I.
Předběžné informování o nemožnosti uzavřít pojistnou smlouvu je odepřením služby, které může být diskriminací v rozporu s antidiskriminačním zákonem.
II.
Rozlišování v oblasti poskytování pojištění je možné v případech, kdy je to rozumně odůvodněné. Odůvodnění přitom musí být podloženo relevantními fakty. Rozdílnost podmínek musí naplňovat požadavek přiměřenosti.
III.
Snížení pojistného rizika je legitimním cílem, který může odůvodnit rozdílné zacházení. V případě, že pojišťovna odmítne pojistit (resp. informuje o nemožnosti pojistit) osobu, která má zkušenost s drogovou závislostí, aniž by zjišťovala její zdravotní stav, jedná se o přímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.
V Brně dne 6. dubna 2012 Sp. zn.: 207/2011/DIS/JKV
Zpráva o šetření neposkytnutí životního pojištění klientce vyléčené z drogové závislosti A. Obsah podnětu Dne 10. října 2011 se na mě obrátila paní P.V. se stížností na diskriminaci. Paní V. uvedla, že byla tři roky drogově závislá. V současné době již více než 10 let abstinuje. Před více než 10 lety byla taktéž léčena pro infekci virem hepatitidy typu C, z níž se plně uzdravila. V současné době pracuje jako projektová specialistka a má malého syna (1,5 roku), s nímž je na rodičovské dovolené její manžel. Protože má dva hypoteční úvěry a závisí na ní i obživa rodiny, rozhodla se uzavřít životní pojištění. Poté, co korektně uvedla údaje o své vyléčené závislosti a prodělané nemoci, ji pojišťovny odmítly pojistit, nebo neúměrně navýšily pojistné. Zprostředkovatelská společnost PFLP, a. s., na kterou se obrátila, oslovila pojišťovny A, a. s., G, a. s., AP, a. s., AŽP, a. s., Č., a. s., K., a. s., U., a. s., I., a. s., AL, a. s. B. Skutková zjištění Protože v případě paní V. vzniklo podezření, že byla odmítnuta z důvodu drogové závislosti, zahájil jsem ve věci šetření, v rámci něhož jsem vyzval pojišťovny A, a. s., G, a. s., AP, a. s., AŽP, a. s., K, a. s., AL, a. s., k vyjádření. Oslovil jsem ty pojišťovny, které paní V. buď odmítly pojistit, nebo jí učinily krajně nevýhodnou nabídku. Pojišťovna A, a. s., se vyjádřila, že tvrzení ohledně odmítnutí pojistit paní V. není přesné. Paní V. se prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele dotázala, zda ji pojistí a za jakých podmínek. Na tento dotaz A, a. s., odpověděla, že klientka
není osobou, kterou by bylo možné pojistit na uvedená rizika. Zástupkyně pojišťovny zdůraznila, že ustanovení § 13a zákona o pojistné smlouvě stanoví, že v rozporu se zásadou rovného zacházení není použití zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění. „Posouzení pojistného rizika je jistě nezadatelným právem pojistitele a pojistiteli tedy není možné uložit kontraktační povinnost za všech okolností.“ Paní V. proto není pojistitelná „na základě údajů zjištěných ze zdravotní dokumentace, která byla A, a. s., předložena“. K dotazu, pro které pojistné události by byla paní V. pojistitelná a za jakých podmínek, „se A., a. s., nemůže za daných okolností vyjádřit, neboť nezná všechny skutečnosti o zdravotním stavu klientky, nemá k dispozici vyplněný zdravotní dotazník či podrobný výpis ze zdravotní dokumentace“. Paní V. údajně nevstoupila s A., a. s., do „takové fáze sjednávání pojistné smlouvy, která by pojišťovně umožnila položit zájemkyni o pojištění dotazy směřující ke zjištěním nutným k posouzení pojistného rizika, a tedy pojišťovna nemá k dispozici její odpovědi na otázky, jejichž zodpovězení je nutné k případnému uzavření pojistné smlouvy ani nemá k dispozici podrobný výpis ze zdravotní dokumentace paní V.“. Pojišťovna se nedomnívá, že by postupovala diskriminačně, neboť posouzení zdravotního stavu je nedílnou součástí procesu oceňování rizika, „přičemž ze zákona nevyplývá pro pojistitele žádný smluvní přímus (kontraktační povinnost)“. Nakonec zástupkyně pojišťovny dodává, že „v případě paní V. z předložených podkladů nebylo možné určit podmínky, za kterých by paní V. byla pojistitelná, tedy bylo možné pouze konstatovat, na uvedená rizika pojistitelná není“. Zástupci AL, a. s., se vyjádřili, že žádost o posouzení před sjednáním pojištění obdrželi elektronickou poštou v rámci tzv. předsmluvního poradenství, což je služba, kterou poskytují pojišťovacím zprostředkovatelům, aby předešli výpovědím pojistné smlouvy ze strany pojistitele v případě nepřijatelného pojistného rizika. S paní V. přímo nejednali, pojistná smlouva nebyla s paní V. uzavřena a pojišťovacímu zprostředkovateli poskytli pouze doporučení. Veškeré podklady byly předloženy lékaři společnosti, který je posoudil s ohledem na požadované druhy pojištění a vzhledem k vysokému subjektivnímu riziku (zejména nejasná prognóza hepatitidy C) uzavření smlouvy, tak jak byla poptávána, nedoporučil. Namísto toho zprostředkovateli zaslali nabídku tarifů, které by paní V. mohli nabídnout. Zdůraznili, že s paní V. neodmítli uzavřít jakoukoli pojistnou smlouvu na životní pojištění. „Podmínky, které paní V. poptávala, však nebylo vzhledem k vysokému pojistnému riziku možno akceptovat, a proto jí byly navrženy podmínky jiné, umožňující pojistnou smlouvu uzavřít.“ Přestože vyjádření lékaře paní V. MUDr. Ř. mluví o plné úzdravě z hepatitidy typu C a v pozitivní prognózu věří i MUDr. D. z psychiatrické léčebny Červený Dvůr, pro účely rozhodnutí, zda přijmout klienta do pojištění, je rozhodující stanovisko lékaře společnosti. Dodali, že „vzhledem ke skutečnosti, že u soukromého pojištění osob neexistuje povinnost pojistitele smlouvu s klientem uzavřít, je legitimním právem pojistitele ohodnotit míru přebíraného rizika. Tento postup není možno považovat za diskriminační, neboť je aplikován na každého potenciálního klienta poptávajícího životní pojištění“. Faktor zdravotního stavu je přitom při sjednávání životního pojištění nezastupitelným. Omezení možnosti jeho uplatnění by totiž nutně vedlo k radikálnímu nárůstu sazeb životního pojištění obecně a omezení rozsahu nabízených pojistných produktů, obojí k újmě spotřebitelů. Závěrem uvedli modelový případ pojištění do 60 let věku. 2
Právnička AŽP, a. s., poskytla vyjádření, v rámci něhož uvedla, že důvody, které vedly pojišťovnu „jako soukromoprávní subjekt podnikající podle zvláštních předpisů k neakceptaci původního návrhu paní V. na uzavření pojistné smlouvy, ale k učinění protinávrhu spočívaly v aplikaci ocenění pojistných rizik podle pojistně matematických zásad, zohledňujících nutně u kteréhokoli zájemce o pojištění také jeho zdravotní stav a prodělaná závažná onemocnění, přičemž pojišťovny bez výjimky vycházejí ze stejných pravidel, která jim stanovují zajišťovny; pojišťovna neoceňuje zdravotní stav, ale zdravotní rizika, neboť jako podnikatelský subjekt ani nemůže uzavřít smlouvu ohrožující její hospodaření“. Lékařská dokumentace byla pojišťovnou vyžádána na základě výslovného souhlasu paní V. podle ustanovení § 14 zákona o pojistné smlouvě. Zdůraznila, že paní V. byl učiněn protinávrh, v němž bylo zásadní změnou snížení pojistné částky na polovinu u připojištění pro případ závažných onemocnění. Zdravotní rizika tak nebyla důvodem pro úplné odmítnutí uzavřít pojistnou smlouvu, „ale byla zohledněna při stanovení (výpočtu) pojistného plnění u jednoho z připojištění, jako vedlejšího produktu (hlavního) životního pojištění“. Protinávrh se opíral o vyhodnocení pojistných rizik. Paní V. na protinávrh ve lhůtě nereagovala. Zástupci K., a. s., v návaznosti na mou výzvu provedli šetření ve své evidenci a uvedli, že na podkladu vyplněného dotazníku na zdravotní stav, lékařské zprávy a vyjádření z gastroenterologie, vyjádření z psychiatrické léčebny Červený Dvůr a výpisu ze zdravotní dokumentace bylo předběžné hodnocení předloženo posudkovému lékaři pojišťovny. Posudkový lékař vyhodnotil dostupné zdravotní informace a pojišťovně doporučil přijmout klientku do pojištění rizika smrti a pojištění vážných onemocnění bez omezení, pro úrazové pojištění a pro pojištění pracovní neschopnosti doporučil výluku a pro pojištění plné invalidity pojištění nedoporučil. „Primárním kritériem hodnocení zdravotního stavu (jeho vývoj vzhledem k maximální délce pojistné doby) byl zdravotní stav klientky, nikoliv jiné rizikové chování, které ke zhoršení zdravotního stavu mohlo vést“, dodali. A dále „jsou-li zdravotní rizika pojištěného zvýšena, může pojišťovna navrhnout pojistníkovi dodatečnou úpravu podmínek sjednaného pojistného krytí, a to v případě uzavřené pojistné smlouvy formou dodatku k pojistné smlouvě, nebo v případě poptávky pojištění formou návrhu podmínek pojistného krytí. Úprava podmínek a rozsahu krytí se může týkat jednak navýšení ceny poplatku za pojistná rizika, jednak stanovení výluk pro případ pojistného plnění. Jsou-li zdravotní rizika natolik zvýšena, že pro konkrétní pojistné riziko zaniká nahodilost vzniku pojistné události, jako základní předpoklad pro pojištění, pak takové pojistné riziko není do pojištění přijato. V tomto konkrétním případě jsou zdravotní rizika pro pojištění invalidity natolik zvýšena, že nelze stanovit rozsáhlou výluku a zvýšení ceny poplatku za pojištění není možné“. Na závěr zdůraznili, že „odmítnutí přijetí do pojištění bylo provedeno na podkladě hodnocení zdravotního stavu, nikoliv na základě zjištění jiných skutečností, byť mohly tyto skutečnosti mít na zdravotní stav klientky významný vliv“. Zástupci AP, a. s., uvedli, že „předmětem podnikání AP, a. s., je uzavírání pojistných smluv. Uzavření pojistné smlouvy je přitom soukromoprávní vztah. Účastníci tohoto vztahu nemohou být nuceni k uzavření pojistné smlouvy. Nemožnost odmítnutí pojištění je v českém právním řádu v některých případech zakotvena (např. u povinného pojištění o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), nejde však o případ životního pojištění“. Co se týče povinnosti 3
dodržovat zásadu rovného zacházení, uvedli, že „nelze dovodit, že by pojišťovna měla zákonnou povinnost uzavření pojištění se všemi zájemci“. A dále „pokud by tedy došlo k odmítnutí uzavření pojistné smlouvy z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zájemkyně, nejednalo by se o neoprávněnou diskriminaci. Hodnocení zdravotního stavu přitom u každého klienta probíhá na základě tabulek diagnóz od zajistitele, jednotlivé přirážky a výluky z pojištění zajistitel stanovil na základě výsledků studií pro dané diagnózy. Zájemci o uzavření životního pojištění vyplňují zdravotní dotazník, který je součástí pojistné smlouvy a na základě těchto, případně dalších údajů pojišťovna rozhodne, zda může dojít k uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovna při sepisování smlouvy nezkoumá pouze aktuální zdravotní stav, ale rovněž se přihlíží k celkovému zdravotnímu stavu v minulosti“. Při celkovém hodnocení klienta se berou do úvahy také sportovní aktivity, rizikovost povolání. Nelze hovořit o standardních podmínkách uzavření pojistné smlouvy, „protože bývají vždy individualizované podle konkrétního klienta“. Každý návrh pojistné smlouvy a výše pojistného je kontrolována a hodnocena jednotlivě. Nakonec dodali, že paní V. návrh na uzavření pojistné smlouvy nikdy nedoručila. Ze strany pojišťovny „došlo pouze k zodpovězení některých dotazů poradce prostřednictvím klientského servisu“. Hodnocení bylo vykonáno právně nezávazně na základě „poradcem poskytnutých, zobecněných, neúplných informací ohledně zdravotního stavu“. Vzhledem k tomu, že AP, a. s., návrh na uzavření smlouvy od poradce nikdy neobdržela, nemohlo dojít ani k jeho odmítnutí. Nakonec se vyjádřili i zástupci G, a. s., aby uvedli, že ze strany jejich společnosti bylo provedeno pouze předběžné zhodnocení, neboť makléřem ani paní V. nebyl předložen žádný konkrétní návrh na uzavření pojistné smlouvy. Zdůraznili, že předběžné posouzení, které pojišťovna provedla, je nutno považovat pouze za orientační. Dále uvedli, že není možné zcela objektivně a korektně odpovědět na otázku, pro které pojistné události by paní V. byla pojistitelná a za jakých podmínek. Aby mohli odpovědět na uvedenou otázku, bylo by nezbytné, aby paní V. doložila zprávy z aktuálních laboratorních vyšetření. Následně by byla celá záležitost konzultována s lékařem. Přirážka ve výši 150 až 200 procent byla stanovena výpočetním programem, který je v případech předběžného posouzení využíván. Údaj je však pouze orientační. Na závěr uvedli, že společnost se dle jejich názoru nedopustila protiprávního jednání a je připravena s paní V. jako zájemkyní o pojištění nadále jednat. C. Právní hodnocení a. Poskytování pojištění Poskytování komerčního pojištění se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podpůrně pak zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1 Pojišťovny jsou při své činnosti povinny jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně.2 V oblasti poskytování služeb, kterou je i pojištění, se obecně uplatní 1 2
Srov. ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě. Srov. ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4
zásada autonomie vůle, resp. smluvní svobody, které vyplývají z obecných ustanovení občanského zákoníku. Pojišťovna tak má poměrně široký prostor pro uvážení, zda pojistnou smlouvu uzavře, či nikoliv. Současně má ale pojišťovna povinnost jednat v souladu se zásadou rovného zacházení.3 V rozporu se zásadou rovného zacházení pak „není použití pohlaví, věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných a přesných pojistně matematických a statistických údajích a je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený“. b. Zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení při poskytování pojištění S ohledem na to, že je komerční pojištění službou, je nutné při přístupu k němu a jeho poskytování respektovat zákaz diskriminace podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon). Zákaz diskriminace podle antidiskriminačního zákona je nutné dodržet před uzavřením a v okamžiku uzavírání smlouvy. Zásada rovného zacházení dle ustanovení § 13a zákona o pojistné smlouvě se musí vzít v úvahu při vyjednávání práv a povinností vznikajících z pojištění. 1. Zdravotní postižení jako diskriminační důvod Zdravotním postižením se pro účely antidiskriminačního zákona rozumí tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo může bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení. Musí se ovšem jednat o dlouhodobé zdravotní postižení, které trvá nebo má podle poznatků lékařské vědy trvat alespoň jeden rok. Závislost je duševní chorobou, která v případě paní V. trvala tři roky. V současné době již dle vyjádření psychiatra u paní V. o diagnóze nelze hovořit. Naopak její problém je více než 10 let ve stabilní remisi a nemá žádný vliv na její aktuální zdravotní stav. I přesto, že dle vyjádření lékařů je paní V. nutno považovat za vyléčenou ze závislosti, její předchozí diagnóza se v některých případech stala důvodem pro odmítnutí služby, či nabízení méně výhodných podmínek. Proto je vyléčená závislost paní V. zdravotním postižením ve smyslu antidiskriminačního zákona, neboť jí brání nebo může bránit v právu na rovné zacházení. Hepatitida typu C je vážným onemocněním, které se dá léčit, ale ne vždy se vyléčí. V případě paní V. přitom dle vyjádření lékaře „došlo k eradikaci viru a tudíž i plné úzdravě“. Paní V. přitom byla v posledních letech opakovaně virologicky kontrolována, není infekční a podle vyjádření lékaře „prodělaná choroba nezvyšuje riziko jaterního postižení ani není důvodem ke zvláštním opatřením“. Přestože nemoc jako taková není chráněna antidiskriminačním právem, v tomto případě naplňuje definici zdravotního postižení, protože léčba hepatitidy C je dlouhodobá, i po plném uzdravení probíhá sledování, v minulosti prodělaná choroba může způsobit trvalé poškození jater a vyléčeným pacientům může bránit i v právu na rovné zacházení. 3
Ustanovení § 13a zákona o pojistné smlouvě.
5
Hepatitida C bývá totiž často považována za nemoc, kterou mají drogově závislí, a proto se nemocní i vyléčení mohou setkávat s předsudky okolí. Diskriminací v rozporu s antidiskriminačním zákonem se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci mimo jiné z důvodu zdravotního postižení. V rámci informování o možnosti uzavřít pojistnou smlouvu bylo zprostředkovateli v několika případech sděleno, že je paní V. nepojistitelná, jindy jí byly nabízeny méně výhodné podmínky. Z toho vyplývá, že s ní mohlo být zacházeno méně příznivě. Pokud se uplatňuje pravidlo, podle kterého nebude nabízena smlouva osobám s drogovou minulostí či prodělanou hepatitidou C, může se jednat o přímou diskriminaci v oblasti přístupu ke službám z důvodu zdravotního postižení. Přitom není rozhodné, zda došlo k odmítnutí konkrétního návrhu, protože pojišťovna je vázána zákazem diskriminace i ve fázi nabízení pojištění, pokud v rámci informování sdělí, že je potenciální klient nebo klientka nepojistitelná, jedná se o odepření služby a může se jednat i o diskriminaci. Osoby se zdravotním postižením včetně osob, které v minulosti prodělaly závislost, či vážnou chorobu, taktéž čelí rizikům a pojištění pro případ těchto rizik pro ně proto není méně důležité než pro ostatní členy společnosti. Rovný přístup k pojištění je proto klíčový pro zapojení osob s postižením do ekonomického a sociálního života společnosti. V případě osob, které se vyléčily ze závislosti, je nezbytné jejich opětovné plné zapojení do života společnosti a jedná se i o jeden z indikátorů, že léčba závislosti byla úspěšná. V tomto směru nelze akceptovat vytváření bariér pro přístup k pojištění, které nejsou nezbytné. S ohledem na to, že je diskriminace nezákonná, poskytovatelé pojišťovacích služeb mají povinnost podobně jako další účastníci právních vztahů respektovat právo na rovné zacházení osob se zdravotním postižením. 2. Legitimní rozlišování z důvodu zdravotního postižení a povinnosti poskytovatelů služeb V návaznosti na ustanovení § 7 odst. 1 antidiskriminačního zákona diskriminací není, pokud je rozdílné zacházení „objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné“. Další přípustné formy rozdílného zacházení mohou být obsaženy ve zvláštních zákonech. Specifická zásada rovného zacházení v zákoně o pojistné smlouvě (§ 13a) přitom nenahrazuje zákaz diskriminace dle antidiskriminačního zákona, ale doplňuje jej úpravou přípustné formy rozdílného zacházení v rámci vyjednávání o obsahu pojistné smlouvy. Při vyjednávání o výši pojistného a pojistného plnění je tak zcela legitimní brát v úvahu zdravotní stav zájemce či zájemkyně o sjednání pojištění. Rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění však musí být přiměřený. Těžiště řešení případu tak spočívá v posouzení, do jaké míry prodělaná závislost a hepatitida typu C ovlivnila zdravotní stav paní V., aby mohlo být poškození zdravotního stavu bráno v úvahu pro stanovení podmínek pojištění. Samotná prodělaná závislost ani hepatitida typu C přitom nemůže být důvodem pro odmítnutí pojištění ani stanovení a priori horších podmínek, protože při sjednávání pojištění může být v souladu se zásadou rovného zacházení brán v úvahu pouze 6
zdravotní stav. Zdravotní stav osoby, která prodělala závislost či hepatitidu typu C, může být různý a pro účely pojištění je tak nutné konkrétní zdravotní stav zjišťovat. Informace o závislosti a hepatitidě typu C s ohledem na tuto okolnost nevypovídá dostatečně o zdravotním stavu zájemce nebo zájemkyně o pojištění. Podle povahy pojištění je možné rozlišovat v závislosti na riziku spojeném s pojištěním. Pojišťovny jsou totiž při své činnosti povinny jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně. Na druhou stranu poskytovatelé pojištění stejně jako poskytovatelé jiných služeb nesmí jednat na základě předsudků, mylných nebo nepřesných představ či zastaralých informací o osobách se zdravotním postižením. Antidiskriminační zákon přitom připouští rozlišování, jakož i vyloučení v případech, kdy je to rozumně odůvodněné. Odůvodnění může být založeno na „příslušných a přesných pojistně matematických a statistických údajích“, které se vztahují k okolnostem nebo odkazují na jiné relevantní faktory. Zkušenost s drogovou závislostí je faktorem, který může zvyšovat pojistné riziko, protože může mít vliv na aktuální zdravotní stav. Omezení rizika je přitom legitimním cílem. Paušální vyloučení osob s drogovou minulostí, která byla ukončena před mnoha lety, ovšem nesplňuje podmínku přiměřenosti a není nezbytné k dosažení cíle, byť legitimního.4 V případě hepatitidy typu C by bylo možné uvažovat o legitimní výluce pouze v případě chronické podoby této nemoci, nikoliv v případě, že byla úspěšně léčena a vyléčena. Při hodnocení rizika je možné brát v úvahu pouze informace o aktuálním zdravotním stavu. V případě, že informace o zdravotním stavu nebyly ani zjišťovány a v rámci vyjednávání o možnosti uzavření pojistné smlouvy byla poskytnuta informace o nemožnosti pojištění uzavřít, jedná se o odepření poskytnutí služby, a tak i přímou diskriminaci založenou na zdravotním postižení. c. Hodnocení případů jednotlivých pojišťoven 1. A, a. s. Pojišťovna uvedla, že se nemůže vyjádřit k tomu, za jakých podmínek by byla paní V. pojistitelná, protože nezná všechny skutečnosti o zdravotním stavu klientky. To jí ovšem nebránilo v tom, aby paní V. sdělila, že není pojistitelná pouze na základě informace o drogové minulosti a prodělané hepatitidě typu C. Paní V. nevstoupila s pojišťovnou do další fáze vyjednávání jednoduše proto, že byla hned na počátku odmítnuta. Podrobný výpis ze zdravotnické dokumentace pojišťovna nedostala k dispozici, protože paní V. odmítla i bez toho. Posoudit a ocenit jednotlivá rizika je nepochybně právem pojišťovny, ale v rámci tohoto procesu nesmí jednat diskriminačně. Nediskriminačně musí postupovat i ve fázi vyjednávání. Pokud pojišťovna s potenciálně rizikovým klientem vůbec nevstoupí v jednání, jedná se fakticky o odmítnutí poskytnutí služby, a o naplnění zásady nediskriminace v tomto případě lze důvodně pochybovat. Odmítnutí pouze na základě předložení informace o vyléčené drogové závislosti a hepatitidě a nepokračování v posuzování dalších relevantních skutečností představuje přímou diskriminaci. Aby pojišťovna mohla vzít 4
Jako přiměřené by bylo možné považovat vyloučení z pojištění pro závislost na drogách v období 3 předchozích let. Viz např. http://www.pinneyinsurance.com/images/underwriting/AIG--AGLC101638.pdf
7
v úvahu zdravotní stav potenciální klientky, musí jej nejprve zjišťovat. Paušální vyloučení osob s drogovou minulostí není přiměřené a nezbytné k dosažení cíle, tj. obezřetného postupu a eliminace uzavírání rizikových pojistných smluv. Pojišťovna skutečně nemá kontraktační povinnost ke všem zájemcům o pojištění. Jako subjekt, který veřejně nabízí služby, se však nesmí chovat diskriminačně. 2. AL, a. s. Prodělaná vážná choroba, kterou je hepatitida typu C, jakož i vyléčená drogová závislost, jsou důvody, které zvyšují pojistné riziko a odůvodňují stanovení zvláštních podmínek pro pojištění ve srovnání s podmínkami pro spotřebitele, kteří obdobná zdravotní rizika nemají. Není mi jasné, co bylo myšleno „nejasnou prognózou hepatitidy C“, protože v případě vyléčené hepatitidy C samovolný návrat vyléčené nemoci nehrozí.5 Nicméně prodělaná nemoc může mít vliv na míru rizikovosti pojistné smlouvy, proto je možné zohlednit ji při stanovování podmínek pojištění. Vždy je ale nutné zjišťovat aktuální zdravotní stav. Pojišťovna skutečně nemá kontraktační povinnost ke všem zájemcům o pojištění. Jako subjekt, který veřejně nabízí služby, se však nesmí chovat diskriminačně. Zákaz diskriminace přitom nelze vykládat tak, jak to činí pojišťovna, tj. že danou podmínku aplikuje na každého potenciálního klienta. Podstatou principu rovného zacházení je totiž zákaz posuzování srovnatelných situací odlišně a odlišných situací stejně. Rozdílné zacházení je možné pouze v případě, že je to objektivně odůvodněno. Možná rizika spojená s uzavřením smlouvy s klientem s drogovou minulostí je možné zohlednit při stanovení podmínek pojištění, nelze jej ale a priori odmítnout. Pokud v rámci poradenství před vyjednáváním o uzavření pojistné smlouvy pojišťovna sdělí, že je potenciální klient nebo klientka nepojistitelný, jedná se o faktické odmítnutí poskytnutí služby. S ohledem na to, že paní V. v tomto případě nebyla zcela odmítnuta, ale byl jí poskytnut protinávrh zohledňující zvýšené riziko, nebylo potvrzeno podezření na diskriminaci. 3. AŽP, a. s. S ohledem na to, že pojistná rizika byla vyhodnocena na základě lékařské dokumentace, paní V. nebyla odmítnuta a byl jí po vyhodnocení rizik poskytnut protinávrh, nebylo možné podezření na diskriminaci potvrdit. Neuzavření rizikové pojistné smlouvy na základě relevantních skutečností je právem pojišťovny, která je oprávněna upravit podmínky s ohledem na zdravotní stav potenciálního klienta nebo klientky. Otázku, zda byl poskytnutý protinávrh přiměřený, nelze z důvodu nedostatku relevantních informací nutných ke zhodnocení zodpovědět. 4. K., a. s. Podkladem pro rozhodnutí pojišťovny stanovit pro úrazové pojištění a pro pojištění pracovní neschopnosti výluku a nesjednat pojištění plné invalidity bylo vyhodnocení zdravotnické dokumentace. Pojišťovna má právo stanovit výluku, pokud je to odůvodněno vyhodnocením rizik na základě posouzení zdravotního stavu. Rozhodnutí pojišťovny však musí vycházet ze zhodnocení rizika, které je založeno 5
Viz např. http://www.hepc.cz/index.php?page=2
8
na příslušných a přesných pojistně matematických a statistických údajích, a rozdíl musí být přiměřený. Úplné odmítnutí pojištění pro případ úrazu, pojištění pracovní neschopnosti a plné invalidity v daném případě za přiměřené považovat nelze.
5. AP, a. s. Poskytování pojištění je soukromoprávním vztahem, ale současně se jedná o poskytování služby, která je nabízena veřejnosti. Proto jsou subjekty nabízející pojištění vázány zákazem diskriminace. Zákazem diskriminace jsou přitom vázáni nejen při poskytování pojištění, ale i ve fázi nabízení. Proto není rozhodné, zda byl pojišťovně doručen konkrétní návrh. Pojišťovna nemá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu se všemi zájemci, ale rozlišování musí být rozumně odůvodněné. Poskytnutí vyjádření, že je klientka nepojistitelná, je nutné považovat za odepření poskytnutí služby v rozporu se zákazem diskriminace. Aby pojišťovna mohla vyhodnotit rizika plynoucí z možného zdravotního stavu, musela by zdravotní stav nejprve zjišťovat. Na základě těchto zjištění by bylo možné konkrétní informace o zdravotním stavu zohlednit při vyjednávání podmínek pojištění. Informace o v minulosti prodělaných vyléčených onemocněních nelze použít k odmítnutí sjednat pojistnou smlouvu. K dalšímu vyjednávání pochopitelně nedošlo, protože se pojišťovna k možnému pojištění klientky vyjádřila negativně. Jako poskytovatelka služby nabízené veřejnosti se nesmí chovat diskriminačně ani při nabízení služby, proto je nutné informaci o nepojistitelnosti klientky vnímat jako odepření služby a diskriminaci založenou na zdravotním postižení. 6. G, a. s. Prodělaná vážná choroba, kterou je hepatitida typu C, jakož i vyléčená drogová závislost, jsou důvody, které zvyšují pojistné riziko a odůvodňují stanovení přirážky ve srovnání s podmínkami pro spotřebitele, kteří obdobná zdravotní rizika nemají. Informace o výši přirážky byla v tomto případě pouze orientační. Co se týče možnosti pojistit paní V. pro případ invalidity, závažných onemocnění a pobytu v nemocnici, invaliditu, závažná onemocnění a pobyt v nemocnici, odmítnutí by bylo možné pouze po vyhodnocení zdravotnické dokumentace, nikoliv pouze na základě informace o prodělané závislosti a vážné chorobě. Předběžné zhodnocení, na základě něhož byla paní V. poskytnuta informace o nemožnosti uzavřít pojistnou smlouvu, je odepřením poskytnutí služby v rozporu s antidiskriminačním zákonem. V tomto ohledu tedy podezření na diskriminaci z důvodu zdravotního postižení vyvráceno nebylo.
D. Závěr Pojišťovny se při poskytování pojištění musí stejně jako ostatní poskytovatelé služeb řídit zákonem, a proto musí respektovat i zákaz diskriminace upravený v antidiskriminačním zákoně. Předběžné informování o nemožnosti pojistnou smlouvu uzavřít je odepřením služby, které může být diskriminací v rozporu s antidiskriminačním zákonem. 9
Rozlišování v oblasti poskytování pojištění je možné v případech, kdy je to rozumně odůvodněné. Odůvodnění musí být podloženo relevantními fakty. Rozdíl však musí být přiměřený. Snížení pojistného rizika je legitimním cílem, který může odůvodnit rozdílné zacházení. Odmítnutí poskytnout pojištění, kterým je i informování o nemožnosti uzavřít pojistnou smlouvu, z důvodu zkušenosti s drogovou závislostí, která byla ukončena před mnoha lety, není přiměřené ani nezbytné ve vztahu k dosažení cíle. V případě hepatitidy typu C by bylo možné uvažovat o legitimní možnosti výluky pouze v případě chronické podoby této nemoci, nikoliv v případě, že byla úspěšně léčena a vyléčena. V případě, že pojišťovna odmítne pojistit (resp. informuje o nemožnosti pojistit) osobu, která má zkušenost s drogovou závislostí, aniž by zjišťovala její zdravotní stav, jedná se o přímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
10
