozemskÈho poistenia eöte aj na zaËiatku 19. storoËia mimo pozornosti z·konodarcu. Sl·vny Code civil z roku 1804 spomÌna poistenie len v jedinom ustanovenÌ Ël. 1764, v ktorom poistn˙ zmluvu oznaËuje za aleatÛrnu zmluvu, priËom pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy odkazovacou normou prenech·va obchodnÈmu z·konnÌku. Ako sme vöak uviedli uû vyööie, franc˙zsky Code de commerce z roku 1807 sa venuje len n·mornÈmu poisteniu. Napriek tomu, ûe do konca 19. storoËia uzrelo svetlo sveta niekoæko osobitn˝ch z·konov, ktorÈ sa t˝kali aj poistnej zmluvy, ku kodifik·cii poistnÈho pr·va vo Franc˙zsku aû do roku 1930 nedoölo. V öt·toch, v ktor˝ch sa pr·vny poriadok vyvÌjal pod vplyvom Common Law, bol aû do konca 19. storoËia veæk˝ odpor voËi akejkoævek kodifik·cii poistenÈho pr·va. V anglickom pr·ve je pr·vo poistnej zmluvy Ëasùou zmluvnÈho pr·va (law of contract), ktorÈ reprezentuj˙ s˙dne precedensy.8) Z toho dÙvodu sa tu poistnÈ pr·vo hromadÌ v s˙dnych rozhodnutiach (cases), ktorÈ vznikali pri v˝klade jednotliv˝ch ustanovenÌ poistn˝ch podmienok v prÌpade s˙dneho sporu. PÌsanÈ poistnÈ pr·vo nahr·dzali unifikovanÈ poistnÈ podmienky poisùovacÌch spoloËnostÌ. Napr. v Anglicku sa uû od 18. storoËia pouûÌvali ötandardnÈ poistnÈ podmienky (Policy) poisùovacej spoloËnosti Lloyd. Mimo n·mornÈho poistenia (1906) vo Veækej Brit·nii k Ôalöej kodifik·cii poistnÈho pr·va aû do dneön˝ch dnÌ nedoölo.


53

Ani v Spojen˝ch öt·toch sa v priebehu 18. a 19. storoËia nepociùovala potreba kodifik·cie poistnÈho pr·va. Trocha odliön· bola situ·cia v t˝ch Ëlensk˝ch öt·toch ˙nie, ktorÈ boli pod vplyvom franc˙zskeho pr·va (napr. öt·t Louisiana) a öpanielskeho pr·va (napr. Kalifornia). Rovnako ako v Brit·nii prax vystaËila poistn˝mi podmienkami poisùovacÌch spoloËnostÌ a rozsiahlou judikat˙rou s˙dov. IstÈ n·znaky kodifik·cie vidieù len v ötandardizovan˝ch poistn˝ch podmienkach pre poûiarne poistenie (Standard Fire Insurance Policy Form), ktorÈ boli v roku 1886 prijatÈ v New Yorku.9) Znenie t˝ch ötandardizovan˝ch poistn˝ch podmienok z roku 1943 bolo prevzatÈ uû v 41 öt·toch USA. V roku 1906 doölo v New Yorku ku ötandardiz·ciÌ poistn˝ch podmienok ûivotnÈho poistenia a v roku 1935 k ötandardiz·cii poistn˝ch podmienok povinnÈho ruËenia z prev·dzky motorov˝ch vozidiel (General Liability ñ Automobile Policy Form).10) Tieto ötandardizovanÈ poistnÈ podmienky sa pouûÌvaj˙ v prevaûnej v‰Ëöine öt·tov USA (s˙hrnne sa pre ne pouûÌva termÌn uniform laws). Z vyööie uvedenÈho vypl˝vaj˙ tieto z·very: a) poistenie a osobitne poistnÈ pr·vo sa ako vedn˝ odbor zrodilo v druhej polovici 18. storoËia, b) poistnÈ pr·vo (t.j. pr·vo poistnej zmluvy) bolo na prelome 18. a 19. storoËia, na rozdiel od n·mornÈho poistenia, slabo rozvinutÈ a z toho dÙvodu doch·dzalo k jeho kodifik·cii iba celkom v˝nimoËne, c) suchozemskÈ poistenie a najm‰ ûivotnÈ poistenie sa povaûovalo za öpekulatÌvny obchod, priËom poistn· zmluva bola zaraden· medzi odv·ûne (aleatÛrne) zmluvy, ktorÈ s˙ v systematike s˙kromnÈho pr·va zaraÔovanÈ na koniec ˙pravy z·v‰zkovÈho pr·va. Poistn· zmluva sa v prv˝ch kÛdexoch s˙kromnÈho pr·va zaradila do poslednej skupiny typizovan˝ch zml˙v (zvyËajne sa upravuje spolu so st·vku a hrou a zmluvou o dÙchodku). Toto dediËstvo sa prejavuje aj v ObËianskom z·konnÌku platnom v s˙Ëasnosti v »ech·ch aj na Slovensku (v »ech·ch bude od roku 2005 platiù nov˝ z·kon poistnej zmluve).

Kodifik·cia poistnÈho pr·va v obchodn˝ch kÛdexoch PrvÈ kodifik·cie matÈrie pr·va poistnej zmluvy ñ pokiaæ odhliadneme od pruskÈho Landrechtu ñ sa uskutoËnili v r·mci obchodn˝ch kÛdexov. Z geografickÈho hæadiska sa t·to forma kodifik·cie ujala najm‰ öt·toch ovplyvnen˝ch rom·nskou pr·vnou kult˙rou. Na t˙to ˙pravu mala najv‰ËöÌ vplyv kodifik·cia s˙kromnÈho pr·va vo Franc˙zsku na zaËiatku 19. storoËia. Je vöak paradoxnÈ, ûe samotn˝ franc˙zsky obchodn˝ kÛdex z roku 1807 sa nemohol staù vzorom pre samotn˙ kodifik·ciu poistnej zmluvy, nakoæko poistn· zmluva nebola v tomto obdobÌ eöte s˙ca na kodifik·ciu. PriekopnÌkom kodifik·cie poistnej zmluvy v r·mci obchodnÈho z·konnÌka boli öt·ty Beneluxu. Dodnes platn˝ holandsk˝ obchodn˝ z·konnÌk z roku 1837 obsahuje okrem n·mornÈho poistenia aj ustanovenia o poistnej zmluve (pozri Ël. 246 aû 308). V s˙Ëasnosti je t·to ˙prava z·kladom pre op‰tovn˙ kodifik·ciu poistnÈho pr·va v r·mci novÈho holandskÈho civilnÈho kÛdexu, ktor˝ sa kodifikuje po etap·ch od roku 1992. Doteraz vöak Ëasù 7/A holandskÈho obËianskeho z·konnÌka povaûuje poistn˙ zmluvu za odv·ûnu zmluvu a bliûöiu ˙pravu poistnej zmluvy naÔalej prenech·va obchodnÈmu z·konnÌku. Ku kodifik·cii pr·va poistnej zmluvy v r·mci obchodnÈho kÛdexu doölo n·sledne v Belgicku (1874) a v Luxembursku (1891). Ide vlastne o prvÈ kodifik·cie poistnej zmluvy na svete.

54


Najv˝znamnejöÌm legislatÌvnym dielom druhej polovice 19. storoËia v oblasti poistnÈho pr·va bol belgick˝ obchodn˝ z·konnÌk z roku 1874. Na rozdiel od svojho franc˙zskeho vzoru (Code de commerce z roku 1807) kodifikoval popri sebe n·mornÈ poistenie a pr·vo poistnej zmluvy. Podæa belgickÈho vzoru bolo pr·vo poistnej zmluvy kodifikovanÈ v prv˝ch obchodn˝ch z·konnÌkoch Uhorska (1875), Talianska (1882) a Luxemburska (1891), ale aj äpanielska, Portugalska, Rumunska a GrÈcka. ⁄prava poistnej zmluvy v öpanielskom a portugalskom obchodnom z·konnÌku n·sledne ovplyvnila ˙pravu poistnej zmluvy v celej Strednej a Juûnej Amerike. Osobitne sa musÌme zmieniù o uhorskom obchodnom z·konnÌku (z·k. Ël. XXXVII/1875), ktor˝ platil aj na ˙zemÌ Slovenska prakticky aû do roku 1934, kedy bol prijat˝ z·kon o poistnej zmluvy uû v r·mci prvej »SR. Ustanovenia ß 463 aû 507 tohto obchodnÈho z·konnÌka o poistnej zmluve, ktorÈ priamo ovplyvnila belgick· ˙prava, patrili medzi najmodernejöie vo svojej dobe. Pr·vna ˙prava poistnej zmluvy sa v uhorskom obchodnom z·konnÌku Ëlenila na vöeobecn˙ Ëasù (ß 453 aû 462), ustanovenia o poistenÌ proti ökode (ß 463 aû 497) a na ustanovenia o ûivotnom poistenÌ (ß 498 aû 507). Na rozdiel od in˝ch vtedajöÌch obchodn˝ch z·konnÌkov, uhorsk˝ obsahoval okrem hmotnej ˙pravy poistnej zmluvy aj ˙pravu podmienok podnikania v oblasti poisùovnÌctva (napr. spÙsob umiestnenia rezerv ûivotnÈho poistenia), ale aj ˙pravu z·kladov zaistenia (ß 508 aû 514). Pokiaæ ide o pr·vnu povahu ustanovenÌ z·konnÌka o poistnej zmluve, vtedajöia teÛria poistnÈho pr·va poukazovala na to, ûe ide o Ñpotreb·m obchodu prispÙsobenÈ s˙kromnÈ pr·voì.11) V˝znam uhorskÈho obchodnÈho z·konnÌka pre poistnÈ pr·vo spoËÌval v tom, ûe do rozpadu Rak˙sko ñ Uhorska nebolo v Uhorsku (teda ani na ˙zemÌ Slovenska) s˙kromnÈ pr·vo ako takÈ kodifikovanÈ. S˙kromnÈ pr·vo platilo ako obyËajovÈ pr·vo podporovanÈ rozsiahlou judikat˙rou. ZaujÌmav˝ bol v˝voj v GrÈcku, kde obchodn˝ z·konnÌk z roku 1821 spoËiatku kodifikoval len n·mornÈ poistenie podæa vzoru franc˙zskeho Code de commerce. V roku 1910 bol tento obchodn˝ kÛdex doplnen˝ o novÈ Ël·nky 189 aû 225 o poistnej zmluve, priËom tieto ustanovenia predstavuj˙ preklad prÌsluön˝ch Ël·nkov talianskeho obchodnÈho z·konnÌka z roku 1882 o poistnej zmluve. T·to pr·vna ˙prava poistnej zmluvy platÌ v GrÈcku do dneön˝ch dnÌ. Medzit˝m z obchodnÈho z·konnÌka bola v roku 1958 vyÚat· ˙prava n·mornÈho poistenia a prenesen· do samostatnÈho z·kona. N·vrh novÈho grÈckeho obchodnÈho z·konnÌka z polovice 80. rokov minulÈho storoËia poËÌtal s ponechanÌm ˙pravy poistnej zmluvy v obchodnom kÛdexe.12) MnohÈ z vyööie uveden˝ch obchodn˝ch kÛdexov, ktorÈ ako prvÈ kodifikovali pr·vo poistnej zmluvy, uû zanikli. PlatÌ to nielen o samotnom belgickom obchodnom z·konnÌku, ktor˝ bol v platnosti viac ako 120 rokov, ale aj o talianskom a uhorskom obchodnom z·konnÌku. V öt·toch, v ktor˝ch bola poistn· zmluva kodifikovan· v samostatn˝ch z·konoch (napr. äpanielsko) bola ˙prava poistnej zmluvy z obchodnÈho z·konnÌka len vyÚat·. V ÔalöÌch öt·toch sa na obdobn˙ ˙pravu zatiaæ len pripravuj˙. Napr. v Holandsku pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy v obchodnom z·konnÌku Ëoskoro prevezme obËiansky z·konnÌk, ktor˝ je od roku 1992 postupne kodifikovan˝ formou samostatn˝ch knÌh. Snaha kodifikovaù poistn˙ zmluvu v r·mci obchodnÈho z·konnÌka zodpoved· vöeobecnej predstave, ûe poistenie je podnikateæsk· (obchodn·) Ëinnosù, na ktor˙ ako absol˙tny obchod sa vzùahuje reûim obchodnÈho pr·va. Kodifik·cia poistnej zmluvy (suchozemskÈho poistenia) v r·mci obchodnÈho pr·va mala podæa n·öho n·zoru tieto z·kladnÈ prÌËiny:


55

1. Poistenie vykon·vaj˙ öpecializovanÌ obchodnÌci (podnikatelia) ñ poisùovacie spoloËnosti, ktor˝ch obchodn· Ëinnosù je zvyËajne regulovan· obchodn˝m z·konnÌkom (v Ëase zrodu prv˝ch obchodn˝ch kÛdexov neexistoval öt·tny dozor nad poisùovÚami). 2. Sluûby poisùovacÌch spoloËnostÌ v priebehu 19. storoËia prevaûne vyuûÌvali podnikatelia (obchodnÌci), resp. majetnÈ vrstvy obyvateæstva; spotrebiteæsk˝ charakter poistnej zmluvy nebol v tom obdobÌ nijak citeæn˝. 3. Kodifik·cia n·mornÈho poistenia sa v priebehu 19. storoËia v˝luËne uskutoËÚovala v r·mci obchodn˝ch kÛdexov, Ëo vytvorilo priestor zahrn˙ù ˙pravu poistnej zmluvy (suchozemskÈho poistenia) do obchodnÈho kÛdexu. 4. Kodifik·cia pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy v r·mci obchodnÈho kÛdexu bola vlastne jedin· prÌleûitosù ako t˙to kodifik·ciu vÙbec uskutoËniù, nakoæko snahy kodifikovaù s˙kromnÈ pr·vo v civiln˝ch kÛdexoch sa v priebehu 19. storoËia dostali do ˙tlmu. Mimo celosvetovÈho pr˙du oslabovania tendencie kodifikovaù poistn˙ zmluvu v r·mci obchodnÈho kÛdexu je op‰tovn· kodifik·cia poistnej zmluvy v obchodnom z·konnÌku Bulharska v roku 1991. Treba pripomen˙ù, ûe v Bulharsku bola v Ëase predch·dzaj˙ceho politickÈho reûimu ˙prava poistnej zmluvy obsiahnut· v samostatn˝ch z·konoch.

Kodifik·cia poistnÈho pr·va v samostatn˝ch z·konoch Nov˝ smer kodifik·cie poistnÈho pr·va bol vyt˝Ëen˝ na zaËiatku 20. storoËia, kedy sa poistenie celosvetovo etablovalo ako v˝znamn˝ hospod·rsky Ëiniteæ. Poistenie sa stalo masov˝m javom, o ktor˝ zaËali prejavovaù z·ujem öirokÈ vrstvy obyvateæstva. Potreba kodifik·cie poistnÈho pr·va bola z toho dÙvodu podporovan· nielen z dÙvodu s˙stredenia matÈrie poistnej zmluvy do jednÈho z·kona, ale aj z hæadiska ochrany z·ujmov poisten˝ch. ⁄Ëelom z·kona bolo zaviesù kogentnÈ ustanovenia na ochranu z·ujmov poisten˝ch, od ktor˝ch sa poisùovacie spoloËnosti nemÙûu odch˝liù vo svojich poistn˝ch podmienkach. Popri vznikaj˙cich z·konoch, ktorÈ zav·dzali öt·tny dohæad na Ëinnosù poisùovnÌ, malo kodifikovanÈ poistnÈ pr·vo predstavovaù ÔalöÌ pilier ochrany z·ujmov poisten˝ch. T˙to skutoËnosù zdÙrazÚuje aj poistn· literat˙ra na prelome 19. a 20. storoËia. Pre kodifik·ciu poistnej zmluvy na zaËiatku 20. storoËia bolo z hæadiska legislatÌvnej formy prÌznaËnÈ, ûe proces kodifik·cie pr·va poistnej zmluvy prebieha mimo veæk˝ch s˙kromnopr·vnych kÛdexov. V prvej polovici 20. storoËia sa takmer vo vöetk˝ch öt·toch sveta pr·vo poistnej zmluvy kodifikovalo v samostatn˝ch z·konoch o poistnej zmluve. MnohÈ z nich preûili aj do s˙Ëasnosti. 1. PrvÈ kodifik·cie s˙kromnÈho poistnÈho pr·va v samostatn˝ch z·konoch o poistnej zmluve sa uskutoËnili v Nemecku a vo ävajËiarsku, a to zhodne v roku 1908. Na obdobnom z·kone pracovali v tom Ëase pr·vnici aj v in˝ch eurÛpskych öt·toch (napr. v Rak˙sku a vo Franc˙zsku). LegislatÌvne pr·ce vöak zastavila prv· svetov· vojna v roku 1914. PriekopnÌkom kodifik·cie pr·va poistnej zmluvy v samostatnom z·kone na prelome 19. a 20. storoËia bolo Nemecko. V˝znam nemeckÈho z·kona o poistnej zmluve z roku 1908 ( Versicherungsvetragsgesetz; skratka VVG) spoËÌval v tom, ûe ako prv˝ kÛdex systematicky roztriedil matÈriu s˙kromnÈho poistnÈho

56


pr·va do podoby, ktor· sa pouûÌva v nemecky hovoriacich öt·toch a öt·toch Strednej a V˝chodnej EurÛpy dodnes a ovplyvnil n·slednÈ kodifik·cie poistnej zmluvy na celom svete (vËÌtane Spojen˝ch öt·tov). ZaujÌmav· je histÛria kodifik·cie poistnej zmluvy v Nemecku. Podæa pÙvodnej predstavy mala totiû poistn· zmluva predstavovaù samostatn˙ Ëasù z·v‰zkovÈho pr·va novo pripravovanÈho obËianskeho z·konnÌka (B¸rgerliches Gesetzbuch; skratka BGB), ktor˝ bol publikovan˝ v roku 1896 a ˙Ëinnosù nadobudol 1. 1. 1900. Tento z·mer prekazilo omeökanie pr·c na novom z·kone o dohæade nad poisùovÚami, ktor˝ napokon nadobudol ˙Ëinnosù aû 12. 5. 1901. V dÙsledku tohto legislatÌvneho nedopatrenia sa paralelne s nov˝m obËianskym z·konnÌkom musel pripraviù samostatn˝ z·kon o poistnej zmluvy. Z·kon o poistnej zmluve napokon nadobudol ˙Ëinnosù aû v roku 1908.13) Ukazuje sa, ûe toto riadenie osudu malo aj svoje pozitÌvnu str·nku ñ nemeckÈmu z·konodarcovi sa podarilo po viac ako desaùroËn˝ch prÌpravn˝ch pr·cach schv·liù z·kon, ktor˝ preûil aû do dneön˝ch Ëias. Nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve patrÌ medzi vrcholnÈ diela poistnej legislatÌvy. Systematicky sa VVG ËlenÌ na 6 ËastÌ. Pozost·va zo vöeobecn˝ch ustanovenÌ (ß 1 aû 48), ustanovenÌ o ökodovom poistenÌ (ß 49 aû 158k), ustanovenÌ o ûivotnom poistenÌ (ß 159 aû 178) a ˙razovom poistenÌ (ß 179 aû 185) a z·vereËn˝ch ustanovenÌ. V z·kone nie je upravenÈ n·mornÈ poistenie, zaistenie ani povinne zmluvnÈ poistenia. Podæa n·zoru pr·vnej vedy sa tento z·kon povaûuje za Ñv celom svete uzn·van˝ majstrovsk˝ k˙sok nemeckÈho legislatÌvneho umenia.ì14) VÔaka svojej flexibilite sa judikat˙re podarilo jeho abstraktn˝ text adaptovaù nov˝m poûiadavk·m doby, bez potreby legislatÌvnych zmien. V Nemecku sa sÌce judik·ty nepovaûuj˙ za prameÚ pr·va, avöak pr·ve pomocou judikat˙ry dok·zala s˙dna prax prispÙsobiù ustanovenia z·kona potreb·m praxe, bez potreby Ëast˝ch noveliz·cii. Pre nemeckÈ poistnÈ pr·vo je preto podæa n·zoru niektor˝ch autorov prÌznaËnÈ vz·jomnÈ prepojenie z·kona a sudcovskÈho pr·va (das Richterrecht). Hoci nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve z roku 1908 vznikol v obdobÌ liber·lneho kapitalizmu, uû pri svojom zrode bol ch·pan˝ ako z·kon na ochranu poisten˝ch. Obsahuje znaËn˝ poËet ustanovenÌ, od ktor˝ch sa nemoûno odch˝liù v neprospech poisten˝ch. VÔaka tomu bol poËas svojej takmer storoËnej existencii len niekoækokr·t novelizovan˝, naposledy v roku 2003 z dÙvodu implement·cie smernice EurÛpskeho parlamentu a Rady Ë. 2002/83/ES z 5. 11. 2002 o ûivotnom poistenÌ. V tom istom roku ako v Nemecku podobn˝ z·kon bol po dvan·sùroËn˝ch prÌprav·ch prijat˝ vo ävajËiarsku. ävajËiarsky z·kon o poistnej zmluve z roku 1908 mal podobn˝ osud ako nemeck˝ z·kon. Jeho prÌprava vöak nes˙visela s kodifik·ciou s˙kromnÈho pr·va, nakoæko t· uû ËiastoËne prebehla v roku 1881 v podobe z·kona o oblig·ci·ch (Bundesgesetz ¸ber das Obligationenrecht). ävajËiarsky zv‰z pr·vnikov v roku 1891 vyslovil n·zor, ûe poistn· zmluva by sa mala kodifikovaù v samostatnom spolkovom z·kone. N·vrh z·kona o poistnej zmluve bol pripraven˝ uû v roku 1896, avöak schv·len˝ bol aû v roku 1908 a ˙Ëinnosù nadobudol od 1. 1. 1910. Obsah övajËiarskeho z·kona o poistnej zmluve (Budesgesetz ¸ber den Versicherungsvertrag) v koneËnom dÙsledku ovplyvnilo znenie nemeckÈho z·kona.15) Minim·lneho poËtu noviel poËas svojej takmer storoËnej existencie vÔaËÌ övajËiarsky z·kon svojej r·mcovosti a pruûnosti svojich ustanovenÌ. Rak˙sko bolo sn·Ô jedin˝m öt·tom v EurÛpe, kde sa napriek prvej svetovej vojne podarilo dokonËiù z·kon o poistnej zmluve. Na tomto z·kone sa pracovalo od roku 1905 a po viacer˝ch odkladoch bol schv·-


57

len˝ v roku 1917, priËom ˙Ëinnosù nadobudla len jeho jedna Ëasù, ktor· platila po rozpade Rak˙sko-Uhorska do roku 1934 aj v »ech·ch.16) LegislatÌvne v·kuum bolo v roku 1930 vyrieöenÈ tak, ûe v plnom rozsahu bol recipovan˝ nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve (1908), ktor˝ v Rak˙sku platil aû do roku 1958. V tomto roku bol op‰ù prijat˝ samostatn˝ z·kon o poistnej zmluve, ktor˝ platÌ v Rak˙sku dodnes. Rak˙sky z·kon o poistnej zmluve z roku 1958 je replikou nemeckÈho z·kona o poistnej zmluve. Z toho dÙvodu aj koment·re k rak˙skemu z·konu upozorÚuj˙ na niektorÈ odliönosti od nemeckÈho z·kona. V Rak˙sku s˙ preto pouûiteænÈ pri aplik·cii z·kona o poistnej zmluvy aj poistnÈ judik·ty nemeck˝ch s˙dov. 2. Druh· kodifikaËn· vlna, ktorej cieæom bolo upraviù poistn˙ zmluvu v samostatnom z·kone, zaËala okolo roku 1930. V roku 1930 bol vo Franc˙zsku schv·len˝ dlho pripravovan˝ z·kon o poistnej zmluve (Loi sur le contrat díassurance), ktor˝ sa v mnoh˝ch öt·toch sveta stal popri nemeckom z·kone legislatÌvnym vzorom pre kodifik·ciu pr·va poistnej zmluvy. Treba vöak povedaù, ûe podobn˝ n·vrh z·kona bol vo Franc˙zsku predloûen˝ uû v roku 1904, nebol vöak schv·len˝. Franc˙zsky z·kon o poistnej zmluve ovplyvnil prijatie obdobnÈho z·kona v AlûÌrsku (1933), Tunisku (1931), Maroku (1934), Togu, Kamerune (1937) a neskoröie aj v IndoËÌne.17) Franc˙zsky z·kon o poistnej zmluve platÌ aj v s˙Ëasnosti v niektor˝ch b˝val˝ch franc˙zskych kolÛni·ch (napr. na Madagaskare). Z·sadnejöÌ vplyv na kodifik·ciu poistnej zmluvy v EurÛpe v 30. rokoch 20. storoËia mal nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve. Nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve ovplyvnil prijatie samostatnÈho z·kona o poistnej zmluve v Rumunsku (1930) a v ökandin·vskych öt·toch. Nemeck˝m z·konom bol v znaËnej miere poznaËen˝ aj Ëeskoslovensk˝ z·kon o poistnej zmluve z roku 1934. Z·kon Ë. 145/1934 Zb. o poistnej zmluve patrÌ medzi vrcholnÈ diela Ëeskoslovenskej medzivojnovej legislatÌvy. Platil aû do roku 1950, kedy bol nahraden˝ uû menej vydaren˝m a nov˝mi politick˝mi pomermi ovplyvnen˝m z·konom Ë. 189/1950 Zb. o poistnej zmluve. Systematika z·kona o poistnej zmluve z roku 1934 bola zhodn· s obdobn˝m nemeck˝m z·konom. Pozost·vala zo vöeobecnej Ëasti (ß 1 aû 47), z ustanovenÌ o poistenÌ proti ökode (tieto sa delili na vöeobecnÈ ustanovenia ñ ß 48 aû 72 a ustanovenia platnÈ pre jednotlivÈ druhy poistenÌ ñ ß 73 aû 124), ustanovenÌ o ûivotnom poistenÌ (ß 125 aû 148), ustanovenÌ o ˙razovom poistenÌ (ß 149 aû 158) a z·vereËn˝ch ustanovenÌ. SeverskÈ öt·ty pr·ce na novom z·kone o poistnej zmluve ˙zko koordinovali uû od zaËiatku 20. rokov minulÈho storoËia. V˝sledkom t˝chto sn·h bolo prijatie samostatnÈho z·kona o poistnej zmluve najprv vo ävÈdsku v roku 1927. Znenie tohto z·kona bolo ovplyvnenÈ obdobn˝m nemeck˝m a övajËiarskym z·konom o poistnej zmluve. Obsahovo zhodnÈ z·kony o poistnej zmluvy boli v priebehu roka 1930 prijatÈ eöte v D·nsku, FÌnsku a v NÛrsku. V roku 1954 bol obsahovo takmer zhodn˝ z·kon prijat˝ aj na Islande. Tieto z·kony s˙ platnÈ dodnes. 3. Tretia kodifikaËn· vlna so z·merom vtesnaù s˙kromnÈ pr·vo do samostatnÈho z·kona zaËala v 70. a 80. rokoch minulÈho storoËia. Prv˝m v˝razn˝m sign·lom bolo vydanie z·kona o poistnej zmluve v äpanielsku (Ley del contrato de seguros) v roku 1980. äpanielsky z·konodarca sa takmer pod 100 rokoch odhodlal na op‰tovn˙ kodifik·ciu pr·va poistnej zmluvy, keÔ sa ˙prava poistnÈho pr·va v obchodnom kÛdexe z roku 1885 a r·mcov· ˙prava v civilnom kÛdexe z roku 1889 (Ël. 1791 aû 1797) uk·zala ako nedostatoËn·. SkutoËn˝m dÙvodom tejto kodifik·cie vöak bola ñ ako to prizn·vaj˙ niektorÌ autori18) ñ po-

58


ûiadavka premietnuù novÈ poisùovacie smernice EurÛpskej ˙nie do öpanielskeho pr·vneho poriadku. äpanielsky vzor zatiaæ nenasledovali öt·ty Strednej a Juûnej Ameriky, v ktor˝ch platÌ obdobn· ˙prava poistnÈho pr·va ako v äpanielsku. ⁄silie eurÛpskych z·konodarcov kodifikovaù poistnÈ pr·vo v samostatnom z·kone zasiahlo v 80. rokoch minulÈho storoËia aj öt·ty, ktorÈ s˙ tradiËne pod siln˝m vplyvom Common Law. Vzhæadom k tomu, ûe v t˝chto öt·toch s˙ prevaûuj˙cim prameÚom poistnÈho pr·va s˙dne rozhodnutia (judge made law) a unifikovanÈ poistnÈ podmienky, poistn· prax sa nedoûadovala kodifik·cie. Napriek tomu v 60. a 80. rokoch minulÈho storoËia bola vo Veækej Brit·nii zriaden· komisia pre kodifik·ciu pr·va poistnej zmluvy (Law Reform Committee). Jej legislatÌvne n·vrhy neboli prijatÈ. Obdobn· komisia bola predned·vnom zriaden· op‰ù, priËom t·to si vyt˝Ëila za cieæ priblÌûiù poistnÈ pr·vo spotrebiteæom a za vzor hodn˝ nasledovania oznaËila novÈ austr·lske z·kony.19) PripomÌname, ûe v Anglicku je do dneön˝ch dnÌ z·konom upraven· len matÈria povinne zmluvnÈho poistenia (Road Traffic Act z roku 1960 a 1974) a odökodÚovania pracovn˝ch ˙razov (Employerís Liability (Compulsary Insurance) Act z roku 1969). KonzervatÌvne stanovisko anglick˝ch pr·vnikov ku kodifik·cii poistnÈho pr·va nie je zdieæanÈ v ostatn˝ch öt·toch britskÈho Commonwealthu. Mimo Spojen˝ch öt·tov n·zorn˝m prÌkladom kodifikaËn˝ch sn·h v pr·vnom prostredÌ Common Law je Austr·lia. V Austr·lii bol v roku 1984 parlamentom schv·len˝ samostatn˝ z·kon o poistnej zmluve ( Insurance Contract Act 1984). Tento z·kon ñ na rozdiel od obdobn˝ch z·konov platn˝ch na EurÛpskom kontinente ñ obsahuje aj ustanovenia, ktorÈ sa t˝kaj˙ vöeobecn˝ch ot·zok z·v‰zkovÈho pr·va (napr. platnosù poistnej zmluvy, z·sada dobrej viery a pod.). Je tomu tak preto, ûe zmluvnÈ pr·vo ako s˙Ëasù s˙kromnÈho pr·va nie je v pr·vnom systÈme Common law dodnes kodifikovanÈ. V germ·nskom a rom·nskom pr·vnom systÈme sa pr·vnici mÙûu oprieù o podpornÈ pouûitie ustanovenÌ civilnÈho kÛdexu o z·v‰zkoch (oblig·ci·ch) na pr·vne vzùahy upravenÈ z·konom o poistnej zmluve. KodifikaËnÈ ˙silie v 80. rokoch 20. storoËia bolo Ôalej ˙speönÈ v Izraeli, ktorÈ je od svojho vzniku v roku 1948 pod siln˝m vplyvom anglickÈho pr·va. V ûidovskom öt·te bol v roku 1981 Knesetom prijat˝ modern˝ z·kon o poistnej zmluve, ktorÈho tvorcovia sa inöpirovali obdobn˝mi eurÛpskymi z·konmi o poistnej zmluve a vlastnou judikat˙rou, ktor· bola aû do vydania z·kona spolu s poistn˝mi podmienkami jedin˝m prameÚom poistnÈho pr·va. Od polovice 80. rokoch 20. storoËia sa na veæk˙ kodifik·ciu poistnÈho pr·va pripravovali aj BelgiËania, ktor˝ch z·kon o poistnej zmluve bol napokon schv·len˝ 25. 6. 1992. ⁄Ëinnosù nadobudol aû od 1. 1. 1995. Belgick˝ z·kon o poistnej zmluve uzaviera tretiu vlnu kodifik·ciÌ poistnej zmluvy v samostatnom z·kone. Belgick˝ z·kon pozost·va zo ötyroch ËastÌ: 1. VöeobecnÈ ustanovenia o suchozemskom poistenÌ (Ël. 1 aû 50), 2. Poistenia proti ökode (Ël. 51 aû 93), 3. Poistenie osÙb (Ël. 94 aû 138) a 4. Z·vereËnÈ ustanovenia (ß 139 aû 149). ZaujÌmavosùou belgickÈho z·kona je, ûe v Ël. 1 definuje z·kladnÈ poistnÈ pojmy, ktorÈ pouûÌva z·kon, priËom zav·dza Ëlenenie poistenÌ na poistenia, ktorÈ maj˙ odökodÚovacÌ charakter (assurances à caractère indemnitaire) a na poistenia na pauö·lnu sumu (assurances à caractère forfaitaire). Treba povedaù, ûe toto Ëlenenie bolo prevzatÈ z novöÌch n·vrhov na ˙pravu poistnej zmluvy v pripravovanom civilnom kÛdexe v Holandsku.


59

Dozvuky tretej vlny kodifik·cie poistnej zmluvy v samostatnom z·kone sa prejavili eöte v EstÛnsku a v »eskej republike. V EstÛnsku bol z·kon o poistnej zmluve podæa ökandin·vskeho vzoru prijat˝ v roku 1998 (avöak uû v roku 2002 bola t·to ˙prava pojat· ako 4. Ëasù z·kona o oblig·ci·ch). V »eskej republike sa samostatn˝ z·kon o poistnej zmluve pripravoval od polovice 90. rokov 20. storoËia za ˙Ëinnej pomoci belgick˝ch expertov (prof. Marcel Fontaine). Po zloûit˝ch legislatÌvnych peripeti·ch ovplyvnen˝ch aj teoretick˝m n·zorom, ûe poistn· zmluva je absol˙tnym obchodom, bol Ëesk˝ z·kon schv·len˝ aû v roku 2004. Svojim obsahom sa Ëesk˝ z·kon n·padne podob· belgickÈmu z·konu o poistnej zmluve. »esk˝ z·kon Ë. 37/2004 Zb. o poistnej zmluve nahradil ustanovenia obËianskeho z·konnÌka o poistnej zmluve (ß 788 aû 828), ktorÈ s menöÌmi zmenami platia Ôalej na Slovensku. »esk˝ z·kon, ktor˝ nadobudne ˙Ëinnosù od 1. 1. 2005 je v mnohom podobn˝ belgickÈmu z·konu. Z·kon svojim obsahom zodpoved· s˙Ëasn˝m tendenci·m v˝voja poistnÈho pr·va vo svete, najm‰ vöak v öt·toch EurÛpskej ˙nie. V r·mci samostatnej Ëasti ñ v s˙lade s najnovöou legislatÌvou EurÛpskej ˙nie ñ venuje pozornosù ochrane poistnÌka (poistnÈho) v r·mci predzmluvnej informaËnej povinnosti poisùovateæa. UrËit˝m handikapom tohto z·kona je vöak jeho neprepojenosù na pr·vnu ˙pravu spotrebiteæskej zmluvy v obËianskom z·konnÌku (k ochrane spotrebiteæa vo vzùahu k poisteniu pozri ÔalöÌ v˝klad). Doterajöie sk˙senosti s kodifik·ciami poistnÈho pr·va v priebehu 20. storoËia ukazuj˙, ûe potreba kodifik·cie poistnÈho pr·va v samostatnom z·kone nebola v EurÛpe len akousi mÛdnou vlnou. Poistn· zmluva bola podæa n·öho n·zoru kodifikovan· v samostatnom z·kone s˙kromnopr·vneho charakteru z nasleduj˙cich dÙvodov: 1. Podæa prevl·daj˙ceho n·zoru pr·vnej vedy poistn· zmluva nie je absol˙tnym obchodom (tak˝to charakter m· len poistn· zmluva v n·mornom poistenÌ); zaËiatkom 20. storoËia prevl·dol n·zor o spotrebiteæskom charaktere poistnej zmluvy (z toho dÙvodu maj˙ viacerÈ ustanovenia z·konov o poistnej zmluve kogentn˝ charakter, Ëo odporuje liber·lnej koncepcii ˙pravy obchodnopr·vnych vzùahov). 2. Poistn˙ zmluvu vzhæadom na rozsah ˙pravy a potrebu systematickÈho rozËlenenia pr·vnej matÈrie poistenia je obtiaûne vtesnaù do s˙kromnÈho kÛdexu (civiln˝ alebo obchodn˝ kÛdex); z toho dÙvodu bola preferovan· kodifik·cia poistnej zmluvy v samostatnom z·kone. 3. PoistnÈ pr·vo je ûiv˝ organizmus, ktor˝ moûno z legislatÌvno-technickÈho hæadiska lepöie korigovaù (novelizovaù) v samostatnom z·kone ako vo veækom s˙kromnopr·vnom kÛdexe, ktor˝ pr·vnici vo vyspel˝ch öt·toch Ñstr·ûiaì pred Ëast˝mi noveliz·ciami. S˙kromnopr·vny charakter poistnej zmluvy sa pri z·konoch o poistnej zmluve prejavuje v tom, ûe z·kony o poistnej zmluve v˝slovne prip˙öùaj˙ podpornÈ pouûitie ustanovenÌ civiln˝ch kÛdexov o z·v‰zkoch na pr·vne pomery poistenia. Inak je to v öt·toch s pr·vnym systÈmom Common Law. Ich z·kony o poistnej zmluve ñ pokiaæ boli v˝nimoËne prijatÈ ñ obsahuj˙ aj ustanovenia, ktorÈ by sme v inom pr·vnom systÈme hæadali v ustanoveniach civilnÈho kÛdexu o z·v‰zkovom pr·ve.

Kodifik·cia poistnÈho pr·va v r·mci civilnÈho kÛdexu Menej v˝raznou tendenciou v˝voja poistnÈho pr·va je kodifik·cia pr·va poistnej zmluvy v r·mci civilnÈho kÛdexu. PrÌËinu tohto javu vidÌme v tom, ûe do nemeckÈho BGB sa na prelome 18. a 19. storoËia nedostala ˙prava poistnej zmluvy. Domnievame sa, ûe pokiaæ by sa do BGB ñ ako najv‰Ëöej kodifik·cie s˙kromnÈho

60


pr·va 20. storoËia ñ dostala ˙prava poistnej zmluvy, tak ako sa to pÙvodne oËak·valo, malo by to znaËn˝ vplyv na kodifik·ciu poistnej zmluvy v in˝ch öt·toch sveta. PripomeÚme, ûe podæa nemeckÈho vzoru bolo s˙kromnÈ pr·vo kodifikovanÈ nielen v Turecku a na œalekom V˝chode (napr. Japonsko), ale aj v Sovietskom zv‰ze. Nemoûno opomen˙ù ani siln˝ vplyv nemeckÈho pr·va na normotvorbu prvej »SR. Uû sme spomenuli, ûe zmienka o poistnej zmluve sa dostala do prv˝ch civiln˝ch kÛdexov, ktorÈ vöak poistnej zmluve venuj˙ margin·lnu pozornosù (Code civil, ABGB). Je paradoxnÈ, ûe prvou v‰Ëöou kodifik·ciou pr·vna poistnej zmluvy v civilnom kÛdexe bol obËiansky z·konnÌk Ruskej sovietskej federatÌvnej socialistickej republiky (RSFSR), ktor˝ nadobudol ˙Ëinnosù 1. 1. 1923. Tento z·konnÌk bol prijat˝ v r·mci NEP-u vyhl·senej V. I. Leninom v roku 1921, priËom vzorom ˙pravy poistenia v jeho Ël·nkoch 367 aû 398 bol nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve z roku 1908. LegislatÌvna koncepcia kodifik·cie poistnej zmluvy v civilnom kÛdexe, ktor· bola prijat· v obËianskom z·konnÌku RSFSR, na dlh˙ dobu predurËila Ôalöie smery kodifik·cie poistnÈho pr·va nielen v neskoröom Sovietskom zv‰ze, ale aj v ostatn˝ch öt·toch socialistickÈho spoloËenstva, medzi ktorÈ sa po roku 1948 dostalo aj »eskoslovensko. V roku 1961 bolo poistnÈ pr·vo v Sovietskom zv‰ze op‰tovne kodifikovanÈ v Z·kladoch obËianskeho z·konodarstva ZSSR a zv‰zov˝ch republÌk, ktorÈ platili na celom ˙zemÌ Sovietskeho zv‰zu a boli podkladom pre vypracovanie obËianskeho z·konnÌka vo zv‰zov˝ch republik·ch. Podæa vzoru ÑveækÈho brataì bola poistn· zmluva kodifikovan· v obËianskom z·konnÌku MaÔarska (1959), Poæska (1964), »eskoslovenska (1964) a v b˝valej NDR (1975). V Bulharsku a v Juhosl·vii bolo poistnÈ pr·vo kodifikovanÈ v samostatn˝ch z·konoch upravuj˙cich z·v‰zkovÈ (obligaËnÈ) pr·vne vzùahy. ZaujÌmav˝ a v urËitom smere aj bizarn˝ bol v˝voj v »eskoslovensku, kde bola poistn· zmluva najprv dvojn·sobne kodifikovan· v r·mci samostatn˝ch z·konov o poistnej zmluve v roku 1934 a 1950. N·sledne v obdobÌ rokov 1963 a 1964 bola ˙prava Ñs˙kromnÈhoì poistnÈho pr·va rozdelen· do troch kÛdexov: ObËiansky z·konnÌk, Hospod·rsky z·konnÌk a Z·konnÌk medzin·rodnÈho obchodu, Ëo bolo svetov˝m unik·tom. ObËiansky z·konnÌk namiesto ˙pravy poistnej zmluvy zaviedol ˙pravu poisùovacÌch sluûieb. Pr·vna ˙prava poistnej zmluvy bola v roku 1963 zaveden· v Z·konnÌku medzin·rodnÈho obchodu, ktor˙ vöak bolo moûnÈ aplikovaù len v r·mci pr·vnych vzùahov v medzin·rodnom obchode. V rovnakom roku ako ObËiansky z·konnÌk bol schv·len˝ Hospod·rsky z·konnÌk, ktor˝ zaviedol ˙pravu poistenia socialistick˝ch organiz·ciÌ. V roku 1991 sa novelou ObËianskeho z·konnÌka op‰tovne zjednotila ˙prava s˙kromnÈho poistnÈho pr·va, priËom z·konnÌk v ustanoveniach ß 788 aû 828 upravoval poistn˙ zmluvu ako samostatn˝m zmluvn˝ typ. B˝valÈ socialistickÈ öt·ty stoja na zaËiatku tretieho tisÌcroËia op‰ù pred ot·zkou kodifik·cie poistnÈho pr·va. Akceler·torom ˙vah o kodifik·cii, resp. rekodifik·cii poistnÈho pr·va napr. na Slovensku je najm‰: a) snaha o rekodifik·ciu s˙kromnÈho pr·va v dÙsledku prekonania predch·dzaj˙ceho spoloËenskÈho, politickÈho a ekonomickÈho v˝voja a hæadanie miesta pre nov˙ ˙pravu poistnej zmluvy, b) predch·dzaj˙ci a aktu·lny v˝voj poistnÈho pr·va, najm‰ diskontinuita pr·vneho v˝voja v druhej polovici 20. storoËia a snaha hæadaù vlastn˙ pr·vnu identitu, c) ˙silie vyrovnaù sa vo veæmi kr·tkom Ëase s implement·ciou noriem komunit·rneho poistnÈho pr·va (acquis communautaires) do novÈho pr·vneho poriadku.


61

Okrem öt·tov b˝valÈho socialistickÈho t·bora, ktorÈ v s˙Ëasnosti prem˝öæaj˙ ako Ôalej s kodifik·ciou poistnÈho pr·va, bola poistn· zmluva kodifikovan· aj v obËianskom z·konnÌku niektor˝ch arabsk˝ch öt·tov. PlatÌ to napr. pre obËiansky z·konnÌk Jord·nska (1978), ktor˝ ovplyvnil znenie obËianskeho kÛdexu Sud·nu (1984), Spojen˝ch Arabsk˝ch Emir·tov (1985) a Jemenu (1992). Najv˝znamnejöie kodifik·cie poistnej zmluvy v r·mci obËianskeho z·konnÌka sa uskutoËnili v Taliansku a v kanadskej provincii QuÈbec. Prv˝m öt·tom z·padnÈho sveta, v ktorom bolo poistnÈ pr·vo kodifikovanÈ v r·mci obËianskeho z·konnÌku bolo Taliansko. V roku 1942 sa faöistick˝ reûim B. Mussoliniho odhodlal k veækej kodifik·cii s˙kromnÈho pr·va. Poistn· zmluva bola kodifikovan· pod egidou komercializ·cie civilnÈho pr·va v r·mci civilnÈho kÛdexu.20) Poistn· zmluva je v Codice civile upraven· v ötvrtej knihe o oblig·ci·ch ako osobitn˝ typ kontraktu. Ide o modernizovan˙ ˙pravu poistnej zmluvy pÙvodne zahrnut˙ v obchodnom z·konnÌku z roku 1882. Pr·vna ˙prava poistnej zmluvy pozost·va zo vöeobecn˝ch ustanovenÌ (Ël. 1882 aû 1903), ustanovenÌ o poistenÌ proti ökode (Ël. 1904 aû 1918) a ustanovenÌ o ûivotnom poistenÌ (Ël. 1919 aû 1927). Osobitne je tu upravenÈ zaistenie (Ël. 1928 aû 1931). Druhou veækou kodifik·ciou poistnej zmluvy bol obËiansky z·konnÌk kanadskej provincie Quebec z roku 1994 (Ël. 2389 aû 2628), ktor˝ je pod veæk˝m vplyvom franc˙zskeho pr·va (v ostatn˝ch kanadsk˝ch provinci·ch platÌ poistnÈ pr·vo rovnakÈ ako vo Veækej Brit·nii). Predchodcom tejto ˙pravy bol civiln˝ kÛdex z roku 1866 (Code civil du Bas Canada), ktor˝ v 137 Ël·nkoch upravoval suchozemskÈ s˙kromnÈ poistenie. K v‰Ëöej reforme tejto ˙pravy doölo aû v rokoch 1974 a 1976.21) Pre zaujÌmavosù uv·dzame, ûe preklad civilnÈho kÛdexu öt·tu Quebec bol v roku 1998 vyuûit˝ pri prÌprave n·vrhu novÈho obËianskeho z·konnÌka na Slovensku. Pozornosù poistn˝ch pr·vnikov celÈho sveta v s˙Ëasnosti priùahuje kodifik·cia pr·va poistnej zmluvy v r·mci civilnÈho kÛdexu v Holandsku. HolanÔania sa od roku 1992 vydali cestou postupnej rekodifik·cie civilnÈho kÛdexu, a to formou komercializ·cie s˙kromnÈho pr·va. V r·mci civilnÈho kÛdexu ( Burgerlijk Wetboek) chc˙ kodifikovaù aj poistn˙ zmluvu. PripomÌname, ûe ˙prava poistnej zmluvy v obchodnom z·konnÌku z roku 1837 bola v Holandsku poËas svojej 170 roËnej existencie adaptovan· potreb·m praxe prostrednÌctvom s˙dnej praxe a odpor˙ËanÌ Poisùovacej vedeckej rady. PodstatnejöÌm spÙsobom bola novelizovan· aû v roku 1950. Cieæom tejto novely bolo priblÌûenie ˙pravy pr·vam poisten˝m. Doteraz vznikli uû ötyri n·vrhy novÈho znenia ustanovenÌ o poistnej zmluve v kodifikovanom civilnom kÛdexe. Posledn˝ poch·dza z roku 2000. O kodifik·cii poistnÈho pr·va v r·mci civilnÈho kÛdexu sa v s˙Ëasnosti uvaûuje aj v MaÔarsku (pozri pr·vnoñpolitickÈ z·sady kodifik·cie obËianskeho z·konnÌka, ktorÈ boli uverejnenÈ v roku 2003 v maÔarskej zbierke z·konov). Posledn· verzia rekodifikovanÈho obËianskeho z·konnÌka na Slovensku z roku 1998 z dielne Ministerstva spravodlivosti SR ide tieû t˝mto smerom.

Kodifik·cia ˙pravy podmienok v˝konu poisùovacej Ëinnosti Druh˙ odnoû poistnÈho pr·va predstavuje pr·vna ˙prava podmienok podnikania v oblasti poisùovnÌctva a ˙prava dohæadu (dozoru) nad poisùovÚami. Pr·vna ˙prava tejto matÈrie sa zv‰Ëöa zveruje pr·vnym predpisom z oblasti verejnÈho (spr·vneho) pr·va.

62


Pokiaæ ide o pr·vne postavenie poisùovnÌ, v mnoh˝ch öt·toch platia v tejto oblasti osobitnÈ z·kony. Napr. vo Franc˙zsku bolo pr·vne postavenie poisùovnÌ upravenÈ v dekrÈte z roku 1868 a n·sledne v roku 1922 a z·konmi z roku 1938 a 1945. V Anglicku upravuje pr·vne postavenie poisùovnÌ Insurance Companies Act z roku 1982.22) V Úom s˙ ustanovenÈ podmienky podnikania v oblasti poisùovnÌctva. Osobitn· ˙prava sa t˝ka spoloËnosti Lloyd, ktorej pr·vne postavenie je upravenÈ sÈriou osobitn˝ch z·konov. SamostatnÈ z·kony o podmienkach podnikania v oblasti poisùovnÌctva boli vydanÈ aj v in˝ch öt·toch, kde poistnÈ pr·vo nebolo doteraz kodifikovanÈ a eurÛpsky model dohæadu nad poisùovÚami neexistuje. Tak˝to z·kon platÌ napr. od roku 1961 v Kuvajte (Law on Insurance Companies and Agents). Prijatie osobitn˝ch z·konov o dohæade nad poisùovÚami s˙visÌ so vznikom öt·tneho dozoru nad poisùovÚami v druhej polovici 19. storoËia. DÙvody zavedenia dohæadu nad poisùovÚami boli nasledovnÈ: a) krach poisùovnÌ v dÙsledku nedostatoËnej kapit·lovej vybavenosti, b) rozöirovanie v˝luk z poistnej ochrany a z toho vypl˝vaj˙ca potreba schvaæovaù poistnÈ podmienky poisùovnÌ, c) obava zo zneuûitia pr·v poisten˝ch, nakoæko poistenie sa do konca 19. storoËia povaûovalo za pr·vny ˙kon podobn˝ hre a st·vke. ZaËiatky pr·vnej ˙pravy dohæadu nad poisùovnÌctvom s˙ z obdobia krachu burzy v New Yorku v roku 1870, v dÙsledku Ëoho v americk˝ch öt·toch New York a Massachussetts bol zriaden˝ prv˝ org·n dohæadu nad poisùovÚami na svete. V EurÛpe bol prv˝ dozorn˝ org·n zriaden˝ v roku 1880 v Rak˙sku a n·sledne v roku 1885 vo ävajËiarsku. Z tohto roku poch·dza aj prv· pr·vna ˙prava dohæadu nad poisùovÚami na eurÛpskom kontinente. V Nemecku bol podobn˝ z·kon o dohæade nad poisùovÚami ( Versicherungsaufsichtsgesetz) prijat˝ v roku 1901 ako dvojiËka z·kona o poistnej zmluve. Nemeck˝ z·kon, ktor˝ zaviedol sprÌsnen˝ öt·tny dozor nad poisùovÚami, je platn˝ do dneön˝ch dnÌ. Najv‰ËöÌmi zmenami preöiel pri implement·cii smernÌc EurÛpskej ˙nie. SystÈm öpecializovanÈho dohæadu nad poisùovnÌctvom bol zaveden˝ vo v‰Ëöine eurÛpskych öt·tov. Tak˝to systÈm existoval aj v b˝valom »SR aû do roku 1950. Rak˙sky poisùovacÌ regulatÌv z roku 1896 bol na ˙zemÌ Slovenska prevzat˝ v roku 1922. Z·konom Ë. 147/1934 o zabezpeËenÌ n·rokov poistnÌkov v s˙kromnom poistenÌ a o öt·tnom dozore nad s˙kromn˝mi poisùovÚami bol prakticky prevzat˝ nemeck˝ model öt·tneho dozoru nad poisùovÚami. B˝valÈ socialistickÈ öt·ty upravovali systÈm hospod·renia poisùovnÌ v öpeci·lnych z·konoch o poisùovnÌctve. T˙to formu legislatÌvy, pravda s nov˝ch obsahom, si ponechali aj po zmene reûimu. Napr. na Slovensku a v »ech·ch boli novÈ z·kony o poisùovnÌctve vydanÈ v rokoch 1991 a 1992 (po rozpade »SFR je na Slovensku nov· ˙prava z·kona o poisùovnÌctve z roku 2002), v MaÔarsku to bolo v roku 1995, v EstÛnsku v roku 2000 a v Poæsku v roku 2004. PodobnÈ z·kony, ktorÈ patria do sfÈry verejnÈho poistnÈho pr·va, boli vydanÈ aj v in˝ch Ëastiach sveta, napr. v Japonsku (1996), BolÌvii (1998), Kuvajte (1980) Libanone (1999) a v Pakistane (2000). Na rozdiel od tradiËnÈho öpecializovanÈho systÈmu dohæadu nad poisùovÚami sa Veæk· Brit·nia stala


63

priekopnÌkom pri vytv·ranÌ integrovanÈho dohæadu nad cel˝m finanËn˝m trhom, kam patrÌ aj poisùovnÌctvo. The Financial Services Act z roku 1986 sa vöak t˝ka len ûivotnÈho poistenia, nakoæko neûivotnÈ poistenie v Brit·nii nikdy nebolo podriadenÈ autoritatÌvnemu dohæadu. T˝mto z·konom sa inöpirovali aj tvorcovia slovenskÈho ⁄radu nad finanËn˝m trhom bez toho, aby zohæadnili cel˝ legislatÌvny kontext ˙pravy a zadefinovali potrebu takejto inötit˙cie. Naopak, modern˝ franc˙zsky z·kon o dohæade nad poisùovÚami z roku 1989 zotrval na pÙvodnej koncepcii öpecializovanÈho dozoru, priËom sa nechal inöpirovaù spÙsobom dohæadu nad bankami.23) V s˙vislosti s pr·vnou ˙pravou dozoru nad poisùovÚami je potrebnÈ pouk·zaù na vplyv dozoru nad poisùovÚami na pr·vo poistnej zmluvy. T·to s˙vislosù vypl˝va z toho, ûe matÈria s˙kromnÈho poistnÈho pr·va sa rozpad· na oblasù z·konnej ˙pravy a na oblasù poistn˝ch podmienok (vöeobecnÈ a osobitnÈ poistnÈ podmienky). V prevaûnej v‰Ëöine öt·tov podliehaj˙ poistnÈ podmienky schvaæovacej proced˙re org·nom dohæadu nad poisùovnÌctvom. Podæa n·zoru niektor˝ch autorov vöeobecnÈ poistnÈ podmienky schv·lenÈ org·nom poisùovacieho dohæadu sa st·vaj˙ ak˝msi zmluvn˝m pr·vom (lex contractus) medzi ˙ËastnÌkmi poistnÈho pomeru. PoistnÈ podmienky tradiËne nepodliehaj˙ kontrole v angloamerickom pr·vnom poriadku, priËom v USA je to vÔaka vyöe storoËnej tradÌcii ötandardiz·cie poistn˝ch podmienok pre z·kladnÈ poistnÈ odvetvia. V b˝val˝ch socialistick˝ch öt·toch sa ötandardiz·cia poistn˝ch podmienok uskutoËÚovala vydanÌm poistn˝ch podmienok vo forme vöeobecne z·v‰znÈho predpisu (napr. vyhl·öky rezortu financiÌ), Ëo, pravda, bolo danÈ öt·tnym monopolom na v˝kon poisùovacej Ëinnosti. Napriek tomu, ûe vo vyspel˝ch öt·toch kontinent·lnej EurÛpy systÈm schvaæovania poistn˝ch podmienok dozorn˝m org·nom existuje uû vyöe sto rokov, v 60. a 70. rokoch minulÈho storoËia sa tu uskutoËnila ötandardiz·cia vöeobecn˝ch poistn˝ch podmienok. Na rozdiel od Spojen˝ch öt·tov bol tento proces podporovan˝ poisùovacÌm priemyslom. ätandardnÈ vöeobecnÈ poistnÈ podmienky pre hlavnÈ druhy poistenÌ, schv·lenÈ org·nom dohæadu a spotrebiteæsk˝mi organiz·ciami, povinne pouûÌvali vöetky poisùovne pre dan˝ druh poistenia. K zmene tejto praxe doölo na zaËiatku 90. rokov minulÈho storoËia, odkedy sa vÔaka smerniciam EurÛpskej ˙nie o poisùovnÌctve vöeobecnÈ poistnÈ podmienky org·nom dozoru uû neschvaæuj˙. Ochrana poisten˝ch sa v tomto ohæade v öt·toch EurÛpskej ˙nie zabezpeËuje najm‰ rozöirovanÌm spotrebiteæskej legislatÌvy aj do oblasti poistn˝ch vzùahov. PoistnÈ podmienky s˙ s˙Ëasne tou oblasùou poistnÈho pr·va, v ktorej doch·dza k vz·jomnÈmu prelÌnaniu verejnÈho a s˙kromnÈho pr·va. AdministratÌvne schvaæovanie vöeobecn˝ch poistn˝ch podmienok org·nom dozoru vytv·ralo priestor pre zavedenie prvkov spr·vneho s˙dnictva do s˙kromnÈho poistnÈho pr·va. Na druhej strane vznik sporu medzi poisten˝m a poisùovÚou ohæadne obsahu poistnej zmluvy vytv·ra priestor pre v˝klad obsahu vöeobecn˝ch podmienok obËianskopr·vnymi s˙dmi. Vo vyspel˝ch öt·toch sa uzn·va, ûe kontrolu poistn˝ch podmienok maj˙ zabezpeËovaù aj s˙dy.24) T·to prax je najrozöÌrenejöia v angloamerick˝ch öt·toch, ale poznaj˙ ju aj v Nemecku. Zmyslom s˙dnej kontroly poistn˝ch podmienok je tak˝ v˝klad poistn˝ch podmienok, ktor˝ posilÚuje pr·vny status poisten˝ch v klasick˝ch zmluvn˝ch vzùahoch. Za t˝m ˙Ëelom s˙dy vyuûÌvaj˙ v˝kladovÈ pravidlo in dubio contra proferentem,

64


na z·klade ktorÈho nejasnÈ a nezrozumiteænÈ ustanovenie poistnej zmluvy (poistn˝ch podmienok) vykladaj˙ v neprospech tej zmluvnej strany, ktor· zmluvnÈ dojednania pouûila v obchodnom styku. T˙to formu v˝kladu si osvojil v s˙vislosti s ˙pravou spotrebiteæskej zmluvy aj slovensk˝ ObËiansky z·konnÌk (pozri ß 54 ods. 2). Napriek uvedenÈmu bol vplyv poistn˝ch podmienok na kodifik·ciu pr·va poistnej zmluvy nepopierateæn˝. Znenie poistn˝ch podmienok v mnoh˝ch öt·toch priamo ovplyvnilo text pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy. Na t˙to skutoËnosù poukazuj˙ mnohÌ autori pri prv˝ch kodifik·ci·ch poistnÈho pr·va. T·to s˙vislosù je evidentn· aj pri superkodifik·cii poistnÈho pr·va, kedy sa obsah ötandardizovan˝ch poistn˝ch podmienok jednoducho preber· do obsahu poistn˝ch kÛdexov, priËom ˙loha poistn˝ch podmienok pri ochrane z·ujmov poistn˝ch je nezastupiteæn·.

Kodifik·cia pr·vnej ˙pravy sprostredkovateæov poistenia Medzi z·vaûnÈ problÈmy s˙ËasnÈho poistnÈho pr·va patrÌ systematickÈ zaËlenenie pr·vneho postavenia poisùovacÌch sprostredkovateæov (agenti a maklÈri) do pr·vnej ˙pravy poistenia. V posledn˝ch 100 rokoch vzniklo niekoæko modelov ako kodifikovaù t˙to pr·vnu matÈriu. Prv˝m legislatÌvnym modelom je ˙prava pr·vneho postavenia sprostredkovateæov v z·kone o poistnej zmluve. ⁄prava pr·vneho postavenia agentov je zahrnut· napr. do ustanovenÌ ß 43 aû 48 nemeckÈho z·kona o poistnej zmluve (1908) a ustanovenÌ ß 43 aû 47 z·kona Ë. 145/1934 Zb. o poistnej zmluve. Druh˝m legislatÌvnym rieöenÌm je ˙prava problematiky poisùovacÌch sprostredkovateæov v z·kone o poisùovnÌctve (pozri napr. ß 13 slovenskÈho z·kona Ë. 95/2002 Z. z. o poisùovnÌctve). Najviac sa tento model ujal v öt·toch, v ktor˝ch doölo k superkodifik·cii poistnÈho pr·va. TretÌ model predstavuj˙ samostatnÈ z·kony o pr·vnom postavenÌ poisùovacÌch sprostredkovateæov. Tento model bol najprv zaveden˝ v öt·toch s pr·vnym systÈmom Common Law. V samotnej Veækej Brit·nii je pr·vne postavenie sprostredkovateæov upravenÈ v Insurance Brokers (Registration) Act z roku 1977. Na sprostredkovateæov, ktorÌ pred·vaj˙ ûivotnÈ poistenia sa vzùahuje eöte z·kon o finanËn˝ch sluûb·ch z roku 1986. V Austr·lii je pr·vne postavenie sprostredkovateæov zverenÈ tieû osobitnÈmu z·konu ñ Insurance (Agents and Brokers) Act z roku 1984. ProblÈm kodifik·cie pr·vneho postavenia sprostredkovateæov sa v Ëlensk˝ch öt·toch a bud˙cich Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie op‰tovne dostal do popredia v s˙vislosti s implement·ciou smernice EurÛpskeho parlamentu a Rady Ë. 2002/92/ES. »esk· republika t˙to dilemu vyrieöila prijatÌm samostatnÈho z·kona (z·kon Ë. 38/2004 Zb. o poisùovacÌch sprostredkovateæoch a samostatn˝ch likvid·toroch poistn˝ch udalostÌ). PripomÌname, ûe ostatnÈ ËlenskÈ öt·ty maj˙ Ëas premietnuù t˙to direktÌvu do svojej n·rodnej legislatÌvy do 15. 1. 2005.

Superkodifik·cie poistnÈho pr·va S˙kromnÈ poistenÈ pr·vo sa vo vöeobecnosti vn˙torne ËlenÌ na tri veækÈ pr·vne oblasti. Prv˙ tvorÌ s˙hrn pr·vnych noriem, ktorÈ upravuj˙ poistn˙ zmluvu (ide vlastne o suchozemskÈ poistenie


65

v tradiËnom ponÌmanÌ). Snaha ochraÚovaù z·ujmy poisten˝ch vedie k zav·dzaniu kogentn˝ch ustanovenÌ do pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy. PlatÌ to najm‰ o z·konoch o povinne zmluvnom poistenÌ, ktorÈ dopÂÚaj˙ pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy. Druh˙ pr·vnu oblasù predstavuje n·mornÈ poistenie, ktorÈ z dÙvodu rozvoja obchodu vyûaduje dispozitÌvnosù pr·vnej ˙pravy. Z toho dÙvodu sa ˙prava n·mornÈho poistenia aj v s˙Ëasnosti ponech·va v obchodn˝ch kÛdexoch. Navyöe sa vych·dza z n·zoru, ûe zmluva t˝kaj˙ca sa n·mornÈho poistenia m· povahu absol˙tneho obchodu. Napokon tu m·me zaistenie, ktorÈ historicky vzatÈ nebolo nikdy kodifikovanÈ a ako nadn·rodnÈ pr·vo sa spravuje obchodn˝mi zvyklosùami. R·mcov˙ ˙pravu zaistenia moûno n·jsù len v niektor˝ch z·konoch (napr. taliansky obËiansky z·konnÌk). NiektorÈ öt·ty zas prip˙öùaj˙ podporn˙ aplik·ciu noriem upravuj˙cich poistn˙ zmluvu na pr·vne vzùahy zaistenia. Posledn˝ch 20 rokov sme vo vzùahu k vyööie uveden˝m oblastiam poistnÈho pr·va svedkami dvoch protichodn˝ch tendenciÌ. Na jednej strane je zreteæn· tendencia zv˝razÚovaù spotrebiteæskÈ aspekty poistnÈho pr·va a snaha osobitne kodifikovaù spotrebiteæsk˙ Ëasù poistnÈho pr·va, ktor· je stelesnen· v pr·ve poistnej zmluvy. T˙to tendenciu posilÚuj˙ spotrebiteæsky orientovanÈ smernice EurÛpskej ˙nie, ktorÈ sa t˝kaj˙ ochrany spotrebiteæov vöeobecne a pr·v poisten˝ch zvl·öù.25) V˝sledkom tohto pÙsobenia je zdÙrazÚovanie s˙kromnopr·vnej povahy poistnej zmluvy a ponechanie pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy v osobitn˝ch z·konoch. Na druhej strane je to tendencia stieraù hranice medzi vyööie uveden˝mi oblasùami poistnÈho pr·va. T·to tendencia je zreteæn· v öt·toch, kde sa n·mornÈ a suchozemskÈ poistenie uû v minulosti kodifikovali spoloËne v jednom z·kone (prevaûne v obchodn˝ch kÛdexoch) a v öt·toch, v ktor˝ch neexistuje deliaca Ëiara medzi s˙kromn˝m a verejn˝m pr·vom (öt·ty pr·vneho systÈmu Common Law). V niektor˝ch öt·toch bolo toto ˙silie korunovanÈ ˙spechom vo forme tzv. suprekodifik·cie poistnÈho pr·va. PÙvodn· koncepcia stierania hranÌc medzi tromi tradiËn˝mi oblasùami s˙kromnÈho poistnÈho pr·va (suchozemskÈ poistenie ñ poistn· zmluva, n·mornÈ poistenie a zaistenie) ide nad r·mec pÙvodn˝ch predst·v. Superkodifik·cie poistnÈho pr·va nielen zjednocuj˙ ˙pravu n·mornÈho a suchozemskÈho poistenia, ale zasahuj˙ aj do ˙pravy zaistenia, sprostredkovateæov a pr·vneho postavenia poisùovateæov a dokonca aj do noriem verejnÈho poistnÈho pr·va a pohlcuj˙ aj pÙvodn˙ a samostatn˙ pr·vnu ˙pravu dohæadu nad poisùovÚami do jednÈho kÛdexu. SpoloËn· kodifik·cia s˙kromnÈho a verejnÈho poistnÈho pr·va je nov˝m fenomÈnom svetovej, ale ËiastoËne aj eurÛpskej legislatÌvy. PriekopnÌkmi tejto formy kodifik·cie poistnÈho pr·va s˙ najm‰ ËlenskÈ öt·ty USA. S˙visÌ to s t˝m, ûe v Spojen˝ch öt·toch sa od polovice minulÈho storoËia zaËala pociùovaù vöeobecn· potreba kodifik·ciÌ. Napriek tomu, ûe v Spojen˝ch öt·toch s˙ naÔalej z·kladn˝m prameÚom poistnÈho pr·va s˙dne precedensy, potrebu kodifik·cie celÈho poistnÈho pr·va zosilÚuje viac ako storoËnÈ ˙silie americk˝ch pr·vnikov uniformovaù poistnÈ podmienky a pov˝öiù ochranu poisten˝ch ako spotrebiteæov na ˙roveÚ z·kona. ZaujÌmav˝ je v tomto smere v˝voj v Kalifornii. V Kalifornii bola r·mcov· ˙prava poistnej zmluvy pÙvodne zakotven· v obchodnom z·konnÌku z roku 1871. Na prelome 19. a 20. storoËia bola t·to ˙prava v mno-

66


hom prekonan·. Prax sa nov˝m poûiadavk·m prispÙsobovala zmenami poistn˝ch podmienok. Uû zaËiatkom 30. rokov minulÈho storoËia zaËali pr·vnici v Kalifornii pracovaù na veækej kodifik·cii poistnÈho pr·va. V˝sledkom t˝chto pr·c bolo prijatie monument·lneho legislatÌvneho diela, publikovanÈho pod n·zvom Insurance Code z roku 1935, ktor˝ svojim rozsahom (16 030 Ël·nkov) ide nad r·mec beûn˝ch kodifik·ciÌ.26) Poistn˝ kÛdex öt·tu Kalifornia nie je kÛdexom v naöom ch·panÌ. Je to skÙr konglomer·t pr·vnych noriem zah‡Úaj˙ci pr·vnu matÈriu poistnej zmluvy, postavenia poisùovateæov, povinne zmluvnÈ poistenia, likvid·cie poistn˝ch udalostÌ (napr. v prÌpade katastrofick˝ch ökÙd), postavenia sprostredkovateæov a dohæadu nad poisùovnÌctvom. Zah‡Úa dokonca aj pr·vnu matÈriu, ktor· je v ostatn˝ch Ëastiach sveta ponechan· soci·lnemu poisteniu a poistn˝m podmienkam poisùovacÌch spoloËnostÌ. Poistn˝ kÛdex öt·tu Kalifornia ovplyvnil v 50. rokoch minulÈho storoËia kodifik·ciu poistnÈho pr·va v ostatn˝ch americk˝ch öt·toch. Poistn˝ kÛdex bol prijat˝ napr. v öt·te Texas (1951), Delaware (1953), Michigan (1956). Novöou kodifik·ciou je napr. poistn˝ kÛdex öt·tu Alabama (1976). Poistn˝ kÛdex öt·tu Kalifornia sa stal inöpiruj˙cim legislatÌvnym dielom aj v ostatn˝ch konËin·ch sveta. V roku 1978 superkodifik·cia americkÈho typu zasiahla aj FilipÌny. FilipÌnsky z·kon o poisùovnÌctve je menöou kÛpiou poistnÈho kÛdexu öt·tu Kalifornia. Z dÙvodovej spr·vy k tomuto z·konu vypl˝va, ûe pri aplik·cii tohto z·kona sa moûno odvol·vaù aj na rozhodnutia americk˝ch s˙dov. PriekopnÌkom superkodifik·cie poistnÈho pr·va na eurÛpskom kontinente je Franc˙zsko. PrÌklad Franc˙zska je zaujÌmav˝ z toho hæadiska, ûe franc˙zsky pr·vny poriadok podæa rom·nskeho vzoru striktne rozliöuje medzi verejn˝m a s˙kromn˝m pr·vom. Vo Franc˙zsku bola v roku 1976 uveden· do ûivota monument·lna kodifik·cia poistnÈho pr·va pod n·zvom Code des assurance.27) Tento kÛdex zah‡Úa nielen ˙pravu poistnej zmluvy zo z·kona z roku 1930, ale aj osobitnÈ ˙pravy t˝kaj˙ce sa kolektÌvneho ûivotnÈho poistenia (napr. penzijnÈ fondy), povinne zmluvnÈho poistenia (vËÌtane ˙pravy garanËn˝ch fondov), ˙pravu dohæadu nad poisùovnÌctvom, ötandardy pri dojedn·vanÌ poistnej zmluvy a pri likvid·cii poistn˝ch udalostÌ. Do tohto kÛdexu bola zapracovan· aj ˙prava n·mornÈho poistenia z obchodnÈho z·konnÌka, leteckÈho poistenia a dokonca aj zaistenia. Franc˙zsky Code des assurances zah‡Úa v sebe pr·vnu matÈriu rÙznych ˙rovnÌ (L-partie lÈgislative, R ñ partie reglementaire a A ñ partie díarretes), bez toho, aby robil rozdiel medzi s˙kromn˝m a verejn˝m pr·vom. Mimo kÛdexu zostala prakticky len ˙prava povinne zmluvnÈho poistenia z prev·dzky motorov˝ch vozidiel z roku 1985. Svedkami procesu superkodifik·cie poistnÈho pr·va sme aj v öt·toch, ktorÈ nemaj˙ v poistnej legislatÌve dlhöiu tradÌciu. Ide najm‰ o b˝valÈ socialistickÈ öt·ty, v ktor˝ch öt·tny dozor nad poisùovÚami v predch·dzaj˙com politickom reûime neexistoval a pr·vna ˙prava poistnej zmluvy v obËianskom kÛdexe sa v nov˝ch ekonomick˝ch podmienkach uk·zala ako nepouûiteæn·. V roku 1993 prijalo z·kony o poisùovnÌctve zluËuj˙ce s˙kromnÈ a verejnÈ poistnÈ pr·vo Bielorusko a v rovnakom roku Azerbajdûan. Tieto z·kony obsahuj˙ ˙pravu poistnej zmluvy a dohæadu nad poisùovnÌctvom. Podobn˝ z·kon bol v roku 1996 prijat˝ v Litve, v roku 2001 v Ukrajine a v roku 2003 v GruzÌnsku. V roku 1995 bol nov˝ obdobn˝ z·kon o poistnom pr·ve prijat˝ v »Ìne (Insurance Law of the Peopleís Republic of China). Koncepcia ËÌnskeho z·kona je öiröia, nakoæko zah‡Úa aj ˙pravu pr·vneho postavenia spoloËnostÌ, ktorÈ s˙ opr·vnenÈ vykon·vaù poisùovaciu Ëinnosù.


67

Ochrana spotrebiteæa a jej vplyv na kodifik·ciu poistnÈho pr·va Nov˝m fenomÈnom, ktor˝ h˝be poistn˝m pr·vom v posledn˝ch 30 rokoch je idea ochrany spotrebiteæa, ktor· sa prelÌna najm‰ s pr·vnou ˙pravou poistnej zmluvy. Zmyslom ochrany poisten˝ch je zrovnopr·vnenie pr·vneho postavenia poisùovnÌ a poisten˝ch ako spotrebiteæov. Z·sahy öt·tu do s˙kromnÈho poistnÈho pr·va maj˙ uû viac ako storoËn˙ tradÌciu. Za t˝m ˙Ëelom bol vytvoren˝ systÈm öt·tneho dozoru nad poisùovÚami. Jeho zmyslom bola ochrana z·ujmov poisten˝ch kontrolou hospod·renia komerËn˝ch poisùovnÌ a schvaæovanÌm ich vöeobecn˝ch poistn˝ch podmienok. V öt·toch, v ktor˝ch systÈm dohæadu nem· tradÌciu (napr. Veæk· Brit·nia) sa ochranu poisten˝ch snaûia zabezpeËiù osobitn˝mi z·konmi (napr. Life Insurance Act 1772), zriadenÌm inötit˙tu poisùovacieho ombudsmana a zavedenÌm pravidiel spr·vania sa poisùovnÌ. Osobitn˝ postup zvolili niektorÈ öt·ty USA, ktorÈ pred viac ako 100 rokmi sa vydali cestou unifik·cie poistn˝ch podmienok, ktorÈ museli odr·ûaù pr·ve aspekt ochrany spotrebiteæa. Osobitnou cestou ochrany spotrebiteæov sa vydali ËlenskÈ öt·ty EurÛpskej ˙nie. V roku 1975 Rada EHS prijala ÑPrv˝ program o politike ochrany a informovania spotrebiteæaì, priËom sa opierala o ÑDeklar·ciu pr·v spotrebiteæaì, ktor· bola zverejnen· poËas vl·dy americkÈho prezidenta J. F. Kennedyho v roku 1962. SpotrebiteæskÈ smernice EurÛpskej ˙nie od 70. rokov minulÈho storoËia smeruj˙ jednak k vöeobecnej ochrane spotrebiteæov a jednak k öpeci·lnej ochrane poisten˝ch. Nov˝ koncept spotrebiteæskej zmluvy, ktorej druhom je okrem inÈho aj poistn· zmluva, sprev·dza snaha zabezpeËiù nadötandardn˙ ochranu pr·v poisten˝ch ako spotrebiteæov. To spÙsobuje tlaky na rekodifik·ciu pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy v Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie. NiektorÈ ËlenskÈ öt·ty EurÛpskej ˙nie spotrebiteæsk˙ legislatÌvu implementovali do svojich n·rodn˝ch ˙prav noveliz·ciou z·konov upravuj˙cich poistn˙ zmluvu, prÌp. z·konov o dohæade nad poisùovÚami. V mnoh˝ch Ëlensk˝ch öt·toch boli prijatÈ len administratÌvne opatrenia, aby sa prediölo noveliz·cii poistn˝ch kÛdexov. Napr. nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve, ktor˝ dlh˙ dobu odol·val akejkoævek noveliz·cii, bol vo v‰Ëöom rozsahu novelizovan˝ aû na z·klade implement·cie smernice Ë. 2002/83/ES o ûivotnom poistenÌ, ktor· sa t˝ka najm‰ predzmluvnej informaËnej povinnosti poisùovne a spÙsobu z·niku ûivotnÈho poistenia. TradiËnou konötrukciou poistn˝ch vzùahov v mnoh˝ch öt·toch otriasaj˙ öpeci·lne z·kony o ochrane spotrebiteæov, ktorÈ maj˙ podporn˙ platnosù na pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy. Tak je tomu najm‰ v Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie ako s˙ Nemecko ( AGB ñ Gesetz z roku 1976), Rak˙sko (Konsumentenschutzgesetz z roku 1979). Naopak vo Veækej Brit·nii podobn˝ z·kon o ochrane spotrebiteæa (Consumer Protection Act 1986) nebolo nemoûnÈ pouûiù na pr·vne pomery poistenia ani podporne. Podobne je tomu napr. na Novom ZÈlande (Consumer Guarantees Act 1993), ale aj v USA (Consumer Protection Act z roku 1999), Ëo pravda s˙visÌ s t˝m, ûe ochranu poisten˝ch ako spotrebiteæov z·kony niektor˝ch Ëlensk˝ch öt·tov USA zabezpeËuj˙ superkodifik·ciou poistnÈho pr·va. Jedin˝m öt·tom, ktor˝ na ochranu poisten˝ch ako spotrebiteæov reagoval vydanÌm osobitnÈho z·kona je ävÈdsko. Vo ävÈdsku bol v roku 1980 prijat˝ osobitn˝ z·kon Consumer Insurance Act, ktor˝ zaviedol pre poisùovne povinnosti, ktor˝ch splnenie m· smerovaù na ochranu z·ujmov poisten˝ch. Do poistn˝ch pomerov mÙûe vo ävÈdsku aktÌvne vstupovaù aj öpeci·lny ombudsman.

68


Myölienka vyööej ochrany spotrebiteæov zasahuje v poslednom obdobÌ aj poistnÈ pr·vo Veækej Brit·nie, kde sa aû doned·vna vych·dzalo z toho, ûe ochranu poisten˝ch staËÌ zabezpeËiù vydanÌm obchodn˝ch ötandardov pre poisùovne. Pod vplyvom legislatÌvy EurÛpskej ˙nie sa vöak tento prÌstup zaËal prehodnocovaù. Vo Veækej Brit·nii bola ned·vno zriaden· komisia, ktor· m· okrem inÈho prehodnotiù moûn˙ kodifik·ciu poistnÈho pr·va vo Veækej Brit·nii aspoÚ v rozsahu z·kladn˝ch z·sad ˙pravy poistnej zmluvy. Veækou inöpir·ciou pre britsk˝ch pr·vnikov je legislatÌvny v˝voj v Austr·lii, ktor· zaËiatkom 80. rokov minulÈho storoËia zaviedla komplexn˙ poistn˙ legislatÌvu vËÌtane z·kona o poistnej zmluve. Treba povedaù, ûe Austr·lia v poslednom Ëase ud·va tÛn v˝voja poistnÈho pr·va v öt·toch s pr·vnym systÈmom Common Law. Pozornosù anglicky hovoriacich pr·vnikov up˙tali aj General Insurance Code of Practice, ktorÈ boli uverejnenÈ v roku 1994. Austr·lske General Practice upravuj˙ ötandardy spr·vania sa poisùovnÌ, sprostredkovateæov a zamestnancov poisùovnÌ pri dojedn·vanÌ poistn˝ch zml˙v a pri vybavovanÌ poistn˝ch udalostÌ a pri rieöenÌ sporov medzi poisùovÚami a poisten˝mi. Tieto ötandardy nie s˙ sÌce kÛdexom v pravom slova zmysle, ale ich dodrûiavanie sa povaûuje zdruûenÌm austr·lskych poisùovnÌ za povinnÈ. UvedenÈ treba doplniù s t˝m, ûe vo Veækej Brit·nii bol v minulom roku schv·len˝ Consumer Protection Act 2003, ktor˝ uû moûno aplikovaù aj na pr·vne pomery poisten˝ch. Zruöenie schvaæovania poistn˝ch podmienok zaËiatkom 90. rokov minulÈho storoËia vyvolal vo vöetk˝ch Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie potrebu ochraÚovaù poisten˝ch ñ spotrebiteæov pred neprimeran˝mi zmluvn˝mi podmienkami poisùovnÌ. Za t˝m ˙Ëelom bola prijat· smernica Rady Ë. 93/13/EHS o neprimeran˝ch podmienkach v spotrebiteæsk˝ch zmluv·ch. Ich zmyslom je vyplniù medzeru, ktor· vznikla v dÙsledku absencie kontroly poistn˝ch podmienok a v dÙsledku zv˝öenej ochrany spotrebiteæov. V Nemecku tento problÈm vyrieöili tak, ûe vecn˙ platnosù z·kona o vöeobecn˝ch obchodn˝ch podmienkach (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Gesch‰ftsbedingungen) z roku 1976 rozöÌrili na vöeobecnÈ poistnÈ podmienky, v dÙsledku Ëoho poistnÈ podmienky, ktorÈ s˙ v zmysle tohto z·kona povaûovanÈ za takÈ, ûe poökodzuj˙, resp. obmedzuj˙ pr·va spotrebiteæov, s˙ ex lege vyhl·senÈ za neplatnÈ.28) Je to vlastne obdoba ustanovenia o neprimeran˝ch zmluvn˝ch dojednaniach, ktorÈ sa v r·mci ˙pravy spotrebiteæsk˝ch zml˙v dostala aj do ObËianskeho z·konnÌka na Slovensku a v »ech·ch.

Kodifik·cia a nadn·rodnÈ poistnÈ pr·vo Zn·my poistn˝ vedec Hans Mˆller na z·ver svetovÈho kongresu AIDA v RÌme v roku 1962 vyhl·sil: ÑPoistnÈ pr·vo musÌ byù jednoì (ÑThe Law of Insurance must be oneì). Za touto patetickou vetou sa skr˝va myölienka, ûe poistnÈ pr·vo svojou konötrukciou a obsahom vo v‰Ëöine pr·vnych systÈmov vych·dza z rovnak˝ch z·kladov. DoterajöÌ obraz poistnÈho pr·va vo svete sa vyznaËuje znaËn˝mi odliönosùami. Z predch·dzaj˙ceho v˝kladu vyplynulo, ûe vo svete existuj˙ tri svetovÈ pr·vne systÈmy poistnÈho pr·va. Prv˝ je stelesnen˝ v germ·nskom pr·ve a reprezentuje ho nemeck˝ z·kon o poistnej zmluve (1908), ktor˝ ovplyvnil poistnÈ pr·vo nielen v nemecky hovoriacich öt·toch, ale aj v äkandin·viÌ, Strednej a V˝chodnej EurÛpe a v ostatnom svete (napr. Turecko, Japonsko). Druh˝ predstavuje rom·nske poistnÈ pr·vo, ktorÈ reprezentuje franc˙zska (1930) a belgick· ˙prava poistnej


69

zmluvy (1874) a ktorÈ ovplyvnilo poistnÈ pr·vo vo frankofÛnnych öt·toch vËÌtane öt·tov v oblasti StredozemskÈho mora, Strednej a Juûnej Ameriky. Pre obe vyööie uvedenÈ pr·vne systÈmy je prÌznaËn· oddelen· kodifik·cia s˙kromnÈho a verejnÈho poistnÈho pr·va (poistn· zmluva na jednej strane a dozor nad poisùovÚami na strane druhej). SpoloËn· kodifik·cia poistnÈho pr·va vo Franc˙zsku v roku 1976 naznaËuje, ûe bariÈry medzi t˝mito odvetviami poistnÈho pr·va nie s˙ neprekonateænÈ. Napokon je tu angloamerick· koncepcia poistnÈho pr·va, ktor· sa v posledn˝ch 50 rokoch znaËne diverzifikuje. AngloamerickÈ poistnÈ pr·vo sa vo vöeobecnosti zaklad· na nepÌsanom pr·ve a na s˙dnych rozhodnutiach (z toho dÙvodu aj kaûd· uËebnica poistnÈho pr·va z tejto pr·vnej oblasti zaËÌna zoznamom s˙dnych rozhodnutÌ). T˙to tradiËn˙ schÈmu v poslednom Ëase naruöili niektorÈ kodifik·cie pr·va poistnej zmluvy. Obraz angloamerickÈho poistnÈho pr·va je nasledovn˝: na jednej strane s˙ öt·ty bez kodifik·cie pr·va poistnej zmluvy (Veæk· Brit·nia, Kanada, Nov˝ ZÈland) a na druhej strane stoja öt·ty, ktorÈ revidovali svoj doterajöÌ konzervatÌvny postoj ku kodifik·cii (napr. Austr·lia). Napokon je tu americk· koncepcia suprekodofik·cie poistnÈho pr·va, ktor· v poslednom Ëase nach·dza nadöencov aj v in˝ch Ëastiach sveta. Vznik EurÛpskych spoloËenstiev a vytvorenie spoloËnÈho poistnÈho trhu Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie pod vplyvom Zmluvy o EHS vyvol·va impulzy na zjednocovanie platnej pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy v Ëlensk˝ch öt·toch. ⁄mysel vytvoriù jednotnÈ pr·vo poistnej zmluvy na celoeurÛpskej ˙rovni vznikol pred 25 rokmi. Komisia ES uû v roku 1979 predloûila n·vrh smernice na koordin·ciu pr·va a spr·vnych predpisov o poistn˝ch zmluv·ch.29) Tento n·vrh vöak nebol pre znaËn˝ odpor Veækej Brit·nie prijat˝. Myölienka zjednotiù pr·vo poistnej zmluvy na ˙rovni EurÛpskej ˙nie op‰ù oûila, najm‰ v s˙vislosti so smernicou, ktor· kodifikuje doterajöie smernice o ûivotnom poistenÌ (2002/83/EU) a novou smernicou o poistenÌ motorov˝ch vozidiel (2000/26/EU), ktorÈ obsahuj˙ Ël·nky s priamym vplyvom na n·rodnÈ s˙kromnÈ poistnÈ pr·vo Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie. Harmoniz·ciu pr·va poistnej zmluvy na ˙rovni Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie podporuj˙ dve z·kladnÈ skutoËnosti. Po prvÈ: VoænÈ poskytovanie poistn˝ch produktov na ˙zemÌ Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie vyvol·va problÈm kolÌzie pr·vnych noriem poskytovateæa poisùovacÌch sluûieb a pr·vnych noriem öt·tu, kde sa poistenie pred·va. Smernice EurÛpskej ˙nie31) tento problÈm rieöia len vo vzùahu veæk˝ch rizÌk (smernica Ë. 88/357/EHS) a ËiastoËne vo vzùahu k ûivotnÈmu poisteniu (smernica Ë. 2002/83/EU). Snaha zabezpeËiù spotrebiteæom rovnakÈ pr·va a rovnak˝ rozsah ochrany ved˙ k ˙vah·m o potrebe prijatia akÈhosi nadn·rodnÈho poistnÈho pr·va, resp. jednotn˝ch z·sad pr·va poistnej zmluvy, ktor˝mi by sa mali riadiù vöetky ËlenskÈ öt·ty EurÛpskej ˙nie. Po druhÈ: Komisia EurÛpskej ˙nie predstavila v roku 2003 akËn˝ pl·n pre viac koherentnÈ eurÛpske zmluvnÈ pr·vo [Komisia ho predloûila pod Ë. COM(2003/C 63/01)]. Zmyslom tohto akËnÈho pl·nu je vytvoriù jednotnÈ z·sady bud˙ceho zmluvnÈho pr·va pre vöetky ËlenskÈ öt·ty EurÛpskej ˙nie. S˙Ëasùou tohto pl·nu je vypracovaù jednotnÈ z·sady pr·va poistnej zmluvy, na z·klade ktor˝ch by sa rekodifikovalo poistnÈ

70


pr·vo v Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie (pozri Ël. 48 a 49 akËnÈho pl·nu).30) Myölienka obnoviù pr·vo poistnej zmluvy (Restatement of Insurance Contract Law) bola predstaven· v roku 1998 v Bazileji. Na tomto projekte v s˙Ëasnosti pracuj˙ poprednÌ predstavitelia poistnej pr·vnej vedy Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie, ktorÌ svoje predstavy prezentovali v roku 2001 Komisii EurÛpskej ˙nie. T·to pracovn· skupina uû pripravila z·kladnÈ tÈzy bud˙cej ˙pravy poistnej zmluvy, ktorÈ sa postupne napÂÚaj˙ konkrÈtnym obsahom.

⁄vahy o op‰tovnej rekodifik·cii poistnÈho pr·va ⁄vahy o rekodifik·cii poistnÈho pr·va vöeobecne a pr·va poistnej zmluvy osobitne sa v poslednom Ëase objavili najm‰ v kontinent·lnej EurÛpe. Konfront·cia n·rodn˝ch ˙prav poistnej zmluvy po otvorenÌ n·rodn˝ch poisùovacÌch trhov Ëlensk˝ch öt·tov EurÛpskej ˙nie pouk·zala na zloûit˙ a v mnoh˝ch prÌpadoch neprehæadn˙ pr·vnu ˙pravu. Najm‰ v öt·toch, v ktor˝ch pr·vna ˙prava poch·dza eöte z prvej polovice 20. storoËia je aplik·cia poistnÈho pr·va veæmi zloûit· vzhæadom na a) roztrieötenosù pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy v mnoh˝ch z·konoch, b) komplik·cie pri podpornom pouûitÌ s˙kromnopr·vnych (obËianskych) kÛdexov a z·konov o ochrane spotrebiteæa na pr·vnu ˙pravu poistnej zmluvy, c) potrebu vyloûiù obsah mnoh˝ch zastaral˝ch ustanovenÌ pr·vnej ˙pravy poistnej zmluvy prostrednÌctvom rozsiahlej a pomernej neprehæadnej judikat˙ry. Pr·ve bohat· judikat˙ra, prostrednÌctvom ktorej sa zmieÚuj˙ a odstraÚuj˙ nedostatky a medzery platnej ˙pravy poistnej zmluvy pomohla v mnoh˝ch öt·toch dostaù zastaral˙ ˙pravu cez mnohÈ ˙skalia moûnej rekodifik·cie poistnÈho pr·va. Potrebu rekodifik·cie poistnÈho pr·va vo svete alebo prinajmenöom na eurÛpskom kontinente vyvol·vaj˙ tieto skutoËnosti: a) vznik nov˝ch druhov poistenÌ, s ktor˝mi sa pred sto rokmi nepoËÌtalo (napr. poistenie pr·vnej ochrany vzniklo v 50. rokoch 20. storoËia), b) rozdelenie poistenÌ na ûivotnÈ a neûivotnÈ poistenia a zavedenie novej nomenklat˙ry poistn˝ch odvetvÌ podæa smernÌc EurÛpskej ˙nie a potreba zavedenie novej systematiky do pr·vnej ˙pravy, c) orient·cia legislatÌvy na ochranu z·ujmov a pr·v poisten˝ch ako spotrebiteæov s dÙrazom na predzmluvn˙ informaËn˙ povinnosù poisùovateæa (tak˙to povinnosù m· v tradiËn˝ch ˙prav·ch len z·ujemca o poistenie), d) potreba zavedenia r·mcovej ˙pravy jednotliv˝ch druhov poistenia vyÚatÌm Ëasti matÈrie z doterajöÌch poistn˝ch podmienok a jeho umiestnenÌm v z·kone (zv˝öenie normatÌvnej povahy pr·vnej ˙pravy), priËom t˙to poûiadavku spÙsobuje zruöenie schvaæovania poistn˝ch podmienok dozorn˝m org·nom, e) zv˝öenie poËtu prÌpadov, pre ktorÈ poisùovateæ mÙûe odmietnuù poistnÈ plnenie; tieto dÙvody treba prehodnotiù, aby sa dosiahlo vyv·ûenÈ postavenie poistenÈho a poisùovateæa v pr·vnom vzùahu, f) zavedenie modern˝ch spÙsobov distrib˙cie poistn˝ch produktov a poûiadavka ich z·konnej ˙pravy (napr. predaj poistenia prostrednÌctvom e-mailu),


71

g) poûiadavka dosiahnuù, aby pr·va a povinnosti spotrebiteæov ñ poisten˝ch boli v z·sadn˝ch rysoch rovnakÈ na celom ˙zemÌ EurÛpskej ˙nie. Zd· sa, ûe novÈ kodifik·cie s˙kromnÈho poistnÈho pr·va sa v najbliûöom obdobÌ uskutoËnia podæa dvoch osvedËen˝ch legislatÌvnych modelov, a to buÔ v novom z·kone o poistnej zmluve (napr. Nemecko a ävajËiarsko) alebo v obËianskom z·konnÌku (napr. Holandsko). Z b˝val˝ch socialistick˝ch öt·tov sa pre prv˝ variant rozhodla »esk· republika32) a pre druh˝ MaÔarsko. Slovensk· republika pred koneËn˝m rozhodnutÌm eöte len stojÌ.

Z·ver MatÈria poistnÈho pr·va je na celom svete v pohybe. HnacÌm motorom zmien poistnÈho pr·va sa od zaËiatku n·öho storoËia stala myölienka ochrany z·ujmov poisten˝ch ako spotrebiteæov osobitnÈho produktu ñ poistnej ochrany. Za pohybmi poistnÈho pr·va je badateæn· myölienka unifikovaù poistnÈ pr·vo na nadn·rodnej ˙rovni. T˙to myölienku podporuj˙ nielen predstavitelia pr·vnej vedy, ale aj z·konodarcovia v mnoh˝ch öt·toch sveta. Ich snaha je pochopiteæn·, veÔ poistnÈ pr·vo na celom svete spoËÌva na rovnak˝ch princÌpoch a poistn· technika je vo vöetk˝ch öt·toch veæmi podobn·. Najbliûöie sa k tomuto cieæu dostali ËlenskÈ öt·ty EurÛpskej ˙nie, ktorÈ spoloËne predstavuj˙ jeden z najv‰ËöÌch poistn˝ch trhov na svete. Jednotiacou myölienkou unifikaËn˝ch sn·h je predstava zabezpeËiù pre poisten˝ch a poisùovateæov rovnakÈ pr·va a povinnosti. Na snahu vytvoriù jednotnÈ eurÛpske poistne pr·vo pÙsobia vöak aj odstredivÈ sily. N·zorne to vyjadril prof. Reichert ñ Facilides ot·zkou: zjednocovanie pr·va alebo mnohotv·rnosù pr·va ? (Rechtsvereinheitlichung oder Rechtsvielfalt ?).33) Moûno evidovaù snahy pr·vnikov v mnoh˝ch öt·toch rekodifikovaù poistnÈ pr·vo len na n·rodnej ˙rovni. SvedËÌ o tom intenzÌvna pr·ca pr·vnych komisiÌ vo ävajËiarsku, Nemecku a v Holandsku na rekodifik·cii pr·va poistnej zmluvy. Zn·ma je v tomto smere v˝zva popredn˝ch predstaviteæov nemeckej poistnej pr·vnej vedy, ktorÌ sa v marci roku 2000 obr·tili na vl·du, parlament a cel˝ poistn˝ priemysel s v˝zvou na reformu pr·va poistnej zmluvy. V tejto v˝zve sa okrem inÈho uv·dza, ûe by nebolo spr·vne Ëakaù na iniciatÌvu z Bruselu, nakoæko predch·dzaj˙ce eurÛpske iniciatÌvy boli v tomto smere ne˙speönÈ a problÈmy poisten˝ch je potrebnÈ rieöiù neodkladne. Vo v˝zve sa doslovne uv·dza: ÑNamiesto toho je potrebnÈ koncipovaù modern˝ z·kon o poistnej zmluve, aby prevzal impulzy z nov˝ch eurÛpskych z·konov a aby sa t˝m mohol staù modelov˝m z·konom pre EurÛpu.ì34) Vöetko nasvedËuje tomu, ûe po 100 rokoch bude v EurÛpe op‰ù odötartovan· nov· vlna kodifik·ciÌ poistnÈho pr·va. Zatiaæ vöak nie je jasnÈ, Ëi hlavn˝m heslom tejto kodifik·cie bude pribliûovanie sa n·rodn˝ch ˙prav alebo vznik nov˝ch modelov z·konnej ˙pravy poistnej zmluvy, ktorÈ sa mÙûu staù inöpir·ciou aj pre ostatnÈ v·haj˙ce öt·ty. Moûno si predstaviù aj vznik veæk˝ch poistn˝ch kÛdexov franc˙zskeho typu. T˙to ideu podporuje aj nevyhnutn· potreba zjednotenia pr·vnej ˙pravy dohæadu nad poisùovÚami v Ëlensk˝ch öt·toch EurÛpskej ˙nie. OdpoveÔ na tieto a Ôalöie ot·zky n·m prinesie najbliûöia bud˙cnosù.

72


Pozn·mky 1)

Pozri SCHMIDT, R.: Internationalit‰t der Versicherung ? Die Versicherungsrudchau, 1989, Ë. 5, s. 130 a 131. CLARKE, M. A.: Marine Insurance System in Common Law Countries, In: www.bmla.org.uk. 3) FLOSSMANN, U.: ÷sterreichische Privatrechtsgeschichte, Wien ñ New York, Springer-Verlag, s. 277. 4) Pozri KOCH, P.: Die Behandlung des Versicherunsvertrages im preuflischen Allgemeinen Landrecht, Versicherungsrecht, 1994, Ë. 16, s. 629ñ664. 5) Ustanovenie ß 1983 Landrecht znie: ÑDurch Versicherungen mufl der Versicherte nur gegen Schaden decken, nicht aber Bereicherung dadurch suchen.ì. 6) FLOSSMANN, U.: ÷sterreichische Privatrechtsgeschichte, Wien ñ New York, Springer-Verlag, s. 278. 7) Pozri HORN, J.: PojistnÈ pr·vo, Pr·vnickÈ nakladatelstvÌ V. Linhart, Praha 1934, s. 16. 8) CLARKE, M. A.: The Law of Insurance Contracts, Lloydís of London Press Ltd, London 1989, s. 9. 9) KIMBALL, S. L. ñ PFENNIGSTORF, W.: Allgemeine Versicherungs ñ Bedingungen unter Staatsaufsicht, Verlag Versicherungswirtschaft, Karlsruhe 1968, s. 50. 10) K procesu postupnej ötandardiz·cie poistn˝ch podmienok v Spojen˝ch öt·toch pozri KEETON, E. R.: Insurance Law. Basic Text, West Publishing Co, St. Paul 1971, s. 68 aû 87. 11) NAGY, F.: Magyar Kereskedelmi Jog (MaÔarskÈ obchodnÈ pr·vo), II. zv., Atheneum, Budapest 1901, s. 341 12) ARGYRIADIS, A.: Die gesetzliche Novellierung des Privatversicherungsrecht, Rechtsforum 1985, s. 545. 13) KOCH, P.: Versicherungswirtschaft, 2. vyd., Verlag Versicherungswirtschaft, Karlsruhe 1989, s. 151 a 152. 14) Pozri EHRENZWEIG, A.: Deutsches (÷sterreichisches) Versicherungsvertragsrecht, Wien 1952, s. 12. 15) MAUER, A.: Schweizerisches Privatversicherungsrecht. Verlag St‰mpfli & Cie AG, Bern 1986, s. 131. 16) Pozri HORN,J.: PojistnÈ pr·vo, Pr·vnickÈ nakladatelstvÌ V. Linhart, Praha 1934, s. 21 aû 25. 18) PICARD, M. ñ BESSON, A.: Les assurances terrestres. Le contrat díassurance, L. G. D. J., Paris 1982, s. 64. 19) SOTOMAYOR Y GIPPINI, J. S. ñ ALARCON FIDALGO, J.: Contrato de Seguros, In: Insurance Contract Law, zv. I, Verlag Versicherungswirtschaft, Karlsruhe 1990, s. 100. 20) Insurance Law Reform. The consumer case for a review of insurance law, In: www.ncc.org.uk. 21) LA TORRE, A.: Diritto delle assicurazioni, A. GiuffrÈ editore, Milano 1987, s. 62. 22) BOUT, R.: Le contrat díassurance en droit comparÈ franÁaise et quÈbÈcois, UniversitÈ McGill, MontrÈal 1988, s. 6. 23) Pozri BIRDS, J.: Modern Insurance Law, Sweet & Maxwell, London 1982, s. 15 ñ 17. 24) LAMBERT ñ FAIVRE, Y.: Droit des assurances, 7. vyd., PrÈcis Dalloz, Paris 1990, s. 99. 25) Pozri knihu AUER, E.: Die richterliche Korrektur von Standardvertr‰gen, Verlag Versicherungswirtschaft, Karlsruhe 1964. 25) REICHERT ñ FACILIDES, F.: Quellen des Versicherungsvertragsrechts: Ein rechtsvergleichende ‹berblick, In: Festschrift Gerhard Schnorr, Manzsche Verlag, s. 755. SCHAUER, M.: Einf¸hrung in das ˆsterreichische Versicherungsvertragsrecht, Service Fachverlag, Wien 1990, s. 12. 26) WEINSTOCK, S. L. ñ MALONEY, J.R: History and development of insurance law in California, In: www.sandiego.edu/ lrc/insurance_code. 27) BERR, J. C. ñ GROUTEL, H.: Droit des assurances, MÈmentos Dalloz, Paris 1990, s. 9. 28) Pozri B‹CHNER, F. ñ WINTER, G.: Grundrifl der Individualversicherung, 9. vyd., Verlag Versicherungswirtschaft, Karlsruhe 1986, s. 71. 29) Pozri MAYER ñ KAHLEN: Angleichung des Versicherungsvertragsrecht im Gemeinsamen Markt (1980); Vorschlag der Kommission der EG f¸r eine Richtlinie des Rates zur Koordinierung der Rechts- und Verwaltungsvorschriften ¸ber Versicherungsvertr‰ge, Abl EG 1979 C 190, s. 2. 30) Pozri k tomu tieû nÛtu EurÛpskeho zdruûenia poisùovateæov (CEA) zo 4. j˙na 2003, ktor· bola Komisii EU ozn·men· v liste pod znaËkou ÑEuropean Commissionís Communication on a more coherent European contract law ñ an action planì, Pozri webov˙ str·nku http://www.cea.org. 21) Pozri k tomu materi·l, ktor˝ pod n·zvom ÑWhoWeAreì je prezentovan˝ na str·nke www.uv.es/~jplaza/insurance.html. 32) Pozri äKOPOV¡, V.: K novÈmu z·konu o pojistnÈ smlouvÏ, Pojistn˝ obzor, 2004, Ë. 4, s. 4. 33) Pozri REICHERT ñ FACILIDES, F.: Rechtsvereinheitlichung oder Rechtsvielfalt ? ‹berlegungen vor dem Modell des Versicherungsvertragsrecht in Europarecht, Internationales Privatrecht, Rechtsvergleichung, Verlag der ÷AW, Wien 1988, s. 155 ñ 170. 34) Aufruf zur Reform des Versicherungsvertragsgesetzes, In: http: //www.bdvinfo.de/Wissenschaft/Anruf -VVVG-Reform.htm. 2)


73

ResumÈ

BASIC DIRECTIONS OF INSURANCE LAW CODIFICATION The author gives a very extensive and detailed picture of the basic directions of insurance law codification. The various tools used include historical review of development in Continental Europe and legal comparison methods. The paper describes in detail methods of legal regulation and codification in various European countries from the second half of the 18th century until the present codification of insurance law in the Czech Republic. The paper is an excellent study of the historical development of insurance law codification in Europe and will be used mainly by lawyers in countries that recently became new members of the European Union, which includes the Czech Republic and the Slovak Republic.

74


EKONOMIKA KOMER»NÕHO POJIäçOVNICTVÕ PROéÕV¡ NEURALGICK› BOD prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick·

V souËasnÈ ekonomickÈ globalizaËnÌ epoöe proûÌv· svÏtovÈ, zejmÈna pak evropskÈ komerËnÌ pojiöùovnictvÌ dramatickou situaci, v mnohÈm p¯edstavujÌcÌ povÏstn˝ medicÌnsk˝ neuralgick˝ bod. MnozÌ analytici zast·vajÌ n·zor, ûe pojistnÈ trhy jsou svou kapit·lovou vybavenostÌ nejslaböÌm Ël·nkem souËasn˝ch, jiû tak dost rozkolÌsan˝ch finanËnÌch trh˘. Za poslednÌ dva roky klesly akcie evropsk˝ch ve¯ejnÏ obchodovan˝ch pojiöùoven o 51 procent, coû je o 23 bod˘ vÏtöÌ pokles, neû propad celÈho akciovÈho trhu v EvropÏ. Podle ratingovÈ agentury Standard & Poorís se v letech 1998 ñ 2002 glob·lnÏ zredukovala kapit·lov· p¯imÏ¯enost celÈho sektoru komerËnÌho pojiöùovnictvÌ na polovinu. Poloûme si ot·zku: jakÈ hlavnÌ a nutno ¯Ìci i dlouhodobÏjöÌ p¯ÌËiny k tomuto problÈmovÈmu stavu sektoru komerËnÌho pojiöùovnictvÌ vedly? Vedle d˘sledk˘ technickÈho, technologickÈho a takÈ vÌce zranitelnÈho pokroku, souvisejÌcÌho s obrovsk˝m n·r˘stem (pojiötÏnÈho) bohatstvÌ hlavnÏ v z·padnÌch ekonomik·ch, to byly zejmÈna tyto d˘vody: 1) splasknutÌ cenovÈ bubliny na kapit·lov˝ch trzÌch v druhÈ polovinÏ 90. let minulÈho stoletÌ; p¯edchozÌ stav umoûnil pojiöùovn·m realizovat vysokÈ zisky z operacÌ na finanËnÌm, zejmÈna kapit·lovÈm trhu a tÌm i v konkurenËnÌm boji jednak stlaËit tarify, tzv. cashflow underwriting, pod mez postaËitelnosti a jednak do jistÈ mÌry i rozvolnit striktnost pojistn˝ch podmÌnek vedoucÌ k vyööÌ mÌ¯e mor·lnÌho hazardu ñ negativa tÈto strategie se jiû na p¯elomu milÈnia projevila ve v˝sledovk·ch pojiöùoven Ëerven˝mi ËÌsly; 2) z·vaûnÈ zhoröenÌ ökodnÌch pr˘bÏh˘ neûivotnÌch druh˘ pojiötÏnÌ z titulu velk˝ch p¯ÌrodnÌch katastrof, prakticky souËasnÏ se ztr·tou v˝konnosti kapit·lov˝ch trh˘; 3) z·vaûnÈ zmÏny v charakteru do tÈ doby do pojiötÏnÌ bez vÏtöÌch problÈm˘ zahrnovan˝ch rizik, znamenajÌcÌ v mnohÈm ohledu novou kvalitu nejistoty. ZatÌmco s prv˝mi dvÏma faktory, i p¯i jejich r˘znÈ intenzitÏ, se komerËnÌ pojiöùovnictvÌ ve svÈ ekonomice v dosavadnÌ historii dok·zalo s pomocÌ vestavÏn˝ch stabiliz·tor˘ v˝kyvov˝ch rezerv a zajiötÏnÌ vûdy v dlouhodobÈm horizontu vypo¯·dat, t¯etÌ faktor p¯ed nÏ stavÌ do znaËnÈ mÌry zcela novÈ a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i velmi obtÌûnÏ ¯eöitelnÈ problÈmy. Nejz·vaûnÏjöÌm jevem tohoto druhu je urËitÏ teroristick˝ ˙tok 11. z·¯Ì 2001 na SpojenÈ st·ty americkÈ. ZborcenÌ budov SvÏtovÈho obchodnÌho centra mÏlo p¯ed tÌmto datem pravdÏpodobnost nula. Anal˝za risk management s nebezpeËÌm ˙toku civilnÌm letadlem nepoËÌtala a tudÌû toto potenci·lnÌ riziko nemohlo b˝t ani apriori identifikov·no. P¯itom v˝sledkem ud·losti byly enormnÌ ztr·ty na ûivotech a zdravÌ a materi·lnÌ ökody, kterÈ znovu silnÏ ot¯·sly jiû p¯edtÌm tradiËnÌmi faktory oslaben˝m svÏtov˝m pojistn˝m trhem. Pro Ëesk˝ n·rodnÌ trh, ale nejen pro nÏj, se jevÌ jako nejz·vaûnÏjöÌ zmÏna v charakteru povodÚovÈho rizika. MeteorologovÈ ohlaöujÌ trvalou zmÏnu v distribuci vodnÌch sr·ûek na zemÏkouli, zejmÈna ve st¯ednÌ


75

EvropÏ, a z toho plynoucÌ skok v ËasovÈ ¯adÏ povodÚov˝ch statistik. PoslednÌ dvÏ povodÚovÈ vlny, kterÈ v pÏtiletÈ periodÏ (bude pokraËovat?) zas·hly naöe ˙zemÌ a zp˘sobily ökody v ¯·du desÌtek miliard korun, vyvol·vajÌ nutnost urychlenÈ p¯Ìpravy systÈmovÈho ¯eöenÌ katastrof·lnÌch povodÚov˝ch ökod. NamÌsto dosud ad hoc p¯ijÌmanÈho ¯eöenÌ vËetnÏ financov·nÌ na ˙Ëet povodnÌ postiûen˝ch subjekt˘, st·tu a komerËnÌch pojiöùoven bude v nov˝ch podmÌnk·ch t¯eba ¯eöit systÈmovÏ vÌcevrstv˝m (nap¯. bÏûnÈ prost¯edky komerËnÌch pojiöùoven, zvl·ötnÌ rezervy komerËnÌch pojiöùoven, st·tnÌ fond na financov·nÌ katastrof) finanËnÌm zabezpeËenÌm, obdobnÏ, jak je to v jin˝ch zemÌch svÏta, periodicky navötÏvovan˝ch p¯ÌrodnÌmi katastrofami. Jinou variacÌ na tÈma z·vaûnÈ zmÏny charakteru rizika je v˝skyt novÈ, p¯edtÌm nezn·mÈ smrtelnÈ choroby SARS, kter· na Ë·st roku 2003 ochromila cestovnÌ ruch, silnÏ zkomplikovala pojistn˝ produkt cestovnÌho pojiötÏnÌ a p¯es doËasnÈ vÌtÏzstvÌ nad n·kazou tato st·le hrozÌ. V p¯ÌpadÏ cestovnÌho pojiötÏnÌ stojÌ za zmÌnku i zatÌm p¯edtÌm nepoznan· skuteËnost, ûe 12. z·¯Ì 2001 byly USA letecky nedostupnÈ, z Ëehoû vyplynuly ökody pro cestujÌcÌ a dotËenÈ leteckÈ spoleËnosti. Anebo: o v·nocÌch roku 2003 zruöila Air France nÏkolik let˘ z Pa¯Ìûe do Los Angeles kv˘li moûnÈmu pouûitÌ unesenÈho dopravnÌho letadla jako bomby na Las Vegas, n·sledovalo zruöenÌ z obdobn˝ch p¯ÌËin dvou novoroËnÌch let˘ spoleËnosti British Airways z Lond˝na do Washingtonu.. MÈnÏ efektnÌ dom·cÌ p¯Ìklad zmÏn v charakteru rizika: »esk· republika p¯eöla od roku 2000 na systÈm povinnÈho smluvnÌho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel, kter˝ vyst¯Ìdal mÈnÏ trûnÏ konformnÌ systÈm z·konnÈho pojiötÏnÌ s jedin˝m produktem a pojistitelem. ObecnÏ produkty pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a jejich kalkulaËnÌ modely jsou charakteristickÈ tÌm, ûe o v˝öi pojistnÈho plnÏnÌ nerozhoduje vûdy jen pojiöùovna, ale upravujÌ je v nÏkter˝ch poloûk·ch (bolestnÈ, uöl˝ v˝dÏlek, jednor·zovÈ odökodnÏnÌ poz˘stal˝ch atd.) pr·vnÌ normy. Tento fakt s·m o sobÏ zakl·d· moûnost kalkulaËnÌch distorzÌ a naöe souËasnost je velmi n·zornou ilustracÌ. P¯esto, ûe toto pojiötÏnÌ v p¯edchozÌm reûimu u n·s dlouhodobÏ vykazovalo rysy nepostaËitelnosti tarifu pojistnÈho, coû se projevovalo zejmÈna v nedostateËnÈm objemu ökodnÌch rezerv, z·konod·rci p¯i zmÏnÏ systÈmu stanovili t¯Ìlet˝ regulaËnÌ cenov˝ koridor, kter˝ znemoûÚoval licencovan˝m pojiöùovn·m stanovit ekonomickÈ pojistnÈ. Na druhÈ stranÏ bez problÈm˘ schv·lili zv˝öenÌ odökodnÈho za bolestnÈ a ztÌûenÌ spoleËenskÈho uplatnÏnÌ p¯i dopravnÌch ˙razech na Ëty¯n·sobek p¯edchozÌho stavu. A aby toho nebylo dost, v dobÏ psanÌ tohoto Ël·nku vyöel z poslaneckÈ iniciativy n·vrh na nov˝ zp˘sob jednor·zovÈho odökodÚov·nÌ poz˘stal˝ch po obÏtech dopravnÌch nehod ve v˝öi zhruba Ëtvrt milionu korun pro vöechny ÑblÌzkÈì osoby. D˘vody vznesenÌ n·vrhu lze pochopit (tragÈdie autobusu u Naûidel v roce 2003, p¯iblÌûenÌ se ˙rovni odökodÚov·nÌ v EU), je vöak systÈmovÏ nanejv˝ö varujÌcÌ, ûe licencovan˝m pojiöùovn·m nebylo umoûnÏno v dostateËnÈm p¯edstihu tento z·mÏr zabudovat do kalkulaËnÌho modelu a reagovat adekv·tnÌ ˙pravou tarifu na takovouto v˝znamnou zmÏnu parametr˘ ökodnÌho pr˘bÏhu. Popsan˝ typ zmÏny rizika ovöem nenÌ ovöem zp˘soben novou kvalitou Ëi nov˝m zdrojem nahodilosti, je pouze v˝sledkem exogennÌ subjektivnÌ neznalosti vöech souvislostÌ p¯ijat˝ch rozhodnutÌ, eventu·lnÏ nekompetentnosti p¯Ìsluön˝ch rozhodovatel˘. V tomto pojiötÏnÌ ale v kr·tkÈ dobÏ dojde u n·s ke zmÏnÏ v charakteru rizika majÌcÌ endogennÌ nahodilostnÌ p¯ÌËinu: po vstupu do EU zaËne po naöich ûelezniËnÌch

76


svröcÌch jezdit rychlÌk Pendolino s cestovnÌ rychlostÌ p¯es 200 km v hodinÏ, coû znamen·, ûe pojede rychleji, neû kam strojv˘dce uvidÌ. V souËasnÈ dobÏ to vypad·, ûe tento vlak pojede pro trati s vÌce neû öedes·ti, pro rychlostnÌ parametry vlaku nevyhovujÌcÌmi silniËnÌmi p¯ejezdy, kterÈ enormÏ zv˝öi jiû nynÌ diskutovanÈ, relativnÏ vysokÈ, riziko st¯etu na ûelezniËnÌch p¯ejezdech, ovöem s podstatnÏ vyööÌm ökodnÌm potenci·lem. Na druhÈ stranÏ vÏcn· str·nka technickÈho zabezpeËenÌ ûelezniËnÌch p¯ejezd˘ by ovöem nemÏla b˝t p¯ednostnÌ z·leûitostÌ komerËnÌho pojiöùovnictvÌ. ObecnÏ neuralgiËnost souËasnÈho stavu komerËnÌho pojiöùovnictvÌ je tedy moûno spat¯ovat v soubÏhu volatilnÌho chov·nÌ finanËnÌch trh˘ s ûivelnÌmi katastrofami a projevy novÈ kvality rizik. Doch·zÌ k prohlubov·nÌ n·sledujÌcÌho klÌËovÈho dilema: na stranÏ jednÈ se pojistitelÈ ob·vajÌ nastoupenÌ nov˝ch negativnÌch jev˘ dosud nepoznanÈ povahy, kterÈ p¯i svÈ rizikovÈ anal˝ze nemohli nep¯edpokl·dat, ale jejich eventu·lnÌ d˘sledky p¯i tradiËnÌm (nerozvolnÏnÈm) v˝kladu pojistn˝ch podmÌnek jsou kryty pojiötÏnÌm. P¯i p¯eformulaci pojistn˝ch podmÌnek a zejmÈna p¯i kalkulaci tarifu pojistnÈho jdou za tÏchto okolnostÌ poctivÌ pojistitelÈ a n·slednÏ i zajistitelÈ cestou nejvyööÌ moûnÈ opatrnosti a obez¯etnosti p¯i uzavÌr·nÌ nov˝ch pojistn˝ch a zajistn˝ch smluv. D˘raz je kladen na kvalitu do pojiötÏnÌ p¯ijÌman˝ch rizik, nikoliv na jejich kvantitu, d·le se zvyöuje v·ha rizikovÈho inûen˝rstvÌ a bez ohledu na konkurenËnÌ tlaky se zvyöuje p˘sobenÌ na klienty v oblasti prevence, to vöe ovöem zvyöuje n·klady pojiötÏnÌ. V podnikovÈ ekonomice pojiöùovny tudÌû vyvÌjejÌ maxim·lnÌ snahu o sniûov·nÌ vlastnÌch n·klad˘ a o optim·lnÌ ¯ÌzenÌ podnikov˝ch aktiv a pasiv. Na stranÏ druhÈ klienti hledajÌ v cenovÏ dostupn˝ch produktech pojiöùoven finanËnÌ ochranu proti moûnÈmu nastoupenÌ nep¯edvÌdateln˝ch jev˘ a s ohledem na poslednÌ ud·losti tohoto druhu ve svÏtÏ u vÏtöiny lidÌ stoup· mÌra rizikov· averze, d·le zvyöovan· souËasn˝mi negativnÌmi jevy: geopolitick˝m napÏtÌm mezi demokratick˝mi a fundament·lnÌmi civilizacemi spojen˝m s v·lkami na pot¯enÌ terorismu v Afganistanu, Ir·ku, nestabilitou v »eËensku, antiglobalizaËnÌmi nepokoji, ˙ËetnÌmi skand·ly, poËÌtaËov˝m pir·tstvÌm apod. R˘st pojistn˝ch tarif˘ a selekce rizik p¯ijÌman˝ch do pojiötÏnÌ a zp¯ÌsÚov·nÌ pojistn˝ch podmÌnek pak vede klienty k hled·nÌ alternativnÌch forem financov·nÌ rizika. P¯esto, ûe rozhodujÌcÌ v·ha problematick˝ch vliv˘ novÈ kvality rizika se dot˝k· neûivotnÌho pojiötÏnÌ, urËitÈ, i kdyû menöÌ problÈmy v d˘sledku extrÈmnÌch propad˘ kapit·lov˝ch trh˘ majÌ i nÏkterÈ evropskÈ ûivotnÌ pojiöùovny, coû ovöem p¯ispÌv· k celkovÈ neradostnÈ atmosfÈ¯e v odvÏtvÌ. V NÏmecku, kde za ˙Ëelem konsolidace sektoru pojiöùovny a zajiöùovny obdrûÌ finanËnÌ injekci ve v˝öi 10 mld. eur na daÚov˝ch ˙lev·ch za rok 2003, ûivotnÌ pojiöùovna Mannheimer Lebensversicherung kv˘li propad˘m akciovÈho trhu zkrachovala. V Anglii nÏkterÈ pojiöùovny, nap¯. Equitable Life a Standard Life, pokud to pojistnÈ smlouvy svou dikcÌ umoûÚujÌ, sniûujÌ pojistnÈ Ë·stky a zvyöujÌ manipulaËnÌ poplatek p¯i odbytnÈm v pr˘bÏhu pojistnÈ doby (pramen Symsite Research). V USA je situace o nÏco m·lo lepöÌ dÌky tomu, ûe pojiöùovny v investiËnÌ strategii (s v˝jimkou obchod˘ s kreditnÌmi deriv·ty) a takÈ dozorËÌ org·ny se p¯ece jen urËit˝m zp˘sobem pouËily z krize v 80. letech minulÈho stoletÌ, kdy v USA zkrachovalo vÌce neû 80 pojiöùoven. Na ËeskÈm pojistnÈm trhu p¯evl·d· n·zor, ûe p¯es mnoûstvÌ negativnÌch vliv˘, kterÈ jej postihly, a kterÈ byly v˝öe zmÌnÏny, si stojÌ relativnÏ dob¯e. NejvÏtöÌ tuzemskÈ pojiöùovny lze souËasn˝m ratingov˝m pohledem hodnotit jako bezpeËnÈ, se st¯ednÌm, pr˘mÏrn˝m rizikov˝m hodnocenÌm, tedy se stabilnÌ souËasnostÌ


77

a eventu·lnÌ moûnostÌ problÈm˘ p¯i nep¯ÌznivÈm v˝voji nÏkterÈho z relevantnÌch faktor˘ pro stabilitu a prosperitu pojiöùoven v budoucnosti. Na z·kladÏ ve¯ejnÏ poskytovan˝ch informacÌ hodnotÌ p¯ednÌ svÏtov· ratingov· agentura Standard & Poorís jako bezpeËnÈ pojiöùovny: Kooperativu, Allianz, Generali a Uniqu. S nimi srovnatelnÈ jsou i »esk· pojiöùovna s regulÈrnÌm ratingem BBB minus, d·le »SOB pojiöùovna, Nationale-Nederlanden a KomerËnÌ pojiöùovna. Tyto pojiöùovny by bylo moûnost za¯adit pod ratingov˝ termÌn outlook stable. Jako rozvojov· se na z·kladÏ ve¯ejnÏ dostupn˝ch informacÌ jevÌ Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny a takÈ v souËasnosti nastupujÌcÌ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA, kter· v roce 2003 dos·hla miliardovÈ hranice p¯edepsanÈho pojistnÈho, pro kterÈ by bylo moûno stanovit ratingov˝ outlook developing. V˝jimkou na ËeskÈm pojistnÈm trhu z˘st·v· s nejvyööÌm moûn˝m ratingem AAA od Standard & Poorís pojiöùovna AMCICO AIG Life, pat¯ÌcÌ pod americk˝ pojiöùovacÌ gigant AIG, kter˝ stoprocentnÏ ruËÌ za z·vazky svÈ organizaËnÌ jednotky v »R. NegativnÌ vlivy, p˘sobÌcÌ na svÏtovÈ a p¯edevöÌm evropskÈ pojiöùovnictvÌ, se pochopitelnÏ i na ËeskÈm pojistnÈm trhu projevujÌ v opatrnÈ tarifnÌ politice pojiöùoven a v selekci do pojiötÏnÌ p¯ijÌman˝ch rizik. PodobnÏ jako byl v minulÈm roce ve srovn·nÌ s okolÌm nadpr˘mÏrn˝ stav ËeskÈho kapit·lovÈho trhu, obdobn· situace se zatÌm t˝k· i ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. CelkovÏ moûno hodnotit Ëesk˝ pojistn˝ trh ñ hodnocenÈ pojiöùovny p¯edstavujÌ podle p¯edbÏûn˝ch ˙daj˘ zhruba 95 % tohoto trhu roku 2003 ñ jako v souËasnosti stabilnÌ a relativnÏ bezpeËn˝. ChtÏjÌ-li pojistitelÈ n·rodnÌho trhu p¯ekonat souËasnÈ problÈmy, musejÌ se nad·le chovat obez¯etnÏ a konzervativnÏ a vÏnovat veökerou pozornost identifikaci rizik, eventu·lnÏ se snaûit o anticipaci rizik nov˝ch. (»l·nek byl zpracov·n a redakci p¯ed·n v ˙noru 2004.)

ResumÈ

THE ECONOMY OF COMMERCIAL INSURANCE IS EXPERIENCING A NEURALGIC POINT The paper deals mainly with questions of financial strength and security of insurance and reinsurance companies after various disasters that resulted in extensive loss payments. The author shows the main reasons for a general decline of ratings of insurance and reinsurance companies and gives several practical examples of disaster situations in the past few years, including floods in the Czech Republic. The paper also deals with some recent examples of fundamental changes of risks caused by decisions of state administration that were not consulted with insurance companies and may cause further deterioration of the overall situation. The author is, however, rather optimistic about the future, subject to insurance companies behaving with utmost care.

78


FINITNÕ ZAJIäTÃNÕ ñ DALäÕ Z METOD ALTERNATIVNÕHO ZPŸSOBU ZAJIäTÃNÕ POJIäçOVNY Ing. Petr Hladn˝, doktorand Katedry financÌ VäB, TU Ostrava

Pojem alternativnÌ metody p¯enosu rizika (alternative risk transfer, ART) se objevil v USA uû v 60. letech a p˘vodnÏ zahrnoval zp˘soby pojiötÏnÌ vlastnÌch rizik velk˝ch korporacÌ prost¯ednictvÌm kaptivnÌch pojiöùoven (captives). V dobÏ skuteËnÈho rozmachu alternativnÌch metod v poslednÌm desetiletÌ zÌskal tento v˝raz öiröÌ obsah a dnes zahrnuje mimo jinÈ finitnÌ zajiötÏnÌ (finite reinsurance), transfer rizika prost¯ednictvÌm kapit·lov˝ch trh˘ Ëi podmÌnÏnÈ financov·nÌ v podobÏ kontingentnÌho kapit·lu (vÌce viz. PojistnÈ rozpravy 11, str. 96ñ105 a PojistnÈ rozpravy 13, str. 65ñ74). Vzhledem k dynamickÈmu v˝voji, kter˝ v tomto odvÏtvÌ probÌh·, je obtÌûnÈ nalÈzt vöeobecnÏ platnou definici finitnÌho zajiötÏnÌ. NavÌc rozdÌl mezi tÌm co naz˝v·me tradiËnÌ a co finitnÌ zajiötÏnÌ m˘ûe b˝t nepatrn˝. ObecnÏ by se finitnÌ zajiötÏnÌ dalo definovat jako rozöÌ¯enÈ tradiËnÌ zajiötÏnÌ, kterÈ zd˘razÚuje funkci financov·nÌ a aspekty ËasovÈ hodnoty penÏz. Na rozdÌl od tradiËnÌho zajiötÏnÌ, jehoû podstata vych·zÌ ze z·kona velk˝ch ËÌsel, tedy z toho, ûe v urËitÈm okamûiku dojde k realizaci rizika pouze u nÏkter˝ch z velkÈ skupiny homogennÌch rizik, spoËÌv· finitnÌ ¯eöenÌ na ˙vaze ËasovÈho rozloûenÌ realizace rizik v urËitÈm ËasovÈm ˙seku. »asto se uûÌv· pojmu finanËnÌ zajiötÏnÌ a v literatu¯e nenÌ v˝jimkou, ûe se pojmy finitnÌ a finanËnÌ zajiötÏnÌ ztotoûÚujÌ. FinanËnÌ zajiötÏnÌ se vyznaËuje podobn˝mi charakteristikami jako finitnÌ zajiötÏnÌ, avöak ve vÏtöÌ mÌ¯e akcentuje finanËnÌ pohled a p¯enos rizika je potlaËen. Z produkt˘ uveden˝ch nÌûe v tomto materi·lu by se do finanËnÌho zajiötÏnÌ daly za¯adit Time&Distance kontrakty. P¯es nesourodost celÈho odvÏtvÌ se u smluv ¯azen˝ch do finitnÌho zajiötÏnÌ dajÌ vysledovat n·sledujÌcÌ shodnÈ rysy: 1. P¯edpoklad limitovanÈho (finite) rizika zajistitele ñ krytÌ prvopojistitelov˝ch ökod zajistitelem je omezenÈ a spoËÌv· ve financov·nÌ nerovnomÏrnÈho ËasovÈho rozloûenÌ ökod. 2. Dlouhodob˝ charakter smluv ñ na rozdÌl od tradiËnÌho zajiötÏnÌ, kde jsou zajistnÈ smlouvy uzavÌr·ny vÏtöinou na obdobÌ jednoho roku, se tyto kontrakty uzavÌrajÌ na delöÌ obdobÌ. Cedent m˘ûe p¯i kalkulaci pojistn˝ch sazeb poËÌtat s dlouhodobÏ dohodnut˝mi podmÌnkami, cesion·¯ zase s pravideln˝m p¯Ìlivem zajistnÈho. 3. SdÌlenÌ zisku a ztr·ty ñ zajistitel sv˘j zisk Ë·steËnÏ p¯en·öÌ zpÏt na prvopojistitele a naopak je moûnÈ i krytÌ ztr·ty zajistitele cedentem. TÌmto je zajiötÏn ˙zk˝ vztah mezi n·klady zajiötÏnÌ a skuteËn˝m ökodnÌm pr˘bÏhem. 4. Aspekt ËasovÈ hodnoty ñ p¯i kalkulaci zajiötÏnÌ je zohlednÏn aspekt ËasovÈ hodnoty penÏz, jehoû v·ha roste s dÈlkou trvanÌ smlouvy, kdyû v˝jimkou nejsou ani vÌce neû desetiletÈ kontrakty.


79

PrvotnÌm impulsem pro hledanÌ finitnÌch alternativ ke klasickÈmu zajiötÏnÌ byla v öedes·t˝ch letech vysok· cena klasickÈho zajiötÏnÌ pro velk· rizika typu vrtn˝ch pr˘zkum˘ a tÏûby ropy. FinitnÌho zajiötÏnÌ se zaËalo pouûÌvat poË·tkem osmdes·t˝ch let (v tÈ dobÏ spÌöe se d· jeötÏ hovo¯it o finanËnÌm zajiötÏnÌ) i pro jin· neûivotnÌ rizika, protoûe z d˘vodu zhoröenÈho ökodnÌho pr˘bÏhu doölo v tomto obdobÌ aû k pÏtin·sobnÈmu zv˝öenÌ zajistn˝ch sazeb. FinitnÌ zajiötÏnÌ z d˘vodu dlouhodobosti kontrakt˘ poskytlo pojiöùovn·m pot¯ebnou stabilitu cen zajistnÈho krytÌ. P˘vodnÌm motivem pro realizaci finitnÌho (finanËnÌho) zajiötÏnÌ tedy byla snaha o stabilizaci hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ v Ëase. Specifick˝m faktorem, typick˝m nap¯. pro USA, byla zmÏna struktury pojiötÏn˝ch rizik. Na poË·tku sedmdes·t˝ch let byl podÌl odpovÏdnostnÌch pojiötÏnÌ na celkovÈm neûivotnÌm pojistnÈm zanedbateln˝, dnes vöak odpovÏdnostnÌ pojiötÏnÌ tvo¯Ì v USA p¯es 55 % neûivotnÌho pojistnÈho. Vzhledem k dlouhodobÈmu charakteru rizik z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti hledaly pojiöùovny ve finitnÌm pojiötÏnÌ pot¯ebnou stabilitu. Sv˘j v˝znam finitnÌ zajiötÏnÌ brzy prok·zalo v p¯ÌpadÏ f˙zÌ a akvizic pojiöùoven. Dlouhodob· rizika (t¯eba uû zmÌnÏnÈ odpovÏdnostnÌ pojiötÏnÌ) znemoûÚovala kvalifikovanÈ ocenÏnÌ spoleËnostÌ. VÌceletÈ zajistnÈ kontrakty umoûÚujÌ rizika a n·klady zajiötÏnÌ p¯i oceÚov·nÌ spoleËnosti lÈpe ohodnotit, a tedy cel˝ proces f˙zÌ a akvizic zefektivnit. V˝znamn˝m pozitivem je, ûe produkty finitnÌho zajiötÏnÌ dok·ûou eliminovat kromÏ pojistn˝ch rizik takÈ ˙rokovÈ Ëi mÏnovÈ riziko a podstatnÏ tak rozöi¯ujÌ moûnosti tradiËnÌho zajiötÏnÌ. Produkty finitnÌho (i finanËnÌho) zajiötÏnÌ jsou obecnÏ t¯ÌdÏny do dvou skupin: 1) retrospektivnÌ, 2) prospektivnÌ.

1) RetrospektivnÌ smlouvy RetrospektivnÌ smlouvy se vztahujÌ k pojistn˝m smlouv·m uzav¯en˝m v minul˝ch letech. VyuûÌv· se jich zejmÈna p¯i snaze opustit urËitÈ pojistnÈ odvÏtvÌ Ëi region u pojistn˝ch odvÏtvÌ s dlouh˝m obdobÌm mezi uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy a v˝platou pojistnÈho plnÏnÌ (long-tail business).

ñ Time&Distance kontrakt Time&Distance kontrakt pat¯Ì mezi prvnÌ techniky finanËnÌho zajiötÏnÌ. Protoûe u nich nedoch·zÌ k p¯enosu pojistnÏ-technickÈho rizika ani rizika naËasov·nÌ, nejsou povaûov·ny za produkt finitnÌho zajiötÏnÌ. SmluvnÌ vztah spoËÌval v zaplacenÌ jednor·zovÈho zajistnÈho cedentem na poË·tku platnosti smlouvy a postupnÈm vypl·cenÌ p¯edem stanoven˝ch Ë·stek v n·sledujÌcÌch letech. ZajistnÈ bylo Ëasovou hodnotou budoucÌch plnÏnÌ. Tato smlouva pak mÏla charakter bankovnÌho produktu bez jakÈkoliv vazby na ökodnÌ pr˘bÏh cedenta ñ na cesion·¯e p¯ech·zelo jen investiËnÌ riziko. Prim·rnÌm motivem uskuteËnÏnÌ tohoto kontraktu byla okamûit· realizace ˙rokovÈho v˝nosu z pojistn˝ch rezerv. Tyto smlouvy tak obch·zely regulaËnÌ p¯edpisy, kterÈ neumoûÚovaly diskontovat budoucÌ v˝platy ökod, ale nahradit rezervy touto smlouvou moûnÈ bylo.

80


Protoûe vöak veökerÈ pojistnÏ-technickÈ riziko i riziko naËasov·nÌ z˘stalo na bedrech prvopojistitele, regulaËnÌ org·ny v USA a n·slednÏ i v EvropÏ p¯estaly Time&Distance kontrakty povaûovat za zajistnÈ smlouvy. Ty potom ztratily sv˘j efekt, a proto se jiû nevyuûÌvajÌ.

ñ Modifikovan˝ Time&Distance kontrakt RozdÌl oproti minulÈmu produktu spoËÌv· v tom, ûe okamûik v˝plat nenÌ p¯edem pevnÏ stanoven, ale je odvisl˝ od ökodnÌho pr˘bÏhu urËitÈho portofolia pojistn˝ch smluv. KromÏ investiËnÌho rizika tak na zajistitele p¯ech·zÌ i riziko naËasov·nÌ. P¯enos rizika naËasov·nÌ je nap¯. ve VelkÈ Brit·nii postaËujÌcÌ a modifikovan˝ Time&Distance kontrakt je tam regulaËnÌmi org·ny uzn·n jako zajiöùovacÌ prost¯edek. V mnoha zemÌch (nap¯. v USA) je vöak nutn˝ takÈ p¯esun pojistnÏ-technickÈho rizika, a proto se zde podobnÈ smlouvy neobjevujÌ.

ñ Loss portfolio transfer (LPT) Prvopojistitel v tomto p¯ÌpadÏ p¯ev·dÌ na zajistitele ökodnÌ rezervu a ceduje tak budoucÌ platby z p¯ev·dÏnÈho kmene pojistn˝ch smluv. KromÏ rizika naËasov·nÌ tak na zajistitele p¯ech·zÌ i investiËnÌ riziko a p¯ÌpadnÏ i n·kladovÈ riziko (riziko toho, ûe likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ bude spojena s neoËek·vanÏ vysok˝mi provoznÌmi n·klady). Prim·rnÏ se zde pojistitel zbavuje rizika, ûe pojistnÈ ud·losti, na nÏû je vytvo¯ena rezerva, nastanou neoËek·vanÏ rychle (riziko naËasov·nÌ); naopak zde nedoch·zÌ k p¯evodu pojistnÏ-technickÈho rizika ñ krytÌ zajistitele je limitov·no rozsahem cedovanÈ rezervy.

Obr·zek 1: SchÈma cese u LPT kontrakt˘

Riziko zajistitele ukazuje obr·zek 2. Pojistitel ceduje na zajistitele kmen pojistn˝ch smluv. OËek·van· kumulovan· v˝öe plnÏnÌ v p¯ÌötÌch deseti letech je 100 j. (LPT je v z·sadÏ neuzav¯en˝ kontrakt, zde vöak uvaûujeme, ûe k oËek·vanÈmu plnÏnÌ dojde pr·vÏ v n·sledujÌcÌch deseti letech), p¯i oËek·vanÈm ËasovÈm rozvrûenÌ v˝plat (Ëerchovan· Ë·ra). Z·roveÚ na zajistitele pojistitel p¯ev·dÌ diskontovanou hodnotu rezervy 60 j., p¯iËemû se p¯i p¯edpokl·danÈm v˝voji oËek·v·, ûe (kumulovan·) hodnota rezervy vhodn˝m investov·nÌm dos·hne pot¯ebnÈ hodnoty na v˝platu plnÏnÌ 100 j. V t¯etÌm roce vöak dojde k tot·lnÌ ökodÏ na portfoliu a zajistitel je nucen vyplatit zajistnÈ plnÏnÌ, aniû by se mu poda¯ilo vytvo¯it pot¯ebnou rezervu.


81

Obr·zek 2: Tot·lnÌ ökoda v 3. roce u LPT smlouvy

Protoûe doch·zÌ k p¯evodu rezervy na diskontovanÈ b·zi, cedent tak vlastnÏ realizuje budoucÌ kapit·lovÈ v˝nosy v bÏûnÈm roce. KromÏ souËasnÈ hodnoty oËek·van˝ch v˝plat musÌ zajistnÈ obsahovat jeötÏ alespoÚ rizikovou prÈmii (zohledÚujÌcÌ riziko naËasov·nÌ), n·kladovou a ziskovou p¯ir·ûku.

ñ Adverse Development Cover (ADC) V nÏkterÈ literatu¯e se uv·dÌ pro tyto smlouvy oznaËenÌ retrospektivnÌ ökodnÌ nadmÏrek (retrospective excess of loss, RXLs) nebo retrospektivnÌ Ëasov˝ nadmÏrek (retrospective stop loss, RSL). P¯edmÏtem tohoto typu retrospektivnÌho zajiötÏnÌ je pojistnÏ-technickÈ riziko a riziko naËasov·nÌ. Na zajistitele nep¯ech·zÌ rezerva jako u LPT, ale p¯ijÌm· odpovÏdnost za jejÌ p¯Ìpadnou neadekv·tnost. Tento kontrakt je potom vÌceletou modifikacÌ neproporcion·lnÌ smlouvy (ËasovÈho nebo ökodnÌho nadmÏrku), kde vlastnÌm vrubem cedenta je v˝öe doposud vytvo¯en˝ch rezerv. Z·kladem zajistnÈho je vedle oËek·van˝ch ökod p¯esahujÌcÌcÌch ökodnÌ rezervy (odhadovanÈ na z·kladÏ vÏtöÌch zkuöenostÌ zajistitele) d·le jeötÏ rizikov· p¯ir·ûka za moûn˝ nep¯Ìzniv˝ v˝voj, n·kladov· a ziskov· p¯ir·ûka.

Obr·zek 3: SchÈma cese u ADC kontrakt˘

82


SmluvnÌ doloûkou je moûno rozöÌ¯it ruËenÌ finitnÌho zajistitele za tradiËnÌ cesion·¯e, kte¯Ì se pod nÌm podÌlejÌ na zajiötÏnÌ niûöÌch vrstev (layers). TÌm se krytÌ finitnÌho zajistitele rozöi¯uje o eliminaci ˙vÏrovÈho rizika.

Obr·zek 4: Kombinace LPT a ADC kontraktu ñ Kombinace LPT a ADC LPT a ADC kontrakty se Ëasto pouûÌvajÌ ve vz·jemnÈ kombinaci p¯i snaze opustit urËitÈ pojistnÈ odvÏtvÌ Ëi region. Z·sadnÏ se tak zjednoduöuje jedn·nÌ p¯i f˙zÌch a p¯evzetÌch, protoûe umoûÚuje optimalizovat strukturu kmene dle pot¯eb p¯ebÌrajÌcÌho a sniûovat budoucÌ neodhadnuteln· rizika spojenÌ. TÌm, ûe dojde k eliminaci potenci·lnÌch budoucÌch ztr·t, m· kombinace LPT a ADC pozitivnÌ efekt na zv˝öenÌ trûnÌ hodnoty akciÌ cedenta Ëi jeho ratingovÈho ohodnocenÌ.

2) ProspektivnÌ smlouvy ProspektivnÌ smlouvy se zab˝vajÌ pojistn˝mi smlouvami sjednan˝mi v souËasnosti a budoucÌch letech. Jejich hlavnÌm ˙Ëelem je vyrovn·v·nÌ ökodnÌho pr˘bÏhu a ochrana p¯ed d˘sledky katastrofick˝ch ökod.

ñ FinanËnÌ kvÛtovÈ zajiötÏnÌ (Finite quota share, FQS) Jak uû n·zev napovÌd·, je tato metoda odvozena od tradiËnÌho proporcion·lnÌho zajiötÏnÌ. Modifikace tÈto metody plnÌ r˘znÈ cÌle finanËnÌho charakteru, nedoch·zÌ vöak k p¯evodu pojistnÏ-technickÈho rizika. V praxi se objevujÌ dvÏ z·kladnÌ formy odvozenÈ od motiv˘ realizace FQS smluv. RozloûenÌ zÌsk·vacÌch n·klad˘ V mnoha zemÌch (nap¯. USA) se p¯edepsanÈ pojistnÈ dÏlÌ na zaslouûenÈ (v˝nos bÏûnÈho roku) a nezaslouûenÈ, kterÈ se prost¯ednictvÌm rezervy stane v˝nosem p¯ÌötÌho roku, ale zÌsk·vacÌ n·klady se ËasovÏ


83

nerozliöujÌ a pojiöùovny je musÌ celÈ zahrnout do v˝kazu zisku a ztr·t (v »R se uplatÚuje princip ËasovÈho rozliöenÌ n·klad˘, a proto u n·s tento motiv nenÌ aktu·lnÌ). Tato situace vede k ˙ËetnÌmu zhoröenÌ hospod·¯skÈho v˝sledku firmy zejmÈna v p¯ÌpadÏ expanze pojiöùovny, protoûe se jÌ mohou enormnÏ zv˝öit n·klady i v˝nosy. Ty vöak budou zohlednÏny aû v n·sledujÌcÌm ˙ËetnÌm obdobÌ, takûe expanze m˘ûe s sebou p¯inÈst zhoröenÌ hospod·¯skÈho v˝sledku, coû je samoz¯ejmÏ negativnÌ sign·l jak pro akcion·¯e, tak i pro investory a klienty. Uzav¯enÌm zajistnÈ FQS smlouvy se poda¯Ì tuto negativnÌ situaci eliminovat. Smyslem tÈto operace tedy nenÌ eliminace rizik, ale stabilizace hospod·¯skÈho v˝sledku ve f·zi expanze pojiöùovny. CesÌ nezaslouûenÈho pojistnÈho se cedent zbavuje moûnosti ho investovat, a zjednoduöenÏ se tedy zbavuje investiËnÌho rizika.

AnticyklickÈ finanËnÌ kvÛtovÈ zajiötÏnÌ Jedn· se o dlouhodobÈ proporcion·lnÌ zajistnÈ smlouvy, jejichû motivem je snÌûit volatilitu technickÈho v˝sledku. V p¯ÌpadÏ, ûe dojde ke zhoröenÌ ökodnÌho pr˘bÏhu, zajistitel zv˝öÌ pojistiteli zajistnou provizi (p¯esnÏ naopak oproti klasickÈm kvÛtovÈmu zajiötÏnÌ), aby doölo ke snÌûenÌ v˝kyvu ve ökodnÌm pr˘bÏhu. Na druhou stranu dojde-li ke zlepöenÌ ökodnÌho pr˘bÏhu, pak se provize jako kompenzace snÌûÌ. Pr˘bÏûn˝ v˝sledek smlouvy je sledov·n na souhrnnÈm ˙Ëtu (experience account) a k fin·lnÌmu vypo¯·d·nÌ smlouvy dojde aû na konci platnosti smlouvy, kdy pojistitel obdrûÌ/zaplatÌ p¯edem stanoven˝ podÌl na zisku/ztr·tÏ. Fin·lnÌ vypo¯·d·nÌ plnÌ v˝znamnou motivaËnÌ funkci, protoûe s klesajÌcÌ zainteresovanostÌ cesion·¯e na fin·lnÌm v˝sledku vzr˘st· pro cedenta riziko mor·lnÌho hazardu. S r˘stem fin·lnÌho vypo¯·dacÌho pomÏru tedy vzr˘st· i mÌra p¯enosu pojistnÏ-technickÈho rizika. MÌra p¯enosu je z·visl· jak na pot¯eb·ch pojistitel˘, tak i na regulaËnÌch p¯edpisech danÈ zemÏ. AnticyklickÈ finanËnÌ kvÛtovÈ zajiötÏnÌ slouûÌ k plnÏnÌ finanËnÌch cÌl˘ nejr˘znÏjöÌho charakteru ñ stabilizaci hospod·¯skÈho v˝sledku, zlepöenÌ ukazatel˘ solventnosti, likvidity apod., p¯enos pojistnÏ-technickÈho rizika je vöak tÈmÏ¯ vûdy omezen˝.

ñ Spread loss treaty (SLT) V nÏkterÈ literatu¯e se uv·dÌ pro tyto smlouvy oznaËenÌ prospektivnÌ ökodnÌ nadmÏrek (prospective excess of loss, PXLs) nebo prospektivnÌ Ëasov˝ nadmÏrek (prospective stop loss, PSL) Jedn· se o zajistnou smlouvu, jejÌû z·kladnÌ charakteristikou je p¯evod rizika naËasov·nÌ, pojistnÏ-technickÈ riziko je redukov·no (mÌra jeho p¯enosu z·visÌ na dohodnutÈm podÌlu pojistitele na v˝sledku zajistitele ze smlouvy). SLT smlouvy majÌ dlouhodob˝ charakter ñ v˝jimkou nejsou ani desetiletÈ kontrakty. Pojistitel platÌ zajistiteli pravidelnÏ zajistnÈ, kterÈ se kumuluje na souhrnnÈm ˙Ëtu (experience account). Pojistn· plnÏnÌ (podmÌnky jsou odvozeny od tradiËnÌch smluv ñ ökodnÌ Ëi Ëasov˝ nadmÏrek) jsou od souhrnnÈho ˙Ëtu odeËÌt·na. Saldo ˙Ëtu je ˙roËeno pohyblivou ˙rokovou mÌrou (dle referenËnÌ sazby) a Ëasto se velikost tÏchto mÏr liöÌ, m·-li ˙Ëet kreditnÌ Ëi debetnÌ z˘statek. Pokud je saldo ˙Ëtu z·pornÈ, obsahuje smlouva doloûku o podmÌnÏnÈm zv˝öenÌ zajistnÈho do doby, neû opÏt dos·hne kladnÈho stavu. PodobnÏ jako u finanËnÌho kvÛtovÈho zajiötÏnÌ (FQS) i zde doch·zÌ na konci platnosti smlouvy k vypo¯·d·nÌ podÌlu na

84


zisku/ztr·tÏ. Velikost tohoto podÌlu je z·visl· jak na pot¯eb·ch pojistitel˘, tak i na regulaËnÌch p¯edpisech danÈ zemÏ. Spread loss treaty smlouvy se vyuûÌvajÌ tam, kde nenÌ dostupnÈ tradiËnÌ zajiötÏnÌ anebo jeho ceny jsou vyööÌ. »asto tam, kde je v˝voj ökod dob¯e odhadnuteln˝, nevÌ se vöak kdy a v jakÈm ËasovÈm rozloûenÌ k nim dojde. V˝hodou je, ûe ˙ËastnÌk˘m odpadajÌ kaûdoroËnÌ jedn·nÌ o zajistnÈ smlouvÏ, takûe se v˝znamnÏ sniûujÌ transakËnÌ n·klady.

3) Srovn·nÌ metod finitnÌho zajiötÏnÌ Transfer pojistnÏ-technickÈho rizika nenÌ u finitnÌho zajiötÏnÌ z·sadnÌ a nezbytnou souË·stÌ vöech typ˘ smluv. U LPT a modifikovan˝ch T&D kontrakt˘ totiû k p¯enosu pojistnÏ-technickÈho rizika v˘bec nedoch·zÌ. I u SLT a FQS kontrakt˘ je moûno transfer pojistnÏ-technickÈho rizika ˙ËinnÏ regulovat prost¯ednictvÌm podÌlu pojistitele na v˝sledku ze smlouvy. Pouze ADC smlouvy se sv˝mi charakteristikami v˝raznÏ podobajÌ tradiËnÌmu neproporcion·lnÌmu zajiötÏnÌ.

Obr·zek 5: Srovn·nÌ technik finitnÌho zajiötÏnÌ Je vöak skuteËnostÌ, ûe vöechny typy finitnÌch smluv umoûÚujÌ transfer rizika naËasov·nÌ. Na rozdÌl od tradiËnÌho zajiötÏnÌ produkty finitnÌho zajiötÏnÌ navÌc plnÌ i jinÈ funkce, neû je transfer pojistnÏ-technickÈho rizika. KromÏ ˙ËetnÏ-finanËnÌch motiv˘ je finitnÌ zajiötÏnÌ vyuûÌv·no pro jeho schopnost eliminovat investiËnÌ riziko (LPT a modifikovan˝ T&D kontrakt). Tyto skuteËnosti jsou shrnuty v tabulce:

VysvÏtlivky: a) smlouva s motivem rozloûenÌ zÌsk·vacÌch n·klad˘, b) anticyklickÈ kvÛtovÈ zajiötÏnÌ, i) moûno rozöÌ¯it smluvnÌ doloûkou, ii) mÌra p¯enosu pojistnÏ-technickÈho rizika z·visÌ na podÌlu pojistitele na v˝sledku ze smlouvy.


85

4) SouËasn· situace v†praxi JeötÏ na poË·tku 90. let neexistovaly v praxi legislativnÌ p¯edpisy, kterÈ by precizovaly pojem zajiötÏnÌ, coû bylo p¯i realizaci alternativ Ñk nÏËemu, co nebylo definov·noì znaËnou p¯ek·ûkou. Dnes uû to dÌky FAS 113 a EITF 93ñ6 neplatÌ: FAS 113 definujÌ: Aby transakce byla povaûov·na za zajiötÏnÌ, musÌ dojÌt k transferu pojistnÈho rizika (v˝öe ökod se nemusÌ rovnat odhadu ökod) a rizika naËasov·nÌ (okamûik realizace rizika nenÌ zn·m), tj. 9A test. NavÌc u zajistitele musÌ existovat v˝znamn· moûnost signifikantnÌ ztr·ty, tj. 9B test. NavÌc EITF 93ñ6 urËuje, ûe jakÈkoliv zmÏny u vÌcelet˝ch smluv z d˘vodu ökodnÌho pr˘bÏhu jako dodateËnÈ pojistnÈ, omezenÌ krytÌ, zajistn· provize apod. musejÌ vzejÌt ve stejnÈm ËasovÈm okamûiku jako rozhodn· ud·lost. [3] Tyto zmÏny nejprve v roce 1993 vyvolaly na trhu jist˝ zmatek, ale praxe dok·zala v·gnÌ pojmy obsaûenÈ v pravidlech specifikovat ñ literatura uv·dÌ jako podmÌnku uznatelnosti zajiötÏnÌ moûnost vzniku v˝raznÈ ekonomickÈ ökody (nejmÈnÏ 10ñ 15%) s v˝znamnou pravdÏpodobnostÌ (nejmÈnÏ 10ñ15%). [1] Po ud·lostech 11. z·¯Ì, kdy doölo k postupnÈmu zvyöov·nÌ zajistn˝ch sazeb, se zd·lo, ûe finitnÌ zajiötÏnÌ m· p¯ed sebou svÏtlou budoucnost. Po bankrotu Enronu vöak auditorskÈ firmy velmi zp¯Ìsnily pohled na jakÈkoliv alternativnÌ ñ netradiËnÌ ¯eöenÌ a na finitnÌ zajiötÏnÌ zaËaly nahlÌûet ne jako na smyslupln˝ finanËnÌ n·stroj (jako tak do tÈ doby Ëinily), ale jako na nov˝ produkt slouûÌcÌ Ñpodvodn˝m manaûer˘mì k zastÌr·nÌ re·lnÈ finanËnÌ situace. P¯esto, ûe mnozÌ oËek·vali prudk˝ pokles finitnÌch transakcÌ Ëi snad jejich ˙pln˝ z·nik, realita tyto p¯edpoklady nepotvrdila, ale naopak doölo k r˘stu finitnÌch transakcÌ, protoûe jejich ekonomickÈ opodstatnÏnÌ je neoddiskutovatelnÈ. Mnoho analytik˘ dnes finitnÌ zajiötÏnÌ interpretuje pouze jako leg·lnÌ zp˘sob manipulace s hospod·¯sk˝mi v˝sledky (coû je hrubÈ zjednoduöenÌ). FinitnÌ trh se vöak znovu rozh˝b·v·, zejmÈna z tÏchto d˘vod˘: 1) jeho re·ln· pot¯eba neust·v·, 2) audito¯i a analytici opÏt naöli spoleËnÈ mÏ¯Ìtko pro operace, kterÈ jsou a kterÈ nejsou v po¯·dku. CelkovÏ je moûno shrnout, ûe finitnÌ zajiötÏnÌ je n·stroj jako kaûd˝ jin˝. M˘ûe dob¯e ¯eöit aktu·lnÌ problÈmy na trhu, ale m˘ûe b˝t takÈ zneuûit k podvod˘m. Je neoddiskutovatelnÈ, ûe finitnÌ zajiötÏnÌ si vybudovalo na zajistnÈm trhu pevnou pozici (zatÌm pravdÏpodobnÏ jako jedinÈ z celÈ ¯ady alternativnÌch zajistn˝ch technik). Vûdyù v roce 2001 Ëinil celosvÏtovÏ objem realizovan˝ch transakcÌ 26,5 mld. USD [7]. Vzhledem ke svÈ variabilitÏ a celÈ ¯adÏ problÈm˘, kterÈ je na dneönÌm trhu schopno ¯eöit, je moûno p¯edpokl·dat, ûe jeho v˝znam jeötÏ poroste.

Literatura [1] Fleckenstein, M.: NaII Papers ñ Reinventing reinsurance, Guy Carpenter, 2003, dostupnÈ na internetu: www.guycarp.com. [2] Hladn˝, P.: AlternativnÌ metody transferu rizika, In: PojistnÈ rozpravy, svazek 11, str. 94ñ103, Praha, »AP, 2002, ISSN 0862ñ6162. [3] Hochberg, E.: Finite Risk in Post-Enron Environment, Journal of Reinsurance ñ Fall 2002. [4] McGuire, B.: Todayís reinsurance market ñ what buyers are saying, In: US ReViews, Fall 2002, New York, 2002.

86


[5] SWISS REINSURANCE COMPANY: Sigma No. 2/1999 ñ Alternative risk transfer (ART) for corporations: a passing fashion or risk management for the 21st century?, Z¸rich: Swiss Reinsurance Company, 1999. [6] SWISS REINSURANCE COMPANY: Sigma No. 3/2001 ñ Capital market innovation in the insurance industry, Z¸rich: Swiss Reinsurance Company, 1999. [7] SWISS REINSURANCE COMPANY: Sigma No. 1/2003 ñ The picture of Art, Z¸rich: Swiss Reinsurance Company, 2003.

ResumÈ

FINITE REINSURANCE ñ ANOTHER METHOD OF ALTERNATIVE REINSURANCE OF AN INSURANCE COMPANY Alternative Risk Transfer (ART) was first defined in the USA almost 40 years ago, originally limited only to insurance of large corporations risks through captives but now is understood in a more broader sense. Alternative risk transfer includes, among others, finite reinsurance and reinsurance through capital markets (in this respect please refer also to issues Nos. 11 and 13 of ÑPojistnÈ rozpravyì). In the first two parts the paper gives a more detailed description of the basic products generally available, divided into two groups of contracts (retrospective and prospective). In the third part the author compares finite reinsurance methods and the final part gives a short review of the present situation in practice.


87

V›PO»ETNÕ ASPEKTY POJIäTÃNÕ DLOUHODOB… P…»E A DLOUHODOB… PRACOVNÕ NESCHOPNOSTI prof. RNDr. Tom·ö Cipra, DrSc., MFF Univerzity Karlovy a Vysok· ökola ekonomick·

PojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe a pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti jsou d˘leûit˝mi komerËnÌmi pojistn˝mi produkty, kterÈ mohou p¯es·hnout i do oblasti soci·lnÌho pojiötÏnÌ. P¯estoûe v r·mci pojistn˝ch odvÏtvÌ dle smÏrnic EU zaujÌmajÌ v˝znamnÈ mÌsto, ve svÈ klasickÈ podobÏ dosud nejsou na naöem pojistnÈm trhu zastoupeny. Situace se ovöem m˘ûe zmÏnit po vstupu »eskÈ republiky do EU. Tento p¯ÌspÏvek si klade za cÌl p¯iblÌûit nÏkterÈ v˝poËetnÌ postupy, kterÈ aktu·¯i pojiöùoven v souvislosti s uveden˝mi produkty pouûÌvajÌ.

1. PojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe PojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe LTC (Long-Term Care Insurance) poskytuje öirokÈ spektrum lÈka¯sk˝ch a pomocn˝ch sluûeb pro osoby neschopnÈ vykon·vat nÏkterÈ ûivotnÌ funkce v d˘sledku chronickÈho onemocnÏnÌ, ˙razu nebo pokroËilÈho vÏku, p¯iËemû se oËek·v·, ûe tyto sluûby budou poskytov·ny po delöÌ dobu (Ëasto doûivotnÏ). LTC zahrnuje p¯edevöÌm n·sledujÌcÌ sluûby: 1. lÈka¯sk· pÈËe (poskytovan· lÈka¯i nebo kvalifikovan˝mi sestrami); 2. rehabilitace (p¯edevöÌm p¯i chronick˝ch onemocnÏnÌch); 3. asistence p¯i z·kladnÌch aktivit·ch dennÌho ûivota (tyto aktivity jsou Ëasto souhrnnÏ oznaËov·ny zkratkou ADL z anglickÈho Activities of Daily Living a zahrnujÌ nap¯. p¯Ìjem potravy, ch˘zi, WC, osobnÌ hygienu apod.); 4. asistence p¯i nÏkter˝ch aktivit·ch v dom·cnosti (nap¯. don·öka n·kupu, ale nikoli pr·ce na zahradÏ).

PoskytovatelÈ dlouhodobÈ pÈËe (tedy nikoli poskytovatelÈ pojiötÏnÌ) jsou v jednotliv˝ch zemÌch r˘znÌ a na ˙rovni a rozsahu jejich sluûeb v˝znamnÏ z·visÌ efektivita a ˙spÏönost uvaûovanÈho pojiötÏnÌ. TÏmito poskytovateli mohou b˝t: 1. st·tnÌ instituce, nap¯. ñ peËovatelskÈ domy (v zahraniËÌ Ëasto oznaËovanÈ jako nursing homes); ñ geriatrick· oddÏlenÌ nemocnic (u n·s lÈËebny dlouhodobÏ nemocn˝ch LDN); ñ komun·lnÌ spr·vy (je obvyklÈ ve äv˝carsku); 2. soukromÈ instituce, nap¯. ñ soukromÈ kliniky, placenÈ rezidenËnÌ domy apod.; 3. charitativnÌ instituce;

88


4. profesion·lnÌ dom·cÌ pÈËe, nap¯. ñ cateringovÈ spoleËnosti pro rozv·ûku jÌdla; ñ pravidelnÈ n·vötÏvy zdravotnÌ sestry (nap¯. inzulÌn apod.); 5. neform·lnÌ dom·cÌ pÈËe, nap¯. ñ p¯ÌbuznÌ, p¯·telÈ, sousedi apod. (nikoho asi nep¯ekvapÌ, ûe v ¯adÏ zemÌ se jedn· o hlavnÌ poskytovatele dlouhodobÈ pÈËe).

Financov·nÌ dlouhodobÈ pÈËe (obecnÏ nejen ve formÏ pojiötÏnÌ) Ëerp· z n·sledujÌcÌch zdroj˘: 1. st·tnÌ sektor, jehoû ˙loha je v r˘zn˝ch zemÌch r˘zn·, nap¯. ñ »R: soci·lnÌ zabezpeËenÌ a ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ; ñ UK: (1) Income Support (m˘ûe kr˝t nap¯. 85 % n·klad˘ na peËovatelsk˝ pokoj typu Ñcare homeì, ale nap¯. samostatn· osoba vlastnÌcÌ nemovitost na tuto formu podpory nem· n·rok ani po p¯evodu nemovitosti na p¯ÌbuznÈ); (2) National Health Service (financuje geriatrick· oddÏlenÌ a p˘sobÌ v souËinnosti se st·tnÌ d˘chodovou institucÌ State Pension); (3) Community Care Act (podobnÏ jako ve äv˝carsku nesou znaËnou odpovÏdnost za poskytov·nÌ dlouhodobÈ pÈËe mÌstnÌ samospr·vy); ñ NÏmecko: od roku 1995 zde platÌ soci·lnÌ pojiötÏnÌ oznaËovanÈ jako SPV (soziale Pflegeversicherung), kterÈ zaujÌm· v r·mci financov·nÌ dlouhodobÈ pÈËe v˝znamnÈ mÌsto; 2. dobrovolnickÈ organizace hlavnÏ charitativnÌho typu (financovanÈ p¯edevöÌm charitativnÌmi sbÌrkami a dobrovolnickou pracÌ); 3. soukrom˝ sektor, v jehoû r·mci lze rozliöit ñ vlastnÌ p¯Ìjem: tento zp˘sob financov·nÌ dlouhodobÈ pÈËe se t˝k· jen omezenÈ Ë·sti populace (nap¯. asi 10 % uûivatel˘ dlouhodobÈ pÈËe v UK); ñ vlastnÌ aktiva: hlavnÏ nemovitosti, nap¯. v UK jsou moûnÈ n·sledujÌcÌ formy: ñ re-mortgages (nov· hypotÈka na vlastnÌ d˘m s daÚov˝mi ˙levami); ñ home reversion scheme (prodej a zpÏtn˝ n·jem domu); ñ home income plan (koupÏ anuity financovan· p˘jËkou na d˘m); ñ soukromÈ pojiötÏnÌ: tj. pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe LTC (viz d·l).

PojiötÏnÌ LTC je podle smÏrnic EU odvÏtvÌm ûivotnÌho pojiötÏnÌ a m· n·sledujÌcÌ charakteristiky: ñ jedn· se o ÑdlouhodobÈ nemocenskÈ a invalidnÌ pojiötÏnÌ s plnÏnÌm ve formÏ dennÌho odökodnÈho nebo ˙hrady vynaloûen˝ch n·klad˘ na pÈËi o pojiötÏnou osobuì; ñ k pojistnÈmu plnÏnÌ doch·zÌ v p¯ÌpadÏ bezmocnosti Ëi snÌûenÈ schopnosti postarat se o sebe a svou dom·cnost; ñ ve vyspÏl˝ch zemÌch to je obvykle frekventovan˝ a spoleËensky v˝znamn˝ produkt komerËnÌho pojiötÏnÌ, i kdyû pro komerËnÌ pojiöùovny p¯edstavuje znaËnÈ pojistnÏ-technickÈ riziko a vyznaËuje se proto relativnÏ vysok˝m pojistn˝m (navÌc se zde na rozdÌl od jin˝ch produkt˘ nÏkdy vyûaduje soubÏûnÈ placenÌ pojistnÈho, p¯estoûe se jiû vypl·cÌ pojistnÈ plnÏnÌ).


89

Pojistitelnost LTC: ñ dlouhodob· pÈËe typu LTC je pojistiteln·: i p¯es riziko moûn˝ch budoucÌch zmÏn (ekonomick˝ch, demografick˝ch, soci·lnÌch, legislativnÌch, medicÌnsk˝ch) nemusÌ dojÌt k systematickÈmu vych˝lenÌ v neprospÏch pojistitel˘ (jak k tomu nap¯. doölo v r·mci odpovÏdnostnÌho pojiötÏnÌ v USA s kauzami typu azbest apod.); ñ ze strany pojistitel˘ je ale nutn· obez¯etnost zohledÚujÌcÌ nÏkterÈ faktory, nap¯. ñ r˘st dÈlky ûivota; ñ oslabenÌ tradiËnÌch rodinn˝ch vazeb (nap¯. pr˘mÏrn· velikost rodiny v NÏmecku klesla z hodnoty 2,74 v roce 1970 na hodnotu 2, 25 v roce 2000); ñ r˘st nabÌdky peËovatelsk˝ch moûnostÌ a sluûeb; ñ mor·lnÌ riziko spojenÈ s pojiötÏnÌm LTC (pojiötÏn˝ ûije Ëasto v p¯edstavÏ, ûe zaplacenÈ pojistnÈ ÑmusÌ spot¯ebovatì); ñ p¯Ìliö liber·lnÌ v˝klad pojistn˝ch podmÌnek a n·roku na pojistnÈ plnÏnÌ (ve¯ejnÈ mÌnÏnÌ zde m˘ûe st·t proti pojiöùovnÏ, neboù pojiötÏnÌ se Ëasto t˝k· staröÌch lidÌ se zdravotnÌmi problÈmy a omezen˝mi finanËnÌmi prost¯edky); ñ v˝znamn· role lÈka¯sk˝ch posudk˘ a dobrozd·nÌ vn·öejÌcÌch do tohoto pojiötÏnÌ subjektivnÌ prvek; ñ inflaËnÌ r˘st ceny pÈËe, kter˝ b˝v· rychlejöÌ neû r˘st pr˘mÏrn˝ch spot¯ebitelsk˝ch index˘; ñ vliv aktu·lnÌ vl·dnÌ politiky (moûn· daÚov· zv˝hodnÏnÌ apod.).

Definice pojistnÈ ud·losti v pojiötÏnÌ LTC: 1. podle stupnÏ neschopnosti (tzv. disability-based definition) se pojistn· ud·lost definuje jako stupeÚ neschopnosti vykon·vat urËitÈ ADL (viz v˝öe) uvedenÈ v pojistnÈ smlouvÏ: ñ p¯Ìsluön˝ stupeÚ neschopnosti musÌ b˝t vÏtöinou potvrzen lÈka¯em; ñ pro pojistnÈ plnÏnÌ se nap¯. m˘ûe vyûadovat neschopnost vykon·vat Ëty¯i ADL ze seznamu sedmi ADL uveden˝ch v pojistnÈ smlouvÏ; ñ Ëasto se pouûÌv· bodovacÌ systÈm, nap¯. v UK bodovacÌ systÈm BAI (Barthel ADL Index), kter˝ vych·zÌ ze seznamu deseti ADL (pro jistotu je prezentujme jejich anglick˝mi n·zvy): (1) Bowels (st¯eva)

0 ñ 2 body

(2) Bladder (mÏch˝¯)

0 ñ 2 body

(3) Grooming (pÈËe o vzhled, nap¯. st¯Ìh·nÌ a holenÌ)

0 ñ 1 body

(4) Toilet use (WC)

0 ñ 2 body

(5) Feeding (nap¯. pomoc p¯i kr·jenÌ jÌdla, krmenÌ)

0 ñ 2 body

(6) Transfer (p¯enos osoby, nap¯. pot¯eba dvou lidÌ)

0 ñ 3 body

(7) Mobility (pohyblivost)

0 ñ 3 body

(8) Dressing (oblÈk·nÌ, nap¯. nezapÌn· knoflÌky, nezavazuje tkaniËky)

0 ñ 2 body

(9) Stairs (schody)

0 ñ 2 body

(10) Bathing (koupel, nap¯. dostane se bez pomoci do vany a z vany)

90

0 ñ 1 body


2. Podle pot¯ebn˝ch sluûeb (tzv. service-based definition) se pojistn· ud·lost definuje podle pot¯ebn˝ch sluûeb, kterÈ mohou b˝t poskytov·ny ñ jen v p¯Ìsluön˝ch institucÌch; ñ doma; ñ kombinovanÏ.

PojistnÈ charakteristiky pro pojiötÏnÌ LTC majÌ n·sledujÌcÌ pr˘mÏrnou podobu: 1. pojistnÈ plnÏnÌ: ñ vÏtöinou je sjedn·na pojistn· Ë·stka na jeden den (resp. na jeden mÏsÌc) po uplynutÌ ËekacÌ doby, pokud pojistn· ud·lost podle definice trv·; k ukonËenÌ v˝plat pojistnÈho plnÏnÌ p¯itom doch·zÌ p¯i (1) reaktivaci; (2) ˙mrtÌ; (3) dosaûenÌ p¯ÌpadnÈ hornÌ hranice (ËasovÈ nebo finanËnÌ, viz nÌûe); ñ pojistnÈ plnÏnÌ se m˘ûe postupnÏ zvyöovat (nap¯. s tÌm, jak roste poËet ADL nevykon·van˝ch pojiötÏn˝m); ñ pojistnÈ plnÏnÌ m· vÏtöinou finanËnÌ (tj. nenatur·lnÌ) podobu bez ohledu na to, zda pot¯ebnÈ sluûby poskytujÌ p¯ÌbuznÌ, zdravotnÌ sestra apod., a vypl·cen· Ë·stka by mÏla odpovÌdat cenÏ poskytovan˝ch sluûeb (platÌ zde samoz¯ejmÏ p¯edchozÌ pozn·mky o inflaci a mor·lnÌm riziku); mÈnÏ Ëast˝ je p¯Ìpad, kdy se propl·cÌ sjednanÈ procento poskytnut˝ch sluûeb aû do hornÌho hranice sjednanÈ v pojistnÈ smlouvÏ; ñ ËekacÌ doba (waiting period, deferred period) je sjednan· doba mezi pojistnou ud·lostÌ a v˝platou pojistnÈho plnÏnÌ; jejÌ dÈlku mohou ovlivnit r˘znÈ spoleËenskÈ zmÏny (navÌc je nÏkdy nutnÈ ¯eöit problÈm, zda pro dvÏ souvisejÌcÌ pojistnÈ ud·losti se aplikuje pouze jedna ËekacÌ doba apod.); ñ hornÌ hranice pojistnÈho plnÏnÌ m˘ûe b˝t Ëasov· (nap¯. jen pÏt let) nebo finanËnÌ; v kaûdÈm p¯ÌpadÏ takovÈ hranice vyvol·vajÌ negativnÌ reakce ve¯ejnosti, takûe pojiötÏnÌ LTC se spÌöe sjedn·v· doûivotnÏ (je pak samoz¯ejmÏ mnohem draûöÌ a pojiöùovna si kalkuluje znaËnÈ rizikovÈ p¯ir·ûky k pojistnÈmu); 2. pojistnÈ: ñ pojistnÈ m˘ûe mÌt n·sledujÌcÌ podobu: ñ spl·tky stejnÈ v˝öe: jedn· se o nejËastÏjöÌ p¯Ìpad, kter˝ ovöem vyûaduje, aby pojiöùovna tvo¯ila rezervu pojistnÈho; ñ r˘st spl·tek s vÏkem: takov˝ systÈm p¯irozenÈho pojistnÈho (renewable) ovöem m˘ûe donutit zdravÏjöÌ klienty, aby opustili pojistn˝ kmen, takûe z hlediska pojistitele pak doch·zÌ k nev˝hodnÈmu v˝voji portfolia; ñ jednor·zovÈ pojistnÈ: m˘ûe b˝t vhodnÈ, kdyû nap¯. pojiötÏn˝ prodal d˘m (na druhÈ stranÏ si obvykle v takovÈm p¯ÌpadÏ pojistitel vzhledem k moûn˝m budoucÌm zmÏn·m ˙Ëtuje velkÈ rizikovÈ p¯ir·ûky); ñ nÏkdy si pojistitel vyhradÌ moûnost nav˝öit pojistnÈ p¯i nep¯ÌznivÈm ökodnÌm pr˘bÏhu. 3. speci·lnÌ rysy: ñ odkup: moûnost odkupu se u pojiötÏnÌ LTC nedoporuËuje, neboù ÑzdravÏjöÌì Ë·st pojistnÈho kmene motivuje k v˝stupu a u ÑnemocnÏjöÌì Ë·sti podporuje snahu penÌze si p¯ed smrtÌ uûÌt;


91

ñ pojistnÈ plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ smrti nenÌ v r·mci pojiötÏnÌ LTC obvyklÈ, maxim·lnÏ slouûÌ k pokrytÌ poh¯bu (nÏkdy se ale objevuje v˝hrada proplatit neËerpanÈ spl·tky pojistnÈho, jako tomu b˝v· p¯i ˙mrtÌ pojiötÏnÈho v r·mci pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad doûitÌ); ñ zproötÏnÌ od placenÌ pojistnÈho nenÌ obvyklÈ ani bÏhem pojistnÈho plnÏnÌ (doch·zÌ tak k soubÏhu placenÌ pojistnÈho a vypl·cenÌ pojistnÈho plnÏnÌ); ñ inflaËnÌ navyöov·nÌ pojistnÈho plnÏnÌ formou odpovÌdajÌcÌho navyöov·nÌ pojistnÈho je naopak velmi ËastÈ. V˝poËetnÌ postupy, kterÈ se v r·mci pojiötÏnÌ LTC pouûÌvajÌ, budeme demonstrovat na dvou p¯Ìkladech p¯evzat˝ch z nÏmeckÈ praxe (viz uveden· literatura). P¯Ìklady jsou velmi zjednoduöenÈ a je z nich vypuötÏna ¯ada detail˘: PrvnÌ p¯Ìklad vych·zÌ z roËnÌch n·klad˘ na osobu, jak je to bÏûnÈ v nÏmeckÈm soukromÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ (Kopfschaden, viz nap¯. Cipra [1999]): ñ RozliöenÌ n·klad˘ v r·mci pojiötÏnÌ LTC se zde prov·dÌ dvojÌm zp˘sobem: ñ podle stupnÏ LTC: I, II, III (tyto stupnÏ LTC jsou explicitnÏ definov·ny); ñ podle zp˘sobu LTC: ambulantnÌ (amb) a stacion·rnÌ (stac). ñ Maxim·lnÌ dennÌ pojistnÈ plnÏnÌ: 10 EUR a celÈ n·sobky tÈto Ë·stky, p¯iËemû pojistn· plnÏnÌ pro jednotlivÈ stupnÏ LTC z tÈto maxim·lnÌ Ë·stky tvo¯Ì ñ I: 30 %, tj. 3 EUR a celÈ n·sobky tÈto Ë·stky; ñ II: 60 %, tj. 6 EUR a celÈ n·sobky tÈto Ë·stky; ñ III: 100 %, tj. 10 EUR a celÈ n·sobky tÈto Ë·stky. ñ VÏkovÈ intervaly: 0 ñ 14 se st¯edem

=

7 (1. skupina mladistv˝ch)

15 ñ 19 se st¯edem

= 17 (2. skupina mladistv˝ch)

20 ñ 24 se st¯edem

= 22

25 ñ 29 se st¯edem . . . 95 ñ 99 se st¯edem

= 27

100 ñ

se st¯edem

= 97 = 102

ñ RoËnÌ n·klady na osobu ve vÏku x: RoËnÌ n·klady na osobu jsou v NÏmecku vyuûÌv·ny jako hlavnÌ podklad pro v˝poËet pojistnÈho v ¯adÏ pojistn˝ch produkt˘. ZnaËÌ se K( )( je st¯ed intervalu zahrnujÌcÌho vÏk x) a v uvaûovanÈm p¯ÌkladÏ se spoËtou jako

(1)

92


kde nap¯. p( , stac,II) znaËÌ Ëetnost stacion·rnÌch sluûeb stupnÏ II poskytovan˝ch v r·mci pojiötÏnÌ LTC ve vÏku x ( je st¯ed intervalu zahrnujÌcÌho vÏk x). Tab. 1 obsahuje pro p¯edstavu jen souhrnnÈ Ëetnosti p( ) (tj. bez podrobnÏjöÌho ËlenÏnÌ podle stupnÏ a zp˘sobu LTC) odhadnutÈ jednak na z·kladÏ nÏmeckÈho soci·lnÌho pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe (soziale Pflegeversicherung SPV, viz v˝öe) a d·le na z·kladÏ nÏmeckÈho soukromÈho pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe (private Pflegeversicherung PPV) vûdy za t¯i roky 1997 ñ 1999 (tyto Ëetnosti jsou p¯itom jednoduöe podÌly poËtu uûivatel˘ sluûeb LTC v˘Ëi poËtu pojiötÏn˝ch).

ñ Profil k( ): Jak je to bÏûnÈ i v nÏmeckÈm soukromÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ, n·klady na osobu se vyjad¯ujÌ pomocÌ tzv. profilu k( ): zvolÌ se st¯ed vhodnÈho vÏkovÈho intervalu (v uvaûovanÈm p¯ÌkladÏ to je vÏk 0

27) a pÌöe se

(2)

kde G = K( ) jsou tzv. z·kladnÌ n·klady na osobu. Profil tedy p¯edstavuje vhodnÏ normovanÈ n·klady na 0

osobu a d˘vodem jeho uûÌv·nÌ je jeho stabilita v†Ëase (rok od roku se p¯Ìliö nemÏnÌ, takûe v (2) staËÌ kaûdoroËnÏ mÏnit jen z·kladnÌ n·klady na osobu G). NavÌc je snaha profil vyj·d¯it pomocÌ nÏjakÈ matematickÈ k¯ivky, neboù tÌm se dos·hne û·doucÌho vyhlazenÌ n·klad˘ na osobu podle vÏku. KonkrÈtnÏ v uvaûovanÈm p¯ÌkladÏ byly pomocÌ regresnÌ vyrovn·vacÌ techniky na z·kladÏ souhrnn˝ch dat pro SPV a PPV z tab. 1 odhadnuty n·sledujÌcÌ profily

pro muûe 20 ≤ x ≤ 56

k(x) = 1,00, 2

= 0,052118x ñ 5,831575x + 164,623134,

57 ≤ x ≤ 72

= ñ 0,024453x + 5,981418x ñ 481,012717x + 12767,120929,

73 ≤ x ≤ 87

= 0,025685x3 ñ 7,106592x2 + 668,25083x ñ 21174,533608,

88 ≤ x ≤ 105

3

2

a pro ûeny 20 ≤ x ≤ 56

k(x) = 1,00, = 0,07425x ñ 8,556033x + 248,5884,

57 ≤ x ≤ 72

= ñ 0,040156x3 + 10,018769x2 ñ 819,454775x + 22069,149062,

73 ≤ x ≤ 87

= ñ 0,04277x3 + 12,25662x2 ñ 1143,131437x + 35015,181527,

88 ≤ x ≤ 105

2

OdpovÌdajÌcÌ vyrovnanÈ n·klady na osobu pro muûe (G = 5,00) a pro ûeny (G = 4,00) jsou uvedeny v tab. 1.


93

Tab. 1. SouhrnnÈ Ëetnosti p( ) a n·klady na osobu K ( )odhadnutÈ na z·kladÏ nÏmeckÈho soci·lnÌho (SPV) a soukromÈho (PPV) pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe za roky 1997 ñ 1999

Druh˝ p¯Ìklad vych·zÌ z aktu·rskÈho modelu zaloûenÈho na pravdÏpodobnostech p¯echodu. Uvaûujme situaci zn·zornÏnou na obr. 1, kde znaËÌme ix(j) pravdÏpodobnost toho, ûe x-let˝ aktivnÌ bude p¯ed doûitÌm vÏku x + 1 pot¯ebovat pÈËi stupnÏ aspoÚ j (j = 1, 2, 3) ij x

q pravdÏpodobnost toho, ûe x-let˝ se stupnÏm pÈËe aspoÚ j se nedoûije vÏku x†+†1 (j = 1, 2, 3) qxaa pravdÏpodobnost toho, ûe x-let˝ aktivnÌ zem¯e jako aktivnÌ p¯ed doûitÌm vÏku x†+†1

aktivnÌ ix(1) ▼

▲

stupeÚ pÈËe 1

ix(3)

ix(2)

qxaa

▲

stupeÚ pÈËe 3

stupeÚ pÈËe 2 qxi2

qxi1 ▲

▲

▼

qxi3 ▲

˙mrtÌ

Obr. 1. Model pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe

94


ñ Pojistn˝ produkt: ñ p¯i stupni 1: v˝plata p¯edlh˘tnÌho roËnÌho d˘chodu ve v˝öi 0, 3; ñ p¯i stupni 2: v˝plata p¯edlh˘tnÌho roËnÌho d˘chodu ve v˝öi 0, 6; ñ p¯i stupni 3: v˝plata p¯edlh˘tnÌho roËnÌho d˘chodu ve v˝öi 1, 0; ñ Parametry produktu: t ñ doba placenÌ roËnÌho pojistnÈho; n ñ pojistn· doba; b ñ doba vypl·cenÌ pojistnÈho plnÏnÌ; ñ ZnaËenÌ: v qx,1

diskontnÌ faktor i1

pravdÏpodobnost toho, ûe x-let˝ pojiötÏn˝ vyuûÌvajÌcÌ pÈËi prvnÌm rokem se nedoûije vÏku x + 1;

qx,ui1 pravdÏpodobnost toho, ûe x-let˝ pojiötÏn˝ vyuûÌvajÌcÌ pÈËi aspoÚ druh˝m rokem se nedoûije vÏku x + 1; p aa k-let· pravdÏpodobnost p¯eûitÌ x-letÈho aktivnÌho;

k x

ix = 0,3 ix(1) + (0,6 ñ 0,3) ix(2) + (1,0 ñ 0,6) ix(3) = 0,3 ix (1) + 0,3 ix(2) + 0,4 ix(3). ñ PoË·teËnÌ hodnota jednotkovÈho roËnÌho pojistnÈho x-letÈho aktivnÌho:

(3)

p¯iËemû v p¯ÌpadÏ, ûe pojistnÈ plnÏnÌ nenÌ d˘vodem pro zproötÏnÌ od placenÌ pojistnÈho, lze ve vzorci (3) s pouûitÌm klasickÈ pravdÏpodobnosti ˙mrtÌ qx ve vÏku x poloûit (4)

ñ m-let· pravdÏpodobnost p¯eûitÌ x-letÈho, kter˝ od vÏku x vyuûÌv· pÈËi:

(5)

ñ PoË·teËnÌ hodnota jednotkovÈho roËnÌho pojistnÈho plnÏnÌ x-letÈho, kter˝ od vÏku x vyuûÌv· pÈËi:

(6)

Ëi realistiËtÏjöÌ vyj·d¯enÌ tÈto poË·teËnÌ hodnoty p¯i zohlednÏnÌ faktu, ûe pÈËe nast·v· v pr˘mÏru uprost¯ed pojistnÈho roku:

(7)


95

ñ RoËnÌ nettopojistnÈ pro vstupnÌ vÏk x:

(8)

V˝poËet proveden˝ v roce 2002 s nÏmeck˝mi daty od roku 1995, jestliûe parametry t (doba placenÌ pojistnÈho), n (pojistn· doba) a b (doba vypl·cenÌ pojistnÈho plnÏnÌ) nejsou smluvnÏ omezenÈ a vypl·cÌ se ñ p¯i stupni 1: roËnÌ d˘chod ve v˝öi 0,3 x 12 000 = 3 600 EUR ñ p¯i stupni 2: roËnÌ d˘chod ve v˝öi 0,6 x 12 000 = 7 200 EUR ñ p¯i stupni 3: roËnÌ d˘chod ve v˝öi 1,0 x 12 000 = 12 000 EUR (viz takÈ prvnÌ p¯Ìklad s procenty 30 %, 60 % a 100 % podle stupnÏ pÈËe), d·v· roËnÌ nettopojistnÈ uvedenÈ v tab. 2. Tab. 2. RoËnÌ nettopojistnÈ v p¯ÌkladÏ pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pÈËe LTC

2. PojiötÏnÌ dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti

PojiötÏnÌ dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti PHI (Permanent Health Insurance) poskytuje (mÏsÌËnÌ) n·hradu v˝padku p¯Ìjm˘, kter˝ pojiötÏn˝ utrpÌ tÌm, ûe v d˘sledku nemoci nebo jinÈ zdravotnÌ neschopnosti nem˘ûe vykon·vat svÈ p¯echozÌ povol·nÌ.

PojiötÏnÌ PHI je opÏt podle smÏrnic EU odvÏtvÌm ûivotnÌho pojiötÏnÌ a m· n·sledujÌcÌ charakteristiky: ñ pokraËov·nÌ pojistnÈho plnÏnÌ je striktnÏ v·z·no na pokraËov·nÌ pracovnÌ neschopnosti definovanÈ v pojistnÈ smlouvÏ; ñ pojistn· doba je obvykle velmi dlouh· (Ëasto aû do oËek·vanÈho d˘chodovÈho vÏku pojiötÏnÈho); ñ pojistitel obvykle p¯edepisuje ËekacÌ dobu, kter· je Ëasto urËena v n·vaznosti na nemocensk˝ systÈm danÈho st·tu; ñ na rozdÌl od LTC je u PHI obvyklÈ zproötÏnÌ od placenÌ pojistnÈho bÏhem vypl·cenÌ pojistnÈho plnÏnÌ; ñ pojistnÈ krytÌ souvisÌ s v˝öÌ p¯Ìjm˘ pojiötÏnÈho p¯ed pracovnÌ neschopnostÌ; speci·lnÏ se Ëasto prov·dÌ: ñ inflaËnÌ navyöov·nÌ pojistnÈho krytÌ; ñ redukce pojistnÈho plnÏnÌ s jeho rostoucÌ dobou (to by mÏlo mimo jinÈ motivovat pojiötÏnÈho k n·vratu do pracovnÌho procesu) .

96


Jako p¯Ìklad v˝poËetnÌho p¯Ìstupu k PHI uvedeme metodu finanËnÌch tok˘ (emerging costs) ve zjednoduöenÈm markovskÈm modelu z obr. 2 (p¯esnÏji se jedn· o nehomogennÌ markovsk˝ proces s koneËn˝m poËtem stav˘ {1, 2, 3}). Tato metoda je obvykl· nap¯. v UK, kde je pojistn˝ produkt PHI velmi oblÌben. 1 aktivnÌ

▲ ▲

▲

2 nemocn˝

▲

3 ˙mrtÌ Obr. 2. Model pojiötÏnÌ dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti PHI Jak je to obvyklÈ, budeme pravdÏpodobnosti p¯echodu znaËit symbolem t pxij (pravdÏpodobnost p¯echodu ze stavu i ve vÏku x do stavu j ve vÏku x†+†t). Speci·lnÏ pro t = 1 symbol zjednoduöÌme na pxij. Z¯ejmÏ platÌ (9)

(tj. stav 3 je absorpËnÌ).

(10)

Pro jednoduchost budeme p¯edpokl·dat, ûe ñ Ëas je mÏ¯en v rocÌch t = 1, 2, ..., n; ñ neuvaûuje se ËekacÌ doba.

V metodÏ finanËnÌch tok˘ budeme znaËit Pt roËnÌ pojistnÈ placenÈ na poË·tku t-tÈho roku pojiötÏn˝m ve vÏku x, kter˝ je na poË·tku t-tÈho roku ve stavu 1; Dt pojistnÈ plnÏnÌ na konci t-tÈho roku, pokud pojiötÏn˝ ve vÏku x zem¯e bÏhem t-tÈho roku; Bt pojistnÈ plnÏnÌ na konci t-tÈho roku, pokud pojiötÏn˝ ve vÏku x je na konci t-tÈho roku ve stavu 2; i technick· mÌra s diskontnÌm faktorem v = 1/(1†+†i).

Uvaûujme pojistnou smlouvu v roce t. Pak oËek·van˝ finanËnÌ tok CFt pro rok t je z¯ejmÏ (11)

Princip, na kterÈm je zaloûena metoda finanËnÌch tok˘, lze vyj·d¯it jednoduch˝m vztahem

(12)


97

kde je PVP ñ poË·teËnÌ hodnota pojistnÈho; PVD ñ poË·teËnÌ hodnota pojistnÈho plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ smrti; PVB ñ poË·teËnÌ hodnota pojistnÈho plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ nemoci a postupnÏ platÌ

(13)

(14)

(15)

Po dosazenÌ do vztahu (12) a jednoduch˝ch algebraick˝ch ˙prav·ch odtud dostaneme

(16)

neboli po porovn·nÌ se vztahem (11) pro finanËnÌ toky CFt (17)

Tento v˝sledn˝ vztah (17), kter˝ m· logick˝ v˝znam (tj. poË·teËnÌ hodnota uvaûovanÈho systÈmu finanËnÌch tok˘ musÌ b˝t v nettohodnot·ch nulov·), aktu·¯i vyuûÌvajÌ v r˘zn˝ch konkrÈtnÌch form·ch produktu PHI k vz·jemnÈmu sladÏnÌ hodnot Pt, Dt a Bt. Pr·ce vznikla v r·mci MSM 113200008.

Literatura 1) Bohumsk˝, P., JelÌnek, J., Unzeitigov·, V.: Rozvoj soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Semin·¯ z aktu·rsk˝ch vÏd 2001/02, Matfyzpress, Praha 2002, 14ñ21. 2) Booth, P. et al.: Modern Actuarial Theory and Practice. Chapman&Hall/CRC, London 1999. 3) Chan, P. Y.: Long Term Care insurance. Swiss Re, Z¸rich 1989. 4) Cipra, T.: Pojistn· matematika: teorie a praxe. Ekopress, Praha 1999. 5) Doerpinghaus H. I., Gustavson, S. G.: Long-Term Care Insurance purchase patterns. Risk Management and Insurance Review 5, 2002, 31ñ43. 6) GutiÈrrez-Delgado, M. C.: Initial selection for Permanent Health Insurance. Insurance: Mathematics and Economics 25, 1999, 373ñ385. 7) Haberman, S., Walsh, D.: Analysis of trends in PHI claim inception data. In: Transactions of the 26th International Congress of Actuaries 1998.

98


8) Nuttall, S. R. et al.: Financing Long-Term Care in Great Britain. Journal of the Institute of Actuaries 121, 1994, 1ñ68. 9) Sattler, M.: Zur Kalkulation der Pflegeversicherung. Bl‰tter der DGVM XXV, 2001, 379ñ415. 10) Stracke, A.: Pflegeversicherung: Neue Chancen f¸r die Lebensversicherer durch eine alternative Leistungsdefinition. Der Aktuar 8, 2002, 129ñ134.

ResumÈ

CALCULATION ASPECTS OF LONG-TERM CARE AND PERMANENT HEALTH INSURANCE Long-Term Care and Permanent Health Insurance are important commercial insurance products that can also affect the domain of social insurance. Up to now it is not possible to find them in their classical form on the Czech insurance market. The paper presents some calculation principles that can be used in the framework of these products by actuaries.


99

STÿEDOEVROPSK› A V›CHODOEVROPSK› POJISTN› TRH A JEHO MAKROEKONOMICK› R¡MEC Josef Pˆschl, Wiener Institut f¸r Internationale Wirtschaftsvergleiche (VÌdeÚsk˝ ˙stav mezin·rodnÌch ekonomick˝ch srovn·nÌ)

ZatÌmco jsou v souËasnÈ dobÏ ËetnÈ regiony svÏta ñ mimo jinÈ i nejvyspÏlejöÌ pr˘myslovÈ st·ty ñ suûov·ny tendencemi ke stagnaci, v˝chodnÌ polovina Evropy vykazuje pozoruhodnou ekonomickou dynamiku. Pro pojistn˝ trh je v˝chodnÌ Evropa zajÌmav· ale i z jin˝ch d˘vod˘. CelÈ odvÏtvÌ v tomto regionu vykazuje pot¯ebu dohnat n·skok z·padnÌch zemÌ. Tomu odpovÌd· i razance celÈho procesu vyrovn·nÌ n·skoku. Z·jem pojistnÈho trhu se prozatÌm orientuje na budoucÌ novÈ ËlenskÈ st·ty EvropskÈ unie.

I. P¯ekvapivÏ pozitivnÌ v˝sledky na obecnÏ ekonomickÈ ˙rovni

Od okamûiku, kdy se v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku, a takÈ v z·padnÌ EvropÏ, zaËala projevovat konjunktura, zÌskaly v˝chodnÌ st¯edoevropskÈ reformnÌ st·ty1) na kreditu. Najednou se ukazujÌ jako dynamickÈ a relativnÏ odolnÈ v˘Ëi krizÌm. A to od˘vodnÏnÏ, jak ukazujÌ t¯i aspekty: 1. Hrub˝ dom·cÌ produkt st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch reformnÌch zemÌ se od roku 1995 vyvÌjel velice dynamicky: v p¯ÌpadÏ osmi kandid·tsk˝ch zemÌ se zv˝öil o 28 %; HDP skupiny 15 zemÌ EU oproti tomu stoupl pouze o 17 %. 2. HDP evropskÈ patn·ctky vzrostl v roce 2002 o huben˝ch 0,8 %, a tedy podstatnÏ mÈnÏ neû ve st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch reformnÌch zemÌch. Jejich konjunktura ponÏkud oslabila, ale oslabenÌ se neprojevilo v˝raznÏji. ZejmÈna Chorvatsko a Slovensko dos·hly vysokÈho r˘stu: 5,2 % a 4,4 %. 3. ZemÏ, kterÈ absorbujÌ vÏtöinu st¯edoevropskÈho a v˝chodoevropskÈho exportu, byly v poslednÌch letech charakteristickÈ zeslabenou popt·vkou. P¯esto vöak pÏt kandid·tsk˝ch zemÌ ñ Polsko, Slovensko, Slovinsko, »esk· republika a MaÔarsko ñ dok·zalo zv˝öit objem sv˝ch export˘: ze 119 mld. eur v roce 2000 na 147 mld. eur v roce 2002. Importy byly vyööÌ, ale jejich r˘st byl pomalejöÌ: ze 148 mld. eur na 170 mld. eur. Jin˝mi slovy: v roce 2000 kryly trûby z v˝voz˘ 80 % v˝daj˘ na dovoz; v roce 2002 to bylo 86 %. Obvykle se stupeÚ krytÌ sniûuje u zemÌ, jejichû ekonomika roste rychleji neû hospod·¯stvÌ d˘leûit˝ch obchodnÌch partner˘. To, ûe tomu tak v p¯ÌpadÏ st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch reformnÌch st·t˘ nenÌ, svÏdËÌ o tom, ûe jejich podniky v mezin·rodnÌm srovn·nÌ zÌsk·vajÌ na sÌle. Pro roky 2003 a 2004, i v dlouhodobÏjöÌ perspektivÏ, je dalöÌ posilov·nÌ pozice st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch podnik˘ nejen moûnÈ, ale dokonce pravdÏpodobnÈ. Co se t˝k· ˙spÏch˘ v oblasti exportu, hrajÌ zde v˝znamnou roli dce¯inÈ spoleËnosti zahraniËnÌch firem. Jestliûe zahraniËnÌ strategick˝ investor p¯evezme pr˘myslov˝ podnik, nast·v· zpravidla v prvnÌ f·zi velmi dynamick˝ import vstup˘ (v˝chozÌch

100


produkt˘ a za¯ÌzenÌ), zatÌmco ve druhÈ f·zi podnik intenzivnÏji odebÌr· v˝chozÌ produkty z tuzemska a aktivnÏjöÌ se st·v· export. Jakmile podnik zaËne dosahovat zisk˘, obvykle je reinvestuje; teprve ve t¯etÌ f·zi se zisky p¯ev·ûnÏ p¯ev·dÏjÌ do zahraniËÌ.

Tab. 1: HDP a cenov· ˙roveÚ Ñv˝chodnÌchì st¯edoevropsk˝ch zemÌ v roce 2002; srovn·nÌ s vybran˝mi zemÏmi evropskÈ patn·ctky (EU 15)

Zdroj: OECD, WIIW; 1) = 1989 = 100, neboù pro Polsko je adekv·tnÌ rok 1989

Tab. 2: P¯ÌmÈ zahraniËnÌ investice

Zdroj: databanka WIIW

V p¯epoËtu p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic na hlavu zaujÌmala koncem roku 2002 ËelnÈ mÌsto »esk· republika, n·sledovalo MaÔarsko. Porovn·me-li ˙hrn zahraniËnÌch investic ke konci roku 2002 s HDP, bude na Ëele »esk· republika s 55 % HDP, n·sledovat bude MaÔarsko (47 %) a Slovensko se 42 %.2) VÌce neû jedna t¯etina p¯Ìm˝ch investic se t˝kala zpracovatelskÈho pr˘myslu. O nÏco mÈnÏ neû jedna pÏtina öla do finanËnÌ sfÈry (zejmÈna banky a pojiöùovny), tÈmÏ¯ jedna öestina do obchodu a vÌce neû 10 % ölo do sfÈry dopravnÌch a komunikaËnÌch sluûeb.


101

II. Velikost st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch ekonomik

P¯epoËÌt·me-li hrub˝ dom·cÌ produkt (HDP) öesti st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ (Chorvatsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, »esk· republika a MaÔarsko; OMEL-6)3) p¯es p¯Ìsluön˝ smÏnn˝ kurs na eura, zÌsk·me za rok 2002 za cel˝ region Ë·stku mÌrnÏ p¯evyöujÌcÌ 400 mld. eur. To je p¯ibliûnÏ dvojn·sobek rakouskÈho HDP a souËasnÏ zhruba 5 % HDP celÈ evropskÈ patn·ctky. P¯i tvorbÏ HDP vznikajÌ p¯Ìjmy v tÈûe v˝öi, ËÌmû se Ë·stka 400 aû 500 mld. eur st·v· klÌËovou veliËinou pro z·padoevropsk· hospod·¯stvÌ, kter· budou v n·sledujÌcÌch letech chtÌt svÈ produkty prod·vat ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. VÏtöinou existujÌ empirickÈ hodnoty z jin˝ch zemÌ, podle nichû lze odhadnout, na kolik procent celkovÈho p¯Ìjmu mohou obraty p¯ÌsluönÈho hospod·¯skÈho odvÏtvÌ stoupnout. Z tohoto pohledu p¯edstavuje st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropa trh, kter˝ je sice zatÌm mal˝, ale rychle rostoucÌ. Chceme-li ekonomick˝ objem produkce st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy srovnat s Evropskou patn·ctkou, je v˝hodnÏjöÌ nep¯epoËÌt·vat HDP jednotliv˝ch zemÌ na eur p¯es smÏnnÈ kursy, n˝brû prost¯ednictvÌm takzvan˝ch parit kupnÌ sÌly. Parita kupnÌ sÌly je ÑumÏle vypoËten˝ì smÏnn˝ kurs. ZjednoduöenÏ ¯eËeno je to takov˝ kurs, v nÏmû by ceny v p¯ÌsluönÈ zemi byly pr˘mÏrnÏ stejnÏ vysokÈ jako v zemÌch EvropskÈ patn·ctky. Takto jsou nap¯Ìklad ceny v MaÔarsku ñ v p¯epoËtu na eur ñ mnohem niûöÌ neû v Rakousku. Je tomu tak proto, ûe za 1 euro dostaneme zhruba 250 forint˘. Pokud bychom dostali pouze 125 forint˘ za jedno euro, bylo by v MaÔarsku p¯ibliûnÏ stejnÏ draho jako v Rakousku. P¯epoËÌt·me-li hrub˝ dom·cÌ produkt öesti st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ p¯es paritu kupnÌ sÌly na euro, zÌsk·me Ë·stku 800 mld. eur. To je o nÏco mÈnÏ neû Ëty¯n·sobek rakouskÈho HDP a necel· desetina HDP EvropskÈ patn·ctky. Pokud by v pr˘bÏhu ËlenstvÌ v EU ceny ve st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch stouply na cenovou ˙roveÚ EvropskÈ patn·ctky, rozdÌl mezi smÏnn˝m kursem a paritou kupnÌ sÌly by se set¯el. Je moûnÈ, ûe k tomu dojde, ale odbornÌci se shodujÌ, ûe tento proces bude postupovat pomalu. St¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropa reprezentovala v roce 2002 trh 400 mld. eur a jejÌ ekonomick˝ v˝kon Ëinil o nÏco mÈnÏ neû jednu desetinu v˝konu EvropskÈ patn·ctky. Je tedy z¯ejmÈ, ûe v˝chodnÌ trh je st·le jeötÏ pouh˝m zlomkem celkovÈho objemu obchodu patn·cti zemÌ EvropskÈ unie, a to i p¯es dvojcifernou mÌru hospod·¯skÈho r˘stu v kandid·tsk˝ch zemÌch. Slovinsko v roce 2001 dos·hlo p¯es 70 % pr˘mÏru EU4) a dostalo se tak tÏsnÏ p¯ed ÿecko, kterÈ je Ëlenem EU. »esk· republika dos·hla 61 %, MaÔarsko 52 % a Polsko 41 %. Kontrast v˘Ëi bezprost¯ednÌmu z·padnÌmu sousedovi je dramatick˝: rakousk˝ HDP na hlavu v†roce 2002 o 12 % a nÏmeck˝ HDP o 3 % p¯evyöovaly pr˘mÏr evropskÈ patn·ctky. Hrub˝ dom·cÌ produkt v p¯epoËtu na hlavu je Ëasto pouûÌvan˝m indik·torem blahobytu. SouËasnÏ vöak existuje i souvislost s produktivitou v˝dÏleËnÏ ËinnÈho obyvatelstva.

III. CenovÈ ˙rovnÏ ve srovn·nÌ s EU a mÌry inflace

Propast mezi cenovou ˙rovnÌ EvropskÈ patn·ctky a cenovou ˙rovnÌ st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ je velk·. V r·mci st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy je ñ jak ukazujÌ ˙daje za rok 2002 ñ Slovinsko zemÌ

102


s nejvyööÌ cenovou ˙rovnÌ (69 % pr˘mÏru EU), n·sleduje je Chorvatsko a MaÔarsko. To, ûe jsou st¯edoevropskÈ a v˝chodoevropskÈ ceny v p¯epoËtu na euro v pr˘mÏru mnohem niûöÌ neû v zemÌch EvropskÈ patn·ctky, vypl˝v· ze smÏnn˝ch kurs˘. PozorovatelÈ mnohdy v p¯ÌpadÏ st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ hovo¯Ì o Ñpodhodnocen˝ch mÏn·chì. Tato terminologie je vöak v urËitÈm smyslu zav·dÏjÌcÌ. PomÏr mezi cenov˝mi ˙rovnÏmi st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ s cenovou ˙rovnÌ EvropskÈ patn·ctky z˘stal od poË·tku transformace, tedy od poË·tku devades·t˝ch let, prakticky beze zmÏny. Existuje pro to velmi re·ln˝ d˘vod: pomÏr sil mezi st¯edoevropsk˝mi a v˝chodoevropsk˝mi podniky a podniky zemÌ EU. Tam, kde se tento pomÏr zlepöil, zejmÈna dÌky masivnÌmu p¯Ìlivu p¯Ìm˝ch investic, mohl se trvale snÌûit i cenov˝ rozdÌl. Mezi lety 1999 a 2002 se v nÏkter˝ch st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch ñ v Polsku, na Slovensku, v »eskÈ republice a v MaÔarsku ñ zaËala projevovat tendence nomin·lnÌho zhodnocov·nÌ (revalvace). Z tab. 4 je vöak patrnÈ, ûe zvolna nastupuje tendence opaËn· (devalvace). SmÏnnÈ kursy byly ñ odhlÈdneme-li od Slovinska ñ ve vÏtöinÏ zemÌ v polovinÏ roku 2003 opÏt podobnÈ jako na poË·tku roku 2001. Je moûnÈ, ûe tÌm je zah·jena f·ze relativnÌ stability smÏnn˝ch kurs˘. ZavedenÌ eura by bylo ku prospÏchu vÏci. Co se t˝Ëe maastrichtsk˝ch kritÈriÌ, kter· p¯edstavujÌ p¯edpoklad pro zavedenÌ eura, je mÌra inflace v nÏkter˝ch zemÌch jeötÏ p¯Ìliö vysok·. Po nÏjakou dobu by jeötÏ mÏla z˘stat vysok·, zejmÈna v p¯ÌpadÏ relativnÏ konstantnÌch smÏnn˝ch kurs˘. Ceny za obchodovatelnÈ zboûÌ by se mÏly ponÏkud zmÏnit, ale ˙rovni EU jsou jiû bliûöÌ. V dlouhodobÏjöÌm pohledu by se mÏly zv˝öit ceny neobchodovateln˝ch komodit; v souËasnÈ dobÏ jsou jeötÏ hluboko pod ˙rovnÌ EU. Co se t˝Ëe st·tnÌch dluh˘, vöechny diskutovanÈ zemÏ splÚujÌ maastrichtskÈ kritÈrium (maxim·lnÏ 60 % HDP). NejblÌûe hornÌ hranici je se sv˝mi 57 % MaÔarsko, »esk· republika je od nÌ nejd·le (20 %). ProblÈmy v souËasnÈ dobÏ vznikajÌ v oblasti deficitu rozpoËtu, kter˝ v roce 2002 Ëinil v MaÔarsku 9,5 % HDP a v »eskÈ republice 7,3 %. RovnÏû Polsko a Slovensko mÏly vysok˝ deficit (6,7 %). Pouze Slovinsko z˘stalo pod t¯emi procenty. Vstup do EU problÈm deficitu spÌöe zvÏtöÌ neû snÌûÌ.

IV. Sektor pojiöùovnictvÌ: objemy pojistnÈho a r˘st pojistnÈho »asto pouûÌvan˝m mÏ¯Ìtkem rozvinutosti pojiöùovnictvÌ danÈ zemÏ je tzv. ÑpropojiötÏnostì5): objem pojistnÈho v procentech hrubÈho dom·cÌho produktu. V r·mci EvropskÈ patn·ctky Ëinilo pojistnÈ v roce 2002 tÈmÏ¯ 8,5 % HDP. Ve Slovinsku Ëinilo zhruba 5 %, v »eskÈ republice 4 %, v ostatnÌch zemÌch kolem 3 %. Nikoli n·hodou jsou Slovinsko a »esk· republika v r·mci st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy zemÏmi s nejvyööÌm p¯Ìjmem na hlavu (mÏ¯eno jako HDP na hlavu). Nepouûijeme-li za srovnatelnou veliËinu pr˘mÏr EvropskÈ patn·ctky, ale propojiötÏnost v zemÌch EU s nejniûöÌ propojiötÏnostÌ, obr·zek se n·m zmÏnÌ. V ÿecku ËinÌ objem pojistnÈho 2 % HDP a v Portugalsku 5,4 %.6) Objem pojistnÈho na hlavu se zd· b˝t ve st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch nÌzk˝, pokud jej p¯epoËÌt·me p¯es smÏnnÈ kursy na euro a porovn·me jej s pr˘mÏrem EvropskÈ patn·ctky. Slovinsko


103

Tab. 3: Objem pojistnÈho v†roce 2002; v eur podle smÏnn˝ch kurs˘ (SK) a parity kupnÌ sÌly (PKS)

Zdroj: St¯edoevropskÈ fÛrum, VÌdeÚ 16. z·¯Ì 2003, databanka WIIW dosahuje zhruba Ëtvrtinu pr˘mÏru EU, »esk· republika p¯esahuje 10 % pr˘mÏru EU, ostatnÌ st·ty jsou pod deseti procenty. Tomu odpovÌd· pot¯eba st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy dohnat n·skok zemÌ EU. Tento v˝sledek se relativizuje, jestliûe k p¯epoËtu pouûijeme paritu kupnÌ sÌly. Slovinsko se tak dostane na 40 %, »esk· republika p¯ibliûnÏ na 25 %, Slovensko na 20 % a i vöechny ostatnÌ zemÏ se dostanou alespoÚ na hodnotu p¯evyöujÌcÌ 10 %. RozdÌl je vöak st·le dosti znaËn˝, a proto je st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropa pro pojiöùovnictvÌ zajÌmav˝m trhem. RozdÌl v dohlednÈ dobÏ jen tak docela nezmizÌ ñ a pokud, tak jen v tÏch zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy, kterÈ se dok·ûÌ sv˝m p¯Ìjmem na hlavu p¯iblÌûit pr˘mÏru EU. Za p¯edpokladu, ûe HDP st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ poroste st·le o dvÏ procenta rychleji neû HDP EvropskÈ patn·ctky, dos·hne v roce 2015 Slovinsko 90 % pr˘mÏrnÈho p¯Ìjmu EU, »esk· republika t¯i Ëtvrtiny, MaÔarsko a Slovensko dvÏ t¯etiny a Chorvatsko a Polsko jednu polovinu. Ze zkuöenosti dosud p¯istoupivöÌch zemÌ vöak vÌme, ûe je moûnÈ a dokonce pravdÏpodobnÈ, ûe nÏkterÈ zemÏ budou n·skok EU doh·nÏt mnohem rychleji, avöak nÏkterÈ pomaleji, neû p¯edpokl·d· v˝poËet WIIW. R˘st pojistnÈho byl v poslednÌch deseti letech razantnÌ. Vysok˝ r˘st zaznamenala zejmÈna oblast ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Ve vöech st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch byl r˘st pojistnÈho v oblasti ûivotnÌho i neûivotnÌho pojiötÏnÌ bez v˝jimky vyööÌ, neû v zemÌch EvropskÈ patn·ctky. V oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ jsou v˝chozÌ ˙rovnÏ objemu pojistnÈho v jednotliv˝ch zemÌch velice rozdÌlnÈ. Velkou roli zde hraje ot·zka, jak silnÏ jsou zastoupen· povinn· pojiötÏnÌ. MÌra r˘stu je ve vÏtöinÏ zemÌ ve srovn·nÌ s ûivotnÌm pojiötÏnÌm v˝raznÏ niûöÌ. Oblast ûivotnÌho pojiötÏnÌ rostla z nÏkolika d˘vod˘ velmi intenzivnÏ. V d¯ÌvÏjöÌch systÈmech nebyla pot¯eba soukromÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ tak vysok·, a proto je tento sektor vyvinut nedostateËnÏ. Ve vöech zemÌch doölo po zmÏnÏ spoleËenskÈho systÈmu buÔ k urËit˝m zmÏn·m v systÈmu soci·lnÌho zabezpeËenÌ, anebo se o zmÏn·ch jiû diskutuje. Proto se tÈma soukromÈho starobnÌho zabezpeËenÌ stalo d˘leûit˝m tÈmatem pro vrstvy obyvatelstva s vyööÌmi p¯Ìjmy. Tyto vrstvy obyvatelstva jsou nynÌ v˝znamnÈ, neboù rozdÏlenÌ p¯Ìjm˘ je po zavedenÌ trûnÌho hospod·¯stvÌ nerovnomÏrnÈ. Jedna ze studiÌ8) dokazuje vysokou elasticitu p¯Ìjm˘ podle popt·vky po produktech z oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ: ve vöech zkouman˝ch zemÌch tato popt·vka

104


roste nadproporcion·lnÏ, pokud rostou p¯Ìjmy. DalöÌm d˘vodem silnÈho r˘stu oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ je rozöÌ¯en· paleta produkt˘ u zahraniËnÌch pojistitel˘. Vl·dy jednotliv˝ch zemÌ podporujÌ r˘st ûivotnÌho pojiötÏnÌ i r˘zn˝mi zv˝hodnÏnÌmi urËit˝ch pojiötÏnÌ. ZnaËn˝ r˘st oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ se odr·ûÌ ve st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch na r˘stu celkovÈho pojistnÈho mÈnÏ neû v EvropskÈ patn·ctce. ZatÌmco v†EvropskÈ patn·ctce poch·zÌ vÌce neû 60 % z pojistnÈho z oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ, je tento podÌl ve st¯ednÌ a v˝chodnÏ EvropÏ bez v˝jimky niûöÌ neû 50 %. VÌce neû 40 % dosahuje pouze Slovensko, Polsko a MaÔarsko. V »eskÈ republice je to o nÏco mÈnÏ neû 40 %, ve Slovinsku m·lo nad 20 %9). RozdÌly lze vysvÏtlit alespoÚ zË·sti politikou vl·d tÏchto zemÌ v oblasti penzijnÌho systÈmu. Na Slovensku, v Polsku a v MaÔarsku doölo k Ë·steËnÈmu odvratu od systÈmu p¯erozdÏlov·nÌ, ve Slovinsku a v »eskÈ republice nikoliv.

V. Situace a oËek·van˝ v˝voj v souvislosti se vstupem do EU

Se vstupem do EvropskÈ unie dne 1. kvÏtna 2004 zaËnou pro Polsko, Slovensko, Slovinsko, »eskou republiku a MaÔarsko platit direktivy EU o v˝poËtu solventnosti pojiöùoven. V oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ dostane akvizice st·vajÌcÌch pojiöùoven zahraniËnÌmi pojistiteli novÈ impulsy. V oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ se z·jem zamÏ¯Ì spÌöe na zakl·d·nÌ nov˝ch poboËek, neboù tato oblast je m·lo rozvinut· a nejsou v nÌ prakticky spoleËnosti, kterÈ by byly atraktivnÌ a dosud nezah·jily spolupr·ci s nÏkterou zahraniËnÌ pojiöùovnou. PodÌl zahraniËnÌch spoleËnostÌ je v tÈto oblasti jiû velmi vysok˝. B˝valÈ st·tnÌ monopolnÌ pojiöùovny jiû ztratily sv˘j status monopolu a jsou zprivatizov·ny. Ve vÏtöinÏ zemÌ vöak st·le jeötÏ majÌ na trhu vedoucÌ pozici. V roce 2000 Ëinil v Polsku podÌl b˝valÈ monopolnÌ pojiöùovny jak v ûivotnÌm, tak v neûivotnÌm pojiötÏnÌ vÌce neû 50 %. Na Slovensku byl podÌl b˝valÈ st·tnÌ pojiöùovny v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ podobnÏ vysok˝. NÏkdejöÌ monopolnÌ pojiöùovny budou i nad·le ztr·cet podÌly na trhu a pravdÏpodobnÏ p¯ejdou do vlastnictvÌ zahraniËnÌch spoleËnostÌ, pokud se tak jeötÏ nestalo (Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, »esk· republika). Nomin·lnÌ ˙rokovÈ sazby byly v devades·t˝ch letech ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ mnohem vyööÌ neû v zemÌch EU. Uû ke konci dek·dy to vöak neplatilo pro vöechny tyto zemÏ; »esk· republika zah·jila politiku sniûov·nÌ ˙rok˘, kter· je nynÌ tak daleko, ûe hlavnÌ ˙rokovÈ sazby jsou v Praze niûöÌ neû ve Frankfurtu. I Polsko jiû do znaËnÈ mÌry upustilo od politiky vysok˝ch ˙rok˘. Snaha po brzkÈm splnÏnÌ maastrichtsk˝ch kritÈriÌ ovlivÚuje politiku budoucÌch Ëlensk˝ch st·t˘ EU. Tomu odpovÌd· i znaËnÈ ˙silÌ k dosaûenÌ nÌzk˝ch ˙rokov˝ch sazeb, ale souËasnÏ i o stabilizaci smÏnn˝ch kurs˘. MÌry inflace pohybujÌcÌ se v souËasnosti kolem 5 % tuto politiku usnadÚujÌ. »esk· republika byla v poslednÌch letech dokonce konfrontov·na s mÌrn˝mi deflaËnÌmi tendencemi. Pro pojiöùovnictvÌ tyto nÌzkÈ ˙rokovÈ sazby znamenajÌ nutnou snahu o vylepöenÌ technick˝ch v˝sledk˘, coû m˘ûe nÏkterÈ pojiöùovny vÈst k tomu, aby si na z·padÏ hledaly strategickÈ partnery. Na vstup do EU je nejlÈpe p¯ipravenÈ maÔarskÈ pojiöùovnictvÌ. Pojiöùovny jsou prakticky v˝hradnÏ ve vlastnictvÌ zahraniËnÌch spoleËnostÌ. VÏtöÌ v˝zvu pro celÈ odvÏtvÌ bude vstup do EU znamenat pro Polsko, Slovensko a »eskou republiku. Voln˝ vstup na trh je pro zahraniËnÌ pojistitele zajiötÏn


105

z·kony ve vöech p¯istupujÌcÌch zemÌch, nejpozdÏji se vstupem do EU vöak jeötÏ p¯ibude p¯eshraniËnÌ prodej pojiötÏnÌ v r·mci volnÈho poskytov·nÌ sluûeb. Princip EU zn·m˝ jako Ñhome country controlì je ve st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌch jiû d·n z·konem. PojistitelÈ akreditovanÌ v EvropskÈ unii majÌ p¯Ìstup na vöechny trhy v EU, aniû by se museli podrobit procesu udÏlov·nÌ licence. Vstup do EU nutÌ rovnÏû k implementaci p¯edpis˘ EU o solventnosti jako n·hradÏ za v†minulosti praktikovanou praxi regulace cen. V EU platnÈ schÈma v˝poËtu solventnosti sice jiû bylo p¯evzato ve vöech p¯istupujÌcÌch zemÌch, ale od roku 2004 v EU nabudou platnosti p¯ÌsnÏjöÌ p¯edpisy: p¯edpisy o vyööÌm minim·lnÌm kapit·lu v obou oblastech a vyööÌ Ë·stky pro v˝poËet solventnosti v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ. BudoucÌ p¯edpisy o minim·lnÌm kapit·lu ñ 3 miliony eur v obou oblastech ñ by nemÏly st¯edoevropsk˝m a v˝chodoevropsk˝m zemÌm na rozdÌl od pobaltsk˝ch st·t˘ Ëinit vÏtöÌ problÈmy. Pro slabÏ kapitalizovanÈ n·rodnÌ pojiöùovny, zejmÈna pro st¯ednÌ a velkÈ neûivotnÌ pojiöùovny, by problÈm mohlo znamenat zv˝öenÌ mÌry solventnosti. Mohl by tak vzniknout tlak na vznik nov˝ch aliancÌ a podÌl zahraniËnÌch pojiöùoven na trhu by mohl vzr˘st.

VI. Informace o jednotliv˝ch zemÌch

Chorvatsko Chorvatsk˝ p¯Ìjem na hlavu (resp. HDP na hlavu) je v d˘sledku problÈm˘ v 90. letech nÌzk˝, mÌra r˘stu HDP je vöak vysok· (v roce 2002 p¯es 5 %). SmÏnn˝ kurs a cenov· ˙roveÚ jsou pozoruhodnÏ stabilnÌ, v˝robnÌ ceny v pr˘myslovÈ oblasti v poslednÌch letech dokonce klesaly. HlavnÌ problÈm je v oblasti obchodnÌ bilance, aËkoli je jejÌ deficit z vÏtöÌ Ë·sti kryt p¯ebytky bilance v oblasti sluûeb vypl˝vajÌcÌ z turistickÈho ruchu. Vzhledem k chorvatskÈ cenovÈ hladinÏ, kter· je ve srovn·nÌ se zemÏmi, jako je Polsko, Slovensko, »esk· republika a MaÔarsko, pomÏrnÏ vysok·, je pro chorvatskÈ podniky obtÌûnÈ dos·hnout konkurenceschopnosti. V Chorvatsku p˘sobÌ 24 pojiöùoven10), z toho jedna zajiöùovna. Polovinu tvo¯Ì spoleËnosti s vÏtöinovou kapit·lovou ˙ËastÌ zahraniËnÌch firem. Jejich podÌl na celkovÈm objemu pojistnÈho vöak ËinÌ jen p¯ibliûnÏ 25 %, neboù jsou to pojiöùovny se slab˝m zastoupenÌm v neûivotnÌ oblasti; jejich podÌl v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯esahuje 50 %, p¯iËemû podÌl tohoto sektoru na trhu ËinÌ pouze 21 %. OdvÏtvÌm s nejvyööÌm ñ zhruba t¯etinov˝m ñ podÌlem na celkovÈm objemu pojistnÈho je pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu z provozu motorovÈho vozidla. Toto pojiötÏnÌ je sice povinnÈ, ale p¯esto ani zdaleka nepokr˝v· vöechna motorov· vozidla. TradiËnÌ chorvatsk· pojiöùovna, Croatia Versicherungs-AG, je v tomto pojistnÈm odvÏtvÌ zastoupena velmi silnÏ a zaujÌm· v tomto odvÏtvÌ vysok˝, byù klesajÌcÌ podÌl na trhu (46 % v roce 2002). Druh· a t¯etÌ nejvÏtöÌ chorvatsk· pojiöùovna n·sledujÌ s velk˝m odstupem: Euroherc a Allianz Zagreb, kterÈ majÌ podÌl na trhu ve v˝öi 9,4 %, resp. 7 %. Novela z·kona o pojiöùovnictvÌ z roku 1999 vyûaduje v p¯ÌpadÏ zaloûenÌ pojiöùovny specializaci pouze na jednu oblast: ûivot, neûivot nebo zajiötÏnÌ. Podnik˘m, kterÈ v dobÏ, kdy tento z·kon vstoupil v platnost, aktivnÏ provozovaly ûivotnÌ i neûivotnÌ pojiötÏnÌ, z·kon umoûÚuje, aby v tÏchto Ëinnostech pokraËovaly. Jde o 12 pojiöùoven. V˝hradnÏ na ûivotnÌ pojiötÏnÌ se specializujÌ Ëty¯i pojiöùovny.

106


Tab. 4: Ekonomick˝ r˘st, inflace, bilance zboûÌ a sluûeb. ⁄daje za roky 2001 ñ 2002, prognÛzy WIIW na roky 2003 ñ 2004

Zdroj: databanka WIIW

Polsko V 90. letech Polsko vyvÌjelo znaËnou dynamiku r˘stu ñ jak s ohledem na hrub˝ dom·cÌ produkt, tak na pr˘myslovou v˝robu. VysokÈ rezervy v oblasti pracovnÌch sil ñ vysok· nezamÏstnanost, nadmÏrn· zamÏstnanost v zemÏdÏlstvÌ ñ jsou problÈmem, ale na druhÈ stranÏ zvyöujÌ potenci·l r˘stu. Odv·ûn· antiinflaËnÌ politika centr·lnÌ banky, kter· se opÌrala o vysokÈ sazby u nejd˘leûitÏjöÌch ˙rok˘, vedla ke konci devades·t˝ch let k silnÈmu zhodnocenÌ polskÈ mÏny. SouËasnÏ se tÈmÏ¯ ˙plnÏ vytratila dynamika r˘stu. PotÈ polsk· mÏna v˘Ëi euru opÏt oslabila. I r˘st HDP se zaËÌn· opÏt zotavovat. Polsk˝ hrub˝ dom·cÌ produkt je podobnÏ vysok˝ jako HDP vöech ostatnÌch st¯edoevropsk˝ch a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ dohromady. P¯Ìliv p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic byl v 90. letech ve srovn·nÌ s jin˝mi kandid·tsk˝mi st·ty nepatrn˝; v poslednÌ dobÏ vöak znaËnÏ zesÌlil. PodÌl zahraniËnÌho kapit·lu v polsk˝ch pojiöùovn·ch Ëinil v prosinci 2001 68 %. Do souËasnÈ doby vöak d·le vzrostl, a to p¯edevöÌm dÌky vstupu dce¯inÈ spoleËnosti skandin·vskÈ spoleËnosti Nordea na polsk˝


107

pojistn˝ trh. D¯ÌvÏjöÌ st·tnÌ monopolnÌ pojiöùovna PZU, Commercial Union, Warta, ING Nationale Nederlanden a Amplico Life majÌ kontrolu nad 80 % pojistnÈho trhu. Aktu·lnÏ platnÈ pojistnÈ pr·vo plnÏ odpovÌd· poûadavk˘m 1. a 2. generace smÏrnic EU, zË·sti dokonce i t¯etÌ generaci. V kvÏtnu 2003 p¯ijal polsk˝ parlament Ëty¯i novÈ z·kony, kterÈ majÌ vstoupit v platnost zË·sti k 1. lednu 2004 a zË·sti k 1. kvÏtnu 2004. Tyto z·kony plnÏ slaÔujÌ polskÈ pr·vo s poûadavky 3. generace smÏrnic EU a s poûadavky 4. tzv. motorov· smÏrnice. Novela z·kona z prosince 1998 upravovala vstup zahraniËnÌch pojiöùoven na pojistn˝ trh11). Pro pojiöùovnictvÌ je zajÌmav˝ reformovan˝ d˘chodov˝ systÈm, kter˝ k povinnÈmu pojiötÏnÌ p¯ipojuje dva dalöÌ pilÌ¯e, kterÈ spoËÌvajÌ v kapit·lovÈm krytÌ. Jeden pilÌ¯ je povinn˝, druh˝ je dobrovoln˝. Vl·da podporuje i systÈm nest·tnÌho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. T¯etina obyvatelstva ˙dajnÏ nedisponuje û·dnou pojistnou ochranou. Reforma pojiöùovnictvÌ by mÏla b˝t doplnÏna vybudov·nÌm rozs·hl˝ch databank. St·tnÌ ˙¯ad dozoru nad pojiöùovnictvÌm i ˙¯ad dozoru nad penzijnÌmi fondy byl zruöen, jako n·hrada byla z¯Ìzena komise pro dozor nad pojiöùovnami a penzijnÌmi fondy, do jejÌû kompetence spadajÌ i zdravotnÌ pojiöùovny.

Slovensko CelkovÈ ekonomickÈ v˝sledky Slovenska jsou mnohem lepöÌ, neû se vöeobecnÏ oËek·valo v dobÏ osamostatnÏnÌ SlovenskÈ republiky. Vl·da se v poslednÌch letech neob·vala radik·lnÌch reforem, a to ani kdyû byly nepopul·rnÌ ñ jako nap¯Ìklad soci·lnÌ reforma. VÏtöÌ zahraniËnÌ p¯ÌmÈ investice jako nap¯Ìklad Volkswagen nebo Whirlpool se uk·zaly jako velice ˙spÏönÈ a ze Slovenska uËinily zajÌmavÈ stanoviötÏ pr˘myslu ñ p¯edevöÌm vöak z·padnÌ oblasti SlovenskÈ republiky. RozdÌl mezi v˝chodem a z·padem zemÏ je znaËn˝. Vl·da se intenzivnÏ snaûÌ o zastavenÌ rozpoËtovÈho deficitu, zatÌmco deficit bilance zboûÌ a sluûeb je vzhledem k pravdÏpodobnÈmu velkÈmu budoucÌmu r˘stu exportu mÈnÏ znepokojiv˝. Na slovenskÈm pojistnÈm trhu p˘sobÌ 29 pojiöùoven s celkem 7600 pracovnÌky. V roce 2002 koupila Allianz b˝valou slovenskou st·tnÌ monopolnÌ pojiöùovnu, Slovenskou poisùovÚu. PodÌl slovensk˝ch pojiöùoven, kterÈ jsou vÏtöinou ve vlastnictvÌ zahraniËnÌch spoleËnostÌ, r·zem vzrostl ze 46 % na 99 % ñ v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ z 56 % na 98 %, v neûivotnÌ oblasti ze 39 % na 100 %12). SlovenskÈ z·kony t˝kajÌcÌ se sektoru pojiöùovnictvÌ odpovÌdajÌ direktiv·m EU.

Slovinsko Slovinsko dos·hlo vyööÌho hrubÈho dom·cÌho produktu na hlavu neû Ëlensk˝ st·t EU ÿecko. Slovinsko dosahovalo konstantnÏ dobr˝ch r˘stov˝ch v˝sledk˘, aniû by se jeho v˝voj ve zv˝öenÈ mÌ¯e opÌral o zahraniËnÌ p¯ÌmÈ investice. St·t pÏstoval velmi samostatnou hospod·¯skou politiku, kter· p¯ipouötÏla a dokonce podporovala pr˘bÏûnou devalvaci mÏny po mal˝ch d·vk·ch. Cenou za to byla mÌra inflace mezi pÏti a deseti procenty, avöak s klesajÌcÌ tendencÌ. P¯Ìnosem tÈto politiky byla vûdy vÌce Ëi mÈnÏ vyrovnan· bilance zboûÌ a sluûeb. DÌky svÈ opatrnosti p¯i realizaci reformy st·tnÌho fisk·lnÌho systÈmu se Slovinsku poda¯ilo za-

108


br·nit vÏtöÌm deficit˘m ve st·tnÌm rozpoËtu. V oblasti exportu je Slovinsko ve srovn·nÌ s ostatnÌmi st¯edoevropsk˝mi kandid·tsk˝mi zemÏmi mÈnÏ zamÏ¯enÈ na st·ty EU, neboù m· vÏtöÌ moûnosti expanze v ostatnÌch republik·ch b˝valÈ Jugosl·vie. Se vstupem do EU se ve Slovinsku mnoho vÏcÌ zmÏnÌ, poËÌnaje politikou v˘Ëi p¯Ìm˝m zahraniËnÌm investicÌm a konËe podmÌnkami v˝vozu na Balk·n. V polovinÏ roku 2003 ve Slovinsku p˘sobilo 17 pojiöùoven13), dvÏ z nich jako zajiöùovny. Aû na v˝jimky jsou vöechny organizov·ny jako akciovÈ spoleËnosti. NavÌc zde existuje nÏkolik dalöÌch spoleËnostÌ, zejmÈna penzijnÌch fond˘, kterÈ nabÌzejÌ p¯ipojiötÏnÌ na dobrovolnÈm z·kladÏ. T¯i nejvÏtöÌ pojiöùovny zaujÌmajÌ 74 % pojistnÈho trhu. P¯ipoËÌt·me-li i Ëtvrtou nejvÏtöÌ spoleËnost, dostaneme se na podÌl ËinÌcÌ 83 %. ZahraniËnÌ kapit·l je na slovinskÈm pojistnÈm trhu zastoupen dosud velmi m·lo. Pouze t¯i spoleËnosti jsou v˝hradnÏ nebo p¯ev·ûnÏ ve vlastnictvÌ zahraniËnÌch firem: Generali, Grawe a Merkur. Vöechny t¯i dohromady majÌ podÌl na pojistnÈm jen nÏco p¯es 5 %, avöak s velmi silnÏ stoupajÌcÌ tendencÌ. Ve Slovinsku je velmi znaËnÈ povÏdomÌ o pojiötÏnÌ, propojiötÏnost v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ je vysok·, zatÌmco u ûivotnÌho pojiötÏnÌ je jeötÏ mnoho co doh·nÏt.

»esk· republika Na poË·tku 90. let se zd·lo, ûe »esk· republika rychle p¯ekonala transformaËnÌ öok. V roce 1997 vöak p¯ekvapila svÏtovou ve¯ejnost mÏnovou krizÌ n·sledovanou nÏkolikaletou stagnacÌ (1997 ñ 1999). D˘sledkem byl hospod·¯sko-politick˝ odklon od pokusu jÌt samostatnou cestou ve prospÏch aktivnÌ podpory p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic. »R je mezi st·ty st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy zemÌ, kter· jak na hlavu, tak i v procentech hrubÈho dom·cÌho produktu p¯il·kala nejvÌce p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic. Siln˝ p¯Ìliv kapit·lu podnÌtil tendenci nomin·lnÌho zhodnocov·nÌ ËeskÈ mÏny. N·rodnÌ banka p¯eöla k politice nÌzk˝ch ˙rokov˝ch sazeb. Je pozoruhodnÈ, ûe to v poslednÌch letech nezabr·nilo stagnaci ËeskÈho indexu spot¯ebnÌch cen a indexu v˝robnÌch cen. MÏ¯eno v eurech je Ëesk· koruna dnes draûöÌ neû v devades·t˝ch letech. »eskÈ ekonomice to neuökodilo, neboù se podstatnÏ zlepöila jejÌ struktura. Koncem roku 2002 v »R p˘sobilo 42 pojiöùoven14), jejichû nabÌdka zahrnovala 260 produkt˘. V roce 1999 bylo zavedeno povinnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel. Roku 2003 byl od z·kladu novelizov·n pr·vnÌ z·klad pojiöùovnictvÌ. DoplnÏn byl chybÏjÌcÌ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ. Oblast ûivotnÌho pojiötÏnÌ dos·hla v roce 2002 pojistnÈho o objemu 34 mld. CZK Ëili nÏco p¯es 1 mld. eur. Mnohem vyööÌho objemu, 57 mld. CZK neboli tÈmÏ¯ 2 mld. eur, dos·hla oblast neûivotnÌho pojiötÏnÌ, p¯iËemû pojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘ (vËetnÏ kaska) mÏlo vÌce neû t¯etinov˝ podÌl, n·sledovalo pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel, jeû dos·hlo tÈmÏ¯ t¯etinovÈho podÌlu. CelÈ odvÏtvÌ bylo citelnÏ zasaûeno povodÚovou katastrofou v polovinÏ roku 2002. Celkov· ekonomick· ökoda se odhaduje na 2,4 mld. eur, p¯iËemû polovina p¯ipadla na pojiötÏnÌ ökody. VedoucÌ pozici na trhu m· »esk· pojiöùovna, spoleËnost, kter· vzeöla z nÏkdejöÌ st·tnÌ pojiöùovny. JejÌ podÌl na trhu ËinÌ 37 % (rok 2002). Vzhledem k sÌlÌcÌ konkurenci ñ p¯edevöÌm v podobÏ spoleËnostÌ se zahraniËnÌ kapit·lovou ˙ËastÌ ñ a dÌky liberalizaci ÑpovinnÈho ruËenÌì vöak n·skok »eskÈ pojiöùovny sl·bne.


109

»esk· pojiöùovna spolu s r˘zn˝mi Ëesk˝mi podniky vytvo¯ila PPF financial group. Podnik je i p¯Ìm˝m investorem v Rusku, kde od roku 2002 provozuje ruskou pojiöùovnu. VÏtöÌ podÌly na ËeskÈm pojistnÈm trhu zaujÌmajÌ rovnÏû spoleËnosti Kooperativa pojiöùovna (18,4 %) a Allianz pojiöùovna (8,6 %)15). Velk˝ n·r˘st zaznamenala oblast ûivotnÌho pojiötÏnÌ (21 %). Zde se profilovala zejmÈna Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny, kter· za velkou Ë·st n·r˘stu vdÏËÌ p¯evodu vklad˘ z anonymnÌch vkladnÌch knÌûk·ch na doruËitele. »R na z·kladÏ tlaku mezin·rodnÌch institucÌ tento typ vkladnÌch knÌûek zruöila.

MaÔarsko MaÔarsko st·le jeötÏ profituje z toho, ûe reformy zamÏ¯enÈ na vybudov·nÌ trûnÌho hospod·¯stvÌ zapoËaly dlouho p¯ed rokem 1989, avöak za cenu vysokÈ zadluûenosti st·tu ve srovn·nÌ se zahraniËÌm. Reforma hospod·¯stvÌ v devades·t˝ch letech se od poË·tku opÌrala o p¯ÌmÈ zahraniËnÌ investice. MaÔarskÈ hospod·¯stvÌ rostlo v letech 1997 ñ 2000 p¯ibliûnÏ po pÏti procentech, pozdÏji vöak v˝raznÏ pomaleji. Na p¯Ìliö velk˝ r˘st st·tnÌch v˝daj˘ odpovÏdÏla n·rodnÌ banka znaËn˝m nav˝öenÌm ˙rokov˝ch sazeb. V˝sledkem bylo po p¯echodu od crawling peg k volnÈmu floatingu znaËnÈ nomin·lnÌ zhodnocenÌ, kterÈ poË·tkem roku 2003 vedlo ke krizovÈmu v˝voji a k n·slednÈmu tendenËnÌmu zvratu. MaÔarsko16) bylo obecnÏ, ale i v sektoru pojiöùovnictvÌ pion˝rem trûnÏ ekonomick˝ch reforem. Roku 1985 byla st·tnÌ monopolnÌ pojiöùovna rozdÏlena na dvÏ spoleËnosti. Po zmÏnÏ politick˝ch pomÏr˘, tedy poË·tkem devades·t˝ch let, byly tyto spoleËnosti v r·mci privatizace prod·ny zahraniËnÌm podnik˘m: Hungaria nÏmeckÈ skupinÏ Allianz a ÑSt·tnÌ pojiöùovnaì nizozemskÈ skupinÏ Aegon. V tÈûe dobÏ bylo zahraniËnÌm pojiöùovn·m povoleno zakl·dat v MaÔarsku poboËky. P¯Ìleûitosti vyuûily Generali, Nationale-Nederlanden a nÏkolik dalöÌch. Z·kon p¯ipouötÌ t¯i pr·vnÌ formy pojiöùoven, ale ve skuteËnosti v maÔarskÈm pojistnÈm sektoru toho Ëasu p˘sobÌ 31 akciov˝ch spoleËnostÌ a 40 vz·jemnostnÌch pojistn˝ch spolk˘. é·dn· pojiöùovna nem· formu druûstva. V˝znamnÈ jsou pouze akciovÈ spoleËnosti: dosahujÌ 98 % celkov˝ch p¯Ìjm˘ odvÏtvÌ. V roce 1996 vstoupil v platnost z·kon o dozoru nad pojiöùovnictvÌm, jehoû j·dro dosud platÌ. Tento z·kon zakazuje z¯izov·nÌ spoleËnostÌ, kterÈ by byly souËasnÏ ûivotnÌmi i neûivotnÌmi pojiöùovnami. Z·kon vöak povoluje dalöÌ p˘sobenÌ 13 smÌöen˝ch pojiöùoven, kterÈ existovaly jiû p¯ed tÌm, neû z·kon vstoupil v platnost. Tyto spoleËnosti majÌ podÌl na pojistnÈm trhu ve v˝öi 90 %. Je p¯edeps·no, ûe musÌ pro kaûdou oblast zavÈst samostatnou spr·vu. V Ëervnu 2003 byla schv·lena rozs·hl· zmÏna z·kona za ˙Ëelem p¯izp˘sobenÌ se poûadavk˘m EvropskÈ unie. V platnost vstoupÌ dnem 1. kvÏtna 2004, Ëili dnem vstupu MaÔarska do EU. Malou radost ËinÌ pojiöùovn·m systÈm dozoru nad finanËnÌm sektorem, kter˝ byl roku 2001 vytvo¯en podle anglickÈho vzoru a kter˝ tedy reglementuje a kontroluje jak pojiöùovny, tak i banky. SystÈm je zamÏ¯en p¯edevöÌm na bankovnÌ sektor, kter˝ zaznamenal nÏkolik p¯Ìpad˘ ˙padku a jehoû konsolidace byla velice n·kladn·. Z toho se vyvinul takov˝ stupeÚ reglementace a kontroly, kter˝ je pro sektor pojiöùovnictvÌ nep¯imÏ¯en˝. Pojiöùovny nezaznamenaly û·dnÈ vÏtöÌ problÈmy. SpoleËnosti disponujÌ dostateËn˝mi rezervami i kapit·lem pro udrûenÌ solventnosti.

110


Pozn·mky 1)

Tento p¯ÌspÏvek se omezuje pouze na tyto st·ty: Chorvatsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, »eskou republiku a MaÔarsko; tyto st·ty m·me na mysli, hovo¯Ìme-li o v˝chodnÌ st¯ednÌ EvropÏ, nebo o v˝chodnÌch st¯edoevropsk˝ch st·tech, a neuv·dÌme-li û·dn· omezenÌ nebo rozöÌ¯enÌ tÈto skupiny st·t˘. 2) Gabor Hunya, Jan Stankovsky, databanka WIIW-WIFO ñ Foreign direct investment in CEECs and the Former Soviet Union with special attention to Austrian FDI activities, WIIW, July 2003. 3) K 1. kvÏtnu 2004 se kromÏ Malty a Kypru Ëleny EvropskÈ unie stanou pravdÏpodobnÏ jeötÏ Estonsko, Lotyösko, Litevsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, »esk· republika a MaÔarsko. Bulharsko a Rumunsko by mÏly n·sledovat v roce 2007, v p¯ÌpadÏ Chorvatska se hovo¯Ì o roce 2008. 4) V˘Ëi parit·m kupnÌ sÌly z d˘vodu vylouËenÌ zkreslenÌ vypl˝vajÌcÌch z r˘zn˝ch cenov˝ch ˙rovnÌ. 5) Klasikem pojiöùovnictvÌ ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ je anal˝za Patrizie Baur v r·mci Swiss Re. Tato pr·ce z tÈto anal˝zy v ¯adÏ oblastÌ vych·zÌ. Patrizia Baur, Die Konsequenzen der EU-Erweiterung auf die Versicherungsm‰rkte der osteurop‰ischen Beitrittskandidaten, insights ñ Economic Research & Consulting Occasional papers, Swiss Re, Dezember 2002. SpoleËnost Swiss Re dÌky peËlivÏ propracovan˝m studiÌm na analytickÈ ˙rovni v oblasti pojiöùovnictvÌ zÌskala renomÈ p¯ednÌho odbornÌka na v˝chodnÌ Evropu. 6) Revue Elargissement SpÈcial Assurances, MINEFI ñ DREE, Dossier No 36, September/ z·¯Ì 2003 7) Kazimierz Laski, Roman Rˆmisch, From Accession to Cohesion: Ireland, Greece, Portugal and Spain ans Lessons for the Next Accession, WIIW research Report No. 298, Juli/ Ëervenec 2003. 8) Harold D. Skipper jun., Insurance Worldwide and its Role in Economic Development, The World Bank and Visual Communcations Inc. Of Maryland, 2000; http://www.visualcommunications.com/wb/nbfi/insiw-whome.htm 9) Daniel SchantÈ, European Union Enlargement 2004 ñ Insurance in the new EU countries, 1992 ñ 2002 data and CEA comments, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na st¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. z·¯Ì 2003. 10) Ante Lui, Chorvatsko ñ Bericht ¸ber den aktuellen Umsetuznghsstand der EU-Gesetzgebung, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na st¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. ¯Ìjna 2003. 11) Renata Buschka, Anpassung des polnischen Rechts an die Richtlinien der EU ñ Versicherungssektor, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na St¯edoevropskÈm fÛru, 16. z·¯Ì 2003. 12) VladimÌr RanËik, Slovensko ñ Bericht ¸ber den aktuellen Umsetzungsstand der EU-Gesetzgebung, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na St¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. z·¯Ì 2003. 13) Tomaz Mancini, Slovinsko ñ Bericht ¸ber den aktuellen Umsetzungsstand der EU-Gesetzgebung, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na St¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. z·¯Ì 2003. 14) Jaroslav MesrömÌd, »esk· republika ñ Bericht ¸ber den aktuellen Umsetzungsstand der EU-Gesetzgebung, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na St¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. z·¯Ì 2003. 15) Uwe Strohbach, bfai, http://www.dtihk.cz/Material/plus/plus-artikel1.htm 16) Zolt·n Forg·cs, MaÔarsko ñ Bericht ¸ber den aktuellen Umsetzungsstand der EU-Gesetzgebung, pÌsemn˝ podklad k p¯edn·öce na St¯edoevropskÈm fÛru, VÌdeÚ, 16. z·¯Ì 2003.

ResumÈ

CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN INSURANCE MARKET AND ITS MACROECONOMICAL SETTING The insurance market in Central and Eastern Europe is full of expectations. The economy is growing at a higher speed than in Western Europe and there is a higher than average growth of the volume of written insurance premium. This is mainly because the local insurance markets are still not fully developed and there is a great effort to bring the level of insurance up to the Western European standard. The demand for various insurance products is growing at a higher rate than the average income per capita. The economies of the countries in Central and Eastern Europe seem to be robust and certain unbalance is under control. The greatest problem remains unemployment; this is especially high in Poland and Slovakia.


111

RedakËnÌ kruh: doc. Ing. Arnoöt Bˆhm, CSc., prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., Ing. Filip Hol˝, Ph.D., doc. JUDr. Marie KarfÌkov·, CSc., RNDr. Lucie Mazurov·, Ph.D, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), JUDr. VÏra äkopov·, Mgr. Jan äv·b VedoucÌ redaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Vydala: »esk· asociace pojiöùoven, Na Po¯ÌËÌ 12, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 875 629, fax: +420 224 875 625 E-mail: [email protected] Internet: http://www.cap.cz Grafick· ˙prava, sazba a tisk: Studio GSW, Praha a Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice © P¯etisk a rozmnoûov·nÌ povoleno jen se souhlasem redakce. Cena: 150 KË Do v˝roby p¯ed·no v kvÏtnu 2004.

PojistnÈ rozpravy 14 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2004

Recommend Documents