ZPRÁVA KOMISE. Rapport général FINAL - Groupe 1

CS

CS

CS

ZPRÁVA KOMISE Rapport général 2008 - FINAL - Groupe 1 Informace pro čtenáře O činnostech Evropské unie existuje mnoho bohatých zdrojů informací. Souhrnná zpráva musí být jako jeden z těchto zdrojů srozumitelná a musí se zaměřit na to nejpodstatnější. Jejím cílem je předložit souhrnný přehled o jednom roce života Unie. Za tímto účelem shrnuje hlavní fáze činnosti orgánů a zavádění politik Společenství v průběhu uplynulého roku, čímž čtenáři umožňuje vysledovat hlavní tendence. Dodatečné informace k souhrnné zprávě najdete v následujících zdrojích: • internetové stránky Europa: skutečný „portál Evropské unie“, jehož struktura umožňuje účinnou orientaci (http://europa.eu/index_cs.htm); • internetové stránky různých orgánů Společenství nebo zdroje mimo tyto orgány jsou uvedeny na konci každého oddílu souhrnné zprávy s příslušnými e-mailovými adresami pod názvem „Obecné reference a další užitečné odkazy“; • Zpravodaj Evropské unie (měsíčník): jako doplněk souhrnné zprávy je zevrubnou kronikou o činnostech Společenství, jež je obohacena referencemi a dynamickými odkazy (http://europa.eu/bulletin/cs/welcome.htm). Úvod Rok 2008 přinesl řadu velkých výzev, na něž společně reagovaly členské státy a orgány EU. Evropská unie rychle a účinně reagovala na mezinárodní finanční krizi, změnu klimatu a na některé mezinárodní konflikty, což jí častokrát přineslo přední místo na světové politické scéně. Proces ratifikace Lisabonské smlouvy, který se po odmítnutí v jarním irském referendu pozastavil, byl opětovně zahájen na prosincovém zasedání Evropské rady. Finanční krize, která začala v roce 2007 na americkém trhu s hypotečními úvěry nízké bonity, vyvolala velké a rostoucí otřesy světového finančního systému a v září zasáhla evropské trhy. V Evropské unii byla okamžitě přijata mimořádná opatření s cílem vypořádat se s dopadem finanční krize na evropská hospodářství. Komise od počátku krize vyzývala členské státy, aby řešily naléhavé problémy ve finančním odvětví prostřednictvím koordinovaného a účinného jednání spíše než rozptýlenými mimořádnými opatřeními na vnitrostátní úrovni. Evropská unie se ujala vedoucí úlohy při práci na reálné celkové reformě mezinárodního finančního systému založené na zásadách transparentnosti, bankovní solidarity, odpovědnosti, integrity a celosvětového řízení, dohodnutých na summitu skupiny G20 ve Washingtonu ve dnech 15. a 16. listopadu. Evropská rada dále ve dnech 15. a 16. října potvrdila zásady schválené Euroskupinou, jež se sešla poprvé na úrovni hlav států nebo předsedů vlád 12. října, za účelem zachování finanční stability a koordinovaného postupu při reakci na krizi. Cílem

CS

1

CS

přijatých opatření je ve spolupráci s centrálními bankami a dozorčími orgány zajistit zejména dostatečnou likviditu pro finanční ústavy, usnadnit jejich financování a poskytnout jim kapitálové zdroje, jejichž prostřednictvím by dále řádně financovaly hospodářství. Evropská rada zdůraznila, že rozpočtové politiky musí být v souladu s pozměněným Paktem o stabilitě a růstu. Uplatňování paktu by podle jeho pravidel také mělo odrážet výjimečnost situace, v níž se Unie nachází. Komise v té souvislosti přijala řadu návrhů zaměřených na obnovu důvěry v evropském finančním a bankovním systému. S cílem reagovat na pokles hospodářství v důsledku finanční krize předložila Komise dne 29. října sdělení s názvem „Od finanční krize k vzestupu: evropský akční rámec“. Navrhuje v něm akční plán na podporu hospodářské aktivity v situaci tohoto poklesu v Evropě. Dne 26. listopadu pak předložila plán evropské hospodářské obnovy. V tomto plánu se předkládají krátkodobá opatření, jež mají podpořit poptávku, napomoci zachování pracovních míst a přispět k obnově důvěry. Mimo jiné stanoví cílená a dočasná opatření zajišťující rychlý rozpočtový stimul ve výši 200 miliard EUR (přibližně 1,5 % HDP EU), který zahrnuje příspěvek plynoucí z vnitrostátních rozpočtů (přibližně 170 miliard EUR, tedy 1,2 % HDP) a příspěvek z rozpočtů EU a Evropské investiční banky (EIB) (přibližně 30 miliard EUR). Stěžejní body tohoto plánu byly schváleny členskými státy na zasedání Evropské rady 11. a 12. prosince. Vytvoření evropské energetické politiky, která by zohlednila změnu klimatu, bylo dalším důležitým tématem roku. Komise v této oblasti zahájila činnost přijetím ambiciózního balíčku opatření pro oblast klimatu a energetiky (23. ledna), jehož prostřednictvím Unie sníží emise skleníkových plynů nejméně o 20 % a který zároveň zvyšuje podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 20 % do roku 2020, a to na základě závazku vedoucích představitelů Unie z března 2007. Emise by do roku 2020 mohly být sníženy o 30 %, pokud by do té doby byla na celosvětové úrovni uzavřena nová dohoda o změně klimatu. Evropská rada na jarním zasedání připomněla, že Unie hraje na mezinárodní úrovni stále vedoucí úlohu, pokud jde o otázku změny klimatu a energie. Radě se na zasedání 11. a 12. prosince podařilo nalézt politickou shodu o prvcích uvedeného balíčku opatření díky úzké spolupráci s Komisí a předsednictvím Rady. Vzala přitom v úvahu problémy, s nimiž se potýká několik členských států. Další důležitou událostí roku 2008 byl proces ratifikace Lisabonské smlouvy, podepsané 13. prosince 2007. Dne 12. června Irsko jako jediný stát uspořádalo referendum, v němž se 53,4 % voličů vyslovilo proti. Po tomto hlasování potvrdila Evropská rada ve dnech 19. a 20. června, že v procesu ratifikace v ostatních členských státech se bude pokračovat, a uvedla, že k analyzování situace je potřeba delší doba. K této záležitosti se rozhodla vrátit v říjnu. Během celého roku zároveň pokračoval proces ratifikace a dvacet pět parlamentů členských států smlouvu již schválilo. Na zasedání Rady ve dnech 11. a 12. prosince byla nalezena cesta k řešení: irský ministerský předseda předložil analýzu situace, na jejímž základě Unie došla k závěru, že učiní právně závazná prohlášení objasňující aspekty Smlouvy, jež byly předmětem obav v Irsku, kde bude v roce 2009 před koncem mandátu současné Komise uspořádáno nové referendum. Evropská rada dále přijala důležitý závěr týkající se institucionální oblasti: po roce 2014 bude mít každý členský stát nadále svého komisaře. Evropská unie se neustále snaží přibližovat se občanům, a proto byla během roku posilována komunikační politika. U vědomí potřeby více zapojit občana do evropského politického života a zlepšit prezentaci své činnosti navenek přijala Komise sdělení o budoucnosti strategie „plánu D“ pro období 2005–2007. Tato iniciativa byla nazvána „Debate Europe“. Komise

CS

2

CS

rovněž navrhla zvláštní opatření s cílem poskytnout občanům prostřednictvím sdělovacích prostředků více informací o evropských otázkách. V průběhu roku se Komise ve své komunikační strategii zaměřila na osm priorit (namísto sedmnácti v roce 2007) s cílem zlepšit jejich zviditelnění a dopad na občany. Tyto priority byly na rok 2009 doplněny čtyřmi prioritami pro interinstitucionální komunikaci, jimiž jsou volby do Evropského parlamentu, energetika a změna klimatu, připomínka 20. výročí pádu berlínské zdi a podpora růstu, zaměstnanosti a solidarity. Zlepšování právních předpisů stále zůstalo jednou ze základních priorit Komise v roce 2008. Druhý strategický přezkum programu zlepšování právní úpravy v Evropské unii, který předložila Komise dne 30. ledna, prokázal, že činnosti vykonané v rámci tohoto programu umožnily značný pokrok. V roce 2008 Komise předložila 41 nových iniciativ pro zjednodušování a u více než 140 iniciativ byla provedena analýza dopadů, předložená nezávislému výboru pro posuzování dopadů. Dne 10. března předložila sdělení o nových urychlených opatřeních, která by mohla pomocí malých změn ve stávajících právních předpisech přinést výrazné výsledky. Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže vydala stanoviska ke snižování nákladů a doporučila další opatření v tomto směru. S cílem zlepšovat kvalitu právních předpisů a dosáhnout cíle transparentnosti spustila Komise dne 23. června on-line rejstřík zástupců zájmových skupin. Učinila tak po předložení etického kodexu pro zástupce zájmových skupin ve sdělení ze dne 27. května o evropské iniciativě pro transparentnost. V související oblasti Komise dne 30. dubna předložila návrh změny nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise s cílem zvýšit transparentnost činnosti uvedených orgánů, zejména pokud jde o legislativní činnost, a zlepšit a objasnit některá ustanovení tohoto nařízení. Evropská unie také spustila uživatelsky přátelskou informační službu, která veřejnosti umožňuje podrobně sledovat využívání finančních prostředků EU. Tato internetová databáze poprvé nabízí přímý přístup k informacím o organizacích, které jsou financovány z rozpočtu Společenství. Systém zahrnuje všechny finanční prostředky přímo spravované Evropskou komisí. Tato služba, vycházející z údajů o účetnictví EU, podává přehled o předchozím finančním roce. Cíle stanovené v roce 2005 jako strategické osy programu Komise na dobu trvání jejího mandátu do listopadu 2009 byly plněny prostřednictvím řady opatření a rozhodnutí přijatých během roku. Pokud jde o cíl prosperity, hospodářské klima v roce 2008 bylo poznamenáno zvýšením a následným snížením cen základních produktů, otřesy na finančních trzích a poklesem hospodářství. Komise předložila Evropské radě k diskusi ve dnech 20. května a 13. června sdělení zabývající se možnostmi, jak omezit následky rostoucích cen potravin na světových trzích a zvyšování cen ropy. V tomto kontextu zahájila Evropská rada ve dnech 13. a 14. března druhý tříletý cyklus obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost (2008–2010). Potvrdila, že současné integrované hlavní směry (hlavní směry hospodářské politiky a hlavní směry zaměstnanosti) a čtyři prioritní oblasti vymezené Evropskou radou na jaře roku 2006 jsou stále platné. Jedná se o znalosti a inovace, podnikatelské prostředí, zaměstnanost, energetiku a změnu klimatu. Pokud jde o oblast monetární politiky, Komise ve sdělení ze dne 7. května vyhodnotila zkušenosti z první dekády fungování hospodářské a měnové unie (HMU). Sdělení se zaměřilo na výkon hospodářství v eurozóně, vymezilo cíle a úkoly, před kterými eurozóna stojí,

CS

3

CS

a přineslo program opatření, jež mají zajistit trvalou úspěšnost hospodářské a měnové unie. Dne 1. ledna 2008 vstoupily Kypr a Malta úspěšně do eurozóny. Celý rok se nesl ve znamení příprav na nové rozšíření eurozóny o šestnáctého člena, Slovensko, které oficiálně přijalo euro dne 1. ledna 2009. Finanční krize znovu prokázala schopnost eura zvyšovat odolnost zemí eurozóny a poskytovat jim ochranu. Politika hospodářské soutěže v roce 2008 značně přispěla ke koordinovanému postupu Evropské unie vůči celosvětové finanční krizi a zároveň ponechala členským státům možnost zasahovat, pokud je to v závislosti na národních podmínkách nezbytné. V reakci na otřesy na finančních trzích, k nimž od září docházelo, byla přijata četná mimořádná opatření v oblasti státních podpor a zvláště v bankovním sektoru. Komise se rozhodla pokračovat v modernizaci politiky jednotného trhu, a proto v tomto roce přijala iniciativu na vytvoření nové evropské právní formy, která má posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků usnadněním jejich zakládání a činnosti na jednotném trhu: statut evropské soukromé společnosti (Societas Privata Europaea – SPE). Dalším významným úspěchem roku 2008 bylo přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (EITI), jehož úkolem je posilovat inovační kapacity Společenství a členských států tím, že bude sdružovat nejlepší evropské subjekty, jež působí v rámci „znalostního trojúhelníku“ (vysokoškolské vzdělávání, výzkum, podniky). V oblasti dopravy předložila Komise balíček opatření na zvýšení udržitelnosti dopravy, který obsahoval návrhy týkající se podpory dopravy šetrnější k životnímu prostředí, snižování hlučnosti stávajícího vozového parku v železniční dopravě, internalizace vnějších nákladů dopravy a přepracování směrnice o silniční „euroznámce“. V návaznosti na přijetí akčního plánu pro integrovanou námořní politiku v říjnu 2007 předložila Komise sdělení týkající se pokynů pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty. Poté, co vstoupilo v platnost zvláštní nařízení v oblasti letectví, získali zdravotně postižení, starší osoby a ostatní osoby s omezenou pohyblivostí snadnější přístup k letecké dopravě. Evropská rada na zasedání dne 15. a 16. října potvrdila, že zajištění dodávek energie je jednou z priorit Evropské unie. Vyzvala zejména ke konkretizaci celé řady cílů, jako: dokončení legislativního balíku týkajícího se vnitřního trhu s energií a plynem; rychlé provedení evropského akčního plánu energetické účinnosti a strategického plánu energetických technologií; rozhodné pokračování v diverzifikaci zdrojů energie v návaznosti na balík opatření pro energii a klima; rozvíjení krizových mechanismů umožňujících čelit dočasnému přerušení dodávek; posílení a doplnění kritických infrastruktur a stabilizace zásobování rozvíjením vztahů s producentskými zeměmi. Co se týče cíle solidarity, nová generace odvětvových a regionálních programů pro uplatňování politiky soudržnosti je od roku 2007 určena k oživení zaměstnanosti a růstu ve všech členských státech a všech regionech Evropské unie. V roce 2008 se Evropská unie rozhodla prosazovat co nejlepší pracovní podmínky pro zaměstnance agentur práce. Cílem nových předpisů je zajistit rovné zacházení se zaměstnanci najatými prostřednictvím agentur práce a stálými pracovníky a zaručit zaměstnancům agentur stejné základní pracovní podmínky a podmínky pro zaměstnávání ode dne, kdy zahájili svou práci, pokud se sociální partneři nedohodli jinak. V říjnu se vedoucí představitelé Evropské unie setkali se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby diskutovali o dopadech finanční krize na reálné hospodářství a zejména na růst a zaměstnanost. Dne 18. listopadu zveřejnila Komise zprávu o dopadech volného pohybu pracovníků v souvislosti s rozšířením, ve které zdůrazňuje

CS

4

CS

pozitivní vliv mobilních pracovníků ze zemí, jež přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2007, na evropské hospodářství. V souladu s cílem zlepšit fungování společné zemědělské politiky na základě zkušeností nabytých od roku 2003, o němž se hovoří ve sdělení Komise z listopadu 2007 o přípravě na kontrolu stavu reformy společné zemědělské politiky, představila Komise v roce 2008 několik návrhů, které byly v prosinci přijaty Evropskou radou. Co se týče podpory společných hodnot v Evropské unii, byl dne 8. ledna v Lublani (Slovinsko) oficiálně zahájen Evropský rok mezikulturního dialogu, v jehož rámci byly po celé Evropě uspořádány různé aktivity. Pokud jde o cíl bezpečnosti a svobody v oblasti policejní spolupráce, dne 18. dubna byl předmětem politické dohody v Radě návrh rozhodnutí, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (Europol), s cílem udělit Europolu statut agentury Unie a nahradit mezivládní financování subvencemi ze strany Společenství. V oblasti přistěhovalectví a azylu představila Komise ambiciózní sdělení věnované zásadám, opatřením a nástrojům společné přistěhovalecké a azylové politiky pro Evropu, jakož i akční plán pro oblast azylu, který vymezuje integrovaný přístup k ochraně v celé EU. Ve sdělení je uvedeno deset společných zásad, od nichž se bude společná přistěhovalecká politika odvíjet. Evropská rada na zasedání dne 15. a 16. října tento evropský pakt schválila. Je třeba dodat, že dne 12. prosince se Švýcarsko stalo součástí schengenského prostoru. V důsledku toho byly odstraněny kontroly osob na vnitřních pozemních hranicích se Švýcarskem. Dne 29. března 2009 bude tento proces ukončen zrušením hraničních kontrol na letištích. Ve vnější oblasti přijala Komise, co se týče procesu rozšiřování, dne 5. března sdělení nazvané „Západní Balkán: posilování evropské perspektivy“. Představuje zde nové iniciativy a sjednocuje ty stávající tak, aby podporovaly politický a ekonomický rozvoj zemí západního Balkánu, čímž přispívá k urychlení jejich postupu směrem k členství v Evropské unii. Mimoto pokračovala jednání o přistoupení s Chorvatskem a Tureckem. Na základě pokroku dosaženého ve čtyřech klíčových oblastech určených Evropskou unií v roce 2005 podepsala Unie dne 16. června s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem dohody o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech. Poté, co Kosovské shromáždění v únoru přijalo usnesení, jímž vyhlašuje svou nezávislost, přijala Rada závazek, že se členské státy rozhodnou o povaze svých vztahů k této nové zemi dle vnitrostátních zvyklostí a mezinárodního práva. Rada dále rozhodla o vyslání mise evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) pro oblasti policie a právního státu do Kosova (EULEX Kosovo) a o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v této zemi. V roce 2008 byly oživeny vztahy mezi Evropskou unií a středomořskými partnery. V květnu Komise přijala sdělení nazvané „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“, ve kterém představuje hlavní rysy procesu, jehož cílem je obnovit a zviditelnit vztahy mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery. Dne 13. července se v Paříži konal první summit nové „Unie pro Středomoří“ sdružující členské státy Evropské unie a pobřežní středomořské státy, které nejsou členy Evropské unie. Dne 3. prosince přijala Komise sdělení o východním partnerství se zeměmi východní Evropy: zmiňuje zde prohloubení vztahů Evropské unie s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, což by vyžadovalo případné podepsání nových dohod o přidružení, které budou zahrnovat zejména dohody o volném obchodu.

CS

5

CS

Poté, co v srpnu propukl konflikt v Gruzii, se Evropská rada sešla dne 1. září na mimořádném zasedání v Bruselu. Rada odsoudila jednostranné rozhodnutí Ruska o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie a se znepokojením vzala na vědomí dopad krize na celý region. Mimoto zdůraznila, že je nyní více než kdy jindy nezbytné prosazovat regionální spolupráci a posilovat vztahy s východními sousedy, zejména prostřednictvím rozvíjení „černomořské synergie“ a vytvořením nového „východního partnerství“. Dne 21. července byla v Ženevě zahájena jednání za účelem uzavření jednacího kola z Dohá. Jednání nebyla úspěšná z důvodu rozporu ohledně přesné definice zvláštního ochranného mechanismu, jehož cílem by bylo umožnit rozvojovým zemím zvýšit jejich celní sazby v případě zvýšení dovozu zemědělských produktů po otevření trhu, o kterém jedná Světová obchodní organizace (WTO). Mimoto se uskutečnila dvoustranná jednání za účelem uzavření dohod o volném obchodu s Jižní Koreou, Indií, zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a členskými zeměmi Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), zeměmi Střední Ameriky a Andského společenství. V průběhu roku se postupně uskutečnily summity mezi Evropskou unií a Spojenými státy, Ruskem, Japonskem, Kanadou, Indií, Brazílií a Jihoafrickou republikou. Dne 29. října byl přijat nový rámec partnerství mezi Evropskou unií a Austrálií, který se stane základem k dvoustranným vztahům v budoucích letech. Dne 17. října Komise představila strategickou iniciativu Evropské unie v oblasti třístranné spolupráce mezi Evropskou unií, Afrikou a Čínou, a to s ohledem na stále větší význam této země na africkém kontinentě. Dne 28. dubna přijala Rada rozhodnutí, jímž schvaluje revizi vyjednanou v roce 2005 týkající se dohody z Cotonou, kterou se řídí vztahy mezi Evropskou unií a státy Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Toto rozhodnutí umožnilo, aby vstoupil v platnost desátý Evropský rozvojový fond (ERF), základní nástroj finanční spolupráce EU-AKT. V terénu byla dne 28. ledna zahájena vojenská operace Evropské unie v Čadu a ve Středoafrické republice (EUFOR Tchad/RCA) s cílem zajistit zachování míru v daném regionu. Evropská unie hrála v roce 2008 i nadále významnou roli v procesu obnovy Afghánistánu. Celá policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL Afghanistan v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky) začala fungovat v březnu, a to s cílem podporovat rozvoj afghánských policejních sil, dodržování lidských práv a postupování v rámci právního státu. Mimoto vyslala Unie v průběhu roku volební pozorovatele do Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Tyto mise spolupracovaly s vládami a nevládními organizacemi (NGO) v Angole, Bangladéši, Bhútánu, Ekvádoru, Guineji-Bissau, Kambodži, Nepálu, Pákistánu a Rwandě za účelem posouzení souladu volebních procesů s mezinárodními normami demokratických voleb. Kapitola I Obecný politický a hospodářský rámec Oddíl 1 1.1. Zlepšování právních předpisů Souvislosti

CS

6

CS

Zlepšování kvality právních předpisů Evropské unie je podstatným prvkem Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, neboť jednodušší a modernější právní prostředí přinese hmatatelný prospěch občanům i podnikům. Prioritami pro činnost Evropské unie, jež stanovila Komise, je proto provádění programu zjednodušování a modernizace stávajících právních předpisů, snižování administrativní zátěže, kontrola kvality posouzení dopadů s cílem lépe vypracovávat nové právní předpisy a lepší dodržování práva Společenství. Zlepšování právních předpisů je neustálý proces, který vyžaduje změnu institucionálních i správních struktur. Odpovědnost za něj sdílejí i ostatní evropské orgány, členské státy a místní a regionální orgány, a proto vyžaduje jejich úzkou spolupráci. Ve společném prohlášení doprovázejícím interinstitucionální dohodu „Zlepšování právní úpravy“ se Evropský parlament, Rada a Komise v roce 2007 zavázaly k dodržování zásady transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti, a to především prostřednictvím postupu spolurozhodování. 1.1.1. Zlepšování právní úpravy Druhý strategický přezkum – lepší právní předpisy v Evropské unii (1), který předložila Komise dne 30. ledna, prokazuje, že činnosti vykonané v rámci tohoto programu přinesly značný pokrok. Komise v tomto dokumentu zdůrazňuje, že lepší právní předpisy neznamenají deregulaci nebo pomalejší přijímání nových evropských předpisů, které jsou zapotřebí. Znamenají zajistit, aby návrhy strategií a návrhy právních předpisů byly systematicky hodnoceny a aby u každé iniciativy byla prověřena široká škála možností – právních i jiných. V této souvislosti se existující právní předpisy zjednodušují a kodifikují a stále častěji se využívá přepracování (do konce roku 2008 bylo přijato a zveřejněno asi 135 kodifikovaných znění v rámci velkého projektu kodifikace acquis zahájeného s obnoveným úsilím v roce 2006, přičemž během roku 2008 bylo přijato asi padesát přepracovaných znění). Kromě toho se vyvíjí společné úsilí směřující ke snižování administrativní zátěže spojené s právními předpisy. Dosud neschválené návrhy se prošetřují a berou zpět, nejsou-li již relevantní nebo konzistentní s prioritami Komise. Ve spolupráci s členskými státy se vyvíjí nová, účinnější strategie, jejímž cílem je vyrovnat se s problémy při provádění práva Společenství a zajišťování souladu s tímto právem. V neposlední řadě bylo v roce 2008 u více než šesti set zastaralých nebo nadbytečných právních textů navrženo jejich zrušení nebo stažení ze seznamu platných právních předpisů. Komise rovněž navrhuje způsoby, jak tento proces provádět, např. důkladný přezkum acquis Evropské unie, dokončení měření nákladů vznikajících podnikům při plnění povinnosti poskytovat informace, konsolidace posuzování dopadů v procesu vypracovávání politik (revize pokynů k posouzení dopadů, posílení úlohy výboru pro posuzování dopadů a revize společného přístupu k posuzování dopadů, na níž se dohodly Evropský parlament, Rada a Komise). Rada v závěrech z 3. března a 29. a 30. května s uspokojením přivítala tento druhý strategický přezkum iniciativ směřujících ke zlepšení právní úpravy. Má za to, že toto úsilí by mělo vést k takovým právním předpisům, které by snižovaly zbytečné náklady pro podniky, a mělo by umožnit účinnější dosažení politických cílů. Také vyzvala Komisi a členské státy, aby zvýšily

(1)

CS

KOM(2008) 32 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008).

7

CS

úsilí a při posuzování dopadů zohlednily prováděcí opatření a aby se podělily o osvědčené postupy při provádění a vymáhání právních předpisů. Rada se mimo jiné zavázala, že zváží, jakým způsobem by mohl být urychlen přezkum návrhů týkajících se zjednodušování v rámci stávajících rozhodovacích postupů. Dne 25. září Rada vyjádřila názor, že úsilí zaměřené na zlepšování právní úpravy bude v praxi mnohem účinnější, pokud budou občané a podniky rovněž těžit z jednodušších podmínek přístupu k právním předpisům Evropské unie ve svém vlastním jazyce. Vyzvala k vylepšování internetových stránek týkajících se evropského práva, přičemž prioritou by měl být důraz na využití nejefektivnějších a nejvíce ergonomických vyhledávacích nástrojů a zajištění dostupnosti všech legislativních aktů v konsolidovaném znění ve všech úředních jazycích Evropské unie. Připomněla, že program zlepšování právní úpravy se nevztahuje pouze k přípravné fázi určitého právního předpisu, ale k celému regulačnímu cyklu včetně skutečného uplatňování právního předpisu. Vypracování politik V roce 2008 výbor pro posuzování dopadů, jenž zahájil činnost v roce 2007 a jehož úkolem je kontrola kvality posuzování dopadů vypracovaných Komisí, vydal 182 stanovisek o posouzeních dopadů iniciativ předložených Komisí (z toho 43 stanovisek k opětovně předloženým předlohám posouzení dopadů a 4 stanoviska k rovněž opětovně předloženým posouzením dopadů). Modernizace stávajících právních předpisů Komise dne 30. ledna přijala druhou zprávu o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí (2). Tato zpráva popisuje jak z kvalitativního, tak i z kvantitativního hlediska konkrétní výsledky, které občané i podniky již zaznamenali v souvislosti s prováděním „klouzavého programu pro zjednodušení“. Zpráva podává přehled souboru nových opatření, jež má Komise v úmyslu předložit do konce svého mandátu. Jako příklad návrhů týkajících se zjednodušování, které již byly přijaty, lze uvést prostor jednotných plateb v EU, modernizovaný celní kodex, rozhodnutí o elektronickém celnictví a reorganizaci 21 společných organizací trhu do jednoho systému za účelem zjednodušení a zvýšení účinnosti společné zemědělské politiky. Mezi nové návrhy Komise patří zejména přezkum právního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, který má snížit administrativní zátěž vnitrostátních regulačních orgánů a hospodářských subjektů. Ve zprávě dává Komise najevo úmysl dokončit úplnou prověrku acquis Společenství s cílem zkontrolovat, zdali jsou stávající nástroje stále potřeba a zda jsou vzhledem k požadovaným výsledkům politik co nejmírnější, jestli se při vytváření právních předpisů používají správné postupy a jestli jsou všechny předepsané povinnosti přiměřené cílům politik. V rámci tohoto procesu budou rovněž stanoveny nové iniciativy, jež se stanou součástí aktualizovaného klouzavého programu pro zjednodušení, který bude předložen na začátku roku 2009. V průběhu roku Komise předložila 41 nových iniciativ pro zjednodušování. Týkají se především právních předpisů v oblasti zemědělství a životního prostředí, ochrany spotřebitelů, hospodářské soutěže, práva společností (např. společná pravidla pro režimy přímých podpor

(2)

CS

KOM(2008) 33 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008).

8

CS

pro zemědělce (3), systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (4), systém ekoznačky Společenství (5), horizontální právní rámec pro práva spotřebitelů (6), nařízení o blokových výjimkách pro státní podpory (7) a požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení společností (8)) nebo v oblasti statistiky. Tyto iniciativy se vztahují rovněž na právní předpisy týkající se výrobků (např. návrh směrnice o posuzování změn registrace humánních a veterinárních léčivých přípravků (9), návrh na přepracování směrnice o kosmetických přípravcích (10), návrh týkající se obecné bezpečnosti motorových vozidel (11) nebo návrh týkající se bezpečnosti hraček (12). Uplatňování práva Společenství Komise dne 18. listopadu předložila výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Společenství za rok 2007 (13). Tento dokument vyjmenovává tři hlavní oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení: preventivní opatření, partnerství s členskými státy zaměřené na prevenci s cílem řešit problémy, s nimiž se setkávají občané, a stanovení priorit pro řešení stížností a porušování právních předpisů. Součástí zprávy je zpráva o strategickém hodnocení, o stanovení priorit a plánu činností v oblasti kontroly uplatňování práva Společenství, dokument obsahující analýzu situace v odvětvích (14) a dokument obsahující seznam všech řízení v oblasti porušení smluv, nařízení a rozhodnutí s uvedením členských států, dotčených odvětví a současného stavu řízení, jakož i podobný seznam pro směrnice (15). Komise dále přijala stejného dne sdělení o provádění právních předpisů Evropského společenství v oblasti životního prostředí (16). Toto sdělení pojmenovává problémy související s prováděním právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a popisuje opatření, která mají dodržování těchto předpisů podpořit. Cílem opatření je především zabránit porušování právních předpisů, reagovat na konkrétní obavy evropské veřejnosti, identifikovat nejzásadnější porušení povinností s cílem zajistit jejich pohotovější a důraznější řešení a navrhnout posílení dialogu s Evropským parlamentem, občany a zúčastněnými stranami. Na konci roku 2008 počet probíhajících případů v oblasti porušování právních předpisů činil 3 430, z toho 1 840 stížností. Právní rámec pro statistiky Společenství

(3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16)

CS

KOM(2008) 306 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 402. KOM(2008) 401. KOM(2008) 614. Nařízení (ES) č. 800/2008 (Úř. věst. L 214, 9.8.2008). KOM(2008) 194 a KOM(2008) 576. KOM(2008) 123 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 49. KOM(2008) 316 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 9 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 777. SEK(2008) 2854. SEK(2008) 2855. KOM(2008) 773.

9

CS

Evropský parlament a Rada přijaly dne 11. března rozhodnutí (17), kterými se zřizuje Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou a Evropský statistický poradní výbor. Tato rozhodnutí jsou iniciativami zaměřenými na posílení a doplnění stávajícího dohledu nad evropským statistickým systémem. 1.1.2. Snižování administrativní zátěže V pracovním dokumentu Komise ze dne 30. ledna s názvem „Snižování administrativní zátěže v Evropské unii – Zpráva o pokroku za rok 2007 a výhled na rok 2008“ (18) Komise informovala o prvním roce fungování akčního programu pro snižování administrativní zátěže. Také v něm sdělila svůj úmysl předložit v roce 2008 nová urychlená opatření, která by mohla pomocí malých změn ve stávajících právních předpisech přinést výrazné výsledky. Tato urychlená opatření, předložená ve sdělení z 10. března (19), se týkají těchto oblastí: zemědělství, průmyslová politika, životní prostředí, statistika a vnitřní trh (právo společností a účetnictví). Skupina odborníků, jíž předsedá Edmund Stoiber a která byla ustavena v roce 2007, aby poskytovala Komisi poradenství při provádění akčního programu pro snižování administrativní zátěže, se během celého roku zabývala urychlenými opatřeními. Vydávala stanoviska jak k novým, tak k probíhajícím iniciativám pro snižování této zátěže a vyhlásila soutěž o nejlepší nápad v oblasti snižování administrativní zátěže. V roce 2008 Komise mimo jiné obdržela několik stovek návrhů opatření pro snížení administrativních nákladů v rámci internetové konzultace zahájené v roce 2007 nebo prostřednictvím zpráv a dopisů. 1.1.3. Subsidiarita a proporcionalita Dne 26. září Komise předložila patnáctou výroční zprávu (20) o zlepšení tvorby právních předpisů z hlediska uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality za rok 2007. Zpráva se také zmiňuje o dvou událostech z roku 2007 se značným významem pro uplatňování uvedených zásad: o zřízení výboru pro posouzení dopadů (což přispělo k lepšímu hodnocení subsidiarity a proporcionality v posouzeních dopadů Komise) a o dohodě o nové smlouvě (která přikládá při posuzování uplatňování obou zásad novou úlohu vnitrostátním parlamentům). Na závěr zpráva uvádí, že všichni účastníci systému (na vnitrostátní i evropské úrovni) přispěli k zajištění toho, aby byly návrhy Společenství podrobně přezkoumány. Dále skutečnost, že vnitrostátní parlamenty a orgány Evropské unie předložily podobné záležitosti, ukazuje rostoucí míru shody, pokud jde o to, co se rozumí subsidiaritou a proporcionalitou v praxi. 1.1.4. Transparentnost Rejstřík zástupců zájmových skupin Komise dne 23. června spustila on-line rejstřík zástupců zájmových skupin. Všechny subjekty zabývající se činnostmi vykonávanými s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací (17) (18) (19) (20)

CS

Rozhodnutí č. 235/2008/ES a č. 234/2008/ES (Úř. věst. L 73, 15.3.2008). KOM(2008) 35 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 141 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 586.

10

CS

procesy evropských orgánů se žádají o registraci v tomto rejstříku a o sdělení určitých informací, aby se zvýšila transparentnost vztahů mezi zájmovými skupinami a Komisí. Podmínkou zaregistrování v tomto rejstříku je souhlas s dodržováním etického kodexu. Komise přijala etický kodex pro zástupce zájmových skupin po veřejné konzultaci. Kodex byl předložen ve sdělení Komise z 27. května s názvem „Evropská iniciativa pro transparentnost – Rámcová pravidla pro styk se zástupci zájmových skupin (rejstřík a etický kodex)“ (21). Komise v něm definuje činnosti zájmových skupin a předkládá sedm základních pravidel, jimiž se mají dotčené subjekty řídit. Přístup veřejnosti k dokumentům Tři orgány, tj. Evropský parlament, Rada a Komise (22), předložily výroční zprávy za rok 2007 (23) o provádění nařízení o přístupu veřejnosti ke svým dokumentům. Dne 30. dubna přijala Komise návrh změny tohoto nařízení s cílem zvýšit transparentnost činnosti uvedených orgánů, zejména pokud jde o legislativní činnost, a zlepšit a objasnit některá jeho ustanovení (24). Tento návrh následuje po veřejné konzultaci uspořádané v roce 2007 na základě zelené knihy (25). Transparentnost ve finančních záležitostech V souvislosti s evropskou iniciativou pro transparentnost (26) byly 2. října spuštěny nové internetové stránky pro systém finanční transparentnosti. Stránky jsou zaměřeny na příjemce finančních prostředků z rozpočtových linií, které jsou přímo spravovány Komisí a výkonnými agenturami odpovědnými za řízení určitých programů Evropské unie. Všechny členské státy souběžně s tím měly zprovoznit internetové stránky s informacemi o provádění plateb příjemcům podpory pro rozvoj venkova – od 30. září jsou k dispozici pro výdaje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (27), od 30. dubna 2009 pak pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). Obecné reference a další užitečné odkazy • Zlepšování právní úpravy: http://ec.europa.eu/governance/better_regulation/index_cs.htm • Posouzení dopadů: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm • Snižování administrativní zátěže: http://ec.europa.eu/enterprise/admin-burdens-reduction/index_cs.htm

(21) (22) (23) (24) (25) (26) (27)

CS

KOM(2008) 323 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 630. Nařízení (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001). KOM (2008) 229. KOM(2006) 194 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006) a KOM(2007) 127 (Úř. věst. C 181, 3.8.2007). KOM(2006) 194 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006). Viz první finanční zpráva o čerpání financí EZFRV, KOM(2008) 589.

11

CS

• Občanská společnost: http://ec.europa.eu/civil_society/index_en.htm • Rejstřík zástupců zájmových skupin: http://www.ec.europa.eu/transparency/regrin/ • Finanční transparentnost: http://ec.europa.eu/grants/search/index_en.htm http://ec.europa.eu/agriculture/funding/index_cs.htm • EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Oddíl 2 1.2. Komunikační strategie Souvislosti Evropská komise si uvědomuje, že je nutné více zapojit občany do evropského politického života a zkvalitnit způsob vnější prezentace svých činností, a proto přijala nový přístup v oblasti komunikace, jehož principem je „lépe naslouchat, lépe komunikovat a jednat na místní úrovni“. S vědomím toho, že komunikace o evropských otázkách by měla být sdílenou odpovědností, Komise v roce 2007 navrhla interinstitucionální dohodu a vytvoření správních partnerství s těmi členskými státy, které si toto partnerství přejí. Kromě toho při svých zastoupeních v členských státech vytvořila „místní oddělení pro mnohojazyčnost“, která poselství Evropské unie předkládají jasným a srozumitelným způsobem a zasazují je do místních souvislostí. Dne 2. dubna Komise přijala sdělení o budoucnosti strategie plánu D uplatňované v letech 2005 až 2007 (28). Tato iniciativa pokračuje v letech 2008 a 2009 pod názvem Debate Europe. Konkrétně se zaměřuje na následující úkoly: • spolufinancovat konzultace s občany o budoucnosti Evropy, řízené organizacemi občanské společnosti; • posílit kapacitu zastoupení Komise a informačních míst na místní úrovni za účelem umožnění organizace diskusí o otázkách Společenství; • zvýšit součinnost mezi jednotlivými programy Komise podporujícími aktivní občanství;

(28)

CS

KOM(2008) 158 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008).

12

CS

• posílit interinstitucionální spolupráci na úrovni členských států a na úrovni Společenství ve společném úsilí být v kontaktu s občany. Tato iniciativa navíc pokračuje v rozvíjení nejúspěšnějších činností, které se uskutečnily v rámci plánu D, jako internetové diskuse, evropské veřejné prostory vytvořené zastoupeními Komise a informačními kancelářemi Evropského parlamentu nebo občanská fóra pořádaná ostatními orgány a institucemi Společenství. Dne 24. dubna Komise rovněž navrhla (29) konkrétní opatření, která by občanům prostřednictvím audiovizuálních médií zprostředkovávala více informací o evropských otázkách. Tato opatření se týkají zejména vytváření sítí subjektů v audiovizuální oblasti (rádio, televize a internet) prostřednictvím pětiletých smluv o poskytování služeb typu „služba veřejnosti“. Závazkem těchto sítí subjektů je, při dodržení redakční nezávislosti, v jednotlivých jazycích Evropské unie vytvářet a rozšiřovat programy se vztahem k evropským záležitostem. Proto byla dne 11. listopadu spuštěna on-line platforma EURANET, síť evropských rádií (30). V roce 2008 dále Komise svou komunikaci soustředila na osm priorit (místo sedmnácti priorit v roce 2007), aby je pro občany zviditelnila a zesílila jejich účinek. Z těchto osmi priorit byly na rok 2009 vybrány čtyři priority pro interinstitucionální komunikaci: volby do Evropského parlamentu, energetika a změna klimatu, oslava 20. výročí pádu berlínské zdi a podpora růstu, zaměstnanosti a solidarity. S cílem sblížit názory na priority Evropské unie v oblasti komunikace přijaly jak Rada dne 9. října, tak Evropský parlament dne 13. října společné prohlášení o „partnerství pro komunikaci o Evropě“. Za účelem zkvalitnění dialogu s občany byla v roce 2008 rovněž zahájena restrukturalizace webových stránek Europa (31). Týká se zjednodušení vyhledávání a redakčního obsahu a také posílení aspektu interaktivity. Od června 2008 je na uvedených stránkách rovněž přístupný on-line kalendář nejdůležitějších aktivit orgánů Evropské unie, který je určen novinářům. Pokud jde o komunikaci směřovanou vně Evropské unie, zaměřila zastoupení Společenství své veřejné diplomatické působení na koncepci Evropského roku mezikulturního dialogu a na otázky energetiky a změny klimatu. Kromě toho bylo v průběhu celého roku dosahováno významného pokroku v rozvíjení účinnější vnitřní komunikace (32), zejména pokud jde o výměnu informací mezi útvary, společné vzdělávání (jak pro vedoucí pracovníky, tak pro zaměstnance pověřené komunikací), rozvíjení zdrojů a hodnocení. Obecné reference a další užitečné odkazy • Generální ředitelství pro komunikaci: http://ec.europa.eu/dgs/communication/index_en.htm (29) (30) (31) (32)

CS

SEK(2008) 506. IP/08/1680. SEK(2007) 1742. SEK(2007) 912.

13

CS

• Informační zdroje o Evropské unii a kontakty: http://europa.eu/geninfo/info/index_cs.htm • Debate Europe: http://europa.eu/debateeurope/ Oddíl 3 1.3. Lisabonská smlouva Souvislosti Rok 2007 byl rokem padesátého výročí Římských smluv. Berlínská deklarace – kterou při této příležitosti podepsali předsedové Evropského parlamentu, Rady a Komise – znovu potvrdila společné evropské hodnoty a vyjádřila záměr opět zahájit proces reformy Unie po zamítnutí Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu. Deklarace stanovila za cíl upevnit Evropskou unii na obnovených společných základech před tím, než se budou konat volby do Evropského parlamentu v roce 2009. Na základě mezivládní konference, která se uskutečnila v roce 2007, byla vypracována tzv. Lisabonská smlouva, jež byla podepsána dne 13. prosince 2007 (33). Před vstupem v platnost musí být tato smlouva ratifikována každým členským státem. Při stejné příležitosti byla dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku podepsána a vyhlášena předsedy Evropského parlamentu, Rady a Komise Listina základních práv. Ratifikace Lisabonské smlouvy V průběhu roku byla Lisabonská smlouva schválena parlamenty 25 členských států (viz tabulka 1). Irové, kteří byli vyzváni, aby se vyjádřili prostřednictvím referenda, zamítli dne 12. června ratifikaci smlouvy 53,4 % hlasů proti 46,6 %. Po irském zamítnutí potvrdila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 19. a 20. června, že ratifikační proces v ostatních členských státech bude pokračovat. Evropská rada na tomto zasedání dospěla k názoru, že analýza situace vyžaduje více času, a rozhodla, že se k této problematice vrátí v říjnu. Zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 15. a 16. října, vzalo na vědomí analýzu výsledků referenda, již předložil irský předseda vlády pan Cowen. Irská vláda bude pokračovat v konzultacích, jejichž účelem je přispět k vyřešení potíží, které tato situace přináší. Diskuse pokračovaly na zasedání Evropské rady ve dnech 11. a 12. prosince. Evropská rada stanovila postup, který umožní, aby smlouva vstoupila v platnost před koncem roku 2009. Co se týče složení Komise, Evropská rada připomněla, že stávající smlouvy vyžadují, aby byl počet členů Komise v roce 2009 snížen. Evropská rada odsouhlasila, že pokud smlouva

(33)

CS

Úř. věst. C 306, 17.12.2007.

14

CS

vstoupí v platnost, bude přijato rozhodnutí, kterým se v souladu s nezbytnými právními postupy zajistí, že Komise se bude moci i nadále skládat z jednoho zástupce každého členského státu. Stejně tak Evropská rada odsouhlasila, že pokud Irsko vynaloží veškeré úsilí k ratifikaci smlouvy do konce funkčního období současné Komise, následujícím třem bodům budou poskytnuty právní záruky: daňová oblast, bezpečnostní a obranná politika členských států a ustanovení irské ústavy týkající se práva na život, vzdělání a rodinu. TABULKA 1 Ratifikace Lisabonské smlouvy Postup ratifikace Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování

Datum ratifikace (1) 15. října 28. dubna

Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování

29. května

Parlamentní hlasování Referendum

23. září

Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování Parlamentní hlasování

12. srpna 8. října 14. února 8. srpna 26. srpna 16. června 26. srpna 21. července 6. února 6. února 11. září 13. května

Parlamentní hlasování Portugalsko Parlamentní hlasování Rumunsko Parlamentní hlasování Slovinsko Parlamentní hlasování Slovensko Parlamentní hlasování Finsko Parlamentní hlasování Švédsko Parlamentní hlasování Spojené království (1) Datum uložení ratifikačních listin.

17. června 11. března 24. dubna 24. června 30. září 10. prosince 16. července

Členský stát Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko

Poznámky Přijetí dne 10. července Přijetí dne 21. března Hlasování v Senátu je naplánováno na polovinu ledna 2009 Přijetí dne 24. dubna Přijetí dne 23. května Před uložením ratifikačních listin se čeká na stanovisko Ústavního soudu Přijetí dne 11. června Hlasování proti návrhu ze dne 12. června Přijetí dne 11. června Přijetí dne 15. července Přijetí dne 7. února Přijetí dne 31. července Přijetí dne 3. července Přijetí dne 8. května Přijetí dne 8. května Přijetí dne 29. května Přijetí dne 17. prosince 2007 Přijetí dne 29. ledna Přijetí dne 8. července Přijetí dne 24. dubna Přijetí dne 2. dubna, čeká se na podepsání prezidentem Přijetí dne 23. dubna Přijetí dne 4. února Přijetí dne 29. ledna Přijetí dne 10. dubna Přijetí dne 11. června Přijetí dne 20. listopadu Přijetí dne 18. června

Obecné reference a další užitečné odkazy • Lisabonská smlouva: http://europa.eu/lisbon_treaty/index_cs.htm Oddíl 4 1.4. Mezinárodní finanční krize Souvislosti

CS

15

CS

Finanční krize, která započala v roce 2007 na americkém trhu rizikových hypotečních úvěrů (tzv. „subprime“), vyvolala u světového finančního systému jako celku značné otřesy a nejistotu. V reakci na tento stav přijala Komise v říjnu 2007 řadu závěrů s cílem napravit hlavní slabiny finančního systému, které krize odhalila. Oblasti, jež by měly být prioritně řešeny, byly seskupeny do „cestovní mapy Rady ECOFIN“, jejíž činnost se rozvíjí kolem těchto čtyř směrů: zvyšování transparentnosti, oceňování finančních produktů, posilování obezřetnostních požadavků a zlepšování fungování trhů pomocí lepší politiky pro úvěrové hodnocení. V měsíci září události, které se staly v návaznosti na podřízení amerických hypotekárních institucí vládní kontrole (dne 7. září) a úpadek čtvrté americké obchodní banky (dne 15. září), vyvolaly mezinárodní finanční krizi, jež Evropu zasáhla na konci měsíce září. Ve světě byla okamžitě přijata mimořádná opatření k řešení dopadu finanční krize na ekonomiky. Vedle těchto opatření převzala Evropská unie vůdčí roli při spolupráci na skutečné a důsledné reformě mezinárodního finančního systému, která je založena na zásadách transparentnosti, bankovní solidarity, odpovědnosti, integrity a globálního řízení. Mimoto bylo v průběhu roku a před tím, než se finanční krize plně projevila na evropském kontinentu, v rámci cestovní mapy z října 2007 předloženo několik iniciativ a úvah týkajících se finanční stability. Podrobněji jsou popsány v kapitole II, oddílu 1, části „Makroekonomický rámec“ (34). Reakce Evropy na finanční krizi Po zářijovém vypuknutí finanční krize muselo několik členských států Unie přijmout naléhavá opatření pro záchranu svých vnitrostátních bankovních systémů. V téže době probíhaly formální i neformální konzultace členských států Unie s cílem definovat společnou reakci na zpomalení hospodářství a znovuobnovit důvěru na finančních trzích. Stejně tak přijala Komise hned na počátku krize závazek pomáhat členským státům v koordinovaném a účinném jednání při řešení problémů, kterým čelí finanční sektor, a tím i při nápravě systémové krize. Uvedené naléhavé iniciativy předložené Komisí zapadají do rámce vytvářeného Radou ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) od října 2007, jehož cílem je podporovat transparentnost a odpovědnost ve finančním sektoru, jakož i rozvoj vnitřního trhu. Evropský parlament opakovaně formálně vyzval Komisi k přijetí právních předpisů v oblasti finančních trhů. V této souvislosti se dne 13. září konalo v Nice neformální setkání evropských ministrů pověřených hospodářstvím a financemi. Dne 23. září přijal Evropský parlament dvě usnesení. První usnesení požaduje zavedení právních předpisů ke zlepšení rámce dohledu nad zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy. Druhé usnesení vyzývá k zavedení nových pravidel, která by zajistila

(34)

CS

Viz kapitola II, oddíl 1, část „Makroekonomický rámec“ – „Obecné aspekty“ a „Finanční systémy“ této zprávy.

16

CS

větší transparentnost investičních politik zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů. Dne 1. října navrhla (35) Komise revizi směrnic o kapitálových požadavcích (36). Navrhované změny mají za cíl zejména podpořit lepší řízení velké angažovanosti, zlepšit kvalitu kapitálu, zajistit sbližování a účinnost postupů v oblasti dohledu, zlepšit řízení rizika likvidity a napravit selhání sekuritizace podle modelu „originate to distribute“. Dne 4. října se v Paříži sešli evropští členové G8. Představitelé Německa, Francie, Itálie a Spojeného království přijali společné prohlášení, v němž se zavázali přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění solidarity a stability finančního systému. Dne 6. října následovalo prohlášení 27 evropských hlav států a předsedů vlád. Vedoucí představitelé Unie deklarovali, že každý z nich přijme nezbytná opatření k zajištění stability finančního systému (ať se jedná o posílená opatření týkající se pojištění bankovních vkladů, poskytnutí likvidity ze strany centrálních bank nebo o opatření zaměřená na určité banky). Rada se poté dne 7. října sešla v Lucemburku. Tomuto jednání předcházela dne 6. října schůzka Euroskupiny. Rada se shodla na koordinovaném přístupu v reakci na finanční krizi. Před Evropskou radou konanou ve dnech 15. a 16. října přijala závěry, které jsou okamžitou reakcí na finanční otřesy, jakož i prohlášení týkající se následujících témat: posílení finanční stability, potřeby posílit dohled nad finančními trhy, koordinované reakce Společenství na zpomalení hospodářství, úrovně odměňování firemního managementu. V návaznosti na prohlášení hlav států a předsedů vlád ze dne 6. října dospěla Rada k závěru, že hlavní prioritou je znovuobnovit důvěru ve finanční sektor a jeho řádné fungování. Rada se rovněž shodla na potřebě podpořit systémové finanční instituce a vymezila obecné zásady této podpory. Podpořila Komisi v bezodkladné změně určitých účetních předpisů použitelných na banky. Členské státy se shodly na zvýšení pojištění vkladů minimálně na 50 000 EUR. Rada také vzala na vědomí, že stávající pravidla (kontrola státní podpory a Pakt o stabilitě a růstu) jsou dostatečně pružná, aby zohlednila výjimečné okolnosti, jimiž Evropa prochází. V souladu se závazky přijatými Radou dne 7. října zveřejnila Komise dne 13. října pokyny (37) určené členským státům, které se týkají opatření přijatých ve vztahu k finančním institucím v souvislosti s finanční krizí. Tyto pokyny jsou založeny na pravidlech Smlouvy o ES, která dovolují podporu s cílem napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu (čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES). Podle pravidel Společenství týkajících se státní podpory nesmí přijatá opatření vyvolat nepřiměřené narušení hospodářské soutěže ani nepříznivé dopady na vnitřní trh. Mimoto tato opatření musí být časově omezená a doprovázena přiměřenými příspěvky soukromého sektoru. Dodržování těchto zásad, včetně zásad pro jednotlivá opatření podpory, musí být zajištěno ze strany členských států a bude kontrolováno Komisí. Dne 5. prosince dále Komise přijala podrobné pokyny ke způsobům rekapitalizace bank členskými státy během finanční krize (38), aby pro ostatní hospodářská odvětví zajistila dostatečné financování a stabilizovala finanční trhy a zároveň zabránila nadměrnému narušení hospodářské soutěže v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře. Uvedené pokyny zohledňují skutečnost, že omezení dostupnosti úvěrů se

(35) (36) (37) (38)

CS

KOM(2008) 602. Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006). Úř. věst. C 270, 25.10.2008. K(2008) 8259.

17

CS

začíná dotýkat reálné ekonomiky a že finančně zdravé banky by mohly potřebovat veřejné kapitálové prostředky, aby mohly podnikům poskytovat úvěry v dostatečné výši. Sdělení doplňuje a upřesňuje dokument ze dne 13. října (39). Komise rovněž dne 15. října předložila revizi (40) předpisů Společenství, které se týkají systémů pojištění vkladů (41). Nové předpisy mají za cíl znovuobnovit důvěru ve finanční sektor. Minimální úroveň pojištění vkladů se během jednoho roku zvýší z 20 000 EUR na 100 000 EUR (v mezidobí se zvýší na 50 000 EUR), přičemž každý stát má možnost stanovit úroveň vyšší. Lhůta k výplatě v případě selhání banky se navíc zkrátí ze tří měsíců na tři dny. Tentýž den přijala (42) Komise změny některých stávajících účetních standardů (mezinárodní účetní standard IAS 39 a mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 7), aby bylo možné reklasifikovat finanční nástroje a dosáhnout toho, aby evropské finanční instituce nebyly znevýhodněny oproti svým mezinárodním konkurentům (43). Komise dále v zájmu zjednodušení dne 3. listopadu přijala konsolidované znění všech mezinárodních účetních standardů použitelných v Evropské unii (44). Dne 9. října přijal Evropský parlament usnesení týkající se budoucí struktury finančního dohledu. Formálně v něm žádá Komisi, aby učinila návrhy s cílem zdokonalení regulačního rámce a dohledu nad finančními službami v Evropě (v rámci Lamfalussyho procesu). Dne 12. října se v Paříži konal summit zemí eurozóny, jehož cílem bylo vymezit společný akční plán zemí eurozóny a Evropské centrální banky (ECB) v reakci na současnou finanční krizi. Zástupci Euroskupiny přijali prohlášení k akčnímu plánu, na němž se shodly země eurozóny. Hospodářská a finanční situace a vůle Evropské unie zásadním způsobem přispět k mezinárodnímu řešení této krize dominovaly rovněž Evropské radě ve dnech 15. a 16. října. Evropská rada potvrdila zásady, které k zachování finanční stability přijala Euroskupina dne 12. října. Cílem uvedených opatření je ve spolupráci s centrálními bankami a orgány dohledu zejména zajistit dostatečnou likviditu finančních institucí, usnadnit jejich financování a přinést jim zdroje kapitálu, aby mohly nadále normálním způsobem financovat hospodářství. Evropská rada mimoto rozhodla o okamžitém zavedení neformálního mechanismu varování, výměny informací a hodnocení (finanční krizové centrum). K posílení dohledu nad evropským finančním sektorem byla rovněž stanovena měsíční jednání orgánů dohledu členských států. Evropská rada také schválila iniciativu, aby byl ve spolupráci s mezinárodními partnery co nejdříve vypracován nový přístup k mezinárodnímu finančnímu systému a nové globální řízení. Uložila tak Evropě sehrát vůdčí úlohu při koncipování nového systému finančního řízení. Do konce roku 2008 se pak měl konat mezinárodní summit (viz část „Mezinárodní summit G20“ tohoto oddílu). V této souvislosti se dne 18. října v New Yorku setkali předseda Evropské rady a předseda Komise s prezidentem Spojených států. Tito tři vedoucí představitelé se shodli na návrhu série (39) (40) (41) (42) (43) (44)

CS

Viz kapitola II, oddíl 1, část „Hospodářská soutěž“ – „Státní podpora“ této zprávy. KOM(2008) 661. Směrnice 94/19/ES (Úř. věst. L 135, 31.5.1994). Nařízení (ES) č. 1004/2008 (Úř. věst. L 275, 16.10.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Pokrok v oblasti vnitřního trhu“ – „Účetnictví a audit“ této zprávy. Nařízení (ES) č. 1126/2008 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008).

18

CS

mezinárodních summitů věnovaných finanční krizi. Byly vymezeny otázky, jimiž se zmíněné summity mají zabývat, jako je dohled nad finančními institucemi, činnost rizikových zajišťovacích fondů či úloha Mezinárodního měnového fondu (MMF). V usnesení ze dne 22. října o říjnovém zasedání Evropské rady požadoval Evropský parlament opatření zaměřená na zlepšení finančního řízení. Zopakoval výzvu ve prospěch legislativních finančních opatření určených k posílení rámce regulace a dohledu a řešení krizí na úrovni Evropské unie; konkrétně jde o: regulaci bank a dohled nad nimi, úlohu ratingových agentur, sekuritizaci a dohled nad ní, zajišťovací fondy a další typy nových institucí, úlohu pákového efektu, požadavky transparentnosti, pravidla pro likvidace, vyjasnění trhů OTC a mechanismy pro předcházení krizím. Zasedání Rady dne 4. listopadu bylo rovněž z velké části věnováno reakci na finanční krizi. Diskuse se týkaly zejména dalšího úsilí vynakládaného na řešení krize. Ministři financí rovněž zmínili koordinaci vnitrostátních opatření na podporu finančního sektoru, poskytnutí pomoci evropským zemím postiženým krizí a společné poselství, které musí Evropa přinést v rámci diskuse o novém přístupu k mezinárodnímu finančnímu systému. Rada schválila úvěr Maďarsku ve výši 6,5 miliardy EUR (45), aby mohlo čelit silným tlakům, které pociťují jeho finanční trhy. K tomuto úvěru se přidává finanční pomoc poskytnutá Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou na podporu střednědobé platební bilance. Skupina odborníků na vysoké úrovni zabývající se finančním dohledem (skupina zřízená předsedou Komise) se poprvé sešla dne 12. listopadu s cílem předložit Komisi doporučení k posílení evropského systému dohledu a zabývat se spoluprací evropských orgánů dohledu a jejich mezinárodních partnerů (46). Týž den přijala Komise návrh nařízení o ratingových agenturách (47). Cílem návrhu je zavést právně závazný režim registrace a externího dohledu, kdy by evropské regulační orgány měly za úkol dohlížet nad politikami a postupy používanými ratingovými agenturami. Během zasedání dne 2. prosince schválila Rada zvýšení stropu pomoci, která může být poskytnuta v případě finančních potíží členského státu mimo eurozónu, z 12 na 25 miliard EUR (48). Tím, že se jednalo o reakci na finanční krizi, trvala Rada konkrétně na nezbytném a bezodkladném zavedení vnitrostátních režimů podpory bankovního sektoru, pokud jde o záruky, ale rovněž (a zejména) o programy rekapitalizace. Plán oživení evropské ekonomiky S cílem čelit zpomalení hospodářství vyplývajícímu z finanční krize předložila Komise dne 29. října sdělení s názvem „Od finanční krize k vzestupu: Evropský rámec pro činnost“ (49). Navrhuje v něm akční plán, jehož cílem je podpora hospodářské činnosti v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu v Evropě. Plán by se měl rozvíjet ve třech hlavních oblastech: nová struktura finančních trhů na úrovni Evropské unie, řešení dopadu na reálnou ekonomiku, globální odpověď na finanční krizi. (45) (46) (47) (48) (49)

CS

KOM(2008) 716. IP/08/1679. KOM(2008) 704. Nařízení (ES) č. 1360/2008 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008). KOM(2008) 706.

19

CS

Dále Komise dne 26. listopadu přijala Plán evropské hospodářské obnovy (50). Plán byl předložen v souladu s Lisabonskou strategií a spočívá na dvou hlavních pilířích. Prvním pilířem je injekce do hospodářství vedoucí ke stimulaci kupní síly, podpoře poptávky a stimulaci důvěry. Komise navrhuje, aby se členské státy a Evropská unie dohodly na okamžitém rozpočtovém stimulu ve výši 200 miliard EUR (1,5 % HDP), kterým by poskytly impuls k podpoře poptávky, což je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Druhý pilíř je založen na potřebě přímého krátkodobého opatření na posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy. Plán obsahuje komplexní program k přímému opatření v podobě „chytrých“ investic. Chytré investice znamenají investování do dovedností, jež odpovídají budoucím potřebám: investování do energetické účinnosti k vytváření pracovních míst a úsporám energie, investování do čistých technologií s cílem podpořit odvětví jako např. stavebnictví a automobilový průmysl ve využívání nízkouhlíkové technologie budoucnosti a investování do infrastruktury a vzájemného propojení s cílem podpořit účinnost a inovace. Dne 2. prosince schválila Rada příspěvek k prosincovému zasedání Evropské rady týkající se evropského plánu hospodářského oživení. Rada podpořila zejména oživení v řádu 1,5 % evropského HDP. Vzhledem k tomu, že se jedná o opatření přijatá na podporu činnosti členských států, musí se provádět koordinovaným způsobem a zohlednit odlišnost situace v jednotlivých členských státech. Na svém zasedání ve dnech 11. a 12. prosince pak Evropská rada evropský plán hospodářského oživení potvrdila. V souladu s uvedeným plánem přijala Komise (51) dne 17. prosince Přechodný rámec pro opatření státní podpory, kterým dává členským státům dodatečné možnosti čelit dopadům omezení dostupnosti úvěrů na reálnou ekonomiku. Komise mimoto dne 10. prosince navrhla revidovat víceletý finanční rámec (2007–2013) (52). Navrhuje, aby se v letech 2009 a 2010 uvolnila dodatečná částka 5 miliard EUR na projekty transevropského energetického propojení a širokopásmové infrastruktury. Komise mimoto dne 16. prosince přijala balíček opatření s cílem usnadnit provádění plánu hospodářské obnovy a posílit Lisabonskou strategii (53). Mezinárodní summit G20 Mezinárodní summit hlavních zemí a institucí dotčených finanční krizí se konal ve Washingtonu dne 15. listopadu a jeho cílem bylo projednat případnou reformu mezinárodního finančního systému. Summitu předcházelo neformální setkání hlav států a předsedů vlád Evropské unie v Bruselu dne 7. listopadu a jednání ministrů financí zemí G8 v São Paulu ve dnech 8. a 9. listopadu. Na summitu se sešli hlavy států a předsedové vlád zemí G20, generální tajemník Organizace spojených národů, výkonný ředitel MMF, prezident Světové banky, předseda Komise a předseda Fóra pro finanční stabilitu, kteří přijali prohlášení k finančním trhům a světové ekonomice. Summit, jenž se konal z iniciativy Evropské unie, vymezil ambiciózní pracovní program, jehož cílem je společné oživení světové ekonomiky, účinnější regulace finančních trhů, kvalitnější globální řízení a odmítnutí protekcionismu.

(50) (51) (52) (53)

CS

KOM(2008) 800. IP/08/1993. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Hospodářská soutěž“ – „Státní podpora“ této zprávy. KOM(2008) 859. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy.

20

CS

Obecné reference a další užitečné odkazy • Informace pro tisk ohledně finanční krize: http://europa.eu/press_room/press_packs/crisis/index_en.htm Kapitola II Cíl prosperity Oddíl 1 2.1. Hospodářské a sociální prostředí Souvislosti Obnovená Lisabonská strategie, jejímž cílem je zabezpečit Evropě do budoucnosti prosperitu, spravedlnost a udržitelné životní prostředí, se zaměřuje na růst a zaměstnanost v kontextu globalizace a udržitelného rozvoje. V roce 2007 instituce konstatovaly, že strategie vymezená v roce 2005 začíná přinášet výsledky. Komise tedy navrhla program pro nový tříletý cyklus. Zároveň se pro Unii staly prioritou dvě ze sedmi výzev strategie pro udržitelný rozvoj: změna klimatu a udržitelná energetika. V roce 2007 zahájila Evropská rada novou éru evropské energetické politiky, když přijala ambiciózní a závazné cíle do roku 2020 co do snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie a biopaliv, jakož i zachycování a skladování uhlíku. 2.1.1. Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost Evropská rada ve dnech 13. a 14. března zahájila druhý tříletý cyklus obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost (2008–2010). Potvrdila, že stávající integrované hlavní směry (hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry pro zaměstnanost) a čtyři prioritní oblasti působnosti vymezené Evropskou radou na jaře roku 2006 (znalosti a inovace, podnikatelské prostředí, zaměstnanost a energetika a změna klimatu) platí i nadále. Zdůraznila rovněž, že po roce 2010 bude na úrovni Evropské unie třeba udržet závazek ve prospěch strukturálních reforem, udržitelného rozvoje, jakož i sociální soudržnosti, aby se upevnil pokrok dosažený v rámci obnovené Lisabonské strategie. Vyzvala Komisi, Radu a národní koordinátory pro Lisabonskou strategii k zahájení úvah o budoucnosti Lisabonské strategie v období po roce 2010. Dne 16. prosince přijala Komise balíček opatření určený ke snazšímu zavádění Plánu evropské hospodářské obnovy ze dne 26. listopadu (54) a k posílení Lisabonské strategie. Uvedený balíček opatření obsahuje zprávu o provádění a budoucí priority Lisabonské strategie (55). Komise rovněž přezkoumala problematiku Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), aby maximalizoval svůj potenciál v oblasti napomáhání opětovnému profesnímu

(54) (55)

CS

KOM(2008) 800. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Plán oživení evropské ekonomiky“ této zprávy. KOM(2008) 881.

21

CS

začlenění pracovníků (56). Přijala rovněž sdělení s názvem „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ (57), které představuje první hodnocení budoucích potřeb Evropské unie v oblasti nových dovedností a pracovních míst do roku 2020 (58). Další sdělení přijaté v rámci balíčku ze dne 16. prosince vysvětluje, jak mohou členské státy využít fondy politiky soudržnosti, aby stimulovaly hospodářství v krátkém období a zároveň vyřešily dlouhodobé výzvy, jako je zlepšení konkurenceschopnosti a přechod na nízkouhlíkové hospodářství (59). Z celkového rozpočtu na politiku soudržnosti (2007–2013) je 230 miliard EUR určeno na investice zaměřené na čtyři prioritní oblasti obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Sdělení, které představuje okamžité priority spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na období 2009–2010, jakož i dlouhodobé strategické úkoly, bylo rovněž přijato v souvislosti s balíčkem k Lisabonské strategii (60). Balíček také obsahuje sdělení o vnějším rozměru Lisabonské strategie (61), které je založeno na plánu obnovy a návrzích s cílem zlepšit mezinárodní spolupráci Evropské unie v oblasti správních předpisů a zajistit spravedlivý a otevřený přístup na trhy třetích zemí. Obsahuje rovněž zprávu o přezkumu jednotného trhu (62). Mimoto přijal Výbor regionů během svého zasedání ve dnech 26. a 27. listopadu předběžné stanovisko, v němž zdůrazňuje nezbytnost lepší koordinace politik růstu a zaměstnanosti na různých úrovních správy. 2.1.2. Strategie pro udržitelný rozvoj Cílem revidované strategie pro udržitelný rozvoj z června 2006 je čelit sedmi prioritním výzvám, jimiž jsou: změna klimatu a čistá energie, udržitelná doprava, udržitelná spotřeba a výroba, ochrana a řízení přírodních zdrojů, veřejné zdraví, sociální začlenění, demografie a migrace a celosvětová chudoba. Na základě této revidované strategie pokračovala Evropská unie v průběhu roku v integraci udržitelného rozvoje do všech svých politik. Hlavní dlouhodobý cíl udržitelného rozvoje, který se váže ke kvalitě života, mezigenerační spravedlnosti a dlouhodobé životaschopnosti evropské společnosti, a střednědobý cíl pro růst a zaměstnanost podle Lisabonské strategie dále konvergovaly. Na evropské úrovni příklady této konvergence zahrnují: politické priority v oblasti energetiky a změny klimatu, jednotný trh, který je důkazem, že otevření trhu může přinést zlepšení kvality života, pokud je doprovázeno sociálními a environmentálními opatřeními, obnovenou sociální agendu usilující o lepší příležitosti a přístup pro evropské občany a posílení solidarity s těmi, kdo ji potřebují, jakož i snahu o zlepšení právní úpravy,

(56) (57) (58) (59) (60) (61) (62)

CS

KOM(2008) 867. KOM(2008) 868. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Zaměstnanost“ této zprávy. KOM(2008) 876. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Regionální rozměr a politika soudržnosti“ – „Politika soudržnosti“ této zprávy. KOM(2008) 865. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Vzdělávání, výchova, učení“ – „Celoživotní vzdělávání a odborná příprava“ této zprávy. KOM(2008) 874. Viz kapitola V, oddíl 2, část „Mezinárodní obchod“ – „Strategie přístupu na trhy“ této zprávy. SEK(2008) 3064. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Pokrok v oblasti vnitřního trhu“ – „Přezkum jednotného trhu“ této zprávy.

22

CS

která by podpořila důsledné uplatňování politik tím, že se bude požadovat systematické hodnocení hospodářských a sociálních dopadů a environmentálních vlivů. Důraz byl kladen na efektivní uplatňování politik, které přinesou měřitelné reálné výsledky. Jak je stanoveno v revidované strategii, zveřejnila Komise v roce 2008 příručku pro občany ke zmíněné strategii, která vysvětluje přístup a cíle Evropské unie v dané oblasti a uvádí konkrétní příklady, jak mohou občané přispět k udržitelnému rozvoji. Na základě požadavku Evropské rady z prosince 2007 předloží Komise příští zprávu o strategii v červnu 2009. 2.1.3. Makroekonomický rámec Obecné aspekty Hospodářské klima roku 2008 bylo poznamenáno nejprve nárůstem, později poklesem cen základních komodit, turbulencemi na finančních trzích a zpomalením hospodářství. Řešení k omezení dopadů rostoucích cen potravin na světových trzích bylo předloženo ve sdělení ze dne 20. května (63). Dne 13. června následovalo sdělení k vyšším cenám ropy (64). Tato dvě sdělení byla přezkoumána během zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. června. Pokud jde o turbulence, ke kterým došlo na finančních trzích od měsíce září, okamžitou reakcí Evropské unie se zabývá oddíl 4 (65). Další opatření týkající se finančních trhů jsou podrobně uvedena v části „Finanční systémy“ tohoto oddílu (viz níže). Zpomalení hospodářství potvrdila podzimní hospodářská prognóza na období 2008–2010, kterou Komise představila dne 3. listopadu. V této fázi hospodářského cyklu přijala Komise dne 29. října sdělení nazvané „Od finanční krize k vzestupu: Evropský rámec pro činnost“ (66) a dne 26. listopadu Plán evropské hospodářské obnovy (67). Tyto dvě iniciativy jsou rovněž popsány v oddílu 4 (68). Pokud jde o aktualizaci, která v roce 2008 proběhla u hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství pro období 2008–2010, Rada přijala v tomto ohledu doporučení dne 14. května (69). Finanční systémy Dne 27. února předložila Komise dvě sdělení – první se týkalo adaptace evropského a světového finančního systému na změny a mělo za cíl posílit finanční stabilitu (70), druhé se týkalo státních investičních fondů (71). (63) (64) (65) (66) (67) (68) (69)

CS

KOM(2008) 321 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Viz kapitola III, oddíl 2, část „Zemědělství a rozvoj venkova“ – „Ceny zemědělských produktů a související opatření“ této zprávy. KOM(2008) 384 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Energetika“ – „Obecné aspekty“ a kapitola III, oddíl 2, část „Rybolov a námořní záležitosti“ – „Hlavní směry společné rybářské politiky“ této zprávy. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Reakce Evropy na finanční krizi“ této zprávy. KOM(2008) 706. KOM(2008) 800. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Plán oživení evropské ekonomiky“ této zprávy. Úř. věst. L 137, 27.5.2008 a Úř. věst. L 139, 29.5.2008.

23

CS

Co se týče finanční stability, Komise si přála, aby Evropská rada potvrdila zásady, díky nimž bude úsilí Unie směřovat ke zvyšování transparentnosti finančních trhů, k posilování obezřetnostního dohledu a řízení rizik a k vypracování hlavních rysů opatření, jež je třeba provést. Toto sdělení spadá do rámce cestovní mapy přijaté Radou v říjnu 2007. Sdělení ke státním investičním fondům se zabývá tématy, která souvisejí se státními investičními fondy jakožto zvláštní kategorií přeshraničních investic. Ukazuje, jak může společný přístup nalézt správnou rovnováhu mezi řešením obav vyvolaných státními investičními fondy a zachováním sdílených výhod otevřeného investičního prostředí. Evropská rada ve dnech 13. a 14. března dospěla k závěru, že pro zajištění větší stability finančních trhů jsou nutná opatření k posílení jejich transparentnosti a fungování a k dalšímu zlepšení prostředí v oblasti dohledu a regulace, a to na úrovni členských států, Evropské unie i na celosvětové úrovni. Zvláštní pozornost byla rovněž věnována otázce budoucnosti státních investičních fondů. V souladu s požadavkem Evropské rady schválila Rada ve svých závěrech ze dne 14. května opatření a postupy, které je třeba realizovat pro zlepšení mechanismů Evropské unie v oblasti finančního dohledu a finanční stability. Rada rovněž aktualizovala cestovní mapy týkající se jednak posílení mechanismů Unie v oblasti finanční stability a opatření přijatých s cílem čelit finanční krizi (cestovní mapa přijatá v říjnu 2007) a jednak přezkumu Lamfalussyho regulačního procesu pro finanční služby (cestovní mapa přijatá v prosinci 2007). Opatření přijatá v reakci na finanční krizi jsou rozebrána v kapitole I, oddílu 4. Pakt o stabilitě a růstu Instituce Společenství provedly roční prověření stavu každého z členských států. Na základě doporučení Komise vydala poté Rada své stanovisko k aktualizovaným programům stability a konvergenčním programům EU-27 (72). Řízení o nadměrném schodku doznalo v roce 2008 následujícího vývoje: • náprava situace v Itálii, Portugalsku, na Slovensku, v České republice a v Polsku vedla Radu k tomu, aby dle doporučení Komise zrušila dřívější rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, a to u prvních čtyř uvedených zemí dne 3. června (73) a v případě Polska dne 8. července (74); • dne 8. července (75) přijala Rada rozhodnutí o existenci nadměrného schodku ve Spojeném království spojené s doporučením opatření, která mají být přijata k nápravě situace. V reakci na výjimečné okolnosti vyvolané finanční krizí rozhodla Evropská rada ve dnech 15. a 16. října, že se rozpočtové politiky musí i nadále pohybovat v mezích revidovaného

(70) (71) (72) (73) (74) (75)

CS

KOM(2008) 122 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 115 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Úř. věst. C 49, 22.2.2008, Úř. věst. C 73, 19.3.2008, Úř. věst. C 74, 20.3.2008, Úř. věst. C 75, 26.3.2008 a Úř. věst. C 182, 19.7.2008. Rozhodnutí 2008/560/ES, 2008/561/ES, 2008/562/ES a 2008/563/ES (Úř. věst. L 181, 10.7.2008). Rozhodnutí 2008/622/ES (Úř. věst. L 200, 29.7.2008). Rozhodnutí 2008/713/ES (Úř. věst. L 238, 5.9.2008).

24

CS

Paktu o stabilitě a růstu, při jehož uplatňování by měla být rovněž zohledněna mimořádná situace, ve které se Unie nachází, jak ostatně stanoví pravidla tohoto paktu. Kvalita a udržitelnost veřejných financí Dne 24. června předložila Komise sdělení „Veřejné finance v HMU – 2008 – Role kvality veřejných financí v rámci řízení EU“ (76). Toto sdělení obsahuje hlavní body zprávy o předchozím rozpočtovém vývoji a rizicích pro budoucnost, jakož i návrhy, jejichž cílem je posílit efektivitu preventivní části Paktu o stabilitě a růstu, přičemž zejména zdůrazňují význam lepšího začlenění kvality veřejných financí do hospodářského dohledu. Rada vyjádřila svůj pohled na kvalitu veřejných financí ve svých závěrech ze dne 14. května. Zdůraznila nutnost posílení úsilí v zájmu lepšího hodnocení a analýzy kvality veřejných financí a jejího dopadu na růst. Uvedla, že se k otázce veřejných financí vrátí v roce 2009. Hospodářská a měnová unie V obecné rovině přijala Komise dne 7. května sdělení nazvané „Deset let HMU: úspěchy a problémy po prvních deseti letech fungování hospodářské a měnové unie“ (77). Analyzuje výkonnost hospodářství eurozóny od zavedení jednotné měny v roce 1999. Vyjmenovává rovněž cíle, jichž se má dosáhnout, a úkoly, které eurozónu čekají, a navrhuje politický program, který hospodářské a měnové unii (HMU) umožní pokračovat úspěšným směrem. Konkrétněji se pak Komise ve svém sdělení ze dne 18. dubna nazvaném „Zavádění eura na Kypru a Maltě“ (78) dotkla hlavních aspektů procesu přechodu na euro, výměny hotového oběživa, převodu finančních a administrativních systémů, skutečného a vnímaného dopadu zavedení eura na ceny a názoru občanů na informační a komunikační kampaň. Pokud jde o budoucí rozšíření eurozóny, Komise ve své konvergenční zprávě ze dne 7. května (79) konstatovala, že z posuzovaných členských států pouze Slovensko splňuje podmínky pro přijetí eura. Na základě této zprávy a zprávy Evropské centrální banky pak Komise přijala návrh přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (80). Poté, co se ve prospěch návrhu vyjádřila červnová Evropská rada, a na základě kladného stanoviska Evropského parlamentu bylo toto rozhodnutí přijato Radou dne 8. července (81). Komise poté předložila Sedmou (82) a Osmou (83) zprávu o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny (dne 18. července a 12. prosince). 2.1.4. Daně Obecné aspekty

(76) (77) (78) (79) (80) (81) (82) (83)

CS

KOM(2008) 387 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 238. KOM(2008) 204 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 248. KOM(2008) 249. Rozhodnutí 2008/608/ES (Úř. věst. L 195, 24.7.2008). KOM(2008) 480. KOM(2008) 843.

25

CS

Rada dne 14. května přijala závěry o daňových otázkách souvisejících s příslušnými dohodami s třetími zeměmi. Zdůrazňuje význam zavedení zásad dobrého řízení v daňové oblasti na co nejširším zeměpisném základě. Pokud jde o boj proti škodlivé daňové soutěži, přijala Rada závěry týkající se kodexu chování v oblasti zdanění podniků (3. června), jakož i nový pracovní program skupiny odpovědné za tento kodex chování (2. prosince). Evropský parlament přijal dne 2. září usnesení o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým podvodům, která má řešit daňové ztráty způsobené daňovými podvody tím, že budou stanoveny oblasti, v nichž lze zlepšit právní předpisy ES i správní spolupráci členských států a účinně podpořit omezování daňových podvodů, aniž by došlo k vytvoření zbytečné zátěže pro daňové správy i daňové poplatníky. Dne 9. října přijala Komise zprávu o závěrečném hodnocení programu Fiscalis 2003– 2007 (84). Závěry naznačují, že program umožnil zlepšit řádné fungování systémů zdanění na vnitřním trhu posílením spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich správami a úředníky. Přímé daně V návaznosti na závěry Rady ze dne 14. května předložila Komise dne 15. září svou první zprávu (85) o fungování směrnice o zdanění úspor (86). Tato zpráva obsahuje hodnocení důsledků směrnice a předkládá stanovisko Komise, pokud jde o možné změny oblasti její působnosti. Na základě této zprávy přijala Komise dne 13. listopadu návrh změny této směrnice s cílem odstranění daňových úniků (87). Mimoto Rada přijala dne 2. prosince usnesení o koordinaci systémů přímého zdanění v oblasti zdanění při odchodu společností. Nepřímé daně V roce 2008 Rada schválila různé legislativní návrhy týkající se nepřímého zdanění: • dne 12. února balíček opatření s cílem zjednodušit platbu a vrácení DPH v rámci Evropské unie (88). Tento balíček týkající se DPH zahrnuje: směrnici o místě poskytnutí služby; zjednodušené jednotné správní místo pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronického obchodu; směrnici o postupech vrácení DPH pro neusazené podniky; nařízení o výměně informací mezi členskými státy, která je nezbytná pro uplatňování nových ustanovení; • týž den směrnici o nepřímých daních z kapitálových vkladů (směrnice o dani z kapitálu) (89). Cílem této směrnice je posílit právní jistotu větší jasností, racionalitou a zjednodušením právních předpisů v této oblasti;

(84) (85) (86) (87) (88) (89)

CS

KOM(2008) 623. KOM(2008) 552. Směrnice 2003/48/ES (Úř. věst. L 157, 26.6.2003). KOM(2008) 727. Směrnice 2008/8/ES, 2008/9/ES a nařízení (ES) č. 143/2008 (Úř. věst. L 44, 20.2.2008). Směrnice 2008/7/ES (Úř. věst. L 46, 21.2.2008).

26

CS

• dne 26. května směrnici o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (90). V této souvislosti přijala Komise dne 28. listopadu nařízení, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením zmíněné směrnice (91); • dne 9. června změnu rozhodnutí o režimu tzv. „octroi de mer“ (přístavní daně) ve francouzských zámořských departementech (92), aby bylo možné zohlednit vznik nových produkcí ve francouzském departementu Guyana, na něž se současné právní předpisy Evropské unie nevztahují; • dne 16. prosince směrnici o obecné úpravě spotřební daně (93) zaměřenou na posílení boje proti daňovým podvodům a zjednodušení postupů použitelných na pohyb výrobků podléhajících spotřební dani; • týž den změnu směrnice o DPH (94) a nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH (95) s cílem urychlit od roku 2010 shromažďování a výměnu informací o plněních uvnitř Společenství (96). Komise navrhla pro účinnější boj proti podvodům v oblasti DPH: • sdělení o opatřeních ke změně systému DPH pro boj proti podvodům (97), které má za cíl zejména zavedení zdanění dodávek uvnitř Společenství a zavedení obecného přenesení daňové povinnosti (dne 22. února); • novou řadu opatření, jakož i sdělení oznamující různé legislativní návrhy včetně harmonogramu (98). Opatření se týkají společné a nerozdílné odpovědnosti, jakož i osvobození od DPH při dovozu (dne 1. prosince). V návaznosti na sdělení Komise (99) o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU schválila Rada dne 7. října směry programu Eurofisc. Jedná se o opatření pro potírání podvodů v oblasti DPH a usnadnění výměny informací mezi daňovými orgány členských států o subjektech podezřelých z podvodů. V dalších oblastech Komise dne 7. července navrhla změnu směrnice o DPH, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty (100). Odvětví bydlení, restaurační a pohostinské služby a místně poskytované služby (konkrétněji služby s vysokým podílem lidské práce) tak spadají na seznam zboží a služeb způsobilých pro sníženou sazbu.

(90) (91) (92) (93) (94) (95) (96) (97) (98) (99) (100)

CS

Směrnice 2008/55/ES (Úř. věst. L 150, 10.6.2008). Nařízení (ES) č. 1179/2008 (Úř. věst. L 319, 29.11.2008). Rozhodnutí 2008/439/ES (Úř. věst. L 155, 13.6.2008). Směrnice 2008/118/ES (Úř. věst. L 9, 14.1.2009). Směrnice 2006/112/ES (Úř. věst. L 347, 11.12.2006). Nařízení (ES) č. 1798/2003 (Úř. věst. L 264, 15.10.2003). Směrnice 2008/117/ES a nařízení (ES) č. 37/2009 (Úř. L 14, 20.1.2009). KOM(2008) 109 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 807. KOM(2007) 758 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). KOM(2008) 428.

27

CS

V oblasti spotřebních daní z tabákových výrobků přijala Komise dne 16. července zprávu a návrh směrnice s cílem změnit platné právní předpisy Společenství (101). Návrh směrnice stanoví postupné zvyšování minimálních úrovní zdanění ve Společenství použitelných na cigarety a jemně řezaný tabák k ručnímu balení do roku 2014. Aktualizuje rovněž definice různých typů tabákových výrobků a činí předpisy o zdanění transparentnějšími. Zpráva a návrh hodnotí situaci na trhu tabáku a navrhují případná opatření vhodná k modernizaci spotřebních daní na tabákové výrobky. 2.1.5. Hospodářská soutěž Obecné aspekty V roce 2008 politika hospodářské soutěže nadále zachovávala a uplatňovala podmínky, jež umožňují trhům působit v soutěžním rámci v zájmu evropských podniků i evropských spotřebitelů. Prováděná opatření spočívala v tom, že na straně jedné došlo k zaměření na selhávání trhu související s protisoutěžním chováním hospodářských subjektů, jakož i s některými tržními strukturami, a na druhé straně v tom, že se přispívalo k uplatnění celkového rámce hospodářské politiky příznivého pro výkon skutečné hospodářské soutěže, a to ve všech hospodářských odvětvích. Komise navíc dne 16. června předložila přehled hlavních událostí v oblasti politiky hospodářské soutěže v roce 2007 (102). Státní podpora Dne 21. května (103) a 17. listopadu (104) aktualizovala Komise přehled ukazatelů pro státní podporu. V jarní aktualizaci se zaměřila na situaci v oblasti státní podpory ve prospěch ochrany životního prostředí. V podzimní aktualizaci zdůrazňuje tendenci ke snížení či stagnaci objemu státní podpory ve většině států. Byla rovněž přezkoumána podpora poskytnutá bankovnímu sektoru v důsledku krize kolem rizikových hypoték (subprime). V konkrétněji vymezených oblastech přijala Komise dne 23. ledna pokyny (105) ke státní podpoře na ochranu životního prostředí. Tyto pokyny stanoví nové podmínky pro předmětnou podporu a nastolují důležitou rovnováhu mezi posílením ochrany životního prostředí a snížením narušení hospodářské soutěže (106). Dále Komise dne 20. května přijala nové sdělení o státních podporách ve formě záruk (107). Dne 6. srpna přijala Komise obecné nařízení o blokových výjimkách (108), kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem, čímž členským státům umožňuje poskytnout tuto podporu, aniž by ji musely předem oznámit Komisi. Nařízení schvaluje podporu ve prospěch malých a středních podniků, podporu na výzkum, inovace, regionální rozvoj, vzdělávání, zaměstnanost a podporu v podobě rizikového kapitálu. Schvaluje rovněž podporu na ochranu životního prostředí

(101) (102) (103) (104) (105) (106) (107) (108)

CS

KOM(2008) 460 a KOM(2008) 459. KOM(2008) 368. KOM(2008) 304. KOM(2008) 751. Úř. věst. C 82, 1.4.2008. Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Změna klimatu“ této zprávy. IP/08/764. Nařízení (ES) č. 800/2008 (Úř. věst. L 214, 9.8.2008).

28

CS

a opatření na podporu podnikání. Nařízení konsoliduje do jediného textu a uvádí do souladu pravidla, která byla dříve obsažena v pěti oddělených nařízeních, a rozšiřuje kategorie státních podpor, na něž se výjimka vztahuje. V reakci na turbulence, které se od září projevují na finančních trzích, bylo v oblasti státní podpory třeba přijmout početná mimořádná opatření (109). Politika hospodářské soutěže byla rozhodujícím přínosem pro koordinovaný postup Evropské unie vůči této finanční krizi, zároveň ponechala členským státům možnost zasahovat, pokud je to v závislosti na národních podmínkách nezbytné. V tomto smyslu přijala Komise dne 13. října sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (110). V souladu se směry vymezenými v uvedeném sdělení Komise zejména schválila plány podpory finančním institucím zaváděné některými členskými státy (111). Dne 5. prosince doplnila Komise dokument ze dne 13. října sdělením o způsobech rekapitalizace bank členskými státy, aby se navýšil přísun úvěrů do reálné ekonomiky, a to v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře (112). V rámci svého Plánu evropské hospodářské obnovy (113) přijala Komise dne 17. prosince přechodný rámec, který dává členským státům dodatečné možnosti čelit dopadům omezení dostupnosti úvěrů na reálnou ekonomiku (114). Tento nový rámec zavádí určitá dočasná opatření, která členským státům umožní napravit mimořádné obtíže, jimž podniky čelí při získávání zdrojů financování. Členské státy budou zejména moci, aniž by musely oznamovat jednotlivé případy, poskytovat zvýhodněné úvěry, snížit pojistné za úvěrové záruky, poskytovat rizikový kapitál pro malé a střední podniky a přímou podporu v maximální výši 500 000 EUR. Ze statistického hlediska zaznamenala Komise oproti roku 2007 snížení počtu oznámení o státní podpoře, jejichž počet v roce 2008 činí 660. Přijala rovněž 616 konečných rozhodnutí. Podporu schválila v přibližně 96 % případů, zatímco v případě zbylých 4 % přijala záporné rozhodnutí, jelikož zjistila, že opatření nejsou slučitelná s předpisy o státní podpoře a se společným trhem. Pravidla hospodářské soutěže pro podniky Kontrola spojování V oblasti spojování podniků zaznamenala Komise snížení počtu oznámení ve srovnání s rokem 2007. Více než 98 % oznámených kroků bylo schváleno, z toho většina ve lhůtě jednoho měsíce. U omezeného počtu případů bylo nicméně provedeno důkladné šetření. Komise tak zahájila důkladná šetření zejména v případě akvizičního plánu společnosti Thomson týkajícího se společnosti Reuters (115), nákupu čerpacích stanic Jet Conoco Phillips ve Skandinávii společností Statoil Hydro (116) a v oblasti droždí pro výrobu pečiva akvizice společnosti GBI business společností ABF (117). Z uvedených šetření vyplynulo, že by spojení

(109) (110) (111) (112) (113) (114) (115) (116) (117)

CS

Viz kapitola I, oddíl 4, část „Reakce Evropy na finanční krizi“ této zprávy. Úř. věst. C 270, 25.10.2008. Viz zejména IP/08/1496, IP/08/1497, IP/08/1589, IP/08/1600, IP/08/1601, IP/08/1609 a IP/08/1610. K(2008) 8259. KOM(2008) 800. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Plán oživení evropské ekonomiky“ této zprávy. IP/08/1993. IP/07/1460. IP/08/740. IP/08/591.

29

CS

tak, jak byla původně oznámena, významným způsobem bránila hospodářské soutěži. Aby rozptýlily obavy Komise, pozměnily strany zamýšlené kroky. Na základě toho Komise uvedená spojení schválila, a to dne 19. února (118), 21. října (119) a 23. září (120). Dohody a zneužití dominantního postavení Pokud jde o kartely, uložila Komise pokuty v celkové částce přibližně 3,2 miliardy EUR členům protiprávních kartelových dohod působících např. na trzích mezinárodních stěhovacích služeb (121), parafínových vosků (122), dovozu banánů (123) a produkce skla pro automobilový průmysl (124). V oblasti praktik omezujících hospodářskou soutěž přijala Komise dne 16. července rozhodnutí zakazující dvaceti čtyřem evropským organizacím pro kolektivní správu autorských práv omezovat nabídku svých služeb autorům a obchodním partnerům mimo své tuzemské území (125). Dne 26. listopadu přijala rozhodnutí, které má za následek otevření německého trhu elektrické energie konkurenci. Uvedené rozhodnutí činí právně závaznými závazky předložené producentem elektrické energie E.ON k nápravě problémů zjištěných v průběhu šetření vedeného podle pravidel Smlouvy o ES týkajících se zneužití dominantního postavení (126). Komise rovněž přijala dvě rozhodnutí významná pro dodržování pravidel hospodářské soutěže. Dne 30. ledna uložila společnosti E.ON Energie AG pokutu ve výši 38 milionů EUR (127) za to, že porušila pečeti, které Komise umístila v prostorách této společnosti během kontroly, a dne 27. února uložila společnosti Microsoft penále ve výši 899 milionů EUR (128) za to, že v požadované lhůtě nesplnila povinnosti, které jí příslušely podle rozhodnutí Komise z března 2004 (129). Komise také zahájila odvětvové šetření týkající se hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví. Šetření bylo podníceno informacemi, podle nichž se na evropském farmaceutickém trhu nemůže plně rozvinout hospodářská soutěž: na trhu se objevuje méně nových farmaceutických produktů a u vstupu generických léčiv na trh dochází někdy ke zdržení (130). Potvrzení proaktivní politiky Evropský parlament přijal dne 19. února prohlášení o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii. Vyzval Komisi, aby provedla šetření, jež zjistí, jaké důsledky s sebou nese koncentrace supermarketů EU pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a zejména aby posoudila veškeré případy zneužívání kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat. (118) (119) (120) (121) (122) (123) (124) (125) (126) (127) (128) (129) (130)

CS

IP/08/260. IP/08/1556. IP/08/1392. IP/08/415. IP/08/1434. IP/08/1509. IP/08/1685. IP/08/1165. IP/08/1774. IP/08/108. IP/08/318. IP/04/382. IP/08/49.

30

CS

Komise přijala dne 2. dubna Bílou knihu o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES (131). Tato bílá kniha analyzuje a předkládá návrhy politických možností a konkrétních opatření, která by lépe zajistila, aby všechny osoby, jež byly poškozeny porušením práva ES v oblasti hospodářské soutěže, měly přístup k účinným nápravným mechanismům a byly plně odškodněny za utrpěnou újmu. Dne 30. června (132) přijala Komise nařízení (133) o postupu při narovnání v případech kartelů, jakož i oznámení o tomto postupu (134). Uvedený postup umožní Komisi u některých případů kartelů dosáhnout narovnání jednodušším způsobem. Komise dne 1. července přijala pokyny o použití článku 81 Smlouvy o ES (ustanovení o dohodách omezujících hospodářskou soutěž) v námořní dopravě (135). Dne 28. října zahájila Komise konzultaci týkající se fungování nařízení o spojování (136). Cílem tohoto přezkoumání je posoudit způsob, jak pravidla vztahující se k prahovým hodnotám pro pravomoc a mechanismům postoupení případu fungovala v praxi během čtyř let uplatňování nařízení. Dne 5. prosince byly rovněž zveřejněny pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele. Komise dá velkou prioritu případům, kdy v důsledku chování vylučujícího ostatní soutěžitele ze strany dominantního podniku existuje riziko nepříznivých účinků pro spotřebitele (137). Obecné reference a další užitečné odkazy • Lisabonská strategie: http://ec.europa.eu/growthandjobs/index_en.htm • Udržitelný rozvoj: http://ec.europa.eu/environment/eussd/ • Stabilizační a konvergenční programy, nadměrné schodky: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/index_cs.htm?cs_mid=57 0 • Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/home/html/index.en.html • Daně:

(131) (132) (133) (134) (135) (136) (137)

CS

KOM(2008) 165 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). IP/08/1056. Nařízení (ES) č. 622/2008 (Úř. věst. L 171, 1.7.2008). Úř. věst. C 167, 2.7.2008. SEK(2008) 2151. Nařízení (ES) č. 139/2004 (Úř. věst. L 24, 29.1.2004). KOM(2008) 832.

31

CS

http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/tax_policy/index_en.htm • Hospodářská soutěž, zakázané dohody omezující hospodářskou soutěž, státní podpory: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_cs.html • Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž: http://www.internationalcompetitionnetwork.org/ Oddíl 2 2.2. Stimulace prosperity Souvislosti Přezkum jednotného trhu zahájený v roce 2006 se završil v roce 2007 a ohlásil nový cyklus tohoto pilíře evropského integračního procesu. Nový přístup na úrovni Společenství je předzvěstí modernizace politiky Společenství, která má za cíl lépe využít důsledky globalizace, dát spotřebitelům větší moc, otevřít se malým podnikům, stimulovat inovace a udržovat vysoký standard v oblasti sociálních věcí a životního prostředí. 2.2.1. Pokrok v oblasti vnitřního trhu Přezkum jednotného trhu Dne 16. prosince přijala Komise zprávu s názvem „Přezkum jednotného trhu: rok poté“ (138). Zpráva uvádí, že politika jednotného trhu sehrála během roku 2008 klíčovou funkci v odpovědi, kterou Komise přinesla na finanční krizi a hospodářskou recesi. Zpráva popisuje řadu opatření, jež byla nebo budou přijata a jež umožní vznik příznivých podmínek pro opětovné oživení evropského hospodářství. Volný pohyb kapitálu a platební systémy Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) existuje od 28. ledna. Jejím cílem je vytvořit integrovaný trh platebních služeb v eurech, který je založen na skutečné hospodářské soutěži a který nerozlišuje mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami v rámci EU v eurech. Rada ve svých závěrech ze dne 22. ledna cíle SEPA podpořila. Komise přijala dne 11. února zprávu (139) o použití nařízení o přeshraničních platbách v eurech (140). Došla v ní k závěru, že by nařízení mělo být změněno, aby lépe bralo v potaz skutečnosti na trhu (zřízení SEPA) a bylo lépe sladěno se směrnicí o platebních službách na vnitřním trhu (141).

(138) (139) (140) (141)

CS

SEK(2008) 3064. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy. KOM(2008) 64 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). Nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 344, 28.12.2001). Směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007).

32

CS

Na základě této zprávy navrhla Komise dne 9. října změnu uvedeného nařízení (142). Návrhem by měla být rozšířena zásada rovnosti poplatků za platby inkasem. Dále obsahuje ustanovení k posílení ochrany zájmů a práv spotřebitelů v případě právních sporů pramenících z přeshraničních plateb a ke zjednodušení oznamování statistických údajů. V rámci úsilí o vytvoření skutečného jednotného trhu Evropské unie služeb elektronických peněz přijala Komise dne 13. října návrh směrnice (143), kterou se mění směrnice o elektronických penězích (144) a směrnice o platebních službách (145). Jeho cílem je umožnit vznik nových, inovativních a bezpečných služeb elektronických peněz, zajistit přístup na trh novým subjektům a podpořit skutečnou a účinnou hospodářskou soutěž mezi všemi účastníky trhu. Volný pohyb zboží Evropský parlament a Rada přijaly dne 9. července legislativní balíček (146), který má za cíl jednak zjednodušit volný pohyb zboží v rámci vnitřního trhu odstraněním zbývajících překážek obchodu, jednak zlepšit konkurenceschopnost a bezpečnost spotřebitelů. Tento balíček obsahuje nařízení, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, nařízení, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a rozhodnutí o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Ve specifičtější oblasti změnily Evropský parlament a Rada (147) dne 21. května směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní (148). Nová směrnice stanoví zejména povinné označování při produkci takzvaných střelných zbraní k civilnímu použití, jakož i lhůtu pro uchovávání údajů o pohybu zbraní na nejméně 20 let. Další ustanovení (o deaktivaci zbraní nebo problému napodobenin pravých střelných zbraní) vznikla ze stejného popudu, a sice snahy o zajištění bezpečnosti, dříve než jsou tyto typy produktů uvedeny na vnitřní trh. Volný pohyb služeb a svoboda usazování Služby obecného zájmu Služby obecného hospodářského zájmu byly předmětem stanoviska z vlastní iniciativy Evropského hospodářského a sociálního výboru přijatého dne 14. února s názvem „Nezávislé hodnocení služeb obecného zájmu“ (149). Výbor je toho názoru, že hodnocení musí sloužit ke zlepšení efektivity a účinnosti služeb obecného hospodářského zájmu, jejich lepšímu přizpůsobení novým potřebám občanů a podniků, jakož i k poskytnutí nástroje veřejným orgánům pro co nejlepší rozhodování. Kromě toho předložil Výbor dne 10. července průzkumné stanovisko, které poukazuje na skutečnost, že by měl být naléhavě uznán význam odvětví služeb pro hospodářský a sociální rozvoj.

(142) (143) (144) (145) (146) (147) (148) (149)

CS

KOM(2008) 640. KOM(2008) 627. Směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000). Směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007). Nařízení (ES) č. 764/2008 a (ES) č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008). Směrnice 2008/51/ES (Úř. věst. L 179, 8.7.2008). Směrnice 91/477/EHS (Úř. věst. L 256, 13.9.1991). Úř. věst. C 162, 25.6.2008.

33

CS

Služby s podmíněným přístupem Dne 30. září Komise přijala druhou zprávu (150) o provádění směrnice o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem (151). Ve zprávě se konstatuje, že provádění směrnice na vnitrostátní úrovni by mohlo být zlepšeno. Zároveň je vyzdvihován význam směrnice pro ochranu před pirátstvím tradičních služeb placené televize, jakož i všech nových typů služeb s podmíněným přístupem (jako je video na vyžádání, internet nebo mobilní televize (jejíž podpora je předmětem pokynů (152) zveřejněných Komisí dne 10. prosince). Zpráva lituje, že se přeshraniční nabídky rozvíjely jen slabě, i když mnozí evropští občané využívají svobodu volného pohybu po celé Evropě a rádi by měli přístup ke službám ze státu svého původu. Komise dále navrhuje, aby Evropská unie ratifikovala Evropskou úmluvu Rady Evropy o právní ochraně služeb na základě podmíněného přístupu. Stejný den ustavila skupinu odborníků z členských zemí zabývající se podmíněným přístupem. Finanční služby V této oblasti přijala Komise dne 23. dubna návrh směrnice (153), jejímž prostřednictvím mají být oba hlavní nástroje Společenství týkající se neodvolatelnosti zúčtování a dohod o finančním zajištění přizpůsobeny vývoji na finančních trzích a změněným právním přepisům (154). Dne 16. července Komise navrhla revizi rámce Společenství pro investiční fondy (155). Návrhy na změny směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (směrnice SKIPCP), které jsou harmonizovány na evropské úrovni, by měly přispět k odstranění správních překážek přeshraničního uvádění fondů na trh. Dne 17. července byl Evropskou centrální bankou oficiálně zahájen projekt TARGET2Securities (T2S) (156). TARGET2-Securities je platforma, která zúčastněným institucím umožňuje centralizované dodávání cenných papírů denominovaných v eurech (systém bude otevřen rovněž jiným měnám). Platforma je služba nabízená centrálním depozitářům cenných papírů a má být spravována ECB a centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro. Komise je oficiálním členem skupiny a koordinuje provádění projektu. Dále navrhla Komise v rámci opatření reagujících na finanční krizi revizi směrnice o kapitálových požadavcích (157), revizi právních předpisů Společenství týkajících se systémů pojištění vkladů (158) a nařízení o ratingových agenturách (159). Tyto iniciativy jsou podrobně popsány v kapitole I, oddílu 4 (160). Kromě toho přijala Rada dne 3. června a dne 3. prosince závěry o zúčtování a vypořádání.

(150) (151) (152) (153) (154) (155) (156) (157) (158) (159) (160)

CS

KOM(2008) 593. Směrnice 98/84/ES (Úř. věst. L 320, 28.11.1998). KOM(2008) 845. KOM(2008) 213 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 166, 11.6.1998) a 2002/47/ES (Úř. věst. L 168, 27.6.2002). KOM(2008) 458. IP/08/1193. KOM(2008) 602. KOM(2008) 661. KOM(2008) 704. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Reakce Evropy na finanční krizi“ této zprávy.

34

CS

Poštovní služby Dne 20. února přijaly Evropský parlament a Rada směrnici (161), kterou se mění poštovní směrnice (162) s ohledem na dokončení vnitřního trhu Společenství v oblasti poštovních služeb. Jako konečná lhůta pro úplné otevření trhu byl stanoven 31. prosinec 2010, přičemž byla některým členským státům dána možnost toto otevření posunout o maximálně dva roky. Přijetí znamená vstup směrnice v platnost a je začátkem nového období, ve kterém budou postupně rušeny zákonné monopoly poštovních služeb. Tato směrnice je výsledkem širokého politického konsenzu ohledně budoucnosti předpisového rámce pro evropské poštovní služby. Dne 22. prosince přijala Komise zprávu o uplatňování poštovní směrnice (163). Právo společností a řízení podniků Komise přijala dne 17. dubna a dne 24. září v rámci svého programu pro rok 2008 týkajícího se snížení správních nákladů návrhy směrnic (164), jejichž cílem je změnit určité povinnosti v oblasti práva společností. Předložené návrhy mají zjednodušit jak povinnosti týkající se zveřejňování (165) a překladu (166) určitých typů společností, tak požadavků na oznamování a zveřejňování vnitrostátních projektů fúze (167) či rozdělení (168) akciových společností Evropské unie. Dne 25. června přijala Komise v souladu se svojí představou modernizace politiky jednotného trhu (169) iniciativu, kterou se zavádí nová evropská právní forma, která má zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků zjednodušením jejich usazování a činnosti v rámci jednotného trhu. Dále Komise navrhla nařízení týkající se statutu evropské soukromé společnosti (Societas Privata Europaea – SPE) (170). Tento nový statut umožní malým a středním podnikům založit společnost v jedné jediné právní formě, a sice nezávisle na tom, zda je činná přeshraničně, nebo pouze ve svém členském státě původu. Dne 30. září přijala Komise sdělení (171) o přezkumu provádění směrnice (172), která doplňuje statut evropské společnosti (173) s ohledem na účast zaměstnanců. Účetnictví a audit V oblasti účetnictví přijala Komise dne 17. dubna návrh směrnice (174), kterou se mění určité povinnosti zveřejňování ročních účetních závěrek pro středně velké podniky (175), jakož i povinnost vypracovat konsolidované účetní závěrky (176).

(161) (162) (163) (164) (165) (166) (167) (168) (169) (170) (171) (172) (173) (174) (175)

CS

Směrnice 2008/6/ES (Úř. věst. L 52, 27.2.2008). Směrnice 97/67/ES (Úř. věst. L 15, 21.1.1998). KOM(2008) 884 a SEK(2008) 3076. KOM(2008) 194 a KOM(2008) 576. Směrnice 68/151/EHS (Úř. věst. L 65, 14.3.1968). Směrnice 89/666/EHS (Úř. věst. L 395, 30.12.1989). Směrnice 78/855/EHS (Úř. věst. L 295, 20.10.1978). Směrnice 82/891/EHS (Úř. věst. L 378, 31.12.1982). KOM(2007) 724 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). KOM(2008) 396. KOM(2008) 591. Směrnice 2001/86/ES (Úř. věst. L 294, 10.11.2001). Nařízení (ES) č. 2157/2001 (Úř. věst. L 294, 10.11.2001). KOM(2008) 195. Směrnice 78/660/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978).

35

CS

Dne 24. dubna Komise předložila zprávu (177) o fungování nařízení o mezinárodních účetních standardech (IAS) (178). Dále Komise v návaznosti na požadavek Evropského parlamentu vypracovala posouzení dopadů k různým normám a interpretacím Mezinárodní rady pro účetní standardy (IASB). Dne 15. října Komise vzhledem k mezinárodní finanční krizi navrhla přizpůsobení stávajících účetních standardů. Dne 3. listopadu přijala konsolidované znění všech mezinárodních účetních standardů použitelných v Evropské unii (179). V oblasti auditu Komise dne 6. května přijala doporučení (180) o „zajištění kvality u statutárních auditorů a auditorských společností provádějících audit subjektů veřejného zájmu“, které členským státům poskytuje informace pro tvorbu nezávislých a účinných inspekčních systémů na základě směrnice o povinném auditu účetních závěrek. Dále Komise dne 5. června přijala doporučení (181) k omezení občanskoprávní odpovědnosti auditorů. Má za cíl zejména podporovat vznik dalších auditorských společností tak, aby byla podpořena hospodářská soutěž. Doporučení je důsledkem stále častějších nároků na náhradu škody a nedostatečného krytí rizik v této oblasti. Co se týče správních formalit v případě auditorských společností z třetích zemí, přijala Komise dne 4. srpna rozhodnutí (182), kterým uděluje auditorským společnostem z třiceti zemí, jež nejsou členskými státy Evropské unie, přechodné období pro formality registrace. Dne 12. prosince přijala Komise opatření s cílem považovat od 1. ledna 2009 obecně uznávané účetní zásady určitých třetích zemí za rovnocenné účetním standardům Evropské unie (183). Duševní a průmyslové vlastnictví V oblasti autorského práva přijala Komise (184) dne 16. července návrh změny směrnice týkající se doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (185) spolu se zelenou knihou o autorském právu ve znalostní ekonomice. Návrh směrnice má za cíl zlepšit společenské postavení výkonných umělců, zejména studiových hudebníků. Zelená kniha se zabývá otázkou, jak mohou být výzkumné, vědecké a učební materiály poskytovány veřejnosti a zda se znalosti volně pohybují na vnitřním trhu. Poskytuje tak základ pro strukturovanou diskusi o dlouhodobé budoucnosti politiky autorského práva. Rovněž dne 16. června Komise přijala sdělení „Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu“ (186). Sdělení připomíná nutnost vytvořit patent Společenství a systém soudní (176) (177) (178) (179) (180) (181) (182) (183) (184) (185) (186)

CS

Směrnice 83/349/EHS (Úř. věst. L 193, 18.7.1983). KOM(2008) 215 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Nařízení (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 243/1, 11.9.2002). Viz kapitola I, oddíl 4, část „Reakce Evropy na finanční krizi“ této zprávy. Doporučení 2008/362/ES (Úř. věst. L 120, 7.5.2008). Doporučení 2008/473/ES (Úř. věst. L 162, 21.6.2008). Rozhodnutí 2008/627/ES (Úř. věst. L 202, 31.7.2008). Nařízení (ES) č. 1289/2008 a rozhodnutí 2008/961/ES (Úř. věst. L 340, 19.12.2008). KOM(2008) 464 a KOM(2008) 466. Směrnice 2006/116/ES (Úř. věst. L 372, 27.12.2006). KOM(2008) 465.

36

CS

příslušnosti v patentových věcech a uvádí ve známost opatření ke zlepšení přístupu k autorskému právu ze strany malých a středních podniků. Důležitá část se týká opatření k účinnému boji s porušováním práv duševního vlastnictví. Rada přijala sdělení kladně a dne 25. září přijala usnesení (187) o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství. Zadávání zakázek Dne 5. února přijala Komise interpretační sdělení týkající se užití práva Společenství veřejných trhů a koncesí na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru (IPPP) (188), v jejichž případě se jedná o subjekty se smíšeným kapitálem zřízené zpravidla za účelem poskytování veřejných služeb, a to zejména na místní úrovni. Ve sdělení jsou vysvětlována ustanovení práva Společenství, která je třeba použít při výběru soukromých partnerů IPPP. V závislosti na typu činnosti zadané IPPP (veřejná zakázka nebo koncese) je třeba při výběru soukromého partnera použít buď směrnice o veřejných zakázkách, nebo obecné zásady Smlouvy o ES. Ve sdělení se poukazuje na skutečnost, že si IPPP musí zpravidla zachovat svůj původní předmět činnosti. Avšak vzhledem k tomu, že se IPPP zpravidla zakládá pro poskytování služeb během delšího období, musí být schopno se přizpůsobit určitým změnám, které by nastaly po ekonomické, právní nebo technické stránce. Sdělení vysvětluje, za jakých okolností musí být tento vývoj brán v potaz. Dne 25. června zveřejnila Komise v rámci přijímání „Small Business Act“ pro Evropu (viz níže) „Kodex osvědčených postupů usnadňující přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám“ (189). Kodex obsahuje pokyny k použití právního rámce Společenství s ohledem na silnější účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek a vyzdvihuje vnitrostátní předpisy a postupy, které podporují přístup malých a středních podniků na tyto trhy. Dne 15. září vstoupila v platnost nová nomenklatura společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (190). CPV byl zmodernizován, aby odrážel nejnovější vývoj v oblasti technologií a služeb. Důraz byl v zájmu zadavatelů kladen na racionalizovanou strukturu a na posun CPV od materiálově orientovaného systému k nomenklatuře více zaměřené na produkty. Dne 9. prosince přijala Komise rozhodnutí (191) o aktualizaci zadavatelů spadajících pod směrnice o veřejných zakázkách (192). Toto rozhodnutí napomůže podnikům a veřejným orgánům k vytvoření konkrétnější představy o oblasti působnosti směrnic o veřejných zakázkách. V roce 2008 přijala Komise pět rozhodnutí (193) o nepoužití článku 30 směrnice (194) o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vody, energie, dopravy

(187) (188) (189) (190) (191) (192) (193)

(194)

CS

Úř. věst. C 253, 4.10.2008. K(2007) 6661. SEK(2008) 2193. Nařízení (ES) č. 213/2008 (Úř. věst. L 74, 15.3.2008). Rozhodnutí 2008/963/ES (Úř. věst. L 349, 24.12.2008). Směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 134, 30.4.2004). Rozhodnutí 2008/383/ES (Úř. věst. L 132, 22.5.2008), 2008/585/ES (Úř. věst. L 188, 16.7.2008) a 2008/741/ES (Úř. věst. L 251, 19.9.2008). Týkají se expresních a kurýrních služeb v Itálii, výroby elektřiny v Rakousku a velkoobchodního prodeje elektřiny v Polsku. Dvě rozhodnutí přijatá v prosinci se týkají některých poštovních služeb ve Švédsku a výroby elektrické energie v České republice. Směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 134, 30.4.2004).

37

CS

a poštovních služeb. Podle tohoto ustanovení se směrnice nevztahuje na zadávání zakázek (nebo pořádání výběrových řízení) na výkon činnosti, jež je v daném členském státě „přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup“. Dne 2. července Komise rovněž přijala sdělení o zadávání ekologických veřejných zakázek (195). Kromě toho různé orgány pokračovaly v přípravě návrhu směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti (196). Dne 16. prosince dospěly oba legislativní orgány ke kompromisu, který umožní přijetí návrhu v prvním čtení na počátku roku 2009. Informace o vnitřním trhu Dne 8. května přijala Komise akční plán SMAS (197) (single market assistance services), aby nabídku asistenčních a informačních služeb, která je v rámci politiky vnitřního trhu občanům a podnikům k dispozici, učinila srozumitelnější a účinnější (např. SOLVIT, Citizens Signpost Service (CSS), Your Europe, Enterprise Europe Network, Europe Direct, European Consumer Centres (Evropská spotřebitelská střediska) a Eures). Spotřebitelská politika Komise předložila v roce 2008 v rámci spotřebitelské politiky řadu návrhů. Tak přijala dne 29. ledna sdělení „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu: hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“. (198) Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích, která má za cíl hodnotit výkon vnitřního trhu dle hospodářských a sociálních výsledků pro spotřebitele, poskytne soubor údajů, na jehož základě bude moci být určeno, které trhy z hlediska spotřebitele špatně fungují a potřebují další důkladnější rozbor. Dne 8. října přijala Komise návrh směrnice (199) o právech spotřebitelů. Měla by zjednodušit a spojit čtyři stávající směrnice (200) o právech spotřebitelů a ulehčit jim nakupování on-line. Cílem je posílení důvěry spotřebitelů a zjednodušení správních formalit, které podniky svazují v rámci vnitrostátních hranic, což vede k tomu, že spotřebitelé mají menší výběr a že panuje slabší hospodářská soutěž. Dne 27. listopadu přijala Komise Zelenou knihu o kolektivním odškodnění spotřebitelů, která má za cíl zjednodušit náhradu vzniklé škody, jež v důsledku porušení právních předpisů jedním provozovatelem vzniká většímu počtu spotřebitelů (201). V zelené knize se ukazuje, jaké překážky musí spotřebitelé překonávat, aby se domohli náhrady škody. Rovněž jsou nabízena různá řešení k odstranění zjištěných nedostatků. Evropský hospodářský a sociální výbor přijal dne 14. února stanovisko z vlastní iniciativy (202) s cílem podpořit důkladnou

(195) (196) (197) (198) (199) (200) (201) (202)

CS

Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Environmentální nástroje“ této zprávy. KOM(2007) 766 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008). SEK(2008) 1882. KOM(2008) 31 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 614. Směrnice 85/577/EHS (Úř. věst. L 372, 31.12.1985), 93/13/EHS (Úř. věst. L 95, 21.4.1993), 97/7/ES (Úř. věst. L 144, 4.6.1997) a 1999/44/ES (Úř. věst. L 171, 7.7.1999). KOM(2008) 794. Úř. věst. C 162, 25.6.2008.

38

CS

úvahu o roli společných žalob a s nimi souvisejícím právním režimu, zejména v rámci práv spotřebitelů na úrovni Společenství, jakož i s cílem navrhnout stálé iniciativy. Co se týče práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, Komise dne 4. prosince předložila návrh nařízení (203) zejména o minimálních informacích pro cestující, o pomoci a náhradě škod v případě přerušení cesty, o opatřeních v případě zpoždění a o zvláštní pomoci osobám se sníženou pohyblivostí. V oblasti spotřebitelského úvěru přijaly Evropský parlament a Rada dne 23. dubna směrnici (204) s cílem podpořit dokončení a fungování vnitřního trhu a spotřebitelům v celém Společenství zajistit vysokou úroveň ochrany. Směrnice se týká spotřebitelských úvěrů mezi 200 EUR a 75 000 EUR, nikoli však hypoték. 2.2.2. Inovace a politika podnikání Inovace Podle srovnávací tabulky evropských inovací za rok 2007 zveřejněné dne 15. října dohání Evropská unie v oblasti inovací postupně Spojené státy a Japonsko. V roce 2008 bylo dosaženo dobrého pokroku při provádění široce založené inovační strategie Evropské unie (205). V oblasti klastrů (pólů konkurenceschopnosti) přijala Komise dne 17. října sdělení „Směřování ke klastrům světové úrovně v Evropské unii: provádění široce založené inovační strategie“ (206). V tomto sdělení jsou popisována některá konkrétní opatření k zjednodušení zakládání klastrů. Na zasedání Rady dne 29. a 30. května bylo poukázáno na skutečnost, že je při provádění inovační strategie třeba zajistit dostatečnou flexibilitu, aby bylo možno reagovat na změnu životního prostředí, a že by se postupně mělo přejít k takové inovační politice, která je orientována na potřeby a na uživatele. Rada podtrhla ústřední úlohu inovací pro schopnost Evropy účinně dostát výzvám globálního hospodářství a využít nabízených možností. Zejména uvítala iniciativu pro rozhodující trhy Evropy a vyzvala Komisi a členské státy k bezodkladnému přijetí koordinovaných opatření. Co se týče přeshraničních investic fondů rizikového kapitálu, vyzvala Rada Komisi a členské státy, aby nadále pokračovaly ve vzájemném uznávání vnitrostátních rámcových podmínek pro fondy rizikového kapitálu. Komise za tímto účelem zorganizovala zasedání s odborníky z členských států, s podniky daného odvětví, jakož i s vědci, a v roce 2009 zveřejní zprávu o pokrocích v dotyčné oblasti. V závěrech ze dne 1. prosince o „Small Business Act“ (viz níže) podtrhla Rada nutnost posílit přeshraniční investice fondů rizikového kapitálu. Dále navrhla zjednodušit další integraci evropského trhu a za tímto účelem prozkoumat možnosti režimu soukromých investic na úrovni Společenství na základě předběžné analýzy Komise.

(203) (204) (205) (206)

CS

KOM(2008) 817. Směrnice 2008/48/ES (Úř. věst. L 133, 22.5.2008). KOM(2006) 502. KOM(2008) 652.

39

CS

Dne 16. prosince přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí, jež prohlašuje rok 2009 „Evropským rokem tvořivosti a inovací“ (207). Politika malých a středních podniků Evropská rada ocenila na svém jarním zasedání pokroky, kterých bylo v roce 2007 dosaženo v oblasti lepších právních předpisů, je však zároveň toho názoru, že je třeba pokračovat v úsilí o to, aby se zásadním způsobem zlepšila konkurenceschopnost podniků Evropské unie, zejména pak malých a středních podniků. Proto Komise navrhla politické partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, které zrcadlí vůli uznat ústřední roli malých a středních podniků pro hospodářství Evropské unie. Ve svém sdělení ze dne 25. června s názvem „Small Business Act“ pro Evropu (208) představila Komise iniciativu ve prospěch malých a středních podniků v Evropě, která spočívá na deseti hlavních zásadách a řadě strategických opatření. Komise tím chce zlepšit celkový politický koncept podnikavosti, v tvorbě politiky nezvratně zakotvit zásadu „malé podniky především“ (jak při regulaci, tak při výkonu služeb správními orgány), jakož i podpořit růst malých a středních podniků pomocí při řešení problémů bránících jim v rozvoji. V závěrech ze dne 1. prosince přijala Rada akční plán pro „Small Business Act“ pro Evropu. Dále byla v rámci politiky Komise na podporu podnikatelských aktivit v lednu založena síť Enterprise Europe Network s cílem podporovat malé a střední podniky Evropské unie v oblasti politik Společenství, inovací a převodu technologií. Tato síť nabízí podnikům díky více než 550 partnerům ve 44 zemích integrované služby asistence a podpory v oblasti inovací. Sítě se jako samostatní nebo asociovaní členové účastní rovněž vysoký počet třetích zemí. S cílem maximálně zvýšit účinnost sítě Enterprise Europe Network byla její správa převedena na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace, která je aktivní od 1. ledna 2008. Dne 9. července přijaly Evropský parlament a Rada na podporu malých a středních podniků, které se věnují výzkumu a rozvoji (209), rozhodnutí (210) ke zřízení společného programu Eurostars. Tento program je zacílen na malé a střední podniky, jež ve svém oboru rozvíjejí technologie, špičkové výrobní procesy a služby, jakož i na malé a střední podniky, které v rámci mezinárodních projektů provádějí tržně orientované výzkumné činnosti. Evropský hospodářský a sociální výbor vydal dne 9. července stanovisko k politickým opatřením, která mimo náležité financování mohou přispět k růstu a rozvoji malých a středních podniků. Vzhledem k finanční krizi rozhodla Evropská investiční banka podpořit evropské malé a střední podniky v první fázi částkou 30 miliard EUR.

(207) (208) (209) (210)

CS

Rozhodnutí č. 1350/2008/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Vzdělávání, výchova, učení“ – „Evropský rok tvořivosti a inovací“ této zprávy. KOM(2008) 394. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Výzkum“ – „Tvorba evropského výzkumného prostoru“ této zprávy. Rozhodnutí č. 743/2008/ES (Úř. věst. L 201, 30.7.2008).

40

CS

Dne 7. listopadu Komise přijala rovněž zprávu (211) o finančních nástrojích víceletého programu pro podnik a podnikavost, zejména pro malé a střední podniky (2001–2006). V oblasti statistik přijaly Evropský parlament a Rada dne 16. prosince rozhodnutí o programu modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (MEETS (212)), aby Evropská unie mohla disponovat statistikami, které správně odrážejí současný vývoj a v rámci přiměřených lhůt poskytují kvalitní informace o strukturálních změnách evropského hospodářství a evropských podniků. Průmyslová politika Komise dne 16. července předložila akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (213). Jejím cílem je posílení konkurenceschopnosti podniků, a tím urychlení přechodu k udržitelnému hospodářství. Akční plán doplňuje stávající politické koncepty týkající se spotřeby energie a životního prostředí, zejména souboru opatření pro oblast energetiky a klimatu, který byl Komisí přijat v lednu (214). Ústředním prvkem akčního plánu je dynamický rámec ke zlepšení energetické a environmentální účinnosti produktů a k podpoře jejich přijetí ze strany spotřebitelů. Toto úsilí bude podpořeno a zesíleno opatřeními vedoucími k produkci, jež je šetrnější ke zdrojům, jakož i ke zohlednění mezinárodního rozměru dané problematiky. Z hlediska průmyslové politiky má akční plán za cíl zejména rozvíjet specifické iniciativy pro environmentální průmyslová odvětví a s ohledem na mezinárodní jednání o klimatu podporovat sektorové strategie, které by mohly být prvky globální mezinárodní dohody o změnách klimatu pro období po roce 2012. Akční plán doprovází návrh na rozšíření směrnice o ekodesignu (215), která vytváří rámec pro stanovení závazných požadavků na energetické spotřebiče (rozšíření oblasti působnosti z energetických spotřebičů na jiné produkty spojené se spotřebou energie). Dne 21. října přijala Komise v souvislosti se směrnicí o ekodesignu sdělení o vypracování pracovního plánu 2009–2011 (216), který je založen na environmentálních prioritách a od poloviny roku 2005 probíhajících pracích pro skupiny produktů, jež se mají považovat za přednostní. Dne 13. listopadu předložila Komise návrh (217) na rozšíření oblasti působnosti směrnice o energetických štítcích (218) s cílem v souladu s novou oblastí působnosti směrnice o ekodesignu pokrýt energetické spotřebiče a výrobky spojené se spotřebou energie. Akční plán z července zahrnuje rovněž revizi nařízení o ekoznačce a o environmentálním systému řízení a auditu Společenství (EMAS), jakož i sdělení o „zelených“ veřejných zakázkách (219). Normalizace

(211) (212) (213) (214) (215) (216) (217) (218) (219)

CS

KOM(2008) 708. Rozhodnutí č. 1297/2008/ES (Úř. věst. L 340, 19.12.2008). KOM(2008) 397. Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Změna klimatu“ této zprávy. KOM(2008) 399. KOM(2008) 660. KOM(2008) 778. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Energetika“ – „Energetika a udržitelný rozvoj“ této zprávy. Směrnice 92/75/EHS (Úř. věst. L 297, 13.10.1992). Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Environmentální nástroje“ této zprávy.

41

CS

Dne 11. března Komise přijala sdělení „Cesta ke zvýšení přínosu normalizace pro inovaci v Evropě“ (220). Označuje nejvýznamnější výzvy, vytyčuje konkrétní cíle pro normalizaci a používání norem a konsoliduje probíhající snahy a navrhovaná opatření, která mají Komise a zúčastněné subjekty přijmout. Ve stejný den přijaly Evropský parlament a Rada v oblasti normalizace řadu směrnic (221) a nařízení (222) k různým tématům s cílem je přizpůsobit regulativnímu postupu s kontrolou. Na zasedání Rady dne 25. a 26. září byl kromě jiného vyzdvižen význam normalizace pro inovace v různých oblastech (např. služby, udržitelná průmyslová politika, rozhodující trhy, veřejné zakázky, informační a komunikační technologie a zlepšování právní úpravy). Evropské normalizační kruhy byly vyzvány k pokračování reformního procesu s cílem posilovat účinnost a viditelnost normalizace. Průmysl a služby Primární průmyslová odvětví Dne 12. srpna přijala Komise první zprávu o sledování restrukturalizace ocelářství v Bulharsku a Rumunsku (223). Zjišťuje v ní, že stávající zařízení obou zemí byla sice modernizována, přesto však nadále zaostávají. Dne 4. listopadu Komise přijala sdělení „Iniciativa v oblasti surovin – odpověď na naše základní potřeby zajistit růst a vytvořit pracovní místa v Evropě“ (224), ve které vyhodnocuje rizika pro bezpečnost zásobování evropských podniků neenergetickými surovinami a navrhuje integrovanou strategii pro bezodkladné vyřešení složitých výzev. Automobilový průmysl Komise přijala dne 23. května návrh nařízení o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel ohledně obecné bezpečnosti (225). Cílem tohoto návrhu je stanovit harmonizované předpisy týkající se konstrukce motorových vozidel s cílem zabezpečit fungování vnitřního trhu a zároveň poskytnout vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Všeobecný rámec pro schvalování typu motorových vozidel byl v roce 2008 prostřednictvím aktualizace několika příloh rámcové směrnice (226) dále modernizován. Průmysl investičních statků Za účelem zlepšení fungování vnitřního trhu stavebních výrobků navrhla Komise dne 23. května nahradit směrnici o stavebních výrobcích (227) novým nařízením (228), které by odstranilo poslední právní a technické překážky volného pohybu stavebních výrobků v Evropském hospodářském prostoru. (220) (221) (222) (223) (224) (225) (226) (227) (228)

CS

KOM(2008) 133 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Úř. věst. L 76, 19.3.2008 a Úř. věst. L 81, 20.3.2008. Úř. věst. L 97, 9.4.2008. KOM(2008) 511. KOM(2008) 699. KOM(2008) 316. Nařízení (ES) č. 1060/2008 (Úř. věst. L 292, 31.10.2008). Směrnice 89/106/EHS (Úř. věst. L 40, 11.2.1989). KOM(2008) 311 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

42

CS

V souladu se strategií Společenství pro udržitelné používání pesticidů (229) navrhla Komise dne 5. září změnit směrnici (230) o strojních zařízeních, aby mohly být zavedeny určité požadavky na návrh a konstrukci nových zařízení pro aplikaci pesticidů (231). Kosmetické přípravky Komise dne 5. února přijala návrh (232) nařízení k zjednodušení směrnice (233) o kosmetických přípravcích. Návrh by měl zlepšit bezpečnost přípravků a zároveň snížit náklady pro podniky. Léčivé přípravky Dne 2. října ukončilo fórum pro léčivé přípravky, které bylo ustaveno v roce 2005, svoji činnost přijetím závěrů a doporučení. Úkolem fóra bylo hledání řešení výzev, vysoké úrovně veřejného zdraví a inovací v oblasti léčivých přípravků (234). Fórum se soustředilo na informace pacientům o nemocech a možnostech léčby, stanovení ceny léčivých přípravků a jejich relativní účinnost. Dne 10. prosince přijala Komise balíček k léčivým přípravkům, který obsahuje sdělení o budoucnosti odvětví v Evropě a tři návrhy právních aktů. Ve sdělení (235) jsou uvedeny nejdůležitější výzvy, je představena jasná strategie pro rozvoj odvětví a jsou navržena konkrétní opatření pro další léta. První návrh právního předpisu má za úkol další zlepšení bezpečnosti pacientů posílením systému farmakovigilance (236). Druhý návrh má za cíl harmonizovat poskytování informací pacientům (237) a dát občanům možnost díky lepší informovanosti přijímat vhodná rozhodnutí o svém zdraví. Třetí návrh ochraňuje evropské občany před riziky spojenými s padělanými léčivy (238) tím, že zpřísňuje požadavky na výrobu, dovoz a distribuci léčiv tak, aby byla posílena transparentnost a integrita distribučního řetězce. Vesmírná politika Komise přijala dne 11. září zprávu o pokroku v evropské vesmírné politice (239). V této zprávě, která byla vypracována spolu s Evropskou kosmickou agenturou, jsou představovány nejdůležitější pokroky evropské vesmírné politiky v roce 2007. Dále zpráva označuje příští etapy a ještě nevyřešené otázky. Obsahuje rovněž prvky týkající se společné evropské strategie mezinárodních vesmírných vztahů. Dne 26. září přijala Rada usnesení, ve kterém vyzdvihuje význam pevnější koordinace mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou v oblasti rozvojových programů, zejména v případě vesmírných technologií, které jsou nezbytné pro strategickou nezávislost Evropy. Usnesení při této příležitosti potvrdilo, že rychlé provedení programů (229) (230) (231) (232) (233) (234) (235) (236) (237) (238) (239)

CS

KOM(2006) 372. Směrnice 2006/42/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006). KOM(2008) 535. KOM(2008) 49. Směrnice 76/768/EHS (Úř. věst. L 262, 27.9.1976). IP/08/1451. KOM(2008) 666. KOM(2008) 664 a KOM(2008) 665. KOM(2008) 662 a KOM(2008) 663. KOM(2008) 668. KOM(2008) 561.

43

CS

Galileo a GMES (globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti) (240) zůstávají nadále prioritou. Komise rovněž přijala dne 12. listopadu sdělení o globálním monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (241), v němž jsou zmíněny otázky správy a financování, které je třeba ještě vyřešit, aby mohlo být zaručeno, že GMES bude realizován v přiměřené lhůtě. Rada přijala na svém zasedání dne 2. prosince závěry, kterými podporuje návrhy Komise a navrhuje řadu opatření pro rok 2009. 2.2.3. Konkurenceschopnost v klíčových odvětvích Komise předložila v roce 2008 v rámci svého integrovaného přístupu k průmyslové politice doporučení k posílení konkurenceschopnosti v určitých oblastech: • dne 22. února prozkoumala klíčové faktory konkurenceschopnosti hutnictví (242). V doporučení ukazuje možnosti, jak Komise, členské státy a průmysl samotný mohou udržet a do budoucna zlepšit konkurenceschopnost a zároveň přispět k cílům snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020; • dne 27. února Komise přijala sdělení o inovaci a udržitelnosti v průmyslových odvětvích EU založených na lesnictví (243), ve kterém navrhuje opatření k doplnění akčního plánu pro lesnictví a zejména cíl zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost průmyslových odvětví založených na lesnictví. Dále Komise přijala dne 28. listopadu sdělení (244), ve kterém jsou popsány zásadní závěry a poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2008 (245). Ve zprávě je zejména zdůrazňováno, že Evropa ještě musí zlepšovat své schopnosti přizpůsobit se vnějším nárazům, udržet dynamiku strategie růstu a zaměstnanosti a dále stimulovat podporu konkurenceschopnosti. 2.2.4. Výzkum Tvorba evropského výzkumného prostoru Výsledky veřejné konzultace o nových perspektivách evropského výzkumného prostoru, zahájené zelenou knihou z dubna 2007 (246), byly představeny dne 2. dubna v pracovním dokumentu Komise (247). Jako hlavní faktory mající vliv na evropský výzkum byly označeny kariéra a mobilita, mezinárodní spolupráce, výzkumná infrastruktura, společné plánování a sdílení znalostí. Komise přijala na základě této konzultace v průběhu roku pět nových iniciativ:

(240) (241) (242) (243) (244) (245) (246) (247)

CS

Viz kapitola II, oddíl 2, část „Doprava“ – „EGNOS a Galileo“ této zprávy. KOM(2008) 748. KOM(2008) 108 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 113 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 774. SEK(2008) 2853. KOM(2007) 161 (Úř. věst. C 181, 3.8.2007). SEK(2008) 430.

44

CS

• doporučení o správě duševního vlastnictví veřejnými výzkumnými organizacemi (10. dubna) (248); • sdělení k podpoře mobility a kariérních možností evropských výzkumných pracovníků s názvem „Lepší kariéra a větší mobilita: evropské partnerství pro výzkumné pracovníky“ (249). Komise v něm popisuje rámec pro koherentní a konkrétní opatření na regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, která mají zajistit dostatečné zdroje pro tvorbu dynamického znalostního evropského hospodářství (23. května); • návrh nařízení (250) o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI). Navrhovaný právní akt by měl usnadnit společné zřizování a provoz výzkumných zařízení evropského zájmu mezi několika členskými státy a zeměmi přidruženými k rámcovému programu Společenství pro výzkum a vývoj a přispět k dalšímu rozvoji evropské politiky pro výzkumné infrastruktury (25. července). V této souvislosti schválila Komise zřízení deseti nových celoevropských výzkumných infrastruktur v prioritních oblastech, jako jsou infekční nemoci, emise oxidu uhličitého, předvídání přírodních katastrof a pozorování vesmíru (9. prosince) (251); • sdělení „Cesta ke společnému plánování výzkumu: pracovat společně a efektivněji čelit společným výzvám“ (252). Společné plánování znamená pro členské státy rozvoj společných perspektiv a strategických výzkumných plánů s cílem vyřešit konkrétní společenské problémy (15. července); • iniciativa pro evropský strategický rámec pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (253). Cílem je na globální úrovni přispět k udržitelnému rozvoji a zároveň zlepšit konkurenceschopnost Evropy na poli vědy a technologií. Komise vyzývá členské státy, aby společně stanovily svoje prioritní oblasti pro výzkum a technologie a aby tyto priority koherentně provedly (24. září). Kromě toho přijala Komise dne 7. února doporučení o kodexu chování pro odpovědný výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií (254). Sedmý rámcový program pro výzkum Pracovní programy pro rok 2009 pro pět specifických programů „Myšlenky“, „Spolupráce“, „Lidé“, „Kapacity“ a „Euratom“ byly přijaty v červenci a v srpnu (255). Dne 18. července přijala Komise zprávu o činnosti Evropské rady pro výzkum a o uskutečňování cílů stanovených zvláštním programem „Myšlenky“ v roce 2007 (256). Dne

(248) (249) (250) (251) (252) (253) (254) (255) (256)

CS

Doporučení 2008/416/ES (Úř. věst. L 146, 5.6.2008). KOM(2008) 317. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Mobilita pracovníků a volný pohyb znalostí“ této zprávy. KOM(2008) 467. IP/08/1913. KOM(2008) 468. KOM(2008) 588. Doporučení 2008/345/ES (Úř. věst. L 116, 30.4.2008). Myšlenky: K(2008) 3673, Spolupráce: K(2008) 4598, Lidé: K(2008) 4483, Kapacity: K(2008) 4566; Euratom: K(2008) 4522. KOM(2008) 473.

45

CS

18. srpna přijala výroční zprávu o činnostech v oblasti výzkumu a technického rozvoje (VTR) v Evropské unii v roce 2007 (257). Zvláštní důraz byl kladen na několik klíčových témat, zejména na energetiku a změny klimatu, jakož i na námořní politiku. Co se týče energie a změny klimatu: • Rada schválila založení společného podniku pro palivové články a vodík (258), který má koordinovat úsilí v oblasti výzkumu tím, že bude stanoven rámec pro podporu vzájemné spolupráce evropských podniků, společně s dalšími zúčastněnými stranami, v oblasti palivových článků a vodíku (30. května). • V návaznosti na to Komise, průmysl a evropské výzkumné kruhy oznámily, že společně v následujících šesti letech budou investovat asi jednu miliardu eur do výzkumu, technologického vývoje a demonstrací v oblasti palivových článků a vodíku (14. října). • Evropský parlament a Rada přijaly dvě rozhodnutí (259) o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech (článek 169 Smlouvy o ES), v prvním případě zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky (260), v druhém případě pak na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií (261) (9. července). V oblasti námořní politiky přijala Komise v návaznosti na sdělení z roku 2007 o integrované námořní politice pro Evropskou unii (262) dne 3. září evropskou strategii mořského a námořního výzkumu (263) s cílem vytvořit ucelený evropský výzkumný prostor na podporu udržitelného využívání oceánů a moří. V ostatních oblastech přijala Rada dne 29. dubna rozhodnutí (264), kterým se stanoví víceleté technické základní směry pro výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Komise spolu s členskými státy a s Evropskou obrannou agenturou vytvořila Evropské fórum pro výzkum bezpečnosti a inovace (European Security Research and Innovation Forum – ESRIF), které má za úkol na evropské úrovni stanovit priority výzkumu a inovace v oblasti bezpečnosti na následující desetiletí, a to včetně zlepšení spolupráce mezi různými vnitrostátními výzkumnými programy. Mezinárodní spolupráce

(257) (258) (259) (260) (261) (262) (263) (264)

CS

KOM(2008) 519. Nařízení (ES) č. 521/2008 (Úř. věst. L 153, 12.6.2008). Rozhodnutí č. 742/2008/ES a č. 743/2008/ES (Úř. věst. L 201, 30.7.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Politika malých a středních podniků“ této zprávy. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Informační společnost a média“ – „Využívání informačních a komunikačních technologií“ této zprávy. KOM(2007) 575 (Úř. věst. C 55, 28.02.2008). KOM(2008) 534. Rozhodnutí 2008/376/ES (Úř. věst. L 130, 20. 5.2008).

46

CS

Od podepsání protokolu s Komisí dne 25. ledna je Černá Hora přidružena k sedmému rámcovému programu Evropské unie pro výzkum na období 2007–2013 (265). To znamená, že státní občané Černé Hory se od roku 2008 mohou účastnit evropských výzkumných činností stejným způsobem a za stejných podmínek jako subjekty členských států Evropské unie. Dne 16. července byla podepsána dohoda o vědeckotechnické spolupráci s Novým Zélandem (266). Dne 29. září Komise navrhla prodloužení dohody o vědeckotechnické spolupráci se Spojenými státy (267) a dne 12. listopadu obdobné dohody s Ruskem (268). Pro podporu výzkumu a technologií v oblasti jaderné energie podepsaly Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) a Čína dohodu o vědeckotechnické spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie (24. dubna). Ve stejné oblasti byla Komise Radou pověřena sjednáním dohody se Spojenými státy (4. listopadu) (269). Společné výzkumné středisko Společné výzkumné středisko v průběhu roku dále přispívalo k politice Společenství a poskytovalo svoje technické a vědecké znalosti. Tak mohly členské státy díky Společnému výzkumnému středisku a Evropskému systému informací o lesních požárech (EFFIS) mimo jiné sledovat situaci ohledně lesních požárů v Evropě a koordinovat opatření pro boj s požáry. Po zemětřesení v Číně podpořilo Společné výzkumné středisko tamější místní správu svými odbornými znalostmi týkajícími se problémů po katastrofách s cílem vyhodnotit škody, připravit obnovu a předcházet rizikům. Společné výzkumné středisko se podílelo na pracích ke zřízení „monitorovacího centra AKT pro udržitelný rozvoj“, zejména v oblasti následných opatření a správy přírodních zdrojů v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Dále se podílelo na zveřejnění zprávy o dopadech změn klimatu v Evropě, která popisuje nejnáchylnější regiony, jakož i nutnost zmírnění těchto dopadů a lepších následných opatření. Společné výzkumné středisko se podílelo na studii o současném stavu evropských systémů námořního dohledu, která má za cíl vyhodnotit stávající a potenciální ohrožení a porušování právních předpisů, jako je nelegální imigrace. Společné výzkumné středisko provedlo v rámci rámcové směrnice o vodě (270), a zejména hodnocení ekologické kvality pozemních vod v Evropě, šetření týkající se přítomnosti znečišťujících látek z průmyslových zdrojů obsažených v evropských vodách. To umožnilo vytvoření kvalitní databáze obsahující 35 látek popsaných a naměřených při této příležitosti.

(265) (266) (267) (268) (269) (270)

CS

IP/08/89. IP/08/1159. KOM(2008) 581. KOM(2008) 728. KOM(2008) 507. Směrnice 2000/60/ES (Úř. věst. L 327, 22.12.2000).

47

CS

V případě iniciativ vedoucích k dopravě šetrnější k životnímu prostředí se Společné výzkumné středisko podílelo na revizi směrnice o silniční „euroznámce“ (271) a zkoumalo různé možnosti internalizace vnějších nákladů dopravy, jako jsou znečišťování životního prostředí, hluk a změna klimatu. Společné výzkumné středisko ustavilo interdisciplinární pracovní skupinu pro biopaliva, jejímž úkolem je zkoumat příslušné technické a socioekonomické aspekty. Pracovní skupina studuje na základě různých scénářů možné dopady politik, které podporují používání biopaliv, na emise skleníkových plynů. Rámec pro tyto činnosti dává směrnice o biopalivech (272), jejichž tržní podíl by do prosince 2020 měl dosáhnout výše 5,75 %. V roce 2008 se stalo v Evropské unii povinné Společným výzkumným střediskem navržené používání markeru s cílem spolehlivě identifikovat vedlejší produkty živočišného původu (273). Tyto vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, představují různá rizika a musí být při sběru, manipulaci a dopravě identifikovány odděleně. Společné výzkumné středisko uspořádalo první světovou konferenci o analýze geneticky modifikovaných organismů. Při těchto diskusích se ukázala nutnost přísných kontrol, které umožňují zjišťovat přítomnost geneticky modifikovaných organismů v životním prostředí a v potravinovém řetězci. Společné výzkumné středisko zveřejnilo spolu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EÚBP) zprávu o dopadech geneticky modifikovaných organismů na lidské zdraví. Ve zprávě jsou vyhodnocovány potenciální krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé následky požívání geneticky modifikovaných organismů a produktů, které z nich byly získány. V oblasti jaderné bezpečnosti zřídilo Společné výzkumné středisko centrální evropské informační místo (European Clearing House), jehož úkolem je analyzovat nehody, k nimž došlo v jaderných zařízeních Evropské unie, a formulovat příslušná doporučení. Hlavním cílem této iniciativy je vytvoření komunikační platformy mezi příslušnými regulačními orgány, členskými státy a Společným výzkumným střediskem. Společné výzkumné středisko rovněž poskytlo vnitrostátním orgánům (zejména v Německu, Nizozemsku a na Slovensku) odbornou pomoc v oblasti neidentifikovaného jaderného materiálu. 2.2.5. Informační společnost a média Politika elektronické komunikace a bezpečnost sítí Dne 19. března předložila Komise svoji třináctou zprávu o pokroku jednotného evropského trhu elektronických komunikací (274). Zpráva informuje zejména o nejdůležitějším vývoji na tomto trhu a o největších problémech s regulací. Dne 25. září přijala Komise sdělení o druhém pravidelném přezkumu rozsahu univerzální služby v sítích a službách elektronických komunikací (275). Rovněž obsahuje širší úvahy o úloze univerzální služby při plnění

(271) (272) (273) (274) (275)

CS

Směrnice 1999/62/ES (Úř. věst. L 187, 20.7.1999). Viz kapitola II, oddíl 2, část. „Doprava“ – „Doprava a udržitelný rozvoj“ této zprávy. Směrnice 2003/30/ES (Úř. věst. L 123, 17.5.2003). Nařízení (ES) č. 1432/2007 (Úř. věst. L 320, 6.12.2007). KOM(2008) 153 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 572.

48

CS

rozsáhlých úkolů na evropské úrovni, zejména při zajišťování přístupu k širokopásmovému připojení. Evropský parlament a Rada prodloužily dne 24. září o tři roky mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (276). Vyzvaly k pokračování v úvahách o evropském úsilí o lepší bezpečnost sítí a informací. Za tímto účelem byla v listopadu zahájena veřejná internetová konzultace. V oblasti rozvoje a stability internetu Komise předložila: • dne 27. února rozhodnutí (277) o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie financovaného 55 miliony EUR na období pěti let, rozhodnutí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 16. prosince (278); • dne 27. května sdělení s názvem „Prosazení internetu – akční plán pro zavedení šesté verze internetového protokolu (IPv6) v Evropě“ (279). Sdělení vybízí uživatele internetu a poskytovatele připojení k používání nejnovějšího internetového protokolu, což by umožnilo výrazné zvýšení počtu IP adres; • dne 29. září sdělení týkající se budoucích sítí a internetu (280) se zaměřením na stanovení rámcových podmínek, které zachovají dynamický a otevřený internet. Sdělení se zabývá těmito problémy, o nichž se diskutuje na světovém fóru, a převádí je do evropského kontextu přezkoumáním hlavních otázek, které je třeba řešit. Sdělení doprovází dva dokumenty týkající se internetu věcí a statistického indexu pro vysokorychlostní sítě (281). V tomto ohledu Rada ve svých závěrech ze dne 27. listopadu připomněla, že v oblasti mobilních vysokorychlostních sítí má Evropa v současné době silné postavení, pokud jde o výrobce zařízení a koncových zařízení a o primární operátory, a že v této souvislosti je rozvoj mobilních vysokorychlostních širokopásmových sítí vektorem evropského růstu. V rámci úsilí o zlepšení konkurenceschopnosti Evropské unie v oblasti vysokorychlostních sítí a internetu přijal Evropský parlament v návaznosti na sdělení Komise o digitální dividendě (282) dne 24. září usnesení s názvem „Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě – společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání“. Zpráva Komise přijatá dne 28. listopadu v tomto ohledu podtrhuje skutečnost, že se vysokorychlostní sítě prosazují stále silněji a že se rozdíl mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie stále zmenšuje (283). Družicové pohyblivé služby (nová platforma pro různé druhy celoevropských telekomunikačních, souběžných a skupinových vysílacích služeb) byly předmětem rozhodnutí (284) Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. června, jehož cílem je usnadnit

(276) (277) (278) (279) (280) (281) (282) (283) (284)

CS

Nařízení (ES) č. 1007/2008 (Úř. věst. L 293, 31.10.2008). KOM(2008) 106 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Rozhodnutí č. 1351/2008/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). KOM(2008) 313 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 594. SEK(2008) 2507 a SEK(2008) 2516. KOM(2007) 700 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). IP/08/1831. Rozhodnutí č. 626/2008/ES (Úř. věst. L 172, 2.7.2008).

49

CS

rozvoj konkurenčního vnitřního trhu s těmito službami ve Společenství a postupně pokrýt všechny členské státy. V oblasti telekomunikací Komise rovněž navrhla dne 23. září změnu nařízení (285) o roamingu ve veřejných mobilních sítích ve Společenství (286). Tento návrh doprovází sdělení, které obsahuje shrnutí výsledků přezkumu provádění nařízení tak, jak ho vypracovala Komise, nejdůležitější strategické změny navržené Komisí, jakož i zprávu o výsledcích veřejné konzultace (287). Jeho cílem je zajistit, aby ceny placené uživateli veřejných mobilních telefonních sítí za roaming v rámci EU při cestování na území Společenství nebyly neodůvodněně vyšší než ceny účtované stejnému uživateli za volání, odesílání SMS nebo datové služby v rámci jeho domovské země. Dne 15. října Komise přijala doporučení (288), které racionalizuje oznamovací postup pro vnitrostátní regulační orgány s cílem zjednodušit správní formality vnitrostátních telekomunikačních regulačních orgánů, které Komisi předkládají návrhy na regulační opatření. Dne 6. listopadu přijala Komise v rámci reformy rámce právních předpisů pro elektronické komunikace a s ohledem na hlasování Evropského parlamentu ze dne 24. září a diskusi v Radě (289) různé pozměněné návrhy. V rámci prací na harmonizaci kmitočtového spektra pro zvláštní použití navrhla Komise dne 19. listopadu změnit směrnici „GSM“ (nikoli zrušit) s cílem rozšířit oblast její působnosti na jiné technologické normy (290). Audiovizuální politika a program MEDIA Pokud jde o programy MEDIA, předložila Komise dne 8. května svoji závěrečnou hodnotící zprávu o provádění a výsledcích programů MEDIA Plus a vzdělávání MEDIA (2001– 2006) (291). Domnívá se, že tyto programy účinně přispěly k posílení schopností, k rozvoji evropského rozměru audiovizuálních děl již od fáze přípravy výroby, k lepší konkurenceschopnosti sektoru a k přeshraničnímu šíření děl. Osmá zpráva Komise o účinnosti regulace týkající se podpory evropských děl za období 2005–2006 byla přijata dne 22. července (292). Podle zprávy věnují evropské televizní společnosti více než 63 % vysílacího času evropským dílům a díla nezávislých evropských producentů představují více než 36 % tohoto času. Evropský parlament přijal dne 9. dubna prohlášení o používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic v Evropské unii. Vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by všem těmto televizím uložil povinnost otitulkovat všechny své programy.

(285) (286) (287) (288) (289) (290) (291) (292)

CS

Nařízení (ES) č. 717/2007 (Úř. věst. L 171, 29.6.2007). KOM(2008) 580. KOM(2008) 579. Doporučení 2008/850/ES (Úř. věst. L 301, 12.11.2008). KOM(2008) 720, KOM(2008) 723 a KOM(2008) 724. KOM(2008) 762. KOM(2008) 245. KOM(2008) 481.

50

CS

Dne 25. září přijal Evropský parlament rovněž usnesení o koncentraci a pluralitě evropských médií. Je pevně přesvědčen, že pluralitní mediální systém je základem udržení sociálního a demokratického modelu, a domnívá se, že právo hospodářské soutěže musí být v souladu s mediálním právem, aby se předešlo konfliktu zájmů mezi koncentrací vlastnictví médií a politickou mocí. Ve stejný den přijal usnesení o komunitních médiích v Evropě a vyzval členské státy, aby je více podporovaly vzhledem k jejich významu pro pluralitu médií. Dne 10. prosince přijala Komise sdělení (293) o podpoře vysílání mobilní televize v Evropské unii tím, že vydá pokyny pro vhodná regulační opatření k povolení těchto služeb na vnitrostátní úrovni. Využívání informačních a komunikačních technologií Ve všeobecné rovině předložila Komise dne 17. dubna přezkum v polovině období iniciativy i2010 (294). Potvrzuje v něm význam politik v oblasti informační společnosti a médií pro realizaci lisabonských cílů. Předložila konkrétní návrhy na přeorientování této iniciativy, aby byla lépe podporována konkurenceschopnost a přijetí informačních a komunikačních technologií v Evropě. Z tohoto pohledu Komise přijala dne 13. května sdělení „Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ (295). Předložila v něm opatření, která jsou nezbytná, aby se informační a komunikační technologie staly středem úsilí v oblasti energetické účinnosti a aby se mohl rozvinout celý jejich potenciál. V jiných oblastech Komise předložila po veřejné konzultaci dne 3. ledna sdělení (296) o tvůrčím obsahu on-line na jednotném trhu. Dne 11. srpna přijala sdělení o pokroku v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v Evropské unii (297). Kromě toho byla dne 20. listopadu spuštěna evropská digitální knihovna Europeana (298). Europeana v současnosti zpřístupňuje více než dva miliony knih a jiných digitálních kulturních materiálů pocházejících z národních knihoven a kulturních institucí evropských zemí. Pokud jde o zdraví, přijala Komise dne 2. července doporučení (299), které popisuje hlavní nezbytná opatření, aby odborníci na zdraví mohli získávat pomocí počítačových prostředků a včas hlavní zdravotnické informace potřebné k léčbě pacienta obvykle sledovaného v rámci zdravotního plánu v jiném členském státě. Dne 4. listopadu přijala Komise sdělení o telemedicíně pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost (300). Představuje v něm opatření, která by měla být přijata v zájmu rozvoje používání telemedicíny ve prospěch pacientů a evropských občanů, zdravotnických systémů a evropského hospodářství. Pro zlepšení života starších osob využitím informačních a komunikačních technologií přijaly Evropský parlament a Rada dne 9. července rozhodnutí (301), kterým se zavádí společný

(293) (294) (295) (296) (297) (298) (299) (300) (301)

CS

KOM(2008) 845. KOM(2008) 199 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 241. KOM(2007) 836 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008). KOM(2008) 513. IP/08/1747. Doporučení 2008/594/ES (Úř. věst. L 190, 18.7.2008). KOM(2008) 689. Rozhodnutí č. 742/2008/ES (Úř. věst. L 201, 30.7.2008).

51

CS

program „Asistované žití v domácím prostředí“. Tento program stanoví právní a organizační rámec rozsáhlého evropského programu týkajícího se aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií pro důstojné stárnutí v informační společnosti (302). Komise dále přijala dne 1. prosince sdělení s názvem „Směrem ke společnosti dostupných informací“ (303). Cílem je zaručit přístupnost elektronických technologií, tedy možnosti překonat technické překážky a problémy, kterým čelí zdravotně postižení (často starší) občané, když se chtějí rovnocenným způsobem integrovat do informační společnosti. Komise rovněž dne 4. září předložila výsledky hodnocení tematické priority „Technologie informační společnosti (TIS)“ v šestém rámcovém programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (304). V závěru hodnocení se uvádí, že investice do evropského výzkumu v oblasti informačních a telekomunikačních technologií účinně dosáhly svých cílů. Hodnocení určilo řadu možností, jak zlepšit prostředí pro inovace z výzkumu v oblasti informačních a telekomunikačních technologií. Dne 29. září Komise přijala návrh rozhodnutí o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (305). Program ISA přispěje k vytvoření organizačního, finančního a operačního rámce, aby se usnadnila účinná a účelná elektronická interakce mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích. Dne 28. listopadu přijala Komise akční plán zaměřený na zavedení řešení celoevropského rozsahu pro přeshraniční využívání elektronických veřejných služeb, přičemž navrhuje globální přístup a kratší lhůty (306). Komise jako správní orgán pokračovala v průběhu celého roku 2008 v provádění strategie „eKomise 2006–2010“ zaměřené na zlepšení efektivnosti, účinnosti, transparentnosti a kvality jejího fungování díky optimálnímu používání informačních a komunikačních technologií, a to ve prospěch občanů, podniků a partnerských správních orgánů. V oblasti statistik Komise přijala dne 30. října návrh nařízení (307) o statistice Společenství o informační společnosti, který je zaměřen především na poskytování ročních statistických údajů o používání informačních a komunikačních technologií v podnicích a domácnostech. 2.2.6. Vzdělávání, výchova, učení Celoživotní vzdělávání a odborná příprava Pro vyhodnocení přínosu vzdělávání k lisabonskému procesu přijala Rada dne 14. února svoji třetí společnou zprávu o pokroku v provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010 – Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací“ (308). Tato zpráva poskytuje celkový pohled na dosažený pokrok a věnuje pozornost oblastem, které vyžadují zvláštní úsilí (jako je zvyšování úrovně základních dovedností, realizace strategie

(302) (303) (304) (305) (306) (307) (308)

CS

Viz kapitola II, oddíl 2, část „Výzkum“ – „Tvorba evropského výzkumného prostoru“ této zprávy. KOM(2008) 804. KOM(2008) 533. KOM(2008) 583. KOM(2008) 798. KOM(2008) 677. Úř. věst. C 86, 5.4.2008.

52

CS

celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i posílení „znalostního trojúhelníku“, který je tvořen vzděláváním, výzkumem a inovacemi). Zpráva rovněž zdůrazňuje, že hlavním problémem i nadále zůstává slabá účast starších a málo kvalifikovaných pracovníků na celoživotním vzdělávání a odborné přípravě dospělých. Na základě této zprávy přijala Rada dne 22. května závěry (309), v nichž uznává klíčovou úlohu, kterou může sehrát vzdělávání a odborná příprava dospělých při plnění cílů Lisabonské strategie. V příloze navrhuje Rada zvláštní opatření na období 2008–2010, z nichž některá má uskutečnit Komise ve spolupráci s členskými státy, některá pak členské státy s podporou Komise. V rámci balíčku opatření k Lisabonské strategii přijala Komise dne 16. prosince sdělení s názvem „Aktualizovaný strategický rámec pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (310). Komise v něm popisuje jak bezprostřední priority pro období 2009– 2010, tak dlouhodobé strategické osy s cílem dosáhnout hlavních cílů Lisabonské strategie, a sice vysokého růstu a udržitelné zaměstnanosti založené na znalostech. Dne 22. května Rada přijala rovněž závěry o podpoře tvořivosti a inovací v rámci vzdělávání a odborné přípravy. V těchto závěrech uznává, že tvořivost a schopnost inovovat jsou prvořadými faktory pro trvale udržitelný hospodářský a sociální rozvoj v Evropě, a navrhuje, aby jim byla věnována větší pozornost v rámci budoucí evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (311). Ve svém usnesení ze dne 16. ledna vyzval Evropský parlament členské státy, aby podporovaly osvojování znalostí a aby rozvíjely kulturu celoživotního vzdělávání a odborné přípravy. Na podporu realizace otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy přijaly Evropský parlament a Rada dne 23. dubna (312) nařízení o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení. Toto nařízení představuje širší právní rámec potřebný pro zabezpečení vypracovávání statistiky pokrývající všechny stávající a plánované činnosti v této oblasti. Evropský parlament a Rada schválily dne 23. dubna evropský rámec kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (313). Evropský rámec kvalifikací je určen pro zlepšení mobility zvýšením transparentnosti kvalifikací (získaných ve všech oblastech vzdělávání) v celé Evropské unii. Ve dnech 3. a 4. července se konala v Bruselu první konference o realizaci tohoto nového opatření. V rámci obnovené sociální agendy (314) předložila Komise dne 3. července sdělení o školním vzdělávání (315) na podporu úsilí členských států o zlepšení kvality jejich vzdělávacích systémů a dosažení cílů týkajících se těch, kdo předčasně opouštějí školu, gramotnosti, účasti na středoškolském vzdělávání a přípravy mladých lidí na celoživotní vzdělávání. Sdělení (309) (310) (311) (312) (313) (314) (315)

CS

Úř. věst. C 140, 6.6.2008. KOM(2008) 865. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy. Úř. věst. C 141, 7.6.2008. Nařízení (ES) č. 452/2008 (Úř. věst. L 145, 4.6.2008). Úř. věst. C 111, 6.5.2008. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Obnovená sociální agenda“ této zprávy. KOM(2008) 425.

53

CS

navrhuje program spolupráce ve třech oblastech: zaměření na to, aby byli všichni žáci vybaveni schopnostmi, které v životě potřebují; závazek zajistit kvalitní vzdělávání pro každého studenta; zlepšení kvality učitelů a zaměstnanců škol. Ve stejný den Komise zahájila diskusi o výzvách imigrace pro vzdělávací systémy ve své zelené knize s názvem „Migrace a mobilita – úkoly a příležitosti vzdělávacích systémů Evropské unie“ (316). Prostřednictvím tohoto dokumentu chce podporovat výměnu informací a zkušeností o problematice, která má velký vliv na vzdělávací systémy členských států. Konzultace byla otevřená až do 31. prosince. Dne 23. září přijal Evropský parlament usnesení o boloňském procesu a mobilitě studentů. Zdůraznil, že pro podporu mobility studentů by se měl přijmout soubor horizontálních opatření, neboť problematika mobility překračuje striktní rámec vysokoškolského vzdělávání, a zahrnuje tak sociální záležitosti, finance a imigraci, jakož i vízovou politiku. Ve stejný den se vyjádřil ke zlepšení kvality studia a vzdělávání učitelů, které podle něj přináší zjevné zlepšení celoživotního vzdělávání a odborné přípravy. Dne 3. listopadu Komise vytvořila partnerství Comenius Regio, nové opatření, které zapadá do programu celoživotního vzdělávání a odborné přípravy (317). Odborné vzdělávání a příprava V oblasti odborného vzdělávání a přípravy přijala Komise dne 9. dubna dvě doporučení týkající se zřízení: • evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (318). Tento nástroj má za cíl pomoci členským státům v podpoře a kontrole nepřetržitého zlepšování jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy na základě společných evropských referencí; • evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (319). Tento nástroj má za cíl usnadnit přenos a uznávání vzdělávacích výstupů osob, které přecházejí z jednoho systému do druhého či z jedné vzdělávací dráhy na druhou s cílem získat osvědčení o vzdělání. Dne 22. října přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí (320) o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropské unie. Komise předložila v průběhu roku více hodnotících zpráv týkajících se iniciativ v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Přijala tak zprávu o akčním programu na podporu subjektů působících na evropské úrovni a určitých činností v oblasti vzdělávání a odborného vzdělávání (5. června) (321) a zprávu o externím hodnocení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (13. června) (322). Dne 4. července předložila první hodnocení

(316) (317) (318) (319) (320) (321) (322)

CS

KOM(2008) 423. IP/08/1621. KOM(2008) 179 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 180 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Rozhodnutí č. 1065/2008/ES (Úř. věst. L 288, 30.10.2008). KOM(2008) 337 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 356 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

54

CS

iniciativy Europass (323) se závěrem, že tato iniciativa dosahuje svého cíle jako nástroj na podporu mobility občanů a že odpovídá jejich potřebám tím, že jejich kompetence a kvalifikace činí srozumitelnějšími a přijatelnějšími jak v kontextu vzdělávání, tak na trhu práce. Dne 30. října Komise přijala zprávu o modernizaci univerzit v zájmu konkurenceschopnosti Evropy v globální znalostní ekonomice (324). Evropský inovační a technologický institut Evropský parlament a Rada přijaly dne 11. března nařízení, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (325). Jeho úlohou je posílit inovační kapacitu Společenství a členských států zapojením nejlepších subjektů, které působí ve „znalostním trojúhelníku“ (vysoké školství, výzkum, podniky, podnikatelé). Jako sídlo institutu byla dne 18. července vybrána Budapešť. První programová rada EITI, která byla oficiálně jmenována dne 30. července po dvoustupňové veřejné konzultaci (březen a duben), uspořádala v roce 2008 tři plenární zasedání. Mnohojazyčnost Dne 22. května přijala Rada závěry o mnohojazyčnosti (326). Vyzvala Komisi, aby do konce roku 2008 vypracovala návrhy na celkový rámec činnosti v dané oblasti. Dne 18. září přijala Komise sdělení s názvem „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (327), které definuje průřezový strategický rámec pro mnohojazyčnost zakotvený v obnovené sociální agendě. Sdělení stanoví soubor iniciativ na podporu mnohojazyčnosti rovněž ve vztahu k třetím zemím a doporučuje spolupráci s členskými státy v této oblasti prostřednictvím otevřené metody koordinace. Sdělení doprovází dokument útvarů Komise obsahující seznam opatření Společenství v oblasti mnohojazyčnosti. Rada podpořila strategické směry sdělení ve svém usnesení o evropské strategii ve prospěch mnohojazyčnosti, přijatém dne 21. listopadu, se zvláštním důrazem na problematiku překladu při šíření kulturních děl. Mezinárodní spolupráce Komise pokračovala v provádění první fáze programu Erasmus Mundus, jež vstoupila do pátého a posledního roku (2004–2008), jakož i v projednávání druhé fáze programu, která by měla vstoupit v platnost v roce 2009 a pokračovat až do roku 2013. V první fázi programu bylo podpořeno 103 společných magisterských programů a bylo poskytnuto více než 7 000 stipendií studentům a vyučujícím z třetích zemí. Spolupráce s průmyslovými zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy byla posílena zahájením 35 nových společných projektů (z toho 16 se Spojenými státy, 5 s Kanadou, 4 s Austrálií, 3 s Jižní Koreou, 2 s Japonskem a 1 s Novým Zélandem). Tyto projekty jsou spolufinancovány partnerskými zeměmi a umožní nejméně 1 600 studentů (323) (324) (325) (326) (327)

CS

KOM(2008) 427. KOM(2008) 680. Nařízení (ES) č. 294/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008). Úř. věst. C 140, 6.6.2008. KOM(2008) 566.

55

CS

studovat jeden semestr v partnerské zemi a v případě programu se Spojenými státy získat dvojí diplom. Další společná prohlášení na zahájení sektorových politických dialogů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy byla podepsána v červenci s Izraelem a v listopadu s Indií. Pod záštitou čínské vlády byl v červnu v Bruselu zahájen rovněž program jazykové výměny mezi Čínou a Evropskou unií. Evropský rok tvořivosti a inovací (2009) (328) Dne 16. prosince přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí, jež prohlašuje rok 2009 „Evropským rokem tvořivosti a inovací“ (329). Celkovým cílem evropského roku je podporovat v celé společnosti tvořivost jako hnací sílu inovací a jako klíčový faktor rozvoje osobních, pracovních, podnikatelských a sociálních schopností vzděláváním a celoživotním učením. Evropský rok bude prováděn za pomoci stávajících programů Společenství, zejména „Programu vzdělávání a celoživotního učení“ (2007–2013) a programu „Kultura“ (2007– 2013) a dalších programů a projektů v rámci priorit stanovených pro každý nástroj na období zahrnující rok 2009. 2.2.7. Doprava Doprava a udržitelný rozvoj Trvale udržitelná evropská dopravní politika byla předmětem usnesení, které přijal Evropský parlament dne 11. března. Parlament formuloval návrhy v oblastech silniční, železniční, letecké a námořní dopravy a vyzval Komisi a členské státy, aby více investovaly do výzkumu s cílem umožnit vývoj technologií, které jsou energeticky účinnější a snižují emise oxidu uhličitého. Dne 13. února přijal Evropský hospodářský a sociální výbor průzkumné stanovisko o skladbě zdrojů energie v dopravě (330). Je přesvědčen, že budoucnost dopravy musí spočívat v postupné dekarbonizaci pohonných hmot a dosáhnout nulových emisí. Na specifičtější úrovni Komise předložila dne 11. ledna program pro udržitelnou budoucnost všeobecného letectví a letecké dopravy pro vlastní potřebu (331). Program se zabývá takovými otázkami, jako je vybudování základního souboru statistických údajů, dodržování zásad proporcionality a subsidiarity, podpora nových technologií, usnadnění přístupu na zahraniční trhy, jakož i environmentální výzvy. Na podporu environmentální životaschopnosti odvětví přijala Komise dne 8. července balík opatření s cílem zabezpečit udržitelnější dopravu. Balík obsahuje: • rámcové sdělení o dopravě šetrnější k životnímu prostředí (332), které vyžaduje, aby uživatelé více podporovali náklady na dopravu tím, že budou vycházet z cen odrážejících

(328) (329) (330) (331) (332)

CS

Viz kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Inovace“ této zprávy. Rozhodnutí č. 1350/2008/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). Úř. věst. C 162, 25.6.2008. KOM(2007) 869 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008). KOM(2008) 433.

56

CS

skutečnost, aby se snížily negativní vlivy dopravy, zejména nehody, dopravní zácpy, škody na životním prostředí a škodlivý vliv hluku; • sdělení o snížení hluku ze železniční dopravy zaměřené na stávající vozový park (333), týkající se opatření, která umožní snížit o polovinu hlučnost nákladních vlaků (např. dodatečné vybavení nákladních vozů nízkohlučnými brzdovými špalíky); • sdělení o internalizaci vnějších nákladů dopravy (334) obsahující rovněž model hodnocení těchto nákladů (přetížení, znečištění atd.), který může sloužit jako základ pro výpočet poplatků za využití infrastruktury; • a návrh na revizi směrnice o silniční „euroznámce“ (335), která se týká výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly a má za cíl stanovit rámec, jenž by členským státům umožnil vypočítat a rozlišit mýtné na základě nákladů v důsledku znečištění provozem a v důsledku přetížení dopravy. V rámci tohoto balíku a na základě přezkumu bílé knihy o dopravě z roku 2006 (336) v polovině období přijala Komise dne 16. prosince (337) akční plán o rozvoji inteligentních dopravních systémů. Dne 24. září přijaly Evropský parlament a Rada směrnici (338) o pozemní přepravě nebezpečných věcí, která kromě jiného přispívá k ochraně životního prostředí. Železniční doprava Pro optimalizaci nabídky železničních infrastruktur a pro zabezpečení jejich transparentnějšího řízení přijala Komise dne 6. února sdělení „Víceleté smlouvy za účelem zlepšení kvality železniční infrastruktury“ (339), ve kterém doporučuje širší realizaci víceletých smluv mezi státem a správcem železniční infrastruktury. Dne 30. dubna předložila Komise pokyny (340) poskytující informace o slučitelnosti Smlouvy o ES se státními podporami železničním podnikům (341). Jejich cílem je zlepšit transparentnost veřejného financování a právní bezpečnost z pohledu pravidel Smlouvy o ES a v kontextu otevírání trhů. Dne 17. června přijaly Evropský parlament a Rada směrnici (342) o interoperabilitě železničního systému uvnitř Společenství. Tato směrnice stanoví právní rámec s cílem omezit překážky při uvádění železničních vozidel do provozu. Vzájemné schvalování mezi členskými státy je zkvalitněno systematičtějším uplatňováním zásady vzájemného uznávání a harmonizací vnitrostátních schvalovacích postupů. (333) (334) (335) (336) (337) (338) (339) (340) (341) (342)

CS

KOM(2008) 432. KOM(2008) 435. KOM(2008) 436. KOM(2006) 314. KOM(2008) 886 a KOM(2008) 887. Směrnice 2008/68/ES (Úř. věst. L 260, 30.9.2008). Viz kapitola IV, oddíl 2, část „Ochrana a bezpečnost v dopravě“ – „Obecné aspekty“ této zprávy. KOM(2008) 54 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). Úř. věst. C 184, 22.7.2008. Směrnice 91/440/EHS (Úř. věst. L 237, 24.8.1991). Směrnice 2008/57/ES (Úř. věst. L 191, 18.7.2008). Viz kapitola IV, oddíl 2, část „Ochrana a bezpečnost v dopravě“ – „Ochrana a bezpečnost v železniční dopravě“ této zprávy.

57

CS

Kvalita služeb železniční nákladní dopravy byla předmětem sdělení Komise ze dne 8. září (343). Sdělení se týká rovněž účinnosti dohod a dobrovolných opatření zavedených v odvětví, jakož i doporučení k činnosti Společenství v této oblasti. Dne 11. prosince Komise rovněž přijala návrh nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (344). Stanoví se v něm vytvoření mezinárodních železničních koridorů, které spolu s posílenou koordinací se správci infrastruktury umožní větší konkurenceschopnost železniční nákladní dopravě, jakož i optimalizaci využívání stávajících infrastruktur jejich dostatečným upřednostňováním. Komise zahájila v průběhu roku řízení pro porušení práva vůči 24 členským státům pro jejich nesprávné provedení směrnic prvního železničního balíku (345). Cílem tohoto opatření je zabezpečit dodržování platných právních předpisů týkajících se kromě jiného oddělení správců železniční infrastruktury od železničních podniků a role kontrolních orgánů, které je nutné pro vytvoření otevřeného a konkurenceschopného trhu služeb železniční dopravy. Silniční a říční doprava Evropský parlament a Rada přijaly dne 22. října nařízení (346) o odstranění kontrol na hranicích členských států v silniční a vnitrozemské vodní dopravě. Námořní doprava Po přijetí akčního plánu pro integrovanou námořní dopravu v říjnu 2007 (347) předložila Komise dne 26. června sdělení „Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty“ (348), které poskytuje hlavní směry v těchto dvou oblastech. Letecká doprava S cílem zlepšit účinnost, udržitelnost a bezpečnost letecké dopravy v rámci evropského vzdušného prostoru přijala Komise dne 25. června druhý legislativní balík o jednotném evropském nebi. Skládá se ze tří opatření: • z návrhu nařízení s cílem zlepšit výkonnost (včetně environmentální) a udržitelnost evropského leteckého systému, aby lépe sloužil provozovatelům letadel, aby se snížily náklady a zajistil trvale udržitelný růst (349); • z návrhu nařízení, které má za cíl dokončit rozšíření pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (350);

(343) (344) (345) (346) (347) (348) (349) (350)

CS

KOM(2008) 536. KOM(2008) 852. Směrnice 2001/12/ES a 2001/14/ES (Úř. věst. L 75, 15.3.2001). Nařízení (ES) č. 1100/2008 (Úř. věst. L 304, 14.11.2008). KOM(2007) 575 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). KOM(2008) 395 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 388. KOM(2008) 390 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Viz kapitola IV, oddíl 2, část „Ochrana a bezpečnost v dopravě“ – „Ochrana a bezpečnost v letecké dopravě“ této zprávy.

58

CS

• a ze sdělení s názvem „Jednotné evropské nebe II: k udržitelnějšímu a výkonnějšímu letectví v Evropě“, které jasně formuluje návrhy nařízení (351). Dne 15. února přijala Komise zprávu (352), která hodnotí účinnost směrnice o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství (353). Ve sdělení ze dne 30. dubna předložila Komise výsledky (354) konzultace se zúčastněnými subjekty o uplatňování nařízení o společných pravidlech při přidělování letištních časů na letištích Společenství (355). Cílem tohoto výkladového sdělení je ulehčit provedení uvedeného nařízení. Dne 16. prosince přijala Rada nařízení (356) o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), které zejména objasňuje právní statut systému. Komise pokračovala v provádění svého akčního plánu pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě (357). Tak byla kromě jiného dne 4. července zahájena konzultace o integraci vystavování lístků na vlaky/letadla. Dále bylo zřízeno monitorovací středisko EU pro kapacitu letišť. Poprvé se sešlo dne 4. listopadu, aby vyslechlo všechny zúčastněné strany diskutující o svých zkušenostech v dané oblasti. Na základě této výměny přijme středisko stanoviska, která pomohou Komisi v provedení uvedeného plánu. EGNOS a Galileo Dne 9. července přijaly Evropský parlament a Rada nařízení o pokračování v provádění evropských družicových navigačních programů (EGNOS a Galileo) (358). Toto nařízení stanovuje výši rozpočtových zdrojů potřebných na financování obou programů na 3,4 miliardy EUR pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Rovněž zlepšuje veřejné řízení programů stanovením přísného rozdělení povinností mezi Evropským společenstvím, Úřadem pro dohled nad evropským GNSS a Evropskou vesmírnou agenturou a stanovením vlastních opatření pro zabezpečení větší koherentnosti mezi stanovisky vydanými výborem pro evropské programy GNSS a rozhodnutími přijatými správní radou Úřadu pro dohled nad evropským GNSS. Mezinárodní spolupráce Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy v oblasti leteckých služeb vstoupila v platnost dne 30. března (359). Všechny letecké společnosti Evropské unie již mohou provozovat přímé lety do Spojených států s odletem z jakéhokoli letiště v Evropě, a nikoli pouze ze svých zemí původu. Dohodou se ruší všechna omezení týkající se tras, tarifů a týdenního počtu letů. Dne

(351) (352) (353) (354) (355) (356) (357) (358) (359)

CS

KOM(2008) 389 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 66 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). Směrnice 2002/30/ES (Úř. věst. L 85, 28.3.2002). KOM(2008) 227. Nařízení (ES) č. 95/93 (Úř. věst. L 14, 22.1.1993). Nařízení (ES) č. 1361/2008 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008). KOM(2006) 819 (Úř. věst. C 138, 22.6.2007). Nařízení (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 196, 24.7.2008). IP/08/474.

59

CS

30. června podepsaly Evropské společenství a Spojené státy dohodu o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví (360). Jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení stávajících dohod o leteckých službách dohodou Společenství pokračovala i v roce 2008. Byly uzavřeny dohody s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Chorvatskem, Gruzií, Kyrgyzstánem, Libanonem, Malajsií, Maledivami, Moldavskem, Panamou, Paraguayí, Singapurem a Uruguayí (18. února) (361), s Marokem (17. března) (362) a s Ázerbájdžánem (8. července) (363). Dále byla přijata rozhodnutí o podpisu a prozatímním uplatňování dohod s Austrálií (364) a Nepálem (365) (7. dubna), Pákistánem (366) (21. května), Izraelem (367) (15. září), Indií (368) (25. září) a Arménií (369) (27. listopadu). Komise kromě toho navrhla uzavřít dohody s Kazachstánem (21. února) (370), Mexikem (5. srpna) (371) a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií (372) (17. července). Poslední uvedená dohoda představuje první dohodu sjednanou mezi Společenstvím a jinou regionální organizací. Cílem dohod je umožnit všem leteckým dopravcům Společenství nediskriminační přístup na trasy mezi Společenstvím a třetími zeměmi a uvést dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách do souladu s právem Společenství. Kromě toho přijala Komise dne 1. října zprávu o pokroku při vytváření společného leteckého prostoru se sousedními zeměmi do roku 2010 (373). V oblasti námořní dopravy byla dne 28. ledna uzavřena dohoda (374) mezi Evropským společenstvím a Čínou. Dále Komise přijala dne 6. listopadu návrh rozhodnutí o podpisu protokolu s cílem schválení přistoupení Evropského společenství k Bělehradské úmluvě o režimu plavby na Dunaji ze dne 18. srpna 1948 (375). Transevropské dopravní sítě Dne 5. března přijala Komise sdělení o pokroku informativních rozhovorů týkajících se spolupráce se sousedními zeměmi v oblasti dopravy (376). První kolo rozhovorů ukázalo (360) (361) (362) (363) (364) (365) (366) (367) (368) (369) (370) (371) (372) (373) (374) (375) (376)

CS

IP/08/1059. Úř. věst. L 60, 5.3.2008 a Úř. věst. L 106, 16.4.2008. Úř. věst. L 87, 29.3.2008. KOM(2005) 60. KOM(2005) 264. KOM(2008) 41. KOM(2008) 81. KOM(2008) 178 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Rozhodnutí 2008/797/ES (Úř. věst. L 273, 15.10.2008). KOM(2007) 729. KOM(2008) 92 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 506. KOM(2008) 463. KOM(2008) 596. Rozhodnutí 2008/143/ES (Úř. věst. L 46, 21.2.2008). KOM(2008) 700. KOM(2008) 125 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008).

60

CS

zvláštní zájem na posílení regionálních struktur pro spolupráci a koordinace mezi rozšířeným politickým dialogem a vytvořením dopravních os. Rozhovory týkající se západního Balkánu již skončily a Komise navrhla přijmout směrnice pro jednání s cílem vytvořit v regionu dopravní společenství. Komise se dále dne 5. prosince rozhodla poskytnout více než 1,7 miliardy EUR na železniční projekty týkající se programu Transevropské dopravní sítě (TEN-T) na období 2007– 2013 (377). 2.2.8. Energetika Obecné aspekty Dne 13. června Komise přijala sdělení s názvem „Řešení problému vyšších cen ropy“ (378). Spolu se sdělením o cenách potravin (379) toto sdělení nabízí členským státům rámec, aby mohly čelit okamžitým důsledkům zvyšování cen a hledat střednědobá a dlouhodobá řešení problémů spojených se zdroji. Navrhovaná řešení budou spočívat ve změně poptávky po energii a v podpoře energetické účinnosti ve všech oblastech hospodářství. Dne 25. září přijal Evropský parlament usnesení o usměrnění cen energií, ve kterém požaduje vážný politický závazek s cílem přijmout konkrétní opatření ke snížení poptávky po energii, podporovat obnovitelné energie a energetickou účinnost, pokračovat v diverzifikaci dodávek energie a snížit závislost na dovážených fosilních palivech. V oblasti statistiky zřídily Evropský parlament a Rada dne 22. října (380) stabilní institucionální základ pro sběr energetických údajů, aby Evropská unie měla k dispozici podrobné a porovnatelné evropské statistické údaje týkající se celé řady aspektů souvisejících s energetikou. Energetika a udržitelný rozvoj Dne 23. ledna Komise přijala návrh směrnice o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (381). Směrnice stanovuje závazný cíl v roce 2020 dosáhnout v konečné spotřebě dvacetiprocentního podílu obnovitelné energie, jakož i desetiprocentního podílu obnovitelné energie v odvětví dopravy do roku 2020. Navrhuje právní rámec k dosažení těchto cílů a kritéria a ustanovení k zajištění trvalé udržitelnosti biopaliv a biokapalin. Tento návrh je součástí balíku opatření pro oblast energetiky a klimatu (382). Ve stejný den přijala Komise sdělení o prvním hodnocení národních akčních plánů energetické účinnosti (383). Hodnocení poskytuje přehled o souboru strategií a opatření předložených členskými státy, jakož i první soupis příkladů osvědčených postupů, které by se měly hlouběji prozkoumat. Komise se soustředila na zkoumání části strategií věnovaných vzorové úloze veřejného sektoru a informovanosti.

(377) (378) (379) (380) (381) (382) (383)

CS

IP/08/1891. KOM(2008) 384 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 321 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Viz kapitola III, oddíl 2, část „Zemědělství a rozvoj venkova“ – „Ceny zemědělských produktů a související opatření“ této zprávy. Nařízení (ES) č. 1099/2008 (Úř. věst. L 304, 14.11.2008). KOM(2008) 19 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Změna klimatu“ této zprávy. KOM(2008) 11 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

61

CS

Evropská rada na zasedání ve dnech 15. a 16. října potvrdila, že bezpečnost energetického zásobování je prioritou Evropské unie. Vyzvala zejména k: dokončení legislativního balíku týkajícího se vnitřního trhu s energií a plynem; urychlení provedení evropského akčního plánu energetické účinnosti a strategického plánu energetických technologií; rozhodnému pokračování v diverzifikaci zdrojů energie v návaznosti na balík opatření pro energii/klima; rozvíjení krizových mechanismů umožňujících čelit dočasnému přerušení dodávek; posílení a doplnění kritických infrastruktur; stabilizaci zásobování rozvíjením vztahů s producentskými zeměmi. Dne 13. listopadu přijala Komise druhou strategickou analýzu energetické politiky Evropské unie. V souladu s opatřeními zaměřenými na dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a změny klimatu dává tento soubor opatření v oblasti energetiky nový impuls energetické bezpečnosti v Evropě. Obsahuje: • novou strategii k vytvoření solidarity mezi členskými státy v odvětví energetiky, jakož i novou politiku v oblasti energetických sítí, čímž se má podnítit investování do účinnějších, nízkouhlíkových energetických sítí (384); • evropský akční plán pro energetickou bezpečnost a solidaritu, který vytyčuje pět oblastí, kde je třeba aktivnějšího přístupu k zabezpečení trvale udržitelného zásobování energií (385); • balíček opatření v oblasti energetické účinnosti, který má vyvolat úspory energie v klíčových oblastech, zejména zpřísněním právní úpravy o energetické účinnosti u budov a spotřebičů a posílením úlohy osvědčení o energetické účinnosti, jakož i inspekčních zpráv u otopných a klimatizačních systémů (386). Vnitřní trh odvětví energetiky Pokrok ve vytváření vnitřního trhu s plynem a elektrickou energií byl předmětem zprávy Komise ze dne 15. dubna (387). Přes některá povzbudivá zlepšení, zejména pokud jde o provádění osvědčených postupů na regionální úrovni, poukazuje celková analýza uskutečněného pokroku na skutečnost, že stále přetrvávají vážné překážky dobrého fungování trhu. Třetí legislativní balík (388) o vnitřním trhu plynu a elektřiny by měl přispět k nápravě tohoto stavu. Energetické technologie a inovace Rada ve svých závěrech ze dne 28. února uvedla hlavní zásady, cíle a opatření pro evropskou politiku v oblasti energetických technologií. Zastává zejména názor, že tato politika by měla zvýšit součinnost na úrovni Společenství a zohlednit existující struktury pro spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje, demonstrace a rozšiřování energetických technologií. Soukromý sektor by se podle Rady měl plně účastnit tohoto procesu rozvoje energetických technologií.

(384) (385) (386) (387) (388)

CS

KOM(2008) 768, KOM(2008) 769, KOM(2008) 770, KOM(2008) 775, KOM(2008) 776 a KOM(2008) 782. KOM(2008) 781. KOM(2008) 771, KOM(2008) 772, KOM(2008) 778, KOM(2008) 779 a KOM(2008) 780. KOM(2008) 192 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2007) 528, KOM(2007) 529, KOM(2007) 530, KOM(2007) 531, KOM(2007) 532 (Úř. věst. C 4, 9.1.2008).

62

CS

V usnesení o strategickém plánu energetických technologií (SET) ze dne 9. července se Evropský parlament vyslovil ve prospěch evropské politiky v oblasti energetických technologií disponujících dostatečným finančním základem, který pokládá za nejdůležitější při provádění cílů Evropské unie v oblastech energetiky a změny klimatu do roku 2020. Jaderná energetika Ve svých závěrech ze dne 8. prosince se Rada rozhodla podpořit vznik banky jaderného paliva pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Evropská unie bude tento projekt financovat částkou ve výši 25 milionů EUR. Banka jaderného paliva je součástí širšího úsilí o zavedení mezinárodních mechanismů zásobování palivem. Smlouva o Euratomu a Zásobovací agentura Euratomu Dne 12. února přijala Rada rozhodnutí (389), kterým se zrušují a nahrazují stanovy Zásobovací agentury Euratomu, aby se zohlednilo zvýšení počtu členských států, jakož i nezbytnost na agenturu uplatnit moderní finanční ustanovení, a určuje se její sídlo v Lucemburku. Dne 3. července předložila Komise přehled činností vykonaných v roce 2007 při uplatňování hlavy II kapitol 3 až 10 Smlouvy o Euratomu (390). Toto shrnutí též zahrnuje přehled činností Zásobovací agentury Euratomu. Mezinárodní spolupráce Na regionální úrovni pokračovala spolupráce se zeměmi východní Evropy, Kavkazu a střední Asie v rámci iniciativy z Baku. Byla posílena spolupráce se zeměmi Perského zálivu a s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) a pokračovala spolupráce se zeměmi Asie (v rámci Setkání Asie–Evropa (ASEM)) a Afriky. Zástupci Evropské unie, Iráku, Turecka a zemí Mašreku se setkali dne 5. května v Bruselu a ve společném prohlášení potvrdili význam posilování vzájemné energetické spolupráce s cílem vytvořit trh s plynem, který se začlení do vnitřního trhu s plynem Evropské unie prostřednictvím rozvoje napojovacích infrastruktur v regionu. Dne 27. června v Bruselu a dne 11. prosince v Tiraně se konala zasedání Rady ministrů Energetického společenství. Během těchto zasedání se účastníci dohodli na přijetí regionálního postupu udělování elektrických kapacit a na společné správě přetížení na hranicích. Energetické společenství si vytvořilo rovněž mechanismus pro řešení sporů založený na pravidlech, která podnikům umožňují v případě zjištění nesrovnalostí podat stížnost. Bylo dosaženo významného pokroku ve většině zemí západního Balkánu v rámci provádění evropských právních předpisů o trhu s plynem a elektrickou energií. Na dvoustranné úrovni pokračoval energetický dialog mezi Evropskou unií a Ruskem s cílem uzavřít nové dohody. Pokračovala partnerství s Ázerbájdžánem, Kazachstánem a Ukrajinou. Komise kromě toho v zájmu další spolupráce zahájila dialog s Běloruskem a Moldavskem. V roce 2008 se vytvořila nová strategická partnerství s Alžírskem, Egyptem, Irákem a Turkmenistánem. Dvoustranné dialogy pokračovaly rovněž s Jordánskem, Libyí

(389) (390)

CS

Rozhodnutí 2008/114/ES, Euratom (Úř. věst. L 41, 15.2.2008). KOM(2008) 417.

63

CS

a Marokem, jakož i s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Kanadou, Chile, Čínou, se Spojenými státy a s Indií. Probíhají rovněž jednání se Švýcarskem týkající se trhu elektrické energie. Obecné reference a další užitečné odkazy • Podniky: http://ec.europa.eu/enterprise/index_en.htm • Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://ec.europa.eu/dgs/competition/index_cs.htm • Generální ředitelství pro výzkum: http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=cs • Společné výzkumné středisko: http://ec.europa.eu/dgs/jrc/index.cfm • Generální ředitelství pro informační společnost a média: http://ec.europa.eu/dgs/information_society/index_en.htm • Vzdělávání: http://ec.europa.eu/education/index_en.htm • Generální ředitelství pro energetiku a dopravu: http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/index_en.htm • Vnitřní trh: http://ec.europa.eu/internal_market/index_en.htm Kapitola III Cíl solidarity Oddíl 1 3.1. Upevňování hospodářské a sociální soudržnosti Souvislosti Politika soudržnosti se zaměřuje na snižování rozdílů mezi členskými státy a uvnitř členských států samých. Jejím cílem je podporovat investice povzbuzující růst a zaměstnanost, podněcovat růst znalostního hospodářství a povzbuzovat větší počet osob k zakládání podniků.

CS

64

CS

V roce 2007 Komise položila základy k obnovené sociální agendě zaměřené na řešení nových výzev v sociální oblasti, kterým naše společnosti čelí. Vymezila klíčové oblasti této agendy pro příležitosti, přístup a solidaritu: mládež, možnosti kariéry, delší a zdravější život a nediskriminace, mobilita, integrace a solidarita na světové úrovni. 3.1.1. Regionální rozměr a politika soudržnosti Politika soudržnosti Nová generace evropských odvětvových a regionálních programů politiky soudržnosti je od roku 2007 určena k oživení zaměstnanosti a růstu ve všech členských státech a všech regionech Evropské unie. Z tohoto důvodu Komise dne 14. května přijala sdělení o výsledcích jednání ohledně strategií a programů politiky soudržnosti na programové období 2007– 2013 (391). Sdělení zkoumá 450 programů a konstatuje, že členské státy a regiony v souladu s Lisabonskou strategií výrazně upravily své priority a směřovaly značné investice do hospodářské soutěže, zaměstnanosti a růstu. Dne 18. června Komise přijala pátou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (392). Na jedné straně shrnuje veřejnou diskusi, na straně druhé uvádí stručný rozbor evropských odvětví růstu, jejichž výkonnost v regionech bude do značné míry určovat úroveň regionálního hospodářského rozvoje v nadcházejících letech. Dne 6. října Komise přijala zelenou knihu (393) o územní soudržnosti s názvem „Učinit z územní rozmanitosti přednost“, a tak dala podnět k rozsáhlé konzultaci s cílem zlepšit totožné nazírání na územní soudržnost a její vliv na budoucí regionální politiku Unie. Dne 14. listopadu Komise předložila zprávu „Regiony 2020“ (394), která navrhuje prognostický rozbor možného dopadu čtyř hlavních problémů, jimž Evropa musí čelit, na regiony: globalizace, demografických změn, změny klimatu a zásobování energií. Závěry uvedené zprávy obohatí úvahy o budoucnosti evropské politiky soudržnosti. Poté, co byl přijat Plán evropské hospodářské obnovy (395), předložila Komise dne 16. prosince sdělení, které uvádí, jak politika soudržnosti může podpořit novou dynamiku reálného hospodářství v Evropě (396). Sdělení navrhuje členským státům řadu opatření, aby bezezbytku a brzy využily možnosti politiky soudržnosti. Sdělení uvádí rovněž nová opatření, která umožní urychlit provádění operačních programů. Prostřednictvím evropských investic ve výši 347 miliard EUR uvolněných do roku 2013 může tato politika krátkodobě stimulovat hospodářství, přičemž umožní položit základy k dlouhodobějšímu růstu. Dne 3. prosince Komise dále přijala návrh (397), jenž všem členským státům umožní investovat do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení. Uvedený návrh,

(391) (392) (393) (394) (395) (396) (397)

CS

KOM(2008) 301 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 371 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 616. SEK(2008) 2868. KOM(2008) 800. Viz kapitola I, oddíl 4, část „Plán oživení evropské ekonomiky“ této zprávy. KOM(2008) 876. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy. KOM(2008) 838.

65

CS

kterým se mění stávající nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (398), se rovněž začleňuje do kontextu Plánu evropské hospodářské obnovy. Kromě toho v průběhu roku 2008 Výbor regionů předložil řadu stanovisek z vlastní iniciativy týkajících se politiky soudržnosti. Dne 7. února například vydal stanovisko z vlastní iniciativy s názvem „Příspěvek dobrovolné činnosti k hospodářské a sociální soudržnosti“ (399) a dne 18. června vydal stanovisko „Evropské seskupení pro územní spolupráci: nový impuls pro územní spolupráci v Evropě“ (400). Dne 8. října vydal prognostické stanovisko v oblasti správy a plánování projektů v oblasti regionální politiky (401). Dne 17. září Evropský hospodářský a sociální výbor vydal průzkumné stanovisko o městských oblastech a doporučil zřízení skupiny na vysoké úrovni pro rozvoj měst a udržitelnost na úrovni Společenství. V oblasti finančního řízení Komise dne 19. února přijala akční plán v rámci strukturálních fondů. Reaguje tak na doporučení Evropského účetního dvora a zaměřuje se na posílení kontrolní úlohy Komise při sdíleném řízení strukturálních opatření (402). Dne 21. října Evropský parlament kromě toho přijal usnesení ohledně řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni, v němž navrhuje, aby za účelem zjednodušení a efektivity došlo v politice soudržnosti po roce 2013 ke sloučení jednotlivých fondů Společenství. Na dvoustranné úrovni Komise dne 23. července přijala zprávu o správě fondů Evropské unie v Bulharsku (403). Vzhledem k tomu, že se vyskytla podezření o nesrovnalostech, podezření o podvodech a střetu zájmů v rámci udělování zakázek, Komise přistoupila k vyšetřování správy uvedených fondů bulharskými orgány. Vyšetřování vedlo v průběhu druhé poloviny roku 2007 a v první polovině roku 2008 k dočasnému pozastavení poskytování předvstupní pomoci a ke zmrazení plateb u mnoha jiných finančních nástrojů. Nejvzdálenější regiony Dne 17. října Komise přijala sdělení s názvem „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (404). Navrhuje obnovenou strategii pro tyto regiony: nejvzdálenější regiony jako „regiony příležitostí“, s potenciálem rozvoje, samozřejmě s přihlédnutím k jejich specifickým rysům. V tomto kontextu Komise přináší doporučení k zajištění optimálního využití nástrojů a stávajících možností současného finančního rámce (2007–2013). Kromě toho navrhuje konkrétní opatření v oblastech, jako je změna klimatu, migrace a demografický vývoj. Další pokrok Dne 7. dubna Komise předložila výsledky činnosti pracovní skupiny pro Severní Irsko, zřízené předsedou Komise po jeho návštěvě Belfastu v květnu 2007 (405). Cílem pracovní skupiny je po opětovném ustavení decentralizovaných institucí v Severním Irsku v květnu 2007 podporovat mírový proces a usmíření na základě principu sdílení moci. Úkol pracovní

(398) (399) (400) (401) (402) (403) (404) (405)

CS

Nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). Úř. věst. C 105, 25.4.2008. Úř. věst. C 257, 9.10.2008. Úř. věst. C 325, 19.12.2008. KOM(2008) 97 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 496. KOM(2008) 642. KOM(2008) 186.

66

CS

skupiny spočívá také v podporování Severního Irska v jeho úsilí o modernizaci hospodářství, růst a vytváření pracovních míst v souladu s Lisabonskou strategií. Dne 3. listopadu Komise zahájila veřejnou on-line konzultaci týkající se strategie, která by měla být přijata pro region Baltského moře. Hlavní cíle uvedené strategie spočívají ve zkvalitnění stavu životního prostředí Baltského moře, vyváženém hospodářském rozvoji v tomto regionu a v zajištění jeho lepší přístupnosti a vyšší bezpečnosti (406). 3.1.2. Sociální rozměr Obnovená sociální agenda Po veřejné konzultaci zahájené v roce 2007 za účelem vyhodnocení měnící se evropské „sociální reality“ Komise dne 2. července předložila obnovenou sociální agendu (407). Agenda uvádí, jak převádět cíle příležitostí, přístupu a solidarity do konkrétní činnosti (tyto cíle byly zdůrazněny ve sdělení z listopadu 2007 (408)). Agenda představuje integrovanou odpověď, která doplňuje Lisabonskou strategii a potvrzuje závazek dosáhnout výsledků ve prospěch občanů. Uvedená agenda, její opatření a nástroje budou společně s Lisabonskou strategií na období po roce 2010 revidovány. Zaměstnanost V obecné rovině dne 26. února Rada přijala společnou zprávu o zaměstnanosti v období 2007–2008, která hodnotí dosažený pokrok i úkoly, jež mají být ještě splněny, aby bylo dosaženo cílů Lisabonské strategie. Uvedená zpráva analyzuje rozměr „politika zaměstnanosti“ ve vnitrostátních programech reforem, přičemž se zabývá následujícími otázkami: pokrok při dosahování cílů evropské strategie zaměstnanosti, provádění prioritních činností a stanovení většího počtu pracovních míst a zvýšení kvality pracovních míst jako priorita. Dne 14. května Rada přijala doporučení k provádění politik zaměstnanosti členských států (409). Dne 15. července přijala rozhodnutí (410) o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Uvedené hlavní směry jsou součástí integrovaných hlavních směrů na léta 2008–2010, které spočívají na třech pilířích: makroekonomických politikách, mikroekonomických reformách a politikách zaměstnanosti. Dne 15. října se vedoucí představitelé Evropské unie setkali se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby diskutovali o dopadech finanční krize na „reálné hospodářství“ a zejména na růst a zaměstnanost. Na pořadu jednání trojstranné sociální vrcholné schůzky byly též následky změny klimatu a energetické politiky pro zaměstnanost a sociální soudržnost, včetně perspektiv, které se nabízejí v oblasti „zelených pracovních míst“. Dne 18. listopadu Komise přijala sdělení, které přebírá hlavní závěry a strategické aspekty 20. výroční zprávy o zaměstnanosti v Evropě v roce 2008 (411). Zpráva se zabývá zásadními tématy souvisejícími se současnými prioritami Komise v oblasti zaměstnanosti (příchod (406) (407) (408) (409) (410) (411)

CS

IP/08/1619. KOM(2008) 412. KOM(2007) 726 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). Úř. věst. L 139, 29.5.2008. Rozhodnutí 2008/618/ES (Úř. věst. L 198, 26.7.2008). KOM(2008) 758.

67

CS

přistěhovalců z třetích zemí na trh práce v Unii, mobilita v rámci EU, kvalita pracovních míst v Unii a vztah mezi vzděláním / odbornou přípravou a povoláním). Ze závěrů zprávy vyšla stěžejní opatření, která Evropská unie přijala v oblasti zaměstnanosti v rámci obnovené Lisabonské strategie. V oblasti potřeb trhu práce Evropská rada na svém březnovém zasedání vyzvala Komisi, aby předložila souhrnné vyhodnocení budoucích kvalifikačních požadavků v Evropě až do roku 2020, v němž zohlední dopady pokroku v oblasti technologií a stárnutí obyvatel, a aby navrhla opatření v zájmu předvídání budoucích potřeb. V reakci na tuto výzvu Komise dne 16. prosince předložila sdělení (412) o lepším souladu mezi nabídkou a poptávkou pracovních míst a způsobech, které umožňují účinněji analyzovat a předvídat kvalifikace, jež budou nezbytné na trhu práce zítřka. Dne 9. června dále Rada přijala závěry týkající se předvídání a přizpůsobivosti potřebám trhu práce. Pokud jde o Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Komise dne 2. července předložila v rámci obnovené sociální agendy zprávu o EFG (413), která analyzuje první rok jeho existence a uvádí návrhy ohledně okamžitých i dlouhodobějších způsobů, jak zlepšit jeho výkonnost. Dne 16. prosince přijala návrh nařízení (414), který se zaměřuje na zkvalitnění fungování EFG za účelem pomoci osobám, jež ztrácejí zaměstnání z důvodu hospodářské krize. V roce 2008 kromě toho Evropský parlament a Rada rozhodly uvolnit prostředky z uvedeného fondu a poskytnout: • částku 3,1 milionu EUR v návaznosti na propouštění v odvětví textilního průmyslu na Maltě a v odvětví automobilového průmyslu v Portugalsku z důvodu zastavení některých výrobních aktivit (415) (10. dubna); • částku 10,7 milionu EUR v návaznosti na propouštění v odvětví textilního průmyslu v Litvě a v odvětví automobilového průmyslu a u jeho dodavatelů ve Španělsku (22. října) (416); • částku 35,2 milionu EUR v návaznosti na propouštění v odvětví textilního průmyslu v Itálii (19. listopadu) (417). Sociální ochrana a sociální začleňování Dne 29. února Rada přijala společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2008 (418), která se zabývá politikami v oblasti sociálního začleňování, důchodových systémů, zdravotní péče a dlouhodobé zdravotní péče. V těchto oblastech se zabývá vzájemnou interakcí mezi otevřenou metodou koordinace a Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost a podává přehled možností pro budoucí rozvoj otevřené metody koordinace. Uvedená zpráva

(412) (413) (414) (415) (416) (417) (418)

CS

KOM(2008) 868. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy. KOM(2008) 421. KOM(2008) 867. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy. Rozhodnutí 2008/370/ES (Úř. věst. L 128, 16.5.2008). Rozhodnutí 2008/818/ES (Úř. věst. L 285, 29.10.2008). Rozhodnutí 2008/916/ES (Úř. věst. L 330, 9.12.2008). KOM(2008) 42 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

68

CS

je doplněna dokumentem, který podrobně popisuje zjištěný vývoj a úkoly, jež měly být řešeny v rámci témat vybraných pro činnost otevřené metody koordinace v roce 2007, kam patří zejména dětská chudoba, delší profesní život, přetrvávající nerovnosti v oblasti zdravotní péče a dlouhodobá zdravotní péče. Obsahuje dále analýzu toho, jak členské státy financují sociální ochranu a jak začleňují sociální rozměr do vnitrostátních operačních programů strukturálních fondů na období 2007–2013. Dne 2. července Komise v rámci obnovené sociální agendy rovněž přijala sdělení (419), v němž navrhuje posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění. V méně obecné rovině se Rada dne 17. března ve svém usnesení vyjádřila k postavení osob se zdravotním postižením (420). Rada se domnívá, že strategie Evropské unie na podporu osob se zdravotním postižením zdůrazňuje význam rovného přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a celoživotnímu učení, neboť jsou zásadní pro to, aby se osoby se zdravotním postižením mohly plně zapojit do společnosti a zlepšit kvalitu svého života. Dne 22. dubna Evropský parlament přijal prohlášení o zamezení bezdomovectví na ulicích a vyzval Radu, aby do roku 2015 v této věci přijala závazek na úrovni celé Evropské unie. Dne 3. října Komise přijala sdělení (421) o doporučení o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce, aby pomohla členským státům znásobit jejich úsilí v boji proti chudobě a vyloučení. Je třeba jednat tak, aby osoby, které jsou trhu práce nejvíce vzdáleny, měly k dispozici dostatečné zdroje a individuální služby zaměstnanosti a sociální služby, které zajistí jejich zapojení do společnosti a schopnost vykonávat zaměstnání. Dne 22. října také Evropský hospodářský a sociální výbor vydal průzkumné stanovisko s názvem „Způsoby využití sociálního experimentování při vypracování evropských veřejných politik aktivního začleňování“. Dne 9. října rovněž Evropský parlament přijal usnesení o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v Evropské unii, včetně dětské chudoby. Dne 20. listopadu pak přijal usnesení o budoucnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů z hlediska jejich financování a tendence k individualizaci. Dne 17. prosince Rada přijala závěry o aktivním začleňování za účelem účinnějšího boje proti chudobě. Závěry se týkají zejména osob, které jsou vyloučeny z trhu práce z různých důvodů: nedostatek odborné způsobilosti, kvalifikace a schopností nezbytných k nalezení a udržení zaměstnání. Mobilita pracovníků a volný pohyb znalostí Evropská rada na svém zasedání na jaře 2008 usoudila, že by členské státy Evropské unie měly pro to, aby jejich hospodářství bylo skutečně moderní a konkurenceschopné, zavedením „páté svobody“ odstranit překážky volného pohybu znalostí. V této souvislosti Komise v obnovené sociální agendě potvrdila, že pokračuje v rozvíjení „páté svobody“ tím, že odstraňuje překážky volného pohybu znalostí a podporuje mobilitu

(419) (420) (421)

CS

KOM(2008) 418. Úř. věst. C 75, 26.3.2008. KOM(2008) 639.

69

CS

specifických skupin, jako jsou výzkumní pracovníci (422), mladí podnikatelé, mladí lidé a dobrovolníci (423) (zejména prostřednictvím lublaňského procesu, zahájeného dne 15. dubna a zaměřeného na realizaci skutečného evropského výzkumného prostoru). Pokud jde o mobilitu pracovníků, dne 18. listopadu Komise přijala sdělení, v němž činí závěr, že celkový dopad mobility po rozšíření Unie v roce 2004 a 2007 byl pozitivní (424). Záměrem uvedeného sdělení je poskytnout členským státům nezbytné informace k přehodnocení jejich postoje pro druhou fázi ustanovení o volném pohybu osob. Pracovní podmínky, včetně zdraví a bezpečnosti na pracovišti Strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Evropské unii na období 2007– 2012 (425) je předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna a stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. května (426). Parlament i Výbor vítají cíl, který spočívá ve 25% snížení počtu pracovních úrazů, domnívají se však, že je rovněž třeba stanovit srovnatelný cíl snížit výskyt nemocí z povolání. V rámci uvedené strategie Komise dne 6. listopadu přijala sdělení (427) o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkající se dočasných a mobilních stavenišť (428) a bezpečnostních značek na pracovišti (429). Dne 23. dubna také Evropský parlament a Rada přijaly směrnici (430) o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli). Uvedená směrnice odkládá lhůtu provedení směrnice 2004/40/ES (431) na 30. duben 2012, aby mohly být zohledněny nové vědecké studie týkající se účinků mezních hodnot expozice. V souvislosti s vysíláním pracovníků přijala Komise dne 3. dubna doporučení o větší správní spolupráci mezi členskými státy, aby byla zajištěna ochrana práv vysílaných pracovníků (432). Rada schválila uvedené doporučení dne 9. června. Následně, dne 9. října, Komise zorganizovala fórum o právech zaměstnanců a hospodářských svobodách, aby bylo možno diskutovat o důsledcích rozsudků Soudního dvora Evropských společenství ohledně vysílání pracovníků (rozsudky ve věci Laval, Viking, Rüffert a Komise v. Lucembursko). Dne 22. října Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém rozebírá důsledky uvedených rozsudků.

(422) (423) (424) (425) (426) (427) (428) (429) (430) (431) (432)

CS

KOM(2008) 317 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Výzkum“ – „Tvorba evropského výzkumného prostoru“ této zprávy. KOM(2008) 424. Viz kapitola III, oddíl 3, část „Mládež, aktivní občanství a sport“ – „Politika mládeže“ této zprávy. KOM(2008) 765. KOM(2007) 62 (Úř. věst. C 138, 22.6.2007). Úř. věst. C 224, 30.8.2008. KOM(2008) 698. Směrnice 92/57/EHS (Úř. věst. L 245, 26.8.1992). Směrnice 92/58/EHS (Úř. věst. L 245, 26.8.1992). Směrnice 2008/46/ES (Úř. věst. L 114, 26.4.2008). Úř. věst. L 195, 30.4.2004. Úř. věst. C 85, 4.4.2004 a Úř. věst. C 89, 10.4.2004.

70

CS

Co se týče dalších oblastí, dne 2. července Komise přijala návrh směrnice (433) zaměřené na zkvalitnění úlohy evropských rad zaměstnanců při informování zaměstnanců a projednávání s nimi. Cílem návrhu je rovněž posílit právní jistotu a soulad právních nástrojů v dané oblasti. Dne 22. října Komise přijala rozhodnutí (434), které umožňuje zejména racionalizovat práci Výboru vrchních inspektorů práce. Týž den Evropský parlament a Rada přijaly směrnici (435), jejímž cílem je zaručit minimální ochranu zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, především pro zaručení úhrady jejich nesplacených pohledávek. Evropská rada na svém červnovém zasedání vyzvala Radu a Evropský parlament, aby dosáhly vyvážené konečné dohody o uvedené směrnici o úpravě pracovní doby (436) a o směrnici o pracovních podmínkách zaměstnanců agentur práce ještě před koncem současného legislativního období. Dne 19. listopadu Evropský parlament a Rada přijaly směrnici (437) o zaměstnancích agentur práce. Uvedená směrnice uplatňuje na zaměstnance agentur zásadu rovného zacházení a uznává agentury práce jako zaměstnavatele. Směrnice zaručuje autonomii sociálních partnerů a stanoví možnost odchýlit se od některých ustanovení kolektivními smlouvami nebo dohodou mezi sociálními partnery na vnitrostátní úrovni, pokud zůstane zachována celková úroveň ochrany zaměstnanců agentur práce. Dne 9. října Evropský parlament kromě toho přijal usnesení o boji proti nehlášené práci. Dne 17. prosince Rada dosáhla politické dohody k předloze směrnice, jejímž účelem je zlepšení podmínek práce na moři (438). Uvedená směrnice se zaměřuje zejména na začlenění ustanovení Úmluvy o práci na moři z roku 2006 (kterou přijala Mezinárodní organizace práce) do práva Společenství (439). Rovné zacházení v zaměstnání Dne 19. června Komise přijala sdělení (440) o uplatňování směrnice, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (441). Komise rovněž uznává, že samotný právní předpis není dostatečným prostředkem k zabránění diskriminaci a podpoře rovného zacházení. Zajištěné uplatňování a dodržování právních předpisů vhodným způsobem a kombinované s doplňujícími opatřeními na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství je proto klíčem ke snižování diskriminace. O obecných aspektech týkajících se nediskriminace mimo oblast zaměstnanosti pojednává oddíl 3, část „Ochrana základních práv a boj proti diskriminaci“ této kapitoly (viz níže). Rovnost žen a mužů

(433) (434) (435) (436) (437) (438) (439) (440) (441)

CS

KOM(2008) 419. Rozhodnutí 2008/823/ES (Úř. věst. L 288, 30.10.2008). Směrnice 2008/94/ES (Úř. věst. L 283, 28.10.2008). KOM(2004) 607. Směrnice 2008/104/ES. KOM(2008) 422. Směrnice 1999/63/ES (Úř. věst. L 167, 2.7.1999). KOM(2008) 225. Směrnice 2000/78/ES (Úř. věst. L 303, 2.12.2000).

71

CS

Dne 23. ledna Komise přijala výroční zprávu o rovnosti žen a mužů (442). Zpráva zdůrazňuje, že pokud jde o cíl vytvoření většího počtu pracovních míst pro ženy a zlepšení jejich kvality (more and better jobs), bylo dosaženo reálného pokroku ve vyšším počtu pracovních míst, je však nezbytné vyvinout úsilí pro zlepšení jejich kvality. Zpráva zejména ukazuje, že nerovnosti mezi ženami a muži jsou nadále značné, především rozdíly mezi ženami a muži ve způsobech práce, že segregace trhu práce zůstává a v některých zemích roste a rozdíl v odměňování se nezmenšuje. Rovněž v závěrečné hodnotící zprávě ze dne 13. srpna o rámcové strategii a akčním programu Společenství v oblasti strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001–2006) (443) Komise uvedla, že navzdory kladnému hodnocení je v této problematice ještě mnoho úkolů. Rada pak dne 9. června přijala závěry o genderových stereotypech. Konstatuje, že genderové stereotypy jsou jednou z nejdéle přetrvávajících příčin nerovnosti žen a mužů ve všech oblastech a všech obdobích života. Dne 3. září dále Evropský parlament přijal usnesení o rovnosti žen a mužů. V usnesení zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti násilí páchanému na ženách. Kromě toho je Parlament znepokojen nedostatečným pokrokem ohledně rozdílů v odměňování žen a mužů. Dne 18. listopadu Parlament přijal usnesení obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy. V uvedeném usnesení žádá Komisi, aby mu do konce roku 2009 předložila legislativní návrh o přezkumu stávajících právních předpisů v této oblasti. Dne 26. listopadu Komise přijala průběžnou zprávu o uskutečňování plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů (2006–2010) (444). Uvádí se v ní, jak opatření uskutečněná od března 2006 přispěla k dosažení cílů plánu, a předkládají se opatření, která mají být uskutečněna do roku 2010. Sladění profesního, soukromého a rodinného života Dne 3. října Komise předložila balíček opatření, jejichž cílem je lepší sladění profesního, soukromého a rodinného života a jež se zaměřují na aktualizaci a zkvalitnění platných právních předpisů (445). Obsahem je návrh na delší a atraktivnější mateřskou dovolenou a zlepšení postavení žen samostatně výdělečně činných tím, že je jim umožněn stejný přístup k mateřské dovolené, a to na základě dobrovolnosti. Balíček obsahuje návrh o mateřské dovolené (446) a návrh týkající se žen samostatně výdělečně činných (447). Doplňuje ho sdělení s názvem „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (448).

(442) (443) (444) (445) (446) (447) (448)

CS

KOM(2008) 10 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). KOM(2008) 503. KOM(2008) 760. Směrnice 86/613/EHS a 92/85/EHS. KOM(2008) 637. KOM(2008) 636. KOM(2008) 635.

72

CS

Za stejným účelem Komise přijala zprávu o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku, v níž oznamuje, že bude nadále rozvíjet politiky sladění profesního a rodinného života (449). 3.1.3. Demografické aspekty Dne 21. února Evropský parlament přijal usnesení o demografické budoucnosti Evropy. Parlament připomněl, že dvě hlavní příčiny demografických změn, tedy pokles porodnosti a prodlužování délky života, jsou důsledky pokroku. Zdůraznil rovněž, že průměrná porodnost v Unii, abnormálně nízká, pravděpodobně souvisí zejména s obtížemi při slaďování profesního a rodinného života. Evropský hospodářský a sociální výbor dne 17. září vydal průzkumné stanovisko týkající se respektování potřeb starších občanů. Při této příležitosti Výbor doporučuje zřízení skupiny odborníků pro „stárnutí“, evropské aliance „aktivní život ve stáří“, evropského střediska pro výzkum stárnutí a podporu demografického fondu v rámci strukturálních fondů za účelem boje proti demografickým změnám. Dne 9. července dále Evropský parlament a Rada přijaly nařízení o sčítání lidu, domů a bytů (450). Cílem nařízení je poskytnout dostatečně podrobný popis struktury a charakteristik obyvatelstva, aby mohla být uskutečněna analýza, která se stane základem k plánování, správě a monitorování četných regionálních, sociálních, hospodářských nebo environmentálních politik Evropské unie. Ve většině těchto oblastí jsou statistické údaje o obyvatelstvu nezbytné pro stanovení jasných operačních cílů a pro posouzení dosaženého pokroku. Obecné reference a další užitečné odkazy • Strukturální činnosti: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/prord/sf_en.htm • Sociální věci: http://ec.europa.eu/social/ Oddíl 2 3.2. Solidarita s budoucími generacemi a řízení přírodních zdrojů Souvislosti Změna klimatu, biologická rozmanitost, zdraví a využívání zdrojů vždy představovaly nejnaléhavější výzvy v oblasti životního prostředí. Evropská unie stanovila opatření, která je třeba přijmout, abychom těmto výzvám dokázali čelit, vyhnuli se nevratným dopadům změny klimatu a dosáhli udržitelné rovnováhy mezi disponibilními zdroji a jejich využíváním. Zároveň se Evropská unie zavázala ke kontrole stavu společné zemědělské politiky, která by

(449) (450)

CS

KOM(2008) 638. Nařízení (ES) č. 763/2008 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008).

73

CS

měla vyústit v legislativní návrhy a racionalizovat a přizpůsobit nástroje, jež byly původně navrženy pro Společenství šesti členských států. 3.2.1. Životní prostředí Změna klimatu V návaznosti na závazky přijaté Evropskou radou v březnu 2007 přijala Komise dne 23. ledna soubor opatření pro oblast energetiky a klimatu, jehož cílem je učinit z Evropské unie nízkouhlíkovou ekonomiku a zajistit jí vyšší energetickou bezpečnost. Nový soubor opatření má dát Evropské unii prostředky k tomu, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů o 20 %, navýšila podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 20 % a ve stejné míře zlepšila energetickou účinnost. Do roku 2020, kdy bude uzavřena nová dohoda o změně klimatu, dosáhne snížení emisí 30 %. Nástroje, které umožní dosáhnout cílů stanovených v roce 2007, jsou následující: • návrh směrnice, jejímž cílem je aktualizovat systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (EU ETS) (451); návrh rozhodnutí, kterým se zavádí rámec Společenství, který by zajistil, aby vnitrostátní závazky pokryly zdroje nezahrnuté do EU ETS, tím, že zahrne činnosti, jako je stavebnictví, doprava, zemědělství, průmyslová zařízení a zařízení na zpracování odpadu (452); • návrh směrnice o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii (453); • návrh směrnice týkající se rozvoje nízkouhlíkových energetických technologií, včetně zachycování a skladování oxidu uhličitého (454). Soubor opatření rovněž obsahuje vysvětlující sdělení s názvem „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (455) a sdělení „Podpora brzkého uskutečnění demonstrace udržitelné výroby energie z fosilních paliv“ (456). Evropská rada na svém jarním zasedání připomněla, že Evropská unie je odhodlána udržet si mezinárodní vedoucí roli v oblasti změny klimatu a energetiky. Vyjádřila přání, aby byl ucelený soubor právních předpisů založených na závěrech z jara 2007 přijat nejpozději na začátku roku 2009. Aby dosáhla zmíněných cílů, zejména v oblasti energetické účinnosti, přijala Komise dne 13. listopadu druhou strategickou analýzu energetické politiky (457). Evropská rada vyjádřila názor, že klíčovým úkolem bude zajistit, aby bezpečný a udržitelný přechod k nízkouhlíkovému hospodářství proběhl způsobem, který je v souladu s udržitelným rozvojem, konkurenceschopností, bezpečností dodávek, zabezpečením potravin, zdravými a udržitelnými veřejnými financemi a hospodářskou a sociální soudržností EU.

(451) (452) (453) (454) (455) (456) (457)

CS

KOM(2008) 16 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). KOM(2008) 17 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). KOM(2008) 19 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Energetika“ – „Energetika a udržitelný rozvoj“ této zprávy. KOM(2008) 18 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). KOM(2008) 30 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). KOM(2008) 13 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Energetika“ – „Energetika a udržitelný rozvoj“ této zprávy.

74

CS

Evropská rada na zasedání ve dnech 15. a 16. října připomněla svůj závazek dodržet ambiciózní cíle v této oblasti. Evropská rada na zasedání ve dnech 11. a 12. prosince v zásadě souhlasila se souborem opatření pro oblast energetiky a klimatu a vyzvala Radu, aby usilovala o dosažení dohody s Evropským parlamentem, aby bylo možné do konce roku dosáhnout dohody o celém souboru opatření v prvním čtení. Dne 17. prosince Evropský parlament odsouhlasil tento soubor opatření, který má zajistit, aby Evropská unie realizovala své cíle v oblasti klimatu do roku 2020. Navíc dne 19. listopadu přijaly Evropský parlament a Rada směrnici (458), která začleňuje činnosti v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Cílem nové směrnice je omezit dopad, který má letecká doprava na změnu klimatu vzhledem k rychlému rozvoji odvětví. Stanoví hranici emisí provozovatelů letadel mezi roky 2012 a 2013 na 97 % předchozí hodnoty emisí (vypočtené na základě ročního průměru emisí mezi roky 2004 a 2006) a na 95 % od roku 2013. Evropský hospodářský a sociální výbor mimoto dne 10. července zveřejnil průzkumné stanovisko o vztahu změny klimatu a zemědělství na evropské úrovni. Při této příležitosti zdůraznil možný příspěvek zemědělství k ochraně klimatu. Ochrana ozonové vrstvy Komise přijala dne 1. srpna sdělení o definitivním ukončení výroby a spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu – Zlepšování právní úpravy na základě 20 let zkušeností. Sdělení je doprovázeno návrhem revize existujících předpisů v této oblasti (459). Ochrana biologické rozmanitosti a přírody V únoru přijala Komise šest seznamů chráněných lokalit Natura 2000, čímž k území chráněnému touto sítí přibylo 90 000 km2 a více než 4 000 lokalit. Dne 12. prosince přijala osm rozhodnutí (460), kterými se rozloha sítě Natura 2000 zvyšuje o více než 95 000 km2 a přibývá 769 nových lokalit. Natura 2000 nyní zahrnuje přibližně 700 000 km2 a 25 000 lokalit, a vytváří tak největší soustavu chráněných lokalit na světě. Ve svých závěrech ze dne 3. března přijatých při přípravě 9. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti Rada připomněla, že Evropská unie je odhodlána zastavit ztrátu biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni do roku 2010. Zdůraznila význam posíleného plnění pracovního programu úmluvy a sítě Natura 2000 pro chráněné oblasti. Během 9. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (461), která se konala od 19. do 30. května v německém Bonnu, se 191 zemí zavázalo přijmout zásadní opatření k řešení bezprecedentní ztráty biologické rozmanitosti na zemi. Během zasedání byla předložena studie o ekonomické hodnotě ekosystémů a biologické rozmanitosti.

(458) (459) (460) (461)

CS

Směrnice 2008/101/ES (Úř. věst. L 8, 13.1.2009). KOM(2008) 505. K(2008) 7918, K(2008) 7973, K(2008) 7974, K(2008) 8039, K(2008) 8046, K(2008) 8049, K(2008) 8066 a K(2008) 8119. IP/08/830.

75

CS

V oblasti ochrany pobřežních vod a oblastí přijaly Evropský parlament a Rada dne 17. června směrnici o strategii pro mořské prostředí (462), kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství s cílem zajistit ochranu a zachování mořského prostředí. Každý členský stát musí vypracovat a provádět strategii pro své mořské vody, aby nejpozději do roku 2020 dosáhl dobrého stavu prostředí v dotyčné mořské oblasti či jej zachoval. Na podporu boje proti znečišťování povrchových vod nebezpečnými látkami přijaly Evropský parlament a Rada dne 16. prosince směrnici o normách environmentální kvality EU, které se týkají povrchových vod (463); směrnice je odvozena od rámcové směrnice o vodě. Směrnice stanoví mezní hodnoty pro více než třicet znečišťujících látek, včetně pesticidů, těžkých kovů a biocidních přípravků. V oblasti boje proti nelegální lesní těžbě podepsala Komise dne 3. září první dobrovolnou dohodu o partnerství s Ghanou, která se týká vymahatelnosti práva, správy a obchodu v lesnictví (FLEGT – Forest Law Enforcement Governance and Trade). Jednání s cílem uzavřít takové dohody probíhají s Kamerunem, Kongem, Indonésií a Malajsií. Tyto dohody zaručují kontrolu legálnosti dovozů lesnických výrobků do Evropské unie. Rovněž tak Komise a Čína zavedly dvoustranný koordinační mechanismus s cílem zintenzivnit úsilí v boji proti nelegální lesní těžbě a obchodu s ní spojenému. Dne 17. listopadu přijala Komise sdělení s názvem „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (464), které představuje její návrhy pro boj proti úbytku tropických lesů. Před mezinárodními jednáními ohledně dohody o klimatu pro období po roce 2012 navrhuje Komise stanovit si jako cíl nejpozději do roku 2030 zastavit celosvětový úbytek lesního porostu a snížit hrubý úbytek tropických lesů do roku 2020 o nejméně 50 %. Týž den přijala Komise také legislativní návrh ke snížení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh Společenství (465). Navrhované nařízení ukládá subjektům obchodujícím se dřevem, aby předkládaly přiměřené záruky zákonnosti původu dřeva uváděného na trh. Komise rovněž přijala sdělení „Plán strategie EU pro invazivní druhy“ (466) (dne 3. prosince), jakož i sdělení „Hodnocení akčního plánu ES pro biologickou rozmanitost v polovině období“ (467) (dne 16. prosince). Udržitelné využívání zdrojů Rámcová směrnice o odpadech (468) byla Evropským parlamentem a Radou schválena dne 19. listopadu, čímž byl zaveden nový přístup k nakládání s odpady a stanovena priorita předcházení vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace. Tato směrnice mimo jiné vyjasňuje důležité definice (rozlišuje například mezi odpady a vedlejšími produkty) a v oblasti recyklace ukládá členským státům ambiciózní cíle. Zavádí vnitrostátní programy předcházení vzniku odpadů a kontrolu cílů v oblasti třídění ze strany Komise.

(462) (463) (464) (465) (466) (467) (468)

CS

Směrnice 2008/56/ES (Úř. věst. L 164, 25.6.2008). Směrnice 2008/105/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). KOM(2008) 645. KOM(2008) 644. KOM(2008) 789. KOM(2008) 864. Směrnice 2008/98/ES (Úř. věst. L 312, 22.11.2008).

76

CS

Týž den přijala Komise sdělení představující strategii Evropské unie pro zlepšení postupů demontáže lodí (469). Zahrnuje opatření s cílem přispět k provádění mezinárodní úmluvy o recyklaci lodí, jejíž přijetí se předpokládá v květnu 2009. Stanoví rovněž opatření na povzbuzení dobrovolné činnosti odvětví lodní dopravy, jakož i zlepšení prosazování současných právních předpisů Společenství o přepravě odpadů. Dne 3. prosince přijala Komise zelenou knihu, která popisuje současný stav, pokud jde o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii, a navrhuje alternativy budoucího vývoje v této oblasti (470). Zelená kniha usiluje o diskusi s cílem možného vypracování legislativního návrhu a má rovněž pomoci Komisi zhodnotit, zda má Unie navrhnout doplňující opatření. Týž den Komise rovněž předložila návrh (471) změny směrnice s cílem snížit dopad odpadních elektrických a elektronických zařízení na životní prostředí (směrnice OEEZ (472)), jakož i návrh (473) změny směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (směrnice RoHS) (474). Životní prostředí a zdraví Směrnice o kvalitě ovzduší (475) byla Evropským parlamentem a Radou přijata dne 21. května. Stanoví normy a lhůty pro snížení koncentrací jemných částic, které spolu s hrubšími částicemi známými jako PM10 a již podléhajícími právní úpravě patří k nejnebezpečnějším znečišťujícím látkám pro lidské zdraví. V oblasti kvality ovzduší dále přijala Komise dne 4. prosince návrh směrnice, která čerpacím stanicím ukládá instalovat zařízení pro etapu II rekuperace benzinových par (476). Pokud jde o chemické látky, přijaly Evropský parlament a Rada dne 17. června nařízení (477), které stanoví podmínky vývozu nebezpečných chemických látek z Evropské unie a jejich dovozu do Evropské unie, s cílem zlepšit ochranu zdraví osob a životního prostředí v mezinárodním měřítku. Dále dne 22. října přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (478) o zákazu vývozu a o bezpečném skladování kovové rtuti. Environmentální nástroje Pro udržení a zlepšení kvality a dostupnosti informací požadovaných pro politiku životního prostředí přijala Komise dne 1. února sdělení nazvané „Směrem ke sdílenému informačnímu systému o životním prostředí“ (Shared Environmental Information System – SEIS) (479). Navrhuje v něm modernizovat a zjednodušit evropský systém pro shromažďování, analýzu a oznamování informací o životním prostředí a stanoví postupné nahrazení stávajících,

(469) (470) (471) (472) (473) (474) (475) (476) (477) (478) (479)

CS

KOM(2008) 767. KOM(2008) 811. KOM(2008) 810. Směrnice 2002/96/ES (Úř. věst. L 37, 13.2.2003). KOM(2008) 809. Směrnice 2002/95/ES (Úř. věst. L 37, 13.2.2003). Směrnice 2008/50/ES (Úř. věst. L 152, 11.6.2008). KOM(2008) 812. Nařízení (ES) č. 689/2008 (Úř. věst. L 204, 31.7.2008). Nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 304, 14.11.2008). KOM(2008) 46 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

77

CS

zpravidla centralizovaných, systémů pro podávání zpráv systémy založenými na přístupu k údajům, jejich sdílení a interoperabilitě. Dne 2. července přijala Komise páté hodnocení politiky v oblasti životního prostředí, které se zabývá hlavními mezníky politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí v roce 2007 ve čtyřech hlavních prioritních oblastech šestého akčního programu pro životní prostředí na období 2002–2012 (480). V rámci akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku (481) představila Komise dne 16. července různé nástroje s cílem zlepšit energetickou a environmentální výkonnost výrobků a podniků a podpořit udržitelnou spotřebu a výrobu. Mimo návrh na rozšíření směrnice o ekodesignu (482) obsahuje akční plán: • návrh na revizi nařízení o systému ekoznačky Společenství (483), která označuje výrobky nejšetrnější k životnímu prostředí na trzích Evropské unie (tím, že jej rozšiřuje na větší počet výrobků a služeb a zjednodušuje formality systému, aby byl atraktivnější pro výrobce); • návrh na revizi nařízení o dobrovolné účasti organizací v programu Společenství pro systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (484) s cílem podpořit podniky, konkrétněji malé a střední podniky, k jeho přijetí (snižováním administrativní zátěže, podpůrnými opatřeními a otevřením organizacím mimo Společenství); • a sdělení o zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí, které stanoví politickou podporu a podporu používání kritérií zohledňujících ochranu životního prostředí umožňující veřejným orgánům v Evropské unii zadávat ekologické veřejné zakázky ke stimulaci inovací v oblasti ekologických technologií, výrobků a služeb (485). Dne 19. listopadu přijaly Evropský parlament a Rada směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Ukládá členským státům stanovit ve vnitrostátních právních předpisech účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce při závažném porušení práva Společenství o ochraně životního prostředí (486). Dne 27. října schválila Komise financování ve výši 186 milionů EUR na 143 nových projektů v rámci finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE+) na období 2007–2013. Projekty zahrnují opatření na ochranu přírody, politiku životního prostředí a informace a komunikaci. Mezinárodní úmluvy a dohody V návaznosti na konferenci na Bali o změně klimatu, která probíhala od 3. do 14. prosince 2007, přijal Evropský parlament dne 31. ledna usnesení k jejím závěrům. Vítá rozhodnutí

(480) (481) (482) (483) (484) (485) (486)

CS

KOM(2008) 409. KOM(2008) 397. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Průmyslová politika“ této zprávy. KOM(2008) 399. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Průmyslová politika“ této zprávy. KOM(2008) 401. KOM(2008) 402. KOM(2008) 400. Směrnice 2008/99/ES (Úř. věst. L 328, 6.12.2008).

78

CS

zahájit v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu formální jednání o mezinárodní dohodě o klimatu na období po roce 2012 a je pro to, aby EU tuto aktivní úlohu hrála i nadále při nadcházejících jednáních. Sdělení o pokroku při dosahování cílů Kjótského protokolu bylo Komisí přijato dne 16. října (487). Konstatuje, že Společenství dosáhne svých cílů Kjótského protokolu za použití plánovaných dodatečných politik a opatření. Ve dnech 1. až 12. prosince se v Poznani pod záštitou Organizace spojených národů konala mezinárodní konference ke změně klimatu, na níž se sešlo více než 190 signatářských států Rámcové úmluvy OSN a Kjótského protokolu. Uvedená konference umožnila položit nezbytné základy pro poslední rok jednání, které má v prosinci 2009 vyústit v novou mezinárodní dohodu o klimatu; konkrétně se jedná o pracovní program, podle něhož se povedou jednání o uvedené dohodě, vyčerpávající hodnocení Kjótského protokolu a dohodu o plném zprovoznění fondu pro přizpůsobení, jakož i nová rozhodnutí v boji proti odlesňování. 3.2.2. Zemědělství a rozvoj venkova Hlavní směry společné zemědělské politiky V oblasti podpor pro zemědělce přijala Rada dne 14. února nařízení (488), kterým se zjednodušují ustanovení týkající se podmíněnosti zavedené nařízením o režimech přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (489). V souladu s cílem zlepšit fungování společné zemědělské politiky na základě zkušeností nabytých od roku 2003, který Komise představila v listopadu 2007 ve svém sdělení nazvaném „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“ (490), přijala Komise dne 20. května (491) následující návrhy: • návrh nařízení, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce; • návrh nařízení o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008; • návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); • a návrh rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013). Mnohá z těchto opatření, zejména zrušení povinného vynětí půdy z produkce a postupné zvyšování kvót na mléko s cílem zcela je odstranit do roku 2015, by měla přispět k uvolnění napjatých zemědělských trhů. Zároveň se z pohledu lepší ochrany životního prostředí (487) (488) (489) (490) (491)

CS

KOM(2008) 651. Nařízení (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008). Nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003). KOM(2007) 722 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008). KOM(2008) 306 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

79

CS

doporučené kontrolou stavu SZP uznává a posiluje význam vynětí půdy z produkce jak v důsledku zásady podmíněnosti, tak i existence fondu určeného pro rozvoj venkova. Dne 18. listopadu dosáhla Rada politické dohody o kontrole stavu společné zemědělské politiky. Kontrola stavu společnou zemědělskou politiku zmodernizuje, zjednoduší a zefektivní a odstraní omezení kladená na zemědělce, čímž jim pomůže lépe reagovat na signály trhu a čelit novým výzvám. Kontrola stavu společné zemědělské politiky byla rovněž předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března a závěrů Rady ze dne 17. března. Tyto dvě instituce zdůraznily zejména nezbytnost dále výrazně zjednodušit řízení SZP. Evropský parlament mimoto dne 5. června přijal usnesení k budoucnosti mladých zemědělců v rámci probíhající reformy SZP. Evropský hospodářský a sociální výbor přijal dne 22. října průzkumné stanovisko s názvem „EU a řešení globální výzvy v otázce výživy“, kde připomíná zejména význam zhodnocení dlouhodobých cílů zemědělské politiky. V konkrétnějších oblastech přijala Rada dne 23. června nařízení (492), kterým se zavádí národní programy restrukturalizace odvětví bavlny. Tato reforma režimu podpory Společenství ve prospěch odvětví bavlny zachovává 65 % podpor oddělených od produkce, zbylých 35 % zůstává vázáno na produkci bavlny jako platba na plochu. Jsou zavedeny národní programy restrukturalizace s cílem usnadnit restrukturalizaci odvětví vyzrňování bavlny a zlepšování jakosti a uvádění vyprodukované bavlny na trh. Týž den přijala Rada nařízení (493), kterým se stanoví dvě zásadní linie podpory ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (zvláštní režim zásobování a na podporu místní zemědělské produkce). V oblasti režimů podpor pro zemědělce přijala Rada dne 9. října nařízení (494), které ujasňuje podmínky způsobilosti pro platby pro hovězí maso. Komise dále předložila finanční zprávu o Evropském zemědělském záručním fondu (EZZF) (dne 26. září) (495) a Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dne 30. září) (496) za rozpočtový rok 2007. V členských státech byly zprovozněny internetové stránky s informacemi o provádění plateb příjemcům podpory z fondů EZZF a EZFRV (497). Rozvoj venkova Dne 15. července změnila (498) Rada rozhodnutí, kterým se stanoví částka podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (499), její

(492) (493) (494) (495) (496) (497) (498) (499)

CS

Nařízení (ES) č. 637/2008 (Úř. věst. L 178, 5.7.2008). Nařízení (ES) č. 615/2008 (Úř. věst. L 168, 28.6.2008). Nařízení (ES) č. 1009/2008 (Úř. věst. L 276, 17.10.2008). KOM(2008) 587. KOM(2008) 589. Viz kapitola I, oddíl 1, část „Transparentnost“ – „Transparentnost ve finančních záležitostech“ této zprávy. Rozhodnutí 2008/584/ES (Úř. věst. L 188, 16.7.2008). Rozhodnutí 2006/493/ES (Úř. věst. L 195, 15.7.2006).

80

CS

roční rozdělení a minimální částka, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle. V důsledku této změny se prostředky, jež v roce 2007 nebyly využity, přidělují na období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2013. Dne 17. října Komise zahájila činnost Evropské sítě pro rozvoj venkova (500). Tato síť, která sdružuje představitele politiky, správy, akademické sféry a ostatní klíčové aktéry v tomto odvětví z různých členských států, zjednoduší výměnu myšlenek, informací a zkušeností tak, aby politika regionálního rozvoje nadále odpovídala požadavkům 21. století. Jakost zemědělských produktů Dne 29. září změnila (501) Rada nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů (502); změněné nařízení se použije od 1. ledna 2009. Změna odkládá povinné používání loga Společenství na balených potravinách na 1. července 2010. Dne 15. října přijala Komise Zelenou knihu (503) o jakosti zemědělských produktů: normy pro produkty, požadavky na hospodaření a systémy jakosti. Touto zelenou knihou se zahajuje veřejná konzultace o vývoji politiky jakosti zemědělských produktů. Přezkoumává normy, systémy jakosti, certifikace a označování, které se v současnosti v Unii uplatňují. Klade si rovněž otázku, co by bylo možno udělat, aby se lépe zužitkovaly silné stránky zemědělství Společenství a aby byli spotřebitelé lépe informováni o produktech uváděných na trh. Ceny zemědělských produktů a související opatření Dne 20. května Komise přijala sdělení s názvem „Řešení problému rostoucích cen potravin – Pokyny k opatřením EU“ (504). Toto sdělení analyzuje přechodné a strukturální faktory, které stojí za nedávným růstem cen potravin, předpovídá možný budoucí vývoj cen a nabízí celkový pohled na dopady na úrovni zemí a domácností v rámci Unie a v mezinárodním měřítku. Popisuje reakci Evropské unie na zvýšení cen potravin, přičemž iniciativy probíhají ve třech vzájemně se doplňujících směrech činnosti: opatření k řešení a zmírnění krátkodobých a střednědobých důsledků cenového šoku u potravin, opatření k dlouhodobému posílení nabídky zemědělských výrobků a zajištění dostupnosti potravin a konečně opatření přispívající ke globálnímu úsilí v boji proti vlivu, jaký má růst cen potravin na chudé obyvatelstvo. Ve svém usnesení ze dne 22. května o rostoucích cenách potravin zdůraznil Evropský parlament, že právo na potraviny je právem základním a že je třeba zlepšit nepřetržitý přístup všech lidí k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život. V tomto světle navrhla Komise dne 18. července vytvoření zvláštního finančního nástroje v hodnotě 1 miliardy EUR na pomoc zemědělcům v rozvojových zemích (505). Evropský parlament a Rada přijaly nařízení dne 16. prosince (506).

(500) (501) (502) (503) (504) (505) (506)

CS

IP/08/1525. Nařízení (ES) č. 967/2008 (Úř. věst. L 264, 3.10.2008). Nařízení (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007). KOM(2008) 641. KOM(2008) 321 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 450. Viz kapitola V, oddíl 3, část „Rozvojová politika“ – „Obecné aspekty“ této zprávy. Nařízení (ES) č. 1337/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008).

81

CS

Dne 17. září přijala Komise návrh (507) přezkoumání programu Společenství pro rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství. Komise navrhuje zjednodušení správních postupů a zlepšení řízení. V návaznosti na sdělení ze dne 20. května a požadavek Evropské rady z června, aby Komise zkoumala příčiny růstu cen potravin, přijala Komise dne 9. prosince sdělení (508). Zabývá se cenami potravin v Evropě a zahrnuje plán na zlepšení fungování potravinového řetězce. Společná organizace trhů V roce 2008 vyústily v právní předpisy různé návrhy na změnu a zjednodušení platných právních předpisů v oblasti lihovin, mléka, lnu a konopí, vína, tabáku a bavlny. V oblasti lihovin přijaly Evropský parlament a Rada dne 15. ledna nařízení (509) o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin, čímž došlo ke zrušení platného nařízení (510). Nové nařízení by mělo producentům pomoci při uvádění jejich produktů na trh a zároveň přinést spotřebitelům jasnější informace. Pokud jde o oblast mléka a mléčných výrobků, přijala Rada dne 17. března nařízení, kterým se od 1. dubna zvyšuje produkce mléka v Evropské unii o 2 % (511). Komise dále zahájila dne 17. října evropskou kampaň distribuce mléka ve školách s cílem podpořit rozvoj správných stravovacích návyků. V odvětví lnu a konopí přijala Rada dne 17. března nařízení, kterým se prodlužuje současný režim podpory, a to o jeden další hospodářský rok (512). V odvětví vína přijala Rada dne 29. dubna nařízení (513), kterým se reformuje společná organizace trhu s vínem v Evropské unii. Reforma odvětví vína posílí konkurenceschopnost evropských vín. V odvětví tabáku přijala Rada dne 26. května nařízení (514), kterým se mění platné právní předpisy s cílem převést 5 % výše podpory pro tabák na roky 2008 a 2009 do Tabákového fondu Společenství. V rámci přístupu zvoleného při přijímání jednotného nařízení o společné organizaci trhů v říjnu 2007 (515), které má za cíl racionalizaci a zjednodušení právního rámce společné zemědělské politiky bez nutnosti měnit politiky, z nichž vychází (tím, že nahrazuje dvacet jedna společných organizací trhů jednotným nařízením o společné organizaci trhů), přijala Rada dne 14. dubna pozměňující nařízení (516). Právě toto nařízení do jednotného nařízení o společné organizaci trhů zahrnuje ustanovení přijatá v odvětví cukru, osiva, mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, jakož i změny v odvětví ovoce a zeleniny.

(507) (508) (509) (510) (511) (512) (513) (514) (515) (516)

CS

KOM(2008) 563. KOM(2008) 821. Nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008). Nařízení (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 160, 12.6.1989). Nařízení (ES) č. 248/2008 (Úř. věst. L 76, 19.3.2008). Nařízení (ES) č. 247/2008 (Úř. věst. L 76, 19.3.2008). Nařízení (ES) č. 479/2008 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008). Nařízení (ES) č. 470/2008 (Úř. věst. L 140, 30.5.2008). Nařízení (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007). Nařízení (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008).

82

CS

V návaznosti na reformu evropského odvětví vína, která byla dokončena vyhlášením nařízení dne 29. dubna (viz výše), navrhla Komise dne 29. července změnit jednotné nařízení o společné organizaci trhů a zavést do něj rovněž změny přijaté v tomto odvětví (517). Komise navíc dne 26. září přijala doporučení (518) s cílem zahájit jednání s Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno o případném přistoupení ES. Komise rovněž přijala následující návrhy týkající se odvětví drůbežího masa, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, jakož i sušených krmiv: • dne 28. května přijala návrh nařízení (519) o změně nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso; • dne 20. května rovněž přijala zprávu o odvětví lnu a konopí (520), která posuzuje dopad podpory pro zpracování na producenty, zpracovatelský průmysl a trh s textilními vlákny; • dne 8. července navrhla nařízení s cílem stanovení politiky a finančního rámce pro iniciativy členských států zaměřené na trvalé zvýšení podílu ovoce a zeleniny ve stravování dětí v době, kdy si vytvářejí stravovací návyky (521). Navrhovaný program zahrnuje prvky, jako je bezplatná distribuce ovoce a zeleniny do škol a propagace zemědělských produktů. Nařízení bylo přijato Radou dne 18. prosince (522); • dne 19. září předložila zprávu o odvětví sušených krmiv (523), která pojednává zejména o vývoji v oblasti luštěnin a jiných zelených pícnin, produkci sušených krmiv a dosažených úsporách fosilních paliv; • dne 12. listopadu navrhla zrušení obchodních norem použitelných na dvacet šest druhů ovoce a zeleniny. Pro deset druhů ovoce a zeleniny však tyto normy zůstanou zachovány. Změny se použijí ode dne 1. července 2009 (524). 3.2.3. Rybolov a námořní záležitosti Hlavní směry společné rybářské politiky Komise dne 30. května zveřejnila své prohlášení o politice – rybolovná práva pro rok 2009, v němž představuje přístup, který zamýšlí přijmout při stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) a intenzity rybolovu pro rok 2009 (525). Komise navrhuje větší pružnost při meziroční změně TAC jednak proto, aby opatření pro obnovu populací byla účinnější, jednak proto, aby rybáři měli k dispozici více práv v situaci, kdy dojde k obnově populací.

(517) (518) (519) (520) (521) (522) (523) (524) (525)

CS

KOM(2008) 489. KOM(2008) 577. KOM(2008) 336 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 307 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 442. Nařízení (ES) č. 13/2009 (Úř. věst. L 5, 9.1.2009). KOM(2008) 570. IP/08/1694. KOM(2008) 331 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

83

CS

Komise rovněž dne 11. dubna přijala sdělení o úloze SRP (společné rybářské politiky) při uplatňování ekosystémového přístupu ke správě moří (526). Řízení rybolovu podle tohoto přístupu má za cíl omezit přímé a nepřímé dopady rybolovu na mořské ekosystémy a zajistit, aby činnosti podniknuté v oblasti rybolovu byly v souladu s činnostmi prováděnými v rámci meziodvětvové mořské strategie (527) a směrnice o stanovištích (528). V oblasti boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu přijala Rada dne 23. června doporučení Komise ohledně jednání s cílem vypracovat mezinárodně právně závazný nástroj týkající se opatření přijímaných přístavními státy k předcházení, potírání a odstranění uvedeného jevu (529). Dne 29. září přijala Rada nařízení (530), kterým se zavádí režim Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Cílem tohoto nařízení je přispět k zajištění udržitelnosti rybích populací a zlepšit situaci rybářů Společenství, kteří musí čelit nekalé hospodářské soutěži ze strany nelegálních produktů, jakož i uspokojit poptávku spotřebitelů po produktech rybolovu získaných udržitelným a spravedlivým způsobem. Týž den přijala Rada nařízení (531), kterým se aktualizuje systém udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a přístup plavidel třetích zemí do vod Společenství. Cílem nového systému je zajistit lepší soulad řízení o udělení oprávnění ve Společenství s mezinárodními závazky vyplývajícími z dvoustranných dohod o rybolovu, vícestranných dohod a úmluv přijatých v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Dne 14. listopadu navrhla Komise zásadní reformu kontrolního režimu, na němž spočívá společná rybářská politika. Přijala sdělení (532), které doprovází návrh nařízení (533) ke stanovení systému Společenství pro inspekci, kontrolu, dozor a vynucování s globálním a integrovaným přístupem, aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, a tím udržitelné využívání živých vodních zdrojů zahrnutím všech aspektů politiky. Nový rámec Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku byl přijat Radou dne 25. února (534). Zlepšuje systém shromažďování údajů a za cíl má zahrnout celý proces od shromažďování údajů v přístavech či na moři po jejich využívání konečnými uživateli. Mimoto je jeho cílem rozvíjet víceleté programy odběru vzorků týkající se zejména biologických údajů, hospodářských a sociálních údajů a údajů o ekosystému. Situace v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot byla předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června. Aby bylo možno situaci čelit, předložila Komise dne 8. července sdělení o podpoře přizpůsobování rybářských loďstev Evropské unie

(526) (527) (528) (529) (530) (531) (532) (533) (534)

CS

KOM(2008) 187 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2005) 505 (Úř. věst. C 49, 28.2.2006). Směrnice 92/43/EHS (Úř. věst. L 206, 22.7.1992). KOM(2008) 333 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Nařízení (ES) č. 1005/2008 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008). Nařízení (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008). KOM(2008) 718. KOM(2008) 721. Nařízení (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 60, 5.3.2008).

84

CS

hospodářským důsledkům vysokých cen paliv (535). Navrhovaná opatření jsou založena na následujících bodech: přizpůsobování loďstev požadavkům hospodářské a ekologické udržitelnosti, snaze o energetickou účinnost v odvětví rybolovu a tržních opatřeních, zejména zvýšení hodnoty ryb při prvním prodeji. Rada dne 24. července přijala nařízení (536), kterým se zavádí dočasné zvláštní opatření s cílem podpořit restrukturalizaci rybářských loďstev Evropského společenství postižených hospodářskou krizí. Uvedené nařízení zavádí nezbytné změny pravidel Evropského rybářského fondu pro období dvou let. Ochrana a řízení rybolovných zdrojů Komise v roce 2008 předložila v této oblasti řadu návrhů s cílem chránit rybolovné zdroje a tyto návrhy byly pak Radou přijaty. Komise navrhla nařízení (537) o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření (dne 4. června), nařízení (538), kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb, platná ve vodách Společenství, a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (dne 7. listopadu). Rada na základě návrhů Komise přijala nařízení (539), kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb (dne 16. ledna), a nařízení (540), kterým se upravují kvóty přidělené Polsku pro lov tresky obecné v Baltském moři na období od roku 2008 do roku 2011 (dne 14. dubna). Přijala rovněž nařízení, jimiž se pro rok 2009 stanoví rybolovná práva v Černém moři (541) (dne 10. listopadu) a v Baltském moři (542) (dne 28. listopadu), nařízení (543), kterým se pro roky 2009 a 2010 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Společenství (dne 28. listopadu), nařízení (544), kterým se mění nařízení o řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech Společenství (dne 28. listopadu), a nařízení (545), kterým se mění nařízení, kterým se pro rok 2008 stanoví rybolovná práva v Černém moři (dne 4. prosince). Rada rovněž přijala nařízení, kterým se pro rybářský hospodářský rok 2009 stanoví orientační ceny a produkční ceny Společenství některých produktů rybolovu (546) (dne 9. prosince), nařízení (547), kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné, nařízení (548), kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska, a nařízení (549), kterým se mění plán obnovy populací tresky obecné (dne 18. prosince).

(535) (536) (537) (538) (539) (540) (541) (542) (543) (544) (545) (546) (547) (548) (549)

CS

KOM(2008) 453. Nařízení (ES) č. 744/2008 (Úř. věst. L 202, 31.7.2008). KOM(2008) 324 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 709. Nařízení (ES) č. 40/2008 (Úř. věst. L 19, 23.1.2008). Nařízení (ES) č. 338/2008 (Úř. věst. L 107, 17.4.2008). Nařízení (ES) č. 1139/2008 (Úř. věst. L 308, 19.11.2008). Nařízení (ES) č. 1322/2008 (Úř. věst. L 345, 23.12.2008). Nařízení (ES) č. 1359/2008 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008). Nařízení (ES) č. 1207/2008 (Úř. věst. L 327, 5.12.2008). Nařízení (ES) č. 1257/2008 (Úř. věst. L 338, 17.12.2008). Nařízení (ES) č. 1299/2008 (Úř. věst. L 344, 20.12.2008). Nařízení (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). Nařízení (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 344, 20.12.2008). KOM(2008) 162 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008).

85

CS

Stejně tak Rada změnila (550) nařízení (551), kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (dne 29. května). Na podporu produkce v nejvzdálenějších regionech přijala Rada dne 8. července nařízení (552) o otevření a správě autonomních celních kvót Společenství pro dovoz některých produktů rybolovu na Kanárské ostrovy. Dohody se třetími zeměmi o rybolovu a mnohostranné vztahy V roce 2008 byly uzavřeny dohody mezi Evropským společenstvím a Pobřežím slonoviny (553) a mezi Evropským společenstvím a Guineou-Bissau (554) (dne 17. března) o partnerství v odvětví rybolovu. Námořní politika Dne 26. června přijala Komise sdělení nazvané „Pokyny pro integrovaný přístup k námořní politice: úsilí o uplatňování osvědčených postupů v integrované námořní správě a při konzultacích se zainteresovanými subjekty“ (555). V rámci své snahy o podporu vytváření integrovaných námořních politik na různých úrovních správy bude Komise poskytovat informace o činnosti v této oblasti na celosvětové a evropské úrovni, v členských státech i v jednotlivých oblastech, aby tento proces usnadnila a aby poskytla vodítko zainteresovaným subjektům, které se zajímají o vzorové osvědčené postupy. Prostřednictvím rozvrhu (556) předloženého dne 25. listopadu zamýšlí Komise podpořit územní plánování námořních prostor v Evropě, a vyřešit tak problémy související s jejich využíváním. Dále Rada dne 15. července přijala nařízení (557) s cílem zlepšit ochranu citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem užívání lovných zařízení pro rybolov při dně. Přináší opatření, jako je zavedení zvláštního povolení k rybolovu, příslušných kontrolních opatření a preventivní vymezení ochranné hranice v rámci vodního sloupce. Další vývoj Za účelem dynamického uplatňování integrované námořní politiky Evropské unie a společné rybářské politiky reorganizovala Komise generální ředitelství pověřené rybolovem a námořními záležitostmi (558). Nejvýznamnější změnou je vytvoření tří geografických ředitelství, jejichž úkolem je řídit společnou rybářskou politiku a zároveň novou integrovanou námořní politiku Evropské unie ve třech hlavních evropských mořských regionech. Vedle těchto geografických ředitelství vzniklo nové ředitelství zabývající se koordinací a rozvojem společné politiky. Obecné reference a další užitečné odkazy

(550) (551) (552) (553) (554) (555) (556) (557) (558)

CS

Nařízení (ES) č. 538/2008 (Úř. věst. L 157, 17.6.2008). Nařízení (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 318, 5.12.2007). Nařízení (ES) č. 645/2008 (Úř. věst. L 180, 9.7.2008). Nařízení (ES) č. 242/2008 (Úř. věst. L 75, 18.3.2008). Nařízení (ES) č. 241/2008 (Úř. věst. L 75, 18.3.2008). KOM(2008) 395 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 791. Nařízení (ES) č. 734/2008 (Úř. věst. L 201, 30.7.2008). IP/08/471.

86

CS

• Generální ředitelství pro životní prostředí: http://ec.europa.eu/environment/index_cs.htm • Udržitelný rozvoj: http://ec.europa.eu/environment/eussd/ • Změna klimatu: http://europa.eu/press_room/press_packs/climate/index_en.htm http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm • Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm • Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov: http://ec.europa.eu/dgs/fisheries/index_cs.htm Oddíl 3 3.3. Podpora společných hodnot v Evropské unii Souvislosti Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu. V tomto kontextu byla v roce 2007 zřízena Agentura Evropské unie pro základní práva a byl přijat její víceletý rámec na období 2007–2012. Mezi hodnotami, které Unie obhajuje, je rovněž kulturní rozmanitost, na jejíž podporu orgány přijaly agendu rozšířenou o nové postupy a partnerství. Rok 2008 byl prohlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. 3.3.1. Ochrana základních práv a boj proti diskriminaci Ochrana základních práv a práv dítěte V oblasti ochrany práv dítěte Evropský parlament přijal dne 2. září prohlášení o pohotovostní spolupráci při hledání pohřešovaných dětí. Vyzval členské státy, aby zavedly pohotovostní systém pro případy pohřešování dětí a uzavřely dohody o spolupráci se všemi sousedními státy za účelem neprodleného vyhlášení pohotovosti na dotčených územích. Dne 21. října navíc Evropský parlament přijal prohlášení o boji proti obchodování s dětmi, v němž žádá členské státy, aby toto téma vymezily jako jednu z priorit vnitrostátní politiky pro ochranu dětí. Agentura Evropské unie pro základní práva

CS

87

CS

Dne 28. února Rada přijala rozhodnutí (559), kterým se stanovuje víceletý rámec na roky 2007−2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva, jenž určuje přesné tematické oblasti její činnosti. Téhož dne Rada schválila uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Radou Evropy (560) o spolupráci mezi agenturou a Radou Evropy. Dne 19. září přijala Komise návrh rozhodnutí (561) za účelem umožnit účast Chorvatska jako pozorovatele na činnostech agentury. Boj proti diskriminaci Dne 2. července Komise v rámci obnovené sociální agendy předložila sdělení s názvem „Nediskriminace a rovné příležitosti: Obnovený závazek“ (562). Toto sdělení doplňuje zejména návrh směrnice (563), která je zaměřena na boj proti diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a na uplatňování zásady rovného zacházení mimo oblast zaměstnání. Dne 18. září Evropský hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko z vlastní iniciativy k tématu „Rozšířit opatření pro boj proti diskriminaci na oblasti přesahující zaměstnání – jedna souhrnná směrnice pro boj proti diskriminaci“. Druhý evropský summit o rovných příležitostech se konal ve dnech 29. a 30. září v Paříži. Summit poskytl klíčovým zúčastněným stranám příležitost k výměně názorů o účinném uplatňování zásad nediskriminace v Evropské unii. Umožnil rovněž analyzovat výsledky Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007). Aspekty týkající se rovného zacházení v zaměstnání jsou tématem oddílu 1, části „Sociální rozměr“ této kapitoly (564). Činnosti na území Evropské unie Evropský summit v prosinci 2007 vznesl otázku situace Romů. V usnesení ze dne 31. ledna dále Evropský parlament důrazně vyzval Komisi, aby zpracovala evropskou rámcovou strategii pro začleňování Romů. V reakci na tuto výzvu Komise vyhodnotila nástroje a politiky Společenství na podporu evropské romské komunity (565) v rámci obnovené sociální agendy (566) (2. července). Potvrdila svůj závazek zlepšit situaci romské komunity. Uvedla, že Romové jsou postiženi přetrvávající diskriminací jak individuální, tak institucionální, a rozsáhlým sociálním vyloučením. Jedná se o složitý problém, který vyžaduje komplexní řešení zohledňující

(559) (560) (561) (562) (563) (564) (565) (566)

CS

Rozhodnutí 2008/203/ES (Úř. věst. L 63, 7.3.2008). Rozhodnutí 2008/578/ES (Úř. věst. L 186, 15.7.2008). KOM(2008) 571. KOM(2008) 420. KOM(2008) 426. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Rovné zacházení v zaměstnání“ této zprávy. SEK(2008) 2172. KOM(2008) 420. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Obnovená sociální agenda“ této zprávy.

88

CS

všechny aspekty. Nicméně zásadní priority jsou nasnadě: týkají se vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení. Dne 9. července dále Evropský hospodářský a sociální výbor vydal průzkumné stanovisko „Integrace menšin – Romové“ a dne 10. července Evropský parlament přijal usnesení o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu. První evropský summit o Romech se konal dne 16. září v Bruselu. Zabýval se nedostatky v provádění nástrojů a politik zaměřených na boj proti vyloučení Romů, které Komise zdůraznila ve své červencové zprávě. Výsledky diskusí a závěry ze summitu prostudovala dne 8. prosince Rada. 3.3.2. Práva spojená s občanstvím Unie Dne 15. února Komise představila tříletou zprávu (567) o občanství Evropské unie. Zpráva posuzuje uplatňování práv, která občanům Unie uděluje Smlouva o založení Evropského společenství, během období od 1. května 2004 do 30. června 2007. Uvedená zpráva se zaměřuje především na právo pohybovat se a pobývat na území členských států, právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě bydliště, ale také na petiční právo k Evropskému parlamentu a právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv. 3.3.3. Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích V lednu Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) vydala své stanovisko k etickým aspektům klonování zvířat za účelem získávání potravin. Vyslovuje se zejména k otázkám bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, biologické rozmanitosti a udržitelnosti, světového obchodu se zemědělskými produkty, vysledovatelnosti a označování. V prosinci bylo rovněž vydáno stanovisko k etice moderního rozvoje zemědělských technologií. Uvedené stanovisko se mimo jiné týká „zelených“ biotechnologií, bezpečnosti potravin, bezpečnosti a udržitelnosti, světového obchodu se zemědělskými produkty a reformy SZP. Obě stanoviska zohledňují závěry z četných zasedání a především ze dvou veřejných kulatých stolů, které se uskutečnily v červnu a zaměřily se na zdokonalení práce skupiny a podnícení účasti občanské společnosti. Bylo tak možné shromáždit potřebné údaje o etických, legislativních a sociálních aspektech projednávaných témat. V průběhu roku 2008 se EGE zúčastnila vypracovávání iniciativ Komise v oblasti bioetiky, etiky ve vědě a nových technologiích a prací mezinárodních organizací. Skupina se rovněž scházela s vnitrostátními etickými výbory u příležitosti fóra etických výborů 27 členských států (za slovinského a francouzského předsednictví). A konečně pracovala na přípravě mezinárodního dialogu, při němž se v únoru 2009 sejdou zástupci čtyřiceti dvou zemí k diskusi o etice ve vědě a bioetice. 3.3.4. Kultura

(567)

CS

KOM(2008) 85 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008).

89

CS

Evropský rok mezikulturního dialogu byl oficiálně zahájen dne 8. ledna v Lublani (Slovinsko). V celé Evropě se v průběhu roku konalo mnoho aktivit s cílem zdůraznit vzájemné působení kultur, prohloubit vztahy mezi národy a náboženstvími a formou dialogu podpořit větší porozumění, toleranci a solidaritu. Dále bylo dosaženo pokroku při provádění evropského programu pro kulturu (568), zveřejněného Komisí v květnu 2007, který uvádí tři cíle: podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu; podpora kultury, která je katalyzátorem tvořivosti, v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost; podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie. V této souvislosti členské státy souhlasily s tím, že zlepší strukturu své spolupráce na evropské úrovni, zejména prostřednictvím vytvoření čtyř odborných skupin, které by měly umožnit výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení. Tyto čtyři skupiny se zabývají otázkami, které jsou pro kulturu v Evropě klíčové: potenciál kulturního a kreativního průmyslu, zejména potenciál malých a středních podniků; podpora součinnosti mezi kulturou a vzděláváním; zvýšení mobility umělců a zaměstnanců v kultuře; a konečně zvýšení mobility muzejních sbírek. Současně s tím se odvětví kultury mobilizovalo také vytvořením dvou platforem o přístupu ke kultuře a kulturnímu průmyslu, které doplnily platformu o mezikulturním dialogu vytvořenou pro evropský rok 2008. V roce 2008 Komise předložila posouzení některých programů týkajících se kultury: dne 29. dubna přijala zprávu o provádění programu „Kultura 2000“ (569) a dne 5. května zprávu o akčním programu Společenství na podporu subjektů působících v oblasti kultury na evropské úrovni (570). V rámci programu „Kultura 2007–2013“ byla města Stavanger a Liverpool vybrána jako Evropská hlavní města kultury na rok 2008. Dne 20. listopadu dále Rada přijala závěry o zavedení označení „Evropské dědictví“ Evropskou unií, jehož cílem má být konkrétním způsobem vyzdvihnout společnou historii Evropy. Téhož dne Rada rovněž přijala závěry o vlivu kultury na udržitelný rozvoj a závěry o podpoře kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu ve vnějších vztazích Unie a jejích členských států. 3.3.5. Mládež, aktivní občanství a sport Politika mládeže Dne 3. července Komise v rámci obnovené sociální agendy (571) předložila návrh doporučení o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropy (572). Zatímco hlavním cílem navržené iniciativy je zvýšit mobilitu mladých dobrovolníků v zahraničí, mezi specifické cíle patří lepší

(568) (569) (570) (571) (572)

CS

KOM(2007) 242 (Úř. věst. C 181, 3.8.2007). KOM(2008) 231. KOM(2008) 234. KOM(2008) 420. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Obnovená sociální agenda“ této zprávy. KOM(2008) 424.

90

CS

informovanost o možnostech vykonávání dobrovolné činnosti pro mladé lidi v zahraničí, znásobení možnosti výměn pro mladé dobrovolníky, zajištění přiměřené kvality, příslušné uznání schopností a dovedností získaných těmito mladými lidmi, poskytování cílené podpory pedagogickým pracovníkům, kteří pracují s mladými lidmi vykonávajícími přeshraniční dobrovolnou činnost, a podpora mladých lidí s omezenými příležitostmi vykonávat dobrovolnou činnost v zahraničí. Uvedené doporučení přijala Rada dne 20. listopadu. Mladí lidé s omezenými příležitostmi byli rovněž stěžejním tématem politiky mládeže v roce 2008. Jejich zapojení bylo předmětem výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, jedné z konferencí a diskusí během setkání mládeže, které v dubnu uspořádalo slovinské předsednictví. Politické poselství, jež z celého postupu vzešlo, bylo předloženo Radě na zasedání ve dnech 21. a 22. května. V rámci provádění Lisabonské strategie závěry Evropské rady z března potvrdily klíčové body poselství, které Rada vyslovila v oblasti mládeže. Evropská rada zejména zdůraznila, že je třeba věnovat neustálou pozornost zaměstnanosti mladých lidí, a zejména přechodu od vzdělávání k zaměstnání, prostřednictvím provádění Evropského paktu mládeže. Dne 2. září Evropský parlament přijal prohlášení o větším zapojení mladých lidí a mládeže do evropských politik. Evropský parlament v tomto prohlášení vyzývá členské státy, aby se na mládež soustředily při provádění národních programů reforem v rámci Lisabonské strategie a aby mládež zohledňovaly v příslušných oblastech politik. Zdraví mladých lidí bylo dalším klíčovým tématem politiky mládeže v roce 2008; dne 20. listopadu Rada přijala usnesení o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí. Pokud jde o strukturovaný dialog, rok 2008 byl ve znamení dvou tematických priorit – mezikulturního dialogu a „výzev pro budoucnost mladých lidí“. Konaly se dvě iniciativy: první bylo setkání mládeže nad tématem zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi, uspořádané slovinským předsednictvím. Druhou iniciativou bylo setkání mladých lidí, mezi nimiž byli i zástupci zemí jižního pobřeží Středozemního moře, nad tématem mezikulturního dialogu. Tato iniciativa byla uspořádána francouzským předsednictvím v Marseille. V listopadu se kromě toho konal týden mládeže, který oslovil tisíce mladých lidí v celé Evropě. Výsledky této iniciativy umožnily obohatit úvahy Komise o následujícím evropském rámci pro spolupráci v oblasti mládeže. Dne 26. června Komise rovněž přijala zprávu nazvanou „Závěrečné hodnocení akčního programu Společenství „Mládež“ (2000–2006) a akčního programu Společenství na podporu subjektů činných na evropské úrovni v oblasti mládeže (2004–2006)“ (573). Aktivní občanství Návštěvy v Komisi představují vynikající prostředek pro přiblížení se občanům. V roce 2008 se téměř 1 400 skupin, což je přibližně 43 000 návštěvníků, zúčastnilo více než 3 000 informačních konferencí o fungování Komise a hlavních politikách, které řídí.

(573)

CS

KOM(2008) 398 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

91

CS

Komise také přijala dvě rozhodnutí, která předkládají Albánii (10. září) a Bývalé jugoslávské republice Makedonie (27. listopadu) návrh dohody, jež stanoví podmínky jejich zapojení do programu „Evropa pro občany“ od roku 2009. Sport Během roku 2008 pokračovalo provádění bílé knihy o sportu (574). Z 53 akcí doplňujících akční plán Pierre de Coubertin jich proběhlo 27. Kromě toho byly zahájeny dvě studie o sportovních organizacích a dobrovolné činnosti (včetně sportu). Byly zaznamenány úspěchy, pokud jde o zjišťování hospodářského dopadu sportu. V listopadu byl dále uveřejněn průvodce fyzickou aktivitou v Evropské unii. Výsledky nezávislé studie, která zkoumala problematiku Unie evropských fotbalových asociací (UEFA), pokud jde o pravidla pro „domácí hráče“, byly zveřejněny dne 28. května. Komise došla k závěru, že pravidla UEFA jsou v této oblasti v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES, pokud jde o volný pohyb osob. Obecné reference a další užitečné odkazy • Lidská práva: http://europa.eu/pol/rights/index_cs.htm • Kultura: http://ec.europa.eu/culture/index_en.htm • Evropský rok mezikulturního dialogu: http://www.interculturaldialogue2008.eu/ • Mládež: http://ec.europa.eu/youth/index_en.htm • Aktivní občanství: http://ec.europa.eu/citizenship/index_en.htm • Sport: http://ec.europa.eu/sport/index_en.htm • Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích: http://ec.europa.eu/european_group_ethics/index_en.htm Kapitola IV

(574)

CS

KOM(2007) 391 (Úř. věst. C 4, 9.1.2008).

92

CS

Cíl bezpečnosti a svobody Oddíl 1 4.1. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva Souvislosti Jedním z hlavních cílů Evropské unie je nabídnout občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic. Za tímto účelem se Haagský program na období 2005–2010 zabývá všemi aspekty politik v této oblasti, včetně vnější dimenze. Hodnocení provádění Haagského programu ukázalo významný pokrok uskutečněný v roce 2007: pro příklad uveďme evropský zatýkací rozkaz, který nabyl účinku ve všech členských státech, rozšíření schengenského prostoru o devět nových členských států a přípravu harmonizovanějšího legislativního rámce pro budoucí společný evropský azylový systém. 4.1.1. Provádění Haagského programu Třetí výroční zpráva o pokroku v uskutečňování politik v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v roce 2007 byla Komisí přijata dne 2. července (575). Ze zprávy vyplývá, že byl učiněn významný pokrok v oblasti migrace a správy hranic, jakož i v oblasti občanského soudnictví. Výsledky navíc potvrzují tu skutečnost, že je třeba zlepšit rozhodovací proces v oblasti spadající zejména do „třetího pilíře“ (policejní spolupráce a trestní soudnictví), s výjimkou boje proti terorismu. 4.1.2. Evropský prostor práva Obecné aspekty Ve svém sdělení ze dne 30. května nazvaném „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (576) Komise navrhla používat informační a komunikační technologie v oblasti soudnictví. Cílem elektronického soudnictví, které zahrnuje jak trestní, tak občanské soudnictví, je zlepšit přístup občanů ke spravedlnosti, zkvalitnit spolupráci mezi soudními orgány a obecněji i účinnost a efektivitu soudních řízení. Sdělení navrhuje konkrétní činnosti doprovázené realistickým plánováním a opatřeními v oblasti financování, která by byla přiměřená vývoji projektů e-justice, a to na evropské či mezinárodní úrovni. V průběhu svého zasedání ve dnech 27. a 28. listopadu přijala Rada akční plán pro e-justici, jehož cílem je poskytnout činnostem v této oblasti určitou strukturu. Komise dne 15. dubna mimo jiné zahájila diskusní fórum o politikách a postupech Evropské unie v oblasti soudnictví s cílem podpořit dialog mezi Komisí a aktéry působícími v soudních systémech členských států. Jednání tohoto fóra se účastní zástupci všech profesí z oblasti soudnictví, zástupci nevládních organizací, Rady Evropy, Agentury Evropské unie pro základní práva a další orgány. O jeho základním cíli, jeho struktuře, složení a pracovních metodách pojednává sdělení Komise ze dne 4. února (577).

(575) (576) (577)

CS

KOM(2008) 373. KOM(2008) 329 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 38 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

93

CS

Co se týče boje proti korupci, Rada dne 25. září přijala rozhodnutí o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci jménem Evropského společenství (578). Úmluva byla poté dne 11. listopadu Komisí ratifikována. Dne 24. října Rada přijala rozhodnutí o síti kontaktních míst pro boj proti korupci (579). Cílem tohoto rozhodnutí je posílit spolupráci mezi orgány a agenturami, která by měla korupci v Evropě zabránit a bojovat proti ní. Na úrovni Evropské unie umožní tato síť zejména výměnu informací o účinných opatřeních a zkušenostech získaných v oblasti předcházení korupci a boje proti ní. Rada v průběhu svého zasedání ve dnech 27. a 28. listopadu mimo jiné přijala usnesení o zřízení sítě pro legislativní spolupráci mezi ministerstvy spravedlnosti členských států Unie. Síť ministerstvům umožní rychlou, spolehlivou a pružnou výměnu informací o jejich právních předpisech, soudních systémech a probíhajících reformách, a konkrétně tím přispěje k vytváření spravedlivé Evropy. Na dvoustranné úrovni Komise přijala dne 23. července dvě zprávy o pokroku uskutečněném Bulharskem (580) a Rumunskem (581) v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování vytvořeného v době přistoupení obou států k Evropské unii. Z uvedených zpráv, které byly vypracovány s cílem umožnit těmto zemím, aby pravidelně prokazovaly pokrok v reformách soudního systému a v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, vyplývá, že úspěch těchto reforem byl jen částečný. Mechanismus pro spolupráci a ověřování bude muset být tudíž po určitou dobu zachován. V svých závěrech ze dne 15. září Rada tuto analýzu potvrdila. Občanské a obchodní soudnictví V roce 2008 bylo přijato několik legislativních návrhů týkajících se soudní spolupráce ve věcech občanských a obchodních. V rámci mediace v občanských a obchodních věcech Evropský parlament a Rada přijaly dne 21. května směrnici (582), jejímž cílem je usnadnit přístup k alternativnímu řešení sporů a podporovat přátelské urovnání sporů podněcováním k využívání mediace a zajištěním zdravého vztahu mezi mediací a soudním řízením. Evropský parlament a Rada přijaly dne 17. června nařízení (583), kterým se harmonizují pravidla týkající se práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy (nařízení „Řím I“), a to s cílem zajistit evropským občanům a podnikům větší právní jistotu a lepší přístup ke spravedlnosti. Toto nařízení, které je založeno na základní zásadě, podle níž si mohou smluvní strany svobodně zvolit právo rozhodné pro jejich smlouvu, nabízí občanům a podnikům Evropské unie záruku, že mohou uzavřít smlouvu a přitom mít jistotu, že soudy všech členských států uplatní tytéž zásady u nadnárodních prvků smluvních sporů. Komise přijala dne 6. března zelenou knihu (584) o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii, která zahájila konzultaci zúčastněných stran o tom, jak zlepšit transparentnost dlužníkových aktiv v Evropské unii. Cílem této iniciativy je přispět k řešení (578) (579) (580) (581) (582) (583) (584)

CS

Rozhodnutí 2008/801/ES (Úř. věst. L 287, 29.10.2008). Rozhodnutí 2008/852/SVV (Úř. věst. L 301, 12.11.2008). KOM(2008) 495. KOM(2008) 494. Směrnice 2008/52/ES (Úř. věst. L 136, 24.5.2008). Nařízení (ES) č. 593/2008 (Úř. věst. L 177, 4.7.2008). KOM(2008) 128 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008).

94

CS

problémů spojených s přeshraničním vymáháním dluhů, které mohou být překážkou pro volný oběh peněžních platebních příkazů v rámci Evropské unie i pro řádné fungování vnitřního trhu. Dne 23. června rovněž přijala návrh rozhodnutí (585), kterým se mění rozhodnutí z roku 2001 (586) o zřízení Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci. Tento návrh má za cíl vybavit síť obnoveným právním rámcem, účinnější organizací a posílenými prostředky, a umožnit tak zlepšení soudní spolupráce mezi členskými státy. Dne 5. září Komise mimo jiné přijala návrh Úmluvy o dohodách o soudní příslušnosti (587). Návrh má nabídnout větší jistotu a předvídatelnost stranám dohod uzavíraných mezi společnostmi a stranám mezinárodních soudních sporů a zejména zajistit, aby soudní rozhodnutí vydaná soudy určenými v těchto dohodách byla uznávána ostatními státy, které jsou smluvními stranami úmluvy. V oblasti mezinárodní spolupráce přijala Rada dne 27. listopadu rozhodnutí (588) o uzavření Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech jménem Společenství, která nahradí Luganskou úmluvu (589) ze dne 16. září 1988. Tato nová úmluva má za cíl sladit platné předpisy týkající se států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) s nařízením č. 44/2001 (590). Trestní soudnictví Rada přijala dne 24. července rámcové rozhodnutí (591), kterým se stanoví podmínky, za nichž členský stát při již zahájeném trestním řízení vůči určité osobě zohledňuje předchozí odsouzení téže osoby za jiné skutky v jiném členském státě. Na svém zasedání ve dnech 27. a 28. listopadu Rada rovněž přijala rámcové rozhodnutí (592) o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, rámcové rozhodnutí (593) o uplatňování zásady vzájemného uznávání v oblasti probace, jakož i rámcové rozhodnutí (594) o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Dne 18. prosince přijala rámcové rozhodnutí (595) o evropském důkazním příkazu k zajištění předmětů, listin a údajů pro účely řízení v trestních věcech. Dne 19. listopadu přijaly Evropský parlament a Rada směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí (596). 4.1.3. Spolupráce policejních a celních orgánů (585) (586) (587) (588) (589) (590) (591) (592) (593) (594) (595) (596)

CS

KOM(2008) 380 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Rozhodnutí 2001/470/ES (Úř. věst. L 174, 27.6.2001). KOM(2008) 538. KOM(2008) 116 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Úř. věst. L 319, 25.11.1988. Úř. věst. L 12, 16.1.2001. Rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV (Úř. věst. L 220, 15.8.2008). Rámcové rozhodnutí 2008/909/SVV (Úř. věst. L 327, 5.12.2008). Rámcové rozhodnutí 2008/947/SVV (Úř. věst. L 337, 16.12.2008). Rámcové rozhodnutí 2008/913/SVV (Úř. věst. L 328, 6.12.2008). Rámcové rozhodnutí 2008/978/SVV (Úř. věst. L 350, 30.12.2008). Směrnice 2008/99/ES (Úř. věst. L 328, 6.12.2008). Viz kapitola III, oddíl 2, část „Životní prostředí“ – „Environmentální nástroje“ této zprávy.

95

CS

Obecné aspekty Co se týče policejní spolupráce, Rada přijala dne 23. června rozhodnutí o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích (597). Toto rozhodnutí umožní zvláštním zásahovým jednotkám poskytnout pomoc jinému členskému státu a/nebo působit na jeho území s cílem řešit konkrétní krizovou situaci. Tentýž den Rada přijala rozhodnutí o prohloubení přeshraniční spolupráce, zejména za účelem boje proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (rozhodnutí Prüm), jakož i rozhodnutí o provádění rozhodnutí Prüm (598). Rada navíc vydala dne 24. října doporučení o zlepšení komunikace mezi provozními jednotkami v hraničních oblastech. Tentýž den schválila evropské pokyny obsahující osvědčené postupy pro střediska policejní a celní spolupráce. Europol a CEPOL Návrh rozhodnutí, kterým se zřizuje Evropský policejní úřad (599), byl dne 18. dubna předmětem politické dohody v Radě. Cílem tohoto návrhu je na jednu stranu nahradit stávající úmluvu prostřednictvím evropského právního nástroje, který by se snadněji přizpůsoboval vývoji kriminálních jevů, a na druhou stranu udělit Europolu statut agentury Unie a nahradit mezivládní financování subvencemi ze strany Společenství. Rada schválila v průběhu svého zasedání konaného ve dnech 27. a 28. listopadu dohodu o spolupráci mezi Evropskou policejní akademií (CEPOL) a Interpolem, jejímž cílem je posílit školení pro zkušené policejní důstojníky. Ochrana údajů a výměna informací Co se týče elektronické výměny informací, Komise dne 27. května předložila návrh rozhodnutí o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (600). Návrh stanoví prvky standardizovaného formátu pro elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů, zejména informací o trestném činu, které vedly k odsouzení, a informací o obsahu odsouzení, jakož i další všeobecné a technické aspekty provádění výměny informací. Dne 1. srpna Komise přijala zprávu (601) o provádění společného postoje (602) Rady týkajícího se výměny údajů ohledně vydaných a nevyplněných odcizených, ztracených nebo neoprávněně užívaných pasů. Z této druhé zprávy vyplývá, že provádění společného postoje se od vydání zprávy (603) z roku 2006 podstatně zlepšilo. Členské státy podnikly několik iniciativ za účelem splnění svých povinností. Provádění společného postoje je nicméně neúplné a vyžaduje „proaktivnější“ přístup, jakož i větší úsilí ze strany členských států.

(597) (598) (599) (600) (601) (602) (603)

CS

Rozhodnutí 2008/617/SVV (Úř. věst. L 210, 6.8.2008). Rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV (Úř. věst. L 210, 6.8.2008). KOM(2006) 817 (Úř. věst. C 126, 7.6.2007). KOM(2008) 332 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 502. Společný postoj 2005/69/SVV (Úř. věst. L 27, 29.1.2005). KOM(2006) 167 (Úř. věst. C 184, 8.8.2006).

96

CS

Rada dne 27. listopadu také přijala rámcové rozhodnutí (604) o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci soudní a policejní spolupráce v trestních věcech. Rozhodnutí umožňuje policejním a soudním orgánům získávat informace potřebné pro boj proti trestné činnosti a zároveň zajišťovat přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů občanů. 4.1.4. Boj proti terorismu, trestné činnosti a drogám Boj proti terorismu V rámci celé řady činností směřujících k posílení boje proti terorismu Komise dne 4. dubna přijala opatření (605) ke zlepšení kontroly výbušnin pro civilní použití, a to zejména v důlním odvětví. Podle nové směrnice musí být na celém území Unie výbušniny označeny jednotnými štítky, aby se tak předešlo krádežím a zaručilo se rychlé odhalení krádeže či jakéhokoli zmizení. Rada reagovala na sdělení Komise z listopadu 2007 (606) přijetím akčního plánu Evropské unie pro posilování bezpečnosti výbušnin ze dne 18. dubna. Tento plán spočívá na třech pilířích: na prevenci, odhalování a reakci, včetně specifických opatření, co se týče prekurzorů výbušnin a dodavatelského řetězce (uskladnění, doprava a vysledovatelnost), a na skupině horizontálních opatření týkajících se veřejné bezpečnosti, jejichž cílem je doplnit a konsolidovat tyto tři pilíře. Dne 22. dubna Evropský hospodářský a sociální výbor přijal průzkumné stanovisko (607) k prevenci terorismu a násilné radikalizace. Cílem tohoto stanoviska je vymezit politiky, činnosti a iniciativy, které lze považovat za osvědčené postupy při prevenci terorismu a násilné radikalizace. Dne 27. října Komise přijala návrh (608) rozhodnutí o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN), a to v rámci Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP). Iniciativa se týká procesu sdílení informací mezi členskými státy Evropské unie a počítačového systému, který je pro tento proces nutný. Jejím cílem je zdokonalení ochrany kritických infrastruktur v Unii a usnadnění koordinace a spolupráce ohledně poskytování informací o této ochraně na evropské úrovni. V průběhu zasedání uskutečněného ve dnech 27. a 28. listopadu Rada přijala rámcové rozhodnutí (609) o změně definice terorismu. Přijala navíc závěry o pokračování činnosti související s bojem proti terorismu, zejména prostřednictvím projektu „Check the web“ (Internet pod dohledem), jakož i revidovanou verzi unijní strategie boje proti radikalizaci a náboru teroristů. Boj proti trestné činnosti Dne 24. října přijala Rada rámcové rozhodnutí (610) o boji proti organizované trestné činnosti. Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je sbližování trestního práva hmotného s cílem usnadnit

(604) (605) (606) (607) (608) (609) (610)

CS

Rámcové rozhodnutí 2008/977/SVV (Úř. věst. L 350, 30.12.2008). Směrnice 2008/43/ES (Úř. věst. L 94, 5.4.2008). KOM(2007) 651 (Úř. věst. C 55, 28.2.2008). Úř. věst. C 211, 19.8.2008. KOM(2008) 676. Rámcové rozhodnutí 2008/919/SVV (Úř. věst. L 330, 9.12.2008). Rámcové rozhodnutí 2008/841/SVV (Úř. věst. L 300, 11.11.2008).

97

CS

vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí přeshraničního rozměru a při tom vymezit trestné činy týkající se účasti na zločinném spolčení. Dne 17. října Komise přijala sdělení o hodnocení provádění akčního plánu Unie týkajícího se nejlepších postupů a norem v oblasti prevence a boje proti obchodování s lidmi (611), a reagovala tak na žádost Rady ze dne 8. a 9. listopadu 2007. Dne 20. listopadu Komise přijala sdělení (612) zdůrazňující politiky, jejichž cílem je posílení právního rámce a postupů při konfiskaci a vymáhání výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Pokud jde o boj proti počítačové trestné činnosti, Komise předložila dne 14. července zprávu (613) týkající se rámcového rozhodnutí o útocích proti informačním systémům (614). Zpráva podává informace o dobré úrovni provádění rámcového rozhodnutí ve velké většině členských států a zároveň je v ní vyjádřeno znepokojení nad tím, že některé členské státy stále ještě neoznámily žádné prováděcí opatření. V říjnu a listopadu Rada mimo jiné přijala celou řadu závěrů týkajících se dohodnuté pracovní strategie a konkrétních opatření pro boj proti počítačové trestné činnosti. Tato strategie zapojuje do budoucích opatření v oblasti boje proti počítačové trestné činnosti buď členské státy, nebo Komisi, nebo členské státy společně s Komisí. Strategie obsahuje rovněž návrh na vytvoření národních platforem a evropské platformy pro oznamování porušení zákona zjištěných na internetu, jakož i doporučení týkající se spolupráce veřejného a soukromého sektoru v boji proti počítačové trestné činnosti. V září byla tato doporučení schválena národními odborníky na schůzce organizované Komisí. Boj proti drogám Dne 8. prosince Rada přijala v rámci protidrogové strategie Evropské unie protidrogový akční plán, který stanoví priority na období 2009–2012. Tento akční plán spočívá ve dvou hlavních směrech: snížení poptávky po drogách a snížení nabídky drog. Zahrnuje tři průřezová témata, tedy koordinaci, mezinárodní spolupráci a informace, výzkum a hodnocení. Pro každou z pěti akčních oblastí byly vymezeny priority. Dne 18. září Komise přijala sdělení o tomto akčním plánu (615). V oblasti více technického rázu přijala Rada dne 3. března rozhodnutí (616) o vymezení 1benzylpiperazinu (BZP) jako nové psychoaktivní látky, která má podléhat kontrolním opatřením a trestněprávním ustanovením. Co se týče mezinárodní spolupráce, Rada dne 29. dubna přijala rozhodnutí (617) o účasti Turecka na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.

(611) (612) (613) (614) (615) (616) (617)

CS

KOM(2008) 657. KOM(2008) 766 KOM(2008) 448. Rámcové rozhodnutí 2005/222/SVV (Úř. věst. L 69, 16.3.2005). KOM(2008) 567. Rozhodnutí 2008/206/SVV (Úř. věst. L 63, 7.3.2008). Rozhodnutí 2008/375/ES (Úř. věst. L 129, 17.5.2008).

98

CS

Rada rovněž přijala dne 27. listopadu (618) rozhodnutí, které zmocňuje k podpisu a uzavření dohody, jejímž cílem je zlepšit spolupráci s Čínou v oblasti kontroly dovozu prekurzorů syntetických drog pocházejících z této země. 4.1.5. Správa vnějších hranic a přistěhovalectví Migrační toky, azyl a přistěhovalectví Rada dne 14. května přijala rozhodnutí (619) o formálním zřízení Evropské migrační sítě, aby tak reagovala na potřeby orgánů Společenství, orgánů členských států a široké veřejnosti v oblasti přistěhovalectví a azylu. Pokud jde o společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku pro Evropu, předložila Komise dne 17. června sdělení nazvané „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje“ (620), jakož i akční plán nazvaný „Plán politiky pro azyl – Integrovaný přístup k ochraně v celé EU“ (621). Ve sdělení je uvedeno deset společných zásad, od kterých se bude společná přistěhovalecká politika odvíjet. Ty jsou rozděleny do tří oddílů, z nichž první se týká prosperity, druhý bezpečnosti a třetí solidarity. Akční plán stanoví harmonogram pro příští léta a představuje výčet opatření, která Komise zamýšlí navrhnout s cílem uskutečnit druhou etapu společného evropského azylového systému. Spočívá na třech pilířích: na společných normách pro ochranu, jež jsou na vyšší úrovni díky sbližování právních předpisů členských států v oblasti azylu, na praktické a účinné spolupráci, která má k dispozici nutné prostředky a která bude zajištěna vytvořením evropského podpůrného úřadu, a konečně na vyšším stupni solidarity a zodpovědnosti mezi členskými státy, jakož i mezi Unií a třetími zeměmi. Evropská rada na zasedání dne 15. a 16. října schválila tento Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, jenž je velké míře založen na výše uvedeném sdělení a akčním plánu. Provádění paktu bude předmětem každoroční debaty, která bude zahájena zasedáním Evropské rady v červnu 2010. Co se týče azylu, Komise předložila dne 3. prosince změny stávajících právních nástrojů v oblasti azylu za účelem provádění zásad vyjmenovaných v jejím akčním plánu ze dne 17. června. Tyto změny, jejichž cílem je větší sladění a zdokonalení norem pro ochranu s ohledem na společný evropský azylový systém, se týkají: • pravidel pro určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl (622); • nařízení „Eurodac“ o zřízení systému pro snímání a záznam otisků prstů žadatelů o azyl (623); • směrnice obsahující pravidla pro přijímání žadatelů o azyl v členských státech (624). (618) (619) (620) (621) (622) (623)

CS

KOM(2008) 437. Rozhodnutí 2008/381/ES (Úř. věst. L 131, 21.5.2008). KOM(2008) 359 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 360 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 820. KOM(2008) 825.

99

CS

Dne 8. října Komise mimo jiné předložila: • sdělení (625) nazvané „Posílení globálního přístupu k migraci: větší koordinace a soudržnost s využitím synergií“; • zprávu na ministerské konferenci o integraci, která se konala v roce 2008, týkající se posílení opatření a nástrojů, jejichž cílem je vyrovnat se s problémem integrace; • sdělení (626) týkající se uplatnění směrnice o právu na sloučení rodiny (627). Víza, správa vnějších hranic a vnitřní pohyb Za účelem ještě většího posílení solidarity a spolupráce v oblasti správy vnějších hranic Evropské unie Komise dne 13. února předložila novou iniciativu zahrnující tři sdělení o budoucím vývoji evropského integrovaného systému správy vnějších hranic: • ve zprávě týkající se agentury Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) (628) Komise hodnotí dosažené výsledky, doporučuje krátkodobá opatření a předkládá dlouhodobou vizi; • sdělení „Prozkoumání vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)“ (629) má za cíl zlepšit kontrolu na hranicích zamezením nepovolenému překročení hranic, bojem proti přeshraniční trestné činnosti a podporou opatření přijatých proti osobám, které nelegálně překročily hranice; • ve sdělení „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ (630) Komise doporučuje nové nástroje, které by mohly být součástí budoucí evropské strategie pro správu hranic, včetně opatření umožňujících cestujícím v dobré víře snadněji překročit hranice, jakož i možné zřízení systému pro zaznamenávání vstupu/výstupu a zavedení elektronického systému cestovních povolení. V oblasti společné vízové politiky byla přijata dvě legislativní opatření týkající se Vízového informačního systému (VIS): • dne 23. června rozhodnutí Rady (631) o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů; • dne 9. července nařízení Parlamentu a Rady (632), kterým se vymezuje účel a funkce VIS a související povinnosti, upřesňují podmínky a postupy pro výměnu údajů mezi členskými státy, jež se týkají žádostí o udělení krátkodobých víz a souvisejících rozhodnutí, včetně

(624) (625) (626) (627) (628) (629) (630) (631) (632)

CS

KOM(2008) 815. KOM(2008) 611. KOM(2008) 610. Směrnice 2003/86/ES (Úř. věst. L 251, 3.10.2003). KOM(2008) 67 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 68 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 69 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Rozhodnutí 2008/633/SVV (Úř. věst. L 218, 13.8.2008). Nařízení (ES) č. 767/2008 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008).

100

CS

rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo jeho zrušení anebo prodloužení jeho platnosti, k usnadnění posouzení takových žádostí a souvisejících rozhodnutí. Dne 27. listopadu Rada mimo jiné přijala změnu Schengenského hraničního kodexu, aby tak zajistila účinné využívání Vízového informačního systému na vnějších hranicích. V oblasti práva volného pohybu a pobytu Rada pozměnila (633) dne 18. dubna nařízení, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (634). Nové nařízení určuje bezpečnostní a biometrické prvky, jež musí členské státy použít v rámci jednotného vzoru povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí. Rada rovněž dne 24. července pozměnila nařízení (635), kterým se stanoví jednotný vzor víz. Nové nařízení (636) se týká číslování víz. Jeho cílem je zavedení konzistentního a jedinečného číslování vízových štítků za účelem ověřování v systému VIS. Pokud jde o společnou politiku v oblasti navracení osob, Evropský parlament a Rada přijaly dne 16. prosince směrnici o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (637). Cílem této směrnice je vymezit společné normy pro navracení neoprávněně pobývajících osob humánním způsobem a při plném respektování jejich lidských práv a důstojnosti. Směrnice vstoupí v platnost na začátku roku 2009, přičemž lhůta provádění pro členské státy činí dva roky. Komise navíc dne 10. prosince přijala zprávu (638) o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Co se týče mezinárodní spolupráce, dohody mezi Evropským společenstvím a Albánií (pouze o udělování víz), Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Bosnou a Hercegovinou, Moldavskem, Černou Horou, Srbskem a Ukrajinou o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob vstoupily v platnost dne 1. ledna (639). Dialog na téma liberalizace víz byl zahájen s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Černou Horou a Srbskem. Dne 27. listopadu Rada přijala doporučení Komise týkající se vyjednávání dohod o zjednodušení vízového styku a zpětném přebírání osob mezi Evropským společenstvím a Gruzií. Pokračovala jednání o dohodě mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy týkající se určitých podmínek přístupu k americkému programu bezvízového styku. Dne 22. května Evropský parlament podpořil mandát, který dala Komisi Rada, jež je pověřena vyjednáváním této dohody. Cílem dohody je co nejrychleji uspokojit legální požadavky Spojených států v oblastech spadajících do pravomoci Evropského společenství, aby všichni občané Unie mohli využívat úplného a vzájemného bezvízového styku, jakož i rovného zacházení.

(633) (634) (635) (636) (637) (638) (639)

CS

Nařízení (ES) č. 380/2008 (Úř. věst. L 115, 29.4.2008). Nařízení (ES) č. 1030/2002 (Úř. věst. L 157, 15.6.2002). Nařízení (ES) č. 1683/95 (Úř. věst. L 164, 14.7.1995). Nařízení (ES) č. 856/2008 (Úř. věst. L 235, 2.9.2008). Směrnice 2008/115/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). KOM(2008) 840. Úř. věst. L 24, 29.1.2008.

101

CS

Komise přijala mimo jiné dne 23. července 2008 svou čtvrtou zprávu o vzájemnosti ve vízovém styku (640). Schengenský informační systém (SIS) V souvislosti s pokračováním vývoje Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a s jeho uvedením do provozu přijala Rada dne 18. února rozhodnutí a nařízení (641) o testování systému SIS II a dne 5. a 6. června schválila všeobecný harmonogram pro tento systém, který všem stranám umožní sestavit vlastní plán. Dne 24. října Rada přijala rozhodnutí a nařízení o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (642). Rozšíření schengenského prostoru Dne 21. prosince 2007 se devět členských států Evropské unie (Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko) stalo součástí schengenského prostoru. Dne 30. března 2008 byl proces rozšiřování dokončen zrušením hraničních kontrol na letištích pro lety mezi těmito zeměmi a také mezi těmito zeměmi a ostatními patnácti státy, které již byly součástí schengenského systému. Dne 12. prosince se Švýcarsko stalo součástí schengenského prostoru (643), a byly tak odstraněny kontroly osob na vnitřních pozemních hranicích s touto zemí. Dne 29. března 2009 bude tento proces ukončen zrušením hraničních kontrol na letištích, pokud hodnotící návštěvy na letištích plánované na únor 2009 přinesou pozitivní výsledky. Obecné reference a další užitečné odkazy • Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva: http://ec.europa.eu/justice_home/index_en.htm • Eurojust: http://www.eurojust.europa.eu/ • Europol: http://www.europol.europa.eu/ • Evropská policejní akademie: http://www.cepol.europa.eu/ Oddíl 2

(640) (641) (642) (643)

CS

KOM(2008) 486. Rozhodnutí 2008/173/ES a nařízení (ES) č. 189/2008 (Úř. věst. L 57, 1.3.2008). Rozhodnutí 2008/839/SVV a nařízení (ES) č. 1104/2008 (Úř. věst. L 299, 8.11.2008). Rozhodnutí 2008/903/ES (Úř. věst. L 327, 5.12.2008).

102

CS

4.2. Řízení rizik Souvislosti Činnosti Evropské unie jsou úzce propojeny s každodenním životem občanů. Chránit a zlepšovat jejich zdraví, zajišťovat bezpečnost potravin a spotřebního zboží a jednat tak, aby vnitřní trh byl pro spotřebitele přínosem, to jsou klíčové oblasti činnosti Unie. V oblasti zdraví zavádí Unie akční program, který je zaměřen na zkvalitnění zdravotní bezpečnosti občanů, podporu zdravotní péče, včetně omezování nerovností v této oblasti, a zveřejňování a šíření informací a poznatků, pokud jde o problematiku zdraví. Unie si rovněž vytkla cíl dát evropským spotřebitelům více pravomocí, podporovat jejich dobré životní podmínky a účinně je chránit před riziky a hrozbami, jimž jako jednotlivci nemohou předcházet. 4.2.1. Veřejné zdraví Obecné aspekty (644) Dne 2. července Komise v rámci obnovené sociální agendy (645) přijala návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (646) a také sdělení o zdokonalování spolupráce členských států v této oblasti (647). Tato nová směrnice stanoví rámec Společenství pro přeshraniční zdravotní péči, přičemž plně respektuje zásady, kterými se řídí systémy členských států. Přispěje rovněž k zajištění dostatečné právní srozumitelnosti, pokud jde o práva pacientů, a vysoce kvalitní, bezpečné a účinné přeshraniční zdravotní péče. Stanovuje kromě toho rámec evropské spolupráce. Dne 10. prosince dále Komise přijala zelenou knihu (648) o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě. Její zveřejnění zahájilo veřejnou konzultaci umožňující seznámit se se stanovisky zúčastněných stran k široké škále problémů, které se dotýkají pracovníků ve zdravotnictví a těch, kdo pečují o stárnoucí obyvatelstvo. Dne 23. července dále Komise předložila zprávu o provádění programu veřejného zdraví v roce 2007 (649) a dne 24. července sdělení o průběžném hodnocení provádění akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (650). Pokud jde o kontrolu tabáku, předložila Komise dne 8. května zprávu (651) o provádění směrnice o reklamě na tabákové výrobky (652). Zpráva uvádí závěr, že zákaz tabákové reklamy v evropském měřítku je účinný.

(644) (645) (646) (647) (648) (649) (650) (651) (652)

CS

Viz rovněž kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Léčivé přípravky“ a oddíl 2, část „Informační společnost a média“ – „Využívání informačních a komunikačních technologií“ této zprávy. Viz kapitola III, oddíl 1, část „Sociální rozměr“ – „Mobilita pracovníků a volný pohyb znalostí “ této zprávy. KOM(2008) 414. KOM(2008) 415. KOM(2008) 725. KOM(2008) 482. KOM(2008) 484. KOM(2008) 330 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Směrnice 2003/33/ES (Úř. věst. L 152, 20.6.2003).

103

CS

Dne 26. září kromě toho Rada přijala závěry o boji proti Alzheimerově chorobě a neurodegenerativním chorobám, aby se Společenství mohlo tomuto narůstajícímu problému postavit. Komise rovněž přijala sdělení (653) o vzácných onemocněních, návrh (654) doporučení k témuž tématu (11. listopadu) a sdělení (655) o Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí v oblasti přenosných nemocí: pozitivní výsledky dosažené od vzniku střediska, plánovaná činnost a potřeby oblasti zdrojů (13. listopadu). Dne 8. prosince Komise předložila návrh směrnice o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (656) a akční plán pro dárcovství a transplantaci orgánů (2009–2015) (657). Dne 15. prosince dále Komise přijala sdělení (658) a návrh doporučení (659) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. 4.2.2. Ochrana spotřebitelů Bezpečnost výrobků a služeb V oblasti hraček Komise dne 25. ledna navrhla změnu směrnice o jejich bezpečnosti (660). Revize si klade tři cíle: prosazení přísnějších požadavků na bezpečnost, větší odpovědnost výrobců a dovozců hraček a zesílení povinnosti členských států, pokud jde o dozor nad trhem. Dne 21. dubna Komise přijala rozhodnutí, kterým se od členských států vyžaduje dohled nad tím, aby magnetické hračky byly opatřeny upozorněním na jejich zdravotní a bezpečnostní rizika (661). Dne 22. dubna přijala sdělení o ochraně spotřebitelů, zejména mladistvých, pokud jde o používání videoher (662). Dne 25. března pak Komise přijala rozhodnutí o požadavcích na požární bezpečnost, kterou mají splňovat evropské normy pro cigarety (663). 4.2.3. Bezpečnost potravin, zdraví rostlin, zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat Bezpečnost potravin V oblasti bezpečnosti potravin Komise dne 14. ledna navrhla nařízení usnadňující uvádění nových potravin na trh (664). Cílem tohoto návrhu je podrobit nové potraviny jednoduššímu a účinnějšímu centralizovanému a posuzovacímu povolovacímu řízení. To konkrétně

(653) (654) (655) (656) (657) (658) (659) (660) (661) (662) (663) (664)

CS

KOM(2008) 679. KOM(2008) 726. KOM(2008) 741. KOM(2008) 818. KOM(2008) 819. KOM(2008) 836. KOM(2008) 837. KOM(2008) 9 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). Rozhodnutí 2008/329/ES (Úř. věst. L 114, 26.4.2008). KOM(2008) 207. Rozhodnutí 2008/264/ES (Úř. věst. L 83, 26.3.2008). KOM(2007) 872 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008).

104

CS

znamená, že žádost o povolení se předloží Komisi a bude předána Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, který provede vědecké posouzení produktu. Dne 30. ledna Komise rovněž přijala návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (665). Tento návrh se zaměřuje na zkvalitnění stávajících právních předpisů v oblasti obecného označování potravin (666) a nutričního označování potravin (667). Nové nařízení usnadní přístup k informacím o potravinách, včetně nutričních údajů a informací o alergenech. Dne 16. prosince Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (668), kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Téhož dne přijaly nařízení (669) o potravinářských enzymech, nařízení (670) o potravinářských přídatných látkách a nařízení (671) o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem. Dne 26. června dále Komise přijala zprávu o potravinách pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (672). Tato zpráva shrnuje dietetická doporučení pro osoby s diabetem a stávající evropské právní předpisy o potravinách určených pro tyto osoby za účelem posouzení potřeby zvláštních ustanovení pro potraviny určené pro osoby s diabetem. Dne 22. října Evropský hospodářský a sociální výbor přijal průzkumné stanovisko o zdravotní bezpečnosti zemědělského dovozu a potravin, přičemž zdůraznil nutnost úprav, zejména pokud jde o sladění inspekčních postupů nebo rozšíření systému zpětné sledovatelnosti na třetí země. Pokud jde o geneticky modifikované organismy, Komise přijala rozhodnutí o povolení uvedení na trh produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici (28. března) (673), produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju (8. září a 4. prosince) (674). Předložila návrhy rozhodnutí o povolení uvedení na trh produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu (30. dubna) (675), a produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou T45 (30. října) (676). Zdraví rostlin V rámci akce Společenství na podporu udržitelného využívání pesticidů Komise dne 11. března přijala pozměněný návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (677). Cílem návrhu je revize stávajících právních předpisů, aby se zvýšila ochrana lidského zdraví a životního prostředí, zkvalitnilo fungování vnitřního trhu a aktualizovalo povolovací řízení. (665) (666) (667) (668) (669) (670) (671) (672) (673) (674) (675) (676) (677)

CS

KOM(2008) 40 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 109, 6. 5.2000). Směrnice 90/496/EHS (Úř. věst. L 276, 6.10.1990). Nařízení (ES) č. 1331/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). Nařízení (ES) č. 1332/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). Nařízení (ES) č. 1333/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). Nařízení (ES) č. 1334/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). KOM(2008) 392 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). Úř. věst. L 87, 29.3.2008. Úř. věst. L 247, 16.9.2008 a Úř. věst. L 333, 11.12.2008. KOM(2008) 226 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 678. KOM(2008) 93 (Úř. věst. C 208, 15.8.2008).

105

CS

Pokud jde o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, dne 16. prosince Rada přijala rozhodnutí (678), které umožňuje stanovit režim rovnocennosti pro dovoz tohoto materiálu s jasnými pravidly a nahradit dočasný režim, jenž členským státům dovoluje přijímat v souvislosti s tímto dovozem individuální rozhodnutí. Zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat Během roku 2008 Komise představila několik iniciativ v oblasti zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Komise předložila: • sdělení (679) o různých systémech chovu nosnic, v němž uvádí doporučení podporující uvádění na trh vajec, která pocházejí ze systémů šetrných k dobrým životním podmínkám zvířat (8. ledna); • nařízení o uvádění na trh a používání krmiv (680), které značně zjednodušuje postupy označování a uvádění na trh krmiv za současného zajištění vysoké úrovně jejich bezpečnosti (3. března); • nařízení v oblasti ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat, jehož cílem je objasnit pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (681) (10. června); • zprávu o podávání kokcidiostatik a histomonostatik jako doplňkových látek (682) vzhledem k rozhodnutí o postupném rušení používání těchto látek jako doplňkových látek do 31. prosince 2012 (5. května); • nařízení o obchodování s produkty z tuleňů (683), jehož záměrem je zakázat uvádění produktů z tuleňů na trh Společenství, dovoz těchto produktů do Společenství, jejich tranzit přes území Společenství a vývoz z něj, ledaže jsou splněny určité striktní podmínky, jež se týkají způsobu a metod zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže (23. července); • nařízení o ochraně zvířat při usmrcování (684) (18. září); • návrh směrnice (685) posilující ochranu zvířat používaných pro vědecké účely (5. listopadu). Dne 10. září dále Komise přijala sdělení (686) s názvem „Akční plán Evropské unie pro uplatňování strategie pro zdraví zvířat“ pro období 2007–2013. Tento akční plán se zaměřuje na následující cíle: stanovení priorit pro zásahy ze strany Unie; moderní a odpovídající rámec pro zdraví zvířat; zkvalitňování prevence, dohledu a připravenosti na krizové situace a zlepšování vědeckých poznatků, inovací a výzkumu.

(678) (679) (680) (681) (682) (683) (684) (685) (686)

CS

Rozhodnutí 2008/971/ES (Úř. věst. L 345, 23.12.2008). KOM(2007) 865 (Úř. věst. C 106, 26.4.2008). KOM(2008) 124 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 345 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 233. KOM(2008) 469. KOM(2008) 553. KOM(2008) 543. KOM(2008) 545.

106

CS

Dne 3. září přijal Evropský parlament usnesení o klonování zvířat pro účely produkce potravin. Vyzval Komisi, aby předložila návrhy, které by zakazovaly následující postupy za účelem produkce potravin: klonování zvířat; chov klonovaných zvířat nebo jejich potomků; uvádění masa nebo mléčných výrobků pocházejících z klonovaných zvířat nebo z jejich potomků na trh; dovoz klonovaných zvířat. Za účelem ulehčení pracovní zátěže a administrativního omezení pro příslušné orgány členských států, zemědělsko-potravinářský průmysl, hospodářské subjekty a Komisi přijala dne 15. července Rada směrnici, kterou se zjednodušují postupy aktualizace seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti (687). 4.2.4. Ochrana a bezpečnost v dopravě Obecné aspekty Dne 24. září přijaly Evropský parlament a Rada směrnici (688) o pozemní přepravě nebezpečných věcí, která se zaměřuje na: • zvýšení bezpečnosti během přepravy nebezpečných věcí prostřednictvím všech tří druhů pozemní dopravy; • podporu ochrany životního prostředí; • usnadnění přepravy nebezpečných materiálů a fungování vnitřního trhu pro provozovatele dopravních podniků prostřednictvím harmonizace podmínek přepravy. Ochrana a bezpečnost v námořní dopravě Za účelem racionalizace předpisů týkajících se ochrany v případě znečištění moří Komise dne 11. března předložila návrh (689) na změnu směrnice (690) o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání. Nová směrnice stanovuje minimální rámec trestního práva řešící závažné případy znečištění z lodí. Ochrana a bezpečnost v letecké dopravě Dne 20. února přijaly Evropský parlament a Rada nařízení o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) (691). Jedná se o první etapu rozšíření pravomocí EASA, jednak na provozní požadavky leteckých společností a na jejich letadla a průkazy způsobilosti pilotů, jednak na bezpečnost leteckých společností ze třetích zemí. Návrh Komise předložený v rámci souboru legislativních návrhů o „jednotném evropském nebi“ (692) ze dne 25. června představuje druhou etapu této iniciativy a rozšiřuje pravomoci agentury pro bezpečnost letištních infrastruktur na řízení letového provozu a letové navigační služby.

(687) (688) (689) (690) (691) (692)

CS

Směrnice 2008/73/ES (Úř. věst. L 219, 14.8.2008). Směrnice 2008/68/ES (Úř. věst. L 260, 30.9.2008). KOM(2008) 134 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Směrnice 2005/35/ES (Úř. věst. L 255, 30.9.2005). Nařízení (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 79, 19.3.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Doprava“ – „Letecká doprava“ této zprávy.

107

CS

Dne 11. března Evropský parlament a Rada rovněž aktualizovaly společná pravidla v oblasti ochrany civilního letectví (693). Ochrana a bezpečnost v silniční dopravě Dne 19. března Komise předložila návrh směrnice o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (694). Zásadním prvkem návrhu je zavedení systému výměny údajů, jež umožňují určení totožnosti držitele osvědčení o registraci dotčeného vozidla, mezi orgány zodpovědnými za registraci vozidel v členských státech. Dne 19. listopadu Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (695). Dne 28. listopadu Rada přijala závěry o koordinaci činnosti bezpečnostních sil v oblasti boje za bezpečnost silničního provozu. Rada zdůrazňuje, že tato koordinace musí probíhat sbližováním subjektů, materiálů a metodických postupů, jakož i prostřednictvím společných akcí. Ochrana a bezpečnost v železniční dopravě Dne 16. prosince Evropský parlament a Rada přijaly směrnici týkající se bezpečnosti železnic Společenství (696) a nařízení (697), kterým se mění Evropská agentura pro železnice za účelem přizpůsobení legislativního rámce agentury úkolům, jež vyplývají z uvedené nové směrnice. Uvedená směrnice i nařízení se zaměřují na zlepšení vzájemného přijímání železničních vozidel v Unii, a z tohoto důvodu také na fungování vnitřního trhu (698). 4.2.5. Energetická bezpečnost a bezpečnost zařízení Dne 22. května Komise přijala sdělení s názvem „Řešení mezinárodního úkolu jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení“ (699). Komise v něm informuje o výsledcích v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení ve třetích zemích. Určuje strategická, zeměpisná a technická kritéria programů pro spolupráci s těmito zeměmi a priority pro přidělování pomoci Společenství v této oblasti. Dne 8. září Komise kromě toho přijala zprávu o šesté zprávě o stavu nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem v Evropské unii (700). Komise konstatuje, že mnoho oblastí vědy a techniky zabývajících se geologickým ukládáním dosáhlo dostatečné úrovně. Je proto třeba podpořit a usnadnit jeho realizaci co nejdříve, kvůli možným dopadům nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem na zdraví a bezpečnost, ačkoli výzkum a vývoj zaměřený na uplatnění v praxi musí nadále pokračovat.

(693) (694) (695) (696) (697) (698) (699) (700)

CS

Nařízení (ES) č. 300/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008). KOM(2008) 151 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Směrnice 2008/96/ES (Úř. věst. L 319, 29.11.2008). Směrnice 2008/110/ES (Úř. věst. L 345, 23.12.2008). Nařízení (ES) č. 1335/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Doprava“ – „Železniční doprava“ této zprávy. KOM(2008) 312 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 542.

108

CS

Dne 26. listopadu Komise přijala návrh směrnice (701), která má znovu zahájit proces tvorby společného rámce EU pro jadernou bezpečnost, a to aktualizací a nahrazením návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se stanoví základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení. Obecným cílem návrhu je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy regulačních subjektů. 4.2.6. Civilní ochrana a Fond solidarity Evropské unie Civilní ochrana Dne 5. března Komise přijala sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy (702). Za účelem řešení stále závažnějšího problému přírodních nebo člověkem vyvolaných katastrof, k nimž dochází uvnitř nebo vně Unie, doporučuje Komise globální měřítko reakce Unie. Navrhuje zejména transformaci mechanismu Společenství pro civilní ochranu (monitorovacího a informačního střediska) ve skutečné operační středisko, posílení evropských nástrojů reakce na katastrofy a provádění evropského konsenzu o humanitární pomoci za účelem umožnit poskytování této pomoci (703). Dne 11. března dále Evropský parlament ve svém prohlášení vyzval členské státy a Komisi, aby uplatňovaly opatření a zdroje nezbytné pro rozvoj systému včasného varování občanů účinného v případě stávající nebo bezprostředně hrozící mimořádné události v celé Evropské unii. Parlament vyzval Komisi, aby předložila příslušné návrhy právních předpisů a zohlednila při tom veškerá rizika a všechny dotčené politiky. Během zasedání ve dnech 27.–28. listopadu Rada přijala řadu závěrů, které se týkají civilní ochrany. Cílem těchto závěrů je posilovat vztahy mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů v oblasti schopnosti reagovat na katastrofy, zavádět v Evropě odbornou přípravu pro řízení katastrof a zvyšovat schopnosti civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně. Fond solidarity Evropské unie V roce 2008 byla přijata řada rozhodnutí týkajících se uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Evropský parlament a Rada vyhověly žádostem o poskytnutí podpory z tohoto fondu podaným: • Spojeným královstvím, které bylo v červnu a červenci 2007 postiženo povodněmi (11. března) (704); • Řeckem, které bylo postiženo lesními požáry v srpnu 2007, a Slovinskem, které bylo zasaženo povodněmi v září 2007 (5. června) (705); • Francií po hurikánu Dean, který postihl Guadeloupe a Martinik v srpnu 2007 (22. října) (706);

(701) (702) (703) (704) (705) (706)

CS

KOM(2008) 790. KOM(2008) 130 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Viz kapitola V, oddíl 3, část „Humanitární pomoc“ – „Obecné aspekty“ této zprávy. Rozhodnutí 2008/267/ES (Úř. věst. L 85, 27.3.2008). Rozhodnutí 2008/469/ES (Úř. věst. L 162, 21.6.2008). Rozhodnutí 2008/879/ES (Úř. věst. L 314, 25.11.2008).

109

CS

• Kyprem, který byl postižen suchem (18. prosince) (707). Dne 12. listopadu Komise přijala výroční zprávu o Fondu solidarity Evropské unie (2007) (708). 4.2.7. Ochrana finančních zájmů Evropské unie Dne 22. července Komise přijala výroční zprávu o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům (709). Zpráva informuje o opatřeních přijatých Společenstvím a členskými státy v roce 2007 za účelem zajištění ochrany finančních zájmů Společenství a podrobně uvádí výsledky těchto opatření. Dne 18. prosince Rada přijala dvě nařízení týkající se medailí a žetonů podobných euromincím za účelem posílení a transparentnosti ochrany euromincí vůči těmto medailím a žetonům (710). Téhož dne přijala dvě nařízení týkající se ochrany eura proti padělání (711). Dne 9. července bylo Evropským parlamentem a Radou přijato nařízení (712) o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Obecné reference a další užitečné odkazy • Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele: http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/index_en.htm • Veřejné zdraví: http://ec.europa.eu/health/index_en.htm • Spotřebitelé: http://ec.europa.eu/consumers/index_cs.htm • Bezpečnost potravin: http://ec.europa.eu/food/food/index_en.htm • Doprava: http://ec.europa.eu/transport/index_en.htm • Energetika: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm

(707) (708) (709) (710) (711) (712)

CS

KOM(2008) 732. KOM(2008) 722. KOM(2008) 475. Nařízení (ES) č. 46/2009 a (ES) č. 47/2009 (Úř. věst. L 17, 22.1.2009). Nařízení (ES) č. 44/2009 a (ES) č. 45/2009 (Úř. věst. L 17, 22.1.2009). Nařízení (ES) č. 766/2008 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008).

110

CS

• Evropský úřad pro boj proti podvodům: http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_cs.html Kapitola V Evropa ve světě Oddíl 1 5.1. Vztahy s blízkým okolím Souvislosti Evropská unie již celé půlstoletí posiluje svou integraci a přijímá nové členské státy. Po přistoupení Bulharska a Rumunska na začátku roku 2007 Komise vypracovala opatření, jež mají za úkol zlepšit proces rozšiřování, a také nový přístup, který si klade za cíl řešit klíčové úkoly kandidátských zemí, jako je posílení právního státu, administrativní a soudní reformy a boj proti organizovanému zločinu a korupci. V rámci evropské politiky sousedství zavádí Komise spolu s dvanácti zeměmi sousedícími s Evropskou unií akční plány, které mají opět za cíl zabránit vzniku nových bariér a posílit prosperitu, stabilitu a bezpečnost všech. Jejich úkolem je podporovat zavádění programů politických, ekonomických a sociálních reforem a reforem správy věcí veřejných v těchto zemích. 5.1.1. Proces rozšiřování, předvstupní strategie a proces stabilizace a přidružení Obecné aspekty Komise přijala dne 5. března sdělení nazvané „Západní Balkán: posilování evropské perspektivy“ (713) Představuje zde nové iniciativy a sjednocuje ty stávající tak, aby podporovaly politický a ekonomický rozvoj zemí západního Balkánu, čímž přispívá k urychlení jejich postupu směrem k členství v Evropské unii. Sdělení rovněž obsahuje stručnou analýzu situace v každé partnerské zemi s ohledem na vývoj od posledních zpráv o pokroku, které byly předloženy v listopadu 2007. Kromě toho dne 1. ledna vstoupily v platnost dohody s Albánií, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem o zjednodušení postupů udělování víz a zpětném přebírání osob (714). Komise představila plány a kritéria reforem nutných pro zrušení vízové povinnosti a byly zahájeny rozhovory o uvolnění vízového režimu s uvedenými zeměmi (s výjimkou Chorvatska, kde již byla vízová povinnost zrušena).

(713) (714)

CS

KOM(2008) 127 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Viz kapitola IV, oddíl 1, část „Správa vnějších hranic a přistěhovalectví“ – „Víza, správa vnějších hranic a vnitřní pohyb“ této zprávy.

111

CS

Komise přijala dne 5. listopadu (715) roční strategický dokument pro rozšíření. Představuje v něm aktualizovaný celkový pohled na politiku rozšiřování Evropské unie a shrnuje, jakého pokroku dosáhly kandidátské země a možné kandidátské země v posledních dvanácti měsících. Zprávy o pokroku každé ze zemí, jež jsou připojeny jako referenční dokument, poskytují podrobnější hodnocení. Finanční podpora Komise přijala dne 5. listopadu společný rámcový dokument o víceletém financování pro všechny kandidátské i možné kandidátské země, jehož účelem je jasně stanovit rámec politiky rozšiřování a který určuje finanční rámec pro období 2010–2012 a zahrnuje orientační přidělení prostředků pro všechny příjemce (716). Celková částka finanční pomoci poskytnuté Evropskou unií jako nástroj předvstupní pomoci (NPP) (717) činí pro toto období přibližně 5,334 miliardy EUR. Komise také mimo jiné zorganizovala dne 11. července dárcovskou konferenci, která měla podnítit zúčastněné, aby se finančně angažovali ve prospěch socioekonomického rozvoje Kosova. Byla přislíbena částka 1,2 miliardy EUR, 70 % z této částky se zavázala věnovat Evropská unie a její členské státy. Komise přijala dne 27. října výroční zprávu o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) (718) za rok 2007. Zpráva informuje výhradně o činnosti ISPA v Chorvatsku, které je nyní jediným příjemcem prostředků z tohoto nástroje. Dne 15. prosince přijala Komise výroční zprávu o nástroji předvstupní pomoci (IAP) za rok 2007 (719). Zpráva obsahuje informace o činnostech financovaných během daného roku a o zjištěních učiněných při jejich sledování a poskytuje rovněž vyhodnocení výsledků dosažených při poskytování pomoci. Kandidátské země Turecko Dne 27. května se sešla Rada přidružení EU–Turecko a 27.–28. května a 27.–28. listopadu se sešel Smíšený parlamentní výbor EU–Turecko. Jednání o přistoupení s Tureckem pokračovala: od začátku jednání v roce 2005 bylo do konce roku 2008 otevřeno deset kapitol, z nichž jedna byla předběžně uzavřena. Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (720) Turecko i nadále dostatečně plní kodaňská politická kritéria, přestože postup reforem zůstal v roce 2008 omezený. Turecko nicméně pokračovalo ve sbližování svých právních předpisů s právním řádem Evropské unie. Co se týče ekonomických kritérií, Turecko je fungujícím tržním hospodářstvím. Nyní je nutné, aby Turecko zdvojnásobilo úsilí ve věci politických reforem tak, aby byla posílena demokracie a lidská práva, aby se země zmodernizovala, dále se rozvíjela a aby dosáhla pokroku v integraci do Evropské unie.

(715) (716) (717) (718) (719) (720)

CS

KOM(2008) 674. KOM(2008) 705. Nařízení (ES) č. 1085/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006). KOM(2008) 671. KOM(2008) 850. KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2699.

112

CS

Chorvatsko Výbor pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Chorvatskem se sešel dne 28. dubna. Uvítal pokrok dosažený při jednáních o přistoupení mezi Evropskou unií a Chorvatskem. Zaznamenal, že je nutné další úsilí v oblastech jako soudní reforma, boj proti korupci, návrat uprchlíků a státní podpora. Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení se sešel 29.– 30. dubna a 6.–7. října. Co se týče přístupových jednání, na konci roku 2008 bylo otevřeno 22 z 35 kapitol jednání, sedm z nich bylo předběžně uzavřeno. Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (721) Chorvatsko i nadále plní kodaňská politická kritéria a je fungujícím tržním hospodářstvím. Chorvatsko zlepšilo svou schopnost převzít závazky vyplývající z členství. Vzhledem k celkovému pokroku by mělo být možné dojít do závěrečné fáze přístupových jednání s Chorvatskem do konce roku 2009, pokud ovšem Chorvatsko splní všechny stanovené podmínky. S ohledem na to pak Komise připravila orientační plán pro uzavření technických jednání. Chorvatsko musí nicméně pokračovat v reformním úsilí, zejména v oblasti soudního systému, veřejné správy, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, podpory práv menšin a návratu uprchlíků, a pokračovat v procesech s válečnými zločinci a umožnit Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii přístup k dokumentům v Chorvatsku. Země se rovněž musí významně zasadit o restrukturalizaci loděnic. Bývalá jugoslávská republika Makedonie Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie se sešel 27. listopadu a Rada pro stabilizaci a přidružení se sešla 8. prosince. Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (722) Bývalá jugoslávská republika Makedonie sice dosáhla určitého pokroku v průběhu minulého roku, stále však nesplňuje kodaňská politická kritéria a klíčové priority přístupového partnerství. Země musí zejména zaručit konání svobodných a řádných voleb a zlepšit dialog mezi hlavními politickými stranami a aktéry tak, aby bylo umožněno řádné fungování institucí a urychlení tempa reforem. Co se týče hospodářských kritérií, hospodářství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se v průběhu minulého roku konsolidovalo a země pokročila směrem k zavedení fungujícího tržního hospodářství. Země rovněž pokročila ve sbližování svých právních předpisů s právním řádem Evropské unie. Možné kandidátské země Albánie Dne 25. června se sešel parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Albánií. Ve společném prohlášení vyzval členské státy Unie, aby podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení. Byl zaznamenán pokrok mimo jiné v oblastech klíčových reforem,

(721) (722)

CS

KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2694. KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2695.

113

CS

další úsilí ale musí být vyvinuto v oblasti soudnictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Výbor rovněž zaznamenal, že se Albánie podílí na udržování stability v regionu. Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (723) Albánie pokračuje v pokroku zásadních reforem soudnictví a volebního systému. Nadřazenost práva a řádné fungování státních institucí však ještě musí být posíleny tak, aby bylo umožněno účinné fungování politického systému. Albánie musí mimoto zajistit řádnou přípravu a průběh svých parlamentních voleb v roce 2009. Bosna a Hercegovina Na základě pokroku dosaženého ve čtyřech klíčových oblastech určených Evropskou unií v roce 2005 (724) podepsaly Rada a Bosna a Hercegovina dne 16. června dohodu o stabilizaci a přidružení (DSP) a prozatímní dohodu (725) o obchodu a obchodních záležitostech. Dohoda o stabilizaci a přidružení se snaží podpořit snahy Bosny a Hercegoviny o posílení demokracie a právního státu a o dokončení přechodu k tržnímu hospodářství. Jejím cílem je také rozvoj těsných politických vztahů mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou a postupné vytvoření oblasti volného obchodu. Prozatímní dohoda (která vstoupila v platnost dne 1. července) si klade za cíl provést co nejrychleji a na základě vzájemné dohody a oboustranného užitku ustanovení dohody o stabilizaci a přidružení týkající se volného pohybu zboží. Rada rovněž přijala nařízení (726), které stanoví postupy přijetí prováděcích pravidel k některým ustanovením obsaženým v obou dohodách. Rada a Komise představily dne 31. října společnou zprávu o budoucí politice Evropské unie v Bosně a Hercegovině a zdůraznily důležitost silnějšího závazku Unie vůči této zemi. Kromě pokroku, který přispěl k podpisu DSP, musí nyní podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (727) Bosna a Hercegovina bezodkladně usilovat o dosažení politického konsenzu a pokročit v reformách, a to zejména s cílem převzít větší odpovědnost za správu věcí veřejných. Musí stanovit společnou vizi dalšího směřování země tak, aby byla schopna zajistit řádné fungování svých institucí, vytvořit funkčnější a účinnější státní struktury a vyjadřovat se jednohlasně v otázkách týkajících se Evropské unie. Černá Hora Prozatímní dohoda mezi Evropským společenstvím a Černou Horou o obchodu a obchodních záležitostech vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008 a provádí se uspokojivě.

(723) (724) (725) (726) (727)

CS

KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2692. Policejní reforma, plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, právní předpisy v oblasti systému veřejnoprávního vysílání, právní rámec a správní kapacity za účelem řádného plnění DSP. Rozhodnutí 2008/474/ES (Úř. věst. L 169, 30.6.2008). Úř. věst. L 169, 30.6.2008. KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2693.

114

CS

Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (728) Černá Hora dosáhla významného pokroku v plnění politických kritérií zlepšením právního rámce a rozvojem institucionální infrastruktury. Je však nadále nutné, aby pokračovala v soudní reformě, v upevňování právního státu a aby posílila boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Dne 15. prosince Černá Hora oficiálně předložila kandidaturu ke vstupu do Evropské unie. Srbsko Dohoda o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech byly podepsány 29. dubna (729). Rada nicméně rozhodla, že provádění prozatímní dohody a ratifikace DSP budou podmíněny jednohlasným uznáním maximální spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ze strany Rady. Parlament mimo jiné schválil tyto dohody 9. září. Rada přivítala ve svých závěrech ze dne 22. července zatčení Radovana Karadžiče, obviněného z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, a vyzvala srbskou vládu, aby v tomto úsilí pokračovala. Toto zatčení následovalo po zatčení Stojana Župljanina v červnu, a snížilo tak počet obviněných, kteří jsou stále na útěku, na dva (Ratko Mladić a Goran Hadžić). Podle zprávy o pokroku ze dne 5. listopadu (730) Srbsko dosáhlo pokroku v úsilí o plnění politických kritérií. Také prokázalo, že disponuje správní kapacitou, která je nezbytná pro dosažení podstatného pokroku směrem k Evropské unii. V minulém roce se však v souvislosti s volebními kampaněmi reformy zpomalily. Je třeba vynaložit další úsilí, aby byl učiněn pokrok v reformě soudního systému a v prevenci korupčních praktik. Podle Komise by Srbsko mohlo získat status kandidátské země v roce 2009, pokud ovšem splní všechny stanovené podmínky. Srbsko musí zejména potvrdit svůj pozitivní vývoj plnou a konkrétní spoluprací s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a pokračovat v reformním programu. Tyto kroky mu umožní dosáhnout pokroku v klíčových oblastech, jakými jsou posílení právního státu a urychlení ekonomických a rozpočtových reforem. Kosovo (731) Vzhledem k tomu, že dne 17. února Kosovské shromáždění přijalo usnesení, jímž vyhlašuje nezávislost Kosova, přijala Rada dne 18. února závěry, kterými bere na vědomí závazek, že se členské státy rozhodnou o povaze svých vztahů ke Kosovu dle vnitrostátních zvyklostí a mezinárodního práva. Připomněla dlouhodobé zapojení Evropské unie do otázky stability oblasti západního Balkánu a znovu potvrdila, že Unie je připravena hrát při posilování stability v oblasti hlavní úlohu. V rámci celkového přístupu ke Kosovu se Rada rozhodla (732) dne 4. února vyslat misi evropské bezpečnostní a obranné politiky (733) pro oblasti policie a právního státu (EULEX

(728) (729) (730) (731) (732)

CS

KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2696. KOM(2007) 743 a KOM(2007) 744. KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2698. V souvislosti s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999). Společná akce 2008/124/SZBP (Úř. věst. L 42, 16.2.2008).

115

CS

Kosovo) a jmenovat zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu. Mise EULEX Kosovo si klade za cíl pomáhat kosovským orgánům, školit je a poskytovat rady ve všech oblastech spojených s otázkami právního státu, zejména však v oblastech policie, soudnictví a vězeňské služby a v celních otázkách. Evropská rada potvrdila na zasedání 19. a 20. června evropskou perspektivu Kosova. Zpráva o pokroku ze dne 5. listopadu (734) uvádí, že ústava, kterou Kosovo přijalo v dubnu, je v souladu s evropskými normami a že Kosovo také přijalo značné množství důležitých zákonů. Je však ještě třeba splnit důležité úkoly, především posílit instituce, upevnit právní stát a posílit dialog a usmíření mezi společenstvími. Komise prostuduje ve studii proveditelnosti, která je plánována na podzim roku 2009, možnosti, jak posílit politický a socioekonomický rozvoj Kosova, a posoudí, jak by Kosovo spolu s celým regionem mohlo v rámci procesu stabilizace a přidružení pokročit na cestě k integraci do Evropské unie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Rada prodloužila dne 13. března opatření omezující volné cestování osob zapojených do činností, jež napomáhají osobám obviněným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii nadále unikat spravedlnosti (735). Rada také přijala dne 15. září rozhodnutí (736), že z tohoto seznamu budou vypuštěna jména některých jednotlivců, kteří jsou spojeni s Radovanem Karadžićem. Seznam osob, jichž se týkají omezující opatření (zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů), byl změněn 28. července (737) a 29. září (738). Další informace vztahující se k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii se nacházejí v této kapitole v oddíle 4, části „Společná zahraniční a bezpečnostní politika“ – „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky“. Turecké společenství na Kypru Rada dne 16. června pozměnila „nařízení o demarkační linii“ (739) tak, aby byl více usnadněn obchod na ostrově Kypru (740). Dne 27. srpna přijala výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a o stavu vyplývajícím z jeho uplatňování (741). Dále 15. září Komise mimo jiné přijala druhou výroční zprávu za rok 2007, která se týká provádění nařízení (742) o finanční pomoci Společenství na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru (743).

(733) (734) (735) (736) (737) (738) (739) (740) (741) (742)

CS

Viz kapitola V, oddíl 4, část „Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika“ – „Příspěvek ke stabilitě balkánských zemí a jižního Kavkazu“ této zprávy. KOM(2008) 674 a SEK(2008) 2697. Společný postoj 2008/223/SZBP (Úř. věst. L 70, 14.3.2008). Rozhodnutí 2008/732/SZBP (Úř. věst. L 247, 16.9.2008). Nařízení (ES) č. 738/2008 (Úř. věst. L 201, 30.7.2008). Společný postoj 2008/761/SZBP (Úř. věst. L 260, 30.9.2008). Nařízení (ES) č. 866/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004). Nařízení (ES) č. 587/2008 (Úř. věst. L 163, 24.6.2008). KOM(2008) 529. Nařízení (ES) č. 389/2006 (Úř. věst. L 65, 7.3.2006).

116

CS

5.1.2. Evropská politika sousedství Obecné aspekty Ve sdělení Komise ze 3. dubna (744) byl představen celkový pohled na vývoj vztahů v roce 2007 mezi Evropskou unií a jejími partnery, jichž se týká evropská politika sousedství (EPS). Sdělení shrnuje podstatné pokroky, jichž dosáhly partnerské země, i oblasti, v nichž je nutné ještě vyvinout další úsilí. Ke sdělení jsou rovněž připojeny zprávy o pokroku jednotlivých zemí a sektorová zpráva. Evropský nástroj sousedství a partnerství Na základě víceletých orientačních programů pro období 2007–2010 Komise v tomto roce přijala roční akční programy pro partnerské země Evropského nástroje sousedství a partnerství (ENSP) (745) a regionální akční programy pro oblast východní Evropy a jižního Středomoří. Bylo rozhodnuto, že v roce 2008 bude těmto zemím v rámci asistenčních programů poskytnuta celková částka zhruba 1,735 miliardy EUR, z čehož 447 milionů EUR je určeno zemím východní Evropy a přibližně 1,16 miliardy EUR zemím jižního Středomoří. Částka 128 milionů EUR byla určena na přeshraniční spolupráci. Dvoustranné programy ve prospěch východní Evropy a jižního Kavkazu se soustředily mimo jiné na soudní reformu (Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie), oblast zdravotnictví (Moldavsko), akce obnovy (zóna konfliktu mezi Gruzií a Abcházií) a na hraniční kontroly (východní Evropa). V průběhu roku bylo zahájeno několik programů na regionální úrovni s cílem čelit výzvám obecného zájmu jako například: energetická bezpečnost a energetická účinnost, ochrana životního prostředí, bezpečnost přepravy a propojení sítí (pro země na východní sousedící hranici); spravedlnost, migrační toky, podpora investic, kulturní dědictví, rovnost pohlaví (pro země na jižní hranici). Byly přijaty rovněž čtyři další projekty na podporu nové iniciativy „Unie pro Středomoří“ (viz níže): snížení znečištění Středomoří, námořní a pozemní dálnice, civilní ochrana a solární program. V celém sousedícím regionu se budou vyvíjet informační a komunikační aktivity zejména ve spolupráci se sdělovacími prostředky. Mezi všemi zeměmi evropského nástroje sousedství a partnerství se i nadále rychle rozvíjely vztahy partnerství mezi institucemi. Poprvé byla uzavřena partnerství s Gruzií a Izraelem. Celkově nyní běží 85 operací partnerství mezi městy v jedenácti zemích (s celkovým počtem 170 operací, které právě probíhají nebo jsou ve fázi formulace či identifikace). Zároveň bylo v roce 2008 zorganizováno více než 100 akcí v rámci programu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX). Navíc od července mohou země ENSP také využívat programu SIGMA (podpora zlepšení správy a řízení veřejného sektoru). Po zřízení nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (746) a nástroje stability (747) přijala Komise akční plány, které upřesňují konkrétní pravidla jejich zavedení. Bylo rozhodnuto o přidělení částky 71 milionů EUR ve prospěch programů v oblasti jaderné bezpečnosti a částky 27 milionů EUR ve prospěch programů nešíření zbraní. (743) (744) (745) (746) (747)

CS

KOM(2008) 551. KOM(2008) 164. Partnerské země evropské politiky sousedství a Rusko. Nařízení (Euratom) č. 300/2007 (Úř. věst. L 81, 22.3.2007). Nařízení (ES) č. 1717/2006 (Úř. věst. L 327, 24.11.2006).

117

CS

Pro rok 2008 Komise rovněž schválila programy přeshraniční spolupráce (CPF) na období 2007–2013 mezi partnery ENSP a členskými státy Unie v celkové výši 907 milionů EUR. Jejich hlavním cílem je zejména podporovat udržitelný rozvoj na obou stranách vnějších hranic Evropské unie, a pomoci tak zmírnit rozdíly v životní úrovni mezi státy na obou stranách těchto hranic a zároveň čelit výzvám, které představuje rozšiřování Evropské unie. Evropské společenství také v rámci evropské politiky sousedství podporuje reformní úsilí palestinské samosprávy. Od února je její rozvojový a reformní plán financován novým palestinsko-evropským mechanismem pro řízení socioekonomické podpory (Pegase), který nahrazuje přechodný mezinárodní mechanismus (748). Oblast Černého moře V rámci nové iniciativy pro regionální spolupráci, která byla zahájena v dubnu 2007 (749) a byla nazvána „černomořská synergie“, přijala Komise 19. června zprávu o prvním roce jejího fungování (750). Tato zpráva uvádí, že první výsledky této synergie ukazují praktický význam a potenciál této iniciativy Společenství. Aby bylo dosaženo dalšího pokroku, je nutná aktivní účast rostoucího počtu zúčastněných stran, a to jak ze strany členských států, tak zúčastněných států oblasti Černého moře. Evropský hospodářský a sociální výbor tedy dne 10. července přijal průzkumné stanovisko, v němž doporučil zřízení sítě organizací občanské společnosti v oblasti Černého moře. Jižní Středomoří V roce 2008 byly oživeny vztahy mezi Evropskou unií a středomořskými partnery. Evropská rada na svém jarním zasedání schválila princip Unie pro Středomoří zahrnující členské státy Evropské unie a pobřežní středomořské státy, které nejsou členy Evropské unie. Vyzvala Komisi, aby pro nadcházející červencové zasedání v Paříži předložila Radě návrhy nutné pro stanovení rámce tohoto posíleného partnerství. V souladu s rozhodnutím přijatým Evropskou radou přijala Komise dne 20. května sdělení nazvané „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ (751), ve kterém představuje hlavní rysy struktur procesu a jehož cílem je obnovit a zviditelnit vztahy mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery. Jedná se zejména o zavedení spolupředsednictví, sekretariátu a Stálého smíšeného výboru zástupců Středomoří a evropských zástupců, dále o pořádání vrcholných schůzek hlav států či vlád jednou za dva roky a provedení dalších projektů na regionální a subregionální úrovni. Návrhy předložené ve sdělení byly představeny během zahajovacího zasedání Unie pro Středomoří, které proběhlo v Paříži dne 13. července. Při této příležitosti bylo přijato společné prohlášení setkání hlav států či vlád. Poté se od 14. do 16. října sešly v Rabatu hospodářské a sociální výbory a podobné instituce evropsko-středomořské oblasti. Byl zejména kladen důraz na sociální rozměr vztahů mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi. Také bylo doporučeno, aby všechny iniciativy, (748) (749) (750) (751)

CS

Viz kapitola V, oddíl 4, část „Mírový proces na Blízkém východě“ – „Okupovaná palestinská území“ této zprávy. KOM(2007) 160 (Úř. věst. C 181, 3.8.2007). KOM(2008) 391. KOM(2008) 319 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

118

CS

programy a projekty rozvíjené v rámci středomořských politik braly v úvahu tento sociální rozměr, který je nezbytný pro udržitelný rozvoj partnerských zemí. Ministři zahraničních věcí 43 zemí evropsko-středomořského partnerství se sešli 3. a 4. listopadu v Marseille. Přijali mandát, strukturu a správu institucí Unie pro Středomoří. Pro urychlení procesu regionální integrace rovněž přijali priority pracovního programu pro rok 2009. Poté se 5. a 6. listopadu sešli ministři průmyslu, 9. a 10. listopadu ministři práce a 17. listopadu ministři zdravotnictví. Dne 8. dubna se v Bruselu konalo první fórum zemí Agadirské dohody týkající se investic. Vedoucí představitelé zemí, které dohodu podepsaly (Egypt, Jordánsko, Maroko a Tunisko), se setkali s politickými činiteli a zástupci podniků Evropské unie. Cílem setkání bylo oživit regionální integraci a investice Unie do oblasti jižního Středomoří. V oblasti dvoustranných vztahů se v tomto roce konalo několik zasedání Rady pro přidružení: s Alžírskem (10. března), Egyptem (28. dubna), Izraelem (16. června), Marokem (13. října), Jordánskem (10. listopadu) a Tuniskem (11. listopadu). Během těchto setkání byl zejména zmíněn pokrok dosažený v oblasti akčních plánů evropské politiky sousedství a vztahy s Evropskou unií. U příležitosti zasedání Rady pro přidružení s Marokem schválila Evropská unie balíček opatření, jejichž cílem je posílit partnerství s touto zemí. Tato opatření se týkají zejména spolupráce v oblasti politiky a bezpečnosti, příprav souhrnné a propracovanější dohody o volném obchodu, postupného začlenění Maroka do řady odvětvových politik Unie a rozvoje mezilidských vztahů. Maroku tak bylo uděleno „výsadní postavení“ v rámci evropské politiky sousedství. Co se týče dohody o přidružení s Izraelem, Rada podepsala dne 12. února protokol k této dohodě ustavující obecné principy účasti Izraele na programech Společenství (752). Dne 15. října Komise mimo jiné přijala návrh rozhodnutí (753), který stanoví zřízení podvýboru pro lidská práva, jenž má napomoci zavedení akčního plánu Evropská unie – Izrael v rámci EPS (754). Dne 24. července Komise mimo jiné obdržela mandát Rady jednat s Libyí ohledně rámcové dohody, která jakmile vstoupí v platnost, bude řídit vztahy mezi Evropskou unií a Libyí v oblasti politiky, obchodu a spolupráce. Jednání byla zahájena v listopadu. Dne 12. prosince Komise přijala návrh rozhodnutí o podpisu a prozatímním uplatňování Evropsko-středomořské dohody o přidružení se Sýrií (755). Navržená revidovaná dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Sýrií ustanoví v kontextu evropsko-středomořského partnerství nové, užší dvoustranné vztahy. V rámci evropské politiky sousedství je podporován i proces ekonomických, společenských a institucionálních reforem v Libanonu (756).

(752) (753) (754) (755) (756)

CS

Rozhodnutí 2008/372/ES (Úř. věst. L 129, 17.5.2008). KOM(2008) 646. Viz kapitola V, oddíl 4, část „Mírový proces na Blízkém východě“ – „Izrael“ této zprávy. KOM(2008) 853. Viz kapitola V, oddíl 4, část „Mírový proces na Blízkém východě“ – „Sýrie“ této zprávy. Viz kapitola V, oddíl 4, část „Mírový proces na Blízkém východě“ – „Libanon“ této zprávy.

119

CS

Východní Evropa Dne 3. prosince přijala Komise sdělení o východním partnerství se zeměmi východní Evropy (757) (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Nabídka posíleného partnerství obsahuje část na dvoustranné úrovni a druhou část na vícestranné úrovni. Na dvoustranné úrovni byl stanoven cíl navázat užší vazby s Unií a podpořit stabilitu a prosperitu partnerských zemí. Tato část zahrnuje zejména následující body: perspektiva dohod o přidružení a jednání s cílem vytvořit silnější a komplexní zóny volného obchodu s každou zemí, postupná liberalizace vízového režimu, hlubší spolupráce na podporu energetické bezpečnosti, podpora hospodářských a sociálních politik zaměřených na snižování rozdílů ve všech partnerských zemích. Vícestranná úroveň představuje nový rámec pro řešení společných výzev díky zavedení čtyř politických platforem: demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita, hospodářská integrace a soudržnost s politikami Evropské unie, energetická bezpečnost, mezilidské vztahy. Tato část bude doplňkem „černomořské synergie“, která se již účinně zabývá širšími regionálními otázkami. Komise navrhuje, aby bylo východní partnerství zahájeno na jaře 2009. V oblasti dvoustranných vztahů se dne 11. března konala schůzka Rady pro spolupráci s Ukrajinou a dne 27. května s Moldavskem. Během těchto setkání bylo uvítáno zmírnění vízového režimu a režimu zpětného přebírání osob (758) (v obou zemích je v platnosti od 1. ledna 2008). Dne 9. září se v Paříži konal summit mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Během této schůzky bylo přijato rozhodnutí uzavřít co nejdříve dohodu o přidružení (jedním z hlavních pilířů bude ustanovení zóny volného obchodu s Evropskou unií) (759). Významným bodem také bylo zahájení dialogu v otázce víz, kde by v dlouhodobém výhledu mělo dojít k vzájemnému zrušení vízové povinnosti mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Co se týče Moldavska, Rada přijala dne 13. října závěry, které vítají urychlení dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Moldavskem. Vyjádřila připravenost Evropské unie k prohloubení těchto vztahů a k dalším jednáním ohledně nové ambiciózní dohody s touto zemí (tato dohoda bude obsahovat cíl zavedení zóny volného obchodu). Partnerství pro mobilitu, které bylo podepsáno (760) s Moldavskem 5. června, otevřelo mimo jiné cestu pro další prohloubení spolupráce v oblasti správy migrace. Vztahy Evropské unie s Běloruskem zůstávají nezměněny a Rada dne 7. dubna prodloužila o rok restriktivní opatření vůči některým osobám z Běloruska (761).

(757) (758) (759) (760) (761)

CS

KOM(2008) 823. Viz kapitola IV, oddíl 1, část „Správa vnějších hranic a přistěhovalectví“ – „Víza, správa vnějších hranic a vnitřní pohyb“ této zprávy. Viz kapitola V, oddíl 2, část „Mezinárodní obchod“ – „Dvoustranná jednání o dohodách o volném obchodu“ této zprávy. IP/08/893. Společný postoj 2008/288/SZBP (Úř. věst. L 95, 8.4.2008).

120

CS

Evropská unie však i nadále bedlivě sledovala vývoj situace v Bělorusku, jež byla předmětem několika prohlášení Rady a Komise a několika usnesení Evropského parlamentu. Evropská unie zejména vyjádřila politování nad tím, že situace v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu se v této zemi nezlepšuje. Rada zhodnotila situaci v Bělorusku po parlamentních volbách ze dne 28. září na základě pozitivního vývoje, který volbám předcházel (propuštění posledních politických vězňů a pozvání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ke sledování voleb). Zaznamenala zejména pokrok dosažený během volební kampaně v porovnání s předchozími volbami, i přesto, že volby nebyly v souladu s demokratickými kritérii OBSE. V této souvislosti vyzvala Rada dne 13. října k postupnému obnovení rozhovorů s Běloruskem. Rada ve snaze usnadnit dialog s běloruskými orgány a podpořit přijetí pozitivních opatření vedoucích k posílení demokracie a dodržování lidských práv rozhodla, že stávající zákazy pobytu týkající se některých odpovědných činitelů nebudou uplatňovány po dobu šesti měsíců, přičemž tuto lhůtu bude možné změnit. Evropský parlament přijal dne 9. října usnesení o situaci v Bělorusku. Vybízí Radu a Komisi, aby pokračovaly v dialogu s Běloruskem a aby vůči této zemi vypracovaly politiku založenou na postupném přibližování a doplněnou referencemi, časovými plány, revizní doložkou a odpovídajícími finančními prostředky. Kavkaz Dne 17. ledna přijal Evropský parlament usnesení o účinnější politice Evropské unie vůči jižnímu Kavkazu. Vítá, že Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie jsou součástí evropské politiky sousedství, a zdůrazňuje geopolitický význam těchto zemí zejména v oblasti energetiky. Parlament rovněž znovu potvrdil, že hlavním cílem Unie je podpora rozvoje jihokavkazských zemí, aby se z nich staly otevřené, mírové, bezpečné a stabilní státy. Po otevřeném konfliktu, který propukl v Gruzii v srpnu, se Evropská rada sešla dne 1. září na mimořádném zasedání v Bruselu. Evropská rada odsoudila jednostranné rozhodnutí Ruska o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. Prohlásila, že Evropská unie je připravena se zapojit, včetně přítomnosti na místě, s cílem podpořit veškeré úsilí vedoucí k mírovému a trvalému řešení konfliktů v Gruzii. Rozhodla rovněž o posílení vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií, a to i prostřednictvím usnadnění udělování víz a případného vytvoření úplné a prohloubené zóny volného obchodu, jakmile budou splněny příslušné podmínky. Evropská rada vzala se znepokojením na vědomí dopad současné krize na celý region. Zastává názor, že je nyní více než kdy jindy nezbytné prosazovat regionální spolupráci a posilovat vztahy s východními sousedy, zejména prostřednictvím rozvíjení „černomořské synergie“ a vytvořením nového „východního partnerství“. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 3. září důrazně odsoudil všechna řešení, která se uchýlila k použití síly a násilí. Vyzval Rusko, aby respektovalo nezávislost a územní celistvost Gruzie. V souladu se závěry mimořádného zasedání Evropské rady rozhodla Rada během zasedání ve dnech 15. a 16. září o vyslání nezávislé civilní pozorovatelské mise do Gruzie (EUMM Georgia) v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky. Úkolem mise je podílet se na stabilizaci a normalizaci situace v oblastech postižených konfliktem, dohlížet na rozmístění

CS

121

CS

gruzínské policie a na dodržování lidských práv a principů právního státu. Dále rozhodla o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro krizi v Gruzii (762). Rada dále bere s uspokojením na vědomí oznámení o příspěvcích členských států za účelem rozmístění 340 pozorovatelů na gruzínském území a v oblastech přilehlých Jižní Osetii a Abcházii od 1. října. Dále vzala na vědomí návrh Komise, jehož cílem je mobilizovat finanční pomoc Gruzii ve výši 500 milionů EUR pro období let 2008–2010. Mezinárodní dárcovská konference zaměřená na rekonstrukci Gruzie se konala dne 22. října v Bruselu. Dárcovské přísliby dosáhly výše 3,45 miliardy EUR. Během zasedání 18. až 20. listopadu Rada schválila návrh Komise poskytnout Gruzii okamžitou podporu ve výši 50,7 milionu EUR v důsledku krize, která nastala v létě 2008. Rada schválila dne 2. prosince nezávislou mezinárodní vyšetřovací misi týkající se konfliktu v Gruzii. Jejím cílem je vyšetřit původ a průběh konfliktu, a to i z hlediska mezinárodního práva, humanitárního práva a lidských práv, jakož i obvinění vznesená v této souvislosti. Arktida Komise dne 20. listopadu přijala sdělení nazvané Evropská unie a arktická oblast (763). Sdělení představuje detailní přehled zájmů Unie v arktické oblasti, které zahrnují otázky vyplývající z pravomocí Společenství nebo ze sdílených pravomocí. Navrhuje akce se třemi hlavními cíli: ochrana a zachování Arktidy, podpora udržitelného využívání zdrojů, posílení mnohostranné správy Arktidy. Toto sdělení tedy může být považováno za první etapu politiky Evropské unie pro Arktidu. Představuje rovněž významný pokrok v zavádění integrované námořní politiky. 5.1.3. Vztahy s Ruskem Ve dnech 26. a 27. června se v Chanty-Mansijsku (Rusko) konal summit mezi Evropskou unií a Ruskem. Byly zde zahájeny rozhovory o nové dohodě mezi Evropskou unií a Ruskem, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci (DPS) z roku 1994 (v platnosti od roku 1997). Nová dohoda bude vycházet ze současných čtyř společných prostorů a plánů pro jejich realizaci připojených v roce 2005. Jedná se o společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, prostor spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a prostor pro výzkum a vzdělávání. Během summitu se Evropská unie a Rusko rovněž dohodly na spolupráci v rámci sedmi společných programů přeshraniční spolupráce (CBC) v období od roku 2007 do roku 2013. Rusko a Evropské společenství přispějí částkami 122 a 307 milionů EUR nad rámec příspěvků členských států Unie a dalších partnerských zemí. Vzhledem k otevřenému konfliktu v Gruzii a vojenskému zásahu Ruska se Rada rozhodla během mimořádného zasedání dne 1. září odložit setkání o projednávání dohody o partnerství, dokud se vojenské jednotky nestáhnou na pozice před 7. srpnem.

(762)

(763)

CS

Společné akce 2008/736/SZBP (Úř. věst. L 248, 17.9.2008), 2008/759/SZBP a 2008/760/SZBP (Úř. věst. L 259, 27.9.2008). Viz kapitola V, oddíl 4, část „Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika“ – „Příspěvek ke stabilitě balkánských zemí a jižního Kavkazu“ této zprávy. KOM(2008) 763.

122

CS

Rovněž zažádala o pozornou a hloubkovou analýzu situace a různých rozměrů vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem, zejména v perspektivě summitu konaného dne 14. listopadu v Nice. Na zasedání dne 15. a 16. října vzala Evropská rada s uspokojením na vědomí stažení ruských vojenských jednotek z oblastí přiléhajících k Abcházii a Jižní Osetii i zahájení mezinárodních rozhovorů v Ženevě. Zažádala však, aby pokračovalo vypracování důkladné a hloubkové analýzy vztahů s Ruskem. Komise přijala dne 5. listopadu sdělení (764), které přezkoumává vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem v následujících oblastech: obchod a investice, energie, vnější bezpečnost, lidská práva, právo, svoboda a bezpečnost, výzkum, vzdělávání a kultura, finanční pomoc. Na základě tohoto sdělení byla během summitu v Nice dne 14. listopadu obnovena jednání o nové smlouvě mezi Evropskou unií a Ruskem. Zavádění čtyř společných prostorů stanovených v dohodě o partnerství a spolupráci v roce 2008 pokračovalo. V této souvislosti podepsaly dne 26. března Komise a Rusko memorandum o pesticidech, které by mělo přispět k omezení obchodních překážek bránících exportu potravinových výrobků z Unie do Ruska (společný hospodářský prostor). Ve dnech 24. a 25. dubna byl rovněž přijat plán spolupráce pro období 2007–2010 mezi Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie a jednotkami ruské pohraniční stráže (společný prostor svobody, bezpečnosti a práva). Zasedání Stálé rady pro partnerství se konala v oblasti energetiky (8. října), v oblasti soudnictví a vnitřních věcí (24. a 25. dubna a 14. a 15. října) a zahraničních věcí (28. října). Obecné reference a další užitečné odkazy • Generální ředitelství pro rozšíření: http://ec.europa.eu/enlargement/index_cs.htm • Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/external_relations/index_en.htm • Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii: http://www.icty.org/ • Evropská politika sousedství: http://ec.europa.eu/world/enp/index_en.htm (764)

CS

KOM(2008) 740.

123

CS

Oddíl 2 5.2. Přítomnost Evropské unie ve světové ekonomice Souvislosti Evropská unie by měla i nadále usilovat o dokončení jednotného trhu, podporovat rozvoj celosvětové liberalizace a volný a spravedlivý obchod a postavit se proti protekcionismu. Odstranění nebo snížení vysokých cel a netarifních překážek vůči vývozům ze Společenství musí představovat jednu z hlavních priorit obchodní politiky Unie, přičemž je třeba zohlednit otázky týkající se rozvoje. Strategie Komise v této oblasti spočívá v rozšíření prostoru pro hospodářskou soutěž evropských podniků za fyzické hranice jednotného trhu, rozšíření regulatorního prostoru jednotného trhu prostřednictvím podpory spolupráce se zahraničními partnery na evropských normách a hodnotách a zaručení toho, aby otevřenost trhu přinášela výhody evropským občanům. 5.2.1. Mezinárodní obchod Obecné aspekty Dne 27. října Komise předložila zprávu, která hodnotí konkurenceschopnost evropského obchodu v souvislostech rozvíjejícího se světového hospodářství. Zpráva uvádí, že od poloviny devadesátých let 20. století došlo k významnému přerozdělení podílů na trhu mezi rozvíjejícími se a rozvinutými zeměmi, ale i mezi rozvinutými zeměmi navzájem. V tomto konkurenčním prostředí si Unie celkově zachovala svůj podíl na světovém trhu. Zůstává prvním světovým vývozcem produktů zpracovatelského průmyslu a dominuje trhům s produkty vysoké kvality. Zpráva nicméně uvádí, že Unie musí soustředit své investice do odvětví vyspělých technologií a pokračovat ve zvyšování podílu na trhu rychle se rozvíjejících asijských ekonomik. Zpráva potvrzuje hospodářské argumenty, na nichž je založena mezinárodní obchodní strategie pro Evropu zahájená Komisí v roce 2006. V rámci akčního plánu udržitelné spotřeby a produkce a udržitelné průmyslové politiky Komise podpoří mezinárodní obchod se zbožím a službami šetrný k životnímu prostředí (765). Mnohostranná jednání: jednací kolo z Dohá V usnesení ze dne 24. dubna o reformě Světové obchodní organizace Evropský parlament potvrdil svou výzvu adresovanou všem zúčastněným stranám, zejména rozvíjejícím se ekonomikám, aby projevily flexibilitu, odblokovaly jednací kolo z Dohá a dospěly k úplné a vyvážené dohodě, která by přispěla jak k oživení mezinárodního obchodu a světového růstu, tak k rozvoji nejméně rozvinutých zemí planety. Jednání ministrů směřující k uzavření jednacího kola z Dohá se konala od 21. do 30. července v Ženevě. Tato jednání nebyla úspěšná z důvodu rozporu ohledně přesné definice zvláštního ochranného mechanismu, který by rozvojovým zemím umožnil zvýšit jejich celní sazby v případě zvýšení dovozu zemědělských produktů po otevření trhu, o kterém jedná Světová

(765)

CS

Viz kapitola II, oddíl 2, část „Inovace a politika podnikání“ – „Politika malých a středních podniků“ této zprávy.

124

CS

obchodní organizace. V prosinci předsedové negociačních skupin pro zemědělství a průmyslové výrobky předložili nové dokumenty mající funkci podkladů pro rozhodnutí, pokud jde o podmínky pro snížení celních sazeb a další aspekty jednání o zemědělství (domácí dotace a podpora vývozu). Generální ředitel WTO nicméně konstatoval, že nebyla splněna politická kritéria pro to, aby zasedání ministrů mohlo dospět k dohodě o uvedených podmínkách. Rada přijala závěry, pokud jde o jednací kolo z Dohá, během zasedání dne 15. září. Evropský parlament se k této problematice vyjádřil v usnesení ze dne 9. října. Dvoustranná jednání o dohodách o volném obchodu V průběhu roku 2008 se uskutečnila dvoustranná jednání za účelem uzavření dohod o volném obchodu s Jižní Koreou, Indií a zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie, a to na základě směrnic pro jednání přijatých Radou v dubnu 2007. Uskutečnila se rovněž jednání se zeměmi Rady pro spolupráci v Perském zálivu, Střední Ameriky a Andského společenství. V únoru bylo zahájeno vyjednávání dohody o volném obchodu s Ukrajinou jako plnoprávnou stranou dohody o přidružení, poté co se stala členem Světové obchodní organizace. Strategie přístupu na trhy V průběhu roku se v zájmu lepšího přístupu na zahraniční trhy pro evropské vývozce uskutečnilo provádění nové strategie pro přístup na trh zahájené v roce 2007 (766). Posílené partnerství mezi Komisí, členskými státy a evropskými podniky zaměřené na identifikaci překážek obchodu, zacházení s nimi a jejich odstraňování se ukázalo jako účinné. V roce 2008 se odborné pracovní skupiny zabývaly novými odvětvími (automobilovým průmyslem, informačními a komunikačními technologiemi, službami) a zřízení týmů pro přístup na trhy v téměř třiceti třetích zemích umožnilo dosáhnout významného pokroku. Dne 16. prosince Komise přijala sdělení s názvem „Zpráva o přístupu na trh a stanovení rámce pro účinnější mezinárodní spolupráci v oblasti právních předpisů“ (767). Toto sdělení je první zprávou o přístupu na trh. Obsahuje návrh, jak může Unie nejlépe dosáhnout svého cíle, kterým je otevřenost vnitřních i vnějších hranic, a zejména jak může zajistit spravedlivý a otevřený přístup na trhy třetích zemí nejdůležitější pro podniky EU, včetně prostřednictvím spolupráce v oblasti právních předpisů. Tato zpráva je dalším krokem vpřed v úsilí o silnější vnější rozměr Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost po roce 2010. Řešení sporů V roce 2008 byla Evropská unie účastnickou stranou v třiceti třech sporech předložených WTO (v patnácti případech jako žalující strana a v osmnácti případech jako žalovaná strana). Ve většině těchto sporů stála Unie proti Spojeným státům (v sedmi případech jako žalující strana a v pěti případech jako žalovaná strana). I nadále je nejvýznamnějším sporem „Airbus/Boeing“ z důvodu údajných subvencí přidělených těmto výrobcům.

(766) (767)

CS

KOM(2007) 183 (Úř. věst. C 181, 3.8.2007). KOM(2008) 874. Viz kapitola II, oddíl 1, část „Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost“ této zprávy.

125

CS

Tento spor je rovněž předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července. Parlament vyjádřil plnou podporu obraně zájmů Unie v postupu řešení sporů, kterými se WTO zabývá. Vyjádřil nicméně pochybnost, že rozhodnutí WTO mohou být ve srovnání s řešeními vzešlými z jednání dlouhodobým řešením, které má trh zapotřebí za účelem položení základů ke spravedlivé a klidné hospodářské soutěži v tomto odvětví. Další spory se týkaly například: omezení dovozu použitých pneumatik z Brazílie; nelegálních opatřeních uplatňovaných Čínou dotýkajících se dovozu dílů automobilů; opatření dotýkajících se poskytování služeb v oblasti finančních informací v Číně; režimu Evropské unie pro dovoz banánů; odvetných opatření Spojených států amerických a Kanady ve věci „ES-Hormony“; antidumpingového opatření „nulování“ ve Spojených státech amerických; sazebního zacházení, které Evropská unie uplatňuje u některých produktů informačních technologií. Nástroje obchodní politiky Nařízení o překážkách obchodu (768) bylo změněno Radou (769) dne 12. února za účelem zrušení zákazu pro podniky Společenství opírat se výhradně o dvoustranné dohody, aby byly odstraněny překážky obchodu. Dne 11. března Komise zveřejnila oznámení o zahájení přezkumného řízení ve smyslu výše uvedeného nařízení o překážkách obchodu, jež spočívají v zákazu působení zahraničních provozovatelů hazardních her prostřednictvím internetu a jeho prosazování, uplatňovaném ve Spojených státech amerických (770). Dne 4. července Komise přijala svou zprávu za rok 2007 o ochranných obchodních opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (771). Uvádí 147 opatření uplatňovaných vůči Společenství na konci roku 2007, především ze strany Brazílie, Číny, Spojených států amerických, Indie, Mexika, Turecka a Ukrajiny. Dne 19. prosince byla zveřejněna výroční zpráva o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech Společenství (772). Zpráva uvádí, že v roce 2007 došlo k výraznému poklesu počtu nově zahájených případů, jakož i počtu šetření ukončených bez uložení opatření. Počet uložených opatření, a to jak konečných, tak prozatímních, však zůstal přibližně na úrovni roku 2006. Pokud jde o přezkumy, bylo jich v roce 2007 zahájeno více než v roce předcházejícím. Systém všeobecných preferencí Dne 21. ledna Rada přijala nařízení (773) o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko. Toto nařízení zavádí bezcelní a kvótami neomezený přístup na trhy EU pro všechny produkty pocházející z Moldavska s výjimkou určitých zemědělských produktů,

(768) (769) (770) (771) (772) (773)

CS

Nařízení (ES) č. 3286/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994). Nařízení (ES) č. 125/2008 (Úř. věst. L 40, 14.2.2008). Úř. věst. C 65, 11.3.2008. KOM(2008) 406. KOM(2008) 877. Nařízení (ES) č. 55/2008 (Úř. věst. L 20, 24.1.2008).

126

CS

kterým jsou přiznány omezené koncese ve formě osvobození od cel v rámci limitu celních kvót nebo snížení celních sazeb. Uvedené nařízení Rada změnila dne 20. listopadu (774). Dne 22. července Rada přijala nařízení (775), které aktualizuje systém všeobecných celních preferencí (GSP) Evropské unie pro období 2009–2011. Systém všeobecných celních preferencí umožňuje přístup na trh Společenství s některými výrobky a zemědělskými produkty rozvojovým zemím za uplatnění úplného nebo částečného osvobození od cla. Systém všeobecných celních preferencí se skládá z obecného režimu, který se vztahuje na 176 zvýhodněných zemí a území, a dvou zvláštních režimů, které zohledňují rozdílné potřeby rozvojových zemí. Dne 9. prosince Komise přijala rozhodnutí, kterým uděluje šestnácti rozvojovým zemím bezcelní přístup na trh Unie v rámci režimu GSP+ pro období 2009–2011. GSP+ je zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (776). Odvětvové záležitosti Textilní výrobky V návaznosti na přistoupení Ukrajiny ke Světové obchodní organizaci Komise změnila (777) dne 5. června nařízení (778) o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Dne 8. prosince Rada přijala rozhodnutí (779) o podpisu a prozatímním uplatňování dohody s Běloruskem, kterou se mění stávající dohoda o obchodu s textilními výrobky. Toto rozhodnutí prodlužuje o jeden rok, do 31. prosince 2009, současnou dvoustrannou dohodu o textilních výrobcích. Dvojitý systém dozoru s Čínou byl ukončen dne 31. prosince 2008, a veškerý dovoz textilních výrobků z Číny byl tak ode dne 1. ledna 2009 uvolněn. Dne 11. prosince Komise k tomuto tématu přijala oznámení hospodářským subjektům (780). Výrobky z oceli Dne 28. ledna Rada přijala nařízení (781), kterým se zrušuje systém dvojité kontroly pro dovoz výrobků z oceli pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do Evropského společenství. Poté, co Ukrajina přistoupila ke Světové obchodní organizaci, Rada dne 26. května zrušila nařízení o uplatňování některých omezení na dovoz některých výrobků z oceli z Ukrajiny (782).

(774) (775) (776) (777) (778) (779) (780) (781) (782)

CS

Nařízení (ES) č. 1210/2008 (Úř. věst. L 328, 6.12.2008). Nařízení (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 211, 6.8.2008). IP/08/1918. Nařízení (ES) č. 502/2008 (Úř. věst. L 147, 6.6.2008). Nařízení (ES) č. 3030/93 (Úř. věst. L 275, 8.11.1993). Rozhodnutí 2008/939/ES (Úř. věst. L 335, 13.12.2008). Úř. věst. C 316, 11.12.2008. Nařízení (ES) č. 79/2008 (Úř. věst. L 25, 30.1.2008). Nařízení (ES) č. 455/2008 (Úř. věst. L 137, 27.5.2008).

127

CS

Dne 24. října Komise přijala nařízení (783), kterým se mění množstevní limity pro rok 2008 a stanovují limity pro rok 2009 pro dovoz některých výrobků z oceli pocházejících z Ruska. Dne 8. prosince Rada přijala nařízení (784), které stanoví množstevní limity pro dovoz oceli z Kazachstánu, aby bylo ošetřeno přechodné období mezi 1. lednem 2009 a vstupem v platnost nové dohody v oblasti oceli nebo přistoupením Kazachstánu ke Světové obchodní organizaci, pokud by k přistoupení došlo dříve než ke vstupu nové dohody v platnost. 5.2.2. Celní unie V roce 2008 dospěly práce na elektronickém celnictví a celním kodexu Společenství do konečné legislativní etapy na úrovni Evropského parlamentu a Rady. Dne 15. ledna bylo přijato rozhodnutí o elektronickém celnictví (785). Stanoví řadu opatření a lhůt za účelem nahrazení všech celních řízení vzájemně propojenými elektronickými řízeními na úrovni členských států a vytvoření společného informačního portálu. Dne 23. dubna bylo přijato nařízení, kterým se stanoví modernizovaný celní kodex Společenství (786). Za účelem přizpůsobení změnám v oblasti mezinárodního obchodu nahradí dosavadní celní kodex z roku 1992. Usiluje o zjednodušení předpisů, racionalizaci celních režimů a zavedení informačních technologií do těchto režimů. V průběhu roku, kdy se připomíná výročí čtyřiceti let trvání celní unie, navrhla Komise dne 1. dubna strategii jejího dalšího vývoje (787). Komise v ní stanoví řadu aktualizovaných strategických cílů v oblasti celnictví s přihlédnutím k současným iniciativám (jako je elektronické celnictví a modernizovaný celní kodex) a navrhuje koordinovaný přístup, který má za cíl rozvinout nové pracovní postupy a kompetence v celnictví. Dne 14. května Rada ve svých závěrech vyzvala Komisi k vypracování prováděcího plánu pro dosažení těchto strategických cílů do konce roku 2009, v úzké spolupráci s členskými státy. Dne 17. března Rada rovněž přijala nařízení (788) za účelem zkvalitnění systému Společenství pro osvobození od cla a nařízení (789), které upravuje celní sazby uplatňované na zboží obsažené v zásilkách zasílaných mezi soukromými osobami nebo obsažené v osobních zavazadlech cestujících. Dne 16. června Rada změnila nařízení týkající se celních kvót Společenství za účelem otevření nových celních kvót s nulovými celními sazbami pro stanovené objemy určitých průmyslových výrobků (790) a nařízení o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu (791).

(783) (784) (785) (786) (787) (788) (789) (790) (791)

CS

Nařízení (ES) č. 1051/2008 (Úř. věst. L 282, 25.10.2008). Nařízení (ES) č. 1340/2008 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). Rozhodnutí č. 70/2008/ES (Úř. věst. L 23, 26.1.2008). Nařízení (ES) č. 450/2008 (Úř. věst. L 145, 4.6.2008). KOM(2008) 169 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Nařízení (ES) č. 274/2008 (Úř. věst. L 85, 27.3.2008). Nařízení (ES) č. 275/2008 (Úř. věst. L 85, 27.3.2008). Nařízení (ES) č. 556/2008 (Úř. věst. L 160, 19.6.2008). Nařízení (ES) č. 595/2008 (Úř. věst. L 164, 25.6.2008).

128

CS

Dne 7. října Komise dále přijala zprávu o závěrečném hodnocení programu „Clo 2007“ (792) potvrzujícím příznivý dopad programu na fungování celnictví v Evropě. Program posílil koordinaci mezi celními správami členských států a přispěl k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro občany Společenství a k ochraně jeho finančních zájmů. Dne 25. září v souvislosti se zprávou Komise o provádění akčního plánu v celní oblasti v oblasti boje proti padělání vyzvala Rada Komisi a členské státy, aby předložily nový evropský celní plán boje proti porušování práv duševního vlastnictví na období let 2009– 2012. V oblasti mezinárodních vztahů byla dne 28. ledna uzavřena dohoda mezi Evropským společenstvím a Japonskem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (793). Prováděcí pravidla dohody byla předmětem diskuse prvního zasedání Smíšeného výboru pro celní spolupráci mezi Evropským společenstvím a Japonskem v Bruselu dne 11. února. Komise a Čína uzavřely jednání o dohodě o kontrole dovozu prekurzorů drog (plánovaný podpis v roce 2009) a jednání o akčním plánu v oblasti celnictví o posílení práv duševního vlastnictví. Nakonec pokračovaly práce na zavádění společného projektu Evropské unie a Ruska dohodnutého v roce 2007, jehož cílem je snížit přetížení na společných hranicích. 5.2.3. Transatlantické vztahy Summit EU–USA se konal dne 10. června ve městě Brdo (Slovinsko). Mezi hlavní témata summitu patřila podpora rozvoje Kosova, následné kroky v mírové iniciativě na Blízkém východě zahájené v roce 2007 v Annapolisu, vypracování obecné a závazné dohody o změně klimatu pro období po roce 2012 a rozvoj dalších forem udržitelných zdrojů energie. Rovněž se diskutovalo o otázkách, které jsou již předmětem spolupráce v rámci Transatlantické hospodářské rady (založené během summitu v roce 2007), jako je spolupráce v hospodářské oblasti a v oblasti snižování správní zátěže pro podniky na obou březích Atlantického oceánu. Pokud jde o dvoustranné otázky, bylo rovněž prodiskutováno téma rozšíření amerického programu bezvízového styku na některé členské státy Unie (794). Dne 30. března vstoupila v platnost dohoda o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Dne 30. června byla podepsána dohoda v oblasti bezpečnosti civilního letectví (795). 5.2.4. Vztahy s ostatními průmyslovými zeměmi nebo se zeměmi s vysokými příjmy Summit G8

(792) (793) (794) (795)

CS

KOM(2008) 612. Rozhodnutí 2008/202/ES (Úř. věst. L 62, 6.3.2008). Viz kapitola IV, oddíl 1, část „Správa vnějších hranic a přistěhovalectví“ – „Víza, správa vnějších hranic a vnitřní pohyb“ této zprávy. Viz kapitola II, oddíl 2, část „Doprava“ – „Mezinárodní spolupráce“ této zprávy.

129

CS

Šéfové států a vlád G8 se ve dnech 7.–9. července sešli v Toyaku (Japonsko). Evropskou unii zastupoval předseda Komise. Vedoucí představitelé skupiny G8 se zabývali zejména agendami týkajícími se změny klimatu, rozvoje, světového hospodářství a nárůstu cen potravin a energie, přičemž zdůraznili nezbytnost nalézt mezinárodně sladěnou odpověď na tyto výzvy. Japonsko Summit EU–Japonsko se konal dne 23. dubna v Tokiu (Japonsko). Mezi diskutovanými tématy bylo například posílení spolupráce pro řešení zásadních globálních otázek, zejména změny klimatu, dále pak uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí, především v Africe. Na summitu se hovořilo také o jednacím kole z Dohá, hospodářských perspektivách světa a regionálních otázkách. Byly zmíněny rovněž dvoustranné vztahy (jako je zkvalitňování obchodních a hospodářských vazeb, spolupráce v oblasti civilního letectví a požadavek plného uplatňování reciprocity ohledně zrušení vízové povinnosti). Summit přijal společné prohlášení, které mimo jiné obsahuje přílohu o spolupráci v oblasti bezpečnosti a ochrany spotřebitelů. Dne 30. ledna byla podepsána dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o spolupráci v celních otázkách (796). Jižní Korea Dne 14. května Rada přijala rozhodnutí, kterým se Komise pověřuje vyjednáním aktualizace rámcové dohody o obchodu a spolupráci s Jižní Koreou z roku 2001 (797). Jednání byla zahájena v červnu. Jednání směřující k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, zahájená v květnu 2007, v roce 2008 značně postoupila díky dvěma kolům jednání a pravidelným zasedáním na úrovni ministrů, vyjednavačů a odborníků. V září a v listopadu byly dále parafovány dohoda o spolupráci, pokud jde o činnosti poškozující hospodářskou soutěž, a horizontální dohoda o leteckých službách. Kanada Summit Evropské unie a Kanady se konal dne 17. října v Quebeku. Program jednání se zaměřil na finanční krizi a světové hospodářství, posílení hospodářských vztahů mezi Evropskou unií a Kanadou a na regionální otázky. Summit dal silný politický podnět k brzkému ustanovení rámce nového partnerství, které by podpořilo hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a Kanadou. Summit byl rovněž příležitostí pro zahájení společných iniciativ a prohloubení vztahů pro řešení aktuálních úkolů (míru a mezinárodní bezpečnosti, energetiky a ochrany životního prostředí). Nový Zéland

(796) (797)

CS

Viz kapitola V, oddíl 2, část „Celní unie“ této zprávy. Úř. věst. L 90, 30.3.2001.

130

CS

Dne 30. dubna se v Lublani uskutečnila schůzka ministerské trojky Evropské unie a Nového Zélandu. Během tohoto setkání vyjádřily Evropská unie i Nový Zéland uspokojení nad pokroky uskutečněnými při provádění nového společného prohlášení o vztazích a spolupráci (přijato v září 2007). Mezi projednávaná témata patřily i mezinárodní a regionální otázky. Austrálie Dne 29. října byl přijat nový rámec partnerství mezi Evropskou unií a Austrálií, který se stane základem k dvoustranným vztahům v budoucích letech. Jeho součástí je akční plán týkající se zejména bezpečnosti a spolupráce v oblasti terorismu, spolupráce v regionech v Asii a v Tichém oceánu, vzdělávání, vědy a technologií a spolupráce v oblasti životního prostředí, změny klimatu a energetiky. Evropská unie a Austrálie rovněž podepsaly dohodu o letectví (29. dubna) (798) a dohodu týkající se údajů jmenné evidence cestujících (30. června) (799). Evropský hospodářský prostor a země Evropského sdružení volného obchodu Dne 28. ledna Rada uzavřela dvě dohody se Švýcarskem o účasti na schengenském acquis a účasti na acquis Dublin/Eurodac. První dohoda přidružuje Švýcarsko k schengenskému prostoru (800), druhá se týká kritérií a mechanismů určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států. Švýcarsko se stalo součástí schengenského prostoru dne 12. prosince (801). Dne 18. dubna Rada rovněž přijala rozhodnutí, které opravňuje Komisi k zahájení jednání za účelem uzavření dohody mezi Evropským společenstvím, Lichtenštejnskem a Švýcarskem o podmínkách účasti těchto států na činnostech Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích. Dne 24. července Rada také schválila dohodu mezi Eurojustem a Švýcarskem, jejímž cílem je rozšíření spolupráce v oblasti boje proti mezinárodní trestné činnosti. Dne 24. října Rada přijala rozhodnutí o uzavření protokolu mezi Evropskou unií, Lichtenštejnskem a Švýcarskem týkajícím se kritérií a mechanismů určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku (802). Dne 4. listopadu byla kromě toho zahájena jednání mezi Evropskou unií a Švýcarskem, jejichž cílem je plně liberalizovaný obchod se zemědělskými produkty (803). Dne 10. prosince Komise přijala návrh rozhodnutí o podpisu a uzavření dohody o spolupráci s Lichtenštejnskem při boji proti podvodům a jiným protiprávním činnostem poškozujícím

(798) (799) (800) (801) (802) (803)

CS

IP/08/660. Rozhodnutí 2008/651/SZBP/SVV (Úř. věst. L 213, 8.8.2008). Úř. věst. L 53, 27.2.2008. Viz kapitola IV, oddíl 1, část „Správa vnějších hranic a přistěhovalectví“ – „Rozšíření schengenského prostoru“ této zprávy. KOM(2006) 753 (Úř. věst. C 126, 7.6.2007). KOM(2008) 509.

131

CS

finanční zájmy (804). Během zasedání ve dnech 18.–19. prosince Rada přijala rozhodnutí o uzavření dohody stejného typu se Švýcarskem. 5.2.5. Vztahy s nově se rozvíjejícími zeměmi Čína Dne 25. dubna zahájily Evropská unie a Čína hospodářské a obchodní rozhovory na vysoké úrovni (805). Tento nový nástroj pro rozhovory (přijatý na vrcholné schůzce v listopadu 2007, aby se vyrovnala nerovnováha v obchodních tocích mezi Evropskou unií a Čínou) vyzdvihuje udržitelnost a provázanost. Obě jednající strany přisoudily dialogu ambiciózní a rozsáhlý mandát a zahájily konkrétně směřované diskuse. Dne 17. října (806) Komise představila strategickou iniciativu Evropské unie v oblasti třístranné spolupráce mezi Evropskou unií, Afrikou a Čínou (807). Během roku 2008 přijal Evropský parlament řadu usnesení týkajících se Číny. Politika Číny v Africe je předmětem usnesení ze dne 23. dubna. Parlament vyzval Unii, aby vyvinula jednotnou strategii, kterou bude reagovat na nové výzvy v souvislosti s novými dárci pomoci Africe, jako je Čína. Zdůraznil, že tento druh reakce nesmí usilovat o napodobení postupů a cílů Číny, protože takový krok by nutně nemusel být slučitelný s hodnotami, zásadami a dlouhodobými zájmy Unie. Dne 10. července se Parlament vyjádřil k situaci v Číně po zemětřesení a před konáním olympijských her. Parlament vyjádřil radost z vývoje vztahů mezi Unií a Čínou, dialogu v jednotlivých odvětvích a úzké spolupráce na četných problémech světového dosahu. S uspokojením konstatoval, že Čína urychleně přijala podporu mezinárodního společenství na pomoc postiženým v regionu Sečuan a usnadnila působení dobrovolných humanitárních organizací při distribuci pomoci. Dále byla dne 28. ledna (808) s Čínou podepsána dohoda o námořní dopravě a Rada přijala rozhodnutí, které zmocňuje k uzavření dohody v oblasti boje proti drogám (809). Dne 13. listopadu byla podepsána dohoda mezi Evropskou unií a Čínou (a také s Kanadou a Spojenými státy americkými) týkající se zacházení se službami v oblasti finančních informací v Číně (810). Ve dnech 6.–7. listopadu se konala sedmá konference Evropská unie – Čína o energetice a dne 17. listopadu první schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Čínou a Spojenými státy americkými o bezpečnosti výrobků (811).

(804) (805) (806) (807) (808) (809) (810) (811)

CS

KOM(2008) 839. IP/08/648. KOM(2008) 654. Viz kapitola V, oddíl 3, část „Regionální přístup“ – „Spolupráce se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ)“ této zprávy. Úř. věst. L 46, 21.2.2008. KOM(2008) 437. Viz kapitola IV, oddíl 1, část „Boj proti terorismu, trestné činnosti a drogám“ – „Boj proti drogám“ této zprávy. IP/08/1702. IP/08/1717.

132

CS

Dne 26. listopadu Rada přijala prohlášení, ve kterém uvádí, že čínské orgány oznámily Evropské unii své rozhodnutí požádat o odložení 21. schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Čínou, jež se měla konat dne 1. prosince; důvodem byla právě probíhající návštěva dalajlamy v několika zemích Evropské unie. Evropská unie vyjádřila lítost nad tímto rozhodnutím a zamýšlí i nadále podporovat svůj vztah strategického partnerství s Čínou, zejména ve stávajícím kontextu hospodářské a finanční situace ve světě. Indie Devátá schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Indií se konala dne 29. září v Marseille. Unie a Indie během ní přijaly revidovaný společný akční plán za účelem přizpůsobení jejich strategického partnerství závažným světovým problémům, mezi něž patří zabezpečení dodávek energie, změna klimatu (přijetí společného pracovního programu), zabezpečení dodávek potravin, mezinárodní finanční krize, terorismus a regulace mezinárodního obchodu. Nového podnětu se dostalo vyjednávání dohody o volném obchodu a námořní dopravě. Byla podepsána horizontální dohoda v oblasti civilního letectví. Byla rovněž nastíněna možná spolupráce v oblasti civilního využití jaderné energie. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 24. září vyzdvihl svůj závazek podporovat uzavření komplexní dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií. Připomněl četné světové výzvy, kterým Indie i Evropská unie musí čelit. Parlament rovněž přivítal otevření Evropského obchodního a technického střediska v Dillí, které přispěje k upevnění vztahů v oblasti obchodu a výzkumu. Brazílie Dne 20. listopadu se konalo první zasedání ministrů v rámci dialogu ES–Brazílie o energetické politice za účelem prohloubení jejich vztahů v této oblasti (812). Dne 22. prosince se v Riu de Janeiro konala druhá schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Brazílií. Během ní byl přijat společný akční plán, který vymezuje politické priority a činnosti strategického partnerství Evropská unie – Brazílie pro příští tři roky. Hlavními body tohoto akčního plánu jsou podpora udržitelného rozvoje, regionální spolupráce, organizovaná trestná činnost, korupce, migrace, víza a konzulární problematika. Jihoafrická republika První schůzka na nejvyšší úrovni Evropská unie – Jihoafrická republika se konala dne 25. července v Bordeaux. Tato schůzka umožnila dodat vztahům mezi Evropskou unií a Jihoafrickou republikou většího významu, a přistupovat tak k této zemi jako ke skutečnému strategickému partnerovi. Účastníci projednávali aktuální témata z oblasti politické, sociální a z oblasti bezpečnosti, jako jsou přistěhovalectví, změna klimatu, mír a bezpečnost. Dne 7. dubna byla také revidována dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci s Jihoafrickou republikou (813). Politický rozměr uvedené dohody byl posílen (dohoda byla rozšířena o otázky spravedlnosti, svobody a bezpečnosti) a bylo aktualizováno několik ustanovení o hospodářské spolupráci.

(812) (813)

CS

IP/08/1755. KOM(2008) 50 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

133

CS

Pokud jde o dohodu o hospodářském partnerství mezi Jihoafrickým rozvojovým společenstvím a Evropskou unií, Jihoafrická republika dosud neuvedla, jak se staví ke své účasti na uvedené dohodě. Obecné reference a další užitečné odkazy • Generální ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/index_en.htm • Světová obchodní organizace: http://www.wto.org/index.htm • Rozvojová agenda z Dohá: http://ec.europa.eu/trade/issues/newround/doha_da/index_en.htm http://www.wto.org/english/tratop_e/dda_e/dda_e.htm • Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/external_relations/index_en.htm Oddíl 3 5.3. Příspěvek k mezinárodní solidaritě Souvislosti Za účelem podpory a ochrany lidských práv, jakož i podpory rozvoje demokracie a dodržování zásad právního státu ve světě, vyvíjí Evropská unie činnost v rámci dostupných finančních nástrojů (814), a to jak na mnohostranné, tak i na dvoustranné úrovni. Dbá na systematické začleňování témat, jako jsou lidská práva a zásady udržitelného rozvoje (ochrana životního prostředí, sociální spravedlnost a soudržnost a hospodářská prosperita) do vztahů, které udržuje s třetími zeměmi. V rámci své politiky humanitární pomoci (815) Evropská unie rovněž poskytuje naléhavou pomoc obětem přírodních nebo lidmi způsobených katastrof. Plní své poslání humanitární pomoci financováním humanitární činnosti prostřednictvím svých partnerů, kteří poskytují pomoc na místě.

(814)

(815)

CS

Nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě – nařízení (ES) č. 1889/2006 (Úř. věst. L 386, 29. 12. 2006). Nástroj stability – nařízení (ES) č. 1717/2006 (Úř. věst. L 327, 24.11.2006). Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci – nařízení (ES) č. 1905/2006 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006). Nástroj humanitární pomoci – nařízení (ES) č. 1257/96 (Úř. věst. L 163, 2.7.1996) a Evropský rozvojový fond pro země AKT a zámořské země a území (ZZÚ).

134

CS

Evropská unie si uvědomuje svou odpovědnost největšího světového poskytovatele rozvojové pomoci, a proto usiluje o zvýšení účinnosti své pomoci. 5.3.1. Ochrana a šíření společných hodnot za hranicemi Evropské unie Evropská unie nadále hraje aktivní úlohu na mnohostranné úrovni v rámci Rady OSN pro lidská práva. V průběhu roku bylo významné obzvláště první zasedání v rámci „všeobecného pravidelného přezkumu“, což je nový mechanismus pro pravidelný přezkum situace ve všech zemích z hlediska dodržování lidských práv. Evropská unie se rovněž podílela na činnosti Valného shromáždění OSN v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o kontrolu plnění závazků přijatých v rámci rezoluce z prosince 2007 a týkajících se zrušení trestu smrti. Na regionální úrovni byla lidská práva systematicky zahrnována do strategických rozhovorů se zeměmi AKT a zeměmi zařazenými do evropské politiky sousedství. V tomto kontextu se Evropská unie a Africká unie rozhodly zahájit pravidelný dialog o lidských právech. Na dvoustranné úrovni Evropská unie nadále vedla asi třicet dialogů o lidských právech s třetími zeměmi, například s Čínou, Laosem, Marokem a zeměmi Střední Asie, včetně Uzbekistánu. Na toto téma probíhaly rovněž konzultace s Kanadou, Spojenými státy, Japonskem, Novým Zélandem, Ruskem a s kandidátskými zeměmi na přistoupení k EU. Mimo tento přístup zaměřený na spolupráci podnikla Evropská unie specifické kroky v případech porušení lidských práv ve světě, například v Bolívii, Číně, Íránu, Súdánu a na Srí Lance. V konkrétnějších oblastech přijala Rada dne 29. dubna revidované směry politiky Evropské unie ve vztahu k třetím zemím v záležitostech mučení a dalších trestů nebo krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení. Cílem stanovených směrů je vybavit Evropskou unii operativním nástrojem využívaným při stycích s třetími zeměmi na všech úrovních, jakož i v rámci mnohostranných fór o lidských právech. Dne 16. června revidovala Rada hlavní směry politiky Evropské unie týkající se otázky trestu smrti. Podpis společného prohlášení Evropské unie a Rady Evropy, kterým se vyhlašuje Evropský den proti trestu smrti tentýž den jako Světový den proti trestu smrti (10. říjen), stvrdil závazek evropských orgánů nadále se zasazovat o všeobecné zrušení trestu smrti. U příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv a 10. výročí Deklarace OSN o zastáncích lidských práv svolaly Evropský parlament, Komise a OSN ve dnech 7. a 8. října konferenci do Bruselu. Na této konferenci se sešli zastánci lidských práv z více než 40 zemí. Konference byla příležitostí k přehlídce mechanismů podpory vytvořených OSN, Evropskou unií a Radou Evropy ve prospěch zastánců lidských práv. Byly projednány také způsoby zlepšení koordinace a spolupráce všech mezinárodních institucí a organizací občanské společnosti v této oblasti. Rada dne 24. října rovněž přijala desátou výroční zprávu Evropské unie o lidských právech.

CS

135

CS

Pokud jde o nástroj pro podporu demokracie a lidských práv ve světě (816), stal se tento v roce 2008 plně provozuschopným. V průběhu roku bylo do třetích zemí vysláno 10 pomocných volebních misí a 4 mise volebních odborníků. Ve 47 zemích byly rovněž zahájeny programy pomoci, které byly vypracovány pro jednotlivé země a jejichž řízením byly pověřeny delegace Společenství. V rámci tohoto nástroje byla v roce 2008 vyčleněna celková částka ve výši 143 milionů EUR. 5.3.2. Rozvojová politika Obecné aspekty Evropská unie v průběhu roku potvrdila své úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí (dále jen „RCT“) vytyčených v rámci OSN. Způsob urychlení pokroku při dosahování RCT a zejména příspěvek Evropské unie k RCT se stal předmětem sdělení Komise z 9. dubna (817). Toto sdělení obsahovalo čtyři body, v nichž se Komise a členské státy zavázaly ke zdokonalení pomoci poskytované chudým zemím, tedy k poskytnutí většího objemu finančních prostředků, účinnější pomoci, soudržnější politice a zvýšené obchodní kapacitě. Pokud jde o Radu, ta v průběhu svého zasedání dne 27. května usoudila, že všech RCT lze nadále dosáhnout ve všech oblastech světa, bude-li se postupovat na základě společné dohody, a to okamžitě a důsledně po celou dobu sedmi let zbývajících pro dosažení cílů. Evropská rada na zasedání ve dnech 19. a 20. června prosadila kolektivní a rozhodnou odpověď Evropské unie. S ohledem na dosažení všech RCT Evropská unie především znovu potvrdila svůj závazek spočívající v tom, že bude do roku 2010 společně poskytnuta veřejná rozvojová pomoc představující 0,56 % hrubého národního důchodu (HND) a do roku 2015 0,7 % HND. Dne 23. června předložila Komise výroční zprávu o rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2007 (818). Tato zpráva potvrzuje postavení Evropské unie jako hlavního poskytovatele prostředků na celosvětové úrovni s podílem představujícím 60 % celkové veřejné rozvojové pomoci. Třetí fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci se konalo v Akkře (Ghana) ve dnech 2. až 4. září. Vyznačilo významnou etapu skutečného plnění Pařížské deklarace o účinnosti pomoci přijaté v roce 2005. Mezinárodní společenství se na tomto fóru shodlo na ctižádostivém akčním plánu reformy poskytování a využívání pomoci (akční program z Akkry). Dne 8. října Komise zveřejnila sdělení nazvané „Místní orgány: aktéři rozvoje“ (819). Cílem sdělení je na jednu stranu uznat důležitost těchto aktérů pro splnění rozvojových cílů tisíciletí a na druhou stranu navrhnout evropský rámec opatření za účelem dosažení větší účinnosti pomoci místních orgánů působících v oblasti rozvojové spolupráce. U příležitosti konference OSN o financování rozvoje, která se konala v Dohá ve dnech 28. listopadu až 2. prosince, vyzvala Komise dárce, aby dodrželi své závazky a zvýšili pomoc (816) (817) (818) (819)

CS

Nařízení (ES) č. 1889/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006). KOM(2008) 177 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). KOM(2008) 379 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009). KOM(2008) 626.

136

CS

chudým zemím. Zdůraznila, že by finanční krize neměla být záminkou ke snížení rozvojové pomoci. Evropská unie znovu potvrdila svůj závazek, kterým je zvýšení rozvojové pomoci na 0,7 % HND do roku 2015. V průběhu této konference byl proveden přezkum provádění konsenzu z Monterrey (první mezinárodní úmluva o financování rozvoje, která byla přijata v roce 2002). Na závěr konference bylo přijato prohlášení z Dohá o financování rozvoje. Dne 18. prosince Komise podepsala dohodu o příspěvku ve výši 4 milionů EUR ve prospěch rozšířeného integrovaného rámce (820). Tento rámec je partnerstvím určeným na podporu udržitelného rozvoje nejméně rozvinutých zemí. Sdružuje tyto země, mezinárodní agentury a dárce a jeho cílem je zaručit začlenění potřeb v oblasti obchodu do vnitrostátních rozvojových programů, jakož i provádění prioritních obchodních projektů. Ve snaze rychle reagovat na krizi týkající se světových cen potravin Komise dne 18. července navrhla nařízení (821), kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích ve výši 1 miliardy EUR. Cílem tohoto nástroje, jenž má fungovat po dobu tří let, je především zajištění úrody v letech 2009–2010 v zemích nejvíce postižených krizí, a to tak, že jim budou poskytnuty nutné vstupní materiály (jako například osivo nebo hnojivo). Plánují se rovněž dodatečná opatření sociálního i jiného rázu, která mají zajistit přechod mezi poskytnutím pomoci při mimořádných událostech a běžnými programy spolupráce. Evropský parlament a Rada toto nařízení přijaly dne 16. prosince (822). Lidský a sociální rozvoj Komise se v roce 2008 nadále aktivně zasazovala o pokrok při realizaci rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vzdělávání, zdraví, rovnosti mužů a žen a zaměstnanosti. Hrála skutečně aktivní úlohu na světových fórech o vzdělání a zdraví, zejména na Světovém fóru o boji proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii a v rámci iniciativy nejrychlejšího způsobu vzdělání pro všechny. Konkrétněji bylo v roce 2008 dosaženo pokroku v oblasti práv dítěte, zdraví a rovnosti mužů a žen. Dne 5. února předložila Komise sdělení nazvané „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ (823). Vymezuje se tak úplný akční rámec Evropské unie určený pro posílení stávajících iniciativ zaměřených na uspokojování potřeb dětí a na ochranu a podporu jejich práv ve třetích zemích. Rada na svém zasedání ve dnech 26. a 27. května rovněž přijala závěry týkající se práv dítěte v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Dne 16. června přijala aktualizovanou verzi zaměřenou na postavení dětí v ozbrojených konfliktech. Pokud jde o sociální zabezpečení v oblasti zdraví, dne 18. září předložily Komise a předsednictví Evropské unie společný dokument o „zdravotním pojištění a financování zdravotních systémů v rozvojových zemích: rámec pro koordinovaná opatření Evropské unie“. Komise dne 16. září rovněž přijala dílčí zprávu o zavádění evropského akčního (820) (821) (822) (823)

CS

IP/08/2029. KOM(2008) 450. Viz kapitola III, oddíl 2, část „Zemědělství a rozvoj venkova“ – „Ceny zemědělských produktů a související opatření“ této zprávy. Nařízení (ES) č. 1337/2008 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008). KOM(2008) 55 (Úř. věst. C 118, 15.5.2008).

137

CS

programu pro řešení kritického nedostatku zdravotnického personálu v rozvojových zemích (824). Tyto dva dokumenty týkající se posílení systémů zdravotnictví byly předmětem diskuse v průběhu neformálního ministerského zasedání ve dnech 29. a 30. září v Bordeaux. Dne 10. listopadu Rada vyzvala k zrychlenému provádění evropského akčního programu pro řešení kritického nedostatku zdravotnického personálu. Zdůraznila mimo jiné, že je pro Evropskou unii nutné zavést rámec pro koordinovaná opatření v oblasti zdravotního pojištění a financování zdravotních systémů v rozvojových zemích. Evropská unie kromě toho potvrdila svůj závazek politické pomoci a nezbytného financování při prosazování úlohy žen a rovnosti mužů a žen. Komise svolala na 6. března do Bruselu mezinárodní konferenci věnovanou úloze žen při stabilizaci nejisté situace ve světě. V září, následně po této konferenci, požádalo generálního tajemníka OSN asi čtyřicet vedoucích činitelek z oblasti politiky, obchodu a občanské společnosti, aby v roce 2010 svolal ministerskou konferenci, která by zhodnotila uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti. V průběhu roku Rada a Komise pracovaly na společném dokumentu o celkovém přístupu Evropské unie k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti. Dne 8. prosince Rada tento globální přístup schválila. Začlenění změny klimatu do rozvojové spolupráce V průběhu roku Evropská unie posílila svou vnější činnost v oblasti změny klimatu. V rámci tematického programu pro životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně energie (825) byla uvolněna částka ve výši 101 milionů EUR s cílem podpořit politiky Evropské unie v oblasti životního prostředí a energetiky v zahraničí. Nejvýznamnější opatření se týkala zejména energetické účinnosti, obnovitelné energie a lesů. Dne 27. listopadu Komise mimo jiné uvolnila částku ve výši 24,5 milionu EUR na nástroj globálního indexu pojištění (Global Index Insurance Facility – GIIF), jehož cílem je snížit rizika spojená s podnebím a katastrofami v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří, a to díky uplatnění pojištění založeného na daném indexu (826). Komise navíc dne 15. července přijala pracovní dokument o provádění globální aliance pro boj proti změně klimatu (827). Tato aliance předpokládá posílený dialog mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, jež jsou nejvíce postiženy změnou klimatu a zároveň nejméně schopny se s ní vyrovnat. Jedná se zejména o nejméně rozvinuté země a malé rozvojové ostrovní státy. Společná prohlášení byla v tomto rámci uzavřena se zeměmi Karibiku (v březnu), Tichomoří (v říjnu) a Afriky (v listopadu). O prvních opatřeních bylo rovněž rozhodnuto se státem Vanuatu a připravovalo se deset nových opatření s nejzranitelnějšími zeměmi. K začlenění problematiky změny klimatu do koncepce a nástrojů vnějších vztahů použila Komise různé nástroje, jako jsou politické dialogy na dvoustranné a na regionální úrovni s třetími zeměmi a regionálními a mezinárodními organizacemi, sítě environmentální

(824) (825) (826) (827)

CS

KOM(2006) 870 (Úř. věst. C 126, 7.6.2007). KOM(2006) 20 (Úř. věst. C 151, 29.6.2006). IP/08/1782. SEK(2008) 2319.

138

CS

diplomacie nebo také vlastní síť zastoupení. Tyto prvky přispívají ke vzniku evropské diplomacie v oblasti změny klimatu a zároveň posilují přítomnost a identitu Unie jakožto mezinárodního aktéra. Mezinárodní spolupráce v boji proti drogám Evropská unie v průběhu roku nadále pokračovala v prosazování vyváženého přístupu v boji proti drogám (vyváženost mezi snížením poptávky a snížením nabídky drog), a to jak na mnohostranné, tak na dvoustranné úrovni. Projekty rozvojové pomoci spojené s bojem proti drogám zůstávají prioritou v zemích, v nichž dochází k výrobě, tranzitu, obchodu a užívání drog. Na mnohostranné úrovni hrála Komise aktivní úlohu při výročním zasedání Komise OSN pro omamné látky (ve dnech 9.–14. března ve Vídni), zejména v souvislosti s hodnocením výsledků protidrogové strategie přijaté na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1998. Na dvoustranné úrovni přisoudila Komise význam zkvalitnění spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku (LAK) v boji proti drogám. Během jednání na vysoké úrovni o problematice drog (zasedání v rámci mechanismu koordinace a spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku týkající se drog), které s těmito zeměmi proběhlo ve dnech 4. a 5. března ve Vídni, byla přijata „Hofburská deklarace“ zdůrazňující význam tohoto mechanismu. V rámci regionální strategie spolupráce se zeměmi Andského společenství (podepsané v dubnu 2007) byl zahájen projekt spolupráce v oblasti boje proti nezákonným drogám (PRADI CAN – programa Antidrogas ilícitas en la CAN). O problematice drog se jednalo také na zasedání ministerské trojky Evropské unie, kterého se zúčastnily Afghánistán, Spojené státy, Mauritánie, Ukrajina, země západního Balkánu a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS). Pro Afghánistán (828) byla vyčleněna částka ve výši 610 milionů EUR na víceletý program na období 2007–2010 zaměřený na podporu správy věcí veřejných, rozvoje venkova a zdravotnictví (z toho 144 milionů EUR na rok 2008). Zhruba 180 milionů (30 %) bylo přiděleno na boj proti drogám v letech 2007–2010. V roce 2008 byla rovněž vyčleněna částka ve výši 5 milionů EUR na pátou etapu (období 2009–2013) akčního programu boje proti drogám ve Střední Asii (CADAP). V roce 2008 byly kromě zeměpisně určených finančních nástrojů pro boj proti drogám schváleny multiregionální a víceúčelové programy v rámci nástroje stability (829) zacílené na heroinovou stezku a kokainovou stezku. Základní produkty Rada přijala dne 21. ledna rozhodnutí (830) ohledně postoje, který má Společenství zaujmout v Mezinárodní radě pro kakao k prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o kakau z roku 2001.

(828) (829)

CS

Viz kapitola V, oddíl 4, část „Proces obnovy“ – „Afghánistán“ této zprávy. Nařízení (ES) č. 1717/2006 (Úř. věst. L 327, 24.11.2006).

139

CS

Rozhodnutí o podpisu a uzavření nové mezinárodní dohody o kávě z roku 2007 bylo přijato Radou dne 16. června (831). Nová dohoda nahrazuje dohodu z roku 2001. Jejím cílem je nadále podpora mezinárodní spolupráce v obchodu s kávou. 5.3.3. Humanitární pomoc Obecné aspekty V roce 2008 reagovala Komise na humanitární krize v asi šedesáti zemích 90 rozhodnutími o financování v celkové částce 936,6 milionu EUR. Původní rozpočet ve výši 741 milionů EUR byl posílen, aby odpovídal humanitárním potřebám vyplývajícím ze zvýšení světových cen potravin, které se dotýká velké části již nyní zranitelného obyvatelstva. Počet příjemců pomoci poskytované z projektů financovaných prostřednictvím rozpočtové linie humanitární pomoci dosáhl 118 milionů osob. Finanční prostředky přidělené Komisí partnerům poskytujícím humanitární pomoc na místě byly přerozděleny následovně: 44 % ve prospěch nevládních organizací, 46 % ve prospěch agentur OSN a 10 % pro jiné mezinárodní organizace. Rok 2008 se po stránce humanitární pomoci vyznačoval tím, že v něm nedošlo k žádným závažným přírodním katastrofám. Došlo však k mnoha přírodním katastrofám středního rozsahu (cyklony v Bangladéši, na Madagaskaru a v Myanmaru, zemětřesení v Číně, cyklon v Karibiku, záplavy v Ekvádoru, Indii, Namibii a v Nepálu, studené vlny v Tádžikistánu, tajfun ve Vietnamu, vlny mrazů a sucha na palestinských územích, jakož i epidemie v západní Africe, v Guineji-Bissau, v Karibiku a v Latinské Americe). Pokud jde o krize spojené s konflikty, tento rok se vyznačoval krizí v Gruzii, pokračováním a někdy zhoršením složitých krizí, jež byly zaznamenány již v minulých letech, mimo jiné v případě palestinských uprchlíků, v Kolumbii, na Srí Lance, v Súdánu a v Pákistánu. Co se týče „zapomenutých“ krizí (stávající krizové situace, v nichž poskytovatelé prostředků věnují jen malou pozornost značným humanitárním potřebám), Komise jim nadále věnovala zvláštní pozornost. Pomoc věnovaná na tyto krize činila celkem 41,35 milionu EUR. Nutno poznamenat, že určité země jsou od roku 2004 zařazeny mezi zapomenuté krize. To je případ uprchlíků ze Západní Sahary (Alžírsko), krize v Myanmaru, v Nepálu a v Čečensku. Na politické úrovni přijala Rada dne 22. července akční plán předložený Komisí (832) v květnu s cílem provádění Evropského konsenzu o humanitární pomoci přijatého v roce 2007. Konsenzus významně přispívá k posílení, účinnosti a řádné koordinaci evropské humanitární pomoci. Rada se jako jeden z hlavních činitelů aktivně podílí na provádění akčního plánu. Připomněla, že strategie partnerství je hlavní složkou účinného poskytování humanitární pomoci a že činnosti uvedené v akčním plánu by měly být vykonávány podle potřeby v úzké spolupráci s partnerskými humanitárními organizacemi a ostatními zúčastněnými stranami. Evropský parlament a Komise svolaly v rámci provádění akčního plánu na 16. září do Bruselu konferenci o mezinárodním humanitárním právu. Cílem konference bylo zvýšit povědomí

(830) (831) (832)

CS

Rozhodnutí 2008/76/ES (Úř. věst. L 23, 26.1.2008). Rozhodnutí 2008/579/ES (Úř. věst. L 186, 15.7.2008). SEK(2008) 1991.

140

CS

ohledně porušování mezinárodního humanitárního práva a zjistit, co může být v rámci Evropského konsenzu o humanitární pomoci učiněno více pro to, aby bylo prosazeno dodržování mezinárodního humanitárního práva na úrovni Evropské unie. Komise dne 5. března přijala sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy (833). Toto sdělení navrhuje, aby Evropská unie posílila své schopnosti týkající se poskytování civilní ochrany a humanitární pomoci na svém území i v zahraničí, a mohla tak čelit rostoucím problémům, které představují přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené lidmi. V oblasti řízení humanitární pomoci Komise zhodnotila, přehodnotila a dopracovala partnerskou dohodu, jíž se řídí vztahy s partnerskými nevládními organizacemi, a racionalizovala postupy, aniž přitom slevila z kontroly řízení poskytované pomoci a dohledu nad ní. Hlavní operace humanitární pomoci V roce 2008 přidělila Komise částku přesahující 936,6 milionu EUR na humanitární pomoc. Podporované operace v jednotlivých zeměpisných oblastech jsou uvedeny v tabulce 2. TABULKA 2 Finanční prostředky přidělené na humanitární pomoc (rozpočet na rok 2008) podle zeměpisných oblastí Oblasti intervence Afrika, Karibik a Tichomoří (celkem) Súdán a Čad Africký roh Střední a jižní Afrika, Indický oceán Západní Afrika Karibik Nové nezávislé státy, Blízký východ a Středomoří (celkem) Středomoří a Blízký východ Evropa, Kavkaz a Střední Asie Asie a Latinská Amerika (celkem) Jižní Asie Jihovýchodní a východní Asie Latinská Amerika Ostatní Pomoc jiného než zeměpisného rázu (posílení kapacit, dary, služby atd.) Technická pomoc (experti a úřady) Jiné výdaje (audity, posudky, informace) Celkem

(v eurech) Částka přidělená v roce 2008 551 847 000 197 000 000 167 897 000 126 200 000 39 100 000 21 650 000 152 635 000 124 860 000 27 775 000 192 327 000 94 257 000 64 000 000 34 070 000 39 832 941 7 020 614 25 000 000 7 812 327 936 641 941

Hlavní intervence byly provedeny v následujících zemích/oblastech: • V Africe: – v Súdánu bylo přiděleno 167 milionů EUR na pokrytí humanitárních a potravinových potřeb, jež vznikly v důsledku konfliktu v tomto regionu. Dalších 30 milionů EUR bylo přiděleno uprchlíkům v Čadu;

(833)

CS

KOM(2008) 130 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Viz kapitola IV, oddíl 2, část „Civilní ochrana a Fond solidarity Evropské unie“ – „Civilní ochrana“ této zprávy.

141

CS

– v Africkém rohu byl zaveden program přípravy na sucha představující částku více než 30 milionů EUR, přičemž specifický druh pomoci byl poskytnut v oblastech, jako je vodohospodářství, zdraví zvířat, příprava na sucha a koordinace; – v Demokratické republice Kongo bylo přiděleno více než 45 milionů EUR na humanitární a potravinovou pomoc, a to zejména v provincii Kivu. Bylo tak možné poskytnout pomoc vysídleným osobám, přispět k návratu uprchlíků v sousedních zemích a napomoci rodinám v regionu Katanga k dosažení úrovně soběstačnosti; – v Somálsku (34,8 milionu EUR) se jednalo o pomoc obyvatelstvu v krizi, která se od začátku roku prohloubila. Upřednostňovanými oblastmi intervence byla zdravotní péče, voda a asanace vod, potravinová pomoc, včetně distribuce potravinových přídělů v nejkritičtějších oblastech, a víceodvětvová pomoc vysídleným osobám. • Na Blízkém východě: – ve prospěch palestinského obyvatelstva (82,7 milionu EUR). Nejzranitelnějšímu obyvatelstvu byla poskytnuta pomoc v následujících oblastech: ochrana a psychická podpora, voda, zdraví, poskytnutí přístřeší, podpůrné a bezpečnostní služby. Poskytnutá pomoc rovněž umožnila vyřešit potřeby vzniklé v důsledku sucha a zimy. Dodatečná pomoc ve výši 8 milionů EUR byla přidělena ve snaze uspokojit potřeby uprchlíků v táboře Nahr al-Bared v Libanonu; – ve prospěch obětí irácké krize (30 milionů EUR), a to jak uvnitř země, tak i mimo ni (Jordánsko a Sýrie a v menší míře Libanon a Turecko), ale také ve snaze uspokojit potřeby vzniklé v důsledku sucha na severu země. • V Asii: – v Myanmaru (39 milionů EUR) s cílem poskytnout pomoc zranitelnému obyvatelstvu na hranicích s Bangladéšem, Indií, Čínou a Thajskem, jakož i uprchlíkům v táborech v Thajsku. Touto pomocí byly uspokojeny potřeby, pokud jde o ochranu, základní zdravotní péči, vodu a asanaci vod, jakož i potřeby potravinové. – v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu (36,3 milionu EUR), kde byly humanitární a potravinové programy zahájeny ve prospěch nejzranitelnějšího obyvatelstva, pokud jde o vodu a asanaci vod, poskytování přístřeší a ochranu, ale také ve prospěch návratu uprchlíků do Íránu a Pákistánu. • V Latinské Americe: – v Kolumbii (12,5 milionu EUR). Pomoc spočívala v činnostech v následujících oblastech: ochrana; pomoc při mimořádných událostech (pomoc potravinová i jiná), a to ve prospěch osob, jež byly vysídleny v nedávné době; poskytování vody a asanace vod; přístřeší; přístup ke zdravotní péči; zajišťování potravin; psychická podpora pro vysídlené osoby. Tyto činnosti zahrnovaly pomoc obyvatelům venkova, kteří mají omezený přístup k základnímu zboží a službám, jakož i osobám, jež se vrátily nazpět do vlasti. Byly také zahájeny činnosti spojené s ochranou dětí. Potravinová pomoc

CS

142

CS

V roce 2008 byl na potravinovou pomoc vyčleněn rozpočet ve výši 223,25 milionu EUR. Z důvodu světové potravinové krize a zvyšování cen však Komise vyčlenila dodatečné prostředky z rezervy na pomoc při mimořádných událostech. V závěru roku 2008 činil rozpočet na humanitární potravinovou pomoc 363,25 milionu EUR, a umožňoval tak poskytnout pomoc 25 milionům lidí. Tato částka je zahrnuta do celkové částky 936,6 milionu EUR přidělené na boj proti humanitárním krizím (viz výše). Připravenost na katastrofy V rámci podpory připravenosti na katastrofy spustila Komise v roce 2008 nové projekty v jižní Africe, ve Střední Asii, v jihovýchodní Asii a ve Střední Americe v částce 32,3 milionu EUR (prostřednictvím programů DIPECHO). Pokud jde o příjemce, pomoc z projektů financovaných prostřednictvím rozpočtové linie připravenost na katastrofy získalo přibližně 20 milionů osob. 5.3.4. Regionální přístup Spolupráce se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) Finanční spolupráce Dne 1. července byly zpřístupněny finanční prostředky v rámci 10. Evropského rozvojového fondu na období 2008–2013 v důsledku nabytí účinnosti revidované dohody z Cotonou (viz dále). Nový nástroj – smlouva RCT – byl zpřístupněn sedmi africkým zemím (Burkina, Ghana, Mali, Mosambik, Uganda, Rwanda a Zambie). Smlouva RCT je formou předvídatelnější, dlouhodobější obecné rozpočtové pomoci, kterou Evropská unie poskytuje určitému počtu zemí AKT v rámci 10. Evropského rozvojového fondu. Zaměřuje se na pomoc zemím, jež jsou příjemci pomoci, při urychlení realizace rozvojových cílů tisíciletí. Smlouvy RCT představovaly v roce 2008 61 % (tedy 1,521 miliardy EUR) všech závazků v oblasti rozpočtové pomoci. Kromě toho byla v rámci 10. Evropského rozvojového fondu pro období 2008–2010 na mírovou facilitu pro Afriku vyčleněna částka ve výši 300 milionů EUR. Toto financování je určeno na posílení akceschopnosti Africké unie při podporování a udržení míru v Africe. Intervence Evropského rozvojového fondu ve prospěch zemí AKT a ZZÚ dosáhly v roce 2008 celkové částky ve výši 4,889 miliardy EUR. Rozdělení této částky je uvedeno v tabulce 3. Komise přijala 60 ročních akčních programů. Největší část závazků ERF v roce 2008 byla věnována odvětví zdravotnictví (218 milionů EUR), jakož i státní správě a občanské společnosti (345 milionů EUR). Programy na podporu odvětvových politik a programy rozpočtové podpory představovaly 51 % nových programů schválených v průběhu roku. TABULKA 3 Intervence ERF ve prospěch států AKT a ZZÚ v roce 2008 (v milionech eur) Částka přidělená v roce 2008 3 939

Oblasti intervence Afrika

CS

143

CS

Karibik Tichomoří Zámořské země a území (ZZÚ) Programy bez zeměpisného vymezení Celkem

126 12 18 795 4 890

Revize dohody z Cotonou Rada přijala dne 28. dubna rozhodnutí (834), jímž schvaluje revizi dohody z Cotonou (revize projednána v roce 2005), kterou se řídí vztahy mezi Evropskou unií a státy AKT. Toto rozhodnutí zahrnuje do dohody z Cotonou nová ustanovení týkající se zejména boje proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, finančních ustanovení a politického dialogu o lidských právech, zásad demokracie a právního státu. Revidovaná dohoda nabyla účinnosti podpisem všech zúčastněných stran dne 1. července. Regionální dohody o hospodářském partnerství Dne 15. září byla podepsána dohoda o hospodářském partnerství (EPA) mezi Evropskou unií a zeměmi Karibiku (Cariforum) (835). Jedná se o první skutečně úplnou obchodní a rozvojovou dohodu Sever–Jih ve světové ekonomice. Zahrnuje sled opatření k podpoře obchodu, investic a inovací, k podpoře udržitelného rozvoje, jakož i vzniku regionálního trhu zemí Karibiku a boje proti chudobě. Dne 26. listopadu byla podepsána prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Pobřežím slonoviny (836). Pokud jde o prozatímní dohody o hospodářském partnerství s africkými regiony a Tichomořím, Komise předložila dne 10. července dva návrhy prozatímních dohod o hospodářském partnerství se zeměmi střední Afriky (837) (týkající se prozatím Kamerunu) a s Ghanou (838). Dne 18. září Komise předložila dva návrhy týkající se prozatímní dohody o hospodářském partnerství se skupinou států Jihoafrického rozvojového společenství (839). Předložila obdobné návrhy týkající se Východoafrického společenství (dne 30. září) (840) a států Tichomoří (841) a východní a jižní Afriky (842) (dne 17. prosince). Všechny tyto prozatímní dohody představují etapy směřující ke globálním EPA, o kterých se v roce 2008 jednalo s veškerými regiony. Státy AKT Komise přijala dne 1. října sdělení nazvané „Regionální integrace pro rozvoj zemí AKT“ (843). V něm stanoví pět výzev a priorit, v jejichž rámci by Evropská unie mohla pomáhat rozvojovým zemím k plnému využití výhod regionální integrace: napomáhat posílení

(834) (835) (836) (837) (838) (839) (840) (841) (842) (843)

CS

Rozhodnutí 2008/373/ES (Úř. věst. L 129, 17.5.2008 a Úř. věst. L 132, 22.5.2008). Úř. věst. L 289, 30.10.2008. KOM(2008) 438 a KOM(2008) 439. KOM(2008) 445 a KOM(2008) 446. KOM(2008) 440 a KOM(2008) 441. KOM(2008) 562 a KOM(2008) 565. KOM(2008) 521 a KOM(2008) 522. KOM(2008) 857 a KOM(2008) 858. KOM(2008) 863. KOM(2008) 604.

144

CS

regionálních institucí; podporovat integrovanější regionální trhy; posilovat regionální rozměr své rozvojové pomoci podnikům; podporovat rozšiřování infrastruktur a současně klást důraz na propojení vnitrostátních sítí; podporovat snahy regionů o společné řešení hlavních společných výzev souvisejících s udržitelným rozvojem. Obnova této podpory je založena na strukturovanějším a užším strategickém dialogu mezi Unií a regiony AKT, na posílené a soudržnější evropské finanční podpoře, jakož i na modernizované části o obchodu v rámci EPA. Afrika Komise ve svém sdělení ze dne 17. října (844) předložila strategickou iniciativu Evropské unie ve věci třístranné spolupráce mezi Evropskou unií, Afrikou a Čínou (845). Komise v ní navrhuje provést postupně soupis určitého počtu specifických oblastí vhodných pro třístrannou spolupráci a tuto spolupráci podle možností propojovat se závazky přijatými v mezinárodním rámci. Třístranná spolupráce by se měla v počáteční fázi soustředit na následující oblasti: mír a bezpečnost v Africe, podpora afrických infrastruktur, udržitelné využívání životního prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, zemědělství a zajišťování potravin. Rada ve svých závěrech ze dne 10. listopadu uvádí, že musí být věnována zvláštní pozornost spolupráci v oblasti míru a bezpečnosti, v jejímž rámci mohou Unie a Čína společně přispět ke stabilitě afrických zemí a k posílení schopnosti Afriky řešit krize. Dne 17. října Komise rovněž přijala sdělení (846), které hodnotí první rok realizace nového strategického partnerství Evropská unie – Afrika (bylo přijato v prosinci 2007 v Lisabonu a jeho součástí je akční plán na období 2008–2010 sestavený pro osm odvětvových partnerství). Sdělení podává celkový obraz prvních pokroků v dosahování obecných politických cílů společné strategie a v realizaci osmi výše uvedených partnerství. Předkládá hlavní budoucí výzvy a zásadní doporučení k co nejlepšímu a nejrychlejšímu postupu vpřed. Na dvoustranné úrovni věnovala Evropská unie v roce 2008 velkou pozornost vývoji politické a humanitární situace v oblasti Dárfúru, v Súdánu, na východě Čadu a na severovýchodě Středoafrické republiky, v Somálsku a v Zimbabwe, dodržování lidských práv, zásad demokracie a právního státu v zemích, jako jsou Guinea, Keňa, Mauritánie a Zimbabwe, a stabilizaci v Burundi, v Pobřeží slonoviny a Demokratické republice Kongo. Evropská unie rovněž vyslala volební pozorovatelskou misi působící v průběhu voleb konaných dne 7. prosince v Ghaně (847). Karibik Vrcholná schůzka mezi Evropskou unií a státy Karibského fóra se konala dne 17. května v Limě (Peru) po vrcholné schůzce mezi Evropskou unií, zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, která se konala dne 16. května (848). Hlavními projednávanými tématy byly vztahy mezi zeměmi Cariforum a Evropskou unií, regionální integrace a spolupráce mezi zeměmi

(844) (845) (846) (847) (848)

CS

KOM(2008) 654. Viz kapitola V, oddíl 2, část „Vztahy s nově se rozvíjejícími zeměmi“ – „Čína“ této zprávy. KOM(2008) 617. IP/08/1674. Viz kapitola V, oddíl 3, část „Regionální přístup“ – „Spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky“ této zprávy.

145

CS

Cariforum, provádění dohody o hospodářském partnerství, ceny energií, ceny potravin a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Zpráva přijatá na vrcholné schůzce obsahuje společnou deklaraci o partnerství Cariforum – Evropská unie, která stanoví zejména intervenční oblasti desátého regionálního programu Evropského rozvojového fondu, jakož i deklaraci o změně klimatu a energii. Tichomoří Fórum tichomořských ostrovů a Evropské unie se konalo ve dnech 27. a 28. listopadu na Kajmanských ostrovech. V průběhu Evropských dnů rozvoje konaných ve dnech 15.–17. listopadu ve Štrasburku schválilo fórum tichomořských ostrovů a Evropské unie společné prohlášení o změně klimatu, které odráží jejich společné obavy týkající se globálního oteplování a jejich společný zájem o ambiciózní mezinárodní dohodu navazující na Kjótský protokol. ZZÚ Komise předložila dne 25. června zelenou knihu o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a zámořskými zeměmi a územími (849). Záměrem zelené knihy je podnítit diskusi o možnosti nahrazení stávající dohody novátorskou strategií partnerství pro ZZÚ. Tuto strategii bude nutno přizpůsobit jejich zvláštnímu postavení, jejich různorodosti, výzvám, jimž čelí, a jejich potenciálu v kontextu globalizace. Musí zcela nebo částečně nahradit stávající dohodu, a to ode dne vypršení platnosti rozhodnutí o přidružení zámoří (dne 31. prosince 2013). Spolupráce s asijskými zeměmi Obchodní a hospodářské vztahy se Sdružením národů jihovýchodní Asie byly předmětem usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května. Evropský parlament klade důraz na to, že dohoda s ASEAN by měla zaručit zkvalitnění a zjednodušení původních pravidel, harmonizaci norem, transparentnost předpisů, zjednodušení administrativních postupů a zrušení poplatků. Sdružení národů jihovýchodní Asie byla dále poskytnuta podpora v oblastech letecké dopravy, práv k duševnímu vlastnictví a při jednáních o volném obchodu. Na dvoustranné úrovni zároveň došlo k důležitému pokroku v jednáních o dohodách o partnerství a spolupráci s různými zeměmi ASEAN, a to na základě směrnic pro jednání přijatých Radou v roce 2004. K jednání o sociální oblasti se sešlo asi 150 zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů ze 43 evropských a asijských zemí na zahajovacím fóru sociálních partnerů ve dnech 30. června a 1. července v Bruselu. Cílem tohoto fóra bylo přispět k širší spolupráci mezi oběma regiony při zlepšování životních a pracovních podmínek. Pokud jde o regionální spolupráci, ve dnech 1. až 3. srpna se na Srí Lance konal 15. summit Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC). Pro Evropskou unii (zúčastnila se jako pozorovatel) se stal příležitostí k tomu, aby připomněla své závazky v této oblasti a podporu procesu regionální integrace.

(849)

CS

KOM(2008) 383 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

146

CS

Ve dnech 24. a 25. října v Pekingu se uskutečnil rovněž 7. summit ASEM (Setkání Asie– Evropa). ASEM formálně přijalo šest nových členů a nyní zahrnuje téměř celou Asii a Evropu. Summit byl poznamenán jednáním o způsobech řešení mezinárodní finanční krize. Jednalo se na něm rovněž o jiných tématech, například o správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku, trvalém rozvoji, obchodních a hospodářských stycích a mezikulturním dialogu. Byla přijata deklarace o udržitelném rozvoji (která klade důraz na rozvojové cíle tisíciletí, energetickou bezpečnost, změnu klimatu a sociální soudržnost). Na dvoustranné úrovni Evropská unie podrobně sledovala situaci v Myanmaru. V důsledku soustavného závažného porušování lidských práv rozhodla Rada dne 25. února (850) a 29. dubna (851) o znovuzavedení a posílení omezujících opatření vůči vojenskému režimu této země. Evropský parlament i Rada vyjádřily politování nad ústavním referendem uskutečněným bez jakékoli demokratické legitimity a vyzvaly vládu této země, aby přijala opatření k předání moci demokraticky zvolené vládě. V návaznosti na humanitární krizi způsobenou cyklonem Nargis odsoudily nedostatek spolupráce úřadů Myanmaru. Evropská unie rovněž vyslala volební pozorovatelské mise na parlamentní volby do Pákistánu (18. února), Kambodže (27. července) a Bangladéše (18. prosince), jejichž úlohou bylo podpořit přechod těchto zemí k demokracii. V oblasti rozvojové finanční spolupráce přijala Komise v průběhu roku 2008 deset ročních akčních plánů na dvoustranné úrovni, jakož i roční akční plán pro region Asie, a to v celkové částce ve výši 651 milionu EUR (v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2007–2013 (852)). Tyto plány jsou součástí prvního víceletého orientačního programu pro období 2007–2010. Za účelem podpory udržitelného rozvoje a odstranění chudoby v Asii byly spuštěny nové programy v oblasti zdravotnictví (Afghánistán, Vietnam) a sociální pomoci (Bangladéš, Laos a Vietnam). Příspěvek Komise ke snížení mimořádné chudoby a hladu zahrnuje rovněž nová opatření ve prospěch potravinové pomoci, jakož i opatření na snížení následků zvyšování cen potravin (v Afghánistánu); opatření ve prospěch potravinové pomoci (v Kambodži, Severní Koreji, Laosu a Myanmaru). Komise rovněž zahájila první projekt ve prospěch Severní Koreje, který by měl umožnit provádění budoucích rozvojových projektů za předpokladu, že dojde k pokroku v rámci šestistranných rozhovorů (Six-Party Talks). Byla rovněž poskytnuta pomoc v oblasti vzdělávání, ke zkvalitnění školního vzdělání a profesní průpravy (Indie, Pákistán), jakož i k posílení vysokého školství prostřednictvím programu Erasmus Mundus (Čína, Indie a aktivity na regionální úrovni). Další programy byly zaměřeny na zkvalitnění správy věcí veřejných (Bangladéš, Kambodža, Čína a Laos). V oblasti obchodu Komise prováděla podpůrná opatření ve prospěch Bangladéše, Indonésie a Pákistánu. Nadále rovněž podporovala uprchlíky a vysídlené osoby, zejména prostřednictvím nových akcí na Filipínách a Srí Lance. Aby Čína mohla čelit změně klimatu (853) a zhoršování životního prostředí, využila programů zaměřených na lepší začlenění problematiky životního prostředí do svých jednotlivých politik

(850) (851) (852) (853)

CS

Nařízení (ES) č. 194/2008 (Úř. věst. L 66, 10.3.2008). Společný postoj 2008/349/SZBP (Úř. věst. L 116, 30.4.2008). Nařízení (ES) č. 1905/2006 (Úř. věst. L 163, 23.6.2007). Viz kapitola V, oddíl 3, část „Rozvojová politika“ – „Začlenění změny klimatu do rozvojové spolupráce“ této zprávy.

147

CS

(programy „Centrum pro čisté energie“, „Environmentální správa“ a „Institut pro obnovitelnou a čistou energii (ICARE))“. Kromě toho byly zahájeny také dva nové regionální programy: program FLEGT určený pro podporu akčního plánu boje proti nezákonnému obchodu se dřevem a program SWITCH zaměřený na podporu přechodu na udržitelnou výrobu a spotřebu v Asii. V roce 2008 Komise pokračovala v druhé fázi přípravných činností určených k podpoře ekonomických a vědeckých výměn (Čína, Indie) a schválila přípravné činnosti se skupinou zemí s průměrnými příjmy v Asii (opatření na podporu spolupráce a vzájemného porozumění mezi Evropskou unií a Asií a „Dialog mezi EU a Malajsií v odvětví služeb a osvětová činnost Evropské unie“ („EU Outreach“)). Spolupráce se zeměmi Střední Asie Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. února uvítal, že Evropská unie přijala v červnu 2007 strategii ve vztahu k zemím Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán). Požaduje důslednější začlenění tohoto regionu do světového obchodního a hospodářského systému, jakož i to, aby se demokracie, řádná správa věcí veřejných, právní stát a lidská práva staly nedílnou součástí strategie Evropské unie ve vztahu ke Střední Asii. Dne 16. června Rada schválila společnou dílčí zprávu Rady a Komise o provádění strategie Unie pro Střední Asii. Rada poté dne 19. a 20. června uvítala povzbudivý pokrok uskutečněný v provádění této strategie a se zájmem očekává další posílení partnerství mezi Evropskou unií a Střední Asií. V Paříži se dne 18. září konalo první fórum Evropská unie – Střední Asie na téma bezpečnost. Jednalo se na něm o třech hlavních tématech: aspekty související s teroristickou hrozbou a nešířením zbraní; boj proti obchodu s drogami a lidmi; energetická a environmentální bezpečnost. V oblasti dvoustranných vztahů se v průběhu roku konalo několik zasedání Rady pro spolupráci: s Kyrgyzstánem (dne 22. července), Kazachstánem a Uzbekistánem (dne 16. září). Na těchto zasedáních se jednalo o dvoustranných vztazích a o provádění strategie pro Střední Asii. Pokud jde o Uzbekistán, Rada dne 13. října uvítala pokrok, kterého tato země za poslední rok dosáhla v oblastech, jako jsou dodržování zásad právního státu a ochrana lidských práv, avšak nadále vyjádřila obavy ze situace v určitých oblastech. Rada se rozhodla neobnovit zákazy pobytu vůči některým osobám, nicméně znovu obnovila zbrojní embargo po dobu dvanácti měsíců. V rámci strategie Evropské unie pro Střední Asii Společenství poskytlo v průběhu roku pomoc v oblasti vzdělávání (Kyrgyzstán a Turkmenistán). Další programy byly určeny k podpoře zdravotnictví (Tádžikistán), posílení správy věcí veřejných (Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán), reforem systému sociální ochrany (Kyrgyzstán) a odstranění chudoby (Tádžikistán).

CS

148

CS

Celkem byla v roce 2008 uvolněna částka ve výši 63,35 milionu EUR na programy pro Střední Asii (v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2007– 2013 (854)). Spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky Pátá vrcholná schůzka Evropská unie – Latinská Amerika a Karibik se konala dne 16. května v Limě (Peru). Deklarace přijatá na vrcholné schůzce zahrnuje „Agendu z Limy pro společné akce“, která obsahuje činnost a konkrétní závazky týkající se obou klíčových témat vrcholné schůzky: sociální soudržnosti (boj proti chudobě, nerovnosti a vyloučení) a udržitelného rozvoje (životní prostředí, změna klimatu a energetika). V tomto rámci bylo rozhodnuto o přípravách na spuštění projektu nazvaného Euroclima, zaměřeného na podporu koordinace environmentálních politik v Latinské Americe. Vrcholné schůzce předcházelo druhé obchodní fórum Evropská unie – LAK konané dne 15. května, na němž se sešli představitelé hlavních podniků obou regionů. Po něm následovaly subregionální vrcholné schůzky konané formou schůzek trojky Evropské unie s Chile, Mexikem, Andským společenstvím, Střední Amerikou, zeměmi Cariforum a Mercosur. Na dvoustranné úrovni bylo dosaženo značného pokroku ve vztazích s Mexikem. Dne 15. května navrhla (855) Komise zřídit strategické partnerství zaměřené na vytvoření vhodného rámce pro přeměnu stávajícího politického dialogu v účinnější nástroj koordinace postojů k dvoustranným otázkám a světovým problémům společného zájmu. Rada schválila vznik tohoto strategického partnerství na svém zasedání dne 13. října. Pokud jde o Kubu, Rada se dne 23. června rozhodla kompletně zrušit opatření vůči Kubě, aby Evropské unii umožnila znovu zahájit globální politický dialog. Rada podpořila snahy o liberalizaci na Kubě a vládu vybídla, aby v tomto vývoji pokračovala. Rada rovněž vyzvala kubánskou vládu, aby zlepšila situaci v oblasti lidských práv a propustila zejména všechny politické vězně včetně těch, kteří byli zatčeni a odsouzeni v roce 2003. Spolupráce mezi Komisí a Kubou byla obnovena dne 24. října po podpisu společné deklarace, která stanoví obecný rámec budoucí spolupráce v oblastech společného zájmu (856). V oblasti rozvojové finanční spolupráce vydala Komise v průběhu roku částku 348 milionů EUR na programy ve prospěch Latinské Ameriky (v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2007–2013 (857)). Celková částka byla rozdělena mezi čtrnáct ročních akčních programů zahrnujících 24 akcí v rámci celé Latinské Ameriky (z toho tři na regionální úrovni, tři na subregionální úrovni a osmnáct na dvoustranné úrovni). Hlavními intervenčními oblastmi se staly vzdělávání a kultura se sedmi akcemi, obchod a regionální integrace se sedmi akcemi, sociální soudržnost a hospodářský rozvoj se čtyřmi akcemi, správa věcí veřejných a lidská práva se čtyřmi akcemi. Dvě akce byly zaměřeny na podporu ochrany životního prostředí, z nich jedna na boj proti změně klimatu a druhá na podporu lepší správy povodí řek. Spolupráce se zeměmi Perského zálivu, s Íránem a Jemenem

(854) (855) (856) (857)

CS

Nařízení (ES) č. 1905/2006 (Úř. věst. L 378, 27.12.2007). KOM(2008) 447. IP/08/1578. Nařízení (ES) č. 1905/2006 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006).

149

CS

Schůzka Smíšené rady pro spolupráci a ministerské setkání Evropské unie a Rady pro spolupráci v Zálivu se konaly dne 26. května v Bruselu. Jednání se týkala provádění dohody o spolupráci, zejména posledních iniciativ Komise v oblasti veřejné diplomacie a energetiky, jednání o dohodě o volném obchodu, situace v regionu a politik obecného zájmu. Rozhovory pokračovaly v průběhu schůzky, souběžně s Valným shromážděním OSN dne 23. září v New Yorku. Na dvoustranné úrovni Evropská unie pozorně sledovala situaci ve vývoji nukleárního programu Íránu a odpovídajícím způsobem na ni reagovala. V měsících červnu, srpnu a listopadu (858) Unie zejména postupně přijímala rozhodnutí ohledně řady dodatečných omezujících opatření vůči této zemi. Tato opatření na jednu stranu rozšiřují opatření na zmrazování majetku osob a subjektů, které se podílejí na množících se nukleárních aktivitách Íránu nebo jsou s nimi přímo spojeny, na druhou stranu se týkají udělování vývozních úvěrů a záruk, obezřetnosti evropských finančních institucí vůči íránským bankám nebo inspekce lodních nákladů některých íránských společností. Riziko šíření íránského jaderného programu, jakož i situaci v otázce lidských práv v této zemi připomnělo několik usnesení Evropského parlamentu. Evropská unie souběžně zahájila akce veřejné diplomacie, které mají upozornit Írán na evropskou připravenost angažovat se, jakmile Írán začne konkrétně spolupracovat v oblasti jaderného programu. Komise a vláda Jemenu svolaly na 10. června do San’á 15. zasedání Smíšeného výboru pro spolupráci. Zhodnotily na něm politickou a bezpečnostní situaci v Jemenu a jednaly o ekonomických a obchodních výzvách této země. Byl proveden přezkum provádění rozvojové spolupráce Společenství představující částku ve výši 51 milionu EUR v období 2007–2008 a byla podniknuta konkrétní opatření ke zvýšení účinnosti této pomoci. Pátý politický dialog s Jemenem se konal dne 27. října v San’á. Jednání se týkala jemenských vládních reforem, lidských práv, bezpečnosti a geopolitické situace v regionu. Obecné reference a další užitečné odkazy • Generální ředitelství pro vnější vztahy: http://ec.europa.eu/external_relations/index_en.htm • Generální ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO): http://ec.europa.eu/echo/index_en.htm • Úřad pro spolupráci EuropeAid: http://ec.europa.eu/europeaid/index_cs.htm • Lidská práva: http://ec.europa.eu/external_relations/human_rights/intro/index.htm

(858)

CS

Společné postoje 2008/479/SZBP (Úř. věst. L 163, 24.6.2008) a 2008/652/SZBP (Úř. věst. L 213, 8.8.2008), rozhodnutí 2008/842/SZBP (Úř. věst. L 300, 11.11.2008).

150

CS

http://www.consilium.europa.eu/showPage.asp?lang=cs&id=822&mode=g&name= http://www.europarl.europa.eu/committees/droi_home_en.htm • Rozvojová spolupráce a generální ředitelství pro rozvoj: http://ec.europa.eu/development/index_en.cfm • Rozvojové cíle tisíciletí: http://www.un.org/millenniumgoals/ • Dohoda z Cotonou o partnerství: http://ec.europa.eu/development/geographical/cotonouintro_en.cfm Oddíl 4 5.4. Příspěvek k bezpečnosti ve světě Souvislosti S cílem zlepšit životní podmínky v partnerských zemích a splnit předpoklady udržitelného rozvoje sleduje Evropská unie cíl „účinné mnohostrannosti“ a podporuje řadu mírových procesů a procesů obnovy s využitím nástrojů a opatření, které v posledních letech vyvinula. Na základě společné zahraniční a bezpečností politiky (SZBP) provádí EU činnosti v oblasti prevence konfliktů, policejní operace a vojenské operace v zahraničí. Rovněž bojuje proti mezinárodnímu terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a šíření protipěchotních min. 5.4.1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Obecné aspekty Nástroj stability (859), který umožňuje Evropské unii předcházet krizím a konfliktům, vznikající krize a konflikty řešit a obnovovat mír, se během tohoto roku stal plně funkčním. Kapacita Komise čelit krizovým situacím tak byla výrazně zvýšena, jelikož v tomto novém nástroji hrají prvořadou roli reakce na krize. V roce 2008 byla na programy reakce a přípravy na krize vyčleněna v rámci nástroje stability celková částka ve výši 135,6 milionu EUR. Z tematického hlediska pokrývají financovaná opatření celou řadu oblastí: činnosti zaměřené na posilování důvěry a vyjednávání (Filipíny, Srí Lanka), podporu regionální kapacity pro budování míru (Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo), podporu místních správ po konfliktech (Aceh v Indonésii), podporu prozatímní správy (Kosovo, Somálsko), podporu voleb (Gruzie, Libanon, Zambie), problematiku právního státu a přechodného soudnictví (Afghánistán, Kyrgyzstán, Kosovo),

(859)

CS

Nařízení (ES) č. 1717/2006 (Úř. věst. L 327, 24.11.2006).

151

CS

podporu vysídlenému obyvatelstvu (Sýrie), jakož i problematiku boje proti financování konfliktů (satelitní snímky pro Kimberleyský systém, atlasy přírodních zdrojů a konfliktů). Pro nástroj stability byla vyčleněna částka 12 milionů EUR (umožňující schvalování příspěvků v období od června 2008 do prosince 2009), která má poskytnout podporu soudům ad hoc a umožnit provádění přechodného soudnictví v různých částech světa. V roce 2008 byla poskytnuta podpora Zvláštního soudu pro Sierra Leone a vytvoření Komise pro pravdu a usmíření na Šalamounových ostrovech. Výroční zprávu o nástroji stability v roce 2007 (860) předložila Komise dne 11. dubna. Rada dále přijala dne 16. června zprávu o činnostech Evropské unie v rámci jejího programu pro prevenci konfliktů. Dne 26. května také přijala výroční zprávu pro rok 2007 o hlavních aspektech a základních volbách SZBP. U příležitosti 10. výročí přijetí Římského statutu Mezinárodního trestního soudu připomněla EU v prohlášení z 16. července, že Římský statut je významným příspěvkem k udržování míru a k posílení mezinárodní bezpečnosti. Evropská unie a její členské státy prohlásily, že jsou nadále odhodlány podporovat univerzálnost Římského statutu a chránit jeho nedotknutelnost, a vyzvaly ty státy, které nejsou stranami statutu, aby jej co nejdříve ratifikovaly. Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Společné akce a postoje, jež Rada během roku přijala v rámci provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP): • V oblasti Balkánu: – prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině (861); – prodloužení a změna společného postoje 2004/133/SZBP o omezujících opatřeních vůči extremistům z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (862); – prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (863); – jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (864); – mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) (865); – jmenování vedoucího mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) (866);

(860) (861) (862) (863) (864) (865)

CS

KOM(2008) 181 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Společná akce 2008/130/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008). Společný postoj 2008/104/SZBP (Úř. věst. L 36, 9.2.2008). Společná akce 2008/129/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008). Společná akce 2008/123/SZBP (Úř. věst. L 42, 16.2.2008). Společná akce 2008/124/SZBP (Úř. věst. L 42, 16.2.2008).

152

CS

– změna a prodloužení společné akce 2006/304/SZBP o zřízení plánovacího týmu EU (EUPT Kosovo) v souvislosti s možnou operací EU pro řešení krize v oblasti právního státu a v dalších možných oblastech v Kosovu (867); – obnovení opatření na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (868); – provádění společného postoje 2004/293/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (869); – a provádění společného postoje 2004/694/SZBP o dalších opatřeních na podporu účinného provádění mandátu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (870) a jeho prodloužení (871). • V oblasti jižního Kavkazu: – změna a prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz (872); – další příspěvek Evropské unie k procesu urovnání konfliktu v Gruzii/Jižní Osetii (873); – vyslání pozorovatelské mise Evropské unie do Gruzie (EUMM Georgia) (874); – změna společné akce 2008/736/SZBP o pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (875); – jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro krizi v Gruzii (876); – nezávislá mezinárodní vyšetřovací mise ke konfliktu v Gruzii (877). • V Asii: – změna společné akce 2007/369/SZBP o zřízení policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL Afghanistan) (878); – jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro Afghánistán (879); – prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Afghánistán (880) a jeho změna (881); (866) (867) (868) (869) (870) (871) (872) (873) (874) (875) (876) (877) (878) (879)

CS

Rozhodnutí EULEX/1/2008 (Úř. věst. L 42, 16.2.2008). Společná akce 2008/228/SZBP (Úř. věst. L 75, 18.3.2008). Společný postoj 2008/223/SZBP (Úř. věst. L 70, 14.3.2008). Rozhodnutí 2008/732/SZBP (Úř. věst. L 247, 16.9.2008). Rozhodnutí 2008/733/SZBP (Úř. věst. L 247, 16.9.2008). Společný postoj 2008/761/SZBP (Úř. věst. L 260, 30.9.2008). Společná akce 2008/132/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008). Společná akce 2008/450/SZBP (Úř. věst. L 157, 17.6.2008). Společná akce 2008/736/SZBP (Úř. věst. L 248, 17.9.2008). Společná akce 2008/759/SZBP (Úř. věst. L 259, 27.9.2008). Společná akce 2008/760/SZBP (Úř. věst. L 259, 27.9.2008). Rozhodnutí 2008/901/SZBP (Úř. věst. L 323, 3.12.2008). Společné akce 2008/229/SZBP (Úř. věst. L 75, 18.3.2008) a 2008/643/SZBP (Úř. věst. L 207, 5.8.2008). Společná akce 2008/612/SZBP (Úř. věst. L 197, 25.7.2008).

153

CS

– prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (882); – prodloužení omezujících opatření vůči Uzbekistánu (883). • V Africe: – uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie, které projíždějí přes území Kamerunské republiky (884); – zahájení vojenské operace Evropské unie v Čadské republice a ve Středoafrické republice (EUFOR Tchad/RCA) (885); – změna a prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast afrických Velkých jezer (886); – změna a prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán (887); – přijetí příspěvků třetích států na vojenskou operaci Evropské unie v Čadské republice a ve Středoafrické republice (888); – jmenování vedoucího poradní a pomocné mise Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Demokratické republice Kongo (EUSEC RD Congo) (889); – mise Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Republice GuineaBissau (EU SSR Guinea-Bissau) (890); – omezující opatření vůči Libérii (891); – změna společného postoje 98/409/SZBP týkající se Sierry Leone (892); – přijetí omezujících opatřeních vůči Konžské demokratické republice a zrušení společného postoje 2005/440/SZBP (893); – změna a prodloužení společné akce 2007/405/SZBP o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo) (894);

(880) (881) (882) (883) (884) (885) (886) (887) (888) (889) (890) (891) (892) (893) (894)

CS

Společná akce 2008/131/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008). Společná akce 2008/481/SZBP (Úř. věst. L 163, 24.6.2008). Společné akce 2008/107/SZBP (Úř. věst. L 38, 13.2.2008) a 2008/900/SZBP (Úř. věst. L 323, 3.12.2008). Společné postoje 2008/348/SZBP (Úř. věst. L 116, 30.4.2008) a 2008/843/SZBP (Úř. věst. L 300, 11.11.2008). Rozhodnutí 2008/178/SZBP (Úř. věst. L 57, 1.3.2008). Rozhodnutí 2008/101/SZBP (Úř. věst. L 34, 8.2.2008). Společná akce 2008/108/SZBP (Úř. věst. L 38, 13.2.2008). Společná akce 2008/110/SZBP (Úř. věst. L 38, 13.2.2008). Rozhodnutí CHAD/1/2008 (Úř. věst. L 56, 29.2.2008). Rozhodnutí EUSEC/1/2008 (Úř. věst. L 56, 29.2.2008). Společná akce 2008/112/SZBP (Úř. věst. L 40, 14.2.2008). Společný postoj 2008/109/SZBP (Úř. věst. L 38, 13.2.2008). Společný postoj 2008/81/SZBP (Úř. věst. L 24, 29.1.2008). Společný postoj 2008/369/SZBP (Úř. věst. L 127, 15.5.2008). Společná akce 2008/485/SZBP (Úř. věst. L 164, 25.6.2008).

154

CS

– změna a prodloužení společné akce 2007/406/SZBP o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice (EUSEC RD Congo) (895); – provedení společného postoje 2004/161/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe (896); – změna společného postoje 2004/161/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe (897), a jeho provedení (898); – vojenská koordinační akce Evropské unie na podporu rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1816 (2008) (EU NAVCO) (899); – obnovení omezujících opatření vůči Pobřeží slonoviny (900); – zahájení vojenské operace Evropské unie, jejímž cílem je přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta) (901). • V Indickém oceánu: – omezující opatření vůči nezákonné vládě Anjouanu v Komorském svazu (902); – zrušení společného postoje Rady 2008/187/SZBP o omezujících opatřeních vůči nezákonné vládě Anjouanu v Komorském svazu (903). • Na Blízkém východě: – změna a prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě (904); – změna společného postoje 2003/495/SZBP o Iráku (905); – změna společné akce 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah) (906); – provádění společné akce 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (907);

(895) (896) (897) (898) (899) (900) (901) (902) (903) (904) (905) (906) (907)

CS

Společná akce 2008/491/SZBP (Úř. věst. L 168, 28.6.2008). Rozhodnutí 2008/605/SZBP (Úř. věst. L 194, 23.7.2008). Společný postoj 2008/632/SZBP (Úř. věst. L 205, 1.8.2008). Rozhodnutí 2008/922/SZBP (Úř. věst. L 331, 10.12.2008). Společná akce 2008/749/SZBP (Úř. věst. L 252, 20.9.2008). Společný postoj 2008/873/SZBP (Úř. věst. L 308, 19.11.2008). Rozhodnutí 2008/918/SZBP (Úř. věst. L 330, 9.12.2008). Společný postoj 2008/187/SZBP (Úř. věst. L 59, 4.3.2008). Společný postoj 2008/611/SZBP (Úř. věst. L 197, 25.7.2008). Společná akce 2008/133/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008). Společný postoj 2008/186/SZBP (Úř. věst. L 59, 4.3.2008). Společné akce 2008/379/SZBP (Úř. věst. L 130, 20.5.2008) a 2008/862/SZBP (Úř. věst. L 306, 15.11.2008). Rozhodnutí 2008/134/SZBP (Úř. věst. L 43, 19.2.2008).

155

CS

– změna a prodloužení společné akce 2005/190/SZBP o Integrované misi Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX (908); – změna rozhodnutí 2008/134/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (909); – dočasné přijetí určitých Palestinců členskými státy Evropské unie (910); – omezující opatření vůči Íránu (911); – změna společné akce 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (912). • Ve východní Evropě: – prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Moldavskou republiku (913); – prodloužení omezujících opatření vůči některým představitelům Běloruska o jeden rok (914). • Jiná témata (915) a regiony: – změna rozhodnutí 2001/80/SZBP o zřízení Vojenského štábu Evropské unie (916); – změna společné akce 2004/551/SZBP o zřízení Evropské obranné agentury (917); – zřízení Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) a zrušení společné akce 2005/575/SZBP (918); – vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) (919); – stanovení společných pravidel pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (920). 5.4.2. Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika

(908) (909) (910) (911) (912) (913) (914) (915) (916) (917) (918) (919) (920)

CS

Společné akce 2008/304/SZBP (Úř. věst. L 105, 15.4.2008) a 2008/480/SZBP (Úř. věst. L 163, 24.6.2008). Rozhodnutí 2008/482/SZBP (Úř. věst. L 163, 24.6.2008). Společný postoj 2008/822/SZBP (Úř. věst. L 285, 29.10.2008). Společné postoje 2008/479/SZBP (Úř. věst. L 163, 24.6.2008) a 2008/652/SZBP (Úř. věst. L 213, 8.8.2008), rozhodnutí 2008/842/SZBP (Úř. věst. L 300, 11.11.2008). Společná akce 2008/958/SZBP (Úř. věst. L 338, 17.12.2008). Společná akce 2008/106/SZBP (Úř. věst. L 38, 13.2.2008). Společné postoje 2008/288/SZBP (Úř. věst. L 95, 8.4.2008) a 2008/844/SZBP (Úř. věst. L 300, 11.11.2008). Společné akce o nešíření zbraní jsou uvedeny v kapitole V, oddílu 4, části „Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika“ – „Nešíření zbraní“ této zprávy. Rozhodnutí 2008/298/SZBP (Úř. věst. L 102, 12.4.2008). Společná akce 2008/299/SZBP (Úř. věst. L 102, 12.4.2008). Společná akce 2008/550/SZBP (Úř. věst. L 176, 4.7.2008). Rozhodnutí 2008/975/SZBP (Úř. věst. L 345, 23.12.2008). Společný postoj 2008/944/SZBP (Úř. věst. L 335, 13.12.2008).

156

CS

Obecné aspekty V reakci na žádost Evropské rady z prosince 2007 předložil generální tajemník Rady a nejvyšší představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na jejím prosincovém zasedání zprávu o provádění evropské bezpečnostní strategie z roku 2003, a to po konzultaci s Komisí. Ve zprávě se popisují prvky, které umožní zlepšení a dokončení evropské bezpečnostní strategie. Tento dokument ukazuje, že hrozby zjištěné v roce 2003 přetrvávají, ale objevují se i nová rizika, jež mohou přímo či nepřímo ohrozit bezpečnost EU, která v boji proti nim musí zaujmout globální přístup. Evropská rada přijala na zasedání ve dnech 11. a 12. prosince prohlášení o posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky, v němž vyjádřila odhodlání dát této politice nový impuls. Projevila souhlas s analýzou zprávy o provádění evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 a podpořila prohlášení přijatá Radou dne 8. prosince o posílení kapacit EBOP a mezinárodní bezpečnosti. Rada mimo jiné dne 16. června přijala zprávu předsednictví o evropské bezpečnostní a obranné politice. Zpráva se zabývá všemi relevantními otázkami EBOP hodnocenými v první polovině roku 2008. Zpráva předsednictví za druhou polovinu roku 2008 byla přijata dne 8. prosince. Rada na zasedání 10. listopadu přijala závěry o EBOP, v nichž v široké míře projednala nedávný vývoj a návrhy v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky, přičemž se zabývala především těmito tématy: operace EBOP, západní Balkán, Afghánistán, civilní schopnosti řešení krize, vojenské schopnosti a Evropská obranná agentura a řada iniciativ předsednictví. Rada dne 28. ledna také schválila program odborné přípravy Evropské unie v oblasti EBOP pro období 2008 až 2010. Program je rozčleněn podle hlavních aktérů v oblasti vzdělávání (Evropská bezpečnostní a obranná škola a Evropská policejní akademie) a podle různých oblastí zájmu EBOP (zvláštní civilní a civilně-vojenská odborná příprava a odborná příprava ve vojenské oblasti). Dne 23. června pak Rada přijala společnou akci (921), kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola, jejímž posláním a cílem je poskytovat odbornou přípravu v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky na strategické úrovni. Dne 10. listopadu schválila pokyny pro zjišťování a uplatňování poznatků a osvědčených postupů v civilních misích prováděných v rámci EBOP. Rovněž schválila zahájení evropské iniciativy pro výměny mladých důstojníků, vycházející z programu Erasmus. Nešíření zbraní V rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi přijala Rada dne 12. února společnou akci (922) na podporu mezinárodního nástroje, který státům umožní včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nedovolené ruční palné a lehké zbraně.

(921) (922)

CS

Společná akce 2008/550/SZBP (Úř. věst. L 176, 4.7.2008). Společná akce 2008/113/SZBP (Úř. věst. L 40, 14.2.2008).

157

CS

Co se týče vývozu zbraní, Rada přijala dne 17. března společnou akci (923) na podporu činností EU za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad a kritérií Kodexu chování EU pro vývoz zbraní ve třetích zemích. Evropský parlament vydal dne 13. března usnesení o kodexu chování EU pro vývoz zbraní. Parlament požádal členské státy, které se stavějí proti právní závaznosti kodexu, aby svůj postoj přehodnotily. Domnívá se, že přínos EU k mezinárodně závazné smlouvě o obchodu se zbraněmi bude důvěryhodnější, jakmile se její vlastní režim kontroly zbraní stane právně závazným. Dne 8. prosince Rada stanovila ve formě společného postoje (924) společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, jimiž se nahrazuje kodex chování pro tuto oblast. Rada pokračovala v provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení přijetím společné akce o podpoře určitých činností Mezinárodní agentury pro atomovou energii (14. dubna) (925), na podporu činností Světové zdravotnické organizace (14. dubna) (926) a o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (15. července) (927). Rada rovněž dne 14. května přijala společnou akci na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) (928). Dne 10. listopadu dále přijala společnou akci na podporu úmluvy o biologických a toxinových zbraních (929). Dne 8. prosince přijala dokument s názvem „Nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů“. Na zasedání ve dnech 18. a 19. prosince přijala rozhodnutí, které má podpořit Haagský kodex o nešíření balistických střel. Pokud jde o otázku boje proti protipěchotním minám, Komise přijala dne 24. listopadu pokyny pro opatření na úrovni Společenství týkající se této oblasti, a to na období 2008– 2013 (930). Dále přijala 23. června společnou akci (931), kterou se v rámci Evropské bezpečnostní strategie podporuje univerzální platnost a provádění Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997. Rovněž byla dne 4. prosince otevřena k podpisu mezinárodní úmluva o kazetové munici, přijatá v květnu v Dublinu. Terorismus Dne 30. května Rada přijala prohlášení EU na podporu globální iniciativy pro boj proti jadernému terorismu. Dále přijala závěry o posílení spolupráce v oblasti boje proti

(923) (924) (925) (926) (927) (928) (929) (930) (931)

CS

Společná akce 2008/230/SZBP (Úř. věst. L 75, 18.3.2008). Společný postoj 2008/944/SZBP (Úř. věst. L 335, 13.12.2008). Společná akce 2008/314/SZBP (Úř. věst. L 107, 17.4.2008). Společná akce 2008/307/SZBP (Úř. věst. L 106, 16.4.2008). Společná akce 2008/588/SZBP (Úř. věst. L 189, 17.7.2008). Společná akce 2008/368/SZBP (Úř. věst. L 127, 15.5.2008). Společná akce 2008/858/SZBP (Úř. věst. L 302, 13.11.2008). SEK(2008) 2913. Společná akce 2008/487/SZBP (Úř. věst. L 165, 26.6.2008).

158

CS

radikalizaci a náboru teroristů (8. července) a dokument týkající se revidované strategie pro boj proti financování terorismu (17. července). Dne 16. prosince aktualizovala společný postoj o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (932). Příspěvek ke stabilitě balkánských zemí a jižního Kavkazu S cílem přispět ke stabilitě v oblasti západního Balkánu Rada rozhodla dne 4. února o provedení mise v Kosovu (933) na podporu právního státu (EULEX Kosovo) (934) a o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (935). Cílem mise je pomáhat kosovským orgánům ve všech oblastech souvisejících s vytvářením právního státu, zejména v oblasti policie, justice, cel a vězeňství. Co se týče oblasti jižního Kavkazu, Rada rozhodla 15. září o vyslání civilní pozorovatelské mise do Gruzie (EUMM Georgia) (936) a o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro krizi v Gruzii (937). Cílem mise je přispět v souladu s dohodou o šesti bodech dosaženou dne 12. srpna a s následně přijatými prováděcími opatřeními ke stabilitě na celém území Gruzie a v okolním regionu. Příspěvek k míru a stabilitě v Africe Súdán/Dárfúr V závěrech z 16. června Rada vyjádřila velké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v Súdánu, které vážně ohrožuje provádění mírové dohody a možnost mírového urovnání konfliktu v Dárfúru. Zdůraznila, že je nezbytné urychlit rozmístění smíšené mírové mise OSN–AU v Dárfúru (mise Spojených národů a Africké unie v Dárfúru – UNAMID). Rada rovněž připomněla, že operace EUFOR Tchad/RCA (viz níže) je spolu s misí OSN ve Středoafrické republice a v Čadu nezbytná pro bezpečnost této oblasti, a že tak přispívá k úsilí o upevnění míru a usmíření v regionu, jakož i ke zlepšení humanitární situace. Čad a Středoafrická republika Vojenská operace Evropské unie ve Středoafrické republice a v Čadu (EUFOR Tchad/RCA) byla zahájena 28. ledna. EUFOR Tchad/RCA je přemosťující vojenská operace, která je koordinována společně s misí OSN MINURCAT a která podporuje činnosti, jež EU provádí s cílem vyřešit krizi v Dárfúru v rámci regionálního přístupu k této krizi. Operace se provádí ve spolupráci s čadskou a středoafrickou vládou. Demokratická republika Kongo

(932) (933) (934) (935) (936) (937)

CS

Společný postoj 2008/959/SZBP (Úř. věst. L 338, 17.12.2008). Společná akce 2008/124/SZBP (Úř. věst. L 42, 16.2.2008). Viz kapitola V, oddíl 1, část „Proces rozšiřování, předvstupní strategie a proces stabilizace a přidružení“ – „Kosovo“ této zprávy. Společné akce 2008/123/SZBP a 2008/124/SZBP (Úř. věst. L 42, 16.2.2008). Viz kapitola V, oddíl 1, část „Evropská politika sousedství“ – „Kavkaz“ této zprávy. Společné akce 2008/736/SZBP (Úř. věst. L 248, 17.9.2008), 2008/759/SZBP a 2008/760/SZBP (Úř. věst. L 259, 27.9.2008).

159

CS

Mise EUPOL RD Congo, která v červnu 2007 nahradila misi EUPOL Kinshasa, v průběhu roku dále podporovala konžské orgány a poskytovala jim pomoc při reformě bezpečnostního sektoru, konkrétně policie a její spolupráce s justicí. Mise je rovněž trvale přítomna na východě Demokratické republiky Kongo, kde poskytuje pomoc a odborné znalosti při procesu stabilizace východu země. Guinea-Bissau Na základě rozhodnutí Rady z 12. února (938) zahájila EU misi EBOP poskytující poradenství a pomoc vnitrostátnímu procesu reformy bezpečnostního sektoru v Guineji-Bissau (EU SSR Guinée-Bissau). Jejím cílem je uvést reformní strategii do praxe a přispět k provedení podrobných plánů na restrukturalizaci ozbrojených a bezpečnostních sil. Somálsko Dne 19. září Rada rozhodla o zahájení vojenské koordinační akce Evropské unie (EU NAVCO) (939) na podporu činností v oblasti dozoru a ochrany prováděných některými členskými státy v Somálsku a při jeho pobřeží. Cílem této akce je rovněž poskytovat podporu konvojům s humanitární pomocí v rámci Světového potravinového programu. Akce vychází z rezoluce 1816 (2008), přijaté 2. června Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Dne 8. prosince Rada přijala rozhodnutí (940) o zahájení vojenské operace Evropské unie, jejímž cílem je přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (EU NAVFOR Somalie / operace Atalanta). 5.4.3. Mírový proces na Blízkém východě Pokračování mírového procesu na Blízkém východě se neslo ve znamení snahy o trvalé vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu. Po jednáních v Annapolisu v listopadu 2007 následovaly plodné dvojstranné diskuse izraelských a palestinských představitelů za účelem uzavření mírové dohody do konce roku 2008. Přestože nebylo dosaženo dohody, diskuse, která se vedla o všech klíčových otázkách, má značný potenciál k tomu, aby po ní následovala intenzivní jednání. Na zasedání Kvarteta a stran konfliktu dne 9. listopadu bylo přijato společné prohlášení, v němž se vyjadřuje odhodlání pokračovat v mírovém procesu, aby bylo dosaženo úplného řešení konfliktu. Evropská unie vyjádřila jak naprostou podporu procesu z Annapolisu, tak vůli být nápomocna stranám při těchto jednáních. Navázání diplomatických vztahů mezi Libanonem a Sýrií také představovalo významný krok ke stabilizaci regionu (viz níže). Okupovaná palestinská území V roce 2008 došlo v tomto regionu ke kladnému vývoji, přesto důvody k obavám a napětí dále přetrvávají.

(938) (939) (940)

CS

Společná akce 2008/112/SZBP (Úř. věst. L 40, 14.2.2008). Společná akce 2008/749/SZBP (Úř. věst. L 252, 20.9.2008). Rozhodnutí 2008/918/SZBP (Úř. věst. L 330, 9.12.2008).

160

CS

Začátek roku byl poznamenán humanitární a politickou krizí v pásmu Gazy v důsledku zákazu pohybu osob a zboží, který paralyzoval hospodářství. Evropský parlament a Rada vyjádřily nad touto situací znepokojení a odsoudily pokračující raketové útoky vedené na území Izraele (usnesení z 21. února, závěry z 28. ledna). Rada rovněž několikrát odsoudila zrychlení v budování osad (např. v závěrech z 26. a 27. května nebo v závěrech z 8. a 9. prosince). Po vlně násilí páchaného izraelskými osadníky vůči palestinskému civilnímu obyvatelstvu na západním břehu Jordánu Evropská unie toto násilí znovu odsoudila v prohlášení předsednictví Rady EU přijatém 31. října. Kromě politických závazků Evropská unie poskytla vzhledem k situaci okupovaným palestinským územím naléhavou humanitární pomoc. Po mezinárodní dárcovské konferenci na podporu palestinského státu, která byla uspořádána v prosinci 2007, Komise uvolnila finanční prostředky ve výši více než 540 milionů EUR na rok 2008. Tyto prostředky se uvolňují prostřednictvím nového finančního nástroje PEGASE 2008–2010 (palestinskoevropský mechanismus pro řízení socioekonomické pomoci), který nahrazuje dočasný mezinárodní mechanismus. Jsou přidělovány palestinské samosprávě a Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) a mají podpořit vytvoření palestinského státu a zlepšit životní podmínky palestinských uprchlíků na Blízkém východě. Na základě plánu reformy a rozvoje palestinské samosprávy (předloženého v prosinci 2007) jsou uvedené finanční prostředky určeny pro pomoc v těchto čtyřech oblastech: správa věcí veřejných, sociální rozvoj, rozvoj hospodářství, soukromého sektoru a veřejných infrastruktur. Akční strategie EU (předložená v listopadu 2007) se tak v souladu se svým cílem zaměřila na budování státu („statebuilding“). Dne 24. června se v Berlíně konala mezinárodní konference na podporu civilní bezpečnosti a právního státu v Palestině. Komise na této konferenci potvrdila důležitost, již přikládá podpoře palestinské samosprávy a palestinského obyvatelstva. S cílem prohloubit vztahy mezi Evropskou unií a palestinskou samosprávou Rada dále přijala dne 20. října rozhodnutí o zřízení čtyř smíšených podvýborů (941). Předmětem jednání těchto podvýborů jsou: hospodářské a finanční věci, obchod a celní problematika; sociální věci; energetika, životní prostředí, doprava, věda a technika; lidská práva, řádná správa věcí veřejných a právní stát. Jejich úkolem je pomáhat s prováděním prozatímní dohody o přidružení (942) a akčního plánu evropské politiky sousedství (943). Izrael Pokud jde o vztahy s Izraelem, na zasedání Rady přidružení 16. června v Lucemburku vyjádřila Evropská unie radost z posílení svých vztahů s Izraelem v různých oblastech (zejména pokud jde o lidská práva) (944). Při této příležitosti znovu vyjádřila své stanovisko a očekávání ve vztahu k mírovému procesu a situaci na palestinských územích. Libanon

(941) (942) (943) (944)

CS

KOM(2008) 524. Úř. věst. L 187, 16.7.1997. Viz kapitola V, oddíl 5.1.2 „Evropská politika sousedství“ – „Evropský nástroj sousedství a partnerství“ této zprávy. Viz kapitola V, oddíl 5.1.2 „Evropská politika sousedství“ – „Jižní Středomoří“ této zprávy.

161

CS

Zhoršení bezpečnostní situace v Libanonu, která je poznamenána projevy násilí, několikrát důrazně odsoudila Rada (závěry z 28. ledna), předsednictví Rady Evropské unie (prohlášení z 13. srpna a z 11. září) a Evropský parlament (22. května). Politická situace v Libanonu se však zlepšila díky dohodě dosažené 21. května v Dohá. Tato dohoda otevřela cestu k obnově fungování demokratických institucí libanonského státu a umožnila zvolení generála Sulajmána libanonským prezidentem. Dohodu přivítal Evropský parlament (usnesení z 22. května) a Rada (závěry z 26. a 27. května a z 10. listopadu). Navázání diplomatických vztahů mezi Libanonem a Sýrií 15. října také představovalo významný krok ke stabilizaci regionu. V roce 2008 se nadále prováděl program finanční pomoci ve výši 500 milionů EUR na období 2006–2010 (program byl oznámen na mezinárodní konferenci na podporu Libanonu v lednu 2007). Komise podpořila proces hospodářských, sociálních a institucionálních reforem v Libanonu prostřednictvím nástrojů evropské politiky sousedství (945). Libanonu bylo v roce 2008 poskytnuto celkem 50 milionů EUR na projekty reformy v oblasti soudnictví a soukromého sektoru, na zlepšení podnikatelského prostředí, na odminování a na obnovu uprchlického tábora Nahr al-Bared. Komise rovněž významně přispěla ke stabilizaci politiky v zemi prostřednictvím nástroje stability (např. projekt reformy správy hranic a podpora zvláštního tribunálu pro Libanon). S ohledem na parlamentní volby, které by se měly konat v roce 2009, se hlavní prioritou v roce 2008 stala reforma volebního systému. Komise jako největší poskytovatel finančních prostředků pro palestinské uprchlíky v Libanonu kromě jiného spolupředsedala mezinárodní konferenci o obnově uprchlického tábora Nahr al-Bared konané 23. června ve Vídni. Sýrie Během roku prokázala Sýrie v řadě případů svoji otevřenost zejména ve vztahu k dvěma sousedům: Libanonu (normalizace dvoustranných vztahů) a Izraeli (opětovné zahájení nepřímých mírových jednání s Izraelem). Prohlášení ministrů z Marseille ze dne 3. listopadu přivítalo tyto dva významné kroky vpřed. V této souvislosti a po shodě, k níž dospěly členské státy s cílem podpořit Sýrii v jejím úsilí, zahájila Komise ve spolupráci se syrskými orgány činnosti nezbytné pro aktualizaci návrhu dohody o přidružení, jejíž přijímání Radou bylo pozastaveno od roku 2004. Komise a syrské orgány dosáhly 24. a 25. listopadu dohody o revidovaném znění dohody o přidružení. Návrh byl přijat Komisí (946) dne 12. prosince a poté předložen Radě k posouzení. Komise dále podpořila prostřednictvím národního orientačního programu několik projektů, které jsou součástí hospodářských a sociálních reforem prováděných Sýrií. Sýrie navíc obdržela od roku 2007 částku 75 milionů EUR na pomoc značnému počtu iráckých uprchlíků v této zemi.

(945) (946)

CS

Viz kapitola V, oddíl 1, část „Evropská politika sousedství“ – „Jižní Středomoří“ této zprávy. KOM(2008) 853. Viz kapitola V, oddíl 1, část „Evropská politika sousedství“ – „Jižní Středomoří“ této zprávy.

162

CS

5.4.4. Proces obnovy Afghánistán Evropská unie hrála v roce 2008 i nadále významnou roli v procesu obnovy Afghánistánu. Na mezinárodní konferenci na podporu Afghánistánu, která se konala dne 12. června v Paříži, Komise potvrdila svůj závazek poskytnout 500 milionů EUR na období 2008–2010. V roce 2008 se pomoc Společenství zvýšila na 144 milionů EUR a zaměřila se na tři prioritní odvětví strategie pro Afghánistán (policejní a soudní reforma, rozvoj venkova včetně alternativ k pěstování máku, zdravotnictví). Co se týče podpory policie, celá policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL Afghanistan, v rámci SZBP) začala fungovat v březnu. Mise podporuje rozvoj afghánských policejních sil pod místním vedením, dodržování lidských práv a postupování v rámci právního státu. V oblasti soudnictví se Komise zaměřila na program institucionální reformy ve spolupráci s misí EUPOL, jež spadá do EBOP. Evropští odborníci, kteří byli povoláni do hlavních soudních afghánských institucí, pomáhali při vytváření nového rámce pro nábor zaměstnanců. Rovněž přispěli k rozvoji národní strategie této země pro soudnictví. Většina členských států Evropské unie se kromě toho dále účastnila mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) pod vedením Severoatlantické aliance (NATO), které byly vyslány s mandátem Organizace spojených národů (OSN). Celkový počet členů mise ISAF činí přibližně 25 000. K situaci v Afghánistánu se v průběhu roku opakovaně vyjádřil Evropský parlament. Mimo jiné přijal dne 8. července usnesení s názvem „Stabilizace Afghánistánu: výzvy pro EU a mezinárodní společenství“. Irák Evropská unie v roce 2008 významně přispívala k mezinárodnímu úsilí o obnovu Iráku, a to v rámci Mezinárodního fondu pro obnovu Iráku (IRFFI) spravovaného Světovou bankou a OSN. Na výroční hodnotící konferenci o mezinárodní dohodě s Irákem (ICI) konané ve Stockholmu dne 29. května 2008 EU vyjádřila připravenost být nápomocna provádění ICI a přispívat k partnerství pro rozvoj v souladu s iráckými prioritami. Znovu potvrdila svou podporu vybudování bezpečného, stabilního, demokratického, prosperujícího a jednotného Iráku, kde budou dodržována lidská práva. Pro dosažení tohoto cíle se finanční pomoc pro rok 2008, do níž je začleněna i humanitární pomoc, pohybovala ve výši 92 milionů EUR. Pomoc se více soustředila na pomoc technickou a na posílení institucí a kapacit země (podpora Rady zástupců, účast iráckých ministrů na provádění dohody o obchodu a spolupráci), přičemž dále trvala podpora základních služeb (zdravotnictví, vzdělávání) a poskytování pomoci vysídleným osobám a uprchlíkům. Důležitá fáze obnovy země byla završena účinným provedením programu Společenství pro posílení právního státu v Iráku a programu správy veřejných financí (prostřednictvím IRFFI).

CS

163

CS

Dále probíhala jednání o uzavření dohody o obchodu a spolupráci. Uzavření této dohody umožní navázání prvních smluvních vztahů mezi Evropskou unií a Irákem. Obecné reference a další užitečné odkazy • Vnější vztahy: http://ec.europa.eu/external_relations/index_en.htm • Společná zahraniční a bezpečnostní politika, civilní operace: http://ec.europa.eu/external_relations/cfsp/intro/index.htm • Organizace spojených národů: http://www.un.org/english/ • Mezinárodní agentura pro atomovou energii: http://www.iaea.org/ • Stránky Rady věnované evropské bezpečnostní a obranné politice: http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?id=261&lang=cs&mode=g • Evropská obranná agentura: http://eda.europa.eu/ • Obnova Iráku: http://ec.europa.eu/external_relations/iraq/intro/index.htm • Mezinárodní fond pro obnovu Iráku: http://www.irffi.org/ • Mírový proces na Blízkém východě: http://ec.europa.eu/external_relations/mepp/index.htm Oddíl 5 5.5. Mnohostranná spolupráce Souvislosti Evropská unie se snaží i nadále spolupracovat s různými mezinárodními subjekty, jejichž je členem nebo partnerem, a usiluje o posilování této spolupráce. V případech, kde se setkávají

CS

164

CS

priority různých institucí a Unie, má spolupráce ze strany Unie jak podobu finanční podpory, tak podobu aktivní účasti na činnostech vykonávaných těmito subjekty. 5.5.1. Organizace spojených národů Spolupráce mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů (OSN) se v roce 2008 dále prohlubovala, a to rozšiřováním různých kontaktních sítí, navázáním spolupráce a dialogu ve všech oblastech vnějších vztahů Evropské unie a OSN (mír, bezpečnost a lidská práva, hospodářské a sociální záležitosti, rozvoj a humanitární pomoc). Kromě toho, že docházelo k úzké interakci na politické a operativní úrovni, byla uspořádána četná zasedání na vysoké úrovni zástupců Komise s generálním tajemníkem OSN. Komise nadále posilovala své partnerství se systémem OSN v oblasti politické a operativní činnosti na úrovni ústředí i na úrovni jednotlivých zemí. Politika partnerství Komise uplatňovaná vůči systému OSN nabyla konkrétní podoby zejména tím, že docházelo ke značnému a kontinuálnímu zvyšování ve využívání agentur, fondů a programů OSN, což díky rozmanitosti prováděných operací umožnilo zvýšit její podíl na příspěvcích za posledních deset let (ze 150 milionů EUR na přibližně 1 miliardu EUR v roce 2008). V červnu bylo dokončeno hodnocení vnější spolupráce Komise s partnerskými zeměmi prostřednictvím orgánů OSN. Výsledky tohoto hodnocení ukázaly, že jak Komise a OSN, tak partnerské země získaly z této prohloubené spolupráce prospěch. Konkrétněji podepsaly Komise a Mezinárodní agentura pro atomovou energii dne 7. května společné prohlášení. Hlavním cílem tohoto prohlášení je posílit kvalitu a intenzitu jejich spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie a rozvoje, a to zejména tím, že vymezí zvláštní priority a synergie. Dne 16. června schválila Rada priority Evropské unie pro 63. zasedání Valného shromáždění OSN. Těmito prioritami jsou: reforma systému OSN; rovnost žen a mužů; právní stát; řízení v oblasti ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni; předcházení konfliktům, udržování a budování míru; mezinárodní spravedlnost; boj proti terorismu a šíření zbraní; odpovědnost za ochranu; boj proti změně klimatu; provádění rozvojových cílů tisíciletí; financování rozvoje; bezpečnost potravin; humanitární pomoc a lidská práva. Ve dnech 22. až 26. září se Unie zúčastnila diskuse vedené na 63. zasedání Valného shromáždění, zejména v otázkách týkajících se rozvojových potřeb Afriky a rozvojových cílů tisíciletí. Dne 25. září podepsaly Komise, OSN a Světová banka společné prohlášení o posouzení situace po krizi a plánování obnovy (Joint Declaration on Post-Crisis Assessments and Recovery Planning). Toto prohlášení zřizuje společnou platformu pro mobilizaci daných tří institucí a jejich zdrojů s cílem harmonizovat a koordinovat jejich reakce na situaci následně po krizi, zlepšit odolnost zemí tím, že odpoví na potřeby zranitelných skupin obyvatelstva, a posílit schopnost vnitrostátních orgánů být aktivní v oblasti prevence, reakce a obnovy. Tentýž den přijala Rada rozhodnutí o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci jménem Evropského společenství. Evropská unie rovněž i nadále podporovala proces reformy OSN a konsolidaci a správnou činnost nových orgánů vytvořených po světovém summitu v roce 2005. Evropské společenství bylo jakožto „institucionální dárce“ přizváno k účasti na zasedáních a podílelo se zejména na činnostech Komise pro budování míru. Komise pro budování míru pokračovala v činnostech, které se týkaly situace v Burundi a Sierra Leone, a zahájila nové činnosti

CS

165

CS

v souvislosti se situací v Guineji-Bissau (dne 1. října přijala strategický rámec pro budování míru v této zemi) a ve Středoafrické republice. V roce 2008 Unie významným způsobem přispěla k plánu okamžitých opatření pro reformu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), jenž byl přijat na mimořádném zasedání organizace FAO, které se konalo v měsíci listopadu a jehož cílem bylo připravit tuto organizaci na to, aby se dokázala přizpůsobit potřebám 21. století a byla schopna na ně reagovat. Další příklady spolupráce s OSN jsou uvedeny v této kapitole v částech o mezinárodním obchodu (oddíl 2), ochraně a šíření společných hodnot, rozvojové politice a humanitární pomoci (oddíl 3), evropské bezpečnostní a obranné politice, mírovém procesu na Blízkém východě a procesu obnovy (oddíl 4). 5.5.2. Rada Evropy V roce 2008 se dále rozvíjela spolupráce s Radou Evropy, a to na základě memoranda o porozumění mezi Evropskou unií a Radou Evropy podepsaného v květnu 2007. Příkladem uplatňování této dohody je červnové podepsání dokumentu o výměně dopisů, které formalizují a stanoví základy posílené spolupráce mezi generálním ředitelstvím pro vnější vztahy a generálním ředitelstvím pro rozšíření Evropské komise na jedné straně a komisí pro demokracii prostřednictvím práva („Benátská komise“), orgánem Rady Evropy, který se zaměřuje na ústavní a volební právo, na straně druhé. Čtyřstranná zasedání Evropské unie s Radou Evropy (kterých se účastnily předsednictví Rady Evropské unie, Evropská komise, předsednictví Rady Evropy a sekretariát Rady Evropy) byla tento rok více politicky zaměřená a soustředila se na regionální krize, jimž tyto dvě organizace čelily. Na zasedání, které se konalo dne 10. března, byla prodiskutována situace západního Balkánu a zejména otázka toho, jak je důležité pokračovat ve spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi, a přinášet tak prospěch zemím daného regionu prostřednictvím společných programů pomoci. Zasedání, které se konalo dne 10. listopadu, se soustředilo na jižní Kavkaz a důsledky krize, která nastala poté, co byl v říjnu zahájen otevřený konflikt v Gruzii. Během tohoto zasedání byly prodiskutovány perspektivy spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi s cílem předcházet situacím, kdy by se takové události opakovaly, obnovit důvěru mezi stranami a také zaručit dodržování lidských práv, demokracie a právního státu v daném regionu. 5.5.3. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě V průběhu roku Komise i nadále posilovala soudržnost a doplňkovost činností Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě s politikami Evropské unie. Pro spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi bylo významné zejména zapojení OBSE v Afghánistánu v oblasti správy hranic, opatření, která mají být přijata po zahájení konfliktu mezi Gruzií a Ruskem v srpnu, a také příprava kazašského předsednictví OBSE v roce 2010. Komise se navíc podílela na všech pravidelných činnostech OBSE, které byly naplánovány v roce 2008 ve třech oblastech, jimiž se tato mezinárodní organizace zabývá. Co se týče hospodářské oblasti a oblasti životního prostředí, Komise splnila svou úlohu jakožto vedoucí subjekt zastupující Evropskou unii, zejména v rámci hospodářského a environmentálního fóra

CS

166

CS

2008. Toto fórum se zabývalo způsobem, jak zlepšit spolupráci v dopravě po moři a vnitrozemských vodních cestách mezi zúčastněnými státy za účelem posílení bezpečnosti a ochrany životního prostředí v zemích OBSE. 5.5.4. Světová banka a regionální rozvojové banky Ve dnech 3. a 5. března uskutečnila skupina evropských členů správní rady Světové banky svou pátou výroční návštěvu evropských orgánů v Bruselu. Tato skupina se setkala s důležitými představiteli Komise, nevládních organizací a Evropského parlamentu. Předmětem jednání těchto schůzek byla zejména současná a budoucí orientace a strategie Světové banky, včetně úlohy Evropské unie v záležitostech této instituce, a politiky Evropské unie, jež jsou významné pro práci skupiny pověřené koordinací otázek souvisejících s Unií v rámci této banky. Dále byly prodiskutovány příspěvky Komise do svěřeneckých fondů Světové banky a úloha této banky jakožto partnera pověřeného prováděním iniciativ Unie. V průběhu jarního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF), jež se uskutečnilo v dubnu, přispěla Komise k diskusím o strategiích růstu v Africe, nárůstu cen potravin a energie a reformách řízení Světové banky. V červenci byly diskuse mezi komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti a novým hlavním ekonomem Světové banky zaměřeny na priority, které chce hlavní ekonom Světové banky v průběhu následujících dvou let sledovat, na celosvětový hospodářský výhled a na úlohu banky ve státech EU-12, zemích západního Balkánu a zemích evropské politiky sousedství (EPS). Další zasedání na vysoké úrovni se uskutečnilo v červenci při příležitosti summitu G8, a to mezi předsedou Komise a prezidentem Světové banky. Jejich diskuse se týkaly spolupráce mezi těmito dvěma institucemi v rámci dlouhodobé strategie banky, prudkého nárůstu cen potravin a také reformy řízení banky. Při podzimních zasedáních Světové banky a MMF přispěla Komise rovněž k diskusím o změně klimatu. Co se týče regionálních rozvojových bank, Komise se v roli pozorovatele zúčastnila 49. výročního zasedání Meziamerické rozvojové banky (ve dnech 4. až 8. dubna v Miami), 41. výročního zasedání Asijské rozvojové banky (ve dnech 3. až 6. května v Madridu) a 43. výročního zasedání Africké rozvojové banky (ve dnech 14. a 15. května v Maputu). V březnu uspořádala Komise s Asijskou rozvojovou bankou společnou konferenci o evropské a asijské integraci, a to s cílem prodiskutovat úspěchy a výzvy v oblasti integrace a finanční stability. Ve dnech 18. a 19. června se Komise společně se Světovou bankou a s Africkou rozvojovou bankou zúčastnila prvního zasedání partnerství, které se konalo v Tunisu (proces posílené spolupráce mezi těmito třemi institucemi). Na zasedání byly shrnuty činnosti provedené v rámci spolupráce mezi těmito třemi institucemi a byly vymezeny překážky, osvědčené postupy a výzvy, jimž se ještě musí čelit. Africká rozvojová banka zaujímá v této souvislosti hlavní postavení, co se týče nového strategického partnerství Evropská unie – Afrika, které bylo přijato v roce 2007. 5.5.5. Mezinárodní měnový fond

CS

167

CS

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti zastupoval Komisi jakožto pozorovatele na jarním zasedání Mezinárodního měnového fondu (ve dnech 12. a 13. dubna ve Washingtonu) a zúčastnil se diskusí, které se týkaly zejména státních investičních fondů. Komise byla zastoupena v Mezinárodní pracovní skupině pro státní investiční fondy, již zřídil MMF za účasti zemí, ze kterých státní investiční fondy pocházejí. Komise přispěla k vypracování obecných zásad a postupů, jež byly přijaty ministry zúčastněnými v Mezinárodním měnovém a finančním výboru v průběhu výročního zasedání MMF (ve dnech 11. až 13. října). V rámci konzultací se zeměmi eurozóny přijala Komise rovněž delegaci MMF, a to ve smyslu článku IV dohody o MMF (ve dnech 13. až 22. května). Komise se také rozhodla vyslat do MMF jednoho ze svých úředníků. Tento úředník bude zastupovat Komisi a bude podporovat činnosti skupiny evropských zástupců v rámci MMF (EURMMF). 5.5.6. Evropská banka pro obnovu a rozvoj V roce 2008 vyčlenila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) 5,1 miliardy EUR na investiční projekty, což odráží zvýšení počtu operací prováděných ve východní Evropě a střední Asii. Guvernéři EBRD přijali při příležitosti svého výročního zasedání, které se konalo v Kyjevě, následující rozhodnutí: • rozdělení čistého příjmu banky za rok 2007 (který dosahuje výše 1,1 miliardy EUR) na strategickou zálohu (850 milionů EUR), na společné finanční úsilí Evropské unie a skupiny G8 ve prospěch Černobylu (135 milionů EUR) a na podporu projektů banky, a to zejména ve formě technické pomoci (115 milionů EUR); • zvolení nového prezidenta; • a žádost učiněnou v Radě guvernérů, aby se přistoupilo ke strategickému přezkumu důsledků, které by vznikly, kdyby byl Turecku udělen status přijímací země. Doporučení, jež této záležitosti odpovídá, bylo schváleno správní radou dne 23. září a přijato Radou guvernérů dne 24. října. V roce 2008 umožnila trojstranná dohoda o spolupráci se zeměmi východního sousedství, kterou podepsala Komise, EBRD a Evropská investiční banka (EIB) v prosinci 2006, dokončit a podepsat jeden projekt. V zemích západního Balkánu navíc získalo podporu osmnáct projektů zaměřených na technickou pomoc v rámci podpory projektů v oblasti infrastruktury. Komise mimoto přijala rozhodnutí, jež umožňuje podepsání dohody mezi Komisí, EBRD a EIB o stanovení forem spolupráce s Tureckem. Mimoto byla dne 12. května přijata nová environmentální a sociální politika EBRD, která zohledňuje priority Komise. Obecné reference a další užitečné odkazy • Vztahy mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů:

CS

168

CS

http://ec.europa.eu/external_relations/un/index.htm • Organizace spojených národů: http://www.un.org/english/ • Vztahy mezi Evropskou unií a Radou Evropy: http://ec.europa.eu/external_relations/coe/index.htm • Rada Evropy: http://www.coe.int/ • Evropská unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: http://ec.europa.eu/external_relations/osce/index.htm • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: http://www.osce.org/ • Světová banka: http://www.worldbank.org/ • Mezinárodní měnový fond: http://www.imf.org/external/index.htm • Evropská banka pro obnovu a rozvoj: http://www.ebrd.com/index.htm Kapitola VI Činnost orgánů, institucí a agentur V roce 2008 oslavily instituce ustavené Římskou smlouvou padesát let existence. 6.1.1. Evropský parlament Složení Evropského parlamentu

CS

• skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů (EPP-ED), předseda pan Daul

288

• skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu (PSE), předseda pan Schulz

217

169

CS

• skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), předseda pan Watson

100

• skupina Unie pro Evropu národů (UEN), předsedové paní Muscardiniová a pan Crowley

43

• skupina Zelených / Evropské svobodné aliance (Greens/ALE), předsedové paní Frassoniová a pan Cohn-Bendit

43

• skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL), předseda pan Wurtz

41

• skupina nezávislých/demokracie (ID), předsedové paní Dahlová a pan Farage

22

• nezařazení (NI)

31

Parlamentní reforma Ve světle návrhů předložených pracovní skupinou pro parlamentní reformu přijal Parlament dne 8. července změny jednacího řádu (947), které zejména stanoví, že předseda rozhoduje o přípustnosti otázek k písemnému zodpovězení v Radě a v Komisi. Aby se zabránilo nadměrné roztříštěnosti, byla zvýšena minimální hranice pro sestavení politických skupin na dvacet pět poslanců (což odpovídá 3,1 % členů Parlamentu) zastupujících nejméně sedm zemí. Co se týče zpráv z vlastního podnětu, Parlament zavedl nový systém „krátkých představení“, kde se může ujmout slova pouze zpravodaj a Komise (pokud si to přeje). Navíc pouze politická skupina nebo skupina nejméně čtyřiceti poslanců bude moci představit alternativní návrh nelegislativního usnesení. Parlament rovněž upravil svůj řád a zahrnul do něj pokyny pro schvalování sboru komisařů (nová příloha XVIb). Nový řád rovněž výslovně umožňuje Parlamentu použití symbolů Evropské unie (nové pravidlo 202a). Parlamentní činnost V roce 2008 položil Parlament Komisi 7 322 dotazů: 6 570 písemných dotazů, 659 ústních dotazů s diskusí a 93 dotazů během doby pro ně vyhrazené. Radě Parlament položil 1 010 dotazů: 547 písemných dotazů, 413 ústních dotazů s diskusí a 50 dotazů během doby pro ně vyhrazené. V oblasti peticí přijal Parlament v roce 2008 zhruba více než tisíc nových peticí, zejména v oblasti životního prostředí a ochrany přírody. Vnitřní politika Na základě dohody uzavřené na prosincové Evropské radě, jakož i na základě několika třístranných rozhovorů, bylo v roce 2008 přijato v prvním čtení šest dokumentů z legislativního balíčku týkajícího se energie a klimatu (prosincové zasedání II). Přijetí návrhů (947)

CS

Úř. věst. L 44, 15.2.2005.

170

CS

sotva rok poté, co je Komise předložila, odráží skutečnou vůli spolupracovat na interinstitucionální úrovni. Dalším legislativním posunem roku je přijetí návrhu směrnice o spotřebitelských úvěrech (948) (lednové zasedání), dále dovršení vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (949) (lednové zasedání), přijetí společných pravidel v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy (950) (březnové zasedání) a přijetí ve druhém čtení směrnice týkající se pracovní doby. V prvním čtení byla rovněž schválena dohoda o revizi směrnice o bezpečnosti hraček (prosincové zasedání II). Parlament rovněž potvrdil dohodu v prvním čtení týkající se programu Galileo (dubnové zasedání), a vyjádřil tak podporu fázi zavádění tohoto programu do roku 2013. Rozhodl o vytvoření zvláštní rozpočtové položky určené k financování administrativních nákladů programu Galileo (březnové zasedání). V oblasti energetiky přijal Parlament usnesení o akčním plánu pro energetickou účinnost (lednové zasedání II). Třetí balíček „Energetika“ (951) vyvolal během červnového zasedání II rozsáhlou diskusi zejména o oddělení (unbundling) vlastnictví sítí a vlastnictví výroby energie. Poslanci rovněž požadovali, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů byla silnější a nezávislejší na Komisi. Co se týče životního prostředí, u příležitosti střednědobého přezkoumání Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 poslanci vyjádřili politování nad nedostatkem preventivní politiky. Vyzvali Komisi, aby splnila do roku 2010 dva hlavní cíle: na jedné straně zvýšit informovanost obyvatel (awareness-raising) a na druhé straně přehodnotit evropskou politiku snižování rizik. Dále byly na červnovém zasedání II přijaty nové směrnice o odpadech (952), kvalitě vody a boji proti znečištění povrchových vod chemikáliemi (953). V souvislosti s finanční krizí se konaly mnohé diskuse týkající se průhlednosti ve finančních záležitostech. Parlament přijal na únorovém zasedání usnesení požadující, aby Komise zavedla systém, jenž by informoval širokou veřejnost o všech příjemcích dotací Unie a částkách, které mají být vráceny zpět. Byla přijata tři usnesení (na zářijovém zasedání II a říjnovém zasedání I), jež vyzývají Komisi k předložení legislativních iniciativ týkajících se zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů, průhlednosti institucionálních investorů a kontroly Lamfalussyho směrnic. V oblasti třetího pilíře byl schválen balíček „spravedlnost“ a vysoce důležité texty týkající se migrace, jako návrh směrnice stanovující podmínky vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci („modrá karta“) (listopadové zasedání I) nebo společné standardy a postupy týkající se navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (červnové zasedání). Parlament také předložil dvě zprávy týkající se ochrany osobních údajů a boje proti terorismu (zářijové zasedání II).

(948) (949) (950) (951) (952) (953)

CS

Směrnice 2008/48/ES (Úř. věst. L 133, 22.5.2008). Směrnice 2008/6/ES (Úř. věst. L 52, 27.2.2008). Nařízení (ES) č. 300/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008). KOM(2007) 528, KOM(2007) 529, KOM(2007) 530, KOM(2007) 531 a KOM(2007) 532 (Úř. věst. C 4, 9.1.2008). Směrnice 2008/98/ES (Úř. věst. L 312, 22.11.2008). Směrnice 2008/105/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008).

171

CS

Diskuse, kterou vyvolaly, vynesla na světlo obavy Parlamentu týkající se zachovávání základních práv a dodržování demokracie, a to i v boji proti terorismu. Vnější politika Parlament opět v průběhu roku vyslal silná poselství v oblasti vnější politiky. Zaujal významné pozice vůči Íránu a přijal usnesení požadující dodržování lidských práv a mezinárodních závazků (lednové zasedání II), usnesení o popravách nezletilých pachatelů (červnové zasedání II) a další usnesení o popravách oběšením v Íránu (zářijové zasedání I). V centru diskusí byla rovněž Čína. Vzhledem k situaci v Tibetu vyzvali poslanci Čínu, aby ukončila porušování lidských práv (dubnové zasedání I). Následně po diskusi Parlament vyzval předsednictví Rady Evropské unie, aby vynaložilo úsilí o nalezení společného postoje ohledně účasti hlav států nebo vlád na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Pekingu. Rovněž udělením Sacharovovy ceny za rok 2008 panu Hu Jia Parlament rozhodně a jistě uznal význam každodenního boje čínských obránců lidských práv. Parlament mimo jiné přijal stanoviska k širokému spektru otázek, z nichž většina vyústila v usnesení, jež získala přijatelnou podporu. Vyjádřil se zejména k uvěznění osob držených v Myanmaru, banalizaci vražd civilního obyvatelstva v Somálsku (červnové zasedání II) a státnímu převratu v Mauritánii a vraždění albínské populace v Tanzanii (zářijové zasedání I). Z obecnějšího hlediska Parlament přijal výroční zprávu o situaci v otázce lidských práv v roce 2007 a ohledně politiky Evropské unie v této oblasti a také zprávu o volebních pozorovatelských misích Unie (květnové zasedání I). V červnu byly přijaty zprávy o hlavních hlediscích a základních volbách společné zahraniční a bezpečnostní politiky v roce 2006 a o zavádění evropské bezpečnostní a obranné politiky. Během diskuse, která předcházela, bylo dosaženo obecné shody o nutnosti komplexní koncepce zapojené do vnějších vztahů, která by umožnila Evropské unii hrát významnou úlohu na mezinárodní scéně. V červenci schválil Parlament zprávu o strategii rozšiřování v roce 2007, která navrhuje, aby se hledalo kompromisní řešení mezi evropskou politikou sousedství a plnou integrací do Unie. Počet zaměstnanců K 31. prosinci čítal sekretariát Parlamentu 5 004 stálých pracovních míst a 127 dočasných pracovních míst. Spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí Parlament přijal na květnovém zasedání I dvoustrannou dohodu uzavřenou s Komisí ohledně postupu projednávání ve výborech (viz dále). Co se týče rozpočtu, Parlament požádal během hlasování o udělení absolutoria na dubnovém zasedání, aby se konala společná měsíční zasedání s Komisí. Toto opatření umožní sledovat akční plán zlepšení kontroly strukturálních fondů a lepší informovanost ohledně příjemců vnější pomoci. Dne 22. října bylo Evropským parlamentem, Radou a Komisí podepsáno společné prohlášení nazvané „Informovat o Evropě v partnerství“. Volby do Evropského parlamentu byly určeny jako jedno z hlavních témat, o nichž je potřeba v roce 2009 informovat.

CS

172

CS

Komise mimoto rychle reagovala na žádost Parlamentu o předložení návrhu týkajícího se podmínek přijímání ostatních zaměstnanců Evropských společenství (např. parlamentních asistentů), Parlament pak přijal své změny na prosincovém zasedání II (konzultace). Na interinstitucionální úrovni je třeba zdůraznit naléhání Parlamentu ohledně zorganizování říjnové diskuse o prioritách politických skupin v přípravách legislativního a pracovního programu Komise pro rok 2009. Komise sice přijala myšlenku přípravné diskuse uvnitř Parlamentu, tato diskuse se však nekonala, protože nedošlo ke shodě o společném usnesení parlamentních skupin. Přijetí ex post tohoto usnesení Parlamentem, ke kterému mělo dojít v prosinci, bylo rovněž odloženo.

CS

173

CS

TABULKA 4 Parlamentní procedury od ledna do prosince – přijatá usnesení a rozhodnutí Legislativní návrhy

Konzultace (1)

Spolupráce První čtení

Druhé čtení

Jiné procedury

Spolurozhodování První čtení (2)

Druhé čtení (3)

Souhlasné stanovisko

Rozpočty a absolutoria

Podněty

Usnesení (články 103 a 108)

Lidská práva

3

Celkem Ostatní

Třetí čtení

Leden I

4

5

1

8

2

Leden II

1

3

1

3

3

Únor

2

12

1

10

5

Březen

10

4

1

2

9

2

Duben I

5

2

1

5

6

Duben II

3

1

31

11

7

Květen I

3

6

2

Květen II

4

9

2

14

8

Červen I

4

4

2

7

4

Červen II

8

24

3

7

7

3

Červenec

11

11

8

1

10

6

3

4

54

Září I

10

10

1

12

8

3

1

45

Září II

7

15

1

13

6

1

49

Říjen I

2

6

4

2

15

Říjen II

9

12

2

1

3

8

10

3

2

50

Listopad

13

7

1

1

1

7

8

3

3

44

Prosinec I

5

2

3

2

Prosinec II

9

19

3

110

140

29

Celkem 2008

2 1

1

1

1

6 1

1

23 1

12

3

2

37

4

2

35

1

20

1

59

2

13

3 3

41 1

22 52

12

4

3

12

3

3

3

59

10

48

151

93

34

26

642

(1) Z toho 65 případů, v nichž Evropský parlament navrhl změnu návrhů Komise. (2) Z toho 93 případů, v nichž Evropský parlament navrhl změnu návrhů Komise. (3) Z toho 19 případů, v nichž Evropský parlament změnil společný postoj Rady.

CS

174

CS

6.1.2. Evropský veřejný ochránce práv Na základě článku 195 Smlouvy o ES evropský veřejný ochránce práv, pan Diamandouros, zahájil v roce 2008 zhruba 200 nových šetření zejména v souvislosti s personálními záležitostmi, přístupem k dokumentům, dotacemi a porušením předpisů. V červnu byl status evropského veřejného ochránce práv změněn. Nová pravidla umožňují evropskému veřejnému ochránci práv plný přístup k dokumentům Evropské unie v rámci jím prováděných šetření, zpřesňují pravidla týkající se svědectví úředníků, kteří nesvědčí ani jako soukromá osoba, ani na pokyn, ale jako úředníci zodpovědní za určitý spis, a uznávají potřebu spolupráce mezi evropským veřejným ochráncem práv a vnitrostátními orgány pro podporu a ochranu základních práv. V průběhu roku evropský veřejný ochránce práv pracoval na zlepšení transparentnosti evropských orgánů. Vydal tak tiskové zprávy ohledně odměn europoslanců (15. července) a ohledně práva občanů na přístup k dokumentům (2. června). V tiskových zprávách rovněž vyjádřil znepokojení nad zpožděním plateb ze strany Komise (7. července) a odsoudil jazykovou diskriminaci ze strany Komise v rámci evropských projektů (27. května). Dne 9. července podepsal Evropský veřejný ochránce práv ujednání s Evropskou investiční bankou, jehož cílem je zlepšení ochrany zúčastněných stran v případě nesprávného úředního postupu v rámci činností EIB. Dále byla dne 10. března zveřejněna výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2007. 6.1.3. Rada a Evropská rada Rada V prvním pololetí roku 2008 Rada pracovala pod předsednictvím Slovinska a ve druhém pololetí pod předsednictvím Francie. Zasedala celkem 117krát v různém složení. Slovinské předsednictví Během prvního pololetí bylo zorganizováno více než 8 000 událostí, z toho 33 neformálních zasedání Evropské unie, 16 neformálních setkání ministrů a ministerských konferencí a 66 setkání mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost převzalo slovinské předsednictví odpovědnost za přípravy nutné k jejímu zavedení. V ostatních oblastech dalo zavedení „páté svobody“ (volný pohyb znalostí) a lublaňského procesu nový podnět znalostem a inovacím. Dohoda o spuštění evropského družicového navigačního systému (Galileo) přispěla k technologickému rozvoji Unie.

CS

175

CS

V oblasti energetiky bylo dosaženo všeobecné shody ohledně zásadních bodů třetího legislativního balíčku týkajícího se liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem (954). Co se týče ochrany životního prostředí, během slovinského předsednictví bylo přijato pět zásadních dokumentů: směrnice o odpadech (955), nařízení o rtuti (956), směrnice o normách environmentální kvality vody (957), směrnice o začlenění činnosti v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (958) a směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí (959). Byly přijaty různé návrhy v oblasti vnitřního trhu, zejména: balíček legislativních opatření o volném pohybu zboží (960), rozhodnutí o družicových pohyblivých službách (961), směrnice o poštovních službách (962), nový celní kodex (963), směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru (964) (konečná přijetí) a také nařízení o uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (dohoda na úrovni Rady). V oblasti zaměstnanosti bylo Radou dosaženo politické shody o směrnicích o pracovní době (965) a směrnici o pracovních podmínkách pro dočasné pracovníky (966). V oblasti zahraniční politiky a politiky sousedství byly uzavřeny dohody o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem. Dále byla zahájena iniciativa nazvaná „černomořská synergie“. Ve chvíli, kdy Kosovo vyhlásilo nezávislost, Unie zůstala sjednocena v základních otázkách a předešlo se destabilizaci regionu. Francouzské předsednictví Velkým úkolem francouzského předsednictví Rady Evropské unie byl legislativní balíček v oblasti energetiky a klimatu (967). Díky závazku francouzského předsednictví a útvarům Rady a za pomoci Komise a ve spolupráci s Parlamentem bylo možné dosáhnout shody o tomto balíčku v prvním čtení. Rovněž pokročily práce na dvou dalších dokumentech (968) souvisejících s tímto balíčkem (směrnice o kvalitě paliv a směrnice o snižování emisí oxidu uhličitého z lehkých vozidel) a bylo dosaženo dohody v prvním čtení. V otázce energetiky vyústilo úsilí vynaložené na třetí balíček týkající se liberalizace v přijetí politické dohody. Další politicky citlivý dokument, o němž bylo během francouzského předsednictví dosaženo shody, je telekomunikační balíček (969) (přezkum předpisového rámce pro sítě a služby

(954) (955) (956) (957) (958) (959) (960) (961) (962) (963) (964) (965) (966) (967) (968) (969)

CS

KOM(2007) 528, KOM (2007) 529, KOM(2007) 530, KOM(2007) 531 a KOM(2007) 532 (Úř. věst. C 4, 9.1.2008). Směrnice 2008/98/ES (Úř. věst. L 312, 22.11.2008). Nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 304, 14.11.2008). Směrnice 2008/105/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008). Směrnice 2008/101/ES (Úř. věst. L 8, 13.1.2009). Směrnice 2008/99/ES (Úř. věst. L 328, 6.12.2008). Úř. věst. L 218, 13.8.2008. Rozhodnutí č. 626/2008/ES (Úř. věst. L 172, 2.7.2008). Směrnice 2008/6/ES (Úř. věst. L 52, 27.2.2008). Nařízení (ES) č. 450/2008 (Úř. věst. L 145, 4.6.2008). Směrnice 2008/48/ES (Úř. věst. L 133, 22.5.2008). KOM(2004) 607 (Úř. věst. C 322, 29.12.2004). KOM(2002) 149 (Úř. věst. C 203 E, 27.8.2002). KOM(2008) 16, KOM(2008) 17, KOM(2008) 18 a KOM(2008) 19. KOM(2007) 18 a KOM(2007) 856. KOM(2008) 720 a KOM(2008) 723 a KOM(2008) 724.

176

CS

elektronických komunikací), který musí nyní být projednán s Parlamentem. Je rovněž nutné zdůraznit, že jednání o shodě s Parlamentem ohledně třetího balíčku o námořní bezpečnosti byla obtížná. Nakonec bylo dosaženo shody o kontrole stavu společné zemědělské politiky (970). Bude tak možné lépe reagovat na nové výzvy a příležitosti, před nimiž evropské zemědělství stojí a jež zahrnují změnu klimatu, nutnost lépe hospodařit s vodními zdroji, ochranu biologické rozmanitosti a výrobu ekologicky čisté energie. Během francouzského předsednictví byla Evropská unie jednotná a dokázala udržet rozhodný postoj, čelit výzvám a hrát určující roli během krize v Gruzii a vzhledem k finanční krizi. Od 12. srpna jednala v Gruzii rozhodujícím způsobem, čímž se zasadila o zastavení nepřátelských akcí a přispěla k hledání stabilního mírového řešení, které musí být ještě dále upevněno. Evropská unie dokázala také rychle stanovit strategii pro všech dvacet sedm členských států vůči finanční krizi za využití celého potenciálu společných evropských politik. Počet zaměstnanců Ke dni 31. prosince čítaly útvary Rady 3 461 stálých pracovních míst a 36 dočasných pracovních míst. Evropská rada Zasedání ve dnech 13. a 14. března Evropští představitelé zahájili nový tříletý cyklus (2008–2010) Lisabonské strategie a znovu potvrdili platnost integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost. Evropská rada mimo jiné požaduje, aby se pokračovalo v práci na deseti cílech určených v novém lisabonském programu Společenství. Potvrdila plán a hlavní zásady zavádění legislativního balíčku týkajícího se klimatu a energetiky. Zvláštní pozornost byla věnována současným dramatickým změnám na finančních trzích, možným řešením a preventivním opatřením, která by jim mohla zabránit, a také otázce budoucnosti státních investičních fondů. Evropská rada potvrdila princip Unie pro Středomoří a vyzvala Komisi, aby předložila návrhy, které by v těchto souvislostech daly nový impuls barcelonskému procesu a posílily vztahy Unie s jejími středomořskými sousedy. Zasedání ve dnech 19. a 20. června Toto zasedání se věnovalo především dopadu výsledků irského referenda, v němž byla zamítnuta ratifikace Lisabonské smlouvy. Evropská rada zdůraznila, že zároveň s ratifikačním procesem je důležité pokračovat v dosahování konkrétních výsledků v oblastech významných pro evropské občany. V centru diskusí byl rovněž tlak způsobený silně rostoucími cenami potravin a ropy, a dále ekonomické a sociální otázky a otázky týkající se zdraví a životního prostředí. Evropská rada mimo jiné přisoudila významnou úlohu návrhům Komise v oblasti přistěhovalectví a azylové politiky. Význačnými body v oblasti vnějších vztahů bylo uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí, Unie pro Středomoří a návrhy, jejichž cílem je rozvinout východní dimenzi evropské politiky sousedství. Rovněž bylo přijato prohlášení o evropské perspektivě západního Balkánu.

(970)

CS

KOM(2008) 306 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

177

CS

Mimořádné zasedání Evropské rady dne 1. září o situaci v Gruzii Evropská rada důrazně odsoudila jednostranné rozhodnutí Ruska o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie a vyzvala ostatní státy, aby vyhlášení nezávislosti těchto zemí neuznávaly. Rada uvítala příměří, které vzešlo z dohody o šesti bodech dosažené 12. srpna, a postupné stažení ruských vojenských sil. Rada se zavázala obnovit pomoc při mimořádných událostech, být přítomna na místě s cílem podpořit veškeré úsilí vedoucí k mírovému a trvalému řešení konfliktů a posílit své vztahy s Gruzií. Nakonec poznamenala, že krize v Gruzii je křižovatkou vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Rada vyzvala Rusko k tomu, aby v této zásadní věci zvolilo řešení vzájemného prospěchu, porozumění a spolupráce. Zasedání ve dnech 15. a 16. října V souvislosti s mezinárodní ekonomickou a finanční krizí vyjádřila Rada odhodlání postupovat ve vzájemné shodě a komplexním způsobem s cílem chránit evropský finanční systém i jednotlivé vkladatele. Také mimo jiné znovu potvrdila cíl dosáhnout do konce tohoto roku celkové dohody o balíčku v oblasti energetiky a změny klimatu. Dosáhla dohody o urychlení činnosti, pokud jde o energetickou bezpečnost. Přijala Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu. Pokud jde o vnější vztahy, Evropská rada zhodnotila provádění dohody ze dne 8. září ze strany Ruska týkající se stažení vojsk, celkové situace v Gruzii a vztahů Evropské unie s východními sousedy. Rovněž zaznamenala analýzu výsledků irského referenda o Lisabonské smlouvě a rozhodla se k této otázce vrátit v prosinci. Evropská rada dále potvrdila složení Reflexní skupiny pro diskusi o budoucnosti Unie. Zasedání ve dnech 11. a 12. prosince Evropská rada schválila Plán evropské hospodářské obnovy odpovídající zhruba 1,5 % HDP Evropské unie (zhruba 200 miliard EUR). Tento plán představuje společný rámec úsilí vyvinutého členskými státy a Evropskou unií s cílem zajistit jeho soudržnost a dosáhnout maximálního účinku. Evropská rada rovněž dosáhla shody o legislativním balíčku týkajícím se změny klimatu a energetiky. Tento zásadní průlom umožní Evropské unii dodržet náročné závazky, které si dala v roce 2007 v této oblasti, a být i nadále hnací silou při hledání celosvětové ambiciózní a souhrnné dohody v Kodani v roce 2009. Evropská rada také svými konkrétními rozhodnutími ukázala vůli dát nový podnět evropské bezpečnostní a obranné politice, a lépe tak reagovat na nové výzvy týkající se bezpečnosti. Také diskutovala o bodech, které reagují na obavy vyjádřené u příležitosti irského referenda, a stanovila postup, který má umožnit, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost před koncem roku 2009. 6.1.4. Komise Souhrn výsledků řízení za rok 2007 Komise dne 4. června zveřejnila souhrn o výsledcích řízení za rok 2007 (971). Schválením tohoto shrnutí přijímá Komise politickou odpovědnost za řídící činnost svých generálních ředitelů a vedoucích útvarů a opírá se při tom o výroční zprávy o činnosti a prohlášeních učiněných těmito osobami. Strategické plánování a stanovení programů pro rok 2009

(971)

CS

KOM(2008) 338 (Úř. věst. C 10, 15.1.2009).

178

CS

Komise jako první krok v ročním programovacím cyklu přijala dne 13. února roční strategii politiky pro rok 2009 (972), která má tento rok zvláštní důležitost vzhledem k plánovaným institucionálním změnám. Dne 5. listopadu předložila Komise svůj legislativní a pracovní program na rok 2009 (973). Vzhledem k tomu, že se Evropa potýká s finanční a hospodářskou krizí, mezi hlavní priority pro rok 2009 patří udržitelná sociální a hospodářská reforma jako součást obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, integrovaný přístup k migraci a provedení opatření v oblasti energetiky a změny klimatu. Prioritou je dát občana do popředí. Komise se rozhodla posílit komunikační politiku a vyvinout úsilí o zjednodušení a snížení správní zátěže jako součást cíle zlepšování právní úpravy. Pokud jde o Evropu jako globálního partnera, Komise bude věnovat zvláštní pozornost procesu rozšiřování, rozvoji evropské perspektivy pro země západního Balkánu, východního partnerství a Unie pro Středomoří v rámci evropské politiky sousedství. Bude usilovat o posílení transatlantického partnerství s USA a bude nadále pracovat na dosažení dohody o obchodu se Světovou obchodní organizací a snažit se o dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Legislativní činnost Komise se během roku sešla ke 43 zasedáním. Předložila 420 návrhů směrnic, nařízení a rozhodnutí a 10 doporučení. Rovněž předložila 318 sdělení a zpráv, 9 zelených knih a 1 bílou knihu. Kromě nových iniciativ, zahájení diskusí, programů a akčních plánů, stejně jako pokračování v zahájených akcích, které Komise přijala v rámci svého pracovního programu pro rok 2008, zahrnují tato celková čísla rovněž návrhy aktů běžného řízení a také návrhy na kodifikaci stávajících právních aktů. Vztahy s vnitrostátními parlamenty Dne 6. května přijala Komise třetí výroční zprávu o vztazích s vnitrostátními parlamenty (974). Analyzovala v ní pokrok v dosahování hlavních cílů v průběhu roku 2007, například návštěv členů Komise v parlamentech nebo většího ohledu na názory parlamentů při výkonu jejich institucionálních kompetencí. V roce 2008 Komise dále pokračovala v plnění cílů předložených v únoru 2005, například díky účasti na zasedáních stálých zástupců vnitrostátních parlamentů, účasti na vysoké úrovni na zasedáních Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (975) (COSAC) a účasti na společných zasedáních vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, která posledně jmenovaný uspořádal, nebo vydáním informačního zpravodaje. Útvary Komise předávají od září 2006 všechny nové návrhy a konzultační dokumenty všem vnitrostátním parlamentům a odpovídají na stanoviska těchto parlamentů podle platného postupu (976).

(972) (973) (974) (975) (976)

CS

KOM(2008) 72 (Úř. věst. C 207, 14.8.2008). KOM(2008) 712. KOM(2008) 237. Místopředseda Franco Frattini v Lublani v únoru, komisař Janez Potočnik v Brdu (Slovinsko) v květnu, komisařka Benita Ferrero-Waldnerová v červenci v Paříži a místopředseda Jacques Barrot v listopadu v Paříži. KOM(2006) 211 (Úř. věst. C 176, 28.7.2006) a SEK(2006) 1252.

179

CS

V roce 2008 obdržela Komise asi 200 stanovisek v rámci tohoto postupu („Barrosova iniciativa“). Bylo zahájeno asi 114 postupů zmocnění a 10 zjednodušených postupů; 76 stanovisek bylo zcela kladných. Bylo vydáno 27 stanovisek v souvislosti se dvěma novými kontrolami subsidiarity prováděnými v rámci COSAC: 12 stanovisek k návrhu změny rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu (977) – záporné bylo pouze stanovisko dolní sněmovny parlamentu Spojeného království, a to pokud jde o dodržování zásady subsidiarity; 5 dalších sněmoven požádalo Komisi o objasnění určitých otázek souvisejících s odůvodněním tohoto rozhodnutí, pokud jde o zásadu subsidiarity; 5 parlamentů poukázalo na problematický vztah s Úmluvou Rady Evropy o předcházení terorismu. Zhruba 15 stanovisek se týkalo návrhu zavedení zásady rovného zacházení se všemi osobami – 14 stanovisek se vyjádřilo kladně k dodržování zásady subsidiarity; záporné stanovisko vydal pouze český senát. Asi 173 ostatních stanovisek se týkalo různých dokumentů Komise. Nejméně tři vnitrostátní parlamenty se vyjádřily k těmto dokumentům Komise: návrhy v oblasti přeshraničního poskytování zdravotní péče a kontroly stavu SZP, revize systému pro obchodování s emisemi oxidu uhličitého a podpora obnovitelných zdrojů energie, roční politická strategie na rok 2009 a sdělení s názvem „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“. Některé druhé komory parlamentů jsou velmi aktivní: český senát, německá Spolková rada (Bundesrat), francouzský senát a britská Sněmovna lordů jsou autory 54 ze 200 stanovisek vydaných vnitrostátními parlamenty. Aktivní byly i další parlamenty, mezi nimi švédský Riksdag, dánský Folketing a portugalské Assembleia da República. Počet parlamentů, které pravidelně vedly rozsáhlý dialog s Komisí, se oproti roku 2007 zvýšil. Vnitrostátní parlamenty se kromě toho více soustřeďovaly na strategické dokumenty, jež byly často na programu Rady (viz výše). Personální politika a řízení lidských zdrojů V roce 2008 čítaly útvary Komise 19 796 stálých pracovních míst a 366 dočasných pracovních míst v rámci provozního rozpočtu a 3 828 stálých pracovních míst v rámci rozpočtu na výzkum (1 957 pro přímé akce a 1 871 pro nepřímé akce). Kromě toho existuje 1 913 stálých pracovních míst a 177 dočasných pracovních míst v úřadech spadajících pod Komisi. Počet pracovních míst v agenturách Komise se zvýšil na 4 163 úředníků a dočasných zaměstnanců v regulačních agenturách a ve společných podnicích a na 326 dočasných zaměstnanců ve výkonných agenturách. V rámci výměny pracovníků bylo k 1. prosinci 2008 umístěno nebo uvolněno mimo Komisi 22 úředníků tohoto orgánu. V útvarech Komise pracuje také 1 149 národních odborníků. V roce 2008 se dalších 340 úředníků z členských států mohlo seznámit s fungováním Komise díky programu vzdělávání. 6.1.5. Soudní dvůr a ostatní soudy Jmenování k Soudnímu dvoru V roce 2008 byl soudcem Soudního dvora jmenován Jean-Jacques Kasel. (977)

CS

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV (Úř. věst. L 164, 22.6.2002).

180

CS

Jmenování k Soudu prvního stupně V roce 2008 byl soudcem Soudu prvního stupně jmenován Kevin O’Higgins. Zaměstnanci soudů Útvary Soudního dvora, Soudu prvního stupně a Soudu pro veřejnou službu čítaly k 31. prosinci 1 455 stálých pracovních míst a 438 dočasných pracovních míst. Judikatura Soudního dvora a Soudu prvního stupně (978) V institucionální oblasti je třeba zdůraznit tři rozsudky Soudního dvora: • Ve věci Komise v. Rada (979) (rozsudek ze dne 20. května) Soudní dvůr objasňuje určení hranice mezi Smlouvou o ES a druhým pilířem Smlouvy o Evropské unii (společnou zahraniční a bezpečnostní politikou) při výběru správného právního základu pro určitý akt. Konstatuje, že opatření přijatá v boji proti šíření ručních palných a lehkých zbraní a opatření mající za cíl zabránit nestabilitě rozvojových zemí mohou přispívat k omezení a snížení překážek hospodářského a sociálního rozvoje uvedených zemí. Soudní dvůr tedy ruší rozhodnutí Rady, které se opírá o ustanovení SZBP, přičemž dotčená opatření rovněž spadají do pravomoci přiznané Smlouvou o ES. • Ve spojených věcech Kadi v. Rada a Komise (980) (rozsudek ze dne 3. září) Soudní dvůr zdůrazňuje, že přezkum platnosti všech aktů Společenství, které provádí Soudní dvůr a které spadají do jeho pravomoci, z hlediska základních práv je výrazem ústavní záruky vyplývající ze Smlouvy o ES. Soudní dvůr ruší rozsudky Soudu prvního stupně, rozhoduje sám a vyslovuje se zejména k právu obhajoby. Přestože orgány Společenství neměly povinnost, aby dotčeným osobám sdělily důvody nebo aby jim daly možnost vyjádřit se před prvotním zápisem jejich jmen na seznam osob a subjektů, jejichž prostředky a finanční aktiva jsou zmrazeny, měly tak učinit v přiměřené lhůtě po zavedení těchto opatření. • Ve spojených věcech Švédsko a Turco v. Rada (981) (rozsudek ze dne 1. července) Soudní dvůr zkoumá podmínky pro zpřístupnění právních stanovisek, která jsou součástí legislativního postupu, veřejnosti. Podle Soudního dvora právě transparentnost, umožňující otevřenou diskusi o sporných názorech, přispívá k lepší účasti občanů v rozhodovacím procesu, jakož i k větší legitimitě, účinnosti a odpovědnosti orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému. Zpřístupnění takového stanoviska by mohlo být odmítnuto pouze například v případě, že je skutečně poškozen zájem nějakého orgánu žádat o právní stanoviska a obdržet nezávislá, objektivní a úplná stanoviska. V oblasti občanství a volného pohybu osob si zvláštní pozornost zaslouží tři rozsudky Soudního dvora:

(978) (979) (980) (981)

CS

Podrobnější shrnutí judikatury lze nalézt na internetové stránce právní služby Komise na portálu Europa. Věc C-91/05. Spojené věci C-402/05 P a C-415/05 P. Spojené věci C-39/05 P a C-52/05 P.

181

CS

• Ve věci Feryn (982) (rozsudek ze dne 10. července) Soudní dvůr objasňuje rozsah ochrany poskytované právem Společenství proti diskriminaci z důvodu rasy nebo etnického původu a uvádí, že skutečnost, že zaměstnavatel veřejně prohlásí, že nepřijme zaměstnance určitého etnického nebo rasového původu, představuje sama o sobě přímou diskriminaci při náboru do zaměstnání, přičemž taková prohlášení mohou skutečně odradit některé uchazeče od toho, aby se přihlásili, a tudíž představují překážku jejich přístupu na trh práce. • Ve věci Coleman (983) (rozsudek ze dne 17. července) Soudní dvůr objasňuje působnost zákazu přímé diskriminace na základě zdravotního postižení podle směrnice 2000/78/ES, která stanoví právní rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání. Konstatuje, že zákaz uvedený ve směrnici se vztahuje nejen na zaměstnance, který je zdravotně postižen, ale i na zaměstnance, který zdravotně postižen není, je však obětí nepříznivého zacházení kvůli zdravotnímu postižení, kterým trpí jeho dítě, jemuž poskytuje značnou část péče, jakou stav dítěte vyžaduje. • Ve věci Mayr (984) (rozsudek ze dne 26. února) Soudní dvůr rozpracovává judikaturu v oblasti rovného zacházení s muži a ženami a podrobněji se zabývá zákazem dát výpověď těhotným zaměstnankyním ve smyslu směrnice 92/85/EHS. S přihlédnutím k nejranějšímu datu, kdy lze hovořit o těhotenství v případě oplodnění in vitro, nebylo možno uplatňovat ochranu, jestliže oplodněná vajíčka nebyla dosud přenesena do dělohy ženy. V oblasti hospodářské soutěže a státních podpor Soudní dvůr ve věci Bertelsmann a Sony Corporation of America v. Impala (985) (rozsudek z 10. července) upřesňuje požadavky na odůvodnění a na důkazy dostačující k přijetí rozhodnutí o spojování podniků a ruší rozsudek Soudu prvního stupně. V oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti ve třech rozsudcích vynesených ve zrychleném řízení (PPU) – Rinau (986) (rozsudek ze dne 11. července), Santesteban Goicoechea (987) (rozsudek ze dne 12. listopadu) a Kozłowski (988) (rozsudek ze dne 17. července) – Soudní dvůr poskytuje důležitá vodítka pro výklad rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (Kozłowski a Santesteban Goicoechea) a nařízení Brusel IIa, pokud jde o podmínky výkonu soudního rozhodnutí nařizujícího navrácení dítěte neoprávněně zadržovaného v jiném členském státě (Rinau). V oblasti životního prostředí Soudní dvůr prostřednictvím rozsudku ve věci Commune de Mesquer (989) (rozsudek ze dne 24. června), vyneseného po havárii tankeru Erika, znovu objasňuje výklad pojmu „odpad“ v právu Společenství a souhlasí, že ropné látky vypuštěné do moře v důsledku havárie lodi, které byly smíšeny s vodou, jakož i s usazeninami, a byly rozneseny podél pobřeží členského státu, představují odpad ve smyslu směrnice 75/442/EHS o odpadech. Dále zkoumá podmínky odpovědnosti za náklady spojené s odstraněním odpadu.

(982) (983) (984) (985) (986) (987) (988) (989)

CS

Věc C-54/07. Věc C-303/06. Věc C-506/06. Věc C-413/06 P. Věc C-195/08 PPU. Věc C-296/08 PPU. Věc C-66/08. Věc C-188/07.

182

CS

6.1.6. Účetní dvůr Výroční zpráva Evropského účetního dvora Dne 18. července byla vydána první výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2007. Cílem této iniciativy je přiblížit Účetní dvůr evropským občanům a podporovat transparentnost a odpovědnost. Je součástí ambiciózní komunikační politiky tohoto orgánu. Výroční zpráva o plnění rozpočtu Evropské unie Výroční zpráva Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (990) byla zveřejněna dne 10. listopadu. Poprvé od zavedení účetnictví na akruální bázi vydal Účetní dvůr ke konsolidované účetní závěrce výrok bez výhrad. Výrok k uskutečněným operacím zůstává v hlavních rysech podobný výroku loňskému: ačkoli většina plateb, které Účetní dvůr kontroluje, je prováděna v souladu s pravidly, Účetní dvůr přesto zjišťuje, že platby konečným příjemcům, například zemědělcům nebo navrhovatelům projektů, kteří řídí projekty financované z prostředků EU, vykazují příliš vysokou míru chyb. Účetní dvůr konstatuje, že je třeba zlepšit systémy dohledu a kontroly, a doporučuje zjednodušit právní předpisy. Zvláštní zprávy Zvláštní zprávy, které v roce 2008 Účetní dvůr zveřejnil, se týkaly: • procesu vyřizování a schvalování žádostí o pomoc a hodnocení velkých investičních projektů za programová období 1994–1999 a 2000–2006, spolu s odpověďmi Komise (991); • závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ) (992); • Fondu solidarity Evropské unie: jak rychle, efektivně a pružně funguje? (993); • provádění režimu kvót v odvětví mléka a mléčných výrobků v členských státech, které k Evropské unii přistoupily 1. května 2004 (994); • agentur Evropské unie (995); • podpory Evropské komise na obnovu po cunami a hurikánu Mitch; • programu Inteligentní energie na období 2003–2006; • účelnosti podmíněnosti jako politiky; • účinnost podpory Evropské unie v oblastech svobody, bezpečnosti a práva ve prospěch Běloruska, Moldavska a Ukrajiny;

(990) (991) (992) (993) (994) (995)

CS

Úř. věst. C 286, 10.11.2008. Úř. věst. C 81, 1.4.2008. Úř. věst. C 103, 24.4.2008. Úř. věst. C 153, 18.6.2008. Úř. věst. C 185, 22.7.2008. Úř. věst. C 238, 17.9.2008.

183

CS

• řízení podpory Evropské unie určené na operace související s veřejným skladováním obilovin; • rozvojové pomoci ES zaměřené na zdravotnické služby v subsaharské Africe. Zvláštní výroční zprávy Zvláštní výroční zprávy vypracované Účetním dvorem v roce 2008 se týkaly účetních závěrek různých orgánů a agentur Evropské unie za rozpočtový rok 2007. Stanoviska V roce 2008 vydal Účetní dvůr stanoviska k různým legislativním návrhům, jako jsou například: • návrh změny finančního nařízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví; • návrh změny nařízení Euratom týkajícího se systému vlastních zdrojů Společenství (996); • návrh změny nařízení, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení o výsadách a imunitách Společenství (997); • finanční nařízení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy; • návrh nařízení Rady, kterým se mění pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství. 6.1.7. Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor se během roku sešel na devíti plenárních zasedáních, na nichž vydal 189 stanovisek na základě povinných nebo nepovinných konzultací; 45 stanovisek bylo vydáno z vlastní iniciativy. V roce 2008 Výbor oslavil za účasti mnoha evropských osobností 50. výročí. Všichni mluvčí zdůraznili roli, jakou hraje výbor od svého založení, kdy spočívala v zastupování sociálních partnerů, až do současnosti, kdy se stal mostem mezi občanskou společností a orgány EU. Činnosti výboru se v průběhu roku také účastnilo několik členů Komise. V říjnu bylo obměněno vedení Výboru. Novým předsedou byl zvolen Mario Sepi, který vystřídal Dimitrise Dimitriadise. Místopředsedy se stali Irini Ivoni Pariová (zodpovědná za komunikaci) a Seppo Kallio (zodpovědný za různé záležitosti včetně rozpočtové skupiny). Prioritami pro rok 2008 bylo posílení participativní demokracie, obnova produktivních struktur evropské společnosti prostřednictvím Lisabonské strategie, a také uplatňování práv poskytovaných evropským sociálním modelem v praxi. Zvolený předseda Výboru zavedl

(996) (997)

CS

Úř. věst. C 192, 29.7.2008. Úř. věst. C 199, 5.8.2008.

184

CS

nový postup pro seskupení stanovisek podle témat, aby se zamezilo opakování diskusí na stejné téma. Na zasedání 17. a 18. září se hovořilo o budoucnosti Výboru. Někteří jeho členové vyjádřili přání, aby Výbor získal političtější charakter, což považují za nezbytnou podmínku k tomu, aby se k jeho práci více přihlíželo. Také byli toho názoru, že stanoviska jsou často příliš dlouhá, ne vždy srozumitelná a nepředávají se dostatečně rychle. Rovněž navrhli, aby byla opětovně vytvořena skupina sekčních ředitelů s cílem lépe vybírat stanoviska, která Výbor vydává. Předmětem diskuse byly i vztahy s dalšími orgány: byla podtržena absence zpětné vazby od ostatních orgánů, jakož i nejasná konzultativní role Výboru. Někteří členové také prohlásili, že skutečná práce začíná až po přijetí stanoviska a že je potřeba pečlivě ověřovat, jak je práce Výboru šířena. Na zasedání ve dnech 9. a 10. července si Výbor vytvořil nové pole působnosti vytvořením Střediska pro sledování Lisabonské strategie, které bude fungovat do října 2010 a bude úzce spolupracovat s jeho sekcí ECO. V oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí přijal Výbor několik stanovisek. Týkala se mimo jiné postihů zaměstnavatelů státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (998) nebo boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů (999). Předmětem diskuse byla také flexikurita. V souvislosti s ní přijal Výbor stanovisko ohledně nového sociálního akčního programu, jehož cílem je podpořit sociální dialog, a stanovisko týkající se programu pro služby podnikům. Výbor dále v reakci na žádost slovinského předsednictví vydal stanovisko ke zlepšování situace mladých lidí na trhu práce (1000). Také se vyjádřil k otázkám energetiky a životního prostředí. Například ve stanovisku k využívání energie z obnovitelných zdrojů vyzdvihl, že podíl energií z těchto zdrojů musí být ve střednědobém až dlouhodobém výhledu výrazně vyšší než cíl ve výši 20 %, kterého má být dosaženo do roku 2020. Ve stanovisku k udržitelné výrobě elektrické energie z fosilních paliv Výbor vyjádřil znepokojení nad nedostatkem finančních zdrojů ve střednědobém až dlouhodobém výhledu. Mimo jiné vyjádřil nesouhlas s myšlenkou provádět na vnitrostátní úrovni aukce emisních kvót a povinně věnovat 20 % příjmů na opatření ke snížení emisí CO2. Ve stanovisku k energetické účinnosti Výbor vyjádřil politování nad tím, že členské státy včas nepředložily národní akční plány pro tuto záležitost, a připomněl, že je nezbytné zapojit občanskou společnost. 6.1.8. Výbor regionů V roce 2008 Výbor předložil na pěti plenárních zasedáních 54 stanovisek, z toho tři průzkumná stanoviska. Schválil tři usnesení a sedm stanovisek z vlastní iniciativy. Mezi priority Výboru patří: reforma rozpočtu Evropské unie; balíček pro energii a změnu klimatu; cíle Lisabonské strategie; podpora politiky soudržnosti a evropské sdružení pro územní spolupráci; kulturní rozmanitost; politika sousedství; víceúrovňové řízení a subsidiarita.

(998) (999) (1000)

CS

Úř. věst. C 204, 9.8.2008. Úř. věst. C 211, 19.8.2008. Úř. věst. C 204, 9.8.2008.

185

CS

Vedení Výboru bylo obměněno na 73. zasedání ve dnech 6. a 7. února. V souladu se zásadou střídání byl novým prezidentem zvolen Luc Van den Brande a prvním místopředsedou se stal Michel Delebarre. Výbor rovněž zvolil dvacet čtyři místopředsedů a dalších členů předsednictva, jakož i předsedů politických skupin. Pokud jde o otázky rozpočtu, Výbor na 74. zasedání ve dnech 9. a 10. dubna odsouhlasil 9,2% navýšení rozpočtu, především s ohledem na rozvoj činností týkajících se subsidiarity (součást předběžného návrhu rozpočtu na rok 2009). Při této příležitosti Výbor rovněž vyjádřil přání účastnit se diskuse o reformě evropského rozpočtu. Výbor regionů se po celý rok aktivně podílel na podpoře úlohy územních jednotek. Například lze uvést, že ve stanovisku k evropskému seskupení pro územní spolupráci (1001) vyjádřil silnou podporu procesu správy věcí veřejných, který umožňuje tento nový nástroj rozvíjet v oblasti územní soudržnosti. Ve stanovisku k zelené knize o městské dopravě (1002) poukázal na potřebu lepší integrované politiky zaměřené na životní prostředí, územní plánování a mobilitu. Ve stanovisku k řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (1003) Výbor připomněl územním samosprávám, že je důležité dosáhnout cílů stanovených v rámcové směrnici o vodě. Výbor dále prohlásil, že je možné přinést přidanou hodnotu evropské přístavní politice (1004), pokud se podaří vyřešit otázku rovnováhy mezi hospodářskými aspekty a obavami souvisejícími s životním prostředím. Výbor také přijal stanovisko k aktivnímu začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce (1005) a stanovisko o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (1006), které připomíná úlohu orgánů územní správy při integraci vyloučených osob. Dále Výbor přijal předběžné stanovisko o mnohojazyčnosti (1007), v němž se vyjadřuje k situaci v bilingvních regionech a k uznání menšinových jazyků. Předseda Komise a její ostatní členové se mimo jiné aktivně podíleli na činnosti Výboru a během roku bylo uspořádáno několik jednání „strukturovaného dialogu“. 6.1.9. Evropská centrální banka Evropská centrální banka pokračovala ve vedení měnové politiky směřující k udržení stability cen v eurozóně. Zajištěním stability cen přispívá měnová politika k podpoře růstu a zaměstnanosti v eurozóně. Aby předešla rozsáhlým druhotným účinkům a zamezila rizikům, která ohrožují střednědobou cenovou stabilitu, zvýšila Rada guvernérů dne 3. července hlavní úrokovou sazbu ECB o 25 bazických bodů na 4,25 %. Vzhledem k tomu, že se výhled cenové stability poté zlepšil, snížila Rada guvernérů mezi 8. říjnem a 31. prosincem hlavní úrokovou sazbu ECB o 175 bazických bodů. Snížení hlavní úrokové sazby dne 8. října bylo provedeno v koordinaci s pěti dalšími centrálními bankami. Stejného dne Rada guvernérů také oznámila změny v nástrojích cenové politiky spočívající ve zmenšení koridoru pro dvě stálé facility z 200 bazických bodů na

(1001) (1002) (1003) (1004) (1005) (1006) (1007)

CS

Úř. věst. C 257, 9.10.2008. Úř. věst. C 172, 5.7.2008. Úř. věst. C 172, 5.7.2008. Úř. věst. C 172, 5.7.2008. Úř. věst. C 257, 9.10.2008. Úř. věst. C 257, 9.10.2008. Úř. věst. C 257, 9.10.2008.

186

CS

100 bazických bodů a v přijetí nabídkového řízení s pevnou sazbou, s plným přidělením za úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace. V průběhu roku došlo ke změně některých prvků provádění měnové politiky ECB s cílem pomoci bankovnímu sektoru odolat otřesům na finančních trzích. Za prvé, Rada guvernérů oznámila za účelem normalizace peněžních trhů s eurem obnovení dlouhodobějších refinančních operací, jejichž splatnost je tři měsíce, a to v únoru, březnu a červenci, a přikročila k provedení doplňkových dlouhodobějších refinančních operací se splatností šest měsíců v dubnu a červenci, jakož i k mimořádné refinanční operaci oznámené v září. Dne 4. září Rada guvernérů rozhodla o obnovení všech dlouhodobějších refinančních operací a dne 7. října byla částka určená pro doplňkové dlouhodobější refinanční operace se splatností šest měsíců zvýšena z 25 na 50 miliard EUR. Dne 15. října Rada guvernérů oznámila, že ve všech těchto operacích se bude pokračovat až do března 2009 a že provede čtyři doplňkové dlouhodobější refinanční operace se splatností šest měsíců. Pro lepší poskytování likvidity rozšířil Eurosystém v říjnu seznam subjektů, které se mohou účastnit rychlých nabídkových řízení (postup normálně používaný pro operace jemného dolaďování), a seznam aktiv způsobilých k zajištění pro úvěrové operace Eurosystému. Za druhé, Rada guvernérů oznámila celkem osm operací na posílení likvidity v dolarech, a to v rámci dočasného systému nabídkových řízení sjednaného s Federálním rezervním systémem. Splatnost těchto operací, které měly původně splatnost dvaceti osmi dní a byly každá ve výši deset miliard USD, byla prodloužena a částka na tyto operace byla postupně zvyšována, až dosáhla celkové hodnoty nepřekračující 110 miliard USD. ECB kromě toho 29. září posílila likviditu v dolarech zdvojnásobením částky na dočasné opatření v podobě vzájemné výměny deviz (swapová linka), provedené ve spolupráci s Federálním rezervním systémem, na 240 miliard USD, a to do 30. dubna 2009. Dne 13. října ECB oznámila, že bude provádět všechny takové operace s pevnou sazbou a s úplným přidělením, a Federální rezervní systém oznámil, že zvýší částku na „swapové linky“, aby pokryl všechny potřeby financování v dolarech. V neposlední řadě ECB provedla spolu s dalšími centrálními bankami opatření s cílem usnadnit přístup k likviditě. Při plnění svých základních úkolů v oblasti měnové politiky a udržování stability finančního systému ECB nadále zachovávala transparentnost své měnové politiky zveřejňováním hospodářských analýz, na nichž staví svá rozhodnutí, na pravidelných tiskových konferencích pořádaných prezidentem ECB, prostřednictvím měsíčního zpravodaje a dalších publikací a proslovů členů Rady guvernérů. V souladu se statutární povinností ECB vydávat zprávy předstoupil její prezident čtyřikrát před Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu a na jednom plenárním zasedání před Evropský parlament. Rovněž vystoupil na společném zasedání Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, kde se vyjádřil k rámci Evropské unie pro zachování finanční stability. Čtyři další členové Rady ředitelů také předstoupili před Evropský parlament, a to pětkrát. Na základě žádosti slovenských orgánů přezkoumala ECB v konvergenční zprávě, která byla zveřejněna dne 7. května, rozsah, v jakém tento členský stát splňuje podmínky požadované pro přijetí eura. Dne 28. května byla na žádost slovenských orgánů přeceněna střední parita slovenské koruny vůči euru v evropském mechanismu směnných kurzů II, a to o 17,6472 %. S ohledem na konvergenční zprávy vypracované ECB a Evropskou komisí a na návrh Komise přijala Rada rozhodnutí, kterým se ke dni 8. července ruší výjimka udělená Slovensku a kterým ho opravňuje přijmout euro ke dni 1. ledna 2009. Společně s Národní bankou Slovenska provedla ECB přípravy nezbytné pro vstup této banky do Eurosystému a zejména zorganizovaly společnou komunikační kampaň o eurových bankovkách a mincích. ECB

CS

187

CS

rovněž sledovala zajištění úspěšného a harmonického přechodu Kypru a Malty na hotovostní euro. Co se týče platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry, Eurosystém dne 19. května úspěšně převedl všechny vnitrostátní centrální banky a různé skupiny uživatelů systému Target na systém Target2. Vzhledem k pozitivním reakcím ze strany evropských centrálních depozitářů cenných papírů k zahájení služby Target2-Securities (T2S) a vzhledem ke stanoviskům, jež vyjádřila Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), Rada guvernérů dne 17. července oficiálně zahájila projekt T2S, který umožní harmonizované vypořádání obchodů s cennými papíry v peněžních prostředcích centrální banky v Evropě, a oznámila zahájení projektu CCBM2 (Collateral Central Bank Management), tedy společné platformy pro řízení zajištění pro Eurosystém. Systémy Target2, T2S a CCBM2 se vzájemně doplňují a společně tvoří „trojúhelník pro řízení likvidity“. Aby mohly být jejich synergie ještě lépe využity, Eurosystém započal zkoumat možnosti zavedení jednotného portálu pro Eurosystém (ESI) určeného na zjednodušení přístupu k těmto třem službám. ECB rovněž úzce spolupracovala s Komisí v rámci přípravných prací na zavádění nástroje SEPA (jednotná oblast pro platby v eurech), a to díky úspěšnému zahájení používání nástroje SEPA pro platby převodem a rámce SEPA pro platby kartou, které proběhlo v lednu 2008. V září ECB a Komise vyzvaly Evropskou radu pro platby, aby pokročila na cestě k zahájení systému přímého inkasa nástroje SEPA. ECB nadále působila v oblasti obezřetnostního dohledu a finanční stability a zajišťovala sledování a analýzu hlavních událostí v bankovním a finančním odvětví a pokrok finanční integrace v eurozóně. Také zveřejnila druhé číslo své výroční publikace nazvané „Finanční integrace v Evropě“. Tato zpráva zahrnuje soubor ukazatelů finanční integrace, které se každého půl roku zveřejňují na internetové stránce ECB. ECB nadále rozvíjela rámec spolupráce mezi centrálními bankami a dalšími orgány dohledu. V oblasti řízení a řešení krizí ECB aktivně přispívala k úvahám vedeným na úrovni Společenství s cílem posílit stávající opatření týkající se řízení a řešení finančních krizí přeshraničního charakteru, a to zejména tím, že se stala stranou memoranda o porozumění o spolupráci mezi orgány finančního dohledu, centrálními bankami a ministerstvy financí Evropské unie v oblasti přeshraniční finanční stability, jež vstoupilo v platnost dne 1. června. Mimoto zveřejnila dokumenty z konference, kterou uspořádala v roce 2007 a jejíž témata byla spojená s prováděním zátěžových testů a organizací simulačních cvičení finančních krizí. ECB rovněž přispěla k dalšímu rozvoji finanční regulace, zejména tím, že se ve veřejné diskusi uspořádané Komisí vyjádřila k návrhu právních předpisů Společenství týkajících se ratingových agentur. ECB zcela naplnila očekávání vyjádřená Radou ECOFIN v jejích třech plánech opatření přijatých s cílem čelit finanční krizi, zlepšit prostředky pro dohled nad finančním systémem a posílit prostředky Evropské unie v oblasti finanční stability a řízení krizí. Co se týče příspěvku ECB k problematice toho, jak čelit finanční krizi, ECB vypracovala dvě zprávy, jednu o zátěžovém testování rizika likvidity a pohotovostních plánech financování bank Unie a druhou o struktuře pobídek v souvislosti s bankovním modelem „originate-and-distribute“. První zpráva ukázala, že v oblasti zátěžového testování rizika likvidity a pohotovostních plánů ještě může být dosaženo značného pokroku, zatímco druhá zpráva představila opatření, která by mohla být přijata za účelem zmírnění střetu zájmů, jenž byl v souvislosti s modelem odhalen a jenž je považován za jeden z faktorů, které vedly k současné finanční krizi. V oblasti statistiky pokračovala ECB ve spolupráci s vnitrostátními centrálními bankami na rozvoji, shromažďování, sestavování a šíření velké škály statistických údajů potřebných pro provádění měnové politiky eurozóny, pro různé úkoly Evropského systému centrálních bank a stále více i pro další úkoly Evropské unie. V roce 2008 došlo ke zlepšení několika

CS

188

CS

statistických údajů: jednalo se zejména o harmonizované ukazatele konkurenceschopnosti zemí eurozóny, statistiky týkající se krátkodobých evropských cenných papírů a statistiky týkající se sektorového členění držby nástrojů zahrnutých do agregátu M3. V dubnu ECB zveřejnila na svých internetových stránkách „rámec ECB pro hodnocení kvality údajů“ a „postupy pro zajištění kvality v rámci statistických činností ECB“, jež stanoví hlavní zásady a kvalitativní prvky, na kterých má být vytváření statistik založeno. Rada guvernérů rovněž přijala nový právní rámec na zlepšení dostupnosti statistik, jenž se týká zejména měnových otázek, úrokových sazeb, převodu úvěrů a sekuritizace úvěrů, a schválila provedení studie na úrovni eurozóny týkající se finanční situace a spotřeby domácností v eurozóně. Po úspěšném zavedení eurobankovek v roce 2002 ECB pokračovala v přípravě druhé série, která má být v průběhu několika let postupně vydávána, a nadále pečlivě sledovala případy padělání eura, jež se od zavedení prvních sérií eurobankovek i v roce 2008 udržely na nízkých hodnotách. ECB se aktivně účastnila činností značného počtu evropských a mezinárodních institucí a organizací. Prezident Euroskupiny a člen Komise se účastnili zasedání Rady guvernérů. Prezident a viceprezident ECB se účastnili zasedání Euroskupiny, která si uchovala významnou úlohu fóra umožňujícího vést otevřený a neformální strategický dialog mezi ECB, ministry financí zemí eurozóny a Komisí. V rámci oslav uspořádaných při příležitosti desátého výročí ECB se v jejím sídle ve Frankfurtu uskutečnilo zasedání Euroskupiny. ECB rovněž úzce spolupracovala s orgány Evropské unie, co se týče vnitrostátních prováděcích opatření přijatých v souvislosti se společným rámcem zásahů veřejného sektoru na záchranu bankovního odvětví, který schválily hlavy států eurozóny dne 12. října. ECB přispěla především ke stanovení podmínek, za jakých jsou státy oprávněny ručit za pohledávky bank a provádět rekapitalizaci těchto bank. ECB rovněž přispěla k činnostem skupiny na vysoké úrovni De Larosière zabývající se přeshraničním bankovním dohledem. Na mezinárodní úrovni, a to zejména ve spolupráci s OECD, MMF, Fórem pro finanční stabilitu, skupinou G7, guvernéry bank skupiny G10 a G20, se ECB aktivně podílela na úvahách o budoucí mezinárodní finanční architektuře. Mimoto ECB nadále posilovala dvoustranný a vícestranný politický dialog s významnými centrálními bankami, který se týkal vyspělých a rozvíjejících se tržních hospodářství a hlavních hospodářství sousedních regionů Unie; dále vypracovala programy spolupráce s centrálními bankami Egypta, Ruska a Srbska. V roce 2008 ECB vydala 92 stanovisek k legislativním návrhům Komise a členských států, které spadají do její oblasti působnosti. Jedná se o dosud nejvyšší počet, jenž se ve srovnání s ročním průměrem od roku 1998 více než zdvojnásobil (v průměru 42 stanovisek za rok). Důvodem tohoto zvýšení je zčásti počet konzultací týkajících se přijetí opatření vnitrostátní stabilizace, která jsou určena na ochranu stability vnitrostátních finančních systémů. Rok 2008 byl rokem desátého výročí založení ECB. Přehled činností, které tato banka v průběhu daných deseti let provedla, a budoucích výzev je uveden ve zvláštním červnovém vydání měsíčního zpravodaje ECB. 6.1.10. Evropská investiční banka Úlohou skupiny EIB je přispívat prostřednictvím financování udržitelných investic k prosazování cílů obecné politiky Evropské unie. Strategické směry, jež schválila Rada guvernérů v roce 2005 a jejichž cílem je „podstoupit zvýšená, avšak řízená rizika a jejich prostřednictvím přinést přidanou hodnotu politikám

CS

189

CS

Evropské unie“, vedly banku k provedení důležitých změn jak na úrovni nabídky jejích finančních produktů, tak na úrovni organizační struktury. Následující plány činnosti banky přizpůsobovaly cíle tak, aby byl tento nový směr zohledněn. Plán činnosti banky, jenž byl schválen na období 2009–2011, předpokládá intenzifikaci úvěrových aktivit a dalších konkrétních opatření, která by měla zmírnit dopad hospodářské krize a současné finanční krize. Aby bylo dosaženo těchto vyšších úvěrových cílů, Radě guvernérů byl předložen návrh, jehož záměrem je urychlit navýšení kapitálu původně plánované na rok 2010. Upsaný kapitál EIB by tak dosáhl výše 232 miliard EUR. Šlo by tedy o navýšení o 67 miliard EUR. V členských státech Unie bylo vymezeno šest strategických prioritních cílů: hospodářská a sociální soudržnost, zavádění ekonomiky založené na znalostech, která nahrazuje cíl na podporu inovací, rozvoj transevropských sítí, ochrana a zlepšování životního prostředí a podpora udržitelných společenství, podpora malým a středním podnikům a podpora bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energie. EIB kromě toho působí i v partnerských zemích Unie, a to v souladu s mandátem k poskytování úvěrů, který Rada obnovila v prosinci 2006. V roce 2008 Evropská investiční banka poskytla finanční prostředky v celkové výši 57,6 miliardy EUR. V členských státech Evropské unie dosáhla částka uskutečněných operací výše 51,5 miliardy EUR. Finanční prostředky poskytnuté ve dvanácti nových členských státech představovaly 8,2 miliardy, což znamená 16 % celkové činnosti v rámci Evropské unie. V partnerských zemích Unie dosáhly poskytnuté finanční prostředky výše 6,1 miliardy EUR: • 3,5 miliardy EUR v zemích, které jsou v předvstupní fázi (1008); • 170 milionů EUR v zemích, které jsou východními sousedy (1009); • 1,3 miliardy EUR v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP); • 561 milionů EUR v zemích AKT a v jižní Africe; • 469 milionů EUR v Latinské Americe a v Asii. K financování své úvěrové činnosti banka umístila přibližně 60 miliard EUR na mezinárodní kapitálové trhy a vydala 247 dluhopisů ve 22 měnách, z čehož se v případě čtyř měn jednalo o syntetické emise. Výroční zpráva EIB za rok 2008 bude zveřejněna na jejích internetových stránkách po zasedání Rady guvernérů v červnu 2009.

(1008) (1009)

CS

Kandidátské země (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Chorvatsko, Turecko) a možné kandidátské země (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo – tak, jak je vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1244 (1999)). Východní Evropa (Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina), jižní Kavkaz (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie) a Rusko.

190

CS

6.1.11. Agentury Regulační agentury Dne 11. března přijala Komise sdělení nazvané „Evropské agentury – cesta vpřed“ (1010). Toto sdělení se zabývá místem regulačních agentur v záležitosti evropské správy věcí veřejných a navrhuje zřízení interinstitucionální pracovní skupiny s cílem dospět ke společnému postoji orgánů vůči regulačním agenturám. Evropský inovační a technologický institut (1011) Dne 11. března byl nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut, založen nový subjekt Společenství. Cílem institutu je přispívat k udržitelnému evropskému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti podporou inovační kapacity členských států a Společenství. Sídlo tohoto subjektu se nachází v Budapešti. Výkonné agentury V roce 2008 bylo prodlouženo funkční období Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele až od 31. prosince 2015 a její úkoly byly rozšířeny na ochranu spotřebitele a vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin. Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace řídí od roku 2008 síť Komise na podporu malých a středních podniků, iniciativy pro ekologické inovace (které jsou součástí nového rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) a program Marco Polo. Mandát Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť byl rozšířen na programy transevropských sítí v oblasti dopravy pro období 2007–2013. Mandát Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast byl rozšířen na programy MEDIA II, TEMPUS a také na projekty ICI (projekty spolupráce v oblastech vzdělávání a mládeže s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy). 6.1.12. Legislativní činnost Spolurozhodování V roce 2008 Komise vypracovala 117 návrhů spadajících do procesu spolurozhodování. K části z nich Parlament a Rada připojily svůj podpis nebo došly k předběžné shodě o podpisu. Jedná se o 144 dokumentů, z nichž se většina projednávala již před 1. lednem 2008. Velký počet návrhů (116) byl schválen v prvním čtení, a to včetně 23 dokumentů, které byly projednávány ve výborech (viz níže). Přestože mezi návrhy, jež nemusely být postoupeny do druhého čtení, převládají návrhy technické povahy a kodifikace, jsou mezi nimi i témata, se (1010) (1011)

CS

KOM(2008) 135 (Úř. věst. C 202, 8.8.2008). Viz kapitola II, oddíl 2, část „Vzdělávání, výchova a učení“ – „Evropský inovační a technologický institut“ této zprávy.

191

CS

kterými je dobře obeznámena i široká veřejnost, jako je například program výzkumu a vývoje pro zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií, Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010), řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, využití Vízového informačního systému podle Schengenského hraničního kodexu, provádění evropských družicových navigačních programů (Galileo a EGNOS), akční program pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus), zřízení nástroje rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích („potravinový nástroj“) a bezpečnost hraček. Na konci roku orgány v prvním čtení odsouhlasily čtyři dokumenty z ambiciózního balíčku ke změnám klimatu/energii a dva další související dokumenty (emise oxidu uhličitého u lehkých užitkových vozidel a jakost paliv). Interinstitucionální spolupráce byla tento rok posílena tím, že byla v prvním čtení uzavřena jednání týkající se 23 základních aktů, které musely být neprodleně přizpůsobeny rozhodnutí ze dne 17. července 2006 (o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi), a to s cílem zavést do nich nový regulativní postup s kontrolou. Čtyři z těchto 23 aktů byly součástí tzv. omnibusů, což jsou nařízení, jež sdružují a současně mění několik desítek nástrojů. Tímto způsobem se má docílit praktického a systematického průběhu úpravy a napomáhat účinnějšímu a rychlejšímu posuzování ze strany zákonodárců. Ve dvou čteních bylo schváleno 21 legislativních návrhů. Toto konstatování opět svědčí o politické vůli zákonodárců shodnout se na důležitých a citlivých dokumentech, a vyhnout se tak dohodovacímu řízení. Je třeba se zmínit o uzavření dokumentů týkajících se například smluv o spotřebitelských úvěrech, vnitřního trhu poštovních služeb, odpadů, norem environmentální kvality v oblasti vodní politiky a dočasného pracovního poměru. K dohodovacímu řízení došlo v případě sedmi dokumentů. Jedná se o stanovení společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectví uzavřených dne 11. ledna a šest dokumentů námořního balíčku uzavřených v prosinci po více než třech letech vyjednávání. O těchto šesti dokumentech bude hlasováno ve třetím čtení v březnu 2009 a zároveň se bude hlasovat o dalších dvou dokumentech tohoto balíčku, jež jsou výsledkem kompromisu a o nichž by se mělo hlasovat ve druhém čtení (beze změn). Projednávání ve výborech Na základě čtyř legislativních návrhů nazvaných „omnibus“, které Komise předložila na konci roku 2007 a na začátku roku 2008, se Parlament a Rada shodly, že provedou v přiměřené lhůtě obecnou úpravu nového regulativního postupu s přezkumem zavedeného v červenci 2006. Dvě nařízení byla přijata a zveřejněna v roce 2008 (1012), u dvou zbývajících nařízení došlo v zásadě k dohodě a budou oficiálně přijata na začátku roku 2009. Celkem bude tedy novému postupu přizpůsobeno téměř 250 základních aktů. Komise mimoto uzavřela s Evropským parlamentem novou dvoustrannou dohodu, co se týče provádění projednávání ve výborech (dohoda (1013) podepsaná dne 3. června). Tato dohoda

(1012) (1013)

CS

Nařízení (ES) č. 1103/2008 (Úř. věst. L 304, 14.11.2008) a (ES) č. 1137/2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008). Úř. věst. C 143, 10.6.2008.

192

CS

nahrazuje dohodu uzavřenou v roce 2000. Modernizuje stávající ustanovení a zohledňuje změny provedené na základě nového regulativního postupu s přezkumem. Od 1. dubna byl zřízen nový rejstřík pro předkládání a předávání veškerých dokumentů předložených Evropskému parlamentu v rámci projednávání ve výborech. Tento moderní nástroj významným způsobem přispívá k posílení účinnosti a transparentnosti projednávání. Zpráva o činnostech výborů za rok 2007 (1014) byla Komisí přijata dne 15. prosince. Statistické údaje Legislativní akty, které byly v roce 2008 přijaty, zrušeny nebo pozbyly platnosti, mohou být spočítány na základě průzkumu provedeného v aktualizované databázi EUR-Lex. 6.1.13. Evropský inspektor ochrany údajů Evropský inspektor ochrany údajů je nezávislým orgánem dozoru, jehož cílem je chránit osobní údaje a soukromí a prosazovat uplatňování osvědčených postupů v orgánech a institucích Evropské unie. Za tímto účelem inspektor dne 14. května zveřejnil souhrnnou zprávu týkající se zajištění souladu evropských orgánů s nařízením o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (1015). Navíc vydal několik vyjádření a stanovisek například ke změně směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (dne 10. dubna) nebo k závěrečné zprávě kontaktní skupiny na vysoké úrovni mezi Evropskou unií a Spojenými státy o výměně informací, právu na soukromí a ochraně osobních údajů (dne 11. listopadu). Dne 15. května byla zveřejněna výroční zpráva o činnosti za rok 2007. Obecné reference a další užitečné odkazy • Evropský parlament: http://www.europarl.europa.eu/news/public/default_cs.htm • Evropský veřejný ochránce práv: http://www.ombudsman.europa.eu/home.faces • Rada Evropské unie: http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?lang=cs • Zasedání Evropské rady: http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?lang=cs&id=432&mode=g • Evropská komise:

(1014) (1015)

CS

KOM(2008) 844. Nařízení (ES) č. 45/2001 (Úř. věst. L 8, 12.1.2001).

193

CS

http://ec.europa.eu/index_cs.htm • Stránka členů Komise: http://ec.europa.eu/commission_barroso/index_cs.htm • Roční politická strategie Komise: http://ec.europa.eu/atwork/programmes/index_en.htm • Soudní dvůr, Soud prvního stupně a Soud pro veřejnou službu: http://curia.europa.eu/cs/transitpage.htm • Judikatura Soudního dvora a Soudu prvního stupně: http://ec.europa.eu/dgs/legal_service/arrets/index_en.htm • Účetní dvůr: http://eca.europa.eu/portal/page/portal/eca_main_pages/home/ • Evropský hospodářský a sociální výbor: http://eesc.europa.eu/index_en.asp • Výbor regionů: http://cor.europa.eu/ • Evropská centrální banka: http://www.ecb.eu/home/html/index.en.html • Evropská investiční banka: http://www.bei.org/?lang=en • Agentury: http://europa.eu/agencies/community_agencies/index_cs.htm • Internetová stránka o postupu spolurozhodování: http://ec.europa.eu/codecision/index_cs.htm • Rejstřík postupů projednávání ve výborech: http://ec.europa.eu/transparency/regcomitology/registre.cfm?CL=en • Databáze EUR-Lex: http://www.eur-lex.europa.eu/cs/index.htm

CS

194

CS

• Evropský inspektor ochrany údajů: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/site/mySite/lang/cs/pid/1/ Kapitola VII Rozpočet a finanční činnosti 7.1.1. Plnění rozpočtu na rok 2008 Rozpočet na rok 2008 byl schválen Evropským parlamentem dne 13. prosince 2007. K rozpočtu na rok 2008 bylo v průběhu rozpočtového roku přijato deset opravných rozpočtů. Rozdělení prostředků v rozpočtu po těchto opravách je uvedeno v příloze (barevné stránky) této zprávy. Plnění rozpočtu v roce 2008 se pohybovalo ve výši 128,3 miliard EUR v prostředcích na závazky (99,4 %) a ve výši 110,4 miliard EUR v prostředcích na platby (97,2 %), což odpovídá 1,02 %, resp. 0,88 % hrubého národního důchodu 27 členských států. 7.1.2. Příprava rozpočtu na rok 2009 Příprava rozpočtu Evropské unie na rok 2009 probíhala v roce 2008 takto: • předběžný návrh rozpočtu byl schválen Komisí dne 6. května (1016); • návrh rozpočtu byl vypracován Radou dne 17. července; • první čtení v Evropském parlamentu proběhlo ve dnech 20. až 23. října; • druhé čtení v Radě proběhlo dne 21. listopadu. 7.1.3. Přezkoumání rozpočtu Poté, co Komise předložila sdělení o přehodnocení rozpočtu 2008/2009 (1017), proběhla rozsáhlá veřejná konzultace, která byla ukončena dne 15. června. Všechny sektory společnosti (veřejný/vládní sektor, soukromý sektor, nevládní organizace, občané, univerzity/vědci a další) zaslaly přibližně 300 příspěvků. Tato konzultace, jakož i konference nazvaná „Reforma rozpočtu, změna pro Evropu“, jsou důležité pro přípravu přezkoumání rozpočtu. 7.1.4. Systém finanční transparentnosti V souvislosti s evropskou iniciativou pro transparentnost (1018) Komise dne 8. července přijala sdělení týkající se zveřejňování informací o finančních prostředcích poskytnutých příjemcům

(1016) (1017) (1018)

CS

SEK(2008) 514. SEK(2007) 1188. Viz kapitola I, oddíl 1, část „Transparentnost“ – „Transparentnost ve finančních záležitostech“ této zprávy.

195

CS

z fondů Společenství prostřednictvím centralizované správy, a to od rozpočtového roku 2007 (1019). 7.1.5. Audit a interní kontrola Dne 24. července Komise přijala výroční zprávu o interních auditech provedených v roce 2007 (1020) a předala ji orgánu udělujícímu absolutorium. Obecné reference a další užitečné odkazy • Přezkoumání rozpočtu: http://ec.europa.eu/budget/reform/index_en.htm • Systém finanční transparentnosti: http://ec.europa.eu/grants/search/index_en.htm Seznam orgánů a institucí Evropský parlament Generální sekretariát Centre européen, plateau du Kirchberg – BP 1601 2929 Luxembourg LUCEMBURSKO Tel. +352 4300-1 Rada Evropské unie Generální sekretariát Rue de la Loi 175 1048 Bruxelles BELGIE Tel. +32 22856111 Evropská komise Rue de la Loi 200

(1019) (1020)

CS

SEK(2008) 2242. KOM(2008) 499.

196

CS

1049 Bruxelles BELGIE Tel. +32 22991111 Soudní dvůr, Soud prvního stupně a Soud pro veřejnou službu Boulevard Konrad Adenauer 2925 Luxembourg LUCEMBURSKO Tel. +352 4303-1 Evropský účetní dvůr 12, rue Alcide de Gasperi 1615 Luxembourg LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 Evropský hospodářský a sociální výbor Rue Belliard 99 1040 Bruxelles BELGIE Tel. +32 25469011 Výbor regionů Rue Belliard 101 1040 Bruxelles BELGIE Tel. +32 22822211 Evropská investiční banka 100, boulevard Konrad Adenauer 2950 Luxembourg LUCEMBURSKO

CS

197

CS

Tel. +352 4379-1 Evropská centrální banka Kaiserstraße 29 60311 Frankfurt am Main NĚMECKO Tel. +49 691344-0 Evropský veřejný ochránce práv 1, avenue du président-Robert-Schuman BP 403 FR 67001 Strasbourg Cedex FRANCIE Tel. +33 388172313 Evropský inspektor ochrany údajů Rue Wiertz 60 1047 Bruxelles BELGIE Tel. +32 22831900 Decentralizované subjekty Evropské unie http://publications.europa.eu/code/cs/cs-390500.htm • Decentralizované agentury Společenství (1. pilíř) – Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) – Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) – Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) – Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) – Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) – Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

CS

198

CS

– Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (FRONTEX) – Evropská agentura pro obnovu (EAR) – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) – Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) – Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) – Evropská agentura pro železnice (ERA) – Evropský úřad pro dohled nad evropským GNSS (GSA) – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) – Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT) – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) – Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) – Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for energy) – Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) – Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) – Evropský inovační a technologický institut (EIT) – Evropský institut pro rovnost žen a mužů – Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) – Odrůdový úřad Společenství (CPVO) – Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) (OHIM) • Navrhované agentury Společenství (1. pilíř) – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů – Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (1021) • Agentury Evropské unie (2. a 3. pilíř) – Evropská obranná agentura (EDA) – Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) (1021)

CS

Tento nový úřad by rovněž převzal funkce Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací.

199

CS

– Evropská policejní akademie (CEPOL) – Eurojust (Evropská jednotka pro soudní spolupráci) – Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS) – Evropský policejní úřad (Europol) • Výkonné agentury – Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum – Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť – Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast – Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace – Výkonná agentura pro výzkum – Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele • Společné podniky – Společný podnik ARTEMIS (vestavěné počítačové systémy) – Společný podnik Clean Sky (letecká doprava) – Společný podnik ENIAC (nanoelektronika) – Společný podnik FCH (palivové články a vodík) – Společný podnik IIL (inovativní léčiva) – Společný podnik SESAR (uspořádání letového provozu)

CS

200

CS

ZPRÁVA KOMISE. Rapport général FINAL - Groupe 1

Recommend Documents