Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Právní úprava a praktická aplikace

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obchodní právo Katedra obchodního práva

Rigorózní práce

Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti Právní úprava a praktická aplikace Mgr. Hana Stesková 2013/2014

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: ,,Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Právní úprava a praktická aplikace." zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

1

OBSAH RIGORÓZNÍ PRÁCE 1

ÚVOD

4

2

ZÁKLADNÍ KAPITÁL AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

6

2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3

ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.5 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.7 4

VÝCHODISKA PRÁVNÍ ÚPRAVY PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY KOMUNITÁRNÍ PRÁVO. PRÁVNÍ ÚPRAVA ČESKÉ REPUBLIKY. POJEM ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU FUNKCE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PROSTŘEDKY TVORBY A UDRŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ZMĚNY VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

NOMINÁLNÍ A EFEKTIVNÍ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DŮVODY ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ZPŮSOBY ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU KE ZPŮSOBŮM ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU OBECNĚ. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. KOMBINOVANÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. ROZHODOVÁNÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ORGÁNY SPOLEČNOSTI PŘI ROZHODOVÁNÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY. USNESENÍ VALNÉ HROMADY O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. ZÁPIS USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. PROVEDENÍ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PRÁVA AKCIONÁŘŮ PŘI ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PŘEDNOSTNÍ PRÁVO. PRÁVA Z NOVÝCH AKCIÍ. OSTATNÍ PRÁVA. ZMĚNA STANOV

ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ

4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.3 4.4

PODMÍNKY ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ POSTUP PŘI ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY. USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. ZÁPIS USNESENÍ O ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. UPISOVÁNÍ AKCIÍ. SPLÁCENÍ EMISNÍHO KURSU AKCIÍ. ZÁPIS ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU. VYDÁVÁNÍ AKCIÍ PO ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. KAPITALIZACE POHLEDÁVKY NEPENĚŽITÉ VKLADY

2

6 7 7 9 10 12 15 23 25 25 25 26 26 27 27 29 32 34 37 37 39 41 42 43 44 44 47 48 49 51 51 51 51 53 56 56 60 61 63 64 65

4.5 VEŘEJNÁ NABÍDKA AKCIÍ 4.5.1 VEŘEJNÁ NABÍDKA AKCIÍ. 4.5.2 PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU. 4.6 POUKÁZKA NA AKCIE 4.7 SOUBĚŽNÉ SNÍŽENÍ A ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 5

VÝHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY

5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.1.6 5.2 5.3 5.4 5.5 6

70 70 72 73 74 76

ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH VÝCHODISKA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY. ZMĚNY U ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU V OBECNÉ ROVINĚ. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. SOUVISEJÍCÍ NOVELIZACE PRÁVA CENNÝCH PAPÍRŮ SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY V JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH POZITIVA A NEGATIVA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY VÝHLED KOMUNITÁRNÍ ÚPRAVY

PRÁVNÍ ÚPRAVA V DALŠÍCH ZEMÍCH

76 76 77 81 84 85 86 86 88 88 91 95

6.1 RAKOUSKO 6.1.1 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 6.1.2 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 6.1.3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 6.1.4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 6.2 SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO 6.2.1 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ. 6.2.2 PODMÍNĚNÉ ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU. 6.2.3 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ. 6.2.4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU ROZHODNUTÍM PŘEDSTAVENSTVA. 6.3 SLOVENSKO

95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105

7

ZÁVĚR

109

8

RESUMÉ

112

9

POUŽITÉ PRAMENY

115

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6

ČESKÁ KNIŽNÍ LITERATURA ČESKÁ ČASOPISECKÁ LITERATURA ZAHRANIČNÍ LITERATURA ONLINE ZDROJE PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUDNÍ ROZHODNUTÍ

115 117 118 119 120 129

3

1 ÚVOD Koncepce reálné tvorby a udržení základního kapitálu, dle níž má základní kapitál akciové společnosti plnit především garanční funkci ve vztahu k věřitelům, je jedním ze základních stavebních kamenů komunitárního korporačního práva.1 Na této koncepci je založena i naše právní úprava, která vychází především z komunitární úpravy obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění směrnice č. 2013/24/EU2 (přepracované znění), (dále jen ,,Druhá směrnice"). Druhá směrnice stanoví požadavky na akciové společnosti v oblasti základního kapitálu a jeho změn, jejichž cílem je zajistit reálnou tvorbu a následné udržení základního kapitálu tak, aby mohl sloužit jako garance pro uspokojení pohledávek věřitelů. Přesto, že základní kapitál při plnění garanční funkce v praxi selhává, nelze v nejbližších letech očekávat zásadní změnu právní úpravy a bude tak třeba nadále respektovat přísná pravidla zajišťující alespoň částečné naplnění garanční funkce základního kapitálu. Přísná pravidla platí i pro změny základního kapitálu, které je v případě akciové společnosti možné realizovat jen zákonem stanoveným způsobem. Právní úprava zvyšování základního kapitálu se ve vztahu ke garanční funkci základního kapitálu snaží zajistit, aby společnost skutečně obdržela protihodnotu jmenovité hodnoty nově vydávaných akcií a základní kapitál tak byl i v částce odpovídající rozsahu zvýšení kryt majetkem společnosti. Sekundární a neméně významnou funkcí právní úpravy zvyšování základního kapitálu je pak ochrana akcionářských práv, jejichž podíly na společnosti a tím i jejich hodnota, se mohou v důsledku zvýšení základního kapitálu zásadním způsobem změnit. Cílem této rigorózní práce je seznámit čtenáře s širším pozadím právní úpravy zvyšování základního kapitálu akciové společnosti obsažené v obchodním zákoníku. V rigorózní práci se budu věnovat i východiskům a důvodům právní úpravy. Nelze také neakcentovat významný kontext komunitárního práva, z něhož naše právní úprava vychází. Důraz bude kladen na principy a zásady právní úpravy, které mají nezanedbatelný význam i pro praxi a pro 1

Winter, J. a kol.: Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002. [cit. 10.11.2013], s. 78. 2 Úř. věst. L 315 ze dne 14.11.2012.

4

rozhodování soudů. Stávající judikatura ke zvyšování základního kapitálu není příliš bohatá a nezahrnuje zdaleka všechny sporné aspekty právní úpravy. Materiální kontrola souladu rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu se zákonem spočívá od účinnosti novely zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,občanský soudní řád") provedené zákonem č. 216/2005 Sb. převážně na notářích, na základě jejichž notářských zápisů rejstříkové soudy usnesení valných hromad akciových společností o zvýšení základního kapitálu zapisují. Judikatura proto přichází ke slovu spíše v řízení o žalobách na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. V praxi proto společnosti naráží na zákonem a judikaturou neřešené sporné otázky, k jejichž zodpovězení je třeba často znát právě širší pozadí právní úpravy. Ve stěžejních částech práce pojednávající o samotném zvýšení základního kapitálu dle stávající úpravy zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,obchodní zákoník") se pak zaměřím na praktickou aplikaci právní úpravy. Cílem těchto meritorních kapitol bude provést čtenáře praktickou aplikací právní úpravy a upozornit jej na otázky, kterými by se společnost při realizaci procesu zvyšování základního kapitálu měla zabývat, byť nemusí být na první pohled z textu zákona patrné. Cílem meritorní části práce bude dále upozornit na sporné aspekty při aplikaci právní úpravy a navrhnout řešení konformní se zásadami a východisky právní úpravy popisovanými v teoretických částech rigorózní práce. Samostatnou praktickou kapitolu hodlám věnovat zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií a jeho specifikům jakožto základnímu a nejvíce užívanému způsobu zvyšování základního kapitálu akciové společnosti. Meritorní části rigorózní práce budou doplněny o kapitolu věnovanou aktuálnímu vývoji právní úpravy v souvislosti s přijetím nového zákona o obchodních korporacích, který nabývá účinnosti 1.1.2014, s důrazem na konkrétní změny v budoucí právní úpravě. V souvislosti s dalším vývojem naší právní úpravy, která je významně regulována komunitárním právem, se také budu věnovat předpokládanému vývoji právní úpravy v rámci Evropské unie. Poslední kapitola práce nabídne srovnání naší právní úpravy s úpravami okolních států – Rakouska, Spolkové republiky Německa a Slovenské republiky, které jsou taktéž harmonizovány Druhou směrnicí, avšak konkrétní aspekty jsou řešeny jiným způsobem a mohou být v určitých ohledech zdrojem inspirace pro řešení sporných situací v případě naší právní úpravy či pro případné další změny naší právní úpravy.

5

2 ZÁKLADNÍ KAPITÁL AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 2.1 Východiska právní úpravy Historicky se pojem základní kapitál poprvé v našem právním řádu objevuje v zákoně č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech, (dále jen ,,akciový zákon") účinném od roku 1949 do roku 1990.3 Význam tohoto zákona však byl s ohledem na politický režim z pohledu dnešního obchodního práva spíše marginální. Akciový zákon platil vedle stěžejních předpisů tehdejšího obchodního práva, zákona č. 1/1863 ř.z., obecného zákoníku obchodního, a později vedle zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, který upravoval zejména vztahy mezi socialistickými organizacemi navzájem a státem, a byl silně ovlivněn teorií socialistického hospodářského práva preferující vysoký stupeň reglementace do soukromoprávních vztahů. Tato tendence se přes již v té době existující opačné názory projevila také v obchodním zákoníku, a to především snahou maximalisticky upravit oblast obchodního práva4, což se projevilo také v úpravě základního kapitálu a jeho změn. Obchodní zákoník pracoval nejprve namísto pojmu základní kapitál s pojmem ,,základní jmění“. Cílem úpravy základního jmění byla obdobně jako u dnešního pojetí základního kapitálu garance ve vztahu k věřitelům. Na rozdíl od stávající úpravy základního kapitálu však bylo základní jmění chápáno jako konstantní, relativně neměnná suma představující skutečný majetek tvořený vklady společníků. Pojem ,,základní kapitál", který nahradil pojem základní jmění, se v obchodním zákoníku objevil poprvé v roce 2000, kdy již byl také patrný významný vliv komunitárního práva na naši právní úpravu. Obchodní zákoník se již tehdy při úpravě základního kapitálu a jeho změn dobrovolně do značné míry podřídil pravidlům komunitárního práva obsaženým ve Druhé směrnici. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se pak pravidla upravující základní kapitál včetně následných novelizací stala pro Českou republiku jako členský stát Evropské unie také právně závaznými. Nicméně úprava obchodního zákoníku zůstává i dnes v důsledku výše zmíněných vlivů a snah maximalizovat úpravu obchodního

3

Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, s. 181. 4 Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s. 15.

6

práva oproti komunitární úpravě přísnější, což je jí v posledních letech pro nadměrné omezování obchodních společností vytýkáno.5 Základním materiálním východiskem právní úpravy základního kapitálu a jeho změn je zájem na ochraně věřitelů. Zatímco v osobních obchodních společnostech ručí za závazky společníci celým svým majetkem, v kapitálových společnostech toto ručení odpadá a místo něj je nabízena garance ve formě základního kapitálu. Hovoříme o garanční funkci základního kapitálu. Garanční funkce je realizována pravidly zajišťujícími řádnou tvorbu a následné udržení základního kapitálu, zejména povinností tvorby minimálního základního kapitálu, uhrazovací povinností akcionářů a dalšími, o nichž bude podrobně pojednáno v podkapitole 2.5 této rigorózní práce. Vedle ochrany věřitelů si právní úprava základního kapitálu akciové společnosti a jeho změn klade za cíl také ochranu akcionářů. Akciová společnost může mít vysoký počet akcionářů, z nichž mnozí mají jen malý podíl na základním kapitálu a tomu odpovídající malý vliv na rozhodování společnosti. Proto jsou jejich zájmy chráněny především zákonem a právní úprava akciových společností je v tomto ohledu podrobnější než v případě jiných obchodních společností.6 Zájem na ochraně akcionářů při zvyšování základního kapitálu se projevuje především v úpravě práva akcionářů rozhodovat o zvýšení či snížení základního kapitálu, kdy valná hromada je s vyjímkou zvýšení základního kapitálu představenstvem na základě pověření valné hromady jediným orgánem společnosti oprávněným rozhodnout o změně výše základního kapitálu. K ochraně akcionářů dále slouží úprava přednostního práva na upsání nových akcií vydávaných na zvýšení základního kapitálu, úprava práva na informace a úprava práva na rovné zacházení.7

2.2 Prameny právní úpravy 2.2.1 Komunitární právo. Oblast úpravy základního kapitálu je zásadně ovlivňována komunitárním právem, kterým je Česká republika jako člen Evropské unie vázána. Podle povahy pramenů komunitárního práva rozlišujeme právo primární a právo sekundární. 5

Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, s. 46. 6 Pokorná, J. Subjekty obchodního práva. Vybrané problémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, s. 192. 7 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005. s 81.

7

Primárním právem se rozumějí mezinárodní smlouvy a protokoly uzavřené členskými státy, jimiž byly jednotlivá společenství a Evropská unie založeny včetně následných novelizujících dokumentů.8 Mezi primární prameny práva řadíme také obecné právní zásady (principy). Jedná se o nepsaný pramen komunitárního práva. ,,Zásady jsou formulovány Soudním dvorem v jeho judikatuře a mohou být následně kodifikovány či upřesněny v některém psaném pramenu práva."9 Při svém rozhodování k principům soudní dvůr plně přihlíží. Pro oblast korporačního práva včetně úpravy základního kapitálu a jeho změn mají z primárního práva význam právě některé z těchto principů. Jde o princip rovnosti, princip zákazu diskriminace, princip ochrany důvěry, princip užitečného výsledku a princip přiměřenosti. Sekundárním právem jsou pak právní akty vydávané orgány Evropských společenství na základě smluv primárního práva. Právně závazné z těchto aktů jsou směrnice, nařízení a rozhodnutí.10 Pro oblast základního kapitálu a jeho změn má zásadní význam Druhá směrnice upravující náležitosti zakládacího dokumentu, minimální výši základního kapitálu, postup pro změny základního kapitálu, pravidla pro nepeněžité vklady a jejich ocenění a nabývání vlastních akcií. Úprava veřejné nabídky cenných papírů včetně veřejné nabídky akcií při zvýšení základního kapitálu je unifikována směrnicí Rady a Evropského parlamentu č. 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ve znění pozdějších předpisů.11 Obsah prospektu stanoví přímo účinné nařízení Komise č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.12 Okrajově lze pak na základní kapitál a jeho změny dále aplikovat i další předpisy komunitárního práva jako směrnici Rady č. 2009/101/EC ze dne 16. září 2009, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společnosti ve smyslu článku 48 druhého pododstavce SES, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění pozdějších předpisů13, která mimo jiné upravuje povinnost zveřejňovat aktuální znění stanov včetně údaje o základním kapitálu, směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/109/ES ze dne

8

Pelikánová, I. Obchodní právo 1. Praha : ASPI,, 2005, s. 155. Tomášek, M. a kol. Právo Evropské unie. 1 vyd. Praha : Leges, 2013, s. 103. 10 Pozn. Rozhodnutí jsou závazná jen individuálně. 11 Úř. věst. L 345 ze dne 31.12.2003. 12 Úř. věst. L 149 ze dne 30.4.2004. 13 Úř. věst. L 258 ze dne16.9.2009. 9

8

15. prosince 2004, o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a o změně směrnice 2001/34/ES ve znění pozdějších předpisů14, směrnici Rady č. 2008/7/ES ze dne 12. února 2008 o nepřímých daních z kapitálových vkladů ve znění směrnice č. 2013/13/EU 15 apod. Ačkoliv směrnice nejsou na rozdíl od nařízení na území členských států přímo účinné, za splnění daných podmínek může být dle judikatury soudního dvora přiznán i jim přímý účinek, tedy možnost, aby se úpravy směrnice dovolávali jednotlivci. Podmínkami pro přiznání přímého účinku směrnice, které musí být splněny kumulativně, jsou dle soudního dvora nedostatečná či chybějící implementace směrnice členským státem, uplynutí implementační lhůty a dostatečně přesné a bezpodmínečné ustanovení směrnice, jehož se jednotlivec dovolává tak, aby bylo zřejmé jaká práva mu aplikací směrnice mají vzniknout.16 Přímý účinek lze dle judikatury soudního dvora až na vyjímky aplikovat pouze ve vertikálních vztazích, tedy vztazích mezi jednotlivci a členskými státy, nikoliv ve vztazích mezi jednotlivci a právnickými osobami odlišnými od státu navzájem (horizontálních vztazích.)17 V případě zvýšení základního kapitálu tak připadá v úvahu aplikace na vztahy mezi společností a rejstříkovým soudem např. v případě zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nelze však uvažovat o přímém účinku ve vztazích mezi společností a jejími akcionáři. V tomto ohledu je zajímavá názorová tendence, podle níž úprava ve směrnicích představuje maximální a nikoliv minimální standard právní úpravy. V důsledku takové úvahy by bylo potenciálně možné se dovolávat mírnější komunitární úpravy. Podle převažujícího názoru však druhá směrnice představuje minimální a nikoliv maximální standard.18

2.2.2 Právní úprava České republiky. Na národní úrovni je pak problematika základního kapitálu akciových společností a jeho změn dosud upravena především v obchodním zákoníku. Od 1.1.2014 nabývá účinnosti nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen ,,zákon o obchodních

14

Úř. věst. L 390 ze dne 31.12.2004. Úř. věst. L 46 ze dne 21.2.2008. 16 Bobek, M., Bříza, P., Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2011, s. 77. 17 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, s. 19. 18 Tamtéž, s. 81. 15

9

korporacích") který přejímá a do jisté míry novelizuje stávající úpravu obchodních společností obsaženou v obchodním zákoníku. Změnám v právní úpravě zvýšení základního kapitálu po 1.1.2014 je věnována kapitola 5. této rigorózní práce. Byť je zvyšování základního kapitálu upraveno v obchodním zákoníku komplexně, v některých specifických situacích bude nutné použít na základě odkazu nebo popř. subsidiárně také zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,občanský zákoník"). Příkladem může být odkaz ust. § 59 odst. 6 obchodního zákoníku upravující vklad pohledávek, který odkazuje na přiměřené použití ustanovení o postoupení pohledávky. Rejstříkové řízení týkající se zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu či samotného zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se řídí příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu. S účinností od 1.1.2014 bude na rejstříkové řízení nutno aplikovat také nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen ,,zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob"). Účtování o zvýšení základního kapitálu se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími vyhláškami. V konkrétních situacích pak dochází k aplikaci dalších právních předpisů jako např. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,zákon o podnikání na kapitálovém trhu"), v případě veřejné nabídky akcií při zvýšení základního kapitálu, zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,zákon o dluhopisech"), při podmíněném zvýšení základního kapitálu, zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, včetně prováděcí vyhlášky nebo zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v případě nepeněžitých vkladů spočívajících v nemovitostech.

2.3

Pojem základního kapitálu Základní kapitál je pro všechny právní formy obchodních společností definován

v ust. § 58 odst. 1 obchodního zákoníku jako ,,peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti.“ Základní kapitál vyjadřuje hodnotu těchto vkladů, částku. Vklady se přitom rozumí peněžní částky nebo penězi ocenitelné hodnoty, jež se společníci zavázali vložit do společnosti při jejím založení nebo při zvýšení základního kapitálu. Platí tedy, že ,,základní kapitál není označením pro majetek, nýbrž pouze vyjádřením jeho hodnoty v penězích. Majetek získaný těmito vklady

10

může společnost volně používat, protože základním kapitálem není právě tento majetek, ale částka vyjádřená v účetnictví v pasivech společnosti.“19 Poněkud zavádějící je v tomto ohledu definice základního kapitálu v zákoně o obchodních korporacích, který základní kapitál definuje jako ,,souhrn všech vkladů“. Dle důvodové zprávy touto reformulací zákonodárce sledoval jazykové zjednodušení. Pojetí institutu základního kapitálu u akciové společnosti zákon o obchodních korporacích nemění.20 Stávající definice obchodního zákoníku však podstatu základního kapitálu tak, jak byla popsána shora, vystihuje přesněji. Z účetního pohledu je základní kapitál součástí vlastního kapitálu společnosti, který kromě základního kapitálu zpravidla zahrnuje další položky jako např. rezervní fond nebo ostatní kapitálové fondy. V případě akciové společnosti zákon také připouští vklad společníka do vlastního kapitálu mimo základní kapitál ve formě emisního ážia. Součástí vlastního kapitálu mohou být rovněž vklady tichých společníků. Výše základního kapitálu akciové společnosti se obligatorně zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky zápisu jsou konstitutivní, tedy až zápisem do obchodního rejstříku se hodnota upsaných vkladů stává základním kapitálem. Výše základního kapitálu je určena při založení společnosti v zakladatelské smlouvě či listině. Jde také o podstatnou náležitost stanov, jejíž absence může mít za následek prohlášení neplatnosti společnosti soudem dle ust. § 68a odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku. Dle ust. § 58 odst. 1 obchodního zákoníku musí být výše základního kapitálu vyjádřena v české měně. Splácen však základní kapitál může být i v cizích měnách. Minimální výši základního kapitálu stanoví v případě akciové společnosti obchodní zákoník částkou 2.000.000,- Kč, což výrazně překračuje požadavek minimálního základního kapitálu stanoveného Druhou směrnicí ekvivalentem částky 25.000,- EUR. Základní kapitál akciové společnosti musí být rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Tyto údaje jsou rovněž obligatorní náležitostí zakladatelské listiny či smlouvy a stanov společnosti. Výši základního kapitálu lze měnit jen způsoby stanovenými zákonem, zejména při zvýšení a snížení základního kapitálu. Základní kapitál je tedy na rozdíl od majetku společnosti, jehož výše a složení podléhá zpravidla častým změnám, veličinou statickou, což odpovídá v evropském prostředí rozšířené ideje nedotknutelnosti základního kapitálu.21

19

Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 14. Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s. 39. 21 Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 76 - 82. 20

11

Od pojmu základní kapitál je nutno odlišovat pojem ,,upsaný základní kapitál“. Upsaný základní kapitál představuje ,,souhrn upsaných peněžních a nepeněžních vkladů všech společníků do obchodní společnosti“,22 ať již zapsaný v obchodním rejstříku či nikoliv. Právě konstitutivním zápisem do obchodního rejstříku se upsaný základní kapitál stává základním kapitálem. Druhá směrnice zavedla pojem ,,schválený kapitál“. Stanovy, zakládací listina nebo rozhodnutí valné hromady mohou dle Druhé směrnice schválit určitý rozsah zvýšení základního kapitálu, o kterém je oprávněn rozhodnout určitý orgán společnosti ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než pět let. Dle obchodního zákoníku je takový postup možný v případě zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva dle ust. § 210. Obchodní zákoník v ust. § 6 dále definuje pojmy ,,obchodní majetek“ právnické osoby jako veškerý její majetek. Jde tedy o veškerá aktiva právnické osoby podnikatele. ,,Čistým obchodním majetkem“ právnické osoby se pak rozumí obchodní majetek právnické osoby podnikatele po odečtení všech závazků. ,,Obchodním jměním“ obchodní zákoník rozumí souhrn veškerého majetku a závazků právnické osoby podnikatele. Do roku 2000 obchodní zákoník pracoval dále s pojmem ,,základní jmění“, které bylo definováno jako ,,numerický údaj uvedený ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, který vyjadřuje v penězích sumu, s níž společnost má zahájit v den svého vzniku svoji existenci a kterou má také minimálně mít po celou dobu svého trvání.“23 Jak již bylo uvedeno v podkapitole 2.1, na rozdíl od základního kapitálu bylo základní jmění chápáno také ve smyslu skutečného majetku, jež má společnost po dobu své existence k dispozici.

2.4

Funkce základního kapitálu Prvořadou funkcí základního kapitálu v kapitálových společnostech, kde odpadá

osobní ručení společníků za závazky společnosti, je garance pro uspokojení pohledávek věřitelů. Hovoříme o garanční funkci základního kapitálu.24 Naplnění této funkce základního kapitálu však vyžaduje formulaci pravidel, která by měla zabezpečovat za prvé, že společnost skutečně obdrží plnou hodnotu vkladů do základního kapitálu, a za druhé, že bude svůj

22

Bartková, H. a kol. Účetní sousvztažnosti 2008-2009. Praha : ASPI, a.s., 2008, s. 160. Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, s. 182. 24 Pozn. V Rakousku hovoří o základním kapitálu v tomto smyslu jako o fondu minimální garance ,,Mindestgarantiefond“. 23

12

majetek udržovat alespoň v hodnotě odpovídající základnímu kapitálu zvýšenému o rezervní fond. Pravidla pro zabezpečení získání upsaných vkladů společností jsou poměrně přísná. Patří mezi ně zejména uhrazovací povinnost, povinná správa vkladů před vznikem společnosti a povinné ocenění nepeněžitých vkladů. Pravidla pro udržení hodnoty majetku společnosti alespoň na úrovni základního kapitálu však dostatečná nejsou. Garanční funkce základního kapitálu je proto podstatně oslabena. Společnost totiž věřitelům za své závazky ručí celým svým majetkem, nikoliv částkou odpovídající základnímu kapitálu. Majetek společnosti, jehož základem byly při vzniku společnosti vklady do základního kapitálu přitom může růst, zůstávat na stejné úrovni jako základní kapitál, ale i klesat pod úroveň základního kapitálu.25 K posílení garanční funkce základního kapitálu vedly novely obchodního zákoníku z let 1996 a 2000, které stanovily pravidla, jež přece jen jistému udržení hodnoty základního kapitálu napomáhají. V souladu s ust. § 178 odst. 2 a 5 obchodního zákoníku tak valná hromada nemůže rozhodnout o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů akcionářům, pokud bude výše vlastního kapitálu nižší než výše upsaného základního kapitálu zvýšená o rezervní fond. Za této situace dále nesmí valná hromada ani představenstvo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, valná hromada nesmí odsouhlasit nabývání vlastních akcií popř. akcií ji ovládající osoby a má-li společnost ve svém majetku vlastní akcie či zatímní listy, popř. akcie či zatímní listy jí ovládajících akciových společností, je povinna snížit základní kapitál nejméně o částku, o níž upsaný základní kapitál s připočtením stanovené výše rezervního fondu přesahuje vlastní kapitál společnosti.26 Při dodržování shora uvedených pravidel může základní kapitál částečně garanci věřitelům stále poskytovat. Nicméně čím dál více se ukazuje, že ,,základní kapitál je institucí, o jejímž praktickém významu jsou projevovány pochybnosti.“27 Zatímco evropské právo nadále vychází z ideje nedotknutelnosti základního kapitálu, americké právo v současné době nepřikládá pevnému základnímu kapitálu větší význam a jako prostředek ochrany věřitelů volí zejména smluvní právo. I na půdě Evropské unie je již otevřena diskuze o nahrazení garanční

25

Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 77. Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 17 -18. 27 Pelikánová, I. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. Díl, Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 196. 26

13

funkce základního kapitálu jinými instituty.28 V případě přijetí takové úpravy by pak základní kapitál hrál roli spíše z ekonomického hlediska jako významný vlastní zdroj financování společnosti a do budoucna by tím pádem mohlo u akciových společností dojít k rozvolnění právní úpravy základního kapitálu a jeho změn. V této souvislosti lze zmínit, že u společnosti s ručením omezeným, na níž se Druhá směrnice nevztahuje, zákon o obchodních korporacích již ideu nedotknutelnosti základního kapitálu opouští a nově umožňuje, aby základní kapitál činil i jen symbolickou 1 Kč. S realizací ochrany věřitelů společnosti s ručením omezeným pak počítá prostřednictvím jiných institutů než základním kapitálem, a to ,,ustanoveními o správě majetku společnosti, zvýšenou zodpovědností jednatelů a dále např. pravidly o testu insolvence.“29 V praxi i v právních úpravách se tak z pohledu zajištění úhrady pohledávek věřitelů přidává stále více váhy jiným ukazatelům než základnímu kapitálu, zejména vlastnímu kapitálu. Proto také zákon stanoví povinnost akciových společností ukládat do sbírky listin své účetní závěrky a další dokumenty, na jejichž základě si věřitelé mohou udělat lepší představu o majetkové situaci společnosti.30 Úplnou garanci úhrady pohledávek věřitelů však právo nezajistí žádnými prostředky. Základní kapitál dále slouží jako měřítko ziskovosti či ztrátovosti společnosti. Při založení společnosti byla částka základního kapitálu rovna vlastnímu kapitálu. Majetek společnosti, jehož základem byly při vzniku společnosti právě vklady do základního kapitálu pak dále roste nebo klesá. Je-li vlastní kapitál společnosti nižší než základní kapitál, vypovídá to za jinak konstantních okolností o ztrátě společnosti a naopak. Je však nutno dodat, že v tomto případě se jedná pouze o ziskovost z účetního pohledu. Kladný či záporný rozdíl mezi základním a vlastním kapitálem může být totiž způsoben i účetními operacemi, které fakticky společnosti žádné další prostředky negenerují a naopak. Ziskovost společnosti je proto lepší ověřit prostřednictvím výkazu zisků a ztrát, z něhož je seznatelné, z jakých zdrojů pochází výnosy společnosti a jaké jsou její náklady a zda společnost činností, na níž se zaměřuje

28

Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, s. 93. 29 Babůrková, J. Zákon o obchodních korporacích. 2. díl. Víte, že základní kapitál s.r.o. může být 1,- Kč? epravo.cz [online]. epravo.cz, a.s. [cit. 20.11.2013]. 30 Pozn. Větší důraz na ukládání příslušných dokumentů do sbírky listin klade nový zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, který nabývá účinnosti 1.1.2014. Za neuposlechnutí výzvy k uložení listin do sbírky listin bude nově možné uložit pokutu až do 100 tis. Kč namísto stávajících 20 000 Kč. Nadále zůstává zachována také možnost finančního úřadu uložit pokutu do 3 % aktiv, pokud účetní jednotka nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu. Při opakovaném neplnění povinností se závažnými důsledky pro třetí osoby může být společnost po výzvě soudu se stanovením lhůty k nápravě zrušena.

14

vytváří pravidelný zisk, či zda jde v případě zisků společnosti spíše o příjmy způsobené nahodilými okolnostmi a transakcemi bez vazby na stálé podnikatelské zaměření společnosti. Reálnou funkcí základního kapitálu zůstává určení podílů jednotlivých akcionářů na společnosti. Rozsah účasti jednotlivých akcionářů na společnosti je určen poměrem součtu jmenovitých hodnot jimi držených akcií k základnímu kapitálu. Od takto počítané účasti se v souladu se zásadou proporcionality odvíjí rozsah akcionářských práv jednotlivých akcionářů jako podíl na hlasovacích právech, podíl na zisku, na likvidačním zůstatku, rozsah účasti na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a přednostní právo na úpis nově vydávaných akcií při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Základní kapitál také slouží jako jeden z vlastních zdrojů financování akciové společnosti. Významná jsou zejména rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z důvodu plánovaných investičních záměrů společnosti. Pro společnost jde o prostředky, jež nemusí po dobu své existence vracet a nemusí z nich platit úrok. Nákladem takto získaných prostředků pak bývají dividendy, jejichž výplata však závisí na rozhodnutí valné hromady.

2.5

Prostředky tvorby a udržení základního kapitálu K plnění garanční funkce základního kapitálu právní úprava stanoví pravidla směřující

k povinné tvorbě a udržení hodnoty základního kapitálu. Základní povinností akciových společností v této oblasti je především povinnost vytvářet základní kapitál, a to alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Dle čl. 6 Druhé směrnice musí zákony jednotlivých členských zemí stanovit minimální hodnotu základního kapitálu akciové společnosti ve výši odpovídající nejméně ekvivalentu částky 25.000,- EUR. Obchodní zákoník stanoví minimální výši základního kapitálu akciové společnosti v ust. § 162 odst. 2 částkou 2 000 000 Kč a je tedy v tomto ohledu výrazně přísnější než Druhá směrnice. Aby ke splacení stanoveného základního kapitálu skutečně došlo, stanoví právní úprava pro upisovatele akcií uhrazovací povinnost. V případě peněžitých vkladů ukládá Druhá směrnice v čl. 9 povinnost splacení minimálně 25 % peněžitých vkladů před vznikem společnosti. Obchodní zákoník zvolil přísnější úpravu, kdy v ust. § 168 odst. 1 stanoví povinnost splacení 30 % upsaných vkladů včetně případného emisního ážia do zahájení ustavující valné hromady. Celý emisní kurs upsaných akcií jsou pak dle ust. § 177 odst. 1 obchodního zákoníku upisovatelé povinni splatit nejpozději do jednoho roku od vzniku

15

společnosti. Rovněž v případě zvýšení základního kapitálu je dle ust. § 206 obchodního zákoníku nutno splatit minimálně 30 % jmenovité hodnoty akcií včetně případného emisního ážia ještě před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Důsledkem prodlení se splněním uhrazovací povinnosti je neúčinnost upsání akcií a v případě nedoplatku vkladu po zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku sankční úrok ve výši 20 % a možnost vyloučení upisovatele ze společnosti. V případě nepeněžitých vkladů ukládá Druhá směrnice v čl. 9 splacení v plné výši do pěti let od vzniku společnosti. Obchodní zákoník je opět přísnější a v ust. § 59 odst. 2 stanoví povinnost splatit nepeněžité vklady v plné výši již před vznikem společnosti. Uhrazovací povinnosti nemůže být upisovatel s vyjímkou případu snížení základního kapitálu zproštěn. Významným pravidlem, které doplňuje povinnost vytvářet minimální základní kapitál a uhrazovací povinnost je zákaz vydání akcií sub pari obsažený v ust. § 59 odst. 4 písm. b) obchodního zákoníku. Společnost není oprávněna vydávat akcie za nižší emisní kurs než je jejich jmenovitá hodnota. Z tohoto pravidla připouští Druhá směrnice v čl. 8 výjimku týkající se zaměstnaneckých akcií. Obchodní zákoník v ust. § 158 odst. 2 v tomto smyslu umožňuje dotovat zčásti nebo zcela emisní kurs či kupní cenu akcií nabývaných zaměstnanci vlastními zdroji společnosti, přičemž souhrn dotovaných částí emisního kursu či kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje. Řada dalších pravidel tvorby základního kapitálu upravuje problematiku nepeněžitých vkladů. Druhá směrnice v čl. 10 upravuje povinnost ocenění nepeněžitých vkladů znalcem jmenovaným soudem či správním orgánem. Zpráva znalce o ocenění nepeněžitých vkladů musí být zveřejněna. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve stanovách nebo zakladatelské listině společnosti. Druhá směrnice zároveň v čl. 11 stanoví určité vyjímky z povinnosti znaleckého ocenění nepeněžitých vkladů, které obchodní zákoník v ust. § 59a přejímá. Cílem úpravy je zabránit umělému přecenění nepeněžitých vkladů, které by de facto vedlo k vydávání akcií sub pari. 31 Hodnota nepeněžitého vkladu tak musí v souladu s výše uvedeným pravidlem zákazu vydávání akcií sub pari odpovídat alespoň emisnímu kursu akcií, jež mají být za tento vklad vydávány. Klesne-li později hodnota nepeněžitého vkladu pod hodnotu ocenění, je upisovatel povinen doplatit rozdíl v penězích. Obchodní zákoník výslovně neřeší důsledky nesplnění této 31

Duursuma, D., Duursuma-Kepplinger, H-C., Roth, M. Handbuch zum Gesellschaftsrecht. Wien : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2007, s. 1100.

16

povinnosti, nicméně v souladu se zásadou zachování základního kapitálu lze dovodit stejný postup jako při nesplacení vkladu. ,,Požadavek obchodního zákoníku, aby základní kapitál odpovídal souhrnu hodnot vkladů společníků do společnosti, je zcela kategorickým požadavkem, ze kterého obchodní zákoník nepřipouští vyjímky.“32 V ust. § 59 odst. 2 řeší obchodní zákoník situaci, kdy přesto, že se společník zavázal vložit do společnosti určitý nepeněžitý vklad a rejstříkový soud uznal tento vklad za splacený a povolil zápis odpovídající výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, na společnost právo k nepeněžitému vkladu nepřejde. Může tomu tak být například, pokud se později ukáže, že původní vlastník nebyl oprávněn předmět nepeněžitého vkladu zcizit. V takovém případě je upisovatel povinen uhradit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit mu nepeněžitý vklad, není-li v souvislosti s nastalou situací povinna vrátit jej jiné oprávněné osobě. Co se týče charakteru nepeněžitých vkladů Druhá směrnice v čl. 7 i obchodní zákoník v ust. § 59 odst. 2 zakazují vklady spočívající ve výkonech, kdy hrozí nebezpečí, že tyto vklady nebudou splaceny nebo, že jejich hodnota nebude odpovídat hodnotě za ně získaných akcií. U takových vkladů by v konkrétních případech činilo problémy také ocenění. Otázkou je, zda je vhodné pojímat tento zákaz jako bezvýjimečný. V době moderních technologií by mohly mít např. výkony počítačových expertů pro společnost mimořádný význam. 33 Nabízí se řešení pomocí smlouvy o dílo se smluvní pokutou ve výši odpovídající hodnotě nepeněžitého vkladu s adekvátním zajištěním jejího plnění. Nicméně s ohledem na charakter a požadavky na smluvní pokutu, zejména přiměřenost, by podle mého názoru bylo k využití nepeněžitých vkladů spočívajících ve výkonech třeba formulovat samostatné ustanovení řešící následky nesplacení takového vkladu bez vazby na smluvní pokutu. Dalším omezením charakteru nepeněžitých vkladů je zákaz kapitalizace pohledávek obsažený v ust. § 59 odst. 8 obchodního zákoníku, který zakazuje vklad spočívající v pohledávce vůči společnosti. Vyjímkou ze zákazu kapitalizace pohledávek je možnost započtení pohledávky upisovatele proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu akcií při zvýšení základního kapitálu. Takto je však možné započíst pouze pohledávky, k jejichž započtení dala souhlas valná hromada. V období let 1998-2000 umožňoval obchodní zákoník také vklad pohledávky za společností jako nepeněžitého vkladu. Základním problémem této konstrukce však byla skutečnost, že se v osobě dlužníka setkal oprávněný i 32 33

Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 227. Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 88.

17

povinný a dle ust. § 584 občanského zákoníku v takovém případě dochází k zániku pohledávky – vkladu.34 Pojistkou proti zcizení či znehodnocení vkladů v období od založení do vzniku společnosti je povinná správa vkladů správcem vkladů před vznikem společnosti. Peněžité vklady jsou v souladu s ust. § 163a odst. 4 obchodního zákoníku před vznikem společnosti poukazovány na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů na obchodní firmu zakládané společnosti na základě smlouvy s bankou, dle níž není možné s vklady do vzniku společnosti manipulovat. Obdobný je postup také v případě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií dle ust. § 204 odst. 2 obchodního zákoníku. Také nepeněžité vklady se dle ust. § 60 obchodního zákoníku před vznikem společnosti splácí k rukám správce, který je povinen nad plněním vkladu do vzniku společnosti dohlížet. Shora popsaná pravidla zajišťující reálnou tvorbu základního kapitálu lze považovat za dostačující, neboť v naprosté většině případů společnost ke dni svého vzniku opravdu eviduje aktiva ve výši odpovídající základnímu kapitálu. Naplnění garanční funkce základního kapitálu však dále vyžaduje formulaci pravidel zajišťujících udržení majetku společnosti ve výši odpovídající alespoň základnímu kapitálu sníženému o rezervní fond a upsaný avšak dosud nesplacený základní kapitál. Hovoříme o pravidlech zachování základního kapitálu. Mezi tato pravidla patří zákaz vrácení vkladů uvedený v ust. 179 odst. 2 obchodního zákoníku. Za vrácení vkladu se nepovažují plnění poskytnutá v důsledku efektivního snížení základního kapitálu, za splnění stanovených podmínek při odkupu akcií společnosti, při vrácení zatímního listu či jeho prohlášení za neplatný a při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. K vrácení již uhrazených vkladů může dojít také v důsledku neúčinnosti upisování akcií, například, nepodaří-li se upsat základní kapitál ve stanovené výši. Zde však jde o případ, kdy se uhrazené vklady dosud nestaly základním kapitálem, neboť neúčinnost nastává, aniž by byl odpovídající základní kapitál zapsán do obchodního rejstříku. V zájmu zachování základního kapitálu společnost nesmí rozdělovat zisk ani jiné zdroje, pokud by tím snižovala krytí svého základního kapitálu. Pravidla omezující rozdělování zisku nalezneme ve Druhé směrnici v čl. 17. Společnost nesmí rozdělit zisk, pokud je čisté obchodní jmění dle účetní závěrky (vlastní kapitál) nižší než upsaný základní kapitál, nebo by pod tuto výši kleslo po plánovaném rozdělení. Základní kapitál se pro účely výpočtu snižuje o dosud nesplacený emisní kurs. Částka k rozdělení akcionářům nesmí 34

Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 35.

18

překročit výši zisku daného účetního období zvýšeného o zisk minulých let sníženého o ztráty minulých let a rezervní fondy. Následkem porušení těchto pravidel je dle Druhé směrnice povinnost akcionářů vrátit tato plnění, avšak jen za předpokladu, že jim společnost prokáže, že o vadnosti rozdělení museli nebo měli vědět. Obchodní zákoník tato pravidla přejímá v ust. § 178 odst. 2. Rozdělení zisku či jiných fondů schvaluje podle obchodního zákoníku na základě řádné účetní závěrky valná hromada. O výplatě následně rozhoduje představenstvo, jehož členové v případě porušení zákonných pravidel pro výplatu odpovídají solidárně za vzniklou škodu. V důsledku porušení zákonných pravidel pro rozdělení zisku a jiných zdrojů může soud také prohlásit usnesení valné hromady, jež o takovém rozdělení rozhodla, za neplatné. Dividendu přijatou v dobré víře však není dle ust. § 179 odst. 1 obchodního zákoníku příjemce povinen vracet, přičemž dobrá víra se předpokládá. Půjde-li však o jinou částku než dividendu, například tantiému, příjemce ji vrátit musí. Se shora uvedenými pravidly pro rozdělování zisku či jiných vlastních zdrojů souvisí zákaz vyplácení úroků z akcií upravený v čl. 17 odst. 4 Druhé směrnice a v ust. § 159 odst. 2 obchodního zákoníku. Vydávání akcií, s nimiž by bylo spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti by mohlo vést ke snižování krytí základního kapitálu vlastními zdroji. Při významných ztrátách, které mají za následek významné snížení krytí základního kapitálu majetkem společnosti má společnost dále informační povinnost. Dle čl. 19 Druhé směrnice musí být svolána valná hromada, aby posoudila, zda je třeba společnost zrušit nebo přijmout jiná opatření, dosáhne-li ztráta poloviny výše základního kapitálu. Obchodní zákoník úpravu přejímá v ust. § 193 odst. 1. Pravidlo slouží především k ochraně akcionářů, kteří by ,,při těžkých ztrátách upsaného kapitálu měli mít příležitost rozhodnout o dalším osudu společnosti, například o zrušení společnosti, provedení zvýšení či snížení základního kapitálu či odvolání členů orgánů společnosti.“35 Nicméně rozhodnutí akcionářů v takové situaci bude většinou výhodné i pro věřitele. Má-li navíc společnost akcie na majitele a valná hromada je svolávána v tisku, mohou se věřitelé o problémech společnosti dozvědět z oznámení o konání valné hromady. Povinnost vytvářet rezervní fond je pro akciovou společnost obecně upravena v ust. § 217 obchodního zákoníku. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku dle řádné účetní závěrky za rok, v němž poprvé vytvoří zisk, a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, ne však více než 10 % hodnoty základního kapitálu. Následující roky se rezervní fond 35

Habersack, M. Europäisches Gesellschaftsrecht. 3. Aufl. München : C.H.Beck, 2006, s.152.

19

doplňuje částkou 5 % z čistého zisku, nestanoví-li stanovy společnosti částku vyšší. Společnost dále povinně vytváří rezervní fond ke krytí hodnoty vlastních akcií nabytých společností a krytí částky poskytnuté jako finanční asistence. Dobrovolně může vytvářet i další rezervní fondy. K ochraně majetku společnosti před jeho skrytým rozdělováním mezi zakladatele, akcionáře či jiné osoby se zvláštním vztahem ke společnosti36 a tedy i ke krytí základního kapitálu dále slouží pravidla týkající se vnitřního obchodování, tedy obchodování s osobami se zvláštním vztahem ke společnosti, obsažená v čl. 13 Druhé směrnice. Obchodní zákoník tato pravidla rozpracovává poněkud přísněji v ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Osobami se zvláštním vztahem ke společnosti se rozumí zakladatelé, akcionáři, členové představenstva a dozorčí rady, prokuristé či jiné osoby oprávněné uzavřít jménem společnosti příslušné smlouvy a dále osoby jim blízké a osoby jednající s nimi ve shodě. Při transakcích mezi společností a osobami se zvláštním vztahem ke společnosti, jejichž předmětem je převod aktiv v hodnotě odpovídající alespoň 10 % základního kapitálu, musí být hodnota převáděného majetku určena znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem. Dochází-li k převodu majetku do tří let od vzniku společnosti, musí tento převod navíc schválit valná hromada. Ustanovení má za cíl mimo jiné zamezit obcházení zákonných podmínek pro nepeněžité vklady. Snahou je zabránit situaci, kdy upisovatel sice upíše akcie peněžitými vklady, ale následně prodá společnosti nepeněžitý vklad za cenu emisního kursu jím upsaných akcií. Rakouské právo v tomto ohledu hovoří o tzv. skrytých nepeněžitých vkladech (verdeckte Sacheneinlage).37 Významné omezení ust. § 196 odst. 3 obchodního zákoníku chystá zákon o obchodních korporacích, který jej zachovává pouze v nezbytném rozsahu vyžadovaném Druhou směrnicí. Nově se tak omezení převodu majetku za cenu dle znaleckého posudku bude týkat pouze zakladatele a akcionářů, nikoliv dalších osob se zvláštním vztahem ke společnosti, jak jsou uvedeny výše. Lhůta pro povinné schválení převodu majetku valnou hromadou se zkrátí na dva roky od vzniku společnosti. Příslušné ustanovení zákona o obchodních korporacích se také nebude vztahovat na případy, kdy akcionář nebo zakladatel od společnosti majetek nabývá. Ustanovení tak bude aplikováno pouze tam, kde je nabyvatelem majetku společnost. Zákonodárce tak zjevně hodlá ochranu společnosti, věřitelů a minoritních akcionářů realizovat prostřednictvím jiných právních institutů – ,,například 36

Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s..96. Taufner, M. Die verdeckte Sacheinlage. Sachgründung und Umgehungsgeschäfte. Wien : Manzche Verlagsund Universitätsbuchhandlung, 2010, s.8 - 21. 37

20

úpravou podnikatelských seskupení, ručením při úpadku korporace, nastavením vhodných motivačních schémat členů orgánů apod.“ 38 Mezi pravidla tvorby i zachování základního kapitálu patří zákaz nabývání vlastních akcií upravený čl. 13 Druhé směrnice a ust. §§ 161 a násl. obchodního zákoníku. Úprava nabývání vlastních akcií je ovládána pro soukromé právo atypickou zásadou ,,co není při nabývání vlastních akcií výslovně dovoleno, je zakázáno.“39 V souladu se zásadami krytí základního kapitálu majetkem společnosti a úplného splacení vkladů právní úprava bezvýjimečně zakazuje upisování vlastních akcií při vzniku společnosti i při zvyšování základního kapitálu. Upsání akcií v rozporu s tímto zákazem je sice platné, ale zakladatelům, popř. při zvýšení základního kapitálu členům představenstva, vzniká povinnost splatit emisní kurs takto upsaných akcií, čímž se stávají jejich vlastníky. Ze zákazu derivativního nabývání vlastních akcií naopak zákon připouští za splnění určitých podmínek vyjímky. Existují případy, kdy je společnost povinna nabýt vlastní akcie ze zákona jako například při změně druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií. Společnost však v zákonem stanovených případech může nabýt vlastní akcie i dobrovolně, na základě vlastního rozhodnutí za splnění zákonných podmínek. Předně lze takto nabýt pouze akcie, jejichž emisní kurs byl zcela splacen. Na nabytí vlastních akcií se musí usnést valná hromada, která zároveň stanoví podrobnosti jako nejvyšší přípustný počet nabývaných akcií, dobu, po níž může společnost akcie nabýt, která nesmí být delší dvou let, a při úplatném nabytí také cenové rozmezí pro nabytí vlastních akcií. Společnost nesmí nabýt vlastní akcie pokud by nabytí způsobilo snížení vlastního kapitálu pod hodnotu základního kapitálu zvýšeného o upsaný základní kapitál, který nebyl dosud zapsán v obchodním rejstříku, a část rezervního fondu, kterou nesmí společnost použít k plnění akcionářům. Společnost, která hodlá nabýt vlastní akcie, musí také splnit kritéria ekonomické kondice. Nabytím vlastních akcií si nesmí přivodit úpadek a musí mít dost prostředků k vytvoření odpovídajícího rezervního fondu v pasivech, hodlá-li vlastní akcie vykázat v aktivech společnosti. Existují však specifické situace, kdy nemusí být podmínky pro nabývání vlastních akcií splněny. Jedná se o případy nabytí akcií v rámci snížení základního kapitálu, nabytí akcií v rámci univerzálního právního nástupnictví, nabytí akcií z důvodu plnění zákonných či soudem uložených povinností k ochraně minoritních akcionářů, nabytí akcií v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky společnosti proti vlastníku splacených akcií nebo

38 39

Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2. Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 100.

21

nabytí akcií jako finanční kolaterál. S ohledem na účel úpravy omezující nabývání vlastních akcií se podmínky pro nabytí vlastních akcií rovněž nevztahují na bezúplatné nabytí vlastních akcií. S nabytými vlastními akciemi nemůže společnost vykonávat hlasovací právo na valné hromadě. Tímto způsobem by nad sebou mohla společnost získat tzv. autokontrolu, kdy by se členové představenstva vystupující jako akcionáři na valné hromadě s těmito akciemi mohli opětovně volit do vedení společnosti. Rovněž by se na valné hromadě namísto akcionářům odpovídali de facto sami sobě. Nabyté vlastní akcie je společnost povinna zcizit ve lhůtách stanovených zákonem, popř. valnou hromadou. Pravidla platná pro upisování a nabývání vlastních akcií se vztahují i na osoby přímo či nepřímo ovládané společností. Obdobné podmínky jako pro nabývání vlastních akcií platí i pro vzetí vlastních akcií společností do zástavy. Se zákazem nabývání vlastních akcií souvisí dále zákaz finanční asistence, tedy možnosti poskytovat z majetku společnosti úvěry za účelem nabytí akcií společnosti, upravený v čl. 25 Druhé směrnice a v ust. §§ 161f a 161g obchodního zákoníku. Obdobně jako u nabývání vlastních akcií, došlo i u úpravy zákazu finanční asistence k uvolnění. Z režimu zakázané transakce pod sankcí absolutní neplatnosti, finanční asistence přešla na základě novely obchodního zákoníku č. 215/2009 Sb. přijaté na základě transpozice změn Druhé směrnice do režimu, kdy je přípustná za kumulativního splnění zákonných podmínek. Základním předpokladem je poskytnutí finanční asistence pouze za podmínek obvyklých v obchodním styku a dále prověření finanční způsobilosti zájemce o finanční asistenci. Poskytnutí finanční asistence nesmí nadměrně zatížit či omezit finanční stabilitu poskytující společnosti. Transparentnost finanční asistence má zajišťovat podrobná zpráva o finanční asistenci, která slouží jako podklad pro akcionáře, kteří na valné hromadě poskytnutí finanční asistence schvalují, a rovněž se ukládá do sbírky listin společnosti.40 Zákon dále požaduje vytvoření zvláštního rezervního fondu v pasivech společnosti ve výši odpovídající poskytnuté finanční asistenci. Jsou-li pomocí finanční asistence získávány akcie od společnosti finanční asistenci poskytující, musí být cena za tyto akcie přiměřená. Obdobná pravidla se vztahují i pro využívání finanční asistence osobami přímo či nepřímo ovládanými společností. K pravidlům zachování základního kapitálu patří i povinnost dodržovat při zvyšování a snižování základního kapitálu zákonem stanovené postupy, v nichž jsou 40

Stronová, D. Novela obchodního zákoníku: oceňování nepeněžitých vkladů a finanční asistence. Finanční management, 2010, č. 4.

22

obsažena i speciální pravidla pro ochranu věřitelů.41 K zachování základního kapitálu při změnách základního kapitálu patří také zákaz snížení základní kapitálu pod zákonem stanovenou minimální výši základního kapitálu.42 Jak již bylo zmíněno v podkapitole 2.5, pravidla zachování základního kapitálu nezajišťují, že společnost nutně udrží svůj majetek alespoň na úrovni výše základního kapitálu sníženého o rezervní fond a upsaný avšak dosud nesplacený základní kapitál. Povinnost udržení majetku společnosti alespoň na takové úrovni zákon nestanoví, byť by takové ustanovení věřitelé jistě ocenili. Taková úprava by totiž vedla k nadbytečnému omezení společností a blokaci prostředků vložených do podnikání.

2.6

Změny výše základního kapitálu Právní úprava změn výše základního kapitálu vychází z principů obsažených ve Druhé

směrnici. Jedná se o princip rovného zacházení, princip zákazu diskriminace, princip publicity, princip přiměřenosti, princip užitečného výsledku a princip zákazu zneužívajícího a podvodného dovolování se práva.43 Zvýšení základního kapitálu je postupem v zájmu věřitelů, do společnosti přichází nové zdroje nebo se v případě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů zvyšuje částka, kterou nesmí společnost v souladu s pravidly pro rozdělování zdrojů rozdělit mezi akcionáře. Právní úprava se snaží zajistit, aby společnost opravdu obdržela sumu, o níž je základní kapitál zvyšován. K tomu využívá obdobná pravidla tvorby základního kapitálu jako při založení společnosti (uhrazovací povinnost, zákaz vydávání akcií sub pari, pravidla týkající se ocenění nepeněžitých vkladů a další). V této souvislosti hovoříme o zásadě zachování základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu může dojít ke změně podílů jednotlivých akcionářů na společnosti. To má za následek změnu vlivu jednotlivých akcionářů na řízení společnosti, jež může mít vliv také na tržní hodnotu jednotlivých podílů. ,,Kupní cena většinového podílu na společnosti se skládá z obvyklé ceny akcií a tzv. kontrolní prémie."44 Rovněž cena podílů kvalifikovaných akcionářů dle ust. § 181 odst. 1 obchodního zákoníku, s nimiž zákon spojuje 41

Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 47. 42 Fritz, Ch. Gesellschafts- und Unternehmensformen. Handbuch der wichtigsten Fragen-, Gründung, Haftung, Auflösung, Steuerrecht. 2. bearb. u. erweitere Aufl. Wien : LINDE VERLAG WIEN Ges.m.b.H., 2002, s. 440. 43 Lasák, J. Právní předpisy Evropské unie s judikaturou. Právo obchodních společností. Praha: Wolters kluwer ČR, a.s., 2011, s. 44, 49. 44 Habersack, M. Europäisches Gesellschaftsrecht. 3. Aufl. München : C.H.Beck, 2006, s. 160.

23

další akcionářská oprávnění, je vyšší než cena stejného počtu akcií kupovaných zvlášť. Právní úprava proto chrání zájmy akcionářů při zvyšování základního kapitálu prostřednictvím možnosti rozhodovat o zvýšení základního kapitálu a prostřednictvím přednostního práva na úpis nových akcií, díky němuž má každý akcionář příležitost zachovat si svůj stávající podíl na společnosti. Při zvyšování základního kapitálu je v souladu se zásadou rovného zacházení s akcionáři, která je vyjádřená v ust. § 155 odst. 7 obchodního zákoníku, společnost povinna zacházet se všemi akcionáři ve stejném postavení stejně. Snížení základního kapitálu vede buď k výplatě plnění akcionářům v případě efektivního snížení základního kapitálu nebo k umožnění budoucího plnění akcionářům s ohledem na pravidla pro rozdělování zdrojů společnosti akcionářům v případě nominálního snížení základního kapitálu. Ani jedna z těchto možností není v zájmu věřitelů, neboť dochází ke snížení bonity společnosti a proto právní úprava snížení základního kapitálu klade důraz právě na jejich ochranu. Obchodní zákoník v ust. § 215 stanoví na ochranu věřitelů povinnost společnosti věřitelům snížení základního kapitálu oznámit a dále povinnost zajistit, popř. dozajistit pohledávky věřitelů.45 Dle ust. § 211 odst. 3 obchodního zákoníku dále v důsledku snížení základního kapitálu nesmí dojít ke zhoršení dobytnosti pohledávek věřitelů a dle ust. § 216 odst. 4 obchodního zákoníku nesmí společnost poskytnout akcionářům jakékoli plnění z důvodu snížení základního kapitálu dříve, než jsou uspokojeny či zajištěny pohledávky věřitelů. Při změnách základního kapitálu je nutno vždy postupovat zákonem stanoveným postupem. Úprava změn základního kapitálu je kogentní a soukromoprávní zásada ,,co není zakázáno, je dovoleno" se při změnách základního kapitálu uplatní pouze v omezené míře. Nepřipouští-li to zákon, jednotlivé způsoby zvýšování a snižování základního kapitálu nelze navzájem kombinovat. O změnách základního kapitálu rozhoduje valná hromada společnosti, účinnosti však změny nabývají až zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se přitom ještě před zápisem samotné změny základního kapitálu v souladu s principem dvojí publicity zapisuje i usnesení valné hromady o změně základního kapitálu. Nedodržení zákonem stanovených postupů a ustanovení směřujících na ochranu věřitelů či akcionářů může vést k zamítnutí návrhu na zápis usnesení o změně základního kapitálu či nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

45

Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 750.

24

3 ZVÝŠENÍ

ZÁKLADNÍHO

KAPITÁLU

AKCIOVÉ

SPOLEČNOSTI 3.1

Nominální a efektivní zvýšení základního kapitálu V případě zvýšení základního kapitálu právní nauka rozlišuje nominální a efektivní

zvýšení základního kapitálu. Při efektivním zvýšení základního kapitálu společnost rozšiřuje vlastní zdroje financování a současně přijímá nová peněžitá či nepeněžitá aktiva. 46 O splacené vklady se zvyšuje i vlastní kapitál společnosti. Hovoříme také o zvýšení základního kapitálu z vnějších zdrojů. Nominální zvýšení základního kapitálu naproti tomu představuje účetní operaci, kdy jiné vlastní zdroje mimo základní kapitál jsou využity k tvorbě základního kapitálu. Hovoříme o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Vlastní kapitál společnosti se nemění. Obvykle je využíváno společnostmi, jejichž majetek výrazně převyšuje sumu základního kapitálu a v rámci zvýšení z vlastních zdrojů pak dochází k nastavení hodnoty základního kapitálu na přiměřenou výši.47

3.2

Důvody zvyšování základního kapitálu V souladu s ust. § 202 odst. 2 obchodního zákoníku musí být důvod zvýšení základního

kapitálu vyjádřen již v pozvánce na valnou hromadu, která má o zvýšení základního kapitálu rozhodnout. V případě efektivního zvýšení základního kapitálu, kdy společnost reálně získává nové vlastní zdroje, společnosti jako důvod často uvádí získání nových vlastních zdrojů popř. posílení vlastních zdrojů, posílení kapitálové přiměřenosti apod. S ohledem na skutečnost, že v rámci efektivního zvýšení dochází vždy k získání nových vlastních zdrojů, jde o obecnou formulaci, z níž není patrné, jak s prostředky získanými v rámci zvýšení základního kapitálu hodlá společnost naložit. Zákon ani judikatura nicméně žádné zvláštní požadavky na důvod zvýšení základního kapitálu nekladou a jde tedy o legitimní postup. Konkrétními důvody pak bývají úhrada pohledávek společnosti tam, kde v rámci zvýšení základního kapitálu dojde 46

Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 972. 47 Wilhelm, J. Lehrstuhl für Bürgerliches und Handels- und Wirtschaftsrecht II. Berlín : De Gruyter Rechtswissenschaften Verlags-GmbH, 2009, s. 206.

25

k zániku pohledávky společnosti započtením proti pohledávce na splacení emisního kursu akcií, získání určitého pro společnost důležitého nepeněžitého aktiva ve formě nepeněžitého vkladu či přilákání strategického investora či nového akcionáře. Důvodem může být i odvrácení úpadku společnosti. V případě nominálního zvýšení základního kapitálu bývá obecným důvodem posílení důvěryhodnosti společnosti v obchodních vztazích, resp. posílení garanční funkce základního kapitálu, k němuž dochází při každém zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. V důsledku přeměny jiných vlastních zdrojů na základní kapitál totiž dochází ke snížení sumy zdrojů, kterou lze v souladu přísnými pravidly udržení základního kapitálu, jež byla popsána v podkapitole 2.5 této rigorózní práce, rozdělit mezi akcionáře. Výše základního kapitálu je pak jedním z kritérií, podle kterého banky posuzují bonitu společnosti žádající o úvěr. Důvodem může být také získání určité obchodní zakázky, pokud je pro výběr uchazeče použito kritérium určité výše základního kapitálu. Ve specifických případech může být důvodem ke zvýšení základního kapitálu také naplnění zákonných podmínek pro vstup do určitého podnikatelského odvětví. Zahraniční literatura pak jako další v úvahu přicházející důvody nominálního zvýšení základního kapitálu zmiňuje také změnu dividendové politiky,48 neboť výše základního kapitálu má vliv na výpočet částky, kterou je možno rozdělit formou dividendy akcionářům. V případě společností s akciemi obchodovatelnými na regulovaných trzích může být důvodem snaha zvýšit zájem drobných investorů o akcie společnosti, neboť vydání tzv. gratisakcií, k němuž v rámci nominálního zvýšení základního kapitálu dochází, snižuje kurs akcií dané společnosti na regulovaném trhu a ty jsou pak dostupnější i pro drobné investory, kteří se eventuelně mohou následně účastnit i případného efektivního zvýšení a dodat tak společnosti nové zdroje.49

3.3

Způsoby zvyšování základního kapitálu

3.3.1 Ke způsobům zvyšování základního kapitálu obecně. Pro postup při zvyšování základního kapitálu obchodní zákoník vymezuje několik způsobů, jakými lze základní kapitál zvýšit. Společnost může vždy postupovat pouze jedním ze zvolených způsobů, kombinace nejsou možné. Není také možné postupovat jiným než v zákoně uvedeným způsobem. 48

Happ, W. Aktienrecht: Handbuch - Mustertexte - Kommentar. 3. neu bearb. u. erweitere Aufl. Köln: Carl Heymanns Verlag, 2007, s. 1672. 49 Wilhelm, J. Kapitalgesellschaftsrecht. 3. bearb. u. erweitere Aufl. Berlin : De Gruyter Lehrbuch, 2009, s. 221.

26

Základními způsoby zvyšování základního kapitálu jsou zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií a zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Dalšími tzv. zvláštními způsoby zvyšování základního kapitálu50 určenými pro specifické situace jsou podmíněné zvýšení základního kapitálu a kombinované zvýšení základního kapitálu. Ke zvýšení základního kapitálu akciové společnosti může dále docházet v rámci některých přeměn obchodních společností dle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o přeměnách obchodních společností a družstev"). V těchto případech však nejde o postup zvyšování základního kapitálu ve smyslu ust. § 202 až 210 obchodního zákoníku, ale o postup podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.51 V některých případech budou vybraná pravidla obchodního zákoníku týkající se zvyšování základního kapitálu akciové společnosti použitelná na základě odkazu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, ale v jiných případech se obchodní zákoník nepoužije.

3.3.2 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je základním a nejvýznamnějším způsobem zvyšování základního kapitálu akciové společnosti z vnějších zdrojů. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada svým usnesením, které se zapisuje do obchodního rejstříku. Po zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nabízí společnost k upsání nové akcie. Upisovatelé následně splácí alespoň zákonem a rozhodnutím valné hromady stanovenou minimální část emisního kursu nových akcií. Poté podává společnost návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku vydává společnost upisovatelům akcie. Postup při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií bude dále podrobně rozebrán v kapitole 4. této rigorózní práce.

3.3.3 Podmíněné zvýšení základního kapitálu. Podmíněné zvýšení základního kapitálu je upraveno v ust. §§ 160 a 207 obchodního zákoníku. Při podmíněném zvýšení základního kapitálu vydává akciová společnost nejprve vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie společnosti nebo právo na přednostní upsání akcií společnosti. Bližší podmínky pro realizaci těchto práv musí akciová společnost vytvořit rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu, 50 51

Faldyna, F. a kol. Obchodní právo. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 491. Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, s. 18.

27

které valná hromada přijímá zároveň s rozhodnutím o vydání prioritních či podmíněných dluhopisů. Náležitosti obou rozhodnutí stanoví taxativně ust. § 160 odst. 2 a § 207 odst. 3 obchodního zákoníku. Podmíněnost zvýšení základního kapitálu spočívá v tom, že jeho uskutečnění závisí na tom, zda a v jakém rozsahu se vlastníci dluhopisů rozhodnou svá práva uplatnit.52 Smyslem této úpravy je přilákání dalších zájemců o investice do akciového kapitálu, avšak bez toho, že ti by se okamžikem investování stali akcionáři.53 Na rozdíl od zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií není podmínkou provedení podmíněného zvýšení splacení emisního kursu dříve vydaných akcií. K realizaci je však v souladu s ust. § 160 odst. 1 obchodního zákoníku třeba, aby akciová společnost měla možnost vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů výslovně upravenu ve stanovách. Stanovy by dle ust. § 174 písm. b) obchodního zákoníku měly rovněž obsahovat podmínky pro vydávání vyměnitelných a prioritních dluhopisů. Podmíněné zvýšení základního kapitálu lze provést pouze v rozsahu, který nepřekračuje polovinu hodnoty stávajícího základního kapitálu. Maximální částku zvýšení a jmenovité hodnoty vydávaných akcií je třeba stanovit tak, ,,aby bylo možno bez problémů vyměnit či upsat určitý počet akcií na jeden vydaný dluhopis. Součet jmenovitých hodnot akcií, které mají být vyměněny nebo vydány se musí rovnat celkovému součtu jmenovitých hodnot vydaných dluhopisů."54 Dluhopisy mohou být vydávány jako vyměnitelné nebo jako prioritní. Majitel vyměnitelného dluhopisu má právo požadovat buď zaplacení nominální hodnoty dluhopisu nebo právo na výměnu dluhopisu za akcie společnosti vydávané na zvýšení základního kapitálu. Při uplatnění práva z vyměnitelného dluhopisu tedy nedochází k upisování akcií ani ke splácení emisního kursu akcií.55 Uplatněním výměnného práva zaniká právo vlastníka výměnného dluhopisu na zaplacení jeho emisního kursu. Vlastník prioritního dluhopisu má vedle práva na splacení jeho jmenovité hodnoty a tedy jistý výnos dále právo na přednostní úpis akcií společnosti. Dluhopisy při podmíněném zvyšování základního kapitálu nelze upisovat s využitím nepeněžitých vkladů či dohody o započtení.56 O využití započtení lze však uvažovat při 52

Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2 díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 287. Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 352. 54 Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 1003. 55 Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 715. 56 Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 631. 53

28

splácení emisního kursu akcií upisovaných na základě přednostního práva z prioritních dluhopisů. Lze si tak představit situaci, kdy valná hromada rozhodne o připuštění započtení pohledávky společnosti na splacení emisního kursu akcií oproti pohledávce upisovatele a vlastníka prioritního dluhopisu na zaplacení dlužné částky z dluhopisu.57 K vydávání dluhopisů lze v souladu s ust. § 207 odst. 4 obchodního zákoníku přikročit až po zápisu usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení do obchodního rejstříku a jeho zveřejnění v Obchodním věstníku rejstříkovým soudem. Další podmínkou pro vydávání dluhopisů je dle ust. § 3 zákona o dluhopisech zpřístupnění emisních podmínek dluhopisů investorům. Stejně jako v případě zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií či kombinovaným způsobem musí dát společnost nejprve stávajícím akcionářům příležitost k využití přednostního práva na nabytí dluhopisů, pokud valná hromada nerozhodla o jeho omezení či vyloučení. Po uplynutí lhůty pro uplatnění práv výměnných nebo přednostních práv z dluhopisů, kterou stanovuje valná hromada svým usnesením, a po splacení emisního kursu akcií v případě upisování akcií vlastníky prioritních dluhopisů, lze učinit závěr o rozsahu zvýšení základního kapitálu. Narozdíl od úpisu akcií v rámci zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií však platí, že ,,bude-li účinné upsání akcií alespoň jednou osobou, je vždy účinné i celé upisování akcií, neboť valná hromada stanovila pouze horní hranici upsání akcií, nikoliv hranici dolní."58 Bez zbytečného odkladu je rovněž představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku je společnost bez zbytečného odkladu povinna vydat akcie na zvýšení základního kapitálu.

3.3.4 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů představuje způsob nominálního zvýšení základního kapitálu. Výše vlastního kapitálu společnosti se při něm nemění. Provádí se buď vydáním nových akcií a jejich bezúplatným rozdělením mezi akcionáře nebo zvýšením jmenovité hodnoty stávajících akcií s jejich následnou výměnou za nové akcie. Při volbě mezi těmito způsoby je třeba zvážit především počet akcionářů a dosažitelnost členů představenstva v sídle společnosti, neboť k vyznačování nové jmenovité hodnoty je třeba podpis a tedy osobní přítomnost člena představenstva u vyznačení nové jmenovité hodnoty 57

Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 1004. 58 Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 516.

29

každého akcionáře, který své akcie společnosti za tímto účelem předloží. Zákon o obchodních korporacích v tomto ohledu přináší zjednodušení a již výslovně umožňuje nahrazení podpisu člena představenstva razítkem. Akcionáři se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podílejí v souladu se zásadou proporcionality v rozsahu svých dosavadních podílů. ,,Účast akcionářů na zvýšení základního kapitálu a její poměr jsou stanoveny kogentně."59 Rozsah zvýšení z vlastních zdrojů je limitován výší vlastního kapitálu společnosti. V souladu s ust. § 208 odst. 4 obchodního zákoníku lze takto základní kapitál zvýšit maximálně o rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a součtem stávajícího základního kapitálu a povinných rezervních fondů společnosti. Jedná se o pravidlo, jehož cílem je naplnění garanční funkce základního kapitálu. Obdobné podmínky musí být dle ust. § 178 odst. 2 splněny pro rozdělování zisku společnosti. Při nesplnění těchto podmínek nelze základní kapitál tímto způsobem zvýšit vůbec. Ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nelze použít prostředků, které jsou účelově vázány. Někteří autoři z tohoto důvodu vylučují z použití také účet oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků, ,,protože je účelově vázán ke konkrétnímu účtu finančního majetku. V případě prodeje tohoto majetku je nutno odúčtovat toto přecenění zpět a není tedy možno tento účet použít jako zdroj pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů."

60

V úvahu naopak připadá použití prostředků evidovaných na účtech ostatních

kapitálových fondů (413), fondů ze zisku (421,3,7), nerozděleného zisku minulých let (428) nebo výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení (431).61 O zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů rozhoduje valná hromada na základě účetní závěrky ověřené auditorem bez výhrad, kterou valná hromada rovněž schvaluje a to před samotným rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu. Od sestavení účetní závěrky do rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nesmí uplynout déle než šest měsíců. Na rozdíl od jiných způsobů zvyšování základního kapitálu v tomto případě zápis do obchodního rejstříku neprobíhá dvoukrokově. Zapisuje se pouze nová výše základního kapitálu, rozhodnutí valné hromady se do obchodního rejstříku nezapisuje. Bylo by to 59

Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, s. 462. 60 Skálová, J., Čouková, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 106. 61 Bulla, M. a kol. Účetnictví podnikatelů 2011. 8. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 357.

30

zbytečné, neboť v mezidobí neprobíhá upisování akcií ani nedochází k žádným platbám. Na druhou stranu je tento postup v rozporu s čl. 29 odst. 1 Druhé směrnice, jež stanoví povinnost rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zveřejnit. Společnost by se tak teoreticky s odkazem na přímý účinek směrnice62 mohla domáhat zápisu rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů do obchodního rejstříku. Návrh na zápis zvýšení základního kapitálu podává společnost bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady. K návrhu se přikládá ,,notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, … , nejlépe včetně pozvánky na valnou hromadu a listiny přítomných akcionářů, schválená účetní závěrka ověřená auditorem bez výhrad a doklad o vlastních zdrojích a o tom, že na zvýšení nebyly použity vlastní zdroje, u nichž to zákon nedovoluje, jež umožňují toto zvýšení, nejlépe vyjádření auditora."63Dále je nutno doložit také zprávu auditora o ověření účetní závěrky, jež byla podkladem pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, a prohlášení představenstva, že společnost z žádné pozdější mezitímní účetní závěrky nezjistila snížení vlastních zdrojů oproti účetní závěrce, která je podkladem pro zvýšení základního kapitálu, nebo že do dne konání valné hromady, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, společnost žádnou mezitímní závěrku nesestavila. Po zápisu zvýšení do obchodního rejstříku v případě zvýšení vydáním nových akcií a jejich bezúplatným rozdělením mezi akcionáře probíhá vydávání nových akcií. Vydala-li společnost listinné akcie a zvýšení základního kapitálu probíhá zvýšením jmenovité hodnoty stávajících akcií, následuje vyznačení nové jmenovité hodnoty. V případě zaknihovaných akcií společnost na základě výpisu z obchodního rejstříku požádá o provedení změny v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Nevyzvednou-li si akcionáři nově vydané listinné akcie nebo nepředloží-li dosavadní akcie k vyznačení nové jmenovité hodnoty, postupuje společnost podle ust. § 214 obchodního zákoníku. Při pasivitě stávajících akcionářů tak dochází k prodeji nově vydávaných listinných akcií64 či nově vydaných listinných akcií za dosavadní akcie, které byly prohlášeny za neplatné v důsledku nepředložení k vyznačení nové jmenovité hodnoty, ve veřejné dražbě.

62

Pozn. Podmínky pro přiznání přímého účinku směrnice viz blíže podkapitola 2.2.1. této rigorózní práce. Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2003, s.363. 64 Pozn. Nové akcie jsou vydávány i v případě výměny akcií či vyznačování jmenovité hodnoty po prohlášení akcií pasivního akcionáře za neplatné. 63

31

3.3.5 Kombinované zvýšení základního kapitálu. Úprava kombinovaného zvýšení základního kapitálu byla zavedena do obchodního zákoníku novelou č. 142/1996 Sb., ,,a to zejména ve snaze umožnit i společnostem vzešlým z privatizace, kurs jejichž akcií na veřejných (dnes regulovaných) trzích byl zpravidla nižší, než jejich jmenovitá hodnota, získávat nevratné zdroje financování na kapitálovém trhu."65 ,,Ust. § 163a odst. 1 (pozn. obchodního zákoníku) zakazuje stanovit emisní kurs akcie nižší, než je její jmenovitá hodnota. Obchodují-li se tedy akcie společnosti na regulovaném trhu za kurs nižší, než je jmenovitá hodnota akcie, nemá taková společnost reálnou možnost zvýšit základní kapitál upisováním akcií či dohodou podle § 205 nebo s využitím práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, protože nikdo nebude ochoten nabývat akcie na zvýšení základního kapitálu za vyšší emisní kurs, než odpovídá jejich kursu na regulovaném trhu. Proto obchodní zákoník umožňuje takové společnosti, aby ,,dorovnala" rozdíl mezi kursem akcie a její jmenovitou hodnotu z vlastních zdrojů."66 Jedná se o kombinaci zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií a zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Společnost postupuje obdobně podle ustanovení upravujících tyto způsoby zvyšování základního kapitálu. Na zvýšení jsou vydávány akcie. Část jejich emisního kursu hradí upisovatelé a část kryje společnost vlastními zdroji. Rozsah krytí z vlastních zdrojů je stejně jako u zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů limitován rozdílem mezi výší vlastního kapitálu a součtem stávajícího základního kapitálu a povinných rezervních fondů společnosti. Stejně jako u zvýšení z vlastních zdrojů se vychází z účetní závěrky schválené valnou hromadou a ověřené auditorem bez výhrad, sestavené k datu předcházejícímu maximálně šest měsíců den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Na rozdíl od zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, jsou upisovatelé ze zákona povinni splatit minimálně 50 % části emisního kursu akcií, kterou jsou povinni dle usnesení valné hromady uhradit. Valná hromada může svým usnesením tento rozsah zvýšit. Vyjma případu, kdy nové akcie upisují zaměstnanci společnosti, není možné omezit nebo vyloučit přednostní právo stávajících akcionářů na úpis nových akcií. Akcionářům však dále zůstává možnost se tohoto práva vzdát nebo jej jednoduše nevyužít. Emisní kurs nelze splácet nepeněžitými vklady. Rovněž není připuštěno započtení peněžité pohledávky upisovatele vůči společnosti proti pohledávce společnosti na zaplacení emisního kursu akcií 65 66

Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 524-525. Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 724.

32

vydávaných na zvýšení, ,,ust. § 209a odst. 5 obch. z. zjevně neodkazuje na ust. § 204 odst. 2 obch. z."67 Při nepeněžitých vkladech a započtení pohledávky jde totiž z povahy věci o úpis akcií předem určeným zájemcem a je tak de facto vyloučena účast stávajících akcionářů na kombinovaném zvýšení. Kombinované zvýšení je přitom s ohledem na zásadu ochrany akcionářů určeno k účasti primárně stávajícím akcionářům (popř. zaměstnancům), neboť při něm část emisního kursu kryje společnost z vlastních zdrojů. O kombinovaném zvýšení rozhoduje valná hromada. Usnesení o kombinovaném zvýšení základního kapitálu se v souladu s principem dvojí publicity zapisuje do obchodního rejstříku. Následně probíhá úpis akcií a běží lhůta pro splacení části emisního kursu akcií, kterou jsou povinni splatit upisovatelé. Po splacení zákonem a rozhodnutím valné hromady stanovené části emisního kursu akcií podává společnost návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku vydává společnost akcie. Kombinované zvýšení lze použít jen tehdy, jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním obdobném regulovaném trhu a jejich kurs na tomto trhu je v době rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nižší než jmenovitá hodnota akcií. Druhým případem, kdy lze tento způsob zvyšování základního kapitálu využít, je při zvyšování základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci společnosti, kdy společnost kryje část emisního kursu nových akcií z vlastních zdrojů a zaměstnanci tak nové akcie nabývají se zvýhodněním za podmínek ust. § 158 odst. 2 obchodního zákoníku. Podmínkou pro využití této varianty je však výslovná možnost zvýhodněného nabytí akcií zaměstnanci uvedená ve stanovách společnosti včetně stanovení pravidel. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, v souladu s ust. § 158 odst. 2 obchodního zákoníku nesmí překročit 5 % základního kapitálu společnosti v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje. Zaměstnanci se pro tyto účely rozumí i ,,osoby pracující ve společnosti na základě dohod konaných mimo pracovní poměr a bývalí zaměstnanci společnosti, kteří ukončili svůj pracovní poměr odchodem do starobního nebo invalidního důchodu." 68

67 68

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 642. Tamtéž, s. 642.

33

3.3.6 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. Vedle valné hromady zákon umožňuje rozhodnout o zvýšení základního kapitálu představenstvu společnosti, pokud jej takovým rozhodnutím valná hromada pověří. Nejde o zvláštní způsob zvyšování základního kapitálu, ale pouze o zvláštní postup při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií nebo z vlastních zdrojů.69 Nicméně zákonodárce tématicky řadí tuto úpravu za jednotlivé způsoby zvyšování základního kapitálu a proto byl tento přístup zvolen i v této rigorózní práci. V souvislosti se zvýšením základního kapitálu rozhodnutím představenstva hovoří Druhá směrnice o institutu tzv. schváleného základního kapitálu, neboť valná hromada předem schválí, aby představenstvo základní kapitál v určitém rozsahu svým rozhodnutím zvýšilo. Účelem úpravy je nabídnout možnost výrazného urychlení a zjednodušení procesu zvyšování základního kapitálu. ,,Má-li být provedeno zvýšení základního kapitálu, procedura svolání valné hromady může být v některých případech příliš zdlouhavá nebo obtížná. Potenciální investor si může přát mít akcie ihned, nebo od transakce odstoupí."70 Pro rozhodování představenstva o zvýšení základního kapitálu však zákon stanoví četná omezení. Představenstvo tak není oprávněno rozhodnout o vydání dluhopisů, s nímž je spojeno podmíněné zvýšení základního kapitálu. Rovněž není oprávněno rozhodovat o rozdělení zisku, neboť tato pravomoc náleží výlučně valné hromadě. Je sporné71, zda je možné pověřit představenstvo také rozhodnutím o kombinovaném zvýšení základního kapitálu bez využití nerozděleného zisku. Podle mne to vylučuje ust. § 210 odst. 1 věta první, kdy se hovoří ,,o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s vyjímkou nerozděleného zisku“, nikoliv o kombinovaném zvýšení, které je vedle dvou uvedených způsobů upraveno jako způsob zvyšování základního kapitálu samostatně.72 Na základě ust. § 210 odst. 4 obchodního zákoníku je představenstvo oprávněno rozhodnout také o zvýšení základního kapitálu s upisováním akcií zaměstnanci. Ani v tomto případě ,,nejde o kombinované zvýšení základního kapitálu, o němž představenstvo rozhodnout nesmí, nýbrž o zvýšení bez zvýhodnění spočívajícího v tom, že zaměstnanci nemusí uhradit celý

69

Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 529. Nowotny, G. Gesellschafsrecht. Kurzlehrbuch. 3. vyd. Vídeň: Verlag Österreich GmbH, 2007, s. 116 – pozn. pasáž pojednávající o důvodech úpravy zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. 71 Viz Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 726, Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 532. 72 Shodně viz Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s 644. Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 10181019. 70

34

emisní kurs."73 Představenstvo v rámci takového zvýšení může stanovit, že podíl zaměstnanců na zisku společnosti lze použít jen ke splácení akcií vydávaných na takové zvýšení základního kapitálu.74 Obvykle tedy představenstvo rozhoduje o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií nebo o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů bez použití nerozděleného zisku. Přitom při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, dikce ust. § 210 odst. 1 neumožňuje představenstvu rozhodnout o zvýšení z vlastních zdrojů zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií, neboť ,,součástí usnesení valné hromady o pověření představenstva musí být podle § 210 odst. 1 obch. z. i určení počtu a jmenovité hodnoty, druhu, formy a podoby mladých akcií."75 Zákon výslovně neuvádí, zda je představenstvo v rámci rozhodování o zvýšení základního kapitálu oprávněno rozhodnout také o vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů na úpis akcií. Názory v odborné literatuře se různí.76 V souladu s názorem Nejvyššího soudu je valná hromada ,,nejvýznamnějším orgánem společnosti, jehož prostřednictvím realizují společníci právo podílet se na řízení společnosti a přijímat rozhodnutí, zásadním způsobem ovlivňující další existenci a činnost společnosti, další orgány společnosti plní pouze funkce směřující k zajištění řádného chodu společnosti... Působnost valné hromady v zásadních otázkách společnosti je dána vždy."77 Omezení nebo vyloučení přednostního práva na úpis akcií mezi tyto zásadní otázky bezesporu patří. Stejně tak jako nelze na představenstvo delegovat jiná závažná rozhodnutí, nelze delegovat ani rozhodnutí o vyloučení či omezení přednostního práva. Druhá směrnice k této otázce v čl. 33 odst. 5 navíc výslovně uvádí, že právní předpisy členských států mohou udělit pravomoc omezit či zrušit přednostní právo orgánu společnosti, který je oprávněn rozhodovat o zvýšení základního kapitálu v mezích schváleného základního kapitálu. K umožnění rozhodování představenstva společnosti o vyloučení přednostního práva by proto musela existovat výslovná zákonná úprava, jak je tomu např. v Německu. Delegace rozhodování o vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů na představenstvo společnosti tak podle mého názoru 73

Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 1018-1019. 74 Odlišně Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 532, dle něhož je představenstvo oprávněno rozhodnout také o kombinovaném zvýšení základního kapitálu zaměstnanci, tedy o zvýšení základního kapitálu s úhradou části emisního kursu z vlastních zdrojů společnosti. 75 Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2631. 76 Viz Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 727, Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2629, Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 671. 77 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004.

35

není možná. Obdobné otázky vyvstávají také u souběžného rozhodování o vydání poukázek na akcie či o započtení pohledávek vkladatelů. Aby mohlo představenstvo o zvýšení základního kapitálu rozhodnout, musí být taková možnost výslovně uvedena ve stanovách. Může být sporné, zda stanovy musí obsahovat také bližší podmínky pro takové rozhodnutí. Kloním se k názoru, který zastává Dvořák, že ,,je možno s použitím principu ,,co není zakázáno, je dovoleno" dovodit, že bližší podmínky nemusí být ve stanovách upraveny."78 Pověření valné hromady musí splňovat náležitosti uvedené v ust. § 210 odst. 1 obchodního zákoníku. Může být uděleno k určitému zvýšení nebo na určitou dobu, na níž se usnese valná hromada, maximálně však na dobu pěti let. Valná hromada o pověření rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů akcionářů, které musí být dosaženo v každém druhu vydaných akcií. O usnesení valné hromady o pověření představenstva musí být sepsán notářský zápis. Samotné usnesení o pověření se do obchodního rejstříku nezapisuje.79 Notářský zápis o usnesení valné hromady o pověření představenstva k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu však tvoří přílohu návrhu na zápis rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku a taktéž přílohu k návrhu na zápis samotného zvýšení provedeného na základě rozhodnutí představenstva.80 Představenstvo přijímá rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ve formě notářského zápisu. Náležitosti rozhodnutí se řídí zvoleným způsobem zvýšení základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií musí rozhodnutí obsahovat stejné náležitosti jako usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Obdobně, je-li rozhodováno o zvýšení z vlastních zdrojů, musí mít rozhodnutí představenstva náležitosti rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Rozhodnutí představenstva musí být v souladu s pověřením valné hromady. Je otázkou, jaké následky přináší porušení tohoto pravidla a jaké je postavení akcionářů, kteří sice hlasovali pro pověření představenstva zvýšením základního kapitálu, ale nejsou s výsledným rozhodnutím představenstva spokojeni. Na rozdíl od usnesení valné hromady, zákon výslovně neumožňuje u soudu napadnout platnost usnesení představenstva. Judikatura dovozuje, že usnesení představenstva není právním úkonem, ale jinou právní skutečností, nelze se tedy domáhat ani vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva pro rozpor se zákonem či 78

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 644. Štenglová, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha : ASPI, a.s., 2005, s.138. 80 Pozn. Zde již lze v případě efektivního zvýšení, kdy probíhá předchozí zápis usnesení valné hromady, jen odkázat na vyhotovení tohoto notářského zápisu uloženého ve sbírce listin. 79

36

obcházení zákona jako je tomu u právních úkonů.81 Přesto se však akcionáři se nemusí spokojit s přezkoumáním usnesení představenstva pouze v rejstříkovém řízení a podkladovém notářském zápise. Dle Nejvyššího soudu by totiž v případě, kdy představenstvo rozhoduje nikoliv o záležitostech týkajících se obchodního vedení, ale o koncepčních otázkách patřících standardně do působnosti valné hromady, tedy i o zvýšení základního kapitálu, ,,bylo nelogické zbavit osoby oprávněné jinak napadat usnesení valné hromady této možnosti jen proto, že v tomto případě nerozhoduje valná hromada, ale orgán, na který sama valná hromada své oprávnění přenesla."82 V souladu s tímto názorem je i rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu napadnutelné žalobou na vyslovení neplatnosti obdobně jako je tomu u usnesení valné hromady.83

3.4

Rozhodování o zvýšení základního kapitálu

3.4.1 Orgány společnosti při rozhodování o zvýšení základního kapitálu. Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přísluší s vyjímkou shora popsaného zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva společnosti valné hromadě. Valná hromada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Tříčtvrtinová většina hlasů přítomných se vyžaduje pro schválení nepeněžitého vkladu a pro vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů. Vydala-li společnost více druhů akcií, musí být stanovené většiny dosaženo také v každém druhu akcií přítomných akcionářů zvlášť. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení o zvýšení základního kapitálu. Valná hromada je přitom usnášeníschopná, dostaví-li se akcionáři (popř. jiné osoby vykonávat akcionářská práva) s akciemi o souhrnné jmenovité hodnotě představujícími minimálně 30 % základního kapitálu společnosti, stanovy mohou minimum pro usnášeníschopnost valné hromady zvýšit. Valná hromada společnosti, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, může své usnesení následně zrušit. K možnosti revokace judikoval Nejvyšší soud: ,,Nic nebrání valné hromadě, která přijala v rámci své působnosti rozhodnutí, aby takové rozhodnutí následně zrušila – pokud dosud nenastaly v důsledku takového rozhodnutí nevratné účinky. Pokud však již takové usnesení založilo určité nevratné právní účinky, popřípadě pokud by zrušením takového usnesení došlo k podstatnému zásahu do práv třetích osob, nelze již takové usnesení 81

Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2009, sp.zn. 29 Cdo 2693/2008. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004. 83 Shodně též Řeháček, O. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010, s. 63. 82

37

zrušit. Nelze tak například zrušit usnesení o zvýšení základního kapitálu, pokud již bylo zapsáno do obchodního rejstříku." 84 Dalším příkladem, kdy nelze již usnesení revokovat by mohla být situace, kdy již jsou účinně upsány akcie v potřebném rozsahu, neboť v takovém případě by se zřejmě jednalo o podstatný zásah do práv třetích osob. Upisovatelé totiž nabývají akcionářských práv již od okamžiku účinného upsání akcií. Vždy je však třeba zkoumat okolnosti konkrétního případu. K revokaci usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle mého názoru postačí prostá většina hlasů přítomných, neboť pro tento případ zákon nestanoví jinak. Je-li ve společnosti jen jediný akcionář, vykonává působnost valné hromady a jeho rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí valné hromady. V souladu s ust. § 132 odst. 1 obchodního zákoníku je třeba i o rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu sepsat notářský zápis. Na rozdíl od rozhodnutí valné hromady se rozhodnutí jediného akcionáře pokládá za právní úkon a bude tedy pořízen notářský zápis o právním úkonu dle ust. § 62 a násl. notářského řádu.85 Představenstvo společnosti jako výkonný orgán zajišťuje realizaci zvýšení základního kapitálu v souladu se stanovami, zákonem a usnesením valné hromady. Je-li potřeba, činí před valnou hromadou přípravné kroky, aby mohlo být později zvýšení základního kapitálu schváleno a bez dalšího provedeno. Představenstvo tak před konáním valné hromady jménem společnosti žádá soud o ustanovení znalce k ocenění nepeněžitých vkladů, dodává znalci potřebné podklady k vyhotovení znaleckého posudku. Bude-li emisní kurs nových akcií splácen peněžitými vklady, zřizuje představenstvo zvláštní účet u banky, neboť číslo tohoto účtu je povinnou náležitostí usnesení valné hromady. V souvislosti se zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů představenstvo dále nechává sestavit potřebnou účetní závěrku, pod níž se člen popř. členové představenstva oprávnění jednat za společnost podepisují a nechává tuto závěrku ověřit auditorem. Představenstvo dále připravuje pro valnou hromadu veškeré podklady, zejména zajišťuje rozeslání pozvánek na valnou hromadu či uveřejnění oznámení o konání valné hromady, připravuje návrhy usnesení a další podklady pro rozhodnutí valné hromady. Představenstvo také musí zajistit účast notáře na valné hromadě, neboť o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu musí být sepsán notářský zápis.

84

Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2005, sp.zn. Odo 540/2004. Dědič, J. Lasák, J. Rozhodování jediného společníka (akcionáře) včera, dnes a zítra. Obchodně právní revue. 2012, č. 9,, s. 243. 85

38

Přítomnost členů představenstva na valné hromadě je obligatorní. Dle § 180 je představenstvo na valné hromadě povinno akcionářům na požádání poskytnout vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Proti usnesení valné hromady mohou členové představenstva na valné hromadě podat protest. Platnost usnesení valné hromady mohou napadnout žalobou na neplatnost usnesení valné hromady. Jak již bylo popsáno výše, je možné rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu rovněž pověřit představenstvo společnosti. I členové dozorčí rady společnosti jsou v souladu s ust. § 201 odst. 1 obchodního zákoníku povinni se účastnit valné hromady. Na nesrovnalosti v souvislosti s plánovaným zvýšením základního kapitálu může dozorčí rada upozornit ve zprávě o kontrolní činnosti, kterou předkládá valné hromadě. V souvislosti s účetní závěrkou potřebnou ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů předkládá dozorčí rada valné hromadě své vyjádření k této účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku. Oba dokumenty předkládá dozorčí rada valné hromadě jako celek, nejde o povinnost jednotlivých členů.86 Proti usnesení valné hromady, tedy i usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti, mohou členové dozorčí rady podat protest. V souladu s ust. § 183 odst. 1 ve spojení s ust. § 131 odst. 1 až 10 obchodního zákoníku jsou členové dozorčí rady taktéž oprávněni se u soudu domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

3.4.2 Svolání valné hromady. Valnou hromadu společnosti svolává představenstvo z vlastní vůle či na žádost akcionáře splňujícího podmínky dle ust. § 181 odst. 1 obchodního zákoníku. Svolávání valné hromady se řídí zásadou řádného a včasného informování akcionářů o možnosti výkonu jejich práv.87 V případě akciové společnosti, jež vydala akcie na jméno, rozesílá představenstvo akcionářům písemnou pozvánku nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady. V případě akciové společnosti s akciemi na majitele zveřejňuje oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku a dále uveřejňuje jiným vhodným způsobem určeným stanovami společnosti.88 ,,Z pozvánky musí být patrny informace důležité pro akcionáře a jejich právní postavení…., aby se mohli rozhodnout, zda se valné hromady zúčastní, popř. co budou muset 86

Rada, I. Dozorčí rada obchodních společností. Praha : LINDE nakladatelství s.r.o., 2008, s. 136-137. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12. 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97. 88 Pozn. O jiný vhodný způsob může jít i v případě zveřejnění na internetových stránkách společnosti, nicméně zde může společnost narazit na případnou neprůkaznost zveřejnění v případě následného sporu o neplatnost usnesení předmětné valné hromady, neboť o takovém zveřejnění nemá zpravidla žádný doklad. 87

39

učinit, aby využili svých práv."89 Pozvánka nebo oznámení o konání valné hromady, která má na pořadu jednání zvýšení základního kapitálu tak vedle obecných obligatorních náležitostí dle ust. § 184a odst. 3 obchodního zákoníku, musí dále obsahovat také náležitosti dle ust. § 202 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku, tj.: a) důvody navrhovaného zvýšení základního kapitálu; b) způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu; c) navrhovaný druh, podoba, forma a počet akcií, pokud mají být vydány nové akcie společnosti; d) jmenovité hodnoty nových akcií nebo nová jmenovitá hodnota dosavadních akcií; e) mají-li být vydány poukázky na akcie, ke kterým upisovaným akciím mají být vydány; f) má-li být zvýšení základního kapitálu provedeno upisováním nových akcií, lhůta pro upsání akcií, navrhovaná výše emisního kursu nebo způsob jeho určení nebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně případné minimální výše, v jaké může představenstvo emisní kurs určit; g) navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se i práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s dříve vydanými akciemi; h) navrhuje-li se omezení či vyloučení přednostního práva akcionářů, uvede se důvod; i) navrhuje-li se zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií a emisní kurs se splácí nepeněžitými vklady, uvede se předmět a ocenění nepeněžitých vkladů dle posudku znalce nebo znalců dle § 59 odst. 4 obchodního zákoníku nebo jeho hodnota dle ust. § 59a obchodního zákoníku; j) navrhuje-li se vyslovení souhlasu se započtením, uvedou se v pozvánce také pohledávky, které mají být započteny a důvody navrhovaného započtení. Bude-li valná hromada v souvislosti ze zvýšením základního kapitálu dále přijímat usnesení o změně stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu v souladu s ust. § 184a odst. 6 obchodního zákoníku dále charakterizovat podstatu takové změny. ,,Pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání není právním úkonem."90 Neobsahuje-li pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání shora

89 90

Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.636. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.12.2006, sp. zn. 35 Odo 755/2005.

40

uvedené náležitosti nebo není-li dodržena lhůta pro svolání valné hromady nebo pozvánka trpí jinými závažnými vadami, mohou se akcionáři domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady soudem dle ust. § 183 obchodního zákoníku. Soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, pokud by neuvedením údajů či zkrácením lhůty pro svolání valné hromady došlo jen k nepodstatnému porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti valné hromady. Za nepodstatné porušení se přitom pokládá neuvedení důvodů navrhovaného zvýšení základního kapitálu a neuvedení jmenovité hodnoty nových akcií či nové jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

3.4.3 Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Na usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu klade obchodní zákoník přísné požadavky v podobě četných obligatorních náležitostí taxativně uvedených v rámci úpravy jednotlivých způsobů zvyšování základního kapitálu. Akcionáři přítomní na valné hromadě mohou díky těmto poměrně podrobným specifikacím získat o plánovaném zvýšení základního kapitálu dostačující informace a při hlasování své rozhodnutí lépe zvážit. Dvořák uvádí, že ,,reálně vzato, se musí hlasovat (až) třikrát. Nejprve o zvýšení základního kapitálu jako takovém (přičemž v rámci tohoto lze schválit i započtení podle § 163 odst. 3 obch.z.), poté o vyloučení nebo omezení přednostního práva dosavadních akcionářů na úpis mladých akcií nebo vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a teprve poté lze hlasovat o připuštění nepeněžitého vkladu. Jiné pořadí jednotlivých kroků je jednak nelogické, jednak nedává záruku, že usnesení budou realizovatelná."

91

S tímto názorem nesouhlasím a

domnívám se, že je naopak praktické, aby všechna tři rozhodnutí byla obsažena v jednom usnesení, jak se ostatně běžně děje.92 Pokud totiž společnost usiluje o získání důležitého aktiva v podobě nepeněžitého vkladu a za tímto účelem zvyšuje svůj základní kapitál, bylo by nelogické, aby akcionáři hlasovali třikrát. Bylo by tak totiž možné odhlasovat zvýšení v rozsahu dle ocenění nepeněžitého vkladu, ale s využitím peněžitých vkladů. Pro zvýšení základního kapitálu je totiž vyžadována většina dvoutřetinová, avšak pro rozhodnutí o vyloučení či omezení přednostního práva a schválení nepeněžitých vkladů většina tříčtvrtinová. Takový postup však společnost plánuje z jiných důvodů a jiným způsobem za podmínky, že lze očekávat zájem o stanovený počet akcií. Při volbě rozsahu zvýšení

91

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 603. Shodně viz též rakouská úprava: Wenusch, H. Praxishandbuch der Hauptversammlung. Leitfaden für das Forum der Eigentümer einer Aktiengesellchaft. Vídeň : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2003, s. 8. 92

41

zohledňuje očekávaný zájem o úpis, nikoliv hodnotu kýženého nepeněžitého vkladu. Pokud by potom k účinnému upsání nedošlo, jednalo by se ze strany společnosti o zbytečně vynaložené prostředky. Spojení těchto usnesení vyplývá také z logiky věci, neboť při zvyšování základního kapitálu pomocí nepeněžitého vkladu z podstaty věci musí dojít také k omezení přednostního práva stávajících akcionářů. O rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu musí být sepsán notářský zápis podle ust. § 80a a násl. notářského řádu, který se následně přikládá k návrhu na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku.

3.4.4 Zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se zapisují usnesení o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, usnesení o podmíněném zvýšení základního kapitálu, usnesení o kombinovaném zvýšení základního kapitálu a rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu. Nejedná se zde o zápis zvýšení, nýbrž o zápis vlastního usnesení valné hromady popř. rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu. Zápis samotného zvýšení se provádí následně po provedení zvýšení dle usnesení valné hromady. V této souvislosti hovoříme o principu dvojí publicity, neboť dochází jak ke zveřejnění rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, tak i ke zveřejnění samotného zvýšení základního kapitálu. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se do obchodního rejstříku nezapisuje, jak již bylo vysvětleno v oddílu 3.3.4. Představenstvo je povinno podat návrh na zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do třiceti dnů od přijetí usnesení. Jedná se o lhůtu pořádkovou93 a její zmeškání tak nemá za následek nemožnost následného podání návrhu na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Zákon představenstvu stanoví vnitřní povinnost společnosti k podání návrhu, nikoliv věcnou legitimaci.94 Navrhovatelem v rejstříkovém řízení je proto společnost nikoliv její představenstvo. Po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 216/2005 Sb. došlo k upuštění od věcného přezkumu rejstříkových návrhů podávaných na základě notářských zápisů. Návrhy jsou tak rejstříkovým soudem přezkoumávány pouze formálně. Soulad přijímaného usnesení s hmotněprávními předpisy konstatuje notář ve svém zápisu o rozhodnutí valné hromady. 93 94

Viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.3.2001, sp. zn. (Rc) 7 Cmo 33/2001. Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2003, s. 359.

42

3.5

Provedení zvýšení základního kapitálu Po zápisu usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku přistoupí

společnost k provedení samotného zvýšení. Postup závisí na zvoleném způsobu zvyšování základního kapitálu a byl popsán v rámci oddílů této rigorózní práce věnovaných těmto způsobům. Lze shrnout, že v případě zvýšení upsáním nových akcií dochází k úpisu nových akcií, v případě podmíněného zvýšení k realizaci výměnných práv z dluhopisů či k úpisu akcií na základě přednostních práv z prioritních dluhopisů, v případě kombinovaného zvýšení rovněž k upisování nových akcií. Následně s vyjímkou výměny dluhopisů upisovatelé splácí část emisního kursu akcií, která je splatná před zápisem zvýšení do obchodního rejstříku. V případě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, kdy se rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nezapisuje, společnost po přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu realizuje zvýšení přeúčtováním částky zvýšení z vybraného účtu vlastního kapitálu na účet č. 419 – Změny základního kapitálu. Přeúčtování z účtu 419 na účet 411 Základní kapitál pak probíhá až na základě zápisu zvýšení do obchodního rejstříku.95 Po realizaci shora uvedených kroků podává představenstvo jménem společnosti návrh na zápis samotného zvýšení do obchodního rejstříku. ,,Návrh je třeba podat bezodkladně."96 K návrhu je třeba přiložit dokumenty dokládající, že byly splněny zákonem a valnou hromadou stanovené podmínky pro zvýšení základního kapitálu. Právní mocí usnesení rejstříkového soudu o zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nabývá zvýšení základního kapitálu účinnosti. Jde o rozhodnutí konstitutivní, proti němuž má účastník řízení právo na odvolání. Pro urychlení postupu se společnost může práva na odvolání proti usnesení rejstříkového soudu, jímž se zápis zvýšení základního kapitálu povoluje, vzdát. Pokud rejstříkový soud vydá ve věci zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zamítavé rozhodnutí, může společnost podat k vrchnímu soudu odvolání. Potvrdí-li tento zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně, je teoreticky možné podat i dovolání. Nicméně k přípustnosti dovolání v tomto případě je třeba tvrdit zásadní právní význam řešené otázky. Po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku společnost realizuje kroky za účelem uvedení faktického stavu do souladu s novým stavem zápisu v obchodním 95

Strouhal J., Židlická, R., Knapová B. Účetnictví 2009. Velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2009, s. 290 – 291. 96 Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, s. 458.

43

rejstříku. V případě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, kombinovaného zvýšení základního kapitálu a podmíněného zvýšení základního kapitálu vydává nové akcie. Zvýšila-li společnost základní kapitál z vlastních zdrojů, realizuje v závislosti na zvoleném postupu zvýšení základního kapitálu buď výměnu stávajících akcií za nové akcie nebo vyznačení nové jmenovité hodnoty na stávajících akciích. Zákon výslovně neřeší, jak by měla společnost naložit s listinnými akciemi, které si po zvýšení základního kapitálu upisovatelé nevyzvednou. Domnívám se, že by bylo možné analogicky použít postup dle ust. § 214 obchodního zákoníku, které upravuje postup pro případ prodlení akcionářů s předložením akcií za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení. Tato situace však nebude příliš častá, neboť upisovatel, který akcie účinně upsal a má nárok na vydání akcií, musel také zaplatit alespoň část emisního kursu a bude tak mít o vydání akcií zájem. Je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku lze proces zvýšení základního kapitálu zvrátit pouze na základě rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Soud však s nejvyšší pravděpodobností neplatnost nevysloví, neboť by bylo zasaženo do práv třetích osob získaných v dobré víře. Těmito osobami přitom mohou být jak akcionáři, tak i věřitelé společnosti, jejichž ochrana je primárním účelem právní úpravy změn základního kapitálu akciové společnosti.

3.6

Práva akcionářů při zvyšování základního kapitálu

3.6.1 Přednostní právo. V rámci zvyšování základního kapitálu může dojít ke změně velikosti podílů jednotlivých akcionářů na společnosti, což může mít vliv na hodnotu těchto podílů. Dle ust. § 204a obchodního zákoníku má proto každý akcionář společnosti přednostní právo na úpis nových akcií upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, a to v souladu se zásadou proporcionality v rozsahu jeho dosavadního podílu na společnosti.97 Pokud tohoto práva akcionář v plném rozsahu využije, velikost jeho podílu na společnosti zůstane zachována, případně se ještě zvýší, nevyužijí-li přednostního práva v plném rozsahu také všichni ostatní akcionáři. Ust. § 204a se dle ust. § 160 odst. 6 obchodního zákoníku obdobně použije také na získání vyměnitelných či prioritních dluhopisů v rámci podmíněného zvýšení základního 97

Pozn. Při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, kdy nejsou vydávány nové akcie, zákon v souladu se zásadou proporcionality kogentně stanoví, že se na něm dosavadní akcionáři účastní v rozsahu svých podílů.

44

kapitálu a v souladu s ust. § 209a odst. 5 s vyjímkou odstavců 4 a 7 upravujících omezení či vyloučení přednostního práva a vzdání se přednostního práva také na kombinované zvýšení. Přednostní právo patří mezi tzv. samostatně převoditelná práva. S ohledem na to, že je podmíněno rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, je převoditelné až ode dne zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Pokud jsou však akcie na zvýšení upisovány s rozvazovací podmínkou, jíž je právní moc rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, může být přednostní právo převedeno již po rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Přednostní právo se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. Podrobnosti převodu upravuje ust. § 156a obchodního zákoníku. Ust. § 156a obchodního zákoníku se však vztahuje pouze na akcie. K umožnění samostatného převodu přednostního práva z prioritního dluhopisu je třeba, aby společnost vydala opční listy dle ust. § 217a obchodního zákoníku. Tyto opční listy mohou být vydány taktéž k akciím. Převod přednostního práva vtěleného do opčního listu se pak realizuje převodem opčního listu jako cenného papíru na doručitele. Další dispozicí s přednostním právem, kterou je akcionář oprávněn učinit je vzdání se přednostního práva. Akcionář se může přednostního práva vzdát již před rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, avšak jen za podmínky, že ,,je reálné, že by toto právo v nejbližší době mohl využít – jinak platí zásada zákazu vzdání se práva, které má v budoucnu teprve vzniknout."98 Vedle akcionářů může přednostní právo svědčit i osobám, na něž bylo přednostní právo převedeno. Z přednostního práva jsou rovněž oprávněni vlastníci zatímních listů, vlastníci poukázek na akcie, vlastníci opčních listů či akcionáři, jimž společnost dosud nevydala akcie, v nichž by byl inkorporován jejich podíl na společnosti.99 Představenstvo je povinno zveřejnit podmínky pro využití přednostního práva způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Informace obsahuje uvedení místa popř. míst pro využití přednostního práva, uvedení lhůty, která nesmí být kratší než dva týdny s uvedením, jak bude akcionářům oznámen počátek této lhůty, počet nových akcií, které je možno upsat na jednu dosavadní akcii, jmenovitou hodnotu, druh, formu, podobu a emisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva a v případě 98

Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, s. 454. 99 Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2539.

45

zaknihovaných akcií dále rozhodný den pro uplatnění přednostního práva dle ust. § 204a odst. 4 obchodního zákoníku. Není-li přednostní právo za daných podmínek ve stanovené lhůtě realizováno, zaniká. Přednostní právo akcionářů je možné omezit nebo vyloučit jen v důležitém zájmu společnosti. V případě kombinovaného zvýšení, kdy je část emisního kursu kryta vlastními zdroji společnosti, nelze přednostní právo vyloučit vůbec. Obchodní zákoník ve vazbě na Druhou směrnici zakazuje paušální vyloučení či omezení přednostního práva ve stanovách společnosti. O vyloučení či omezení tak musí rozhodnout valná hromada ve vztahu ke konkrétnímu zvýšení základního kapitálu. ,,Soud při rozhodování o platnosti usnesení valné hromady o vyloučení přednostního práva akcionářů na upisování akcií na zvýšení základního kapitálu zkoumá, zda je dán důležitý zájem akciové společnosti na takovém vyloučení.“ 100 Dle Nejvyššího soudu by měly soudy při posuzování legitimity omezení či vyloučení přednostního práva společnosti zvažovat ve vazbě na zahraniční judikaturu a komunitární právo tato kritéria vycházející zejména z principu přiměřenosti a principu užitečného výsledku: a)

nakolik je vyloučení přednostního práva způsobilé tvrzený důležitý zájem společnosti naplnit;

b)

nakolik je pro naplnění tohoto zájmu nezbytné, resp. nakolik bude tento zájem ohrožen, nebude-li vyloučení či omezení přednostního práva schváleno;

c)

míra důležitosti identifikovaného důležitého zájmu společnosti nesmí být zjevně nepřiměřená významu přednostního práva a intenzitě tohoto zásahu.101

Příkladem důležitého zájmu společnosti v konkrétní situaci může být urychlení procesu zvyšování základního kapitálu, získání nepeněžitého vkladu, který společnost potřebuje, či odvrácení úpadku společnosti. Vždy je však nutno legitimitu důvodu vyloučení či omezení přednostního práva posuzovat ve vazbě na výše uvedená kritéria a konkrétní situaci společnosti. V souladu se zásadou rovnosti akcionářů by mělo být přednostní právo omezeno či vyloučeno ve stejném rozsahu pro všechny akcionáře.102 Vyjímkou z tohoto pravidla je

100

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6. 2007, sp. zn. 29 Odo 984/2005. Tamtéž. 102 Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 649. 101

46

situace, kdy nové akcie upisuje akcionář společnosti, neboť i tento může být dle judikatury předem určeným zájemcem.103 Přednostní právo lze z povahy věci uplatnit pouze pokud je emisní kurs splácen peněžitými vklady. Při nepeněžitých vkladech a započtení pohledávky může akcie účinně upsat pouze ten, kdo je schopen je konkrétně určeným nepeněžitým vkladem splatit nebo disponuje konkrétní pohledávkou, s jejímž započtením vyslovila valná hromada souhlas. V některých případech může být sporné, zda je vyloučení přednostního práva v důležitém zájmu společnosti. Společnost např. nepeněžitý vklad nutně nepotřebuje, ale jde z pohledu společnosti o výhodnou transakci. V takovém případě může valná hromada rozhodnout, že akcie v prvém kole upisování budou nabídnuty k úpisu osobám oprávněným z přednostního práva a akcie, které nebudou upsány v prvém kole upisování, bude ve druhém kole oprávněn upsat předem určený zájemce s využitím nepeněžitého vkladu.

3.6.2 Práva z nových akcií. Okamžik nabytí akcionářských práv z akcií vydávaných na zvýšení základního kapitálu upravuje ust. § 155 odst. 1 obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení jsou osoby podílející se na zvýšení základního kapitálu oprávněny vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií již od okamžiku, kdy byly akcie účinně upsány, tedy ještě před zápisem samotného zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže soud návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zamítne nebo bude rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zrušeno. I tak však nejsou dotčena do té doby vykonaná akcionářská práva v souladu s tímto ustanovením. Osobám, které účinně upsaly akcie na zvýšení základního kapitálu, svědčí po zápisu zvýšení do obchodního rejstříku právo na vydání akcií nebo právo na vydání zatímních listů, není-li emisní kurs upsaných akcií zcela splacen. Právo na podíl na zisku z nových akcií pak vzniká akcionářům v souladu s ust. § 204 odst. 4 obchodního zákoníku již za rok, kdy proběhlo zvýšení základního kapitálu. Stanovy však mohou tuto otázku upravit odlišně.

103

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2001, sp. zn. 32 Cdo 2963/99.

47

3.6.3 Ostatní práva. Při procesu zvyšování základního kapitálu mohou akcionáři vedle přednostního práva využít i další svá práva. V souvislosti s valnou hromadou rozhodující o zvýšení základního kapitálu jsou akcionáři oprávněni uplatnit práva vztahující se k valné hromadě. Za podmínek dle ust. § 181 odst. 1 obchodního zákoníku jsou akcionáři s kvalifikovaným podílem na společnosti oprávněni požadovat svolání valné hromady. V souladu s ust. § 182 odst. 1 obchodního zákoníku mohou také požádat o zařazení určité záležitosti na pořad jednání valné hromady. Akcionáři, kteří kvalifikovaným podílem nedisponují mohou v tomto ohledu vznést protinávrh k návrhu usnesení představenstva či jiného akcionáře. Protinávrh týkající se usnesení o zvýšení základního kapitálu musí akcionář v souladu s ust. § 180 odst. 6 obchodního zákoníku doručit společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. Představenstvo následně tento protinávrh uveřejní. Při samotném jednání valné hromady mohou akcionáři využít právo na informace, zejména mohou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti v souvislosti s předmětem jednání valné hromady, mohou nahlížet do všech dokumentů projednávaných na valné hromadě, mohou požádat společnost o zaslání zápisu o valné hromadě včetně všech příloh. Obsahem práva na informace je rovněž právo na včasné informování o pořadu jednání valné hromady prostřednictvím pozvánky či oznámení o konání valné hromady. Konečně prostřednictvím valné hromady se akcionáři podílí na řízení společnosti, tedy hlasují na valné hromadě. Je-li usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu v rozporu s právními předpisy či stanovami, mohou jej akcionáři napadnout žalobou na neplatnost usnesení valné hromady. Aby soud neplatnost vyslovil, musí být důsledkem takového rozporu podstatný zásah do práv akcionářů. Z pohledu zvyšování základního kapitálu přichází vedle porušení zákonných ustanovení upravujících postup pro zvýšení základního kapitálu a ustanovení stanov společnosti do úvahy také zásah do práva na stejné a rovné zacházení s akcionáři upravené v ust. § 155 odst. 7 obchodního zákoníku nebo do práva na ochranu před jednáním směřujícím ke znevýhodnění zneužívajícím postupem dle ust § 56a odst. 2 obchodního zákoníku. Pokud jsou někteří akcionáři v prodlení se splacením emisního kursu akcií vydaných na zvýšení základního kapitálu, mohou akcionáři disponující podílem ve výši dle ust. § 181 odst. 1 obchodního zákoníku požadovat, aby proti těmto akcionářům představenstvo podalo

48

žalobu na splacení emisního kursu akcií anebo je vyloučilo ze společnosti postupem dle ust. § 177 obchodního zákoníku. Pokud představenstvo žádosti bez zbytečného odkladu nevyhoví, mohou se akcionáři s kvalifikovaným podílem domáhat splacení emisního kursu u soudu jménem společnosti sami.

3.7

Změna stanov V souladu s ust. § 173 odst. 3 obchodního zákoníku není nutné v souvislosti se

zvýšením základního kapitálu přijímat usnesení o změně stanov společnosti, neboť samotné rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Pokud z takového rozhodnutí jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem se stanovy mění, rozhodne podle zákona o jejich změně představenstvo. Společnosti však lze doporučit při plánování změny výše základního kapitálu případnou související změnu stanov předem zvážit a případné rozhodnutí o související změně stanov zařadit na program téže valné hromady. Nové poměry si mohou vyžádat novou úpravu ve stanovách, zejména v otázkách organizace valné hromady, vydávání akcií nebo uplatnění práv spojených s nově vydávaným druhem akcií. Pokud je na zvýšení vydáváno velké množství akcií a společnost nemá ve stanovách upravenu možnost vydávání akcií jako hromadných listin, bude praktické do stanov tuto možnost zavést. Dalším příkladem může být změna počtu hlasů připadajících na jednu akcii při hlasování na valné hromadě, jsou-li vydávány akcie s jinou jmenovitou hodnotou vyčíslenou často i v setinách koruny. Je třeba zvážit, o kterých otázkách nechat ze zákona rozhodnout představenstvo a které otázky raději ponechat na rozhodnutí valné hromady. Při přijímání souběžného rozhodnutí o změně stanov je však třeba dbát, aby toto nebylo v rozporu s usnesením valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Zajímavý názor k tomuto tématu vyslovil Nejvyšší soud, když v případě společnosti s ručením omezeným, řešil situaci, kdy valná hromada přijala souběžně s usnesením o zvýšení základního kapitálu usnesení o nové podobě společenské smlouvy a ke zvýšení základního kapitálu následně nedošlo. Uvedl: ,,Valná hromada může konstatovat, jak zní společenská smlouva po zvýšení základního kapitálu. Schválení znění společenské smlouvy po rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nemá konstitutivní účinky, a pokud nebylo zapsáno zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku a nebyly řádně převzaty vklady na zvýšení

49

základního jmění, nedochází takovým usnesením k její změně a společenská smlouva platí v původním znění bez ohledu na to, že se valná hromada usnesla na její změně."104 Ať už společnost bude v souvislosti se zvýšením základního kapitálu přijímat usnesení o změně stanov či nikoliv, představenstvo společnosti je povinno bez zbytečného odkladu po změně výše základního kapitálu aktuální znění stanov vyhotovit a založit jej do sbírky listin společnosti. Setkala jsem se s praxí, kdy rejstříkový soud vyžadoval doložení aktuálního znění stanov již při zápisu nové výše základního kapitálu a s odkazem na ust. § 32 odst. 2 obchodního zákoníku nelze tomuto postupu nic vytknout.

104

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.8.2002, sp.zn. 29 Odo 11/2002.

50

4 ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU UPSÁNÍM NOVÝCH AKCIÍ 4.1

Podmínky zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií Společnost může zvýšit svůj základní kapitál upisováním nových akcií za podmínky, že

akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Není rozhodné, zda případné předchozí zvýšení základního kapitálu bylo zapsáno do obchodního rejstříku. 105 Tato podmínka je projevem ,,zásady zachování základního kapitálu a brání fiktivnímu nárůstu základního kapitálu, k němuž by došlo, pokud by sice v rejstříku zapsaná částka základního kapitálu byla vyšší, ale u společnosti by byla kryta jen zvýšením jejích pohledávek za akcionáři, kteří tyto akcie upsali."106 Omezení neplatí, pokud je emisní kurs splácen pouze nepeněžitými vklady, neboť k jejich splácení dochází v souladu s ust. § 59 odst. 2 obchodního zákoníku v plném rozsahu před zápisem samotného zvýšení do obchodního rejstříku.

4.2

Postup při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií

4.2.1 Svolání valné hromady. Způsob svolání valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu a náležitosti pozvánky na takovou valnou hromadu byly popsány v oddílu 3.4.2 této rigorózní práce. Tato část je věnována podrobněji některým z náležitostí pozvánky či oznámení o konání valné hromady, na které má být schváleno zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Rozsah zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií záleží na vůli valné hromady. Pokud však společnost plánuje v rámci zvýšení základního kapitálu nabízet akcie na základě veřejné nabídky akcií, je třeba respektovat ust. § 162 odst. 4 obchodního zákoníku a základní kapitál zvýšit nejméně na 20 000 000 Kč. Je-li valná hromada svolávána z podnětu představenstva, musí představenstvo navrhovaný rozsah zvýšení valné hromadě řádně zdůvodnit.107 Druhou variantou je valná hromada svolaná na žádost akcionáře, který má povinnost předložit pouze návrh usnesení. Významným kritériem pro určení rozsahu zvýšení 105

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 629. Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 640. 107 Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 973. 106

51

základního kapitálu bude předpokládaný zájem o úpis nových akcií. Pokud si společnost není tímto zájmem jista, je vhodné stanovit rozsah zvýšení rozmezím s uvedením nižší dolní hranice, neboť neupíší-li upisovatelé následně akcie v rozsahu zvýšení, je celý úpis neúčinný. V případě zvýšení, jehož cílem je získání důležitého aktiva v podobě nepeněžitého vkladu, bude rozsah zvýšení korespondovat s výší ocenění předmětného nepeněžitého vkladu. Zajímavou otázkou v tomto ohledu je, zda je možné na valné hromadě odhlasovat jiný rozsah zvýšení základního kapitálu než byl uvedený v pozvánce. Domnívám se, že to možné není, neboť ustanovení o náležitostech pozvánky je ustanovením na ochranu akcionářů a vyjádřením jejich práva na informace a práva podílet se prostřednictvím valné hromady na řízení společnosti. Akcionáři v závislosti na údajích uvedených v pozvánce zvažují, zda se valné hromady zúčastní či nikoliv. Jedinou možností, kdy by bylo možné odhlasovat jiný rozsah zvýšení je účast a shoda všech akcionářů. Ke způsobu zvýšení je vhodné kromě samotného uvedení, že se základní kapitál zvyšuje upisováním nových akcií blíže konkretizovat, zda půjde o úpis předem určeným zájemcem, úpis na základě veřejné nabídky nebo zda se navrhuje úpis dohodou všech akcionářů podle ust. § 205 obchodního zákoníku.108 Emisní kurs nových akcií může být stanoven pevnou částkou nebo je možné uvést jen způsob jeho určení nebo je možné pověřit stanovením emisního kursu představenstvo společnosti, stanoví-li valná hromada alespoň minimální výši, v jaké může představenstvo emisní kurs určit. Emisní kurs nesmí být s ohledem na zákaz vydávání akcií sub pari nižší než jmenovitá hodnota akcií. Je sporné, jak má být v pozvánce či oznámení o konání valné hromady specifikována pohledávka určená k započtení. Literatura dovozuje, že ,,pohledávka musí být specifikována minimálně osobou věřitele a výší. Není nezbytné uvádět právní důvod pohledávky, je-li pohledávka specifikována výše uvedenými znaky."109 Podle mého názoru jde tato specifikace nad rámec zákona a pohledávku je možné specifikovat i jinými znaky, bude-li taková specifikace dostatečně určitá.110Vyžadují-li zahraniční právní úpravy uvedení určitých znaků kapitalizované pohledávky, uvádí v textu zákona přímo tyto znaky. Taktéž činí i nový zákon o obchodních korporacích, který výslovně požaduje specifikaci pohledávky shora uvedenými znaky. Osoba věřitele se navíc může v důsledku postoupení pohledávky po rozhodnutí valné 108

Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2492. Tamtéž, s. 2495. 110 Odlišně: Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 602, který uvádí specifikaci osobou věřitele, výší a údajem, zda jde o splatnou pohledávku. 109

52

hromady změnit, proto preferuji specifikaci pohledávky spíše precizní specifikací jejího právního důvodu. Nicméně uvedení dalších údajů není zakázáno a s ohledem na shora popsanou převažující názorovou tendenci lze, je-li to možné, doporučit osobu věřitele a výši pohledávky do usnesení valné hromady uvést. Pozvánka nebo oznámení o konání valné hromady musí zároveň obsahovat důvody, proč má být navrhované započtení valnou hromadou připuštěno. Obecným důvodem pro započtení pohledávky oproti emisnímu kursu akcií může být vždy úhrada závazků společnosti. Konkrétním důvodem může být například odvrácení úpadku nebo zamezení vzniku dalších nákladů na straně společnosti spojených s případným soudním řízením apod.

4.2.2 Usnesení o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Náležitosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu uvádí ust. § 203 odst. 2 obchodního zákoníku. Usnesení musí obsahovat: a)

Částku, o níž má být základní kapitál zvýšen, s uvedením, zda se připouští upisování akcií nad tuto částku, a to buď bez omezení nebo s určením omezení. Částku zvýšení lze stanovit buď pevnou částkou nebo určitým rozmezím. ,,Nelze však určit jen horní hranici zvýšení základního kapitálu. To lze dovodit z odkazu na § 204 odst. 1 na ustanovení § 167 odst. 1 obchodního zákoníku, podle něhož je upisování akcií neúčinné, jestliže ve lhůtě uvedené ve veřejné nabídce akcií nedosáhne jmenovitá hodnota účinně upsaných akcií navržené výše základního kapitálu."111 Připustí-li valná hromada upisování nad částku navrhovaného zvýšení, musí usnesení určit orgán společnosti, zpravidla představenstvo společnosti, který následně rozhodne o konečné částce zvýšení. Doklad o rozhodnutí tohoto orgánu se následně přikládá k návrhu na zápis zvýšení do obchodního rejstříku.

b)

Počet, jmenovitou hodnotu, druh, formu a podobu upisovaných akcií. I zde je možné stanovit počet upisovaných akcií rozmezím, tedy uvedením kolik nejméně a kolik nejvíce akcií na zvýšení je možné upsat, v souladu s rozmezím částky zvýšení základního kapitálu.

c)

Údaje potřebné k využití přednostního práva akcionářů dle ust. § 204a odst. 2 obchodního zákoníku. Nerozhodla-li valná hromada o vyloučení přednostního práva akcionářů, musí usnesení obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění přednostního

111

Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2499.

53

práva, údaj o tom, jak bude akcionářům oznámen počátek této lhůty, dále počet nových akcií, které je možné s využitím přednostního práva upsat na jednu stávající akcii, jmenovitou hodnotu, druh, formu, podobu a emisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva nebo způsob určení emisního kursu těchto akcií, popř. pověření představenstva k určení emisního kursu těchto akcií. V případě zaknihovaných akcií musí usnesení obsahovat rovněž rozhodný den k uplatnění přednostního práva. Lhůta k využití přednostního práva nesmí být kratší než dva týdny. Emisní kurs musí být pro všechny akcionáře upisující akcie s využitím přednostního práva stejný. Povinnost nabídnout nové akcie k úpisu stávajícím akcionářům, kteří mají přednostní právo, může společnost splnit i prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Tento upíše všechny akcie vydávané na zvýšení a akcionáři následně realizují přednostní právo u něj. Usnesení valné hromady pak musí obsahovat údaje dle ust. § 204a odst. 6 obchodního zákoníku, tedy místo a lhůtu, v níž mohou oprávněné osoby uplatnit přednostní právo a cenu, za níž mohou nové akcie koupit. d)

Určení, jak budou upsány akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva. Jednou z variant je úpis předem určeným zájemcem. Dalšími možnostmi jsou úpis dohodou všech akcionářů a úpis na základě veřejné nabídky akcií. Neobsahuje-li usnesení valné hromady údaj o tom, jak budou upsány akcie bez využití přednostního práva, platí, že tyto akcie budou nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky.

e)

Pro akcie upisované bez využití přednostního práva místo, lhůtu pro upisování a údaj, jak bude upisovatelům oznámen počátek této lhůty, emisní kurs akcií upisovaných bez využití přednostního práva nebo způsob jeho určení, popř. pověření představenstva ke stanovení tohoto emisního kursu. Míst úpisu je možné stanovit i více112, což může vést ke zvýšení zájmu drobných akcionářů o úpis. Zájem akcionářů o úpis může společnost rovněž zvýšit stanovením dostatečně dlouhé lhůty pro upisování. Emisní kurs musí být pro všechny upisovatele, kteří upisují akcie bez využití přednostního práva stejný. Může se však lišit od emisního kursu akcií upisovaných s využitím přednostního práva.

112

Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 979.

54

f)

Jsou-li nové akcie spláceny peněžitými vklady, číslo zvláštního účtu zřízeného u banky či spořitelního nebo úvěrního družstva. Je proto nutné tento účet zřídit s předstihem před valnou hromadou. S prostředky složenými na účet je společnost oprávněna manipulovat až po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, popř. po nabytí právní moci usnesení rejstříkového soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

g)

Lhůtu pro splacení emisního kursu, popř. jeho části a v případě nepeněžitých vkladů místo a lhůtu pro jejich splacení.

h)

Schvaluje-li se vydání akcií nového druhu, určení práv spojených s těmito akciemi.

i)

Schvaluje-li se upisování akcií nepeněžitými vklady, předmět vkladu a výši jeho ocenění dle posudku znalce, popř. hodnotu nepeněžitého vkladu určenou bez znaleckého ocenění dle ust. § 59a obchodního zákoníku. Povinnými náležitostmi jsou dále počet, jmenovitá hodnota, podoba, forma a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad.

j)

Připustí-li valná hromada možnost započtení pohledávky na emisní kurs nově vydávaných akcií, musí usnesení specifikovat předmětnou pohledávku a uvést pravidla postupu pro uzavření smlouvy o započtení.

k)

Schvaluje-li valná hromada vydání poukázek na akcie, musí usnesení určit jejich podobu, podmínky jejich vydání a výměny za nové akcie.

Vedle výše uvedených obligatorních náležitostí může dle potřeb společnosti obsahovat usnesení další údaje. Může se jednat o podrobnosti ke shora uvedeným náležitostem či o další informace k postupu zvyšování základního kapitálu, ale také o další související rozhodnutí. Příkladem může být rozhodnutí o vydání opčních listů na uplatnění přednostního práva na úpis akcií. O jeho vydání sice dle zákona rozhoduje představenstvo, stanovy však mohou toto rozhodnutí v souladu s ust. § 187 odst. 1 písm. n) obchodního zákoníku svěřit do působnosti valné hromady.113 Neobsahuje-li usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu shora uvedené obligatorní náležitosti, notář by neměl ve svém zápise o tomto usnesení konstatovat jeho soulad s právními předpisy. Absence tohoto konstatování pak může mít za následek zamítnutí

113

Kotásek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 130.

55

návrhu na zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku ze strany rejstříkového soudu.114

4.2.3 Zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií podává jménem společnosti předseda či pověřený člen představenstva, popř. zástupce na formuláři dle vyhlášky č. 414/2011 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Podpis musí být úředně ověřen. K návrhu je třeba přiložit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejlépe včetně listiny přítomných a pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání. V případě splácení emisního kursu akcií nepeněžitým vkladem se přikládá také posudek znalce o ocenění tohoto nepeněžitého vkladu a usnesení soudu o jeho jmenování nebo rozhodnutí představenstva o tom, že nepeněžitý vklad nebude oceňován posudkem znalce, ale jiným postupem. Je-li připuštěno započtení pohledávky na splacení emisního kursu akcií, je nutno doložit i doklad svědčící o její existenci a výši, nejlépe vyjádření auditora.115 Před zápisem usnesení valné hromady do obchodního rejstříku nemůže začít úpis akcií, ledaže je upisování vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí rejstříkového soudu o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku. V takovém případě může být s úpisem započato již po podání návrhu na zápis usnesení do obchodního rejstříku. Dřívější úpis by byl neplatný pro rozpor se zákonem. Lze však souhlasit s názorem Dědiče, dle něhož je možné určité právní úkony směřující k upsání akcií činit i před tímto okamžikem, např. uzavřít smlouvu o úpisu s obchodníkem s cennými papíry s odkládací podmínkou.116

4.2.4 Upisování akcií. Upisování akcií probíhá v závislosti na osobě či osobách upisovatelů různými metodami. Akcionáři s využitím přednostního práva a veřejnost na základě veřejné nabídky 114

Pozn. V době, kdy rejstříkové soudy přezkoumávaly návrhy doložené notářskými zápisy i z materiálního hlediska, měla absence obligatorních náležitostí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu za následek zamítnutí návrhu na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 02. 2004, sp. zn. 29 Odo 804/2003, kdy se jednalo o zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, které neobsahovalo určení, jak bude akcionářům oznámen počátek běhu lhůty pro výkon přednostního práva k upsání akcií. 115 Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2003, s. 360. 116 Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 498.

56

akcií, tedy předem blíže neurčené osoby, upisují akcie zápisem do listiny upisovatelů. Předem určený zájemce, který je označen již v usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, a jediný akcionář, který je rovněž znám, uzavírají se společností písemnou smlouvu o upsání akcií. Kromě toho mohou akcie upsat také akcionáři společnosti na základě dohody všech akcionářů dle ust. § 205 obchodního zákoníku. ,,Ze zákona neplyne, že by bylo možno upisovat akcie s využitím jen jedné metody. Je proto možné upisovat akcie zároveň s využitím veřejné nabídky, dohody akcionářů podle § 205 obch.z. i s úpisem předem vybranému zájemci nebo zájemcům."117 O upisování akcií předem určeným zájemcem a dohodou akcionářů však musí předem rozhodnout valná hromada. Neobsahuje-li usnesení valné hromady informaci o tom, jak budou akcie, které se nepodaří upsat s využitím přednostního práva, upsány, v souladu s ust. § 203 odst. 3 platí, že tyto budou upsány na základě veřejné nabídky. V případě upisování zápisem do listiny upisovatelů dochází k upsání akcií podpisem upisovatele do listiny, která obsahuje zákonem stanovené náležitosti. Listina upisovatelů musí obsahovat počet upsaných akcií, jejich jmenovitou hodnotu, formu, podobu, popř. druh, emisní kurs, lhůty pro splacení upsaných akcií, firmu nebo název a sídlo právnické osoby upisovatele nebo jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby upisovatele. Podpis upisovatele nemusí být úředně ověřen. Nedodržení těchto náležitostí má za následek neúčinnost upsání. K účinnosti upsání je třeba také dodržení ustanovení o veřejné nabídce akcií, jsou-li akcie upisovány tímto způsobem. Podpisem listiny upisovatelů vzniká upisovateli povinnost uhradit emisní kurs upsaných akcií. Ačkoliv se do předmětné listiny podepisuje pouze upisovatel, nejedná se o jednostranný právní úkon. ,,Upsáním akcií zápisem do listiny upisovatelů dochází k uzavření smlouvy mezi společností a upisovatelem…..postupem podle § 276 a násl. ObchZ."118 Ze strany společnosti jde tedy v případě veřejné nabídky o veřejný návrh smlouvy a ze strany upisovatele o akceptaci takového návrhu. Společnost může úpis na základě veřejné nabídky akcií zajistit také prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, který dle rozhodnutí valné hromady upíše všechny akcie v prvním kole na základě písemné smlouvy o obstarání vydání cenných papírů. Takový úpis se nepovažuje za porušení přednostního práva akcionářů. Tuto variantu lze však využít pouze tehdy, pokud je emisní kurs zcela splácen před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. ,,To lze dovodit z toho, že akcionáři mají právo kupovat akcie a nikoliv zatímní listy."119

117

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 605. Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 499. 119 Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s.2548. 118

57

Při upisování akcií s využitím přednostního práva či na základě veřejné nabídky akcií se může stát, že zájem o úpis akcií nebude dostatečný a nepodaří se tak upsat rozhodnutím valné hromady stanovenou výši základního kapitálu. V takovém případě má společnost možnost, nikoliv povinnost, nabídnout dle ust. § 167 upsání chybějících akcií akcionářům. Nabídku musí s ohledem na zásadu rovného zacházení učinit všem akcionářům. Nedostatečnému úpisu se v praxi společnost může pokusit zabránit také vícekolovým úpisem, kdy zpravidla v prvním kole upisování jsou akcie nabízeny stávajícím akcionářům společnosti s využitím přednostního práva a ve druhém kole a popř. dalších kolech dalším subjektům na základě veřejné nabídky akcií nebo předem určenému zájemci či zájemcům. Takový postup je v souladu se zákonem, nicméně je třeba respektovat zákonná pravidla jako je zásada rovného zacházení mezi akcionáři a zákaz zneužití většiny. Podle Dvořáka je například v rozporu se zásadou rovného zacházení s akcionáři, pokud je ve druhém kole umožněn úpis pouze akcionářům, kteří nevyužili svého přednostního práva v prvním kole nebo naopak akcionářům, kteří svého přednostního práva v prvním kole upisování využili.120 Naopak dle Nejvyššího soudu se v případě postupu, kdy v prvém kole upisování upisují akcionáři s využitím přednostního práva a ve druhém kole předem určený zájemce, kterým je akcionář společnosti, o porušení zásady rovného zacházení nejedná, neboť ,,nelze spatřovat porušení rovnosti akcionářů v tom, že na základě rozhodnutí valné hromady nebo dohody akcionářů upíše akcie pouze jeden z nich (pozn. akcionářů). Tvrzení, že takovým postupem budou porušena rovná práva akcionářů proto, že dojde ke změně poměrů hlasů ve prospěch vybraného akcionáře neobstojí, neboť ke stejné situaci může dojít tehdy, jestliže vybraným zájemcem bude osoba, která není akcionářem…S možností nastolení takového stavu musí nepochybně všichni akcionáři jak při rozhodování o tom, zda se zúčastní valné hromady, tak při hlasování na valné hromadě počítat."

121

Dle Dědiče pak není přípustný postup, kdy ve

druhém kole upisují předem určení zájemci, kterými jsou akcionáři, kteří upsali akcie v prvém kole upisování, proto, že na valné hromadě, která rozhoduje o zvýšení základního kapitálu nelze určit, kteří akcionáři se druhého kola zúčastní a měli by tak být vyloučeni z hlasování na valné hromadě, neboť v případě následného upsání akcií jde o smlouvu mezi akcionářem a společností.122 Ztotožňuji se v tomto ohledu s názorem Nejvyššího soudu, že se v obdobných případech nejedná o porušení zásady rovného zacházení s akcionáři. Dědičovou argumentací je pak podle mě napadnutelný pouze proces zvyšování základního kapitálu, kdy opravdu

120

Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 615. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2000, sp. zn. 32 Cdo 2963/99. 122 Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 486. 121

58

akcionáři, kteří hlasovali na valné hromadě při rozhodování o zvýšení základního kapitálu ve výsledku akcie jako předem určení zájemci skutečně upisují. Následkem by pak byla neplatnost smluv o upsání akcií, nikoliv neplatnost samotného usnesení o zvýšení základního kapitálu. Ke stejné situaci totiž může teoreticky dojít ve většině případů, kdy není v usnesení valné hromady předem určený zájemce určen konkrétně, ale je uveden jen způsob jeho výběru. Například stanoví-li usnesení valné hromady, že akcie budou upsány předem určenými zájemci, kterými jsou zaměstnanci společnosti, nebude rovněž možné v některých případech vyloučit, že mezi zaměstnanci nebudou také akcionáři společnosti, kteří mohou potenciálně hlasovat na valné hromadě.123 Předem určený zájemce stejně tak jako jediný akcionář upisují akcie společnosti písemnou smlouvou o upsání akcií. Smlouva o upsání akcií musí obsahovat určení počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty upisovaných akcií, výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení. Podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny. Navrhovatelem smlouvy je zpravidla společnost. Předem určení zájemci či jediný akcionář přijímají návrh smlouvy ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. O upisování akcií předem určeným zájemcem jde z logiky věci vždy tam, kde jsou akcie spláceny nepeněžitým vkladem nebo je valnou hromadou připuštěna kapitalizace pohledávky. Pokud tak rozhodne valná hromada, mohou být akcie upsány na základě dohody všech akcionářů společnosti o rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu dle ust. § 205 obchodního zákoníku. Dohoda nahrazuje listinu upisovatelů. Zákon však pro takovou dohodu stanoví formu notářského zápisu, což tento postup prodražuje. V dohodě se akcionáři musí vzdát svého přednostního práva, ledaže se jej vzdali již předtím či jej již dříve vykonali, což je vhodné do dohody také uvést. Zamezí se tak případným výzvám k doplnění návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku a zdržení zápisu zvýšení do obchodního rejstříku. Dohoda musí dále obsahovat určení počtu, druhu, formy, podoby a jmenovité hodnoty akcií upisovaných každým upisovatelem, výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení, v případě splácení penězi rovněž číslo zvláštního účtu u banky. V případě splácení emisního kursu nepeněžitým vkladem obsahuje dohoda také předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění. V jakém poměru akcionáři na základě dohody nové akcie upíší, záleží

123

K určení zaměstnanců jako předem určených zájemců v rámci usnesení o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, tj. bez zvýhodnění zaměstnance krytím části emisního kursu společností, viz blíže Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, s. 647.

59

jen na nich.124 Mohou upisovat jen někteří akcionáři, všichni však musí být účastníky dohody. Rovněž není možné, aby na základě takové dohody upsala akcie osoba, která není akcionářem společnosti. Neúčinností upsání zanikají práva a povinnosti upisovatelů z upsání akcií. Dle ust. § 167 odst. 2 obchodního zákoníku je v takovém případě společnost povinna bez zbytečného odkladu vrátit upisovatelům zaplacené částky včetně příslušného úroku.

4.2.5 Splácení emisního kursu akcií. Upsáním akcií vzniká upisovatelům povinnost splatit jejich emisní kurs. Povinnosti splatit emisní kurs akcií vydávaných na zvýšení základního kapitálu nemůže být v souladu s ust. § 204 odst. 1 ve spojení s ust. § 163 odst. 3 obchodního zákoníku upisovatel zproštěn. Zatímco nepeněžité vklady musí být zcela splaceny ještě před zápisem do obchodního rejstříku, v případě peněžitých vkladů obchodní zákoník v ust. § 204 odst. 2 stanoví, že musí být před podáním návrhu na zápis zvýšení do obchodního rejstříku splaceno nejméně 30 % emisního kursu akcií včetně případného emisního ážia. Valná hromada může rozhodnout o splacení vyššího rozsahu emisního kursu. Obdobně jako je tomu při založení společnosti, je i při zvýšení základního kapitálu emisní kurs splácen na zvláštní účet u banky či spořitelního nebo úvěrního družstva zřízený za tímto účelem. S prostředky nemůže společnost do právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu disponovat. Valná hromada rovněž určí lhůtu pro splacení této části emisního kursu. Zmeškání této lhůty způsobuje neúčinnost upsání. Nicméně, je-li přesto zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zapsáno, je v souladu s pravidly tvorby základního kapitálu, upisovatel dle ust. § 204 odst. 6 obchodního zákoníku povinen emisní kurs splatit. Lhůtu pro splacení zbývající části emisního kursu akcií, která nemusí být splacena před zápisem zvýšení do obchodního rejstříku, stanoví valná hromada podle potřeb společnosti. Musí přitom respektovat maximální zákonnou lhůtu jednoho roku od zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Důsledkem nesplacení této části emisního kursu není neúčinnost upsání, neboť zvýšení již bylo patrně zapsáno do obchodního rejstříku. Společnost může postupovat podle ust. § 177 odst. 3-5 obchodního zákoníku a upisovatele ze společnosti v rozsahu nesplacených akcií vyloučit.

124

Viz např. Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 711, Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 998.

60

Splácí-li upisovatel emisní kurs upsaných akcií postupně, uplatní se zákonné pravidlo pro započítávání splacených částek uvedené v ust. § 163 odst. 3, 4 obchodního zákoníku. Nejdříve se uhrazená částka započítává na emisní ážio a dále postupně na splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií. Není-li to však v rozporu se stanovami, ,,je možno smluvit, že se po splacení emisního ážia budou další částky započítávat rovnoměrně na splacení jmenovité hodnoty všech akcií. V případě prodlení se splácením však není toto ujednání pro akcionáře výhodné, protože akcionář při rovnoměrném započítávání nemá zpravidla plně splacenu jmenovitou hodnotu žádné akcie, žádnou akcii proto též nemůže obdržet a …… je ze společnosti vyloučen v rozsahu všech akcií, které upsal. Při postupném započítávání plateb emisního kursu na nesplacené jmenovité hodnoty jednotlivých akcií akcionář zpravidla již emisní kurs některých upsaných akcií splatil, vyloučení se proto týká jen těch, u nichž se mu to zcela nezdařilo."125 Po splacení emisního kursu akcií vydá společnost upisovateli potvrzení o splacení vkladu dle ust. § 168 odst. 2, 3 obchodního zákoníku. Oproti tomuto potvrzení vydává společnost upisovateli následně po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku akcie, popř. zatímní listy, není-li vklad zcela splacen.

4.2.6 Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku následuje po splacení stanovené části emisního kursu akcií. Návrh na zápis podává předseda představenstva či jeho pověřený člen bezodkladně po splnění podmínek pro zápis zvýšení do obchodního rejstříku.126 Pokud by z jakéhokoliv důvodu představenstvo návrh nepodalo, přichází v úvahu postup dle ust. § 31 odst. 2 obchodního zákoníku. Tohoto postupu by však mohla využít pouze osoba, která k návrhu zároveň doloží předepsané přílohy. Mohlo by se jednat o jediného akcionáře či předem určeného zájemce, který má k dispozici jak smlouvu o upsání akcií, tak patrně i doklad o splacení emisního kursu akcií, za předpokladu, že by v dané situaci nebyly vyžadovány jiné podklady. K návrhu je třeba přiložit doklady o upsání akcií a doklady osvědčující splacení emisního kursu akcií. Dokladem o upsání akcií může být listina upisovatelů, smlouva o upsání akcií nebo dohoda všech akcionářů o rozsahu jejich účasti na zvýšení základního kapitálu dle ust. § 205 obchodního zákoníku, případně různé kombinace těchto dokumentů. Pokud akcie 125

Kotásek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009., s. 82. Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, s. 458. 126

61

byly upisovány na základě veřejné nabídky, přikládá se i tato veřejná nabídka, prospekt akcií schválený Českou národní bankou, byl-li dle zákona zhotovován, a prohlášení představenstva o účinném upsání akcií v souladu s veřejnou nabídkou. Pokud se akcionáři vzdali svého přednostního práva, je vyžadováno i písemné prohlášení akcionářů o této skutečnosti. Dále je třeba doložit doklady o splacení emisního kursu nových akcií, popřípadě jeho části, která má být splacena před zápisem zvýšení do obchodního rejstříku. Je-li emisní kurs splácen peněžitými vklady, doloží společnost potvrzení banky, jež vede zvláštní účet zřízený za účelem zvýšení základního kapitálu o tom, že na tento zvláštní účet byly připsány příslušné prostředky. V případě nepeněžitého vkladu je třeba doložit u nemovitostí prohlášení vkladatele o vkladu nemovitosti s úředně ověřeným podpisem a prohlášení společnosti, že jí nemovitost byla předána. Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, dokládá se prohlášení společnosti, že jí byl nepeněžitý vklad předán. U ostatních nepeněžitých vkladů je vyžadována písemná smlouva mezi vkladatelem a společností. Specifické doklady se vyžadují u vkladu podniku a vkladu know-how, kdy je třeba vedle písemné smlouvy doložit i zápis o předání podniku či dokumentace k know-how nebo prohlášení společnosti o tom, že jí byly podnik či dokumentace k know-how předány. U nepeněžitých vkladů se dále dokládá usnesení soudu o jmenování znalce a znalecké či jiné ocenění nepeněžitého vkladu, případně usnesení představenstva, že nepeněžitý vklad nebude oceňován posudkem znalce, ale jiným postupem v souladu s úpravou oceňování nepeněžitých vkladů. Pokud tyto dokumenty byly dokládány již k zápisu usnesení valné hromady, lze na ně pouze odkázat. Pokud byl emisní kurs splácen započtením pohledávky, přikládá se potvrzení auditora o existenci započítávané pohledávky včetně dokladu prokazujícího právní důvod pohledávky a smlouva o započtení. V případě využití služeb obchodníka s cennými papíry k emisi akcií je dále třeba přiložit příslušnou smlouvu o obstarání vydání cenných papírů. Pokud o konečné výši základního kapitálu rozhodovalo představenstvo či jiný orgán společnosti v rámci valnou hromadou stanoveného rozmezí, je třeba doložit také toto rozhodnutí. Jak již bylo zmíněno výše, je vhodné k návrhu doložit i znění stanov společnosti po zvýšení základního kapitálu. Namísto uvedených dokladů je možno soudu rovněž předložit notářský zápis o rozhodnutí představenstva podle ust. § 206 odst. 2 obchodního zákoníku, jímž představenstvo potvrzuje, že všechny nové akcie byly upsány v souladu se zákonem, stanovami a rozhodnutími příslušných orgánů společnosti a jejich emisní kurs byl zcela splacen peněžitými vklady. ,,Kontrola zákonnosti postupu při zvyšování základního kapitálu zde leží na notáři, který musí z předložených dokladů zjistit, zda byla řádně uveřejněna výzva

62

k upisování a prospekt, zda proběhlo řádně upisování, včetně přednostního práva na úpis, popř. zda listinu upisovatelů nahradila dohoda podle § 205 odst. 2 a zda každý z upisovatelů splnil svou vkladovou povinnost. Pokud notář v zápisu žádné výhrady mít nebude, rejstříkový soud již dodržení zákonných požadavků nepřezkoumává."127 To výrazně eliminuje riziko případných výzev k doplnění či zamítnutí návrhu. Výrazné urychlení přináší taktéž povinnost rejstříkového soudu rozhodnout o návrhu do tří pracovních dnů. Jedná se o pořádkovou lhůtu, nicméně při jejím nedodržení může být požadována náhrada škody způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů.128 V rámci zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku se kromě nové výše základního kapitálu rovněž zapisují údaje o nově emitovaných akciích a o rozsahu splacení jejich emisního kursu. Pokud byl emisní kurs zcela splacen až po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, je třeba následně podat ještě návrh na zápis změny rozsahu splacení a doložit k němu doklad o doplacení zbývající části emisního kursu. Zápis zvýšení do obchodního rejstříku má konstitutivní povahu, právní účinky zvýšení nastávají dnem zápisu do obchodního rejstříku.

4.2.7 Vydávání akcií po zvýšení základního kapitálu. Po zápisu základního kapitálu je společnost povinna vydat upisovatelům, kteří řádně upsali akcie a splatili jejich emisní kurs, akcie. Náležitosti akcie upravuje ust. § 155 odst. 3 obchodního zákoníku. Jmenovitá hodnota, druh, forma a podoba nových akcií byly určeny již v usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Akcie dále bude obsahovat uvedení nové výše základního kapitálu a počet akcií k datu emise a samotné datum emise. Datem emise je v souladu s ust. § 5 odst. 1 zákona o cenných papírech datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Tedy v případě vydávání akcií nabyvatelům po zvýšení základního kapitálu datum zápisu zvýšení do obchodního rejstříku, neboť v souladu s ust. § 204 odst. 1 ve spojení s ust. § 168 odst. 3 obchodního zákoníku je společnost bezodkladně po tomto datu povinna vydat upisovatelům oproti potvrzení o upsání akcií akcie. Od data emise je třeba odlišovat den vydání cenného papíru, kterým je dle ust. § 5 odst. 1 zákona o cenných papírech den, kdy akcie splňuje všechny zákonem stanovené 127

Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 1001. 128 Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, s. 458.

63

náležitosti a kdy se stane majetkem prvého nabyvatele, tedy den faktického vydání akcie. V případě listinných akcií musí akcie dále obsahovat podpis člena představenstva nebo členů představenstva oprávněných jednat za společnost. Zákon o cenných papírech v ust. § 5 odst. 3 umožňuje vydat akcie i jako hromadné listiny, což je praktické zejména při vydávání vyššího počtu akcií jedné osobě. K realizaci této varianty je však třeba výslovně uvést tuto možnost ve stanovách společnosti.129 Stanovy by měly rovněž určit postup při výměně hromadné listiny za jednotlivé akcie včetně lhůt k výměně a naopak. Některé společnosti umožňují i korespondenční výměnu akcií, je-li podpis akcionáře na žádosti o výměnu akcií úředně ověřen. Vydala-li společnost poukázky na akcie, jsou jejich vlastníci výměnou za nové akcie povinni tyto poukázky společnosti vrátit. Upisovatelům, kteří v době vydání akcií ještě zcela nesplatili emisní kurs akcií, vydá společnost namísto akcií zatímní listy.

4.3

Kapitalizace pohledávky Ust. § 204 odst. 1 ve spojení s ust. § 163 odst. 3, 4 obchodního zákoníku zakazuje

započtení pohledávky upisovatele za společností na splacení emisního kursu akcií upsaných na zvýšení základního kapitálu. Hovoříme o zákazu kapitalizace pohledávek. Vyjímkou z tohoto zákazu je započtení pohledávky upisovatele za společností na základě předchozího schválení započtení valnou hromadou. Započtení je takto přípustné pouze tehdy, pokud pohledávka navrhovaná k započtení byla specifikována již v pozvánce na valnou hromadu rozhodující o zvýšení základního kapitálu nebo oznámení o jejím konání. Usnesení valné hromady musí obsahovat postup pro uzavření smlouvy o započtení. Zpravidla společnost zašle či předloží upisovateli po upsání akcií návrh smlouvy a ten jej ve stanovené lhůtě akceptuje. Z povahy věci půjde v případě započtení pohledávky na emisní kurs akcií o úpis předem určeným zájemcem obdobně jako je tomu u nepeněžitých vkladů, neboť splácet emisní kurs tímto způsobem může jen majitel předmětné pohledávky. Úpis akcií se proto uskuteční na základě smlouvy o upsání akcií. V případě úkonu započtení pak jde o smluvní započtení, nikoliv o jednostranné započtení.130 Je proto použitelná právní úprava započítávání

129

Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 483 130 Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 702.

64

pohledávek dle ust. § 364 obchodního zákoníku131, dle níž je na základě dohody smluvních stran možno započítávat jakékoliv pohledávky, tedy i ty, u nichž občanský zákoník započtení nepřipouští. Dohoda o započtení musí být dle ust. § 204 odst. 2 obchodního zákoníku uzavřena před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Vedle věřitele pohledávky označeného v pozvánce, oznámení o konání valné hromady či usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, může být podle mého názoru upisovatelem též osoba, na níž byla předmětná pohledávka postoupena. Žádné zákonné ustanovení totiž nebrání postoupení takové pohledávky. V mezidobí mezi přijetím usnesení o zvýšení základního kapitálu a započtením předmětné pohledávky však mohou nastat i změny na straně pohledávky. Pohledávka způsobilá k započtení může například zaniknout v důsledku jednostranného započtení spoludlužníkem společnosti, uhrazením ze strany ručitele apod. Pro tyto případy je použitelný závěr Nejvyššího soudu, který konstatoval, že ,,uplatnění námitky „neexistence“ pohledávek použitých upisovateli k započtení proti pohledávce společnosti na splacení emisního kursu nemá vliv na platnost usnesení valné hromady akciové společnosti o zvýšení základního kapitálu; má význam toliko z hlediska posouzení, zda upisovatelům zanikl závazek splatit emisní kurs akcií.“132 Z praktického pohledu lze poukázat na daňové dopady započtení pohledávky na emisní kurs akcií upisovaných ke zvýšení základního kapitálu. V některých případech totiž může na straně upisovatele dojít ke zdanitelnému výnosu a tedy ke zdanění. Je tomu tak tehdy, pokud společnost na zaplacení emisního kursu akcií započítává pohledávku, kterou nabyla za nižší nabývací hodnotu, než kolik činí jmenovitá hodnota akcií, jejichž emisní kurs je započtením této pohledávky splácen. Kladný rozdíl mezi nabývací cenou pohledávky a jmenovitou hodnotou za pohledávku nabytých akcií bude na straně upisovatele účetním i daňovým výnosem.133

4.4

Nepeněžité vklady Jak již bylo popsáno v podkapitole 2.5 této rigorózní práce, úprava nepeněžitých

vkladů obsažená v obchodním zákoníku vychází z Druhé směrnice. Cílem právní úpravy je zamezení nadhodnocení nepeněžitého vkladu a tím i zajištění reálné tvorby základního 131

Viz též. Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 979. 132 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp. zn. 29 Cdo 3374/2009. 133 Drbohlav, J., Pohl, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 196.

65

kapitálu, neboť ,,nepeněžité vklady do kapitálových společností vždy představují určité riziko, protože jejich ocenění nemusí plně odpovídat reálné hodnotě aktiv, které jejich splacením společnost získá."134 Právní úprava tak reguluje podmínky, za nichž jsou nepeněžité vklady přípustné. Dle ust. § 59 odst. 2 obchodního zákoníku musí být nepeněžitý vklad ocenitelný, musí být zjistitelná jeho hodnota. Dalším požadavkem je využitelnost ve vztahu k předmětu podnikání společnosti. ,,Tento požadavek lze však s vynaložením určitých zřizovacích výdajů obejít. Právní úprava obsažená v obchodním zákoníku je ohledně tohoto požadavku navíc nedůsledná, protože ustanovení § 59 odst. 4 o náležitostech posudku znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu .... nestanoví jako náležitost znaleckého posudku posouzení, že nepeněžitý vklad lze hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání."

135

Při zvýšení

základního kapitálu musí být nepeněžitý vklad dle ust. § 204 odst. 3 obchodního zákoníku navíc dále v důležitém zájmu společnosti. ,,Z toho plyne, že nepeněžitý vklad je při zvyšování základního kapitálu přípustný pouze v případě, že AS potřebuje ke své činnosti více než peníze právě nepeněžité plnění."136 Důvodem tohoto požadavku je faktické vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů při upisování nepeněžitým vkladem, které musí být zdůvodněno taktéž důležitým zájmem společnosti. Splňují-li shora uvedená kritéria, mohou být nepeněžitým vkladem věci movité, nemovité a rovněž věci nehmotné či jiné majetkové hodnoty, které nejsou věcmi v právním slova smyslu (např. cenné papíry či obchodní podíly). V podkapitole 2.5 již bylo rozebráno, z jakého důvodu nemohou nepeněžité vklady spočívat v závazku k provedení prací či k poskytnutí služeb. S ohledem na ust. § 202 odst. 4 písm. c) nemůže být nepeněžitým vkladem při zvýšení základního kapitálu ani pohledávka za společností, neboť takový postup by toto ustanovení obcházel. Závazky k provedení prací či poskytnutí služeb či pohledávky za společností však mohou být do společnosti vloženy v rámci vkladu podniku či jeho části, jehož jsou součástí. Stejně tak může na společnost přejít určitý závazek spojený s převodem obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který se váže právě k tomuto podílu.137 U nepeněžitých vkladů ,,vystupuje problém závislosti mezi společníkem – vkladatelem a společností-příjemcem vkladu. Dohodnutá hodnota vkladu (obchodního podílu, akcií) a 134

Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2. díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 197. Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 150. 136 Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2526. 137 Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.8.2002, sp.zn. 29 Odo 64/2002. 135

66

hodnota vkládaného nepeněžitého aktiva není obecně považována za adekvátní ocenění vkladu."138 Za účelem zamezení nadhodnocení nepeněžitých vkladů proto požaduje obchodní zákoník v ust. § 59 odst. 3 ocenění nepeněžitého vkladu znalcem nezávislým na společnosti, kterého jmenuje soud. Návrh na jmenování znalce podává společnost, soud o jmenování rozhodne ve lhůtě patnácti dnů od doručení návrhu. Následně znalec zhotovuje posudek, jehož náležitosti předepisuje ust. § 59 odst. 4 obchodního zákoníku. S tímto je nutné počítat při plánování zvýšení základního kapitálu, neboť výsledné ocenění musí být uvedeno již v pozvánce na valnou hromadu. Vyjímky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad při zvyšování základního kapitálu výše uvedeným postupem stanoví ust. § 59a obchodního zákoníku, který do obchodního zákoníku začlenila novela provedená zákonem č. 215/2009 Sb. transponující novelu Druhé směrnice. Jedná se o případy, kdy lze hodnotu nepeněžitého vkladu objektivně stanovit jiným vhodným způsobem. Mezi vyjímky jsou tak zařazeny investiční cenné papíry a jiné nástroje peněžního trhu, jejichž hodnota je zjistitelná průměrem cen, za něž byly uskutečněny obchody na evropském regulovaném trhu v době šesti měsíců před splatností vkladu. Dále je použitelné ocenění ,,obecně uznávaným nezávislým odborníkem". Poslední praktickou možností je použití dat z účetnictví, je-li o vkládaném majetku účtováno v reálných cenách. Bližší postup a povinnosti společnosti při využití některé z těchto výjimek upravuje ust. § 59b obchodního zákoníku. Valná hromada schvaluje upisování akcií nepeněžitým vkladem, předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění. ,,Z ustanovení § 59 odst. 3 ObchZ plyne, že valná hromada může ocenění nepeněžitého vkladu uvedené v posudku znalce pouze schválit nebo odmítnout. Nemůže je však měnit."139 Rozhodnutí valné hromady musí dále uvést počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za nepeněžitý vklad. I tak je ale nutné stanovit emisní kurs těchto akcií nebo alespoň způsob jeho určení. V souladu s ust. § 204 odst. 1 ve spojení s ust. § 163a obchodního zákoníku je pak rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu získanou oceněním znaleckým posudkem a akcií, které za něj mají být vydány emisním ážiem, pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady nestanoví, že tento rozdíl má valná hromada vrátit upisovateli nebo že jde o tvorbu rezervního fondu.

138

Vomáčková, H. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí. 4. rozšíř. a aktual. vyd. Praha : RnDr. Ivana Hexnerová – Bova Polygon, 2009, s. 59. 139 Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2506.

67

Vkladatel upisuje akcie z povahy věci vždy jako předem určený zájemce. Ve lhůtě určené valnou hromadou uzavírá se společností smlouvu o upsání akcií, v níž se zároveň zavazuje uhradit k rukám společnosti nepeněžitý vklad. Nepeněžité vklady musí být následně ze zákona splaceny ještě před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li předmětem vkladu movitá věc, je vklad splacen předáním této věci. Pokud je vkladem nemovitost, splácí se předáním dané nemovitosti a současným předáním písemného prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního kapitálu společnosti. Na základě tohoto prohlášení spolu s usnesením valné hromady o zvýšení základního kapitálu povolí katastrální úřad vklad vlastnického práva společnosti k této nemovitosti. Ostatní nepeněžité vklady se splácí smlouvou o vkladu. Vlastnické právo k nepeněžitým vkladům, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost zápisem do této evidence. Vlastnické právo k vkladům spočívajících v nemovitostech pak vzniká společnosti vkladem do katastru nemovitostí.140 Otázkou je, v jakém okamžiku nabývá společnost vlastnické právo k ostatním vkladům. Úprava zvyšování základního kapitálu v tomto ohledu mlčí a neodkazuje ani na užití ust. § 60 obchodního zákoníku, které pro případ založení společnosti stanoví, že společnost nabývá vlastnické právo k vkladům svým vznikem. Použije se proto obecná úprava nabývání vlastnictví ust. § 133 a násl. občanského zákoníku, která pro smluvní převody movitých věcí stanoví jako okamžik nabytí vlastnictví převzetí věci, není-li právním předpisem stanoveno či účastníky dohodnuto jinak. Je-li nepeněžitým vkladem podnik či jeho část, přiměřeně se použijí ustanovení o smlouvě o prodeji podniku. Bude třeba aplikovat i ust. § 67a obchodního zákoníku a zajistit předchozí souhlas valné hromady s vkladem podniku. Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky. Zejména tedy bude nutné vklad pohledávky oznámit dlužníkovi. Vkladatel pohledávky pak ručí společnosti za její dobytnost do výše znaleckého ocenění pohledávky. Problematické situace mohou nastávat v případě nepeněžitých vkladů, u nichž je omezena převoditelnost nebo pokud je jejich převod podmíněn souhlasem třetí osoby. Může jít např. o obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, akcie s omezenou převoditelností nebo o majetek ve společném jmění manželů. V těchto případech bude třeba vždy pečlivě zkoumat, zda je takový vklad vůbec přípustný a pokud ano, tak za jakých

140

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2009, č.j. 9 Afs 70/2009-66.

68

podmínek. Tak například vkladem nemohou být pohledávky, jež nelze v souladu s ust. § 525 občanského zákoníku postoupit další osobě141 ani pohledávky, jejichž vklad by odporoval dohodě s dlužníkem.142 U vkladů ze společného jmění manželů bude vyžadován předchozí souhlas manžela vkladatele, neboť ,,převod vlastnického práva k věci individuálně určené nebo majetkovému právu ze společného jmění manželů zásadně není správou majetku ve smyslu ust § 145 odst. 2 ObčZ, nýbrž odlišným institutem převodu vlastnictví ve smyslu ustanovení § 132 odst. 2 ObčZ." 143 Byť to na první pohled nemusí být vždy patrné, vložení nepeněžitého vkladu do obchodní společnosti odpovídá převodu a nikoliv přechodu vlastnického práva. Úprava nepeněžitých vkladů obsažená v ust. §§ 59, 60 obchodního zákoníku je tak zvláštní úpravou ve vztahu k ust. § 132 odst. 1 občanského zákoníku. Otázky v tomto ohledu mohou vyvolávat zejména vklady spočívající v nemovitostech, kdy vkladatel vedle tradice společnosti předává pouze jednostranné písemné prohlášení a není uzavírána písemná smlouva o vkladu. Předání prohlášení o vkladu nemovitosti však není jedinou podmínkou a jediným krokem k převedení vlastnického práva na k dané nemovitosti na společnost. ,,Z ustanovení § 202 odst. 4 písm. b) [a z ustanovení § 203 odst. 2 písm. h] vyplývá, že zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady musí být projednáno s jednotlivými vkladateli předem, jinak by společnost nemohla splnit podmínky uvedené v citovaných ustanoveních."144 V případě nemovitostí dále platí, že zároveň s prohlášením vyžaduje katastrální úřad k zápisu vlastnického práva společnosti ještě další listinu, ,,do níž byl vtělen projev vůle právnické osoby (například usnesení valné hromady) přijmout nemovitost do svého základního kapitálu…Prohlášení je jednostranným právním úkonem, nikomu přitom vlastnické právo v soukromoprávních vztazích jednostranně vnucovat nelze, vždy je třeba zjistit vůli druhé strany. Jde tedy o pouhé potvrzení již dříve vyjádřené vůle převést vlastnické právo na společnost. 145 Při plánování zvýšení nepeněžitými vklady je vhodné předem zkoumat také daňové dopady plánované transakce. Z pohledu daně z příjmu je nepeněžitý vklad v obecné rovině daňově neutrální operací. V určitých situacích však ke zdanění dojít může, a to jak na straně vkladatele tak na straně společnosti zvyšující základní kapitál nepeněžitým vkladem. 141

Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 235. Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 295. 143 Chalupa, L. Prohlášení zakladatele o vložení nemovitosti do základního jmění. Právní zpravodaj. 2007, č. 8, s. 9. 144 Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 692. 145 Psutka, J. Vklad movitých a nemovitých věcí do obchodní společnosti v souvislosti s jejím vznikem podle § 59 a 60 ObchZ – několik občanskoprávních postřehů (1.část). Obchodněprávní revue. 2009, č. 11, s. 306. 142

69

Upisovateli vzniká daňová povinnost, pokud mu společnost vyplatí kladný rozdíl mezi oceněním vkladu a jeho hodnotou.146 Příkladem vzniku zdanění na straně společnosti může být vklad pohledávek, které jsou zpravidla s ohledem na riziko případného nesplacení oceňovány nižší než jmenovitou hodnotou. V účetnictví společnosti zvyšující základní kapitál se pak vložená pohledávka eviduje v ceně znaleckého ocenění. Pokud následně dlužník pohledávku uhradí ve výši její jmenovité hodnoty, je kladný rozdíl mezi oceněním pohledávky a výší její úhrady daňovým základem. Z pohledu daně z příjmu mají při nepeněžitých vkladech význam také již uplatněné daňové odpisy. U odpisovaného majetku může společnost zvyšující základní kapitál uplatnit jen ty daňové odpisy, které ještě neuplatnil vkladatel.147,,Vklad pohledávky je z pohledu nabyvatele daňově nevýhodný, vzhledem k tomu, že nabyvatel nemůže u této pohledávky uplatnit daňový odpis ani tvorbu zákonných opravných položek, v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů."148 Je-li vkladatel plátcem daně z přidané hodnoty, podléhá nepeněžitý vklad dále dani z přidané hodnoty, kterou na výstupu odvádí zpravidla vkladatel. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, je vkladatel v souladu s ust. § 20 odst. 6 písm. d) zákona o dani z převodu nemovitostí od daně osvobozen. Podmínkou osvobození je držba akcií společnosti po dobu pěti let ode dne vložení vkladu.149 V případě vzniku daňové povinnosti vystupuje společnost, která nepeněžitým vkladem svůj základní kapitál zvýšila, jako ručitel.

4.5

Veřejná nabídka akcií

4.5.1 Veřejná nabídka akcií. Veřejnou nabídku investičních cenných papírů, tedy i akcií, upravuje v obecné rovině ust. §§ 34 a násl. zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Tuto úpravu doplňuje obchodní zákoník speciálními ustanoveními o veřejné nabídce akcií při sukcesivním založení akciové společnosti, z nichž se většina na základě odkazu ust. § 204 odst. 1 obchodního zákoníku použije i při zvyšování základního kapitálu. Primárním účelem právní úpravy je ochrana

146

Štenglová, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2013, s.41. Tamtéž, s. 42. 148 Mirčevská, D. Kapitálové společnosti – daně, účetnictví, právo. Praha : Grada, 2009, s. 52. 149 Pozn. výše podílu na společnosti se v průběhu těchto pěti let může měnit. 147

70

drobných investorů a ekonomicky optimální alokace prostředků těchto investorů v závislosti na informacích o veřejné nabídce.150 Veřejnou nabídkou akcií se v souladu s ust. § 34 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu rozumí jakékoliv sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených akciích a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto akcie. Širším okruhem osob bude vždy 150 osob a více, neboť pro takový počet je nutno vyhotovit prospekt, přičemž se do tohoto čísla nezapočítávají kvalifikovaní investoři. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu však stanoví několik výjimek, kdy se přes výše uvedená kritéria zákonná pravidla pro veřejnou nabídku neuplatní. Pro zvyšování základního kapitálu má význam kritérium, dle něhož se ustanovení o veřejné nabídce nepoužijí na cenné papíry, jejichž celková hodnota protiplnění (tedy emisní kurs akcií) je nižší než 1 000 000 euro. Tento limit se vztahuje na všechny akcie nabízené v členských státech Evropské unie za období 12 měsíců. Společnost nabízející k upsání akcie na základě veřejné nabídky akcií podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu je především povinna uveřejnit informační dokument o nabízených akciích, kterým je prospekt cenného papíru. Dalšími povinnostmi plynoucí z veřejné nabídky dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou už jen povinnost zajistit rovné zacházení dle ust. § 36k odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a dále povinnosti při propagaci dle ust. § 36k odst. 1, 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na postup při provádění veřejné nabídky se použijí ust. §. 162 odst. 4, § 164, § 165 odst. 1 a 2, § 166, § 167, § 168 odst. 2 a 3, § 176 a ust. § 177 obchodního zákoníku. V souladu s ust. § 162 odst. 4 musí společnost se základním kapitálem nižším než 20 000 000 Kč, která zvyšuje svůj základní kapitál veřejnou nabídkou akcií, jej zvýšit alespoň na 20 000 000 Kč. Veřejnou nabídku musí společnost vhodným způsobem uveřejnit. Pro obsahové náležitosti veřejné nabídky se na základě analogie přiměřeně aplikuje ust. § 163 odst. 2 obchodního zákoníku stanovící náležitosti veřejné nabídky při založení společnosti.151 Obsah nabídky nesmí být následně měněn. ,,Protože veřejná nabídka akcií je svojí povahou veřejným návrhem na uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 276 a násl. ObchZ, soudíme, že na ni lze aplikovat ustanovení § 277 ObchZ, a že ji tedy lze odvolat, jestliže společnost oznámí její 150

Husták, Z. a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 347. Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, s. 2512 – 2513. 151

71

odvolání před jejím přijetím stejným způsobem, jakým ji uveřejnila."152 Další uvedená ustanovení upravují postup při úpisu akcií pomocí listiny upisovatelů, nadlimitní úpis, nedosažení navrhované výše základního kapitálu a potvrzení o uhrazení vkladu.

4.5.2 Prospekt cenného papíru. Právní úprava prospektu cenného papíru vychází ze směrnice č. 2003/71/ES. Tato směrnice byla významně novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/73/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109 ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu,153 jejímž smyslem bylo ,,snížit administrativní zátěž emitentů."154 Obsah prospektu stanoví přímo účinné nařízení (ES) č. 809/2004. Jedná se o podrobné převážně ekonomické informace o emitentovi a nabízených cenných papírech obvykle za poslední 3 roky zpětně a taktéž o plánech emitenta do budoucna. Další část prospektu je věnována cenným papírům a popisu bližších podmínek jejich upisování. Za správnost a úplnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která prospekt vyhotovila. Tuto odpovědnost obvykle přejímají členové představenstva společnosti svým podpisem na příslušné straně prospektu. Prospekt musí být před svým uveřejněním schválen Českou národní bankou v řízení dle ust. § 36c zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Dle typu emitenta rozhodne Česká národní banka o schválení prospektu ve lhůtě 10 nebo 20 pracovních dnů na základě písemné žádosti emitenta, jejíž přílohu tvoří dvojí vyhotovení návrhu prospektu. Tato lhůta běží od zaplacení správního poplatku. Může být prodloužena z důvodu výzvy k doplnění ze strany České národní banky, což může vést vzhledem k rozsahu dokumentu (minimálně cca 70 normostran) k delším prodlevám. Pro urychlení je proto po uhrazení správního poplatku vhodné komunikovat s příslušným oddělením České národní banky za účelem finalizace dokumentu. Následně může být podáno doplnění žádosti s modifikovaným návrhem prospektu dle předběžných připomínek České národní banky, které je pak obvykle bez výzvy k doplnění schváleno.

152

Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 500. Úř. věst. L 327 ze dne 11.12.2010. 154 Šovar, J. Úprava prospektu cenného papíru a veřejné nabídky investičních cenných papírů po očekávané novelizaci. Obchodněprávní revue, 2011, č. 5, s. 144. 153

72

Vzhledem k časové náročnosti zpracování prospektu cenných papírů lze společnostem doporučit připravit prospekt s dostatečným časovým předstihem, aby následně v období mezi přijetím usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do realizace veřejné nabídky akcií nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám. Česká národní banka sice prospekt schválí nejdříve po přijetí rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, již před přijetím usnesení však může být výsledná podoba prospektu na základě návrhu prospektu Českou národní bankou ve většině ohledů odsouhlasena, jak popisuji výše. Prospekt musí být uveřejněn bez zbytečného odkladu po schválení Českou národní bankou jedním ze způsobů dle ust. § 36h zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Jako nejjednodušší z možných způsobů uveřejnění se jeví uveřejnění na internetových stránkách emitenta.

4.6

Poukázka na akcie Poukázka na akcie je účastnickým cenným papírem na doručitele, který akciová

společnost vydává upisovatelům akcií, kteří zcela splatili emisní kurs akcií. ,,Důvodem této úpravy je rozšíření možnosti investic do cenných papírů tím, že se investorům umožňuje disponovat s investicí ještě před vznikem podílu, který reprezentuje akcie." 155 Podle navrhovatelů tohoto ustanovení způsobovalo případné zdržení zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, ,,že na českém kapitálovém trhu prakticky nedocházelo k primárním emisím akcií. Zatím, jak se zdá, nebylo deklarovaného účelu dosaženo."156 S ohledem na skutečnost, že poukázky se vydávají upisovatelům, kteří již zcela splatili emisní kurs upsaných akcií, je možné je vydat také pro akcie splácené nepeněžitými vklady. O možnosti vydávání poukázek na akcie musí rozhodnout valná hromada v rámci zvýšení základního kapitálu. Pokud společnost realizuje zvýšení vydáváním různých druhů akcií, akcií s různou podobou či různou formou, lze vydat poukázky jen k jednomu druhu akcií, jen k akciím na majitele, popř. jen k zaknihovaným akciím.157 Poukázky na akcie nelze z povahy věci vydat, pokud je omezena převoditelnost akcií, neboť jde o cenný papír na doručitele. Poukázka na akcie musí obsahovat: a) označení, že se jedná o poukázku na akcie; 155

Kotásek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 133. Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 707. 157 Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 994. 156

73

b) firmu a sídlo společnosti, která poukázky vydává; c) druh, jmenovitou hodnotu, formu, podobu a počet akcií, které lze na jejím základě nabýt; d) částku, kterou upisovatel splatil na emisní kurs akcií a datum splacení; e) datum emise v případě poukázky v listinné podobě. Poukázka může být vydána v zaknihované i v listinné podobě. K akciím v zaknihované podobě zákon umožňuje vydat také listinné poukázky, poukázky k listinným akciím však musí mít také listinnou podobu. V případě listinných poukázek lze vydávat i hromadné listiny. S poukázkou na akcie je spojeno právo na výměnu za upsané akcie za podmínky, že předmětné zvýšení bude zapsáno do obchodního rejstříku. Ukáže-li se upsání jako neúčinné, má upisovatel právo na vrácení zaplaceného emisního kursu akcií. Cena poukázek stanovená společností přitom nemusí odpovídat emisnímu kursu akcií včetně případného úroku.158 Nicméně emisní kurs musí být vždy zcela splacen před vydáním poukázky. Lze proto uvažovat jen o vyšší ceně, což je logické, neboť společnosti vznikají v souvislosti s vydáním poukázek vícenáklady oproti situaci, kdy vydává pouze akcie. V případě neúčinnosti upsání však upisovatel neobdrží zpět celou uhrazenou částku, neboť má nárok pouze na vrácení emisního kursu, nikoliv ceny poukázky. Upisovatelé jsou povinni předložit společnosti poukázky k výměně za akcie ve lhůtě stanovené k tomu společností. V případě prodlení s předložením listinných poukázek na akcie postupuje společnost přiměřeně dle ust. § 214 obchodního zákoníku. Po zveřejnění výzvy k předložení poukázek v dodatečné přiměřené lhůtě je prohlásí za neplatné a akcie, které za ně měly být vydány, prodá ve veřejné dražbě.

4.7

Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu Účelem úpravy souběžného snížení základního kapitálu při zvýšení základního kapitálu

úpisem nových akcií obsažené v ust. § 216c obchodního zákoníku je ,,umožnit zvýšení základního kapitálu upisováním akcií na základě veřejné nabídky akcií těm akciovým společnostem, jejichž akcie jsou kótované, ale kurs těchto akcií se pohybuje pod jejich jmenovitou hodnotou. V takovém případě je málo pravděpodobné, že někdo upíše nové akcie této společnosti, když si na regulovaném trhu může opatřit dosavadní akcie za nižší cenu, než 158

Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, s. 707.

74

by činil emisní kurs nových akcií."159 Akcie za emisní kurs, který by byl nižší než jejich jmenovitá hodnota, přitom s ohledem na zákaz vydávání akcií sub pari vydávat nelze. Souběžné zvýšení a snížení lze provést jen, je-li účelem snížení základního kapitálu přizpůsobení jmenovité hodnoty stávajících akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému jejich ceně na tomto trhu v souvislosti se zvýšením základního kapitálu upsáním nových akcií na základě veřejné nabídky akcií. Úprava se tedy týká pouze společností, jejichž akcie jsou obchodovány na zmíněných trzích. Snížení v rámci souběžného snížení a zvýšení základního kapitálu lze navíc provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií a jen za podmínek dle ust. § 216a. Částka snížení tak bude použita na úhradu ztráty společnosti nebo bude převedena do rezervního fondu za účelem krytí případných budoucích ztrát společnosti. Rozhodně nebude na základě souběžného snížení a zvýšení docházet k výplatě plnění akcionářům a proto nedojde ani ke zhoršení postavení věřitelů společnosti. Základní kapitál po provedení souběžného snížení a zvýšení dle ust. § 216c odst. 3 ve spojení s ust. § 162 odst. 4 obchodního zákoníku musí činit nejméně částku 20 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se cena akcií se může po rozhodnutí valné hromady měnit, umožňuje zákon určit rozsah snížení v usnesení valné hromady také stanovením výpočtu částky snížení v závislosti na emisním kursu nových akcií vydávaných na zvýšení základního kapitálu, který bude stanoven později. Valná hromada v takovém případě zároveň pověří představenstvo, aby částku snížení a tomu odpovídající nové jmenovité hodnoty stávajících akcií bez odkladu uveřejnilo způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Rejstříkový soud v případě souběžného snížení a zvýšení základního kapitálu rozhoduje o zápisu usnesení valné hromady jedním usnesením. Rovněž o zápisu samotného snížení a zvýšení je rozhodováno jedním usnesením se dvěma výroky. 160

159 160

Faldyna, F. a kol. Obchodní právo. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 497. Tamtéž, s. 498.

75

5 VÝHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY 5.1

Zákon o obchodních korporacích

5.1.1 Východiska nové právní úpravy. Zákon o obchodních korporacích vychází do značné míry z úpravy obchodního zákoníku. Dle důvodové zprávy bylo preferováno převzetí stávající úpravy zejména za účelem zachování návaznosti právních předpisů a s tím spojené právní jistoty účastníků právních vztahů. Změny provedené u korporačního práva mají za cíl s ohledem na rychlý vývoj korporačního práva v evropském rozměru především vytvořit konkurenceschopný režim k právním úpravám ostatních evropských států.161 Jako soukromoprávní předpis respektuje zákon o obchodních korporacích standardní zásady občanského práva. Zásada vigilantibus iura ,,je zde umocněna předpokladem profesionality podnikatelů a některých dalších osob."162 Dále jsou akcentovány zásada smluvní svobody, zásada ochrany dobré víry a zásada rovnosti zacházení. Dle ust. § 244 odst. 1 zákona o obchodních korporacích zachází společnost se všemi akcionáři za stejných podmínek stejně. Cílem úpravy je v případě akciové společnosti chránit slabší skupiny, kterými jsou minoritní akcionáři a také věřitelé. Minoritním akcionářům je ve srovnání s obchodním zákoníkem věnována vyšší míra ochrany. To vše však s přihlédnutím k výše zmíněné zásadě vigilantibus iura, jejímž projevem je například nutnost podání protestu na valné hromadě jako předpoklad k podání žaloby na neplatnost valné hromady. Ze zásad obsažených v novém občanském zákoníku, který je ve vztahu k zákonu o obchodních korporacích lex generalis, lze pak zmínit zákaz korporace zvýhodňovat či znevýhodňovat své členy a povinnost korporace šetřit členská práva a oprávněné zájmy svých členů dle ust. § 212 odst. 1 nového občanského zákoníku. Na tuto úpravu navazuje ust. § 244 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, dle něhož se k právnímu jednání, jehož účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných akcionářů, nepřihlíží, ledaže zákon o obchodních korporacích stanoví jinak, nebo by to bylo na újmu třetím osobám, které na takováto jednání v dobré víře spoléhaly. Pro právní úpravu akciové společnosti a změny jejího základního kapitálu nepředstavuje zákon o obchodních korporacích zásadní průlom také proto, že tyto otázky jsou významně 161 162

Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích.

76

regulovány komunitárním právem. Zákonodárce nicméně i v případě změn základního kapitálu využil možnosti zmírnit stávající úpravu obchodního zákoníku, která v řadě případů ,,pohříchu kontury unijního práva překračuje."163 K určitému rozvolnění úpravy vedlo dle důvodové zprávy k ust. §§ 224 – 248 zákona o obchodních korporacích i reálné oslabení garanční funkce základního kapitálu. Dle důvodové zprávy bylo dokonce uvažováno o vypuštění regulace změn základního kapitálu, což bylo možné pouze v případě společnosti s ručením omezeným, jejíž kapitálové poměry nejsou regulovány komunitárním právem. Převzetí úpravy obchodního zákoníku bylo odůvodněno tím, že: ,,jednak řada společností základní kapitál má a bude mít a jednak oslabení role základního kapitálu nemusí mít okamžitý efekt a část veřejnosti tak i nadále může tuto položku sledovat a dávat jí význam." Přes výše uvedené zůstává bohužel i úprava zákona o obchodních korporacích nadále v některých ohledech přísnější než Druhá směrnice.

5.1.2 Změny u zvyšování základního kapitálu v obecné rovině. Základní kapitál lze dle zákona o obchodních korporacích stejně jako dle stávající úpravy zvýšit jen zákonem stanoveným způsobem. Úpravu jednotlivých způsobů zvyšování základního kapitálu s vyjímkou kombinovaného zvýšení základního kapitálu zákon o obchodních korporacích přebírá. V zákoně o obchodních korporacích byla ,,možnost kombinovaného zvýšení základního kapitálu opuštěna, a to pro její praktickou neživotnost a nevyužitelnost.“164 Zákon o obchodních korporacích rovněž nadále umožňuje pověřit zvýšením základního kapitálu představenstvo a nově také správní radu u společností s monistickým způsobem řízení. Zákon o obchodních korporacích přehodnocuje princip dvoukrokovosti zvýšení základního kapitálu s cílem zjednodušit a zrychlit proces zvýšení základního kapitálu. Postup dle obchodního zákoníku, kdy úpis akcií mohl následovat (s vyjímkou rozvazovací podmínky) až po zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku a zveřejnění rozhodnutí v Obchodním věstníku byl oprávněně praxí kritizován jako zdlouhavý a navíc nikomu nepomáhající.165 Druhá směrnice v čl. 29 odst. 1 sice vyžaduje zveřejnění rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu i provedeného zvýšení, neplyne z ní však povinnost realizovat nejprve zápis a zveřejnění rozhodnutí o zvýšení, následně provedení zvýšení a nakonec zápis 163

Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, s.

46. 164

Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s. 198. 165 Tamtéž, s. 194.

77

samotného zvýšení do obchodního rejstříku v uvedené časové souslednosti. Dle zákona o obchodních korporacích tak povinnost zveřejnění rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zůstává, může však být splněna až spolu s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Jinými slovy návrh na zápis usnesení valné hromady je možno166 spojit s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu a s úpisem akcií je možno začít již po rozhodnutí valné hromady. K uvedenému je však nutno poukázat na povinnost představenstva podat návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu. Aby oba návrhy mohly být spojeny, musel by v této lhůtě být dokončen i úpis akcií. ,,Typicky tomu tak bude v případě upsání všech mladých akcií předem určeným zájemcem."167 Naopak se domnívám, že v případě veřejné nabídky akcií a zejména při vícekolových úpisech by měla společnost návrh na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku podat dříve, byť jde v případě lhůty k podání návrhu na zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku o lhůtu pořádkovou. Náležitosti pozvánky na valnou hromadu rozhodující o zvýšení základního kapitálu významně ovlivní ust. § 407 zákona o obchodních korporacích, které upravuje náležitosti pozvánky na valnou hromadu obecně. Pozvánka musí nově obsahovat návrhy předkládaných usnesení včetně jejich odůvodnění. Zákon o obchodních korporacích proto dále v pasáži věnované zvýšení základního kapitálu náležitosti pozvánky neupravuje. Jsou tak kladeny vyšší nároky na detailní předchozí přípravu. Představenstvo by mělo zajistit zřízení zvláštního účtu pro splácení peněžitých vkladů již před rozesláním pozvánek, neboť číslo tohoto účtu je náležitostí usnesení valné hromady. Zvýšení základního kapitálu je nadále účinné od zápisu zvýšení do obchodního rejstříku. Konstitutivnost zápisu však nově odpadá v případě společností, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou k přijetí na evropský regulovaný trh. U těchto společností nastávají v souladu s ust. § 464 zákona o obchodních korporacích účinky zvýšení upsáním a splacením předepsané části emisního kursu akcií, nestanoví-li rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu jinak. Mají-li být na zvýšení základního kapitálu vydány zaknihované akcie, budou si upisovatelé před úpisem akcií muset zřídit majetkový účet u Centrálního depozitáře cenných papírů, neboť číslo tohoto účtu, na nějž bude společnost zaknihované akcie vydávat bude 166 167

Pozn. v případě zvýšení z vlastních zdrojů nikoliv ,,možno" ale ,,nutno", jak bude blíže popsáno dále. Štenglová, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2013, s. 737.

78

nově povinnou náležitostí zápisu do listiny upisovatelů, smlouvy o upsání akcií předem určeným zájemcem či jediným akcionářem i dohody všech akcionářů o úpisu akcií. Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že úpis může probíhat i elektronicky, jak se již ostatně v praxi někdy děje. V takovém případě musí právní jednání upisovatele splňovat požadavky kladené na právní jednání učiněné elektronickými prostředky podle ust. § 562 odst. 1 nového občanského zákoníku, a to včetně elektronického podpisu.168 Stejná pravidla v tomto ohledu platí pro zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií i pro podmíněné zvýšení základního kapitálu. Nově není v souladu s ust. § 251 odst. 1 zákona o obchodních korporacích požadováno jmenování znalce pro ocenění nepeněžitých vkladů soudem. Znalce ze seznamu znalců budou nově vybírat výkonné orgány společnosti popř. zakladatelé. U nepeněžitých vkladů přináší zákon o obchodních korporacích také terminologickou změnu. Nově se nepeněžité vklady vnášejí a nikoliv splácejí. Zákon o obchodních korporacích dále nepožaduje, aby byl nepeněžitý vklad využitelný ve vztahu k předmětu podnikání společnosti, postačí tedy, pokud bude ocenitelný. Právní jistotu upisovatelů posílí v souladu se zásadou ochrany dobré víry nový institut zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu upravený v ust. § 465 zákona o obchodních korporacích. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se ze zákona zrušuje, pokud ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byly splněny předpoklady pro zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku podán. Usnesení o zvýšení základního kapitálu se dále zrušuje právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nebo uplynutím lhůty dvou měsíců ode dne odmítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude-li v této lhůtě podán návrh znovu. Na ust. § 465 dále odkazují ust. § 483 a ust. § 493 zákona o obchodních korporacích, podle kterých se usnesení valné hromady zrušuje také v případě, kdy nebude ve lhůtě stanovené valnou hromadou upsán dostatečný počet akcií. Důsledky zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu řeší zákon o obchodních korporacích v ust. § 466 spolu s důsledky vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu soudem na základě žaloby na neplatnost usnesení valné hromady. V těchto případech je společnost povinna vrátit bez zbytečného odkladu upisovatelům částky zaplacené na emisní kurs akcií včetně obvyklého úroku. Pokud již na předmětné zvýšení 168

Tamtéž, s. 740.

79

základního kapitálu byly vydány akcie, jsou upisovatelé povinni takové akcie společnosti vrátit, popřípadě společnost vydá příkaz ke zrušení zaknihovaných akcií. Pokud bylo zvýšení provedeno vyznačením nové jmenovité hodnoty stávajících akcií, je nutno takové akcie předložit k vyznačení původní jmenovité hodnoty, popřípadě vydat příkaz ke snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií. Rozhodnutí soudu, z něhož plyne zrušení usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, je představenstvo povinno zveřejnit. Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu a společnosti vznikly poté závazky, zveřejní společnost výzvu věřitelům k přihlášení pohledávek k dozajištění obdobně jako u snížení základního kapitálu. Nenápadnou avšak významnou změnu pro praktické plánování zvýšení základního kapitálu představuje ust. § 432 odst. 2 poslední věta zákona o obchodních korporacích, dle níž musí být rozhodnutí představenstva, které mění stanovy na základě rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu v souladu s tímto rozhodnutím, osvědčeno veřejnou listinou. S ohledem na to, že společnost v rámci zvyšování základního kapitálu musí tak či tak nové znění stanov připravit, nezbývá než odkázat na doporučení uvedené ke stávající úpravě již v podkapitole 3.7 této práce a věnovat pozornost budoucímu znění stanov již při přípravě valné hromady, na níž má být zvýšení základního kapitálu odsouhlaseno. Otázky vyvolává úprava zaměstnaneckých akcií po zrušení kombinovaného zvýšení základního kapitálu. Dle ust. § 158 odst. 2 obchodního zákoníku mohlo za předpokladu předchozí úpravy ve stanovách usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. V rámci úpravy kombinovaného zvýšení pak bylo výslovně uvedeno, že je použitelná na případ upisování akcií zaměstnanci s tím, že část emisního kursu nových akcií je kryta z vlastních zdrojů společnosti. Literatura pak podle mého názoru správně (neboť se v podstatě jedná o kombinované zvýšení, tedy zvýšení z vnějších i vlastních zdrojů) dovozovala, že zvýhodněný úpis akcií dle ust. § 158 odst. 2 obchodního zákoníku, je možný pouze v rámci kombinovaného zvýšení základního kapitálu.169 Zákon o obchodních korporacích úpravu ust. § 158 odst. 2 obchodního zákoníku přebírá v ust. § 258 odst. 2 s tím, že zároveň odstraňuje limitaci doplatku společnosti na zaměstnanecké akcie dosavadními 5 % základního kapitálu v době rozhodování valné hromady. Úprava kombinovaného zvýšení však převzata nebyla a zaměstnanecké akcie nejsou dále zmíněny ani v rámci jiného způsobu

169

Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, s. 531-532.

80

zvyšování základního kapitálu.170 Podle mého názoru jde o opomenutí zákonodárce, které bude v praxi působit nemalé problémy. Je vůbec otázkou, zda bude možné zvýšení základního kapitálu s úhradou části emisního kursu za zaměstnance z vlastních zdrojů společnosti realizovat. Úprava zvyšování základního kapitálu je totiž kogentní, základní kapitál lze zvýšit jen zákonem stanovenými způsoby. Kombinace jednotlivých způsobů zvyšování základního kapitálu dle potřeb společnosti není možná, a jestli lze ust. § 258 odst. 2 zákona o obchodních korporacích chápat jako výjimku z tohoto pravidla, bude muset posoudit až judikatura. Domnívám se, že vhodným řešením této patové situace by bylo přijetí novely, která by výslovně začlenila upisování akcií zaměstnanci společnosti k úpravě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, jak je tomu např. na Slovensku a stanovila bližší podmínky pro takový postup, zejména zda je nutno vyhotovovat účetní závěrku ověřenou auditorem jako v případě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Do té doby bych společnostem zvažujícím zvýšení základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci s úhradou části emisního kursu společností z vlastních zdrojů společnosti doporučila respektovat pravidla zavedená obchodním zákoníkem a analogicky aplikovat pravidla platná jak pro zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií tak i pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů.

5.1.3 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Ust. § 474 odst. 1 zákona o obchodních korporacích zavádí výjimku z podmínky pro realizaci zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií spočívající v úplném splacení emisního kursu dříve upsaných akcií. Nově je možné základní kapitál tímto způsobem zvýšit i v případech, kdy dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením tímto postupem projeví souhlas. Půjde zejména o případy společností s vyšším počtem akcionářů, kdy některý akcionář bude v prodlení se splacením emisního kursu akcií. Půjde-li o zanedbatelnou částku, taková situace již nemusí nadále bránit dalšímu zvýšení. Zvyšuje-li společnost základní kapitál veřejnou nabídkou akcií, nově může tímto postupem zvýšit základní kapitál o libovolnou částku. Zákon o obchodních korporacích totiž nepřebírá úpravu ust. § 162 odst. 4 obchodního zákoníku, která stanovila povinnost akciové

170

Pozn. Nadto byla vypuštěna také úprava ust. § 210 odst. 4 obchodního zákoníku, dle níž mohlo představenstvo společnosti na základě pověření valné hromady rozhodnout o zvýšení základního kapitálu s upisováním akcií zaměstnanci, o níž bylo blíže pojednáno v oddílu 3.3.6 této rigorózní práce.

81

společnosti zvyšující základní kapitál veřejnou nabídkou akcií zvýšit jej nejméně na 20 000 000 Kč. Výraznou změnu k lepšímu přináší ust. § 483 (popř. i ust. § 493 upravující totéž), které nově umožňuje předejít zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu171 v případě nedosažení navrhované částky zvýšení. Nepodaří-li se upsat stanovené množství akcií a připouští-li to usnesení valné hromady, je nově možné základní kapitál zvýšit jen v rozsahu upsaných akcií. Společnost se tak bude moci při odhadu zájmu o úpis na základě veřejné nabídky jakkoliv mýlit a přesto bude možné základní kapitál alespoň o upsané akcie zvýšit. Dalším možným řešením je úpis zbývajících akcií dosavadními akcionáři. Tito musí zbylé akcie upsat poměrně podle výše svých podílů ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro úpis. Obchodní zákoník naproti tomu umožňoval v ust. § 167 úpis zbývajících akcií i jen některými akcionáři bez ohledu na jejich dosavadní podíly. V tomto ohledu tedy zákon o obchodních korporacích možnosti upisovatelů omezil. Novinkou je rozšíření přednostního práva akcionářů dle ust. § 484 odst. 2 zákona o obchodních korporacích na upsání akcií, které nebyly upsány akcionáři s využitím přednostního práva v prvním kole upisování. ,,Nedojde-li v ,,prvním kole" přednostního upisování k upsání všech akcií potřebných ke zvýšení základního kapitálu o navrhovanou částku, svědčí akcionářům přednostní právo na upsání zbývajících akcií, a to bez ohledu na to, zda v prvním kole přednostního práva využili či nikoliv."172 V souvislosti s dvojím využitím přednostního práva musí být v takovém případě také určena dvakrát lhůta pro vykonání přednostního práva. Tato lhůta musí v souladu s ust. § 485 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích činit nejméně dva týdny. K tomu je nutno připočítat ještě nejméně týden jako lhůtu pro splacení příslušné části emisního kursu akcií, pokud je emisní kurs splácen bankovním převodem. Rovněž musí být podle mého názoru dvakrát zveřejněna informace pro akcionáře dle ust. § 485 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, neboť až po ukončení prvého kola úpisu bude známo, kolik akcií zbývá do druhého kola a jaký počet nových akcií ve druhém kole bude připadat na jednu stávající akcii. Pro situaci, kdy ve druhém kole nebude dostatek akcií pro všechny oprávněné z přednostního práva, zákon o obchodních korporacích nabízí obdobné řešení jako obchodní zákoník a v ust. § 485 odst. 1 písm. b) umožňuje určit rozsah přednostního práva také podílem na akcii. Upisovat lze však nadále pouze celé akcie. Akcionáři s nejnižšími podíly tak často v takovém případě nebudou

171 172

Pozn. Dle obchodního zákoníku se jedná o neúčinnost úpisu.. Štenglová, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2013, s. 742.

82

moci svého přednostního práva ve druhém kole využít vůbec. Takový postup by pak v konkrétním případě mohl být v rozporu se závěrem Nejvyššího soudu, který judikoval: ,,Při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií lze stanovit počet akcií upisovaných s využitím přednostního práva tak, aby na jednotlivé dosavadní akcionáře nepřipadal vždy určitý počet celých akcií, ale pouze podíl na jedné nové akcii. Poměr mezi dosavadními akciemi a podílem na nových akciích však musí být stanoven tak, aby dosavadní akcionáři, a to žádná jejich skupina, tedy ani minoritní akcionáři, nebyli fakticky z přednostního práva na úpis vyloučeni nebo toto jejich právo omezeno."173 Uvedeným kritériím společnost v některých případech těžko dostojí, nemůže-li předem zjistit, kolik akcií ve druhém kole bude k dispozici. Zákon o obchodních korporacích rovněž výslovně neřeší, zda ve druhém kole mají dosavadní akcionáři přednostní právo ve výši svých podílů před úpisem v prvém kole nebo zda se do podílu započítají i účinně upsané akcie z prvého kola. V souladu s ust. § 492 odst. 2 zákona o obchodních korporacích nabývá upisovatel práva z nových akcií již účinným upsáním. Přikláním se však spíše k variantě, že by společnost měla vycházet z výše podílů před účastí v prvním kole upisování, neboť oba úpisy se týkají téhož zvýšení. Kromě toho jde o jednodušší postup, který poskytuje zúčastněným vyšší míru předvídatelnosti možného výsledku úpisu. V souladu s ust. § 484 odst. 2 mohou stanovy použití úpravy přednostního práva ve druhém kole vyloučit, což lze alespoň do doby, než se praxi podaří vyřešit shora uvedené problémy, doporučit. V souvislosti s přednostním právem na úpis nových akcií zákon o obchodních korporacích dále nově stanoví, že přednostní právo je samostatně převoditelné již od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Změna souvisí s možností zapsat usnesení valné hromady do obchodního rejstříku až spolu se zápisem samotného zvýšení. Dle obchodního zákoníku je převod přednostního práva možný právě až od zápisu usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li emisní kurs akcií splácen započtením, musí být smlouva o započtení pohledávky v souladu s ust. § 21 odst. 3 zákona o obchodních korporacích nově schvalována valnou hromadou. Tento požadavek de facto vylučuje možnost postoupení započítávané pohledávky v období mezi přijetím usnesení valné hromady a uzavřením dohody o započtení. Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že zákon o obchodních korporacích nově výslovně požaduje specifikaci započítávané pohledávky v usnesení valné hromady vedle výše pohledávky také

173

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.7.2007, sp.zn. 29 Cdo 868/2007.

83

osobou vlastníka, což dosud pouze dovozovala literatura, jak bylo rozebráno výše v podkapitole 4.3 této rigorózní práce. Zákon o obchodních korporacích mění také některé náležitosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Nově musí usnesení obsahovat také bližší údaje o veřejné nabídce akcií. Jedná se o lhůtu, do kdy musí představenstvo veřejnou nabídku uveřejnit, dobu upisování akcií, postup při upisování akcií, určení části emisního kursu, kterou společnost vyžaduje splatit k okamžiku zápisu do listiny upisovatelů, a pravidla pro úpis akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního kapitálu. Další změny v náležitostech usnesení vychází z jiných změn právní úpravy. Je tak nutno uvést, zda se připouští podlimitní úpis, který podle obchodního zákoníku nebyl přípustný. Dále v důsledku opuštění rozlišování podoby akcií se dále nevyžaduje uvedení podoby akcií, ale forma akcií nebo údaj, že akcie budou vydány jako zaknihované cenné papíry. V případě nepeněžitých vkladů zákon o obchodních korporacích stanoví výslovně povinnost uvést také emisní kurs akcií, které mají být za nepeněžitý vklad vydány, což je běžnou praxí již nyní. Zcela vypuštěna byla úprava poukázek na akcie, což podle mého názoru souvisí s celkovým rozvolněním právní úpravy cenných papírů a možností vydávat tzv. nepojmenované cenné papíry.

5.1.4 Podmíněné zvýšení základního kapitálu. U podmíněného zvýšení základního kapitálu zákon o obchodních korporacích nadále nelimituje rozsah podmíněného zvýšení. Zatímco podle obchodního zákoníku je možné zvýšit podmíněným způsobem základní kapitál maximálně o polovinu stávajícího základního kapitálu, dle zákona o obchodních korporacích bude možné takto zvýšit základní kapitál o libovolnou částku. Nově mohou být výměnné i přednostní právo na akcie vtělena vedle dluhopisů také do úvěrové či obdobné smlouvy. Věřitel z takové smlouvy pak uplatněním výměnného práva vymění své právo na splacení pohledávky za akcie nebo je oprávněn realizovat přednostní právo na úpis nových akcií společnosti. Přesné podmínky pro uplatnění přednostního či výměnného práva z úvěrové či obdobné smlouvy musí dle ust. § 506 zákona o obchodních korporacích upravit předem stanovy. Výhodou vtělení výměnného či přednostního práva do úvěrové či obdobné smlouvy je zejména skutečnost, že na takovou smlouvy se neaplikuje zákonná úprava dluhopisů a

84

cenných papírů. Z praktického pohledu tak společnosti, které zvolí tuto variantu, nebudou muset zpřístupnit emisní podmínky, které je nutné vyhotovit v případě vydávání dluhopisů. Dále lze uvažovat také o splácení emisního kursu nepeněžitými vklady, což povaha dluhopisu dosud vylučovala. Vyměnitelné dluhopisy mohou být nově v souladu s ust. § 286 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vázány také na výměnu za již vydané akcie.

5.1.5 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. S ohledem na zrušení povinnosti vytvářet rezervní fond mění zákon o obchodních korporacích způsob výpočtu částky, o kterou je možné základní kapitál z vlastních zdrojů zvýšit. Nově je rozsah zvýšení z vlastních zdrojů limitován rozdílem mezi výší vlastního kapitálu a součtem základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit. V případě účelově vázaných vlastních zdrojů může jít o přijaté dotace či zvláštní rezervní fondy jako rezervní fond na vlastní akcie dle ust. § 316 zákona o obchodních korporacích. Ust. § 499 zákona o obchodních korporacích stanoví, že zvýšení lze provést buď vydáním nových akcií nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. Ustanovení přitom nezohledňuje kusové akcie, které jmenovitou hodnotu nemají a zdálo by se tak, že společnosti s kusovými akciemi mohou základní kapitál z vlastních zdrojů zvýšit pouze vydáním nových akcií. Tomu však nenasvědčuje dikce ust. § 498 písm. c) zákona o obchodních korporacích, které mezi náležitostmi usnesení o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů uvádí ,,určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením o jakou částku, nebo účetní hodnota kusových akcií, nebo zda budou vydány akcie nové, s uvedením jejich počtu a jmenovité hodnoty, nejde-li o kusové akcie". Zdá se tedy, že zákonodárce zvýšení účetní hodnoty kusových akcií mezi způsoby provedení zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v ust. § 499 opomenul uvést. Ačkoliv se usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podle obchodního zákoníku do obchodního rejstříku nezapisuje, zákon o obchodních korporacích povinnost zápisu stanoví. Jde zřejmě o změnu s ohledem na Druhou směrnici, která stanoví povinnost rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zveřejnit. Dle ust. § 496 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se usnesení valné hromady zapisuje do obchodního rejstříku spolu se zvýšením. Společnost je v tomto případě povinna oba návrhy spojit, nelze je podat odděleně. 85

5.1.6 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. Zákon o obchodních korporacích rozšiřuje limit zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva z dosavadní jedné třetiny stávajícího základního kapitálu na jednu polovinu. Ve společnostech se správní radou, bude moci být místo představenstva pověřena zvýšením základního kapitálu správní rada. Zákon o obchodních korporacích výslovně umožňuje, aby představenstvo či správní rada rozhodli také o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Usnesení valné hromady o pověření představenstva lze nově obdobně jako je tomu např. v Rakousku nahradit úpravou ve stanovách. V takovém případě již není další rozhodnutí valné hromady třeba. I toto pověření lze však udělit maximálně na dobu pěti let. Pokud o pověření představenstva či správní rady zvýšit základní kapitál rozhodne valná hromada, bude nutné do obchodního rejstříku zapsat také rozhodnutí o pověření. Následovat budou dva zápisy vyžadované i obchodním zákoníkem, zápis rozhodnutí představenstva a zápis samotného zvýšení, které mohou být zapsány na základě jednoho společného návrhu.

5.2 Související novelizace práva cenných papírů Menší revoluci, která se může dotknout procesu zvyšování základního kapitálu přináší novelizace v oblasti práva cenných papírů akcie nevyjímaje. Stávající obecná právní úprava cenných papírů obsažená v zákoně o cenných papírech bude přesunuta do nového občanského zákoníku. Zákon o cenných papírech definitivně zanikne. Nově bude možné vydávat v zákoně neuvedené druhy cenných papírů – nepojmenované cenné papíry. ,,S přihlédnutím ke skutečnosti, že právní teorie zastává názor, že definice cenného papíru je věcí problematickou…, pak je možné konstatovat, že zákonodárce zvolil variantu, která sebou do budoucna přináší pro uživatele mnoho kreativních možností."174 Nový občanský zákoník navíc nově řadí cenné papíry mezi věci v právním slova smyslu a bude na ně třeba aplikovat veškerá ustanovení týkající se věcí. Uvolnění úpravy se týká také akcií. Zákon o obchodních korporacích v ust. § 276 nově umožňuje vydávání zákonem nedefinovaných druhů akcií. Z druhů akcií, které zákon o obchodních korporacích příkladmo jmenuje, mohou mít pro zvyšování základního kapitálu význam tzv. hlasovací akcie tj. akcie s rozdílnou vahou hlasů. Hlasovací akcie totiž 174

Vítek, J. Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku. Obchodní právo, 2012, č. 12, s.428.

86

,,odstraňují nechuť akcionářů zvyšovat základní kapitál společnosti, jímž by se rozmělnila jejich kapitálová účast a spolu s ní i hlasovací síla."175 Společnost může dále vydat i akcie bez jmenovité hodnoty tzv. kusové akcie. Kusové akcie nepředstavují zvláštní druh akcií, neboť jak uvádí Šovar, ,,s nimi není spojeno žádné zvláštní právo."176,,Skutečnost, že akcie nemají jmenovitou hodnotu, pouze hodnotu účetní, která se stanoví podílem základního kapitálu a počtu kusových akcií, je praktická zejména v případě změn základního kapitálu, které se promítají do změny jmenovité hodnoty akcií. Změny ovlivňující za standardní konstelace jmenovitou hodnotu akcií vedou v případě kusových akcií pouze ke změně účetní hodnoty akcií, není tak například zapotřebí činit nákladné výměny akcií, respektive vyznačování nové jmenovité hodnoty."177 Významné zjednodušení postupu zvyšování základního kapitálu přináší kusové akcie tedy při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, pokud společnost provede zvýšení zvýšením účetní hodnoty kusových akcií. Ve vztahu k efektivnímu zvýšení úprava kusových akcií neobsahuje výslovné ustanovení, že na zvýšení základního kapitálu musí být vydán počet akcií v poměru stávajících vydaných akcií, aby měli všichni akcionáři možnost zachovat si svůj podíl na společnosti, jako je tomu v Rakousku či v Německu. Při zvýšení základního kapitálu se tak bude aplikovat ust. § 485 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích, které umožňuje vyjádřit rozsah přednostního práva i podílem na akcii.178 Bude-li přednostní právo vyloučeno či omezeno, nabízí taková úprava vyšší flexibilitu rozsahu zvýšení. To lze ocenit při zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, kdy rozsah zvýšení může odpovídat hodnotě nepeněžitého vkladu a nemusí mít vazbu na dosavadní rozložení základního kapitálu. K uvedeným novinkám z oblasti práva cenných papírů lze opět odkázat na zásadu vigilantibus iura, neboť jak na emitenty tak na nabyvatele nových druhů akcií či jiných cenných papírů budou v tomto ohledu kladeny vyšší nároky. Na druhé straně emitenti nejsou k vydávání nových druhů akcií nuceni a ani nabyvatelé nebudou takové cenné papíry nabývat nedobrovolně. Při emisích nových druhů akcií budou muset emitenti dbát zásady rovnosti a zacházet se všemi vlastníky nově vydaných druhů akcií popř. jiných cenných papírů stejně.

175

Černá, S. O akciích s rozdílnou vahou hlasů v budoucím českém akciovém právu. Obchodněprávní revue, 2012, č. 7-8, s.196. 176 Šovar, J. Úvaha na téma problematiky druhů akcií dle nové právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních společnostech a družstvech. Obchodněprávní revue, 2013, č. 4, s. 115. 177 Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, s. 46. 178 Pozn. Společnost však musí při stanovení počtu nových akcií a jejich jmenovité hodnoty v souladu se zásadou rovnosti akcionářů postupvat tak, aby žádná skupina akcionářů, tedy ani minoritní akcionáři, nebyla fakticky z využití přednostního práva vyloučena.

87

5.3 Související změny v jiných právních předpisech Jedním z doprovodných předpisů nové úpravy je zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, na jehož základě bude nově moci zápisy do obchodního rejstříku provádět i notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Jedná se o změnu, která přinese výrazné zjednodušení procesu zvyšování základního kapitálu a také významně posílí právní jistotu společností, které nesou náklady zvýšení základního kapitálu. Na rozdíl od rejstříkového soudu je totiž možno s notářem v praxi projednat zvažovaný postup a podklady, které notář k sepsání příslušného notářského zápisu bude vyžadovat, předem. Nevýhodou je, že v případech, kdy bude zápis provádět notář, odpadne přezkum rejstříkovým soudem. Návrhy na zápis do obchodního rejstříku na základě notářského zápisu jsou však již nyní přezkoumávány jen formálně, nikoliv z materiálního hlediska, a proto obvykle dochází pouze k napravení formálních chyb návrhu, nikoliv materiálních. V souvislosti se zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob dochází s účinností od 1.1.2014 také k nahrazení vyhlášky č. 414/2011 Sb. o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. Aktuální formuláře použitelné pro podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku bude podle této vyhlášky od 1.1.2014 možno nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, jak tomu bylo v praxi i dosud. Významnou legislativní změnou související se zvýšením základního kapitálu je zrušení osvobození od daně z převodu nemovitostí při vkladu nemovitosti do základního kapitálu společnosti na základě zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Základem pro výpočet daně je cena ocenění nepeněžitého vkladu pro účely zvýšení základního kapitálu. Sazba daně činí 4 %. Uznatelným výdajem jsou podle uvedeného zákonného opatření náklady na zpracování příslušného daňového posudku. Obdobný režim lze předpokládat i do budoucna po přijetí příslušného zákona.

5.4

Pozitiva a negativa nové právní úpravy Zákon o obchodních korporacích při úpravě zvýšení základního kapitálu do značné

míry vychází z obchodního zákoníku. Provedené změny mají za cíl zjednodušit proces zvyšování základního kapitálu a nabídnout společnostem nové možnosti postupu. Nové 88

požadavky zápisů rozhodnutí valné hromady o pověření představenstva společnosti k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu a rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů do obchodního rejstříku jsou pak odůvodněny úpravou čl. 29 odst. 1 Druhé směrnice. Na nové úpravě lze ocenit přehodnocení principu dvoukrokovosti zvýšení základního kapitálu. Úprava, kdy s úpisem akcií lze začít již po rozhodnutí valné hromady, je již v okolních zemích běžná a naše úprava v tomto ohledu zůstávala bezdůvodně pozadu. Významným přínosem je dále nová obecná úprava institutu zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu a jeho důsledků, která v souladu se zásadou předvídatelnosti práva přinese účastníkům procesu zvyšování základního kapitálu vyšší míru právní jistoty. K rozvolnění postupu směřují změny provedené u jednotlivých způsobů zvyšování základního kapitálu. V případě zvýšení upsáním nových akcií lze ocenit rozvolnění rozsahu zvýšení. Nově není nutno zvýšit základní kapitál veřejnou nabídkou akcií na 20 000 000 Kč. Nedostatečnému úpisu a následnému zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ze zákona lze jednoduše zabránit rozhodnutím valné hromady o tom, že v případě nedosažení navrhované částky zvýšení se základní kapitál zvýší alespoň o upsané akcie. U podmíněného zvýšení se pak jedná o odstranění limitace rozsahu zvýšení a nové možnosti vtělit výměnné či přednostní právo do blíže nedefinované úvěrové či obdobné smlouvy, na kterou se na rozdíl od dluhopisů nepoužijí předpisy o dluhopisech a cenných papírech. V souvislosti se zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů se bezesporu jako největší pozitivum a zjednodušení jeví zavedení možnosti kusových akcií. Kusové akcie přinesou výrazné zjednodušení a úsporu nákladů při změnách základního kapitálu, jejichž důsledkem bude změna jmenovité hodnoty akcií. U zvýšení základního kapitálu představenstvem na základě pověření valné hromady je nově zavedena také možnost udělení pověření prostřednictvím stanov společnosti, která bude patrně využívána při založení společnosti. V takovém případě ušetří společnosti náklady na svolání následné valné hromady. Pozitivní je také zvýšení limitu částky zvýšení na jednu polovinu stávajícího základního kapitálu.

89

Naopak jako největší nedostatky nové právní úpravy vnímám zavedení přednostního práva akcionářů ve druhém kole upisování a úpravu zaměstnaneckých akcií, a to zejména pro nedomyšlenost důsledků takové právní úpravy. Úprava přednostního práva ve druhém kole úpisu, kterou zákon o obchodních korporacích zavádí jednou stručnou větou bude způsobovat shora popsané problémy. Zajímalo by mne, jak zákonodárce na takovou myšlenku přišel, když podobná úprava není známa ani v okolních státech. Jediné zdůvodnění, které mne v souvislosti s touto úpravou napadlo, je zavedení možnosti akcionářů reagovat na výsledky úpisu z prvního kola. V praxi totiž akcionáři využívají přednostní právo v prvním kole často s tím, že neznají zájem ostatních akcionářů o úpis a nemohou tak předpokládat výsledek úpisu. Zavazují se proto rezervovat své finanční prostředky bez ohledu na to, zda vědí, že při případném zvýšení hrozí významné zředění jejich podílu či nikoliv, zda svou případnou účastí na zvýšení získají postavení kvalifikovaného akcionáře nebo většinový podíl na společnosti nebo o tato postavení přijdou či nikoliv apod. Při druhokolovém úpisu mají akcionáři šanci svá mylná očekávání z prvního kola úpisu v závislosti na rozsahu úpisu jinými akcionáři v prvním kole, který jim bude oznámen v rámci informace o přednostním právu ve druhém kole, určitým způsobem napravit. Od dalšího úpisu pak mohou upustit či se jej naopak plně zúčastnit. Účinnost této metody však bude vždy záviset na konkrétní situaci. Chtěl-li zákonodárce akcionářům otevřít tuto možnost, bylo by podle mého názoru vhodnější stanovit povinnost průběžného informování akcionářů o průběhu úpisu s využitím přednostního práva nebo alespoň blíže upravit shora popsané sporné aspekty druhokolového využívání přednostního práva. V případě emise zaměstnaneckých akcií si společnosti po 1.1. 2014 nebudou moci být jisté, jak zvýšení upisováním akcií zaměstnanci provést, resp. který ze zákonem upravených způsobů zvyšování základního kapitálu zvolit. Na rozdíl od druhokolového upisování s využitím přednostního práva však v tomto případě nelze nejasnostem předejít ani v případě předchozí úpravy ve stanovách společnosti. Nové úpravě lze dále vytknout, že přes uvedená zjednodušení zůstává v některých ohledech nadále přísnější než Druhá směrnice. V tomto ohledu je zásadní ponechání minimální částky základního kapitálu na 2 000 000 Kč za situace, kdy Druhá směrnice požaduje pouze 25 000 euro. Rovněž v požadavcích splácení vkladů, kdy nepeněžité vklady je nutno splatit před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku nejméně z 30 % jejich jmenovité hodnoty včetně případného emisního ážia a nepeněžité vklady zcela,

90

nedošlo ve srovnání s obchodním zákoníkem k žádné změně. Dle Druhé směrnice přitom u peněžitých vkladů postačí splacení v rozsahu 25 % jmenovité hodnoty a nepeněžité vklady lze splácet až do pěti let od zápisu zvýšení do obchodního rejstříku. Pozitivní změnou by do budoucna mohlo být také výslovné zakotvení možnosti valné hromady delegovat na představenstvo v souvislosti s rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu také rozhodnutí o vyloučení či omezení přednostního práva akcionářů po vzoru německé úpravy, jak umožňuje čl. 33 odst. 5 Druhé směrnice. Přes tyto nedostatky hodnotím novou právní úpravu ve srovnání s obchodním zákoníkem pozitivně. Zjednodušení postupu a odbřemenění společností, které zákon o obchodních korporacích sleduje, se do určité značné míry naplnit podařilo. Zmíněné problémové oblasti druhokolového úpisu na základě přednostního práva a zaměstnaneckých akcií lze podle mého názoru do budoucna vyřešit poměrně stručnou novelou. V případě novelizace zákona o obchodních korporacích lze pak doporučit další přiblížení naší úpravy minimálnímu standardu zavedenému Druhou směrnicí. Zákonodárce by si měl položit otázku, zda je opravdu nutné za situace, kdy základní kapitál tak či tak selhává při plnění garanční funkce, klást v konkrétních ohledech na společnosti vyšší požadavky než stanoví Druhá směrnice. Související novelizaci rejstříkového řízení hodnotím pozitivně zejména s ohledem na zmíněnou možnost provádění zápisu do obchodního rejstříku notářem, který sepsal podkladový notářský zápis. Novelizace na druhé straně vyžaduje důslednější plnění povinností vůči sbírce listin. Změny v tomto ohledu však proces zvýšení základního kapitálu neovlivní.

5.5 Výhled komunitární úpravy Unijní úprava základního kapitálu a jeho změn obsažená ve Druhé směrnici vychází z koncepce reálné tvorby a udržení základního kapitálu. Cílem úpravy základního kapitálu a jeho změn je především ochrana věřitelů a dále také akcionářů. Mezi odbornou veřejností však panuje ,,shoda, že koncept základního kapitálu není účinný v dosahovaní vytýčených cílů."179 Problematické je zejména naplnění garanční funkce základního kapitálu ve vztahu k věřitelům, jak bylo popsáno v podkapitole 2.4 této práce.

179

Winter, J. et. al.: Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002. [cit. 10.11.2013], s. 78.

91

Naopak v USA již před několika desetiletími koncepci reálné tvorby a udržení základního kapitálu opustili. Namísto toho si rozhodující váhu získala ,,koncepce adekvátní kapitalizace, která vychází z předpokladu, že adekvátní výše kapitálu nezbytného pro podnikání se liší podle oblastí investování, zkušeností zakladatelů a její minimální hranice by proto neměla být stanovena paušálně zákonem."180 Garanční funkce základního kapitálu je pak nahrazena jinými instituty. Jedná se především o test insolvence. ,,Společnost podle tohoto testu nesmí přistoupit k rozdělování (myšleno rozdělování majetku společnosti zejména formou výplaty dividend či jiných plnění akcionářům), pokud je nebo by v důsledku rozdělování byla insolventní."181 Ochrana věřitelů je realizována také prostřednictvím smluvního práva. I na poli EU je ze shora uvedených důvodů již delší dobu uvažováno o nahrazení koncepce reálné tvorby a udržení základního kapitálu jinými instituty. Po roce 2000 vytvořila Evropská komise dva elitní poradní sbory z řad odborné veřejnosti. První skupina označovaná jako ,,SLIM" vedená prof. Wymeerschem si kladla za cíl především zjednodušit pravidla týkající se tvorby a udržení základního kapitálu.182 Druhá skupina vedená prof. Winterem navrhla ve své zprávě z listopadu 2002, aby v nejbližším období byla realizována novelizace Druhé směrnice na základě výsledků SLIM skupiny s rozšířením o další prvky navržené Winterovou skupinou. Z dlouhodobého hlediska pak navrhla sice koncepci základního kapitálu zachovat, ale umožnit členským státům zvolit namísto této koncepce také alternativní režim. Alternativní režim dle Winterovy zprávy přitom zahrnoval podmínění vyplácení dividend či jiných plnění akcionářům testem insolvence (solvency test), přičemž tento test by měl být založen nejméně na testu rozvahy a testu likvidity společnosti. Vedení společnosti by pak v souvislosti s navrhovaným plněním akcionářům bylo povinno vydat prohlášení, v němž by potvrdilo splnění kritérií insolvenčního testu se stanovením sankcí pro členy vedení za nepravdivé údaje v takovém certifikátu. Na rozdíl od USA koncepce je v rámci alternativního režimu v zájmu ochrany akcionářů navrhováno zachování rozhodovací pravomoci valné hromady v otázkách vydávání nových akcií resp. přijetí nových akcionářů do společnosti (pre-emption rights), která by mohla být vyloučena jen za předpokladu, že takové vyloučení předem schválí valná hromada. Dalším prvkem alternativního režimu na ochranu akcionářů je zákaz emise akcií za emisní kurs, který postrádá vazbu na reálnou hodnotu akcií

180

Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2. díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, s. 77. Tamtéž, s. 80. 182 Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, s. 92. 181

92

společnosti. Akcionáři by se pak měli nadále podílet na rozhodování o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a v takovém případě by za správné provedení takového zvýšení odpovídalo i vedení společnosti. 183 Na základě výsledků těchto dvou expertních skupin Evropská komise v Akčním plánu z roku 2003 stanovila jako prioritu pro nejbližší možné období přijetí novelizující směrnice, která by pravidla tvorby a udržení základního kapitálu zjednodušila v rozsahu dle Winterovy zprávy. Akční plán dále pro střednědobé období navrhoval vypracovat odbornou studii na téma alternativních režimů základního kapitálu. Zjednodušení Druhé směrnice bylo nakonec provedeno novelou Druhé směrnice směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu184, jejímž cílem bylo snížení nákladů a zjednodušení postupů spojených s dodržováním pravidel tvorby a udržení základního kapitálu.185 Novela zavedla vyjímky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem, významně rozvolnila pravidla pro nabývání vlastních akcií a finanční asistenci. Členské státy se následně vyjadřovaly k otázce nahrazení režimu základního kapitálu alternativním režimem dle Akčního plánu z roku 2003. Víceméně se shodovaly na vyhotovení odborné studie týkající se alternativních režimů. Lišily se však názory na charakteristiky případných alternativních režimů186, což může představovat problém při dosažení shody na nahrazení koncepce základního kapitálu alternativním režimem i do budoucna. Studie na téma alternativních režimů k základnímu kapitálu byla na základě tendru Evropské komise vypracována společností KPMG. KMPG ve své studii provedla rozsáhlou analýzu právních úprav členských států i států mimo Evropskou unii, které koncept základního kapitálu již opustily (USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie), a shrnula výsledky expertních skupin.187 V závěru studie nabízí pět variant (modelů) řešení od zachování 183

Winter, J. a kol. : Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002. [cit. 10.11.2013]. 184 Úř. věst. L 264 ze dne 25.09.2006. 185 Directorate General forInternal Market and Services. Consultation on futura priorities for the Action Plan on Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European Union. Evropská komise. [online]. [cit. 12.11.2013]. 186 Synthesis of the responses to the Communication of the Commission to the Council and the European Parliament. "Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European Union – A Plan to Move Forward" – COM (2003) 284 final of 21 May 2003. Evropská komise [online]. [cit. 12.11.2013]. 187 Pozn. Dalšími expertními skupinami zabývajícími se koncepcí reálné tvorby kapitálu, z jejichž závěrů studie KPMG vycházela, byly skupina vedená prof. Rickfordem (2004), skupina vedená prof. Lutterem (2006) a tvz. Dutch group pověřená holandským ministerstvem spravedlnosti vedená J.N. Schutte-Veenstra (2005). Skupina

93

stávajícího režimu dle Druhé směrnice přes režim zahrnující novelizace Druhé směrnice a smíšený režim až k režimu s úplným zrušením institutu základního kapitálu. V souvislosti s Akčním plánem z roku 2003 založila Evropská komise Evropské fórum pro řízení společností (European Corporate Governance Forum), jehož cílem je plnit úkoly vytyčené Akčním plánem 2003. Fórum se však zaměřuje na jiné priority a alternativní režim základního kapitálu v současné době neřeší. Rovněž Akční plán z roku 2012 se věnuje jiným prioritám.188 Česká republika je jako člen Evropské unie vázána komunitárním právem a tedy i Druhou směrnicí, což jí znemožňuje namísto režimu základního kapitálu zvolit jiné řešení. Je ,,zřejmé, že impuls k základní změně, při níž by byla opuštěna konstrukce pevného základního kapitálu, nemůže vyjít z národních právních řádů, nýbrž jej bude muset přinést zásadní změna, popř. zrušení druhé směrnice a volba jiného způsobu ochrany věřitelů a společníků, jenž by se mohl stát základem pro nové úpravy v jednotlivých členských státech."189 Určitý prostor pro změny směřující k dalšímu zjednodušení pravidel tvorby a udržení základního kapitálu či k zavedení alternativního režimu k režimu základního kapitálu by mohl přinést uvažovaný unijní korporační zákoník zahrnutý v Akčním plánu z roku 2012, který má do budoucna sjednotit a zjednodušit nepřehlednou úpravu korporačního práva roztříštěnou v mnoha směrnicích.

vedená prof. Rickfordem blíže rozpracovala podmínky případného alternativního režimu, přičemž byl kladen důraz zejména na test insolvence, který se obdobně jako u skupiny prof. Wintera sestával ze dvou složek. První složkou byl test platební schopnosti (solvency test), který byl doplněn o test čistých aktiv dle rozvahy. K obdobným závěrům došla i Dutch group. Skupina prof. Luttera pak vyslovila doporučení, aby nebyl režim základního kapitálu zrušen, dokud nebude případný alternativní režim dostatečně otestován. Srovnání s jinými právními úpravami jako např. USA přitom nelze považovat za dostačující, neboť tyto právní úpravy řeší i ostatní otázky korporačního práva jiným způsobem. 188 Sdělení komise Evropského parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Akční plán: Evropské právo obchodních společností a správa a řízení společnosti – moderní právní rámec pro angažovanější akcionáře a udržitelnější společnosti, 2012. Evropská komise. [online]. [cit. 12.11.2013]. 189 Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, s. 190.

94

6 PRÁVNÍ ÚPRAVA V DALŠÍCH ZEMÍCH 6.1

Rakousko Rakouská

úprava

zvýšení

základního

kapitálu

je

obsažena

především

ve

spolkovém zákoně BGBI. Nr. 98/1965 über Aktiengesellschaften, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,rakouský akciový zákon"). Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je pak poněkud nesystematicky upraveno zvláštním právním předpisem, spolkovým zákonem BGBl. Nr. 171/1967, Kapitalberichtigungsgesetz, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,Kapitalberichtigungsgesetz").190 V systematice způsobů zvyšování základního kapitálu je rakouská úprava podobná naší právní úpravě. Rakouský akciový zákon upravuje zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, které výstižně nazývá ,,die ordentliche Kapitalerhöhung“, což lze přeložit jako řádné zvýšení základního kapitálu. Vedle něj upravuje podmíněné zvýšení základního kapitálu (die bedingte Kapitalerhöhung) a zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva (das genehmigte Kapital), jež je teorií považováno za samostatný způsob zvyšování základního kapitálu.191 Kombinované zvýšení základního kapitálu rakouská úprava nepřipouští. Není ani přípustné, aby rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů bylo spojeno s rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií.192

Zvýšení

základního

kapitálu

z vlastních

zdrojů

(Kapitalerhöhung

aus

Gesellschaftsmitteln označované také jako ,,Kapitalberichtigung") je upraveno zvláštním zákonem, jak bylo uvedeno výše. Z praktického pohledu si nelze nevšimnout stručnosti rakouské úpravy. Rakouský akciový zákon neupravuje ani obligatorní náležitosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, byť se některé z nich dají na různých místech dohledat. V ostatních ohledech musí společnost usnesení formulovat tak, aby bylo zvýšení konkrétním způsobem proveditelné. Rakouský akciový zákon neupravuje výslovně ani náležitosti pozvánky na valnou hromadu rozhodující o zvýšení základního kapitálu, to však souvisí s obecnými náležitostmi pozvánky na valnou hromadu, jejímž obsahem jsou návrhy usnesení stejně jako v případě úpravy zákona o obchodních korporacích.

190

Pozn. zvláštní zákon pak platí rovněž pro daňové souvislosti zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Ratka, T., Rauter, R.A., Völkl, C. Unternehmens- und Gellschafsrecht. Band 2. Gesellschaftsrecht. Wien, Manzche Verlags- und Universitätsbuchandlung GmbH, 2011, s. 364. 192 Pozn. Nic však nebrání tomu, aby obě rozhodnutí byla přijata na jedné valné hromadě. 191

95

Obdobně jako obchodní zákoník, je i rakouský akciový zákon přísnější než Druhá směrnice. Minimální částka základního kapitálu činí dle ust. § 6 rakouského akciového zákona 70 000 euro. Na rozdíl od obchodního zákoníku nezapracovává rakouský akciový zákon možnost výjimek z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad. Pro případ splacení vkladů požaduje rakouský akciový zákon shodně s Druhou směrnicí splacení minimálně 25 % jmenovité hodnoty peněžitých vkladů včetně případného emisního ážia. Nepeněžité vklady však musí být obdobně jako u nás splaceny zcela ještě před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

6.1.1 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Podmínkou pro zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií je stejně jako u nás splacení emisního kursu dříve upsaných akcií. Rakouský akciový zákon však z tohoto pravidla připouští určité výjimky. Obdobně jako zákon o obchodních korporacích umožňuje zvýšení základního kapitálu i za situace, kdy je nesplacena pouze nepatrná část emisního kursu dříve upsaných akcií. Dále zde existuje výjimka pro pojišťovny, které mohou tuto otázku upravit ve svých stanovách jiným způsobem.193 Zvyšuje-li základní kapitál upisováním nových akcií společnost, která vydala kusové akcie, musí počet nově vydávaných akcií odpovídat poměru již vydaných akcií, aby bylo možno zachovat velikost dosavadních akcionářských podílů.194 Rakouská právní nauka nahlíží na rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií jako na rozhodnutí o změně stanov společnosti. Pro praxi to znamená, že již před valnou hromadou musí být připraveny stanovy v navrhovaném znění, neboť přesné znění změn musí být součástí pozvánky na valnou hromadu.195 K přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu je třeba dosažení tříčtvrtinové většiny hlasů akcionářů196 přítomných na valné hromadě. Nestanoví-li stanovy jinak, je valná hromada usnášeníschopná, pokud se dostaví alespoň jeden akcionář bez ohledu na jeho podíl na základním kapitálu. Vydala-li společnost více druhů akcií, musí být příslušné většiny 193

Pozn. Důvodem je skutečnost, že základní kapitál pojišťovny neslouží k provozu pojišťovny, ale jako riziková rezerva - Hüffer, U. Aktiengesetz. 7. Aufl. München : Verlag C.H.Beck, 2006, s. 923. 194 Jabornegg, P., Strasser, R. Kommentar zum Aktiengesetz. 4. bearb. u. erweitere Aufl. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2002, s. 25. 195 Brix, R. Die Hauptversammlung der Aktiengesellschaft. Einberufung, Vorbereitung, Satzungsanpassung nach dem AktRÄG 2009. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2009, s. 74. 196 Pozn. Obdobně jako ve Spolkové republice Německo je i v Rakousku upravena tzv. prostá většina odevzdaných hlasů, která se vyžaduje k přijetí každého usnesení valné hromady. Tato však s ohledem na vyšší požadovanou kvalifikovanou většinu může mít význam jen ve specifických situacích, jejichž rozbor jde nad rámec této rigorózní práce.

96

dosaženo v každém z vydaných druhů akcií. Stanovy, k jejichž změně je obecně vyžadována také tříčtvrtinová většina hlasů přítomných, však mohou tuto většinu nutnou pro zvýšení základního kapitálu zvýšit či dokonce snížit a mohou stanovit i jiné požadavky. 197 Valná hromada může zvýšení základního kapitálu až do zápisu provedení zvýšení do obchodního rejstříku odvolat, a to prostou většinou hlasů. 198 Rakouský akciový zákon umožňuje spojit návrh na zápis rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu s návrhem na zápis provedení zvýšení základního kapitálu. Stejně jako v případě úpravy zákona o obchodních korporacích je tak s úpisem akcií možno začít bezprostředně po rozhodnutí valné hromady. Oba návrhy podává představenstvo spolu s předsedou dozorčí rady. Na rozdíl od naší právní úpravy nejsou akcie upisovány prostřednictvím listiny upisovatelů, ale na základě písemných prohlášení jednotlivých akcionářů vůči společnosti. Akcionáři tak při úpisu nemohou nahlédnout do listiny upisovatelů a udělat si představu o rozsahu úpisu jinými akcionáři, jak je tomu v praxi někdy u nás.

6.1.2 Podmíněné zvýšení základního kapitálu. Podmíněné zvýšení základního kapitálu může být dle rakouského akciového zákona provedeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Prvním důvodem je umožnění využití práv z vyměnitelných či prioritních dluhopisů, o jejichž vydání rozhoduje valná hromada v souvislosti s podmíněným zvýšením, obdobně jako u nás. Dalším důvodem je příprava pro sloučení dvou společností např. při plánované fúzi sloučením. Přebírající společnosti jsou nabídnuty akcie společnosti přebírané, za účelem převzetí však musí o tyto akcie zvýšit svůj základní kapitál.199 Posledním důvodem je vydávání akciových opcí zaměstnancům a členům orgánů společnosti.200 Na rozdíl od zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, nemusí být u podmíněného zvýšení splněna podmínka splacení emisního kursu dříve upsaných akcií. 197

Rieder, B., Huemer D. Gesellschaftsrecht. 2. Aufl. Wien : Facultas.wuv, 2011, s. 378, Jabornegg, P., Strasser, R. Kommentar zum Aktiengesetz. 4. bearb. u. erweitere Aufl. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2002, s. 132. 198 Duursuma, D., Duursuma-Kepplinger, H-C., Roth, M. Handbuch zum Gesellschaftsrecht. Wien : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2007, s. 1110. 199 Rieder, B., Huemer D. Gesellschaftsrecht. 2. Aufl. Wien : Facultas.wuv, 2011, s. 380. 200 Pozn. Někteří autoři považují podmíněné zvýšení za účelem vydávání akciových opcí zaměstnancům dle ust. § 159 odst. 3 rakouského akciového zákona (genehmigten bedingten Kapital) za samostatný způsob zvyšování základního kapitálu. Jedná se o zvýšení rozhodnutím představenstva s vydáváním akciových opcí zaměstnancům na základě zmocnění valné hromady. Viz Ratka, T., Rauter, R.A., Völkl, C. Unternehmens- und Gellschafsrecht. Band 2. Gesellschaftsrecht. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchandlung GmbH, 2011, s. 364.

97

Rakouský akciový zákon limituje rozsah podmíněného zvýšení základního kapitálu polovinou stávajícího základního kapitálu. V případě vydávání akciových opcí zaměstnancům nesmí rozsah zvýšení překročit 10 % stávajícího základního kapitálu, přičemž akciové opce včetně dříve vydaných mohou dohromady činit maximálně 20 % základního kapitálu. O podmíněném zvýšení rozhoduje valná hromada tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných. Stanovy mohou tuto většinu zvýšit, nikoliv však snížit. Mohou zároveň stanovit další požadavky na provedení podmíněného zvýšení. Vyjímkou je možné rozhodování představenstva o vydání akciových opcí zaměstnancům dle ust. § 159 odst. 3 rakouského akciového zákona v rámci podmíněného zvýšení základního kapitálu. Následně představenstvo a předseda či místopředseda dozorčí rady podávají návrh na zápis zvýšení do obchodního rejstříku. K uplatnění práv z přednostních či vyměnitelných dluhopisů je dále třeba výzva představenstva. Výsledná částka zvýšení záleží stejně jako u nás na rozsahu uplatnění práv z přednostních či vyměnitelných dluhopisů jednotlivými oprávněnými. I v případě podmíněného zvýšení je možno v použít ke splácení emisního kursu akcií nepeněžité vklady, nevylučuje-li to povaha postupu zvýšení. V případě splácení emisního kursu akcií peněžitými vklady, musí být emisní kurs splacen zcela. Na rozdíl od naší právní úpravy jsou akcie vydávány již před zápisem provedení zvýšení do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík pak zapisuje novou výši základního kapitálu na základě písemného oznámení představenstva o rozsahu uplatněných přednostních či výměnných práv, které je představenstvo povinno obchodnímu rejstříku zaslat nejpozději do jednoho měsíce od konce účetního období, v němž k realizaci výměnných či přednostních práv docházelo. Zápis zvýšení do obchodního rejstříku má v tomto případě již pouze deklaratorní charakter.

6.1.3 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nelze použít účelově vázaných zdrojů, ledaže je to v souladu s takovým účelem. Rakouský akciový zákon předepisuje akciovým společnostem povinný rezervní fond, který po provedení zvýšení z vlastních zdrojů nesmí klesnout pod 10 % základního kapitálu. O zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů rozhoduje valná hromada tříčtvrtinovou většinou hlasů na základě účetní závěrky schválené auditorem. Od schválení účetní závěrky

98

do rozhodnutí valné hromady nesmí uplynout více než 9 měsíců. Představenstvo předkládá valné hromadě zprávu s konkrétním návrhem na provedení zvýšení. Rozhodnutí valné hromady se zapisuje do obchodního rejstříku. K návrhu je představenstvo společnosti povinno přiložit prohlášení, že ode dne sestavení předmětné účetní závěrky nedošlo ke snížení majetku společnosti, jež by bylo v rozporu s provedením zvýšení základního kapitálu. Zápisem rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku je základní kapitál zvýšen zpětně s účinností k počátku účetního období. Provedení zvýšení se již v tomto případě do obchodního rejstříku nezapisuje. Zvýšení u společností s akciemi se jmenovitou hodnotou může být provedeno pouze vydáním nových akcií, nikoliv zvýšením jmenovité hodnoty stávajících akcií. V případě společností s kusovými akciemi lze zvýšení provést bez vydání akcií, což výrazně usnadňuje postup a šetří náklady na straně společnosti i akcionářů. Podíl spojený s kusovými akciemi se zvýší automaticky v důsledku zvýšení základního kapitálu.

6.1.4 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. Zatímco naše úprava umožňuje využít pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu jak upsáním nových akcií tak z vlastních zdrojů, rakouská úprava připouští tuto možnost pouze pro zvýšení upsáním nových akcií. Cílem úpravy je umožnit představenstvu pružně reagovat na výhodné příležitosti na kapitálovém trhu.201 Pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu musí být obsaženo ve stanovách společnosti. Může být součástí stanov již od vzniku společnosti nebo může v průběhu existence společnosti valná hromada rozhodnout o změně stanov, která pověření do stanov zakotví. Stejně jako u nás, může být původní i následné pověření uděleno maximálně na dobu pěti let. Zvýšení základního kapitálu tímto způsobem limituje rakouský akciový zákon obdobně jako zákon o obchodních korporacích polovinou stávajícího základního kapitálu s tím rozdílem, že rozsah je počítán dle stavu základního kapitálu ke dni zápisu rozhodnutí valné hromady o změně stanov do obchodního rejstříku a nikoliv ke dni rozhodnutí valné hromady.

201

Brix, R. Die Satzung der Aktiengesellschaft. Praxis der Satzungsgestaltung. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2011 , s. 108.

99

6.2

Spolková republika Německo Právní regulace zvýšení základního kapitálu akciové společnosti je ve Spolkové republice

Německo obsažena v ust. §§ 182 - 220 spolkového zákona (BGBl. I S. 1089), Aktiengesetz vom 6. September 1965, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,německý akciový zákon"). Německý akciový zákon rozlišuje obdobně jako obchodní zákoník zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, o kterém hovoří jako o zvýšení základního kapitálu oproti vkladům (,,die Kapitalerhöhung gegen Einlagen", popř. taktéž ,,Reguläre Kapitalerhöhung), podmíněné zvýšení (,,die bedingte Kapitalerhöhung") a zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů (,,die Kapitalerhöhung aus Gesellschaftsmitteln"). Kombinované zvýšení základního kapitálu německá úprava nezná. Obdobně jako v Rakousku však platí, že rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů může být přijato na valné hromadě, která zároveň přijme rozhodnutí o efektivním zvýšení základního kapitálu, nesmí být však s takovým rozhodnutím spojeno.202 Dále je obdobně jako u nás upravena možnost zvýšení základního kapitálu představenstvem společnosti (,,das genehmigtes Kapital"), jež německá literatura považuje za samostatný způsob zvyšování základního kapitálu.203 Obdobně jako v Rakousku je rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu považováno za rozhodnutí o změně stanov společnosti.204 K rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu vyžaduje zákon tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných, stanovy mohou tuto většinu v rámci některých způsobů zvýšení upravit odlišně, jak bude popsáno dále. Toto pravidlo je projevem zvýšeného důrazu, který německá úprava klade na ochranu akcionářů. K ochraně akcionářů dále směřují požadavek na souhlas dozorčí rady s vydáváním nových akcií v případě rozhodování představenstva o zvýšení základního kapitálu nebo požadavek podávání návrhů na zápis změn do obchodního rejstříku ve spolupráci s předsedou dozorčí rady. Celkově je německá úprava ve srovnání s obchodním zákoníkem stručnější. Stejně jako v Rakousku nejsou ani v německém akciovém zákoně upraveny s vyjímkou podmíněného zvýšení náležitosti usnesení valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu ani náležitosti pozvánky na valnou hromadu. Německá úprava je rovněž ke společnostem mírnější, byť v některých ohledech je také přísnější než Druhá směrnice. Výstižným příkladem může být stanovení minimální výše základního kapitálu částkou 50 000 euro za 202

Grigolet, H.C., Aktiengesetz : Kommentar. 1. Aufl. München : C.H. Beck, 2013, s. 1478. Tamtéž, s. 1476. 204 Wilhelm, J. Kapitalgesellschaftsrecht. 3. bearb. u. erweitere Aufl. Berlin : De Gruyter Lehrbuch, 2009, ISBN: 9783899494617, s. 209. 203

100

situace, kdy dle Druhé směrnice postačí 25 000 euro a obchodní zákoník naopak požaduje 2 000 000 Kč, tedy v přepočtu přibližně 74 000 euro.

6.2.1 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. V případě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií upravuje německý akciový zákon výjimky z podmínky pro provedení zvýšení základního kapitálu spočívající v úplném splacení emisního kursu dříve emitovaných akcií. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií podle německého akciového zákona tak nebrání nesplacení částky emisního kursu, která je ve vztahu k celkové částce základního kapitálu nepatrná. Dále je upravena výjimka pro pojišťovny, které mohou tuto otázku upravit ve svých stanovách odlišně obdobně jako v Rakousku. Vydala-li společnost kusové akcie, musí být nové akcie vydány v poměru k počtu již vydaných akcií, aby bylo možno zachovat velikost dosavadních akcionářských podílů. Pro schválení rozhodnutí se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných a zároveň prostá většina odevzdaných hlasů dle ust. § 133 německého akciového zákona. 205 Vydala-li společnost různé druhy akcií, musí být této většiny dosaženo v každém druhu vydaných akcií. Stanovy mohou potřebnou většinu hlasů přítomných zvýšit i snížit, vždy však musí být dosaženo prosté většiny. Stanovy také mohou stanovit další předpoklady pro zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Až do zápisu rozhodnutí do obchodního rejstříku může valná hromada rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií odvolat prostou většinou hlasů.206 Návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku podává představenstvo společnosti spolu s předsedou dozorčí rady. Německý akciový zákon umožňuje spojit tento návrh s návrhem na zápis provedení zvýšení. S úpisem akcií je tak teoreticky možné začít již po rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Je však nutno počítat s tím, že usnesení o zvýšení základního kapitálu nabývá účinnosti až zápisem do obchodního rejstříku.207 A rovněž přednostní právo vzniká akcionářům společnosti v souladu s ust. § 186 německého akciového zákona až zápisem usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Spojení obou návrhů a zahájení úpisu již po rozhodnutí valné hromady tak bude přicházet v úvahu spíše v případech, kdy bude přednostní právo akcionářů vyloučeno. 205

Hüffer, U. Aktiengesetz. 7. Aufl. München : Verlag C.H.Beck, 2006, s. 918. Wilhelm, J. Kapitalgesellschaftsrecht. 3. bearb. u. erweitere Aufl. Berlin : De Gruyter Lehrbuch, 2009, s. 210. 207 Hüffer, U. Aktiengesetz. 7. Aufl. München : Verlag C.H.Beck, 2006, s. 935. 206

101

Samotný úpis akcií je realizován na základě upisovacích listů jednotlivých akcionářů, které se pro účely úpisu vyhotovují ve dvou vyhotoveních. Zajímavou možnost nabízí ust. § 187 německého akciového zákona, dle něhož může společnost s konkrétní osobou předem sjednat dohodu o úpisu akcií, které nebudou upsány s využitím přednostního práva. Dohoda může být uzavřena i jako smlouva o smlouvě budoucí. Nezakládá však právo na provedení zvýšení a nebude-li zvýšení na základě předmětného rozhodnutí valné hromady provedeno, nevzniká druhé smluvní straně nárok na náhradu škody.208 I přesto takový postup významně posílí právní jistotu předem určeného zájemce, který si prostředky pro zvýšení základního kapitálu rezervuje i společnosti, která zvýšení základního kapitálu realizuje s cílem získat nového akcionáře nebo určitý nepeněžitý vklad, a se zvýšením základního kapitálu jí vznikají náklady i před uzavřením smlouvy o upsání akcií s předem určeným zájemcem. Vzhledem k tomu, že v praxi je v uvedených případech již před valnou hromadou nutno neformálně dojednat společný postup s předem určeným zájemcem i u nás, nelze než tuto zákonnou úpravu kvitovat. Po upsání akcií a splacení příslušné částky emisního kursu podává představenstvo spolu s předsedou dozorčí rady návrh na zápis provedení zvýšení do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud zkoumá návrh jak z formálního tak i z materiálního hlediska.209 Zápisem do obchodního rejstříku nabývá zvýšení základního kapitálu (změna stanov) účinnosti. Po zápisu provedení zvýšení do obchodního rejstříku již nelze proces zvýšení zvrátit. Lze pouze zákonem stanoveným způsobem základní kapitál snížit.

6.2.2 Podmíněné zvýšení základního kapitálu. Podmíněné zvýšení základního kapitálu může být provedeno pouze za zákonem stanovenými účely, které jsou obdobné jako v Rakousku. Prvořadým účelem podmíněného zvýšení základního kapitálu je umožnění využití práv z vyměnitelných či prioritních dluhopisů, o jejichž vydání rozhoduje valná hromada v souvislosti s podmíněným zvýšením.210 Dalším důvodem je příprava pro sloučení dvou společností, které může mít

208

Tamtéž, s. 971. Happ, W. Aktienrecht: Handbuch - Mustertexte - Kommentar. 3., neu bearb. u. erweitere Aufl. Köln: Carl Heymanns Verlag, 2007, s. 1435. 210 Hirte, H. Kapitalgesellschaftsrecht. 7. bearb. Aufl. Köln : RWS Verlag Kommunikationsforum, 2012, s. 418 209

102

podobu tvorby koncernu či fúze mateřské a dceřinné společnosti sloučením.211 Posledním důvodem je vydávání akciových opcí zaměstnancům či členům orgánů společnosti. Rozsah podmíněného zvýšení limituje německý akciový zákon polovinou stávajícího základního kapitálu. Návrh na zápis usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku podává představenstvo spolu s předsedou dozorčí rady. Již po zápisu usnesení do obchodního rejstříku je možné začít s vydáváním akcií. Oprávnění z přednostního či výměnného práva k nabytí akcií uplatňují oprávněné osoby prostřednictvím písemného prohlášení adresovaného společnosti. Představenstvo společnosti po uplatnění přednostního práva vydá oprávněným osobám nové akcie za podmínky, že zcela splatili jejich protihodnotu dle rozhodnutí valné hromady. Účinky podmíněného zvýšení základního kapitálu nastávají již okamžikem vydání akcií. Do jednoho měsíce od skončení účetního období pak představenstvo podává návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku v návaznosti na uplatněný rozsah přednostních či výměnných práv. K návrhu se přikládají druhopisy prohlášení o uplatnění přednostních práv a představenstvem podepsaný seznam osob, které přednostní právo uplatnily s uvedením počtu vydaných akcií dané osobě a údajem o splacení emisního kursu. Představenstvo musí dále v návrhu prohlásit, že akcie byly vydány jen za zákonem stanoveným účelem a až po splacení protihodnoty stanovené v rozhodnutí valné hromady. Následný zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku již má jen deklaratorní povahu.

6.2.3 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů mohou být dle německé úpravy použity nepovinné kapitálové rezervy (tvořené např. z vkladů mimo základní kapitál či plnění, které společnost obdrží za vydávané dluhopisy) a nerozdělený zisk. Povinný rezervní fond na krytí ztrát společnosti, který nemůže být ke zvýšení použit, činí 10 % základního kapitálu, nestanoví-li stanovy vyšší částku. O zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů rozhoduje valná hromada, delegace rozhodnutí na představenstvo není přípustná. Vyjímkou je ust. § 202 německého akciového zákona,

které řadí

ke zvýšení

211

základního kapitálu

úpravu vydávání

Pozn. V rámci transakce vždy jedna ze společností nabývá akcie druhé společnosti v rámci podmíněného zvýšení základního kapitálu.

103

zaměstnaneckých akcií za zvýhodněných podmínek. Stanovy mohou dle tohoto ust. zmocnit představenstvo k vydávání zaměstnaneckých akcií, jejichž emisní kurs může být zčásti kryt vlastními zdroji společnosti. Ke schválení rozhodnutí je třeba tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných. Valná hromada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu na základě účetní závěrky, která nesmí být ke dni rozhodnutí valné hromady starší šesti měsíců. Pokud společnost plánuje použít řádnou účetní závěrku pro celý proces zvyšování základního kapitálu, musí být návrh na zápis rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku podán do osmi měsíců ode dne sestavení této účetní závěrky. V opačném případě je třeba vyhotovit mezitímní účetní závěrku. 212 Na základě rozhodnutí valné hromady podává představenstvo spolu s předsedou dozorčí rady návrh na zápis zvýšení do obchodního rejstříku. Zápisem rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku je základní kapitál zvýšen. Provedení zvýšení se do obchodního rejstříku nezapisuje, neboť ,,nové vklady již jsou do společnosti vloženy a není tak třeba čekat na upisovatele a splácení vkladů."213 Vydala-li společnost akcie se jmenovitou hodnotou, následuje po zápisu rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku vydávání nových akcií stávajícím akcionářům. Pokud je emisní kurs dříve vydaných akcií zcela splacen, je možné zvýšení provést také zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. Pokud společnost vydala kusové akcie, nemusí být v rámci zvýšení nové akcie vydávány a zvýšení může být provedeno pouze zvýšením částky základního kapitálu připadající na jednu kusovou akcii.

6.2.4 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. V případě pověření představenstva k přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu je třeba, aby zmocnění představenstva bylo obsaženo ve stanovách. Pověření může být do stanov zařazeno také změnou stanov provedenou kdykoliv v průběhu existence společnosti. K rozhodnutí valné hromady o takové změně stanov se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných. Stanovy mohou určit vyšší potřebnou většinu a stanovit další požadavky. V souladu s Druhou směrnicí lze pověření obdobně jako u nás udělit maximálně na dobu pěti let. Pověření ve stanovách společnosti pak nahrazuje rozhodnutí valné hromady.

212 213

Wilhelm, J. Kapitalgesellschaftsrecht. 3. bearb. u. erweitere Aufl. Berlin : De Gruyter Lehrbuch, 2009, s. 221. Grigolet, H.C., Aktiengesetz : Kommentar. 1. Aufl. München : C.H. Beck, 2013, s. 1477.

104

Zákon limituje rozsah zvýšení základního kapitálu představenstvem polovinou stávajícího základního kapitálu, přičemž se vychází z výše základního kapitálu k datu zmocnění prostřednictvím stanov. Pověření musí určit částku zvýšení alespoň horní hranicí. V souladu s ust. § 203 odst. 2 německého akciového zákona může pověření představenstva zahrnovat i zmocnění k rozhodnutí o vyloučení přednostního práva. Německý akciový zákon tak využívá možnost upravenou v čl. 33 odst. 5 Druhé směrnice, což společnosti v praxi jistě ocení. Pro vydávání akcií se použijí ustanovení týkající se vydávání akcií v rámci zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, nestanoví-li německý akciový zákon jinak. Podmínky pro vydávání akcií týkající se splacení emisního kursu dříve vydaných akcií jsou shodné s podmínkami pro provedení zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Neplatí však při emisi zaměstnaneckých akcií dle ust. § 202 německého akciového zákona. Na rozdíl od zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií mohou být nové akcie v případě zvýšení základního kapitálu představenstvem společnosti vydávány jen se souhlasem dozorčí rady. Souhlas dozorčí rady je také nutný k omezení či vyloučení přednostního práva a k rozhodnutí představenstva o právech spojených s nově vydávanými akciemi a bližších podmínkách emise. Pro zápis rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, provedení zvýšení, zápis provedení zvýšení a vydávání nových akcií platí ustanovení o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Specifickým

typem schváleného kapitálu je pověření představenstva k vydání

zaměstnaneckých akcií dle ust. § 202 německého akciového zákona, jejichž emisní kurs může být taktéž z části kryt vlastními zdroji, jak bylo uvedeno v předchozí podkapitole.

6.3

Slovensko Právní úprava zvýšení základního kapitálu na Slovensku je obsažena v zákoně č. 513/1991

Sb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,slovenský obchodní zákoník"). ,,Při zvýšení základního jmění se klade důraz na naplnění formální stránky a důsledné informovanosti všech akcionářů, případně i třetích osob o podmínkách a způsobu, jakým se uskuteční."214

214

Škrinár, A. Nevolná, Z. Obchodné právo. 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2012, s. 142.

105

Základní koncepce a struktura právní úpravy jsou totožné s naší úpravou. Setkáváme se tu taktéž se čtyřmi konkrétními způsoby zvyšování základního kapitálu i s možností pověřit zvýšením základního kapitálu představenstvo společnosti, která není považována za samostatný způsob zvyšování základního kapitálu.215 V jednotlivých ustanovení však nacházíme oproti naší právní úpravě i významnější rozdíly. Celkově lze slovenskou úpravu oproti naší právní úpravě hodnotit jako jednodušší, což je patrné i ze srovnání délky příslušných ustanovení. Podrobněji mohou postup zvyšování základního kapitálu konkretizovat stanovy společnosti. Naše právní úprava by se mohla z některých rozdílů inspirovat a společnostem proces zvýšení základního kapitálu usnadnit. Ke zjednodušení postupu zvyšování základního kapitálu směřuje i zákon o obchodních korporacích, jak bylo popsáno výše. S ohledem na skutečnost, že v případě zákona č. 513/1991 Sb. se jedná o obchodní zákoník, který byl do roku 1993 společný pro území České i Slovenské republiky, se budu v této podkapitole věnovat pouze rozdílům mezi oběma právními řády a nebudu shrnovat postup u jednotlivých způsobů zvyšování jako v předchozích podkapitolách. V případě slovenské úpravy je výrazně omezen princip dvoukrokovosti zvýšení základního kapitálu. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se do obchodního rejstříku nezapisuje. Zákon však stanoví povinnost uložit usnesení do sbírky listin. To je však možné učinit až spolu s návrhem na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku je však přesto nutno zapsat usnesení o podmíněném zvýšení základního kapitálu a také usnesení o pověření představenstva zvýšit základní kapitál. Slovenská úprava je více flexibilní při stanovení požadavku upsat stanovený počet akcií na zvýšení základního kapitálu. Jde-li o splácení peněžitými vklady a byla-li taková informace uvedena v pozvánce na valnou hromadu, může valná hromada v usnesení o zvýšení základního kapitálu schválit možnost, že pokud se nepodaří upsat stanovený počet akcií, dojde přesto ke zvýšení základního kapitálu a to o ty akcie, jež byly upsány. Při nadlimitním úpisu pak nabízí valné hromadě možnost po upsání stanoveného rozsahu akcií na zvýšení rozhodnout o dodatečném úpisu akcií. Společnost tak není nucena předem odhadnout zájem o úpis a může v procesu zvýšení reagovat na nastalou situaci. Na druhé straně akcionáři nemohou být v těchto případech předem informováni o rozsahu zvýšení, což je jedno z významných kritérií při jejich hlasování o zvýšení základního kapitálu na valné hromadě.

215

Suchoža J., Husár, J. Obchodné právo. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2009, s. 553.

106

Podaří-li se upsat stanovený rozsah akcií, je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis zvýšení do obchodního rejstříku nejpozději do 90 dnů216 ode dne upsání akcií. Nesplnění této povinnosti má za následek neúčinnost úpisu a vznik povinnosti společnosti vrátit upisovatelům jejich vklady. Jde o praktické ustanovení na ochranu upisovatelů před nečinností představenstva. Obdobnou otázku upravuje zákon o obchodních korporacích v rámci institutu zrušení rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Pokud představenstvo v návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku uvede vyšší rozsah splacení emisního kursu, než ke kterému skutečně došlo, ručí jeho členové za nesplacené vklady, a to až do doby splacení těchto vkladů. Na rozdíl od obchodního zákoníku umožňuje slovenský obchodní zákoník upisovat akcie za zvýhodněných podmínek zaměstnancům v rámci zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, nikoliv v rámci kombinovaného zvýšení, jak je tomu u nás. Podmínka pro provedení zvýšení spočívající ve splacení emisního kursu dříve vydaných akcií se na zaměstnanecké akcie nevztahuje. Rovněž není stanoven limit pro dotaci zaměstnaneckých akcií jako v případě ust. § 158 obchodního zákoníku. V důsledku zařazení úpravy ke zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií není limitován ani rozsah zvýšení základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci. Kombinované zvýšení základního kapitálu slovenský obchodní zákoník nabízí k využití všem společnostem. Je otázkou, zda by podobný přístup nemohl zvolit i český zákonodárce. Určitě by to přispělo k vyššímu využití kombinovaného zvýšení. Zákon o obchodních korporacích namísto toho kombinované zvýšení pro malý zájem společností o tento způsob zvyšování základního kapitálu zrušil. V případě pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu není omezena částka, o níž může společnost základní kapitál zvýšit. Pověření může valná hromada i opakovaně prodloužit. Taková ustanovení otevírají širší prostor společnostem. Ve srovnání s naší úpravou se stručnější slovenská úprava nevěnuje řadě otázek, které obchodní zákoník upravuje. Neřeší například započtení pohledávky. Slovenský obchodní zákoník pouze v ust. § 177 odst. 2 zakazuje jednostranné započtení pohledávek proti pohledávkám na splacení emisního kursu akcií. Započtení dohodou tak není vyloučeno. Souhlas valné hromady se započtením ani informování akcionářů v pozvánce či oznámení o konání valné hromady tak nejsou vyžadovány. V případě nepeněžitých vkladů se naopak vždy 216

Pozn. Nepodaří-li se upsat stanovený rozsah akcií a přesto je za splnění zákonných podmínek podáván návrh na zápis zvýšení, zkracuje se tato lhůta na 30 dní.

107

vyžaduje posudek, neboť ve stávající slovenské úpravě chybí ustanovení upravující výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad při zvyšování základního kapitálu znalcem. Slovenská úprava dále nenabízí možnost upisovat akcie s rozvazovací podmínkou. Není rovněž upravena možnost potvrzení představenstva o upsání akcií ve formě notářského zápisu, kterou nabízí ust. § 206 odst. 2 obchodního zákoníku. Minimální výši základního kapitálu stanoví slovenský obchodní zákoník částkou 25 000 euro, jak požaduje Druhá směrnice.

108

7 ZÁVĚR Úprava zvýšení základního kapitálu v našem obchodním zákoníku vychází především z Druhé směrnice. Jedná se o úpravu kogentní. Společnost musí při zvyšování základního kapitálu dodržovat zákonem stanovené postupy, jejichž cílem je zajištění reálné tvorby a udržení základního kapitálu k plnění garanční funkce věřitelům a dále ochrana práv akcionářů společnosti. Úprava obchodního zákoníku je však pro společnosti přísnější než Druhá směrnice. Zákon o obchodních korporacích proto směřuje ke zjednodušení právní úpravy, což nelze hodnotit jinak než pozitivně. I přes provedená zjednodušení však i zákon o obchodních korporacích zůstává nadále přísnější než Druhá směrnice. Příkladem může být zmiňované ponechání minimální výše základního kapitálu pro akciovou společnost na částce 2 000 000 Kč za situace, kdy Druhá směrnice požaduje pouze 25 000 euro a okolní země požadují nižší částky. Taková úprava v důvodové zprávě proklamovanou konkurenceschopnost českých společností v evropském kontextu spíše podbourává než zajišťuje. Na nové úpravě lze naopak ocenit vyšší garanci určité právní jistoty upisovatelům prostřednictvím nově zavedeného institutu zrušení rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Určité zjednodušení a urychlení procesu zvyšování základního kapitálu přinese i přehodnocení principu dvoukrokovosti, jehož projevem je možnost upisovat akcie již po rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a dále možnost spojit v určitých případech návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku s návrhem na zápis zvýšení. Významné pozitivum, které urychlí proces zvyšování základního kapitálu a zvýší právní jistotu společností zvyšujících základní kapitál spatřuji v související právní úpravě zákona o veřejných rejstřících právnických osob, dle nějž bude nově moci zápis usnesení o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku provádět notář, který sepsal zápis o rozhodnutí valné hromady. V kontextu komunitární úpravy nelze v nejbližších letech očekávat zásadní změny právní úpravy. Úvahy o nahrazení režimu základního kapitálu alternativním režimem nejsou pro nejbližší období na programu. Ze střednědobého pohledu může k určitým dílčím zjednodušením dojít v rámci uvažovaného jednotného korporačního zákoníku. Vítaným zjednodušením by bylo vzhledem k vývoji ekonomiky připuštění nepeněžitých vkladů spočívajících v provedení prací či poskytnutí služeb, o něž usilovala již expertní skupina prof. Wintera při poslední zjednodušující novelizaci Druhé směrnice. Konkrétní relevantní návrhy

109

však zatím nejsou dostupné. Případné nahrazení či doplnění režimu základního kapitálu v rámci Evropské unie jiným režimem není vyloučeno, je však otázkou spíše delšího období. Rigorózní práci na téma ,,Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti. Právní úprava a praktická aplikace." jsem rozdělila do pěti kapitol. Úvodní kapitola je věnovaná institutu základního kapitálu a představuje teoretický úvod do problematiky. Popisuje význam a funkce základního kapitálu akciové společnosti, východiska a důvody právní úpravy základního kapitálu a jeho změn. Vzhledem k provázanosti s komunitární úpravou byl kladen důraz také na úpravu základního kapitálu a jeho změn ve Druhé směrnici. Meritorní část rigorózní práce tvoří kapitoly, které jsou věnované právní úpravě zvýšení základního kapitálu obsažené v obchodním zákoníku a její praktické aplikaci. Kapitola 3. je věnována zvýšení základního kapitálu akciové společnosti obecně. Seznamuje čtenáře s důvody zvyšování základního kapitálu, s jednotlivými způsoby, jakými lze zvýšení základního kapitálu provést, s postupem zvýšení základního kapitálu a dalšími vybranými praktickými aspekty, jež jsou použitelné pro všechny způsoby zvyšování základního kapitálu. Při volbě struktury této kapitoly jsem se inspirovala německou a rakouskou právní teorií, podle níž se proces zvýšení rozpadá do dvou kroků, a to rozhodování o zvýšení základního kapitálu a samotného provedení zvýšení. Kapitola 4. je pak podrobně věnována zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií jsem k podrobnému rozboru vybrala proto, že jde o základní a nejvyužívanější způsob zvyšování základního kapitálu, což výstižně označuje pojmosloví rakouské právní úpravy termínem ,,ordentliche Kapitalerhöhung", který lze přeložit jako ,,řádné zvýšení základního kapitálu". I v této kapitole byl kladen důraz na praktickou aplikaci právní úpravy včetně řešení sporných otázek. Meritorní část rigorózní práce věnovanou úpravě v obchodním zákoníku doplňuje kapitola věnovaná budoucí právní úpravě zákona o obchodních korporacích. Nyní již je zřejmé, že úprava obchodního zákoníku bude od 1.1.2014 nahrazena úpravou zákona o obchodních korporacích. Proto je nové úpravě věnována zvýšená pozornost v samostatné kapitole. Zákon o obchodních korporacích vychází z úpravy obchodního zákoníku a nepředstavuje pro zvýšení základního kapitálu zásadní změnu. Kapitola je proto zaměřena na srovnání se stávající úpravou a rozbor konkrétních změn včetně změn v souvisejících právních předpisech. Kapitola obsahuje rovněž zhodnocení provedených změn a upozorňuje na možné problémové oblasti včetně návrhů řešení.

110

Poslední kapitola rigorózní práce nabízí srovnání naší úpravy s úpravami okolních zemí. S ohledem na skutečnost, že rozebírané úpravy jsou rovněž harmonizovány Druhou směrnicí, jsem kladla důraz především na rozdíly a srovnání právních úprav, nikoliv na jejich přepis. Některé ze zmíněných rozdílů, jako např. pravidla pro zvyšování základního kapitálu společností s kusovými akciemi, které u nás budou od 1.1.2014 novinkou, mohou být vhodnou inspirací při řešení sporných otázek dle naší právní úpravy. Ve většině ohledů úpravy sousedních zemí odpovídají spíše jednodušší úpravě zákona o obchodních korporacích než úpravě obchodního zákoníku. V práci jsem kromě českých zdrojů vycházela také ze zahraniční literatury dostupné k danému tématu v knihovně Právnické fakulty Masarykovy Univerzity a také knihovně vídeňské právnické fakulty (Juridicum). V oblasti komunitárního práva byly významným zdrojem stránky Evropské komise. V části práce věnované úpravám okolních států byly hlavním zdrojem zahraniční právní předpisy. V praktických kapitolách jsem využila své zkušenosti z praxe advokátního koncipienta, kdy jsem měla možnost několikrát realizovat pro akciové společnosti nominální i efektivní zvýšení základního kapitálu včetně projektů s veřejnou nabídkou akcií a zhotovením prospektu cenných papírů. Rigorózní práce nabízí ucelený přehled právní úpravy zvýšení základního kapitálu včetně širšího pozadí, z něhož vychází právní principy a zásady prolínající se celou úpravou i praxí. Pochopení těchto východisek a zásad právní úpravy má nezastupitelný význam pro řešení sporných otázek v praxi, neboť při rozhodování sporů souvisejících se zvýšením základního kapitálu z nich soudy vychází. Meritorní části práce jsou orientovány na praktickou aplikaci právní úpravy, je upozorňováno na opomíjené aspekty právní úpravy, které mohou v praxi působit společnostem potíže a mohou vést ke zvýšeným nákladům na provedení zvýšení základního kapitálu. V případě sporných situací je navrhováno řešení konformní s východisky a zásadami právní úpravy, o nichž pojednávají teoretické části práce.

111

8 RESUMÉ Legal capital regime introduced by the 2nd Company Law Directive is one of the corner stones of the european company law.217 The 2nd Company Law Directive coordinates strong provisions on the formation of joint-stock companies capital and maintaining the legal capital in further company's existence in the interest of creditors. Furthermore the 2nd Company Law Directive regulation protects shareholders rights. Especially increase in capital can lead to the change of the shareholders participations on the company and through it also to the change of the real value of the participations. Although the concept of legal capital is not fully effective in attaining its function in relation to the creditors, a radical change of the legal regulation in the nearest period is not awaited. Czech legislator is bounded by the 2nd Company Law Directive, so any other regulation is at the moment impossible. Czech Comercial Code is even critised for the stronger regulation of capital matters in comparison with the 2nd Company Law Directive. Although the new Law on Business Corporations aims to simplify the regulation, also the new regulation is still stronger than the 2nd Company Law Directive. Strong rules targeted to protection of creditors and shareholders are aplicable also at the increase in capital, which can be proceeded only in the in law properly defined ways. The rigorous work named ,,Increase in capital of joint-stock company. Legal regulation and practice." is divided into five chapters. Introductory chapter serves as a theoretical introduction to the legal capital and legal capital changes problemacy. It deals also with a historical and material grounds of the legal regulation and from them derived legal principles, which are applicable on solutions of non regulated questions in practise. Further the chapter concerns the term of the legal capital and the legal means of creation and maintaining of the legal capital. Next two chapters form the body of the rigorous work. Both chapters concerns regulation of increase in capital according Comercial Code and are focused on practical application of the legal regulation. Third chapter is more general and is applicable at all ways of the increase in capital. It describes particular ways of increase in capital, the process of the increase in capital in general and some chosen aspects of the legal regulation concering all ways of the increase in capital. Fourth chapter deals in detail with the incrase in capital 217

Winter, J. et. al.: Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002. [cit. 10.11.2013], s. 78.

112

through the emission of new shares, which is the basic and most frequently used way of the increase in capital. It describes the process in detail and further deals with some chosen aspects of the regulation as public offering of shares, other than in cash consideration or capitalisation of debt. These chapters are written with an emphasis on showing the less known aspects of the legal regulation, that can be important in practise and on solution of disputable questions with usage of principles described in the theoretical part. In these chapters I used except the publication mentioned in the rigorous work also a lot of my own experience gained in the law office focused on commercial law. Next chapter completes the practical part of the work with regard to the new Law on Business Corporations, that comes in force on 1.1.2014, and that aims to simplify the regulation and to make the increase in capital easier and quicker for joint-stock companies. Because the new Law on Business Corporations with respect to EU regulation does not mean a radical change in relation to the Commercial Code regulation, the chapter is focused on the changes in the regulation, not the description. Also related changes in other parts of the new Law on Business Corporations and other laws, which can have effect on the increase in capital are taken into a consideration in this chapter. The rigorous work in this chapter points out the possible problematic aspects of the new regulation and suggests a solutions conformable to legal principles mentioned in other theoretical parts of the rigorous work. In general I perceive the new regulation as a positive, but some partial aspects pointed out in the fourth chapter are in my point of view unfinished and may cause problems in practise. Last chapter is devoted to an overview of legal regulation of the neighbouring countries – Austria, Germany and Slovakia. While also these countries are bounded by the 2nd Company Law Directive, the chapter focuses on differences, not on the whole description of the regulation. Some of those differences can help as an inspiration in solving disputable questions in our regulation (e.g. rules for increase in capital by the companies with no par value shares that are newly regulated in the Law on Business Corporations). In most aspects, are the regulations of the neighbouring countries more similar to the new Law on Business corporations than to the Commercial Code as they also aim to simplify the process of the increase in capital. The rigorous work offers the complete overview of the legal regulation of increase in capital including wider circumstances as the reasons and principles of the regulations and context of the EU regulation. It deals also with the future regulation by the new Law on Business Corporations. Furthermore the rigorous work shows the application of the legal

113

regulation and submits a manual for a practical application of the legal regulation. In disputable questions the solution conformable with the principles of the legal regulation is offered.

114

9 POUŽITÉ PRAMENY 9.1

Česká knižní literatura

Bartková, H. a kol. Účetní sousvztažnosti 2008-2009. Praha : ASPI, a.s., 2008, 400 s. ISBN 9788073573386. Bobek, M., Bříza, P., Komárek, J. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2011, 606 s. ISBN 9788074003776. Bulla, M. a kol. Účetnictví podnikatelů 2011. 8. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, 712 s. ISBN 9788073576189. Černá, S. Obchodní právo 3. Akciová společnost. 2. díl. Praha : ASPI, a.s. 2006, 360 s. ISBN 8073571641. Dědič, J., Čech, P. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. vyd. Praha : Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2005, 485 s. ISBN 807273122x. Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 6. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2007, 920 s. ISBN 9788071795872. Dědič, J. a kol. Akciové společnosti. 7. přepracované vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, 672 s. ISBN 9788074004049. Dědič, J. Obchodní zákoník : Komentář. Díl III., § 176 – 220zb. 1. vyd. Praha : Polygon, 2002, 1747-3055 + 8 s. ISBN 8072730711. Drbohlav, J., Pohl, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, 241 s. ISBN 9788073575991. Dvořák, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vyd. Praha : ASPI, 2009, 886 s. ISBN 9788073574307. Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003, 618 s. ISBN 8071798002. Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vyd. Praha : Linde Praha a.s., 2006, 975 s. ISBN 8072016245. Faldyna, F. a kol. Obchodní právo. Praha: ASPI, a.s., 2005, 1345 s. ISBN 8086395901.

115

Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, 287 s. ISBN 978-8072089239. Holejšovský J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2003, 1041 s. ISBN 8071796646. Husták, Z. a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2012, 1004 s. ISBN 9788074004339. Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, 1554 s. ISBN 8072015648. Kotásek, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, 419 s. ISBN 9788071794547. Lasák, J. Právní předpisy Evropské unie s judikaturou. Právo obchodních společností. Praha: Wolters kluwer ČR, a.s., 2011, 466 s. ISBN 9788073576110. Mirčevská, D. Kapitálové společnosti – daně, účetnictví, právo. Praha : Grada, 2009, 207 s. ISBN 9788024730004. Pelikánová, I. Obchodní právo 1. Praha : ASPI, 2005, 458 s. ISBN 8073570629. Pelikánová, I. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. Díl, Praha: ASPI, a.s., 2006, 545 s. ISBN 8073571498. Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 1.díl. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 1079 s. ISBN 9788073574918. Pokorná, J. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. Brno : Masarykova Univerzita, 2010, 306 s. ISBN 9788021051904. Pokorná, J. Subjekty obchodního práva. Vybrané problémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, 379 s. ISBN 8021015195. Rada, I. Dozorčí rada obchodních společností. Praha : LINDE nakladatelství s.r.o., 2008, 219 s. ISBN 9788086131757. Řeháček, O. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 9788074003462. Skálová, J., Čouková, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, 430 s. ISBN 9788073574857.

116

Strouhal J., Židlická, R., Knapová B. Účetnictví 2009. Velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2009, 659 s. ISBN 9788025124253. Štenglová, I. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha : C.H. Beck, 2009, 1397 s. ISBN 9788074000553. Štenglová, I. Obchodní rejstřík po novele. Praha : ASPI, a.s., 2005, 267 s. ISBN 9073571153. Štenglová, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1 vyd. Praha : C.H. Beck, 2013, 994 s. ISBN 9788074004803. Tomášek, M. a kol. Právo Evropské unie. 1 vyd. Praha : Leges, 2013, 494 s. ISBN 9788087576533. Vomáčková, H. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí. 4. rozšíř. a aktual. vyd. Praha : RnDr. Ivana Hexnerová – Bova Polygon, 2009, 553 s. ISBN: 9788072731572.

9.2

Česká časopisecká literatura

Černá, S. O akciích s rozdílnou vahou hlasů v budoucím českém akciovém právu. Obchodněprávní revue, 2012, č. 7-8, ISSN 1803-6554. Dědič, J. Lasák, J. Rozhodování jediného společníka (akcionáře) včera, dnes a zítra. Obchodně právní revue, 2012, č. 9, ISSN 1803-6554. Chalupa, L. Prohlášení zakladatele o vložení nemovitosti do základního jmění. Právní zpravodaj, 2007, č. 8, ISSN 1212-8694. Lasák, J. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, ISSN 1803-6554. Psutka, J. Vklad movitých a nemovitých věcí do obchodní společnosti v souvislosti s jejím vznikem podle § 59 a 60 ObchZ – několik občanskoprávních postřehů (1.část). Obchodněprávní revue, 2009, č. 11, ISSN 1803-6554. Stronová, D. Novela obchodního zákoníku: oceňování nepeněžitých vkladů a finanční asistence. Finanční management, 2010, č. 4, ISSN 1803-389X. Šovar, J. Úprava prospektu cenného papíru a veřejné nabídky investičních cenných papírů po očekávané novelizaci. Obchodněprávní revue, 2011, č. 5, ISSN 1803-6554.

117

Šovar, J. Úvaha na téma problematiky druhů akcií dle nové právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních společnostech a družstvech. Obchodněprávní revue, 2013, č. 4, ISSN 18036554. Vítek, J. Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku. Obchodní právo, 2012, č. 12, ISSN 1210-8278.

9.3

Zahraniční literatura

Brix, R. Die Hauptversammlung der Aktiengesellschaft. Einberufung, Vorbereitung, Satzungsanpassung

nach

dem

AktRÄG

2009.

Wien

:

Manzche

Verlags-

und

Universitätsbuchhandlung, 2009, 296 s. ISBN 9783214005535. Brix, R. Die Satzung der Aktiengesellschaft. Praxis der Satzungsgestaltung. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2011, 688 s. ISBN 9783214005559. Duursuma, D., Duursuma-Kepplinger, H-C., Roth, M. Handbuch zum Gesellschaftsrecht. Wien : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2007, 1528 s. ISBN 9783700737452. Fritz, Ch. Gesellschafts- und Unternehmensformen. Handbuch der wichtigsten Fragen-, Gründung, Haftung, Auflösung, Steuerrecht. 2. bearb. und erweitere Aufl. Wien : LINDE VERLAG WIEN Ges.m.b.H., 2002, 630 s. ISBN 3707303055. Grigolet, H.C., Aktiengesetz : Kommentar. 1. Aufl. München : C.H. Beck, 2013, 2325 s. ISBN 9783406620744. Habersack, M. Europäisches Gesellschaftsrecht. 3. Aufl. München : Verlag C.H. Beck, 2006, 516 s. ISBN 3406538762. Happ, W. Aktienrecht: Handbuch - Mustertexte - Kommentar. 3., neu bearb. und erw. Aufl. Köln: Carl Heymanns Verlag, 2007, 2474 s. ISBN 9783452263391. Hirte,

H.

Kapitalgesellschaftsrecht.

7.

bearb.

Aufl.

Köln

:

RWS

Verlag

Kommunikationsforum, 2012, 660 s. ISBN 9783814581569. Hüffer, U. Aktiengesetz. 7. Aufl. München : Verlag C.H.Beck, 2006, 2019 s. ISBN 3406545858. Jabornegg, P., Strasser, R. Kommentar zum Aktiengesetz. Teil 3. 4. bearb. u. erweitere Aufl. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2002, 583 s. ISBN 3214040480.

118

Ratka, T., Rauter, R.A., Völkl, C. Unternehmens- und Gellschafsrecht. Band 2. Gesellschaftsrecht. Wien, Manzche Verlags- und Universitätsbuchandlung GmbH, 2011, 487 s. ISBN 9783214112592. Rieder, B., Huemer D. Gesellschaftsrecht. 2. Aufl. Wien : Facultas.wuv, 2011, 464 s. ISBN 9783708907628. Nowotny, G. Gesellschafsrecht. Kurzlehrbuch. 3. Aufl. Wien: Verlag Österreich GmbH, 2007, 212 s. ISBN 9783704651051. Suchoža J., Husár, J. Obchodné právo. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2009, 1100 s. ISBN 9788080782900. Škrinár, A. Nevolná, Z. Obchodné právo. 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2012, 399 s. ISBN 9788073803650. Taufner, M. Die verdeckte Sacheinlage. Sachgründung und Umgehungsgeschäfte. Wien : Manzche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2010, 292 s. ISBN 9783214089405. Wenusch, H. Praxishandbuch der Hauptversammlung. Leitfaden für das Forum der Eigentümer einer Aktiengesellchaft. Wien : LexisNexis Verlag ARD Orac GmbH & Co KG, 2003, 156 s. ISBN 3700728042. Wilhelm, J. Lehrstuhl für Bürgerliches und Handels- und Wirtschaftsrecht II. Berlín : De Gruyter Rechtswissenschaften Verlags-GmbH, 2009, ISBN 9783899494617. Wilhelm, J. Kapitalgesellschaftsrecht. 3 berb. u. erweitere Aufl. Berlin : De Gruyter Lehrbuch, 2009, 572 s. ISBN: 9783899494617.

9.4

Online zdroje

Babůrková, J. Zákon o obchodních korporacích. 2. díl. Víte, že základní kapitál s.r.o. může být 1,- Kč? epravo.cz [online]. epravo.cz, a.s. [cit. 20.11.2013]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-obchodnich-korporacich-89533.html Winter, J. a kol.: Report of the high level group of company law experts on a modern regulatory framework for a company law in Europe. Evropská komise. [online] Publikováno 4.11.2002.

[cit.

10.11.2013]

Dostupné

http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/modern/report_en.pdf

119

z:

Directorate General forInternal Market and Services. Consultation on futura priorities for the Action Plan on Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European

Union.

Evropská

komise.

[online].

[cit.

12.11.2013]

Dostupné

z

http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/consultation/consultation_en.pdf KPMG. Feasibility study on an alternative to the capital maintenance regime etablished by the Second Company Law Directive 77/91EEC of 12 December 1976 and an examination of the impact on profit distriution of the new Eu-yccounting regime. Evropská komise. [online] [cit. 10.11.2013] http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/capital/feasbility/study_en.pdf Sdělení komise Evropského parlamentu Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Akční plán: Evropské právo obchodních společností a správa a řízení společnosti – moderní právní rámec pro angažovanější akionáře a udržitelnější společnosti, 2012. Evropská komise. [online]. [cit. 12.11.2013] Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0740:FIN:CS:PDF Synthesis of the responses to the Communication of the Commission to the Council and the European Parliament. "Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European Union – A Plan to Move Forward" – COM (2003) 284 final of 21 May 2003. Evropská

komise

[online].

[cit.

12.11.2013].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/modern/governance-consultresponses_en.pdf

9.5 Právní předpisy Česká republika: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

120

46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb. zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona

121

č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., (ruší novelu 501/2001 Sb. v celém rozsahu.), zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 107/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 132/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 170/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č.

122

202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.,´zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006

123

Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 44/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.12.2013]. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 259/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 134/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013].

124

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 134/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.12.2013]. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb. a zákona č. 355/2011 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Vyhláška č. 414/2011 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Rakousko: Bundesgesetz BGBI. Nr. 98/1965 über Aktiengesellschaften (Aktiengesetz – AktG), ve znění zákona BGBl. Nr. 70/1966, zákona BGBl. Nr. 422/1974, zákona BGBl. Nr. 91/1976, zákona BGBl. Nr. 139/1979, zákona BGBl. Nr. 545/1980, zákona BGBl. Nr.

125

371/1982, zákona BGBl. Nr. 24/1985, zákona BGBl. Nr. 654/1989, zákona BGBl. Nr. 475/1990, zákona BGBl. Nr. 608/1990, zákona BGBl. Nr. 10/1991, zákona BGBl. Nr. 68/1991, zákona BGBl. Nr. 625/1991, zákona BGBl. Nr. 458/1993, zákona BGBl. Nr. 532/1993, zákona BGBl. Nr. 153/1994, zákona BGBl. Nr. 304/1996, zákona BGBl. Nr. 680/1996, zákona BGBl. I Nr. 106/1997, zákona BGBl. I Nr. 114/1997, zákona BGBl. I Nr. 11/1998, zákona BGBl. I Nr. 125/1998, zákona BGBl. I Nr. 187/1999, zákona BGBl. I Nr. 42/2001, zákona BGBl. I Nr. 97/2001, zákona BGBl. I Nr. 98/2001, zákona BGBl. I Nr. 118/2002, zákona BGBl. I Nr. 112/2003, zákona BGBl. I Nr. 67/2004, zákona BGBl. I Nr. 161/2004, zákona BGBl. I Nr. 59/2005, zákona BGBl. I Nr. 120/2005, zákona BGBl. I Nr. 103/2006, zákona BGBl. I Nr. 72/2007, zákona BGBl. I Nr. 70/2008, zákona BGBl. I Nr. 71/2009, zákona BGBl. I Nr. 29/2010, zákona BGBl. I Nr. 58/2010, zákona BGBl. I Nr. 111/2010, zákona BGBl. I Nr. 53/2011, zákona BGBl. I Nr. 98/2011 a zákona BGBl. I Nr. 35/2012. In: Bundeskanzleramt Österreich [online]. Bundeskanzleramt Österreich, © 2013. [cit.

Dostupné

21.11.2013]

z:

http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer= 10002070 Rakousko: Bundesgesetz BGBl. Nr. 171/1967, Kapitalberichtigungsgesetz, ve znění zákona BGBl. Nr. 475/1990, zákona BGBl. Nr. 10/1991, zákona BGBl. I Nr. 125/1998, zákona BGBl. I Nr. 98/2001, zákona BGBl. I Nr. 71/2009 a zákona BGBl. I Nr. 53/2011. In: Bundeskanzleramt Österreich [online]. Bundeskanzleramt Österreich, © 2013. [cit. 21.11.2013]

Dostupné

z:

http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer= 10002092 Spolková republika Německo: Aktiengesetz vom 6. September 1965 (BGBl. I S. 1089), ve znění zákona BGBl. I S. 503 z 24.5.1968, zákona BGBl. I S. 1146 z 15.8.1969, zákona BGBl. I S. 1171 z 15.8.1969, zákona BGBl. I S. 1189 z 15.8.1969, zákona BGBl. I S. 1513 z 28.8.1969, zákona BGBl. I S. 1451 z 9.10.1973, zákona BGBl. I S. 469 z 2.3.1974, zákona BGBl. I S. 1153 z 4.5.1976, zákona BGBl. I S. 3341 z 14.12.1976, zákona BGBl. I S. 1959 z 13.12.1978, zákona BGBl. I S. 836 z 4.7.1980, zákona BGBl. I S. 1425 z 25.10.1982, zákona BGBl. I S. 377 z 29.3.1983, zákona BGBl. I S. 2355 z 19.12.1985, zákona BGBl. I S. 2312 z 20.12.1988, zákona BGBl. I S. 1206 z 26.6.1990, zákona BGBl. I S. 2002 z 12.9.1990, zákona BGBl. I S. 2570 z 30.11.1990, zákona BGBl. I S. 278 z 26.2.1993, zákona BGBl. I S. 1282 z 22.7.1993, zákona BGBl. I S. 1377 z 14.6.1994, zákona BGBl. I

126

S. 1749 z 26.7.1994, zákona BGBl. I S. 1961 z 2.8.1994, zákona BGBl. I S. 2911 z 5.10.1994, zákona BGBl. I S. 3210 z 28.10.1994, zákona BGBl. I S. 2567 z 22.10.1997, zákona BGBl. I S. 529 z 24.3.1998, zákona BGBl. I S. 590 z 25.3.1998, zákona BGBl. I S. 786 z 27.4.1998, zákona

BGBl. I

S. 1242

z 9.6.1998,

zákona

BGBl. IS. 1474

z 20.6.1998,

zákona

BGBl. IS. 1842 z 16.7.1998, zákona BGBl. I S. 154 z 24.2.2000, zákona BGBl. I S. 123 z 18.1.2001, zákona BGBl. I S. 266 z 16.2.2001, zákona BGBl. I S. 751 z 27.4.2001, zákona BGBl. I S. 1542 z 13.7.2001, zákona BGBl. I S. 1887 z 27.7.2001, zákona BGBl. I S. 2785 z 29.10.2001, zákona BGBl. I S. 3422 z 10.12.2001, zákona BGBl. I S. 3822 z 20.12.2001, zákona BGBl. I S. 1130 z 23.3.2002, zákona BGBl. I S. 1250 z 5.4.2002, zákona BGBl. I S. 1310 z 22.4.2002, zákona BGBl. I S. 2010 z 21.6.2002, zákona BGBl. I S. 2681 z 19.7.2002, zákona BGBl. I S. 838 z 12.6.2003, zákona BGBl. I S. 2304 z 25.11.2003, zákona BGBl. I S. 974 z 18.5.2004, zákona BGBl. I S. 2198 z 24.8.2004, zákona BGBl. I S. 3166 z 4.12.2004, zákona BGBl. I S. 3214 z 9.12.2004, zákona BGBl. I S. 3408 z 15.12.2004, zákona BGBl. I S. 2802 z 22.9.2005, zákona BGBl. I S. 1426 z 8.7.2006, zákona BGBl. I S. 2407 z 31.10.2006, zákona BGBl. I S. 2553 z 10.11.2006, zákona BGBl. I S. 3332 z 21.12.2006, zákona BGBl. I S. 10 z 5.1.2007, zákona BGBl. I S. 542 z 19.4.2007, zákona BGBl. I S. 1330 z 16.7.2007, zákona BGBl. I S. 1666 z 12.8.2008, zákona BGBl. I S. 2026 z 23.10.2008, zákona BGBl. I S. 2369 z 8.12.2008, zákona BGBl. I S. 2586 z 17.12.2008, zákona BGBl. I S. 1102 z 25.5.2009, zákona BGBl. I S. 2479 z 30.7.2009, zákona BGBl. I S. 2509 z 31.7.2009, zákona BGBl. I S. 1900 z 9.12.2010, zákona BGBl. I S. 3044 z 22.12.2011, zákona BGBl. I S. 2751 z 20.12.2012, zákona BGBl. I S. 1981 z 4.7.2013 a zákona BGBl. I S. 2586 z 23.7.2013. In: Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz, juris GmbH, [online]. „Gesetze im Internet”. [cit. 2.11.2013] Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/aktg/index.html Slovenská republika: Zákon č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění zákona č. 264/1992 Zb., zákona č. 600/1992 Zb., zákona č. 27/1993 Zb., zákona č. 278/1993 Zb., zákona č. 249/1994 Zb., zákona č. 106/1995 Zb., zákona č. 171/1995 Zb., zákona č. 58/1996 Zb., zákona č. 317/1996 Zb., zákona č. 373/1996 Zb., zákona č. 11/1998 Zb., zákona č. 127/1999 Zb., zákona č. 263/1999 Zb., zákona č. 238/2000 Zb., zákona č. 147/2001 Zb., zákona č. 500/2001 Zb., zákona č. 426/2002 Zb., zákona č. 510/2002 Zb., zákona č. 526/2002 Zb., zákona č. 530/2003 Zb., zákona č. 432/2004 Zb., zákona č. 315/2005 Zb., zákona č. 19/2007 Zb., zákona č. 84/2007 Zb., zákona č. 657/2007 Zb., zákona č. 659/2007 Zb., zákona č. 429/2008 Zb., zákona č. 454/2008 Zb., zákona č. 477/2008 Zb., zákona č. 276/2009 Zb.,

127

zákona č. 487/2009 Zb., zákona č. 492/2009 Zb., zákona č. 546/2010 Zb., zákona č. 193/2011 Zb., zákona č. 197/2012 Zb., zákona č. 246/2012 Zb., zákona č. 440/2012 Zb., zákona č. 9/2013 Zb. a zákona č. 357/2013 Zb. In: Slovenská živnostenská komora. [online] [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.szk.sk/files/legislativa/1991-513_znenie_20131201.pdf Právní předpisy Evropské unie: Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jeich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění směrnice č. 2013/24/EU (přepracované znění). (Úř. věst. L 315 ze dne 14.11.2012). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 3.12.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:315:0074:0097:CS:PDF Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu, jejímž cílem bylo snížení nákladů a zjednodušení postupů spojených s dodržováním pravidel tvorby a udržení základního kapitálu v původním znění. (Úř. věst. L 264 ze dne 25.09.2006). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace

Evropské

unie

[cit.

3.12.2013].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32006L0068:CS:HTML Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/73/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109 ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. (Úř. věst. L 327 ze dne 11.12.2010). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 3.12.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:327:0001:0012:CS:PDF Směrnice Rady a Evropského parlamentu č. 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003, o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ve znění směrnice č. 2008/11/ES, směrnice č. 2010/73/EU a směrnice č. 2010/78/EU. (Úř. věst. L 345 ze dne 31.12.2003). In: EUR-Lex. [právní informační systém].

128

Úřad

pro

publikace

Evropské

unie

[cit.

14.11.2013].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0071:CS:HTML Nařízení Komise č. 809/2004

ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů. (Úř. věst. L 149 ze dne 30.4.2004). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace

Evropské

unie

[cit.

3.12.2013].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0809:CS:NOT Směrnice Rady č. 2009/101/EC ze dne 16. září 2009, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společnosti ve smyslu článku 48 druhého pododstavce SES, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve znění směrnice č. 2012/17/EU a směrnice č. 2013/24/EU. (Úř. věst. L 258 ze dne 16.9.2009). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace

Evropské

unie

[cit.

3.12.2013].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:258:0011:0019:EN:PDF Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004, o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a o změně směrnice 2001/34/ES ve znění směrnice č. 2008/22/EC, směrnice č. 2010/73/EU, směrnice č. 2010/78/EU a směrnice č. 2013/50/EU. (Úř. věst. L 390 ze dne 31.12.2004). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 3.12.2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0109:EN:HTML Směrnice Rady č. 2008/7/ES ze dne 12. února 2008, o nepřímých daních z kapitálových vkladů ve znění směrnice č. 2013/13/EU. (Úř. věst. L 46 ze dne 21.2.2008). In: EUR-Lex. [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 3.12.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:046:0011:01:EN:HTML

9.6

Soudní rozhodnutí

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 3.8.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B1173BC821504F42C1257A4 E006ABD0D?openDocument&Highlight=0,29,odo,442/2004 129

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2009, sp.zn. 29 Cdo 2693/2008. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 7.9.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8261C711F4A1B008C1257A4 E0064B75C?openDocument&Highlight=0,29,cdo,2693/2008 Usnesení Nejvyššího soudu ČR, ze dne 27.4.2005, sp.zn. Odo 540/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 9.5.2012]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0EDF242E6A9152C3C1257A 4E006A5F7E?openDocument&Highlight=0,odo,540/2004 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12. 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5.10.2012]. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.12.2006, sp. zn. 35 Odo 755/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 20.10.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0816A9EF3F4BCBBAC1257 A4E00690A44?openDocument&Highlight=0,35,odo,755/2005 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 02. 2004, sp. zn. 29 Odo 804/2003. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 2.12.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/CFF37959610A1508C1257A4 E0064D23E?openDocument&Highlight=0,29,odo,804/2003 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2000, sp. zn. 32 Cdo 2963/99. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3.12.2012]. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sp. zn. 29 Cdo 3374/2009 . Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 12.7.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/494B2C13D59CE95EC1257A 4E00697C9D?openDocument&Highlight=0,29,cdo,3374/2009 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.8.2002, sp.zn. 29 Odo 64/2002. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit.7.8.2013]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/67E78CC0A79AC04AC1257 A4E0064ABC2?openDocument&Highlight=0,29,odo,64/2002 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6. 2007, sp. zn. 29 Odo 984/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 15.9.2012]. Dostupné z: 130

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/792B52DE6B46B02FC1257A 4E00690A60?openDocument&Highlight=0,29,odo,984/2005 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.7.2007, sp.zn. 29 Cdo 868/2007. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 15.9.2012]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0840FD9F8EF9F64CC1257A4 E006A4D43?openDocument&Highlight=0,29,cdo,868/2007 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.8.2002, sp.zn. 29 Odo 11/2002. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 22.9.2012]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8CA1075C26E4B851C1257A 4E006506C8?openDocument&Highlight=0,29,odo,11/2002 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.3.2001, sp. zn. (Rc) 7 Cmo 33/2001. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.8.2013]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2009, č.j. 9 Afs 70/2009-66. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5.10.2013].

131