Název předmětu:
Dějiny evropského myšlení
Forma studia:
DENNÍ
Typ předmětu:
3MVES-povinný
Zařazení předmětu do studijního plánu:
3. ročník, 5. semestr
Forma výuky předmětu:
přednáška - 2/0
Způsob ukončení předmětu:
zkouška
Vyučující:
PhDr. Jan Bureš, Ph.D.
Kontakt na vyučujícího:
[email protected] www.janbures.cz
Stručná anotace předmětu: Tento předmět by měl studenty seznámit s vývojem hlavních ideových proudů, které se projevovaly v oblasti politické filozofie a ekonomické teorie v průběhu 19. a 20. století. Pozornost bude věnována idejím liberalismu, konzervatismu, socialismu, komunismu, anarchismu, nacionalismu, fašismu, nacionálního socialismu, environmentalismu, demokracie a základním poznatkům teorie elit. Při výkladu těchto jednotlivých ideových hnutí bude také značná pozornost věnována objasnění způsobů, jakými byly ideologické koncepty využívány a přejímány konkrétní politickou mocí ve 20. století. Součástí přednášek bude především přehled hlavních zásad jednotlivých ideologických proudů, dále pak hlavních teoretických myslitelů, kteří se na rozpracování jednotlivých ideologií podíleli, a také přehled politického vývoje Evropy a USA ve 20. století, se zvláštním důrazem na hnutí nacismu a komunismu. Podmínky atestace (zkoušky) Podmínkou zkoušky bude úspěšné složení testu. Kritéria pro stanovení známky jsou následující: výborně - zodpoví-li student správně od 80 % otázek v testu výše velmi dobře - zodpoví-li student správně 61 % - 79 % otázek v testu dobře - zodpoví-li student správně 51% - 60 % otázek v testu Otázky budou sestaveny tak, aby student prokázal znalost hlavních problémů českého politického systému, které budou probírány na jednotlivých přednáškách, a které zároveň budou obsahově odpovídat látce obsažené v knize Heywood, Andrew: „Politické ideologie,“ Eurolex
Bohemia, Praha, 2005
Obsah přednášek: I. Liberalismus 1) hlavní zásady liberalismu: postavení jednotlivce, osobní svoboda, sociální spravedlnost, občanská společnost, liberální stát, ústavní vláda
1
2) Klasický liberalismus: důraz na přirozená práva, utilitarismus, ekonomický liberalismus, sociální darwinismus 3) Moderní liberalismus: myšlenky Johna Stuarta Milla, otázka pozitivní svobody, sociální aspekty moderního liberálního státu (welfare state, keynesianismus), neoliberalismus (Friedrich August von Hayek, Milton Friedman), teorie spravedlnosti Johna Rawlse II. Konzervatismus 1) vznik konzervatismu a jeho hlavní zásady: důraz na tradici, lidská nedokonalost jako výchozí bod konzervativní filozofie, hierarchické uspořádání organické společnosti, role autority, ochrana majetku 2) autoritativní konzervatismus: De Maistre, autoritativní uplatňování moci ve 20.století 3) paternalistický konzervatismus: Edmund Burke a. „konzervatismus jednoho národa“: kozervatismus jako nástroj imperiální politiky v 19.století (Velká Británie za Disraeliho a Německo za Bismarcka) b. konzervatismus střední cesty“: vývoj konzervativního myšlení a politiky po 2.světové válce 4) Libertariánský konzervatismus: Teorie minimálního státu Roberta Nozicka, Teorie ústavní smlouvy Jamese Buchanana 5) Neokonzervatismus (Nová pravice): a. liberální Nová pravice: výchozí bod: filozofie F.A. von Hayeka a M. Friedmana, odpor ke keynesianismu, vláda M. Thatcherové a R. Reagana b. konzervativní Nová pravice: návrat k „hodnotám tradiční morálky,“ antikomunismus, náboženský podtext III. Socialismus 1) hlavní zásady socialismu: kolektivismus, pospolitost, spolupráce, role společenské třídy, rovnost, společenské vlastnictví a. utopičtí socialisté: Charles Fourier, Robert Owen; Fabian Society b. marxisté: Karel Marx, Bedřich Engels c. revizionismus: Eduard Bernstein, Karel Kautsky 2) sociální demokracie: a. vznik sociálně-demokratických stran, morální a politické zásady b. sociální demokracie západní Evropy ve 20.století IV. Komunismus I. část a. revoluční náboj: Komunistický manifest, V.I. Lenin: „Stát a revoluce“ a bolševická varianta komunismu b. vláda V.I. Lenina a J.V. Stalina v Sovětském svazu V. Komunismus II. část a. změny v komunistickém hnutí po smrti J.V. Stalina b. čínská varianta komunismu, ideály kubánské revoluce (Ernesto Che Guevara) c. pád komunismu v roce 1989
2
d. eurokomunismus v zemích západní Evropy, myšlenková revoluce roku 1968 VI. Anarchismus 1) vznik hnutí a hlavní zásady: negace principu autority, kritika církve, pohled na ekonomiku 2) individualistický anarchismus: a. egoismus b. anarchokapitalismus 3) kolektivistický anarchismus: a. Pierre-Joseph Proudhon b. anarchokomunismus c. vztah anarchismu a marxismu d. decentralizace jako základní požadavek anarchistů 4) politické uplatnění anarchismu ve 20.století: a. anarchosyndikalismus b. násilný extremismus c. pacifismus VII. Nacionalismus 1) vznik nacionalistického hnutí 2) princip národního sebeurčení: a. definice národa b. vlastenecký nacionalismus c. politický nacionalismus – osamostatňování národů 3) vztah nacionalismu a politiky: a. liberální nacionalismus b. konzervativní nacionalismus c. nacionální šovinismus d. antikolonialismus 4) islám a politika: a. politický islám b. šíítský fundamentalismus VIII. Fašismus 1) hlavní znaky fašismu: sjednocení společnosti, antiracionalismus, boj, vůdcovství a elitářství, sociální aspekt, militantní nacionalismus 2) Fašismus a stát: a. etatismus b. korporativismus IX. Nacionální socialismus 1) teoretické základy nacismu: rasistické učení, A. Hitler: „Mein Kampf“ 2) vláda Adolfa Hitlera v Německu
3
X. Environmentalismus 1) základní principy hnutí: návrat k přírodě, reakce na rozvoj technologií a průmyslové společnosti, fatalistický pohled na budoucnost civilizace 2) politika a životní prostředí: a. reformistický environmentalismus b. ekosocialismus c. anarchoenvironmentalismus d. reakční environmentalismus 3) „Zelená“ politika: a. chápání Země jako ohrožené planety b. politika trvale udržitelného rozvoje XI. Demokracie 1) vznik a stručný vývoj demokratických systémů 2) moc lidu jako hlavní princip demokracie: a. politická rovnost b. účast lidu c. veřejný zájem 4) modely demokracie: a. liberální demokracie (konsenzuální; majoritní demokracie) b. lidová demokracie c. demokracie v rozvojovém světě 5) terorismus proti demokratickým státům XII. Teorie elit 1) Teorie zabývající se charakteristikou elit a vztahu mezi vládnoucími skupinami a ovládanými: a. Vilfredo Pareto b. Gaetano Mosca c. George Sorel d. Robert Michels e. Charles W. Mills f. Talcott Parsons g. Milovan Djilas
Základní literatura: Heywood, Andrew: „Politické ideologie,“ Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Cabada, Ladislav a kol.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002, kapitola 6: Politické ideologie Rozšiřující literatura: Ballestrem, Karl; Ottmann, Hennig: „Politická filosofie 20. století,“ Praha, OIKOYMENH, 1993 Blackwell, Basil: „Blackwellova encyklopedie politického myšlení,“ Brno, Proglas/Jota, 1995
4
Heywood, Andrew: „Politologie“, Eurolex Bohemia, Praha, 2004 Krsková, Alexandra: „Dějiny evropského politického a právního myšlení“, Eurolex Bohemia, Praha, 2003 Valeš, Lukáš: „Dějiny politických teorií“, nakl. Aleš Čeněk, Plzeň, 2004 Gilbert, Felix; Large, David C. : „Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890 – 1990“, Mladá fronta, Praha, 2003 Kis, János (eds.): „Současná politická filosofie: sborník textů anglosaských autorů 20. století,“ Praha, OIKOYMENH, 1997 Prorok,Vladimír; Lupták, Milan: „Politické ideologie a teorie v dějinách,“ Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998 Swift, Adam: Politická filozofie, Portál, Praha, 2005 Dějiny Evropy: Collins, Roger: „Evropa raného středověku 300-1000“, Vyšehrad, Praha, 2005 Brooke, Christopher Nugent Lawrence: „Evropa středověku v letech 962-1154“, Vyšehrad, Praha, 2006 Mundy John H.: „Evropa vrcholného středověku 1150-1300“, Vyšehrad, Praha, 2008 Hay, Denis: „Evropa pozdního středověku 1300-1500“, Vyšehrad, Praha, 2010-06-29 Mackenney, Richard: „Evropa 16. století“, Vyšehrad, Praha, 2001 Munck, Thomas: „Evropa 17. století“, Vyšehrad, Praha, 2002 Black, Jeremy: „Evropa 18. století“, Vyšehrad, Praha, 2003 Vinen, Richard: „Evropa 20. století“, Vyšehrad, Praha, 2007 Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert: „Evropa po roce 1945“, Vyšehrad, Praha, 2002
5
