Zpracování ananasů jako strategie snížení chudoby ve vybraném mikroregionu Ghanské republiky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Zpracování ananasů jako strategie snížení chudoby ve vybraném mikroregionu Ghanské republiky Bakalářská práce

Autor: Michaela Garguláková Vedoucí práce: Ing. Samuel Antwi Darkwah, Ph.D. Brno, 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Samuelovi Antwi Darkwahovi, Ph.D. za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Mgr. Martinu Hrabálkovi za poskytnutí odborných konzultací, cenných rad a rovněž za velkou trpělivost, dále Dr. Danielovi Kwabena Twerefou a dalším pracovníkům University of Ghana za jejich pomoc a spolupráci během mé praktické stáže v Ghanské republice a respondentce paní Gladys, která mi věnovala svůj čas a dovolila nahlédnout do vlastního osobního života a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejichž pomoci bych ji mohla jen stěží dokončit.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne ...................................................... Podpis

Abstrakt GARGULÁKOVÁ, M.: Zpracování ananasů jako strategie snížení chudoby ve vybraném mikroregionu Ghanské republiky. Bakalářská práce. Brno, 2013. Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou zemědělských producentů ananasů v konkrétním mikroregionu Ghanské republiky. V literárním přehledu je obecně charakterizována funkce a postavení zemědělství, agrární trh, dále teorie komoditní vertikály, přidané hodnoty a popis komodity ananas. Druhá část nejprve uvádí úroveň životních poměrů v dané oblasti a poté analyzuje vývoj a strukturu ananasového odvětví v zemi včetně tendencí a procesů ovlivňujících komoditní vertikálu ananasu. V závěru je pak navržen vlastní investiční záměr na zpracování ananasů jako možnost zlepšení postavení drobných zemědělců v rámci komoditní vertikály a zvýšení životní úrovně daných subjektů. Klíčová slova: ananas, Ghanská republika, komoditní vertikála, redukce chudoby, přidaná hodnota

Abstract GARGULÁKOVÁ, M.: Processing of pineapples as a strategy of poverty reduction in selected micro-region in the Republic of Ghana. Bachelor thesis. Brno, 2013. This thesis deals with agricultural producers of pineapples in particular micro-region in the Republic of Ghana. There are generally characterized features and specifics of agriculture, an agrarian market, theory of the commodity chain, value-added and pineapple commodity in the review of the literature. The second part describes standards of living in the area. After that follows analysis of development and structure of the pineapple industry in the country, including trends and processes affecting pineapple commodity chain. In the conclusion, proposed investment plan for the processing of pineapples is designed as an opportunity to improve the position of small farmers in the commodity chain and to increase the standard of living of stakeholders. Key words: pineapple, Republic of Ghana, commodity chain, poverty reduction, valueadded

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE .............................................................................................. 7

2

METODIKA A LIMITY PRÁCE ............................................................................. 9 2.1

3

Finanční plán .................................................................................................... 10

2.1.1

Peněžní tok – cash flow ....................................................................................... 10

2.1.2

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic ..................................................... 11

2.2

Analýza bodu zvratu ........................................................................................ 14

2.3

SWOT analýza ................................................................................................. 14

2.4

PEST analýza ................................................................................................... 15

TEORETICKÁ VÝCHODISKA............................................................................. 16 3.1

Zemědělství a jeho funkce ............................................................................... 16

3.2

Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky ......................................... 17

3.3

Agrární trh a specifika jeho fungování............................................................. 19

3.3.1

Typy agrárních trhů ............................................................................................. 19

3.3.2

Změny postavení zemědělské produkce v systému výroby potravin ................. 20

3.4

Komoditní vertikála ......................................................................................... 21

3.4.1

3.5

Zemědělské produkty s přidanou hodnotou ..................................................... 22

3.5.1

3.6

Vliv navazujících fází zpracování a distribuce...................................................... 22

Význam industrializace ekonomiky ..................................................................... 23

Deskripce komodity ananas ............................................................................. 25

3.6.1

Základní charakteristika komodity se zaměřením na léčivé efekty .................... 25

3.6.2

Dělení komodity podle pěstovaných druhů ........................................................ 27

3.6.3

Pěstování ananasu .............................................................................................. 28

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 30 4

SOUČASNÁ SITUACE V GHANĚ A V OBLASTI AKUAPIM SOUTH

MUNICIPAL DISTRICT ............................................................................................... 30 4.1

Základní charakteristika Ghany ....................................................................... 30

4.2

Současná situace v Ghaně ................................................................................ 31

4.3

Základní charakteristika oblasti Akuapim South Municipal District ............... 32

4.3.1

Ekonomické charakteristiky ................................................................................ 33

4.3.2

Socio-demografické charakteristiky .................................................................... 34

ANALÝZA ANANASOVÉHO ODVĚTVÍ V GHANĚ ........................................ 36

5

5.1

Vývoj ananasového odvětví ............................................................................. 36

5.2

Odvětví ananasu v oblasti Akuapim South Municipal District ........................ 38

5.3

Struktura zemědělských pěstitelů ananasů ....................................................... 39

5.4

Komoditní řetězec ananasového odvětví ......................................................... 41

5.4.1

Produkční fáze ..................................................................................................... 41

5.4.2

Hlavní odbyt produkce drobných zemědělců ..................................................... 42

5.4.3

Podmínky na mezinárodním trhu........................................................................ 43

5.4.4

Podíl jednotlivých subjektů na konečném zisku ................................................. 44

NÁVRH INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU NA ZPRACOVÁNÍ ANANASŮ .............. 46

6

6.1

Popis investičního záměru................................................................................ 46

6.2

Umístění podniku ............................................................................................. 47

6.3

Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie ................................... 49

6.4

SWOT analýza ................................................................................................. 50

6.5

PEST analýza ................................................................................................... 51

6.6

Investiční a operační náklady, možné zdroje financování ............................... 52

6.6.1

Investiční náklady ................................................................................................ 52

6.6.2

Operační náklady................................................................................................. 54

6.6.3

Zdroje financování............................................................................................... 54

6.7

Finanční zhodnocení investičního záměru ....................................................... 55

6.8

Přínosy investičního záměru ............................................................................ 56

7

ZÁVĚR A DISKUZE .............................................................................................. 60

8

SEZNAM LITERATURY....................................................................................... 63

9

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK A PŘÍLOH ..................................... 70

10

PŘÍLOHY ............................................................................................................ 72

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

Rozvojové země jsou typicky závislé na zemědělství jako hlavní ekonomické činnosti, jež vytváří značnou část HDP a zaměstnává často i více než polovinu práceschopné populace. Jinak tomu není ani v Ghanské republice, kde zemědělství stále zůstává páteří národního hospodářství a pro venkovskou populaci představuje primární zdroj obživy. S postupným vývojem země se i daný sektor již značně rozvinul ze své původní samozásobitelské funkce. Většině zemědělských subjektů plynou příjmy z prodeje větší části produkce na trhu a někteří z nich se zaměřují také na komerční produkci méně tradičních plodin. Významný mezník v tomto směřování zemědělské produkce představuje Program strukturálních změn, který v 80. letech 20. století přijala vláda ve snaze diverzifikovat export a dosáhnout větší ekonomické liberalizace. Program znamenal zvýšení vládních finančních příspěvků do netradičních odvětví hospodářství, což způsobilo mimo jiné rozvoj ananasového odvětví. Díky příznivým klimatickým i půdním podmínkám v zemi se ananas brzy stal hlavním vývozním zemědělským artiklem Ghany hned po kakau a palmovém oleji. (Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2009: 5; Takane, 2004: 31) Počáteční velký boom pěstování ananasů a hlavně intenzivní nárůst jejich vývozů sice na počátku nového tisíciletí zaznamenal mírný pokles kvůli některým změnám požadavků na evropském trhu, i tak ale ananas zůstává především pro jižní oblast země důležitou komerční komoditou. Produkce ananasu je obecně považována za velmi profitabilní zemědělskou aktivitu, která je však v místních podmínkách doprovázena mnohými úskalími. Drobní zemědělci, na které se zaměřuje předkládaná práce, se potýkají především se špatnými a nevýhodnými odbytovými podmínkami na agrárním trhu. Protože nabídka ananasů ve většině ghanských regionů převyšuje poptávku, jsou zemědělci stavěni do pozice prostých příjemců výkupní ceny, jež se v posledních letech mírně snižovala. V rámci svého slabšího vyjednávacího postavení na trhu jsou farmáři obecně vystavěni značné nejistotě a kolísání výkupních cen. Hlavními subjekty vykupujícími ananasy od zemědělců jsou vývozní společnosti, které nabízejí nejvyšší výkupní ceny, dále potom zpracovatelské podniky a místní trhy, jež sice nabízejí nejnižší ceny, zato ale přijímají i produkci horší kvality. Ve snaze o prodej ananasů na evropský trh pěstují drobní zemědělci požadovanou kvalitní odrůdu ananasů, která je spojena s vyššími náklady na

7

produkci. Problémem se tedy stává fakt, že farmáři obvykle s nákupci produkce neuzavírají písemné dohody, tudíž nemají zajištěný trvalý a pravidelný odbyt své úrody. Pokud již není jejich produkce žádaná pro export, musejí prodat ananasy na lokální úrovni, kde je ovšem čekají nižší příjmy. Celkový zisk se potom pohybuje na velmi nízké úrovni, která ohrožuje zajištění základních potřeb rodiny. V rámci praktické části bakalářské práce bude na základě výše zmíněných existenčních problémů drobných pěstitelů ananasu analyzována možnost zlepšení jejich současného postavení prostřednictvím návrhu investičního záměru na zpracování ananasů. Zpracovatelský podnik bude umístěn do oblasti Akuapim South Municipal District, což je významný pěstitelský region ananasů. Lokalita byla vybrána na základě autorčina výzkumu v okolí vesnice Pokrom Nsabah realizovaného v rámci praktické stáže na zvýšení odborných kompetencí. Hlavní cíl bakalářské práce je následující: Analyzovat možnost aplikace přidané hodnoty ve venkovském prostoru prostřednictvím zpracování ananasů jako strategii zvýšení příjmů drobných pěstitelů ananasu a zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel ve vybraném regionu Ghanské republiky. Mezi vedlejší cíle práce patří: Analyzovat fungování agrárních trhů a zapojení zemědělských subjektů do širšího komplexu vztahů mezi subjekty působícími v rámci procesů od zemědělské prvovýroby až po distribuci finálního produktu konečnému spotřebiteli. Charakterizovat vybraný region, ve kterém bude aplikovaný investiční záměr, a popsat současnou socio-ekonomickou situaci místní populace. Analyzovat vývoj a produkci ananasového odvětví v Ghanské republice a v konkrétním regionu pro ověření možnosti implementace investičního záměru. Objasnit postavení drobných pěstitelů ananasu v Ghanské republice v komoditní vertikále ananasu v rámci mezinárodních vazeb a charakterizovat současné odbytové podmínky zemědělských subjektů. Vytvořit vlastní investiční záměr na zpracování ananasů. Vyhodnotit získané poznatky a formulovat závěry práce. 8

2

METODIKA A LIMITY PRÁCE

Metody používané v předkládané bakalářské práci se v literárním přehledu a v praktické části liší. V prvním celku byla stěžejní sekundární analýza dat a interpretace literárních pramenů za použití kritické analytické a deskriptivní metody. Předložená část v podstatě představuje literární rešerši, jež čerpá teoretické poznatky z odborné literatury. Klíčovým pramenem jsou zejména odborné publikace s tématikou agrárního sektoru, komoditních vertikál a tropického ovoce. V rámci praktické části bakalářské práce je využito především adekvátních statistických metod a matematických postupů pro analýzu, zpracování a vyhodnocení primárních dat získaných během praktické stáže v Ghanské republice. Terénní výzkum se zakládal na zúčastněném pozorování, řízených rozhovorech a přímé interakci se subjekty výzkumu. Úvahy, data a informace, které nejsou ve vlastní práci odcitovány či parafrázovány, se zakládají na sběru primárních dat v rámci výzkumu a vlastních zkušenostech autorky. Dále práce vychází z kritické analýzy údajů statistické databáze Organizace pro zemědělství a výživu, ze „Zprávy o průzkumu životní úrovně v Ghaně“ a dalších pramenů. Z důvodů nižšího počtu odborných literárních publikací vydaných na zpracovávané téma je využíváno spíše odborných internetových článků. Vzhledem k cizojazyčnosti většiny literárních a internetových pramenů se v textu mohou objevit odchylky od zdrojového materiálu či modifikace dat vlivem překladu. Kromě tradičních metod analýzy a syntézy, indukce a dedukce byly využity také finanční analýzy a metody hodnocení výnosnosti investic, a to při evaluaci rentability návrhu investičního záměru. Základem finančního plánu je výkaz peněžních toků, který je aplikován pro následnou kalkulaci čisté současné hodnoty, vnitřní míry výnosu, doby návratnosti a indexu ziskovosti. Dále je využita metoda analýzy bodu zvratu pro zjištění kritického množství produkce navrhovaného zpracovatelského podniku. Pro zhodnocení investičního prostředí je sestavena tzv. SWOT analýza a také analýza PEST, které obě slouží ke strategickému rozboru vlivů okolí na podnik. Autorka si je vědoma celé řady dalších statistických modelů a metod hodnocení efektivity podniku včetně možnosti sestavení rozsáhlého podnikového plánu, jichž je možno využít pro hodnocení investičního záměru. Vlivem omezeného rozsahu práce však bude analýza omezena na výše uvedené nástroje.

9

Podstatné je na tomto místě uvést, že daný investiční záměr navržený v závěru empirické části bakalářské práce byl vytvořen na základě podmínek v lokalitě v době výzkumu. Model tedy funguje právě v těchto podmínkách, přičemž v případě významných neočekávaných změn situace v oblasti (např. svržení vlády, pád měny) nemůže být garantován jeho budoucí vývoj.

2.1 Finanční plán Pro možnost kvalifikovaného rozhodnutí, zda realizovat předkládané investice, je nutné všechny poznatky z investičního záměru převést do ekonomické roviny a vypracovat finanční hodnocení dopadu realizace investice. (Scholleová, 2009: 31) Pro používání metod hodnocení investic je nezbytné znát předpovědi budoucích veličin, jež jsou generátorem budoucí hodnoty investice, a tedy i hodnoty celého podniku. Plán sumarizuje dílčí vstupní položky do výsledných peněžních toků plynoucích z investice v jednotlivých obdobích. Na základě peněžních toků bude zhodnocena rentabilita investic prostřednictvím základních hodnotících metod jmenovaných výše. (ibid.) 2.1.1 Peněžní tok – cash flow Rozdíl mezi peněžními příjmy (cash inflows) a peněžními výdaji (cash outflows) se označuje jako peněžní tok, častěji pak cash flow. „Z hlediska podnikového managementu je cash flow plán budoucího pohybu peněžních fondů podnikem v čase anebo rekapitulace minulého pohybu peněz.“ (Blaha a Jindřichovská, 2006: 44) Jedná se o vyjádření skutečných toků peněz a jejich zásob ve firmě, což je důležité pro finanční zhodnocení vložených investic, pro plánování rozvoje a hospodaření podniku; v podstatě je tedy cash flow kritériem veškerého rozhodování. Dále pak čisté peněžní toky slouží „k řízení likvidity podniku, časování kapitálových vstupů, investování nerozděleného zisku do expanze firmy, řízení výplaty dividend a řízení struktury investovaného kapitálu.“ (Blaha a Jindřichovská, 2006: 44 – 47; Synek, Kislingerová a kol., 2010: 250 − 252) Cash flow zároveň ukazuje tři oblasti činnosti firmy, jimiž pramení peněžní toky. Jde o provoz (výroba, prodej výrobků a služeb), s kterým souvisí výsledky provozní činnosti, dále investice (změny dlouhodobého majetku a jeho zdrojů) a v neposlední řadě finance,

10

jež zahrnují fondy plynoucí z použití úvěrů, společných akcií, splátek dluhů či placení dividend. (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 252) Pro zjištění peněžních toků se sestavuje samostatný výkaz, tzv. výkaz o cash flow, jenž lze vypočítat prostřednictvím dvou metod, přímé a nepřímé. Výsledky obou metod by měly být totožné. Pro účely práce byla využita častěji používaná nepřímá metoda, při které se vychází z hospodářského výsledku (čistého zisku), který se upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji a peněžními příjmy. Výsledkem je cash flow jako rozdíl příjmů a výdajů. (ibid.) 2.1.2 Hodnocení ekonomické efektivnosti investic Při hodnocení investičních projektů porovnáváme počáteční či postupně vynakládaný kapitálový výdaj na investici s efektem vstupní investice v podobě výnosu (příjmu); tímto posuzujeme výnosnost neboli rentabilitu investice. Přirozeně bude efektivní taková investice, jejíž budoucí výnosy převažují nad náklady na ni vynaloženými. Hlavní kritéria při posuzování investičních projektů tvoří již zmíněná výnosnost, dále rizikovost (stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaného výsledku) a v neposlední řadě likvidnost, tedy doba přeměny investice do peněžní podoby. (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 265; Hrdý a Horová, 2009: 91) Metody hodnocení investic lze rozčlenit do skupin podle dvou kritérií. „Jednak podle toho, zda berou do úvahy faktor času (dynamické metody) nebo ne (statistické metody) a dále podle toho, jaký efekt z investice berou za klíčový. Zde rozlišujeme kritéria finanční, jež jako efekt z investice berou očekávaný peněžní příjem nebo zisk z investice, a kritéria nákladová, která za efekt z investice považují úsporu nákladů.“ (Hrdý a Horová, 2009: 92) Mezi základní hodnotící metody patří především čistá současná hodnota, vnitřní míra výnosu, doba návratnosti a index ziskovosti, což jsou metody považující za klíčový finanční efekt z investice a respektující faktor času. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 63) Čistá současná hodnota (ČSH)1 Jedná se o nejpoužívanější metodu hodnocení investičních projektů. „Ukazuje, o kolik se vlivem investice zvýší tržní hodnota firmy, jinými slovy vyjadřuje celkový efekt vynaložené investice. Jedná se o absolutní, rozdílový ukazatel, jenž respektuje faktor 1

Anglicky Net Present Value (NPV) Anglicky Internal Rate of Return (IRR) 3 Diskontní sazba tedy představuje vnitřní výnosové procento. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 65). 4 11 Výpočet VVP se provádí nejčastěji pomocí metody iterace nebo prostřednictvím výpočtových vzorců 2

času a jako efekt z investice bere čistý peněžní příjem z investice.“ (Hrdý a Horová, 2009: 93) Hodnota každého hotovostního peněžního toku se pomocí diskontní sazby, jež je určena náklady kapitálu podniku, přepočítá na současnou hodnotu. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 63) Čistou současnou hodnotu tedy můžeme prostřednictvím vzorce definovat následovně: , kde

CF je očekávaná hodnota cash flow v období t, IN jsou náklady na investici, k jsou kapitálové náklady na investici (diskontní sazba), t představuje období 1 až n, n je doba životnosti investice a SHCF představuje současnou hodnotu cash flow.

(Synek, Kislingerová a kol., 2010: 273) Přijatelný pak bude takový projekt, jehož ČSH je pozitivní, tedy větší než nula, což znamená, že investice zvyšuje tržní hodnotu podniku. (Hrdý a Horová, 2009: 93) Vnitřní výnosové procento (VVP)2 Vnitřní výnosové procento neboli vnitřní míra výnosu respektuje stejně jako ČSH faktor času a za efekt považuje peněžní příjem z investice. Je definováno jako „taková diskontní sazba k3, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná jednorázovému kapitálovému výdaji, resp. diskontovaným kapitálovým výdajům.“ (Hrdý a Horová, 2009: 94) Jinak řečeno, jde o odhad diskontní sazby tak, aby ČSH byla nulová, což znázorňuje také vzorec4:

Podle tohoto kritéria by měly být realizovány investiční projekty, jejichž VVP je vyšší než náklady kapitálu nebo než minimální požadovaná výnosnost investice. Ta se 2

Anglicky Internal Rate of Return (IRR) Diskontní sazba tedy představuje vnitřní výnosové procento. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 65). 4 Výpočet VVP se provádí nejčastěji pomocí metody iterace nebo prostřednictvím výpočtových vzorců v programu Microsoft Office Excel či jiných uživatelských programech. 3

12

stanovuje podle průměrných nákladů kapitálu firmy nebo podle výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu. (Hrdý a Horová, 2009: 94; Jindřichovská a Blaha, 2001: 63) Index rentability (IR)5 Relativní ukazatel index rentability, často označovaný též jako index ziskovosti, rovněž uvažuje faktor času a také je pro něj efektem z investice peněžní příjem. Vypočítá se jako „podíl diskontovaných peněžních příjmů z investice a jednorázových (resp. diskontovaných) kapitálových výdajů.“ (Hrdý a Horová, 2009: 95) Rovnice pro jeho výpočet má následující tvar:

Jedná se o velmi užitečný nástroj pro klasifikaci projektů, protože umožňuje kvantifikovat množství hodnoty vytvořené na jednotku investice. Investiční záměr by měl být schválen, pokud je hodnota rovna nebo větší než jedna. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 68) Doba návratnosti (DN)6 Někdy se toto tradiční často používané kritérium hodnocení investic označuje také jako doba splacení. Vyjadřuje období (počet let), „za které tok výnosů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici.“ (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 272) Měří tedy čas do splatnosti investice, kdy se vrátí veškeré peníze do projektu vložené. (Jindřichovská a Blaha, 2001: 67) Stejně jako předchozí kritéria i doba návratnosti bere za efekt z investice peněžní příjem, ale na rozdíl od nich neuvažuje s faktorem času. (Hrdý a Horová, 2009: 95) Doba splacení se zjistí postupným načítáním ročních částek cash flow, dokud se kumulované částky cash flow nebudou rovnat investičním nákladům.7 Čím kratší je doba návratnosti, tím je investice lépe hodnocena, jelikož s sebou nese nižší riziko, má vyšší míru likvidity a váže tedy kapitál po kratší dobu. Přirozeně musí být doba návratnosti investice kratší než doba její životnosti, aby projekt mohl být akceptován. (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 272; Hrdý a Horová, 2009: 95)

5

Anglicky Profitability Index (PI) Anglicky Payback Period (PP) 7 Pokud by byli výnosy ve všech letech totožné, pak bychom dobu splacení zjistili dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých výnosů. (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 272) 6

13

2.2 Analýza bodu zvratu Analýza bodu zvratu (angl. Break even point analysis)8 stanovuje minimální objem produkce nezbytný k úhradě celkových nákladů, kdy podnik již není ztrátový, ale ještě nedosahuje zisku. (Fibírová a Šoljaková, 2005: 79; Synek, Kislingerová a kol., 2010: 48) Jinými slovy, „obrat z provozní ztráty do provozního zisku nastává při takové velikosti tržeb, která dovoluje při dané – konstantní – prodejní ceně výrobku právě pokrýt všechny fixní a variabilní náklady výroby a právě zde nastává bod zvratu, kdy provozní zisk je nulový.“ (Blaha a Jindřichovská, 2006: 100) Tento bod stanovíme jako průsečík přímky tržeb a přímky nákladů. Úpravou rovnice pro výpočet zisku získáme vzorec pro zjištění bodu zvratu (také mrtvý bod, bod krytí nákladů, bod zisku, kritický bod rentability, aj.):

(Synek, Kislingerová a kol., 2010: 48) Rozdíl mezi cenou a variabilními náklady se nazývá marže výkonu (m) neboli příspěvek výkonu na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku. (Fibírová a Šoljaková, 2005: 79) Jedná se o částku peněz, která zůstane z ceny výrobku po uhrazení jeho variabilních nákladů. (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 48) Má-li podnik stanovený určitý objem požadovaného zisku, pak je nezbytné z dosažené marže uhradit nejen fixní náklady, ale i požadovaný zisk. Vzorec nového objemu výroby má pak následující podobu:

(Synek, Kislingerová a kol., 2010: 48 − 49)

2.3 SWOT analýza Pro předvídání budoucího vývoje jakékoliv investice je nezbytné vymezit největší zdroje rizik a uvést eventuální opatření na jejich snížení. Ke znázornění rizik slouží SWOT analýza, a to především k posouzení kvality vnitřního a vnějšího prostředí. Jedná se o komplexní nástroj kvalitativního posouzení současného stavu a budoucích možností. (Kotrba a Foret 2009: 52) Metoda zahrnuje analýzu silných a slabých stránek

8

V některých publikacích se můžeme setkat také s označením Analýza nákladů, objemu a zisku (angl. Cost-volume-profit analysis) nebo Analýza bodu obratu (Synek, Kislingerová a kol., 2010: 48)

14

i příležitostí a hrozeb podniku. Odtud také pochází název analýzy, tedy podle prvních písmen anglických překladů slov (Doležal, Máchal a kol., 2009: 91): Strenghts – silné stránky (významné vlastnosti podniku, přednosti, díky kterým dosahuje firma úspěchu, je lepší než konkurence) Weaknesses – slabé stránky (nedostatky uvnitř podniku, které omezují budoucí rozvoj, slabiny, jež oslabují konkurenceschopnost firmy) Oportunities – příležitosti (externí skutečnosti existující nezávisle na podniku, budoucí možnosti rozvoje, příznivé okolnosti, jichž je možno využít) Threats – hrozby (na existenci podniku nezávislé okolnosti, možné ohrožení, potřeba jejich identifikace a učinění kroků k omezení působení). (Kotrba a Foret, 2009: 53)

2.4 PEST analýza PEST analýza slouží k rozboru makrookolí či makroprostředí, ve kterém podnik působí. Je důležitá pro rozpoznání trendů a změn, jež se firmy týkají, a také pro stanovení možné reakce na tyto podněty zvenčí. Za klíčové považuje analýza čtyři hlavní oblasti, které jsou zahrnuty v prvních písmenech slova PEST, tedy politicko-právní, ekonomické, sociální a technicko-technologické. (Blažková, 2007: 53) Politicko-právní faktory představují společensko-politický systém, ve kterém podnik hospodaří a který je ovlivněn politickou situací v zemi a rozložením politických sil. Ekonomické faktory jsou určovány makroekonomickou situací státu a jeho hospodářskou politikou. Podstatný je především vývoj HDP, úroveň nezaměstnanosti, inflace, výše úrokových sazeb a jiné. Socio-kulturní faktory představují vliv společenské kultury, sociální skladby populace země a kulturní zvyky. Technické a technologické faktory tvoří úroveň technologické vyspělosti státu, inovační prostředí a potenciál tvorby technologických změn. (Srpová, Řehoř a kol., 2010: 131)

15

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Tato kapitola představuje obecné teoretické východisko pro lepší porozumění navazující analýze konkrétního ghanského odvětví ananasů a s ním související komoditní vertikále. Zdůrazněna je zde rovněž role přidané hodnoty v rozvoji země, s kterou se pojí investiční záměr navržený v rámci praktické části bakalářské práce.

3.1 Zemědělství a jeho funkce Po většinu historie lidstva plnilo zemědělství nepostradatelnou úlohu produkce potravin a jiných surovin pro další zpracování, a bylo proto rozhodující ekonomickou aktivitou. V posledních letech však zemědělství nabylo také celou řadu dalších společenských významů, jež z něj tvoří multifunkční odvětví. (Boháčková a Brožová, 2010: 35) Nejčastěji se vymezují dvě základní funkce zemědělství: produkční a mimoprodukční, která se dále dělí na sociální, demografickou a ekologickou/environmentální, krajinotvornou. (Svatoš, 2009: 35; Boháčková a Brožová, 2010: 36) Produkční funkce zemědělství Produkce užitečných komodit je hlavní úlohou zemědělství ve všech světových ekonomikách. Ve vyspělých zemí se však již neomezuje jen na produkci potravin a potravinářských surovin, ale i dalších nepotravinářských plodin, což je možné především díky vysoké úrovni vyspělosti zemědělství. Nepotravinářské produkty a činnosti je možno rozdělit do následujících dimenzí (Svatoš, 2009: 36): -

Tradiční technické suroviny – do této skupiny patří textilní, kožedělné, tukové a farmaceutické suroviny.

-

Energetické plodiny a suroviny nahrazující neobnovitelné zdroje energie – kategorie zahrnuje paliva k produkci tepla, obnovitelné zdroje pohonných hmot a bioplyn, který nabývá na významu především v poslední době, kdy se rychle snižují zásoby ropy a dalších fosilních paliv.

-

Služby obyvatelstvu – jde o agroturistiku a přímý prodej výrobků a služeb jako doplňkový zdroj příjmů pro zemědělské subjekty. (ibid.)

Sociální a demografická funkce zemědělství Sociální úloha zemědělství bývá často chápána omezeně jen jako zdroj pracovních míst. V celistvém pojetí lze však rozlišit zejména tyto základní funkce (Svatoš, 2009: 38): 16

-

Pracovní příležitosti v zemědělství a navazujících odvětvích

-

Pracovní příležitosti ve venkovském prostoru

-

Sociální aktivity

-

Udržení osídlení. (ibid.)

Ekologická a krajinotvorná funkce zemědělství Přestože přirozená ekologická funkce zemědělství spočívá v péči o veřejné statky, kterými jsou zejména voda, půda a vzduch, při svém působení produkuje daný sektor také externality. Jejich dopad, ať už pozitivní či negativní, je významný, jelikož zemědělství i lesnictví hospodaří na rozsáhlých plochách. (Svatoš, 2009: 39; Boháčková a Brožová, 2010: 38) Intenzivní zemědělství se právě kvůli svému plošnému charakteru řadí mezi hlavní znečišťovatele životního prostředí. Za hlavní negativní dopady se považuje: znečištění půdy a vodních zdrojů chemickými látkami a pohonnými hmotami, kontaminace vodních zdrojů organickým znečištěním, rezidua chemikálií v potravinách, emise metanu a dalších plynů do ovzduší, eroze půd, snižování obsahu humusu v půdě, ohrožení zdrojů povrchových a spodních vod melioracemi a snižování biodiverzity. (Svatoš, 2009: 39) Na druhé straně má zemědělství spolu s lesnictvím také pozitivní vlivy. Jedná se o produkci kyslíku prostřednictvím fotosyntézy, vazbu oxidu uhličitého, filtraci vzduchu od prachu a dalšího znečistění. V neposlední řadě je zemědělství významným faktorem pro množství a kvalitu podzemní vody. (ibid.) Vzhledem k rozsahu možných dopadů zemědělství je třeba provozovat zemědělství trvale udržitelné, jež zdůrazňuje ochranu životního prostředí a nastolování rovnováhy v přírodě. (Boháčková a Brožová, 2010: 38)

3.2 Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky Je přirozené, že se úloha a pozice zemědělství v ekonomice v dlouhodobých dějinách lidstva měnila a děje se tak i dnes. V důsledku rozdílného vývoje jednotlivých světových oblastí se pak značně liší i pozice a význam zemědělství v rámci vyspělých zemí s rozvinutou ekonomikou a zemí rozvojových s méně výkonným hospodářstvím. Zatímco v podruhé jmenované skupině států má zemědělství nezastupitelnou úlohu 17

produkce potravin a zdroje pracovních míst, ve vyspělých zemích se pozice zemědělství postupně stále více oslabuje. (Boháčková a Brožová, 2010: 18) Pro posouzení ekonomického i sociálního významu sektoru zemědělství pro národní ekonomiku se používají následující indikátory: -

Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu

-

Podíl zemědělství na zaměstnanosti

-

Podíl zemědělství na investicích

-

Podíl zemědělství na zahraničním obchodu (Boháčková a Brožová, 2010: 20)

Ve všech národních ekonomikách bez rozdílu je zemědělství více či méně ovlivňováno různými faktory, jako je např. propojení s dalšími sektory. Mezi odvětví, jež mají prostřednictvím cen silné vazby na zemědělství, patří dodavatelská odvětví (zemědělské strojírenství, krmivářský a chemický průmysl, opravárenské služby, aj.) a odvětví odběratelská (potravinářský, chemický, kosmetický, kožedělný průmysl a další). Jinými faktory modifikujícími zemědělství přímo jsou politické zásahy státu či nadnárodních organizací. Nepřímo ovlivňuje zemědělství politika bank nebo zemědělské školství a výzkum. (Boháčková a Brožová, 2010: 18) Otázka začlenění zemědělství do národohospodářských struktur je předmětem odborné diskuze a jednotlivé názory na dané téma se poměrně významně liší. Podle klasického pohledu je zemědělství chápáno jako tradiční zemědělská produkce zahrnující pouze rostlinnou a živočišnou výrobu bez dalších navazujících či doplňujících činností. Tento názor již v současnosti není příliš rozšířený, protože se za podstatnou součást zemědělství považuje také lesní a vodní hospodářství, které společně se zemědělstvím tvoří agrární sektor. (Boháčková a Brožová, 2010: 19) Jiným možným pohledem je rozšíření agrárního sektoru o navazující odvětví a s tím související vazby. Nejčastěji se vymezuje agrárně-potravinářský komplex, který spojuje agrární sektor a potravinářský průmysl. (ibid.) Dalším rozšířením agrárního sektoru o dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství i potravinářství, jako je energetika, strojírenství či chemie, vzniká agrárně-průmyslový komplex. (Bečvářová, 2005c: 6) Za nejmodernější a nejnovější přístup reagující na současné globalizační procesy se považuje agrobyznys, jenž v sobě spojuje veškeré činnosti vztahující se k zemědělství

18

od dodavatelských odvětví vstupů pro produkci po distribuci finálních potravinářských výrobků spotřebitelům. (Bečvářová, 2001: 6)

3.3 Agrární trh a specifika jeho fungování Pro vymezení obecného pojmu trh existuje mnoho různých definic. Může být charakterizován jako oblast ekonomiky, v níž dochází prostřednictvím střetávání jednotlivých ekonomických subjektů ke směně zboží a stanovování tržní ceny. (Macáková, 2007) „Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací.“ (Bečvářová, 2001: 6) Fungování agrárního trhu je výrazně ovlivněno biologickým charakterem výroby, který způsobuje rozdíl mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem. Následkem je různá časová odezva poptávky a nabídky na signály trhu. Zatímco poptávka po potravinách okamžitě reaguje na ceny platné v daném období, nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob) je v krátkém období zcela nepružná a její nejkratší doba odezvy na změny ceny je určena délkou výrobního cyklu. (Bečvářová, 2005b: 14 − 15) 3.3.1 Typy agrárních trhů Zemědělské suroviny jsou v různém stupni zpracování směňovány na různých tržních úrovních. Aby mohla být rozpoznána případná tržní nerovnováha na kterékoliv z úrovní, je nezbytné analyzovat vývoj tržní situace v jednotlivých tržních rovinách, jež spojují komoditní vertikály lišící se předmětem směny dle stupně zpracování a prodávajícím a kupujícím. Podle toho lze na zemědělsko-potravinářském trhu rozlišit čtyři základní typy vazeb, které jsou následující (Svatoš a kol, 2009: 114): 1) Vazba naturální – výrobce je zároveň spotřebitelem komodity, proto nedochází ke směně. Tento vztah v současnosti není obvyklý, příkladem mohou být samozásobitelská hospodářství. (ibid.) 2) Trh surovino-potravinářský − prodávajícími jsou zemědělští výrobci, kteří prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování. Navazujícím 19

článkem jsou přímo spotřebitelé, kteří dále surovinu upravují do potravinářského výrobku. Typickým příkladem může být zemědělský producent prodávající své komodity, jako je ovoce, zelenina, vejce nebo brambory, na trhu či přímo na farmě. (ibid.) 3) Trh zemědělských výrobků – prodávajícími jsou opět zemědělští výrobci a kupujícími jsou zpracovatelské podniky, nákupní organizace nebo individuální zprostředkovatelé, jež se následně stávají na daném trhu prodávajícími. Daný typ vazby je rozhodující pro převážnou část komoditní struktury zemědělských výrobků, které jsou směňovány mezi zemědělskými a zpracovatelskými podniky. Hlavními komoditami obchodovanými tímto typem vazby je maso, mléko, cukrovka, většina obilí a olejnin a další. (Bečvářová, 2005b: 20) 4) Trh potravinářských výrobků – prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro zbylou rozhodující část pak obchodní podniky, které se stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům. Směna mezi potravinářskými a obchodními podniky se může uskutečnit přímo nebo prostřednictvím velkoobchodů, jež dále prodávají potravinářské výrobky podnikům v maloobchodní síti. (Svatoš a kol, 2009: 115) Dnes je právě prostřednictvím tohoto typu vazeb realizována většinová část finálních potravinářských výrobků, kdy obchodní podniky mají výrazný vliv na utváření cenových podmínek. (Bečvářová, 2005b: 20) 3.3.2 Změny postavení zemědělské produkce v systému výroby potravin Pro hospodářství vyspělých ekonomik je v současnosti charakteristický značný význam zprostředkovatelských subjektů, které tvoří prostřední článek mezi zemědělskými producenty a konečnými spotřebiteli. V tomto systému se přesouvají klíčové obchody na rozpracované či hotové potravinářské produkty z dříve dominantních primárních komodit. Zpracovatelské podniky, které realizují vyšší přidanou hodnotu, pak ovlivňují úspěšnost zemědělských subjektů na trhu. Posledních více než dvacet let jsou ve větší míře znatelné změny struktury zemědělských trhů, na kterých se až ze dvou třetin obchoduje s komoditami s vyšším stupněm zpracování, zatímco podíl primárních surovin na celkovém objemu obchodovaného zboží klesá. (Bečvářová, 2005b: 24 − 25) Ze změn ve světovém agrárním sektoru těží především rozvinuté země, v jejichž exportu převažují výrobky vyšší fáze zpracování, tedy cenově výhodnější produkty.

20

Daná vývozní struktura zajišťuje vyspělým zemím příznivější pozici z hlediska směnných relací mezinárodního obchodu. (Bečvářová, 2005b: 25) Rozvojové země mají vzhledem k podílu zemědělství na hrubém domácím produktu odlišné postavení na světových agrárních trzích. Značnou část jejich celkových vývozů tvoří zemědělské komodity, a to především v nezpracovaném stavu, což zhoršuje celkovou obchodní bilanci. Tyto země jsou pak čistými vývozci primárních surovin a čistými dovozci zpracovaných potravin. (ibid.)

3.4 Komoditní vertikála Pojem komoditní řetězec/vertikála, respektive potravinový řetězec, se používá pro označení komplexu výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a s tím souvisejících vzájemných vztahů mezi subjekty působícími v rámci procesů od zemědělské prvovýroby až po distribuci finálního produktu konečnému spotřebiteli. (Bečvářová, 2005b: 26) Jednodušeji řečeno se jedná o komplex činností od prvovýroby přes zpracování až po spotřebu. Obecně se rozlišuje mezi nabídkově a poptávkově orientovaným komoditním řetězcem. V tradičním nabídkově orientovaném modelu zastává rozhodující pozici v rámci vertikály fáze produkce zemědělských komodit. Producenti kontrolují odvětví, ovlivňují nabídku i chování navazujícího zpracovatelského průmyslu. Úlohou navazujících článků je zpracování veškeré vyrobené zemědělské produkce bez významnější možnosti ovlivnění rozsahu prvovýroby. (ibid.) V současné globalizované ekonomice však ve vývoji potravinového hospodářství ve stále větší míře převládá model poptávkově orientovaného komoditního řetězce, kdy kupující dominují hospodářství navzdory absenci vlastnictví půdy či výrobních vědomostí. (Kleemann, 2011) Právě strana poptávky určuje množství, cenu i kvalitu zemědělských produktů. Navazující články získávají primární postavení, ovlivňují celý komplexní systém od výroby po distribuci produktů, čímž snižují možnost zemědělských producentů prosadit se v daném systému, a oslabují tak pozici zemědělců na trhu. (Bečvářová, 2005a: 50)

21

3.4.1 Vliv navazujících fází zpracování a distribuce Dominance poptávkově orientovaného modelu potravinového řetězce ovlivňuje předpoklady úspěšnosti zemědělských subjektů na trhu. Tento systém vyžaduje mnohem pružnější přístup a zakládá úspěšnost všech článků vertikály, tedy i zemědělců, na vysoké informovanosti o situaci na trhu, schopnosti předvídat poptávku a okamžitě reagovat a určovat strategii pro krátké i dlouhé období. (Bečvářová, 2005b: 28) Koncentrace na straně subjektů operujících ve fázích zpracování a distribuce posiluje jejich vliv na rozhodování konečného spotřebitele, podporuje snahu o ovládnutí předvýrobních fází vertikály a urychluje procesy koncentrace a konsolidace v podnicích potravinářského průmyslu. Procesy koncentrace a konsolidace ovlivňují také ceny potravin a jejich strukturu. Z konečné ceny, za kterou je výrobek prodáván spotřebiteli na maloobchodní úrovni, profitují z většinové části články vertikály navazující na primární zemědělskou činnost. Zemědělské subjekty obdrží méně než jednu čtvrtinu finální ceny produktu. Podíl jednotlivých subjektů na ceně výrobku dokumentuje dominantní postavení fází zpracování, skladování, dopravy a distribuce, což zvyšuje riziko zneužití tržní síly na úrovni zemědělských prvovýrobců i spotřebitelů. (Bečvářová, 2005b: 28 − 32) Pro shrnutí by mělo být zkonstatováno, že „vliv velkých obchodních řetězců ve formování poptávky po potravinách neustále stoupá. V zájmu vyrovnání sil na agrárních trzích dochází nejen ke koncentraci podniků potravinářského průmyslu, ale zejména k urychlení procesů vzájemného propojování subjektů všech fází výroby, zpracování a distribuce potravin.“ (Bečvářová, 2005b: 32)

3.5 Zemědělské produkty s přidanou hodnotou Přidaná hodnota představuje dodatečnou hodnotu vytvořenou v určité fázi výroby nebo prostřednictvím zlepšení image výrobku a uvedení na trh. (Walia, 2007) Zemědělské produkty s přidanou hodnotou mají alespoň jednu z následujících charakteristik: -

Změna fyzického stavu nebo tvaru výrobku (např. mletí obilí na mouku)

-

Výroba komodity způsobem, zvyšujícím její hodnotu (např. ekologický produkt)

-

Fyzické oddělení zemědělské komodity nebo výrobku způsobem, který má za následek zvýšení hodnoty této komodity nebo výrobku. (Agricultural marketing resource center, 2013) 22

Jinak řečeno, přidaná hodnota v zemědělství je proces zvyšování hospodářské hodnoty, tržní ceny a spotřební přitažlivosti zemědělské komodity. (Walia, 2007) Ke změně surového

zemědělského

prostřednictvím

balení,

produktu zpracování,

na

výrobek chlazení,

s přidanou sušení

nebo

hodnotou

dochází

jiného

procesu.

(Matthewson, 2007) Podnikání v oblasti zvyšování hodnoty zemědělských produktů, tedy transformace činnosti z agrárního sektoru do průmyslového, může být definováno jako jakékoliv dodatečné úsilí zemědělských výrobců, které převyšuje požadavky tradiční komoditní výroby a které zvyšuje výnos na jednotku prodaného zboží. (Evans, 2007) Jedná se o alternativní produkci a marketingovou strategii, která vyžaduje lepší porozumění rychle se měnícímu potravinářskému průmyslu, otázkám bezpečnosti potravin, spotřebitelským preferencím a efektivnímu řízení. (Walia, 2007) Dané úsilí se ovšem vyplatí, neboť přidávání dodatečné hodnoty zemědělským produktům s sebou přináší vyšší výnosy, které následně iniciují příliv investic. Výsledkem je možnost vstupu na nové trhy, rozšíření odbytové sezóny a zvýšení povědomí o podniku a jeho činnosti. (Matthewson, 2007) Studie čtrnácti zemědělců z USA identifikovala deset klíčových aspektů k dosažení úspěchu při podnikání v zemědělství s přidanou hodnotou. Patří mezi ně založení nejprve malého podniku s postupným rozšiřováním, rozhodování na základě dobrých výsledků, vytvoření vysoce kvalitního produktu s poptávkově řízenou výrobou, začlenění celé rodiny, případně všech partnerů do problematiky podnikání, neustálé zvyšování informovanosti, plánování do budoucna, průběžné hodnocení výkonu podniku, vytrvalost a udržování dostatečných zásob kapitálu. (Matthewson, 2007) Podnikání v daném oboru je výbornou příležitostí pro malé zemědělce se zájmem o diverzifikaci produkce a prosazení se na nových trzích. Klíčem k úspěchu je nalézt mezeru na trhu, začít s drobným podnikáním, správně vyhodnotit veškerá rizika a sestavit dobrý podnikový plán. (ibid.) 3.5.1 Význam industrializace ekonomiky Dosažení vyšší úrovně rozvoje se ukázalo být neodmyslitelně spojeno s industrializací ekonomiky. Jeden kronikář kdysi napsal: „Otázkou není, zda je industrializace nezbytná pro rozvoj, ale pouze kdy a jakým způsobem se uskuteční.“ (Syrquin, 1988 v Cypher a Dietz, 2009: 271) 23

Tabulka č. 1: Závislost industrializace země a ekonomického růstu (roční procentuální nárůst HDP a průmyslu)

Průmysl

HDP

1980-1990 1990-2000 2000-2005 1980-1990 1990-2000 2000-2005 Východní Asie a Tichomoří Latinská Amerika a Karibik Blízký východ a severní Afrika Jižní Asie Subsaharská Afrika

8

10,9

9,2

7,5

8,4

8,2

0,6

3,2

1

1,1

3,4

1,9

4,1

3

2,9

3,1

4

4,1

7

5,6

6,8

5,6

5,2

6,4

1,1

1,6

4,4

1,9

2,2

4,3

Zdroj: Práce autorky podle Cypher a Dietz, 2009: 273

Z tabulky č. 1 je patrná úzká provázanost rozvoje průmyslu a výkonu hospodářství. Přestože data nepodávají informaci o intenzitě závislosti, podstatné je, že korelace mezi růstem hrubého národního produktu a tempem růstu průmyslového sektoru je ve všech případech pozitivní. V zemích s vyšším tempem růstu HDP je pak očividný rychlejší růst také průmyslu. Vždy, pokud klesá hodnota jedné z proměnných, klesne i druhá, podmíněnost sledovaných ukazatelů je tedy oboustranná. (Cypher a Dietz, 2009: 272) Vedle pozitivní vazby růstu průmyslu a HDP existují ještě další důvody pro transformaci ekonomiky. Země, které převážně produkují a exportují nezpracované suroviny a importují velké množství hotových výrobků, jsou velmi často vystavovány nestabilitě na světovém trhu a četným výkyvům ve výkupních cenách jejich exportního zboží. Z dlouhodobého hlediska jsou totiž ceny vyvážených suroviny významně nižší než ceny dováženého zboží s přidanou hodnotou. Industrializace je tedy nejenom způsob, jak zvýšit produktivitu domácí ekonomiky, což způsobí růst příjmů, ale také způsob, jak stabilizovat zahraniční obchod a přiblížit se tak modelu importu a exportu již rozvinutých zemí. (Cypher a Dietz, 2009: 273) Pro shrnutí poznatků tedy budou znovu krátce uvedeny dva hlavní klady průmyslové transformace. Zaprvé, industrializace přispívá k vyšší úrovni příjmů ve společnosti, a za druhé, industrializace vytváří výchozí bod pro strukturální přeměnu stávajícího paradigmatu importu a exportu. (ibid.)

24

3.6 Deskripce komodity ananas Tato podkapitola poskytuje nejprve obecný popis ananasu, na který navazuje deskripce jeho pozitivních účinků na zdraví člověka. Dále jsou představeny různé druhy ananasů a jednotlivé produkční fáze ananasu. 3.6.1 Základní charakteristika komodity se zaměřením na léčivé efekty Ananas comosus, ananas je přízemní víceletá bromeliovitá bylina, která v průměru dorůstá výšky 1,5 m. Tuhé, zelené, na okraji zubaté nebo celokrajné listy pevně svírající stonek měří 50 – 150 cm na délku. Na krátkém stonku vyrůstá ze středu listové růžice květenství obsahující až 200 listenů. Z celého květenství se pak vyvine jediné plodenství, na jehož vrcholu je hustý chomáč listů. Zralý plod má žlutavě zelenou až oranžovou barvu a kulatý nebo válcovitý tvar. Ananas obvykle dosahuje hmotnosti 1 – 3 kg a průměrné velikosti 15 cm na šířku a 25 cm na délku. Dužnina je vláknitá, má bílou až žlutooranžovou barvu, je šťavnatá a aromaticky voní. (Nowak a Schulzová, 2002: 127 − 128) Chemické složení ananasu a jeho výživové hodnoty závisí na odrůdě a pěstebních podmínkách. Z celého plodenství tvoří dužnina průměrně 65 – 70 %, slupka 20 – 25 %, 4 – 6 % terminální růžice a dalších 4 – 6 % stonek květenství. (Hušák, Táborský a Valíček, 1996: 30) Ananas průměrně obsahuje 85,8 % vody, 0,4 % bílkovin, 0,5 % vlákniny, 11,6 % sacharidů, 0,1 % tuků a 0,4 % minerálních látek. Jeho energetická hodnota je 205 kJ na 100 g dužniny. (Dlouhá, Richter a Valíček, 1995: 38) Nutriční hodnoty obsažené ve 100 g ananasu znázorňuje tabulka č. 2. Toto tropické ovoce obsahuje kromě biotinu a vitaminu B12 a E všechny vitamíny a 16 minerálních látek a stopových prvků. Má značné pozitivní léčivé efekty a je jedním z nejlepších přírodních léčiv. (Oberbeil a Lentzová, 2003: 16) Obzvláště významný je vysoký obsah enzymu Bromelain, který podporuje trávení a má také přírodní protizánětlivé účinky, hraje tak významnou roli při procesu hojení. Ananas obsahuje rovněž velké množství vitaminu C a vlákniny, což jsou látky podporující trávicí a imunitní systém. Nezanedbatelná je funkce regulace žláz, která může být prospěšná v případě onemocnění štítné žlázy. Celkově mohou být léčivé účinky ananasu shrnuty následovně: pomáhá při střevních poruchách, zvyšuje množství bílkovin v těle, pomáhá snižovat krevní tlak a odbourávat otoky, ulevuje slinivce břišní. Používá se také k předcházení nevolnosti, léčbě záškrtu a dalších infekcí. (Pineapple India, 2008; Oberbeil a Lentzová, 2003: 16)

25

Tabulka č. 2: Nutriční hodnoty ve 100 g ananasu

Vláknina

1,4 g

Cukry

9,5 g

Vitamín E

0,62 mg

Vitamín B6

0,111 mg

Vitamín B5

0,205 mg

Vitamín B3

0,495 mg

Vitamín B2

0,031 mg

Vitamín B1

0,079 mg

Vitamín C

37,2 mg

Tuky

0,12 g

Bílkoviny

0,54 g

Karbohydráty

13,2 g

Zinek

0,11 mg

Fosfor

10 mg

Železo

0,29 mg

Draslík

110 mg

Vápník

13 mg

Kalorie

50

Zdroj: Práce autorky podle Drgranny, 2011

Ananas původně pochází z oblasti jihovýchodní Brazílie, Paraguaje a severní Argentiny, odkud byl rozšířen také do střední Ameriky ještě v dobách před kolonialismem. Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem byla nová plodina brzy dovezena do Afriky a do roku 1 550 i do Indie. Dnes je pěstování ananasovníku rozšířeno v oblastech tropického podnebného pásu s průměrnými teplotami kolem 20 °C v noci a 30°C přes den. (McMahon, 2005) Ananas tvoří více než 20 % světové produkce tropického ovoce a spolu s banány tak představují nejdůležitější ovoce světa. Většina ananasu se konzumuje v čerstvém stavu přímo v pěstitelské zemi. Co se týče vývozu plodiny, pouhých 12 zemí poptává 90 % obchodované produkce čerstvých ananasů. První místo zaujímá USA, dále pak Francie, Japonsko, Belgie, Itálie, Německo, Kanada, Španělsko, Anglie, Jižní Korea, Nizozemsko a Singapur. (United Nations Conference on Trade and Development, 2012)

26

3.6.2 Dělení komodity podle pěstovaných druhů V současné době je známo více než 40 různých odrůd ananasu, ale pouze několik z nich má větší hospodářský význam. Z pomologického hlediska se dělí do tří základních skupin. Jedná se o Spanish, Queen a Cayenne, které budou spolu s novým hybridem MD2 nyní představeny. (Hušák, Táborský a Valíček, 1996: 30) Spanish Typická je bílá dužina plodu a pilovité okraje listů. Mezi nejvýznamnější odrůdy dané skupiny patří „Red Spanish“, pěstovaný především na Kubě, na Floridě a v Malajsii. Plodenství má průměrnou hmotnost 1 – 1,5 kg. Další odrůdou je „Sugar loaf“, který se pěstuje hlavně v tropických oblastech Ameriky. (Hušák, Táborský a Valíček, 1996: 31) Queen Queen má žlutou barvu plodenství a listy rovněž pilovité. (ibid.) Exportní výhodou je možnost delšího skladování po sklizni, protože podléhá zkáze později než jiné druhy. (Howard, 2013) Nejstarší odrůdou je „Queen“, jež se pěstuje převážně v jižní Americe. Plody jsou poměrně malé, o hmotnosti 0,9 – 1,2 kg, zato ale mají voňavou zlatě žlutou dužninu. (Hušák, Táborský a Valíček, 1996: 31) Cayenne Dužnina plodenství bývá žlutá, listy jsou celokrajné a hladké. Nejvýznamnější a nejrozšířenější odrůdou ananasu vůbec je „Cayenne“, která bývá označována také jako „Kew“. (ibid.) Pěstuje se hlavně na Havaji, na Filipínách, v Austrálii nebo v Jižní Africe. Cayenne je charakteristický svou vyšší hmotností (2,4 – 3,6 kg) a výrazně cylindrickým plodenstvím. Tato odrůda je nejvíce vyžívána ke zpracování na džus a ke konzervaci. (Howard, 2013) MD2 MD2 nebo také Dinar je hybrid ananasu speciálně vyšlechtěný ve výzkumném ústavu na Havaji za účelem dosažení vyšší uniformity ananasů. (Chestnut Hill Farm, 2011) Oproti běžným odrůdám má MD2 zlatavější barvu, pravidelnější tvar, sladší chuť, až čtyřikrát vyšší obsah vitaminu C, o devět dnů kratší dobu zrání, o 30 dní delší trvanlivost i vyšší rezistenci vůči podmínkám po sklizni. Na druhé straně jsou s jeho produkcí spojené vyšší náklady. (United Nations Conference on Trade and 27

Development, 2012) Původně se hybrid pěstoval ve Střední a Jižní Americe, kde jsou pro něj výborné půdní podmínky; díky svým mnoha přednostem se však brzy rozšířil do celého světa. Dnes představuje 50 – 55 % světové importu a ze 70 – 75 % je dovážen do Evropy, kde se stal standardem nejvyspělejších zemí. (Pineapple Research Station, 2010) Dá se říci, že se vyváží téměř výhradně čerstvý, tedy v nezpracovaném stavu. 3.6.3 Pěstování ananasu Produkce ananasu zahrnuje především následující činnosti: příprava půdy, množení sadbového materiálu a třídění, výsadba, ošetřování rostlin v průběhu růstu, sklizeň a uchování plodů. (Pineapple, 2011) Příprava půdy Prvním krokem při produkci jakékoliv plodiny je čištění půdy. Na dříve obdělávaných plochách se odstraní plevel a vytvoří záhony. (Food and Agricultural Organization, 2008) Odplevelení probíhá ručně, mechanicky, aplikací chemických látek a nejčastěji kombinací všech možností. Chemický postřik se provádí během přípravy půdy, výsadby i během vegetačního období. (Ho-a-Shu, 2009: 4 – 6) Před výsadbou se pole musí pokrýt mulčovací polyethylenovou fólií. Někdy se pod fólii podél každého záhonu instaluje také trubka pro zavlažování, aplikaci hnojiva a vstřik fumigantů proti hlísticím. (Bartholomew, Rohrbach, Evans, 2002) Množení sadbového materiálu a jeho třídění Ananas se rozmnožuje vegetativně vrcholovými listovými chomáči, listovými řízky, výhony a nejčastěji pak oddenky. Samotné oddenky se vyvíjí pod plodem a rostou zhruba 12 – 18 měsíců, než jsou dostatečně zralé pro výsadbu. (McMahon, 2005) Pro první období produkce je nezbytné odnože koupit, pro další období se pak mohou použít z již existujícího rostoucího ananasovníku, ovšem s vědomím, že v průběhu času se kvalita takto získaného sadbového materiálu snižuje. (Ho–a–Shu, 2009: 7) Výsadba Těsně před výsadbou se na odnože aplikují fungicidy anebo insekticidy. Při sázení odnoží je třeba dbát, aby jejich hlavní část byla nad zemí a nedocházelo tak k úhynu. Po výsadbě jsou na rostlinu aplikovány pesticidy pro kontrolu hmyzu a plevele. (ibid.)

28

Obvykle se používá jednořadý systém nebo dvouřadý, který se více hodí pro komerční produkci ananasů, neboť efektivněji využívá disponibilní množství půdy. Takovéto uspořádání umožňuje vypěstovat kolem 25 000 rostlin na jednom hektaru. Průměrně se však výnosnost pohybuje okolo 20 000 rostlin na hektar vlivem špatných povětrnostních či srážkových podmínek, úhynu rostlin, nevyvinutí se plodu, aj. (Ho–a–Shu, 1999: 9) Vegetační období Vegetační období plodiny trvá 12 až 18 měsíců a standardně se rozděluje na období růstu samotné rostliny, tedy zhruba prvních 11 měsíců, a období vývoje plodu, které trvá dalších sedm měsíců. V první fázi se každé dva měsíce prostřednictvím postřiků aplikuje střídavě hnojivo, jež způsobí rychlejší růst rostliny, dále růstové regulátory pro urychlení tvorby květů a zrání plodu, a herbicidy spolu s insekticidy pro kontrolu plevele, škůdců a chorob. Prostřednictvím hnojiv a růstových regulátorů se může upravit doba dozrání ovoce. (Bartholomew, Rohrbach, Evans, 2002). Na počátku druhé fáze vyrůstají ze středu rostlin květy, z kterých se v průběhu 14 měsíce od výsadby začne vyvíjet plod. V tomto období už se aplikuje jen malé množství hnojiv a také se u ananasů určených pro vývoz v nezpracovaném stavu aplikuje chemický postřik pro dosažení jednotného vzhledu. Látky na hubení škůdců by se už neměly používat nebo jen v případech, kdy je to absolutně nezbytné. (ibid.) Sklizeň a uchovávání plodů Doba sklizně závisí na účelu, pro který jsou ananasy pěstovány. Plně zralé plody se prodávají na místním trhu nebo ke zpracování, zatímco pro export čerstvého ovoce se ananasy otrhají dříve, v době kdy ještě nejsou plně dozrálé. Po sklizni se ovoce obvykle převáží do centrálního skladu. V balírně dojde k vytřídění poškozených, přezrálých či nedozrálých plodů, aby byla zajištěna vysoká kvalita ananasů. Ovoce určené pro export, je nakonec vytříděno podle hmotnosti. Rozlišují se tři kategorie ananasů: velké (více než 1,6 kg), střední (1,2 až 1,6 kg) a malé (méně než 1,2 kg). (Ho–a–Shu, 1999: 26)

29

PRAKTICKÁ ČÁST 4

SOUČASNÁ SITUACE V GHANĚ A V OBLASTI AKUAPIM SOUTH MUNICIPAL DISTRICT

Vzhledem k úmyslu implementace investičního záměru do Akuapim South Municipal District9 je třeba nejprve prokázat jeho potřebnost v oblasti. V úvodu této kapitoly budou krátce shrnuty základní charakteristiky Ghanské republiky, načež následuje stručný nástin životní úrovně v zemi. Hlavní část pak již bude zaměřena na samotnou cílovou oblast Akuapim South Municipal District, dále jen ASMD. Po stručném popisu mikroregionu se pozornost zaměří na vybrané ekonomické a socio-demografické ukazatele úrovně rozvoje oblasti. Výsledkem by mělo být poukázání na oblasti života, ve kterých může díky investici dojít ke zlepšení. Jedná se jak o primárně cílené ekonomické

indikátory,

jako

je

zvýšení

příjmů

a

industrializace,

snížení

nezaměstnanosti, tak o další ukazatele rozvoje, které by se měly zlepšit v důsledku vyššího hospodářského rozvoje tohoto okresu. Zahrnují například vyšší úroveň zdravotní péče a vzdělávacích zařízení, jež si budou moci rodiny farmářů dovolit zaplatit při zvýšení příjmů domácnosti.

4.1 Základní charakteristika Ghany Ghanská republika, neboli zkráceně Ghana, je stát ležící v západní Africe. Jedná se o dřívější britskou kolonii, která bývala známá pod názvem „Gold Coast“, tedy Zlaté Pobřeží. Jako vůbec první země subsaharské Afriky získala 6. 3. 1957 nezávislost. (Government of Ghana, 2013) Na většině území převažuje tropické podnebné klima. Pobřeží pokrývají travnaté pláně, přecházející v hustý deštný prales, jenž se na severu země mění v suché savany. Významným zdrojem vody i energie je jezero Volta, co do rozlohy největší uměle vytvořené jezero světa, ležící na soutoku řek Bílá a Černá Volta. Svou rozlohou 238 530 km2 se Ghana řadí mezi 82. největší zemi světa s hlavním městem Accra, které čítá asi 2,270 mil. obyvatel (2009). Mezi další velká města patří Kumasi, Tamale nebo Ashiaman. Ve městech žije 51 % populace (2010). (Central Intelligence Agency, 2013) 9

Pro danou oblast je v různých dokumentech uváděno různé označení buď jako Akuapim nebo též jako Akuapem. V této práci bude užíváno pojmenování Akuapim podle oficiálních webových stránek okresu.

30

V roce 2012 měla Ghana 24 652 402 obyvatel a hustotu zalidnění k témuž roku okolo 103 obyvatel/km2. Dělí se na 10 administrativních regionů, které je dále možno rozdělit na 138 distriktů. Kromě úředního jazyka, kterým je angličtina, se v Ghaně mluví asi dalšími 50 jazyky a dialekty, z nichž nejpoužívanějšími jsou Akan, Ga, Ewe, Dagbani a další. (Government of Ghana, 2013) Žije zde velké množství etnických skupin, v roce 2010 byly nejpočetnějšími Akan (47,5 %), Mole–Dagbon (16,6 %) a Ewe (13.9 %). Co se týče náboženství, ze 70 % převažuje křesťanské vyznání, 17 % obyvatelstva tvoří muslimové, a kolem 5 % populace vyznává tradiční náboženství (2010). (Central Intelligence Agency, 2013)

4.2 Současná situace v Ghaně Ghanská republika patří mezi vyspělejší země regionu Subsaharské Afriky. Přesto se podle ukazatele Index lidského rozvoje z roku 2012, jehož hodnota 0,533 značí nižší úroveň rozvoje, řadí mezi země rozvojové. Populační pyramida má širokou základnu a celkový progresivní typ růstu. Děti ve věku pod 15 let představují téměř 40 % veškeré populace. Oproti tomu lidé ve věku nad 65 let mají jen 4% zastoupení, průměrný věk je tudíž 21 let (2012). Naděje na dožití je v průměru pro obě pohlaví 61,45 let (2012). Porodnost v roce 2012 byla 32 narozených/1000 obyvatel. Plodnost se v posledních letech zvyšuje a pro rok 2012 připadalo 4,12 narozených dětí na jednu matku. Úmrtnost v roce 2012 činila 7,7 zemřelých/1000 obyvatel. Z předchozích ukazatelů vyplývá kladný populační růst, který je v celosvětovém měřítku poměrně vysoký, činí 2,2 %. Pod hranicí chudoby žije 28,5 % populace (2007) a 15 % všech dětí do patnácti let je podvyživených (2008). (Central Intelligence Agency, 2013) Ghanské hospodářství je v současnosti jedním z nejstabilnějších a nejvýkonnějších v oblasti západní Afriky. Přesto země zůstává závislá na zahraniční rozvojové pomoci; ročně obdrží kolem 1,6 mld. USD. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je 3 300 USD na rok, čímž se Ghana řadí mezi země s nižším středním příjmem. Příjmy jsou ve společnosti rozděleny poměrně rovnoměrně, alespoň v porovnání se zeměmi regionu; Gini indexu dosáhl v letech 2005/2006 hodnoty 0,4.10 (Ackah a Aryeetey, 2012: 1) Roční nárůst HDP je velmi vysoký, v průměru asi 10 % (2010 – 2012), meziroční inflace pak 9,1 % (2012). Nezaměstnanost byla v roce 2012 na úrovni zhruba 10

Hodnota Giniho indexu byla naposledy měřena právě na přelomu let 2005 a 2006, tudíž novější údaj není k dispozici.

31

15 – 20 %. Zemědělství je páteří ghanské ekonomiky; v roce 2012 tvořilo více než třetinu HDP a zaměstnávalo přes polovinu pracovní síly, z níž většina jsou drobní hospodáři. I přesto je Ghana čistým dovozcem potravin. Průmysl se v témže roce podílel na tvorbě HDP 24 % a zaměstnával 15 % práceschopného obyvatelstva. Ve službách bylo zaměstnáno asi 30 % pracovních sil, které vytváří téměř 30 % HDP. (Central Intelligence Agency, 2013; Business Info, 2012)

4.3 Základní charakteristika oblasti Akuapim South Municipal District ASMD je jedním z 21 okresů ležících ve Východním regionu, přesněji v jeho jihovýchodní části (viz obrázek č. 1). (Ministry of food and agriculture, 2011) Tento okres o rozloze 403 km2 byl v roce 2008 povýšen na samosprávnou oblast s obecním úřadem. V okresu se nachází tři města: hlavní město oblasti Nsawam, které má přibližně 30 000 obyvatel, dále Aburi a Adoagyiri, a šest velkých vesnic: Sakyikrom, Pakro, Pokrom Nsabah, Fotobi, Kitase, Ankwa Dobro. (Ghana Districts, 2010) Nsawam leží 23 km od hlavního města Accra na hlavním silničním koridoru mezi Accrou a druhým největším městem země, Kumasi. (Ghana Live Radio, 2012)

Obrázek č. 1: Mapa Východního regionu se zaměřením na Akuapim South Municipal District Zdroj: Upraveno autorkou podle Wikipedia, 2012

Podle odhadů z roku 2006 žije v okresu 123 501 lidí, přičemž poměr pohlaví je asi 98,6 mužů na 100 žen. (Ministry of Finance and Economic Planning, 2012: 7; City

32

population, 2012). Z etnických skupin převažují především lidé Akan (51,7 %), dále pak Ga–Dangme (22,8 %) a třetí největší skupinou jsou lidé Ewe (15,9 %). (Agergaard, Fold a Gough, 2010: 65; Ghana Nation, 2011) Většina obyvatel (82,8 %) se v roce 2002 hlásila k některé z křesťanských církví, z 6,1 % jsou v regionu zastoupeni muslimové a 2,4 % lidí vyznává tradiční náboženství. (Modern Ghana, 2005) 4.3.1 Ekonomické charakteristiky V roce 2008 činil průměrný roční příjem ghanské domácnosti 1 327 USD, zatímco průměrný roční příjem na osobu byl ve stejném roce 433 USD. Při přepočtu na denní příjem, vyjde hodnota 1,1987 USD na osobu. Podle klasifikace Světové Banky lidé s takto nízkým příjmem (pod 1,25 USD/den) žijí v absolutní chudobě. K výše zmíněným faktům je třeba dodat, že Východní region, ve kterém se nachází ASMD, se pohybuje pod národním průměrem v hodnocení příjmů. Zde je průměrný roční příjem domácnosti 1 247 USD a průměrný roční příjem na osobu 413 USD. A pokud se zaměříme na venkovské oblasti, které v analyzovaném okrese výrazně převládají, zjistíme, že průměrný příjem na osobu klesne na 401 USD za rok, což představuje příjem 1,1442 USD/osobu/den. (Ghana statistical service, 2008: 108) Většina příjmů pochází z práce v zemědělství (42,4 %), dále ze samostatně výdělečné činnosti (28,1 %), z platu ze zaměstnání (21,1 %), z remitencí (6,3 %) a dalších zdrojů. (Ghana statistical service, 2008: 105 − 109) Na druhé straně je třeba podotknout, že chudoba (také označení světová chudoba) stejně tak jako extrémní či absolutní chudoba se v období mezi lety 1998/1999 a 2005/2006 výrazně snížila. Zatímco chudoba klesla ze 43,7 % na 15,1 %, tedy téměř o dvě třetiny, absolutní chudoba poklesla v roce 2006 na pouhou pětinu své hodnoty z roku 1998, z 30,4 % na 6,6 %. Tento významný pokrok lze přičíst především navýšení exportu ananasů a kakaa z regionu. Daná čísla jsou příkladným důkazem významu produkce ananasů, která velmi kladně ovlivňuje vývoj oblasti a skýtá tudíž značný potenciál. (Quartey, 2011: 14 − 15) Dalším indikátorem ekonomického rozvoje je podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP. Jak bylo zmíněno již v charakteristice Ghanské republiky, jedním z problémů země je nízká industrializace ekonomiky.11 V zemědělství a s ním spojenými činnostmi 11

Dle Cyphera a Dietze (2009: 271) se dosažení vyšší úrovně rozvoje v minulosti ukázalo být neodmyslitelně spojeno s industrializací ekonomiky.

33

pracuje 60 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což představuje 27 441 zemědělců, z nichž 18 376 jsou muži a zbylých 9 065 ženy (2008). (Ministry of food and agriculture, 2011) Tento sektor však vytváří pouhých 25 % HDP země. Nízká výkonnost je dána malou efektivitou a také nedostatkem mechanizace a automatizace. Výrobou a dopravou je zaměstnáno 14 % pracovní síly, odbornými pracemi pak 6,9 %. Pouhých 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva se tedy podílí téměř stejnou měrou na tvorbě HDP jako 60 % v zemědělství. Ve službách pak pracuje zbylých 19,3 % pracovní síly produkující polovinu HDP země (2005). (Ghana Districts, 2006) Posledním vybraným ekonomickým ukazatelem je zaměstnanost. Obyvatelé regionu starší 15 a mladší 65 let se řadí mezi ekonomicky aktivní a představují asi 75 % populace (2002). Průměrná hodnota nezaměstnanosti v oblasti je 8,4 %, což není nijak zásadní číslo především při srovnání s vyspělými zeměmi. V okrese ASMD je však nezaměstnanost nejvyšší ze všech 21 oblastí regionu, a to především u mužů (11,8 %). Podle údajů z roku 2002 jsou asi čtyři pětiny populace osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců, dalších 11,5 % jsou zaměstnanci, 4,3 % představují osoby samostatně výdělečně činné, které mají zaměstnance. Zbylých 6,5 % tvoří neplacení členové rodiny, učňové a další. (Ghana Districts, 2006) Tedy jen asi 15 % ekonomicky aktivního obyvatelstva je zaměstnaných a dostává stálý měsíční plat. Zbytek pracovní síly se musí spolehnout na nepravidelný příjem ze samostatně výdělečné činnosti. (Modern Ghana, 2005) 4.3.2 Socio-demografické charakteristiky Růst populace v regionu v posledních letech klesá a pohybuje se kolem hranice 1,4 %. Místní populace je velmi mladá; děti ve věku do 15 let tvoří 41,7 % obyvatel regionu a lidé starší 64 let pouhých 5,8 % (2002). Průměrná plodnost ve Východním regionu je 3,7 dítěte na jednu matku a pohybuje se tak nad národním průměrem, ačkoli kontraceptiva pro zamezení otěhotnění používá 26,7 % žen ve věku 15 až 64 let, což je číslo nad národním průměrem. Tento rozpor je způsoben tím, že jen malé procento populace si může dovolit používat moderní antikoncepční metody. (Ghana statistical service, 2008: 25) Ve Východním regionu stejně tak jako v celé zemi vyšla najevo poměrně velká náchylnost k nemocem, což je s největší pravděpodobností způsobeno zvýšeným výskytem tropických chorob v Ghaně. V době průzkumu z roku 2008 nahlásilo 20 % 34

populace zhoršený zdravotní stav z důvodu onemocnění či úrazu. Kolem 58 % veškerého nemocného/zraněného obyvatelstva vyhledalo lékařskou pomoc. Pouze 39 % z nich však navštívilo lékaře, 13 % konzultovalo svůj problém se zdravotní sestrou a 5 % využilo pomoc od tradičních léčitelů či spirituálů. Průměrné léčebné výdaje na jednoho člena rodiny, který vyhledal odbornou pomoc, činí kolem 19,2 USD. Většina nákladů na zdravotní péči (cca 90 %) je hrazena z rodinného rozpočtu, protože asi 80 % obyvatel nemá uzavřeno zdravotní pojištění. Důvodem je ze 43 % příliš vysoká pojistná částka, 10% populace o možnosti pojištění neví a zbytek uvedlo jiné důvody. (Ghana statistical service, 2008: 17 – 31) Při analýze vzdělávání, je třeba brát v úvahu, že úroveň gramotnosti je ve vesnických oblastech nižší než v městských. Z tohoto důvodu se okres pohybuje pod národním průměrem jak v gramotnosti populace, tak ve školní docházce. Asi dvě třetiny obyvatelstva regionu staršího 15 let umí číst a psát (2002), tedy jsou gramotné, ale pouze polovina populace je vzdělaná v anglickém i lokálním jazyce. Podstatný rozdíl v přístupu ke vzdělávání panuje mezi pohlavími. Zatímco gramotných mužů je 73,5 %, žen pouze 54,4 %. Čtvrtina populace má jen základní vzdělání, 30 % středoškolské a vysokoškolského vzdělání dosáhly 2 % obyvatel. (Modern Ghana, 2005) Roční výdaje na vzdělávání jednoho člena rodiny činí 61 USD, což je značný výdaj, který často brání vícečlenným rodinám v poskytnutí vyššího vzdělání svým dětem. (Ghana statistical service, 2008: 13) Na veřejných školách připadá na jednoho učitele 64 žáků/studentů, zatímco na soukromých školách je to pouze 30. (Ghana Districts, 2010) Nakonec je zmíněna urbanizace, její příčiny a s ní spojené problémy. Pouhá třetina ghanské populace žije ve městech. Každým rokem se však 3,4 % populace stěhuje z důvodu nezaměstnanosti a chudoby ve venkovských oblastech do měst. Příčinou migrace je z 35 % snaha najít zaměstnání či založit podnik. (Modern Ghana, 2005) Problémem pak může být, pokud se rodině nepodaří nalézt pracovní uplatnění. Na rozdíl od venkova je ve městě obvykle velmi drahé pronajmout si bydlení či odkoupit alespoň malý pozemek pro produkci základních potravin pro vlastní obživu, a tak rodina strádá. Výsledkem je přesun do slumů, pro které jsou typické špatné hygienické podmínky a často nižší životní úroveň než na venkově.

35

5

ANALÝZA ANANASOVÉHO ODVĚTVÍ V GHANĚ

Následující text se zaměřuje na vývoj produkce ananasů v Ghaně a analýzu současného stavu odvětví. Zmíněný rozbor je pak proveden také na úrovni mikroregionu ASMD, což je významná pěstitelská oblast ananasů, do které je navržena implementace investičního záměru. Uvedena je rovněž deskripce struktury zemědělských subjektů produkujících ananas v zemi. Poslední část kapitoly se zaměřuje na analýzu poptávkově orientovaného komoditního řetězce ananasu. Pozornost je věnována především postavení zemědělců ve vertikále a vlivu navazujících článků zpracování a distribuce na formování trhu.

5.1 Vývoj ananasového odvětví Produkce ananasů pro vlastní spotřebu má v Ghaně již mnoha letou tradici. Započala v roce 1961 a měla poměrně vyrovnaný průběh mezi 20 a 30 tisíci tun ročně až do roku 1977, kdy nastal propad na pouhých 6 500 tun. Opětovné zlepšení bylo zaznamenáno až po roce 1993, kdy začalo množství produkce znovu narůstat, což pokračuje až do současnosti. Na počátku nového tisíciletí tak celková produkce země činila 60 000 tun (viz graf č. 1). (Food and Agricultural Organization of the United Nations, 2013) Graf č. 1: Produkce ananasů v Ghaně v letech 1961 − 2010

Produkce ananasů v Ghaně v letech 1961 − 2010 80 60 50 40 30 20 10 0 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009

Tisíc tunza rok

70

Rok Zdroj: Práce autorky podle Food and Agricultural Organization of the United Nations, 2013

36

Jak vidno v grafu č. 2, vývoz ananasů z Ghany začal o poznání později než samotná produkce, a to v roce 1994. Jeho množství se rychle zvyšovalo a v roce 1999 již činilo 33 000 tun oproti pouhým 57 tunám v roce 1983. Vývoz ananasů v témže roce tvořil 15 % ghanského exportu netradičních zemědělských produktů. (Takane, 2004: 31) Po roce 2000 export rostl ještě rychleji a v roce 2004 dosahoval hodnoty 70 000 tun. Ghana se v tuto dobu stala jedním z hlavních dodavatelů ananasů na evropský trh, spolu s Pobřežím Slonoviny a Kostarikou. (Danielou a Ravry, 2005: 8) Ananas se stal třetím nejvýznamnějším zemědělským vývozním artiklem Ghany, hned po kakau a palmovém oleji. (Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2009: 5) Graf č. 2: Export čerstvých ananasů z Ghany v letech 1984 − 2010

Export ananasů z Ghany v letech 1984 − 2010 60

Tisíc tun za rok

50 40 30 20 10 0 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

Rok Zdroj: Práce autorky podle Food and Agricultural Organization of the United Nations: Faostat, 2013

Rok 2004 byl však pro ghanské, stejně tak jako světové, odvětví ananasu zlomový, jelikož se změnily nároky mezinárodní poptávky, která začala preferovat novou odrůdu ananasu, tzv. MD2, namísto dříve dominantních druhů Smooth Cayenne a Queen Victoria. (Whitfield, 2008: 28) V roce 2005 tedy začal ghanský export značně klesat z důvodu pomalého přechodu na produkci nové odrůdy, jež byl k tomu doprovázen nízkými cenami na světových trzích. Situace se znovu začala stabilizovat po roce 2007, kdy se úroveň exportu přiblížila hodnotám z počátku 21. století a Ghana si začala získávat zpět svou pozici na evropském trhu. V tomto roce již odrůda MD2 tvořila více než polovinu celkového exportu. (Kleemann, 2011) Nicméně drobní zemědělci, kteří pokračují v pěstování ananasů Smooth Cayenne, mohou nabízet svou produkci jen k lokálnímu zpracování, jelikož o ni již není na evropském trhu takový zájem. (Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2009: 5) 37

Dnes je odvětví ananasů nejrozvinutějším zahradnickým sektorem v zemi. V roce 2009 se celková produkce země pohybovala kolem 75 000 tun. Pěstováním ananasů se živilo 170 627 domácností, tedy přibližně 2 % všech. (Ghana Living Standards Survey, 2009 v Kleemann, 2011) Na rozdíl od jiných velkých exportérů Ghana vyváží většinu své ananasové produkce v nezpracovaném stavu. Mezi lety 2003 a 2007 exportovala v průměru polovinu z celkové produkce, z toho 30 % bylo určeno ke zpracování a zbylých 70 % k přímé spotřebě. (Achuonjei, 2003 v Barrientos a kol., 2009: 12) Hlavní odbytiště ghanských ananasů představují evropské země, jako je Německo, Itálie, Belgie a Velká Británie. (Kleemann, 2011) Produkce, která není exportována do Evropy, zůstává na domácím trhu, kde je o ni rovněž nemalý zájem. Část odkoupí velké zpracovatelské závody a zbytek ananasů absorbují lokální odbytiště pro domácí spotřebu. (Barrientos a kol., 2009: 12) Velkou předností Ghany je její lokace v tropickém pásmu, jež umožňuje pěstování plodin v průběhu celého roku. Ananasy jsou pěstovány podél pobřežních savan, tedy v Centrálním, Východním, Volta regionu a v regionu Greater Accra, kde jsou pro jejich produkci příhodné přírodní, především pak půdní, podmínky. Dalším faktorem pro alokaci ananasů do zmíněných regionů je jejich blízkost k pobřežním přístavům a také k hlavnímu městu, kde se nachází mezinárodní letiště. (Goldstein a Udry, 1999 v Barrientos a kol., 2009: 13)

5.2 Odvětví ananasu v oblasti Akuapim South Municipal District Ananas je hlavní komerční plodinou pěstovanou v oblasti a má zde mnoho letou tradici, vlastně nejdelší v zemi. V 60. letech se právě v oblasti pod horami Akwapim Hills ve Východním regionu vůbec poprvé v Ghaně začaly pěstovat ananasy a to nejprve mezi drobnými zemědělci, kteří vlastnili půdu v regionu (viz obrázek č. 2). Na počátku 90. let se díky asistenci několika mezinárodních neziskových institucí zlepšila organizace produkce, zdokonalily se pěstební metody a především pak posklizňové operace, jako převoz a vývoz ananasů ze země. (Agergaard, Fold a Gough, 2010: 64) Již v roce 1995 představovala produkce ananasů v ASMD 60 % celkových národních příjmů z vývozu ananasů a činila 14 954 tun oceněných pěti miliony amerických dolarů. O další dva roky později produkce vzrostla na cca 20 000 tun, které však vynesly více než dvojnásobný zisk, tedy asi 12 mil. USD. Nevídaný vzestup mikroregionu způsobil také příliv imigrantů díky rostoucí poptávce po pracovní síle. Společnosti, které se v tuto dobu 38

zabývaly pěstováním a exportem ananasů, jako je Koranco Farms, Combined Farms, Greentex and Green Span, dnes patří k nejúspěšnějším v zemi. (Ghana Districts, 2010) Mezi další podniky, které se dnes zabývají zpracováním ananasů, patří Campagnie fruitiere, Blue Skies, Pinora a Farmapine. (Ninson, 2012)

Obrázek č. 2: Hlavní oblast komerčního pěstování ananasů v Ghaně Zdroj: Upraveno autorkou podle Takane, 2004

Ananasová produkce v regionu stále silně dominuje, a to především v oblastech Fotobi, Oboadake, Pokrom, Kokuben a Akraman, kde se pěstováním ananasů zabývá 9 126 zemědělských farem. Výnosnost ananasů se v letech 2008 až 2010 pohybovala v průměru kolem 61,5 tun/hektar. Údaje o ploše obhospodařovávané pro účely pěstování ananasů jsou značně nepřesné a liší se v řádech tisíců hektarů. Minimální udávaná plocha je 540,8 hektarů a maximální pak 10 837,1 hektarů. (Ministry of food and agriculture, 2011)

5.3 Struktura zemědělských pěstitelů ananasů Tradičně se pěstitelé ananasů dělí do tří skupin podle velikosti polí, na kterých hospodaří, na drobné zemědělce a tzv. „outgrowers“, středně velké a velké zemědělské podniky či vývozní společnosti. První skupina farmářů, obdělávající pole o rozloze menší než 20 hektarů, se podílí 40 až 45 % na celkovém exportu ananasů ze země. (Danielou a Ravry, 2005: 17) Zatímco tradiční drobní zemědělci prodávají svou úrodu na místních trzích, výše jmenovaní 39

„outgrowers“, jež jsou rovněž drobní zemědělci, dodávají ananasy převážně pro vývoz či ke zpracování. Mohou mít formální či neformální dohodu s velkými exportními společnostmi, zpracovatelskými závody nebo vypomáhají větším zemědělcům, kteří exportují více ananasů, než kolik vyprodukují. „Outgrowers“ v posledních letech upřednostňují prodej ovoce podnikům zaměřeným na export, neboť od nich obdrží vyšší výkupní ceny a často jsou k tomu zásobováni některými vstupy, jako je sadbový materiál nebo hnojiva. Velkou předností obou skupin malých hospodářů je levná pracovní síla, jelikož zaměstnávají povětšinou členy rodiny, oproti tomu nevýhodou je omezený přístup ke vstupům a úvěrům. (Barrientos a kol., 2009: 13 − 14) Aby zvýšili svou vyjednávací pozici vůči exportérům, zakládají často Farmářské asociace či kooperativy. Skupiny drobných farmářů bývají v některých případech podporovány sponzory či neziskovými organizacemi, protože jsou považovány za nejslabší článek ananasové produkce, který však má nejvyšší potenciál pro snižování chudoby. (Kleemann, 2011) Pole o rozloze 20 až 150 hektarů jsou řazena mezi středně velká a často bývají obhospodařována zemědělci, kteří nejsou v dané oblasti místní. Půda je proto pronajímána podle tradičních pravidel na 30 až 50 let. (Takane, 2004: 35) Středně velké farmy mohou vzniknout spojením několika místních farmářů a zahraničního partnera a vytváří pak společný podnik neboli „joint ventures“. Standardně mají farmáři kontrakty s více vývozními společnostmi a zpracovateli, aby tak eliminovali riziko spojené s nedodržením často pouze ústní dohody. (Barrientos a kol., 2009: 14) Zemědělci vystupují ve vztahu s exportními podniky relativně nezávisle; kromě doporučení ohledně načasování úrody a používání možných přijatelných vstupů jinak činí veškerá rozhodnutí samostatně, jelikož nejsou na exportní podniky nijak vázaní. (Takane, 2004: 35) Velkostatkářské subjekty a soukromé farmy na vývoz ananasů hospodaří na polích o rozměrech nad 150 hektarů a mohou vzniknout rovněž prostřednictvím společných podniků. (Kleemann, 2011) Někteří se spoléhají pouze na vlastní produkci, aby tak zaručili stálou neměnnou kvalitu, zatímco jiní spolupracují s „outgrowers“, od kterých nakupují část nebo i veškerou produkci pro export. (Barrientos a kol., 2009: 14)

40

5.4 Komoditní řetězec ananasového odvětví Komoditní vertikála ananasu v Ghaně je značně ovlivněna dominantním postavením navazujících článků odvětví. Kupující (evropské nadnárodní korporace) často diktují požadované standardy kvality produktů jako podmínku zisku certifikace nezbytné pro vstup na exportní trhy do Evropy. (Kleemann, 2011) Následující text se zaměřuje na analýzu jednotlivých fází od produkce ananasu na místních farmách až po dovoz na evropský trh (viz obrázek č. 3). Hlavní pozornost bude soustředěna na činnosti odehrávající se ještě v Ghaně, které se taky nejvíce dotýkají farmářů. Aktivity uskutečňované od importu zboží do Evropy až po prodej ananasů na maloobchodní úrovni budou vzhledem k zaměření textu zmíněny jen okrajově. Poslední kapitola se zaměřuje na určení podílu jednotlivých subjektů na celkovém zisku.

Obrázek č. 3: Komoditní vertikála ananasu v Ghaně se zaměřením na drobné zemědělce Zdroj: Upraveno autorkou podle Suzuki, Jarvis, a Sexton, 2008: 39

5.4.1 Produkční fáze Náklady na produkci se liší v závislosti na variantě pěstovaného ananasu, velikosti farmy a produkční metodě. (Kleemann, 2011) Vzhledem k tomu, že cílem kapitoly je charakteristika ASMD, bude se tento text zabývat pouze náklady na konvenční pěstování ananasu typu MD2 v prostředí farmy o malé rozloze, tedy podmínkami, jež jsou typické pro daný mikroregion.

41

Hlavní produkční náklady tvoří nákup sadbového materiálu a hnojiva, představující více než 40 % celkových nákladů produkce (viz tabulka č. 3). Třetí významnou nákladovou položkou jsou mzdy vyplácené nájemní pracovní síle. V případě malých farem, kde pracují převážně členové rodiny, se jedná o náklady za externí pracovníky, kteří provádí chemické postřiky a aplikaci hnojiv. Dalšími položkami jsou mulčovací fólie, příprava pole, nákup vybavení pro práci na poli a další. Podstatné je také zahrnutí nákladů na certifikaci. Více než 80 % všech čerstvých ananasů je z Ghany vyváženo v rámci certifikace GLOBALG.A.P.,12 což je mezinárodně uznávaný certifikát zajišťující produkční standardy. Náklady na získání certifikátu představují až 30% celkového ročního příjmu farmářů. (Asfaw, 2009) Tabulka č. 3: Náklady na produkci jednoho kg ananasů v USD

Produkční náklady Pronájem půdy Nákup odnoží Ošetření odnoží Příprava půdy Sadba Chemické postřiky, hnojivo Mzdy Fixní vstupy Certifikace

USD/kg 0,0005 0,0241 0,001 0,0084 0,0019 0,0322 0,0236 0,0149 0,0011

Celkem Celkem bez oddenků

0,1077 0,0836

Zdroj: Práce autorky podle Kleemann, 2011

Celkové průměrné náklady na kilogram produkce jsou 0,1077 USD, pokud započítáváme také náklady na nákup sadbového materiálu. Stejný sadbový materiál se však dá používat v průměru pro tři produkčních období a nový se tedy nakupuje jednou za tři roky. Suma celkových nákladů bez započítání nákladů na zakoupení oddenků činí 0,0836 USD/kg. Při zprůměrování hodnoty pro nákup odnoží jednou za tři roky vyjde výsledná částka 0,0916 USD/kg. (Kleemann, 2011) 5.4.2 Hlavní odbyt produkce drobných zemědělců Jak již bylo zmíněno, pěstitelé ananasů mohou svou úrodu prodat exportním společnostem, které vyváží ananasy čerstvé nebo zpracované, místním zpracovatelským 12

Název pochází z angličtiny a je zkratkou označení Global Good Agricultural Practise. Jedná se o dobrovolný standard správné zemědělské praxe, jenž garantuje bezpečnost zemědělské produkce a zdravotně nezávadné produkty. (GLOBALG.A.P., 2010, Česká společnost pro jakost, o. s., 2012)

42

podnikům nebo na místní trh. Ceny zemědělských výrobců jsou nejvyšší při prodeji ananasů exportérům, což je dáno úměrně vyššími nároky na kvalitu produkce. Dále pak při prodeji na místní trh a nejnižší jsou výkupní ceny místních zpracovatelských závodů. Zpravidla je kvalitní ananas typu MD2 exportovaný v nezpracovaném stavu, tedy za nejvyšší ceny. Ovoce, které nesplňuje požadavky kvality pro vývoz, je v případě drobných zemědělců prodáváno nejprve na místních trzích a až naposledy ke zpracování. (Kleemann, 2011) Kooperativy, jež vytváří drobní zemědělci, jsou napojeny na exportní společnosti, které mají smlouvy přímo s evropskými maloobchodníky (supermarkety, specializované obchody) anebo s prostředníky, jimiž bývají velkoobchodní střediska. (ibid.) Vývozní společnosti mají také za úkol provádět kontroly kvality stanovené prostředníky či obchodníky a zajišťují množství a harmonogram odkupované produkce. Zastávají tedy hlavní roli v integraci zemědělců obdělávajících malá a střední pole na exportní trh. (Fulponi, 2007: 6) Překážkou drobných zemědělců při prodeji ananasů vývozním společnostem bývá často nižší kvalita jejich produkce, horší koordinace doby sklizně s požadavky vývozců, která je poměrně náročná a vyžaduje dlouhodobější plánování. Proto jsou ananasy pro vývoz častěji vykupovány od zemědělců obdělávajících velká pole, kteří rovněž mohou prodat najednou větší množství produkce, než je tomu v případě drobných zemědělců. Velké plantáže bývají vlastněny přímo nadnárodními společnostmi, které rovněž uzavírají kontrakty s místními producenty. Samotné vývozní společnosti tedy produkují ananasy a část produkce, kterou nejsou schopny pokrýt, pak odkupují od drobných zemědělců. Z výše popsaných důvodů prodávají malí zemědělci v průměru jen 56 % své produkce k exportu, zatímco velká zemědělská družstva až 90 % produkce. (Kleemann, 2011) 5.4.3 Podmínky na mezinárodním trhu Při zkoumání podmínek na mezinárodním trhu je základním předpokladem odprodej ananasové úrody exportním společnostem, o což také většina farmářů z oblasti usiluje. Po dozrání produkce na farmě je ovoce převezeno na větší farmu, která je již plně vybavena chladicími boxy a balící technikou, nebo přímo do vývozních skladů, jež jsou rovněž zcela přizpůsobeny k uchovávání sklizně. Ve skladech jsou ananasy ještě před exportem umyty, roztříděny dle velikosti a poté zabaleny. (Kleemann, 2011)

43

Většina exportovaných ananasů je převážena lodní dopravou pod záštitou společnosti „Sea-freight Pineapple Exporters of Ghana“ (SPEG), tedy „Lodní exportní společností ananasů z Ghany“. Přeprava produkce je placena evropskými importními podniky; tento systém se označuje zkratkou FOB (Free On Board), což je standard mezinárodního obchodu, kdy dodavatel dodá zboží "na palubu" a další náklady platí kupující. (Suzuki, Jarvis a Sexton, 2008: 12) Pro export ananasů nejsou stanovena žádná omezení či bariéry vstupu na evropský trh, a to ani z ghanské, ani z evropské strany. Jedinou podmínkou je kontrola zdravotní nezávadnosti, což zajišťuje certifikát společnosti GLOBALG.A.P. (Kleemann, 2011) Po vylodění je produkce rozvezena do velkoobchodních skladů, přizpůsobených k uchovávání ananasů. Odtud se ovoce dále rozváží do menších skladů po Evropě. 5.4.4 Podíl jednotlivých subjektů na konečném zisku Celý komoditní řetězec ananasů v Ghaně je výrazně ovlivněn existencí nedokonalé konkurence na straně poptávky, tedy monopsonní orientací trhu s ananasem. Producenti, v tomto případě ananasoví farmáři, obdrží jen malou část z konečné ceny ananasu, oproti exportním a velkoobchodním společnostem. Ceny zemědělských výrobců závisí na cenách mezinárodně obchodovaných komodit, které jsou však velmi nestálé a proměnlivé, což samo o sobě ohrožuje existenci drobných farmářů. (Deaton a Miller, 1995) Cena, kterou farmáři za svou produkci obdrželi v roce 2010, činila 0,116 USD/kg. Zisk se tedy pohyboval okolo 0,0244 USD/kg. Ve výsledku ghanští zemědělci získají jen 5 % z celkového zisku z ananasu prodávaného v Evropě (viz graf č. 3). (Kleemann, 2011) Navazujícím článkem jsou exportérské podniky, které vykupují ananasy od zemědělců. Pouhá hrstka velkých nadnárodních korporací kontroluje dodávky ananasů evropským velkoobchodníkům v jasně strukturovaném poměrně uzavřeném dodavatelském řetězci. (Kleemann a Effenberger, 2010: 3) V roce 2004 ovládalo 49 % vývozního trhu do Evropy pouhých pět firem. Struktura hlavních exportních podniků a jejich množství vyvážené produkce vypadalo následovně: Jei River (6431 t), Farmapine (4766 t), Milani (4503 t), Prudent (3820 t) a Georgefields (2890 t). (Danielou a Ravry, 2005: 17) V roce 2007 pouhá jedna firma kontrolovala 41 % exportního trhu. Tři největší vývozci pak dominovali 62 % trhu a pět hlavních exportních podniků si rozdělilo 72 % trhu (viz tabulka č. 4). Zajímavostí této komoditní vertikály je, že na konečných cenách profitují 44

nejvíce vývozní společnosti a až za nimi jsou nižší zisky maloobchodníků. Podíl exportních podniků na zisku z konečné ceny komodity činí 62 %. Tabulka č. 4: Hlavní společnosti vyvážející ananas z Ghany (porovnání mezi lety 2002, 2007; vyjádřeno v %)

Exportéři/rok Top 1 Top 3 Top 5 Top 10

2002 18,50 48,30 62,10 77,60

2007 41 61,60 71,80 88,70

Zdroj: Práce autorky podle Suzuki, Jarvis, a Sexton, 2008: 44

Finalizujícím článkem potravinového řetězce jsou obchodníci, kteří společně profitují 33 % na celkovém zisku a obdrží tak nižší výdělky než exportní společnosti, což je dáno především větší konkurencí na trhu. Samotní velkoobchodníci obdrží 18 % celkového zisku a maloobchodní společnosti získají 15 % veškerého profitu. Graf č. 3: Podíl jednotlivých subjektů na celkovém zisku z prodeje ananasů v roce 2010

Podíl na konečném zisku Maloobchod 15%

Drobní zemědělci 5%

Velkoobchod 18% Exportéři 62%

Zdroj: Práce autorky podle Kleemann, L., 2011

45

6

NÁVRH

INVESTIČNÍHO

ZÁMĚRU

NA

ZPRACOVÁNÍ

ANANASŮ Již bylo uvedeno, že kvůli náročnosti pěstování ananasů jsou farmáři existenčně závislí na kupujících a stanovené výkupní ceně. Bývají dokumentovány případy, kdy vývozní společnosti obírají farmáře o část zisku a vyplácejí jim za odkoupenou úrodu nižší výkupní ceny, než je standard na trhu.13 Podle výzkumu Ninsona (2012) jsou to právě špatné odbytové podmínky na trhu s ananasem (nerovný obchod, zpožděné a nespravedlivé ceny za úrodu), které samotní farmáři považují za hlavní překážku profitabilního fungování podniku. Jako další omezení hospodaření uvádějí farmáři vysoké náklady na pořízení vstupů, špatný přístup k úvěrům, výskyt chorob a škůdců, nedostatek skladovacích zařízení a zemědělské techniky a další. Kvůli těmto špatným podmínkám je rodinný příjem nízký a řada domácností tak žije v neuspokojivých životních podmínkách a často i v chudobě. Tyto skutečnosti by měly být zdůvodněním potřeby změn v daném regionu. Jako možnost řešení výše zmíněných odbytových a dalších obtíží, je navržen investiční záměr, jenž bude implementován do vesnice Pokrom Nsabah. Zmíněný záměr se zaměřuje na zlepšení situace farmářů, kteří prodávají ananas jako primární nezpracovanou komoditu, prostřednictvím přidané hodnoty při zpracování ananasů. Na teoretické bázi bude tedy v následujícím textu navržen investiční záměr. Pozornost je věnována především jeho finančnímu řízení, hodnocení efektivnosti a možnostem proveditelnosti.

6.1 Popis investičního záměru Plánem je vybudovat malou továrnu ke zpracování ananasů na ananasový džus. Mezi základní principy patří malý rozsah výroby při využití jednoduchých technologií nenáročných na vstupní kapitál. Stroje a zařízení musí odpovídat podmínkám v dané zemi, aby byla investice dlouhodobě udržitelná. Proto je využito zařízení, které neklade vysoké nároky na kvalifikaci zaměstnanců a zároveň již v regionu existuje podobná technologie, kterou tudíž bude možno snadno opravovat v případě poruchy. Na druhou stranu je účelem projektu poskytnout co nejvíce nových pracovních pozic ve 13

Zdrojem zmíněných informací o odbytových obtížích farmářů je mimo jiné rozhovor s ghanskou pěstitelkou ananasů, paní Gladys (viz příloha č. 3).

46

venkovském prostoru. Veškeré operace různého stupně manuální náročnosti od zpracování surového ovoce až po prodej finálního výrobku na trhu bude provádět 20 zaměstnanců. Jedná se o deset středně kvalifikovaných pracovníků pro základní opracování ananasů (loupání, třídění), čtyři nekvalifikované pracovníky pro nakládání a vykládání ovoce i hotových výrobků, tři odborně vzdělané provozovatele strojů a jiných zařízení, jednoho úředníka či sekretářku pro vedení účetních záznamů, jednoho manažera pro vedení podniku, jednání s úřady a zajištění reklamy a jednoho řidiče pro přepravu obalových materiálů, džusů či zařízení. Kromě vytvoření nových pracovních míst v rurální oblasti je předností záměru také zaměstnání žen, které se tak stanou ekonomicky aktivní a nabudou větší nezávislosti a emancipace. Implementací tohoto záměru dojde k transferu technologie na výrobu ananasového džusu, a to za pomoci dvou odborníků. Jeden z nich by měl zastávat funkci technického specialisty, který bude zodpovědný za technickou stránku záměru, jako je výběr pozemku, montáž a instalace strojů, zaučování odborných pracovníků. Druhý expert bude dohlížet na marketing a management investičního záměru, dále za vyřízení bankovního úvěru a všech nezbytných úředních povolení. Díky investičnímu záměru by měla být uspokojena poptávka po kvalitním ovocném nápoji v zemi a v případě rozšiřování podniku do budoucna možná i v oblasti západoafrického subregionu. Podstatou produktu je kromě jeho vysoké kvality a zcela přírodního složení14 také zacílení na nízko-příjmovou část populace, která skýtá velký potenciál, jelikož prozatím není dostatečně uspokojena podobnými produkty na trhu. Kvalitní ananasové džusy jsou totiž z velké části do země importovány a poté prodávány za poměrně vysoké ceny, které jsou dosažitelné jen pro obyvatelstvo s vyšším než průměrným příjmem, přičemž tato skupina je v Ghaně zastoupena menšinově. (Ghana Investment Promotion Centre, 2011)

6.2 Umístění podniku Podnik bude vybudován ve vesnici Pokrom Nsabah, označované zkráceně též jako Pokrom, která se nachází v ASMD přibližně mezi hlavním městem oblasti Nsawam a městem Aburi (viz obrázek č. 4). Vesnice Pokrom Nsabah byla zvolena pro umístění 14

Díky užití sytému šokového ohřevu při výrobě finálního výrobku dojde k prodloužení doby trvanlivosti produktu na šest až sedm měsíců.

47

továrny především kvůli hojnému počtu pěstitelů ananasů hospodařících v oblasti a také vzhledem k dlouholeté tradici pěstování ananasů v celém regionu. Možnost výkupu ananasů pro zpracování i z širokého okolí by tudíž měla zajistit dostatečnou zásobu tohoto ovoce rovněž v dobách nižší úrodnosti nebo horšího počasí.

Obrázek č. 4: Dopravní spojení hlavního města Accra s vesnicí Pokrom Nsabah Zdroj: Upraveno autorkou podle Agergaard, Fold, a Gough, 2010: 65

Významných faktorů pro umístění továrny právě do Pokrom Nsabah by se dalo najít mnohem více. Jednou z největších konkurenčních výhod je velmi vhodné položení vesnice poblíž hlavního silničního tahu mezi Accrou a Kumasi. Díky alokaci na venkově bude mít podnik výhodu daňových pobídek a nižších výrobních nákladů a zároveň blízkost hlavního města nabízí snadný přístup k největšímu trhu v zemi, kde je poptávka po všech produktech přirozeně nejvyšší, ale také k úřadům či k zásobitelům obalového materiálu. V Accře se nachází rovněž největší mezinárodní letiště v zemi a několik přístavů, což je užitečné pro transport vstupních zařízení z Evropy. Nedaleko leží velké přístavní město Tema, tudíž spolu s Accrou skýtají velký potenciál pro rozvoj. (Ministry of Finance and Economic Planning, 2012: 7) Vedle výhodné polohy poblíž velkých trhů a dostatečné zásoby ananasů je nezanedbatelnou výhodou rovněž existence potřebné infrastruktury. Ve vesnici je 48

dostupný zdroj kvalitní pitné vody, rozvody elektřiny, které v mnohých jiných rovněž příhodných vesnicích dodnes chybí. Kvalita okolních silničních cest je v porovnání s ostatními silnicemi v zemi také dobrá a zavedena jsou i telekomunikační zařízení.

6.3 Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie Cílová skupina podniku a jeho produktu se s postupujícím ekonomickým rozvojem a zdravějším životním stylem stále rozšiřuje. (Ghana Investment Promotion Centre, 2011) Podle posledních odhadů jsou ovocné džusy druhým nejvíce konzumovaným nápojem v Ghaně, hned po vodě, a spotřebuje se jich asi 10,4 mil. litrů ročně. Přibližně 70 % veškeré spotřeby je však pokrýváno produkty z dovozu. (The Fruit Processors and Marketers Association of Ghana, 2011) Již bylo poznamenáno, že velkou konkurenční výhodou podniku je blízkost hlavního města. Accra má cca 2,5 mil. obyvatel, čímž představuje největší trh v zemi s nejvyššími příjmy i životní úrovní. Průměrná ghanská domácnost žijící ve městě zaplatí 43,2 % rodinných výdajů za jídlo a nealkoholické nápoje, což je téměř dvojnásobně více než u běžné domácnosti v České republice (v relativním vyjádření). Samotné nealkoholické nápoje pak představují 6,9 % všech těchto výdajů rodiny žijící v Accře. Jedná se o významný zdroj potenciální poptávky po ananasových džusech v blízkosti továrny. (Ghana statistical service, 2008: 98 − 100) Dalším velkým trhem, jenž se nachází nedaleko od Pokrom Nsabah, je město Tema skýtající významnou možnost prodeje výrobků v lokalitě díky dlouhodobě vysoké spotřebitelské poptávce. Právě blízkost Accry a Temy představuje velký potenciál pro rozvoj, jelikož poskytuje vedle kvalitní infrastruktury také možnost využití „Export Free Zone“, tedy vývozní zóny bez dodatečných poplatků. (Ghana District, 2010) V samotné oblasti ASMD leží dva menší hlavní trhy, jedná se o města Nsawam a Aburi. Džusy mohou být prodávány do místních obchodů, případně čerpacích stanic podél hlavních silničních tahů. Reklama bude probíhat formou vzdělávání na školách nebo v podnicích. Zdůrazněn by zde měl být především významný pozitivní léčivý efekt konzumace ovocných nápojů, stejně jako důležitost pravidelného přísunu vitamínů prostřednictvím ovoce obecně, jelikož povědomí o této tématice je velmi malé. 49

Navíc konkurenční výhodou podniku oproti jiným firmám je nižší prodejní cena produktu. Cena půl litru ananasového džusu se u konkurence pohybuje nad 1 USD, což je pro většinu venkovské populace velmi vysoká částka, a tak se pro ně tento typ produktu stává nedostupným. Cena ananasového džusu (0,5 l) pocházejícího z navrhovaného podniku byla stanovena tak, aby se produkt stal dostupný pro širší skupinu obyvatelstva. Konečná cena výrobku pro spotřebitele je 1,8 GHS, tedy 0,95 USD.15 Cena výrobku na zpracovatelské úrovni je 1,04 GHS (0,55 USD).

6.4 SWOT analýza16 Mezi silné stránky navrženého investičního záměru patří zaměření na konkrétní potřeby relativně homogenní skupiny populace. Investice jsou směřovány do oblasti, kde řeší aktuální problém zemědělců, a nabízí řešení současné situace. Jedněmi z hlavních předností je také zapojení žen do pracovního procesu a vytvoření nových pracovních míst ve venkovském prostoru, kde je obecně nabídka práce nedostatečná. Jedná se o dva významně zohledňované aspekty rozvoje, které oba pokrývá daný záměr. Podnik má navíc velmi příhodnou polohu poblíž hlavního města a v oblasti s dobrou infrastrukturou. Dále bude zajištěna výborná technická vybavenost továrny, aby tak bylo dosaženo kvalitní produkce. Mimo jiné je vytváření přidané hodnoty v agrárním sektoru příkladem industrializace pro další regiony země. Za slabé stránky se dá považovat možná příliš úzké zaměření výroby. V případě výborné prosperity podniku se tedy nabízí možnost rozšířit produkci o nové výrobky, jako je konzervování ananasových plátků. Další otázkou je oblast marketingu a reklamy, která nemusí být v počátečních fázích dostatečná. Mohly by proto být v prvních letech produkce zvýšeny výdaje na reklamu, čímž by se zajistila dostatečná poptávka po produktu. Jiným aspektem je možnost nespolupráce spoluvlastníků podniku, která by však měla být eliminována zakládací smlouvou. Na pracovní tempo a nasazení zaměstnanců bude dohlížet manažer podniku. Příležitosti podniku jsou shledávány v možné diversifikaci produktu a rozšíření reklamy, o čemž již bylo psáno výše. V případě vysoké výnosnosti podniku mohou být vlastníky vystavěny další podobné továrny i v jiných oblastech, kde se pěstuje ananas, nebo do větších měst. Jinou možností je spojení podniku s jinými už existujícími 15 16

Jeden GHS se rovná cca 0,52 USD (údaj z 11. 3. 2013). (Kurzy měn, 2013) SWOT analýza v tabulkové podobě je uvedena v příloze č. 2.

50

firmami. Vytvořením fúze či strategické aliance by vytvořilo podmínky pro distribuci výrobků do dalších vzdálenějších regionů, případně i pro export do okolních zemí západoafrického regionu, který se vyznačuje nedostatečným zásobováním ovocnými nápoji. Obecně je v zemi příznivé podnikatelské prostředí, které vytváří dobré podmínky pro činnost podniku. Neméně příhodný je také ekonomický rozvoj ghanské společnosti, díky němuž se zvyšují odbytové příležitosti produktu. Mezi hrozby může být řazena krátkodobá fluktuace cen nebo nižší poptávka po produktu způsobená recesí ekonomiky. V průběhu oživení hospodářského cyklu by se však měl zájem o výrobek opět navrátit do původního stavu, či s růstem ekonomiky dokonce narůstat. Významnější hrozbou je existence konkurence, jako je např. mezinárodní podnik Blue Skies nebo jiné místní firmy (Sunrise, Romeo, Orapin). V současnosti na daném trhu však nemá žádný podnik monopolní postavení a stále existuje prostor pro příchod nových firem, o čemž svědčí pobídky Ministerstva pro výživu a zemědělství v Ghaně, které informuje o stálém přebytku nabídky ananasů nad poptávkou. Stávající kapacity společností na zpracování ananasů nejsou dostačující, tudíž stále existuje potenciál pro rozvoj odvětví. (Ministry of food and agriculture, 2011)

6.5 PEST analýza Politické faktory v poslední době významně nahrávají nově se zakládajícím firmám a speciálně těm, které podnikají v odvětví navazujícím na zemědělství. Ghanská vláda totiž podporuje rozvoj agrobyznysu a poskytuje tomuto oboru možnost hospodaření při nulových daních z příjmu, což představuje skvělé podnikatelské prostředí. Kromě toho je Ghana jako jedna z mála afrických zemí opravdu bezpečná a politicky stabilní. Ekonomické faktory jsou charakteristické příznivou makroekonomickou politikou. Jak bylo zmíněno v kapitole o životní úrovni v Ghaně, hospodářství země je jedním z nejstabilnějších a nejvýkonnějších v oblasti Subsaharské Afriky. Růst HDP je poměrně stabilní, kolem 10 % ročně. Úrokové míry jsou v porovnání se státy regionu také na dobré úrovni, což podporuje investiční záměry. Kromě toho je v zemi poměrně levná pracovní síla i ceny energií a rychle se rozvíjející finanční infrastruktura. Socio-kulturní faktory, jako je demografický vývoj populace nebo vzdělanostní úroveň, odpovídají charakteristikám rozvojových zemí. Pro daný investiční záměr je však 51

pozitivní většinové zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v populaci, které tvoří významnou poptávku na pracovním trhu. Podnik navíc neklade vysoké požadavky na vzdělání zaměstnanců, tudíž rozšířená negramotnost na venkově nepředstavuje větší problém. Kromě toho počet kvalifikovaných pracovníků v zemi se zvyšující se ekonomickou úrovní neustále roste. Mezi technicko-technologické faktory patří například fyzická infrastruktura, která je v okolí podniku dobrá a stále se zlepšuje. Technologie na zpracování ananasů bude sice dovezena ze zahraničí, přesto je nutno podotknout, že se v zemi již několik podobných strojů nachází, a tudíž by i případné opravy měly být bezproblémové. Vzhledem k vyspělosti této technologie bude navíc její zastarávání jen velmi pomalé.

6.6 Investiční a operační náklady, možné zdroje financování Cílem této podkapitoly je uvést základní položky, jež se vyskytují ve finančním plánu. Budou zde postupně stručně popsány, přičemž hodnoty jejich kupních cen jsou uvedeny ve finančním plánu (viz příloha č. 1) a dané informace tedy nebudou dublovány. Kromě počátečních nákladů budou zmíněny operační náklady vynakládané při produkci. Zatímco produkční náklady budou hrazeny z příjmů za prodej hotových výrobků, pro prvně jmenovanou skupinu nákladů je nutné nejprve nalézt vhodné zdroje financování. Na závěr jsou uvedeny a zhodnoceny možnosti uhrazení investičních nákladů projektu. 6.6.1 Investiční náklady Mezi investiční neboli vstupní náklady se řadí veškeré finanční prostředky vynaložené na jednorázový nákup vstupů. V tomto případě se jedná o náklady stavby budovy, nákup počátečního vybavení a nezbytného zařízení. Celková rozloha pozemku nutná pro výstavbu podniku je odhadována na 800 m2. Samotná továrna bude zabírat 600 m2 a zbylých 200 m2 bude sloužit jako manipulační prostor pro zacházení s nákladem. Budova podniku se bude skládat ze dvou částí. Hlavní operační prostor, kde bude zpracováváno ovoce, by se měl rozkládat na ploše 350 m2. Na dalších 220 m2 bude skladován nejprve surový materiál připravený ke zpracování a poté hotové výrobky připravené k distribuci do obchodů. Ve zbylých 30 m2 bude vybudována kancelář pro účetního znalce a uložení účetních záznamů.

52

Zařízení pro výrobu ananasových džusů bylo vybráno na základě modifikace návrhu pana Marka Studeného, manažera firmy Techfruit spol. s r. o. (viz tabulka č. 5). Použil technologii ke zpracování ovoce od německé firmy Kreuzmayr, která disponuje vysokou kvalitou svých produkčních sestav zaručující nejvyšší jakost výsledných produktů. Aby však bylo možno implementovat tuto technologii do Ghany, musela být přizpůsobena místním podmínkám. Tabulka č. 5: Sestava výrobní linky

Položka

Spotřeba elektřiny (kW)

Cena (USD)

Pásové dopravníky

3,2

5982

Drtič ovoce KEB 750

7,5

67604

Čistící nádrž

5,5

22707

Pasterizér PAS 1000

120

33075

Systém šokového ohřevu

13,6

14273

Vakuový plnič lahví KBF 900

3,2

13586

Mixer

2

1355

Zásobník z nerezové oceli

0

16641

Spojovací materiál

0

3244

Celkem

155

188682

Zdroj: Práce autorky podle Techfruit s.r.o, 2013

Zdroj pitné vody pro průmyslové účely bude připojen ghanskou vodohospodářskou společností. Dále bude potřeba nainstalovat vodní filtr s průtokem 17 m3/hod, protože pro produkci nápojů je nezbytné disponovat zdrojem kvalitní pitné vody. V současnosti mají farmáři v Pokrom Nsabah k dispozici několik nákladních automobilů pro převoz ananasů z pole do skladů. Přesto však bude nezbytné v rámci projektu koupit nový automobil pro distribuci finálních produktů do místa poptávky. K těmto účelům byl vybrán Ford Transit, který má poměrně velký nákladový prostor. Vedle automobilu je pro provoz podniku nutné vybavit také kancelář, ačkoli půjde spíše jen o základní jednoduché vybavení. Jedná se o zařízení jako je stůl, židle, počítač, tiskárna, knihovna nebo regály na ukládání dokumentů a další kancelářské vybavení. Jinou skupinou nákladů je platba za dopravu, která zahrnuje lodní přepravu jednoho kontejneru se stroji a zařízením z Evropy, dvě cesty externích pracovníků do Ghany a náklady na poplatky za udělení víza.

53

Další nezanedbatelnou položkou jsou předoperační výdaje zahrnující registrační a licenční poplatky včetně nákladů na jejich vyřízení, jiné zřizovací výdaje, náklady zkušebního provozu, připojení k telefonu a internetu a další. Naposledy nesmí být opomenuto dovybavení továrny a pomůcky potřebné k práci. Patří sem skladovací regály, přepravky, chladící zařízení, oblečení zaměstnanců, měrné válce, nože a mačety, teploměry, nálevky, rukavice a mnoho dalšího. 6.6.2 Operační náklady Do operačních nákladů se řadí nákup vstupů a platba energií, jež jsou odvislé od výroby. Největší položkou jsou jednoznačně náklady na nákup suroviny. Ročně bude při plné kapacitě podniku zpracováno 3 000 tun ananasů. V ASMD se ročně vyprodukuje více než 50 000 tun ananasů, tudíž by zásobování továrny neměl být problém. Většina ananasů bude poptávána v Pokrom Nsabah od členů Asociace farmářů a v případě nedostatku suroviny pak bude potřebná úroda získávána z blízkého okolí. Aby byla drobným zemědělcům poskytována spravedlivá cena, výkupní cena za jeden kilogram ananasu je 0,14 USD oproti oblastní průměrné ceně 0,116 USD/kg. Mezi další náklady patří obalový materiál, kterým jsou HD plastové lahve o velikosti 0,5 l. Jako hlavní dodavatel byla vybrána firma Kane–em Industries Limited sídlící v Accře, která nabízí jednu lahev za 0,11 USD. Cena papírových etiket, jež budou lepeny na lahve ručně, je odhadována na 0,08 USD za kus. Co se týče energií, jejich spotřeba bude poměrně velká. Denně bude potřeba 10 000 l vody při ceně 0,37 USD/m3. Spotřeba elektřiny by neměla přesáhnout 160 kW za den. Jedna kW stojí 0,11 USD, přičemž musí být každý měsíc placen také servisní poplatek ve výši 1,32 USD. (Association of Ghana Industries, 2010, Modern Ghana, 2011) Do této kategorie připadá také řada dalších výdajů, jako je spotřeba pohonných hmot odhadovaná na 4 050 USD ročně. Dále mzdy, za které bude vyplaceno okolo 28 500 USD ročně, náklady na opravy a údržbu, pojištění nebo administrativní výdaje. 6.6.3 Zdroje financování Vhodným zdrojem financování pro daný projekt je bankovní úvěr. Pokud bude zároveň s žádostí o jeho udělení předložen také návrh investičního záměru s vysoce profitabilními výsledky výrobní činnosti, dále se zaručí společenstvo vlastníků, pak by 54

se měla pravděpodobnost poskytnutí půjčky zvýšit. Další možností je najít investora, který by poskytl alespoň část vstupního kapitálu výměnou za spoluvlastnictví podniku nebo podíl na jeho zisku. Pro daný záměr se bude počítat s první variantou, kdy je celý projekt hrazen z bankovního úvěru. Při poskytování půjček africkým zemím obecně jsou podmínky přísnější, neboť je Afrika považována za poměrně rizikovou oblast, co se investic týče. Problémy mohou nastat při politické nestabilitě nebo špatné návratnosti investic. Tato rizika způsobují poměrně vyšší úrokové míry ve srovnání s Evropou a kratší požadovanou dobou návratnosti. V Ghaně je však stabilní politické prostředí a příznivá makroekonomická situace, proto podmínky udělení úvěru jsou příznivé. Finanční plán je počítán s 13 % úrokovou mírou při splacení úvěru do deseti let. Celková půjčená suma je 730 279,35 USD, každoročně bude tedy splaceno 73 027,935 USD. Přeplacená částka je 328 466,71 USD. Mezi nejznámější banky, které půjčují peníze mimo jiné také do Ghany, patří Barclays, HFC Bank, Ghana Home Loans, Fidelity Bank, CalBank (CalMortgage) nebo Stanbic Bank.

6.7 Finanční zhodnocení investičního záměru Při předkládání jakéhokoliv investičního záměru je jednou z nejdůležitějších informací jeho profitabilita. Aby tedy mohla být prokázána návratnost vložených investice a operační rentabilita podniku, jsou ve finančním plánu provedeny finanční analýzy popsané v metodické části bakalářské práce. Při prvně uvažovaném optimistickém scénáři se předpokládá dostatečná poptávka po ananasových džusech, díky čemuž začne podnik v průběhu pěti let produkovat na 100 % své kapacity. Doba návratnosti vložené investice bude v takovém případě 4,24 let, což je poměrně krátké období, během kterého se vrátí veškerý vložený kapitál. Čistá současná hodnota podniku činí 197 191,07 USD. Index rentability má hodnotu 1,5545, což znamená, že z každého investovaného amerického dolaru bude získáno 0,5545 USD navíc. Již hodnota větší než jedna přitom znamená rentabilitu investice. Vnitřní výnosové procento vykazuje 24 %, tedy hodnotu vyšší než je úroková míra, a pobízí tak k akceptování projektu. Celkově se tedy jedná o velmi pozitivní hodnoty, prokazující ziskovost navrženého záměru. Podle hodnot vypočtených prostřednictvím analýzy bodu zvratu se ukázalo, že podnik bude dosahovat zisku již po méně než 55

200 000 kusů vyprodukovaných výrobků za rok. Jedná se v podstatě o počáteční fázi výroby, které by továrna ročně dosáhla i při provozu na méně než 50 % své kapacity. V případě druhého scénáře, kdy se uvažuje s nižší poptávkou po džusech, a tudíž i s fungováním továrny pouze na 70 % její kapacity, vycházejí rovněž kladné hodnoty umožňující existenci továrny i za méně příznivých podmínek. Doba návratnosti se prodloužila na 5,29 let, což je stále poměrně krátké časové období. Čistá současná hodnota činí 11 726,22 USD, index rentability je stále vyšší než 1, přesněji 1,0329, což značí profitabilitu investice. Vnitřní výnosové procento má hodnotu 14 %, čímž převyšuje úrokovou míru. Výčtem hodnot metod hodnocení investic byla prokázána relevance, proveditelnost a udržitelnost navrženého podniku, neboť všechna kritéria pro výpočet ziskovosti jsou pozitivní a prokazují vysokou pravděpodobnost návratnosti investice. Hrubý zisk je poměrně vysoký, ve srovnání s jinými podniky, a měl by tak stačit na pokrytí případných zvýšených nákladů v budoucnu. Všechny tyto skutečnosti potvrzují možnost přijetí a realizace investice.

6.8 Přínosy investičního záměru Hlavní

přínosy

vybudování

zpracovatelského

podniku

budou

nyní

shrnuty,

zanalyzovány a pokud možno také číselně vyjádřeny. Hlavní přínosy pro jednotlivé zainteresované subjekty 

Drobní pěstitelé ananasů žijící v ASMD  Zvýšení příjmů a redukce chudoby  Garance pravidelného výkupu jejich úrody

Hlavním důvodem pro vytvoření projektu bylo nerovné postavení drobných pěstitelů ananasů na trhu a jejich obtíže při hledání vhodného kupce pro svou produkci. Pokud se tedy zemědělci rozhodnou prodávat svou úrodu do nově vzniknuvšího podniku, vyřeší se řada jejich problémů. V první řadě jim bude písemnou smlouvou zajištěn stálý odběr produkce za stabilní ceny, tudíž vymizí neustálá starost se sháněním kupce. K tomu namísto dosavadní průměrné tržní výkupní ceny 0,116 USD/kg dostanou za jeden kg ananasů 0,142 USD. Utrží tak o 0,026 USD/kg více než za stávajících podmínek, což představuje zvýšení současných příjmů o více než jednu pětinu. Jejich zisk se zvýší 56

z 0,0244 USD/kg na 0,0504 USD/kg, což představuje více než zdvojnásobení dosavadních zisků. Pokud se pěstitelé ananasů navíc zapojí do zpracovatelského podniku, jejich zisk z prodeje ananasových džusů ještě mnohonásobně zvýší dosavadní profit. Půl litru ananasového džusu bude prodáváno za 0,5516 USD, přičemž náklady na jeho výrobu činí 0,3727 USD. Zisk z prodeje jedné lahve bude 0,1789 USD. Pokud se vezme v potaz průměrná výtěžnost ananasů, která je cca 0,5 l šťávy z ananasu o hmotnosti 1,3 kg, pak je možno přepočítat tento výtěžek do podoby výše uvedených jednotek. Profit se tedy bude pohybovat okolo 0,1376 USD/kg. V případě spoluvlastnictví podniku v podstatě majitelé vyplácí peníze za nákup suroviny sami sobě. Jejich zisk tedy spočívá kromě konečného profitu na prodeji džusu také ve vyšší výkupní ceně ananasů, tudíž se oba tyto zisky sčítají. Konečný profit pak činí 0,188 USD/kg. Výsledný zisk tak bude 7,7 krát větší než při současném odprodeji ananasů exportním společnostem a zároveň 3,7 krát vyšší při spoluvlastnictví továrny než při pouhém prodeji ananasů do nového zpracovatelského podniku (viz graf č. 4). Graf č. 4: Navýšení konečného zisku při spolupráci zemědělských producentů ananasu na chodu zpracovatelského podniku

Navýšení zisku při spolupráci na chodu podniku

USD/t ananasu

0,2 0,15 0,1 0,05 0 Původní zisk

Zisk při prodeji Zisk při spoluvlastnictví ananasů do továrny továrny Zdroj: Práce autorky

Už při prodeji a zpracování pouhých 10 kg ananasů denně, což je poměrně malé množství, kterého pěstitelé ananasů v oblasti běžně dosahují, se průměrný denní příjem na osobu více než zdvojnásobí na 2,8632 USD/den. Znamená to vymanění se z chudoby pro zemědělce pěstující ananas.

57



Místní lidé z oblasti, kteří mohou být zaměstnáni pro práci v továrně  Vytvoření nových pracovních míst ve venkovském prostoru  Poskytnutí spravedlivého stálého příjmu pro zaměstnance podniku  Integrace žen do pracovního procesu

Nejnižší mzda nabízená za nekvalifikovanou práci v továrně činí 4,23 USD/den, což je vyšší než průměrný plat v ASMD. Zaměstnání 20 nových pracovníků je na poměry malé vesnice Pokrom Nsabah vysoké číslo, kdy navíc dojde díky stabilnímu pravidelnému příjmu ke zvýšení životní úrovně dalších pěti až šesti členů rodiny. Na venkově se tak sníží nezaměstnanost a vytvoří se nové pracovní pozice v jiném než zemědělském sektoru, a to v oblasti průmyslu a s tím spojených služeb. Mimo jiné je zohledněno také genderové hledisko, protože v podniku budou zaměstnány ženy, které dostanou možnost stát se ekonomicky aktivní a soběstačné. 

Rodiny pěstitelů ananasů a také rodiny ostatních zaměstnanců podniku  Zvýšení životní úrovně a redukce chudoby na venkově

Růst příjmů domácností způsobí celkové zvýšení životní úrovně v regionu. Rodiny zapojené jakýmkoliv způsobem do chodu podniku a jeho zásobování si budou moci snáze dovolit platit zdravotní pojištění a v případě potřeby pak vyhledat odbornou lékařskou pomoc a uhradit náklady spojené s nákupem léků. Rovněž se zvýši možnosti domácností platit školné nezbytné pro pravidelnou školní docházku dětí. Potenciálně se tak navýší i doba podpory potomků na školách, které budou moci dosahovat vyššího vzdělání na navazujících učilištích či středních školách. Sníží se tedy negramotnost a zvýší se počet obyvatel s vyšším než základním vzděláním. 

Společnost  Snížení migrace z venkova do měst  Redukce meziregionálních disparit

Díky zvýšení příjmů a poskytnutí nových pracovních míst v rurální oblasti dojde ke zvýšení životní úrovni v oblasti, čímž by měl být redukován rozdíl mezi městskými a venkovskými regiony. V rámci snížení regionálních disparit by měl do jisté míry poklesnout tlak na urbanizaci a migraci za prací.

58

 Uspokojení poptávky po ananasovém džusu Vzhledem k tomu, že finální produkt továrny bude nabízen za nižší cenu, než za kterou se běžně obchoduje na trhu, měla by být uspokojena širší poptávka po zdravých kvalitních ovocných nápojích v místě podniku a jeho blízkém okolí. 

Stát  Snížení státních výdajů a tlaku na import zboží  Zvýšení státních příjmů  Vytvoření příkladu industrializace venkova jako strategie rozvoje

Z vytvoření zpracovatelského podniku plynou také výhody pro stát. Dojde ke zvýšení zaměstnanosti ve formálním sektoru, ze kterého se odvádí daně a přispívá tudíž do státního rozpočtu. Ačkoliv se jedná o malý podnik, může lehce poklesnout rovněž tlak na dovoz importovaného zboží, čímž se zlepšuje obchodní bilance země. Jedná se také o možnost ukázat, že rozvoj venkova prostřednictvím postupné industrializace je možný a přináší mnoho výhod pro všechny zainteresované subjekty a v konečném důsledku i pro stát. V neposlední řadě se šetří přírodní zdroje, jež se využívají při nákladném transportu džusů do Ghany.

59

7

ZÁVĚR A DISKUZE

Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat možnost aplikace přidané hodnoty ve venkovském prostoru prostřednictvím zpracování ananasů jako strategii zvýšení příjmů drobných pěstitelů ananasů a zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel ve vybraném regionu Ghanské republiky. K dosažení hlavního cíle bylo využito několika vedlejších cílů. Prostřednictvím krátké analýzy a zhodnocení by mělo být dokumentováno jejich jednotlivé splnění a celkové přispění k hlavnímu cíli. V rámci literárního přehledu bakalářské práce byla věnována pozornost především dosažení prvního podcíle zaměřeného na analýzu agrárních trhů a zapojení zemědělských subjektů do širšího komplexu vztahů v rámci agrobyznysu. Kromě některých specifik fungování agrárního trhu, byly pro účely práce významné především výsledky zkoumání postavení zemědělských subjektů na trhu. V současnosti dominuje agrárnímu trhu poptávkově orientovaný model komoditního řetězce, který se v praxi projevuje oslabením pozice zemědělských subjektů vyrábějících primární suroviny a převahou navazujících fází zpracování a distribuce na trhu. Články navazující na zemědělskou prvovýrobu získávají ve stále větší míře schopnost ovlivňovat jak produkci zemědělců, tak i rozhodování spotřebitelů. Daná struktura klade zvýšené požadavky na informovanost zemědělských subjektů a jejich schopnost okamžité reakce na měnící se požadavky velkých zpracovatelských a obchodních řetězců v podmínkách současného globalizovaného systému. V souvislosti s naplňováním dalšího podcíle byl charakterizovaný mikroregion Akuapim South Municipal District ležící ve Východním regionu Ghanské republiky. Vybrané ukazatele ekonomické a sociální situace v oblasti se zaměřovaly na nejvýznamnější charakteristiky životní úrovně místní populace. Mírně v rozporu se zdá být ukazatel chudoby měřený dle denního příjmu na osobu, podle kterého lidé s průměrným příjmem v oblasti žijí pod hranicí chudoby, a celkový ukazatel chudoby již vypočtený Ghanským statistickým úřadem, který demonstruje pozitivní trend ve snižování chudoby. V každém případě je v rurálních oblastech příjem nízký a pohybuje se na kritické úrovni, co se možností uspokojování základních životních potřeb týče. S nízkým příjmem souvisí obtíže při placení školních poplatků a výdajů za lékařské ošetření. V regionu je obecně nízká úroveň industrializace, vysoká úroveň 60

zaměstnanosti v zemědělském sektoru, se kterou se pojí nižší průměrné příjmy. Jen malá část ekonomicky aktivního obyvatelstva je zaměstnaná a dostává stálý měsíční plat, což zvyšuje tlak na urbanizaci do okolních měst. Ananasové odvětví v Ghaně se začalo výrazněji rozvíjet díky strukturálním reformám realizovaným po roce 1980. Na konci 20. století tak výrazně stoupl export ananasů z Ghany a ananas se stal významnou obchodní komoditou. Právě oblast ASMD je známá svou tradiční významnou produkcí ananasů, která tvoří asi polovinu celkových příjmů státu z vývozu ananasů. Prodej ananasů je v mikroregionu jedním z hlavních zdrojů příjmů ze zemědělské činnosti. Ve shodě s publikací „Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu“ prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a s teoriemi uvedenými v přehledu literatury bylo zjištěno, že postavení drobných pěstitelů ananasu v Ghaně je určováno poptávkově orientovaným modelem komoditní vertikály, kdy subjekty navazující na prvovýrobu ovlivňují množství, cenu i kvalitu pěstovaných ananasů. Vyjednávací pozice zemědělských producentů při stanovování odbytových podmínek je značně omezená, což ztěžuje prosazení zemědělců na trhu a dosažení vyšších výnosů. Pouhých pět velkých nadnárodních vývozních korporací ovládá 72 % trhu s ananasy vyváženými z Ghany do Evropy, což jim umožňuje kontrolovat a ovlivňovat místní trh s ananasem. Celkově se drobní zemědělci podílejí na výsledném zisku z prodeje ananasů exportovaných do Evropy pouhými pěti procenty. Oproti tomu podíl exportních podniků na zisku z konečné ceny činí 62 %. Finalizující článek potravinového řetězce představují obchodníci, kteří společně profitují 33 % na celkovém zisku. Na základě odbytových potíží a nízké životní úrovně, vypozorované v průběhu výzkumu v oblasti, byl navržen investiční záměr na zpracování ananasů a výrobu ananasového džusu. Nabídka ananasu v oblasti stále převyšuje poptávku, tudíž se jedná o velmi příznivý region z hlediska možnosti implementace investičního záměru. V teoretické

rovině

byla

prokázána

ziskovost

zpracovatelského

závodu,

velká

pravděpodobnost návratnosti investic a poměrně vysoký hrubý zisk umožňující pokrytí všech nákladů i v případě nižší poptávky po finálním produktu, než předpokládalo při sestavování výrobní linky. Daný podnik bude díky standardizovaným zpracovatelským postupům produkovat vysoce kvalitní ananasový džus, který zachovává pozitivní léčivé účinky čerstvého ananasu a díky nižší prodejní ceně v porovnání s konkurencí se tak 61

stane dostupnějším pro širokou veřejnost. Zpracovatelský závod rovněž zabezpečí stabilní příjem pro místní pěstitele ananasů, kteří budou mít zajištěný odbyt produkce, a také pro nové zaměstnance. Tím se zlepší životní úroveň i jejich rodin, sníží se nezaměstnanost a tlak na urbanizaci, jak již bylo zmíněno v podkapitole o přínosech investičního záměru. Vzhledem ke stabilnímu politickému a ekonomickému prostředí, vládní podpoře firem podnikajících v agrobyznysu, kvalitní fyzické infrastruktuře, dostupnosti pracovní síly, konkurenčním mzdovým nákladům a celkové finanční i osobní bezpečnosti v zemi by měla být zaručena realizovatelnost a udržitelnost navrženého podniku. Daný investiční záměr je díky svým nízkým požadavkům na množství vstupní suroviny a kvalifikační úroveň zaměstnanců aplikovatelný rovněž do jiných regionů Ghany. Dalším potenciálem pro rozvoj venkovských oblastí je druhotné využití odpadu primární produkce ananasových nápojů. Ananasové slupky, tvořící asi čtvrtinu celkové hmotnosti ananasu, se dají využít pro krmení prasat či jako mulčovací materiál pro organickou produkci ananasů. Jedná se tedy o další zdroj příjmů, který by zpracovatelský závod mohl generovat při prodeji daného materiálu. Jednotlivé vedlejší cíle směřovaly k naplnění hlavního cíle práce, v rámci něhož byla prostřednictvím investičního záměru prokázána možnost aplikace přidané hodnoty v rurální oblasti, která má velmi pozitivní vliv na zvýšení příjmů drobných pěstitelů ananasu a zlepšení životní úrovně ve vybraném mikroregionu Ghanské republiky. Většina afrických států je dnes závislá na exportu nezpracovaných surovin, což je vystavuje nestabilitě na světovém trhu a častým výkyvům ve výkupních cenách. Protože jsou k tomu mnohdy čistými importéry zpracovaných potravin, zhoršuje se obchodní bilance rozvojových zemí a dochází k destabilizaci jejich zahraničního obchodu. Opět tedy došlo k souladu s některými názory, zmíněnými též v literárním přehledu, jež se vyskytují v publikaci „Proces ekonomického rozvoje“ od Cyphera a Dietze. Autoři zdůrazňují roli industrializace a přidané hodnoty pro dosažení vyšší vývojové úrovně země. Díky zpracování surovin namísto jejich vývozu v nezpracovaném stavu, může dojít ke snížení chudoby a všeobecnému rozvoji země.

62

8

SEZNAM LITERATURY

ACKAH, CH. a ARYEETEY, E. Globalization, Trade and Poverty in Ghana. 1. vydání. Ghana, Accra: Sub-Saharan Publishers, 2012. ISBN 978-9988-647-36-0. AGERGAARD, J., FOLD, N. a GOUGH, K. V. Rural-Urban Dynamics: Livelihoods, mobility and markets in African and Asian frontiers. Abingdon, Oxon: Routledge, 2010. ISBN 0-415-47562-7. ASFAW, S. Global Agrifood Supply Chain, EU Food- safety Standards and African Small-scale Producers – The Case of High-value Horticultural Export from Kenya. Hannover, 2008. ISBN 3-934373-14-3. Dizertační práce. Leibniz University of Hannover. Vedoucí práce H. Waibel BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kritéria úspěchu zemědělských podniků. In SVATOŠ, M. Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIV – Znalostní ekonomika. Praha: ČZU, 2005a, s. 41372-2. BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005b. ISBN 80-7157-9114. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. 120 s. ISBN 80-7157-514-3. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělství v agrobyznysu: základy agrární ekonomiky a politiky. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005c. ISBN 80-7157891-6. BEČVÁŘOVÁ, V. a LECHANOVÁ, I. Možnosti využití analýzy cenové transmise pro posouzení vlivu tržní síly v potravinových vertikálách. 1. vydání. Brno: MSD, 2006. ISBN 80-86633-70-5. BLAHA, Z. S. a JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-145-3. BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-6724-6. BOHÁČKOVÁ, I. a BROŽOVÁ, I. Ekonomika agrárního sektoru. První vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2010. ISBN 978-80-2132026-0. CYPHER, J. M. a DIETZ, J. L. The Process of Economic Development. 3. vydání. Abingdon, England: Routledge, 2009. ISBN 978-0-415-77104-7. DEATON, A. a MILLER, R. International Commodity Prices, Macroeconomic Performance and Politics in Sub-Saharan Africa. In: Princeton Studies in International Finance [online]. Pronceton, New Jersey, 1995 [cit. 2013-04-21]. ISBN 0-88165-251-2, ISSN 0081-8070.

63

DLOUHÁ, J., RICHTER, M. a VALÍČEK, P. Ovoce. Praha: Aventinum, 1995. ISBN 80-7151-768-2. DOLEŽAL, J., MÁCHAL, P., LACKO, B. a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 507 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2848-3 FIBÍROVÁ, J. a ŠOLJAKOVÁ, L. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2005. ISBN 80-7357-084-X. HRDÝ, M. a HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-492-5. HUŠÁK, S., TÁBORSKÝ, V. a VALÍČEK, P. Tropické a subtropické ovoce: pěstování a využití. Praha: Brázda, 1996. ISBN 80-209-0258-9. JINDŘICHOVSKÁ, I. a BLAHA, Z. S. Podnikové finance. 1. vydání. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-025-2. KOTRBA, T. a FORET, M. Základy managementu. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2009. ISBN 978-80-87314-00-5. MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie: Základní kurs. 10. vydání. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 978-80-86175-56-0. NOWAK, B. a SCHULZOVÁ, B. Tropické plody: Biologie, využití, pěstování a sklizeň. Praha: Euromedia Group, 2002. ISBN 80-242-0785-0. OBERBEIL, K. a LENTZOVÁ, CH. Ovoce a zelenina jako lék: Strava, která léčí. Praha: A.D. Praha, 2003. ISBN 80-7321-067-3. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2952-7. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-2473339-5. SVATOŠ, M. a kol. Ekonomika agrárního sektoru. 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2009. ISBN 978-80-213-1846-5. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. WHITFIELD, L. Danish Institute for International Studies. Developing Technological Capabilities in Agro-Industry: Ghana’s experience with fresh pineapple exports in comparative perspective. Copenhagen, Dánsko: Vesterkopi AS, 2008. ISBN 978-877605-411-3.

64

Elektronické zdroje About Ghana: Ghana at a Glance. Government of Ghana: Official Website [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.ghana.gov.gh/index.php/aboutghana/169-ghana-at-a-glanceAbout GLOBALG.A.P.: Who we are. GLOBALG.A.P. [online]. 2010 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.globalgap.org/uk_en/who-we-are/ Akuapem South Municipal District. Ministry of food and agriculture: Republic of Ghana [online]. 2011 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://mofa.gov.gh/site/?page_id=1495 Akuapim South (Municipal District, Ghana). City population [online]. 2012 [cit. 201304-03]. Dostupné z: http://www.citypopulation.de/php/ghana-admin.php?adm2id=0402 Akuapim South Municipal. Ghana Districts [online]. 2010 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://akuapemsouth.ghanadistricts.gov.gh/?arrow=atd&_=66&sa=496 Akuapim South Municipal District. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2009 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Akuapim_South_Municipal_District ALI, S. A. Fruit Juice Processing. Practical Action [online]. 2002 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://practicalaction.org/fruit-juice-processing-1 BARRIENTOS, S., J. ANARFI, N. LAMHAUGE, A. CASTALDO a N. AKUA ANYIDOHO. Social Protection for Migrant Labour In the Ghanaian Pineapple Sector. In: Department for International Development [online]. Brighton, 2009 [cit. 2013-0310]. Dostupné z: http://www.migrationdrc.org/publications/working_papers/WPT30.pdf BARTHOLOMEW, D. P., ROHRBACH, K. G. a EVANS, D. O. Pineapple Cultivation in Hawaii. Cooperative Extension Service [online]. 2002 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.ctahr.hawaii.edu/oc/freepubs/pdf/f_n-7.pdf BODDU, Divya. Project report on pineapple processing. Scribd [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Available from: http://www.scribd.com/doc/28198329/PineappleProcessing-Plant Canned Pineapple Products. In: Ministry of Food Processing Industries [online]. 2010 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://mofpi.nic.in/images/pdf/fruits/canned_pineapple_products.pdf Crop Water Information: Pineapple. Food and Agricultural Organization: Natural Resources and Environment Department [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.fao.org/nr/water/cropinfo_pineapple.html CSB Catalouge. Ghana Standards Authority [online]. 2008 [cit. 2013-04-29]. Available from: http://www.gsa.gov.gh/site/standards/search.php?id=291

65

DANIELOU, M. a RAVRY, Ch. The rise of Ghana´s pineapple industry: From Successful Takeoff to Sustainable Expansion. In: The World Bank [online]. 2005 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.worldbank.org/afr/wps/wp93.pdf Eastern Region (Ghana). Ghana Nation: Articles [online]. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://articles.ghananation.com/articles/ghana-articles/3153-eastern-regionghana.html Eastern Region, Ghana: NSAWAM-PAKO. Ghana Live Radio: Share Point [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://ghanaliveradio.sharepoint.com/Pages/NSAWAM.aspx Eastern Region of Ghana. Modern Ghana [online]. 2005 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.modernghana.com/GhanaHome/regions/eastern.asp?menu_id=6&sub.. EVANS, E. Value Added Agriculture: Is It Right for Me?. In: EDIS: University of Florida IFAS Extension [online]. 2002 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://edis.ifas.ufl.edu/fe638 Food and Agricultural Organization of the United Nations: Faostat [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://faostat3.fao.org/home/index.html#DOWNLOAD Ford Transit Van 350L. Ford: Go Further [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.ssa.ford.com/servlet/Satellite?c=DFYPage&cid=1178833476678&marketid =1178831564101&pagename=wrapper&site=FSSA FORD: Transit 350. Minibus limited [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.minibus.ltd.uk/ford-transit-350-panel-van.html Four Different Varieties of Pineapples. Do it yourself [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.doityourself.com/stry/4-different-varieties-of-pineapples FULPONI, L. Private Standard Schemes and Developing Country Access to Global Value Chains: Challenges and Opportunities Emerging from Four Case Studies. In: Organisation for Economic Co-operation and Development [online]. 2007 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://search.oecd.org/officialdocuments/displaydocumentpdf/?cote=agr/ca/apm%28200 6%2920/final&doclanguage=en Getting Electricity in Ghana. Doing Business [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/ghana/getting-electricity/ Ghana. Central Intelligence Agency: The World Factbook [online]. 2013 [cit. 2013-0310]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/gh.html Ghana: Ekonomická charakteristika země. Business Info: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ghana-ekonomicka-charakteristika-zeme19151.html

66

Ghana Districts [online]. 2006 [cit. http://ghanadistricts.com/region/?r=4&sa=126

2013-04-03].

Dostupné

z:

Ghana living standards survey report of the fifth round. In: Ghana statistical service [online]. 2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.statsghana.gov.gh/docfiles/glss5_report.pdf Ghana Revenue Authority: Integrity, Fairness, Service [online]. 2012 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: www.gra.gov.gh/ GLOBALG.A.P. Česká společnost pro jakost, o. s. [online]. 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.csq.cz/cs/globalgap-cr.html Health Benefits of Pineapple. Drgranny [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.drgranny.com/2011/03/04/health-benefits-of-pineapple/ HO-A-SHU, V. Pineapple Production Practices. In: National Agricultural Research Institute: Department of Horticulture [online]. 1999 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://businessafrica.net/africabiz/pineapple_booklet.pdf HOWARD, F. What Are the Different Species of Pineapple? E-How Food [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.ehow.com/info_8617714_differentspecies-pineapple.html Improve your Sugarloaf Pineapple Production: Illustrated Manual for Organic Farmers in Ghana. In: Food and Agricultural Organization [online]. 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.fao.org/fileadmin/templates/organicexports/docs/Organic_sugarloaf_pineap ple_manual.pdf Increasing incomes and food security of small farmers in West and Central Africa through exports of organic and fair-trade tropical products: Project impact study in Ghana: Pineapple. In: Food and Agriculture Organization of the United Nations [online]. Rome, 2009 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/field/009/ak799e/ak799e00.pdf Industry Information: Are there tax holidays for industrial/manufacturing enterprises? Ghana Wildlife Society [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.ghanawildlifesociety.org/faq.php?id=26 JUDO JPF Plus 2. Obchod Kostečka [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://obchod.kostecka.net/uprava-vody/profiplus/jpf-plus-2 KLEEMANN, L. Organic Pineapple Farming in Ghana - A Good Choice for Smallholders? In: Poverty Reduction, Equity and Growth Network [online]. 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.pegnet.ifw-kiel.de/activities/research/results/kwp1671.pdf KLEEMANN, L. a EFFENBERGER, A. Price Transmission in the Pineapple Market – What Role for Organic Fruit?. In: Kiel Institute for the World Economy [online]. Kiel, Německo, 2010 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.ifw-members.ifw67

kiel.de/publications/price-transmission-in-the-pineapple-market-2013-what-role-fororganic-fruit-1/kap-1626.pdf Kurzy měn: Převodník měn. Kurzy [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?a=X&mena1=GHS&c=1&mena2=USD&d=11.03.2013&convert=P%F 8eve%EF MATTHEWSON, M. Exploring Value-Added Agriculture. Small farms: the Oregon State University [online]. 2007 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://smallfarms.oregonstate.edu/sfn/su07valueadded MCMAHON, G. Fact Sheet: Pineapple. Northern Territory Government [online]. 2005 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.nt.gov.au/d/Content/File/p/Fruit/FF11_pineapple.pdf News: PURC Publication Of Electricity & Water Tariffs. Association of Ghana Industries [online]. 2010 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.agighana.org/News/PURC-Publication-Of-Electricity---Water-Tariffs.aspx NINSON, D. Analysis of Pineapple Production in the Akwapim South Municipal Area. In: Academia [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.academia.edu/3077160/ANALYSIS_OF_PINEAPPLE_PRODUCTION_IN _THE_AKWAPIM_SOUTH_AREA_OF_GHANA Pineapple India: We Think Pineapple Only [online]. 2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.pineappleindia.com/Nutrition-Health-Benefits.htm Pineapple: Pineapple: Ananas comosus (L.) Merr. of the Bromeliaceae family. United Nations Conference on Trade and Development: AAACP Products [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.unctad.info/en/Infocomm/AACPProducts/COMMODITY-PROFILE---Pineapple/ Pineapple Varieties. Pineapple Research Station: Kerala Agricultural University [online]. 2010 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.kau.edu/prsvkm/Html/PAVarieties.htm Podniková ekonomika. Moravská vysoká škola Olomouc [online]. 2012 [cit. 2013-0325]. Dostupné z: http://www.skolamvso.estranky.cz/clanky/podnikovka.html Products: Food and Beverages. Kane-em Industries Limited [online]. 2013 [cit. 201304-30]. Dostupné z: http://www.kaneem.com/index.php?option=com_content&view=article&id=62&Itemid=72 QUARTEY, P. Evaluation of the Implementation of the Paris Declaration on Aid Effectivness: Phase II: Ghana, Final Report. In: The Evaluation of the Paris Declaration [online]. 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://pd-website.inforce.dk/content/pdfcountryreports/ghana.pdf Starting a Business in Ghana. Doing Business: Measuring Business Regulations [online]. 2012 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/ghana/starting-a-business 68

SUZUKI, A., JARVIS, L. S. a SEXTON, R. J. Rejection of Purchase: An Empirical Study on Contract Farming in the Pineapple Industry in Ghana. In: Department of Agricultural and Resource Economics: University of California, Davis, USA [online]. 2008 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.csae.ox.ac.uk/conferences/2008EDiA/papers/203-Suzuki-Sexton-Jarvis.pdf TAKANE, T. Smallholders and Nontraditional Exports under Economic Liberalization: The Case of Pineapples in Ghana. In: The Center for African Area Studies: Kyoto University [online]. 2004 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://jambo.africa.kyotou.ac.jp/kiroku/asm_normal/abstracts/pdf/25-1/29-43.pdf Techfruit s.r.o.: Technologie zpracování a skladování ovoce a zeleniny [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techfruit.cz/ The Composite Budget of the Akuapem South Municipal Assembly for the 2012 Fiscal Year. In: Ministry of Finance and Economic Planning [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.mofep.gov.gh/sites/default/files/budget/Akuapim%20South.pdf The Fruit Juice Industry in Ghana. The Fruit Processors and Marketers Association of Ghana [online]. 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://fpmag.org/8/The-Fruit-JuiceIndustry-in-Ghana The History of the MD2 Pineapple. Chestnut Hill Farm [online]. 2011 [cit. 2013-0411]. Dostupné z: http://www.chfusa.com/pineapples_md2.htm United Nations Industrial Development Organization: Industrial Promotion and Technology Branch. In: Ghana Investment Promotion Centre [online]. 2011 [cit. 201210-28]. Available from: http://www.gipcghana.com/ USDA Value-added Agricultural Definition. Agricultural marketing resource center: a national information resource for value-added agriculture [online]. 2013 [cit. 2013-0525]. Dostupné z: http://www.agmrc.org/business_development/getting_prepared/valueadded_agriculture/ articles/usda_valueadded_ag_definition.cfm Varieties of Pineapples. Sea-Freight Pineapple exporters of Ghana [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.spegpine.com/speg/index.php?id=12&n=f3b8f4afdc4e92c691539d4783256 166 WALIA, P. Value Addition in Agricultural Products: A Case Study of Mango Processing. Management 08 [online]. 2007 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://m08.cgpublisher.com/proposals/221/index_html Water, electricity tariffs up. Modern Ghana [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.modernghana.com/news/364140/1/water-electricity-tariffs-up.html

69

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK A PŘÍLOH

9

Seznam obrázků Obr. 1: Mapa Východního regionu se zaměřením na Akuapim South Municipal District Obr. 2: Hlavní oblast komerčního pěstování ananasů v Ghaně Obr. 3: Komoditní vertikála ananasu v Ghaně se zaměřením na drobné zemědělce Obr. 4: Dopravní spojení hlavního města Accra s vesnicí Pokrom Nsabah Seznam grafů Graf 1: Produkce ananasů v Ghaně v letech 1961 − 2010 Graf 2: Export čerstvých ananasů z Ghany v letech 1984 − 2010 Graf 3: Podíl jednotlivých subjektů na celkovém zisku z prodeje ananasů v roce 2010 Graf 4: Navýšení konečného zisku při spolupráci zemědělských producentů ananasu na chodu zpracovatelského podniku

Seznam tabulek Tab. 1: Závislost industrializace země a ekonomického růstu Tab. 2: Nutriční hodnoty ve 100 g ananasu Tab. 3: Náklady na produkci jednoho kg ananasů v USD Tab. 4: Hlavní společnosti vyvážející ananasy z Ghany (porovnání mezi lety 2002, 2007; vyjádřeno v procentech) Tab. 5: Sestava výrobní linky Seznam příloh Příloha 1: Finanční plán 

Tab. 6: Investiční náklady



Tab. 7: Profil pracovníků podniku



Tab. 8: Daň ze závislé činnosti



Tab. 9: Odpisy



Tab. 10: Operační náklady



Tab. 11: Spotřeba surovin a výsledná produkce při různé kapacitě výrobní linky



Tab. 12: Pozitivní scénář peněžních toků při dostatečné poptávce po produktu



Tab. 13: Hodnocení efektivnosti investic při pozitivním scénáři



Tab. 14: Druhý scénář peněžních toků při nižší poptávce po produktu 70



Tab. 15: Hodnocení efektivnosti investic při druhém scénáři



Tab. 16: Údaje pro výpočet analýzy bodu zvratu



Graf 5: Analýza bodu zvratu

Příloha 2: SWOT Analýza Příloha 3: Rozhovor s paní Gladys, ghanskou pěstitelkou ananasů

71

10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Finanční plán17 Tabulka č. 6: Investiční náklady

Položka

Náklady (USD)

Pozemek

1 010,00

Budova

50 000,00

Automobil

25 000,00

Vybavení kanceláře

1 500,00

Doprava

7 360,00

Výrobní pomůcky a zařízení

25 215,00

Připojení elektřiny

11 600,00

Připojení zdroje vody

63,00

Vodní filtrace

1 300,00

Předoperační výdaje

4 040,00

Externí pracovníci

60 000,00

Výrobní linka

178 467,00

Pracovní kapitál

36 257,64

Celkem

401 812,64

Tabulka č. 7: Profil pracovníků podniku

Zaměstnanci Středně kvalifikovaní pracovníci Nekvalifikovaní zaměstnanci Operátoři strojů Úředník/sekretářka Manažer Řidič Celkem/den Roční mzdové náklady

17

Počet 10 4 3 1 1 1 20 X

Denní mzda Celkem Celkem (GHS) (GHS/den) (USD/den) 10 100 52,87 8 32 16,92 12 36 19,03 12 12 6,34 14 14 7,40 10 10 5,29 X 204 107,85 X GHS 53 856 $ 28 473,67

Celý finanční plán je výsledkem práce autorky.

72

Tabulka č. 8: Daň ze závislé činnosti

Příjem/den (GHS) 8 10 12 14

Příjem/rok (GHS) 2 112 2 640 3 168 3 696

Zdanitelná Daň/zaměstnance část (GHS) (GHS) 672 33,6 1 200 84 1 728 136,8 2 256 582

Suma (GHS) Celkem (USD)

Celková daň (GHS) 134,4 924 547,2 582 2187,6 $ 1 156,54

Zdroj: Práce autorky s využitím dat z Ghana Revenue Authority, 2012

Tabulka č. 9: Odpisy

Položka Automobil Cena Doba odpisování Odpisy Budova Cena Doba odpisování Odpisy Vybavení kanceláře Cena Doba odpisování Odpisy Výrobní pomůcky a zařízení Cena Doba odpisování Odpisy Vodní filtr Cena Doba odpisování Odpisy Výrobní linka Cena Doba odpisování Odpisy Celkové odpisy

Jednotka Ford Transit Van 350L 25 000,00 USD 5 roky 5 000,00 USD/rok 600 m2 50 000,00 USD 30 roky 1 666,67 USD/rok Stůl, počítač, tiskárna, atd. 1 500,00 USD 3 roky 500,00 USD/rok Nábytek, chladicí boxy, atd. 25 215,00 USD 5 roky 5 043,00 USD/rok JUDO JPF Plus 2 1 300,00 USD 10 roky 130,00 USD/rok 178 467,00 5 35 693,40 48 033,07

USD roky USD/rok USD/rok

73

Tabulka č. 10: Operační náklady

Položka

Náklady (USD)/rok

Jednotkové náklady

(3000t = 100 %)

(USD/0,5l)

Surovina

427 010,77

0,1850

Obalový materiál

280 607,07

0,1216

Etikety

79 302,00

0,0344

Mzdy

28 473,67

0,0123

Opravy a údržba

5 200,00

0,0023

Prodejní náklady

4 050,00

0,0004

Pojištění

900,00

0,0018

Administrativní náklady

879,12

0,0004

32 524,80

0,0141

15,84

0,0000

1 003,20

0,0004

859 966,5

0,3727

Elektřina Manipulační poplatek za služby Voda Celkem

Tabulka č. 11: Spotřeba surovin a výsledná produkce při různé kapacitě výrobní linky

Kapacita Surovina (tun/rok) Litrů/rok Kusů produktu/rok

60% 70% 80% 90% 100% 1 800 2 100 2 400 2 700 3 000 692 307,7 807 692,3 923 076,9 1 038 462 1 153 846 1 384 615 1 615 385 1 846 154 2 076 923 2 307 692

74

USD/Rok

Rok 0

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Rok 4

Rok 5

Rok 6

Rok 7

Rok 8

Rok 9

Rok 10

60%

70%

80%

90%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

763845,35

891152,91

1018460,47

1145768,03

1273075,59

1273075,59

1273075,59

1273075,59

1273075,59

1273075,59

Surovina

256206,46

298907,54

341608,62

384309,69

427010,77

427010,77

427010,77

427010,77

427010,77

427010,77

Obalový materiál

168364,25

196424,95

224485,66

252546,37

280607,08

280607,08

280607,08

280607,08

280607,08

280607,08

Etikety

47581,20

55511,40

63441,60

71371,80

79302,00

79302,00

79302,00

79302,00

79302,00

79302,00

Mzdy

17084,20

19931,57

22778,93

25626,30

28473,67

28473,67

28473,67

28473,67

28473,67

28473,67

Opravy a údržba

3120,00

3640,00

4160,00

4680,00

5200,00

5200,00

5200,00

5200,00

5200,00

5200,00

Prodejní náklady

601,92

702,24

802,56

902,88

1003,20

1003,20

1003,20

1003,20

1003,20

1003,20

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

19514,88

22767,36

26019,84

29272,32

32524,80

32524,80

32524,80

32524,80

32524,80

32524,80

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

527,47

615,38

703,30

791,21

879,12

879,12

879,12

879,12

879,12

879,12

48033,07

48033,07

48033,07

47533,07

47533,07

1796,67

1796,67

1796,67

1796,67

1796,67

197846,06

239653,56

281461,05

323768,55

365576,05

411312,45

411312,45

411312,45

411312,45

411312,45

Daň za závislé činnosti

693,92

809,58

925,23

1040,89

1156,54

1156,54

1156,54

1156,54

1156,54

1156,54

Daň z přidané hodnoty

114576,80

133672,94

152769,07

171865,20

190961,34

190961,34

190961,34

190961,34

190961,34

190961,34

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

9548,14

32143,85

54739,56

77835,26

100430,97

146167,37

146167,37

146167,37

146167,37

146167,37

Kapacita (max. 100%) Dílčí příjmy

0,00

Operační náklady

401812,64

Pojištění Administrativní náklady Elektřina Poplatek za služby Voda Dílčí odpisy Zisk před zdaněním a úroky

-401812,64

Úrok Zisk po zdanění a úrocích Čisté peněžní toky (ČPT)

-401812,64

57581,21

80176,92

102772,62

125368,33

147964,04

147964,04

147964,04

147964,04

147964,04

147964,04

Kumulativní ČPT

-401812,64

57581,21

137758,13

240530,75

365899,08

513863,12

661827,16

809791,20

957755,24

1105719,28

1253683,31

Tabulka č. 12: Pozitivní scénář peněžních toků při dostatečné poptávce po produktu

75

Tabulka č. 13: Hodnocení efektivnosti investic při pozitivním scénáři

Úrok 13 % Počáteční náklady 401 812,64 Doba návratnosti 4,2427 roků Časové období 10 let Čistá současná hodnota $ 197 191,07 Index rentability 1,55455178 Vnitřní výnosové procento 24 % Časové období 9 let Čistá současná hodnota $ 158 617,2 Index rentability 1,4461 Vnitřní výnosové procento 22 % Časové období 8 let Čistá současná hodnota $ 197 191,07 Index rentability 1,3235 Vnitřní výnosové procento 20 % Časové období 7 let Čistá současná hodnota $ 74 324,31 Index rentability 1,1849 Vnitřní výnosové procento 18 % Časové období 6 let Čistá současná hodnota $ 10 115,60 Index rentability 1,0284 Vnitřní výnosové procento 14 %

76

USD/Rok

Rok 0

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Rok 4

Rok 5

Rok 6

Rok 7

Rok 8

Rok 9

Rok 10

60 %

70 %

70 %

70 %

70 %

70 %

70 %

70 %

70 %

70 %

763845,35

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

891152,91

Surovina

256206,46

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

298907,54

Obalový materiál

168364,25

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

196424,95

Etikety

47581,20

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

55511,40

Mzdy

17084,20

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

19931,57

Opravy a údržba

3120,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

3640,00

Prodejní náklady

601,92

702,24

702,24

702,24

702,24

702,24

702,24

702,24

702,24

702,24

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

4050,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

900,00

19514,88

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

22767,36

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

15,84

527,47

615,38

615,38

615,38

615,38

615,38

615,38

615,38

615,38

615,38

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

48033,07

197846,06

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

239653,56

693,92

809,58

809,58

809,58

809,58

809,58

809,58

809,58

809,58

809,58

114576,80

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

133672,94

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

73027,20

9548,14

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

32143,85

Kapacita (2/3 plné kapacity) Dílčí příjmy Operační náklady

0,00 401812,64

Pojištění Administrativní náklady Elektřina Poplatek za služby Voda Dílčí odpisy Zisk před zdaněním, úroky

-401812,64

Daň ze zaměstnanců Daň z přidané hodnoty Úrok Zisk po zdanění, úrocích Čisté peněžní toky

-401812,64

57581,21

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

80176,92

Kumulativní ČPT

-401812,64

57581,21

137758,13

217935,04

298111,96

378288,88

458465,79

538642,71

618819,63

698996,54

779173,46

Tabulka č. 14: Druhý scénář peněžních toků při nižší poptávce po produktu

77

Tabulka č. 15: Hodnocení efektivnosti investic při druhém scénáři

Časové období 10 let Úrok 13 % Počáteční náklady $ 401 812,64 Doba návratnosti 5,29 let Čistá současná hodnota $ 11 726,22 Index rentability 1,0329 Vnitřní výnosové procento 14 %

Tabulka č. 16: Údaje pro výpočet analýzy bodu zvratu

Položka Dílčí příjmy (USD) Variabilní náklady (USD) Surovina Obalový materiál Etiketa Mzdy (70%) Prodejní náklady (70%) Administrativní náklady (50%) Elektřina (70%) Voda (70%) Celkem (USD) Fixní náklady (USD) Mzdy (30%) Opravy a údržba Prodejní náklady (30%) Pojištění Administrativní náklady (50%) Elektřina (30%) Manipulační poplatek za služby Voda (30%) Celkem (USD) Počet jednotek (kusů) Bod zvratu (počet kusů)

Plná kapacita Jednotková hodnota 1 273 075,6 0,5516661 427 010,77 280 607,08 79 302 19 931,567 702,24 450 22 767,36 615,384 831 386,4

0,185038 0,1215964 0,0343642 0,008637 0,0003043 0,000195 0,0098659 0,0002667 0,3602674

8 542,1002 5200 300,96 4050 450 9 757,44 15,84 263,736 28 580,076 2 307 692,308 149 322,25

78

Graf č. 5: Analýza bodu zvratu

Analýza bodu zvratu 1400000

Náklady a příjmy (USD)

1200000 1000000 FC

800000

TC

600000

TR 400000 200000 0 0

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

Množství (počet jednotek)

Příloha č. 2: SWOT Analýza

Silné stránky

Slabé stránky



  

   

Zaměření na konkrétní potřeby relativně homogenní skupiny Zapojení žen do pracovního procesu Příhodná lokalizace projektu (infrastruktura, blízkost velkých měst s potencionální poptávkou) Příklad možné industrializace venkova pro další regiony Dobrá technická vybavenost

 

Příliš úzké zaměření produktu Nedostatečná reklama Malé povědomí o pozitivních přínosech produktu Nespolupráce mezi členy kooperativy Nízké pracovní tempo a nasazení zaměstnanců

Příležitosti

Hrozby



    

    

Potenciál pro rozšíření podniku do velkých měst (Accra) Diversifikace produktu (konzervování) Vytvoření fúze, strategické aliance či sloučení s existujícími podniky Rozšíření reklamy Příznivý ekonomický rozvoj společnosti Příznivé podnikatelské klima

Snížení poptávky vlivem recese Potencionální vstup nové konkurence Cenová fluktuace na trhu „Brain drain“ – odliv mozků Nedostatek zaměstnanců se zkušenostmi v oboru

79

Příloha č. 3: Rozhovor s paní Gladys, ghanskou pěstitelkou ananasů18 Pí. Afuma: Dobrý den, mohli bychom Vám prosím položit pár otázek ohledně pěstování ananasů? Víme totiž, že vesnice Pokrom Nsabah je jedna z hlavních pěstebních oblastí v kraji Akuapem South. Pí. Gladys: Dobrý den, v poslední době jsem nemocná, tudíž nechodím pracovat na farmu, moje rodina pěstuje ananasy celý život, takže snad budu znát otázky na Vaše odpovědi. Pí Afuma: Nejprve bychom se Vás rádi zeptali, jak je to v tomto regionu s vlastnictvím půdy. Je půda, využívána k pěstování ananasů, majetkem farmářů nebo hospodaří v pronájmu? Pí. Gladys: To je různé. Někdo půdu vlastní, jiný ji má pronajatou. Pí. Afuma: Hospodaří farmáři na malých pozemcích, o rozloze například jednoho hektaru? Pí Gladys: Vše záleží na finanční situaci farmáře, může mít jeden hektar, dva, nebo i deset. Dr. Darkwah: Jaká je maximální rozloha půdy jednoho farmáře? Pí. Gladys: Největší pole mají rozlohu dvacet hektarů a mohou si ho dovolit jen větší a bohatší pěstitelé ananasů. Dr. Darkwah: Je v oblasti hodně takto velkých ananasových polí? Pí. Gladys: Ano, je jich poměrně hodně, kolem deseti. Dr. Darkwah: Řekla jste, že půda může být odkoupena nebo pronajata. Kolik by tedy stálo koupit v této lokalitě jeden hektar pole? Pí. Gladys: Půda se neprodává po hektarech, ale v rozměrech 70*100 metrů. Pí. Afuma: Kolik by taková půda tedy stála. Pí. Gladys: Cena záleží na využití půdy. Pozemek k zástavě stojí 1500 GHS, zatímco hospodářská půda se pouze pronajímá, a to za 50 GHS na rok. Dr. Darkwah: Cenově tedy vyjde lépe si půdu spíše pronajmout, než koupit, je to tak? Pí. Gladys: Zdá se, že ano, ale pokud kupujete půdu o větší rozloze, obvykle dostanete množstevní slevu. V současné době ale málokdo prodává půdu natrvalo, spíše upřednostňují formu pronajímání, která trvá standardně dvacet let. Pokud se navíc stane, že po dvaceti letech již vlastník půdy nežije a rodina původního vlastníka nemá o půdu zájem, spadá automaticky do rukou podnájemníka. 18

Autorka byla u rozhovoru přítomna, ale vzhledem k jazykové bariéře do něj nijak nevstupovala, pouze jej nahrávala na diktafon. S překladem a přepisem pomohla paní Afuma, studentka University of Ghana.

80

Dr. Darkwah: Kolik ananasů vypěstujete na jednom hektaru půdy? Pí Gladys: Asi dvacet tisíc šlahounů. Z každého šlahounu pak vyroste pouze jeden ananas. Dr. Darkwah: Kolik stojí jeden šlahoun? Pí. Gladys: V současné době stojí jeden šlahoun 0,5 GHS. Dr. Darkwah: Kdo pěstuje šlahouny pro farmáře? Pí. Gladys: Farmář si na vypěstování šlahounů musí najmout pracovníky. 60 GHS stojí 10000 šlahounů (cena za práci), dále pak musím jako farmář ještě zaplatit za dovoz šlahounů, což stojí dalších 40 GHS , celkem je to tedy 100 GHS na hektar. Dr. Darkwah: Musí se půda před pěstováním odplevelit? Pí. Gladys: Ano, stojí to 72 GHS na hektar. Pí. Afuma: Zatím se mi zdá, že pěstování ananasů je poměrně drahá záležitost. Pí. Gladys: Ano, to je, velmi drahá. A pokud navíc farmář nesežene dobrého exportéra, který nabízí slušné výkupní ceny, může se stát, že farmář nakonec prodělá. Dr. Darkwah: Co následuje po vyčištění půdy od plevele? Pí. Gladys: Poté musí farmář opět zaměstnat pomocníky, kteří mu pomohou pole dále upravit, zaorat ho a vytvořit brázdy, což stojí dalších 123 GHS na hektar. Dr. Darkwah: Potom už zasazujete šlahouny? Pí Gladys: Pomocní pracovníci donesou šlahouny do farmy. Pak se šlahouny musí vytřídit. Nejprve se vyberou největší šlahouny, které se sází jako první, potom se zasadí menší šlahouny a nakonec ty nejmenší. Dr. Darkwah: Co když farmář není spokojen s velikostí šlahounů? Může ty nejmenší vrátit? Pí. Gladys: Ne. Když kupujete šlahouny, musíte brát všechny velikosti, farmáři si nemohou vybírat, musí brát, co je. Pí. Afuma: Kolik stojí třídění šlahounů? Pí. Gladys: Farmář může třídění udělat sám nebo si najme pomocníky, kteří pracují za 100 GHS za hektar. Po třídění následuje sázení. Aby ananasy nezarůstaly plevelem, používáme prostředek na jeho hubení. Za postřik zaplatíme 7 GHS za hektar. Za dva měsíce od zasazení šlahouny zakoření a je na čase aplikovat první dávku hnojiva. Dr. Darkwah: Jaké množství hnojiva je potřeba na jeden ha půdy a kolik to stojí? Pí. Gladys: Na jeden hektar používáme čtyři pytle hnojiva. Jeden pytel stojí 55 GHS, dohromady to je tedy 220 GHS. Opět platíme za postřik hnojivem 7 GHS za hektar. Dr. Darkwah: Lidé, kteří dělají postřiky, mají své vlastní vybavení? 81

Pí. Ladys: Ne, farmáři jim musí vše nezbytné poskytnout. Kromě přístrojů na postřik se jedná také o boty, rukavice, čepice a další pomůcky. Pí. Afuma: Jaké další kroky následují po hnojení? Pí. Gladys: Za další dva měsíce aplikujeme druhou dávku hnojiva. Tentokrát přidáváme i insekticidy, aby hmyz nepoškodil úrodu. Totéž následuje ještě dvakrát vždy po dvou měsících, tedy šest a osm měsíců od sadby. Dále se hnojivo aplikuje po roce růstu. Pokud jsou rostliny dost silné, po devíti měsících od výsadby se přidává přípravek zvaný Cabad pro urychlení zrání nových výhonků. Dr. Darkwah: V jakém množství aplikujete Cabad? Pí. Gladys: Na jeden hektar půdy smícháme 4 kg Cabadu s dvěma barely vody. Proces opakujeme znovu za dva dny, ale tentokrát jen s 2 kg Cabadu. Jeden kg přípravku Cabad stojí 2,5 GHS a za postřik platíme 7 GHS za barel. Dohromady tedy 36 GHS. Pí. Afuma: Co se děje pak? Pí. Gladys: Po druhé aplikaci Cabadu musí farmáři najmout pomocníky na vytrhávání plevele. Obdělání jednoho hektaru stojí 40 GHS a musí se provést třikrát, celkem tedy vyjde na 120 GHS. Poslední hnojení provádíme 14 měsíců od zasazení, pokud kupující nechtějí šťavnaté ananasy (méně zralé – kupují je exportéři) a 16 až 16,5 měsíce od zasazení, pokud chtějí šťavnaté (zralejší – kupované zpracovatelskými firmami). Pí. Afuma: Kdo a za kolik od vás kupuje ananasy? Pí. Gladys: V poslední době nás hlavně exportéři podvádějí. Nejprve používali váhy, aby určili hmotnost ananasu, teď ale hmotnost pouze odhadují a balí si ananasy sami do krabic. Průměrný ananas váží mezi 1,2 kg a 1,5 kg. Vykupující ale určí průměrnou váhu na jeden kg a my pak dostáváme pouze 0,35 GHS za ananas, což je ale váha za kg. Kvůli tomuhle problému Asociace farmářů z Pokrom Nsabah kontaktovala nové odběratele z firmy Green Spine exporter, kteří používali váhy, aby tak byly zajištěny spravedlivé ceny. Ale za nějaký čas se i tito odběratelé začali chovat stejně jako ostatní a hmotnost ananasů jen odhadují. Dr. Darkwah: Proč farmáři neprotestovali proti takovému podvádění? Pí. Gladys: Protože musíme mít dohodu předem, abychom věděli, kdy aplikovat Cabad, tedy kdy budou ananasy odebrány. Když jsme zkusili protestovat, exportéři koupili ananasy jinde a naše úroda se zkazila. Dr. Darkwah: Proč s tím něco neudělala vaše Asociace farmářů? Pí. Gladys: Protože jediné, co dělá je, že nám domlouvá odběratele, o nic jiného se nestará. 82

Dr. Darkwah: Musí pro vás být tedy těžké odhadnout opravdovou hodnotu úrody, když odběratelé neudávají správnou hmotnost ananasů. Pí. Gladys: Ano, to je pro nás opravdu těžké. Další problém je negramotnost, která znemožňuje farmářům sepsat kupní smlouvy a dohodnout si tak spravedlivé ceny. Právě proto v současné době obchoduje většina farmářů spíše se zpracovatelskými firmami než s exportéry. Dr. Darkwah: Ze všeho, co jsem tady slyšel, mohu vyvodit, že pěstitelé ananasů jsou okrádáni a Asociace farmářů tento problém neřeší. Projekt, kvůli kterému jsme sem přijeli, je o porozumění současné situace farmářů a na základě toho potom vybudování malé továrny ke zpracování ananasů a výrobu ananasového džusu. Mohu se ještě zeptat, kolik hodin denně pracují farmáři na poli? Pí. Gladys: Běžně pracujeme sedm hodin denně pět dní v týdnu – od pondělí do čtvrtka a v sobotu. Dr. Darkwah: Kolik je vaše výplata za den? Pí. Gladys: V průměru sedm GHS. Pí. Afuma: Dostávají vaši zaměstnanci kromě výplaty také nějaké ananasy jako bonus? Pí. Gladys: Ne, platíme je podle práce. Pí. Afuma: Jaké jsou vstupy potřebné pro práci? Pí. Gladys: Musíte mít gumáky a rukavice, protože listy ananasů jsou velmi ostré. Dále taky pokrývku hlavy proti slunci, postřikové nádoby. Pí. Afuma: Jsou ještě jiní pěstitelé ananasů vesnice členy Asociace farmářů? Pí. Gladys: Téměř všichni byli, ale potom, co jim Asociace neposkytla žádnou pomoc a nebyla jim ani jinak prospěšná, většina z nich přestala navštěvovat pravidelné schůze. Dr. Darkwah: Jakou formu pomoci byste očekávala od Asociace farmářů? Dr. Gladys: Především finanční pomoc. Před několika lety se objevil nový žádaný druh ananasů, který začali poptávat odběratelé. Všichni farmáři ale nebyli schopni nakoupit nové šlahouny, a tak očekávali finanční či alespoň materiální pomoc od Asociace Farmářů, která ale selhala. Z tohoto důvodu mnoho farmářů zrušilo své členství. Pí. Afuma: Nakupuje od Vás ananasy třeba firma Boomart? Pí. Gladys: Ne, Boomart zkupuje ananasy spíše z místa jeho lokalizace. Z naší vesnice odebírají ananasy podniky Georgfield, Green spine, Melani a Blue Skies. Dr. Darkwah: Přemýšleli jste někdy o postavení malého zpracovatelského závodu ananasů? Pí. Gladys: Ano, přemýšleli. 83

Dr. Darkwah: Myslím, že přidaná hodnota ve formě ananasové šťávy je dobrý nápad, jak zvýšit výdělky z pěstování ananasů. Máte zde vlastní přívod vody a elektřinu? Pí. Gladys: Ano, máme zde přívod vody ze dvou hlavních potrubí vedoucích do Accry. Dr. Darkwah: Byla by zde možnost odkoupit půdu pro postavení takovéto továrny? Pí. Gladys: Ano, je zde více možností, já sama bych Vám mohla poskytnout vhodnou půdu. Dr. Darkwah: Továrna by přinesla nová pracovní místa a také jedinečný produkt pro zdejší komunitu. Zmíněny projekt tedy pošleme Asociaci farmářů a uvidíme, co se dá dělat. Mnohokrát děkuji za Váš čas! Nashledanou. Pí. Gladys: Není zač. Sbohem!

84