Zpracoval a sepsal kroniká ř obce Jindřich Martinů

Praha 12 – Modřany

Volebníobdobí 1986 – 1990 Zpracoval a sepsal kroniká ř obce Jindřich Martinů

Ing. Vladimír Janský

Jaroslav Bumbá lek

starosta

tajemník

I.

Ú vod

Obec Modřany – kroniká řské zá pisy za období1986–1990 Ú vod ke kroniká řské mu zá pisu za uvedené období Toto kroniká řské období lze označit za období změ n.

Změ ny kroniká řů Modřanská kronika se v nedlouhé době od skončení prá ce kroniká ře Antonína Vlčka, který svoji činnost ukončil 8. 4. 1981 a poslední kroniká řské zá pisy vyhotovil za léta 1972-1976, ocitla v červnu 1988 opě t ve svízelné situaci, neboť v tomto mě síci zemřel ná hle ve svý ch 80 letech, bě hem svého léčebného pobytu v Karlový ch Varech, kroniká ř Jan Mareš, který kroniku převzal do své péče po panu Vlčkovi. Na 123 straná ch zachytil období od posledního kroniká řského zá znamu pana Vlčka, tento kroniká řský počin nazval Obraz obce k 1. 1. 1981 a písemný dokument doplnil fotografickou přílohou /v kronice registrová no jako svazek č. 20/ a v samostatném svazku zaznamenal pak udá losti období 1981–1985. Pro ná sledující kroniká řské zá pisy k volebnímu období 1986–1990 si připravoval ně které poznatky, v nichž se zamě řoval retrospektivně především na dobu minulou od r. 1919, jak o tom svě dčí podklady, které si vzal i na svůj pobyt v Karlový ch Varech, kde se zřejmě chystal pracovat na definitivním textu kroniká řského zá pisu, ale smrt mu nedovolila prá ci ukončit a k letům od r. 1986 se již nedostal. Po ná hlém odchodu Jana Mareše byl kroniká řem Modřan jmenová n důchodce Jindřich Martinů, nar. v roce 1922, dlouholetý pracovník pražský ch ná rodních vý borů, naposledy až do odchodu do důchodu po dobu 15 let pracovník Ná rodního vý boru hlavního mě sta Prahy, který v Modřanech bydlí se svou manželkou od roku 1949. Prá ce se ujal dnem 11. 7. 1988. Nového kroniká ře tedy čeká dodatečně překlenout období po r. 1985 do současné doby a pak kroniká řsky zaznamenat průbě h funkčního období MNV v životě obce, která od svého připojení k Praze v r. 1968 prochá zí velkou přestavbou, vý stavbou nový ch sídlišť i objektů občanské vybavenosti a budová ním nové komunikační sítě k zajiště ní dopravy občanů do zamě stná ní a zpě t i za svý mi dalšími zá jmy, sportem, kulturou, vzdě lá ním atd. Od Braníka má také modřanskou aglomerací prochá zet moderní vý padová silnice, umožňující rychlý a bezpečný průjezd vozidel do oblíbený ch rekreačních oblastí v Povltaví a Posá zaví. Dá le má vést od Braníka do Modřan kolejová rychlodrá ha, která zlepší spojení obce s centrem Prahy, než to dosud zajišťují autobusy, zhoršující vý fukový mi spalinami zdejší ovzduší. Zatím autobusy dopravují modřanské občany k stanicím metra nebo tramvají.

Kronika Prahy 12 (1986 – 1990)

-2-

II. Retrospektivnízá pis Z připravovaný ch podkladů zesnulého kroniká ře Jana Mareše si v retrospektivním zá pisu připomeneme vý stavbu a přestavbu Modřan po roce 1945, ale i ně které starší skutečnosti v obci, které doplníme aktuá lními doplňky, protože pan Mareš připravoval své podklady nejpozdě ji v 1. pololetí roku 1988, ale my podklady zpracová vá me v roce 1991.

Modřany po roce 1945 Místní ná rodní vý bor v Modřanech převzal po osvobození naší vlasti v roce 1945 nezá vidě níhodné dě dictví. Bytová zá stavba, až na centrum obce, byla rozptý lena na širokém prostoru, ně které čá sti Modřan byly od sebe oddě leny země dě lskou půdou, intenzivně obdě lá vanou, zcela chybě l ú zemní plá n, jímž by se další vý stavba obce řídila, komunikace byly zastaralé, nedostatečné a vesmě s prašné /vý jimkou byla jen hlavní ulice od Braníka k cukrovaru, která byla dlá ždě ná a po níž jezdily autobusy/ a celé ú zemí obce bylo bez vodovodu a kanalizace. První ú sek hlavní modřanské ulice v centru obce byl vydlá ždě n žulový mi kostkami v délce 1 km v roce 1929. Od doby oživení silničního provozu se stal stav na dnešním Obchodním /dříve Tylově / ná mě stí neú nosný m. Komořanská ulice ú stila do tohoto ná mě stí, tehdy velmi malého, ostrou, nepřehlednou a nedostatečně širokou zatá čkou, kde dochá zelo k dopravním nehodá m. Do ná mě stí mě ly vjezdy a okna svý ch obytný ch domů nejvě tší statky, byla tu i obecní vá ha k vá žení vozů a dvě hospody. Jedna stá la na rohu Tylova ná mě stí a Masarykovy třídy, která byla přejmenová na na Modřanskou, a tak se jmenuje i v současné době . Tato hospoda se jmenovala U Nová ků a vchod mě la z ná mě stí. Do Modřanské ulice na rohový objekt navazovala budova s velký m společenský m sá lem, kde bylo jeviště s oponou a kde se hrá valo divadlo, konaly taneční a jiné zá bavy, vý stavy, a kde se ve třicá tý ch letech dvacá tého století promítaly i filmy. V prvním patře domu nad restaurací bý vala v letech 1925–1962 modřanská pošta.

Demolice na ná mě stí Přímo proti Modřanské ulici stá l na ná mě stí statek čp. 24, kde byla současně hospoda se zahradou a s kuželníkem. Tento objekt se ve smě ru od Prahy do Komořan musel objíždě t vpravo a tady byla ona vpředu zmíně ná ú zká soutě ska s nepřehlednou zatá čkou. A tak, když v roce 1950 došlo k rozbourá ní tohoto objektu, aby bylo možno silnici do Komořan přes ná mě stí napřímit, byl to vlastně velký průlom do dosavadních prá v místních hospodá řů, ale v zá jmu bezpečnosti dopravy to byl zá sah nutný . Před touto akcí se dopravní situace v této soutě sce řešila pouze drobný mi stavebními ú pravami tě ch domů, které nejvíce vyčnívaly k silnici, a to okosením rohů tě chto domů tak, aby kolem nich mohl vést alespoň velmi ú zký chodník pro chodce. Na tuto demolici navá zaly demolice další, a to na ná mě stí nejprve čp. 3 – statek V. Moravce /Má lkův/, který byl stržen v letech 1964 – 5, a čp. 25 – Jelínkův /Dvořá kův/ statek. Na místě Moravcova statku stojí dnes na ná mě stí 10-ti patrový vě žový obytný dům. V období let 1950–1967 bylo ve staré zá stavbě demolová no ještě 9 domů.


-3-

Demolice a nová výstavba po připojeníModřan k hl. m. Praze Zá konem č. 111/1967 Sb., o hlavním mě stě Praze, byly Modřany od 1. ledna 1968 připojeny k Praze a začleně ny do obvodu Prahy 4. Na tento prá vní akt navazovalo v sedmdesá tý ch letech schvá lení vý stavby sídlišť Modřany – Komořany mě stský mi orgá ny hl. m. Prahy ve smyslu ná vrhu Ú tvaru hlavního architekta, a ná sledovala v Modřanech dosud nevídaná investiční vý stavba, která hluboce zasá hla zdejší obec, a změ nila její strukturu. Přestavba učinila z obce velké průmyslové středisko v povodí Vltavy, ale hlavně moderní okrajovou čtvrť Prahy, tedy vlastně obrovské panelové sídliště , pro které vzaly za své louky a rozsá hlá pole. Takový ch panelový ch sídlišť vyrostla /vě tšinou na katastrá lních ú zemích obcí připojený ch k Praze/ celá řada, která obepnula původní mě sto betonový m prstencem. Vě tšinou mě la tato sídliště kapacitu ně kolika desítek tisíc lidí, ale ně která , jako např. Jižní Mě sto a Jihozá padní Mě sto, dosahují počtu i ně kolika set tisíc osob. Vý stavba sídliště Modřany – Komořany, spojená se stavbou dopravních a inžený rsko-průmyslový ch sítí a se stavbami občanské vybavenosti, se ně kde hluboce dotkla staré zá stavby. Ně které obytné i jiné budovy, které překá žely nové vý stavbě , byly vykoupeny a demolová ny. Jednalo se o budovy zdě né, dřevě né kolny, gará že zdě né či kovové a další objekty. Tyto demoliční prá ce byly podle technického pojedná ní Pražského projektového ú stavu ze zá ří 1978 rozdě leny do tří pá sem, a to: střed, zá pad a vý chod.

Pá smo střed Prostor pá sma středu se prostíral od křižovatky ulice K Dolům a Dolnocholupické ke křižovatce s ulicí Spojovací na sídlišti Modřany – Komořany. Pro stavbu inžený rsko-průmyslový ch sítí a nové čtyřproudové silnice na sídliště Baba II, Baba III a Berá nek šlo v oblasti Dolů a Potoček o odstraně ní zdě ný ch a dřevě ný ch objektů, ale i lá vek přes potok, který tímto prostorem od Libuše k Vltavě protéká a který bylo nutno svést do potrubí.

Demolice V tomto prostoru zanikly dvě školní zahrady, zahradnictví Litomiský ch, skleník a domek e. č. 032, v areá lu Technický ch služeb Modřany to byl domek č. 0160, sklady 0158, kolna 0152, mycí rampa, čerpací stanice. Vedle dalších tří domků e. č. 077, 0114, 0119 to bylo 33 zdě ný ch gará ží, mostek přes potok, lá vky, a dá le byl odstraně n stromový porost podél potoka a rybníka, a to aká ty, olše, topoly, doubky, břízy, lípy.

Nová silnice v Potočká ch Po velký ch zemních ú pravá ch byla v této oblasti, tzv. Potočká ch, uvedena do provozu nová silnice, která spojuje nové sídliště se starou zá stavbou obce s široký m pá sem mezi obě ma silničními pruhy. Zatím po silnici jezdí i autobusy mě stské hromadné dopravy a v prostředním pá su má v budoucnu jezdit tzv. rychlodrá ha, tedy elektrická drá ha, která od Braníka povede do Modřan po samostatném kolejovém tě lese.


-4-

Demolice v centru obce Rozsá hlé demolice postihly především centrum Modřan, kde prakticky zaniklo bý valé ná mě stí /dříve Tylovo, dnes Obchodní/, kde byly postupně zbourá ny všechny staré domy, vesmě s statky bý valý ch místních sedlá ků s hospodá řský mi budovami, obchodní místnosti /krá my/, dvě restaurace, sá l a rodinné domky, řady objektů podél ulice Modřanské /od ná mě stí k Braníku/, podél Komořanské /od ná mě stí ke Komořanům/, na ulici K Vltavě /bý v. ulici Sově tské armá dy/, na ulici Lhotecké, zcela zanikla ulice Domečková u hřiště u sokolovny, dá le zanikly ulice Na průhoně , Há jenská , Nezastavě ná a další. Vždyť v letech 1945–1985 bylo ve staré zá stavbě obce demolová no: 149 rodinný ch domků 10 země dě lský ch usedlostí 5 obytný ch domů 8 obchodů 2 budovy jiného charakteru. Současně v rá mci demolice zmizelo: 48 gará ží 2 školní zahrady 5 zahradnictví /Beneš, Houdek, Nová k, Petrovský , Litomiský / a značné množství stromů a zeleně . Po roce 1985 byly demoliční prá ce dočasně pozastaveny.

Osud starousedlíků Ve vě tšině demolovaný ch domů ve staré zá stavbě Modřan, zejména v rodinný ch domcích, bydleli starousedlíci a rodá ci naší obce. Velká čá st tě chto obyvatel se musela, zvlá ště na začá tku velký ch demolic, přestě hovat mimo obvod Modřan. Ně kteří opouště li rodnou obec, ale neradi se loučili s prostředím, kde se narodili a žili. Jejich přízemní domky musely ustoupit vý stavbě sídliště a celkové přestavbě obce.

Vzpomínky býv. kroniká ře Ale vraťme se ještě v retrospektivním zá pisu ke vzpomínká m zemřelého kroniká ře Jana Mareše na to, jaká byla velikost naší obce tě sně před první svě tovou vá lkou a po ní. V roce 1910 mě ly Modřany. v roce 1920 to bylo ale již v roce 1930 zde bylo v roce 1937 v roce 1938 v roce 1939

286 domů 350 domů 948 domů 1.341 domů 1.393 domů 1.500 domů

a a a a a a

2.724 2.931 6.205 9.100 9.270 9.949

obyvat obyvat. obyvat obyvat. obyvat. obyvat

Zá kon o Velké Praze a ztrá ta Zá tiší Přibý valy především rodinné domky a vilky, jen vý jimečně činžovní domy. Od 1. ledna 1921 byla podle zá kona o Velké Praze osada Zá tiší, která byla do té doby součá stí Modřan, vyčleně na z katastrá lního ú zemí naší obce a připojena k Velké Praze. V důsledku platnosti tohoto zá kona ztratily Modřany témě ř28 ha,


-5-

kde bylo 28 domů, bydlelo asi 140 obyvatel, a kde působilo ně kolik živnostenský ch podniků a restaurací. Osada Zá tiší bylo vlastně zalesně né ú dolí a bylo to vý letní místo.

Rozvoj Modřan po I. svě tové vá lce v dů sledku blízkosti Prahy Na druhé straně blízkost hlavního mě sta stá tu k naší obci ovlivnila i rozvoj Modřan. Příliv obyvatel do Prahy a nedostatek bytů v tomto mě stě nutil nové obyvatele často k vý stavbě obytný ch domků. Rovně ž nedostatek vý robních prostor v tehdejší Praze a jejich cena nutil podnikatele hledat stavební parcely pro jejich podniky v okolí Prahy. Pě kná poloha Modřan s železniční i říční dopravou, to byly zá kladní podmínky pro rozvoj stavební činnosti občanů a podnikatelů v naší obci, která mě la pě kné lesy, hezké okolí a byla tehdy typický m venkovem. V katastru bylo dost stavebních parcel za přijatelné ceny, a tak, i když doba nebyla hospodá řsky příznivá , začal v obci pomalu narůstat dost značný stavební ruch.

Výstavba Modřan Vý stavba v obci byla prová dě na na podkladě regulačního plá nu z roku 1903 /Rakousko-Uhersko/, který nevyhovoval vyšším životním potřebá m. Nový regulační plá n byl projedná vá n orgá ny od roku 1927, ale schvá len byl až v roce 1939. Za tě chto podmínek dochá zelo k neorganickému zastavová ní obce bez zá kladních veřejný ch zařízení, tj. bez vodovodu, bez kanalizace a vůbec bez inžený rsko-průmyslový ch sítí. Tento zá kladní nedostatek se projevuje i v současné době při přestavbě starý ch Modřan.

Pokračujeme v retrospektivním zá pisu Vraťme se ale ještě k dalším pozná mká m zemřelého kroniká ře Jana Mareše, který jako místní rodá k a při svém stá ří /vždyť zemřel v roce 1988 ve svý ch 80 letech/ vzpomínal ke konci svého života na řadu skutečností, které se buď ze starý ch Modřan zcela ztratily, nebo po nich zbyly ná zvy, dnešním lidem buď zcela nezná mé, nebo značně nejasné.

Potočky Místní jméno Potočky bylo pro tuto čá st obce naprosto přiléhavé. Tato oblast se rozklá dá od rozcestí ulice K dolům s ulicí Dolnocholupickou až za dnešní areá l Technický ch služeb. Touto čá stí obce protékal volný m korytem Libušský potok, který napá jel upravený m ná honem Rá žův rybník. O tom se podrobně ji zmíníme ve stati “Mlý ny a rybníky“.

Zalesňová níokolíModřan. Obecníškolka lesních stromů Potočky byly v minulosti charakteristické bohatý m stromovím. Porost stromů se však datuje až od roku 1880, kdy se v obci ujala myšlenka zalesnit všechna holá a neú rodná místa a strá ně . Péči v tomto smě ru projevovala o Modřany a okolí “Severočeská jednota“ a zejména obecná škola. Ř editel školy F. Vacek založil s dě tmi rozsá hlou obecní višňovku a školní zahradu. Učitel František Hrdina, který se pozdě ji stal ředitelem školy, vysazoval s dě tmi od roku 1887 stromy na holý ch strá ních. V místech, kde je dnes Nečova ulice, byla před I. svě tovou vá lkou obecní školka lesních stromů, kde pracovala řada modřanský ch žen. Sazenice sloužily pro zalesně ní modřanský ch holin. Zalesňovací prá ce řídil stá tní lesník Frank, který bydlel v Modřanech ve vilce vedle fary a který je pohřben


-6-

v horní čá sti hřbitova. Kromě jiný ch míst v obci bylo v Potočká ch vysá zeno hodně stromů, a to aká ty, břízy, topoly, olše, modříny, borovice, smrky, lípy, kaštany, jeřabiny a další.

Vrbové prutiny u Dolů . Košíká řská výroba Na louce u Dolů byly vysazová ny vrbové prutiny. Ty sloužily jako materiá l pro ně kolik modřanský ch rodin, které se před první svě tovou vá lkou, ale i v době první republiky, zvlá ště v době krize, živily vý robou košíká řského zboží. Bý valý kroniká ř Mareš uvá dí zejména rodiny Švestkovu, Kohá kovu, Průšovu, Kalašovu, Trachtovu a další, které se košíká řstvím zabý valy. Ještě v roce 1939 byl obecní prutník, jak vyplý vá z obecních zá znamů, pronajat Karlu Průšovi za 150,-- Kč ročního ná jmu.

Libušský potok a Rá žů v rybník Jak se Modřany začaly rozrůstat jižním smě rem, stal se Libušský potok a Rá žův rybník komunikační překá žkou. Potok i rybník totiž rozdě lovaly obec na čá st severní a jižní. Spojení obou tě chto čá stí bylo po první svě tové vá lce řešeno můstkem. Přes Libušský potok byla u křižovatky ulice K dolům s ulicí Dolnocholupickou postavena na traverzá ch lá vka, která byla 2,80 m nad potokem. Lá vka mě la šíři asi 1,50 m a byla určena pro pě ší. V roce 1923 byly u Rá žova rybníka postaveny přes Libušský potok dvě lá vky, opě t jenom pro pě ší. Z tě chto důvodů bylo zá sobová ní čtvrtí na Vršku i za hřbitovem zdlouhavé, protože se muselo jezdit ulicí K Vltavě kolem sokolovny a ulicí U pily, neboť ulice okolo kostela byla tehdy pro vozy příliš strmá .

Regulace Libušské ho potoka Obecní zastupitelstvo situaci znalo a ně kolikrá t o ní jednalo, ale v roce 1939 provedlo jen regulaci Libušského potoka od Lidového domu k řece Vltavě . Toto zakrytí stá lo 230.000,-- Kč.

ZavezeníRá žova rybníka a překlenutíLibušské ho potoka Celá situace Potoček se začala řešit v padesá tý ch letech našeho století. V roce 1958 byl zavezen Rá žův rybník, který nebyl po léta ošetřová n, zaná šel se kalem a k jeho zá niku napomá hali i místní občané z okolí, kteří do ně j „odklá dali“různý odpad a nepotřebný materiá l, a v šedesá tý ch letech a na začá tku sedmdesá tý ch let byl překlenut Libušský potok u křižovatky K dolům s ulicí Dolnocholupickou v šířce 27 m a u bý valé Nerudovy ulice s ulicí Na Havrá nce /dnes je celá takto propojená ulice nazý vá na Na Havrá nce/.

Zkanalizová níLibušské ho potoka Teprve v osmdesá tý ch letech bylo dokončeno Libušského potoka v celý ch Potočká ch.

zkanalizová ní a

překlenutí

Silnice v Potočká ch. Rychlodrá ha Zavezení Rá žova rybníka a překlenutí Libušského potoka ulehčilo zprvu spojení jižní a severní čá sti Modřan a v osmdesá tý ch letech umožnilo vybudová ní nové čtyřproudové silnice ze sídliště Modřany – Komořany na silnici Komořanskou.


-7-

Tudy povede v budoucnosti i tzv. rychlodrá ha, což bude tramvajová doprava na samostatném tě lese, která spojí Modřany s centrem Prahy. Toto samostatné tě leso ovšem povede jen z Modřan do Braníka, dá le však povede tramvaj v jedné rovině s ostatní silniční dopravou. Tato čá st Modřan byla novou silnicí V potočká ch bohužel ochuzena o různorodou zeleň a množství vzrostlého stromoví, které zde vytvá řelo hezké prostředí. Ztrá ta zeleně je nenahraditelná a vybudová ní čtyřproudové silnice místo zalesně né ú žlabiny je z hlediska krajiny a přírody dost chabou zá mě nou. Ně kteří pamě tníci mohou připomenout postupné znečišťová ní ú žlabiny odpady, které sem ně kteří občané vyhazovali. To ale nebyl problém té zmíně né ú žlabiny se stromy a potokem, ale nevychovanosti a necitlivosti ně který ch lidí ke krajině a k přírodě .

Mlýny a rybníky V Modřanech bý valy před mnoha lety dva mlý ny na vodní pohon.

Mlýn u Vltavy Mlý n čp. 52 byl majetkem zbraslavského panství a stá l u řeky pod dnešním cukrovarem. V roce 1828 byl mlý n navigačním fondem vykoupen a zrušen, protože mlý nské zařízení bylo překá žkou plavbě po řece Vltavě .

Rá žů v mlýn Mlý n čp. 33 /Rá žův/ postavilo v Modřanech břežanské panství v roce 1702 v čá sti obce zvané Podskalí. O třicet let pozdě ji je v roce 1732 prodala břežanská vrchnost Vojtě chu Trousílkovi, který zde mlynařil asi 18 let. Pak mlý n mě nil často své majitele, až v r. 1864 koupil mlý n Alois Rá ž s manželkou. V roce 1906 zdě dil mlý n Emanuel Rá ž. Po jeho smrti se stal majitelem jeho syn Karel, který však nebyl mlyná řem, a protože se zá jemci o mlý n nehlá sili, zastavil Karel Rá ž v roce 1936 provoz mlý na.

Rá žů v rybník Rybník, zvaný Rá žův, byl zřízen v Potočká ch u Libušského potoka asi 400 m od mlý na. V kronice se nedočteme, kdy to bylo, ale bý valý kroniká ř Mareš odhadoval, že to bylo asi kolem roku 1864, kdy se v Modřanech rodina Rá žova usadila. Rybník byl napá jen vodou z Libušského potoka. Asi v ú rovni dnešní Nečovy ulice postavil mlyná řna potoce stavidlo, který m reguloval přítok vody do rybníka, kterou tam přivá dě l zvlá štním kaná lem. Vlastní koryto Libušského potoka bylo níž. Na hrá zi rybníka bylo opě t stavidlo, který m se pouště la voda do ná honu, jímž tekla na mlý nské kolo Rá žova mlý na v Podskalí. Od mlý na se voda vracela do Libušského potoka. U Lidového domu bylo koryto Libušského potoka na Komořanské ulici překlenuto můstkem. Hrá ze rybníka zpevňovaly vysoké topoly a podél potoka rostly olše, aká ty, břízy, lípy i kaštany. Když byl v roce 1936 zastaven provoz mlý na, nikdo se o rybník nestaral, ten pomalu zarůstal, vysychal a nakonec sloužil lidem pro sklá dku různého odpadu, až byl v roce 1958 zavezen.

Farský rybníček „Farský “ rybníček, jak by se podle ná zvu zdá lo, nepatřil nikdy fará ři a jeho hospodá řství, ale dostal toto označení podle polohy v blízkosti fary. Takovéto


-8-

ná drže vznikaly často nejen z ekonomický ch důvodů /hospodá ři z okolí sem vyhá ně li své husy a kachny/, ale i jako vodní ná drž pro případ požá ru. Obecní zastupitelstvo v r. 1905 jednalo o vyčiště ní rybníčku a v r. 1915 bylo schvá leno jeho prohloubení o 1 metr. Dnes rybníček obhospodařuje místní organizace Českého rybá řského svazu a prostor je oplocen, protože i tady vhazovali lidé do rybníčka různé předmě ty a odpad.

Dva rybníčky Za humny V čá sti obce za dnešní sokolovnou, jíž se říkalo Za humny, stá lo ojedině lé hospodá řské stavení. Před I. svě tovou vá lkou tudy volný m korytem protékal Lhotecký potok, který v místech pod sokolovnou tvořil dva rybníčky. Hořejší rybníček byl malý a přebytečná voda jím protékala do dolejšího rybníka. U malého rybníčku rostly dvě staleté vrby, pamá tkově sice chrá ně né, ale přesto pozdě ji poražené. Dolejší rybníček byl vě tší a v jeho blízkosti bylo hospodá řství pana Balíka.

Lhotecký potok v centru Modřan Z tohoto dolního rybníčku vytékal Lhotecký potok volný m korytem dnešní Klostermannovou ulicí až na křižovatku s hlavní ulicí /dnešní Modřanskou/, kde zahnul vlevo a při levé straně ulice tekl až do blízkosti vchodu do sá lu Na staré poště /dříve U Nová ků/. Zde byl pod klenutý m můstkem převeden na druhou stranu hlavní ulice a Přístavní ulicí pak vedl do Vltavy. V té době , tj. v roce 1900, mě ly Modřany asi 245 domů a 2.516 obyvatel.

Stavebníruch po I. svě tové vá lce Po I. svě tové vá lce vzrostl v Modřanech stavební ruch. V oblasti obce Za humny bylo dost levný ch stavebních parcel /sá h, tj. 3,59m2, stá l kolem 18,-- až 20,-Kč/, a tak se zde začalo brzy stavě t. Za 10 let, tj. do roku 1930, přibylo v naší obci 598 domů a 3.274 obyvatel.

Zkanalizová níLhotecké ho potoka V roce 1928 byl Lhotecký potok v ú seku dnešní ulice Klostermannovy, Modřanské a Přístavní zkanalizová n až k řece Vltavě a v témž roce byly také zavezeny oba rybníčky.

Doly /Modřanská rokle/ Je to protá hlé ú dolí od libušského katastru až k Potočká m se značně příkrý mi strá ně mi a četný mi bočními ú valy. Doly je starý ná zev, kterého užívalo obecní zastupitelstvo i v nejstarších zá pisech o svý ch jedná ních. V posledních desetiletích užívaly jak rada tak plénum MNV označení Modřanská rokle, do níž se plá novala ně která sportoviště , např. pro oddíl české há zené a nohejbal. Do devadesá tý ch let minulého století byly strá ně v Dolech holé a dole byly místy louky. Teprve v r. 1880 /jak jsme se již zmínili v čá sti o Potočká ch/ začaly zde zalesňovací prá ce, které pokračovaly ještě v roce 1902. Na strá ních se vysazovaly jehličnany, aká ty a břízy a podél Libušského potoka pak olše, doubky i vrbové prutiny. Rostlo zde i vysoké kapradí a různé byliny. Aká tový porost, značně plevelný , však vě tšinu vegetace doslova ve svém okolí udusil.


-9-

Budeme prochá zet tě mito Doly od Modřan proti toku Libušského potoka a budeme popisovat jednotlivé objekty a čá sti této lokality.

Hřiště na há zenou Hřiště na há zenou bylo vybudová no po II. svě tové vá lce hned na kraji v Dolech, když si zde oddíl české há zené Sokola Modřany pronajal po roce 1945 louku, která byla za vydatné pomoci nejen hrá čů, ale i příznivců oddílu, upravena na hřiště a byly zde postaveny kabiny a klubovna. V roce 1947 tady hrá l oddíl již mistrovské soutě že a tady začala vlastně velká éra české há zené v Modřanech. Příznivci tohoto sportu vidě li v krá sném přírodním prostředí vždy hodnotná utká ní. V roce 1957 skončila platnost ná jemní smlouvy na toto hřiště v Dolech, oddíl smlouvu neprodloužil a vybudoval ještě v témže roce nové hřiště na letním cvičišti u Sokolovny.

Cvičiště psů Po roce 1957 využívala bý valého hřiště jako cvičiště pro služební psy zá kladní kynologická organizace Svazu pro spoluprá ci s armá dou, ale ani to nebylo řešení definitivní; psá ři se přemístili a místo na léta osiřelo. V osmdesá tý ch letech zde začala tě lový chovná jednota budovat znovu svá hřiště . V r. 1990, kdy vzpomínky zemřelého kroniká ře Mareše připravujeme k definitivnímu zá pisu, je prostora hřišť nově oplocena, postavena zdě ná klubovna, vybudová no osvě tlení hrací plochy a dokončeno hřiště na há zenou. Zbylý prostor je připraven k odvodně ní dosti vlhké louky a k vybudová ní další hrací plochy ú dajně pro nohejbal. Teď už půjde jen o to, aby se v novém areá lu hrá la tak přitažlivá há zená jako ve čtyřicá tý ch a padesá tý ch letech a aby sem opě t začali chodit do pě kného prostředí příznivci tohoto sportu.

Letnícvičiště DTJ Činnost Sociá lně demokratické strany po roztržce s komunistickou levicí v roce 1921 byla v naší obci obnovena v roce 1925, ale činnost Dě lnické tě locvičné jednoty /DTJ/ až v roce 1928. Obecní zastupitelstvo vyhově lo v červenci 1928 žá dosti DTJ o pronajmutí louky v Dolech za hřiště m há zené za roční uzná vací poplatek Kč 30,--. Louku o rozmě ru asi 1.400 m2 upravila DTJ na letní cvičiště a postavila pod zalesně nou strá ní domek pro sprá vce a dřevě nou klubovnu, v níž bylo možno uskladnit i tě locvičné ná řadí. V zimním období však mě la DTJ potíž se sá lem, protože sá l v Lidovém domě používala Federace proletá řské tě lový chovy /FPT/, a když se po letech sloučila DTJ s FPT, letní cvičiště v Dolech osiřelo, budovy chá traly a louka zarůstala plevelem a křovím, až došlo k zá niku objektů. Dnes je změ na tak vý razná , že už si lze tě žko představit bý valou situaci. Po obou budová ch není ani stopy, jen nový betonový můstek s dřevě ný m zá bradlím starý m pamě tníkům připomíná , že i dříve zde stá val můstek, tehdy sice dřevě ný a mnohdy v pová žlivém stavu, ale je to alespoň připomínka bý valého stavu. Dnes si potok trochu poupravil své koryto, ale u hřiště há zené se drží ve svém původním. Zato po hřišti DTJ není ani pamá tky. Bě hem dlouhý ch desetiletí zde vyrostl vzrostlý les.

Dalšíklubovna Klubovna bý v. Čs. strany ná rodně socialistické vznikla ve třicá tý ch letech v Dolech snad 150 m nad hřiště m DTJ smě rem k Libuši proti toku potoka. Byla


- 10 -

zdě ná a podá valo se zde občerstvení. Činnost se zde ukončila v r. 1938 a již koncem čtyřicá tý ch let sloužil objekt lesá kům k uskladňová ní krmiva pro zvě ř. Vedle objektu byl krmelec pro vysokou zvě ř, které bylo v Dolech a v dalších sousedních lesích dost a dost. To už je bohužel minulost. Počty vysoké zvě ře klesly s vý stavbou sídlišť, a tak zmizel nená vratně krmelec i bý valá klubovna, sloužící jako sklad krmiva. A les se i tady rozrostl a prostor změ nil.

Obecnílomy na ká men V modřanské kronice jsou o obecních lomech jen velmi kusé zá znamy, a proto tyto ú daje chtě l zemřelý kroniká ř Mareš doplnit a připravil podle vzpomínek starousedlíků Josefa Trnky a Bedřicha Müllera a podle svý ch vzpomínek podklady pro další zá pis. Podle tě chto podkladů se obecní lomy na ká men nachá zely v Dolech za tak zvanou Kopká novou strouhou smě rem k Libuši. Pan Kopká n míval usedlost za čá stí Baba III smě rem k Libuši. Tak zvaný nový lom byl na pravé straně bý valé cesty za Kopká novou strouhou smě rem k Libuši; v lomu se zřejmě pracovalo již na rozhraní 19. a 20. století, protože v naší kronice je zá pis, že v roce 1922 byly v obecních lomech obnoveny tě žebné prá ce. V době nezamě stnanosti se v obci opravovala silnice z Modřan do Hodkoviček a vozovky v ulici Riegrově a Há lkově proto, aby se nejen zlepšil stav, ale aby se získaly pracovní možnosti pro nezamě stnané.

Uzavřenílomu Po roce 1945 se v lomu pracovalo. Lom byl v té době vybaven i strojově . V roce 1949 byl 30. března v obci zřízen /§ 7 zá kona č. 199/1948 Sb./ Kombiná t mě styse Modřan, který od místního ná rodního vý boru převzal lom na ká men v Dolech i se strojním zařízením v hodnotě Kč 150.000,--. Pozdě ji byl opatřen kompresor a drtič ště rku. V roce 1959 byl přijat odborný pracovník na odstřel kamene. Příjezd k lomu byl ú dolní cestou v Dolech, která se provozem tě žký ch vozů rychle ničila, a tak byl provoz lomu začá tkem šedesá tý ch let zastaven.

Doly po I. svě tové vá lce Modřany bý valy vý letním místem a ná vště vníci využívali jednak travnatý ch ploch na břehu Vltavy, jednak se chodívali rekreovat do Dolů, jejichž středem protékal volný m korytem Libušský potok, podél ně hož vedla udržovaná lesní cesta. Vý letníci se mohli občerstvit na samotě u Kopká nů, a kdo došel až do libušské čá sti Dolů, prochá zel kolem menší dřevě né restaurace zvané „U tří koček“. Za hezkého počasí zde o nedě lích hrá la i hudba a restaurace byla vyhledá vá na nejen místními, ale i pražský mi ná vště vníky. Doby a podmínky se ale mě nily. Provozem lomů a dopravou kamene se silně poničila ú dolní lesní cesta a po řadu let, než byla vybudová na čistička odpadních vod v Drůbežá řský ch zá vodech na Libuši, nebyl Libušský potok prá vě vá bný m tokem, a tak se restaurace „U tří koček“ udržela jen do rozhraní šedesá tý ch a sedmdesá tý ch let, kdy zanikla.

Doly v současné době Jak jsme se již zmínili v předchozím vyprá vě ní o zá niku hřiště DTJ a klubovny bý valé Československé strany ná rodně socialistické, jejichž prostory zakryl les, který na volný ch místech vzrostl, nutno současně konstatovat pustnutí tohoto ú dolí, v ně mž jsou hromady klestí, a na jeho strá ních leží padlé a přelomené


- 11 -

stromy, které se po řadu let nechá vají osudu, nikdo dříví ze svahu nestahuje, ani je nerozřezá vá . Silnice v ú dolí byla upravena po vybudová ní vodní ná drže na Libušském potoku v Dolech. Ná drž byla vybudová na k umožně ní regulace průtoku vody ve chvílích prudkého stoupnutí hladiny po delších, vydatný ch deštích, aby zkanalizovaný ú sek potoka od Dolů do Vltavy stačil příval vody plynule odvést.

Retenčníná drž v Potočká ch V Potočká ch se dá le buduje retenční betonová ná drž, která bude rovně ž zadržovat přívalovou vodu a regulovat její průtok zmíně ný m ú sekem.

Vinice O modřanské vinici se prvně dovídá me z darovací listiny Sobě slava II. z roku 1178, kdy tento český kníže vě noval vyšehradské kapitule dvě popluží s vinicí v Modřanech. Víme pak, že vinice byla pozdě ji v majetku dolnobřežanského panství. V roce 1716 koupil dolnobřežanské panství pro arcibiskupskou menzu pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Kühneburg. Tím se stala i modřanská vinice majetkem arcibiskupství a ti nejstarší pamě tníci si ještě vzpomínají, že dokonce ve dvacá tý ch letech tohoto století se vinice nazý vala také arcibiskupskou. V držení pražského arcibiskupství také vinice byla až do roku 1921, kdy ji za souhlasu Pozemkového ú řadu koupil pražský viná rník Jan Sudík, který mě l viná rnu na Karlově ná mě stí. Koupě se uskutečnila s podmínkou, že vinice bude trvale zachová na. Zasá hla však příroda a velké mrazy z ledna a ú nora roku 1929 vinici zcela zničily a tím její historie skončila. Dnes tuto strá ň obhospodařují členové místní organizace Českého zahrá dká řského svazu, kteří na stupňovitý ch terasá ch hospodaří a jako symbol zde založili v hořejší čá sti u Lysin malou vinici jako uká zku toho, jak to zde vypadalo dříve.

Viničnídů m stojí v zahradě pod bý valou vinicí blízko vyú stě ní ulice Chuchelské do ulice Modřanské. Přesnou dobu postavení tohoto pě kného objektu nezná me, ale lze se domnívat, že dům byl postaven v letech 1801-1802, kdy byla celá vinice za biskupa Salma nově založena a byly zde vysazeny sazenice vinné révy z Burgundska. Vinařem na znovu založené vinici se stal Antonín Steffel z Modravy. Viniční dům čp. 6 v Modřanech je zapsá n v seznamu kulturních nemovitý ch pamá tek v naší obci. Od roku 1988 používá viniční dům dočasně /podle hospodá řské smlouvy č. 11 ze dne 30. prosince 1987 na 15 let/ místní organizace Českého rybá řského svazu v Modřanech.

Demolice obytných domů v obdobítzv. I. republiky /1918-1938/ V létech 1919 až 1935 bylo v obci zbourá no ně kolik domků jednak pro zchá tralý stav, jednak k uvolně ní místa k nové vý stavbě . Tak v bý valé ulici Vrchlického /dnes U spořitelny/ stá ly staré domy čp. 39 a 40, které byly pro špatný stav zbourá ny.


- 12 -

Cukrovarské domky. Skladiště cukru Na konci této ulice stá lo 6 cukrovarský ch domků, vždy 2 a 2 nad sebou až k hlavní /Komořanské/ silnici, v nichž bydlely rodiny zamě stnanců cukrovaru. Tyto rodiny vedení cukrovaru přestě hovalo do jiný ch svý ch domů, domky dalo zbourat a na tomto místě bylo postaveno velké skladiště cukru a okolo byla postavena vysoká zeď. Tím se ulice U spořitelny rozšířila smě rem k ulici Komořanské a rozšířil se i příchod k řece Vltavě .

Zbourá ní„ Švarcovny“ V tomto období byl ještě zbourá n v dnešní Komořanské ulici starý domek čp. 77 s předzahrá dkou /nad školou/, zvaný Švarcovna. Místo ně j zde byl postaven patrový dům téhož čísla popisného. V patře byly byty a v přízemí byla Ž ivnostenská zá ložna. Po ní zde byl textilní obchod, pak sklená řství Obvodního podniku služeb v Praze 4 a v r. 1990, po přestě hová ní sklená řství do nový ch provozních místností v blízkosti nové modřanské pošty na sídlišti, čeká tento dům, ale i další domy v blízkosti, na další rozhodnutí v souvislosti s vý stavbou nové vý padové silnice z Prahy – Braníka přes Modřany.

Obecnípastouška Na dnešní ulici K Vltavě /původně V Kateřinká ch, pozdě ji Libušská a po r. 1968 Sově tské armá dy do r. 1990/ stá ly 2 staré domky /v jednom z nich byla obecní „pastouška“/, které byly zbourá ny asi po r. 1927. „Pastouška“ byl přízemní domek o 5 místnostech s cihlový mi podlahami. Tento domek V Kateřinká ch byl postaven v roce 1882 ná kladem 800 zlatý ch.

Využití„ pastoušky“ Mě l sloužit k ubytová ní obecních chudý ch, ale ve skutečnosti zde bydlel obecní pastý ř. V roce 1909 zde bydlel zedník Emanuel Hrejzek, který si domek najal. Od roku 1919 v tomto domku bydlely vdovy po padlý ch v I. svě tové vá lce, a to paní Trnková , Cihlá řová a Pařízková s rodinami.

Darová nípozemku s pastouškou Sokolu Modřany Asi v r. 1920 darovalo obecní zastupitelstvo pozemek, na kterém „pastouška“ stá la, Sokolu Modřany. Ten dal jmenovaný m vdová m soudní vý pově ď a v roce 1925 se musely vdovy s rodinami vystě hovat. Po roce 1927 byl domek zbourá n a byl zde postaven jednopatrový dům, kde v přízemí byla restaurace a v patře byty. Tento dům v ulici K Vltavě dodnes stojí /restaurace byla v 60-tý ch letech zrušena a prostoru bylo využito k ubytová ní hostujících sportovců/ a navazuje bezprostředně na vstupní prostor k modřanské sokolovně .

Vodovod. Jak se v obci projedná val problé m vodovodu Vodovod a kanalizace jsou dlouholetý m problémem Modřan. Obecní zastupitelstvo jednalo o jejich budová ní již v r. 1911, ale další projedná vá ní přerušila I. svě tová vá lka. S jejím skončením vznikla 28. října 1918 Československá republika a v obtížné situaci se v r. 1925 obrá tilo obecní zastupitelstvo na vedení hlavního mě sta Prahy se žá dostí o umožně ní napojení obce na pražský vodovod. Jedná ní bylo pro Modřany neú spě šné, protože Praha mě la sama má lo vody. A protože se Modřany rozrůstaly, přibý valo tová ren, stavě ly se obytné domy a narůstal počet obyvatel /v roce 1920 bylo


- 13 -

v Modřanech 350 domů a bydlelo zde 2.931 obyvatel, v roce 1930 to již bylo 948 domů a 6.205 obyvatel/, zvlá ště nedostatek vody trá pil modřanské občany, ale ná mitky byly pochopitelně i proti tomu, že se nebudovala kanalizace.

Vodovod v Tyršově čtvrti V roce 1931 se v Tyršově čtvrti, která je na severu Modřan na kopci, kde mě li občané problémy s vodou, ustavilo Vodovodní sdružení a vybudovalo zde pro 60 domů první vodovod v Modřanech. V roce 1936 byl vedle studny postaven vodojem o obsahu 100m3 vody. Dne 21. října 1933 se na ná tlak obyvatelstva obecní zastupitelstvo zabý valo vý stavbou vodovodu, ale z obavy před zavedením dalších obecních dá vek ná mě t obyvatelů zamítlo. Vlá dní komisař Josef Havlíček, který řídil obec v letech 1934 až do listopadu 1936, se zabý val otá zkou vodovodu, a z tří odborný ch firem, které vyzval k podá ní nabídek, byla vybrá na nabídka firmy ing. Matička. Studny mě ly bý t na louce pod komořanský m zá mkem, ale k realizaci zá mě ru nedošlo, protože 6 občanů obce podalo proti akci protest u vyšších orgá nů, že vlá dní komisař překročil svoji pravomoc. V roce 1935 bylo v obci ustaveno Vodovodní družstvo pro Modřany a okolí z. s. s r. o., které chtě lo v obci vybudovat vodovod a kanalizaci. Firma ing. Matičky vypracovala podrobný projekt a rozpočet. Vodovodní družstvo nabídlo 8. 4. 1937 obecnímu zastupitelstvu převzetí realizace projektu. Obecní zastupitelstvo převzalo projekt a rozpočet až 15. 4. 1939, ale další jedná ní znemožnila II. svě tová vá lka.

Zá vadná voda ve studná ch. Budová nívodovodu I po vá lce trvaly v Modřanech problémy s pitnou vodou, zvlá ště v ně který ch vý še položený ch čá stech obce, kde v suchý ch letech studny vysychaly. Když pak hygienická služba na rozhraní padesá tý ch a šedesá tý ch let prově řovala kvalitu vody ve studná ch, zjistila, že ve vě tšině studní neodpovídá kvalita vody normě , a tak se v šedesá tý ch letech přikročilo k budová ní vodovodu. Ten však nepokryl celou rozlehlou obec a navíc zdroje vody /studny na louce pod komořanský m zá mkem/ byly nedostatečné, takže při vě tší spotřebě hlavně v letním období často bě hem dne voda netekla a muselo se čekat, až čerpadla opě t doplní vodojem na Babech III. A tak nezbý valo nic jiného než natočit třeba v noci vodu do hrnců, aby byla voda na vaření pro další den zajiště na.

Propojenímodřanské ho vodovodu na pražský Situace se mě la řešit budová ním dalších studní, ale do toho přišlo v r. 1968 připojení Modřan k Praze a k urychlenému propojení modřanského vodovodu na pražský . Potíže se tím podařilo po delší době odstranit.

Zvonice Zdě ná zvonice stojí na kopci nad hřbitovem a první nepřímá zmínka o její existenci je v listině Karla IV. z roku 1356. Touto listinou byla stvrzena prá va a privilegia vyšehradského proboštství a mezi zá stupci 41 vesnic jsou jmenová ni i zvoníci v Modřanech.


- 14 -

Zvon z r. 1726 Další nepřímá zmínka o zvonici je z roku 1726, kdy kostel byl opatřen novou střechou a současně byl pořízen i nový zvon P. Marie s jejím obrazem, jak stojí na země kouli. Zvon mě l ná pis „Antonius Schönfeld me tudit 1726.“ Mě l rozmě ry 78 x 70 cm a vá žil 328 kg. Protože modřanský kostel nemě l vě ž, na kterou by bylo možno zvon zavě sit, nutno opě t uvažovat o umístě ní zvonu ve zvonici.

Zvon z r. 1754 Doklad o existenci zvonice je z roku 1754, kdy byl za opata Aysla modřanský kostel zrestaurová n a pobořená zvonice znovu postavena a ke zvonu z roku 1726 byl pořízen další zvon. Byl vě tší než předchozí /rozmě ry 93 x 75 cm, vá ha 407 kg/ a na novém zvonu byl ná pis „Franciscus Antonius Froneck me tudit 1754.“ Na opačné straně byly obrazy sv. Vá clava a sv. Jana Nepomuckého.

Krá dež zvonu v r. 1850 Zvon z roku 1726 ukradli zlodě ji ze zvonice za bouřlivé noci roku 1850, v Dolech jej rozbili a se zvonovinou zmizeli.

Nový zvon 1882 Mezi farníky byla uspořá dá na sbírka a v roce 1882 byl pořízen nový zvon s ná pisem „Roku 1850 mě hříšná ruka odcizila, roku 1882 zbožná mysl mě nahradila“.

Odvezenízvonů za I. svě t. vá lky Za I. svě tové vá lky byly oba zvony zrekvírová ny a odvezeny 24. dubna 1917. Po této vá lce ulil Arnošt Diepold z Prahy L.P. 1923 nové zvony s ná pisem „Oč svě tová vá lka dům Boží připravila, zbožná mysl katolíků nahradila.“ Zvon s ná pisem „Cyril jsem a zašlý ch bratrů ú kol plním“ vě noval rytíř Cyril Bartoň z Dobenína.

Odvezenízvonů za II. svě tové vá lky I tyto zvony však potkal stejný osud, neboť 13. dubna 1942 byly zrekvírová ny pro potřebu ně mecké armá dy ve II. svě tové vá lce a odvezeny. Byl však odvezen i třetí nejmenší zvon, tak zvaný umírá ček. Po skončení II. svě tové vá lky pá tral Místní ná rodní vý bor v Modřanech po odvezený ch zvonech ve skladišti zvonů v Praze /šlo o zvony, které unikly roztavení/, ale bezvý sledně . V šedesá tý ch letech se z malé vě žičky na kostele nesl mohutný hlahol zvonů. Byly zde totiž reproduktory a ty vysílaly zvoně ní z magnetofonového pá sku. Od této ná hrady pozdě ji nový fará řupustil. Malý zvon /umírá ček/ byl obnoven, zvonice je nadá le bez zvonů a udržuje se jako pamá tka na doby minulé.

Červený domek Tak se nazý vá domek čp. 289 na rohu ulice Modřanské a Darwinovy, který patřil Stá tní poříční sprá vě , a sloužil jako naturá lní byt zamě stnanců poříční sprá vy. Mezi modřanský mi občany se mu jinak neřeklo než „červený “, protože byl cihlový a dlouhá léta nebyl omítnutý . V šedesá tý ch letech byl domek konečně


- 15 -

omítnut svě tlou omítkou a ztratil svůj charakteristický znak. Dnes již tento objekt neexistuje, neboť byl v roce 1988 vyklizen a zbourá n v rá mci přestavby starý ch Modřan a budová ní široké vý padové silnice od Prahy.

Limnigraf Vodočetná stanice /limnigraf/ byla vybudová na při dosavadním tě lesu drá hy ČSD /zhruba pod modřanský m kinem, dnes je v tom místě nová modřanská zastá vka ČSD/ a sloužila pro mě ření hladiny a průtoku vody v řece. Od roku 1903 mě la tato stanice telefonní spojení s pražskou poříční sprá vou. Když byla v roce 1979 v Modřanech zahá jena stavba posledního člá nku vltavské kaská dy „Zdymadlo Modřany“, byla stará vodočetná stanice zrušena a nová umístě na do Hodkoviček asi 60 m od pilíře železničního mostu.

Přístav parníků Paroplavba z Prahy na Zbraslav zahá jila provoz v r. 1865. Přístav byl v Modřanech přistaven o ně co pozdě ji. Jízdné z Modřan do Prahy bylo ale dost drahé /40 krejcarů/, a tak zá jem o cestová ní parníkem byl malý . To přinutilo paroplavbu snížit cenu a pro zvý šení zá jmu zavedla i zlevně né tý denní dě lnické lístky. Původní přístav stá val pod tzv. koňskou tůní /dnes již zaniklou/, k níž se chodilo z ná mě stí. Na navigaci byly vybudová ny kamenné schody, po nichž se chodilo k zakotvenému přístavu. Tyto schody zde přetrvá valy až do stavby modřanského zdymadla, ale přístav byl v Modřanech zrušen již v šedesá tý ch letech dvacá tého století. V tě ch letech totiž již Vltava nelá kala ke koupá ní „vodomily“ z Prahy, protože voda v ní je značně chladná , neboť z přehrad na vltavské kaská dě se vypouští chladná spodní voda, a modřanští obyvatelé nebo Pražané, jezdící do Modřan za prací, používají pochopitelně radě ji autobusů mě stské hromadné dopravy, protože tato doprava je rychlejší.

Koňská tů ň Koňská tůň byla mě lká zá točina Vltavy proti prvnímu viaduktu drá hy pod modřanský m ná mě stím, z ně hož k tůni vedla cesta. Tato zá točina sloužila v minulosti k plavení koní místních sedlá ků. C.k. místodržitelství povolilo vý nosem ze dne 13. zá ří 1899 tesařskému mistru Janu Vranému přistá vá ní a vytahová ní připlaveného pramenového /vorového/ dříví v této zá točině . V roce 1910 bylo toto prá vo udě leni i ing. Ottovi Podvincovi, majiteli parní pily, a J. Hladílkovi, místnímu truhlá ři.

Koupá nív Modřanech Před vý stavbou přehrad na Vltavě byla naše obec vý letním místem, kam jezdily tisíce lidí. Na navigaci a přilehlý ch travnatý ch plochá ch se ná vště vníci rekreovali a slunili a v řece se koupali. Vyhledá vaný mi místy pro koupá ní byl ú sek pod zá mkem v Komořanech, pod cukrovarem, kde vrbičky ský taly i trochu stínu, a pod přístavem, kde se říkalo „na kameníčku“. Byla to místa, kde se ná vště vníci mohli na volný ch travnatý ch místech i trochu rozhý bat, vý hodu tato místa mě la i v tom, že nedaleko byly stá nky s občerstvením. Jinak po navigaci jezdil se svý m vozíkem zmrzliná ř a ti, co přišli především za koupá ním, se rozložili na navigaci i mimo tato ná mi uvedená místa.


- 16 -

Od r. 1954, kdy byla dokončena Slapská přehrada, navazující na další přehrady vltavské kaská dy, se voda ve Vltavě v létě podstatně ochladila a koupá ní znepříjemnila.

Přívozy v Modřanech Po roce 1848 a zejména od roku 1861, kdy byl v obci uveden do provozu modřanský cukrovar jako první zá vod v obci, začal se rozvíjet hospodá řský život. V té době mě ly Modřany spojení s okolím na pravém břehu Vltavy jedině polními cestami, zatímco na levý břeh se obyvatelé Modřan přepravovali jen přívozem. Poslední most v Praze proti proudu řeky Vltavy, který umožňoval pě ším cestu z pravého na levý břeh řeky, byl železniční most u Vyšehradu, který byl po obou straná ch opatřen lá vkami pro pě ší. Další most proti proudu Vltavy byl postaven přes řeku na Zbraslavi až v roce 1895.

Lahovický přívoz A tak dlouho lidem sloužily přívozy. Nejstarším byl přívoz lahovický , který byl původně jediný m spojením s levý m břehem Vltavy. Nejprve to byl přívoz osobní a byl ve sprá vě zbraslavského panství. Když v roce 1861 zahá jil modřanský cukrovar první kampaň, zřídil proti Lahovicím prá m pro převá žení ná kladů. Ř epa byla dová žena povozy z blízký ch velkostatků Lipence, Pelyně k a Lahovice k prá mu a denně odtud do cukrovaru. Cukrovar také vlastním ná kladem dal vybudovat silnici od cukrovaru k přívozu na Lahovice. Od roku 1897 byl lahovický přívoz provozová n v režii cukrovaru, který najímal přívozníka, který bydlel v domku u přívozu na levém břehu. V době kampaně mu přidě loval dva pomocníky a hradil všechny ná klady přívozu. Dokud byla řepa do cukrovaru dová žena povozy, byl přívoz v Lahovicích pro cukrovar nutný a vý hodný . Když pak ve dvacá tý ch letech tohoto století byla doprava postupně motorizová na, byla přeprava řepy v kampani ú čelně jší přes zbraslavský silniční most. Zdlouhavé čeká ní na prá m nevyhovovalo. Po roce 1945 se stal majitelem přívozu Místní ná rodní vý bor v Lahovicích, ale automobilová a železniční doprava se rozvíjejí, přívoz pozbý vá vý znamu, a tak byl v r. 1956 zrušen.

Přívoz ve středu obce Proti druhému podjezdu drá hy v ulici U kina byl před první svě tovou vá lkou zřízen na řece Vltavě druhý přívoz, který smě řoval k obci Lahovičky. Sloužil hlavně potřebá m rolníků, kteří mě li pole na levém břehu řeky. Tento přívoz byl zrušen v roce 1950.

Přívoz proti Velké Chuchli Rozšiřová ní průmyslu v Modřanech si vynucovalo přímě jší spojení Modřan s ná dražím ve Velké Chuchli, protože do průmyslový ch zá vodů v Modřanech jezdilo dost lidí z Berounska a obcí při trati z Berouna na Smíchov. A tak bylo dne 12. října 1933 vydá no Josefu Borovičkovi povolení k provozová ní osobního přívozu z Modřan do Velké Chuchle. Po roce 1945 přešla sprá va přívozu na Místní ná rodní vý bor Modřany. V roce 1963 byla provedena generá lní oprava přívozu, spodní lano, ponořené ve vodě pro vedení loďky, bylo nahrazeno vrchním vodičem, který byl upevně n na ocelový ch sloupech na obou březích, a byla zakoupena i nová kovová převozní loď. Na modřanském břehu byl také postaven domek pro přívozníka. Generá lní oprava přívozu si vyžá dala čá stku 134.000,-Kčs. Při pozdě jší vý stavbě zdymadla na Vltavě v Modřanech byl i tento přívoz zrušen.


- 17 -

Podskalí Ve středu staré zá stavby Modřan proti Lidovému domu je kopec, na kterém stojí farní kostel. Pod skalnatý m svahem stá ly domky a smě rem k jihu bý vala stará ková rna, Rá žův mlý n a dalších 8 domků. Severním smě rem vedla strmá cesta nahoru nad školu pod farou. Celé Podskalí v Modřanech bylo v rá mci přestavby středu obce po roce 1982 postupně zbourá no a skalnatý svah byl skopá n, takže zde vznikla asi 30 m vysoká skalní stě na, která byla ve spodní čá sti podepřena ně kolik metrů vysokou silnou betonovou zdí. Z tohoto zá pisu jasně vyplý vá , proč se tento starý kout Modřan od nepamě ti nazý vá Podskalí.

Hřbitov Kdy byl místní hřbitov v Modřanech založen, není zná mo, ale s nejvě tší pravdě podobností to bylo se vznikem kostela Nanebevzetí P. Marie. Kdy byl kostel založen, rovně ž nevíme, ale vzhledem k tomu, že přemyslovský kníže Sobě slav II. vě noval vyšehradské kapitule listinou z roku 1178 2 popluží s vinicí v Modřanech, můžeme se domnívat, že vyšehradská kapitula založila v Modřanech kostel brzy po získá ní tohoto majetku. Kostel v Modřanech se nepřímo připomíná v roce 1329, kdy na listině vydané scholastiky kapituly pražské je podepsá n Vojen, plebá n v Modřanech. Stejnou povahu má i listina Karla IV., kterou panovník potvrdil v r. 1356, že ves Modřany i s lesem a zvoníky ná leží vyšehradské kapitule. Ze zmínky o zvonících lze soudit, že byli-li zde zvoníci, byl zde i kostel. Přímé potvrzení existence kostela v Modřanech nalézá me teprve v seznamu farních kostelů ná ležejících k říčanskému arcidě kanství z roku 1384.

Obezdě níhřbitova Teprve z první poloviny 19. století má me zprá vu, že hřbitov byl obehná n zdí. Až v roce 1883 došlo k jeho obezdě ní a uzavření železný mi vraty. Původní malý hřbitov okolo kostela byl mimo obvod obce, která byla velmi malá . Ovšem vesnice se rozrůstala, jak ukazuje naše tabulka:

rok 1655 1836 1880 1890

domů 21 68 170 224

počet obyvatel 48 472 1356 2308

a původní hřbitůvek již nestačil. V devadesá tý ch letech 19. století se proto uvažovalo o jeho rozšíření. Lidé mě li na vě c různé ná zory. O vě ci bylo rozhodnuto až na mimořá dné schůzi obecního zastupitelstva dne 16. června 1892 za přítomnosti zá stupců přifařený ch obcí /Hodkovičky, Cholupice, Komořany, Lhotka, Písnice a Točná /.

Rozšířeníhřbitova v roce 1896 Jednohlasně bylo rozhodnuto hřbitov rozšířit smě rem ke zvonici. Ná klad na stavbu činil 864 zlatý ch a nová čá st hřbitova byla slavnostně vysvě cena 16. srpna 1896.


- 18 -

Po první svě tové vá lce se obec rychle rozrůstala a za 18 let od roku 1920 do roku 1938 přibylo v obci 1.043 domů a 6.339 obyvatel, takže v r. 1938 již bylo v obci 1393 domů a bydlelo zde 9.270 obyvatel. Hřbitov opě t nedostačoval a navíc se ně který m obyvatelům zdá la jeho poloha nevyhovující. A tak dne 26. března 1938 rozhodlo obecní zastupitelstvo zřídit nový hřbitov při staré silnici z Modřan na Libuš, která již dnes neexistuje. Ná klad na nový hřbitov byl propočítá n na Kč 503.041,--, ale pak přišla druhá svě tová vá lka a projekt nebyl realizová n.

Rozšířeníhřbitova v roce 1949 Po druhé svě tové vá lce se znovu zvažovalo, zda opě t nedostačující hřbitov rozšířit, či zda vybudovat nový . Nakonec plénum MNV v roce 1949 rozhodlo rozšířit hřbitov severním smě rem, ale ani získá ním cca 1.500 míst se situace dlouhodobě nevyřešila, a začaly se stavě t stě ny se skříňkami na urny a nakonec se provedlo zatím poslední rozšíření severní nové čá sti hřbitova o nevelkou prostoru smě rem zá padním. Vznikl malý urnový há j, dnes již opě t zcela plný , a s ohledem na rozšíření Modřan o velká sídliště a ná růst počtu obyvatel o ně kolik desítek tisíc bude mít nový místní ú řad opě t povinnost zabý vat se znovu otá zkou hřbitova.

Skončeníretrospektiv. zá pisu Skončili jsme retrospektivní zá pis – vzpomínky na doby minulé podle podkladů zemřelého kroniká ře Jana Mareše a vzpomínek starý ch pamě tníků, který jsme při zpracová vá ní podkladů doplnili v ně který ch pasá žích o poznatky o situaci současné, tj. o stavu v době prová dě ní kroniká řského zá pisu v roce 1991, který zachycuje funkční období místního voleného orgá nu obce.


- 19 -

III. Lidová sprá va – obecníúřad Volby do zastupitelských orgá nů v kvě tnu 1986 Volby 1986 V jarních mě sících roku 1986 probíhaly v naší obci přípravy na volby zá stupců do jednotlivý ch stupňů zastupitelský ch orgá nů stejně jako ve všech obcích stá tu. Na veřejný ch schůzích se představovali svý m voličům kandidá ti a hodnotilo se i plně ní tak zvaného volebního programu Ná rodní fronty v Praze 4 – Modřanech, který byl pro léta 1981-1986 přijat na ustavujícím zasedá ní pléna Místního ná rodního vý boru v Praze 4 – Modřanech dne 29. června 1981.

Volebníprogram NF Tento program, který sjednocoval činnost místních orgá nů stá tní moci, sprá vy a společenský ch organizací a usmě rňoval iniciativu a aktivitu občanů, mě l 38 ú kolů. Na schůzích bylo konstatová no, že splně no bylo 35 ú kolů, ale navíc bylo provedeno dalších 6 vý znamný ch akcí nad rá mec schvá leného volebního programu. Mezi dalších 6 akcí patří vybudová ní plynovodu v délce 1.850 m pro 92 bytový ch jednotek podniku Orion v Komořanech, rekonstrukce školní jídelny /zdvojná sobení počtu míst a modernizace provozu/, vybudová ní moderního kulturního střediska v Pískové ulici, vybudová ní klubu důchodců Na Havrá nce a vybudová ní vodovodních řadů na Cholupickém vrchu a na Holém vrchu v Modřanech. Naopak nesplně ný mi ú koly bylo nezajiště ní vý stavby samoobslužné prodejny „Pod vinicí“ pro nepřipravenost inžený rský ch sítí, a dá le nebylo možno zahá jit stavbu mateřské školy pro 60 dě tí na Točné kvůli změ ně plá nu vý stavby na tomto ú zemí, kterou stanovil Ú tvar hlavního architekta hlavního mě sta Prahy, jehož rozhodnutí podléhá veškerá vý stavba na ú zemí hlavního mě sta, tedy i v obcích, které byly k Praze připojeny. Třetím nesplně ný m ú kolem byla vý stavba nového sportoviště pod komořanský m zá mkem na břehu Vltavy, a to pro vá žné vý hrady Povodí Vltavy, podniku, do jehož pravomoci spadá péče nejen o řeku a břehy, ale i o blízké okolí řeky. Tento zá mě r se mě l v době budoucí řešit zpracová ním nového projektového ú kolu ve spoluprá ci s ú středním vý borem Československého svazu tě lesné vý chovy a mě stský m vý borem Svazu pro spoluprá ci s armá dou v Praze.

Akce Z Prá ce v akci Z investiční povahy se zamě řovaly ve vyhodnocovaném pě tiletém funkčním období MNV v Praze 4 – Modřanech na obecně prospě šné akce, které zlepšily životní podmínky modřanský ch občanů. Tak byla v roce 1981 dokončena přístavba 3. zá kladní školy na Baumanském ná mě stí a ú prava parku u zvonice. V dalších letech se budovaly vodovodní řady Cholupice I, zahrá dká řská osada Cholupice I, vodovodní řad v Hrubínově ulici v Modřanech, vodovodní řady Cholupice II, Točná I, zahrá dká řská osada Cholupice II, Cholupický vrch, Holý vrch v Modřanech a konečně kanalizace v Andě lově ulici v Modřanech. Realizace tě chto akcí obná šela 12.298.000,-- Kčs.


- 20 -

Volby 23. a 24. 5. 1986 Volby do zastupitelský ch orgá nů se konaly 23. a 24. kvě tna 1986 a zvoleno bylo 64 členů MNV. Ustavující zasedá ní nově zvoleného Místního ná rodního vý boru v Praze 4 – Modřanech probě hlo 27. června 1986 a plénum zvolilo radu ná rodního vý boru a předsedy komisí takto: předseda MNV ing. Milan Svoboda místopředseda MNV Karel Ú ředníček tajemník MNV Josef Růžek Jiří Zoufal člen rady a předseda komise plá novací a finanční Milan Hejzlar člen rady a předseda komise vý stavby PhDr. Vá clav Luka člen rady a předseda komise školství a kultury Miroslav Matyá š člen rady a předseda komise obchodu Jaroslav Podliska člen rady a předseda komise ochrany veřejného pořá dku Zdeně k Muziká ř člen rady a předseda komise dopravy ing. Alois Kratochvíl člen rady a předseda komise pro mlá dež a tě lesnou vý chovu ing. Miloslav Svoboda člen rady František Sodoma člen rady Jiří Draksel člen rady Antonín Kailbert člen rady Jana Štefanová předsedkyně komise zdravotní a sociá lní ing. Evžen Heyrovský předseda komise místního hospodá řství a bytového hospodá řství Ladislav Krejčů předseda komise pro životní prostředí Zdeně k Voborský předseda vý boru lidové kontroly MNV Toto ustavující zasedá ní rovně ž schvá lilo strukturu komisí a vý boru lidové kontroly MNV a zvolilo tajemníky a členy komisí.

Odbory MNV Ustavující zasedá ní zřídilo zá vě rem i odbory MNV a schvá lilo jejich vedoucí: odbor plá novací a finanční odbor vý stavby, místního hospodá řství a obchodu odbor sprá vní

vedoucí Jiří Kopelent vedoucí Jiří Hasman vedoucí Jarmila Šubrtová

Schvá lenívolebního programu NF na lé ta 1986–1990 Plená rní zasedá ní MNV schvá lilo také ná vrh volebního programu Ná rodní fronty v Praze 4 – Modřanech na léta 1986–1990 s možností jeho rozšiřová ní o další akce a uložilo radě MNV zajistit jeho důslednou realizaci a kontrolu a stanovilo termín, v ně mž bude plénum projedná vat kontrolní zprá vu. Zasedá ní schvá lilo i plá n prá ce plená rních zasedá ní VLK MNV do 31. 12. 1986.

Volby občan. výborů a domovních komisí Rada MNV v Praze 4 – Modřanech se na své první schůzi dne 8. července 1986 zabý vala zabezpečením voleb nový ch občanský ch vý borů č. 1 – 15 na ú zemí Modřan a pro volby OV bylo stanoveno období od 6. do 31. 10. 1986. Na volby občanský ch vý borů navá zaly volby domovních komisí, družstevních samosprá v, domovních důvě rníků a požá rně -zdravotních hlídek v domech. Termín byl do 5. 12. 1986.


- 21 -

Život v obci – jedná nívolených orgá nů Posuzová níprojektů bytové výstavby v Komořanech Po ustavení jednotlivý ch orgá nů MNV v Modřanech se rada MNV zabý vala projekty další bytové vý stavby na sídlišti Komořany, jak je zpracoval ú tvar hlavního architekta Prahy /v březnu 1987 projekt počítal s postavením 3.700 bytů ve 4 a 6ti podlažních domech – jen 3 domy projektová ny jako dvaná ctipodlažní/ a dne 1. března 1988 informoval zá stupce Ú tvaru hlavního architekta o programu projektu vý stavby zóny Písnice II – Cholupice v Praze 4, kde bonita půdy byla označena za špatnou, a proto vhodnou pro vý stavbu. Doprava obyvatel tohoto sídliště se zajistí v ná vaznosti na připravovanou trasu D metra s přestupním terminá lem ve stanici Libuš – Masokombiná t. K tomuto projektu mě li na mimořá dném zasedá ní rady MNV její členové zá važné připomínky a navrhli, aby projektanti zahrnuli do plá nované vý stavby sídlišť na Praze 4 také vý stavbu peká rny, nemocnice a dalších zdravotnický ch služeb.

Vodovodnířady a plynofikace. Přestavba centra V letech 1986 a 1987 projedná vala rada i plénum MNV v Modřanech otá zky budová ní vodovodních řadů na Točné a plynofikace Modřan. Opakovaně byla na pořadu také jedná ní o plá nované přestavbě centra starý ch Modřan a vý stavbě nové školní jídelny, a protože zahá jené bourá ní prakticky likvidovalo zastavě né centrum, zabý vali se představitelé obce především perspektivou nové vý stavby. Avšak v roce 1987 se dne 3. zá ří zabý valo plénum MNV informací o tom, že projekt na přestavbu centra obce byl novelizová n a že tudíž vznikají problémy projekčního rá zu. V zá ří 1987 začaly pak Vodní stavby prová dě t odstřel skalnatého masivu bý valého Podskalí pod kostelem vedle školy v Zetově ulici. Postupně byl masiv upraven na skalnatou stě nu ve spodní čá sti podbetonovanou a betonem zajiště nou proti spadu kamenů. Ale až v březnu roku 1991, kdy pořizujeme tento zá pis, se centrum Modřan teprve nově začíná budovat, a pod skalní stě nou bý valého Podskalí, kde má stá t nový kulturní objekt s víceú čelový m sá lem, se budují zá klady.

Zrušeníná zvu Baumanské ná m. V červnu 1987 došlo z rozhodnutí Místního ná rodního vý boru v Modřanech, po dohodě MNV s ONV v Praze 4 a Ná rodním vý borem hlavního mě sta Prahy, ke zrušení ná zvu Baumanské ná mě stí, na ně mž stojí zá kladní škola, která bude dá le vedena jako Modřanská . Ke zrušení ná zvu došlo proto, že tento prostor nebyl vlastně ná mě stím, neboť ze tří stran byl tvořen řá dně pojmenovaný mi ulicemi a čtvrtá strana prostoru bude mít nadá le ná zev „U Modřanské školy“.

Budová níobchodního centra V roce 1987 se dvakrá t zabý valo plená rní zasedá ní MNV budová ním nového obchodního centra u sídliště zhruba proti poliklinice s tím, že bytová vý stavba sice probě hla urychleně , ale dokončení obchodního centra v jednopatrovém zařízení se očeká vá ve II. pololetí 1988.

Nová budova MNV Plénum MNV projedná valo 3. 9. 1987 vý stavbu nové budovy místního ná rodního vý boru v Pískové ulici, protože stará budova MNV se musí demolovat spolu


- 22 -

s budovou zá kladní školy v Radniční ulici v souvislosti s vý stavbou komunikace Modřany – Komořany a s vý stavbou trati rychlodrá hy.

Vestavby bytů do pů dních prostorů Na 8. a 9. plená rním zasedá ní MNV v zá ří a říjnu 1987 se projedná val požadavek na prová dě ní družstevních vestaveb bytů do půdních prostorů stojících činžovních domů. Obyvatelé tě chto domů se však proti prová dě ní vestaveb postavili a MNV byl v tisku kritizová n, že vá há s vydá ním stavebního povolení, ačkoliv bez souhlasu obyvatel domů nemůže MNV proti jejich stanovisku jednat.

Hospodařenía fin. vypořá dá níMNV za rok 1987 a plá n na rok 1988 Původní rozpočet na rok 1987, jak konstatovalo 12. plená rní zasedá ní MNV dne 28. 4. 1988, byl v důsledku provedený ch změ n zvý šen o 3.850 tisíc Kčs. Takto upravený rozpočet je nejvyšší v historii MNV. Přes dobré plně ní nebyly finanční prostředky na ně který ch ú secích hospodaření splně ny. Vodní hospodá řství si ponechalo např. rezervu na případné poruchy vodovodního vedení. Ve školství se nedočerpaly rozpočtované položky v důsledku nižší spotřeby paliva na školá ch a vlivem nedodá ní školních pomůcek a ná bytku a neplně ním ú držbá řský ch prací. Na ú seku kultury se plá novaná čá stka nedočerpala v důsledku nedokončení vý stavby nový ch prostorů pro kulturní středisko v Tyršově čtvrti. Vnitřní sprá va nedočerpala plá novanou položku pro požá rníky v důsledku omezení činnosti a pro vybavení ná hradní budovy MNV. V akci Z se nedočerpaly prostředky vlivem nesplně ní plá nu pro akce Modřanská rokle, Plynofikace Čechovy čtvrti a Kanalizace Baba III. Rozpočet na rok 1988 zahrnul i ú pravy z r. 1987 ale plá n investic nepokrý vá ú plně potřeby Technický ch služeb Modřany pro ná kup strojového zařízení pro ú držbu komunikací a veřejné zeleně .

Kabelizace elektrických rozvodů Kabelizace elektrický ch rozvodů, která mě la v Modřanech probě hnout v letech 1988–1991, byla na pořadu rady a pléna MNV v prosinci 1987 a bylo konstatová no, že tato akce přinesla na jedné straně nesporné klady, ale současný m nedostatkem bylo opožďující se opravová ní rozkopaný ch chodníků.


- 23 -

Rozšířenípravomoci MNV Převedeníně kterých sídlišť do pů sobnosti MNV Dne 23. června 1988 projedná valo plená rní zasedá ní Místního ná rodního vý boru v Praze 4 – Modřanech usnesení Ná rodního vý boru hlavního mě sta Prahy o převedení ně který ch pražský ch sídlišť na okrajový ch obvodech hlavního mě sta z pravomoci obvodních ná rodních vý borů do působností ně který ch místních ná rodních vý borů, na jejichž katastrá lních ú zemích tato sídliště vznikla. K tomuto převodu dochá zí od 1. ledna 1989. V Modřanech přejde do působnosti MNV celé sídliště postavené na katastru Modřan a Komořan a sídliště zvané Lhotka – Libuš, které se nově nazve Kamý k, což byl v Modřanech starý ná zev. Je tu asi 68 tisíc obyvatel a s předpoklá danou bytovou vý stavbou v Komořanech by Modřany mě ly mít asi 85 tisíc obyvatel.

Rozšířenípočtu členů MNV Proto se plénum místního ná rodního vý boru rozšířilo volbou poslanců v nový ch volebních obvodech na připojený ch sídlištích o dalších 46 poslanců a v čele MNV byli 4 funkcioná ři. Do připojení sídlišť mě l v MNV v Modřanech 64 členy a v čele byli tři funkcioná ři: předseda, místopředseda a tajemník. 14. plená rní zasedá ní MNV v Modřanech projednalo dne 6. 9. 1988, že rozšířené Modřany budou pod ná zvem Modřany zahrnovat staré Modřany, Komořany, Cholupice a Točnou, a to z důvodu číslová ní domů a celé evidence nemovitostí, zatímco pro sídliště Lhotka a Libuš byl stanoven ná zev „Kamý k“. Pro radu MNV bylo stanoveno, že bude mít i dá le po rozšíření obce 15 členů, ale noví poslanci v ní budou mít paritní zastoupení. Plá novaly se 4 odbory MNV, přičemž odbor vý stavby mě l bý t samostatný , a apará t MNV mě l mít asi 50 pracovníků. Doplňovací volby byly stanoveny na 15. prosinec 1988. Pro volby poslanců do MNV v Modřanech na sídlištích, která připadla do Modřan, bylo zapsá no 26.922 voličů a volební komise vydaly ve volebních místnostech 22.253 hlasovacích lístků, tj. 83,6 %. Z toho bylo do volebních uren vloženo 21.943 hlasovacích lístků, což je 98,61 % a pro kandidá ty bylo odevzdá no 21.817 hlasů, tj. 99,43 %. Všech 46 poslanců tedy bylo zvoleno. Rada MNV uvolnila z dosavadních členů 6 a na jejich místa zasedli noví členové ze zvolený ch poslanců. Po rozšíření sprá vního ú zemí MNV Modřany schvá lil ná rodní vý bor vytvoření čtyř odborů a jejich vedoucích, a to: odbor odbor odbor odbor

plá novací a finanční vý stavby sprá vní míst. hospodá řství a obchodu

Milena Kloudová Jiří Hasman Marta Krbcová Ing. Milada Koubová

Projedná vá níprů bě hu invest. výstavby a akce Z. Plynofikace Čechovy čtvrti Dne 30. 8. 1988 projedná vala rada MNV průbě h investiční vý stavby v obci a ú koly akce Z za 1. pololetí 1988. Bylo konstatová no, že pro novou školní jídelnu u zá kladní školy na Modřanské ulici se buduje kanalizační přípojka, byla zahá jena


- 24 -

plynofikace Čechovy čtvrti a mimo plá n byl dokončen plynovod v ulici Pod sady v letních mě sících roku 1988. Občané z této ulice žá dali o zavedení plynu již před řadou let, ale plynofikace ulice Pod sady nebyla tehdy možná proto, poně vadž v ulici byl krá tce před žá dostí položen nový asfaltový koberec, tedy povrch vozovky byl nově vyasfaltová n, takže nebylo možno ú pravu hned narušit. Ještě v roce 1988 byla na Lysiná ch otevřena samoobsluha, jejímž vedoucím byl pan Jelínek, a otevřena byla restaurace Berounka. Na rohu ulice K Vltavě /bý valá ulice Sově tské armá dy a ještě před připojením Modřan k Praze Libušská ulice/ a Lehá rovy ulice byl zbourá n bý valý statek čp.13, aby na tomto místě byl postaven v letech 1989–1991 nový obytný dům.

Objekt občanské vybavenosti Bě hem funkčního období MNV vyrostl při ulici Pě tiletky naproti modřanské poliklinice jednopatrový objekt, určený pro občanskou vybavenost, kde jsou prostory pro podací a dodací poštu, instalatérskou ú držbu podniku Inklemo, pro kancelá ř Pohřební služby, pro opravnu obuvi, Ú klid, pro Českou stá tní pojišťovnu, kadeřnictví, šití a opravy odě vů, družstvo Lově na, pro knihkupectví, pro prodejnu ovoce a zeleniny a další služby. Postupně v tomto prostoru vyroste ještě velký obchodní dům, samoobsluha, a dá le i kulturní dům s moderním kinem, s knihovnou a restaurací.

Přestě hová níMNV V době od 19. do 30. června 1989 probě hlo stě hová ní MNV Modřany ze staré budovy v ulici U radnice do nově postavené budovy v Pískové ulici č. 830/25. Vyklizená budova MNV a sousední budova školy u radnice byly zbourá ny v červenci 1989 a rovně ž dům bý valého kulturního střediska Modřany, který stá l na rohu ulice Komořanské a U radnice, začali bourat v červenci téhož roku.

Změ ny v centru starých Modřan na začá tku 1989 V lednu 1989 se i v tisku /Večerní Praha – 24. 1. 1989/ psalo o informacích předsedy MNV ing. Milana Svobody o přestavbě centra starý ch Modřan, kde stá le probíhaly další demolice domů, protože podle projektu Ú tvaru hlavního architekta Prahy centrem povede modřansko-komořanská komunikace a po přeložení železniční trati k řece Vltavě povede vedle silnice i drá ha rychlotramvaje. Na místě zbourané staré budovy MNV a zbourané budovy druhé zá kladní školy v Radniční ulici zde vyroste velká křižovatka s tramvajový m nadjezdem. V blízkosti dnešního Obchodního ná mě stí na prostoru zaniklého Podskalí se má stavě t víceú čelový sá l pro kulturní a společenské ú čely.

Výstavba nové ho ná dražíČSD Proti ně mu bude nové ná draží ČSD a velká tramvajová a autobusová zastá vka. Bezpečné spojení s druhou stranou ulice zajistí lá vka pro pě ší. Podchod zde nepřichá zí v ú vahu, protože pod silnicí zde vede nehluboko uložený kanalizační sbě rač.

Pamě tnídeska Před demolicí zá kladní školy Komořanská u bý valé radnice /MNV/ byla sejmuta bronzová deska se jmény Modřanský ch občanů, kteří padli bě hem první svě tové


- 25 -

vá lky v létech 1914–1918, která se nachá zela na vně jší zdi této školy. Deska byla nově instalová na v roce 1990 na boční stě ně podstavce sochy bariká dníka v parčíku u školy Modřanská , k ně muž byl rovně ž přiblížen pomník obě tí z řad vysokoškolský ch studentů a vysokoškolský ch funkcioná řů, kteří přišli o životy po uzavření český ch vysoký ch škol nacistický mi okupanty dne 17. listopadu 1939. Tento pomník stá l v témže parčíku, ale v pozadí v blízkosti Lehá rovy ulice. Tě mito opatřeními byly vedle průčelí školy Modřanská soustředě ny pamá tníky obě tí první svě tové vá lky, český ch studentů z Modřan z roku 1939, doby okupace a revolučních bojů u Modřan ze začá tku kvě tna 1945.


- 26 -

Udá losti dne 17. 11. 1989 a ve dnech ná sledujících 17. listopad 1989 V pá tek dne 17. listopadu 1989 se v odpoledních hodiná ch konala u lékařské fakulty Karlovy university v Praze 2 na Albertově povolená vzpomínka v rá mci Meziná rodního dne studentstva na udá losti ze dne 17. 11. 1939. Bylo to padesá té vý ročí ná silného uzavření český ch vysoký ch škol ně mecký mi fašistický mi orgá ny na zbytku ú zemí Čech a Moravy /tento zbytek bý valé Československé republiky se od 15. března 1939 nazý val „Protektorá t Čechy a Morava“a byl obsazen nacistický m Ně meckem/. Slovensko se dnem 15. března 1939 stalo po dohodě slovenský ch politiků, zejména fará ře Jozefa Tisa, s Adolfem Hitlerem, samostatný m fašizujícím stá tem, ne však z Boží milosti, ale z milosti nacistický ch pohlavá rů. Češi se s osudem svého stá tu nesmířili a Pražané se rozhodli, že dne 28. října 1939 tiše oslaví svůj stá tní svá tek tím, že budou nosit na klopá ch odě vů stá tní trikolóru a nebudou v Praze jezdit tramvajemi. Přes den byl vcelku klid, ale pozdě ji odpoledne se Ně mci rozhodli proti našim lidem zakročovat a začali jim strhá vat trikolóry. Mladí lidé a hlavně vysokoškolští studenti se srocovali na Vá clavském a Karlově ná mě stí a v ulicích centra a při jednom zá sahu byl postřelen medik Jan Opletal, který po ně kolika dnech zemřel.

Obsazeníčeských vysokých škol 17. 11. 1939 Po jeho manifestačním pohřbu, který se konal 16. 11. 1939, obsadili Ně mci dne 17. 11. 1939 české vysoké školy na celém ú zemí protektorá tu a vnikli i do vysokoškolský ch kolejí, odkud odvlekli řady studentů, z nichž ně které popravili a jiné žalá řovali.

Vzpomínka na Albertově dne 17. 11. 1989. Prů vod na Vyšehrad Tyto krušné udá losti si po padesá ti letech chtě li vysokoškolští studenti opě t připomenout a požá dali příslušný sprá vní orgá n, tj. Obvodní ná rodní vý bor v Praze 2, o povolení shromá ždě ní na Albertově s ná sledný m průvodem na Vyšehrad. Po vzpomínce na Albertově dne 17. listopadu 1989, jíž se zú častnilo ně kolik desítek tisíc osob, se v tomto pá tečním pozdním odpoledni odebrali ú častníci v průvodu na Vyšehrad. Tady pro vě tšinu průvod skončil a ú častníci se rozchá zeli.

Dílčíprů vod do centra Prahy Čá st studentů v počtu asi do 5.000 osob hodlala ještě připomenout Meziná rodní den studentstva dílčím průvodem do centra Prahy. Už při cestě uzavírala Veřejná bezpečnost ně které ulice k centru a průvod smě řovala na ná břeží smě rem k Ná rodnímu divadlu, kde průvod zahnul na Ná rodní třídu a smě řoval k Vá clavskému ná mě stí.

UzavřeníNá rodnítřídy u OD Má j U obchodního domu Má j byla Ná rodní třída přehrazena příslušníky Pohotovostního pluku ministerstva vnitra v bílý ch přilbá ch, se štíty a s velký mi gumový mi obušky. Stejně byly uzavřeny ulice Spá lená a Na Perštý ně . Od Ná rodního divadla pak najely za zá da studentů obrně né vozy s příslušníky Sboru ná rodní bezpečnosti, takže studenti byli sevřeni v prostoru, odkud nebylo ú niku.


- 27 -

Po vý zvě k rozchodu mladí lidé usedli na dlažbu a studentky zasouvaly kvě tiny příslušníkům SNB za štíty.

Tvrdý zá sah SNB Připravený zá sah Bezpečnosti začal se značnou tvrdostí, takže řada mladý ch lidí byla zkrvavena a ně kteří byli vá žně zraně ni /zlomeniny, otřesy mozků, zhmoždě ní mozku atd./. Bezpečnost mě la na místě nejen vozy k odvozu zadržený ch, ale i své vozy sanitní a vozy veřejné Zá chranné služby, jejíž osá dky však smě ly poskytovat pomoc až po skončení akce /tyto skutečnosti vyplynuly z dodatečný ch zprá v sdě lovacích prostředků a hlavně z videozá znamů nezná mý ch kameramanů, kteří ně které zá sahy nepozorovaně natočili/.

Stá vka studentů a umě lců Okolnosti, za jaký ch byl zbytek průvodu rozehná n, způsobily, že proti zá sahu Bezpečnosti protestovali studenti stá vkou a k nim se dne 18. 11. 1989 připojili dramatičtí umě lci, hudebníci, vý tvarní umě lci a vlastně celá kulturní fronta. Dramatičtí umě lci se na tomto postupu dohodli 18. 11. večer v Realistickém divadle v Praze 5 – Smíchově , kde se divadelníci shromá ždili. Starší divadelníci byli opatrně jší, ale mladí navrhli stá vku a ta se pak odhlasovala. A tak se již večer 18. 11. nekonala divadelní představení a koncerty a umě lci se postavili za sedm požadavků studentů /ustavení nezá vislé vyšetřovací komice Federá lního shromá ždě ní za ú časti zá stupců stá vkového vý boru studentů vysoký ch škol a zá stupců občanský ch iniciativ, průbě žné a pravdivé informová ní veřejnosti o probíhající stá vce, prodiskutová ní prohlá šení studentů v televizi, potrestá ní osob odpově dný ch za rozpoutá ní pražského masakru i jeho přímý ch vykonavatelů, zveřejně ní pravdivého svě dectví očitý ch svě dků, zveřejně ní obrazového materiá lu a informací o zdravotním stavu postižený ch, okamžité propuště ní všech politický ch vě zňů a zastavení stíhá ní nespravedlivě obvině ný ch, zahá jení ú činného dialogu se všemi složkami společnosti bez vý jimek, aby ú stavou zajiště né prá vo shromažďovací nebylo znemožňová no prová dě cími předpisy a vyjá dření vůle lidu generá lní stá vkou dne 27. 11. 1989 mezi 12 – 14 hod./.

Generá lnístá vka Generá lní stá vka pracujících a studentů probě hla podle plá nu v pondě lí 27. 11. 1989 od 12 hodin mohutný mi průvody; i u ná s v Modřanech vyšli pracující zá vodů a v mohutném průvodu prošli Modřanskou a Komořanskou ulicí centrem starý ch Modřan.

Uzavřenídivadel a koncert. síní. Zrušenívedoucíúlohy KSČ K uzavřený m divadlům přibyly i uzavřené koncertní síně a místo plá novaný ch pořadů se zde začaly konat besedy umě lců, politiků a studentů s divá ky o vnitrostá tním dě ní, ale i o vý jezdech umě lců i členů Občanského fóra a dalších občanský ch iniciativ a vysokoškolský ch studentů mimo Prahu k šíření myšlenek a požadavků stá vkujících studentů a umě lců a k informová ní venkova i vě tších mě st o skutečné situaci, protože v ně který ch místech chybě l tisk krom Rudého prá va, které dlouho ve starém duchu ovlivňovalo lidi, a na venkově dlouho straničtí funkcioná ři KSČ uplatňovali své ideje a požadavky, i když Federá lní shromá ždě ní upravilo dne 29. 11. 1989 nový m ú stavním zá konem dosud platnou Ú stavu ČSSR tak, že zrušilo vedoucí ú lohu KSČ. Občanské fórum, které se ustavilo dne 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu v ulici Ve Smečká ch jako politická protivá ha proti dosud vedoucí Komunistické


- 28 -

straně Československa, pak mě lo své centrum v Laterně magice v palá ci Adria na rohu Ná rodní třídy a Jungmannovy ulice. Začá tkem prosince obdrželo OF pro svou činnost budovu po mě stském vý boru Svazu československo-sově tského přá telství na rohu Vá clavského a Jungmannova ná mě stí, tzv. Špalíček. V Ná rodním divadle v Praze se ředitel Jiří Pauer postavil proti otevření jak budovy Ná rodního divadla, tak i Nové scény a Smetanova divadla a na svém stanovisku setrval i na společné schůzi všech složek ND a stá vkového vý boru ve Smetanově divadle, i když v ostatních divadlech tyto besedy již řadu dní probíhaly. Povolil až pozdě ji, kdy se 25. 11. otevřely brá ny Nové scény, dnem 26. 11. Smetanova divadla, a budovu ND umožnil otevřít až od 27. 11. 1989.

Manifestace na Vá clavské m ná mě stí Na Vá clavském ná mě stí se opakovaly řadu dní statisícové manifestace, na nichž hovořili různí představitelé současného obrodného procesu, především dramatik Vá clav Havel, který stanul v čele Občanského fóra, a dodatečně Alexander Dubček.

Dva mítinky na Letné Pak se uskutečnily i dva mítinky na Letné, jichž se podle odhadu zú častnilo vždy hodně přes 700.000 osob.

Změ ny ve Federá lním shromá ždě ní K zá sadním změ ná m došlo ve Federá lním shromá ždě ní nejen v předsednictvu, ale i v řadá ch poslanců. Předsedou se stal Alexander Dubček, poslanec bez stranické příslušnosti a populá rní reformní politik roku 1968 hlá sící se ke slovenskému hnutí Verejnosť proti ná siliu, a z poslanecký ch lavic museli odejít ti poslanci, kteří se svý m jedná ním ná rodu zpronevě řili. Z poslanecký ch funkcí odstoupili i bý valý generá lní tajemník Ú V KSČ Miloš Jakeš a vedoucí tajemník MV KSČ v Praze Miroslav Ště pá n, kteří byli nejen zbaveni svý ch vedoucích funkcí, ale i členství v KSČ. Obdobně se očišťovala i Česká ná rodní rada a na Slovensku Slovenská ná rodní rada a postupně se totéž odehrá valo i na všech ná rodních vý borech a jiný ch orgá nech. Ministerský předseda Ladislav Adamec musel k 3. 12. 1989 zrekonstruovat federá lní vlá du, ale s ohledem na převahu komunistů v ní se setkal s nepochopením druhý ch politický ch stran, Občanského fóra a široké veřejnosti. Nakonec podal 7. 12. 1989 demisi a prezident dr. Husá k pově řil jeho ná mě stka JUDr. Mariá na Čalfu sestavením nové vlá dy.

Nová vlá da Mariá na Čalfy V nedě li 10. 12. 1989 představil premiér Čalfa prezidentovi novou vlá du, v níž z 21 členů bylo 10 členů za KSČ, 2 za Československou stranu socialistickou, 2 za Československou stranu lidovou a 7 bez politické příslušnosti.


- 29 -

Demise Dr. Husá ka Prezident Gustá v Husá k po jmenová ní „vlá dy ná rodního porozumě ní“ sá m podal demisi na funkci prezidenta.

Vá clav Havel kandidá tem na prezidenta Po obdikaci dr. Husá ka se stal kandidá tem na ú řad prezidenta představitel Občanského fóra, spisovatel a dramatik Vá clav Havel, až do 17. 11. 1989 disident a člově k dřívě jším režimem opakovaně stíhaný a sledovaný Stá tní bezpečností.

Volba nové ho prezidenta Parlament zvolil Vá clava Havla prezidentem republiky v pá tek dne 29. prosince 1989 ve Vladislavském sá le na Pražském Hradě na dobu do svobodný ch voleb nového parlamentu.

Odsouzenívojenské invaze do Československa Pro Československo bylo důležité, že vojenská invaze armá d Varšavské smlouvy do ČSSR ze dne 21. srpna 1968 /s vý jimkou armá dy rumunské, která se této invaze nezú častnila/ byla na jedná ní Varšavské smlouvy v Moskvě dne 4. prosince 1989 zá stupci Bulharska, Maďarska, Ně mecké demokratické republiky, Polska a SSSR – to jest zá stupci tě ch stá tů, jejichž armá dy Československo obsadily, odsouzena a prohlá šena za vmě šová ní do vnitřních zá ležitostí svrchovaného stá tu.

Přerušenístá vky umě lců Po tě chto všech skutečnostech vystoupil v podvečer v nedě li 10. 12. 1989 v Československé televizi herec a režisér Ná rodního divadla v Praze Miroslav Machá ček, doprová zený zá stupci vý tvarný ch umě lců a tvůrců populá rní hudby, a ozná mil, že stá vka umě lců se přerušuje a divadla začnou od pondě lí 11. 12. 1989 hrá t. Stá vková pohotovost zůstane na všech místech až do svobodný ch voleb.

Otevřenírakouských hranic pro československé občany Rakousko otevřelo od začá tku prosince 1989 pro naše občany své hranice a umožnilo našim lidem cestová ní bez víza nejprve do vá noc 1989, pak se toto opatření prodloužilo a postupně se možnost cestovat do ciziny rozšířila i o další stá ty. Ten rakouský vzor byl však milý a našimi lidmi hodně využívaný . Udá losti ze 17. 11. 1989 a dalších dnů jsme zaznamenali z tohoto širšího pohledu jen stručně , i když šlo o otá zky zá sadní pro ná š stá t a jeho obyvatele, neboť po 41 letech se změ nil režim, ale protože se zabý vá me kroniká řský mi zá pisy o udá lostech v naší obci, museli jsme pro budoucí čtená ře alespoň krá tce tyto udá losti zachytit, protože tyto dě je se promítly i do dě ní u ná s v Modřanech.


- 30 -

Modřany po revolučních změ ná ch Modřany po 17. 11. 1989 Kvas ve veřejném životě , který od 17. 11. 1989 probíhal v Praze, se nutně odrá žel i v životě naší obce, která je od roku 1968 součá stí Prahy. Generá lní stá vka, kterou z Prahy vyhlá sili stá vkující studenti, umě lci a nově vzniklá politická síla Občanské fórum na 27. 11. od 12 do 14 hodin, byla i v Modřanech podpořena stá vkový m průvodem od jednotlivý ch zá vodů přes Modřany na místní hřiště proti cukrovaru. A byl to průvod skutečně mohutný . I v Modřanech se ustavilo Občanské fórum, které působilo v Lidovém domě na Komořanské ulici a každý čtvrtek pořá dalo v odpoledních hodiná ch veřejné hovory s občany v místním kinu, při nichž se probíraly otá zky života v obci, vý stavby, dopravy, řízení obce atd. Zde také byla při jedné příležitosti vyslovena vý hrada proti předsedovi a místopředsedovi MNV, pozdě ji i proti dalším poslancům, kteří v plénu byli vě tšinou za komunistickou stranu.

Změ ny ve složenírady MNV Plená rní zasedá ní MNV odvolalo na mimořá dném zasedá ní dne 7. 12. 1989 radu MNV na její vlastní žá dost a nová rada pak byla zvolena ve složení: předseda MNV místopředseda tajemník a členové:

Zdeně k Mifek Martin Velek Josef Růžek Heyrovský , Kysela, Faturík, Stará , Miloslav Svoboda, Matyá š, Sodoma, Čistý , Borovička, Vorel, Philippová

Plená rní zasedá ní MNV vzalo na svém 21. zasedá ní dne 13. 3. 1990 na vě domí rezignaci 16 poslanců MNV a skutečnost, že jeden volební obvod se uvolnil ú mrtím poslance. Současně plénum odvolalo po dohodě s místním Občanský m fórem a na ná vrh politický ch stran a Ná rodní fronty 38 poslanců. Z tě ch byla celá řada odvolá na místní organizací Komunistické strany Československa proto, poně vadž mnozí zrušili po 17. listopadu 1989 své členství v KSČ, a tato strana, která je navrhla v předchozích volbá ch za kandidá ty na poslance, je dá le nepoklá dala za ú nosné ve funkci poslanců, ale hlavně musela snížit počet svý ch zá stupců v plénu, jichž byla bě hem předchozích čtyřiceti let vždy vý razná převaha, a musela uvolnit místa pro zá stupce dalších dvou politický ch stran a občanů bez stranické příslušnosti. Plená rní zasedá ní pak zvolilo 55 nový ch poslanců a došlo i k ú pravě rady MNV, která pracovala nadá le ve složení: předseda MNV místopředseda místopředsedkyně tajemnice MNV

Zdeně k Mifek – Čs. strana socialistická Martin Velek – nestraník Ludmila Burianová – KSČ Eva Berá nková , prom. prá vnička – nestran.

a členové: Mario Faturík /nestraník/, JUDr. Anna Stará /KSČ/, MUDr. Eva Philippová /nestran./, ing. Miloslav Svoboda /nestran./, Miroslav Matyá š /KSČ/, Frant. Sodoma /ČSL/, ing. Miroslav Čistý /nestran./, ing. Jan Borovička /nestran./, PhDr. Alena Varhanová /KSČ/, Miloslava Pintnerová /ČSS/, ing. Jaroslav Rauš, CSc. /nestraník/.


- 31 -

Změ na předsedy MNV V průbě hu roku došlo ještě ke změ ně ve funkci předsedy, když Zdeně k Mifek, který byl od 16. 1. 1990 současně členem rady Svazu mě st a obcí, na funkci na MNV v Modřanech rezignoval a předsedou byl zvolen ing. Jan Borovička.

Okupačnístá vka na sídlišti Vedení MNV prožívalo v tě chto mě sících dost problémů, neboť rada se teprve seznamovala se svý mi ú koly a do toho přišla na sídlišti v Modřanech okupační stá vka obyvatel sídliště , kteří od 22. ledna obsadili staveniště dalšího sídlištního objektu, aby zabrá nili tak zvanému „zahušťová ní“ sídliště , protože i po ně kolika letech osídlení domů chybě la na sídlišti vybavenost a obchodní dům Prior ve vý stavbě zaostá val. Jednalo se o protest proti vý stavbě družstevních domů. Byla kvůli tomu řada jedná ní, pokračová ní stavby se oddá lilo, ale nakonec bylo dohodnuto stavbu provést a urychleně se otevíraly různé prodejny a provozovny v jednopatrový ch dokončený ch objektech. OD Prior se však nepodařilo v plá nované době dokončit. Finanční problémy vedly nejen u tohoto objektu, ale i u řady jiný ch staveb v Modřanech ke značný m časový m skluzům.

Modřany matričním obvodem V důsledku rozšíření pravomoci Místního ná rodního vý boru v Modřanech přešla na MNV dnem 1. kvě tna 1990 i agenda samostatného vedení matrik, neboť Modřany se staly matričním obvodem pro sprá vní ú zemí Praha 4 – Modřany včetně Libuše.


- 32 -

Volby poslanců do Federá lního shromá ždě ní V kvě tnu 1990 probíhala v celém stá tě předvolební kampaň k volbá m poslanců do Federá lního shromá ždě ní, tj. do Sně movny lidu a do Sně movny ná rodů, po dlouhý ch desítká ch let opě t za ú časti více stran, než tomu bylo od roku 1948, kdy voličům byla předklá dá na k volbá m jediná kandidá tka Ná rodní fronty, na níž převažovali členové KSČ, doplně ní ně kolika zá stupci dalších stran /v České republice Československé strany socialistické a Československé strany lidové/ a kandidá ty bez stranické příslušnosti. V předvolební kampani se tentokrá t rozvinul boj jednotlivý ch stran a hnutí o hlasy voličů, ale po volební kampani se ve volbá ch v pá tek 8. června /od 14 do 22 hodin/ a v sobotu 9. června 1990 /od 6 do 14 hod./ prosadilo především Občanské fórum, zatímco např. Čs. strana socialistická i přes značnou předvolební aktivitu nezískala ani 5% hlasů, a tak jako řada dalších se tudíž neprosadila do parlamentu.

Volba prezidenta republiky Po ustavení nově zvoleného Federá lního shromá ždě ní zvolili poslanci ve čtvrtek dne 5. července 1990 na svá tek Cyrila a Metodě je ve Vladislavském sá le na Pražském hradě prezidentem republiky opě t Vá clava Havla, který byl prezidentem již od prosince 1989.

Volby zastupitelstev obcí Rada MNV projedná vala od zá ří 1990 přípravy k volbá m místního zastupitelstva budoucí mě stské čá sti Praha – Modřany, protože označení ná rodní vý bor nový mi volbami končí na všech stupních. Volební kampaň byla zahá jena od 30. října. Ve volbá ch v sobotu dne 24. listopadu 1990 bylo do místního zastupitelstva v Modřanech zvoleno 50 členů, z nichž 26 bylo za Občanské fórum, 13 za MDS /Modřanské demokratic. sdružení/, 10 za KSČM /Komunistická strana Čech a Moravy/ a 1 za Československou stranu lidovou. Starostou obce byl na ustavujícím zasedá ní zastupitelstva Mě stské čá sti Praha – Modřany, konaném dne 10. prosince 1990 v Kulturním zařízení v Pískové ulici č. 126, zvolen ing. Vladimír Janský za Občanské fórum, který se pak ujal dalšího řízení zasedá ní po seniorovi místního zastupitelstva Adolfu Rá zkovi, který řídil ú vod zasedá ní. Místostarosty pak byli zvoleni Bedřich Matlach /OF/, ing. Dagmar Ně mcová /OF/ a Martin Velek /MDS/. Dalšími členy rady se stali: Josef Bedná ř, Ivan Gaža, PhDr. Tomá š Grulich, Helena Kalivodová , Jiří Polá k, Adolf Rá zek, ing. Miloslav Svoboda, Miloš Šanda a Jiří Veselský . Tajemník místního ú řadu není podle nového zá kona o místních zastupitelstvech již volen z řad členů zastupitelstva, ný brž jde o pracovníka místního ú řadu, schvalovaného zastupitelstvem. Bylo proto rozhodnuto vybrat kandidá ta na tuto funkci konkursem a tajemníkem místního ú řadu se stal od r. 1991 ing. Pavel Valeš.


- 33 -

Modřanský obzor V předchozím období vydá val Místní ná rodní vý bor v Modřanech příležitostný informační bulletin, označovaný jako Modřanský zpravodaj, který však dostá vali hlavně volení poslanci, občanské vý bory a místní podniky a organizace. Proto se již v roce 1989 začalo uvažovat o vydá vá ní tiskoviny, která by o činnosti MNV a o životě v obci informovala i širší veřejnost. Podně t vyšel také z veřejný ch schůzí občanů a navržen byl i staronový ná zev Modřanský obzor, pod který m místní časopis kdysi vychá zel až do roku 1939. K tomu ú čelu byla jmenová na v říjnu 1989 redakční rada a Modřanský obzor začal vychá zet od roku 1990, bohužel dosá hl jen 7 čísel a na konci tohoto roku vydá vá ní časopisu opě t ustalo, když předpoklá daný prodej nebyl ú spě šný a další vydá vá ní bylo spojeno s problémy finančními a hlavně polygrafický mi. Mezitím zvolený Místní ú řad na dalším vydá vá ní Modřanského obzoru mě l zá jem a problémy s vydá vá ním se mě ly vyřešit. Od roku 1991 vychá zejí Modřanské noviny, informující obyvatele obce o dě ní v obci, o prá ci místního ú řadu, o minulosti obce a o zajímavý ch změ ná ch v naší mě stské čá sti.


- 34 -

IV. Rozvody energií Rozvod elektrické ho proudu – kabelizace Elektrický proud byl v Modřanech po dlouhá desetiletí rozveden vrchním vedením, to jest pomocí mě dě ný ch drá tů, zavě šený ch na dřevě ný ch nebo betonový ch sloupech, a přípojkami zaveden do jednotlivý ch objektů. Od konce druhé svě tové vá lky se mezi lidmi hovořilo o kabelizaci rozvodu a touha se zvyšovala hlavně tím, že starý rozvod nedostačoval pro vě tší zatě žová ní v důsledku rozšiřová ní elektrický ch spotřebičů v domá cnostech, v nichž se vedle radiopřijímačů začaly objevovat televizory, chladničky, mrazničky, kuchyňské roboty, pračky, hlavně pak energeticky ná ročně jší automatické pračky a další vybavení domá cností, a tak se místy zjišťovalo podpě tí, které ovlivňovalo funkci především chladniček a mrazniček, ale i dalších přístrojů. Opakovaně dochá zelo také k vý padkům proudu, tj. k přerušení dodá vek proudu pro technické zá vady při vě tru, při silný ch deštích apod. Tak např. v podvečer v nedě li dne 24. července 1988, po třech tropický ch dnech, kdy teplota dosá hla v poledne ve stínu více než 30oC se obloha zatá hla a cca od 20. hodiny trvala dlouho do noci silná bouře s průtrží mračen, které předchá zelo krupobití. Byly způsobeny škody na oknech, střechá ch, ovocný ch stromech a v ně který ch čá stech Modřan bylo opě t přerušeno elektrické vedení, jako se to obvykle v naší obci stá valo opakovaně , především ve staré zá stavbě Modřan, kde bylo do té doby vrchní vedení elektrického proudu. Ovšem při tak prudký ch deštích nejsou ně kdy zcela ušetřeny ani nově jší čá sti, protože i tady vznikají zá vady na trafostanicích a na kabelech. Ze zprá v veřejný ch sdě lovacích prostředků, zvlá ště z filmový ch uká zek Československé televize, prošla toho červencového dne bouřková fronta přes naše ú zemí od zá padu k vý chodu a způsobila v ně který ch okresech velké škody na polích, chmelnicích a lesních porostech se značný m poškozením rozvodu elektrického proudu. Zá vady se v Praze i jinde začaly odstraňovat ihned po bouři, ale v Modřanech se nepodařilo v ně který ch čá stech obnovit dodá vku proudu ani bě hem pondě lí a až v ú terý byly opravy dokončeny. A tak modřanští obyvatelé rá di přihlíželi zahá jení prací na kabelizaci elektrického rozvodu a tam, kde byly dokončeny, postupně mizelo vrchní vedení i jeho sloupy, ale v řadě modřanský ch čá stí se ke kabelizaci bude teprve přistupovat.

Rozvod plynu Když se v šedesá tý ch letech začalo projedná vat zavá dě ní plynu do naší obce, nebylo možno očeká vat provedení plynofikace celé obce v krá tké době , protože Modřany byly velmi rozlehlá obec, jejíž ně které čá sti byly od centra oddě leny často i země dě lsky obdě lá vanou půdou. Od začá tku bylo zřejmé, že půjde o ná kladnou zá ležitost, která potrvá léta, a ani na začá tku celé akce nebyla na ně který ch místech přijímá na občany spontá nně . Musíme brá t v ú vahu, že řada domá cností byla v té době značně elektrifiková na, a proto ně kteří občané se k plynofikaci nehlá sili, protože to nepotřebovali, přechodem na plynové spotřebiče by jim vznikly nové ná klady a svou ú lohu sehrá vala i obava z jedovatosti a vý bušnosti svítiplynu. A tak bylo plynové potrubí poklá dá no zprvu jen tam, kde byl vě tší počet zá jemců o přípojku do jednotlivý ch objektů, a plynovodní síť se jen pomalu rozšiřovala.


- 35 -

Vě tší zá jem o plyn se objevil převá žně až po přechodu na zemní plyn, který pro svoji vě tší vý hřevnost umožnil povolová ní dalšího vytá pě ní domovů ať již středním, nebo loká lním plynový m topením. A tak postupně se plynovod rozšiřuje tak, jak jsme se zmínili již v předchozích kapitolá ch, kde jsme hovořili o rozšíření vedení plynu do ulice Pod sady a do ulic Čechovy čtvrti.


- 36 -

V. Modřanštíbará čníci Vlastenecko-dobročinné obce bará čníků jsou jedně mi z nejstarších spolků v České republice a v roce 1985 tomu bylo 110 let od vzniku bará čnického hnutí, které sledovalo udržová ní tradice starý ch zvyků, staročeský ch krojů a folklóru. Členové obcí rozvíjejí zá jmovou umě leckou činnost zejména v oblasti tanců a písní, amatérského divadelnictví a loutká řství. Vždyť kde se dnes ještě tančí Česká beseda? Snad už jen na plesech bará čníků, kde je stá le hezká podívaná na skupiny tanečníků v krojích, kteří tančí na staré české melodie. Škoda, že už i tady staré kroje mizí, užívá se často jen stylizovaný ch odě vů, zvlá ště u mužů, a tak jen ta oslovení sousede, tetičko, a funkce pantatínek, paňmaminka, rychtá ř /předseda/, syndik /jednatel/, slídil /revizor/, drá b, atd. připomínají naši dá vnou minulost. Dnes se mnohé obce bará čníků vě nují spíše pořá dá ní vlastivě dný ch zá jezdů po kulturních pamá tká ch naší vlasti. V Modřanech byla „Vlastenecko-dobročinná obec bará čníků“ založena 6. ú nora 1927. mezi zaklá dající a zasloužilé členy patřili František Jančík, František Kučera, František Votroubek, Alois Petržíla, Vá clav Křiklá n a Čeně k Příkop. V naší době má modřanská obec přes 30 vesmě s starších členů a pro ně pořá dá vlastivě dné zá jezdy, který ch se zvlá ště důchodci rá di zú častňují. Dvakrá t do roka pořá dá pak i staročeskou taneční zá bavu. Rychtá řem modřanské obce bará čníků je po řadu let soused Antonín Machá ček, který při zá jezdech členů obce zastá vá i funkci vzdě lavatele a „švandymistra“. Dnes není mnoho lidí, kteří jsou ochotni se tě chto funkcí ujmout, mladí se k bará čníkům nehrnou, a tak bará čnické členstvo stá rne.


- 37 -

VI. Prů myslové podniky Zhoršující se situace ná rodního hospodá řství v osmdesá tý ch letech vedla tehdejší vlá du a ú střední vý bor Komunistické strany Československa k hledá ní cesty ke zlepšení stavu našeho hospodá řství. Nešlo o jev, který se dotý kal pouze Československa, ný brž o problém hospodá řství celého systému Rady vzá jemné hospodá řské pomoci. V Sově tském svazu přistupovaly stranické a vlá dní orgá ny pod vedením nového generá lního tajemníka komunistické strany Michaila Gorbačova k tak zvané „perestrojce“, tj. k ú pravá m hospodá řství. I u ná s vlá dní a stranické orgá ny vyhlá sily přestavbu československého hospodá řství a v druhé polovině osmdesá tý ch let se o přestavbě stá le velmi intenzívně hovořilo, ná rodní podniky se postupně mě nily na podniky stá tní, ale postupy se jevily jako dosti rozpačité a má lo ú činné. Ú vahy o přestavbě zapadly u ná s po listopadové revoluci, kdy se postupně do čela stá tu postavilo nové vedení politické a ekonomické, které zamě řilo změ nu ekonomiky na tržní hospodá řství, a s tím přišla v ú vahu i privatizace majetku, ale i jeho restituce, tj. vracení původním majitelům majetku, který byl po 25. ú noru 1948 zestá tně n. Po 40 let podniky vyrá bě ly bez ohledu na efektivnost své vý roby, protože jiná odvě tví jejich vý robky nutně potřebovala, a tak stá t podnikům vý robu plá nem uklá dal a případné ztrá ty tak vyrovná val přerozdě lová ním přebytků ná rodního důchodu. V tržním hospodá řství takového dotová ní podniků nepřichá zí v ú vahu, takže se v r. 1990 dostá valy ně které podniky do hospodá řský ch potíží. Tyto problémy se projevují i v místních strojírenský ch podnicích, z nichž ně které se potý kají s odbytem dosud vyrá bě ného strojírenského sortimentu a s problémem rentability. Ně které modřanské podniky také vyrá bě ly komponenty pro zbrojní průmysl /např. Mikrotechna elektroniku a palubní letecké přístroje pro československý letecký průmysl, přístroje pro tanky, pancéřové vozy apod./, jehož vý roba se v důsledku mírový ch jedná ní ve svě tě v naší republice omezuje; vý roba tě žké vojenské techniky by mě la v Československu zaniknout v nejbližší době vůbec. Tato skutečnost přinesla ně který m našim modřanský m podnikům, jako Mikrotechně a Elektropřístroji, velké problémy s odbytem, a proto se začínají u ně který ch strojírenský ch podniků objevovat finanční problémy smě řující až k platební neschopnosti. To budou problémy roku 1991 a dalších let. Vedení vě tšiny podniků proto hledá možnosti uplatně ní vý roby na mě nícím se trhu, dochá zí k restrukturalizaci vý roby, přechá zí se na vý robu žá daný ch vý robků, a k zefektivně ní vý roby se podle hospodá řský ch podmínek podniků přistupuje k modernizaci strojního parku tová ren. Vesmě s půjde o dlouhodobé cíle a podniky si slibují rychlejší pomoc v tom, že se spojují s ú spě šný mi zahraničními firmami. Ovšem v Modřanech má me i dva potraviná řské podniky, a to čokolá dovnu Orion, která vznikla postupný m rozšířením původně nevelké čokolá dovny Rudolfa Pachla, a dá le cukrovar. Po zrušení dotací vý roby potravin, když vlá da zrušila v roce 1990 tak zvanou zá pornou daň /jednalo se o přerozdě lová ní finančních prostředků mezi resorty za dřívě jšího komunistického vedení stá tu/, kdy podniky v souvislosti se začínajícím tržním hospodařením již nemohou počítat s jakoukoliv dotací, zvedly vesmě s pro zachová ní své rentability ceny svý ch vý robků. A připočte-li se k vý robním cená m i obchodní rozpě tí obchodních organizací, stouply ceny potravin, a tudíž i vý robků obou uvedený ch modřanský ch vý robních podniků dost podstatně v maloobchodní síti.


- 38 -

Vlá da České a Slovenské Federativní Republiky, jak se ná š stá t od roku 1990 nazý vá , rozpustila také obnos, jímž byly ze stá tního rozpočtu potraviny dotová ny, takže k liberalizaci cen dostá vají občané 140,-- Kčs na osobu a mě síc. Oba podniky se rozhodly prodá vat své vý robky občanům přímo ve svý ch vlastních prodejná ch za nižší ceny. Pozdě jší liberalizace cen přinesla nejen vyšší ceny, ale i ceny rozdílné v různý ch prodejná ch. Vý ši cen jednotný m ceníkem již stá t neurčuje a zá jem či nezá jem o různé druhy zboží nutí obchod k ú pravá m cen. To se asi ještě více projeví po privatizaci obchodní sítě , která probě hne v roce 1991, protože lze předpoklá dat, že obchodníci budou muset sledovat zá jem nejen nakupujících, ale i chová ní konkurentů a budou se snažit čelit případný m finančním ztrá tá m i snižová ním cen potravin s kratší trvanlivostí ke konci prodejní doby, na konci tý dne apod. I když ně které tyto ú daje nejsou jen modřanskou zá ležitostí, považuji za ú čelné je v modřanské kronice pro informová ní budoucích čtená řů uvést, aby se důležité skutečnosti osvě tlily, neboť se vše dotý ká i našich místních obyvatel.


- 39 -

VII. Plavebníkomora Když byla před ně kolika lety v Modřanech otevřena u nově vybudovaného jezu plavební komora, znamenalo to splavně ní Vltavy z Prahy až do Slap bez zá vislosti na rozmarech počasí, neboť při nedostatku vody bylo do té doby nutno plavbu přerušovat prá vě v Modřanech, kde místní mě lčina nedovolovala nerušenou plavbu. Ale i technika ně kdy zklame. Stalo se tak v sobotu 2. zá ří 1989, když se ze Slap vracel parník s vý letníky a před komorou musel zastavit, aby vyčkal na otevření vrat. Ale cestující čekali marně , a tak nakonec museli cestovat dá le do Prahy autobusy a tramvajemi. Co se stalo? Vrata komory se zamě stnancům modřanské zdrže nepodařilo otevřít a ná sledné dě ní hrozilo velkou havá rií, protože se na hladině objevila olejová skvrna, která signalizovala poruchu hydrauliky vrat plavební komory. Protože celé zařízení bylo nové, neboť dílo bylo uvedeno do provozu před čtyřmi roky, šlo zřejmě o skrytou vadu materiá lu. A proč mohlo dojít k havá rii? Inu proto, že olej na hladině Vltavy nad pražskou vodá rnou v Podolí mohl ohrozit chod vodá rny a zá sobová ní velký ch čá stí vnitřní Prahy pitnou vodou. Tomu pracovníci zdrže zabrá nili použitím norný ch stě n a dalších pomůcek a olej z vody odstranili. V ná sledujících dnech odborníci z dílen Povodí Vltavy zá vadu odstranili a provoz lodní dopravy obnovili.


- 40 -

VIII. Zá vody komuná lního hospodá řství V kroniká ch za dřívě jší léta se vždy dost široce psalo o zá vodech komuná lního hospodá řství na ú zemí Modřan. V době , kdy píšeme tuto kroniku, se situace mě ní, neboť vě tšina tě chto podniků končí činnost a dílčí zá vody se v r. 1991 postupně privatizují podle nový ch zá sad vytvá ření sítě služeb pro obyvatelstvo na bá zi soukromého vlastnictví. I v Modřanech již tento proces začal, a proto se zamě říme v našem vyprá vě ní jen na ty služby, které bude muset naše obec zajišťovat. To jsou především činnosti Technický ch služeb bý valého MNV v Modřanech, které by si mě l podle svý ch plá nů i nadá le podržet současný Místní ú řad v Modřanech. Modřanští občané se s takový mi službami setká vají při ú držbě komunikací a hlavně při jejich čiště ní, při zajišťová ní sjízdnosti silnic a schůdnosti cest pro pě ší v zimním období a při instalová ní a udržová ní veřejného osvě tlení v naší obci. Rada bý valého Místního ná rodního vý boru v Modřanech se v průbě hu uplynulého funkčního období tě mito službami a problémy s nimi opakovaně zabý vala. Nutno předeslat, že v tak zvaný ch starý ch Modřanech byly jen ně které ulice opatřeny bezprašný m povrchem, především živičný m povrchem, který je možno snadno udržovat samosbě rný mi vozy, ale velká řada ulic ve vilkový ch čá stech zůstá vá i dnes prašná . V dřívě jších letech se MNV snažil zlepšit situaci v ulicích alespoň tím, že k organizovanému dobrovolnému dlá ždě ní chodníků dodá val občanům obrubníky, písek a betonové dlažební desky k provedení bezprašný ch chodníků, protože dříve obecní ú řad při vý stavbě domků a vilek netrval při kolaudaci stavby na současném vybudová ní chodníků. Ně kteří stavebníci již ve třicá tý ch letech sice dlá ždě né chodníky mě li, ale byla jich menšina. Touto akcí dodatečného dlá ždě ní chodníků, která trvala řadu let, se stav komunikací v obci pro chodce zlepšil, ale pozdě jším budová ním dalších poduličních zařízení v rá mci plynofikace a kabelizace elektrického vedení v obci se kvalita deskový ch chodníků opě t narušila. Inu, není snadné udě lat z kdysi rozlehlé vesnice, pak od roku 1936 do 1963 mě stysu, pražskou mě stskou čá st odpovídající moderní době . Ale vraťme se ještě k čiště ní komunikací s bezprašný m povrchem. Na ú zemí starý ch Modřan prová dě ly čiště ní pomocí mechanismů Technické služby Modřany a na sídlištích na katastru Modřan pak Pražské komunikace. I staré osvě tlovací lampy se v období, které popisujeme, postupně vymě ňovaly, ale Technické služby vý mě nu prová dě ly jen podle materiá lový ch a finančních možností. Poukazy na potíže s materiá lem se objevily i na jedná ní rady MNV dne 29. 3. 1988.


- 41 -

IX. Obchod V uplynulém období od roku 1986 dochá zelo v ně který ch prodejná ch v Modřanech k problémům v důsledku nedostatku pracovníků především ve vypjatém období kolem vá nočních svá tků a Nového roku, kdy při zabezpečová ní zboží a urgová ní dodá vek vypomá hali i členové obchodní komise místního ná rodního vý boru, aby se předešlo stížnostem občanů na nedostatek zboží. Ná rodní vý bor se situací opakovaně zabý val nejen při jedná ních rady MNV, ale i na svý ch plená rních zasedá ních. Tak se rada Místního ná rodního vý boru v Modřanech zabý vala na své schůzi dne 12. 1. 1988 opakujícími se problémy v obchodní síti a dospě la k zá vě ru, že obchodní organizace si ně kdy svoji prá ci zjednodušují a předem počítají s pomocí orgá nů MNV při zajišťová ní zá sobová ní ke spokojenosti občanů, a rozhodla se, že do rady pozve vedoucí obchodních organizací k projedná ní situace a zjedná ní ná pravy. Již předtím se nedostatky v místních obchodech /např. uzavírá ním prodejen, omezová ním ně který ch ú seků v prodejná ch, špatný m zá sobová ním atd./ zabý valo na svém jedná ní dne 1. 3. 1988 plená rní zasedá ní MNV, kde se hodnotila nedobrá situace např. v samoobsluze Orion v Komořanech, která nebyla dlouhou dobu zá sobová na v potřebné šíři sortimentu, a neřešily se zde ani otá zky personá lní. Zá sobová ní samoobsluhy Orion se zlepšilo až pod vedením nové vedoucí, jak to mohla konstatovat rada místního ná rodního vý boru na svém zasedá ní dne 11. října 1988. Personá lní otá zky se dlouhou dobu neřešily ani v samoobsluze Na Havrá nce. Obdobně se konstatovaly velké nedostatky po strá nce vybavení a provozních podmínek i v pultový ch prodejná ch na Babech a na Berá nku. V průbě hu volebního období byl omezová n i sortiment v železá řství podniku Domá cí potřeby na Komořanské ulici proti pobočce Stá tní spořitelny, protože sklad obchodu byl v havarijním stavu. Vzhledem k tomu, že dům, v ně mž bylo železá řství umístě no, je v demoličním pá smu, byl nakonec obchod uzavřen. Modřanští obyvatelé musejí nyní nakupovat železá řské zboží v jiný ch pražský ch prodejná ch, protože dostavba obchodního domu Prior na sídlišti za novou modřanskou poštou se opozdila tak, že dům není ani v době psaní kroniky ještě dostavě n, a prodej kuchyňského ná dobí v obchodním středisku Vltava na Obchodním ná mě stí je jen dílčí pomocí v tomto sortimentu. V diskusi na plená rním zasedá ní MNV dne 1. 3. 1988 se hovořilo i o tom, že rozptý lená zá stavba Modřan vyžaduje krom velký ch prodejen i udržová ní rozptý lený ch menších prodejen, který ch hojně využívají důchodci a starší a nemocní občané z blízkého okolí prodejen. Zatím se spíše jen nahrazovaly menší prodejny v soukromý ch domech za nové moderní, jako např. v letech 1989/1990, kdy byla u nový ch činžovních domů v tak zvané cukrovarské zahradě postavena moderní samoobsluha potravin, která ale víceméně nahradila prodejnu potravin na Dolnocholupické ulici, jež byla současně uzavřena. Moderní samoobsluha pokryje samozřejmě více zá jemců než malý uzavřený obchod s pultový m prodejem. V tomto případě šlo nakonec o změ nu místa v blízkém místě . Nejvě tší problémy vznikají vždy v letním období, kdy v době prá zdnin dochá zí v důsledku dovolený ch personá lu buď k uzavírá ní ně který ch prodejen, nebo k vý raznému omezová ní prodejní doby.


- 42 -

Průbě žný prodej probíhá vždy v provozu potravin v obchodním středisku Vltava, kam se však soustřeďují i zá jemci z tě ch čá stí Modřan, kde se prodej naopak omezuje, ovšem v pá tek odpoledne a v sobotu dopoledne zde nakupuje i řada automobilistů a členů jejich rodin, kteří vyjíždě jí z Prahy jižním smě rem přes Modřany na rekreaci či na dovolenou, a tak bý vá prodejna ležící vý hodně na ná mě stí na pokraji Prahy při vý padové silnici plná nakupujících, čekajících ve frontá ch na ná kupní vozíky a pak znovu u pokladen. Situace je trochu jiná na modřanský ch sídlištích, na nichž jsou moderní samoobsluhy s vě tším počtem pracovníků, umožňujícím prostřídá ní pracovníků za provozu, ovšem i tady nebyla situace ideá lní, protože vybavenost sídlišť se vcelku tradičně opožďuje za vý stavbou bytovou. Nesmíme zapomenout ani na malé tržiště na Obchodním ná mě stí nedaleko střediska Vltava, kde MNV vybudoval ně kolik přístřešků s pulty k prodeji přebytků ovoce a zeleniny soukromý ch pě stitelů. Prodá vající nabízeli vesmě s čerstvé zboží, ale jejich ceny byly ně kdy vyšší než ve stá tním obchodě , takže ně kdy dochá zelo ke stížnostem nakupujících a komise obchodu našeho MNV prová dě la opakovaně kontroly prodeje obchodová ní a dodržová ní maloobchodních cen. Tady je nutno připomenout, že zá pis v kronice se tý ká doby před pozdě jší liberalizací cen, která umožnila tvorbu cen podle nabídky a poptá vky, ale to není zatím předmě tem tohoto zá pisu. Místní prodejna Elektra Praha 4 – prodejna č. 255 – 04 Modřany, v níž mohli místní zá kazníci nakupovat nejrůzně jší elektrospotřebiče a elektromateriá l, byla po dlouhou dobu v domě čp. 1387/11 v Modřanské ulici, kde mě la prodejní místnost vpravo od vchodu do domu, zatímco vlevo byla po léta modřanská léká rna. Od roku 1988 působila Elektra v bý valý ch prostorá ch léká rny, která se přestě hovala do nového objektu modřanské polikliniky, a svůj bý valý prodejní prostor držela dá le jako svůj skladový prostor. Od roku 1990 je nová prodejna elektrospotřebičů v nový ch jednopatrový ch objektech na třídě Pě tiletky u modřanského sídliště proti poliklinice a prostory v Modřanské ulici byly prá zdné. Zná má modřanská restaurace „U Fišmistrů“na Dolnocholupické ulici čp. 259 byla uzavřena v roce 1986 a celý objekt byl podroben generá lní opravě . Ta se prodloužila i tím, že v Dolnocholupické se začala budovat i kanalizační stoka, a tak ani na začá tku roku 1991 není ještě otevřena restaurace a ani dosud Dolnocholupická ulice není otevřena pro silniční provoz.


- 43 -

X. Peně žnictví V centru Modřan byla po dlouhá léta na rohu ulice Komořanské a U spořitelny v pě kném domě místní pobočka České stá tní spořitelny. Avšak i tento dům má bý t v rá mci plá novaný ch demolic zbourá n. Vzhledem k tomu, že v průbě hu funkčního období, které popisujeme, nebyl pro pobočku ČSTSP investorem přestavby Modřan vybudová n jiný objekt, takže by mohlo dojít ke zrušení pobočky spořitelny v Modřanech vůbec, rada MNV v Modřanech se na své schůzi dne 12. 1. 1988 touto otá zkou zabý vala a vyslovila svůj nesouhlas se zrušením pobočky ČSTSP v Modřanech.


- 44 -

XI. Doprava a spoje Modřany mají v současné době spojení s centrem Prahy mě stský mi autobusy, které dopravují občany buď k tramvajím v Braníku, kde u ná draží ČSD mají zatím konečnou stanici tramvaje linek 3 a 17 a v ranní a odpolední dopravní špičce mě la i linka 21, nebo k linká m B a C metra, tj. ke stanici Smíchovské ná draží /linka B/, nebo na stanici metra Budě jovická či na stanici Kačerov /linka C/.

Autobusové linky v Modřanech Do Braníka smě řovaly autobusové linky 117, 150, 170, 173, 240, 245, 153 a 253, v dopravní špičce i linka 210. Z toho linky 153, 210 a 253 pokračují k metru trasy B na Smíchov. Autobusová linka 170 naopak projíždí Braníkem smě rem přes Lhotku k metru trasy C ke stanici Kačerov. Smě rem k trase C ke stanici Budě jovická vedou linky 190, 205 a v dopravní špičce i linka 157, která se od r. 1991 stala linkou stá lou. Při velké rozloze Modřan a při rozdílném zabydlení ně který ch čá stí obce se může stá t, že z ně který ch koutů Modřan se občané nedostanou k metru přímo autobusem, jezdícím prá vě v blízkosti jejich bydliště , takže musí přesednout na další autobusovou linku, která k metru vede. Ovšem zase se bez přesednutí dostane k tramvajový m linká m do Braníka a tě mi do centra Prahy. K mě stské autobusové dopravě jsou časté připomínky ze strany starousedlíků, že doprava do starý ch čá stí se zhoršuje, že se prodlužují intervaly, zatímco doprava do sídliště je vý hodná jak kratšími intervaly, tak i dopravou k linká m metra. Nutno ovšem říci, že průzkumy dopravní situace ukazují, že vytíženost autobusový ch linek na sídliště je vysoká , zatímco do staré zá stavby je nízká , a proto se intervaly ně kolikrá t upravovaly. Linka 205 vede z Komořan k metru trasy C ke stanici Budě jovická a linka 170 od Berá nku kolem sídliště na Babech na Obchodní ná mě stí v centru starý ch Modřan a přes Braník k metru trasy C ke stanici Kačerov. Nejvě tším problémem je však noční doprava, neboť speciá lní noční autobusová linka spojuje s centrem Prahy jen sídliště Lhotka – Libuš, Kamý k, Libuš, ale staré Modřany, Komořany, Cholupice a Točná spojení nemají žá dné. Bý valý Obvodní ná rodní vý bor v Praze 4, kterému MNV v Modřanech podléhal, byl o dopravní situaci a stížnostech občanů představiteli místního ná rodního vý boru, kteří o tě chto otá zká ch ve svý ch orgá nech opakovaně jednali, sice informová n, ale nezdá lo se, že by za zlepšení situace příliš aktivně bojoval, a tak snad dnes místní ú řad samostatné mě stské čá sti Modřan bude mít lepší možnosti požadavky občanů prosazovat. V Modřanech jezdily ještě další linky, a to linka 165, která spojuje Modřany s Jižním Mě stem, a linky 240 a 245. Linka 240 vedla od Braníka na Zbraslav a byla posléze zrušena, linka 245 od Braníka přes Modřany a vede na Zbraslav a dá le do Radotína.

Tramvaj – rychlodrá ha My, dlouholetí modřanští obyvatelé, si dobře vzpomíná me, že již od konce druhé svě tové vá lky se hovořilo o prodloužení tramvaje z Braníka do Modřan. Bylo to spíše zbožné přá ní modřanský ch obyvatel než reá lný předpoklad, protože k realizaci tramvajové trasy bylo nejprve nutno přeložit železniční trať, vedoucí


- 45 -

podél silnice naším mě stem, smě rem k navigaci, tj. do prostoru mezi tová rny a Vltavu. To bylo po léta naprosto nereá lné a teprve při velké přestavbě Modřan se začalo budovat nové drá žní tě leso blíže k řece. Současně se ve volný ch prostorá ch v Hodkovičká ch, ale již i v Modřanech v místech zbouraného ná rodního vý boru a zá kladní školy na Komořanské ulici, budují mosty nad komunikacemi pro budoucí tramvajové tě leso. Tomuto spoji se říká rychlodrá ha a tramvaj pojede po vlastním tě lese prakticky od branické Jezerky až do Modřan na sídliště Kamý k. Až tato linka bude dobudová na, bude to značná pomoc modřanský m občanům, ale i pravobřežní dopravě podél Vltavy, neboť tento smě r vždy sloužil a jistě i v dalších letech bude sloužit řadá m Pražanů k odjezdu za rekreací mimo Prahu do krá sného Povltaví a Posá zaví. A až bude nová rychlodrá ha v Modřanech dobudová na, stanou se Modřany i přestupní stanicí na vlaky ČSD, protože současně s přeložením drá žního tě lesa z centra Modřan se buduje i nová zastá vka ČSD nedaleko dosavadního kina, kde současně povede i rychlodrá ha, takže zde vznikne ideá lní přestupní prostor pro cestující Pražany.

Drá ha ČSD, Autobusy ČSAD, Paroplavba Zatím jsme mluvili o mě stské hromadné dopravě , protože ta je osou dopravy modřanský ch občanů, jinak ale mají Modřany spojení s rekreačním okolím Prahy i vlaky ČSD /drá hou ČSD přes Zbraslav/ a autobusy ČSAD /Československé automobilové dopravy/. Paroplavba má dnes již jen rekreační funkci, a tak ani nemá v současnosti v Modřanech osobní přístav.

Vraky Tak jako ve vnitřní Praze, tak i u ná s v Modřanech se problémem posledních let staly vraky automobilů, opuště né majiteli na modřanský ch ulicích. Komise dopravy Místního ná rodního vý boru v Modřanech se již v roce 1986 touto otá zkou zabý vala a rada MNV na své 3. schůzi dne 26. 8. 1986 uložila komisi dopravy MNV, aby pořídila soupis vraků vozidel, která je třeba odstranit do 20. 9. 1986. Problém vraků se dá le řešil na 6. schůzi rady 7. 10. 1986 a na 7. schůzi 21. 10. 1986, ale likvidace vraků a polovraků podléhá nejprve projedná ní s Mě stskou sprá vou VB, jejíž integrovaný komunikační systém skutečnost ově ří a informaci předá odboru dopravy Obvodního ná rodního vý boru v Praze, který musí vydat rozhodnutí, a pokud majitel vrak neodstraní, provede se ú řední odtažení a zlikvidová ní vraku. Tedy postup dost zdlouhavý .

Nová pošta Ještě se musíme zmínit o vybudová ní nové modřanské pošty v Plovdivské ulici čp. 3406 v jednopatrový ch objektech u sídliště proti budově polikliniky. Nová pošta byla otevřena 2. kvě tna 1989 a v prostorný ch místnostech je umístě no 13 přepá žek, z toho 5 pro příjem a vý platu peně z, dá le je zde pošta balíková , telefon a telegraf.


- 46 -

XII. Bezpečnost Konečně se po létech dočkaly Modřany opě t samostatné služebny bezpečnostní služby, když dnem 6. ledna 1989 bylo otevřeno nové místní oddě lení Veřejné bezpečnosti /VB/ v Modřanech v Soukalově ulici 3408 hned vedle polikliniky. Současně skončilo svou činnost místní oddě lení VB v Braníku na Modřanské ulici 41. Tak velká obec, jako jsou Modřany, zvlá ště dnes po postavení rozsá hlý ch sídlišť na zdejším katastru, nemě la po léta bezpečnostní služebnu, pouze sem zajíždě ly motorizované hlídky. A přitom v Modřanech byla četnická stanice již ve třicá tý ch letech /bý vala umístě na na tehdejší Libušské ulici – dnešní K Vltavě / v domě čp. 14, orientační číslo 15. To mívaly Modřany ně co přes devě t tisíc obyvatel a navíc při obecním ú řadu působila i obecní policie. Tato četnická služebna existovala na Libušské ulici i v padesá tý ch letech, ovšem jako služebna Sboru ná rodní bezpečnosti, protože po roce 1948 bylo staré četnictvo zrušeno stejně jako policie a obecní policie a vše nahradil Sbor ná rodní bezpečnosti. Ještě jednou se v Modřanech objevila bezpečnostní služebna opě t na Libušské ulici, a to na rohu ulice Libušské a ulice U pily, nebyla tam však dlouho a na vile po ní zbyly v přízemí jen mříže na oknech. Pak už Modřany spadaly pod místní oddě lení v Braníku. Ale klid po strá nce bezpečnosti nebyl, vždy se ně jaká trestná činnost vyskytovala. Přetrvá vala trestná činnost v místních zá vodech, kde dochá zelo ke zcizová ní majetku podniků, ale i ke krá dežím mezi zamě stnanci a stejná situace byla i na stavbá ch. Na pořá dek v místních restauracích sice namá tkově dohlíželi příslušníci Veřejné bezpečnosti, ale rada místního ná rodního vý boru ve svém jedná ní např. 15. 9. 1987 konstatovala, že kontrolní činnosti na tomto ú seku se budou muset vě novat i členové komise ochrany veřejného pořá dku MNV.


- 47 -

XIII. Požá rníopatření V dřívě jší době se obce, které nemě ly stá lou placenou požá rní službu /tj. profesioná lní hasičské sbory/, opíraly při zajišťová ní požá rní ochrany o sbory dobrovolný ch hasičů. Tak tomu bylo i v Modřanech, a to ně jaký čas i po připojení obce k Praze. Vedle mužů to byla i družstva žá kovská a zdá lo se, že požá rní ochrana v Modřanech je vedle profesioná lních sborů Prahy dobře zajiště na i dobrovolný mi hasiči místními. Samozřejmě , že modřanské podniky mají pro ochranu vlastních objektů také zá vodní požá rní ú tvary. Jak však léta ubíhala a staří dobrovolní hasiči zanechá vali činnosti, klesala aktivita modřanský ch dobrovolný ch hasičů, až se problémem nedostatečného ká drového zajiště ní musela 21. 10. 1986 zabý vat i rada MNV. Dne 14. 4. 1987 rada znovu problém řešila a apelovala na zvý šení aktivity. Dne 31. 5. 1988 schvá lila rada nového velitele požá rního sboru v Modřanech Emila Kabelá če, ale i nadá le zůstá vá akceschopnost místních dobrovolný ch hasičů více než problematická s ohledem na to, že členové družstva jsou zamě stná ni v různý ch podnicích a při rozlehlosti obce je jejich pohotovost k zá sahu dost pomalá , a tak se spíše spoléhá na profesioná lní hasičská družstva z Prahy a pomoc místních se jeví spíše jako podpůrná .


- 48 -

XIV. Civilníobrana Dnes dost nepopulá rní otá zka, jakou bý vala i v předchozích desetiletích. My starší obyvatelé Československa se dobře pamatujeme na období ohrožení tak zvané první republiky, tj. na léta 1933, ale zvlá ště od roku 1935 do roku 1938, kdy hitlerovské Ně mecko ohrožovalo ná š stá t. Tehdy byl ná rod jednotný , chtě l se rozpínavému nacismu postavit, a vedle vojenský ch příprav byli i civilisté připravová ni k civilní obraně . Dě lo se tak ve školá ch i v bydlištích, lidé to cítili jako nutnost a ochotně se k obraně chystali. Pak však přišlo zá řijové zklamá ní, když o ná s v roce 1938 v Mnichově čtyři evropské mocnosti rozhodly tak, že jsme museli postoupit zpupnému Hitlerovi a jeho zfanatizovanému ná rodu, vedenému nacistickou stranou, celé pohraničí, a dne 15. března 1930 ukončilo Ně mecko další existenci zbytku původního Československa, zabralo trosky Čech a Moravy a vytvořilo z nich tak zvaný Protektorá t Čechy a Morava a požehnalo vzniku Slovenského stá tu. To byl i konec našeho vztahu k civilní obraně . Když se v padesá tý ch letech obnovila opě t vý chova k civilní obraně , byl mezi našimi občany pramalý zá jem, ale protože ú čast na školeních byla povinná , lidé zvlá ště na pracovištích na školení sice chodili, ale znalosti byly vesmě s nevalné. A tak to šlo celá desetiletí a vý sledky stá le nanicovaté. Ještě horší to však bylo se starý mi lidmi v bydlišti, kteří již nebyli v zamě stná ní, a s ženami v domá cnosti. Tady byla ú čast vždy špatná a občas se zvý šila jen při mimořá dně přitažlivý ch předná šká ch ně kterého zná mého lektora o praktický ch otá zká ch medicínský ch a podobně . Ostatní předná šky, i když se o nich říkalo, že mohou přinést poučení občanům, jak si počínat v případě živelních, průmyslový ch a jiný ch nehod a havá rií, nepřitahovaly. O této skutečnosti svě dčí např. jedná ní rady MNV v Modřanech ze dne 25. 11. 1986, kde se konstatovalo, že je nutno zvý šit aktivitu komise pro brannou vý chovu a najít cesty k rozšíření ú časti občanů na předná šká ch. To bylo po léta spíše zbožné přá ní tě ch, kdož za tuto oblast odpovídali, než ná vod, jak situaci skutečně řešit, neboť zabě hnutý systém školení, prová dě ný stereotypně svazarmovský mi /SVAZARM = Svaz pro spoluprá ci s armá dou/ lektory, pokračoval po desítky let bez vě tšího vý znamu pro občany.


- 49 -

XV. Zdravotnictví V červnu 1987 byla v Modřanech otevřena nová poliklinika v prostoru mezi ulicemi Pě tiletky, Sově tské armá dy /pozdě jší K Vltavě a předtím Libušské/ a K dolům. Nová poliklinika byla v rá mci Obvodního ú stavu ná rodního zdraví označena jako VI. poliklinika na obvodu Prahy 4 a její adresa je Praha 4 – Modřany, Soukalova ulice 3355. Nová poliklinika, umístě ná v pě kně členité budově , umožnila odstranit dosavadní roztříště nost zdravotnický ch služeb a soustředit odborná zdravotnická pracoviště do jednoho objektu.

Nová lé ká rna Stará léká rna na Modřanské ulici byla uzavřena a provoz zahá jila nová léká rna v budově polikliniky, která má od 1. ledna 1988 nepřetržitý provoz, neboť v budově polikliniky je také stá lá lékařská pohotovostní služba, která pro Modřany byla do doby otevření polikliniky spolu s Braníkem a ně který mi dalšími čá stmi Prahy 4 v Braníku v ulici Na mlejnku.

Nemocničnílé čba pro modřanské obyvatele Velký m problémem pro Modřany je skutečnost, že tak velká obec /po připojení ně který ch dalších sídlišť cca 60.000 obyvatel/ nemá vlastní lůžkové zařízení a Thomayerova nemocnice v Praze 4 – Krči i přes svou rozlehlost obvodu Prahy 4 nedostačuje, a tak obyvatelé starý ch Modřan byli např. léčeni ještě v roce 1990 v nemocnici Na Františku v Praze 1, proti níž byly stá le připomínky občanů jednak pro její přeplně nost, ale i pro vzdá lenost. Vedení MNV proto i v roce 1988 shromažďovalo poznatky a připomínky občanů ve snaze dosá hnout přerozdě lení příslušnosti nemocnic pro Modřany, což se představitelům Místního ú řadu v Praze – Modřanech podařilo nakonec realizovat v r. 1991, odkdy se veškeré obyvatelstvo Modřan může léčit v Thomayerově fakultní nemocnici v Krči.


- 50 -

XVI. Školství, kultura a tě lovýchova Školství Školské problémy v Modřanech asi vý razně nevybočují z celopražského průmě ru. Vý stavba nový ch škol na budovaný ch sídlištích se obvykle opožďuje, takže do dokončení škol vznikají problémy s rozdě lová ním žá ků, diskutují se otá zky smě nného vyučová ní ně který ch ročníků a uvažuje se o požadavku vý stavby dalších škol. Všechny tyto požadavky nará žejí na nedostatek finančních prostředků, ale i na ú vahy demografické, opírající se o poznatky, že do škol budou přichá zet slabší ročníky žá ků. Staré Modřany v tomto popisovaném období postihly v ú seku školství i demolice školní budovy zá kladní školy, zvané „Radniční“, na Komořanské ulici vedle budovy Místního ná rodního vý boru, a školní jídelny /přebudované na Komořanské ulici z bý valé restaurace U Troníčků/. Od roku 1986 se v orgá nech MNV opakovaně jednalo o včasném vybudová ní nové jídelny při škole Modřanská proti staré zastá vce ČSD vedle bý valé budovy pošty na rohu ulic Darwinovy a Lehá rovy. Představitelé MNV opě tovně jednali v r. 1987 s Vý stavbou hlavního mě sta Prahy o urychlení vý stavby nové jídelny a centra starý ch Modřan, ale zá ležitost nepostupovala podle představitelů obce, ale ani podle ná zorů občanů, dosti rychle.

Zbourá níškoly „ Radniční“ a školníjídelny na Komořanské ulici Škola „Radniční“ byla spolu s budovou MNV /původní radnicí/ zbourá na v červenci 1989, školní jídelna byla uzavřena a připravena k demolici spolu s dalšími objekty na Komořanské ulici, ale vý stavba nové školní jídelny se oproti původnímu plá nu odsouvala, takže v době demolice školy a uzavření jídelny bylo rozhodnuto pouze o rozdě lení žá ků stá vajících škol starý ch, ale i nový ch na sídlištích, především do školy v Pertoldově ulici na lokalitě Baba III, která se otevírala dnem 1. 9. 1988. Za zbouranou školní budovu se mě la postavit urychleně budova nová , mluvilo se o „škole Na Havrá nce“, ale zatím se v tom smě ru nic nestalo. Protože nová jídelna se začala stavě t až v roce 1988, stravovaly se dě ti dílem ve školní družině Pod sady /250 dě tí/, dílem /asi 600 dě tí/ v dosavadní školní jídelně . Do obou míst se však jídlo dová želo, a to do staré jídelny z nové školní jídelny při nově otevřené škole v Pertoldově ulici a do školní družiny ze školní jídelny v Angelovově ulici a zde se jen vydá valo.

Nová školníjídelna při škole „ Modřanská “ Tento stav trval až do roku 1990, kdy se teprve podařilo dostavě t a otevřít novou školní jídelnu při zá kladní škole Modřanská . A tak vlastně můžeme bý t „rá di“, že termíny přestavby centra starý ch Modřan se nedodržely, čímž se nebourala ani stará jídelna, kde bylo možno přes nejhorší dobu vydá vat školá kům obě dy.

Dů sledky nedodržová nítermínů přestavby Ovšem řekně me si upřímně , že nedodržová ní termínů přestavby je místními občany i našimi zá stupci v obecním orgá nu stá le kritizová no, nará ží se na problémy ekonomického rá zu, a to má další ná vaznosti a přiná ší i další problémy. Přestavba centra se vá že na odsun železniční trati od silnice k navigaci


- 51 -

Vltavy, protože pak se tu má vybudovat trať tramvajové rychlodrá hy a nová silnice. Stará silnice se zase nijak moc v ně který ch ú secích neudržuje, protože se má budovat nová , a tak jedno zá visí na druhém a trpí tím vzhled centra starý ch Modřan, na špatné silnici trpí vozidla a hlavně v autobusech ú pí cestující. Ale vraťme se ještě k otá zká m školství.

Zrušenídvou mateřských škol K 30. 6. 1987 byly ve starý ch Modřanech zrušeny mateřské školy Modřanská 206 a Lehá rova 1244, které byly bez potřebného zá zemí. Mateřská škola Modřanská 206 byla zbourá na, protože se nachá zela u silnice a byla v demoličním pá smu. Škola v Lehá rově ulici byla umístě na v soukromé vile rodiny Spá čilový ch a byla zde vytvořena v 50. letech z bý valé soukromé ordinace MUDr. Maxima Spá čila při vytvá ření tak zvaného sjednoceného zdravotnictví. Po vybudová ní nové polikliniky v Soukalově ulici, která byla otevřena v červnu 1987, předalo zdravotnictví své bý valé zdravotní středisko ve vile v Chuchelské ulici v r. 1988 školské sprá vě k vybudová ní Domu dě tí a mlá deže v Modřanech, který zde byl otevřen. V radě MNV upozornil 21. 10. 1986 tehdejší předseda komise pro školství, kulturu a tě lový chovu PhDr. Luka na nedostatek kvalifikovaný ch učitelů, jejichž stabilizace se v minulosti neřešila vý stavbou bytů. Modřanští učitelé si doplňovali v řadě případů vysokoškolské vzdě lá ní a navště vovali různé kursy obvodního pedagogického střediska.

Dů m učitelů Ke stabilizaci učitelů v Praze mě l napomoci nově postavený devatená ctipatrový Dům učitelů v Praze 4 – Modřanech, v Kutilově ulici, který byl otevřen v kvě tnu 1989. Dům byl vybaven rozsá hlý m technický m zá zemím, centrá lní prá delnou, prostorami pro zdravotnickou péči a dvě ma velký mi společenský mi místnostmi. V objektu je k dispozici 224 obytný ch buně k, z nichž každá má 2 místnosti vybavené potřebný m ná bytkem a příslušenstvím, a na každém patře je k dispozici kuchyně , prá delna se sušá rnou a společenská místnost. Dům by mě l řešit složitou situaci bydlení kvalifikovaný ch učitelů v Praze, kteří z Prahy soustavně odchá zeli učit do mimopražský ch škol, kde se jim vě tšinou dařilo řešit i bytovou otá zku.

Kultura V uplynulém období ležela, jako v letech předchozích, kulturní činnost v Modřanech na bedrech Kulturního střediska Modřany se sídlem v Komořanské 16, kde však byly kancelá ře jen do července 1989, kdy byly přestě hová ny do rohového domu na Komořanské ulici č. 35 /roh Komořanské a Peká rkovy ulice/, odkud se v téže době odstě hoval odbor vý stavby MNV do nové budovy místního ná rodního vý boru v Pískové ulici.

Kulturnídů m K tomu nutno ještě uvést, že s ú činností od 1. 1. 1989 byl změ ně n dosavadní ná zev Kulturní středisko na Kulturní dům Praha 4 – Modřany a současně byla odvolá na dosavadní ředitelka Miroslava Plívová a novou ředitelkou Kulturního domu P4 – Modřany byla jmenová na JUDr. Dana Pernetová . K vý mě ně ředitelky došlo s ohledem na přechod zařízení na novou mzdovou soustavu, která pro tuto


- 52 -

funkci předpoklá dala vysokoškolské vzdě lá ní. zá stupkyní dr. Pernetové a hlavní ekonomkou.

Bý valá

ředitelka

se

stala

Činnost KDM Kulturní dům se zamě řoval ve své činnosti do značné míry na mlá dež a mladé lidi, pro které pořá dal v místním kinu příležitostná představení a instaloval ve vestibulu kina vý stavky kreseb školních dě tí, na letišti Točná organizoval spolu s Aeroklubem Točná příležitostné „Dny otevřeného letiště “ s uká zkami letecké akrobacie, typů letadel, nový ch sanitních vozů, nového typu vrtulníku atd. Dá le pořá dal oblíbené kursy šití, hudební a vý tvarné vý chovy, zajišťoval jazykovou vý uku, kursy pohybové vý chovy, taneční kursy pro mlá dež i pro dospě lé a další. Jinak se v Modřanech uskutečnily řady estrá dních pá sem, koncertů jednotlivců i skupin, besedy s vý značný mi osobnostmi /např. s herci Janou Ště pá nkovou, Vá clavem Postrá necký m, Jaroslavem Satoranský m, Jiřím Sová kem, Jiřinou Bohdalovou, Radoslavem Brzobohatý m a dalšími/.

Kino v Modřanech Kulturní dům Modřany řídí rovně ž místní kino, kde se krom promítá ní filmů uskutečňují i ně které vě tší kulturní akce, např. koncerty zná mý ch zpě vá ků populá rní hudby nebo vě tší estrá dní pá sma, protože kino s kapacitou 300 divá ků je zatím nejvě tším modřanský m sá lem.

Pražský klub aktivního stá ří Zajímavou akci v místním kinu zahá jil 17. 10. 1989 Pražský klub aktivního stá ří, který zde zahá jil další cyklus Hvě zdy filmového nebe, na ně mž byl v odpoledním představení uveden starší český film Cech panen kutnohorský ch se Zdeňkem Ště pá nkem v roli bouřlivá ka Mikulá še Dačického z Heslova. Zahajovací představení oživil svou přítomností herec Petr Ště pá nek, syn zemřelého Zdeňka Ště pá nka, který vzpomínal na svého otce. Další film mě l připomenout zná mého českého herce a hudebního skladatele Emana Fialu ve filmu Plavecký mariá š dne 14. listopadu 1989 a Františka Smolíka ve filmu Batalion dne 12. prosince 1989. Další čtyři pořady od zá ří do prosince 1989 Klubu aktivního stá ří byly umístě ny do Kulturního střediska v Pískové ulici.

70 let kina v Modřanech Ve stejné době si modřanští občané i zamě stnanci kina připomínali, že je tomu prá vě 70 let, kdy se v Modřanech začaly promítat filmy, a že to bylo prá vě v sá le dnešního kina, tehdy ještě sá le Lidového domu v Modřanech, kde se promítalo. Sá l vypadal jinak, vchod do ně j byl z Komořanské ulice vchodem Lidového domu a plá tno bylo tehdy přesně na protě jší straně , než je dnes. Teprve pozdě jší ú pravy kino zcela osamostatnily a změ nily vnitřní dispozici. Nový vchod z boční ulice umožňuje klidně jší příchod a odchod ná vště vníků stranou od dopravy na Komořanské ulici a předsá lí dovolilo vybudová ní šatny, bufetu a umístě ní informačních skříní na stě ná ch předsá lí. Tady se po dobu oslav vystavovaly velké fotografie, ukazující ná vště vníkům, v jaký ch podmínká ch se zde původně promítalo, a k nimž staré fotografie poskytl modřanský kroniká ř. V předsá lí byly na podstavcích rozmístě ny také staré promítací přístroje, předvá dě jící, na jaký ch apará tech se promítalo v dobá ch, kdy celuloidový film byl vysoce hořlavý .


- 53 -

Bezpečnost promítače i divá ků byla zprvu velmi nízká , to až postupně se prová dě ly ú pravy přístrojů, ale i kabin, které bezpečnost promítá ní zvyšovaly. Tato vý stavka byla pro mnohé ná vště vníky poučnou uká zkou toho, jak vý voj techniky v kinech postupoval.

Koncerty v římskokatolické m kostele Díky pochopení modřanského pana fará ře se dne 21. června 1990 konaly tři koncerty v římskokatolickém kostele Nanebevzetí P. Marie v Modřanech při příležitosti slunovratu, oslavovaného v Evropě jako Svá tek hudby. Dva koncerty se uskutečnily dopoledne v 9 a 10.30 hodin pro školní mlá dež a byly hojně navštíveny. Podvečerní koncert v 18 hodin mě l ná vště vu nižší, ale tato forma koncertů byla v modřanském kostele prvním pokusem, není zvykem chodit do zdejšího kostela na koncerty a koná ní nebylo ani dost vý razně publiková no. Škoda. Koncert, na ně mž ú činkoval pě vecký sbor Cantio antiqua, na varhany hrá l P. Bá rtl a na housle M. Havlík, byl příjemnou novinkou. Samotný kostel, starý nejméně 650 let, je nejstarší kulturní pamá tkou Modřan.

Knihovna Místní lidová knihovna má 1x ročně příjmy z poplatků za vý půjčky knih a půjčovné za gramodesky se platí za každou desku zvlá šť. Knihovna leží, bohužel, v místě , které projde přestavbou /dům na Modřanské ulici/, a tak bude muset bý t přemístě na.

Pamě tnídeska Jaroslavu Vojtovi Připomeňme si, že dne 14. prosince 1988 byla v Modřanech ve Vojtově ulici na domě , kde bydlel zná mý český herec Jaroslav Vojta, odhalena jeho pamě tní deska. Jaroslav Vojta se narodil 27. 12. 1888 v Kutné Hoře a divadlo začal hrá t v roce 1906 jako ochotník, ale ještě téhož roku nastoupil na drá hu profesioná lního herce a do roku 1910 prošel ně kolika divadelními společnostmi. Pak už ná sledovala “kamenná “ divadla v Brně , Plzni, v Praze na Vinohradech a od roku 1925 to bylo Ná rodní divadlo v Praze, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v r. 1959. Vojta zemřel 20. 4. 1970 a až do své smrti bydlel po ně kolik desítek let ve své vilce v Modřanech. Byla to vý razná modřanská osobnost nejen ostře řezaný m obličejem a statnou postavou, ale i lidovostí svého projevu všude, kam vstoupil, ať to bylo v obchodě , v autobuse, či kdekoliv jinde. A Vojtova hra asi byla svou zemitostí a jadrností milá každému. Starší Modřaňá ci navíc rá di vzpomínali na dobu, kdy se v Modřanech hrá lo ochotnické divadlo nejen v sá le U Nová ků či v Lidovém domě , ale v létě i v letním divadle v zalesně né ú žlabině mezi Modřany a Komořany. Jaroslav Vojta s ochotníky rá d spolupracoval a v řadě inscenací si s nimi i zahrá l.

Manželé Jana Hlavá čová a Ludě k Munzar – zná míherci V Modřanech bydlí již desítky let i herecká rodina Jana Hlavá čová a Ludě k Munzar, kteří obý vají vilu ve Vojtově ulici 17. Oba manželé byli do r. 1990 dlouholetý mi členy činohry Ná rodního divadla v Praze, kde Ludě k Munzar ještě v roce 1989 dokonce i režíroval hru amerického dramatika Jamese Goldmana Lev v zimě , v níž si současně zahrá l postavu anglického krá le Jindřicha II. Roli krá lovny Eleonory hrá la jeho manželka Jana Hlavá čová .


- 54 -

Sopranistky Jitka Sobě hartová a Helena Zachatová Jen tak namá tkou se ještě zmiňme, že v Modřanech bydlí v ulici U pily také sopranistka – sólistka opery Ná rodního divadla v Praze Jitka Sobě hartová , na modřanském sídlišti i koloraturní sopranistka – sólistka opery ND Helena Zachatová .

Tě lovýchova Automobilový zá vodník Mir. Adá mek V sedmdesá tý ch a osmdesá tý ch letech 20. století se modřanský občan Miroslav Adá mek vypracoval na přední místo mezi československý mi automobilový mi zá vodníky při silničních zá vodech, zvlá ště při zá vodech do vrchu. Jako syn bý valého majitele modřanské autoopravny na bý valé Libušské ulici /dnes ulice K Vltavě / byl od dě tství k motorismu přitahová n. Na začá tku padesá tý ch let jezdil jako malý chlapec na motokolobě žce, kterou mu tehdy udě lal jeho otec, jako dospívající hrá val za místní tě lový chovu há zenou, v té době hlavně českou há zenou, v níž mě li modřanští sportovci značné ú spě chy, a připravoval se na povolá ní automechanika. To pak vykoná val ve velké autoopravně Komuná lních služeb Modřan, jejíž zá kladem se stal zá vod jeho otce. Miroslav Adá mek byl vítě zem mnoha silničních zá vodů kategorie, v níž zá vodil, byl mistrem Československa a dosá hl nejvyšších met v Evropě i ve svě tě a taky, když v roce 1986 ozná mil ukončení své zá vodní činnosti, bylo mu na 4. plená rním zasedá ní místního ná rodního vý boru dne 18. 12. 1986 předá no čestné uzná ní rady MNV za vzornou reprezentaci a sportovní ú spě chy. Nestá vá se často, že se v naší obci vyskytne vynikající sportovec, jehož jméno se dlouhodobě objevuje ve sportovních relacích sdě lovacích prostředků a v tisku, jako tomu bylo u Miroslava Adá mka.

Dopady přestavby obce na místnísportoviště Přestavba středu starý ch Modřan se nepříznivě dotý ká i dosavadních modřanský ch sportovišť ať již tím, že ně která sportoviště přímo stojí v místech přestavby, nebo se jich dotkne zvý šený m hlukem a zhoršením ovzduší přiblížení nový ch široký ch silnic. Jednalo se o ná hradních prostorá ch pro sportoviště , ale nakonec ně kdy mě l nejvě tší vliv na situaci při přestavbě finanční stav Vý stavby hlavního mě sta Prahy /ve zkratce zná mé VHMP/, podniku, který byl po léta investorem vý stavby mě sta. V osmdesá tý ch letech dochá zelo na řadě prací k opožďová ní termínů, protože investorská organizace nemě la dost prostředků na realizaci projektů Ú tvaru hlavního architekta mě sta Prahy. Toto zpožďová ní se projevilo citelně na konci osmdesá tý ch let, kdy se ně které plá nované ú koly v termínech nerealizovaly, a to postihlo i tě lový chovná zařízení.

Fotbalové hřiště O fotbalovém hřišti u cukrovaru se jednalo v radě MNV dne 28. 4. 1987, neboť o jeho čá st projevila zá jem Vý zkumná a vý vojová zá kladna cukrovarnického průmyslu v Modřanech /tedy stručně řečeno modřanský cukrovar/, a to pro přejímku řepy. Šlo o čá st hřiště . Rada se k požadavku postavila tak, že bude-li cukrovar trvat na svém požadavku, musí se postarat o vybudová ní nového hřiště na jiném vhodném místě . Další léta uká zala, že se cukrovar bez tohoto prostoru mohl obejít a hřiště zde zůstalo. Fotbalovému oddílu však hrozí další nebezpečí, neboť pro budovanou komunikaci Modřany – Komořany má bý t dosavadní fotbalové hřiště u cukrovaru zabrá no. I tady to však předpoklá dá vybudová ní nového hřiště , tentokrá t ze strany VHMP.


- 55 -

Plá novaný areá l Již v lednu 1987 se na odboru vý stavby projedná vala otá zka vý stavby nového modřanského sportovního areá lu, jehož umístě ní se uvažovalo do prostoru pod komořanský m zá mkem. Tam se především mě la umístit lodě nice, která stojí u drá hy v prostoru pod bý valou budovou MNV. Ještě 4 roky po tomto jedná ní se však z finančních důvodů zá mě r nerealizoval, ačkoliv již 20. 9. 1988 byla rada MNV informová na, že Vý stavba hlavního mě sta Prahy uvolní finanční čá stku, aby bylo možno pod komořanský m zá mkem urychleně vybudovat prozatímní lodě nici.

Sportoviště pro há zenou V druhé polovině osmdesá tý ch let se začalo budovat v Modřanské rokli sportoviště pro há zenou, která by zde mě la získat dvě hřiště /jedno s asfaltový m povrchem/, případně i hřiště pro nohejbal nebo volejbal za zabraná hřiště há zené a odbíjené u sokolovny v ulici K Vltavě , jejichž čá st zanikla při budová ní nového školního pavilónu. Situace se urychleně v letech 1987 a 1988 řešila budová ním hřiště v prostoru bý valé požá rní zbrojnice na Lhotecké ulici. Dne 12. 1. 1988 bylo v radě MNV rozhodnuto, že komise pro mlá dež a tě lesnou vý chovu připraví spolu s TJ Spartak Modřany dohodu o užívá ní. V kvě tnu 1988 však zá stupci tě lový chovné jednoty Spartak požadovali pro toto nové hřiště pískový povrch místo antukového a v červenci téhož roku se rada MNV zabý vala písemný m požadavkem jednoty o vybudová ní letního vodovodu na hřišti, s čímž rada na svém zasedá ní 26. 7. 1988 vyslovila souhlas; v zá ří bylo hřiště označeno za provozuschopné a v říjnu 1988 bylo konečně toto hřiště Spartakem převzato. Definitivní vyřešení problému há zenká řů však přinese až dokončení sportovního areá lu v Dolech, který je zatím rozestavě ný . Ná rodní há zená se v Modřanech hraje již od roku 1940, od roku 1945 se hrá la pod hlavičkou Sokola Modřany, a protože nemě la vlastní hřiště , budovali je po dva roky na pronajatém pozemku v Dolech nejen hrá či, ale i příznivci. V roce 1947 hrají již há zenká ři pod hlavičkou Spartak Modřany a v roce 1953 postupují muži z 1. třídy Středočeského kraje do celostá tní soutě že a po reorganizaci soutě ží v roce 1957 hrají II. ná rodní ligu s umístě ním do 3. místa. V témže roce však skončila ná jemní smlouva na prostor v Dolech, a tak se značný m ú silím byla rozšířena plocha nového hřiště u sokolovny. V roce 1959 mužstvo ve své soutě ži zvítě zilo a postoupilo do I. celostá tní ligy, a i když to bylo jen na jeden rok, byl to ú spě ch. Po sestupu do druhé ligy se všeobecně více preferovala meziná rodní há zená a i tady se po zakolísá ní mužstvo vrá tilo v r. 1988 do krajské soutě že. V padesá tý ch a začá tkem šedesá tý ch let byly velmi ú spě šné i ženy, které hrá ly ú spě šně i I. ligu žen, ale po rozdě lení ligy na českou a moravskou, v níž ještě byly třetí za Ná chodem a Podolím, došlo před zahá jením dalšího ročníku k rozpadu tý mu, když se ně které hrá čky z Modřan odstě hovaly a ná hradní hrá čky jednota nemě la. Zatím ú spě šně soutě ží v há zené žá ci a žá kyně .

Tenis O trochu lépe jsou teď na tom konečně po létech půstu modřanští tenisté, kteří v roce 1989 dostali pro svoji činnost nové tenisové dvorce na sídlišti Kamý k


- 56 -

v Kabelá čově ulici, kde také v zá ří 1989 probě hl tenisový turnaj mladších žá ků. To je trochu radostně jší zprá va pro příznivce tenisu, ale nesmíme zapomenout, že ná š tenisový oddíl mě l půst cca 17 let, neboť v roce 1972 přišel nejprve o 1 kurt bý valého areá lu u cukrovaru, kdy zde začal cukrovar stavě t nové bytové objekty, a v roce 1973 přišel oddíl o zbý vající dva dvorce. Tenisové dvorce byly vybudová ny v roce 1924 v Přemyslově ulici /dnešní ulice K Vystrkovu/ na zapůjčeném pozemku od místního cukrovaru. Když pak v r. 1972 cukrovar hodlal v tě chto místech stavě t byty pro své pracovníky, vypově dě l starou smlouvu a tě lový chovná jednota soudní spor s cukrovarem prohrá la. A tak ně kteří hrá či přestoupili v letech 1972 a 1973 do jiný ch tě lový chovný ch jednot a ně kteří zbý vající hrá či hrá li od roku 1974 na pronajatý ch dvorcích ve Velké Chuchli. Teprve v roce 1978 se podařilo oddílu tenisu získat prostor mezi Modřany a Lhotkou /v nyně jší Kabelá čově ulici/ pro vybudová ní vlastních dvorců s potřebný m vybavením. Dvorce se však budovaly dalších 10 let a konečně se i tady od roku 1989 sportuje. Oddíl má tři tenisové kurty s elektrický m osvě tlením a cvičnou stě nu.

Vodá ci Zatím na tom jsou nedobře vodá ci, kteří se v Modřanech sdružovali již od roku 1933, ale zá vodit začali až od roku 1938. Po druhé svě tové vá lce, po létech hubený ch i tučný ch, se zá kladna vodá ků rozrostla až ke konci šedesá tý ch let díky aktivitě řady funkcioná řů a trenérů. Z řad vodá ckého oddílu vyšlo i ně kolik československý ch olympioniků. Byli to: Rudolf Pě nkava Ladislav Souček Jiří Svoboda a Ladislav Dolejš

olympij. hry --//---//---//--

v v v v

Tokiu 1964 a v Mexiku 1968 Mnichově 1972 a v Montrealu 1976 Montrealu 1976 Montrealu 1976

Vý znamný m momentem v činnosti vodá ckého oddílu bylo získá ní objektu lodě nice u železniční trati pod bý valý m ná rodním vý borem, kde byly vybudová ny šatny a klubovna. Tato lodě nice však je v demoličním pá smu a mě la se bourat v roce 1989. Zatím se nezbourala, ale není rozhodnuto ani o ná hradním řešení.

Jachting Jachting se v Modřanech začal rozvíjet od roku 1967, kdy oddíl sdružil zá jemce o vodní lyžová ní /jezdilo se na plochá ch vodních přehrad na Vltavě pod Orlíkem a na Slapech/. Po založení oddílu vodního motorismu jezdili členové i rychlostní zá vody. Po zá kazu vodního motorismu na ú dolních přehradá ch /zá kon č. 82/1976 Sb./ se činnost omezila jen na dá lkové plavby ně který ch členů. Vodnímu lyžová ní se v modřanské tě lový chovné jednotě vě nuje i mlá dež a oddíl zavedl i windsurfing /jízdu na oplachtě ném prknu/. Ně kolik „prken“ si členové sami postavili. Mlá dež tvoří vě tšinu členů oddílu. Mladý ch se hlá sí dost, ale nedostatek dobrovolný ch vedoucích z řad dospě lý ch brá ní rozšiřová ní jednotlivý ch sportovních oddílů.

90 let modřanské ho sportová ní Tě lový chově jsme se dnes vě novali trochu více, ale v roce 1988 tomu bylo již 90 let od založení tě lový chovné jednoty Sokol Modřany /byla založena 30. 10. 1898/, a to je již důvod zabý vat se šířeji tímto oborem lidské činnosti.


- 57 -

V době založení byl starostou Sokola Modřany J. Hý na a ná čelníkem A. Kohá k. O osm let pozdě ji, to je v roce 1906, byla v Modřanech založena Dě lnická tě lový chovná jednota /DTJ/. Jejím předsedou se stal Karel Šá rka a ná čelníkem V. Kapitá n. Pak ná sledovaly teprve Orel, Juná k, ale i sportovní kluby a spolky.


- 58 -

XVII. Sociá lníopatření Po dlouhá desetiletí trval v Modřanech dobrý zvyk blahopřá t občanům při dosažení vě ku 70 let a pak vždy po dalších 5 letech. Blahopřá li aktivisté občanský ch vý borů a případně i poslanec MNV. Při té příležitosti dostá vali jubilanti jako pozornost dá rkový balíček. Vcelku bez problémů probíhala akce v době , kdy byla evidence modřanský ch obyvatel při místním ná rodním vý boru, ale od připojení Modřan ku Praze přešla tato evidence tak, jak je tomu v celé Praze, na bezpečnostní službu a zjišťová ní jubilantů je obtížně jší. V roce 1987 zhodnotila rada MNV ú roveň sociá lního zabezpečení občanů Modřan jako dobrou s tím, že tomuto stavu napomá há dobrá spoluprá ce s občanský mi vý bory, místní znalost i skutečnost, že jde o činnost na menším ú zemním celku. To tedy bylo před připojením sídlišť k MNV Modřany, kdy k zajiště ní sociá lního zabezpečení občanů bylo nutno přistupovat nový mi postupy. V létech 1986–1988 se rada MNV opakovaně zabý vala otá zkou zřízení domu s pečovatelskou službou v Komořanech, ale v roce 1988 byl zá mě r postavit takový objekt odsunut jako okamžitě neproveditelný a dá le se uvažovalo o zahá jení provozu v domě OPBH v Komořanech, K Nouzovu 2079.

Klub dů chodců Na Havrá nce 49 V domě č. 49 v ulici Na Havrá nce funguje od 19. 11. 1984 Klub důchodců v Modřanech a jídelna, v níž se podá vají obě dy, které sem dová ží auto sociá lních služeb z kuchyně Chirany, jednoho z modřanský ch zá vodů. Klubová činnost se jen zvolna rozvíjela, a tak se situací zabý vala 25. 11. 1986 i rada MNV, která musela konstatovat, že se mezi důchodci očeká val vě tší zá jem, avšak ú čast v klubu nebý vala velká . Doporučila rozšířit klubovou činnost např. i o promítá ní filmů ve spoluprá ci s místním kulturním střediskem.

Ant. Machá ček – vedoucíklubu Činnost klubu se rozšířila až s příchodem pana Antonína Machá čka, modřanského starousedlíka, který přichá zel s nový mi ná pady pro klubové pořady, a sá m, jako vedoucí klubu, značnou čá st programů vyplňuje zpě vem a hrou na kytaru. Je to on, o ně mž jsme se zmiňovali i v kapitole V. o modřanský ch bará čnících, jejichž je rychtá řem a kde je také iniciá torem řady spolkový ch akcí.


- 59 -

XVIII. Církevnívě ci V období 1986–1990, které je předmě tem našeho zá pisu v místní kronice, se podařilo modřanskému sboru Československé církve husitské získat konečně samostatnou modlitebnu. S vý jimkou římsko-katolické církve, která má nejvíce vě řících a v Modřanech má starobylý kostel, nemě ly druhé menší církve vlastní objekty k vý konu bohoslužeb a byly odká zá ny na školní prostory. Do konce druhé svě tové vá lky nemě la svou vlastní modlitebnu ani Českobratrská církev evangelická , která získala až po 9. kvě tnu 1945 v Pískové ulici čp. 263 pě kný objekt. Československá církev husitská pokračovala v koná ní bohoslužeb ve škole u radnice na Komořanské ulici /dnes již zbořené/ až do začá tku padesá tý ch let, kdy byla taková praxe zaká zá na. Československá církev husitská pak nalezla ú točiště v objektu Českobratrské církve evangelické, kde se potom konaly bohoslužby obou církví až do poloviny roku 1989, kdy se Československá církev husitská přestě hovala do svého vlastního objektu, na Dolnocholupické ulici v rodinném domku čp. 520/63. Rodinný domek odká zal této církvi původní majitel a domek byl upraven na malou sborovnu, modlitebnu a na farní ú řad. Ú řadující fará řka ČSCH do Modřan dojíždí z Jihozá padního Mě sta, kde bydlí. Ještě jednou bychom si mě li připomenout, že po politickém zvratu v Československu v roce 1989 se opě t uvolnilo vyzná vá ní víry podle vlastního cítě ní každého občana, že se přikročilo k vyučová ní ná boženství školních dě tí a že od června 1990 se uskutečnily v římsko-katolickém kostele Nanebevzetí P. Marie v Modřanech příležitostné koncerty, pořá dané zde Domem kultury v Modřanech díky pochopení místního pana fará ře.


- 60 -

XIX. Modřanský mě stský znak a místníkulturní pamá tky Zá vě rem si ještě připomeneme, jak to je s mě stský m znakem Modřan a který mi kulturními pamá tkami se naše stará obec může pochlubit. Není jich mnoho, neboť naše obec byla až do roku 1963 mě stysem a od roku 1963 se stala mě stem, aby se od 1. 1. 1968 stala součá stí hlavního mě sta Prahy.

Mě stský znak Pový šením Modřan na mě sto vzniklo obci prá vo uchá zet se u nadřízený ch orgá nů o schvá lení znaku nového mě sta. Touto otá zkou se však volené orgá ny mě sta nezabý valy ně kolik let a teprve v roce 1967 se otá zka znaku dostala na pořad jedná ní rady Mě stského ná rodního vý boru v Modřanech dne 29. 8. 1967. Při tomto jedná ní byl již posuzová n i ná vrh znaku mě sta, provedený heraldikem Adolfem F. J. Karlovský m v nedlouhé době před tímto jedná ním. Rada předložený ná vrh sice odsouhlasila, ale schvalovací řízení příslušný ch orgá nů již neprobě hlo, protože v té době již probíhaly přípravy nového zá kona o hlavním mě stě Praze a všeobecně se vě dě lo, že podle tohoto zá kona, který bude platný od ledna 1968, bude k Praze připojena řada obcí z blízkého pražského okolí, mezi nimiž jsou i Modřany. Otá zka modřanského znaku se dostá vá na pořad jedná ní znovu v roce 1990 ve smyslu zá kona č. 418 České ná rodní rady ze dne 9. října 1990 o hlavním mě stě Praze, neboť Modřany se po nové ú pravě řízení hlavního mě sta staly samostatnou čá stí Prahy s místním ú řadem na ú rovni obvodního ú řadu, který může používat svého znaku.

Místníkulturnípamá tky /opakujeme si k osvě žení pamě ti podle dřívě jších zá pisů v kronice, které jsme doplnili o ně které ú daje z knihy Prahou krok za krokem, jejímž autorem je PhDr. Emanuel Poche, DrSc., historik umě ní a dlouholetý pracovník a po řadu let i ředitel Umě leckoprůmyslového muzea v Praze a do roku 1979 vedoucí vě decký pracovník Ú stavu teorie a dě jin umě ní ČSAV a člen řady vě decký ch rad umě lecký ch a kulturních institucí/

a) Kostel NanebevzetíP. Marie Tento kostel je nejstarší historickou pamá tkou v Modřanech. Kdy byl založen, nevíme, ovšem víme, že v roce 1178 daroval kníže Sobě slav II. vyšehradské kapitule 2 popluží s vinicí v Modřanech. Je velmi pravdě podobné, že církevní vrchnost již ve vlastním zá jmu se snažila mít nad poddaný mi, kteří v Modřanech pro ni pracovali na darovaný ch polích a vinici, dohled prostřednictvím církevního hodnostá ře, který by mezi poddaný mi působil a vyšehradské kanovníky informoval. A když místního kně ze, pak jistě i v kostele. Nepřímo ná m tyto předpoklady potvrzují zá znamy o tom, že plebá ni modřanského kostela byli dosazová ni ně který m vyšehradský m kanovníkem, který užíval zdejší prebendy, a že v Modřanech mě l dvorec sakristá n Pražského kostela. První písemná zmínka o zdejším kostele, ovšem nepřímá , je z roku 1329, kdy na listině , vydané scholastiky kapituly pražské, je podepsá n jako svě dek Vojen, plebá n v Modřanech. Stejnou povahu má i listina Karla IV., kterou v roce 1356


- 61 -

potvrdil ves Modřany i s lesem a zvoníky vyšehradské kapitule. Ze zmínky o zvonících lze soudit, že byli-li zde zvoníci, byl zde zřejmě i kostel. Přímé potvrzení existence kostela v Modřanech nalézá me až v seznamu farních kostelů ná ležejících k arcidě kanství říčanskému. V tomto seznamu z roku 1384 jsou již Modřany uvedeny. V Modřanech zřejmě nešlo o příliš vý nosné místo, protože plebá ni se zde často mě nili a papežský desá tek, který z fary odvá dě li, byl nízký . V roce 1367 odvá dě l modřanský plebá n 12 grošů, v roce 1399 1 1/2 kopy grošů, ale již v roce 1405 opě t jen 12 grošů. V roce 1420 tá hli husité na zbraslavský klá šter a cestou vyplenili ves Modřany a vypá lili i modřanský kostel. Po roce 1420 přešel majetek v Modřanech jako církevní na Nové Mě sto pražské. Dá se předpoklá dat, že zde byl kně z podobojí, ale doklady o tom nejsou. Kostel byl vypleně n v roce 1427 tá bority a sirotky a v roce 1429 vojskem pod vedením Aleše ze Šternberka a Habarta z Altaru. Po nezdařeném povstá ní v roce 1547 byl pražský m mě stům zabaven všechen majetek, tedy i majetek v Modřanech. V roce 1580 konzistoř požá dala císaře, aby Bartoň, utrakvistický fará ř v Modřanech a vý tržník, kterého do funkce ustanovil bez vě domí konzistoře majitel břežanské čá sti Modřan, byl z fary vyhná n. Po roce 1583 byla čá st majetku v Modřanech vrá cena pražský m mě šťanům, ale po Bílé hoře byl jim majetek zabaven ve prospě ch krá lovské komory. Zpustošený kostel byl čá stečně opraven, ale byl bez fará ře. Po Bílé hoře r. 1622 císař čá st majetku v Modřanech vrá til zbraslavskému klá šteru a další čá st koupil opat klá štera. Modřanský kostel byl opraven, aby zde bylo možno konat bohoslužby, ale již v roce 1631 Sasové vyplenili zbraslavský klá šter i vsi, které byly majetkem klá štera. V roce 1639 Švédové znovu kostel vyloupili a udě lali si v ně m skladiště . Když vojá ci z obce r. 1648 odchá zeli, kostel vypá lili. Po vestfá lském míru 1648 dali zbraslavští cisterciá ci modřanský kostel upravit do dnešní podoby tím, že na vý chod a zá pad byl kostel prolomením čelních zdí prodloužen, zbaven původního vítě zného oblouku i klenby nad kně žský m kůrem a opatřen rovný m stropem. Z původní stavby zůstaly jen jižní a severní stě ny a zachoval se gotický portá l z roku 1329.

Zvonice V roce 1690 byly pro kostel opatřeny malé varhany bez pedá lů. V roce 1726 byl kostel pokryt novou střechou a byl pořízen zvon P. Marie s jejím obrazem, jak stojí na země kouli. Na zvonu byl ná pis „Antonius Schönfeld me fudit 1726.“Dá le byl opatřen menší zvon nad sakristii. Zprá va o pořízení zvonu P. Marie je vlastně i nepřímou zmínkou o zvonici, protože modřanský kostel nemě l a nemá vě ž, v níž by mohl bý t zvon zavě šen. V roce 1754 byl kostel za zbraslavského opata Adama Aysla nově zřízen. Při tě chto ú pravá ch dostal modřanský kostel Nanebevzetí P. Marie dnešní podobu. Zvonice, která byla v rozvaliná ch, byla také znovu postavena. Do opravené zvonice byl opě t zavě šen zvon z roku 1726 a byl pořízen i zvon další, vě tší, na ně mž byl ná pis „Franciscus Antonius Froneck me fudit Pragae 1754“ a na druhé straně byly obrazy sv. Vá clava a sv. Jana Nepomuckého. Rovně ž hlavní oltá řbyl


- 62 -

znovuzřízen a na zazdě ném oltá řním kameni byl ná pis sdě lující, že oltá ř byl vysvě cen 1. dubna 1754 a že se v ně m nalézají ostatky sv. Benedikta, sv. Benjamína a sv. Bohumila. Tento oltá řvě noval kostelu tehdejší fará řP. Jakub Niederle.

Pů sobenízbraslavských cisterciá ků v Modřanech Bohoslužby v modřanském kostele obstará vali zbraslavští cisterciá ci, což byl řeholní řá d, který vznikl ve 12. století oddě lením od benediktinů. Cisterciá ci byli také nazý vá ni „šedý mi“ mnichy, protože nosili svě tlejší há bity než původní benediktini. Při modřanském kostele nebyla fara a nebyl také ustanoven fará ř. Klá šterník, který zde vykoná val bohoslužby, se nazý val administrator trans Moldaviensis, bydlel v komořanském zá mečku a do Modřan dochá zel vykoná vat bohoslužby. Podle ú stního podá ní odnesli cisterciá ci po zrušení řá du do ciziny všechny listiny tý kající se kostelů, které spravovali, a nezná me proto jména administrá torů modřanský ch. Jen z tiště ný ch cisterciá cký ch katalogů, které se dochovaly, víme, že v roce 1754 byl administrá torem P. Jakub Niederle, v roce 1759 P. František Kotaška, v roce 1765 P. Vít Reihamman a v roce 1780 P. Bedřich Vačes. Když byl v roce 1785 klá šter na Zbraslavi za císaře Josefa II. zrušen tak, jako tomu bylo s řadou klá šterů dalších, bylo v ně m 39 řá dový ch řeholníků. Z nich zůstali jen 2, a to jeden jako administrá tor kostela na Zbraslavi a druhý kostela v Modřanech. Posledním řá dový m administrá torem v Modřanech byl P. Ště pá n Hlavá ček, rodem z Prahy. Do doby upravení fary bydlel v komořanském zá mku. V roce 1791 byl pro faru zřízen domek čp. 31 o jedné místnosti, který se nachá zel asi v místech dnešní stodoly na farním dvoře. Vedle ně j stá l domek čp. 32, rovně ž o jedné místnosti, v ně mž byla modřanská škola.

Zrušenízbraslavské ho klá štera Podle dřívě jších zá pisů v Modřanské kronice byly Modřany po zrušení zbraslavského klá štera od roku 1785 až do roku 1825 ve sprá vě ná boženského fondu. V roce 1825 zakoupil Zbraslav a Komořany bavorský kníže Öttingen – Wallerstein a tehdy byly ze zbraslavského klá štera přeneseny do modřanského kostela ně které obrazy a bohoslužebná roucha. Byl to obraz sv. Františka Serafinského, který byl dá n na hlavní oltá ř, a dá le obraz sv. Ondřeje, který je ze zrušené kaple sv. Ondřeje v Praze, která patřila pod pravomoc zbraslavského klá štera. Obraz je připisová n Petru Brandlovi. Dne 22. dubna 1802 se v Modřanech rozšířil velký požá r, kterému padla za obě ť velká čá st obce, a vyhořela i fara a škola. P. Hlavá ček se opě t vrá til do Komořan a teprve jeho ná stupce, sekularizovaný kně z klá štera plasského, P. Tadeá š Beran, se přestě hoval roku 1809 z Komořan do nově postavené farní budovy. Podle farní kroniky byl v r. 1814 strop kostela opadaný , střecha dě ravá , okna rozbitá , rá my oken shnilé, hřbitov nebyl obehná n zdí.

Krá deže v kostele Kostel byl i ně kolikrá t vykradený . Dne 30. března 1829 odnesli zlodě ji z kostela velký pamá tný cínový svícen. Osadníci sbírkou pořídili 6 menších cínový ch svícnů, ale již v roce 1838 zlodě ji ukradli jeden z tě chto svícnů a ještě velkou cínovou křtitelnici. V roce 1844 odnesli zlodě ji z kostela svíce a ně která


- 63 -

bohoslužebná roucha. V roce 1845 uloupili zlodě ji sošku P. Marie, kterou daroval kostelu v roce 1817 modřanský ková ř Ž á k. V roce 1850 byl za bouřlivé noci ukraden ze zvonice zvon P. Marie z roku 1726. Zlodě ji odnesli zvon do Dolů, kde jej rozbili, a sami zmizeli. Ná hradou za odcizenou křtitelnici pořídili farníci v roce 1854 novou cínovou. Modřanský římsko-katolický kostel je prostá stavba architektonicky chudá , v jejímž interiéru poutá hlavní oltá ř podle ná vrhu J. Scheiwla z roku 1871 s barokní sochou P. Marie. Je zde ně kolik čá stí zařízení ze 17. století, doplně ný ch o boční oltá ře z r. 1872 a 1875. /Viz Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. Praha, Panorama 1985, str. 359/. Dnem 13. zá ří 1855 byla dekretem ministerstva kultury a vyučová ní pový šena modřanská lokalita na farnost a prvním fará řem se stal dosavadní lokalista P. Igná c Pražský .

b) Zá mek v Komořanech Před vznikem zá mku byl v Komořanech dvůr a podle předchozího zá pisu v modřanské kronice je o tomto dvoru v Komořanech a dalším dvoru v Komořá nká ch zmínka v zá vodní kronice n. p. Modřanské strojírny. Podle tohoto zá pisu byla v roce 1088 založena zvlá štním nařízením papežový m kapitula vyšehradská , která podléhala přímo papeži. Zaklá dací listina se v originá lu nezachovala, existují jen 4 opisy, podle nichž kapitula dostala darem mimo jiné 2 dvory v Komořanech. Byl to dvůr v Komořanech s ovčínem a rybá řem a dvůr Komořá nky. I když listina z r. 1088 je patrně falsum, vyplý vá z ní, že oba dvory zde již asi stá ly. Ve 14. století byl tento majetek již rozdě lený . Vá clav II. vě noval v roce 1304 darovací listinou dvůr a vísku Komořá nky nedá vno založenému klá šteru zbraslavskému. Druhý dvůr dal vyšehradský probošt roku 1332 do užívá ní scholastikovi, tj. vlastně řediteli vyšehradské latinské církevní školy, z titulu jeho funkce. Brzy pak, pravdě podobně po smrti scholastika Dobeše, přešel i tento dvůr do majetku zbraslavského klá štera. Za husitský ch vá lek byl v roce 1420 zbraslavský klá šter vypá len a stejný osud postihl i dvůr Komořá nky a další majetek zbraslavského klá štera. Dvorec Komořá nky již nebyl obnoven a upomínkou na ně j je až do dnešních dnů pomístní ná zev Na Poustká ch. Majetek klá štera byl v husitské době zabaven a dostal se do rukou Matě je Vě doty z Moště nic a po ně m pak Ojíře z Očedě lic. Podle naší kroniky tomu tak bylo i v roce 1470. Teprve v roce 1589 vyplatil opat dvůr v Komořanech ze zá stavy a prodal jej pak Vá clavu Šturmovi z Hirschfeldu. V trhové smlouvě se uvá dí poplužní dvůr, ovčín, vinice a ostrov. Kde však ten ostrov byl, není zná mo, o jeho poloze je možno se jen dohadovat, protože nikde jinde se zmínka o ně jakém ostrově nenachá zí. Vá clav Šturm z Hirschfeldu byl prvním majitelem Komořan, který zde skutečně sídlil. Byl i místosudím krá lovství Českého, zasedal v Českém sně mu a psal se jako rytířsedě ním na Komořanech. Tento majitel komořanský dvůr zvelebil a na místě obyčejného stavení dal postavit tvrz. Zemřel v roce 1595 a panství zdě dil jeho syn Adam. Podle zá pisu v zemský ch deská ch zdě dil Adam dvůr v Komořanech společně se spá leniště m mě stiště Komořá nky. Toto panství však držel jen 12 let a roku 1607


- 64 -

prodal Komořany Adamu Radnickému ze Zhoře, který pro svůj špatný zdravotní stav přepsal tento majetek na svou matku Dorotu Radnickou. V roce 1612 se Komořany /dvůr, vinice, chalupy a lesy/ vracejí do držení rodiny Šturmovy. Koupil je tehdy Já chym Šturm z Hirschfeldu spolu s manželkou Mandalenou z Vrchovišť. Tento vlastník Komořan se v roce 1618 zú častnil protihabsburského povstá ní a za trest mu byl po potlačení povstá ní po nešťastné bitvě na Bílé hoře majetek zkonfisková n. Mluví se o tvrzi, panském statku, poplužním dvoře a dvou selský ch statcích. Všechen majetek připadl pak opě t zbraslavskému klá šteru, jen luka patřila od dřívě jška krá li. Hirschfeldové se sice snažili dostat Komořanské panství zpě t a žá dali alespoň třetinu majetku, ale nebylo jim vyhově no. Naopak 12. listopadu 1638 obdržel zbraslavský klá šter Komořany do trvalého vlastnictví. Komořanská tvrz byla v 18. století přebudová na na zá mek jako odpočinkové sídlo zbraslavský ch opatů. Český historik August Sedlá ček ve svém díle Hrady, zá mky a tvrze krá lovství českého uvá dí, že v červenci 1742 se v komořanském zá mku, jak je zapsá no v modřanské kronice, jednalo o podmínká ch míru mezi plnomocníky Marie Terezie /knížetem Esterhá zym a hrabě tem z Königseku/ a maršá lem z Beleisle za Francii a hrabě tem z Bayernu za Bavorsko. K mírové dohodě však vyjedná vači nedošli. I přesto byly ve velkém sá le zá mku namalová ny na stropě pravdě podobně koncem 18. století portréty ú častníků tohoto jedná ní. Při pozdě jších ú pravá ch zá mku byly však obrazy zničeny. Zá mek byl v průbě hu let ně kolikrá t opravová n, postupně se rozrůstal z tvrze až do dnešní podoby, kdy jde o čtyřkřídlý areá l kolem dvora. Vlastní zá mek má dvoukřídlou dispozici, kterou tvoří severní a zá padní křídlo, další čá sti vytvá řejí hospodá řské budovy. Patrový zá mek má v rohu hranolovou novogotickou vě ž, v patře s osmibokou ná stavbou se zbytky sgrafitované rustiky ze 16. století. Druhá vě ž čtvercového půdorysu se nachá zí na ná dvorní straně zá padního křídla. Když byl v roce 1758 zbraslavský klá šter zrušen po předchozím rozhodnutí císaře Josefa II. o omezení církevních řá dů /1781/, připadl majetek řá du, tedy i Komořany, krá lovské komoře. Zbraslavské panství i s Komořany koupil v roce 1825 bavorský kníže Öttingen – Wallerstein za 286.000 zlatý ch. Dnes v zá mku sídlí Hydrometeorologický ú stav ČSAV.

c) Božímuka – kaplička Modřanská boží muka jsou umístě na na zahradě domu čp. 1464 v ulici U pily. Jedná se o tak zvaná pilířková boží muka, čtyřboká , omítnutá , krytá taškami. V horní čá sti jsou vý klenky na obrá zky a na špici stříšky je kovový kříž. Jedná se o typická zdě ná boží muka, ale v Modřanech byla nazý vá na kapličkou. Tomu odpovídá i ná zev ulice Ke kapličce, která ke stavbičce smě řuje. Tato boží muka stojí nyní sice na soukromé zahradě , ale na vlastním pozemku, který je v majetku obce. Usnesením obecního zastupitelstva z 25. 11. 1933 byla totiž nově upravena prodejní cena obecního pozemku č. k. 652/2, 653/2 a 1486/2 Karlu Krá lovi, zedníkovi, s tím, že se cena snižuje na 150 Kč za čtvereční sá h pod podmínkou, že z této parcely musí bý t vyňata čtvercová plocha božích muk o rozmě ru 5 x 5 m, která bude i nadá le patřit obci. Tolik vyčteme z modřanské kroniky. Vyčleně ný prostor božích muk bý val dlouhá léta oplocen a byl do ně j vstup z ulice U pily uzamykatelnou brankou. Branka i oplocení vzalo za své při ně který ch ú pravá ch a boží muka stojí teď za plotem na zahradě domu čp. 1464.


- 65 -

Modřanská boží muka mají svérá zný tvar, ve spodní čá sti šikmo rozšířený zá klad a budí pozornost ná hodný ch turistů. První modřanský kroniká ř uvedl v devadesá tý ch letech minulého století o tě chto božích muká ch na str. 28 Pamě tní knihy obce Modřany toto: „Dne 3. kvě tna 1757 zmocnili se Prusové, Prahu obléhající, pontonového mostu přes Vltavu u Modřan od našich vystavě ného, vzavše z ně ho 16 pontonů. Při šarvá tce tuto vzniklé padlo mnoho životů lidský ch za obě ť. Pobití a utopení vojínové pohřbeni jsou u Modřan tam, kde za vsí na cestě k Libuši, postaveny jsou v šeredné formě komínu Boží muka.“

d) Viničnídů m čp. 6 Viniční dům stojí na pozemku bý valé arcibiskupské vinice v zahradě na rohu ulic Modřanské a Chuchelské. Je to přízemní stavení s hospodá řský mi budovami, situované v rozsá hlé terasovité zahradě . Viniční dům má mansardovou střechu, na níž byla původní šindelová krytina nahrazena vlnovkami. Uvnitř jsou vesmě s trá mové stropy ze 17. století, kuchyně s valenou klenbou a vý sečemi /černá kuchyně byla zrušena/. Na půdě je mohutný komín a půda má původní krov, pod stavbou je malý klenutý sklep. Podle vyjá dření dr. Čižinské, odborné pracovnice Pražského střediska pamá tkové péče a ochrany přírody, jde o neobyčejně půvabnou uká zku předmě stské usedlosti v majetku pražský ch arcibiskupů a pro své kvality historické, architektonické, urbanistické i ochraná řské nutně vyžaduje ochranu. Rozhodnutím odboru kultury Ná rodního vý boru hlavního mě sta Prahy ze dne 17. 4. 1973 bylo číslo popisné 6 v Modřanech /Viniční dům/ zapsá no do seznamu nemovitý ch pamá tek /čj. kul/3 – 1133/1972 vyřídila dr. Svá tková /. Ke konci 80. let tohoto století byl dům upraven a je nyní užívá n místní organizací Českého svazu rybá řů v Modřanech.

Zvonice Zá vě rem bych se ještě zmínil o zvonici, která stojí jižně od kostela na zalesně ném ná vrší, kterému se říká sady. Zvonice je od sedmdesá tý ch let XX. století opravena, ale je prá zdná , bez zvonů, které byly naposledy zrekvírová ny za druhé svě tové vá lky podobně , jako tomu bylo za první svě tové vá lky se zvony předchozími. Jinak ve vě ci zvonice odkazuji na pasá ž sub XIX./2 a o kostelu Nanebevzetí P. Marie, v níž se o zvonici rovně ž hovoří.


- 66 -

XX. Použité písemné podklady: 1/ Zá pisy o usneseních rady místního zastupitelského orgá nu 2/ Zá pisy o usneseních plená rního zasedá ní místního zastupitelského orgá nu 3/ Místní modřanský tisk /Modřanský zpravodaj, Modřanský obzor, Modřanské noviny/ 4/ Denní tisk /především Večerní Praha, po přejmenová ní Večerník Praha/ 5/ Písemné zá znamy zemřelého kroniká ře Jana Mareše, koncipované jako podklad pro stá vající kroniku, zpracované v l. 1986 1988, zamě řené především na provedení retrospektivních zá pisů.


- 67 -

XXI. Obsah I.

Ú VOD ............................................................................................................................................................. 2 OBEC MODŘ ANY – KRONIKÁ Ř SKÉ ZÁ PISY ZA OBDOBÍ 1986– 1990....................................................................... 2 Ú VOD KE KRONIKÁ Ř SKÉ MU ZÁ PISU ZA UVEDENÉ OBDOBÍ ................................................................................... 2 Změ ny kronikářů ............................................................................................................................................. 2 II. RETROSPEKTIVNÍ ZÁPIS .................................................................................................................... 3 Modřany po roce 1945 .................................................................................................................................... 3 Demolice na námě stí....................................................................................................................................... 3 Demolice a nová vý stavba po připojeníModřan k hl. m. Praze...................................................................... 4 Pásmo střed ..................................................................................................................................................... 4 Demolice ......................................................................................................................................................... 4 Nová silnice v Potoč kách ................................................................................................................................ 4 Demolice v centru obce ................................................................................................................................... 5 Osud starousedlíků .......................................................................................................................................... 5 Vzpomínky bý v. kronikáře ............................................................................................................................... 5 Zákon o Velké Praze a ztráta Zátiší................................................................................................................ 5 Rozvoj Modřan po I. svě tové válce v dů sledku blízkosti Prahy ....................................................................... 6 Vý stavba Modřan ............................................................................................................................................ 6 Pokrač ujeme v retrospektivním zápisu ............................................................................................................ 6 Potoč ky............................................................................................................................................................ 6 ZalesňováníokolíModřan. Obecníškolka lesních stromů .............................................................................. 6 Vrbové prutiny u Dolů . Košíkářská vý roba ..................................................................................................... 7 Libušský potok a Rážů v rybník ........................................................................................................................ 7 Regulace Libušského potoka ........................................................................................................................... 7 ZavezeníRážova rybníka a překlenutíLibušského potoka .............................................................................. 7 ZkanalizováníLibušského potoka.................................................................................................................... 7 Silnice v Potoč kách. Rychlodráha................................................................................................................... 7 Mlý ny a rybníky............................................................................................................................................... 8 Mlý n u Vltavy .................................................................................................................................................. 8 Rážů v mlý n ...................................................................................................................................................... 8 Rážů v rybník.................................................................................................................................................... 8 Farský rybníč ek ............................................................................................................................................... 8 Dva rybníč ky Za humny................................................................................................................................... 9 Lhotecký potok v centru Modřan..................................................................................................................... 9 Stavebníruch po I. svě tové válce .................................................................................................................... 9 ZkanalizováníLhoteckého potoka ................................................................................................................... 9 Doly /Modřanská rokle/ .................................................................................................................................. 9 Hřiště na házenou.......................................................................................................................................... 10 Cvič iště psů ................................................................................................................................................... 10 Letnícvič iště DTJ.......................................................................................................................................... 10 Dalšíklubovna .............................................................................................................................................. 10 Obecnílomy na kámen .................................................................................................................................. 11 Uzavřenílomu ............................................................................................................................................... 11 Doly po I. svě tové válce................................................................................................................................. 11 Doly v souč asné době .................................................................................................................................... 11 Retenč nínádrž v Potoč kách .......................................................................................................................... 12 Vinice ............................................................................................................................................................ 12 Vinič nídů m ................................................................................................................................................... 12 Demolice obytný ch domů v obdobítzv. I. republiky /1918-1938/ ................................................................. 12 Cukrovarské domky. Skladiště cukru............................................................................................................. 13 Zbourání„Švarcovny“ .................................................................................................................................. 13 Obecnípastouška .......................................................................................................................................... 13 Využití„pastoušky“ ....................................................................................................................................... 13 Darovánípozemku s pastouškou Sokolu Modřany........................................................................................ 13 Vodovod. Jak se v obci projednával problém vodovodu ............................................................................... 13 Vodovod v Tyršově č tvrti............................................................................................................................... 14 Závadná voda ve studnách. Budovánívodovodu........................................................................................... 14


- 68 -

Propojenímodřanského vodovodu na pražský .............................................................................................. 14 Zvonice .......................................................................................................................................................... 14 Zvon z r. 1726................................................................................................................................................ 15 Zvon z r. 1754................................................................................................................................................ 15 Krádež zvonu v r. 1850.................................................................................................................................. 15 Nový zvon 1882 ............................................................................................................................................. 15 Odvezenízvonů za I. svě t. války .................................................................................................................... 15 Odvezenízvonů za II. svě tové války .............................................................................................................. 15 Červený domek .............................................................................................................................................. 15 Limnigraf....................................................................................................................................................... 16 Přístav parníků .............................................................................................................................................. 16 Koňská tů ň..................................................................................................................................................... 16 Koupánív Modřanech................................................................................................................................... 16 Přívozy v Modřanech .................................................................................................................................... 17 Lahovický přívoz ........................................................................................................................................... 17 Přívoz ve středu obce .................................................................................................................................... 17 Přívoz proti Velké Chuchli ............................................................................................................................ 17 Podskalí......................................................................................................................................................... 18 Hřbitov .......................................................................................................................................................... 18 Obezdě níhřbitova ......................................................................................................................................... 18 Rozšířeníhřbitova v roce 1896 ..................................................................................................................... 18 Rozšířeníhřbitova v roce 1949 ..................................................................................................................... 19 Skonč eníretrospektiv. zápisu ........................................................................................................................ 19 III. LIDOVÁSPRÁVA – OBECNÍ Ú Ř AD.................................................................................................. 20 VOLBY DO ZASTUPITELSKÝ CH ORGÁ NŮ V KVĚ TNU 1986 ................................................................................... 20 Volby 1986 .................................................................................................................................................... 20 Volebníprogram NF ..................................................................................................................................... 20 Akce Z............................................................................................................................................................ 20 Volby 23. a 24. 5. 1986.................................................................................................................................. 21 Odbory MNV ................................................................................................................................................. 21 Schválenívolebního programu NF na léta 1986–1990................................................................................. 21 Volby obč an. vý borů a domovních komisí..................................................................................................... 21 Ž IVOT V OBCI – JEDNÁ NÍ VOLENÝ CH ORGÁ NŮ ................................................................................................... 22 Posuzováníprojektů bytové vý stavby v Komořanech.................................................................................... 22 Vodovodnířady a plynofikace. Přestavba centra.......................................................................................... 22 Zrušenínázvu Baumanské nám. .................................................................................................................... 22 Budováníobchodního centra......................................................................................................................... 22 Nová budova MNV ........................................................................................................................................ 22 Vestavby bytů do pů dních prostorů ............................................................................................................... 23 Hospodařenía fin. vypořádáníMNV za rok 1987 a plán na rok 1988 ......................................................... 23 Kabelizace elektrický ch rozvodů ................................................................................................................... 23 ROZŠÍŘ ENÍ PRAVOMOCI MNV............................................................................................................................ 24 Převedeníně který ch sídlišť do pů sobnosti MNV........................................................................................... 24 Rozšířenípoč tu č lenů MNV........................................................................................................................... 24 Projednáváníprů bě hu invest. vý stavby a akce Z. Plynofikace Čechovy č tvrti.............................................. 24 Objekt obč anské vybavenosti......................................................................................................................... 25 Přestě hováníMNV ........................................................................................................................................ 25 Změ ny v centru starý ch Modřan na zač átku 1989......................................................................................... 25 Vý stavba nového nádražíČSD ...................................................................................................................... 25 Pamě tnídeska ............................................................................................................................................... 25 UDÁ LOSTI DNE 17. 11. 1989 A VE DNECH NÁ SLEDUJÍCÍCH ................................................................................. 27 17. listopad 1989 ........................................................................................................................................... 27 Obsazeníč eský ch vysoký ch škol 17. 11. 1939 ............................................................................................... 27 Vzpomínka na Albertově dne 17. 11. 1989. Prů vod na Vyšehrad ................................................................. 27 Dílč íprů vod do centra Prahy........................................................................................................................ 27 UzavřeníNárodnítřídy u OD Máj ................................................................................................................ 27 Tvrdý zásah SNB ........................................................................................................................................... 28 Stávka studentů a umě lců .............................................................................................................................. 28 Generálnístávka ........................................................................................................................................... 28 Uzavřenídivadel a koncert. síní. Zrušenívedoucíúlohy KSČ ...................................................................... 28


- 69 -

Manifestace na Václavském námě stí............................................................................................................. 29 Dva mítinky na Letné..................................................................................................................................... 29 Změ ny ve Federálním shromáždě ní............................................................................................................... 29 Nová vláda Mariána Čalfy ............................................................................................................................ 29 Demise Dr. Husáka ....................................................................................................................................... 30 Václav Havel kandidátem na prezidenta ....................................................................................................... 30 Volba nového prezidenta ............................................................................................................................... 30 Odsouzenívojenské invaze do Československa ............................................................................................. 30 Přerušenístávky umě lců ................................................................................................................................ 30 Otevřenírakouský ch hranic pro č eskoslovenské obč any .............................................................................. 30 MODŘ ANY PO REVOLUČ NÍCH ZMĚ NÁ CH............................................................................................................. 31 Modřany po 17. 11. 1989 .............................................................................................................................. 31 Změ ny ve složenírady MNV .......................................................................................................................... 31 Změ na předsedy MNV ................................................................................................................................... 32 Okupač nístávka na sídlišti............................................................................................................................ 32 Modřany matrič ním obvodem ....................................................................................................................... 32 VOLBY POSLANCŮ DO FEDERÁ LNÍHO SHROMÁ ŽDĚ NÍ ......................................................................................... 33 VOLBA PREZIDENTA REPUBLIKY ........................................................................................................................ 33 VOLBY ZASTUPITELSTEV OBCÍ ........................................................................................................................... 33 MODŘ ANSKÝ OBZOR .......................................................................................................................................... 34 IV. ROZVODY ENERGIÍ............................................................................................................................ 35 ROZVOD ELEKTRICKÉ HO PROUDU – KABELIZACE............................................................................................... 35 ROZVOD PLYNU ................................................................................................................................................. 35 V. MODŘ ANŠTÍ BARÁČ NÍCI .................................................................................................................. 37 VI. PRŮ MYSLOVÉ PODNIKY................................................................................................................... 38 VII. PLAVEBNÍ KOMORA .......................................................................................................................... 40 VIII. ZÁVODY KOMUNÁLNÍHO HOSPODÁŘ STVÍ............................................................................ 41 IX. OBCHOD ................................................................................................................................................. 42 X. PENĚ Ž NICTVÍ....................................................................................................................................... 44 XI. DOPRAVA A SPOJE.............................................................................................................................. 45 Autobusové linky v Modřanech ..................................................................................................................... 45 Tramvaj – rychlodráha.................................................................................................................................. 45 Dráha ČSD, Autobusy ČSAD, Paroplavba ................................................................................................... 46 Vraky ............................................................................................................................................................. 46 Nová pošta..................................................................................................................................................... 46 XII. BEZPEČ NOST ........................................................................................................................................ 47 XIII. POŽ ÁRNÍ OPATŘ ENÍ ...................................................................................................................... 48 XIV. CIVILNÍ OBRANA............................................................................................................................. 49 XV. ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................................ 50 Nová lékárna ................................................................................................................................................. 50 Nemocnič níléč ba pro modřanské obyvatele ................................................................................................. 50 XVI. ŠKOLSTVÍ, KULTURA A TĚ LOVÝ CHOVA ................................................................................ 51 Š KOLSTVÍ ........................................................................................................................................................... 51 Zbouráníškoly „Radnič ní“ a školníjídelny na Komořanské ulici................................................................ 51 Nová školníjídelna při škole „Modřanská“ .................................................................................................. 51 Dů sledky nedodržovánítermínů přestavby ................................................................................................... 51 Zrušenídvou mateřský ch škol ....................................................................................................................... 52 Dů m uč itelů ................................................................................................................................................... 52 KULTURA ........................................................................................................................................................... 52 Kulturnídů m ................................................................................................................................................. 52 Činnost KDM ................................................................................................................................................ 53 Kino v Modřanech......................................................................................................................................... 53 Pražský klub aktivního stáří.......................................................................................................................... 53 70 let kina v Modřanech................................................................................................................................ 53 Koncerty v římskokatolickém kostele ............................................................................................................ 54 Knihovna ....................................................................................................................................................... 54 Pamě tnídeska Jaroslavu Vojtovi .................................................................................................................. 54 Manželé Jana Hlaváč ová a Ludě k Munzar – známíherci............................................................................. 54 Sopranistky Jitka Sobě hartová a Helena Zachatová ..................................................................................... 55 TĚ LOVÝ CHOVA .................................................................................................................................................. 55


- 70 -

Automobilový závodník Mir. Adámek............................................................................................................ 55 Dopady přestavby obce na místnísportoviště ............................................................................................... 55 Fotbalové hřiště ............................................................................................................................................ 55 Plánovaný areál ............................................................................................................................................ 56 Sportoviště pro házenou ................................................................................................................................ 56 Tenis .............................................................................................................................................................. 56 Vodáci ........................................................................................................................................................... 57 Jachting ......................................................................................................................................................... 57 90 let modřanského sportování..................................................................................................................... 57 XVII. SOCIÁLNÍ OPATŘ ENÍ..................................................................................................................... 59 Klub dů chodců Na Havránce 49 ................................................................................................................... 59 Ant. Macháč ek – vedoucíklubu..................................................................................................................... 59 XVIII. CÍRKEVNÍ VĚ CI............................................................................................................................ 60 XIX. MODŘ ANSKÝ MĚ STSKÝ ZNAK A MÍSTNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY .................................... 61 MĚ STSKÝ ZNAK ................................................................................................................................................. 61 MÍSTNÍ KULTURNÍ PAMÁ TKY ............................................................................................................................. 61 a) Kostel NanebevzetíP. Marie ............................................................................................................. 61 Zvonice .......................................................................................................................................................... 62 Pů sobenízbraslavský ch cisterciáků v Modřanech ........................................................................................ 63 Zrušenízbraslavského kláštera ..................................................................................................................... 63 Krádeže v kostele........................................................................................................................................... 63 b) Zámek v Komořanech ........................................................................................................................ 64 c) Božímuka – kaplič ka......................................................................................................................... 65 d) Vinič nídů m č p. 6............................................................................................................................... 66 Zvonice .......................................................................................................................................................... 66 XX. POUŽ ITÉ PÍSEMNÉ PODKLADY:..................................................................................................... 67 XXI. OBSAH................................................................................................................................................. 68


- 71 -

Zpracoval a sepsal kroniká ř obce Jindřich Martinů

Recommend Documents