ZPRAVODAJ
Vydání
11 | 2013
FIREMNÍ čASOPIS PRO ZAMĚSTNANCE FIRMY WANZL
Témata: Jádro pudla · Největšími zákazníky jsou Kaufland a Lidl · Vlčata z Hněvotína
WANZL zpravodaj | 2
Editorial / Obsah Obsah 2
Editorial / Obsah
3 Dění ve firmě
Když jsem dával dohromady body tohoto editorialu, opět se mi nabízely samé pozitivní zprávy. Nechci, aby můj sloupek, nebo i celý Zpravodaj působil jako agitka. Zvlášť, když všude kolem se to hemží událostmi veskrze temnými. Nechci ani polemizovat, proč v médiích převažují informace negativní až katastrofické, ale jsem rád, že toho dobrého máme u nás stále dostatek. Těší mě, že už třetí rok po sobě mohu psát dobré zprávy. Takže po pořádku. Očekávání, že pomalý, ba slabý začátek roku se ve výrobě překlopí do nabitého podzimu, se naplnilo vrchovatě. Na jiném místě ve Zpravodaji si můžete přečíst o projektech pro zákazníky Takko a Deutsche Post (Německá pošta). Oba vznikly ve velmi krátké době a oba nás dokonale prověřily. Troufám si říct, že kontejner pro Deutsche Post je rozhodně jedním z nejkomplexnějších produktů, který u nás vznikl. Důležité je, že přes krátký čas na přípravu obou projektů, se nám podařilo zajistit vysokou kvalitu. Letos navíc už teď můžeme říct, že se i vždy nevyzpytatelný začátek roku 2014 začíná plnit objednávkami. Díky tomuto pozitivnímu výhledu jsme se rozhodli nabídnout práci na pevný pracovní úvazek dalším pracovníkům a stabilizovat tak ne vždy lehkou situaci s měnícími se pracovníky z agentur. V roce 2014 nás navíc čeká realizace několika významných investic do výroby. Už na počátku roku uvedeme do provozu svářecí robotickou buňku s CNC ohýbačkou a na podzim máme v plánu pořídit laser na řezání trubek. V galvanovně to pak bude několik investic ke zvýšení bezpečnosti práce a stabilizace řízení linky. Tím se rok 2014 co do výše investic do strojů a rozvoje našich technologických možností zapíše mezi velmi důležité milníky. V obchodě se letos výborně dařilo především našim kolegům na Slovensku. Ti nejenže rok skvěle začali, ale dokázali vysokou laťku držet až do jeho konce. A díky tomu, že i obchodníci v Praze a tým logistiky dosáhli tradičně výborných výsledků, máme za sebou další úspěšný rok. Určitě se i letos potkáme na krátkém setkání nad závěrem roku, přesto bych Vám již teď rád popřál hezké Vánoce s těmi, kteří jsou Vám milí a hodně radosti. Roman Adami
3
Jádro pudla
5
Mezinárodní certifikace dle normy ISO 9001:2009
5
Personální sloupek aneb co vás jistě bude zajímat
6
Bierfest
7
Hojniks in Shanghai
8
Zakázky
8
Největšími letošními zákazníky jsou Kaufland a Lidl
9
Podílíme se na projektu „Sklizeno – opravdové jídlo“
10
Bez týmové spolupráce se neposuneme dál
11
Marketing
11
Český obchod investuje
12
Wanzl pomáhá
12
Vlčata z Hněvotína
12
Handicap rally
13
Výroba
13
Procesy při nových projektech
14
Zábava
14
Koníčky našich kolegů
15
Bowlingová liga
16
Tour de Wanzl
17
Recept
18
Úryvek z knihy R. Wanzla
19
Spolupracovníci
19
Odborová organizace
19
Významná životní jubilea
WANZL zpravodaj | 3
Dění ve firmě Jádro pudla / Za německým hospodářským úspěchem se skrývají neznámí šampióni
pan gottfried wanzl v rodinném muzeu
Stačí do něj vložit desetikorunu, vytáhnout ho z řady a nákup může začít. Naši předci potravu získávali pomocí luku, šípu nebo zemědělské motyky, nástrojem naší doby je nákupní vozík. Drátěná klec na kolečkách je už pro každého takovou samozřejmostí, že sotva kdo bude pátrat po jeho původu. Přitom tahle základní jednotka konzumu má svého krále: sídlí na západě Bavorska v šestitisícovém městečku Leipheim a jmenuje se Gottfried Wanzl. Z jeho továrny pochází přes osmdesát procent nákupních vozíků v českých obchodech. „Vyrábíme každý druhý vozík světa, necelé tři miliony kusů ročně. Náš hlavní konkurent jich produkuje asi půl milionu,“ vypráví pan Wanzl, tichý, velmi skromně působící padesátník v černém obleku. Globální úspěch jeho málo známé firmy z ještě méně známého jihoněmeckého maloměsta má značný význam: je v něm skryta podstata německého hospodářského zázraku minulých let. Německá páteř Ten je hlavním průvodním jevem parlamentních voleb, ke kterým naši západní sousedé v neděli půjdou. Německo je jedinou velkou ekonomikou, která z krize finančního světa a eurozóny vyšla posílena. Nezaměstnanost je nejnižší za minulých dvacet let a v řadě jihoněmeckých okresech má práci vlastně úplně každý. V bavorském Švábsku, kde Leipheim leží, se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem zanedbatelných tří procent. „Máme za sebou čtyři dobré roky,“ říká na předvolebních mítincích kancléřka Angela Merkelová. Většina voličů je opravdu spokojena a netouží po výrazné změně. Německý ekonomický úspěch je vcelku známý, ovšem jeho základ je popsaný mnohem méně. V jeho středu kupodivu nestojí velké koncerny a slavné značky z televizních reklam. Páteří německého úspěchu jsou ve skutečnosti firmy jako Wanzl, tedy obvykle rodinné podniky z menších měst, které znají jen zasvěcení odborníci z daného oboru. Přes šedesát procent německých zaměstnanců pracuje právě v takových podnicích a podle ekonomů se zasloužily zhruba o dvě třetiny hospodářského vzestupu minulých let. Přes 1300 menších a středně velkých firem se ve svém úzce specializovaném odvětví stalo celosvětovým lídrem. Takových neznámých
šampiónů je v Německu více než ve všech ostatních státech světa dohromady. Firma Gerriets třeba vyrábí prakticky všechny divadelní opony světa, které zdobí opery v New Yorku, v Paříži i na ostrově Trinidad a Tobago. Podnik Gottschalk je jediným evropským výrobcem připínáčků. Delo zas dělá speciální lepidlo potřebné při výrobě kreditních karet. Tyto podniky se nesnaží konkurenci porazit nižšími cenami, ale vysokou kvalitou. Výrobky jsou natolik specializované, že je obvykle mohou produkovat jen dobře vyškolení dělníci ovládající rafinované výrobní technologie. Platí to i pro firmu Wanzl a její nákupní vozíky. Zvládáme komplexitu Rudolf Wanzl na Hané opravoval zemědělské stroje. Jako první si v tehdy dvoutisícové Jívové koupil auto a vozil jím pak sousedy do Olomouce na úřady a do nemocnice. Na Moravu ve třicátých letech začal dovážet mašiny značky Harley-Davidson a těšil se z života respektovaného muže. Pak ale přišla válka, po ní odsun českých Němců a řemeslník Wanzl musel pryč. Skončil bez peněz a bez majetku v bavorském Leipheimu. V novém domově jeho manželka pekla rohlíky a koláče a prodávala je pak u nedaleké dálnice vedoucí z Mnichova do Stuttgartu. „Děda si nejprve vydělával opravováním vah v obchodech,“ říká Gottfried Wanzl při procházce malým muzeem rodinného podnikání. „Díky svým novým kontaktům a jedné velké náhodě dostal nečekanou nabídku: vyrobit kovový nákupní košík. Poznal, že tady leží jeho velká šance“. V malém rodinném muzeu visí fotografie prvních samoobsluh, které se do Německa koncem čtyřicátých let rozšířily ze Spojených států. Za skleněnou vitrínou je k vidění portrét Američana, který ve státě Oklahoma ve třicátých letech otevřel úplně první samoobsluhu. Americká poválečná správa dokonce Rudolfu Wanzlovi zařídila cestu za oceán i setkání s oklahomským otcem všech supermarketů. Wanzl se inspiroval a začal příběh, jehož etapy jsou ve výstavní síni firmy názorně k vidění. Stojí zde první evropský nákupní vozík z roku 1949: kovová konstrukce na kolečkách, do které jsou vloženy dva košíky. Za ním stojí model z roku 1950, první s odklápěcí zadní částí, díky níž se do sebe vozíky dají snadno zasunout. Nechybí přelomová
WANZL zpravodaj | 4
Dění ve firmě
výroba v leipheimu
série EL z roku 1981, první vozík na mince, jenž motivuje zákazníky k jeho vracení na původní místo. „Prostě zvládáme komplexitu,“ odpovídá pan Wanzl na otázku, proč je zrovna jeho firma světovým lídrem. V této odpovědi se skrývá spoustu vysvětlení, včetně těch, které si majitel chce radši nechat pro sebe. Každopádně firma během desítek let odstraňování menších závad své vozíky vycizelovala do takové dokonalosti, že jim obchodní domy dávají přednost i před levnějšími konkurenty z Číny. Podnik nikdy nevsadil na módní outsourcing a prakticky všechny součástky sám vyrábí a zdokonaluje ve svých továrnách – to ostatně brání úniku znalostí ke konkurenci. Spolehlivě na celém světě funguje také servis a logistika. Příčina globálního úspěchu je u každé podobné německé firmy trochu jiná. Hermann Simon, specialista na výzkum Mittelstandu, jak Němci těmto středně velkým podnikům říkají, ale vyzdvihuje jeden společný rys: fungují jinak než velké koncerny, které jsou registrované na burzách. Rodina původních zakladatelů nečelí tlaku akcionářů na dividendy, přední není rychlý zisk, ale zachování byznysu. To samozřejmě vede k mnohem dlouhodobějšímu uvažování, které se tolik neorientuje podle čtvrtletních hospodářských ukazatelů. Nejen vlastníci, ale i vedoucí pracovníci obvykle na svých postech zůstávají více než dvacet let, tedy několikanásobně déle než je běžné pro manažery ve velkých koncernech. Majitelé podniku mají těsný vztah k regionu, kde dále žijí, tak jako Wanzlovi v malém Leipheimu. Firmy obvykle nesou jméno rodiny a to s sebou přináší velkou odpovědnost - i za pracovní podmínky a místa zaměstnanců, které se i během krize snaží co nejdéle udržet. Tento rozdíl byl patrný zvlášť po vypuknutí finanční krize před pěti lety. V anglosaských zemí prudce rostla nezaměstnanost a s ní spojené sociální problémy, německé firmy i díky státní podpoře – takzvanému systému Kurzarbeit -nepropouštěly. To se jim vyplatilo ve chvíli, kdy světová ekonomika zase začala nabírat obrátky a podnikatelé nemusela složitě hledat a zaučovat nové zaměstnance. „V krizi nejlépe obstojí ti silnější, ti slabší mají problémy,“ popisuje Gottfried Wanzl minulé roky, které byly pro německý Mittelstand zvlášť úspěšné. „Od počátku tisíciletí firmy vsadily na nové technologie. Investice do inovací při výrobě a do výzkumu výrazně stouply a jsou v poměru k výkonu firmy dvakrát vyšší než ve velkých koncernech.
To je hlavní důvod současného boomu,“ tvrdí Hermann Simon, který v polovině 90. let během své akademické dráhy napsal knihu „Skrytí šampióni“, jejíž název pro popis německých globálních lídrů zdomácněl. „Druhým hlavním důvodem je způsob, kterým se dokázaly napojit na proces globalizace. Až na třetím místě jsou reformy pracovního trhu, které snížily mzdové náklady,“ domnívá se Simon, který dnes vlastní a vede mezinárodní konzultantskou firmu. Mittelstand své specializované výrobky může náhle poměrně snadno nabízet na globálním trhu. Sebedetailnější výrobky mohou náhle nacházet zákazníky po celé Asii, Latinské Americe i Africe. Nákupní vozíky Wanzl se v 90. letech spolu s německými obchodními řetězci rozšířily do všech postkomunistických zemí. Později doputovaly až do obchodních domů v Dubaji a v jihovýchodní Asii. Wanzl se stal i celosvětovým lídrem ve výrobě přepravních vozíků na letištích a naposledy třeba získal zakázku pro deset tisíc vozíků potřebných příští rok během mistrovství světa ve fotbale v Brazílii. „Našim firmám pomohly i stále větší mezikulturní dovednosti mladých Němců. Lépe zvládají cizí jazyky než třeba mladí Britové nebo Francouzi a spousta z nich má za sebou má různé pobyty v mimoevropských zemích, a to se hodí i firmám,“ říká znalec Mittelstandu Hermann Simon. „Mohou do světa poslat lidi, kteří se snadno zorientují v cizí kultuře, dokáží se vcítit s tamními obyvateli a jednat s nimi.“ Někteří němečtí výrobci se dokázali doslova propojit s rostoucími mimoevropskými ekonomikami. Produkují stroje, bez kterých se Čína, Indie nebo Brazílie při svém vzestupu neobejdou. Často se jedná o sofistikované stroje, které jsou potřebné k výrobě jiných, méně složitých produktů. „Pět miliard lidí touží napodobit tu jednu miliardu, která dnes žije v blahobytu. Bude třeba hodně inženýrských dovedností, aby se to podařilo, to bude znamenat spoustu dalších příležitostí pro naše výrobce,“ odhalil vloni své uvažování v týdeníku The Economist majitel jedné takové rodinné firmy. Propojení se světem v sobě však nese i velké riziko: Německo se stává hračkou globálních trhů. Pokud v jakémkoli regionu dojde k vážné hospodářské krizi, tak to naši západní sousedé pocítí mnohem citelněji než ostatní velké ekonomiky. Zpátky na Hanou „Těžko to půjde zopakovat,“ říká Gottfried Wanzl, když přemýšlí o přenositelnosti německého modelu jinam do Evropy. „Nemůžeme od Řecka nebo Španělska chtít, aby byly tak konkurenceschopné jako Německo. U nás má kutilství staletou tradici a firmy si vybudovaly silnou pozici a síť kontaktů,“ myslí si o volání po tom, aby byl zbytek Evropy trochu více německý. „Uvnitř Německa také bohatší regiony sponzorují ty chudší, tak proč by to nemělo fungovat ve sjednocené Evropě.“ Na zdi zasedací místnosti visí namalované portréty jeho dědy a otce, kteří žili ve výjimečné době. Po válce byla Evropa na dně, ale po ní spotřeba rychle rostla a otvíraly se stále nové trhy. „Mám pocit, že jsme aspoň v našem odvětví narazili na určité hranice. Výzvou je udržet současný obrat a zaměstnance,“ říká podnikatel, který dává práci více než čtyřem tisícům lidí, z toho dva a půl tisíci v Německu. Cítí problémy kamenných supermarketů, které čelí tvrdé konkurenci na internetu a limity dalšího růstu konzumu v západním světě, kam stále míří většina jeho produkce. „Nečeká nás už tak snadný růst jako třeba v devadesátých letech, kdy se před námi otevřela půlka Evropy,“ předvídá. Tehdy k němu do Leipheimu přijel jeden český inženýr z okolí Olomouce, u jehož předků trávil dědeček pana Wanzla ve třicátých letech dovolenou. Z rodinného vyprávění znal příběh úspěchu krále nákupních vozíků a tak se ho po pádu železné opony při jedné z prvních cest za západní hranice rozhodl vyhledat. Výsledkem setkání byl malý happy-end. Wanzl v regionu, odkud zakladatel firmy pocházel, otevřel českou pobočku a začal odsud cestu až do vaší samoobsluhy. Článek vyšel v časopise Respekt č. 38/2013. Děkujeme autorovi článku Tomáši Lindnerovi a fotografu Matěji Stránskému za svolení uveřejnit tento článek v našem firemním časopise.
WANZL zpravodaj | 5
Dění ve firmě Mezinárodní certifikace dle normy ISO 9001:2009 Ve dnech 22.až 23.8.2013 naše společnost úspěšně absolvovala recertifikační audit dle mezinárodní normy ISO 9001, jejímž výsledkem je udělení certifikátu. Firma WANZL spol. s r.o.je certifikována certifikační společností TÜV SÜD Czech s.r.o.
Audit byl zaměřen na celý systém řízení kvality s důrazem na kontrolu plnění daných postupů a procesů na stanovených úsecích celé společnosti v souladu s ISO 9001 a ISO 14001. Dle dohody s externími auditory naší společnosti byli do průběhu auditu začlenění také výkonní pracovníci výroby. Recertifikačnímu auditu (RCA) předcházela příprava, kontrola a revize dokumentace kvality vůči aktuálnosti procesů. V souběhu s prací na aktualizaci dokumentace QMS jsem provedl dvoudenní interní audit společnosti, dále jsem ve spolupráci s vybranými pracovníky, kteří jsou odpovědní za řízení jednotlivých pracovišť, vypracoval Záznam z přezkoumání systému řízení a připravili jsme analýzy hodnotící minimální sledované období s výhledem ke stanoveným cílům pro rok 2013 a 2014. Tímto bych chtěl poděkovat za spolupráci vedoucím pracovníkům obchodu a výroby, dále správci řízené dokumentace QMS, metrologovi, technickému řediteli a všem dalším spolupracovníkům. Konkrétní závěry a výsledky z RCA jsou uvedeny v Hodnotící zprávě. Možná by bylo na tomto místě vhodné blíže informovat, co to vlastně ISO je. Řada norem ISO 9000 definuje systém managementu kvality. Tyto normy vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci. Normy umožňují prokázat daným organizacím schopnost výroby či distribuci produktů v souladu se všemi nezbytnými předpisy a potřebami zákazníka. Normy ISO 9000 byly poprvé zveřejněny v roce 1987 a vzešly z řady norem BS 5750 (British Standard). Určité úpravy a revize proběhly v roce 1994, ale až v roce 2000 vznikla nová ucelená řada ISO 9000, která sloučila tři standardy (ISO 9001, ISO 9002, ISO 9003). V roce 2008 byl systém doplněn o normu ISO 9004, která pouze rozšiřuje již fungující systémy.
Značka ISO 9001 – by měla zaručovat zákazníkům osvědčení kvality, že poskytovaný výrobek nebo služba splňuje očekávání zákazníka a je v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů. Jedná se tedy o schopnost podniku dodávat zboží nebo služby ve stálé kvalitě, která byla stanovena a dohodnuta se zákazníkem. Procesní mapa/procesní model dle ISO 9001:2009: Certifikace systému managementu organizace (tj. jejího systému řízení) podle ISO 9001 přináší organizacím zvýšení důvěryhodnosti skrz mezinárodně uznávaný certifikát. Jedná se však o nepovinnou aktivitu, která symbolizuje mimo jiné prestiž organizace, která se nebojí jít s vlastní kůží na trh a pracuje v ucelených principech tak, aby byl zákazník spokojen a opakovaně se vracel. Platnost certifikátu je 3 roky, během kterých se provádí kontrolní/dozorové audity. Po uplynutí certifikace je třeba absolvovat další (recertifikační) audit.
A proč je dobré mít ISO? Přestože se na první pohled může zdát, že ISO zavádí navíc další byrokracii a papírování, po krátkém čase zjistíte, že vám normy pomohou zjednodušit a zprůhlednit procesy vytvářející hodnotu pro zákazníka, zjednodušíte si díky nim možnost zavedení rychlých změn a inovací či zakomponujete osobní dovednosti a kompetenci do řízení podniků. Děkuji všem pracovníkům za spolupráci při realizaci úspěšného recertifikačního auditu. Jaroslav John
Personální sloupek aneb co vás jistě bude zajímat Nabízím vám shrnutí 3. čtvrtletí letošního roku za personální oddělení. Stav zaměstnanců se proti roku 2012 nezměnil. V průběhu prvního pololetí přišli noví zaměstnanci v důsledku vykrytí výrobních zakázek, ale rovněž někteří zaměstnanci ukončili pracovní poměr. Za tři čtvrtletí letošního roku jsme měli nemocnost ve výši 3,3% (mírný nárůst oproti loňskému roku). Aktuální stav zaměstnanců je 207. V letošním roce jsme přijali celkem 14 nových zaměstnanců a pracovní poměr ukončilo 10 zaměstnanců. V důsledku zakázek, které jsou ve výrobě již od ledna, jsme rovněž využili pro zaměstnávání agenturní zaměstnance. Aktuálně máme k dnešku ve firmě cca 30 agenturních zaměstnanců. I letos v době letních prázdnin byla dána možnost v případě požadavku na zaměstnance zaměstnávat na brigádě děti našich zaměstnanců. V této době se ve firmě vystřídalo až 30 brigádníků. A ještě něco z oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany.
Bohužel i v letošním roce máme šetřeny pracovní úrazy – k 30. 9. 2013 evidujeme celkem čtyři. Ve dvou případech se jednalo o nepozornost při práci na stroji, v jednom o nedostatečné používání ochranných prostředků a v dalším o nepředvídání rizika pádu při práci na žebříku. Opakovaně nejsou dodržovány předpisy o používání ochranných pracovních prostředků. Ochranné pomůcky neslouží k ochraně firmy, ale vás, proto je prosím používejte. Toto nedodržování je mnohdy přehlíženo i ze strany jednotlivých vedoucích. Podotýkám, že za dodržování BOZP a PO odpovídají vedoucí pracovníci na svých střediscích, kteří byli letos v tomto směru proškoleni. Josef Krikel
WANZL zpravodaj | 6
Dění ve firmě Bierfest
Po roční přestávce jsme opět 21.6.2013 uspořádali v areálu FC Hněvotín tradiční „wanzlovský“ Bierfest. Účast zaměstnanců byla jako vždy velká, zúčastnilo se jich kolem sto padesáti. Po fotbalovém utkání mezi družstvy výroby a obchodu následovala oficiální část, v rámci které pan ředitel Adami poděkoval za odvedenou práci těm, kteří jsou naší firmě věrni minimálně jedno desetiletí. Letos jsme poprvé měli i prvního dvacetiletého jubilanta, kterým je pan Bohumil Jevický. K dalším oceněným pracovníkům patří zaměstnanci pracující ve firmě 10 let, a to Helena Hornischerová, Eduard Kosina, Magda Krabcová, Jarmila Kraclíková, Michal Lolek, Marie Molnárová a Petr Zahradníček. Za 15 let práce ve firmě byli oceněni Jiří Bátěk, Jaroslav Božák, Helena Kolaříková, Miroslav Krabec, Petr Kubálek, Vojtěch Kulka, Milan Kurek, Lukáš Liška, Jaromír Mazánek, Marcela Mrkusová, Robert Nesét, Olga Olenyak, Radim Ščučinský, Pavel Toman, Zdeněk Uhřický a Petr Vendrický.
Úspěch měla tradičně tombola, ve které hlavní cenu – LCD televizor SHARP s aktivními 3D brýlemi vyhrál kolega z controllingu Tomáš Hejtman. Výtěžek z tomboly ve výši 14.720,- Kč byl rozdělen rovným dílem na podporu dlouhodobě nemocných dětí našich zaměstnanců. Máme radost, že se všichni dobře bavili a navíc přispěli užitečné věci. Marie Urbášková
Bobeš jevický pracuje ve firmě 20 let
fotbalový zápas výroby a obchodu
Tomáš hejtman vyhrál lcd televizi
WANZL zpravodaj | 7
Dění ve firmě Hojniks in Shanghai: Po roce v Šanghaji
nábřeží bund s pohledem na pudong
Milí kolegové, všem v Hněvotíně zasíláme srdečný pozdrav z Dálného Východu! Jsme rádi, že jsme opět dostali možnost podělit se s vámi o zážitky z našeho pracovního pobytu v čínském závodě. Čas plyne skutečně velmi rychle a za pár týdnů to už bude téměř rok, co žijeme v Číně. V posledním příspěvku jsme psali o našich začátcích daleko od domova, a tak se vám v tomto článku pokusíme nastínit další rok našeho působení a taky popsat téma stravování a nakupování. Po velmi horkém létě, které nás skutečně moc potrápilo, je momentálně počasí velice příjemné, teploty se pohybují kolem 25 stupňů. Což je v porovnání s teplotou v říjnu u nás doma celkem příjemná zpráva. Přece se ale i tady nevyhneme vrtochům počasí a po tajfunu, který nás překvapil v minulých dnech, můžeme říci, že už jsme přežili všechny nástrahy místního počasí. Teplota v létě překračovala nepřetržitě deset týdnů hodnoty 40 stupňů, v noci klesala na 35 stupňů, a proto jsme velmi kladně oceňovali všude nainstalovanou klimatizaci. Letošní léto bylo v Šanghaji nejteplejší za posledních 140 let a tajfun zase nejsilnější za posledních 40 let. Co naděláme, někdy si člověk skutečně vybrat nemůže. Po roce jsme se už „zabydlení“ a každodenní život se pro nás stal běžnou rutinou. I když, na co si asi nikdy nezvykneme, je všudypřítomné velké množství lidí a taky některé jejich návyky, o kterých se podrobněji raději zmiňovat nebudeme. Jak se říká u nás doma:„Jiný kraj, jiný mrav.“ Pracovní týden bývá hodně náročný. Po ranním boji na silnici se dostaneme do firmy zhruba za 45-60 minut, na místní ranní popojíždění v několikakilometrových zácpách jsme si už taky zvykli. V práci trávíme běžnou pracovní dobu účastí na hodně poradách, proto máme čas vyřizovat e-maily a dělat systematickou práci až když jsou čínští kolegové už doma. Návrat domů z práce v pozdních večerních hodinách je pro nás běžnou záležitostí, a proto někdy využíváme možnosti stravování v restauracích, kterých je v Šanghaji nespočetné množství nebo využíváme velice zajímavou službu Sherpa. Všechno, co by vás mohlo zajímat, sepsal pro vás Martin na následujících řádcích. Dalším tématem, které se vám pokusíme přiblížit, je nakupování potravin a stravovaní. Když jsme přiletěli do Šanghaje, tak nás naší
němečtí předchůdci zaškolovali nejen do firemních záležitostí, ale i do běžného žití ve velkoměstě. Přeci jen i oni se vraceli pozdě večer domů a jako mladým svobodným mládencům se jim nechtělo vařit, tudíž jejich stravovací návyky sestávaly z každodenních návštěv restaurací, kterých je v Šanghaji neskutečný počet. Je tu samozřejmě i výběr z různých druhů kuchyní. Pro nás na začátku byla samozřejmě maximální exotika užívat si čínské jídlo a vůbec naučit se jíst hůlkami jako všichni kolem nás. Typická šanghajská kuchyně se vyznačuje tím, že je vše „na sladko“, např. sojovo-medové omáčky. Pokud se týče domácí kuchyně, tak zajímavostí je, že se v Šanghaji o přípravu stravy stará vždy mužská část rodiny, což mně, jako amatérskému hobby kuchaři, nečiní žádný problém. Jak bylo zmíněno výše, naši předchůdci moc domácí přípravě pokrmů nedali, ale pro nás bylo od začátku nemyslitelné chodit každý den do restaurace, ať už vzhledem k absenci kontroly nad tím, jakou výživovou a kalorickou hodnotu bude mít dané jídlo, tak i z finanční stránky. Musíte počítat s tím, že za normální večeři v restauraci utratíte v přepočtu na osobu asi 450,- Kč, a to se zrovna moc „nerozšoupnete“. Dá se ovšem i najíst za 30,-Kč u stánku na ulici z „nákladní rikši“, což je kolo s přimontovaným vozíkem, na kterém je pultík s wok pánví, plynovou bombou na okamžitou přípravu čínských specialit z čerstvých potravin rozložených kolem pánve. Nejsem nějaká „fajnovka“, ale jsou věci, které nejspíš v Šanghaji nikdy neokusím. Takže střídáme návštěvy restaurací s přípravou domácí stravy a někdy, když jsme extrémně líní, tak využijeme tzv. Sherpa služby, o které napíšeme příště. Marianna a Martin Hojníkovi
nabídka různých specialit
WANZL zpravodaj | 8
Zakázky Největšími letošními zákazníky jsou Kaufland a Lidl
kaufland praha–Vypich
Blížíme se pomalu ale jistě ke konci roku 2013, který byl na obchodním úseku plný očekávaných, ale i dalších, pro mnohé překvapivých změn. Přesto všichni doufáme, že si nakonec budeme moct říci, dopadlo to dobře. V průběhu roku, stále ještě pod tlakem všudypřítomné ekonomické krize, jsme se všichni podle svých možností snažili přispět k co nejlepšímu výsledku prodeje a stále se držet zuby nehty poměrně ambiciózně nastaveného plánu. Bohužel se musíme neustále potýkat s tím, že naši potencionální zákazníci přece jen obrací každou korunu, než se ji rozhodnou účelně investovat, třeba do modernizace nebo obnovy vybavení. Dnes si můžeme říci, že naše snažení díky uskutečněným obratům, zejména týmu Praha, slavilo podstatnou část roku úspěch a všichni jsme z toho měli opravdovou radost, která byla samozřejmě v rámci nastavených pravidel i finančně ohodnocena. Moc dobře si ale uvědomujeme, že se musíme i nadále orientovat na největší hráče na českém trhu z oblasti mezinárodních prodejních řetězců, které představují pro naši firmu nejširší potenciál zakázek, které nám mohou pomoci udržet dobré jméno firmy Wanzl, největšího hráče v oboru, na špici českého trhu, a tím dosáhnout na splnění finančních plánů. Naše kvalitní výrobky a dlouhodobě navazované vztahy nám letos nakonec pomohly k dobrým prodejům. Díky obchodním obratům se zejména zákazníci skupiny Schwarz Group, tedy řetězec Lidl a Kaufland, pro nás staly nejlepšími obchodními partnery. A musím zmínit i řetězec prodejen Penny, ke kterému jsme si také našli cestu, i když ne vše dopadlo tak, jak jsme si přáli. Kaufland patří od roku 2008 i nadále k našim největším, nejstabilnějším a nejmilejším odběratelům. V letošním roce jsme dodávali sortiment firmy Wanzl mimo pravidelných doplňkových dodávek nejen na prodejny, které procházely plánovanou přestavbou, ale samozřejmě i do nově vzniklých prodejen. Nové prodejny se otevírají a ještě otevřou zejména v moravském regionu například v Opavě, Orlové a Prostějově. Kaufland odebírá z bohaté nabídky firmy Wanzl převážně vstupní zařízení, vybavení do oblasti pokladní zóny, regálové koše, paletové nástavce, kontejnery na kartony apod. Hlavním artiklem zůstávají ale naše nákupní vozíky, kterých jsme
do Kauflandu dodali v letošním roce přes 11 tisíc kusů. A máme z toho o to větší radost, že jsme od roku 2011 měli, ne vlastní vinou, ztíženou pozici v prosazení dodávek vozíků. Německá centrála Kauflandu podporovala a následně i prosadila dodávky méně kvalitních nákupních vozíků z Číny. Tento trend se ale podařilo zvrátit a přesvědčit Kaufland ČR o správnosti rozhodnutí odebírat kvalitní, i když o něco dražší produkty firmy Wanzl. Letos oslavil Kaufland 15 let působení na českém trhu. Jako poděkování za dosavadní obchodní spolupráci a jako podporu dalšího rozvoje firmy jsme poskytli firmě Kaufland u příležitosti tohoto výročí 145 kusů nákupních vozíků zdarma. Na této akci se samozřejmě podílela i mateřská firma z Leipheimu. Věřím, že si přátelské obchodní vztahy s Kauflandem udržíme a naši spolupráci ještě rozšíříme. Řetězec diskontních prodejen Lidl se pro nás stal v letošním roce neméně důležitým zákazníkem. Díky dobré práci obchodního úseku jsme do prodejen Lidl dodali do konce září téměř 4 tisíce vozíků a další vybavení ze sortimentu firmy Wanzl jako např. květinové stojany, pojízdné kontejnery a vybavení do skladu. Jako první v České republice se v srpnu rozhodl Lidl vyzkoušet a otestovat na prodejně v Praze 5 naváděcí hlasový systém Checkout Manager Pro. S pomocí tohoto systému je na prodejně optimálně řízen tok zákazníků a ti jsou lépe a rychleji odbaveni v prostoru pokladen po ukončení svého nákupu. Díky přítomnosti a odborným radám našeho německého kolegy Markuse Pfitzmaiera byl systém CMP našimi vyškolenými montéry v srpnu nainstalován a uveden do zkušebního provozu. Pilotní prodejnou se stala prodejna v blízkosti centrály Lidl na Praze 5. Na základě výsledků tohoto testu se Lidl rozhodl, že hlasový naváděcí systém zavede jako standardní vybavení na svých 230 prodejnách v ČR. V první vlně, tedy v průběhu listopadu, budou naši montéři v Čechách a na Moravě instalovat systém na 70 prodejnách. Ostatní jejich prodejny budou vybaveny tímto zařízením v průběhu ledna 2014. Pevně věřím, že nám budou úspěchy letošního roku dobrým odrazovým můstkem do roku příštího. Olga Michalcová
WANZL zpravodaj | 9
Zakázky Podílíme se na projektu „Sklizeno – opravdové jídlo“
prodejna ve vodičkově ulici v praze
Sklizeno je expandující síť podnikových a frenčízových prodejen, která vychází vstříc stále početnější skupině spotřebitelů, kteří se zajímají o skutečnou kvalitu, původ a složení potravin. Pro tyto nadčasově uvažující zákazníky není nejdůležitější nízká cena nebo výše slevy, ale jistota, že se mohou spolehnout na to, že za své peníze dostanou prvotřídní „opravdové jídlo“ bez náhražek. Na jaře roku 2013 se kolegovi Liboru Popovičovi podařilo sjednat schůzku s jednatelem této sítě. V Brně, sídle firmy Sklizeno, jsme si vzájemně popsali možnosti firmy Wanzl a potřeby firmy Sklizeno. Jejich požadavkem pro připravovanou expanzi byly systémové kovové regály opláštěné OSB deskami, jejichž přírodní design, ať už s lazurou nebo bez, tvoří z velké míry takzvanou corporate identity jejich vybavení. Do té doby šlo u kovových drátěných regálů o vybavení tvořené na míru, což zvyšuje cenu a omezuje kompatibilitu. Naše nabídka zaujala a mohli jsme se pustit do realizace. První dvě prodejny – podniková prodejna v Brně na sídlišti Kamechy a frenčíza v Olomouci na ul. 8. května – mají kovový základ z plechových regálů systému Sidac-Euroscacco v barvě antracit. Masivní opláštění jim dodává originální přírodní vizáž. Pro další podnikovou prodejnu, tentokrát v samém centru Brna
na Josefské ulici, si majitel sítě vybral drátěný systém firmy Wanzl, wire tech 100, jehož vizualizace s opláštěním zpracoval Stanislav Ošťádal už při první poptávce. Sklizeno zpočátku dalo přednost o trochu nižší ceně, nakonec však design zvítězil a po první zkušenosti s wire tech 100 už požadují pouze tento wanzlovský systém, který podle ohlasů z prodejen vidí nejen jako reprezentativnější, ale i praktičtější. Velmi povedená je podniková prodejna ve Vodičkově ulici v Praze, v samém centru města. Část interiéru tvoří původní vybavení z roku 1905, které můžeme vidět i v jednom filmu pro pamětníky. Kromě opláštěného wire tech 100 jsme dodali i akční koše, tentokrát netradičně nikoli zinkované, ale v antracitové barvě shodné s drátěnými regály, dále klasické drátěné košíky s podvozkem a Shop&Rolly. Spojení původní architektury a nábytku s dnešním designem a technickým vybavením se může zdát až provokativní. Každopádně jde o projekt, který určitě zaujme. V současnosti vybavujeme systémovými regály již sedmou prodejnu sítě Sklizeno, v plánu jsou další frenčízy v krajských městech. Koncept Sklizeno je po všech stránkách propracovaný a má šanci a ambice dále se rozvíjet. Věříme a těšíme se, že budeme u toho. Ludmila Zdařilová
WANZL zpravodaj | 10
Zakázky Bez týmové spolupráce se neposuneme dál V posledním čtvrtletí letošního roku finišují práce na několika zajímavých projektech, jejichž úspěšná realizace může ovlivnit výsledky oddělení L+I jak ještě i v letošním roce, tak i v roce 2014. Z těchto projektů bych jako příklad dobré spolupráce obchodního a konstrukčního oddělení rád zmínil dva následující. S firmou Miele, jedním z našich nejvýznamnějších a v letošním roce i nejaktivnějších zákazníků, pracoval Jan Kraus na vývoji vozí ku pro převoz polyst yrenov ých desek , používaných př i v ýrobě domác íc h spotřebič ů. F inální návr h v yc hází z osvědčeného modelu rollkontejneru pro firmu Hella, do kterého byly zapracovány požadavky zákazníka, jako např. trojnásobně sklopná bočnice kontejneru . Tento produkt prošel technickým schválením ze strany Miele a v současné době čekáme na finální rozhodnutí zákazníka.
Škoda Electric se sídlem v Plzni v letošním roce získala několik významných zakázek na dodávku tramvají a trolejbusů. Velikost těchto zakázek si vyžádala změny v organizaci výroby a vnitropodnikové logistiky Škody Electric. Tyto změny vedly k poptávce na transportní prostředek, který by umožňoval převoz různých typů materiálů. Pro požadavky Škody se ukázalo jako dobré řešení využití našeho regálového vozíku s úpravami ve formě různých typů policových adaptérů, které splňovaly zadání zákazníka. Významnou pozitivní roli při rozhodování zákazníka sehrála výborná práce našeho konstrukčního oddělení. Řešení, které navrhnul Miroslav Snášel, přesně odpovídalo požadavkům zákazníka a neméně významnou roli sehrála i od Škody velice pozitivně přijatá prezentace našeho produktu. Spolupráce mezi obchodním oddělením logistiky a oddělením konstrukce na podobně v ýznamných projek tech, v rámci možností rychlé a původní návrhy řešení požadavků zákazníků, jsou jedním z předpokladů rozvoje našeho oddělení. Ludvík Novák
Vozík na přepravu polystyrenových desek
Vychystávací vozík s policovými adaptéry
Zajímavosti Správný chlap chodí do sámošky zásadně bez nákupního vozíku, protože k životu potřebuje jen pár věcí, které pobere v rukách. A rozhodně nemá chuť stát s nějakým „vozejkem“ u pokladen… Jenže tenhle nákupní vozík by bral nejeden chlap a ještě rád by s ním vyrážel na nedělní velkonákupy. Je to totiž nejrychlejší nákupní vozík na světě. Postavil si jej dvaapadesátiletý Matt McKeown z britského Plymouthu, aby s ním překonal světový rychlostí rekord a zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů. A také to dokázal.
Před pár dny na letišti Elvington v hrabství North Yorkshire rozparádil svůj vozík a dosáhl ve dvou jízdách průměrné rychlosti 72 km/ h, př ičemž př i jedné z nich dosáhl maximální rychlosti dokonce 80 km/h. Do rekordních tabulek se však zapisují průměrné r ychlosti dosažené ve dvou jízdách na stejné trati v opačných směrech, a McKeown tak překonal svůj stávající rekord v hodnotě 68 km/h. Rekord ještě není o f ic iálně u z nán, ale McKeown už svůj výkon nec hal zaregis t rovat , takže posvěcení od adminis tr ace Guinnessov y knihy rekordů by mělo přijít brzy.
WANZL zpravodaj | 11
Marketing Český obchod investuje
Nový design firemních aut
V posledním období se naše marketingové a obchodní aktivity více soustředily na český nezávislý obchod. Ten tvoří české národní řetězce jako je např. Bala, Brněnka, CBA, COOP, Drogerie Teta, Enapo, ESO Market, Flop, Sklizeno a samostatní obchodníci, kteří nejsou organizováni v žádných aliancích. Se svými zákazníky se pravidelně setkáváme na odborné konferenci Sámoška, která je určena pro národní trh. Naše nové produkty nabízíme a zájmy zákazníků zjišťujeme na nákupních dnech uvedených českých řetězců. Kontakt se zákazníkem nám udržují i speciální e-mailingové nabídky, kdy představujeme naše novinky nebo nabízíme některé druhy zboží po určitou dobu za velmi výhodných podmínek.
V letošním roce jsme ještě zintenzivnili naši už tak velmi dobrou spolupráci s největším českým řetězcem, kterým je sdružení COOP (dříve Jednoty), pod jehož značkou je sdruženo více než 3.000 prodejen. Ve spolupráci s předsedou družstva ve Velkém Meziříčí panem Jaroslavem Pavlíčkem jsme uspořádali Seminář pro technický management COOP Morava. Na semináři prezentovali obchodníci naše výrobky z oblasti vybavení prodejen a z logistiky. Po teoretické části následovalo představení konkrétních produtů na naší výstavní ploše. Největší úspěch měla už tradičně prohlídka závodu, kdy mohli naši hosté vidět, co všechno je třeba udělat, než se k nim do prodejny dostane nákupní vozík značky Wanzl. Rovněž se na nás obrátil předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev pan Zdeněk Juračka s prosbou o zpracování návrhu modulové virtuální prodejny a dodání jejího vybavení do Manažerském institutu COOP v Praze Klánovicích.
samoška hradec králové
vzorová prodejna coop
Prodejnu jsme sponzorsky vybavili k maximální spokojenosti nejen vedení družstva COOP, ale i budoucích prodavaček a prodavačů, kteří se v obchodě, vybaveném naším zařízením, budou školit. To, že se nám intenzivní práce s českými obchodníky vyplatila, dokazuje i fakt, že český nezávislý obchod je v naší TOP 10 čtvrtým největším zákazníkem. I do příštího roku máme naplánovánu řadu aktivit a těšíme se na setkávání a spolupráci s českými zákazníky. Větší zviditelnění firmy Wanzl, jejích produktů a služeb jsme podpořili novými polepy firemních aut. nákupní den eso market
Marie Urbášková
WANZL zpravodaj | 12
Wanzl pomáhá Vlčata z Hněvotína
V letošním roce, po skončení letních prázdnin, jsme odstartovali již třetí ročník zájmového kroužku Vlčata. S dětmi se scházíme každý týden, abychom jim přiblížili dění v přírodě, její zákonitosti a skrytá tajemství. Snažíme se jim ukázat, jak důležité je přírodu chránit a pečovat o ni, jakou roli v ní představuje člověk a jak blízce je s přírodou spjatá myslivost. Staráme se o vlastní krmelec, vyrábíme ptačí budky a krmítka, vysazujeme v našem okolí novou zeleň. Společně také jezdíme na tematické výlety, chodíme na vycházky, bádáme a pozorujeme, hrajeme si a přitom se samozřejmě skoro pořád učíme. Získané vědomosti pak děti mohou zúročit v místním kole celostátní soutěže O zlatou srnčí trofej, kterou každoročně spolu s hněvotínskými myslivci pořádáme. Tato soutěž má mnohaletou tradici a dalo by se říci, že je jakýmsi vyvrcholením naší činnosti. Ti nejlepší z místního kola postupují do kola okresního, kde ve třech věkových kategoriích soupeří s dětmi z ostatních kroužků. Od samého počátku se Vlčata těší velikému zájmu a dětí nám rok od roku přibývá. I v letošním roce jsme s počtem 32 dětí největší družinou mladých myslivců a ochránců přírody v okrese. Takové prvenství je jistě lichotivé, současně však i velmi zavazující. S kolegou Luďkem Nezhybou jsme proto vloni absolvovali týdenní kurz lesní pedagogiky na Střední lesnické škole v Hranicích na Moravě, kde jsme nabyli základního pedagogického minima a důležitých poznatků z dětské psychologie a didaktiky. Rozšířili jsme si naše znalosti z mysliveckých oborů, z biologie i botaniky, vyzkoušeli si mnoho zajímavých aktivit a nakonec jsme získali i potřebné akreditované osvědčení pro vedoucí zájmových kroužků. A protože nechceme nic ponechávat náhodě a záleží nám na úrov-ni našeho působení, účastníme se i odborných seminářů a pravidelných kurzů první pomoci pořádaných Okresním mysliveckým spolkem v Olomouci. Je pro nás důležité, aby děti chodily do Vlčat rády, aby je námi připravované aktivity bavily a zajímaly, a přitom si nenásilnou a hravou formou utvářely pozitivní vztah k přírodě. Jsme přesvědčeni o tom, že právě touto cestou můžeme přispět k výchově generace vnímavé k našemu životnímu prostředí. I proto je účast v kroužku pro děti bezplatná a jsme opravdu velmi rádi, že se nám daří potřebné finanční prostředky pro Vlčata získávat od našich partnerů a sponzorů. V minulém roce nám byla slavnostně předána nová klubovna, kde můžeme trávit schůzky i za nepříznivého počasí.
Kompletně zrekonstruované prostory v kulturním domě jsou vybavené na míru našim potřebám, což se podařilo uskutečnit především díky obci Hněvotín. Naši činnost významným způsobem podporuje i firma Wanzl. Z finančních příspěvků jsme tak mohli zabezpečit nové technické vybavení, učební pomůcky a také odměny do našich her a soutěží. Taková podpora nám opravdu hodně pomáhá a nejen dětem přináší velikou radost. Jsem velmi rád za zájem o Vlčata, ať už ze strany rodičů a dětí, či ze strany našich sponzorů, kteří chápou a podporují naše úsilí. Bez jejich pomoci by náš kroužek zůstal pouhou myšlenkou. Děkujeme! Za DMM Vlčata Stanislav Ošťádal
Handicap Rally 2013 s vozíčkáři
Letos se firma WANZL opět zúčastnila akce pořádané občanským sdružením Dobré místo pro život, aby podpořila Spolek Trend vozíčkářů Olomouc. S našimi dětskými vozíky i s vozíky k invalidnímu vozíku se jen tak jezdilo nebo závodilo v jízdě mezi kužely. Tím jsme přispěli k radostnému průběhu celé akce a podpořili dobrou věc.
WANZL zpravodaj | 13
Výroba Procesy při nových projektech
Část montážní linky s kontejnerem Deutsche Post
V současné době běží výrobou dvě zajímavé zakázky, jež se trochu vymykají naším zvyklostem u průběhu projektů, které jsme dosud realizovali. Každý je něčím zvláštní. Ale to tak bývá, když se hledají zakázky v jiném segmentu trhu než dosud. I když nejsem obchodník a nemám křišťálovou kouli, můžu s jistotou napsat, že nás něco překvapivého čeká i v budoucnu. To proto, že trhy se rychle rozvíjejí a také proto, že se neustále hledají noví a noví zákazníci a příležitosti, přirozeně s novými, jinými požadavky. Zrovna tak se mění požadavky zákazníků na kvalitu, na provedení výrobků, které jsou stále častěji konstruovány podle zákaznických potřeb, rostou i nároky na plnění termínů. Jak asi tušíte, mluvím o textilních stojanech pro Takko a o kontejneru pro Deutsche Post. Obě zakázky jsou velmi významné a slibují další opakování v příštím roce. To nám nabízí poučit se z problémů, které nastaly, nebo ještě nastanou a v dalších zakázkách je neopakovat. Píšu o tom záměrně, neboť se nám to vždy nedaří, což je škoda. Opakujeme-li chyby z předchozích zakázek, znamená to, že jsme se v něčem neposunuli dále přesto, že jsme měli příležitost. Nad touto skutečností by se měl každý účastník projektu zamyslet, zda by ve své práci nemohl něco změnit pro příště, aby vše šlo lépe. Platí to pro všechny napříč výrobou - od první akce při přípravě projektu až po expedici. Myslím, že ke zlepšení by každému pomohlo, kdyby si napsal jednoduchý soupis svých standardních činností při práci s projektem i s poznámkami, které souvisejí s jeho úkoly, aby si příště připomenul jednotlivé kroky, nebo je v něčem doplnil, neboť nový projekt může na soupis dostat další, dosud neprověřené téma. Takový soupis nám může pomoci vytrhnout se z denní operativy, zastavit se a připomenout nám, jestli jsme tentokrát na něco nezapomněli. Projekt pro textilní řetězec Takko byl náročný na způsob provedení a kvality zpracování. Druhý pro Deutsche Post byl náročný na množství materiálu a polotovarů pro zpracování, a tím i kapacit na některých odděleních. To jsou právě body, které by se měly objevit na výše zmíněném soupisu. Ne každý projekt, zakázka a zákazník bude toto vyžadovat, ale může se objevit za nějakou dobu a tam nám zmíněný soupis pomůže připomenout, zda jsme něco neopomněli. Je to jako s pracovním postupem, či nějakým standardem
seřizováním, kde je vše jasněji dáno, případně se myslí na varianty. Ten soupis je totéž, jen je uzpůsoben na procesy. Rovněž by se vyplatilo na konec projektu se sejít a všechny tyto poznatky zesumírovat, zopakovat si, o co jde a říci si v týmu, jak to příště udělat lépe. Eventuelně změnit standardní proces průběhu projektů k lepšímu. Máme stanovené procesy, ale je to živý dokument, se kterým se nesmíme bát pracovat. To je posun vpřed v organizaci a řízení nových a něčím jiných projektů než doposud. Samozřejmě vám všem, kteří jste se podíleli a ještě podílíte na takovýchto projektech, patří dík za vykonanou práci za součastného stavu procesů a věcí kolem nich. Někdy jste museli svou zesílenou aktivitou dohnat výše uvedené nedostatky. Michal Krestýn
Stojany Takko
WANZL zpravodaj | 14
Zábava Koníčky našich kolegů
Není nic lepšího, než když může člověk vyměnit hlučný svařovací box za tichou přírodu s proměnlivou a stále živou hladinou řeky, nebo naopak klidnou hladinou rybníka a při tom se pokoušet chytit svou „zlatou rybku“. To by vám určitě doporučil i Richard Pilc, který je vášnivým sportovním rybářem.
Richarde, proč právě sportovní rybaření je Tvým velkým koníčkem? Proč – to je někdy záležitost náhody, alespoň ze začátku určitě. Později je to souhrn osobní filozofie, snad i životního stylu. To nejstarší zdůvodnění, proč právě sportovní rybolov, pochází z dob starých Asyřanů, kteří tvrdili, že čas strávený rybolovem se do délky lidského života nezapočítává. A to nejmladší zdůvodnění, které je z počátku devadesátých let, kdy se začal praktikovat rybolov způsobem „Chyť a pusť“, by se dalo vyjádřit postojem „Žít v souladu s přírodou“. Je to pro mě cosi jako velký mnohaposchoďový dort, ze kterého můžu postupně pořád umlsávat. A ta třešnička s mandlí naloženou v rumu úplně nahoře – to je ta velká vysněná ryba. A nemusí být ani zlatá. Tak přece se nebudu přejídat tím dortem vespod, když nahoře je ta báječná třešnička, ne ?!
Kdy jsi vlastně s rybolovem začal? Na základce jsem Pionýra zrovna nemusel, jenže doba i škola si žádaly alespoň zapojení do nějakého kroužku. Do toho rybářského mě přivedl kamarád, spolužák a pozdější spolupracovník v naší firmě, Marek Látal. Ryby spolu lovíme dodnes. Shodou šťastných okolností jsem pak já přivedl k rybaření oba rodiče. To nemohlo dopadnout jinak, než že se z koníčka stal kůň. A když kůň – tak sportovní. Někdy, když to stav konta dovolí, i závodní. Ryby lovím od r. 1984 a od r. 1990 pak podle zásady „Chyť a pusť“. Tahle zásada sem připlavala přes kanál z Anglie, ale hezky česky by se taky dala vyjádřit „Žít a nechat žít“. Když chytáš způsobem „Chyť a pusť“, znamená to, že všechny ryby, které ulovíš, také pustíš? Ano. Většinou je to opravdu tak. Za rok si vezmu domů tak 5 kaprů. Na Vánoce si pak kapra musím koupit. Ani letos to nebude jinak. Ty, co si vezmu, musí mít ovšem moji míru. Ta je někde uprostřed mezi dolní a horní zákonnou mírou. Ryba by měla mít šanci na reprodukci. Pokud se v našich podmínkách povede. Pro zachování druhu a zákonů přírody. O rybářích jsem měla trochu jinou představu. Pro mě jsou to „tiší blázni“, kteří prosedí hodiny s udicí na břehu rybníka, aby ulovili rybu k obědu … Jsou i tací. Jistě. Koneckonců Rybářský řád to nezakazuje. Ten to dokonce dovoluje. Se sportem jako takovým to ale má málo společného. S životní filozofií, kterou jsem se snažil vysvětlit na začátku, už vůbec ne. Se životním stylem ani náhodou. Pokud je jediným důvodem ulovit a zabít téměř všechno, co se nechá chytit pod vodou. Sportovní rybolov je totiž o něčem úplně, ale úplně jiném. Je to hodně práce, zkoušení, snažení – aniž by vám do toho někdo mluvil. Tedy kromě vlastního vědomí. Je to silně individuální zážitek, prožitek i požitek. Tak silný, že způsobuje závislost. Alespoň tehdy, pokud má člověk vnímavou duši a sportovní přístup. V každém sportu se závodí, je něco obdobného i u sportovních rybářů? Ano. Chytá se podle jednotlivých rybolovných disciplín celostátní liga v lovu např. přívlační , nebo muškařením na suchou či mokrou mušku, na plavačku, na feedr. Pro ortodoxní kapraře se pořádají i náročné týdenní kaprařské maratony – např. na nedaleké
WANZL zpravodaj | 15
Zábava pískovně u Tovačova Annína i s mezinárodní účastí. Tam náš ryze neprofesionální, tedy nikým nesponzorovaný tým „OKATICA“ políbilo štěstí, když jsme v silné konkurenci v roce 2010 vyhráli v disciplíně o nejdelšího kapra. Ten náš měřil 93 cm a vážil 15,5 kg. A bylo to zasloužené vítězství po týdenní dřině, kdy se nikdo z týmu moc nevyspí. Loví se totiž non stop 24 hodin denně. Vyžaduje takový závod nějakou speciální přípravu? Jistě! Velkou, propracovanou a náročnou. Na čas, na finance i na logistiku. A nesmí se to podcenit. Více času i financí vyžaduje příprava krmení a samotné nástrahy. U maratonu většinou boilís, což jsou kuličky různých průměrů, velikostí a hlavně složení směsi, ze kterých se boilís vaří, suší, obaluje, namáčí a všelijak
rafinovaně upravuje. Hotová směs není zrovna levnou záležitostí. Náš tým si ji připravuje sám smícháním semoliny, rybí moučky, ptačího zobu, min. 100 vajec a pak našeho „know-how“. Musíte k tomu ještě připočítat na týden cca 250-500 kg kukuřice a řepky na zakrmení lovného místa. A to není ta velká ryba ani zdaleka jistá. Asi mají pravdu ti, co říkají, že je rozumnější krmit prase. Všechny ryby se totiž musí po změření, zvážení a zapsání rozhodčími vrátit šetrně zpátky do vody. Ale příprava na takový závod, to nebudou jenom návnady a nástrahy. Určitě i dobré vybavení. Co všechno k tomu potřebuješ? Stručně řečeno čas, auto, finance a slušnou výbavu. Co lovená ryba – to jiný prut; podle lovné vzdálenosti taky jiný naviják, vlasec, pletené šňůry, zátěže, nějaké signalizátory záběrů. Samozřejmě loď se sonarem – protože echoloty pomohou najít místa na dně, kde se dá předpokládat, že se ryby budou zdržovat a krmit se. A pokud se loví ve vzdálenosti 200 a více metrů od břehu, což na velkých revírech není výjimkou, pak je velmi vhodný i elektromotor k lodi. Kdy Ti začíná sezóna? Sezóna začíná podle rybářského řádu, dokonce i podle druhů lovených ryb. A pro mě nekončí vlastně nikdy. Proto ta závislost. Richarde a na závěr se pochlub svým největším úlovkem, a moc nepřeháněj! Byl to kapr – měřil 86,5 cm a vážil 21,10 kg přesně. Ale můžete napsat, že měřil 865 mm a vážil 21100 g. Vyjde to sice na stejno, ale vypadá to líp. Když máme ve firmě tu strojírenskou technologii. Děkuji za rozhovor. Ptala se Marie Urbášková.
Bowlingová liga Již druhým rokem pokračuje každý měsíc firemní bowlingová liga. Přinášíme aktuální výsledky družstev a jednotlivců. Tabulka družstev Jméno
1.kolo/ 2.kolo/ 3.kolo/ 4.kolo/ 5.kolo/ 6.kolo/ 7.kolo/ 8.kolo/ 9.kolo/ 10.kolo/ CELKEM 6her 5her 6her 6her 6her 6her 6her 6her 6her 6her
Tabulka jednotlivců Jméno
1.kolo/ 6her
2.kolo/ 5her
3.kolo/ 6her
4.kolo/ 6her
5.kolo/ 6her
6.kolo/ 6her
7.kolo/ 6her
8.kolo/ 6her
9.kolo/ 6her
10.kolo/ 6her
CELKEM Průměr/ hra
WANZL zpravodaj | 16
Zábava Tour de Wanzl
Pokud něco vystihuje životní styl dneška, je to nákupní vozík – věc, kterou považujeme za samozřejmou. Ještě před ne tak dlouhou dobou u nás, ale mnohde nebyly samozřejmé ani samoobsluhy. V Německu nastal přechod k samoobslužnému prodeji hlavně během šedesátých let. Již od sklonku čtyřicátých let začal nezbytné nákupní košíky, stohovatelné košíky a později nákupní vozíky vyrábět rodák z Jívové č. 228 Rudolf Wanzl (*1924, †2011). Letošní ročník pravidelné cyklo vyjížďky z Domašova n. B. nesl na jeho počest jméno Tour de Wanzl. Po architektu Leopoldu Bauerovi z Krnova, knězi a hudebníku Cassiánovi Hanelovi (byl učitelem Jakuba Jana Ryby), podnikateli Moritzi Hanselovi z Moravského Berouna, malíři Willibaldu Schulmeisterovi z Horní Loděnice se tak Rudolf Wanzl stal dalším z řady významných regionálních rodáků, jejichž odkaz se organizátoři z Mikroregionu Moravskoberounsko snaží oživit. Je toho potřeba, protože patří k osobnostem pozapomenutým.
například o tom, jak museli koně odpočívat u Horní boudy po překonání prudkého stoupání z hanácké roviny.
Tour 2013 Celá trasa dlouhá 32 km byla značena dvojitým „W“ a od startu u domašovské sjezdovky vedla pod vrchem Hamberkem (s bývalou sáňkařskou dráhou), kolem Bílého kříže přes Jívovou a Horní boudu, přes Pohořany pod Jedovou, Dómský les a Hrubovodské sutě zpět. Na trase byly vyznačeny také odbočky k zatopenému lomu a známé štole po těžbě břidlice tzv. šifrové jeskyni u Pohořan. Znalci místní historie zapracovali do mapky málo známá fakta a zajímavosti. Dozvěděli jsme se např. o osadě Kuznín mezi
Vozíky Wanzl Svou rodnou Jívovou, která byla v té době městečkem, musel Rudolf Wanzl po válce opustit a roku 1947 s otcem v Leipheimu (Bavorsko) znovu založili zámečnickou dílnu (ta jívovská pracovala od roku 1918). Již o rok později dodal nákupní košíky a vozíky pro první pokusy se samoobsluhami, postupně se přeorientoval převážně na tento sortiment a podnik díky tomu rostl. Roku 1950 nechal patentovat stohovatelný košík, jehož byl sám autorem. Postupně byly založeny pobočky v Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Francii, Belgii, po pádu železné opony v České republice (v Hněvotíně u Olomouce), Polsku, Maďarsku a později v Číně, Austrálii, Rusku, Spojených arabských emirátech a dalších zemích. Firma Wanzl se tak z malé zámečnické dílny proměnila v lídra odvětví v globálním měřítku. Ročně vyrobí dva miliony nákupních vozíků. V knize nazvané „Auf Draht“ (tzn. být duchapřítomný a pohotový, vyznat se; doslova: na drát, zde slovní hříčka) vzpomíná Wanzl na dětství v Jívové a zmiňuje některé zajímavé detaily
Jívovou a Domašovem, která zanikla v důsledku morové epidemie, nebo o letecké havárii z roku 1984, kdy se nad bystřickým údolím srazily dva československé MiGy 23 BN při cvičném letu. Událost, která by dnes vyplnila televizní zpravodajskou relaci, byla tehdy přísně tajná. Z obou katapultujících se pilotů přežil jen jeden, zavěšený na stromě, odkud jej vyprostili jívovští hasiči. Trosky stíhaček z lesa vytáhl lesní kolový traktor až poté, co vysvobodil zapadlé obrněnce, které přijely střežit toto vojenské tajemství.
WANZL zpravodaj | 17
Zábava Úseky vedoucí lesem organizátoři den předem upravili pomocí traktoru, aby byly sjízdné i pro nehorská kola.
Zachráněná kyselka? Čas před startem jsme vedle tradiční výtečné snídaně využili k návštěvě pramene minerální vody poblíž Petrovického mlýna (rozcestí k Domašovu n. B., Moravskému Berounu a Hraničným Petrovicím), který poskytuje chutnou kyselku. Péčí obce Domašov bylo okolí pramene loni v létě upraveno, ale na podzim už mu hrozilo úřední zničení za strany instituce s názvem Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL). Díky odporu domašovského starosty pana L. Števanky k tomu naštěstí nedošlo a minerálkou se tak mohou osvěžit všichni, kdo zdejší krásnou krajinou procházejí. Příští rok se Tour koná opět, zájemci nechť sledují stránky mikroregionu. Marek Bohuš Převzali jsme fotografie a článek Marka Bohuše, který napsal pro Zpravodaj Hluboček http://www.hlubocky.eu/tour-de-wanzl/ a týká se se cyklistické akce, která letos nesla jméno zakladatele naší společnosti pana Rudolfa Wanzla. Je velká škoda a mrzí nás, že nikdo z pořadatelů o připravované Tour de Wanzl neinformoval naši firmu. Nejen že bychom s radostí akci, která nesla jméno pana Wanzla, podpořili, ale určitě bychom vytvořili i silný tým, protože nadšených kolařů je v naší firmě mnoho.
Vánoční perníčky Recept na perníčky, které jsou po upečení hned měkké, takže se nemusí péct dlouho dopředu. Při dobrém uskladnění vydrží velmi dlouho. Ingredience: 12 g perníkové koření 120 g cukr moučka 1 balíček kypřící prášek 100 g máslo 2 ks vejce 150 g med 500 g hladká mouka Na potření: 1 ks vejce Poleva: 1 ks bílek 150 g cukr moučka 5 kapek citronová šťáva Postup přípravy receptu: Mouku s cukrem prosejeme do větší mísy, k nim přidáme koření a prášek do pečiva. Vše promícháme, přidáme vejce a rozpuštěné máslo s medem. Uděláme vláčné těsto, které necháme přes noc v lednici odpočinout. Druhý den vyválíme těsto, ze kterého vykrajujeme různé tvary. Pokládáme je na plech, který si vyložíme papírem na pečení. Vše potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme při teplotě 180 °C dozlatova. Po vychladnutí vánoční perníčky nazdobíme polevou, kterou připravíme vymícháním bílku s cukrem do hladké hmoty. Můžeme do ní přidat i pár kapek citronu.
Vánoční perníčky podle tohoto receptu jsou po upečení hned měkké, takže se nemusí péct dlouho dopředu. Na druhé straně dobře uskladněné vydrží velmi dlouho.
WANZL zpravodaj | 18
Zábava Úryvek z knihy Rudolfa Wanzla Do nového domova, Leipheimu Psal se listopad 1946 a sedím ve vlaku. Dívám se z okna a myslím na nově ozdobené hroby, které jsem viděl o dva dny dříve na mém útěku ze zajetí v Lauterbougru. Několik kilometrů od Rýna by mě Francouzi sotva mohli dopadnout. Dneska je opravdu chladno a pochmurno jako v zimě. Jedu stále ve vlaku a brzy se vynoří má cílová stanice. Z nádraží vidím, jak jsou domy natřeny na šedo a cestou potkávám první obyvatele vesnice, ospalé lidi se širokými klobouky. Když jsem dorazil do Leiphemu, bylo mi 22 let, měl jsem za sebou dva roky ve válce a jeden a půl roku v zajetí. Co jsem si v ten čas vůbec nedokázal představit a vůbec jsem v to nedoufal, bylo setkání s mými rodiči. Nyní je tato chvíle právě přede mnou. Po odsunu z Jívové, našeho rodného domova, skončili zde ve Švábsku. O svém novém domově, Leipheimu, jsem tehdy nevěděl vůbec nic. Nevěděl jsem třeba, že je tu letiště, a proto mají všechny domy šedý maskovací nátěr. Nevěděl jsem, že tito přátelští lidé jsou Židé, kteří přišli z Polska a Ruska. Toto jsou první Židé, které jsem ve svém životě viděl. V Leipheimu byl pro ně vybudován sběrný tábor, odkud během několika týdnů odlétali do Izraele. Něco více beznadějného a bezútěšného jako Leipheim toho rána si člověk sotva dokáže představit. Ptal jsem se sám sebe: „Jsem tu správně? Můžu to zde vydržet? Ne, zde nemůžeš žít a zestárnout,“ myslel jsem si. Před nádražní budovou jsem se zeptal lidí na ulici Herrenbreite, kam měli být moji rodiče nastěhování. Až ten pátý nebo šestý znal název a ukázal mi cestu. Prý to nemá být daleko. Šel jsem daným směrem a již po pár krocích se mně v hlavě vyjasnilo a najednou jsem se nesmírně těšil na opětovné setkání se svými rodiči. Rozběhl jsem se a myslel si: „Ti až mě uvidí, budou koukat!“ Pak mi ale proletělo hlavou, o čem si budeme vlastně povídat? O útrapách, o čase, kdy Rusové vnikli do našeho domova v Jívové? O odsunu sudetských Němců? Doufám, že jsou alespoň zdraví. Když mě moje matka viděla z horního patra domu stát před plotem, vypadala, jako by spatřila přízrak a úplně celá bez sebe zakřičela: „Rudo, kde ses tu vzal?“ a běžela po schodech dolů. Na stole stála sklenice se sirupem, který matka udělala z řepy. Namazala mi ho hned na kousek chleba. To bylo mé uvítací jídlo, protože matka neměla nic jiného. Jakmile jsem to dojedl, řekl jsem žertovně: „Jakmile bude ten sirup snězený, jedu zpátky do Francie. Tam je k snědku něco lepšího.“ Moje matka se vůbec nezměnila, ale otec ano. Můj otec byl čerstvý padesátník, ale po těch dvou letech, kdy jsem ho přes válečné období neviděl, se z něj stal starý muž. Otec byl zámečnický mistr, který měl ve svém domově v Sudetech, v obci Jívová, vlastní zámečnictví o 15 – 20 zaměstnancích. Na tehdejší dobu vlastnil docela dobré stroje - jeden soustruh a jednu moderní vrtačku, které byly umístěny ve sklepě. Když jsem tehdy přijel do Leipheimu, nevěděl jsem nic o odsunu Němců ze Sudet. Věděl jsem jen to, že všechno museli zanechat na místě. Moje první otázka na otce byla: „Nevzali jste si s sebou nic?“ Myslel jsem na věci, se kterými by se dalo znovu začít. Přece by nám měli něco nechat. Otec klonil hlavu – ne, vůbec nic jsme si nevzali.
Poslední chvíle v Jívové Když přišli Rusové do Jívové, byl jsem v tu dobu v zajetí ve Francii. O válečném dění v mém domově a o odsunu sudetských Němců a mých rodičů jsem se dozvídal postupně. Trvalo dlouho, než o tom mohli vůbec vyprávět. Před vpádem Rusů do země prý již hodně lidí z vesnice prchalo. Němečtí vojáci, kteří přes Jívovou šli během ústupu, vyprávěli, jak blízko je fronta a co by se dělo, kdyby se Rusové objevili. O dva dny později byli zde a událo se to příliš rychle, než abychom stačili prchnout. Dle líčení rodičů museli Rusové dorazit do Jívové ze dvou stran. Od Domašova nad Bystřicí a od nádraží ve směru na Libavou. Ve vesnici byl jeden komunista jménem Müller, jehož dům byl na ulici Domašovská. Ten běžel Rusům naproti s bílou vlajkou, zdravil je a označil se jako antifašista. Ale to Rusy vůbec nezajímalo. Jen rusky řekli: „Však my tě těm antifašistům předáme!“ A donutili ho sundat si jeho naleštěné boty a kalhoty a běžet před nimi až do vesnice. Vyjma komunistického Müllera zůstávali všichni muži při vstupu Rusů doma. Můj otec odmontoval zapalování se svého vozu Škoda, aby s ním Rusové nemohli odjet. Rusové ho ale s pistolí donutili auto zprovoznit. Musel potlačit své mdloby, když krátce na to jeho vlastní vůz odjížděl ze dvora. Ženy uprchly na nějaký čas do lesa a tam se pár dní skrývaly. Nebyla to ale pravá skrýš, nebyly tu žádné skály či jeskyně na schování. Jen tak s dekami volně přenocovaly pod širým nebem. Proto nemohly zůstat v lese dlouho a musely se brzy vrátit zpět domů. Rodiče byli odsunuti v červenci 1946 z domova a v tu dobu to byla úleva, či jedno z lepších řešení situace, neboť život s nálepkou sudetský Němec bylo v zemi s nadvládou Rusů nesnesitelné.
Dva malé pokoje v Leipheimu Tak jako všude v Bavorsku byly také v Leipheimu ubytovány uprchlické rodiny. Zvláště zemědělci - hospodáři museli poskytovat pokoje pro uprchlíky od jednotlivců až po celé rodiny. Docházelo také k nucenému ubytování, kdy úředník, zodpovědný za uprchlíky, se zástupcem města hledali vhodné domy dle plánů, nebo jednoduše přišli do domu, prohlédli si ho a stanovili, kdo tam bude bydlet. Stávaly se tedy často případy, kdy uprchlíci nebyli majitelem domu přijati a bylo s nimi špatně zacházeno. My jsme měli štěstí a byli jsme přijati přátelsky. Pro mé rodiče a malého Dietra to bylo již druhé bydlení na Západě. V ulici Herrenbreite 4 jsme měli v horním patře dva malé pokoje. Muže, jenž dům stavěl, jsme nikdy neviděli, jen jeho dvě dcery, starší dámy, z nichž jedna byla vdova a druhá se nikdy nevdala. V tu dobu se každý z nás snažil jakýmkoliv způsobem zajistit pro naši rodinu příjem. Má sestra si přivydělávala šitím, otec se pokoušel opravovat první váhy v pronajaté dílně placené z peněz mé sestry. Má matka vařila pro nás všechny, ale také se snažila něco vydělávat pečením plněných trubiček a prodejem do restaurace u silnice.
Přeložil Michal Krestýn
WANZL zpravodaj | 19
Spolupracovníci Odborová organizace
Významná životní jubilea
V měsíci říjnu bylo zahájeno s vedením firmy první kolo kolektivního vyjednávání pro rok 2014.
6 / 2013 Ing. Zdeněk Toul – 60 let 7 / 2013 Stanislav Skopal – 60 let 7 / 2013 Lubomír Vymazal – 60 let
Přejme si, aby bylo úspěšné pro obě strany. Abychom našli společnou cestu k rozvoji firmy a spokojenosti jejích zaměstnanců. V měsíci listopadu budeme odboráře informavat o průběhu kolektivního vyjednávání na členské schůzi.
10 / 2013 Vlastimil Bokůvka – 50 let 11 / 2013 Zdeněk Uhřický – 50 let 11 / 2013 Radomír Švéda – 50 let
Výhody člena odborové organizace Wanzl Hněvotín: Blahopřejeme! • Příspěvek na dítě 500 Kč • Příspěvek na kulturní či sportovní vyžití člena 500 Kč • Po roce členství v odborové organizaci příspěvek 1000 Kč na dovolenou • Po roce členství v odborové organizaci možnost čerpání bezúročné půjčky ve výši 10.000,- Kč • Odborová organizace každoročně vydává svým členům potvrzení o zaplacení členských příspěvků pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob • Zakoupení vánočních kolekcí dle požadavků člena /mléčná, hořká/ • Bezplatná konzultace ohledně pracovněprávních vztahů, Občanského zákoníku a možnost využít právní pomoci odborového právníka JUDr. Zdeňka Pazdery. Alena Krupášová
Nákupní vozík pokaždé jinak
Z
Redakční rada: Marie Urbášková, Hana Rendová, Michal Krestýn. Foto na titulní straně Milan Jasenský.
WANZL spol. s r.o. 783 47 Hněvotín 333 Tel.: +420 585 751 555 E-mail:
[email protected]
www.wanzl.cz