ZPRÁVA O ZAČÁTKU CESTY

Anna Maixnerová

s přispěním zakladatele školy Pavla Štohla

ZPRÁVA O ZAČÁTKU CESTY jak vznikala SVŠE Znojmo

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. srpen 2010

© SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o., 2010 Grafická úprava a sazba: Zdeněk Mikeš TISK: Tigris, spol. s r. o., Zlín

ISBN 978-80-87314-08-1

Obsah: 1. kapitola

ZPRÁVA O ZAČÁTKU CESTY

str. 9

2. kapitola

Z DETAILŮ SLOŽIT MOZAIKU

str. 13

3. kapitola

KONEC OSLAV, JEDE SE NA OSTRO

str. 19

4. kapitola

NEVŠEDNÍ DNY PLNÉ PRÁCE A NOVINEK

str. 25

5. kapitola

KDYŽ PRVNÍ STUDENTY OZDOBIL TITUL

str. 37

6. kapitola

HARVART VYSOKOŠKOLÁKŮM ZPESTŘUJE STUDIUM

str. 43

příloha

STRUČNÁ FOTOKRONIKA PĚTI LET TRVÁNÍ SVŠE

str. 49

Milý Mirku, tato knížka vznikla jako poděkování za to, žes mi od samého počátku vydatně pomáhal, aby se mohla narodit, začít fungovat a úspěšně se rozvíjet znojemská vysoká škola. A když se po pěti letech ohlédneme, myslím, že můžeme s čistým svědomím říct, že dílo se vydařilo. Pokusím se to doložit několika stručnými argumenty: - z původních dvou studijních oborů v prezenční formě v roce 2005 je dnes možné studovat čtyři studijní obory v prezenční i kombinované formě - v prvním ročníku zahájilo studium na SVŠE 72 vysokoškoláků, k dnešnímu dni studuje na SVŠE více než 700 studentů - personální zabezpečení školy je opravdu na vysoké úrovni – vyučují zde téměř dvě desítky učitelů, kteří mají profesuru nebo docenturu, příp. Ph.D (přičemž v době, když byla škola otevřena, se dali takoví vyučující spočítat na prstech jedné ruky). - mezinárodní vědecká konference, kterou jsi zakládal, má dnes v akademickém světě velmi dobré jméno a díky tomu se jí každoročně účastní špičkoví odborníci z univerzit nejen v ČR, ale i ze zahraničí - kvalita školy je sice veličina, která je velmi těžko měřitelná, ale SVŠE se dle mého názoru opravdu má čím chlubit. Vezměme alespoň dva příklady za všechny z prvních absolventů bylo více než devadesát procent přijato na magisterské studium na veřejných vysokých školách a někteří dokonce dnes pokračují v doktorandském studiu. Studenti SVŠE se mohou směle porovnávat se studenty ostatních vysokých škol, což dokázali i vítězstvím v mezinárodní vědecké soutěži Právě Tobě není třeba připomínat všechny úspěchy. Protože i díky Tvému velkému přispění má škola výborně našlápnuto k tomu, aby – Tvými slovy řečeno – si naši vnuci a pravnuci jednou na adresu téhle vysoké školy řekli: „Dobrá věc se podařila, nebo-li dobré se urodilo v září 2005“. Patří Ti srdečné poděkování za všechno, co jsi pro naši školu jako její historicky první rektor udělal.

Pavel

Zpráva o začátku cesty

Kapitola 1 - Zpráva o začátku cesty Člověk dostane – při troše štěstí – několikrát za život příležitost cosi změnit, podílet se na něčem smysluplném, dělat práci, která ho naplňuje. Jen vyvolení ale dostanou šanci začít stavět od samého počátku věc velkou, která se zapíše do kronik. Založení vysoké školy ve Znojmě bezesporu přelomovou událostí je. Postupně se zapisuje do vědomí lidí a získává si srdce svých absolventů. Začátek je magický okamžik. Dělí čas na dvě části, z nichž ta druhá je plná otazníků i příslibů. Když v roce 2005 usedli do poslucháren první studenti Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, nebylo to jiné. Nebylo pro ně žádné předtím, všichni se dívali dopředu a věřili, že se naplní jejich naděje, že získají odpovídající vzdělání, že si užijí studentských povinností i radovánek a za tři roky se vrhnou do dalšího života jako první bakaláři, kteří získali titul na vysoké škole ve Znojmě. Nejen pro ně ovšem bylo všechno poprvé. Po nevyšlapaných cestách se vydali také jejich učitelé, vedení školy i její zřizovatel. Pro některé z nich však nezačala SVŠE Znojmo existovat až v tomto okamžiku. Ani by to nebylo možné, protože od prvotního snu vedla k realizaci předlouhá cesta. V roce 2002 vyslovil Pavel Štohl poprvé nahlas a veřejně, jaké má plány. Mnozí se pobaveně usmívali a nevěřícně kroutili hlavou. Naštěstí se však našli i tací, kterým se představa, že se Znojmo stane městem akademickým, velmi zalíbila. Nelitovali pak času ani sil a přiložili podle svých možností ruku k dílu. Určitě si později při absolvování nekonečných žádostí, obhajob, jednání a schvalování museli mnohokrát klást otázku, jestli přece jen nepřecenili své síly. Pochybovat je přece lidské. Ale naštěstí se vždycky našel někdo, komu ještě zbyla naděje a chuť bojovat dál. Kromě zřizovatele je třeba v této souvislosti jmenovat zejména tehdejšího starostu města Znojma Pavla Balíka a budoucího prvního rektora znojemské vysoké školy Miroslava Foreta. Zásluhu na tom, že se krůček po krůčku stával z pouhé vize reálný projekt měli ale i další, například Jiří Kyněra, Josef Daněček, Monika Javorská.

Původní sídlo školy a poté katedra cizích jazyků SVŠE na Václavském náměstí

S V Š E


9

Zpráva o začátku cesty Obrazně řečeno – nejdřív se muselo vyřídit stavební povolení, vybudovat základy, postavit hrubou stavbu a pak ji trpělivě dodělat a vybavit vším potřebným. Ve skutečnosti to znamenalo vytvořit životaschopný projekt a obhájit ho před akreditační komisí ministerstva školství. Jak prosté, zdá se. Ale cesta k úspěšné akreditaci byla hodně zdlouhavá. Bylo nutné specifikovat studijní obory, hledat a získat kvalitní pedagogy s odpovídající vědeckou hodností, najít odpovídající prostory a přesvědčit znojemské zastupitele, že si vysoká škola zaslouží podporu ideovou i finanční. A na základě toho přesvědčit akreditační komisi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, že jsou splněny všechny zákonné podmínky k udělení státního souhlasu, aby mohla SVŠE působit jako vysoká škola. Téměř od samého počátku stál Pavlu Štohlovi po boku profesor Miroslav Foret. Zdaleka nebylo v těch dobách nic jisté a bylo dokonce možné, že nemalá práce, kterou oba jmenovaní odvedli, propadne sítem tvrdých nároků akreditační komise. Miroslav Foret se osvědčil jako člověk, který necouvne při prvním nezdaru a také díky němu se podařilo ve Znojmě vybudovat první vysokou školu v dějinách. Kdo jiný by se pak měl stát jejím historicky prvním rektorem? Za zmínku stojí i to, jak se Pavel Štohl seznámil s prof. Foretem. Říká o tom: „Hledal jsem lidi, kteří by byli ochotni pomoci při zakládání znojemské soukromé vysoké školy. Tuto myšlenku podporovala v té době řada mých přátel a povzbuzoval mě například i reprezentační trenér českých plavců Jiří Kyněra. Právě on mi nabídl kontakty na osobnosti působící na Mendelově univerzitě, které by mohly poradit, respektive sehrát pozitivní roli při sestavování kvalitního pedagogického sboru.Při těchto jednáních jsem se mimo jiné seznámil i s profesorem Miroslavem Foretem, který vyučoval na Mendelově univerzitě předměty týkající se marketingu. Měl jsem štěstí, protože ho předložený návrh zaujal a já jsem měl konečně po boku akademickou autoritu, o kterou jsem se mohl opřít.“ První jednání u akreditační komise se uskutečnilo v listopadu 2003 v Telči. Zasedání komise se zúčastnil i znojemský starosta Pavel Balík, kterému tenhle zážitek obzvlášť utkvěl v paměti. Nechme ho tedy vyprávět: „Našli jsme tenkrát s Ing. Štohlem společnou řeč, projednali jsme jeho návrh v orgánech města a rozhodli se vznik školy podpořit. A tak jsem se také za čas stal účastníkem akreditačního řízení, které se konalo v Telči. Mám je stále živě před sebou, protože teprve tam jsem pochopil, že nestačí si jen vysokou školu vysnít, ale že založit ji je mnohem těžší a složitější, než si kdo dokáže představit. Nároky byly velké a přístup některých členů komise by měl na slabší povahy určitě devastující účinek. Ne tak na Pavla Štohla. Nenechal se otrávit a pokračoval v práci, jejíž výsledek nedokázal tenkrát nikdo předpovědět. Nemohli jsme ho v tom nechat. Akreditační řízení bylo dalším signálem pro to, aby vedení radnice i zastupitelstvo města bylo opravdu vstřícné téhle myšlence. Vysoká škola ve městě je přece prestižní záležitost. Dodává městu punc mládí, perspektivy, vzdělanosti. Přináší nový rozměr do života města i jeho občanů, nabízí možnosti spolupráce všech subjektů se studenty i jejich pedagogy. Vzdělaných lidí je vždy třeba a Znojemsko si jako každý region žádá nové přístupy ve svém směřování, hledá čerstvé síly, které oživí nejrůznější oblasti společenského a ekonomického života – taková byla filozofie, s níž jsme se ztotožňovali.“ Zklamání z neúspěšného prvního pokusu o získání akreditace bylo pochopitelné. Ale důležité bylo, že to Pavel Štohl s Miroslavem Foretem, který se už tehdy velmi aktivně účastnil všeho dění, nevzdali a přepracovanou žádost podali už v dubnu 2004 znovu. Akreditační komise novou žádost o udělení státního souhlasu se vznikem SVŠE Znojmo dvakrát přerušila s tím, že některé náležitosti je potřeba dále dopracovat a doplnit. Ale konečný výsledek stál za to. Byly schváleny oba studijní obory: - Účetnictví a finanční řízení podniku - Marketing a management

10


S V Š E

Zpráva o začátku cesty Celý průběh schvalování sledoval pochopitelně i regionální tisk. Už samotné titulky svědčí o tom, že udělení akreditace bylo zlomovým okamžikem pro celý region: o o o o

Na druhý pokus uspěli Znojemští s plánem zavedení vysokoškolského studia ve městě. Na podzim by se mělo ve Znojmě zabydlet na 100 vysokoškoláků. Akreditační komise ministerstva školství schválila vysokoškolskou licenci pro SVŠE Znojmo se tak stává třetím vysokoškolským centrem jihomoravského kraje.

Zavládla veliká radost a uvolnění, které však vzápětí vystřídal pocit velké zodpovědnosti. Teprve teď se začínalo naostro.

Tisková konference před udělením akreditace

Oslava zdárně ukončeného akreditačního procesu

S V Š E


11

Z detailů složit mozaiku 3. února 2005 – MF DNES

Ve Znojmě letos vznikne první vysoká škola Z TISKU...

Na podzim se v ulicích města objeví první znojemští vysokoškoláci. Po Brně a Lednici se Znojmo stane třetím krajským vysokoškolským sídlem. Akreditační komise včera schválila vysokoškolskou licenci zdejšímu Vzdělávacímu středisku, které otevře soukromou vysokou školu ekonomickou. V září dorazí do města prvních sto padesát studentů. I když prostory, kde se budou učit, už jsou zajištěny, škola zatím hledá vhodnou budovu pro vysokoškolské koleje. Ministerstvo školství musí ještě vydat oficiální verdikt, zda vysokou školu ve Znojmě povolí. „Dopadlo to dobře, akreditační komise vydala doporučení“, uvedl včera tajemník komise Jan Lachman z ministerstva. Ředitel a zároveň majitel střediska Pavel Štohl se zatím k výsledku jednání nechce vyjadřovat. Oficiální výsledek budeme znát až v příštích dnech,“ uvedl pouze. Škola chce v září otevřít denní bakalářské studijní obory účetnictví a finance, marketing a management. Studenti zaplatí školné čtrnáct tisíc korun za semestr. První ročník bude na semináře docházet do budovy střediska na Václavské náměstí a na přednášky do pronajatých prostor budovy znojemské pobočky České spořitelny. Není však jasné, kde budou znojemští vysokoškoláci bydlet. Škola chce proto o koleji jednat s radnicí. Jsme připraveni poskytnout prostory jak pro výuku, tak i pro ubytování studentů,“ uvedl zástupce znojemského starosty Josef Molín. Podle dřívějšího rozhodnutí městského zastupitelstva obdrží soukromá škola v prvních šesti letech milion korun dotace ročně. První vysoká škola totiž dodá podle Molína městu nejen prestiž, ale z řad absolventů může Znojmo získat i potřebné odborníky pro správu regionu. Napoprvé ve Znojmě licenci potřebnou k provozování vysoké školy nezískali. Nyní byli podle majitele vzdělávacího střediska připraveni lépe. „Poprvé nám akreditační komise vytkla slabší personální obsazení oboru účetnictví,“ popsal Štohl. Většina odborných předmětů bude garantována vyučujícími s hodností profesor nebo docent. V čele školy bude rektor, kterého do funkce jmenuje statutární orgán zřizovatele.

12


S V Š E

Z detailů složit mozaiku

Kapitola 2 - Z detailů složit mozaiku Trvalo dlouhé tři roky, než zakladatelé konečně drželi v ruce dokument, o který tolik usilovali. Akreditační komise po jednom zamítnutí a jednom přerušení projednávání žádosti doporučila ke schválení vysokoškolskou licenci Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo (s.r.o.). To ale nebyl jen šťastný konec, bylo to především šťastný začátek V uplynulých měsících a letech se při zpracování projektu důraz kladl na to, aby koncepce školy odrážela poptávku společnosti i potřeby regionu, a to samozřejmě v rámci možností zřizovatele. Po kladném vyjádření akreditační komise však čekalo všechny zainteresované to nejtěžší: museli začít vypracovaný projekt v postupných krocích realizovat. Strategie byla v této fázi už jasně daná a na řadu přišla práce s detaily. Každé téma mělo několik variant řešení, z nichž se vybírala ta nejlepší, plány se začaly uvádět v život. Teď už bylo nutné vzít do ruky každý kamínek zvlášť a snažit se sestavit mozaiku, která by měla hlavu a patu, držela pohromadě a ještě krásně vyhlížela. Nádherná práce pro lidi, kteří vědí, jak má výsledek vypadat. Ale těžká. Ještě že se pomalu ale jistě začalo rýsovat personální obsazení vedení školy i celého pedagogického sboru. O záležitostech materiálních nemluvě. Škola není jen instituce. Škola potřebuje důstojné zázemí, budovu, ve které se bude všechno odehrávat. Zřizovatel disponoval budovou na Václavském náměstí, ale její kapacita je přece jen omezená. Padaly různé návrhy. Proběhla seriózní jednání s Českou spořitelnou, v jejíž znojemské pobočce by se našlo místo na aulu i knihovnu. Ale to přece jen stále vypadalo na provizórium. Město Znojmo bylo však velmi vstřícné a nenechalo školu v potížích. Nabídlo v té době pro vysokou školu pronájem prostor v budově bývalé základní školy na Loucké ulici. Klasická prvorepubliková školní budova s atmosférou i potřebným zázemím. To nebylo možné odmítnout tím spíš, že se tu otevíraly možnosti dalších úprav, jež by plně korespondovaly s nároky vysoké školy. Tak byly časem vybudovány posluchárny, počítačové učebny, zázemí pro vyučující, knihovna, studovna.

Budova SVŠE na Loucké ulici

S V Š E


13

Z detailů složit mozaiku Škola – to je v neposlední řadě i kvalitní profesorský a pedagogický sbor. Znojmo se chystalo otevřít náruč renomovaným vysokoškolským učitelům, kteří již měli bohaté zkušenosti například z brněnské Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity či z vysokých škol v Karviné a Českých Budějovicích. Už od počátku ovšem existovala představa, že se za katedrou časem ocitnou hlavně místní lidé, aby škola nebyla odkázána jen na „přespolní“ vyučující. Cílem bylo, aby se do Znojma – pokud projeví zájem - vrátili někteří vysokoškolští vyučující, kteří se již etablovali na univerzitách a vysokých školách po celé republice, a aby se za katedry do své alma mater vraceli i nejlepší z absolventů SVŠE, kteří si na veřejných vysokých školách budou pokračovat v doktorandském studiu a budou se chtít věnovat svému oboru na poli vědeckém a pedagogickém. Pro další existenci školy bylo důležité získat co nejvíce kvalitních pedagogů. Akreditační komise byla ostatně v této věci nesmlouvavá, takže zřizovatel spolu s budoucím rektorem věděli, že musí najít co nejvíce kvalitních pedagogů alespoň s hodností Ph.D. nebo CSc. Na jedné straně bylo nezbytné takové kapacity přesvědčit, že znojemská vysoká škola si chce zakládat na kvalitě a solidnosti, na druhé straně měli znojemští dvě základní podmínky. Měli samozřejmě zájem o takové pedagogy, kteří jsou uznávanými odborníky ve svém oboru, ale významnou měrou jim záleželo i na tom, aby každá osobnost dobře zapadla do nově vznikajícího kolektivu. Na dobré mezilidské vztahy na všech úrovních se od počátku kladl velký důraz. Jak vidno, nešlo o jednoduchou záležitost. Rozlousknout tenhle oříšek nejvíce pomáhala osobní doporučení těch vyučujících, kteří se v té době už rozhodli ve Znojmě působit (například Miroslava Foreta, Kamila Fuchse, Josefa Daněčka aj.), ale také velké osobní nasazení zřizovatele školy, který dokázal svým nadšením přilákat a strhnout další kvalitní lidi a odborníky. O tom, jak bude nastavena rovina osobních vztahů, si mohli členové budoucího pedagogického sboru udělat obrázek už záhy. Pro vytvoření kompaktního týmu byla důležitá i neformální posezení, z nichž zřejmě nejpůsobivější se odehrálo uprostřed známé vinice Šobes v srdci Národního parku Podyjí. Právě tam si vyučující v příjemné atmosféře vyměňovali názory na to, jak by měla znojemská vysoká škola fungovat, aby dostála proklamovaným cílům.

Neformální setkání budoucího pedagogického sboru na Šobesu 14


S V Š E

Z detailů složit mozaiku A že do Znojma opravdu nepřicházela druhořadá garnitura pedagogů, je patrné z pouhé výčtu jmen těch, kteří se rozhodli na SVŠE působit: prof. Iva Živělová – tehdejší proděkanka Mendelovy univerzity (a dokonce pozdější děkanka) prof. Václav Vybíhal – vedoucí katedry Účetnictví a daní na Mendelově univerzitě prof. Kamil Fuchs – autor uznávaných vysokoškolských skript a učebnic ing. František Kalouda – vedoucí katedry Financí na Masarykově univerzitě doc. Luboš Marek – vedoucí katedry Matematiky a statistiky na VŠE Praha Třešničkou na dortu bylo, že někteří vysokoškolští pedagogové sami iniciativně projevovali zájem na škole působit. Tahle příhoda hovoří za vše: zřizovatel navštívil na jedné z brněnských univerzit uznávaného vysokoškolského odborníka, ostatně vedoucího katedry, a přednesl mu nesměle svoji prosbu. Pavel Štohl potřeboval totiž obsadit místo přednášejícího pro jisté odborné předměty a chtěl radu a doporučení, koho oslovit. „Proč bych Vám někoho doporučoval, rád budu přednášet ve Znojmě já osobně, “ zněla překvapivá (a potěšující) odpověď. V jakém složení tedy odstartovalo vedení SVŠE první ročník existence školy? Prvním rektorem SVŠE Znojmo se stal prof. Miroslav Foret a prorektory Ing. Pavel Štohl (prorektor pro studijní a pedagogickou činnost) a doc. Josef Daněček (prorektor pro vědu a vnější vztahy). Prof. Foret současně vedl katedru marketingu, managementu a ekonomie, v čele katedry účetnictví a financí byl Ing. Štohl a doc. Daněček řídil katedru matematiky, informatiky a práva. Mgr. Marie Reháková se stala vedoucí katedry cizích jazyků a společenských vztahů. Nediskutovalo se ovšem v té době jen o personáliích. Základem je vždy a všude financování. U soukromé vysoké školy je ze zákona dáno, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytuje žádné dotace. Proto rozhodující část příjmů činí školné. Zřizovatel SVŠE určil, že půjde o částku 14 000 Kč za jeden semestr, což je ve srovnání s jinými soukromými vysokými školami jedno z nejnižších, u škol s ekonomickým zaměřením pak vůbec nejnižší. Taková kalkulace byla možná hlavně díky finančním příspěvkům od města Znojma, které se stalo generálním partnerem SVŠE. Zastupitelé se projevili jako prozíraví správci svého města, které bezesporu existencí vysoké školy ještě získalo na prestiži. Starosta Znojma Ing. Pavel Balík k tomu napsal: „Znojmo patřilo odjakživa ke kulturním a obchodním centrům regionu a soustředila se tu logicky i nabídka vzdělání. Dosud však chyběl městu přívlastek akademické. To se však mění vznikem Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo. A věřte, že je to změna, která velmi těší. Vysoká škola vždy dodává městu punc mládí, perspektivy, vzdělanosti. Přináší nový rozměr do života města i jeho občanů, nabízí možnosti spolupráce všech subjektů se studenty i jejich pedagogy, dává naději do budoucna. Vzdělaných lidí je vždy třeba a Znojemsko si jako každý region žádá nové přístupy ve svém směřování, hledá neotřelé nápady a čerstvé síly, které oživí nejrůznější oblasti společenského a ekonomického života. Město Znojmo s potěšením před třemi lety zaznamenalo snahu zřídit tu vysokou školu. Obdivujeme úsilí, s jakým se tohoto úkolu zhostil Ing. Pavel Štohl. K cíli, jak víme, vedla cesta dosti klikatá, jejíž úskalí by zcela jistě mnoho lidí odradila. Vážíme si toho, že Soukromá vysoká škola ekonomická ve Znojmě otevírá své brány – město Znojmo také od počátku vycházelo zřizovateli vstříc, aby pomohlo tam, kde bylo jeho pomoci třeba. To se nezmění ani v budoucnu. A naopak: město rádo přijme nabízenou spolupráci a pomoc a využije možností, které plynou z existence vysoké školy v regionu. Pokud bude zájem podělit se o řešení problémů každodenního života města a jeho občanů v rámci výzkumné činnosti i praxe, pak zcela jistě neřekneme ne. Očekáváme od této spolupráce nové podněty a mladistvý zápal, neobroušený rutinou. Vítáme ve Znojmě pedagogy, kteří se rozhodli být na startu nové vysoké školy. Nebude to jistě lehká práce, ať se jim tedy daří. Vítáme samozřejmě studenty školy, z nichž mnozí ze Znojemska pocházejí. Čekají je perné roky studia, ale i hodně studentských radostí. Nechť se jim Znojmo stane místem, které symbolizuje pohodu a pohostinnost a nabízí krásu a bezpečí.“

S V Š E


15

Z detailů složit mozaiku Bez studentů by samozřejmě celý projekt neměl smysl. Naštěstí se už během příprav ukázalo, že zájem mladých z regionu je značný a že místní studenti budou tvořit nejpočetnější skupinu, což byl také záměr. Studijní obory si však našly své příznivce i ve vzdálenějších místech České republiky a byl reálný předpoklad, že jejich počet ještě vzroste s otevřením kombinované forma studia. Samozřejmou nutností pak bylo zřízení vyhovujících moderních studentských kolejí. O tom, jak uvažoval o znojemské vysoké škole na samém počátku jejího fungování první rektor Miroslav Foret, svědčí tato slova: „Založení Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě rozhodně nebylo jednoduchou, natož rychlou záležitostí. Podle mého názoru ke konečnému úspěchu významnou měrou přispěly dvě skutečnosti: nadšení a organizační schopnosti zřizovatele školy a všestranná podpora oficiálního partnera školy města Znojma. Ani po zahájení výuky to však SVŠE nebude mít jednoduché. Chceme totiž být školou dobrou. Zde již bude hodně záležet také na studentech, jak se s nároky vysokoškolské výuky vyrovnají, ale také na oplátku jak dokážou být na nás pedagogy nároční. V žádném případě se však nechceme spokojit s tím, že bychom byli školou lokální. Naopak – i díky geografické poloze Znojma máme ambice stát se vzdělávací institucí s náležitými mezinárodními kontakty. Osobně jsem přesvědčen, že Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo je dobrý nápad, který plně docení zejména budoucí generace. Věřím, že bude ku prospěchu mladým lidem, ale že současně přispěje také k oživení a rozvoji města a celého zdejšího regionu. Vydáváme se tedy společně na dlouhou cestu, která i nadále nebude ani snadná, ani rychlá. Naopak bude vyžadovat nejen hodně úsilí, ale i trpělivosti. Naznačených cílů lze totiž dosáhnout nejspíš až v horizontu desetiletí. Přeji nám všem, abychom to společnými silami zvládli.“

První rektor nově vznikající vysoké školy profesor Miroslav Foret (vlevo) s docentem Jaroslavem Světlíkem

16


S V Š E

Z detailů složit mozaiku červen 2005 – Rovnost

Vysoká škola přijala první studenty

Z TISKU...

Především studenti ze Znojemska nastoupí v září do prvního ročníku dvou bakalářských oborů nové soukromé vysoké školy ve Znojmě. První kolo přijímacího řízení završilo v těchto dnech téměř tříletou přípravu na založení školy, která letos v únoru získala státní akreditaci. „Sám jsem ze Znojma a od začátku devadesátých let jsem záviděl například Jindřichovu Hradci, kde dokázali úspěšně zahájit a rozvinout soukromou vysokou školu velice brzy. Když jsem e seznámil s projektem Pavla Štohla, rád jsem jej podpořil,“ uvedl prorektor pro vědu a výzkum nové školy Josef Daněček, matematik, který bude nyní souběžně přednášet na brněnské technice a podílet se na budování znojemské školy. „Důležitým úkolem bude pro mne nejdříve získat další pedagogy pro matematické obory a statistiku,“ dodal. „Znojmo je druhým největším městem v kraji, ale zatím mělo vedle středních jen jedinou vyšší odbornou školu. Vysoké školy mají v současnosti i menší města než Znojmo. Město nemůže samo zřízení fakulty iniciovat, ale lidé, kteří její založení dokázali prosadit, si zaslouží podporu,“ uvedla vedoucí odboru školství znojemské radnice Marie Čejková. Jak dodala, městské zastupitelstvo schválilo škole příspěvek ve výši milion korun ročně pro příštích šest let. „Rozhodli jsme se vypsat přijímací zkoušky a nejít cestou, kterou volí řada jiných soukromých škol, totiž přijmout po motivačním pohovoru naprostou většinu zájemců,“ uvedl iniciátor projektu a prorektor pro studijní činnost Pavel Štohl. Uchazeči, kterých se v prvním kole zkoušek sešlo na sedmdesát, museli zvládnout testy z matematiky a cizího jazyka. „Zejména matematika byla pro některé uchazeče viditelně náročná. Úspěšně je nicméně složilo 36 studentů, dalších patnáct jsme přijali bez zkoušek na základě studijního průměru do 1,5,“ doplnil Štohl. Studenti nastoupí do dvou oborů, účetnictví a finanční řízení podniku a management a marketing. „Celkově počítáme pro první školní rok s devadesáti studenty denního studia. Z toho třetina bude studovat účetnictví a dvě třetiny management. Tento obor budeme zaměřovat zejména na oblast cestovního ruchu,“ dodal Štohl. Během prázdnin proto škola ještě vypíše dva termíny přijímacích zkoušek, k prvnímu z nich je podle Štohlova sdělení třeba podat přihlášky do desátého července. Nová škola obsadí část budovy dosavadní Základní školy Loucké ulici. „Od července začneme se stavebními úpravami nové posluchárny i zázemí pro vedení školy a další pedagogy. Stavební práce a vybavení budou stát téměř půl milionu korun,“ informoval Pavel Štohl. „Jsme rádi, že pro školní budovu, kterou žáci po sloučení se sousední školou Vídeňská opouštějí, jsme našli tak dobré využití. Původně se o ni zajímaly soukromé střední školy, ale odradily je vysoké provozní náklady,“ doplnila Čejková. O zhruba 650 tisíc korun ročních úhrad za topení a elektřinu se zatím základní a vysoká škola budou dělit.

Hlavní chodba s učebnami na Loucké

S V Š E

Budování druhé posluchárny v podkrovních prostorách


17

Z detailů složit mozaiku

Město Znojmo - generální partner Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

18


S V Š E

Konec oslav, jede se naostro

Kapitola 3 - Konec oslav, jede se naostro Přání do vínku SVŠE Miroslav Foret: Kéž by si naši vnuci a pravnuci jednou na adresu téhle vysoké školy řekli, dobrá věc se podařila, anebo protože jsme ve vinařském regionu - dobré se urodilo v září 2005. Pavel Štohl: Přeji škole, aby byla školou dobrou, aby její studenti nacházeli dobré uplatnění v praxi, aby ve Znojmě prožili krásný vysokoškolský život a rádi na něj vzpomínali. Pavel Balík: Dnešním dnem se zakládá v našem krásném starobylém městě nová stavba. Tak ať je prospěšná všem. Vize se proměnila ve skutečnost. A zahájení fungování Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo v Městském divadle v září 2005 bylo slavnostně velkolepé, jak se na takové příležitosti patří. Zřizovatel Pavel Štohl sice nestříhal pásku, ale odstartoval narození školy hned na první dobrou nefalšovanou filmovou klapkou. Od toho okamžiku se začal odvíjet seriál, který má zatím pět dlouhých dílů. Jejich obsah je hutný a kvalitní, občas s trochou sentimentu, přináší hodně radosti, občas ale – jak už to v životě chodí i něco smutku. Každopádně se aktéři i diváci těší na díly další, protože nic tak člověka nenaplňuje, jako dobře odvedená práce a pohled na dílo, které se daří. Úvodní ceremoniál se pochopitelně neobešel bez přání a blahopřání. Pak zaznělo tradiční slavnostní Gaudemus igitur v netradiční úpravě v podání cimbálové muziky a všechno mohlo začít naostro.

Slavnostní přípitek ve znojemském Městském divadle

Startovní klapka

S V Š E

Společenský večer po slavnostním zahájení na znojemském hradě


19

Konec oslav, jede se naostro O slavnostním zahájení soukromé vysoké školy ekonomické psala na úvodní straně i MF DNES (24. září 2005)

Znojmo je vysokoškolské město

Z TISKU...

Vedle vinobraní, historické rotundy či Národního parku Podyjí získalo Znojmo další „atrakci“. V lavicích historicky první znojemské vysoké školy totiž premiérově zasedli studenti. Včera je slavnostně uvítalo vedení školy i představitelé města. Plný sál městského divadla ve Znojmě připomínal mírně nervózní atmosférou poslední minuty před premiérou nové hry. Herci však v zákulisí připraveni nebyli a v hledišti a lóžích místo diváků seděli studenti historicky prvního semestru soukromé vysoké školy ve Znojmě. „Město se tímto počinem stává středem regionu,“ přivítal je starosta města Pavel Balík. Projev střídal projev a na pódiu se postupně představilo celé vedení nové školy. Poprvé ve Znojmě zazněla z úst vysokoškoláků i studentská hymna Gaudeamus Igitur, jejíž rytmus udávala cimbálová kapela. Soukromá vysoká škola ekonomická není jen první vysokou školou ve Znojmě. Stala se také jedinou školou v zemi, jejíž úspěšní studenti získají nejen bakalářský diplom. „Zároveň budou moci požádat i o uznání všech relevantních zkoušek pro získání certifikátu Bilanční účetní,“ uvedl prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Pavel Štohl. Podle něj je právě tento certifikát hlavním lákadlem pro příští zájemce o studium. Vychází totiž z mezinárodních vzdělávacích standardů pro účetní profesi. V České republice se jím může prokazovat zatím jen několik stovek lidí. „Stupeň Bilanční účetní je vstupenkou k uplatnění v nadnárodních společnostech působících v celé Evropské unii,“ tvrdí výkonný ředitel Institutu Svazu účetních Jaroslav Louka. Podle něj propojení vysokoškolského a profesního vzdělávání v tuzemském školství dosud chybělo. První ročník znojemské vysoké školy tvoří dvaasedmdesát studentů, kteří prošli přijímacími zkouškami. Zvolili si buď bakalářský obor účetnictví a finanční řízení podniku, nebo bakalářský obor marketing a management se zaměřením na cestovní ruch. Za denní studium vysokoškoláci platí čtrnáct tisíc korun za semestr. Prvním rektorem školy se stal Miroslav Foret, který na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně učí marketing a cestovní ruch.

Účastníci první slavnostní imatrikulace ve Znojemské Besedě

20


S V Š E

Konec oslav, jede se naostro První studenti prvního ročníku bakalářské formy studia na Soukromé vysoké škole ekonomické a jejich rodiče se však zakrátko sešli s vedením školy ještě jednou. Už to nebylo tak bombastické představení, ale pro ně osobně šlo o hodně. Imatrikulace je slavnostní přijetí studenta do akademické obce vysoké školy a neobejde se bez potřebných atributů, jako jsou slavnostní taláry zástupců školy – a v běžných případech ani bez insignií školy. SVŠE ale vstupovala do prvního ročníku existence a o rektorském řetězu jako odznaku funkce, stejně jako o žezlu fakulty, na které student přikládá dva prsty a slibuje, že bude pilným studentem a bude ctít jméno školy, si zatím mohla nechat jen zdát. Přesto se ve štukovém sále Znojemské Besedy odehrál důstojný obřad, při němž historicky první studenti SVŠE složili imatrikulační slib, jenž zní: My, studenti 1.ročníku studijního programu „Ekonomika a management“ Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo slavnostně slibujeme, že budeme po celou dobu studií plnit svědomitě a řádně všechny povinnosti, které vyplývají ze studijního a zkušebního řádu i ostatních předpisů, platných pro studium na vysokých školách, a že ve studentském i občanském životě budeme vždy vystupovat jako ukáznění, poctiví a čestní občané a svým chováním přispějeme k dobrému jménu Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo.

Přednesení imatrikulačního slibu

Nové členky akademické obce SVŠE

S V Š E

Gratulace od pana rektora


21

Konec oslav, jede se naostro Dál už přišly všední dny a trpělivá každodenní práce. Pro vedení školy a celý pedagogický sbor bylo teď nejdůležitější uvést do praxe všechno to, na čem se v předcházejících dlouhých diskusích shodli. Zaměřili se tedy na zabezpečení kvalitní výuky, nic nebylo důležitější. Všechno směřovala k naplnění vstupních pěti postulátů, jež stanovil hned na začátku akademického roku rektor Miroslav Foret. SVŠE Znojmo má být: 1. Škola náročná. A to ve vztahu ke studentům, ale i k učitelům. Musí se nejen vzájemně respektovat, ale také stimulovat k dobrým výkonům. 2. Škola vstřícná. Pedagogové chtějí studentům vycházet vstříc. Ať už výší školného, dobrým servisem co se učebních pomůcek a textů týká, ale i nabídkou sportovních aktivit a kulturních možností. 3. Škola otevřená. Diskuse a dialog mezi studenty a pedagogy mají být samozřejmostí. Místo anonymity velkých vysokých škol nabídne atmosféru vzájemnosti a důvěry. 4. Škola konkrétní. Jak praví klasik (v tomto případě Goethe ústy Mefistofelovými) „Šedá, můj příteli, je všechna teorie, a žití zlatý strom se zelená.“ V případě SVŠE to znamená, že výuka bude reflektovat praxi, nebude nouze o konkrétní příklady. 5. Škola praktická. Studenti budou pod vedením svých pedagogů zpracovávat úkoly, které budou mapovat potřeby regionu a budou navrhovat řešení konkrétních situací a problémů. Velký důraz se klade na získávání zkušeností v mezinárodním kontextu, na spolupráci se zahraničními vysokými školami, výměnné studentské pobyty a stáže.

Zápis nových studentů v učebně na Václavském náměstí

22


S V Š E

Konec oslav, jede se naostro Do prvního ročníku bakalářské formy studia nastoupilo v akademickém roce 2005-2006 dvaasedmdesát studentů. A čas běžel jako voda. Přišly první zkoušky, první úspěchy i neúspěchy. Někteří studenti byli nároky, s nimiž se na soukromé škole setkali, zaskočeni. Ale valná většina z nich první semestr zvládla a pedagogové si pochvalovali, že vědomosti jejich svěřenců jsou plně srovnatelné s těmi, jakými disponují studenti obdobných oborů na renomovaných veřejných školách. „Studenti byli zpočátku překvapeni náročností školy, protože o soukromých školách panuje někdy mýtus, že za peníze může vystudovat každý. Ale naši vysokoškoláci brzy zjistili, že na SVŠE to rozhodně neplatí, že jsou na ně kladeny stejné nároky jako na studenty veřejných vysokých škol. Ale i přes to (nebo právě proto) jsou studenti na naší vysoké škole spokojeni, a to zejména díky vstřícnému přístupu a rodinné atmosféře školy. Svým studentům nabízíme individuální přístup, který není možný na velkých univerzitách, kde studují tisíce vysokoškoláků. Kdo ovšem na studium nestačí nebo kdo nesplní požadavky na něj kladené, ten prostě bude muset odejít. Naše škola musí mít vysoký odborný kredit,“ vysvětloval po prvním zkouškovém období prorektor Pavel Štohl.

Zápis nových studentů

A dejme slovo také studentům. Jedna z nich (Petra Hubáčová, studentka oboru Marketing a management) napsala do regionálního tisku Znojemsko tento článek:

Na znojemské vysoké škole vládne dobrá nálada i humor

Z TISKU...

Od doby, kdy se ve Znojmě poprvé otevřely dveře Soukromé vysoké školy ekonomické, uběhlo pár měsíců. Během této doby se v tisku o této škole objevilo několik článků, ale od těch, kterých se to bytostně nejvíce dotýká – tedy od studentů samotných – stále nic… A tak si dovolím napravit naši reputaci a vystihnout, jaká vládne na naší škole atmosféra a jak jsou studenti spokojeni. Když jsme v září 2005 nastupovali na tuto škole, sami jsme nevěděli, co máme očekávat. Stali jsme se prvními studenty, kteří na této škole měli zahájit studium. Ale hned od počátku nám bylo jasné, že citlivý přístup ke studentstvu bude mnohonásobně vstřícnější než na těch velkých univerzitách. A to nejenom díky tomu, že je nás tady pár desítek, a škola se tak opravdu stává takzvanou rodinnou školou, ale díky přístupu našich profesorů a zřizovatele této školy Pavla Štohla. Od první chvíle s námi jednal upřímně. Pokud byl problém, byl ochoten ho řešit a nevykrucoval se, jak tomu mnohdy někde bývá, a navíc se k nám chová přátelsky a bere nás jako rovnocenné partnery. Nikdy se nestalo, že nás odmítl, vždy se snažil najít vhodné řešení v dané situaci. Samozřejmě nezapomínám ani na ostatní pedagogy, kteří se nikdy nebrání diskusi. Výuku vedou profesoři a docenti, kteří působí i na jiných vysokých školách, například na Masarykově či Mendelově univerzitě. Na příští rok připravuje vedení školy ve spolupráci se studenty první ples. Ve škole byla vytvořena i školní rada, která se dle potřeby setkává s vedením školy a jedná se zde jak o věcech týkající se studia, tak i o připomínkách či dotazech studentstva. Doufáme, že nám naše spokojenost vydrží až k bakalářským zkouškám, ale to záleží hlavně na nás. Přáli bychom našim pedagogům i nám samotným, ať nám vydrží zdraví, dobrá nálada a humor. Gaudeamus igitur!

S V Š E


23

Konec oslav, jede se naostro Vedení školy ovšem ani v této době neusnulo na vavřínech a zaslalo akreditační komisi ministerstva školství žádost o schválení kombinované formy studia. Škola tedy rozšířila svou nabídku o studium kombinované – postaru dálkové či při zaměstnání. Ohlas byl samozřejmě velký. Do Znojma přicházely přihlášky ze všech koutů republiky a SVŠE nakonec kvůli této formě studia otevřela i svoje detašované pracoviště – pobočku v Praze. Pro začátek pro padesát studentů.

Prorektor SVŠE Ing. Pavel Štohl s ředitelem Institutu Svazu účetních PhDr. Jaroslavem Loukou

Aby město Znojmo začalo ještě intenzivněji žít studentským životem, a především proto, aby studenti našli azyl pro svá setkání i pro kulturní vyžití, začal se budovat ve sklepení objektu na Václavském náměstí historicky první vysokoškolský klub ve Znojmě. Budoucí Harvart se rodil ve starobylém sklepení ze 16. století a výsledek byl impozantní. Moderní prostor pro studenty, ale i znojemskou veřejnost, který čekal na to, až se zaplní lidmi a přivítá první umělce. Jeho název vybírali sami studenti a vžil se dokonale. Při jeho otevření v dubnu 2006 vládla radostná atmosféra. Pan rektor sdílel všeobecné nadšení, ale zachoval také věrnost svému majestátu a připomněl, že hlavní je výuka, pak teprve zábava. Nicméně hned dodal: „Studium neznamená jen učit se, učit se. Klub je i k tomu, aby umožnil neformální setkávání studentů s učiteli.“ Mnohokrát si přítomní při nejrůznějších akcích a after party na jeho slova vzpomněli.

„Studium neznamená jen učit se, učit se...“

24


Název HARVART vybrali sami studenti

S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek

Kapitola 4 - Nevšední všední dny plné práce a novinek Přísloví „s jídlem roste chuť“, tak lze nejlépe charakterizovat další roky fungování znojemské vysoké školy. Předpokládalo se samo sebou, že škola po dobrém startu neusne na vavřínech, ale že si bude klást další úkoly a vyšší mety. Což je – jak známo – podstata pokroku. SVŠE si již na samém počátku stanovila, že chce být školou kvalitní. A tak na cestě k tomuto cíli si to vědomě namířila přes překážky, bez kterých se ale nedá dospět k vrcholu. Jakoby se zřizovatel rozhlédl kolem sebe a položil si otázku: co ještě nemáme, co nám chybí, co dál musíme udělat? A je logické, že těch věcí se našlo dost. A tak zkusme nyní alespoň rámcově vyjmenovat, co nového se v dalších letech fungování školy podařilo udělat. Snad ani není třeba dodávat, že důsledné lpění na kvalitě výuky bylo samozřejmostí. Fakt, že se v průběhu prvních pěti let existence SVŠE hlásilo k přijímacímu řízení stále větší množství studentů, potvrzoval a potvrzuje, že si znojemská vysoká škola nastavenou laťku drží, že začíná být pevně zakotvena v systému vysokého školství ČR.

Nové insignie V prvním roce proběhla slavnostní imatrikulace sice slavnostně, ale ještě bez insignií. Aby mohli už studenti, kteří nastupovali ke studiu v akademickém roce dva, tedy v roce 2006-2007, skládat imatrikulaci se vším všudy, bylo nutné nechat vyrobit žezlo a rektorský řetěz, odznak vážnosti a suverenity každé vysoké školy. Vedení školy si nechalo zaslat nabídku od spousty výrobců, a nakonec se rozhodlo pro návrh šperkaře Tomáše Procházky, který je také zhotovil. A jak komentoval svoji práci autor? „Výroba zabrala tři měsíce poctivé každodenní práce. Protože jde o novou školu, připravil jsem návrh, který neužívá žádné tradiční symboly, vyjma znojemské orlice. Použil jsem celkem víc než dva kilogramy stříbra, lapis lazuli na žezlo, také přírodní křišťál a ořechové dřevo,“

Tomáš Procházka představuje svoje dílo novinářům na tiskové konferenci

Nové studijní obory V prvním roce byly akreditovány dva studijní obory. Bylo však jen otázkou času, kdy budou podány žádosti o akreditaci dalších oborů, aby škola disponovala širším spektrem nabídek studia. Nejprve byl díky prof. Vybíhalovi vytvořen a následně také úspěšně akreditován studijní obor „Mzdové účetnictví, daně a personalistika“. Jde o obor, který je svým zaměřením jedinečný v rámci celé České republiky

S V Š E


25

Nevšední všední dny plné práce a novinek a na žádné jiné vysoké škole jej nelze studovat. Určen je zejména zájemcům, kteří se v praxi budou zabývat mzdovou a personální problematikou ve velkých organizacích. Čtvrtý a zároveň dosud poslední obor, na který Soukromá vysoká škola ekonomická získala akreditaci, je „Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb“.Tento obor by měl být podle představ zřizovatele prospěšný celému zdejšímu regionu, a proto vyšel prioritně z požadavků Znojma a jeho okolí. Má připravovat odborníky především pro státní správu. Některé funkce v městských úřadech, nemocnicích, domovech důchodců, věznicích, soudech a podobně vyžadují totiž podle pravidel Evropské unie právě alespoň bakalářský vysokoškolský titul. Jak vidno, dokáže SVŠE reagovat rychle a operativně.

Celoživotní vzdělávání Další novinkou, kterou škola zavedla díky iniciativě prof. Foreta, bylo Centrum vysokoškolského vzdělávání. Je určeno zejména pro obyvatele znojemského regionu, a to konkrétně pro dvě skupiny zájemců. První skupinu tvoří ti, kteří si zatím „netroufají“ na celé bakalářské studium a mohou si tak vyzkoušet nejprve studium takzvaně nanečisto, tedy studium jenom některých předmětů. V případě, že se rozhodnou pokračovat v bakalářském studiu, mohou jim být tyto dílčí zkoušky uznány. Druhou skupinu účastníků tvoří ti, kteří z různých důvodů neuvažují o bakalářském studiu, ale chtějí si doplnit alespoň znalosti z předmětů, které je zajímají.

Výzkumy pro město Znojmo Vedle klasické vzdělávací činnosti se vysoká škola již tradičně zabývá také prováděním výzkumů pro město Znojmo. Škola se i tímto způsobem snaží městu Znojmu splatit jeho podporu. Výzkumnou činnost provádějí studenti pod dohledem svých vyučujících, a to zejména v rámci předmětu „Marketingový výzkum“. V uplynulých letech patřil k těm nejzajímavějším výzkum „Jak lidé vnímají image svého města“. Celkem se studenti dotazovali tří stovek místních občanů a stejného počtu mimoznojemských. Celkem 89 % místních a 80 % přespolních se Znojmo líbí, což je potěšitelná skutečnost. Podle většiny respondentů však není Znojmo perspektivní pro mladé lidi. Další slabiny vidí v dopravní dostupnosti, parkování ve městě a rovněž v citelném nedostatku pracovních příležitostí. Nelze nezmínit, že s jedním z takových výzkumů studenti SVŠE uspěli také v mezinárodní soutěži v Bánské Bystrici. Znojemští studenti zde s příspěvkem na téma „Marketingový výzkum města Znojma v letní sezóně 2009“ zvítězili v konkurenci dalších devíti týmů z ČR i zahraničí. Tento výzkum, který studenti vytvořili pod vedením rektora prof. Miroslava Foreta, dokázal, že znalosti studentů SVŠE jsou plně srovnatelné se znalostmi studentů veřejných vysokých škol.

Vítězný tým studentů SVŠE

26


Přijetí u prorektora školy

S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek Mezinárodní vědecká konference Prestižní záležitostí je každopádně mezinárodní vědecká konference, organizovaná SVŠE. Je potěšitelné, že s ní ve svých diářích počítá řada vysokoškolských pedagogů i odborníků z praxe z celé republiky i ze zahraničí. Pavel Štohl si dodnes dobře pamatuje tu chvíli, kdy přišel rektor Miroslav Foret s návrhem, aby SVŠE Znojmo zorganizovala mezinárodní vědeckou konferenci. Nazval ji výmluvně „Nové trendy – nové nápady“, ale nikdo ze školy ji nepojmenuje jinak než „Svatomartinská konference“. Neodmyslitelně k ní totiž patří mladé „Martinské víno“ a „Martinská husa“.

Ing. Pavel Kysilka přednáší na mezinárodní vědecké konference Nové trendy - nové nápady 2009

Možná nikoho v listopadu 2006, kdy se uskutečnil první úspěšný ročník, ani nenapadlo, že se akce plynule přelije i do let dalších a z konference se stane tradiční svatomartinské setkání mezinárodních kapacit ve Znojmě. Od té doby se ve Znojmě na svátek sv. Martina otevírají nejen sklepy s novým vínem, ale moudré hlavy tu v této době také nabízejí mnohé ze studnice svých vědomostí a nápadů. Konference se pravidelně účastní takřka stovka profesorů a docentů z vysokých škol z České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska.

Účastníci mezinárodní vědecké konference Nové trendy - nové nápady 2007 před budovou Louckého kláštera

S V Š E


27

Nevšední všední dny plné práce a novinek SVŠE měla tu čest přivítat na ní průběžně i řadu významných přednášejících z praxe, například Ing. Pavla Kysilku, náměstka generálního ředitele České spořitelny a v současné době člena poradního ekonomického týmu premiéra ČR. Měl velmi zajímavou přednášku na téma „Ekonomická krize v ČR“, kterou zcela zaplněná posluchárna odměnila dlouhým potleskem. A neméně zajímavá byla následná diskuse s děkanem ekonomické fakulty maďarské univerzity prof. Laszlo Joszou, jejímž jádrem byla konfrontace ekonomické situace v ČR a Maďarsku a analýza jednotlivých způsobů řešení. Samozřejmě stejně důležitou částí konferenci bývá i společenský večer v Louckém klášteře, v jehož průběhu jednotliví účastníci již neformálně rozebírají novinky za uplynulý kalendářní rok.

Profesor Foret s docentkou Vaňovou

Svatomartinský přípitek

O konferenci pravidelně referoval i místní tisk. Vybíráme ukázku zprávy ze Znojemska.

Kniha o komunikaci radnice s občany Z TISKU...

Na akademické půdě ve Znojmě proběhla mezinárodní vědecká konference Nové trendy - nové nápady. Důvody, které vedly vedení Soukromé vysoké školy ekonomické k uskutečnění řady zajímavých přednášek uvedl její rektor Miroslav Foret ve své zahajovací řeči. „Věda a výzkum patří na půdu dobré vysoké školy, a my chceme takovou školou být,“ uvedl profesor Foret. Hned v prvním dnu konference pak vyslechli posluchači přednášku ředitele Vitany Leoše Mrázka o měnících se stravovacích zvyklostech českého občana. V odborné sekci účetnictví a finanční řízení vystoupil Zdeněk Mrňa z S Moravy, který hovořil na téma postavení této firmy v rámci leasingové asociace ČR. Součástí konference bylo slavnostní předání nové monografie Miroslava Foreta Marketingová komunikace zástupci města Pavlu Balíkovi. „Závěrečná část knihy pojednává o komunikaci radnice s občany a je v ní také zmínka o Znojmu,“ uvedl autor.

Vnější vztahy SVŠE také výrazně podporuje účast znojemských studentů na zahraničních stážích. Uvědomuje si totiž, že možnost vycestovat v rámci studia do zahraničí je pro velkou část studentů velmi důležitá, a to jak z důvodů jazykových, tak i proto, aby získali zkušenosti v praxi zahraničních podniků. Proto se vedení školy rozhodlo nabízet vybraným studentům možnost absolvovat jednu souvislou třítýdenní praxi v zahraničí . V uplynulých letech vybraní studenti SVŠE vycestovali na zahraniční stáže zejména do různých evropských zemí, ale podařilo se pro ně zajistit i velmi atraktivní destinaci v Číně. Čtyři studenti totiž vycestovali na stáže do čínské Šanghaje a své zkušenosti následně uplatnili také v bakalářské práci. Například tehdejší student třetího ročníku Jaroslav Hvězda o tom napsal: „Samozřejmě jsem pozoroval provoz a práci kolem sebe. Přitom jsem si stačil posbírat materiály pro bakalářskou práci. Pokusím se v ní srovnat, jak to funguje v čínské pobočce Amannu a jak v pobočce, která je u nás v České republice v Novém městě nad Metují.“ 28


S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek O své zkušenosti z Číny se úspěšně podělil se svými spolužáky i učiteli na besedě v Harvartu.

Jaroslav Hvězda při besedě v Harvartu

Dalším vyústěním snahy zařadit znojemskou vysokou školu do mezinárodního kontextu bylo uzavření spolupráce se zahraničními vysokými školami. Například byly podepsány smlouvy se dvěma slovenskými univerzitami, s univerzitou v polské Lodži, v maďarském Györu. Velmi zajímavé byly také přednášky vyučujících z vídeňské Wirschaftuniverzität na aktuální ekonomické téma v posluchárnách ve Znojmě.

Vedení SVŠE se zástupci univerzity v Nitře

Zástupci nizozemského města Harderwijk na SVŠE

Zástupci partnerských italských měst Pontassieve a Trento-Povo u prorektora SVŠE

S V Š E


29

Nevšední všední dny plné práce a novinek Knihovna Zajistit a zjednodušit přístup studentů ke kvalitním studijním materiálům měla i nově otevřená knihovna. Moderně vybavený interiér nebyl však naplněn pouze knihami. Tištěné slovo doplnily také nosiče CD a DVD. Hned na začátku bylo k dispozici téměř 2 000 svazků odborné literatury. Nabídku rozšiřuje až dosud také více než desítka odebíraných titulů odborných periodik a samozřejmostí je archiv časopisů. K nahlédnutí se tu nabízejí také bakalářské práce absolventů školy. Na dvě stě titulů zapůjčil ze své soukromé knihovny rektor školy Miroslav Foret . Velkou pomocí je pro studenty to, že součástí nabízených služeb je prodej učebnic a skript, a to zejména z vlastní produkce. Knihovnu si již dnes nedokáže nikdo představit bez počítačového vybavení, proto tu mají zájemci možnost využít čtyř počítačů s připojením na internet.

O tom, že zřízení nové knihovny bylo skutečně zapotřebí, bezesporu svědčí, že jejích služeb studenti od samého počátku hojně využívají. Start se tedy vydařil. Nyní je na řadě práce s budováním knižního fondu. K tomu je samozřejmě třeba především financí. Je chvályhodné, že vedení školy má v plánu ještě v průběhu tohoto akademického roku investovat do knih půl miliónu korun. Pracuje se rovněž na zpřístupnění evidence knižního fondu on-line na webových stránkách vysoké školy a na získání přístupu k elektronickým databázím, jako jsou např. archivy článků a odborných studií z celého světa.

Anketa JAK Pro další rozvoj a řízení školy mají velký význam také podněty studentů. Vedení školy je nejen pečlivě sleduje, ale hlavně se na ně snaží co nejrychleji reagovat v praxi. Jedním takovým potěšujícím námětem samotných studentů bylo přání vyhlásit anketu o nejoblíbenějšího učitele. Byla nazvána JAK, a to podle začátečních písmen učitele všech učitelů - Jana Amose Komenského, jehož socha zdobí prostranství přímo před vchodem do školní budovy na Loucké ulici. Výsledky hlasování byly vyhlášeny na závěrečném večírku školy. Podle příznivé odezvy jak ze strany studentů, tak i učitelů lze soudit, že nic nebrání tomu, aby se i tato anketa stala další tradicí a nedílným vkladem studentů pro další povýšení vztahů mezi studenty a pedagogy.

Vítězka JAK 2009 Mgr. Milada Klímová

30


Vítěz JAK 2010 prof. Kamil Fuchs

S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek Ples vysoké školy Ovšem nejen prací má být naplněn život. A tak se už v únoru 2007 sešli v hojném počtu studenti, pedagogové i tancechtivá veřejnost na I. plese SVŠE. Sál byl nabitý k prasknutí a všichni tleskali slovům profesora M. Foreta, který zahájil bál slovy: Vzhůru do plesu! Když vydařenou společenskou událost hodnotil, řekl: „První ples máme úspěšně za sebou. Laťka byla nasazena velmi vysoko a bude třeba se hodně snažit, abychom ji příště ještě překonali. Ale pro nás to není nic nového. Je to jen odraz toho, jak máme obecně na Soukromé vysoké škole ekonomické laťku nastavenou. Máme představu, aby výuka studentů byla trvale na velmi vysoké úrovni. Proč dělat věci průměrně, když se dají dělat nadprůměrně.“

Rektor SVŠE zahajuje první vysokoškolský ples ve Znojmě

K tanci hraje tradičně skupina ONKELS

S V Š E

Zaměstnanci školy s kapelou NO NAME


31

Nevšední všední dny plné práce a novinek NO NAME roztančili vysokoškolský ples

Z TISKU...

V dnešní době pořádá na Znojemsku plesy kdekdo. Aby se zábavychtivý člověk dokázal v přehršle plesů orientovat, vymýšlejí organizátoři nové a lákavější poutače, ať už se jedná o bohatou tombolu nebo zajímavý program. Soukromá vysoká škola ekonomická (SVŠE) šla na přípravu prvního ročníku plesu od lesa. Neponechala nic náhodě, organizovala, vymýšlela, plánovala – a výsledek se povedl. Vysokoškolský ples byl beze zbytku vyprodán a návštěvníci se bavili až do pozdních hodin. Co se týče místa, vsadila SVŠE na jistotu a ples uspořádala ve všech prostorech Dukly, k tanci i poslechu zahráli Paroháči a Cimbálová muzika Antonína Stehlíka. Největší koncentrace návštěvníků byla samozřejmě v hlavním sále, kde se na pódiu prostřídala skupina Onkels se slovenskými No Name. „Igor, Igor!“ burácelo před desátou hodinou večerní celým sálem. Jednalo se samozřejmě o Igora Timka, na první pohled nenápadného, leč na druhý pohled charismatického a na pódiu nesmírně mrštného zpěváka skupin No Name. Bezejmenní pánové odehráli úžasný hodinu a půl trvající koncert, nechyběly skladby jako Žily, Ďakujem že si či Nie alebo áno. „Jsem překvapená, kolik lidí přišlo a jak fajn se všichni bavili. Ples byl úžasný a už se těším na další!“, uvedla studentka SVŠE oboru Marketing a management a dodala: „Také ceny v tombole mě překvapily, myslím, že bylo opravdu co vyhrát a těch patnáct hlavních cen bylo pohádkových.“ V bohaté tombole se kromě pěti set okamžitých výher losovalo přímo o půlnoci o opravdu lákavé výhry. „V tombole mohou lidé vyhrát mobilní telefon, jazykový kurz, víkendový pobyt v lázních či DVD přehrávač. Hlavní cenou je notebook, celkově se nám hodnota výher vyšplhala ke stu tisícům. Za to chci poděkovat především sponzorům,“ uvedl Pavel Štohl, prorektor SVŠE.

Slovenští NO NAME na prvním plese SVŠE

32


S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek Vysokoškolské koleje Rostoucí počet mimoznojemských studentů postavil před zřizovatele další úkol. Bylo pro ně potřeba zajistit odpovídající ubytování, a tak byly v ulici Na Kolbišti otevřeny první vysokoškolské koleje. Domov tu mělo možnost v moderně zařízených pokojích najít devětadvacet studentů. V roce 2010 se nabídka rozšířila o koleje na ulici dr. Janského.

Navíc znojemská vysoká škola nabízí studentům ubytování za skutečně výhodných finančních podmínek. Samozřejmě že takové atraktivní téma neuniklo ani regionálnímu tisku.

Na třílůžkovém pokoji zaplatí student 100 Kč měsíčně

Z TISKU...

Od letošního akademického roku připravilo vedení Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo pro mimoznojemské studenty příjemné překvapení. Většinou totiž platí studenti nejvíc peněz za ubytování. Mimořádná finanční nabídka pro ubytování na moderní a nové vysokoškolské koleji tenhle předpoklad staví zcela na hlavu. Potvrzuje to i student druhého ročníku studijního oboru marketing a management Jan Raabe: „Jsem z Trutnova a SVŠE byla jediná škola, kam jsem poslal přihlášku. Vyhovoval mi totiž obor, který nabízela a který jsem chtěl studovat. Přijímací řízení jsem zvládl a musím říct, že studium naplnilo mé představy. Výuka je příjemná, není odtažitá, známe se navzájem a také přednášející k nám přistupují jako k individualitám. Navíc je velmi bohatý také mimoškolní život, každý si může vybrat, pokud má zájem. A bydlení na kolejích? Je pěkné, nově zrekonstruované, kousek od školy. Ceny navíc velmi přijatelné. To se studentovi vždycky hodí. Líbí se mi i město Znojmo a jeho atmosféra.“ Jaké jsou tedy ceny bydlení na vysokoškolské koleji ve Znojmě v ulici Na Kolbišti? Studenti prezenční formy, kteří jsou ubytováni na vysokoškolské koleji (cca 10 minut od budovy školy) platí 100 Kč měsíčně za ubytování ve třílůžkových pokojích a 450 Kč měsíčně za ubytování ve dvoulůžkových pokojích. Tuto cenu škola garantuje studentům po celou dobu bakalářského studia.

S V Š E


33

Nevšední všední dny plné práce a novinek SVŠE má pobočku v Praze Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, studijní středisko Praha. Tak zní název pobočky, kterou zřídila znojemská vysoká škola rok po svém založení v akademickém roce 2006/2007 v hlavním městě. Může se to jevit jako paradox - ve valné většině případů tomu přece bývá naopak – ale je to tak.

Nové sídlo pražské pobočky v Hybernské ulici

Prof. Miroslav Foret a PhDr. Jaroslav Louka

Pobočka nabízí výhradně bakalářský studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku, a to kombinovanou formu studia. Adresa studijního střediska je prestižní. Nachází se přímo v centru Prahy v Hybernské ulici, takže vynikající dopravní spojení je zaručeno. Znalosti předává studentům na dvacet vyučujících. A také zde jde o prestižní vyučující. Jedním z nich je například i docent Luboš Marek, který na SVŠE vyučuje matematiku, statistiku a informatiku a který je zároveň vedoucím katedry statistiky na VŠE Praha. O jeho vysoké odbornosti svědčí i to, že byl v roce 2010 zvolen děkanem na VŠE Praha.

Studenti kombinované formy studijního střediska Praha

34


S V Š E

Nevšední všední dny plné práce a novinek Magisterské studium Od prvních let existence SVŠE se ve vzduchu vznášela magická slova – magisterské studium. Vedení školy koncepčně a intenzivně pracovalo a pracuje na přípravách navazujícího magisterského stupně od počátku. Všichni doufají, že ze znojemské vysoké školy budou za čas odcházet absolventi s titulem inženýr. Je to závod na dlouhou trať, ale toho se ani Pavel Štohl, ani Miroslav Foret nikdy nebáli. První vlaštovka už se ale objevila. I na znojemské Soukromé vysoké škole ekonomické je už možné absolvovat magisterský stupeň studia. Jde o výjimečnou příležitost studovat obor Marketing cestovního ruchu a služeb v anglickém jazyce a škola ji nabízí ve spolupráci s The Széchenyi István University v Györu v Maďarsku.

Prof. Dr. Lászlo Józsa přednáší na vědecké konferenci

Zástupci univerzity v Györu při prohlídce školy

Proč se otevírá tato možnost právě ve Znojmě? „Má to osobní důvody,“ přiznává děkan maďarské univerzity prof. Dr. L. Józsa. „Na mezinárodní konferenci jsem se seznámil s rektorem SVŠE prof. M. Foretem a při odborné debatě jsem si uvědomil, že Znojmo by mohlo být to správné místo pro realizaci našeho magisterského programu. Slovo dalo slovo a po důkladné analýze a další diskusi s prorektorem školy Ing. P. Štohlem padlo konečné rozhodnutí. Pádným argumentem pro nás byla zejména kvalita výuky na znojemské škole, ale koneckonců příjemný je i fakt, že obě vysoké školy jsou od sebe vzdáleny pouhé dvě hodiny jízdy autem. Při cestě do Znojma mě vždycky tohle zjištění potěší…“ Je to hozená rukavice pro jazykově zdatné studenty z české strany. Zda ji zvednou, záleží jen na nich.

S V Š E


35

Nevšední všední dny plné práce a novinek Doba adventní Na znojemské vysoké škole existuje i mezi zaměstnanci výjimečná atmosféra, atmosféra pohody a přátelství. Jen díky tomu mohou nastat situace, které bychom na velkých školách většinou hledali marně. Příkladem je doba adventní. Tehdy totiž brzičko po ránu samotný pan rektor vítal své kolegy na chodbě koledami ve vlastním podání, které jim hrál na flétnu.

O nic nebyli ochuzeni ani studenti, kteří slavili vánoční čas pod rozsvíceným školním vánočním stromem, jejž si ruku v ruce s učiteli sami nazdobili. Prostě taková je filozofie školy – nejenom si plnit bezezbytku své povinnosti, ale taky se společně radovat.

36


S V Š E

Když první studenty ozdobil titul

Kapitola 5 - Když první studenty ozdobil titul Tři roky utekly jako voda a na obzoru už byli první absolventi. Ale předtím, než se za nimi zavřely brány školy, museli úspěšně složit státní závěrečné zkoušky. Při promocích ve znojemském divadle, vládla krásná, důstojná atmosféra. Slavnostní slib vykonali studenti se vší vážností a upřímností a přijali titul bakaláře. Pak zavládlo dojetí, slzy, radost a taky loučení. Prvních dvaasedmdesát studentů nastoupilo na znojemskou vysokou školu v roce 2005, ke státním závěrečným zkouškám se jich po třech letech vysokoškolského studia dostalo šestačtyřicet. To znamená zhruba třetina výuku nezvládla nebo z nejrůznějších důvodů studium ukončila. Ti, kteří předstoupili před státnicovou komisi, museli nejprve úspěšně obhájit bakalářskou práci a potom ještě úspěšně zvládnout ústní zkoušku. Bylo na nich, aby prokázali teoretické znalosti z ekonomie a z odborného bloku předmětů. S výjimkou dvou studentů všichni ostatní zkoušky úspěšně zvládli a mohli tak převzít bakalářský diplom na historicky první promoci SVŠE, která se v plné parádě uskutečnila v Městském divadle, byla slavnostní a dojemná, jak se na takovou událost sluší.

S V Š E


37

Když první studenty ozdobil titul A jak viděl tříleté snažení znojemských vysokoškoláků jejich rektor M. Foret? „Po celou dobu jsme v první řadě usilovali o to, abychom studenty naučili co nejvíc, aby byli co nejlépe připraveni na další studium a hlavně na praktický život. Už v roce 2005 jsme si totiž řekli, že chceme být školou náročnou, a to se myslím povedlo. Úroveň bakalářských prací znojemských studentů byla naprosto srovnatelná s diplomovými pracemi na univerzitách v Praze a Brně, kde jsem zkoušel v uplynulých dnech. Na tak velkých školách jde spíše o pásovou výrobu vysokoškoláků. Možná jsme jako učitelé ve Znojmě trochu rasi, teď ale můžeme vidět výsledky své práce. Já mám ze studentů velmi příjemný dojem. U zkoušek působili velmi vyrovnaným, klidným a sebevědomým dojmem a látku uměli“. V regionálním tisku se objevil alespoň odlesk této slávy:

Znojemská vysoká škola má první bakaláře

Z TISKU... 38

Bakalářský titul dnes ve znojemské Soukromé vysoké škole ekonomické potvrzují při obhajobě bakalářské práce a teoretických znalostech desítky vysokoškoláků. Studenty ekonomické školy dnes zkouší dvě komise. „Pro obor účetnictví a finance je vedoucí státní komise docentka Březinová, která je prezidentkou Svazu účetních. Hlavním zkoušejícím pro obor marketing a management je docent Světlík, děkan zlínské univerzity,“ řekl prorektor pro studijní činnost Pavel Štohl. První částí státní zkoušky je obhajoba bakalářské práce. „Minimálně polovina musí být praktická část, tedy aplikace teoretických znalostí v praxi u konkrétního podniku. Pokud se jedná o ústní zkoušku, tam jde samozřejmě především o naučené teoretické znalosti,“ popsal Štohl. Na hodnocení úspěšnosti studentů v praxi je, podle něj, ještě brzy. „První zprávy jsou ale potěšitelné. Všichni naši studenti, kteří se hlásili na magisterské studium na Masarykově univerzitě, se dostali. Určitě ale budeme dále sledovat, jak se všem bude dařit v praxi,“ dodal Štohl. Jako jeden z prvních studentů měl za sebou státní bakalářskou zkoušku ve Znojmě Martin Beleš. „Při prezentaci své bakalářské práce, kterou jsem nazval Marketingová komunikace firmy S-Morava leasing, jsem si dost věřil a připravil jsem si díky tomu půdu pod nohama pro další část zkoušky. Největší strach mám, asi jako každý, z ekonomie. Tam jsem si vytáhl jednu z těch těžších otázek, ale naštěstí to dobře dopadlo,“ řekl Beleš. Právě on byl jedním ze znojemských studentů, kteří chtějí pokračovat až k magisterskému titulu. „Dělal jsem přijímačky na brněnskou Masarykovu univerzitu a dostal jsem se. Ve studiu tak budu pokračovat,“ doplnil bakalář ekonomie. Další studenti ale litují, že nemohou pokračovat přímo ve Znojmě. „Rok jsem studovala na vysoké škole ve Zlíně, ale protože jsem ze Znojma, tak jsem to tam ukončila a přešla na Soukromou vysokou školu ekonomickou. Je škoda, že ve Znojmě není i magisterské studium, určitě bych pokračovala dál. Mám problémy s dojížděním, proto nikam jinam nepůjdu. Pokud by ve Znojmě časem vzniklo i magisterské studium, možná bych to ještě zkusila. Zajímat se budu i o dálkové studium,“ řekla další čerstvá absolventka státní zkoušky z oboru Účetnictví a finance Hana Tomaštíková.


S V Š E

Když první studenty ozdobil titul A jak viděli tři uskutečněné roky sami studenti? V Akademických listech o tom napsali: Jak jsme si pro sebe zaznamenali atmosféru státnic a promoce:

Byly to úžasný tři roky... Z TISKU...

Státnice – už to slovo vyvolává lehké mrazení v zádech, přináší bezesné noci plné skript a poznámek, navozuje mírné mdloby. Ale taky se jeví jako začátek opojného období „dnů poté“. Až je uděláme, pořádně to oslavíme, až je budeme mít za sebou, otevřou se před námi netušené možnosti. Až… Tohle všechno si prožívají všichni, kdo po tři roky vstřebávali více či méně úspěšně vědomosti, které jim předkládali jejich pedagogové na přednáškách a při seminářích. Víme to, protože jsme byli jedni z nich. I když třeba někteří spolužáci se navenek mohli tvářit jakkoli odvážně nebo flegmaticky, stejně žádný z nich nebyl úplně klidný. Ať už jsme se mezi sebou v té době bavili o čemkoli, stejně jsme skončili u toho, co už umíme nebo na co jsme ještě nesáhli. Konzultovali jsme spolu stav svých bakalářských prací a tvrdili jsme jeden druhému, že „to prostě nedáme“ a v duchu jsme samozřejmě věřili, že od zkušební komise budeme odcházet jako vítězové. A jak to dopadlo? Jasně, že až na nějakou výjimku jsme odcházeli se štítem. Sice „grogy“, ale šťastní a spokojení. Většina zkoušejících v čele s předsedy zkušebních státnicových komisí nekladla otázky záludné a brali ohled na náš stav. Takže z nás vydolovali všechno, co bylo možné vydolovat z uzlíčků nervů, které seděly proti nim. Od pondělí do středy jsme se tedy postupně třásli a pak úlevně vydechovali. Ale už ve středu večer jsme měli chuť nejen na oslavu, ale taky na to, abychom se sešli s některými vyučujícími. Chtěli jsme jim hned poděkovat a taky se s nimi rozloučit. Bylo to nejdřív dojemné, pak veselé, potom dost smutné (to jak jsme děkovali, radovali se a taky loučili) a nakonec jsme se – co budeme zapírat – pořádně odvázali. A aby toho všeho nebylo málo, pozvalo nás vedení školy na rozlučkový večírek – kam jinam než do Harvartu. Nejprve pro nás bylo připraveno promítání nejzajímavějších akcí během uplynulých tří let. Bylo to hodně dojemné… A potom k nám ještě promluvili rektor i jeho zástupci a ta slova si většina z nás s sebou nese dál. Řekli jsme si potom ještě vzájemně mnoho vřelých slov a stvrdili jsme tam znovu mnohá přátelství. Doufáme, že nás budou provázet po celý život. Tak jako vzpomínky na tři krásná léta. Dveře Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě se za námi však nezavřely definitivně. Však nám to vedení školy jak při promoci, tak potom v Harvartu často opakovalo – že budeme vítání jak ve škole, tak na školních akcích (koncerty v Harvartu, ples…). Doufáme, že se některým z nás poštěstí a dočkají se pokračování svého studia v magisterské formě právě ve Znojmě. Všichni si to přejeme…

Postátnicová after party prvních znojemských bakalářů

S V Š E


39

Když první studenty ozdobil titul První bakaláři, kteří svůj titul získali na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo, se vydali do praktického života. Až na pár výjimek byli všichni, kteří chtěli dál studovat, úspěšní při přijímacích zkouškách a pokračovali v magisterském stupni vzdělávání na různých vysokých školách. Další odešli do praxe. Jak si vedli? To dokumentuje následující zpověď dvou z nich: Studium Marketingu a managementu na SVŠE Znojmo si Jitka Veselá zvolila právě kvůli oboru, který ji zajímal tak, že po dosažení bakalářského titulu v něm pokračovala i v magisterském studiu. Jitko, kde studujete? Zkoušek jsem absolvovala vícero. Na fakultě managementu VŠE Praha – pobočka v Jindřichově Hradci jsem byla dokonce první v pořadí. Nakonec jsem ale zvolila brněnské VUT, kde studuji obor Podnikové finance a obchod. Upřímně řečeno – pokud bych mohla magisterské studium absolvovat ve Znojmě, nebyla bych proti. Učí tu pedagogové ze státních univerzit, s kvalitou výuky jsem byla spokojena, studium se mi líbilo, bavilo mě to, šlo mi to. Navíc pokud nabízí VŠ bakalářské i magisterské studium, je zaručeno, že na sebe předměty navazují, existuje jedna linka. O Znojmě se říká, že je tu studium opravdu náročné. Fakt je, že zatím nemohu příliš srovnávat, na VUT jsem na začátku. Ale pravda je, že lehké to nebylo. Pozitivem bylo to, že nás končilo čtyřiačtyřicet studentů, všichni jsme se znali, s profesory jsme bez problémů komunikovali. Oproti anonymitě, která zákonitě panuje na velkých vysokých školách, jsme byli uzavřenější kolektiv, tak trochu rodina. Ale byli jste první ročník. Tak trochu „na zkoušku“. Už na začátku nás pedagogové upozornili, že jak oni, tak my začínáme. A že bude třeba vychytat mouchy, najít optimální postupy. Fakt, že u nás byla“úmrtnost“ až třicet procent, svědčí o tom, že nic nebylo zadarmo, že se spletli ti, kteří si mysleli, že když si školu zaplatí, dostanou prostě po čase diplom. Ostatně učí tu kapacity, jako profesoři Fuchs a Foret, což samo o sobě zaručuje vysokou úroveň a náročnost. Ovšem kdo chtěl, vždycky se mohl s vyučujícími domluvit. Panovala atmosféra důvěry, snahy vzájemně si vyjít vstříc. Říká se, že některé bakalářské práce na SVŠE Znojmo byly srovnatelné s diplomovými pracemi na magisterské studiu. To také o něčem svědčí.

První absolventi SVŠE 40


S V Š E

Když první studenty ozdobil titul Další studentkou, která se podělila o své pocity z působení na SVŠE je Šárka Tunková, která si zvolila obor „Účetnictví a finanční řízení podniku“ a dle jejich slov ji naprosto vyhovoval a jedním dechem dodává, že tři roky, které ve škole strávila, splnily její očekávání. Ovšem slovo „strávila“ je eufemismus, který zahrnuje tvrdou práci. „Tu nám nikdo neodpustil. Byli jsme sice první studenti, ale žádné úlevy nám z toho neplynuly. Vyučující byli a jsou nároční, zato jde vesměs o odborníky na slovo vzaté. Působí i na renomovaných státních školách, takže po absolutoriu bakalářského studia jsem se při zkouškách na magisterský stupeň přesvědčila, že vědomosti, které jsem získala ve Znojmě, jsou nejméně srovnatelné s ostatními školami. Například předměty jako makro a mikroekonomie zvládli znojemští studenti díky velmi dobrým základům bez problémů. Řad spolužáků nyní studuje dál – na Masarykově či Mendelově univerzitě v Brně, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně i jinde.“ Dodejme, že Šárka přijímací zkoušky zvládla a začala studovat na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zvolila kombinovanou formu studia a nastoupila do praxe. Když vzpomíná na znojemská studia, nezapomene zdůraznit, že pedagogové studentům vycházeli velmi vstříc. „Hodně nám naslouchali. Tím, že škola nemá tisíce studentů, dokáže vytvořit intimitu, rodinnou atmosféru. To bylo k nezaplacení zejména ve chvílích, kdy někteří studenti měli nejrůznější problémy studijní či jiné. Znali jsme se všichni mezi sebou, což umocňovala i řada společných školních akcí, jako hory, koncerty, život v klubu Harvart. Všichni se, pokud měli zájem, mohli realizovat a duší většiny akcí byl pan prorektor Pavel Štohl. Až jsme se divili, co všechno zvládá – a s úsměvem,“ říká Šárka. Díky tomu, co se naučila na SVŠE, může jít dál s větší jistotou i sebevědomím. Fakt je, že studentské časy ve Znojmě jí zůstanou v paměti jako vydařený začátek.

S V Š E


41

Když první studenty ozdobil titul

Popromoční setkání absolventů a vyučujících v Harvartu

Čas se ovšem nezastavil. V následujícím akademickém roce 2008-2009 dosáhli na bakalářský titul kromě studentů prezenční formy studia i první absolventi kombinované formy. I tentokrát vládla v Městském divadle ve Znojmě důstojná atmosféra. Slavnostní slib vystřídalo poděkování pedagogům i rodičům a pak zavládlo dojetí, slzy, radost, ale i smutek z loučení. Závěrečné Gaudeamus igitur všechny katapultovalo ke hvězdám.

Dveře Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě se za jejími absolventy však nezavřely definitivně. Často tam přicházejí – na koncerty do Harvartu, posedět tam, zavzpomínat, vyměnit si nové zážitky a zkušenosti, poradit se. Často tam přicházejí prostě pobýt. To se dělá, když vám bylo a je někde dobře.

42


S V Š E

Harvart vysokoškolákům zpestřuje studium

Kapitola 6 – harvart vysokoškolákům zpestřuje studium Harvart není jen obyčejný vysokoškolský klub. Přijdete sem jednou a příště už nebudete váhat. Je to totiž klub, kam se lidé rádi vracejí. Málokteré místo přitahuje lidi takovou silou nádherných prožitků, přátelskou atmosférou a nadějí na další skvělá setkání se skvělými lidmi, jako právě znojemský vysokoškolský klub. Vysokoškolský klub vznikl už za pár měsíců po otevření Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo ve sklepení budovy na Václavském náměstí. Otevíral se v dubnu 2006. Na zdraví mu připili rektor Miroslav Foret, starosta Znojma Pavel Balík a zřizovatel školy (ale i klubu) Pavel Štohl. Zřizovatel si do této instituce promítl nejen pocity z vlastních studentských let, ale především se nadchl myšlenkou, že studenti najdou v Harvartu místo, kam budou chodit rádi. Aby spolu poseděli nebo si i neformálně popovídali s pedagogy, aby oslavili významné mezníky ve svém studiu, ale také aby se něco dozvěděli od moudrých lidí, kteří každý měsíc přijíždějí zblízka i zdaleka, aby pobesedovali, zazpívali, zahráli. Pan rektor s ním souhlasil: „Studium neznamená jen učit se, učit se, učit se, ale student občas potřebuje vyklouznout od knih a osvěžit se v proudu hudby a dalších bohulibých věcí.“ Jedním dechem pak ještě - vědom si své hodnosti - dodal, že prvotní je samozřejmě kvalitní škola a vysokoškolský klub je jen nadstandard navíc. Ještě před slavnostním zahájením provozu se ve sklepních prostorách premiérově sešla studentská rada, aby všechno otestovala. Klub prošel na jedničku, neměl však stále jméno. Nakonec ho vybrali sami studenti rozhodovali se mezi „Véčkem“ a „Harvartem“. Vyhrálo, jak známo, to druhé.

Předpremiéra nového vysokoškolského klubu - zasedání studentské rady

S V Š E


43

Harvart vysokoškolákům zpestřuje studium Tato výjimečná událost neunikla ani regionálnímu tisku.

Otevření prvního vysokoškolského klubu ve Znojmě

Z TISKU...

Historicky první vysokoškolský studentský klub bude ve čtvrtek 20. dubna 20O6 slavnostně otevřen ve Znojmě. Studenti jediné znojemské vysoké školy - Soukromé vysoké školy ekonomické - tak získají místo nejen pro zábavu a relaxaci, ale i mimoškolní vzdělávání. Klub jim totiž nabídne kromě hudebních pořadů i besedy s nejrůznějšími odborníky, promítání filmů či internet. Posezení v příjemném prostředí historického sklepení nabídne vysokoškolský klub i znojemské veřejnosti. Rekonstrukce sklepení ze šestnáctého století, které je přímo pod budovou vysoké školy na Václavském náměstí, začala letos v lednu a stála zhruba dva miliony korun. Vysokoškolský klub bude sloužit především pro klubové akce znojemských vysokoškoláků a jako internetová studovna s osmi počítači. Již nyní je do podzemních sklepních prostor naplánováno šest akcí. Kromě zahajovacího vystoupení zpívajícího právníka Ivo Jahelky pak i koncert písničkářů Palečka a Janíka, beseda s majitelkou cestovní kanceláře Milenou Vančurovou či znojemskými hokejisty a projekce dvou filmů, které si sami studenti vyberou při internetovém hlasování.

Klub, jehož název vyberou v den zahájení jeho činnosti sami studenti, však nebude uzavřeným prostorem jen pro majitele vysokoškolských indexů. „Veřejnost bude moci využívat klub k dennímu posezení v kavárně. Kapacita posezení je 45 míst, při divadelním uspořádání třeba při koncertech máme místo pro 90 posluchačů,“ dodal prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Ing. Pavel Štohl.

Jako první tady zazpíval Ivo Jahelka. A od té doby se sem vrátil ještě dvakrát. Naposledy spolu s Miroslavem Palečkem uspořádali Koncert pro Harvart, který se nahrával live a který účastníkům tohoto koncertu byl nabídnut jako „památníček“ v podobě stříbrného kotoučku.

Klub pokřtěn na HARVART

Ivo Jahelka jako první vystupující

Atmosféru tu není třeba vytvářet, ta jednoduše existuje bez zásahu zvenčí. Nezasvěcený by mohl říci, že je to přehnané. Že dobří muzikanti a zajímaví lidé vystupují na mnoha místech v mnoha městech. Pravda, vystupují. Ale sem se všichni rádi vracejí. V Harvartu se energie těch na jevišti a těch v hledišti násobí. Po dvou hodinách odcházejí lidé o něco silnější a připravenější pro každodenní život.

44


S V Š E


Tam vpředu jsou totiž prkna, která znamenají svět. Jevišťátko jako dlaň – ale kolik významných lidí už na něm stálo. Je o tom ostatně knížka (i s fotografiemi), která se jmenuje Jedničkáři z Harvartu. V rozhovorech se zpěváci, herci, hudebníci a jiní mistři svého oboru svěřují čtenářům se zkušenostmi se školou a vůbec otevírají svá srdce. Najde se tu například zpověď Ivana Hlase, Michala Viewegha, sourozenců Ulrychových, Karla Šípa, Pavla Bobka, Zdeňka Trošky, Jaromíra Bosáka, Vladimíra Mišíka, Jana Hřebejka …. a další desítky lidí, kteří po svém vystoupení s domácími pak většinou ještě neformálně posedí a proberou, co se dá. S většinou z hostů se studenti postavili před zeď, na které vzácný host zvěčnil předtím svůj podpis, a nechali se spolu vyfotografovat. Na studenty však největší dojem v Harvartu vždycky udělá setkání se spolužáky, ale i s kantory. Je to místo, kde se tak nějak obrušují ostré hrany a autority se sklánějí ke svým svěřencům, aby se vzájemně blíže poznali. – Fakt je, že ve vysokoškolském klubu si může student bez obav a rozpaků pohovořit s panem rektorem a také se pobavit s pány prorektory a ostatními pedagogy - řečeno diplomatickou mluvou - o věcech zajímajících obě strany. Studenti sem chodí načerpat optimismus před zkouškami, ale scházejí se tu také například na after party po rektorském sportovním dni či po vyhodnocení různých odborných soutěží. I na tanec někdy dojde. A to nemluvím o postátnickových a popromočních večírcích, které trvají do rána a jsou zalévány vínem a slzami. V prostorách klubu se tak na jedné straně hromadí radost z toho, že státnice jsou zdárně hotové, ale na straně druhé je tu nostalgie – něco hezkého končí.

S V Š E


45

Harvart vysokoškolákům zpestřuje studium V akademickém roce 2009/2010 byl v Harvartu zahájen nový cyklus pořadů „Křeslo pro hosta“. Záměr je sympatický: představit publiku osobnosti, které ve svém životě něco dokázali, mají ke Znojmu a ke znojemskému regionu vztah a v příjemném prostředí s nimi pobesedovat. Jako první v „Křesle pro hosta“ usedlo vedení znojemské vysoké školy a bylo to veselé povídání se zajímavými lidmi, k nimž mají studenti blízko. Dozvěděli se mnohé nejen o jejich kariéře, ale také o soukromém životě. Koho by předtím napadlo, že rektor Miroslav Foret byl nadějným muzikantem, který si zahrál i s orchestrem Gustava Broma. Nebo že prorektor Kamil Fuchs volil mezi kariérou fotbalisty a vědce a pedagoga. A prorektor Pavel Štohl překvapil počtem učebnic účetnictví, které sepsal a které se úspěšně prodávají po celé republice. Studenty i všechny ostatní diváky samozřejmě bavilo poslouchat ….ze života prvních mužů své alma mater. A že se toho dozvěděli hodně. Úspěch měla i historka, kterou dal k lepšímu profesor Fuchs. Na otázku, kdy se poprvé setkal s panem rektorem, odpověděl dost překvapivě: „Nebylo to rozhodně až ve Znojmě, nebylo to ani na žádné z vysokých škol v Brně. Jeho jméno jsem slyšel už kdysi dávno a pamatuji si to docela přesně dodnes. Tenkrát jsem se zúčastnil jakýchsi povinných přehrávek, u nichž nechyběla tehdy velmi známá brněnská osobnost, která svou image umělce podtrhovala módním kloboukem a bílou šálou. Byl to Mistr Foret, otec pana rektora. Kdosi se ho tehdy mezi řečí optal na jeho syna Miroslava: co s ním je, jak pokračuje ve své slibně nastartované hudební kariéře? A tatík s povzdechem pravil: Náš mladej se zbláznil, on chce nechat muziky, on chce dělat vědu! – Mladý muž se tehdy rozhodl, že bude studovat a věnoval se tomu s vervou jemu vlastní, takže na vrcholově dělanou hudbu už mu tolik času nezbývalo.“

Díky tomuto rozhodnutí nepřišla akademická obec o svou příští výraznou osobnost. Miroslav Foret na své pedagogické pouti došel až do Znojma a plných pět let věnoval Soukromé vysoké škole ekonomické. Jako jeden z otců zakladatelů ji pomáhal vypiplat z dětských nemocí, dovedl ji svou autoritou chránit a rozvíjet. Určitě přijdou další a budou se neméně snažit, aby všechno šlapalo, jak má. Je však jen jeden, člověk, který byl prvním rektorem Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo. Za Vaši práci, toleranci i optimismus Vám patří dík, pane rektore Miroslave Forete.

46


S V Š E


S V Š E


47

Stručná fotokronika pěti let trvání SVŠE STRUČNÁ FOTOKRONIKA PĚTI LET TRVÁNÍ SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ ZNOJMO

Září 2005 - start SVŠE v Městském divadle

Září 2005 - historicky první přednáška na SVŠE Znojmo

S V Š E


49

Stručná fotokronika pěti let trvání SVŠE

Září 2006 - studenti v nově vybudovaných počítačových učebnách

Říjen 2006 - studentský slib při slavnostní imatrikulaci

50


S V Š E


Říjen 2006 - zahájení akademického roku v Městském divadle

Listopad 2006 - předání knihy Marketingová komunikace starostovi města při mezinárodní vědecké konferenci

S V Š E


51


Březen 2007 - Den otevřených dveří

Duben 2007 - Rektorský sportovní den

52


S V Š E


Duben 2007 - brainstorming se starostou města Znojma

Září 2007 - noví studenti prezenční formy studia

S V Š E


53


Říjen 2007 - stánek SVŠE na veletrhu Gaudeamus

Listopad 2007 - druhý ročník mezinárodní vědecké konference Nové trendy - nové nápady

54


S V Š E


Únor 2008 - Richard Krajčo se skupinou Kryštof na druhém plese SVŠE

Červenec 2008 - slavnostní promoce prvních absolventů SVŠE

S V Š E


55


Září 2008 - zápis nových studentů prezenční formy studia v hotelu Bítov

Září 2008 - nově vybudovaná, v pořadí třetí posluchárna

56


S V Š E


Duben 2009 - navázání spolupráce s maďarskou univerzitou v Györu

Září 2009 - začátek semestru v malé posluchárně

S V Š E


57


Červen 2010 - státnice ve studijním středisku Praha

Červen 2010 - neformální setkání vedení školy s čerstvými absolventy ve vysokoškolském klubu Harvart

58


S V Š E

ZPRÁVA O ZAČÁTKU CESTY

Recommend Documents