08. Téma týdne: Massa poprvé v čele průběžného pořadí STR.02. aktuální novinky, komentáře, informace. Osobnosti: Technika

25/08

Téma týdne: Massa poprvé v čele průběžného pořadí STR.02 Komentář

Hamilton je pořád nováček. Vše začalo tak dokonale. Hamilton přijel na první závod letošní sezony v Melbourne, získal pole position a také snadné vítězství... STR.02

Legendy

Dennis Clive Hulme: Medvěd. Nebylo výjimkou, že si během tréninku v rohu boxů na betonové podlaze schrupnul opřený o pneumatiku, nedbaje na burácení motorů F1... STR.08

Vysvědčení jezdců

Vysvědčení jezdců za Grand Prix Francie: I čtvrtý může dostat trojku. Čtvrtá Grand Prix v řadě a čtvrtá změna na čele mistrovství světa... STR.03

Statistiky

Ačkoli o titul mistra světa budou nejspíš stejně jako loni bojovat jen stáje Ferrari a McLaren, zatím je situace nad očekávání zajímavá. Po osmi odjetých závodech jsme měli čtyři různé vítěze... STR.10

Osobnost Osobnosti:

Ron Dennis — neunavitelný šéf. Je bohatší než zpěvák Robbie Williams, herec Sean Connery nebo David Beckham s manželkou Victorií... STR.07

Ztracené okruhy

Sebring. U města Sebring (má asi deset tisíc obyvatel) v kraji Highlands na Floridě bylo v roce 1941 vybudováno vojenské letiště Hendricks Field jako tréninková základna... STR.10

Technika

Tvrdá skořápka. Základní nosnou strukturu monopostu tvoří samonosná skořepina — monokok. Ten současně vytváří bezpečnostní schránku... STR.08

Kvíz

Otázka číslo 01: Po skončení loňského ročníku MS F1 bylo v historické tabulce týmů podle bodového zisku v první desítce šest stájí, které dnes již neexistují. Které to jsou? STR.11

www.f1sports.cz — aktuální novinky, komentáře, informace

Felipe Massa se poprvé v kariéře probojoval do čela klasifikace

Nélson Piquet vybojoval v osmém závodě své první body ve F1

Téma týdne: Massa poprvé v čele průběžného pořadí Diváci po celém světě mohou být zatím spokojení s průběhem letošního šampionátu F1.Zatím se totiž nejedná o příběh jednoho muže či jednoho týmu. Po posledních čtyřech závodech se totiž z vedení v průběžném pořadí radoval pokaždé někdo jiný! Připomeňme si pohyby na špici. Po GP Turecka: 1. Räikkönen 35, 2. Massa 28, 3. Hamilton 28, 4. Kubica 24; po GP Monaka: 1. Hamilton 38, 2. Räikkönen 35, 3. Massa 34, 4. Kubica 32; po GP Kanady: 1. Kubica 42, 2. Hamilton 38, 3. Massa 38, 4. Räikkönen 35; po GP Francie: 1. Massa 48, 2. Kubica 46, 3. Räikkönen 43, 4. Hamilton 38. Jako v přesýpacích hodinách. Proč? Nejde ani tak o nevyrovnanost formy jednotlivých jezdců, jako spíš o nečekané kisky. Ať už ze strany samotných závodníků, jejich týmů nebo „vyšší moci“. Ve třech případech totiž vedoucí jezdec v následujícím podniku vyšel bodově naprázdno! V Monaku Räikkönen nedosáhl na bod po zbytečné kolizi se Sutilem těsně před koncem závodu. V Kanadě zase nesoustředěný Hamilton sestřelil zezadu Räikkönena v boxové uličce. Nejspolehlivější z kvarteta favoritů je Kubica, který jako jediný bodoval v sedmi z dosavadních osmi závodů. Rychlost jeho vozu však nestačí na rovný boj s Ferrari či McLarenem. A Hamilton? To je kapitola sama pro sebe. Dvakrát po sobě vyšel bodově naprázdno. V Kanadě i ve Francii po vlastní chybě. Ukazuje se, že pod tlakem dělá chyby a že patrně ještě není dostatečně připraven na to, aby se stal mistrem světa. Navíc své problémy řeší ufňukanými nářky nad pronásledováním z té či oné strany. Víc by mu pomohla důkladná analýza vlastních výkonů a chování na trati. Zatímco loni se mu mnohé prohřešky odpouštěly (a možná si na to až příliš zvykl), letos je za ně trestán. A třeba i dvakrát v jednom závodě jako teď ve Francii. Na startovním roštu musel couvat o deset míst za zavinění nehody v Kanadě a pak dostal další trest za způsob předjetí Vettela v prvním kole. Kdyby byl dost chytrý a zkušený, pustil by Němce zpátky před sebe a předjel by ho o dvě zatáčky později… Na to však nedokázal reagovat on ani jeho tým. Všichni ostatní viděli, že se při předjíždění dostal mimo trať a dosáhl tím prokazatelného zvýhodnění. Jeho argumenty, že k tomu došlo až v následující zatáčce, tady neobstojí. Vyjetí v následující zatáčce bylo totiž stále ještě součástí předjížděcího manévru. Ale dost bylo kritiky Hamiltona… Pochvalme raději Massu i závodnického pánbíčka, který mu vítězství víceméně daroval. Už na základě loňských výkonů a kvality vozů Ferrari byl Massa favoritem číslo 1 na zisk letošního titulu. Ze současného jezdeckého pole je prokazatelně nejrychlejší. Svědčí o tom bilance boje o pole position (2007: Massa 6, Hamilton 6, Räikkönen 3, Alonso 2; 2008:

Massa 3, Räikkönen 2, Hamilton 2, Kubica 1). Letos však začal nešťastně a v prvních dvou závodech nebodoval. Od té doby se rve kupředu a po GP Francie se poprvé v kariéře probojoval do čela průběžného pořadí mistrovství světa. A věřte nebo ne, je to poprvé od GP Austrálie 1991, kdy se na této pozici objevil Brazilec. Na úspěch tehdejšího mistra světa Ayrtona Senny tedy až teď navázal rodák ze stejného města a jeho obdivovatel Felipe Massa. Za normálních okolností by v Magny-Cours zcela jistě vyhrál Räikkönen. Po startu z pole position byl nejrychlejší i v závodě. Jenže ve 35. kole se na pravé straně uvolnila část výfuku. Fin zpomalil až o dvě sekundy na kolo a zakrátko se kolem přehnal týmový kolega Massa. Obě ferrari však měla v té době takový náskok, že mohl Räikkönen problém konzultovat s inženýry. Zpátky dostával informace, jak upravit režim chodu motoru, aby dojel až k šachovnicovému praporku. Část výfuku mezitím upadla (a rozpadla se na malé částečky, takže není možné provést důkladnou analýzu) a mezi tím vypálila v kapotáži pořádný kráter. Čert vem aerodynamiku a hru na milimetry při nastavení vozu. Räikkönen v závěru znovu zrychlil na úroveň pronásledovatelů a v naprosté pohodě dojel druhý! Svědčí to o obrovské převaze Ferrari. A můžeme být jen rádi, že se vždy vyjde týmu všechno podle představ. Jinak bychom mohli mít brzy po zábavě… Musíme ovšem připomenout, že Ferrari bylo tentokrát ochuzeno o soupeře. McLarenu k tomu pomohli sportovní komisaři (dvě penalizace Hamilton a jedna Kovalainen), stáj BMW Sauber ztratila kouzlo sama. Po největším úspěchu v historii týmu (GB Kanady: 1. Kubica, 2. Heidfeld) nedokázala vozy vyladit na zcela jiný charakter tratě. A leckdo si možná vzpomněl na Kubicovo varování v hluku radostné euforie: Rychlostí na největší soupeře stále nestačíme! A kdyby jen to. Ve Francii už nestačili ani na Toyotu. Na čtvrté místo Glocka z Montrealu navázal třetím místem Trulli! Toyota měla po celý víkend na rukávech jezdců i mechaniků černé pásky na počet svého bývalého šéfa Oveho Anderssona, který tragicky zahynul při veteránské rallye. A první stupeň vítězů v sezoně byl nejlepším způsobem připomenutí jeho významu pro rozvoj týmu. Trulli se na podium vrátil po víc než třech letech (naposled v GP Španělska 2005) a byl to celkem jeho osmý vavřín z velkých cen (1x první, 3x druhý, 4x třetí). Za pozornost stál také výkon nováčka Piqueta. V osmém závodě v kariéře poprvé bodoval a v závěru závodu dokonce předjel chybujícího týmového kolegu Alonsa. Snad tím alespoň trošku zmírní kritiku, která se na jeho hlavu snáší za dosavadní výkony.

Komentář: Hamilton je pořád nováček Vše začalo tak dokonale. Lewis Hamilton přijel na první závod letošní sezony v australském Melbourne, získal pole position a také snadné vítězství. Věděl, že nezapomněl vyhrávat, a dostal potvrzení toho, co jej provází celou kariéru: druhé sezony v nové kategorii

02

25/08 WWW.F1SPORTS.CZ

mívá vždy lepší než ty první a pokaždé získal příslušný titul. Ve formuli 1 to ale bude mít složitější. Je zajímavé, jak velké vlně kritiky musí Lewis Hamilton v poslední době čelit a jak se mu s ní daří vypořádat. Respektive: vůbec nedaří.

Lewis Hamilton je jedním z nejhouževnatějších jezdců startovního pole

Tak třeba závod v Kanadě, v němž sestřelil Kimiho Räikkönena, který na červenou zastavil na konci boxové uličky. Hamilton se podle všeho nesoustředil nebo si hrál s nastavením monopostu na volantu – zkrátka nedával pozor a nevšiml si, že soupeř před ním zastavil. „Byla to malá hloupá chybička,“ říkal Hamilton ve Francii. A novináři nevěřili tomu, co slyší. Malá hloupá chybička? Vždyť vyřadil ze závodu nejenom sebe, ale také Kimiho Räikkönena. Kdyby šlo jen o něj, ať si dělá co chce, ale jakmile jeho nepozornost poškodí někoho jiného, nemůže jít o malou chybičku. Že byla hloupá, o tom nemůže být ovšem sporu. Nehoda z Kanady ale není jediným problémem, který má či měl. V loňské sezoně byl velkým oblíbencem, rostla jeho popularita mezi novináři i fanoušky. A oč víc získával Hamilton, o to více ztrácel Fernando Alonso. Španěl byl ten zlý, Brit hodný a nezkušený, zkrátka ten, který ze všech sil bojuje proti zlu, které se jej snažilo zničit. Když se mu něco nezdálo – třeba jako taktika při GP Monaka, kde měl zakázáno bojovat s Alonsem o vítězství, okamžitě si postěžoval. Sám ze sebe udělal otloukánka, britští novináři neváhali a začali bojovat za práva svého jezdce.

Hamiltonova pozice sílila a kdykoliv cítil, že se mu stalo příkoří, postěžoval si a lidé mu ochotně naslouchali. Pořád byl totiž senzačním nováčkem, který se může stát mistrem světa během své první sezony ve formuli 1. Nakonec neuspěl, ale to je zase zcela jiný příběh. Problémem je, že si image otloukánka, jemuž chce každý ubližovat, přenesl do letošní sezony. Když dostal trest ve Francii, nepřímo nařknul komisaře, že jdou po něm i celém jeho týmu (McLaren za celý víkend nafasoval tři penalizace). Když se začali novináři blíže zajímat o jeho soukromý život a psali, s kým chodí do kina a kdo je jeho přítelkyně, začal je napadat s tím, že po něm jdou taky a píší nesmysly. „Nikomu se mě nepodaří rozhodit. Ať mě pořád za něco trestají, ať si dělají, co se jim zlíbí, mě to nezničí. Budu bojovat dál, nevzdám se, udělám všechno pro vítězství,“ uvedl Hamilton po závodě. „V poslední době se kolem mě objevila spousta nesmyslů. Spousta lidí se mi snaží vytvořit negativní image. Mě ale jejich názory nezajímají, v devadesáti devíti procentech případů je pro mě směrodatný pouze názor mého otce.“ I v tom může být zádrhel. Lewis Hamilton má svého otce Anthonyho neustále v zádech – táta je i jeho manažerem a na startovním roštu mu kolikrát drží deštník. Jako by se dospělý třiadvacetiletý pilot nemohl bez otce ani na moment odtrhnout. Je to on, kdo Lewise přesvědčuje, že jsou všichni proti němu? Je to on, kdo v něm živí pocit, že je nejlepší a musí to stůj co stůj okamžitě dokázat? Přesně tak to totiž nyní vypadá. Lewis Hamilton se snaží až moc. Loni touto dobou nedělal chyby, neměl nejmenší problémy. Závodil pro zábavu, chtěl být vpředu, ale přemýšlel, jestli má cenu riskovat. Teď jde často do soubojů absolutně bezhlavě. Schází mu klid. „Možná to Lewis neuslyší rád, ale má obrovský nedostatek zkušeností. Kdyby se mě zeptal na radu, řekl bych: ‚Dej si čas, nečekej od sebe moc.‘ Nezapomínejte, že je ve formuli 1 jen patnáct měsíců,“ říká Jackie Stewart, někdejší šampion. Přesně se trefil. Když si Hamilton vezme jeho slova k srdci, bude jen a jen lepší. Málokdo pochybuje, že by se Britovi nepodařilo získat alespoň jeden titul mistra světa. Určitě je o tom přesvědčený také, nesmí mu však chybět sebereflexe.

Vysvědčení jezdců za Grand Prix Francie: I čtvrtý může dostat trojku Čtvrtá Grand Prix v řadě a čtvrtá změna na čele mistrovství světa. V hodnocení jezdců za jednotlivé Grand Prix však zůstává jedna velká stálice: Robert Kubica. Po vítězství v Kanadě přišel velký výkonnostní pád týmu BMW-Sauber, Polák však jezdí stále vyrovnaně.

Kimi Räikkönen

startovní číslo: 1 postavení na roštu: 1. místo závod: 2. místo známka: 1

Sotva by se našel někdo, komu by nebylo Kimiho Räikkönena líto. Vyhrál kvalifikaci takovým způsobem, že ani nemusel dokončit své poslední superrychlé kolo, a v závodě byl nedostižený. Jenže zazlobila technika – s poškozeným výfukem byl rád, že dokroužil do cíle. Přitom měl práce než kdy dřív: nejenom že točil s volantem, ale také musel co chvíli měnit nastavení monopostu, aby se motor nerozsypal.

Felipe Massa


Ve Francii byl až druhým jezdem Ferrari, svému parťákovi nestačil v kvalifikaci ani v závodě. Dokonce to i sám přiznal. Ale dokázal využít nabídnuté šance v podobě Räikkönenových problémů a uzmul kolegovi vítězství. Tak je to správné: o titul se musí bojovat tvrdě a sobecky. Brazilec vede šampionát naprosto zaslouženě.

03


Nick Heidfeld


Byl absolutně z formy a mizerný výsledek nelze připisovat jen tomu, že tým BMW-Sauber ztrácel na soupeře z absolutní špičky více než v předchozích závodech. Na startu přišel o dvě místa a za celý závod je nedokázal získat zpátky. Měl být mnohem výše – vždyť Robert Kubica dokončil závod se ztrátou pouhých dvou sekund na stupně vítězů.

Robert Kubica


V Kanadě se Kubica dostal do vedení mistrovství světa a Francii o něj zase přišel. Tentokrát však musel být rád, že získal body. Že jej po druhých zastávkách překonal Kovalainen na McLarenu, je vcelku pochopitelné, ale za Trullim a Alonsem se na začátku závodu trápit nemusel. Na druhou stranu jen došlo na jeho slova, že BMW-Sauber na boj o titul nemá.

Fernando Alonso


Kdybychom skončili u konstatování, že byl v kvalifikaci třetí nejrychlejší, určitě by to Alonsovi lichotilo. Jenže s autem, které bylo zdaleka nejlehčí ze všech, bylo jasné, že jde jen o divadlo Renaultu pro francouzské fanoušky, jenž bylo k vidění už při vyhraném druhém pátečním tréninku. Za ztrátu sedmého místa na konci mu nelze nic vyčítat – pouze reagoval na chybu opozdilce o kolo, který jej nechtěl pustit před sebe.

Nélson Piquet


Piquet získal své první body ve formuli 1, takže se zdá, že mu dva dny testování navíc před závodem na nápravu pošramoceného sebevědomí hodně pomohly. Ve Francii kroužil jiný Piquet než v předchozích závodech. Do první startovní desítky se sice dostal díky penalizacím Kovalainena s Hamiltonem, přesto předvedl kvalitní výkon. Na druhou stranu: opět se nedokázal vyvarovat chyb při závodě. Ještě na sobě musí pracovat, konečně se však má oč opřít.

Nico Rosberg


Je neuvěřitelné, jak moc se mohou lišit výkony jednoho týmu v rozmezí dvou týdnů. V Kanadě Rosberg bojoval na čele, ve Francii kroužil na chvostu s nesprávně zvolenou strategií na jednu zastávku v boxech. Výraznou měrou k tomu přispěla penalizace ztráty deseti míst, kterou si vysloužil už v Montrealu, jenže kromě pátečních tréninků nedokázal ostatním stačit. Za dva týdny v Silverstone musí předvést víc – Williams ztratil, protože bodovali všichni soupeři: Toyota, Renault i Red Bull.

Kazuki Nakadžima


Do závodu startoval patnáctý, na stejné pozici projel cílem. Pro japonského jezdce to vůbec rozhodně není dobrá vizitka a tak mu může dělat radost snad jen to, že jej chce Toyota coby dodavatelem motorů u Williamsu udržet. Japonci by se nemělo stávat, že neprojde přes první část kvalifikace – v ní by měli uvíznout úplně jiní.

David Coulthard


Dva jezdci ztratili na startu nejvíc a shodně po třech místech: Jenson Button a také David Coulthard. Pro pilota Red Bullu to předznamenalo celý závod, který zakončil téměř osm sekund od bodované pozice. Nebýt nepovedeného startu, mohl být o jednu či dvě pozice výše a o bod či dva bohatší.

04


Mark Webber


Webber získal možné maximum a připsal si další body. Po pátku, který týmu vůbec nevyšel, to bylo překvapení. Australan v závodě neútočil, ale spíše se bránil. Nejdříve atakům Fernanda Alonsa, posléze i jeho kolegy Nelsona Piqueta. To, že skončil před nimi, znamená, že stoprocentně obstál.

Jarno Trulli


Někdo říkal, že Trulliho čtvrté místo (před trestem pro Hamiltona páté) z kvalifikace je zásluhou lehkého auta. Jenže on dokázal kroužit vpředu a ve druhé fázi závodu patřil k vůbec nejrychlejším jezdcům. Posledních dvanáct kol musel odrážet útoky Heikkiho Kovalainena, nicméně stupně vítězů udržel a po třech letech zase mohl zamávat svým fanouškům se šampaňským v ruce. Excelentní výkon!

Timo Glock


Glock měl před kvalifikací jasný úkol: postoupit do závěrečné části. Uspěl a byť v ní pak byl nejpomalejší, po trestech pro jezdce McLarenu se posunul na osmou příčku. Do první zastávky v boxech to vypadalo na další body, jenže doplatil na drolení gum a ze slibného začátku bylo nakonec zklamání. Čtvrté místo z Kanady mu však bezesporu dodalo velké sebevědomí, což se pozitivně projevilo.

Sébastien Bourdais


Toro Rosso sice nezískalo na rozdíl od závodu v Kanadě ani bod, s výkonem však může být spokojené. Bourdais se stejně jako Vettel dostal do druhé části kvalifikace, což se jim povedlo letos poprvé. V domácí GP už však Francouz tak úspěšný nebyl. Na startu spadnul za Nakadžimu, který měl velmi těžký monopost a brzdil jej. Bourdais tak dokončil až sedmnáctý a porazil jen duo Force India.

Sebastian Vettel


Byť se Vettel do šesté řady na startu dostal díky trestu pro Hamiltona, pořád byl třináctý nejlepší čas v kvalifikaci úspěchem. Se závodem může být také Němec spokojený a byl na sebe také náležitě hrdý. Udržel za zády Nicka Heidfelda z BMW, vedle něhož debutoval v F1, a opět přivezl vůz do cíle, což se mu na začátku sezony rozhodně nedařilo. Soudě podle výkonnostního vzestupu je monopost STR3 velkým krokem vpřed. Jenson Button


Devatenáct jezdců bylo klasifikováno v cíli a jen jediný chyběl: Jenson Button. Ušetřil se však jen trápení. Honda se po postupných zlepšeních najednou vrátila k mizérii začátku zimy, takže Buttonovi patřilo až šestnácté místo na roštu. V závodě moc nestihl – o Bourdaise si hned na začátku poškodil přední křídlo a protože měl monopost poškozenou podlahu, musel z poslední pozice po šestnácti kolech odstoupit.

Rubens Barrichello


„Jel jsem skvělý závod, jen se složitě ovladatelným autem,“ prohlásil Rubens Barrichello o čtrnáctém místě. Nebylo to zas tak špatná pozice – po výměně převodovky startoval poslední a i když byla Honda nezvykle slabá, dokázal porazit oba jezdce Williamsu.

05


Adrian Sutil


Vyřazení z GP Monaka musí Sutila mrzet čím dál tím více a GP Francie mu jen připomněla proč: vozy Force India jsou nejslabší a mohou bojovat pouze mezi sebou. Němec byl v závodě poslední a nestačil ani svému týmovému kolegovi Fisichellovi, který jej porazil rozdílem dvaceti sekund. Na to, že měl Italovi ukončit kariéru, to není lichotivý výsledek – v sezoně už má však slabých výkonů za sebou více. Giancarlo Fisichella


Force India v týdnu otestuje nové součástky a pakliže chce tým vědět, jak dobré jsou, měl by vsadit na Fisichellu a ne na Sutila. Ital odvádí kvalitní výkony vzhledem k tomu, jaký materiál má k dispozici, je spolehlivý a nechybuje. Pro něj osobně je škoda, že nemohl zůstat v Renaultu, protože by pravděpodobně předváděl více než Piquet.

Lewis Hamilton


Už při odjezdu z Kanady věděl, že s trestem ztráty deseti míst na startovním roštu nemůže čekat v GP Francie zázraky. Přesto Hamilton věřil, že by se mohl dostat do nejlepší pětky. Vše mu však zmařil sporný trest v podobě průjezdu boxovou uličkou za předjetí Vettela projetím šikany rovně. Hamilton jakoby přitahoval problémy. Střídá brilantní výkony s víkendy, kde se pokazí vše, co se jen pokazit může.

Heikki Kovalainen


O trestu za blokování soupeřů v kvalifikaci by se dalo určitě polemizovat a sám Kovalainen jej označil za necitlivý. I bez něj však v kvalifikaci propadl a nestačil papírově slabším soupeřům. Čtvrté místo je při startu z desáté pozice dobrým výsledkem, jenže je těžké ubránit se pocitu, že by jeho parťák Hamilton za dvanáct kol na Trulliho něco vymyslel a obral jej o stupně vítězů. S dalšími závody se ukazuje, že Finovi chybí právě Britova tvrdost.

Vysvědčení jezdců:

AUS

MAL

BRN

2 2 3 3 3 1 2 1 2 3 4 1 3 3 4 5 4 3 5 2 4

1 2 1 3 1 2 2 2 3 2 2 3 4 3 3 3 4 3 4 3 4 3

1 1 1 1 1 2 1 2 4 4 3 4 2 4 4 3 3 3 4 4 3 3

Robert Kubica Mark Webber Jarno Trulli Felipe Massa Kimi Räikkönen Heikki Kovalainen Nick Heidfeld Fernando Alonso Lewis Hamilton David Coulthard Jenson Button Kazuki Nakajima Nico Rosberg Sebastian Vettel Takuma Sató Giancarlo Fisichella Rubens Barrichello Timo Glock Adrian Sutil Anthony Davidson Sébastian Bourdais Nélson Piquet

BMW Sauber Red Bull Toyota Ferrari Ferrari McLaren BMW Sauber Renault McLaren Red Bull Honda Williams Williams Toro Rosso Super Aguri Force India Honda Toyota Force India Super Aguri Toro Rosso Renault

06


ESP

TUR

MON

CDN

1 2 1 1 1 2 1 3 1 3 3 2 2 1 2 1 1 2 4 2 2 1 1 3 3 2 4 1 1 2 3 3 2 1 1 4 3 3 4 1 1 3 3 4 1 3 1 3 3 2 4 4 4 4 1 2 2 1 5 3 4 3 4 2 2 4 4 4 1 4 4 1 4 2 4 4 4 5 3 4 5 5

FRA

celkem

2 1 1 1 1 3 4 3 3 3 4 4 3 2

11 11 14 14 15 17 18 18 19 22 23 23 23 23 12 25 26 26 28 14 29 29

2 3 3 4 3 2

průměr 1.38 1.57 1.75 1.75 1.88 2.13 2.25 2.25 2.38 2.75 2.88 2.88 2.88 2.88 3.00 3.13 3.25 3.25 3.50 3.50 3.63 3.63

Ron Dennis s jedním ze svých šampionů Ayrtonem Sennou v roce 1988

Bohatý Brit patří k nejpracovitějším mužům ve světě formule 1

Osobnosti: Ron Dennis: neunavitelný šéf Ron DENNIS Narozen: 1. června 1947 v britském Wokingu Rodina: manželka Lisa (mají před rozvodem), dvě dcery a jeden syn Pozice: spolumajitel a šéf stáje Vodafone McLaren Mercedes Největší úspěchy: sedmkrát dovedl svůj tým k Poháru konstruktérů a devět jeho jezdců se stalo mistry světa

Je bohatší než zpěvák Robbie Williams, herec Sean Connery nebo David Beckham s manželkou Victorií. Sbírá mikroskopy, pořád čte a také chodí po lešení. Ron Dennis šéfuje stáji McLaren ve formuli 1. Všechno dělá na plný úvazek, jakoby měl mít jeho den přinejmenším třicet hodin. A ve všem je výjimečný. Stačí pár čísel: devětkrát vyhrál jeho jezdec mistrovství světa, sedmkrát nebylo v šampionátu formule 1 lepšího týmu a to do stáje McLaren, z níž mu nyní patří už jen patnáct procent a přesto ji má pod absolutní kontrolou, přišel teprve v roce 1982. Ve formuli 1 není moc oblíbený. Stejně jako s Berniem Ecclestonem se s ním špatně jedná. Je tvrdý, neustoupí. Dostane vždycky přesně to, co chce. Málem Ferrari vyfouknul Michaela Schumachera. Zkusil to dvakrát – jednou ho Ferrari přeplatilo, podruhé už mu Schumacher slíbil, že smlouvu podepíše, když se nestane v další sezoně mistrem světa. Jenže od roku 2000 Němec formuli 1 vládnul. I tak měl ale Dennis vždycky nejlepší jezdce: Nikiho Laudu, Miku Häkkinena, Ayrtona Sennu, loni Fernanda Alonsa (s ním mu to ovšem trochu nevyšlo) a Lewise Hamiltona, jehož si pěstoval od útlého věku, aby pro něj vyhrál titul. Také k sobě stahoval nejlepší konstruktéry a dohlížel na detaily. Sice ho teď víc zajímají obchodní vyhlídky týmu, stále však rozumí veškeré technice. Aby ne: začínal jako mechanik. Proto ho vždycky zajímalo víc závodění než zábava. „Kvůli Dennisovi dělám formuli 1. Mám obrovské potěšení z toho, že můžu porážet lidi jako je on,“ prohlásil přede dvěma roky Flavio Briatore, šéf mistrovského Renaultu. Za pár měsíců se dozvěděl,

že jej nenáviděný muž obral o klenot, který našel on: Fernanda Alonsa. Dennis měl vždycky smysl pro spravedlnost, nikdy mezi své jezdce netahal týmovou režii. Jen v rámci „dobra“ a napravení křivdy, která by se mohla stát. V Austrálii 1998 se Häkkinenovi někdo přes rádio napojil do auta a řekl mu, že má okamžitě odbočit k zastávce v boxech. „Tehdy jsem Davida Coultharda poprosil, aby Miku pustil před sebe. Přišlo mi nespravedlivé, aby Mika prohrál kvůli neoprávněnému zásahu zvenčí,“ prohlásil Dennis. Proto byl tolik naštvaný, když jej loni britští novináři obvinili z týmové režie při GP Monaka, kde druhému Hamiltonovi zakázal útočit na týmového kolegu Alonsa, který vedl. I proto byl tolik zničený ze špionážní aféry, do které zatáhl McLaren jeden z jeho zaměstnanců. Když o situaci mluvil poprvé, jen tak tak se ubránil slzám. „Nikdy bych nedopustil, aby se v mé firmě dělo něco nekalého,“ říká. „A vím, že nás soudy očistí a ukáže se pravda.“ Nestalo se a s každým týdnem přibývalo dokumentů, které o McLarenu nevypovídaly příjemné věci. Využití informací z Ferrari nebylo záležitostí jediného člověka, bavili se o nich totiž i samotní jezdci. Je těžké uvěřit, že by se k tomu nedostal Ron Dennis, pro kterého byl vždy morální kredit nade vše. Špionážní aféra bude možná ještě doznívat dlouhé roky – stejně tak jako trvala stavba nové továrny v britském Wokingu, kde McLaren sídlí a kde se Ron Dennis také narodil. Na stavbu chodil schvalovat sebemenší detaily, pořád chodil po lešení s přilbou. A jeho nápadem je vyvýšená chodba, ze které je vidět všem mechanikům pod ruce. Prý to zvyšuje produktivitu práce. Nikde ani nejsou koše, prostředí je sterilně čisté. Mimochodem, napadne vás, kam patří odpadky? Do posledního šuplíku pracovního stolu. O Dennisovi to hodně vypovídá: z kdysi ušmudlaného týmu formule 1 vytvořil společnost, které ročně rostou zisky. V době nedávné se také jeho firmám povedl dokonalý obchod: standardní elektronická jednotka, kterou musí používat všechny stáje, vyrábí jedna z divizí McLarenu. Ron Dennis zkrátka ví, jak zařídit úspěch. A nemusí být řeč jen o titulech mistra světa, vítězstvích či bodech.

www.f1sports.cz — aktuální novinky, komentáře, informace

07


Monokok je vyroben z uhlíkových vláken a z hliníkové voštiny

Technika: Tvrdá skořápka Základní nosnou strukturu monopostu tvoří samonosná skořepina monokok. Ten současně vytváří bezpečnostní schránku, která musí v případě ohrožení vydržet mimořádné zatížení, aby ochránila jezdce. Technické předpisy FIA dnes také definují monokok jako schránku pro přežití. Pro extrémní tuhost v krutu (dvakrát vyšší než u hliníkové konstrukce) se už řadu let nosná skořepina vyrábí z kompozitního materiálu využívajícího uhlíkových vláken, který je dvakrát pevnější a současně pětkrát lehčí než ocel. Tuhá skořepina propojuje uložení přední a zadní nápravy a přenáší příčné, podílné i přítlačné síly. Mimořádná tuhost nosné struktury proto významnou měrou zlepšuje i chování vozu. Uhlíkové kompozity přitom zaručují, že tato „roura“ (pro monokok se často používá i anglické pojmenování tube) má velmi nízkou hmotnost. Monokok se vyrábí až ze dvanácti vrstev tkaniny, upředené z uhlíkových vláken pětkrát tenčích než lidský vlas. Přesný tvar kusů tkaniny se na základě počítačového CAD návrhu přesně vystřihuje z role na speciálním stroji Lectra, používaném i v leteckém průmyslu. Tkanina se pak klade na kopyto, s jehož pomocí se vytváří přesný tvar skořepiny. Jednotlivé vrstvy tkaniny se na sebe kladou tak, aby orientace vláken zaručovala potřebnou tuhost ve všech směrech.

Základ monokoku obvykle tvoří osm hlavních nosných panelů. Mezi vrstvy uhlíkových vláken se na nejvíce namáhaných plochách vkládají hliníkové voštiny, které ještě více zvyšují tuhost skořepiny. Boky monokoku se navíc vyztužují kevlarovými vlákny pro snížení rizika proražení. Monokok se pak vloží do vaku, ze kterého se odsaje vzduch, aby k sobě všechny vrstvy tkaniny dokonale přilehly. Potom se vše pod tlakem kolem 0,7 MPa (7 at) zahřívá v obrovské peci (autoklávu), aby se vlákna spojila s vrstvou pryskyřice a dohromady vytvořila celistvou strukturu. Po uplynutí dvou a půl hodiny je vše zcela vytvrzené. Celý proces se po očištění povrchu ještě z bezpečnostních důvodů dvakrát opakuje. Po pečlivé kontrole se do hotového monokoku vlepí prostor pedálů, přístrojová deska a základ sedadla. Za sedadlem jezdce je ve skořepině vytvořen prostor pro nádrž. Týmy pro své dva jezdce vyrábějí v průměru osm nosných skořepin — monokoků. K jejich výměně už jen výjimečně dochází kvůli nehodám, častěji pro opotřebení vyvolané jejich dlouhodobým zatěžováním. Druhým důvodem jejich náhrady bývají konstrukční úpravy, ke kterým může dojít v průběhu sezony.

Legendy: Dennis Clive Hulme — Medvěd Nebylo výjimkou, že si během tréninku v rohu boxů na betonové podlaze schrupnul opřený o pneumatiku, nedbaje na burácení motorů F1. Jenže on byl také mimořádně inteligentní, skvělý technik a když se mu naskytla šance, probudil se v něm neomylný instinkt lovce. V zapadlém městečku zvaném Te Puke na Novém Zélandu jezdil ve stavební firmě svého otce s náklaďáky a o víkendech proháněl sportovní MG při závodech do vrchu. Jezdil dost rychle na to, aby dostal v roce 1960 stipendium od organizace Driver to Europe, pomáhající talentovaným závodníkům. Vydal se tedy ve stopách svého přítele Bruceho McLarena do Evropy. Jenže zatímco Bruce se rychle dostal do F1, Denny se živil jako mechanik a jezdil jen ve formuli Junior. O svém talentu nakonec přesvědčil Jacka Brabhama. Ten mu dal příležitost ve formuli 2 a když po narození syna vynechal část sezóny 1965, posadil jej místo sebe do monopostu F1. V něm si nevedl špatně, a tak se pro rok 1966 stal Brabhamovým druhým jezdcem. Leckoho to překvapilo, protože kromě šťastného vítězství v Tourist Trophy se sportovním

08


vozem Brabham na svém kontě mnoho úspěchů neměl. S prořídlými vlasy vypadal starší než 40letý Brabham, ač byl o deset let mladší. Ale třílitrová formule šla Dennymu k duhu. Nebyl jemným technikem, ale raději uplatňoval svou medvědí sílu, získanou zamlada za volantem náklaďáku. Jeho řidičské schopnosti rostly s výkonem motoru. Pomohl Jackovi získat třetí titul mistra světa, první ve voze nesoucím jeho jméno. V Le Mans jej o vítězství připravila jen týmová režie Fordu, která otevřela dveře k prvenství jeho krajanům Brucemu McLarenovi a Chrisi Amonovi. Pro Dennise to mělo šťastný dopad, protože mladíček Amon vzbudil zájem Enza Ferrariho. Bruce McLaren proto na jeho místo ve svém týmu pro závody amerického seriálu CanAm v roce 1967 pozval Hulmeho, který jej s lolou porazil v britském šampionátu těchto vozů. Do sezony 1967 nastupoval opět jako pomocník Jacka Brabhama. Jenže zatímco týmový šéf zkoušel novou techniku, Denny spolehlivě dojížděl do cíle. V Kyalami jej jen problémy s brzdami připravily o první vítězství. Vyhrál ale v Monaku, kde Lorenzo Bandini s ferrari

Smějící se medvěd

Brabham-Repco v Monaku 1967

S dvoukřídlým McLarenem-Ford v roce 1969

V Belgii roku 1973 sledován Mikem Hailwoodem

v marné snaze udržet s ním krok smrtelně havaroval. V dalších závodech byly sice vozy Lotus-Ford a Eagle-Weslake rychlejší, nicméně Denny přidal ještě triumf na Severní smyčce Nürburgringu. V Kanadě v dešti většinu závodu vedl, ale musel v depu měnit hledí přilby a dojel druhý. V Mexiku se rozhodovalo o titulu mezi ním, Brabhamem a Clarkem. Jack mu ponechal volnou ruku a Denny se stal nečekaným mistrem světa. Mnozí jej tehdy nebrali vážně, protože Jim Clark vyhrál více velkých cen. Jenže Denny získal dva nejtěžší závody roku a jen smůlou přišel o dvě další výhry. Nemenší úspěchy, a také mnohem více peněz, přinesly Hulmemu závody v zámoří. V roce 1967 získal v Indy ocenění Nováček roku. S Brucem McLarenem vytvořili dokonalou dvojici v závodech CanAm. Schopnost, s jakou dokázali přinutit tato monstra k poslušnosti, byla fascinující. Bohatě dotovaný a skvěle obsazený seriál se proměnil v „Bruce and Denny Show“. Bruce zde triumfoval v letech 1967 a 1969, zatímco Denny vyhrál ročníky 1968 a 1970. Dennyho pozdější týmový kolega Peter Gethin na něj s obdivem vzpomínal: „Sedět v tom autě bylo jako ocitnout se ve výhni - zepředu se na vás valil horký vzduch z chladiče a za zadkem jste měli rozpálený osmilitrový motor Chevy. Všechno fungovalo, jen když jste jeli rovně - jak se auto trochu smýklo, okamžitě ztratilo všechen přítlak. Taky s brzdami se muselo opatrně, aby vydržely až do cíle. Závody byly dlouhé 200 mil (320 km) a 100 mil jsem s ním dokázal udržet krok. Pak už jsem se jen modlil, aby už byl konec, zatímco on v cíli vyskočil jako po odpolední projížďce.“ Pro rok 1968 se Denny rozhodl spojit své síly s Brucem McLarenem i ve formuli 1. S motorem Ford se vůz McLaren zařadil k nejrychlejším. Denny triumfoval v Kanadě a v Monze, takže do Mexika opět odjížděl jako kandidát na titul. Tentokrát ale v souboji s Grahamem Hillem a Jackiem Stewartem podlehl a mistrem se stal Hill s lotusem. V roce 1969 Dennyho ve F1 pronásledovala smůla. Až koncem roku si pravil chuť vítězstvím v Mexiku. McLarenův tým sbíral úspěchy ve F1 i CanAm a proto se rozhodl rozšířit svou činnost i na Indianapolis. V Kyalami Denny bojoval

o vítězství a dojel druhý za nezdolným Brabhamem. Jenže při kvalifikaci v Indy utrpěl těžké popáleniny rukou, které jej na čas vyřadily z činnosti. Pak přišel v Goodwoodu při testování vozu pro CanAm Bruce McLaren o život a tým se ocitl na pokraji zániku. Byl to především Denny, který pozdvihl jeho bojovou morálku. S bolestivým zraněním rukou sbíral dobrá umístění ve F1 (v MS skončil čtvrtý) a podruhé vyhrál CanAm. Až v roce 1972 Denny vybojoval v Kyalami pro McLaren první vítězství po třech letech. O rok později na stejné trati dokonce získal pole position - k překvapení všech svou první a jedinou ve F1. Stále nebylo možné jej odepisovat. Pokud vycítil šanci na úspěch, tak neváhal. Přesvědčili se o tom Ronnie Peterson, kterého předstihl v posledních metrech jeho domácí velké ceny v roce 1973, a Carlos Reutemann, jehož zaskočil ve finále Velké ceny Argentiny o rok později. Na jaře 1974 byl Denny jako první u havarovaného vozu Shadow, ve kterém zahynul jeho dlouholetý týmový kolega u McLarenu Peter Revson. Jeho rychlost a zápal byly náhle tatam. Když po poslední velké ceně sezony 1974 za 38letým Dennym přišel jeden novinář s otázkou: „Kdy chcete skončit se závody?“ , odpověděl stručně: „Právě jsem skončil.“ Rok se pak ještě objevoval na velkých cenách jako mluvčí jezdecké asociace GPDA. V roce 1978 se ale překvapivě vrátil do národních závodů cestovních vozů. Jeho návrat na mezinárodní scénu byl krátký, ale objevil se dokonce i v Brně. V říjnu 1992 startoval v australském závodě Bathurst 1000. Po několika kolech vysílačkou oznámil, že špatně vidí. Jeho BMW, sledováno televizními kamerami, zastavilo na okraji dráhy. Když k němu přiběhli traťoví komisaři, byl už mrtev. Starý medvěd Denny zemřel na infarkt ve věku 56 let. Svou povahou byl dobrým duchem týmu. Šéfmechanik McLarenu Tyler Alexander vzpomíná: „Když nic nefungovalo a nevěděli jsme si rady, co dál, přišel a jen s klidem o voze řekl: Však ona bude dobrá. A když nebyla, tak udělal všechno pro to, aby auto fungovalo, i kdyby ho měl do cíle donést na zádech.“

09


Kimi Räikkönen zajel pětkrát po sobě nejrychlejší kolo závodu

Fernando Alonso zatím může na loňské úspěchy jen vzpomínat

Statistiky Ačkoli o titul mistra světa budou nejspíš stejně jako loni bojovat jen zatím dokázal triumfovat třikrát. Nejúspěšnější je také v počtu postáje Ferrari a McLaren, zatím je situace nad očekávání zajímavá. Po stavení v čele startu. Jen rychlostí v závodech ho na celé čáře předčí osmi odjetých závodech jsme měli čtyři různé vítěze a pouze Massa Räikkönen. Ten totiž zajel nejlepší čas v posledních pěti závodech!

Přehled nejúspěšnějších jezdců dosud odjetých velkých cen: Austrálie Malajsie Bahrajn Španělsko Turecko Monako Kanada Francie

1. místo Hamilton Raikkonen Massa Raikkonen Massa Hamilton Kubica Massa

2. místo Heidfeld Kubica Raikkonen Massa Hamilton Kubica Heidfeld Raikkonen

3. místo Rosberg Kovalainen Kubica Hamilton Raikkonen Massa Coulthard Trulli

Ztracené okruhy: Sebring

Zkrácený okruh využívaly týmy Champ Car k testování

Pole Hamilton Massa Kubica Raikkonen Massa Massa Hamilton Raikkonen

Okruh v původní podobě byl dlouhý 8,37 km a dlouhá léta měl, jako každá betonová letištní plocha, velmi nerovný povrch. Navíc zde při poměrně častých deštích zůstávala na mnoha místech vrstva vody, která neměla kam odtékat. V roce 1959 se Sebring stal místem první Velké ceny USA zařazené do mistrovství světa. VC USA se jezdila dokonce už před 1. světovou válkou a poté byla obnovena roku 1958 jako závod sportovních vozů na okruhu Riverside. Po několikaměsíční přestávce přijely týmy F1 do Sebringu k závodu, v němž se rozhodovalo o titulu mistra světa mezi třemi jezdci – Tonym Brooksem (Ferrari), Stirlingem Mossem (Walkerův Cooper-Climax) a překvapivě i do té doby outsiderem Jackem Brabhamem (tovární Cooper-Climax). Závod byl mimořádně dramatický. Hned na startu zmařil Brooksovi naděje jeho týmový kolega von Trips, který do něho narazil. Brooks pak byl s vozem, jehož motor byl ještě vpředu, nejrychlejším jezdcem na trati, ale třetí místo v cíli mu nestačilo. Dlouho vedl Moss, ale vyřadila jej porucha. Brabhamovi, jemuž k titulu stačilo dojet na čtvrtém místě, v posledním kole došlo palivo. Vůz dotlačil do cíle jako čtvrtý a získal jako první titul s vozem, u něhož byl motor za zády jezdce. Senzací závodu byl jeho týmový kolega Bruce McLaren, jenž se tak stal nejmladším vítězem velké ceny všech dob (o toto prvenství jej připravil až Alonso). Nezájem diváků ale vedl americké pořadatele k rozhodnutí přesunout v roce 1960 závod opět na západní pobřeží do Riverside. Okruh doznal několika úprav, především ve snaze zajistit bezpečnost diváků. Těch sem sice nikdy nechodilo mnoho, jenže v roce 1966 přišli čtyři o život po kolizi dvou vozů. Roku 1987 pak došlo k větší rekonstrukci s cílem uvolnit jednu startovací dráhu (Sebring je stále v provozu jako soukromé civilní letiště). Roku 1991 byl okruh zkrácen na 5,95 km a později konečně dostal i nový kvalitní asfaltový povrch. Vznikla zde i krátká dráha pro testování, využívaná především týmy Champ Car.

U města Sebring (má asi deset tisíc obyvatel) v kraji Highlands na Floridě bylo v roce 1941 vybudováno vojenské letiště Hendricks Field jako tréninková základna pro bombardovací letectvo. V roce 1950 zde Alec Ulmann uspořádal šestihodinový závod sportovních vozů. V roce 1952 se podnik konal jako dvanáctihodinovka. O rok později už byl zařazen do prvního ročníku mistrovství světa značek, sdružujícího nejslavnější vytrvalostní závody světa. Tím sice 12 hodin v Sebringu nebylo, ale žádný jiný podobný podnik se v USA tehdy nejezdil a dokonce tam ani nebyla vhodná závodní trať. Ač je závod po letištní ploše na trati, původně vytyčené jen prázdnými barely, nyní už i se svodidly, tou nejnudnější představitelnou podívanou, dvanáctihodinovka se zde jezdí stále a dokonce patří mezi nejvý- Velká cena USA v Sebringu 1959 Bruce McLaren znamnější závody amerického seriálu ALMS.

10


Nej. kolo Kovalainen Heidfeld Kovalainen Raikkonen Raikkonen Raikkonen Raikkonen Raikkonen

NZ

Cooper- Climax T51

Obrázek k otázce číslo: 01




Kvíz 01) Podle statistiky po skončení loňského ročníku MS F1 bylo v historické tabulce týmů podle bodového zisku v první desítce šest stájí, které dnes již neexistují, resp. změnily s majitelem i jméno. Které to jsou? 02) Kde a kdy absolvoval svoji první velkou cenu F1 Gilles Villeneuve? 03) VC Itálie 1970 v Monze se zapsala do historie F1 především smrtelnou nehodou Jochena Rindta v tréninku. Kdo ji ale vyhrál? 04) Stáj Theodore získala v MS F1 „celé“ dva body. Kdo se o ně zasloužil? 05) Letos by se měla, snad, definitivně uzavřít kapitola pořádání závodů MS F1 na francouzském okruhu Magny-Cours. Poprvé se zde jelo v roce 1991. Vzpomenete si, kdo tehdy stál na stupních vítězů? 06) John Surtees se stal v roce 1964 mistrem světa F1, ačkoliv z deseti startů čtyřikrát nedojel! Ve kterých VC se mu to přihodilo? 07) V letech 1987 a 1988 se v MS F1 objevily turbomotory Megatron. Ve kterých vozech byly zabudovány? 08) Současný majitel úspěšné americké stáje Roger Penske to kdysi zkusil i jako jezdec ve F1. S jakými výsledky? 09) Ital na snímku vyhrál v roce 1989 jednu velkou cenu F1 a v dosažení ještě větších úspěchů mu zabránil jen těžký úraz. Jak se jmenoval? 10) S týmem Brabham byl dlouhou dobu spjat sponzor Parmalat. V jakém oboru tento koncern podniká?

01) (4. Lotus, 6. Brabham, 7. Benetton, 8. Tyrrell, 9. BRM, 10. Ligier) 02) (Při GP Velké Británie 1977 v Silverstone, s McLarenem dojel se dvěma koly ztráty jedenáctý) 03) (Clay Regazzoni s Ferrari) 04) (v roce 1981 získal bod Patrick Tambay, v roce 1983 Johnny Cecotto) 05) (1. Mansell, 2. Prost, 3. Senna) 06) (V Monaku – porucha převodovky, Belgii – motor, Francii – olejové čerpadlo, Rakousku – závěs zadního kola) 07) (1987 Arrows a Ligier, 1988 Arrows) 08) (startoval ve VC USA 1961 (s Cooperem) a 1962 (s Lotusem), dojel 8. a 9., takže nebodoval) 09) (Alessandro Nannini) 10) (v potravinářském, především mlékárenském, průmyslu)

Řešení

© 2008 www.f1sports.cz

11


08. Téma týdne: Massa poprvé v čele průběžného pořadí STR.02. aktuální novinky, komentáře, informace. Osobnosti: Technika

Recommend Documents