ÚZEMNÍ PLÁN BUCHLOVICE

Územní plán Buchlovice – SEA leden 2016 __________________________________________________________________________________________

ÚZEMNÍ PLÁN BUCHLOVICE

VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB. V ROZSAHU PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/2006 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ A PŘIMĚŘENĚ PODLE PŘÍLOHY Č. 9 ZÁKONA Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ.

Městský úřad Uherské Hradiště,

POŘIZOVATEL

:

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

POSOUZENÍ ZPRACOVALA:

Odbor architektury, plánování a rozvoje

Ing. Pavla Žídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11 ve spolupráci s RNDr. Markem Banašem, PhD. a Mgr. Evou Jiráskovou Ekogroup Czech s.r.o., č.p.52, 783 16 Dolany, tel. 583 034 674 (ochrana přírody a krajiny)

1


OBSAH Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím

3

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

5

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace

12

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

23

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

25

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení

26

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

62

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

63

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení

64

10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

68

11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí

69

12 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska

72

13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

79

1 2 3 4 5

6

7

8 9

2


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace Obsahem Územního plánu Buchlovice (dále jen ÚP) jsou v podmínkách daných právními předpisy v územním plánování, zejména zákonem č. 186/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími vyhláškami plochy a koridory obsažené ve výrokové části ÚP. Na základě zadání je cílem ÚP zejména:  vytvořit předpoklady pro uspokojení požadavků na rozvoj území obce a pro vyvážený rozvoj jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje,  v daném území stanovit podmínky prostorového uspořádání včetně ochrany krajinného rázu s ohledem na konkrétní podmínky území, respektovat urbanisticky hodnotné části městyse, chráněná území přírody - přírodní park Chřiby, NATURA 2000, maloplošná zvláště chráněná území, oblast Buchlovského trojvrší a areál Smraďavka a veškeré limity, které jsou již dnes v území stanoveny, především Přírodní rezervace Holý kopec, Přírodní park Chřiby, Přírodní památky Barborka, Makovica, Maršava, Památné stromy Buk u Dlouhé řeky, Dub u Dlouhé řeky, Duby pod táborem, Dub u Smraďavky, Tomeškův dub, EVL CZ0724091 Chřiby, ochranná pásma vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů,  bránit upadání venkovské krajiny,  zajistit zvyšování kvality života obyvatel obce,  vymezit plochy přestavby v opuštěných a málo využívaných lokalitách jako přednostní lokality dalšího rozvoje obce, zvážit možnost redukce ploch navrhovaných pro bydlení nebo jejich etapizaci,  vytvářet podmínky pro polyfunkční využití brownfields,  vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, zejména cyklo- a agroturistiky, poznávací turistiky apod., prověřit možnosti dalšího využití Autokempu Smraďavka,  vhodným řešením umožnit efektivní ochranu území před potenciálními hrozbami přírodních katastrof (povodní, sesuvů, eroze, bleskových povodní a splachů z polí do zahrad, apod.),  navrhovaným řešením vytvořit podmínky pro zvýšení retenčních schopností území,  vymezit plochy pro poldr Boršice, chránit vhodné lokality pro výhledovou akumulaci vody formou územních rezerv,  prověřit a případně navrhnout plochy pro sanaci zanášení Buchlovického potoka,  zachovat stávající součinitel odtoku dešťových vod z území obce,  vytvořit podmínky pro zvýšení atraktivity území s využitím vhodně cílených investic,  zajistit splnění požadavků vyplývajících z nadřazené územně plánovací dokumentace (především Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Zlínského kraje), včetně zpřesnění relevantních ploch a koridorů,  upřesnit relevantní části sítě vyššího ÚSES,  prověřit podmínky pro rozvoj těžby včetně zajištění rekultivace a navržení způsobu dalšího využití vytěžených ploch,  respektovat historické, originální a architektonicky významné stavby a další hodnoty obsažené v dokumentu „Krajinný ráz Zlínského kraje“, prověřit možnosti negativního dotčení pohledového horizontu a dálkových pohledů na nadregionální dominantu Buchlovického trojvrší,  vytvářet podmínky podporující využívání vhodných území pro rozvoj lázeňství,  řešit střety zastavěného území s limity ochrany přírodních prvků,

3


     

minimalizovat výhledové střety navrhovaných ploch s ochranou půd I. a II. třídy ochrany, zamezit ohrožení velkoplošných záborů lesních pozemků, u návrhových ploch podél silnice I/50 řešit možnost negativního ovlivnění hlukem, vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní infrastruktury, minimalizovat fragmentaci krajiny, zajistit návaznost ÚP na území okolních obcí, návrh ploch a koridorů řešit s přihlédnutím potřeby zajištění rozvoje biodiverzity, zachování přírodě blízkých biotopů, respektování lokalit výskytu zvláště chráněných druhů fauny a flóry,  podmínky pro využití ploch navrhnout tak, aby bylo omezeno necitlivé umisťování staveb velkého objemu a výšky,  navrhnout vhodné podmínky využití pro všechny typy ploch a koridorů. a) Vztah k jiným koncepcím Navrhovaný ÚP má vztah zejména k následujícím koncepčním materiálům:  Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ve znění pozdější aktualizace z roku 2012.  Plány oblastí povodí Moravy a Dyje, které jsou pro řešené území závazné mimo jiné z hlediska komplexního řešení protipovodňové ochrany pro prověření a vymezení ploch protipovodňové ochrany na Buchlovickém potoce.  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje (PRVKZK, schválen usnesením č.770/Z26/04 na 26. zasedání Zastupitelstva ZK dne 20. 10. 2004) – slouží pro koordinaci odvádění a čištění odpadních vod a zásobování území pitnou vodou.  Koncepce rozvoje cyklodopravy na území ZK – dokument sloužící pro vymezení ploch a koridorů významných regionálních tras, v řešeném území je relevantní především:  R4 - Staré Hutě – Buchlov – Buchlovice – Velehrad – Staré Město – Uherské Hradiště – Uherský Brod – Bojkovice – Pitín – Popov – Brumov-Bylnice – Valašské Klobouky – Horní Lideč;  rekonstrukce a stavební úpravy nevhodných a nesjízdných míst v úseku Staré Hutě – Buchlov,  dopravně nebezpečné křížení se silnicí I/50 v údolí Buchlovického potoka,  M4 - Koryčany – Osvětimany – Medlovice – Stříbrnice – Močidla – Smraďavka – Boršice – Nedakonice; zpevnění lesního úseku trasy M4 před osadou Smraďavka  M5 - Buchlovice – Smraďavka – Boršice u Buchlovic – Tučapy – Polešovice – Vážany – Ořechov – Těmice  Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje – obecný dokument bez konkrétních požadavků pro územní plánování v řešeném území.  Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje - dokument bez konkrétních požadavků pro územní plánování v řešeném území.  Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 – obecný strategický dokument bez konkrétních požadavků pro územní plánování v řešeném území.  Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 (PRÚOZK) - obecný strategický dokument bez konkrétních požadavků na řešené území.  Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje - dokument bez konkrétních požadavků na řešené území.

4


 Územní energetická koncepce ZK - dokument bez konkrétních požadavků na řešené území.  Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce – dokument bez konkrétních požadavků na řešené území.

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních požadavcích promítá do platných obecně závazných předpisů a krajských dokumentů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny. Soulad návrhu ÚP Buchlovice byl posuzován zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na celostátní a krajské úrovni: A. Koncept snižování emisí a imisí Zlínský kraj, 2004; B. Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, vydán OZV ze dne 22.9.2004; C. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, (schválen usnesením č. 770/Z26/04 na 26. zasedání Zastupitelstva ZZK dne 20.10.2004) včetně aktualizací; D. Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje, 2002 E. Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji, 2002 F. Generel dopravy Zlínského kraje, 2004 G. Plán oblasti povodí Moravy a Dyje, Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje H. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména: ad A) Koncept snižování emisí a imisí pro Zlínský kraj zahrnující Územní energetickou koncepci ZK Základním cílem Konceptu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Základní vertikální souvislostí Konceptu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících vyjmenovaný (dříve „zvláště velkých“) spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: -

Státní politika životního prostředí ČR, Státní energetická politika a Státní energetická koncepce, Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů, Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu, Státní dopravní politika a navazující materiály, Společný regionální operační program, Operační program Infrastruktura, Celková strategie Fondu soudržnosti.

5


Prioritou ochrany ovzduší Zlínského kraje v oblasti omezování emisí znečišťujících látek jsou, s přihlédnutím k doporučeným hodnotám krajských emisních stropů a stávajícímu stavu ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): - PM10 - oxid siřičitý - benzen, benzo(a)pyren - skleníkové plyny  Požadavky uvedeného koncepčního materiálu jsou návrhem ÚP obecně respektovány, nicméně konkrétní požadavky na územní plánování nejsou v nadřazeném dokumentu vymezeny. ad B) Plán odpadového hopodářství Zlínského kraje Na uvedený koncepční dokument nemá předkládaný ÚP přímou vazbu. Obecné požadavky této koncepce jsou v regulativech ÚP respektovány. ad C) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Slouží jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. Obec Buchlovice se nachází asi 9 km západně od města Uherské Hradiště. Obcí protéká Buchlovický potok. Obec Buchlovice je v převážné většině plochy napojena veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Uherské Hradiště - Uherský Brod - Bojkovice, zdroj vody pro veřejné zásobování v řešeném území není. U veřejné vodovodní sítě nejsou vhodné tlakové poměry. Předpokládá se napojení místních částí Váhovy, Újezda, Chrastě, Nové sady a Smraďavka, které jsou v současné době zásobovány z místních zdrojů podzemních vod. Zastavěné území centrální části obce Buchlovice je odkanalizováno jednotným kanalizačním systémem, který je zčásti zaústěn přes odlehčovací komoru do Buchlovického potoka, zčásti je sveden na čistírnu odpadních vod. Splaškové odpadní vody severozápadní části zástavby centrální části obce Buchlovice – Chrastě, odloučených lokalit Újezda, Trnávky a Smraďavka jsou zaústěny do jímek na vyvážení, resp. jsou čištěny v ČOV, obdobně jako některé samostatné podnikatelské areály. Areál hradu Buchlov bude odkanalizován na vlastní ČOV.  Navrhovaný územní plán je s danou koncepcí v souladu. Tlakové poměry vodovodní sítě budou upraveny, vodovodní síť bude rozšířena do zbývajících částí města kromě lokality hradu Buchlov. Kanalizační systém obce bude upraven tak, aby byly přednostně napojeny lokality v dosahu stávající kanalizace, pouze u lokalit odloučených zůstane zachován stávající způsob odkanalizování. ad D) Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje Cílem Studie je analýza hospodaření na lesních pozemcích Zlínského kraje a zjištění míry zachování ekologické funkce lesních porostů, včetně jejich produkční a mimoprodukční funkce.  ÚP není s uvedeným dokumentem ve střetu.

6


ad E) Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Předmětná studie se zabývá především způsobem hospodaření na zemědělské půdě, jejími výnosy, zajištěním lidských zdrojů a jejich kvality, požadavkem na stabilizaci krajiny zalesňováním a zatravňováním některých méně produkčních ploch, zrovnoměrněním odběrů zemědělských plodin, realizací agro-environmentálních opatření, hospodařením v méně příznivých oblastech apod.  Ve Studii je mimo jiné vysloven požadavek na zachování procenta zornění v produktivních oblastech. Z tohoto pohledu má návrh ÚP nežádoucí vliv, neboť v jeho rámci dochází k novému záboru zemědělského půdního fondu, a půdy bonitně cenné jsou zabírány ve značném rozsahu, protože v území převažují. ad F) Generel dopravy Zlínského kraje Z uvedené koncepce se předmětného ÚP dotýká část týkající se silniční, vodní a železniční dopravy. Pro dané území nejsou vymezeny konkrétní požadavky. ad G) Plán oblasti povodí Moravy a Dyje, Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje V řešeném území není vymezeno žádné záplavové území, ale podle Studie ochrany před povodněmi náleží katastrální území Buchlovic k erozí nejvíce ohroženým katastrálním územím v rámci kraje. Z nadřazené koncepce vyplývá opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy MO130142 - Úprava toku Buchlovický potok, zkapacitnění koryta, které je již realizováno. ÚP navrhuje plochu technické infrastruktury (T*) 86, která je určena pro vybudování zemní hráze retenční nádrže nad Boršicemi (ZL 3078) - Suchá nádrž Boršice (RN 078), s celkovým objemem 0,3 mil. m3 a s plochou zátopy 12 ha, což je požadavek Studie ochrany. Dále návrh ÚP přebírá z platného ÚP návrh 5 vodních ploch a upravuje podmínky využití zastavitelných ploch tak, aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v území a k negativnímu ovlivnění jakosti a vydatnosti povrchových a podzemních vod. K tomu přispívá i řešení odkanalizování obce.  Navrhovaný ÚP je s danými koncepcemi v souladu. ad H) Politika územního rozvoje ČR ve znění změny č. 1, Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ve znění aktualizace č. 1 Politika územního rozvoje ČR: Obsah PÚR ČR byl zapracován do Zásad územního rozvoje (dále jen ZÚR) Zlínského kraje, které jsou základním krajským koncepčním dokumentem. Co se týká PÚR ČR, řešené území městyse Buchlovice (součást ORP Uherské Hradiště) není součástí žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy. Z hlediska územního plánování jsou v ÚP řešeny požadavky: - Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti. 7


- respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, zejména: - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. V regulativech ÚP jsou stanoveny dostatečné nástroje pro ochranu a rozvoj hodnot území. - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Plochy a koridory obsažené v ÚP směřují k vyváženosti všech tří pilířů trvale udržitelného rozvoje. - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. V rámci ÚP Buchlovice je tento požadavek splněn návrhem přestavbových ploch a vymezením systému sídelní zeleně. - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. V ÚP Buchlovice jsou respektována ochranná pásma vodních zdrojů a lázeňských zřídel, jsou vytvářeny podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a podmínky využívání přírodních zdrojů. 8


- Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP Buchlovice navrhuje koridory a plochy pro rozvoj cykloturistiky, stabilizaci a zlepšení využití lokality Smraďavka. - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. V ÚP jsou dané podmínky splněny vhodně situovaným návrhem cyklostezek a respektováním silnice I/50. - Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Plochy pro bydlení i podnikání či rekreaci jsou v ÚP navrženy včetně veřejné dopravní infrastrukturu a potřebných inženýrských sítí - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. ÚP Buchlovice navrhuje v regulativech podmínky využití pro omezení eroze, současně navrhuje řadu ploch pro zvýšení retenčních schopností území a ploch protipovodňové ochrany. - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Pro ÚP Buchlovice není relevantní, nejsou zde vymezena záplavová území. - Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. V ÚP Buchlovice jsou stanoveny podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod. - Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou

9


infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. ÚP Buchlovice je pro zajištění kvality života obyvatel řešen ve všech potřebných souvislostech. - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. ÚP Buchlovice navrhuje důslednější odkanalizování stabilizovaných i rozvojových ploch. ÚP Buchlovice je v souladu s Aktualizací č. 1 Politiky územního rozvoje ČR. PÚR ČR je dále rozpracována v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK), které byly vydány dne 18.9.2008 usnesením č. 0761/Z23/08 formou opatření obecné povahy, s nabytím účinnosti od 23.10.2008. Aktualizace ZÚR ZK byla vydána zastupitelstvem Zlínského kraje dne 12.09.2012 usnesením č. 0749/Z21/12 s účinností od 05.10.2012. Předmětem koncepce je střednědobý programový dokument zaměřený k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, který specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity Zlínského kraje, které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje obsahují kromě rozpracování výše uvedených požadavků PÚR ČR prioritní oblasti týkající se povodňové ochrany, požadavky na zajištění průchodnosti ÚSES řešeným územím a zajištění potřebné infrastruktury. ÚP zejména respektuje následující požadavky na územní plánování:  Podporovat prostředky a nástroji územního plánování udržitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvářet na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosažení vyváženého vztahu mezi nároky na zajištění příznivého životního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudružnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udržitelného rozvoje území kraje při rozhodování o změnách ve využití území a při územně plánovací činnosti obcí. V souladu s požadavky udržitelného rozvoje jsou navrženy nové plochy pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, výrobu i veřejnou infrastrukturu i plochy zeleně.  Preferovat při územně plánovací činnosti obcí zpřesnění územního vymezení ploch a koridorů podchycených v ZÚR ZK a těch, které vyplývají ze strategických cílů a rozpisů jednotlivých funkčních okruhů stanovených v Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (dále PRÚOZK). Pro ÚP Buchlovice nerelevantní.  Vytvářet funkční podmínky pro zesílení kooperativních vztahů mezi městy a venkovem kraje, s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost venkovského prostoru a omezovat negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Navržené řešení splňuje požadavek umístění zastavitelných ploch zejména na okraje obce.  Podporovat vytváření vhodných územních podmínek pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro účinné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a veřejné dopravní obsluhy kraje podle nadřazené územně plánovací dokumentace a koncepcí kraje. Považovat přitom současně na:

10


- rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreační využití jako součásti integrovaných dopravních systémů kraje, včetně potřeby segregace cyklistické dopravy a její převádění do samostatných stezek, s využitím vybraných účelových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy: Územní plán navrhuje nové cyklostezky a respektuje stávající cyklistické trasy.  Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému životnímu prostoru. Dbát přitom zvlášť na: - zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti a kvalitě životního prostředí s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a podpořit úpravy, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, - umísťování rozvojových záměrů, které mohou výrazně ovlivnit charakter krajiny do co nejméně konfliktních lokalit s následnou podporou potřebných kompenzačních opatření, - zachování a citlivé doplnění tradičního vnějšího i vnitřního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vyloučit nekoncepční formy využívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci přilehlé krajiny: - zachování krajově pestrých hodnot kulturního dědictví měst i venkova a jeho oblastní charakteristiky. Návrh řešení ÚP výše uvedené požadavky splňuje.  Dbát při podpoře stabilizace a rozvoje hospodářských funkcí na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách především na: - upřednostňování komplexních řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území, - významné sociální vlivy plynoucí z úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit příznivá urbanistická a architektonická řešení a zajistit dostatečná zastoupení veřejné zeleně a zachování prostupnosti krajiny, - využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů a na výběr ploch vhodných k podnikání v zastavěném území s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území a dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídla, - hospodárné využívání zastavěného území, zajištění ochrany zastavěného území a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace jeho fragmentace, - vytváření podmínek pro souvislé plochy zeleně v územích, kde je krajina negativně poznamenaná lidskou činností, v bezprostředním okolí větších sídel zachování a zakládání zelených pásů zajišťujících prostupnost krajiny a podmínky pro nenáročné formy krátkodobé rekreace, - výraznější podporu rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje v souladu s podmínkami v konkrétní části území, - rozvíjení krajských systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití vlastních surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje v souladu s požadavky zajištění kvality života jeho obyvatel současných i budoucích,

11


- zajištění územní ochrany ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí, - vytváření podmínek v zastavěném území a zastavitelných plochách pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní. ÚP Buchlovice dbá při rovnoměrném rozvíjení všech pilířů udržitelného rozvoje na zlepšení pobytové pohody obyvatelstva, rozšíření ploch zeleně a občanského vybavení, vhodné propojení navrhovaných ploch místními komunikacemi, využitím opuštěných a málo využívaných areálů k novému účelu užívání, umisťuje plochy pro potenciálně rušivé činnosti mimo plochy pro bydlení, podporuje rekreaci v území, navrhované plochy řeší komplexně.  Podporovat územní zajištění a přiměřené využívání veškerých přírodních, surovinových, léčivých a energetických zdrojů v území kraje. Zajistit jejich hospodárné využívání v současnosti a neohrozit možnosti jejich využití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.  Považovat zemědělský půdní fond (ZPF) za jedno z nejvýznačnějších přírodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických přínosů kraje. Preferovat při rozhodování o změnách ve využívání území a při zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů taková řešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, minimalizují nároky na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu před vodní a větrnou erozí a před negativními jevy z působení přívalových srážek a eliminují rizika kontaminace půd. Dbát na minimalizování odnímané plochy pozemků ZPF zvláště u půd zařazených do I. a II. tř. ochrany: ÚP vytváří podmínky pro přiměřené využívání přírodních zdrojů včetně zemědělské a lesní půdy, u níž na nejnižší možnou míru minimalizuje zábory. ÚP Buchlovice je se ZÚR ZK v souladu.

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 3.1 Základní charakteristika řešeného území 3.1.1 Základní charakteristika území obce Městys Buchlovice leží ve Zlínském kraji cca 10 km západně od okresního města Uherské Hradiště, na spojnici Uherského Hradiště s Brnem (silnice I/50), která prochází západním okrajem Buchlovic. Na severu sousedí Buchlovice s k.ú. Staré Hutě na Moravě, na severovýchodě s k.ú. Břestek, na východě s k.ú. Tupesy na Moravě, na jihovýchodě a jihu s k.ú. Boršice u Buchlovic, Stříbrnice u Uherského Hradiště a Medlovice u Uherského Hradiště, na západě s k.ú. Osvětimany a na severozápadě s k.ú. Stupava. Celková výměra řešeného území činí 3196 ha a je tvořeno jedním katastrálním územím Buchlovice. V jihovýchodní části řešeného území leží vlastní městys Buchlovice s dominantním areálem buchlovického zámku. Součástí Buchlovic je i rozptýlené osídlení dřívějších pasek v částech Chrastě, Újezda a Trnávky, volně navazující na zástavbu Buchlovic. Samostatnou částí je Smraďavka (dříve také Leopoldov), která byla v minulosti známá jako lázeň-

12


ská lokalita (sirné lázně). V současnosti je prostor Smraďavky využíván téměř výhradně pro rekreační účely. Kromě výše uvedeného osídlení je součástí Buchlovic hrad Buchlov s podhradím, několik samot (většinou bývalé hájovny) a také tři sezónní rekreační areály v nivě Dlouhé řeky v západní polovině katastrálního území. K roku 2013 zde žije cca 2 464 obyvatel. Obr. 1: Situační mapa polohy řešeného území Buchlovice (podkladová data: www.mapy.cz).

Hranice zájmového území

13


3.1.2 Geologické a geomorfologické poměry Geologický podklad území je poměrně pestrý na většině území se střídají pásy pískovců, jílovců a slepenců druhohorního až třetihorního stáří, v jihovýchodním okraji převládají jíly, spraše a štěrky třetihorního až čtvrtohorního stáří. Zájmové území obce Buchlovice leží v geomorfologické provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější západní Karpaty. Příslušnou geomorfologickou oblastí jsou Středomoravské Karpaty. Většina zájmového území spadá do geomorfologického celku Chřiby s podcelkem Stupavská vrchovina a okrsky Jankovická vrchovina a Chřibské hřbety. Jihovýchodní část katastrálního území spadá do geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina a podcelků Kudlovická pahorkatina a Vážanská pahorkatina. Dle ÚAP SO ORP Uherské Hradiště se v řešeném území Buchlovic nachází celkem 3 aktivní a 14 neaktivních (uklidněných) sesuvných ploch (území) se svahovými deformacemi. Jedná se o území: Aktivní sesuvné plochy: - 5174 – pod levotočivým obloukem silnice I/50 pod kótou Na křižíku - 5175 – v údolí Buchlovického potoka u silnice I/50 pod Kamennou studánkou - 5681 – v údolí Buchlovického potoka mezi silnicí I/50 a vodním tokem pod lesní tratí Bílé potoky Neaktivní sesuvné plochy: -

2523 – západně od části Zahrady, v lokalitě Nadzahrádky 2535 – v údolí Dlouhé řeky, východně od přírodní památky Makovica 2536 – v lesním údolí severně od lesní trati Žďáry 2537 – v lesním údolí severně od vrcholu Proštípená 2538 – v lesním údolí jižně od samoty Na Pile 2539 – v lesním údolí západně od samoty Na Pile 2543 – na západním okraji katastru, v údolí nad lesní tratí Malá Lipová 2561 – v polní trati Šibenice, jižně od vodní nádrže Sovín 2567 – na západním okraji katastru, v lesní trati Škrabalka 2568 – na západním okraji katastru, v údolí pod lesní tratí Medlovické 2569 – v západní polovině řešeného území, v údolí naproti lesní trati Vlčák 2570 – v údolí Dlouhé řeky, pod Karlovou skalou 2571 – v západní polovině území, asi 100 m východně od lokality č. 2569 2573 – pod lesní tratí Hříštěk, v chatové lokalitě západně od lázní Smraďavka

Dále je zde podle České geologické služby a registru Geofond registrováno 6 aktivních, 60 dočasně uklidněných a 1 uklidněný sesuv bodového charakteru. Ve vymezených sesuvných plochách/územích nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy.

14


Obr. 2: Situační znázornění svahových nestabilit v zájmovém území.

Poddolovaná území Řešené území městyse Buchlovice není poddolováno. Nerostné suroviny V řešeném území jsou evidovány a vymezeny tyto zdroje nerostných surovin: - ložisko nevyhrazených nerostů plocha Buchlovice (ID: 3187300) - ostatní prognózní zdroj plocha Zlechov – cihlářská surovina (ID: 9027900) - průzkumné území Salaš – ropa a hořlavý zemní plyn (ID: 040011) 3.1.3 Radonový index geologického podloží Zvýšené koncentrace radonu v podloží mohou následně ovlivnit i koncentrace radonu ve stavebních materiálech přírodního původu a ve vodě, dodávané do objektů z podzemních zdrojů. Radon z podloží proto nejvíce ovlivňuje výslednou koncentraci radonu v objektech. Hlavním cílem mapování radonového rizika z geologického podloží je vymezení území, v nichž lze předpokládat vyšší frekvenci výskytu objektů s ekvivalentní objemovou aktivitou radonu převyšující směrnou hodnotu 200 Bq.m-3. Posouzení efektivity vyhledávání lze provést srovnáním předpokládané kategorie radonového rizika z podloží a odpovídajícího počtu objektů nad 200 Bq.m-3. 15


Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Mapa sledované oblasti je prezentována na Obrázku 3. Radonový index v zájmovém území dosahuje nízkých hodnot. Ve sledovaném území bylo provedeno jedno bodové měření radonového indexu s výsledky 128 Bq.m-3. Další měření proběhlo východně od zájmového území směrem na Břestek, zde dosáhlo hodnoty 215 Bq.m-3. Obr. 3: Mapa radonového indexu + legenda (www.geology.cz).

3.1.4 Klimatické a hydrologické poměry Většina zájmové území se nachází v klimatické oblast MT11. Mírně teplá klimatická oblast MT11, která je charakterizována průměrnou červencovou teplotou vzduchu 17-18 °C, průměrnou lednovou teplotou -2 až -3 °C, počtem letních dnů v roce 40-50 a počtem mrazových dnů 110-130. Průměrná teplota v dubnu a v říjnu činí 7-8 °C, srážkový úhrn ve vegetačním období je v rozmezí 350-400 mm. Srážkový úhrn v zimním období se pohybuje mezi 200-250 mm. Jihovýchodní okraj katastru obce se nachází v klimatické oblasti T2. Teplá klimatická oblast T2 se vyznačuje průměrnou roční teplotou v lednu -2 až -3 °C a v červenci 18 až 19 °C. Srážky ve vegetačním období činí 350 až 400 mm a v zimním období 200 až 300 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 40 do 50 a počet dní s mrazem se pohybuje od 100 do 110 (Quitt 1971). Nejvýznamnějším tokem v území je Dlouhá řeka, která pramenní jižně od Starých Hutí ve výšce 435 m n. m., zájmovým územím protéká v délce cca 9 km západní a jižní částí katastru Buchlovic a ústí jako pravostranný přítok do Moravy u Nedakonic ve 175 m n. m. Intravilánem Buchlovic protéká Buchlovický potok, který se jižně od zástavby vlévá do Dlouhé řeky. Celá zájmová lokalita náleží do povodí řeky Moravy, potažmo Dunaje. Území neleží v žádné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Jižním směrem od obce Buchlovice je vybudovaná vodní nádrž Nad Sovínem, v údolí Dlouhé řeky se nachází několik menších vodních nádrží.

16


3.1.5 Pedologické poměry Z hlediska pedologické klasifikace se zájmová oblast dělí do několika částí. V zájmovém území převládají vyluhované kambizemě, v okolí Holého kopce se vyskytují kyselé kambizemě, západně od Smraďavky se nachází plocha modálních luvizemí. Intravilán Buchlovic pak leží v oblasti modálních hnědozemí. 3.1.6 Biogeografické poměry Podle Culka (1996) se zájmové území Buchlovic nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii karpatské, na pomezí dvou bioregionů – 3.2 Chřibského a 3.1 Ždánicko-Litenčického. Do Chřibského bioregionu spadá nezastavěná převážně lesnatá část katastru na úpatí Chřibů. Jihovýchodní část katastru obce s převahou lučních porostů a zástavbou spadá do bioregionu Ždánicko-Litenčického. 3.1.7 Fytogeografická klasifikace a potenciální přirozená vegetace Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti mezofytika – obvodu Karpatského mezofytika, okresu č. 77c Chřiby. Potenciální přirozenou vegetací je na většině karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum). Jsou pro ni typické dvoupatrové až třípatrové porosty s převládajícím habrem (Carpinus betulus) ve vlhčích polohách a v sušších s dubem zimním (Quercus petraea). Častá je i příměs lípy (Tilia cordata) a buku (Fagus sylvatica) ve stromovém a řidčeji i keřovém patru. Charakter bylinného patra určují lesní mezofyty. Z nich vysoké dominance dosahuje především ostřice chlupatá (Carex pilosa), na jaře též kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj. V nejvyšších polohách v severní části katastru převládají ostřicové bučiny (Carici pilosaeFagetum). Ostřicová bučina je složena zejména jen ze stromového a bylinného patra. Mechové patro zcela chybí, keřové patro bývá zastoupeno jen zřídka a fragmentárně. Stromové patro tvoří téměř výlučně listnaté dřeviny, z nich jako dominant buk (Fagus sylvatica) s častou příměsí dubu zimního (Quercus petraea). V bylinném patru se vyskytuje průměrně 20 druhů, mezi nimiž převažují druhy řádu Fagetalia. Druhy svazu Fagion jsou zastoupeny velmi slabě, s vyšší stálostí jen kyčelnice cibulkonosná a ostřice chlupatá. V jihovýchodním okraji katastru se vyskytují prvosenkové dubohabřiny (Primulo verisCarpinetum). Jsou pro ni typické dvoupatrové nebo třípatrové porosty s dominantním habrem (Carpinus betulus) nebo duby (Qurcus petraea, Q. robur) a s výrazným zastoupením teplomilných druhů. Keřové i bylinné patro je druhově pestré, s převládajícími mezofytními hájovými druhy a s řadou druhů společných pro teplomilné doubravy (Neuhäuslová et al. 1998). 3.1.8 Velkoplošná zvláště chráněná území Do správního území městyse Buchlovice nezasahuje žádné velkoplošné chráněné území. 3.1.9 Maloplošná zvláště chráněná území Ve správním území městyse se nachází čtyři maloplošná zvláště chráněná území – přírodní památka (PP) Barborka, PP Maršava, PP Makovica a přírodní rezervace (PR) Holý kopec. PP Barborka byla vyhlášena v roce 1994 na ploše 7,96 ha pro zachování starého porostu dubové bučiny a pískovcových skalních útvarů.

17


PP Maršava byla vyhlášen v roce 2002 pro zachování posledních zbytků starých porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky. Její aktuální rozloha činí 2,4 ha a je tvořena čtyřmi oddělenými fragmenty. PP Makovica byla vyhlášena v roce 2002 pro zachování ukázky typických lesních společenstev chřibské pahorkatiny. Její aktuální rozloha činí 5,2 ha. Přírodní rezervace Holý kopec byla vyhlášena již v roce 1975 na ploše 92,09 ha pro zachování lesního komplexu přirozených doubrav a bučin s bohatou škálou lesních typů a vzácnými druhy flóry a fauny. Jde o jediné lesní území v Chřibech s perspektivou vývoje v lesní společenstvo s autoregulačními procesy pralesního ekosystému. V sousedním katastru obce Stříbrnice se nachází přírodní památka (PP) Hříštěk. Byla vyhlášena dne 31.12.2013 na ploše 1,92 ha pro ochranu přírodních hodnot biotopů R 1.1. - Luční pěnovcové prameniště, T 1.5 - Vlhká pcháčová louka, T 1.1 - Mezofilní ovsíková louka, L 3.3B - Západokarpatské dubohabřiny a pro ochranu druhů - vrkoč útlý, ohniváček černočárný a modrásek bahenní, včetně jejich biotopu. Jedná se o pěnovkové luční prameniště, které bylo dříve evidováno jako VKP Hříštěk. Obr. 4: Poloha řešeného správního území obce Buchlovice ve vztahu k MZCHÚ (zdroj: http://geoportal.cenia.cz).

PP Maršava

PR Holý kopec

PP BřestecPP Barborka ká skála

PP Makovica

PP Hříštěk

hranice zájmového území

18


3.1.10 Území soustavy Natura 2000 Do správního území městyse Buchlovice zasahuje jihovýchodní část evropsky významné lokality (EVL) Chřiby. EVL Chřiby (kód lokality CZ0724091) má rozlohu 19 226,5 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. EVL zahrnuje převážně lesní porosty na území Chřibů, které se nachází na pomezí jižní a východní Moravy. Jde o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany. Předmětem ochrany této EVL jsou následující typy přírodních stanovišť: pozn.: * označuje prioritní typ stanoviště 6210*

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště

6210

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia)

6410

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

6430

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

6510

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis)

7220*

Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

8310

Jeskyně nepřístupné veřejnosti

9130

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

91E0*

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Dále jsou předmětem ochrany této EVL následující evropsky významný druhy:  ohniváček černočárný (Lycaena dispar)  tesařík alpský (Rosalia alpina)*  vrkoč útlý (Vertigo angustior) Krajský úřad Zlínského kraje ve svém stanovisku dle §45i ZOPK ze dne 15.5.2014 (č.j. KUZL 26286/2014) nevyloučil vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000. Ve stanovisku je upozorněno, že některé návrhové plochy se nachází ve vhodném biotopu pro jeden předmět ochrany EVL Chřiby – ohniváčka černočárného. Výskyt tohoto předmětu ochrany je uveden v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) i v dostupných inventarizačních průzkumech provedených v zájmovém území.

19


Obr. 5: Poloha řešeného správního území obce Buchlovice ve vztahu k evropsky významným lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: http://geoportal.cenia.cz).

EVL Chřiby


3.1.11 Památné stromy V zájmovém území se nachází pět památných stromů:- Duby pod táborem (kód dle ÚSOP:100667): skupina tří dubů letních při okraji místní komunikace, cca 2,5 km západně od vodní nádrže Nad Sovínem, v areálu bývalého dětského tábora Družba (stáří cca 90 let)  Dub letní (kód dle ÚSOP: 100678): přibližně 170 let starý dub v údolí toku Dlouhé řeky, na okraji místní komunikace cca 2 km západně od vodní nádrže Nad Sovínem  Dub zimní (kód dle ÚSOP: přibližně 210 let starý dub při okraji zpevněné lesní cesty, cca 2 km jihovýchodně od hájenky Na Pile, v údolí toku Dlouhé řeky  Buk lesní (kód dle ÚSOP: 100681): přibližně 190 let starý jedinec při okraji zpevnění lesní cesty, cca 1,2 km severně od hájenky Na pile, v údolí toku Dlouhé řeky  Tomeškův dub (kód dle ÚSOP: 100682): přibližně 170 let starý dub zimní na okraji zpevněné lesní cesty, cca 0,5 km jihozápadně od hájenky Zikmundov 3.1.12 Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 výše citovaného zákona. Na území obce Buchlovice se nachází pouze VKP ze zákona. Provedeným screeningem bylo zjištěno, že v případě několika ploch předložených v rámci návrhu ÚP Buchlovice není možné a priori vyloučit riziko možného negativního ovlivnění významných krajinných prvků (jedná se především o VKP údolní niva a vodní tok). Vliv navržených ploch změn v krajině na VKP je podrobněji popsán v komentáři k potenciálně problematickým plochám. 20


3.1.13 Přírodní parky Většina zájmového území se nachází v přírodním parku Chřiby. Přírodní park zaujímá téměř celé stejnojmenné pohoří Chřiby (nejvyšší část Středomoravských Karpat) mezi Kroměříží, Otrokovicemi, Starým Městem u Uherského Hradiště, Kyjovem, Koryčany a Zdounkami. Součástí přírodního parku je i krátký úsek řeky Moravy u Otrokovic. Oblast Chřibů má nejen velkou přírodovědeckou hodnotu, ale je bohatá i na významné kulturní památky jako jsou hrad Buchlov, zámek Buchlovice, národní kulturní památka Modrá s kostelem sv. Jana, zřícenina hradu Cimburk, poutní místo Velehrad, hradisko sv. Klimenta, kostel sv. Jakuba u Roštína, zámky a parky ve Střílkách, Koryčanech a Kvasicích, barokní hřbitov ve Střílkách a další.

3.2 Krajinný ráz Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa jsou v zájmovém území zastoupeny následující typy krajin: I. rámcové sídelní krajinné typy: 2 - staré sídelní typy Pannonika 7 – krajiny novověké kolonizace Carpatica II. rámcové typy využití krajin: L – lesní krajiny Z – zemědělské krajiny III. rámcové typy reliéfu krajin: 1 – krajiny plošin a pahorkatin 3 – krajiny vrchovin Carpatica 13 – krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů 2Z1 – stará sídelní zemědělská krajina plošin a pahorkatin Pannonika 7L3 – novověká lesní krajina vrchovin Carpatica 7L13 – novověká lesní krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů Carpatica Obr. 5: Typologie krajiny ve studovaném území (zdroj: www.geoportal.cenia.cz).


21


Dle ZÚR Zlínského kraje náleží řešené území obce Buchlovice do krajinných celků 10 Chřiby (krajinný prostor 10.2. Buchlovsko) a 11 Uherskohradišťsko (krajinný prostor 11.6 Buchlovicko). Cílovou charakteristikou krajinného celku 10 Chřiby je krajina lesní, pro krajinný celek 11 Uherskohradišťsko krajina zemědělská intenzívní. Navržené řešení respektuje zásady využívání stanovené pro tyto cílové charakteristiky krajiny. Archeologická naleziště, historické památky Celé katastrální území Buchlovice je klasifikováno jako území archeologického zájmu s doloženými i předpokládanými archeologickými lokalitami. Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176). V řešeném území se nachází tři národní kulturní památky: 25869 / 7-3247 23899 / 7-3248 21612 / 7-3266

hrad Buchlov (SZ od města) zámek Buchlovice (zámek s areálem), tato NKP má vymezeno ochranné pásmo kaple sv. Barbory (na vrchu Modle)

V řešeném území se dále nachází 11 prohlášených nemovitých kulturních památek: 15343 / 7-3263 46481 / 7-3265 17599 / 7-3267 30386 / 7-3277 23489 / 7-3278 26629 / 7-3280 11306 / 7-8688 46497 / 7-3269 100234 29085 / 7-7070 23326 / 7-3268

kostel sv. Martina kaple sv. Alžběty (Hřbitovní) kaple sv. Vendelína kaplička sv. Kříže (nad pramenem lázní Leopoldov) boží muka (při hřbitově) pamětní kámen (původně v lese k Pile - tč. na hradě Buchlově) krucifix (na rozhraní k. ú. Boršice u Buchlovic a k.ú. Buchlovice) sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje (přemístěny do zámeckého parku) sloup se sousoším - Mariánský sloup výšinné opevněné sídliště - hradiště na Holém kopci, archeolog. stopy fara

V řešeném území se nacházejí kulturní památky místního významu a architektonicky významné stavby. -

kříž ve Starých horách torzo kříže na Větřáku litinový kříž na Hraničkách kamenný kříž v ul. Hradišťská kamenný kříž u silnice II/422 do Boršic kamenný kříž v ul. Arnošta Hrabala kamenný kříž ve Hliníkách za Leopoldovem kamenný kříž u mlýna v ul. Helštýn kamenný kříž u hájenky v Dubině, v lokalitě U tří křížů kamenný kříž v trati Nad zahrádky pomník židovského občana zemřelého na choleru dřevěný kříž z r. 1903 boží muka na točně „u Maca“ mariánský sloup na náměstí Svobody socha Panny Marie z r. 1887 v Podvinohradí socha Panny Marie v Zahradách 22


- podstavec sochy sv. Barbory - socha Panny Marie (1858) na Horních Chrastích - památník padlým v parčíku za náměstím Svobody

3.3. Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Mít zpracovánu novou územně plánovací dokumentaci v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb. je povinností všech obcí nejpozději do roku 2020. V případě neuplatnění nového územního plánu by nedošlo k naplnění této povinnosti, a navíc by nebylo zajištěno splnění požadavků krajských koncepcí. Neuplatnění územně plánovací dokumentace by mělo za následek zejména: -

-

nezajištění potřebných ploch pro protierozní a protipovodňová opatření, což by bylo v rozporu s krajskými koncepcemi, nezpřesnění a neprovázanost prvků ÚSES, nezajištění ochrany lesních pozemků, nezajištění vyrovnanosti pilířů trvale udržitelného rozvoje s neřešeným převisem ploch pro bydlení, nedostatečnou ochranu limitů území, zejména ochranných pásem vodních zdrojů pro hromadné zásobování, mezinárodně chráněných částí přírody, zvláště chráněných území, nemovitých kulturních památek aj., neprověření stávajících nevyužitých ploch, zachování stávajícího nevyhovujícího způsobu zásobování vodou a odkanalizování, necitlivé umisťování staveb velkého objemu a výšky, nedostatečné řešení ochrany ploch pro bydlení proti hluku z dopravy (především podél I/50), nedostatečné řešení nakládání s dešťovými vodami.

Na druhé straně by ale také současně nedocházelo k záboru ZPF včetně půd I. a II. třídy ochrany, k fragmentaci zemědělských pozemků a krajiny, která je vždy nepominutelným doprovodným jevem územního rozvoje, a nedošlo by k lokální změně krajinného rázu vlivem nové výstavby.

4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Významné ovlivnění složek životního prostředí se předpokládá zejména v oblasti záboru ZPF, krajiny a ekologické stability. Složkami, které by mohly být uplatněním navrhované změny významně ovlivněny, jsou zejména:

Půda Řešené území náleží k územím s vysokým podílem lesních půd (tvoří přibližně 63% řešeného území), procento zornění je zde poměrně nízké. Na vývoji půd se v zájmovém území jako mateční půdní materiály podílel karpatský flyš a fluviální sedimenty. Největší plochu řešeného území zaujímají hnědozemě. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují také nejkvalitnější zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, které se nacházejí v JV části

23


řešeného území a v nivách vodních toků. Návrh ÚP předpokládá zábor zemědělských půdách zařazených do BPEJ: 3.08.40 (IV), 3.08.50 (IV), 3.10.00 (I), 3.10.10 (II), 3.20.14 (IV), 3.24.11 (IV), 3.24.14 (IV), 3.24.44 (IV), 3.24.51 (IV), 3.24.54 (IV), 3.41.77 (V), 3.41.78 (V), 3.41.89 (V), 3.41.99 (V), 3.49.11 (IV), 3.58.00 (II), 3.67.01 (V). Tab. 1 Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek

HPJ 08 10 20 24 41 49 58 67

Charakteristika Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, bez štěrku až slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

Investice do půdy Investice do půdy (meliorace) dle informací Zemědělské vodohospodářské správy jsou v daném území dokladovány, meliorace jsou vyznačeny ve výkresu záborů. Do pozemků s realizovanými investicemi do půdy ÚP v některých plochách rovněž v malé míře zasahuje. Odtokové poměry v území Řešené území patří v rámci Zlínského kraje k nejproblematičtějším z hlediska vodní eroze. ÚP proto navrhuje malé vodní plochy jako opatření pro zvýšení retence vody v území a plochu pro hráz suchého poldru Boršice, která rovněž napomůže omezení rizika povodní. Hluková a imisní zátěž Hluková zátěž se v současné době projevuje nadlimitně pouze podél silnice I/50, která ale vede mimo zástavbu obce. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních – nadregionální, regionální a místní ÚSES V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES: Nadregionální ÚSES Celá severní část katastru je součásti rozsáhlého nadregionálního biocentra (NRBC) 94 Buchlovské lesy. Z tohoto NRBC vybíhá směrem na jihozápad osa nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 137, do jeho trasy je vloženo lokální biocentrum LBC Velká Lipová. 24


Regionální ÚSES Ve správním území obce se nachází jedno regionální biocentrum (RBC) 108 Boršice, to je s územím NRBC 94 Buchlovské lesy propojeno regionálním biokoridorem (RBK) 1515. Do trasy regionálního biokoridoru RBK 1515 jsou vloženy tři lokální biocentra (LBC Nad Dlouhou řekou, U Smraďavky a Hřištěk 2. Místní ÚSES Ve správním území obce Buchlovice je vymezeno 11 lokálních biocenter (LBC), která jsou vzájemně pro pojená biokoridory: -

LBC Hroby LBC Velká lipová LBC Spálenka LBC V nivě LBC Pod Velebilem LBC Hřištěk 2 LBC U Smraďavky LBC Nad Dlouhou řekou LBC Nad zahradami LBC Rybníky LBC Žleb

Dle aktuálních grafických podkladů návrhu územního plánu Buchlovice dochází v několika případech k prostorové kolizi návrhových ploch s jednotlivými skladebnými částmi ÚSES. Nelze však očekávat významný negativní vliv předloženého návrhu ÚP na prvky ÚSES. Detaily o vlivu jednotlivých návrhových ploch na prvky ÚSES jsou uvedeny v podrobném komentáři k plochám.

5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je předmětem samostatného hodnocení. Hlavními jevy a problémy řešeného území, které by mohly být ovlivněny uplatněním ÚP, jsou: -

-

-

riziko negativního ovlivňování Přírodního parku a EVL Chřiby, zalesnění značné části správního území s doprovodným omezením rozvoje bydlení a podnikání na straně jedné, což je ovšem na druhou stranu vyváženo kvalitním životním prostředí, silné ovlivnění blízkostí souměstí Uherské Hradiště – Kunovice – Staré Město a širší aglomerací Uherské Hradiště – Otrokovice (vazba na komunikaci I/50 a výhledově i na křížení s R55), fragmentace krajiny silnicí I/50, umisťování rozsáhlých oplocených ploch a dalších bariér v krajině, roztříštěnost sídla a s tím spojené zvýšené náklady na obsluhu těchto území infrastrukturou a nemožnost řešení zásadních problémů (zásobování vodou, odkanalizování, zejména u areálu Smraďavka), 25


-

půdy I. a II. třídy ochrany a PUPFL, které jsou postupně zabírány pro zajištění rozvoje obce.

Významnými problémy a jevy v území jsou rovněž jevy bleskových povodní a splachu půdy z pozemků do zahrad a s tím spojená eroze půdy, jedna z nejhorších v kraji. Značná část území spadá do ochranných pásem vodních zdrojů pro veřejné zásobování a zdrojů lázeňských zřídel, v nichž je nutno zajistit jejich respektování. Území má díky značným kulturním a přírodním hodnotám a zachovalosti historických tradic vysoký rekreační potenciál (především v oblasti Chřibů), který ale není dostatečně zabezpečen po stránce infrastruktury - dopravy, ubytovacích kapacit, stravování, zimní rekreační aktivity. Kvalita ovzduší V řešeném území nejsou překračovány imisní limity s výjimkou imisních koncentrací benzo(a)pyrenu v zástavbě obce – viz následující obrázky.

roční

Obr. 7 PM10 – průměry 2010-2014, roční průměry (imisní limit 40 µg/m3)

Obr. 8 PM10 – průměry 2010-2014, 36. max. 24hod. průměr (imisní limit 50 µg/m3)

Obr. 9 Benzo(a)pyren – prměr 2010-2014, roční průměr (imisní limit 1 ng/m3)

Obr.6 NO2 – průměry 2010-2014, koncentrace (imisní limit 40 µg/m3)

26


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ). 6.1 Úvod do hodnocení ÚP Buchlovice je předkládán jako koncepce v jedné variantě. Zpracovatelé SEA hodnotili zjištěné nebo předpokládané kladné a záporné vlivy posuzovaného ÚP na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi. Návrh ÚP je hodnocen na základě poznatků z orientačního terénního průzkumu zájmového území, náhledu do dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), dat mapování biotopů poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území. Není-li dále v textu výslovně uvedeno jinak, jsou vlivy jednotlivých ploch na ovzduší, vodu a půdu považovány za nevýznamné. Tyto vlivy mají ale kumulativní charakter a jako takové jsou za hodnocením jednotlivých ploch hodnoceny souborně za celou koncepci. Jedná se zejména o vlivy na: - ovzduší (zejména z důvodu vytápění jednotlivých staveb a také předpokládaného postupného navýšení obslužné dopravy), - půdu (z důvodu potřeby záboru půdy pro realizaci staveb v navrhovaných zastavitelných plochách), - hlukovou situaci (z důvodu předpokládaného navýšení obslužné dopravy, přestože se bude jednat převážně o dopravu osobní), - malou změnu odtokových poměrů srážkových vod (z důvodu zastavění nebo zpevnění nové výměry dosud volných pozemků, z nichž budou dešťové vody odváděny přes retenci nebo do zásaku), - zvýšené nároky na odběry pitné vody a produkci splaškových vod, - nároky na odběry el. energie, zemního plynu nebo jiných paliv. U všech navrhovaných ploch jsou vlivy ve fázi jejich realizace (výstavby staveb nebo provedených změn využití) hodnoceny jako krátkodobé a svým rozsahem a mírou vlivů za zanedbatelné. Z tohoto důvodu nejsou až na výjimky jednotlivě hodnoceny plochy a koridory pro podzemní inženýrské sítě. Tyto plochy mají pouze přechodné krátkodobé negativní vlivy a jsou dále hodnoceny jako součást celé koncepce za hodnocení jednotlivých ploch. V souladu s platnou metodikou nejsou hodnoceny územní rezervy. Vlivy na kulturní dědictví a hmotné statky jsou u předloženého ÚP považovány za zanedbatelné, neboť v návrhu nejsou navrhovány žádné demolice zástavby a je zachováván architektonický a urbanistický ráz sídla. 27


Vlivy ploch pro krajinnou zeleň jsou obecně považovány výhradně za pozitivní a jsou tedy rovněž hodnoceny pouze jako součást koncepce. Dále v textu jsou použity zkratky pro funkční využití ploch: Plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství Plochy krajinné zeleně Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury – energetika Plochy přírodní Vodní plochy a toky Plochy smíšené výrobní Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch Plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost Plochy občanského vybavení – veřejná pohřebiště a související služby Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport Plochy individuálního bydlení Plochy rodinné rekreace

TV K D T* TE P WT SP PZ OV OH OS BI RI

Celkem je v ÚP navrhováno 129 ploch, z tohoto 60 ploch je určeno pro krajinnou a přírodní zeleň.

6.2. Hodnocení vlivů jednotlivých ploch 1. Intravilán Buchlovic Obr. 10: Plochy 1, 2, 3, 25, 29, 30, 38 a 90 v koordinačním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

28


Foto 1: Pohled na plochu 1 od severu.

(BI) 1 – 4,7940 ha, 2 – 0,2613 ha, 3 – 0,1262 ha – plochy individuálního bydlení (PV) 25 – 0,5734 ha – plocha veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PZ) 29 – 0,0653 ha, 30 – 0,644 ha – plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch (T*) 90 – 0,2563 ha – plocha technické infrastruktury Jedná se zejména o plochy bydlení a navazující plochy veřejných prostranství, které jsou přebírány z původního územního plánu. Novým územním plánem zde byla doplněna ještě plocha (T*) 90, která je navržena pro záchytný příkop extravilánových vod, a bude mít tedy na vody trvalý pozitivní vliv středního významu. Na plochách 1, 25, 90 a 30 se aktuálně nachází mozaika polí, zahrádek a urbanizovaného území (zpevněná plocha se skládkou aut a deponie různého materiálu). Plochy 2, 3 a 29 se nachází na okraji pole v proluce zástavby mezi domovem seniorů a samotou na ul. Větřák. Zajímavostí je částečně dochovaná historická struktura jednotlivých obhospodařovaných pozemků na ploše 1. Realizace těchto ploch bude mít zanedbatelný vliv na přírodu a krajinu. Realizace plochy 90 povede mimo jiné i k ochraně hmotného majetku obyvatel před extravilánovými vodami. Vlivy na krajinný ráz budou lokálního rozsahu, s ohledem na okolní zástavbu obdobného charakteru malého významu, bez ovlivnění dálkových pohledů. Všechny uvedené plochy vyžadují zábor půdy II. třídy ochrany. Plochy jsou doporučeny k realizaci bez podmínek nad rámec výrokové části ÚP. Foto 2: Pohled na plochy 2 a 3 od severozápadu.

29


(SP) 38 – 0,0672 ha – plocha smíšená výrobní Plocha přestavby, jejíž návrh vychází z požadavku vlastníků pozemků. Důvodem je vytvoření podmínek pro narovnání faktického stavu, kdy původní rodinný dům již není využíván pro bydlení, ale jako provozovna. Realizace této změny využití území bude mít nulový vliv na přírodu a krajinu, s ohledem na již existující využívání pro podnikatelské účely a na malou výměru plochy se významně neprojeví ani vlivy na jiné složky životního prostředí. Doporučeno bez dalších podmínek. Obr. 11: Plocha 38 v koordinačním výkresu

(BI) 4 – 0,8721 ha, plocha individuálního bydlení (TE) 87 – 0,0225 ha, plocha technické infrastruktury – energetika Plocha 4 se nachází na východním okraji řešeného území na mírném jihozápadním svahu v návaznosti na ulici U Domova. V současné době se na plochách nachází mozaika polí, intenzivních luk a zahrádek. V případě plochy 4 se jedná převzatý částečně redukovaný záměr z původního územního plánu. Severně od plochy 4 se na okraji cyklostezky nachází mariánský sloup, který byl v roce 2003 prohlášen za nemovitou kulturní památku (NKP). Sloup se nachází již mimo nově vymezenou plochu bydlení, cyklostezka s turistickým posezením v jeho blízkosti byla vybudována v roce 2012 v místě historické polní cesty. Novým územním plánem byla v této lokalitě navržena i plocha 87 určená pro vedení vysokého napětí, ani tato plocha není v přímé prostorové kolizi s výše uvedenou NKP. Realizace těchto ploch bude mít zanedbatelný vliv na přírodu a krajinu. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Podmínka pro při realizaci výstavby na ploše 4: zajistit ochranu NKP Mariánský sloup.

30


Foto 3: Pohled na plochu 4 od jihu, ve střední části fotografie je žlutým oválem označen mariánský sloup, který byl prohlášen nemovitou kulturní památkou, v pozadí je pak patrný pohled na hrad Buchlov.

(OV) 17 – 1,6352 ha – plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost Plocha přestavby se nachází v intravilánu obce v místě zemníku bývalé cihelny a přilehlých plochách. Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu. Cílem je přeměna původně výrobního areálu na plochy občanské vybavenosti (záměr výstavby sportovní haly). Dopravní a technická infrastruktura je dostupná na ploše, případně z přilehlých veřejných prostranství Komenského a Hradišťské ulice. Realizace této plochy bude mít zanedbatelný negativní vliv na životní prostředí, je ale nutno minimalizovat kácení vzrostlých dřevin v ploše86. Obr. 12: Plochy 4, 17 a 87 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

31


Obr. 13: Plochy 18, 21, 22 a 33 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

32


(OH) 18 – 0,0869 ha - plochy občanského vybavení – veřejná pohřebiště a související služby Plocha přestavby se nachází v centrální části řešeného území v sousedství plochy hřbitova a je navržena pro jeho rozšíření. V současnosti se na ploše nachází sběrný dvůr a technické zázemí pro městys. Jedná se o nový záměr, vzniklý přesunem plochy pro rozšíření hřbitova, která byla v původním územním plánu navrhována jižně od stávajícího hřbitova. Realizace této plochy bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí. Doporučeno bez dalších podmínek. (D) 22 – 0,2355 ha – plochy dopravní infrastruktury Plocha se nachází v jižní části řešeného území a je situována mimo zastavěné území. Je určena pro realizaci cyklostezky, spojující centrální část městyse se Smraďavkou mimo stávající komunikace určené primárně pro motorová vozidla. V místě plochy se aktuálně nachází intenzivní polní kultura (biotop X2). Realizace této plochy fragmentaci zemědělských pozemků. S ohledem na typ komunikace je narušení případných migračních cest zvěře lehce překonatelné bez další opatření. Doporučeno bez dalších podmínek. (D) 21 – 2,3309 ha – plochy dopravní infrastruktury Plocha se nachází v jižní části řešeného území mezi zámeckou zahradou, čerpací stanicí pohonných hmot a silnicí I/50 mimo zastavěné území. Plocha je určena pro vybudování parkovacích ploch pro návštěvníky městyse v případě nedostatečných stávajících kapacit pro parkování. Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu. Plocha je v současnosti využívána jako intenzivně obhospodařované pole. Zajímavostí je částečně dochovaná historická struktura jednotlivých obhospodařovaných pozemků. Realizací této plochy v případě jejího zpevnění dojde k zásadní přeměně části krajiny, což by mělo významný vliv na retenční schopnost dotčeného území. U takto rozsáhlé parkovací plochy nelze a priori vyloučit ani riziko kontaminace dešťových vod ropnými látkami. Z tohoto důvodu doporučujeme v případě zpevnění plochy osadit kanalizační vpusti lapoly a pokud možno upřednostnit vsakování dešťových vod, nebo plochu řešit přímo jako částečně zpevněnou např. travními panely. Za dodržení uvedeného opatření bude mít realizace plochy jen mírně negativní vliv na vodu z důvodu snížení retenční schopnosti krajiny. Z pohledu ostatních složek ŽP a lidského zdraví je plocha akceptovatelná – v dosahu hlukových a emisních vlivů nejsou situovány plochy bydlení. Doporučeno bez dalších podmínek. (PZ) 33 – 0,3246 ha – plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch Plocha je navržena na severním okraji plochy 21 určené pro výstavbu rozsáhlého parkoviště z důvodu ochrany navazujících ploch individuálního bydlení a občanské vybavenosti. Jedná se o rozšířený záměr z původního územního plánu. Realizace této plochy má pozitivní vliv na veřejné zdraví, z hlediska složek životního prostředí je kromě záboru půdy bez významných negativních vlivů. Doporučeno bez dalších podmínek. (OS) 19 – 1,7381 ha – plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (PZ) 31 – 7,0126 ha – plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch (PZ) 32 – 3,6492 ha – plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch Plochy jsou navrženy jihozápadně od areálu zámku Buchlovice. Plocha 19 navazuje na stávající sportovní areál a je navržena pro jeho rozšíření. Plochy 31 a 32 jsou vymezeny pro založení lesoparku, který by měl, spolu s navrženou plochou 19, vytvořit sportovně relaxační komplex a současně by měl vytvářet zelenou protihlukovou bariéru mezi a silnicí I/50 a obytným územím. Jedná se o převzaté záměry z původního územního plánu. V místě ploch se aktuálně nachází obhospodařované půdní celky. Zajímavostí je částečně dochovaná historická struktura jednotlivých obhospodařovaných pozemků. Realizace všech ploch je z pohledu všech složek životního prostředí i veřejného zdraví akceptovatelná za podmínky, 33


že budou plně respektovány bezprostředně navazující prvky ÚSES. Realizace ploch 31 a 32 povede ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, zvýšení ekologické stability území, zlepšení kvality ovzduší a životní pohody obyvatel. Celkově tedy bude mít realizace ploch 31 a 32 mírně pozitivní vliv na přírodu a krajinu, vodu, ovzduší a obyvatelstvo, negativní vliv se projeví zejména z hlediska záboru zemědělské půdy. Doporučeno bez dalších podmínek. Obr. 14: Plochy 19, 31, 32 a 83 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

34


Foto 4: Pohled na plochu 31 od západu ze stávající komunikace.

Foto 5: Pohled na plochu 19 od východu.

(SP) 35 – 0,8249 ha – plochy smíšené a výrobní (SP) 36 – 0,5321 ha – plochy smíšené a výrobní (SP) 37 – 0,9212 ha – plochy smíšené a výrobní Plochy se nachází na jihovýchodním okraji městyse a navazují na stávající výrobní areály. Jedná se o záměry převzaté z původního územního plánu, které byly již částečně realizovány. V místě ploch se nachází obhospodařované polní celky (biotop X5). Realizací těchto ploch dojde k přeměně cca 2,2 ha ploch zemědělské půdy na zpevněné či zastavěné plochy, což bude mít negativní vliv na retenční schopnost krajiny a tedy vodu jako složku životního prostředí. Z hlediska přírody a krajiny je realizace těchto ploch akceptovatelná. Lze předpokládat, že jejich realizace povede ke zvýšení hlukové a imisní zátěže blízkého okolí, v závislosti na druhu umisťovaných záměrů nelze vyloučit zvýšení dopravní zátěže. Doporučeno bez dalších podmínek. Obr. 15: Plochy 35, 36 a 37 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

35


(SP) 34 – 2,6093 ha – plochy smíšené a výrobní Plocha se nachází na jihovýchodním okraji městyse a navazuje na stávající výrobní areály. Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu, který byl již částečně realizován. Proběhla zde již skrývka ornice a částečně byla vybudována dopravní a technická infrastruktura. V současnosti není plocha nijak využívána, nachází se na ní skládky zemin a postupně zarůstá ruderální vegetací (mozaika biotopů X1 a X7). Dle nálezové databáze NDOP AOPK ČR byl v roce 2012 (konkrétně 21.6 a 8.9.2012) na této ploše zaznamenán výskyt křečka polního (Cricetus cricetus) (Dušek in Zicha et al. 2012), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění silně ohroženým druhem. Aktuálně není výskyt křečka polního vzhledem ke stavu biotopu přepokládán (proběhlé terénní úpravy), nicméně jej nelze zcela vyloučit. Podmínkou realizace je před započetím realizace výstavby provést doplňující biologický průzkum zaměřený na aktuální výskyt křečka polního a jeho výsledky konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (případná žádost o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu). Realizací této plochy dojde k přeměně cca 2,6 ha z větší části nezpevněných ploch na zpevněné či zastavěné plochy, což bude mít negativní vliv na retenční schopnost krajiny. Z hlediska přírody a krajiny je realizace této plochy za dodržení výše uvedených podmínek akceptovatelná. Z hlediska hygieny prostředí lze očekávat zvýšenou hlukovou a imisní zátěž ze stacionárních i liniových zdrojů, což se ale s ohledem na vzdálenost u objektů hygienické ochrany významně neprojeví. Obr. 16: Plocha 34 a jižní okraj plochy 20 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

Foto 6: Pohled na plochu 34 od jihu.

Foto 7: Pohled na jižní část plochy 9.

36


(D) 20 – 0,6097 ha – plochy dopravní infrastruktury Plocha je určena pro výstavbu cyklostezky podél komunikace stávající silnice III/05018 z městyse Buchlovice na obec Zlechov. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Realizace této plochy je z pohledu všech složek ŽP a veřejného zdraví bez významných negativních vlivů. Obr. 17: Plocha 24 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

(T*) 24 – 0,5690 ha – plochy technické infrastruktury (T*) 86 – 0,8259 ha – plochy technické infrastruktury Obě plochy jsou navrženy pro výstavby hrází suchých poldrů. Návrh plochy 24 severně od Tupes vychází z plánu společných zařízení Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Tupesy (zpracovatel AGERIS s.r.o.; 11/2014). Návrh plochy 86 jižně pod vodní nádrží Sovín a severně od obce Boršice je zpřesněným záměrem dokumentace „Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje“. Plocha 86 zasahuje do VKP vodní tok a údolní niva a prvků ÚSES lokální úrovně. Plocha 34 se nachází v bezprostřední blízkosti lokálního biokoridoru. Negativní ovlivnění VKP a prvků ÚSES se však nepředpokládá vzhledem k očekávanému přírodnímu charakteru hrází, vlivy lze očekávat zejména po dobu stavebních prací. Plochy budou mít významný pozitivní vliv na snížení rizika záplav a bleskových povodní a zprostředkovaně i na veřejné zdraví, v omezené míře budou mít i krajinotvornou funkci a posílí biodiverzifikaci. Vlivy na další složky životního prostředí jsou zanedbatelné. Pro jejich realizaci nejsou vymezeny další podmínky. Obr. 18: Plocha 86 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

37


(BI) 5 – 0,3414 ha – plochy individuálního bydlení (BI) 6 – 0,1499 ha – plochy individuálního bydlení Plochy pro individuální bydlení se nachází na okraji zástavby v severovýchodní části Buchlovic. Na ploše 5 se v současnosti nachází neudržovaný luční porost s náletovými keři – zejména růže šípková (biotop X7, X12). Plocha 6 je aktuálně využívána jako trvalý travní porost s porostem dřevin podél obvodu (biotop X5, X13). Plochy navazují na stávající zástavbu a jedná se záměry převzaté z původního územního plánu. Realizace těchto ploch bude mít zanedbatelný vliv na všechny složky životního prostředí. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. Obr. 19: Plochy 5 a 6 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

Foto 8: Pohled na plochu 5 od jihozápadu.

38


(SP) 39 – 0,1331 ha – plochy smíšené výrobní Plocha přestavby se nachází v intravilánu obce a bezprostředně navazuje na okolní zástavbu. Jedná se o převzatý, částečně již realizovaný záměr z původního územního plánu. Realizace této plochy bude mít s ohledem na malou výměru a již částečně proběhnuvší realizaci zanedbatelný vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. Obr. 20: Plocha 39 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

(BI) 8 – 0,9793 ha – plochy individuálního bydlení (PV) 26 – 0,4020 ha – plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (T*) 89 – 0,0675 ha – plocha technické infrastruktury Plochy se nachází ve východní části řešeného území na středně strmém jižním svahu v návaznosti na zadní trakty objektů individuálního bydlení v ulicích Ku Hradu a Viniční mimo současně vymezené zastavěné území. Plocha 8 byla obsažena v původním územním plánu. Dopravní a technická infrastruktura v lokalitě chybí, pro její zajištění je navržena plocha veřejného prostranství (PV) 26, jež s plochou 8 sousedí na jižním okraji a navazuje na plochy veřejné prostranství Viniční ulice. Pro vedení vysokého napětí byla navržena plocha 89. V místě ploch se aktuálně nachází mozaika políček, zahrádek, neudržovaných ploch a náletových dřevin (biotopy X1, X3, X7 a X12). V západní části plochy 26 prochází vodoteč, která je významným krajinným prvkem. Realizace výstavby na těchto plochách je z pohledu ochrany přírody a krajiny akceptovatelná za předpokladu, že výše uvedený VKP vodního toku bude plně respektován.

39


Obr. 21 Plochy 8, 26 a 89 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

Foto 9: Pohled na plochu 8 ze stávající komunikace.

(BI) 9 – 0,1321 ha – plochy individuálního bydlení (BI) 10 – 0,4086 ha – plochy individuálního bydlení (BI) 11 – 0,5699 ha – plochy individuálního bydlení Plochy se nachází v prolukách zástavby v severovýchodní části zájmového území. Všechny tři plochy jsou přebírány z původního územního plánu. V místě plochy 9 se nachází zahrada, na ploše 11 se nachází kulturní sečená louka (biotop X5). Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2008 plocha 10 zasahuje do mozaiky se 70% podílem kvalitních ovsíkových luk. Dle aktuálního průzkumu je plocha 10 součástí větší mozaiky degradujících ovsíkových luk v mozaice s ruderální vegetací (vratič obecný, třtina křovištní) - mozaika biotopů T1.1 a X7. Severní okraj plochy 10 zasahuje do blízkosti hranice EVL Chřiby. Realizace všech tří ploch bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. 40


Obr. 22: Plochy 9, 10 a 11 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).



41


(BI) 7 – 0,1960 ha – plochy individuálního bydlení Plocha se nachází v centrální části řešeného území na mírném terénním hřbetu v ulici Na Lhotce. Plocha navazuje na stávající infrastrukturu a zastavěné území. Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu. V místě plochy se aktuálně nachází okraj rozsáhlého ovocného sadu. Realizace této plochy bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. Obr. 23: Plocha 7 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

(TE) 88 – 0,2836 ha – plochy technické infrastruktury – energetika Plocha se nachází v severozápadním okraji centrální části Buchlovic a je určena pro realizaci STL plynovodu. Realizace této plochy bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. Obr. 24: Plocha 88 na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Dujka 2015).

42


2. Újezda Obr. 25: Plochy 92, 12, 13, 14 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

(T*) 92 – 0,0414 ha - plochy technické infrastruktury Plocha se nachází východně od místní části Újezda a je určena pro realizaci sítí technického vybavení (SPL plynovod, kanalizační řad). Realizace této plochy bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny. (BI) 12 – 0,1757 ha – plochy individuálního bydlení (BI) 13 – 0,2162 ha – plochy individuálního bydlení (BI) 14 – 0,2307 ha – plochy individuálního bydlení Plochy bydlení se nachází v místní části Újezda na mírném jihovýchodním svahu mimo vymezené zastavěné území. Jedná se o záměry převzaté z původního územního plánu. Realizací těchto ploch dojde k doplnění zástavby do stávajících proluk. V místě plochy 12 se aktuálně nachází sečená louka v proluce zástavby lemovaná ovocnými stromy a náletovými dřevinami. Na ploše 13 se nachází intenzivně obhospodařované pole s pásem náletových dřevin podél cesty (růže šípková, hloh obecný, trnka aj.). Na ploše 14 se nachází mozaika

43


pole, zahrádek s ovocnými stromy a náletových dřevin. Všechny tři plochy zasahují do prostoru EVL Chřiby, konkrétně do jejího jihovýchodního okraje. Výskyt předmětů ochrany EVL Chřiby v místě těchto ploch je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. Realizace těchto ploch nebude mít z pohledu životního prostředí kromě záboru ZPF významný vliv. Podmínky pro realizaci ploch nejsou stanoveny. Foto 12: Pohled na plochu 12 z místní komunikace.

Foto 13: Pohled na plochu 13 od západu z místní komunikace.

Foto 14: Pohled na plochu 14 od západu z místní komunikace

3. Trnávky (RI) 16 – 0,0297 ha – plochy rodinné rekreace Tato drobná plocha se nachází v lokalitě Trnávky a je součástí zastavěného území. Plocha bezprostředně navazuje na stávající plochy hromadné rekreace a plochy sídelní zeleně. Plocha se nachází na území EVL Chřiby, konkrétně v její jihovýchodní části. Dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2010 se na ploše nachází mozaika biotopů se 40% podílem degradovaného biotopu T1.1, který je předmětem ochrany EVL Chřiby. Na ploše se v současnosti nachází pravidelně sečená zahrada s několika vzrostlými dřevinami, drobnými stavbami a skládkami materiálů. Realizace této plochy bude mít zanedbatelný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Podmínky pro realizaci nejsou stanoveny.

44


Obr. 26: Plocha 16 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK)

(BI) 15 – 0,3024 ha – plochy individuálního bydlení Tato plocha se nachází v proluce zástavby v místní části Trnávky. Pozemek je oplocený a je využíván jako zahrada rodinného domu. Na ploše se nachází pravidelně sečený luční porost a vzrostlé ovocné stromy. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Plocha se nachází na území EVL Chřiby, konkrétně v její jihovýchodní části. Výskyt předmětů ochrany EVL Chřiby v místě této plochy je možné pro nevhodnost biotopu vyloučit. Realizace této plochy nemá z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví významný negativní vliv. Obr. 27: Plocha 15 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK)

Foto 15: Pohled na plochu 15 z místní komunikace

45


(WT) 41 – 2,2631 ha – vodní plochy a toky Navržená rozsáhlá vodní plocha je situována na levém břehu Dlouhé řeky nad soutokem s jejím levostranným přítokem, severozápadně od rekreační lokality Smraďavka. Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu. V severní části plochy se nachází intenzivně obhospodařované pole (biotop X2), v dolní (jižní) části se nachází mozaika podmáčených biotopů – T1.5 – vlhké pcháčové louky, M1.1 – rákosiny eutrofních stojatých vod s přechodem do biotopu X7A, dále se v mozaice vyskytuje biotop X12 – nálety pionýrských dřevin. Plocha zasahuje do VKP údolní niva a bezprostřední blízkosti prvků lokální úrovně ÚSES, jejich významnější negativní ovlivnění se však nepředpokládá. Lze předpokládat, že navržená nádrž bude obtočná, nikoliv průtočná, což výrazně snižuje vliv na přilehlý vodní tok. Plocha se nachází na území EVL Chřiby, konkrétně v její jihovýchodní části. Jižní část plochy, která bývá pravidelně podmáčena, představuje potenciálně vhodný biotop pro obojživelníky a ohniváčka černočárného, který je předmětem ochrany této EVL. Možný je výskyt i dalších chráněných druhů živočichů – např. ťuhýka obecného. Dle nálezové databáze NDOP AOPK ČR je z blízkosti této plochy (v přilehlém vodním toku) udáván výskyt raka říčního (Hošek 2005 in Štambergová M. et al. 2009), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění kriticky ohroženým druhem. V blízkosti je udáván také výskyt ohniváčka černočárného (9 jedinců v roce 2010 in Veselý 2010), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění silně ohroženým druhem. Z lučních porostů v údolí Dlouhé řeky je v inventarizačním průzkumu EVL Chřiby z oboru lepidopterologie (Mott MacDonald Praha, spol. s r. o. 2010) dále udáván výskyt batolce červeného (Apatura ilia), batolce duhového (Apatura iris) a otakárka fenyklového (Papilio machaon), které jsou dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění ohroženými druhy. Dále je z Údolí Dlouhé řeky udáván výskyt modráska bahenního (Phengaris nausithous), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění silně ohroženým druhem. Tyto nálezy motýlů z údolí Dlouhé řeky však nejsou blíže lokalizovány, s ohledem na charakter biotopu na ploše 41 nelze vyloučit jejich výskyt na tomto lučním porostu. S ohledem na potenciální cennost plochy a méně optimální dobu provedeného aktuálního průzkumu mimo vegetační sezónu (listopad 2015) doporučujeme na této návrhové ploše do budoucna provést biologický průzkum území a biologické posouzení na úrovni konkrétního předloženého záměru. Uvedený průzkum a posouzení podrobně posoudí vhodnost realizace tohoto záměru a případně doporučí vhodné úpravy projektu k zajištění ochrany výše uvedených hodnot území. Luční porosty na hrázích případně vybudované vodní nádrže by měly být sečeny během sezóny postupně po částech, vždy s ponecháním neposečených partií, což by přispělo ke zlepšení stavu lokality pro řadu druhů živočichů, zejména hmyzu. Plocha bude v budoucnosti do určité míry plnit i krajinotvornou funkci a posílí biodiverzifikaci území. Za dodržení výše uvedených opatření je realizace plochy z hlediska životního prostředí akceptovatelná. Obr. 28: Plocha 41 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK)

46


Foto 16: Pohled na plochu 41 z místní komunikace

4. Leopoldov - Smraďavka Obr. 29: Plochy 40, 118, 99 a 28 na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Dujka 2015)

47


(WT) 40 – 0,6295 ha – vodní plochy a toky Navržená vodní plocha je situována na levém břehu Dlouhé řeky severozápadně od rekreační lokality Smraďavka. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. V místě plochy se nachází mozaika podmáčených biotopů – T1.5 – vlhké pcháčové louky, M1.1 – rákosiny eutrofních stojatých vod s přechodem do biotopu X7A, dále se v mozaice vyskytuje biotop X12 – nálety pionýrských dřevin. Plocha zasahuje do VKP údolní niva a bezprostřední blízkosti prvků lokální úrovně ÚSES, negativní ovlivnění se však nepředpokládá. Lze předpokládat, že navržená nádrž bude obtočná, nikoliv průtočná, což výrazně snižuje vliv na přilehlý vodní tok. Plocha se nachází na území EVL Chřiby, konkrétně v její jihovýchodní části. Jižní část plochy, která bývá pravidelně podmáčena, představuje potenciálně vhodný biotop pro obojživelníky a ohniváčka černočárného, který je předmětem ochrany této EVL. Možný je výskyt i dalších chráněných druhů živočichů – např. ťuhýka obecného. Dle nálezové databáze NDOP AOPK ČR je z blízkosti této plochy udáván výskyt raka říčního (Hošek 2005 in Štambergová M. et al. 2009), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění kriticky ohroženým druhem a výskyt ohniváčka černočárného (9 jedinců v roce 2010 in Veselý 2010), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění silně ohroženým druhem. Z lučních porostů v údolí Dlouhé řeky je v inventarizačním průzkumu EVL Chřiby z oboru lepidopterologie (Mott MacDonald Praha, spol. s r. o. 2010) dále udáván výskyt batolce červeného (Apatura ilia), batolce duhového (Apatura iris) a otakárka fenyklového (Papilio machaon), které jsou dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění ohroženými druhy. Dále je z Údolí Dlouhé řeky udáván výskyt modráska bahenního (Phengaris nausithous), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění silně ohroženým druhem. Tyto nálezy motýlů z údolí Dlouhé řeky však nejsou blíže lokalizovány, s ohledem na charakter biotopu na ploše 40 nelze vyloučit jejich výskyt na tomto lučním porostu. S ohledem na potenciální cennost plochy a méně optimální dobu provedeného aktuálního průzkumu mimo vegetační sezónu (listopad 2015) doporučujeme na této návrhové ploše do budoucna provést biologický průzkum území a biologické posouzení na úrovni konkrétního předloženého záměru. Uvedený průzkum a posouzení podrobně posoudí vhodnost realizace tohoto záměru a případně doporučí vhodné úpravy projektu k zajištění ochrany výše uvedených hodnot území. Luční porosty na hrázích případně vybudované vodní nádrže by měly být sečeny během sezóny postupně po částech, vždy s ponecháním neposečených partií, což by přispělo ke zlepšení stavu lokality pro řadu druhů živočichů, zejména hmyzu. Plocha bude v budoucnosti do určité míry plnit i krajinotvornou funkci a posílí biodiverzifikaci území. Za dodržení výše uvedených opatření je schválení plochy z hlediska přírody a krajiny akceptovatelné. Foto 17: Pohled na plochu 40 z místní komunikace

48


(D) 118 – 0,0301 ha – plochy dopravní infrastruktury (TV) 98 – 0,1352 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 99 – 0,1522 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (PV) 28 – 0,0444 ha – plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch Plocha 118 je navržena pro výstavbu účelové komunikace pro zajištění přístupu k ploše 40. Plochy 98 a 99 jsou navrženy pro výstavbu stoky splaškové kanalizace a vodovodního řadu. Na ploše 28 má být vybudována nová místní komunikace, která bude zajišťovat dopravní obsluhu stávajícího Autokempu Smraďavka. Důvodem je odklonění cílové dopravy směřující do autokempu ze západní strany, která nyní projíždí přes areál Lázní Leopoldov a vybudování nového nástupního prostoru na východní straně autokempu. Plochy se nachází na území EVL Chřiby. Realizací plochy 28 dojde k drobnému zásahu do přírodního stanoviště 91E0, které je předmětem ochrany této EVL. Plochy 98 a 99 se nachází v bezprostřední blízkosti tohoto přírodního stanoviště, které je nižší kvality. Celkově dojde pouze k mírnému ovlivnění této EVL. Realizace těchto záměrů je z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelná, realizace ploch 99 a 98 bude mít jen krátkodobý dočasný vliv. Podmínkou realizace ploch je při realizaci výstavby na plochách 28, 98 a 99 minimalizovat zásahy do břehových porostů podél Dlouhé řeky. Obr. 30: Plochy 27, 91, 93, 95, 96, 97 a 120 na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Dujka 2015)

(TV) 91 – 0,0139 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 93 – 0,0299 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 94 – 0,0766 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 95 – 0,0953 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 96 – 0,0768 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 97 – 0,3611 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 120 – 0,0249 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (PV) 27 – 0,1176 ha – plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch Plochy 91, 93, 94, 95, 96, 97 a 120 jsou navrženy pro realizaci kanalizačních řadů a zařízení na kanalizační síti a budou mít jen dočasné krátkodobé negativní vlivy v době výstavby sto49


kového systému, zejména z hlediska zásahu do hlukové situace a do porostů na povrchu země. Plocha 27 je navržena pro vybudování malého parkoviště u stávající místní komunikace. Plochy 27, 96, 95, 120 a 91 zasahují do VKP údolní niva, do EVL Chřiby a do bezprostřední blízkosti prvků lokální úrovně ÚSES. Na plochách 27, 96, 97, 95 a 91 se nachází přírodní stanoviště 91E0 nižší kvality, které je předmětem ochrany EVL Chřiby. Celkově dojde pouze k mírnému ovlivnění této EVL a VKP. Realizace těchto záměrů je z pohledu přírody a krajiny akceptovatelná za předpokladu respektování výše uvedených hodnot území. Doporučujeme proto při realizaci výstavby na plochách 27, 96, 97, 95 a 91 minimalizovat zásahy do břehových porostů podél Dlouhé řeky.

5. Údolí Dlouhé řeky (WT) 42 – 0,3391 ha – vodní plochy a toky Plocha se nachází v západní části zájmového území v údolí Dlouhé řeky, na jejím levém břehu. Záměr výstavby obtočné vodní nádrže je přebírán z původního územního plánu. V místě plochy 42 se dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2010 nachází biotop L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy v degradované podobě. Dle aktuálního průzkumu v porostu dominuje olše lepkavá s příměsí javoru babyky, trnky obecné, růže šípkové, při okrajích buku lesního a vzácně s dubem letním a habrem. Okraj porostu u cesty je ruderalizován. Plocha se nachází na území EVL Chřiby a do VKP vodního toku a nivy. Realizací této plochy by došlo k částečnému zásahu do přírodního stanoviště 91E0 nižší kvality, které je předmětem ochrany EVL Chřiby. Maloplošná ruderální bylinná vegetace na okraji cesty hypoteticky může představovat potenciálně vhodný biotop pro ohniváčka černočárného, který je také předmětem ochrany této EVL, nicméně jeho výskyt zde není udáván a negativní dotčení druhu realizací této plochy lze prakticky vyloučit. V případě realizace vodní plochy lze očekávat poměrně rozsáhlé kácení lesního porostu a zásahy do nivy toku, kde nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. S ohledem na dobu aktuálního průzkumu mimo vegetační sezónu doporučujeme na této návrhové ploše před výstavbou provést biologický průzkum území a biologické posouzení na úrovni konkrétního předloženého záměru. Uvedený průzkum a posouzení podrobně posoudí vhodnost realizace tohoto záměru a případně doporučí vhodné úpravy projektu k zajištění ochrany výše uvedených hodnot území. Luční porosty na hrázích případně vybudované vodní nádrže by měly být sečeny během sezóny postupně po částech, vždy s ponecháním neposečených partií, což by přispělo ke zlepšení stavu lokality pro řadu druhů živočichů, zejména hmyzu. Při eventuální budoucí realizaci vodní plochy doporučujeme minimalizovat zásahy do lesních porostů (přírodního stanoviště). Plocha bude v budoucnosti do určité míry plnit i krajinotvornou funkci a posílí biodiverzifikaci území. Za dodržení výše uvedených opatření je schválení plochy z hlediska životního prostředí akceptovatelné. Obr. 31: Plocha 42 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK)

50


Foto 18: Pohled na okraj jasanovo-olšového luhu s ruderalizovaným okrajem v severní části plochy 42.

Foto 19: Pohled na Dlouhou řeku v místě plochy 42.

(WT) 43 – 0,8223 ha – vodní plochy a toky Plocha se nachází v údolí Dlouhé řeky v západní části zájmového území, na jejím levém břehu. Záměr výstavby obtočné vodní nádrže je přebírán z původního územního plánu. V severním okraji plochy 43 se dle oficiální vrstvy mapování biotopů AOPK ČR z roku 2010 nachází středně kvalitní biotop L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy. V severovýchodní a východní části plochy lesní porost přechází do biotopu L5.1 – Květnaté bučiny (RB:W). V porostu dominuje olše lepkavá a olše šedá s příměsí jasanu ztepilého, jilmu horského, buku lesního, na okrajích se nachází pás keřů (růže šípková, hloh obecný a trnka). V podrostu se vyskytuje třtina chloupkatá a mařinka vonná. Nivní louka v centrální části plochy s dominancí travin je intenzivně sečená, nachází se na ní posed a krmeliště pro zvěř. Dle nálezové databáze NDOP AOPK ČR je z blízkosti této plochy udáván výskyt raka říčního (3 jedinci in Klusková 2015), který je dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění kriticky ohroženým druhem. Plocha se nachází na území EVL Chřiby a VKP vodního toku a nivy. V severní části plochy se nachází přírodní stanoviště 91E0, které je předmětem ochrany EVL Chřiby, ruderální bylinná vegetace na okraji cesty i plocha samotné louky hypoteticky může představovat potenciálně vhodný biotop pro ohniváčka černočárného, který je také předmětem ochrany této EVL, ale i pro další druhy živočichů, např. hmyzu. V případě realizace vodní plochy lze očekávat kácení lesního porostu a zásahy do nivy toku, kde nelze vyloučit výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. S ohledem na dobu aktuálního průzkumu mimo vegetační sezónu doporučujeme na této návrhové ploše do budoucna provést biologický průzkum území a biologické posouzení na úrovni konkrétního předloženého záměru. Uvedený průzkum a posouzení podrobně posoudí vhodnost realizace tohoto záměru a případně doporučí vhodné úpravy projektu k zajištění ochrany výše uvedených hodnot území. Luční porosty na hrázích případně vybudované vodní nádrže by měly být sečeny během sezóny postupně po částech, vždy s ponecháním neposečených partií, což by přispělo ke zlepšení stavu lokality pro řadu druhů živočichů, zejména hmyzu. Při eventuální budoucí realizaci vodní plochy doporučujeme minimalizovat zásahy do lesních porostů (přírodního stanoviště). Plocha bude v budoucnosti do určité míry plnit i krajinotvornou funkci a posílí biodiverzifikaci území. Za dodržení výše uvedených opatření je schválení plochy z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelné.

51


Foto 20: Pohled na Dlouhou řeku v místě navržené vodní plochy 43.

Foto 21: Pohled na luční porost na ploše 43.

Obr. 32: Plocha 43 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Dujka 2015, ČÚZK).

6. U hradu Buchlov (D) 23 – 0,9163 ha – plochy dopravní infrastruktury (WT) 44 – 0,2948 – vodní plochy a toky (D) 119 – 0,0281 ha – plochy dopravní infrastruktury (TV) 122 – 0,0065 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 123 – 0,0619 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 124 – 0,0178 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství (TV) 125 – 0,0162 ha – plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství Plocha 23 je navržena pro výstavbu parkoviště u hradu Buchlov, jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. V případě plochy 44 se jedná o převzatý, částečně již realizovaný, záměr z původního územního plánu. Plochy 122-125 jsou navrženy pro realizaci kanalizačních řadů a zařízení na kanalizační síti (plocha 125 je navržena pro ČOV). V blízkosti plochy 23, 119 a 44 byl je v nálezové databázi NDOP AOPK ČR udáván výskyt chřástala polního, který je silně ohroženým druhem (Heralt 2011). Všechny plochy se nachází na území EVL Chřiby. Kanalizační stoky 122, 123, 124 a plocha pro ČOV 125 zasahují do přírodního stanoviště 9170, které je předmětem ochrany této EVL. Plochy 44 a 119 jsou navrženy v silně degradovaném porostu ovsíkových luk – stanoviště 6510, které je předmětem ochra-

52


ny této EVL. Realizací výše uvedených záměrů dojde spíše k maloplošným záborům výše uvedených přírodních stanovišť. Při výstavbě na plochách 122, 123, 124 a 125 je nutno minimalizovat zásahy do lesních porostů. S ohledem na potenciální výskyt chřástala doporučujeme načasovat výstavbu na plochách 23, 119 a 44 po konzultaci s orgánem ochrany přírody mimo hnízdní období tohoto zvláště chráněného druhu. Realizací plochy 23 dojde k zásadní přeměně části krajiny na zpevněnou plochu o rozloze cca 0,9 ha. To bude mít do určité míry vliv na retenční schopnost dotčeného území. U takto rozsáhlé parkovací plochy nelze vyloučit ani riziko kontaminace dešťových vod ropnými látkami. Z tohoto důvodu je nutno osadit kanalizační vpusti lapoly. Realizace plochy 23 bude mít mírně negativní vliv na vodu z důvodu snížení retenční schopnosti krajiny. Vybudování systému kanalizace (plochy 122, 123, 124) se zakončením na místní ČOV (plocha 125) bude mít mírně pozitivní vliv na kvalitu vod. Realizace všech ploch je z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví za dodržení výše uvedených podmínek akceptovatelná. Obr. 33: Plochy 23, 44, 119, 122, 123, 124 a 125 na hlavním výkresu a leteckém snímku (podkladová data: Dujka 2015, ČÚZK)

Foto 22: Pohled na intenzivně obhospodařovanou louku s alejí ovocných stromů v místě plochy 23

53


Foto 23: Stávající vodní plocha s altánem v místě plochy 44

7. Nezastavitelné plochy přírodního charakteru V hodnoceném návrhu ÚP je navržena celá řada nezastavitelných ploch přírodního charakteru, které zde nejsou jednotlivě hodnoceny. Tyto nezastavitelné plochy jsou v návrhu ÚP vhodně umístěny. Konkrétně se jedná o plochy krajinné zeleně: - plochy 61 a 66 navržené pro doplnění regionálního biokoridoru (RBK), - plochy 47 až 60, 62 až 65, 67 až 72, 121 navržené pro doplnění lokálních biokoridorů, - plochy 45 a 46 navržené pro vytvoření pásu krajinné zeleně plnící funkci izolační a ochranné zeleně mezi silnicí I/50 a stávajícím obytným územím městyse Buchlovice, - plochy 100 až 117 navržené pro realizací pásů liniové zeleně s protierozní a krajinotvornou funkcí, Dále jsou navrženy následující plochy přírodní: - plochy 73 až 85 jsou navrženy pro realizaci chybějících nebo nefunkčních částí biocenter, která jsou základními skladebnými částmi (prvky) územního systému ekologické stability (ÚSES). Tyto plochy mají obecně pozitivní vliv: -

na retenční schopnost krajiny, na krajinný ráz, pro snížení rizika eroze, jako interakční prvky, pro zvýšení průchodnosti krajiny pro migrující živočichy, pro doplnění ÚSES, pro zlepšení klimatu a záchyt prachových částic, pro zlepšení pobytové pohody obyvatel (plochy 45 a 46) pro biodiverzifikaci území.

Všechny nezastavitelné plochy jsou z hlediska životního prostředí doporučeny k realizaci bez podmínek.

54


6.3 Hodnocení územního plánu jako celkové koncepce Návrh územního plánu Buchlovice je řešen invariantně. Hodnocení je provedeno na základě terénního průzkumu (říjen-prosinec 2015), aktuální analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 a nálezové databáze NDOP, zhodnocení případného výskytu významných přírodních biotopů, lokalit výskytu ochranářsky významných druhů rostlin či živočichů nebo možného negativního ovlivnění dochovaného krajinného rázu v prostoru stávajících či nově navržených rozvojových záměrů (změn využití území) v prostoru obce Buchlovice. Byly hodnoceny jak plochy nově navrhované, neobsažené v platném ÚP, tak plochy převzaté z platného ÚP. Vlivy na ovzduší, vodu, půdu, hlukovou situaci a další složky jsou hodnoceny slovně bez použití modelů a výpočtů. 6.3.1 Vlivy na půdu Z hlediska navrhovaného návrhu ÚP se jedná o velmi významný vliv, a to již s ohledem na situování naprosté většiny ploch zcela nebo alespoň zčásti na půdách nejvyšší bonity. Zábory ZPF jsou ale v řadě případů formální, zejména tam, kde se jedná o vyčíslení plochy koridorů podzemních sítí (vodovody, kanalizace), které budou vedeny pod zemí a zábor ZPF bude jen dočasný. Kromě vlastního úbytku půdy je třeba připomenout i negativní vlivy jejich záboru na funkci vododržnou, krajinotvornou, funkci nutného podkladu pro rozšíření flóry a fauny atd. Podstatným aspektem je i fragmentace pozemků a možnost narušení sítě dopravních cest a funkčnosti investic do půdy, které je ale možno v průběhu realizace minimalizovat nebo eliminovat. Celková plocha navržených záborů ZPF přesahuje 90,2804 ha, přičemž celkově přibližně 47,5 ha představují plochy krajinné a přírodní zeleně. Plochy s I. třídou přednosti v ochraně ZPF tvoří celkově 2,4048 ha (z toho plochy krajinné zeleně 0,48 ha) a plochy s II. třídou přednosti v ochraně ZPF celkově 46,3052 ha (z toho plochy krajinné zeleně a plochy přírodní 19,40 ha, plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch 11,29 ha). Tab. 2 Vyhodnocení záborů ZPF z hlediska funkčního využití Poř. č.

Druh plochy s rozdílným způsobem využití

Index PRVZ

Plocha záboru (v ha)

Plocha záboru již schváleného (v ha)

1

Plochy individuálního bydlení

BI

9,7558

9,560

2

Plochy rodinné rekreace

RI

0,0297

0,000

3

Plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost

OV

1,6352

1,589

4

Plochy občanského vybavení – veřejná pohřebiště a související služby

OH

0,0869

0,000

5

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

OS

1,7381

1,256

6

Plochy dopravní infrastruktury

D

4,1506

2,874

7

Plochy technické infrastruktury

T*

1,7601

0,000

8

Plochy technické infrastruktury – vodní hospodářství

TV

1,0683

0,000

9

Plochy technické infrastruktury – energetika

TE

0,3061

0,000

55


Tab. 2 Vyhodnocení záborů ZPF z hlediska funkčního využití – pokr. Poř. č.

Druh plochy s rozdílným způsobem využití

Plocha záboru v ha

Index PRVZ

Plocha záboru již schváleného (v ha)

10

Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch

PV

1,1374

0,380

11

Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch

PZ

11,6961

10,475

12

Plochy smíšené výrobní

SP

5,0878

4,663

13

Vodní plochy a toky

WT

4,3488

3,657

14

Plochy krajinné zeleně

K

17,8306

5,372

15

Plochy přírodní

P

29,6489

10,517

90,2804

50,343

Celkem

Tab. 3 Plochy převzaté z původního ÚPO Buchlovice Č.

Ozn. plochy

Požadovaná výměra záboru půd. fondu v ha

Výměra plochy v ha pro níž již byl udělen souhlas

Označení plochy (nebo její části) v původ. ÚPN

1

1

4,7940

4,794

B 45

2

2

0,2613

0,261

B 44

3

3

0,1262

0,126

B 44

4

4

0,8721

0,872

B 35

5

5

0,3414

0,341

B 23

6

6

0,1499

0,150

B 21

7

7

0,1960

0,196

B 56

8

8

0,9793

0,979

B 10

9

9

0,1321

0,132

B4

10

10

0,4086

0,365

B1

11

11

0,5699

0,513

B2

12

12

0,1757

0,166

B 49

13

13

0,2162

0,216

B 52

14

14

0,2307

0,230

B 53

15

15

0,3024

0,219

B 55

16

17

1,6352

1,589

Op 1

17

19

1,7381

1,256

Ot 1

18

20

0,6097

0,610

Do 8

19

21

2,3309

2,177

Dk 1

20

23

0,9163

0,087

Dk 4

21

25

0,5734

0,380

B 45

22

30

0,6444

0,186

Zi 1

23

31

7,0126

6,350

Zl 2

24

32

3,6492

3,614

Zl 1

25

33

0,3246

0,325

Zi 4, Oh 1

26

34

2,6093

2,609

Vs 5

56


Tab. 3 Plochy převzaté z původního ÚPO Buchlovice – pokr. Č.

Ozn. plochy

Požadovaná výměra záboru půd. fondu v ha

Výměra plochy v ha pro níž již byl udělen souhlas

Označení plochy (nebo její části) v původ. ÚPN

27

35

0,8249

0,825

Vs 4

28

36

0,5321

0,367

Vs 3

29

37

0,9212

0,841

Vs 2

30

39

0,1331

0,021

Vs 1

31

40

0,6295

0,070

W2

32

41

2,2631

2,190

W1

33

42

0,3391

0,502

W6

34

43

0,8223

0,600

W7

35

44

0,2948

0,295

W5

36

50

0,6511

0,651

USES 1

37

51

2,5437

2,544

USES 3

38

54

0,2014

0,201

USES 6

39

55

1,5910

1,230

USES 7

40

60

0,0973

0,098

USES 8

41

61

0,3584

0,343

USES 10

42

81

1,7558

1,756

USES 9

43

82

4,0094

4,001

USES 9

44

83

1,6216

1,622

USES 5

45

85

3,1384

3,138

USES 2

46

121

0,3748

0,305

USES 10

Ʃ

54,9025

50,343

Vlivy na zábor PUPFL V souvislosti s navrženými vodními plochami 42 a 43 a plochami technické infrastruktury 88, 122 – 125 dojde k záboru PUPFL o celkové výměře 0,9334 ha. Vzhledem k tomu, že plochy 88 a 122 – 125 jsou určeny pro vybudování STL plynovodu a kanalizačních stok, nedojde v těchto plochách ke skutečnému záboru PUPFL, neboť se jedná o podzemní stavby sítí technického vybavení. Skutečný zábor PUPFL by měl činit 0,6355 ha (pro navržené vodní plochy 42 a 43). Vliv na PUPFL jsou vzhledem k jeho malému podílu na ploše dotčeného území považován za malý.

6.3.2 Dopravní zátěž území Z hlediska dopravní obslužnosti dojde v obci k postupnému malému navýšení dopravy způsobenému obslužnou dopravou k nově navrhovaným a realizovaným plochám, a to jak plochám pro bydlení, tak plochám pro podnikání. Hlavní příjezdová silnice I/50 vede již v současné době mimo plochy pro bydlení a do kolize s nimi se dostává pouze podél západního okraje zástavby obce. Hlavní střetové místo je znázorněno na následujícím obrázku. Nově již nejsou plochy pro bydlení podél trasy I/50 navrhovány.

57


Obr. 34 Hlavní střetové místo ploch pro bydlení a dopravu (I/50) v koordinačním výkresu a na ortofotomapě

58


Nové rozvojové plochy, byť s převahou ploch pro bydlení, budou mít kumulativní mírně negativní dopad z důvodu postupného navyšování intenzit osobní obslužné dopravy. Při realizaci ploch pro výrobu také dojde k nárůstu dopravy nákladní. Tento primární vliv bude trvalý s mírně vzestupným negativním trendem, jeho sekundárním dopadem bude mírné zvýšení hlukové a imisní zátěže území. Celkově je ale třeba konstatovat, že s ohledem na zaměření obce na turistiku a rekreaci je výměra nově navrhovaných ploch poměrně malá a tedy ani dopady na dopravní a následně imisní a hlukovou zátěž nebudou významné. Pro další období by bylo vhodné, umožní-li to prostorové dispozice, vymezit podél silnice I/50 izolační pás zeleně. 6.3.3. Hluková a imisní zátěž, veřejné zdraví Hluková a imisní zátěž, jak již bylo konstatováno, není v území významným problémem a projevuje se zejména podél silnice I/50. Zvýšení hlukového a imisního zatížení území vlivem realizace rozšíření ploch pro výrobu pravděpodobně nebude s ohledem na jejich malou výměru významného rozsahu. S jistotou ale nelze tuto skutečnost bez znalosti konkrétního naplnění daných ploch v této chvíli stanovit a je nutno odkázat na posouzení hlukové zátěže do realizačního stadia staveb v plochách. Pozitivně se projeví vymezení dostatečné výměry ploch pro parkování, zejména pro významné společenské akce.

6.3.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Všechny podnikatelské aktivity včetně rozvoje obytné zástavby přinášejí obvykle zvýšenou produkci odpadů. V daném území tento problém není zásadního významu. Svoz odpadů je v souladu s platnými předpisy v území zajištěn, produkce odpadů je ustálená a soustředí se převážně na komunální odpady (směsný komunální odpad, plasty, papír, biologicky rozložitelné odpady – zbytky potravin a odpady ze zahrad). Tento vliv bude po realizaci rozvojových ploch velmi mírně negativní, trvalý s mírně vzestupnou tendencí závislou na počtu obyvatel a návštěvníků. U odpadních vod z nově navrhovaných ploch pro bydlení je navrženo vhodné nakládání. Současně dojde ke zlepšení i ve stabilizovaných plochách, které budou nově napojeny na veřejnou kanalizaci a ČOV. Vliv realizace nově navrhovaných zastavitelných ploch na produkci odpadních vod bude trvalý, velmi mírně negativní, závislý na počtu obyvatel a návštěvníků, bude mít kumulativní charakter s již existujícími plochami. Konkrétní vyčíslení předpokládaného nárůstu odpadních vod uvedeno v odůvodnění ÚP. Z pohledu vlivu na povrchové a podzemní vody ale dojde k mírnému zlepšení díky odkanalizování větší výměry zastavěného území a tedy díky snížení vnosu znečištění do životního prostředí.

6.3.5 Změny odtokových poměrů Při postupné zástavbě stávajících nezpevněných ploch, a to jak ploch pro průmysl a skladování, tak ploch pro bydlení a komerční zařízení, dojde k částečnému zrychlování srážkových vod z území.

59


Významným trvalým negativním způsobem mohou do odtokových poměrů zasáhnout plochy pro parkování, pokud by při jejich konstrukci byl použit asfalt, beton nebo jiný obdobný celistvý povrch. Takové povrchy je možno ošetřit instalací odlučovače ropných látek. V případě rozsáhlých parkovacích ploch, zejména pokud by jednalo o plochy využívané občasně, by bylo vhodnější řešit jejich povrch travními panely nebo jiným částečně zpevněným povrchem. V současné době již obecně není stav osobních vozidel natolik špatný, aby docházelo k masivním úkapům ropných látek, a s drobným znečištěním si jsou schopny půdní bakterie poradit. Kladnou stránkou takového řešení je snížení odtokového koeficientu tedy zachování retenční schopnosti území. Propustné povrchy samozřejmě nejsou vhodné v ochranných pásmech vodních zdrojů. ÚP navrhuje řadu ploch určené pro zlepšení funkčnosti protipovodňových opatření, pro zlepšení retenčních schopností území a snížení rizika eroze půdy. Jsou rovněž navrženy rozsáhlé výměry ploch přírodní a krajinné zeleně, které rovněž působí protierozně. Celkově tedy lze konstatovat, že uplatnění ÚP bude mít na odtokové poměry pozitivní vliv a sníží rizika bleskových záplav a splachu svrchních vrstev ze zemědělských ploch. Z hlediska zastavěných ploch je minimalizace zrychlení odtoku dešťových vod ošetřena podmínkou upřednostnění zasakování nebo retence, na kterou návrh ÚP klade důraz. 6.3.6. Vlivy na čerpání vod Předpokládaná nová zástavba a případný rozvoj podnikatelské činnosti přinese zvýšení odběru podzemních vod pro zásobování veřejného vodovodního řadu. Území obce je napojeno na dostatečné zdroje podzemních vod. ÚP rovněž řeší napojení stávajících stabilizovaných ploch na veřejnou vodovodní síť a zlepšuje tlakové poměry v kritických místech. Vlivy na čerpání vod budou trvalé, mírně negativní, vlivy na zásobování obvytelstva obce nezávadnou pitnou vodou se předpokládají pozitivní. 6.3.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Jak již bylo řečeno, návrh ÚP zohledňuje stávající architektonickou tvářnost a strukturu obce a respektuje evidované nemovité kulturní památky i místní pamětihodnosti a kulturní tradice. Regulativy ÚP stanovují pro plochy obecné plošné a výškové regulativy v dostatečné míře. Vliv návrhu ÚP na tyto složky je neutrální. 6.3.8 Vliv na krajinný ráz, na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, zvláště chráněná území, ÚSES a ekosystémy Konkrétní vlivy jednotlivých ploch na ovlivnění vzhledu území jsou hodnoceny u jednotlivých pohledově exponovaných ploch, obecně lze konstatovat, že nejsou navrhovány plochy, které by přinášely vznik výškových nebo plošných dominant území nad rámec stávajícího ÚP. Naopak jsou zohledněny pohledové horizonty a plochy jsou navrhovány z hlediska dálkových pohledů dostatečně citlivě tak, aby zůstaly zachovány bez podstatných změn kulturní dominanty území. Vlivy na flóru a faunu a biologickou rozmanitost jsou spojeny zejména se záborem ZPF pro výstavbu a jsou mírně negativní u ploch zastavitelných a pozitivní u ploch zeleně. Vlivy na biologickou rozmanitost ve významné míře nenastanou, resp. nebylo-li možno stanovit přesně dopad realizace konkrétních jednotlivých ploch především z hlediska možného ovlivnění biotopu ohniváčka černočerného a chřástala polního, byly pro potenciálně střetové plochy stanoveny podmínky provedení a zohlednění biologických průzkumů a posouzení. 60


Rovněž bylo v průběhu hodnocení posuzováno případné možné negativní ovlivnění ÚSES a maloplošných zvláště chráněných území. Celkově je dopad realizace ÚP považován v této oblasti hodnocení za pozitivní především díky doplnění a upřesnění ÚSES a návrhu velké výměry ploch přírodní a krajinné zeleně. Vzhledem k tomu, že ÚP nenavrhuje významné liniové dopravní trasy, nedojde po realizaci ÚP k potenciálně významnému negativnímu ovlivnění těchto složek. Vlivy na VKP Na území obce Buchlovice se nachází pouze VKP ze zákona. Provedeným screeningem bylo v několika případech zjištěno riziko negativního ovlivnění významných krajinných prvků vodního toku, nivy, případně lesa realizací ÚP Buchlovice, zejména liniovými stavbami a nově navrhovanými vodními plochami. U těchto ploch bude do budoucna potřeba analogicky, jako v případě výše uvedených prvků ÚSES, řešit činnost v těchto plochách a koridorech tak, tak aby nedošlo k negativním zásahům do funkčnosti jednotlivých VKP. Natura 2000 Vyhodnocení vlivů na prvky soustavy Natura 2000 jsou předmětem samostatného hodnocení, které v závěru konstatuje: „Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve většině případů nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována v bezprostřední blízkosti stávající zástavby v dostatečné vzdálenosti od lokalit soustavy Natura 2000. Celkem 26 návrhových ploch ze 125 obsažených v hodnocené koncepci se nachází na území EVL Chřiby. Celkem na třech návrhových plochách byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Chřiby – přírodního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Na čtyřech plochách byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Chřiby – přírodního stanoviště 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, na 10 plochách byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Chřiby – přírodního stanoviště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a na jedné ploše výskyt přírodního stanoviště 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum. V prostoru jedné z návrhových ploch byl konstatován recentně udávaný výskyt ohniváčka černočárného V případě čtyř přírodních stanovišť – 6510, 91E0*, 9170, 9130 a ohniváčka černočárného bylo konstatováno potenciální riziko mírně negativního vlivu realizací konkrétních návrhových ploch. Mírně negativní vliv na přírodní stanoviště spočívá v částečném, místy dočasném záboru části plochy přírodních stanovišť budoucími stavbami místní infrastruktury. Mírně negativní vliv na ohniváčka černočárného byl konstatován z důvodu částečné kolize navržené vodní plochy v údolí Dlouhé řeky (plocha 40) a recentně udávané lokality výskytu tohoto předmětu ochrany. Výskyt ohniváčka černočárného do budoucna nelze vyloučit ani na některých dalších navržených plochách vodních nádrží. Před případnou budoucí realizaci navržených vodních ploch je proto žádoucí provést aktuální biologický průzkum s důrazem na ohniváčka černočárného a po konzultaci s orgánem ochrany přírody zpracování případného navazujícího naturového hodnocení konkrétních záměrů dle §45i ZOPK. Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce při dodržení navržených opatření nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.“

61


Ekologická stabilita území Realizace ÚP přináší změny některých krajinných složek spočívající především v záboru ZPF a navýšení zastavěných ploch a komunikací. Nicméně orná půda sama o sobě z pohledu ekologicky stability představuje složku ekologicky nestabilní, a do lesních pozemků a zahrad je zasahováno jen v malé míře. ÚP navrhuje značnou výměru ploch zeleně a řadu drobných vodních ploch, což je z hlediska ekologické stability a biodiverzity území pozitivní. V celkovém pohledu tedy lze předpokládat, že vlivem realizace ÚP nedojde ke snížení koeficientu ekologické stability území. 6.3.9. Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných ploch pro podnikání a bydlení se neočekávají významné negativní vlivy předkládaného návrhu na hodnocené oblasti. Regulativy uvedené v návrhu ÚP jsou považovány za dostatečné. Přesnější zhodnocení především v oblasti hlukové a imisní zátěže bude vyžadováno vždy ve fázi územního rozhodování, kdy u podnikatelských aktivit bude známo konkrétní technické řešení. Vlivy hluku a znečištění ovzduší pocházející ze stabilizovaných i nově navrhovaných ploch je nutno považovat za vlivy kumulativní a do značné míry synergické. V tomto směru bude řešení vedoucí potenciálně ke zvýšení počtu obyvatel a podnikajících subjektů znamenat negativní vliv, který s ohledem na malou výměru navrhovaných nových ploch bude malého rozsahu i významu. V současné době nebyly při hodnocení shledány takové negativní vlivy, které by realizaci koncepce jako celku bránily nebo ji výrazně omezovaly. Potenciálně významné plochy byly hodnoceny jednotlivě v předchozím slovním hodnocení a byly pro ně stanoveny podmínky, za kterých je možné jejich realizaci akceptovat.

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Návrh územního plánu Buchlovice je řešen invariantně. Hodnocení je provedeno na základě terénního průzkumu (říjen-prosinec 2015), aktuální analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 a nálezové databáze NDOP. Zhodnocení případného výskytu významných přírodních biotopů, lokalit výskytu ochranářsky významných druhů rostlin či živočichů nebo možného negativního ovlivnění dochovaného krajinného rázu a zvláště chráněných území v prostoru stávajících či nově navržených rozvojových záměrů (změn využití území) v prostoru obce Buchlovice bylo provedeno slovně bez použití zvláštních výpočetních modelů.

62


8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů zjištěných závažných záporných vlivů na životní prostředí je koncepcí navrženo:

8.1 Vlivy na půdu  Nejsou stanovena opatření nad rámec výrokové části ÚP. 8.2 Dopravní zátěž v území  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

8.3. Hluková a imisní zátěž  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

8.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

8.5 Změny odtokových poměrů a ochrana vod  Odvádění potenciálně znečištěných srážkových vod z ploch pro parkovitě řešit přes odlučovač ropných látek a přes retenci, nebo u časově omezeně využívaných parkovišť polopropustným povrchem.

8.6. Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

8.7 Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz včetně vlivů na zvláště chráněná území  Veškeré zásahy do porostů a svrchních vrstev pozemků v navrhovaných plochách realizovat mimo hnízdní období chřástala polního.

8.8 Vlivy na veřejné zdraví  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

8.9 Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

63


9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Při zpracování návrhu ÚP Buchlovice byly zvažovány relevantní stanovené cíle přijaté na vnitrostátní a komunitární úrovni. Cíle a priority v dostupných koncepcích byly zpracovatelem vyhodnoceny a promítly se do konečného řešení předkládané koncepce. Tyto cíle (viz následující tabulka) byly zohledněny zejména v řešení odůvodnění nároků na hlukovou a imisní ochranu území, zvýšení ploch s protierozní funkcí, ploch pro zvýšení retenční schopnosti území, posílení průchodnosti krajiny, ochranu krajinného rázu a zachování funkčního zemědělského potenciálu krajiny.

Koncepce/Cíl

Vztah ÚP k danému cílí

Státní politika životního prostředí ČR pro období 2012/2020 Ochrana a udržitelné využívání zdrojů  Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu;  Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí;  Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí

A

Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší  Snižování emisí skleníkových plynů,  Snížení úrovně znečištění ovzduší;  Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie)

N

Ochrana přírody a krajiny  Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny;  Zachování přírodních a krajinných hodnot;  Zlepšení kvality prostředí v sídlech

A

Komentář: Realizace ÚP povede k záboru zemědělské a lesní půdy. Při návrhu bylo dbáno, aby docházelo pouze k nejmenšímu možnému záboru, a zábor je navrhován pouze pro stavby potřebné pro základní rozvoj obce a pro zajištění protierozních a protipovodňových opatření. Upřesnění a doplnění ÚSES má pozitivní vliv na posílení ekologických funkcí krajiny (průchodnost pro faunu, zvýšení biodiverzity, zachování či zvýšení retenčních schopností krajiny). Na využívání obnovitelných zdrojů a produkci odpadů nemá realizace ÚP vliv.

64


Koncepce/Cíl


Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2010 Společnost, člověk a zdraví  Zlepšování podmínek pro zdravý život  Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace

A

Krajina, ekosystémy a biodiverzita  Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity  Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví  Adaptace na změny klimatu

A

Komentář: Realizace ÚP může uvedené složky ovlivnit především v oblasti zlepšení podmínek pro budování zázemí pro rekreační využití území a zvýšení turistického ruchu. Z hlediska zdraví populace má ÚP pozitivní vliv díky navrhování rozsáhlé výměry přírodní a krajinné zeleně, která zlepšuje pobytové a rekreační podmínky obyvatel a snižuje hlukovou a imisní zátěž. Navrhování malých vodních ploch a protierozních opatření přináší mimo jiné i zvýšení biodiverzity území.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 Ochrana a udržitelné využívání zdrojů v regionech

N

Odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields a území po bývalé těžbě nerostných surovin

A

Snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení jejich materiálního využití

N

Využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energie ve vazbě na místní podmínky

N

Omezování negativních vlivů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a krajinu

A

Udržitelné využívání vodních zdrojů

A

Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život

A

Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot

A

Posílení preventivních opatření proti vzniku živelných pohrom

A

Komentář: Návrh ÚP obsahuje mimo jiné přestavbové ploch vedoucí ke zlepšení využití stávajících zastavitelných ploch, zlepšení zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zlepšení odkanalizování splaškový ch vod a díky významné výměře ploch zeleně také zlepšení pobytové pohody v obci.

65


Koncepce/Cíl


Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 Plán hlavních povodí České republiky Ochrana vod jako složky životního prostředí - chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů

A

Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.

A

Komentář: Obsahem ÚP je zlepšení odkanalizování splaškových vod a řada protipovodňových a protierozních opatření. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR  udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům;  udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny;  zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně;  zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES

A

 obnovit přirozené hydroekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám,  zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku,  zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezit jeho další fragmentaci;

A

 zabezpečit ochranu půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje;

A

Komentář: Obsahem ÚP je mimo jiné upřesnění a doplnění ÚSES, deklarování podmínek pro ochranu zvláště chráněných území a krajinného rázu a ochranářsky významných druhů fauny a flóry. Ochrana ZPF a lesních pozemků zůstává v ÚP deklarována, při realizaci navrhovaných ploch a koridorů dojde k jejímu negativnímu dotčení, které u PUP nebude významného rozsahu, u ZPF se naopak jedná o zábor významného rozsahu, který byl ovšem z velké části vyvolán převzetím již odsouhlasených záborů z platného ÚP a návrhem velké výměry ploch krajinné a přírodní zeleně.

66


Koncepce/Cíl


Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR  Dosažení imisních limitů na celém území ČR do roku 2020 a současně udržování a zlepšování kvality ovzduší tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

N

 Dodržení k roku 2020 národních emisních stropů stanovených scénářem NPSEWaM.

N

 Postupné vytváření podmínek pro splnění národních závazků snížení emisí k roku 2025 a 2030.

N

 Dobudování kapacit systému posuzování kvality ovzduší (technická a znalostní základna, lidské zdroje).

N

Komentář: ÚP obecně akceptuje požadavky na zlepšení ochrany ovzduší a nepřináší významný rozsah potenciálně rizikových ploch (výrobu, významné dopravní stavby). Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR Pro efektivní ochranu před povodněmi vycházet z kombinace opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků

A

Komentář: Obsahem ÚP je řada ploch a opatření protipovodňové a protierozní ochrany. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Podpora obnovy a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.).

A

Zachování nebo zvýšení současné výměry lesů jako minimálního základu pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa.

A

Zlepšení retenční funkce krajiny diverzifikací využívání krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny.

A

Prosazování účinných protipovodňových opatření s využitím přirozených hydroekologických funkcí.

A

Podpora významu zvláště chráněných území a ÚSES zajištění prostupnosti krajiny

A

Dokončení systému účinného čištění odpadních vod na území České republiky.

A

Snížit rizika znečištění podzemních a povrchových vod ze starých ekologických zátěží a ekologických havárií.

A

Zachování pestrých hydromorfologické útvarů, umožnit jejich vznik,

N

67


Koncepce/Cíl


existenci a ošetřit jejich ochranu Posílení nástroje podporujícího opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields).

A

Realizace chybějících skladebných částí ÚSES.

A

Omezování fragmentace krajiny způsobené migračními bariérami.

A

Komentář: Obsahem ÚP mimo jiné upřesnění ÚSES, které zajistí jeho lepší průchodnost a efektivnost. Koridory pro liniové stavby silnic a technické infrastruktury nebudou mít z hlediska fragmentace krajiny významný negativní vliv, nedojde k významnému úbytku lesních porostů a významnému negativnímu ovlivnění krajinného rázu. *A *N

Realizací ÚP je možné ovlivnit dosažení cíle (cíl je z hlediska ÚP relevantní) Realizace ÚP nemá na dosažení cíle žádný vliv (cíl není hlediska ÚP relevantní)

10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou:    

výměra a kvalita odnímaných pozemků ze ZPF, kvalita a množství odváděné potenciálně znečištěných dešťových vod, změna hlukové a imisní zátěže v obytné zástavbě podél trasy I/50, potenciální možnost negativního vlivu na zvláště chráněné druhy živočichů a na prostupnost ÚSES,  funkčnost protipovodňových a protierozních opatření.

68


11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro následující jednotlivé plochy jsou navrženy následující podmínky nad rámec regulativů ÚP: Tab. 4 Podmínky pro realizaci vybraných ploch Ozn. plochy

Index plochy

výměra v ha

1

BI

4,7940

Doporučeno realizovat bez dalších podmínek.

2

BI

0,2613


3

BI

0,1262


4

BI

0,8721

Doporučeno realizovat s podmínkou zajištění ochrany NKP Mariánský sloup.

5

BI

0,3414


6

BI

0,1499


7

BI

0,1960


8

BI

0,9793

Doporučeno realizovat s podmínkou respektovat VKP vodní tok.

9

BI

0,1321


10

BI

0,4086


11

BI

0,5699


12

BI

0,1757


13

BI

0,2162


14

BI

0,2307


15

BI

0,3024


16

RI

0,0297


17

OV

1,6352

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizovat kácení dřevin v ploše.

18

OH

0,0869


19

OS

1,7381


20

D

0,6097


21

D

2,3309

Doporučeno realizovat s podmínkou instalace odlučovače ropných látek a podle možností upřednostnit vsakování dešťových vod.

22

D

0,2355


23

D

0,9163

Doporučeno realizovat s podmínkou zásahů do plochy jen mimo hnízdní období chřástala polního.

24

T*

0,5690


25

PV

0,5734


26

PV

0,4020


27

PV

0,1176

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizace zásahů do břehových porostů vodoteče.

28

PV

0,0444


29

PZ

0,0653


30

PZ

0,6444


31

PZ

7,0126


Doporučení pro realizaci plochy včetně podmínek realizace

69


Tab. 4 Podmínky pro realizaci vybraných ploch – pokr. Ozn. plochy

Index plochy

výměra v ha

32

PZ

3,6492


33

PZ

0,3246


34

SP

2,6093

Doporučeno realizovat s podmínkou provést před započetím výstavby objektů průzkum zaměřený na výskyt křečka polního, rozsah a způsob realizace staveb přizpůsobit výsledkům tohoto průzkumu.

35

SP

0,8249


36

SP

0,5321


37

SP

0,9212


38

SP

0,0672


39

SP

0,1331


40

WT

0,6295


2,2631

Doporučeno realizovat s podmínkou provést před započetím výstavby v ploše biologický průzkum a biologické posouzení, respektovat výsledky posouzení, v případě provozu provádět sečení vždy jen na části plochy břehů s ponecháním neposečených částí.

0,3391


41

42

WT

WT


43

WT

0,8223


44

WT

0,2948

Doporučeno realizovat s podmínkou provádění zásahů do povrchu ploch a porostů jen mimo hnízdní období chřástala polního.

45

K

0,3284


46

K

2,0589


47

K

0,0342


48

K

0,1407


49

K

0,0408


50

K

0,6511


51

K

2,5437


52

K

0,1117


53

K

0,1800


54

K

0,2014


55

K

1,5910


56

K

0,0718


57

K

0,2531


58

K

0,3041


59

K

0,0425


60

K

0,0973


61

K

0,3584


62

K

0,3504


63

K

0,0242


64

K

0,1433


65

K

0,1663


66

K

0,0473


70



Index plochy

výměra v ha

67

K

0,1627


68

K

0,1974


69

K

0,0991


70

K

0,2094


71

K

0,0288


72

K

0,0455


73

P

2,8684


74

P

9,0319


75

P

0,5845


76

P

0,5031


77

P

0,4929


78

P

0,7060


79

P

1,5630


80

P

0,0293


81

P

1,7558


82

P

4,0094


83

P

1,6216


84

P

3,3446


85

P

3,1384


86

T*

0,8259


87

TE

0,0225


88

TE

0,2836


89

T*

0,0675

Doporučeno realizovat s podmínkou respektování VKP vodní tok.

90

T*

0,2563


91

TV

0,0139


92

T*

0,0414


93

TV

0,0299


94

TV

0,0766


95

TV

0,0953


96

TV

0,0768


97

TV

0,3611


98

TV

0,1352

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizovat zásahy do vodního toku.

99

TV

0,1522


100

K

0,1432


101

K

0,3859


102

K

0,0570


103

K

1,0980


104

K

0,2255


105

K

0,0287


106

K

0,2721


107

K

0,3718


108

K

0,4506



71



Index plochy

výměra v ha

109

K

0,1061


110

K

0,7372


111

K

0,6199


112

K

0,3697


113

K

0,2963


114

K

0,5909


115

K

0,6318


116

K

0,4265


117

K

0,1611


118

D

0,0301


119

D

0,0281


120

TV

0,0249


121

K

0,3748



122

TV

0,0065

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizovat zásahy do lesních porostů.

123

TV

0,0619


124

TV

0,0178


125

TV

0,0162


12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ, NÁVRH STANOVISKA ÚP Buchlovice je předkládán v 1 variantě. ÚP prověřil a vyhodnotil jak plochy schválené a dosud nevyužívané v dosud platném ÚP, tak požadavky na zpracování nových rozvojových ploch vyvolaných na základě zadání, převzatých z nadřazených koncepcí nebo vymezených na základě vyhodnocení rozvojových předpokladů řešeného území. SEA následně vyhodnotila umístění, rozsah a funkční náplň všech navrhovaných ploch. Při tomto vyhodnocení jak z hlediska jednotlivých ploch tak z hlediska územního plánu jako celku nebyly shledány takové negativní vlivy, které by bránily jeho realizaci nebo vyžadovaly omezení či vyloučení některých ploch. Pro plochy s potenciálně významným dopadem byly stanoveny podmínky pro jejich realizaci. S předloženým územním plánem jako celkem navrhuji vyslovit souhlas za splnění podmínek uvedených v následujícím návrhu stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje.

72


Stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje vydané v souladu s § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Název koncepce:

Územní plán Buchlovice

Charakter koncepce: Předložený návrh řeší nový územní plán obce. V rámci územního plánu jsou navrženy jednotlivé funkční plochy pro bydlení, plochy občanské vybavenosti, plochy pro sport a rekreaci, vodní plochy, plochy pro technickou infrastrukturu, plochy protipovodňové ochrany, plochy dopravní a plochy pro ÚSES a zeleň, pro něž bylo zpracováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Umístění záměru: obec kat. území Předkladatel: Zpracovatel posouzení:

kraj Zlínský Buchlovice Buchlovice Městský úřad Otrokovice Ing. Pavla Žídková Polní 293 747 62 Mokré Lazce Osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11.

životní

prostředí:

č.j.

Průběh posuzování: Oznámení o zahájení projednávání k Návrhu zadání územního plánu Buchlovice bylo odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen „KÚ ZK“) předloženo dne 30.04.2014. Z posouzení obsahu Návrhu zadání, dále pak na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a vyjádření věcně příslušných oddělení životního prostředí a zemědělství KÚ ZK, provedl odbor životního prostředí a zemědělství KÚ ZK jako příslušný orgán, zjišťovací řízení podle § 10i odst. 3 zákona. Dne 28.5.2014 pod číslem jednacím KUZL 26075/2014 bylo v závěru zjišťovacího řízení stanoveno: „Návrh územního plánu Buchlovice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí.“ Stanoviskem č.j. KUZL 26286/2014 z 15.05.2014 nevyloučil Krajský úřad Zlínského kraje významný vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (EVL Chřiby). Závěr zjišťovacího řízení byl zveřejněn v Informačním systému SEA Ministerstva životního prostředí. Veřejné projednání k Návrhu územního plánu Buchlovice včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne xxx v xxxxx. V rámci veřejného projednání byly/nebyly uplatněny požadavky na doplnění Návrhu územního plánu Buchlovice a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí k Návrhu územního plánu Buchlovice bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a v rozsahu přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., která vychází z přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

73


Stanovisko: Na základě vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí, výsledků veřejného projednání a vypořádání došlých připomínek dotčených správních orgánů, dotčených územních samospráv a veřejnosti Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 5 uvedeného zákona vydává SOUHLASNÉ STANOVISKO k vyhodnocení vlivů na životní prostředí k Územnímu plánu Buchlovice za předpokladu dodržení doporučení a podmínek uvedených v dokumentaci Vyhodnocení vlivů územního plánu Buchlovice na životní prostředí zpracované dle § 10i a přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., a podmínek vzešlých z vyjádření k této koncepci. Obsahem koncepce je zejména: Územní plán Buchlovice -

prověřuje a vymezuje plochy pro cyklodopravu prověřuje a vymezuje pro dopravní infrastrukturu v lokalitách Smraďavka a Újezda prověřuje a vymezuje plochy pro rozvoj lázeňství v lokalitě Smraďavka prověřuje a vymezuje plochy pro snížení účinků povodní – retenční nádrže zapracovává do ÚP relevantní požadavky celostátních a krajských koncepcí Podmínky stanoviska: Vlivy na půdu

 Nejsou stanovena opatření nad rámec výrokové části ÚP Dopravní zátěž v území  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. Hluková a imisní zátěž  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. Změny odtokových poměrů a ochrana vod  Odvádění potenciálně znečištěných srážkových vod z ploch pro parkovitě řešit přes odlučovač ropných látek a přes retenci, nebo u časově omezeně využívaných parkovišť polopropustným povrchem. Vlivy na čerpání podzemních a povrchových vod  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP.

74


Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz včetně vlivů na zvláště chráněná území  Veškeré zásahy do porostů a svrchních vrstev pozemků v navrhovaných plochách realizovat mimo hnízdní období chřástala polního. Vlivy na veřejné zdraví  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. Vlivy na čerpání neobnovitelných zdrojů  Nejsou navrhována opatření nad rámec výrokové části ÚP. Pro jednotlivé navrhované plochy jsou nad rámec výrokové části ÚP Buchlovice stanoveny tyto podmínky realizace: Ozn. plochy

Index plochy

výměra v ha

1

BI

4,7940


2

BI

0,2613


3

BI

0,1262


4

BI

0,8721

Doporučeno realizovat s podmínkou zajištění ochrany NKP Mariánský sloup.

5

BI

0,3414


6

BI

0,1499


7

BI

0,1960


8

BI

0,9793


9

BI

0,1321


10

BI

0,4086


11

BI

0,5699


12

BI

0,1757


13

BI

0,2162


14

BI

0,2307


15

BI

0,3024


16

RI

0,0297


17

OV

1,6352

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizovat kácení dřevin v ploše.

18

OH

0,0869


19

OS

1,7381


20

D

0,6097


21

D

2,3309

Doporučeno realizovat s podmínkou instalace odlučovače ropných látek a podle možností upřednostnit vsakování dešťových vod.

22

D

0,2355


23

D

0,9163

Doporučeno realizovat s podmínkou zásahů do plochy jen mimo hnízdní období chřástala polního.

24

T*

0,5690


25

PV

0,5734


26

PV

0,4020


27

PV

0,1176


28

PV

0,0444

Doporučeno realizovat s podmínkou minimalizace zásahů do bře-


75

Územní plán Buchlovice – SEA leden 2016 __________________________________________________________________________________________ hových porostů vodoteče. 29

PZ

0,0653


30

PZ

0,6444


31

PZ

7,0126


32

PZ

3,6492


33

PZ

0,3246


34

SP

2,6093

Doporučeno realizovat s podmínkou provést před započetím výstavby objektů průzkum zaměřený na výskyt křečka polního, rozsah a způsob realizace staveb přizpůsobit výsledkům tohoto průzkumu.

35

SP

0,8249


36

SP

0,5321


37

SP

0,9212


38

SP

0,0672


39

SP

0,1331


40

WT

0,6295


2,2631


0,3391


41

42

WT

WT

43

WT

0,8223


44

WT

0,2948


45

K

0,3284


46

K

2,0589


47

K

0,0342


48

K

0,1407


49

K

0,0408


50

K

0,6511


51

K

2,5437


52

K

0,1117


53

K

0,1800


54

K

0,2014


55

K

1,5910


56

K

0,0718


57

K

0,2531


58

K

0,3041


59

K

0,0425


60

K

0,0973


61

K

0,3584


62

K

0,3504


63

K

0,0242


64

K

0,1433


65

K

0,1663


76

Územní plán Buchlovice – SEA leden 2016 __________________________________________________________________________________________ 66

K

0,0473


67

K

0,1627


68

K

0,1974


69

K

0,0991


70

K

0,2094


71

K

0,0288


72

K

0,0455


73

P

2,8684


74

P

9,0319


75

P

0,5845


76

P

0,5031


77

P

0,4929


78

P

0,7060


79

P

1,5630


80

P

0,0293


81

P

1,7558


82

P

4,0094


83

P

1,6216


84

P

3,3446


85

P

3,1384


86

T*

0,8259


87

TE

0,0225


88

TE

0,2836


89

T*

0,0675

Doporučeno realizovat s podmínkou respektování VKP vodní tok.

90

T*

0,2563


91

TV

0,0139


92

T*

0,0414


93

TV

0,0299


94

TV

0,0766


95

TV

0,0953


96

TV

0,0768


97

TV

0,3611


98

TV

0,1352


99

TV

0,1522


100

K

0,1432


101

K

0,3859


102

K

0,0570


103

K

1,0980


104

K

0,2255


105

K

0,0287


106

K

0,2721


107

K

0,3718


108

K

0,4506


109

K

0,1061


110

K

0,7372


77

Územní plán Buchlovice – SEA leden 2016 __________________________________________________________________________________________ 111

K

0,6199


112

K

0,3697


113

K

0,2963


114

K

0,5909


115

K

0,6318


116

K

0,4265


Dotčenou obec Buchlovice žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o zveřejnění tohoto stanoviska na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň žádáme v souladu s § 16 odst. 4 citovaného zákona o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení informace o stanovisku na úřední desce v nejkratším možném termínu. Dále tímto upozorňujeme na § 10i odst. 5 citovaného zákona, podle kterého je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení změny územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Toto stanovisko není rozhodnutím ve smyslu správního řádu a nelze se proti němu odvolat. Nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušné povolení podle zvláštních předpisů.

Za Krajský úřad Zlínského kraje …………………………..

78


13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Zpracování nového ÚP Buchlovice vyplývá z požadavku stavebního zákona, aby všechny obce a města měly do roku 2020 schválen nový územní plán. Obsahem navrhovaného ÚP Buchlovice je prověření rozvojových ploch pro bydlení, podnikání, občanskou vybavenost, tělovýchovu a sport, rekreaci a dopravu, protierozní a protipovodňová opatření a opatření ke zvýšení retenčních schopností území, včetně implementace požadavků Zásad územního rozvoje Zlínského kraje požadavků další nadřazené územně plánovací dokumentace. Součástí územního plánu jsou také rozsáhlé plochy pro parkování osobních vozidel návštěvníků, ploch pro cyklostezky a doplnění územního systému ekologické stability. Účel a podmínky využití navrhovaných ploch byly navrženy na základě demografické analýzy a potřeb rozvoje obce při předpokladu mírného zvyšování počtu obyvatel a stoupajících nároků na zajištění občanské vybavenosti i ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Součástí návrhu je celkem 125 ploch, z tohoto 60 ploch je určeno pro krajinnou a přírodní zeleň. Územní plán je navržen v jedné variantě. Předložený ÚP byl vyhodnocen s ohledem na možné střety s požadavky na ochranu životního prostředí a s ohledem na vztah k cílům zásadních koncepčních materiálů krajského a celostátního významu. U žádného z dokumentů nebylo shledáno, že by předložený ÚP byl v rozporu s některým z hodnocených dokumentů týkajících se ochrany a hospodaření s vodami, odpady, ochrany ovzduší, soustavy Natura 2000, územního rozvoje, lesního hospodářství a zemědělství, nebo s požadavky právních předpisů. Nejvíce negativních vlivů se u předloženého ÚP projevuje u zemědělského půdního fondu, kde dojde k trvalému záboru půd převážně kvality v rozsahu více než 90 ha, z toho půdy I. a II. třídy ochrany představují 48 ha, a z nich tvoří více než 31 ha plochy zeleně a veřejných prostranství. Realizace územního plánu nebude mít významný negativní vliv na kvalitu a kvantitu podzemních vod, ovzduší a flóru nebo faunu, krajinný ráz, prvky soustavy Natura 2000 nebo zvláště chráněná území. Vlivem realizace ÚP dojde ke zvýšení hlukového a imisního zatížení zanedbatelného rozsahu, a to vlivem obslužné dopravy navrhovaných ploch pro bydlení a podnikání. Realizace územního plánu povede rovněž ke zvýšení protipovodňové ochrany území díky návrhu ochranné hráze suchého poldru Boršice, celé řady ploch pro zvýšení retenčních schopností území a pro snížení eroze.

Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí:

28.1.2016

79


Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] ve spolupráci s RNDr. Markem Banašem, PhD. a Mgr. Evou Jiráskovou Ekogroup Czech s.r.o., č.p.52, 783 16 Dolany, tel. 583 034 674 (ochrana přírody a krajiny) Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11.

Podpis zpracovatele vyhodnocení:

……………………………………………..

80

ÚZEMNÍ PLÁN BUCHLOVICE

Recommend Documents