ELIŠKA CHARVÁTOVÁ HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

ELIŠKA CHARVÁTOVÁ III. ročník – kombinované studium

Obor: pedagogika – veřejná správa

HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc.

OLOMOUC 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.

V Buchlovicích dne 2. 2. 2010

…...……………..................................

Děkuji doc. PhDr. Drahomíře Holoušové, CSc., za odborné vedení bakalářské práce. Řediteli Základní školy v Buchlovicích Mgr. Františkovi Klvaňovi děkuji za půjčení školních kronik a místostarostovi úřadu městyse Buchlovice Bořku Žižlavskému za poskytnutí historických pramenů. Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti děkuji za možnost bádání v archiváliích a pamětníkovi panu Josefu Škrlovi za poskytnuti rozhovoru o vzpomínkách na školní léta.

Obsah Úvod.................................................................................... 5 1

Buchlovice................................................................... 7 1.1 Poloha a historie městečka ...............................................7 1.2 Památky v Buchlovicích a okolí.......................................10 1.3 Buchlovice dnes..............................................................12

2

Základní škola Buchlovice ....................................... 14 2.1 Historie školy do roku 1918.............................................14 2.1.1 Školní budovy ....................................................................... 14 2.1.2 Pedagogická činnost školy.................................................... 15 2.1.3 Veřejná činnost školy ............................................................ 22

2.2 Historie školy v letech 1918 – 1945.................................25 2.2.1 Školní budovy ....................................................................... 25 2.2.2 Pedagogická činnost školy.................................................... 25 2.2.3 Veřejná činnost školy ............................................................ 36

2.3 Historie a současnost školy 1945 – 2009 ........................40 2.3.1 Školní budovy ....................................................................... 40 2.3.2 Pedagogická činnost školy.................................................... 41 2.3.3 Veřejná činnost školy ............................................................ 53

Závěr ................................................................................. 60 Seznam pramenů a literatury.......................................... 62 Přílohy - seznam příloh ................................................... 65

Úvod „Že do škol všecka mládež obrácena býti má. Všechněch lidí, co se jich na světě zrodí, jeden a týž jest cíl, lidmi býti…“ (J. A. Komenský, Velká didaktika) Úvodní citát napovídá, že jsem si za téma své bakalářské práce zvolila školství. Konkrétně jsem se věnovala historii a

současnosti Základní školy Buchlovice.

Uvedenou základní školu jsem si vybrala pro svůj blízký vztah ke této škole, neboť ji navštěvovali moji rodiče, já i můj syn. Cílem mé práce je popsat historii, vývoj a současnost Základní školy v Buchlovicích. Chtěla bych umožnit současným i následujícím generacím seznámit se s historií, vývojem školy a s proměnami výchovného působení školy. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V první části se věnuji historii a současnosti městečka Buchlovice. Nejprve jsem popsala polohu a historii, dále jsem se zaměřila na památky v Buchlovicích a okolí a v závěru jsem popsala současnou situaci v Buchlovicích. Ve druhé části práce jsem se věnovala historii a současnosti základní školy. Tato část je rozdělena do tří kapitol, a to první od počátku školství v Buchlovicích do roku 1918, v druhé kapitole se jedná o časové období 1918–1945, třetí kapitola popisuje školu v období 1945–2009. Každá kapitola popisuje budovy školy, jejich úpravy a rekonstrukce, dále se zaměřuje na pedagogickou a mimoškolní činnost školy v daném období. V jednotlivých kapitolách jsem u pedagogické a mimoškolní činnosti uvedla krátké shrnutí základních informací. Pro lepší orientaci v textu jsem toto shrnutí psala kurzivou. Při práci jsem bádala v archiváliích ve Státním okresním archivu v Uherském Hradišti, údaje jsem čerpala také ze školních kronik a z knih zaměřených na minulost a současnost Buchlovic a hradu Buchlova a dále z knih o vývoji počátečního školství 5

v českých zemích. Práci jsem obohatila vzpomínkami pamětníka, který navštěvoval měšťanskou školu v letech 1945-1948.

6

1 Buchlovice 1.1 Poloha a historie městečka Městečko Buchlovice se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradiště. Leží na jihovýchodním úpatí pohoří Chřibů. Lesnaté Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem Karpat na Moravě. Dosahují nadmořské výšky 300 až 500 m n.m. Nejvýznamnější dominantou při pohledu z Dolnomoravského úvalu je chřibské trojvrší, které je tvořeno Holým kopcem s přírodní rezervací, Buchlovem se siluetou hradu a vrchem Modly s kaplí sv. Barbory. V blízkosti trojvrší se nachází městečko Buchlovice, jehož historie je úzce svázána s hradem Buchlovem. (Příloha č.1) Dějiny městečka sahají až do období paleolitu a neolitu. Dokládají to archeologické a pozdější písemné prameny. Údolím, ve kterém se Buchlovice nacházejí, vedla důležitá spojnice z Brněnska na Slovácko, která měla strategický význam nejen v období Velké Moravy. Na území Buchlovic se ve středověku nacházela nedaleko od sebe tři samostatná opevněná sídla, která se postupně spojila zástavbou, a obec se rozrůstala všemi směry. Zpočátku byly Buchlovice nezávislým, dědičným lenním statkem. První zmínka pochází z listinného falsa, které se hlásí k roku 1202 a uvádí jistého Smila z Buchlovic. V roce 1270 sídlili na tvrzi v Buchlovicích bratři Jeroným a Ondřej, v roce 1324 Protiva. V roce 1349 jsou uváděni bratři Ruprecht, Jarohněv a Stach. Později obec vlastnili Vilém z Kokor, Jakoubek ze Sobinova, Jakub Skřet, Petr Kravař a Mikuláš z Domamyslic. V roce 1517 většinovým majitelem Buchlovic se stal

Jetřich Potštátský z Prusinovic. Jeho potomek Václav, téměř jediný držitel

Buchlovic, prodal svůj majetek v roce 1540 Pavlovi ze Žerotína a ten následně Janu

7

ze Zastřizl, majiteli buchlovského hradního panství. Od té doby se stala obec trvalou součástí buchlovického hradního panství a hospodářským centrem.1 Majiteli hradního panství byli v letech 1542-1654 vladykové ze Zástřizl, poslední v rodě byla Kunhuta ze Zástřizl, která se provdala za Bernarda Diviše z Petřvaldu. V roce 1654 zdědil panství syn Kunhuty, Hanuš Zikmund z Petřvaldu a rod Petřvaldů se stává majitelem buchlovského panství. Baroni Petřvaldští vybudovali v Buchlovicích počátkem 18. století zámek, kam se natrvalo přesídlili. Po výstavbě zámku význam Buchlovic ještě vzrostl, neboť se staly rezidencí panského dominia. V roce 1800 umírá Marie Eleonora Petřvaldská, čímž vymřel celý rod Petřvaldů po přeslici a buchlovské panství dědí její synovec Leopold I. Berchtold z větve Berchtoldů z Uherčic. V roce 1893 se hrabě Leopold II. Berchtold

oženil

s Ferdinandou Károlyiovou z Nagy Karoly. Ferdinanda vynikala dobrosrdečností a byla činná v několika charitativních organizacích. V buchlovickém zámku každoročně pořádala slavnosti školáků u vánočního stromu, kde obdarovávala přes tři sta chudobných dětí obuví, šaty, školními potřebami a hračkami. Nezapomínala ani na nemajetné děti z přilehlých obcí Stříbrnic a Břestku. Dárky předávala osobně. Hraběnka často navštěvovala školu v Buchlovicích, nahlížela do školních sešitů a knih. V roce 1908 založila tzv. polévkový ústav, ve kterém se zdarma podávala polévka chudým žákům. Podílela se též na stavbě měšťanské školy v Buchlovicích. Berchtoldi po celou dobu usilovali o hospodářský, sociální i kulturní rozvoj celého panství. V roce 1945 přechází veškerý majetek Berchtoldů na základě Benešovských dekretů na stát. 2 Buchlovicím se nevyhnuly válečné útrapy. V poslední třetině 15. století v období česko-uherských válek a roku 1605 byly vypáleny Bočkajovci. Stopy zanechaly též

1

HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 2 ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a příběhy hradu. Hýsly: Alcor Puzzle, 2006.

8

nájezdy švédských vojsk v letech 1623 a 1645, Tatarů v roce 1663. V roce 1866 procházela obcí pruská vojska. Významným datem pro Buchlovice je 20. květen 1805. Tehdy obdržely od císaře Františka II. statut městyse s právem konání čtyř výročních a čtyř dobytčích trhů. Do historie celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století neblahá událost, která se odehrála v buchlovickém zámku, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. září 1908 umožnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského protějšku Petroviče Izvolského, které se týkalo problematických poměrů na Balkáně. Výsledkem jednání byla rakouská anexe území Bosny a Hercegoviny, což byl počátek událostí, které vyvrcholily vypuknutím první světové války v roce 1914. Hrabě Berchtold byl v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničí a v jeho buchlovickém sídle se rozhodovalo o osudech Evropy. V zámku v Buchlovicích byla zřízena během I. světové války vojenská nemocnice. Na frontách I. světové války zemřelo 69 buchlovických mužů. Během ozbrojené intervence států Dohody proti nově vyhlášenému subjektu na území Maďarska a Slovenska se v roce 1919 usadila v Buchlovicích část 6. československého dělostřeleckého pluku. I když se městečka Buchlovic bezprostřední válečné události II. světové války nedotkly, lidským osudům se ale nevyhnuly. Ve fašistických věznicích a vyhlazovacích táborech v období II. světové války zemřelo 11 občanů z Buchlovic. Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny rumunskou armádou. K velkému rozšíření Buchlovic došlo v 60.-80. letech minulého století. Výstavba se zároveň dotkla i chatových oblastí na Smraďavce a na Trnávkách. Od 90. let se změnil především střed městyse doslova k nepoznání. (Příloha č. 2) V roce 1994 byl udělen Buchlovicím znak a prapor. Na znaku je symbolika staré obecní pečeti 9

doplněná znakovou figurou z erbu pánů ze Zástřizl, kteří drželi Buchlovice v 16.-17. století. Spolkový život v Buchlovicích byl velmi bohatý. Nejstarší spolky vznikly v 70. letech 19. století. Byly to dodnes nepřetržitě existující Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1876, dále ve stejném roce ustavený Spolek vojínů vysloužilých Martin, který existoval do roku 1952. Hlavním účelem tohoto mužského spolku bylo uspořádání a zaplacení důstojného pohřbu svým členům. K rozvoji spolkové činnosti došlo v 20. století. V roce 1904 byl založen Spolek divadelních ochotníků Bozděch, který uváděl vlastenecké hry a zabýval se i činností přednáškovou. V roce 1909 vznikl Okrašlovací spolek, pořádající poučné a nepolitické okrašlování, zalesňování a estetické zvelebování Buchlovic a jeho okolí.

V období

1.

republiky

došlo

k dalšímu rozvoji spolkové činnosti. Vznikly téměř dvě desítky nových spolků, např. Tělocvičná jednota Sokol Buchlovice, Sdružení přátel Junáka a další. Počátkem 50. let 20. století kromě Svazu požární ochrany a Tělocvičné jednoty Sokol byly všechny spolky zrušeny nebo je přetvořila tehdejší Národní fronta. Po listopadu 1989 se některé spolky obnovily a taky vznikly nové, a to Folklorní studio Buchlovice a Spolek podporovatelů historie Buchlovic.3

1.2 Památky v Buchlovicích a okolí K nejvýznamnějším památkám v nedalekém okolí Buchlovic patří hrad Buchlov, kaple sv. Barbory a bývalý lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže na Smraďavce. Založení hradu Buchlova nebylo dosud upřesněno, bývá posouváno někdy před polovinu 13. století. Původní stavba byla tvořena dvěma hranolovými věžemi, jižním jednopodlažním palácem a pozdější přístavbou raně gotické kaple, která stojí nad

3

HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005.

10

průjezdem a je zdobena bohatými kamenickými články s kamenickými značkami tehdejších mistrů. (Příloha č. 3) Kaple sv. Barbory na Modle vznikla pravděpodobně v 13. století, v souvislosti s raně gotickou stavební činností na sousedním Buchlově. Majitel panství Hanuš Zikmund Petřvaldský zde postavil novou budovu v roce 1672. Pod stavbou jsou hrobky majitelů panství Petřvaldů a Berchtoldů. U kaple se odbývaly poutní bohoslužby. V 19. století byly pouti na Barborce obnoveny.4 Lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže na Smraďavce byl postaven v letech 16701680 Janem Dětřichem Petřvaldským z Petřvaldu, tehdejším majitelem buchlovského panství, později přešel do rukou Berchtoldů. Kaple sv. Kříže stojí nad sirovodíkovým pramenem. Leopold I. Berchtold vybudoval na počátku 19. století v blízkosti kaple a zámečku lázně. V současnosti je objekt bývalého zámečku a sousední restaurace v soukromých rukou a nabízí lázeňské, pohostinské a ubytovací služby.5 Barokní zámek v Buchlovicích patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským. Současnou podobu zámek nabyl až v prvních dvou desetiletích

20. století. Spolu se zámkem vznikala i zámecká

zahrada, která patří k nejvýznamnějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu později přibyla jeho anglická část. Buchlovická zahrada a park představují jedny z našich nejvýznamnějších památek.6 Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla patrně ve 13. století. Nynější raně barokní kostel byl postaven na místě staršího kostela

4

v letech 1640-1643

HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 5 Hrady, zámky, tvrze Čech, Moravy a Slezka. [online]. Dostupné z http://www.castles.cz/zameksmradavka/historie.html. [cit. 2009-09-19]. 6 Zámek Buchlovice. [online]. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště. Dostupné z http://www.zamek-buchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19].

11

Milotou ze Zástřizl. Hlavní oltář kostela je doplněn cennou kopií obrazu sv. Martina malíře Van Dycka. Kapli sv. Alžběty, dříve sbor Jednoty bratrské, najdeme na zdejším hřbitově. Dobu jejího vzniku přesně neznáme, pravděpodobně do roku 1519. V současnosti po rekonstrukci slouží účelům smuteční obřadní síně. Náměstí v Buchlovicích zdobí socha Panny Marie z roku 1892, která stojí na vysokém štíhlém sloupu s čtyřhrannou podstavou. Je dílem sochaře Leopolda Dohnala. Sochy sv. Cyrila a Metoděje, které se nacházejí v zámecké zahradě v Buchlovicích, patří k nejcennějším památkám v katastru obce. Autorem byl v roce 1748 sochař Ondřej Zahner. V části obce zvané Lúčky najdeme kapli sv. Vendelína. Mezi drobné sakrální památky patří kříž na Větřáku, Mariánský sloup Za Humny, socha Panny Marie na Modle a socha sv. Barbory na Chrastích.

1.3 Buchlovice dnes Buchlovice se v současnosti mohou chlubit zrekonstruovaným náměstím s kašnou a především

klidovou zónou, která navazuje na celý zámecký areál. Na okraji

městečka se rozrostla průmyslová zóna s několika firmami. Součástí zahrady státního zámku Buchlovice je Záchranná stanice volně žijících živočichů. Muzeum Podhradí v Buchlovicích nabízí expozici věnovanou mikroregionu Buchlov a výstavy přibližující dějiny městyse Buchlovice. V současné době nepřetržitě funguje od roku 1876 Sbor dobrovolných hasičů, dále jednota Sokol Buchlovice, která byla založena v roce 1919. Buchlovické ochotnické divadlo v roce 2000 opět obnovilo svou činnost pod názvem Divadelní spolek J. K. Tyla Buchlovice. V roce 1976 byl založen Ženský pěvecký sbor 12

Buchlovice, který dodnes zpívá pro radost a potěšení sobě i svým posluchačům. Spolek podporovatelů historie Buchlovic, založený v roce 1995, se zabývá výzkumem, studiem dokumentace a popularizací poznatků o dějinách městečka a jejího okolí od pravěku po současnost.7 V roce 1991 bylo založeno v Buchlovicích Folklorní studio Buchlovice, které obohacuje život v kraji pod hradem Buchlovem lidovým uměním Moravského Slovácka.8

7

HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 8 Folklórní studio Buchlovice. [online]. Buchlovice: Folklórní studio Buchlovice. Dostupné z http://www.fsbuchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19].

13

2 Historie a současnost Základní školy Buchlovice 2.1 Historie školy do roku 1918 2.1.1 Školní budovy

Školní budova na Lhotce

První zpráva o školní budově je datována k roku 1742, budova se nacházela v místní části Lhotka. Domek měl doškovou střechu, jednu učebnu a byt učitele. Škola byla zpočátku jednotřídní, pravděpodobně se v ní vyučovalo již od roku 1720. Jedna učebna pro 100 až 120 dětí nedostačovala, muselo být zavedeno polodenní vyučování. V létě se učilo na dvoře, za deštivého počasí ve dřevníku a v zimě se všechny děti tísnily v malé učebně. Obecnou školu v Buchlovicích navštěvovaly děti ze sousedních obcí, do roku 1788 ze Stříbrnic, Boršic, Tupes a Zlechova, do roku 1874 ze Starých Hutí a do roku 1906 z Břestku. Počet dětí ve škole přesahoval číslo 200. Vyučovalo se v provizorních místnostech. Protože stará budova nevyhovovala, v roce 1862 byla zahájena výstavba nové školy. Tato nejstarší budova byla později využita jako panský chudobinec.9 (Příloha č. 4)

Školní budova u cihelny

Stavba druhé budovy byla zahájena v roce 1862 u cihelny na pozemku, který byl darován hraběnkou Berchtoldovou. Učit se v ní začalo v roce 1863. Nová školní budova měla dvě učebny a byt pro nadučitele. Později tato budova byla využita jako

9

Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského.

14

četnická stanice a byly v ní zřízeny soukromé byty.10 V letech 1867-1889 byla škola dvoutřídní obecnou.11 (Příloha č. 5)

Školní budova obecné školy na Lhotce

V roce 1882 dosáhl počet žáků 400, což byl stav pro dosavadní dvoutřídní školu naprosto nevyhovující, na jednoho učitele připadalo tehdy 200 dětí. V roce 1886 Ministerstvo kultu a vyučování rozhodlo o nutnosti výstavby nové školní budovy. V roce 1887 schválilo obecní zastupitelstvo návrh místní školní rady na postup výstavby školy. Stavební plány vypracoval Jan Rychman z Bzence. Dne 2. prosince 1888 byl položen základní kámen nové školní budovy na Lhotce. (Příloha č. 6) Kámen zajistil místní kameník L. Kozák. Výstavba byla přidělena ve veřejném konkurzu staviteli Jiřímu Kovaříkovi z Vídně, rodáku z Břestku, který předložil nejnižší rozpočet na částku 18 975 zl. Koncem roku 1889 byla stavba dokončena. Budova měla pět učeben, byt pro nadučitele a kabinety. Škola byla organizována jako pětitřídní, s jedním místem nadučitele, jedním učitelem, učitelkou a se dvěma podučiteli. V nové budově bylo zahájeno vyučování 18. března 1890, vyučovalo se pouze ve čtyřech třídách pro nedostatek učitelských sil.12 V roce 1901 byly přistaveny další dvě učebny, dva byty pro učitele a téhož roku byly otevřeny pobočky při čtvrté a páté třídě.13

2.1.2 Pedagogická činnost školy

Buchlovice byly sídlem vrchnosti velkostatku Buchlov. Vrchnost vybírala učitele uvážlivě, s ohledem na kvalifikaci a měla velký finanční vliv na odměňování učitelů. 10

Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. Národní škola Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. 12 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 13 Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského. 11

15

Obecná škola - Triviální škola v letech 1774 – 1869

Nejstarší údaje o existenci římskokatolické školy obsahují děkanské matriky z let 1672, 1691, 1771.14 Dne 6. prosince 1774 byl vydán všeobecný školní řád, který zavedl tři druhy obecních škol, normální, hlavní a triviální. Triviální školy se zřizovaly při farách, byly 1-2 třídní. Obsah vzdělání tvořily předměty: čtení, psaní, počítání, ve městech základy hospodářství, děvčata se učila šít a plést. Základním předmětem bylo náboženství. Dozorem nad školou byl pověřen farář. Hlavní školy byly zřizovány v krajských městech, měly 3 třídy. Obsah vzdělání v hlavní škole byl téměř shodný s triviální školou, navíc měl předměty: základy reálií a latiny, sloh, kreslení a geometrie. Normální škola byla německá a otevřená v hlavním městě. Podle jejího vzoru se mělo řídit vzdělání učitelů a vyučování.15 Triviální školu navštěvovali žáci ve věku 6-12 let. Každý začátek a konec školního roku byl spojen s bohoslužbou. První triviální učitel Tomáš Vejvoda byl uveden v roce 1763. V roce 1769 mu zemřela manželka se synem a pravděpodobně odešel z Buchlovic. Dalším učitelem byl Jan Kučera, který po krátkém působení v roce 1770 zemřel.

Nahradil ho Antonín Hlaváček a v letech 1778-1790 učil

ve škole František Majer. Později v letech 1790-1839 Vavřinec Šrot, po něm v letech 1839-1869 zdejší rodák Karel Marek, který byl po vzniku obecné školy jejím správcem do roku 1879. V roce 1865 bylo zahájeno vyučování dne 1. září a žáci mohli ukončit školu kdykoliv během roku, po dovršení 12 let. Až do roku 1867 byla triviální škola jednotřídní. Od roku 1867 byla škola organizována jako dvoutřídní, která trvala až

14

Národní škola Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 15

16

do roku 1889. Ve školním roce 1892-1893 byl počet žáků ve škole 460, na jednoho učitele připadalo 92 žáků.16 V tehdejší době byla velmi špatná docházka žáků do školy. Žáci často přicházeli z velmi vzdálených obcí po špatných cestách, obzvlášť v zimě, a byli nuceni pomáhat rodičům s polními pracemi. Navzdory všem nařízením bývali žáci v letních měsících málo přítomni. Pokud nebylo možné donutit rodiče k pravidelné docházce jejich dětí do školy, museli platit do školního fondu nebo za knihy a školní papír. Používané trestní donucovací prostředky se však často míjely účinkem.17 Nařízením z roku 1788 byla ustanovena výuka německého jazyka na venkově. Učilo se moravskou řečí a taky číst a psát německy. Vrchnostenský úřad prováděl kontrolu výchovného působení učitele na žáky a rodiče. Učitel měl působit také na rodiče, aby správně vychovávali děti a posílali je do školy. Podle zápisů z nejstarší dochované školní matriky „Schulmatrik“ z roku 1814 v německém jazyce vyučovaly se v triviální škole v Buchlovicích tyto předměty: čtení, psaní, počítání a náboženství. Za 16 let vydala triviální škola, která měla celkem 835 žáků, pouze 27 vysvědčení, a to jen žákům, kteří odcházeli na studia. Tito žáci byli vždy děti lépe společensky postavených rodičů (obyvatelstvo bylo rozvrstveno na venkovskou chudinu, sedláky a početné panské služebnictvo). Tehdejší klasifikace měla čtyři stupně. Zajímavé bylo ohodnocení u jednoho žáka. Cituji: „Je velmi slabý a něco hloupý na paměť“.18 Učitel měl několik příjmů. Příjmy od vrchnosti, z kostela, z nadací, za zpívání, od obce za kostelní službu, koledu, a taky školné. Příjmy učitele od vrchnosti byly závislé na docházce žáků a na jeho úspěchu při jejich výchově. Učitel, který působil v roce 1843, bral příjem od vrchnosti jednak v naturáliích - 1 měřice pšenice, 8 měřic 16

Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. Konferenční protokoly, 1889-1906. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 18 STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích. Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, s. 21. 17

17

žita, 1 měřice ječmene, 1 měřice krup, 1 měřice hrachu, 12 sáhů palivového dřeva, výnos z pole 2 rakouské měřice výsevku, a též v hotovosti.19 Vydaný říšský zákon z roku 1869 změnil postavení školy k církvi. Řízení, správa a dohled nad školstvím přešly na stát. Církvi bylo ponecháno pouze řízení a organizace vyučování náboženství.20

Obecná škola v letech 1869 - 1918

Školský zákon ze dne 14. května 1869 zavedl školu obecnou. Obecné školy se dělily na obyčejné školy obecné a na školy měšťanské. Úkolem obyčejné školy obecné bylo vychovat žáky v mravnosti a zbožnosti a rozvíjet jejich poznání. Měšťanské školy měly poskytnout žákům, kteří nenavštěvovali střední školu, vyšší vzdělání. Obecné školy byly veřejné i soukromé. Nové předpisy zavedly osmiletou povinnou školní docházku pro žáky od 6 do 14 let. Na obyčejných školách obecních se vyučovaly předměty: náboženství, jazyk, počty, reálie, psaní, nauka o formách geometrických, zpěv a tělocvik, ženské ruční práce a nauka o domácím hospodářství. U měšťanských škol obsah vzdělání tvořily předměty náboženství, jazyk a písemnosti, zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt, aritmetika, geometrie, vedení knih, kreslení, krasopis, zpěv a tělocvik, ženské ruční práce a nauka o domácím hospodářství. Nový školský zákon zavedl pravidelný plat pro učitele, zvýšilo se tím jeho společenské postavení , protože byl zbaven ponižující úlohy vybírat peníze od rodičů. Podle počtu tříd se obecné školy dělily na jednotřídní, dvoutřídní, trojtřídní, čtyřtřídní, pětitřídky až osmitřídky. Učivo obecné školy bylo rozvrženo na osm školních roků, proto ve školách ménětřídních byla zavedena oddělení, uspořádaná

19

Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 20

18

podle věku a vědomostí. Postup z oddělení do oddělení se konal na konci školního roku. V roce 1883 byla novelou školského zákona z roku 1869 zkrácena školní docházka na šest let. Žáci pak navštěvovali školu jen část školního roku nebo jen některé dny v týdnu.21 O pedagogické činnosti ve škole v Buchlovicích

v letech 1889-1918 nás

informují dochované konferenční protokoly, což jsou zápisy z pravidelných měsíčních učitelských konferencí, které byly sepisovány učiteli. Správce školy v nich hodnotil vyučovací metody učitelů, jejich osobní vystupování a plnění učebního plánu. V roce 1889 měla škola se dvěma třídami 426 žáků. Pro velký počet žáků měla každá třída dvě oddělení. Druhé oddělení 1. třídy a obě oddělení 2. třídy byly ještě rozděleny na skupiny a) a b). Příčinou rozdělení bylo používání několikadílných čítanek, kdy každá skupina používala jiný díl knihy. Řídící učitel kladl důraz na bedlivou přípravu učitele. Ve výuce se používaly písanky, kreslenky a úkolové sešity. Žáci si učebnice a sešity kupovali sami. Učitel měl však seznam chudých žáků, kterým se školní potřeby z školního fondu koupili a následně zapůjčili. Zprávy z učitelských konferencí z roku 1889 uvádějí, že z důvodu špatného počasí nebyl často dodržen rozvrh učební látky. Učitel kladl při výuce důraz na zřetelné čtení, dotazoval se na obsah textu. Mluvnice nebyla vyučována mechanicky, ale z příkladů probraných ústně nebo písemně žáci odvozovali pravidla. Z obsahu protokolů z roku 1890 je zřejmé, že již v této době nebyly vzájemné vztahy mezi učitelským sborem jen dobré, ale že zde existovaly i ostré slovní rozepře. Správce školy několikrát ukončil konferenci z důvodu nevhodného chování učitele k nadučiteli. Jednu takovou popsanou neshodu mezi nadučitelem Kokešem a učitelem Hajnem pro zajímavost 21

VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986.

19

cituji: „Když nadučitel žádal učitele, aby se sešli ve třídě, aby byl přečten třídní řád, nazval to učitel Hajn komediantstvím, za to správce ho nazval sprosťákem, načež pan Hajn odešel, pravě, že zde nemusí býti.“22 Z dalších protokolů je zřejmé, že při projevu žáka byl kladen důraz na stručnost výkladu a

individualitu. V jednotlivých třídách se hodnotil prospěch, pilnost

a mravní chování. Napovídání a šeptání nebylo tolerováno. Správce školy docházel do výuky a sledoval, zda se učitelé řídili podle pedagogicko-didaktických zásad.23 V měsíci dubnu byla často návštěvnost školy jen 20%. Žáci pomáhali při polních pracích nebo hlídali menší děti. Příčinou nízké návštěvnosti školy byla pro mnohé žáky velká vzdálenost a neschůdné cesty při špatném počasí.24 Od roku 1893 bylo zavedeno vyučování ženským ručním pracím 16 hod týdně, později v roce 1910 bylo toto vyučování sníženo na 6 hod týdně. V roce 1899 byly vyučovány tyto předměty: mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis, sloh, počty a měřické tvaroznalství, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, psaní, kreslení, zpěv, tělocvik, ženské práce ruční a zevnějšek písemných prací. Stupnice známek byla následující: Mravy: úplně přiměřené, přiměřené, méně přiměřené, nepřiměřené. Prospěch: velmi dobrý, dobrý, dostatečný, sotva dostatečný, nedostatečný.25 (Příloha č. 7) V roce 1901 byla školní zahrada rozdělena na části, kde byly květiny, zelenina a léčivé rostliny. Žáci rozdělení na skupiny se střídali při práci na zahradě. Nejstarší žáci vysazovali stromky ze školky. V roce 1917 proběhla na školní zahradě akce pěstování zeleniny.

22

Konferenční protokoly, 1889-1906. Protokol z 1.9.1890. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 23 Konferenční protokoly, 1912/13-1927/28. Státní okresní archiv Uherské, fond NŠ Buchlovice. 24 Konferenční protokoly, 1889-1906. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 25 Třídní výkazy o prospěchu a návštěvě žáků. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice.

20

Během přestavby školy sloužila tělocvična jako sklad materiálu, žáci místo tělocviku měli vycházky zeměpisné, zeměměřické, hry v přírodě a pochodová cvičení.26 Nevhodné chování u žáků učitelé trestali sníženou známkou z mravů a nechávali žáky po škole. Ve zprávě o mravech, pilnosti a prospěchu žáků v konferenčním protokolu ze dne 4. listopadu 1912 se uvádí: „ Zelinka Antonín a Bánovský Václav obdrží známky z mravů čtvrtého stupně, tento pro zapalování pryskyřice v lese a házení kamením, onen pro na cti utrhačné řeči proti některým členům sboru učitelského. Mrkva Alois a Bětík Valentin obdrží známky z mravů pátého stupně, střílení z klíčků, opilství, koulení kuželek v hostinci, hraní o peníze, kouření a zesměšňování kněží.“27 Morálka u žáků se stále zhoršovala, mládež beztrestně a bezohledně provokovala učitele i občany. Učitelský sbor si už nevěděl rady, neboť dosavadní kázeňské prostředky nedostačovaly. Školní rada požádala proto představenstvo obce o součinnost. V období I. světové války učitelský sbor zajišťoval vojenskou průpravu mládeže od 16 let. Aby dosáhla tato průprava svého účelu, utužovala se ve škole kázeň, mládež si navykala přísnější disciplíně, pořádku a poslušnosti a byla vedena tak, aby v ní byla probuzena láska, oddanost a věrnost k mocnáři. Starší žáci se účastnili pochodového cvičení.28

Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy do roku 1918 Škola v Buchlovicích byla vždy na vyšší úrovni, protože vrchnost velkostatku Buchlov měla vliv na výběr učitelů a jejich odměňování. V letech 1774 – 1869 byla v Buchlovicích obecná škola triviální, vyučovaly se předměty náboženství, čtení, 26

Konferenční protokoly, 1889-1906. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. Konferenční protokoly, 1912/13-1927/28. Protokol č. 5 ze dne 4.11.1912. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 28 Konferenční protokoly, 1912/13-1927/28. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 27

21

psaní a počítání. Do roku 1867 byla jednotřídní, v letech 1867 – 1889 byla dvoutřídní. Na jednoho učitele připadalo 92 žáků. Obecná škola v letech 1869-1918 se dělila na obecnou a měšťanskou. Ve výuce byl kladen důraz na individualitu žáka, neučilo se mechanicky, ale odvozovala se pravidla. Třídy byly rozděleny na oddělení. Učitelé byli kontrolováni, zda se řídí pedagogicko-didaktickými zásadami. Vyučovaly se předměty: mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis. sloh, počty a měřické tvaroznalství, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, psaní, kreslení, zpěv, tělocvik, ženské práce ruční a zevnějšek písemných prací. V období I. světové války probíhala ve škole vojenská průprava mládeže.

2.1.3 Veřejná činnost školy Žáci se společně s učiteli podíleli na programech různých oslav pořádaných nejen školou, ale i obcí. S úspěchem vystupovali v divadelních představeních, zpívali a recitovali básně.

V roce 1911 bylo odehráno 1. dětské divadelní představení

Sněhurka. K dalším představením patřila v roce 1908 hra Pasáček z Lurd, později Krakonoš, která byla hrána na počest jmenin hraběnky z Berchtoldů, a hra Honza a pán. V květnu 1905 se žáci s učitelským sborem zúčastnili kostelní slavnosti na oslavu 100letého výročí povýšení Buchlovic na městys.29 Žáci dostávali od hraběnky Berchtoldové při různých oslavách a příležitostech obuv, šaty, školní potřeby, cukrovinky, kalendáře, děvčata šátky, punčochy. V roce 1908 pořádali Berchtoldové v zámeckém parku v Buchlovicích oslavu 60 let panovnického jubilea císaře a krále Františka Josefa I. Byli pozváni všichni žáci z buchlovické školy a hraběnka je s láskou obdarovávala dárky a připravenými pokrmy. Hraběnka často navštěvovala školu. Zajímala se o školní sešity, prohlížela si učebny. 29

Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice.

22

Od roku 1910 se pořádaly ve škole ke Dni dětí školní oslavy, na kterých žáci přednášeli básně, zpívali, hráli divadelní představení. Na těchto oslavách byly vybírány peníze a zasílány České zemské komisi pro ochranu dětí a péči o mládež v markrabství moravském se sídlem v Brně. V roce 1914 se vybral např. obnos 2 K 52 h. Rodina Bertcholdů se pravidelně zúčastňovala těchto oslav. Na počest jmenování hraběte Berchtolda na pozici ministra zahraničních záležitostí v roce 1912 děti ve všech třídách zpívaly 1. sloku rakouské národní hymny. V roce 1914 byla oslava dětského dne spojena se slavnostní akcí na počest památky arcivévody Františka Ferdinada a jeho chotě vévodkyně z Hohenbergů, kteří se stali obětí atentátu v Sarajevě v červnu 1914. Po bohoslužbě třídní učitelé vštěpovali školní mládeži světodějinný význam událostí a učili je o povinnosti k úplné, obětavé oddanosti pro svoji vlast. Rozhodnutím okresního hejtmanství v Uherském Hradišti byl nařízen sběr ostružinového listí a zaslání suchého listí správci pokusné stanice Komitétu pro státní podporu pěstování lékařských bylin v Rakousku a Čechách. Žáci pod doprovodem učitele nasbírali a zaslali 100 kg sušeného listí. Dalších 6 kg dodali vojenské nemocnici v buchlovickém zámku a nemocnici pro nakažlivé nemoci. 30 I. světová válka se promítla i ve školství. Všichni učitelé byli po vypuknutí války v roce 1914 povoláni na frontu. Péči o výchovu vedl pouze ředitel a literní a industriální učitelky. Okresní školní radou bylo v roce 1914 nařízeno v rámci vyučování ženským ručním pracím zhotovení oděvů pro vojáky. Žáci vyráběli papírové podešve a papírové ponožky z Billrothova papíru. Škola též vyráběla ochranné kukly, holinky, vlněné ponožky, šály, břišní pásy, chránítka na uši, rukavice, celkem 13 783 kusů. Žáci po vyučování za dozoru učitelů sbírali bukvice, žaludy, koňské kaštany, pro vojenské nemocnice ostružinové listí, jahodové listí,

30


23

duběnky a kopřivy. Po příchodu zraněných vojáků do vojenské nemocnice v zámku v Buchlovicích škola pořádala sbírku knih ve všech jazycích pro vojáky. Vojínům poskytovala doutníky a učitelský sbor uspořádal mezi sebou peněžní sbírku k válečným účelům. Školní mládež byla poučena o riziku přenosu cholery a očkována proti neštovicím, v budově školy byla zavedena preventivní zdravotní opatření, žáci byli poučeni o nutnosti šetření s potravinami ve válečném období. Žáci též finančně přispívali na sbírky Červeného kříže pro Moravu a učitelský sbor prováděl několikrát upisování rakouské válečné půjčky. V roce 1915 se žáci podíleli na vlastenecké sbírce válečného kovu, bylo odesláno ministerstvu války 5 beden kovů. Školní mládež musela pomáhat po výuce za vedení učitele při sklizni obilí. Dne 28. října roku 1918 škola oslavila významný den, vznik samostatného československého státu.31

Stručné shrnutí veřejné činnosti školy do roku 1918 Žáci se podíleli na programech různých oslav pořádaných nejen školou, ale i obcí.

Recitovali básně, zpívali a hráli divadelní představení. Byli často zváni

Berchtoldy do zámku na slavnostní dny. V roce 1911 bylo odehráno 1. dětské divadelní představení Sněhurka. Od roku 1910 se pořádaly kulturní akce ve škole ke Dni dětí. V období I. světové války žáci vyráběli ochranné pomůcky pro vojíny, sbírali byliny pro vojenskou nemocnici a kovový šrot.

31


24

2.2 Historie školy v letech 1919 - 1945 2.2.1 Školní budovy Měšťanská škola v ulici Komenského

Budova měšťanské školy byla postavena v roce 1924 v trati Váhovy za cihelnou, v současnosti ulice Komenského, Metodějem Matuškou z Bystřice pod Hostýnem a Fabiánem Švanicou z Buchlovic nákladem 1 370 000 Kč.32 Čelní strana budovy byla vyzdobena sgrafitem akademického malíře Františka Podešvy z Brna.33 (Příloha č. 8)

Obecná škola na Lhotce

Měšťanská škola se přestěhovala z obecné školy do nové budovy dne 5. ledna 1925. Následně byla provedena v budově obecné školy oprava a zabezpečení oken.34 V roce 1940 byla v obecné škole zřízena protiletecká ochrana, okna byla opatřena okenicemi, byl zajištěn nouzový východ.35

2.2.2 Pedagogická činnost školy Obecná škola 1919 - 1945

Radost z pádu rakousko-uherské monarchie a z nabytí národní samostatnosti vrcholila na různých místech naší vlasti vysazováním symbolické „lípy svobody“. Tuto oslavu, o velikonočním pondělí roku 1919, zahájil průvod školní mládeže s družičkami, které byly oděny do pestrobarevných krojů. Obřad sázení lípy provedli

32

Kronika obce Buchlovice, 1928-1947. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice 34 Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 35 Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 33

25

zdatnější žáci místní školy za zpěvu národní hymny v podání pěveckého sboru, řízeného učitelem Josefem Šlosarem. Učitel Šlosar, společně s místním knězem, přivítali ve slavnostním projevu vznik samostatné republiky a vzpomněli též na padlé vojáky a legionáře.36 Školní výuka byla poznamenána častou absencí žáků z důvodu nedbalosti rodičů, nedostatku ošacení a obuvi a výpomocí dětí při polních pracích. V roce 1919 byla zavedena nová čítanka.37 Školní rok 1920-1921 začal protestem proti nadučiteli Františku Zelíkovi. Dne 1. září se objevily plakáty vybízející rodiče, aby neposílali děti do školy, pokud zde bude působit

František Zelík.

Do školy nepřišel žádný žák. Nadučiteli bylo

vytýkáno jeho nečestné chování, které nepůsobilo

výchovně na žáky. Obecní

zastupitelstvo společně s místní školní radou vyšetřilo příčiny této stávky a Okresní školní rada v Uherském Hradišti nařídila

Františku Zelíkovi dovolenou.

Prozatimním správcem školy byl ustanoven Antonín Skála. František Zelík nechtěl dobrovolně předat správu školy. Teprve po příjezdu okresního školního inspektora Václava Sehnala a za přítomnosti místní školní rady František Zelík správu školy předal.38 Teprve po smrti Františka Zelíka vzpomínal správce školy Josef Šlosar, že František Zelík zvažoval myšlenku postavit dráhu ze stanice Staré Město-Uherské Hradiště do Nemotic. S tímto návrhem však neobstál u místních činitelů, a tím způsobil neshody i ve školní radě. Správce Josef Šlosar později litoval, jakým bezohledným způsobem postupovala tehdy místní školní rada.39 Po zřízení měšťanské školy, v roce 1921, byla obecná škola

v Buchlovicích

organizována jako pětitřídní se závěrečnou třídou pro žáky 6.,7. a 8. školního roku,

36

HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. 37 Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 38 Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. 39 STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích. Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště.

26

kteří nešli do měšťanské školy. Měšťanská škola byla umístěna po dobu, než byla pro ni postavena nová budova, ve škole obecné, v prvním poschodí. V roce 1921 zabrala jednu učebnu obecné škole, v roce 1922 dvě učebny a od roku 1923 tři učebny. Obecná škola pak měla pro 6 tříd pouze 4 učebny, proto se musela 2. a 4. třída neustále stěhovat. To se projevilo zhoršenou kázní u žáků. Správce obecné školy Antonín Skála, společně s některými učiteli, vyučoval současně i na měšťanské škole. Přestěhování měšťanské školy do nové budovy se uskutečnilo dne 5. ledna 1925, tím se uvolnily učebny v budově obecné školy a každá třída získala opět svoji učebnu.40 Zemská školní rada v Brně povolila v prosinci roku 1923, aby dosavadní pětitřídní obecná škola v Buchlovicích se dvěma stálými pobočkami byla organizována jako pětitřídní s postupnými třídami pro 1.- 5. školní rok a se třídou závěrečnou pro 6.- 8. školní rok. Následkem tohoto rozhodnutí bylo jedno učitelské místo zrušeno. Ministerstvo školství a národní osvěty v roce 1923 stanovilo počet týdenních vyučovacích hodin pro jednotlivé stupně obecných a měšťanských škol. Zároveň byly zařazeny nové předměty: občanská nauka a výchova, ruční práce výchovné a ženská nauka v domácím hospodářství. Důsledkem toho se začala učit děvčata v 8. třídě vaření. Obecná škola neměla svoji kuchyni, žákyně užívaly k vaření kuchyni správce a jeho byt sloužil k vyučování ženským ručním pracím. Od roku 1925 žákyně obecné školy vařily v rámci výuky v kuchyni nové budovy měšťanské školy. V roce 1928 byla zřízena žákovská knihovna, která měla knihy rozděleny pro 4., 5. a závěrečnou třídu, o tyto knihy měli žáci velký zájem. Po odchodu řídícího učitele Antonína Skály, v roce 1928, převzal správu školy učitel Josef Šlosar. (Příloha č. 9) Nový správce školy doporučoval, aby se učitelé písemně připravovali na hodiny, promysleli si, jak přehledně podat látku a žákům usnadnit zapamatování. Jen někteří

40

Kronika obce Buchlovice , 1928-1947. Státní okresní archiv Uherské Hradiště.

27

učitelé se svědomitě připravovali. Písemné práce se zadávaly žákům 1x za 14 dní. V zimním období žáci dostávali úkoly jen na volné dny, protože v mnohých rodinách se nesvítilo, a žáci tak nemohli splnit školní povinnosti. V roce 1921 k dosud vyučovanému

římskokatolickému

náboženství

přibylo

i

náboženství

českobratrskoevangelické. Koncem roku 1928 zasáhla naši republiku krutá zima. Teploty se pohybovaly pod -30°C, učebny se nedaly dostatečně vytopit. Pro množství sněhu a velmi chladné počasí žáci nemohli navštěvovat školu. V době od 19. února do 1. března 1929 bylo přerušeno vyučování. Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 6. 5. 1930 byly upraveny školní osnovy pro obecné školy pro školní roky 1930/31, 1931/32, 1932/33. V roce 1930 vyučování ženským ručním pracím probíhalo ve třech skupinách 12 hod týdně. Vaření se učily žákyně 6.-8. školního roku ve školní kuchyni v měšťanské škole. V roce 1931 učitelé předmětu ženské ruční práce absolvovali kurz v Brně na doplnění vzdělání.41 Pravidelně v září přicházela na školu vizitační zpráva za uplynulý školní rok. Zpráva o vizitaci školy z ledna 1931 uváděla, že „ stav školy po stránce pedagogické a didaktické je dobrý a velmi dobrá je jednotná práce celého sboru učitelského, jeho svědomitost a píle, získává škole úctu a vážnost. Mile působí vzácný pořádek ve škole, jenž ve smyslu výchovném má velký vliv na utváření duše dítěte.“42 V roce 1931 obdržela národní škola patentní sklápěcí počitadlo jako dar pro 1. třídu od Spořitelny města Uherské Hradiště a v roce 1933 byla škola obdarována paní Markétou Raichovou modelem parního strojku a dětským kinem. V roce 1931 žáci 3.- 8. školního roku zhlédli na náměstí pojízdnou rozhlasovou přijímací stanici, kde někteří žáci přednášeli básně do rozhlasu. V školním roce 1931-1932 bylo 41 42

Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice, s. 152.

28

do 2. třídy na obecní škole zapsáno celkem 60 žáků, proto místní školní rada podala návrh Zemské školní radě v Brně na zřízení pobočky při této třídě. Návrh byl zamítnut

z důvodu dostatečně velké učebny pro 60 žáků. Výnosem zemské školní

rady byla tato pobočka zřízena až 1. září 1932, při třetí třídě. Třídy byly chlapecké a dívčí. V roce 1932 se zúčastnili správce buchlovické školy Josef Šlosar a učitel Julius Jelínek exkurze do škol v Ostrožské Lhotě a Louce, kterou pořádal školní inspektor. V každé škole byla elementární třída, ve které se učilo základům čtení a počítání zábavnějším, pochopitelnějším a snadnějším způsobem, než bylo dosud pouhé nudné čtení ve slabikáři. V obou školách bylo vidět, jaký kladný vliv na žáky má tento nový přístup. Ocenili to účastníci exkurze i školní inspektor. V roce 1932 byl ve škole uspořádán „Týden české knihy“. Žáci vyšších tříd byli upozorněni na význam dobré knihy pro vývoj vzdělanosti v minulosti i přítomnosti a poučeni, jak si vybrat dobrou knihu. V roce 1933 proběhl „Týden propagace mléčné výživy“. V „Týdnu čistoty“ před velikonočními svátky si měli žáci uvědomit, že je důležitá nejen čistota těla, ale i duše. Počátkem školního roku 1933-1934 byly zavedeny sešity jen s jednoduchým linkováním pro nižší stupeň se širšími a pro vyšší stupeň s užšími linkami a na nejvyšším stupni bez linek. Toto zavedení se osvědčilo a písmo dětí se zlepšovalo. Výnosem ministerstva školství a osvěty z 10. 6. 1933 byly vyhlášeny nové učební osnovy pro školy obecné.43 Od

školního roku 1935-1936 přibylo k vyučování dosavadních náboženství

i náboženství československé. Výnosem ministerstva školství ze dne 13. srpna 1935 došlo ke změně ve vydávání vysvědčení a v klasifikaci. Vysvědčení se začalo vydávat pololetně, dříve se vydávalo čtvrtletně. Klasifikace se zjednodušila. Známka

43


29

z mravů se přejmenovala na známku z chování, pilnost se přestala klasifikovat a známka ze čtení, mluvnice, pravopisu a slohu se sjednotila na známku z jazyka vyučovacího. V roce 1936 obecní škola pořídila nové lavice, pro 1. a 2. třídu lavice celodřevěné a pro 3., 4. a 5. třídu lavice se železnou konstrukcí. Výsledky výzkumu, který se konal v roce 1937 s názvem „Výzkum slováckého dítěte“, nás informují o tehdejších podmínkách žáků. Zkoumáno bylo 240 žáků. Uvádí se např., že 12,5% žáků spalo samo v posteli, 67,5% žáků spalo ve dvou v posteli a 2,5% ve třech, 32% žáků mělo pouze jeden pár obuvi, 38% dva páry obuvi, 19,6% mělo tři páry obuvi, 40% žáků se přezouvalo po příchodu domů, 46% žáků muselo denně pracovat po vyučování, 43% žáků muselo pracovat jen někdy a 11% pracovat nemuselo, 34% žáků si zuby nečistilo, 13% si zuby čistilo jen někdy a 12,5% žáků mělo často hlad. 44 V době okupace se školní kroniky z doby republiky uložily do školního archivu a místo nich se vedly kroniky nové, které obsahovaly údaje okupanty zkreslené, a proto bezcenné. Z tohoto důvodu byly tyto kroniky po II. světové válce uzavřeny vylíčením okolností, za kterých se vedly, a byly uloženy ve školních archivech jako dokumenty doby. V záznamech se pak pokračovalo v původních kronikách. Období protektorátu

se promítlo

v našem školství útiskem a germanizací české školy.

Vydané výnosy a vládní nařízení zrušily oslavu vzniku republiky, škola musela odstranit mapy a jiné učební pomůcky, zrušit brannou výchovu, zavést německý jazyk jako povinný vyučovací předmět na obecných i měšťanských školách a učitelská knihovna se doplnila knihami s nacistickou tendencí. Žáci prováděli nucené sbírky pro německý Červený kříž, učitelé museli složit nový služební slib „věrnosti“ vůdci A. Hitlerovi a prezidentu, závazky plynoucí z dřívějšího slibu ČSR byly prohlášeny za neplatné. Škola byla opatřena dvojjazyčným nápisem „Schüle-

44

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

30

Škola“ a měla zákaz přijímat židovské děti. Všichni členové učitelského sboru museli prokázat nežidovský původ až po prarodiče. Obrazy s dějepisným zaměřením musely být odstraněny. Učitelé byli přinuceni povinně navštěvovat kurzy německého jazyka, neúčast se neomlouvala, ale trestala. Od 3. třídy se žáci učili nacistickým hymnám a pozdravu pro případ příchodu nacistického inspektora, kterým byli strašeni. Ve škole v období protektorátu se slavilo každé nové vítězství německých vojsk vyvěšováním praporů. Škola měla nařízeno oslavovat zřízení protektorátu a Hitlerovy narozeniny. Žáci se učili v tomto období bez knih a za účelem šetření sešitů byly zavedeny pro 1. a 2. třídu břidlicové tabulky. V prosinci 1941 se zakázalo vyučování dějepisu, vyučování zeměpisu bylo omezeno pouze na látku o Říši a protektorátu. Ve školním roce 1941-1942 se počátkem vánočních prázdnin přestalo vyučovat až do 4. března 1942, od 10. února si žáci chodili pouze 1x týdně pro domácí úkoly. Učitelé byli nuceni navštěvovat přeškolovací kurzy dějepisu a zeměpisu. Dne 9. listopadu 1942 byla zabrána budova měšťanské školy pro válečné účely a její třídy byly přemístěny do budovy obecné školy. V obecné škole se vyučovalo dopoledne i odpoledne. Od 21. prosince 1942 byl přikázán pouze německý jazyk v písemném i ústním styku s okresním úřadem a okresním školským výborem.45 Každodenní přelety leteckých svazů s blížící se frontou, ve školním roce 1944-1945, velmi narušovaly vyučování v obecné škole. V Buchlovicích se neoznamovala letecká nebezpečí sirénou, proto byla zabezpečena na poštovním úřadě hlídková služba staršími žáky. Ti každé nebezpečí ihned hlásili škole. Škola neměla letecký kryt, žáci se posílali domů a přicházeli až druhý den, protože ne všechny rodiny měly radiový přijímač a byly informovány, kdy pominulo nebezpečí. V lednu 1945 se nevyučovalo, žáci

45

přicházeli pouze


31

3x týdně pro úkoly

a od 12. února 1945 bylo vyučování zastaveno, neboť bylo zakázáno shromaždování dětí všude tam, kudy procházela fronta, z důvodu nebezpečí šíření nákazy. Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny. Vyučování bylo zahájeno dne 9. května 1945. Zpočátku se vyučovalo v náhradních místnostech v mateřské škole a v sále Občanské záložny. Dne 22. května 1945 bylo opět zahájeno vyučování ve vyčištěné a dezinfikované škole. Na počest německé kapitulace a vítězství nad okupanty dne 10. června 1945 uspořádal místní národní výbor na náměstí velkou oslavu, žáci měli volný školní den. Školní rok 1944-1945 byl ukončen rozdáním náhradních provizorních školních zpráv, protože státní nakladatelství nové tiskopisy nedodalo.46

Měšťanská škola 1921 - 1938

Dne 6. července 1921 přičiněním místní školní rady a zástupců obce byla podána žádost o zřízení měšťanské školy v Buchlovicích.47 Zemská školní rada v Brně dne 21. září 1921 povolila zřízení smíšené školy měšťanské a otevření 1. třídy počátkem školního roku 1921-1922. Školu vedl ředitel a učili v ní tři odborní učitelé. Měšťanská škola byla umístěna v budově obecné školy do doby, než byla pro ni byla postavena nová budova. Vyučování v 1. třídě na měšťanské škole bylo zahájeno 1. září 1921. Do 1. třídy bylo přijato z Buchlovic 38 žáků, z Břestku 9 žáků, z Boršic 15 žáků a z Tupes 7 žáků, celkem 69 žáků. Zájem byl ale větší, někteří žáci byli odmítnuti. Obecná škola uvolnila měšťanské škole jednu učebnu. Po prázdninách v roce 1922 byla otevřena na měšťanské škole 2. třída, obecná škola ji opět poskytla další učebnu. Dne 1. září 1923 byla otevřena 3. třída měšťanské

46 47

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Kronika obce Buchlovice, 1928-1947. Státní okresní archiv Uherské Hradiště.

32

školy, ta zabrala opět další učebnu obecné školy. Měšťanská škola se přestěhovala z obecné školy do nové budovy dne 5. ledna 1925. 48 Na měšťanské škole se vyučovaly předměty: čeština, zeměpis, dějepis, občanská nauka, zpěv, tělocvik, ruční práce, krasopis, počty a měřictví s rýsováním, kreslení, německý jazyk, náboženství římskokatolické a náboženství českobratrské. Školní zákon ze dne 13. července 1922 stanovil nepovinné předměty: cizí jazyk, těsnopis, psaní na stroji, hudba, náboženství a zavedl další povinný předmět: domácí hospodářství a ruční práce výchovné pro chlapce. Vyučovací povinnost byla 24 hod týdně. Počet žáků byl stanoven zpočátku až 80 v jedné třídě, od roku 1932-1933 jen 60 žáků. Výnosem zemské školní rady byly zřizovány pobočky. V budově se nacházela učitelská a žákovská knihovna. V roce 1921 byl prvním správcem učitel Jan Kolařík, ve školním roce 1921-1922 vyučovali mimo něj i učitelé a učitelky ze školy obecné. V srpnu 1922 ředitelem měšťanské školy byl jmenován František Yberman. Náklady žáka na školní potřeby při vstupu do 1. třídy činily 300 Kč. Spousta žáků si tuto částku z důvodu poválečné chudoby nemohla dovolit, škola těm nejchudobnějším příspívala. V roce 1925 bylo zavedeno vyučování dopolední a odpolední, s jedním volným dnem. Po I. světové válce se snížil počet žáků ve třídách, třídy se spojovaly a učitelé se propouštěli. Na měšťanské škole se toto snížení počtu žáků projevilo hlavně v školních letech 1927-1928, 1928-1929, 1929-1930. Výnosem ministerstva školství ze dne 9. července 1932 byly vydány nové učební osnovy, ve kterých byl kladen větší důraz na praktickou přípravu žáka do života a na jeho samostatnost. Nové učební osnovy umožnily v nižších třídách, kde byly zřízeny pobočky, rozdělit žáky podle nadání a ve 3. a 4. třídě zavést rozšířené vyučování.

48


33

Hospodářská krize v roce 1932 se projevila velkou nezaměstnaností, obecní rada zmenšila škole rozpočet o 30%, mnoho účtů (např. za uhlí, školní pomůcky) škola nezaplatila a převedla na nový účet. Důvodem snížení rozpočtu bylo i zaujetí obecní rady proti přespolním žákům, kteří tvořili víc jak polovinu celkového počtu žáků na škole. Vlivem hospodářské krize byly snižovány platy státních zaměstnanců, tedy i učitelů. Školní rada pravidelně žádala o schválení nedílného vyučování pro přespolní žáky, které spočívalo v tom, že žáci neměli přestávku na oběd mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. Pro přespolní žáky byla cesta na oběd nemyslitelná. Jednalo se také o úspory pro obec na otop škol v době hospodářské krize.49

Újezdní škola měšťanská 1938 - 1941 a újezdní hlavní škola 1941 - 1945

V roce 1935 byl schválen zákon o újezdních školách měšťanských. Financování újezdní školy se převedlo z obcí na okresy, kraje a stát. Výnosem ministerstva školství a národní osvěty byl zřízen s platností od 1. září 1938 obvod pro zdejší školu z obcí Buchlovice, Boršice, Břestek, Tupesy, Zlechov. Tyto obce tvořily újezd a škola se stala újezdní školou měšťanskou. Školu navštěvovaly i děti z obcí mimo újezd, a to ze Stříbrnic, Starých Hutí a ze Stupavy. Koncem školního roku 1938-1939 měla škola tři definitivní třídy postupné, dvě definitivní pobočky při 1. a 2. třídě a jednu zatímní pobočku při 1. třídě. Byl též ustanoven vedlejší učitel němčiny. Pro velký počet žáků bylo zřízeno opět nedílné vyučování. Na základě vládního nařízení ze 14. 8. 1941 se újezdní hlavní škola rozšířila na čtyřtřídní (5.- 8. školní rok) a stala se školou výběrovou. Výběr prováděla správa obecné školy. (Příloha č.10) V 1. třídě vyučování probíhalo podle osnov pro 5. ročník obecných škol. Učebny nedostačovaly velkému počtu tříd, proto některé třídy měly učebnu v budově obecní školy v Tupesích a Buchlovicích.

49

Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

34

Újezdní škola měšťanská v roce 1941 změnila název na újezdní hlavní školu. V roce 1939 nacistické orgány vydaly první vyhlášky a nařízení namířené proti českým školám. Změny ve výuce na měšťanské škole v období protektorátu byly obdobné s již uvedenými

změnami v obecné škole. Výuka v letech 1942-1945

nesmírně trpěla nařízenými sběry šatů, tkanin, kostí, kaštanů, železa, pecek, a hlavně nucenou polní prací žáků na

velkostatku v Buchlovicích a na Velehradě. Tyto

nucené práce narušovaly chod vyučování a zkracovaly dobu samostatné výuky. V září 1944 přikázal pracovní úřad šesti členům učitelského sboru nucenou práci. V listopadu 1944 byla újezdní hlavní škola zabrána pro potřeby říšských úřadů. Škola dostala náhradní 2 místnosti v budově obecné školy v Tupesích, později ve Zlechově pro dvě třídy a zbývajících 6 tříd se střídalo ve společném užívání učeben v obecné škole v Buchlovicích. Vystěhováním kabinetů a tříd

z budovy

školy byly velmi poškozeny učební pomůcky a školní nábytek. Vyučování bylo znovu zahájeno na újezdní hlavní škole dne 22. května 1945. V letech 1939-1945 se ve škole vařila polévka pro žáky obecné a měšťanské školy, a také pro nejchudší dospělé. Na úhradě stravovací akce se podílela rodičovská sdružení, státní subvence a Národní pomoc.50

Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy v letech 1919 - 1945 V roce 1921 byla povolena v Buchlovicích měšťanská škola, která zabírala zpočátku učebny obecné školy. V roce 1925 se měšťanská škola přestěhovala do nově postavené budovy. Dne 9. 7. 1932 byly vydány nové učební osnovy, které kladly důraz na praktickou přípravu žáka do života. V roce 1938 vznikl újezd z obcí Buchlovice, Boršice, Břestek, Tupesy, Zlechov a měšťanská škola se stala újezdní školou měšťanskou. Období protektorátu se promítlo ve škole útiskem a germanizací

50


35

české školy. Vydaná nařízení zavedla povinný německý jazyk, učitelé museli prokázat nežidovský původ a bylo zakázáno přijímat do školy děti židovského původu. Výuka trpěla nařízenými sběry, některé předměty se nevyučovaly. Chyběly knihy. Byly vedeny nové kroniky, které neodpovídaly skutečnosti.

2.2.3 Veřejná činnost školy Po I. světové válce byli žáci podrobeni lékařskému vyšetření. Na základě zjištěného zdravotního stavu lékař nařídil devadesáti žákům stravování kakaem a dvě stě žáků se mělo stravovat polévkou v polévkovém ústavě pro místní chudé děti. Lékař shledal 350 dětí nemocných tuberkulózou. Obecná i měšťanská škola pořádaly každoroční sbírky ve prospěch Dětského dne a sbírky obětin dušičkových, jejichž výnosy byly zasílány Okresní péči o mládež v Uherském Hradišti, např. v roce 1930-1931 byla zaslána částka 117 Kč 30 h. Každý školní rok si žáci sami zorganizovali sbírku potravin a velikonoční sbírku vajec pro Dětský domov v Uherském Hradišti. Vybrané potraviny sami přepravovali na vozíku do Dětského domova. V školním roce 1930-1931 převezli 175 kg brambor, 21,5 kg mouky, 0,5 kg fazolí, 2 kg pšenice, 10 vajec, 27 kg čočky, 5 hlávek zelí a ořechy. Škola dostávala od Okresní péče o mládež v Uherském Hradišti poukázky na obuv. Učitelé organizovali školní divadelní představení, jejichž výtěžky byly věnovány na nákup mléka pro nejchudší děti. Žáci odehráli v roce 1923-1925 divadelní představení Zahrada sudiček, O pěti obrázcích, Začarovaná země, v roce 1934 divadelní hru Krakonoš, v roce 1939 hru O zakletém srdíčku od J. Berana.51 Oslava 10. výročí vzniku Československé republiky byla zahájena 27. října 1928 lampionovým průvodem. Další den žáci obou škol v sále Občanské záložny 51


36

v Buchlovicích recitovali básně, hráli divadelní hru Fronta a večer se uskutečnily dvě slavnostní akademie, sokolská a orelská. Sokolská akademie byla připravována školou. Po oslavě byli žáci obdarováni rohlíky, které upekly učitelky domácích nauk. Ve škole se každoročně slavily narozeniny prezidenta T. G. Masaryka, obraz prezidenta a třídy byly vyzdobeny chvojím a květinami, na škole byla vyvěšena státní vlajka. V roce 1930 uspořádala obecná i měšťanská škola slavnostní besídku k 80. narozeninám T. G. Masaryka, dopoledne byl program pro žáky a odpoledne pro rodiče a spoluobčany. Žáci dvojhlasně zpívali, hráli národní písně na klavír a cvičili. Besídka byla ukončena hymnou.

Vybrané dobrovolné vstupné bylo věnováno

na dobročinné účely. Žáci se též zúčastnili slohové soutěže národních škol, kterou uspořádal k 80. narozeninám T. G. Masaryka Okresní světový sbor v Uherském Hradišti společně s okresním školním výborem. Pět vybraných žáků z buchlovické školy obdrželo v této soutěži knižní odměny. Každoročně v květnu byla organizována místní Ochranou matek a dětí za spoluúčasti obecné a měšťanské školy slavnost k Svátku matek. Slavnostního průvodu se žáci zúčastnili v krojích, na kolech, koloběžkách a s kočárky. Cvičili se srdíčky a přednášeli básně.52 Dne 1. července 1934 byla v budově obecné školy odhalena pamětní deska místnímu rodáku Františku Kovaříkovi, četaři 3. pluku Jana Žižky z Trocnova, který byl v ruských legiích a padl v osvobozovacích bojích na Sibiři. V roce 1937 proběhla slavnost památky 20. výročí bitvy u Zborova. Slavnostní ráz akce umocňovala vojenská hudba 27. pěšího pluku, účast důstojníků a vojska uhersko-hradišťské posádky, které předvedlo vlastní cvičení. Cvičili i žáci z místního sdružení Orla.

52


37

V roce 1939 se uskutečnila ve školách akce „Týden národního zdraví“. Žáci byli seznámeni s významem zdraví pro člověka a s první pomocí. V témže roce se v měšťanské škole zavedly zemědělské práce na školní zahradě, vytvořilo se Políčko národní pomoci tím způsobem, že kus hřiště se zoralo a osázelo brambory. . Z podnětu krajského vedení Mládeže národního souručenství byla uspořádána v roce 1940 na školách soutěž zdatnosti v prospěchu a chování žactva. V obecní škole v Buchlovicích bylo oceněno diplomy 21 žáků.53 V letech 1942-1944 pořádala spořitelna města soutěž ve slohu a kreslení. První a druhá cena byla ve formě vkladní knížky s vkladem 20 Kč a 10 Kč, ostatní ceny byly věcné.54 Žáci se účastnili povinných sběrů léčivých bylin, pecek, kaštanů a výtěžek byl použit ve prospěch školy. V období protektorátu se sběry staly jedinou příležitostí ke školním vycházkám, žáci obou škol sbírali druhotné suroviny, léčivé byliny, plody a šaty.55 Ve škole byly pořádány též vlastivědné výlety do Chřibů, zájezdy do Luhačovic, Trenčína, Trenčianských Teplic.56 Obě školy organizovaly 28. května 1945 společnou oslavu 61. narozenin prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Program oslavy byl vyplněn recitacemi, zpěvem a zakončen státní hymnou.57

Stručné shrnutí veřejné činnosti školy v letech 1919 – 1945 V meziválečném období organizovala obecná i měšťanská škola dobročinné sbírky a kulturní představení, jejichž výtěžky byly věnovány na podporu dětí z nejchudších rodin a z dětského domova. Ve školách se pravidelně slavil vznik Československé republiky,

narozeniny T. G. Masaryka a také hrdinské činy československých

53

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 55 Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 56 Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. 57 Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 54

38

legionářů. Žáci se účastnili povinných sběrů bylin, v období protektorátu sbírali i druhotné

suroviny

a

šaty.

Proběhla

soutěž

ve

soutěž zdatnosti. Škola pořádala různé vlastivědné výlety.

39

slohu

a

kreslení,

2.3 Historie a současnost školy 1945 - 2009 2.3.1 Školní budovy Základní škola na Lhotce

V roce 1956 byl požárem poškozen strop budovy školy. Oprava stropu byla provedena nákladem 4 900 Kčs. O dva roky později byla zahájena generální oprava školní budovy na Lhotce, která trvala tři roky. Byla provedena oprava střechy a stropů, byla vyměněna okna, položena podlaha ve čtyřech třídách a vybudováno nové sociální zařízení. Škola byla opravena nákladem 140 000 Kčs. V roce 1966 byly přistaveny šatny pro žáky a nově zbudováno hygienické zařízení. Stavbu prováděly Komunální služby Hluk. Celkový náklad na opravy byl 160 000 Kčs. V roce 1970 byla upravena jedna místnost ze školního bytu na třídu nákladem 34 000 Kčs. V roce 1984 byl schválen projekt na další rekonstrukci budovy základní školy na Lhotce. V suterénu školy byly zřízeny šatny pro žáky a byl vybudován samostatný vstup do šaten. Na nádvoří školy byla zřízena nová kotelna na tuhá paliva a byla provedena rekonstrukce elektroinstalace.58 Od března 2008 probíhá rekonstrukce bývalé školní budovy na Česko-slovenské kulturní centrum. Tento projekt je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje - Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007-2013. Stavba bude dokončena v září 2010. (Příloha č. 11)

58

Kronika školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

40

Základní škola v ulici Komenského

V srpnu 1969 byla dokončena v prostorách základní školy výstavba budovy pro školní jídelnu a družinu, stravování žáků bylo zahájeno dne 15. září 1969. V měsíci říjnu se dodatečně instalovalo etážové topení. V roce 1970 proběhla generální oprava elektroinstalace v budově školy nákladem 300 000 Kč.59 V roce 1974 byla provedena celková oprava venkovních omítek, byly upraveny hospodářské objekty pro účely školy a dokončilo se nové sociální zařízení. Dále proběhly úpravy školního hřiště a byla postavena v jeho blízkosti kamenná zídka a zábradlí. V roce 1979 byla postavena kotelna a přístavba tělocvičny ZDŠ. V roce 1985 se zahájila přístavba základní školy na ulici Komenského. Přístavba byla řešena ve dvou stavbách, které byly propojeny. V první stavbě byla zahrnuta v 1. podlaží kuchyně, v 2. podlaží jídelna s výdejnou jídel a v 3. podlaží tři učebny, kabinety a dílny. V druhé stavbě byly vybudovány v 1. podlaží třídy družiny, klubovna a cvičná kuchyně, v 2. podlaží učebny a kabinety a v 3. podlaží učebny, kabinety a pracovna výtvarné výchovy. Tuto přístavbu provedly Školské stavby, závod Vracov. Přístavba školy byla ukončena v roce 1988.60 (Příloha č. 12)

2.3.2 Pedagogická činnost školy Obecná škola 1945 - 1953

V roce 1945 se škola konsolidovala, obnovila se pravidelná školní docházka, výuka navázala na předválečný školský systém. Školní rok 1945-1946 byl zahájen 3. září 1945. Školu navštěvovalo 166 žáků. Počet žáků ve škole se v průběhu roku snižoval, rodiny odcházely do pohraničí. 59

Kronika školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Přístavba, další opravy a budovatelské práce. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond.

60

41

Z tohoto důvodu

došlo ke změnám i v učitelském sboru.61 Docházka do školy

obecné byla po válce opět prodloužena ze čtyř na pět let. Od 4. ročníku byla na obecné škole zavedena výuka ruského jazyka a od 3. ročníku politická výchova, později byl tento předmět nazván občanská výchova. Nově zavedený předmět výtvarná výchova zahrnoval kreslení, psaní a chlapecké ruční práce.62 Ve škole proběhla v školním roce 1945-1946 „ošacovací akce“, při které 50 žáků bylo obdarováno obnošenými oděvy, které pocházely z dobrovolných sbírek krajanů žijících ve Spojených státech amerických. Na podzim roku 1945 absolvovali žáci lékařskou prohlídku. Byl zjištěn velký výskyt onemocnění tuberkulózou. Špatný zdravotní stav žáků byl způsoben nekvalitní stravou v období války. Pro zlepšení zdravotního stavu žáků přidělil Červený kříž škole 6,87 kg rybího tuku. V zimních měsících se pro všechny žáky ve škole vařila polévka. Na stravování přispívalo rodičovské sdružení a MNV Buchlovice.63 Po roce 1948 se škola stala politickou institucí. Ve výchově se orientovala na spojenectví se Sovětským Svazem, prosazovala se jediná uznaná komunistická ideologie, učitelé museli být loajální a prověření. Zákonem o základní úpravě jednotného školství z roku 1948 se sjednotily školy druhého stupně a vytvořila se jednotná školská soustava, bezplatná státní škola a prodloužila se školní docházka z osmi na devět let.64 Ve školním roce 1950-1951 bylo zavedeno tzv. podpůrné vyučování z jazyka českého a matematiky. Žáci se zameškanou docházkou měli možnost se doučovat. Pomáhali jim nadaní žáci pod vedením učitelů. Ve škole se vyučovaly předměty:

61

Kronika školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986. 63 Kronika školy, 1934-73. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 64 SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 62

42

český jazyk, ruský jazyk, prvouka,

počty a měřictví, vlastivěda, náboženství ,

tělesná, hudební a výtvarná výchova,.65 Dne 1. září 1953 nabyl platnost zákon O školské soustavě a vzdělávání učitelů z

24. 4. 1953. Školská reforma spojila socialistické školy s politickým,

hospodářskotechnickým a kulturním rozvojem země. Vytvořily se osmileté a jedenáctileté školy podle vzoru škol v tehdejším Sovětském svazu.66

Měšťanská škola 1945 - 1948

Školní rok byl zahájen 3. září 1945, do školy bylo zapsáno 377 žáků. Ředitel měšťanské školy Jindřich Barcal uvolnil v roce 1945 svou funkci novému řediteli Jaroslavu Šindlerovi. V roce 1945 měla škola, stejně jako před válkou, 3 postupné ročníky a byl nařízen povinný jednoletý učební kurs - JUK pro všechny žáky a tím se školní docházka rozšířila na devítiletou. Podle počtu žáků mělo být ve škole 10 tříd, ale pro nedostatek učitelů bylo vyučování zahájeno pouze v osmi třídách. Byly otevřeny třídy 2.A, 2.B, 2.C, 3.A, 3.B, 4.A, 4.B a kurs. První třída na měšťanské škole v roce 1945 nebyla, žáci 5. školního roku zůstali na obecné škole. Z měšťanské školy odešli čtyři učitelé do pohraničí. V dalších letech byla první třída umístěna v budově obecné školy, v roce 1947-1948 se pro nedostatek místa vyučovalo i ve sklepní místnosti a v přírodopisném kabinetě. V poválečném školním roku probíhalo vyučování bez učebnic, nebyly psací ani kreslící potřeby, pomůcky pro výuku byly zničené a učitelská a žákovská knihovna zůstala pouze s nacistickým materiálem. Škola odebírala časopisy Klas s přílohou Rozsévač, kterými nahradila čítanku, Svět sonetů a Svět v obrazech. Časopisy sloužily k doplnění učiva z politické výchovy. Byly zavedeny nové předměty: ruský jazyk a politická výchova. 65 66

Kronika školy, 1934-73. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987.

43

V roce 1947 byl v obci založen dětský pěvecký sbor Buchlovan, který vedl učitel František Fic. Sbor dosáhl v průběhu let řady úspěchů, reprezentoval kraj v celostátních soutěžích i na mezinárodních přehlídkách.67

Střední škola 1948 - 1953

Školským zákonem vydaným dne 21. dubna 1948 byla změněna od 1. září 1948 měšťanská škola na střední školu s 6.- 9. postupným ročníkem. Do střední školy nastoupilo 373 žáků. Žáci byli rozděleni do deseti tříd, ve škole pracoval i nadále závěrečný měšťanský kurs JUK. Zdravotní stav žáků byl následkem okupace stále vážný. Mnoho dalších žáků onemocnělo tuberkulózou. Nová doba si žádala „nového učitele“. Probíhalo školení učitelů

v politické

oblasti. Učitelé a žáci se zapojili do plnění socialistických závazků. Ve třídách se zavedlo skupinové učení a veřejné hodnocení žáků, probíhaly mezitřídní závody. Nad školou převzal patronát textilní závod Buchlovan, Staré Město. Na škole proběhl průzkum sociálních poměrů rodin.

Získané informace byly využity později ve

výchovném působení na jednotlivé žáky. Učitelský sbor se plně zapojil také do socialistické výchovy občanů. Učitelé aktivně pracovali v různých organizacích, např. v Československém červeném kříži, ve Svazu československo-sovětského přátelství, v Sokole. Státní nakladatelství dodalo v školním roce 1950-1951 nové učebnice, ale po roce užívání musely být všechny učebnice usnesením předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa „O učebnicích školních“ po obsahové stránce upraveny, neboť nevyhovovaly socialistické ideologii. O prázdninách učitelé povinně studovali pedagogická a politická díla. Byly zavedeny závěrečné zkoušky na středních školách a přijímací zkoušky do výběrových škol.

67


44

Osmiletá střední škola 1953 - 1959

Ve školním roce 1953-1954 byla provedena přeměna škol národních, středních a gymnázií na všeobecně vzdělávací školy národní 1.-5. školní rok, osmileté střední školy 1.-8. školní rok a jedenáctileté střední školy 1.-11. školní rok. Dne 1. září 1953 byly obě dosavadní školy v obci sjednoceny do střední školy s osmiletou povinnou docházkou od 6 do 14 let. Byl vytvořen jednotný učitelský kolektiv pod vedením ředitele Jaroslava Šindlera. V novém školním roce bylo zapsáno 487 žáků, kteří byli rozmístněni do 14 tříd. První školní rok osmileté střední školy byl slavnostně zahájen dne 1. září 1953 za přítomnosti zástupců

místního národního výboru, jednotného zemědělského

družstva a místní organizace Komunistické strany Československa. Na osmileté střední škole bylo zapsáno v školním roce 1953/1954 celkem 487 žáků, škola měla 11 tříd, ve staré budově byl 1.-5. postupný ročník, v nové budově 6.-8. ročník. Všechny třídy vyššího stupně měly pobočky. Státní propagandou byla českým školám vnucována jako vzor škola sovětská. Do učitelské knihovny byly zakoupeny odborné knihy sovětských pedagogů. Knihy a pomůcky dostávali žáci zdarma. Učebnice hradil školský odbor okresního národního výboru a pomůcky místní národní výbor. Činnost učitelského sboru byla soustavně kontrolována školskou a kulturní komisí místního národního výboru a místními organizacemi Komunistické strany Československa. Učebně výchovná práce, mimotřídní a mimoškolní práce byla vysoce hodnocena na plenárních schůzích výše uvedených organizací. Někteří učitelé vedli kroužky estetické a tělesné výchovy, které dosahovaly v rámci okresu nejvyššího ocenění.68

68


45

Od 1. září 1959 byla osmiletá střední škola v Buchlovicích rozšířena o jednu třídu s devátým postupným ročníkem s dobrovolnou školní docházkou.69

Základní devítiletá škola 1960 - 1982

Dne 1. září 1960 školský zákon schválil povinnou docházku žáků od 6 do 15 let. Osmiletá střední škola změnila název na základní devítiletou školu. Základní devítiletá škola se dělila na nižší stupeň 1.-5. postupný ročník a vyšší stupeň 6.-9. postupný ročník. V budově na Lhotce bylo 5 tříd v pěti učebnách pro 1.-5. postupný ročník a 2 třídy ve dvou učebnách pro 6. postupný ročník. V školní budově v Komenské ulici bylo 6 tříd v šesti učebnách pro 7., 8., 9. postupný ročník. Pro 1.-5. postupný ročník byly první dva roky v 1. třídě zřízeny pobočky, jinak byly 1.-5. postupné ročníky vždy po jedné třídě s průměrným počtem žáků 38 v každé třídě70. V školním roce 1963/1964 byly zavedeny nepovinné předměty: německý jazyk, francouzský jazyk, fyzikální praktikum, chemické praktikum, šití a sborový zpěv. V roce 1968 byla zavedena pětidenní výuka v týdnu. Učitelům byl proto snížen pracovní úvazek. V období normalizace v roce 1969 proběhly na Okresním výboru komunistické strany Československa v rámci pohovorů prověrky s řediteli škol a jejich zástupci. Ředitel František Fic se svým zástupcem vyhověli a byli ponecháni ve funkcích. V listopadu v roce 1970 byli prověřeni všichni učitelé školy v Buchlovicích. Kárná opatření jim nebyla navržena, žádný svou činností neporušoval základní principy socialismu v ČSSR. V květnu 1971 proběhlo další komplexní hodnocení všech výchovných pracovníků ve škole.Všichni splnili předpoklady pro plnění úkolů učitele socialistické školy a mohli zůstat na svých dosavadních pracovištích. V rámci

69 70

MNV Buchlovice 4, 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. MNV Buchlovice 4, 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradiště.

46

péče o ideově politický růst učitelů organizovalo vedení školy pravidelně politická školení svých učitelů. Výuka náboženství byla pro 2.-7. postupný ročník nepovinná. Snahou tehdejšího politického vedení státu bylo náboženství ze škol postupně odstranit a vychovat žáky k vědeckému světovému názoru v duchu socialistickém a ateistickém. Převýchovu prováděla škola například tím, že v čase tradičních nedělních mší organizovala zájmovou činnost žáků (soutěže, zájezdy, turnaje). V roce 1958 navštěvovalo náboženství 38% žáků, v roce 1960 15% žáků a v roce 1964 jen 10% žáků. V roce 1948 bylo ze 14 učitelů 5 členů v Komunistické straně Československa, v roce 1958 bylo ze 14 učitelů 6 členů a v roce 1964 bylo ze 17 učitelů 9 členů v Komunistické straně Československa. Všichni učitelé byli bez náboženského vyznání. Ideové zaměření výchovné práce se v dalších letech neměnilo a zaměřovalo se na významná výročí v daném školním roce, ke kterým škola pořádala tělovýchovné, branné akce a výtvarné soutěže. Zvláštní pozornost byla věnována absolventům. Bylo nutné umístit dostatečný počet žáků

do prioritních oborů, hlavně do

zemědělství. Škola i nadále pracovala v ideově politické přípravě učitelů. Učitelé byli zapojeni do kulturně veřejného života v obci.71 Rodiče si přáli, aby jejich děti co nejdříve pracovaly. V roce 1963 byla totiž zavedena nová platová úprava podle kvalifikace a vzdělání, která se týká také učitelů. „Bylo to neudržitelné, aby učitel 1.-5. post. roč. měl čistý měsíční plat 1.340 Kč ve svém 40tém roku učitelování a jeho žák s prospěchem podprůměrným vydělal si ve svých 17 ti letech jako dělník u lesostaveb měsíčně čistých 1.100 – 1.300 Kč, zatím jeho spolužák, zámečnický učeň má pouze měsíčně 40 Kč kapesného.“ 72

71 72

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. MNV Buchlovice 4, 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, s. 54.

47

V roce 1966 14 žáků dále studovalo, do zemědělských učilišť přešlo 10 žáků, 4 žáci nastoupili do pracovního poměru a 32 žáků, kteří vyšli z nižších postupných ročníků, zůstalo doma nebo nastoupilo do pracovního poměru. Počátkem školního roku 1966/1967 byla experimentálně ve škole zavedena v devátých třídách prospěchová diference, tzn., že v jedné deváté třídě byli žáci s dobrým až výborným prospěchem, a v druhé deváté třídě ostatní žáci. Dne 15. září 1969 bylo zahájeno stravování v nově zřízené školní jídelně. K stravování se přihlásilo během školního roku až 180 žáků.73 Od 1. září 1975 se stal ředitelem školy Miloslav Tabarka.74 V roce 1976 byla ve škole poprvé zahájena výuka v 1. třídách podle nové koncepce, která dále rozvíjela výchovně vzdělávací soustavu u nás. Vyšší pozornost byla věnována branné , tělesné výchově a ateistické výchově75.

Základní škola 1982 - 2009

V roce 1982 byl vydán školský zákon o povinné desetileté školní docházce, tzn. povinných 8 let studia na základní škole a další dva roky dle vlastního výběru. Tímto se základní devítiletá škola změnila na základní školu.76 Ve školním roce 1982/1983 navštěvovalo základní školu 386 žáků z obcí Buchlovice a Zlechov. Dne 10. září 1988 oslavila škola na Lhotce 100. výročí svého založení a slavnostní otevření nového pavilonu školy v ulici Komenského. V letech 1982-1988 byl ředitelem školy Pavel Dudešek. V roce 1988 byla jmenována ředitelkou školy Filomena Kozumplíková. V listopadu 1989 došlo k rychlé a dramatické, přesto nenásilné změně společenských poměrů ve státě. Změnilo se rozložení politické moci a začaly se 73

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. MNV Buchlovice 5, 1973-1978. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. 75 Kronika školy, 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 76 MNV Buchlovice 6, 1979-1984. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. 74

48

uplatňovat demokratické principy ve všech sférách života. Důsledky této změny se projevily i ve výuce. V učebních osnovách předmětů dějepis a občanská nauka došlo k velkým změnám, což kladlo zvýšené nároky na přípravu učitelů. Předměty dějepis a občanská nauka

bylo rozhodnuto neklasifikovat. Výuka jazyka ruského byla

nahrazena jazykem německým. Byla zrušena ideologická výchova nejen žáků, ale i učitelů.

Žáci se zapojili do obnovené činnosti oddílů Junáka a Zálesáka. Řada

učebnic a metodických příruček byla vyměněna. V oblasti výchovy k míru škola vedla dialogy v hodinách občanské výchovy a dějepisu k tehdejším politickým událostem, dále pěstovala pocit odpovědnosti za svěřený majetek ve škole, organizovala besedy o společenském chování, se zdravotní tematikou a ochranou životního prostředí. V roce 1990 byly dokončeny odborné učebny literární a hudební výchovy, cizích jazyků a pracovního vyučování. K 1. 9. 1991 se realizovala diferenciace žáků v jednotlivých ročnících na studijní a nestudijní třídy. Studijní třídy měly více hodin teoretických předmětů a méně hodin pracovního vyučování, výtvarné výchovy a tělesné výchovy. Výuka jazyků byla rozšířena o anglický a španělský jazyk.V oblasti výchovné si dala škola za úkol formovat z žáků osobnosti s vlastními názory. V morální výchově se začal klást důraz na kodex křesťanský. Byly objasňovány všechny zvykoslovné tradice v návaznosti na křesťanské zvyky a tradice. V roce 1991 byla jmenována ředitelkou základní školy Mgr. Ludmila Cilečková. Základní škola Buchlovice se stala od 1. 1. 1993 školou s právní subjektivitou. Zřizovatelem je obec Buchlovice. Škola má devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem, druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. Žákům se bezplatně poskytují učebnice, učební texty a základní školní potřeby. Škola používá 19 učeben, z toho 7 odborných. Pro žáky se 49

specifickými poruchami byla zřízena speciální učebna. Součástí školy jsou školní družina, školní jídelna a školní klub. Škola má tělocvičnu, travnaté hřiště a hřiště s umělým povrchem. Základní škola organizuje pro žáky 3.-5. ročníků plavecký výcvik, pro žáky 7. ročníků lyžařský kurz. Ve spolupráci s lékařem pověřeným preventivní péčí o žáky napomáhá při vytváření a realizaci ozdravných programů podle aktuálních potřeb. V roce 1997/1998 bylo na škole 30 integrovaných žáků, kteří měli speciální péči v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně. Na škole probíhal kurz angličtiny, kurz vedla lektorka s dvacetiletou praxí v Jihoafrické republice. Španělský jazyk jako povinně volitelný předmět vyučovala ředitelka školy Mgr. Ludmila Cilečková. V školním roce1997/1998 ukončilo docházku 34 žáků, z toho 32 žáků z 9. třídy a 2 žáci z 8. třídy. Na střední školu postoupilo 23 žáků, do středních odborných učilišť 3 žáci a do odborných učilišť 8 žáků. V roce 1995/1996 byla otevřena počítačová učebna. V roce 1999 se přestalo vyučovat ve školní budově na Lhotce a výuka všech ročníků se soustředila v budově na Komenského ulici. V školním roce 1999/2000 byly organizovány tyto povinně volitelné předměty: německý

jazyk

konverzace,

informatika,

sportovní

hry,

španělský

jazyk

přírodovědecký seminář. K nepovinným předmětům patřily předměty: náboženství, logopedická péče, informatika.77 V školním roce 2004/2005 došlo k výraznému zhoršení v chování žáků. Na škole bylo uděleno celkem 6 důtek třídního učitele, 6 důtek ředitele školy, v 1. a 2. pololetí dostali dva žáci 2. stupeň z chování a v 1. pololetí jeden žák 3. stupeň z chování. Za školní rok bylo celkem 102 hod neomluveno.

77


50

U příležitosti 80. výročí otevření budovy školy v ulici Komenského byl uspořádán dne 11. 6.-12. 6. 2005 Den otevřených dveří78. Dne 1. 2. 2006 nahradil stávající ředitelku školy Mgr. Ludmilu Cilečkovou Mgr. František Klvaňa. Ve školním roce 2006/2007 navštěvovalo školu 214 žáků. V rámci výuky byly ve školním roce 2006/2007 organizovány povinně volitelné předměty: španělský jazyk, základy administrativy, informatika, sportovní hry, německý jazyk a nepovinné předměty: náboženství a logopedická péče. V průběhu školního roku 2006/2007 odešlo 7 žáků na školy se speciálním zaměřením. Školní docházku ukončilo 37 žáků, 30 žáků si vybralo pro další studium maturitní obory, 7 žáků si zvolilo učební obor. Žáci si mohli vybrat pouze jednu střední školu a jeden studijní obor, většina žáků byla na zvolenou školu přijata. Věkový průměr učitelů na škole byl 37,9 let. (Příloha č. 13) Škola se zúčastnila celostátního projektu CERMAT a SCIO. Testů se zúčastnili žáci 5. a 9. třídy. Obsahem testů bylo zjištění znalostí a dovedností v matematice a v českém jazyce a obecných studijních předpokladů jednotlivých žáků.79 Základní škola začala v roce 2008 vyučovat podle vlastního školního vzdělávacího programu. Ve školním roce 2009/2010 navštěvuje školu 191 žáků. V rámci výuky jsou organizovány povinně volitelné předměty: německý jazyk, informatika, sportovní hry, základy administrativy, přírodovědný seminář a nepovinné předměty: náboženství a logopedická péče. Škola se zapojila do programu „Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta“ projektem Recyklohraní, jehož hlavním smyslem je pěstovat v žácích pocit odpovědnosti za životní prostředí. Žáci se zapojili též do projektu Indie, jehož cílem je poznání života tamních obyvatel. Tento projekt 78

Kronika školy, 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Výroční zpráva o činnosti základní školy Buchlovice za školní. rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-11-16].

79

51

vyvrcholil adopcí dvou dětí „na dálku“. V rámci občanské výchovy jsou realizovány programy Kouření a já, Jeden svět na školách – Příběhy bezpráví. Do osnov základní školy byl zařazen také program Výchova ke zdravému životnímu stylu. Ve škole byl ustaven žákovský parlament, který se stal důležitým článkem pro zlepšení komunikace mezi žáky, učiteli a vedením školy.80 Škola poskytuje žákům kvalitní základy všeobecného vzdělání a vytváří velmi dobré podmínky pro další vzdělávání žáků a jejich uplatnění v životě.

Stručné shrnutí pedagogické činnosti školy v letech 1945 - 2009 V roce 1945 se škola konsolidovala, obnovila se pravidelná školní docházka, výuka navázala na předválečný školský systém. Po roce 1948 se škola stala politickou institucí, probíhala převýchova žáků k ateismu a snaha o úplné odstranění náboženství z výuky na školách. Ve výchově se škola orientovala na spojenectví se Sovětským svazem, prosazovala se jediná uznaná komunistická ideologie, učitelé museli být loajální a prověřeni, zda splňují předpoklady učitele socialistické školy. Po roce 1948 bylo zavedeno skupinové učení a veřejné hodnocení žáků. V roce 1952 došlo k úpravě teprve nově vydaných učebnic, aby vyhovovaly komunistické ideologii. Dne 1. září 1953 byla obecná škola a střední škola sjednoceny do osmileté střední školy. Dne 1. září 1960 se osmiletá střední škola změnila na základní devítiletou školu. V roce 1982 byla zavedena desetiletá školní docházka a základní devítiletá škola se přejmenovala na základní školu. Po dramatické změně politických a společenských poměrů v listopadu 1989 se škola postupně vrátila k demokratickým principům výchovy v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami. Od roku 1993 je Základní škola Buchlovice školou s právní subjektivitou. 80

Rozhovor zpracovatelky bakalářské práce se současným ředitelem školy F. Klvaňou

52

2.3.3 Veřejná činnost školy Po II. světové válce žáci obecné školy pokračovali ve sbírkách potravin pro Dětský domov v Uherském Hradišti. Dne 6. 11. 1945 bylo poprvé ve škole vzpomenuto Velké říjnové revoluce v SSSR a našeho přátelství s Sovětským Svazem. V rámci celostátní akce „Týden dětské radosti“ se žáci zúčastnili v roce 1945 celodenního výletu na Buchlov, loutkového divadla a filmového představení Věrni zůstaneme. Divadelní kroužek žáků hrával od roku 1945 do 1955 pravidelně ročně jedno dětské představení. Pak se odmlčel a další divadelní hry odehrál v roce 1962, 1963 a 1964. Se dvěma hrami vyhrál 1. místo v okresní soutěži. Ve škole se každoročně slavil vznik ČSR, narozeniny prezidenta Dr. Edvarda Beneše, po roce 1948 narozeniny J. V. Stalina, uctívala se památka výročí smrti V. I. Lenina, Velké říjnové socialistické revoluce, Svátek práce a 9. květen. Žáci vyšších tříd obecné školy se účastnili školních brigád, skládali uhlí, dříví, sbírali byliny, kaštany, žaludy, textilní odpad a papír. Výnos byl použit ve prospěch školy.81 Třídy měšťanské školy navzájem mezi sebou soutěžily při výsadbě stromů v lese, žáci sbírali léčivé byliny, hlemýždě a pracovali pro Jednotné zemědělské družstvo.82 V roce 1952 byly zavedeny skupiny pionýrské organizace při 4. a 5. postupném ročníku obecné školy. Žáci během oslav Velké říjnové socialistické revoluce skládali pionýrský slib a obdrželi pionýrské šátky. V roce 1952 bylo organizováno v pionýrské organizaci přes 50% žáků 4. a 5. postupného ročníku.83 Ve škole pracovali pionýři v kroužcích technicko-modelářském, literárním, pěveckém, sportovním a šachovém. Přispívali do programů školních i veřejných oslav. V roce 1955 bylo až 96% žáků v pionýrské organizaci. 81

Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 83 Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. 82

53

K významné společenské akci patřila každých pět let účast žáků školy na celostátní spartakiádě v Praze. (Příloha č. 14) Od roku 1961 na škole fungoval turistický, přírodovědný, včelařský, šachový a zdravotní kroužek, v roce 1972 byl založen motoristický a střelecký kroužek. V roce 1989 bylo na škole dvacet zájmových kroužků a do zájmové činnosti bylo zapojeno 90% žáků školy. V školním roce 1965/1966 škola navázala družbu se ZDŠ Nová Bošáca. (Příloha č. 15) Cílem družby byla výměna zkušeností v pedagogické oblasti, návštěva dětských kolektivů a výměna dětských kulturních a sportovních programů. Žáci pravidelně navštěvovali divadelní a hudební představení. Škola se zúčastňovala závodů a turnajů v nejrůznějších disciplínách, zapojovala do soutěží a olympiád. Ve školním roce 1967/1968 byly pořádány k 50. výročí vzniku ČSR sportovní akce a žáci školy vysadili k tomuto výročí na náměstí v Buchlovicích strom republiky. Ve školním roce 1969/1970 proběhla soutěž „Co víte o Estonské sovětské republice“ a výtvarná soutěž „U nás v Jednotném zemědělském družstvu“. V této soutěži byla celostátně vyhodnocena práce Pavly Jurčové, která byla odměněna dvoudenním pobytem v Praze a letem do Karlových Varů. V témže roce byl uspořádán „Tělovýchovný den“ , žáci předvedli spartakiádní skladby a cvičení na nářadí. Na škole probíhaly Pythagoriáda, Archimediáda, Matematická olympiáda a Fyzikální olympiáda, literární soutěže a recitace v cizím jazyce. Slavnost Slabikáře byla odměnou pro žáky prvních tříd, kteří předvedli, co vše se naučili. Na závěr slavnosti obdrželi žáci knižní odměnu od svých rodičů.84 Ve školním

roce

1990/1991

pracovaly

kroužky:

taneční,

zdravotnický,

knihovnický, dopravní, přírodovědný a Dívčí klub. Ve školním roce 1995/1996 se žáci 2. stupně zapojili do mezinárodního projektu Globe, který se zabýval celosvětovým pozorováním životního prostředí a protidrogovou prevencí. Škola

84


54

prováděla měření v oblasti meteorologie, hydrologie, biometrie a fenologie. Naměřené údaje žáci posílali do Globecentra ve Washingtonu. V témže roce se uskutečnila výtvarná soutěž „O erb školy“. Cílem soutěže bylo seznámit se s heraldikou a prohloubit vztah žáků k obci a ke škole. Od školního roku 1998/1999 se výrazně zvýšila pozornost věnovaná talentovaným žákům. Rodičům těchto žáků je nabízena možnost společně s dětmi zúčastnit se akcí, které pořádá Společnost pro talent a nadání. V školním roce 1998/1999 se žáci 6. a 7. ročníků zúčastnili letních ekologických a přírodovědných táborů. Škola navázala spolupráci se základní školou v Rakousku a Španělsku. Žáci si dopisovali německy a španělsky s žáky obou škol. V roce 2000/2001 škola organizovala kurzy keramiky. Kurz byl ukončen výstavou prací v areálu zámku v Buchlovicích. V rámci mezinárodního projektu Sokrates navázala škola spolupráci s dalšími školami ve Španělsku a Slovinsku.85 V roce 2003/2004 se žáci 9. ročníku zúčastnili celostátního projektu Kalibro sloužícího k ověření znalostí. Ve všech předmětech dosáhli žáci nadprůměrné úspěšnosti. V témže roce se 12 žáků zúčastnilo okresních kol olympiád, kde se dva žáci umístili na 1. místě, a to v Konverzaci v jazyce německém a literární soutěži Zelená planeta. V soutěži v psaní textu na PC škola obsadila 2. a 3. místo. V Konverzaci v jazyce německém se žák z 9. třídy umístil na 1. místě v krajském kole a na 3. místě v celostátním kole. V rámci celostátního programu „Trvalá obnova školy“ navázala škola v roce 2004 spolupráci se školou v Příboře a společně vypracovaly projekt „Spolupracujeme a učíme se navzájem“. Žáci 5. až 9. ročníků si za svoji třídu připravili prezentaci svého kraje, s níž vystoupili dne 16. 11. 2004 na žákovské konferenci v ZŠ Příbor.

85


55

Podle plánu preventivního programu byly v roce 2004 ve škole průběžně realizovány testy a dotazníky s cílem zjistit vztahy ve třídě a případné zneužívání návykových látek. Proběhl výcvik peer aktivistů, kteří pak realizovali peer program ve třídách vyššího stupně školy. V rámci preventivního programu se uskutečnily besedy Fenomén reklamy, Člověk v krizi, Problematika sekt, Agresivita a násilí, Vztahy ve třídě, Jak si nenechat ublížit. K programům patřil i projekt Zdravý životní styl.86 V současné době se problematika prevence patologických jevů (zejména šikanování, vztahy mezi lidmi a drogové závislosti) prolíná téměř celým vyučovacím procesem. Škola úzce spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou a

Střediskem výchovné péče Help v Uherském Hradišti. Probíhají besedy

s pracovníky Helpu u a Policie ČR na téma drogy, vzájemné vztahy, šikana a trestná činnost. Kromě metodika prevence na škole fungují i nadále peer aktivisté z řad žáků.87 V rámci protidrogové prevence škola klade důraz také na nepřímou prevenci v rámci aktivního využití volného času. Žáci mohou své zájmy rozvíjet ve školním klubu, mají k dispozici školní knihovnu, mohou navštěvovat kurzy angličtiny nebo zájmové kroužky podle vlastního výběru. Školní klub má k dispozici tělocvičnu, knihovnu a počítačovou učebnu. V rámci mimoškolních aktivit jednotlivých tříd si žáci nenechali ujít Drakiádu, Junácký den, školní výlety do Osvětiman, na Cimburk, Dinopark ve Vyškově a divadelní představení. K aktivnímu využití volného času žáků přispívá také

činnost rodičovského sdružení a skautského oddílu Junák.

Rodičovské sdružení organizuje každoročně vánoční dílny, maškarní bál, slet a pálení čarodějnic a dětské sportovní odpoledne.

86

Kronika školy, 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Preventivní program ZŠ Buchlovice. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/preventivni_program.pdf. [cit. 2009-10-12].

87

56

Školní družina je výchovným partnerem rodiny a školy. Ve školním roce 2006/2007 pracovalo ve škole 17 kroužků, nejvíce navštěvované kroužky byly Aerobik 20 žáků, Národopisný kroužek I a II celkem 37 žáků, Němčina – II. 23 žáků a turistický 25 žáků. Nejmenší účast byla v kroužku Módní návrhářství, a to 6 žáků. Škola pořádala kurzy: keramiky, klavíru, kytary, angličtiny pro dospělé, flétny a kurz webové techniky. Na školní zahradě si družina založila družinovou zahrádku, kde si žáci zasadili květiny. Ve školním roce 2006/2007 proběhla olympiáda v matematice, v českém a anglickém jazyce, v dějepise, fyzice, chemii, zeměpisu a biologii, dále soutěže Pythagoriáda a Matematický klokan. Ve sportovních soutěžích se žáci zúčastnili fotbalového turnaje Buchlovský kopačák, hokejového turnaje, Coca - cola cup, Mc Donald cup, florbalového a fotbalového turnaje okrsku školní družiny. V roce 2007 se žáci 2. stupně zúčastnili školního vzdělávacího zájezdu BerlínHamburg-Dánsko a studijního vzdělávacího zájezdu vánoční Vídeň. Škola již řadu let spolupracuje s družební školou z Popradu. Vzájemné návštěvy žáků a učitelů obou škol se uskutečňují každý rok. Na škole pracuje velmi aktivně národopisný soubor Děcka z Buchlovic, který vystupuje např. na Slavnosti vína v Uherském Hradišti, Slavnosti zelí, mikulášském jarmarku, na vánočním koncertu v zámku v Buchlovicích a Dni matek. Národopisný soubor se stal od 24. 4. 2007 občanským sdružením. (Příloha č. 16) Žáci školy se podílejí na akci „Odpovědně s odpady“, která vznikla spoluprací MŠ, ZŠ a OÚ v Buchlovicích. Tato akce má rozšířit informace dětí a dospělých občanů o způsobech, možnostech a důvodech třídění odpadu v naší obci.88

88

Výroční zpráva o činnosti ZŠ Buchlovice za školní. rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-10-12].

57

Dne 21. 11. 2008 proběhla oslava 120. výročí Národní školy v Buchlovicích. Uskutečnilo se setkání učitelů, ředitelů, správních zaměstnanců a zástupců městyse v bývalé Národní škole v Buchlovicích na Lhotce. Ve školním roce 2008/2009 byly organizovány pro žáky zahraniční zájezdy do Anglie, Vídně, Osvětimi a Budapešti. Žáci se zúčastnili výchovného koncertu Filharmonie B. Martinů ve Zlíně. Proběhly pravidelné akce pro žáky Barevné dny, Vánoční trhy, Obrácené vyučování a Spaní ve škole.89

Stručné shrnutí veřejné činnosti školy v letech 1945 - 2009 V poválečném období i nadále probíhaly sbírky potravin pro Dětský domov v Uherském Hradišti. Žáci obecné i měšťanské školy se účastnili školních brigád, jejichž výnos byl použit ve prospěch školy. Na škole pracoval divadelní kroužek. Učitelský sbor se věnoval veřejné činnosti. V roce 1952 byla založena pionýrská organizace. Pionýři vedli činnost v různých školních kroužcích. Škola se zúčastňovala závodů, turnajů, žáci se zapojovali do mnoha soutěží a olympiád. Všechny oslavy a soutěže byly organizovány po roce 1948 s akcentem na přátelství se Sovětským svazem. Po roce 1989 se škola zapojila do mezinárodního projektu Globe a navázala spolupráci se zahraničními školami. V současné době se žáci účastní celostátních projektů zaměřených na ověření jejich znalostí, probíhá velký počet olympiád a sportovních soutěží. V rámci prevence patologických jevů je ve škole realizován peer program, škola klade důraz na aktivní využití volného času, ke kterému přispívají mimoškolní aktivity tříd, činnost rodičovského sdružení a skautského oddílu Junák. Žáci mohou své zájmy rozvíjet ve školním klubu, ve škole

89

Rozhovor zpracovatelky bakalářské práce se současným ředitelem školy F. Klvaňou

58

pracuje družina , žáci si mohou vybrat z nabídky sedmnácti kroužků a sedmi kurzů. Škola pořádá řadu kulturních akcí a exkurzí pro žáky a rodiče.

59

Závěr Ve své práci jsem zpracovala historii, vývoj a současnost Základní školy v Buchlovicích. V první kapitole jsem popsala stručně historii Buchlovic a vliv majitelů buchlovického panství na vývoj a úroveň buchlovické školy. Hraběnka Berchtoldová darovala pozemek na výstavbu školy a pravidelně obdarovávala školní děti. Majitelé panství si vybírali učitele a také je finančně odměňovali. Z tohoto důvodu byla škola vždy na vyšší úrovni než okolní školy. Učitelé byli finančně motivováni, aby vedli všechny písemnosti a školní kroniky. V kronikách byly dokumentovány události nejen ve škole, ale i v obci a v celém státě. V druhé části práce jsem se v kapitolách o pedagogické činnosti školy zmínila o významných událostech, zejména školských reformách, které měnily strukturu a

název

školy.

Změny

ve

školství

probíhaly

souběžně

s významnými

společenskopolitickými zvraty. Školní kroniky měly v různých politických režimech různou úroveň a vypovídací schopnost. Zejména v kronikách z dob totalitních režimů (fašistický, komunistický) je patrný vliv cenzury a autocenzury. Období okupace bylo v původních kronikách po válce zpětně doplněno a nově zavedená kronika ze školních let 1938-1939 až 1944-1945 byla uzavřena a archivována. Kroniky po roce 1948 jsou psány jiným stylem, pedagogická a mimoškolní činnost je směřována k významným událostem naší země, a především Sovětského svazu. (Příloha č. 17). I když věcně zachycují odraz tehdejší doby, nejsou pro čtenáře již tak zajímavé. Po roce 1989 došlo k odbourání socialistické ideologie ve výchově a výuce. Škola začala rozvíjet osobnost každého žáka tak, aby byl schopen samostatně myslet, rozhodovat se a projevovat se jako svobodný občan v souladu s uznávanými demokratickými a mravními hodnotami. Kroniky již nejsou tak podrobně vedeny. Vedení kronik končí školním rokem 2004-2005. Od školního roku 60

2005-2006 jsem čerpala údaje z elektronicky vedených výročních zpráv školy. Snažila jsem se, aby byla práce historicky pravdivá a čtenářsky poutavá. Bakalářskou práci věnuji Základní škole Buchlovice a Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti.

61

Seznam pramenů a literatury A) Prameny Pozůstalost Leopold Kučík (NAD 157). Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřade městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského. Konferenční protokoly, 1889 – 1906. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. Třídní výkazy o prospěchu a návštěvě žáků. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice. Konferenční protokoly, 1912/13 – 1927/28. Státní okresní archiv Uherské, fond NŠ Buchlovice. Národní škola Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Kronika obce Buchlovice, 1928-1947. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. MNV Buchlovice 4, 1945-1972. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. STOCKMANOVÁ, J. Dokumenty ve vývoji školství v Buchlovicích. Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta UJEP, 1968. Fond NŠ Buchlovice. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. MNV Buchlovice 5, 1973-1978. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika školy, 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. MNV Buchlovice 6, 1979-1984. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika školy, 2001-2005. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice. Přístavba, další opravy a budovatelská práce. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, nezpracovaný fond. Rozhovor zpracovatelky bakalářské práce s J. Škrlou, žákem měšťanské školy v letech 1945 – 1948. 62

Rozhovor zpracovatelky bakalářské práce se současným ředitelem školy F. Klvaňou. Osobní archiv zpracovatelky bakalářské práce: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 11 Příloha č. 12 Příloha č. 16 Příloha č. 19

B) Literatura HRDÝ, M., KOŘÍNEK, V., ŽIŽLAVSKÝ, B. Moje Buchlovice. 1. vyd. Buchlovice: Obec Buchlovice, 2005. SOMR, M. Dějiny školství a pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1986.

ŽIŽLAVSKÝ, B. Buchlov-historie a příběhy hradu. 1. vyd. Hýsly: Alcor Puzzle, 2006. ISBN 80-86923-11-8.

C) Elektronické zdroje Folklórní studio Buchlovice. [online]. Buchlovice: Folklórní studio Buchlovice. Dostupné z http://www.fsbuchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19]. Hrady, zámky, tvrze Čech, Moravy a Slezka. [online]. Dostupné z http://www.castles.cz/zamek-smradavka/historie.html. [cit. 2009-09-19]. Výroční zpráva o činnosti základní školy Buchlovice za školní rok 2006/2007. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.cz/nase_skola/vyrocni_zprava06_07.pdf. [cit. 2009-11-16]. 63

Zámek Buchlovice. [online]. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště. Dostupné z http://www.zamek-buchlovice.cz/. [cit. 2009-09-19]. Preventivní program ZŠ Buchlovice. [online]. Buchlovice: Základní škola Buchlovice. Dostupné z http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/preventivni_program.pdf.[cit. 200910-12].

64

Seznam příloh Příloha 1

Pohled na městečko Buchlovice, chřibské trojvrší a hrad Buchlov. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 2

Náměstí v Buchlovicích v roce 1936 a v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 3

Barokní zámek v Buchlovicích. zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 4

Nejstarší školní budova na Lhotce, od roku 1742. Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského.

Příloha 5

Druhá školní budova u cihelny, postavena v roce 1862. Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského.

Příloha 6

Školní budova obecné školy na Lhotce, v roce 1888. Pamětní kniha o školství napsána Měšťanskou školou v Buchlovicích, 1928. Uloženo na úřadě městyse Buchlovice, u místostarosty Bořka Žižlavského.

Příloha 7

Třídní kniha v školním roce 1899/1900. Třídní výkazy o prospěchu a návštěvě žáků. Státní okresní archivu Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice.

Příloha 8

Měšťanská škola v roce 1925. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 9

Učitel Jelínek, Šlosar, 3. ročník 1929/1930. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště, fond NŠ Buchlovice.

Příloha 10

Učitelský sbor v roce 1939, Jaroslav Šindler ředitelem. Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice

Příloha 11

Základní škola na Lhotce v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 12

Základní škola v ulici Komenského v roce 2009. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 13

Učitelský sbor na ZŠ Buchlovice v roce 2009. Uloženo v ZŠ Buchlovice.

Příloha 14

Spartakiáda v roce 1980, učitel František Klvaňa. Kronika školy 19732001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

65

Uloženo

v osobním

archivu

Příloha 15

Pionýrský den v Nové Bošáci. Kronika školy, 1973-2001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 16

Národopisný kroužek Děcka z Buchlovic. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

Příloha 17

Ukázka kroniky vedené v letech 1948 – 1989. Kronika školy, 19732001. Kronika uložena v ZŠ Buchlovice.

Příloha 18

Přehled správců, ředitelů školy. Kronika školy, 1904-1934. Státní okresní archiv Uherské Hradiště. Kronika měšťanské školy, 1921-1953. Kronika obecné školy, 1934-1973. Kronika školy, 1973-2001. Kronika školy, 2001-2005. Kroniky uloženy v ZŠ Buchlovice.

Příloha 19

Vzpomínka J. Škrly na školní léta 1945-1948. Uloženo v osobním archivu zpracovatelky bakalářské práce.

66

Příloha 1 – Pohled na městečko Buchlovice, chřibské trojvrší a hrad Buchlov

Příloha 2 - Náměstí v Buchlovicích v roce 1936

- Náměstí v Buchlovicích v roce 2009

Příloha 3 – Barokní zámek v Buchlovicích

Příloha 4 – Nejstarší školní budova na Lhotce, od roku 1742

Příloha 5 – Druhá školní budova u cihelny, postavena v roce 1862

Příloha 6 - Školní budova obecné školy na Lhotce, postavena v roce 1888

Příloha 7 - Třídní kniha v školním roce 1899/1900

Příloha 7 - Třídní kniha v školním roce 1899/1900

Příloha 8 – Měšťanská škola v roce 1925

Příloha 9 – Učitel Jelínek, Šlosar, 3. ročník 1929/1930

Příloha 10 - Učitelský sbor v roce 1939, Jaroslav Šindler ředitelem

Příloha 11 – Základní škola na Lhotce v roce 2009

Příloha 12 – Základní škola v ulici Komenského v roce 2009

Příloha 13 – Učitelský sbor na ZŠ Buchlovice v roce 2009

Příloha 14 – Spartakiáda v roce 1980, učitel František Klvaňa

Příloha 15 – Pionýrský den v Nové Bošáci

Příloha 16 – Národopisný kroužek Děcka z Buchlovic

Příloha 17 – Ukázka kroniky vedené v letech 1948 - 1989

Příloha 18 – přehled správců, ředitelů školy

Přehled správců farní a triviální školy

Tomáš Vejvoda

1763 – 1769

Jan Kučera

1769 – 1770

Antonín Hlaváček

1770 – 1778

František Majer

1778 – 1790

Vavřinec Schrott

1790 – 1839

Karel Marek

1839 – 1869

Přehled ředitelů ( správců) obecné školy Karel Marek

1869 – 1879

Josef Marek

1879 – 1884

Karel Kokeš

1884 – 1904

František Zelík

1904 – 1920

Antonín Skála

1920 – 1928

Josef Šlosar

1928 – 1942

Julius Jelínek

1942 – 1953

Přehled ředitelů měšťanské, újezdní, újezdní hlavní školy a střední školy Jan Kolařík

1921 – 1922

František Herman

1922 – 1938

Zdeněk Čermák

1938 – 1939

Jaroslav Šindler

1939 – 1940

Vladimír Soják

1940 – 1941

Jindřich Barcal

1941 – 1945

Jaroslav Šindler

1945 – 1953

Přehled ředitelů osmileté střední, základní devítileté a základní školy Jaroslav Šindler

1953 – 1959

Antonín Berka

1959 – 1969

František Fic

1969 – 1972

Antonín Kašpárek

1972 – 1975

Miloslav Tabarka

1975 – 1982

Pavel Dudešek

1982 – 1988

Filomena Kozumplíková

1988 – 1991

Ludmila Cilečková

1991 – 2006

František Klvaňa

2006- dosud

Příloha 19 – Vzpomínka J. Škrly na školní léta 1945 - 1948

Vzpomínka na školní léta v Buchlovicích Pan Josef Škrla ze Zlechova, narozen v roce 1933, ve svých 76 letech vzpomíná na školní léta 1945 – 1948, kdy navštěvoval Měšťanskou školu v Buchlovicích. „ Bydlel jsem v obci Břestek, osada Chabaně v Chřibech, kde jsem navštěvoval obecnou školu.. Byla to jednotřídka, všech osm ročníků se soustředilo v jedné třídě. Do měšťanské školy v Buchlovicích jsme chodili pěšky po pěšinách , loukách a polních cestách za každého počasí. Cesta do školy trvala jednu hodinu. Silnice nebyla, autobus tedy žádný nejezdil, nebyla elektřina. My, vzdálení přespolní, jsme přišli do školy vždy, i ve sněhové kalamitě, i když ostatní žáci se nedostavili. Sedávali jsme ve škole často promočení a unavení. Do měšťanské školy v Buchlovicích jsme všichni začali chodit o jeden rok později oproti místním žákům, ale zařazeni jsme s nimi byli do stejného ročníku. Bylo to z kapacitních důvodů. Navštěvovali jsme náhradní třídu, která byla umístěna v obecné škole na Lhotce, protože budova měšťanské školy byla za II. světové války obsazena německými mladíky, kteří se tam připravovali na nasazení na frontu. Při výuce bylo znát, že jsme pozadu o jeden rok oproti ostatním žákům. Tenkrát nás učili jenom učitelé, a ne učitelky. Někteří učitelé si získali pozornost žáků ve třídě tím, že je zaujali výkladem, jiní používali fyzické tresty. Vzpomínám si např. na učitele Ryšku, který mě přistihl, že nedávám pozor. Chytil mě v lavici za vlasy a tloukl mě hlavou o lavici, až mi tekla z nosu krev. Další vzpomínku mám na učitele Suchánka, který vytáhl nepozorného žáka z lavice k tabuli, vyzkoušel ho z probírané látky, když neuměl, tak mu dal pohlavky a ohodnotil ho pětkou s průpovídkou, že bude jektat zuby. Nebo učitel Čermák přiběhl k lavici nepozorného žáka, který byl synem hajného, vytáhl ho k tabuli a dal mu úkol a dodal poznámku – teď něco tvořte, fořte. Učitel Fic si

sjednal pořádek ve třídě tím, že zrudl a na krku mu nabíhaly žíly, bylo strach se na něj podívat. Při sborovém zpěvu odhalil ihned žáky s falešným zpěvem, poslal je za dveře na chodbu nebo do lavice s poznámkou za pět.

Učitel Hladký nás měl

z matematiky a dával nám domácí tresty. Zneužívali jsme toho, že je nikdy nekontroloval. Často jsme mu podstrčili starý úkol. Nejlepší učitel byl ředitel školy Šindler. Pozornost žáků si udržel občasným zajímavým vyprávěním z legií v Rusku. V dalších letech jsme již chodili do měšťanské školy v ulici Komenského. Byla vyčištěná po německých mladících, kteří se mrzačili usekáváním prstů, aby nemuseli jít na frontu. Prsty byly nacházeny při pálení odpadků, které byly na hromadě na školním hřišti. Zájemci mohli navštěvovat po ukončení 8. ročníku jednoletý učební kurz (JUK). Ten, kdo se nechal zapsat do kurzu, navštěvoval kurz psaní na stroji v Obchodní škole v Uherském Hradišti. V poledních přestávkách se ve škole vydávaly zeleninové polévky, které mně nechutnaly. Vedle školy bylo zdravotní středisko, kterého jsme využívali při záškoláctví. Na konci školního roku přijeli do školy náboroví pracovníci z Dolů a hutí Ostrava a Baťa (Svit) Gottwaldov. Žáci se tam mohli přihlásit do učení. Já jsem se přihlásil do n.p. Svit do učení na strojního zámečníka. Po válce bylo vše na potravinové lístky. Vzpomínám si, jak jsme se složili se spolužáky a nechali jsme si u cukráře v Buchlovicích upéct dort, který jsme snědli při cestě ze školy v chýši poustevny na Barborce u Buchlova. Velkou pochoutkou byly také konzervy, žvýkačky a čokoláda, kterou dodávala humanitární organizace Unra.90

90

Rozhovor zpracovatelky bakalářské práce s žákem měšťanské školy J. Škrlou v letech 1945 – 1948.

ANOTACE Jméno a příjmení:

Eliška Charvátová

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Historie a současnost Základní školy Buchlovice

Název v angličtině:

History and present of the Primary school in Buchlovice

Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá historií a současností Základní školy Buchlovice. Popisuje stručnou historii obce včetně významných památek a současnou situaci v Buchlovicích. Hlavní část je věnována vývoji základní školy, a to od první zprávy o škole z roku 1742 až po dnešní základní školu v roce 2009. Popisuje výstavbu školních budov, jejich opravy a rekonstrukce, dále pedagogickou a mimoškolní činnost školy v jednotlivých obdobích.

Klíčová slova:

Obecná škola, měšťanská škola, základní škola, školní docházka, školský zákon

Anotace v angličtině:

The Bachelor´s thesis deals with the history and present of basic school in Buchlovice. It briefly describes the history of Buchlovice, including its major sights, and the present situation in the town. The main part is devoted to the development of the local basic school from the first records about it in 1742 to the present. It describes the development of the school buildings, their repairs and renovations and the pedagogical and extra-curricular activities in the particular periods.

Klíčová slova v angličtině:

general school, town school, basic school, school attendance, school law.

Přílohy vázané v práci:

Ilustrace Seznam ředitelů Rozhovor

Rozsah práce:

66 stran, 15 stran příloh

Jazyk práce:

Český jazyk

ELIŠKA CHARVÁTOVÁ HISTORIE A SOUČASNOST ZÁKLADNÍ ŠKOLY BUCHLOVICE

Recommend Documents