digifoto od A do Z Obsah

digifoto od A do Z Obsah Úvod Nákup fotoaparátu Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit? Základní technologie Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek Parametry digitálních přístrojů Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší Prověření techniky po nákupu Multikriteriální výběr Technika a příslušenství Parametry fotoaparátu Příslušenství Ateliérové vybavení Fotografování v ateliéru Fotografování venku Instalace digitálního fotoaparátu Nabíjení baterie Vložení baterie Vložení karty Zapnutí Úvodní nastavení Použití menu Přetažení fotografí do PC Ovládání digitálního fotoaparátu Výrazy používané ve fotografování Co obsahují všechny fotoaparáty Kde hledat ovládací prvky? Zapnutí aparátu a jeho držení Ikony na ´kolečku´ Ovládaní displeje/hledáčku Fotíme: režim automatika P Zoom Spoušť Blesk Scénické režimy základní

3 5 5 5 7 8 8 9 10 10 13 13 15 18 20 20 21 21 21 21 21 21 21 22 23 23 23 24 24 24 24 25 25 25 26 26

Makro režim

27

Prohlížení

27

Vymazání snímku Rady pro fotografování Výstrahy pro použití

27 28 29

3

digifoto od A do Z Internetové portály o fotografování Úprava fotografií Jak můžeme fotografie upravovat? Úprava fotografií v programu Adobe Photoshop Tisk fotografií Tisk ve fotolabu Přímý tisk Tisk na tiskárně Typy tiskáren Slovník pojmů Přílohy Literatura (zdroje)

4

29 31 31 32 35 35 35 35 36 37 44 45

digifoto od A do Z Úvod Cílem našeho projektu je zpracování manuálu práce s digitálním fotoaparátem, od A do Z. Projekt je určen především pro začínající uživatele. Tedy takové, kteří nemají žádné, nebo malé zkušenosti s fotografováním, neorientují se v momentálních trendech a technologiích a stejně tak nerozumí pojmům ze světa fotek a objektivů. Mají společnou jednu věc, a to, že chtějí začít s fotografováním. Tato práce poskytuje ucelený návod, jak začít s tvorbou vlastních fotografií. Postupuje po jednotlivých krocích, které na sebe logicky navazují. Začíná kapitolou nákup, kde je čtenář seznámen se základními typy fotoaparátu, rozdíly mezi jednotlivými typy, způsoby nákupu nového přístroje a možnými úskalími, kontrolou koupeného fotoaparátu. Součástí je i porovnání momentálně aktuálních zařízení a doporučení ke koupi. Dále se zabývá detailnějším popisem charakteristik fotoaparátů a příslušenství, které je možno dokoupit. Popisuje také základní nastavení fotoaparátu, aby uživatelé mohli začít fotografovat a instalaci propojení s počítačem, aby si mohli fotky prohlédnout, popřípadě vytisknout. Další kapitola je věnována ovládání digitálního fotoaparátu a popisu základních technik focení. Celý projekt je zakončen počítačovou úpravou fotografií a případným tiskem. Věříme, že se tato práce stane odrazovým můstkem pro začínající fotografy, kteří po přečtení získají základní povědomí o problematice digitálních fotografií. Stejně tak doufáme, že může dobře posloužit i zkušenějším uživatelům a to především komplexním přístupem celé práce.

5

digifoto od A do Z

6

digifoto od A do Z Nákup fotoaparátu Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit? Z pohledu nákupu fotoaparátu je nutné nejdříve popsat našeho budoucího uživatele. Určit typ člověka, způsob použití přístroje. Bez této identifikace bychom dost dobře nemohli určit vlastnosti fotoaparátu. Nevěděli bychom, co kupující od přístroje očekává a s velkou pravděpodobností by se náš výběr nestřetl s kladenými požadavky. Tedy, jací uživatelé mohou být? Jako základní dělení bychom mohli použít dle věku uživatele. Zcela jistě budeme kupovat jiný přístroj pro naše děti (v takovém případě půjde spíše o levnější přístroj, s co nejmenší velikostí a váhou, důležitá může být image přístroje), nežli pro dospělého uživatele, který je ochoten utratit více peněz, ale požaduje kvalitu (zde se stává výběr již poněkud složitější). Další skupinou mohou být osoby důchodového věku, pro které by mohla být důležitá především jednoduchost a přívětivost ovládání. Protože chceme, aby naše práce měla co největší dosah, rozhodli jsme se pro typického průměrného uživatele. Tento člověk chce fotoaparát, který bude spolehlivý (kvalitní firma, dobrý servis, záruka), bude relativně dobře vypadat (dnes je image důležitou částí prodávaných výrobků, a to i pro běžné uživatele), bude mít jednoduché a pochopitelné ovládání (typicky žádná složitá nastavení, prostě fotit) a nebude mít přemrštěné požadavky na kvalitu výsledných fotografií (důležitější spíše použitelnost, nežli profesionální fotografie). Také výbava a příslušenství je velice důležité. Doufáme však, že tato práce bude nabízet dostatek zajímavých informací a postřehů, aby dobře posloužila i ostatním skupinám. Základní technologie Mezi základní používané technologie patří klasické analogové fotoaparáty, digitální fotoaparáty a také, v dnešní době naprosto běžné, digitální fotoaparáty v mobilních telefonech. Klasické fotoaparáty pracují na principu světlotěsně uzavřené komory, do které vstupuje světlo malým otvorem pomocí optické soustavy. Druhou část, kterou klasické fotoaparáty mají, je světlocitlivá záznamová vrstva, na kterou dopadající světlo vykresluje obraz. Obraz musí být zaznamenán v naprosté tmě. Tato světlocitlivá záznamová vrstva je nám dobře známý film.

Klasický fotoaparát

Analogové fotoaparáty by se dnes daly označit jako přežitek doby. Mnoho odborníků se shoduje na tvrzení, že analogové fotoaparáty zaspaly vývoj. Firmy, které je vyráběly, mizí z trhu. Ačkoliv jsou tyto fotoaparáty stále v prodeji, jejich pořízení bychom nedoporučovali. Jedná se o starší technologii, podpora těchto typů bude spíše upadat a pro našeho typového uživatele je tato technologie možná až zbytečně složitá. Náš uživatel chce kvalitně a rychle fotit. Pořízení klasického fotoaparátu může být zajímavou volbou pro profesionálněji laděné fotografy. Obecně se dá říci, že co se týče kvality fotografie (rozlišení, atd.), klasický fotoaparát má neustále navrch. Nejlepší digitální zrcadlovky, full frame, se blíží úrovni kvality filmu (klasických fotoaparátů).

7

digifoto od A do Z Digitální fotoaparáty pracují na podobné technologii, jako fotoaparáty klasické. Jádrem přístroje je světlocitlivá plocha snímače na bázi technologie CCD nebo CMOS. Na plochu senzoru je promítán obraz přes systém optických čoček v objektivu. Světelná energie, která přichází ze snímaného prostoru (scény), je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech) převáděna na elektrický signál a uložena v podobě vázaného náboje (u technologie CCD). Náboj vzniká postupně během expozice čipu, kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo může dopadat na čip. Princip vzniku elektrického Kompaktní digitální fotoaparát náboje je založen na fotoelektrickém jevu s tím rozdílem, že náboje neodtékají okamžitě do vnějšího obvodu, ale jsou izolovány v nábojových zásobnících v elektricky izolované struktuře čipu. Mezi hlavní výhody digitálního fotoaparátu patří (vůči klasickému): • • • • •

jednoduché a intuitivní ovládání (podpořeno LCD displejem) možnost okamžitého prohlížení fotografií, mohu vyfotit znovu relativní velikost a hmotnost, praktičtější kvalita fotografií je na dostatečně vysoké úrovni i pro profesionální fotografy možnosti úprav snímků v počítači, způsob práce s fotografiemi, odpadá nutnost expozice Mezi hlavní nevýhody digitálního fotoaparátu patří: •

pro profesionálního fotografa jsou některé vlastnosti digitálního fotoaparátu svízelné např. šumy, hloubka ostrosti snímků, moaré atd. • dynamický rozsah čipů je dalším slabým místem digitálních fotoaparátů – schopnost zaznamenat extrémní hodnoty kontrastu (v extrémních rozsazích nedělá rozdíly) • klasický fotoaparát má vyšší rozlišení obrazu (pokud ho nebudeme srovnávat s těmi úplně nejlepšími digitálními fotoaparáty), a tedy teoreticky vyšší kvalitu výsledné fotografie • způsob tvorby fotografií může být pro budoucího uživatele problémem (v dnešní době ale existují specializované firmy zabývající se pouze tvorbou fotografií z digitálních fotoaparátů) Posledním typem dnes běžně využívaných zařízení pro potřeby focení, se stává mobilní telefon. Sice nedosahuje kvalit svých specializovaných sourozenců, ale nutno podotknout, že se kvapem blíží. I v dnešních mobilních telefonech je běžné, že obsahují výměnné paměťové karty. Závažný problém, který bylo nutno vždy řešit (a to omezený prostor), je dávno překonán. Mobilní telefon nikdy nebude poskytovat nepřeberné množství různých efektů a možností, které mají digitální fotoaparáty. Ale z hlediska našeho využití by to nemuselo nutně vadit.

8

I takto může vypadat mobilní fotoaparát

digifoto od A do Z Dalším důležitým aspektem je kvalita fotografií. Dnešní mobilní telefony nejsou natolik kvalitní, aby se mohli se specializovanými srovnávat. Je to samozřejmě dáno samotným charakterem zařízení. Mobilní telefon by měl být co nejmenší a jeho hlavní činnost tkví v telefonování, popř. psaní SMS. Fotoaparát je jakási přídavná funkce. Samotná velikost mobilních telefonů přímo determinuje velikost snímací čočky na fotoaparátu, a tím mobilní fotoaparát znevýhodňuje. Např. možnosti přiblížení (zoom), či již zmíněný problém hloubky ostrosti. Mobilní fotoaparát může být praktickým a pohotovým řešením pro naprostou většinu z nás. Ale na dovolenou bychom si asi raději vzali něco lepšího, kvalitnějšího. Zde se znovu dostáváme k typickému uživateli. Jako shrnutí k této kapitole budiž závěr, že pro naše potřeby budeme vybírat pouze z běžných digitálních fotoaparátů. Schopnosti a důležité atributy budou více rozepsány v kapitole technický popis. Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek Po krátkém přehledu použitelných technologií nám k nákupu ještě zbývá způsob pořízení daného zařízení. Mezi hlavní možnosti pořízení patří klasický nákup v kamenném obchodu a nákup po internetu. Zde odhlížíme od způsobů pořízení na inzerát, či před nákupním střediskem od pochybného člověka. Tyto možnosti jsou nedoporučitelné. Je zde vysoké riziko, že bychom mohli být oklamáni. Určitě je důležité, ať již zvolíme jakýkoliv způsob koupě, mít dostatečné informace. Internet je v tomto případě ideálním informačním kanálem. První možnost, kamenný obchod, je sázka na jistotu. Výhoda tohoto typu koupě je nasnadě. Můžeme se zeptat na důležité atributy, kterými si nejsme jisti. Nebo na rozdíly mezi jednotlivými typy fotoaparátů. V případě, že budeme mít štěstí, můžeme v obchodě potkat opravdového guru, který nám vyjasní náš pohled na věc. Také se ovšem může stát, že přítomný prodavač o problematice moc neví a chce pouze prodat (většinou výrobek s nejvyšší marží). Zde je nutnost mít alespoň takové informace, abychom se nenechali jednoduše napálit. Dalšími výhodami jsou možnost vyzkoušení práce s fotoaparátem, ovládání, bezchybnost funkce atd. Také si můžeme být jisti, že nebudeme mít větší potíže při možné reklamaci. Mezi hlavní výhody nákupu po Internetu patří jednoduchost, srovnání cen internetových obchodů, zařízení nám přijde domů (poštou, balíkem) a většinou na tomto stylu nákupu něco ušetříme. Mohou však nastat i problémy. Může nám přijít jiné zařízení, nebo to stávající se poškodí při přepravě. Také reklamace vyžadují složitější přístup. V dnešní době masivního internetového nakupování se pravděpodobnost těchto potíží neustále zmenšuje. Abychom tyto nepříjemné situace maximálně zmírnili, je dobré si námi vybraný obchod zkontrolovat, jak jsou s ním zákazníci spokojeni. Je v seznamu důvěryhodných společností? Důvěryhodností internetových obchodů se v ČR zabývá organizace APEK (Asociace pro elektronickou komerci), která vydává tzv. certifikáty kvality. Pokud si vybereme společnost s tímto certifikátem, významně snížíme riziko takového nákupu. V případě zájmu, seznam momentálně certifikovaných obchodů naleznete na adrese http://www.certifikovany-obchod.cz/. Dále má každý, kdo si objedná nějaký produkt přes Internet (nebo telefon, důležité je, aby to bylo vzdáleně, bez možnosti kontroly výrobku), právo na vrácení zboží do 14 dnů a to bez udání důvodu. Vychází z legislativy ČR.

9

digifoto od A do Z Ať si vyberete jakýkoliv způsob nákupu nového zařízení, dostatečně se před koupí informujte. Jak na daný produkt (co servis, záruka), tak samozřejmě i na společnost, které svěříte své peníze. Parametry digitálních přístrojů Tato část je pouhým úvodem do problematiky digitálních fotoaparátů. V kapitole technických parametrů je tento základní přehled více a detailněji rozepsán. Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití V této kapitole budeme rozlišovat tři hlavní typy digitálních fotoaparátů, a to kompakty, elektronické zrcadlovky (nepravé zrcadlovky, SLR-like) a digitální zrcadlovky (DSLR). Kompaktní digitální fotoaparáty

Kompaktní digitální fotoaparáty jsou asi nejrozšířenějšími. Představují rozumný kompromis pro běžného uživatele, který používá fotoaparát pro běžnou potřebu (je dostatečně malý a kompaktní pro každodenní používání) a stejně tak dosahuje kvality focení, která bohatě stačí pro uchování těch nejdůležitějších okamžiků, které chceme zaznamenat. Co se týče technických parametrů, dnes se běžně můžeme setkat s rozlišením od 4 do 8 MPixelů. V případě 8 MPixelů se dostáváme na rozlišení kolem 3460x2300 pixelů. Pro běžného uživatele zdaleka převyšuje kladené požadavky. Mezi další vlastnosti patří 3 – 4 násobný optický zoom, vestavěný blesk a velice jednoduchá obsluha umožňují okamžité focení bez jakékoliv přípravy. Kompaktní fotoaparáty, jak je již z názvu patrné, jsou velice malé konstrukce a hodí se na cesty a běžné použití. Mezi další pozitiva zcela jistě patří velice dobrá energetická výdrž. Díky těmto vlastnostem je tento typ tak rozšířený. Největšími problémy zůstává právě menší konstrukce celého přístroje, která se podepisuje na některých kvalitativních vlastnostech fotoaparátu. Objektiv musí být také menší => menší možnosti zoomu (optického), malý senzor (dohání svoji velikost tím, že zesiluje dopadající světlo => to vytváří šumy, protože jde o umělé vylepšení), vysoký šum v obraze a pomalá reakce na spoušť. Vestavěný blesk také nebývá moc silný (použití tak na 3 až 4 metry) a často vytváří efekt červených očí díky umístění blízko osy objektivu. Přes tyto nevýhody zůstává právě tento typ digitálního fotoaparátu nejvíce rozšířený. I pro našeho modelového zákazníka bude pravděpodobně tím nejlepším řešením. Elektronické zrcadlovky (SLR-like)

Elektronické zrcadlovky vyplňují prostor mezi kompaktními digitály a opravdovými digitálními zrcadlovkami. Základním rozdílem oproti kompaktům je zpracování hledáčku fotoaparátu. U běžných kompaktů máte buď možnost použít běžného hledáčku (někde vedle objektivu), čímž vidíte téměř to samé, co fotíte. Takové řešení má ale celou řadu nevýhod. Mezi nejdůležitější patří: • jsou nepřesnosti mezi tím, co vidíte v hledáčku a mezi tím, co vidí senzor • nemůžete kontrolovat zaostření, hloubku ostrosti atd. Tyto problémy může zčásti vyléčit použití LCD displeje a focení přes něj. Kontrola zaostření či hloubka ostrosti je však velkým problémem i při tomto použití. Elektronická zrcadlovka tyto problémy odstraňuje použitím tzv. elektronického hledáčku. V hledáčku, kterým se díváte na focenou scénu, je jakýsi malý displej

10

digifoto od A do Z (EVF – Electronic ViewFinder). Na tomto displeji vidíte obraz, jaký vidí i senzor. Tento typ fotoaparátu již patří mezi větší přístroje. Díky tomu máme k dispozici větší objektiv a také větší plochu senzoru. Tím pádem jsou výsledné fotografie kvalitnější, mají věrnější podání barev, redukce šumu, větší zoom atd. Oproti opravdovým digitálním zrcadlovkám neumožňují výměnu objektivu. Digitální zrcadlovky (DLSR)

Jsou označovány za královskou třídu. Patří mezi to nejkvalitnější zařízení, jaké si můžete dnes koupit. Hojně využívány profesionály. Mají výměnné objektivy, které jsou většinou součástí tzv. setů. Obraz v hledáčku je naprosto bezkonkurenční, umožňují ruční ostření i zoom a větší kontrolu nad hloubkou ostrosti. Používají systémy měření expozice a ostření, které patří mezi nejlepší a nejrychlejší. Samozřejmostí je veliký senzor, který umožňuje bezchybný výsledný efekt fotografií. Rychlost reakce na spoušť je okamžitá. Mezi nevýhody patří vysoká hmotnost a velikost, nelze fotit přes displej (v nečinném stavu je většiny přístrojů senzor zakrytý) a také vyšší cena. Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší V této kapitole si popíšeme, jakým způsobem můžeme jednotlivé přístroje odlišit (kromě ceny) a na jaké charakteristiky bychom se měli soustředit. Zatímco výsledné fotografie se mohou někomu líbit více (jsou subjektivní), přístroj je omezen svými charakteristikami, anebo naopak některými vlastnostmi vyniká nad ostatními. Rozlišení

Rozlišení senzoru nám říká, jak kvalitní (detailní) fotografie bude schopen přístroj maximálně vyfotit. Pokud se budeme na výsledné fotografie dívat v malém LCD displeji, nejspíše nezjistíme žádné rozdíly. Pokud však budeme chtít tuto fotografii např. vytisknout na A4 plochu, rozdíly budou ihned patrné. To samé platí o možných výřezech a přiblíženích hotové fotografie. Jednoduše řečeno, fotografie pořízena s vyšším rozlišením v sobě uchovává více informací. Objektiv (značka, optický zoom, širokoúhlý)

Kvalitu fotek zásadně ovlivňuje kvalita objektivu. Můžeme posuzovat dle značky objektivu (firmy). Velikost objektivu určuje kromě jiného schopnost zoomu. Většinou popsáno násobkem, např. 20x ukazuje na 20-ti násobné optické přiblížení. Dále mají digitální fotoaparáty možnost použití digitálního zoomu (který je vždy větší, např. 400x), ale zde již jde o přiblížení, které snižuje kvalitu fotografie. Když je objektiv širokoúhlý, výsledné fotografie jsou také širokoúhlé. V poslední době se dostávají do popředí LCD monitory, které mají také širokoúhlý poměr stran a i v odvětví digitálních fotoaparátů se tento rozměr začíná objevovat. V praxi to znamená, že výsledná fotka není v poměru 4:3, ale např. 16:9. Senzor

Senzor je druhou částí, která determinuje výslednou kvalitu fotografií. Můžeme říci, že kvalita senzoru a objektivu je pro celkový výsledek nejdůležitější. Senzor je popisován celou řadou ukazatelů. Např. citlivost ISO, hloubkou ostrosti atd. Jednotlivé vlastnosti senzorů budou popsány v dalších pokročilejších kapitolách. Velikost, váha, výdrž baterie, velikost paměti

Záleží na použití. Na dovolené musíme fotoaparát neustále nosit s sebou, připravený na okamžité zachycení zážitků. Určitě nechceme, aby nám v té nejpotřebnější chvíli

11

digifoto od A do Z došla baterie, nebo paměť. Na paměti záleží, kolik fotek můžeme uložit. V dnešní době je toto řešeno pomocí výměnných minikaret, takže můžeme mít kapacitu do zásoby. Další vlastnosti

Fotoaparáty mají celou řadu dalších vlastností, které je dobré sledovat. Např. automatické zaostřování, automatická expozice, použití různých filtrů, schopnost nahrávání krátkého videa atd. Prověření techniky po nákupu V momentě, kdy si přineseme náš nový přístroj domů a začneme ho testovat, je dobré vědět, co může být chyba fotoaparátu a co ne. Tato kapitola dá přehled o chybách, které může přístroj mít, a které je možné reklamovat. Objektiv je základem každého fotoaparátu. U některých přístrojů je možnost výměny (u digitálních zrcadlovek) a u některých ne (kompakty). Na objektiv fotoaparátu právem klademe veliké nároky. Případné chyby budou na všech našich fotografiích a nám bude tato chyba neustále na očích. Nejčastějšími vadami objektivů jsou barevná vada a sférické zkreslení. Nejjednodušší způsob, jaký můžeme použít pro zjištění vad, je fotografie při extrémních podmínkách pro fotoaparát (největší zoom, odraz světla atd.). Barevná vada se projevuje nejvíce na kontrastních hranách umístěných na pozadí bílého světla. Vada se projevuje zejména na okrajích obrazu. Projevuje se typickým fialovo-zeleným duhováním hran. Nejlépe tuto vadu odhalíme při extrémních podmínkách pro digitální fotoaparát, např. při maximálním přiblížení.

Barevná vada

Pro zjištění sférického zkreslení a rozostřených rohů obrazu je nejlepší použít fotografii čtverečkovaného, čistě bílého papíru. Měli bychom zajistit rovnoměrné nasvícení papíru a umístit ho přísně kolmo na osu objektivu. Pak budou ihned vidět všechny vady. Znovu je dobré vyzkoušet např. při maximálním přiblížení. Další časté vady, na které bychom se měli zaměřit, se týkají ostření, automatické expzice, senzoru, blesku a softwarových chyb. Detailnějším popisem se dále zabývá kapitola technické parametry. Závěrem je nutné podotknout, že určit, jak velké chyby jsou dostatečným argumentem pro reklamaci, je složité. Půjde především o cenu a značku našeho fotoaparátu. A vždy bude takové zvažování subjektivního charakteru. Pokud by nám, na základě námi zjištěných nepřesností, nebyla reklamace uznána, stále se tyto testy vyplatí provést. Zjistíme tím totiž hraniční schopnosti našeho přístroje a můžeme s nimi v běžném užívání počítat, popř. je zcela neutralizovat. Multikriteriální výběr Teď, když víme, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy digitálních fotoaparátů, víme, kde bychom měli nakupovat a co zkontrolovat po nákupu fotoaparátu, zbývá nám pouze výběr. Rozhodli jsme se pro porovnání pomocí multikriteriálního výběru. Přestože kritéria a jim přidělené váhy jsou subjektivní, zákazník uvidí, jak jsou

12

digifoto od A do Z nastaveny. A je schopen rozhodnout, jakým způsobem by se výsledek změnil, při použití trochu jiných vah. Tento výběr je pouze orientační, každý člověk má trochu jiné preference. Postup multikriteriálního výběru

Při hodnocení pomocí multikriteriálního výběru porovnáváme jednotlivé měřitelné atributy digitálních fotoaparátů. Jedná se o objektivní porovnání, proto mezi kritérii nejsou subjektivní zkušenosti s daným přístrojem, nebo image fotoaparátu. Postup je následující. Nejdříve určíme kritéria, která jsou podle nás nejdůležitější a těm přiřadíme váhy (znovu dle důležitosti). Pak vybereme určitý rozsah přístrojů, které budeme porovnávat. Rozhodli jsme se, že uděláme dva nezávislé výběry, a to méně kvalitních kompaktních fotoaparátů a těch kvalitnějších. Shromáždíme hodnoty námi zvolených kritérií u každého přístroje, znormujeme tyto hodnoty (maximální hodnoty budou horní hranicí a minimální budou dolní hranicí), přidělíme body podle umístění ve znormovaném intervalu a pronásobíme vahou. Tím dostaneme bodový výsledek každého přístroje. Vyhrává fotoaparát s největším bodovým ohodnocením. Kritéria

Hlavním kritériem bude zcela jistě cena fotoaparátu. Rozhodli jsme se pro dvě skupiny. První do 5000 Kč a druhá od 5000 do 15000. Dalším důležitým kritériem je velikost rozlišení v MPixelech. Třetím kritériem je velikost (měřeno zabíraným objemem). Čtvrtým kritériem hodnocení senzoru a citlivosti ISO (rozsah). Pátým kritériem jsme zvolili rychlost závěrky (jako nejkratší dobu). Posledním pak maximální optický zoom. Ktirérium K1 Cena K2 Rozlišení K3 Velikost K4 Senzor (citlivost) K5 Rychlost závěrky K6 Zoom (optický) Celkem

Jednotky Kč MPix cm3 ISO k 1 vteřině násobek ---

Optimum Min Max Min Max Min Max ---

Váha 20% 25% 15% 10% 10% 20% 100%

Závěr

Pro potřeby našeho srovnání jsme vybrali 4 momentálně aktuální přístroje, pro obě kategorie. V první skupině do 5 000 Kč jsme vybrali tyto fotoaparáty: • • • • • • • •

Olympus FE-290 Nikon CoolPix S510 Sony DSC-W90 Canon PowerShot A720-IS Ve druhé skupině byly tyto: Sony DSC-T70 Canon IXUS 970 IS Olympus Mju 1030 W Nikon CoolPix S600

Canon PowerShot A720-IS

13

digifoto od A do Z Výsledky a rozdíly mezi srovnávanými přístroji jsou zaznamenány v tabulkách v příloze. Jako nejlepší z první skupiny fotoaparátů dle našeho srovnání vychází fotoaparát Canon PowerShot A720-IS. Je nutné však říci, že mezi fotoaparáty nejsou téměř žádné rozdíly, a pokud vybereme přístroj od některé z těchto 4 značek, nemůžeme udělat velikou chybu.

Nikon CoolPix S600

Výhercem z druhé skupiny je fotoaparát Nikon CoolPix S600. Ani zde nejsou podle výsledků testu moc veliké rozdíly. Ale dá se říci, že kritéria, která byla zvolena hlavně pro levnější fotoaparáty, zde úplně nestačí. Např. fotoaparát od Sony má dotykový displej, což není zohledněno ve výsledku testu. Dále Canon je speciálně upravený proti nárazu a vodě, což se znovu v kritériích neprojeví. Také rozsahem funkcí se jednotlivé přístroje dost liší.

14

digifoto od A do Z Technika a příslušenství Parametry fotoaparátu Rozlišení a velikost snímače, typ snímače, redukce prachu

Rozlišení je považováno za jeden z rozhodujících faktorů svědčících o kvalitě fotoaparátů. Je to z větší části pravda, ale srovnávat 10MP kompakt s malinkým čipem vůči zrcadlovce s políčkem blížícím se velikosti filmového políčka, není úplně vhodné. Filmové políčko má velikost 24x36mm a tuto velikost nyní mají jen asi 4 zrcadlovky. Tzn. že nasazením objektivu 50mm máme skutečně 50mm na digitálním i filmovém přístroji. Další zrcadlovky mají čip menší – kolem 23x15mm – to je crop faktor asi 1,5-1,6x. Tzn. že objektiv 50mm se chová na digitálu jako 75-80mm na filmu. U kompaktů a EVF je crop faktor řádově mnohem vyšší = 4 až 7. Tím logicky např. úroveň šumu při stejném počtu MP a jiné velikosti políčka musí být u kompaktů mnohem horší než u zrcadlovek. Samotný snímač je buď typu CMOS nebo CCD. Pro běžné uživatele jsou rozdíly minimální a nezajímavé. Nejnovější fotoaparáty Canon i jiné umožňují samočištění bez nutnosti jej nechat čistit odborným servisem. Citlivost

Citlivost snímače se obvykle uvádí v ISO (dříve ASA). Výhodou digitálu je, že ji pro každý snímek mohu měnit, kdežto u filmu se víceméně musím držet citlivosti vloženého filmu (můžu ho ale tzv. přetáhnout). Citlivost je jedním z faktorů expozice. Vyšší citlivost samozřejmě znamená možnost využití rychlejších časů či zaclonění. Od cca citlivosti 200-400 můžeme počítat již s viditelným šumem, který je u hodnot 800 až 1600 u kompaktů již poměrně značný. U zrcadel je šum viditelný cca od ISO400-800. Obvyklý rozsah u kvalitních fotoaparátů je od 50 do 1600 v krocích: 50, 100, 200, 400, 800, 1600 při EV1/2, při EV1/3 200, 250, 320, 400, 500, 640, 800 atd. (Nikon D70). Zrcadlovky umí obvykle i 3200, event. 6400. Špičkou je Nikon D3, který zvládá ISO až 25 600. Vyvážení bílé

Vyvážení bílé, fotíme-li do formátu RAW, ztrácí smysl nastavovat – nastavíme až při převodu. Samozřejmě, aby JPG (náhledy nebo i finální fotky) vypadaly dobře, tak je vhodné WB (white balance) nastavit. Většinou si fotoaparát dobře poradí, dáme-li automat. Pokud ne, máme na výběr cca z 5-7 přednastavených barevných teplot – označeny jsou od žárovky přes denní světlo, večerní až po stín). Nastavení žárovka nám, nadneseně, udělá ze žlutého světla bílé. Digitální zrcadlovky můžeme nastavit ručně na přesně danou barevnou teplotu nebo podle vzorové bílé (vyfocení bílého papíru A4). Měření a kompenzace expozice

Kompenzace expozice (EV) opět při focení do RAW nemá význam. V RAWU pro plné zachování barev a kvality fotografie je možné změnit EV dle kvality fotoaparátu od cca plus minus 0,2 do 0,5EV. Pro JPG význam má. Pokud např. máme tak světlou scénu, že máme nastaven nejrychlejší čas, nejnižší ISO a clonové číslo na nejnižší hodnotu, tak můžeme ještě ztmavit scénu posunutím EV. Rozsah EV bývá cca +- 2 až +- 3 v krocích buď po polovině nebo třetině (u zrcadel s možností přepnutí). Využít je možné + i – EV kompenzaci při focení fotek s vysokým expozičním rozsahem

15

digifoto od A do Z nebo přímo HDR snímků. Běžná fotka s nebem může mít velmi tmavou zem a velmi světlé nebe. Ze tří fotek pak složím takovou, že nebe bude tvořit část fotky se záporným EV, kde je nejtmavší a země fotka s kladným EV, kde je lépe prosvětlena. Pak v editoru jen navolím plynulé přechody fotek. To je ale záležitost spíše kompaktů. Zrcadlovky mají expoziční rozsah vyšší nebo mají přímo integrované funkce D-Lighting (Nikon) na prosvětlení tmavých scén v různých intenzitách nastavení. Elegantní řešení je použití filtrů – polarizačního či šedého přechodového nebo i kombinace. Blesk, externí blesk

O interním blesku se dá říci, že ho ty lepší digitální fotoaparáty (zrcadlovky) vůbec neobsahují. Ukompaktů je ale obvykle jediným možným zdrojem externího světla. U blesku by nás měl zajímat jeho výkon a možné funkce – předblesk pro redukci červených očí, blesk na konci závěrky atp. Výkon vyjadřuje směrné číslo, u interního blesku je cca 12, u externích 28-58. Externí blesk můžeme připojit k zrcadlovkám a nyní i k novějším EVF zrcadlovkám. Pozor si dejme především na podporované režimy a správnou patici. Blesky rozlišujeme na systémové a nesystémové. S těmi Externí blesk systémovými si fotoaparát rozumí a přenáší se informace o nastavení fotoaparátu a výkon blesku se tomuto nastavení přizpůsobí. Nesystémové jenom blesknou. Dejme si pozor, že se výkon rapidně mění se zoomem blesku – blesk se snaží nazoomovat stejně jako máme objektiv. Čím delší zoom, tím vyšší výkon. Blesky obvykle bývají natáčecí a mají rozptylku na focení se širokoúhlými objektivy (cca 14-17mm). Další funkce externího blesku jsou např. bleskání v určitých intervalech po určitou dobu – pro noční focení, slave mód – odpálí jej jiný blesk. Výkon je u těch slabších kolem 28-36. Střední třída je kolem 40-44. Nejlepší mají 50-58. Z blesků se dají vytvořit sestavy, kdy řídící blesk či zařízení bezdrátově řídí v prostoru rozložené blesky a předává jim informace o výkonu. Vhodné je to pro architekturu-interiéry nebo focení lidí. U Nikonu je řídícím bleskem SB800 a podřízené SB800 nebo SB600. U Canonu je řídící 580ka a podřízené 430ky.

Makroblesk

Speciálními blesky jsou tzv. makro blesky pro focení detailů – makro se seskládá z řídící jednotky a dvou až tří blesků upevněných z boků a seshora objektivu. Mají spíše nižší výkon (směrné číslo cca 10) a jsou naklápěcí. Druhou možností je kruhový blesk, který se nasadí též na objektiv, ale hlavice je kolem celé přední čočky. Cílem je u obou rovnoměrně nasvítit malý prostor před objektivem. Formáty fotek a barevné profily

Standardně umí všechny fotoaparáty ukládat v komprimovaném formátu JPG. Míru komprese a velikost obrázků můžeme nastavovat ve fotoaparátu. Vhodné je

16

digifoto od A do Z samozřejmě fotit na co nejlepší kvalitu. Občas se objevuje nekomprimovaný TIFF. Zrcadlovky a nyní i mnohé EVF mají možnost ukládat tzv. RAWy. Mají různé označení dle výrobců – CR2 u Canonu nebo NEF u Nikonu atp. RAW je vždycky tak velký jako je rozlišení snímače a je možné jej komprimovat – jakoby zabalit, tím ale nesnížíme jeho kvalitu, jen to prodlužuje ukládání. RAW není fotka, jen obsahuje informace o nafocené scéně, jaké RGB hodnoty byly na každém pixelu. To nám pak umožní v kvalitním RAW editoru de facto znovu nastavit fotoaparát, jak potřebujeme – můžeme změnit křivky, EV, nastavení bílé, míru doostřování, redukci šumu a další desítky možností. Záleží jen na kvalitě editoru – nejlepší jsou Nikon Capture a Capture One. Základní převod umožňuje i Adobe Photoshop. Tento formát načítají i poslední verze běžných prohlížečů obrázků jako ACDsee nebo IrfanView. Jelikož načítání RAWu v PC je poměrně zdlouhavé, ideální je fotit na RAW a menší JPG náhled. U kompaktů, které umí i videa, se obvykle ukládají v .avi nebo .mov. Rozhraní a napájení

Rozhraní fotoaparátu je především USB zdířka, TVout a u nejlepších modelů i Wi-Fi nebo FireWire modul pro rychlý přenos dat do PC. Do některých se dá přidat i GPS lokátor. Napájení je buď originální specifickou baterií výrobce, alternativní baterií od nějakého jiného výrobce nebo přes tužkové či mikrotužkové (ideálně nabíjecí) baterie. Důležitá je kapacita baterie a tím pádem celková výdrž fotoaparátů. Záleží především na používání blesku, LCD displeje atp. U zrcadlovek není problém výdrž přes 1000 fotek. Alternativní baterie se používají spíše na vlastní nebezpečí. Záznam na karty

Jen málo fotoaparátů má vnitřní paměť a když, tak obvykle velmi malou. Nutností je tedy paměťová karta. Jejich ceny v poslední době se dostaly na velmi příjemnou úroveň. Je několik druhů karet – CF Compact Flash, SD Secure Digital, XD pro Olympusy a další. Tyto jsou nejrozšířenější. Důležitými parametry je kapacita karty – kolik se nám tedy vejde na ní fotek a přenosová rychlost. Pro fotoaparát s rozlišením 6MP by měla dostačovat 1-2GB karta. Pro 8-10MP 2-4GB karta a pro vyšší rozlišení ideálně 4-8GB karta. Či několik menších – to je výhodnější zejména, pokud karta selže. Výhodné je mít čtečku karet, která urychlí přenos do PC. Možné je mít i různé data banky s kapacitou řádově v desítkách GB. Nejlepší zrcadlovky mají dvě zdířky na karty a můžeme nastavit zapisování na obě karty zároveň. Příslušenství Objektivy, mezikroužky a konvertory

Výměnné objektivy jsou výsadou zrcadlovek. Zmíníme se o nich poněkud více, protože zrcadlovky si kupuje stále více amatérů díky jejich dobré cenové dostupnosti. Většinou máme při koupi zrcadlovky možnost koupit samotné tělo nebo tělo s tzv. setovým, cenově zvýhodněným, objektivem. Jejich kvalita je až na výjimky (Nikkor 18-70/f3,5-4,5) velmi nízká. Objektivy rozdělujeme na ty s pevným a proměnlivým ohniskem (zoomem). Pevné objektivy obvykle mají vyšší kvalitu obrazu ve srovnání s podobně drahými zoomy. Objektivy jsou značeny výrobcem, délkou

17

Objektiv

digifoto od A do Z ohniska a maximální clonou. Hlavními výrobci jsou Nikon (Nikkor), Canon, Sigma, Tamron, Tokina a další. Nejnižší ohniskové vzdálenosti jsou kolem 8-10mm – rybí oka, úhel snímání je u 14mm asi 114°. Standardní „širokáče“ – širokoúhlé objektivy, tedy takové kterými zabereme poměrně úhel před námi, mají kolem 10-30mm a jsou vhodné především na architekturu a přírodu. Standardní ohnisko je od 30-80mm. Nad cca 80mm to jsou tzv. teleobjektivy. Úhel snímání je menší než cca 30°. Jsou vhodné na focení zvířat v přírodě na dálku, portréty a další. Nejdelší ohniska jsou až 1200mm a můžeme je ještě prodloužit např. konvertory, viz dále. Standardní tele objektiv je ale 100-200mm (u 200mm je úhel snímání 12°). Pozor si dávejme na výše zmíněný crop faktor – při koupi 18-70mm budeme mít ve skutečnosti 27 až 100mm (u crop faktoru 1,5). Velmi specifické jsou makro objektivy, mají zvětšovací poměr až 1:1. Obvyklý zoom je od 60 přes 105 do cca 150mm. Musí mít vynikající světelnost. Úplná specialita jsou tilt a shift objektivy. Tilt objektiv naklápí, shift ho posouvá. Dobré jsou pro focení architektury, kdy dokáží srovnat sbíhání linií. Radou pro výběr vhodné objektivu je tedy zejména jeho použití a finanční možnosti – z toho se odvíjí značky, ohniska a míra kvality (např. řada L od Canonu s kvalitními skly). Konkrétně bychom měli vybírat nejprve dle bajonetu fotoaparátu, abychom ho dokázali vůbec nasadit. Dále dle světelnosti, čím vyšší, tím samozřejmě lépe. U teleobjektivů je vhodné rychlé ostření a stabilizátor. Vyzkoušet kresbu v krajních polohách zoomu, zda přesně ostří s Vaším fotoaparátem (zvlášť Canon má občas problémy s objektivy vlastními nebo i Sigmou). Důležitá je i váha, rozměr a mechanické provedení. Průměr objektivu má vliv na koupi dodatečného příslušenství – filtry. Velmi dobré je si též najít srovnávací testy, MTF křivky a posoudit tak optickou kvalitu a kresbu objektivu. Mezi vady patří chromatická (barevná) vada, monochromatická aberace, sférické zkreslení, reflexe v protisvětle, vinětace, špatně rozostřené pozadí (bokeh) – důležité zejména pro portrét a makro, dále barevné podání a difrakce. Vysvětlení lze nalézt v odborné literatuře. Obecně řečeno platí, čím dražší objektiv, tím méně znatelné vady. Telekonvertory (extendery)

Po nasazení mezi tělo a objektiv dokáží prodloužit ohniskovou vzdálenost objektivu – buď 1.4x nebo 2x nebo dokonce 3x. Cenou za to je však ztráta světelnosti. Např. z 300mm/f2.8 Vám dvojnásobný telekonvertor udělá 600mm/f5.6. Dále mohou zhoršit kresbu objektivu. Vhodné (a skoro i nutné) jsou pro focení přírody, sportu. Mezikroužky

Telekonvertor

Mezikroužky přibližují fotografovaný předmět – ideální samozřejmě pro makro. Opět se montují mezi tělo fotoaparátu a objektiv. Existují tři základní velikosti – 12, 24 a 36mm a dají se vzájemně kombinovat. Použít se dají na jakýkoliv objektiv. Nejlepší makroobjektivy mají měřítko až 1:1. Kombinací 12+36mm lze tohoto dosáhnout i s jinými objektivy. Pozor však opět na ztrátu světelnosti, delší expoziční časy a hlavně drasticky sníženou hloubku ostrosti. Clonit je nutné na f/8 až f/16, aby na fotce vůbec bylo něco ostré. Levnější variantou jsou předsádkové čočky, které se stejně jako filtry šroubují na objektiv. Fungují de facto jako lupy. Milovníci makra mohou použít i tzv. rezervní objektiv, tedy klasický

18

digifoto od A do Z objektiv nasazený obráceně. K tomu jsou však potřeba reversní souprava pro korektní namontování. Paměťové karty a čtečky

Čtečky karet jsou vhodné především pro rychlejší přenos fotek do PC. Starší fotoaparáty mají spíše pomalé USB 1.1. Battery gripy

Battery gripy se dodávají většinou jen k zrcadlovkám a slouží nejen pro prodloužení funkčnosti přístroje, ale i k tomu, aby se lépe držely a fotily na výšku – mají totiž většinou ještě jednu spoušť. Vkládají se do nich většinou standardní baterie, do některých ale třeba i tužkové. Vhodné především na portréty, kde většina fotek je na výšku. Nevýhodou je, že zvyšují váhu. Stativy, monopody

Monopody jsou stativy o jedné nožicce, vhodné jsou např. pro focení přehlídek, kde není prostor mezi ostatními fotografy rozložit normální stativ. Slouží hlavně ke snížení váhy, kterou fotograf drží v ruce. U stativů – trojnožek - sledujme především jejich hmotnost, nejnižší a nejvyšší výšku, jejich nosnost a možnosti natáčení hlavy – mělo by být 3D. Některé obsahují vodováhu a další podobné vychytávky. U těch dražších se prodává hlava odděleně od těla stativu. Dále existují speciální stativy, které se např. připevňují na strom atp. Filtry

Filtry byly používány především pro objektivy u digitálních zrcadel, ale v poslední době je můžeme namontovat i na EVF a kompakty. Rozhodující je průměr, kvalita (výrobce) a druh filtru. Průměry jsou dle objektivů a můžeme použít i různé redukce. Univerzálním řešením pro vícero objektivů s různým průměrem je systém držáku a do něj zasouvaných filtrů. Mezi výrobce patří Cokin, Hoya, BW, Kenko, Hama a další.

Polarizační filtr

Základním filtrem je UV, dále se často používá polarizační (cirkulární a lineární), šedivý neutrální, šedivý přechodový o různé síle a pak spousta barevných filtrů – tobacco, modrý, sépiový. Speciální filtr a těžko napodobitelný v PC je infračervený. Batohy

Pro profesionála je batoh nepostradatelnou pomůckou. Do těch nejlepších a největších se dá vložit 1-2 těla, několik objektivů včetně teleobjektivu, příslušenství a i notebook či databanka. I pro amatéry má smysl, protože poskytuje dobrou ochranu před prachem, vodou, kterou nemají fotoaparáty moc rády. Ideální je si batoh před nákupem vyzkoušet a promyslet, na co vše ho budu potřebovat. Oblíbená je např. značka Tamrac. Podvodní pouzdra

Pro focení pod vodou můžeme využít jednorázové fotoaparáty s filmem v hodnotě 200Kč. Nebo i náš fotoaparát ale s kvalitním podvodním pouzdrem. Ta se zhotovují

19

digifoto od A do Z na konkrétní modely fotoaparátů a nejsou moc levné. Vhodnější na dovolenou je tedy půjčení. Dálková ovládání

Dálkové ovládání je vhodné nejen pro focení autoportrétů, ale např. i noční focení. Nahrazuje de facto drátěnou spoušť u filmových fotoaparátů. Výhodou je, že se fotoaparát nepohne ani o kousek při mačkaní spouště. Flashmetry, expozimetry

Digitální fotoaparáty mají tu výhodu, že ihned vidíte, co fotíte a tím pádem můžete upravit expozici, pokud není ideální. Většina fotoaparátů obsahuje i histogram (ty lepší i histogram pro jednotlivé barevné složky), takže si i můžeme kontrolovat správnost expozice. To u filmů možné nebylo a i venkovní focení bylo měřeno přes expozimetry. Flashmetry jsou především do ateliéru pro nastavení fotoaparátu při focení se zábleskovými světly. Pokud chceme ušetřit, můžeme jít cestou pokus omyl, ale zbytečně tím zatěžujeme závěrku.

Flashmetr

Čistící soupravy

Prach je poměrně velký problém digitálních zrcadlovek. Při výměně objektivu se čip dostává do přímého kontaktu se vzduchem a tedy i prachem. Nejnovější zrcadla již obsahují samočištění čipu. Pokud ho ta vaše nemá, řešení je zakoupit si ofukovací balonek, štětec, jednorázové čistící papírky. Nebo svěřit čištění servisu (Nikon nabízí 10 čištění zdarma pro fotoaparáty zakoupené v ČR). Ateliérové vybavení Tato kapitola je spíše nadstavbová. Měla by ukázat, že focení v ateliéru není jen pro profesionály a že i amatér v pohodě focení v ateliéru zvládne. Světla – záblesky

Základem každého ateliéru jsou primární světelné zdroje – trvalá světla, nebo záblesková. Záblesková se dále dají dělit na ty s odděleným generátorem, ale u většiny levnějších světel je generátor součástí světla. Obecně řečeno trvalá světla nejsou moc vhodná – halogenová mají špatnou teplotu světla a dražší modely s dobrou teplotou světla jsou hodně drahé. Navíc se zahřívají, jsou energeticky neúsporná, výkonnostně slabá. Ideální jsou záblesková světla s teplotou kolem 5500K (de facto běžná teplota přirozeného světla venku, večer je ale teplejší).

Záblesk - bowens

Nejpodstatnější je na záblesku asi výkon, dále výrobce, způsob chlazení, délka bleskového výboje, rychlost nabíjení atp. Mezi nejlevnější patří značky Photon, Walimex. Kvalitní jsou např. Bowens, Broncolor, Profoto a další. Čeští výrobci produkují značky Fomei, Compactron. Bowens jsou anglické, většina ostatních čínské. Pro menší ateliér velikosti 4x5x3m je dostačující výkon kolem 200-300W, pro středně velké ateliéry a na ven je vhodnější 500-750W, pro velké ateliéry pak 1000W a více. Set levného 300W záblesku se stojanem a deštníkem značky Proton nebo Walimex se dá koupit kolem 7 - 9000Kč.

20

digifoto od A do Z Pro focení v exteriéru je možné používat i sestavu externích blesků s lehkými stativy a deštníky. Výhodou je nízká váha, nabíjení na baterie – nevýhodou nevyrovnaný výkon, spíše slabší. Záblesky můžeme samozřejmě též používat venku, nutné je mít ale zdroj energie. Existují speciální generátory s cenou cca 20 000Kč za ty nejlevnější a 100 000Kč za ty nejlepší, které utáhnout i 2x1500W záblesky. Příslušenství ke světlům

Na záblesk se většinou nasazuje „něco“ k vytvarování, usměrnění světla. Může to být reflektor, komínek, klapky, beauty dish, deštník – bílý, stříbrný, zlatý, odrazový, průsvitný nebo různé softboxy – strip, octa, čtvercové. Většinou je ateliér vybaven i sekundárními zdroji světla – odrazkami různého povrchu, velikosti. Specialitou jsou obrovské para deštníky či ring flashe (podobné světlo jako makro blesky, ale výrazně výkonnější). Vhodné např. pro focení svateb, dosáhne se uspokojivého nasvícení a fotky vypadají velmi dobře. Stojany

Na stojanu je důležitá jeho výška, stabilita, hmotnost. Do ateliéru je vhodný stropní systém (ale dost drahý), speciálním stojanem je tzv. šibenice neboli žirafa, kde je vysouvací rameno umožňující dát záblesk přímo nad předmět, aby nestál stojan v cestě. Pozadí

Klasické jsou papírová barevná pozadí, občas se používají batikovaná či jen zdi. Vhodné jsou samozřejmě i architektonicky dobře zařízené místnosti. Odpalování

Světla se dají odpalovat kabelem – připojeno k fotoaparátu k jednomu světlu a zbytek světel se odpálí přes tzv. funkci slave. Další možnost je infračervený odpalovač, který vlastně simuluje zablesknutí jednoho světla. Nejčastěji používaným je radiové odpalování, má dosah až desítky metrů a je poměrně hodně spolehlivé. Přijímač může být na jednom nebo na všech světlech. Další vybavení a samotný ateliér

Pro focení produktů se používají tzv. fotografické stoly – lehce průsvitné, prohnuté, takže vytvářejí efekt nekonečného pozadí. Světelné stany jsou vhodné pro produktovou fotografii a lesklé předměty. Dále pro focení lidí je vhodné zrcadlo, větrák. Samotný ateliér by měla být spíše prostornější místnost složená z hlavní místnosti pro focení, dále koutku pro make up a sociálního a jiného zázemí. Fotoateliér Denní světlo by mělo být potlačeno, občas jsou ale speciální daylight ateliéry, kde se fotí jen s denním světlem. Černě vymalované zdi umožňují 100% kontrolu nad světlem, od bílých se světlo odráží a změkčuje. Řekněme, že pro začátečníka bude dostačující ateliér cca 4x5m s šedivým a světlým pozadím a cca 3-4 světly o výkonu 300-500W a několika softboxy, deštníky či reflektory. Pronájem ateliéru se dá sehnat od cca 200Kč na hodinu. Vybavení

21

digifoto od A do Z vlastního – odmyslím-li prostor – vyjde tak na 20 (základní) přes 50-80 (průměrný) a více jak na 100 000Kč (kvalitní). Fotografování v ateliéru V první řadě bychom si měli určit, co chceme fotit, jaký požadujeme výsledek a pak teprve zkoumat, jak toho dosáhnout. Důležitý je počet světel, úhly svícení, vzdálenost od předmětu, příslušenství na světlu, intenzita, pozadí. Co se týče nastavení expozice, určovat by ji měl flashmetr. Nebo odhadem přes histogram. Flashmetr je ale lepší, protože můžeme měřit i kontrasty a různé zdroje světla. Každopádně je nejvýhodnější manuální nastavení a na výslednou fotku nemá výrazný vliv čas, jen clona a ISO. Čas by se měl nastavovat na nejrychlejší X-sync – synchronizace, kterou se světly zvládne (obvykle 1/125 – 1/500s). Zpět ke svícení, které bude asi většina amatérů považovat za něco složitého. Není to tak, stačí mít jen cit pro světlo a fotku a během pár hodin můžete v pohodě zvládat práci se 4 a více světly. Vhodné je např. světla postupně přidávat – od jednoho ke čtyřem a více a uvědomovat si, co které světlo zasvěcuje a jak. Důležitý je úhel světla vůči objektu, difúze (rozptýlení) a kontrast – rozdíl světlých a tmavých míst na objektu. Zmínit se může i šíře pokrytí světla, tedy jak velkou plochu světlo vysvítí. O úhlech světla platí, že bychom měli používat spíše horní a boční svícení, nikoliv spodní. Spodní je možné pouze jako pro vysvícení stínů od horního světla a musí být výkonově nižší než horní světlo. Dále samozřejmě platí, že čím větší difúze světla, tím je světlo měkčí a stejně tak stíny – jsou též prokreslenější. Kontrast při čistě horním svícení nevzniká, při bočním ano. Jak je silný, záleží na intenzitě světel a jejich difúzi. Důležité je si promyslet, jak nasvítit produkt a jak pozadí – oboje ale jde zvládnout i jedním světlem. Nákresů na všelijaká svícení existují desítky a stovky a buď je možné si je jedno po druhém zkoušet nebo experimentovat sám. Fotografování venku Odmyslím si, že budu využívat venku záblesky nebo externí blesky, zbývá mi Slunce a sekundární zdroje světla (odrazky). Denní světlo je velmi proměnlivé – má rozdílné barvy i difúzi. Na denním světle se podílí samotné slunce, rozptýlené světlo z oblohy a odražené světlo od okolních předmětů. Teplota denního světlo se pohybuje od 4000 do 5000K Odrazky – západ a východ Slunce, 5500K – přímé polední slunce, 6500K – slunce přes mraky, 7000K – zataženo, až po 9000K – slunce na horách. Každé světlo dokáže poskytnout dobré podmínky pro focení – krajinek, architektury i lidí. Je jen na zkušenosti každého fotografa, jak dané světlo využije. Nedá se říct, že je světlo špatné, záleží jen na jeho zvládnutí. Velmi rozdílné jsou podmínky pro focení v mlze nebo ve stínu oproti focení v zimě a přímého slunce. Velmi dobrý článek s konkrétními příklady a návody lze najít na URL http://www.fotografovani.cz/art/ fotech_df/rom_2_01_daybasic.html. Pro focení lidí venku je vhodná odrazka – ideálně 5v1 – zachovává stejnou barvu jako má momentálně slunce, resp. ji lze trochu pozměnit. Obsahuje černou část pro odstínění, dále bílou difúzní pro zjemnění světla, bílou odrazovou pro jemný odraz, stříbrnou odrazovou pro silnější světlejší odraz a žlutou-zlatou odrazovou pro nažloutlý odraz světla. Jsou dostupné v různých velikostech a tvarech. Pro focení architektury a přírody v denním světle jsou de facto nutné filtry – UV, polarizační, skylight, šedivý a pro specifické fotky infračervený.

22

digifoto od A do Z Instalace digitálního fotoaparátu Nabíjení baterie Prvním krokem po rozbalení fotoaparátu je nabití baterie. Baterii necháme poprvé nabít úplně, ne jen částečně. Nabíječka baterií se obvykle prodává přímo s fotoaparátem a bývá do klasické domácí elektrické zásuvky. Vložení baterie Nabitou baterii vložíme do fotoaparátu, kryt baterie bývá na spodní straně. Vložení karty Otvor pro vložení karty bývá obvykle u baterie. Kartu vložíme do fotoaparátu. Ten je nyní připraven k prvnímu použití. Zapnutí Fotoaparát zapneme a vypneme tlačítkem Power nebo On/ off (pozice On je zapnuto, pozice Off znamená vypnuto). V případě, že fotoaparát má krytku na objektivu, je třeba ji před zapnutím sundat (malé kompakty krytku nemají). Úvodní nastavení Po prvním zapnutí fotoaparátu je potřeba nastavit některé věci, které ovlivní pozdější kvalitu fotografií. Toto nastavení je nutné udělat pouze jednou, univerzálně. Další pohyby s tímto nastavením budete dělat pouze, když vás fotografování zaujme a současné nastavení vám nebude vyhovovat. Konkrétní postupy se nachází u každého aparátu v manuálu, zde je pouze obecné nasměrování. Pokud se zatím o focení příliš nezajímáte, je možná lepší, nechat si toto od někoho jednorázově nastavit a pak se tím již nezabývat. Použití menu Menu je tlačítko na zadní straně fotoaparátu. Jeho stisknutím se dostanete na volby všech možných nastavení, které nemají své tlačítko na těle fotoaparátu. Nastavení jazyka češtiny Ihned po vstupu do menu nastavte český jazyk, bude se vám pak lépe s fotoaparátem pracovat. Nastavení času

Pokud správně nastavíte v menu čas a datum, budete moci zpětně zjistit, kdy jste který snímek pořídili. Nastavení ostření a měření expozice

Existuje několik režimů ostření a několik režimů měření expozice. Standardně se používá měření expozice s prioritou středu. Fotoaparát měří expozici na všech místech snímku, ale přednost dává tomu, co je uprostřed. Je asi nejuniverzálnější. Nejčastěji používané ostření je ostření na střed (na středový obdélník, nikoliv však bodové ostření).

23

digifoto od A do Z Nastavení vyvážení bílé

Nastavení vyvážení bílé si zatím nechte na automatické. Vyvážení bílé se pokouší odhadnout, v jakém prostředí se s aparátem pohybujete, aby barvy vypadaly stále stejně (tedy aby bílá byla bílá a nikoliv nažloutlá atp. ). Více o vyvážení bílé najdete v kapitole 4. Nastavení kvality snímků (rozlišení) a formátu ukládání snímků

Existuje několik formátů na ukládání snímků, z nichž nejběžnější je jpg a raw. Každé má své výhody a nevýhody. V případě, že se se snímky nechcete v počítači příliš zabývat a s focením teprve začínáte, nastavte si raději jpg. Soubor typu jpg přečte i základní program v PC. U raw tomu tak není. Kvalita snímku je závislá na možnostech fotoaparátu, pohybuje se i nad 10Mpx. Je na vašem zvážení co budete se snímky po vyfocení dělat. Pokud si chcete své fotky prohlížet pouze na monitoru v PC, stačí vám rozlišení do 4MPx. Pokud chcete dělat z fotek výřezy nebo velkoformátové fotografie, je lepší nechat vyšší kvalitu. Lepší fotografie zabírají více místa a déle se ukládají (délka ukládání fotografií závisí též na rychlosti paměťové karty). Stabilizátory

Většina fotoaparátů má v současnosti nějaký stabilizátor. Existují dva druhy. První, optický, tlumí mechanicky třes ruky. Druhý, digitální, se snaží totéž dělat technicky. Optický stabilizátor je výrazně efektivnější. V případě, že máte optický stabilizátor na svém fotoaparátu, zapněte jej, vaše schopnost vyfotit nerozmazanou fotografii se asi dvakrát zlepší. Přetažení fotografí do PC Jak přetáhnout hotové fotky do počítače, abyste si je mohli prohlédnout a zavzpomínat? Najděte na boční straně fotoaparátu kryt, pod kterým jsou jednotlivé výstupy. Najděte USB výstup, spojte kabelem s USB vstupem ve vašem PC (kabel je téměř vždy přiložen k fotoaparátu). Na fotoaparátu nastavte mód prohlížení a zapněte jej. Potvrďte na displeji fotoaparátu PC.

USB výstup fotoaparátu

V PC by se vám měl objevit nový hardware (obvykle disk E-H) ve složce Tento počítač. Otevřete jej a zkopírujte fotografie na pevný disk počítače. Fotografie si můžete prohlédnout nebo s nimi dále pracovat dle páté kapitoly této příručky. Další možností jak dostat fotografie do PC je přímo z karty. Vyžaduje to ale odpovídající čtečku na PC. Jestliže ji máte, vyjměte kartu z fotoaparátu a vložte do čtečky. Karta se pak chová jako běžný USB flash disk, který se objeví v počítači. Další postup je jako u přesunutí přes kabel. Kabel na propojení fotoaparátu a počítače

24

digifoto od A do Z Ovládání digitálního fotoaparátu Dostáváte se ke kapitole ovládání digitálního fotoaparátu. V této kapitole se podíváme na umístění základních ovládacích prvků každého fotoaparátu a na to, jak s fotoaparátem začít fotit. Dozvíte se, které režimy focení jsou pro začátek nejlepší a jak si snímky ihned prohlédnout. Na závěr se podíváme na základní pravidla fotografování, aby vaše snímky byly co nejlepší. Pro pokročilejší uživatele jsou na konci základy práce s poloautomatickými režimy a další zajímavosti. Ovládání digitálního fotoaparátu je intuitivní záležitostí. Přesto se může stát, že něco nebudete moci najít. Protože je tento návod obecný a není to manuál, nejsou zde konkrétní postupy individuální pro každý fotoaparát.V případě jakýchkoliv nejasností u konkrétního nastavení si můžete pomoci manuálem. Výrazy používané ve fotografování Každý začínající fotograf by se měl dozvědět něco více o pojmech, běžně používaných ve fotografii. Znalost těchto pojmů a porozumění jim, umožní Vám, uživatelům, s fotoaparátem lépe pracovat a chápat jeho možnosti a nedostatky. Pojmy najdete ve slovníčku. Pro tuto kapitolu vás zajímají hlavně pojmy clona, expozice, hloubka ostrosti, čas závěrky. Co obsahují všechny fotoaparáty • objektiv (1) • displej / hledáček (nebo obojí) – zobrazuje, co bude na výsledné fotografii (2) • zoom – umožňuje pro focení přiblížit vzdálenější předměty • spoušť – spouští určujeme okamžik zafixování ostření a měření a následně vyfocení snímku (3) • blesk – přisvítí scénu v případě, že je v okolí málo světla (4) • ´kolečko´ - umožňuje nastavit režim, ve kterém chceme fotit (foto, video, přehrávání fotek, automatický režim aj.) (5) • tlačítko on/off – slouží k zapnutí a vypnutí fotoaparátu (6) • Menu a přilehlá tlačítka – pro nastavení vlastností a funkcí, na které nejsou samostatná tlačítka (7)

Na každém fotoaparátu se kromě výše vyjmenovaných částí nacházejí ještě další tlačítka. Ta umožňují přístup do menu a zrychlené ovládání některých funkcí. Význam tlačítek a funkcí na kolečku a dalších částech fotoaparátu najdete v další kapitole. Jedná se například o blesk, stabilizátor, makro režim a další. Důležité je, že každý fotoaparát má trochu jinak poskládané jednotlivé ovládací prvky, proto některé ikony bude mít i ten Váš a některé třeba ne (anebo na jiném místě). Pokud některé konkrétní tlačítko nemůžete najít, jejich popis a umístění bývá na počátku návodu k použití.

25

digifoto od A do Z Kde hledat ovládací prvky? U každého fotoaparátu se umístění a rozsah tlačítek liší. Ikony ovladačů zůstávají stejné. Ovládací tlačítka se nachází na zadní a vrchní straně fotoaparátu. Na vrchní straně obvykle bývá zoom, spoušť, někdy makro a ´kolečko´ (viz obrázky výše). Z boku, zepředu ani zespodu se tlačítka nenachází, jen z boku bývají datové výstupy pro přenos fotografií ven z fotoaparátu. Zapnutí aparátu a jeho držení Zapnutí fotoaparátu

Fotoaparát zapneme a vypneme tlačítkem Power nebo On/off, kde pozice On je zapnuto, pozice Off znamená vypnuto. V případě, že fotoaparát má krytku na objektivu, je třeba ji před zapnutím sundat (malé kompakty krytku nemají). Držení fotoaparátu

Držení fotoaparátu je důležité pro lepší, méně nerozmazaný snímek. Fotoaparát držíme pevně, oběma rukama, s lokty u těla. Ruce se potom nechvějí. Fotoaparát lze také položit na pevný, nehybný podklad. Pro lepší snímky pomůže stabilizátor (viz prvotní nastavení fotoaparátu) nebo stativ. Ikony na ´kolečku´ Kolečko je ovládacím prvkem na fotoaparátu, kterým nastavíte, jakým režimem chcete fotit. Pro začátek je nejlepší naučit se pracovat s automatickým režimem, režimem scény a přehrávat snímky. Pokud Vás fotografování zaujme, přijdou na řadu poloautomatické režimy a později i režim manuální. • • •

P – automatický režim SCN – režim scény, v menu tohoto režimu jsou různé scénické režimy přehrávání – umožňuje přehrávání dříve pořízených fotek

Kolečko

Další ikony

Někdy se na ´kolečku´ nachází ještě další ikony či režimy, jsou to režim inteligentní ISO, režim jednotlivých snímků, režim pro tisk nebo také některé režimy scény. Jednotlivé režimy budou rozebrány níže. Ovládaní displeje/hledáčku Všechny kompakty jsou v dnešní době vybavené LCD displejem, který umožňuje vidět to, co se po zmáčknutí spouště stane snímkem. Podobnou funkci má i hledáček (na některých kompaktech není). Displej

Fotografování s displejem se je snazší, nemusíte držet aparát u oka a fotíte. Přepínání displeje a hledáčku se dělá tlačítkem EVF/LCD nebo v menu. Hledáček

V určitých situacích je lepší hledáček. Jeho použití šetří baterii oproti LCD displeji, což je dobré, když nemáte přístup k elektřině. V přímém slunečním svitu toho na displeji také mnoho neuvidíte, i zde se vyplatí přepnout na hledáček, pokud ho Váš fotoaparát má.

26

digifoto od A do Z Ikony na displeji

Displej (hledáček) Vám dá mnoho informací o stavu fotoaparátu. Informace jsou zobrazeny formou ikon. Displej zobrazuje stav baterie, blesku, nastavení stabilizátoru obrazu , počet zbývajících fotek do zaplnění karty, citlivost, režim ostření (jak je nastaveno v menu), v jakém fotíme režimu (stejné ikony jako na kolečku), režimy zobrazení displeje, čas, clonu a jiné. Jen některé informace pro Vás budou důležité od začátku. Počet informací na displeji lze nastavit, u každého fotoaparátu individuálně. Konkrétní nastavení a popis displeje najdete v manuálu. Některé důležité ikony:

•

Baterie – od plné po prázdnou

•

Blesk – zapnutý

• • •

Stabilizátor obrazu ISO – citlivost, ideální pro focení je do 100 až 200, u lepších aparátů do 400 Clona a čas – př. f2.8 a 1/60

, vypnutý

Fotíme: režim automatika P Automatický režim je nejvhodnějším režimem pro začínající fotografy. Senzory fotoaparátu reagují na vnější podmínky. Fotoaparát si ve zvolené oblasti sám ostří a měří expozici, nastavuje čas i clonu za vás. Vy jako fotograf určujete, na jakou vzdálenost (místo) chcete ostřit a exponovat. Automatický režim má také své nevýhody. Některé světelné a jiné situace nedokáží senzory v aparátu dobře odhadnout. Tento problém částečně řeší přednastavené scény (viz níže), částečně potom použití poloautomatických či automatických režimů. Jedná se o specifické podmínky, zajímavé pro pokročilejší fotografy. Další možností je korekce expozice (blíže zmíněno u poloautomatických režimů). Zoom Zoom, tedy možnost přiblížení objektů pomocí optiky fotoaparátu, umožňuje fotit vzdálené celky a výseky, např. krajiny. Existují dva druhy zoomu, optický a digitální. Optický zoom je ten, který je důležitý při výběru Vašeho fotoaparátu. Znamená opravdové přiblížení foceného objektu. Naopak digitální zoom je pouhým přibližováním jednotlivých bodů fotky. Jedná se o pouhé zvětšování obrazových bodů. Zoom je značen dvěma písmeny, W a T, kde T je přiblížení a W je oddálení, v rámci možností fotoaparátu. Spoušť Spoušť slouží k vyfocení požadovaného snímku. Má dvě polohy. První poloha, tzv. namáčknutí, zmrazí ostření a expozici. Namáčknutí spouště se obvykle projeví pípnutím, snímek pak vidíte tak, jak bude vypadat po vyfocení. Druhou částí je domáčknutí spouště, čímž snímek exponujete. Mezi namáčknutím a domáčknutím nesmíte spoušť pustit, jinak se expozice i ostření přepočítá znovu a pravděpodobně jinak. Je však možné při namáčknuté spoušti hýbat s fotoaparátem (tedy s kompozicí fotografie - viz část o kompozici), ale ne se hýbat dopředu a dozadu, snímek by byl neostrý.

27

digifoto od A do Z Blesk Na většině kompaktů lze blesk nastavit do pozic automatický blesk, nepoužívat blesk nikdy a vždy. Blesk je vhodný pro osvětlení předmětů či osob v malé vzdálenosti od fotoaparátu. Dosah interního blesku bývá maximálně 4 m. Na delší vzdálenost nemá smysl blesk používat. Automatický režim blesku se orientuje podle světla, proto někdy bleskne i když to není užitečné. Na ovládání blesku bývá na většině fotoaparátů samostatné tlačítko. Scénické režimy základní Fotoaparát sám nastaví některé hodnoty pro kvalitnější fotografii v dané situaci, toto jsou nejpoužitelnější z nich. Každý režim má přednastaveny určité hodnoty (času, clony, barevného vyvážení a blesku), které umožňují fotoaparátu lépe zvládat nezvyklé světelné situace. Všechny níže popsaná zlepšení fungují pouze do hranice možností fotoaparátu. Portrét

Umožňuje fotografovat osoby tak, že osoba je ostrá a pozadí za ní je mírně neostré, což upoutává pozornost zpět na portrétovanou osobu. Pozadí musí být dostatečně vzdálené, aby ho aparát rozostřil. V automatické režimu by bylo ostré i pozadí a portrétovaná osoba by tolik nevynikla. Krajina

Umožňuje fotit krajiny tak, že i nejbližší i nejvzdálenější objekty jsou ostré. Má nastavenou velkou hloubku ostrosti a přidává modré a zelené barvy pro lepší snímek. Sport

Na režim sport fotíme pohybující se objekty. Je nastaven velmi krátký čas, proto pro focení v tomto režimu potřebujeme dostatek světla. Krátký čas zmrazí pohyb, fotografie je pak ostrá, což by se v automatickém režimu nejspíš nepodařilo. Západ slunce

Režim západ slunce má jiné nastavení barev než ostatní režimy, je zde přidána červená. Také umožňuje udělat fotku tmavší (více barevnou a do červena), než ve stejnou chvíli umožní režim automatický. V automatickém režimu vyjde západ slunce nezajímavý, nebarevný. Sníh

Fotografie pořízené na sněhu bez tohoto režimu bývají zašedlé. Do fotoaparátu totiž proudí příliš mnoho světla odraženého od sněhu. Tento režim vám pomůže, aby sníh na fotografiích byl opravdu bílý. Pláž

Umožní vám vyfotit modrou oblohu a zářivé pláže. Režim eliminuje případné podexponování (ztmavení) působením silného slunečního světla. Oslava

Ovlivněním vyvážení bílé barvy umožní vyfotit osoby a jídlo v restauraci v přirozených barvách.

28

digifoto od A do Z Ostatní

Výše uvedený výčet režimů není úplný, ale obsahuje základní situace, do kterých se fotograf běžně dostane. Některé fotoaparáty mají i 25 různých přednastavených režimů. Jsou to například – domácí mazlíčci , děti , noční portrét , jídlo , světlo svíčky , vysoká citlivost, hvězdná obloha , ohňostroj , letecké fotky a další. Některé z těchto režimů (různé noční) mají přednastaveny dlouhé časy. Na ty je třeba použít stativ nebo se jim ze začátku vyhnout. Člověk udrží čas okolo 1/20s, v závislosti na použitém zoomu, stabilizátoru a pevných rukách. Vhodné je též použít samospoušť, aby se s aparátem během expozice vůbec nehýbalo. Makro režim Stále oblíbenější mezi začínajícími fotografy je focení v tzv. makro režimu. Jedná se o focení malých předmětů na malou vzdálenost (v řádech centimetrů). Můžete si takto vyfotit květinu, motýla, kapky rosy nebo jakékoliv jiné věci, které vás napadnou. Tento režim má přednastavenu malou hloubku ostrosti, což umožní předmětům na fotografii vyniknout.

Makrorežim

Prohlížení Volba prohlížení se obvykle nachází na ´kolečku´. Otočením na symbol prohlížení se objeví poslední fotografovaný obrázek. Použitím zoomu můžete určit, zda bude na displeji zobrazen jeden nebo více snímků, nebo si jeden konkrétní snímek můžete přiblížit a prohlédnout si některé detaily. Mezi snímky se pohybujete šipkami rozmístěnými okolo tlačítka menu. Vymazání snímku Snímky, které se vám evidentně nelíbí již na displeji fotoaparátu, lze vymazat. Na zadní straně fotoaparátu se nachází ikona odpadkového koše //. Po stisknutí se objeví dotaz na potvrzení vymazání. V případě, že potvrdíte, tak je snímek definitivně vymazán. Promazání udělaných snímků se může hodit i na delší dovolené, v případě, že nemáte v zásobě náhradní paměťovou kartu. Dejte se pozor na volbu vymazání všech snímků nebo naformátování karty, která se nachází v menu většiny fotoaparátů.

29

digifoto od A do Z Rady pro fotografování Fotografování je založeno na několika jednoduchých pravidlech. Tato pravidla vycházejí z lidského vnímání estetiky a z technických možností fotoaparátu.

Kompozice

Základním kompozičním pravidlem je pravidlo třetin. Říká, že objekty na fotografii by měly být umístěny v průsečíku třetin (body 1-4). 1

2

3

4

Pokud fotíte krajinu, horizont by měl být v první nebo druhé třetině, nikoliv v půlce. Lidské oko to vnímá jako harmonické. Toto pravidlo platí i při fotografování na výšku.

Třetiny

Linie, křivky

Pokud chcete na něco na fotografii upozornit, fotografii zvýraznit, pěkně vypadají různé linie, nebo křivky silnic, hor atp. Blesk v protisvětle, siluety

Při fotografování v protisvětle máte dvě možnosti. Chcete-li vyfotit siluetu, měřte expozici na obloze a vyfoťte. Pokud chcete, aby focený objekt (často osoba) byla vidět, požijte nucený blesk a objekt si osvětlete bleskem. Nebo se pokuste bodově zaměřit na osobu, v tom případě budete mít přepálené pozadí. Hloubka

Linie

Pokud má mít fotografie hloubku, je třeba do popředí umístit nějaký předmět nebo osobu. Na fotografii pak lépe vynikne vzdálenost.

Hloubka

Silueta

30

digifoto od A do Z Světlo a kontrast

Další věcí, kterou oko vnímá, jsou kontrasty. Pokud není na fotografii dost kontrastů, zdá se vybledlá a nezajímavá. Pro kontrasty je velmi důležité světlo. Ať už světlo přirozené nebo umělé, výrazně ovlivňuje fotografii. Největší kontrasty vznikají při šikmém osvětlení, vše vypadá plastičtěji než u osvětlení shora. Pokud je světla na fotografování málo, je potřeba použít stativ. Při použití stativu vypněte stabilizátor. Pokud máte nějaký nápad na kompozici, která neodpovídá pravidlům, neváhejte a zkuste to také. Pokud je za tím určitý záměr, je jistě někdy dobré pravidla porušit.

Kontrast

Na začátku Vaší fotografické kariéry je lepší používat scénické režimy a režim automatický, než vše ručně nastavovat. Pokud vás fotografování zaujme, přejdete časem přirozeně k režimům poloautomatickým a manuálnímu. Výstrahy pro použití Jak udržet fotoaparát funkční co nejdéle

S fotoaparátem je potřeba zacházet ohleduplně. Nevystavujte Váš aparát přílišnému teplu, vlhku, dešti a dávejte pozor na vniknutí písku a prachu do fotoaparátu. Při rychlém přechodu z tepla do zimy a naopak, se čočky mohou zapařit. Proto zapněte fotoaparát až po nějaké době, až se tělo fotoaparátu přizpůsobí venkovní teplotě. Nepokládejte na fotoaparát žádné těžší předměty či nádoby s tekutinou. Fotoaparát nesnese silnější mechanické otřesy a nárazy. Obal

Velkým pomocníkem pro delší životnost přístroje je obal. Zmenšuje riziko mechanického opotřebení v období mezi jednotlivými fotkami a při cestování. Zároveň snižuje riziko pocákání, vniknutí prachu a písku do fotoaparátu. Internetové portály o fotografování Pro uživatele, které fotografování zaujalo je zde pár odkazů na internetové portály zabývající se fotografováním. Z českých webů uveďme: http://fotografovani.cz/, http://www.digineff.cz/, http://www.fotoroman.cz/, http://www.fotopatracka.cz/, http://www.fotoaparat.cz/, http://www.photoart.cz/, http://www.digifotomag.cz/cz/, http://www.digimanie.cz/, http://digiarena.zive.cz/. Ze zahraničních lze doporučit http://photozone.de/, http://www.kenrockwell.com/, http://dpreview.com/, http: //photo.net/ a další.

31

digifoto od A do Z

32

digifoto od A do Z Úprava fotografií Při úpravě fotografií je nejdůležitější, pro jaké účely danou fotku upravujeme. Pokud si chceme fotku vytisknout, je nutné ji mít v co nejlepší kvalitě a nezmenšovat její velikost. Pokud si chceme fotografií uložit na počítači nebo ji poslat někomu přes internet, je vhodné danou fotografií zmenšit. Jak můžeme fotografie upravovat? Otáčení o 90 stupňů

Pokud fotografii fotíme na výšku a chceme ji otočit, stačí zvolit požadovaný směr otáčení (otočit o 90 stupňů ve směru hodinových ručiček nebo proti směru hodinových ručiček). Úprava ostrosti

Pokud je fotka málo ostrá, je možné použit automatickou úpravu obrázku, která upraví nejenom ostrost, ale také barvy – barvy a ostrost působí pak více přirozeně. Odstranění červených očí

Problém červených očí se objevuje při focení s interním bleskem. Červené oči se musí označit a posléze nahradit, tato činnost vyžaduje určité znalosti v oblasti práce s počítačem. Další možností je nastavení redukce červených přímo na fotoaparátu (některé fotoaparáty nemají tuto funkci). Zmenšení fotografie

Pokud máte nastavené velké rozlišení na Vašem fotoaparátu, je vhodné si fotky upravit na menší (tyto fotky není vhodné použít pro tisk). Zmenšené fotografie jsou sice méně kvalitní, ale pro běžné použití (posílaní jako příloha v emailu, prohlížení na počítači) jsou dostatečné. Zmenšení se provádí dvojím způsobem: Uvedete procentuální velikost nové fotografie: původní fotografie má velikost 100% a Vy uvedete např. 25 nebo 45, což znamená, že oproti původní velikosti se daná fotka zmenší na čtvrtinu nebo necelou polovinu. Druhou možností zmenšení fotografie je možnost nastavit přímo rozměry požadované fotografie v pixelech – tuto volbu nedoporučuji.

33

digifoto od A do Z Úprava fotografií v programu Adobe Photoshop Adobe Photoshop je patrně jeden ze světově nejoblíbenějších a také nejkvalitnějších grafických bitmapových editorů. Jeho velkou výhodu je, že funguje na platformách Windows i Mac. Současná desátá verze s označením CS3 stojí na českém trhu řádově 20 000Kč a je i v češtině. Pro širokou veřejnost najde spíš uplatnění odlehčená verze Photoshop Elements (poslední verze 6, lokalizováno do češtiny) s cenou řádově kolem 2500Kč. Právě na ní si vzhledem k dostupnosti ukážeme některé úpravy.

Úvodní obrazovka po spuštění Photoshop 6 Elements.

PS Elements 6 je postaven tak, že podporuje kromě samotné editace fotek také jejich získávání a zpracování pro finální výstupy typu kalendáře. Dále umožňuje vytvářet knihy fotografií, online galerie, sdílet fotky, tvořit obaly CD, přání, prezentace nebo i objednávat tisk fotek. Samostatným programem je Organizátor pro správu fotek. Některé funkce chybí – např. vytváření akcí. Zachována je ale podpora formátu RAWu a PSE 6 obsahuje jednoduchý převodní plugin (Camera Raw). Ten je možný aktualizovat z Internetu.

Základní prostředí editoru s otevřeným obrázkem - režim plné editace.

34

digifoto od A do Z Celé prostředí je velmi intuitivní a běžné úpravy fotografií lze po seznámení s programem dosáhnout řádově v několika málo minutách. Popis prostředí programu

Editor – v horní části je menu s mnoha položkami.

Rozbalené horní menu - Vylepšit.

V levé části máme na výběr nástroje – po výběru se nám objevuje nastavení nástroje podmenu, uprostřed samotná fotografie.Po rozkliknutí nástroje z levého sloupce se nám zobrazí pod horním menu nastavení nástroje. Např. u retušovacího štětce to je jeho tvar, velikost a zda bude účinný ve všech vrstvách dokumentu.

Podrobné nastavení nástroje retušovací štětec

Vpravo jsou uspořádaná podokna – efekty, vzorník barev, historie kroků, navigátor, vrstvy a další. Výrazná jsou tlačítka na přepínání systému upravování fotek – od plné editace (nejnáročnější) přes rychlé úpravy až po průvodce úpravami.

Základní nastavení Photoshopu, pozornost věnujme i barevnému nastavení - vhodné je mít fotky, monitor, photoshop, prohlížeč obrázků i tiskárnu v jednom barevném profilu.

35

Jednoduché vytváření fotografických knih, koláží, prezentací, obalů CD, DVD a dalších grafik.

digifoto od A do Z

Ukázka rychlých úprav - stačí popotáhnout a ihned vidíme výsledek úprav.

Průvodce se nás přímo zeptá, co zamýšlíme s fotografií udělat. Např. oříznout fotografii, opravit pleťový tón či zesvětlit nebo ztmavit fotku. Po výběru získáme k dispozici jednoduchá „tahadla“ a vysvětlení k nim. Několika posunutími tahadel lze dosáhnout požadovaného výsledku. Po

rozkliknutí nástroje z levého sloupce se nám zobrazí pod horním menu nastavení nástroje. Např. u retušovacího štětce to je jeho tvar, velikost a zda bude účinný ve všech vrstvách dokumentu.

36

digifoto od A do Z Tisk fotografií Tisk ve fotolabu Největší výhoda ve využití fotolabu spočívá v bezstarostném tisku fotografií. Mimo samotný tisk fotografií jsou nabízeny také doplňkové služby (prodej doplňků na fotoaparát, alba, dárkové poukázky, potisk triček a další). Tisk fotografií ve fotolabu je možný dvojím způsobem. První možnost je s nafocenými fotkami bez jejich úpravy přijít do fotolabu a nechat si je vytisknout. Přijít můžete jednak s celým fotoaparátem nebo pouze s paměťovou kartou. Bez kontroly vybraných fotek se může stát, že zaplatíte i za fotky, které se Vám nelíbí. Co se týče kvality fotek, jednotlivé fotoalby nabízejí před tiskem základní úpravy (jasová korekce, barevná korekce, změna rozlišení, změna poměru stran, doostření). Tyto základní úpravy jsou ve většině případů dostatečné pro aspoň standardní kvalitu výsledné fotografie. Druhou možností je nechat si fotografie vytisknout po jejich úpravě (základní úpravy jsou popsány v části Úprava fotografií). V tomto případě musíte požadované fotografie nahrát na přenosný disk, CD, DVD nebo jiné médium a donést do fotoalbu či poslat přes Internet. Každý fotolab podporuje jiný formát fotografií a médium, na kterém dané fotografie přijímá. Nejčastěji jsou podporovány formáty JPG, TIFF nebo BMP. Formát 60 9x13 10x15 13x18 15x20 20x30 30x40 40x60 60x90 (cm) x120 Cena 4 4 6 10 48 96 192 432 576 (Kč)

60 x180 864

Všechny formáty od 20x30 cm výše jsou charakterizované jako velkoformátové tisky. Přímý tisk Při přímém tisku se k fotoaparátu připojí tiskárna a zvolená fotografie se vytiskne po stisknutí tlačítka určeného pouze pro tento účel. Tento způsob tisku není vhodný kvůli chybám fotografie, které nejsou na první pohled z displeje patrné. Prioritně se pro tento typ tisku používají termosublimační tiskárny. Tisk na tiskárně Tento typ tisku si získává čím dál větší oblibu. Po upravení fotografie zvolíte tisk daného obrázku a nastavení tiskárny Vám nabídne možnosti, jak danou fotografií vytisknout. Dejme si pozor i na použitý papír.

37

digifoto od A do Z Typy tiskáren Typ tiskárny Inkoustová Termosublimační Tepelná autochromní S pevným inkoustem Tepelná vosková Laserová

Průměrná cena na 1 fotografii 4,-Kč 7,-Kč

6,-Kč

Cena jedné fotografie je vypočítána z nákladů na cartridge dané tiskárny a počtu fotografií (velikost A4), které je možné vytisknout. Ceny jsou spíše orientační z důvodu změny cen cartridgí. Do této ceny není započítaná cena samotné tiskárny. U všech typů tiskáren nejsou uvedeny ceny z důvodu jejich řídkého použití (také není uvedena jehličková tiskárna, která slouží primárně pro tisk dokumentů).

38

digifoto od A do Z Slovník pojmů Aberace , chromatická aberace Aberace je optická vada objektivu, která se projevuje jako barevné (většinou modro-fialové, někdy červené a zelené) kontury na kontrastních částech snímku.

AE - Automatický program Program AE je plně automatický režim. Dá se nastavit na každém fotoaparátu a v podstatě nedovolí uživateli žádný zásah do snímku.

AEB - Auto bracketing Při použití této funkce sejme fotoaparát několik snímků v sérii (obvykle 3-5), každý s odlišným nastavením expozice.

AF - autofokus Autofokus, neboli automatické ostření, je dnes již naprosto běžné u všech fotoaparátů.

AF metering field – autofokusový bod, ostřící bod Bod na který autofokus zaostřuje.

AiAF Artificial intelligence Auto Focus. Automatický ostřící systém (AF - autofokus), který si na záladě speciálního softwaru vybírá ostřící bod, na který zaostří i v případě, že je hlavní objekt umístěn mimo střed.

Aperture Aperture, neboli česky clona je jedna z nejdůležitějších součástí každého fotografického objektivu.

Aperture Priority – Priorita clony Program priority clony umožňuje manuálně nastavit clonu a přístroj k ní automaticky přiřadí správný expoziční čas. Označuje se A nebo Av.

Bajonet Bajonet je příruba, pomocí které se přichytí objektiv na tělo přístroje u DSLR.

Barevná teplota Barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla.

Barevná vada Chromatická vada – vada optického zobrazení, způsobená odlišným lomem světla různých vlnových délek.

Barevný šum Nesprávné podání barev snímku, například tečky v oblasti, která má být čistě černá nebo bílá.

Blesk Blesk je ve fotografii zařízení vytvářející velmi krátký světelný záblesk (typicky trvající tisíciny vteřiny) s barevnou teplotou přibližně 5500 K k osvětlení snímané scény.

Card reader/writer - čtečka paměťových karet Čtečka paměťových karet je zařízení, do něhož lze vložit paměťové karty a po připojení k počítači přenášet data mezi vloženou kartou a PC.

CCD CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.

39

digifoto od A do Z Centre-weighted average metering – měření se zvýhodněným středem Jeden ze způsobů měření expozice.

Citlivost Citlivost ve fotografické technice označuje jeden z klíčových parametrů, spolu s clonou a expozičním časem ovlivňuje expozici výsledného snímku.

CF Compact Flash je název jednoho z nejpoužívanějších druhů paměťových karet.

Clona Clona je jedna z nejdůležitějších součástí každého fotografického objektivu.

Clona a hloubka ostrosti Vztah mezi zacloněním objektivu a hloubkou ostrosti.

Computer controlled flash – počítačem řízený blesk Téměř všechny současné kompaktní blesky nebo externí blesky jsou řízeny počítačem.

Converter/ Lens converter - konvertor Optický člen, který po upevnění mezi objektiv a tělo fotoaparátu zpravidla prodlouží jeho ohniskovou vzdálenost.

Crop faktor Crop faktor označuje koeficient, kterým se přepočítává ohnisková vzdálenost, jakou jakou by měl objektiv se stejným zorným úhlem na kinofilmovém fotoaparátu.

Čtečka karet Čtečka paměťových karet je zařízení, do něhož lze vložit paměťové karty a po připojení k počítači přenášet data mezi vloženou kartou a PC.

Databanka Databanka je v podstatě přenosný pevný disk (HDD) na který je možno zálohovat snímky přímo z paměťové karty.

Digitální zoom Digitální zoom nabízí v podstatě stejný efekt jako optický zoom (tedy přiblížení objektu).

Direct print – přímý tisk Tisk snímků z fotoaparátu na tiskárně bez použití počítače.

Distortion - zkreslení Zobrazovací vada čoček projevující se ve špatném zobrazení přímek.

DPI Body na palec - Dots per inch (1 palec = přibl. 2,54 cm).

DPOF Digital Print Order Format - formát přímého tisku fotografií

Ekvivalentní ohnisková vzdálenost Ekvivalentní ohnisková vzdálenost je pojem sloužící k lepší představě o úhlu záběru objektivu.

Electronic viewfinder, EVF Elektronický hledáček u některých digitálních fotoaparátů.

40

digifoto od A do Z E-TTL E-TTL je označení pro systém měření expozice fotografického blesku, používaného v zrcadlovách firmy Canon.

Exif Exif (zkratka z anglického Exchangeable image file format) je specifikace pro formát metadat, vkládaných do souborů digitálními fotoaparáty.

Exposure – expozice Expozice označuje ve fotografii jak proces vystavení světlu dopadajícímu na film nebo senzor, tak jeho celkové množství. Expozice se měří v EV (exposure value).

Exposure correction (compensation/ control) Expoziční kompenzace znamená ruční posunutí expozice oproti hodnotě změřené a nastavené automatikou.

Exposure time - expoziční čas Expoziční čas vyjadřuje dobu, po kterou musí být vystaven snímač dopadu světla, aby byla dosažena správná expozice.

Filtr Filtr má v digitální fotografii dva významy, příslušenství k objektivu a nastavení při úpravě snímků v PC.

Firmware Firmware je software, který zajišťuje fungování fotoaparátu.

Fisheye lens – rybí oko Rybí oko je výraz pro objektiv se speciální perspektivou.

Fixed focal length – objektiv s pevným ohniskem Objektivy s pevným ohniskem mají neměnný úhel záběru.

Fix focus – pevně zaostřený objektiv Fix focus objektivy jsou pevně zaostřeny na tzv. hyperfokální vzdálenost, takže poskytují snímky, na nichž je ostré vše od cca 1,5-2m do nekonečna.

Flash synchronisation – synchronizace blesku Tato funkce koordinuje otevření závěrky s okamžikem odpálení a dobou trvání záblesku.

Formát Tento termín v oboru počítačů znamená typ souboru, např. JPEG, TIFF nebo DOC. Ve fotografii a dalších oblastech také označuje dvourozměrnou dimenzi obrazu.

Histogram Grafické znázornění rozložení jasu (udává relativní počty světlých a tmavých obrazových bodů) scény. Tyto informace lze využít k posouzení expozice snímku.

Hloubka ostrosti Hloubka ostrosti fotografického objektivu vyjadřuje rozdíl vzdálenosti nejbližšího a nejvzdálenějšího předmětu, které se na výsledné fotografii ještě lidskému oku jeví jako ostré.

Hledáček Zařízení, které umožňuje sledovat fotografovanou scénu.

41

digifoto od A do Z Image stabiliser – stabilizátor obrazu Opticko-mechanický nebo elektronický systém, který brání roztřesení snímku při použití delších časů, nebo při použití dlouhého ohniska.

JPEG Joint Photographic Experts Group. De fakto norma pro kompresi digitálnch obrázků s možností nastavení úrovně komprese.

Kelvin scale – Kelvinova stupnice Teplotní stupnice, která začíná absolutní nulou (přibližně –273° Celsia = 0 Kelvina).

Kompaktní fotoaparát Kompaktní fotoaparát se vyznačuje tím, že nemá oddělitelný objektiv.

Kompenzace expozice Kompenzace nebo korekce expozice znamená ruční posunutí expozice oproti hodnotě změřené a nastavené automatikou.

Komprese Data mohou být komprimována s cílem ušetřit místo (paměť) nebo zkrátit dobu přenosu snížením objemu přenášených dat.

LCD Liquid Crystal Display. LCD displeje jsou velmi rozšířené u hodinek, kalkulaček, digitálních fotoaparátů a přenosných počítačů.

Lens - čočka Skleněný nebo plastový optický prvek vybroušený a vyleštěný do určitého tvaru, obvykle části koule (sférická čočka).

Lens adapter Adaptér mezi koncem objektivu (u kompaktů tělem přístroje) fotoaparátu a předsádkovou čočkou.

Light meter – expozimetr Přístroj, který měří množství větla na fotografované scéně a na základě nastavené citlivosti ISO ukazuje expoziční čas a clonu potřebné pro správnou expozici.

Li-Ion rechargeable battery, Lithium battery Velmi lehký akumulátor s velkou kapacitou (až dvojnásobnou oproti Ni-MH akumulátoru), bez problematického paměťového efektu.

MAKRO Nastavení fotoaparátu nebo objektivu, při kterém se zkracuje nejmenší zaostřovací vzdálenost, dovoluje pořídit dokonale zaostřené fotografie zblízka u malých a velmi podrobných objektů.

Macro converter - makropředsádka Makropředsádka je čočka, která se nasazuje před objektiv a umožňuje zkrátit minimální zaostřovací vzdálenost objektivu.

Megapixel Megapixel je jednotka, která udává u digitálních fotoaparátů rozlišení snímače, zkratka je většinou Mpx.

Měření se zvýhodněným středem Jeden ze způsobů měření expozice.

42

digifoto od A do Z MF - manual focus Manuální neboli ruční zaostřování.

Moiré Rušivý vzor vznikající při vzájemném složení obrazů v různých rozlišeních. Může se objevit například při zobrazení drobného kosočtverečného vzoru na obrazovce.

Multi-spot exposure metering – vícebodové měření expozice Tento systém měří expozici na několika místech záběru. Fotoaparát po každém měření přepočítá průměrnou expozici.

Negativ Film s vrstvou fotocitlivé emulze, který po exponování a vyvolání obsahuje obraz pořízený fotoaparátem v doplňkových barvách, tedy barevně převrácený, neboli negativní.

Nepravá zrcadlovka , EVF zrcadovka Kompaktní fotoaparát, který svými funkcemi a rozměry připomíná DSLR, ale místo hledáčku má displej.

NiCd battery Nikl-kadmiový akumulátor. Dříve velmi používaný typ hlavně u tužkových AA akumulátorů.

Ni-MH battery Nikl-metalhydridový akumulátor. Používají se převážně jako tužkové AA akumulátory, ale také jako aku do mobilních telefonů, notebooků apod.

Noise – šum Šum se projevuje nechtěnými barevnými tečkami ve snímcích - zejména pořízených v noci při dlouhém času závěrky nebo při vysoké citlivosti.

Noise reduction – redukce šumu Redukce šumu je softwarové odstranění rušivého šumu.

Objektiv Objektiv je čočka nebo soustava čoček, používaná ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film. Mezi objektivy fotoaparátu, kamery, dalekohledu, mikroskopu a dalších optických zařízení není v principu rozdíl, liší se ale svou konstrukcí.

Ohnisková vzdálenost Ohnisková vzdálenost je vzdálenost čočky (objektivu) od jejího ohniska. Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech.

PictBridge Protokol (doporučení výrobce) umožňující přímé propojení tiskárny a digitálního fotoaparátu.

Pixel Pixel je označení bodu, ze kterých se skládají fotografie.

Polarisation filter – polarizační filtr Polarizační filtr je jeden z nejčastěji používaných a nejužitečnějších filtrů ve fotografii. Díky efektu, který poskytuje, je možno odfiltrovat odlesky z nekovových předmětů - tedy od skoro všech předmětů, aspoň trochu se leskne všechno. Tím dochází k daleko sytějšímu podání barev, zvýraznění bílých mraků na obloze a podobně.

43

digifoto od A do Z Poměrové měření Způsob měření expozice, který je možné použít pro většinu běžných situací.

Priorita clony Program priority clony umožňuje manuálně nastavit clonu a přístroj k ní automaticky přiřadí správný expoziční čas. Označuje se A nebo Av.

RAW RAW je formát, který poskytuje snímky v té nejvyšší kvalitě.

Red eye reduction – redukce červených očí Technická opatření pro potlačení efektu červených očí při fotografování s bleskem.

Resolution - rozlišení Vyjádření podrobnosti obrazu (dots per inch/centimetre) podporované daným zařízením.

Rychlost závěrky Rychlost závěrky, nebo přesněji expoziční čas vyjadřuje dobu, po kterou musí být vystaven snímač dopadu světla, aby byla dosažena správná expozice.

Scenický program Režimy vhodné pro určité situace a typy záběrů.

Spot metering – bodové měření Bodové měření expozici měří na velmi malé ploše (některé přístroje jen cca 1% až 3.5%) ve středu hledáčku, zjistí jas v jednom konkrétním místě scény.

Selective measurement – výběrové měření Při selektivním měření světla se stejně jako při bodovém měření měří jen vybraná část obrazu - většinou střed.

Self-timer – samospoušť Funkce, která pořídí snímek s prodlevou.

Sekvenční snímání Automatické pořízení více snímků za sebou.

Shutter – závěrka Mechanický nebo elektronický systém řídící dobu expozice.

Shutter Priority – priorita času Režim řízení expozice, kdy manuálně nastavíme požadovaný expoziční čas a přístroj automaticky dopočítá a nastaví clonu potřebnou pro správnou expozici.

Světelnost objektivu Světelnost je jedním ze základních parametrů fotografických objektivů. Udává schopnost objektivu propouštět světlo.

Stabilizátor stabilizátor výrazně eliminuje pohybovou neostrost u snímků, které jsou díky němu daleko ostřejší.

Studio flash – studiový blesk Stacionární vysoce výkonný blesk, používaný hlavně při fotografování v atelieru.

TTL měření Zkratka anglického výrazu Through-the-lens, čili skrz objektiv.

44

digifoto od A do Z Tripod – stativ Stojan, na nějž lze upevnit fotoaparát a stabilizovat jej tak, zejména při dlouhých expozičních časech, kdy je nutno zabránit roztřesení fotoaparátu.

USB USB umožňuje snadné připojování periferií k počítači bez nutnosti instalovat karty nebo měnit konfiguraci částí operačního systému.

Velikost snímače Velikost snímače je jeden z faktorů, který se nepřímo podílí na celkové kvalitě snímku, především na množství šumu. Velikosti snímačů se označují ve zlomcích palce, například 1/2,5 „

Viewfinder - hledáček Část fotoaparátu, díky níž vidíte fotografovanou scénu.

Vinětace Vinětace je poměrně běžná optická vada objektivu a setkávám se s ní především u širokoúhlých objektivů a zoomů.

White balance – vyvážení bílé barvy Nastavení správné barevné teploty.

Zrcadlovka, SLR Zrcadlovka je fotoaparát, používající k zobrazení scény v hledáčku zrcadlo na rozdíl od aparátů, které mají pro hledáček zvláštní průzor, eventuálně scénu zobrazují elektronicky.

Zoom Zoom (neboli transfokátor) je objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností.

Zoom faktor Zoom faktor je údaj, který označuje rozsah zoomu.

45

digifoto od A do Z Přílohy Název fotoaparátu Olympus FE-290 Nikon CoolPix S510 Sony DSC-W90 Canon PowerShot A720 IS

K1

K2

K3

K4

K5

K6

Výsledek

3990

7,1

144

576

1/2000

4x

477,6

4490

8,1

99

1936

1/1500

3x

554

4990

8,1

121

3100

1/1600

3x

500,5

4990

8

273

1520

1/2000

6x

562

K1

K2

K3

K4

K5

K6

Výsledek

1

0

0,74

0

1

0,33

477,6

0,5

1

1

0,54

0

0

554

0

1

0,87

1

0,2

0

500,5

0

0,9

0

0,37

1

1

562

Tabulka 1: Porovnání do 5000 Kč

Název fotoaparátu Olympus FE-290 Nikon CoolPix S510 Sony DSC-W90 Canon PowerShot A720 IS

Tabulka 2: Normalizace porovnání do 5000 Kč (výsledek vynásoben 1000)

Název fotoaparátu Sony DSC-T70 Canon IXUS 970 IS Olympus Mju 1030 W Nikon CoolPix S600

K1

K2

K3

K4

K5

K6

Výsledek

1

0

1

1

0

0

450

0,38

0,98

0

0

1

1

621

0

1

0,62

0

0

0,3

403

0,85

0,98

0,98

1

0

0,5

762

Tabulka 3: Porovnání nad 5000 Kč

Název fotoaparátu Sony DSC-T70 Canon IXUS 970 IS Olympus Mju 1030 W Nikon CoolPix S600

K1

K2

K3

K4

K5

K6

Výsledek

7390

8,1

105

3120

1/1000

3x

450

8990

10

150

1520

1/1600

5x

621

9990

10,1

122

1520

1/1000

3,6x

403

7790

10

106

3120

1/1000

4x

762

Tabulka 4: Normalizace porovnání nad 5000 Kč

46

digifoto od A do Z Literatura (zdroje) [WIKI]

elektronická encyklopedie, Fotoaparát http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotoapar%C3%A1t

[FOTO]

on-line fotoromán, Roman Pihan http://www.fotoroman.cz/techniques2.htm

[DIGI]

webové stránky věnované problematice fotografování a fotoaparátů http://www.digimanie.cz/

[MEGA]

megapixel, centrum digitální fotografie http://www.megapixel.cz

[AFGA]

webové stránky věnované problematice fotografování afgakademie.ifotovideo.cz

47

Publikace vznikla pro účely kursu 4SA426 - Presentace a komunikace informací © CVAK 2008 Jaroslav Kalina, Kateřina Rejmonová, Anna Slouková, Jan Penkala, Luďěk Veselý, Pavel Gezo, Tomáš Zilvar