Strategie venkovského mikroregionu Žulovsko

Strategie venkovského mikroregionu Žulovsko

Situační analýza

Zadavatel:

Svazek obcí Mikroregionu Žulovska Skorošice 93 790 66 Skorošice

Zhotovitel:

Enterprise plc, s.r.o. Jeremenkova 485/13 703 00 Ostrava – Vítkovice


Situační analýza

Obsah: 1. SITUAČNÍ ANALÝZA.................................................................................................................................... 3 1.1

GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ MIKROREGIONU ŽULOVSKO............................................................... 3

1.2

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBCÍ MIKROREGIONU ŽULOVSKO............................................. 3

1.3

HISTORICKÝ VÝVOJ OBCÍ MIKROREGIONU..................................................................................... 7

1.4

OBYVATELSTVO MIKROREGIONU ŽULOVSKO ............................................................................. 13 1.4.1 1.4.2

1.5

EKONOMICKÁ SITUACE MIKROREGIONU ...................................................................................... 16 1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

1.6

Ekologické zátěže ...................................................................................................................... 25 Chráněná území ........................................................................................................................ 26

ŠIRŠÍ VZTAHY MIKROREGIONU ....................................................................................................... 27 1.8.1 1.8.2 1.8.3

1.9

Bydlení ....................................................................................................................................... 23 Základní a mateřské školy ......................................................................................................... 23 Zdravotnictví............................................................................................................................... 24 Kultura........................................................................................................................................ 24 Sport........................................................................................................................................... 25

EKOLOGICKÁ SITUACE A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MIKROREGIONU..................... 25 1.7.1 1.7.2

1.8

Hrubý domácí produkt................................................................................................................ 16 Trh práce.................................................................................................................................... 17 Příjmy obyvatel .......................................................................................................................... 19 Majetková a ekonomická situace obcí Mikroregionu Žulovsko.................................................. 20 Ekonomické subjekty ................................................................................................................. 20

OBČANSKÁ VYBAVENOST ............................................................................................................... 23 1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.6.4 1.6.5

1.7

Počet a struktura obyvatel ......................................................................................................... 13 Pohyb a vývoj obyvatelstva........................................................................................................ 15

Členství ve sdruženích............................................................................................................... 27 Partnerská města a obce ........................................................................................................... 27 Vazby mikroregionu na polské příhraničí................................................................................... 27

CESTOVNÍ RUCH A TURISTICKÉ ATRAKTIVITY............................................................................. 32 1.9.1 1.9.2 1.9.3 1.9.4 1.9.5 1.9.6 1.9.7 1.9.8 1.9.9 1.9.10 1.9.11

Historické a kulturní památky..................................................................................................... 32 Přírodní zajímavosti ................................................................................................................... 34 Turistické atraktivity v blízkém okolí mikroregionu..................................................................... 36 Kulturní zařízení ......................................................................................................................... 42 Pěší turistika............................................................................................................................... 42 Cykloturistika.............................................................................................................................. 43 Možnosti koupání ....................................................................................................................... 44 Další možnosti sportovního vyžití .............................................................................................. 45 Ubytovací a stravovací kapacity ................................................................................................ 45 Informační zajištění pro turisty a návštěvníky............................................................................ 49 Statistika návštěvnosti ............................................................................................................... 49

SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 50 SEZNAM MAP................................................................................................................................................. 51 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................ 51

Enterprise plc, s.r.o.

Strana 2 (celkem 51)


Situační analýza

1. Situační analýza 1.1 Geografické vymezení Mikroregionu Žulovsko Mikroregion Žulovsko se nachází v Olomouckém kraji v okrese Jeseník a je tvořen osmi obcemi - Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Stará Červená Voda, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava a Žulová. Geograficky leží mikroregion severozápadně od města Jeseník. Rozloha mikroregionu je 18 126 ha, tj. 25,2% rozlohy okresu Jeseník.

Mapa 1 – Poloha Mikroregionu Žulovsko

Žulovsko

Území mikroregionu spadá z geomorfologického hlediska do Krkonošsko-jesenické subprovincie a to částečně do Jesenické oblasti, celku Rychlebské hory a částečně do oblasti Krkonošsko–Jesenické podhůří, celků Žulovská pahorkatina a Vidnavská nížina. Hlavním tokem je řeka Vidnávka, která pramení pod Studničním vrchem a odvodňuje velkou část Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Vidnávka teče z Rychlebských hor napřed přes Žulovou k severu a u Hukovic (Velká Kraš) se stáčí na východ k Vidnavě a k hranici s Polskem. Největším levostranným přítokem Vidnávky je Stříbrný potok s vodopády na horním toku a největším pravostranným přítokem Černý potok, který se krátce před ústím v Malé Kraši stéká s Červeným potokem. Největší vodní nádrží je Velký rybník u Černé Vody (10 ha). Mnoho vodních ploch zůstalo zejména na Žulovsku v žulových lomech, které byly po skončení těžby zatopeny.

1.2 Základní charakteristika obcí Mikroregionu Žulovsko Obce Mikroregionu Žulovsko spolupracují již řadu let, ale teprve v roce 2003 se nechaly zaregistrovat jako dobrovolný svazek obcí podle zákona o obcích (právnický subjekt). K 1.1.2007 bylo v mikroregionu celkem 7 421 obyvatel. Největší obcí dle počtu obyvatel je Vidnava a nejmenší Kobylá nad Vidnavkou. Co se týče rozlohy, tak největší je obec Skorošice a nejmenší Vidnava. Hustota obyvatelstva v mikroregionu je 40,9 2 obyvatel na km . Obce Vidnava a Žulová byly k 10.10.2006 prohlášeny za města. Obce Žulová (Žulová, Tomíkovice), Stará Červená Voda (Stará Červená Voda, Nová Červená Voda), Skorošice (Petrovice, Skorošice) a Vápenná (Vápenná, Polka) mají dvě části, obce Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Vidnava a Velká Kraš mají pouze jednu část. (k 18.6.2007)




Situační analýza

Tab. 1 – Základní údaje o obcích Mikroregionu Žulovsko k 1. 1. 2006 Charakteristika Počet částí obce

Černá Voda

Kobylá nad Skorošice Vidnavkou

Stará Červená Voda

Vápenná

Velká Kraš

Vidnava Žulová

1

1

2

2

2

1

1

2

996,6

1 082,1

4 651,1

3 667,9

3 677,2

2 150,2

425,4

1 475,3

625

477

778

662

1266

882

1398

1321

433

299

571

469

939

606

990

973

62,7

44,1

16,7

18,0

34,4

41,0

328,9

89,6

Průměrný věk

40,2

43,2

39,9

38,5

38,4

37,8

39,5

38,4

Pošta

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Základní škola

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

Zdravotnické zařízení

NE

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

Policie

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

Kanalizace (ČOV)

NE

NE

NE*

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

Katastrální výměra [ha] Počet obyvatel V tom v produktivním věku Počet obyvatel 2 na km

Vodovod Plynofikace

Pramen: ČSÚ – publikace „Obce Olomouckého kraje – územní a správní struktura k 1.1.2006“ * v publikaci ČSÚ je chybně uvedeno, že kanalizace ve Skorošicích je

Mapa 2 – Obce Mikroregionu Žulovsko

POLSKO

Poznámka: mapa převzata z webových stránek mikroregionu




Situační analýza

Černá Voda Černá Voda i s osadami se nalézá na východním okraji Žulovské pahorkatiny a severozápadně od Sokolského hřbetu, který jako výběžek Rychlebských hor odděluje tuto oblast od údolí řeky Bělé a města Jeseníku. Celková rozloha katastrů Černé Vody, včetně osad Rokliny, Nové Podhradí a Staré Podhradí, činí 997 ha. Vlastní Černá Voda leží ve střední nadmořské výšce 340 m východně od Žulové, při Černém potoce, a táhne se podél silnice, která směřuje na severovýchod do Roklin a dále přes Starou Červenou Vodu buď na sever k Vidnavě, nebo na východ k Velkým Kuněticím, tj. ke státním hranicím s Polskem. Nové i Staré Podhradí leží jižně od Černé Vody, jsou to vlastně jen skupiny domů a zřícenina hradu Kaltenštejn v podhůří Sokolského hřbetu. Kobylá nad Vidnavkou Katastr obce Kobylá nad Vidnavkou o rozloze 1 082 ha a se střední nadmořskou výškou 290 m se rozkládá v severní části Žulovské pahorkatiny, která dále k severu přechází do Vidnavské nížiny. Obec leží v údolí říčky Vidnávky kolem silnice a železniční trati z Žulové do Javorníka. Do katastru patří vrch Smolný (404 m), na němž se nachází skalní město a pozoruhodné prohlubně v žulových skalách a balvanech, tzv. Venušiny misky. Směrem ke Kobylé je typická ledovcem modelovaná tzv. oblíková krajina. Součástí obce Kobylá byla také osada Annín, ta však přestala existovat v 50. letech 20. století. Skorošice Vlastní Skorošice se táhnou od Žulové na jihozápad údolím Skorošického potoka a podél silnice, ze které v dolní části vsi odbočují spojnice na západ do části obce Petrovice a na jih k osadě Nýznerov, zatímco původní komunikace končí v horní části vsi směrem k horám a lesům. Nadmořská výška je od 355 do 613 m (střední 404 m n.m.) a celková rozloha 4 651 ha, tedy největší z celého mikroregionu. Obecní část Skorošice se neoficiálně dělí na Dolní a Horní Skorošice. Součástí Skorošic jsou také osady Nýznerov a Sedm Lánů. Patřili k nim také zaniklé osady Kamenné a Hraničná. Dominantou Skorošic je mohutný hřeben mezi vrcholy Špičák (957m) a Břidličný (946m). V údolí nad osadou Nýznerov se nachází přírodní památka Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce. Stará Červená Voda Stará Červená Voda je obec skládající se ze Staré, Nové a Dolní Červené Vody v údolí Červeného potoka. Za místní části obce jsou dnes uznávány jenom Stará a Nová Červená Voda. Katastrální výměra je 3 668 ha a nadmořská výška se v katastru značně mění (u Staré Červené Vody je průměr 304 m, u Nové Červené Vody 332 m, ale Sokolský vrch na jihu katastru má 967 m). Táhne se od Vidnavské nížiny u státních hranic s Polskem na jih do hornaté oblasti Sokolského hřbetu, což je pásmo Rychlebských hor mezi Žulovou a Jeseníkem. Od Žulové přes Černou Vodu vede silnice do Staré Červené Vody, kde se rozdvojuje jednak na východ k Mikulovicím, jednak na sever přes Dolní Červenou Vodu k Vidnavě. Od Staré Červené Vody k jihu do údolí Červeného potoka se táhne Nová Červená Voda (měla dříve spojení přes Sokolský hřbet do Supíkovic). Osada Johanka, která prakticky zanikla, byla umístěna přímo u státních hranic a při pohraniční silnici z Mikulovic do Vidnavy. Vápenná Vápenná leží v kotlině (střední nadmořská výška 408 m), která se rozkládá od sedla Na Pomezí, při silnici a železnici z Dolní Lipové do Žulové a dále do Javorníku. Mimořádně veliký katastr této obce v rozloze 3 677 hektarů je většinou pokryt lesy a rozkládá se v jihovýchodní části Rychlebských hor. Do katastru zasahují části Hornolipovské hornatiny, Sokolského hřbetu i Žulovské pahorkatiny. Od sedla Na Pomezí (576 m n.m.), kde je také hranice mezi katastrem Dolní Lipové a Vápenné, klesá terén k severu a západu do údolí říčky Vidnávky, kolem níž se pak táhne poměrně dlouhá zástavba Vápenné. Osada Polka v údolí Ztraceného potoka jižně od Vápenné je obecní částí. Velká Kraš Obec Velká Kraš, která vznikla spojením několika osad (Fojtova Kraš, Malá Kraš, Velká Kraš a Hukovice), se rozprostírá na obou březích říčky Vidnávky mezi obcemi Vidnava a Kobylá nad Vidnavkou. Osady náležející ke správní jednotce Velká Kraš mají dohromady rozlohu 2 150 ha a zabírají území západně od Vidnavy, a sice na severu při hranici s Polskem poměrně úrodnou část Vidnavské nížiny a na jihu okrajovou část Žulovské pahorkatiny. Střední nadmořská výška všech osad je poměrně nízká, u Velké Kraše je to 252 m.




Situační analýza

Vidnava Vidnava, které byl v roce 2006 vrácen statut města, se nachází v severní části jesenického okresu, na západním okraji Javornické pahorkatiny ve Vidnavské nížině. Obec leží na pravém břehu říčky Vidnávky v nadmořské výšce 239 m a je tak nejníže položenou obcí celého regionu. Na jih od obce začíná kopcovitý terén Žulovské pahorkatiny, sever a východ tvoří státní hranice s Polskou republikou, na západě hraničí s Velkou Kraší. Celkový katastr obce činí 425 ha a mimo zastavěnou část jej tvoří zemědělská půda a lesy. Katastrální území města Vidnava není velké, avšak město má v majetku rozsáhlé lesní porosty v KÚ Velká Kraš a KÚ Černá Voda. Historické obecní lesy jsou jeho chloubou. Patří k nim např. chráněný přírodní útvar Venušiny misky na vrchu Smolný, obecní chata Ferdinandka, nebo nově vybudovaná retenční nádrž poblíž chaty Habina. Žulová Žulová, která má od roku 2006 také statut města, byla založena v údolí při soutoku říčky Vidnávky a Stříbrného potoka, uprostřed Žulovské pahorkatiny, z níž u města vystupuje výrazná silueta Boží hory (525 m), na jejímž vrcholku stojí z dálky viditelný kostelík z roku 1856. Celková výměra katastru obce činí 1 475 ha a střední nadmořská výška je 290 m. Přes Žulovou vede silnice i železnice z Dolní Lipové do Javorníka, ale odbočují zde i další silnice do okolních obcí, zejména na sever směrem k Vidnavě. Z níže uvedených tabulek a grafu vyplývá, že více než polovinu plochy mikroregionu tvoří lesní půda. Celkově značně převažuje nezemědělská půda oproti zemědělské, což je vzhledem ke stavu v České republice jako celku přesně opačný poměr. Toto je dáno především hornatostí a zalesněností celého území jakožto horského mikroregionu. Větší plochu zemědělské půdy než nezemědělské mají v obcích Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš, Vidnava. V Žulové je to podíl téměř stejný. Orná půda zaujímá největší plochu v obcích Kobylá nad Vidnavkou (44,7%), Velká Kraš (56,7%), Vidnava (40,9%) a Žulová (40,0%) a naopak lesní plochy tvoří největší procento území v obcích Černá Voda (35,2%), Skorošice (63,5%), Stará Červená Voda (57,9%) a Vápenná (77,6%).

Tab. 2 – Bilance zemědělské půdy v ha (k 31.12. 2004) zemědělská půda Území

Černá Voda Kobylá nad V. Skorošice Stará Č. Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion Okres Jeseník Česká republika

Celková výměra území

v tom Celkem

996,6 518,3 1 082,1 651,6 4 651,1 1 449,4 3 667,9 1 392,0 3 677,2 610,4 2 150,2 1 338,5 425,4 229,4 1 475,3 744,8 18 125,8 6 934,3 71 897,0 24 173,0 7 886 838,0 4 264 573,0

tj. % z celk. výměry 52,01 60,22 31,16 37,95 16,60 62,25 53,93 50,48 38,26 33,62 54,07

orná půda 314,8 484,2 677,7 1046,3 265,3 1220,0 174,2 590,6 4773,0 14801,0 3054654,0

tj. % z celk. výměry

zahrady a ovoc. sady


trvalé travní porosty


31,59 44,75 14,57 28,53 7,21 56,74 40,95 40,03 26,33 20,59 38,73

35,9 17,8 40,7 40,0 36,8 34,6 19,3 40,8 265,8 1094,0 208848,0

3,60 1,64 0,88 1,09 1,00 1,61 4,54 2,77 1,47 1,52 2,65

167,6 149,6 731,1 305,7 308,3 83,9 35,8 113,4 1895,5 8278,0 971748,0

16,82 13,82 15,72 8,33 8,38 3,90 8,42 7,69 10,46 11,51 12,32

Pramen: ČSÚ – Městská a obecní statistika




Situační analýza

Tab. 3 – Bilance nezemědělské půdy v ha (k 31.12.2004) nezemědělská půda Území Celkem Černá Voda Kobylá nad V. Skorošice Stará Č. Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion Okres Jeseník ČR

478,3 430,7 3 201,7 2 276,0 3 066,8 811,7 196,0 730,5 11 191,5 47 724,0 3 622 265,0


lesní půda

47,99 39,80 68,84 62,05 83,40 37,75 46,07 49,52 61,74 66,38 45,93

350,4 343,1 2 951,7 2 125,3 2 852,8 645,8 83,3 516,4 9 868,9 42 619,0 2 645 737,0

v tom tj. % tj. % tj. % vodní zastavěné z celk. z celk. z celk. plochy plochy výměry výměry výměry 35,16 18,0 1,81 15,7 1,58 31,71 18,9 1,75 11,0 1,02 63,46 30,3 0,65 25,9 0,56 57,94 22,8 0,62 21,5 0,59 77,58 11,8 0,32 21,8 0,59 30,03 20,1 0,93 33,3 1,55 19,58 43,7 10,27 16,9 3,97 35,00 42,5 2,88 18,9 1,28 54,45 208,1 1,15 164,9 0,91 59,28 665,0 0,92 697,0 0,97 33,55 160 501,0 2,04 130 307,0 1,65

ostatní plochy 94,2 57,7 193,8 106,4 180,4 112,5 52,1 152,7 949,6 3 743,0 685 720,0

tj. % z celk. výměry 9,45 5,33 4,17 2,90 4,91 5,23 12,25 10,35 5,24 5,21 8,69

Pramen: ČSÚ – Městská a obecní statistika

Graf 1 – Bilance půdy v mikroregionu 1,1% 0,9% 5,2% 26,3%

54,4%

1,5% 10,5%

orná půda zahrady a ovoc. sady trvalé travní porosty lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

1.3 Historický vývoj obcí mikroregionu Černá Voda Český název i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund). Šropengrunt se po roce 1869 stal jenom osadou a katastrální obcí Černé Vody a byl přejmenován v roce 1948 na Rokliny. K vlastní Černé Vodě patřila ještě jednak osada Nový Kaltenštejn (německy Neukaltenstein), jednak část Starého Kaltenštejna (Altkaltenstein) s bývalým hradem, kdežto druhá část této osady náležela k Vápenné (Zigharticím). Obě poslední lokality byly v roce 1948 přejmenovány na Staré a Nové Podhradí. Nejstarší historie Černé Vody je spojena s hradem Kaltenštejnem. Byla to rozsáhlá a mohutná stavba, která je prvně zmiňována roku 1284. Hrad se stal střediskem poměrně rozsáhlého panství vratislavských biskupů, které se však postupně zmenšovalo a za válek v 15. století ztratil ve zpustošené krajině na významu i hrad, který byl nakonec v roce 1505 vratislavským biskupstvím vykoupen a jako nepotřebný zbořen. V této souvislosti zaniklo v okolí i dolování stříbra. Ves Černá Voda byla znovu nově osazena roku 1579 jako součást biskupského panství Frýdberk. Brzy získalo ve vsi značný majetek i vliv zdejší fojtství, zvláště když se dostalo po roce 1617 do rukou rodu Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

Mikuschů, povýšeného později do šlechtického stavu. Černá Voda se od té doby značně rozrůstala. V roce 1836 bylo v Černé Vodě již 1248 lidí ve 180 domech a její obyvatelé se vedle zemědělství zabývali přadláctvím, pracovala zde pila a objevili se i první kameníci. Starý Kaltenštejn měl v uvedeném roce 45 domů a 279 obyvatel; v jeho okolí se lámal vápenec a pálilo vápno. Nový Kaltenštejn měl v téže době již 52 domů a 389 obyvatel a v Šropengruntu bylo tehdy 32 domů a 223 obyvatel. V této osadě byly umístěny také fojtské podniky: pivovar, pálenice a pila. Jinak se lidé živili i zde zemědělstvím a přadláctvím, případně též háčkováním čepců. Zcela nová situace nastala pro Černou Vodu v druhé polovině 19. století, zejména po roce 1870, kdy se tato obec stala jedním z prvních a nejvýznamnějších středisek dobývání i zpracování žuly a mramoru v Žulovské pahorkatině. Pro lepší odbyt a dopravu byla postavena v roce 1919 železniční vlečka z Frýdberku do Černé Vody. V roce 1900 patřila Černá Voda k mimořádně velkým obcím vesnického typu na Jesenicku s 2159 obyvateli a 346 domy. Po roce 1918 se počet závodů kamenoprůmyslu ještě rozšířil a teprve hospodářská krize v třicátých letech tento vývoj zastavila. Po roce 1945 se v Černé Vodě žulový i mramorový průmysl udržel, ale ve značně koncentrovanější podobě i v menším rozsahu. Protože obec byla až do konce druhé světové války německá (v roce 1930 se zde hlásilo jenom deset osob k Čechům), snížil se po novém osídlení do roku 1950 počet obyvatel na polovinu, na 1030 osob ve 421 domech. Bývalé osady v této době ztratily svůj původní význam a nebyly považovány ani za relativně samostatné části obce. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Černá Voda 665 obyvatel a 198 obydlených domů. Kobylá nad Vidnavkou Dřívější úřední název této obce zněl česky Kobylá nad Vidnavkou, německy Jungferndorf. České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, a německý termín ve smyslu ves panen, tj. jeptišek, vychází z toho, že zde kdysi existoval klášter. Ke Kobylé patřila osada Annín (německy Annaberg). V roce 1976 byla celá obec připojena jako část k Žulové. Od roku 2001 opět samostatnou obcí. Kobylá je poprvé zmiňována v listině pro vidnavského fojta z roku 1291, ale ta zachycuje stav asi o čtvrtstoletí starší. Ves u původního dvorce patřila sice k majetku vratislavských biskupů, ale vedle toho zde byl i svobodný fojtský statek. Za husitských válek ves částečně zpustla. Počátkem 16. století zde byla založena sklárna a její majitel získal od biskupa statek, s nímž nakonec roku 1573 splynul i majetek zdejšího fojtství. Sklárna byla již předtím zrušena a stejně tak skončil krátkodobý pokus o dolování v okolí. Kobylský statek držel v té době rod Niemitzů, který si v místě vystavěl menší zámeček. Část vsi i nadále náležela vratislavskému biskupství. V roce 1722 měl kobylský statek tři dvory, kde se pěstovalo hodně ovcí, a vlastní pivovar. Sňatkem se tento rytířský statek dostal roku 1800 do rukou svobodných pánů ze Skal, kteří získali majetek také v sousedních Hukovicích a Černé Vodě a vlastnili jej potom až do roku 1945. Roku 1836 byla Kobylá poměrně významnou lokalitou, protože zde bylo 739 obyvatel a 116 domů. Byl tu pivovar, tři palírny a od počátku 19. století také papírna, která však byla právě v této době rušena. V roce 1802 byla nově vysazena menší osada Annaberg, která dostala jméno podle tehdejší majitelky statku v Kobylé Anny Marie ze Skal. Obyvatelstvo se vedle zemědělství zabývalo také přadláctvím. Ohromná konjunktura kamenického průmyslu se Kobylé dotkla spíše okrajově, ale i tak zde bylo otevřeno několik lomů a menších kamenických živností. Další průmyslové podniky, zejména pilu a mlýn s pekařstvím, provozovali majitelé velkostatku, i když na druhé straně některé další podniky uzavřeli; to platilo i pro pivovar a palírny. Po roce 1945 vystoupilo ve vsi do popředí opět spíše zemědělství, protože kamenictví a menší průmyslové podniky ztratily na významu. Počet obyvatel se v Kobylé v nové době v podstatě až do roku 1945 neměnil. V roce 1900 připadalo na 161 zdejších domů 937 obyvatel, z toho v Anníně to bylo 25 domů a 104 obyvatelé. Vzhledem k německému charakteru obce (v roce 1930 jenom čtyři Češi) došlo po druhé světové válce k radikální změně a také ke snížení počtu obyvatelstva. V roce 1950 tu bylo 525 usedlíků ve 155 domech a při posledním sčítání lidu v roce 2001 jen 498 lidí v 98 domech.




Situační analýza

Skorošice Český název je nesporně spojen s osobním jménem lokátora Skoroše, který je doložen jako zakladatel Skorošic a také Kolnovic. Šlo tedy zřejmě o slovanský původ, protože tomu napovídalo i původní německé označení Scoronsdorph, z kterého se nakonec vyvinul název Gurschdorf. V minulosti byly rozlišovány Dolní a Horní Skorošice se samostatnými katastry, přičemž do prvního náležela také osada Sedm Lánů (též Sedmlánů, německy Siebenhuben) a do druhé zase osada Kamenné (dříve též Kamenička, Steingrund, na novějších mapách též Kamenná). Ke Skorošicím byly po roce 1945 připojeny i dvě dříve samostatné obce, a sice od roku 1949 Petrovice a od roku 1960 Tomíkovice. Nakonec se sem dostala i osada Nýznerov, z níž původně patřila část k Žulové (Frýdberku) a část k Vápenné (Zigharticím). V roce 1976 byly Skorošice se všemi připojenými částmi spojeny administrativně se Žulovou, ale v roce 1990 se znovu osamostatnily, tentokrát ale bez Tomíkovic. Jméno zakladatele vsi Skoroše se objevuje v listinách již v letech 1268 a 1271, ale existence stejnojmenné lokality je doložena až na začátku 14. století. Byla to ves dost velká, měla celkem 60 lánů, a byla tu také postavena drobná fortifikace, kostel a ještě snad i tvrz nad údolím Skorošického potoka. Skorošice tehdy patřily ke hradu Frýdberku a těžily z výhodné polohy při obchodní cestě od tohoto střediska do Kladska. Když byl frýdberský hrad roku 1358 vykoupen vratislavskými biskupy, dostaly se do tohoto poddanského svazku i Skorošice; vedle toho však patřil značný majetek také ke zdejšímu fojtství. V 15. století ves částečně zpustla. V následujícím období se tu objevuje sklárna, s níž byl také spojen svobodný statek, ale ten byl již koncem 16. století rozparcelován. Parcelací dalšího dvora vznikla kolem roku 1565 osada Sedm Lánů. Tehdy byly také rozlišovány Dolní a Horní Skorošice. Za třicetileté války byla tato největší vesnice na frýdberském panství velmi postižena pleněním vojsk, ohněm i morem. Potom se opět začala rozrůstat, zejména na jihu v Horních Skorošicích a po roce 1690 v nově vzniklé osadě Kamenné. Na druhé straně se obvod zdejší fary vznikem dalších farních úřadů v okolí postupně zmenšoval a na významu ztrácelo i skorošické fojtství. V roce 1730 bylo ve Skorošicích (po morové vlně roku 1713) celkem 55 sedláků, 4 zahradníci a 57 domkářů. Vedle obživy z chudých polí a lesa se stále větší část obyvatel zabývala ovocnářstvím a přadláctvím. Objevili se tu i první kameníci. Po rozdělení Slezska roku 1742 ztratila na významu obchodní cesta do Kladska a ve vsi se ještě více rozšířilo přadláctví. Již v 18. století je ve Skorošicích doložena sochařská dílna, která zpracovávala místní žulu. V první polovině 19. století patřily Skorošice nejen k největším vsím na Frývaldovsku, v roce 1836 tu bylo 1777 obyvatel a 264 domů, ale také k nejvýznamnějším střediskům přadláctví a obchodu s přízí; v tomto obchodě vynikla hlavně rodina Latzelů. Bylo tu dokonce až šest 1 potašoven , velké bělidlo, také několik mlýnů, pila a olejna. Osada Sedm Lánů měla roku 1836 jenom 10 domů a 59 obyvatel, kdežto Kamenná již 38 dřevěných domků a 281 obyvatel; byla zde také potašovna. Po skončení feudálních pořádků se Skorošice dostaly do obvodu soudního okresu Vidnava v politickém okrese Frývaldov. Těžké podmínky pro obživu, zůstaly. Přadláctví ustupovalo do pozadí, i když několik textilních dílen či domáckých výrob se udrželo až do období první republiky. Rozvoj kamenického průmyslu na Frýdbersku se dotkl této obce jenom částečně tím, že si zde několik firem z jiných míst otevřelo lomy na žulu. Z bohatství lesů těžil pilařský průmysl. V Nýznerově byla postavena poměrně důležitá vodní elektrárna. Osídlování českými rodinami po květnu 1945 se velmi protáhlo a obec ztrácela svoji bývalou velikost i pozici. Hadcový lom byl v roce 1978 uzavřen, takže zůstal jen kamenolom státních lesů. Bývalá družstevní vinopalna zanikla po roce 1948, udržela se však až do konce 20. století zdejší pila. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měly Skorošice 797 obyvatel a 217 obydlených domů. Vápenná Obec Vápenná se až do roku 1949 jmenovala Zighartice. Nové české označení je spojeno se zdejším vápenictvím. Části Vápenné byla po celou dobu osada Polka a do jejího katastru patřila jednak část osady Starý Kaltenštejn, která větším dílem patřila k Černé Vodě, a část osady Nýznerov, kde zase druhá část náležela původně k Frýdbeku a nakonec od roku 1949 ke Skorošicím. Ještě před rokem 1965 i zighartická část Nýznerova připadla také ke Skorošicím a s nimi dočasně k Žulové. Zighartice jsou zmiňovány v pramenech prvně až roku 1358, navíc jsou již o šedesát let později v seznamu majetku vratislavských biskupů uvedeny jako pusté. Teprve roku 1576 rozhodl vratislavský majitel ves 1

Potaš neboli draslo (uhličitan draselný - K2CO3) byla používána od starověku ve sklářském průmyslu, na výrobu mýdla a jako hnojivo.




Situační analýza

obnovit a ta potom již poměrně rychle rostla. Počátkem 17. století se značná část poddaných zabývala těžbou dřeva a vedle pily zde byly již také dvě vápenné pece. Zejména od počátku 19. století se v Zigharticích stále více do popředí dostávala výroba vápna. Poměrně primitivní tzv. polní pece začaly nahrazovat pece modernější, kterých bylo v Zigharticích v roce 1836 již sedmnáct. V téže době zde bylo již 250 domů a 1810 obyvatel, navíc v osadě Polka 36 domů a 281 osob a v Nýznerově 51 domů a 332 osob. V okolí Nýznerova se vedle pálení vápna dobývala tuha a byla zde potašovna. Část obyvatel se zabývala přadláctvím. K největšímu rozmachu vápenictví a částečně i kamenictví došlo v Zigharticích ve druhé polovině 19. století. Zighartice se staly brzy nejvýznamnější lokalitou tohoto odvětví široko daleko. Vznikly zde první kruhové pece na vápno (první roku 1868) a tři velké firmy vápenického průmyslu (A. Latzel roku 1868, A. Rösner roku 1870 a S. Neugebauer roku 1871). Zároveň se v okolí začaly objevovat ve stále hojnějším počtu lomy na žulu a částečné i mramor. Po roce 1918 začal kamenický i vápenický průmysl stagnovat, zejména v době velké hospodářské krize. Zdejší dělníci se aktivně podíleli na tzv. frývaldovské stávce a na místním hřbitově je pohřbeno několik obětí ze střetnutí s četníky na křižovatce v Dolní Lipové 25. listopadu 1931. Po novém osídlení v důsledku druhé světové války byla Vápenná jedním z míst, kde se na Jesenicku udržel poměrně dlouho kamenický průmysl a vápenictví (poslední kruhová pec zde vyhasla v roce 1979). Lomy a kamenické závody byly znárodněny a jejich počet podstatně zredukován, jako poslední zanikl v roce 1969 tzv. Vycpálkův lom. Zighartice patřily až do druhé světové války k mimořádně velkým obcím vesnického typu. Počet obyvatel zde od roku 1848 stále rostl, a sice z dvou až na více než tři tisíce osob v roce 1930. Ještě do první světové války to byla bez výjimky německá obec, teprve po roce 1918 se několik rodin přihlásilo k české národnosti. Po vysídlení Němců počet obyvatel z řad nových českých usedlíků podstatně klesl, takže v roce 1950 tu bylo zjištěno celkem 415 domů a 1135 obyvatel. Situace se v následujících desetiletích poněkud zlepšila a při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Vápenná 1272 obyvatel a 270 obydlených domů. Stará Červená Voda Český i německý název Červené Vody (Rothwasser) vznikl stejně jako u Černé či Bílé Vody od barvy toku či dna zdejšího potoka. Přívlastky Stará, Nová a Dolní vznikly postupně, ale byly použity úředně až od 18. století k odlišení jednotlivých částí a osad. Celá administrativně správní jednotka se po roce 1848 skládala z několika katastrálních obcí a osad. První katastrální a sídlištní jednotku tvořila Stará Červená Voda, druhou Nová Červená Voda a třetí Dolní Červená Voda s osadou Johanka (německy Johannburg) a dalšími třemi osadami Vidnavské Fojtství, Nová Malá Kraš a Štachlovice, které však byly v roce 1924 připojeny k Vidnavě. Geografickou polohou obce jsou dány možnosti k provozování zemědělské výroby, kamenoprůmyslu, lesnictví a zpracování dřevní hmoty. Na katastru obce se nachází i ložiska kaolinu s dnes zatopenými těžebními jámami. Toto jsou po celá staletí hlavní zdroje obživy místních obyvatel. Ves patřila mezi největší na Jesenicku a měla na konci 13. století 60 lánů. Poprvé se jméno vsi vyskytuje v listině, stvrzující roku 1291 privilegia vidnavského fojta, která potvrzovala stav asi o čtvrt století předtím. Začátkem 15. století byla ves označovaná jako pustá. Byla známa nerostným bohatstvím a údajně se zde těžilo i stříbro. Ves patřila k biskupskému hradu Kaltenštejn a po jeho zániku k Otmuchovu a nakonec k Frýdberku. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 převzalo červenovodský statek s majetkem v Nové Červené Vodě, Černé Vodě a Roklinách do správy ředitelství státních statků v Albrechticích a to jej roku 1810 prodalo Konrádu hraběti Šternberkovi. Lidnatá vesnice produkovala velké množství příze. Za 2. světové války zde byly dva zajatecké tábory. Po příchodu nových osídlenců po roce 1945 se ve Staré Červené Vodě již jenom v menší míře udržel kamenoprůmysl, mj. tu měla zpočátku provoz Zlínská akciová společnost Baťa. Počet obyvatel této poměrně velké obce, resp. skupiny osad vesnického typu, zaznamenal za posledních sto let před rokem 1945 pokles asi z 2500 osob na 2000 osob. Uprostřed tohoto období v roce 1900 měla celá obec (včetně později odloučených osad) 410 domů a 2323 obyvatel. Z uvedeného počtu připadalo na Starou Červenou Vodu 199 domů a 1074 obyvatel, na Novou Červenou Vodu 148 domů a 868 obyvatel, Dolní Červenou Vodu 14 domů a 116 obyvatel a konečně na Johanku 10 domů a 42 obyvatel. Před první světovou válkou nebyl v celé obci ani jeden Čech, několik českých rodin se zde objevilo až po roce 1918 (v roce 1930 se přihlásilo k české národnosti 30 osob). Vzhledem k tomu došlo po roce 1945 k úplné výměně obyvatel, ale příliv českých osídlenců nestačil potřebám, takže v roce 1950 tu bylo jenom 958 usedlíků ve 341 domech. V roce 2001 měla celá obec Stará Červená Voda 654 obyvatel a 186 obydlených domů.




Situační analýza

Velká Kraš Název Kraš je odvozen od slovanského osobního jména Kras, které pak bylo převzato i do německého Krosse. Protože Kraší bylo několik, byly rozlišovány různými přívlastky, např. Velká (ve 14. století asi též Henčova), Malá (asi též Siegfriedova) a Fojtova. Velká Kraš zahrnovala od roku 1869 původně samostatné správní obce Velká Kraš, Malá Kraš, Fojtova Kraš a Hukovice (německy Haugsdorf, původně Hugova Kraš); všechny tyto osady měly až do nejnovější doby vlastní katastr. V letech 1976 až 1990 byla Velká Kraš dočasně připojena k Vidnavě. V nejstarších písemných pramenech je uváděno několik Kraší a těžko rozlišit, která byla nejstarší. To platí jak o listině pro vidnavského fojta, která je kladena do roku 1290, ale zachycuje stav asi v letech 1256 až 1266, tak i o seznamu vsí vratislavského biskupství z roku 1284, kde jsou uvedeny čtyři Kraše; protože všechny odváděly kostelní desátky do Otmuchova, lze soudit, že byly založeny ještě před Vidnavou. Šlo o jednu z nejstarších osídlených lokalit na Frývaldovsku, které patřily k vratislavskému biskupství a původně k jeho otmuchovskému hejtmanství, nakonec pak až do roku 1848 k panství Jánský Vrch. Jenom ve Fojtově Kraši měl majetek také vidnavský fojt a odtud její název. Více údajů existuje až z konce 16. století, konkrétně k roku 1580, kdy nejvíce usedlíků i lánů vykazovala Velká Kraš, po ní Malá a Fojtova Kraš a nakonec Hukovice. Za třicetileté války byly všechny osady vydrancovány a částečně zpustošeny. Majetek fojtství ve Velké Kraši získalo roku 1697 výměnou za díl Kobylé vratislavské biskupství, takže od té doby celá ves patřila jednomu pánovi. Fojtství v Malé Kraši i se Studeným dvorem bylo již roku 1600 vlastnicky spojeno s původně fojtským statkem ve Staré Červené Vodě. Na místě dvora, který byl též nazýván Starost (Sorge), vznikla před rokem 1806 malá osada se sedmi domy, nazvaná potom Nová Malá Kraš. V roce 1836 bylo ve Velké Kraši 121 domů a 797 obyvatel a byla zde již z období před rokem 1820 škola. V Malé Kraši bylo tehdy 50 domů a 362 osob, ve Fojtově Kraši 28 domů a 203 osoby a konečně v Hukovicích 33 domů a 241 osob; počet domů v Nové Malé Kraši zůstal nezměněn a bydlelo v nich 50 obyvatel. Po roce 1848 a po spojení v jednu správní obec patřila Velká Kraš k soudnímu okresu Vidnava a k politickému okresu Frývaldov. Byla to jedna z těch obcí, které zažily v druhé polovině 19. století konjunkturu kamenického průmyslu. V roce 1873 zde vznikla jedna z nejvýznamnějších firem tohoto odvětví na Frývaldovsku, kterou založil J. Zothe a která měla další pobočky v Zigharticích (Vápenné); podnik přežil i druhou světovou válku. Důležitý podnět pro vznik dalších kamenických závodů přinesla stavba lokální trati z Hukovic do Vidnavy, která v roce 1897 navázala na před rokem otevřenou železniční trať z Dolní Lipové do Javorníka. Z dalších podniků, které v té době ve Velké Kraši prosperovaly, je třeba jmenovat družstevní lihovar v Hukovicích a nově vzniklou mlékárnu, taktéž družstevní. Posledním podnikem, který je třeba zmínit je vidnavský závod na výrobu šamotového zboží, který byl umístěn na katastru Fojtovy Kraše. Průmyslový i zemědělský příznivý vývoj v obci trval až do válečných roků první světové války. Po vzniku Československé republiky potkal Velkou Kraš podobný osud jako i jiné obce na Jesenicku (tehdejší Frývaldovsko). Obyvatelstvo zde bylo německé, teprve po obsazení československými jednotkami a po dosazení československé správy se zde začali objevovat i čeští obyvatelé. Další velkou ranou se stal odsun německého obyvatelstva. Následné osídlení plně nenahradilo počty obyvatel z období před světovou válkou. Průmyslové podniky se držely jen částečně – dominantní roli si zachovala šamotárna, lihovar v Hukovicích byl na počátku šedesátých let přeměněn na sušárnu brambor a výrobnu krmiv. Stejně tak skončila i místní mlékárna, pouze kamenoprůmysl v malém měřítku přežil. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve Velké Kraši 907 obyvatel a stálo zde 221 domů (z nich 194 trvale obydlených). Vidnava Jméno Wydna, Widna patřilo říčce, na které bylo založeno stejnojmenné město. Wydna označovala čistou vodu, v níž je všechno vidno. Němečtí přistěhovalci -i prodloužili a koncem 14. století proměnili v dvojhlásku -ei. Koncovka -au byla ke jménu přidána analogicky podle jmen jako Schónau a sváděla později k mylnému výkladu (Weidenau je složeno z Weide, vrba a Aue, niva), který se dostal i do městského znaku, v jehož obrazu je vrbový strom. České jméno Vidnava se opírá o latinizovanou formu z konce 13. století. První známky osídlení jsou doloženy už v mladší době kamenné, o čemž svědčí nálezy pazourkových nástrojů. První písemná zmínka o městě, založeném na pravidelném osovém půdorysu, pochází z roku 1268. Již tehdy byla Vidnava významným správním centrem oblasti a střediskem řemeslné výroby. Slibný vývoj města, v němž prosperoval obchod i řemesla, přerušila ve 14. století husitská tažení proti jejich




Situační analýza

největšímu slezskému odpůrci - vratislavskému biskupovi. V roce 1428 bylo město husity dobyto a spáleno. Úpadek města trval až do počátku 16. století, kdy se začalo postupně zvedat z minulých pohrom. Nastal rozmach řemeslné výroby (soukeníci, barvíři, ševci, krejčí, bednáři, kováři, pekaři, kožešníci, řezníci a tkalci), město získalo právo pro vaření piva pro celé okolí (1529), uplatnilo se zde i umělecké řemeslo zvonařské (1559). Hluboce do dějin Vidnavy zasáhly válečné a politické události kolem dvou válek o Slezsko v letech 1741 až 1745. Vratislavským mírem byly stanoveny nové hranice Slezska, které se bezprostředně dotkly i Vidnavy a učinily z ní pohraniční město, odříznuté od bohatých vesnic, ležících na východ od ní. Na počátku 19. století bylo město obehnáno hradbami se dvěma branami. Roku 1806 zde žilo 1617 obyvatel ve 244 domech. V letech 1833 - 1834 byla velká část hradeb zbourána až na malé zbytky, patrné dodnes zejména kolem renesančního zámečku - sídla fojta a za katovnou. V roce 1848 měla Vidnava celkem 1922 obyvatel. Po reformě politické správy r. 1850 spadala Vidnava pod okresní hejtmanství v Jeseníku. Od roku 1860 začíná těžba a zpracování kaolínu. Samostatná továrna se však začala stavět až koncem 19. století Josef a Anton Latzelovi. Z kaolínového lomu se materiál dovážel úzkokolejnou dráhou. V roce 1908 se majitelé továrny spojili se společností Didier-werke. Výstavba továrny výrazně pomohla hospodářskému rozvoji města a celého okolí. Po 2. sv. válce potkal Vidnavu podobný osud jako okolní obce a došlo ke snížení počtu obyvatel. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve Vidnavě 1424 obyvatel ve 231 domech. Vidnava má zachovalý středověký půdorys oválného tvaru a velké pravoúhlé náměstí s měšťanskými domy a unikátní valounkovou dlažbou, na kterém se tyčí dva sloupy se sochami světců a které obklopují středověké domy. Náměstí je součástí městské památkové zóny, jež zde byla vyhlášena roku 1992. Výjimečně jsou zde totiž dochovány zbytky pozdně středověké městské fortifikace z 15. až 16. století, které tvoří přirozené hranice této zóny, pozdně barokní a empírové štíty domů, majestátní kostel sv. Kateřiny s vedle stojícím renesančním zámečkem, dále kostel sv. Františka a malebná novorenesanční budova lékárny zdobená balustrádou a sochami dcer bohů lékařství. Vysokoškolský kněžský seminář ve Vidnavě pocházející z roku 1899 sloužil od padesátých let min. století jako ozdravovna pro děti, nyní se zde plánuje zřízení detenčního ústavu pro vězně se soudně nařízenou léčbou. Žulová Městečko neslo až do roku 1948 jméno Frýdberk, německy Friedeberg, což znamenalo chráněnou či opevněnou horu (od německého mír, ochrana, bezpečnost). K Žulové patřila osada Sorge, přejmenovaná roku 1948 na Starost, a část osady Nýznerov, která se nakonec roku 1964 dostala i s druhým dílem v katastru Vápenné ke Skorošicím. Novodobý název je odvozen od zdejšího rozsáhlého dobývání a zpracování žuly. V roce 1976 byly k Žulové připojeny obce Kobylá a Tomíkovice a v letech 1976 až 1990 dočasně i Skorošice s příslušnými osadami. Založení obce je úzce spojeno se založením hradu Friedeberg. Hrad byl postaven v raném středověku pravděpodobně jako obranný bod. Friedeberg byl zpočátku lenním hradem, který v pohnutých dobách středověku velmi často měnil své majitele až se stejně jako sousední hrady stal sídlem loupeživých rytířů, kteří si drsným násilím přivlastnili i široké okolí. V první polovině 14. století jsou uvedeni mezi majiteli hradu Friedeberg bratři Hynko a Wenzel von Haugwitz, kteří se svými loupežnými přepady a zbojnictvím stali obávanými hlavně mezi poddanými vratislavského biskupa. V roce 1358 převzal biskup Preczlaw von Pogarell hrad Frideberg s příslušným majetkem od bratrů Haugwitzových. Fojtství Friedeberg bylo zřízeno brzy po získání Friedebergu vratislavským biskupem a tím vzniká jistota o založení sídla podle městských práv (roku 1358 bylo písemně označeno jako "oppidum" město, ale plná práva a titul města obdrželo až roku 1793). Získáním Friedebergu vratislavským biskupem byla dána možnost úspěšného rozvoje, nebýt válek, požárů a moru. Roku 1428 územím prošli husité, kterým spolu s Javorníkem a Vidnavou padl za oběť i Friedeberg. Z obce zůstala suť a trosky a rozkvět byl na dlouhou dobu zastaven. Hrad strašlivě utrpěl a teprve biskup Martin Gerstmann nechal v roce 1582 hrad obnovit. V 15. století zde byly dvě sklárny a v okolí se těžilo stříbro. Dne 8.května 1657 zničil zuřící požár celé město tak, že mu musely být prominuty daně na dva roky. Také hrad těžce utrpěl a nebyl již obnoven. Později byl v hradních prostorách zřízen pivovar. Roku 1805 byl hrad s hradními pozemky darován biskupem von Hohenlohe městu pro stavbu kostela. V roce 1810 byla přístavba kostelní lodě na starou hradní věž ukončena a bývalé obydlí pivovarníků bylo přestavěno na faru. Hradní zřícenina s malou jedlí nad cimbuřím bělošedé věže byla přijata jako znak města.




Situační analýza

Další rozvoj nastal spolu s nástupem kamenického průmyslu, tedy těžby a zpracování slezské žuly. První kamenická činnost v roce 1840 byla zaměřena na primitivní výrobu. Jejím hlavním účelem bylo zbavit pole velkých žulových balvanů, aby mohly být lépe obdělávány. V roce 1878 byla založena největší kamenická firma na Jesenicku, a sice kamenictví, brusírna a leštírna kamene Hermann Franke v Žulové. Roku 1886 zde byla založena škola pro zpracování kamene, která se na rozdíl od odborné školy pro zpracování mramoru v Supíkovicích věnovala žule. K velkému rozmachu kamenického průmyslu došlo zejména na počátku 20. století. Za mohutného rozvoje stavebnictví v prvních letech dvacátého století exportovaly kamenolomy do celé střední Evropy a také na daleký východ. Žulová patřila před rokem 1848 k nejmenším městečkům v naších zemích, protože nedosáhla ani jednoho tisíce obyvatel (v roce 1833 měla 931 obyvatel a 133 domů; v osadě Sorge bylo 72 obyvatel a 11 domů). Teprve v následujícím období došlo v souvislosti s rozvojem kamenictví k růstu počtu obyvatel, takže v roce 1900 zde bylo zjištěno 1157 osob a 161 domů, z toho 12 domů a 67 osob připadalo na osadu Sorge. Byla to tehdy bez výjimky německá obec, teprve po vzniku ČSR sem přišlo několik českých rodin. V roce 1930 se z celkového počtu 1478 obyvatel přihlásila menšina 126 osob k české národnosti. Vzhledem k úplné výměně obyvatel po druhé světové válce se do roku 1950 snížil počet obyvatel na 939 osob v 249 domech. V následujících desetiletích došlo v tomto směru dokonce k mírnému růstu, takže při posledním sčítání lidu v roce 2001 bylo v Žulové evidováno 1370 obyvatel v 272 trvale obydlených domech.

1.4 Obyvatelstvo Mikroregionu Žulovsko Celkový počet obyvatel Mikroregionu Žulovsko je 7 421 (k 31.12. 2006), tj. 17,7 % z celkového počtu obyvatel okresu Jeseník. Podíl mužů je o málo větší (50,2%) než podíl žen, naopak v celém okrese Jeseník 2 je větší podíl žen (50,6%). Hustota obyvatelstva v mikroregionu je 40,9 obyvatel na 1 km .

1.4.1

Počet a struktura obyvatel

Z níže uvedených přehledů vyplývá, že největší počet obyvatel v mikroregionu je v obci Vidnava (19% obyvatel mikroregionu), naopak nejméně v obci Kobylá nad Vidnavkou (6% obyvatel mikroregionu). Poměr produktivního obyvatelstva je v průměru za celý mikroregion 71,3 %. Procento produktivního obyvatelstva je nejvyšší ve Vápenné (74,2%) a nejnižší v obci Kobylá nad Vidnavkou (62,7%).

Tab. 4 – Počet obyvatel k 1.1.2006 Počet obyvatel V tom Celkem Muži Ženy

Průměrný věk

Produktivní Produktivní obyvatelstvo obyvatelstvo v%

Černá Voda

625

319

306

40,2

433

69,3

Kobylá nad Vidnavkou

477

219

258

43,2

299

62,7

Skorošice

778

393

385

39,9

571

73,4


662

314

348

38,5

469

70,8

1 266

670

596

38,4

939

74,2

882

463

419

37,8

606

68,7

Vidnava

1 398

696

702

39,5

990

70,8

Žulová

1 321

649

672

38,4

973

73,7

Mikroregion

7 409

3 723

3 686

39,5

5 280

71,3

41 891

20 692

21 199

39,1

30 230

72,2

10 251 079

5 002 648

5 248 431

40,0

7 293 357

71,1

Vápenná Velká Kraš

Okres Jeseník Česká republika Pramen: ČSÚ




Situační analýza

Graf 2 – Podíl počtu obyvatel v obcích mikroregionu k 31.12.2006 9%

18%

Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová

6% 10%

19% 9% 17%

12%

Vzdělání obyvatel mikroregionu je převážně základní a učňovské a střední odborné bez maturity (celkem 74 %). Při porovnání s okresem Jeseník lze konstatovat, že se vzdělanost obyvatelstva mikroregionu liší především v oblasti základního vzdělání (vyšší procento obyvatel se základním vzděláním je v Mikroregionu Žulovsko). Výraznější odlišení lze také vidět u procent obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním, která jsou nižší než za okres Jeseník.

81,1 180 85,7 206 84,2 229 83,0 197 81,4 349 78,2 250 82,3 335 82,3 300 82,0 2 046 82,3 9 390 83,8 1 975,1

33,4 230 48,2 140 34,1 267 36,3 224 33,7 450 35,3 306 28,6 508 26,6 486 32,9 2 611 26,9 14 334 23,0 3 255,4

42,7 84 32,8 49 39,8 113 41,3 79 43,4 153 43,2 107 43,3 205 43,1 251 42,0 1 041 41,1 7 279 38,0 2 134,9

15,6 11,5 16,8 14,5 14,8 15,1 17,5 22,3 16,7 20,8 24,9

13 3 18 6 21 12 24 26 123 1 060 296,2

2,4 21 0,7 7 2,7 20 1,1 14 2,0 41 1,7 18 2,0 52 2,3 47 2,0 220 3,0 2 016 3,5 762,4

tj. v %

3,9 4 1,6 18 3,0 11 2,6 13 4,0 12 2,5 12 4,4 23 4,2 7 3,5 100 5,8 362 8,9 37,9

tj. v %

nezjištěno

tj. v %

bez vzdělání

tj. v %

vysokoškolské

tj. v %

úplné střední s maturitou

tj. v %

vyučení a střední odborné bez maturity

tj. v %

vyšší odborné a nástavbové

Černá voda 665 539 Kobylá n. V. 498 427 Skorošice 797 671 Stará Č. V. 543 654 Vápenná 1 272 1 036 Velká Kraš 907 709 Vidnava 1 424 1 172 Žulová 1 127 1 370 Mikroregion 7 587 6 224 Okr. Jeseník 42 413 34 917 ČR v tis. 10 230,1 8 575,2

Počet obyvatel podle vzdělání / v % ze starších 15 let základní vč. neukončeného

Počet obyvatel starších 15 let celkem

Počet obyvatel celkem

Území

Tab. 5 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva (15 let a starší) – rok 2001

0,7 7 4,2 4 1,6 13 2,4 10 1,2 10 1,7 4 2,0 25 0,6 10 1,6 83 1,0 476 0,4 113,1

tj. v %

1,3 0,9 1,9 1,8 1,0 0,6 2,1 0,9 1,3 1,4 1,3

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001




Situační analýza

Graf 3 – Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu – rok 2001 základní 3,5%

1,6% 1,3% vyučení a střední odb. bez maturity úplné střední s maturitou

2,0% 16,7%

32,9%

vyšší odborné

42,0%

vysokoškolské bez vzdělání nezjištěno

1.4.2

Pohyb a vývoj obyvatelstva

Z pohledu natality a mortality lze konstatovat, že v mikroregionu byla porodnost a úmrtnost v roce 2006 téměř srovnatelná, naproti tomu v okrese Jeseník byla úmrtnost vyšší než porodnost. Největší rozdíl mezi zemřelými a narozenými byl zaznamenán v obci Kobylá nad Vidnavkou (vyšší úmrtnost). Na základě migračních přehledů lze říci, že v mikroregionu převyšoval počet přistěhovalých a to o 10 lidí, naproti tomu v celém okrese Jeseník převažovali vystěhovalí. Kromě obcí Stará Červená Voda, Velká Kraš a Žulová byl ve všech ostatních obcích větší počet přistěhovalých než vystěhovalých. Největší rozdíl v tomto ukazateli zaznamenala obec Vápenná (+28).

Tab. 6 – Pohyb obyvatelstva v roce 2006

Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion Okres Jeseník Česká republika

Živě narození 10 3 4 7 10 12 14 18 78 374 105 831

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4 15 8 8 11 11 9 10 76 409 104 441

17 18 26 10 89 30 52 44 286 620 68 183

10 10 25 28 61 41 38 63 276 649 33 463

Přírůstek/ úbytek celkem 13 -4 -3 - 19 27 - 10 19 - 11 12 - 64 36 110

Pramen: Veřejná databáze ČSÚ

Tab. 7 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1998 až 2006 (k 31.12.) Černá Voda Kobylá nad V. Skorošice Stará Č. Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion Okres Jeseník

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

615 x 821 679 1 334 869 1 426 1 836 7 580 42 753

627 x 822 675 1 325 895 1 413 1 849 7 606 42 677

645 x 820 663 1 309 899 1 410 1 861 7 607 42 597

661 506 788 650 1 288 899 1 427 1 353 7 572 42 399

643 500 790 669 1 285 886 1 440 1 350 7 563 42 251

630 504 787 669 1 271 892 1 425 1 332 7 510 42 148

636 490 783 657 1 268 891 1 402 1 322 7 449 42 014

625 477 778 662 1 266 882 1 398 1 321 7 409 41 891

638 473 775 643 1 293 872 1 417 1 310 7 421 41 827

Pramen: ČSÚ




Situační analýza

Graf 4 – Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu v letech 1998 - 2006

počet obyvatel

7 650 7 600 7 550 7 500

počet obyvatel

7 450 7 400 7 350 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok

Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že počet obyvatel v mikroregionu do roku 2000 stoupal na hodnotu 7607 obyvatel a poté nastal několikaletý pokles až na 7409 obyvatel v roce 2005. V roce 2006 pak došlo k mírnému nárůstu. Celkově došlo ve sledovaném období (1998 – 2006) v mikroregionu k poklesu obyvatel o 159. Ke zvýšení došlo pouze v obcích Černá Voda (+23) a Velká Kraš (+3). Největší pokles zaznamenaly obce Skorošice a Vápenná. Počet obyvatel v celém okrese Jeseník ve sledovaném období trvale klesal.

1.5 Ekonomická situace mikroregionu 1.5.1

Hrubý domácí produkt

Olomoucký kraj (dále též OK) se na tvorbě HDP České republiky v roce 2005 podílel 4,88 %. Postavení kraje vyjádřené ukazatelem hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele je druhé nejhorší v republice, hned za Karlovarským krajem. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v roce 1995 činil Kč 119 989,-, v roce 2000 Kč 170 760,- a v roce 2005 činil již Kč 226 617,-. Stále se však OK řadí ve výkonnosti ekonomiky mezi nejslabší kraje.

Tab. 8 - Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele podle krajů – rok 2005 ČR, kraje Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Celkem (mil. Kč) 713 814 310 160 162 124 153 183 68 657 193 614 99 488 142 083 121 037 124 700 302 309 144 804 137 313 296 974 2 970 261

na 1 obyvatele HDP celkem (Kč) 606 925 269 674 258 668 278 326 225 410 235 260 232 303 259 348 239 415 244 510 267 463 226 617 232 558 237 244 290 232

HDP celkem (EURO) 20 379 9 055 8 685 9 345 7 569 7 899 7 800 8 708 8 039 8 210 8 981 7 609 7 809 7 966 9 745

HDP celkem 1) (PPS) 36 196 16 083 15 427 16 599 13 443 14 031 13 854 15 467 14 278 14 582 15 951 13 515 13 869 14 149 17 309

HDP na zaměstnance (Kč) 1 119 400 796 140 644 209 666 779 554 649 646 081 601 605 651 246 586 967 658 601 671 165 598 525 618 249 630 022 724 978

Pramen: ČSÚ 1) PPS (Purchasing Power Standard) – jednotka pro měření kupní síly




Situační analýza

Vzhledem k tomu, že nelze zjistit podíl jednotlivých obcí na HDP, je nutno v této oblasti vycházet z krajských charakteristik a na základě pomocných charakteristik se snažit odhadnout stav HDP a tedy ekonomickou sílu obcí Mikroregionu Žulovsko. Na základě tohoto přístupu a zvážení pomocných charakteristik (populace, nezaměstnanost, počet a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva, úroveň vzdělanosti atd.) lze konstatovat, že území Mikroregionu Žulovsko je z pohledu ekonomické výkonnosti v horší pozici, než jsou průměrná hodnocení za celý Olomoucký kraj a že tedy patří k ekonomicky slabším územím.

1.5.2

Trh práce

Na stavu výkonnosti ekonomiky se silně odráží míra nezaměstnanosti. OK je na čtvrtém místě v míře nezaměstnanosti v republice a na třetím místě v počtu uchazečů o zaměstnání na 100 pracujících osob. Ať už jde o krajské, okresní nebo obecní statistiky, nezaměstnanost se dotýká především osob s minimální kvalifikací, mladých lidí, žen s malými dětmi a v neposlední řadě občanů s tělesným postižením. Jesenicko se od devadesátých let potýká s vysokým procentem nezaměstnanosti a nízkou ekonomickou aktivitou. Okres je v celorepublikovém žebříčku k 31. 12. 2006 na posledním místě v počtu volných míst (183 míst), pátý v počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo (17,7 %), a na čtvrtém místě v Ø míře nezaměstnanosti (14,7 %, kdy celorepublikový průměr činil 7,7 %). Na druhé straně je okres Jeseník na druhé pozici mezi okresy s nejvyšším poklesem přírůstku nezaměstnanosti v ČR. Nejvíce volných pracovních míst bylo k 31. 12. 2006 nabízeno v obcích Jeseník (44), Žulová (7), Lipová-lázně (6), Zlaté Hory (5), Bílá Voda a Vidnava (4), Černá Voda, Vápenná, Česká Ves a Bělá pod Pradědem (3). V osmi obcích okresu nejsou nabízena žádná volná pracovní místa. Výše zmíněné statistiky se logicky odráží také v situaci v Mikroregionu Žulovsko. Následující přehled znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti za téměř 12-ti leté období:

Tab. 9 - Vývoj míry nezaměstnanosti v MR Žulovsko (%) Oblasti

1995

2000

2005

2006

6,3

12,8

23,6

18,8

12,8

-

19,1

22,2

24,7

19,1

Skorošice

7,6

13,0

20,6

19,8

13,0


9,1

11,8

22,9

15,9

11,9

Vápenná

8,8

12,0

19,0

20,1

12,0

Velká Kraš

-

22,3

26,6

25,7

22,3

Vidnava

-

17,8

23,5

20,1

17,8

7,8

11,5

18,7

17,8

11,5

-

15,0

22,1

20,4

15,1

16,9

13,2

16,9

14,7

10,9

4,0

8,8

7,9

7,7

6,4

Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou

Žulová Mikroregion Okres Jeseník Česká republika

05/2007

Pramen: Český statistický úřad Ostrava, Úřad práce Jeseník

Míra nezaměstnanosti se za poslední dva roky snížila a stále klesá, avšak stále je ve srovnání s Českou republikou více než dvojnásobná. Největší podíl na zaměstnanosti mají významní zaměstnavatelé z podnikatelského, veřejného i neziskového sektoru. Situaci v Mikroregionu Žulovsko charakterizuje následující tabulka s výčtem takovýchto zaměstnavatelů:




Situační analýza

Tab. 10 – Významní zaměstnavatelé v Mikroregionu Žulovsko (stav k 26.7.2007) 0bec

Černá Voda


Skorošice


Vápenná

Velká Kraš

Vidnava

Žulová

Zaměstnavatel Lesostavby Šumperk,a.s.–kamenolom, http://www.lesostavbysumperk.cz Stolárna Druhan Ing. Peter Viazanička – PIS (provádění inženýrských a vodohospodářských staveb); http://p-i-s.zde.cz/ Slezský kámen, a.s.; www.kamen.cz Domov důchodců Obecní úřad Provozovna firmy TANABYT s.r.o.; www.tanabyt.cz Zahradnictví pana Stonawského AGROPARKL s.r.o. (zemědělství) Jagos s.r.o. (chov dobytka) Lesostavby Šumperk, a.s. – kamenolom, http://www.lesostavbysumperk.cz AGRO ARW s.r.o. (zemědělství); www.agroarw.cz Stolařství Reinold (dřevo + plast); www.reinold.cz Ekofarma Rybár; www.ekofarmarybar.com Kamenolom v Nové Červené Vodě OMYA a.s.; www.omya.cz Saint-Gobain Weber Terranova, výrobní závod Vápenná (stavebnictví); www.weber-terranova.cz TopTeramo s.r.o. (výrobce a prodejce teracové dlažby); www.omyadlazdice.cz ADOS TRANS s.r.o. (doprava); www.adostrans.cz CE WOOD, a.s. – pracoviště Vápenná (lesnicko dřevařský holding); www.cewood.cz ZETOS, spol. s.r.o. (stavebnictví); www.zetos.cz ELEGA s.r.o. – pracoviště Velká Kraš (kožedělná výroba); www.elega.cz Zemědělské zásobování a nákup Šumperk, a.s. – středisko Hukovice; www.zzn-sumperk.cz NAVOS a.s. .– pracoviště Velká Kraš( velkoobchod s obilím,osivem a krmivem); www:navos-km.cz Agroholding Bernartice – prodejna potravin Hruška Velká Kraš; www.agroholding.cz Framat s.r.o. – výroba ekologických nátěrových hmot;[email protected], tf.: 602296240 Potraviny „Hruška“ Míchárna barev – p. Matlák (zkušební provoz) Výchovný ústav Základní škola Střediska Charity Javorník; http://javornik.charita.cz/ Potraviny Hruška STOMIX, spol. s.r.o. (stavebnictví); www.stomix.cz RALUX s.r.o. (lom) Kamenická dílna Kalinič K-Granit s.r.o. (lom) MORONG - SLUKO s.r.o. (bezpečnostní agentura, prádelna a chemická čistírna aj.); www.sluko.cz Vladislav Galoch – Autodoprava

Pramen: vlastní šetření

Největšími zaměstnavateli v mikroregionu jsou firmy OMYA a.s. (140 zaměstnanců), STOMIX, spol. s.r.o. (100 zaměstnanců), Slezský kámen a.s. (100 zaměstnanců), a Saint-Gobain Weber Terranova (100 zaměstnanců). Dalšími významnými zaměstnavateli jsou již zmíněné veřejné a neziskové subjekty (Domov důchodců v Kobylé nad Vidnavkou, Výchovný ústav ve Vidnavě a středisko Charity Javorník ve Vidnavě) zaměstnávající dohromady více než 150 zaměstnanců.




1.5.3

Situační analýza

Příjmy obyvatel

I když mzdy v Olomouckém kraji rostou (za 1. pololetí 2007 oproti stejnému období minulého roku o 8,5 %, tj. o 1 390 korun), v rámci České republiky je Olomoucký kraj na předposledním místě ze všech 14 krajů, hned za krajem Karlovarským. Důvodem této situace jsou také podle odborníků méně zastoupená odvětví, která jsou typická vyššími mzdami. Málo rozvinuté jsou například služby. Mzda dosáhla ve sledovaném období pouze 84,7 % republikového průměru a činila na fyzickou osobu 17 744 Kč.

Tab. 11 – Přehled mzdových prostředků dle krajů (1. pololetí 2007) Mzdové prostředky bez OON celkem

414 900 819

index 2007/2006 109,1

148 634 353 37 057 156 17 447 455 18 512 617 7 323 829 20 697 627 12 914 446 15 017 541 14 305 471 14 922 054 38 271 120 15 850 152 16 562 763 37 384 234

108,3 114,8 107,3 106,9 103,9 108,4 107,6 105,2 110,9 107,5 112,9 109,9 107,6 108,7

tis. Kč Česká republika v tom kraje: Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Průměrná měsíční mzda zaměstnance fyzické osoby přepočtené osoby index index Kč Kč 2007/2006 2007/2006 20 938 107,6 21 602 107,6 26 134 20 980 18 246 19 140 17 366 18 775 18 764 17 891 17 770 18 147 19 036 17 744 18 087 19 267

106,5 109,7 108,0 106,6 107,3 108,1 107,5 107,0 108,1 107,6 108,9 108,5 108,3 107,6

27 084 21 633 18 842 19 672 17 915 19 237 19 304 18 502 18 350 18 586 19 721 18 318 18 581 19 743

106,6 109,7 107,9 106,0 107,3 108,3 107,8 106,9 107,9 107,4 108,8 108,5 108,2 107,6

Pramen: ČSÚ

Co se týká příjmu obyvatel dle okresů Olomouckého kraje, logicky se zde odráží stav příjmů za kraj. K dispozici je zatím oficiální přehled mezd poskytnutý ČSÚ pouze za roky 2004 a 2005. Postavení okresu Jeseník vůči ostatním okresům Olomouckého kraje platí však i nadále a vykazuje již tradičně nejnižší příjmy. Na Jesenicku si lidé v prvních třech čtvrtletích roku 2005 vydělali v průměru pouze Kč 15 018,-, což je o Kč 1 987,- méně než v okrese Olomouc a o Kč 4 219,- méně než je průměr v České republice.

Tab. 12 - Průměrné mzdy za jednotlivé okresy OK - porovnání let 2005 a 2004 Území Okres Jeseník Okres Olomouc Okres Prostějov Okres Přerov Okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika

1.-3. Q 2005 14 202 16 189 15 560 15 826 15 223 15 726 18 421

Průměrná měsíční mzda v Kč 1.-3. Q 2004 Rozdíl 2005/2004 13 428 774 15 292 897 14 826 734 15 209 617 14 456 767 14 938 788 17 415 1 006

Index 2005/2004 105,8 105,9 105,0 104,1 105,3 105,3 105,8

Pramen: ČSÚ

Opět tedy na základě pomocných charakteristik a expertních odhadů lze konstatovat, že průměrné mzdy v Mikroregionu Žulovsko se budou pohybovat pod průměrem kraje a s velkou pravděpodobností i pod průměrem okresu Jeseník (viz ekonomická aktivita obyvatel, úroveň vzdělanosti, míra nezaměstnanosti atd.).




1.5.4

Situační analýza

Majetková a ekonomická situace obcí Mikroregionu Žulovsko

Tab. 13 - Rozpočtové příjmy a výdaje obcí mikroregionu (v tis. Kč) Obec Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

2004 Příjmy Výdaje



16 771 5 948 11 034 8 412 35 139 10 676 36 539 35 746 160 265

5 899 4 299 8 692 7 190 21 012 9 545 23 586 19 695 99 918

6 717 4 162 10 694 8 382 19 171 10 107 41 767 33 536 134 536

16 788 5 948 9 871 8 143 35 841 9 596 37 880 33 266 157 333

6 229 4 299 8 803 7 041 21 146 8 260 33 363 17 284 106 425

Dluhová služba 2006 (%)

7 082 4 162 8 647 8 039 29 937 9 856 35 454 32 597 135 774

0,00 16,09 6,97 4,47 12,52 13,82 32,13 7,81 -


Údaje v tabulce jsou zaokrouhleny na celé tisíce. Celkové příjmy (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté dotace) a výdaje jsou uvedeny po konsolidaci. Celkové příjmy a výdaje obcí i celého mikroregionu kolísají v závislosti na schopnosti investovat (viz dluhová služba) a získávat dotace z podpůrných zdrojů. Dle ukazatele dluhové služby vykazuje nejvyšší investiční aktivitu město Vidnava (kanalizace, ubytovna). Na druhou stranu výdaje na dluhovou službu nad hranici 30% překročilo v roce 2006 právě pouze město Vidnava, přičemž dle usnesení vlády ČR č. 346 z roku 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů je tato hranice jedním z kritérií pro přidělování dotací ze státního rozpočtu.

1.5.5

Ekonomické subjekty

Ekonomickou aktivitu do jisté míry dokládá počet podnikatelsky činných ekonomických subjektů. Z tabulky č. 14 vyplývá, že okres Jeseník (zároveň správní obvod obce s rozšířenou působností, kam spadají i obce Mikroregionu Žulovsko) je pátý mezi správními obvody v počtu ekonomických subjektů v OK a jeho podíl na celkovém počtu ekonomických subjektů v OK je 8,14 %.

Tab. 14 - Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí III. stupně k 31.12.2005 Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Olomoucký kraj Hranice Jeseník Konice Lipník n.Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

v tom Celkem 129 331 6 851 10 532 1 941 2 814 4 252 3 227 34 980 19 967 15 401 4 322 15 293 3 884 5 867

Fyzické osoby 109 597 5 946 9 256 1 661 2 423 3 697 2 810 28 603 16 812 12 844 3 835 13 135 3 443 5 132

z toho Živnostníci 95 657 4 998 8 244 1 309 2 067 3 168 2 491 25 482 14 345 11 183 3 310 11 662 2 991 4 407

Právnické osoby 19 734 905 1 276 280 391 555 417 6 377 3 155 2 557 487 2 158 441 735

z toho Obchodní společnosti 8 858 364 519 79 134 180 138 3 302 1 541 1 076 175 934 171 245

Družstva 514 23 37 16 9 11 6 112 167 49 16 43 11 14

Státní podniky 37 2 4 1 1 1 14 4 2 6 2

Pramen: Statistická ročenka OK 2006

V další tabulce, která navazuje na tabulku předchozí, je podrobný přehled členění ekonomických subjektů dle okresů, vč. velikostní kategorie členění dle počtu zaměstnanců.




Situační analýza

Tab. 15 - Ekonomické subjekty v OK dle vybrané právní formy k 31. 12.2005 Ekonomické subjekty

Olomo ucký kraj

Počet registrovaných 129 331 jednotek celkem soukr. podnikatelé 95 657 podnikající podle ŽL samostatně hospodařící 7 621 rolníci a zemědělští podnikatelé obchodní společnosti 8 858 družstva 514 příspěvkové organizace 766 zahraniční osoby 1 320 sdružení (svazy, spolky 3 026 aj.) organizační jednotky 2 137 sdružení zájmová sdružení PO 43

Jeseník

tj. % z OK

Olomouc

tj. % z OK

v tom okresy Protj. % z stějov OK

Přerov

tj. % z OK

Šumperk

tj. % z OK

10 532

8,14

47 416

36,66

21 908

16,94

25 066

19,38

24 409

18,87

8 244

8,62

34 935

36,52

15 654

16,36

18 248

19,08

18 576

19,42

594

7,79

2 261

29,67

1 746

22,91

1 691

22,19

1 329

17,44

519 37 71 84

5,86 7,20 9,27 6,36

3 828 150 241 581

43,22 29,18 31,46 44,02

1 620 183 130 187

18,29 35,60 16,97 14,17

1 574 81 178 304

17,77 15,76 23,24 23,03

1 317 63 146 164

14,87 12,26 19,06 12,42

252

8,33

1 069

35,33

482

15,93

631

20,85

592

19,56

159

7,44

730

34,16

390

18,25

444

20,78

414

19,37

5

11,63

21

48,84

2

4,65

3

6,98

12

27,91


Tab. 16 - Ekonomické subjekty v OK dle velikostní kategorie (počet zaměstnanců) k 31. 12. 2005 Počet zaměstnanců Neuvedeno bez zaměstnanců 15 6 - 19 20 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1 000 - 1 499 1 500 - 1 999 2 000 - 2 499 2 500 a více

Olomo ucký kraj 75 809 39 219 9 379 3 066 1 128 400 295 26 4 2 3

Jeseník 6 886 2 728 588 213 73 30 14 -

tj. % z OK 9,08 6,96 6,27 6,95 6,47 7,50 4,75 -

Olomouc 26 654 15 173 3 663 1 202 452 140 117 13 1 1

tj. % z OK 35,16 38,69 39,06 39,20 40,07 35,00 39,66 50,00 50,00 33,33

v tom okresy Protj. % z Přerov stějov OK 12 877 16,99 14 614 6 640 16,93 7 620 1 566 16,70 1 894 503 16,41 583 193 17,11 204 73 18,25 90 53 17,97 52 1 3,85 6 1 25,00 2 1 1 33,33 -

tj. % z OK 19,28 19,43 20,19 19,02 18,09 22,50 17,63 23,08 50,00 50,00 -

Šumperk 14 778 7 058 1 668 565 206 67 59 6 1 1

tj. % z OK 19,49 18,00 17,78 18,43 18,26 16,75 20,00 23,08 25,00 33,33

Pramen: Statistická ročenka OK 2006 * Počínaje prvním čtvrtletím 2007 nejsou již zpracovávány a publikovány údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných

měsíčních mzdách za jednotlivé kraje v členění podle odvětví převažující činnosti ekonomického subjektu.

Tab. 17 - Ekonomické subjekty v OK dle převažující činnosti OKEČ k 31. 12. 2005 OKEČ Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybářství podíl na celk. počtu v daném území (v %) Průmysl celkem podíl na celk. počtu v daném území (v %) Stavebnictví podíl na celk. počtu v daném území (v %) Obchod, opravy, ubytování a stravování podíl na celk. počtu v daném území (v %) Doprava a spoje podíl na celk. počtu v daném území (v %)


Olomo ucký kraj

Jeseník

tj. % z OK

Olomouc

v tom okresy Protj. % z stějov OK

tj. % z OK

Přerov

tj. % z OK

Šumperk

tj. % z OK

10 470

1 129

10,78

2 902

27,72

2 016

19,26

2 082

19,89

2 341

22,36

8,10

10,72

-

6,12

-

9,20

-

8,31

-

9,59

-

18 722

1 606

8,58

6 294

33,62

3 732

19,93

3 542

18,92

3 548

18,95

14,48

15,25

-

13,27

-

17,03

-

14,13

-

14,54

-

14 794

1 570

10,61

5 210

35,22

2 375

16,05

2 724

18,41

2 915

19,70

11,44

14,91

-

10,99

-

10,84

-

10,87

-

11,94

-

43 248

3 183

7,36

16 273

37,63

7 310

16,90

8 751

20,23

7 731

17,88

33,44

30,22

-

34,32

-

33,37

-

34,91

-

31,67

-

4 461

376

8,43

1 607

36,02

598

13,41

841

18,85

1 039

23,29

3,45

3,57

-

3,39

-

2,73

-

3,36

-

4,26

-



Olomo ucký kraj Ostatní obchodní služby 22 375 podíl na celk. počtu v 17,30 daném území (v %) Veřejná správa, obrana, 988 povinné soc. zabezpeč. podíl na celk. počtu v 0,76 daném území (v %) Vzdělávání, zdravotní a 3984 soc. péče, veterinární č. podíl na celk. počtu v 3,08 daném území (v %) Ostatní veřejné, soc. a 10 288 os. služby podíl na celk. počtu v 7,95 daném území (v %) OKEČ

Situační analýza

v tom okresy Protj. % z Přerov stějov OK 3 302 14,76 4 028

Jeseník 1 528

tj. % z OK 6,83

Olomouc 9 525

tj. % z OK 42,57

tj. % z OK 18,00

Šumperk 3 992

tj. % z OK 17,84

14,44

-

20,09

-

15,07

-

16,07

-

16,36

-

63

6,38

268

27,13

224

22,67

234

23,68

199

20,14

0,60

-

0,57

-

1,02

-

0,93

-

0,82

-

264

6,63

1614

40,51

631

15,84

797

20,01

678

17,02

2,51

-

3,40

-

2,88

-

3,18

-

2,78

-

813

7,90

3 723

36,19

1 720

16,72

2 066

20,08

1 966

19,11

7,72

-

7,85

-

7,85

-

8,24

-

8,05

-


Z tabulky 18 vyplývá, že průměrný počet podnikatelských subjektů na počet obyvatel je v Mikroregionu Žulovsko srovnatelný s výsledky za okres Jeseník, Olomoucký kraj i za ČR. Tyto výsledky jsou však ovlivněny charakterem mikroregionu, jehož obyvatelstvo realizuje svou ekonomickou aktivitu prostřednictvím zejména malých a několika středních firem, protože v mikroregionu, ani v jeho nejbližším okolí nemají svá sídla velcí zaměstnavatelé (nad 250 zaměstnavatelů). To potvrzuje i skutečnost, že na ekonomické aktivitě se nejvíce podílejí subjekty z odvětví obchodu, stavebnictví, průmyslu a zemědělství. Další dokreslující charakteristikou je skutečnost, že Mikroregion Žulovsko má v porovnání s Českou republikou (130,4 obyvatel na km²) více než trojnásobně nižší hustotu zalidnění (40,9 obyvatel na km²).

Černá Voda


Skorošice


Vápenná

Velká Kraš

Vidnava

Žulová

MR celkem

Okres Jeseník

Olomoucký kraj

ČR

Tab. 18 - Ekonomické subjekty dle převažující činnosti OKEČ v MR Žulovsko k 31. 12.2006

117

52

181

111

265

191

377

375

1669

10 630

130 424

2430481

27

2

48

28

31

42

17

56

251

1 127

10 427

137 884

9 25

8 14

41 23

19 19

36 59

21 34

79 91

51 84

264 349

1 515 1 621

18 138 15 115

311 139 277 286

34

14

33

22

62

55

104

100

424

3 284

43 683

790 396

3

4

6

3

19

7

13

11

66

387

4 551

84 239

10

5

18

12

34

20

30

27

156

1 544

23 064

546 068

2

1

2

2

2

2

2

4

17

63

987

15 262

3

3

3

2

5

3

10

13

42

266

4 063

70 669

4

1

7

4

17

7

31

29

100

823

10 396

197 538

Počet obyvatel k 31.12.2006

638

473

775

643

1293

872

1417

1310

7421

41 827

639 894

1028189

Ø podnikatel. subjektů na 1 obyvatele

0,18

0,11

0,23

0,17

0,20

0,22

0,27

0,29

0,22

0,25

0,20

0,24

Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Obchod, opravy, ubytování a stravování Doprava a spoje Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné soc. zabezpečení Vzděláván, zdravotní a soc. péče, veterinár. činn. Ostatní veřejné, soc. a os. služby

Pramen: ČSÚ, Městská a obecní statistika Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

1.6 Občanská vybavenost 1.6.1

Bydlení

Tab. 19 - Počet domů a bytů – rok 2001 Obec Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

Počet domů 239 108 259 229 323 221 250 299 1928

Počet bytů celkem (rodinné i bytové domy) 259 127 315 263 496 314 539 503 2816

Počet obyvatel na 1 byt 2,41 3,76 2,50 2,52 2,55 2,81 2,59 2,63 2,69

Pramen: Veřejná databáze ČSÚ

Údaje o počtu domů zahrnují obydlené i neobydlené domy. Údaje o počtech bytů zahrnují obydlené i neobydlené byty, dále byty obydlené přechodně a byty sloužící k rekreaci. V Kobylé nad Vidnavkou připadá na 1 bytovou jednotku o více než 1 obyvatele více než činí průměr za celý mikroregion.

1.6.2

Základní a mateřské školy

Tab. 20 – Základní školy Počet žáků

Obec Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

2004/05 116 26 30 20 140 0 259 156 747

2005/06 105 24 34 25 137 0 251 159 735

Počet tříd 2006/07 100 14 26 22 136 0 221 155 674

2006/07 6 1 2 2 9 0 10 9 39

Počet žáků na třídu 2006/07 17,7 14,0 13,0 11,0 15,1 0,0 22,1 17,2 17,3

Pramen: Olomoucký kraj

Tab. 21 – Mateřské školy Počet žáků

Obec Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

2004/05 23 18 19 15 43 40 57 46 261

2005/06 21 16 15 23 43 34 53 47 252

Počet tříd 2006/07 20 20 17 23 44 28 54 44 250

2006/07 1 1 1 1 2 2 2 2 12

Počet žáků na třídu 2006/07 20,0 20,0 17,0 23,0 22,0 14,0 27,0 22,0 20,8

Pramen: Olomoucký kraj

Vývoj celkového počtu žáků v mikroregionu je nepříznivý zejména na základních školách. Během posledních tří let klesl celkový počet žáků na ZŠ o 10% (-73 žáků), přičemž nejvyšší pokles zaznamenala ZŠ v Kobylé nad Vidnavkou (54%) a s ohledem na celkový počet žáků i Vidnava (15%) a Černá Voda (14%). Naopak mírný nárůst počtu žáků je evidován v obci Stará Červená Voda. Celkový počet žáků v mateřských školách Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

se za poslední tři roky tak výrazně neprojevil (pokles 4%). Nejvýraznější pokles počtu žáků se projevil v obci Velká Kraš (30%), naopak nárůst opět zaznamenala obec Stará Červená Voda. Průměrný počet žáků na třídu na základních školách činí 17,3 žáků, v mateřských školách pak 20,8 žáků. V mikroregionu Žulovsko se nenachází žádná střední škola ani učiliště. Ve Vidnavě se dále nachází výchovný ústav pro mládež do 18 let a v Černé Vodě dětský domov, který má v současné době dle platných norem 7 dětí podstav.

1.6.3

Zdravotnictví

Tab. 22 – Zdravotnická zařízení Obec Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

Praktický lékař pro dospělé

Dětský lékař

Zubní lékař

Gynekolog

Lékárna

0 0 0 0 1 0 1 1 3

0 0 0 0 0 0 1 1 2

0 0 0 0 0 1 1 1 2

0 0 0 0 0 0 1 1 2

0 0 0 0 0 0 1 1 2

Pramen: vlastní šetření, veřejná databáze ČSÚ

1.6.4

Kultura

Tab. 23 – Kulturní zařízení Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

Kino 0 0 0 0 0 0 1 1 2

Divadlo 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Knihovna 1 1 1 1 1 1 1 2 9

Kulturní zařízení 2 1 1 1 1 2 2 2 12


Tab. 24 – Prostorové možnosti pro pořádání kulturních akcí Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová

Kulturní sál Kulturní sál Kulturní sál Kulturní sál Kulturní sál Kulturní sál (areál OMYA a.s.) Kulturní sál Areál koupaliště Kulturní sál ZUŠ Vidnava Kulturní sál v Domě partnerství Sál myslivny MS Kulturní sál Kino

250 míst 50 míst 100 míst 150 míst 200 míst 400 – 500 míst 200 míst 50 míst 100 míst 50 míst 200 míst 300 míst 180 míst





1.6.5

Situační analýza

Sport

Tab. 25 – Sportovní zařízení Koupaliště 0 0 0 0 0 1 0 1 2

Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion celkem

Hřiště 2 1 3 2 3 1 3 2 16

Tělocvična 1 0 1 1 1 1 1 1 6

Ostatní 0 0 2 0 1 0 1 2 5


Tab. 26 – Seznam sportovních zařízení Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou

Skorošice


Vápenná

Velká Kraš Vidnava

Žulová

TJ - fotbalové hřiště Tenisové kurty Tělocvična ZŠ TJ - fotbalové hřiště TJ - fotbalové hřiště Volejbalové hřiště Tenisový kurt Místní sportovní letiště Posilovna TJ - fotbalové hřiště Tělocvična ZŠ Antukové hřiště pro volejbal a tenis TJ - fotbalové hřiště a kluziště Tělocvična Víceúčelové hřiště ZŠ Bikrosové hřiště TJ - fotbalové hřiště Koupaliště Sportovní areál TJ – fotbalové hřiště, tenisové kurty, volejbalové hřiště, fitcentrum Tělocvična ZŠ TJ - fotbalové hřiště Tenisové kurty Fitness Tělocvična ZŠ Kluziště s přírodním ledem Koupaliště (není v provozu)


1.7 Ekologická situace a ochrana životního prostředí mikroregionu 1.7.1

Ekologické zátěže

Díky nízké ekonomické aktivitě zejména v posledních letech nebylo území mikroregionu ekologicky příliš zatěžováno (s výjimkou areálu OMYA a.s.) a většina problémů souvisí s černými skládkami a opuštěnými zemědělskými či jinými objekty (tzv. brownfields). V současné době je zpracováván Odborem životního prostředí Městského úřadu Jeseník dokument mapující ekologické zátěže (černé skládky, kontaminované lokality apod.) mimo jiné i na území mikroregionu




Situační analýza

Žulovsko. V rámci tohoto dokumentu byly lokalizovány následující ekologické zátěže na území Mikroregionu Žulovsko:

Vápenná – stará neřízená skládka, kde zatím rekultivace neproběhla, Velká Kraš – bývalá skládka Galy je zrekultivována, dochází zde však k občasnému navážení odpadů občany z okolních obcí.

Ostatní obce Mikroregionu Žulovsko již staré černé skládky rekultivovaly a větší problémy se nevyskytují.

1.7.2

Chráněná území

Území Mikroregionu Žulovsko sice nezasahuje do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky ani ptačích oblastí (NATURA 2000), ale leží v něm 7 z celkových 20 zvláště chráněných území (rovněž viz kapitola 1.8.6) a 4 z celkových 15 evropsky významných lokalit okresu Jeseník.

Tab. 27 – Zvláště chráněná území v Mikroregionu Žulovsko Rozloha Název Popis (ha) NPP Jeskyně Na Pomezí

13,78

NPP Venušiny misky

3,90

NPP Borový

36,84

PR Vidnavské mokřiny

31,99

PP Vodopády Stříbrného potoka

1,24

PP Píšťala

16,25

PP Skalka pod Kaní horou Celkem rozloha ZCHÚ v mikroregionu (v ha)

0,14 104,14

Významné krasové zpřístupněné území s bohatou krápníkovou výzdobou Typicky vyvinuté skalní mísy a křesla v žulovém plutonu Skály a skalky budované granodiority s výraznou blokovitou odlučností, mineralogická lokalita Rašelinné louky s významnou rašelinnou a mokřadní flórou, výskyt želvy bahenní Kaňonovitá soutěska potoka s četnými vodopády, peřejemi a erozními i evorzními jevy Vrcholové granodioritové skály se skalními mísami Ukázka žokovitého větrání granodioritu -

Katastr obce Vápenná Velká Kraš Žulová Vidnava Skorošice Černá Voda Žulová -

Pramen: AOPK ČR – Ústřední seznam ochrany přírody

Tab. 28 – Evropsky významné lokality v Mikroregionu Žulovsko Název Popis Černá Voda - kostel CZ0713724 Černá Voda - kulturní dům CZ0713725

Katastr obce

Lokalita vrápence malého

Černá Voda

Lokalita netopýra brvitého

Černá Voda

Rychlebské hory - Sokolský hřbet CZ0714086

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, aktivní vrchoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého

Vidnava CZ0713395

Lokalita modráska bahenního

Černá Voda Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Vidnava

Pramen: AOPK ČR – Ústřední seznam ochrany přírody




Situační analýza

1.8 Širší vztahy mikroregionu 1.8.1

Členství ve sdruženích

Obce mikroregionu Žulovsko jsou součástí formálních i neformálních sdružení, která jsou vytvořena především za účelem ekonomického a sociálního rozvoje regionu. Jednán se zejména o následující subjekty: SMOJ (Sdružení měst a obcí Jesenicka) toto sdružení řeší zejména společnou problematiku dopravní obslužnosti, odpadového hospodářství a rozvojových aktivit na úrovni okresu Jeseník v řídících orgánech SMOJ jsou zastoupeny všechny mikroregiony okresu Jeseník (Žulovsko, Zlatohorsko, Javornicko a Jesenicko) všechny obce mikroregionu Žulovsko jsou členy SMOJ Euroregion Praděd jedná se o přeshraniční dobrovolné sdružení měst a obcí (česká a polská část), které prostřednictvím rozvojových nástrojů (PHARE CBC, INTERREG, OP ČR – Polsko apod.) řeší následující společné problémové oblasti: plánování územního rozvoje, ochranu životního prostředí, rozvoj hospodářství, obchodu a služeb, turistiku, sport a rekreaci, dopravu a spoje včetně rozvoje hraničních přechodů, osvětu, vědu, kulturu, umění a ochranu zdraví, mezilidské vztahy a výměny mládeže, prevenci kriminality, vzájemnou pomoc v případě katastrof a neštěstí a jiné další oblasti společného zájmu. kromě Vápenné jsou všechny obce mikroregionu členy Euroregionu Praděd. Vápenná ukončila své členství v roce 2005. Sdružení obcí Střední Moravy toto sdružení měst a obcí na úrovni regionu soudržnosti (NUTS II) řeší především problematiku rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, sociálního a kulturního života obcí a vztahů k orgánům státní správy a vyšších samosprávných celků členem tohoto sdružení je pouze Černá Voda Svaz měst a obcí České republiky Svaz měst a obcí České republiky je dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci, podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí členy tohoto sdružení jsou Vidnava, Žulová, Černá Voda, Skorošice a Velká Kraš,

1.8.2

Partnerská města a obce

Partnerskou obcí celého mikroregionu Žulovsko, tedy všech obcí mikroregionu, je obec Skoroszyce (Polsko). Některé obce mikroregionu však udržují partnerské vztahy s dalšími partnerskými městy a obcemi. Jedná se o následující obce mikroregionu Žulovsko:

Velká Kraš – Neuburg an der Donau (Německo) Vidnava – Neuburg an der Donau (Německo) Žulová – Zemianské Kostoľany (Slovensko)

1.8.3

Vazby mikroregionu na polské příhraničí

Mikroregion Žulovsko se nachází v tzv. Rychlebském výběžku, který je obklopen ze severu i západu územím Polské republiky. V současné době je pohyb přes hranice omezen pouze na určené hraniční přechody (viz tabulky níže). Od ledna 2008, kdy bude Česká i Polská republika součástí Schengenského prostoru toto omezení zmizí a hranice bude možné přecházet kdekoliv a bez hraničních kontrol. Ze stávajících příhraničních oblastí, které byly po mnoho let od sebe odříznuty hranicí, se tak naplno stanou regiony uprostřed Evropy, kde hranice bude mít už jen význam vymezení území daného státu a otevřou se tak další možnosti ekonomického a sociálního rozvoje.




Situační analýza

V mikroregionu neexistuje železniční přechod do Polska. Nejbližším železničním přechodem je přechod Mikulovice – Glucholazy (rozsah dopravy - osobní a nákladní vlaky).

Tab. 29 - Nejbližší silniční hraniční přechody Hraniční přechod

Charakter

Rozsah dopravy

Zlaté Hory - Konradów

1,3

P,C,M,OA,B,N

Mikulovice - Glucholazy

1,3

P,C,M,OA,B,N2

Bílý Potok - Paczków

1,3

P,C,M,OA,B,N

Staré Město - Nowa Morawa

1,3

P,C,M,OA,N

Provozní doba nepřetržitá, N - do 3,5 tuny největší povolené hmotnosti nepřetržitá nepřetržitá, N - do 12 t největší povolené hmotnosti nepřetržitá, N - do 3,5 t největší povolené hmotnosti

Pramen: Ministerstvo vnitra ČR Charakter: 1 - hraniční přechod pro občany všech států, 3 - přechod pro malý pohraniční styk Rozsah dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, B - autobusy, N - nákladní doprava, N2 - nákl. vozidla do 3,5 t evidovaná v ČR v okresech Bruntál, Šumperk a Jeseník a v PR ve Vojvodství Opole.

Tab. 30 - Nejbližší přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk Hraniční přechod Velké Kunětice - Slawniowice Vidnava - Kałków Bernartice - Dziewietlice Bílá Voda - Zloty Stok Travná - Lutynia Staré Město - Nowa Morawa

Charakter

3

Rozsah dopravy

Provozní doba

P, C, M do 50 ccm, ZT

denně (6-22 hod.)

Pramen: Ministerstvo vnitra ČR Charakter: 3 - přechod malého pohraničního styku (Smlouva mezi ČR a PR o malém pohraničním styku, Praha 17.1.1995) Rozsah dopravy: P - pěší, C - cyklisté, M - motocykly, OA - osobní automobily, ZT - zemědělská vozidla.

Tab. 31 - Nejbližší přechody na turistických stezkách Název Zlaté Hory (Biskupská Kupa) - Jarnoltówek Travná - Lutynia Černý Kout - Ladek Zdrój Uhelná - Nowy Gieraltów

Provozní doba

Druh provozu

8-20 hod.

1.4.-30.9.

8-18 hod.

1.10.-31.3.

P,C,L

6-22 hod. 8-20 hod. 8-20 hod.

celoročně 1.4.-30.9. 1.4.-30.9.

8-18 hod. 8-18 hod.

1.10.-31.3. 1.10.-31.3.

P,C,L,voz. P,C,L P,C,L,voz.

Pramen: Ministerstvo vnitra ČR Druhy provozu: P - pěší, C - cyklisté, L - lyžaři, voz. - uživatelé ekologických invalidních vozíků.

Významným faktorem ekonomického a sociálního rozvoje daného území je hustota zalidnění. Z tohoto 2 pohledu se pro Mikroregion Žulovsko (hustota zalidnění 40,9 obyvatel na km ) otevírá významné polské 2 území s hustotou zalidnění v rozmezí od cca 90 do cca 150 obyvatel na km . Základní charakteristika Dolnoslezského vojvodství (údaje k 31.12. 2005): Polská část Slezska je od 1. ledna 1999 rozdělena mezi vojvodství Dolnoslezské, Lubušské, Opolské, Slezské, malá část je také součástí vojvodství Velkopolského. Z pohledu mikroregionu Žulovsko jsou důležité hlavně jižní příhraniční oblasti vojvodství Dolnoslezského a Opolského. V Dolnoslezském vojvodství se to týká východní části Kladského okresu (powiatu), situované západně od území mikroregionu Žulovsko a jižní části Ząbkowického okresu, situované severozápadně od území mikroregionu. V Opolském vojvodství se jedná o jižní část území Nyského okresu, tvořící příhraničí severně a severovýchodně od území mikroregionu. Informace v následujících tabulkách se týkají gmin nacházejících se ve sledované příhraniční oblasti. Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město vojvodství: Hustota zalidnění: Podíl obyv. ve městech: Počet obcí (gmin): Enterprise plc, s.r.o.

2 888 232 (7,6 % z celkového počtu obyvatel Polska) 2 19 948 km (6,4 % z celkové rozlohy Polska) Wroclaw 2 2 145 obyvatel/km (Polsko celkem – 124 obyv./km ) 71,1 % 169 Strana 28 (celkem 51)


Situační analýza

- městské 36 - městsko-vesnické 55 - vesnické 78 Podregiony (NUTS 3): 4 Okresy (NUTS 4): 26 zemských, 3 městské Počet reg. nezaměstnaných: 233 352 - z toho více než 24 měsíců*: 32,1% Míra reg. nezaměstnanosti: 20,6% Ekonomické subjekty dle registru REGON: - celkem na 10 tis. obyv. 1047,8 * tzn. 24 měsíců od data registrace na ÚP

Mapa 3 - Výřez mapy Dolnoslezského vojvodství

Ząbkowický okres

Polsko (Nyský okres)

MŽ ČR

ČR Kladský okres

Okres Kladský (údaje k 31.12.2005): Počet obyvatel: 167,1 tis. (5,8 % z celkového počtu obyvatel vojvodství) 2 Rozloha: 1 643 km (8,2 % z celkové rozlohy vojvodství) 2 Hustota zalidnění: 101 obyvatel/km Podíl obyv. ve městech: 64,9 % Počet obcí (gmin): 14 - městské 5 - městsko-vesnické 6 - vesnické 3 Počet reg. nezaměstnaných: 20 481 - z toho více než 24 měsíců: 34,5 % Míra reg. nezaměstnanosti: 32,2 % Ekonomické subjekty dle registru REGON: - celkem na 10 tis. obyv. 1 111,9

Okres Ząbkowický (údaje k 31.12.2005): Počet obyvatel: Rozloha: Hustota zalidnění: Podíl obyv. ve městech: Počet obcí (gmin): - městsko-vesnické Enterprise plc, s.r.o.

69,5 tis. (2,4 % z celkového počtu obyvatel vojvodství) 2 802 km (4,0 % z celkové rozlohy vojvodství) 2 86,7 obyvatel/km 45,1 % 7 4 Strana 29 (celkem 51)


Situační analýza

- vesnické 3 Počet reg. nezaměstnaných: 8 010 - z toho více než 24 měsíců: 26,8 % Míra reg. nezaměstnanosti: 30,0 % Ekonomické subjekty dle registru REGON: - celkem na 10 tis. obyv. 839,5

Tab. 32 – Ekonomické subjekty dle registru REGON* - vybrané okresy a gminy Dolnoslezského v. V tom: Vojvodství/ okres/gmina

Celkem

Zeměděl., myslivost, lesnictví a rybářství

Průmysl

Stavebnictví

Obchod a opravy

Ubytov. a strav.

Doprava, skladování a spoje

Finanční zprostředkování

Aktivity v oblasti nemovit. a podnikat. činnost

Vojvodství Dolnoslezské

30 265

6 486

27 694

29 153

96 801

9 086

21 073

10 786

61 866

Kladský okres

18 576

675

1 378

1 384

7 001

1 021

1 145

551

3 212

5 332

27

309

371

2 368

171

277

176

1 186

55

131

94

437

54

87

40

1 124

68

79

102

366

98

68

25

803

109

57

36

248

62

40

16

5 836

254

646

556

2 169

195

360

194

Bardo

442

30

26

54

142

18

34

18

Złoty Stok

512

30

58

37

140

15

Kamieniec Ząbkowicki

543

39

48

47

210

18

Kladsko (město) Kladsko (venkov) Lądek-Zdrój Stronie Śląskie Zabkowický okres

18 34

16 17

1 084 174 179 131 769 58 144 65

Pramen: Urząd Statystyczny we Wrocławiu * k 31.12 2005, bez individuálních zemědělců

V Kladském a Ząbkowickém okrese se na ekonomické aktivitě jednoznačně nejvíce podílejí ekonomické subjekty z odvětví obchodu. V Mikroregionu Žulovsko je rovněž odvětví obchodu zastoupeno nejvíce subjekty, ale na rozdíl od Kladského a Ząbkowického okresu jsou s tímto odvětvím srovnatelné počty ekonomických subjektů i ve stavebnictví, průmyslu a zemědělství.

Základní charakteristika Opolského vojvodství (údaje k 31.12.2005): Počet obyvatel: 1 047,4 tis. (2,7 % z celkového počtu obyvatel Polska) 2 Rozloha: 9 412 km (3,0 % z celkové rozlohy Polska) Hlavní město vojvodství: Opole 2 2 Hustota zalidnění: 111 obyvatel/km (Polsko celkem – 124 obyv./km ) Podíl obyv. ve městech: 52,6 % Počet obcí (gmin): 71 - městské 3 - městsko-vesnické 32 - vesnické 36 Podregiony (NUTS 3): 1 Okresy (NUTS 4): 11 zemských, 1 městský Počet reg. nezaměstnaných: 69 396 - z toho více než 24 měsíců: 32,9 % Míra reg. nezaměstnanosti: 18,7% Ekonomické subjekty dle registru REGON: - celkem na 10 tis. obyv. 865,0




Situační analýza

Mapa 4 – Mapa Nyského okresu

ČR

Okres Nyský (údaje k 31.12.2005): Počet obyvatel: 146 330 (14,0 % z celkového počtu obyvatel vojvodství) 2 Rozloha: 1 224 km (13,0 % z celkové rozlohy vojvodství) 2 Hustota zalidnění: 120 obyvatel/km Podíl obyv. ve městech: 53,2 % Počet obcí (gmin): 9 - městsko-vesnické 5 - vesnické 4 Počet reg. nezaměstnaných: 15 832 - z toho více než 24 měsíců: 29,6 % Míra reg. nezaměstnanosti: 29,5% Ekonomické subjekty dle registru REGON: - celkem na 10 tis. obyv. 896,5

Tab. 33 - Ekonomické subjekty dle registru REGON* - vybrané okresy a gminy Opolského vojv. V tom: Vojvodství/ okres/gmina

Vojvodství Opolské Nyský okres Paczków Otmuchów Nysa Gluchołazy

Celkem

Zeměděl., myslivost, Průmysl lesnictví a rybářství

Stavebnictví

Obchod a opravy

Ubytov. a strav.

Doprava, skladování a spoje

Finanční zprostředkování

Aktivity v oblasti nemovit. a podnikat. činnost

90 597

3 501

8 547

9 636

27 505

2 772

5 246

3 717

16 697

13 119 1 139 1 062 6 711 2 340

455 33 60 106 77

1 279 102 88 607 259

1 194 70 125 592 214

4 614 430 327 2 471 811

456 44 58 205 93

632 62 60 314 90

506 35 32 306 80

2 281 248 184 1 186 481

Pramen: Urząd Statystyczny w Opolu * k 31.12 2005; bez individuálních zemědělců

V Nyském okrese se rovněž na ekonomické aktivitě nejvíce podílejí ekonomické subjekty z odvětví obchodu. Z uvedených informací vyplývá, že sousedící (okresy Kladský a Nyský) a blízká (Zabkowický okres) polská území disponuji z pohledu Mikroregionu Žulovsko rozsáhlým trhem, daným zejména počtem a hustotou zalidnění, tvořící významný potenciál nejen pro nákup zboží, ale zároveň pro nabídku cestovního ruchu. Neméně zajímavým je zde i tzv. business trh, vytvářející pro subjekty v mikroregionu sice na jedné straně konkurenční tlak, ale na straně druhé zároveň zajímavý a blízký odběratelský trh či oblast s řadou potenciálních partnerů vhodných pro spolupráci nejen na polském trhu, ale i na trzích třetích stran.




Situační analýza

1.9 Cestovní ruch a turistické atraktivity Mikroregion Žulovsko má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Dle Atlasu cestovního ruchu České republiky (MMR, 2006) jsou „neobjevené Rychleby“ jedním z významných potenciálů přírodních atraktivit Olomouckého kraje. Jihozápadní část mikroregionu (Skorošice, Vápenná, Žulová) spadá dle této publikace do atraktivní horské krajiny, jihovýchodní část (Černá Voda a Stará Červená) tvoří venkovská krajina s příznivými předpoklady pro cestovní ruch a část severní (Vidnava, Velká Kraš a Kobylá nad Vidnavkou) je charakterizována jako venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch. Z pohledu marketingového rozdělení ČR na turistické regiony a oblasti spadá území mikroregionu do turistického regionu Severní Morava a Slezsko, turistické oblasti Jeseníky. Následující podkapitoly uvádějí přehled nabídky cestovního ruchu mikroregionu. Z pohledu poptávky je situace složitější, neboť statistika návštěvnosti a monitoring návštěvníků se provádějí za větší územní celky a výsledky tedy se nedají vztáhnout jen pro území mikroregionu.

1.9.1

Historické a kulturní památky

Na území mikroregionu je celkem 53 nemovitých kulturních památek, což je 30,5% ze všech nemovitých kulturních památek okresu Jeseník, a dále jedna městská památková zóna - Vidnava.

Tab. 34 – Nemovité kulturní památky v Mikroregionu Žulovsko Obec

Počet

Černá Voda Kobylá nad Vidnavkou Skorošice Stará Červená Voda Vápenná Velká Kraš Vidnava Žulová Mikroregion Okres Jeseník Olomoucký kraj

4 5 1 1 5 7 25 5 53 174 2 205

Pramen: Národní památkový ústav – databáze MonumNet

Mapa 5 – Vybrané památky Žulovska 1. Kostel sv. Kateřiny ve Vidnavě 2. Zámek ve Vidnavě 3. Kaple Sv. Floriána ve Velké Kraši 4. Kostel P. Marie Matky Boží ve Velké Kraši 5. Hřbitovní kaple v Kobylé nad Vidnavkou 6. Kaple na Boží hoře 7. Zbytky původního hradu v Žulové 8. Kostel sv. Martina ve Skorošicích 9. Kaple v Petrovicích 10. Kaple v Nýznerově 11. Kostel Sv. Filipa ve Vápenné 12. Hrob sedmi obětí Frývaldovské stávky 13. Zřícenina hradu Kaltenštejn 14. Farní kostel P. Marie v Černé Vodě 15. Pozdně renesanční zámeček v Černé Vodě 16. Kaple Narození Panny Marie v osadě Rokliny 17. Farní kostel Božího těla ve Staré Červ. Vodě 18. Památník obětem I. sv. války ve Staré Červené Vodě 19. Památník obětem 1. a 2. sv. války ve Skorošicích





Situační analýza

Černá Voda Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaného také Hradisko) se rozkládá jižně od obce. K vidění je část hlavní věže, pozůstatky paláce a obvodových zdí. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1296. Zřícenina hradu je celoročně volně přístupná. Vede k ní odbočka 200 m červené turisticky značené trasy z rozcestí Hradisko (křížení červené a zelené). Pozdně renesanční zámeček z konce 16. století s obytnými budovami, kaplí, věží, stájemi a spojovacími zdmi. Vybudován byl po roce 1618. Zámek je nepřístupný, je možné si prohlédnout pouze exteriéry. Farní kostel Panny Marie - klasicistní stavba s ochrannou zdí a sochami Jana Evangelisty a Bolestné P. Marie byl postaven v letech 1787 až 1788. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (9.30 – 10.30) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Kaple Narození Panny Marie v osadě Rokliny - klasicistní sloh, přelom 18. a 19. století. Přístupnost na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Kobylá nad Vidnavkou Budova původně renesančního zámku z roku 1570 ve čtvercovém půdorysu s areálem parku. Byl přestavován v dobách baroka, empíru i později. Od roku 1973 slouží jako domov důchodců a není tedy využíván pro cestovní ruch. Socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z 2. poloviny 18. století. Barokní kostel sv. Jáchyma z roku 1787. Velmi cenný je jeho oltářní obraz od malíře Ignáce Raaba. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (7.30 – 8.30) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Empírová hřbitovní kaple (hrobka) založená rodem von Skal v roce 1801. Je možné prohlédnout si exteriéry a po domluvě také interiér (klíče na obecním úřadě). Dvě boží muka u silnic na Tomíkovice a na Žulovou z počátku 19.století. Skorošice Empírový kostel sv. Martina z let 1842 až 1844. Na protější straně kostela se rozkládá starý hřbitov obehnaný kamennou zdí. Zbyla na něm jen vysoká kamenná plastika kříže s bohatou sochařskou výzdobou (sousoší Kalvárie). V brzké době bude starý hřbitov rekonstruován na park. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (10.45 – 11.45) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Rokoková socha Immaculaty z roku 1778, nacházející se před průčelím kostela.sv. Martina. V horní části osady Nýznerov je hrob obětí ze zdejšího zajateckého tábora za 2. sv. války a pomník obětem 2. sv. války (volně přístupné). Kaple sv. Maří Magdalény (přístupnost na vyžádání - kancelář děkanátu, tel. 731 625 695 ) a pomník obětem 1. sv. války v Petrovicích (pomník umístěn vedle kaple, volně přístupný). Kaple Panny Marie Nanebevzaté v Nýznerově. Přístupnost na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Stará Červená Voda Farní kostel P. Marie (též Božího Těla) s barokní lodí (1753) a gotickým jádrem (13. století) je jednou z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek celého regionu. Nejstarší, přední část kostela pochází z 13. století. Přistavěná loď s věží z roku 1753 je dokladem bohaté barokní architektury patřící k niskému okruhu. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (10.30 – 11.30) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Barokní sloup sv. Trojice, stojící na úpatí kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do kostela Božího těla, pochází z 1. poloviny 18. století a je výtvarně cenný. Žulový sloup je osmiboký, kompozitní hlavice znázorňuje Boha Otce, který drží na klíně kříž s tělem Kristovým (u paty kříže je plastická holubice ducha svatého). Areál kostela i s ostatními nemovitými kulturními památkami je ohraničen starou kamennou hřbitovní zdí. Do této zdi byl v roce 1929 osazen památník obětem I. světové války od významného krašského sochaře Obetha. Památník byl celkově rekonstruován v roce 2005. K památníku je volný přístup. Stará a Nová kaolinová jáma, povrchové doly na kaolinit v katastru obce Stará Červená Voda skrývají zajímavou technickou památku. Z Nové kaolinové jámy se zachoval železniční tunel, který je jedním ze dvou v jesenickém okrese. Tunel má velmi dobře zachovalý portál s pilastry z roku 1921 a původní konzolou, která nesla havířský prapor. Stará kaolinová jáma byla otevřena roku 1869 rodinou Latzelů, která založila i kaolinové a šamotové závody ve Vidnavě. Latzelova kaple – jedná se o rodinnou kapli nacházející se v údolí bezejmenného potoka jihovýchodně od kaolinových jam. Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

Bývalý zámeček slouží hospodářským účelům a není památkově chráněn.

Vápenná Barokní kostel zasvěcený sv. Filipovi, dostavěný v roce 1781 a přilehlá katolická fara. Alois Bauch z Vidnavy vytvořil překrásné malby v interiéru kostela někdy na přelomu 19. a 20. století. Nemovitou kulturní památkou je také starý hřbitov z lomového neomítnutého kamene, rozprostírající se kolem kostela. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (8.00 – 9.00) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Dokladem původní zástavby obce je památkově chráněný přízemní dům č. p. 98 (typická klasicistní lidová architektura) stojící pár kroků od kostela vedle potoka. Pochází z přelomu 18. a 19. století. Boží muka - nachází se u silnice na kraji obce Vápenná při výjezdu směrem na Žulovou. Jsou ukázkou zajímavé práce lidových zednických mistrů ve stylu pozdního baroka 2. poloviny 18. století. Hrob sedmi obětí Frývaldovské stávky na místním hřbitově je také nemovitou kulturní památkou. Dokládá smutný výsledek stávky dělníků ze dne 25.11.1931, kdy kulky četnických pušek usmrtily sedm stávkujících. Volně přístupný. Kamenná šachtová vápenka - dobře zachovaná technická zajímavost stojí poblíž nádraží za kolejemi. Velká Kraš Filiální kaple sv. Floriána ve Velké Kraši z 2. pol. 18. stol. - pozdně barokní, jednolodní s půlkruhovým uzávěrem. Přístupnost na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Filiální kostel Panny Marie v Hukovicích ze zač. 19. stol.. Přístupnost vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Vidnava Městská památková zóna (od roku 1992) tvořená zachovalým středověkým půdorysem obce. Mezi nejvýznamnější historické památky patří novogotická radnice a řada měšťanských domů s barokními, klasicistními a empírovými fasádami a štíty. V jednom z domů bylo vybudováno muzeum, seniorský klub a obecní apartmá, v jiném zase turistická ubytovna. Součástí jednoho z městských domů je secesní lékárna (lékárna U Černého orla je zdravotnické zařízení, které má jedinečné historické kouzlo novorenesančního exteriéru a secesního interiéru). Renesanční zámek z poloviny 16. století s dochovanými klenbami a četnými architektonickými detaily. Součástí zámeckého areálu jsou zbytky ohradní zdi s osazeným pozdně gotickým portálem ve tvaru oslího hřbetu. Dnes sídlo základní umělecké školy. Farní kostel sv. Kateřiny s gotickým jádrem ze 13. stol, na kterém je zachovalý původní románskogotický portál, později barokně a klasicistně přestavěn. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (8.30 – 9.30) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Na náměstí jsou barokní sochy Sv. Jana Nepomuckého (1770) a Panny Marie (1738) a u budovy bývalého fojtství (č.p. 121) je socha Sv. Floriána (1770). Gymnaziální kostel sv. Františka z Asissi s oltářem od místních významných umělců Josefa Obetha a Engelberta Kapse. Přístupnost na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Žulová Nacházejí se zde zbytky původního hradu ze 13. stol. Dnes zachována válcová věž a obranné hradební zdi s přístupovým kamenným mostem. V letech 1809 až 1810 zde byl postaven farní kostel sv. Josefa s neobvyklou věží, která je pozůstatkem původního hradu. Areál hradu je celoročně volně přístupný (dnes slouží jako hřbitov), věž je součástí kostela. Přístupnost v rámci nedělních bohoslužeb (9.30 – 10.30) a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695). Kaple na Boží hoře, která byla vystavěna v r. 1712. Podle žulovské farní kroniky zde měl být již od 12. stol. umístěn na sloupku obrázek Bolestné Matky Boží. Přístup ke kapli je lemován křížovou cestou v soudobém provedení. V současné době se zde začátkem července a září konají poutě (Cyril a Metoděj, Marie). Přístupnost o poutích a dále na vyžádání (kancelář děkanátu, tel. 731 625 695).

1.9.2

Přírodní zajímavosti

Mikroregion Žulovsko je bohatý na přírodní zajímavosti. Na jeho území byly vyhlášeny 3 národní přírodní památky, 1 přírodní rezervace a 3 přírodní památky: NPP Jeskyně Na Pomezí NPP Venušiny misky




Situační analýza

NPP Borový PR Vidnavské mokřiny PP Vodopády Stříbrného potoka PP Píšťala PP Skalka pod Kaní horou Mimo to je zde také 6 památných stromů.

Mapa 6 - Vybrané přírodní zajímavosti Žulovska 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

PR Vidnavské mokřiny Muzejní expozice minerálů NPP Venušiny misky NPP Borový Velký Rybník PP Píšťala Žulové skály a skalky NPP Jeskyně Na Pomezí PP Vodopády Stříbrného potoka PP Skalka pod Kaní horou


Černá Voda PP Píšťala (vyhlášeno 1987) - jihozápadně od Černé Vody a 1 km západně od zříceniny hradu Kaltenštejn. Tento pozoruhodný skalní útvar dokumentuje přirozené zvětrávání a formování terénních tvarů v žulovském granodioritu. Thuje pod Kaltenštejnem (zerav obrovský) - vyhlášena za památný strom v roce 1999. Obvod kmene je 273 cm a výška stromu 28 m. Stáří odhadováno na 150 let. Nachází se na trase ke zřícenině Kaltenštejn na úpatí kopce ve staré zahradě. Severně od obce v lese Bažantnice se nalézá soustava rybníků (Velký rybník, Malý rybník atd.), které jsou významným hnízdištěm vodního ptactva. Lze zde provozovat rybolov na základě povolenky vydané Lesní správou Javorník. Kobylá nad Vidnavkou Maděrův jilm (jilm vaz) – vyhlášen za památný strom v roce 2004. Obvod kmene je 461 cm, výška stromu 23 m a stáří cca 200 let. Strom roste na okraji remízku v severní části obce Kobylá nad Vidnavkou, asi 50 m od pravého břehu vodního toku Vidnávka v místě železničního přejezdu. Dub u rybníka (dub letní) – vyhlášen za památný strom v roce 1982. Má obvod kmene 490 cm a je vysoký 23 m. Stáří je odhadováno na 400 let. Nachází se vedle lesní cesty mezi Černou Vodou a Kobylou u rybníka „U dubu“.. směrem ke Kobylé je typická ledovcem modelovaná tzv. oblíková krajina. Skorošice PP Vodopády Stříbrného potoka (vyhlášeno 1965, zvané též Nýznerovské vodopády) se nachází jižně od Nýznerova v soutěsce nad přítokem Bučínského potoka. Jedná se o celkem 14 metrů vysoký kaskádový vodopád. Jsou to jediné významnější vodopády v Rychlebských horách a jedny z nejkrásněji vyvinutých na severní Moravě vůbec.




Situační analýza

Stará Červená Voda Dub v kaolinovém lomu (dub letní) – vyhlášen za památný strom v roce 1998. Strom má obvod kmene 535 cm a je vysoký 17 m. Stáří cca 300 let. Strom tvoří spolu s ostatními dřevinami okraj lesního porostu u kaolinového lomu mezi Stachlovicemi a Vidnavou. Lípa velkolistá – vyhlášena za památný strom v roce 2004. Je vysoká 21 m a obvod kmene má 675 cm. Stáří lípy je odhadováno na 350 – 450 let. Nachází se po levé straně komunikace ve směru Stará Červená Voda – Nová Červená Voda, přístupová cesta odbočuje z této komunikace u domu č.p. 112 přes most přes Červený potok. Vápenná Jeskyně Na Pomezí v podzemních prostorách místních vápencových ložisek jsou ojedinělým jeskynním komplexem. Místní mramorová ložiska zde v podzemních prostorách vytvořila překrásné krasové útvary a sloje. Pro veřejnost se jeskyně otevřely v roce 1955. Celková délka chodeb je 630m, z toho 410 přístupných. Provozní doba duben – říjen. Arcibiskupský lom (zvaný též Biskupák) je přechodně chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Předmětem ochrany je početná neprokřížená populace raka říčního. Je zde zakázáno koupání. Velká Kraš NPP Venušiny misky (vyhlášeno 1970) na vrchu Smolném - jedinečný geomorfologický výtvor v žule žulovského plutonu. Kopec Smolný představuje tzv. ostrovní horu (vysokou exfoliační klenbu), vzniklou v tropickém třetihorním podnebí. Na skalách jsou vyvinuty skalní mísy, křesla a výklenky. Ze skalní vyvýšeniny je krásný výhled (upravená skalní vyhlídka) do okolní krajiny a do nedalekého Polska. Paukův jilm (jilm habrolistý) jehož stáří se odhaduje na 300 let, byl v roce 1999 vyhlášen za památný strom. Nachází se v zastavěné části obce u domu č. p. 112 (manželů Paukových). Tyčí se do výšky 20 m a obvod jeho kmenu je 620 cm. Vidnava PR Vidnavské mokřiny (vyhlášeno 1996) - jeden z posledních dokladů tohoto typu vegetace na Moravě a ve Slezsku. Severní a východní hranice PR probíhá po státní hranici s Polskou republikou. Území napříč protíná nepoužívaná silnice z Vidnavy do Laky (Polsko). Zčásti meliorované rašelinné louky v planárním stupni vznikly zatemňováním bažin v bezodtokovém území. Jde o poslední dochovaný nížinný mokřad severně od Jeseníků nadregionálního významu. Žulová NPP Borový (vyhlášeno 1987) - soustava skal a skalek, na kterých jsou doklady hrubého tvaru zvětrávání žuly a drobných tvarů zvětrávání. Je to jedna z nejpozoruhodnějších lokalit dokumentujících mezo- i mikrotvary zvětrávání žuly v Českém masivu. PP Skalka pod Kaní horou - nejtypičtěji a nejpravidelněji vyvinuté izolované žulové skály na území Žulovského plutonu, na nichž je možno studovat vliv puklinatosti žuly na zvětrávání a morfologii, modelované pevninským ledovcem. Na řadě míst mikroregionu lze narazit na bludné balvany, které sem přinesl pevninský ledovec až z oblasti Švédska. Jedinečná sbírka těchto balvanů se nachází v obci Velká Kraš (venkovní expozice bludných balvanů). Výjimečná je tato oblast množstvím zatopených lomů, které jsou pozůstatkem po těžbě nerostných surovin. Lomy, které jsou zatopeny vodou, jsou dnes využívány místními občany i turisty ke koupání (viz Možnosti koupání).

1.9.3

Turistické atraktivity v blízkém okolí mikroregionu

Samotný mikroregion má na svém území atraktivity menšího významu. Kulturně historické památky jsou buď volně přístupné a není tedy ani možné sledovat jejich návštěvnost a nebo jsou zcela nepřístupné. Z přírodních atraktivit mají výrazně nadregionální význam jeskyně Na Pomezí s návštěvností cca 50 – 60 tis. návštěvníků ročně. Nabídku mikroregionu však doplňuje blízké okolí, kde se nachází několik hojně navštěvovaných atraktivit, a to jak na území českém, tak v polském příhraničí.




Situační analýza

a) Okolní atraktivity na českém území Jižně od mikroregionu se rozkládá rozlehlé pohoří Hrubého Jeseníku, které je samo o sobě významnou destinací cestovního ruchu. Nachází se zde velké množství přírodních atraktivit, pěších turistických tras, lyžařských areálů, desítky kilometrů upravovaných lyžařských tras a najdeme zde i řadu památek. Jeseníky nabízí lákadla jako jsou nejvyšší hora Moravy Praděd (1492 m n.m.), technické zajímavosti (přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, papírna ve Velkých Losinách, kosárna v Karlovicích), lázně (Karlova Studánka, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny, Bludov), zámky (zámek Bruntál, zámek Velké losiny) či hrady a jejich zříceniny (Sovinec, Koberštejn, Quinburg, Fürstenwalde, Pustý hrad, Rabenštejn). Nejnavštěvovanější památkou turistické oblasti Jeseníky je Muzeum Bruntál (101 556 návštěvníků v roce 2006) a za ním následuje Vlastivědné muzeum v Šumperku (77 010 návštěvníků v roce 2006). V okruhu do 20 km od mikroregionu Žulovsko je nejnavštěvovanější památkou zámek Jánský vrch (31 808 návštěvníků v roce 2006), který je zároveň nejnavštěvovanější památkou celého okresu Jeseník. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně má větší návštěvnost než naše jaderné elektrárny, v roce 2006 měla téměř 61 tis. návštěvníků.

Tab. 35 - Vybrané atraktivity v okruhu do 20 km (na území ČR) Místo Javorník

Atraktivita zámek Jánský vrch

Přístupnost IV – IX; vstupné

Rychleby

zřícenina hradu

celoročně; vstup volný

Bílá Voda

barokní komplex kostela a piaristické koleje

Borůvková hora

rozhledna

muzeum přístupné po předchozím objednání za příznivého počasí; vstupné dobrovolné

Hradec – Nová Ves

Jeskyně Na Špičáku

IV – VIII; vstupné

Zlaté Hory

Zlatorudné mlýny na Olešnici

V - XI; vstupné

Maria Hilf poutní kostel Panny Marie Pomocné

mše svaté celoročně SO a NE; poutě

rozhledna

celoročně, od V


Popis Zámek nad městem Javorníkem patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v moravském Slezsku. Na jeho místě stával gotický hrad, o němž pochází první zmínka z roku 1307. V 2. pol. 14.stol. jej získali vratislavští biskupové a na zlomu 15. a 16.století přestavěli v renesanční zámek. Jediná národní kulturní památka v okrese Jeseník. Zřícenina gotického hradu na skalní ostrožně vrchu Přilba nad Račím údolím zbudovaného ve 13. století, který střežil solnou stezku z Nisy přes Kladsko do Hradce Králové. V 15. stol. byl hrad opuštěn a změnil se ve zříceninu. V 19. stol. proběhl amatérský archeologický výzkum (nalezena keramika a zbytky zbraní) a byla provedena částečná rekonstrukce v romantickém stylu. Barokní komplex farního poutního kostela Navštívení P. Marie a bývalé piaristické koleje založené biskupem Jakubem Arnoštěm Lichtenštejnem (dnes sídlo Církevního muzea). Rozhledna Borůvková hora je nejnovější rozhlednou v oblasti, slavnostně otevřena byla 7.10.2006. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahrazuje původní historickou rozhlednu ze 70. let 19. století. Vedle věže se nachází i malá kamenná chata pro turisty. Jeskyně Na Špičáku je nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech. Bezbariérová. Postupně se rozšiřující skanzen v údolí Ztracených štol. Replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. V provozu jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným mlýnem. Poutní kostel Panny Marie Pomocné na východním svahu Příčného vrchu. V 90. letech 20. stol. znovu vybudován na místě kostela zbouraného za totalitního režimu. Před II. sv. válkou místo navštěvováno až 100 tisíci poutníky ročně, dnes cca 40 000 poutníků ročně. 18 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1267 na vrcholu Strana 37 (celkem 51)


Místo

Atraktivita Biskupská kupa

Lipoválázně

Lázně Dolní Lipová

Přístupnost do X denně; vstupné v provozu celoročně

Jeseník

Priessnitzovy léčebné lázně

v provozu celoročně

Rozhledna Zlatý Chlum Vlastivědné muzeum Jesenicka

V – X; vstupné celoročně; vstupné

Loučná nad Desnou

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

celoročně v rámci exkurzí; vstupné

Rejvíz

Rašeliniště Rejvíz

omezena pouze zimním obdobím; vstupné

Praděd

TV vysílač Praděd vyhlídka

celoročně; vstupné

Branná Kolštejn

zámek a hrad

IV – X; vstupné

Situační analýza

Popis Hraniční hory (891m). Je zde hraniční přechod do Polska pro pěší, cyklisty a lyžaře. Klimatické lázně Dolní Lipová byly založeny Johannem Schrothem v roce 1829. Léčba kožních onemocnění, obezity, relaxační pobyty. První vodoléčebné lázně na světě, založené Vincenzem Priessnitzem roku 1822, leží na svazích Studničního vrchu asi 2 km od města Jeseník. Léčba horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva, wellness pobyty. 26 m vysoká kamenná rozhledna na vrcholu Zlatý Chlum (875 m n.m.). Vodní tvrz (v 18. stol. přebudovaná na zámek) - tři stálé expozice: historie jesenického regionu, expozice geologie a mineralogie a expozice fauny a flory Jesenicka. Rodný dům Vincenze Priessnitze. Přečerpávací vodní elektrárna se nachází na říčce Divoká Desná, byla budována od r. 1978 a zprovozněna v r. 1996. Je to největší vodní energetické dílo v naší republice a výkon jednoho soustrojí je největší svého druhu v Evropě. Pravidelné exkurze (zahrnuje návštěvu infocentra, prohlídku podzemní elektrárny a výjezd na horní nádrž). Národní přírodní rezervace Revíz - nejvyšší vrchovištní moravské rašeliniště. Dvě mechová jezírka, přístupné pouze Velké mechové jezírko, ke kterému vede povalový chodník na trase naučné stezky (vstupné). Na vrcholu Pradědu (1492 m n.m.) stojí 145 m vysoká věž, která byla postavena místo staré kamenné rozhledny. Z vyhlídkové terasy umístěné ve výšce 1563 m n.m. je výhled na celé panorama Jeseníků. Areál zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu (rozsáhlé prostory s původní štukovou výzdobou a fragmenty nástěnných maleb) a zříceninu gotického horního hradu. Od roku 1998 se celý areál rekonstruuje. V průběhu sezóny pořádány výstavy soudobého umění a další kulturní akce.

Pramen: internet, vlastní šetření

b) Okolní atraktivity na polském území Pro vymezení území v polském příhraničí, které z pohledu turistické nabídky může doplňovat nabídku mikroregionu, lze použít gminy (obce - polská územně správní jednotka gmina se mírně liší od obecného chápání českého slova obec - gmina může být vesnická, městsko-vesnická nebo městská a dá se chápat spíše jako malý okres, proto je dále raději používán výraz gmina). V okrese Kladském jsou to gminy Stronie Śląskie, Lądek-Zdrój a Kłodzko (gmina městská a gmina městsko-vesnická), v okrese Ząbkowickém gminy Złoty Stok, Kamieniec Ząbkowicki a Bardo a v okrese Niském gminy Paczków, Otmuchów, Nysa a Głuchołazy. Mapy viz kapitola 1.8.3. Kladský okres (Powiat Kłodzki) - www.powiat.klodzko.pl Na západ od mikroregionu Žulovsko se na polské straně nachází okres kladský, který je bohatý na přírodní útvary, minerálními prameny i kulturně-historické památky. Má výraznou turistickou a rekreační funkci. K nejnavštěvovanějším místům patří Stolové hory, poutní bazilika ve Vambeřicích (Wambierzyce), Medvědí jeskyně a samozřejmě lázně. Z hlediska výskytu léčivých minerálních vod patří kladský okres k nejbohatším oblastem v Polsku. Jsou tu hrady, zámky, tvrze, starobylé město Kłodzko s bývalou vojenskou pevností a sítí Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

podzemních chodeb, historická papírna v Dusznikách, Muzeum zápalek v Bystrzyci Kłodzké, skanzen a kostnice v Kudowě, Hornické muzeum v Nowé Rudě a mnoho dalších zajímavostí. Celkem má okres 14 gmin. Vybrané atraktivity sledované příhraniční části tohoto okresu uvedené v následující tabulce spadají do gmin Lądek-Zdrój (www.ladek.pl), Stronie Śląskie (www.stronie.pl) a Kłodzko (www.gmina.klodzko.pl), včetně města Kłodzko, které je samostatnou městskou gminou (www.um.klodzko.pl). Je to území lesnaté zahrnující Bialské hory (Góry Bialskie), Zlaté hory (Góry Złote) a masiv Králického Sněžníku (Masyw ŚnieŜnika). Je zde rozmanitá krajina, četné rezervace, bohatá flóra a fauna, hustá síť horských cest a stezek, včetně cyklistických tras s různým stupněm obtížnosti.

Tab. 36 - Vybrané atraktivity příhraniční části Kladského okresu Lokalita ŚnieŜnicki Park Krajobrazowy

Nowy Gierałtów Lutynia Stronie Śląskie

Kletno

Stara Morava

Lądek Zdroj

Trojak Orłowiec Kłodzko


Atraktivita, popis ŚnieŜnicki Park Krajobrazowy (což je kategorie ochrany částečně odpovídající českým chráněným krajinným oblastem) byl založen v r. 1981 a patří k němu tři horské skupiny Východních Sudet: masív Kralického Sněžníka, Zlaté hory a Bialské hory. Park zaujímá plochu 28.800 ha, a jeho ochranné pásmo 14.900 ha. Oblast parku se vyznačuje různorodostí krajinných typů: od nížinných mezihorských kotlin, přes krajinu starých středních hor a starých říčních údolí, po erozní krajinu tektonických hran a oblast okolo vrcholu Kralického Sněžníka subalpského rázu. Velikou atrakcí představují skalky, úbočí pokrytá sutí a rozlehlé jeskyně. Na území ŚPK se nachází pět přírodních rezervací. Nejznámější je "Jaskinia Niedźwiedzia" – Medvědí jeskyně (unikátní krápníková jeskyně s četnými nalezišti kosterních pozůstatků zvířat doby ledové). Nejblíže mikroregionu Žulovsko se nachází přírodní rezervace „Puszcza ŚnieŜnej Białki" – jinak zvaná Javorový prales o rozloze 124,68 ha, v níž se nachází původní smíšený les s druhově rozmanitým výskytem rostlin a živočichů. Převážně rekreační osada založená v 16. století. Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1619, barokně přestavěný v letech 1715 – 34. Lyžařské terény. Ves při staré kupecké cestě připomínaná r. 1346. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, lidová architektura z 19. stol., v okolí dříve těžba stříbra a olova. Továrna na výrobu broušeného skla Violetta. Huť vznikla v roce 1864 a jejím zakladatelem byl Franc Losky. Ze začátku se jednalo o laboratorní sklo (s bórem a křemíkem). Od roku 1953 byl změněn výrobní profil hutě a byla zahájena výroba olověného skla (krystalové sklo). V pracovní dny je možno podnik za provozu navštěvovat po organizovaných skupinkách. Během prohlídky se návštěvníci mohou seznámit s technologií, výrobními postupy a způsoby zpracování krystalového skla. V roce 2002 byla v Kletně zpřístupněna štola č. 18 bývalého uranového dolu. Štolu tvoří vyčleněný systém důlních děl v nejvýše situované části dolu. Trasou o délce asi 200 metrů se prochází po speciálních chodnících, přičemž je možno prohlížet si osvětlená velká přírodní ložiska místních minerálů (fluoritu, křemene a jiných) a řadu speciálních expozic. V Kletně je také Muzeum země (Muzeum Ziemi), ve kterém se nachází hnízdo s dinosauřími vejci. Historicky cenná vápenka "Łaskawy Kamień" z konce 18.století, při cestě do Medvědí jeskyně v Kletně. Od roku 1978 se rodina Rybczyńskich snaží zchátralý objekt renovovat tím, že na dochovaných zbytcích základů přistavuje obytnou část a ateliér. V přilehlém parku – uspořádaném po vzoru japonské zahrady – se nachází stálá galerie výtvarných prací. Po dohodnutí termínu je možno navštívit také vápenku. Město založené ve 13. století. V r. 1498 založené lázně při již dříve známých léčivých pramenech, do r. 1740 součást českého království. Rozvoj lázní v 19. stol. Cenné historické jádro města na původním pravidelném půdorysu, na náměstí barokní domy ze 17. a 18. stol. s podloubím a zdobenými fasádami. Barokní kostel Narození P. Marie z r. 1697, kamenný most sv. Jana atd. V lázních léčba chorob pohybového ústrojí, nervových chorob aj. Arboretum. Tři vrcholová skaliska (765m), upravená skalní vyhlídka. Ves připomínaná r. 1352. Původně renesanční kostel sv. Šebestiána z přelomu 16. a 17. stol. barokně upravený v 18. stol. Barokní kaple z 18. stol a barokní dvůr z r. 1789. Kladská pevnost a podzemní chodby - nejcennější památka obranné architektury na území Polska, ohromující svou mohutností. Výstavba pevnosti byla zahájena v polovině 17. století a ukončena byla na začátku století následujícího. Návštěvníkům jsou zpřístupněny velké bastiony a některé vnitřní prostory. S průvodcem lze vstoupit Strana 39 (celkem 51)


Lokalita

Situační analýza

Atraktivita, popis do labyrintu minérských chodeb. Další atrakcí města je Podzemní turistická trasa Tisíciletí polského státu - je dlouhá cca 600 m a zpřístupněna byla v roce 1976. Prohlídková trasa vede několikapodlažní soustavou sklepů a chodeb, které byly během staletí vyhloubeny pod městem a sloužily jako sklady a úkryt pro případ obležení. Dále gotický most nad říčním kanálem Młynówka - často přirovnávaný ke Karlovu mostu v Praze, postaven v roce 1390. Muzeum země kladské - regionální muzeum sídlící v barokní budově bývalého jezuitského kláštera.

Pramen: Turistický lexikon Česko, internet

Ząbkowický okres (Powiat Ząbkowicki) - www.zabkowice-powiat.pl, Severozápadně od mikroregionu Žulovsko se na polské příhraniční straně rozkládá okres Ząbkowický. Opět se jedná o rozmanitou krajinu, kde jsou pohoří (hory Soví, Bardské a Zlaté) i nížiny s řadou chráněných území. Nachází se zde četné památky, např. křivá věž (Ząbkowice Śląskie), Zlatý důl ve Zlatém Stoku, monumentální vojenská pevnost Twierdza Srebrnogórska z 2. poloviny 18. stol. ve Stříbrné Hoře (Srebrna Góra), perla sakrální architektury cisterciácké opatství v Henrykowě či neogotický palác v Kamieńci Ząbkowickém. Okres má celkem 7 gmin. V tabulce uvedené atraktivity příhraniční části tohoto okresu spadají do gmin Złoty Stok (www.zlotystok.pl), Kamieniec Ząbkowicki (www.kamzab.pl) a Bardo (www.bardo.pl).

Tab. 37 - Vybrané atraktivity příhraniční části Ząbkowického okresu Lokalita Złoty Stok

Kamieniec Zabkowicki Bardo

Bardské hory

Atraktivita, popis Staré hornické město na úpatí Zlatých hor připomínané r. 1291. Městská práva od r. 1344, od r. 1483 horní město. Obnova těžby arsenových rud a zlata ve 2. pol. 17. stol., od té doby rozvoj. Původně gotický kostel z 15. stol. později upravovaný, renesanční hřbitovní kostel ze 16. stol., dům č. 20 s renesančním portálem (původně renesanční budova mincovny ze 16. stol.) aj. Muzeum hornictví a zpracování zlata. Jižně od města turisticky přístupné zlaté doly "Kopalnia Złota" s expozicí věnovanou zdejší tisícileté tradici těžby zlata umístěnou ve dvou šachtách 500 a 300 m dlouhých, založených v 18.stol. Leśny Park Przygody "Skalisko" – velký lanový park v lesích nad Zlatým potokem, otevřeno v roce 2006. Neogotický zámek Hohenzollernů z 19. stol. s terasovitě položeným parkem v anglickém stylu. Nechala jej vybudovat princezna Marianna Oranžská. Barokní kostel a zbytky dřívějšího cisterciáckého kláštera ze 14. století. Poutní místo – barokní kostel Navštívení Nejsvětější Panny Marie z r. 1704 se „zázračnou“ dřevěnou soškou Matky Boží s Ježíškem. Barokní klášter redemptoristů, dnes církevní muzeum. Křížová cesta na Kalvárii s barokní kaplí z roku 1619 a další církevní památky. Kamenný renesanční most z 16. stol. přes řeku Kladská Nisa. Průlom Kladské Nisy (tzv. Bardský průlom), kde řeka rozetíná Bardské hory na dvě části do hloubky okolo 150 m.


Nyský okres (Powiat Nyski) - www.powiat.nysa.pl Severně od mikroregionu Žulovsko se na polské straně nachází okres niský. Je to nepříliš zalesněná převážně nížinná oblast (pouze 12,7% území zalesněno) s hlavním tokem Kladská Nysa. Nejvýše položené území v okrese jsou Opavské hory (Gory Opawskie) s nejvyšším vrcholem Biskupská kupa (889 m n.m.). Klimatické podmínky v nyském okrese patří mezi nejmírnější v Polsku. Pokud jde o cestovní ruch, pozornost si zasluhují dvě oblasti, které se vyznačují turistickou atraktivitou. Je to oblast Nyského a Otmuchovského jezera a oblast už zmíněných Opavských hor. Tyto oblasti byly vzhledem ke své atraktivitě vyhlášeny chráněnými krajinnými oblastmi. V nyském okrese se vzhledem k jeho barvité a dlouhé historii, sahající do středověku, nachází také velký počet velmi cenných historických památek. Okres má celkem 9 gmin. V tabulce uvedené atraktivity příhraniční části tohoto okresu spadají do gmin Paczków (www.paczkow.pl), Otmuchów (www.otmuchow.pl), Głuchołazy (www.glucholazy.pl) a Nysa Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

(www.nysa.pl). V oblasti se nachází velký počet zámků a panských dvorů, ale v naprosté většině jsou značně zdevastované.

Tab. 38 - Vybrané atraktivity příhraniční části Nyského okresu Lokalita Otmuchovsko - Nyská chráněná krajinná oblast (Otmuchowsko-Nyski obszar chronionego krajobrazu)

Paczków

Otmuchów

Nysa

Głuchołazy

Kamienica

Kalków

Koperniki

Burgrabice

Siestrzechowice

Biskupów

Przełęk


Atraktivita, popis Třetí největší chráněná krajinná oblast v opolském vojvodství. Zahrnuje obě přehradní jezera – Niské jezero (maximální plocha 2042,77 ha) a Otmuchovské jezero (plocha 2063 ha). Čisté ekologické prostředí a široké písčité pláže s výhledem na Jeseníky představují v letním období centrum odpočinku a vodních sportů obyvatel nejen opolského vojvodství. Město se zachovaným historickým jádrem a celým obvodem městských hradeb (polské Carcassonne). Gotický kostel sv. Jana Evangelisty, v 16. stol přeměněný na pevnost, je považován za nejproslulejší obranný kostel ve střední Evropě. V interiéru renesanční náhrobky a tzv. tatarská studna. Muzeum Gazownictva (plynárenství) s expozicí umístěnou v historických objektech původní městské plynárny dokončené v r. 1902, otevřeno celoročně. Město patří k nejstarším ve Slezsku, jeho kořeny sahají až do středověku. Má mnoho historických památek, např. hrad vratislavských biskupů z 13. století se zachovalými středověkými atrakcemi jako je propadliště, hladomorna, průchozí krb a skryté komnaty. Zvláštností je radnice se svými unikátními slunečními hodinami. Ve městě se pořádá už více než 30 let známé "Léto Květů" (Lato Kwiatów). Nysa si zachovala středověkou urbanistickou soustavu starého města a náleží k nejkrásnějším slezským městům. Na náměstí a v jeho okolí se nachází mnoho renesančních a barokních domů, mj. dům U Městské váhy z r. 1604, který je příkladem holandské renesance. K nejcennějším památkám města patří: monumentální gotický kostel sv. Jakuba a Anežky z počátku 15. století s portálem, dále barokní kostely sv. Petra i Pavla, kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní Tritonova kašna (postavená podle vzoru kašny del Triton na Piazza Berberini v Římě) či biskupský palác z 17. až 18. století (dnes sídlo muzea). Kostel sv. Vavřince se zachovaným raně gotickým portálem, který patří k jednomu z nejstarších tohoto typu v Polsku. Dále gotická věž Horní brány s renesanční nástavbou (výhled do okolí), historické domy na náměstí, lázeňská část města. Ves připomínaná v r. 1326. Kostel sv. Jiří z r. 1914 na místě starší svatyně, u kostela kajícnický kříž a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1801. Několik ukázek lidové architektury 19. stol. Ves založená počátkem 13. stol., první písemná zmínka pochází z r. 1295. Cihlový románský kostel Narození P. Marie a sv. Jiří z doby kolem r. 1250 s pozdně románským portálem, valbovou střechou a cihlovou věží, v 18. stol. rozšířený o barokní kapli, další přestavby v 1. polovině 20. stol. U kostela klasicistní objekt fary a školy z 19. stol. Obec připomínaná počátkem 14. stol. Pomník Mikuláše Koperníka (ve vsi rodiště jeho předků), původně renesanční kostel, barokně přestavěný v 18. stol. Ves připomínaná v r. 1284. Původně renesanční kostel sv. Bartoloměje postavený v 16. stol., barokně přebudovaný v letech 1713 – 14. Špýchar z přelomu 18. a 19. stol. V údolních svazích četné skalní výstupy. Ves u břehu Niského jezera. Rozsáhlý, původně renesanční, zámek z konce 16. stol., rozšířený a částečně pseudogoticky upravený v polovině 19. stol. Areál značně zdevastovaný. Podlouhlá ves připomínaná v 1. polovině 13. století. Původně gotický kostel Zvěstování P. Marie z 1. pol. 14. stol., barokně přestavěný v r. 1770 (částečně dochované nástěnné malby, zvon a dřevěná socha Madony z 15. stol). Barokní kostel sv. Mikuláše z počátku 17. století, přestavovaný. U



Lokalita

Situační analýza

Atraktivita, popis kostela obranná zeď a brána z 18. stol. Jižně od obce přírodní rezervace stejného jména chrání fragmenty původního smíšeného lesa typického pro tuto oblast.


Rovněž v sektoru cestovního ruchu může spolupráce subjektů z obou stran hranice vytvářet zajímavé možnosti při prosazování se jak na obou „domácích“ trzích (ČR, Polsko), tak zejména na trzích třetích zemí. Navíc v řadě aspektů se nabídka atraktivit na obou stranách hranice spíše doplňuje, než by si konkurovala.

1.9.4

Kulturní zařízení

Muzeum Přímo na území mikroregionu jsou pouze 2 muzea. Nabídku však doplňují muzea a muzejní expozice z blízkého okolí (Vlastivědné muzeum Jeseník, zámek Jánský Vrch v Javorníku, Hornické muzeum Zlaté Hory atd.). Vidnava - Expozice osídlování Vidnavska měšťanský Dům partnerství Sokolská ul. č. 12, Vidnava tel.: +420 584 435 185 , 584 435 131 Velká Kraš - Muzejní expozice minerálů umístěná v železniční stanici Vidnava tel.: +420 584 436 141 fax: +420 584 436 029 Divadlo Na území mikroregionu není žádné divadlo nebo divadelní spolek. Nejbližší je Divadlo Petra Bezruče v Jeseníku (28.října 880/16, tel.: +420 584 411 254). Kino Kina jsou v mikroregionu 2 a to ve Vidnavě (Smetanova ul.) a v Žulové (Malé náměstí 1).

1.9.5

Pěší turistika

Pro vyznavače turistiky skýtá mikroregion množství zajímavých turistických tras. Turistické trasy v této oblasti jsou zahrnuty v mapě č. 54 Rychlebské hory a Lázně Jeseník (Edice Klubu Českých Turistů 1:50 000) nebo mapě č. 57 Jeseníky, Rychlebské hory (SHOCart 1:50 000). Trasy vedoucí územím Mikroregionu Žulovsko jsou popsány v následujícím přehledu: trasa č. 0601 Žulová – Špičák (celkem 8,2 km) Žulová – Skorošice – Horní Skorošice – Špičák (dále vede přes Javorník až do Bílé Vody) trasa č. 0601 Žulová – Pod Sokolím (celkem 8 km) Žulová – Černá Voda-lomy – Hradisko rozc. – Pod Sokolím (dále vede přes Jeseník až na Rejvíz) trasa č. 2208 Žulová - Malý rybník u Černé Vody (celkem 6,5 km) Žulová – Boží hora – Borový vrch – Velký rybník – Malý rybník (Plavný potok) trasa č. 2208 Žulová – Horní Lipová (celkem 15,8 km) Žulová – Nýznerov – Nýznerovské vodopády – Tři Studánky – Horní Lipová trasa č. 2207 Vápenná – Pod Sokolím (celkem 6,3 km) Vápenná – osada Paseky – Žulový vrch (Brankopy) – Pod Sokolím spojovací trasa Pod Chlumem – Kovadlina (celkem 2,2 km) Pod Chlumem – Sedlo Peklo – Kovadlina




Situační analýza

trasa č. 4803 Nýznerovské vodopády – Smrk (celkem 7 km) Nýznerovské vodopády – Pod Chlumem – Stříbrné údolí – Sokolí skály – Smrk, hraničník (dále vede trasa přes Ostružnou a Brannou do Sedla pod Vřesovkou) trasa č. 4805 Vidnava – Hradisko rozc. (celkem 12 km) Vidnava – Velká Kraš – Habina – Venušiny misky – Malý rybník – Černá Voda – Hradisko rozc. trasa č. 4876 Vápenná – Horní Lipová (celkem 9,5 km) Vápenná – Lesní Čtvrť – Ztracené údolí – Pod Kopřivným – Horní Lipová trasa č. 7805 Špičák – Pod Kopřivným (celkem 16 km) Špičák – Pomezný – Břidličný vrch – Sedlo Peklo – Kovadlina – Klínový vrch – Smrk, hraničník – Tři Studánky – Lví hora – Oblý vrch – Pod Kopřivným (dále vede až do Lázní Jeseník)

1.9.6

Cykloturistika

Garantem cyklistického značení na území ČR je stejně jako u turistických tras Klub českých turistů. Dle metodiky značení se cyklistické trasy dělí na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými (malovanými) značkami o rozměru 14x14 cm a směrovkami. Cyklotrasy a cykloturistické trasy jsou rozlišeny podle svého významu do 4 tříd: I. třída – evropské; II. třída – nadregionální; III. třída – regionální; IV. třída – místní. Do kategorie cyklotras nepatří místní cyklostezky a cyklistické okruhy, jejichž zřizování není koordinováno centrálně a je v kompetenci místních orgánů (se snahou využít lokální možnosti, vč. napojení na cyklotrasy). Mezi těmito pojmy je nutno rozlišovat. Cyklostezka je komunikací speciálně určenou pro cyklisty, příp. pěší, s vyloučením automobilového provozu. Pro cykloturistiku jsou v mikroregionu příznivé podmínky. Všechny vyznačené cyklotrasy a cykloturistické 2 trasy na území mikroregionu jsou IV. třídy. Hustota vyznačených tras je 0,99 km na 1 km (v Olomouckém 2 kraji jako celku je hustota vyznačených cyklistických tras 0,38 km/km ). Cyklostezky zde zatím vybudovány nejsou. Cyklistické trasy na Žulovsku obsahuje mapa č. 117 Rychlebské hory (SHOCart Cyklo 1:75 000). Cyklistické trasy procházející územím Mikroregionu Žulovsko (k 1.1.2007 dle KČT): Trasy označené v rámci turistického značení Trasa číslo 6044 (68 km) Trasa číslo 6047 (9 km) Trasa číslo 6169 (2,5 km) Trasa číslo 6170 (2,5 km) Trasa číslo 6171 (10 km)

Bílá Voda - Javorník – Hraničky - Horní Lipová (modrá 68 km + 19,5) Vidnava – areál Habina - Černá Voda (modrá) Petrovice - Nad Petrovicemi (bílá) Stříbrné údolí - Pod Kovadlinou (bílá) Nýznerovská pila – Nýznerovské vodopády – Stříbrné údolí – napojení na 6044 (zelená) Trasy označené v rámci silničního značení Trasa číslo 6041 (25 km) Trasa číslo 6042 (13 km) Trasa číslo 6043 (21 km) Trasa číslo 6046 (30 km)


Bílá Voda - Javorník - Vidnava - Mikulovice Rejvíz - Jeseník – Žulová - Bernartice Žulová - Javorník – Bílý Potok Žulovský okruh (Vidnava – Žulová – Vidnava)



1.9.7

Situační analýza

Možnosti koupání

Mapa 7 - Možnosti koupání v mikroregionu 1. Kaolínka (Bývalý kaolínový lom u Vidnavy) 2. Štachlovice (Štachlovice u Vidnavy) 3. Koupaliště (Velká Kraš) 4. Rokliny (Černá Voda) 5. Vaněk (Skorošice) 6. Ostrůvek (Žulová - osada Starost) 7. Vycpálek (Vápenná - osada Zelená Hora) 8. Arcibiskupský (Vápenná) - zákaz koupání ! 9. Brankopy (Žulový vrch u Vápenné) 10. Rampa (Černá Voda)


Koupaliště (Velká Kraš) Jediné koupaliště v Mikroregionu Žulovsko, které skýtá nejen pěkné koupání, ale i sportovní vyžití, jako je plážový volejbal, minikopaná, kuželky, venkovní velké šachy a nohejbal. Je zde možnost stanování, ubytování v srubových chatkách (každá má 8 lůžek) nebo ve vlastním karavanu. Zatopené lomy: Zatopené lomy v mikroregionu jsou atraktivními místy pro koupání, zatím ale pouze na vlastní nebezpečí. Obce nemají dostatek prostředků pro zajištění bezpečnosti a doprovodného zázemí a lomy tak nemohou být 2 považovány za oficiální koupaliště ve volné přírodě . Obec Vidnava zajistila u lomu Štachlovice sociální zařízení s obsluhou. Brankopy (Žulový vrch u Vápenné) Krásný romantický lom, nacházející se východně nad obcí Vápennou téměř na samém vršku kopce Žulový vrch (dříve Brand Koppe - 718 m n. m.), podle něhož se nazýval i samotný lom. Kaolínka (Bývalý kaolínový lom u Vidnavy) Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji, připomínající ve zmenšeném měřítku romantickou krajinu Divokého západu či kanadských jezer. V lomu se dříve těžil kaolín, proto jsou i dnes břehy a okolí bílé. Rampa (Černá Voda) Jeden z dominantních a nejnavštěvovanějších lomů v Černé Vodě. Jeho hlavní zvláštností je vysoká kolmá stěna, podle níž lze tento lom lehce odlišit od ostatních. Přestože se jedná o velmi navštěvovanou lokalitu, není zde žádné sociální zařízení. Rokliny (Černá Voda) Jeden z méně známých a navštěvovaných lomů v osadě Rokliny u Černé Vody. Jeho skrytost v terénu však vytváří klidné, až romantické prostředí. V lomu byl zaznamenán výskyt raka říčního a malých ryb. 2

Koupaliště ve volné přírodě – jsou to rekreační zařízení (tzn. nejen voda, ale i zázemí na břehu) provozovaná ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 135/2004 Sb. Enterprise plc, s.r.o.



Situační analýza

Štachlovice (Vidnava) Rozlohou i dostupností patří tento lom k menším a méně navštěvovaným. Tento lom má jako jediný nad svou hladinou lanovku na skákání do vody; mj. tu je také sociální zařízení, které bylo vybudováno v roce 2004. Vaněk (Skorošice) Jeden z nejznámějších žulových lomů v kraji. Lom se nachází po pravé straně cesty ze Žulové směr Javorník. Vaněk je zajímavý i tím, že právě z něj se těžila žula pro obklady stěn pražského metra. Vycpálek (Vápenná - osada Zelená Hora) Pravděpodobně nejznámější žulový lom je jako jediný opatřený při vstupu žulovým pomníkem s vyobrazením zakladatele Jana Vycpálka. Lom zabírá v různých úsecích téměř celý prostor kopce. Ostrůvek - Obecní lom (Žulová - osada Starost) Tento lom je nejkratší dobu zatopený a proto má i méně zarostlé okolí. Výhodou je pozvolný přístup z jedné strany do vody a písková pláž.

1.9.8

Další možnosti sportovního vyžití

Kryté bazény, bowlingové dráhy, hřiště pro tenis, squash a další podobné aktivity se přímo na území mikroregionu nenacházejí, jsou však dostupné v blízkém okolí, zejména pak ve městě Jeseník. Pro milovníky jízdy na koních jsou na území mikroregionu k dispozici tři jízdárny: Appaloosa Horse Ranch Bohdana Krzystková Černá Voda 30 Tel. +420 737 648 478 E-mail: [email protected] http://ranc.kvalitne.cz/ Afra Ranč v Podhradí Podhradí 194 790 54 Černá Voda Tel.: +420 723 288 288 E-mail: [email protected] www.podhradi.wz.cz Jízdárna Na Peci ležící v ústí údolí Polka (Vápenná) V zimě se nabízí zejména běžecké lyžování, pro které jsou v oblasti příznivé terénní a klimatické podmínky (např. 22 km dlouhá trasa Ramzová – Žulová, která sestupuje z jesenických vrcholů přes Rychlebské hory až do Žulové). Sjezdařské areály se přímo na území mikroregionu nenacházejí, ale jsou dostupné v blízkém okolí (Ramzová, Červenohorské sedlo, Ostružná, Lipová-Lázně atd.).

1.9.9

Ubytovací a stravovací kapacity

Z pohledu statistiky je možné sledovat počty hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), avšak pouze do úrovně okresů. Následující tabulka zachycuje přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31.12.2005. K tomuto datu bylo v okrese Jeseník 109 hromadných ubytovacích zařízení, což je 31,6% z celkového počtu v Olomouckém kraji.




Situační analýza

Tab. 39 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2005

Olomoucký kraj v tom: Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

Počet zařízení

Počet pokojů

345

7 140

109 53 38 30 115

1 981 1 595 686 1 001 1 877

19 503

Počet míst pro stany a karavany 969

Průměrná cena za ubyt. (v Kč) 275

5 528 3 753 2 081 2 190 5 951

168 546 100 155

234 439 281 322 225

Počet lůžek

Pramen: ČSÚ

Následující tabulka ukazuje, že v okrese Jeseník došlo v posledních letech jen k velmi mírnému nárůstu počtu ubytovacích zařízení a lůžek (7 až 8%). Počet míst pro stany a karavany vzrostl o 60% a ceny za ubytování o 24%. K poklesu došlo u počtu osob pracujících v těchto zařízeních a to o 7%.

Tab. 40 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2000 - 2005 2000

2001

2002

2003

2004

2005

101 1 945 5 166 103 189 1 017

104 1 925 5 337 100 201 1 023

113 2 015 5 457 100 208 986

113 2 022 5 585 178 210 972

111 1 990 5 475 138 210 948

109 1 981 5 528 168 234 x

Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro stany a karavany Průměrná cena za ubyt. (v Kč) Počet pracujících osob

Index 2005/ 2000 1,1 1,0 1,1 1,6 1,2 0,9*

Pramen: ČSÚ * index 2004/2000

Z dostupných zdrojů byl vytvořen přehled ubytovacích a pohostinských zařízení na území Mikroregionu Žulovsko, výčet však nemusí být úplný, zejména pak co se týče ubytování v soukromí a pohostinských zařízení. Z následující tabulky vyplývá, že v mikroregionu jsou převážně ubytovací kapacity kategorie ubytování v soukromí (pronájem chat, chalup apod.). Je zde pouze jeden hotel (bez certifikace). V obci Kobylá nad Vidnavkou nejsou v současné době žádné ubytovací ani stravovací kapacity.

Tab. 41 – Přehled ubytovacích zařízení v Mikroregionu Žulovsko Obec

Černá Voda

Ubytovací zařízení/ kapacita Hotel Černá Voda 23 lůžek

Černá Voda 147 790 54

Chata MATE 42 lůžek

Anna Javorková Černá Voda 72 790 54

Tur. ubytovna Radost 63 lůžek (špatný stav) Privát U Adámka 20 lůžek Chalupa U lomu 10 lůžek + 1p Apartmá Černá Voda 6 lůžek + 2p Chalupa pod Hradem 11 lůžek


Adresa

Černá Voda 194 790 54 Černá Voda 147 790 54 Černá Voda 790 54 Jana Schopfová Černá Voda 247 790 54 Černá Voda 199 790 54

Kontakt Tel.: + 420 584 452 529 Mobil: + 420 605 298 565 E-mail: [email protected] Web: http://hotelcernavoda.rychleby.cz/ Tel.: + 420 584 444 068 Mobil: + 420 607 943 890 E-mail: [email protected] Web: http://chatamate.rychleby.cz/ Mobil.: +420 602 546 495 Tel.: +420 584 444 023

Tel.: +420 584 444 140 Mobil: +420 723 115 875 E-mail: [email protected] Tel.: +420 584 444 006 Mobil: +420 728 009 140 E-mail: [email protected]



Obec

Ubytovací zařízení/ kapacita Afra Ranč v Podhradí

Skorošice


Vápenná

Penzion Warja 12 lůžek Chalupa 12 lůžek Penzion a kozí farma U Serváce 4 lůžka + 2 p (další v rekonstrukci) Ekofarma Rybár 2 lůžka

Mobil: +420 731 519 381 E-mail: [email protected] www.uservace.cz Tel.: +420 584 443 053 Mobil: +420 723 228 011 E-mail: [email protected] Web: www.ekofarmarybar.com Tel.: + 420 584 439 123 Mobil: + 420 777 592 000 E-mail: [email protected] Web: http://sweb.cz/holiday/ Tel.: + 420 605 360 902 Mobil: + 420 604 119 595 E-mail: [email protected] Tel.: +420 584 439 220 Mobil: +420 776 260 076 E-mail: [email protected] Web: www.volny.cz/jesenik

Zelená hora 313 790 64 Vápenná

Chalupa Na Pasekách 26 lůžek + 3 chatky à 6 lůžek

Miloslav Jurek Vápenná 346 790 64 Vápenná

Chata Grünberg 10 lůžek

Vápenná lom Vycpálek 790 64

Mobil: +420 731 185 138 E-mail: [email protected]

Vápenná 243 790 64

Tel.: +420 582 336 830 E-mail: [email protected] Web: www.elcentrum.cz

František Cacek Velká Kraš 441 790 55

Tel.: +420 584 436 034 Mobil: +420 737 004 741

Letní tábor DDM Litovel 180 lůžek (chatky)

Chalupa


Skorošice 23 790 44 Skorošice 19 790 44 Skorošice Kvapilovi Nová Č.V. 110 790 53 Stará Červená Voda Karel Rybár Stará Č.V. 11 790 53 Stará Červená Voda

Mobil: +420 723 288 288 E-mail: [email protected] Web: www.podhradi.wz.cz Mobil: +420 724 211 585 E-mail: [email protected] p. Knedla

Chata Marie 10 lůžek

Koupaliště Velká Kraš chatky, stanování

Žulová

Podhradí 194 790 54 Černá Voda

Kontakt

Ing. L. Hazucha Vápenná 406 790 64

Chata Yvonka

Vidnava

Adresa

Holiday House 18 lůžek

Rekreační chata firmy El-Centrum a.s. 8 pokojů (3 až 5 lůžek) Rekreační středisko Habina 4 lůžkové chatky

Velká Kraš

Situační analýza

Velká Kraš 139 790 58 LT DDM Litovel Malá Kraš pošta Vidnava 790 55 Velká Kraš 790 58 Karel Kleineidam Velká Kraš 95 790 58

Mobil: +420 603 527 074 +420 732 689 508 E-mail: [email protected] Tel.: +420 585 371 172 Tel. správce (V. Toth): +420 584 437 253 E-mail: [email protected] Web: www.ddmlitovel.cz Tel.: +420 584 436 133 Tel.: +420 736 627 707 E-mail: [email protected]

Turistická ubytovna ** 30 lůžek

Vidnava 790 55

Městský apartmán 7 lůžek

Vidnava 790 55

Chalupa Na Výsluní 28 lůžek

Vidnava 30 790 55

Tel.: +420 584 435 185 E-mail: [email protected] www.vidnava.cz Tel.: +420 584 435 185 E-mail: [email protected] www.vidnava.cz Mobil: +420 739 476 456 E-mail.: [email protected]

Apartmán IVO 4 lůžka + p

Hlavní 83 790 65 Žulová

Tel.: +420 584 437 269 Mobil: +420 602 514 322 Strana 47 (celkem 51)


Obec

Situační analýza

Ubytovací zařízení/ kapacita

Adresa

Penzion Nela

Žulová 790 65

Privát Na kopečku 8 lůžek + 2p

Mlýnská 250 790 65 Žulová

Kontakt E-mail: [email protected] Web: www.jesenicko.net/ivo Mobil: +420 776 197 659 E-mail: [email protected] Mobil: +420 731 103 582 E-mail: [email protected] Web: www.sweb.cz/zdenkaarnostova/

Pramen: vlastní šetření * p = přistýlka

Tab. 42 – Přehled pohostinských zařízení v Mikroregionu Žulovsko Obec

Černá Voda

Stravovací zařízení Restaurace Hotelu Černá Voda

Restaurace TIP SPORT Restaurace TJ Vidnava

Hřiště TJ Vidnava

Pohostinství Krézková Skorošice Hospoda DAR Hospoda U dobré nálady Hospoda Na rozcestí Restaurace U kameníka Vápenná

Restaurace Drescher Restaurace Kokr Hospůdka U Sysla

Velká Kraš Hospůdka Na zastávce Café - Restaurant Plastarias Restaurace Na rynku Vidnava

Černá Voda 147 790 54 Černá Voda 147 790 54 Skorošice 87 790 65 Skorošice 150 790 65 Nová Č. Voda 104 790 53 Stará Č. V. Stará Č. Voda 158 790 53 Vápenná 256 790 64 Vápenná 2 790 64 Vápenná 149 790 64 Velká Kraš 30 790 58 Velká Kraš 126 790 58 Náměstí Míru 24 790 55 Vidnava Náměstí Míru 78 790 55 Vidnava Školní 191, Fojtství 790 55 Vidnava 790 55 Vidnava

Hostinec U Adámka


Adresa

Restaurace Modrý jelen

Bistro Večerka, Pohostinství Žulová Hostinec U nádraží Restaurace U Křupků

Žulová 18 790 65 Žulová 176 790 65 Žulová 74 790 65 Hlavní 33 790 65 Žulová

Kontakt Tel.: + 420 584 452 529 E-mail: [email protected] http://hotelcernavoda.rychleby.cz/ Tel.: + 420 584 444 023

Tel.: + 420 584 443 028 Tel.: + 420 584 443 066 Tel.: + 420 584 439 095

Tel.: + 420 608 536 511 Tel.: + 420 584 436 068 Tel.: + 420 584 435 151 Tel.: + 420 584 435 195 Tel.: + 420 584 435 192

Tel.: + 420 584 437 176 Tel.: + 420 584 437 308 Email: [email protected] www.restaurace-zulova.kvalitne.cz





Situační analýza

1.9.10 Informační zajištění pro turisty a návštěvníky Součástí turistické infrastruktury a zároveň základním zdrojem informací pro turisty a návštěvníky přijíždějící do destinace jsou informační centra, jejichž posláním je nabízet bezplatný informační servis turistům a návštěvníkům o nabídce dané destinace. Na území mikroregionu funguje pouze jedno turistické informační centrum a to v Žulové: Informační středisko Žulová Knihovna Kostelní 1, 790 65 Žulová Tel.: +420 584 437 151, E-mail: [email protected] Další nejbližší informační centra jsou v Javorníku, v Jeseníku, v Lipové-lázních či v Ostružné. Významným zdrojem informací zejména pro potenciální návštěvníky a turisty jsou dnes webové portály, nabízející prostřednictvím internetu širokou škálu služeb. Základními informačními portály, na kterých lze nalézt informace o nabídce cestovního ruchu v Mikroregionu Žulovsko jsou: • celorepublikové turistické informační systémy (www.czecot.com, www.czechtourism.com, www.e-cesko.cz, www.tourism.cz, www.kudyznudy.cz, www.infocesko.cz aj.); • turistický informační portál Olomouckého kraje (www.ok-tourism.cz); • turistický informační portál Jeseníky Info (www.jeseniky.net); • informačním server regionu Rychlebských hor (www.rychleby.cz); • webové stránky Mikroregionu Žulovsko (http://zulovsko.rychleby.cz); • webové stránky obcí (http://cernavoda.rychleby.cz/, http://kobyla.rychleby.cz/, www.skorosice.cz, www.staracervenavoda.cz, www.vapenna.cz, www.velkakras.cz, www.vidnava.cz, www.sweb.cz/heide/).

1.9.11 Statistika návštěvnosti Statistiky sledující návštěvnost hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v rozdělení podle okresů již ČSÚ nesleduje. Protože se nejedná o běžně publikované údaje, musí se u každého okresu zkoumat zvlášť, zda jsou data dostatečně spolehlivá a reprezentativní. Na naši žádost zkoumali pracovníci ČSÚ návštěvnost za okres Jeseník, ovšem bylo zjištěno, že data za okres Jeseník mají velmi nízkou responsi a nemohou se tedy použít. Z pohledu návštěvnosti lze sledovat pouze Olomoucký kraj jako celek. Následující tabulka ukazuje, že ve sledovaném období počet hostů v Olomouckém kraji kolísá, přičemž vrcholu bylo dosaženo v roce 2003, kdy se v HUZ ubytovalo celkem 448 151 hostů. Podobný vývoj byl zaznamenán také u rezidentů (domácí hosté). Počet nerezidentů (zahraničních hostů) se ve sledovaném období pohybuje kolem hranice 100 000, s tím, že nejvíce jich přijelo opět v roce 2003.

Tab. 43 – Hosté v HUZ v Olomouckém kraji v letech 2000 - 2006

Hosté celkem z toho: rezidenti nerezidenti

2000 416 100 341 514 74 586

2001 392 244 288 058 104 186

2002 415 640 309 276 106 364

Počet příjezdů 2003 2004 448 151 417 663 341 216 320 258 106 935 97 405

2005 414 910 315 347 99 563

2006 430 839 332 966 97 873

Pramen: ČSÚ




Situační analýza

Graf 5 – Hosté v HÚZ v Olomouckém kraji v letech 2000 - 2006 500 000

Počet hostů

400 000 hosté celkem rezidenti nerezidenti

300 000 200 000 100 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Z pohledu zdrojových zemí nerezidentů přijelo v roce 2006 do Olomouckého kraje nejvíce Němců (23 325), dále Poláků (14 566) a Slováků (13 964). Počet hostů z dalších jednotlivých zemí byl pod hranicí 10 000.

Seznam tabulek Tab. 1 – Základní údaje o obcích Mikroregionu Žulovsko k 1. 1. 2006............................................................. 4 Tab. 2 – Bilance zemědělské půdy v ha (k 31.12. 2004) .................................................................................. 6 Tab. 3 – Bilance nezemědělské půdy v ha (k 31.12.2004) ............................................................................... 7 Tab. 4 – Počet obyvatel k 1.1.2006 ................................................................................................................. 13 Tab. 5 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva (15 let a starší) – rok 2001 ....................................................... 14 Tab. 6 – Pohyb obyvatelstva v roce 2006 ....................................................................................................... 15 Tab. 7 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1998 až 2006 (k 31.12.)..................................................................... 15 Tab. 8 - Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele podle krajů – rok 2005 .......................................................... 16 Tab. 9 - Vývoj míry nezaměstnanosti v MR Žulovsko (%).............................................................................. 17 Tab. 10 – Významnější zaměstnavatelé v Mikroregionu Žulovsko (stav k 26.7.2007) ................................... 18 Tab. 11 – Přehled mzdových prostředků dle krajů (1. pololetí 2007) .............................................................. 19 Tab. 12 - Průměrné mzdy za jednotlivé okresy OK - porovnání let 2005 a 2004........................................... 19 Tab. 13 - Rozpočtové příjmy a výdaje obcí mikroregionu (v tis. Kč) ............................................................... 20 Tab. 14 - Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí III. stupně k 31.12.2005........... 20 Tab. 15 - Ekonomické subjekty v OK dle vybrané právní formy k 31. 12.2005............................................... 21 Tab. 16 - Ekonomické subjekty v OK dle velikostní kategorie (počet zaměstnanců) k 31. 12. 2005.............. 21 Tab. 17 - Ekonomické subjekty v OK dle převažující činnosti OKEČ k 31. 12. 2005 ..................................... 21 Tab. 18 - Ekonomické subjekty dle převažující činnosti OKEČ v MR Žulovsko k 31. 12.2006...................... 22 Tab. 19 - Počet domů a bytů – rok 2001 ......................................................................................................... 23 Tab. 20 – Základní školy.................................................................................................................................. 23 Tab. 21 – Mateřské školy................................................................................................................................. 23 Tab. 22 – Zdravotnická zařízení ...................................................................................................................... 24 Tab. 23 – Kulturní zařízení .............................................................................................................................. 24 Tab. 24 – Prostorové možnosti pro pořádání kulturních akcí.......................................................................... 24 Tab. 25 – Sportovní zařízení ........................................................................................................................... 25 Tab. 26 – Seznam sportovních zařízení.......................................................................................................... 25 Tab. 27 – Zvláště chráněná území v Mikroregionu Žulovsko.......................................................................... 26 Tab. 28 – Evropsky významné lokality v Mikroregionu Žulovsko .................................................................... 26 Tab. 29 - Nejbližší silniční hraniční přechody .................................................................................................. 28 Tab. 30 - Nejbližší přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk........................................................ 28 Tab. 31 - Nejbližší přechody na turistických stezkách..................................................................................... 28 Tab. 32 – Ekonomické subjekty dle registru REGON* - vybrané okresy a gminy Dolnoslezského v. ............ 30 Tab. 33 - Ekonomické subjekty dle registru REGON* - vybrané okresy a gminy Opolského vojv.................. 31 Tab. 34 – Nemovité kulturní památky v Mikroregionu Žulovsko ..................................................................... 32 Tab. 35 - Vybrané atraktivity v okruhu do 20 km (na území ČR) .................................................................... 37




Situační analýza

Tab. 36 - Vybrané atraktivity příhraniční části Kladského okresu ................................................................... 39 Tab. 37 - Vybrané atraktivity příhraniční části Ząbkowického okresu ............................................................. 40 Tab. 38 - Vybrané atraktivity příhraniční části Niského okresu ....................................................................... 41 Tab. 39 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2005............................................... 46 Tab. 40 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2000 - 2005............................................................. 46 Tab. 41 – Přehled ubytovacích zařízení v Mikroregionu Žulovsko.................................................................. 46 Tab. 42 – Přehled pohostinských zařízení v Mikroregionu Žulovsko .............................................................. 48 Tab. 43 – Hosté v HUZ v Olomouckém kraji v letech 2000 - 2006 ................................................................. 49

Seznam map Mapa 1 – Poloha Mikroregionu Žulovsko .......................................................................................................... 3 Mapa 2 – Obce Mikroregionu Žulovsko............................................................................................................. 4 Mapa 3 - Výřez mapy Dolnoslezského vojvodství........................................................................................... 29 Mapa 4 – Mapa Niského okresu...................................................................................................................... 31 Mapa 5 – Vybrané památky Žulovska ............................................................................................................. 32 Mapa 6 - Vybrané přírodní zajímavosti Žulovska ............................................................................................ 35 Mapa 7 - Možnosti koupání v mikroregionu..................................................................................................... 44

Seznam grafů Graf 1 – Bilance půdy v mikroregionu ............................................................................................................... 7 Graf 2 – Podíl počtu obyvatel v obcích mikroregionu k 31.12.2006 ................................................................ 14 Graf 3 – Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu – rok 2001.......................................................... 15 Graf 4 – Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu v letech 1998 - 2006 ............................................................... 16 Graf 5 – Hosté v HÚZ v Olomouckém kraji v letech 2000 - 2006 ................................................................... 50



Strategie venkovského mikroregionu Žulovsko

Recommend Documents