Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail:
[email protected]; internet: www.maszskt.investtel.cz
Kód přílohy – vzdělávací materiál – č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Vzdělávací oblast – předmět: Ročník, cílová skupina: Téma DUM: Druh učebního materiálu: Druh učebního materiálu: Časová náročnost: Časová náročnost: Potřeby pro realizaci: Potřeby pro realizaci: Anotace, základní pojmy: Datum vytvoření: Anotace, základní pojmy: Ověřeno ve výuce (datum, Datum vytvoření: třída, jméno ověřovatele): Ověřeno ve výuce (datum, třída, jméno ověřovatele):
VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01 VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17
Hana Johánková Český jazyk 8.roč.,14 7. roč., 13let let Základní Druhy vedlejších větné členy vět Pracovní list Prezentace 1 vyučovací jednotka 2 vyučovací jednotky Smart tabule, notebook, učební materiál pro 8. roč. Smart tabule version 10.0.187.1, notebook, MS Power Podmět, přísudek, základní větné členy Point, učební materiál pro 7. roč. 20.srpna 2011 HV, VV, souvětí, druhy vv, spojky 13. října 2011, 8.B, Hana Johánková 13. března 2012 20. 3. a 22.3. 2012, 7.B., Hana Johánková
Druhy vedlejších vět 7. roč. Souvětí podřadné Se skládá z 1 věty hlavní a 1 nebo více vět vedlejších. Věta hlavní je významově i formálně řídící, samostatná, nemůžeme se na ni zeptat jinou větou. Věta vedlejší plní funkci větného členu, je závislá na jiné větě, ptáme se na ni větou hlavní.
1. Vedlejší věta přísudková • V řídící větě je sponové sloveso, jmenná část přísudku je vyjádřená vedl. větou, můžeme na ni odkazovat zájmeny • Bylo, jako by měla přijít bouřka. • Renáta už není, jako bývala. • Byl, jako by ho opařili. • Nejsem z těch, kdo se bojí. • Po letech byl takový, jak ho známe.
2. Vedlejší věta podmětná • Přísudková část je věta hlavní, věta vedl. je vyjádřena podstatným jménem nebo infinitivem, můžeme na ni odkazovat zájmeny (kdo, co), spojkami (že, aby), příslovci (kde, kdy). Větou hlavní se ptáme 1. pádem. • Zdálo se, že ho nikdo nepřemůže. • Naší snahou bylo, že se vzdal. • Že si neví rady, je víc než jisté. • Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. • Kdo se bojí, nesmí do lesa.
3. Vedlejší věta předmětná • Vyjadřuje předmět věty řídící, bývá uvozena spojkami, vztažnými zájmeny (kdo, co), příslovci. Ptáme se VH všemi pády, mimo 1. a 5. pádu. • Domníval jsem se, že ten film hrají dnes. • Radili jsme se o tom, kdo bude chytat. • Byl jsem pyšný na to, co jsem dokázal.
4. Vedlejší věty příslovečné Vyjadřují okolnosti děje, ptáme se tázacími příslovci, bývají uvozeny spojkami a) Příslovečná VV místa- vztažné příslovce kde, kudy, kam, odkud – př. Šel, kam ho nohy nesly. Vrať se, odkud jsi přišel. Je tam, kde se něco šustne. b) Příslovečná VV času- příslovce kdy, odkud, čas. spojky až, když, jakmile, než – př. Jakmile budu zdráv, přijdu. Nechoď dřív, než ti řeknu. c) Příslovečná VV způsobu- odkazujeme příslovci tak, jak, spojka jako by – př. Postupujeme tak, jak je to v návodu. Tvářil se, jako by mě neznal. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. d) Příslovečná VV míry – zájmena čím, tím, číslovky kolik, o kolik, kolikrát –př. Kolikrát si vsadil, tolikrát vyhrál. Rozčílil se, až zčervenal. Loudal se, co noha nohu mine. Je stejně starý, jako je Pavel. Dal mu tolik zlata, co unesl.
• e) Příslovečná VV příčinná – spojky protože, poněvadž, že, jelikož – př. Jelikož se spletl, neměl to. Protože tě vidím, musím ti to říct. Že se ti smáli, proto se nezlob. Nejdu, poněvadž se mi nechce. • f) Příslovečná VV účelová – spojky aby, ať –př. Přišel, aby to vysvětlil. Zavři, ať netáhne. • g) Příslovečná VV podmínková – spojky jestliže, -li, když, kdyby, pakliže –př. Proč bychom se netěšili, když nám pánbůh zdraví dá. Jestliže mě naštve, bude zle. Bude-li pršet, zmokneme. Stihli bychom to, kdybys chvátal. • h) Příslovečná VV přípustková – spojky ač, ačkoli(v), třebaže, byť, i kdyby, i když, přestože- př. Rád hraju šachy, i když prohrávám. Mám za jedna, přestože jsem se neučil.
5. Vedlejší věta přívlastková • Rozvíjí podstatné jméno věty řídící (na posledním místě), blíže určuje význam, zájmena jaký, který, čí, příslovce i spojky. Hlavní věty bývají často roztržené. –př. Lesy, které shořely, byly chráněné. Dům, v němž bydlíme, se bude bourat. Neměl jsem ani pomyšlení, abych jedl. Namazal dveře, které vrzaly. Napsal dopis, abych přijel.
6. Vedlejší věta doplňková • Rozvíjí zároveň sloveso a jméno řídící věty (sloveso je smyslového vnímání – pozorovat, vidět, slyšet, sledovat), spojky jak, kterak – př. • Pozoroval ptáky, jak zobou. Zaslechl Honzu, že dupe po schodech. Nikdy ho neviděl, aby bruslil. Vrátil se takový, jakého jsem ho znal.
Postup při určování druhů VV • 1) Vyloučíme přísudkovou vv –př. Obloha byla, jako by ji vymetl. • 2) Vyloučíme doplňkovou vv – př. Viděla Jirku, jako by se schovával. • 3) Vyloučíme přívlastkovou vv – př. Napsal dopis, jak se měl na horách. • 4) Určíme Pt nebo Po pádovými otázkami – př. Ptal se mě, jak se mám. Nebylo zřejmé, jak se to stalo. • 5) Určíme příslovečné vv pomocí spojek nebo vztažných příslovcí – př. Křičel, jako by ho na nože brali. Namazal dveře, aby nevrzaly.
• Zdroj: Styblík, Vl.:Český jazyk pro 7. roč. ZŠ. SPN- pedagogické nakladatelství, a.s., Praha 1997.ISBN 80-85937-70-0.
