L
%
Á —
«L
«f
V
|
|
ů
i
%
"
fjw,
>?0
f%. /«
jr
f
BW
v
g
V
1$)
Ék/^
*
%
Y^ĚIECI^V «
VVDAVA
•RTWES*' .'
.»
•
j
,.
-•
'•
■;
-'jr
!' ••
:
•.
•
'
■;
:: » ..
;.
,
•,»'
•
'
-
>-
'.'.
-■■
:•-'-
>
s
••■-■
.
;
'
'
: ",-' »
<Ér
• ''
'. !
':
f
/
,
•
ČÍ5101.
„VOLNÉ SMĚRY" UMĚLECKÝ MĚSÍČNÍK VYCHÁZÍ PÉČÍ
NÁKLADEM
A
y,
c
SPOL■
VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ »MÁNES«
KU
KOTĚRY,
JANA
'ZÁSILKY ROVI
REDAKČNÍ
ZÁSÍLÁNY
JENŠTEJNSKÁ
ÍL,
PRAHA
ŠALOUNA.
LAD.
PREISLERA,
ZA REDAKCE
BUĎTEŽ
ULICE.
VEŠKERÉ KOTĚ-
JANU
=
i
JANA
OSTATNÍ VŠE
TŘETÍ
'
ADMINISTRACI.
třetí
ku
výstavě.
smíření. z
De
Paříže.
Dekor, J.
Sten dha 1:
Zprávy
Úp
L.
Plaketa.
A.
Hrající
A.
Braunerova.
stínu
Valdštýnské
harmonie
Jiránek.
Pastel.
Pod
nám.
J.
Moře.
v
Plakát. »To
Špi
J.
-
Dekorativní
V
Zd.
Letní
NOVOMĚSTSKÝCH VODIČKOVĚ
od-
11 ar.
člověk!«
jest
Rybář
$
pohledy
u
ULICI
14!
ŘÍJNA
DO
=
1900.
15.
F.
Kupka.
výstavy
spolku
»Manes.«
OTEVŘENA DENNĚ
„VOLNÉ SMÉRY" MĚSÍCE
HO
OBSAHEM
ROČNÍ
O
TŘECH TISKOVÝCH
TEXTOVÝM
PŘEDPLATNÉ .
JEDNOTLIVÁ ČÍSEL
DROBNÉM
V
.
ČÍSLA
6
OBRAZ. ZL.
VŽDY
KAŽDÉ KNIHKUPECTVÍ
PRAHA-11.
TŮNÍCH
V
30
KR.
■
ZL.
Č.
8.
ZVLJŤ. A
ADMI'
.i
!Š
HOD.
PŘÍLOHAMI. 6-40
SE
9 5
MIMOŘÁDNÝCH
CENA
STANOVÍ
LISTOPADU
OD
BOHATÝM
S
MIMOŘ.
A
PRAZE
\
\
VSTUPNÉ
POŠTOU
PRODEJI
NISTRACE,
V'
ARŠÍCH
—*6 o KR.
PO
PŘIJÍMÁ
OBJEDNÁVKY
I
V
VE
Županský.
Livorna.
z
SÁLECH
Podobizna.
V.
výplň.
UMĚLCŮ
\
»MANES«
OD
Sucharďa.
St.
VÝTVARNÝCH
SPOLKU
Měsíc.
nádoby.
Bílek.
F.
y
Šimon.
F.
Honza.
'
'"
Sucharda.
mrakem. Dekor,
Listy
Úprka.
J.
St.
a
Špillar.
Hudeček.
smrti.
Boudová.
Šimon.
F.
A.
Špillar.
Kalvoda.
vlnky.
půldne.
Ve
Saloun.
Místa
ZZ REPRODUKCE: K.
Skizza.
K.
Úvodem
Má dl.
Umělec. —M.
poznámky.
Večer.
řka.
Lept.
a
M.Aleš.
B.
Březina.
Otiakar
linka.
K.
TEXT:
1.
i
ČÍS.
OBSAH
zzr
A
r,
VY]
m
A
aA
/
/
A2
V
A
m
4
05
<»
X
*
v*
*
LT7
< N
A
A
A \
*
# LA
ř
■"7 -CZ7
r
D
D
P
P>
r r
<■
C
>
A
0S 90
v
Tiskárna
Dra
Ed.
Grégrst.
-
\
A*
PŘEDPLAŤTE JEDINÝ
NA
ČESKÝ
PÉČÍ
A
NÁKLADEM
UMĚLCŮ „MÁNES". KAŽDÉHO MĚSÍCE HATÝM VÝM
POŠTOU KOR.
PRO
ROČNÍK O
TŘECH
VYCHÁZÍ
ARŠÍCH
OBRAZOVÝM
12
KOR.
HAL.
80
JAKOŽ
ZDZ
I
HAL.
I
S
15.
BO-
TEXTO
KORUN.
JEDNOTL.
STANOVÍ
PŘIJÍMÁ
KAŽDÉ
ADMINISTRACE
PRAHA
12
ČÍSLA
SOUBORNÝCH ČÍSEL
CENA
NEABONENTY
SMĚRŮ
V.
PŘEDPLATNÉ
20
VÝTVARNÝCH
MIMOŘÁDNÝMI PŘÍLOHAMI. )J
A
OBJEDNÁVKY TVÍ
SPOLKU
OBSAHEM
ROČNÍ
1
VĚNOVANÝ
LIST,
UMĚNÍ VÝTVARNÉMU.
-
AA
SE
11.,
V
pro
SE
ZVLJŤ.
KNIHKUPEC-
VOLNÝCH
TŮNÍCH
ČÍSLO
8.
*cř
3 m
KDO
NEPŘEDPLATI.
VRATIŽ TOTO
ČÍSLO.
u
:
SPOLKU
NAKLADEM
VYŠLO:
„MÁNES
/
V
LISTY Z PALETY. REPRODUKCÍ
ALBUM
KÉPIO
O
CENA
KVARTU.
LISTECH
12
2
VEL-
S
ALEŠ.
MIKOLJ VÝBOR DUKCÍ
PRACÍ.
PŮVODNÍ
KORUN.
DÍLECH
PO
PŮVODNÍ
V
CELEK
200
CELKEM
TŘECH
VE
NÁCH.
H
DESKY
PRISLUSNYM TEXTEM
REPRODUKCÍ.
TEM
ZA
16
NA
ALF.
CENA
MUCHA
1
KOR.
20
HAL.
1
KOR.
20
HAL.
1
KOR.
20
HAL.
CELÉ DÍLO
NA
KOTĚRA
JAN 2
POČ-
JEDNOTLIVĚ
JSOU
JÓZA UPRKA
KORU-
VAZBĚ
A BOHATÝM
PRODEJ.
REPRO-
4
CIS LA
VOLNÝCH SMĚRŮ,
HALÉŘŮ.
40
KOR.
SOUBORNÁ
KORUNY.
„
'
LUD.
MAROLD
SCHWAIGER.
HANUŠ
JUL. H.
TEXT
K.
100
KORUN.
6
SCHWAIGER
6
BÍLEK
FR.
'ouoi
MODERNÍ
.
A 22 30
STRAN
BÍLEK
DVĚMA
SE
TEXT
MI.
KVARTU
Z.
BRAUNEROVÉ.
IOIIOMOIIOIIOI
KLAD
PŘÍLOHA-
CENA
4
TEXTU,
VYŠLÉ
DOSUD
KOR.
3
KOR.
20
HAL.
3 KOR.
VOLNÝCH
ROČNÍKY
SMĚRŮ"
=
KOR.
PRODÁVAJÍ
SE
PO
KORUNÁCH.
12
lOMOHOMOHOI
ROČNÍK
111.
JE SKORÉM
ZBYLÉ EXEMPLÁŘE
VOLNÝCH
ALBUM
2
SE
PŘILOŽEN FRANCOUZSKÝ PŘE-
HAL.
KOR.
KRESLÍŘI-KARIKATURISTÉ
VKUSNÉ ÚPRAVĚ
VE
SVĚTLOTISKOVÝMI
~
80
VELKEHO
REPRODUKCEMI,
ROZEBR.
DILO.
JEHO
TEXTU
K.
ARCHI-
TEKTURA
FRANTIŠEK
—
„
'
CENA
2'
REPRO-
ŘADA BAREVNÝCH PŘÍLOH,
DUKCÍ.
MAŘÁK
„
PŘES
MADLA.
B.
3'60 K. ROZEBR.
„
V
=
ZA
ZVJENOU
ROZEBRÁN,
PRODÁVAJÍ
CENU
18'—
SE
K.=
SMĚRŮ DVA
KAŽDÝ
DÍLY.
DUKCÍ
DLE
DÍL
ZA
2
KOR. ~
24
LISTECH
REPRO-
VKUSNÉ
PRACÍ ČESKÝCH VÝTVARNÍKŮ.
FORMÁTĚ
VE
O
VELKÉHO KVARTU. 40
HAL.
KAŽDÝ
DOSUD
VYŠLÉ
DÁVAJÍ
SE
VKUSNĚ UPRAVENO.
Z==:
VHODNÉ
ZA
LEŽITOSTNÉ
DOSTÁNÍ
U
DESKY
ROČNÍKY
NA
PRO-
lOIIOIIOMOUOUOIIOI
DOPORUČUJEME
K
PŮVODNÍ
VŠECH
ADMINISTRACI
A
V
PRAHA-11.
V
TŮNÍCH Č.
Dra
Ed.
A
Grégra
2
KOR.
40
CENNÉ
HAL.
PŘÍ-
DARY!
KNIHKUPCŮ
Tiskem
ZA
v
Praze.
8.
"VOLNÝCH
SMĚRU'
KAREL
ŠPILLAR.
ÚVODEM záplava až
kus
každý
myslívá
„Kterak
hrne
všech
ze
rozmanitějších, že
nebezpečí,
s
všechno,
výstavy
co
cílí
do
a
možno
na
trvalý
rozvahu
přehled,
určeno
později*
Zdá
se
však
počátek*
to
a
ba
a
výstavy
z
zámek
a
zakoupeno
být špatnou
a
velikého
ve
patriciům
něhož
z
aneb
kostel
pro
ně,
a
náležející,
aspoň
a
z
dvě
o
v
v
podobách
odborník
trvalým
soukromé na
modou,
a
že
výlučně
časopisu*
pohnutější
církevní,
nejširší
ted
na
hotového, i
však
to,
dříve
dnes*
jak
sto
se
Druhdy
v
pravdě
lety
renesance
demokracii*
řítí
veřejnosti,
nemocí,
za
mezi
druhdy
dnes
útulkem
fórum
horečnou
blízek
veřejnost,
na
místnosti;
otevřené
neklidnější
avšak
mnoho,
do
je
obecenstvo,
jehla vyryla,
a
duši
produkce výtvarná nás
teprv
časopisu
nic
výtvarného":
zevrubný
ne
O
odnesli
mají býti vychováni* Možná,
jizba prvním
dnes
kterak?
si
Také
Což
ubila
umění
společenského, který před
skoro
patří
že i
soudu*
vychází
život
převratu
tak
dobou
poslední
a
abychom
Vystupuje před
výstavy,
zavržitelnou
středověku
sochu,
vykreslila
do
oboru
v
úrodný požitek?
klid
a
měšťanská
veřejný
otázka
nichž
z
nadprodukce
Co
prospěchem*
či
příval*
tužka
Nikdy nežily obrazy
Umění,
a
poli menší,
vymaloval,
důsledkem
několika
tomto
obrazu,
obraz
zámysly nejrůznějšími,
a
panský
a
dusící
a
časopisů,
a
Literární
čisti?"
podobná
jako bezmezný
časopisů,
dokončeného
jest
na
štětec
byly kostel,
to
co
stran
ztratí
nebyla produkce
nebo
a
pohlížeti
ohromující
přivolává právě
uchází,
požitkem
popředí
v
se
Přenesmírná,
jako Niagara knih
hrne
„Kterak
otázce:
jsou již přátelé umění, anebo,
nímž
co
se
Kterak
paměti nezkrácený
se
a
tlačí
viděti?"
k
nás
přízeň
a
porozuměním,
s
naléhavěji
méně
muže
na
se
pozornost
zkušené
a
čisti, čisti
umění
a
tisku, který
naši
o
TŘETÍ VÝSTAVĚ.
KU
Ta
vzal
je
svůj
panstvu
však
nemá
1
takových
aristokracie.
a
dosud
vše,
účelně
a
sebe
pro
Umělec
tvořeno
Ani
k
se
věc
pro
mnohem
byl pochopen
komu
nová
duševní
správně
hned
hnutí,
díla,
umění
dlužno
tvoří
obrozeno dokázán vlastní
slušno
názor
Kdo
aby
vystavené
poznané a
mnohé
mu
každou
nebude
si
vštípí
a
nekoupí
jež
Ne
nám
se
přemýšlí
od
i
líbit,
svém
tapet našeho
pokoje má
líbily,
oprávněně
dále
pozorovat
životním
k
poznávat
to
a
a
co
a
podává
nou
není
chápat,
mi
zde
neuspokojivou
a
Kdo
ale
ve
ku
dva
i
jako
cit
v
rozvíření třeba
byť
při
to
si
soudu
i číselně
práce, s
vlastního
životě
provést.
nitra
za
co
tu
době tak kratičké
vystaveno
Tedy
k
zaujatosti, a
dobrému za
povinnou
to
s
úctou
a
byl
hned
cizí
tutéž
nového
ruchu
a
je
nejlepší
nenaučil
otázku:
setkává
přečasto
díla
skutečnosti.
a
kdo
dílu
dílem
kde viděli
jsme
barvách
smyslu,
Veselý
býti
tajeném,
uměleckému
a
pan
požitek
formách,
na
se
nesmí.
stejně nevidí,
věc
které
a
snad
nelze
proto
nemá
to
nepochopí
nepřestává
soud
předem
obrat,
odsuzovat
s
požitku a
v
psychickém,
něm
umělec
požitek,
a
se
a
rozšíření
výtvoru
času, klidu
co
se
se
chce
nejas'
s
a
to
její
hodinu těch sto
metamorfosovati
každé
je
toto
předstoupit
díl
a
snaze,
a
z
by
děl
a
a
s
jediné,
duševní
život
nebyl komu
lidský, jenž
náladu
tolikráte,
pružností ?
a
doktrinářské
a
osobní
znova
je
nejpoctivější
a
duch
svěžestí
Jako
V a
nej'
názor
obzoru,
možno
bylo
předsudku
znova
před
vlastního
celý svůj
vnímavost
bez
přístupen
vnitřní
nerušenosti.
za
přírody, přijíti přijíti
i
bleskurychle.
seriosních
stejnou
zapotřebí: přijití
zažitými dojmy
poctivé práci
svoji se
poznatků,
se
intensivní materielní
jí věnovavší,
nejužitečnější
stává
ten
poctivě nabytý
ono
nahromaděna
zásobou
schopen požitku
a
uměleckého
výhradně
dobrou
s
nejvážnější námahy prolétl? Je který
před
živými k
a
i
při požitku
je
jedinou návštěvu
děl,
svůj
žádostí,
s
jakékoliv
jemu
panensky
a
obrazu
tento
tak
tedy nejlepší
práce, nejlepších aspirací v
opak
snahou
nebo
náš
vyjadřování že
od
nehojné výstavě
Kterak
osvojit, kdyby
by
očekávati
jediný člověk,
by
pro
vůči
zevním
že nelze
jisté skromnosti,
právě
kterou
dobré
a
není
místností
dle
od obrazů,
ne
cudně
Kdo
uměleckého
Ovšem
poctivě podává.
průvodně
zdravé
Nováková
nepřesná otázka přece
apartnějším obrazem, předpokládaje, a
zrovna
garderobě každičký
v
potom
lidé
paní
skýtá
tato
kterémukoliv
skutečnosti,
způsobům
nejrůznějším
to
odpovědí.
přistupuje
nasbíraných
A
To
viděti?"
poctivou
těchto
nebo
obraz
také
a
formulovat
to
s
umělec?
jisté
Které?
dokud
že
zanechá
Snad
vycházeti
uměleckého.
aby
vnitřností umělcovou
a
je,
prah
ani
tento
co
obal
zprvu
emoce.
všechno
zhotoveny
obraz
nebo
zřetelném,
díla
požitku
si,
pamatovat
pronikavě
ať
přípravou
a
pracováno,
rozuměno,
hned
uměleckého, ale odtamtud, odkud umělec sám vyšel: od názoru přírody Vidět,
Nejhrubší
materielní
„Kterak
již naprosto
že
který
salonu,
něho?
potom,
je veden
nový,
proto
pravdě, si
jestliže ve
byly
každý
ale
pak
jen
formule.
a
nuanci,
denní
o
že,
míti
nepřeje
uměleckým. a
a
obrazy
šablony
nemůže
ať
nepřekročuje
ať
varu,
výtvoru vyjádřit,
obrazárny,
tam
osobní
paměť,
v
a
moralný,
rozvěšené
a
chvilku
jen
i
radosti
se
vydestilovat
že
Prvně,
umělec
svém
ve
neb
výstavy
dojmy
citem,
a
Druhé
každý
novým
v
bylo
tedy
zevnější vychází
oči.
na
že
cítění
sankcionované
nepostihne
Ať
do
Od
k
být
mu
Staví
přivlastnit,
zřeteli.
na
žene
všady
přináší ušlechtilý požitek, probouzí
zrakem
přírody.
nám
se
vlastní
estetický
a
předu
z
předpokládati,
své
a
vstupuje
předsudek,
hlavně
aby
nejvlastnější jádro otázky:
hned
staví
vyjádřeno
a
chce,
sobě
se
jest jen drsný
užitečné
a
kořisti
a
od
chtějí
mohlo
aby
peníze
odměnu:
a
Co
bolesti
v
také
zdravě
plný majetek,
v
kulturní
co
výsledcích.
a
příjemné
od skutečnosti, od
vychází
kupovat,
Umělec
podává
a
vše,
církev
nedovedla
a
pokračuje, kolísá,
tom
slovo
prý
pochopit
nejprve
míti
má
snahách
rozněcuje
rozumovým pochodem, Dvě věci
ně
při
své
měla
jako
přerodu
a
této
požitku
a
etičtější.
a
za
náležitě
poznat,
uměleckého
z
ošklivé
cílech,
svých
avšak
požadavky,
kvasu
patří: obecenstvu.
Obecenstvo
Než
urovnaných,
a
jí náleží, převzíti
co
a
náležitému
k
jemnější
ve
stálém
ve
dalším útokům
Peníze!
bojováno.
a
ještě
vybojovala
kypění zrodili, předkládají
odpovědí jest:
dlouhodobých
umění ale stále tvoří, mění se,
a
hotoví
vítězstvím,
je
to
spravovati.
nedostala.
a
Mimo
co
tak
tradic,
výchovných
a
skromností
často.
Karel
B.
Mádl.
MIK.
ALEŠ.
SKIZZA.
A.
HUDEČEK.
MÉSÍC.
J.
ÚPRKA.
VEČER.
K.
ŠPILLAR.
PASTEL.
JOŽA
ÚPRKA.
REPRODUKCE PŮV.
LEPTU.
MÍSTA HARMONIE
Síněmi
illusí,
moudrost
zářící
nebe
potkání
zemdlení
I
pohledu
přicházíme
(šťasten, a
celé
křišťáiných
chví
náš
chodbami naše
Srdce
naše
a
v
písní
zkvéíá
a
duše
své
genia jemný
své
zříme
Dobrořečíme kdo a
z
našich
potkání
žen
květů
sen
nemajíce
na
prahu
všechna
tam
nich)
důvěrného.
šířících
se
ech;
i
brány
městům,
a
napil,
se
s
jíž bolestí
vnitřních
jiných,
tvých
nám
za
než
tebou
milionů.
námi
před vše
klene,
jdeš,
posvěcuješ:
zahoření,
nereptající pokoření.
a
zářiv
vidíme
světů
světů
rozkoše
klasům
nesčetným,
tvých,
nebesklonů,
zrcadle
nám
dětí,
odchází
nejmenších,
skřivanů
všech
stupních
po
duhové
všem.
pracujících;
kouzelném
v
oddané,
dlaní
proti
z
vzdech
všech
slunce
zvířat
i
dobyvatelé pokorní, a
slila
se
veselost
jako potkání knížat
A
návratu
nekonečno
v
hnízdo
krásu,
zemím
bratří,
i
výkřik
hlavami
tajemném
lásky, jež
smutek,
nad
jedno
v
jako pří Asperges gestem
nenajde
viditelný jsou
tam
jak jaro,
polibků
jasu, jak by
dějiny
nocí
nejčistší
tam
tich
úsměvu
hudba
jak
tam,
.
nejukrytější, magickým odrazem,
myšlénky
modro
zní
blankytů
�
tvých
kdo
tvého
úžasu
pozdrav,
a
.
nádherného
a
světle
ve
jesení,
za
oslnění
síní
šťastnější,
bolestného
tam
se
krok
jak souhvězdí
vešel,
nich světa
tajemství
Každý
a
konečně do
vjezd,
hvězd,
a
nesmrtelnosti
kdo
námi
před
smrti
milovaného
do
tvých:
jemné radosti
léta,
je smích,
bolestnější
jiter královský
a
proroctví
země,
a
melancholická v
nocí
slunce,
jdem,
pohledem;
znamení
odpovědi
dvojsmysínější
vždy
užaslí
a
našim
před
je smutek, vždy
vždy radostnější
a
svět
záhadnější je
vždy
němí
paláci tvém,
v
SMÍŘENÍ.
A
hroznům a
všech
niv,
sniv,
slavné
v
úsměvu
tvém
neviditelným doprovodem.
nejtajemnější
blízkosti
jdeme k
tvojí
tvým
všech se
ztrát:
bát
zahradám,
vyslaná vojska přidávají
se
k
nám
.
.
.
Otakar
Březina.
LADISLAV VE
ŠALOUN.
STÍNU
SMRTI.
SLAVÍČEK.
DEN.
ČANT. ERVNOVÝ
»MANES.« SPOLKU
VÝSTAV TŘETÍ
DE
UMĚLEC.
STENDHAL: umělec
Každý přírodu
by
dívati
se
nesmyslnějšího, přejímati způsob člověka
Čím
jiného
byl
by
stal
se
nebo
Correggiúv,
filosof.
znamená
slovy,
má
dou,
až
že
rozeznal mistr.
jeho
nadán
které
věci,
jest
něho
dojde,
duše
uzpůsobilým.
čivá
tom,
v
aby
že
líbil
se
a
špatných
pochází
nikdy není
sova*)
vzácnou
v
jest nezbytné, aby
chybělo
ccimu, Co
také
chybí
Lze
dostihlí
aby
dobrými
Annibalu
nemístný,
měkli
když
jako jeho spo'
svatá
Cecilie
vypadly
dokonce
objevuje
vtipných
od
že
žádá
Divoká
ne'
Ducío'
uprostřed
dějinách
umění.
ným**),
Ale
v
ných,
byť
nější. střeh,
stali
se
řádu?
jakékoli
citlivosti.
takto
krásných poněvadž
vyvolávají požitek
vlaštovky
staví
vyznačujících
chu?
A
živěji,
nic
nic
nehlásá
nehrouží
ponuřejší
pro'
předměty nejlhostej'
napohled lhostejnějšího
že
nazva'
krásna, jest zapotřebí duše,
zobrazovaly Co
než
tato
svá
člověku ho
než
hnízda
čistotou
se
ve
minky
za
kdož
na
vzdu'
jeho
snění
po'
bídu
hlubší
státi
umění
nich mito
Duclos,
franc.
kresliti
ze
to
byla
bez
vnějšími
moc
od
by
**)
V
co
velebná,
zájem
mohli
vášně,
strašlivé
duší
umění
klidí
by
jestliže U'
sochaři,
veršovati a
vedle
úspěchy
tě'
Jaký byl by
Lespinasse,
kdyby
jako ColardeaulPat'
bylo citlivější; zvyklosti
Lakomci
a
prázdnoty;
schází
byl básníkem,
de
vzpo'
příkladem.
život; nebylo třeba stále
Obraz
toho
příjemná práce
slova:
moralista.
kterém
v
mysli
krásy,
mramor
uměla veršovati
krušily
své
dovednostmi.
slečna
nácté století
ne
jiným
malíři;
jenž by
básník
upustila
poušti svatý Jero'
v
Líčili
tesati
dělníci
díti.
chovají určitý
živě
by jich
člověku,
*) *)
kdož
vloha
velmi
neobezřele, že
skaliska,
jim dopřejí poklidu, ale
tak
jsou
umělci.
chránila
tak
Jacques podle
puzuje
pocítili
poznámce
v
kuchaře,
žije
Řím
na
co
Harpagon*).
nichž
Všichni,
se
uměních,
místech
a
aby
býti velkým vojevůdcem, velkým
střednictvím se
Tarra'
Correggia?
a
lidem,
bez
6.
píšťaly.
nebo
tvrdá
a
Povaha
Lodovico
dvě
sluha
se
něho
odvahu
varhany
nich
z
jaktěživ
nebeskou hudbou
kočího,
Sat
a
lidí
druhého
zákonodárcem
výjev
přírodopisný postřeh,
Překvapena
na
duši.
Rafaela
tolika
malíři
a
1.,
vzbudil cit člověka
se
postřehnouti
v
Co
jednání
vznešených duší, hle,
to
Banquově
nesnáz
od
triumf
nosti,
je'li
spadla,
obrazů
zarmouceni.
zapO'
zachytil
dovedných, jež potkalo neštěstí,
byli
nejvíce
jak prodchnouti podrob'
umění,
leč
duším
míti
Hle,
Neuvidí
Velká
třeba
Makbeth,
žák
potom,
a
ní
z
ní
v
Spousta prostředních ne
jest
zobrazovati
mu
Kde
jest výborný.
všedního.
co
páska
dovede
duchem,
nevidí
čas
poslouchala
Jakmile
visuté
übožáckou prav'
přírodě
v
vzduch
pták
ten
polétá, jsem znamenal,
a
umělci
aby
Především
ruka
třebí, aby jeho
aby
Jest
určitý
po
ničeho.
přírodě
žádatí,
to
kolébku.
hnízd
že
lepšího. Jen že, jinými
lidmi.
byli vyššími
v
Nic
kde
na'
podobítel Michel Angelův? Takto umluví
přísný
útulně.
lůžko
svoje
rodnou
mileným,
vlysu, pilíře
římsy,
neměl
by a
del Sarto,
není
voní
tu
výhodného koutku,
a
žák
Carravaggio,
Andrea
Zde
od
protivné?
často
povahy
a
ten
dech
jiřička,
to
svědčí
budováním
nebes
že
chrámová
letní,
svým
na
cosi
způsobu. Je'li pak
svém
po
měl
Host
ne'
nápO'
Moliěrově.
Tizianův.
9
dobiti
velké
dosud
neměla
tuře
leč
středku
řemeslného velcí
k
pitvoření
nápodobiti
Petrarku,
nedusila
zdvořilost
vášní.
více
a
mužové
Někdo
vzácní
tíží
jež
mužové,
dnes velká
zásada sto'
„býti jako jiný", přenesli návyk, plod lásky,
cítiti množství odstínů své
neštěstí
věští
ně
nebo
učiniti od něho blaho
své
Měli
požitky.
za
družila
k
se
chyby
oprávněná pýcha,
zdaru
svého
umění. Což
byli velkými.
usíná
paměť
padl než
mém
na
milencem
Zda
věka,
jehož
výlučně
duše.
byl
Na
něco
silně
na
svými,
by pře jiného
skoro
malířem;
pravím,
kratochvíle
vášně
člc
nešťastným, vášně?
tyto
na
dojímati srdce, umění,
zakoušel,
nic
jest
než
jiného
drahých
nové
okolností
těchto
za
ho kormoutí.
v
náruživým
Washingtona,
neznamená
Neuvádí
býti
vzpomínek
spolupůsobí
tom
„Nač
něžné
pořadem myšlenek ustání
smrtí;
probouzeli
Rafael?"
umění
toť
umělce
bez
býti
štěstí
byli
že
necítí,
nejhravější
ze
tak
Pracovati pro
své
že
tím,
špatným
učinily
moc
založili
se
ra'
myšlenkám bezpc
nemožné
nepozůstává
stránka
Jiná
hroznou
ducha,
duši
neměl
jejž
téměř
jest
velmi
a
Mozart
že
místě
že
Nedím,
pak
tom
v
nemohou
nebo
Jen
zrak
že
které
hloupou otázku,
tuto
na
shledávali
těmto
závislým
umění,
v
to,
vrtochem
připraveni
ježto
a
Znenáhla
slávu.
jich
dostné
se
tito
Cantariniové,
Correggiové,
Gírgionové,
a
s
Rafaela
Cecilii,
tou
o
spojili
triumfem
vznešenou
lujícího podle Fornariny svoji
letí
méně
bylo
Často
štěstí
vycítí
prc
Přemrštěná
vášně
své
litera'
v
jiného
Ve všem
přirozeného.
předmět
nadání,
svého
Bezhlavosť
mistry,
vzpomínati která
Sebeláska,
nejdávnějším rozpaky
které
krutých,
a
a
v
při
zvykem
pamětí
věcí
minulých odkrývá nový požitek, Ponenáhlu které
na
osud
dobré cestě.
lenky nevychází
Od
umění
této
Nezbývá
chvíle
leč
dojmy,
v
ocitá
nevěrou
rozjitřený
Se
den.
celý
po
své
srdcem
přebíhá velkými kroky,
čeru
pod
svým
zpěv
jej rozteskní.
na
zaslechne Tento
pianě.
Jeho
skládá
slzy nám
mi
Já
všady?"
Neapole
dějepisci
ve
Nudíte'li
již
oknem
vlhnou;
plným K
píseň;
píseň
lásky,
ve'
po'
Opakuje
prolévaje
a
mi'
ho
vřelé
kterou
zanechal,
lásku
PLAKETA.
oči
nejkrásnější
„Ale, řekne
od
se
dahli
poznati
žíhavého hněvu
slouchá.
SUCHARDA.
dojmy
sílu, Sachini
Mladý
ST.
se
skýtá příroda.
malíř mu
mísí
vzíti
svém
se
všemi
spatřujete
sem
Evropu
původními
vozíku,
na
na
vy
odpovím, projel
Moskvě
k
se
si
nějaký Duclos,
Foru
nebo
procházku
nemůžete'li
ručnici
zbývá
ALOIS POD
KALVODA.
MRAKEM.
činnosti
jediný prvek říká
že
se,
Trefně dává
podnebí neapolské jinak této
jemnosti
pociťovati
middelbourgské. krásna
vášně
Aby
líbí
stavětí Itálii
v
se
než
mlhy pocit
vyvolal
musil Rubens
což
vnady,
láska.
to
a
odiv
na
jen
jako
zvláštnost'. V
této zemi
do
až
Sami
V
Itálii
zaměstnání
duše, život
M adonnu
alla
Tento
jediným
které
v
Bude
tunikou
elově.
Bude
k
tě
mocnou
jinocha
rád
jejž
bene'
do
váš'
o
Drahý
ne'
drahým, umění
se
zdánlivě
ti
přinese
nejsu'
propasti
běd
útěchu.
mistry.
stoupnou; dosáhne
by nikdy,
cítiti.
Rafa'
směšnosť
oddej
Studium
ze'
Giorgionově.
nazývám
neznám,
rozezná
uvěřil
se
nábožného
Znenáhla rozliší tento čtenář
školy,
si
obrazů,
Werthera mluvícího
důvěrou.
chopárnější
koupí
obraze velkou
příteli,
poněvadž
bych
vzroste.
chladnému Albertovi.
známý
s
přál
počet
Koncertu
něžných duší; nich
ži'
hlavu
Nanebevzetí
v
tomto
v
maloval nebo
směru,
klečícího
míti
v
to
knihu*),
jenž
jejž
Ponenáhlu
lenou
Shledá
čtenář,
míti rád
diktina
bude
otevře
maloval
zalíbí,
mu
jest
hrozným.
Seggiola,
každém
rytin.
se
pra-
Scodella.
jediný
několik
v
krušnou,
Rafaela,
alla
je4i
čtenáře
jež
Correggia, jenž
donny
pe'
společnost'
a
době
najdu'li
něžná
poznala
vot
času;
zahálka
nějaké
po že
Doufám,
aby
tu
zahrnula
vlád
pravidelných
okamžiku
kterási
byvše
nejsou
1450.
r.
prázdného
spoustou vém
zoufají,
a
soudcové
kolem
ustanovení
milují
roztomilí.
jsou
danty,
zahálčivé
a
roku
padesátého
opuštěni.
si
žhoucí
také
Já
že
jednotlivé vědomosti
Jeho
nových požitků. tolik
mysliti jest byl
nevěřil;
Ne'
jako velice
jsem
překvapen, když studuje malířství toliko z
dlouhé
balzám
chvíle
na
poznal
krutá
že
jsem,
klade ŠIMON.
FRANT.
hoře.
v
Čtenář o
které
citem
nika
Petra
Michel
Angela
Přijde že
iv
procítí
se
sotva
zavadila,
Posléze
pronikne
Zavraždění od
Tiziana
de
lituje
předměty
stránky
a
v
italské tak
umění,
v
obrazy
volno Bude
malíře,
smutnými nichž
bylo
12
Dějiny
malířství
v
Itálii.
jich se
pomínaje
geniu
těšiti
nemohou
ze
mu na
zobrazovati
svých
Parise
krásnější
přírodu.
požitků,
které
hlupci zprofanovati.
předmět
Oblíbí si claúvobscur barvu
*)
VLNKY.
mučen'
Carravaggie.
den, kdy
obírali i
duši.
HRAJÍCÍ
obrazy Fratovy,
jeho pozornost'
povznášejí jeho svým
že
ucítí,
můj
nebo .........
Guercinův, krásnou
Bordona.
triumf
Za'
umění.
Tu
as
vězí
nej'
A.
BOUDOVÁ.
DEKORATIVNÍ NÁDOBY.
LIS TY
výstavy
z
a
Z PAŘNE.
nitivního.
Vysloví věc
tady vypadá dnes
co
definitivní
stupně mohu
si
snad
i
nichž
z
Mám
tedy
povédit resume,
požadavek
něco
psát
co
listy
mozna
lehkomyslně
a
definitivního
dnešní
snad
tady
tím
opravují včerejší
a
něco
slíbí
zmatku
tom
v
Paříže
z
deh^
ale
—
návalu
a
zítřek snad zvrátí,
jen krajní upřímnost jediným východištěm; prostě své
povím
také
způsobem
kterou
důvěru,
takový říkat
možno
úsudky,
poskytuje
a
—
sklonu
její
na
1900.
svaté?
za
bude
všude,
Jako
ZÁŘÍ
V
Praze
v
neztrávených, mám
pevně
ted
lehko
se
jinak: jak
většinou
dojmu
ovšem
a
—
I.—
dojmy
čtenáři
budu
a
možnost
by nezasloužily moje
je korrigovat
vlastní
korrektury,
úsudky, kdybych
je
vy
pronášel
autoritativně. Světová
zájem
umění,
pro
Alexandre, národu
který až
—
centennale
čemu se
jsme
Zorn,
že
spěchali
Vám
ted
a
jich
na
dobře
zkušenosti, Snad
jsme
to
přednosti,
který
ví,
nové
„jak je
množství
těch,
*) kde
se
Česká
garniruje
ve
jistě do
Vídně,
umění
Pont všech
francouzského:
—
nadšení
a
velmi veliké.
nejlepšími exempláry.
Drážďan
obdivovali
a
většinou
výběru
nesmírný
Besnard
Gandara,
výstava v
že
se
ti
silně
ty
—
v
nebo
už se
do
nám
Mnichova!
stála
právě jen,
zamilovaných jídel
bloudíte,
plátna,
zabijí
do
výstava že
to
byl
—
ký
že
div,
i
veliké
jistě únava
—
A
co
umělce —
hůř:
dokonce
»Velkém
ba
první
jako
paláci"
a
hrozně
skoro staré
být zásluhou,
v
kdežto
jakoby
se
Tech'
obdivuje malnvodborník,
se
valně nad
ocitla
znova
a
dojem je skličující.
je něčím,
rozdíly
veliká
věci!
pomalu
tak
tu
se
pojednou přestávaly
rukou
prvého poschodí, balkon,
plátna, většinou
dožijete
poprvé
zprotiví
ve
ze
naobdívoval,
se
mistři
místo
prvním
stále
Na
je překonali.
Vám,
konce;
to
výstava
jen
jen
se
kteří
pavlač
v
jsem
který
vesměs
nich
plátna!
těžké",
to
nástroj,
zdá
a
veliká
kterým
řemeslníka
mísí,
sály,
blaseovanost,
dokonce
a
u
vede
přejí?
nemá
sálem,
za
malovaná
nické
prostředek,
tedy
očekávání
hostina
většina
jak početně
je
nadšeném
v
umění
je tady zastoupeno
do
jediný Zorn,
tam
sejdou,
sotva
být
umění,
Prahy najezdili
poprvé
schody dolů,
vesměs
moderní
břehu
současného
výstavu
Paříže
(1890—1900).
měl
by
do
levém
na
retrospektivní výstavy
podruhé
se
tady báječná
sálem
Jdete
dvě
décennale
požitek
z
je
representační
a
—
umění"
palác
koho
všechny,
pro
Gandara.
Besnard, Nu
zas
tím
za
„Velký
zavírá
a
říká
se
zpráva,
cestu,
se
první
a
řadě
které
poklady,
tu —
Co
za
sobě
v
znamená
to
—
první
v
Cechy *),
na
Všechno,
Stačila
1900
(1800 —1889)
Jsou přísném
výstava
stírají, svoje
u
ani
nebo
neexistovaly
všechno okolí
Rakouském
jako pouhý
virtuosa
se
sbližuje
nevynikají
výstavním
ve
.
.
.
pavillonu,
poschodí.
13
První heur
den
běhal
:
náhodou dožil
měl
sklamání
nálada
a
toho. Tak
to
umění"?
raison ď étre,
„moderní si.
jsem
všichni
neuživili
ti
malíři?
pracuje kému
z
kolik
cíli
B.
pro
Constanta; velkého
potěšení obé
to
vyvést našel
.
z
není
jsem dne
je
pro
objede
zábavu
publika
iv
které
mého
J.
přec
.Jsou
sály,
druhého
HONZA
obrazy?
které
P. Lau'
mění
ODPŮLDNE
jich
Detailla, Roybeta,
.
JAN
slouží
od
umění?
LETNÍ
jich
plachty
ale
NAMÉSTÍ.
svou
nává stát velké historické
a
BRAUNEROVÁ.
se
vnitřní nutnosti? K
poučení,
rense,
VALDŠTÝNSKÉ
Většh
než
jiným,
manuelní zručností
Z.
Proč
protože by
živi,
ničím
je
je oprávnění
jaké
aby byli
Pro
Kde
hyperprodukce?
malují nou
Boldini,
byla podle
je tedy
říkal
sály,
bývá'
s
Zorn,
lými miláčky
takové
slabšími
zrovna
Gandara
hodiny,
jsem čtyři
řady
se
mak
jsem
účelem
Paláci
mne
U'
mohly
pessimismu později
jsem
se
šel
a
ale
raději
F.
ŠIMON.
MOŘE.
F.
BÍLEK.
PODOBIZNA.
spravit to
ke
starým
existence!"
„oprávnění
typy genia trojí vzbudí
povědí
u
Vám
hloubky, jim
dáno
V
Vás
mistrům
ragy.
které
pocity,
o
jim stojíte
geniem ragy,
Italianech
Ale
Visí
Giorgione
Nebaví
všechno
když
Louvru.
ze
tu
ani
tváří
tvář.
v
rozumí,
Jsou
u
a
to
Vás
suggerovat také
abyste
zpovědníci,
starých mistrů Rembrandt
odnesou
kvalitě
Vás,
tady,
Velasquez
chytí
vté
donutí
a
které
se
nepoučují,
nedovede
sobě
toť
tohoto
z
žádné
sami
jiné sobě
v
těšitelé,
vůdci,
je tři
světa,
umění, šli
do
jak je
pocházejí.
Giorgione, Vinci,
Tizian
došel
výrazu
klid,
jas, pohoda,
renaissance, 7
V
Spanělovi
udává
základní
ton
velkopanská
chevaleresknost
přísně
krotící
ohnivý temperament, Rembrandt
jadřují každý Staří moderního
styí,
16
je
říká
svůj
řekli
míň
odlišný
své,
umění
pessimismus
a
svět
jich
přinesla
dekorativní,
trpící,
vnitřní, poctivě,
dílo
doba míň
severu,
stojí nové
vnější
tu
plně
pevné
a
momenty. duše
nemocnou
se
a
duši .
.
a
druzí
vv/
oprávněně.
Pro nepochybné. Život se zmenšil, za
.
to
oprávněnost ztratil
skomplikovala
a
veliký vládne
TŘETÍ
VÝSTAVA
SPOLKU
»MÁNES.«
MAX
ŠVABINSKÝ.
PODOBIZNA.
SUCHARD.
VÝPLŇ.
STANISLV DEKORATIVNÍ
ŽUPANSKÝ.
V.
SPOLKU VÝSTAVY PLAKÁT III.
»MANES.«
větším
bohatstvím
nový
momenty
Vrátil mizela
už
obdivu
bási
se
pevně
obdiv
My
kteří
svůj nás
u
Whistlera
nová
je
práce
vyjádřit je
pro
Nalézt
umění.
všemi
se
a
Americké a
byla 1889,
své
se
odlišnostmi
a
tyto nové
pro
národ'
a
racy
známe
umění
v
nedostatku
oprávněna ve
na
slova,
svém
svůj
těch,
za
velmi
jen
usazení
přirozeně
charakterisoval
umění
a
z
ba
kterými
I
jako
podobá
officielním rapportu
dvě
třeba
menší
dnes
A
stejně zů'
ještě
s
Američany,
nejslavnější jména
jsou oba vlastně Ame' tolik
bylo
generální
třeba
všech
ato
tradic a
na
před starými
své
cílem.
ze
doslechu,
její,
pře'
ustupovala pomalu
odlišný výraz,
kteří,
tímže
zdomácnělí
tradice
prohlížení
akcentoval
Louvru
v
a
málo,
domácích
tolik
dnes
stojí
nejkurážnějšími
s
většinou
Evropě
ženou
si
dalším
(Millet, impressionisti, kreslíři)
našli
snahou
před
sice
americkém
v
názorům
úcta
a
Francouzi
bezohledně
a
nimi,
s
o
navazovalo
i
Při
naschvál
jsem
co
stylisoval,
tak
našel.
nepředpojatého),
dokázali,
svým
a
a
(kterou jsem
každého
moderní
mne
poctivě
původem,
docela
první u
staří,
době se
Sargenta,
janů.
ti
hledal
paláce,
kteří
pro
jako
víme
jen
Evropy
nálada
umělců,
přehled
rikáni
18
výraz,
dostavit
vzmáhala
cestě,
na
Začnu
r,
tady
Velkého
požadavek
Angličané,
stávali
musila řadou
jako
stejně
jako
do
se
nespravedlivá
že
před
mistry
z
vystižný
a
jsem
svědčen,
lety
A
charakteru!
ního
i
nuancí,
se,
jiných jejich
nuceno
že
řidítel
americkou
učiti
ještě před světové
kra'
se
od
desíti
výstavy
výstavu: „Oddě'
lení
žádost k
států
spojených
amerických
umělců
aby
nám,
naučili
se
kteří
počet umělců,
brillantni
jen
bylo
jde zjevně
způsobu
vyjadřování
velmi
se
výstavy
1889
r.
kariéru
zcela
vzdělávati
si
tistů
prvního
takového
Přes
americké
od
domácí,
svou
zcela
ale
rozkvět
vlastním
v
si
že
naší
se
může
dostane
jeho
možnost,
krajinářství
je
školy genristů, portrai'
už
kteří
se
utká'
a
že
tvoří
si
které
patří
mezi
nej'
odedávna."
jist,
většiny
kontinentální", to
íllustratoři
zcela
cestu
je jediné
poli, ukazuje neudržitelnost
uznána
tak
rohu
je
počalo
studující
poskytuje
mu
se,
naši
architekti,
odlišnou
snad
nichž
v
a
americkou
sobě
kterých
ve
se
v
ciziny
v
dřevorytcú
podpisy
athletické,
obrážejíc
míře
jich
ujišťování nejsem
Whitman
Walt
Evropy
těch
skutečně tradice
pláten;
tolik
ždál
už
nové;
není
největší
to
dnes stále
ještě
Ameri'
jeho předvoj. Jedno je jisto:
tech'
ne'
ničemu
ba
mohou
učit
nás!
učit,
pomalu
v
stavní
našich
naši
pout
z
mistrů umění sklenářského,
na
ohra'
Amerikáni
staré
již
sochaři,
francouzské
hledal
se
musí
.
našlo
umění
básník
nicky
.
a
temperament,
nádherný a
větší
jmenovati
citujíc tyto řádky,
emancipovalo
jako Říkalo vyjadřování.
ale
přišli
francouzských."
zaopatřených,
stejné
ve
ale
světa;
těžko
by
�
��
byly oprávněny doposud. „Od
snad
myšlénku
dobře
dekoratérů
výtečnost
a
„nové pokolení kán
Naši .
kategorické
bych
ještě
valně
Evropskými soudruhy
s
tvrzení
toto
umění;
Bylo
.
mistrů
by
umělecký
k
prostředky
malířů
řádu,
světě;
na
svůj
podpory
domácímu
závodí
a
lepší
nutné
osvojil
otevřené
a
že
americkou
ústavů
půdě
uznání
pole
vají
dosti
rodné
individualitě
aby
vyjadřujíc
máme
na
americké
umění
se
svou,
Nyní
přírodu.
proti domněnce,
důrazně
��
výstavního katalogu
Nuže dnes úvodní slovo amerického
žuje
od
neinspirují přímo
se
současného
interpretací
za
francouzského
oddeleni
annexi
Žádné
oddělení
vý' nám
tak veliké
nepředvádí
rozených
procento
lířů, ovládajících svoje métier vkusem mí
největším
s
citem.
a
čistě
malířskými
kvalitami
liší
čanú,
děni
zvlášť
Angli'
nichž
právě
nejvíce
vyni'
z
kající
se
od
prospěšně
umělci
Svý'
stále
jsou
svá'
literárními,
manistickými losofíckými
hu'
nebo fi'
preoku'
pacemi. Nic takového Americe.
v
Tu
pouze
malíři
malíři,
zvlášť
a
portretisté.
a
jsou dobří
krajináři Vím,
že
je únavné
vypočítává'
ní
v
jmen
nelze'li
referátu,
je doprovázeti
illustračními mi
ale
pojem ním
vých
jsou
ukázka'
jak vzbuditi
o
imposant'
počtu
opravdo'
umělců, dnes
doma?
v
kteří
ZE
III.
VÝSTAVY
Americe SPOLKU
»MANES.«
JAROSLAV RYBÁŘ
U
ŠPILLAR. LIVORNA
Enn eki Bruče
n
Snelí,
g,
Crane,
Curtis
tista
H.
Crane
W.
A-
Birge Harrison, jsou
to
Bruče
ku
Chase
portretistů
H.
svých
zase
stejná
řada:
velmi
Brusch
umístil
ale
který do
nevkusu,
se
rytíře
koni
na
Chase
má
Sargent, aspoň ** a
a
'.
po ussoirs, ktere
Trety hodné
20
kde
sviti
velká živa,
tu
vedle i
i
by
Ohild
;
C,h.
i
být
Billottem,
a
Cazinoví
Even,
Vo
H.
odb
y,' C,
ur
pyšni;
znamenitý
portrét
dělaly parádu!
Humphreys Johnstcn,
Dannat, Harmon
nad nimi
Hassam
6
Francouzi
ještě
Vedder,
řada umělců
John Alexander, manýrovaný,
v
tu
F
prostřed plné
sta
zbroji,
a
ruce,
podobizna
za
damy
a
nakreslena
vše se
být", Ze
jen
J
R
svrchovaně
ale
nikdy
ba-
s
pole,
které
P ůsobí
s
opravdově tří portrétů,
v
tak
svůj
bílým
prapor
šálem,
milejší které
černou
než
mu
t.
na
svůj
dobře
nepříjemně,
šikovností,
splývá stejně
obdivoval
opakuje starý
unaveně
ženu
větší
jsem
ně-
motiv
maluje zemi-
po
třeba
bylo
překrásně,
slavný
J.
S.
vynesly „Grand
zv.
á
portrait
neprůhlednou
ře-
tmu,
tímto
dvou a
a
mi
Je
manýrou,
na nez
ztratil:
vlekoucího
má
jak
T° židle, pozadí,
,
hodně
tulipánového
tady presentuje. u
kterého
kvalit,
tady
mne
„portrét,
se
kabat,
obličej
u
vzácných
malovanou.
jak
užasne
které
s
0c
mohli
jake by
na
L
R,anger,
Mc.
přÍtaŽeno
diskretne
jednoduše,
tu
W.
Pearce, a
.
Homcr
;
dekorativní.
sebe^íp"malováno"
ze
Je
.
plein-airista
výstavách,
dopustil
W
Beaux, .
Hitchcock,
kolika
w
konkurovat
krajiny,
Cecília
Forest
vždy
a
G.
je
dobře
časem
charakteristických:
a
nalni
může
př.
H.
krajináři,
vesmes
maluje
Maurer,
Wiles, De
Fromutßar lo
a
laciným způsobem upoutává pozornost. dětí je pravda světlá a barevna\ obdivu-
namalována
s
takovou
virtuositou,
že
každý
štrich
štětce
hodně
před
bez
zvláštního
desíti, patnácti í
umělečtější! krocen
a
žene
Mužnějším,
nic
Winslow
luminista,
večerním
své
dvěma veliké
lety dílo,
v
bílé,
modrá
byl
James před
červená,
vása,
malovali
hnědě
a
všechno
černě
květiny, a
a
maluje
měkce
se
ani
Bílá
okolo
chudá
Melcherse, shledání
novém
Edm,
C.
Tar bell,
Macmonnies,
nechal
tři
obdivuhodné:
zcela
největší
do
písku
zas
měsíčné
za
neptejte,
se
štětcem,
tragickou
sebe
on
spíš
i
vody
u
noci
ve
nebo
svým plátnem
jen
symfonii,
zabíjí
a
pleimairista
stromů
studie, pár
jednu
převládá,
to
věc
vedle
jednoduché
malovat
30
tady
a
světle
let
citem
vůlí!
a
která už dnes.
Whistler!
Dva
starou:
před
To
je
krásné a
své
Symfonii
ji podškrtují na
barevně,
—Ted, pravda, maluje světle
dneska
překypěl
moje fraseologie,
barva
vějíř. Je
ne
rudou
tu
samostatnosti: černě!
jak,
vystavuje
Neil,
zrcadlem.
odvahy
hnědě
Mc,
dál
tu
krajinářské
a
jakoby
„Hamleta",
jeho dojem je příliš
Gari
„Arkadie",
malíř
obdivuhodně; věru
je
a,
mariny
je
a
pod povrchem
vře
tady pří
Mary
si
jsem
diskrétnější
oč
!
portréty
mají a
maloval
Sargent
Dnes nekrocen
výminka,
johnston
ale
a
vzkypět jen potud, pokud
vedle
obrazů
svých
které
zaráží,
Španělky!
vzácná
který,
až
je mělký
působí
rozlévající
zabíjela
zázrak
to
kolem a
a
Vídni
na
dámu
svého
tu
se,
jaksi nerad
Luxembourgu,
nechá
u
že
obdivovaný
ale
neprozradí,
ve
Whistler,
víny
než
věci,
na
z
vás
mu
přihrádky
jen
maluje
a
má
vidí
Whistler
dnes
tiché
rána
Abbey
výsíav,
Harrison,
sluncí,
místě
dojmem
zvláštní
maluje
tajemství
a
která
Humphreys
Abbeye,
Alexander
časného
na
dobrých,
do
konec
na
tolika
z
Homer,
Harrisona,
a
kázní,
víc
hranatějším
Několik
netratí.
A
uměleckou
známého
starého
že
temperamentu,
ale
obdivuju,
jeho „Carmencittu"
na
by byl
také
se
vzpomínám
a
širokým korytem
se
já
křičí;
požitku
vře
kde
a
zrovna
lety,
té
v
přísnou
nrstě
na
obdivu
po
a
vždy, když
barevně
nové
zpívají
a
a
tehdy
všichni
každý
portréty
tituluje
FR. »TO
KUPKA.
JEST ČLOVĚK!«
ZE
III.
SPOLKU
VÝSTAVY »MANES.«
„Hnědá
monochromní. Whistler
zná ale
modelu,
i
znám;
se
obzvlášť
už
ničeho
neříkají,
Whistler, Vidíte,
světa, nám skoro vkus
domácí
opičí už
školu,
také
barvami
let!
v
bouři,
a
měl
že
se
všude,
na
i
v
s
za
ještě
ním. v
„po
této
co
umění
tradic,
Dva,
jmen, Ch.
v
jistě
sály,
které
rozhodném
která
D.
si
tady
čtenáři
Gibson
a
Pennell
a
zas
—
pomohou umělecké
záhy. tradice
vyplňují, ukazují úpadku;
velký styl je
kousky
ale
—
olejomalbě.
v
nejstarší
a
tím
a
dávno
ruční,
pryč
a
přec ovšem vyberete:
dešti. domácí
umíme
—
tři
to
nim
ale
zbyla,
našemu".
cestě
jako k
Tři
Japonci.
je
originály,
důkladněji,
leptané rytině
v
tradic,
čtyři
ještě
—
sérií
kreslířů
z
svého,
dá vám
sochařství
o
celou
nejkrásnější
starých
tradice
tomu,
a
to
krajinu
malovat
bez
štětce
docela
ztratili
naděje,
métier
dosud
odstěhoval
odhodila
původnost'
nejisté
u
zase
i
raffinovaný tady
a
pokračovatele
valně
se
tři,
jeho dílo
snad
podobu
ostatní
nestačí
oprávněním.
starých kathedrál,
který
vedení
seznati
a
známé:
dojem. Jsou
utěšený
šikovnost
škola
mnoho
deset
národ,
tigra, ptáky
olejovými
ani
vytasiti
a
až
udá
větším
s
jen
velikosti
hnědé
je pojímání,
to
a
ceny,
všechno
a
—
jsou jen
hmotnou
prostou
ne
jeho
kreslířích
nutnost
Amerikáni,
míň
dělá
Druhá
svou
si
a
o
jmenuji raděj
sousedství
se
ještě
stejně aristokratický
že
v
velkého
zaráží
šíř
názvům
jeho
jim dodává
půvabu
a
časem
svým
něm
milenec architektur
Pennell,
Hned
o
mi
promluvit
by
plátno
na
ducha
jeho
nevěřte
jiného
charakterisování
k
příležitost promluviti
mne
je
essenci
že
dostat
jak
ale
—
něco
barva,
tajemství,
snad
stříbro"
a
což
Ostatně,
Zbývalo
s
Ale
samu
nádavkem. které
„Perleť
zlatá",
a
kdy a
v
šla
a
Až
dosud
Evropě,
učit
se
se
dostanou.
kdo
čím
s
Evropy
zacházet
jsou výsledky prasmutné:
dál
ví,
do
nenaučili, Ostatně, se
ba
nevzbuzují
dělat
proroka
přihlásí Japonsko Miloš
Jiránek.
za
ZE
III.
SPOLKU
ZPRÁVY hodině
ii,
širší
pak
Z.
Špillar,
níků
všech
vždy pracoval zájmu
ve
nevšední
a
vydávání
nákladem
kterých
umělců, které
tisícizlatým. místnost sobení
dle
ukázati
svých,
odpovídajícímu
nedbal
ani
tvořiti
a
jen
umělecké.
Od
Vorlova,
V.
třetí,
našich.
našeho,
časopisu
Stalo
o
roky,
J.
a
obvyklým,
Sm.",
nešetřil
svými výstavami
se
tak
který
jakou
zvedl
tentokráte
předmětům výstavním, jímž
a
deficitů,
nedovedl
pouští
statistiky porozumění
výsledku výstavy
závisí
očekává naší
činnost
přežiti
se
znova
zkušenosti, a
Ruských
deficitem více než
umělecké i
poměry.
obětavostí
s
niveau
příležitost
upraviti
úpravě sálu,
vhodného
přispů'
okolí
zapO'
jen aby poskytl příležitosti
odpovídající! Podniknuto vše, prostě
zralém
po
Brandtovou
věnovaného
nákladu,
Celkem
našimi
s
odporučovány, končily měl
Šimon,
povznesení umění samého
dobu to,
prací
Panuška,
mladých
vídeňskoměmeckého,
výběrem
Honza,
F.
nemalé, podniká jej, maje před sebou umělců"
J.
Spolek Mánes, který
trpělivosti „Vol.
vy
J. Beneš,
Županský.
družina
co
Bém,
Saloun,
r.
odpůldne
Fromek,
L.
t.
Kotěrou
Nováček,
své vnitřní.
statistiky výšeuvedených
bod
F.
P.
října
14,
J.
R.
Aleš,
Sucharda,
zkoušku
umělectva
předvedeno veřejnosti, další
Z.
po
života
jednou výstavu představám naším
spolku bylo,
turní,
intencí
St.
po celé 4
přísným
nás
M.
„MANES“
hostům,
zvaným
architektem
Kupka,
činnosti
uměleckého
obnosy
u
to
obtěžkací
kruhů
výbor
F.
Je
zahájena
Emíngrová,
Uprka,
sympaticky přijímány
výstavám
celku,
jest,
na
Výstavní
oproti
stavy
bude
účet
„Jednota výtvarných
ač tak
—
velikým vydává
podnik rozpočtený docílila
J.
SPOLKU
Praze,
byla
ohraničených poměrů
zde
svého
H.
Slavíček,
A.
v
kolekcí:
Knížková,
uměleckého
podniká
časopis favorisovaných
třebí
V.
úzce
ulici
upraveném
Dědina,
pracemi.
139
povznesení
o
umění,
o
Sklamán
v
J.
VÝSTAVA
přístupna
sále,
Švabinský,
M.
okolností
Vodičkově
zastoupen
veřejnosti prostě předkládá
uvážení
ani
který
Kalvoda,
zastoupeno
TRETÍ
výstavním
Bílka,
Špíllar,
=
Dopoledne
Preissig. J. Rada,
K.
autorů
ve
Braunerová,
A.
V.
J. Preisler,
1
F.
Hudeček,
29
Ve
veřejnosti.
Boudová,
A.
J.
dopolední.
mimo
stavují A.
sálech
Novoměstských
v
0
POZNÁMKY.
A
se
nyní
veřejnosti další.
onen
pro
co
v
fakt,
poměry
Nesnesitelné
moci
který kuk
umělecké
23
VÝSTAVY »MANES.«
boj proti
v
mise
snažící
ního
i
u
nás
umění, možno-li
budoucnost
kruhů
nevšímavost stává
stranní
rázu
než
ctí
svoji
vánočních
dále to málo,
nás
u
dovolati umění
tak
VEŠKERÉ
ú-
umě-
s
podniky
úkor
která
úspěchu než
poli
na
V TOM-
111.
ze
výstavy
mie
umění
druhým
voval ale
p.
byl
i
k
tomu
p.
vyložit.
pořádají:
Péčí
a
ve
nákladem
pomník
cara
VYSTAVY
Výstavu
Hudeček
spolku
měl
by
zde
své
v
»MANES«.
CESKE-
svých prací
Saloně
Pisko
Zodpovědný Reprodukce
redaktor
Miethke.
v
italští,
couzští, cena
zároveň
a
sochaři
sochař
Sofii
v
návrhů.
31
sochaři
se
bulharští
frančeští.
a
provedení přisouzeno Jochimu
Arnoldu
IV.
obdržel
ostatních
z
franků
celkem
ruští,
NA
11. Osvoboditele,
300.000
došlo
v
SOUTĚŽI
sůčastnili
Konkurence
bylo
vý-
Vídeňském
ve
Alexandra
postaven bude,
I.
od
pořádá kolektivní
nákladem
který
Římě,
v
pražský
cenu
Rous
František
;
VÝSLEDEK v
musea
K
soutěži
došlo
5
návrhu,
udělena
V,
p.
školy
v
těži
Praze,
kterou
cena
prům. dauer V
cena
práci
Praze,
P.
na
JAN
do
Práci
111.
cena
J.
Nováčka,
k
L.
v
pasu
abs.
listopadu
Tiskem
Praze.
práci
Němce
Veškeré 15.
práci
Dra
um.
sou-'
I.
cena
tepal
a
asist.
v
ED.
K.
p.
p.
Praze,
v
Lim
V. Sourka. ze
F. a
23
ná-
Anýže,
111.
prum.
práce
se
K
J. Beneše,
tepal
přiřčena
práci
KOTĚRA. »UNIEa
Praze,
sponu
cena
Praze.
jsou
fotocinkografie
I.
v
Kál-
J.
p.
školy
dle návrhu
školy v
navrhl
prům.
um.
práci
soutěži
vrhů
v
abs.
kterou
ná-
průmysl,
um.
návrhů,
19
na
cena
přiřčena
Chrudimi.
v
11.
a
provedl
tobolku došlo
na
L
„K." přiřčeno uznání.
Anýž,
11.
abs.
stojan
pro
cena
Jeřábka,
zámečník
les,
třetí
nebyla,
PRUM.
UM,
SOUTEZE
Praze,
deštníky
11,
Vídni,
Ant.
Myslbekem přímo
rektor
stanovisko
Rudolfíně,
v
Galerii
,
výstavě
vysta-
v
MEZINÁRODNI
V
I.
že
r.
Úprka
Joža
a
umělců.
domě
přiřčena práci,
spolu
r.,
prosince
1.
zakázal
žák
nejen
výstavě
Pan
umění
na
Wilfertem
KOLEKTIVNÍ
111.
Týž
letošní
na
AKADE-
Myslbek
účastenství
vyzván.
ho
J.
„Mánes".
spolku s
V.
p.
svému
žáku
REKTOR
A
PROFESOR
od
stavu
značkou
spolku „Mánes".
t.
t.
„Mánes"
Spolek
vrhu
spravedlivou.
ukázkou
listopadu
1.
odměnu
v
REPRODUKCE
jsou
čísle
to
byla
často
v
nezbyde pak
té,
ciziny,
nás
u
demoralisovali
stává,
Spolku
se
to
aby
majíce úspěch jednotlivce na uměleckého.
na
vážnějším
kteří
výstav
co
která
pracovat
snesou,
pro
dnes
i
nezbyde
ponechati těm,
a
leckou
něm stavětí
na
našim
pracovníkům
porozuměním
s
širších,
typickou,
se
podni-
října
koncem
zkouška,
Narazíme-li
lepší,
Má-
vlast-
zde
Manesa
počítati
a
domu
umělecké,
strany
se
možno-li pro
umělců
zřízení
o
výstavy
pro
kána
se
ko-
stálá
existuje
tomuto,
Jednoty výtvarných
nesa,
umělce
vehnaly
Rudolfínské
poměry
cena
školy
vystaveny
Rudolfinu.
GRÉGRA
v
Praze.
