ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku
Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . íjen 2006
Opravy vily Tugendhat se opozdí BRNO - Dlouho odkládaná a o ekávaná oprava vzácné brn nské vily Tugendhat nabere další zpožd ní a je možné, že letos v bec neza ne. Brn nské zastupitelstvo na svém dnešním zasedání, které bylo poslední p ed volbami, v bec neprojednalo plánované navýšení ceny oprav. M sto proto nem že uzav ít smlouvu se stavební firmou, která vyhrála výb rové ízení. M stská rada doporu ila zastupitelstvu zvýšení náklad ze 112 na 170 milion korun. Opozi ním sociálním demokrat m i dalším zastupitel m se cena za opravu památky za azené na seznamu UNESCO zdála vysoká, a tak požadovali p esn jší informace. Radní je neposkytli, proto opozice nedovolila za adit p íslušný bod na jednání zastupitelstva. "Dokud zastupitelstvo neschválí rozpo tové náklady, nem žeme podepsat smlouvu, a tudíž se nedá za ít stav t," ekl dnes nám stek primátora Miroslav Hošek (ODS). Opravou vily se bude zabývat nové zastupitelstvo po komunálních volbách. "Myslím, že p edm tem prvních zastupitelstev to nebude, mohou vzniknout další byrokratické obstrukce, rekonstrukce se asi prodlouží a prodraží," míní Hošek. Už letos na podzim m li stavebníci za ít pracovat na porušené statice vily. "Absolutn podstatné bylo za ít ješt p ed zimou se statikou. Jestli to zastupitelstvo schválí n kdy v p lce listopadu, tak už bude trochu pozd . Považuji to za chybu," ekla radní Barbora Javorová (KDU- SL). Odklad rozhodnutí hájí p edseda zastupitelského klubu SSD Roman Onderka. "Nebyli jsme ochotni hlasovat, pokud nemáme veškeré dostupné informace. Dohodli jsme se, že je lepší ten materiál stáhnout než hlasovat proti n mu," ekl Onderka a dodal, že cena se sociálním demokrat m zdá nep im en vysoká. Podle radních by však bylo vhodn jší schválit zvýšené náklady, za ít s opravami a škrtat v rozpo tu až p i výstavb . Výb rové ízení, které vyhrála stavební firma Tochá ek, prozatím platí. Nejasnosti kolem opravy vily vyvolává také nedávné rozhodnutí Krajského soudu v Brn , podle n hož brn nský magistrát chyboval v tendru na projektovou dokumentaci rekonstrukce. Výb rové ízení znovu posoudí Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že. Vilu Tugendhat v brn nských erných polích navrhl v roce 1928 sv toznámý n mecký architekt Ludwig Mies van der Rohe. Podle odborník je stavba unikátní jak prostorovou koncepcí, tak výb rem materiálu a technickým ešením. Oprava metodou konzervace má vrátit vilu do podoby, kterou m la t sn po dostavb . ( TK) R 10.10.2006
Klasik eká na kývnutí památká Prost jov - Už t i tvrt století st eží Smetanovy sady socha jejich patrona. Výsledek umu prost jovského Jana T ísky a n kdejší pé e Sdružení prost jovských hudebník stojí dnes stranou zájmu i o í procházejících. Za zamyšlenou tvá í klasika eské hudby jako by stále zn ly symfonické básn z Mé vlasti, a tak není divu, že si skladatel p íliš nevšímá svého zevn jšku. Ostatn nem la by to být ani jeho starost. " Volal jsem na odbor výstavby, aby se na to podívali a navrhli, co s tím," reagoval na informaci, že pomník hyzdí skvrny po holubím trusu, Miroslav Grepl, který se na radnici stará o majetek m sta. " Není to ale tak jednoduché, k oprav sochy bude pot eba souhlas památká z Olomouce. V ím ovšem, že ji brzy dostanou do rukou odborníci," zadoufal. (das) PvD 5.10.2006
1
Páternoster na pošt z stane jako památka BRNO - Pro spousty kluk a holek z m sta to bývalo velké dobrodružství. Výtah, který nezastavuje a jezdí kolem dokola. Kdo do n j nastupuje, musí vystihnout ten správný okamžik. Podle hororových fám se kabina na nejnižším nebo nejvyšším míst dráhy sklopí, nebo neopatrný cestující alespo vyjede vzh ru nohama. V poslední dob výtah nazývaných Páternoster kvapem ubývá. V Brn byl nejznám jší v budov pošty na Hlavním nádraží. Dnes je na n j ale smutný pohled. Kabiny se nehýbou, p ed výtahem visí cedule s nápisem „mimo provoz“. „Stojí od lo ského zá í, je ve špatném technickém stavu,“ ekl Vladimír Procházka, nám stek pro provoz z jihomoravské divize eské pošty. Normy evropské unie totiž páternostery jako výtahy neuznávají. Údajn nejsou bezpe né a nevyhovují invalid m. Nové už nevzniknou a staré dosluhují. eské pošta v sou asné dob plánuje rekonstrukci celé budovy a myslí i na výtah. „Celková investice by m la být v ádech stovek milion , už máme v rukou vypracovanou první studii,“ sd lil Procházka. Památkový ú ad rozhodne, co s páternosterem bude. „Cht li jsme ho nahradit dv ma moderními kabinkovými výtahy, ale to nám nedovolili,“ ekl Procházka. Pošta má tak v plánu technickou památku opravit a zakonzervovat. Nové výtahy z ejm vzniknou vedle. Budova pošty od architekta Bohuslava Fuchse stojí v Brn od druhé poloviny t icátých let minulého století. „Je to výjime n cenná architektonická památka, ale bohužel je te ve špatném technickém stavu,“ ekl Jind ich Chatrný z Muzea m sta Brna. Páternostery v ní jezdily už od za átku. I tehdy to byla atrakce. „Rozhodn nebyly b žné, v Brn jich nebylo moc,“ dodal Chatrný. Celkem vznikla tato unikátní za ízení v Brn ty i. Jeden je v budov magistrátu na Malinovského nám stí, další v budov Vysokého u ení technického a na ú ad m stské ásti Královo pole. Kdy se i na nich objeví cedule s nápisem „mimo provoz“ je jen otázkou asu. (Tomáš Michálek) R 12.10.2006
Malá scéna dostala staronovou podobu Památka je po rekonstrukci op t otev ena Zlín - Zlínská Malá scéna se v era po dlouhé rekonstrukci do kala slavnostního otev ení. V krajském m st jde po mrakodrapu o druhou opravu významné stavby z ba ovského období. "Podoba rekonstrukce je kompromisní variantou, p i emž jsme se rozhodli respektovat historický vzhled stavby," uvedla nám stkyn zlínského primátora Irena Ondrová. M sto bylo hlavním investorem rekonstrukce, uvolnilo p ibližn šedesát milion korun. Kone ná ástka zatím není známa, protože n které práce se ješt dokon ují. Podle architekta Pavla Martinka byla rekonstrukce Malé scény velkou výzvou. Složité podle n j bylo nap íklad skloubit p vodní autenticitu budovy s jejími sou asnými pot ebami. "Dnešní funk ní nápl je jiná než p vodní," dodal Martinek. Slavnostního otev ení objektu se zú astnila i sv toznámá architektka pocházející ze Zlína Eva Ji i ná. "Jsem dojatá. Naposledy jsem tady byla jako dít p ed t iašedesáti lety, pamatuji si to, jako by to bylo v era," ekla Ji i ná. Spole ensko-obchodní d m Díly - Malá scéna vznikl v roce 1937 podle plán architekta Vladimíra Karfíka. V pozd jší dob prošel n kolika stavebními úpravami, které snížily architektonickou hodnotu stavby. M sto za alo s jeho rekonstrukcí v roce 2002. ZlD 6.10.2006
Zámek by mohl mít raritu: prosklený výtah Do vrchních pater se díky zdviži dostanou i vozí ká i P erov - Venkovní výtah se z ejm stane moderním prvkem p erovského zámku. Prosklený tubus instalovaný ve dvorním traktu by vedl až do druhého patra a sloužit by m l lidem se sníženou pohyblivostí, kte í by se jinak do zámku nem li šanci podívat. Dalším významným po inem by m la být realizace zámecké galerie, která vznikne p estavbou staré stolárny. K výtahu se vyjad ovali památká i, kte í obvykle moderní prvky navazující na historicky významné budovy nevidí rádi. Ani v tomto p ípad nejásají nadšením. "Mají hlavn podmínku, aby tubus nebyl vid t od Sokolovny," uvedl nám stek p erovského primátora Ji í Lajtoch. Výtah by m l stát na levé stran nádvo í, kde byly až do t icátých let minulého století umíst ny suché záchody. "I když se zatím p ikláníme k prosklenému tubusu, vid li jsme i hezký plošinový výtah, který by rovn ž bylo možné realizovat," p ipustila Miroslava Švástová z p erovského magistrátu. Pokud památká i do plánu m sta
2
významn nezasáhnou, mohla by zdviž za 1 milion 200 tisíc korun vyvézt první imobilní návšt vníky k prohlídce už v roce 2008. Výtah v zámku není ojedin lou záležitostí, ale obvykle se nejedná o moderní konstrukce, ale stará za ízení. "T eba ve Valticích pamatovali na výtah už v roce 1890. Kabina je obložená mahagonovou dýhou se secesními prvky. Uvnit jsou zrcadla s fazetovými okraji, elní st na výtahu a zasouvací dve e jsou osazeny leptanými skly s kv tinovými ornamenty," vzpomn l p erovský historik. "Moderna by ale byla široko daleko raritou," p ipomn l. Zámek v P erov prochází už druhým rokem kompletní rekonstrukcí, která spolykala 33 milion korun, za n ž byla zajišt na statika objektu, vym n ny krovy i st ešní krytina, po ízeno 154 oken, ud lána fasáda. M sto te navíc zpracovalo nový harmonogram oprav, který je prodloužený až do roku 2010. V n m se po ítá nejen s výtahem a galerií, ale také s výstavbou ve ejných toalet, opravou mostu vedoucího k zámku, obnovou nádvo í a hradeb i úpravou parkánu. (LENKA CHALUPOVÁ) PD 6.10.2006
Strážkyn kašny omládla Prost jov - Ukrytá lešením zažívá své zmrtvýchvstání kašna brat í Stanislava a Vojt cha Suchard na rohu Národního domu v Prost jov . Známek asu, prachu a špíny minulých desetiletí jí i b hem t í týdn zbavil restaurátor Petr Miklí ek z Brna. Pod dohledem památká prošla o istou žulová mísa kašny, vy istil se a obnovil kolob h vody. Na barevné fresce znázor ující opírající se ženu jsou dopln né chyb jící nebo rozbité ásti, celistvost prasklých kachlí posílily injektáže a nové spáry. Kachle jsou navíc zakonzervované voskem a matovou glazurou. Speciální nát r z dvousložkového lepidla bude fresku chránit kabátem proti mrazu a agresivním vliv m prost edí. " Je to mraven í práce, na kterou jsem ale zvyklý. Náplní mé restaurátorské innosti jsou hlavn opravy interiér zámk , zvlášt drobn jších p edm t , jako jsou plastiky, vázy nebo mísy," vysv tlil Petr Miklí ek. Oprava kašny je sou ástí celkové rekonstrukce Národního domu. Architektonický klenot Prost jova prochází postupnými opravami, na které m sto uvolnilo už tém 10 milion korun. (jap) PvD 14.10.2006
Práce na dve ích se zastavily Hranice - Zhruba o m síc se zpozdí oprava vstupu do hranického zámku z Pernštejnského nám stí. Na vin je dlažba. Ta, kterou m sto cht lo, se totiž už nevyrábí, a tak práce už 14. den stojí, protože zm nu dlažby museli nejd ív schválit památká i. Zpožd ní odnese asi nejvíc zámecká kavárna, do které mají lidé ztížený p ístup. "Uzav ení vchodu do zámku se podepsalo na poklesu tržeb. I když máme všude cedule, že je kavárna otev ena, lidé k nám nechodí. Na pokles tržeb si st žují i další obchodníci ve dvoran ," posteskla si Jana Vilímková z Café Baru Na Zámku. Podle jejích slov se na oprav vstupu nepracuje od 27. zá í. "Objednali špatnou dlažbu a n jaký problém byl i s dve mi," dodala Jana Vilímková. "Na oprav dve í se te nepracuje. Problém vznikl kv li dlažb . P vodní dlaždi ky se už nevyrábí a zm nu dlažby jsme museli konzultovat s památká i. Už jsme se s nimi dohodli a nyní ekáme na dodávku dlažby. Se dve mi nebyl žádný problém, byly tam jen drobné technické úpravy," vysv tlil opušt né staveništ mluv í hranické radnice Petr Bakovský. Doba zpožd ní závisí podle n j na tom, kdy bude k dispozici nová dlažba. "P edpokládáme, že by rekonstrukce m la být dokon ena koncem íjna," dodal Petr Bakovský. Oprava zámeckých dve í za ala v pond lí 18. zá í a m la skon it 30. zá í. Krom vým ny dve í za automatické bude p edlážd n vstupní prostor. Sou asn mají být rozebrány žulové kostky na mostku a pod povrch položen topný kabel kv li kanalizaci, která v zim zamrzá. Celá akce m la stát 640 tisíc korun, podle Petra Bakovského se však kv li dlažb trochu prodraží. "P esná ástka se ješt vy ísluje," ekl mluv í radnice. (nad) HD 10.10.2006
V bývalé textilce chce Krnov vytvo it muzeum Krnov - ást areálu zkrachovalé krnovské spole nosti Karnola se možná prom ní v technické muzeum. „Zám r na jeho vybudování schválili zastupitelé Krnova, kte í by rádi ve t ech objektech bývalé textilky z ídili také restauraci, kulturní sál, knihovnu a hostel,“ ekla mluv í Krnova Dita Círová. Budovy, jež jsou vyhlášeny jako kulturní památky, jsou zahrnuty do konkurzní podstaty Karnoly. „U správkyn konkurzní podstaty zjiš ujeme podmínky prodeje do vlastnictví m sta. Po ítáme také s rozsáhlou rekonstrukcí,“ uvedla mluv í. ( TK) MFD 10.10.2006
3
St echa kostela není gotická, zjistili odborníci Olomouc - D evo st echy takzvané v že slavonínského kostela sv. Ond eje v Olomouci není z doby gotické. A koli odborníci se dlouhou dobu domnívali, že zdejší takzvaná sanktusová st echa i st echa kaple a presbytá e stejného objektu jsou p vodní, vyvrátil to poslední pr zkum pomocí moderní metody - dendrochronologické analýzy. „V rámci po izování památkové dokumentace jsme si pozvali brn nského odborníka na dendrochronologii Tomáše Kyncla. Ten zjistil, že d evo st echy tzv. sanktusové v že pozdn gotického tvaru charakteristické slavonínské siluety je z let 1666-1667 a st echy kaple a presbytá e z let 1658-1659,“ ekl Tomáš Vítek z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Podle n j se odborníci d íve domnívali, že krovy by mohly být i p vodní, gotické. „To se bohužel nepotvrdilo, zato jsme ale získali d kaz, že v dob po t icetileté válce se pozdn gotický sloh napodoboval,“ vysv tlil Vítek a dodal, že Olomoucko bylo t icetiletou válkou krut postiženo a p vodních krov se tak zachovalo jen velmi málo. „Existují dokumenty o tom, že samotný Slavonín byl po válce poni ený a zcela vylidn ný,“ dodal památká . Dendrochronologická analýza je založena na m ení vzdálenosti mezi letokruhy. S její pomocí lze pak p esn datovat stá í d eva, a dokonce zjistit, kdy byl strom pokácen. (roh) MFD 2.10.2006
Schodišt má nový kabát Úsov - Ke vstupní brán do zámku v Úsov si mohou návšt vníci této památky vyšlápnout po nov opravených zámeckých schodech. Jako první se po schodišti prošly pohádkové postavy - bílá a erná paní. P ibližn t i sta metr dlouhé schodišt , vinoucí se svahem pod zámkem, tvo í vedle hlin ných úsek i 196 schod a op rná ze z pálených cihel. Oprava schodišt byla pro stava e velmi náro ná. Do p íkrého svahu se nedostali se žádnou mechanizací, takže v tšinu prací museli zvládnout vlastníma rukama. "Stavební firma, která schody opravovala, odvedla opravdu kvalitní práci. Ocenili ji i pracovníci stavebního ú adu a památkové pé e," ekla starostka Úsova Vlasta Miketová (nez.). Schodišt pamatující po átek dvacátého století bylo v dezolátním stavu. Opravu schod a staré zámecké školy na nádvo í v hodnot více než dvanácti milion umožnila velkorysá dotace. "Z Evropské unie jsme dostali osm a p l milionu, další více než milion poskytl kraj. Zbylé peníze p idalo naše m sto. Získáme je z nájemného, které nám jako vlastníkovi zámku platí Vlastiv dné muzeum v Šumperku, jež zámek užívá," vysv tlila starostka. Opravené schodišt ocenil i nám stek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák (KDU- SL). "T ší m , že peníze, které kraj uvolnil, šly práv do záchrany a obnovy kulturního d dictví," ekl Horák. Ješt v íjnu má být opravená i bývalá zámecká škola na nádvo í. (mik) ŠaJD 19.10.2006
Interiér konventního kostela je tém
opraven
Obnova stavby si vyžádala již p t milion korun Ž ár nad Sázavou - P ibližn polovinu práce mají za sebou d lníci, emeslníci a restauráto i pracující na kompletní obnov interiéru konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie. P es ú ty od lo ska p eteklo minimáln p t milion korun. P isp li také dobrovolníci Rekonstrukce st ední, severní a jižní lodi kostela se zam ila na stavebn -technické práce uvnit a na práce restaurátorské. "Ob bo ní lod jsou již po stavebn -technické stránce komplet hotové, nyní nastoupili restauráto i," popsal František Laštovi ka, technický koordinátor obnovovacích prací. Náklady do sou asnosti dosáhly nejmén p ti milion korun. "Ze ty milionové dotace od ministerstva kultury padly dva miliony na stavení práce a stejný díl na restaurování plastické a obrazové výzdoby," uvedl Laštovi ka. ty mi sty tisíci p isp lo m sto Ž ár nad Sázavou a dv st padesát tisíc pochází z programu na záchranu kulturního d dictví kraje Vyso ina. "Velkou úsporou a ohromným p ínosem je práce dobrovolník a našich farník , kte í svépomocí nap íklad stav jí lešení nebo osekávají a oškrabují zdi," pochválil technický koordinátor prací. Zbytek, tedy nejmén t i sta padesát tisíc, p isp li do pokladni ek v ící ob ané. Datum dokon ení oprav ž árského konventního kostela zatím nebylo stanoveno. "Odhaduji, že jsme v polovin , jak z hlediska asu, tak z pohledu financí," konstatoval Laštovi ka. Farnost musí sehnat peníze na sanaci kleneb st ední lod chrámu, obnovu plastických omítek, výmalbu a vnit ní osv tlení chrámu. "Zárove s opravami pracujeme také na konzervaci vzácného barokního mobiliá e z 18. století," dodal Laštovi ka. Na veškeré úpravy pe liv dohlíž jí památká i. (Eva Drdlová + TK) ŽD 26.10.2006
4
Ve Frýdku-Místku našli unikátní seznam mrtvých Žid Frýdek-Místek - Židovská obec v Ostrav v era dostala od frýdeckomísteckého magistrátu unikátní dárek: seznam zem elých Žid , kte í byli v letech 1891 až 1942 pochováni na frýdecko-místeckém židovském h bitov . Kniha obsahuje i mapu h bitova s ísly jednotlivých náhrobk . „Je to možná jediný takový seznam, který se v esku dochoval,“ ekla p edsedkyn Židovské obce v Ostrav Ji ina Garajová. Knihu nevy íslitelné historické hodnoty objevili p ednedávnem v hrobové matrice ve Frýdku-Místku. „Zachovalo se velice málo takových v cí. Myslím si, že na žádném obecním nebo obvodním ú ad se nic takového nenachází,“ uvedla Garajová poté, co knihu p ezvala od frýdeckomístecké primátorky Evy Richtrové. Za úžasnou v c Garajová považuje hlavn nalezenou mapu, která pom že židovské obci p i opravách h bitova ve Frýdku-Místku. „Dosud jsme postupovali tak, jak jsme uznali za vhodné. Te m žeme dochované náhrobky umís ovat na místa, která jsou v map zakreslena,“ uvedla. Garajová zatím nemá p edstavu o tom, co židovská obec s knihou ud lá. „Poradíme se s Židovským muzeem v Praze a je možné, že ji tam p edáme,“ ekla. Nalezená h bitovní kniha je pom rn útlá, ale podle hrubého odhadu Garajové obsahuje nejmén 300 jmen. Dokazuje, že Židé byli na frýdeckomísteckém h bitov pochováváni ješt za druhé sv tové války. Frýdecko-místecký židovský h bitov je podle Garajové jediný, který byl uznán státní kulturní památkou. ( TK) MFD 27.10.2006
Park získá podobu z 19. století Bílovice - Po rozsáhlé rekonstrukci bývalého objektu zámku - dnešního sídla obecního ú adu, plánují zástupci obce Bílovice vylepšit také stav p ilehlého parku. "V t chto dnech finišují práce na oprav budovy radnice. Její rekonstrukce skon í, podle mých odhad , zhruba v polovin listopadu," vysv tluje starosta Bílovic František Jank . emeslníci objekt podle jeho slov vybavili odvod ovacím systémem v podob vzduchových a meliora ních kanál . "Provedli jsme nové sana ní omítky. Také okna a dve e jsme opat ili novým nát rem. Bylo nutné rekonstruovat i dekorativní prvky budovy. Zbývá ješt dokon it fasádu na dvorním traktu objektu," p ipomn l starosta. Opravy si vyžádaly investici ve výši t í milion korun, které zástupci obce kompletn vy lenili z obecního rozpo tu. "Sto tisíc nám poskytli památká i ze svých prost edk ," up esnil Jank . Po opravách budovy radní plánují i kompletní rekonstrukci parku. "Práce musíme rozd lit do t í fází. Plocha p ed zámkem by ve výsledku m la op t získat p vodní podobu z 19. století. Její sou ástí by m l být velký kruhový záhon. Ve druhé fázi p ijde na adu plocha ur ená pro kulturní akce. P ebudujeme ji ale tak, aby zapadla do nového vzhledu parku. Ve t etí etap vytvo íme odpo inkovou zónu s lavi kami a d tským koutkem. Uvažujeme i o malém rybní ku i jiném vodním prvku," plánuje starosta, který dodává, že práce v parku by m ly skon it zhruba za 5 let. Prost edky chce obec získat z fond Evropské unie. Budova zámku pochází z 16. století, stávající podobu získala po rekonstrukci v 18. století. (kO) ZlD 26.10.2006
Vsetín chce rekonstruovat funkcionalistickou budovu Vsetín - Zástupci Vsetína finišují na p ípravách žádosti o dotaci na rekonstrukci Mate ské školy Kobzá ova. Ta je funkcionalistickou památkou, kterou postavil architekt Ludvík Hilgert v polovin minulého století. "Cílem projektu je nejen rekonstrukce budovy a obnova p vodních interiér , ale také rozší ení kapacity této atraktivní mate ské školy v centru m sta ze t í na p t t íd," sd lil dnes už bývalý místostarosta Lubomír Gajdušek. Školka by p itom v budoucnu mohla sloužit také pro integraci zdravotn znevýhodn ných d tí p edškolního v ku. "A to nejen pro integraci t lesn postižených d tí, ale také zrakov a sluchov postižených," dodal Gajdušek. V rámci projektu by m la být obnovena také p vodní scéna pro loutkové divadlo nebo školní zahrada. "Chceme, aby co nejvíce umož ovala pobyt d tí ve venkovním prost edí a odpovídala stávajícím bezpe nostním p edpis m," vysv tlila vedoucí odboru školství a kultury V ra Goldová. Náklady na obnovu památky jsou vy ísleny na p ibližn t icet milion korun, finan ní dotace m že init až p taosmdesát procent. "Zda nám bude p iznána, se však dovíme až v íjnu roku 2007. V kladném p ípad by se s rekonstrukcí za alo po átkem roku 2008," doplnila V ra Goldová. Žádost o dotaci z norských fond má být p edložena nejpozd ji 26. íjna. (red) ZlD 25.10.2006
5
Ministerstvo brzdí City Park Památká i prý pochybili, inspekce proto na ídila p ezkoumat rozhodnutí jihlavského magistrátu Jihlava - Krajský ú ad z ejm bude p ezkoumávat rozhodnutí jihlavského magistrátu, týkající se zamýšlené stavby komer ního a parkovacího centra City Park pod Znojemským mostem. P ezkum rozhodnutí ve st edu navrhlo krajskému ú adu ministerstvo kultury. Podle n j magistrát svým rozhodnutím v rámci územního ízení nerespektoval zásady ochranného pásma m stské památkové rezervace, v n mž se má City Park nacházet. Magistrát vycházel ve svém vyjád ení z doporu ení Národního památkového ústavu, ten však vydal ohledn City Parku dv r zná vyjád ení. „Jedno vyjád ení ke stejné v ci bylo v cn velmi správné, to jest negativní, a ve druhém bylo napsáno, že zám r je sice v rozporu s podmínkami ochranného pásma, ale že jej lze akceptovat. Národní památkový ústav tohle nem že napsat: je-li n co s n ím v rozporu, tak to akceptovat nelze,“ ekl Lumír Tejmar z památkové inspekce ministerstva kultury. „Vyžádáme si podklady z Národního památkového ústavu a budeme se tím zabývat,“ potvrdil Horymír Kubí ek z krajského odboru památkové pé e. Investor: Bez komentá e Zástupce investora stavby City Parku firmy CEI Building v era ješt text návrhu ministerstva ne etl, tak jej necht l komentovat. „Ješt jsem to nevid l, tak nevím, jak se k tomu budeme stav t,“ ekl len p edstavenstva firmy Lud k Jeníš. Ministerstvo kultury se projednáváním City Parku za alo zabývat mimo jiné z podn tu Ji ího Simona, který se také proti územnímu rozhodnutí ve v ci City parku jako jediný odvolal. Simon vlastní rodinný d m ve Ztracené ulici - v t sném sousedství plánovaného City Parku. Tvrdí, že jeho d m, v n mž nyní i podniká, nebude po výstavb City Parku obyvatelný a žádá po investorovi stavby odškodn ní. Na jeho výši se zatím ob strany sporu nedohodly. Simon žádá zhruba šest milion korun. Investor má jeho požadavky za p emršt né, nabízí mu polovic. „Když jsem tady d m p ed pár lety kupoval, nebyla v územním plánu zmínka o tom, že mi jednou pár metr od domu povede rušná silnice a vyroste tu stavba velikosti hráze p ehrady. Já ale sv j d m prodávat nechci: byl jsem tady d ív, tak hájím svá práva,“ ekl Simon. City Park je nejv tší stavbou svého druhu na Vyso in , má stát okolo 1,3 miliardy korun. (T.Blažek) MFD 31.10.2006
Kostel ožil, jiné památky chátrají Fulnek - V malebném barokním m ste ku Fulnek, jehož historická ást je od roku 1992 chrán nou památkovou zónou, nedávno znovu ožil kostel svatého Josefa. Kostel, jenž je sou ástí areálu Kapucínského kláštera, byl už tak zdevastovaný, že pat il k nejohrožen jším památkám v zemi. Od ervence však slouží jako p sobivá výstavní sí , koncertní, divadelní i kongresový sál. Krajský ú ad, kterému klášterní areál pat í od roku 2003, totiž sehnal peníze na jeho opravu. Samotný klášter, který i s kostelem stojí na návrší a vytvá í tak protiváhu dominantního zámeckého komplexu na protilehlém vrchu, je na tom ale stále bídn . Z staly z n j prakticky už jen obvodové zdi. Zámek eká na nové majitele Fulnecký zámek je na tom nesrovnateln lépe, i ten však bez využití chátrá a jeho budoucnost je nejasná. „Máme projekt na opravu celého klášterního areálu, snažíme se získat peníze z evropských fond i ministerstva kultury. S kostelem to bylo snazší, jeho oprava stála asi t i desítky milion , jenže na klášter je zapot ebí nejmén sto milion ,“ íká mluv í kraje Šárka Swiderová. Oprava zámku a jeho p estavba nap íklad na hotel vyjde ješt mnohem dráž. Sou asný majitel chrán né památky, echoameri an Rostislav Špa ek, už na to ale nemá síly ani peníze. Zámek proto eká na nového majitele, který mu vrátí život. (les) MFD 4.10.2006
Kraj dá t i miliony na Velehrad Zlínský kraj - Necelé t i miliony korun uvolní pro p íští rok Zlínský kraj ímskokatolické farnosti na Velehrad na opravu baziliky. Nyn jší etapa rekonstrukce p ijde na více než 15,8 milionu korun. Zbylé peníze chce kraj získat z takzvaných norských fond , kde práv probíhá druhá výzva pro podání žádostí o grant. V rámci akce se uskute ní p edevším konzervárenské a restaurátorské práce, rekonstrukce se do kají také prostory hlavního oltá e, kaple sv. Benedikta, kaple sv. Bernarda a kopule. "Je velmi d ležité, aby se tak významná památka zachovala i pro další generace," komentoval investici hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Práce na oprav velehradské baziliky Nanebevzetí
6
Panny Marie a svatých Cyrila a Metod je za aly již v roce 2005. "Vzhledem k vysokému objemu finan ních prost edk , které jsou pro obnovu baziliky pot eba, jsou rozd leny do n kolika etap," objasnil nám stek hejtmana odpov dný za oblast památkové pé e Jind ich Ondruš. Poznamenal, že do dnešního dne si rekonstrukce vyžádala 14,5 milionu korun. Celková rekonstrukce chrámu p ijde na 250 milion korun. (gas) KmD 21.9.2006
V Mezi í í opravují vzácný gobelín Valašské Mezi í í - Valašskomezi í ská Moravská gobelínová manufaktura v t chto dnech opravuje vzácný gobelín utkaný v 16. století v Bruselu. Historické výtvarné dílo pat í podle odborník k nejzni en jším gobelín m, který restaurátorky v díln doposud opravovaly. Textilie o rozm rech 300 krát 330 centimetr ležela mnoho let v depozitá i. Na gobelínu je vyobrazena figurální kompozice vycházející ze starozákonního nám tu. Po neúsp šném pokusu o opravu bylo dílo pat ící státu prakticky odepsáno. „Pokoušíme se ho vzk ísit z mrtvých,“ uvedl editel manufaktury akademický malí Jan Timotej Strý ek. Dílo pocházející z vrcholného období bruselských dílen vyniká kvalitním emeslným provedením a neoby ejn hustou podstavou. Na každý centimetr výšky p ipadá sedm nití. „P ed zhruba 150 lety gobelín prošel neodborn provedeným restaurátorským zásahem. Tehdy opravené plochy vypadávají, osnova je zte elá,“ uvedl Strý ek. Obnova zchátralého díla potrvá rok. Podílí se na ní sedm restaurátorek, které kv li malému prostoru musejí pracovat na sm ny. Po dokon ení opravy se vzácný gobelín vrátí do sídla ministerstva zahrani í v pražském ernínském paláci. V mezi í ské manufaktu e se ale nev nují jen restaurování starých d l. Prost ednictvím projektu Actual Textile Art v gobelínce p evádí do textilu návrhy sou asných um lc , nap íklad Ji ího Davida, Vladimíra Kokolii, Petra Nikla nebo Jaroslava Róny. Mezi í ská gobelínka je jedinou v republice, v níž tkadleny používají stavy na ru n vázané koberce staré více než sto let a dodržují p vodní pracovní postupy. „Výroba gobelín je kulturním d dictvím, které je t eba n jakým zp sobem podporovat a chránit. Myslím, že naše spole nost by si m la uv domit, že tady jde o zachování živé kulturní památky,“ ekl Jan Timotej Strý ek. ( TK, jfg) MFD 9.10.2006
Pohansko mohou zachránit peníze z Norska Na liechtensteinském záme ku Pohansko se dlouhých sedm let st ídali emeslníci, kte í pracovali na jeho celkové rekonstrukci. B eclav do oprav investovala už osmnáct milion korun. Pár let po rekonstrukci je však záme ek op t v zoufalém stavu. „Dosud jsme dokázali záme ek staticky zajistit, jeho oprava však zdaleka není dokon ená," potvrdil tajemník B eclavské radnice Dalibor Ned la, že Pohansko další p ísun pen z nutn pot ebuje. Na vin jsou p edevším špatn provedené práce. B hem oprav se na Pohansku vyst ídalo šest firem, které za sebou nechaly adu technelogických chyb. „Celé Pohansko kv li tomu vlhne," p iznal vedoucí odboru regionálního rozvoje na b eclavské radnici Pece Nešpor. Podle n j je u záme ku špatn osazená jímka, která protéká. Voda se vrací k základ m, ty vlhnou a vlhkost po nich vzlíná nahoru. Špatn jsou oplechované terasy a stropy. Vodou proto nasákly také stropní konstrukce a pom rn silné cihlové zdivo. „Zjara bychom cht li budovu odkrýt a nechat vyschnout. Bude to trvat z ejm celé léto," poznamenal Nešpor. Sanace by mohla být dokon ená na podzim. Na všechny práce bude m sto pot ebovat necelých osm a p l milionu korun. Tento týden podává žádost o více než sedm milion z norských fond . „Také evropské státy které nejsou leny Evropské unie, se snaží podporovat ostatní zem prost ednictvím dotaci. Konkrétn norské fondy mají v prioritách obnovu památek. A protože nejsou tolik známé, máme o n co v tší šanci, že se nám poda í peníze získat," mysli si architekt m sta Martin Ondrouch. Od rekonstrukce m sto neustoupí ani pokud by dotaci nezískala. „Museli bychom opravovat po etapách a platit z m stských pen z," ekl Petr Nešpor. (Ivana Sola íková). DB 19.10.2006
7
Hradišt se rozvíjí, zámek chátrá Chot buz - Lidé, kte í hodlají využít slune ných dn podzimu k návšt v zajímavých míst, mohou zamí it do Chot buze u eského T šína. Malá obec s tisíci obyvateli, která leží u esko-polské hranice, má co nabídnout. V místní osad Podobora vzniká unikátní Archeopark - replika p vodního slovanského opevn ného hradišt z doby nejv tšího rozmachu Velké Moravy. Hradišt je obehnané k lovým plotem, nechybí ohrada s ochozy, vstupní brána se strážní v ží, p ístupový most, uvnit jsou d ev ná sídla pokrytá došky. Archeopark, který pat í Muzeu T šínska, je ale možné navštívit stejn jako v tšinu hrad a zámk pouze do konce íjna. Za návšt vu stojí i zámecký areál, ve kterém jsou hned t i kulturní památky: zámek, vjezdní brána do areálu s pískovcovými sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína z konce 18. století a také hlásná v ž - poslední zbytek opevn ní, které kdysi chránilo dvorec, pat ící ve st edov ku orlovskému klášteru. Vstupní brána práv prochází opravou. Hláska už je opravená a od letošního léta p ístupná ve ejnosti. Do zámku ale nikdo nesmí. Je to totiž nebezpe ná ruina. Zámek pat í obci, která ho sice chce opravit, ale už léta marn shání pot ebné peníze. Chrán né památce tak hrozí zánik. (les) MFD 11.10.2006
ást záme ku Diváky spadla Milan Vojtek Vize o zm n záme ku v Divákách na B eclavsku v blíže nespecifikovaný domov pro vále né veterány dostala trhlinu. ást záme ku totiž spadla. Do d ní a majetkových zm n kolem památky se navíc vložila policie. Záme ek letos od kraje koupila soukromá podnikatelka So a Weinbrennerová. V polovin srpna ást zámku spadla. „Na zámku došlo ke škodní události. Spadl tam strom, který stavbu poškodil. Momentáln jednáme s památká i, jak situaci ešit,“ ekl Milan Švejda z právní kancelá e, která podnikatelku zastupuje. Zni ení ásti památky není jediný problém. Opravy se zjevn zastavily a Katastrální ú ad v Hustope ích p erušil ízení o majetkových zm nách v listu vlastnictví. U inil tak na popud policie. „Manžel paní Weinbrennerové je podez elý ze závažné hospodá ské trestné innosti a jelikož záme ek spadá do spole ného jm ní manžel , byl zajišt n pro ú ely trestního ízení. O jeho dalším osudu rozhodne soud,“ uvedla mluv í finan ní policie Na a O enášková. Zda zásah policie souvisí s pádem památky, neuvedla. Data pádu zdí se prakticky shodují s asem, kdy zmizel trestn stíhaný Michal Weinbrenner. „Co to spadlo jsme jej nevid li. Ale protože u záme ku dali zákaz vstupu a areál hlídají, ani nevíme, co se tam všechno d je,“ ekl starosta Libor Veverka ( SSD). Obec p ed asem žádala kraj o bezúplatný p evod záme ku za ú elem vybudování domova d chodc , ale tento plán nenašel na krajském ú ad sp ízn nou duši. P 2.10.2006
Skon í oprava nám stí letos? Ivana Lesková Archeologové prodloužili na Masarykov nám stí v Ostrav výzkum, dokon ení stavby se tím zdrží Ostrava - Plot, který v srpnu obehnal Masarykovo nám stí v centru Ostravy a ohrani il tak staveništ , hned tak nezmizí. Magistrát, který si objednal rekonstrukci povrchu nám stí, p vodn sliboval, že stavba skon í na podzim. Te už je jisté, že skon í v zim . Jasné ale není to, zda ješt letos, nebo p íští rok. Stavební práce totiž zdržuje záchranný archeologický výzkum. Ten už m l skon it, ale pokra uje dál. „Po ítali jsme s tím, že výzkum ukon íme za átkem íjna, ale podepsali jsme s m stem dodatek ke smlouv a pokra ujeme dál,“ íká vedoucí ostravského odboru archeologie Národního památkového ústavu Michal Zezula. Archeologové našli víc, než ekali Ve výkopu pro kanalizaci totiž archeologové našli víc, než p edpokládali. „Mysleli jsme, že tam najdeme jen novodobé inženýrské sít , ale jsou tam dochované vrstvy st edov ké dlažby a zbytky d evené konstrukce ze 13. až 14. století. Vše zam ujeme, fotografujeme, kreslíme… Nálezy jako nap íklad st edov kou kovovou sekeru, ostruhu nebo st epy keramiky vybíráme, konzervujeme a popisujeme,“ lí í Zezula a spokojen dodává, že našli i zahloubený objekt z doby p ed založením
8
Ostravy. „Asi už se nedozvíme, k emu p esn sloužil, mohlo jít o zásobárnu jídla nebo o jámu na t žbu hlíny, ale sv d í o tom, že tu lidé žili d íve, než vniklo m sto.“ Archeologové sice už ást výkopu pro kanalizaci, který vede po obvodu nám stí, uvolnili stavba m, ale další ást ješt zkoumají a až skon í, soust edí síly na zkoumání jámy vyhloubené pro budoucí vodotrysk. Odhadují, že jejich práce potrvá ješt m síc. Mluv í firmy Tchas, která má opravit nám stí, Tomáš Svoboda uvedl, že kv li archeolog m zatím nemohli ud lat víc, než vyhloubit jámy. „Dnešním dnem za neme pracovat v prostoru kolem morového sloupu, který už archeologové opustili, ale stavební práce se mohou kdykoli zastavit. Ze smlouvy s m stem totiž vyplývá, že pokud ud láme výkop hlubší než 1,2 metru, archeologové ho budou znovu zkoumat,“ vysv tluje Svoboda a dodává, že za takových okolností se rekonstrukci nám stí rozhodn nepoda í stihnout do konce roku. Obyvatele Ostravy to nepot ší. V tšina doufá, že na novém nám stí bude stát letošní váno ní strom. MFD 9.10.2006
Lou ná získala oranžerii, chce v ní po ádat plesy a ubytovat b žka e Lou ná nad Desnou - Zámeckou oranžerii, n kdy též ozna ovanou jako skleník, získala bezplatn Lou ná nad Desnou. Na obec tuto památku, která je sou ástí zdejšího významného renesan ního žerotínského zámku, p evedl stát. Zdejší radnice o oranžerii poprvé požádala p ed deviti lety. Dnes má s ní velké plány. „Oranžerie p estala sloužit svému ú elu už v padesátých letech minulého století, kdy ji tehdejší národní výbor za al p estavovat na kulturní d m,“ íká starosta Lou né nad Desnou Pavel Martínek, podle kterého by obec ráda objekt využívala práv pro kulturu. „Nejprve ji však chceme ve spolupráci s památká i dát p vodní vzhled,“ dodává. Lou ná nad Desnou nemá v sou asnosti žádný vhodný prostor pro po ádání kulturních akcí. Radnice dokonce nedávno prodala i budovu zdejšího kina. Od oranžerie si proto slibuje zázemí nap íklad pro po ádání zdejšího festivalu p veckých sbor i zimních ples . „Mimo to bychom v objektu oranžerie rádi vybudovali i zázemí pro b žka e. Plánujeme totiž ve zdejší zámecké zahrad na zimu p ipravit osv tlené b žecké trasy,“ dodává starosta. (roh) MFD 6.10.2006
Koupíme cihelnu a budou v ní byty Olomouc - V památkov chrán né budov cihelny v Olomouci-Slavonín by m ly vzniknout byty a zázemí spole nosti Profi-tisk group. Prodej objektu, na jehož neut šený stav upozor ují dlouhodob památká i, již schválili olomou tí zastupitelé. „Zda firma budovu skute n využije, však bude záviset na dohod s Národním památkovým ústavem,“ ekl jednatel firmy Tomáš Vebr. „Zabýváme se polygrafickou výrobou a sídlíme v nevyhovujících prostorách. Zázemí firmy a sklady bychom proto rádi p esunuli do cihelny. V prvním pat e chceme vybudovat byty, v p ízemí by mohla být i vinárna. P ipravujeme studii, která by byla šetrná ke konstrukci objektu. Pokud se ale nedomluvíme s památká i, budeme z ejm muset od zám ru ustoupit,“ uvedl Vebr. Doplnil, že kupní smlouva ješt není podepsána. Podle památká cihelna z poloviny 19. století chátrá. Oválná budova s d ev ným prvním patrem obsahuje osmnáctikomorovou cihlá skou kruhovou pec takzvaného Hoffmanova typu z let 1883 až 1884, nad jejímž st edem je kou ovod a 37 metr vysoký komín. Památka chátrá Nyní je ást st ešní konstrukce z ícená, d ev né oplášt ní a krov jsou v havarijním stavu, d ev né prvky jsou poni ené a z ásti rozkradené. M sto p ed t emi lety cht lo cihelnu prodat zájemci, který ji zamýšlel zrekonstruovat a využít jako restauraci a hotel. Z toho však sešlo. „Cihelna se ocitla na kraji zájmu, p estože se jedná o jednu z mála olomouckých technických památek. Je úzce spjata s moderní historií m sta a záchranu si rozhodn zaslouží. T eba také proto, že z ní, a také z vápenky v Grygov , pochází stavební materiál v tšiny olomouckých dom ,“ ekl Miroslav Papoušek z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Nám stek olomouckého primátora Jaromír Czmero potvrdil, že zastupitelstvo m sta v polovin zá í schválilo prodej objektu. Kupní cena iní 1,36 milionu korun. Vebr p edpokládá, že úpravy objektu si vyžádají nejmén 15 milion korun. ( TK) MFD 12.10.2006
9
esko versus starožitník Ministerstvo se bude ve Vídni soudit o ukradenou plastiku Cholinské madony Olomouc - O vzácnou sochu, kterou p ed lety zlod ji ukradli z kostela v Cholin na Olomoucku, se bude eská republika soudit. Podle ú edník ministerstva kultury je to poslední možnost, jak nelegáln vyvezené um lecké dílo získat zp t. Víde ský starožitník, u kterého plastiku Cholinské madony rakouští policisté objevili, se totiž odmítá sochy vzdát. Sošku, jejíž cenu odborníci odhadují na ty i miliony korun, našli rakouští detektivové na ja e p i domovní prohlídce u jednoho víde ského starožitníka. Do té chvíle o ní nikdo nev d l dlouhých deset let, p ed kterými ji dodnes neznámí zlod ji ukradli z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Cholin . Lidé z ministerstva kultury vzáp tí po znovuobjevení madony požádali rakouské památká e, aby jim pomohli dostat um lecké dílo z druhé tvrtiny patnáctého století zp t do eské republiky. Existovala totiž šance, že by starožitník mohl souhlasit s tím, že gotickou sošku dobrovoln vrátí cholinské farnosti, která o sošku v roce 1996 p išla. „V tomto p ípad ale k dohod nedošlo,“ ekla mluv í ministerstva kultury Ludmila Kadrnková. Budeme se soudit, vzkazuje ministerstvo Jedinou šancí, která nyní eským ú ad m zbývá, je tak soudní spor. „Práv v t chto dnech už uzavíráme smlouvu s právní kancelá í, která bude hájit zájmy eské republiky u rakouského soudu,“ potvrdila Kadrnková. „Rakouský památkový ú ad nám poskytl cenné informace, které mohou p isp t k úsp chu soudního ízení,“ dodala mluv í ministerstva. Starožitník, který ukradenou sochu koupil pravd podobn od p ekupník , ji nechal zrestaurovat a práv kv li náklad m žádost eské strany odmítl. Za sošku podle ú edník požaduje vysoké odškodn ní. Cholinskou madonu, která je podle památká v bec nejcenn jší um leckou památkou, kterou zlod ji od za átku devadesátých let minulého století na st ední Morav ukradli, p itom starožitník v sou asné dob v bec nemá. Po policejní razii milionová plastika skon ila v depozitá i víde ského soudu. Po znovuobjevení Cholinské madony byli nadšeni i olomou tí památká i. „Je to moc dobrá zpráva, protože Cholinská madona je z ejm nejcenn jší památkou ukradenou v Olomouckém kraji. Její cenu sice odborníci stanovili na více než ty i miliony korun, ale její historická hodnota je nevy íslitelná,“ ekl tehdy šéf olomouckých památká Pavel Kone ný. Nyní však není jasné, kdy a jestli v bec se vzácná soška vrátí zp t. „Jak dlouho a s jakým výsledkem bude soudní ízení probíhat, v tuto chvíli nelze odhadnout,“ prohlásila mluv í ministerstva kultury Ludmila Kadrnková. Souboj právník totiž m že trvat m síce, ale také t eba n kolik let. Pokud se sochu nakonec poda í získat z Rakouska zp t, mohla by se nap íklad stát dalším exponátem v unikátní sbírce nedávno otev eného Arcidiecézního muzea v Olomouci. Na své p vodní místo do cholinského kostela Nanebevzetí Panny Marie by se už pravd podobn nevrátila, aby se nemohla už podruhé ztratit. (Jakub Štos) MFD 13.10.2006
Brno se dohodlo s farností na zp ístupn ní kostnice Brno - Brn nští radní se dohodli s ímskokatolickou farností kostela svatého Jakuba na finan ním zabezpe ení opravy a zp ístupn ní vzácné kostnice pod chrámem. „Rada schválila smlouvu, podle které m sto poskytne celkem 3,5 milionu korun, zbývajících 8,5 milionu korun musí získat farnost. Pokud smlouvu potvrdí zastupitelstvo, památka se turist m otev e možná již p íští rok,“ ekl primátor Richard Svoboda. „Jsme p esv d eni, že by se z kostnice mohl stát jeden z dalších velkých turistických magnet m sta. Jednání trvala bezmála dva roky,“ uvedl Svoboda. Pod chrámem podle p ipravené studie vznikne návšt vnický okruh s meditativním prostorem p ipomínajícím kapli. Dosud se dalo do kostnice výjime n sestoupit vpustí v dlážd ní na nám stí, pro turisty ale vznikne vchod ze schodišt , které nyní vede ke kostelní koteln . „Peníze na zp ístupn ní podzemí chce farnost získat z takzvaných norských fond vy len ných vládou severského státu na opravy evropských památek,“ ekl fará a brn nský d kan Václav Slouk. D kan doufá, že po rekonstrukci nebude kostnice pot ebovat další peníze na provoz. „Nejsem podnikatel, t žko m žu n co dotovat. Ovšem pokud by byl n jaký zisk, kostel pot ebuje peníze po ád, na st echu a další v ci,“ uvedl Slouk. Ani m sto nehodlá na kostnici po zp ístupn ní p ispívat. „Jsme p esv d eni, že z hlediska provozního bude kostnice fungovat zcela autonomn , bez pot eby ve ejných prost edk ,“ ekl primátor. Podle znalce brn nského podzemí Aleše Svobody je kostnice pozoruhodným monumentem,
10
obsahuje desetitisíce kosterních poz statk ze zrušeného h bitova, který kdysi kostel obklopoval. Rozkládá se pod velkou ástí nyn jšího Jakubského nám stí. K jejímu odkrytí p isp la v roce 2001 náhoda. P i úpravách povrchu nám stí narazili d lníci na klenbu, pod níž se skrývaly prostory zapln né až po strop kostmi. ( TK)
MFD 12.10.2006
Architekt: Kostel má magickou sílu trnáctého íjna Opavané znovu zavítají do kostela svatého Václava. V uplynulém roce na n m intenzivn pracovali restauráto i. Zástupci m sta navzdory návrhu památká rekonstruovat památku do barokní podoby prosadili svou - nechali zakonzervovat sou asnou podobu kostela. Bez barokizujících rekonstrukcí. „S památká i probíhala zdlouhavá jednání, nakonec s postupem obnovy kostela souhlasili,“ íká hlavní architekt m sta Opavy Zden k Bendík. „Interiér kostela p sobil už p ed opravou zvláštní magickou silou. Nyní s novým osv tlením a po provedené konzervaci získala magi nost nový rozm r,“ míní architekt. Návšt vníci spat í na jednom míst doklady gotiky i baroka V interiéru kostela svatého Vojt cha mohou nyní návšt vníci pozorovat doklady všech architektonických prom n p vodn gotické památky pocházející z po átku trnáctého století. Nad kamennými gotickými sloupy spat í barokní plenty. Na jednom ze sloup uvidí žlutomodrý fragment malby - podle restaurátorky Josefiny Pekárkové patrn nejstarší ran barokní malby v celém Slezsku a zárove gotický sokl i pozd jší barokní omítku s malí skou výzdobou. Pro se zástupci m sta rozhodli pro variantu konzervace? Pro zachování jedine nosti stavby. A také protože zvolený postup byl levn jší. „Vyšel nás zhruba o polovinu levn ji než by stála klasická restaurátorská metoda. Památka by p i ní navíc zapadla do série obdobn rekonstruovaných staveb nacházejících se v pom rn blízkém okolí. A nebyla by z architektonického hlediska tak vyjíme ná,“ tvrdí Zden k Bendík. V minulosti m l kostel n kolikrát blízko k zániku. V roce 1556, p i velkém požáru Opavy, spolu s komplexem zdejšího kláštera vyho el. Ob tí požáru se pak stal ješt n kolikrát. Po roce 1600 byl rekonstruován v renesan ním slohu. V roce 1732 v barokním. Po josefinských reformách jej využívala armáda a památku zna n znehodnotila. V šedesátých letech dvacátého století se už uvažovalo o demolici, když památká i objevili v kapli svatého Dominika fresky ze trnáctého století. „Zrekonstruoval je Vladimír Terš. Kostel tak zachránil p ed zbouráním,“ uvádí Zden k Bendík. Kapli už letos restauráto i obnovit nestihli, stejn jako strop kostela. Termín jejich rekonstrukce zatím není znám. Lidé se do kostela podívají vždy p i konání n které z kulturních akcí. Poprvé letos druhou íjnovou sobotu. V rámci Svatováclavského hudebního festivalu zazní Mozartovo Reqiuem v podání souboru Solamente Naturali Bratislava a brn nského p veckého sboru Ars Brunensis Chorus. Jako dirigent se p edstaví Marek Štryncl. (mar) MFD 14.10.2006 (OaHD 14.10.)
Pod dálnicí našli osadu a hroby Prav ice, Olomouc - Tým pod vedením olomouckého archeologa Arkadiusze Tajera objevil u Prav ic na Krom ížsku asi t i tisíce let starou osadu. Kousek od ní pak odborníci odkryli i kosterní poz statky a žárové hroby. Nalezišt pochází z halštadského období, kdy se na našem území st ídalo keltské a germánské osídlení. Je to jen další z mnoha objev , které na Krom ížsko p inesla stavba dálnice D1. „Pro nás to je unikátní p íležitost k pr zkum m na obrovských plochách,“ ekl Arkadiusz Tajer z Olomouckého archeologického centra, který vedl výzkumy na dálni ním „staveništi“ kolem Krom íže. „Od Vrchoslavic až po Hulín jsou poz statky ilého osídlení od nejstarších lidských dob. V Krom íži u kopce Barbo ina jsme nalezli pazourkové úšt py a poz statky menšího sídlišt z ejm z mladší doby kamenné. Kousek odtud byl pak nalezen d tský hrob jevišovické kultury, což je velmi vzácný objev. U Hulína se našlo poh ebišt kultury nitranské a n kolik m d ných a bronzových šperk . Objevily se tam i velké sídelní jámy z doby bronzové,“ tvrdí Tajer. Mezi Prav icemi a Hulínem brzy povede rychlostní komunikace R55. Dnes tam jsou v hlín pod odkrytou ornicí vid t pravidelné ty úhelníkové a kruhové jámy. Kdysi tam stály tak zvané polozemnice a vedle nich v zemi vyhloubené sýpky na obilí. O t i sta metr dál jsou v erstv odkryté zemin patrné kruhy a tmavé obdélníky. Podle archeolog jde pravd podobn o germánské žárové hroby a nádoby s popelem a kosterními poz statky. (kat) MFD 27.10.2006
11
Tova ovskému zámku vracejí p vodní vzhled Tova ov - Do konce roku potrvá p estavba hlavního zámeckého nádvo í v Tova ov na P erovsku. Zámek je po dobu prací od za átku m síce pro ve ejnost uzav en. Prohlédnout si ho mohou v íjnu jen v tší skupiny zájemc na základ objednávky. Výjime n se historický objekt lidem otev e o víkendu 21. a 22. íjna, kdy se chystá tradi ní výlov Hradeckého rybníka. Na obnovu centrálního nádvo í získalo v letošním roce m sto deset milion korun. "Peníze jsou ur eny na obnovu centrálního nádvo í a na kompletní opravu kanalizace, která je v havarijním stavu," uvedl kastelán Jaroslav Dostál. Rekonstrukce má skon it ješt letos. Záležet bude p edevším na vývoji po así. M sto hodlá uvést hlavní zámecké nádvo í do stavu, ve kterém se nacházelo za pán Gutmann , kte í památku vlastnili do první poloviny dvacátého století. Sou ástí rekonstrukce bude stavba kulatého kv tinového záhonu, který zdobil zámecký areál také v minulosti. (dar) OD 7.10.2006
Práce na kostele za nou už brzy Ku erov - P ísp vek od rodák žijících v N mecku a také dotace od státu. Peníze umožní opravu ku erovského kostela. D lníci za nou tento týden. „Už máme hotové všechny projekty. Nejprve musíme stavbu zajistit staticky a necháme zrekonstruovat st echu. Akce se rozjíždí po troškách," uvedl fará Jan Klíma. (mig) ZnD 9.10.2006
Vestibul nádraží zdobí sto let staré malby Opava - Jako p ed sto lety se budou cítit cestující v opraveném vestibulu nádraží Opava-východ. St ny a strop zdobí p vodní malby a také kovové sloupky u pokladen, okna, dve e i ozdobné m íže odpovídají dob našich prad de k . „Celá hala se p izp sobila podle historických fotografií. Strop a horní ásti zdí zdobí p vodní dekorativní výmalba z konce 19. století. Lidé ji budou nad svými hlavami vídat tak, jak tam byla p vodn , nic není p imyšlené,“ íká Dalibor Halátek z Národního památkového ústavu. Restaurovat starou výmalbu se poda ilo díky kvalitní práci tehdejších emeslník a malí ských mistr . „P vodní malbu jsme odmývali vodou. Byla zafixována, použili na ni n co jako penetraci, takže ji voda nezni ila. Had íkem jsme hlinkové vrstvy vlh ili a odkrývali,“ íká restaurátorka Renáta Svobodová. Odkryté fragmenty malby pak bylo t eba doplnit a obnovit barvy. „Toho p vodního je na st nách a stropech zhruba ty icet procent, zbytek jsou rekonstrukce,“ vysv tluje Dalibor Halátek. Tam, kde byly malby hodn poškozené, pomohla stará fotografie. Pochází z 8. b ezna roku 1914 a je tak kvalitní, že si památká i mohli po íta em p iblížit pot ebnou ást výmalby a podle ní postupovat. „Nap íklad motiv drak na strop jsme nemohli dát dohromady. S pomocí fotografie a po íta e jsme jej však doplnili a podle zachovaných fragment také obarvili,“ popisuje restaurátorka. Od p elomu 19. a 20. století se malby liší drobností - dv okrouhlá pole obsahovala nejspíš znaky habsburské monarchie, malba však byla vyškrábána a nejde obnovit. Z politických d vod p i vzniku SR znaky z ejm odstran ny nebyly, nejsou už na snímku z roku 1914. (zh) MFD 11.10.2006
Nález: mince byly uvnit k íže Babice - Unikátní nález se poda il restaurátor m v Babicích. P i oprav skoro dv st ty icet let starého kamenného k íže U Horní kového v centru obce v n m objevili vyhloubenou schránku, která ukrývala vzácné starožitnosti. "Našli jsme uvnit kamene ty i mince. Jsou to dva krejcary, grešl a jeden p lkrejcar. Všechny jsou z druhé poloviny osmnáctého století," up esnil babický starosta Miloslav Ma ásek k nedávnému nálezu. D dictví po p edcích radní ihned p edali do rukou odborník z uherskohradiš ského Slováckého muzea. Po jejich zásahu byla m d ná platidla za pár dní jako nová. "Mince byly ve velmi špatném stavu. Nejd íve jsem odstranila korozní nánosy asi dvoudenním vyluhováním v destilované vod . Pak jsem je ru n o istila a namo ila do konzerva ního roztoku. Celkem mi to zabralo asi týden,"
12
prozradila postup prací restaurátorka Ludmila Štefánková. Kdyby se mince nedostaly do rukou odborník práv nyní, za n jaký as by se podle ní rozpadly. Nalešt ná platidla radní spolu se sou asnými mincemi a pam tním listem uložili ve schránce zp t dovnit k íže. Objev není pro odborníky ni ím výjime ným. S podobn ukrytými starožitnostmi se v poslední dob setkali nap íklad ve Velehrad nebo Kunovicích. " Podobné v ci nacházíme nap íklad v kaplích nebo kostelních báních. Dávají se tam asto p i opravách nebo i p i stavb , jak tomu bylo i u babického k íže," dodala Štefánková. Rekonstrukce nejstarší babické památky stála radní p es p taosmdesát tisíc korun. "Z kraje jsme dostali p ísp vek ve výši padesáti tisíc korun. Snažíme se obnovovat všechny památky v obci. Lidé kolem nich dennodenn chodí a chceme, aby se na n p kn dívalo," poznamenal starosta Ma ásek. U p íležitosti hodových slavností v ned li opravený k íž posv til fará Zden k Zlámal. (m ) SlD 16.10.2006
Sousoší má nový kabát Jalubí - Zbrusu novou podobu dostalo sousoší slovanských v rozv st svatého Cyrila a Metod je p i silnici procházející Jalubím. Sto dvacet jeden rok staré památce sv tc , ideov a formáln spojených v jedno výtvarné dílo, dali novou podobu restauráto i. Práce nebyly omezeny na pouhou konzervaci pomníku, ale dopln ny byly také jeho poškozené ásti. "Lidé v naší vesnici si váží d dictví našich p edk . Proto se snažíme památky, které nám zanechali, postupn restaurovat. Sedmdesátitisícovou dotaci na ochranu památek jsme letos obdrželi z Krajského ú adu Zlín a stejnou finan ní ástkou se na renovaci sousoší svatých Cyrila a Metod je, které pochází z roku 1885, spolupodílela obec," uvedl starosta Jalubí Karel Malovaný. (zs) SlD 20.10.2006
Vl novské búdy eká nejvyšší ochrana Vl nov - Památková rezervace ty iadvaceti vinohradnických staveb nazvaná Vl novské búdy se brzy do ká vyšší míry zákonné ochrany, než je tomu v sou asnosti. Slovácký deník o tom exkluzivn informoval starosta Vl nova Jan Pijá ek. "Sou asné zákony, v etn stavebního, neposkytují území památkové rezervace v katastru naší obce stoprocentní ochranu. Minulé zastupitelstvo proto rozhodlo, že ji povýší," uvedl Pijá ek. Upozornil ale, že vše bude v souladu s novým územním plánem, na n mž Vl novští už pracují. Nejvyšší míru zákonného zabezpe ení má Vl novským búdám zajistit tzv. regula ní plán. "Ochrana rezervace bude spo ívat v p esn na rtnutých typech objekt , jaké tam p ípadn bude možné stav t. Po ítáme také s p ísn vymezeným zp sobem rekonstrukce búd," zmínil Pijá ek a dodal, že regula ní plán bude obsahovat do detailu rozepsané procesy, za jakých lze objekty v tamní památkové rezervaci stav t, rekonstruovat i udržovat. "Pro stavební ú ad i investora p jde o stoprocentn závazné ukazatele," dodal vl novský starosta. Zákonu, podle kterého budou muset obce nový územní plán p ipravovat, zatím chyb jí provád cí p edpisy. Za ít platit má až po átkem p íštího roku. Odborníci jsou proto v jeho posuzování zdrženliví. "Doposud není zcela jasné, do jaké míry bude zákon regulativu uplat ovat. Jisté však je, že k samotnému regula nímu plánu se budou vyjad ovat jak památká i, tak samotní vlastníci staveb. Kone nou podobu norma v obci získá až po široké diskuzi," prozradil Ji í Kolouch z odboru územního plánování Stavebního ú adu v Uherském Brod . Jak zp ísn ní p edpis prosp je samotné rezervaci, ukáže podle památká budoucnost. "Lokalit samotné regulace ur it pom že, její podmínky ale musí být stanoveny jasn ," prohlásil pracovník památkové pé e Miloslav Tabarka. SlD 31.10.2006
V Nové Vsi by rádi zachránili starý most Hradec - Nová Ves - Zachránit unikátní železni ní most p ed zni ením se pokouší Hradec - Nová Ves na Jesenicku. Podle územního plánu by totiž sto t icet let stará stavba musela ustoupit naplánované silnici. "Pokoušíme se jednat s památká i, aby byl most zapsán mezi technické památky. Je jedním z posledních, který byl stav n rovn bez šikmých zakon ení," popsala vzácnou památku starostka Hradce - Nové Vsi Jana Vaní ková ( ODS). Kdysi frekventovaný most, pod nímž vede železnice, dnes využívají už jen p ší, cyklisté a maminky s ko árky. Lidé si p es n j zkracují cestu z Hradce do Nové Vsi. Podle Vaní kové je ale škoda jej zlikvidovat. "Jeho fotografii máme na všech propaga ních materiálech. Je to krásná stavba a doufám, že se nám ji poda í zachránit," ekla Vaní ková. Už p ed n kolika lety se obec musela vypo ádávat s následky vandalství. Most je totiž obložený vzácným supíkovickým mramorem, který si lidé odlupovali. (dk) ŠaJD 31.10.2006
13
Poni ený h bitov se do ká opravy V olomoucké m stské ásti ernovír je pochováno 3500 voják * První padli v roce 1866 Opravy se z ejm do ká zdevastovaný vojenský h bitov v olomoucké m stské ásti ernovír. Na pot eb záchrany státem chrán né památky se shodli pracovníci olomouckého Národního památkového ústavu (NPÚ) a zástupci magistrátu. Na ernovírský h bitov se vztahují i mezinárodní konvence, podle kterých stát musí o hroby padlých pe ovat. Býval od po átku sou ástí vojenské duchovní správy. První zde pochovaní vojáci padli za prusko-rakouské války v roce 1866. Celkem se odhaduje po et poh bených voják na t i a p l tisíce. Pochováni jsou tu katolíci, pravoslavní i muslimové. Podle Miroslava Papouška z olomouckého pracovišt NPÚ bude nutné mj. hroby znovu zam it a odstranit beton, jímž jsou zality hlavní cesty. Nejnáro n jší na práci i peníze však bude nové odlití a osazení k íž . „Tehdy to byla b žná technologie, dnes to bude problém,“ uvedl Miroslav Papoušek. Dodal p itom, že na h bitov nezbyl k íž ani na jednom náhrobku. „Znamená to, že pro p ípadnou obnovu nez stal vzor, bude t eba vycházet z fotografií,“ poznamenal památká . Kompletní rekonstrukce h bitova má stát podle olomouckého primátora Martina Tesa íka ( SSD) 26,7 miliónu korun. Radnice se chce pokusit získat na ni dotaci z tzv. norských fond Evropské unie. „Ta m že init až 85 procent náklad ,“ uvedl Tesa ík. Olomou tí radní na svém posledním zasedání p ed komunálními volbami schválili závazek m sta na spolufinancování akce, který je podmínkou pro zahájení jednání o dotacích. O výjime ný h bitov se ádn pe ovalo ješt za první republiky a snad i n jaký as po válce. V šedesátých a sedmdesátých letech už byl zarostlý, k íže reziv ly, na mnoha byla jména padlých ne itelná, h bitov však ješt celkem byl ve své p vodní podob . „Za átkem devastace bylo odebrání h bitova vojsku a p evedení pod tehdejší m stský národní výbor,“ p ipomn l Papoušek. (M.Hradil) P 19.10.2006
Podzemí zámku ni í voda Slavkov u Brna - K nejv tším problém m slavkovského zámku pat í voda, která zatéká skrz nádvo í do jeho podzemí. Na opravu, která by ho úpln vy ešila, ale m sto nemá dost pen z. Proto se chce zatím spokojit s tím, že zabezpe í alespo p edzám í. Problém s vlhkostí podzemí na zámku ve Slavkov u Brna m la vy ešit stavba budovy kongresového centra. Ta ale ztroskotala na tom, že na ni m sto nedostalo krajskou dotaci. „Nev ím tomu, že dostaneme peníze od kraje. Tamní ú edníci mají jiné priority. Nejd íve tedy musíme dokon it opravu st echy a fasády zámku. Teprve potom se m žeme pustit do odvod ování sklep ," ekl vedoucí slavkovského odboru investic a rozvoje Ji í erný. Kv li plánované stavb kongresového centra už d lníci rozkopali ást p dy u p edzám í, aby proschla. Te Slavkovští dají do po ádku alespo nevzhledné okolí památky! „Jednak vypadalo okolí této stavby oškliv a navíc se tam sesouvala p da. Zadali jsme proto architektovi, aby vyprojektoval, jak nejlépe p edzám í odvodnit," dodal erný. Podle architekta je nejvhodn jším ešením zavedení izola ních fólií s možností odv trávání. „Instalací t chto prvk bude p da dál p irozen vysychat a jámy p itom nebudou hyzdit vzhled nádvo í. Odvezenou hlínu totiž nahrneme zpátky na izola ní systém," vysv tlil architekt Boris Medek. Ten doufá, že se proti t mto úpravám nepostaví památká i. Ti podle n j zásadn nesouhlasili ani s výstavbou kongresového centra. Památká i však o této záležitosti prý nic nev dí. „O takových úpravách jsem nic neslyšela. Ani nevím, že m lo n jaké kongresové centrum ve Slavkov stát. Proto k v ci nemohu nic íct," tvrdila Jana Firbasová z brn nského pracovišt Národního památkového ústavu. (miv) VyD 17.10.2006
Vzácná lodžie je opravena, po 333 letech Vyškov - Návšt vníci Vyškova mají po mnoha desetiletích možnost vid t památkov chrán nou zámeckou lodžii v p vodní podob . V pátek skon ily dvouleté opravy cenné stavby. Byly první rekonstrukcí objektu za 333 let jeho existence. Muzeum Vyškovska této p íležitosti využilo a otev elo zájemc m tematickou výstavu Historie zámecké lodžie a zahrady. Pokra uje také obnova zahrady, která skon í v listopadu. „Nyní za ne lodžie sloužit ob an m i návšt vník m m sta jako vyhlídková terasa a prostor pro konání kulturních a spole enských akcí,“ uvedla mluv í m sta Olga Mužíková. Oprava lodžie zahrnovala obnovu fasád,
14
arkád, vnit ních zdí, drobných architektonických prvk i terasy, ze které je dobrý výhled na vyškovský zámek. Kv li p ístupu na terasu vzniklo nové schodišt . Lodžie vznikla v roce 1673, v dob nejv tšího rozkv tu Vyškova. Zámek se zahradou býval p íležitostnou rezidencí olomouckých biskup a pyšnil se hrdým p ízviskem „moravské Versailles“. ( TK)
MFD 16.10.2006
St echa synagogy bude opravena Jeden z nejcenn jších objekt v Lošticích na Šumpersku se do ká ješt v letošním roce zahájení rekonstrukce. Na opravu tamní synagogy získalo m sto p l miliónu korun z esko-n meckého fondu budoucnosti. Další náklady ve výši 300 tisíc korun poputují z m stské kasy. „Za tyto peníze opravíme st echu památky. V íme, že se nám poda í získat i další prost edky. V následujícím roce by m la p ijít na adu rekonstrukce vn jší ásti modlitebny a nakonec i interiéru. Cht li bychom také obnovit n kdejší rabínský d m. Celkové náklady na obnovu památky p ijdou zhruba na 10 milión korun,“ ekl Právu starosta Loštic Ctirad Lolek (nez.). Podle jeho slov se poda ilo získat peníze také díky sdružení Respekt a tolerance, které mapuje osudy místní židovské komunity, shromaž uje historicky cenné materiály a v nuje se také výstavní innosti. Po dokon ení oprav po ítá loštická radnice s tím, že zde bude sdružení sídlit. „Dále by objekt m l sloužit ke kulturním a spole enským akcím. Prostory mají vynikající akustiku, takže zde chceme po ádat koncerty a také výstavy,“ podotkl Lolek. Loštická synagoga byla postavena p ed dv ma sty lety v klasicistním stylu na míst , kde p vodn stávala d ev ná modlitebna. Za války ji nacisté zav eli a její vnit ní vybavení odstranili. Po roce 1945 se nacházely v jejích prostorách sklady, v 60. letech zde vzniklo Havelkovo muzeum s expozicí loštického hrn í ství. To zde sídlilo do roku 1980. Po zrušení muzea se tu na as usídlila hudební škola. Památka už, krom statického zabezpe ení, dvacet let chátrá. (Bára Haušková) P 20.10.2006
Malí i vracejí chrámu jeho krásu Restauráto i: Interiér k tinského kostela byl p vodn zá iv jší Marta Antonínová K tiny - Ve k tinském chrámu op t vyrostlo lešení. Využívají ho restauráto i, kte í vracejí vnit ním prostorám p vodní krásu. „Je to týmová práce, na které se ne podílejí jen restauráto i plastik a obraz , ale také pozla ova i, štukaté i nebo malí i iluzívní architektury," vysv tlil restaurátor Mário Král, který se do k tinského chrámu vrací už trnáctým rokem. Jeho kolega Vladimír Procházka tam pracuje už celé tvrtstoletí. Úprava v kapli svaté Barbory trvala t i roky, dnes se skví v celé své nádhe e. „Chrám sám o sob je fascinující svou dokonalostí. Jeho barokní tv rci odvedli maximální výkon. Siln na mne p sobí jeho atmosféra, která m zklid uje a obohacuje," dodal restaurátor. Hlavní slovo má te v kostele skupina malující iluzívní architekturu. „N komu se m že zdát, že jde tak trochu o dopl kovou záležitost, ale v celém kontextu chrámu tvo í nezastupitelnou úlohu," ekl malí Libor Jaroš. Jak vysv tlil, už v antice m lo použití kamene a mramoru zvláš hlubokou symboliku. Ta se sice dnes postupn vytratila, ale v kompozici celé výzdoby je nezastupitelná. V „živé" form se mramor vyskytuje pouze na k titelnici a áste n na kazateln . Nap íklad na oltá ích je iluze štukolustru, což je broušená a lešt ná sádra, jinde se vyskytuje malovaný mramor. „Je to taková fikce na druhou. Napodobujeme tak zvaný k tinský mramor, který sleduje spíše rovinu vizuální nádhery. Je d lán velkoryse a celek lahodí oku," ekl Libor Jaroš. Odhaduje, že p vodní malba vznikala velmi rychle. Podkladová vrstva byla d lána velkou št tkou i mo skou houbou, pak byla št tcem navrstvena základní struktura. „Zaujaly nás drobn jší barevné plošky a p emýšleli jsme, jak asi vznikly. Zkoušeli jsme št tky a št tce. Nebylo to ono. Pak jsme nast íkali barvu na podklad za pomoci b ezového košt te. Výsledek se nejvíce podobal originálu," p iblížil malí proces hledání. Plocha malovaného mramoru, dopln ná iluzí žlábkovaných sloup , zaujímá plochu asi ty set metr tvere ných. „Celkem máme na letošní podzim k dispozici p t a p l milionu korun. P t milion od ministerstva kultury, zbytek dodá farní ú ad K tiny," vyjmenoval k tinský d kan Tomáš Prnka. Peníze poslouží i k zaplacení revize elektrické instalace. Dneškem kon í také oprava fasády. D lníci se brzy pustí do úprav, které zajistí odvodn ní ploch kolem chrámu. HoD 14.10.2006
15
Znojemské kašny se p ipravují na zimu Znojmo - Stovky až desetitisíce korun stojí údržba kašen, bazénk a ve ejných brouzdališ , které se v centru Znojma v t chto dnech p ipravují k zimnímu spánku. „Zatímco je velké brouzdališt i malá kašna se žabi kami v Jubilejním parku v horní ásti Znojma na nadcházející zimní období ádn p ipravena, velká rokoková kašna ve znojemském Benešov parku v dolní ásti Znojma na své zazimování teprve eká," ekl editel M stské zelen Znojmo Radoslav Habrdle. Podle n j je to letos spíše klasická b žná údržba po letní sezon . Kontrolovat a následn opravit se musí všechny nádrže, v kterých se drží a proudí voda. „Zjistili jsme, že kašna v dolním parku m la siln popraskaný skelet a kv li tomu voda z kašny siln prosakovala do okolí. Hrozilo její celé rozpadnutí," popsal hrozící nebezpe í editel. „Museli jsme odstranit celé dno, odsekat nejvíce poškozené ásti a popraskané okraje, p es které tekla voda ven. Pak se bude pokládat nové dno a nasazovat zp t opravené zakulacené okraje kašny" popisuje následující práce jeden z pracovník Jan T ebák. (dr) ZnD 10.10.2006
Strachotín plánuje muzeum STRACHOTÍN - Mezi památkov chrán né objekty cht jí ve Strachotín na B eclavsku zapsat starý habánský d m, stojící jen pár metr od obecního ú adu. Starosta Bohumil Bohatý (KDU SL) Právu sd lil, že o myšlence již jednali s majitelem domu. „Je to již starší pán a je této myšlence naklon n. Ten d m z ejm skute n pochází z habánského období,“ ekl starosta. Protože obec leží na turisticky zajímavých cyklotrasách a o návšt vníky není zejména v hlavní turistické sezón nouze, nabízí se možnost vybudování obecního muzea. (miv)
P 21.10.2006
Habánskou pec našli po p ti letech bádání Vacenovice - Velké vít zství. Tak lze nazvat nález habánské vypalovací pece, který se po p ti letech usiIovného hledání poda il archeologu Ji ímu Pajerovi ve Vacenovicích. V zahrad jednoho z tamních dom objevil p ed dv ma dny pomocí sondy kanálky jimiž se pecí rozvád l horký vzduch. „Pak už bylo hledání jednoduché. P i odkrývání jsme postupovali do stran, až jsme narazili na vypálenou podlahu, která tvo í dno pece," uvedl archeolog. Rozm ry nálezu jsou podle n j ojedin lé, délka je ty i a p l metru, ší ka pece dva metry Za ízení sloužilo k vypalování novok t nského nádobí i fajánsí. „U nás se našla prozatím jedna malá habánská pec, takto velký nález ale neobjevili zatím nikde," ekl Pajer. Prozatím je cenný objev, který ochotnému majiteli zahrady zasahuje až do vinohradu, zakrytý vrstvou hlíny Bude t eba jej o istit a pe liv omést. Pak teprve bude možné jej po ádn prozkoumat. Habáni, neboli novok t nci, p išli na Moravu v roce 1526 ze Švýcarska, jižního N mecka a alpské ásti Rakouska. Tam byli pronásledováni, ve svém novém p sobišti pozvedli významn úrove emesel i zem d lství. Jejich keramika je ojedin lá a cen ná po celém sv t . (bj) HoD 14.10.2006
Muzeum má evropský unikát Šaty a ú es hrab nky Markéty z rodu Diechtrichstein p e kaly v rakvi t i století IVANA SOLA ÍKOVÁ Mikulov - V kostele svatého Václava v Mikulov se musel zastavit as. Jak jinak si vysv tlit neuv itelný nález antropolog , kte í zde zkoumali kosterní poz statky Dietrichstein . Objevili neoby ejn zachovalou kostru hrab nky Markéty Františky Dietrichsteinové, rozené Lobkowiczové. Ješt pozoruhodn jší však je, že kostra byla od ná do šat , na nichž se b hem t í staletí neporušila tém ani nitka. Lebka má zachovaný dobový ú es i epe ek na ú esu. Velmi dob e se dochovaly šaty, pláš a dokonce i pun ochy" popisuje nález antropoložka Eva Drozdová. Z kostí lze podle ní vy íst, že hrab nka trp la skoliozou a m la zubní kazy. Záhadou je, pro na kostech a šatech hrab nky nezapracoval zub asu. Kostra jejího manžela Václava Viléma totiž byla v mnohem horším stavu. „M že to být tím, že jeho rakev byla vykradena. A záleží i na klimatu v rakvi. Každá je z jiného materiálu," vysv tluje antropoložka. 16
Trvalo t i roky, než odborníci kosti i zachovalé oble ení prozkoumali. Ted'se objev kone n vrací do Mikulova. „Kosti uložíme o išt né zp t do rakve. A jakmile se do Mikulova vrátí i od v, p ipravíme pro n j speciální klimatizovanou vitrínu. Pak jej vystavíme v Galerii Dietrichstein na zámku," vysv tlila editelka Regionálního muzea v Mikulov Dobromila Brichtová. Od vy ze sedmnáctého století se zachovaly v rámci evropského kulturního d dictví velmi vzácn , zejména ženské od vy se objevuji zcela mimo ádn ," uvád jí na webových stránkách odborníci z Um leckopr myslového muzea v Praze, kde budou až do konce sezóny šaty hrab nky Dietrichsteinové vystaveny. Podle nich jsou unikátní nejen tím, že se dochovaly jako komplet, ale i svým výjime n dobrým stavem zachování. „Tyto skute nosti je adí na jedno z nejp edn jších míst mezi evropskými památkami od vního um ní minulých staletí," tvrdí. Šaty konzervovala akademická malí ka Vendulka Otavská. Skládají se z p iléhavého živ tku z hedvábného plátna s drobným routovým vzorem, skládané sukn ušité z t iadvaceti díl hedvábného sametu s palmetovým vzorem a širokého hedvábného plášt s ru n st íhaným vzorem rostlinných motiv . Límec živ tku zdobí pali kovaná krajka. Dalšími dochovanými sou ástmi poh ební výbavy jsou pletené hedvábné pun ochy, podvazky z pruh hedvábné látky zdobené pali kovanou krajkou, mašle, které zbyly z obuvi a polštá ek vypln ný dlouhými lidskými vlasy. B D 4.10.2006
Nemá v ž Zajímavý pohled se nabízí v t chto dnech návšt vník m Karviné. Kostel Povýšení Svatého K íže ve Fryštát nemá v ž. D lníci tu p vodní rozebrali a stav jí ji úpln znovu. Siluetu zatím neexistující v že p ipomíná jen lešení. (taj) MSD 9.10.2006
Zámek: opravy pokra ují dál Lysice - Návšt vnická sezona kon í, to však neznamená, že by se v lysickém zámku nic ned lo. Naopak. Už te tam vládne ilý stavební ruch. „Pokra ujeme v rekonstrukci zámecké sally terreny. Na tyto práce jsme získali milion šest set tisíc korun z programu záchrany architektonického d dictví," uvedla kastelánka Martina MedkováRudolfová. Vysv tlila, že název salla terrena se užívá pro zdobené sín v p ízemí n kterých renesan ních nebo barokních palác , jejichž jedna st na je otev ena do zahrady a které se využívaly ke spole enským akcím. Nad tou lysickou už vyrostla provizorní st echa, jež bude stavbu v dob oprav chránit p ed nep ízní po así. Práce se ted' na podzim zam í p edevším na rekonstrukci terasy a revizi klenby. „S opravami jsme za ali až v íjnu hlavn proto, že jsme peníze získali teprve nedávno a cht li jsme ukon it sezonu tak, aby stavba neomezovala návšt vníky p i prohlídkách zámecké zahrady " vysv tlila kastelánka. Lysická salla terrena se adí mezi stavby typu kasino, podobná se nachází v brn nském lužáneckém parku. Její vznik spadá do poloviny sedmnáctého století. „V p íštím roce chceme ukon it úpravu exteriér , pak p ijdou na adu klenby a vlastní interiéry. Tam se nacházejí zajímavé malby," dodala Martina Medková-Rudolfová. O tom, zda se restauráto i pustí do jejich obnovy zatím není rozhodnuto. Uvnit sally terreny je nap íklad krásný dochovaný mramorový krb. „Rádi bychom tento prostor v budoucnu využili ke spole enským a komer ním akcím. V lét t eba k po ádání svateb, protože k takovým slavnostem p ímo vybízí," dodala kastelánka. (Marta Antonínová) BlD 5.10.2006 (ZnD...)
Památka nebude chátrat Kostel svatého Petra a Pavla v Ku erov se do kal opravy. D lníci te dávají do po ádku jeho st echu a také památku zajiš ují staticky Ka erovští se pro rozsáhlou rekonstrukci rozhodli mimo jiné z podn tu rodák , kte í te žijí v N mecku a na akci p isp li nemalou ástkou. VyD 20.10.2006
17
Fara v Protivanov z stane Protivanov - Ministerstvo kultury prohlásilo budovu fary v Protivanov na Prost jovsku nemovitou kulturní památkou. ímskokatolická farnost p itom navrhla p ed t emi lety objekt zbourat kv li špatnému stavu a podporovala ji v tom i ást obyvatel. Podle památká je ale fara kvalitní ukázkou stavitelství druhé poloviny 18. století. Irena Blažková z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu uvedla, že dvoupodlažní budova u silnice z Prost jova do Boskovic navíc spolu s kostelem Narození Panny Marie dotvá í panorama obce. "Fara je dokladem pronikání reziden ní barokní architektury i do prost edí odlehlých vsí a konkrétn v Protivanov p edstavuje navíc jakousi protiváhu staveb lidové architektury," uvedla Blažková. Návrh na zapsání budovy fary na seznam památek podal M stský ú ad v Prost jov . Vlastimil Rudolf z odd lení památkové pé e radnice ekl, že zápis fary na seznam kulturních památek m že p i její obnov pomoci. "Majitelem objektu je ímskokatolická farnost v Protivanov , která už p ipravuje projekt na opravu budovy. Nyní m že požádat o zhotovení stavebn historického pr zkumu i o dotace z ministerstva kultury i Olomouckého kraje," uvedl. ( tk) OD 31.10.2006
D m hyzdí Zámecké nám stí Zámecké nám stí ve Frýdku-Místku má jedinou vadu na kráse. Tou je d m na rohu s Hlubokou ulicí. Nám stí u frýdeckého zámku bylo v 80. letech minulého století zna n zdevastované, po revoluci se jej poda ilo opravit. P ipomínkou starých po ádk je již jen zmín ný rohový d m. Podle našich informací se jeho majitel není schopen dohodnout s ú ady, bud' požaduje mimo ádné p ísp vky na jeho renovaci, anebo naráží na památká e. Každý si hájí svou pravdu a výsledkem je ohyzdná budova. Možným ešením by byl prodej domu movit jšímu majiteli nebo firm , která by d m dokázala za vlastní prost edky opravit. Vy ešila by se tak patová situace. (res) FMD 30.10.2006
Historický k íž je v rukou restaurátor Dolní Bojanovice - dominantu místního h bitova budou ješt n jaký as postrádat v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku. Vy ezávaný k íž, dílo tamního rodáka Františka Vymyslického, je v rukou restaurátora. Na své místo by se m l vrátit nejspíš na za átku zimy. „Tento k íž je registrovanou památkou. Naskytla se p íležitost získat na jeho opravu peníze od Jihomoravského kraje, takže jsme ji využili," uvedla místostarostka Dolních Bojanovic Eva Rajchmanová. Podle ní byla památka ve špatném stavu. Na jejím povrchu se tvo ily praskliny, které pražský restaurátor Jakub Kándl musel vyplnit do ezbami a tmely. „Jako první se snímala druhotná polychromie, pak k íž prošel pertifikací. Restaurátor ho napustil látkami, které jej budou chránit p ed vlivy okolí," vysv tlila Rajchmanová. K íž totiž na jeho stanovišti na h bitov nic nechrání p ed slune ním žárem, mrazem ani vodou. Proto bylo t eba jeho opravu provést co nejd kladn ji. P edpokládané náklady na opravu iní kolem dvou set tisíc korun, krajská dotace iní ty icet tisíc. (bj) ZnD 14.10.2006
Klášter bude centrem porozum ní ZNOJMO - V Centrum rakouskomoravského porozum ní se má zm nit bývalý premonstrátský klášter ve Znojm -Louce, který od josefínských reforem sloužil dílem jako výrobní objekt a sídlo armády. Informoval o tom znojemský starosta Pavel Balík (KDU- SL), podle kterého má být opušt ný památkov cenný komplex bezúplatn p eveden z majetku státu na m sto. „Chybí už jen podpis kompetentního ú edníka na ministerstvu financí,“ ekl Balík. Podle starosty bude proces regenerace zchátralé architektonické dominanty m sta trvat desetiletí a náklady na rekonstrukci se odhadují na více než miliardu korun. Prost edky chce m sto získat z r zných zdroj , mimo jiné od Evropské unie, od kraje, ale i od soukromých investor . Prostory kláštera by podle Balíka m ly sloužit p edevším výstavním aktivitám a dalším spole enským a kulturním akcím. Myšlenku na z ízení st ediska, jež by systematicky prezentovalo vzájemné moravskorakouské vztahy na hranici Moravy a Dolních Rakous, podle Balíka podpo il místop edseda Senátu Petr Pithart i rakouská velvyslankyn Margot Klestilová-Löfflerová.
18
V pátek 6. íjna zde bude otev ena výstava Sigmund Freud - Odhalení 21. století, která pat í do ady letošních akcí k 150. výro í narození slavného psychoanalytika moravského p vodu. Výstava otev ená do 25. íjna slovem i obrazem p iblíží Freud v život a dílo od jeho narození v P íboru až po jeho smrt v Londýn v roce 1939. (jac) P 5.10.2006
St echou slavkovské chlouby už nebude zatékat D lníci opravují jižní ást st echy slavkovského zámku, na kterou dostalo m sto p t milion korun ze státního rozpo tu. V p íštím roce nechají slavkovští opravit za stejný p ísp vek zase jihovýchodní blok. Tak bude st echa barokní stavby už kompletn obnovená.
HoD 31.10.2006
Jugoslávské mauzoleum eká obnova Jsou v n m uloženy ostatky zhruba 1300 voják , kte í padli na bojištích 1. sv tové války Obnovy se z ejm do ká v olomouckých Bezru ových sadech n kolik desítek let chátrající mauzoleum jugoslávských voják , kte í padli za 1. sv tové války na území Moravy a Slezska. Do rekonstrukce se hodlá pustit m sto, a to i p esto, že tato kulturní památka není v jeho vlastnictví. Náklady jsou odhadovány na 12,5 miliónu korun. Památník nechala v roce 1926 v Bezru ových sadech vybudovat na um le vytvo eném mírném návrší podle projektu Huberta Austa eskojugoslávská liga. Pochováno v n m bylo asi 1300 voják . Komu vlastn pat í? „Dlouhodob je ve velmi špatném stavu. Snaha o nápravu p itom sahá již p ed rok 1989 a v 90. letech byl dokonce zpracován projekt rekonstrukce. Památka je však majetkem Jugoslávie, odkud se k tomu dlouhodob nikdo nehlásil,“ ekl noviná m nám stek olomouckého primátora Jaromír Czmero ( SSD). M stu se nyní po letech úsilí poda ilo sehnat souhlasné stanovisko s opravou památníku od slovinského velvyslanectví. „Podle právník sta í, když jedna z nástupnických zemí dá souhlas s opravou. A jednou z t ch zemí je práv Slovinsko,“ ekla nám stkyn olomouckého primátora Marcela Hanáková (ODS). Až do roku 1990 byl objekt památníku otev en. Vstupu do krypty bránila jen m íž a d ev né dve e, což byla nedostate ná zábrana pro vandaly, kte í v ní poni ili n kolik truhel a kradli zde lebky a r zné kosti zesnulých. Proto byl vstup do krypty zazd n. To v roce 1997 zabránilo i jejímu zatopení p i povodni. Zazd ný vchod do krypty byl zatím probourán jen v roce 1998, a to kv li tomu, aby odborníci mohli zjistit pot ebný rozsah prací na rekonstrukci její i celého památníku. Po skon ení výzkumu byl vchod op t zazd n. Ješt p edtím však bylo v krypt provedeno speciální ošet ení, které m lo zabránit ší ení plísní. V havarijním stavu jsou nyní mj. nap íklad schodiš ová ramena památníku a elektrické rozvody. Snad pom že i EU Vedení m sta nyní zvažuje, zda p istoupí k oprav podle n kolik let starého projektu, nebo zda dojde k jeho aktualizaci. Náklady na rekonstrukci by se m ly podle Czmera objevit v návrhu rozpo tu na p íští rok. Na obnovu kulturní památky chce m sto získat peníze také z dotací od Evropské unie i z programu regenerace m stských památkových rezervací a m stských památkových zón ministerstva kultury. Ostatky jugoslávských voják z první sv tové války spo ívají v republice pouze v Olomouci a v Jind ichovicích u Karlových Var . (Miloslav Hradil) P 11.10.2006 (OD 5.10.)
Ochrana pro ty i objekty ŠUMPERK - ty i další objekty navrhují odborníci z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu za adit na Šumpersku mezi státem chrán né kulturní památky. Ochranu si podle nich zaslouží dv boží muka v Rapotín . První, která stojí asi 100 metr od za átku, jsou spojována s místní pov stí o švédském lazaretu za t icetileté války, druhá boží muka, která pocházejí z roku 1678 a jsou z neobvyklého materiálu - krupníku, vznikla prý zase v souvislosti s tehdejšími arod jnickými procesy na Šumpersku. Dv nové památky by m l mít také Nový Malín. Mohly by se jimi stát sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1803 v zahrad domu p. 60 a sousoší Kalvárie na východním rozcestí obce u domu p. 680. (mhr) P 17.10.2006
19
Archeologové žasnou a možná p epíší d jiny Blanska Blansko - P ekvapivé záv ry p inesl archeologický výzkum v blanenském kostele svatého Martina. Sonda do podzemí potvrdila to, co odborníci zjistili už p i radiologickém výzkumu - pod p vodním kostelem jsou poz statky ješt jednoho, staršího. Navíc na svou dobu nebývale velikého svatostánku. A to by znamenalo p epsat anály. První písemná zmínka o Blansku a jeho osídlení totiž pochází z roku 1141 a souvisí práv s kostelem svatého Martina, který nechal postavit olomoucký biskup Jind ich Zdík. Pokud ale na míst stál starší kostel, lidé tu trvale žili mnohem d íve. „Radiologický výzkum ukázal, že pod kostelem z ejm leží poz statky starší stavby. Díky sond v západním ásti kostela jsme objevili n kolik hrob a také zeminu s úlomky kostí sv d ící o tom, že ze už stojí na h bitov . Zjistili jsme také, že ze má dv fáze, tu sou asnou a také jednu, která byla ješt starší,“ potvrdil vedoucí výzkumu Josef Unger z Ústavu antropologie P írodov decké fakulty Masarykovy univerzity v Brn . „H bitov bez kostela nikdy nebýval, pokud pod sou asným kostelem leží h bitov, musel zde být ješt starší kostel. Jak starý mohl být, je ale záhadou, nikdo to neví, protože záznamy o ni em podobném dochované nemáme,“ vysv tlil blanenský fará Ji í Ka a. Jasn ji bude z ejm až po kompletním archeologickém pr zkumu kostela. P i n m by ale odborníci museli rozkopat podlahu v hlavní kostelní lodi a svatostánek by se musel uzav ít. „Kompletní pr zkum v místech, kde z ejm leží poz statky p vodní stavby, máme v plánu až ve chvíli, kdy se bude opravovat celá podlaha,“ uvedl Josef Unger. P esto záv ry archeologického pr zkumu ovliv ují práce v okolí kostela už nyní. Stavba z 12. století leží na vyvýšeném míst a zeminu drží op rné zdi. D lníci ale opravu západní strany nyní museli p erušit. „Ve zdi jsou vypouklá místa, která se ru n rozebírala. Mysleli jsme, že ze je relativn nová, objevili jsme ale kámen pocházející z 12. století, navíc to vypadá, že za zdí stojí ješt jedna - starší. Když se objevily poz statky p vodního kostela, vyvolává to opatrnost i v jeho okolí, navíc když jsme p i oprav zdi v hloubce šesti metr ,“ vysv tluje Ji í Ka a. Západní op rnou ze proto nyní budou zkoumat archeologové. A vlastní oprava se posune až na p íští rok. (Pavla Duchá ková) MFD 1.11.2006
Fara povýšila, je mezi památkami MORAVSKÝ BEROUN - Ministerstvo kultury vyhlásilo památkou areál pozdn barokní fary v Moravském Beroun sousedící s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Komplex budov, jež tvo í samotná dvoupodlažní fara, víceú elová hospodá ská budova a stodola, pochází z p elomu 18. a 19. století a je podle památká mimo ádn zachovalý a urbanisticky a historický významný. (roh)
MFD 21.10.2006
Rekonstrukce m stského divadla pomalu finišuje Do promenoáru a dalších ástí stánku se vrátí p vodní výzdoba Prost jov - Do p vodní podoby se vrací promenoár, tedy prostor ur ený k promenádám, v prvním pat e prost jovského divadla v secesním Národním dom . Restauráto i odstranili následky necitlivých zm n v interiéru z let 1942 až 1944 a lidé budou moci obdivovat obnovené štuky a mosazné lustry. "Rekonstrukce interiéru divadla se chýlí ke konci, sezona bude zahájena 14. listopadu," ekla Eva Zelená z divadla. Promenoár stejn jako další ásti divadla poznamenaly výrazné zm ny b hem druhé sv tové války. Okna byla zaslepena, štukové stropy skryty pod sníženým stropem a p vodní sv tla odstran na. P estavba, kterou navrhl profesor brn nské n mecké techniky architekt Emil Tranquillini, set ela osobité rysy stavby Jana Kot ry z let 1906 až 1907. "Štuky na stropech z staly zachovány, bylo nutné sundat snížený strop a restaurovat je. Štukový pás na bo ních st nách zachován nebyl, odborníci ho znovu zhotovili podle dobové dokumentace," uvedla Zelená. Na svá p vodní místa se vrátily i mosazné lustry. "N které se dochovaly, ale byly v žalostném stavu, v tšinou se jednalo jen o zlomky. T i musely být vyrobeny nov , ty i se poda ilo složit z dochovaných ástí," vysv tlila Zelená. Po 60 letech se na balkon divadla znovu objeví monumentální osv tlovací kandelábry. Rekonstrukce interiéru divadla 20
za ala koncem kv tna. Úprav se do kala sedadla, podlahové krytiny, tapety i bufet. Kapacita divadla je 513 míst. V secesním Národním dom se divadlo hraje sto let. Ve m st však není stálý soubor, proto p ijížd jí hostující divadla. Výjimkou bylo podle Zelené HaDivadlo, které v Prost jov vzniklo v roce 1974, ale po deseti letech ho opustilo. M stské divadlo ro n navštíví až 60 000 divák . Národní d m je unikátní secesní památkou evropského významu. Pat í k významným dominantám m sta a je jeho hlavním kulturním a spole enským centrem. Byl postaven v letech 1905 až 1907 podle návrhu p edního p edstavitele eské secese Jana Kot ry. ( TK) PvD 21.10.2006
Archeologové našli opevn ní i stoku Pr zkum ukázal, jak se v pr b hu let v Opav m nil zp sob, jak lidé odvád li pitnou a odpadní vodu Opava - Poz statky vodovodních i kanaliza ních systém od st edov ku po sou asnost a ásti zdiva bývalé Ratibo ské brány - to jsou nejnov jší nálezy archeolog na opavském nám stí Osvoboditel , kte í zde práv kon í záchranný archeologický výzkum vyvolaný celkovou rekonstrukcí nám stí. „V místech vyúst ní Dolního nám stí do nám stí Osvoboditel jsme odkryli jednotlivé vrstvy cesty. Našli jsme oblázky, kosti, od ezky d ev i d ev nou cestu. Ve stejném míst jsme narazili také na zdivo domu, který zde stával od st edov ku,“ popisuje archeolog Národního památkového ústavu Ostrava František Kolá . V prostoru p ed parkovacím domem archeologové áste n odkryli pás zdiva, pocházející s velkou pravd podobností z Ratibo ské brány. Tu v dob od 13. do 18. století tvo ily ty i v že propojené zdmi. Jimi procházela cesta z m sta sm rem na Ratibo . Našly se t i druhy potrubí „V pr b hu záchranného výzkumu jsme také objevili celkem t i zajímavá technická ešení, jak lidé v minulosti odvád li pitnou a odpadní vodu,“ lí í Kolá . „Našli jsme d ev né vodovodní potrubí vyrobené z vrtaných kmen , kterým byla v období novov ku rozvád na voda do m stských kašen. Pak systém vyd evených koryt, hloubených do soudobého terénu a mnohdy p ekrytých svrchu deskami. T mi odvád li lidé z m sta odpadní vodu ve st edov ku. Z nejnov jší doby, z 19. století, pochází kanaliza ní stoky precizn vyzd né z kamene a cihel,“ íká archeolog a vysv tluje, že rozsah výzkumu je omezen pr b hem a hloubkou výkop pro nov budované inženýrské sít . Jeho cílem je podrobn zdokumentovat a uchránit p ed zni ením nálezy narušené stavební inností v t chto místech. „Tyto zdokumentované situace a nálezy nám pomáhají doplnit dosavadní p edstavy o charakteru této lokality, které jsme zatím erpali zejména z písemných a obrazových pramen ,“ íká František Kolá . S výkopy pomáhají brigádníci Už ty i výzkumy má za sebou ty iadvacetiletý Michal Tichý z Opavy. „Je to fyzicky náro ná práce s lopatou a krumpá em, ale asem si t lo zvykne. Tady je výhoda, že nedaleko bydlí rodi e, takže si m žu odsko it dom na jídlo,“ íká mladík. Celé prázdniny strávila u archeolog také studentka Slezské univerzity Ta ána Pavelková, která si za obor vybrala práv st edov kou archeologii. „Je to pro m hodn p ínosné. Je rozdíl odkrývat ulice ve st edov kém m st , nebo kopat prav ké sídlišt , což jsme d lali loni. Tady je to mnohem zajímav jší práce a taky lidi, co projdou kolem, to hodn zajímá,“ íká studentka. Lidé práci archeolog v tšinou schvalují Že reakce kolemjdoucích jsou v tšinou pozitivní, potvrzuje archeologický technik Petr Dur ák. „Lidé se u nás zastavují a ti starší vzpomínají, jaké to bylo za války. I když se najdou i takoví, kte í náš pr zkum odsuzují, v tšina íká, že d láme záslužnou innost,“ uvádí Dur ák. Osmasedmdesátiletý Jaroslav Apeltauer z Opavy se domnívá, že je to p ínosem zejména pro mladé. „M li by znát historii svého m sta. Dnešní d ti mají problémy s národním uv dom ním. Však i ty, co v šedesátých letech vedli nové potrubí p ímo p es hradby, asi historie moc nezajímala,“ míní d chodce. Sv j zájem o historii p iznal také Václav Barcal z Budišova nad Budišovkou. „Má to sv j význam, i když je pravda, že stavbu to asi zdržuje,“ íká Barcal. MFD 7.10.2006
V rozv stové jsou po renovaci Jako noví. Zbrusu novou podobu dostalo sousoší slovanských v rozv st svatého Cyrila a Metod je p i silnici procházející Jalubím. Památka sv tc vznikla p ed 121 lety. Práce nebyly omezeny na pouhou konzervaci pomníku, ale dopln ny byly také jeho poškozené ásti. (pb) KmD 20.10.2006
21
Kapli ka cestovala zp t na své místo Milí ovice - Lidová pozdn barokní církevní památka, která stojí u hlavní silnice ze Znojma do Vranova nad Dyjí nedaleko Milí ovic, se st hovala zpátky na své místo. Kapli ka z poslední t etiny osmnáctého století m la narušenou statiku, a proto stavba i památce museli zhotovit nový betonový podstavec. „Letos dostane novou fasádu a vym níme poškozenou st ešní krytinu. Zbytky maleb na elní st n ekají na restaurátory, pak ji opravíme," popsal majitel stavební firmy, která opravuje kapli ku, Jaromír Poslušný. Dodal, že kv li pen z m to bude pravd podobn až na ja e. Na st echu památky p ijde i kopie tém metr vysokého bohat zdobeného kovového k íže. Ten p vodní n kdo ukradl. Obci se letos poda ilo ze sto dvaceti tisíc korun pot ebných na opravu kapli ky zajistit polovinu pen z ze své pokladny a dotaci z kraje. (jm) ZnD 25.10.2006
Ohrožené rostliny dostanou ochranu V lužních lesích kolem Chropyn bude nová p írodní rezervace Východní Morava - Krom vzácných orchidejových luk v kopcích Bílých Karpat se zanedlouho do kají pozornosti i další p írodov dné lokality Zlínského kraje. Ohrožené druhy rostlin, které by kone n pot ebovaly ochranu, totiž kvetou také v nap íklad starých lužních lesích kolem Chropyn nebo ve Ch ibech. Pomoci by jim nyní m l projekt „Rekonstrukce druhov bohatých lu ních spole enstev ve Zlínském kraji“. „Vybraná území o celkové rozloze 36,5 hektaru bychom cht li vyhlásit za p írodní památky i rezervace. Zajistili bychom tak obnovu a zachování všech významných p írodov dných lokalit. Mnohdy totiž jde o poslední místa výskytu vzácných a ohrožených druh fauny a flory,“ vysv tlil nám stek hejtmana Zlínského kraje zodpov dný za oblast životního prost edí a zem d lství Vojt ch Jur ík. Kraj chce kv li projektu zažádat o grant z Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu, které práv obnovu kulturního d dictví a životního prost edí ve slabších zemích Evropské unie podporují. Vznik nových rezervací by m l stát zhruba deset milion korun. Z p taosmdesáti procent by m l vznik chrán ných lokalit zaplatit práv Norský finan ní mechanismus. (ver) MFD 4.10.2006
Prom ní se zámek v hotel ? Rostislav Špa ek m l s fulneckým zámkem velké plány. P ekazily je letité soudní spory s p íbuzným Fulnek - Nikomu, kdo prochází i projíždí Fulnekem, neujde pohled na tamní zámek vypínající se nad m ste kem s šesti tisíci obyvateli. Dovnit se ale každý nedostane. Chrán ná památka, která posledních patnáct let pat í soukromému majiteli, je totiž už léta prázdná, ve ejnosti nep ístupná - a chátrá. Mrzí to místní obyvatele, návšt vníky m sta a p edevším památká e. „Zámek je viditelný z velké dálky, je spojený s pobytem významných osobností a je zatím v pom rn slušném stavu. Bohužel mu velmi škodí to, že je dlouhodob nevyužívaný,“ íká editel Národního památkového ústavu v Ostrav Igor Kr má . Milan Pavlonka, který je správcem zámku už dvacet let, ale návšt vníky zámkem provází a tvrdí, že jich není málo. „Chodí sem nap íklad školní t ídy, um lci i radní m sta s významnými hosty. Zájemci o prohlídku zámku se ale musí vždy nejd íve domluvit se mnou. Ro n provedu asi stovku návšt v,“ íká Pavlonka. Stejn jako další obyvatelé m sta si však i správce p eje, aby se rozlehlý areál s horním a dolním zámkem, parkem a lesy kone n do kal slibované rekonstrukce a ožil nap íklad hotelovými hosty. Jako správce už asistoval u dvou projekt na opravu zámku. Žádný ale nebyl ukon ený. Poprvé se do rekonstrukce pustil p ed dvaceti lety podnik Vítkovice, který tehdy stejn jako zámek pat il státu - ten tam nalil asi 40 milion . „Stát tehdy stihl opravit p edevším narušenou statiku. Vzhledem k použité technologii se ale tehdy použitý beton za íná dnes odd lovat od p vodního materiálu a vznikají tak praskliny,“ íká editel ostravských památká Igor Kr má . „Pokud to bude pokra ovat, nastane problém, stavba totiž stojí ve svahu,“ dodal s tím, že si p eje, aby zámek co nejrychleji získal nového majitele, který se pustí do oprav. „My budeme ur it vst ícní a tolerantní jako vždy, protože máme zájem, aby byl zámek využívaný. Sou asnému majiteli jsme p ed lety pomáhali s vyhledáváním podklad pro plánovanou rekonstrukci.“
22
Renesan ní zámek, o kterém je první písemná zmínka z roku 1372, stojí na míst p vodního gotického hradu. Sou asnou podobu získalo šlechtické sídlo, které kdysi vlastnil i Ji í z Pod brad, po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1824. V roce 1928 se stal majitelem zámku tehdejší poslanec národního shromážd ní Jaromír Špa ek. Po roce 1989 požádal o navrácení rodinného majetku, syn posledního majitele, který žije s rodinou v Americe, Rostislav Špa ek. „Je to významný architekt, který m l se zámkem, v n mž prožil d tství, velké plány. Cht l z n j vybudovat mezinárodní hotel,“ lí í správce Milan Pavlonka a dodává, že když Špa ek zámek p evzal, investoval kolem padesáti milion korun do oprav zahrady s altánem, vým ny st echy, oken a dalších oprav, které už nedokon ily Vítkovice. „Te je ale zámek zakonzervovaný. Z projektu sešlo. Majiteli v tom totiž zabránily letité soudní spory s jeho bratrancem Otakarem.“ Soudy se táhnou dodnes Otakar Špa ek zpochybnil eské ob anství svého bratrance Rostislava s cílem získat majetek do vlastních rukou. Soudní spory se prakticky táhnou dodnes. I když Ústavní soud už jednou potvrdil platnost eského ob anství Rostislava Špa ka, a tím i restituce, jeho bratranec se znovu odvolal a definitivní verdikt dosud nepadl. „Kdyby Rostislav Špa ek mohl se svým majetkem od za átku nakládat podle svých p edstav, v ím, že dnes už by v zámku bylo rušno. P ed trnácti lety m l ješt dost elánu i chu investovat do rekonstrukce. Dnes je mu však už 84 let, má zdravotní problémy, a proto se rozhodl zámek prodat,“ lí í Pavlonka. Jedna ve ejná dražba zámku už se konala, ale nenašel se žádný zájemce. Na druhou dražbu prý se hlásili zájemci z oblasti cestovního ruchu, akce se ale nekonala práv kv li dalším pochybnostem o vlastnických vztazích. „Je mi velmi líto, že kv li soudním spor m je zámek nevyužitý, chátrá a vznikají tak další škody,“ netají starosta Fulneku Josef Dubec (KDU- SL). „Kdyby sou asný majitel mohl místo do soud vložit peníze do fasády zámku, hned by se o t etinu zlepšil vzhled m sta. A kdyby tam vznikl nap íklad mezinárodní hotel, klesla by nezam stnanost, která je u nás stále velmi vysoká: p es 17 procent,“ dodává starosta. Pavlonka v í, že Ústavní soud rozhodne ješt letos a jeho verdikt definitivn potvrdí Rostislava Špa ka jako právoplatného majitele zámku. „Pak m že zámek prodat. Zájemci z oblasti cestovního ruchu stále jsou,“ tvrdí. (Ivana Lesková) MFD 4.10.2006
Odborníci hovo í o nových výzkumech rotundy Znojmo - Jak staré jsou omítky znojemské rotundy, kolik stavebních etap jejího vývoje Ize napo ítat, co míchali románští zedníci do malty? To jsou jen n které z prvních otázek, na které hledali odpov ú astníci konference o znojemské rotund Panny Marie a svaté Kate iny. Další p ednášející pak p inesli nové poznatky i nám ty do léta trvající diskuse o výkladu slavných fresek a jejich jedine ném historickém významu. „Podobnou konferenci jsme po ádali Ioni, celkem je už za posledních deset let t etí. Poslední dv po ádá m sto Znojmo," uvedla vedoucí odboru kultury znojemského m stského ú adu Marie ejková. Letošní setkání expert archeolog , historik a dalších badatel navazuje na generální opravu st echy národní kulturní památky. Odborné firmy na ní pracovaly tém rok. „Vym nily kompletní st ešní konstrukci a položily unikátní novou krytinu, keramické prejzy. Celá oprava stála p es t i miliony. V tšinu náklad neslo m sto, jen kraj poskytl p ísp vek osm set tisíc korun," dodala ejková. P i letošních opravách odborníci nap íklad odebírali vzorky omítek z r zných ástí rotundy, v etn poprvé zkoumané klenby pod st echou. „Pomocí unikátní analytické metody jsme byli mimo jiné schopni ur it organické p ím si v maltách. Zaznamenali jsme je jen ve vrchlíku st echy," informovala jedna z p ednášejících Eliška R ži ková. Z jejích rozbor plyne, že do malty dávní zedníci p imíchávali kostní klih i želatinu a na vnit ní stran zdiva možná i syrovátku i jinou mlé nou látku. Konference, zdarma p ístupná i široké ve ejnosti, pokra uje ješt dnes. Na po adu budou p ednášky za azující rotundu, její zasv cení svaté Kate in i výmalbu freskami do širšího historického kontextu. (mm) HoD 27.10.2006
23
Goryczková: Od za átku jsme proti zdi Opava - Redakce Opavského a hlu ínského deníku a Regionu obdržela dopis referentky odboru památkové pé e Národního památkového ústavu v Ostrav Na i Goryczkové, v n mž reagovala na lánek uve ejn ný v našem týdeníku 22. srpna tohoto roku. "Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Ostrav ( dále NPÚ) b hem konzultací rozpracovaného projektu s výstavbou protihlukové zdi podél Praskovy a Nákladní ulice zásadn nesouhlasil," píše v dopise. "Magistrát m sta Opavy jako výkonný orgán v oblasti státní památkové pé e vydal v rozporu s odborným vyjád ením NPÚ k projektu souhlasné stanovisko. NPÚ požádal v souladu se zákonem Krajský ú ad o p ezkum vydaného rozhodnutí a tím vy erpal všechny zákonné možnosti k zamezení realizace projektu," uvádí Goryczková. Podle památká dává dnes již z ásti vyzd ná ze t mto kritickým stanovisk m za pravdu. "P ším podél Praskovy ulice je odep en pr hled do historického centra Opavy a návšt vník m p ijížd jícím od Ostravy se naskýtá nevábný pohled na masu okrových cihel, která áste n zakrývá p sobivou architekturu bývalé jezuitské koleje s kostelem sv. Vojt cha." V záv ru dopisu vyjad uje Na a Goryzcková nad ji, že snad p ijde doba, kdy i názory odborné ve ejnosti budou ze strany ú edník akceptovány. "Zatím je praxe taková, že útvar hlavního architekta m sta velmi asto neguje odborná stanoviska NPÚ," uzav ela svou reakci Na a Goryczková. (mif) OaHD 7.10.2006
Kostel bude mít opravenou st echu Rychtá ov - Nevzhledná st echa kostela Nanebevzetí Panny Marie v Rychtá ov se už brzy do ká opravy. P edstavitelé fary ve Vyškov totiž dostali dotace na její rekonstrukci. „V íjnu chceme nechat postavit lešení a za ít s opravami. Jak dlouho ale budou trvat, to zatím netušíme. Nem žeme v d t, jaké nástrahy a nedostatky na nás budou ekat pod st echou a o kolik pen z se navýší rozpo et," vysv tlil pastora ní asistent vyškovské fary Ji í Štreit. (mig)
VyD 11.10.2006
Kostelní v ž odhalila historické tajemství Orlová - Již n kolik dní zkoumají Orlovští tajemství v že místního katolického kostela, které bylo odhaleno p i její probíhající rekonstrukci. P i pracích v ž vydala i dv schránky starší více jak 100 let, v nichž byly mimo jiné t eba i dokumenty psané v pradávném jazyce, staroslov nštin . "Byla to schránka, která obsahovala dv obálky. V jedné byly p edm ty a dokumenty z roku 1864. Tyto materiály byly objeveny p i demolici starého kostela a uloženy zp t do v že kostela nového v roce 1904. V druhé obálce byly dokumenty z roku 1904," íká orlovský místostarosta Radislav Mojžíšek. V obálce z roku 1864 se našly fotografie tehdejších orlovských církevních hodnostá i fotografie majitele orlovského panství Mattencloida. "P iložena byla t eba i tehdejší platidla, a to šest mincí a papírové platidlo v hodnot deset krejcar nebo památní listina o oprav kostela v roce 1864 a n kolik písemností psaných latinsky a ecky nebo staroslov nsky," doplnil Mojžíšek. Nov jší obálka obsahovala dopis tehdejšího fará e Pospíšila pojednávající o historii a stavb orlovských kostel . Další písemnost je podepsána Aloisem Hranickým. P iložena byla také fotografie orlovského nám stí s ješt p vodním kostelem z roku 1902. "Provedli jsme kopie n kterých dokument , probíhají také jejich p eklady a další v ci. Poté budou uloženy zp t do opravené v že spolu s dokumenty z dnešní doby," doplnila mluv í Orlové Nataša Cibulková. (RICHARD KUT J) KaD 5.10.2006
Našli d ev né vodovodní potrubí ze 17. století St edov ký klí , n ž se zachovanou d ev n nou st enkou i sekeru našli archeologové z Národního památkového ústavu a Ostravského muzea b hem pr zkumu, který se d lá v t chto dnech na Masarykov nám stí v centru Ostravy. Mezi nalezenými p edm ty byl také náprstek odlitý z barevného kovu, ozdoba s irým kamenem, z ejm k iš álem, n kolik podkov a ást t menu. Potvrdili to pracovníci Ostravského muzea. Ti za zajímavý považují také nález d ev ného vodovodního potrubí, pravd podobn pocházejícího ze 17. století. Výzkumem se také poda ilo identifikovat deseticentimetrovou vrstvu, uloženou asi 1,3 metru pod sou asným povrchem, z níž pocházely p epálená hlína, cihly a kousky nádobí. P edb žn ji bylo
24
možné asov p i adit k období velkého požáru v Ostrav z roku 1556, p i n mž sho ela tém celá Ostrava. Ve v tších hloubkách se nacházely vrstvy ze st edov ku. Prostor Masarykova nám stí byl v 15. století dlážd n í ními valouny a oblázky. Pod nimi pak archeologové objevili, že povrch nám stí byl zpevn ný v tvemi. Ve st edov ku bylo nám stí dvakrát až t ikrát dlážd né, starší dlažba z stávala pod vrstvou zašlapaných odpadk a hlíny. Archeologický výzkum za al v polovin srpna p ed zahájením prací na rekonstrukci nám stí a potrvá z ejm do konce íjna. „Pracovníci Národního památkového ústavu všechny nálezy musejí zpracovat, zakonzervovat a sepsat nálezové zprávy. P edm ty z nám stí bychom ale cht li vystavit už koncem p íštího roku u p íležitosti 740. výro í založení Ostravy,“ doplnila editelka Ostravského muzea Ji ina Kábrtová. (Karel Balcar) P 5.10.2006
Poslanec dodržel slib až p ed volbami DOBRÁ - Poslanec a krajský zastupitel Ji í Carbol (KDU- SL) z ejm dostál svému slibu. Minulý týden v sobotu se totiž na p vodním míst v Dobré na Frýdecko-Místecku, v místní ásti Na špici, objevil zrekonstruovaný kamenný k íž. Carbol slíbil, že se bude na oprav této památky finan n podílet poté, co byl letos v ervnu zvolen do Poslanecké sn movny a zárove pobíral po ty i m síce i nemalý plat nám stka moravskoslezského hejtmana, ímž si p išel m sí n zhruba na sto t icet tisíc. Podle zjišt ní redakce se ale doberská KDU- SL chystala na opravu k íže už za átkem letošního roku, tedy v dob , kdy ješt Carbol poslancem nebyl. Odhadnutá cena za opravu byla vy íslena na ty icet p t tisíc korun. Protože k íž stojí na obecním pozemku, lidovci se obrátili na zdejší radnici se žádostí o poskytnutí desetitisícové dotace. "Zbytek zajistíme formou sponzorských dar ," uvedli tehdy k es anští demokraté ve zmín né žádosti. Požadovanou dotaci schválili doberští radní koncem ervna. "Ano, k íž je opraven. Asi p ed m sícem byl p evezen do kamenictví, kde ho opravili. Spodní zv tralé ásti jsou zrekonstruovány, horní ást, tedy k íž, je zcela nová," popsal v era Carbol a dodal, že investorem je KDU- SL z Dobré. Ta zaplatí fakturu, a já jí pak t ch p tat icet tisíc dám," podotkl. Na dotaz, zda není oprava chátrajícího k íže na asovanou akcí p ed blížícími se komunálními volbami, v nichž Carbol kandiduje do zastupitelstva Dobré jako dvojka lidovc , Carbol ekl: "Kdybych se cht l tímto zviditelnit, asi bych uspo ádal lidovou veselici nebo n co podobného. Ale já jsem to nikde nehlásil, takže to s mou kandidaturou do komunálních voleb nemá nic spole ného. Stále jsem krajským zastupitelem a stejn i zastupitelem v Dobré. Nevidím na tom nic špatného, a myslím si, že to všechno bez problém zvládám," uzav el. (MARIE STYPKOVÁ) MSD 18.10.2006
Do v ži ky p idali pam tní list BÍLOVEC - Pam tní list, fotografie sou asného zastupitelstva, platné mince, ale i výtisk Regionu uložili Bílove tí v záv ru minulého týdne do v že kaple svaté Barbory. Ta v sou asné dob prochází opravami. Opravují se st echa a v ži ka kaple. "Práv ve v ži ce jsme p i její rekonstrukci objevili schránku, která obsahovala dokumenty a dobové mince," sd lil Radek Filák, vedoucí firmy, která kapli opravuje. Nalezené listiny se vztahují k dob , kdy byla st ešní ást kaple naposledy rekonstruována. Stalo se tak roku 1893. "Záznamy byly dost poškozené. N které jsme ale ofotili a znovu umístili do tubusu v makovici v ži ky. Originály jsou uloženy v Muzeu Novoji ínska," uvedla starostka Bílovce Sylva Ková iková. Aktuální pam tní list sepsal kroniká m sta Zden k Kuchta. "V zápisu jsou zmín ny d ležité a zajímavé události, které se odehrály od konce druhé sv tové války. Navazuje tak na listinu, kterou n kdo dodal do makovice v p ta ty icátém roce, i na ty, které tam byly umíst ny p i minulých opravách," vysv tlila starostka, která spole n s dalšími ú astníky p ipojila na pam tní list sv j podpis. Makovici, v níž budou dokumenty uloženy, museli restauráto i vyrobit novou. Ta p vodní už prý nešla zachránit. "Rozm rov jde o repliku p vodní makovice, je však vyrobená jinou technologií," ekl Filák. M d ná ba ka by prý m la vydržet osmdesát až sto let. Zlacení pak alespo t i desetiletí. Kaple, která slouží jako ob adní sí , bude znovu otev ena koncem listopadu. (val) MDS 23.10.2006
25
Soška kohoutka pomáhala p i porodech zahán t duchy Litovel - Sošku kohoutka, která ve 14. století sloužila k za íkávání zlých duch p i porodech, našli archeologové v Litovli. Št rchátko ukryté v poz statcích pozd jší zem d lské usedlosti je z keramické plastiky. „Zajímavé je, že prakticky totožné sošky se našly již v roce 1978 v Olomouci p i vykopávkách na míst dnešního Prioru. Podle odborník z ejm pocházely z téže dílny,“ uvedl Václav Burian z olomouckého Národního památkového ústavu. Archeologové našli v Litovli i další zajímavé p edm ty. Nap íklad v jednom z pozdn hradištních objekt vykopali st íbrnou minci z první poloviny 13. století, která teprve eká na odborné prozkoumání. Oba nálezy, stejn jako další stopy osídlení Litovle, objevili archeologové v prostoru zdejšího Starom stského nám stí a ulic Zahradní a Královy. Podle Pavla Šlézara z olomouckého Národního památkového ústavu doplní vykopávky vzácn celistvý pohled na vývoj st edov kých m st. „Málokde jsou tak zachované a sou asn z eteln odd lené doklady takzvaného p edloka ního a loka ního osídlení. Ukazuje se totiž, že m sta byla v polovin 13. století p esouvána z obranných d vod a z ejm z rozhodnutí tehdejšího panovníka, P emysla Otakara II.,“ vysv tlil. Podle archeolog se v Litovli potvrdilo i to, že zkoumaná oblast byla hust osídlena do založení st edov kého m sta a poté cílen opušt na. „Z tohoto takzvaného pozdn hradištního období se zde našly základy asi stovky objekt a v nich pouze nahromad ný odpad. To vyvrací nap íklad i legendu o vypálení m sta Tatary,“ dodal Šlézar, podle kterého další nálezy pochází až ze 14. století, kdy zde vznikly osamocené zem d lské usedlosti. (roh) MFD 21.10.2006
Navíc: „K pozoruhodným nález m pat í také sedmnáct metr dlouhý st edov ký palisádový žlab, v n mž byly zbytky malby z první poloviny 13. století,“ dodal Šlézar.
z Deníku 21.10.2006
Stát zapsal sochu mezi památky MALÁ MORAVA-VLASKÉ - Socha svatého Jana Nepomuckého v Malé Morav -Vlaském na Šumpersku je nemovitou kulturní památkou. Ministerstvo kultury jí tento statut ud lilo na návrh olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Pískovcová socha z roku 1826 stojí u silnice na kraji lesa a podle památká je cenná díky své um lecké hodnot i citlivému umíst ní v krajin . (roh) MFD 12.10.2006
Vzácné varhany zazní v polovin listopadu Oprava památkov chrán ného nástroje p ijde na více než p l miliónu korun Na lepší zvuk varhan v evangelickém kostele se mohou t šit novom stští v ící. Památkov chrán ný nástroj totiž mají v rukách restauráto i. Varhany z novom stského kostela eskobratrské církve evangelické musejí projít opravou p edevším kv li napadení ervoto em. To sice nebylo nijak rozsáhlé, ale preventivn , aby nedošlo ke zni ení nástroje, bylo rozhodnuto o jeho ošet ení a konzervování,“ doplnil fará Zden k Šorm. Už p i rozebírání nástroje restauráto i zjistili další nedostatky. P edevším že n které cínové píš aly v p ední stran nástroje nejsou p vodní od firmy Petr, která varhany stav la. Byly použity starší píš aly z d ív jších kostelních varhan. Ty byly velice nekvalitní, hlavn s ohledem na to, že byly vyrobeny jenom z asi polovi ní tlouš ky plechu, než mají píš aly být. Už p i jejich demontáži a p evozu do dílny, kde m ly být vyrovnány, se vlastní vahou deformovaly. Vzhledem k tomu tedy došlo k navýšení náklad na opravu. Na zrestaurování varhan p ispívá vedle církve velkou ástí stát a m sto z fondu obnovy památek. Celkem p ijde oprava na p t set t icet tisíc korun. M sto se s ohledem na v tší náklady rozhodlo sv j podíl navýšit. „Od n kterých žadatel se nám vrátily p ísp vky z programu regenerace m stské památkové zóny. Tím se nám otev el prostor pro další podporu. Protože je oprava varhan finan n náro n jší, než se p vodn p edpokládalo, tak jsme vrácené peníze poskytli práv na varhany. ástku jsme zvýšili o p tat icet tisíc, takže dáváme osmdesát ty i tisíc korun,“ doplnila bývalá místostarostka Zde ka Marková (SNK-ED). V ící v novom stském evangelickém kostele se zatím musí spokojit s doprovodem klavíru namísto varhan. Jejich oprava za ala v ervenci a první etapa má být dokon ena do poloviny listopadu. P íští rok dojde na druhou ást, opravy m ch , n kterých vzdušnic a dalších sou ástí. „Chceme, aby byla
26
první etapa restaurování hotová do poloviny listopadu, protože tady míváme tradi n první adventní ned li Novom stské hudební slavnosti. Po celý víkend tady b ží koncerty, p i nichž se hraje práv na varhany,“ podotknul fará Zden k Šorm. Památkov chrán né varhany jsou v novom stském evangelickém kostele od roku 1899. Vyrobila je pražská firma Emanuel Š. Petr ze Žižkova. Sou asné opravy provádí restaurátor Dalibor Michek z Jihlávky. (Ivan Lidmila) P 25.10.2006
Podpo í opravy st echy kostela Bílovec – P ísp vek na opravy st echy a krov kostela svatého Mikuláše v Bílovci schválili zastupitelé. ímskokatolická farnost, která kulturní památku na Slezském nám stí vlastní obdrží 550 tisíc korun. Státní finan ní podpora vychází z Programu regenerace m stských památkových rezervací a m stských památkových zón v roce 2006. (val) NJD 23.10.2006
Nález vzbudil nad ji P i výkopu našli ást podstavce ztracené sochy NOVÝ JI ÍN - Fragment z horního podstavce vzácné bronzové sochy císa e Josefa II., která p ed více než sto lety zdobila novoji ínské nám stí, identifikovali v minulých dnech p i výkopových pracích na Bezru ov ulici pracovníci Muzea Novoji ínska. ást kamenného podstavce jako první zaznamenal místostarosta Nového Ji ína Pavel Wessely. "Šel jsem v úterý ve er z práce dom a rozhodl jsem se podívat na pokra ování výkopových pracích, které se týkají p eložky vysokého nap tí v souvislosti s p ipravovanou stavbou další okružní k ižovatky v místech Žilinského mostu," sd lil Wessely. "Na Bezru ov ulici jsem uvid l p edm t, který m zaujal. Tušil jsem, že to bude n co hodnotného, n jaká ást významného pomníku. Proto jsem kontaktoval muzejníka Radka Polácha," doplnil novoji ínský místostarosta. Zástupce editelky Muzea Novoji ínska Radek Polách vyrazil na místo a na základ fotodokumentace identifikoval fragment horního podstavce zmizelé sochy císa e Josefa II. "Zmín ná socha, která je ulita z bronzu, stála na nám stí od roku devatenáct set dva až do dvaadvacátého roku. Skulptura tohoto velkého mecenáše a panovníka byla umíst na poblíž farního kostela a vzhlížela na nyn jší rekonstruovaný Morový sloup," vysv tlil Polách, který považuje nález za velkou nad ji k nalezení celé sochy. "Skulptura panovníka musela z nám stí zmizet kv li odstra ování symbol rakouské monarchie. Zmizela v roce dvacet dva a od té doby nikdo nev d l, kde by se mohla nacházet a zda v bec existuje. Nález fragmentu podstavce je nad jí, že socha existuje," dodal Polách. (ELLEN WEISSBRODOVÁ) MSD 17.10.2006
Oprava divadla se prodraží Olomouc - O t i i a p l milionu korun víc zaplatí m sto Olomouc za rekonstrukci zázemí Moravského divadla. „Peníze uvolníme z rozpo tové rezervy," uvedl nám stek primátora Martin Novotný (ODS). Podle n j tak chce radnice divadlu uhradit výpadek ze vstupného kv li pozd jšímu zahájení sezony „Divadlu vzrostly náklady také tím, že si muselo po dobu opravy pronajmout kancelá e," dodal nám stek. Budova olomouckého divadla je stará p es 170 let. Rekonstrukce a dostavba stála 120 milion korun. Sou asná druhá etapa oprav šaten um lc a kancelá í má stát dalších sto milion a potrvá až do p íštího ervna. (end)
OD 5.10.2006
Památká i se p est hují do zámku Krom íž - Územní pracovišt Národního památkového ú adu v Krom íži získalo nové prostory pro své sídlo v arcibiskupském zámku. „Rekonstrukcí ásti jednoho k ídla vznikly kancelá e, zasedací místnosti a školící a výukové st edisko. Práce si vyžádaly tém 36 milion korun,“ ekla tisková tajemnice ú adu Simona Hradilová. Krom ížské územní pracovišt se stará o Arcibiskupský zámek v Krom íži, zámky ve Vizovicích a Buchlovicích a hrad Buchlov. Ú ad má 133 zam stnanc , z nich 23 tvo í noví odborní pracovníci a administrativa. ( TK) MFD 3.10.2006
27
Vandalové poni ili sochu Neptuna P erov - Barokní sochu Neptuna v ulici Spálenec poni ili vandalové. Skulptura, která byla p ed asem z centra m sta p emíst na pod hradby, p išla o ást ruky a trojzubec, který t ímala. "P ípad eší policie. Trojzubec i ulomená ást ruky ležely pohozené vedle," uvedla Miroslava Švástová z p erovského magistrátu. Pískovcovou sochu od neznámého autora dostanou do pé e restauráto i, škodu ú edníci zatím nevy íslili. "Trojzubec do ruky vládci mo í dávat nebudeme. V minulosti se už totiž jednou ztratil," doplnila Švástová. (ilo) OD 4.10.2006
Vodovodní potrubí z roku 1890 hrozí poruchami Olomouc - Další vážná vodovodní havárie zastavila v pátek odpoledne v olomoucké Denisov ulici na n kolik hodin provoz tramvají. Desítky domácností se ocitly bez vody. Letitý úsek vodovodu se vým ny do ká z ejm v p íštím roce. Pracovníci spole nosti St edomoravská vodárenská se podle mluv í Aleny Kroutilové p vodn domnívali, že k závad došlo na starém vodovodním potrubí. " P i výkopových pracích se zjistilo, že porucha je na vodovodní p ípojce k jednomu z dom . Odstavili jsme dodávky pro obyvatele žijící v úseku, kde se k íží ulice Denisova a Peka ská až po Vlastiv dné muzeum. Na n kolik hodin byla p erušená tramvajová doprava," uvedla Kroutilová. V Denisov ulici jsou domácnosti stále napojeny na historický vodovod pocházející dokonce z roku 1890. " Jedná se o úsek dlouhý zhruba 220 metr . V p íštím roce má statutární m sto Olomouc naplánovanou investici pro tuto ást v historickém jádru m sta. Bude vým n no více než stoleté vodovodní potrubí," dodala Kroutilová. Kompletní rekonstrukce Denisovy a Peka ské ulice má stát p ibližn 130 milion korun. Krom infrastruktury dozná zm n i povrch obou ulic a tramvajová tra . Rekonstukci odsouhlasilo na své poslední sch zi p ed komunálními volbami minulé zastupitelstvo. (mak, end) OD 31.10.2006
SEZNAM SLEDOVANÝCH LIST DVy DBl MFD MS BaKD PvD NJD FMD HoD DZn DB ŠaJD
Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Moravský sever Bruntálský a Krnovský deník Prost jovský deník Novoji ínský deník Frýdecko-Místecký deník Hodonínský deník Deník Znojemska Deník B eclavska Šumperský a Jesenický deník
IT N R OK ŽUP OD OT P KD VD HT ŽD
Internet Novom stsko Rovnost Olomoucký kraj Žurnál UP Olomoucký deník Ostravský týdeník Právo Karvinský deník Valašský deník Hranický týden Ž árský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku RO NÍK XV. 2006 Vychází m sí n Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci, Petráš v palác, Horní nám stí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod íslem: MK R E 12635 Ro ní p edplatné 500,- K 28
