08. Téma týdne: Räikkönenův podpis byl klíčem k přestupům STR.02. aktuální novinky, komentáře, informace

37/08

Téma týdne: Räikkönenův podpis byl klíčem k přestupům STR.02 Komentář

Fér závodění? Stačil jeden trest. Stačilo, aby komisaři o týden dříve v Belgii potrestali Lewise Hamiltona a najednou se závodí jinak... STR.02

Technika

Specifika Monzy. Monza je okruhem, na němž se na dlouhých usecích jezdí zcela naplno maximální rychlostí přesahující 340350 km/h. Proto se zde používá speciální nastavení... STR.09

Vysvědčení jezdců

Bezkonkurenční Vettel. Felipe Massa dostal šanci proklouznout do vedení mistrovství světa, ale nevyužil ji. Heikki Kovalainen nepřekročil svůj stín... STR.03

Statistiky

Sebastian Vettel se výrazně zapsal do historie F1. Nenápadný německý jezdec Sebastian Vettel (*3. 7. 1987 v Heppenheimu) se v GP Itálie výrazně zapsal do historie F1... STR.10

Zákulisí Osobnosti:

Cedule jsou lepší než rádio. Sekundu, možná sekundu a půl. Víc času piloti formule 1 nemají. V každém kole mají šanci přečíst si, jak na tom jsou... STR.07

Ztracené okruhy

Buenos Aires 1. El Autódromo 17 de Octubre/El Autódromo Municipal de la Ciudad de Buenos Aires, Circuit No. 2 Autodrom byl slavnostně otevřen počátkem března 1952... STR.11

Legendy

Gerhard Berger: Fajn chlap. Zvolna se uzavírající druhá etapa závodní kariéry Nikiho Laudy vyvolala v Rakousku úsilí najít jeho nástupce... STR.07

Kvíz

Otázka číslo 05: Rufus Parnelli Jones nasadil svým jménem nazvaný tým do MS F1 v letech 1974-76, moc se mu ale nedařilo. Kolik celkem vybojoval bodů? STR.12

www.f1sports.cz — aktuální novinky, komentáře, informace

Kimi Räikkönen před GP Itálie prodloužil smlouvu s Ferrari

Fernando Alonso se s největší pravděpodobností upíše BMW

Téma týdne: Räikkönenův podpis byl klíčem k přestupům Odborníci ze světa F1 se zase jednou spletli. Několik týdnů se totiž předpokládalo, že klíč k tajence přestupů drží dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso. Nakonec se ukázalo, že to byl jeho následník Kimi Räikkönen… V pátek před GP Itálie ostře sledovaný tým Ferrari oznámil, že Fin prodloužil smlouvu do konce roku 2010. Definitivně tím padly spekulace o jeho přestupu do světových rallye v nastupujícím týmu Abarth. A s konečnou platností se také rozplynuly naděje Alonsa, že ho u Ferrari od roku 2010 nahradí. Španěl touží po voze, který by mu znovu umožnil bojovat o titul mistra světa. Takovým vozem momentálně Renault není – a v nejbližších letech asi ani nebude. Jaké možnosti tedy Räikkönen svým klíčovým podpisem odemkl? Alonsovi nabízejí volant svého vozu hned tři týmy: pohodu a příjemné prostředí skýtající Renault, finančními prostředky nešetřící Honda a velmi ambiciózní BMW Sauber. K poslední variantě se přikláněl i Alonso, ale podepsat chtěl jen na rok, aby si nechal otevřená vrátka k Ferrari. Když mu je teď Räikkönen přibouchl před nosem, nabídl jeho manažer šéfovi Dr. Mariovi Theissenovi kompromis: ani Alonsem požadovaný rok, ani BMW podmíněné tři sezony, ale DVĚ! Za dva roky bude totiž u Ferrari volný nejméně jeden kokpit! Zdá se, že na této variantě už se obě strany dohodnou. Za tu dobu se vzájemně lépe poznají. Theissen však už předem prohlašuje, že nemá žádný strach z toho, že by se po Alonsově příchodu opakovala situace z McLarenu. Dobře si je vědom, že o jezdce takových kvalit musí mít zájem každý špičkový tým. Když namlouvání začínalo, měl to u BMW nahnuté Robert Kubica. Vše nasvědčovalo tomu, že právě talentovaný, minimálně chybující a velmi rychlý jezdec bude muset šampionovi uvolnit místo, aby se to druhé zachovalo pro Nicka Heidfelda. Jenže teď už je skoro jisté, že německý tým raději obětuje Němce. Heidfeld totiž letos zaostává za očekáváním. Když se zeptáte proč, lidé od BMW si tajemně zaťukají na čelo. Právě v hlavě si to prý momentálně Heidfeld neumí srovnat. A to i přes výtečné výsledky z posledních závodů. V Monze se dokonce nechal slyšet spolumajitel Toro Rosso a bývalý skvělý jezdec Gerhard Berger, že o zkušeného Heidfelda nestojí ani jeho tým…

Otázkou je, zda si u McLarenu udrží své místo Heikki Kovalainen a u Renaultu nováček Nélson Piquet. Oba příliš zaostávali za svými týmovými kolegy, což určitě víc překvapilo u Kovalainena. Možná bude jejich záchranou to, že F1 momentálně netrpí přetlakem zkušených jezdců. Do světa velkých cen by se rád vrátil Takuma Sató. Honda ho vší silou tlačí do Toro Rosso a nabízí dodávky motorů za velmi výhodných podmínek. Ale kdo by stál o motory, které momentálně Hondě stačí tak k soubojům s Force India? Tím spíš, když momentálně používá agregáty nejúspěšnější – tedy Ferrari? Po volantu ef jedničky touží i čerstvý vítěz seriálu GP2 a bývalý jezdec Jordanu Giorgio Pantano. Jenže tomu už bude na začátku příští sezony třicet a je prakticky bez šance. Větší mají jeho tři pronásledovatelé v boji o titul: Bruno Senna, Lucas di Grassi a Romain Grosjean. První by rád do Toro Rosso, další dva do Renaultu. Ale ve hře je ještě jejich kolega Sébastien Buemi, jehož podpora pro vstup do F1 v Toro Rosso je hodně významná. Blízko podpisu smlouvy je zkušený Giancarlo Fisichella. Jeho partnerem zatím nebude indický jezdec Karun Chandhok, i když by si to majitel týmu Vijay Mallya hodně přál. Sám však během GP Belgie potvrdil, že jeho krajan potřebuje ještě víc zkušeností a proto zůstane i další rok v GP2. Na rozdíl od končícího Davida Coultharda, pro kterého bude narození dítěte dárkem k ukončení kariéry i k vánocům současně, by rád ještě prodloužil působení ve F1 veterán Rubens Barrichello. Pokud však Takuma Sató nezíská místo jinde, asi mu bude muset uvolnit kokpit hondy. Hýbání škatulat v těchto dnech nabere obrátky. Signál k tomu dal Kimi Räikkönen. V pátek prodloužil smlouvu, ale v sobotu i v neděli své fanoušky hodně zarmoutil. Kvalifikaci pokazil stejně jako jeho rival Lewis Hamilton. Jenže zatímco Brit se rval s mokrou tratí a nepříznivým vývojem závodu, jezdec Ferrari odevzdaně kroužil za mnohem pomalejšími soupeři. V závěru se sice vzepjal k několika skvělým kolům včetně toho nejrychlejšího ( již podeváté ze čtrnácti závodů!), ale k bodovaným místům měl hodně daleko. Takhle by se jeho předchůdce Michael Schumacher k italským fanouškům rozhodně nezachoval!

Komentář: Fér závodění? Stačil jeden trest GP Itálie vnesla do formule 1 zcela nový trend: slušnost a férové závodění nade vše. Stačilo, aby komisaři o týden dříve v Belgii potrestali Lewise Hamiltona a najednou se závodí jinak. Piloti si dávají pozor na cokoliv, zač by mohli vyfasovat trest. Když projeli šikanu rovně nebo si ji jen trochu zkrátili, okamžitě vraceli pozici. Jistá ale však stále zůstávají.

02

37/08 WWW.F1SPORTS.CZ

Ponechme stranou, zda byla penalizace v GP Belgie, která připravila Lewise Hamiltona o vítězství, správná či nikoliv. Komisaři se jednou rozhodli, McLaren se odvolal a odpověď (byť diskutabilní, ať už bude Brit omilostněn nebo mu bude trest potvrzen) dá zasedání Světové rady motoristického sportu příští pondělí. Jezdcům formule 1 však trest a následná diskuze pomohly v tom,

Monza nabídla spoustu soubojů …

že si začali víc uvědomovat pravidla. Tolik slušnosti jako při GP Itálie už nebylo při závodech k vidění hodně dlouho. Všechny manévry, které mohly být vyhodnoceny jako sporné, piloti okamžitě neutralizovali zpomalením nebo přenecháním pozice. mou spravedlnost do svých rukou a své prohřešky si budou uvědomovat, než aby o sporných situacích dlouho jednali komisaři a trestali. Zkrátka, pustit někoho zpátky před sebe je mnohem výhodnější než si vykoledovat penalizaci průjezdem boxovou uličkou nebo připočtením 25 sekund k výslednému času. Hyperkorektnost jezdců vynucená komisaři ale nabízí další otázky. Zavzpomínejte na celý ročník a všimněte si, že jsou rozhodnutí komisařů nekonzistentní. Předesílám, že nejde o útok na Ferrari a obviňování FIA z nekalých praktik. V GP Monaka jednoznačně zavinil Kimi Räikkönen kolizi s Adrianem Sutilem. Tehdy jsem zastával názor, že by Fin penalizován být neměl, že se takové věci stávají. Po závodech v Belgii a Itálii ho musím změnit. Ano, Kovalainen ve Spa naboural do Webbera, ale oba mohli pokračovat a přesto byl jezdec McLarenu potrestán průjezdem boxy. Jaký byl rozdíl mezi kolizí Räikkönen-Sutil a Kovalainen-Webber?

… a všechny byly férové

Řekl bych, že ta finsko-australská byla naprosto bezvýznamná. Ale pojďme dál. Ve Valencii bylo Ferrari potrestáno pokutou ve výši 10 tisíc eur za to, že byl Felipe Massa nebezpečně vypuštěn z boxů. V Belgii předvedl podobný manévr Bruno Senna při závodě GP2 a vyfasoval průjezd boxovou uličkou. Giorgio Pantano byl zase v Monze po právu potrestán, když přejel bílou čáru oddělující výjezd z boxové uličky a závodní trať. Pakliže se komisaři rozhodli pro nulovou toleranci a dali si za úkol naučit jezdce férovému chování, udělali jedině dobře. Jen by měli být také sebekritičtí a uvědomit si, že by sami měli svoji práci zlepšit. Ale nebuďme bláhoví. Ve F1 nerozhodují o dodržování pravidel profesionálové, což dokládá i případ Radovana Nováka, jediného českého sportovního komisaře. „Pravidla formule 1 dokonale neznám, není to potřeba,“ přiznal Novák minulý týden v rozhovoru pro deník Sport. „Ani nevidím všechny závody. Když jsem služebně na rallyekrosu, tak nemůžu sledovat F1. Nevím, jestli někde dávají záznam, ale na video mi to stejně nikdo nenahrává.“ Může pak být někdo při svých rozhodnutích konzistentní?

Vysvědčení jezdců za Grand Prix Itálie: Bezkonkurenční Vettel Felipe Massa dostal šanci proklouznout do vedení mistrovství světa, ale nevyužil ji. Heikki Kovalainen nepřekročil svůj stín. Lewis Hamitlon jen minimalizoval škody, které napáchal špatným rozhodnutím v kvalifikaci. Kimi Räikkönen nepřesvědčil. GP Itálie měla jediného jezdce, u něhož šlo konstatovat: lepší to být nemohlo. Není překvapením, že je jím Sebastian Vettel.

Kimi Räikkönen

startovní číslo: 1 postavení na roštu: 14. místo závod: 9. místo známka: 4

Räikkönen má stabilně problémy s pneumatikami i za tepla a v nezvyklém italském chladu se ještě zvýraznily. Loňský mistr světa ale nebojuje o obhajobu tak, jak by se slušelo. Hamilton se prokličkoval na sedmé místo, Fin po dlouhém jalovém úseku stačil jen na první nebodovanou příčku a je zase o něco víc ze hry o titul. Nejrychlejší kolo v závodě nic na hodnocení nemění.

Felipe Massa


Bezmoc Ferrari v domácím závodě potvrdil i Felipe Massa. Přitom si od šestého místa na roštu sliboval, že by mohl konečně sesadit Hamiltona z první příčky. Jenže počítal s tím, že na závod bude sucho a místo toho pršelo. Nepředvedl nic, čím by upoutal, zároveň nic nezkazil. Ale není to na adepta na krále formule 1 tak trochu málo?

03


Nick Heidfeld


Má pozitivní bilanci: proti startovním roštu si polepšil o pět míst. O jeho výsledku se rozhodlo už na startu, kdy jej předjel týmový kolega Robert Kubica. Nedal nejmenší šanci Massovi, který na něj útočil ke konci závodu. Takový Heidfeld, jaký byl v GP Itálie, si zaslouží u BMW-Sauberu pokračovat i příští rok.

Robert Kubica


Není divu, že byl rozčarovaný v kvalifikaci, kde byl prvním nepostupujícím z její druhé části. Ale možná právě to mu pomohlo, že skončil třetí. Mohl se strategií otálet až do posledních chvil a počkat, co udělá počasí. V závodě už stačilo jen nabídnuté šance využít a to udělal beze zbytku.

Fernando Alonso


V kvalifikaci vybojoval slibné osmé místo. Pro závod natankoval plnou nádrž a byl jedním z posledních jezdců, kteří zamířili do boxů. Naopak byl jedním z prvních, kdo přezul na „přechodné“ pneumatiky, a vytáhnul se tím až na čtvrtou pozici. Španěl byl měřítkem, zda je už trať dostatečně suchá, a obstál. Dvojnásobný šampion stále umí.

Nélson Piquet


Už v průběhu sezony se spekulovalo, že dostane výpověď a vedle Alonsa bude jezdit jiný jezdec. Měl štěstí, že v Německu získal překvapivé druhé místo, které jej zachránilo. Nenakoplo ho to, je stále nepřesvědčivý a v Itálii nezvládl kvalifikaci ani závod. Do konce roku vydrží, ale pak?

Nico Rosberg


Dvojka se může zdát přehnaná vzhledem k výsledné pozici, má však své opodstatnění. Na mokru vždy patřil Rosberg k nejrychlejším – pátý byl v tréninku a také v kvalifikaci. Jel si pro velkou porci bodů, stal se ovšem obětí usychající trati a musel do boxů pro přechodné pneumatiky. Zastávka navíc jej odsunula hluboko do startovního pole. Pro Williams je jej evidentně škoda.

Kazuki Nakadžima


Na mokru se Japonec neskutečně trápí. Ukázaly to tréninky, kvalifikace a pak i samotný závod. Osmnácté místo na roštu je jeho nejhorším výsledkem od GP Malajsie. Dojem nedokázal napravit ani v neděli a před koncem závodu kolidoval s Davidem Coulthardem. Každý má ale právo na slabší výsledek a Kazuki letos dokázal dost.

David Coulthard


Ve čtvrtek absolvoval rozlučkovou party a jakoby mu myšlenky na důchod zůstaly i po zbytek víkendu. Během závodu měl několik úseků, v nichž byl stejně rychlý jako v minulosti, šestnácté místo však svědčí o mizérii. Není divu, že se objevily hlasy, že by neměl čekat až do konce sezony a odložit přilbu už teď.

04


Mark Webber


Webber musel být v šoku, co dokázal jeho budoucí týmový kolega Vettel. Australan měl skvělý start, jenže po prvním pitstopu spadl za Alonsa, který jel na jednu zastávku, a začal ztrácet. Z nadějné pozice na startovním roštu se mu podařilo vytěžit jen jediný bod, což je málo.

Jarno Trulli


Toyotě v minulosti déšť nesvědčil, ale zdálo se, že tomu bude jinak. Na vodě byl Trulli rychlý v trénincích a snadno prošel i kvalifikací. V závodě jezdil vpředu, jeho snažení však zhatila zastávka v boxech navíc pro přechodné pneumatiky. Deštivé prokletí japonské stáje stále trvá.

Timo Glock


Celý víkend se prezentoval stejně kvalitním výkonem jako Trulli a jako parťáka jej ze hry o body vyřadilo přezouvání na přechodné pneumatiky. Glock udělal na začátku závodu chybu a dostal smyk, pozice však získával zpátky a byl jedním z těch, kteří bavili televizní diváky momenty plnými agresivity a přesné analýzy situace.

Sébastien Bourdais


Smolař závodního víkendu. V kvalifikaci byl čtvrtý, jenže se ještě nezačalo závodit a musel se smířit s jedním okruhem ztráty. Na startu jej totiž zradila převodovka a než dal vše s mechaniky do pořádku, stihli ostatní za zpomalovacím vozem obkroužit jedno kolo. Výkonem, který předvedl pak, by si za jiných okolností vyjel body. Jedno jej ale může těšit – přesvědčil Toro Rosso, že je pro rok 2009 správným mužem.

Sebastian Vettel


Výtečný. Detailnější hodnocení snad ani není třeba. Nejmladší pilot na pole position, nejmladší vítěz v historii. V jednadvaceti letech, ve svém dvaadvacátém závodě formule 1, předvedl soustředěný a bezchybný výkon. Bravissimo!

Jenson Button


Kolik závodů ještě zbývá protrpět do konce sezony? Na nic jiného se snad Button ptát nemůže. Déšť běžně dává slabším týmům šanci zazářit ( jako v případě Toro Rosso), ale Honda byla stejně tragická jako v posledních závodech. Tým se plně soustředí na sezonu 2009, nicméně rychlost, jakou vadne, je neuvěřitelná.

Rubens Barrichello


Tonoucí se stébla chytá. Když Barrichello přezul na přechodné pneumatiky mnohem dříve než ostatní, byl to risk, který by stejně body nepřinesl. Navíc se Brazilci nevyplatil, trať byla stále příliš mokrá a tak se pořadím propadl.

05


Adrian Sutil


Vyhrál mokrý páteční trénink, takže připomněl, že na vodě umí a dal týmu naději na výkon podobný tomu monackému. Sutil nakonec ale totálně propadl. Neprošel první částí kvalifikace, v závodě skončil poslední – Bourdais na něj dokonce stáhl celý okruh ztráty. Handicap nejslabší stáje F1 je značný, ale v náročných podmínkách měl zářit.

Giancarlo Fisichella

startovní číslo: 21 postavení na roštu: 12. místo závod: nehoda známka: 2

Nebýt nehody, vysloužil by si jedničku. Všechny zaskočil dvanáctým místem na startovním roštu a také tím, jak nebojácně se bránil útokům Kimiho Räikkönena. Závod pro něj mohl skončit dobrým výsledkem, jenže zezadu naboural do Coultharda a poškozené křídlo jej o několik zatáček později poslalo do bariéry z pneumatik.

Lewis Hamilton


Pozor, jede predátor! Hamilton startující z patnáctého místa jasně prezentoval, proč by měl být mistrem světa. Předjížděl soupeře jakoby nic a dral se dopředu. Po závodě tvrdil, že by mohl vyhrát, kdyby pršelo až do konce. Možná. Tentokrát mu však muselo stačit sedmé místo, protože se v závěru závodu zasekl za Massou, byť byl o několik sekund rychlejší.

Heikki Kovalainen


Skončil tam, kde začal. A to je špatně v případě, že před ním kroužil Vettel. Kovalainen nebyl pro německého pilota ani na chvíli soupeřem a promarnil šanci na své druhé vítězství ve formuli 1. Na druhou stranu: nic nezkazit může být pro dvojku McLarenu dostatečnou kvalifikací.

Vysvědčení jezdců: Robert Kubica Lewis Hamilton Jarno Trulli Felipe Massa Fernando Alonso Mark Webber Nick Heidfeld Kimi Räikkönen Heikki Kovalainen Sebastian Vettel Nico Rosberg Timo Glock Takuma Sató Giancarlo Fisichella Jenson Button Kazuki Nakadžima David Coulthard Sébastian Bourdais Rubens Barrichello Nélson Piquet Anthony Davidson Adrian Sutil

BMW Sauber McLaren Toyota Ferrari Renault Red Bull BMW Sauber Ferrari McLaren Toro Rosso Williams Toyota Super Aguri Force India Honda Williams Red Bull Toro Rosso Honda Renault Super Aguri Force India

AUS

MAL

BRN

ESP

TUR

MON

CDN

FRA

GBR

GER

HUN

EUR

BEL

ITA

celkem

průměr

2 1 2 3 2

1 3 1 3 2 2 2 1 2 3 4 3 3 3 2 3 2 4 4 3 3 4

1 4 1 1 2 1 1 1 2 4 2 3 4 3 3 4 4 3 3 3 4 4

1 2 1 2 1 1 3 1 2 4 3 4 2 1 1 1 3 4 3 3 2 4

2 1 3 1 2 2 2 2 1 4 2 4

1 1 3 2 3 1 4 4 1 1 4 4

1 4 2 1 3 3 1 2 3 2 4 1

2 3 1 1 3 1 4 1 3 2 3 3

3 1 2 5 2 3 1 2 3 2 3 3

3 1 3 3 4 2 2 3 3 1 3 3

3 2 2 1 1 3 3 2 1 3 3 1

1 1 1 1 3 4 3 4 3 1 1 2

2 1 3 2 1 2 2 2 2 2 4 3

1 2 3 3 1 3 2 4 3 1 2 3

5 3 3 3 4 4 4

3 3 1 4 4 2 5

4 4 3 1 5 2 5

2 4 4 3 3 3 2

4 4 2 4 3 1 3

3 3 4 3 3 4 2

3 3 3 3 4 4 2

2 3 4 5 2 4 4

3 4 4 3 2 4 4

2 3 4 4 2 3 5

4

1

4

4

4

4

4

5

3

4

24 27 28 29 30 28 31 32 32 33 39 41 12 42 43 44 44 45 46 49 14 52

1.71 1.93 2.00 2.07 2.14 2.15 2.21 2.29 2.29 2.36 2.79 2.93 3.00 3.00 3.07 3.14 3.14 3.21 3.29 3.50 3.50 3.71

1 3 3 3 1 4 3 4 3 4 2 2 5 4 5 3

06


Nic není pro piloty krásnější: cedule plná jedniček

Netradiční využití: sedm titulů Michaela Schumachera

Zákulisí: Cedule jsou lepší než rádio Sekundu, možná sekundu a půl. Víc času piloti formule 1 nemají. V každém kole mají šanci přečíst si, jak na tom jsou. Vlastně to udává novou dimenzi čtení na rychlost. Mění se pravidla, vítězové, šampioni odcházejí … Jen jedno je prakticky stejné jako před padesáti lety: cedule, které mechanici vystrčí z boxové zídky, aby závodníkům sdělili nejdůležitější informace. Zatímco před padesáti lety byly pitboards jakousi černou tabulí, na kterou se jako ve škole psalo křídou, používá teď stáj McLaren-Mercedes ultralehkou ceduli z kompozitů v hliníkovém rámu. Kousek „desky“ má cenu okolo desíti tisíc korun. Ale i když se změnila podoba, nebezpečí jsou stále stejná. Pořád hrozí, že mechanikovi cedule spadne na dráhu, i když se něco takového dlouho nestalo. Sice už jako dřív nevadí déšť, který z přesných čísel udělal bílou mazanici, ale pořád je nepříjemný vítr. Když fouká, je pro mechaniky docela fuška cedule udržet. I proto jsou v nich díry, aby byl odpor co nejmenší. Přitom někdy mechanici vystrkují čtyři a půl kilogramu těžké cedule zbytečně. Když nemá pilot problém nebo si jede pro hladké vítězství, často se na ceduli ani nekouká. „Když víte, na čem jste, nemusíte na boxovou zídku hledět v každém kole. Občas si pozici zkontrolujete, ale nesmí se z vás stát maniak,“ řekl Jacques Villeneuve, nyní už expilot. Piloti mají na přečtení informací zhruba sekundu a nesmí je hledat tak dlouho, jako kdysi fyzikální vzorečky v tahácích ve školních lavicích. Proto je všechno vždy na stejném místě. V první lajně pořadí v závodě a počet kol do jeho konce, ve druhé ztráta na soupeře o místo před ním, ve třetí náskok na toho za ním. Čtvrtá řada bývá většinou prázdná, používá se jenom výjimečně. Hodila se třeba Kimimu Räikkönenovi před lety v Bahrajnu. Když trefil jeden z obrubníků, přestala mu fungovat rádiová komunikace. Také mu docházelo palivo a musel zajet do boxů – mechanici jej tak k zastávce zavolali díky magické ceduli. Jinak se ale informace o zastávkách takto soupeřům neukazují, jsou přece jen příliš citlivé a často rozhodují o vítězi.

Není ale tabule v době radiové komunikace přežitkem? Prý ani náhodou. „Dáváme tam údaje, kterými nechceme zatěžovat piloty. Beztak mají dost práce s tím, aby udrželi auto na dráze v rychlostech přes tři sta kilometrů v hodině a klábosení přes rádio by je mohlo rozptylovat,“ tvrdí Steve Halam, šéf závodních inženýrů u McLarenu. „Rádio tak máme jenom pro důležité informace, jako jsou zastávky v boxech.“ Cedulím se vyhnula technická revoluce - LED diody. Cedule s nimi by totiž byly těžší a na přímém slunci i špatně čitelné. Žlutá tiskací písmena o velikosti 20 centimetrů na černém podkladu jsou mnohem lepší. Závodníci si ani jednotlivé cedule nepletou – liší se barvami, některé týmy na ně lepí i vlaječky. „Nikdy jsem si tu svoji nespletl, ale někdy jsem neměl šanci ji přečíst,“ vzpomíná Jacques Villeneuve, který používá kontaktní čočky. „Tím to ale není – stačí pár hrbolů a formule se rozvibruje tak, že vám sklivec v očích pomalu začíná pěnit!“ A čas od času mechanici svým pilotům zalžou, na cedule dají úmyslně špatné informace. „Třeba když někoho Kovalainen dotahuje, ale jedno kolo zkazí, zase mu ukáži, že je blíž. Nakopne ho to a jede ještě líp,“ směje se cedulář Gerry Convy.

Fakta o cedulích výška: 1110 milimetrů šířka: 850 milimetrů hloubka: 40 milimetrů váha: 4,5 kg materiál: kompozity a hliník cena: deset tisíc korun

Legendy: Gerhard Berger: Fajn chlap Zvolna se uzavírající druhá etapa závodní kariéry Nikiho Laudy vyvolala v Rakousku úsilí najít jeho nástupce. Vídeňák Jo Gartner se se špatným vozem Osella brzy s F1 rozloučil (pak jako partner Zdeňka Vojtěcha vyhrál s BMW závod ME cestovních vozů v Salcburku, ale v roce 1986 smrtelně havaroval při 24 hodinách v Le Mans). To vytáhlý Tyrolák Gerhard Berger ukázal, že je nejen rychlým jezdcem, když dokázal využít své úspěchy v závodech cestovních vozů s BMW k tomu, aby se dostal k týmům používajícím turbomotory z Mnichova. Gerhard Berger první závody absolvoval až jako 21letý v roce

1980. Po vzoru Nikiho Laudy si na formulové závody vydělával jako tovární jezdec BMW v mistrovství Evropy. V této roli jsme jej měli možnost vídat i v Brně, kde si získal srdce diváků úžasným nasazením. Začátky ve formuli 1 se špatnými vozy ATS a Arrows sice nebyly slavné, přesto dost dobré na to, aby dostal šanci od Flavia Briatoreho. Ten se ujal vedení nového týmu Benetton a do mladistvě působící stáje tehdy dlouhovlasý Berger dokonale zapadl i svým životním stylem - stále obklopen děvčaty a nevynechávající jedinou příležitost navštívit večírek. Pokud jej nezradily problematické

07


Na oblíbené trati v Adelaide vyhrál roku 1987 s ferrari

Přátelství, jakých F1 nepoznala mnoho - Senna a Berger

Kritikům na truc - největší triumf na Hockenheimringu 1997

Po dvacetileté známosti si Anu vzal za ženu

pneumatiky Pirelli či často explodující mnichovský čtyřválec, patřil mezi nejrychlejší a na rozžhaveném mexickém asfaltu kombinace Benetton-BMW-Pirelli zcela zastínila konkurenci. Gerhard Berger dosáhl prvního vítězství pro sebe i pro tým. Jeho výkonů si v Maranellu všiml i velký Commendatore, a tak Berger pro sezonu 1987 nastoupil jako jezdec Scuderie Ferrari, když odmítl nabídku na tříletý kontrakt s McLarenem. V konkurenci neporazitelných vozů Williams-Honda získal dvě vítězství a o rok později skončil třetí v za nedostižnou dvojicí Senna-Prost. Mclareny tehdy vyhrály 15 ze 16 závodů, když je o jediné vítězství připravil právě Berger - symbolicky v Monze pár dní po smrti Enza Ferrariho. Roku 1988 poprvé zasáhla do Bergerovy kariéry Imola. V 5. kole z nejasného důvodu ztratil kontrolu nad svým ferrari a ve velké rychlosti narazil v zatáčce Tamburello do zdi. Jeho vůz po nárazu ihned vzplanul a v té chvíli jen málokdo zapochyboval - to se přece nedalo přežít! Berger přežil, byť otřesen a s lehkými popáleninami. Koncem roku konečně přijal nabídku mistrovského týmu McLaren a stal se partnerem Ayrtona Senny. Ač v prvním závodě v americkém Phoenixu získal pole position, brzy zjistil, že fenomenální Brazilec je nad jeho síly. I když se mohl vymlouvat na příliš těsný kokpit vozu MP4/5B, dokázal se s poznáním meze svých schopností vyrovnat („Rychle jsem poznal, že bude lepší se od něj něco přiučit.“). Kvůli požadavkům McLarenu dokonce musel změnit životní styl - místo děvčat, dobrého jídla a večírků začal pečovat o fyzickou kondici, dbát na jídelníček (už žádné pivo a vepřové) a dopřávat si více spánku. Se Sennou spojilo Bergera přátelství ve světě moderní F1 nevídané. Trávili spolu dovolenou a častovali se vzájemně nejrůznějšími kanadskými žertíky. Při převlékání v depu jeden či druhý nacházel části svého oblečení rozstříhané či v hotelovém pokoji povlečení plující ve vaně. Jednou v Austrálii Berger vypustil do Sennova pokoje žáby. Když rozčileného Ayrtona potkal na chodbě, zeptal se jej, kolik už jich chytil („Teprve šestnáct, tak to máš ještě co dělat. A už jsem ti říkal o těch hadech?“). V Monze zase Sennovi vyhodil z vrtulníku kufřík se všemi doklady („Měl štěstí - bylo to už nad travnatou přistávací plochou a ne nad jezerem Como...“). Jako odměnu za jeho služby věnoval Senna Bergerovi vítězství ve

08


VC Japonska 1991. Ukončení spolupráce McLarenu s Hondou využil Berger k odchodu. Tehdy dal přednost návratu k Ferrari, kde se stal nejlépe placeným jezdcem ve F1, před stoupající hvězdou Williamsu. V roce 1994 Bergera podruhé zasáhla Imola. V tréninku se smrtelně zranil jeho krajan Roland Ratzenberger a při závodě v zatáčce Tamburello zcela stejným způsobem jako on roku 1988 havaroval Ayrton Senna a svou nehodu nepřežil. Psychicky zlomený Berger několik dní váhal nad svou budoucností, ale nakonec se rozhodl pokračovat a v MS potřetí vybojoval 3. místo. Ferrari pod novým vedením Jeana Todta začalo s dlouhodobou reorganizací a technika na čas šla stranou. Na konci roku 1995 se Berger, navzdory naléhání Jeana Todta a Luky Montezemola, rozhodl opustit Maranello. Jenže jeho další hra o velké peníze nevyšla, protože Frank Williams podlehl nátlaku Bernieho Ecclestonea a místo Bergera angažoval vítěze mistrovství CART Jacquese Villeneuvea. Gerhard proto přijal nabídku Flavia Briatoreho a vrátil se k Benettonu (a po Schumacherovi zůstal druhým nejlépe placeným jezdcem F1). Jenže vozy stavěné na míru Schumacherovu jízdnímu stylu byly pro Bergera neovladatelné, což vyvolávalo napětí mezi ním a týmem. Bergerova velká chvíle přišla až na Hockenheimringu roku 1997. Po nemoci (stále častější chřipky si vynutily operaci mandlí) a pohřbu otce ukončil spory s Briatorem prohlášením, že tým na konci roku opustí a pak po tříleté odmlce zvítězil způsobem startcíl. Jeho poslední vítězství jako by potvrzovalo vše, co o něm mnozí soudili. Totiž, že jeho talent nebyl o nic menší než Prosta či Senny, ale závodění bral jen jako zábavu a ne tak vážně jako oni. Jen ve chvílích, kdy se dokázal soustředit, nebyl k poražení. Na konci roku 1997 se Berger dohodl s Peterem Sauberem, ale nakonec své místo přenechal svému dlouholetému parťákovi Jeanu Alesimu! Bez okázalostí a oficiálního rozloučení tak po 210 velkých cenách a s 10 vítězstvími skončila jeho kariéra jezdce F1. Gerhard Berger se poté stal šéfem BMW Motorsportu. Vrcholem jeho činnosti bylo vítězství v Le Mans roku 1999. Pak už přišel návrat do F1 a koordinace spolupráce s týmem Williams. Na tomto postu však nevydržel dlouho. Do královské kategorie se vrátil jako spolumajitel Scuderie Toro Rosso a před pár dny oslavil senzační první triumf ve F1 coby týmový šéf.

Nezvykle jednoduchý profil mělo v Monze zadní křídlo Ferrari F2008

Technika: Specifika Monzy Monza je okruhem, na němž se na dlouhých usecích jezdí zcela naplno maximální rychlostí přesahující 340-350 km/h. Proto se zde používá speciální nastavení, se kterým se nesetkáme na žádné jiné trati, dokonce ani na tak rychlých okruzích, jako je třeba Silverstone. Týmy proto vycháejí jak z přípravného testu na této trati, tak i z údajů, které mají zaznamenány z minulých let. Na žádné jiné trati není možné se na specifické podmínky Monzy připravit. Dosažení maximální rychlosti se podřizuje i průjezd zatáčkami, které jsou zde velmi rychlé. Jezdci proto mají problém jen v trojici šikan, pro jejichž průjezd není nastavení vozů vůbec ideální. Tyto šikany s vysokými obrubníky a velmi nerovný povrch tratě vyžadují relativně vysoké posazení vozu, což je opět v rozporu s požadavkem na minimální aerodynamický odpor. Teoreticky by měl být nasazen velmi tvrdý vůz, ale ukazuje se, že to není výhodné pro nezbytný agresivní průjezd šikanami, zejména tou první, a některými zatáčkami. Proto jsou tlumiče nastavovány relativně měkké. Pro Monzu se používá extrémně malý přítlak – asi o 30 % menší než na jiných tratích. Jezdci sami říkají, že jim trvá několik kol, než si zvyknou na jízdu s takto nastaveným vozem, který se chová velmi nejistě jako na vodě. Zatímco všude jinde se hledá co největší aerodynamický přítlak pro dosažení co největší přilnavosti, základ úspěchu v Monze spočívá v minimálním aerodynamickém odporu. To vyžaduje maximální efektivitu celé aerodynamiky a výkonnosti motoru po dlouhou dobu. Největším problémem při nastavení vozu je proto zajistit takový přítlak, aby byl schopen na konci rovinky zpomalit a naopak co nejrychleji akceleroval ze zatáček. Namísto aerodynamického přítlaku se přilnavost v Monze musí získávat jen pomocí mechanických prvků. Zde jsou dalším klíčovým prvkem pneumatiky, a to nikoliv jejich opotřebení, které zde není velké, ale udržení jejich ideální teploty, což bývá při vrtoších podzimního počasí složité. Letos vše komplikuje skutečnost, že s jednotnou elektronickou řídicí jednotkou technici a jezdci ztratili částečně prostor pro vyrovnání menší přilnavosti pomocí elektroniky. Proto je potřeba optimálně vyvážit vůz a dosáhnout jeho maximální stability při brzdění. Při hledání ideálního nastavení monopostu se vychází ze dvou klíčových míst na trati - druhé zatáčky Lesmo a zatáčky Parabolica. U obou je důležitý nejen hladký průjezd. Vzhledem k tomu, že za nimi následují dlouhé rovinky, je potřebný velmi dobrý záběr pro rychou akceleraci, protože právě zde lze hodně získat nebo ztratit ve snaze o předjíždění soupeře.

Toyota pro Monzu připravila speciální extrémně jednoduchou příď

Vzhledem ke specifice trati vyvíjejí a vyrábějí aerodynamická oddělení všech týmů pro Monzu některé aerodynamické prvky, se kterými se jinde nesetkáme. Co nejvíce se zjednodušuje tvar přídě a odstraňují se či minimalizují pomocné plochy z trupu. Také zadní křídlo je menší a má jednodušší tvar. Monza je rovněž velmi namáhavá pro motory, které zde pracují 70 % času na plný výkon. Zabrat ovšem dostávají i brzdy, které jsou v činnosti asi 13 % času. Jejich chlazení musí být co nejefektivnější, aby se nenarušila aerodynamika vozu. Také letos se v Monze objevila přítlačná křídla a zjednodušené tvary přídí vyvinuté speciálně pouze pro tuto trať. Ferrari F2008 mělo na zádi jen malé jednoduché křídlo zakončené úzkou odtrhovou plochou s velmi malým úhlem oproti ploše křídla. Tato konfigurace má velmi malý aerodynmický odpor a přitom vytváří dostatečný přítlak potřebný pro průjezd šikanami. Velmi neobvyklé zadní křídlo letos měla Toyota TF108 se zcela změněným profilem a trojúhelníkovitým tvarem připomínajícím křídla z přelomu 70. a 80. let. Toto uspořádání vytváří menší turbulenci. Williams zase měl křídlo tvořené zjednodušeným jediným profilem bez přídavné odtrhové plochy. Na přídi se objevila užší hlavní křídla a jejich kombinace byly mnohem jednodušší s menším počtem ploch. U některých vozů, například Toyoty TF108, dokonce vůbec nebyly použity tzv. mostové profily procházející nad nosem vozu. Zmenšilo se také prohnutí lžícovitého tvaru spodní plochy pod nosem. Na příkladu BMWSauberu F1.08 je patrné, že byly odstraněny i přídavné stabilizační plošky. Vzhledem k dešti ale nakonec mnohé týmy narychlo přidávaly na příď další přítlačné plochy, takže například Toyota použila i horní mostovou plochu nad nosem.

09


Sebastian Vettel ukázal všem soupeřům záda

Dokonalé soustředění bylo základem bezchybného výkonu

Statistiky: Sebastian Vettel se výrazně zapsal do historie F1 Nenápadný německý jezdec Sebastian Vettel (*3. 7. 1987 v Heppenheimu) se v GP Itálie výrazně zapsal do historie F1. Pozměnil totiž hned několik letitých tabulek. Už loni při svém debutu v GP USA se stal šestým nejmladším účastníkem velkých cen. Ještě v průběhu letošní sezony se rozhodlo, že v týmu Red Bull nahradí odcházejícího Davida Coultharda. A pak předvedl výjimečný výkon během italského víkendu v Monze. Dostal se na první místa jako nejmladší jezdec na pole position, nejmladší vítěz závodu a nejmladší jezdec na stupni vítězů. Stal se také nejmladším jezdcem ve vedení závodu a nejmladším bodujícím závodníkem. Nejmladší vítězové velkých cen

Nejmladší jezdci na pole position

21 22 22 22 22 23 23 23 23 23 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25

21 21 22 22 22 23 23 23 24 24 24 24 24 25 25 25 25 25 25 25

02 00 02 03 05 05 06 06 07 09 02 04 04 05 06 00 01 02 04 04

11 26 19 12 03 06 01 06 27 22 25 11 20 28 28 19 00 06 02 25

Sebastian Vettel GP Itálie 2008 Fernando Alonso GP Maďarska 2003 Troy Ruutman Indy 500 Bruce McLaren GP USA 1959 Lewis Hamilton GP Kanady 2007 Kimi Räikkönen GP Malajsie 2003 Robert Kubica GP Kanady 2008 Jacky Ickx GP Francie 1968 Michael Schumacher GP Belgie 1992 Emerson Fittipaldi GP USA 1970 Mike Hawthorn GP Francie 1953 Jody Scheckter GP Švédska 1974 Elio de Angelis GP Rakouska 1982 David Coulthard GP Portugalska 1995 Peter Collins GP Belgie 1956 Jacques Villeneuve GP Evropy 1996 Ayrton Senna GP Portugalska 1985 Niki Lauda GP Španělska 1974 Felipe Massa GP Turecka 2006 Tony Brooks GP Velké Británie 1957

(rok, měsíc, den, jezdec, velká cena)

Nejmladší jezdci na stupni vítězů 21 21 21 21 21 21 21 22 22 22 22 22 22 22 22 23 23 23 23 23

02 07 09 09 10 10 10 02 02 04 05 07 08 11 11 02 03 04 05 05

11 22 03 14 01 18 25 11 19 14 10 01 18 22 25 19 09 28 08 29

Sebastian Vettel GP Itálie 2008 Fernando Alonso GP Malajsie 2003 Robert Kubica GP Itálie 2006 Ralf Schumacher GP Argentiny 1997 Elio de Angelis GP Brazílie 1980 Bruce McLaren GP Velké Británie 1959 Rubens Barrichello GP Pacifiku 1994 Lewis Hamilton GP Austrálie 2007 Troy Ruutman Indy 500 1952 Kimi Räikkönen GP Austrálie 2002 Jos Verstappen GP Maďarska 1994 Cesare Perdisa GP Monaka 1955 Nico Rosberg GP Austrálie 2008 Andrea de Cesaris GP Monaka 1982 Nélson Piquet jr. GP Německa 2008 Michael Schumacher GP Mexika 1992 Mike Hawthorn GP Velké Británie 1952 Alexander Wurz GP Velké Británie 1997 Jacky Ickx GP Belgie 1968 David Coulthard GP Portugalska 1994


10


02 07 03 05 10 04 07 08 00 03 07 09 11 01 01 04 04 05 06 06

10 22 05 03 04 00 03 12 13 06 26 22 01 00 08 02 12 02 00 12

Sebastian Vettel GP Itálie 2008 Fernando Alonso GP Malajsie 2003 Rubens Barrichello GP Belgie 1994 Lewis Hamilton GP Kanady 2007 Andrea de Cesaris GP USA 1982 Robert Kubica GP Bahrajnu 2008 Jacky Ickx GP Německa 1968 Kimi Räikkönen GP Evropy 2003 David Coulthard GP Argentiny 1995 Jenson Button GP San Marina 2004 Eugenio Castellotti GP Belgie 1955 Chris Amon GP Španělska 1968 Jacques Villeneuve GP Austrálie 1996 Ayrton Senna GP Portugalska 1985 Niki Lauda GP Jižní Afriky 1974 Felipe Massa GP Turecka 2006 Michael Schumacher GP Monaka 1994 Emerson Fittipaldi GP Monaka 1972 Elio de Angelis GP Evropy 1983 Giancarlo Fisichella GP Rakouska 1998


Mike Hawthorn s Ferrari Dino a Stirling Moss s Walkerovým Cooperem-Climax v roce 1958

Místní hrdina Juan Manuel Fangio vítězí v roce 1956

Ztracené okruhy: Buenos Aires 1. El Autódromo 17 de Octubre/El Autódromo Municipal de la Ciudad de Buenos Aires Circuit No. 2 V Argentině byly vždy nejpopulárnější dálkové závody upravených cestovních vozů Turismo de Carretera. Od roku 1947 se v Buenos Aires začaly pořádat velké mezinárodní závody formulových vozů, na které se díky tehdejší ekonomické síle země vydávaly i přední týmy a jezdci z poválečné Evropy. Závody o Pohár generála Peróna a o Pohár Evy Perónové, tzv. Temporada, se jezdily počátkem roku, kdy byla v Evropě zimní přestávka. Vláda Juana Peróna také umožnila získat zdroje na vyslání talentovaných argentinských závodníků do Evropy, kde se řada z nich prosadila i ve F1. Popularita závodů vedla Argentince k rozhodnutí vybudovat moderní autodrom na jižním předměstí Buenos Aires. První areál tohoto typu v celé Latinské Americe byl v té době jedním z nejmodernějších na světě. Moderní budova boxů převyšovala většinu podobných v Evropě a unikátní byla možnost vytyčovat celou řadu různých tratí s odlišnými charakteristikami - celkem zde bylo možných 15 alternativ. Autodrom byl slavnostně otevřen počátkem března 1952 prezidentem Perónem a byl pojmenován Autodrom 17. října na paměť dne, kdy se Perón chopil moci. V roce 1953 se na okruhu č. 2, dlouhém 3,91 km, konala první mistrovská Velká cena Argentiny. Závod, který vyhrál Alberto Ascari, byl zastíněn tragédií. Davy diváků se dostaly až těsně k trati. Když před Farinovo ferrari vyběhl na trať malý chlapec, jezdec se mu snažil vyhnout, nezvládl vůz a vjel mezi diváky, z nichž devět zabil. V následujících letech v Buenos Aires kraloval Argentinec Juan Manuel Fangio, který vyhrál čtyřikrát za sebou. V roce 1955 závod vstoupil do historie, když se jelo za nesnesitelného žáru. Kolabující jezdci končili v rukou lékařů a vraceli se na trať, aby vystřídali své vyčerpané kolegy. Pouze domácí Fangio a Mieres tříhodinový maratón absolvovali sami, v jiných vozech se vystřídali vždy tři jezdci! Roku 1956 Fangio odstoupil pro poruchu. Vedení Scuderie Ferrari odvolalo z trati Mussa, aby mu předal svou lancii, a Fangio s ní vyhrál. V roce 1958 pořadatelé pozvali Stirlinga Mosse a ten si přivezl vůz Cooper formule 2 soukromého týmu Roba Walkera, vybavený dvoulitrovým motorem. Jelo se na kratší vzdálenost, čehož Moss využil k riskantnímu kroku. Závod absolvoval bez výměny pneumatik a dosáhl prvního vítězství s vozem s motorem vzadu v mistrovství světa. V roce 1960 se zde velká cena (vyhrál ji Bruce McLaren) jela na

Vítězové VC Argentiny na okruhu č. 2 1953 Alberto Ascari 1954 Juan Manuel Fangio 1955 Juan Manuel Fangio 1956 Juan Manuel Fangio/Luigi Musso 1957 Juan Manuel Fangio 1958 Stirling Moss 1960 Bruce McLaren

Okruh v Buenos Aires už dnes patří jen vzpomínkám

delší dobu naposledy. Perón musel už v roce 1955 odejít do exilu (autodrom pak byl přejmenován na městský - Municipal) a když v roce 1958 Fangio skončil se závody, ztratili Argentinci o pořádání velké ceny zájem. Přítomnosti evropských závodníků a týmů využívali Argentinci k uspořádání dalších podniků. V Buenos Aires se v 50. letech kromě Grand Prix jezdila také Velká cena města Buenos Aires volné formule, přičemž většina startujících byla stejná jako při velké ceně F1 (v letech 1956 a 1960 se tento závod jel v Mendoze, resp. Cordóbě). Také se zde od roku 1954 konal závod mistrovství světa značek na 1000 km. Ten se jezdil na kombinované trati, vedoucí i po přilehlých silnicích kolem autodromu. Tohoto závodu se vedle hvězd ze světa velkých cen účastnili i místní hrdinové s vozy Turismo de Carretera.

I RA RA RA/I RA GB NZ

Ferrari 500 Maserati 250/F Mercedes-Benz W196 Lancia Ferrari D50 Maserati 250/F Walker Cooper-Climax T43 Cooper-Climax T45

11


Obrázek k otázce číslo: 01




Kvíz 01) Kdy a kde se podařilo Jacquesovi Laffitovi v MS F1 poprvé vystoupit na stupně vítězů? 02) V roce 1958 zahynul při VC Francie na okruhu v Remeši vynikající italský závodník. Který? 03) Zdánlivě jednoduchá otázka - kde se narodil Alain Prost? 04) Pozoruhodnou postavou MS F1 padesátých a šedesátých let byl Roy Salvadori. Vedle toho, že se dvakrát podíval na stupně vítězů a v roce 1958 obsadil v celkové klasifikaci čtvrtou příčku, vynikl také častým střídáním kokpitů. S kolika různými značkami monopostů v MS F1 startoval? 05) Rufus Parnelli Jones nasadil svým jménem nazvaný tým do MS F1 v letech 1974-76, moc se mu ale nedařilo. Kolik celkem vybojoval bodů? 06) Je známou skutečností, že dvakrát, v letech 1965 a 1968, začínala sezona v MS F1 již 1. ledna. Ve kterém roce však nejdříve skončila? 07) Před zavedením dvouhodinového časového limitu trvaly GP F1 často mnohem déle. Která z nich drží v tomto ohledu rekord (když nebudeme brát v úvahu 500 mil Indy)? 08) Mezi ty, jejichž občanské jméno je podstatně odlišné od toho „závodního“, patří i Enrique Bernoldi. Co má ve skutečnosti napsáno v rodném listě? 09) Švýcarsko se od časů Claye Regazzoniho nedočkalo jezdce, který by pronikl ve F1 do absolutní špičky. Nepovedlo se to ani tomuto borci. Jeho kariéru po 82 GP ukončila v roce 1986 těžká havárie na Německé rallye, při níž utrpěl těžká zranění a jeho spolujezdec přišel o život. Dnes je oblíbeným televizním komentátorem. O koho jde? 10) A máme tady po Tarantinovi dalšího filmového režiséra, jenž si oblíbil formuli 1. K odhalení jeho totožnosti nesporně přispěje za ním stojící sympaťák.

10) (Georges Lucas, tvůrce Hvězdných válek)

Řešení

09) (O Marka Surera) 08) (Enrique Langue de Silvério e Bernoldi) 07) (VC Německa 1954 na Nürburgringu skončila po 3 hodinách, 45 minutách a 45 sekundách!) 06) (v roce 1956 – 2. září) 05) (jen 6, o všechny se zasloužil Mario Andretti) 04) (bylo jich celkem 8 – Ferrari, Connaught, Maserati, BRM, Vanwall, Cooper, Aston Martin a Lola) ko Saint-Chamondu, který se zase nachází v blízkosti mnohem známějšího St. Etienne…)

03) (a složitá odpověď – v různých publikacích najdeme odpovědi Lorette, Saint-Chamond nebo St. Etienne. Pravda je taková, že Prostovým rodištěm je nepatrná víska Lorette nedale02) (Luigi Musso) 01) (při VC Německa na Nürburgringu v roce 1975 obsadil druhé místo)

© 2008 www.f1sports.cz

12


08. Téma týdne: Räikkönenův podpis byl klíčem k přestupům STR.02. aktuální novinky, komentáře, informace

Recommend Documents