Rozvojová strategie. Venkovského mikroregionu Moravice

Rozvojová strategie Venkovského mikroregionu Moravice

2014 - 2020

OBSAH 1

ÚVOD

5

2

PŘEDSTAVENÍ MIKROREGIONU A ČLENSKÝCH OBCÍ

6

2.1

Branka u Opavy ......................................................................................................................................... 6

2.2

Březová ..................................................................................................................................................... 7

2.3

Budišov nad Budišovkou ........................................................................................................................... 7

2.4

Čermná ve Slezsku .................................................................................................................................... 7

2.5

Kružberk .................................................................................................................................................... 7

2.6

Melč .......................................................................................................................................................... 8

2.7

Mikolajice.................................................................................................................................................. 8

2.8

Moravice ................................................................................................................................................... 8

2.9

Nové Lublice .............................................................................................................................................. 9

2.10

Radkov.................................................................................................................................................. 9

2.11

Raduň ................................................................................................................................................... 9

2.12

Skřipov................................................................................................................................................ 10

2.13

Staré Těchanovice .............................................................................................................................. 10

2.14

Svatoňovice ........................................................................................................................................ 10

2.15

Větřkovice .......................................................................................................................................... 10

2.16

Vítkov ................................................................................................................................................. 11

3

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA

12

3.1

Základní charakteristika .......................................................................................................................... 12

3.2

Regionální vazby ..................................................................................................................................... 24

4

REGIONÁLNÍ STRUKTURA ÚZEMÍ

26

4.1

Školství .................................................................................................................................................... 26

4.2

Občanská vybavenost ............................................................................................................................. 28

4.3

Dopravní struktura .................................................................................................................................. 34

4.4

5

Technická infrastruktura ......................................................................................................................... 37

EKONOMICKÉ ÚDAJE

38

5.1

Příjmy a výdaje obcí mikroregionu Moravice .......................................................................................... 38

5.2

Podnikatelské subjekty ........................................................................................................................... 45

6

KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

47

6.1

Charakter krajiny..................................................................................................................................... 47

6.2

Zvláštně chráněná území ........................................................................................................................ 49

7

CESTOVNÍ RUCH

50

7.1

Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti ............................................................... 50

7.2

Předpoklady destinace pro cestovní ruch ............................................................................................... 51

7.3

Přírodní atraktivity .................................................................................................................................. 51

7.4

Kulturní atraktivity .................................................................................................................................. 51

7.5

Služby ...................................................................................................................................................... 52

7.6

Významné atraktivity – mikroregion Moravice ....................................................................................... 52

7.7

Turistické cíle .......................................................................................................................................... 53

8

SWOT ANALÝZA

55

8.1

Silné stránky ............................................................................................................................................ 55

8.2

Slabé stránky........................................................................................................................................... 55

8.3

Příležitosti ............................................................................................................................................... 56

8.4

Hrozby ..................................................................................................................................................... 56

9

STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI

58

9.1

Aktivity vedoucí k rozvoji mikroregionu ................................................................................................. 58

9.2

Navrhované projekty na Mikroregionální úrovni .................................................................................... 59

9.3

Navrhované projekty a investice obcí ..................................................................................................... 59

10 10.1

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ

67

MANAGEMENT STRATEGIE ................................................................................................................. 68

10.2

11

HODNOCENÍ A AKTUALIZACE STRATEGIE ........................................................................................... 70

METODOLOGICKÝ POSTUP REALIZACE STRATEGIE

71

11.1

Vize ..................................................................................................................................................... 72

11.2

Problémové oblasti ............................................................................................................................ 72

11.3

Cíle ...................................................................................................................................................... 72

11.4

Akční plán ........................................................................................................................................... 74

12

ZPRACOVATELÉ STRATEGIE

77

13

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

78

1 Úvod Venkovský mikroregion Moravice vznikl v roce 1999, kdy jej založilo 7 obcí. Mikroregion byl založen jako zájmové sdružení právnických osob dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Do konce roku 1999 přistoupilo do mikroregionu dalších 7 obcí. V roce 2000 pak další 6 obcí. V květnu 2005 došlo k transformaci zájmového sdružení právnických osob na dobrovolný svazek obcí Venkovský mikroregion Moravice. Svazek obcí je právnickou osobou se sídlem ve městě Vítkov a byl ustanoven v souladu § 46 a násl. Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Nejvyšším orgánem svazku je Shromáždění starostů. Obec v tomto orgánu zastupuje starosta nebo jím zplnomocněný zástupce starosty. Orgány svazku a jejich činnost upravují Stanovy Svazku obcí Venkovský mikroregion Moravice z 9. 5. 2005. Svazek vznikl za účelem ochrany prosazování společných zájmů obcí ve svazku sdružených. Společnou snahou svazku obcí je:     

  

Péče o životní prostředí Obnova a tvorba krajiny úzce spojená se záchranou dochovaného kulturního dědictví Obnova dopravní a technické infrastruktury Stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu Podpora občanských aktivit obyvatel se zaměřením na obnovu zpřetrhaných vazeb lidí k sobě navzájem, ke své krajině a navrácení povědomí sounáležitosti a určité hrdosti k prostoru, kde žijí Spolupráce mezi obcemi mikroregionu a sousedními mikroregiony Rozvoj cestovního ruchu Podpora zemědělství v mikroregionu

5

2 Představení mikroregionu a členských obcí Mikroregion vznikl jako dobrovolné a otevřené spojení měst a obcí Vítkovska - Budišovska. Mikroregion je spojení, které je otevřeno i pro další obce v oblasti. Členství dalšího účastníka vzniká písemným přistoupením k této dohodě (resp. zaniká písemným oznámením o odstoupení od dohody). Při rozhodování o záležitostech mikroregionu má každý účastník jeden hlas a k přijetí rozhodnutí je potřebný souhlas nadpoloviční většiny účastníků dohody. Zaměření mikroregionu Moravice je zejména na pomoc a koordinaci při řešení problémů ve všech oblastech mikroregionu a příprava projektů pro získávání podpory ze státních prostředků a prostředků EU pro zemědělství, cestovní ruch a rozvoj venkova. Tento krásný a pohostinný kraj má svůj svéráz. Osu tvoří romantická řeka Moravice s řadou meandrů v hlubokém skalnatém údolí. V roce 1994 zde byl vyhlášen Přírodní park Moravice největší a nejhodnotnější chráněné území na Opavsku. Celá oblast mikroregionu Moravice patří k vyhledávaným cílům turistiky. Na příkré skále nedaleko Podhradí se tyčí zřícenina hradu Vikštejna. Tento kraj s bohatou hornickou tradicí je zajímavý i po stránce geologické. Romantický ráz krajiny doplňují haldy vytěžené pokrývačské břidlice, opuštěné doly a jezírka ukrytá ve stínu stromů. Starobylá hornická města Budišov nad Budišovkou a Vítkov mohou být východiskem k procházce kolem Kružberské přehrady. V tomto malebném kraji prožila dětství Joy Adamsonová, vnučka podnikatele Weisshuhna. Na toto šťastné období Adamsonová vzpomíná ve svých knihách po celý život. Stejně jako básník Petr Bezruč se nechal inspirovat při pobytu v Brance u Opavy. Melč, Radkov, Klokočov, Čermná ve Slezsku a Branka jsou zviditelněny ve Sbírce Slezské písně. V každém ročním období zde objevíte jistě i vy spoustu maličkostí, které potěší a jsou věčné, protože zůstávají ve vzpomínkách.

2.1 Branka u Opavy Název Branka se odvozuje od polohy, neboť se tu otvírala malá zemská brána údolím řeky Moravice do Moravy. Ale může pocházet i od brány v opevnění, které od braneckého kopce až k Hanuši chránilo od severu přístup k zeměpanskému hradu Hradec. Branka u Opavy se rozkládá ve tři sta metrů širokém severojižním údolí Moravice mezi výběžky Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 255 m. Na západě se k ní sklání hřbet pověstmi opředené Hanuše (427 m), na východě se prudce zvedá branecký kopec (376 m), někdy též nazývaný Branská hůrka. Z něj, nad bývalým kamenolomem, je na sever výhled do úrodné opavské nížiny a na západním horizontu je vidět Praděd a hřeben Jeseníků.

6

2.2 Březová Obec Březová se nachází v jižní části někdejšího okresu Opava v nadmořské výšce cca 525 m. n. m. a v současnosti ji tvoří celkem pět místních částí: Březová, Leskovec, Lesní Albrechtice, Gručovice a Jančí. První písemná zmínka o obci Březová pochází z roku 1238. Obec zřejmě založili mnichové benediktinského kláštera. V průběhu dalších desetiletí a století se z vesnice stalo významnější centrum, nepochybně i proto, že ležela na důležité obchodní stezce.

2.3 Budišov nad Budišovkou Město Budišov nad Budišovkou leží v malebné kotlině mezi Oderskými vrchy a pohořím Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 512 m. n. m. Nejvyšším vrcholem na území Budišova je 3,3 km dlouhý hřbet Červené hory (749 m), který se vypíná nad Guntramovicemi 6 km západně od města. Nejnižším bodem je pak údolí Moravice pod Jánskými koupelemi v místě, kde řeka opouští území Budišova a vtéká na území sousedního Vítkova. Samotným městem protéká řeka Budišovka. Součástí města Budišov nad Budišovkou jsou také tři integrované obce - Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky.

2.4 Čermná ve Slezsku Obec Čermná byla založena za vlády Přemyslovců ve 14. století. V roce 1377 byla přidělena k panství Horního Vikštejna, v 16. stol. patřila panství v Melči a v 18. stol. vítkovskému panství. Dominantou je kostel sv. Markéty, postavený r. 1792 a obnovený v r. 1855. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853.

2.5 Kružberk Nad údolím řeky Moravice, v blízkosti stejnojmenné přehrady, leží obec Kružberk. Obcí prochází hranice Přírodního parku Moravice, významné velkoplošné přírodní rezervace v ČR. První zmínka o Kružberku se nachází v listině z roku 1377, kterou si synové Mikuláše II. rozdělili knížectví Opavské. Kružberk je v listině uváděn jako součást vsi Krahují, která však již počátkem 15. století zanikla. V listině uváděný název Creuczenburg byl později modifikován na Kreuzberg, tj. „křížová hora, hora, na které stál kříž“. Samostatnou obcí je od roku 7

1990. Jeho součástí jsou Staré Lublice, připomínané již v roce 1283 a mající podobné historické osudy jako Kružberk. Obec Kružberk a okolí je v současnosti cílem mnoha rekreantů, zejména v letních měsících. Nabízí se překrásná příroda, cyklistické trasy, sjíždění řeky, horolezectví, pěší turistika apod.

2.6 Melč Obec Melč leží v nadmořské výšce 407 m n. m. a 15 km jihozápadně od Opavy. Součástí Melče jsou osady Mokřinky a Nový Dvůr. Vesnicí protéká Melčský potok, který se vlévá do řeky Moravice. První zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy náležela k vikštejnskému panství. Od roku 1612 patřila Melč do správy panství Oderských z Lideřova a pánům z Hodic. Roku 1755 rozhodovala o jejím osudu Opavská jezuitská kolej. sbor. Osada Mokřinky, která je v současnosti využívána zejména jako rekreační oblast, je známa především pozůstatky po těžbě břidlice. Opuštěné štoly a šachty dnes poskytují útočiště chráněným živočichům. Například netopýři zde mají hnízdiště, které patří mezi největší na území našeho státu. Obec Melč disponuje standardní občanskou vybaveností. Je zde pošta, obřadní síň, kulturní dům, knihovna, zdravotnické středisko s ordinacemi obvodního praktického, dětského, ženského a zubního lékaře. V obci je několik obchodů s potravinami, obchod s textilem a obuví a pohostinství.

2.7 Mikolajice O Mikolajicích se nejdříve píše latinsky jako o „Niclouicz“ v lenní knize olomouckého biskupa. V roce 1389 je uváděn Ota Stoš z Bránice jako vlastník 2 částí Mikolajic, které tehdy byly lénem olomouckého biskupa v osoblažském obvodu.

2.8 Moravice Obec se rozkládá na náhorní plošině Vítkovské vrchoviny. Byla založena českými osadníky. Dominantou obce je barokní farní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1755, obnoven po požáru roku 1958. Méně obvyklou památkou na Opavsku je budova fojtství, lidová empírová stavba z 1. pol. 19 st. Nedaleko obce se nachází vrch Hůrka (567 m), který nabízí krásný kruhový výhled na Hrubý i Nízký Jeseník, do údolí Moravice i na Beskydy.

8

2.9 Nové Lublice Nové Lublice leží v západní části Opavska na rozhraní Hornobenešovské vrchoviny a Červenohorské plošiny v nadmořské výšce přibližně 518 m n. m. pod 569 m n. m. vysokým Dvorským vrchem. Obec se rozprostírá na celkové ploše o rozloze 685 ha a žije zde přes dvě stě obyvatel. Obcí Nové Lublice prochází západní a severní hranice Přírodního parku Moravice, který byl založen s ohledem na zájem o zachování krajinářských hodnot údolí řeky Moravice a jeho okolí. Území přírodního parku je zařazeno do oblasti cestovního ruchu a rekreace Jeseníky, do rekreačně krajinného celku Vítkovsko a do jádra oblasti cestovního ruchu a rekreace Oderské vrchy

2.10 Radkov Počátky obce Radkov jsou spojeny s královským rodem Přemysla Otakara II. V té době byl vystaven hrad Vikštejn. Vikštejn se stal největší pevností na Opavsku. Celková délka opevnění činila přes 260m a šířka 70m.V místní části Dubová, původně zvané Horní Vikštejn, stojí barokní zámek postavený stavitelem J.J.Froblem roku 1740. Od průčelí tohoto zámku se k Radkovu vine lipová alej stará více než 150 let.

2.11 Raduň První zmínka o obci se objevuje v roce 1320. Její pozice na "Jantarové stezce" přispěla k jejímu strategickému významu, který je dokladován postupným budování tvrze a zámku až do dnešní podoby. Obec Raduň se rozkládá v ústí raduňského údolí, jímž protéká potok Raduňka. Obec je dobře dosažitelná z Opavy a je výchozím bodem pro kratší či delší turistické výlety. Jižně od obce se údolí Raduňky nachází přírodně krajinářský park s množstvím důmyslně řešených procházkových i turistických tras, romantických zákoutí a komponovaných průhledů. Z vyvýšených míst v okolí parku a obce se nabízí krásné pohledy na krajinu Opavské pahorkatiny a při dobré viditelnosti i na Jeseníky a horu Praděd. Severně od obce se nachází soustava rybníků. Za nejnižším z rybníků se nachází zřejmě nejstarší strom na Opavsku, asi 500 let starý dub s obvodem kmene 6 m.

9

2.12 Skřipov Katastr Skřipova má rozlohu 1.910 ha a Hrabství 435 ha, což obec řadí na druhé místo co do velikosti rozlohy katastru mezi ostatními obcemi opavského okresu. Třeba však uvést, že z celkové plochy Skřipova vlastní město Opava více než 1.300 ha lesů. Skřipov leží v nadmořské výšce 486 m, Hrabství 445 m, přičemž na jih od Skřipova, v Leskoveckém lese, je několik míst s nadmořskou výškou přes 500 m. Katastr obou částí Skřipova je většinou lesnatý, nezalesněné je pouze okolí vesnic. Většina potoků, které pramení na zmíněném území, odtéká směrem k Odře na východ nebo jihovýchod. Jen Hradečná je přítokem Moravice. Jižní částí obce teče Skřipovský potok, severně od Hrabství protéká Setina, oba jsou přítokem Bílovky, která se vlévá do Odry.

2.13 Staré Těchanovice Malebná příroda vesnice, která je součástí přírodního parku Moravice Mikroregionu Moravice a jejího okolí, poskytuje řadu možností pro pěší turistiku. Přes obec vede cyklotrasa Moravice. Součástí Starých Těchanovic jsou Jánské Koupele. Zmínky o minerálních pramenech jsou doloženy už z roku 1640. Od roku 1993 jsou tyto lázně uzavřeny.

2.14 Svatoňovice Ves Svatoňovice je poprvé zmiňována v r. 1314. Jejich majitelé se rychle střídali a v 16. stol. byla ves připojena k vikštejnskému panství, později pak byla součástí panství Melč. Nejvýznamnější památkou je kostel Nejsvětější Trojice, který pochází z 2. pol. 17. stol. a později byl upravován. V parčíku u hřbitova jsou památníky obětem světových válek.

2.15 Větřkovice Původně ves Větřkovice patřily k probšství v Březové.Původní název obce je odvozen od jména olomouckého kanovníka Dětřicha z Fulštejna. Později v 2. pol. 16. stol. obec přešla pod panství Hradce nad Moravicí. Znak obce znázorňuje dvě zkřížené kosy – příznačné pro toto území, kde bylo vždy hlavní obživou zemědělství a chov dobytka. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19. stol. Na rozcestí v místní části Nové Vrbno stojí socha sv. Felixe z pol. 18. stol. U silnice směrem na Březovou leží obecní rybník umožňující rybolov.

10

2.16 Vítkov Město Vítkov leží v členitém terénu Vítkovské vrchoviny, která náleží celku Nízkého Jeseníku. Průměrná nadmořská výška je 480 metrů, nejvyšší kopec v okolí se nazývá Horka (603 m) a nachází se nad obcí Klokočov (asi 2 km od Vítkova). Zajímavá okolní krajina je výrazně rozčleněna údolími dvou významných řek, Moravice a Odry. Krajem prochází několik turistických cest. Nejzajímavější vede po obou stranách řeky Moravice

od Kružberské

přehrady

přes Jánské

Koupele

a Podhradí

až do Hradce

nad Moravicí. Celá oblast je z hlediska turistiky velice atraktivní, je předmětem čilého turistického ruchu a v závislosti na něm i zdokonalování služeb a ubytovacích kapacit. V době letních měsíců se počet obyvatel díky cestovnímu ruchu mnohonásobně zvyšuje.

11

3 Socioekonomická analýza 3.1 Základní charakteristika

Obr. 1 Mapa ORP Vítkov (Zdroj:ČSÚ)

V mapě mikroregionu Moravice jsou světle modrou barvou znázorněny obce, které přísluší SO ORP Vítkov. Zeleně pak obce, které spadají pod SO ORP Opava. Obec Branka u Opavy a Raduň nemají přirozené hranice s ostatními obcemi spadajícími pod SO ORP Vítkov. Na počátku roku 2013 bydlelo v mikroregionu Moravice 17 128 obyvatel a to na celkové rozloze 323 km2. Zemědělská půda tvoří více než 51 % z celkové rozlohy mikroregionu a necelých 36 % je zorněno. Tab. 1 Základní charakteristika mikroregionu Moravice v porovnání s okresem Opava k 1.1.2013

území

Mikroregion Moravice okres Opava Moravskoslezský kraj (Zdroj: ČSÚ)

počet obyvatel

hustota obyv. na 1 2 km

rozloha 2 v km

z toho zemědělská půda (v %)

ze zeměd. půdy orná půda (v %)

z toho nezemědělská půda (v %)

z nezemědělské půdy lesní pozemky (v %)

17 128

53

323

51,54

35,87

48,46

40,87

177 079

159

1 113

61,84

80,80

38,16

80,80

1 226 602

226

5 427

50,64

31,44

35,69

49,36

12

3.1.1 SÍDELNÍ STRUKTURA Mikroregion Moravice se rozkládá na území okresu Opava a tvoří jej 14 obcí a 2 města. Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Na počátku roku 2013 měl mikroregion Moravice 17 128 obyvatel, což znamenalo necelých 10 % populace opavského okresu. Rozloha sledovaného území (323 km2) tvoří necelých 30 % rozlohy celého okresu Opava. Hustota zalidnění je velmi nízká (53 obyvatel na km2) a dosahuje pouze 33 % okresní hodnoty. Ve srovnání s údajem Moravskoslezského kraje nedosahuje hustota zalidnění v mikroregionu Moravice ani 25 %. Zajímavá je velikostní analýza obcí mikroregionu Moravice. Z této analýzy jednoznačně vyplývá venkovský ráz mikroregionu Moravice, který je tvořen převážně malými obcemi do tisíce obyvatel, což dokazuje následující tabulka. Pro sídelní strukturu mikroregionu je charakteristická jednak přítomnost 2 měst (Vítkov a Budišov nad Budišovkou), větší obce (nad 1000 obyvatel) jsou zde 4 a 10 obcí je venkovských. Města Vítkov a Budišov nad Budišovkou patří s počtem obyvatel maximálně 6000 (v kontextu České republiky) k malým městům. Vítkov je pověřeným obecním úřadem pro 12 obcí, ostatní obce spadají pod bývalé okresní město Opava. Sedm obcí mikroregionu lze zařadit do velikostní kategorie obcí s počtem obyvatel do 400, dalších sedm s počtem obyvatel 400-1500 a zbývající dvě do kategorie 1500 a více obyvatel. Ve Vítkově a Budišově žije 8 956 obyvatel, což představuje 52 % všech obyvatel mikroregionu Moravice. Tab. 2 Základní údaje o mikroregionu Moravice k 1. 1. 2013

počet obyvatel území Branka u Opavy Březová Budišov nad Bud. Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice

celkem 1083 1384 3014 380 262 645 270 252 217 497 1000 1002 149

muži 529 699 1505 192 135 341 143 139 110 250 512 505 84

ženy 554 685 1509 188 127 304 127 113 107 247 488 497 65

13

katastrální výměra (ha) 692 3886 7650 1233 830 1403 740 1110 685 1537 802 2022 747

ORP Opava Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Opava Vítkov Vítkov Vítkov Opava Opava Vítkov

Svatoňovice Větřkovice Vítkov Moravice celkem

280 751 5942 17128

130 391 2904 8569

150 360 3038 8559

1645 1783 5503 32268

Vítkov Vítkov Vítkov

(Zdroj: ČSÚ)

3.1.2 Populační vývoj obyvatelstva Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu sledoval celorepublikové trendy populačního vývoje. Populační vývoj v celém mikroregionu zaznamenal od roku 1900 do roku 2012 sestupnou tendenci. V tomto období ztratilo území 7 906 obyvatel. Od roku 2001 můžeme sledovat trend stěhování obyvatelstva z velkých měst do obcí v jejich blízkosti (viz nárůst počtu obyvatel v obcích Březová, Branka u Opavy, Melč, Mikolajice, Raduň). Města Vítkov a Budišov nad Budišovkou zaznamenávají od roku 2001 pokles počtu obyvatel. Tab. 3 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Moravice v období 1900 – 2012.

území

1900

1930

1950

1970

1991

2001

2011

2012

Branka u Opavy Březová Budišov nad Bud. Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

464 1624 6882 578 686 997 403 650 495 1078 560 1197 461 592 827 7540

758 1616 6738 499 647 889 363 543 453 957 717 1176 382 553 839 6795

691 1067 3306 276 417 643 278 411 288 574 769 904 263 408 584 4575

641 1245 3430 318 311 762 236 303 284 739 938 1037 174 348 640 5664

796 1319 3340 281 277 645 234 296 225 506 971 1030 136 292 799 6376

1013 1294 3223 311 296 618 251 265 220 508 958 1009 138 308 780 6337

1077 1391 3036 363 266 638 264 251 209 508 985 1004 152 279 754 5981

1083 1384 3014 380 262 645 270 252 217 497 1000 1002 149 280 751 5942

Moravice celkem

25034

23925

15454

17070

17523

17529

17158

17128

(Zdroj: ČSÚ)

14

Vývoj počtu obyvatel 30000 25000 20000 15000

Počet obyvatel

10000 5000 0 1900 1930 1950 1970 1991 2001 2011 2012 Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Moravice (Zdroj: ČSÚ)

3.1.3 Bilance obyvatelstva Bilance obyvatelstva přirozenou obměnou a stěhováním umožňuje zjistit skutečné příčiny celkového přírůstku či úbytku obyvatel. Od roku 2008 zaznamenáváme v mikroregionu Moravice značný úbytek obyvatel. Je to dáno jednak vysokými hodnotami migračního salda, ale i vyššími hodnotami přirozeného úbytku. Nejvyšších hodnot dosahoval celkový úbytek v letech 2003, 2009 a 2011. Naopak roky 2005 – 2007 byly z hlediska celkového přírůstku optimistické. Tab. 4 Bilance obyvatelstva Mikroregionu Moravice 2003-2012.

Mikroregion Moravice rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

narození zemřelí 182 183 170 204 228 182 184 202 160 179

205 190 150 175 188 199 197 188 195 212

přirozený migrační celkový přístěhovalí vystěhovalí přírůstek saldo přírůstek -23 -7 20 29 40 -17 -13 14 -35 -33

297 336 368 390 333 357 259 329 366 417

325 333 340 416 354 344 324 374 403 414

-28 3 28 -26 -21 13 -65 -45 -37 3

-51 -4 48 3 21 -4 -78 -31 -72 -30

(Zdroj: ČSÚ)

Vývoj přirozeného přírůstku v mikroregionu hodnotíme negativně, jelikož křivka přirozeného přírůstku má klesající tendenci. Počet zemřelých převažuje skoro v celém sledovaném období

15

nad počtem narozených. Trend těchto křivek má oddalující se tendenci, což znamená zvyšování přirozeného úbytku, resp. snižování přirozeného a tím i celkového přírůstku. 60 40 20 0 přirozený přírůstek

-20

migrační saldo

-40

celkový přírůstek

-60 -80 -100

Graf 2 Vývoj přirozeného přírůstku, migrační saldo a celkový přírůstek v mikroregionu Moravice

Ukazatel migračního salda nám dává přehled o stěhování obyvatelstva v regionu. Kladná hodnota migračního salda znamená převahu přistěhovalých obyvatel do regionu nad vystěhovalými a naopak. Hodnoty migračního salda v mikroregionu Moravice mají kolísavou tendenci, v letech 2003-2005 rostou, od roku 2006 dochází k dočasnému snížení, které se ale v roce 2007 obrátí opět ve vzestupnou tendenci, mezi roky 2008-2009 zaznamenáváme prudký pokles a od roku 2009 pomalý vzestup až do roku 2012. V posledních třech letech lze stav obyvatelstva ve sledovaném území hodnotit jako záporný. Tab. 5 Náboženská struktura v obcích mikroregionu za rok 2011.

Březová

nezjištěno

náboženská společnost Svědkové Jehovovi

církev adventistů sedmého dne

174

slezská církev evangelická augsburského vyznání

26

husitská

274

pravoslavná církev v českých zemích

24,9

v%

českobratrská evangelická

267

církve

římskokatolická

Branka u Opavy

v%

věřící

absolutně

obec

absolutně

bez vyznání

4

0

2

0

0

0

531 546

190

14,3

597

45

489

0

0

0

1

0

0

1049

35,7

573

20

261

13

1

2

0

1

6 1316

Čermná ve Slezsku

88

24,5

69

19

28

0

0

0

0

0

0

202

Kružberk

66

24,8

55

21

25

0

0

0

0

0

0

145

122

18,8

152

23

98

3

0

1

0

0

0

374

38

14,8

113

44

75

0

0

0

0

0

0

106

Budišov nad Bud.

Melč Mikolajice

16

Moravice

47

19,6

84

35

38

1

2

0

0

0

0

109

Nové Lublice

38

18,5

71

35

38

1

0

1

0

0

0

96

Radkov

101

20,6

129

26

68

1

0

1

0

0

0

260

Raduň

250

26,5

248

26

154

0

0

0

0

0

0

444

Skřipov

147

15,1

412

42

285

2

0

0

0

0

0

417

Staré Těchanovice

51

32,9

32

21

15

1

0

0

0

0

0

72

Svatoňovice

63

22

55

19

26

0

0

0

0

0

0

168

Větřkovice

101

13,8

374

51

282

1

0

0

0

0

2

255

32,4 1200

21

535

52

5

8

1

1

13 2736

4501 359,2 4438 473 2591

79

8

15

2

2

21 7777

Vítkov

1883

CELKEM (Zdroj: ČSÚ)

Tab. 6 Národnostní struktura v obcích mikroregionu za rok 2011.

polská

romská

ruská

ukrajinská

vietnamská

neuvedeno

celkem

53 89 268

25 31 4

3 5 43

0 0 2

0 0 6

1 4 7

0 0 2

1 0 0

0 1 0

0 0 8

311 284 739

1035 1272 2843

221 139 378 170 166 142 296 662 669 109 169 473 3430

4 15 23 3 3 6 13 44 41 6 7 46 433

1 3 11 6 0 5 8 15 39 0 0 15 58

7 13 8 3 6 6 3 5 8 2 10 5 76

0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 3

0 3 4 0 1 2 0 0 0 0 1 0 20

0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 4

0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 20

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3

114 78 0 62 60 43 159 178 187 36 95 156 1555

347 253 214 246 238 204 479 904 947 153 282 695 5610

1054 221 203

7

37

20

24

2

10

11

4057

15722

10287

slovenská

641 858 1764

slezská

německá

CELKEM

maďarská

Branka u Opavy Březová Budišov nad Bud. Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

moravská

obec

česká

národnost

(Zdroj: ČSÚ)

Nejvíce převažuje národnost česká, která zaujímá 65,43 %. Dále se obyvatelé mikroregionu hlásí k moravské národnosti (6,7 %). Registrujeme také národnost slezskou a slovenskou, které zaujímají 1,4 % respektive 1,3%. Více než čtvrtina (25,8 %)obyvatel mikroregionu Moravice neuvedla svou národnost.

17

3.1.4 Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva v mikroregionu Moravice není příliš příznivá, neboť počet dětí do 14 let ve sledovaném období převyšuje jen mírně počet osob starších 65 let. Což nám názorně ukazuje trend stárnutí populace, který je celorepublikovým problémem. Tab. 7 Věková struktura obyvatel mikroregionu Moravice za rok 2011.

území

počet obyvatel

podíl obyvatel ve věku 0-14 let abs.

15-64 let v%

abs.

65 a více let v%

abs.

v%

index stáří

Branka u Opavy

1072

161

15,0

763

71,2

142

13,2

0,19

Březová

1333

232

17,4

932

69,9

166

12,5

0,18

Budišov nad Bud.

2938

437

14,9

2014

68,6

473

16,1

0,23

Čermná ve Slezsku

359

79

22,0

246

68,5

32

8,9

0,13

Kružberk

266

39

14,7

185

69,5

42

15,8

0,23

Melč

648

124

19,1

416

64,2

105

16,2

0,25

Mikolajice

257

39

15,2

186

72,4

31

12,1

0,17

Moravice

240

30

12,5

171

71,2

38

15,8

0,22

Nové Lublice

205

26

12,7

143

69,8

35

17,1

0,24

Radkov

490

106

21,6

315

64,3

66

13,5

0,21

Raduň

943

164

17,4

649

68,8

129

13,7

0,20

Skřipov

976

153

15,7

681

69,8

139

14,2

0,20

Staré Těchanovice

155

23

14,8

113

72,9

18

11,6

0,16

Svatoňovice

286

54

18,9

198

69,2

34

11,9

0,17

Větřkovice

730

108

14,8

498

68,2

122

16,7

0,24

5819

820

14,1

3977

68,3

1000

17,2

0,25

16717

2595

15,5

11487

68,7

2572

15,4

0,22

Vítkov CELKEM (Zdroj: ČSÚ)

18

3.1.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu patří i úroveň vzdělanosti obyvatelstva, neboť vzdělání obyvatel úzce souvisí se schopnostmi a dovednostmi uplatnit se na trhu práce. Vyšší vzdělanost přináší větší využití ekonomického potenciálu regionu, nižší naopak přináší riziko větší nezaměstnanosti.

z toho magisterské

nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání

z toho bakalářské

úplné střední (s maturitou)

911

5

168

338

242

17

7

100

19

78

Březová

1101

5

264

452

243

29

6

80

20

60

Budišov nad Budišovkou

2501

32

716

993

484

28

24

115

30

84

Čermná ve Slezsku

280

8

120

81

38

0

0

6

5

1

Kružberk

227

5

55

100

40

6

0

11

1

10

Melč

524

8

138

230

98

6

1

22

6

15

Mikolajice

218

2

40

106

40

5

0

12

2

10

Moravice

210

14

56

87

35

0

2

9

1

7

Nové Lublice

179

2

53

70

35

4

0

6

2

4

Radkov

384

4

119

161

59

5

1

21

4

17

Raduň

779

3

131

266

230

28

5

91

21

68

Skřipov

823

1

164

340

200

21

5

77

17

60

Staré Těchanovice

132

1

23

70

28

4

1

4

2

2

Svatoňovice

232

3

80

99

31

4

0

3

2

1

Větřkovice

622

0

128

249

151

17

3

58

16

42

4999

42

1192

1844

1096

158

32

397

81

310

14122

135

3447

5486

3050

332

87

1012

229

769

v%

100,00

0,96

24,41

38,85

21,60

2,35

0,62

7,17

1,62

5,45

ČR

8947632

42384

1571602

85,70

0,47

17,56

Vítkov CELKEM Mikroregion Moravice

v%

2952112 2425064 247937 32,99

27,10

2,77

vysokoškolské

střední včetně vyučení (bez maturity)

Branka u Opavy

bez vzdělání

území

počet obyvatel nad 15 let

základní včetně neukončeného

Tab. 8 Vzdělanostní struktura obyvatel mikroregionu Moravice k 1. 3. 2011.

117111 1114731 1,31

12,46

179355 881592 2,00

9,85

(Zdroj: ČSÚ)

Struktura obyvatelstva mikroregionu Moravice podle dosaženého stupně vzdělání není zvláště příznivá. Zastoupena je z největší části osobami vyučenými v oboru bez maturity, další poměrně velké zastoupení vykazují osoby se základním vzděláním včetně neukončeného. Úplné střední vzdělání s maturitou má necelých 25 % obyvatel nad 15 let věku. Ukončeného vysokoškolského vzdělání dosáhlo 7,17 % obyvatel, vyššího odborného a nástavbového dosáhlo jen 2,97 % obyvatel mikroregionu. Údaje o vzdělanostní struktuře mikroregionu Moravice byly získány ze Sčítání lidu, domů a bytů za rok 2011. Přesto, že není možné sledované území konfrontovat s těmi nejaktuálnějšími daty, základní tendence růstu 19

vzdělanosti v České republice platí i zde. Nejvýznamnější bude nárůst podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním a to řádově o několik procentních bodů. 3.1.6 Byty a bydlení Tab. 9 Počet domů a bytů v obcích mikroregionu Moravice. Počet obydlených domů Obec celkem Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

260 312 553 71 77 159 66 66 63 114 236 260 48 61 186 1 008

Počet obydlených bytů

z toho z toho rodinné bytové celkem rodinné bytové domy1 domy2 domy domy 252 5 365 337 25 285 21 460 361 92 462 80 1 094 525 559 63 6 99 70 27 71 5 106 82 23 146 9 231 170 58 66 90 90 61 3 82 66 14 60 2 79 70 8 106 6 161 134 26 231 4 328 311 16 256 2 348 336 10 47 50 49 53 8 99 56 43 176 8 275 240 33 841 141 2 247 986 1 227

(Zdroj: ČSÚ)

Rodinným domem se rozumí dům, který má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy s číslem popisným využívané k rekreaci. Rodinný dům může být samostatný, dvojdomek nebo řadový. Bytovým domem se rozumí byt, který má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu.

20

3.1.7 Trh práce Situace na trhu práce a míra nezaměstnanosti jsou jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Ve sledovaném území měla míra nezaměstnanosti od roku 2003 do roku 2008 klesající tendenci, ale od roku 2008 opět roste (na okresní, krajské a celorepublikové úrovni). Tab. 10 Míra nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice v letech 2003 až 2012. území

rok 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

8,70

7,20

6,40

6,40

7,20

5,80

4,90

8,70

9,90

6,40

Březová

10,00

10,60

9,30

9,50

7,40

5,00

7,60

9,90

12,10

8,90


19,60

20,80

21,20

18,90

17,00

14,40

13,80

19,50

21,50

19,30

Čermná ve Slezsku

21,30

23,40

18,80

22,10

21,40

20,80

24,70

39,60

35,70

40,90

Kružberk

24,70

22,20

25,90

25,30

21,00

14,80

14,20

25,30

22,80

21,60

Melč

19,20

15,10

11,60

15,40

11,60

8,40

11,90

12,50

10,30

8,70

Mikolajice

11,10

7,20

12,00

12,80

12,80

8,80

12,00

14,40

17,60

11,20

Moravice

34,60

27,80

33,90

23,50

20,90

12,20

12,20

20,00

19,10

22,60

Nové Lublice

23,50

25,20

24,20

22,20

14,10

11,10

15,20

13,10

18,20

12,10

Radkov

16,90

14,80

15,50

16,30

15,20

10,60

12,10

11,70

18,20

12,90

Raduň

10,20

10,10

11,60

9,10

8,50

6,20

4,50

8,70

8,20

10,30

Skřipov

8,10

8,90

8,40

6,70

6,10

7,60

7,60

11,40

12,20

9,30

Staré Těchanovice

21,60

28,80

27,10

27,10

20,30

5,10

20,30

25,40

20,30

37,30

Svatoňovice

22,20

23,60

26,10

21,10

19,30

14,90

11,20

26,70

23,00

29,20

Větřkovice

9,40

12,30

9,00

9,50

7,80

5,80

7,30

11,80

11,80

8,30

Vítkov

19,50

19,30

18,00

16,60

14,40

13,20

13,80

17,30

18,00

15,70

Mikroregion Moravice (průměr)

17,54

17,33

17,44

16,41

14,06

10,29

12,08

17,25

17,43

17,17

okres Opava

12,30

12,60

11,57

10,51

8,51

7,45

10,48

11,36

10,43

11,23

Moravskoslezský kraj

16,84

16,85

14,23

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

11,18

12,34

7,80

8,30

8,88

7,67

5,98

5,96

9,24

9,57

8,62

9,36

Branka u Opavy

Česká republika (Zdroj: ČSÚ)

21

20,00 18,00 16,00 Mikroregion Moravice (průměr)

14,00 12,00

okres Opava

10,00

8,00


6,00 4,00

Česká republika

2,00 0,00

Graf 3 nezaměstnanost – srovnání (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování) Tab. 11 Míra nezaměstnanosti (v počtu osob) v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice v letech 2003 až 2012. rok

území 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Branka u Opavy

45

37

33

33

37

30

25

45

51

33

Březová

66

73

64

65

51

34

52

68

83

61

311

336

342

306

275

233

223

315

348

312

Čermná ve Slezsku

33

36

29

34

33

32

38

61

55

63

Kružberk

36

36

42

41

34

24

23

41

37

35

Melč

55

47

36

48

36

26

37

39

32

27

Mikolajice

14

9

15

16

16

11

15

18

22

14

Moravice

37

32

39

27

24

14

14

23

22

26

Nové Lublice

24

25

24

22

14

11

15

13

18

12

Radkov

43

39

41

43

40

28

32

31

48

34

Raduň

50

49

56

44

41

30

22

42

40

50

Skřipov

41

47

44

35

32

40

40

60

64

49

Staré Těchanovice

11

17

16

16

12

3

12

15

12

22

Svatoňovice

35

38

42

34

31

24

18

43

37

47

Větřkovice

38

49

36

38

31

23

29

47

47

33

596

627

583

537

466

427

449

561

584

508

1435

1497

1442

1339

1173

990

1044

1422

1500

1326

11268

10939

10800

9916

7793

7032

10026

11067

9808

10261


106304 105486

96528

85422

65816

57455

80581

82776

75019

81099

Česká republika (Zdroj: ČSÚ)

542420 541675 510416

448545


Vítkov Mikroregion Moravice okres Opava

22

354878 352250

539136 561551

508451 545311

Míra nezaměstnanosti na území mikroregionu Moravice je v porovnání s mírou nezaměstnanosti v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji i v celé ČR znatelně vyšší, vykazuje však převážně stejný vývojový trend. Ten v roce 2008 zaznamenává oproti předešlému roku sestupnou tendenci a zároveň v tomto roce dosahuje nejpříznivější hodnoty (10,29 %). Mikroregionální rozdíly v okrese Opava v míře nezaměstnanosti jsou značné. Tento nepříznivý stav souvisí s vývojem zaměstnanosti jak velkých zaměstnavatelů, tak středně velkých podniků a především s rozmístěním jejich provozoven na území okresu, s jejich stabilitou v oblasti zaměstnanosti, resp. s vytvářením nových pracovních míst. Celková míra nezaměstnanosti v okrese Opava se pohybuje okolo 11 %, což znamená, že je asi o 2 % vyšší, než je republikový průměr. V celém Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti okolo 12 %. Značné rozdíly v míře nezaměstnanosti v porovnání jednotlivých obcí mikroregionu vykazují tradičně menší obce vzdálenější od větších sídel. Jedná se o obec Kružberk, Moravice a Svatoňovice (míra nezaměstnanosti v roce 2012 více než 20 %), obce Staré Těchanovice a Čermná ve Slezsku dosáhly dokonce míry nezaměstnanosti více než 30 %. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti (méně než 10 %) zaznamenaly v roce 2012 Branka u Opavy, Březová, Melč, Skřipov a Větřkovice.

23

3.2 Regionální vazby 3.2.1 Region Moravskoslezsko – NUTS II Mikroregion Moravice je v rámci okresu Opava součástí Moravskoslezského kraje a regionu NUTS II Moravskoslezsko, vymezeného jako administrativní a statistická jednotka pro potřeby vztahů k Evropské unii. Region Moravskoslezsko sdružuje České Slezsko, Severomoravský kraj a částí Moravy. Sousedí na jihu se Zlínským krajem a na západě s Olomouckým krajem. Na sever od českých hranic pak sousedí s polskými vojvodstvými Opolským a Slezským. Na východ od našich hranic s Žilinským krajem na Slovensku. Moravskoslezský kraj má rozlohu 5 427 km2, což ho pasuje na šestý, rozlohou největší kraj v ČR. Tab. 12 Nomenklatura územních statistických jednotek

NUTS I Česká republika

NUTS II

NUTS III

Region Moravskoslezský Moravskoslezsko kraj

NUTS IV

NUTS V

okres Opava

jednotlivé obce mikroregionu

(Zdroj: ČSÚ)

3.2.2 Moravskoslezský kraj – NUTS III Moravskoslezský kraj je vymezen okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Se 300 obcemi patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení kraje, kde žije 226 obyvatel na km2. Téměř 60 % obyvatel kraje žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Tato skutečnost je v rámci ČR zcela výjimečná. V krajském největším městě Ostravě žije téměř 300 tisíc obyvatel. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Havířov. Odvětvová struktura Moravskoslezského kraje s sebou přináší problémy spojené s vyšším podílem nezaměstnaných osob. V nejhorší situaci s nejvyšším počtem nezaměstnaných se nachází okresy Bruntál a Karviná, které se řadí i na poslední místa v celé ČR. Moravskoslezský kraj má správní centrum v Ostravě, která je třetím největším městem v České republice. Ostrava je největším administrativním a hospodářským centrem kraje. Nejvíce je zde zastoupen průmysl, komerční a veřejné služby.

24

3.2.3 Okres Opava – NUTS IV Tento okres vznikl v roce 1960 sloučením bývalého okresu Hlučín, větší části okresu Opava, severních okresů Bílovec a Vítkov a několika obcí okresu Bruntál a Ostrava-okolí. Okres Opava leží ve středu severní části Moravskoslezského kraje. Svou rozlohou 1113 km2 je třetím největším okresem Moravskoslezského kraje. Okres Opava patří převážně k zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. Celých 81,5 % připadá na ornou půdu. Tento region se řadí mezi slabé turistické regiony. V současné době jsou k cestovnímu ruchu nejvíce využívány oblasti v okolí Opavy, Hradce nad Moravicí a Vítkova. 3.2.4 Obce regionu – NUTS V Na území mikroregionu Moravice se nachází 16 obcí. Pověřeným městem s rozšířenou působností je Vítkov, pod který spadá 12 obcí. Zbylé 4 obce (Branka u Opavy, Mikolajice, Raduň, Skřipov) připadají k ORP Opava. Všechny tyto obce spojuje snaha o povzbuzení ekonomické aktivity, rozvoj turistického ruchu a snížení nezaměstnanosti v mikroregionu. K prosazování tohoto záměru má přispět zpracovávaná strategie rozvoje mikroregionu Moravice.

25

4 Regionální struktura území 4.1 Školství 4.1.1 Předškolní vzdělávání V mikroregionu Moravice se nachází celkově 12 mateřských škol. Mateřské školy nejsou zřízeny pouze v obcích: Kružberk, Mikolajice, Moravice a Staré Těchanovice. Děti z těchto obcí dojíždějí do sousedních obcí. Nejpočetnější zastoupení mateřských škol je ve Vítkově, kde působí MŠ Husova a MŠ Opavská. MŠ Opavská spadá pod MŠ Husovou, která má další tři odloučená pracoviště v Klokočově, Čermné ve Slezsku a Radkově. 4.1.2 Základní vzdělání ZŠ jsou lokalizovány v osmi obcích, tedy polovině z celkového počtu. V předešlém roce došlo k výraznému posunu ve školství ve Vítkově, kde došlo ke sloučení gymnázia a dvou základních škol pod jednu organizaci ZŠ a Gymnázium Komenského. Malotřídní školy jsou ve Větřkovicích (2 třídy) a v Brance u Opavy (3 třídy). Dostupnost základního vzdělání je dostačující. Studenti z obcí, kde není umístěna ZŠ, dojíždějí do nejbližších škol. V tabulce č. 13 jsou uvedeny informace o výskytu MŠ a ZŠ v obcích mikroregionu. Tab. 13 Mateřské a základní školy v mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014.

Obec Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

Mateřská škola/počet dětí Ano, 40 Ano, 72 Ano, 88 Ano, 18 Ne Ano, 45 Ne Ne Ano, 20 Ano, 28 Ano, 50 Ano, 43 Ne Ano, 19 Ano, 26 Ano, 170 (3 školky)

Základní škola/počet dětí Ano, 45 Ano, 167 Ano, 227 Ne Ne Ano, 198 Ne Ne Ne Ne Ano, 240 Ano, 143 Ne Ne Ano, 21 (2 třídy) Ano, 536

(Zdroj: vlastní šetření)

26

4.1.3 Středoškolské vzdělání V oblasti mikroregionu se nachází pouze dvě střední školy, a to ve městě Vítkov resp. VítkovPodhradí. Ve Vítkově se nachází Gymnázium, které v současné době spadá pod organizaci ZŠ a G Vítkov a nabízí 4 letý a 8-mi letý studijní program. Druhou střední školou je SŠ Vítkov – Podhradí, kde jsou nabízeny maturitní předměty i učňovské obory: kadeřník, kuchař - číšník, automechanik, karosář. Za jiným středním vzděláním musí studenti vyjíždět mimo mikroregion Moravice, nejčastěji do Opavy a Ostravy. 4.1.4 ZUŠ Síť školských zařízení doplňuje ZUŠ Vítkov, která má odloučené pracoviště v Budišově nad Budišovkou. Učitelé dojíždějí k výuce do škol v Březové, Melči a Větřkovicích. Tato ZUŠ nabízí hudební, taneční a výtvarné obory studia. 4.1.5 SVČ Doplněním vzdělání jsou i mimoškolní aktivity, které jsou studentům nabízeny v rámci ŠK a ŠD, ale i prostřednictvím středisek volného času. Na území mikroregionu se vyskytují dvě střediska volného času. Jedno se nachází ve Vítkově a druhé v Budišově nad Budišovkou. Vítkovské středisko navštěvuje 306 dětí, které mohou využívat ze široké nabídky 32 kroužků. V Budišově navštěvuje středisko volného času 185 dětí a mají na výběr z 19 zájmových kroužků.

27

4.2 Občanská vybavenost 4.2.1 Orgány státní správy Od 1. ledna 2001 vzniklo v ČR 14 nových krajů. Okres Opava je součástí Moravskoslezského kraje, část pravomoci okresních úřadů byla postupně přenesena ke krajským úřadům a z velké části k pověřeným obecním úřadům tzv. III. stupně. Okres Opava byl tak rozdělen do správních obvodů pověřených obcí III. stupně. 12 obcí z mikroregionu Moravice je zařazeno do SO ORP Vítkov, zbylé 4 obce (Branka u Opavy, Skřipov, Mikolajice, Raduň) jsou ve SO ORP Opava. Nyní vykonává každá ze samosprávných obcí mikroregionu na obecním úřadě přenesenou působnost státní správy. Městský úřad ve Vítkově je navíc pověřeným obecním úřadem pro výše zmíněných 12 obcí mikroregionu Moravice. V největším městě Vítkově sídlí tyto státní instituce: 

Úřad práce



Správa sociálního zabezpečení



Obvodní oddělení PČR



Profesionální záchranný hasičský sbor

Oddělení městské policie jsou zřízena pouze ve městech Vítkov a Budišov nad Budišovkou. Ostatní státní úřady a instituce jsou pro uvedené obce v bývalém okresním městě Opavě nebo krajském městě Ostravě. 4.2.2 Veřejné služby Oblast veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu do budoucna. Tyto služby jsou poskytovány občanům a prostřednictvím těchto služeb je rozvíjen lidský potenciál. Do této kategorie spadají veškeré zdravotní služby, které jsou poskytovány občanům na území mikroregionu Moravice. Zdravotní služby v regionu jsou tvořeny sítí praktických lékařů a zdravotních středisek. Zdravotní péče je zajišťována praktickými lékaři ve městech Vítkov, Budišov nad Budišovkou a v obcích Melč a Raduň. Občané menších obcí dojíždí za lékaři do větších měst. Specializovanou lékařskou péči zajišťují zdravotnická zařízení v Opavě, Novém Jičíně a Ostravě.

28

Tab. 14 Charakteristika zdravotnictví soukromého i veřejného charakteru.

Typ zařízení

Hodnota

Sdružená ambulantní zařízení

0

Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení

0

Ambulantní zařízení

0

Detašované pracoviště ambulantního zařízení

0

Komentář

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 5 praktického lékaře pro dospělé

Vítkov 3, Budišov n.B. 1, Melč 1, Raduň 1

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 4 praktického lékaře pro děti a dorost

Vítkov 2, Budišov n.B. 1, Melč 1

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 7 praktického lékaře - stomatologa


Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) 5 praktického lékaře - gynekologa


Zařízení lékárenské péče

3

Vítkov 2, Budišov n.b. 1

Nemocnice

0

Odborné léčebné ústavy

0

Léčebna pro dlouhodobě nemocné

2

LDN Klokočov je detašované pracoviště Fakultní nemocnice Ostrava, LDN Vítkov je detaš.pracoviště nemocnice Nový Jičín.

(Zdroj: vlastní šetření, www.risy.cz)

4.2.3 Oblast sociální péče Tato oblast je zajišťována na území mikroregionu Moravice pečovatelskou službou nebo v zařízeních sociální péče. Pečovatelská služba může být poskytována buď v místě s pečovatelskou službou – domy s pečovatelskou službou nebo přímo v domácnosti klienta. V mikroregionu se nachází dvě střediska Charity Odry, která poskytuje obyvatelům pečovatelskou službu. Podporované bydlení se nachází ve městě Vítkov. Domov pro seniory je také ve městě Vítkov - Domov Vítkov se skládá ze dvou částí, a to domova pro seniory a domova se zvláštním režimem. Druhý domov se zvláštním režimem se nachází v Budišově nad Budišovkou. Počet lůžek v domově Vítkov je 106 lůžek pobytové služby (z toho domov pro seniory 66 lůžek a domov se zvláštním režimem 40 lůžek). Domov Letokruhy má 45 lůžek 29

pobytové služby. Chráněné bydlení v Budišově nad Budišovkou má 19 lůžek pobytové služby a Chráněné bydlení v Moravici má 12 klientů pobytové služby. Chráněná bydlení jsou na území čtyři, a to Chráněné bydlení v Moravici, Chráněné bydlení v Budišově nad Budišovkou a dva byty (jeden ve Vítkově a druhý v Budišově nad Budišovkou). Nachází se zde i jedno zařízení sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče - Léčebna pro dlouhodobě nemocné Klokočov (místní část obce Vítkov). V roce 2012 zde vzniklo nízkoprahové zařízení pro děti a mládež TUNNEL, jehož zřizovatelem je obec Vítkov. Léčebna pro dlouhodobě nemocné Klokočov, je detašovaným pracovištěm Fakultní nemocnice Ostrava. Dále zde máme Podporované bydlení Vítkov, jehož zřizovatelem je kraj a sídlo má v Dolních Životicích, tedy ORP Opava. Totéž se týká Chráněného bydlení v Moravici a Chráněného bydlení v Budišově nad Budišovkou, jejich zřizovatelem je kraj, sídlo mají v Dolních Životicích. V roce 2013 pořídil Zámek Dolní Životice 2 byty (jeden ve Vítkově a jeden v Budišově nad Budišovkou), které chtějí zrekonstruovat a předat do užívání klientům k samostatnému bydlení. V roce 2014 byl zakoupen další byt ve Vítkově, který bude po rekonstrukci předán do užívání klientům k samostatnému bydlení. Zlepšení zajištění zdravotní péče a péče o seniory je základní podmínkou dalšího rozvoje kvality života občanů, z nichž zvláště počet seniorů bude v následujících letech narůstat. Rozvoj terénních zdravotních a sociálních služeb a výstavba sociálních bytů a bytů s pečovatelskou službou jsou především cestou k udržení i zvyšování populace obcí. 4.2.4 Komerční služby Z nevýrobních služeb je v mikroregionu nejvíce zastoupeno kadeřnictví a autodoprava. Výrobní a opravárenské služby jsou v obcích mikroregionu zastoupeny v největší míře dřevozpracujícími, kovozpracujícími a stavebními řemesly, dále opravnami motorových vozidel

a potravinářskými

výrobnami.

Široce

zastoupenými

jsou

také

prodejny

potravinářského zboží. Největšími nákupními supermarkety v mikroregionu je Lidl a Penny Market ve městě Vítkov. Finanční služby (banky, pojišťovny) jsou koncentrovány pouze ve Vítkově. Ve druhém největším městě není pobočka žádné banky či pojišťovny. Důležitou součástí vybavenosti obce, která je téměř nezbytná pro občany, je síť čerpacích stanic. Čerpací stanice se nachází ve městech Budišov nad Budišovkou, Vítkov (2) a v Březové. Dále je umístěna čerpací stanice v Hradci nad Moravicí, který legislativně nepatří k mikroregionu Moravice, avšak nachází se v těsné blízkosti.

30

4.2.5 Restaurační zařízení V následující tabulce jsou uvedena restaurační zařízení, ve kterých se vaří teplé pokrmy. Nejvíce restauračních zařízení je zastoupeno ve městě Vítkov. Těchto zařízení je v mikroregionu nedostatek. Stěžejním problémem je nízká návštěvnost, a od tohoto problému se odvíjí i omezení otevírací doby, a také omezení provozu některých zařízení pouze na letní sezónu. Tab. 15 Restaurační a stravovací zařízení na území Mikroregionu Moravice 1. 3. 2014.

Obec Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk

Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

Název

Doplnění

Hospoda U Mostu & Catering Restaurace u Albrechta Restaurace Myslivna Penzion Velké Sedlo Sklípek ve staré škole Restaurace Růžový dvůr

pouze polední menu

letní provoz

Bílá Holubice

Penzion a hostinec Raduňka Davidův Mlýn Hostinec Jídelna Humr Bufet Restaurace Saigon Kavárna na Staré lékárně Restaurace Růže Restaurace Odborák Na Půlce


31

pouze polední menu pouze polední menu Asijská restaurace Rozvoz pizzy, salátů Rozvoz pizzy rozvoz pizzy, rychlé občerstvení pouze polední menu

4.2.6 Ubytovací zařízení Tab. 16 Přehled nejvýznamnějších ubytovacích zařízení k 1. 3. 2014.

Obec

Název

Kategorie

Autokemp Budišov

autokemp

letní

penzion ubytovna

celoroční celoroční celoroční

soukromí

celoroční

chata penzion penzion penzion ubytovna kemp chatová osada kemp

letní celoroční celoroční celoroční celoroční letní celoroční letní

Balaton

kemp

letní

Františkův dvůr - Klokočov Střední škola Podhradí Penzion Hadinka Rekreační a školící zařízení Podhradí Ranč u Kulhavé sovy - Klokočov Rekreační středisko U brodu Mokřinky Turistická základna v Klokočově - SVČ Vítkov Penzion Raduňka Turistická ubytovna

ranch ubytovna penzion

celoroční celoroční letní

ubytovna

celoroční

ranch

letní

Ubytovna domu dětí a mládeže Budišov nad Ranch Modrá Laguna Budišovkou Rekreační středisko - Zálesí Ubytování v soukromí manželů Huťových Rybářská chata Kružberk Penzion Velké Sedlo Staré Těchanovice Davidův Mlýn Moravice Bílá Holubice Ústřední hasičská škola Agility Kemp Větřkovice Vítkov Rekreační středisko Hadinka Autokemp Podhradí

Raduň Mikolajice

Provoz

Kapacita 130 lůžek + stany a karavany 37 lůžek až 350 lůžek 87 6 lůžek + stany a přívěsy 24 lůžek 46 lůžek 70 lůžek 68 lůžek 77 + 78 lůžek 100 lůžek 56 lůžek 12 lůžek + stany a karavany 28 lůžek 10 pokojů 20 osob

16 lůžek

chatová osada celoroční

35 lůžek

ubytovna

celoroční

45 lůžek

penzion ubytovna

celoroční celoroční

10 lůžek


Na celkové ubytovací kapacitě mikroregionu se jednoznačně nejvíce podílí města Vítkov a Budišov nad Budišovkou a obec Kružberk. Lákavými turistickými letovisky jsou rekreační zařízení poblíž vodních nádrží či řek zejména v letních sezónách. Na území mikroregionu se nachází 3 autokempy: v Budišově nad Budišovkou na potoku Budišovce, ve Vítkově - Podhradí na řece Moravici a ve Vítkově – vodní nádrž Balaton.

32

4.2.7 Kulturní a sportovní zařízení v obcích mikroregionu Moravice Charakter kulturního prostředí v mikroregionu Moravice je dán umístěním a velikostí sídel, což je příčinou spádování místních obyvatel do měst nejen za prací, ale také za lepší vybaveností, kulturním vyžitím a sportovními aktivitami. Středisky kulturního vyžití v mikroregionu Moravice jsou především města Vítkov a Budišov nad Budišovkou. Kulturní zařízení v obcích jsou zastoupena nejvíce knihovnami a kulturními domy, jejichž počet je pro území dostačující, ne však jejich stav. Většina by potřebovala menší či větší stavební úpravy a nové vybavení. Sportovní zařízení jsou v mikroregionu Moravice zastoupena především hřišti různé úrovně a rozměrů. Ne všechna jsou však v provozuschopném stavu. Téměř ve všech obcích se nachází hřiště, zde je však nutno rozlišit o jaké hřiště se jedná (fotbalové, volejbalové, tenisové, multifunkční apod.), dále pak jeho kvalitu, rozměry a využitelnost. Polovina obcí má svou vlastní tělocvičnu. Ve všech případech se jedná o tělocvičny menších rozměrů, které nemohou být využity k vícestrannému provozu či k pořádání dostatečného počtu soutěžních sportovních aktivit. Tab. 17 Kulturní a sportovní zařízení v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014.

Dostupnost služby či zařízení v obci Obec Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

kulturní dům/sál

knihovna s internetem

sport. areál (hřiště)

tělocvična

ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ne ano ne ne ano ano

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ne ano ano ne ne ne ne ano ano ne ne ne ano

(Zdroj: vlastní šetření, risy.cz)

33

4.3 Dopravní struktura Dopravní polohu mikroregionu Moravice lze charakterizovat jako standardní, avšak nepříliš příznivou. Jedinou významnější silniční tepnou, která prochází územím mikroregionu je komunikace I/57 Opava - Fulnek (napojení na dálnici). Tato komunikace prochází obcemi Branka u Opavy a Březová. Tato silnice je jedinou silnicí I. třídy, která prochází územím. Z hlediska dostupnosti okresního města Opavy má pro Vítkov hlavní význam jeho kvalitní napojení na tuto silnici. Ostatní obce jsou spojeny komunikacemi II. a III. třídy.

Obr. 2Silniční síť (Zdroj: www.mapy.cz)

Územím SO Vítkov prochází dvě železniční tratě. Jedna na trase: Budišov - Vítkov - Odry Suchdol nad Odrou (zastávky jsou ještě ve Svatoňovicích a Čermné ve Slezsku). Tato regionální trať č. 276 Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou má pro Vítkovsko zásadní význam vzhledem k jejímu napojení na celostátní trať č. 270 Bohumín - Suchdol nad Odrou Praha. Druhá trať s číslem 315 je na trase: Hradec nad Moravicí - Branka u Opavy - Opava. Tato trasa měří 8 km.

34

Obr. 3 Železniční trať v Mikroregionu Moravice (Zdroj: www.cd.cz)

Tab. 18 Stanice a zastávky na železniční trať č. 276.

Obec

stanice/zastávka

Budišov nad Budišovkou Svatoňovice Čermná ve Slezsku Vítkov Klokočov Heřmánky Jakubčovice Odry - Loučky Odry Mankovice Suchdol nad Odrou

zastávka zastávka zastávka stanice zastávka zastávka zastávka zastávka stanice zastávka stanice

km 0 5 9 12 18 21 24 26 29 34 39

(Zdroj: www.cd.cz)

Celkový počet spojů Budišov nad Budišovkou – Suchdol nad Odrou je 10 spojů za den. Dopravní obslužnost v území SO Vítkov je zajišťovaná autobusovými linkami a linkami ČD na uvedené železniční trati.

35

4.3.1 Vyjížďka za prací Vyjížďkou za prací se rozumí pohyb ekonomicky aktivních obyvatel do místa jejich pracoviště, které je lokalizováno mimo obec trvalého bydliště. Totéž se týká studentů a jejich dojíždění do škol. Pro venkovské oblasti je typické, že pro nedostatek pracovních příležitostí obyvatelé dojíždějí za prací do měst, kde je širší nabídka zaměstnání. Tab. 19 Přehled počtu vyjíždějících do zaměstnání v roce 2012 Vyjíždějící do zaměstnání Název obce

Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce

Branka u Opavy

v rámci okresu

v rámci kraje

Vyjíždějící do škol Vyjíždějící do škol

do jiného kraje

do zahraničí

v rámci obce

mimo obec

219

13

182

18

5

1

105

14

91

92

12

73

1

5

1

39

0

39

371

175

94

29

68

5

189

51

138

Čermná ve Slezsku

33

3

23

6

1

0

22

0

22

Kružberk

15

0

13

1

1

0

17

0

17

Melč

83

7

64

6

6

0

27

8

19

Mikolajice

58

2

50

5

1

0

17

0

17

Moravice

31

5

24

0

2

0

7

0

7

Nové Lublice

25

1

20

3

1

0

12

0

12

Radkov

42

0

30

1

11

0

23

0

23

Raduň

187

14

138

21

12

2

87

26

61

Skřipov

185

23

102

51

6

3

51

16

35

Staré Těchanovice

24

2

16

0

6

0

17

0

17

Svatoňovice

37

1

26

6

4

0

14

0

14

Větřkovice

155

30

89

28

6

2

64

8

56

Vítkov

879

499

166

132

65

17

371

174

197

Březová Budišov nad Budišovkou

(Zdroj: ĆSÚ)

Nejvíce vyjíždějících do zaměstnání, a to 879 obyvatel je z Vítkova, kdy počet vyjíždějících od zaměstnání představuje 14,79 %. V procentuálním vyjádření nejvíce obyvatel vyjíždí do zaměstnání v obci Mikolajice, kde tento podíl vyjíždějících na celkovém počtu obyvatel obce představuje 21,48 %. Naopak nejméně vyjíždějících registruje obec Kružberk, která registruje pouze 5,73 % vyjíždějících. Průměrně v mikroregionu Moravice vyjíždí do zaměstnání 14,22 % obyvatelstva. V absolutním vyjádření 2436 obyvatel.

36

4.4 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území. Určuje kvalitu bydlení obyvatel, ale také dává potenciálním investorům informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné vody a kanalizaci. Technická infrastruktura představuje napojení obce na rozvod el. proudu, úroveň kanalizace, vodovodu, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost moderních technologií. Pro analýzu stavu technické infrastruktury bylo využito ucelené koncepce – Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vítkov 2012 a doplněno vlastním šetřením ve zbylých obcích, které do ORP Vítkov nepatří. Vodovod je zaveden ve všech obcích mikroregionu Moravice. Kanalizace je pouze v šesti obcích, a to v Brance u Opavy, Březové, Budišově, Melči, Raduňi a ve Vítkově. Ve zbylých obcích kanalizace chybí. Čistírna odpadních vod je zřízena ve stejných obcích jako kanalizace. Zásobování plynem na území mikroregionu je zajištěno VTL plynovodem, který prochází přes obce Březová, Větřkovice, Vítkov, Čermná ve Slezsku, Svatoňovice a Budišov nad Budišovkou. Plynovod VTL prochází také Raduní a Brankou u Opavy. Ve zbylých obcích plyn není zaveden. Celkově je zaveden plyn do 10 obcí, což představuje 62,5 %. Oblast elektrické energie je na území mikroregionu Moravice dobře zabezpečena. Územní plán mají zpracovaný všechny obce v mikroregionu.

Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

A A A A A A A A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A

(Zdroj: RURÚ Vítkov)

37

A A A A A A

ČOV

Obec

kanalizace

vodovod

plynofikace

Tab. 20 Stav technické infrastruktury v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014

A A A A A A

Pokrytí mikroregionu pevnými telefonními linkami je díky rozsáhlé telefonní síti na velice dobré úrovni. Sdílení informací prostřednictvím internetu je na území také dobře zajištěno a to mnoha komerčními operátory: O2, T-Mobile, Vodafone, UPC, Sitepark, Wifivit, M.NET, CzHrNet.

5 Ekonomické údaje 5.1 Příjmy a výdaje obcí mikroregionu Moravice 5.1.1 Příjmy obcí mikroregionu Moravice 

Daňové příjmy - obcí mají formu sdílených, svěřených daní a místních poplatků. Svěřené daně jsou daně, jejichž celý výnos je svěřen obcím, to platí pro daň z nemovitosti a daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi.



Nedaňové příjmy – do nedaňových příjmů řadíme příjmy z vlastní činnosti, sankční pokuty, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijaté splátky půjčených prostředků. Na rozdíl od ostatních příjmů, může obec u těchto příjmů sama výrazně ovlivnit, jak výši, tak jejich strukturu. Mezi nejvýznamnější nedaňové příjmy patří příjmy ze zisku municipálních podniků, z podílu na zisku podniků s majetkovým vkladem obce, příjmy z pronájmu a prodeje zboží.



Kapitálové příjmy – jedná se o příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, včetně přijatých darů a příspěvků na pořízení dlouhodobého majetku. Jsou to příjmy jednorázové a nepravidelné.



Dotace (transfery) – závisí na přerozdělovacích procesech uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. Nejčastěji jsou poskytovány vertikálním způsobem. Dotace se dělí na účelové a neúčelové. Přičemž u účelových dotací jsou peněžní prostředky poskytovány na předem stanovený účel, kdy je obec zodpovědná za využití dotace na odpovídající a předem stanovený účel. Neúčelové dotace může obec použít dle svého uvážení.

38

Tab. 21 Příjmy obcí v roce 2010

Území Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

rok 2010 daňové

v%

9597 77,24

nedaňové 860

v%

kapitálové

v%

dotace

v%

CELKEM

6,92

1468 11,82

499

4,02

12424

11232 39,05

5080 17,66

10524 36,59

1928

6,70

28764

26835 53,28

9229 18,32

4273 8,48

10033 19,92

50370

3147 64,29

1374 28,07

39 0,79

2419 32,19

2097 27,90

6446 48,49

3474 26,14

336

6,86

4896

181 2,41

2818 37,50

7516

934 7,03

2439 18,35

13293

1949 70,94

48

1,74

0,00

751 27,32

2748

2446 78,35

141

4,52

29 0,91

506 16,21

3121

1660 57,79

260

9,05

8 0,29

944 32,87

2872

4814 39,84

1470 12,16

693 5,74

5106 42,25

12083

7111 15,89

1421

3,18

20918 46,75

15290 34,17

44740

8031 80,08

1098 10,95

198 1,97

1609 21,09

978 12,82

308 4,04

3135 51,22

2429 39,68

11 0,18

8,91

6121

6648 48,14

2967 21,49

0,00

4195 30,37

13810

9,25

13053 5,54

143950 61,11

235562

54705 12,00

52637 11,54

194777 42,72

455979

56779 24,10

CELKEM Mikroregion Moravice

153860 33,74 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz)

21780

702

7,00

10030

4734 62,05

7630

546

Tab. 22 Příjmy obcí 2011

Území

rok 2011 daňové

v%

nedaňové

v%

kapitálové

v%

dotace

v%

CELKEM

Branka u Opavy Březová

8365 83,50

927 9,26

40 0,40

685 6,84

10017

11690 60,67

4027 20,90

32 0,16

3519 18,26

19269


27870 58,97

9176 19,41

2588 5,48

7629 16,14

47263

3142 67,50

344 7,39

0,00

1169 25,11

4654

2468 52,74

459 9,80

10 0,22

1743 37,24

4680

6128 46,00

3863 29,00

353 2,65

2976 22,34

13321

2231 73,99

64 2,13

0,00

720 23,88

3015

2475 78,01

103 3,25

0,00

595 18,74

3173

1624 32,98

306 6,22

0,00

2993 60,80

4923

4448 68,94

539 8,36

0,00

1465 22,70

6452

10875 35,01

1262 4,06

12233 39,39

6689 21,54

31059

8174 69,90

1112 9,51

23 0,19

2385 20,40

11693

Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov

39

Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

1564 62,98

192 7,71

75 3,01

653 26,29

2483

3341 49,38

2825 41,76

84 1,24

515 7,62

6766

6571 53,18

1999 16,18

0,00

3785 30,64

12356

57054 30,25

23135 12,27

3420 1,81

104983 55,67

188592


50334 13,61

5,10

142504 38,54

369715

v%

dotace


18858

Tab. 23 Příjmy obcí 2012

Území

rok 2012 daňové

v%

nedaňové

v%

Branka u Opavy Březová

8309 75,18

1216 11,01

11430 68,22

3198 19,08


28301 54,75

11491 22,23

Čermná ve Slezsku Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov

kapitálové 86

1441 13,04

11052

0,00

2128 12,70

16755

1639

3,17

10260 19,85

51691

3257 73,22

363

8,15

25

0,57

803 18,06

4448

2412 71,89

453 13,52

10

0,31

479 14,28

3355

6011 32,65

4746 25,78

570

3,09

7085 38,48

18412

0,00

243 10,01

2429

1,95

438 14,18

3089

0,00

301 12,47

2410

5,43

737 12,52

5892

2315 14,94

2822 18,22

15489

0,16

1222 11,51

10612

490 15,21

597 18,53

3220

97

4,00

2483 80,40

107

3,47

1733 71,91

376 15,62

4385 74,44

449

7,62

9122 58,89

1230

7,94

8215 77,41

1159 10,92

1634 50,75

500 15,51

3126 48,77

2793 43,58

6400 56,03

1701 14,89

57723 53,06

24975 22,96

2453


54855 19,91

8016


CELKEM

0,78

2089 85,98

Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov

v%

40

60 320 17

24

0,38

7,27

6410

3314 29,01

11423

2,25

23631 21,72

108782

2,91

55966 20,32

275467

8 0,07

466

5.1.2 Výdaje obcí mikroregionu Moravice 

Běžné výdaje – zaujímají největší část výdajů rozpočtu obce. Jsou jimi financovány běžné, opakující se potřeby. Například platy zaměstnanců.



Kapitálové výdaje – slouží k financování investičních potřeb, které jsou svou časovou povahou delší než rozpočtové období. Tyto výdaje by měly vycházet z dlouhodobých plánů rozvoje obce a mělo by se počítat také nejen s pořízením nového majetku, ale také jeho údržbou a investicemi na obnovu.

41

Branka u Opavy

saldo příjmů a výdajů

CELKEM

ostatní

veřejná správa

bezpečnost

sociální služby

ochrana ŽP

zdravotnictví

kultura, církve a sdělovací prostředky tělovýchovná a zájmová činnost bydlení, komunální služby a územní rozvoj

5817 2471

998

123

296

777

88

4023

2011

15823 1545

565

140

982

714

45

4125

2010

1354 1038

714

154

241

738

69

2809

7117

5307

435 1007 1952

166

269

727

101

2723

7379

1930

286

132

190

647

72

2222

7942

1797 -899

2008


vzdělávání

2012

2009

Březová

průmysl

zemědělství a lesy

rok

Území

Tab. 24 Výdaje obcí v roce (tis Kč)

3529

863

14593 -3541 23938 15377

2012

1

3137 2810 1074

632

1936 206

755

612

5093

17655

2011

3

3428 4349

922

2410 123

758

724

4917

20898 -1629

2010

2

3703 2005 2536 3396

5563 108

673

375

4659

24574

2009

3

3690 2275 2382

189

4736 122

776

360

5649

23260 -4890

2008

3

3098 1888

141

6482 106

696

426

4760

20718

656

249

29

4189

4726

2012

4873 15456 6827 1037

6582

4153 402 2510 12824

54664 -2973

2011

1160

9506 5093 3362

7555

4873 403 3048 11259

46260

2010

1368 15255 4035 3322

13545

4644 365 2689 10904

56127 -5757

1003

2009

924

6430 3970 4071

5988

4975 387 2659 11672

41076

827

2008

731

3854 4731 4229

12549

4581 385 3395 10467

44922

1375

2012

321

616

5207

-759

2011

231

417

2010

220

589 1003

2009

300

371

2008

319

2012

570

2011

76

1320

764

82

1924

142 1140

211

935

64

1997

5138

-483

118

148

382

27

2412

4900

-4

161

48

49

3355

42

2405

6731

2186

219

111

49

138

1070

21

1912

3840

-50

91

190

53

15

51

550

3

24

1539

3086

269

679

95

174

58

20

86

1904

4

18

1679

4716

-36

2010

693

887

197

581

15

799

1535

8

30

1353

6099

1417

2009

528

221

167

92

20

169

974

7

32

2774

4983 -1726

2008

574

112

225

81

18

103

824

22

1269

3228

32

2012

55

1441 3562 2991

96

827 514

551 819 1219

5644

17718

694

2011

23

780 3411 2753

11

930 322

579 571

378

6811

16570 -3249

2010

39

608 2624

135

7

1252 265

623 589

594

4613

11348

1945

2009

246

2891 5063

245

3

2242 248

522 840

811

4408

17518

102

2008 207 4971 2500 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz)

115

5

699 252

499 612

387

3320

13567

1209

Čermná ve Slezsku

Kružberk

Melč

89

42

16

Moravice

Nové Lublice

Radkov

Raduň

Skřipov

3488

-473

106

279

23 1809

2472

277

39

180

183

12 1971

2618

27

46

194

119

13 2260

2908

407

196

65 1163

3164

-75

54

38

128

2011

34

108

69

39

113

2010

63

109

50

32

2009

36

113

82

2008

30

141

103

ostatní

32 2905

132

veřejná správa

188

27

bezpečnost

-460

2012

sociální služby

2889

ochrana ŽP

6 2503

zdravotnictví


bydlení, komunální služby a územní rozvoj

kultura, církve a sdělovací prostředky tělovýchovná a zájmová činnost

vzdělávání

průmysl


CELKEM

Mikolajice

rok

Území

Tab. 25 Výdaje obcí (tis Kč.)

2012

7

29

96

221

389

995

2011

53

221

105

13

923

137

215

29 1148

2845

328

2010

223

20

109

17

16

427

418

72 1296

2598

524

2009

76

154

130

29

10

197

148

213 1945

2905

227

2008

70

135

148

-262

49

471

136

98 1876

2722

-48

2012

586

190

33

134

157

8 1017

2125

285

2011

877

141

29

96

179

5 1498

2826

2097

2010

2995

171

35

108

766

22 1456

5553 -2681

2009

325

150

93

85

124

23 1191

1990

98

2008

382

162

35

69

65

9 1236

1957

47

3

2012

334

71

695 1228

34

327

629

26 1788

5131

760

2011

810

277

400 1564

53

286

645

61 2022

6119

333

2010

406

363

393 1590

4

314

1469

51 1814

6404

5679

2009

977 5217

410 3393

6

314

1697

6 1801

2008

306 2743

409

221

11

1733

500

2012

1328

3802

252

305

1884

2011

817

4465

217

313 32979

8

13822 -3648

19 1538

7488

-582

499

113 5358

13541

497

98 7604

1948 46990 15931

26 2938

38559

6182

2010

6441 23042

203 1459

3948

503

2009

1121

3808

380

182

1008

503

259

235 3270

10766

238

2008

854

5526

241

313

2301

482

163

60 2853

12793

1626

2012

1987

2108

376

42

632

804

279 3324

9553

1059

2011

1254

2302

317

1

918

1056

857 4384

11090

603

2010

798

2847

588

3

808

808

216 4450

10533

-503

2009

1322

1553

822

574

810

208 3911

9202

991

1489 1397

1036

713

160 3748

9237

1418

2008 695 (Zdroj: www.rozpocetobce.cz)

43

Svatoňovice

Větřkovice

Vítkov


kultura, církve a sdělovací prostředky tělovýchovná a zájmová činnost bydlení, komunální služby a územní rozvoj

33

1440

2642

579

2011

143

4

239

22

81

847

27

982

2346

137

2010

97

858

211

30

20

247

1057

8

1014

3542

4088

2009

146

4

274

14

7

5111

814

16

872

7258

-4395

2008

139

4

280

8

62

115

807

765

2180

182

2012

943

352

1908

14

55

227

346

18

1940

5804

606

2011

955

276

1881

16

2244

145

382

18

1873

7792

-1026

2010

1288

529

1641

13

1091

187

392

18

2024

7184

-1063

2009

2263

292

1690

20

83

205

349

18

2068

6989

723

2008

1484

686

1618

22

210

379

36

2206

6641

1083

2012

810

493

1200

253

3111

3189

524

25

2004

11609

-186

2011

947

491

1981 1243

319

922

550

19

2113

8586

3770

2010

1335

2339

5861

228

119

1584

476

56 14688

14688

-878

2009

1535

2223

2770

333

184

1166

492

80

2395

11179

1565

2008

2100

763

985

459

73

3528

466

51

2282

10706

1011

2012

695

4292 12761 6595

3442 27411

6408

667 9584 40314

112170

-3388

2011

730

4718 20692 4313

8986 22953

10597 66556 3706 41891

185142

3450

2010

843

3913 25743 6687 23764 19666

5 24565 69611 3933 42327

2009

689 13863 12330 6658

9140 25926

2008

502 12224 12611 5563

2524 30389

průmysl

(Zdroj: www.rozpocetobce.cz)

44

30

CELKEM

572

ostatní

343

veřejná správa

27

bezpečnost

99

sociální služby

4

ochrana ŽP

123

zdravotnictví

2012

vzdělávání


Staré Těchanovice

rok

Území

Tab. 26 Výdaje obcí (tis Kč)

5998 67583 4048 43215

221058 14503 189479 17299

5364 63985 4727 43225

181114

3533

5.2 Podnikatelské subjekty Nejvýznamnějším druhem podnikatelské aktivity je zemědělství, lesnictví a rybářství, kde registrujeme výskyt 257 podnikatelských subjektů. Nejvíce z těchto subjektů je zastoupeno v Budišově nad Budišovkou (69), Vítkově (51) a Březové (33). Druhé nejpočetnější zastoupení podnikatelských subjektů přísluší složce Ostatní. V této složce jsou započítány podnikatelské subjekty působící v administrativní činnosti, oblasti nemovitostí, peněžnictví a bankovnictví a v informačních a komunikačních činnostech. Nejvíce subjektů je zastoupeno ve městě Vítkově (95) a Budišově (42). Tento fakt je dán zejména velikostí těchto dvou měst, a také značnou nabídkou těchto služeb. Široce zastoupen je také průmysl, který se vyskytuje ve všech členských obcích mikroregionu. Nejkoncentrovanější je průmysl ve Vítkově (68), Budišově (26), Raduni (25) a Větřkovicích (23). Nejmenší zastoupení podnikatelských subjektů je v oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti (31). V této oblasti není registrován žádný podnikatelský subjekt v 6 obcích z celkového počtu 16 obcí mikroregionu Moravice. Dále pak ve zdravotnictví a sociální péči (35). Zdravotní a sociální péče není registrována v devíti obcích.

Kružberk Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Raduň Skřipov

Veřejná správa a vzdělávání

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

Zdravotní a sociální péče

Profesní, vědecké a technické činnosti

Ubytování, stravování a pohostinství

Doprava a skladování

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

Stavebnictví

Celkem

Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku

Ostatní*

Branka u Opavy

6 33

19 20

27 19

22 17

5 5

2 3

18 9

0 1

2 1

5 6

22 13

128 127

69

26

26

27

10

22

18

6

4

4

42

254

10 4 5 9 1 3 9 5 25

2 4 6 6 2 3 10 25 18

1 3 9 5 3 3 3 18 13

2 2 8 2 1 3 6 22 8

1 1 0 1 1 1 4 2 3

4 4 5 0 1 1 3 5 2

0 1 2 4 0 0 1 13 7

0 0 4 0 0 0 1 4 1

0 0 1 0 1 0 1 4 3

1 3 4 1 3 2 1 6 4

0 1 8 7 7 4 5 17 18

21 23 52 35 20 20 44 121 102

Průmysl

Název obce

Zemědělství, lesnictví, rybářství

Tab. 27 Podnikatelské subjekty v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice rok 2013

45

Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov Celkem Mikroregion

8 5 14 51

1 4 23 68

2 2 8 59

3 3 11 81

2 0 2 32

4 3 3 31

1 0 7 41

0 0 0 18

0 0 2 12

1 1 6 12

3 3 8 95

25 21 84 500

257

237

201

218

70

93

122

35

31

60 253 1577

*kategorie ostatní zahrnuje kategorie: ostatní, administrativní a podpůrné činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí, peněžnictví a bankovnictví, informační a komunikační činnosti.

(Zdroj: ĆSÚ)

Největšími zaměstnavateli v mikroregionu Moravice jsou Linaset a. s. působící v Budišově nad Budišovkou, Melecky a. s. sídlící ve Vítkově, MěÚ Vítkov a Dubina Větřkovice. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Simply You, Conrop, Česká pošta a inSPORTline ve Vítkově. Všechny tyto subjekty mají sídlo společnosti mimo území mikroregionu. Na území mikroregionu mají zastoupeny své pobočky, které výrazně přispívají k zaměstnanosti. Tab. 28 Nejvýznamnější podnikatelské subjekty na území Mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014

Obec Branka u Opavy Branka u Opavy Březová Březová Březová Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku Kružberk Kružberk Melč Melč Melč Mikolajice Moravice Nové Lublice Radkov Radkov Radkov Raduň

Název

Odvětví

JUGLANS Albreko s. r. o. B AGRO Březová s.r.o. Tesko Kolovrat s. r. o. Březovská zemědělská a.s. MŠ Budišov ZŠ Budišov Linaset a. s. Černín s. r. o Domov letokruhy MěÚ Budišov ALU COLOR s. r. o. Cernin s. r. o. AG Družstvo Kružberk MK Klemens ZŠ a MŠ Melč Schrom farms - drůbežárna Výtahy silesia s. r. o.

zpracování dřeva elektromontáže zemědělství truhlařské, tesařské práce zemědělství školství školství průmysl Strojírenství - zemědělství Sociální oblast veřejná správa chemický průmysl strojírenství - zemědělství zemědělství masovýroba školství zemědělství strojírenství

INTERMOS, spol s.r.o SOV - trading spol. s r.o KOVOBLESK KPS OPAVA s.r.o. Eko-HUM s. r. o. - pštrosí farma

strojírenství dřevovýroba kovovýroba zemědělství

Fubatech s. r. o.

chemicko-farmaceutický průmysl

46

Počet Zam.

27 50-99

500-999

50-99

Skřipov Větřkovice Větřkovice Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov

Hon a. s. J.K.FOOD s.r.o. ZOD Slezská Dubina Conrop InSPORTline Česká pošta Simply You ZŠaG Vítkov Melecky a. s. Profily s. r. o. Zempol s. r. o. MěÚ Vítkov

nábytek potravinářství zemědělství textilní průmysl sportovní odvětví služby farmaceutický průmysl školství papírenský průmysl gumárenský průmysl zemědělství veřejná správa

50-99

50-99 50-99

50-99

(Zdroj: vlastní šetření, www.risy.cz)

6 Krajina a životní prostředí 6.1 Charakter krajiny Charakter krajiny je určen zastoupením jednotlivých druhů pozemků půdního fondu v území. Základní rozdělení půdy na zemědělskou a nezemědělskou půdu představuje poměrně vyrovnaný podíl v mikroregionu Moravice. Zemědělská půda představuje 51,63 % a nezemědělská půda 48,37 %. Nejvíce zemědělské půdy připadá na území Budišova nad Budišovkou, a to 3745,9 ha. Nejméně pak na obec Raduň, kde zemědělská půda tvoří 324,1 ha. Lesnatost na území mikroregionu Moravice je poměrně rovnoměrná, avšak na některých územích je lesnatost výrazně nízká. Mezi obce s nízkou zalesněnou plochou patří Branka u Opavy, kde je zalesněno pouze 10,43 % a Kružberk 14,09 %. Naopak největší lesnatost vykazuje obec Skřipov, kde lesnatost půdy představuje 69,67 %. Většina lesů na území mikroregionu Moravice je hospodářských. Území mikroregionu odvodňuje řeka Moravice, které je dlouhá 100,53 km s rozlohou povodí 900,88 km2. Do Moravice se vlévá Hvozdnice (36,45 km), která je největším přítokem. Řeka Moravice tvoří pravý přítok řeky Opavy. Na území mikroregionu zasahuje i povodí řeky Odry. Do Odry se vlévá potok Čermná, který prochází Čermnou ve Slezsku a Vítkovem. Větřkovicemi protéká Husí potok, který se vlévá do řeky Odry. Do větších vodních toků v mikroregionu patří potok Budišovka, který protéká Budišovem nad Budišovkou a vlévá se za Hadinkou do řeky Odry. Raduní protéká potok Raduňka, který se dále vlévá do Strouhy a odtud do Moravice.

47

Nejvýznamnější vodní plochou na území mikroregionu Moravice je vodní nádrž Kružberk, která byla vybudována na řece Moravici v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí řeky Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoku Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoku pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Hlavním účelem nádrže je tedy zásobování surovou pitnou vodou. V současné době nádrž nalepšuje nízké průtoky a snižuje povodňové průtoky v Moravici pod nádrží a umožňuje využití vodní energie. Hráz je vysoká 32,6 m. Tab. 29 Členění druhů pozemků na území mikroregionu Moravice (v ha) k 26. 8. 2013

Zemědělská půda

Druh pozemku Nezemědělská půda

17,8

63,1

691,8

19,9

31,7

130,1

3887,6


3745,9

1305,8

50,8

2389,3

3880,1

3170,5

210,4

58,1

441,0

7626,0

747,2

632,2

11,7

103,3

485,9

408,5

3,6

9,4

64,4

1233,1

Kružberk

Celkem

Čermná ve Slezsku

Celkem

zastavěná půda

15,5

2091,1

ostatní plochy

vodní plochy

72,2

2272,9

lesní půda

168,6

185,6

travní porost 63,2

42,8

zahrady 17,0

1386,3

orná půda 442,9

1614,7

Branka u Opavy

Celkem 523,1

Březová

Území

632,8

415,0

11,4

206,4

196,6

116,8

19,1

7,8

52,9

829,3

1015,3

830,3

17,2

167,7

387,3

301,0

9,2

15,8

61,3

1402,6

Mikolajice

375,5

286,2

10,3

79,1

364,2

333,3

3,0

5,8

22,1

739,7

Moravice

622,4

502,2

10,2

110,1

488,1

427,0

5,4

9,0

46,7

1110,6

Nové Lublice

362,7

270,9

10,6

81,1

324,1

287,3

3,3

6,5

26,9

686,7

Radkov

689,2

529,8

21,2

138,2

848,1

754,0

24,7

14,0

55,4

1537,3

Raduň

324,1

288,3

18,4

17,4

477,5

413,3

17,0

12,5

34,7

801,6

Skřipov

546,1

442,5

23,0

80,6

1476,2

1408,3

10,2

18,4

39,3

2022,3

Staré Těchanovice

408,0

261,5

6,2

140,3

339,1

271,3

12,2

8,2

47,4

747,1

Svatoňovice

1050,0

747,7

5,2

297,1

595,4

475,2

10,2

12,0

98,0

1645,3

Větřkovice

1039,2

865,5

29,8

143,9

744,1

660,0

15,2

15,8

53,1

1783,3

Vítkov

2951,0

2378,3

93,0

479,7

2549,1

2013,1

77,9

91,8

366,4

5500,1

16647,2

11585,2

378,7

4683,3

15597,2

13202,9

456,9

334,6

1602,8

32244,4

Melč

Region Moravice celkem (Zdroj: ĆSÚ)

48

1% 1%

5%

36%

orná půda zahrady travní porost lesní půda

41%

vodní plochy

zastavěná půda ostatní plochy

1% 15%

Graf 4 Složení druhů půd na území Venkovského mikroregionu Moravice v % (Zdroj:ČSÚ)

6.2 Zvláštně chráněná území Tab. 30 Přehled chráněných území v mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014.

Název

Kategorie

Obec

Dub u Nových Těchanovic

Památné stromy

Vítkov

Lípa ve Vítkově

Evropsky významná lokalita Evropsky významná lokalita Památné stromy

Nové Těchanovice

Přírodní rezervace

Vítkov

Valach


Březová, Vítkov

Lípa u kostela

Březová

U dubu

Památné stromy Národní přírodní rezervace Památné stromy

Údolí Moravice

Přírodní památka

Březová

Vítkovská lípa

Památné stromy Evropsky významná lokalita

Vítkov

Horní Odra Libavá

Kaluža

Zálužná Guntramovický dub 1 Guntramovický dub 2

Památné stromy Památné stromy

Popis

Vítkov Vítkov Vítkov

Březová

Ochrana ojedinělého přirozeného smíšeného porostu

Březová

Vítkov Budišov nad Budišovkou Guntramovice Budišov nad Budišovkou Guntramovice

49

Ochrana přástevníka kostivalového a střevlíka hrbolatého

Markétčina lípa Staré Oldřůvky Zlatá lípa Čermná - důl Potlachový U Leskoveckého chodníka Jasan ztepilý Černý důl

Černý důl

Moravice

Památné stromy Evropsky významná lokalita Památné stromy Evropsky významná lokalita



Skřipov

Památné stromy Evropsky významná lokalita

Branka u Opavy

Přírodní památka

Svatoňovice

Evropsky významná lokalita Památné stromy


lokalita netopýra brvitého, netopýra velkého

Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku

Svatoňovice

Moravice

Alej dubů v Raduni Břízy tmavé u Raduňských Památné stromy rybníků Dub v Raduni Památné stromy (Zdroj: www.drusop.nature.cz)

lokalita netopýra černého Ochrana přirozeného autochtonního porostu smrku, modřínu a jedle.

lokalita netopýra černého Ochrana významného zimoviště netopýrů a další fauny i flóry na lokalitě bývalé břidličné haldy a přilehlého lesního porostu. Lokalita mihule potoční, vranky obecné, vydry říční

Raduň Raduň Raduň

7 Cestovní ruch Cestovní ruch a rekreace jsou svým rozsahem a intenzitou významným společenskoekonomickým jevem. Činnosti spojené s turistickým ruchem významně zasahují do utváření životního prostředí a také do ekonomické sféry mikroregionu Moravice. Důležitý význam pro cestovní ruch má úroveň a kvalita životního a přírodního prostředí, jehož význam bude v budoucnu trvale narůstat a který má významnou rekreační hodnotu. Na území mikroregionu Moravice není v současné době turistických ruch silnou stránkou mikroregionu. Objekty vhodné pro užívání nejsou pro tyto účely připraveny, chybí služby, objekty hromadných ubytovacích zařízení a restaurace.

7.1 Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti Osou mikroregionu Moravice, do kterého jsou začleněny všechny obce ORP Vítkov, je řeka Moravice tvořena řadou přírodních meandrů v hlubokém skalnatém údolí. V roce 1994 bylo okolí řeky Moravice vyhlášeno přírodním parkem, což tvoří místní území jedinečným. Celý mikroregion Moravici lze považovat za oblast s využitím potenciálu cestovního ruchu za poměrně slabé. Je zde nedostatek většího množství turistických atraktivit, které by se daly

50

rozvinout pro zaujetí turistů. Jsou zde však prvky, na základě kterých je možné budovat další rozvoj a podporu v cestovním ruchu. Mikroregion Moravice disponuje potenciálem pro další rozvoj cestovního ruchu především pro svou malebnou přírodu s množstvím přírodních výtvorů. Nachází se zde i řada památek kulturního dědictví. Atraktivity jsou rozmístěny po celém území mikroregionu.

7.2 Předpoklady destinace pro cestovní ruch Celé území mikroregionu Moravice působí klidným, odpočinkovým až relaxačním dojmem. Území není zastavěno rozlehlými komplexy. V soukromém vlastnictví jsou budovy, které by mohly vhodně sloužit pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky s nabídkou výrobků ze dvora (mléko, sýry, vejce, maso, apod.).

7.3 Přírodní atraktivity Z provedeného šetření vyplynulo, že celé území mikroregionu Moravice má přírodní atraktivity. Jedná se o zachovalou přírodu s remízky, významnými krajinnými prvky, lesy i loukami. Ve vybraných vesnicích jsou vhodné podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Všechny vesnice v mikroregionu Moravice Vítkov vykazují podmínky pro rekreaci typu lesy a hory a také podmínky pro venkovskou turistiku a agroturistiku. Podmínky pro horolezectví a závěsné létání téměř nejsou. Pouze v obci Kružberk jsou skály pro horolezectví a ve Starých Těchanovicích a Vítkově jsou zlepšené podmínky pro závěsné létání. Rybolov je možný pouze ve Starých Těchanovicích. Menší část obcí má výrazné kulturně historické památky a soubory.

7.4 Kulturní atraktivity V obcích jsou kulturní aktivity v různém rozsahu. Vesměs se jedná o místní kulturní aktivity, jen málo z nich má regionální význam. Výjimkou je pak mezinárodní výstava hlavolamů ve Větřkovicích a hudební festival Budišovské Letnice. Obce také mají mnohé sportovní aktivity, opět menšího místního významu. Jedná se především o fotbalové turnaje a utkání. Obce pořádají různé další sportovní aktivity. V obcích nejsou pořádány veletrhy a výstavy, významné církevní akce ani kongresy a konference. Ve Větřkovicích a Guntramovicích se konají traktoriády. Z nabídky muzeí se nachází muzeum břidlice pouze v Budišově nad Budišovkou. Z historických atraktivit je na území mikroregionu Moravice významným místem zámek v Raduni.

51

7.5 Služby Obce většinou nedisponují dostatečnou ubytovací a stravovací kapacitou. V některých obcích nejsou vůbec, v jiných jen v omezeném rozsahu. Nejlepší podmínky jsou v Budišově nad Budišovkou, Starých Těchanovicích a Vítkově (pouze v místních částech). V obcích nejsou rozšířené služby pro turisty. Z hlediska sportovního vyžití se nachází sportovní areál ve Vítkově společně s městským koupalištěm. V zimní sezóně je zde v provozu ski-areál Horní Guntramovice. Pro milovníky koní je možnost využít areálu Františkova Dvora ve Vítkově – Klokočově. Z hlediska nabídky ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení, ale také volnočasového vyžití je ideálním místem Davidův Mlýn ve Starých Těchanovicích, který nabízí služby celoročně. Zejména v letních sezónách jsou návštěvníkům mikroregionu Moravice otevřeny tři autokempy. Jedná se u autokemp Vítkov – Podhradí, Budišov nad Budišovkou a Vítkov – Balaton.

7.6 Významné atraktivity – mikroregion Moravice 

Davidův mlýn (rekreace, rybolov, putting golf, lanové centrum) – Staré Těchanovice



Vítkov – Klokočov (Francov) – koně



Koupaliště Vítkov (sportovní areál)



Zřícenina hradu Vikštejn (Vítkov – Podhradí)



Chatové oblasti



Autokempy (Budišov nad Budišovkou, Vítkov-Podhradí, Vítkov-Balaton)



Muzeum Břidlice (Budišov nad Budišovkou)



Zámek Raduň

52

7.7 Turistické cíle Tab. 31 Turistické cíle a turistická infrastruktura v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014.

ano

ne

ano ano

významní rodáci

významná místa

kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana ano Nepomuckého

ne


ano

kostel Nanebevzetí Panny Marie, Muzeum břidlice, kamenný most se sochou sv. J. Nepomuckého, kostel sv. Jakuba, budišovský hřbitov s pozdně rokokovými kříži, pozůstatky hradu ano ano ano Vildštejna

Čermná ve Slezsku

ano

ne

ano ano kostel sv. Markéty ne

ne

kostel sv. Floriána, ano ano kostel sv. Petra ne

ne

Maria Talhof, Mokřinky, kostel, ano ano zámek

Melč Mikolajice

Moravice Nové Lublice

Radkov Raduň

ano

ano ano

ano ano

ano ano

tradiční a sportovní akce

ne

ano

Kružberk

ne

cyklotrasa

naučná stezka

Březová

koupaliště

Branka u Opavy

turistická trasa

Obec

ano kaple, boží muka

ne

Budišovské letnice, závody motocrossu, westernový den, plesová sezóna, country dny, hasičská soutěž o pohár starosty města, budišovské hody, střelecká soutěž mysl. František Ignác Sdružení, šatlakřeslo, Kassián lyžařský areál Halaška - kněz Guntramovice, a vědec 19 st. Traktoriáda,

slet čarodejnic,

ne

ne

ne

ne ne

památník 1. sv. války, fojství, ano ano kostel ne ano

ne ne

ne

zřícenina hradu Vikštejn, zámek, hrobky majitelů ano ano zámku, kostel

ne

ne

zámek, kostel, ano ano ovčín, vošárna

ne

53

Krmášová zábava, minifotbal Globus cup Jančí,

ne

den obce, Hubertova jízda.

Karmáš, Masopust, obecní ples

Skřipov

ano

ne

ne

nedokončená stavba železnice z 19. st., kostel sv. Jana Křitele, socha sv. Jana Nepomuckého, ano dřevěné kříže

Staré Těchanovice

ano

ne

ne

ano

Svatoňovice

ano

ne

ano ano kostel

Větřkovice

Vítkov

ne

ano

prof. Alexander Bohdálek, JUDr. František Dluhoš, prof. Snošky, pochování basy, Ladislav Rusek veterán rallye ne

ne

Kaple klenutý strop, Kostel Nanebevzetí P. ne ne ne Marie hrob Jana Zajíce, hřibitovní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Městský park, socha sv. Floriána, pomník J. H. ano ano ano Pestalozziho

(Zdroj: vlastní šetření, www.risy.cz, webové stránky obcí)

54

ne

traktoriáda, společenské plesy, hasičská liga, Mezinárodní výstava hlavolamů a sběratelských kuriozit, Memoriál Karla Moravce v hasičském sportu,

Jan Zajíc, Ferdinand Hanusch

Vítkovská liga, memoriál Jana Zajíce, Vítkovská padesátka, Vítkovská lávka, kopaná, plesová sezóna,

8 SWOT analýza 8.1 Silné stránky 

Kvalitní životní prostředí



Zachovalá příroda s chráněnými územími, přírodními rezervacemi a památkami



Krajina vhodná pro rekreaci – vhodné podmínky pro klidné formy cestovního ruchu



Přírodní hodnota území v okolí řeky Moravice (využívána pro vodní turistiku)



Vhodné podmínky pro turistiku – pěší, cyklo, agro



Dostatečná kapacita v ZŠ a kvalitní síť MŠ



Relativně dobrá dostupnost městských center (Opava, Ostrava)



Existence volných pozemků pro výstavbu rodinných domů



Vhodné zázemí pro nakládání s odpady (kompostárna, skládka, sběrný dvůr)



Zpracované územní plány všech obcí

8.2 Slabé stránky 

Nízká vzdělanost obyvatelstva (nejnižší v MSK) a odliv mladých a vzdělaných lidí z regionu



Úbytek obyvatelstva



Vysoká nezaměstnanost – nedostatek pracovních příležitostí – vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (Čermná ve Slezsku a St. Těchanovice > 30 %)



Chybějící silnější ekonomické subjekty s inovačním potenciálem



Omezený rozsah služeb v oblasti zdravotnictví



Nepříliš aktivní neziskové a zájmové instituce



Nedostatečně rozvinutá zařízení pro volný čas, kulturu a sport (infrastruktura)



Omezená dopravní obslužnost v některých obcích



V některých obcích je nedořešená technická infrastruktura (kanalizace, plynovod)



Málo rozvinutý sektor služeb cestovního ruchu



Převažující podíl silnic II a III třídy a jejich horší technický stav



Starý domovní a bytový fond



Nízká vybavenost některých obcí z hlediska ubytovacích kapacit



Vodní nádrž Kružberk nelze využít ke koupání



Chátrající areál Jánských Koupelí s nefunkčními prameny



Nedostatek obecních financí z důvodu existence velkého počtu malých obcí

55

8.3 Příležitosti 

Rozvoj cestovního ruchu > rozvoj sektoru služeb v oblasti cestovního ruchu pro místní obyvatelstvo i turisty



Rozvoj a rekonstrukce sportovní infrastruktury a kulturních zařízení



Podpora rozvoje a činností zájmových organizací, sdružení a spolků



Přilákání

ekonomických

subjektů

–

průmyslová

zóna

Vítkov

s cílem

snížení

nezaměstnanosti 

Využití finančních prostředků z Evropských fondů a dalších grantů a dotačních titulů



Obnova a zprovoznění areálu v Jánských Koupelích a využití stávajícího areálu po bývalém učilišti SOU Podhradí



Motivace mladých lékařů k provozování lékařské praxe.



Podpora výstavby bytové i rodinné zástavby v atraktivních lokalitách



Rozvoj a pořádání kulturně-společenských aktivit pro širokou veřejnost



Využití zajímavých lokalit k dobudování sítě cyklotras (budování odpočívadel, vyhlídek)



Intenzivnější využití možnosti podpor všemi obcemi Mikroregionu pro projekty (rozvoj cestovního ruchu)



Posílení organizace sportu na místní úrovni



Zvyšování míry vzdělanosti



Integrace menšin do společnosti

8.4 Hrozby 

Úbytek obyvatelstva a stárnutí populace



Zvýšení nezaměstnanosti



Odliv stávajících významných podnikatelských subjektů



Snaha upřednostňování svých zájmů na úkor celku (obce)



Nesoulad a nepružnost mikroregionu jako příliš velkého a nesourodého celku



Centralizace zdravotních a sociálních služeb do větších měst (Opava, Ostrava) > omezování služeb na místní úrovni



Zavírání či slučování školských subjektů z důvodu nedostatku dětí



Značná délka lesních a polních cest v majteku obcí, které chátrají a stávají se neprůjezdnými (nedostatek financí z rozpočtu obcí na údržbu)



Pokračující chátrání některých objektů (např. Jánské Koupele)



Zhoršení bezpečnostní situace v mikroregionu



Nedostatečný počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v porovnání s jinými regiony



Problémy spojené se sociálně vyloučenými lokalitami



Pokračující růst sociálně marginalizovaných skupin obyvatelstva 56



Pokles zájmu o investování na území mikroregionu



Snižování objemu veřejné dopravy

57

9 Struktura strategické části Venkovský mikroregion Moravice je dobrovolným svazkem obcí, které se sdružují a společnými silami se zasazují o rozvoj území. Zejména se snaží o zajištění kvalitních životních podmínek pro občany mikroregionu, dále o zvýšení ekonomické prosperity území, rozvoj zaměstnanosti a rozvoj cestovního ruchu. Tato strategie Venkovského mikroregionu Moravice vytváří předpoklad pro aktivizaci vnitřního potenciálu a koordinaci aktivit v zájmu rozvoje území. Jejím cílem je vytvořit základnu pro přípravu společných projektů v tomto regionu.

9.1 Aktivity vedoucí k rozvoji mikroregionu 1) Mikroregionální projekty

Jsou ku prospěchu všech obcí a občanů celého mikroregionu. Mohou také sloužit k naplnění cílů dvou či více obcí v konkrétních projektech realizovaných mikroregionem Moravice. Řeší je shromáždění starostů, jednotlivé obce samostatně a projektový manažer, a to ve vzájemné spolupráci. Financování je zajišťováno především prostřednictvím dotačních titulů (fondy EU, kraj). Spolufinancování je zajišťováno z rozpočtu jednotlivých obcí, finančních prostředků mikroregionu, případně z ostatních zdrojů (dary, příspěvky). 2) Individuální projekty obcí

Zabývají se jimi přednostně zastupitelstva obcí a řeší se jimi místní aktuální potřeby. Jsou založeny na financování z místních rozpočtů jednotlivých obcí, popřípadě mohou být doplněny soukromým místním kapitálem. Venkovský mikroregion Moravice může individuálním projektům obcí poskytovat metodické zázemí – technickou pomoc. 3) Projekty jiných subjektů

Počítá se s činností stávajících, či nově vzniklých občanských iniciativ a spolků, případně podnikatelských subjektů. Účast jiných subjektů může přinést efekt znásobení místních zdrojů využitelných na realizaci strategie. I u těchto projektů je možné nabídnout metodické zázemí mikroregionu s ohledem na konkrétní případ projektu. Výhodná se jeví podpora soukromého sektoru v získání účelově vázaných dotací. Významným partnerským subjektem je místní akční skupina Opavsko, jejímž prostřednictvím je možné realizovat projekty jak pro obce mikroregionu, tak pro zájmové spolky.

58

9.2 Navrhované projekty na Mikroregionální úrovni 9.3 Navrhované projekty a investice obcí 9.3.1 Rozpracované projekty Tab. 32 Rozpracované projekty – Venkovský mikroregion Moravice

Název obce

Název projektu

Pozn.

Typ dokumentace

Rozpočet akce v tis. Kč

Období realizace

DOTACE

BRANKA U OPAVY

Lávka přes řeku Moravicí

Pěší, cyklisté, pozemek obce

projektová dokumentace, čeká se na stavební povolení

4 000

1 pol. 2014

IROP

BRANKA U OPAVY

Rekonstrukce KD

Oprava celého KD, včetně zateplení, vytápění

Studie

30 000

2014-2020

IROP, OPŽP

BRANKA U OPAVY

Zeleň v krajině

Aleje - jsou přes OPŽP příliš nákladné, obec umí udělat levnějí na své náklady

Studie

1 500

2014-2020

OPŽP

BŘEZOVÁ

Víceúčelový objekt Březová č. p. 4 Etapa – nový obecní úřad, knihovna, obřadní síň, školka

projektová dokumentace, stavební povolení

5 000

1 pol. 2014 - co nejdříve

IROP

BŘEZOVÁ

Bezbariérový přístup a výtah do víceúčelového objektu

PD

2 000


MMR

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU

Tělocvična, sportovní hala a umělá tráva 20 x 40 m

projektová dokumentace, stavební povolení, prováděcí dokumentace

23 000

2014-2015

MŠMT


Rekonstrukce kina na 2 squashové kurty

Připravuje se PD

3 000

2014 2015

MŠMT


Podlesí

Výsadba parčíku, jedná se o prostranství návse, herní prvky a lavičky

Vypracovaná studie

500

2014-2015

MŽP

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Přístavba obecního úřadu – garáže a skladovací prostory ( oprava zadního vchodu)

Bude se dělat PD

Zpracovaný návrh

800


MAS

59

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Vybudování hřiště s umělým trávníkem u příložitosti setkání Čermných, v obci 49% romského obyvatel dle viditelného, ale pouze 1 občan se hlásí k romské menšině

Územní souhlas

800


MŠMT, MAS

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Veřejné osvětlení výměna

Není potřeba PD

530


OPŽP

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Vybudování domu s pečovatelskou službou (knihovna, byty, internet, sociální zázemí pro pracovnici) – výstavba domu na zelené louce

Obnova stavebního povolení, je jen PD

13 000

2015,2016

MMR

MELČ

Bezpečnostní přesun žáků

PD se stavebním povolením

1 500

2015

SFDI

RADKOV

Sportovně rekreační areál

PD

10 000

1 pol. 2014 - 1. pol. 2015

IROP, MŠMT

RADUŇ

Hřiště u rybníka - nové kabiny, hygienické zázemí

PD

4 000

2015

MŠMT, MAS

RADUŇ

Rekonstrukce střechny hašičské zbrojnice

SP, rozpočet, PD

1 800

2014,2015

MAS

RADUŇ

Parkoviště u ČOV v ul. Sluneční

PD, SP

1 500

2015

MAS

SKŘIPOV

Rekonstrukce hřbitovní zdi

PD

3 000

2014, co nejdříve

SKŘIPOV

Kompostárna

PD, není územní rozhodnutí

7 000

2014

OPŽP

SKŘIPOV

Sběrný dvůr

PD, není územní rozhodnutí

3 000

2014

OPŽP

SKŘIPOV

Hřiště - tribuna, zavlažování, kabiny, kurt

PD

3 000

2014,2015

MŠMT

STARÉ TĚCHANOVICE

Komunikace chatoviště

3 500

2014

STARÉ TĚCHANOVICE

Rybníčky (mokřady)

1 000

2015

OPŽP

STARÉ TĚCHANOVICE

Vyhlídka na přehradu

130

2015

MAS, MMR

STARÉ TĚCHANOVICE

Výsadba obecní aleje

35

2015

OPŽP

Výstavba chodníků a přechodů, který umožní bezpečný přesu žáků mezi budovami školy v obci.

Vyřizuje se územní souhlas

Tabulky, mobiliář, zeleň

60

STARÉ TĚCHANOVICE

Naučná stezka v okolí Jánských koupelí

300

2015

MAS

STARÉ TĚCHANOVICE

Rekonstrukce technického zázemí obce (bývalá hasičská zbrojnice)

220

2014

MAS

STARÉ TĚCHANOVICE

Veřejná prostranství (parčíky, odpočinkové zóny)

1 000

2014

OPŽP, MŽP, MAS, MMR

1 000

2014-2016

OPŽP, MŽP, MAS, MMR

MAS

Obnova lázeňského parku v Jánských koupelích II. STARÉ etapa (dětské hřiště, TĚCHANOVICE altán s občerstvením, kolonáda, pódium)2 500 000,STARÉ TĚCHANOVICE

Veřejné osvětlení v Jánských koupelích

350

2014

STARÉ TĚCHANOVICE

Obecní dům, sociální zařízení sportovního areálu)

150

2015

STARÉ TĚCHANOVICE

Oprava komunikací

1 000

2014-2020

STARÉ TĚCHANOVICE

Rekonstrukce věžních hodin+osvícení kostela

120

2014

170

2014

300

2015

70

2014

120

2014

PD, SP

10 000

2014

MŠMT

Projektová studie

5 000

2014, 2015

MMR

PD není potřeba

3 000

2014-2015

PD

500

2014

PD není potřeba

2 200

2014

PD není potřeba

16 900

2014

20 000

2014

9 000

2014

3 000

2014

2 650

2014

2 000

2014

STARÉ Úprava veř. prostranství TĚCHANOVICE na umístění kontejnerů STARÉ Zeleň v intravilánu obce TĚCHANOVICE STARÉ Oprava mostu (chatoviště TĚCHANOVICE Baraba) STARÉ Vybavení stoly židle TĚCHANOVICE Obecní dům Sportovně rekreační VĚTŘKOVICE areál, s víceúčelovým hřištěm Zasíťování pozemků pro VĚTŘKOVICE výstavbu rodinných domů 16 rod. domů Obnova bazénu – dna VÍTKOV žadatel by mohl být TS Vítkov technické služby Komunikace a chodníky VÍTKOV ke škole VÍTKOV Kinotechnika Rekonstrukce škvárového VÍTKOV hřiště (zatravnění, umělá tráva) Autokemp Podhradí VÍTKOV kompletní rekonsturkce VÍTKOV

Komunikace ul. Dělnická

VÍTKOV

Archiv spisovna pro MěÚ

VÍTKOV

Přístřešky na autobus. Nádraží

VÍTKOV

Revitalizace hřbitova

Revitalizace zeleně a

PD, včetně rozpočtu z roku 2008 PD, včetně rozpočtu z roku 2008 PD, včetně rozpočtu z roku 2009 PD, včetně rozpočtu z roku 2009 PD pro územní rozhodnutí

61

MAS

OPŽP

MŠMT

OPŽP

VÍTKOV VÍTKOV

Rekonstrukce kina Rekonstrukce náměstí Jana Zajíce

PD, rozpočet z r. 2012

23 000

2014

IROP

PD

9 056

2014

IROP

62

9.3.2 Návrhy budoucích projektů Tab. 33 Možné návrhy budoucích projektů Typ dokum entace

Pozn.

Rozpočet akce (v tis. Kč)

Obdob í realiza ce

Název obce

Název projektu

DOTACE

BRANKA U OPAVY

Zpomalení dopravy 1/57

1 000,00

BRANKA U OPAVY

Cykolstezka na břeměně řeky b) cykolstezka na regulaci Žimrovice - Branka - v součinnosti s Hradcem nad Moravicí

300,00

1 pol. 2014

SFDI, IROP

Chodníky u cest I. třídy

1 000,00

20142020

SFDI

SFDI

BRANKA U OPAVY BRANKA U OPAVY BRANKA U OPAVY BRANKA U OPAVY BRANKA U OPAVY

Vybavení OÚ - PC případně autem

500,00

2020

MAS

Střecha KD

6 000,00

20142020

IROP, MAS

BRANKA U OPAVY

Revitalizace toku

500,00

BRANKA U OPAVY

Revitalizace návsi chodníky, herní prvky, lávky

1 000,00

MAS, MSK

BRANKA U OPAVY

Veřejné osvětelní

1 000,00

OPŽP

BRANKA U OPAVY

Pořízení nového automomilu pro SDH

500,00

BRANKA U OPAVY

Rekonstrukce Trňáku

BŘEZOVÁ

Obecní vodovod a ČOV

Obecní vodovod a ČOV

BŘEZOVÁ

Územní plán - dokumentace

Územní plán dokumentace

BŘEZOVÁ

Zateplení školy

Zateplení školy

BŘEZOVÁ

Odkanalizování školy

BŘEZOVÁ

Hřiště

BŘEZOVÁ

BŘEZOVÁ BŘEZOVÁ BŘEZOVÁ

Parkovací plochy pro auta

2014

Přístaviště

IROP

2016

2014

MMR

2016

OPŽP

700,00

2015

IOP

Odkanalizování školy

4 000,00

Hřiště

4 000,00

2015, 2016 2015, 2016 2015, 2016

Protipovodňová opatření – Protipovodňová opatření – Leskovec – rybníky, retenční Leskovec – rybníky, nádrž na vodoteči retenční nádrž na vodoteči Aleje

Aleje

Gručovice - víceúčelový objekt Rekonstrukce víceúčelového objektu Jančí

Gručovice - víceúčelový objekt

4 000,00

2 000,00

Jančí - víceúčelový objekt

63

PD

7 000,00 1 500,00

2015, 2016 2015, 2016 2015, 2016 2015, 2016

OPŽP

MMR, MAS, MŠMT

OPŽP

OPŽP IROP, MAS IROP, MAS

BŘEZOVÁ BŘEZOVÁ BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKO U BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKO U

Rekonstrukce hasičáry Březová Rekonstrukce víceúčelového objektu Leskovec

6 000,00

2015, 2016

IROP, MAS

3 000,00

2015, 2016

IROP, MAS

700,00

20142015

MMR,EUROREGIO N

Bude se kreslit PD je to v území památká řů

2 000,00

2014,2 015

Min. kultury

Kreslí se PD

4 000,00

2015

IROP

Leskovec - víceúčelový objekt

Discgolfové hřiště

Rekonstrukce chodníků v památkové zóně

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKO U BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKO U BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKO U

Revitalizace sídliště

Oprava chodníků, parkové plochy a zeleň

Rekonstrukce místních komunikací

Podle počtu metrů a dotace, ze svého mají 1 mil

1 000,00

2014,2 015

Přibližovací technika

traktor do lesa

3 000,00

2014,2 015

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Rekonstrukce zbrojnice

Není tam voda, sociální zázemní, klubovna, jímka

Není PD

3 000,00

2015

IROP

cca 630 m

Není PD, musí vykoupit pozemk y

1 000,00

2015

MAS

200,00

2014

MAS

3 500

2015

1 500

2015

3 000

2015

1 000

2015

OPŽP

1 000

2015

OPŽP

1 000

2015

MAS

1 000

2015

OPŽP, Zelená úsporám

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Vybudování chodníků, autobusové čekárny

ČERMNÁ VE SLEZSKU

Výměna stolů, židlí, nábytku, kuchyňská linka v obecním domě a KD

MELČ

Rekonstrukce školní jídelny

MELČ

Víceúčelové hřiště

MELČ

Místní komunikace

MELČ

Regenerace parku - zámek v Melči

MELČ

Výsadba alejí v katastru obce Melč

MELČ

Revitalizace centra obce prostoru autobusového nádraží včetně ozelenění

MELČ

Zateplení bytových domů

PD pro stavební povolení PD pro stavební povolení Projekto vá dokume ntace Projekto vá dokume ntace, vyjádřen í Státní památk ové péče Projekto vá dokume ntace PD pro stavební povolení Projekto vá dokume ntace

64

MMR, MAS, MSK, MŠMT

MELČ

Rekonstrukce rozhlasu

MELČ

Rekonstrukce veřejného osvětlení

RADKOV

Vybudování chodníků v obci Radkov a Dubová

SKŘIPOV

Veřejné prostranství Hrabství

SKŘIPOV

Dopravní značení v obci, chodníky, křižovatka

SKŘIPOV

SKŘIPOV

Projekto vá dokume ntace Projekto vá dokume ntace Opravit chodníky v Radkově, vybudování nových chodníků v Dubové

Autobusové zastávky 1 x v Hrabství, 2x ve Skřipově jedna ze zastávek ve Skřipově je součástí hřbitovní zdí

1 000

2015

MAS

1 000

2015

OPŽP

5 000

1. pol. 2015

Pokládk a nového povrchu u zastáv ek (asfalt, dlažba) , výstavb a nových autobus ových zastávek , nákup nových úředníc h vývěsek, okrasná výsadba Rekonst rukce hasičské nádrže Výstavb a chodník ů a VO ke Hřbitov u Hrabství , vše bez PD

20152020

2 000

SFDI

Nový hřbitov ve Skřipově

Výkup pozemku dle ÚP, infrastruktura (chodník, osvětlení, voda, elektr. Energie) Výstavba oplocení a márnice, včetně geologického průzkumu

6 000

20172025

Aleje

Výsadba alejí (příjezdové cesty k oběma částem obce Skřipov), dokončení lipové aleje k rybníku, výsadba stromořadí kolem polních stezek (vytvoření naučné stezky)

3 000

20142020

65

MAS

OPŽP

Veřejné osvětelení

Rekonstrukce VO v obou částech obce Skřipov

2 000

20142016

OPŽP

SKŘIPOV

Sportovní hřiště Hrabství oplocení

Zvýšení bezpečnosti dětí, změna vybavení (branky, sítě), úprava volejbalového hřiště Není ve vlastnictví obce – cena za výkup pozemků cca 120 000

800

20152016

MAS

VĚTŘKOVICE

Oprava místních komunikací

9 000

20152020

VĚTŘKOVICE

Naplnění protipovodňových opatření pro dokončení komplexních pozemkových úprav

8 000

2015,2 016

OPŽP

VÍTKOV

Rekonstrukce Sokolovny v Klokočově

12 000

2014

IROP, MŠMT

VÍTKOV

Hřbitovní zeď

1 000

2014,2 015

SKŘIPOV

VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV VÍTKOV

Není PD Až po dokončení komplexních pozemkových úprav

Rekonstrukce sportovního areálu Ubytovna pro sociálně slabé klienty, komunitní centrum

MŠMT MMR, IROP

Informační tabule na významných budovách ve městě a místních částech Koncert k událení cen Jana Zajíce Oplocení centra volného času Rekonsturkce kaplce sv. Josefa v Prostředním Dvoře Revitalizace jezírka v městském parku Mobilní kamerové soubory Vítkov

Polovina oplocení je již hotová.

VÍTKOV

Soustředění mažoretek

Euroregion Silesia - CZ

VÍTKOV

Rekonstrukce koupaliště (bazénu)

Zpracovaná studie

66

250

2015

200

2015

800

2015

MŽP

350

2015

Min. vnitra, MSK

200

Euroregion Silesia CZ

10 Organizační zajištění Strategie bude realizována prostřednictvím projektů vycházejících z opatření strategie a naplňující jejich aktivity. Projektem se rozumí realizovatelný záměr investičního či neinvestičního charakteru. Síťové vazby systému financování jsou znázorněny na obrázku č. 4.

Obr. 4: Systém financování realizace Rozvojové strategie SO Moravice

Systémové zdroje financování 

Fond mikroregionu – přispívají do něj jednotlivé obce dle počtu obyvatel. Prostřednictvím tohoto fondu budou přijímány dotační prostředky na projekty mikroregionu. Členské příspěvky obcí by měly mít v rozpočtu fondu funkci pouze doplňkovou.



Místní rozpočty obcí – jsou zdrojem individuálních projektů obcí. I místní rozpočty mohou být příjemcem účelové dotace na financování svého projektu.



Soukromý kapitál / ostatní prostředky – podílí se na financování projektů vycházejících ze strategie. Je žádoucí jej zapojit do projektů mikroregionu a obcí s přínosem pro soukromý a neziskový sektor (podnikatele, spolky a zájmové skupiny).

67

Dofinancovávání „dotovaných“ projektů mikroregionu Jedná se podíl žadatele na celkových nákladech projektu, který je nezbytný pro obdržení finanční podpory z dotačních programů. Tento podíl by měl být hrazen z Rozvojového fondu mikroregionu, což bude v budoucnu znamenat řádné plánování zdrojů a jeho správu.

10.1 MANAGEMENT STRATEGIE Managament řídí realizaci strategie. Řízení realizace Strategie rozvoje mikroregionu Moravice je založeno na oficiálních orgánech svazku obcí, jejich činnost je upravena Stanovami SO Moravice. Ústřední roli zaujímá shromáždění starostů obcí svazku a Rada svazku. Ty jsou doplněny pracovními skupinami, jejichž přínosem bude kvalitnější rozhodování Rady a shromáždění starostů. Složky managementu strategie: Shromáždění starostů – je nejvyšším orgánem řízení realizace strategie. Schvaluje Rozvojovou strategii SO Moravice a aktualizace jejich částí. Vymezuje činnost Rady svazku při operativním řízení strategie. Rada svazku – naplňuje funkci operativního článku řízení realizace strategie. Rozhoduje na základě schválené Rozvojové strategie SO Moravice a doporučení pracovních skupin. Pracovní skupiny – Plní funkci poradního a iniciativního orgánu Rady svazku. Připravují k projednání vymezení prioritních projektů, plán jejich realizace, využití zdrojů financování, plán dofinancování projektů, hodnocení realizace a dopadu projektů atd. Pracovní skupiny jsou složeny ze zástupců jednotlivých obcí, předsedy pracovní skupiny a odborníky na dané téma z území. Složení pracovních skupin schvaluje shromáždění starostů obcí svazku. Součinnost pracovních skupin s Radou svazku je zabezpečena účastí předsedů pracovních skupin na jednání Rady svazku. Garant projektu – osoba či subjekt odpovědný za realizaci projektu Pracovní skupina projektu – Rada svazku může ustavit pracovní skupinu projektu v případě, že posoudí její pozitivní přínos k realizaci projektu Manažer mikroregionu – je výkonnou složkou managementu – plní rozhodnutí Rady svazku a shromáždění starostů.

68

Upozornění: Do období, než začnou pracovat pracovní skupiny, bude řízením strategie realizací jednotlivých projektů pověřen manažer mikroregionu, který si bude sestavovat vlastní projektové týmy.

Obr. 5 Systém řízení realizace Rozvojové strategie SO Moravice

69

10.2 HODNOCENÍ A AKTUALIZACE STRATEGIE Strategie rozvoje Svazku obcí Moravice nemůže být pojata staticky. Základem její úspěšné realizace je aktualizace a adaptace strategie na základě hodnocení. Hodnocení je průběžné a systematické sledování jevů a procesů a jejich vyhodnocování. Hodnocení je zaměřeno na realizaci Strategie rozvoje mikroregionu, na soulad výstupů a výsledků realizace s cíli, opatřeními a aktivitami včetně reálných dopadů realizace na území. Výstupy, výsledky a dopady realizace jsou srovnávány se stanovenými aktivitami, opatřeními a cíli pomocí ukazatelů. Ukazatele dopadu musí být kvantitativně hodnotitelné a stanovují se tak, aby jasně vystihovaly přínosy každého projektu. Způsob hodnocení je zakreslen na obrázku č.6

Obr. 6 Hodnocení realizace Rozvojové strategie SO Moravice

Výroční hodnotící zpráva K systematičnosti hodnocení přispěje Výroční hodnotící zpráva. Připravuje ji Rada mikroregionu a schvaluje shromáždění starostů obcí. Hodnotící zpráva obsahuje hodnocení realizovaných projektů, jejich výstupů, výsledků a dopadů v souvislosti s cíli, opatřeními a aktivitami navrženými ve strategii. Součástí zprávy je doporučení k další realizaci strategie, případně návrhy na aktualizace částí strategie.

70

Aktualizace strategie Cílem aktualizace je identifikování vývojových tendencí a událostí v mikroregionu a jejich využití k aktualizaci tak, aby nedošlo k zásadní změně strategických priorit a postupů strategie. Z důvodu stability je doporučeno případnou aktualizaci provádět v určitých časových intervalech. Aktualizace bude prováděna u cílů, opatření a aktivit. Bude prováděna u strategické části jedenkrát za 2 – 3 roky. U akčního plánu mikroregionu a dotačních zdrojů financování strategie je aktualizace nutná 1 x ročně dle doporučení pracovních skupin a rozhodnutí Rady svazku.

11 Metodologický postup realizace strategie Na schématu můžeme vidět způsob procesu realizace strategie. Strategie Venkovského mikroregionu Moravice vychází z vize. Na vizi navazují problémové oblasti v území, na které se váží konkrétní cíle, které mají za úkol především konkretizovat určitý chtěný vývoj či stav v budoucnosti. Pomocí akčních plánu se zajistí naplnění těchto cílů. Konkrétní aktivity, projekty či opatření, které napomáhají rozvoji mikroregionu budou rozpracovány v konkrétních akčních plánech,.

71

11.1 Vize Náš domov pro všechny Venkovský mikroregion Moravice je dobře fungující a spolupracující celek, který klade důraz na rozvoj svého území. Vzájemnou spoluprácí obcí zajišťuje kvalitní životní podmínky svým občanům. Návštěvník tohoto regionu je obklopen poklidnou a krásnou přírodou, má mnoho možností vyžití a zároveň potěšen kvalitní nabídkou služeb.

11.2 Problémové oblasti A. Území a lidské zdroje B. Ekonomika a trh práce C. Technická infrastruktura D. Životní prostředí E. Cestovní ruch 11.3 Cíle Problémový okruh A: Území a lidské zdroje 

Usilovat o rozvoj území a jeho vazeb



Zajistit sociální integraci obyvatel mikroregionu



Rozvoj sociální sítě



Rozvíjet kulturní prostředí, pečovat o kulturní památky a zařízení



Rozvíjet sport a sportovní infrastrukturu



Stimulovat rozvoj volnočasových iniciativ



Usilovat o vzdělanost a kvalifikaci obyvatel a jejich setrvání na území mikroregionu, tím také usilovat o vytvoření pocitu sounáležitosti s místním územím



Rozvoj tradic a společenských akcí

Problémový okruh B: Ekonomika a trh práce 

Podpora malého a středního podnikání



Vytvoření kvalitních podmínek pro malé podnikatelské subjekty



Podpora vzájemných vazeb podnikatelských subjektů



Podpora činnosti místních podnikatelských subjektů



Aktivní politika zaměstnanosti (vzdělávací programy, spolupráce ÚP a podnikatelské sféry a místní samosprávy) 72



Podpora místní produkce a zemědělství

Problémový okruh C: Technická infrastruktura 

Zkvalitnění dopravní sítě mikroregionu – cykloturistika, lesní a polní cesty a veřejná doprava



Rekonstrukce chodníků a nemotorových silnic



Dobudování kanalizační sítě a ČOV v některých obcích a místních částech



Umožnit plnou dostupnost informačních sítí a telekomunikačních služeb ve všech částech mikroregionu



Renovace a obnova bytového a domovního fondu



Zajištění příznivých podmínek – např. v podobě prům. zón pro vstup podnikatelských subjektů

Problémový okruh D: Životní prostředí 

Ochrana přírody



Aktivní postoj a zvýšení míry separace odpadů



Péče o CHKÚ



Osvěta a ekologická výchova obyvatel mikroregionu



Koncepční řešení s nakládání s odpady



Péče o veřejná prostranství a vzhled obcí



Společným úsilím obcí předcházet vzniku černých skládek

Problémový okruh E: Cestovní ruch 

Výstavba a obnova pobytových, ubytovacích a restauračních zařízení včetně atrakcí (parky, vyhlídky, muzea, koupaliště, hřiště apod.)



Rozvíjet turistickou infrastrukturu a specifické formy cestovního ruchu v mikroregionu v návaznosti na volnočasové aktivity



Spolupráce místní samosprávy a podnikatelských subjektů působících na území mikroregionu v oblasti cestovního ruchu



Podpora regionální značky Opavské Slezsko a tím podpora rozvoje tradic v mikroregionu



Obnova a ekonomizace kulturního a přírodního dědictví



Podpora významných společenských akcí

73

11.4 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. Akční plán vyhotovuje pracovní skupina. Nový akční plán by měl vzniknout jako výsledek práce nově ustanovených pracovních skupin. Náplní práce a výsledkem jednání pracovních skupin by mělo být: U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu DSO Venkovského mikroregionu Moravice. Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.

74

Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu

Cíl

Název projektu

Náklady

Zdroj

Termín

Nositel

financování

realizace

projektu

Připravenost

Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; Ve většině případů se bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou

dotační

možnost v připravovaných

operačních

programech

Evropských

strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho

75

realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. hlavním (lead) partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů, které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje až v následujících letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posuzováno, zda byly dodrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě výskytu odchylek, budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty závěry U nezrealizovaných projektů by mělo dojít k analýze důvodů, proč k realizaci nedošlo

76

12 Zpracovatelé strategie Rozvojová strategie Venkovského mikroregionu Moravice byla zpracována za spolupráce měst a obcí mikroregionu, těmito zpracovateli: Ing. Karel Špok Ing. Kateřina Bečicová Bc. Pavel Veselý

77

13 Seznam tabulek, grafů a obrázků Tab. 1 Základní charakteristika mikroregionu Moravice v porovnání s okresem Opava k 1.1.2013 ................................................................................................................................. 12 Tab. 2 Základní údaje o mikroregionu Moravice k 1. 1. 2013 .................................................. 13 Tab. 3 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Moravice v období 1900 – 2012. ........... 14 Tab. 4 Bilance obyvatelstva Mikroregionu Moravice 2003-2012. ........................................... 15 Tab. 5 Náboženská struktura v obcích mikroregionu za rok 2011. .......................................... 16 Tab. 6 Národnostní struktura v obcích mikroregionu za rok 2011. ......................................... 17 Tab. 7 Věková struktura obyvatel mikroregionu Moravice za rok 2011. ................................. 18 Tab. 8 Vzdělanostní struktura obyvatel mikroregionu Moravice k 1. 3. 2011. ........................ 19 Tab. 9 Počet domů a bytů v obcích mikroregionu Moravice. .................................................. 20 Tab. 10 Míra nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice v letech 2003 až 2012. ........................................................................................................................... 21 Tab. 11 Míra nezaměstnanosti (v počtu osob) v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice v letech 2003 až 2012. .............................................................................................................. 22 Tab. 12 Nomenklatura územních statistických jednotek ......................................................... 24 Tab. 13 Mateřské a základní školy v mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014. ............................. 26 Tab. 14 Charakteristika zdravotnictví soukromého i veřejného charakteru............................ 29 Tab. 15 Restaurační a stravovací zařízení na území Mikroregionu Moravice 1. 3. 2014. ........ 31 Tab. 16 Přehled nejvýznamnějších ubytovacích zařízení k 1. 3. 2014. .................................... 32 Tab. 17 Kulturní a sportovní zařízení v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014. .............. 33 Tab. 18 Stanice a zastávky na železniční trať č. 276. ................................................................ 35 Tab. 19 Přehled počtu vyjíždějících do zaměstnání v roce 2012 ............................................. 36 Tab. 20 Stav technické infrastruktury v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014 ............. 37 78

Tab. 21 Příjmy obcí v roce 2010 ............................................................................................... 39 Tab. 22 Příjmy obcí 2011 .......................................................................................................... 39 Tab. 23 Příjmy obcí 2012 .......................................................................................................... 40 Tab. 24 Výdaje obcí v roce (tis Kč) ............................................................................................ 42 Tab. 25 Výdaje obcí (tis Kč.) ..................................................................................................... 43 Tab. 26 Výdaje obcí (tis Kč) ...................................................................................................... 44 Tab. 27 Podnikatelské subjekty v jednotlivých obcích mikroregionu Moravice rok 2013 ....... 45 Tab. 28 Nejvýznamnější podnikatelské subjekty na území Mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014 .................................................................................................................................................. 46 Tab. 29 Členění druhů pozemků na území mikroregionu Moravice (v ha) k 26. 8. 2013 ........ 48 Tab. 30 Přehled chráněných území v mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014. ............................ 49 Tab. 31 Turistické cíle a turistická infrastruktura v obcích mikroregionu Moravice k 1. 3. 2014. .................................................................................................................................................. 53 Tab. 32 Rozpracované projekty – Venkovský mikroregion Moravice ...................................... 59 Tab. 33 Možné návrhy budoucích projektů ............................................................................. 63

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Moravice (Zdroj: ČSÚ) ....................................... 15 Graf 2 Vývoj přirozeného přírůstku, migrační saldo a celkový přírůstek v mikroregionu Moravice ................................................................................................................................... 16 Graf 3 nezaměstnanost – srovnání (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování) ....................................... 22 Graf 4 Složení druhů půd na území Venkovského mikroregionu Moravice v % (Zdroj:ČSÚ)... 49

Obr. 1 Mapa ORP Vítkov (Zdroj:ČSÚ) ....................................................................................... 12 Obr. 2Silniční síť (Zdroj: www.mapy.cz) ................................................................................... 34 Obr. 3 Železniční trať v Mikroregionu Moravice (Zdroj: www.cd.cz)....................................... 35

79

Obr. 4: Systém financování realizace Rozvojové strategie SO Moravice ................................. 67 Obr. 5 Systém řízení realizace Rozvojové strategie SO Moravice ............................................ 69 Obr. 6 Hodnocení realizace Rozvojové strategie SO Moravice ................................................ 70

80

Rozvojová strategie. Venkovského mikroregionu Moravice

Recommend Documents