ZRCADLO PAMÁTEK. Radní zrušili zakázku na opravu Tugendhat. Buchlovice získaly do vlastnictví kapli

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku

Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně a v Ostravě. prosinec 2006

Radní zrušili zakázku na opravu Tugendhat Tereza Strnadová BRNO - Přicházející mrazy a sníh tuto zimu opět zaútočí na vzácnou vilu Tugendhat. Jedinou památku v Brně, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Památku, která chátrá. Brněnští radní ve čtvrtek totiž zrušili veřejnou zakázku na provedení rekonstrukce, která se tak opět odkládá na neurčito. "Není vyjasněná projektová dokumentace," zdůvodnil krok primátor Roman Onderka. Vedení města se totiž nepodařilo včas navýšit v rozpočtu částku na opravu vily. "Nemůžeme schválit podepsání smlouvy s nějakou firmou na částku, kterou nemáme v rozpočtu," vysvětlil radní Martin Ander. Radní se také shodli, že poslední odhad ceny oprav, zhruba dvě stě milionů korun, byl výrazně nadhodnocený. S tím souhlasí i bývalé vedení města. "Udělali dobře. Já sám jsem měl problém s navýšením ceny," uvedl například opoziční zastupitel Petr Paulczyňski. Opravy vzácné vily měly původně začít příští rok, zakázku původně dostala stavební firma Tocháček. "Vybrala nás sice hodnotící komise, my jsme se to ale oficiálně nedozvěděli, žádný papír nepřišel," uvedl Pavel Tocháček. Podle něj je další oddálení rekonstrukce ostuda pro město. "Vila bude chátrat. Je to škoda," dodal. R 15.12.2006

Buchlovice získaly do vlastnictví kapli Buchlovice - Kapli svatého Kříže, která je na seznamu nemovitých kulturních památek, získala bezplatně do vlastnictví obec Buchlovice. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převedl kulturní památku na žádost obce kvůli úspoře státních peněz. Informovala o tom pracovnice úřadu Izabela Noveská. Památka se nachází ve středu rekreační oblasti Smraďavka nad sirovodíkovým pramenem, vytékajícím z úpatí kopce Hříšek. Kaple byla postavena majiteli buchlovského panství barony Petřvaldskými z Petřvaldu v letech 1670 až 1680. Mezi nejstarší stavby lázní na Smraďavce patří také lovecký zámeček. Objekt nynější restaurace v sousedství zámečku pochází z počátku 19. století a byl založen známým mecenášem Leopoldem I. hrabětem Berchtoldem, který zde i v roce 1809 zemřel. Smraďavka po něm nese i druhé, méně frekventované jméno - Leopoldov. V obci Buchlovice se nachází zámecký park s barokním zámkem, který nechal v italském stylu v letech 1701 až 1710 postavit Jan Dětřich z Petřvaldu. Zámecký komplex tvoří dva objekty. Součástí areálu je také rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. (čtk) SD 18.12.2006

1

Potomci: Vraťte vilu Tugendhat BRNO - Funkcionalistická vila patří podle zákona městu. Brno ji nevydá. Bývá označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení. Patří k základním dílům světové moderní architektury. Je zapsaná v seznamech UNESCO. A patří městu Brnu. Řeč je o vile Tugendhat. Jenže potomci původních majitelů vily ji chtějí zpět. Právníci rodiny o tom už dokonce jednali s vedením města. Brno ale o vydání vzácné památky neuvažuje. "Potomci rodiny Tugendhatů, které v Brně patřila známá funkcionalistická vila Tugendhat, pravděpodobně požádají o její vrácení," řekl včera ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprián. Švýcarští právníci rodiny už navštívili ve středu náměstkyni primátora Barboru Javorovou. "Jednali jsme spolu o vile. Rodina zatím ale nemá přesné představy, jak by chtěla vydání vily řešit," potvrdila včera informace Javorová. Potomci původních majitelů vily nejspíš požádají o navrácení slavné stavby na základě zákona o nápravě majetkových křivd způsobených holokaustem. Židovská rodina Tugendhatů totiž své prvorepublikové brněnské sídlo opustila v roce 1938, než Československo obsadila německá armáda. Brnu patří vila od roku 1989 a vedení města neuvažuje o tom, že by vilu vydalo. "Máme doklady na to, že je památka v majetku města. Chceme ji teď rekonstruovat a umožnit přístup lidem," uvedla Javorová. Město prý nemá ani oprávnění vilu vydat. "Pokud to myslí vážně, museli by dodat nějaké dokumenty, o kterých nevíme a které by mluvily v jejich prospěch," myslí si Javorová. Švýcarští právníci ale zatím nepředložili ani písemnou žádost o vilu. "Vilu Tugendhat jim dát prostě nemůžeme, je to majetek města," shrnula Javorová. Brno navíc chce do opravy vily investovat více než sto milionů korun. Práce mají podle plánu začít už příští rok. Výběrové řízení na rekonstrukci však provázejí problémy. Kromě antimonopolního úřadu se jím zabývat i policie, protože údajně nezvítězila nejvýhodnější nabídka. "Analyzujeme, zda nedošlo k trestnému činu," potvrdila informaci, kterou zveřejnil včera server aktuálně.cz, mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Alena Vokráčková. Také brněnští radní včera o problému diskutovali a dospěli k názoru, že výběrové řízení prošetří. Vilu Tugendhat, která stojí v brněnských Černých Polích, navrhl v roce 1928 známý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Stavba je podle expertů unikátní prostorovou koncepcí, výběrem materiálu i zařízením interiéru. Její původní majitelé, manželé Gréta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z rodin významných textilních podnikatelů a dům využívali do roku 1938. Pak rodina před nacisty emigrovala do Švýcarska a později do Venezuely. Po obsazení země vilu zabavilo gestapo. (Tereza Strnadová) BD 8.12.2006

Památkáři budou muset šetřit BRNO - S půl milionem v kapse letos pravděpodobně skončí brněnský památkový ústav Místo očekávaného dvou milionového schodku totiž vedoucí památkového ústavu Pavel Jerie přijal úsporná opatření. Audit hospodaření brněnského památkového ústavu nedopadl pro památkáře dobře. K poslednímu říjnu hrozil památkářům dvoumilionový schodek. Chyběly jim především peníze na mzdy. "Kontrola zjistila, že ústav zaměstnal o dvaadvacet lidí více, než umožňovaly tabulky. Peníze chyběly kvůli přezaměstnanosti, zvýšení mezd a vytvoření nových vedoucích míst," informoval Jerie. Ten už před časem kvůli špatné finanční situaci památkového ústavu odvolal ekonomicko-provozního náměstka brněnského ředitele Radomíra Konečného. Památkáři si tak musí utáhnout opasek. Zrušili už některé nákupy. Brněnský památkový ústav si nepořídí například nová auta nebo zavlažovací zařízení. Většina pracovníků navíc nedostane prosincové odměny. "Musíme přehodnotit organizační strukturu brněnského ústavu a zamyslet se nad tím, jestli jsou všichni zaměstnanci zařazeni do správných platových tříd," upozornil Jerie. Ten také předpokládá, že přísná šetřící opatření ředitel brněnského ústavu Petr Kroupa přijme. Pokud se nebudou finanční problémy památkářů opakovat, Kroupovi vedoucí funkce zůstane. (Martina Surá) BD 14.12.2006

Cimburk zpřístupnil sklepní galerii a vyhlídku Cimburk - Sklepní galerie a vyhlídka jsou od pátku přístupné návštěvníkům hradu Cimburk poblíž Koryčan. Největším statickým problémem hradu byla doposud šíjová hradba, kterou odborníci společně s dobrovolníky během letošního roku částečně zpevnili. Díky těmto pracím se zpřístupnila

2

galerie, kde vznikla expozice věnovaná místním pověstem a strašidlům. Uvedl to kastelán hradu Petr Svoboda. Na hradbě vznikla také vyhlídka, z níž lidé mohou obdivovat krásu okolních lesů a přírody v Chřibech. Dobrovolníci z celého světa letos zakonzervovali také torzo hradní věže, což je podle kastelána architektonicky nejvýpravnější prvek na hradě. "Kaple byla velmi honosná, byla součástí lucemburské přestavby, která připravovala hrad na to, že na něm bude dočasně pobývat císař Zikmund. Nevím, zda k tomu nakonec došlo, ale na konci středověku byla zazděná," upřesnil kastelán. Na hradě se proto nyní koná i menší výstava, která dokumentuje dřívější podobu kaple. Na obnově památky se každoročně podílí více než stovka převážně mladých lidí ze tří kontinentů. Letos nejvzdálenější brigádníci přijeli z Japonska a Kanady. Pomocníci se v rámci takzvaných workshopů zapojují především do prací spojených s restaurováním unikátních prostor hradu. Letos jich sdružení Polypeje, které hrad spravuje, zorganizovalo 12. Během pobytu pomáhají dobrovolníci i s archeologickým průzkumem. O záchranu hradu se stará více než deset let občanské sdružení Polypeje. Dobrovolníci ročně odpracují až 20 000 hodin. Náklady na restaurování a obnovu hradu se vyšplhaly až k šesti milionům korun, převážnou částku získalo sdružení z Evropské unie. Přispěl však i Zlínský kraj nebo město Koryčany. Na statické zajištění a konzervaci hradu potřebují restaurátoři a správci hradu dalších přibližně sedm milionů korun. Hrad je otevřený celoročně, v zimním období je návštěvníkům přístupný pouze o víkendech. (čtk) SD 11.12.2006

Bazilika prochází opravami Velehrad - Náročnou rekonstrukcí prochází bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě. Vzhledem k vysoké finanční částce, nutné pro obnovu křesťanského chrámu, který patří k symbolům české státnosti, jsou opravy prováděny po etapách. Tou první byla po pěti stech letech vloni na podzim rekonstrukce dvou šedesátimetrových věží. V září letošního roku začaly opravy plošného krytu chránícího shora vnitřek baziliky. Jako první přišla na řadu jižní pultová střecha, na níž byly částečně vyměněny tesařské prvky a kompletně měděná krytina. Zatímco stavební ruch na pultové střeše, jejíž oprava si vyžádala čtyři miliony korun, v příštím týdnu utichne, naplno probíhají tesařské a pokrývačské práce na střeše baziliky nad transeptem (příčnou lodí) a presbyteriem. "Mnozí se logicky domnívají, že oprava střechy by měla jít po hlavním hřebenu ve směru od hlavních věží směrem dozadu. Vzhledem k tomu, že střechou nad presbytářem a příčnou lodí zatékalo, a na obětní stůl začaly padat části freskové malby, rozhodně by nestačilo jenom lokální vyspravení poškozené krytiny, ale muselo se přikročit k její kompletní výměně. Částečně i k výměně latí a klempířských prvků nad touto částí baziliky," informovala Věra Homoláčová, která má na starosti stavební dozor nad rekonstrukcí baziliky. Tato etapa si podle smlouvy vyžádá v letošním roce částku ve výši zhruba tří milionů korun. Na základě odborných posudků vypracovaných Technickým ústavem stavebních a zkušebních hmot Praha, pobočkou Brno byla na bazilice doporučena nejen stoprocentní výměna veškeré krytiny, ale také výměna poškozených tesařských a klempířských prvků. (zs) SD 7. 12. 2006

Zámek Hošťálkovy je na prodej Hošťálkovy - Překvapení, radost i obavy o další osud chráněné památky vyvolalo včerejší oznámení krajského úřadu, že hodlá prodat zámek v Hošťálkovech na Bruntálsku. Zámek sloužil léta mentálně postiženým lidem. Ti se však postupně stěhují do nového ústavu v Krnově. Zámek proto brzy osiří. Kraj nemá desítky milionů korun na jeho opravu, a tudíž ani zájem o jeho další využití. Chce se ho zbavit. „Radní kraje doporučili prodat zámek v Hošťálkovech vyšší ze dvou doručených nabídek. Zájemce nabízí 1,75 milionů korun,“ uvedla včera mluvčí krajského úřadu Šárka Swiderová. Neupřesnila, o koho jde, ani co plánuje. „Prodej musí ještě schválit zastupitelé kraje,“ řekla. Kraj se už jednou pokusil zámek prodat, ale neúspěšně. Informace o tom, že se náhle objevili dokonce dva zájemci, zaskočila jak památkáře, tak nové vedení obce. „Vadí mi, že o chystaném prodeji zámku nic nevíme, kraj s obcí nejednal. I když nejsme vlastníkem zámku, stojí na našem území a vystěhováním ústavu přišlo hodně zdejších lidí o práci,“ řekl starosta obce Hošťálkovy Bohuslav Mohyla. Vadí mu nízká cena, za jakou se zámek prodá. I Ľubica Mezerová z Národního památkového ústavu má rozporuplné pocity. „Jsem ráda, že je o zámek zájem, ale mám strach, co z toho vzejde. Stát v posledních letech investoval do oprav zámku miliony. Kraj by měl stanovit podmínky, za jakých ho prodá,“ míní. (les) MFD 6.12.2006

3

Dominanta Lipníku se dočká opravy Lipník nad Bečvou - Dotaci 850 tisíc korun na opravu mariánského sloupu chce získat Lipník nad Bečvou, ministerstvo kultury a kraj. Osm metrů vysoký sloup ze 17. století je ve špatném stavu, naposledy se restauroval před téměř třiceti lety. Mariánský sloup není v dobrém stavu. Nejzřetelnějším poškozením je vertikální trhlina, která vede ze sochy přes hlavici až do těla sloupu. Ta byla už v minulosti zajištěna tmelem. Další závady se týkají sochy Panny Marie. Částečně zkorodované koruně chybí část zdobení, žezlo je ohnuté a rovněž lokálně zkorodované. V záhybech modelace pláště se usadily mechy a lišejníky. Ty se nacházejí i na povrchu podstavce, popsala současný stav památky mluvčí radnice Magdalena Gladišová. Na restaurování památky už letos zpracoval návrh akademický sochař René Tikal. Město požádá o dotaci na opravu mariánského sloupu ministerstvo kultury nebo Olomoucký kraj. Tato významná pamětihodnost je jediná na Masarykově náměstí, která zatím neprošla opravou. Sochu nechal na náměstí postavit děkan Balšánek v roce 1694. (dar) OD 21.12.2006

Je libo barokní zámek? Přestavlky - Tak lukrativní nemovitost jako je zámek nemá ve své nabídce každá realitní kancelář. Majitel jedné ze zlínských realitních kanceláří Karel Petrůj považuje za čest, že se může podílet na prodeji historicky významné barokní stavby, která stojí v Přestavlkách na Přerovsku. "O zámek je zájem, protože je v dobrém technickém stavu, stojí na výhodném strategickém místě a díky vnitřním úpravám je vhodný i k podnikatelským účelům," uvedl makléř. Zatím si ale zámek svého kupce teprve hledá. Stát se jeho majitelem totiž není nejlevnější záležitost. Kdo ale vysází na stůl 30 milionů korun, může mu historický objekt říkat pane. (lech) OD 4.12.2006

Nádvoří čeká oprava Na hradě bude napřesrok asi méně akcí MARTIN MOŠTĚK Znojmo - Voda, která nemá po dešti kam odtékat, nefungující kašna a kritické poznámky hostů v návštěvní knize u hradního areálu. Taková je současnost nádvoří znojemského hradu. Náprava má stát sedm milionů. Kvůli týdnům čekání na rozhodnutí soudu o volební stížnosti a začátek práce nového zastupitelstva radnice nemohla včas předložit všechny podklady pro žádost o dotaci z rozpočtu kraje. „Kvůli prosakování vody z nádvoří nemůžeme zatím příliš využit hradní podzemí. Jeho stavu a podoby si všímají i návštěvnici." Muzeum ví o kritice „Kritické poznámky slyšíme bud' přímo, neboje nacházíme v návštěvních knihách," uvedla ředitelka znojemského Jihomoravského muzea Vladimíra Durajková. Hrad patří městu, ale muzeum v něm má dlouhodobě umístěnou část svých stálých expozic. „Rekonstrukce je již připravena, v nejbližší době očekáváme vydání územního rozhodnutí. K hlavním úkolům bude patřit odvodnění, potřebná je také rekonstrukce přívodů ke kašně. Počítáme s celkovou úpravou povrchu a částečným zadlážděním," vypočítala hlavní cíle chystaných oprav vedoucí odboru kultur znojemské radnice Marie Čejková. Připustila, že pokud město peníze na rekonstrukci získá, bude v příštím roce na nádvoří omezený provoz a chudší nabídka kulturních akci. „Všechno záleží na tom, zda a kdy získáme dotace, v každém případě ale půjde o omezení pro jednu sezonu. V rámci rekonstrukce také počítáme s novým pódiem pro koncerty a podobné akce, které bude zčásti trvale instalováno," dodala Čejková. O peníze z kraje se znojemští zastupitelé mohli přihlásit až se zpožděním, poté, když se během dvou týdnů museli sejít dvakrát. Poprvé k volbě vedení města, podruhé k prvnímu pracovnímu zasedání. „Termín pro podání žádosti byl do konce listopadu a nutnou součástí bylo rozhodnutí zastupitelstva, že na projekt uvolní polovinu nákladů. Žádost jsme podali, ale musel jsem požádat hejtmana o posečkání do jednání nového zastupitelstva," řekl místostarosta Znojma Pavel Balík, který jako bývalý první muž města spravoval úřad do volby nového vedeni. „Nejsem si jist, zda navrhované náklady skutečně odpovídají předpokládaným pracím, patrně by to stálo za důkladnější posouzení," komentoval návrh jeden z opozičních zastupitelů David Moučka. Návrh na odložení projednání věci ale nakonec stáhl. Snaží se o dotace

4

„Částka sedmi milionů i městský podíl jsou maxima, záleží na konkrétní podobě projektu a výsledku: Zastupitelstvo podpořilo návrh rady aby nejméně polovinu peněz na opravu tvořily dotace, které se snažíme získat z více zdrojů," uvedl starosta Znojma Petr Nezveda. ZnD 20. 12. 2006

Chářovský park čeká obměna některých dřevin Krnov - Odstranění některých dřevin, nová výsadba i uzavření a ochrana před vandaly čeká Chářovský park v Krnově. Je jedním z nejvýznamnějších parků na Bruntálsku a krnovská radnice jej chce zatraktivnit a zároveň zabránit ničení jeho vybavení. „Park je oblíbeným cílem vandalů a šetřílků. Ti první ničí lavičky a můstky, druzí kradou oplocení, některé vysazené dřeviny a dřevěné součásti laviček a můstků,“ popisuje tisková mluvčí krnovského městského úřadu Dita Círová. Proto radnice uvažuje o uzavření a hlídání parku v zimním období. Začít by se mělo už tuto zimu. „Konkrétní datum ještě nemáme, ale po obnovení oplocení by měl být park uzavřen,“ upřesňuje Círová. Zároveň park dostane nový kabát. Už nyní se začnou odstraňovat poškozené dřeviny. „Park byl v nedávné době značně poškozen povodněmi. Po nich odumřely některé cenné dřeviny. V současné době navíc postupně chřadnou zejména jehličiny, které tvoří významnou součást parku,“ říká Alena Halamíčková z Národního památkového ústavu Ostrava. Dřeviny odumírají mimo jiné na okrajovém plášti mezi parkem a železniční tratí. Na jaře je podle mluvčí krnovského úřadu nahradí nová výsadba. „Staré jehličnany budou nahrazovány pravděpodobně různými druhy borovic nebo smrků. Při jejich výběru budeme brát ohled na to, že Chářovský park je park sbírkový,“ říká Dušan Martiník z odboru životního prostředí krnovské radnice. Památkáři navrhují i další změny v parku. „Je vhodným místem pro krátkodobou rekreaci obyvatel. Přesto by bylo vhodné park ještě zatraktivnit například sezónními výstavami sochařských děl, dřevořezeb a podobně,“ říká Halamíčková. Podle mluvčí Dity Círové je zatraktivnění parku formou výstav a dalších akcí zatím ve stadiu návrhů. (zh) MFD 7.12.2006

Novému Světlovu se blýská na lepší časy BOJKOVICE - Doslova za hvězdu naděje, která právě svitla budoucnosti bojkovického zámku Nový Světlov, lze považovat vznik obecně prospěšné společnosti. Ta by se měla postarat o zvelebení historické stavby. Na svém včerejším zasedání totiž zastupitelé města Bojkovic rozhodli o uzavření partnerství se současným majitelem pamětihodnosti Josefem Novotným. "S návrhem založení společnosti za námi přišel sám pan Novotný. My jsme tento krok přivítali. Je v zájmu města zámek opravit a znovu jej vyzdvihnout jako dominantu Bojkovska," prohlásila místostarostka Bojkovic Květoslava Ogrodníková. Se stejným záměrem do jednání s představiteli Bojkovic vstupoval i předseda představenstva akciové společnosti EUNICE CONSULTING Michal Vrba, jenž majitele zámku zastupuje. "Společně s panem Novotným máme v úmyslu Světlov zrekonstruovat. Zajímáme se o tento kraj a je naším cílem se do jeho zkrášlení aktivně zapojit. Ve spolupráci s městem chceme získat finanční dotace ze strukturálních fondů Evropské unie," upřesnil Vrba. Ten zároveň také odmítá více než tříletou nečinnost majitele od doby odkoupení zámku. "Pan Novotný spolu s památkou převzal i spoustu nedořešených vztahů a záležitostí. Před investováním si chtěl nejdříve vše ujasnit. To nešlo ze dne na den," upozornil Vrba. Na pravou míru chce majitel uvést i spekulace o své vině na zchátrání Nového Světlova. Podle něj i Ogrodníkové došlo k poškození a znehodnocení stavby předchozími majiteli. "Současný vlastník zámek už ve špatném stavu odkoupil. Není pravda, že by za jeho zchátralý stav mohl on. Je ale těžké označit konkrétního viníka," dodal Vrba. Potřebnou částku na opravu si ani jeden z partnerů obecně prospěšné společnosti nedovolí odhadovat. "Pokud se nám podaří dát zámek do pořádku do konce tohoto volebního období, budeme spokojeni. Jsou to zatím ale pouze naše smělá přání," konstatovala místostarostka Ogrodníková. (MICHAL ČERVINKA) SD 20.12.2006

5

Náměstí se mění. K horšímu, tvrdí památkáři Hranice, Přerov - Nedávno opravené náměstí v Hranicích i připravovaná proměna Horního náměstí v Přerově se nelíbí památkářům. Naopak úpravu náměstí ve Šternberku odborníci pochválili. Tyto informace vyplynuly z nedávného zasedání Památkové rady, jejímiž členy jsou čeští odborníci z oblasti památkové péče, historie umění, architektury, etnografie. „K plánovaným úpravám Horního náměstí v Přerově a k již dokončené opravě náměstí TGM v Hranicích se rada vyjádřila velmi kriticky. Například novým prvkům na nákresech projektu přerovského náměstí vytkla kýčovitost a nekoncepčnost řešení,“ popsal Pavel Michna z olomouckého Národního památkového ústavu. Podle památkáře Josefa Březiny je právě na přerovském Horním náměstí zachována stejná zástavba, která je na místě již od 15. století. „Návrh nového řešení náměstí je však podle rady příliš razantní a odráží spíše zájem investora než historický,“ míní Březina, kterému se nelíbí také to, že návrh rekonstrukce počítá s využitím jen části historické dlažby. „Pod kostkami totiž mohou být zachovány fragmenty historického města,“ dodává. Podle Bohuslava Přidala, mluvčího přerovské radnice, která je investorem, je návrh úpravy náměstí zatím pouze na papíře. „Kolem rekonstrukce bude ještě velká veřejná diskuse, jako to bylo v případě parku Michalov. Veškeré podrobnosti budeme také konzultovat s památkáři, takže myslím, že je kritika zatím předčasná,“ říká mluvčí. Podobné výhrady měla podle Pavla Michny památková rada i v případě rekonstrukce hranického náměstí TGM, která skončila letos v létě. „V Hranicích vadí členům rady mimo jiné rozparcelování historického centra, které nerespektuje charakter středověkého města. I v tomto případě se památkářům nelíbí výměna historické dlažby,“ dodává Michna. Podle architekta Milana Obenause, který se na rekonstrukci náměstí podílel, musí v dnešní době historické centrum splňovat více funkcí než ve středověku. „Zakonzervovat náměstí v podobě, jakou mělo ve středověku, je možná dobré z hlediska metodiky památkové péče. Obyvatelům města to ale podle mne moc nepřinese. Například dnes už není potřeba na náměstí vymezovat místo na dobytčí trhy. Spíše je nutné lidem vytvořit prostor k odpočinku,“ míní architekt. Podobně to vidí i na hranické radnici, kde se kritice památkářů podivují. „Kritiku nechápeme. Každý detail jsme totiž s památkáři konzultovali a mnohokrát jsme jim ustoupili. Například kvůli nim máme na náměstí mnohem méně zeleně, než jsme původně chtěli,“ říká mluvčí hranické radnice Petr Bakovský, podle kterého byla navíc zdejší dlažba znehodnocená od asfaltu, který ji dlouhá léta překrýval. „Dlažba skončila na skládce na Jelením kopci. Navíc, pokud si pamatuji, nebyla ani moc stará a byla skoro metr pod zemí,“ dodává mluvčí. Podle Michny má však i dlažba z první republiky památkovou hodnotu. „Její náhradou za rovnou plochu ztrácí město značnou kulturní hodnotu i svou osobitost,“ míní Michna, podle kterého nakonec památková rada také chválila. Památkáři ale také chválili. Spokojení byli například s úpravou náměstí ve Šternberku. „Kladného hodnocení se dostalo například novému umístění barokního sousoší Klanění Tří králů, zdevastovaného předtím ve školním parku v Olomouci-Řepčíně,“ doplnil Pavel Michna. *** Co kritizují? Přerov. Památková rada vytýká plánované rekonstrukci náměstí kýčovitost a nekoncepčnost, zásah je prý příliš razantní. Hranice. Památkářům vadí rozparcelování historického centra, které prý nerespektuje charakter středověkého města, i výměna historické dlažby. Památková rada se zabývá aktuálními problémy ochrany památek v kraji. Schází se obvykle dvakrát do roka a její usnesení mají charakter doporučení. (Roman Helcl) MFD 11.12.2006

Kdy se sochy dočkají opravy? Stále není uzavřen spor muzea s firmou, která měla zajistit opravu sousoší Jistebník – Na dvě obrovské sochy Pegasů usedá prach v nově vybudovaném přístřešku v Jistebníku na Novojičínsku, kam je akademický sochař Miroslav Rybička přestěhoval ze zatékající stodoly. Jednomu okřídlenému oři chybí kus tlamy a druhého drží pohromadě podélné táhlo. Tak vypadá smutná současnost soch, které sto let zdobily budovu nynějšího Slezského zemského muzea v Opavě. Opustily ji před jedenácti lety. Sochař: Je to precizně dokonalé dílo

6

„Je to precizně dokonalé sochařské dílo z pískovcového vápence. Za války muzeum hořelo, takže sochy prošly ohněm a v minulosti se je někdo pokoušel opravit cementovým nástřikem. Teď to všechno odpadává,“ ukazuje sochař. Říká, že s firmou Komiso, která měla zajistit restaurování soch, měl uzavřenou smlouvu a za restaurování soch měl dostat 1,9 milionu korun. „Jenže se pořád nic nedělo, i když jsem to urgoval na muzeu i na opavském magistrátu. Jediné, co dostávám, jsou asi dva tisíce korun měsíčně za skladování,“ popisuje současný stav Rybička. Na opravu soch už se chystalo 400 tisíc korun Letos rozpadajícím se Pegasům přece jen svitla naděje, že se na jejich opravu najdou peníze. Jak potvrdila tisková mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková, akce s názvem Obnova restaurování sousoší Pegasů na budově Slezského zemského muzea v Opavě byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví v roce 2006 s příslibem státní finanční podpory 400 tisíc korun. „Dne 30. června ale obdrželo ministerstvo kultury dopis, v němž ředitel muzea Jaromír Kalus sděluje, že nemůže čerpat přislíbené neinvestiční prostředky na restaurování sousoší. Důvodem, který v dopise uvádí, je, že dosud není pravomocně uzavřen soudní spor žalobce – firmy Komiso, s.r.o. "v likvidaci", Ostrava, s nímž muzeum uzavřelo smlouvu o dílo na restaurátorské práce, a žalovaného, jímž je Slezské zemské muzeum Opava,“ sděluje mluvčí. Říká, že tato situace podle ředitele neumožňuje uzavřít nový smluvní vztah na obnovu soch a pokračování starého je z objektivních důvodů nereálné. Stav budovy muzea je neutěšený Podle výpisu z obchodního rejstříku je firma Komiso v likvidaci již od dubna 2002. Bývalý jednatel Jaromír Horák tvrdí, že činnost ve firmě skončil již před několika lety a o tomto sporu nic neví. „Jeden z jednatelů je dokonce už po smrti,“ říká Horák. Na neutěšený stav budovy muzea, která je od roku 1985 prohlášena nemovitou kulturní památkou, upozorňují i památkáři. „Je to reprezentativní výstavní budova nejstarší muzejní instituce na území České republiky. Bylo by proto velmi žádoucí dořešit problematiku osazení kopií sousoší Pegasů a na základě historické dokumentace doplnit chybějící sochařskou výzdobu,“ uvádí Petra Kaniová z ostravského Národního památkového ústavu. (mel) MFD 12. 12. 2006

Sochy možná zmizí Karolína Opatřilová Blansko – Blanenští se při procházce zámeckým parkem mohou pokochat vystavenými sochami z litiny. Je možné, že ne nadlouho. Jednu z nich zničili o vánocích vandalové, leží povalená v trávě, z kamenného podstavce trčí jen její noha. Ředitelce muzea Evě Nečasové už dochází trpělivost a uvažuje, že sochy, které muzeu patří, z parku nechá odstranit. V pondělí odpoledne přitom socha Fauna hrajícího na flétnu ještě stála ve vší své kráse. V šest hodin ráno druhého dne nad zničeným litinovým tělem stanuli blanenští policisté. „Znalec vyčíslil škodu na třicet tisíc korun. Policisté teď vyšetřují trestný čin poškozování cizí věci,“ uvedl tiskový mluvčí policie v Blansku Miroslav Kovařík. Podle něj pachateli, který sochu zničil, hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Podle ředitelky blanenského muzea Evy Nečasové zničená socha představuje Fauna hrajícího na flétnu a je sbírkovým předmětem muzea Blansko. Tato celá sbírka je majetkem města Blanska. „Budu nyní muset požádat vedení města o opravu, což bude stát desetitisíce korun,“ dodala. Podle ní ničí vandalové sochy v zámeckém parku často. „Sochu Venuše Medicejské poškodili hned dvakrát,“ přiblížila Nečasová. Tehdy policisté tři pachatele starší třiceti let dopadli. Tentokrát policistům může pomoci kamerový systém, který sleduje prostor kolem blanenského zámku. Ten je totiž samostatnou kulturní památkou. „Sochy bych ráda schovala, ale je to škoda. Kdysi před mnoha lety byl záměr, aby v parku stálo soch ještě víc než dosud,“ dodala Nečasová. R 28.12.2006

Město shání finanční příspěvek na kapli BYSTŘICE N. PERNŠTEJNEM - Bystřice nad Pernštejnem chce požádat Fond Vysočiny o příspěvek na opravu kaple svaté Anny, kulturní památky, jež stojí naproti Penny Marketu při vjezdu do města. „Je v neutěšeném stavu, opravovala se jen amatérsky,“ řekl starosta Karel Pačiska. Stavba by si zasloužila novou krytinu, opravit omítky a nátěry. (pm) MFD 13. 12. 2006

7

Zámek Jindřichov čeká oprava nebo prodej Jindřichov ve Slezsku - Zastupitelé kraje budou zítra rozhodovat o prodeji zámku v Hošťálkovech na Bruntálsku, který byl donedávna domovem mentálně postižených lidí. Ti se ale postupně přestěhovali do modernějších prostor a historická budova, která je chráněnou památkou, osiřela. Kraj už ji využít nechce. Nemá totiž peníze na opravy. Stejný osud možná čeká i další zámek na Bruntálsku, který také patří Moravskoslezskému kraji, slouží sociálním účelům a je chráněnou památkou. Jde o rozlehlou patrovou budou se čtyřmi křídly, která leží na okraji obce Jindřichov ve Slezsku. Raně barokní zámek tam vystavěl ve druhé polovině 17. století rod Hodických, který se velmi zasloužil o kulturní rozvoj Slezska. Po požáru roku 1844 se zámek dočkal přestavby v klasicistním stylu. Dvě křídla oživila dvoupatrová pilířová arkáda, průčelí střežily dvě sochy lvů z 18. století a dvě plastiky mužů z 19. století. Koncem 19. století za Alberta Kleina byl zámek ohrazen zdí s branou, dvěma erby a řadou plastik i drobných staveb. Dnes v zámku žije na devadesát mentálně postižených mužů a chlapců. Otázkou je, zda tam zůstanou. Památkově chráněná budova totiž chátrá, navíc už nevyhovuje potřebám moderního sociálního ústavu. Krajský úřad tak stojí před rozhodnutím: buď zámek zrekonstruovat, nebo klienty přestěhovat a nevyužitou budovu nabídnout k prodeji stejně jako zámek v Hošťálkovech. „My jsme o tom s krajským úřadem jednali a byli bychom samozřejmě rádi, kdyby kraj památku opravil a vybudoval v ní chráněné bydlení asi pro 50 klientů. Taková je jedna z variant. Nabídli jsme kraji pomoc při shánění bydlení pro další klienty, kteří nyní v zámku žijí. Ubytovali bychom je přímo v obci a nejbližším okolí,“ říká starosta Jindřichova ve Slezsku Vlastimil Adámek, který má obavy, že vystěhování zámku by mohlo přinést obci hned dva problémy. „Zámek by chátral a místní lidé by přišli o práci,“ obává se starosta. Některé obce na Bruntálsku mají velký zájem získat chátrající zámky na svém území do svého vlastnictví. Například starostové Slezských Rudoltic i Brantic už se nemohou dočkat, až ministr zdravotnictví posvětí podpis darovací smlouvy. Věří, že s pomocí Evropské unie či podnikatelů se jim podaří získat peníze na opravy a oživení zámků. Obec Jindřichov s patnácti sty obyvateli by si to ale podle svého starosty dovolit nemohla. „V nejbližších pěti letech musíme investovat nemalé peníze především do oprav zchátralých panelových domů a školy. Na opravu zámku bychom si netroufli,“ vysvětluje starosta Vlastimil Adámek. Podle mluvčí kraje Šárky Swiderové zatím žádné rozhodnutí o osudu zámku v Jindřichově nepadlo. „Jasné je zatím jen to, že zámek už nevyhovuje moderním standardům péče o postižené. Zatímco dříve žili tito lidé spíše ve velkých ústavech a izolaci od civilizace, dnes je snaha o jejich integraci do společnosti, tedy o budování menších smíšených zařízení rodinného typu,“ vysvětluje Swiderová důvody, které nutí kraj k jasnému rozhodnutí. „Buď se budeme muset pustit do totální rekonstrukce zámku, nebo klienty přestěhujeme do nového sociálního zařízení a zámek prodáme. Ve hře jsou stále obě varianty,“ říká mluvčí, podle které bude stát rekonstrukce zámku desítky milionů. Tolik peněz ale kraj nemá. Nicméně ani výstavba nového ústavu nebo rekonstrukce jiné budovy by nebyla levná. „Ať už se rozhodneme pro rekonstrukci zámku nebo pro stavbu či opravu jiného objektu, chceme na to získat peníze z Evropské unie,“ dodala Swiderová s tím, že krajský úřad čeká na dokončení studie, která ukáže, která z variant se kraji vyplatí víc. (Ivana Lesková) MFD 20. 12. 2006

Jihlava zprůchodní další část hradebního parkánu Jihlava - Jihlavské radnice chce v příštím roce zprůchodnit další část hradebního parkánu a umožnit průjezd slepými ulicemi na největším sídlišti Březinky. Obě akce by neměly být finančně a stavebně příliš náročné, jejich uskutečnění budou schvalovat zastupitelé. „Chceme levně zatraktivnit centrum města a zpříjemnit život obyvatel,“ řekl náměstek primátora Radek Vovsík. Po hradebním parkánu by mohli lidé procházet v délce několika stovek metrů ve směru od parkoviště v Brněnské ulici po schodiště vedoucí k Jakubskému náměstí. „Nejlevnějším způsobem bude prosté zprůchodnění uzavřené cesty a osazení základním městským mobiliářem,“ řekl Vovsík. „Časem by se na parkánu mohly pořádat například koncerty a sochařská sympozia,“ dodal. Do budoucna počítá město s kvalitním a finančně náročným dovybavením celého prostoru tak, aby odpovídal i požadavkům památkářů. „Na to chceme požádat o peníze z evropských fondů,“ doplnil Vovsík.

8

Radnice chce také zprůjezdnit dvě dosud slepé ulice na největším jihlavském sídlišti Březinky. Podél městského parku Heulos by se měla spojit ulice Na Kopci s ulicí Březinovou. Další část Březinovy ulice bude spojena s parkovištěm pod obchodním centrem; tím se umožní průjezd až na ulici Okružní. (ČTK) MFD 11. 12. 2006

Archeologové odhalili unikátní pohřebiště KRAVAŘE - Po dvou měsících záchranného archeologického výzkumu v Kravařích odtajnili včera opavští archeologové objevené nálezy. Na místě budoucího aquaparku vedle Buly arény v Kravařích je nejdůležitějším objevem pohřebiště z pozdní doby bronzové. „Nález byl pro nás velikým překvapením,“ popisuje vedoucí archeologického výzkumu Jindřich Hlas z opavského Archeologického odboru Národního památkového ústavu v Ostravě. „Jedná se o 240 hrobů, které patří do kultury lužických popelnicových polí, do tzv. slezské fáze, a dají se zařadit do doby okolo roku 750 před Kristem,“ doplnil. Objev je unikátní v tom, že tak rozsáhlé pohřebiště nemá v celém kraji obdoby. „Zkoumali jsme pouze tu část pohřebiště, která je ohrožena stavbou, takže celkově je daleko větší,“ sdělil dále Jindřich Hlas. Včera však archeologický výzkum skončil a nalezené artefakty, především nádoby s lidskými ostatky, milodary a zbytky stravy, čekají expertizy v laboratoři a možná také prezentace na výstavě. (mf) BD 8. 12. 2006

„Po neblahých zkušenostech z Olomoucka, kdy naleziště zničily skupinky profesionálně vyzbrojených takzvaných lovců pokladů, jsme nález tajili před médii až do doby, než byly hroby odkryty, zdokumentovány a odvezeny do laboratoře,“ vysvětluje vedoucí odboru archeologie opavského střediska Národního památkového ústavu Michal Zezula. (mel) doplnění z MFD 9. 12. 2006

Rekonstrukce: Péče o hradby stojí město miliony korun Reprezentativní část opevnění veřejnost neuvidí Uherské Hradiště - U historických zdí, které v minulosti chránily královské město Uherské Hradiště před nájezdy nepřátel, se opět pracuje. Výsledkem činnosti řemeslníků bude výměna vydroleného zdiva, vyspárování a celkové zpevnění hradeb. Náklady na rekonstrukci se podle odhadů městských radních vyšplhají na 2,5 milionu korun. Letošní investice už dosáhly 1,5 milionu korun. Dotaci ve výši 630 tisíc přitom poskytlo ministerstvo kultury. Výsledek rekonstrukcí je odvislý právě od přísunu peněz. "Plánujeme opravu zdi u Galerie Slováckého muzea, následně pak v bastionu, v části u penzionu, a u Matyášovy brány. Z vápencové omítky vypadávají kameny a ve zdi vznikají vydrolená a zvětralá místa. Použití jiného materiálu ale nepřichází v úvahu, takže lze předpokládat, že opakované opravy budou pokračovat i v dalších letech," upozornila Petra Vaďurová Zemčíková, mluvčí Městského úřadu v Uherském Hradišti. Odborníci již v říjnu provedli opravu části původního opevnění v bastionu nedaleko centra města, další rekonstrukce jsou naplánovány na následující dny. Snahu města o zachování památky vyzdvihla i historička Slováckého muzea v Uherském Hradišti Blanka Rašticová. "Domnívám se, že zástupci města dělají pro zachování zbytků opevnění maximum. Velmi zdařilá je mimo jiné rekonstrukce hradeb právě na ulici Dlouhá či u Galerie Slováckého muzea," podotkla Rašticová. Historickou památku nechává město rekonstruovat postupně od roku 2002. Uherské Hradiště má v současné době pět úseků se zbytky hradeb. Dva z nich, na ulici Dlouhá a v části bastionu, jsou kompletně rekonstruovány. Nejvzhlednější část opravených hradeb však podle slov zástupců radnice většina obyvatel města paradoxně nikdy neuvidí. "Jedná se o úsek v bastionu, který z jedné strany sousedí s pozemky soukromých vlastníků. Tyto části opevnění jsou nejčastěji ve dvorech a zahrádkách majitelů domů na Kollárově ulici a veřejnost na ně prakticky nemá možnost nahlédnout," vysvětlila Radka Borunská z městského odboru architektury. (OLEG KAPINUS) SD 1.12.2006

Památný kříž je opraven ŠTÍTY - Lidé ve Štítech se mohou těšit pohledem na restaurovaný kříž. Celkové náklady na obnovu památky dosáhly téměř sedmačtyřiceti tisíc korun, hlavním přispěvovatelem byl Olomoucký kraj, který dal na obnovu kříže z programu obnovy staveb drobné architektury místního významu. (rš) MFD 1.12.2006

9

Památku ukrajují těžaři Ekologové i památkáři bijí na poplach. A to kvůli kopci Leskoun stojícímu mezi Moravským Krumlovem a Olbramovicemi. V lokalitě se totiž stále těží kámen. I když je kopec chráněn. Olbramovice - Přestože je významné moravské naleziště Hradisko Leskoun téměř půl století kulturní památkou, desítky let jej nemilosrdně ukrajují stroje těžařských firem. V místě významné archeologické i přírodní lokality je totiž zároveň funkční kamenolom, který vznikl v dobách socialismu i přes vyhlášení lokality památkou. Archeologové i ochránci přírody se zatím stále marně snaží těžaře vypudit. Poslední těžařská firma, která v místě působí, nyní navíc odlesnila kus další plochy lesa a stroje se přiblížily i k poslednímu cípu vrchu – Vlčí hoře. To se již nelíbí ani okolním obcím. „Požadujeme, aby stávající stav zůstal zachován, aby se ani neodlesňovalo. Pro nás je to naše krajina. Už nyní těžce neseme, že tady není celý Leskoun,“ uvedla starostka Vedrovic Anna Gigimová. Těžaři: O ochraně Leskounu jsme nevěděli Těžařská společnost Českomoravské štěrkovny těží v lomu kvalitní nerost grandiorit od roku 1998. Tvrdí, že Vlčí horu nechá být. A o tom, že těží v místě kulturní památky, podle jejího vedení nevěděla. „Procházeli jsme veškerou dokumentaci, kde jsou rozhodnutí týkající se povolení hornické činnosti. Nic takového tam ale není,“ uvedl Karel Lorek z vedení firmy. S ekology a památkáři se proto firma dohodla na lednové schůzce, které se mají zúčastnit i státní úředníci, aby si věc vyjasnili. Firma přislíbila, že do té doby nebude těžbu rozšiřovat. Leskoun patřil k významným přírodním útvarům ojedinělým v republice a nacházela se zde i významná archeologická lokalita, svědčící o nepřetržitém historickém osídlení. Zbytky valů dokládají, že zde bylo hradisko velkého významu. Chráněn je už od roku 1963. Tehdy však nikoho nezajímalo, že na chráněném území vznikl lom. Během desetiletí tak byla velká část památky nenávratně zničena těžbou. Zůstalo jen torzo kopce. „Je obludné, že tady zmizel takový pojem, jakým je Leskoun. Krumlovsko bez Leskouna je přitom jako Staroměstské náměstí bez orloje,“ míní Jaroslav Valašťan z Českého svazu ochránců přírody. Revize památku potvrdila Na počátku devadesátých let minulého století těžařská firma, která tehdy v místě působila, zažádala o vyjmutí zbylého torza Leskounu ze seznamu národních kulturních památek. Na základě žádosti nechalo ministerstvo kultury provést v místě revizní archeologický výzkum. Po něm prohlásilo, že nemovitou kulturní památku Hradisko Leskoun nezruší. Naopak. Na základě výzkumu byl vymezen její nový rozsah tvořený konkrétními parcelami. Dnes již nikdo nezjistí, kde se stala chyba. Jisté ale je, že se i tyto parcely staly součástí dobývacího prostoru schváleného báňským úřadem. „Bezpochyby došlo k informačnímu bloku,“ míní Lubomír Kundera z Národního památkového ústavu Brno. Kdyby chtěli těžaři podle Kundery pokračovat v těžbě, kde jsou vyznačeny chráněné parcely, musí podat žádost na ministerstvo kultury o zrušení místa jako kulturní památky. „Musím ale dopředu říci, že já to nemohu dopustit,“ řekl Kundera. (Vojtěch Smola) MFD 18. 12. 2006

Most u kláštera čeká na peníze Historická stavba ve Žďáru potřebuje podporu od státu Žďár nad Sázavou - Na peníze čeká oprava historického mostu na silnici první třídy I/37 u žďárského kláštera, avizovaná na příští rok. Projekt je hotový a stavební povolení na stole. „Zatím jsem neviděla rozpočet, který byl v parlamentní sněmovně. Co vím, ve vládním návrhu most nebyl, ale nechci předbíhat,“ řekla Marie Tesařová, šéfka jihlavského Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Na bedrech ŘSD by totiž oprava mostu přes Stržský potok byla. Úzká barokní stavba leží na státní silnici. Provoz ji i osm soch světců na ní zatěžuje. Náklady na projektovanou rekonstrukci přesáhnou dvacet milionů korun. V souvislosti s opravou zajímají Žďárské dvě otázky: objížďky a šířka mostu. Zavře-li oprava výpadovku, Žďár čekají dopravní komplikace. Nebude se totiž stavět mostní provizorium na sousedním pozemku, a tak řidiče čeká ve směru na Hradec Králové dlouhá objížďka po okolních vsích. „Stavební povolení je bez mostního provizoria. Majitelé pozemku uplatnili výslovné přání,“ upřesnila Tesařová z ŘSD, které s nimi vyjednávalo. Rozšíření památkáři nechtějí Druhá hodně diskutovaná věc je šířka mostu. Historická stavba se má opravit ve stávající šíři. Rozšíření, za které lobbovalo město, památkáři odmítají. Nic Žďár nezmohl ani při návštěvě exministra kultury Vítězslava Jandáka.

10

Jak se vlastně ke kulturní památce Národní památkový ústav vyjádřil? Stanovisko brněnských památkářů citovala Milena Odvárková z odboru rozvoje žďárské radnice, jež má památkovou péči na starosti. „Barokní kamenný most s cennou figurální sochařskou výzdobou, pocházející z poloviny 18. století, je dnes již ojedinělým příkladem mostního stavitelství své doby, památky technického charakteru a velmi cenným památkovým objektem s vazbou na širší okolí, hlavně areál zámku bývalého cisterciáckého kláštera z 13. století,“ argumentují památkáři, podle nichž je rozšíření nepřípustné. Most u kláštera ve Žďáru čeká na peníze, aby mohl být opraven Cílovým řešením musí podle památkářů být úplné vyloučení tranzitní dopravy z mostu a vybudování obchvatu města, který přinese i zklidnění dopravy u zámku a v okolí památky UNESCO, kostela sv. Jana Nepomuckého. Rozšíření by znehodnotilo nejen chráněný most, ale i genia loci, jak odborníci přes památkovou péči tvrdí. Starosta Jaromír Brychta přesto považuje variantu rozšíření za vhodnější a chce za ni dále bojovat. „Most se opraví v původní šíři, ale ničemu to nepomůže. Přes památkáře je to bohužel nezlomitelné. Až bude ale definitivní vláda a nový ministr, hodlám opět usilovat o to, aby se věc řešila. Z této opravy totiž radost nemám,“ podotkl Brychta. „Kdyby tady byli lidé z tehdejší doby, ti největší stavitelé kláštera, věřím, že jako první by nám řekli, že je potřeba most přizpůsobit dnešním požadavkům dopravy. Ti by s tím neměli problém. Tehdy most dělali pochopitelně pro dopravu, jaká byla potřeba. Dnes je ovšem neskonale větší. Rozšíření je pořád to nejlepší řešení,“ míní starosta. To by ovšem znamenalo přepracovat stávající projekt, podle Brychty by se ovšem vyplatilo na toto počkat. Velký obchvat města se hned tak stavět nebude. A radnice se obává, že v souvislosti s mýtným na dálnici budou „jedničkové“ tahy v čím dál větší míře využívat nákladní auta. To by znamenalo jedině nápor v dopravě, a tudíž zátěž. „Na trase na Prahu by to určitě bylo problematické místo,“ dodala místostarostka Dagmar Zvěřinová. (Petra Marková) MFD 20. 12. 2006

Kostel v Předmostí vydal lidské kostry i mince Archeologický průzkum dokázal tři přestavby svatostánku Přerov - Unikátní průzkum ukončili v minulých dnech v Předmostí přerovští archeologové. Tentokrát se nesoustředili na pozůstatky lovců mamutů, ale na kostel svaté Máří Magdalény. Prokopali se až k jeho základům a určili, jakou měl původní podobu a jak se postupem času měnil. Zjistili, že stál na silném minerálním prameni, který tam mohl věřící lákat ke zdroji léčivé vody. Archeologové narazili i na kostry, mince, náhrobky a další artefakty. "Z našeho průzkumu vyplývá, že kostel prošel třemi zásadnějšími stavebními úpravami. Potvrdili jsme jeho gotickou i barokní podobu. Původně se jednalo o jednolodní stavbu s 21 metrovou věží. Pak jsme odkryli základy pozdně renesanční sakristie, která měla rozměry 5 krát 5 metrů. Ta se ale začala vlivem minerální vody podmáčet, takže musela být zbourána a vystavěna na jiném místě," prozradil historik ze společnosti Archea Brno Jan Mikulík. Nad sakristií byla podle všeho oratoř, nad kterou vedlo schodiště, o čemž svědčí zdvojená zídka. V místě původní sakristie našli odborníci několik koster a u hlav pozůstatků ležely dvě mince - stříbrné trojkrejcary z roku 1636 a 1651. Třetí mince nalezená u základů je datována rokem 1696. Archeology zaujalo i to, že jeden z mrtvých měl u nohou uložené ovčácké nůžky, takže se dá předpokládat, že tam byl pohřben pastýř. " Ve zdi kostela je zachovalý i kamenný náhrobek jisté Kateřiny Kunsové z Vrchlabí a na Čekyni, která zemřela v roce 1526. Svědčí to o tom, že u kostela byli pochováváni mimo jiné i zámožnější lidé," připomněl archeolog Zdeněk Schenk. Nová sakristie byla vystavena okolo roku 1772, kdy byla dokončena přestavba kostela do dnešní podoby. Loď chrámu se zvětšila a nad vchod byla umístěna zvonice. Archeologové narazili také na černou vrstvu, která vypovídala o požáru, jenž tam vypukl v roce 1830. A protože se odborníci pohybovali ve světoznámém místě lovců mamutů, nouze nebyla ani o mnohem starší nálezy. Třeba 26 tisíc let starý patinovaný úštěp nebo nástroje z pozdní doby bronzové. Archeologové jen litují, že měli na svou práci pouze tři týdny. A navíc šlo o neplánovaný průzkum, ke kterému se dostali víceméně náhodou. " Stavební dělníci totiž v kostele prováděli izolaci základního zdiva a my jsme se od lidí dozvěděli, že si tam předmostské děti hrají s kosterními pozůstatky," řekl závěrem historik Mikulík. (LENKA CHALUPOVÁ) HD 18. 12. 2006

Rekonstrukce přijde na desítky miliónů Rekonstrukce zámku v Holešově si vyžádá v první etapě rozvržené do dvou let až 100 miliónů korun. Zámek je zvlášť významnou ranně barokní památkou. Svou impozantní čelní plochou západního křídla tvoří mohutnou kulisu, jíž uzavírá průhled z historického jádra města směrem k východu. (jr) P 14. 12. 2006

11

Bošovická tvrz je na prodej Do koupě se ale nikdo nehrne. Část obyvatel ji chce nechat obci Jiří Novotný Bošovice - Dominanta Bošovic, goticko-renesanční tvrz, hledá nového majitele. O jedinou dochovanou památku svého druhu na Vyškovsku se dlouhých patnáct let soudila obec s restituenty. Nyní se obě strany shodují, že by se měl o majetek konečně starat jediný majitel. Není kupec Nabídka na prodej tvrze visela na internetu již před půldruhým rokem, v té době ale ještě trval soudní spor a kupec problematického majetku se nenašel. „Pustil jsem to ze zřetele, protože tam byly složité poměry a nenašel se zájemce, který by to chtěl řešit," vysvětlil pražský realitní makléř Ivan Bocek, který se tvrzí zabýval. Nyní se ale situace víceméně urovnala. Původní majitelé tvrze, potomci šlechtického rodu Skopalíků, vlastní již jen pozemky pod tvrzí a kolem ní, zato budova patři obci. „Nyní jsme se dohodli, že když dědicové najdou zájemce o koupi pozemků, nějakým způsobem jim převedeme i tvrz, aby všechno mělo jednoho majitele, který se bude o památku dobře starat. Jedinou podmínkou je, že na tvrzi jednou do roka budeme moct uspořádat nějakou akci a že tam bude přistup pro návštěvníky," řekl starosta obce Jaroslav Šimandl. Vlastníci s modrou krví mají podobný názor. „Když se najde seriózní zájemce, dohodě se bránit nebudeme. Aktivně se tím zabývá sestřenice, která je majitelkou ideální poloviny pozemků," uvedla Eva Řehůřková z Brna. Finanční břímě Část obyvatel obce má ale na prodej dominanty obce jiný názor. „Já si myslím, že by si to obec měla nechat, a tak jak se spravila střecha, tak by se to mělo spravit celé. Bývají tam koncerty, je to reprezentativní stavba. Když se řekne Bošovice, mělo by se vědět, že je to i ta tvrz," řekla třeba Gábina Odehnalová. Takový záměr by ale pro obec znamenal obrovskou finanční zátěž. „Museli bychom koupit všechny pozemky a sehnat čtyřicet milionů na opravy. Roční provoz by pak stál asi milion ročně. A my jich máme asi osm na celý rok úplně na celou obec, takže to je úplně nereálné," vysvětlil Šimandl. VD 9. 12. 2006

Domy musí padnout, prosazuje radnice Město chce zmařit prohlášení budov za památky Jiří Novotný Bučovice - Boj o osud dvou historických domů ve Slavkovské ulici v Bučovicích, které mají podle záměru města ustoupit stavbě prodejny Lidl, vstoupil do dalšího dějství. Na ministerstvu kultury v Praze nyní leží shromážděné podklady podle kterých by měly být budovy prohlášeny za památky. Pak by je nemohl nikdo zbořit. Nová radnice se pokusí tuto možnost zmařit. „Ve správním řízení byly shromážděny potřebné podklady pro vydání rozhodnuti o prohlášení domů za kulturní památky Město má lhůtu se k tomu do dvou týdnů vyjádřit," uvedla Ludmila Kadrnková z tiskového odboru ministerstva. Bučovická radnice se ovšem rozhodla místo písemné odpovědi zvolit intervenci těžkého kalibru. Do Prahy se vydá bývalý starosta a současný první místostarosta František Šujan. „Stoprocentně budeme proti tomu, aby z těch domů byly památky. Na to jsou ve městě daleko hodnotnější stavby, třeba radnice, kubistický dům, Strakošův dům nebo kaple Žarošských," prohlásil tajemník městského úřadu Antonín Kotrba. Ten potvrdil, že vedení města nadále razí názor, že domy by měly jít k zemi. Odpor opozice Opozice hodnotí tuto snahu kriticky. „Záměr zlikvidovat domy ve prospěch stavby prodejny naprosto odporuje názoru spousty lidi, kteří podepsali petici proti bourání. Je vidět, že radnice pokračuje ve stejných kolejích jako vedení města před komunálními volbami," řekl zastupitel Michal Crhák ze sdruženi Volba pro město. Osud domů ve Slavkovské ulici je podle něj v současné fázi sporů na rozhodnutí ministerstva kultury. „Ale i kdyby to náhodou, městu vyšlo a statut památek by domy nezískaly, byla by to pro nás jen prohraná epizoda. Proti Lidlu v centru bychom bojovali dál, máme na to zajištěnou právní pomoc specializované organizace," dodal Crhák. Řetězec Lidl nakonec může svou prodejnu v Bučovicích postavit tak jako tak, bez ohledu na výsledek boje o domy v centru města. „Máme zájem tam postavit filiálku, ale pro konkrétní lokalitu jsme se ještě nerozhodli. Prozatím připadá v úvahu několik lokalit," sdělila totiž již před časem mluvčí společnosti Monika Šrámková. VD 1. 12. 2006

12

Kraj daroval katolické farnosti sedm set tisíc na opravu kostela Zastupitelé Moravskoslezského kraje na svém posledním zasedání vyhověli žádosti Římskokatolické farnosti Ostrava-Třebovice a rozhodli o dodatečném vyplacení sedmisettisícové dotace na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie. Farnost se totiž dostala v souvislosti s opravou kostela do finančních problémů. Na hejtmana Evžena Tošenovského (ODS) se obrátil v dopise farář Ladislav Kozubík. „Ke zdárnému dokončení celkové opravy kostela nám schází 700 tisíc korun. Naše finanční prostředky z kostelních sbírek, sponzorských darů a darů věřících jsou již vyčerpány,“ uvedl v dopise farář. Oprava střechy byla podle vedoucího odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Miroslava Přikryla neplánovanou nutnou rekonstrukcí. Střechu je nutno opravit před zimou Církev kostel Nanebevzetí Panny Marie opravuje už od minulého roku, kdy nechala sanovat zdivo, letos pokračovala fasádou. Celkem zatím zaplatila více než čtyři milióny korun. Na problémy se střechou narazili právě při obnově omítky. „Opravu střechy je s ohledem na blížící se zimu a vynaložené náklady na postavení lešení nutno provést ještě letos. Proto se obrátil vlastník kostela s žádostí o dotaci na Moravskoslezský kraj,“ konstatoval ve zprávě pro zastupitele Přikryl. Finanční prostředky na poskytnutí dotace jsou podle něho v rozpočtu Moravskoslezského kraje vyčleněny, a to v oblasti na podporu zachování a obnovu hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí. (Radim Kijonka) P 2. 12. 2006

Šumvaldský kostel pochází ze 13. století Šumvald - OIomoučtí památkáři objevili při historickém průzkumu ve zdivu kostela svatého Mikuláše v Šumvaldu na Olomoucku svatostánek z 13. století. Potvrdili tak raně gotickou historii památky, která patří k nejvýznamnějším na Hané, řekl včera Tomáš Vítek z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Ve zdivu jsme objevili sanktuárium - svatostánek, odpovídající svým provedením 80. nebo 70. letům 13. století. Raně gotické jsou ale také půdorys kostela, presbytář, klenba nebo okenní kružba," uvedl. Šumvaldský kostel je jedním z mála venkovských gotických objektů na Hané a svou neobvyklou velikostí se řadí společně s kostelem svatého Petra a Pavla v nedalekém Medlově k předním stavbám svého druhu v regionu. Kostel dal postavit tehdejší významný královský úředník, komorník olomouckého soudu Oneš ze Šumvaldu. Jeho rodu patřilo panství až do začátku 15. století, tedy i v době první přestavby kostela na konci 14. století. Dalších stavebních úprav se kostel dočkal na konci 17. století, kdy byla přistavěna věž, naposledy pak na přelomu 18. a 19. století. Menší záhadou je pro památkáře hlavice sloupu, údajně románská, která je nyní uložena v obci. Našel ji na konci 19. století na hřbitově místní farář a zaznamenal to do farní kroniky. Byl přesvědčen, že hlavice pochází z kostela, patrně z takzvané empory - vnitřního odděleného prostoru v chrámu. Žádné jiné románské prvky se zde však nenašly. Hlavice proto zřejmě bud z kostela není, nebo románský styl pouze napodobuje, což nebylo v českých zemích ve středověku výjimečné. (čtk) OD 12. 12. 2006

Lustr jim dal zabrat Valerian Klaban Opravy kaple svaté Barbory v Bílovci pokračují Bílovec - Půltunový lustr bílovecké kaple svaté Barbory je republikovým unikátem. Když v tomto týdnu měnili jeho závěs, museli to udělat tak, aby ho nesundali. Když ho pak čistili, museli naopak vyjmout a zvlášť vyčistit každé z mnoha set sklíček, z nichž je složený. „Lustr nepřetržitě visí už od své instalace v šedesátých letech. Zjistili jsme, že musíme vyměnit závěs tak, aby to odpovídalo současným bezpečnostním předpisům," vysvětlil pracovník bílovecké radnice Petr Nastálek. Zajímavostí je také fakt, že svítidlo bylo původně určeno pro jedno sídlo v Anglii. „Tehdejší vedení města si ho ale vyprosilo přímo u výrobce v Kamenickém Šenově," dodal Nastálek. Skleněné dílo má v průměru dva metry a je metr a půl vysoké. Zavěšeno je v nejvyšším místě klenby. Po celkové rekonstrukci nabídne kaple své prostory v lednu příštího roku. NJD 8. 12. 2006

13

Poslanci poslali miliony na památky BRNO - Hrad Veveří a Jurkovičova vila se dočkají peněz na opravy Nejvzácnějším brněnským památkám se blýská na lepší časy. Poslanecká sněmovna jim přiklepla v součtu téměř patnáct milionů korun. Peníze poslali poslanci domů díky dodatečným změnám v rozpočtu, v kuloárech nazývaném "porcování medvěda". Důvod k radosti je to ale spíše skromný - na jejich rekonstrukci to stačit nebude. Návrh na dotaci hradu Veveří podal brněnský poslanec za ODS Petr Pleva. "Veveří je památka prvního řádu, která nutně potřebuje pomoc. Bez dostatku peněz se ho prostě zachránit nepodaří," vysvětlil svůj návrh Pleva. S ním souhlasí i brněnský historik architektury Jindřich Chatrný. "Veveří si pořádnou rekonstrukci zaslouží. Dlouhou dobu byl hrad mimo okruh zájmu a tragicky zchátral. Neumím si představit vhodnější památku, na kterou by měly jít peníze," řekl Chatrný. Ještě hodně práce Hrad Veveří čekají rozsáhlé opravy. Na jeho úplnou rekonstrukci by musel stát vydat okolo tři čtvrtě miliardy korun. "Jsme ale realisté. Peníze, za které by se dala koupit půlka bojového letounu nám nikdo asi nedá," řekl kastelán hradu Petr Fedor. Za každý milion na opravy je ale vděčný. "Dneska nejvíc hoří oprava stropů a stěn, která se týká téměř sedmdesáti procent hradu. Teď se v nich dělají trhliny hluboké místy až půl metru," dodal Fedor. Problémy dodnes způsobuje pokus o rekonstrukci z počátku osmdesátých let. Tehdy odborníci pokryli stěny vrstvou betonu. Ten se ale rozpíná jinak, než zdivo pod ním a praská. "Tehdy ten nános stál třicet milionů. Abychom ho dnes odstranili, potřebovali bychom alespoň pětkrát tolik" shrnul Fedor. Vzácná vila Pět milionů korun pro Jurkovičovu vilu, která stojí v Žabovřeské ulici Jana Nečase, prosadil poslanec Václav Mencl z ODS. "Jsem architekt a dobře vím, jak je ta stavba vzácná. Těch čtyři a půl milionu je jakási vstupenka do Norských fondů," řekl Mencl. Takzvané Norské fondy slouží k čerpání peněz do nejvíce ohrožených památek. Na rekonstrukci ale musí správci objektu sehnat alespoň patnáct procent potřebné částky. "Jurkovičovu vilu jsme koupili za patnáct milionů korun letos v srpnu. Je stejně významná stavba jako třeba Vila Tugendhat," upozornila Hana Doležalová z Moravské galerie. Až bude oprava skočena, galerie tam plánuje vybudovat památník staviteli vily Dušanu Samo Jurkovičovi. (David Bimka) R 19.12.2006

K nejvzácnějším nálezům patří kůly z roku 873 Centrum Velké Moravy leželo na Slovácku Slovácko - Nálezy v Modré a v centru Uherského Hradiště patří k nejvýznamnějším objevům z dob velkomoravského osídlení, kterými se letos pyšní archeologové Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V areálu modranského archeoskanzenu zaznamenali hned několik významných nálezů, mezi něž patří keramika, polozemnice nebo pece z velkomoravského období. Nejvýše si však Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea, cení objevu řady dubových kůlů. "Nálezy pocházejí ze samého centra Uherského Hradiště. Narazili jsme na ně při průzkumu kanalizace. Výzkumy potvrdily existenci mocné velkomoravské kulturní vrstvy se zajímavými nálezy," popsal Vaškových. Nálezy kůlů archeologové vyzdvihují, jelikož se jim je podařilo časově zařadit. "Pomohla nám v tom dendrochronologie, což je metoda, která se zabývá datováním dřev. Laboratoř v Mikulčicích určila stáří kůlu na rok 873 plus minus pár let," vysvětlil Vaškových a podotkl, že výzkumy, které v lokalitě nyní probíhají, dávají tušit destrukci kamenné zdi nebo závalu. Nadšenci hledali velkomoravský Velehrad První pokusy archeologů - amatérů o výzkumy na území bývalého okresu Uherské Hradiště se uskutečnily před více než sto lety, a to v souvislosti se snahou objevit velkomoravský Velehrad. Nadšenci jako Antonín Zelnitius nebo Vilém Hrubý pomohli do dnešních dob dochovat zmínky o řadě

14

dosud plně neprozkoumaných nalezišť. Těch je na území Slovácka několik desítek. K jejich přesné lokalizaci pomáhá moderní technika. Díky letecké prospekci archeologové objevili například tři nové lokality u Uherského Brodu, dosud ukryté pod zemí. Z výšky se takové objekty jeví třeba jako různé odstíny dozrávajícího obilí. V souvislosti s archeologickými průzkumy přibylo debat o místech, kde ležela centra Velkomoravské říše. Poslední léta "hlavní město státu" Veligrad situují právě do staroměstsko-velehradské aglomerace. Ve hře dříve byly i Mikulčice. Poslední nálezy však ukazují právě na srdce Slovácka. Myšlenku ve své knize Uherské Hradiště-Sady, křesťanské centrum Říše velkomoravské podporuje i Luděk Galuška, archeolog a pracovník Moravského zemského muzea v Brně. "V této lokalitě se nachází nejrozsáhlejší mladohradištní pohřebiště na území České republiky. Existují úvahy, že právě zde mohlo existovat jedno z biskupství předtím, než bylo ve 2. polovině 11. století založeno biskupství v Olomouci," osvětlil důvody svých úvah Galuška. SD 15. 12. 2006

Kostel v Mikulovicích je památkou Byl postaven na místě budovy z roku 1550 OLOMOUC - Ministerstvo kultury prohlásilo kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích na Jesenicku nemovitou kulturní památkou. Právo o tom informovala Lucie Drábková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, které prohlášení památkou navrhlo. Společně s trojlodní budovou v historizujícím slohu z roku 1903 byly na seznam památek zapsány i některé předměty a umělecká díla a z jejího interiéru včetně varhan z roku 1929 a také ohradní zeď a schodiště. „Kostel je dokladem stavebního vývoje na bývalém území vratislavských biskupů, kteří od poloviny 19. století podporovali výstavbu podobně monumentálních církevních staveb k upevnění katolické víry v kraji. Podobně impozantní kostely stojí rovněž v nedalekém Horním Údolí nebo v Travné. Ten mikulovický je cenný nejen svou historickou a uměleckou hodnotou včetně řemeslných detailů, ale představuje také důležitý krajinotvorný prvek,“ uvedla Drábková. Nynější kostel byl postaven na místě starší budovy z roku 1550, do roku 1582 dřevěné, a to z iniciativy kardinála Georga Koppa podle projektu brněnského architekta Richarda Voelkla. Dodnes se zachovalo jeho původní vybavení z let 1903 a 1904 včetně věžních hodin a jednoho ze tří zvonů. Ten byl odlit ve vídeňském Neustadtu a zasvěcen sv. Františce. (mhr) P 28. 12. 2006

Pod přerovským zámkem vedou tajemné chodby Byly potvrzeny letité dohady o podzemních cestách Přerov - Až dosud nikdo neměl jistotu, že nádvoří přerovského zámku je protkáno tajemnými chodbami. Archeologové ale letité dohady potvrdili - podzemní cesty před pár dny nalezli. Nejsou zaznačeny v žádných plánech a odborníci se zatím domnívají, že zřejmě sloužily pro svod dešťové vody. Vyloučeno není ani to, že to byly únikové východy ze zámku, v sázce je i otázka, zda nevedou napříč Horním náměstím a pak dokonce ještě i dál. Na klenbu zhruba půl metru pod úrovní současné dlažby zámeckého nádvoří narazili před pár dny archeologové ze sdružení Archaia. Město totiž hodlalo předláždit nádvoří a nechat v jedné části vystavět skleněný výtah. Odborníci se proto vydali zkoumat terén a navrtali jednu revizní sondu. "Narazili jsme u vchodu do věže na chodbu o velikosti asi dva krát dva metry," uvedl muzeolog Jan Mikulík. Druhá sonda zavedla archeology ke klenbě z travertinu, pod níž byla další část tunelu. "Mohlo se jednat o kanalizaci, ale nabízí se i varianta únikových chodeb ze zámku. Snad je nechal vybudovat Vratislav z Pernštejna," předesílá Mikulík. Archeologové našli v hlíně i dvě kuličky z náhrdelníku a dá se předpokládat, že další artefakty jim ještě země vydá. Prokopané chodby se rozdělují na dvě větvě, zřejmě pokračují až do prostor zasypaného sklepa a k někdejší konírně, postavené za Žerotínů. Archeologové jsou ale teprve na začátku průzkumu a čekají, jak se k unikátnímu nálezu postaví město. Existují dvě varianty. Buď se zbrzdí stavební úpravy nádvoří a provede se záchranný výzkum, díky němuž by odborníci mohli zjistit návaznost tajemných chodeb. Nebo se sondy zahází hlínou, nádvoří dostane novou dlažbu a bude včas předáno k užívání. V tom případě ale nenechají neprobádané chodby spát dalším generacím milovníků historie, kteří by se do podzemí dostali až při další větší rekonstrukci zámku. "Je to otázka dalšího jednání. Zatím čekáme na oficiální zprávu archeologů a na jejich doporučení. Je možné, že se odkryje část chodeb, které pak budou prezentovány návštěvníkům zámku pod sklem," řekla Mirka Švástová z přerovského magistrátu. (Lenka Chalupová) OD 1. 12. 2006, PVD 2. 12. (MFD 4.12.2006)

15

Naleziště na Klášťově se stane turistickou atrakcí Vysoké Pole - Zřejmě největší železný poklad vykopali letos archeologové na bývalém hradisku na vrcholu kopce Klášťov ve Vizovické vrchovině. Nálezy z osmého století před naším letopočtem a devátého století našeho letopočtu patří mezi významné objevy v rámci celé České republiky. "Jedná se o dosud největší nález asi čtyř set železných předmětů," potvrdil archeolog Ústavu archeologické památkové péče Brno Jiří Kohoutek. Vědec se domnívá, že 753 metrů vysoký kopec byl v době Velkomoravské říše významnou lokalitou pro celé jižní Valašsko. "Dosavadní nálezy naznačují, že se mohlo jednat o kultovní místo. Objevené předměty byly přinášeny slovanským bohům jako obětiny," míní Kohoutek. Starosta blízké obce Vysoké Pole na Valašskokloboucku Josef Zicha vidí ve výsledcích archeologického výzkumu možnost, jak přivést do regionu turistický ruch. "Vybudujeme poznávací okruhy věnující se pravěkým hradiskům a středověkým objektům na hřebeni Vizovických vrchů," plánuje Zicha. Trasa tohoto a dalších tří okruhů by měla pokrýt území od Luhačovic až po Lidečko na Vsetínsku. Se Zichovými ideami souhlasí i starosta sousední obce Újezd Vladimír Kráčalík. "Již nyní máme připravený projekt pro čerpání financí z Evropské unie," řekl. (ano) SD 15. 12. 2006

Kolonáda s pergolou bude v novém Ozdoba zahrady zámku v Lysicích, jedinečná kolonáda s dřevěnou krytou pergolou z poloviny devatenáctého století, prochází celkovou obnovou. Pod lešení se až teď na podzim ukryla proto, že teprve koncem října obdrželi na zámku dotaci z programu záchrany architektonického dědictví. Za dva miliony korun nyní dělníci opravují střechu pergoly, vyměněny budou i některé dřevěné části konstrukce. Nový háv by kolonáda měla mít během dvou let. „Je to typická součást lysického zámku. Kolonáda je ojedinělá, žádný hrad ani zámek v České republice podobnou nemá. Tehdejší majitelé zámku, Dubští, se nechali zřejmě inspirovat kolonádou u jednoho uherského zámku,“ uvedla kastelánka Martina Medková. Z pergoly v poslední době odpadávala omítka a nátěry. „Pergola byla natřena v osmdesátých letech minulého století, bohužel se použily silikátové nátěry a ty se začaly loupat,“ dodala kastelánka. (le) DBl 7. 12. 2006

Obec asi dostane šanci oživit zámek Starosta Brantic: Chceme mít v zámku hotel, restauraci i reprezentační prostory vhodné například pro svatby a koncerty Brantice - Už jen zbytky příkopů dnes připomínají středověkou tvrz, která podle historických pramenů stávala v Branticích na Bruntálsku. Zpustla poté, co ji v roce 1526 získali Hohenzollernové. Na místě tvrze později vyrostl renesanční zámek, který začal ve druhé polovině 16. století budovat kancléř Krnovského knížectví Jeroným Reinwald. Stavba zámku skončila v roce 1604. V 18. století ho nechali vlastníci upravit v barokním stylu, přistavěli severní křídlo a v okolí zřídili anglický park. Na počátku 19. století se zámek dočkal ještě úprav fasád v klasicistním stylu, po druhé světové válce pak už jen socialistické údržby. Šlechtické sídlo se totiž změnilo ve sklad zdravotnického materiálu. Ač jde o chráněnou historickou památku, dnes chátrá zcela bez užitku, což vadí památkářům i vedení obce, na jejímž území zámek stojí. „Je nám líto, že zámek je prázdný a nevyužitý,“ říká starosta Brantic Vlastimil Machů s tím, že obec by tuto situaci co nejdříve ráda změnila. „Chceme, aby zámek znovu ožil. Proto jsme už zhruba před rokem stejně jako Slezské Rudoltice požádali ministerstvo zdravotnictví, které zámek spravuje, o jeho bezúplatný převod na obec. Ale zřejmě kvůli časté výměně ministrů jsme se jasné odpovědi zatím nedočkali.“ Zdravotníci: Nemáme zájem si zámky ponechat I když na oficiální odpověď si starosta Brantic i starostka Slezských Rudoltic budou muset ještě nějaký čas počkat, zatím vše nasvědčuje tomu, že obě obce mají velkou šanci zámky na svém území získat. Oba zámky (i zámek Dívčí Hrad) spravuje státní organizace pod názvem Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, která patří pod ministerstvo zdravotnictví. A její zaměstnanci netají, že pro žádný ze tří zámků na Bruntálsku nemají využití, ani dost peněz na větší opravy, natož rozsáhlé rekonstrukce, které by všechny památky potřebovaly. „Děláme v zámku jen nutnou údržbu, ale nevyužíváme ho a využívat nechceme,“ říká Lenka Peterková z opavského pracoviště Zdravotnického zabezpečení krizových stavů, podle které by organizace nebránila převodu zámků na obce. „O zámku v Branticích se rozhodně nedá říci, že je zcela zchátralý, ale v nejlepším stavu taky není. Rekonstrukci potřebuje. Od roku 1997, kdy tamní sklepy zatopila rozvodněná řeka, jsou tam problémy s vlhkostí,“ popisuje. Podle Peterkové je

16

organizace připravená předat zámek obci, čeká jen na souhlas ministra zdravotnictví. „Pokud by ministr posvětil převod zámku v nejbližších dnech, stihli bychom předat zámek ještě do konce letošního roku,“ míní Peterková. A ještě před pár dny se zdálo, že je to velmi pravděpodobné. Tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt totiž v souvislosti se zámkem ve Slezských Rudolticích minulý týden řekl, že zatímco předcházející ministr převod zámku zablokoval, jeho nástupce Tomáš Julínek hodlá situaci dořešit. „Ministr rozhodne o žádosti obce po místním šetření, které se uskuteční zřejmě ještě do konce roku,“ uvedl Tomáš Cikrt a včera dodal, že ministerstvo projednává souběžně i žádost Brantic o bezúplatný převod zámku do vlastnictví obce. Včera ale také řekl, že do konce roku ministr žádné rozhodnutí vydat nestihne. „Minulý týden proběhlo na ministerstvu jednání o zámcích Slezské Rudoltice i Brantice. K dispozici byla kompletní fotodokumentace, ale vzhledem k časové tísni už naši lidé do konce roku nestihnou osobní návštěvu zámků,“ vysvětluje Cikrt. „Kromě toho jsou obě historické budovy chráněnými kulturními památkami. Ministr zdravotnictví proto odeslal návrhy darovacích smluv ministerstvu kultury, aby se k převodu zámků na obce také vyjádřilo. I to je důvod, proč se definitivní rozhodnutí dá očekávat až po Novém roce,“ řekl mluvčí a potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví nemá zájem si zámky ponechávat. Starosta věří, že zámek dá lidem práci a přiláká turisty Pro starostu Brantic Vlastimila Machů jsou to dobré zprávy. Věří, že když obec získá zámek, přinese jí to prospěch hned dvojího druhu: nejméně šest nových pracovních příležitostí pro místní lidi a příliv turistů. Jednoduché to ale nebude. Problém totiž je, že malá obec nebude mít ve svém rozpočtu dost peněz na opravu zámku a deset let po nabytí do vlastnictví nebude moci památku prodat. Starosta ale věří, že i to se dá zvládnout, například s pomocí dotací od Evropské unie. O tom, že to s oživením zámku myslí vážně, svědčí i fakt, že využití historické budovy už obec zahrnula do schváleného územního plánu. A co by v obecním zámku vlastně mělo být? „Chceme, aby se zámek stal společenským a kulturním centrem obce. Měly by tam být reprezentační prostory, které by sloužily například jako obřadní nebo koncertní síň. Kromě toho tam chceme mít také hotel s restaurací,“ líčí Machů. Zatímco dnes mají případní zájemci smůlu, protože v obci není žádná možnost ubytování, na zámku by mělo být asi třicet lůžek. „Při budování a provozování centra počítá obec s účastí podnikatelů. Zájemci už jsou,“ říká starosta, který doufá, že turistům se v obci bude líbit. „Jsou tu lesy, park, hned vedle zámku velký sportovní areál a do města je to jen pět kilometrů.“ (Ivana Lesková) MFD 13. 12. 2006

Zachraňují unikátní dřevěné kostely Do evropského projektu jsou zapojeni budoucí architekti, studenti brněnského VUT Studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně jsou zapojeni do mezinárodního projektu záchrany ztraceného evropského dřevěného sakrálního dědictví. Cílem projektu bylo vytvoření databáze vybraných reprezentantů tohoto dědictví - především unikátních dřevěných kostelů - v zemích bývalého východního bloku. Právu to oznámila tisková mluvčí VUT Jitka Vanýsková. Konkrétně se studenti Ateliéru rekonstrukcí památek seznámili s dřevěnými kostely na severní Moravě. Viděli a zaznamenali jejich ohrožení, a podílejí se tak na jejich záchraně. Pod vedením domácích profesorů a externích expertů poznávali metodiku analyzování a vyhodnocování v terénním průzkumu, učili se zpracovávat databázi. Zblízka také viděli práci expertů z Fakulty stavební VUT na modelovém řešení záchrany. Jednotlivé dřevěné kostely - významné, jedinečné a nejvíce ohrožené vybrali odborníci z Národního památkového ústavu v Ostravě. „Projekt je výjimečnou příležitostí řešit naše kulturní dědictví v evropském kontextu, ve spolupráci s italskými specialisty reprezentovanými Collegio degli Ingenieri, které přizval lídr projektu Fondazione Romualdo del Bianco ve Florencii,“ sdělila Vanýsková. Zúčastnili se rovněž studenti z jiných fakult architektury v České republice, v Polsku, na Slovensku i na Ukrajině. Výsledky projektu byly prezentovány na pracovním setkání všech partnerů a zástupců Evropské komise ve Florencii spojeném s mezinárodním workshopem pro studenty a s výstavou. Následovala výstava v Praze a v listopadu na Fakultě architektury VUT. „V Brně jsme vystavili materiály ke zkoumaným kostelům a modelové projekty záchrany, k tomu fotografie,“ sdělila koordinátorka projektu na uvedené fakultě prof. Helena Zemánková. Fondazione Romualdo del Bianco připravuje prezentaci výsledků a publikaci textů projektu na CD. Projekt byl uskutečněn v rámci programu EU Culture 2000 a za podpory Ministerstva kultury ČR. (Jan Trojan) P 30. 12. 2006

17

Norové zachrání výzdobu zámku Mikulov - Přes osm milionů korun z norských fondů dostane Regionální muzeum v Mikulově na opravu zničené sochařské a kamenné výzdoby na zámku. Zub času a nepřízeň počasí zanechaly stopy na bustách římských císařů, soškách koní, jelenů, andílků, dekorativních vatách i ditrichštejnských erbech. Peníze z Norska dorazí do Mikulova teprve po dokončení prací, rada Jihomoravského kraje proto rozhodla o jejich předfinancování. Souhlasila se zadáním veřejné zakázky na záchranu drobné a pevnostní architektury mikulovského zámku. „Z norských peněz muzeum zaplatí rekonstrukci a restaurování plastik a kamenných - prvků čestného nádvoří, restaurování kašny pod západní terasou, restaurováni kašny na druhém nádvoří a opravu fasády čestného nádvoří," uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement. Celkové náklady činí více než devět a půl milionu korun. Z norských fondů do Mikulova doputuje přes osm milionů. Některé plastiky a kamenné prvky jsou v tak špatném stavu, že je bude třeba nahradit kopiemi. Originály poputují do depozitáře. Naposledy byly sochy a kamenné prvky konzervovány asi před třiceti lety Plastiky na vstupním nádvoří vytvořil v první polovině osmnáctého století Ignác Lengelacher. (siv) DBř 12. 12. 2006

Zámecká pohádka má dobrý konec ZACHRÁNĚNÉ ZÁMKY Pětina ze zhruba stovky zámků v Moravskoslezském kraji chátrá. O některých z nich jsme v posledních měsících psali v seriálu o ohrožených památkách. Dnes nabízíme veselejší osudy příběhy tří zámků, kterým se podařilo vrátit život. Štáblovice - Bývaly sídlem šlechty a chloubou regionu. Dnes už ale mnohé nenajdeme, rozpadly se. A dalším to hrozí, přestože jde o státem chráněné kulturní památky. Řeč je o zámcích, které kdysi stávaly, nebo se v lepším či horším stavu dodnes zachovaly na území kraje. „Ještě po roce 1945 stálo v našem kraji 169 zámků. Přes šedesát z nich už ale nenávratně zaniklo,“ říká Ľubica Mezerová z Národního památkového ústavu v Ostravě. „Ze zbylých zámků asi pětina chátrá,“ vypočítává Mezerová. V našem seriálu jsme psali o sídlech, která jsou na prodej a čekají na nové majitele, o památkách, které chtějí získat obce bezúplatným převodem od státu, ale také například o zámcích, které spíš než na záchranu čekají na demolici. Dnešní, závěrečný díl seriálu, věnujeme zámkům, které se ještě před pár lety také nacházely ve zuboženém stavu, podařilo se je však opravit a oživit. Do zámku ve Štáblovicích se nastěhoval podnikatel Je to jako z pohádky o Šípkové Růžence. Zámecká brána ve Štáblovicích postupně zarůstá křovinami a zámek samotný zatím marně čeká na svého rytíře, který by mu opět vrátil život... Tak přesně tyto řádky mohli najít čtenáři před pěti lety na stránkách moravskoslezské přílohy MF DNES pod fotografií chátrajícího zámku v obci Štáblovice na Opavsku. Četl je tehdy i opavský podnikatel Kamil Kolek a velmi ho zaujaly. „Napadlo mě, že bych mohl zámek koupit, opravit a žít v něm se svou rodinou,“ vzpomíná dnes Kolek, který nezůstal jen u myšlenky. V opraveném zámku dnes žije s manželkou a třemi dětmi. Na jaře se navíc zámecká rodina rozroste o dalšího potomka. Zámek ještě před dvaceti lety sloužil obci jako kulturní středisko a muzeum. Pak ale padlý strom poničil střechu a zámek začal chátrat. V roce 2001 byl štáblovický zámek prázdný a patřil k nejohroženějším stavbám zapsaným na černé listině památkářů. Svého vlastníka však měl. Byl jím olomoucký podnikatel Miroslav Kubka, který se snažil zámek se třiceti místnostmi nabídnout obci za necelých sedm set tisíc korun. Nepochodil. „Vadilo nám, že zámek bez užitku chátrá, obec si ho však nemohla dovolit. I kdybychom se s majitelem dohodli na přiměřené částce za odkup, nedali bychom dohromady peníze na rekonstrukci,“ říká tehdejší i dnešní starosta Štáblovic Jiří Hoblík. Kubka tedy hledal jiné kupce a nakonec prodal zámek ostravskému podnikateli. Od něj ho však vzápětí odkoupila firma Gold Royal Crown, jejímž vlastníkem není nikdo jiný než Kamil Kolek. Obyvatelé obce novému vlastníkovi nedůvěřovali. Báli se, že zámku zasadí smrtelnou ránu. Kolka totiž přibližně v té době policie obvinila z obecného ohrožení v souvislosti se zřícením části střechy a tří stropů v ostravském Módním domě Ostravica Textilia, který mu patřil. Štáblovické ale Kolek překvapil. „Nelitujeme, že zámek získal. Už ho uvedl do slušného stavu a stále ho opravuje. Zaměstnává místní lidi. Na své náklady spravil i budovu hostince, který mu obec pronajala,“ říká starosta Hoblík. „Nebýt Kolka, máme v obci hyzdící zříceninu. Zámek vlastnilo po roce 1989 několik soukromých vlastníků, nebo spíš překupníků, ale Kolek byl první, kdo se pustil do jeho

18

oprav a splnil, co slíbil - že dá zámek do původního stavu. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní oči, když pozval na exkurzi s pohoštěním místní důchodce. Rodáci žasli nad tím, jak to uvnitř vypadá. Říkali, že je to přesně tak, jak si pamatují z mládí,“ líčí bývalá místostarostka Štáblovic Ivuše Dušková. „Je dobře, že chce dát do pořádku nejen zámek, ale i park, který kdysi k zámku patřil. Místo nevyhovujícího obecního hřiště, které zabírá část plochy parku, vybuduje nové sportoviště. Díky Kolkovi zkrátka vzkvétá celá obec,“ míní Dušková. Kamil Kolek sice se smíchem říká, že některé z pokojů svého „bytu“ někdy nestihne navštívit ani jednou v týdnu a na toalety musí občas členové jeho rodiny hodně spěchat, protože jsou od některých místností vzdálené až 70 metrů, ale jinak je s bydlením na zámku nadmíru spokojený. Kolek: Nechci si hrát na šlechtice „Vím, že jsem si svou divokou povahou způsobil problémy, ale už delší dobu dělám vše pro to, abych se zbavil nálepky kontroverzního podnikatele. Ve Štáblovicích chci v klidu žít, proto plním dané sliby a jsem vždy první, kdo v obci pozdraví. K zámku jsem si sehnal historickou dokumentaci a ve spolupráci s památkáři a dalšími odborníky ho vracím do původní šlechtické podoby. Nechci si hrát na šlechtice, ale chci, aby tady po mě něco zbylo. Zámek si nikam neodnesu,“ líčí Kolek. Nelitoval investic do důkladného archeologického a stavebního průzkumu, než začal s opravami. A nebylo mu zatěžko najmout si například akademické malíře z Prahy na restaurování fragmentů renesančních, rokokových i barokních maleb na stěnách. Kolek odhaduje, že opravy zámku včetně obnovy kaple, francouzské zahrady a anglického parku mu potrvají ještě asi tak pět let. Už v příštím roce chce ale část zámku zpřístupnit veřejnosti a umístit tam například desítky obrazů, které kdysi v zámku visely, ale dnes jsou v depozitáři zámku v Raduni. „Doufám, že se mi podaří obrazy si vypůjčit,“ říká Kolek. (Ivana Lesková) MFD 28. 12. 2006

Vojenská nemocnice opravila psychiatrii Bedřich Novotný Další nová oddělení budou k dispozici v sousedním hospodářském dvoře v příštím roce Komfortní prostředí najdou pacienti v nově zrekonstruované budově psychiatrického pavilónu Vojenské nemocnice v Olomouci. Ta byla dosud posledním neopraveným oddělením nemocnice, která z větší části sídlí v rozsáhlém barokním areálu někdejšího kláštera Hradisko. „Před obnovou to tady bylo tak ošklivé prostředí, že sem pacienti nechtěli chodit. Nyní je 90 procent lůžkové kapacity oddělení obsazeno civilními nemocnými. Jen malou část tvoří vojáci. V ambulantní části, kde jsou prováděna i psychologická vyšetření, je poměr jiný,“ uvedl primář psychiatrického oddělení Jiří Bilík. Podle něj se v posledních letech počet hospitalizací na oddělení pohyboval ročně kolem čtyř set. Vysoký ubytovací standard Přestože se počet pětadvaceti lůžek psychiatrického oddělení po rekonstrukci nezvýšil, pacienti jsou nyní ubytováni na dvou až třílůžkových pokojích s vysokým ubytovacím standardem s vlastním sociálním zařízením a se zázemím pro pracovní a odpočinkovou terapii. Oddělení podle svého primáře poskytuje krátkodobé a střednědobé hospitalizace celého diagnostického spektra včetně léčby návykových nemocí a gerontopsychiatrických potíží. V budově je rovněž umístěno oddělení klinické psychologie, které provádí vyšetření pro psychiatrii a ostatní somatická oddělení nemocnice. Součástí služeb je i nabídka terapeutické pomoci v těžkých životních situacích. Rekonstrukce objektu, která byla před téměř stoletím postavena jako infekční pavilón tehdejší vojenské nemocnice, přišla podle ekonomické náměstkyně ředitele nemocnice Zdenky Vodičkové na 22,6 miliónu korun. Většinu nákladů na opravu poskytlo ministerstvo obrany. Vojenská nemocnice v Olomouci v současné době přestavuje přilehlý hospodářský dvůr, který loni zakoupila od města. V jednom křídle vznikne nová léčebna pro veterány, v dalším oddělení dlouhodobé intenzivní péče a v posledním křídle bude vybudováno oddělení pro léčbu drogové a alkoholové závislosti. Rekonstrukce má stát 165 miliónů korun. Dokončují se sklady a garáže Jako první se v bývalé kočárovně nyní dokončují nové sklady a garáže. Letos bude na přestavbu dvora vynaloženo celkem 43 miliónů korun. Celá rekonstrukce objektu má být dokončena už v závěru příštího roku. Opravy komplexu olomoucké vojenské nemocnice na Hradisku začaly v roce 1988. Jen od roku 1998, odkdy zde bylo investováno nejvíce prostředků, už bylo vynaloženo na obnovu vnějších i vnitřních částí památky více než 360 miliónů korun. Kromě psychiatrie byla letos ve vojenské nemocnici dokončena celková přestavba areálu chirurgie v Pasteurově ulici, která si vyžádala náklady ve výši sto miliónů korun. P 2.12.2006

19

Vodopády říčky Satiny se staly přírodní památkou OSTRAVA - Vodopády říčky Satiny v Beskydech jsou přírodní památkou. Rozhodla o tom Správa CHKO Beskydy. Chráněné území má téměř devět hektarů. Pokrývá asi kilometrový úsek říčky. "Jedná se o unikátní část toku v masivu Lysé hory, který leží na území Malenovic," řekl. Dodal, že odborníci považují horní tok Satiny za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v moravské části Karpat. "Pro běžné návštěvníky je pak bezesporu nejatraktivnější," míní. Nově chráněný úsek má místy charakter soutěsky o hloubce asi 15 metrů s několika vodopády, z nichž některé jsou vysoké až tři metry. "V soutěsce se dochovaly lesní porosty s poměrně přirozenou skladbou. Jde především o bučiny a druhově bohaté lesy, kde roste chráněná a ohrožená měsíčnice vytrvalá. "Nové chráněné území přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel. V současnosti je tak zabezpečena ochrana celého vodního toku," řekl Lehký. Dodal, že Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění území chodníkem a lávkami, případně napojením na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky. (ČTK) NJD 27. 12. 2006

Rúdnícká pole skrývají památky Zbytky dřevěných chatrčí s kruhovým půdorysem je možné nalézt na jednom z polí v lokalitě Rúdník za Vacenovicemi. Obydlí pocházejí údajně z hradiště starověkých Římanů, kteří na území přicházeli po obchodní cestě. Rúdník byl křižovatkou Jantarové stezky a České stezky, která vedla z Uher přes rohatecký brod podél Rúdnického potoka až do Vracova. Ten býval krajským městem. „Na polích podél potoka jsou zbytky chat, jde o prohlubně, které je nejlépe vidět na leteckých snímcích hlavně v době, kdy dozrává obilí," uvedl jeden z vacenovických obyvatel Miroslav Blahušek, který vlastní část pozemků na Rúdníku. Podle něj chaty tvořily město, které pravděpodobně bylo, opevněno. Chaty byly vykopány z poloviny v zemi, měly konstrukci z kůlů a výplet z proutí vymazaný hlínou. Kusy této hlíny vypálené při požáru starověkých chat, se ještě dnes dají nalézt na polích kolem spolu se střepy různě staré keramiky a strusky ze železné rudy. „Na dlouhém úseku břehu potoka žili asi pět set let před naším letopočtem Keltové. Ti zde těžili a tavili železo a také vyráběli keramiku. Střepy z typické leštěné keramiky spolu s hrubšími zbytky nádob germánských nebo luxusní římské Terry sigillaty lze najít všude kolem. Půda je na stejné úrovni, jako byla tehdy, nejsou na ní žádné nánosy které by bylo třeba odstranit," uvedl Blahušek. Problémem, s nímž se potýkají na Rúdníku, jsou amatérští hledači archeologických pokladů. Přestože porušují zákon, najdou se takoví, kteří kopou na místech, kde jsou nálezy a ty potom odnášejí. „Nejvíce škodí tím, že promíchají jednotlivé vrstvy a navíc oddělí železné předměty, o něž mají největší zájem, od keramiky. Přitom podle keramických střepů mohou archeologové určit přesně dobu, z níž nálezy pocházejí," řekl Blahušek. Ten již musel na nevítané návštěvníky rúdnických polí volat i policejní hlídku. (bj) HoD 28. 12. 2006

Archeologové bádali rok v kanálech Martin Moštěk Znojmo - Rok a čtvrt sledovali archeologové práci stavebních dělníků při rozsáhlé rekonstrukci znojemské kanalizace. Odhalili pravěká sídliště, obchodní osadu z doby římské, středověká pohřebiště i kus městské brány. Ze střepů, kostí a kamení, které našli ve výkopech, získali řadu nových poznatků o historii Znojma od hlubin pravěku po středověký rozvoj města. „Výsledky záchranných výzkumů potvrdily a v některých případech předčily očekávání. V historickém jádru města šlo o jeden z nejrozsáhlejších zásahů do komunikací," upozornil vedoucí výzkumů Zdeněk Čižmář. V trasách kanalizace a předlažeb archeologové hledali zejména doklady staršího osídlení a zaniklých zrušených staveb, protože v centru města se linie ulic a cest téměř nezměnily od poloviny třináctého století.

20

Jeden z nejdůležitějších, a nejvíce překvapivých nálezů čekal na badatele už na počátku výzkumů loni na podzim v Dobšicích. K odkrytí lokality u jednoho z někdejších slepých ramen Dyje pomohla archeologům náhoda a pozornost při zkoumání zdánlivě beznadějné lokality. „Na místě jedné z odlehčovacích nádrží jsme hledali zejména nálezy z napoleonské bitvy z roku 1809. Našli jsme různé součásti výstroje a zejména kulky z pušek. Protože pod ornicí byly už žlutá půda a štěrkopísek, povolili jsme snížení terénu,“ vzpomínal Čižmář. O necelé dva metry níž ale bagry narazily znovu na tmavou půdu. „Už první kontrola detektorem kovů odhalila desítky kovových předmětů. Proto jsme se pustili do dalšího bádání a výsledkem bylo odkrytí jedné z vůbec nejvýznamnějších pravěkých lokalit na Moravě," připomněl Zdeněk Čižmář. Území na břehu jednoho ze slepých ramen řeky bylo osídleno s významnými přestávkami od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem. „První viditelný vrchol osídlení tvořila osada z mladší doby bronzové. Zajímavé nálezy pak vydala také vrstva spojená s keltským osídlením z druhého století před naším letopočtem," doplnil archeolog. ZnD 18. 12. 2006

Primátor Brna: představit

Restituci vily

Tugendhat

si

neumím

Nedovedu si teď představit, že by došlo k restituci vily Tugendhat. Město se jako vlastník o vilu stará, podniká všechny kroky k zahájení její památkové rekonstrukce s cílem i nadále ji zpřístupňovat veřejnosti. Tak v pátek odpověděl primátor města Brna Roman Onderka (ČSSD) na dotaz Práva, co by se změnilo na přípravě obnovy památky UNESCO v případě, že by se rodina někdejších majitelů vily Grety a Fritze Tugendhatů začala ucházet o restituci tohoto majetku. Podle primátora má problém dvě roviny. „První z nich je morální a tu nebude město řešit prostřednictvím médií. Druhá je právní - restituce někdejšího židovského majetku se týkaly státu, vila je však v majetku města,“ řekl primátor. Možnost, že by se Tugendhatova rodina ucházela o restituci vily podle Onderky její švýcarský právní zástupce Marc Richter jen naznačil v neoficiálním rozhovoru. „Upozornil jsem pana Richtera, že jakékoli případné kroky musí být učiněny oficiální cestou. Zatím město nemá k dispozici žádný dokument a jde jen o spekulace. Ke spekulacím se už dál nebudeme vyjadřovat,“ dodal primátor. Prověří výběrové řízení Podle Onderky městská rada ve čtvrtek pověřila radního Jiřího Zlatušku (Brno 2006), aby spolu s odborem kontroly uskutečnil důkladnou prověrku zpochybňovaného výběrového řízení na projektovou dokumentaci, které již bylo skončeno a radnice za práci vyplatila firmě Omnia devět miliónů korun. „Je třeba projít veškerou dokumentaci a odpovědět na otázku, zda nebyly poskytnuty mylné informace lidem, kteří seděli ve výběrové komisi. Také zda dokonce nedošlo k něčemu, na co se vztahuje trestní odpovědnost,“ řekl Právu Onderka. (jac. rh) P 9.12.2006

Dokumenty v báni vydrží sto let KRMELÍN - V báni věže krmelínského filiálního kostela svatého Jana a Pavla jsou od včerejška uloženy nové dokumenty. Podle historiků příště spatří světlo světa až přibližně za sto let. Farnost Ostrava-Stará Bělá, pod kterou kostel spadá, totiž letos opravuje kostelní věž. „Vyzvedli jsme staré dokumenty, které byly v kopuli uložené. Byly v chatrném stavu, proto jsme pořídili jejich opis a ten znovu vložili do báně. Originál je uložen v archivu na faře ve Staré Bělé. Původní údaje jsme doplnili o nová data o historii kostela od jeho vzniku na konci minulého století. Důraz jsme kladli na opravy kostela a je v nich také podrobně popsán život farnosti v posledních dvou letech,“ uvedl zdejší farář Pavel Kupka. Dokumenty jsou doplněny i fotografiemi kostela. Do samostatné měděné a hermeticky uzavřené schránky vložila dokumenty i obec. „Je tam například kandidátní listina z letošních obecních voleb, předvolební letáky, pohlednice obce, poslední číslo obecního zpravodaje, údaje o obci, výroční zpráva školy nebo všechna platná platidla v celkové hodnotě 8888,50 korun a k tomu ještě i kovová dvaceti a padesátikoruna,“ řekl starosta obce Václav Zezulka. Naposledy se kostelní věž opravovala po válce v roce 1946. Současná oprava věže by měla být dokončena do konce roku a bude stát šest set tisíc korun. Bude na ní nový plášť a pozlacená kopule. Trámy a kříž zůstávají původní a budou jen opraveny. (JANA RUMIANOVÁ) MSD 15. 12. 2006

21

Vědci odkryli mamuta a velkoměsto DALIBOR DOSTÁL Letošní rok byl na archeologické nálezy mimořádně bohatý. Objevili tajemné hlavní město Sámovy říše? Vědcům komplikují práci amatérští hledači pokladů. Vyrabované zlato končí v soukromých sbírkách v Německu nebo v amerických muzeích. Řada unikátních nalezišť je vyloupena podobně jako egyptské pyramidy. Přechod pravomocí na obce vede k větší bezohlednosti vůči historickým památkám ukrytým pod zemí. Obrovské slovanské „velkoměsto“, které letos odkrývali archeologové v Roztokách u Prahy, je nejvýznamnějším nálezem tohoto roku. Podle odborníků jde o bezkonkurenčně nejrozsáhlejší sídlo z časného slovanského období v celé Evropě, a tedy i na světě. Zatímco průměrnou osadu v té době, tedy v 6. až 7. století, tvořilo pět až deset domů, u Roztok jen letos archeologové odkryli na 150 domů. Dalších 130 objevili při předchozích výzkumech před dvaceti lety. Celkem by se v této lokalitě mělo nacházet neuvěřitelných 600 až 700 domů. „Zatím nikdo pořádně neví, co je příčinou tak velkého počtu domů. Navíc toto místo není úplně nejvhodnější pro osídlení,“ říká vedoucí výzkumu lokality Martin Kuna. Sám nerad slyší, pokud se o největší slovanské osadě píše jako o velkoměstu. „Samozřejmě s městem to nemělo nic společného. Byla to spíše taková ohromná vesnice,“ dodal Kuna. Přesto první Slované na žádném jiném místě podobně rozsáhlý komplex nevybudovali. Zatímco obvykle jich v jedné vesnici žilo dvacet až čtyřicet, u Roztok bydlelo minimálně čtyři sta lidí. Podle některých úvah by proto mohlo jít o ztracené hlavní město Sámovy říše. Martin Kuna je však k tomu skeptický. „Sídliště existovalo i v době Sámově, ale nejen tehdy. Protože Sámo vládl dvě desítky let, ale toto „město“ trvalo sto padesát let. Takže úplně jednoznačně to s tím Sámem také nejde spojit,“ říká. Vědci při výzkumu odkryli i unikátní zařízení, s jehož pomocí zřejmě Slované komunikovali se světem mrtvých. Šlo o pícku ukrytou pod podlahou jednoho z domů. „Pece v ostatních dvou stovkách domů směřovaly vždy na jih nebo na východ. Tato jediná na západ, do záhrobí,“ zmínil archeolog. Archeologie v číslech Loni prošlo jenom archeologickým ústavem v Praze 5224 oznámení o záchranných akcích. „Letos předpokládáme, že kvůli větší stavební aktivitě zpracujeme o třetinu spisů více. Také větších terénních akcí bylo do poloviny prosince již 153,“ říká Martin Tomášek, zástupce ředitele ústavu. Ten přitom představuje pouze jednu ze zhruba 65 organizací, které mohou v Česku výzkumy provádět. V nich pracuje 250 archeologů. Podle odhadů se v zemi ročně uskuteční 10 tisíc archeologických výzkumů. Nejvíce ve Středočeském kraji, na střední a jižní Moravě. (dal) BD 15.12.2007

Nechtějí prodat park Miroslav - V Miroslavi se řeší prodej části pozemku zámeckého parku. „Prodej části parku má pro město své výhody i nevýhody", řekl předseda občanského sdružení Společně Karel Palata. Pro prodej mluví skutečnost, že do městské pokladny přinese určitou sumu peněz a že se město o prodanou část parku nebude muset starat a udržovat ji. „Otázkou zůstává, zda se někdy podaří získat další finanční prostředky na nákladnou rekonstrukci. Kromě podávání projektů a žádosti o granty hledáme také solventního partnera, který by památku opravil a užíval," uvedl starosta Augustin Forman. (ms) ZD 14. 12. 2006

22

Památky už stojí na svých místech Rousínov - Kříž u kostela v Královopolských Vážanech, socha svatého Jana Nepomuckého ve Slavíkovicích a v Kroužku, svatý Cyril a Metoděj v Rousínovci. To jsou kulturní památky, které rousínovští radní před časem předali do rukou restaurátorů. Poslední socha se už vrátila na podstavec před několika dny. Do obnovení památek bylo potřeba investovat téměř dva miliony korun. „My jsme vložili tři sta padesát tisíc, zbytkem nám přispěla Evropská unie. Sochy rekonstruovali odborníci, kteří museli své technologické postupy konzultovat i s Památkovým ústavem," uvedl rousínovský místostarosta Jiří Petřík. (mav) VD 7. 12. 2006

Padla facka nebo ne? Pavel Konečný OLOMOUC/ŠTERNBERK - V polovině prosince nabylo právní moci rozhodnutí šternberské přestupkové komise v případě napadení náměstka Národního památkového ústavu (NPÚ) Františka Chupíka bývalým šternberským kastelánem Zdeňkem Bočkem. Komise řízení zastavila, protože skutek nebyl prokázán. "Nikoho jsem nenapadl a nikomu jsem neublížil, cítím se konečně očištěn," prohlásil Boček. Podle něj byly rozdílné i výpovědi dvou svědků před komisí. Ti měli být v listopadu loňského roku, kdy k incidentu došlo, ve vedlejší místnosti. Zcela opačně reagoval náměstek Chupík. "Je to skandální, zvažuji další právní kroky proti panu Bočkovi i proti přestupkové komisi šternberské radnice," řekl Chupík. Podle něj jeden ze svědků incident viděl, druhý slyšel. Odmítl ale znovu popsat, k čemu vlastně před více než rokem došlo. Kastelán Boček byl nejprve z NPÚ, který hrad Šternberk spravuje, propuštěn, ale po vyhraném pracovně právním sporu se do zaměstnání opět vrátil. Poté mělo mezi ním a Chupíkem dojít ke strkanici u kopírky. Náměstek nechtěl dovolit, aby si Boček zkopíroval jeden dokument. Při strkanici měl přepadnout přes židli a narazit si žebra. Boček považuje událost za výmysl. "Nic podobného bych si v životě nedovolil. Spadl na mne, když se mi snažil vytrhnout papír, co jsem kopíroval," tvrdil tehdy Boček. Nicméně byl kvůli tomu opět propuštěn. Dnes je evidován na úřadu práce a čeká na další soud kvůli neplatné výpovědi. "Vzhledem k rozhodnutí přestupkové komise je přinejmenším tento důvod k mému propuštění z pracovního poměru neopodstatněný," uzavřel Boček. OD 27.12.2006

Památkáři uklízejí spoušť po Janákovi Veronika Forková PRAHA – Místo slibovaného prudkého rozvoje desítky kroků zpět. Tak vypadá památkové péče rok po léčbě minulým ministrem kultury Vítězslavem Jandákem. „Památková péče udělala za posledních dvanáct měsíců strašné kotrmelce. Ministr Jandák ji málem zlikvidoval. A odráží se to bohužel v pohledu na památkáře od lidí z vnějšku,“ hodnotí uplynulý rok předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Před rokem v prosinci totiž tehdejší ministr Jandák náhle odvolal všechny ředitele památkových ústavů. Sliboval přitom radikální zlepšení situace v památkové péči. Velký třesk Na post nového generálního ředitele jmenoval Tomáše Hájka. Na jeho hlavu se už ale od začátku snášela velmi ostrá kritika z řad široké památkářské obce. Obrat nastal s příchodem nového ministra Martina Štěpánka. Ten koncem září ředitele Hájka nahradil Pavlem Jeriem. „Současný ředitel památkového ústavu Jerie začal za mnohem horších podmínek, než jaké byly před rokem. Musí dávat do pořádku spoušť, kterou po sobě zanechal Hájek,“ tvrdí kunsthistorik Jan Royt z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborníci kritizují hlavně fakt, že stále neexistuje zřetelná koncepce památkové péče, která by vyhovovala současným požadavkům. Váhání může přijít draho „Dodneška nezačala seriózní diskuse o památkové péči. Není jasná představa, co dál. Víte, už loni bylo pozdě. Vždyť tyto nedostatky brání tomu, abychom mohli plně využívat prostředky z evropských strukturálních fondů,“ uvádí ředitelka centra ProCulture Marta Smolíková. Na koncepci se ale prý pracuje. „Pan ředitel připravuje koncepci, která obsahuje hlavně návrh změny organizačního řádu i statutu a změny ve vykazování ekonomických údajů, aby se zprůhlednila činnosti ústavu,“ říká mluvčí památkového ústavu Zdeněk Musil. BD 15.12.2006

23

Kde se skrývá ten tajemný Památkář ? Brno - Spolu s cenou, která vyšla z projektu firmy Omnia na opravu vily Tugendhat, se zrodil i nepřítel městského rozpočtu – byl to Památkář. „Požadavky památkářů jsou nesmyslné. Trvají na tom, že ve vile musí být nahrazeny zničené prvky jejich přesnými kopiemi podle původních technologií,“ zlobil se tehdy náměstek primátora Miroslav Hošek. Mluvil o umyvadlech, vanách a radiátorech. Kteří památkáři mu přidělali vrásky, přesně nevěděl, jen dostal informaci, že jsou. Stejně se mračí i nový primátor Roman Onderka, který se potýká i s tím, že peníze za projekt Omnii už město zaplatilo na základě smlouvy, která je podle soudu neplatná. „To si prý přáli památkáři,“ říká o ceně i on. Kdo to je, ten Památkář? „Nevím. Taky bych ho rád poznal. Památkáři mají naopak za to, že existuje hranice, za niž by cena neměla jít. Lpí na udržení původních věcí v co největší míře, i když jsou třeba poničené. Hodnotu má prvek z minulosti, nikoliv jeho replika,“ říká ředitel památkového ústavu v Brně Petr Kroupa. Tugendhatku má na starosti teprve čtyři měsíce, na projekt od začátku dohlíží ústředí památkového ústavu v Praze. „Ne, nejsem to já,“ popírá, že by byl Památkářem, ředitel Pavel Jerie. A vysvětlí, že je opravdu lepší nevyrábět drahé kopie, když to jde jinak a levněji. Politici si mohou oddechnout. Zlý Památkář buď zmizel, nebo nikdy nebyl. (Ivana Svobodová) MFD 9.12.2006

Vážení přátelé, od 1. ledna 2007 končí NPÚ - územní odborné pracoviště v Olomouci - s vydáváním periodika Zrcadlo památek v dosavadní tištěné podobě a přechází k jeho publikování pouze elektronickou formou. Důvodem je jak snížení ekonomických nákladů, tak snaha Zrcadlo "zaktualizovat" a v co nejkratší době jej doručit vám, čtenářům. Proto jsme zvolili cestu jeho zveřejňování na našich internetových stránkách (www.npu.cz/npu/uop). Všem našim dosavadním čtenářům děkujeme za zájem o problematiku památkové péče a doufáme, že nová podoba Zrcadla bude změnou k lepšímu a že nám i nadále zachováte dosavadní přízeň.

SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ DVy DBl MFD HN BrD PřD NJD FMD KrD DZn DBř MS

Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Haló noviny Bruntálský deník Přerovský deník Novojičínský deník Frýdecko-Místecký deník Krnovský deník Deník Znojemska Deník Břeclavska Moravský sever

PvD N R OK ŽUP OD OT P KD V HT

Prostějovský deník Novoměstsko Rovnost Olomoucký kraj Žurnál UP Olomoucký deník Ostravský týdeník Právo Karvinský deník Vysočina Hranický deník

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XV. 2006 Vychází měsíčně Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně a v Ostravě. Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc
585 204 111, e-mail: [email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod číslem: MK ČR E 12635 Roční předplatné 500,- Kč

24