Zpracoval a sepsal Antonín Vlček V Modřanech 19. dubna 1967

– mě sta Modřany, okres Praha-západ

za lé ta 1965 – 1966

Bedřich Müller

Zdeně k Starý

předseda Mě stNV Modřany

tajemník Mě stNV Modřany

Zpracoval a sepsal Antonín Vlček V Modřanech 19. dubna 1967

Obsah OBSAH................................................................................................................................................................... 2 ŽIVOTOPIS KRONIKÁ Ř E ...................................................................................................................................... 12 Pů vod, školnívzdě lání................................................................................................................................... 12 Podmí nky....................................................................................................................................................... 12 Letopisecká komise........................................................................................................................................ 12 JAK JSEM PRACOVAL PŘ I SEPISOVÁ NÍ KRONIKY.................................................................................................. 13 Vý pisy ze spisů ............................................................................................................................................... 13 a/ Chronologický záznam .............................................................................................................................. 13 b/ Systematický záznam ................................................................................................................................. 13 1. Ú Č ET O VYKONANÉ PRÁ CI .............................................................................................................................. 13 11 kapitol kroniky.......................................................................................................................................... 14 Co je nutno archivovat .................................................................................................................................. 14 Dů lež itost fotografie v kronice ...................................................................................................................... 15 Spolupráce s fotoamatéry.............................................................................................................................. 15 Doklady, z nichž jsem vypisoval .................................................................................................................... 16 Č lánky v Modřanský ch novinách .................................................................................................................. 16 2. Ú Č ET O VYKONANÉ PRÁ CI............................................................................................................................... 16 Technické potí ž e při psaníkroniky ................................................................................................................ 16 Technika mé práce při psaníkroniky ............................................................................................................ 17 Technika mé práce při archivovánídokladů ................................................................................................. 17 3. Ú Č ET O VYKONANÉ PRÁ CI............................................................................................................................... 17 Proč pí ši kapitolu „Jak bý valo kdysi“........................................................................................................... 18 Fotografie a pozů stalosti po řid. učiteli Kotvovi........................................................................................... 18 3 exempláře kroniky ...................................................................................................................................... 18 Pohlednice starý ch Modřan od Karla Mičana .............................................................................................. 19 Potí ž e s papí rem ............................................................................................................................................ 19 Kdo mně pomáhal.......................................................................................................................................... 19 Posledníkronikářova slova ke kronice.......................................................................................................... 19 CHRONOLOGICKÝ SLED UDÁ LOSTÍ LET 1965/1966............................................................................................. 20 Události roku 1965........................................................................................................................................ 20 Události roku 1966........................................................................................................................................ 24 I.

MĚ STSKÝ NÁRODNÍ VÝ BOR V MODŘ ANECH. ............................................................................... 30 Poslanci Mě NV v Modřanech........................................................................................................................ 30 Funkce rady................................................................................................................................................... 31 Č lenové rady Mě stNV v Modřanech.............................................................................................................. 32 Komise Mě stNV ............................................................................................................................................. 32 Pomocné komise Mě stNV .............................................................................................................................. 33 4 ODBORY MĚ NV .............................................................................................................................................. 33 Finančně plánovacíodbor............................................................................................................................. 33 Odbor pro mí stnívý robu a služ by ................................................................................................................. 34 Odbor pro vý stavbu a mí stníkomunikace ..................................................................................................... 34 Správníodbor................................................................................................................................................ 34 Personálníobsazeníodborů .......................................................................................................................... 35 Pracovnídoba Mě stNV ................................................................................................................................. 35 PlenárnízasedáníMě stNV ............................................................................................................................ 35 18. ú nora 1965 .............................................................................................................................................. 36 15. dubna 1965.............................................................................................................................................. 36 24. června 1965 ............................................................................................................................................. 36 26. srpna 1965............................................................................................................................................... 37 25. září1965.................................................................................................................................................. 37 4. listopadu 1965 ........................................................................................................................................... 37 28. prosince 1965 .......................................................................................................................................... 38 17. ú nora 1966 .............................................................................................................................................. 38 21. dubna 1966.............................................................................................................................................. 38 23. června 1966 ............................................................................................................................................. 39 25. srpna 1966............................................................................................................................................... 39

Kronika mě sta Modřany (1965-1966)

-2-

26. ří jna 1966 ................................................................................................................................................ 40 15. prosince 1966 .......................................................................................................................................... 40 Budova Mě stNV............................................................................................................................................. 40 Rozpočet Mě NV v Modřanech ....................................................................................................................... 41 Rozbor hospodaření...................................................................................................................................... 42 Hlavníprameny rozpočtový ch pří jmů ........................................................................................................... 42 Jak byl rozpočet plně n................................................................................................................................... 43 Zavedenímí stní ch poplatků ........................................................................................................................... 43 Občanské vý bory ........................................................................................................................................... 44 Rok 1965........................................................................................................................................................ 44 Rok 1966........................................................................................................................................................ 44 II.

POLITICKÉ STRANY, SPOLKY A POLITICKÝ Ž IVOT V NAŠ EM MĚ STĚ ............................. 45

KOMUNISTICKÁ STRANA Č ESKOSLOVENSKA ..................................................................................................... 45 Vliv KSČ na veřejný ž ivot v našem mě stě ...................................................................................................... 45 Závodníorganisace ....................................................................................................................................... 45 Uličníorganisace .......................................................................................................................................... 45 Mě stský vý bor................................................................................................................................................ 45 Stranické skupiny........................................................................................................................................... 46 Mí stníkonference KSČ .................................................................................................................................. 46 Závazky k XIII. sjezdu a 45. vý ročízalož eníKSČ ......................................................................................... 46 Ú mrtís. Karla Šárky ..................................................................................................................................... 46 Č ESKOSLOVENSKÁ STRANA SOCIALISTICKÁ A Č ESKOSLOVENSKÁ STRANA LIDOVÁ .......................................... 47 NEPOLITICKÉ ORGANISACE A SPOLKY ................................................................................................................ 47 CÍRKVE .............................................................................................................................................................. 48 O Č INNOSTI ORGANISACÍ A SPOLKŮ .................................................................................................................... 48 Svaz československo-sově tského přátelství.................................................................................................... 48 Svaz chovatelů drobného hospodářského zví řectva ...................................................................................... 48 Mí stníorganisace Č s. ovocnářsko-zahrádkářského svazu ............................................................................ 48 Mí stníorganisace Č s. svazu rybářů .............................................................................................................. 49 Vlastenecko-dobročinná sdruž ená Obec Baráční ků „Vitoraz“..................................................................... 49 Základníorganisace Svazu invalidů .............................................................................................................. 49 Obvodnízdravotnické středisko OÚ NZ a Č sČ K ........................................................................................... 49 Myslivecké sdruž ení„Mezihoří “ ................................................................................................................... 49 POLITICKÉ OSLAVY A MANIFESTACE .................................................................................................................. 50 1. máj............................................................................................................................................................. 50 Oslava 20. vý ročíosvobození........................................................................................................................ 50 Oslava XIII. sjezdu a 45. vý ročízalož eníKSČ .............................................................................................. 51 Oslavy Mě sí ce československo-sově tského přátelství.................................................................................... 51 Závazky na počest XIII. sjezdu a 45. vý ročízalož eníKSČ ............................................................................ 52 Souhrn závazků .............................................................................................................................................. 52 Přehled závazků podle ú čelu zamě ření.......................................................................................................... 52 Plně nízávazků v hodinách a v hodnotě dí la.................................................................................................. 52 Plně nízávazků podle ú čelu zamě ření............................................................................................................ 53 Komentář k vý sledku soutě ž e......................................................................................................................... 53 Akce Z v roce 1966 ........................................................................................................................................ 53 III.

VÝ STAVBA............................................................................................................................................. 55 Počet bytový ch jednotek na dů m ................................................................................................................... 55 Počet mí stnostína bytovou jednotku ............................................................................................................. 55 Plocha na jeden byt ....................................................................................................................................... 55 Stářídomů ..................................................................................................................................................... 55 Nevyhovují cíbyty .......................................................................................................................................... 55 Ú drž ba bytového fondu ................................................................................................................................. 55 Ú drž ba bytového fondu jednotlivců ............................................................................................................... 56 Ú drž ba bytového fondu ve správě DS ........................................................................................................... 56 Současná stavebníčinnost............................................................................................................................. 56 Soukromá....................................................................................................................................................... 56 Garáž e ........................................................................................................................................................... 56 Plán a plně ní................................................................................................................................................. 56


-3-

Druž stevnívý stavba....................................................................................................................................... 57 1. vě ž ový dů m v Modřanech .......................................................................................................................... 57 Přidě lenípozemku k trvalému osobní mu už í vání.......................................................................................... 57 Informačnístředisko Státníspořitelny........................................................................................................... 57 Žádosti o přidě leníbytu................................................................................................................................. 57 Dů vody ž ádostí.............................................................................................................................................. 58 Vý stavba neřešíbytovou krisi........................................................................................................................ 58 Odbor vý stavby.............................................................................................................................................. 58 Komise pro vý stavbu ..................................................................................................................................... 59 Komise bytová............................................................................................................................................... 59 OBČ ANSKÉ VYBAVENÍ MĚ STA ............................................................................................................................ 59 Co nám chybív občanském vybavenímě sta.................................................................................................. 59 Vodovod......................................................................................................................................................... 59 Kanalisace..................................................................................................................................................... 60 Komunikace................................................................................................................................................... 61 Ú pravy chodní ků ........................................................................................................................................... 61 Ú pravy ulic.................................................................................................................................................... 61 Č iště nímě sta ................................................................................................................................................. 62 Odvoz popela................................................................................................................................................. 63 Naše parky..................................................................................................................................................... 63 Doprava......................................................................................................................................................... 63 Autobusy........................................................................................................................................................ 63 Parní ky .......................................................................................................................................................... 64 Vlaky Č SD ..................................................................................................................................................... 64 Ú koly dopravy v Modřanech ......................................................................................................................... 64 Elektrifikace .................................................................................................................................................. 64 Plynofikace.................................................................................................................................................... 65 Vodnítoky...................................................................................................................................................... 65 Komise pro vý stavbu, komise pro mí stníkomunikace a dopravu .................................................................. 65 IV.

KULTURNÍ Ž IVOT V MODŘ ANECH................................................................................................ 66

Š KOLY................................................................................................................................................................ 66 Rozdě leníškolské problematiky na statě ....................................................................................................... 66 PŘ EHLED NAŠICH ŠKOL ...................................................................................................................................... 66 1. ZDŠ............................................................................................................................................................ 66 2. ZDŠ............................................................................................................................................................ 66 3. ZDŠ............................................................................................................................................................ 67 SVVŠ.............................................................................................................................................................. 67 Středníškola pro pracují cí............................................................................................................................ 67 Polytechnické dí lny ....................................................................................................................................... 67 Jak byl splně n nábor do preferov. zamě stnání.............................................................................................. 67 Školníjí delny................................................................................................................................................. 67 Mateřské školy............................................................................................................................................... 68 1. MŠ............................................................................................................................................................. 68 2. MŠ............................................................................................................................................................. 68 3. MŠ............................................................................................................................................................. 69 4. MŠ............................................................................................................................................................. 69 5. MŠ............................................................................................................................................................. 69 6. MŠ............................................................................................................................................................. 69 Lidová škola umě ní ........................................................................................................................................ 69 Zvláštníškola ................................................................................................................................................ 69 Prů myslové školství....................................................................................................................................... 69 Odborné učiliště Modřanský ch strojí ren....................................................................................................... 70 Mikrotechna .................................................................................................................................................. 70 Chirana ......................................................................................................................................................... 70 Elektropří stroj ............................................................................................................................................... 70 PROBLÉ MY A NEDOSTATKY NAŠEHO ŠKOLSTVÍ .................................................................................................. 70 Feminisace našeho školství........................................................................................................................... 70 Dojí ž dě níučitelů ........................................................................................................................................... 71 Kritická situace našeho školství.................................................................................................................... 71


-4-

Studijnívý sledky škol. roku 1964/1965 ......................................................................................................... 72 Studijnívý sledky škol. roku 1965/1966 ......................................................................................................... 72 Školnírok 1966/1967 .................................................................................................................................... 73 Vybavenínašich škol ..................................................................................................................................... 73 Vně jšídiferenciace ........................................................................................................................................ 74 Patronátnísmlouvy ....................................................................................................................................... 74 Sdruž enírodičů a přátel školy....................................................................................................................... 74 6 komisíSRPŠ............................................................................................................................................... 75 Komise pro volbu povolání ............................................................................................................................ 75 Finančníú čast SRPŠ..................................................................................................................................... 75 Tří dnívý bory ................................................................................................................................................. 75 Jak komise a vý bory pracují ?........................................................................................................................ 76 Pioný rská organisace .................................................................................................................................... 76 Č eskoslovenský svaz mládež e na ZDŠ........................................................................................................... 76 Č eskoslovenský svaz mládež e na SVVŠ......................................................................................................... 76 KULTURNÍ INSTITUCE ......................................................................................................................................... 77 Vliv Prahy...................................................................................................................................................... 77 Přehled kultur. a zábavní ch podniků ............................................................................................................. 77 Co nám chybí ................................................................................................................................................. 77 Sál Na staré poště .......................................................................................................................................... 77 Sál v Lidovém domě ....................................................................................................................................... 78 Sál Na Havránce ........................................................................................................................................... 78 Kulturnídů m ................................................................................................................................................. 78 Osvě tová beseda............................................................................................................................................ 78 Pobočky......................................................................................................................................................... 78 Chybístředisko.............................................................................................................................................. 78 Náplň činnosti OB ......................................................................................................................................... 78 Rámcový plán kultur. a osvě tové činnosti OB ............................................................................................... 79 Jazykové kursy............................................................................................................................................... 79 Hudebníkrouž ky............................................................................................................................................ 79 Umě lecká gymnastika.................................................................................................................................... 79 Kursy šitíšatů ................................................................................................................................................ 79 Vycházky do Staré Prahy............................................................................................................................... 79 Tanečníčaje .................................................................................................................................................. 80 Modřanské noviny ......................................................................................................................................... 80 Rozhlasový krouž ek ....................................................................................................................................... 80 Zábavníorchestr ........................................................................................................................................... 80 Rozpočet OB.................................................................................................................................................. 80 Divadelníochotní ci ....................................................................................................................................... 81 MĚ STSKÁ LIDOVÁ KNIHOVNA ............................................................................................................................ 81 Zamě stnanci knihovny ................................................................................................................................... 81 Jarmila Rélichová......................................................................................................................................... 81 Nedostatky MLK............................................................................................................................................ 81 Ú pravy provedené v knihovně ....................................................................................................................... 82 Počet svazků knih .......................................................................................................................................... 82 Počet čtenářů a vý pů jček............................................................................................................................... 82 Finančníhospodařeníknihovny .................................................................................................................... 82 Závodníknihovny .......................................................................................................................................... 82 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁ TKY ........................................................................................................................ 82 Kostel NanebevzetíP. Marie ......................................................................................................................... 83 Zámeček a zámecká kaple v Komořanech ..................................................................................................... 83 Bož ímuka u čp. 1464 .................................................................................................................................... 83 Stará mí stnípojmenování.............................................................................................................................. 84 Jak mí stníjména vznikala.............................................................................................................................. 84 Soupis zdejší ch mí stní ch jmen ....................................................................................................................... 84 Kino ............................................................................................................................................................... 87 Klub esperantistů ........................................................................................................................................... 88 Komise pro školstvía kulturu ........................................................................................................................ 88 Jejípomocné orgány ..................................................................................................................................... 88 Co komise zajišťuje ....................................................................................................................................... 88


-5-

V.

ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................................ 90 Zdravotnické obvody ..................................................................................................................................... 90 Středisko obvodní ch lékařů ........................................................................................................................... 90 Odbornílékaři............................................................................................................................................... 90 Dě tské středisko ............................................................................................................................................ 90 Zubnístředisko .............................................................................................................................................. 91 Volné soboty .................................................................................................................................................. 91 Poradny ......................................................................................................................................................... 91 Očkování....................................................................................................................................................... 91 Dárci krve...................................................................................................................................................... 91 Oblastnínemocnice ....................................................................................................................................... 91 Závodnílékaři ............................................................................................................................................... 92 Poliklinika ..................................................................................................................................................... 92 Akce proti kouření......................................................................................................................................... 92 Protialkoholnísbor ....................................................................................................................................... 92 Osvě tová činnost obvod. zdravotní ho střediska v Modřanech ...................................................................... 92 Vý skyt nemocí................................................................................................................................................ 93 Sanitnídoprava ............................................................................................................................................. 93 Č innost Č sČ K................................................................................................................................................ 93 Zdravotníkomise ........................................................................................................................................... 93 Jesle............................................................................................................................................................... 94 SOCIÁ LNÍ PÉ Č E ................................................................................................................................................... 94 Komise sociální ho zabezpečení..................................................................................................................... 94 Doplňková péče............................................................................................................................................. 94 Pří spě vky na obě dy........................................................................................................................................ 95 Pří spě vky diabetiků m .................................................................................................................................... 95 Pečovatelská služ ba....................................................................................................................................... 95 Ostatníčinnost .............................................................................................................................................. 95 Besedy pro dů chodce..................................................................................................................................... 96 Klub dů chodců .............................................................................................................................................. 96 Návště vy členů soc. komise v domovech dů chodců ....................................................................................... 96

VI.

VÝ ROBA ................................................................................................................................................. 97 Vý voj prů myslu v Modřanech........................................................................................................................ 97 Počet zamě stnanců ........................................................................................................................................ 97 Prů myslové podniky na našem katastru ........................................................................................................ 97 Závodníjí delny.............................................................................................................................................. 98 Závodnílékaři ............................................................................................................................................... 98 Absentérství................................................................................................................................................... 98 Podrobně ji o našich prů myslový ch podnicí ch............................................................................................... 99 Komunálnísluž by Modřany........................................................................................................................... 99 Sloučenís KS jiný ch obcí.............................................................................................................................. 99 Oblastnípodnik KS Modřany ........................................................................................................................ 99 Nová organisace............................................................................................................................................ 99 Plně níplánu .................................................................................................................................................. 99 Zamě stnanci KS a jejich závazky................................................................................................................. 100 Opravy a investice ....................................................................................................................................... 100 Rekreace zamě stnanců ................................................................................................................................ 100 Reklamace ................................................................................................................................................... 101 Bezpečnost práce......................................................................................................................................... 101 Problém nákupu zbož ív maloobchodě ........................................................................................................ 101 Jaké služ by nabí zejíKS Modřany občanstvu............................................................................................... 101 Závady v provozovnách KS ......................................................................................................................... 102 Domovníspráva .......................................................................................................................................... 102 Komise pro služ by a mí stnívý robu.............................................................................................................. 102 N. p. Modřanské strojí rny Č KD .................................................................................................................. 102 Vý voj podniku.............................................................................................................................................. 102 Vý robníprogram ......................................................................................................................................... 103 Technický rozvoj.......................................................................................................................................... 104 Technická kontrola...................................................................................................................................... 104


-6-

Vý chova kádrů ............................................................................................................................................. 104 Socialistické soutě ž ení................................................................................................................................. 104 Rů st vý roby.................................................................................................................................................. 105 Péče o pracují cí........................................................................................................................................... 105 Tabulka ně kolika prů mě rný ch hodnot ......................................................................................................... 106 N.p. Chirana - Závod zdravotnítechniky .................................................................................................... 106 Vý voj závodu ............................................................................................................................................... 106 Celospolečenský vý znam zdravot. techniky ................................................................................................. 106 Vý roba ......................................................................................................................................................... 107 Ukazatele..................................................................................................................................................... 107 Socialistické závazky a vyznamenánízamě stnanců ..................................................................................... 107 Péče o zamě stnance..................................................................................................................................... 107 Školenízamě stnanců ................................................................................................................................... 108 Rekreace...................................................................................................................................................... 108 N. p. Č eskoslovenské čokoládovny, závod Orion Modřany......................................................................... 108 RUPA .......................................................................................................................................................... 108 Organisačnízmě ny v potravinářském prů myslu ......................................................................................... 109 Vý stavba modřanského závodu ................................................................................................................... 109 Č eskoslovenské čokoládovny, n. p. v Modřanech........................................................................................ 110 Rů st produktivity a vý roby........................................................................................................................... 110 Perspektivníplán vý stavby .......................................................................................................................... 110 Socialistická soutě ž ..................................................................................................................................... 110 Vyznamenání............................................................................................................................................... 111 Zlepšovatelské hnutí.................................................................................................................................... 111 Vý chova kádrů ............................................................................................................................................. 111 Tě lový chova a sport .................................................................................................................................... 112 Rekreace pracují cí ch závodu....................................................................................................................... 112 Zdravotnická a sociálnízaří zenína závodě ................................................................................................ 112 Závodnístravování...................................................................................................................................... 113 N. P. MIKROTECHNA MODŘ ANY ...................................................................................................................... 113 Vý voj po roce 1946...................................................................................................................................... 113 Vý robníprogram ......................................................................................................................................... 114 Vý stavba závodu a vlastní ch bytový ch jednotek .......................................................................................... 114 Kádr zamě stnanců ....................................................................................................................................... 114 Vý chova učňů .............................................................................................................................................. 114 Rekreace...................................................................................................................................................... 114 N. p. Léčiva Modřany.................................................................................................................................. 114 Vý voj závodu ............................................................................................................................................... 115 Vý stavba závodu.......................................................................................................................................... 115 Vý roba ......................................................................................................................................................... 115 CHIRMA ........................................................................................................................................................... 115 Počet zamě stnanců ...................................................................................................................................... 116 Rekreace...................................................................................................................................................... 116 Patronát....................................................................................................................................................... 116 PRAŽSKÉ CUKROVARY, N. P. ZÁ VOD 08 MODŘ ANY.......................................................................................... 116 Stří dánímajitelů v létech 1861-1922 .......................................................................................................... 116 Vliv Živnobanky........................................................................................................................................... 117 Rekonstrukce závodu v roce 1906 ............................................................................................................... 117 Konjunktura pro 1. svě tové válce ................................................................................................................ 117 Dalšízmě ny majitelů po roce 1922 ............................................................................................................. 117 Zavedenívedlejší ch vý roben ....................................................................................................................... 117 Rů st vý robníkapacity rafinerie v l. 1919-1939 ........................................................................................... 118 Doba okupace.............................................................................................................................................. 118 Kvě tnová revoluce v r. 1945....................................................................................................................... 118 Doba bezprostředně po revoluci ................................................................................................................. 119 Prvníporevolučníkampaň.......................................................................................................................... 119 Nedostatek pracovní ků a uhlí...................................................................................................................... 119 Politický ž ivot na závodě po osvobození..................................................................................................... 120 Organisačnízmě ny po roce 1945 ................................................................................................................ 120 Ohrož eníexistence závodu .......................................................................................................................... 120


-7-

Vý stavba a doplně nízaří zeníod r. 1945 ..................................................................................................... 121 Vykládánívodní m proudem......................................................................................................................... 121 Transportery................................................................................................................................................ 121 Hon a autobagry.......................................................................................................................................... 121 Difusnístanice............................................................................................................................................. 121 Nové varostroje ........................................................................................................................................... 121 Č istí cístanice odpad. vod ........................................................................................................................... 121 Rekonstrukce elektrického vedení ................................................................................................................ 122 Nová difuse kontinuální............................................................................................................................... 122 Množ stvízpracované řepy a rafinády.......................................................................................................... 122 Cukernatost ................................................................................................................................................. 122 Vedoucízávodu ........................................................................................................................................... 122 Zamě stnanci ................................................................................................................................................ 123 Deputáty ...................................................................................................................................................... 123 Vě rnost zamě stnanců k závodu.................................................................................................................... 123 Rekreace zamě stnanců ................................................................................................................................ 123 Závodnílékař .............................................................................................................................................. 124 Školenízamě stnanců a zájmové krouž ky ..................................................................................................... 124 Obytné budovy pro kampaňové pracovní ky................................................................................................. 124 VYRÁ BĚ NÉ ZBOŽÍ ............................................................................................................................................. 124 Homole ........................................................................................................................................................ 124 Kostky.......................................................................................................................................................... 124 Krystal, krupice ........................................................................................................................................... 125 Bridge.......................................................................................................................................................... 125 Kostkovina................................................................................................................................................... 125 Zahraničníodbě ratelé................................................................................................................................. 125 Stoupají cívý roba......................................................................................................................................... 125 Množ stvízpracované řepy ........................................................................................................................... 125 Pož ár modřanského cukrovaru ................................................................................................................... 125 N. P. ARMABETON ........................................................................................................................................... 126 Vý voj............................................................................................................................................................ 126 Garáž e a dí lny ............................................................................................................................................. 126 Rekreace...................................................................................................................................................... 126 VODOHOSPODÁ Ř SKÁ SLUŽBA V MODŘ ANECH ................................................................................................. 127 Ú koly OVHS ................................................................................................................................................ 127 Objekty ve správě OVHS ............................................................................................................................. 127 Počet zamě stnanců ...................................................................................................................................... 127 Jak se hospodařís vodou v Modřanech ...................................................................................................... 127 Vyhlí dky....................................................................................................................................................... 128 GRAFOTECHNA ................................................................................................................................................ 128 Ostatnípodniky ........................................................................................................................................... 128 Zrušené podniky .......................................................................................................................................... 128 Komise pro služ by a mí stnívý robu.............................................................................................................. 128 VII.

ZEMĚ DĚ LSTVÍ.................................................................................................................................... 130

Vý mě ra pů dy země dě lské, nezemě dě lské a stavebníplochy ........................................................................ 130 FARMA STÁ TNÍHO STATKU .............................................................................................................................. 130 Vý mě ra obhospodařované pů dy a počet zamě stnanců ................................................................................ 130 VÝ SLEDKY HOSPODAŘ ENÍ V ROCE 1965 .......................................................................................................... 130 Rostlinná vý roba ......................................................................................................................................... 130 Prů mě rné vý nosy na ha ............................................................................................................................... 131 Živočišná vý roba ......................................................................................................................................... 131 Vliv počasína hospodařenízahradnictvíKS............................................................................................... 131 VÝ SLEDKY HOSPODAŘ ENÍ V ROCE 1966 .......................................................................................................... 131 Prů mě rné vý nosy na ha ............................................................................................................................... 131 Živočišná vý roba ......................................................................................................................................... 132 Plně nídodávkový ch ú kolů občany .............................................................................................................. 132 Nákup zeleniny od KS.................................................................................................................................. 132 Sady ............................................................................................................................................................. 132 Země dě lská komise ...................................................................................................................................... 133


-8-

VIII.

OBCHOD ........................................................................................................................................... 134

Nedostatky obchodnísí tě ............................................................................................................................. 134 OBCHODNÍ SÍŤ .................................................................................................................................................. 134 Samoobsluhy ............................................................................................................................................... 134 Spotřebitelské rady, rada spotřebitelské kontroly ....................................................................................... 134 Pracovnídoba v obchodech ........................................................................................................................ 135 Vý jimky v ú pravě pracovnídoby ................................................................................................................. 135 Situace v zásobováníobčanstva .................................................................................................................. 135 V obchodech potravinami............................................................................................................................ 135 V obchodech s prů myslový m zbož í m ........................................................................................................... 136 Docí lené obraty celé obchodnísí tě ............................................................................................................. 137 Trž by v potravinářský ch obchodech ............................................................................................................ 137 Trž by v prodejnách prů myslového zbož í..................................................................................................... 137 Pohostinství................................................................................................................................................. 138 Nedostatky ................................................................................................................................................... 138 Trž by v restaurací ch.................................................................................................................................... 139 Kapacita ve vyvařování............................................................................................................................... 139 Hotelová ubytovna....................................................................................................................................... 139 Komise pro obchod a zásobování................................................................................................................ 139 IX.

PENĚ Ž NICTVÍ ..................................................................................................................................... 140

STÁ TNÍ SPOŘ ITELNA V MODŘ ANECH ............................................................................................................... 140 Vklady.......................................................................................................................................................... 140 Pů jčky.......................................................................................................................................................... 140 Bě ž né ú čty.................................................................................................................................................... 140 JednatelstvíSTS v podnicí ch ....................................................................................................................... 140 X.

TĚ LOVÝ CHOVA A SPORT ............................................................................................................... 141 TJ Spartak Modřany.................................................................................................................................... 141 Základnítě lový chova................................................................................................................................... 141 Oddí l vodní ch sportů ................................................................................................................................... 141 Fotbalový oddí l ........................................................................................................................................... 142 Oddí l házené................................................................................................................................................ 142 Tenisový oddí l ............................................................................................................................................. 142 Okrsková Spartakiáda ................................................................................................................................. 142 Tě locvična TJ Spartak ................................................................................................................................. 142 Tě lový chova na školách .............................................................................................................................. 144 Komise pro tě lový chovu a sport .................................................................................................................. 144

XI.

JAK Ž IJEME......................................................................................................................................... 145

POHYB OBYVATELSTVA ................................................................................................................................... 145 Rok 1960...................................................................................................................................................... 145 Rok 1965...................................................................................................................................................... 145 Rok 1966...................................................................................................................................................... 145 Nejstaršíobčané mě sta................................................................................................................................ 146 Předpoklady pro zvyšovánípočtu obyvatel ................................................................................................. 146 Naše domácnosti ......................................................................................................................................... 146 Zamě stnánínašich občanů .......................................................................................................................... 146 Odjí ž dě níza pracímimo obec ..................................................................................................................... 146 VEŘ EJNÁ BEZPEČ NOST ..................................................................................................................................... 147 MÍSTNÍ LIDOVÝ SOUD....................................................................................................................................... 147 Rok 1965...................................................................................................................................................... 147 Rok 1966...................................................................................................................................................... 147 Naše mládež a veřejné orgány..................................................................................................................... 148 Neště stí........................................................................................................................................................ 148 Pož áry ......................................................................................................................................................... 149 Sbí rka pro povodnípostiž ené Slovensko ..................................................................................................... 149 Smrt na kolejí ch dráhy ................................................................................................................................ 149 Vystě hováníobyvatel domu čp. 70 .............................................................................................................. 149 Pož áry ......................................................................................................................................................... 149


-9-

Autonehoda ................................................................................................................................................. 149 JAK SE BAVÍME ................................................................................................................................................. 149 V souž itínejsme kolektivní.......................................................................................................................... 150 Touha po vě cech.......................................................................................................................................... 150 Hmotná zainteresovanost ............................................................................................................................ 150 Kdo pečuje o naši zábavu............................................................................................................................ 151 JAK SE OBLÉ KÁ ME............................................................................................................................................ 152 Muž i............................................................................................................................................................. 152 Ženy ............................................................................................................................................................. 152 Obuv ............................................................................................................................................................ 153 Ú čes............................................................................................................................................................. 153 Ně co o jí dle ................................................................................................................................................. 153 Služ by .......................................................................................................................................................... 154 Pošta............................................................................................................................................................ 155 Naše ž ivotníú roveň..................................................................................................................................... 155 Auta, televisnípřijí mače.............................................................................................................................. 155 Rodinné domky, rostoucínároky ................................................................................................................. 156 CO NÁ M JEŠTĚ CHYBÍ ....................................................................................................................................... 156 Komise pro ochranu veřejného pořádku ..................................................................................................... 156 XII.

JAK BÝ VALO KDYSI ......................................................................................................................... 158

Proč pí ši tuto kapitolu ................................................................................................................................. 158 Potí ž e, které při tom mám............................................................................................................................ 158 VZPOMÍNKY V. KARFILÁ TA ............................................................................................................................. 158 Kravka v nájmu ........................................................................................................................................... 158 Hračky ......................................................................................................................................................... 159 Boty ............................................................................................................................................................. 159 Polednípolévky ........................................................................................................................................... 159 Sešit za vají čko ............................................................................................................................................ 159 Pabě rkováníovoce ...................................................................................................................................... 159 Sladilo se sirupem ....................................................................................................................................... 159 Pomě r k panskému dvoru ............................................................................................................................ 159 Dě ti a práce................................................................................................................................................. 160 Jak se léčilo ................................................................................................................................................. 160 Pově ry ......................................................................................................................................................... 160 Zvyky ........................................................................................................................................................... 160 Tatí nků v hudebnínástroj............................................................................................................................. 160 Selátko na zkoušku ...................................................................................................................................... 161 Potahy ......................................................................................................................................................... 161 Vzpomí nka na nedě le mládí......................................................................................................................... 161 Sousedé na táčkách ..................................................................................................................................... 161 VZPOMÍNKY FR. TICHÉ HO ................................................................................................................................ 161 Vršek u 1. ZDŠ............................................................................................................................................. 162 Kozívršek .................................................................................................................................................... 162 Pí sková cesta ............................................................................................................................................... 162 Králova pí skovna......................................................................................................................................... 162 Ráž ů v rybní k................................................................................................................................................ 162 Paří zkova pí skovna ..................................................................................................................................... 162 Za humny a Na vystrkově ............................................................................................................................ 163 Lesnídivadlo Ve sráž ce............................................................................................................................... 163 Divadelnítradice v Modřanech................................................................................................................... 163 Naše hospody .............................................................................................................................................. 163 Fotbalová hří ště .......................................................................................................................................... 163 Akcí z ............................................................................................................................................................ 164 Cukrovar ..................................................................................................................................................... 164 Pří staviště .................................................................................................................................................... 164 Vý tah vápenky ............................................................................................................................................. 164 Křečků v dů m................................................................................................................................................ 164 Hostinec U Vošahlí ků .................................................................................................................................. 165 Fotografie z pozů stalosti po Hynku Kotvovi................................................................................................ 165


- 10 -

Pohledy starý ch Modřan od K. Mičana ...................................................................................................... 165 Železnice Praha-Modřany........................................................................................................................... 165 VYSVĚ TLENÍ ZKRATEK POUŽITÝ CH V KRONICE:............................................................................................... 167


- 11 -

Ž ivotopis kronikáře Ve smyslu instrukcí o vedení kronik musím se zmínit o sobě jako o osobě, která počínaje rokem 1965 sepisuje děje našeho města do té to kroniky.

Pů vod, školní vzdě lání Jmenuji se Antonín Vlček, narodil jsem se 3. března 1901 ve Stříbrný ch Horách v rodině venkovské ho kováře. V roce 1905 se rodiče přestěhovali do Klatov, kde jsem v roce 1920 absolvoval reálné gymnásium. A jak už mladí lidé mívají svoje životní sny a přání, měl jsem je i já, chtěl jsem totiž studovat filosofii na universitě. Hospodářská nutnost však změnila sen ve skutečnost úřednické ho zaměstnání ve státní finanční správě. Přání však v podvědomí žilo dále, a tak, když koncem dvacátý ch let byla na okresech zřizována funkce lidový chovný ch inspektorů, viděl jsem v ní splnění svý ch přání. A abych pro tuto funkci měl věcné předpoklady, vystudoval jsem dvouletou státní Svobodnou školu politický ch nauk, v roce 1931 jsem na ní získal diplom, a k ní ještě jednoletou státní knihovnickou školu. Ovšem, jak už to někdy v životě bý vá, když jsem přišel s vysvědčeními na ministerstvo školství, zjistil jsem, že jsem se marně snažil, protože v té době již nebyl zájem na rozšiřování a upevnění té to instituce. Proto, když v červnu 1966 přišel ke mně s. Feit a požádal mě z pověření školské a kulturní komise našeho MěstNV, abych přijal funkci kronikáře našeho města, protože dosavadní kronikář s. Doubrava pro nemoc tuto funkci nemůže vykonávat, věděl jsem hned, že nemohu odmítnout. Při tom mně ovšem bylo jasno, že při své m věku beru na sebe velkou a těžkou povinnost, protože svůj malý důchod doplňuji po dobu zákonem povolený ch 180 dnů v roce manuální brigádou v cukrovaru.

Podmínky 13. července 1966 jsem byl pozván do zasedání školské a kulturní komise a zde po dohovoru s předsedou komise s. Ing. Hákem a členy komise jsem funkci přijal. Bylo dojednáno, že zápisy do kroniky od roku 1945 do konce roku 1964 provede ještě s. Doubrava, od roku 1965 budu pak pokračovat já s tím doplněním, že lé ta 1965 a 1966 budou zachycena společně. Při té to příležitosti znovu opakuji, co jsem řekl na zasedání komise, že podle Sbírky instrukcí pro vý konné orgány národních vý borů, ročník 1956, částka 2, poř. č. 15 /vydáno pod. č. j. 69421/1955 ze dne 30. 1. 1956/, v obcích s více než 10.000 obyvateli má bý t funkcí kronikáře pověřen zpravidla archivář, pracovník musea nebo jiná odborně kvalifikovaná osoba. Jinak řečeno, že v těchto obcích má funkci kronikáře vykonávat osoba, jíž je tato práce celoživotním zaměstnáním.

Letopisecká komise Kronikář má úzce spolupracovat s letopiseckou komisí, proto pro úplnost uvádím její členy: Jaroslav Bartůněk, profesor, Zeyerova 749 Karel Doubrava, učitel, Riegrova 1339 Václav Hobzík, učitel, Roháčova 693


- 12 -

Jaroslav Kaftan, důchodce, dř. technický úředník, Srážka 1418 Ing. Stanislav Novák, technický úředník, Raisova 1472 JUDr. Julius Plachý , právní úřed., Rudé armády 1620 Josef Roubíček, důchodce, dř. učitel, Čs. armády 4 Karel Trachta, ředitel Komunál. služeb, Vrchlické ho 97

Jak jsem pracoval při sepisování kroniky Výpisy ze spisů První zásadu, kterou při sepisování kroniky respektuji, je vědomí, že v budoucnosti může bý t třeba sama pramenem. Proto pracuji té měř vý hradně podle vý pisů pořízený ch z nejrůznějších spisů, respektuje při tom staré latinské pravidlo „Quod non est in actis, non est in mundo“. Svojí prací jsem nemohl navazovat na předchozí lé ta, protože prostě kronika za tato lé ta nebyla ještě napsána. Proto vycházím z dané ho stavu, který popisem zachycuji. Jest pro mě jakousi bilanční hodnotou, ze které budu v budoucnu vycházet, a budu zachycovat jen změny. V popisu je někdy hodně statické ho, ale z uvedený ch důvodů jsem se tomu nemohl vyhnout. Děje a skutečnosti, které způsobem:

mám kronikářsky zachytit, zpracovávám dvojím

a/ Chronologický záznam Chronologicky, zde uvádím děje a události jen v časové m sledu, jak po sobě následovaly, bez nějaké vnitřní souvislosti. Jsem si při tom vědom, že zaznamenané události se staly v malé m městě, nemohou proto bý t nějaké světoborné povahy.

b/ Systematický záznam Systematicky. Kvůli ulehčení zpracování látky a kvůli přehledu rozděluji život a dění v našem městě na 11 sché mat – kapitol, které pak dle možnosti dále dělím na podrobnější hesla. K těmto 11 kapitolám jsem dodatečně ještě připojil 12. „Jak bý valo kdysi“, proč jsem tak udělal, vypisuji v kapitole samotné . Hesla bude nutno zpracovávat podle dokladů a dokumentárně doložit. Pochopitelně, že při zpracování některý ch kapitol a přinejmenším při vyšetření a doložení mnohý ch hesel by byla velmi cenná spolupráce osob, které k dané látce mají blízký poměr osobní, ať již z vnitřního zájmu, zaměstnání, přístupu k dokladům ap.

1. účet o vykonané práci Promysliv si rozdělení látky a způsob jejího zpracování, požádal jsem s. Petržílovou, aby na 25. srpen 1966 svolala letopiseckou komisi. Na schůzku se dostavil předseda školské a kulturní komise s. Ing. Hák, z pozvaný ch členů letopisecké komise jediný s. Kaftan a za správní odbor s. Petržílová. Vysvětlil jsem, jaký m způsobem chci kroniku zpracovávat. Postup mé práce byl schválen a zároveň byly mnou definované kapitoly přiděleny k doplnění statistický m materiálem.


- 13 -

11 kapitol kroniky Městský národní vý bor

s. Petržílová

Politické strany a spolky

s. Petržílová

Vý stavba

s. Chvojka

Kultura

s. Válová a s. Kneifl

Zdravotnické a sociální zařízení

s. Máj MUDr. a s. Ré lichová

Vý roba

s. Kaftan

Zemědělství

s. Pradáč

Obchod

s. Procházka a s. Veselý

Peněžnictví

s. Vondráčková

Tělový chova a sport

s. Jakubec, s. Kučera a s. Černý

Jak žijeme

s. Vlček

Co je nutno archivovat Na té to schůzce jsem také archivovat:

navrhl, které

doklady je nutno pro kroniku

-

Všechny plakáty /kina, divadel, koncertů, zkrátka všech kulturních podniků, pro něž byla veřejnosti dána oznámení o jich pořádání/.

-

Fotografie: -

veřejný ch budov, budov určený ch k demolici, své ráznou architekturou, děl postavený ch v akci Z,

novostaveb

se

-

z veřejný ch oslav a slavností, živelních katastrof a neštěstí,

-

z divadel, tanečních zábav, estrád ap.,

-

obyčejné ho života na ulici, aby z obrázku bylo patrno, jak se oblé káme, češeme, bavíme,

-

z obchodů, dílen, škol, zdravotnický ch zařízení, z nichž by bylo patrno, v jaké m prostředí žijeme, pracujeme,

-

z našich bytů, aby bylo vidět, jak bydlíme /dobře i špatně/,

-

případně filmy, které by nám poskytly mnohem dokonalejší pohled na zmíněné otázky.

-

Magnetofonový pásek, na němž by byly zachyceny zásadní projevy o problematice naší obce, ať v oblasti kulturní, hospodářské nebo o jejím případné m vý voji v budoucnosti. Osobu referenta i námět by mohla určit rada.

-

Modřanské noviny.

-

Oběžníky a vyhlášky vydávané MěNV občanstvu. Oznámení vydávaná Domovní správou, Osvětovou besedou, knihovnou veřejnosti.


- 14 -

-

Domovní řád, požární řád, plán obce.

-

Ú mrtní oznámení osob, které se nějaký m způsobem zasloužily o naše město nebo zde bydlely a mají širší, celonárodní vý znam.

Návrh byl přítomný mi přijat a bylo uloženo s. Petržílové , aby zařídila provedení.

Dů ležitost fotografie v kronice I nejlé pe volené slovo, i nejdokonalejší popis pé rem spisovatelový m nedokáží vyvolat v mysli čtenáře představy, které by se shodovaly u více lidí třeba jen v základních rysech. Představy budou odlišné podle věku čtenáře, jeho vzdělání, životních zkušeností a vlastní vrozené představivosti. Co však může tyto představy sjednotit, je obraz popisované skutečnosti. Proto pro kronikáře je obraz, fotografie, písemný doklad, autentický projev na magnetofonové m pásku, základní důležitosti. Od počátku jsem si byl toho vědom, a proto s radostí jsem vyslechl sdělení s. Petržílové , že předseda MěstNV s. Müller má ve své kanceláři uschováno větší množství fotografií tý kajících se našeho města. Skutečně začátkem září 1966 mně předala několik svazků fotografií, které si v mezidobí vyzvedla. Jsou to fotografie z nejrůznějších příležitostí /slavnosti, budovy, obchody ap./, bohužel však nejsou vůbec popsány, takže jen s velký mi potížemi lze zjistit, při jaké příležitosti byly fotografie pořízeny a kdy. Z celé kupy obrázků jsem vybral ony, které se pravděpodobně tý kají let 1965 a 1966 a požádal jsem s. Petržílovou, aby na jejich rubu poznamenala, při jaké příležitosti byl obrázek pořízen, co představuje /známé osobnosti aby uvedla jmé ny/, kdy a ký m byl pořízen. Protože starší fotografie budou mít tuté ž důležitost pro dřívější dobu, až bude zaznamenána v kronice, požádal jsem s. Petržílovou, aby se pokusila ve spolupráci se staršími pamětníky obrázky identifikovat a doplnit uvedený mi daty. Tyto obrázky jsou sice pro mě důležitý m archivním materiálem, ale plně neuspokojují moje představy. Jsou totiž pouze jednostranný m vý sekem našeho života, ale nepodávají nám jej v celé m jeho souhrnu. Proto jsem se rozhodl na věci zainteresovat naše fotoamaté ry, aby se svý mi fotografiemi pokusili o kaleidoskopický obraz našeho modřanské ho života, nejen v jeho statice, ale i v dynamické m sledu.

Spolupráce s fotoamatéry Promysliv celou věc a ujasniv si, co bych vlastně od svý ch případný ch spolupracovníků fotografů-amaté rů potřeboval, zašel jsem 19. září 1966 na MěstNV k s. Petržílové , informoval ji o svý ch záměrech a požádal ji, aby na 28. září 1966 pozvala prostřednictvím závodních vý borů ROH zdejších závodů na schůzku zástupce jejich fotokroužků. Myslím, že pro tuto akci je to nejmasovější základna, ovšem bylo by velmi cenné získat i z řad občanstva fotografy-amaté ry, kteří by o věc měli zájem a měli k ní i svůj vlastní osobní poměr. Pro schůzku jsem připravil i náměty na obrázky k jednotlivý m kapitolám, na které je naše kronika rozdělena. Předpoklady, z nichž jsem vycházel, mně však bohužel nevyšly. Z 10 pozvaný ch závodních vý borů se dostavil za Pražské cukrovary s. Ing. Gebler, za Hydrometeorologický ústav s. Brádla, za Modřanské strojírny soudružka neznámé ho jmé na a za Fotografii s. Förster. O věci jsme pohovořili a se slibem, že se budou snažit do konce listopadu 1966 dodat nějaké obrázky, jsme se rozešli.


- 15 -

Na schůzce jsem také dostal od s. Petržílové fotografie, které jsem jí předal ke zjištění, co představují a kdy byly pořízeny. Jsou to obrázky staré cca 2 roky a přece k jejich identifikaci se často musela dotazovat i několika lidí. A tím byl vlastně pořízen základ našeho obrázkové ho archivu jako součásti kroniky.

Doklady, z nichž jsem vypisoval Obrázek je velmi cenná věc, řekne nám mnoho, ale v jednom je slabý , vybaví krásně představy, ale není schopen vybavit děj, úmysl, cíl a smysl našeho jednání. K tomu zase potřebujeme slovo, ale slovo si zase více mé ně záměrně upravujeme podle svý ch potřeb a přání. My však pro kroniku potřebujeme, aby slova odpovídala dějům, jak se skutečně staly. Proto materiál pro zápisy vybírám zásadně z písemný ch dokladů. K tomu účelu jsem použil: Modřanské noviny, Zpráva o plnění rozvoje a rozpočtu MěstNV v Modřanech za I. pololetí 1965, Komplexní rozbor činnosti MěstNV v Modřanech za rok 1966, Pasport obce s daty ze sčítání lidu k 31. prosinci 1960, Vyjádření plánovací komise k pasportu obce za rok 1961, Zápisy ze zasedání rady za rok 1965 a 1966, Zprávy z plenárních zasedání MěstNV v Modřanech v lé tech 1965 a 1966, Zprávy jednotlivý ch komisí pro radu a plenární zasedání MěstNV.

Č lánky v Modřanských novinách Pro popularisaci naší kroniky i pro zkvalitnění jejích zápisů používám případ od případu i služeb Modřanský ch novin. Tak, abych zainteresoval i nejširší modřanskou veřejnost a nevynechal žádnou možnost k získání obrázků ze starý ch Modřan, dal jsem do zářijové ho čísla žádost letopisecké komise o zapůjčení nebo darování negativů, fotografií budov v Modřanech, které již neexistují nebo byly přestavěny, fotografií ze slavností a manifestací, nebo starý ch pohlednic. V říjnové m čísle jsem pak požádal spoluobčany o darování, resp. zapůjčení rodinný ch kronik, staré korespondence, starý ch knih, listin, starousedlíky o zachycení starý ch pověstí, pověr, zvyků a nejrůznějších historií a historek z Modřan jejich mládí.

2. účet o vykonané práci Vděčně jsem přijal pozvání, abych se 19. října 1966 dostavil do schůze školské a kulturní komise MěstNV a abych složil počet s toho, co jsem již udělal na svěřené m mně úkolu. Přinesl jsem roztříděné vý pisy a rozpracované kapitoly /Chronologický sled událostí, Bytový fond, Občanské vybavení města, Poloha obce/ a vysvětlil jsem i techniku své práce. Komise schválila způsob, jaký m zpracovávám zápisy pro kroniku. Slíbil jsem zpracovat zápisy za lé ta 1965 a 1966 do konce března 1967, ovšem znovu jsem upozornil, že zpracovat nutný materiál pro město s 12.000 obyvateli člověkem, který má svoje zaměstnání, je úkol nadměrný .

Technické potíže při psaní kroniky A snad zaslouží zvěčnění i potíže, s jaký mi jsou opatřovány potřeby pro kroniku nezbytné . Kolik jsem jen obešel obchodů, abych koupil barevný , mycí obal na krabice pro uschování archivního materiálu! A vyhotovení krabic? Stejná historie. A cena? V Praze chtěli za krabici 60 Kčs, v Modřanech 10 Kčs. Dodací lhůta? Byly objednány koncem října a co toto píši /20. ledna 1967/ nebyly ještě dodány. Desky na kroniku? V jednom závodě dělají jen plátěné , jinde sice z kůže, ale ne na šrouby, atd., zkrátka zakázku se mně podařilo udat teprve v 6. závodě a to ještě s podmínkou, že desky dodají teprve v polovině února 1967 /byly objednány koncem října 1966/. Tento termín pro dodání desek by mě nechal


- 16 -

klidný m, horší je to již s papíry, na který ch bude kronika psána. Mohou v nich udělat otvory pro šrouby teprve při vyhotovení desek, čímž se může zdržet včasné opsání kroniky.

Technika mé práce při psaní kroniky Teď si teprve uvědomuji, že jsem dosud nepopsal techniku své práce. Tedy z materiálu, o které m jsem již hovořil, vypisuji data, která považuji za důležitá, bez ladu a skladu na jedné straně archu papíru. Po čase archy rozstříhám podle jednotlivý ch vý pisů, tyto roztřídím podle jednotlivý ch kapitol, jichž se tý kají, založím je do obálek /každá kapitola má svoji/ a pracuji dále. Koncem roku, kdy mám již té měř všechen vý piskový materiál pohromadě, zpracovávám každou kapitolu samostatně. Vý pisy roztřídím na samostatná hesla, zpracuji je v jejich vzájemné logické souvislosti a vý sledek zachytím slovně na papír. Zde vidím, že to či ono by se mělo důkladně zpracovat, doplnit, vysvětlit, pozměnit, dodatečně statisticky doložit. Po té to, řekl bych té měř konečné úpravě, celý elaborát znovu přepíši. Nyní počkám ještě na závěrečné zprávy, které dostanu do půli února 1967, bude-li třeba, ev. zápis pozměním, doplním a pak jako definitivní přepíši do kroniky.

Technika mé práce při archivování dokladů Tím však, řekl bych, manipulační práce s kronikou nekončí. Důležitou její součástí je její archiv, který pochopitelně musí na zápisy organicky navazovat. Čtenáři textu musí bý t hned jasno, kde má hledat písemný doklad navazující na čtenou partii, vezme-li pak do ruky nějakou náhodně vybranou fotografii nebo jinou archivní písemnost, musí z těchto dokladů vidět, kde, na které straně kroniky, má k nim hledat příslušný text. Abych docílil té to souhry mezi archivem a kronikou, upravil jsem věc tak, že koncem roku, kdy mám již po ruce všechen dostupný archivní materiál, tento rozdělím na obrazový a písemný a pak v jejich rámci podle kapitol kroniky. Pak doklady očísluji průběžně v číselné m pořadí jedničkou počínaje a pro každý rok samostatně /pro lé ta 1965/1966 je číslování jediné /. Tato čísla pak přenesu do příslušné ho textu kroniky, ke které mu patří. Když pak je kronika definitivně přepsána a strany očíslovány, na archivním materiálu vyznačím příslušnou stranu textu, na který navazuje a který obsahově dokládá. Všechny vý pisy a makulaturní záznamy pochopitelně uschovávám v archivu. Jedno je mi jasné , že na každé m vý pise by mělo bý t poznamenáno, odkud byl pořízen. Pro lé ta 1965 a 1966 jsem tak neudělal, protože jsem z počátku nemyslel, že kroniku budu psát tak důkladně, a pro budoucnost, budu-li kroniku psát, skutečně nevím, vystačil-li bych na to časově.

3. účet o vykonané práci Koncem listopadu 1966 jsem měl zhruba zpracovány kapitoly: Vý stavba /Bytový fond a Občanské vybavení města/, Zdravotnictví a sociální pé če, Kultura a Jak jsem pracoval při zpracování kroniky. Elaborát jsem předal s. Petříkové , aby jej dala k nahlé dnutí příslušný m osobám zodpovědný m za vedení kroniky a k jejich posouzení, odpovídají-li zápisy v kronice a technika zápisů vůbec jejich představám. Proti tomu ani proti onomu nebyly vzneseny žádné námitky, zápisy je proto možno přepsat do definitivního znění kroniky. Na 1. prosinec 1966 byla svolána schůze letopisecké komise, na kterou se z pozvaný ch členů dostavil pouze s. Kaftan, s. Ing. St. Novák a na konci schůze


- 17 -

nově nominovaný člen s. Horáček. Za Modřanské noviny byla přítomna redaktorka s. Mandásková, za správní odbor s. Petržílová, schůzi za školskou a kulturní komisi vedl s. Kneifel. Přečetl jsem některé již zpracované kapitoly kroniky /Ž ivotopis, Jak jsem pracoval při zpracování kroniky, Kultura, Jak žijeme/. Až na nepatrné dovětky nedošlo ke změnám v zápise a bylo rozhodnuto, abych v dané m stylu dokončil zpracování kroniky za lé ta 1965 a 1966. S. Kaftanovi se pro potíže se závody dosud nepodařilo zpracovat kapitolu Vý roba, znovu navštíví příslušné referenty, jinak u ředitelů závodů zakročí MěstNV.

Proč píši kapitolu „ Jak bývalo kdysi“ Jsem sice již starý člověk, ale stále je ve mně romantická struna, jako bý vala kdysi, kdy jsem byl mladý . Celý život jsem byl finančním úřadníkem, ale nikdy mě nebavily cifry, nyní jsem kronikářem, těší mě to, ale přece jen nenacházím plné uspokojení pouze ve vypisování toho, co se stalo, mluví-li o tom jedině spisy, zaprášená lejstra. Jak mnohem raději poslouchám lidi, mluví-li o tom, co bý valo kdysi, co prožili, nebo třeba o čem pouze slyšeli. Vím ovšem, že pro moderního kronikáře není možno jíti pouze touto cestou, že by se s objektivní pravdou brzy rozešel, ale vím také , že člověk musí umět nejen za práci vzít, ale musí se také umět upřímně zasmát, že ke své mu zdravé mu živobytí potřebuje nejen chleba, ale i koření, že musí umět nejen počítat, ale i zasnít se. Podlehl jsem našeptávání, které se ve mně ozvalo hned, kdy jsem přijal funkci kronikáře, a začínám psáti dvanáctou kapitolu v kronice, kapitolu poslední, v ní chci psáti o tom, „Jak bý valo kdysi“. Budou v ní mluvit lidé , kteří třeba za měsíc, za rok, za kratší či delší dobu odejdou a s nimi odejde i to, co zachyceno perem někoho snad potěší, jiné ho poučí a snad si to v budoucnosti třeba přečte někdo, kdo k tomu přidá kus vlastní fantasie, a bude z toho povídka, román či obraz a náš život se tak prodlouží o další století. A nevyjde-li to ani ono, bude to další květina v herbáři, která budoucím vydá svědectví o tom, jak bý valo u nás krásně, i když květ už vonět nebude i svoje barvy ztratí. O tom, s jaký mi potížemi jsem při tom pracoval i jak se mi práce dařila, již píši v kapitole samotné .

Fotografie a pozů stalosti po řid. učiteli Kotvovi Mnoho času jsem věnoval tomu, abych do obrazové ho archivu získal nějaké obrázky ze starý ch Modřan. Do Modřanský ch novin jsem psal, mnoha lidí se dotazoval, ale stále marně. Konečně jsem našel stopu, prý po zemřelé m řidícím učiteli H. Kotvovi zůstaly nějaké fotografie. Vyhledal jsem jeho zetě p. Neuberga, který vyslechl moji prosbu a všechny fotografie archivu daroval. Podle jeho přání jsou zachovány v jednom celku. Ze starý ch Modřan sice není obrázků mnoho, ale jeden je vzácný , je na něm hostinec U Vošahlíků na dnešním Tylově náměstí, jehož zbouráním byla vyřešena velmi spletitá dopravní kalamita ve středu města. Většina fotografií jsou obrázky osob, ale i jimi se potěšíme, protože ukazují, jak se tehdy lidé oblé kali, jak žili, a že krásná tvář není předností pouze dnešních žen.

3 exempláře kroniky Dodatečně si vzpomínám, že jsem u kroniky neuvedl důležitou formální náležitost, že totiž existuje ve 3 exemplářích: originál bude uložen v tresoru předsedy MěstNV, první průpis bude uložen u MěstNV a bude kdykoliv přístupný


- 18 -

k nahlé dnutí, druhý průpis pak bude míti kronikář. Kronika za lé ta 1965/1966 není totiž ukončený m dílem, budou na ni navazovat lé ta další a kronikář při své práci bude muset hledat souvislosti s dřívějšími záznamy. Aby nemusel docházet na MěstNV a tam v dřívějších zápisech hledat souvislosti se svojí současnou prací, pořídil jsem druhý opis, který bude míti kronikář stále u sebe.

Pohlednice starých Modřan od Karla Mičana Pravidelně se ptávám svý ch známý ch, nemají-li snad fotografie starý ch Modřan nebo staré pohlednice, a na prosincové schůzi občanské ho vý boru č. 10 se mně tento dotaz vyplatil. Člen vý boru Karel Mičan, Bezručova 4, mně nabídl 6 pohlednic, které zachovávám jako celek v obrazové dokumentaci k XII. kapitole.

Potíže s papírem A měl bych nyní říci závěrečné slovo o tom, s jaký mi technický mi potížemi jsem musel zápolit. Řekne se papír, jistě je to nejjednodušší věc, s kterou se člověk může setkat při psaní kroniky. Ale omyl. Především nebyly vhodné papíry, pak jsme je koupili, zase nám podnik nechtěl předem udělat otvory na šrouby. Konečně je udělal, ale jak. Na některý ch byly otvory 1 cm od kraje, ale na jiný ch už z poloviny mimo papír. Museli jsme koupit papír nový , otvory už byly správně, ale zase v některý ch balících byly papíry buď širší o 5 mm, nebo o 5 mm užší, ale o toté ž delší. Protože chci kroniku odevzdat začátkem dubna 1967, na nic jsem nehleděl a prostě píši na tom, co mám. Tím se omlouvám, kdyby snad někomu bylo divné , že papíry přes sebe divně přesahují.

Kdo mně pomáhal A mohu jmenovat pouze 2 osoby, které mně při psaní kroniky pomáhaly. Jsou to K. Kaftan, člen letopisecké komise, který mně připravil pro kapitolu „Vý roba“ materiál od jednotlivý ch národních podniků a některé oddíly sám zpracoval, a s. Petržílová, vedoucí správního oddělení na MěstNV, která s mimořádnou ochotou mně opatřovala, cokoliv jsem pro kroniku potřeboval.

Poslední kronikářova slova ke kronice Dnes, tj. 29. března 1967, jsem se dověděl na semináři kronikářů okresu Prahazápad, že je v mezích únosnosti pro kronikáře míst s počtem obyvatel nad 10.000, aby kroniku za určitý rok měl ukončenou do 4 let. Ale na co bych čekal, v červenci 1966 jsem na schůzi školské a kulturní komise slíbil, že zápisy za lé ta 1965 a 1966 provedu do konce března 1967, co vím, to jsem napsal, víc se sotva dovím, a kdyby, vždyť snad budu pokračovat a pak bych zápisy doplnil. Proto dnešního dne zápisy končím. A teď, kroniko, abych se s tebou rozloučil. Je to s tebou jako s dětmi. Když jsi se narodila a byla jsi maličká, měl jsem s tebou jen radost, ale jak jsi stárla a dorůstala, rostly i starosti a přemnohé problé my jsem s tebou měl. Teď jsi dospěla a jako dítě, dojde-li věku dospělosti má jít z domova, musíš i ty. Rád jsem tě psal, snad denně jsem s tebou hovořil, svoje plány ti sděloval, snad i trochu snil, nepočítal jsem hodiny ani je nesčítal, které jsem s tebou strávil a mám teď jediné přání, abys byla k potěšení a k prospěchu těm neznámý m, pro které jsem tě psal a kteří tě snad budou v dobré vůli čísti.


- 19 -

Chronologický sled událostí let 1965/1966 Základem tohoto chronologické ho sledu událostí za uvedená lé ta je politicko vý chovný a kulturní plán na rok 1965 a 1966. Tyto plány jsou sestavovány kulturní a školskou komisí MěstNV a případ od případu jsem je doplňoval podle vý pisů pořizovaný ch během každé ho z uvedený ch let podniky, které byly konány mimo plán.

Události roku 1965 Datum

Druh kulturní akce, událost

Pořádající

Místnost

Leden 2.

Slavnostní nástup do nové ho roku

Závody a školy

-

3.

Estráda s tancem

ZK Čes. čokoládovny

Rudý koutek

11.– 16.

Zájezd do Beskyd

ZK Čes. čokoládovny

-

17.

Maňáskové divadlo

OB Beránek

Kult. jizba

23.

Estrádní večer

SRPŠ 2. ZDŠ

ZK Ms ČKD

23.

Estráda s vý stavkou

Čes. čokoládovny

RK Čes.čok.

26.

Kulturní soubor-zájezd

Čes. čokoládovny

Praha

28.

Vý roční schůze s přednáškou

ČsČK

Lidový dům

30.

Vyhodnocení sáňkař. závodů

ZV Chirana

Záv. jídelna

Provedena kolaudace prvního věžové ho domu v Modřanech Začalo se s generální opravou tělocvičny TJ Spartak Modřany Otevřen buffet RaJ v Lidové m domě Ú nor 6.

Sedění konšelstva

Baráčníci

Lidový dům

11.

Hudební večer

ZV Ms ČKD

ZK Ms ČKD

13.

Karneval

Rybáři Ms ČKD

ZK Ms ČKD

14.


DB Beránek

KJ Beránek

18.

Plenární zasedání MěstNV

-

ZK Ms ČKD

18.

Přednáška

ČsČK

Lidový dům

20.

Karneval

TJ Spartak

ZK Ms ČKD

20.

Sedění sousedské s přednáškou

Baráčníci

Lidový dům

20.

Společenský večer

OB Beránek

KJ Beránek

21.

Dětský karneval

OB Beránek

KJ Beránek

24.

Oslavy 17. vý ročí Vítěz. února

2. ZDŠ

2. ZDŠ

25.

Manifestace pracuj. modř. záv.

Závody

Cukrovar

25.

Estráda s tancem

ZV Čes. čokolád.

Čes. čokolád.

27.

Večírek

SRPŠ 1. ZDŠ

ZK Ms ČKD

28.

Přednáška pro zahrádkáře

OV č. 9

KJ Beránek


- 20 -

Březen 4.

Mezinárodní den žen

Vý bor žen

Kino

6.


Baráčníci

Lidový dům

7.- 13.

Zájezd kulturního souboru

Čes. čokoládovny

Krkonoše

8.

Vý znam Mezinárodního dne žen

2. ZDŠ

2. ZDŠ

8.

MDŽ – přednáška s estrádou

České čokoládovny

RK Čes. čokol.

13.

Taneční zábava

Požárníci

ZK Ms ČKD

14.


OB Beránek

KJ Beránek

18.


n. p. Sport

v závodě

20.

Sedění konšelstva s přednáškou

Baráčníci

Lidový dům

28.

Zdravotnická přednáška

ČsČK

KJ Beránek

28.

Slib Jisker

2. ZDŠ

2. ZDŠ

28.

Den učitelů

Š kol. a kult. kom.

Místní rozhlas

4.

Přednáška k 20. vý ročí košické ho vládního programu

Š kol. a kult. kom.

Lidový dům

4.


OB Beránek

KJ Beránek

10.


Baráčníci

Lidový dům

15.

Členská schůze s přednáškou

ČsČK

Lidový dům

18.

Vý ročí Rudý ch letnic

Komise NF

Radotín

22.

Vzpomínkový večer k vý r. 95. narozenin V. I. Lenina

SČSP

Lidový dům

24.


Baráčníci

Lidový dům

24.

Prvomájová veselice

OV 9

KJ Beránek

25.

Maňáskové představení

OB Beránek

KJ Beránek

30.

Vý znam 1. máje

2. ZDŠ

2. ZDŠ

1.

1. máj – Svátek práce

NF

Slavnostní průvod

2.

Dětská besídka k 20. vý ročí osvobození

OB Beránek

KJ Beránek

2.

Slavnostní beseda s filmem

SČSP

KJ Beránek

2.

Zvolena nová rada OB /předs. Kneifl/

-

-

4.

Odhalení památníku v Lahovicích

NF a školy

Lahovice

5.

Slavnostní odpol. k vý ročí praž. pov.

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

6.


OB Beránek

KJ Beránek

6.

Oslava vítěz. u pomníku padlý ch

NF

Jiráskovo nám.

6.

Estráda k 20. vý ročí osvobození

ZK Čes. čokol.

RK Čes. čokol.

Duben

Květen


- 21 -

8.

Sedění konšelské

Baráčníci

Lidový dům

8.

Otevření vý stavy 20 let budování města

MěNV a MV KSČ

Na staré poště

8.

Pietní vzpomínka na padlé a položení věnců

NF

Jiráskovo nám. a hřbitov

8.

Slavnost. zased. MěstNV a odměňování zasloužilý ch pracovníků

MěstNV

Na staré poště

8.

Oslavy vý ročí osvob. ČSSR

2. ZDŠ

Kino

12.

Otevřena poradna ve věcech soc. poj.

Soc. komise

Knihovna

22.


Baráčníci

Lidový dům

22.– 23.

Vý stava drobné ho zvířectva

Svaz chov. dr. zvíř.

Na staré poště

15.

Společen. večer Odborné ho učiliště Modřanský ch strojíren ČKD

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

22.

Koncert Lidové školy umění

LŠ U

Na staré poště

26.

Koncert učitelů LŠ U

LŠ U

Na staré poště

29.

Koncert Ú střed. hudby čs. armády

TJ Spartak

Hříště TJ Spartaku

30.

Beseda se zasl. mistrem sportu Fr. Pláničkou

Tělový ch. komise

Kino

31.

V autobusech DP zavedeny vozy se samoobsluhou

-

-

1.

Mezinárodní den dětí

VŽ , SRPŠ , Š koly

Hříště Spartaku

1.

MDD – estráda pro děti

ZV Čes. čokol.

RK Čes. čokol.

3.

Beseda o SSSR s filmem

OV č. 3

Havránka

3.

Sedění konšelské s filmem

Baráčníci

Lidový dům

6.

Manifestace v Lidicích

NF

Lidice

6.

Oblastní vý stava lovecký ch psů

-

Hříště Spartaku

10.

Š kolení poslanců MěstNV

MěstNV

Na staré poště

13. a 20.

Okrsková Spartadiáda

ČSTV

Hříště Spartaku

17.

Veř. schůze ul. org. č. 5 KSČ a OV č. 5

-

Na staré poště

24.


MěstNV

Na staré poště

24.

Volba nový ch členů MLS

-

-

26.

Provedeno ukázkové cvičení útvaru své pomoci CO

CO

Hříště Spartaku

28.– 29.

Vý stava elektric. spotřebičů

Středočes. obch.

Na staré poště

Červen

Červenec Započato se stavbou jeslí v Dukelské ul.


- 22 -

Srpen 7.


Baráčníci

Lidový dům

14.


ZV Chirana

Na zastávce

15.

Pouťová veselice

Baráčníci

Na staré poště

21.


Baráčníci

Lidový dům

29.

Relace k 21. vý r. Slov. nár. povst.

OB

MR, RD

1.–2.

Vý stava textilu

Středočes. obch.

Na staré poště

2.

Beseda o spolupráci ČSSR a SSSR s filmem

OV č. 3

Havránka

9.

Relace ke Dni horníků

OB

RD

11.


Baráčníci

Lidový dům

18.

Dožínková taneční zábava

ČSSS farma

ZK Ms ČKD

21.

45. vý r. založ. Rudé ho Práva

OB

MR

24.

Vý roční schůze KS

KS

Na staré poště

25.


Baráčníci

Lidový dům

25.

Slavnost. otevř. škol. tělocvič.

MěstNV

Na staré poště

Ustanoven klub esperantistů

-

-

3.


OB Beránek

KJ Beránek

9.


Baráčníci

Lidový dům

17.

Přednáška OB

OB Beránek

KJ Beránek

22.- 24.

OÚ NZ – vý stava hygieny

Zdrav. středisko

Na staré poště

23.


Baráčníci

Lidový dům

24.


OB Beránek

KJ Beránek

26.– 31.

Vý stava ovoce

Svaz zahrádkářů

Na staré poště

28.

Den znárodnění

OB

MR

4.

Lampionový průvod, doběh štafet

-

Hříště Spartaku

4.

Slavnost. zased. MěstNV, zahájení oslav Měsíce čs.-sovět. přátel.

MěstNV

Kino

6.


Baráčníci

Lidový dům

6.

Piet. vzpom. a polož. věnců u pomníku padlý ch a na hroby Rudoarmějců

NF

-

7.

Beseda o čs.-sovět. přátelství

SČSP

KJ Beránek

11.

Členská schůze Byt. družstva

Byt. družstvo

Kino

Září

Říjen

Listopad


- 23 -

12.

Narozeniny pres. A. Novotné ho

OB

MR

12.

Hudební odpoledne

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

14.

Tech. den – obor holič, kadeřník

prům. odb. ONV

Na staré poště

14.


OB Beránek

KJ Beránek

15.

Koncert Armád. umělec. souboru

SČSP

Na staré poště

17.

Předn. k Mezinár. dni studenstva

SPB

ve školách

17.

Den studentstva

OB

MR

20.


OV č. 9

KJ Beránek

20.


Baráčníci

Lidový dům

25.


ČsČK

Kino

27.

Taneční večer

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

1.

Otevřena samoobsluha v Nerudově ul.

-

-

1.

Přednáška s kultur. programem

SČSP

Na staré poště

4.

Mikulášská zábava

ČSM

ZK Ms ČKD

5.

Dětská besídka s nadílkou

OB Beránek

KJ Beránek

9.


MěstNV

Na staré poště

10.


MěstNV

Na staré poště

12.

Ukončení oslav Měsíce čs. přátel. a 22. vý ročí uzavř. smlouvy o přátelství

SČSP

Na staré poště

13.

Vý roční schůze

SPB

Lidový dům

14.– 15.

Den techniky

ZV Elektropřístroj

Na staré poště

18.

Branecká zábava

OB

Na staré poště

19.

Hudební hrátky mládeže

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

Pořádající

Místnost

Prosinec

Události roku 1966 Datum

Druh kulturní akce, událost

Leden 1.

V Modřanech zřízeno místní oddělení VB

2.

Slavnost. nástup do nové ho roku Závody a školy

3.

Sportovní odpoledne

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

4.

Zkouška hudebního sboru

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

8.


OV č. 9

KJ Beránek

15.

Taneční večer

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

16.

Taneční odpoledne ZK a ČSM

ZK Ms ČKD a ČSM

ZK Ms ČKD

20.


ČsČK

Lidový dům

20.


MěstNV

Na staré poště


- 24 -

22.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

23.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

25.

Předvoleb. schůze pro doplň. volbu

MěstNV

Na staré poště

27.

Přednáška Svazu zahrádkářů

Svaz zahrádkářů

Na staré poště

29.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

30.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

Ú nor 5.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

6.

Beseda o sociál. zabezpečení

Sociál. komise

Na staré poště

6.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

6.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

8.

Beseda pro mládež-zimní sporty

MLK

MLK

10.

Konference

Chirana

Na staré poště

12.

Karneval sportovců

Spartak - kopaná

Na staré poště

12.

Ples

SRPŠ SVVŠ

Praha

13.

Konference KSČ

MěstV KSČ

Na staré poště

13.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

15.2.-15.3.

Konány veřej. schůze všech OV a provedeny nové volby do OV

17.

15letý m vydány obč. průkazy

MěstNV a VB

Na staré poště

17.


ČsČK

Lidový dům

17.


MěstNV

Na staré poště

19.

Ples KSČ

MV KSČ

Na staré poště

19.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

20.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

20.

Vý roční schůze

Svaz zahrádkářů

Na staré poště

20.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

23.

MDŽ a členská schůze

KS

Na staré poště

24.


MěstNV

Na staré poště

26.

Ples

Baráčníci

Na staré poště

27.

Taneční zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

27.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

Březen 5.

Taneční večer k MDŽ

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

6.

Taneční odpoledne k MDŽ

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

7.

Taneční a estrád. odpoledne a večer k MDŽ /podniková akce/

Ms ČKD

ZK Ms ČKD

7.

Přednáška o vzniku MDŽ

Mikrotechna

Na staré poště


- 25 -

6.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

12.

Josefská zábava

Spartak - kopaná

Na staré poště

13.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

16.

Oblíbené postavy v literatuře – přednáška pro mládež

MLK

MLK

17.


ČsČK

Lidový dům

19.

Josefská zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

20.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

23.

Večer poesie – pro dospělé

MLK

MLK

25.

Celomodřanský aktiv funkcionářů MěstNV

MěstNV

Na staré poště

26.

Babský bál

Baráčníci

Na staré poště

27.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

27.

Členská schůze s přednáškou

Baráčníci

Lidový dům

3.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

7.

Estráda a tanec – vyhlášení nejlepších pracovníků za I./1966

Ms ČKD

ZK Ms ČKD

10.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

15.

Požár v modřanské m cukrovaru

-

-

16.

Divadelní představení

ČSM

ZK Ms ČKD

17.

Poškolácký kabaret

-

KJ Beránek

17.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

20.

Kulturní akce k vý r. zal. KSČ

MLK

MLK

21.


MěstNV

Na staré poště

21.

Zdravotnická přehlídka

ČsČK

Lidový dům

22.

Leninův večer

MV SČSP

Na staré poště

22.- 29.

Vý stava nábytku

Středočes. obchodní

Na staré poště

24.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

26.

Beseda pro mládež s kvízem

MLK

MLK

30.

Předmájová veselice

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

30.

Tělový chovná akademie

TJ Spartak a školy

Na staré poště

1.

Průvod pracujících k 1. máji

-

-

7.

Oslavy 21. vý ročí osvobození

OB

KJ Beránek

7.

Společen. večer ke květ. oslavám

OB

KJ Beránek

14.

Slavnost. schůze k 45. vý r. zal. KSČ

MěstNV

Na staré poště

14.

Divadelní představení

ZV Ms ČKD

ZK Ms ČKD

Duben

Květen


- 26 -

18.

Informativní schůzka s branci

MěstNV

Na staré poště

19.


ČsČK

Lidový dům

20.

Členská schůze

Klub přátel modřan. kopané

Na zastávce

24.

Předání průkazů brancům

Vojenská správa

Na staré poště

27.

Divadelní představení s taneční zábavou

Mikrotechna

Na staré poště

28.

Majáles

Š kol. kom. a SRPŠ

Na staré poště

29.

Majáles

Š kol. kom. a SRPŠ

Na staré poště

29.

Oslava MDD

OV č. 9

KJ Beránek

Červen 1.- 15.

OV vý bory pořádaly 10. veřej. schůzí za přítomnosti zást. KS

-

-

1.

Beseda pro mládež s pracov. ZO MLK

MLK

MLK

1.

Estrádní představení pro děti

ZV Ms ČKD

ZK Ms ČKD

8.

Š kolení domov. protipožárních hlídek

MěstNV

Na staré poště

8.

Š kolení CO

MěNV, obchod, pošta, KP

Na staré poště

11.

Ž ákovský koncert LŠ U

LŠ U

Na staré poště

15.

Š kolení CO


Na staré poště

16.


ČsČK

Lidový dům

23.


MěstNV

Na staré poště

22., 27.

Š kolení CO


Na staré poště

28.

Návštěva sovět. turistů

MěstNV

Na staré poště a v závodech

Červenec 14.

Estráda a tanec, vyhlášení nejlep. pracovníků za II. 1966

ZV Ms ČKD

ZK Ms ČKD

20.

Členská schůze

Klub přátel modřanské kopané

Na zastávce

21.


ČsČK

Lidový dům

24.

Na železničním přejezdu u n. p. Chirana byli přejeti a usmrceni 2 chlapci ve věku 9 a 12 let

Srpen 14.

Pouťová zábava

Baráčníci

Na staré poště

18.


ČsČK

Lidový dům

19.

Na ihned bylo vystěhováno z domu čp. 70 8 nájemníků, protože dům hrozí zřícením

21.

Pouťová zábava


Spartak – kopaná

- 27 -

Na staré poště

Září 1.

Znovu zahájen prodej jízdenek na zastávce ČSD v Modřanech

4.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

7.

Aktiv poslanců a členů OV

MěstNV

Na staré poště

11.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

15.


ČsČK

Lidový dům

18.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

21.

Literární a hudební večer

MLK

Lidový dům

21.


ZV Chirana

ZK Chirana

25.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

26.

Aktiv funkcionářů MěstNV

MěstNV

Na staré poště

27.

Beseda pro mládež

MLK

MLK

2.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

9.

Taneční odpoledne

ČSM a ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

15.

Taneční večer

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

16.

Taneční odpoledne

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

18.

Beseda pro mládež. Vyhlášení soutěže o nejlepší kresbu

MLK

MLK

19.

Beseda o nové technice

MLK

MLK

20.

Členská schůze

Klub přátel modřanské kopané

Na zastávce

20.


ČsČK

Lidový dům

22.

Taneční večer

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

23.

Taneční odpoledne

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

27.

Estrádní odpoledne a večer

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

2., 4., 6.,8., 11., 15.,18.

Měsíc čs. sovětské ho přátelství, promítání filmů, večery poesie, hudby

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

6.

Zahájení měsíce čs.-sovět. přátelství a oslava 49. vý ročí VŘSR

MV SČSP

Na staré poště

6.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

13.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

15.

Beseda pro mládež. Zážitky z cesty po SSSR

MLK

MLK

17.


ČsČK

Lidový dům

20.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

22.

Beseda technické ho rázu

MLK

MLK

Říjen

Listopad


- 28 -

26.

Estrádní odpoledne a večer k zakončení Měsíce čs. sovět. přátelství

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

27.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

3.

Mikulášská zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

4.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

11.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

12.

Ukončení Měsíce čs.-sovětské ho přátelství

MV SČSP

Na staré poště

13.

Literární beseda pro mládež s filmem a kvízem

MLK

MLK

15.


ČsČK

Lidový dům

18.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

25.

Taneční čaj

OB

Na staré poště

31.

Silvestrovská zábava

ZK Ms ČKD

ZK Ms ČKD

Prosinec


- 29 -

I.

Mě stský národní výbor v Modřanech. Městský národní vý bor v Modřanech byl zvolen ve volbách v květnu 1964.

Poslanci Mě NV v Modřanech Jeho členy jsou tito poslanci: B. Müller

4. 12. 1912

KSČ

elektrotechnik

předseda MěstNV

Oldř. Sedlák

2. 5. 1925

KSČ

plánovač

předseda plánov. komise

Zd. Starý

2. 8. 1926

KSČ

tech. úředník

tajemník MěstNV

28. 10. 1904

KSČ

obch. příručí

předseda sboru pro obč. zál.

Lad. Kohout

22. 2. 1921

bez

vedoucí vý roby

člen kom. pro služby

Dr. Jar. Kobrč

23. 5. 1909

KSČ

úředník

člen fin. komise

Karel Meluzín

29. 1. 1915

ČSL

starší ekonom

člen fin. komise

Mir. Černý

7. 12. 1922

KSČ

fré zař

člen tělový chov. komise

Fr. Sodoma

17. 8. 1920

ČSL

tech. úředník

předs. zdravot. komise

Mir. Neukirchner

21. 1. 1921

KSČ

úředník

člen kom. pro komunikace

Jan Trkovský

3. 3. 1936

KSČ

starší zaměst.

člen kom. veřej. pořádku

Jos. Vejvoda

16. 1. 1906

KSČ

zedník


Fr. Malec

26. 1. 1918

KSČ

tech. úředník

člen plánov. komise

Ing. Fr. Hák

13. 7. 1913

KSČ

profesor

předs. školské komise

9. 4. 1923

KSČ

úředník

člen školské komise

18. 1. 1931

KSČ

mechanik

člen komise pro obchod

13.5. 1908

bez

v domácnosti

členka zeměděl. komise

25. 1. 1897

bez

důchodce


9. 2. 1927

KSČ

technik


17. 6. 1929

KSČ

ekonom

předseda finanční komise

27. 12. 1927

bez

projektant

člen plánovací komise

K. Ú ředníček

27. 3. 1922

KSČ

mechanik


V. Průša

30. 9. 1935

bez

mechanik

člen tělový ch. komise

F. Nepivoda

26. 2. 1904

bez

obuvník

člen komise pro komunik.

M. Kozlíková

17. 8. 1904

KSČ

v domácnosti

členka zdravot. komise

Jos. Řezníček

4. 12. 1914

bez

elektromech.

člen zeměděl. komise

F. Pšenička

17. 5. 1912

KSČ

tech. řed.

člen stavební komise

Lud. Pilousová

2. 4. 1926

bez

v domácnosti

členka sociální komise

Jan Jankovský

4. 4. 1917

KSČ

mistr


Ing. F. Blažek

27. 3. 1932

bez

architekt

člen stavební komise

2. 1. 1908

KSČ

dělník

předseda protialkoh. sboru

Ant. Fiřt

K. Brzobohatý Jar. Svoboda M. Michněvičová Jan Kneifel L. Ondráček Milan Svoboda Ing. L. Š taf

F. Martínek


- 30 -

K. Veselý

8. 4. 1903

ČSS

úředník

předseda komise pro obch.

V. Pradáč

11. 9. 1907

KSČ

pracov. min.

předseda zeměděl. komise

E. Bialeš

22. 8. 1933

KSČ

technik

člen komise pro komunik.

15. 12. 1908

KSČ

důchodkyně

předs. bytové komise

15. 8. 1903

KSČ

knihovnice

předsed. sociál. komise

Mil. Hejzlar

2. 8. 1931

bez

projektant

člen komise pro vý stavbu

J. Š těpánek

2. 2. 1925

bez

technik


St. Motyčka

4. 12. 1919

KSČ

vychovatel

člen tělový chovné komise

K. Manoch

16. 1. 1925

KSČ

úředník

předseda kom. pro služby

Jan Diviš

28. 8. 1901

KSČ

úředník


16. 10. 1925

bez

vedoucí OSP


Jan Příhoda

28. 3. 1906

KSČ

ekonom

předs. komise pro dopravu

Ing. M. Paukert

19. 6. 1928

KSČ

technik

člen komise pro dopravu

Ing. J. Antoš

19. 7. 1913

bez

úředník

člen komise pro služby

Jan Procházka

22. 3. 1911

KSČ

státní zaměst.


T. Couf

7. 12. 1901

KSČ

tesař


Ant. Chmela

5. 12. 1910

bez

vedoucí DS

člen sociální komise

K. Bláha

5. 1. 1908

bez

zemědělec


Jos. Kohout

3. 9. 1919

KSČ

skladník


Vl. Pěknice

5. 4. 1925

KSČ

mechanik

předseda komise veřej. poř.

C. Rozhoňová

12. 12. 1913

KSČ

zeměděl. děl.

předsed. vý boru žen

M. Koktánek

17. 11. 1922

bez

tech. úředník

člen bytové komise

V. Mitinka

10. 4. 1930

bez

chemik


F. Doleček

4. 12. 1908

KSČ

truhlář


Ing. K. Fric

23. 7. 1907

bez

tech. úředník

předseda kom. pro vý stav.

J. Beránek

18. 9. 1921

bez

technolog

předs. komise pro tělový ch.

Fr. Jindra

6. 11. 1926

bez

dělník

člen sociální komise

7. 3. 1914

KSČ

dělník

člen finanční komise

Bedř. Vašina

16. 5. 1909

KSČ

technolog

člen komise pro služby

Mir. Vágner

28. 2. 1927

KSČ

úředník


7. 6. 1925

KSČ

tech. úředník

člen komise pro vý stav.

27. 9. 1903

ČSL

dělník

člen zdravotní komise

Ad. Prokešová J. Relichová

Zd. Vied

V. Sklenář

Jan Hromádka Václav Ládr

Funkce rady Rada projednává na svý ch pravidelný ch zasedáních zásadní otázky rozvoje města a další problé my ze všech úseků činnosti MěstNV, vý sledky docílené při plnění plánu rozvoje a při zabezpečení usnesení vyšších orgánů. V podstatě je to funkce organisátorská a dozorčí. Rozhodovací působnost je přenesena na komise, o odvoláních proti jejich rozhodnutím teprve rozhoduje rada.


- 31 -

Č lenové rady Mě stNV v Modřanech B. Müller

4. 12. 1912

elektrotechnik

předseda MěstNV

Oldřich Sedlák

2. 5. 1925

plánovač

náměstek předsedy

Zdeněk Starý

2. 8. 1926

technický úřed.

tajemník MěstNV

17. 8. 1920

technický úřed.

předseda zdrav. komise

mechanik

předseda kom. veř. pořádku

Frant. Sodoma Vlast. Pěknice

5. 4. 1925

Ing. Karel Fric

23. 7. 1907

technický úřed.

předseda kom. pro vý stavbu

Josef Beránek

18. 9. 1921

technolog

předseda tělový ch. komise

Jan Příhoda

28. 3. 1906

ekonom

předseda komise pro dopr.

Karel Veselý

8.4. 1903

úředník

předseda kom. pro obchod

pracov.min.zem.

předseda zeměděl. komise

Václav Pradáč

11. 9. 1907

Ad. Prokešová

15. 12. 1908

dělnice

předsed. bytové komise

Karel Manoch

16. 11. 1925

úředník

předseda komise pro služ.

Frant. Malec

26. 1. 1918

technický úřed.

-

Ing. Frant. Hák

13. 7. 1913

profesor

předseda školské komise

Milan Svoboda

17. 6. 1929

ekonom

předseda finanční komise

Komise Mě stNV Komise jsou důležitý m článkem MěstNV, protože mají rozhodovací moc, rada je vlastně jen odvolacím orgánem. Při našem MěstNV je zřízeno 16 komisí a 8 pomocný ch komisí. Jsou to: plánovací

má

6 poslanců

a

3 volené občany

finančně rozpočtová

4

- “-

3

- “-

zemědělská

5

- “-

3

- “-

pro vý stavbu

6

- “-

4

- “-

zdravotnická

4

- “-

3

- “-

pro obchod a zásob.

4

- “-

3

- “-

bytová

4

- “-

2

- “-

pro místní komunikace a dopravu

5

- “-

2

- “-

sociálního zabezpečení a pé če o mládež

4

- “-

3

- “-

pro služby a místní vý robu

4

- “-

3

- “-

pro školství a kulturu

5

- “-

5

- “-

pro tělový ch. a sport

4

- “-

3

- “-

pro ochranu veřejné ho pořádku

4

- “-

4

- “-

povodňová je 7členná, dislokační je 6členná, letopisecká je 9členná


- 32 -

Pomocné komise Mě stNV Pro ulehčení práce komisí a pro urychlené vyřizování věcí některé komise mají komise pomocné : Komise pro školství a kulturu má: -

aktiv pro ochranu mládeže před škodlivý mi vlivy, je 10členný ,

-

subkomisi stravovací pro školní jídelny, je 5členná,

-

sbor pro občanské záležitosti, je 10členný . V rámci jeho činnosti je vý dej občanský ch průkazů mladistvý m při dosažení 15 let, účast na pohřbech, při vý znamný ch vý ročích občanů /vysoký věk, zlaté svatby ap./, vítání novorozeňat ap.

Komise pro ochranu veřejné ho pořádku má 2 užší subkomise, které řeší přestupky proti socialistické mu soužití a porušování veřejné ho pořádku. Odvolací řízení pak provádí sama komise pro ochranu veřejné ho pořádku. V rámci celostátní přípravy obyvatelstva k obraně vlasti zajišťuje i v našem městě komise MěstNV pro řízení a kontrolu té to přípravy školení obyvatelstva v 8 vý cvikový ch střediscích. Š kolení mělo 2 fáse, nejdříve přednášky v květnu a červnu 1965 z úseku morální a politické přípravy, 26. 6. 1965 bylo pak provedeno ukázkové cvičení útvaru své pomoci CO. Tohoto cvičení se zúčastnily jednotky zdravotní, technická, průzkumná, pořádková a požární. V tomto útvaru jsou hlavně starší občané -důchodci a ženy v domácnosti.

4 odbory Mě NV Se souhlasem rady ONV Praha-západ byly počínaje dnem 1. července 1964 zřízeny u MěstNV v Modřanech tyto čtyři odbory: -

finančně plánovací odbor,

-

odbor pro místní vý robu a služby,

-

odbor pro vý stavbu a místní komunikace,

-

správní odbor pro ostatní správní věci a veřejný pořádek.

Funkční náplň odborů byla stanovena takto:

Finančně plánovací odbor a/

organisuje a řídí záležitosti finančního plánu /rozpočtu/,

b/

zajišťuje plnění úkolů městské plánovací komise,

c/

zajišťuje řádnou správu národního majetku ve správě MěstNV,

d/

spravuje záležitosti daní a poplatků,

e/

vypracovává předepsané účetní vý kazy a doklady,

f/

soustavně kontroluje hospodaření MěstNV a jeho zařízení,

g/

kontroluje hospodaření podniků řízený ch MěstNV,

h/

provádí vý platu mezd a platů zaměstnanců MěstNV.


- 33 -

Odbor pro místní výrobu a služby a/

dozírá na činnost Komunálních služeb a Domovní správy,

b/

na úseku hospodaření s místnostmi pečuje o správu bytové ho fondu a vede potřebnou evidenci, nedošlo-li mezi uživatelem bytu a vlastníkem domu k dohodě o nájemné m, rozhoduje o úhradě za užívání bytu,

c/

na úseku zemědělské m vypracovává pro komisi návrhy k zajištění rozvoje zemědělské vý roby v obci, vyjadřuje se k plánu hospodaření státního statku, organisuje své pomocné akce k zvládnutí špičkový ch prací,

d/

na úseku vnitřního obchodu vypracovává pro komisi návrhy na rozmístění maloobchodních prodejen v obci, na povolení vý jimek z prodejní doby, na přechodné uzavření prodejen a závodů veřejné ho stravování, podává komisi vyjádření k návrhům na jmenování vedoucích maloobchodních prodejen a provozoven RaJ, zajišťuje správnou činnost spotřebitelský ch rad, pečuje o kulturnost a poctivost prodeje,

e/

na úseku sociálního zabezpečení provádí doplňkovou pé či a předkládá komisi návrhy, poskytuje pomoc osobám se změněnou pracovní schopností při nástupu do zaměstnání, ověřuje okolnosti rozhodné při přiznání dávek sociálního zabezpečení,

f/

na úseku pracovních sil pomáhá zabezpečit nábor pracovníků pro důležitá odvětví národního hospodářství, získává pracovníky pro místní vý robu a služby,

g/

organisuje sběr odpadový ch surovin,

h/

zajišťuje úklid veřejný ch komunikací a provoz veřejné ho osvětlení.

Odbor pro výstavbu a místní komunikace a/

plní úkoly stavebního úřadu I. stolice,

b/

zajišťuje rozvoj družstevní a soukromé bytové vý stavby,

c/

pečuje o soustavné zlepšování vzhledu obce,

d/

zajišťuje zásobování obce vodou,

e/

provádí odhady nemovitostí,

f/

zajišťuje dobrý stav místních komunikací, jejich údržbu a opravy,

g/

zajišťuje vý stavbu rozvodu plynu a elektřiny v obci.

Správní odbor a/

zajišťuje materiální potřeby pro školní a mimoškolní vý chovu mládeže, vykonává hospodářskou správu všech škol v městě, družin mládeže a školních jídelen, vykovává administrativní a hospodářskou činnost Osvětové besedy, spravuje památkové objekty místního vý znamu,

b/

na úseku zdravotnictví vykonává hospodářskou správu jeslí, předkládá komisi návrhy na úpravu zdravotnický ch obvodů a ordinačních hodin lé kařů, zajišťuje pro komisi podklady pro vyjádření při ustanovení zdravotnický ch pracovníků v obci.

c/

na úseku ostatní správy a veřejné ho pořádku plní úkoly při zajištění voleb do NS a NV a voleb soudců, plní úkoly podle předpisů o hlášení obyvatelstva, spolupůsobí při provádění branné ho zákona, zajišťuje vedení matrik, zajišťuje činnost sboru pro občanské záležitosti, ověřuje opisy listin a podpisy na listinách, dohlíží na činnost místních spolků, zajišťuje plnění úkolů na úseku požární ochrany, vede evidenci o přestupcích a proviněních, obstarává agendu /administrativní/ místního lidové ho soudu.


- 34 -

Personální obsazení odborů Dnešní stav personálního obsazení odborů je tento: odbor finanční:

vedoucí Josef Svoboda Jiřina Kremlová, vedoucí účetní evid. Vlasta Vlková, I. účetní Dana Sulíková, II. účetní

odbor vý stavby:

vedoucí Karel Chvojka Josef Dvořák, stavební technik Marie Janouchová, admin. pracovnice

odbor pro místní hospodářství:

vedoucí Jiřina Kutilová Věra Havlínová, pracovnice pro MH Marie Svobodová, pomocná adm. pracov.

odbor správní:

vedoucí Františka Petržílová JUDr. Alois Brynda, právník Jiřina Podaná, pracovnice pro hospodářské a správní věci Anežka Herclová, dtto Dana Vyleťalová, admin. pracovnice Kloudová Miluše, admin. pracovnice Květa Marková, plánovačka Marie Plívová, uklízečka

Pracovní doba Mě stNV Pro úplnost uvedu ještě pracovní dobu, jak byla radou 8. února 1966 upravena pro aparát MěstNV: v pondělí od 7-16 hodin /úřední den pro občany/, úterý 7-16 hodin, středa 7-17 hodin /úřední den pro občany/, čtvrtek 7-16 hodin, pátek 713.15 hodin, sobota 7-12 hodin. Pracovní doba je stanovena tak, že každý pracovník bude mít 4. sobotu volnou s vystřídáním na jednotlivý ch pracovištích.

Plenární zasedání Mě stNV Plenární zasedání MěstNV jsou svolávána podle plánu práce. Na těchto zasedáních jsou projednávány úkoly, které jsou důležité pro celkovou činnost orgánů MěstNV při řešení zásadních otázek v rozvoji města. Před každý m zasedáním jsou všem poslancům zasílány programy jednání s pozvánkou na zasedání. V roce 1965 byla průměrná účast poslanců na plenárních zasedáních od 58 % do 82 %, tedy účast vcelku nedostačující. V ojedinělý ch případech se dokonce stalo, že určitý poslanec se nezúčastnil v tomto roce ani jediné ho zasedání. Uvádím přehled jednotlivý ch konaný ch v roce 1965:


plenárních

- 35 -

zasedání

s uvedením

programu

18. února 1965 6. plenární zasedání MěstNV se konalo 18. února 1965 v Závodním klubu Modřanský ch strojíren ČKD. Přítomni byli: 49 poslanců MěstNV, 2 poslanci ONV a 136 občanů. Pořad: 1/

Zahájení a určení ověřovatelů zápisu

2/

Zpráva o plnění usnesení z posledního zasedání a o činnosti rady MěstNV

3/

Zpráva ke komplexnímu rozboru plnění plánu rozvoje a rozpočtu za rok 1964

4/

Zpráva o plnění soutěže „O vzornou obec okresu Praha-západ“ a schválení přihlášky do soutěže k 20. vý ročí osvobození

5/

Zpráva k dokumentu o rozvoji pé če o zdraví v socialistické společnosti

6/

Zpráva o vyřizování stížností a podnětů pracujících za II. pololetí 1964

7/

Diskuse - schválení usnesení - závěr

15. dubna 1965 7. plenární zasedání MěstNV se konalo 15. dubna 1965 v Závodním klubu Modřanský ch strojíren ČKD. Přítomni byli: 50 poslanců MěstNV, 3 poslanci ONV a 85 občanů. Pořad: 1/


2/


3/

Zpráva o činnosti a situaci v dopravě a komunikacích. Perspektivní vý hled v energetické situaci v Modřanech

4/

Zhodnocení činnosti Komunálních služeb za uplynulé období a další rozvoj služeb obyvatelstvu v roce 1965. Činnost Domovní správy, zabezpečení údržby domovního majetku

5/

Zpráva o učebně vý chovné práci škol za I. pololetí 1964/1965

6/

Projednání zásad pro hospodářsko-organisatorskou a kulturně vý chovnou činnost národních vý borů

7/

Schválení rozpočtu na rok 1965

8/

Diskuse, usnesení, závěr

24. června 1965 8. plenární zasedání MěstNV se konalo 24. června 1965 v 19 hodin v sále Na staré poště.Přítomni byli: 35 poslanců MěstNV, 2 poslanci ONV, 124 občanů, zást. MV KSČ, zást. podnikové ho ředitelství Pramenu a zást. RaJ Radotín. Pořad: 1/


2/


3/

Zpráva o situaci Modřanech


v zemědělské

- 36 -

vý robě na

hospodářství statku

v

4/

Zpráva o zásobování všemi druhy spotřebního zboží, spotřebitelský ch rad a občanský ch kontrolorů za uplynulé období

5/

Bytová situace a pořadník na II. pololetí 1965

6/

Plán práce na II. pololetí 1965

7/

Diskuse, usnesení, závěr

činnost

26. srpna 1965 9. veřejné zasedání MěstNV se konalo v 19 hodin v sále Na staré poště 26. srpna 1965. Přítomni byli: 48 poslanců MěstNV, 4 poslanci ONV, zástupce MV KSČ, zástupce Dopravního podniku hl. m. Prahy a 145 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/

Zpráva o činnosti rady

4/

Zpráva o plnění plánu rozvoje a rozpočtu za I. pololetí 1965

5/

Zemědělství – průběh žňový ch prací

6/

Diskuse

7/

Usnesení, závěr

25. září 1965 25. září se konalo slavnostní zasedání MěstNV u příležitosti předání školní tělocvičny do užívání. Přítomni byli: Předseda MěstNV s. B. Müller, tajemník MěstNV s. Zdeněk Starý , náměstek předsedy MěstNV s. Oldřich Sedlák, členové rady MěstNV, za radu ONV Praha-západ s. Kantor a s. Horák, za MV KSČ s. Trnka, poslankyně SKNV s. Dr. Zelenková, poslanci ONV Praha-západ, předsedové MNV ze Zbraslavi, Š těchovic a Radotína, poslanci MěstNV, zást. občanský ch vý borů a společenský ch organisací a dále přímí účastníci brigád na vý stavbě tělocvičny a vojenská hudba Praha. Celkový počet přítomný ch: 700 občanů. Zasedání zahájil s. taj. Starý , slavnostní projev měl předseda MěstNV s. Müller. Po projevu odevzdal 55 brigádníkům, kteří se nejvíce zasloužili o vý stavbu tělocvičny, čestná uznání rady MěstNV. Zástupci ČSM a pioný rské organisace poděkovali jmé nem školní mládeže národnímu vý boru a všem brigádníkům. S. Dr. Zelenková provedla zhodnocení dokončené ho díla. Pořad ukončila voj. hudba.

4. listopadu 1965 10. plenární zasedání MěstNV se konalo 4. listopadu 1965 v 19 hodin v sále místního kina. Přítomni byli: 40 poslanců MěstNV, 4 poslanci ONV a 165 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/



- 37 -

4/

Místní služby a vý roba. Zpráva o hospodaření KS a prováděný ch službách ve smyslu nové organisace činnosti KS. Zpráva o činnosti a hospodaření Domovní správy.

5/

Obchod a zásobování. Celková situace zásobování v Modřanech, činnost spotřebitelský ch rad, připravenost obchodu na zimní období.

6/

Diskuse

7/

Usnesení, závěr

28. prosince 1965 11. veřejné plenární zasedání MěstNV se konalo v sále Na staré poště. Přítomni: 36 poslanců MěstNV, 2 poslanci ONV a 181 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Veřejný pořádek. Celková činnost komise, činnost požárního sboru, přestupkovost občanů, mládeže.

5/

Schválení soutěže o „Vzornou obec“ okresu Praha-západ na počest XIII. sjezdu KSČ

6/

Schválení plánu práce MěstNV na I. pololetí 1966

7/

Diskuse

8/

Usnesení, závěr

17. února 1966 12. veřejné zasedání MěstNV se konalo 17. února 1966 v sále Na staré poště. Přítomni byli: 48 poslanců MěstNV, 2 poslanci ONV, zást. MV KSČ a 174 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Kompletní rozbor činnosti MěstNV za rok 1965

5/

Vyhodnocení soutěže „O vzornou obec“za rok 1965

6/

Schválení plánu rozvoje a rozpočtu na rok 1966

7/

Vyřizování stížností a podnětů pracujících za rok 1965

8/

Diskuse, usnesení, závěr.

21. dubna 1966 13. veřejné zasedání MěstNV se konalo 21. dubna 1966 v sále Na staré poště. Byli přítomni: 46 poslanců MěstNV, 4 poslanci ONV, zást. MV KSČ a 158 občanů.


- 38 -

Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Referát k 96. vý ročí narozenin V. I. Lenina přednesl předseda MěstNV s. Müller

5/

Zhodnocení činnosti Komunálních služeb a Domovní správy

6/

Zemědělství – současný stav prací na polích

7/

Zpráva o plnění soutěže „O vzornou obec“za I. čtvrtletí 1966

8/


23. června 1966 14. veřejné zasedání MěstNV se konalo 23. června 1966 v sále Na staré poště. Byli přítomni: 37 poslanců MěstNV, 3 poslanci ONV a 169 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Předání čestný ch uznání 19 členům družstva požárníků místního požárního sboru za zásah při požáru modřanské ho cukrovaru ve dnech 15. a 16. dubna 1966. Uznání bylo vyjádřeno radou ONV a ministrem potravinář. průmyslu.

5/

Zpráva komise pro vý stavbu

6/

Zpráva o činnosti komise sociálního zabezpečení

7/

Ú stní zpráva bytové komise – s. Doleček

8/


25. srpna 1966 15. veřejné zasedání MěstNV se konalo 25. srpna 1966 v sále Na staré poště. Byli přítomni: 43 poslanců MěstNV, 4 poslanci ONV, náměstek předsedy ONV a 142 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Zpráva o plnění plánu rozvoje a rozpočtu MěstNV za I. pololetí 1966

5/

Vyhodnocení soutěže „O vzornou obec“za I. pololetí 1966

6/

Návrh „Požárního řádu města Modřany“předložený radou MěstNV

7/



- 39 -

26. října 1966 16. veřejné zasedání MěstNV se konalo 26. října 1966 v sále Na staré poště. Byli přítomni: 32 poslanců MěstNV, 3 poslanci ONV, zást. MV KSČ a 153 občanů. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Zpráva o vyhodnocení soutěže „Vzornou obec“za 3. čtvrtletí 1966

5/

Zpráva komise pro školství a kulturu o průběhu školního roku na ZDŠ a mateřský ch školách

6/

Zpráva komise pro obchod o provozních dobách místních obchodů a připravenost na zimní období

7/

Návrh na zavedení některý ch poplatků a dávek v našem městě

8/


15. prosince 1966 17. veřejné zasedání MěstNV se konalo 15. prosince 1966 v sále Na staré poště. Byli přítomni: 42 poslanci MěstNV, 2 poslanci ONV. Pořad: 1/


2/

Kontrola usnesení

3/


4/

Plán rozvoje a rozpočtu na rok 1967

5/

Zhodnocení činnosti Místního lidové ho soudu

6/

Stav ochrany veřejné ho pořádku

7/

Plán práce MěstNV na I. pololetí 1967

8/


Budova Mě stNV A mluvíme-li o MěstNV, jeho komisích, aparátě a vůbec o jeho činnosti, jistě bude logické , řekneme-li si něco i o prostředí, ve které m pracuje, o budově MěstNV. Budova naprosto nevyhovuje dnešním potřebám NV města o víc jak 12.000 obyvatelích. Kanceláře jsou stísněné , není zde vhodný ch místností pro schůze komisí, rady, o plé nu MěstNV ani nemluvě. Schůze komisí a rady se konají v renovované m sálku Lidové ho domu, plé na v sále Na staré poště. Prostorou a vybavením nevyhovuje ani obřadní síň. Na škodu snad nebude, zajdeme-li si trochu do historie. Dnešní budova MěstNV byla postavena v lé tech 1928/1929 jako náhradní budova za bý valou radniční budovu v čp. 195. Tato stará radniční budova byla totiž adaptována a upravena pro bý valou měšťanskou školu, nyní 2. ZDŠ .


- 40 -

Nová budova však sloužila nejen účelům správním, ale i školním a kulturním. V přízemí byla totiž umístěna jedna třída mateřské školy, byla vlevo od vchodu do budovy, nyní je zde finanční odbor. Vpravo od vchodu byla místnost lidové knihovny. V malé místnosti proti vchodu byla umístěna obecní stráž. V 1. patře byly místnosti bý v. obecního úřadu. Vpravo od schodiště byla zasedací síň a současně místnost tehdejšího stavebního úřadu. Vlevo od schodiště byly 2 velké místnosti, a to pro obecní důchod /účtárna/ a pro starostu a tajemníka. V malé místnosti vlevo od schodiště byla podatelna a popisní úřad. Po vybudování nové mateřské školy v ul. Pod sady Komenské ho čp. 170 v roce 1937 byla z budovy vystěhována mateřská škola a do uvolněné místnosti byla nastěhována účtárna z 1. poschodí. Pro úplnost uvádím, že původně byl vchod do úřadoven obecního úřadu pouze dvorem. Vchod z Vrchlické ho ul. sloužil pouze mateřské škole.

Rozpočet Mě NV v Modřanech Rozpočet je nejen základem hospodaření každé obce, ale můžeme z něho i vyčíst, v jaké m stavu se obec nalé zá, jak je postaráno o potřeby občanů, jak hospodaří ti, jimž byla svěřena správa obce, a mnoho jiný ch věcí. Rozpočet MěstNV Modřany byl pro rok 1966 stanoven těmito částkami: příjmy

3.677.400 Kčs,

vydání

2.808.600 Kčs,

rozdíl

868.800 Kčs

/představuje odvod do vyššího rozpočtu/

Během roku 1966 různý mi rozpočtový mi opatřeními byly příjmy sníženy na a vý daje zvý šeny na

3.455.000 Kčs 3.383.600 Kčs,

rozdíl

71.400 Kčs

/představuje rozpočtu/

odvod

do

vyššího

Rozpočtové příjmy byly hlavně ovlivněny snížením odvodu z hrubé ho důchodu Komunálních služeb vlivem předání deratisace /některý ch okresů/. Mimo rozpočet poskytl ONV Praha-západ tyto příděly a příspěvky:

z vládní rozpočtové reservy: na investiční vý stavbu pro KS

621.000 Kčs

na dotaci fondům podniku KS

50.000 Kčs


- 41 -

z fondu rezerv a rozvoje: akci Z a financování kultur. zařízení

293.300 Kčs

pro KS na vý stavbu autoservisu

215.000 Kčs

Domovní správě na vodovodní přípojky na rekonstrukci veřejné ho osvětlení celkem

20.000 Kčs 100.000 Kčs 1.299.300 Kčs

Rozbor hospodaření Rozbor hospodaření vý slovně konstatuje, že mimořádný mi příjmy se sice zvý šil objem příjmů i vý dajů rozpočtové ho hospodaření za rok 1966, ale přesto rozpočet MěstNV ve svý ch vý dajích nebyl na takové vý ši, aby byly finančně zajištěny všechny nezbytné a nutné potřeby, a to ve všech oborech a odvětvích, o nichž ve vlastní pravomoci rozhoduje a které je povinen provádět. V první řadě jde o služby obyvatelstvu, zajištění jeho bezpečnosti na veřejný ch prostranstvích. Komunikace jsou ve velmi desolátním stavu, a i přestože v našem městě budou prováděny inžený rské stavby velké ho rozsahu, míním kanalisace, nelze ponechat dnešní havarijní stav nadále bez povšimnutí. Jenom na nutné a uvažované práce a úpravy na komunikacích chybí v roce 1967 400.000 Kčs. Také v oblasti školství a kultury vzhledem k zastaralé mu a velmi opotřebované mu majetku, jak budov, tak i zařízení, nelze z dosavadních preliminářů uhradit všechny nezbytné potřeby a to nehledě k jejich vlastnímu provozu. Ani náklady na vlastní správu nelze uhradit z dosavadních rozpočtový ch preliminářů.

Hlavní prameny rozpočtových příjmů Pro přehled uvádím hlavní prameny rozpočtový ch příjmů: odvody Komunálních služeb celkem příjmy z činnosti na komunikacích

1.492.000 Kčs 6.000 Kčs

příjmy z Lidové školy umění

48.000 Kčs

stravné ze školních kuchyní

602.000 Kčs

daně a poplatky: daň z příjmů obyvatelstva

13.000 Kčs

zemědělská daň

1.100 Kčs

domovní daň

428.000 Kčs

poplatek z bytů

27.000 Kčs

správní a ostatní poplatky

18.000 Kčs 487.100 Kčs

tržby z kina

410.000 Kčs

stravné z jeslí


53.000 Kčs

- 42 -

různé úhrady ze správy

1.000 Kčs

různé příjmy z činnosti v míst. hospodářství

16.000 Kčs

rozpočtové příjmy převedené z vlastního fondu reserv pro financování akcí Z a kultury plánované prostředky poskytované z ústředního k zabezpečení základních úkolů na investice

293.300 Kčs

rozpočtu

celkem

46.000 Kčs 3.455.000 Kčs

Jak byl rozpočet plně n Jak byl rozpočet na rok 1966 plněn: skutečný úhrn příjmů činil

5.090.753 Kčs

skutečný úhrn vý dajů činil

4.875.330 Kčs

bylo dosaženo celkové ho finančního přebytku

715.330 Kčs

A jak bylo provedeno finanční vypořádání hospodaření MěstNV za rok 1966: vý sledek hospodaření za rok 1966

715.330 Kčs

zůstatek fondu reserv k 31. 12. 1966

17.847 Kčs

aktivní vypořádání Komunálních služeb

51.737 Kčs

úhrn zdrojů

785.737 Kčs

pasivní vypořádání Domovní správy stav fondu reserv a rozvoje po finančním vypořádání

10.851 Kčs 774.064 Kčs

Z tohoto fondu reserv a rozvoje podle návrhu jsou účelově vázány prostředky na: plánované akce Z ve vý ši

144.000 Kčs

dokončení úpravy ul. Riegrovy

302.000 Kčs

dotaci Komunál. službám pro adaptaci ústřední budovy

37.000 Kčs

úhradu převisů investiční vý stavby z r. 1966 financovaný ch z vlastních zdrojů

48.618 Kčs

reservování částky na odměny ve vý ši 6% plánované ho mzdové ho fondu

38.000 Kčs

a zbylé prostředky fondu ponechat nerozdělené pro případné další akce

204.446 Kčs

Zavedení místních poplatků V roce 1966 bylo raženo heslo nové ho způsobu hospodaření, a to jak v podnicích, tak i ve veřejný ch celcích. Cílem je dosažení rentability, aby každý dosahoval maxima rentability, aby vydání kryl podle možnosti z vlastních zdrojů. Pro spotřebitele se tyto tendence projevily upravováním cen směrem nahoru, v obcích pak zaváděním nový ch poplatků. Tak i u nás. Na základě vyhlášky ministerstva financí z 11. srpna 1966 schválilo plé num MěstNV 26. října 1966 návrh finanční komise na zavedení místních poplatků, které mají bý t zdrojem pro fond reserv a rozvoje. Nově byly zavedeny


- 43 -

poplatky z reklam, z užívání místa pro cirkusy, kolotoče a jiné zábavní podniky, za užívání místa při prodeji na veřejné m prostranství, za soustavné parkování vozidel na veřejné m prostranství, za užívání místa při provádění staveb, za užívání místa při uložení zboží a jiný ch materiálů na veřejné m prostranství. Poplatek za psů byl ponechán na stejné vý ši, ale byl zaveden i v bý valé obci Komořany, která byla připojena k Modřanům, ve stejné vý ši jako je v městě Modřany, a stejně i domovní daň ve vý ši 2-3 Kčs za 1 m zastavěné plochy.

Občanské výbory Důležitý m spolupracovníkem MěstNV jak na poli správním, tak i kulturně a politicky vý chovné m, jsou občanské vý bory. Celkem jich máme 13 a jejich obvody byly upraveny tak, aby obvod jednoho poslance nepřecházel do obvodu jednoho nebo více občanský ch vý borů. Pravidelně jednou měsíčně jsou MěstNV svolávány porady s předsedy občanský ch vý borů, na nichž jsou projednávány jak úkoly tý kající se celé ho města, tak i zásadní otázky problematiky jednotlivý ch občanský ch vý borů.

Rok 1965 Na jaře 1965 OV pořádaly schůze, na který ch byly za účasti člena rady projednávány dosažené vý sledky plánu rozvoje a stav soutěže o „Vzornou obec“ okresu Praha-západ. V prvním pololetí 1965 se OV plně podílely na přípravách oslav 20. vý ročí osvobození a zasloužily se i o kladný vý sledek sbírky na pomoc zatopený m oblastem Slovenska. Na schůzích OV byly s občany projednávány závazky na zvelebení své ho okolí, na úpravu komunikací a chodníků. Koncem roku 1965 byl s OV projednán plán na zabezpečení voleb nový ch OV pro další funkční období.

Rok 1966 Tyto volby byly provedeny v mezidobí od 15. února do 15. března 1966, kdy v rámci všech OV byly svolány veřejné schůze, na který ch bylo hovořeno o dosavadních vý sledcích činnosti OV za funkční období posledních 3 let, v diskusi bylo hovořeno o bolestech a přáních občanů a byly provedeny volby nový ch OV. Celkem bylo ve 13 OV zvoleno 199 členů, z toho je 39 žen, 77 členů je organisováno v KSČ. Schůzí se zúčastnilo celkem 558 občanů. Ve dnech 1. - 15. června 1966 byly uspořádány 3 obvodové aktivy: v Modřanech, Kunraticích a Jílové m a 10 veřejný ch schůzí OV v Modřanech s jediný m bodem jednání, a to o zlepšení služeb jak Komunálního podniku v Modřanech, tak i služeb ostatních. Schůzím byli přítomni zástupci KS, kteří připomínky občanů na místě zodpovídali. Na připomínky občanů se vedení KS rozhodlo zlepšit propagaci a pro tento účel uvolnilo 20.000 Kčs. Autoservis byl dán do zkušebního provozu 1. července 1966, v definitivním provozu je od 1. prosince 1966. Kromě mytí a mazání vozů byly zde rozšířeny služby autoelektrikářské a autolaký rnické , kromě toho je zde kompletní autoservisní služba pro vozy Š koda. Závod je moderně vybaven, ale jeho nedostatkem je, že nemá možnost plošně se rozšiřovat, protože všechno kolem je zastavěno, a pak plocha, kterou by bylo možno nazvat nádvořím, je na druhé straně Libušské silnice.


- 44 -

II. Politické strany, spolky a politický život v našem mě stě V našem městě máme místní organisace všech 3 politický ch stran, které existují v současné m politické m uspořádání našeho státu. Jsou to Komunistická strana Československa, Československá strana socialistická a Československá strana lidová. Všechny tři pak tvoří Národní frontu, jejímž smyslem je aktivní účast na vý stavbě socialismu v našem státě.

Komunistická strana Č eskoslovenska Vliv KSČ na veřejný život v našem mě stě Máme-li mluvit o vlivu a vý znamu komunistů v našem městě, nutně si musíme uvědomit základní skutečnost, že komunistická strana je vedoucí silou v politické m i hospodářské m životě našeho státu. A jak je tomu ve státě, tak je tomu pochopitelně i v obci. Prostě, aťjsem psal v které koliv kapitole o čemkoliv, kdybychom pátrali, kdo byl iniciátorem nebo alespoň účinkujícím v oné události nebo ději, vždy se sejdeme s něký m, kdo je organisovaný m komunistou. Proto chtít zachytit působení a vliv komunistické strany na náš veřejný život v našem městě znamenalo by z valné části opisovat jednotlivé kapitoly naší kroniky. A je to dokonalá organisace, která umožňuje straně docilovat těchto úspěchů. Členové jsou organisováni jednak v závodních organisacích, jednak v organisacích uličních.

Závodní organisace Závodní organisace jsou ve všech větších závodech, ale našemu městské mu vý boru strany jsou svěřeny jen některé . Ú kolem závodní organisace je působit na vedení podniku a dozírat, aby byl plněn plán vý roby, aby byla zaručena kvalita vý robků a služeb, aby byla stále živá myšlenka brigád socialistické práce, aby bylo posilováno politické uvědomění pracujících ap. Členové závodních organisací jsou tzv. registrovaní členové .

Uliční organisace V místě je 6 uličních organisací, jejich členy jsou tzv. neregistrovaní členové , jsou to většinou důchodci a ženy z domácností. Uliční organisace řídí po stranické linii práci občanský ch vý borů. Vzhledem k tomu, že věk členů uličních organisací je v průměru nad 65 roků, je možno označit jejich práci za dobrou. Zejmé na je nutno ocenit jejich práci agitační, získávání brigádníků, ať již na pomoc zemědělství či v akci Z ap.

Mě stský výbor Práci uvedený ch organisací kontroluje a řídí městský vý bor strany. Ve svý ch pravidelný ch schůzích projednává nejen závažné otázky tý kající se rozvoje a života našeho města, ať již na základě písemný ch zpráv nebo ústních referátů komunistů pověřený ch funkcemi v MěstNV nebo v jiný ch orgánech a institucích, ale prostřednictvím závodních organisací sleduje i plnění plánů přidělený ch podniků a závodů.


- 45 -

Stranické skupiny Základním zákonem práce komunistů je respektování demokratické ho centralismu, toho strana dociluje prostřednictvím stranický ch skupin, v nichž jsou soustředěni všichni komunisté té které instituce nebo podniku. V těchto skupinách jsou dříve prodiskutovány problé my a věci, než se bude o nich jednat v příslušný ch orgánech. Zde je dohodnuto zásadní společné stanovisko, které pak všichni v dalším jednání musí bezpodmínečně respektovat.

Místní konference KSČ Pravidelně v prvních měsících roku je konána místní konference strany, pro kterou místní vý bor strany vypracovává vý roční zprávu, ve které konstatuje, co se udělalo, dovede v ní pochválit, ale i vyslovit kritické stanovisko. Např. jen malou ukázku: Městský vý bor nemůže bý t spokojen se současný m stavem obce, protože zásadním problé mům Modřan není věnována taková pozornost, jak by bylo třeba. Jsou to požadavky kanalisace, vodovodu, plynovodu i komunikací, které se promítají na všech našich schůzích a které nakonec musí bý t řešeny. Přes všechny intervence není také znám osud směrné ho územního plánu. Je tím znemožněno perspektivně řešit vý stavbu, přestavbu i rozvoj našeho města v souvislosti s rozvojem modřanský ch závodů. Tím se také orgány MěstNV dostávají do diskusí s našimi závody a je tím narušena vzájemná nutná spolupráce. Stejně nalé havý m problé mem je pro Modřany otázka bytová. Na MěstNV je na 600 žádostí o byt. Bylo provedeno srovnání v rámci okresním, krajské m a celostátním a bylo zjištěno, že ve všech směrech jsou Modřany na tom nejhůře. Je ovšem jasné , že k vyřešení oněch základních problé mů mohou mít komunisté v Modřanech pouze připomínky, mohou upozorňovat na vážnost situace, mohou vé st jednání s vyššími orgány, což všechno v plné m rozsahu provádějí, ale sami nemohou problé my řešit a vyřešit. Jejich neplnění ovšem značně ztěžuje masově-politickou práci mezi obyvatelstvem.

Závazky k XIII. sjezdu a 45. výročí založení KSČ Jako úspěšný vý sledek politické práce strany mezi zdejšími občany je nutno označit počet a hodnotu závazků uzavřený ch k XIII. sjezdu a 45. vý ročí založení KSČ. Představují 40.469 brigádnický ch hodin /skutečně bylo odpracováno 76.771 hodin/ v hodnotě díla 842.100 Kčs /skutečná hodnota činila 995.400 Kčs/. Podrobněji o tom budu psát v té to kapitole pod heslem „Hodnocení plnění závazků na počest XIII. sjezdu a 45. vý ročí založení KSČ v rámci soutěže o titul „Vzorná obec okresu Praha-západ“občanů města Modřan za rok 1966“.

Ú mrtí s. Karla Šárky Zde, kde jsem psal o organisaci Komunistické strany Československa v Modřanech, musím zaznamenat i smrt s. Karla Š árky. Zemřel 6. ledna 1966, byl nositelem Řádu práce, Za vý stavbu republiky, Za věrnost. Byl zakládajícím členem místní organisace Komunistické strany Československa v Modřanech a po roce 1945 byl dlouholetý m předsedou zdejšího MěstNV. Svůj život prožil v Modřanech a od své ho mládí se věnoval zdejšímu politické mu a veřejné mu životu. Komunistické straně zasvětil všechen svůj život.


- 46 -

Č eskoslovenská strana socialistická a Č eskoslovenská strana lidová Kromě organisace Komunistické strany Československa mají v našem městě svoje organisace i Československá strana socialistická a Československá strana lidová. Obě organisace navenek samostatně nevystupují, o jejich činnosti jsem neměl nejmenších zpráv, proto jsem požádal s. Petržílovou, aby si od jejich vedení vyžádala pro kroniku zprávy o jejich činnosti v letech 1965 a 1966. Učinila tak v prosinci 1966, slíbili vyhovět, ale přes několikerou urgenci žádné zprávy nepodali. Protože je konec března 1967 a já musím zápisy dokončit, píši jen to, co vím. Podle závěrečné ho hodnocení plnění závazků na počest XIII. sjezdu a 45. vý ročí založení KSČ příslušníci místní organisace Čs. strany socialistické odpracovali v roce 1966 1.830 hodin na pomoci zemědělství, 11 hodin na úpravě a čištění rigolů a 3.199 hodin na různý ch jiný ch pracích. Příslušníci Čs. strany lidové odpracovali 520 hodin na zemědělský ch pracích, 28 hodin na úpravě vozovek a 47 hodin na různý ch jiný ch akcích. Jak jsem již řekl, žádná z obou stran na veřejnosti samostatně nevystupuje a slyšíme o nich jedině v souvislosti s Národní frontou, jejich členové jsou členy MěstNV, organisačních vý borů k pořádání celostátních oslav a manifestací ap. Počet příslušníků je minimální, u Čs. strany socialistické se mluví asi o 30 členech a u Čs. strany lidové asi o 15 členech.

Nepolitické organisace a spolky Veřejný život v našem městě nepředstavují jen politické strany, jsou zde i organisace celospolečenské ho vý znamu a spolky nejrůznějšího zájmové ho zaměření, takže každý náš občan si může najít instituci nebo spolek, ve který ch se může vyžít podle svý ch zájmů. Kvůli přehledu je uvedu oficiálním názvem a budu jmenovat i jejich předsedu. -

Svaz Československo-sovětské ho přátelství /Jan Mareš, Nerudova ul./,

-

Tělový chovná jednota Spartak Modřany /Otta Menger, Klostermannova 1160/,

-

Svaz protifašistický ch bojovníků /František Ulrich, Fibichova 1333/,

-

Svaz chovatelů drobné ho hospodářské ho zvířectva /František Tichý , Pod lesem 2105/,

-

Československý ovocnářský Pujmanové 228/,

-

Svaz včelařů /Václav Verner, ul. 5. května 439/,

-

Československý svaz rybářů /Otomar Velát, Vý chodní 1770/,

-

Vlastenecko-dobročinná armády 157/,

obec

-

Svaz československý ch Klostermannova 1718/,

filatelistů,

-

Československý svaz invalidů /Jan Paulík, Rokycanova 682/,

-

Československý svaz požární ochrany /Antonín Kovrzek, Lhotecká 556/,

-

Československý červený kříž /MUDr. Václav Máj, Barákova 1550/,


a

zahrádkářský

Baráčníků

- 47 -

klub

svaz

/Alois filatelistů

/Josef

Pešek, 01-12

Vlček,

Marie

Československé /Alois

Dušek,

-

Myslivecké sdružení Mezihoří /Ing. František Hák, Alešova 695/,

-

Klub esperantistů /jiná data neznám/.

Církve Do té to kapitoly, ve které hovořím o veřejný ch organisacích nejrůznějšího zájmové ho zaměření, začleňuji i naše církve. Kolik je příslušníků té které církve nemohu uvé st, protože toto hledisko dnes není sledováno a pak přemnoho příslušníků je jen matrikový ch. Pro přehled jmenuji alespoň farní úřady, pokud mají sídlo v našem městě. Jsou to: -

Farní úřad církve římsko katolické

Farářem je Jiří Dvořák, bydlí na faře, Husova ul. 31. Modlitebna je v kostele Nanebevzetí Panny Marie

-

Církev československá

Farářem je Václav Jůzek, bydlí v ul. Rudé armády 14. Modlitebna je společná s církví českobratrsko-evangelickou v Modřanech, Roháčova 263

-

Církev českobratrsko-evangelická

Farářem je Václav Taich, bydlí v Praze. Modlitebna je společná s církví československou v Modřanech, Roháčova 263

O činnosti organisací a spolků Jistě bude ku prospěchu věci, zmíním-li se alespoň stručně o činnosti uvedený ch organisací a spolků. Ovšem mohu tak učinit jen potud, pokud předložily potřebné zprávy MěstNV.

Svaz československo-sově tského přátelství V I. pololetí 1965 probíhaly okresní a krajské konference a sjezd SČSP. Na sjezdu bylo rozhodnuto zrušit organisace na závodech, takže napříště existují jen místní organisace. V našem městě bylo zatím přihlášeno ze závodů cca 770 členů. Hlavní činnost místní organisace a také nejvíce akcí je zaměřeno na oslavy Měsíce Československo-sovětské ho přátelství. Průběh těchto oslav je podrobně vypsán v té to kapitole v oddílu o politický ch oslavách a slavnostech v našem městě.

Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva Organisace má 67 členů, kteří jsou ve 4 odborech: kozařský , králíkářský , drůbežářský a holubářský . Členové odvedli pro veřejné stravování 4.910 ks vajec, 251 kg králičího masa a 56 kg angorské vlny. Sběrný m surovinám bylo odvedeno 40 kozích koží a 938 králičích. Bylo posečeno, usušeno a dodáno do státního statku 120 q sena. V roce 1966 u nás řádila myxomatósa, celkem uhynulo 183 kusů králíků, někomu byl chov zcela zničen.

Místní organisace Č s. ovocnářsko-zahrádkářského svazu Plnila svoje závazky zejmé na na úseku kulturní a odborné ovocnářskozahrádkářské vý chovné práce. Její členové se v hojné m počtu zúčastňovali prací


- 48 -

na zřizování chodníků, úpravě vozovek a čištění rigolů. Jejich činnost na tomto úseku vykazují občanské vý bory. Organisace pro svoje členy zajišťovala pro podzimní sadbu ovocné stromy a keře a umělá hnojiva.

Místní organisace Č s. svazu rybářů Členové odpracovali celkem 1.507 brigádnický ch hodin a úpravou rybníčku odevzdali dílo v hodnotě 39.000 Kčs. Ú pravě klubový ch místností věnovali 460 hodin. Za brigádnickou práci získali v I. pololetí 1966 uznání MěstNV. Zprávu o své činnosti nepodali.

Vlastenecko-dobročinná sdružená Obec Baráčníků „ Vitoraz“ Její členové odpracovali celkem 2.146 brigádnický ch hodin a odevzdali celkem 2.674 kg odpadový ch surovin. 26. 2. 1966 byl uspořádán tradiční staročeský baráčnický ples v sále Na staré poště, na němž taneční soubor Veleobce Baráčnické Praha předvedl taneční scé nu „Dožínky“. Krojovaná družina se zúčastnila průvodu na 1. máje. Od dubna do září 1966 bylo uspořádáno 6 vlastivědný ch autokarový ch zájezdů po naší vlasti. Mimo plán byl uspořádán zájezd do Mělníka na vinobraní, účast byla taková, že nebylo možno vyhovět všem zájemcům. V srpnu 1966 byla v sále Na staré poště konána tradiční staročeská pouťová veselice.

Základní organisace Svazu invalidů Členové odpracovali 1.831 brigádnický ch hodin a odevzdali 1.363 kg odpadový ch surovin. Zprávu o své činnosti nepodali.

Obvodní zdravotnické středisko OÚ NZ a Č sČ K Jeho pracovníci provedli kontrolu hygieny pracovišť v závodě Sport, protitetanové očkování zaměstnanců zdejší farmy Státního statku, hygienické kontroly v prádelně a čistírně, v čistírně peří, v truhlářské dílně KS, v cukrovaru, v dílně podniku Snaha a v Hydrometeorologické m ústavu. V ostatním poukazuji na kapitolu Zdravotnictví, odstavec Československý červený kříž.

Myslivecké sdružení „ Mezihoří“ Obhospodařuje honební vý měru 512,6 ha. Na tuto plochu má 12 členů a na práci sdružení se účastní ještě 2 hosté . Předsedou je ing. Fr. Hák. V kmenové m stavu je 10 kusů srnčí, 145 zajíců, 90 bažantů a 150 koroptví. V pé či o zvěř je v provozu 7 zásypů bažantích, 3 koroptví, 4 krmelce pro srnčí a 1 krmelec pro zajíce. Se zvěří bylo zkrmeno 25 q zadního obilí, 4 q sena, 2 q kaštanů a žaludů a 2 q dužnatý ch plodů. V provozu byla lapací zařízení na škodnou: 3 velké klece na psy, 5 truhlíků na kočky a drobnou škodnou, 7 truhlíků na lasičky. Ze srstnaté škodné bylo odstřeleno: 2 psi, 40 koček, 4 kuny, 2 tchoři, 1 jezevec, 7 lasic, z pernaté škodné : 3 vrány, 2 straky a 44 sojek. Koroptev byla celoročně chráněna, srnčí byly odstřeleny 4 kusy, zajíců 150 kusů a bažantů 60 kusů. Z 55 myslivecký ch sdružení na okrese Praha-západ jedině modřanské sdružení splnilo plán odstřelu a dodávek veřejné mu stravování.


- 49 -

Z nemocí zvěře došlo k většímu hynutí zajíců v mimořádně teplý ch podzimních měsících roku 1966 /byla tím postižena řada honiteb ve středočeské m kraji/. Celkem uhynulo 40 zajíců. Na brigádnické činnosti odpracovali členové v roce 1965 1.188 hodin a v roce 1966 863 hodin.

Politické oslavy a manifestace Do kapitoly o politické m a veřejné m životě v městě logicky patří i oslavy a manifestace mající politický charakter. Jsou jimi a každoročně se opakují: -

oslavy 1. máje, Měsíc Československo sovětské ho přátelství a mimořádně k nim pak v roce 1965 se připojila oslava 20. vý ročí osvobození a v roce 1966 oslavy na počest XIII. sjezdu a 45. vý ročí založení KSČ. V pravidelný ch oslavách svoje místo mají i únorové události.

1. máj Oslavy 1. máje ztratily u nás původní bojový charakter, staly se spíše celonárodními oslavami, přesto si však podržely vý raznou politickou povahu. Májové oslavy 1966 byly zahájeny 30. dubna Májovou veselicí ZK ROH Ms ČKD, kterou pořádali ve své m ZK a Tělový chovnou akademií TJ Spartak Modřany za spoluúčasti modřanský ch škol v sále Na staré poště. 1. května se konal průvod pracujících z Jiráskova náměstí na fotbalové hřiště TJ Spartak Modřany u cukrovaru. 5. května bylo konáno v ZK ROH Ms ČKD Slavnostní odpoledne k vý ročí pražské ho povstání. 6. května byla u pomníku padlý ch ve 2. světové válce oslava vítězství, oslavu pořádala Národní fronta. 7. května byl v kulturním středisku Na Beránku společenský večer k oslavě květnové ho vítězství.

Oslava 20. výročí osvobození 8. května 1965 se konalo slavnostní zasedání MV KSČ a MěstNV v rámci oslav 20. vý ročí osvobození Československa sovětskou armádou. Zasedání se konalo v nově zřízené m sále Na staré poště a zahájil je přivítáním přítomný ch občanů a delegátů ONV a KNV předseda MV KSČ s. Trnka. Slavnostní projev měl předseda MěstNV s. Bedřich Müller. V obsáhlé m projevu se zabý val politický mi aspekty našeho osvobození, značnou pozornost věnoval i problematice našeho národního hospodářství a podal i podrobný pohled na rozvoj Modřan za posledních 20 let a ve své m projevu zdůraznil i investice provedené v našem městě v hodnotě 123.600.000 Kčs. Po jeho projevu byla odevzdána vyznamenání Za zásluhy o budování Středočeské ho kraje 10 soudruhům a soudružkám, rada ONV Praha-západ udělila Čestné uznání 3 soudruhům a 1 soudružce, rada Středočeské ho NV a Krajská odborová rada udělila s. Herclové titul Vzorný pracovník. Za obětavou práci udělil ONV Praha-západ radě MěstNV v Modřanech Čestné uznání. Po projevech a odevzdání vyznamenání nastoupil do sálu sbor 70 pioný rů. Na závěr byla zahrána Internacionála, která byla provázena sborový m zpěvem přítomný ch občanů. Po přestávce pak následoval kulturní program pražský ch umělců.


- 50 -

Oslava XIII. sjezdu a 45. výročí založení KSČ 15. května 1921 začal své jednání ustavující sjezd KSČ a k tomuto vý ročí jejího založení uspořádal MV KSČ a k tomuto vý ročí jejího založení uspořádal MV KSČ v Modřanech oslavu v sále Na staré poště za četné účasti občanů. Mezi slavnostními hosty byli zástupci Ú V KSČ, KV KSČ, OV KSČ, KNV, ONV, MěstNV a různý ch dalších společenský ch organisací. Slavnost byla zahájena uvítacím proslovem, hymnami a zakončena zpěvem Internacionály. V hlavním projevu hovořil prof. Trávníček o vý znamu a poslání KSČ v historii našeho národa a v mezinárodním dělnické m hnutí. Několika nejstarším členům, z nichž někteří byli i zakládajícími členy KSČ v Modřanech, byla předána čestná uznání. V závěru slavnosti vystoupil Soubor písní a tanců J. Vycpálka, nositele Řádu práce.

Oslavy Mě síce československo-sově tského přátelství K zajištění oslav Měsíce československo-sovětské ho přátelství v roce 1966 byla ustavena zvláštní 15členná komise ze zástupců jednotlivý ch místních organisací a složek. Komise začala pracovat již 3. září a konala celkem 4 schůze. Vypracovala plán organisačního zajištění akcí, který byl projednán na MV KSČ i na MV SČSP. Měsíc československo-sovětské ho přátelství roku 1966 byl zahájen 4. listopadu

v 17 h.

lampiónový průvod školních dětí /účast ca 300 osob/

v 18 h.

doběh místní štafety /2 větve/

v 18 h.

koncert hudby ZK ROH Hlavní nádraží Praha /účast 600 osob/

v 19 h.

slavnostní zahájení v sále, koncert /účast 120 osob/

v 9 h.

položení věnce u pomníku na Jiráskově náměstí /přítomny delegace MV KSČM, MěstNV, MV SČSP /účast 10 osob/

v 10 h.

položení věnců na hroby sovětský ch vojáků, delegace ze závodů a organisací /účast 70 osob/

v 18 h.

Kino, sovětský film Můj život s tebou /účast 19 osob/

v 20 h.

toté ž /účast 25 osob/

10. listopadu

v 18 h.

Lidová škola umění – Večer poesie a hudby /účast 52 osob/

16. listopadu

v 18 h.

Kino, sovětský film Volejte 03 /účast 22 osob/

v 20 h.

toté ž /účast 32 osob/

7. listopadu

17. listopadu 24. listopadu

Koncert vojenské hudby /účast 160 osob/ v 15 h.

1. prosince

11. prosince

Pestré odpoledne pro důchodce /účast 180 osob/ MLK a 1. a 5. odbočka SČSP, přednáška Umělecké poklady Kijeva, Leningradu a Moskvy, s. Ré lich /účast 32 osob/

v 18 h.


Slavnostní zasedání na závěr MČSP, pestrý program, známí televisní zpěváci Chladil a Drobný /účast 360 osob/

- 51 -

Na všech akcích bylo celkem přítomno 1982 občanů, tedy na tak veliké město a tolik podniků velmi málo. Byly zajištěny hodnotné kulturní akce, propagace byla provedena plakáty, pozvánkami, osobním zvaním, ale podle účasti je zřejmé , že vý sledek pro nezájem občanů nebyl uspokojivý . Částečný vliv na tomto neúspěchu má jistě i ta okolnost, že na začátku i na konci MČSP byly ve zdejším kině promítány premié rové filmy: 4. listopadu Dáma na kolejích a 11. prosince Ostře sledované vlaky. Na všechny akce bylo celkem vydáno 4.896.16 Kčs. Na všechny akce MČSP byl vstup volný , pouze na koncertě vojenské hudby 17. listopadu se vybralo na dobrovolné m vstupné m 395 Kčs.

Závazky na počest XIII. sjezdu a 45. výročí založení KSČ Vnějším projevem politické ho života v městě a jeho aktivity jsou přijaté závazky na odpracování dobrovolný ch brigádnický ch hodin a jejich plnění.

Souhrn závazků V roce 1966 byly závazky uzavírány na počest XIII. sjezdu a 45. vý ročí založení KSČ v rámci soutěže o titul „Vzorná obec okresu Praha-západ". Celkem byly uzavřeny závazky na 40.469 hodin v hodnotě díla 842.100 Kčs. Na tomto závazku se podílejí občanské vý bory 19.080 hodinami a hodnotou díla 175.300 Kčs, místní závody 4.050 hodinami a hodnotou díla 541.200 Kčs, místní společenské organisace 17.339 hodinami a hodnotou díla 125.600 Kčs.

Přehled závazků podle účelu zamě ření Podle účelu zaměření bylo věnováno v závazcích: na pomoc zemědělství

3.920

na úpravu míst. komunikací

21.200

na úpravu veřejný ch prostranství

1.000

na oplocení tělocvičny

5.099

na akce místních závodů

4.050

na úpravy rodin. domků

5.200

celkem hodin

40.469

Plně ní závazků v hodinách a v hodnotě díla Plnění za celý rok: v hodinách

v hodnotě

hodin

% plnění v hodnotě

občanské vý bory

44.545

404.900

233,4

230,9

místní závody

19.188

446.700

473,8

82,5

společ. organisace

13.038

143.800

75,2

114,4

celkem

76.771

995.400

189,7

118,2


- 52 -

Plně ní závazků podle účelu zamě ření Plnění závazků podle účelu zaměření za celý rok 1966: v hodinách

% plnění

na pomoc zemědělství

15.911

405,8

na úpravu místních komunikací

16.041

75,6

4.342

434,2

569

11,2

na akce místních závodů

19.188

473,8

na úpravy rodinný ch domků

11.996

230,7

na úpravu veřejné ho prostranství na oplocení tělocvičny

ostatní zvelebovací akce

8.724

celkem

76.771

189,7

Komentářk výsledku soutě že Svoje závazky splnily všechny organisační skupiny až na místní společenské organisace, které závazky v hodinách splnily jen na 75,2 %. Způsobilo to nesplnění závazků Sdružení rodičů a přátel školy na oplocení tělocvičny a neplnění závazku TJ Spartak Modřany na vý stavbě nové tribuny /proti závazku 8.000 hodin bylo odpracováno pouze 234 hodin pro finanční nepřipravenost té to akce/. Nejvyššího překročení své ho závazku vykazuje místní organisace Čs. strany socialistické . Na úseku zemědělství nebyla zřejmě aktivita při uzavírání závazků na vý ši a čtyřnásobné překročení ukazuje na dobré pochopení občanů pro nalé havé a společensky závažné práce na tomto úseku. I značné překročení závazků na úpravy rodinný ch domků je jen k prospěchu obce. Neplnění závazků na úpravu místních komunikací a chodníků bylo způsobeno částečně i nedostatkem betonový ch desek a obrubníků na budování chodníků, ne jejichž opatření nestačily finanční prostředky rozpočtu MěstNV. U občanský ch vý borů je jistě pozoruhodný průměr odpracovaný ch 5 hodin na jednoho dospělé ho občana. Největší počet odpracovaný ch hodin připadá na OV č. 7, kde na jednoho dospělé ho občana připadá průměr 14,39 odpracovaný ch hodin. V obvodu tohoto OV byla v roce 1966 brigádnicky budována otočka pro autobusy nově zaváděné autobusové linky č. 150. Místní závody svoje závazky v hodinách překročily o cca 15.000 hodin, ale ve finančním vyjádření byly závazky splněny pouze na 82,5 %. Je tomu tak proto, že některé akce nebyly v průběhu realisace schváleny dohlé dacími orgány /ČSD/ nebo nebyly zcela dokončeny, nebo nebyl včas zajištěn potřebný materiál.

Akce Z v roce 1966 V akci Z byly v roce 1966 prováděny pouze 2 podniky a to oplocení školní tělocvičny a vý tah na popel do kotelny u 3. ZDŠ . Na obě stavby byl potřebný materiál objednán a z části i dodán, pokud pak byl dodán, nebyl zabudován. Obě stavby měly bý t prováděny brigádníky z řad rodičů dětí navštěvujících modřanské školy. Pro nezájem rodičů však ani jedna z uvedený ch akcí nemohla


- 53 -

bý t ukončena. Na stavbě vý tahu bylo odpracováno 175 brigádnický ch hodin školníkem 3. ZDŠ , sám však nestačil akci dokončit.


- 54 -

III. Výstavba Počet bytových jednotek na dů m Pro Modřany je charakteristické , že se zde jedná většinou o zastavění rodinný mi domky s 1, maximálně s 2 bytový mi jednotkami, tedy o zástavbu malý mi rodinný mi domky. Ukazují nám to data ze sčítání lidu provedené ho k 31. prosinci 1960: podle něho zde bylo 1.661 domů s 3.336 bytový mi jednotkami a celkovou obytnou plochou 101.503 m2. S 1 bytovou jednotkou bylo 706 domů, se 2.594, se 3.166, se 4 74, s 5 37, s 6-10 67, s 11-20 15, přes 20 2. Tedy 78 % domů mělo maximálně 2 bytové jednotky.

Počet místností na bytovou jednotku Nemé ně zajímavý je i počet místností na bytovou jednotku. S jednou místností bylo 408 bytů, se dvěma 1.419, se třemi 1.109, se čtyřmi 320, s více než 4 80 /do počtu obytný ch místností jsou počítány i obytné kuchyně/.

Plocha na jeden byt Průměrná plocha na jeden byt je 30 m2 a plocha na jednu osobu je 12 m2. Podle závěrečný ch sčítacích dat z celkové ho počtu měst s více než 10.000 obyvateli jsou Modřany na předposledním místě co do počtu místností a obytné plochy na jednoho obyvatele.

Stáří domů Stáří domů je celkem příznivé , protože nová vý stavba se datuje od roku 1910, kdy byla postavena Čechova čtvrť, rozhodující stavební činnost se však rozvinula až po roce 1918. K 31. prosinci 1960 stáří modřanský ch domů bylo toto: 5 let 101, 10 let 62, 15 let 62, 20 let 73, 30 let 544, 50 let 584, p řes 50 let 198. Tedy přes 50 let starý ch domů máme pouze 12 %.

Nevyhovující byty Neutěšená situace je v počtu nevyhovujících bytů a bytů zdravotně závadný ch. Do roku 1945 bylo v Modřanech 55 bytový ch jednotek sklepních, naprosto stavebně i zdravotně závadný ch, dalších 119 bylo pak zdravotně nevhodný ch. Přes to, že všechny sklepní byty včetně některý ch podkrovních jako zcela zdravotně závadný ch byly zrušeny, podle posledního celostátního sčítání domů, bytů a lidí k 31. prosinci 1960 bylo v Modřanech 23 bytů zdravotně závadný ch a 95 bytů zdravotně nevhodný ch. Počet nevyhovujících bytový ch jednotek je však možno odhadnout ca 200, ale ne všechny jsou úředně jako takové označeny, protože bytová komise prostě nemá možnost rodiny z těchto bytů přestěhovat do vyhovujících bytů. Kromě toho část bytové ho fondu města, zejmé na ve středu obce, vyhovuje sice hygienický m podmínkám, ale nevyhovuje zase z důvodů dopravních. Při v budoucnosti nutné m rozšíření hlavní ulice bude totiž nutno mnohé domy asanovat.

Ú držba bytového fondu Důležitá je odpověď na otázku, jak je tomu s údržbou bytové ho fondu, a to jak domovního majetku v osobním vlastnictví, tak i ve správě Domovní správy.


- 55 -

Ú držba bytového fondu jednotlivců Pokud vlastník domu svůj domek sám obý vá, je to pravidelně s údržbou v pořádku, dokonce v mnohý ch domcích vidíme stavební úpravy na rozšíření bytový ch prostor a modernisaci bytů. Hůře je tomu již tehdy, kdy domek obý vá nájemník a majitel se marně snaží do své ho domku se nastěhovat. Pak nájemník často marně žádá o provedení třeba nalé havý ch oprav a domek zatím nezadržitelně chátrá.

Ú držba bytového fondu ve správě DS Nevalné je tomu i s údržbou domů spravovaný ch Domovní správou. Zde hlavní příčinou v zaostávání v údržbě není nedostatek vůle a peněžních prostředků, ale nedostatečná kapacita Komunálních služeb a Okresního stavebního podniku. Pro nedostatek pracovníků se také Domovní správa marně snaží o sestavení vlastní údržbářské čety. A že se jedná o veliké opravy, vidíme z cifry 700-800.000 Kčs, kterou komise pro služby a místní vý robu navrhovala v roce 1965 na běžnou údržbu domovního majetku ve správě Domovní správy. Pro úplnost uvádím, že DS spravuje 192 domy s 897 bytový mi a 79 nebytový mi jednotkami.

Současná stavební činnost Na řadě je nyní otázka, jak se v současné době rozmnožuje zdejší bytový fond. Značná stavební činnost je zaznamenána ve zdejších průmyslový ch závodech. Tak v roce 1965 projednávala stavební komise MěstNV investiční akce socialistické ho sektoru v úhrnné hodnotě investičních nákladů 108.890.000 Kčs. Rozšiřuje se i individuální vý stavba, která je hlavně soustředěna na zvětšování bytový ch prostor již existujících a modernisaci bytů v rodinný ch domcích. Vý stavbě činžovních domů brání hlavní modřanský problé m, odkanalisování města.

Soukromá Na rok 1965 dostaly Modřany od ONV Praha-západ kvótu k zahájení stavby 4 rodinný ch domků, zatím co odbor pro vý stavbu dostal 16 žádostí stavebníků, kteří již v tomto roce mohli začít s vý stavbou /stavebník musí prokázat, že disponuje 2/3 finančních prostředků potřebný ch ke stavbě, tj. ca 50-60.000 Kčs při stavbě své pomocí/. Na rok 1966 dostal MěstNV kvótu na stavbu 6 rodinný ch domků.

Garáže O stavbu garáží na státních pozemcích je 30 zájemců, nepočítaje v to ony, kteří mohou stavět na své m pozemku u rodinné ho domku.

Plán a plně ní A nyní pro srovnání, jak vypadá u bytové vý stavby plán a skutečné plnění, uvádím několik dat: /v přehledu jsou uváděny bytové jednotky/


- 56 -

1965

plán na r. 1966

plnění r. 1966

30

20

19

družstevní

16

6

6

individuální

14

14

13

dokončení celkem

2

14

13

družstevní

-

-

-

individuální

2

14

13

zahájení celkem

z toho

z toho

Družstevní výstavba Protože družstevní vý stavba dodavatelský m způsobem byla rozhodnutím vlády zastavena, zbý vá jedině družstevní vý stavba čistou své pomocí. V bytové m stavebním družstvu při n. p. Modřanské strojírny ČKD je 60 družstevníků, kteří družstevní vý stavbou své pomocí chtějí si postavit bytové jednotky. V říjnu 1965 bylo započato s vý stavbou prvních 16 bytový ch jednotek. Je to první ze 6 domů, které mají bý t postaveny do roku 1971.

1. vě žový dů m v Modřanech Pro úplnost uvádím, že začátkem ledna 1965 byl kolaudován první věžový dům v Modřanech v ul. U zastávky. Z větších staveb bylo v roce 1965 započato se stavbou sdružený ch jeslí v Dukelské ul. pro 70 dětí a autoservisu KS na Libušské ul. Obě stavby byly dokončeny koncem roku 1966.

Přidě lení pozemku k trvalému osobnímu užívání Stavby rodinný ch domků byly často zdržovány zdlouhavý m řízením při přidělování stavebního pozemku k trvalé mu osobnímu užívání stavebníka. Proto byl pořízen soupis 29 nezastavěný ch pozemků ve středu obce, jejichž vlastníci nemají v úmyslu v dohledné době na nich stavět. Z tohoto seznamu budou nyní přidělovány pozemky těm, kdo o ně zažádají a zaváží se, že začnou hned se stavbou. V roce 1965 bylo zřízeno právo trvalé ho osobního užívání pozemku pro stavbu rodinné ho domku 17 občanům, v roce 1966 11 občanům.

Informační středisko Státní spořitelny Jako službu stavebníkům zahájila Státní spořitelna činnost informačního střediska bytové vý stavby, pro Prahu západ je v Praze 1, Š těpánská 46. Touto akcí chce stavebníkům účinně pomáhat jak před započetím stavby, tak i během ní /jak podávat žádosti, kde, jak je doložit, jak zajišťovat pozemek, materiál, úvěr ap./

Ž ádosti o přidě lení bytu Tísnivá bytová situace v Modřanech se nejvý razněji projevuje v počtu žádostí o přidělení bytu a v počtu skutečně přidělený ch bytů. Ž ádosti eviduje a o přidělení bytu rozhoduje bytová komise. Tak v roce 1965 bylo evidováno 475 žádostí, bylo provedeno 69 směn bytů a bytů bylo přiděleno 14. V roce 1966 bylo evidováno 469 žádostí, směn povoleno 22 a bylo přiděleno 16 bytový ch jednotek.


- 57 -

Dů vody žádostí Nalé havost potřeby nový ch bytů dokreslují důvody těchto žádostí. K 30. červnu 1966 bylo podáno celkem 429 žádostí o přidělení bytu a byl proveden podrobný rozbor důvodů k jich podání. Důvody je možno roztřídit do těchto kategorií: byt nevhodný , přeplněný , společný s rodiči

128

nemající byt

66

rozvedené manželství

27

zdravotně závadné byty

20

podnikové byty /podniky žádají o uvolnění pro jiné ho zaměstnance nebo demolici

33

§ 40 zrušené užívací právo nájemníků

24

- „ – bytovou komisí

66

dosud nevyřízený ch žádostí o zrušení užívacího práva

32

zrušení užívacího práva podle § 184 obč. z.

14

bytové správy

19

Výstavba neřeší bytovou krisi Dosavadní vý stavbou se sice bytová situace vylepšuje co do počtu místností a plochy bytů, ale nikoliv co do jejich počtu. Tak např. ze 100 nový ch družstevních bytů postavený ch v roce 1964 uvolnili nastěhovavší se nájemníci pouze 4 bytové jednotky, které mohla bytová komise přidělit nejpotřebnějším uchazečům podle pořadníku. Vysvětlení je v tom, že členové bytové ho družstva dosud bydleli ve společné domácnosti s rodiči nebo v rodinné m domku, jehož majitel uplatnil nárok na uvolněné místnosti pro sebe a své děti, nebo bydleli v bytech zdravotně závadný ch, jindy se zase přistěhovali odjinud, a protože mají v Modřanech zaměstnání, byli přijati za členy zdejšího stavebního družstva. Prostě není v silách a možnostech MěstNV naši bytovou situaci řešit a vyřešit. Řešením by jedině bylo, kdyby státní bytovou vý stavbou bylo u nás postaveno alespoň 200 bytový ch jednotek. A ve skutečnosti u nás zatím státní bytová vý stavba neexistuje.

Odbor výstavby Všechna organisační a dohlé dací činnost v oboru vý stavby se soustřeďuje do odboru vý stavby MěstNV. Vzhledem k velikosti obce a daný m úkolům je odbor personálně poddotován, pracují zde totiž pouze 2 kvalifikované technické síly. Z jeho činnosti mj. uvádím, že pro prodej rodinný ch domků z národního majetku bylo do konce roku 1966 provedeno 53 ocenění, z toho pro n. p. Elektropřístroj 15. Zbý vá ještě prové st 18 ocenění. Byl vypracován seznam 29 nezastavěný ch stavebních pozemků určený ch k zástavbě v I. etapě. Seznam byl projednán a schválen komisí vý stavby 24. března 1966 a tý ká se části Modřan 1 a 2. V průběhu roku 1966 bylo žadatelům přiděleno 11 pozemků do trvalé ho osobního užívání ke stavbě rodinný ch domků. Byla vypracována technická dokumentace na akce Z v roce 1966: stavba oplocení u 3. ZDŠ a stavba vý tahu na popel u kotelny ve škole 3. ZDŠ .


- 58 -

V průběhu roku 1966 byly vypracovány a radou schváleny politicko-hospodářské a technické zásady pro vypracování územního plánu města Modřan. Byly předloženy ONV a KNV Praha se žádostí, aby byly zařazeny do plánu projektový ch prací KPÚ . Pro zajištění individuální a družstevní vý stavby na žádost MěstNV započalo urbanistické středisko KPÚ s prací na podkladech pro vypracování územně technický ch materiálů.

Komise pro výstavbu Do vý stavby a bytové otázky zasahují 2 komise: komise pro vý stavbu a komise bytová. Komise pro vý stavbu je přičleněna k odboru pro vý stavbu a místní komunikace a komise bytová k odboru pro místní vý robu a služby. Komise pro vý stavbu zajišťuje rozvoj družstevní a soukromé bytové vý stavby, rozmisťuje ji a koordinuje s vý stavbou občanské ho zařízení, sleduje stav budov a stavební činnosti, pečuje o soustavné zlepšování vzhledu města.

Komise bytová Komise bytová pečuje o řádnou správu bytové ho fondu, zajišťuje spravedlivé přidělování bytů a místností určený ch k jiný m účelům než k bydlení podle evidence vedené odborem.

Občanské vybavení mě sta Co nám chybí v občanském vybavení mě sta Problé mem Modřan není jen otázka bytová, nemé ně nalé havou potřebou je i otázka občanské ho vybavení města. Vodovod, kanalisace, komunikace, rekreační zařízení, školy, kulturní dům, kino, doprava, zajištění služeb obyvatelstvu, zastaralá síťelektrické ho vedení, poliklinika, potřeba státní bytové vý stavby pro sociálně potřebné žadatele o byt, vý stavba sportovního stadionu /komplexní řešení sportoviště/, nevyhovující obchodní síť, rozšíření městské lidové knihovny, zřízení čítárny, vybudování alespoň učňovské školy, rozšíření autobusové dopravy do odlehlý ch částí města, vybudování teplofikace, zaklenutí Libušské ho potoka, zřízení kavárny, postavení hotelu, to všechno jsou věci, které nám chybí a které dnes jsou samozřejmou náležitostí města s naším počtem obyvatel a našeho průmyslové ho potenciálu.

Vodovod Městský vodovod je položen v dé lce cca 18 km, tj. asi 37,5 % z celkové dé lky místních komunikací. Kapacita vodovodu je 25 l/sec. Vodovodní řady zbý vá položit ještě asi v dé lce 30 km. Převážná většina budov je tedy odkázána na zásobování vodou z domácích a veřejný ch studní. Při bakteriologické m a chemické m vyšetřování vzorků vody ze soukromý ch studní bylo zjištěno zvý šené množství nerostné soli a dusitanů. Způsobuje to především prosakování obsahu žump do propustný ch vrstev půdy, odkud se prameny dostává do studní. V pětiletce je počítáno pro každý rok s částkou 250.000 Kčs na další rozšiřování městské ho vodovodu. V říjnu 1966 bylo vodovodní potrubí položeno v Riegrově


- 59 -

ul. Položení potrubí právě v té to ulici bylo nalé havé , protože touto ulicí má jezdit nová autobusová linka do Tyršovy čtvrti, a před otevřením trati musí bý t ulice, který mi budou autobusy projíždět, dle přání DP vyasfaltovány. Dále bylo v roce 1966 započato se stavbou vodovodních radů do Tyršovy čtvrti a Na Beránek. Investiční náklady na plánované stavby až k dokončení činí 202.800 Kčs.

Kanalisace Město má pouze povrchovou dešťovou kanalisaci a to ještě nikoliv ve všech čtvrtích města. Do té to kanalisace jsou postupně při stavbě sídlišť odváděny i přepadové vody z fekálních jímek. U převážné většiny domů fekální vody jsou sváděny do domovních žump a jejich obsah je buď vynášen na zahrady nebo vyvážen fekálními vozy. Ž umpy pravidelně prosakují do propustný ch vrstev, a tak jsou zamořovány soukromé i veřejné studny v okolí, takže obyvatelstvo je v neustálé m nebezpečí epidemický ch nákaz. O nutnosti zřízení kanalisace se mluví v Modřanech několik desetiletí /já sám bydlím v Modřanech od roku 1928 a od té doby stále v soukromý ch hovorech i na schůzích slyším o nutnosti zřízení kanalisace/. Teprve však v roce 1960 byla zpracována kanalisace pro celé území Modřan ve vládním úkolu pod názvem „Skupinová kanalisace nad Prahou-jih“. Se stavbou bylo započato v roce 1962 a po proinvestování 2 mil Kčs byly práce v roce 1964 dočasně zastaveny. Hovořilo se o tom, že v práci bude pokračováno v roce 1966, ale tyto pověsti se ukázaly klamný mi. Protože však došlo k některý m změnám, zejmé na v koncepci vý stavby Prahy, nový investor stavby kanalisace, Ředitelství vodních toků, provedl 30. srpna 1966 nový vý běr staveniště, na podkladě které ho mělo dojít v říjnu 1966 ke zpracování IÚ . Na žádost MěstNV v Modřanech o pomoc při zajištění kanalisace v Modřanech byla svolána 1. dubna 1966 u 1. náměstka ministra – předsedy Ú SVH s. Ing. Boháče porada. Podle vý sledků té to porady bylo nutno zhodnotit dvě navrhované koncepce likvidace odpadních vod, a to čistírna v Chuchli, nebo převádění odpadních vod po rekonstrukci kanalisační sítě do Ú KČ Troja. Zpracováním studie byl pověřen Hydroprojekt. Ten ve své studii uvádí, že by se kanalisace Praha-jih měla napojit přečerpáváním do smíchovské kanalisační stoky, která je v plánu rekonstrukce. S kanalisační čistírnou ve Velké Chuchli nesouhlasí ONV Praha 5 a při jednání o napojení na pražskou kanalisační síťstál proti podnik Pražská kanalisace, který později k té to věci předložil písemný rozbor. Na 25. leden 1967 svolává odbor oblastního plánování NV hl. m. Prahy jednání, kde má bý t o zmíněný ch dvou versích rozhodnuto. Při tom se kanalisace v Modřanech nemění. Za předpokladu urychlené ho rozhodnutí uvažuje se v plánu ŘVZ Praha s pokračováním stavby v roce 1969 a s uvedením do provozu v roce 1972 /při napojení na smíchovskou kanalisační stoku/, event. v roce 1973 /při stavbě čistírny ve Velké Chuchli/. A teď od plánů a předpovědí se zase vraťme do modřanské skutečnosti. Jak jsem již uvedl, obsah domovních žump je vyvážen fekálním vozem, ten však zdejší potřebě nestačí, protože musí zajíždět ještě do Radotína. Proto na vý pomoc zase k nám dojíždí fekální vůz z Chodova. Ale i to nestačí, protože vozy jsou staré a trpí častou poruchovostí a tak někdy čekají občané na vyvezení žumpy třeba 6 neděl. Proto také stížnosti na dlouhé termíny bý vají pravidelnou poznámkou občanů na schůzích OV. Poplatek za vyvezení 1 m3 obsahu žumpy fekálním vozem činí 12 Kčs.


- 60 -

Komunikace V Modřanech je 48,8 km ulic a silnic, z toho je 10,3 silnic II. třídy. Hlavní dopravní tepnou města je tř. Československé armády, která je zároveň spojkou mezi Prahou a Zbraslaví. Z ní odbočují dvě nemé ně frekventované komunikace: z Tylova náměstí tř. Rudé armády, v prodloužení silnice do Libuše /z ní na náměstíčku Na kovárně odbočuje silnice na Lhotku/ a ul. Cholupická vedoucí do Cholupic a dále do Břežan. Z Jiráskova náměstí pak vede ul. Reigrova do Tyršovy čtvrti a dále do Zátiší. Z modřanský ch ulic mají bezprašný povrch pouze tř. Československé armády a tř. Rudé armády a ul. Cholupická. Hlavní ulicí v městě je tř. Československé armády, která po otevření zbraslavské ho mostu se stala důležitou průtažnou komunikací Praha-Zbraslav, denní průměr po ní projíždějících vozidel je 4000. Ulice je ve velmi neutěšené m stavu, je sice z větší části dlážděna dlažebními kostkami, ale její povrch je nerovný , zejmé na po stranách, kde rigoly byly zavezeny asfaltovou drtí. Odvod dešťový ch vod je nedostatečný , takže při dešti a těsně po něm je chůze po chodnících při ulici doslova utrpením a dobrodružstvím – jak to dopadne. Počítá se s jejím rozšířením, ale to bude možné až po asanaci střední části Modřan. Ostatní ulice jsou vesměs bez základních tvrdý ch podkladů, za sucha jsou prašné , za deště pak blátivé . A jejich stav se stále zhoršuje pokládáním vodovodního, kanalisačního a plynové ho potrubí, telekomunikačních a elektrorozvodný ch kabelů. Některé ulice jsou v tak desolátním stavu, že pro těžká vozidla, jako je Kuka vůz, auto s uhlím a třeba i pro sanitku, jsou prostě neprůjezdné . Na schůzi rady 21. června 1966 zástupce Dopravoprojektu informoval radu o přípravách rekonstrukce tř. Československé armády. Je již vypracována studie na úsek 5 km dlouhý , z Hodkoviček do Zbraslavi, finanční náklad bude činit 3842 mil Kčs.

Ú pravy chodníků V lé tech 1965 a 1966 nebyly na komunikacích prováděny nákladnější úpravy, protože se počítalo s tím, že v nejbližší době budou v nich prováděny vý kopy pro kanalisaci, příp. vodovod a plyn. Pozornost MěstNV byla proto zaměřena na úpravu chodníků. Občanům, majitelům domů, kteří o to požádají, a vzhledem k poloze ulice to bude uznáno za účelné , jsou bezplatně dodány betonové dlaždice, obrubníky a písek, oni jsou pak povinni v rámci akce Z chodník položit. V roce 1965 bylo takto zpracováno 13.800 dlaždic v hodnotě 144.000 Kčs a 2.620 obrubníků v hodnotě 52.420 Kčs. V roce 1966 bylo zakoupeno celkem 2.757 m2 dlaždic za 116.000 Kčs a 100 bm obrubníků za 1.100 Kčs. V roce 1966 byly opravovány mosaikové chodníky na tř. Rudé armády.

Ú pravy ulic Nalé havá úprava Nerudovy ulice kolem nové samoobsluhy nemohla bý t provedena, protože tuto akci nelze zvládnout vlastními silami a definitivní úprava dodavatelský m způsobem je možná až po vybudování kanalisace. Na částečnou úpravu dolní části Zeyerovy ul. bylo vynaloženo zhruba 7.000 Kčs.


- 61 -

V Letohradské ul. byl vybudován dlážděný rigol, byla vyspravena ul. Brigádníků a proveden asfaltový koberec na autobusové otočce v Komořanech. V roce 1966 bylo započato s vý stavbou autobusové otočky v Tyršově čtvrti a s úpravou ul. Sokolovské a Riegrovy pro novou autobusovou linku č. 150, která povede z konečné stanice el. dráhy v Braníku Riegrovou a Sokolovskou ul. do Tyršovy čtvrti. Práce na otočce nebylo možno zvládnout vlastními lidmi, proto se počítalo se zvý šenou pomocí brigádníků. Nejvíce svojí pomocí přispěli občané OV č. 6 a 7. Asfaltový koberec na ulice, jimiž bude autobus projíždět, měl bý t dodavatelsky položen v listopadu 1966, nebyl však dodržen předpokládaný termín pro vybudování vodovodu v Riegrově ul., a tak byla celá akce dokončení převedena do jarních měsíců roku 1967. Na vybudování otočky v Tyršově čtvrti a na úpravu ulic, jimiž autobusová linka č. 150 pojede, je preliminováno 320.000 Kčs, v roce 1966 bylo odčerpáno 17.100 Kčs, zbytek 302.900 Kčs je nutno reservovat pro rok 1967. K zajištění mechanisace údržbový ch prací na komunikacích byl z investičních prostředků ONV pořízen nový traktor Zetor 40 v ceně 32.200 Kčs. Mimo to byl z úvěrový ch prostředků STSP opatřen nový nákladní automobil zn. Praga S 5 T v ceně 72.000 Kčs.

Č iště ní mě sta Naprosto nedostačující je úklid a čištění ulic. Obstarávají je 2 stálí zaměstnanci se sníženou pracovní schopností a bez jaké hokoliv mechanické ho zařízení, jedinou jejich mechanikou jsou jejich ruce, koště a kolečko. Při nejlepší vůli a snaze pochopitelně nestačí ani na minimální údržbu čistoty města. Jak jsem již uvedl, v Modřanech je 48,8 km ulic a silnic, z toho je 10,3 km silnic II. třídy. Z toho by bylo třeba zajistit úklid nejmé ně na 10 km. V roce 1966 se prováděl úklid pouze 3 km ulic na Jiráskově a Tylově náměstí. O úklid se starají 2 zaměstnanci, takže na jednoho připadá 1,5 km ulic a jedno náměstí. Přitom pracovníci jsou staří a k úklidu nejsou naprosto žádné mechanisační prostředky. Odpadky odvážejí na kolečkách na určená jim místa, která jsou vzdálena 300 m a někdy i více. Průměrná měsíční mzda činí 800 Kčs. V rozpočtu na rok 1966 bylo plánováno na úklid na mzdové m fondu 42.000 Kčs, na materiálu 500 Kčs a na dopravě 2.300 Kčs. Pro tak veliké město s takový m průběžný m provozem to jistě není mnoho, ale ve skutečnosti nebylo vydáno ani to, protože se jednak nepodařilo získat potřebné pracovníky, a ti, co byli v pracovním poměru, značnou dobu nepracovali pro nemoc. A tak bylo skutečně vydáno na mzdách 28.500 Kčs, na dopravě 500 Kčs, na materiálu nic a na odměnách brigádníkům za provedení nutný ch prací bylo vydáno 1.400 Kčs. Pochopitelně, těmto částkám odpovídá i čistota našich ulic a náměstí. Slibnější perspektivu vidíme v tom, že začátkem roku 1965 byl z doplňkové ho rozpočtu zakoupen silniční válec /bude ještě vypomáhat v Radotíně a Černošicích/ koncem roku 1965 Motorobot 6 a valník k traktoru. Převodem kmenové ho jmění byl získám traktor s nakladačem. Toto motorové vybavení však zahálelo, protože nebylo možno k němu získat šofé ra, konečně se to podařilo až během roku 1966. Komise dopravy využívala ještě pomoci mechanisačních prostředků zdejších národních podniků. Tak cukrovar zapůjčoval nakladač Hon a n. p. Modřanské strojírny ČKD buldozer.


- 62 -

A ještě malou vyhlídku a naději do budoucna bez reálné ho podkladu pro splnění. Pro rok 1967 se počítá se zakoupením Multikáry a dále je navrhováno zakoupení zametacího stroje /při dnešním stavu našich ulic a silnic?/.

Odvoz popela Mluvíme-li o čištění města, musím se alespoň stručně zmínit o odvozu popela. V každé m domě je potřebný počet kovový ch popelnic, jejich obsah je pravidelně vyvážen Kuka vozy, v lé tě jednou za 14 dnů, v zimě tý dně.

Naše parky Mám-li bý t spravedlivý , nemáme skutečný ch parků, máme jen jednu větší a dvě menší plochy oseté travou s chudou květinovou vý zdobou. A s jejich údržbou a čistotou je tomu stejně jako s čistotou města. Na jejich údržbu bylo v rozpočtu na rok 1966 plánováno na mzdové m fondu 9.000 Kčs, ale pro nemoc pracovníka byl tento fond čerpán jen částkou 1.100 Kčs. Na vlastní údržbu bylo plánováno 5.000 Kčs, ale skutečně bylo vydáno jen 1.600 Kčs.

Doprava Důležitý m článkem v občanské m vybavení města je doprava. Mluvím-li v té to souvislosti o dopravě, mám na mysli hromadnou dopravu veřejný mi dopravními prostředky. A protože všechen život našeho města, aťhospodářský , společenský i kulturní, je ovlivňován naším bezprostředním sousedem, Prahou, jedná se nám hlavně o vyhovující dopravní spojení s ní. S Prahou máme spojení jednak autobusy DP, jednak vlaky ČSD.

Autobusy Od konečné stanice elektrické dráhy v Braníku /linka 17 a 21/ jezdí k nám dvě autobusové linky: č. 106 na Baba III. a č. 117 do Komořan, po zahájení jízdy na lince č. 150 bude tato jezdit do Tyršovy čtvrti. Autobusy udržují pravidelné spojení od 4.30 h. do 23.30 h., nejčastější spojení je pochopitelně před začátkem pracovní doby ve zdejších závodech a po jejím skončení. Tehdy jezdí v intervalech 2-3minutový ch, ve večerních a nočních hodinách v časový ch odstupech asi 15 min. Od poloviny roku 1966 byla linka č. 106 prodloužena z Braníka přes Lhotku a Krč do Nuslí, Kloboučnické ul. Jako novinka byly počínaje 31. květnem 1965 zavedeny na našich autobusový ch linkách vozy se samoobsluhou. To znamená, že ve voze je pouze řidič, cestující sám dá do pokladny odpočítané jízdné a utrhne si jízdenku. Tím byla občanstvu prokázána velká důvěra /hlavní důvod byl nedostatek personálu/, ale podle tisku se občanská poctivost neosvědčila, v samoobslužný ch vozech prý stoupla jízda na černo o ca 500% /platí pro celopražské poměry/. Na podzim roku 1966 se konečně zdá, že bude splněno přání obyvatel Tyršovy čtvrti, Lysin a Holé ho vrchu, po přímé m spojení autobusem s konečnou stanicí elektrický ch drah v Braníku. DP daly jako podmínku pro zavedení té to nové linky, že ulice, které vedou z tř. Československé armády do Tyršovy čtvrti, tj. Riegrova a Sokolovská, musí bý t rozšířeny, vyasfaltovány, a na konečné stanici v Tyršově čtvrti musí bý t zřízena otočka. Otočka ve spolupráci s občanský mi vý bory byla již vybudována v akci Z, a aby Riegrovu ul. nebylo nutno v dohledné


- 63 -

době znovu rozkopávat, ještě před jejím vyasfaltováním bylo zde položeno vodovodní potrubí městské ho vodovodu.

Parníky Do roku 1964 jsme měli ještě spojení parníky, od roku 1965 paroplavba k nám již přístav nepřistavuje a parníky zde proto pochopitelně nestaví. Prý pro silný proud, který je právě v místě bý valé ho přístaviště, takže přistávání velký ch parníků zde bylo spojeno s velký mi potížemi. Ale jistě rozhodovalo i to, že na cesty do Prahy dnes od nás nikdo parníku nepoužíval a chce-li kdo si rekreačně vyjet do Š těchovic či Slap, zajede si do Prahy, kde si na parníku může obsadit místo dle své ho vkusu. A přece, chtěl-li kdo do roku 1930 cestovat do Prahy a nechtěl-li jít pěšky, mohl od nás jeti jedině vlakem nebo parníkem.

Vlaky Č SD K jízdě do Prahy je vlaku používáno jen zřídka. V našem případě vlaky slouží především k rekreačním účelům, k jízdám směrem na Jílové nebo Dobříš a k dopravě pracujících z venkova do našich průmyslový ch závodů. A skutečně je to množství lidí až udivující, které v ranních hodinách opouští vlaky na našich nádražích. Vlaky staví jednak na nádraží, jednak na zastávce. Na zastávce byl před lé ty zrušen prodej jízdenek, v roce 1966 byla budova zastávky opravena a od 1. září 1966 byl prodej lístků obnoven. Dovětkem ke zdejší železniční dopravě poznamenávám, že trať nyní vede zastavěnou obcí. Tento stav nevyhovuje z důvodů hygienický ch i bezpečnostních, proto již několik desetiletí je hovořeno o nutnosti jejího přeložení k řece. A v té to věci již bylo uspořádáno bezpočet intervencí, úředních pochůzek, komisí, vždy je uznána spravedlivost tohoto požadavku, ale nakonec se nestane nic k realisaci provedení. Po každé m neštěstí na trati, a stala se jich zde již pěkná řádka, problé m oživne, ale pohříchu brzy zase usne. Traťsi vyžádala novu oběť24. července 1966, kdy na kolejích proti n. p. Chirana byli usmrceni dva chlapci ve stáří 9 a 12 let, když neopatrně přecházeli trať.

Ú koly dopravy v Modřanech Doprava v Modřanech musí zvládnout skutečně nemalý úkol, dokazuje to několik cifer. V našich podnicích a závodech je zaměstnáno ca 8.300 osob. Z modřanský ch občanů je zaměstnáno celkem 5.218 osob, z nichž odjíždějí do zaměstnání v jiné m místě /většinou do Prahy/ 2.302 osoby, do Modřan tudíž přijíždí za prací 5.384 lidí. Dopravními prostředky je tedy nutno dopravit do práce a z práce, tj. do Modřan a z Modřan, 7.686 osob. K tomu je ovšem nutno připočíst nezjistitelný počet osob, které cestují za jiný mi účely /cifry byly vypsány ze souhrnný ch dat o sčítání lidu k 31. prosinci 1960/. Proto ony té měř nezvládnutelné nápory na autobusy těsně před začátkem pracovní doby a po jejím skončení.

Elektrifikace Existující elektrorozvodná síť v Modřanech je zastaralá a nutně vyžaduje rekonstrukci. Dosavadní systé m vrchního vedení bude nutno zaměnit za


- 64 -

kabelisace pod zemí s příslušný m zesílením hlavních vodičů a vybudováním dalších transformačních stanic. Toto opatření je nutno prové st vzhledem ke stále stoupajícímu množství elektrický ch spotřebičů v domácnostech a rostoucí spotřebě ve zdejších průmyslový ch závodech. Ú držbu veřejné ho osvětlení opatřuje 6 brigádníků po své pracovní době. Je to ovšem jen vý chodisko z nouze, bylo by třeba 2 stálý ch zaměstnanců, chybí však uchazeči o tato místa. Jako první krok ke zlepšení veřejné ho osvětlení a jeho modernisaci je nutno vidět v rekonstrukci osvětlení na tř. Československé armády po celé její dé lce až do Komořan na světlo vý bojkové . Finanční prostředky byly povoleny z dodatkové ho rozpočtu ONV Praha-západ, na úpravu bylo povoleno 309.000 Kčs. Dodavatelem na vý kopové práce byl Středočeský energetický závod a na montáž osvětlení Elektromontážní závod Praha. Rekonstrukce byly povolena v červnu 1965, úprava měla bý t dokončena do konce října 1965. Zatím se vý bojky poprvé rozsvítily 18. října 1966, nejdříve kolem Jiráskova náměstí a pak postupně na dalších úsecích.

Plynofikace Na plynovod bylo zatím připojeno 206 domů a Středočeské plynárny odmítají v plynofikaci pokračovat, protože s položením potrubí jsou spojeny velké investiční náklady a v ulicích, kde již plynovod byl položen, jen menší část domů je přihlášena k odběru plynu /připojeno je 206 domů a nepřipojeno zůstává 254 domů/. Ovšem z hlediska MěstNV je nutno v plynofikaci pokračovat, aby tím byla připravena situace pro řádné vybudování komunikací.

Vodní toky A nebylo by spravedlivé ani slušné , abych se v té to kapitole nezmínil i o modřanský ch vodních tocích. Západní hranici modřanské ho katastru tvoří Vltava s regulovaný mi břehy. Do ní ústí odpadové vody modřanský ch závodů a povrchové odpadové vody města. Dále do ní vté kají Cholupický , Libušský a Lhotecký potok. Všechny tyto potoky jsou na určitý ch místech své ho toku znečisťovány vtoky povrchové kanalisace a obsahem fekálií z netěsný ch fekálních jímek a odpadky vhazovaný mi do koryt potoků. Proto v zájmu hygieny a vzhledu města se MěstNV snaží o zaklenutí alespoň Libušské ho potoka, který je již z části zkanalisován.

Komise pro výstavbu, komise pro místní komunikace a dopravu Organisaci a správu občanský ch zařízení v městě vedou komise pro vý stavbu a komise pro místní komunikace a dopravu, které : -

zajišťují zásobování obce vodou a řídí provoz a údržbu základních vodohospodářský ch zařízení /veřejný ch studní, vodovodu, kanalisace, vodotečí, vodních nádrží/,

-

rozhodují o vybudování sítě místních komunikací a jejich udržování,

-

zajišťují sjízdnost místních komunikací, jejich údržbu,

-

zajišťují vý stavbu rozvodu plynu a elektřiny v městě.


- 65 -

IV. Kulturní život v Modřanech Školy Jaký koliv kulturní život je nepředstavitelný bez škol. Proto je pochopitelné , že školami začínám i já. Porovnáváme-li naše školství co do druhu i množství se školstvím měst s přibližně stejný m počtem obyvatelstva a mnohdy s daleko menším průmyslový m potenciálem, je naše školství chudé . Vždyť máme pouze základní devítileté školy a střední všeobecně vzdělávací školu. Ačkoliv v našich průmyslový ch závodech je zaměstnáno přes 6.000 lidí, naprosto nám chybí průmyslové školy jaké hokoliv zaměření a druhu. Ale o tom budu ještě hovořit později.

Rozdě lení školské problematiky na statě Kvůli přehlednosti rozděluji kapitolu o školství na několik speciálních statí: -

přehled našich škol,

-

problé my a nedostatky našeho školství,

-

studijní vý sledky žáků našich škol,

-

vybavení škol,

-

nové vý chovné metody,

-

činnost SRPŠ , ČSM a pioný rské organisace.

Přehled našich škol 1. ZDŠ 1. ZDŠ je v ul. Fr. Zeta v čp. 29 /pod kostelem/. Tato škola je naší nejstarší školou, má celkem 20 tříd, z toho na 1. stupni 10 s 240 žáky, na 2. stupni 10 tříd s 279 žáky, na škole vyučuje 26 učitelů, z toho je 23 žen. Střídavé vyučování na té to škole mají všechny třídy 1. stupně. Při té to škole je družina školní mládeže v Husově ul. v čp. 216, má 5 oddělení, do družiny dochází 174 žáků a pracuje v ní 5 vychovatelek K 1. ZDŠ patří i školička na Babech III. čp. 1816, která byla postavena v akci Z a má celkem 2 třídy. Učitelky i žáci jsou uvedeni v celkový ch počtech 1. ZDŠ

2. ZDŠ 2. ZDŠ je v ul. U radnice čp. 195 /vedle MěstNV/. Má celkem 17 tříd, z toho na 1. stupni 10 a na 2. stupni 7. Na 1. stupni má 210 žáků a na 2. stupni 192. Na škole vyučuje 22 učitelů, z toho 17 žen. Střídavé vyučování mají všechny třídy 1. stupně, tj. 10 tříd. K 2. ZDŠ patří školička v Komořanech, která byla postavena v akci Z. Má 2 učebny, je postavena v ul. U školičky proti n. p. Modřanské strojírny ČKD. Počet učitelů i žáků je uveden v celkový ch počtech 2. ZDŠ . K 2. ZDŠ patří 1. školní jídelna, která denně vyvařuje ca 700 obědů pro žáky všech ZDŠ a SVVŠ , jakož i pro učitele. Jídelna je umístěna v bý v. restauraci U Troníčků na tř. Československé armády čp. 91. V jídelně pracuje 8 kuchařek a 1 administrativní síla.


- 66 -

3. ZDŠ 3. ZDŠ je na Jiráskově náměstí čp. 1375. Má celkem 15 tříd, z toho na 1. stupni 8 a na 2. stupni 7. Na 1. stupni má 185 žáků a 8 učitelek, na 2. stupni 229 žáků a 12 učitelů, z toho 8 žen. Na škole je dále skupinová vedoucí pioný rské organisace a jedna učitelka na částečný pracovní úvazek. Všechny třídy 1. stupně, tj. 8 tříd, mají střídavé vyučování. K 3. ZDŠ patří školička na Lysinách postavená v akci Z. Má 2 učebny a žáci i učitelé jsou uvedeni v celkový ch počtech 3. ZDŠ . Š količka je v ul. J. Wolkera v blízkosti obytný ch domů n. p. Skol. Při té to škole je ještě družina školní mládeže a jedna učebna v Riegrově ul. čp. 450. Družina má 2 oddělení a dochází sem 55 žáků, který m jsou dováženy obědy z kuchyně 2. mateřské školy na Lysinách. V družině pracují 2 vychovatelky.

SVVŠ V budově 3. ZDŠ je umístěna i Střední všeobecně vzdělávací škola. V roce 1966 má 8 tříd, z toho 2 první ročníky, 3 druhé ročníky a 3 třetí ročníky. Do školy dochází 250 žáků nejen z Modřan, ale i z nejbližšího okolí. Na škole vyučuje 19 učitelů, z toho je 13 žen, 6 mužů a další 3 muži vyučují externě.

Střední škola pro pracující V té to budově byla i střední škola pro pracující, v roce 1966 nebyla pro nedostatek přihlášek otevřena.

Polytechnické dílny Při všech 3 ZDŠ máme polytechnické dílny, a to jednu na dřevo a jednu na kov. Dílny jsou převážně jako provisorium a školská komise uvažuje zřídit větší, moderně vybavené dílny, které by sloužily všem školám.

Jak byl splně n nábor do preferov. zamě stnání Nábor mládeže do preferovaný ch zaměstnání se nepodařilo v roce 1966 splnit: do zemědělství z plánovaný ch 16 žáků byli získáni 3, do hornictví z 15 4, do stavebnictví z 20 8.

Školní jídelny V městě máme 4 školní jídelny: při 2. ZDŠ pro žáky všech ZDŠ a SVVŠ , při 1., 2. a 5. mateřské škole. Ve všech 4 jídelnách bylo uvařeno celkem v roce 1966: 35.721 obědů

pro děti mateř. škol

po 3,94 Kčs

za 140.740,74 Kčs

58.069 obědů

pro děti 1. -5. tříd

po 3,-- Kčs

za 174.207,-- Kčs

91.841 obědů

pro děti 6. -12. tříd

po 3,20 Kčs

za 293.891,-- Kčs

pro dospělé

po 3,45 Kčs

za 15.680,25 Kčs

5.545 obědů 190.176 obědů


za 622.518,99 Kčs

- 67 -

za potraviny bylo vydáno celkem

628.037,35 Kčs

zásoby potravin ve 4 jídelnách celkem za

5.818,36 Kčs

Proti roku 1965 bylo v našich školních jídelnách uvařeno mé ně o 19.095 obědů. V mateřský ch školách se jedná o cca 6.000 obědů, bylo to zaviněno tím, že během roku byla v mateřský ch školách několikrát karantena. U děti 1. - 5. tříd se počet strávníků snížil o ca 3.000 obědů a zbytek je v menším počtu stravovaný ch učitelů. Stanovený limit byl ve školních jídelnách překročen celkem o 2.743,12 Kčs. Bylo to zaviněno zvý šením cen masa v posledním čtvrtletí 1966. Otázka stravování dětí ve školních jídelnách není jen otázkou hygienickou a zdravotní, ale má i důležitý aspekt hospodářský . Strávníci ve školních jídelnách platí jen cenu potravin, stát hradí veškerou ostatní režii věcnou a osobní. Tato dotace v rámci celé ho státu se odhaduje na ca 400 mil Kčs. V té to částce je ovšem i příspěvek státu na slevy při stravování dětí z rodin s nižšími příjmy. V poslední době vidíme, že hodnota obědů klesá, a důsledek toho je i klesající počet strávníků. A není zde vina ani na vedení ani na personálu, podíváme-li se na věc spravedlivě, pak zjistíme, že v poslední době ceny některý ch potravin stouply, a při tom příspěvky na obědy zůstaly na stejné vý ši. Logicky se to musí projevit na hodnotě jídel. U vysokoškolský ch studentů to vláda v nedávné době vyřešila tím, že uvolnila asi 20 mil Kčs na zlepšení jejich stravování. A k řešení musí dojít i u školních jídelen. Situovaní rodiče jsou ochotni platit víc, ovšem jsou zde i rodiče s nízký mi příjmy, kde tuto oběť bude ovšem těžko možno chtít a očekávat. Řešit se to však bude muset, protože dospívající mládež potřebuje správnou a vydatnou stravu. Je to problé m celostátní a u nás navíc nejde jen o zkvalitnění jídel, ale i o dostatečné prostory, zařízení, potřebný klid a zlepšení dozoru. Např. v naší 1. školní jídelně, kam chodí děti ze všech ZDŠ a SVVŠ , aby se všechny najedly, musí se u stolu vystřídat 7x.

Mateřské školy Mateřské školství má v Modřanech starou tradici. Tak první mateřská škola byla u nás otevřena v roce 1916, tedy v době, kdy mnohé okresní město mateřskou školu nemělo. Dnes jsou vedeny pedagogicky školený mi učitelkami, které mají převážně svoje studia ukončena maturitou. Celkem máme 6 mateřský ch škol s 9 odděleními a s kapacitou pro 257 dětí. Stále ovšem zůstává neumístěno 50 dětí pracujících matek.

1. MŠ 1. mateřská škola je Pod Komenské ho sady čp. 170, má 3 oddělení. Do školy dochází 98 dětí. Vyučuje zde 7 učitelek.

2. MŠ 2. mateřská škola je Na Lysinách, ul. Boženy Němcové čp. 1478. Má 2 oddělení a školu navštěvuje 51 dětí. Vyučují zde 4 učitelky.


- 68 -

3. MŠ 3. mateřská škola je na Babech III. čp. 866. Má jedno oddělení a školu navštěvuje 25 dětí. Vyučují zde 2 učitelky.

4. MŠ 4. mateřská škola je ve Smetanově ul. čp. 1244 v domě MUDr. Spáčila. Š kolu navštěvuje 28 dětí a vyučují zde 2 učitelky.

5. MŠ 5. mateřská škola je v Komořanech, Zámecká ul. 1, je v budově bý v. zámku. Š kola má jedno oddělení, školu navštěvuje 25 dětí a vyučují zde 2 učitelky.

6. MŠ V mateřský ch školách máme umístěno 227 dětí, kapacita je však pouze 190 dětí. Přes to se nepodařilo umístit všechny děti pracujících matek, a proto MěstNV požádal na podzim roku 1966 o souhlas k uzav ření jeslí II. na tř. Československé armády čp. 206 /proti n. p. Elektropřístroj/ a po otevření jeslí v Dukelské ul. byla zde zřízena další již 6. mateřská škola s kapacitou 30 dětí. Při 1., 2. a 5. mateřské škole jsou zřízeny kuchyně. V 1. mateřské škole se mimo to vyvařuje i pro děti 3. a 4. mateřské školy. Děti dostávají přesnídávky, obědy a odpolední svačiny.

Lidová škola umě ní Lidová škola umění je v Dvořákově ul. čp. 1356. Vyučuje zde 9 učitelů a školu navštěvuje 169 žáků. Naše LŠ U je oblastní školou, která zahrnuje i školu ve Zbraslavi, Vrané m n./Vlt., Černošicích a Radotíně. Z 9 učitelů jsou 3 ženy. LŠ U má 2 oddělení, hudební a vý tvarné . V roce 1966 měla v hudebním oddělení 178 žáků a ve vý tvarné m 15 žáků.

Zvláštní škola Š kola je v Zeyerově ul. čp. 1243 /v bý v. dílně laký rníka Bechyně/. Š kolu navštěvují děti s nižším stupněm chápavosti. V roce 1966 sem docházelo 15 dětí ve věku 8-15 let. Učitelem i ředitelem školy je Jar. Hobzík.

Prů myslové školství Vzhledem k průmyslové mu potenciálu našeho města je nutno se pozastavit nad tím, že nejen v našem městě, ale na celé m okrese Praha-západ není jediné průmyslové školy. Jistě by bylo správné a účelné uvažovat v zájmu řádné vý chovy našich mladý ch technický ch kádrů o vý stavbě průmyslové školy a samostatné učňovské školy. Ze škol a učilišťprůmyslové ho charakteru máme v našem městě:


- 69 -

Odborné učiliště Modřanských strojíren Odborné učiliště n. p. Modřanské strojírny ČKD. V roce 1965 se zde vyučovalo těmto profesím: 54 soustružník kovů, 108 potrubář, 6 strojní zámečník, 1 provozní elektrikář. V roce 1966 se vyučovalo pouze těmto profesím: soustružník kovů a potrubář, v tomto roce bylo celkem 169 učňů. V odborné m učilišti zajišťují praktický vý cvik a teoretickou vý chovu pro všechny učně závodu. V učilišti je 13 vý chovný ch pracovníků: 5 učitelů, 7 mistrů, 1 pracovník pro mimoškolní vý chovu. Vyučuje se v dřevěný ch barácích Modřanský ch strojíren, v nichž mimo učiliště jsou ještě kanceláře. Ve vý uce jsou hlavně patrny nedostatky v matematice, což ztěžuje práci. Učňovská střediska mají tyto národní podniky:

Mikrotechna Mikrotechna, celkový počet učňů 92, z toho je 32 děvčat. Vyučuje se profesím: nástrojař, mechanik, zámečník, soustružník, fré sař. Dílny mají nové , dobře vybavené . O středisko pečují 3 vý chovní pracovníci včetně vedoucího mistra.

Chirana Chirana, stav učňů 178, z toho 61 děvčat. Vyučuje se profesím: nástrojař, mechanik, elektromechanik.

Elektropřístroj Elektropřístroj, stav učňů 93. Vyučuje se profesím: zámečník, nástrojař, elektromechanik, elektromonté r, brusič, laký rník, klempíř a mechanička kancelářský ch strojů. Praktická vý chova se provádí ve středisku v Komořanech. Středisko není dobře vybavené , ani místnosti pro vý uku nevyhovují. O učně po praktické stránce pečují 4 mistři a 1 administrativní síla. Teoretická vý uka žáků zdejších učňovský ch středisek je zajištěna na pražský ch školách: na Vinohradech, v Michli, Bubenči, Žižkově a Jinonicích. Toto rozptý lení je obtížné jak pro učně samotné , tak i pro závody, protože tím je ztížen jejich styk se školou. Vzhledem k neustálé mu růstu zdejších průmyslový ch podniků roste i počet učňů, a bylo by proto účelné postavit v Modřanech samostatnou učňovskou školu, do níž by bylo možno soustředit i učně z Komunálních služeb a Okresního stavebního podniku.

Problémy a nedostatky našeho školství Feminisace našeho školství Velkou bolestí našeho školství je jeho feminisace /po pravdě řečeno, je to ovšem problé m celostátní/. Na třech našich ZDŠ učí celkem 89 učitelů a z toho je 71 žen a 18 mužů. Jak jsem uvedl, feminisace čs. školství je sice naším celostátním problé mem, ale stav u nás, v Modřanech, myslím přesahuje únosnou míru. Ovšem řešení není v našich rukou, obrat nenastane, dokud platy a povinnosti učitelů nebudou upraveny tak, aby se učitelské zaměstnání stalo přitažlivý m i pro mladé muže.


- 70 -

Dojíždě ní učitelů Další bolestí modřanské ho školství je skutečnost, že příliš mnoho učitelů dojíždí do našich škol odjinud, zejmé na z Prahy. Tito učitelé se pochopitelně nesžívají se svojí školou, s prostředím dětí, které jsou svěřeny jejich vý chově, odučí si svoje hodiny a již chvátají ta, kde mají své rodiny. Podle dat posledního sčítání lidu k 31. prosinci 1960 z celkové ho počtu učitelů 109 dojíždělo z Prahy 40 a z okolních obcí 10. Pro zajímavost při té to příležitosti uvádím, že do SVVŠ z celkové ho počtu žáků 210 dojíždělo z Prahy 35 a z okolních obcí 73.

Kritická situace našeho školství Stav našeho školství dokonale ilustruje „Rozbor kritické situace modřanské ho školství“, který schválila na své m zasedání rada MěstNV a předložila KNV Praha, KV KSČ, ONV Praha-západ. Uvádím některá data z onoho rozboru: „Kapacita modřanský ch škol naprosto nepostačuje rok od roku stoupající potřebě. Modřany mají 2.234 školních dětí a kromě modřanský ch dětí chodí do našich škol i děti z Cholupic. Máme 5 mateřský ch škol s kapacitou 200 dětí a potřebujeme již dnes 385 míst a počet dětí stále roste /v roce 1962 se narodilo 106 dětí, v roce 1963 128 dětí a v roce 1964 již 151 dětí/. Situaci by bylo možno poněkud ulehčit nástavbou 1. mateřské školy v čp. 170, čímž by se získaly 3 učebny pro 75 dětí. Pokud jde o základní a střední školství, máme 3 ZDŠ a 1 SVVŠ , která je umístěna v budově 3. ZDŠ . Na 1. stupni ZDŠ je 28 tříd, na druhé m stupni 24 tříd a na SVVŠ 7 tříd. Od září 1965 bude situace taková, že střídavé vyučování budou mít všechny třídy 1. stupně, tj. 28 tříd, a navíc SVVŠ chybí učebna pro jednu třídu. Za celý ch 20 let od osvobození nebyla na úseku školství v Modřanech uskutečněna ani jediná investiční akce, která by pomohla rozšířit nedostatečnou kapacitu školních budov jinak než své pomocí. Své pomocí bylo zřízeno 12 učeben, vý stavbou 3 školiček získáno 6 učeben, přístavbou 1. ZDŠ 2 učebny, z bý v. restaurace u Fabiánů 1 učebna, z bý v. školní kuchyně v budově 3. ZDŠ 1 učebna, z bý v. sborovny 3. ZDŠ 1 učebna, z bý v. truhlářské dílny zřízena pro Zvláštní školu 1 učebna. Kromě toho bylo zřízeno své pomocí 6 polytechnický ch dílen. Ve městě jsou 4 školní jídelny. Nejhorší situace je v 1. školní jídelně, ve které se vyvářejí obědy pro žáky všech zdejších ZDŠ a SVVŠ . Jídelna má kapacitu 300 obědů, ale musí vyvářet a podávat 700 obědů. Pro nedostatek místa je zanedbávána kultura stolování a učitelé mají mnoho práce při zajišťování minima klidu potřebné ho k řádné mu naobědvání. Má-li modřanské školství vyhovujícím způsobem plnit svoji funkci, potřebuje bez odkladu přístavbu 6 učeben v budově 3. ZDŠ , nástavbu 1. mateřské školy, kterou se získají 3 učebny, a vý stavbu pavilonu mimoškolské pé če se školní kuchyní, jídelnou a družinou školní mládeže. Jinak se může stát, že budeme nuceni zavé st vyučování na 3 směny“.


- 71 -

Problé mem jsou i školní družiny. Jejich kapacita je proti potřebě neúměrně malá a kromě toho učebny jsou malé a tmavé . Družiny jsou otevřeny i o prázdninách, ale zájem dětí v tu dobu je o ně malý . V 1. družině je 5 oddělení s 174 dětmi a 5 učitelkami. V 2. družině jsou 2 oddělení s 52 dětmi a 2 učitelkami. Družiny pracují podle pololetního plánu, který byl krajskou inspektorkou hodnocen nejen jako dobře vypracovaný , ale také dodržovaný . Nedostatkem je, že není možno v družinách umístit všechny děti pracujících matek pro naprostý nedostatek míst. Srovnáme-li počet dětí v ZDŠ 1.335 s možností umístit v družinách 226 dětí, je z toho zřejmý jediný závěr, že většina školní mládeže tráví svůj volný čas buď doma nebo na ulicích bez kontroly a vedení. Pro nedostatek míst nelze umístit ani děti, které se do družin hlásí.

Studijní výsledky škol. roku 1964/1965 Ve školním roce 1964/1965 bylo na 3 ZDŠ 51 tříd s 1.446 žáky. Pro 11 tříd chyběly učebny, takže 22 tříd mělo střídavé vyučování. Na ZDŠ vyučovalo 70 učitelů. Koncem školního roku neuspělo 70 žáků, tj. 4,7 %, s vyznamenáním ukončilo školu 205 žáků. V chování došlo ke zhoršení, známku 2. stupně mělo 54 žáků a 3. stupně 11. Š kolská a kulturní komise projednala 25 případů nevhodné ho chování žáků a v jednom případě uložila rodičům pokutu pro zanedbávání vý chovy dítěte, v 5 případech dala návrh na umístění žáka v Dětské m domově a v 6 případech bylo doporučeno psychiatrické vyšetření dítěte. V rozmisťovacím řízení žáků se nepodařilo splnit plán náboru do zemědělství, byl splněn jen na 41,6 %, na obor horník-hutník na 100 %, do stavebnictví na 103,7 %, do dopravy na 76,9 %, na SVVŠ na 108,3 % a do středních odborný ch škol na 79 %. SVVŠ navštěvovalo 203 žáků v 5 třídách a střední školu pro pracující 25 žáků ve 2 třídách. Maturovalo 40 žáků, z toho s vyznamenáním 5. Ke studiu na vysoké škole bylo doporučeno 27 žáků, bylo přijato 17. Dva žáci studují nástavbu na průmyslové škole, ostatní nastoupili do zaměstnání. Na střední škole pro pracující maturovalo 12 absolventů, s vyznamenáním nebyl klasifikován nikdo, 2 žákům byly povoleny opravné zkoušky. Máme 5 mateřský ch škol, v nich je celkem 8 oddělení. Umístěno bylo 221 dětí, neumístěno bylo 37 dětí. Na pokyn hygienika nebyly totiž třídy přeplňovány jako v minulý ch letech. Družiny školní mládeže máme 2 se 7 odděleními a 242 žáky. Obě družiny byly přeplněny, a přesto se nepodařilo umístit 61 dětí, které měly o družinu zájem. Zvláště citelný nedostatek místa byl v oněch odděleních, do který ch jsou zařazeny děti prvních a druhý ch tříd.

Studijní výsledky škol. roku 1965/1966 Koncem škol. roku 1965/1966 neprospělo na ZDŠ 65 žáků, tj. 4,5 %, s vyznamenáním pak ukončilo školu 196 žáků, tj. 13,5 %. Celkový počet tříd byl 52 s 1.442 žáky. V tomto školním roce se projevoval buď velmi dobrý prospěch nebo dostatečný , střední průměr ze tříd té měř vymizel. Ze Zvláštní školy vystoupil k 30. červnu 1966 pouze jeden žák, naproti tomu však ze ZDŠ bylo sem převedeno 6 žáků. Tím stoupl počet žáků na 21


- 72 -

/průměrný přiměřený počet žáků na třídu je 12-15 žáků/. Proto počínaje 1 .zářím 1966 budou starší žáci chodit do ZŠ ve Zbraslavi, která má 3 třídy. ONV Praha-západ by v Modřanech zřídil druhou třídu, ale MěstNV nemohl k tomuto účelu nabídnout vhodnou místnost. Na SVVŠ v 7 třídách bylo 209 žáků, z toho pouze 46 chlapců. Na konci školního roku prospělo s vyznamenáním 12 žáků a 12 žáků neprospělo. 2 žákyně dostaly 3. stupeň chování za neomluvené hodiny. Maturitní zkoušky konalo 57 žáků, z nich 6 ukončilo studium s vyznamenáním, 12 s prospěchem velmi dobrý m, 38 prospělo a 1 žákyně neprospěla z ruštiny. K dalšímu studiu se přihlásilo 46 žáků, z toho na universitu 17 žáků, na Akademii vý tvarný ch umění 1 žák, na vysokou školu uměleckou 1 žák, na techniku 9 žáků, do studia abiturientů na průmyslový ch školách 12 žáků. Na střední škole pro pracující maturovalo 5 žáků, všichni prospěli. Dalších 5 maturovalo po opravný ch zkouškách v září.

Školní rok 1966/1967 Ve školním roce 1966/1967 se proti minulé mu roku počet žáků z ZDŠ dále zmenšil. Pro srovnání uvádím cifry minulý ch let: ve škol. roce 1964/1965 bylo 1.514 žáků, ve škol. roce 1965/1966 bylo 1.442 žáků a ve škol. roce 1966/1967 pouze 1.335 žáků. Pro nižší stav žáků nebyl však zmenšen počet tříd, pouze byl ve třídách zmenšen počet žáků. Na 1. stupni ZDŠ je počet tříd 28, žáků 635, počet učitelů 28 a se střídavý m vyučováním je všech 28 tříd. Na 2. stupni je 24 tříd, žáků 700 a učitelů 42. Š kolní učebnice byly až na malé vý jimky dodány včas, takže žáci dostali hned na začátku školního roku potřebné pomůcky k učení. Hned na počátku školního roku byly na školách zvoleny nové vý bory SRPŠ . SVVŠ má 2 první, 3 druhé a 3 třetí ročníky. V 1. ročníku je 76, ve 2. ročníku 89 a ve 3. ročníku 85 žáků, celkem tedy 250 žáků. Š kola má kritický nedostatek místa a třída 3. ročníku/c je alokována ve Stodůlkách, kde vyučují učitelé SVVŠ . Třída 2/a a 2/b mají společnou místnost. Při vyučování některý m předmětům je nutno třídu dělit na skupiny. Ve škol. roce 1965/1966 byla zrušena sborovna a zřízena z ní třída, sborovna byla přestěhována do prostoru, který vznikl přepažením chodby.

Vybavení našich škol V lé tech 1965 a 1966 byly vynaloženy značné finanční prostředky na vybavení našich škol, aby bylo možno zkvalitnit vyučování, vyučovat modernějšími metodami. K tomuto účelu bylo v roce 1965 vydáno 110.000 Kčs a v roce 1966 49.100 Kčs. Ve školách nyní máme vybaveny odborné učebny chemie, fysiky, biologie, vý tvarný ch prací. Mimo to naše školy mají moderní promítací stroje, sluchátková zařízení, magnetofony, projektory zn. Adior a Medior, mikroskopy. Pro zvláštní školu byl zakoupen starší promítací přístroj. 5 učeben bylo vybaveno nový m nábytkem, ve 13 učebnách byla provedena vý měna podlah, v mateřský ch školách byly položeny nové podlahy z PVC.


- 73 -

Byla vypracována projektová a rozpočtová dokumentace na zavedení ústředního topení v 1. ZDŠ . Rozvod má bý t proveden z vlastních prostředků MěstNV v roce 1967. Na řadu pak přijde 2. ZDŠ , na dokumentaci se již pracuje. Bohužel je nutno konstatovat, že nové metody a formy práce na školách zatím zřetelněji nepronikly do práce všech učitelů. MěstNV zajistil všem ZDŠ místnosti pro zřízení polytechnický ch dílen a pozemky na mičurinská pole. Protože některé dílny pro jejich malou prostoru nevyhovují, uvažuje školská a kulturní komise zřídit pro všechny školy společnou, prostorově i provozně vyhovující dílnu pro zpracování kovu a další pro zpracování dřeva. V dílnách by se pak střídaly všechny školy.

Vně jší diferenciace Počínaje 1. zářím 1965 bylo ve 4 obcích našeho okresu zavedeno diferencované vyučování v devátý ch ročnících ZDŠ a to v Modřanech, Radotíně, Zbraslavi a Roztokách. K uskutečnění té to diferenciace byla u nás vybrána 2. ZDŠ . Byly zřízeny 2 třídy, jedna tzv. studijní a druhá tzv. praktická. Do těchto tříd přešli vybraní žáci ze všech našich ZDŠ . Většina z nich šla do studijní třídy. Hned první prověrky z probrané ho učiva v češtině a matematice ukázaly značné rozdíly mezi žáky, rozdíly ve znalostech, pracovních postupech a vůbec přístupu k daný m úkolům. Ž áci neměli dostatečné pracovní návyky, nebyli zvyklí samostatně pracovat, neuměli se učit. Teprve od ledna 1966 bylo možno žákům ukládat náročnější úkoly, požadovat od nich samostatnější studium. Práce ve vý běrové třídě podněcuje nejen iniciativu žáků, ale i učitelů, je náročnější na oba. Mnozí ze žáků mají totiž již vyhraněné zájmy, ať je to matematika, historie, fysika, znají nejen povinnou, ale i pomocnou zájmovou literaturu, a učiteli nezbý vá než důkladně studovat, aby žákům stačil. Pochopitelně za rok nelze vydat konečný úsudek, jako každý experiment, tak i toto je hledáním a prověřováním vhodný ch cest k dobré náplni diferencované ho vyučování. Již dnes se ukazuje, že bude třeba zlepšit vý běr žáků, a to nejen podle známek, a dát do třídy maximálně 30 žáků.

Patronátní smlouvy Ředitelství našich škol mají uzavřeny patronátní smlouvy s některý mi našimi průmyslový mi závody. Tak 1. ZDŠ s n. p. Modřanské strojírny ČKD, 2. ZDŠ s n. p. Modřanské strojírny ČKD a n. p. Čs. čokoládovny, závod Orion, a 3. ZDŠ s n. p. Elektropřístroj. Kromě toho mají školy ještě ústní dohody s dalšími podniky. V základě je obsahem těchto smluv, že závod povoluje žákům školy prohlídku závodu s příp. instruktáží, polytechnické dílně školy předá odpadový materiál, ev. i vyřazené měřící přístroje ap. Š kola pak v případě potřeby vypomůže brigádou, učitelé se účastní jako vedoucí pioný rský ch táborů dětí rodičů zaměstnaný ch v závodě ap. Smlouvy jsou plněny s pozoruhodný m porozuměním obou stran.

Sdružení rodičů a přátel školy Na všech školách máme vý bory sdružení rodičů a přátel školy. Činnost SRPŠ řídí vý bor, který má 14-17 členů. Při vý boru je ustaveno 6 komisí, jejichž předsedové jsou členy vý boru. Komise jsou doplněny z řad členů třídních vý borů.


- 74 -

6 komisí SRPŠ Při vý borech SRPŠ pracují tyto komise: Vý chovná. Pomáhá škole v její vý chovné a vzdělávací práci. Komise řeší ve schůzi vážnější přestupky žáků a provádí pohovory s rodiči. Ve škol. roce 1965/1966 byl znatelný pokles těchto přestupků, i když některé bylo nutno předat k řešení školské a kulturní komisi MěstNV. Pro pomoc pioný rské organisaci. Spolupracuje se skupinovou vedoucí školy, pomáhá skupinám Jisker a pioný rů zajišťovat různé akce. V pé či té to komise jsou pořádány různé besídky s programem a slavnostní slib pioný rů a Jisker. Pro materiální pomoc škole. Ú kolem té to komise je zajišťovat drobnou hospodářskou pomoc škole při obstarávání zvláštních učebních pomůcek a zařízení, zajišťuje materiál pro polytechnické dílny a drobné opravy školního zařízení brigádnickou formou. Pro spolupráci se školní družinou mládeže. Pomáhá družině zajišťovat spolupráci s rodiči žáků jak po stránce vý chovné , tak i v otázkách materiální a technické pomoci. Pro zdravotní pé či o mládež. Zajišťuje otázky zdravotnické osvěty, spolupracuje při organisaci školy v přírodě, při lyžařský ch kursech a školních vý letech. Revisní. Sleduje hospodaření finančními prostředky a o vý sledku podává pravidelně zprávu na plenárních zasedáních SRPŠ .

Komise pro volbu povolání Jeden z členů vý boru pracuje v komisi pro volbu povolání. Tato komise je utvořena ze zástupců školy, školské a kulturní komise MěstNV. Komise prošetřuje na základě schopností a vědomostí žáků možnosti jejich příštího zaměstnání nebo příštího studia a spolupracuje při umisťování žáků nejvyšších tříd na tato místa.

Finanční účast SRPŠ Mimo uvedenou činnost vý bory zajišťují obstarávání různý ch pomůcek pro zvláštní způsoby vyučování, přispívají finančně na lyžařské zájezdy, školní vý lety, školy v přírodě, obstarávají knižní odměny vzorný m žákům a potřeby pro pioný rskou organisaci. Vý lohy kryjí z členský ch příspěvků rodičů, z vý těžků společenský ch večerů, ze školní zahrady ap.

Třídní výbory Ve školním roce 1965/1966 se rozšířila aktivita dobrovolný ch pracovníků o třídní vý bory. Členové třídních vý borů jsou zároveň členy jednotlivý ch komisí vý boru SRPŠ . Tak jsou třídní vý bory přímo a rychle informovány o veškeré činnosti ve škole. Dále třídní vý bory si řeší samostatně problé my svý ch tříd jak po stránce vý chovné , tak i organisační a pracovní.


- 75 -

Jak komise a výbory pracují? Stručně je možno říci, že vý bory a komise pracují tak, jak je aktivní předseda. Některé velmi dobře a hodně pomáhají škole, jiné jsou mé ně aktivní, a proto ředitel školy musí některé komise podněcovat k pružnější a iniciativnější práci. Je pozoruhodné , že z práce vý borů SRPŠ vymizela stránka charitativní.

Pionýrská organisace Na všech školách máme placené skupinové vedoucí pro pioný rskou organisaci. Jejich práce je řízena OV ČSM. Pro jednotlivé oddíly jsou získávány z řad dobrovolnic vedoucí, převážně z řad žáků devátý ch a vyšších tříd, dále pak z řad mladších rodičů. Bohužel musíme konstatovat, že práce stále není uspokojivá, zvláště v oddílech, které vede mládež. Jsou sice vypracovány plány a programy náplní schůzek, avšak tyto nejsou zajišťovány tak, aby pioný ry upoutaly, aby schůzky byly zajímavé , aby se děti na schůzky těšily. Dalším nedostatkem je, že skupinové vedoucí se často střídají, většinou po zapracování přecházejí do škol jako učitelky a na jejich místa pak nastupují opět nové nezapracované vedoucí, což má jistě neblahý vliv na činnost PO. Pokud vedou oddíly rodiče, zvláště otcové , jsou schůzky velmi zajímavé a děti do nich rády docházejí. Mají i svoje zájmové kroužky a vý sledky jejich práce jsou velmi dobré . Celkem na našich školách máme 30 oddílů PO a 13 oddílů Jisker.

Č eskoslovenský svaz mládeže na ZDŠ Skupiny Československé ho svazu mládeže jsou založeny ve všech devátý ch třídách našich ZDŠ a pochopitelně i na SVVŠ . Přibližně 65 % žáků devátý ch tříd je členy svazu, ale činnost skupin není uspokojivá, nepracují plánovitě, ale nárazovitě podle potřeby. Jádrem jejich činnosti je, že někteří členové mají patronát nad Jiskrami, příp. vedou oddělení Jisker, pomáhají při expedici Modřanský ch novin, dbají o čistotu okolí školy, pomníků, pomáhají při akci Z, při sběru brambor a řepy, organisují hromadné návštěvy divadel a vý stav ap.

Č eskoslovenský svaz mládeže na SVVŠ Lé pe a plánovitě již pracují skupiny ČSM při SVVŠ . Spolupracují s okresním vý borem socialistické akademie v Praze, za její pomoci organisují besedy, přednášky. V červnu 1966 uspořádali Majáles, dále zájezd do Rostocku, kde navázali přátelství s tamními studenty, kteří oplátkou zase přijeli do Modřan. Zde jim zdejší studenti připravili kulturní večer a provedli je po Praze. V ZK n. p. Modřanské strojírny ČKD uspořádali vánoční večírek. Brigádně se zúčastnili stavby turistické základny ROH n.p. Modřanské strojírny ČKD v Borku u Jílové ho. Při návštěvě pioný rů ze Seče připravili pro ně v Modřanech kulturní večer. K 10. vý ročí založení SVVŠ uspořádali literární a vý tvarnou soutěž. Pravidelně v únoru pořádají maturitní ples, v roce 1966 již potřetí v Praze.


- 76 -

Kulturní instituce Vliv Prahy Kulturní činnost byla v lé tech 1965 a 1966 neuspokojivá. Všeobecně v tomto směru působí činitel, který prostě nelze nějaký m naším zákrokem odstranit, ani pozměnit, je to bezprostřední blízkost Prahy se všemi jejími atraktivními programy. Valná část našich občanů v Praze pracuje, zde se pochopitelně i kulturně vyžívá a do Modřan se většinou vrací jen přespat nebo v lepším případě strávit několik krátký ch hodin se svojí rodinou. A proto o zdejší kulturní akce nemají valné ho zájmu. A i když v Praze nepracuje, střed Prahy je pro nás dosažitelný za 20 minut, programy pražský ch podniků jsou pochopitelně přitažlivější našich, proto za zábavou i kulturou zajíždí do Prahy. Tato skutečnost je zejmé na vážná v poměru k naší mládeži, protože tím ztrácíme možnost kontroly, jaký m způsobem se v Praze baví.

Přehled kultur. a zábavních podniků Přece však byla v našem městě v roce 1966 uspořádána řada kulturních a zábavních podniků: 119 přednášek /38 o vnitřní a zahraniční politice, 37 o zemědělství a zahrádkářství, 13 technicko-ekonomický ch, 9 o kultuře a umění, 14 zdravotnický ch, 8 různý ch/, 35 sportovních akcí, 59 tanečních zábav, 13 různý ch školení, 27 schůzí, 30 společenský ch večerů, 6 divadelních představení, 3 vý stavy, 14 zájezdů po naší vlasti i do zahraničí, 5 koncertů a 53 jiný ch akcí. V sále Na staré poště se v roce 1966 vystřídalo celkem 12.800 návštěvníků při kulturních a společenský ch podnicích.

Co nám chybí Důležitou okolností ovlivňující náš kulturní život je, že nemáme vhodný ch místností, do který ch by se soustřeďoval náš kulturní a společenský život, kde by se vytvářely potřebné tradice a vztahy mezi lidmi. Nemáme divadelní sál, společenský sál pro větší shromáždění, taneční zábavy, plesy, nemáme čítárnu, kavárnu, dokonce nemáme ani restaurační místnosti, které by vyhovovaly současný m nárokům na kulturní a společenské prostředí, v městě nemáme žádný ch místností pro přechodné ubytování.

Sál Na staré poště Pro celé město skoro s 13.000 obyvateli máme jediný sál Na staré poště /dříve U Nováků/ s kapacitou asi 350 lidí. Byl v hrozné m stavu, byl vytápěn 3 kamny na uhlí, hygienické zařízení bylo v desolátním stavu, elektrická instalace byla vadná, v předsálí byla stará vyšlapaná prkenná podlaha, šatna nevyhovovala i pro tento malý počet návštěvníků. Ostatně tento stav vysvětluje a dokresluje skutečnost, že sál byl postaven v roce 1890 a od té doby nebyly v něm provedeny žádné další investice a základní opravy. Podle dnešního směrné ho plánu se počítá s jeho demolicí. Protože je to jediný sál v městě, jak jsem již vý še uvedl, aby byl alespoň na dočasnou dobu použitelný , přikročilo se v roce 1965 k jeho rekonstrukci, která také byla v tomto roce provedena. Byla vyměněna okna, zřízeno ústřední topení, rekonstruováno elektrické osvětlení, položeny parkety, upravena kotelna, fekální jímka. Předsálí bylo odděleno od sálu látkovou stěnou, tím zde vznikla velmi příhodná a příjemná místnost pro pořádání schůzí s menším počtem účastníků.


- 77 -

V roce 1966 se Na staré poště vystřídalo celkem 12.800 návštěvníků kulturních a společenský ch podniků.

Sál v Lidovém domě V roce 1965 se ještě podařilo upravit a řádně vybavit prostornou místnost v přízemí Lidové ho domu, kde jsou nyní pořádány schůze komisí MěstNV, spolku Baráčníků a jiný ch organisací.

Sál Na Havránce Dále byla dána k disposici pro schůze i kulturní činnost v Čechově čtvrti bý v. restaurace Na Havránce.

Kulturní dů m MěstNV bylo od počátku jasné , že tak veliké město, jako je naše, se neobejde bez kulturního domu, který je dnes běžnou náležitostí každé trochu větší obce. Konečně po překonání mnoha překážek se mu podařilo ve spolupráci s KOR a nadřízený mi orgány zajistit stavbu společenské ho kulturního střediska, které mělo bý t postaveno v lé tech 1963-1965. Investorem měl bý t n. p. Modřanské strojírny ČKD, investiční náklad činil 6.500.000 Kčs. Nakonec však ze stavby sešlo a dne i myšlenka na kulturní dům je v nedohlednu.

Osvě tová beseda Ú středním činitelem, od které ho mají vycházet organisační podněty a řízení kulturní činnosti v obci, je Osvětová beseda. Je vlastně pomocný m orgánem školské a kulturní komise, což je zřejmo i z funkční náplně činnosti správního odboru MěNV, který mj. na úseku osvěty vykonává veškerou administrativní a hospodářskou činnost Osvětové besedy.

Pobočky OB má nyní 2 pobočky: v kulturní jizbě Na Beránku a v provisorní jizbě v Komořanech. Činnost v obou pobočkách je zaměřena hlavně na mládež.

Chybí středisko Jako každá činnost potřebuje určité prostředí, kde by se vyvíjela, tak je tomu i u práce OB. A právě její činnost je brzděna tím, že nemá vlastní osvětovou jizbu ani jinou vhodnou místnost, která by vyhovovala prostorově, místní polohou a vybavením. V roce 1966 dostala bý v. krámek na tř. Československé armády, který pochopitelně nemůže nahradit nutnou kulturní jizbu. Je jí totiž třeba nejen k pořádání schůzí a schůzek, ale i kursů, které se takto konají v prostředí více než stísněné m.

Náplň činnosti OB OB do roku 1965 vícemé ně vegetovala, od června 1965 má nové vedení a od té doby se její činnost pozoruhodně zvedla. Jejím předsedou se stal Jan Kneifel, rada OB má 10 členů a 7 aktivistů. Základním jejím úkolem je kulturní, politickový chovná a zájmová činnost, která by skloubila společenský život v městě a vzájemné vztahy mezi občany. Jistě záslužný m úspěchem by bylo, kdyby se jí podařilo oživit činnost místních divadelních ochotníků, a tak ovlivnit starou


- 78 -

dobrou modřanskou tradici. Ochotnický divadelní spolek Tyl existoval v Modřanech již v devadesátý ch lé tech m. st. a také v době mezi posledními dvěma válkami byla jeho činnost velmi čilá. Mnohé z uvedený ch úkolů OB splnila, o splnění jiný ch se pokouší, od některý ch, třeba již uvedený ch v život, musela ustoupit. Působí zde nezájem nejen aktivních, ale i pasivních činitelů tohoto procesu. Prostě, jak jsem již uvedl, její činnost brzdí malý zájem občanů, kteří nalé zají uspokojení svý ch kulturních i společenský ch potřeb v sousední Praze.

Rámcový plán kultur. a osvě tové činnosti OB Začátkem roku 1966 si rada OB vytý čila pro svoji osvětovou a kulturní činnost rámcový plán, který také plní /nebo se o plnění poctivě pokouší/:

Jazykové kursy Na zdejších ZDŠ ustavila 7 jazykový ch kursů, do který ch se přihlásilo 112 dětí. Kursy vedou převážně učitelé našich škol.

Hudební kroužky Do hudebních kroužků dochází 30 žáků.

Umě lecká gymnastika Velkou oblibu si získaly kursy pohybové vý chovy /umělecké gymnastiky/, v nichž cvičí 84 cvičenců v 7 oddílech: pro děti předškolního věku, pro školní děti a pak v oddíle rekreační gymnastiky pro ženy. Kursy jsou pořádány v nové školní tělocvičně a vedou je pražské trené rky s aprobací pro uměleckou gymnastiku.

Kursy šití šatů S mimořádný m zájmem byly přijaty kursy šití šatů, které již v prvním běhu bylo nutno uspořádat v 8 skupinách po 8-9 přihlášený ch. Tý dně se vyučuje v sekretariátu OB po 2 hodinách. Jeho plošná vý měra je asi 20 m2, jsou zde 4 stoly, 3 šicí stroje, takže 8-9 žen a instruktorka se zde skutečně pohybují jen s velký mi potížemi. Byla by zde sice možnost získat sál bý v. restaurace Na Havránce, ale jeho sociální zařízení je v naprosto desolátním stavu a OSP opravu stále odkládá již od roku 1964.

Vycházky do Staré Prahy Pro poznání staropražský ch pamětihodností jsou pořádány pravidelné nedělní odpolední vycházky s odborný m vý kladem. Vede je zdejší občan I. Horáček. Pro zajímavost uvádím jejich přehled za rok 1966 a počet účastníků: 27. března

Kampa, Velkopřevorské a Malté zské náměstí /12 účastníků/

24. dubna

Staroměstské průchody, historické znamení /9 účastníků/

29. května

Chotkovy sady, letohrádek královny Anny, Jelení příkop, paláce na Hradčanské m náměstí /32 účastníků/


- 79 -

domy a jejich domovní

26. června

Ž idovské město s hřbitovem a synagogami /36 účastníků/

31. července

Strahovské náměstí a klášter Premonstrátů s kostelem P. Marie, Památník národního písemnictví /32 účastníků/

28. srpna

Královský hrad, /60 účastníků/

25. září

Vyšehrad /48 účastníků/

30. října

Městské museum Na Poříčí, Petrská čtvrť, klášter bl. Anežky a Milosrdný ch bratří /40 účastníků/

30. listopadu

Vrch Vítkov, /26 účastníků/

chrám

Národní

sv.

Víta,

památník,

zahrady

Vojenské

Na

valech

museum

Taneční čaje Od autobusový ch zájezdů a tanečních čajů bylo prozatím upuštěno, protože byly značně ztrátové . Zejmé na je litovati zastavení čajů pro mládež, protože nyní tito za zábavou odjíždějí jinam, kde pochopitelně mizí i z našeho dohledu. Do značné míry to bylo zaviněno i tím, že podobné čaje ve své m klubu a ve stejné m čase pořádal i ZK ROH Ms, a vý sledek pak byl ten, že chyběli návštěvníci oběma, a oboje čaje pak byly zrušeny. Při vzájemné dohodě bylo by možno zaručit jak kulturní prostředí v sále Na staré poště, tak dobrou hudbu i přiměřený zábavní program.

Modřanské noviny Redakční rada vydává měsíčně v nákladu 1.450 vý tisků Modřanské noviny. Redakční rada je 8členná, hlavní redaktorkou je s. Mandásková. Podle původního plánu noviny měly bý t vydávány barevně, tiskem na rotaprintu, plán však z hospodářský ch důvodů zůstal prozatím jen zbožný m přáním.

Rozhlasový kroužek Počínaje 9. červnem 1965 rozhlasový kroužek pořádal pravidelné relace v rozhlase po drátě jednou za 14 dnů /každou druhou středu od 16.30 h. do 16.45 h./. Relace byly vysílány z rozhlasové ho studia města Modřan o životě a událostech v našem městě. Rozhlasový kroužek byl 9členný . Relace byly zastaveny 24. srpna 1966, protože v poslední době vinou pracovníků Radiouzlu v Praze docházelo k nepravidelné mu vysílání a ohlas u místních posluchačů byl minimální.

Zábavní orchestr Od ledna 1967 bude působit při OB 23členný zábavní orchestr. Rada OB se dále usnesla ustavit koncertní orchestr složený z hudebníků amaté rů za spolupráce hudebníků z povolání žijících v Modřanech.

Rozpočet OB A protože cifry jsou měřítkem činnosti, uvádím i přehled o hospodaření OB v roce 1966:


- 80 -

příjmy za Modřanské noviny za kursy za inzeráty v MN ostatní příjmy

vydání 4.564,-48.847,50 645,-3.515,34

mzdy vyučujícím odměny funkcion.

6.712,50

materiálové náklady

8.630,95

základní prostředky celkem

3.150,88 60.723,72

8.635,--

práce a služby cestné

schodek

28.952,94

nem. poj., daň OSAN

23,-4.962,-2.807,33 60.723,72

Schodek byl zaviněn tím, že bylo nutno zakoupit nový šicí stroj pro kursy šití šatů a magnetofon pro kursy pohybové vý chovy v částce 4.962 Kčs. Vyšší vý daje byly kryty z reservy OB za rok 1965.

Divadelní ochotníci Z divadelních ochotníků v městě nejživější činnost vyvíjeli v ZK ROH Ms ČKD, kteří v roce 1965 sehráli 2 divadelní představení pro dospělé , 1 pro děti a 1 estrádu. V roce 1966 1 představení pro dospělé , 5 pro děti a 2 kabarety. Za zaznamenání snad stojí, že na všech představeních je uváděn jako režisé r Jiří Rothe.

Mě stská lidová knihovna Městská lidová knihovna má 3 pobočky: Na Beránku, v Tyršově čtvrti a v Komořanech. Má 2 oddělení pro mládež a okresní doplňovací oddělení.

Zamě stnanci knihovny V knihovně pracují 4 zaměstnanci, a to 3 na celodenní úvazek a 2 na polodenní. Zaměstnanci konají občasné besedy se čtenáři: v roce 1965 jich bylo 19 a v roce 1966 40 /24 o naučné literatuře, 5 o krásné literatuře a 11 s mládeží/. K vý znamný m událostem a vý ročím pořádají vý stavky knih, v roce 1966 jich bylo 98. Pracovníci knihovny provedli v roce 1966 6 instruktážních návštěv v jiný ch knihovnách, jiný m knihovnám zapůjčili 4 soubory knih /celkem 83 svazků/.

Jarmila Rélichová Koncem roku 1966 zemřela dlouholetá vedoucí knihovny Jarmila Ré lichová, která se velmi uplatňovala i v našem veřejné m životě. Byla i poslankyní našeho MěstNV a v té to funkci i předsedkyní komise pro sociální zabezpečení.

Nedostatky MLK Knihovna jak ve své m ústředí, tak i v pobočkách má nedostatečné místnosti a velmi chybí i skladištní prostory /koncem roku 1966 byl pro MLK zajištěn sklad v domě čp. 494/.


- 81 -

V knihovně chybí místnost nebo alespoň oddělená prostora, kde by si čtenář mohl v klidu vybrat svoji knihu. A aby knihovna mohla řádně plnit svoje poslání, bylo by třeba zřídit čítárnu, která by mohla sloužit jako studijní i jako čítárna periodicky vydávaný ch tiskovin.

Ú pravy provedené v knihovně Místnosti knihovny byly v roce 1965 nově vymalovány, na podlahu položeno nové PVC a provedeny další drobné úpravy. Ovšem na prostorách knihovny se nic nezměnilo, i přes tato drobná zlepšení jsou nadále stejně těsné .

Počet svazků knih K 31. prosinci 1965 měla knihovna 25.524 svazků, z toho pro dospělé naučné literatury 6.845 svazků, krásné literatury 13.801, pro mládež naučné literatury 1.642 svazků, krásné literatury 3.236 svazků. K 31. prosinci 1966 měla celkem 25.938 svazků, z toho pro dospělé naučné literatury 7.047 svazků, krásné literatury 13.990 svazků, pro mládež naučné literatury 1.625 svazků a krásné literatury 3.276 svazků.

Počet čtenářů a výpů jček V roce 1965 měla knihovna 1.696 čtenářů, z toho 583 mládeže. Vypůjčeno bylo celkem 77.779 svazků. V zimním období navštěvuje knihovnu 70-80 čtenářů denně. V roce 1966 bylo uskutečněno vý půjček 74.892, z toho dospělí 57.673 a děti 17.219.

Finanční hospodaření knihovny V roce 1966 činil příjem knihovny 17.484 Kčs /tj. 4.000 Kčs od MěstNV a 13.484 Kčs od čtenářů/ vydání 16.802 Kčs /v tom mj. 9.655,20 Kčs za knihy a časopisy, 1.389,40 Kčs za uhlí a dříví, nájem 1.897,80 Kčs, elektrický proud 1.073,90 Kčs/. Mimo to ONV Praha-západ na doplnění knižního fondu proplácí za MLK ročně přibližně 12-13.000 Kčs za vybrané knihy.

Závodní knihovny Z formálního hlediska by se vlastně o závodních knihovnách mělo hovořit v kapitole o vý robních podnicích, systematicky však mají stejné poslání jako MLK, proto se o nich stručně zmiňuji v kapitole o kultuře. Po pravdě řečeno činnost závodních knihoven není dobrá. Souhlasně tak zjistily prověrky provedené ONV i odborový mi orgány. Počet vý půjček se snižuje, pé če o knihovny spočívá převážně jen v dotacích na nové knihy a život knihovny je závislý jen na dobrovolné m knihovníkovi a jeho osobní iniciativě. K propagaci a popularisaci je málo používáno závodního rozhlasu a nástěnný ch novin, rozhlasové redakční kroužky nebo rozhlasoví redaktoři nejsou ustanovováni. Počet vý půjček knih je minimální a často chybí i nutná evidence knih.

Nemovité kulturní památky Středisko státní památkové pé če a ochrany přírody Středočeské ho kraje zapsalo v roce 1965 do státního seznamu nemovitý ch kulturních památek, které jsou


- 82 -

chráněny dle z. č. 22/1958 Sb. /to znamená, že všechny případné stavební úpravy musí bý t předem projednávány s památkový mi orgány/:

Kostel Nanebevzetí P. Marie Kostel Nanebevzetí P. Marie byl původně románský , několikrát byl přestavován a prodloužen, barokně upraven, je jednolodní, obdé lníkový , s pravoúhlý m presbytářem a bočními prostorami v severní části. Vnitřek kostela je kryt plochý m stropem. Na vý chodní straně kostela je zvonice, v západním průčelí volutový štít, před toto průčelí byla přistavěna předsíň /v půdoryse lichoběžníková/. Památkové movité zařízení: hlavní oltář je z roku 1871 s některý mi staršími částmi a barokními sochami, obraz Nanebevzetí od K. Weisse je z roku 1865, boční oltáře z roku 1872 a 1873, v presbytáři křídlo oltáře s obrazem Zvěstování a Navštívení je ze 17 století /přemalováno/. Obraz sv. Ondřeje z konce 17. století přenesen z kostela sv. Ondřeje v Praze. Obrazy P. Marie Pomocné a Stigmatisace sv. Františka jsou z 18. století, dřevěná pokladnice je z roku 1726.

Zámeček a zámecká kaple v Komořanech Zámeček původně renesanční je dvoukřídlý , jednopatrový s přilehlý mi hospodářský mi budovami. V některý ch částech chodeb je zachována křížová klenba, jinde valená s lunetami. V nároží je osmihranná věž s 8 zdvojený mi hrotitý mi oké nky, s klenutou kaplí. V druhé m podlaží je kaple s klenutou valenou klenbou s lunetami, strop i stěny bohatě zdobeny štuky a freskami /sv. Rodina/. Fasáda severního průčelí věže je zdobena sgrafitovou rustikou. Zámeček byl původně letním sídlem zbraslavský ch opatů. Památkové movité zařízení: V kapli je dosud ponechán barokní hranolovitý oltář s obrazem Madony s dítětem, na stěně proti oltáři je boltcová kartuše s nápisem: A.M.D.C.H.B.V.M. STA CADELA INSTAV RATAEST REGENTE DESIDERIO ANDRES AVLAE REGIAE ARATAE FECIT FRATER LUKAS. Stav památky je dobrý .

Boží muka u čp. 1464 Tato Boží muka jsou z roku 1757. Je to zděná, čtyřboká, omítnutá a taškami krytá kaplička zbudovaná na vojenské m hřbitově při válce s Prusy roku 1757. Stojí na zahradě domu čp. 1464 v ulici U kapličky /vlastník Kádner/, avšak na vlastním pozemku, který vlastní MěstNV Modřany. Na kapličce je kovová deska, na které je vypsáno, proč byla kaplička postavena. Při špatné m stavu omítky deska spadla a má ji uschovánu zmíněný Kádner. Kaplička pro své rázné tvary budí pozornost turistů, a proto je její ochrana plně oprávněna. Doporučovalo by se kapličku opravit a desku na ni znovu upevnit. O té to kapličce je psáno ve staré kronice obce Modřany na straně 28: „3. května 1757 zmocnili se Prusové , Prahu oblé hající, pontonové ho mostu přes Vltavu u Modřan zbudované ho, vzavše z něho 16 pontonů. Při šarvátce tuto vzniklé padlo mnoho životů lidský ch za oběť. Pobití a utopení vojínové pohřbeni jsou u Modřan,


- 83 -

tam, kde za vsí na cestě k Libuši postaveny jsou v šeredné formě komínu „Boží Muka.“.

Stará místní pojmenování Kdysi bylo samozřejmý m zjevem, že živnostenské provozovny byly označovány určitý mi znaky dle oboru vý roby, která se v uvedené provozovně prováděla. My starší ještě pamatujeme, že nad dílnou kolářovou bylo dřevěné kolo, nad dílnou krejčího nůžky, nad dílnou obuvníka pravidelně vysoká bota atd. Donedávna ještě nad krámkem holiče visela mosazná miska. Jak se však znalost čtení stávala samozřejmostí i mezi prostý mi lidem, tyto znaky mizely, až zmizely docela, a byly nahrazeny návěstními štíty. Stejně je tomu i s místními názvy, které měla každá obec. Na nich vidíme, že naši předkové byli nejen lidé praktičtí, kteří místům, na které byli odkázáni, ať již pracovně nebo osobně, dávali jmé na, který m všichni rozuměli stejně bez složité ho hledání v mapách a dalšího ústního dorozumívání, ale měli při tom i smysl pro humor, satiru i poesii.

Jak místní jména vznikala Místům dávali jmé na např.: -

podle nějaké ho určité ho, všeobecně známé ho objektu: Za pastouškou, V uhelně, Pod vinicí, Za farou, Nade mlejnem, V zahrádkách, Na kovárně, U červené ho domku,

-

podle nějaké ho děje, který byl mimořádný , a při tom se pevně vryl do paměti lidí: Na lapáčku, V soudný ch, V čihadlech,

-

podle rázovité polohy a povahy místa: V dolech, Lysina, Holý V zahrádkách, Kouty, Na ostrovech,

-

někdy se objevuje i trochu irone a mírný úšklebek: Na vystrkově, Za humny, Na krejcárku, Kozí vršek,

-

a objevuje se i slovo do pranice, pro ty, kdo v těchto místech bydlí: Ve sráčku /dámy, velmi prosím, promiňte mi, toto jmé no jsem nestvořil já, ale naši předkové /,

-

najdeme i jmé na podle bý valý ch majitelů: Pišovice, Králova pískovna, U Rážova rybníka, Kapitánova strouha,

-

jindy jmé na vystihují povahu půdy: Na ladech, Na písku, Písková cesta

-

a nectný hostinský , který ať vědomě nebo nevědomě kazil pěnivý mok, dal příležitost lidové mu vtipu, aby jeho hospodě dal jmé no Na mydlinkách.

V

vrch,

hladoměři,

Soupis zdejších místních jmen A nyní uvedu místní jmé na v Modřanech, která jsem zjistil mnohý mi dotazy u nejrůznějších osob, pravidelně modřanský ch starousedlíků: V zahrádkách


-

u řeky, v místech, kde jsou nyní postaveny panelové družstevní domy

- 84 -

Na písku

-

proti cukrovaru, nyní zde s hostincem U cukrovaru

Za pastouškou

-

roh ul. Klostermannovy za tělocvičnou TJ Spartak Modřany, nyní zde stojí dům p. Netrefy

Za farou

-

nyní je zde zahradnictví KS

U zvonice

-

na kopci vedle kostela /ještě jsou tam zbytky zdí zvonice/

Nade mlejnem

-

část dnešní Husovy ul., nyní je zde družina školní mládeže v čp. 216, dole bý val Rážův mlý n

Farský rybníček

-

bý val v dnešní ul. Komenské ho

Na srážce

-

údolí u rest. U sosny směrem k Beránku podé l potoka. Podle starý ch pamětníků se zde říkalo Ve sráčku

Lysina

-

kopec nad Riegrovou ul. směrem k Tyršově čtvrti

Píšovice

-

pole, louky, les při potoce Lhotecké m. Jmé no má podle bý v. majitele Píši, který bý val majitelem čp. 22, kde je nyní farma ČSSS

Na průhoně

-

vpravo od obecních domů, které jsou na konci tř. Rudé armády směrem k Kolům. Nyní je zde zahradnictví KS /dříve Houdková/

Na Kamejku

-

pole za posledními domy na tř. Rudé armády, napravo od Libušské silnice směrem k Dolům

V hladoměři

-

dnešní Zátiší, dříve patřívalo katastrem do Modřan

V kateřinkách

-

studna u tělocvičny TJ Spartak na tř. Rudé armády

Na vystrkově

-

nynější Přemyslova ul., kde stojí dům čp. 165

Na krejcárku

-

vpravo od tř. Rudé armády před obecními domy, nyní je v těchto místech ul. K průhonu. Toto místo se jmenovalo i Š ejdrem

Š ejdrem

-

viz Na krejcárku

Na lapáčku

-

v těchto místech nyní stojí Lidový dům

Za humny

-

nyní ul. Klostermannova, za tělocvičnou TJ Spartak

Pod vinicí

-

vlevo od tř.Československé armády proti n. p. Sport

Nad vinicí

-

nyní ul. Zdeňka Nejdlé ho

V koutech

-

pole za n. p. Modřanské strojírny směrem k Beránku

V soudný ch

-

pole té měř až u libušské školy

Na ostrovech

-

nynější Lahovice, toto modřanské ho katastru

V dolech

-

zalesněné údolí při Libušské m potoku

Na kovárně

-

za rozcestím lhotecké a libuňské silnice při silnici lhotecké , nyní je zde požární zbrojnice

Lipiny

-

pole za Kopkánem směrem k Písnici

Na ladech

-

louky na Cholupické m vrchu

U tří koček

-

bý valá lesní hospoda na konci Dolů pod Libuší


- 85 -

stojí

území

dům

čp.

patřívalo

108

do

Písková cesta

-

bý vala to úvozová cesta, dnešní Dolní Cholupická /od tř. Čs armády/

Kozí vršek

-

na křižovatce dnešní Dolní Cholupické a tř. Čs. armády. Bý val zde vysoký břeh, byl odkopán a postaven vysoký kamenný taras

U Rážova rybníka

-

rybník bý val v místech dnešních Potoček, kde na sebe navazují ul. Nerudova a Na Havránce. Rybník byl z komunikačních důvodů zasypán

Králova pískovna

-

Napravo od silnice do Komořan před restaurací U sosny, nyní je zde odkalovací stanice cukrovaru

Na Blanseku

-

nároží ul. Klostermannovy a U studny

Na mydlinkách

-

hostinec U Přemysla na I. Babech

U Kopkána

-

samota mezi Beránkem a III. Babami

U červené ho domku

-

nároží Riegrovy ul. a tř. Čs. armády. Domek neměl omítku, byl z červený ch jen spárovaný ch cihel

V Koreji

-

v těchto místech stával hostinec U Vošahlíků, v akci Z byl zbourán a nyní zde stojí Dům služeb. Demolice byla prováděna v době korejské války a odtud ono jmé no

U uhelny

-

v těchto místech je nyní rest. Na zastávce na tř. Čs. armády. Dříve zde bý val obchod s uhlím

V cikorce

-

později U Nádeníčků, na tř. Čs. armády proti prádelně KS, kde nyní mezi tratí a ulicí stojí osamělý dům

Š ulcova kolonie

-

část Komořan na levé straně od zbraslavské silnice. Nyní ul. Revoluce, 5. května, 9. května, 1. máje

Mašánkova kolonie

-

nyní ul. Zeyerova, Klostermannova, Vojanova, U studny

U studny

-

jinak Na Blanseku, studna mimo domy je zde dodnes

Kapitánova strouha

-

samota v Píšovické m lese

Na čihadlech

-

lesík mezi letištěm Na nouzově a Točnou

Nouzov

-

zemědělský statek na západní straně letiště

V potočkách

-

údolí, jímž proté ká Libušský potok mezi Husovou ul. a Doly

Na Š abatce

-

říkalo se tak u 3 domků, které stávaly za statkem, který je za zámečkem v Komořanech směrem k Zbraslavi

Hamrová

-

jižní svah údolí Ve srážce pod n. p. Lé čiva

Na cymbále

-

na III. Babech

Klímovka

-

2 cukrovarské domy proti 1. ZDŠ čp. 166 a 59 U staré školy

Na Havránce

-

v Čechově čtvrti, pojmenování ulice


- 86 -

název

zachován

v dnešním

Kino Naše kino neodpovídá ČSN, nevyhovuje hlediště, chybí vzduchotechnika, ústřední topení. Kino je v provozu jedině na základě vý jimky povolené Ú střední půjčovnou státního filmu. Jedinou jeho předností je, že je možno v něm promítat filmy na široké m plátně. Jeho kapacita je 420 osob, protože je jediné v našem městě /Komořany nemají vlastního kina/, je i prostorově zřejmě nedostačující pro město s té měř 13.000 obyvateli. Protože v zimě nebylo možno kino vytopit, byla přímo do sálu instalována 2 kamna, což je ovšem proti základním bezpečnostním předpisům. Zavedení teplovzdušné ho vytápění je uvažováno pro rok 1968. Poměry v našem kině jsou pochopitelně známy i Ú střední půjčovně státního filmu, proto podle informací u Krajské půjčovny filmů v Praze bude snad možno pro polovinu roku 1967 získat snížení půjčovné ho, aby z takto získaný ch finančních prostředků bylo možno prové st některé nalé havé úpravy kina. Podle obecné stížnosti jsou do našeho kina přidělovány mé ně kvalitní filmy a premié rové filmy se značný m zpožděním za filmy promítaný mi v Praze. Protože jsme bezprostředními sousedy Prahy, a valná část občanů, kteří patří do okruhu návštěvníků kina, pracuje v Praze, novinky shlé dne v Praze, a když se pak později filmy promítají v Modřanech, chybějí diváci. O kvalitě předváděný ch filmů svědčí, že v roce 1966 nemohlo bý t promítáno celkem 21 představení, a to pro nezájem veřejnosti 19 a pro poruchu na promítacím přístroji 2. Např. v červnu musela bý t odřeknuta 2 představení, na které se dostavilo mé ně než 10 diváků. Ovšem buďme spravedliví, klesající návštěvnost kina není jen následkem špatný ch filmů a není to také typický zjev modřanský , ale je to jev celostátní, ba možno říci celosvětový . Zejmé na jako silný konkurenční činitel zde vystupuje televise. Dřívější pravidelní návštěvníci kina nyní přicházejí jen na filmy mimořádně atraktivní, ať již vý pravou nebo námětem, normální, byť v časové m odstupu, shlé dnou v televisi v pohodlí domácího prostředí. Srovnáním vý sledný ch čísel posledních 3 let vidíme, jak se vyvíjel počet představení, návštěvnost i tržby: 1964

1965

1966

počet představení

682

632

341

počet návštěvníků

117.841

93.865

94.267

tržby v Kčs

460.600

416.200

435.042

A podívejme se ještě, jak se vyvíjel plán a skutečnost v roce 1966: plán

skutečnost

630

641

101,7

počet

100.000

94.267

94,3

tržby v Kčs

410.000

435.042

106,-

počet představení


- 87 -

plnění v %

Celkový rozpočet kina činil 195.800 Kčs, skutečná čerpání 219.660 Kčs, rozpočet byl tedy překročen o 23.860 Kčs, ale proti tomu byly zase proti plánu vyšší tržby o 25.042 Kčs. V roce 1965 bylo využito kapacity kina z 39 %, na jedno představení bylo průměrně 149 diváků, průměrná cena za vstupenku byla 4,43 Kčs. Proti roku 1964 všechny ukazatele mají klesající tendenci, vý jimku činí pouze průměrná cena za vstupenku, ovlivňuje to stoupající počet představení filmů na široké m plátně. Je zajímavé , že celostátní průměrné vstupné činí 3,50 Kčs, ceny vstupenek do našeho kina jsou tedy hodně nad průměrem.

Klub esperantistů 2. října 1965 se ustavil klub esperantistů. Pravidelné učební hodiny pořádá v místnostech městské lidové knihovny. Od října 1966 zde koná 4 kursy: pro školní mládež, pro pokročilé , večerní pro začátečníky a dálkový písemný kurs. Dva modřanští esperantisté byli členy čs. delegace na světové m kongresu esperantistů konané m v Budapešti od 3. července do 6. srpna 1966.

Komise pro školství a kulturu Š kolství a kulturu v městě řídí komise pro školství a kulturu, která je přičleněna ke správnímu odboru.

Její pomocné orgány Komise ke své činnosti má další pomocné orgány: a/

aktiv pro ochranu mládeže před škodlivý mi vlivy, je 10členný . Ve své působnosti se zabý vá pé čí o děti předškolního věku. Ve spolupráci s rodiči řeší přestupkovost mládeže cestou pohovorů ap. V případě, že nestačí pohovory a domluvy, pak řeší tyto přestupky školská a kulturní komise jednak s rodiči, dále ve spolupráci se ZV ROH nebo ZO KSČ zaměstnavatelů rodičů dětí. Podle zjištění jeví se přestupkovost mládeže především u dětí, jejichž rodiče nežijí ve vzájemné m souladu, kde se otec opíjí nebo jinak zanedbává rodinu. Bohužel směrnice ministerstva školství a kultury nejsou dostatečně důrazné , aby komise mohla postihnout nějak citelněji především rodiče, kteří neplní své zákonné povinnosti vý chovné vůči svý m dětem.

b/

Subkomisi stravovací pro školní jídelny, je 5členná,

c/

sbor pro občanské záležitosti, je 10členný ,

d/

rozhlasový kroužek pro místní rozhlas, je 9členný ,

e/

redakční radu Modřanský ch novin při OB, je 8členná,

f/

Osvětovou besedu, její rada má 10 členů,

g/

letopiseckou komisi, má 10 členů.

Co komise zajišťuje Š kolská a kulturní komise zajišťuje na úseku školství materiální potřeby pro školní a mimoškolní vý chovu mládeže, vykonává hospodářskou správu SVVŠ , ZDŠ , LŠ U, ZŠ , škol mateřský ch, družin mládeže a školních jídelen.


- 88 -

Na úseku osvěty napomáhá úspěšné mu rozvíjení osvětové činnosti za účelem všestranné ho kulturního rozkvětu obce, soustavné ho zvyšování vzdělanosti občanů a vý chovy mládeže v duchu marxisticko-leninské ho světové ho názoru, spravuje památkové objekty místního vý znamu, řídí činnost Osvětové besedy a letopisecké komise.


- 89 -

V. Zdravotnictví Zdravotnické obvody Zdravotnický obvod je organisační jednotkou, představuje určitý územní okrsek, v němž jeho obvodní lé kař ručí za zdraví svěřené ho mu obyvatelstva. Podle nové ho zákona o pé či o zdraví lidu vydané ho v roce 1966 je občanům umožněna svobodná volba ošetřujícího lé kaře. Nemá-li z jaké hokoliv důvodu důvěru ke své mu obvodnímu lé kaři, může si vý jimečně zvolit lé kaře nové ho. Není k tomu potřeba nic jiné ho než požádat nové ho lé kaře o převzetí. Ovšem převzetí je odvislé od toho, může-li lé kař pacienta do své ho obvodu převzít. Zde je nutno uvážit, že k ošetření jsou někdy nutné i návštěvy, nemůže tedy převzít pacienta, který bydlí daleko od jeho obvodu. Nemůže také převzít víc pacientů než stačí ošetřit. Odborné ho lé kaře i nemocniční ošetření je rovněž možno si vybrat podle své volby, ale i zde je volba vázána na to, může-li zvolený lé kař nebo oddělení pacienta přijmout. Rovněž není možno ošetřujícího lé kaře změnit v době pracovní neschopnosti a rovněž nelze odejít od závodního lé kaře.

Středisko obvodních lékařů Obvodní, příp. odborní lé kaři ordinují ve zdravotním středisku v Bezručově ul. čp. 406. Středisko je umístěno v bý valé vile, která dnešnímu své mu účelu naprosto nevyhovuje. Jednak pro její stavební uspořádání, ale hlavně je vybudována dosti vysoko na svahu, takže pro mnohé nemocné je těžko přístupná. Modřany jsou rozděleny na 3 zdravotní obvody, z nichž pouze II. obvod je od roku 1965 personálně pevně obsazen MUDr. Májem a ses. Viziovou. I. a III. obvod v poslední době často měnil lé kaře. V III. obvodu odešel na několik let do Tunisu MUDr. Knor, za něho přišel MUDr. Š ikl, který zemřel v polovině roku 1966. Obvod nyní vede MUDr. Simoniczová, která sem přešla z I. obvodu. V I. obvodu zemřel v roce 1964 MUDr. Spáčil, obvod po něm převzala MUDr. Simoniczová a po jejím odchodu do III. obvodu 15. října 1966 obvod převzal MUDr. Hobza, který přišel ze závodu Orion, kde byl závodním lé kařem zároveň se ses. Navrátilovou. Na III. obvodu s MUDr. Simoniczovou je ses. Nová.

Odborní lékaři Na ženské m oddělení již několik let pracuje MUDr. Gleich a por. asistentka Volfová. Na středisko 2x tý dně docházejí kožní lé kařka MUDr. Beranová se ses. Pospíšilovou a ušní lé kař MUDr. Hejzlar se ses. Petránkovou. Dříve do střediska docházel i lé kař internista, byl však odvolán a dosud se nepodařilo získat náhradu. V elektrolé čbě pracuje ses. Kučerová. Pro odborná vyšetření je v Klimentské ul. v Praze 1.

používáno

zdravotnické ho

zařízení KNV

Praha

Dě tské středisko Dětské středisko je rovněž v bý valé vile v Dukelské ul. čp. 304. Ve středisku ordinuje MUDr. Hackerová se ses.Linhartovou a Vitákovou. Kromě poradny pro zdravé děti a odpolední ordinace pro nemocné prohlíží dětská lé kařka všechny děti školou povinné alespoň jednou v roce a děti předškolního věku častěji.


- 90 -

Zubní středisko Zubní středisko je umístěno v činžovním domě na tř. Československé armády čp. 1061 /vedle zastávky ČSD/. Zubní středisko má rovněž 3 obvody, v I. obvodu pracuje Dr. Macourek, v II. Dr. Časta a v III. MUDr. Wanke s instrumentářkami Wünschovou, Hřebíkovou a Jelínkovou. Středisko má svoji laboratoř. Práce ve středisku se začátkem roku 1966 zhoršila, protože byl odtud odebrán rentgen. V případě nutnosti musí nyní pacienti za vyšetřením dojíždět do Prahy. Protože počet dětí předškolního a školního věku dosáhl u nás počtu 2.000 dětí, měl by na tento počet bý t přidělen samostatný dětský lé kař.

Volné soboty Počínaje říjnem 1966 jsou také na zdejších zdravotních střediscích zavedeny volné soboty, jsou jimi soboty sudé . Zajištěna je v té to době pouze pohotovostní služba pro neodkladná ošetření, normální ordinace v tyto dny odpadají.

Poradny Na dětské m středisku je dopoledne poradna pro zdravé děti, jednou tý dně funguje poradna pro vady řeči u dětí. Ve zdravotním středisku je poradna pro těhotné ženy. Poradna pro diabetiky spolu s lé čbou je v Klimentské ul. v Praze 1. Zde při neurologii je poradna pro epileptiky.

Očkování U předškolní a školní mládeže probíhá očkování přesně podle plánu té měř na 100 % /vý jimkou jsou kontraindikace ze zdravotních důvodů/. Obtížněji probíhají očkovací akce u dospělý ch, např. proti tetanu u přímo ohrožený ch zemědělců a zaměstnanců v zahradnictví. Nový zákon „Pé če o zdraví“ z roku 1966 v tomto ohledu sjedná nápravu. Za proočkování je totiž zodpovědné i vedení závodu.

Dárci krve Dosud existují dárci, kteří za peněžitou odměnu opakovaně darují svou krev, v poslední době se však propaguje „čestné dárcovství krve“ bezplatné . Bohužel tato ušlechtilá akce nenachází v Modřanech dostatečné ho pochopení a předpokládaný počet čestný ch dárců není plněn.

Oblastní nemocnice Při nutnosti hospitalisace modřanští občané patří do těchto nemocnic: interní případy patří do nemocnice v Klimentské ul. pod vedením Doc. MUDr. Mecla, ale v čas potřeby vypomáhají i nemocnice v Třebotově, event. v Roztokách. Infekční choroby přebírají různé nemocnice podle věku a choroby: Bulovka, Krč, Český Brod, event. i další infekční nemocnice v rámci Středočeské ho kraje. Chirurgickou nemocnici máme na Zbraslavi pro dospělé , pro mladistvé do 15 let máme chirurgické oddělení v Krči, II. gynekologická klinika a porodnice v Praze


- 91 -

přebírá pé či o modřanské ženy. Dětskou interní nemocnicí pro Modřany je dětská fakultní nemocnice Na Karlově. Krční, nosní a ušní případy k nemocničnímu ošetření přebírá Ú střední vojenská nemocnice v Střešovicích, neurologické případy přebírá klinika prof. Hennera, mozkové mrtvice patří do příslušné interní nemocnice. Psychiatrická onemocnění jsou ošetřována v Bohnicích.

Závodní lékaři Kromě lé kařů ve zdravotních střediscích ordinují ještě v některý ch zdejších národních podnicích jejich závodní lé kaři. S celodenním zaměstnáním mají závodního lé kaře n. p. Modřanské strojírny ČKD, n. p. České čokoládovny, závod Orion, n. p. Elektropřístroj a n. p. Chirana. Denně, ale pouze na polodenní úvazek, mají lé kaře n. p. Mikrotechna a n. p. Lé čiva. Zubního lé kaře s celodenním pracovním úvazkem mají n. p. Modřanské strojírny ČKD, n. p. České čokoládovny závod Orion, a n. p. Chirana.

Poliklinika Modřany mají přes 12.000 obyvatel, vý hledově po zastavení ploch určený ch k zástavbě to bude asi 17.000 lidí. Kromě toho sem za prací dojíždí asi 6.000 lidí. Tomuto počtu by odpovídala již samostatná /klinika/ poliklinika. A již máme pro ni vyhlé dnuto velmi krásné místo, při hlavní ulici, na místě, kde bý vala arcibiskupská vinice. Budova polikliniky by stála v rovině, odevšad by byla volně přístupná a kolem by bylo dostatek místa pro zeleň a parkovou úpravu. Po vystavění polikliniky by se dnešní objekt zdravotního střediska vý borně hodil na ústav pro přestárlé , do něhož by bylo možno umisťovat přestárlé občany nejen z Modřan, ale i odjinud z okresu.

Akce proti kouření V boji proti přílišné mu kouření bylo opakovaně v Modřanský ch novinách a osvětový ch přednáškách obvodních lé kařů poukazováno na škodlivost tohoto zbytečné ho návyku. Zvláště v besedách se školní mládeží v nejvyšších třídách bylo upozorňováno na nebezpečnost návyku. Bohužel tento zlozvyk se v poslední době šíří i mezi ženskou mládeží.

Protialkoholní sbor V boji proti nadměrné mu pití alkoholický ch nápojů byl v roce 1966 založen při zdravotní komisi protialkoholní sbor, který od komise pro ochranu veřejné ho pořádku a vnitřní věci převzal boj proti alkoholismu. Jeho členy jsou: zástupce zdravotní komise, veřejné bezpečnosti, vý boru žen, sociální komise a školské a kulturní komise. Tajemníkem sboru je MUDr. Klos.

Osvě tová činnost obvod. zdravotního střediska v Modřanech V I. pololetí 1966 obvodní zdravotní středisko v Modřanech uskutečnilo 9 osvětový ch přednášek, jednu s promítáním filmu. 5 přednášek měla MUDr. Simoniczová, 3 MUDr. Máj a 1 MUDr. Bumba. Do Modřanský ch novin byly zaslány 3 příspěvky. Ve II. pololetí pro nedostatek finančních prostředků na placení místností nebyla uskutečněna žádná osvětová akce.


- 92 -

Výskyt nemocí V poslední době přibý vá plicních rakovin, jak je tomu celosvětově, ubý vá podstatně tuberkulosy, vymizel té měř záškrt, nápadně byl snížen počet případů černé ho kašle, průběh spály zbaven nebezpečnosti, prakticky vymizely případy dětské obrny po zavedení povinné ho očkování v roce 1960. V roce 1965 bylo několik případů střevní infekce salmonelou, jinak se v lé tech 1965 a 1966 objevilo větší množství případů onemocnění spalničkami a příušnicemi, vesměs však bez komplikované ho průběhu.

Sanitní doprava Sanitní doprava je zajišťována z dispečinku na Zbraslavi, kde jsou soustředěny sanitní vozy a je zajištěno střídání pracovních směn řidičů. Spojení se zdravotním střediskem v Modřanech se děje buď telefonicky nebo pomocí radiové vysílačky umístěné ve zdravotním středisku v Bezručově ul. a na Zbraslavi. Od 17 hodin do 7 hodin a po celou dobu pracovního volna v sobotu, neděli a o svátcích je do Modřan přistavován 1 sanitní vůz k pohotovostní službě. V případě zvý šené potřeby vypomáhá dispečink na Zbraslavi další sanitkou, čímž je pohotovostní služba v Modřanech, zajišťující i široké okolí: Libuš, Kunratice, Chodov, Průhonice, Vestec, Jesenice a Dolní Břežany s přilehlý mi obcemi, plně zajištěna.

Č innost Č sČ K Činnost Československé ho červené ho kříže je velmi obsáhlá a členitá: Spolupracuje při organisování osvětový ch přednášek lé kařů, při školení oddílu lé kařské pomoci, při školení družiny ČsČK ve škole v přírodě, přispívá články do Modřanský ch novin a účastnil se svý mi příspěvky i ve vysílání rozhlasu po drátě. Celoroční akce: získávání dárců krve, spolupráce při vítání novorozenců, kontrola hygieny v obchodech a restauracích, v listopadu 1966 byla provedena kontrola hygienický ch a sociálních podmínek práce na pracovištích Komunálních služeb. V roce 1966 členky ČsČK celkem 3x spolupracovaly při sběru šrotu, byla zajištěna zdravotnická služba při požáru cukrovaru v Modřanech a v n. p. Lé čiva. Bylo zajištěno cvičení oddílu lé kařské pomoci a místní skupina se zúčastnila v říjnu 1966 soutěže družin. Jako v jiný ch lé tech bylo i v roce 1966 provedeno školení dorostu na školách. Zejmé na zdárně proběhlo na 3. ZDŠ . Ú kolem školení je naučit děti první pomoci při běžný ch úrazech, které se jim mohou přihodit na vycházce, při tělesné vý chově, ve třídě, při hrách ap. Kromě toho byly plněny i další drobné úkoly, jako prodej losů ČsČK, vý běr dětí pro letní tábor ČsČK ap.

Zdravotní komise Zdravotnictví v místě řídí zdravotní komise, která je přičleněna ke správnímu odboru MěstNV. -

Řídí a spravuje jesle,

-

rozhoduje o změnách ve zdravotnický ch obvodech, o zřízení, zrušení nebo


- 93 -

přemístění zdravotnický ch zařízení v městě a o změně ordinačních hodin ve zdejších zdravotních střediscích, -

dává vyjádření při ustanovení zdravotnický ch pracovníků v obci,

-

vydává opatření k zajištění hygienické nezávadnosti pracovního prostředí.

V roce 1965 byl při zdravotní komisi zřízen protialkoholní sbor /píši o něm zvlášť/.

Jesle Protože zdravotní komise řídí a spravuje jesle, podávám přehled o našich jeslích v té to kapitole, pojednávající o zdravotnictví. Zatím máme dvoje jesle. V domě čp. 170 ul. Pod Komenské ho sady jsou jesle I. s kapacitou 30 dětí /umístěno je zde 38 dětí/. Jesle mají 2 oddělení, pro kojence a batolata. Jsou zde zaměstnány 4 sestry, 2 kuchařky, 1 uklízečka a 1 pradlena. V těchto jeslích se vaří i jídlo pro děti umístěné v jeslích II. Jesle II. byly umístěny ve vile čp. 206 na tř. Československé armády. Byly určeny pro děti zaměstnanců n. p. Elektropřístroj. Jejich kapacita byla 20 dětí /umístěno jich však bylo 28/. Pracovaly zde 4 sestry, 1 uklízečka a 1 pradlena. Vzhledem k tomu, že v současné době je v našich mateřský ch školách ještě tíživější situace než v jeslích, dala rada MěstNV souhlas k návrhu školské a kulturní komise, aby jesle II. byly na přechodnou dobu 2-3 let zrušeny a aby v té to budově byla zřízena mateřská škola. Byla dána do provozu 2. ledna 1967. 15. prosince 1966 přijaly první děti sdružené závodní jesle v Dukelské ul. s kapacitou 70 dětí. Tím měla bý t vyřešena tíživá situace v jeslích. Ve skutečnosti byla vyřešena jen částečně. Závody si totiž kapacitu jeslí obsadily dětmi svý ch zaměstnanců bez ohledu na to, že mají naše dosavadní jesle ze 75 % obsazeny svý mi dětmi. Tím se stalo, že z našich jeslí nepřevedly žádné děti, a požadavky neumístěný ch dětí matek, které nejsou zaměstnány v modřanský ch závodech, nemohly bý t uspokojeny. Pro přehled uvádím několik dat z rozpočtu na rok 1966 jeslí I. a II. Potřeba činí 221.600 Kčs, na dávkách od rodičů bylo přijato 50.201 Kčs.

Sociální péče Komise sociálního zabezpečení Sociální pé či v obci řídí komise sociálního zabezpečení a pé če o mládež. Je přičleněna k odboru pro místní vý robu a služby MěNV.

Doplňková péče Z doplňkové pé če běžně vyplácí pravidelně příspěvky nebo rozhoduje o žádostech o jednorázové vý pomoci důchodcům s nízký mi důchody. Takové to vý pomoci jsou udělovány ve formě poukazů na potraviny a uhlí. V roce 1966 pravidelný příspěvek doplňkové pé če byl vyplácen 28 občanům, celkem bylo vyplaceno 35.974 Kčs.


- 94 -

Jednorázová vý pomoc doplňkové pé če byla v roce 1966 vyplacena 159 důchodcům, z toho některý m i několikrát /nejvý še 3x/. Celkem bylo vyplaceno 37.884,95 Kčs.

Příspě vky na obě dy Důchodcům, kteří si předplácejí obědy v závodní jídelně n. p. Elektropřístroj a prokáží nízký důchod, poskytuje příspěvek od 0,50 Kčs do 3,90 Kčs na oběd. Celkem bylo poskytnuto 5.546 obědů, na které bylo připlaceno 19.042 Kčs, tedy v průměru 3,34 Kčs na jeden oběd. Jedná se o 18 důchodců. V rámci pečovatelské služby jsou odtud některý m důchodcům obědy donášeny do bytu.

Příspě vky diabetiků m Osamělý m diabetikům komise poskytuje finanční vý pomoc od 50 Kčs do 200 Kčs měsíčně.

Pečovatelská služba Jedná se o služby osamělý m a tělesně bezmocný m osobám, které nebylo možno umístit v ústavech. Prozatím tuto službu vykonávají 2 ženy u 3 osob. Služba je honorována dle úkonů. Např. za donášku oběda 2 osobám dostane pečovatelka 3 Kčs denně, za větší posluhu 2 bezmocný m 6 Kčs denně. Tato služba nemá v našem městě vyhlídky na větší rozšíření, protože žena, chce-li pracovat, najde si práci jinou, pohodlnější a lé pe placenou.

Ostatní činnost Činnost komise je velmi mnohotvárná: -

vyjadřuje se k žádostem o důchody sociální, invalidní a důchody manželek,

-

navrhuje děti, které jsou v pé či důchodce /ať se jedná o rodiče nebo opatrovníka/ a děti pracujících vdov do prázdninový ch osad,

-

ve spolupráci s občanský mi vý bory vyhledává potřebné občany pro udělení vánoční vý pomoci,

-

vyjadřuje se k žádostem důchodců o lázeňskou lé čbu /v roce 1966 byla lázeňská lé čba poskytnuta 12 důchodcům/ a o umístění v ústavech sociální pé če /v domovech důchodců bylo v roce 1966 umístěno 5 žadatelů/,

-

od ledna 1966 převzala od ONV sepisování žádostí o důchod manželky, vdovský důchod a důchod sociální,

-

12. května 1966 otevřela poradnu ve věcech důchodové ho zabezpečení. Je otevřena v místnostech MLK každý ch 14 dnů ve středu od 17.30 h. do 19 h., osobám se změněnou pracovní schopností poskytuje pomoc při nástupu do zaměstnání,

V roce 1966 bylo docíleno zvý šení nízký ch důchodů u 6 osob.


- 95 -

Besedy pro dů chodce Komise uspořádala ve spolupráci s občanský mi vý bory a MLK začátkem února 1966 v sále Na staré poště besedu pro důchodce. Na pořadu byla přednáška V. Vošahlíka, člena komise sociálního zabezpečení, o otázkách důchodové ho zabezpečení, v druhé části programu pak byl zábavný pořad. Sešlo se celkem 230 důchodců, byl mezi nimi i jeden 92letý a dvě stařenky 88 a 90leté . V rámci oslav Československo-sovětské ho přátelství bylo 24. listopadu 1966 uspořádáno pro důchodce Pestré odpoledne.

Klub dů chodců Stále je nevyřešena otázka, vlastně požadavek vhodné místnosti pro klub důchodců. Klub by měl jednak společenské poslání, ale v místnosti, v níž by se důchodci scházeli, bylo by jednak možno pořádat kulturní podniky, ale bylo by možno sem i dovážet z příslušné závodní kuchyně pro důchodce obědy. Bohužel pro tento účel dosud nebyla nalezena vhodná místnost.

Návště vy členů soc. komise v domovech dů chodců V předvánoční době roku 1966 navštívili 3 členové sociální komise a za sbor občanský ch záležitostí jeho předseda s. Fiřt přestárlé občany z Modřan umístěné v domovech důchodců v Černošicích, Dobřichovicích a v Hostěradicích. V domovech je celkem 17 našich občanů. Navštívení byli obdarováni menšími upomínkový mi dárky. A ještě několik cifer. Plán rozpočtu na sociální pé či činil v roce 1966 90.000 Kčs, ve skutečnosti byl překročen o 2.900 Kčs. Stalo se to tím, že MěstNV musel v prosinci zajistit několika potřebný m rodinám důchodců s větším počtem dětí nutné životní potřeby, a to v době, kdy již nemohla komise sociálního zabezpečení žádat o posílení rozpočtu u ONV Praha-západ.


- 96 -

VI. Výroba Vývoj prů myslu v Modřanech Před 1. světovou válkou byly Modřany typicky zemědělskou obcí, jediný m zdejším průmyslový m podnikem byl cukrovar a pak švarcenberská pila. Po té to válce živelnou vý stavbou se staly obcí rodinný ch domků a vil, průmysl již tehdy zde zapouštěl svoje kořeny, ale průmyslové podniky, pokud zde byly, byly menšího rozsahu, spíše charakteru rodinný ch podniků. Teprve 2. světová válka a zejmé na doba po ní znamená pro Modřany zásadní obrat. Staly se místem s vyvinutý m průmyslem a nejprůmyslovější obcí okresu Praha-západ. A nad to se počítá s možností další průmyslové vý stavby. Pro dostavbu n. p. Modřanské strojírny ČKD byly reservovány na vý chod od tohoto podniku na území zvané m „V koutech“ rozsáhlé pozemky. Další pozemek je určen pro přístavbu n. p. Elektropřístroj, je to pozemek státní a leží na sever od uvedené ho podniku.

Počet zamě stnanců Naše vý robní podniky a závody zaměstnávají podle posledního sčítání lidu k 31. prosinci 1960 8.326 pracovníků, z toho je zdejších občanů 2.916, ostatní, tj. 5.410 osob, dojíždí z Prahy nebo z jiný ch obcí okresu. Tato čísla ke konci roku 1966 jsou jistě nepoměrně vyšší, nemohu je však přesně určit, protože od onoho data nebyla nikde a niký m sledována. Pro názornost pohledu jistě poslouží ona čísla, byťi byla staršího data.

Prů myslové podniky na našem katastru Na katastru našeho města se nalé zají tyto vý robní podniky a závody /počet zaměstnanců je uveden podle stavu k 31. prosinci 1960/: -

Komunální služby – služby obyvatelstvu /450 zaměstnanců/

-

Modřanské strojírny ČKD – vý roba armatur, montáže /1.597 zaměstnanců, z toho 301 žen/

-

Československé čokoládovny závod Orion – vý roba cukrovinek /1.636 zaměstnanců, z toho 1.346 žen/

-

Československé z toho 78 žen/

-

Chirana – vý roba rentgenů a kinopřístrojů /1.073 zaměstnanců, z toho 407 žen/

-

Mikrotechna – vý roba měřících přístrojů /857 zaměstnanců, z toho 367 žen/

-

Lé čiva – vý roba lé čiv /571 zaměstnanců, z toho 360 žen/

-

Elektropřístroj – vý roba elektrotechnický ch přístrojů /1.103 zaměstnanců, z toho 506 žen/

-

Československé armaturky

-

Armabeton, Praha 2 - Vinohrady, Americká 17 – zde pouze dílny a garáže /250 zaměstnanců, z toho 6 žen/


čokoládovny – podnikové

- 97 -

ředitelství /161 zaměstnanců,

-

Pražské cukrovary – vý roba limonád, melasové ho krmiva, cukru a rafinerie cukru /292 zaměstnanců, z toho 87 žen/

-

Grafotechna – vý roba písem /75 zaměstnanců, z toho 33 žen/

-

Vodohospodářská služba – pé če o hospodaření s vodním fondem /122 pracovníků/

-

Sport – vý roba sportovních plavidel /103 zaměstnanců, z toho 25 žen/

-

Středočeské dřevařské závody – pila, vý roba /43 zaměstnanců, z toho 14 žen/

-

Vý zkumný ústav cukrovarnický /51 zaměstnanců, z toho 26 žen/

-

Vý zkumný vý vojový ústav dřevařský /26 zaměstnanců, z toho 7 žen/

-

Směr – družstvo, vý roba hraček /196 zaměstnanců, z toho 178 žen/

-

OPP – družstvo, vý roba prádla, opravy punčoch, obuvi – 24 zaměstnanců, z toho 22 žen

-

Kovopodnik – vý roba usměrňovačů – 21 zaměstnanců, z toho 4 ženy

-

Styl – vý roba odmašťovačů, past na ruce /5 zaměstnanců, z toho 4 ženy/

-

Obuna – družstvo, opravy obuvi /3 zaměstnanci, z toho 1 žena/

-

Fotografia – družstvo /1 zaměstnanec, muž/

-

Dopravní správa /12 zaměstnanců, z toho 6 žen/

Závodní jídelny Zaměstnancům zdejších závodů slouží 6 závodních jídelen, ve který ch se vyvařuje denně 3.770 porcí jídel /podle dat ke sčítání lidu k 31. prosinci 1960/.

Závodní lékaři Některé ze zdejších závodů mají vlastní závodní lé kaře. S celodenním zaměstnáním mají závodního lé kaře n. p. Modřanské strojírny ČKD, n. p. Československé čokoládovny, závod Orion, n. p. Elektropřístroj a n. p. Chirana. Denně, ale pouze na polodenní úvazek mají lé kaře n. p. Mikrotechna a n. p. Lé čiva. Zubního lé kaře na celodenní pracovní úvazek mají n. p. Modřanské strojírny ČKD, n. p. Československé čokoládovny, závod Orion, a n. p. Chirana.

Absentérství Zajímavé je zjištění komise pro ochranu veřejné ho pořádku a vnitřní věci, že absenté rství není ve zdejších závodech zjevem pozoruhodný m až na n. p. Československé čokoládovny, závod Orion, kde bylo v prvních 3 čtvrtletích roku 1965 603 neomluvený ch hodin. Tyto absence zde mají vý lučně ženy a ponejvíce ženy mladší. V 33 případech byl rozvázán pracovní poměr, 19 absenté rek bylo oznámeno VB, 3 případy byly předány MLS v závodě a 10 případů bylo


- 98 -

oznámeno MLS v místě bydliště pracovnice. Provinění proti pracovní kázni bylo v roce 1965 14 případů.

Podrobně ji o našich prů myslových podnicích Nyní, pokud jsem získal potřebná data a informace, se zmíním o jednotlivý ch našich průmyslový ch podnicích a závodech, o jejich vý voji a jejich současné m stavu.

Komunální služby Modřany Podnik Komunální služby Modřany právem začleňuji do kapitoly o průmyslový ch podnicích v Modřanech jak pro jeho kapacitu v docílený ch obratech, tak podle počtu jeho zaměstnanců a jeho podílu docílený m ziskem na rozpočtu řídícího NV, tj. MěstNV v Modřanech.

Sloučení s KS jiných obcí Druhé pololetí 1965 znamená hlubokou změnu v rozsahu i organisaci podniku. Z rozhodnutí rady ONV Praha-západ a příslušný ch řídících NV došlo totiž ke sloučení s tak zv. malý mi komunálními službami Chodov a Kunratice a plánovaný mi a částečně neplánovaný mi rozpočtový mi organisacemi 6 NV, a to Dolní Břežany, Jesenice, Jílové , Kamenný Přívoz, Písnice a Průhonice.

Oblastní podnik KS Modřany Tím vznikl oblastní podnik s názvem Komunální služby Modřany. Ú kolem nově vytvořené ho podniku je poskytování služeb pro 38.000 obyvatel v oblasti na pravé m břehu Vltavy v okrese Praha-západ. Počet zaměstnanců se tím zvý šil z 320 na 450. Počet provozoven, dílen, pracovišťa sběren činí 140.

Nová organisace Zároveň byla zavedena nová organisace podniku. Všechny provozovny byly rozděleny do oborový ch středisek s vý jimkou provozoven v Chodově a Průhonicích, které byly začleněny do sdružené služby v Chodově. K 1. lednu 1966 byla radou MěstNV Modřany zřízena tato střediska: autoopravny a doprava, stavební závod, zahrady, prádelna a chemická čistírna, zdravotně technické a ostatní služby, deratisace, desinfekce, pohřebnictví, vnitropodniková údržba, zásobování a odbyt, společná správa. V podniku byly zřízeny nově 4 funkce: plánovače-ekonoma, funkce technika strojů a zařízení, a protože podnik má přes 400 zaměstnanců, byla zřízena funkce náměstka.

Plně ní plánu Podle plánu na rok 1965 činila hodnota vý konů 12.803.400 Kčs, skutečné plnění však bylo 13.818.200 Kčs. Z dosažený ch vý konů činilo inkaso hotový mi penězi 35,1 %. Proti předcházejícím lé tům má toto inkaso trvale vzestupnou tendenci, v roce 1963 činilo 32,2 %, v roce 1964 33,9 %. Ze 27 oborů splnilo plánované úkoly na víc než 100 % 17 a pod 100 % 10. Tržby od obyvatel byly plánovány částkou 6.845.000 Kčs, skutečná tržba činila 6.850.400 Kčs. Tento plán splnilo na 100 % 14 oborů, pod bylo 13 oborů.


- 99 -

Faktur včetně složenek bylo v roce 1965 odesláno 15.009 kusů. V srpnu 1965 byla v podniku provedena prověrka orgány okresní lidové kontroly a statistiky, která zjistila 4 případy nesprávné fakturace občanům. Vzhledem k rozsahu provozu podnik obstál celkem dobře. Plán zisku za rok 1965 byl upraven na 937.200 Kčs, splněn byl na 1.198.855,67 Kčs. V domu služeb je pasivní pradlenka, jejíž stroje jsou velmi poruchové /ztráta činí 56.000 Kčs, je v tom ovšem obsažena i ztráta v normální prádelně, účtování je totiž společné /, a lázeňská a rekreační zařízení /ztráta činí 40.700 Kčs, v tom je obsažena i ztráta na koupališti v Š eberově/. Bilanční hodnoty za rok 1966 neuvádím, protože v době, kdy jsem toto psal, nebyla ještě závěrka zveřejněna /zmíním se o nich v kronice za rok 1966/.

Zamě stnanci KS a jejich závazky Zaměstnanců je celkem 450, z toho je 216 žen. Z důvodu nemoci bylo zameškáno 48.374 hodin, neomluvená absence činila 463 hodin. Plánovaná produktivita práce byla překročena na 103,1 %. Průměrná mzda byla čerpána na 100,8 %. Během roku byla zaváděna v některý ch oborech /holiči, sklenáři, šití šatů a prádla, brusiči, mandlovny/ podílová mzda, která přispívá k zainteresování pracovníka na vý konech. Ú kolová mzda je zavedena u malířů pokojů v Modřanech a na stanovený ch úsecích prádelny a čistírny. Pracovníci KS Modřany se zavázali splnit celoroční plán vý konů do 20. prosince 1966 a celoroční plán tržeb od obyvatelstva do 15. prosince 1966. Zároveň se zavázali do konce roku 1966 překročit oba celoroční plány o 300.000 Kčs. Celoroční plán tržeb od obyvatelstva splnili již 30. listopadu 1966 a zároveň zpevnili svůj původní závazek o 300.000 Kčs na 700.000 Kčs u vý konů a na 500.000 Kčs u tržeb od obyvatelstva. Zásluhu o uvedené plnění mají zejmé na kolektivy autoopravny, elektrikářů, autodopravy, zelinářský ch zahrad a deratisace.

Opravy a investice Na generální opravy a investice bylo v roce 1965 věnováno 1.210.342 Kčs /více než 100 akcí/. Největší akcí byla vý stavba autoservisu v hodnotě 510.000 Kčs, v modřanské prádelně 50.000 Kčs, byl pořízen nový Kuka vůz a 3 nákladní vozy v hodnotě 208.000 Kčs, na opravy vozidel bylo vynaloženo 154.000 Kčs.

Rekreace zamě stnanců Komunální služby Modřany mají pro rekreační potřebu svý ch zaměstnanců chatu v Suché , k jejímuž dokonalejšímu vybavení jsou hlavně využívány prostředky fondu pracujících. Chata má 36 lůžek a v roce 1965 zde strávilo svoji dovolenou a volné dny 145 pracovníků a příslušníků jejich rodin. Dále byla chata používána i pro letní a zimní rekreaci dětí. V lé tě i v zimě zde bylo po 30 dětech a 6 dospělý ch. Zimní rekreaci trvala 7 dní, letní 20 dnů. Pro úplnost uvádím, že příjem fondu pracujících činil v roce 1965 54.076 Kčs. Na vylepšení a další vybavení chaty v Suché bylo vydáno 27.713 Kčs, na kolektivní a individuální odměny 13.540 Kčs.


- 100 -

Reklamace V roce 1965 došlo na ústředí KS 297 reklamací a urgencí, z toho oprávněný ch reklamací bylo 75 /54 na kvalitu práce a 21 na cenu/. Nejvíce stížností na kvalitu práce bylo u čistírny a prádelny, celkem 31. Nutno ovšem uvážit, že v čistírně bylo vyčištěno více než 150.000 kusů oděvů a v prádelně vypráno přes 260 tun prádla.

Bezpečnost práce V roce 1965 bylo v oblastním podniku 21 pracovních úrazů /v roce 1963 v KSM 27, v roce 1964 12/ tj. 5 % z počtu pracovníků 421. Zameškáno bylo 730 pracovních dnů, náhrada ušlé mzdy činila 5.707 Kčs.

Problém nákupu zboží v maloobchodě Rozvoj služeb brzdí nedostatek materiálu. Zásobování Řempem a ostatními dodavatelský mi organisacemi je jak co do množství, tak co do počtu druhů a vzorů KS nabízený ch nedostačující a nevyhovující, zatím co v maloobchodě je široký vý běr zboží a vzorů, a přitom KS zde nakupovat nesmějí. KS zdůrazňují nutnost urychleně vyřešit otázku nákupu v maloobchodě.

Jaké služby nabízejí KS Modřany občanstvu Náš komunální podnik nabízí občanům tyto služby: -

autodoprava, čalounictví, deratisace a desinfekce, hodinářství, v Domě služeb lázně, kadeřnictví a holičství s oddělením pro děti, pedikuru, manikuru, kosmetiku, elektrotechniku, inzertní službu, krejčovství, šití a opravu prádla, prádelnu a chemickou čistírnu, mandlování prádla, stavební údržbu, pohřební službu, zahradnictví, kamenosochařství, truhlářství, zámečnictví, květinovou síň a převoz přes Vltavu. Od 1. prosince 1966 byl dán do provozu skutečně moderním požadavkům vyhovující autoservis. Kromě komplexní autoservisní služby bude zde provoz rozšířen o služby autoelektrikářské a autolaký rnické . Podnik má samostatný mycí box.

Stížnosti na nehospodárnou sklizeň v třešňovce na Babech byly vyřešeny převedením tohoto sadu na volné zapojení, které se v tomto případě velmi osvědčilo. Bylo sklizeno asi 14 q třešní s čistý m ziskem pro KS 3.000 Kčs. Komunální služby zahradnictví zřídily na tř. Československé armády vlastní prodejní stánek, ve které m prodávají vlastní vypěstovanou zeleninu, ovoce a květiny. Tato nová služba byla občanstvem vlídně přijata a zboží zde jde dobře na odbyt. Z místních zdrojů surovin máme jedině lom na kámen, ale tento má vý znam jedině místní. Pro případné rozšíření těžby bylo by nutno vybudovat komunikaci pro nákladní vozidla a tato investice by se nerentovala, protože jednak kamene není tolik a pak není ani potřebné kvality. Dům služeb se velmi osvědčuje svý mi službami poskytovaný mi občanstvu a osvědčuje se i po hospodářské stránce. Jako samostatné středisko vykazuje příznivé vý sledky plnění své ho plánu. Jedině pradlenka a lázně vykazují ztrátu /v roce 1965 byly lázně využívány jen z 12 % jejich kapacity/. U pradlenky to zaviňuje vysoká poruchovost strojů, u lázní pak, že jejich kapacity není občanstvem dostatečně využíváno. Po rekonstrukci parních lázní /na kvalitu páry jsou hlavní stížnosti/ jistě stoupne i počet zákazníků.


- 101 -

Závady v provozovnách KS Mnohé z podniků KS jsou zastaralé , mají nevyhovující technické vybavení, nevyhovující provozní prostory a v některý ch jsou i vážné hygienické nedostatky. Není divu, vždyť některé z pracovišť, zejmé na v obcích, které byly v roce 1965 přičleněny k našemu KP, dnešní provozovny bý valy dílnami drobný ch živnostníků. Největší závady po stránce technické a hygienické jsou v chemické čistírně a prádelně, která je umístěna v budově, která pro tento účel nebyla stavěna. Zdrojem největšího nebezpečí úrazu je ústřední topení, které s tlakem 9 atm. je zapojeno přímo na kotel, který je dimenzován pouze na tlak 0,5 atm. Rovněž elektrická instalace je silně vadná. Je zde vážný nedostatek vody, což má za následek, že trichlorové páry nejsou dostatečně sráženy, vnikají do pracovních prostor a ohrožují zdraví pracujících tam lidí otravou trichloretylenem.

Domovní správa Domovní správa spravuje domovní majetek v hodnotě 60.175.000 Kčs. K 31. prosinci 1965 spravovala 189 domů s 889 bytový mi jednotkami a 77 nebytový mi provozovnami. V roce 1965 měla na prodej 51 rodinný ch domků, ale prodala z nich pouze 8 za 214.500 Kčs. Hlavní překážka je v tom, že nejsou náhradní byty pro dosavadní uživatele bytů – nájemníky. Mnohé z objektů spravovaný ch DS by nalé havě potřebovaly oprav, ale chybí pracovní kapacita. Konečně se podařilo sestavit údržbářskou četu, nestačí však na všechny úkoly. Proto bylo jednáno s nájemníky v 25 domech, aby tyto domy převzali do socialistické pé če. Cílem by bylo, aby postupně všichni občané bydlící ve státních domech pomáhali vlastními silami v údržbě svý ch bytů a domů. Nájemné je placeno řádně, dokladem toho je, že koncem roku 1965 nebylo nedoplatků na nájemné m.

Komise pro služby a místní výrobu Služby a místní vý robu v obci řídí a organisuje komise pro služby a místní vý robu. Jejími členy jsou 4 poslanci a 3 volení občané . Organisačně je komise přičleněna k správnímu odboru pro místní vý robu a služby. Komise pečuje, aby místní vý roba, služby a opravářská činnost plně uspokojovaly potřeby občanů. V tom směru zejmé na dozírá na činnost Komunálních služeb. V podnicích a provozovnách KS zařizuje a provádí kontroly a prověrky a z vý sledků vyvozuje závěry.

N. p. Modřanské strojírny Č KD Tuto stať o n. p. Modřanské strojírny ČKD jsem sestavil z brožury vydané k 50. vý ročí založení podniku v roce 1963 a z písemné zprávy úseku ekonomické ho náměstka ředitele z 19. prosince 1966.

Vývoj podniku V roce 1912 koupil Ing. Karel Schulz velkostatek Komořany. Od několika dalších majitelů pak v roce 1913 koupil další polnosti, které se staly stavebním


- 102 -

pozemkem budoucího továrního podniku. 26. července 1913 byla u obchodního soudu ohlášena „Tovární živnost autogenního svařování kovů, vý roba kyslíku a acetylenu“. Závod byl zřizován na vý robu tažený ch profilový ch trubek a technický ch plynů. V 1. světové válce závod pracoval na vý robě válečné ho materiálu. V roce 1918 se znovu zavedl dřívější obor a vý roba šroubů a hřebíků, což byl současně s vý robou kyslíku a dissousplynu v podstatě vý robní program až do roku 1938. V 2. světové válce byly v závodě vyráběny válcované roury a další zavedené již vý robky. Díky kolaborantské činnosti tehdejšího majitele Františka Pánka závod pracoval i pro německou Wehrmacht, vyráběl letecké součástky pro fu Junkers. Po osvobození převzala v roce 1945 závod národní správa a 1. ledna 1947 byl začleněn jako poboční závod n. p. ČKD Praha v Karlíně. Současně byl vý robní program rozšířen o vý robu vý tahů. V lednu 1951 bylo zrušeno generální ředitelství ČKD a ustaven samostatný podnik „Modřanské strojírny ČKD národní podnik Modřany“. Tehdy byl také podnik oproštěn od všech pobočný ch závodů a vyčleněn vý robní program vý tahů. V roce 1958 byl k závodu přičleněn národní podnik Česká armaturka Česká Třebová jako pobočný závod Modřanský ch strojíren ČKD.

Výrobní program Od roku 1951 podnik projektuje, vyrábí, montuje potrubí pro elektrárny a teplárny pro nejvyšší tlaky a teploty, redukční a chladící stanice, odlučovače vody, regeneraci transformátorové ho oleje a turbinové ho oleje, kompensátory ocelové a gumové , vysokotlaké armatury. Nosný m vý robním programem zůstaly armatury a potrubí pro tepelné elektrárny s přidruženou vý robou technický ch plynů a energie. První dodávky pro elektrárny s obvyklý mi vý kony 16-25 MW a parametry 40-60 atp. a 450º C přehřátí znamenaly úspěchy na elektrárnách v Ervěnicích, Komořanech, Karolině. Avšak rozvoj průmyslu žádal elektrárny vyšších vý konů a z hlediska účinnosti hospodárnějších provozů, neboť uhlí, krev nově budované republiky, muselo bý t nejhospodárněji využito. A tak vznikaly velkoelektrárny v Hodoníně, Mělníce, Poříčí, Bratislavě, Brně, Kladně, Opatovicích, Tisové a další teplárny v Neratovicích, Lovosicích, Kunčicích, Š tětí, Náchodě a dalších městech. Avšak ani to nebyla poslední tečka technické ho pokroku ve vý voji zařízení pro elektrárny, i když již tehdy bylo dosahováno světový ch parametrů a naše zařízení jsme dodávali do Maďarska a Bulharska. Republika potřebovala další energii. Energetické vý seče a ztráty, které způsobovaly zpomalování tempa rozvoje národního hospodářství, si vynutily i zvý šené tempo vý stavby dalších a řádově vyšších elektrárenský ch bloků o jednotkové m vý konu 100 a 110 MW s parametry 135 atp. při 565º C přehřáté páry. Tak vznikly elektrárny v Tisové , Tušimicích a Novákách, stejné elektrárny v Rumunsku a současně vyvinuto zařízení pro polský energetický gigant „Turow“, kde jednotkový vý kon stoupl na 200 MW. To již byla otevřena cesta našim dodávkám do 4 světadílů. V první řadě to byl SSSR, Polsko, Rumunsko, Čínská lidová republika, Maďarsko, Indie, Argentina, Egypt, Brasilie, Indoné sie, Mongolsko a Kuba. Avšak ani tím se vý voj a technický rozvoj nezastavil. V současné době jsou projektovány a dodávány armatury a potrubí pro 200 MW blok v Ledvicích,


- 103 -

Vojanech, Pruné řově, Počeradech. Pro nové elektrárny jsou cílové parametry 400 atp. a 680-700º C přehřáté páry. A nejen energetické zařízení dosáhlo ve světě uznání. I vý roba armatur pro chemii dosáhla světové úrovně. Závodu byly svěřeny dodávky pro chemický kombinát v Pulawách v Polsku i pro chemisaci v SSSR. V současné době je podniku uloženo vyvinouti zařízení pro první jadernou elektrárnu. Armatury i potrubí se specifický mi podmínkami vyvinutý mi našimi konstrukté ry obstály při zkouškách v SSSR na vý bornou. V roce 1966 jsou tyto vý robky již vyráběny.

Technický rozvoj Podnik se svý mi vý robky řadí mezi naše exportní dodavatele. Ovšem, aby i v budoucnu mezi nimi obstál, toho předpokladem zásadní důležitosti je technický rozvoj vý roby. V oboru armatur úkolem vý vojové technologie bude zavedení nový ch technologický ch metod jako je prášková metalurgie, naváření tvrdokovů, řešení povrchové úpravy a balení. V oboru potrubí byla dosavadní vý roba zastaralá /plnění ohý baný ch trubek pískem a ohřev v koksový ch pecích/, nyní je zaveden provoz na ohý bacím stroji Muray opatřené m středofrekvenčním indukčním ohřevem.

Technická kontrola Technická kontrola v podniku pracuje moderními prostředky, je to především defektoskopie, která kontrolu provádí technický m rentgenem nebo radioisotopy. Umožňuje takto zjistit ve vý robcích praskliny, bubliny, chyby svárů ap. O úspěších dosažený ch v tomto směru svědčí, že toto pracoviště bylo vý nosem ministerstva těžké ho strojírenství jmenováno Hlavním defektoskopický m střediskem MTS.

Výchova kádrů Podnik má vlastní odborné učiliště, které bylo vyhodnoceno jako jedno z nejlepších učilišť Středočeské ho kraje /podrobněji o něm píši v kapitole Kultura/. Od roku 1953 je v závodě umístěna nižší večerní průmyslová škola. Kromě toho Závodní škola práce pořádá pro zaměstnance nejrůznější kursy a přednášky.

Socialistické soutě žení Forma socialistické ho soutěžení se neustále měnila, jednak podle získaný ch zkušeností, jednak podle podmínek a potřeb rozvoje národního hospodářství. Po roce 1948 se rozvinulo především hnutí úderníků socialistické práce, kteří první razili nevyšlapanou cestu nový ch, již socialismu oddaný ch lidí. Pomáhali zvyšovat produktivitu a uplatňovali nové formy práce. V tomto hnutí se někdy projevovala živelnost i za cenu horší kvality vý robku. Novější forma „mistr své ho oboru“ pomohla v závodě získat pracovníky k překonání potíží a k zajištění růstu vý roby. Zásadním obratem v rozvoji socialistické ho soutěžení byl rok 1960, kdy se vý razně projevilo hnutí „brigád socialistické práce“. Ovšem je třeba si přiznat, že vznikly i brigády, které již při své m zrodu byly odsouzeny k zániku. Většina však obstála a mnohé jsou chloubou závodu.


- 104 -

Ke konci roku 1966 je v závodě 12 kolektivů, které získaly titul BSP, a z toho 6 je nositeli názvu „XII. sjezdu KSČ“. Dalších 6 kolektivů o titul soutěží. V roce 1964 byl 4 kolektivům propůjčen titul „Kolektiv 20. vý ročí SNP“. Kolektivy, jako je kalírna, již dávno přesáhly rámec závodu pro obecně známou a uznávanou pomoc dalším národním podnikům v nitridování, a kolektiv strojní údržby pro pomoc zemědělství. Ovšem i další kolektivy, jako rentgen předběžný m snímkováním odlitků vý razně pomohl snížit zmetkovitost závodu, rovněž obrobna soustavnou kontrolou odstranila zmetkovitost. Zaměstnanci nástrojárny získali úspěchy v úsporách kovové ho materiálu. Velké ho úspěchu dosáhla BSP vý vojové dílny v roce 1964 získáním 1. místa na brněnské m veletrhu v soutěži o nejlepší exposici. V rámci celostátní soutěže dosáhl podnik v roce 1959 udělením Rudé ho praporu ministerstva TS a Ú VOS dosud největšího úspěchu. V soutěži podniků VHJ byla ve IV. čtvrtletí 1962 získána Standarta Sdružení čs. armaturek. Za I. a II. pololetí 1961 a 1962 byl podnik vyhodnocen jako nejlepší exportní podnik. V soutěži jednotlivců za mimořádné pracovní vý sledky byl propůjčen titul „Nejlepší pracovník MTS“ V. Hlubůčkovi, pracovníku OTK, v roce 1960, Jiřímu Š ubertovi, svářeč,i a Mir. Čahojovi, elektroúdržbáři, v roce 1961 Mil. Hradilovi, soustružníku, a Mir. Hrejzkové , soustružnici, v roce 1964. Za vzorné zajišťování úkolů investiční vý stavby našich tepelný ch elektráren byli jmenováni „Nejlepšími pracovníky ministerstva energetiky“ v roce 1958 Jar. Zima, mistr cechu POT, Zdeněk Přibyl, horizontkář, a Václav Vašků, pracovník odbytu. Vedoucímu BSP kalírny Jiřímu Hákovi byl presidentem republiky propůjčen Řád práce.

Rů st výroby Od roku 1948 vzrostla vý roba na 31násobek, počet zaměstnanců vzrostl z 323 na 1.775, vý robky z 30-40 % jsou určeny pro export. Během tohoto období byla vybudována hala střední obrobny, nová hala trubkárny, sklady materiálu a expedice, vybudována nová plynárna, mořírna, čistící a neutralisační stanice. To vše v hodnotě 67.003.000 Kčs.

Péče o pracující Postupně byly vybudovány šatny a umý várny, zřízena závodní jídelna a prodejny občerstvení /kantý ny/. V roce 1950 bylo zřízeno Závodní zdravotní středisko. Od roku 1953 je v provozu podniková chata v Peci pod Sněžkou, ve které se za rok vystřídá 2.400 zaměstnanců a rodinný ch příslušníků. Pro děti zaměstnanců byl v roce 1954 zřízen pioný rský tábor Ú svit ve Slapech, v němž se každoročně vystřídá ve 3 letních bězích 270 dětí. Podnik má družbu se závodem 17. October, Berlin, Weissensee. Pro letní dobu s ním provádí vý měnu dětí i dospělý ch na rekreaci. Závod 17. October má pioný rský tábor v Ückeritz na Ostrově Usedom /jižně od Rujany/. V táboře jsou dřevěné sruby, společenská místnost a je vzdálen 10 minut od moře. Vý měnou Ms přijímají německé děti ve své m pioný rské m táboře ve Slapech, dospělé pak


- 105 -

v Peci pod Sněžkou. Vý měny se účastnilo v době od 20. července do 10. srpna 1966 40 našich dětí s 3 vedoucími a 20 dospělý ch, kteří byli ubytováni v sousedním táboře rovněž v Ückeritz. Pro rok 1967 je plánován další vý měnný zájezd. Pro zájezdy tu- i cizozemské disponuje zájezdová komise ZV ROH podnikový m autobusem. Pro zájemce má i komfortně vybavené stany. Závodní knihovna má 4.000 svazků beletrie, cestopisů i naučné literatury. Při ZV ROH jsou 3 hudební soubory, kroužek šachistů, rybářů, fotoamaté rů, divadelních ochotníků. Další zájmovou činnost pomáhá rozvíjet i Svazarm, je při něm např. kroužek radistů, pořádá každoročně 2-3 kursy řízení motorový ch vozidel.

Tabulka ně kolika prů mě rných hodnot 1948

1955

8.600

67.790

137.151

221.060

323

1.121

1.517

1.755

4.625

51.820

89.130

151.133

vý dělky

853

1.432

1.660

1.727

absence

6,0 %

hrubá vý roba pracovníci produktivita práce na 1 pracovníka

5,3 %

1960

6,0 %

1965

5,8 %

N.p. Chirana - Závod zdravotní techniky Stať o n. p. Chirana ZZT je zpracována podle zprávy osobního oddělení uvedené ho podniku ze 7. února 1967

Vývoj závodu Závod byl založen v roce 1922 a od své ho založení se velkou měrou podílí na vý voji naší zdravotnické techniky. Podmínky pro vý robu nebyly sice vždy příznivé , zejmé na chyběly pracovní prostory, ale přes to závod vyvinul a předal našemu zdravotnictví řadu přístrojů, které byly na svoji dobu kladně hodnoceny. Postupný m rozšiřováním závodu, delimitací dalších závodů, správný m zajišťováním vý vojové základny a zaváděním nový ch vý robků světové úrovně získává n. p. Chirana ZZT Modřany dobré jmé no jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.

Celospolečenský význam zdravot. techniky Zdravotnická technika se stává stále důležitějším činitelem v pé či o zdraví obyvatelstva. Kromě neměřitelné ho humánního vý znamu přináší zdravotnická technika i vysoký hospodářský efekt. Podíl techniky na stanovení diagnosy a lé čení neustále roste. Moderní vyšetřovací a lé čebné metody jsou bez vyspělé zdravotnické techniky převážně nemyslitelné . Rentgenová vyšetřovací zařízení, jejichž vý zkumem, vý vojem a vý robou je pověřena Chirana Modřany, jsou spolu s lé kařskou elektronikou takový mi skupinami zdravotnické techniky, které mají nejprogresivnější vý voj a jsou nejvíce žádoucí.


- 106 -

Výroba Naše zdroje záření-rentgenky dosahují vý konu předních zahraničních vý robců. Nová řada rentgenový ch přístrojů jako Durometa, Chirodur a nově vyvinutý šestiventilový přístroj Durolux dosahují rovněž parametrů předních světový ch vý robců. Vyšetřovací rentgenové nářadí bylo obohaceno novou vyšetřovací stěnou Chiroskop s přední světovou úrovní, jež je hlavním článkem rentgenový ch vyšetřovacích kompletů. Je vyráběna řada zařízení jako elektronoptický zesilovač rtg. obrazu včetně optické ho systé mu, filmovací zařízení rentgenový ch snímků včetně prohlížecího zařízení. Zajišťuje se zařízení pro televisní přenos rentgenové ho obrazu.

Ukazatele 1965

1966

vý roba v tisících Kčs

31.009

32.341

105,0 %

odbyt v tisících Kčs

32.129

38.323

119,3 %

8.134

14.150

174,0 %

počet pracovníků

983

993

101,0 %

z toho ženy

379

394

104,0 %

169

174

počet přijatý ch ZN

82

115

zavedené

79

116

52.898

41.136

235.450

269.710

z toho export

trend 1965/66

Zlepšovací náměty: počet podaný ch zlepšovacích návrhů

vyplacené odměny skutečné úspory

Socialistické závazky a vyznamenání zamě stnanců Každý m rokem jsou zaměstnanci uzavírány socialistické závazky na splnění hospodářský ch úkolů. Uzavřený závazek k XIII. sjezdu KSČ byl splněn, jak je zřejmé z odstavce „Ukazatelé “. Značnou měrou se na socialistický ch závazcích podílejí brigády socialistické práce, který ch bylo na závodě 18. Změnou vý roby a slučováním brigád je nyní na závodě 9 kolektivů BSP, které jsou vyhodnoceny okresní odborovou radou. Pravidelně jsou ročně vyhodnocováni nejlepší pracovníci závodu podle profesí a činnosti. Zaměstnancům závodu byl propůjčen jeden Řád práce, jeden Řád za vynikající práci, Řád za službu vlasti a šest vyznamenání Nejlepší pracovník ministerstva.

Péče o zamě stnance Pé či o pracující je závodem věnována velká pozornost, mj. svědčí o tom zřízení vlastní ordinace praktické ho lé kaře jako lé kaře závodního a ordinace zubolé kařské . V plánech dostavby závodu je uvažováno s vybudováním jeslí, a to nejpozději do roku 1970.


- 107 -

Stravování zaměstnanců je zajišťováno vlastní závodní kuchyní a pro doplnění potřeby stravování jsou zřízeny další 2 prodejny. Jsou prováděny pravidelné lé kařské prohlídky zaměstnanců pracujících ve ztížené m prostředí a pracovníků v RTG záření. Stálá pé če je věnována udržení a upevnění stálé ho kádru zaměstnanců, který je zárukou minimální absence a fluktuace.

Školení zamě stnanců Pro zvý šení kvalifikace zajišťuje oddělení vý chovy kádrů školení na závodě pro jednotlivé profese, zajišťuje odborný růst obsazováním státních institutů, průmyslový ch škol, doškolovacích kursů ap. Vlastní vý chova učňovské ho dorostu je zajišťována v nově vybudované m středisku. Všichni mistři vý robního vý cviku absolvovali průmyslovou školu, takže jsou vytvořeny podmínky pro řádnou vý uku nový ch pracovníků.

Rekreace Možnosti rekreace zaměstnanců závodu jsou poměrně veliké , neboťzávod vlastní rekreační chaty v Dolních Mísečkách, Vítkovicích, Na Zvoničce v Krkonoších a rekreační středisko v Kytíně, kde zajišťujeme i rekreaci dětí. Provoz na chatách je celoroční. Rekreačních zařízení je používáno i pro zahraniční odboráře v rámci spolupráce závodů ve stejné m oboru. K rekreačním účelům je k disposici závodní autokar, které ho je používáno i ke krátkodobý m zájezdům zaměstnanců po naší vlasti. Na závodě jsou i sportovní a zájmové kroužky. Je zde kroužek fotoamaté rů, rybářů, pěstuje se fotbal, nohejbal, volejbal aj. sporty.

N. p. Č eskoslovenské čokoládovny, závod Orion Modřany Modřanská továrna na vý robu čokolády a cukrovinek byla založena v roce 1932 Rudolfem Pachlem, který měl již továrnu té hož druhu v Nuslích, a dostala jmé no po své m zakladateli RUPA.

RUPA V továrně byly vyráběny konsumní druhy čokolády, různé druhy čokoládový ch a nečokoládový ch cukrovinek a trvanlivé ho pečiva. Pracovalo zde 400-700 zaměstnanců na jednu směnu. Vý hodou závodu bylo, že měl vlastní prodejny. Byla zde tedy možnost rychlé ho stahování tržeb, bylo možno operativně reagovat nový mi vý robky na požadavky trhu a spotřebitelů a rychle dodávat zboží, kde ho bylo v tu dobu zapotřebí. Závod RUPA měl i svoji mlé kárnu, sirupárnu a konservárnu. V závodě byly převážně zaměstnány ženy a mzdy byly i na tehdejší dobu neúměrně nízké , v průměru činily 60-80 Kčs tý dně. A v přímé m poměru k tomu byly rostoucí zisky, které majitel fy převáděl jednak do nově zakupovaný ch činžovních domů v Nuslích, jednak do nový ch investic v podniku.


- 108 -

Sociálních vymožeností v závodě nebylo. Nebyly zde ani vyhovující šatny, ani umý várny, teprve v roce 1938 byla zřízena závodní jídelna. Na úkor platů a mezd byl v roce 1937 zaveden 5denní pracovní tý den. Po ukončení vánoční a velikonoční sezony nastupovalo pravidelné vysazování z práce, které se tý kalo 200-300 lidí. V modřanské m závodě byla vý roba cukrovinek zastavena v roce 1944 a Němci zde byla zavedena válečná vý roba pro fu Junkers. Bý valí zaměstnanci fy RUPA byli před zavedením té to vý roby hromadně převedeni do závodu Ostmark-Werke do Kbel. Po válce se ihned začalo s demontáží a vyklízením strojního zařízení, které sloužilo válečné vý robě, a podnik byl vrácen původnímu poslání. Likvidaci provedla sovětská Rudá armáda, strojní zařízení bylo totiž její válečnou kořistí.

Organisační změ ny v potravinářském prů myslu Závod byl po roce 1945 vrácen Janu Pachlovi, který v roce 1938 převzal vedení po své m otci Rudolfu. Po únoru 1948 byl podnik znárodněn a vyhláškou ministerstva vý živy č. 381 z 12. dubna 1948 byl zřízen podnik Pražské čokoládovny, dříve Orion a Rupa se sídlem v Praze. Majetkovou podstatu národního podniku Pražské čokoládovny tvořily majetkové podstaty firem Orion, Rupa, Kanold, Fürth. Po znárodnění čs. průmyslu bylo zřízeno generální ředitelství a po jeho zrušení v roce 1948 převzalo vedení přímo ministerstvo potravinářské ho průmyslu a vý kupu. Byly zřízeny jednotlivé oblastní podniky. V Praze byly ustaveny Pražské čokoládovny n. p., které se skládaly ze závodů Orion Vinohrady, Rupa Nusle a Modřany, Čokoládovny český ch cukrářů Vinohrady, Kluge Smíchov, Redua a Luna Ž ižkov, Korda Vršovice a Lhotský Michle. V roce 1949 se rozhodl Ú V KSČ a vláda postupně zrušit menší tovární podniky na vý robu čokolády a cukrovinek v Praze a vý robu soustředit v Modřanech. Byly k tomu účelu uvolněny investiční částky a vypracován plán vý stavby dalších budov a technické ho zařízení.

Výstavba modřanského závodu Vý stavba modřanské ho závodu se stala stěžejním úkolem cukrovinkářské ho sektoru. Od roku 1949 byly postupně zrušeny všechny pražské továrny na vý robu cukrovinek a ze zrušený ch továren byly do Modřan převezeny vý robní a balící stroje a do nové ho závodu přešli i vedoucí administrativní a techničtí zaměstnanci a mnoho dlouholetý ch dělníků a dělnic. Jako poslední závod byl zrušen největší z nich, a to Orion v roce 1952 a jeho jmé no bylo ponecháno modřanské mu závodu. Postupně zde byly vybudovány nové objekty na vý robu čokoládový ch hmot, kotelna, kompresorovna, elektrárna, budovy pro balírny, šatny, umý várny, lé kařské ordinace, nová závodní kuchyně, závodní jídelna, kantý na, v jídelně je i jeviště pro kulturní akce zaměstnanců. V roce 1959 byla dokončena pětipatrová budova nové ho skladu a sila na kakaové boby. V roce 1966 byla dokončena vý stavba věžové budovy, v níž je umístěn oborový samočinný počítač Minsk 22, který bude sloužit potřebám celé ho potravinářské ho průmyslu. V budově jsou i oborové laboratoře vý zkumu, promítací sál a knihovna. Závod má vlastní samostatnou železniční vlečku.


- 109 -

Č eskoslovenské čokoládovny, n. p. v Modřanech 1. dubna 1958 došlo ke sloučení závodů na území Čech pod jmé nem České čokoládovny n. p. Závod Orion dosáhl v krátké době asi 50 % kapacity celé ho n. p. České čokoládovny. 1. října 1963 byl ustaven podnik Československé čokoládovny n. p. se sídlem v Modřanech, čímž byly všechny cukrovinkářské závody začleněny do jednoho podniku. V roce 1965 byl zřízen oborový podnik Československé v Modřanech s generálním ředitelem Václavem Zelenkou.

čokoládovny n. p.

Rů st produktivity a výroby Porovnáváme-li růst vý roby, pak počítáme-li rok 1948 za 100 %, činí vý roba v roce 1953 1.400 % a v roce 1965 2.700 %. Vezmeme-li pak rok 1965 za 100 %, pak vý roba v roce 1970 má činit 160 %. Toté ž porovnání proveďme i s růstem produktivity. Je-li produktivita v roce 1948 rovna 100 %, pak v roce 1953 vzrostla na 175 % a v roce 1965 na 445 %. Vezmeme-li pak rok 1965 za 100%, produktivita v roce 1970 má činit 166 %.

Perspektivní plán výstavby V rámci koncentrace a specialisace v oboru cukrovinek je závod Orion určen pro hromadnou vý robu a již nyní se stal největším cukrovinkářský m závodem v naší republice, a to jak svojí rozlohou, tak i kapacitou vý roby. V roce 1966 byly zahájeny práce na přestavbě vý robních objektů s cílem zajistit 75% mechanisaci vý robních procesů na nový ch moderních linkách. Po dokončení přestavby do roku 1970 bude celá vý roba přemístěna do nový ch objektů, kde budou instalovány strojní agregáty dosahující současné světové úrovně. Stavební uspořádání bude vertikální, např. vý roba čokoládový ch cukrovinek bude soustředěna v 7podlažní budově. Vý roba nečokoládový ch cukrovinek, která činí 50 % vý roby, bude v objektu 10podlažním. Vý robní prostory i balírny budou plně klimatisovány. Vý robní agregáty včetně balících automatů budou objednány z ciziny. Např. balící automat na čokoládové cukrovinky nahradí práci 36 žen. Část stávajících vý robních prostor se zrekonstruuje na balírny a skladovací prostory.

Socialistická soutě ž První socialistická soutěž vznikla na závodě v roce 1949, kdy se na vý zvu Ú RO začalo soutěžit o údernickou knížku. V té to době existovaly ještě potravinové lístky a úderníci byli vyhodnocováni tím, že měli možnost si koupit potraviny, které byly vázány na potravinové lístky. Byla to hlavně soutěž jednotlivců. V té to soutěži se projevovalo první budovatelské uvědomění. Z prvních, kteří získali na závodě titul úderník, byly většinou ženy: s. Tejkalová, Kašpárková, Randý sková, Doušová. V roce 1956 se přešlo v socialistické soutěži na vyšší stupeň. Začalo se soutěžit o titul Brigáda socialistické práce. Dále se soutěžilo o titul nejlepšího pracovníka oboru a ministerstva potravinářské ho průmyslu.


- 110 -

Do konce roku 1966 získalo 34 pracovníků odznak MPP, 34 pracovníků odznak nejlepšího pracovníka oboru a 9 pracovníků odznak za vynikající práci. V závodě je v nejrůznějších druzích soutěže zapojeno celkem 70 % pracujících. Soutěžících kolektivů je 50. 18 z nich usiluje o titul BSP a 32 již byl tento titul propůjčen. Mj. probíhá v závodě soutěž o „Průkaz nejlepšího technika“a v roce 1966 přibylo další heslo „Každý technik uspoří ročně na nákladech částku ve vý ši své ho ročního příjmu“. Další soutěž je o „Š tít hygieny, čistoty a bezúrazovosti pracoviště“. Čestný název „Kolektiv XII. sjezdu KSČ“ získalo 12 kolektivů a „Plaketu 20. vý ročí osvobození ČSSR“13 kolektivů. Kolektivy BSP navázaly družbu s BSP závodu „Rudý říjen“ v Moskvě a BSP závodu Argenta ve Wernigerode NDR. Závodu byl propůjčen titul „Závod socialistické práce“ a je zapojen do soutěže o titul „Závod vzorné jakosti“. Na podkladě socialistický ch závazků bylo v roce 1965 uspořeno na celkový ch nákladech 272.307 Kčs.

Vyznamenání Podnik se stal třikrát držitelem Rudé ho praporu ministerstva potravinářské ho průmyslu a Svazu zaměstnanců v potravinářské m průmyslu. Kromě toho získal mnoho čestný ch uznání II. a III. stupně. Závodu byl také propůjčen Řád práce.

Zlepšovatelské hnutí Každoročně bý vá podáno cca 90 zlepšovacích návrhů, z nichž se průměrně 40 realizuje. Od roku 1961 do roku 1966 bylo podáno celkem 513 zlepšovacích návrhů, realizováno z nich bylo 188. Na základě těchto návrhů bylo v uvedené době uspořeno 1.185.752 Kčs, na odměnách bylo vyplaceno 225.478 Kčs. Všeobecně možno říci, že ZN pomáhají řešit problé my bezpečnosti a hygieny na závodě a pomáhají i ve zvyšování produktivity práce. Za vý znamné zlepšovací návrhy a několik patentů byl Janu Sluné čkovi, vedoucímu mechanisační čety, udělen Řád za vý stavbu ČSSR.

Výchova kádrů Závod si vychovává svůj učňovský dorost oboru cukrovinkář v učňovské m středisku při závodě Diana Děčín. V tomto středisku se vyučilo od roku 1954 do roku 1965 celkem 49 učňů. Tito mladí pracovníci jsou po vyučení zařazováni jako vedoucí pracovních kolektivů, dále jako přední dělníci u nový ch linek ap. Mimo obor cukrovinkář má závod také učně oboru zámečník a elektrikář. Učí se v odborné m sídlišti strojíren potravinářské ho průmyslu v Ú stí n./L. Další možnost, kde si mohou zaměstnanci zvyšovat svoji kvalifikaci, je závodní škola práce. Mj. jsou zde kursy pro mistry a střední technické kádry, ale i pro ostatní zaměstnance.


- 111 -

Tě lovýchova a sport Zejmé na fotbal má na závodě dlouholetou tradici, již v roce 1940 byl totiž v závodě na Vinohradech založen oddíl kopané . Vedle toho existoval i oddíl odbíjené a stolního tenisu. V lé tech 1952-1956 oddíl kopané tré noval zasl. mistr sportu Fr. Plánička a oddíl se postupně probojoval až do I. A třídy. Po reorganisaci tělový chovy v našem státě se všechny jednoty v Modřanech sloučily v TJ Spartak Modřany, a závodní fotbalový oddíl tak zanikl. K aktivnímu oddílu fotbalistů se v roce 1958 přidružil oddíl lyžařský , a to jak mužů, tak i žen. A stejně úspěšně jako oddíl kopané si vedl i oddíl odbíjené žen.

Rekreace pracujících závodu K rekreaci zaměstnanců slouží rekreační chata v Jizerský ch horách v Harcově u Liberce. Chata s kapacitou 60 lůžek má celoroční provoz. Pracující tam dopravuje závodní autobus. Chata je moderně zařízena, má ústřední topení, teplou i studenou vodu. Je vybavena sportovními potřebami /sáně, lyže, stolní tenis a různé sportovní i společenské hry/. Vyhovuje všem požadavkům letní i zimní rekreace. Pokoje jsou 2-3lůžkové s moderním nábytkem, k dispozici je radio i televise. Pro děti byl nově vystavěn pioný rský tábor v roce 1964. Je umístěn v Roudné u Tábora v bezprostřední blízkosti Lužnice, má kapacitu 120 dětí. Tábor má ústřední budovu, kde je kuchyně a jídelna, a zděnou ubikaci pro děti ve věku 69. Děti od 10 let jsou ubytovány v 60 stanech. Tábor má zavedenou vodu a elektrické osvětlení. Provoz tábora je veden odborný mi pracovníky – pedagogy. Závod má dohodu se závodem Elbflorenz, továrnou na cukrovinky v Drážďanech, o vzájemné vý měně dětí v době prázdnin. S první vý měnou bylo započato v roce 1965, celkem do NDR odjelo v tomto roce 20 dětí.

Zdravotnická a sociální zařízení na závodě Zdravotnické středisko v závodě má plný pracovní úvazek pro závodního lé kaře a částečný úvazek pro lé kaře zubního a ženské ho. Zubní ordinace je vybavena nový mi přístroji, které nakoupil sám závod /bezbolestná vrtačka, solux, zubní rentgen/. Pracovní neschopnost pro nemoc má sestupnou tendenci. V roce 1961 činila 5,55 %, v roce 1963 5,50 %, v roce 1965 4,29 %. Většina zaměstnanců jsou ženy, proto je pochopitelné , že v pé či o pracující převažuje zájem o ženy. A je možno říci, že závod v tomto směru je považován za vzorový . Byly vybudovány moderní hygienické šatny se sprchami. Díly jsou vybavovány nový mi vý konnějšími stroji, které ženám ulehčují namáhavou manuální práci. Dílny jsou moderně vymalovány. Horké provozy jsou postupně vybavovány elektrický mi chladničkami, které jsou určeny pro potřebu pracujících tam žen. V prosinci 1966 byly otevřeny v Dukelské ul. společné závodní jesle, na které závod přispěl částkou 251.000 Kčs. Do jeslí jsou přednostně přijímány děti rodičů pracujících v závodech, které finančně přispěly na jejich vý stavbu.


- 112 -

Závodní stravování V závodě je velká závodní jídelna vybavená moderním laminátový ch nábytkem. Slouží i k pořádání kulturních podniků /v jídelně je i jeviště/. Schůzkám a schůzím slouží moderně vybavená klubovna. V závodní kuchyni jsou vyvařována denně 2 dietní a 2 obyčejná jídla a teplé večeře. Kapacita závodní kuchyně je 1.500 strávníků. Potřebám zaměstnanců slouží i závodní kantý na, kde se prodávají masné vý robky, pečivo, sý ry, nápoje ap.

N. p. Mikrotechna Modřany V roce 1935 koupila fa Bratři Vinopalové tovární objekt čp. 409 v Modřanech, ve které m tehdy továrník Kolář vyráběl letecké fotokomory a fotoaparáty. Noví majitelé továrny se zaměřili na vý robu předmětů jemné mechaniky, zvláště letecký ch palubních přístrojů. Díky tehdejší mezinárodní situaci a z ní vyplý vajícímu zbrojení prosperoval nový podnik dobře a z počátečního stavu asi 150 zaměstnanců vzrostl během okupace až na 1.300 pracovníků. Původní tovární objekt byl rozšířen o přístavbu dnešní hlavní budovy, na místě dnešní administrativní budovy byly postaveny 2 dřevěné baráky a bylo zabráno jedno patro dnešního n. p. Meopta. Začátkem roku 1942 byla fa změněna na akciovou společnost, té měř všechny akcie byly však v držení původních majitelů, bratří Vinopalů. Ihned po revoluci v roce 1945 poklesl stav zaměstnanců, zejmé na odchodem totálně nasazený ch zaměstnanců, do té míry, že se akcionáři vyhnuli znárodnění. Počet zaměstnanců totiž klesl pod rozhodující počet 500.

Vývoj po roce 1946 Z popudu pokrokově smý šlejících zaměstnanců sešlo se v roce 1946 na nádvoří továrny shromáždění zaměstnanců a tam bylo rozhodnuto, že majitelé musí opustit závod a vedením podniku bude pověřen národní správce. Podnik v národní správě vinou neodborné ho vedení a tehdejších vnitropolitický ch poměrů živořil a obtížně opatřoval práci pro své zaměstnance. Národní správce, aby si opatřil potřebný provozní kapitál, rozprodával strojní zařízení závodu, prodával automobily, prostě vše, co se jen dalo. Státní zakázky chyběly, vyrábělo se všechno možné pro soukromníky, dokonce i křížky pro Svatou horu u Příbrami. První obrat nastal, když na zákrok některý ch členů závodní rady na ministerstvu průmyslu byl závod začleněn do n. p. Pal. Byla převzata vý roba automobilové ho příslušenství a ponenáhlu se zaváděl i vý robní program z letecké ho oboru. Zlepšené hospodářské styky se SSSR umožnily další růst podniku, zejmé na přechod na vý robu vý lučně leteckou. V roce 1950 vznikl nový podnik Aeropal se sídlem podniku a závodu v Modřanech. K podniku mimo to patřil závod v Holešovicích a bylo započato s vý stavbou moderního závodu v Uherské m Hradišti. Při některý ch další reorganisacích byl závod přejmenován na Vltavan a asi v roce 1958 na Mikrotechna.


- 113 -

Výrobní program Dnešní vý robní program zahrnuje kompletní obor letecký ch palubních přístrojů, vý robu příslušné ho zkušebního zařízení, vý robu laboratorních přístrojů a monopolní vý robu termostatů a relé pro domácí chladničky. Z neletecký ch vý robků jsou to dále inklinometry pro hlubinné vrty, přesné rtuťové barometry a sloupce, přesné měřiče tlaku ap. Jde tedy vesměs o náročné vý robky z oboru jemné mechaniky vyžadující odborné vzdělání a odpovědné pracovníky, protože na jejich svědomité práci závisejí lidské životy. Dnes je Mikrotechna konsolidovaný m podnikem s vysokou technickou a kvalitativní úrovní vý robků, se stálý m kádrem odborný ch pracovníků a s jasnou perspektivou do dalších let.

Výstavba závodu a vlastních bytových jednotek V posledních lé tech se závod neustále modernisuje a rozšiřuje. K původním budovám přibyla nová pod Belárií, bylo postaveno nové skladiště, v roce 1961 nová administrativní budova a v roce 1966 byla přistavěna část průčelní budovy. Stavební činnost je neomezila jen na tovární objekty. Po překonání velký ch potíží byla zahájena krátce po únoru 1948 stavba vlastních bytový ch jednotek, ve který ch dnes bydlí 37 rodin zaměstnanců závodu.

Kádr zamě stnanců Pro náročnost vý roby je pochopitelné , že zaměstnanci musí bý t vysoce kvalifikovaní a při tom i stejně svědomití. Závod proto musí mít mimořádný zájem na stabilitě pracujících kádrů, a že se mu to daří, je zřejmé z toho, že značný počet pracovníků zde pracuje od založení podniku, příp. od své ho vyučení. Více než 50 zaměstnanců bylo odměněno čestný m diplomem za více než 25letou práci v podniku.

Výchova učňů Pro závod v Modřanech a Holešovicích si potřebné pracovníky vychovává závod v Modřanech sám ve zvláštním učňovské m středisku.

Rekreace Pro radostnější využití volný ch chvil zaměstnanců má závod chatu ve Vítkovicích v Krkonoších, organisuje každoročně pioný rský tábor ve Slapech, stanový tábor na Oboze a nejnovější získal chatu v Neklidu na Jáchymovsku. Pro letní a zimní zájezdy zaměstnanců získal ZV ROH zájezdový autobus.

N. p. Léčiva Modřany Závod Lé čiva 03 n. p. Modřany vznikl znárodněním samostatné ho závodu Interpharma a. s. pro vý robu a prodej chemický ch a farmaceutický ch preparátů v Praze, vý robna v Modřanech.


- 114 -

Vývoj závodu První začátky závodu jsou v roce 1932, kdy byla založena v Praze 2., Jungmannova 18 společnost s ručením omezený m. Jejími majiteli byli Dr. Steinhauer, Ing. Rosický a Dr. Tamchyna. Vý roba byla v I. patře uvedené ho domu ve 2 místnostech. Zaměstnáno bylo 7 žen, 1 chemik a 1 manipulant. V květnu 1935 byl zakoupen objekt v Modřanech z konkursní podstaty po truhláři Zemanovi a vý roba sem byla přestěhována. Nyní nastal překotný růst závodu hlavně zásluhou nové ho preparátu Dipronu, jehož účinnost byla ověřována na všech klinikách a u všech lé kařů v republice. Byl znám po jmé nem R 120. V roce 1936 se objevil další preparát D-vitamin a v roce 1939 bylo zařízeno oddělení na vý robu Inzulínu, a to společně s fou Baťa, kde pracoval Baťův chemik, dnešní ředitel závodu Lé čiva 03 Ing. Jindřich Chromík. Závod byl znárodněn v roce 1946.

Výstavba závodu V závodě je nedostatek užitkové vody. Bylo to vyřešeno přípojkou ze závodu Ms ČKD, odkud se odebírá veškerá pára, a závodní kotelna topí pouze v zarážkách. Plyn se používal směsí benzinový ch par se vzduchem vlastní vý roby, pro každou budovu byl samostatný agregát. Počátkem 2. světové války byl postaven u kotelny plynojem o průměru 3 m a agregát na koksový plyn. Po válce se přešlo na propan-butan a nyní se používá pražský plyn, takže plynojem byl zlikvidován. Pitná voda je slabinou závodu. V roce 1935 byla původní studna hluboká 20 m prohloubena pražskou Artesií na 75 m pod původní dno, ale voda se nenašla. Ve Srážku byly zřízeny 2 studny, ale nestačily, proto podnik byl připojen na městský vodovod. Byla postavena čisticí stanice odpadový ch vod nákladem 1 mil. Kčs. Vzrůstající nároky na údržbu si vyžádaly vý stavbu zámečnický ch dílen a dílen další pomocný ch provozů. Po znárodnění byly postaveny sklady adjustace, jídelna, tabletárna a garáže. Počítalo se té ž s příp. zabráním dnešního podniku Ms ČKD, ale myšlenka ta padla.

Výroba V lé tech 50tý ch podnik prožíval krisi, protože je závislý na cizích surovinách a v důsledku embarga tyto nedostával. Byl proto snížen plán vý roby, někteří zaměstnanci byli předáni do jiný ch závodů a důchodci byli propuštěni. Ale to je již dávno překonáno. Pro námitky sousedního n. p. Ms ČKD, který si stěžoval na rezavění materiálu a zařízení, byla vý roba Sulfathiasolu předána do Ú stí n./L.

Chirma Chloubou podniku je závod Chirma, který organisačně patří do farmaceutické ho cechu v závodě Lé čiva 03. Závod je v budově, kterou postavil branický vý robce železný ch kamen Čedík jako činžovní dům. Budova je utopena v teré nu, protože Čedík na staveništi nejdříve vybral písek, který prodal, a aniž by prohlubeň zavezl, postavil zde dům.


- 115 -

V době okupace zde bylo ukrajinské gymnasium. Po válce sem byla přestěhována bý v. německá fa ASID Serum Institut, která byla po roce 1948 sloučena s fou Mrázek ze Smíchova. Provoz po válce prakticky běžel bez jaké koliv dokumentace, a proto vý robky byly nekvalitní. Z toho důvodu byla vý roba v roce 1950 zastavena, personál propuštěn a jen s 11 lidmi byl prováděn další vý zkum. Ten pomalu přešel do poloprovozu a od roku 1952 se začala rozbíhat zase vý roba. Dnes se zde vyrábí jako v jediné továrně v ČSSR veškerý chirurgický vstřebatelný i nevstřebatelný šicí materiál. Vstřebatelný , tzv. „Catgut“, se vyrábí ze skopový ch střívek dovážený ch. Nevstřebatelný materiál je buď přírodní, tj. hedvábí a lněné nitě, nebo uměná vlákna, tj. silon monofilní a polyfilní. Skutečnou specialitou je však vý roba atramautický ch jehel, tj. jehel s nalisovaný m návlekem. Je to jediná vý roba v lidově demokratický ch státech i v SSSR. Používá se jich v očním lé kařství, plastické chirurgii ap. K jejich vý robě byly dovezeny 3 stroje od západoněmecké fy Fintsch a Hölle z Isserlohnu. Klinika prof. MUDr. Kurze ohodnotila tyto jehly jako prvotřídní kvality světové úrovně.

Počet zamě stnanců V závodě je zaměstnáno stejnoměrně cca 600 pracovníků. Z toho je mužů 1/3, na ženy připadají 2/3.

Rekreace Pro rekreaci zaměstnanců má závod chatu v Mariánské u Jáchymova.

Patronát Závod má patronát nad školkou a jeslemi v ul. Pod Komenské ho sady.

Pražské cukrovary, n. p. závod 08 Modřany Stať o modřanské m cukrovaru zpracoval s. Jaroslav zaměstnanec cukrovaru a člen letopisecké komise.

Kaftan,

dlouholetý

Založení cukrovaru v r. 1861 a jeho vliv na rozvoj tehdy ještě malé obce Modřany je dosti vý stižně již uveden v pamětní knize obce Modřany. Je záhodno jen poznamenat, že v roce 1872 byl cukrovar rozšířen o rafinerii cukru na tehdejší dobu moderně vybavenou. Současně byl té ž zaveden nový způsob zpracování cukrovky. Byla postavena nová difusní stanice a od staré ho, dost primitivního lisování řepné drti bylo upuštěno. Tímto rozšířením získal závod vzhled, který se v základních rysech udržel do dnešní doby.

Střídání majitelů v létech 1861-1922 Od své ho založení až do osvobození závod několikrát změnil majitele. Od roku 1861 do roku 1872 byl rodinný m majetkem Ferdinanda Urbánka a jeho švagra Wagnera pod fou Urbánek a Wagner. Oba majitelé byli příslušníky české , tehdy ještě pokrokové buržoasie. Z nich zvláště Urbánek vynikal podnikavostí. Byl zakladatelem dalších cukrovarů, předsedou sboru pro dostavění Národního divadla, spoluzakladatelem Ž ivnostenské banky, poslancem aj. Když oba majitelé hodlali v roce 1872 založit rafinerii cukru, bylo to pravděpodobně nad jejich


- 116 -

finanční možnosti, ostatně možná, že zde byly i důvody daňový ch úlev ap., proto založili akciovou společnost pod názvem „První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Praze“. Společnost měla sídlo v Praze, v Dlážděné ul., a užívala zkrácené ho názvu „Modřanská“. Továrna používala pro své vý robky označení PČR /první česká rafiné rie/ a jako živnostenské ochranné známky obrazec lva v kruhu, držícího šesticípou hvězdu s kotvou. Pod kruhem bylo v obdé lníku označení B 280, tj. číslo, pod který m bylo Modřanům uděleno původní povolení k vý robě cukru v r. 1861. Název byl sice „První česká“, ale po tehdejším zvyku se řadovalo německy, i když ve správní radě byli příslušníci české pražské společnosti, jako např. továrník Daněk, Alois Oliva, Ferd. Urbánek, Josef Musil a další.

Vliv Ž ivnobanky Tehdy začíná financování podniku Živnostenskou bankou. Společnost získává později do své ho přímé ho vlivu surovárnu „Spolková továrna na cukr v Lužci“ a „Saazer Aktien-Rübenzuckerfabrik v Ž atci“.

Rekonstrukce závodu v roce 1906 V roce 1906 byla modřanská surovárna zrekonstruována na zpracování 8.000 q řepy a rafinerie na zános 1.500 q vlastního nebo cizího surové ho cukru denně. Tím bylo docíleno toho, že řepa byla potom vždy zpracována do vánočních svátků. Dříve se musela v úrodný ch lé tech část řepy zakrechtovat a potom teprve zpracovat, někdy proto kampaň trvala až do března. Rafinerie až do 1. světové války pracovala někdy až do května.

Konjunktura pro 1. svě tové válce Po 1. světové válce nabyla konjunktura na cukerním trhu nebý valé vý še. Poptávka po cukru byla světové ho rozsahu, a tak např. Modřany dodávaly do Francie nezdaněný surový cukr o 2.000 Kčs na 1 tuně dráže, než se prodával rafinovaný cukr doma, i když už byl zatížen cukerní daní.

Další změ ny majitelů po roce 1922 V roce 1922 pohltil koncern „České společnosti pro průmysl cukerní v Praze“ za podpory Ž ivnostenské banky „První českou“, a tak se staly Modřany i Lužec a Ž atec součástí „České spol. pro průmysl cukerní“. Dalšími jejími závody tehdy byly Bašnice, Byšice, Kropáčova Vrůtice, Mělník, Mochov, Obora. Později byly přikoupeny Bohušovice nad Ohří, Louny I. a II., Krásný Dvůr a Mšené u Budyně. Některé z těchto závodů byly v zájmu koncentrace průmyslu během let zrušeny. Rovněž velká cukerní krise v lé tech 1927-1934 měla vliv na zavírání závodů. Té ž nad Modřany se po dlouhou dobu vznášel přízrak uzavření závodu, a to obzvláště v lé tech světové hospodářské krise, kdy ceny cukru doznaly nebý valé ho poklesu. Nebral se ohled na to, že Modřany mají dostatečnou řepní základnu zajištěnou uzavřením cukrovarů v Radotíně a Ruzyni, ani na to, že závod leží na vydatné m vodním toku, dvou základních to podmínek.

Zavedení vedlejších výroben Tehdejší ředitel Ing. Jaroslav Baur prozíravě zachránil závod tím, že zavedl celou řadu vedlejších vý roben. Tak vznikla Modřanské sodovkárna, vý roba jamů a marmelád, vojenský ch kávový ch konserv, kávový ch kostek „Turistka“ze zrnkové


- 117 -

kávy, čajový ch kostek „Elča“, šumících prášků aj. Tímto činem bylo té ž umožněno, aby dělníci mohli pracovat celý ch 6 dnů v tý dnu. Zde nutno poznamenat, že v době krise se ve všech závodech společnosti pracovalo jen 40 hodin tý dně. Po revoluci v roce 1945 zůstala v provozu jen sodovkárna a vý robna melasový ch krmiv. Obě vý robny jsou značný m přínosem pro naše národní hospodářství. Sodovkárna vyrobí ročně asi 23.000 hl sodovek a limonád a melasárna 13.000 tun krmivový ch směsí. Ostatní vedlejší vý robny byly po roce 1945 buď zrušeny nebo převedeny do jiný ch závodů.

Rů st výrobní kapacity rafinerie v l. 1919-1939 Rafiné rie v údobí 1919-1939 zvý šila postupně svoji vý robní kapacitu o 250 %. Tím bylo docíleno toho, že surovárenská i rafiné rská kampaň mohly končit vždy současně do vánočních svátků.

Doba okupace Okupaci přestál závod poměrně bez velký ch otřesů. I když byl pod dohledem Němců, jeho vedení zůstalo české a dost úspěšně odolávalo německé mu útlaku. V závodě byl zaměstnán jediný Němec, úředník Rudolf Ritschel. Jeho otec byl Němec a matka Češka. Ritschel nebyl bystré ho ducha, dal se snadno obalamutit, nepoznal, jak je svý mi spolupracovníky klamán a často i využíván. Do koncentračních táborů byli zavlečeni 2 zaměstnanci, V. Kré dl a Jar. Lukeš se svý mi manželkami. Po osvobození se všichni vrátili s podlomený m zdravím. V únoru 1945 bylo nakomandováno 35 zaměstnanců na kopání zákopů v okolí Olomouce. Do konce dubna se všichni postupně odtamtud vrátili do svý ch domovů. S uspokojením je možno konstatovat, že po celou dobu okupace se mezi zaměstnanci nevyskytl udavač nebo zrádce.

Kvě tnová revoluce v r. 1945 5. května 1945 v dopoledních hodinách, krátce po malé slavnosti v továrně, při které byli odměňováni zaměstnanci za 25leté a 40leté působení v závodě, ozvalo se v rozhlase volání „pomozte nám bránit rozhlas, bojuje se o rozhlas“. Na tuto vý zvu s. Václav Findejs, Karel Veselý a Jaroslav Kaftan st. odzbrojili a zajali četu německý ch vojáků střežících augmentační skladiště, které si zřídila německá armáda v pomocné budově v ohradě před budovou továrny. Zajetí bylo provedeno dost hladce, mezi německý mi vojáky byli i Poláci, kteří se dali přesvědčit a strhli s sebou i Němce. Velitel se sice chtěl bránit, když však viděl, že je svý mi opuštěn, podrobil se té ž. Zajatce převzala místní policie a hlídky u skladu převzali zaměstnanci cukrovaru vybavení německý mi zbraněmi. Později sklad převzala čs. armáda. V revoluci byla továrna ostřelována Němci, jednak dělový mi střelami z tanku, který mané vroval na louce u mostu přes Berounku, jednak minami z lesů u Točné . Přes to, že mnoho střel zasáhlo továrnu, nebyla vážněji poškozena nejdůležitější zařízení – kotelna a elektrárna. Několik nábojů nevybuchlo a muselo bý t potom odstraněno vojenský m pyrotechnikem. Celkem na závod dopadlo asi 20 dělový ch střel.


- 118 -

V revolučních dnech padli 4 soudruzi. Na továrním dvoře byl zasažen minou Ladislav Horký , v Dolních Břežanech byli oddíly SS zavražděni s. Karel Š iška a Vilé m Růžička, v Točné byl zavražděn s. Alois Dvořáček. První obětí nacistů byl s. Antonín Peták z Točné , který byl zákeřně zavražděn ordnery při vý konu vojenské služby již 13. září 1939.

Doba bezprostředně po revoluci Po revoluci, po opětovné m zahájení práce v cukrovaru, konala se 16. května 1945 první celozávodní schůze, na níž revoluční závodní rada nastínila další způsob života na závodě. Složení revoluční závodní rady, která vznikla ještě v okupačních dnech, bylo osazenstvem jednomyslně schváleno. Jejími členy byli kotlář František Poustka, nádvorní Ludvík Hedánek, tesař Antonín Š paček, zámečník Josef Halzl, laký rník Fr. Folberger, zámečník František Horák, který byl prvním předsedou. Hned v prvních porevolučních dnech se na továrním dvoře ubytovala kolona sovětský ch vojenský ch automobilů asi se 150 vojáky. Po 14 dnech se přemístili dále k Dobříši. Jejich velitelem byl major-inžený r, jeho jmé no se však nezachovalo. Na továrním dvoře se té ž soustřeďovala všechna vozidla získaná v okolí po německé armádě. Ta byla později převzata čs. armádou nebo prodána podnikům i jednotlivcům.

První porevoluční kampaň První kampaň po osvobození v roce 1945 byla radostná, vždyť již byl znám dekret prezidenta republiky, který m se cukrovar stal od 1. ledna 1946 samostatný m národním podnikem. Kampaň byla zahájena až v listopadu a byla velmi úspěšná. V zemědělství byly tehdy preferovány obilniny a brambory, takže řepy nebylo mnoho, ale její cukernatost byla dobrá. Protože osev řepy byl zdržen jednak počasím, jednak vzrušujícími událostmi v dubnu i v revoluci i po ní, bylo nutno brigádním jednocením zachraňovat její vý nos. Po mnoho dní jezdilo všechno osazenstvo, staří i mladí, na záchranu řepy do Cholupic, Zdiměřic a jinam. Brigádníci se hlásili na práci ochotně, bylo tehdy všeobecné nadšení z osvobození.

Nedostatek pracovníků a uhlí V druhé m roce i v lé tech dalších docházelo k odchodu některý ch zaměstnanců do pohraničí, do státních služeb a do lé pe placený ch míst. Docházelo proto k nedostatku pracovníků v době kampaně. Továrna musela postavit dva dřevěné baráky pro táborové ubytování zaměstnanců získaný ch na práci v jiný ch krajích. Byli to dělníci většinou z Moravy a ze Slovenska. Protože byl nedostatek uhlí, bylo nutno pomoci uhelný m dolům. Byly proto vysílány brigády na soboty a neděle do kladenský ch dolů. Do severočeské uhelné pánve byli vysíláni brigádníci na dobu 6 měsíců. Na takové brigádě přišel k úrazu s. Rudolf Stránský , který se propadl do prohořelé uhelné jámy, utrpěl těžké popáleniny a v krátké m čase jim podlehl. Rovněž do vápencový ch lomů byli vysíláni brigádníci. Na okopávku a jednocení řepy se chodí ještě dnes. Zaměstnanci si sami každoročně dávají v kolektivní smlouvě závazek a berou si patronát nad některý m JZD či státním statkem.


- 119 -

Politický život na závodě po osvobození Po osvobození se plně rozvinul život politický ch stran na závodě. Působily zde KSČ, strana čsl. socialistů /národních socialistů/ a čsl. sociální demokracie. Čtvrtá strana, strana lidová, nebyla zastoupena. V únorový ch událostech roku 1948 se všichni zaměstnanci zúčastnili generální stávky a pochodu do Prahy, kde vyslechli na Václavské m náměstí s. Gottwaldem oznámené nové složení vlády. Na závodě byl zvolen akční vý bor, jehož předsedou byl s. Frant. Buchelt. Ten zastupoval zaměstnance na památné m sjezdu závodních rad v Průmyslové m paláci na Vý stavišti. Do jeho rukou složili zaměstnanci slib věrnosti republice. Později po sloučení čsl. sociální demokracie s KSČ zůstala KSČ vedoucí stranou a silou na závodě. Čsl. socialisté , z nichž vstoupili mnozí na vý zvu s. Gottwalda do KSČ, se již na závodě jako politická strana neprojevují, i když jsou někteří v samosprávný ch funkcích. Začátkem roku 1949 byla na závodě ustavena početná a agilní jednotka Lidový ch milicí.

Organisační změ ny po roce 1945 Závod prošel po osvobození několika organisačními změnami. V roce 1946 se stává samostatný m národním podnikem s názvem „Cukrovar a rafinerie cukru v Modřanech národní podnik“. V roce 1951 se Modřany stávají základním závodem, jemuž jsou přiděleny cukrovary v Berouně a Uhříněvsi. Podnik se nazý vá „Modřanské cukrovary n. p. v Modřanech“. Podniku té ž byla přidělena továrna na čokoládu a cukrovinky „Ra-Ra“. Ta byla 31. prosince 1951 likvidována a její zaměstnanci byli většinou převedeni do čokoládovny Orion v Modřanech. Uvolněná budova byla dána k disposici Vý zkumné mu ústavu cukrovarnické mu. Mimo to byla současně podniku přidělena továrna „Automaty“ v Praze 12, Leningradská 13. Vyráběly se tam automaty pro prodej cukrovinek,které byly většinou umístěny na nádražích. Rovněž tato továrna byla roku 1951 z podniku vyčleněna. Dnem 1. ledna 1953 se ruší podnik „Modřanské cukrovary“, cukrovar v Berouně se osamostatňuje a zůstává podnik „Cukrovar a rafinerie cukru n. p. v Modřanech s cukrovarem v Uhřiněvsi jako provozovnou. Konečně 23. dubna 1957 se ruší i tento podnik a Modřany se stávají součástí „Pražský ch cukrovarů n. p. se sídlem v Čakovicích“. Tento podnik dnes obhospodařuje 8 surováren a 4 smíšené rafinerie.

Ohrožení existence závodu Ještě po našem osvobození byla existence závodu dvakrát vážně ohrožena. Poprvé to bylo v roce 1947, v roce katastrofálního sucha a neúrody řepy. Tehdy se rozhodovalo o tom, že není nutné , aby pro tak malé kvantum řepy byly v provozu všechny cukrovary. Té ž Modřany měly v oné kampani vysadit a předat řepu ke zpracování jinam, ač jí měly přes 100.000 q. Jen energický m zákrokem s. Folbergra, který byl o věci informován, se podařilo přesvědčit sekčního šé fa Vaňka i ministra vý živy Majera o nepředloženosti onoho úmyslu. Jak se zjistilo, bylo již dojednáno, že cukrovar již nebude uveden v provoz a budovy měla převzít VDP. Podruhé se jaký si útvar, snad plánovači na KNV, usnesl, že cukrovar je jen na dožití a že jeho provoz má skončit do roku 1968. Proto do závodu již nebyly


- 120 -

dávány žádné investiční prostředky. Ovšem skutečnost byla silnější oněch plánů. Dnes je závod v mezích své největší vý konnosti, od osvobození bylo do budov a zařízení investováno 55 mil. Kčs a v lé tech 1966 a 1967 se provádí generální přestavba závodu.

Výstavba a doplně ní zařízení od r. 1945 Stále stoupající nedostatek pracovních sil a zájem na zlevnění vý roby byly hlavními pohnutkami k tomu, aby se těžká fysická práce mechanisovala. Na práce s řepou, kde bylo dosud ve velké míře používáno jen vidlí, byla zaopatřena celá řada různý ch dopravních pasů, a to především na filiálních vahách.

Vykládání vodním proudem Na vykládání řepy na závodě byla postavena „Elfa“, která vykládá řepu z vagonů i aut pomocí vodního proudu. Rovněž na vykládání uhlí z vagonů bylo pořízeno splachovací zařízení.

Transportery Na vykládání surové ho cukru byl pořízen transporter s ocelový m pásem. Ten byl později upraven na vykládání volně ložené ho surové ho cukru z vagonů. Tím odpadlo nákladné pytlování v dodávajících surovárnách a praní a kartáčování i opotřebení jutový ch pytlů v rafinerii.

Hon a autobagry Rovněž na vykládání koksu a vápence se teď užívá dopravních pasů a zdvižný ch pojízdný ch jeřábů „HON“. Dobrý mi a vydatný mi pomocníky jsou i lžícové autobagry.

Difusní stanice V roce 1951 byla stará difusní stanice sloužící od roku 1906 vyměněna za novou se spodním vyprazdňováním. V roce 1957 byly postaveny nové řízkolisy a zároveň zřízeno vracení difusních vod.

Nové varostroje Současně byly instalovány 3 nové varostroje na náplň po 40 tunách cukroviny. Každý varostroj byl jiné ho typu, aby se mohly sledovat jednotlivé pracovní efekty. Nejosvědčenější typ se měl zavádět v našem cukrovarnictví.

Č istící stanice odpad. vod V roce 1959 byla postavena nová čistící stanice odpadních vod, zřízen usazovací rybník a postaveny 3 velké dekantery. Tato stanice slouží jako prototyp pro získání zkušeností k vybudování podobný ch zařízení v celé m našem cukrovarnické m průmyslu. Náklad na tuto investici byl 3,5 mil. Kčs. Plavicí voda se teď vrací do Vltavy úplně vyčistěna. Jest jen litovat, že některé modřanské závody nemají podobné zařízení.


- 121 -

Rekonstrukce elektrického vedení V lé tech 1963-1966 probíhala v závodě plánovitá rekonstrukce rozvodu elektrické energie. V elektrárně byla instalována nová velká rozvodná deska a další parní turbina. Rozvod na jednotlivá pracoviště byl kabelován. Tím bylo umožněno zcela té měř odstranit práci starý ch parních strojů a ještě zůstává možnost předávat proud v určitý ch časový ch obdobích do veřejné sítě. Obnova elektrifikace si vyžádala nákladu asi 1,5 mil. Kčs. Příkon elektrické energie se tím zvý šil o 70%.

Nová difuse kontinuální V roce 1966 byla difusní baterie pracující 15 let rozmontována a předána do jiné ho cukrovaru. V Modřanech byla postavena difuse nová, kontinuální, zároveň s nový mi řezačkami a vý tahy. Difuse je vyrobena podle dánské ho patentu závodem „Nysa“ v Polsku v Nyse. Montáž provedl n. p. Chepos z Hradce Král. Dohled na montáž měl polský inžený r a odpovědný m příjemcem byl vedoucí surovárny s. Dr. Jiří Sum. Kapacita surovárny se tím zvý ší o 45 %, vyžádá si to však rekonstrukci dalšího zařízení, aby mohla bý t difuse využita na plnou kapacitu. To je úkol příštích let. Současně byl instalován nový trubkový varostroj o 250 m2 topné plochy na 40 tun suroviny. Při neustálé m zvyšování vyrobené ho množství rafinády se projevil velmi tíživý nedostatek skladních prostor pro hotové vý robky. Tomu bylo alespoň částečně odpomoženo tím, že bylo v r. 1956 dosavadní skladiště rozšířeno a tím získán prostor pro 2.000 tun.

Množství zpracované řepy a rafinády Po roce 1945 se pohybovalo množství zpracované řepy podle úrody od 450.000 – 800.000 q. Množství vyrobené rafinády od 200.000 – 250.000 q.

Cukernatost Cukernatost je vždy plánována na 18 %. Nejvyšší byla v kampani 1953/1954 20,45 % a nejnižší v kampani 1966/1967 14,13 %. To znamená rozdíl proti nejvyšší a nejnižší 31 % a proti plánovaný m množstvím asi 21,5 %.

Vedoucí závodu Na první porevoluční schůzi osazenstva oznámil ředitel Ing. Jaroslav Baur, že odchází na místo ústředního ředitele do pražské ústředny. Působil v závodě 37 let, z toho 23 roků jako ředitel. Za jeho působení doznal závod značné ho rozmachu. Jako své ho nástupce uvedl dosavadního správce Ing. Marcela Ubelackera, což bylo přijato s uspokojením. Ing. Ubelacker sloužil jako ředitel do července 1948, kdy se při veliké reorganisaci vedoucích závodů stal ředitelem cukrovaru v Toušeni. Jeho nástupcem v Modřanech byl Ing. Dr. Jaroslav Voců, který byl před tím provozářem v Přelouči. Ten se pustil s elánem do různý ch zdokonalení strojního zařízení, nemohl však svoje plány dokončit, protože již po 2 lé tech byl přeložen do rafinerie v Břeclavi. Po něm vedl závod jen asi tři a půl měsíce Ing. Karel Stránský . Ten byl krátce po své m nástupu povolán za vedoucího vý roby na generální ředitelství. Jeho vystřídal první dělnický ředitel s. František Henkl, dlouholetý vařič ze Zvoleněvsi a krátce ředitel cukrovaru v Mochově. Ten byl opět po dvou a půl lé tech přeložen jako ředitel na svůj mateřský závod ve Zvoleněvsi.


- 122 -

Nastoupil po něm druhý dělnický ředitel, hlavní agronom čs. cukrovarů, s. Zdeněk Mikyna. Má bohatou cukrovarnickou praxi jako vařič v Roudnici a vý robní inspektor čs. cukrovarů, je absolventem Ú střední dělnické školy. Za jeho působení má závod nejvyšší množství vyráběné ho zboží.

Zamě stnanci Cukrovar si již od své ho vzniku udržoval mimo kampaň kádr stálý ch zaměstnanců. Na kampaň bylo vždy nutno najímat asi čtyřnásobné množství sezónních zaměstnanců. Jejich počet rok od roku díky mechanisaci a modernisaci klesá. Nyní je stav stálý ch pracovníků asi 15 techniků, 10 administrativních sil a asi 260 dělníků pomocný ch a specialistů. Mezi specialisty se počítají vařiči cukru, potravinářští strojníci, zámečníci, soustružníci, kováři, kotláři, potrubáři a další. Mimo nich je celá řada manipulantů, difundantů, filtrantů, dozorců a předáků na různý ch vý robních stanicích. Se zajišťováním kampaňový ch pracovníků jsou rok od roku větší potíže. Jsou mezi nimi i starší 80 let. Dříve bý vali k disposici dělníci sezónních zaměstnání jako zedníci, tesaři, pokrý vači, zemědělští dělníci ap. Ti mají teď zajištěnou práci po celý rok a často s lepšími vý dělky, proto kampaň zajišťují převážně důchodci. Jsou to lidé od 60-70 let i starší a všichni se snaží odevzdat poctivou a svědomitou práci. Chybí jim jen to mládí. Horší je to s osobami cikánské ho původu. Dlužno přiznat, že i u nich se již mnoho přizpůsobilo kulturnímu způsobu života, ale ještě je mnoho takový ch, kteří nemohou odvyknout své mu volné mu životu, tj. dělám, jen když chci, kteří velmi těžce přivykají životu s jeho pravidelný mi povinnostmi.

Deputáty Stálí zaměstnanci nesou trpce okolnost, že byly zrušeny tak zv. deputáty. Byly to požitky, které dostávali stálí zaměstnanci in natura. Byl to cukr, uhlí, dříví, brambory a v mnohý ch případech i byt s osvětlením a udržováním. Po zrušení těchto vý hod začali i stálí zaměstnanci hledat místa v preferovaný ch průmyslech s lepšími vý dělky. Uvádí se, že prý se zřekli deputátů „dobrovolně“.

Vě rnost zamě stnanců k závodu Věrnost zaměstnanců k závodu je přímo příkladná. Je mnoho případů, kdy z některý ch rodin pracovaly v závodě tři generace. Je řada zaměstnanců, kteří pracují v závodě 40 i více let. Při šetření, které bylo provedeno při příležitosti stoleté ho trvání závodu bylo zjištěno, že 1/

průměrný věk zaměstnanců /i když byl v roce 1966 přijat větší počet mladý ch žen na kostky Bridge a jednokilové balení/ je 50 let,

2/

všichni zaměstnanci v počtu 259 jsoucí toho dne v pracovním poměru odpracovali v závodě celkem 3.626 roků, tj. 14 let na jednoho zaměstnance.

Rekreace zamě stnanců Pé če o zaměstnance po roce 1945 znamená velký sociální pokrok. Velmi se vžily zájezdy na rekreaci do Krkonoš, kde závod vlastní chtu na Husích Boudách a ZV ROH chatu ve Strážné m. V obou objektech může bý t ubytováno 40 lidí a chaty jsou mimo kampaň dobře využívány.


- 123 -

Na jezeře ve Slapech je k disposici člun s kabinou a motorkem. Určitý počet dětí zaměstnanců lze každoročně umístit v pioný rský ch táborech potravinářské ho průmyslu. Pro přepravu rekreantů do Krkonoš a na zájezdy má ZV ROH k disposici vlastní autobus. Uskutečňují se vý měny zaměstnanců na kratší dobu se zaměstnanci přímořské rafinerie cukru v NDR. To dává našim možnost poznat moře.

Závodní lékař Lé kař dochází do závodu třikrát tý dně, v kampani denně.

Školení zamě stnanců a zájmové kroužky Učňové jsou vychováváni a vyučeni v internátě v Mělníce. Bohužel, po vyučení často hledají lé pe placená a pohodlnější místa mimo cukrovarnický průmysl. Na zvyšování kvalifikace jsou pro zaměstnance pořádány různé kursy, např. pro vařiče, svářeče, strojmistry aj. Té ž závodní škola práce plní v tomto směru svoji funkci. V závodě je několik zájmový ch kroužků, fotografický , sportovní, myslivecký ap.

Obytné budovy pro kampaňové pracovníky V posledních lé tech se podařilo postavit pro kampaňové pracovníky v ohradě před továrnou dvě budovy pro jejich přechodné ubytování. Lze v nich umístit asi 200 lidí. V budovách je ústřední topení, místnosti jsou zařízeny moderním nábytkem, jsou v nich sprchy, kuchyňky pro potřebu ubytovaný ch a ložní prádlo je pravidelně vyměňováno. Bohužel, jsou někteří, kteří se nechovají přiměřeně poskytnuté mu prostředí.

Vyrábě né zboží Homole Hlavním vý robkem je rafinovaný cukr. Od založení rafinerie až do 1. světové války se vyráběly převážně, asi z 80 homole. Vyráběly se původním způsobem, litím do forem a odsáváním /nučováním sirobů/. Jedna homole vážila průměrně 12,5 kg. Mimo to se vyráběly kostky v několika velikostech, moučka, krupice a krystal. Za první republiky poptávka po homolích klesala postupně na 10 % a poslé ze na 2,5 %. Naposledy se tento klasický druh v Modřanech vyráběl v roce 1939.

Kostky Naproti tomu stoupala poptávka po kostkách. Vyráběly se velké , malé , kavárenské aj. Postupně tato vý roba dosahovala až 40 % celkové ho množství rafinády.


- 124 -

Krystal, krupice V přítomné době poptávka po kostkách klesá a v oblibu přicházejí druhy sypané , krystal, moučka, krupice.

Bridge Jako speciální druh vyrábějí Modřany cukr Bridge. Jsou to kostky lisované do tvarů karetních znaků. Tento druh se provádí v bílé m i barevné m provedení.

Kostkovina Na zvláštní přání švý carský ch odběratelů byla v padesátý ch letech zavedena vý roba „kostkoviny“, která si tam získala nadšené uznání odběratelů. Je to krystalový cukr předepsané barvy a třídění zrna, z něhož si ve Š vý carsku sami lisují kostky.

Zahraniční odbě ratelé Značka PČR s český m lvíčkem ve znaku je známa ve větším počtu zemí v Evropě, ale i na mnoha místech Afriky a Asie. Velký m odběratelem je Sovětský svaz. Z kapitalistický ch států je to především Anglie, kde jsou na jakost kladeny vysoké požadavky. V posledních lé tech jsme vyváželi i do Norska, Š vé dska, Holandska a na Cejlon. Možno říci, že z vyrobené ho množství jde asi polovina na vý voz a polovina do tuzemska. Tento poměr ovšem kolísá podle zahraniční poptávky.

Stoupající výroba Množství vyrobené ho cukru za posledních 20 let stále stoupá. Proti množství vyráběné mu ročně za první republiky se jeví vzestup asi o 40 %. Zvlášť v těch kampaních, kdy byl té ž rafinován surový cukr z Kuby. Např. kampaň 1965/1966 vykazovala asi čtyřnásobné množství vyrobené rafinády. Modřany jsou totiž jedním ze 4 závodů zpracujících cukr z Kuby. Mimo Modřany jsou to závod v Mělníku, Kostelci nad Labem a Čakovice. Množství zpracované řepy se rovněž za 20 let po osvobození silně zvětšilo. Je to vlivem dodávek z jižních Čech, Budějovicka, Táborska a Příbramska, kde se cukrovka již po mnoho let nepěstovala a byla po revoluci znovu jako průmyslová plodina zaváděna. Na zvyšování řepné ho osevu a vysoký ch vý nosů má velký zájem i náš stát, který již po řadu let pěstování cukrovky podporuje a zdůrazňuje důležitost té to plodiny pro zemědělské vý nosy.

Množství zpracované řepy V Modřanech se za 105 let existence závodu zpracovalo 38.592.708 q cukrové řepy a vyrobilo se 13.495.291 q rafinované ho cukru.

Požár modřanského cukrovaru 15. dubna 1966 vypukl z dosud nezjištěné příčiny o 17. hodině v cukrovaru velký požár. Přes usilovné zákroky asi 20 požárnický ch sborů z Prahy a okolí padla za oběť požáru kostkárna, skladiště pytlů se zásobami a těžce byly poškozeny


- 125 -

některé další střechy. Novou střechu nad surovárnou a varní síní, která byla zřízena před rokem nákladem více než milionu Kčs, se podařilo požárníkům cukrovaru zachránit. Hlavní záchranné úsilí bylo zaměřeno na cukerní sklady, které byly po právě ukončené „kubánské kampani“ zcela naplněny rafinádou. Přes to utrpěl závod škodu odhadnutou na 3 miliony Kčs. Byly zničeny bý valé homolové půdy sloužící nyní za sklad a vý robnu obalů pro kostkárnu, kostkové sušárny a sekačky, několik desítek tisíc dřevěný ch lísek, zásoba řepního semene, ultramarínu, ocelový ch dopravních pásů, řetězů aj. Byla té ž zničena podniková laboratoř, která tam byla asi před 2 lé ty zřízena a v jejíž blízkosti bylo pravděpodobně ohnisko požáru. Po požáru bylo velmi obtížné získat podnik pro vypracování dokumentace na obnovu budov a závod musil odstraňovat škody a zajistit obnovu budov většinou vlastními silami. Obnova krovů a střech není ještě začátkem roku 1967 hotova, do budovy prší. Obnova budov a střech si vyžádá nákladu asi 2 milionů Kčs. Vnější pohled na továrnu se poněkud změní, protože na zdi požárem porušené nebylo možno uložit těžkou konstrukci železný ch krovů a hlavní budova musela bý t asi o 1,80 m snížena.

N. p. Armabeton Stať o n. p. Armabeton Praha 2 - Vinohrady, Americká 17 /dílny a garáže v Modřanech/ vypracoval člen letopisecké komise s. Jar. Kaftan.

Vývoj V roce 1935 koupil Ing. Hlava při přejezdu silnice přes železniční trať k lahovické mu přívozu od modřanské ho cukrovaru část louky a zřídil si tam ohradu pro svůj stavitelský podnik. Pozemek dal zavé sti odpadem z pražský ch popelový ch vozů do úrovně železniční trati. Tím té měř odstranil nebezpečí záplav při jarním odchodu vltavské ho ledu.

Garáže a dílny Po roce 1945 po různý ch změnách v organisaci národních podniků ohrada připadla n. p. Armabeton, který zde postupně vystavěl několik budov a v roce 1958 zde zřídil garáže a dílny. V roce 1966 zde bylo zaměstnáno průměrně 250 lidí, z toho žen je pouze 2-3 %, v garážích je pravidelně asi 100 nákladních aut. Garáže jsou sice mimo hlavní podnik, zaměstnanci však žijí vlastním čilý m odborářský m životem. Jsou zde brigády socialistické práce, které byly v roce 1965 vyhodnoceny jako nejlepší v podniku.

Rekreace Pro děti svý ch zaměstnanců mají pioný rský tábor v Černý ch Voděradech, který je dobře využíván. Zaměstnanci však té měř nemají zájem o rekreaci v rámci ROH. Celý kolektiv si dal závazek opravovat strojní park MěstNV Modřany a závazek plní dokonce přednostně.


- 126 -

Vodohospodářská služba v Modřanech Celostátní pé če o stav vodních toků a hospodaření s vodním fondem byla v posledních letech několikrát reorganisována. Na podkladě zákona o územním členění státu č. 36 a vl. nař. č. 71/1960 Sb. byla zřízena rozhodnutím rady ONV Praha-západ Okresní vodohospodářská správa /OVHS/ Praha-západ se sídlem v Modřanech, Roháčova čp. 879. Ředitelem OVHS je Ing. Jaroslav Hejna.

Ú koly OVHS V pé či OVHS je 1 město nad 10.000 obyvatel /Modřany/, 3 města nad 5.000 obyvatel /Radotín, Roztoky, Zbraslav/ a 23 obcí do 5.000 obyvatel. Ú kolem OVHS je především: 1/

zajistit zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou,

2/

zajišťovat správné hospodaření vodou v průmyslu a zemědělství,

3/

zajišťovat ochranu všech podzemních zdrojů pitné vody,

4/

udržovat, opravovat a provozovat vodovody a kanalisace, pokud nejsou tato díla ve správě jiný ch organisací /MNV, JZD a pod./,

5/

zajišťovat projektově, dokumentačně i investorsky vodohospodářské stavby a jejich generální opravy,

6/

zajišťovat zácvik provozních zaměstnanců nový ch vodohospodářský ch děl převzatý ch do provozu a údržby,

7/

zabezpečovat dodávku povrchové vody podle povolení a vybírat za odběr finanční náhrady,

8/

připravovat podklady a spolupracovat při řešení vodohospodářský ch programů v okrese.

vodohospodářský ch

Objekty ve správě OVHS V současné době má OVHS ve správě 270 km vodovodního potrubí, 8.256 vodovodních přípojek, 1 úpravnu vody, 31 čerpacích stanic, 18 km kanalisační sítě a 2 čistírny vody. Koncem roku 1966 mají Modřany jen 12,5 km vodovodní sítě.

Počet zamě stnanců Pro splnění vý še uvedený ch úkolů má OVHS k disposici 122 pracovníků, z nichž 28 jsou technickohospodářští pracovníci, 94 dělníci včetně 5 učňů.

Jak se hospodaří s vodou v Modřanech Po stránce vodohospodářské je nutno vzít v úvahu, že Modřany jsou největší průmyslovou obcí na okrese, což pochopitelně ovlivňuje odběr užitkové vody. Závody většinou mají své studny u břehu Vltavy, denně spotřebují ca 22 000 m3 vltavské vody. Ne všechny závody však mají dokonalé čisticí stanice na odpadovou vodu. Zejmé na n. p. Lé čiva silně znečišťuje svý mi odpadními vodami


- 127 -

Cholupický potok. Dokonalou čisticí stanici má cukrovar. Zřídil ji v posledních lé tech a má možnost vracet vodu do Vltavy dokonale vyčištěnou a okysličenou. Největšími odběrateli vody v Modřanech jsou Československé čokoládovny závod Orion a cukrovar.

Modřanské

strojírny,

Vyhlídky Vyhlídky do budoucna jsou nevalné . O kanalisaci jsem psal v kapitole „Vý stavba“ a vodovod bude moci sloužit všem, teprve až Modřany budou napojeny na pražský vodovod, a to bude možné , teprve až bude dokončeno vodní dílo na Ž elivce. A s tím je reálně možno počítat teprve v lé tech 1975-1980.

Grafotechna První slé várna písma byla u nás založena v roce 1848, kdy pražští knihtiskaři Rohlíček a Sievers zřídili pro svoji tiskárnu domácí slé várnu písma. Tato časem přecházela do vlastnictví různý ch soukromníků až se v roce 1904 změnila v akciovou společnost. 26. února 1948 byla na akciovou slé várnu písem vložena národní správa a v roce 1951 byl ustaven národní podnik Grafotechna, jehož prvním závodem se stává slé várna písem, která soustřeďuje pražské domácí písmolijny z bý valé Státní tiskárny a národního podniku Práce. Hned v prvním roce bylo zhotoveno 51.800 kg písma, vý plňku 13.600 kg, mosazný ch linek 1.300 kg. Pro sloučené písmolijny byla postavena budova v Modřanech. V modřanské m závodě se vyrábějí veškerá písma pro tiskárny, ruční i strojní, zejmé na písma plakátovací. V závodě je zaměstnáno 75 lidí, z toho 40 žen. Mají samostatnou závodní radu a užívají rekreačních zařízení celopodnikový ch v Josefově dole a letního tábora v Ž ivohošti. V závodě je moderně zařízená závodní jídelna, jídlo se dováží z n. p. Modřanské strojírny ČKD. Podnikové ředitelství je v Praze 9, Poděbradská 50.

Ostatní podniky Z ostatních podniků uvedený ch na stránce 87 a 88 jsme nedostali potřebné materiály, proto budu o nich psát později, snad v kronice za rok 1967. Zejmé na je pozoruhodný případ n. p. Elektropřístroj, kam s. Kaftan od prosince 1966 opětovně docházel, aby získal potřebná data, stále byl odkazován na pozdější dobu, a přece nebylo vyhověno, ačkoliv v té to věci intervenoval i MěstNV.

Zrušené podniky Z podniků uvedený ch na str. 87 a 88 byla v roce 1964 likvidována provozovna družstva Směr, vý roba hraček, a v roce 1965 Kovopodnik, vý roba usměrňovačů, na jeho místě dnes stojí sdružené jesle v Dukelské ulici.

Komise pro služby a místní výrobu Komise pro služby a místní vý robu organisuje a řídí činnost v obci podle své ho názvu. Jejími členy jsou 4 poslanci a 3 volení občané .


- 128 -

Dozírá na činnost Komunálních služeb a Domovní správy, pomáhá zabezpečit nábor pracovníků pro důležitá odvětví národního hospodářství, získává pracovníky pro místní vý robu a služby. Organisačně je komise přičleněna k odboru pro místní vý robu a služby.


- 129 -

VII. Země dě lství Výmě ra pů dy země dě lské, nezemě dě lské a stavební plochy Začnu několika statistický mi čísly, která jsem zjistil ze závěrečný ch dat posledního sčítání lidu k 31. prosinci 1960. V Modřanech je celkem zemědělské půdy 407 ha, nezemědělské 273,8 ha, do té to patří lesů 136, 8 ha, rybníků a vodních toků 20 ha, neplodné půdy 10 ha, ostatní, která je v rukou MěstNV, 107 ha /silnice, ulice, nám. ap./. Půdy, která slouží jako stavební plocha zastavěná, je 35 ha /z toho patří socialistické mu sektoru 28 ha/ a dosud nezastavěná je 31 ha /socialistické mu sektoru patří 19 ha/.

Farma Státního statku Zemědělská půda je především obhospodařována farmou Státního statku, ředitelství je na Zbraslavi. Hospodářství je rozmístěno v několika zcela nevyhovujících objektech bý valý ch samostatně hospodařících rolníků. Objekty jsou ve středu města a není řídký m zjevem, že močůvka teče stružkou přes náměstí do kanálu. Dle směrné ho plánu hospodářství se má přestěhovat do hospodářský ch objektů bý v. plemenářské stanice v Komořanech. Ž ivočišná vý roba měla bý t přestěhována již v roce 1965, ale nestalo se tak ani nyní, kdy toto píši, tj. koncem března 1967. Jako důvod se uvádí, že nebyly dosud provedeny adaptační práce na hospodářský ch budovách v Komořanech.

Výmě ra obhospodařované pů dy a počet zamě stnanců Farma Státního statku obhospodařuje 325,33 ha půdy, z toho je orné půdy 304,44 ha, luk 13,96 ha, pastvin 3,50 ha, ostatní 3,44 ha. V roce 1965 počet stálý ch zaměstnanců činil v průměru 28 osob, připadalo tedy na 1 pracovníka v průměru zemědělské půdy 11,6 ha.

Výsledky hospodaření v roce 1965 Jak už je v zemědělství neměnný m zákonem, vý sledky hospodaření v roce 1965 byly ovlivněny počasím.

Rostlinná výroba Ozimy sice dobře přezimovaly, ale na mokrý ch místech byly poškozeny vlhkem. Jařiny vlivem vláhy dobře vyrazily, ale na zamokřený ch místech zažloutly. Dlouhotrvající nepříznivé počasí na jaře zpozdilo průběh zemědělský ch prací v druhé m čtvrtletí, zejmé na se opozdilo setí /bylo dokončeno až koncem května/, ošetření cukrovky /jednocení a první okopávka byly ukončeny až v druhé polovině července/, zahájení a průběh senoseče. Pro zamokření kultur bylo nutno veškeré práce při ošetření cukrovky provádět ručně bez nasazení mechanisačních prostředků. Poloviny plochy luk byla zaplavena a zanesena bahnem /cca 6 ha/ a proto tyto plochy musely bý t koseny ručně. Deštivé počasí se pochopitelně projevilo nepříznivě na sklizni všech kultur.


- 130 -

Prů mě rné výnosy na ha Průměrné vý nosy činily v roce 1965 u pšenice 17 q /proti plánu 68 %/, u žita 20 q /proti plánu 90,9 %/, u ječmene 13,7 q /proti plánu 57,1 %/, u cukrovky 220 q /proti plánu 81,5 %/. Vý sledky tedy daleko nesplňují úkoly dané XIII. sjezdem KSČ. Hektarové vý nosy jsou nejnižší z posledních let.

Ž ivočišná výroba V živočišné vý robě je hospodářství farmy zaměřeno na žír skotu. Protože však stav skotu byl na začátku roku 202 kusy, na konci roku 243 kusy, na 100 ha zemědělské půdy připadá mé ně než 50 velký ch dobytčích jednotek, je živočišná produkce farmy značně extensivní. Jatečné ho dobytka bylo prodáno 72.361 kg /plán byl splněn na 84,6 %/, na 1 ha zemědělské půdy připadá tedy 222,4 kg.

Vliv počasí na hospodaření zahradnictví KS Stálé deště ovlivnily i vý sledky hospodaření zahradnictví zdejšího komunálního podniku. Nejvíce škody nadělaly v sadbě jak pro vlastní podnik, tak i pro prodej a pak v kultuře květáku a okurek. Š kody jsou odhadovány na 94.000 Kčs.

Výsledky hospodaření v roce 1966 V roce 1966 byl průběh jarních prací celkem uspokojivý . Jaro začalo nezvykle brzy poměrně vysoký mi teplotami v dubnu a na začátku května. Ozimy, louky, jeteloviny i víceleté pícniny na orné půdě byly řádné ošetřeny a setí jařin a cukrovky vlivem příznivé ho počasí se podařilo prové st v termínech určený ch plánem jarních prací. Obtíže se vyskytly při zabezpečování pracovních sil pro jednocení a okopávku cukrovky. Ačkoli vý pomoc z místních zdrojů byla vedením statku smluvně zajištěna, byla těsně před zahájením prací vypovídána a náhradníci se sháněli s velký mi potížemi. Přece se však nakonec podařilo všechny práce zajistit a včas a řádně prové st. Sklizeň sena probíhala s velký mi potížemi. Vzhledem k nestálé mu počasí koncem června se sklizeň sena na lukách i na orné půdě protáhla do poloviny července. Těžko totiž byla zajišťována vý pomoc z místních zdrojů na odvoz sena. Na sklizeň obilí měla správa farmy vlastních pracovníků včetně traktoristů 10. K zajištění nerušené ho průběhu sklizně jich však potřebovala alespoň 20. Proto zemědělská komise svolala zástupce všech zdejších závodů, které nemají patronátní závazky, a jednala s nimi o pravidelné m vysílání brigádníků po dobu žní. Byl s nimi sjednán závazek, že každý z těchto závodů zaručil vý pomoc po dobru žní, a to 18 pracovních dnů celkem.

Prů mě rné výnosy na ha Plánované hektarové vý nosy na naší farmě svědčí o nevalné bonitě zdejší půdy a nakonec jako v přecházejících lé tech nebyly splněny ani v roce 1966. Vysvětluje se to nepříznivý m počasím, lé to bylo značně vlhké a zvlášť obilninám nepřálo. Naopak počasí prospělo cukrovce, dosažený vý nos je největší za posledních 7 let.


- 131 -

Průměrné vý nosy činily v roce 1966 u pšenice 18,6 q /proti plánu 84,5 %/, u žita 15,8 q /proti plánu 75,2 %/, u ječmene 15,2 q /proti plánu 69,1 %/, u cukrovky 371 q /proto plánu 161,3 %/. Vý robní úkoly byly překročeny u cukrovky, sena z trvalý ch luk a u tý chž plodin i průměrné hektarové vý nosy. Ve srovnání s rokem 1965 jsou průměrné hektarové vý nosy vyšší u pšenice, ječmene, kukuřice na siláž, cukrovky a sena z trvalý ch luk. Ovšem jak už jsem napsal, i tak jsou vý nosy příliš nízké . Pozoruhodně příznivé vý sledky byly dosaženy u cukrovky, u které docílený hektarový vý nos 371 q dosažený v roce 1966 je nejvyšší za posledních 7 let. Tento příznivý vý sledek byl ovlivněn dobrou přípravou půdy, řádnou pé čí v době vegetace a v neposlední řadě i počasím, které naopak pro obilniny, zejmé na žito, bylo nepříznivé .

Ž ivočišná výroba Jatečního dobytka bylo prodáno 105.750 kg /plán byl splněn na 105,9 %/. Plánovaný denní váhový přírůstek na kus ve vý ši 0,68 kg byl překročen na 0,77 kg, tj. o 13,2 %. Koncem roku bylo na žíru 206 kusů dobytka.

Plně ní dodávkových úkolů občany Majitelům větších zahrad je MěstNv určována dodávková povinnost, třeba v seně. Některý m majitelům půdy musela zemědělská komise povolit náhradní plnění, když např. nákupní podnik odmítal přebírat nabízené dodávky předepsané MěNV, že byly pro podnik nízké a jich odvoz nerentabilní. A nyní několik dat, jak byla dodávková povinnost plněna našimi občany: úkol

skutečnost

% plnění

ovoce

7q

4,56 q

seno

8q

125,00 q

vejce od držitelů půdy

1.200 ks

607 ks

50,6

vejce jako závazky od občanů

6.000 ks

9.739 ks

162,3

65,1 1.562,5

Nákup zeleniny od KS Komunální služby měly dodat 1.347 q zeleniny, dodaly 1.750 q, tedy dodávku překročily na 128,4 %.

Sady Největší sady jsou v držení Komunálních služeb, a to švestkovna u Lhotecké silnice a třešňovka na Braníku. Oba sady jsou ve špatné m stavu a nejsou ošetřovány ani průklestem, ani hnojením a okopávkou.


- 132 -

Stížnosti na nehospodárnou sklizeň v třešňovce byly vyřešeny převedením tohoto sadu na volné zapojení, které se v tomto případě velmi osvědčilo. Bylo sklizeno asi 14 q třešní s čistý m ziskem pro KS 3.000 Kčs.

Země dě lská komise Zemědělství v obci řídí zemědělská komise, ve které zasedá 5 poslanců a 3 volení občané . Komise je přičleněna ke správnímu odboru pro místní vý robu a služby. Komise zajišťuje v obci rozvoj zemědělské vý roby, vyjadřuje se k plánu hospodářství státního statku, odstraňuje zjištěné závady a nedostatky, posuzuje investiční činnost hospodářství státního statku, a je-li investic správně používáno. Organisuje své pomocné akce k zvládnutí špičkový ch prací.


- 133 -

VIII.Obchod Kvůli systematičnosti zařazuji do té to kapitoly jak obchod, tak i restaurace.

Nedostatky obchodní sítě Obchodní síťnaprosto nevyhovuje potřebám našeho města, uvážíme-li, že kryje potřebu zboží nejen pro 12.000 našich občanů, ale i dalších cca 6.000 lidí, kteří dojíždí do práce do zdejších závodů a namnoze zde i nakupují svoje potřeby. Obchodní síť však nevyhovuje nejen po stránce kvantity, ale co je vážnější, zejmé na po stránce kvality. Většina zdejších prodejen nevyhovuje základním podmínkám hygieny, požadavkům kulturnosti prodeje, zdraví a samotné bezpečnosti práce zaměstnanců. Tak např. prodejna masa na Lysinách byla uvedena jako odstrašující příklad ve zprávě Ú středního vý boru odborové ho svazu zaměstnanců vnitřního obchodu. Do značné míry je to zaviněno i vysvětlitelno charakterem zastavění Modřan rodinný mi domky, v nichž pochopitelně nebylo počítáno s prostorný mi a vybavený mi prodejními plochami.

Obchodní síť Počet prodejen maloobchodní sítě je 48, z toho 13 jsou prodejny potravin, 6 mlé káren, 6 prodej masa, 2 cukrárny, 2 prodejny zeleniny, 10 prodejen různé ho průmyslové ho zboží, 1 prodejna knih, 1 prodejna uhlí, 1 prodejna stavebního materiálu a 6 prodejen tabákový ch vý robků. Z uvedené ho počtu jsou pouze 4 prodejny vybaveny tekoucí vodou, ústředním topením a klosety. 11 prodejen je vybaveno částečně a 33 prodejen nemá tekoucí vodu ani ostatní hygienická zařízení. V uvedený ch prodejnách je zaměstnáno 113 osob.

Samoobsluhy Ve městě máme 3 samoobsluhy potravinářský m zbožím: 2 na tř. Československé armády a 1 v Nerudově ul. a pouze tato je moderně vybavena a odpovídá moderním požadavkům kladený m na prodejnu potravin. Velmi nalé havá je potřeba vý stavby samoobsluhy v oblasti Tyršovy čtvrti, Lysin a Holé ho vrchu. Dříve zde bylo 11 potravinářský ch obchodů a nyní jsou zde pouze 2. Stejně tíživá situace je i v Komořanech. Jsou zde pouze 2 malé nevyhovující prodejny, a přitom zde bydlí 1.500 lidí, v budoucnu zde má bý t dobudován Hydrometeorologický ústav, který bude mít 500 zaměstnanců, a pak se zde počítá s vý stavbou 200 družstevních jednotek bytový ch.

Spotřebitelské rady, rada spotřebitelské kontroly U všech obchodních jednotek v Modřanech byly ustaveny spotřebitelské rady /bohužel u všech se však dosud nepodařilo zajistit jejich aktivitu/. Spotřebitelské rady jsou důležitý m článkem pro zajišťování služeb vnitřního obchodu. Jsou orgánem komise obchodu. Především sledují, jak je zajištěno správné a plynulé zásobování obchodů zbožím. Zda prodejny mají k prodeji občany požadovaný sortiment zboží. Všímají si i kvality zboží a mají sledovat, zda je v obchodě


- 134 -

prováděna řádná přejímka zboží. Sledují dodržování pracovní doby, pořádku a čistoty v prodejnách, zda obsluhující personál dodržuje zásady poctivosti. Tím spotřebitelská rada přejímá i úkoly, které v minulosti byly ukládány občanský m kontrolorům. Rozhodnutím rady ONV Praha-západ ze září 1966 na spotřebitelské rady přešla i činnost občanský ch kontrolorů a spotřebitelské rady a občanští kontroloři byli sloučeni v tzv. radu spotřebitelské kontroly.

Pracovní doba v obchodech Od října 1966 byl na základě usnesení vlády č. 78/1966 Sb., o zkrácení pracovní doby na 44 hodin tý dně ve všech obchodních jednotkách, v Modřanech zaveden 44hodinový tý den se 2 volný mi sobotami v průběhu 4 tý dnů. Potravinářské obchody jsou v sobotu zavírány jen ve zcela vý jimečný ch případech. Ve většině případů se zaměstnanci střídají /sudý , lichý tý den/ nebo zavíracím dnem je jiný den s nejmenší tržbou. U prodejen průmyslové ho zboží s 1-2 zaměstnanci byla dodržena zásada uzavření obchodu v sudý ch sobotách. U prodejen s větším počtem zaměstnanců /Obuv, Elektro, Drogerie/ bylo povolení uzavření v tyto dny ovlivněno značný m podstavem zaměstnanců. Takto upravená pracovní doba platí prozatímně na zkoušku na 3 měsíce, tj. do konce roku 1966.

Výjimky v úpravě pracovní doby Píši-li o pracovní době v našich obchodech, pak se musím zmínit i o dalším nedostatku naší obchodní sítě. V prodejnách je nejen citelný nedostatek pracovních sil, ale zejmé na pracovníků z Modřan. Tito dojíždějí i z daleké ho okolí /Jílové , Davle, Š těchovice/. Proto provozní doby v obchodech, kde jsou sami, musí bý t upraveny tak, aby odpovídaly jejich vlakové mu nebo autobusové mu spojení, a pochopitelně pak neodpovídají potřebám spotřebitelů.

Situace v zásobování občanstva Zde jen v hesle se zmíním o základních nedostatcích naší obchodní sítě, které mj. také ovlivňují situaci v našem zásobování a jeho úroveň: naprosto nevyhovující síť obchodních jednotek, jejich nedostačující provozní a skladové možnosti, citelný nedostatek pracovníků v prodejnách, zejmé na pracovníků z Modřan.

V obchodech potravinami V průběhu roku 1966 se projevoval v některý ch obdobích pokles poptávky u zboží denní potřeby, jako u mlé ka, másla, vajec, sádla a rý že. k tomu bych chtěl podotknout, že v konsumu mlé ka jsme skutečně na nejnižší úrovni evropský ch průmyslově vyspělý ch světový ch států. Průměrná spotřeba v roce 1966 na jednoho obyvatele činila u mlé ka 92,5 l, u másla 8,2 kg a u sý rů 3,1 kg. Je nutno ovšem přiznat, že naše konsumní mlé ko je nekvalitní, a tzv. plnotučné pro značnou část konsumentů za 3 Kčs za 1 l je drahé . Kromě toho by bylo třeba oficiálním prohlášením zaručit, že mlé ko, byť pasterizované , je bez převařování naprosto sterilní. A bylo by také konečně již nutné , aby podle světový ch zvyklostí bylo mlé ko prodáváno v nevratný ch obalech. Plán prodeje byl splněn na 94 %. Pokles potřeby sádla je vysvětlitelný opětovný mi akcemi proti obezitě a nadměrné mu používání živočišný ch tuků při přípravě jídel v naší kuchyni.


- 135 -

Menší odbyt drůbeže je vysvětlitelný tím, že v našich prodejnách byla prodávána drůbež z Drůbežářský ch závodů Libuš, která se nevyrovná kvalitou drůbeži ze závodu v Xaverově, která zde byla prodávána předtím. K přesunům došlo i u prodeje vý sekové ho masa. Byla totiž zvý šena cena některý ch kvalitnějších druhů masa a v důsledku toho se objevila větší poptávka po konservách a levnějších druzích. V celku možno říci, že plánované fondy nebyly čerpány ani u masa, sádla, ani masný ch vý robků. Potíže byly s lahvový m pivem. Nebyla to otázka vý roby, zejmé na v chladnějších měsících, ale distribuce. Snad chybí četnější vozový park. Nedostatky se projevovaly u rozvozu chleba a pečiva, které nám dodávají n. p. Pražské pekárny – závod Pankrác. Nedostatky byly již několikrát projednány komisí pro obchod s nadřízený mi orgány ONV a KNV a n. p. Potraviny je může odstranit jedině změnou dodavatele, což se již projednává. V celku uspokojivě byl náš trh zásoben bramborami, a to jak po stránce kvantity, tak i kvality. Jinak tomu bylo v roce 1965, kdy pouze 76 % spotřebitelů dostalo plnou dodávku 50 kg na osobu, zbylý m 24 % byly zajištěny dodávky upravené ONV na 50 kg na rodinu. Velmi uspokojivě se vyvíjelo zásobování občanstva zeleninou. Zejmé na se dobře osvědčil otevřený stánek komunálního zahradnictví na tř. Československé armády, ale úzká spolupráce s naším KP závod zahradnictví zlepšila i dodávku čerstvé zeleniny do prodejen n. p. Zelenina. Prodejny byly uspokojivě zásobeny i ovocem, včetně ovoce jižního. K menším závadám došlo v předvánoční době u dodávek burský ch oříšků.

V obchodech s prů myslovým zbožím U obchodů průmyslový m zbožím je možno říci ve zkratce, že zdejší obchody jsou dostatečně zásobeny klasický m zbožím, ovšem dnešní spotřebitel, a nejen mladý , si žádá nejen zboží módní, ale i poslední novinky, a nenajde-li je doma, pak si zajede do Prahy. V té to věci budou mít zdejší obchody, ať s konfekčním zbožím, textilem, obuví, vždy ztíženou situaci. A je tím pochopitelně i nesmírně ztížena situace vedoucích těchto prodejen. V zájmu obchodu musí mít neustále co nejširší sortiment zboží včetně posledních novinek a tomu zase neodpovídá poměrný počet zákazníků, i když počítáme s tím, že mnozí, kdo dojíždějí za prací do zdejších závodů, zde i nakupují. Marně např. byly požadovány tzv. „šusťáky“, silonové bundy, lamino saka a pláště, silonové rukavice, dámské punčochy, letní obuv, novinky v módní dámské obuvi. Proti minulý m lé tům došlo k podstatné mu zlepšení služeb u Uhelný ch skladů. I když sortiment nebyl vždy uspokojující, nutno s uspokojením konstatovat, že uhlí je dostatek a na rozdíl od minulý ch let je podnik nucen uhlí sám nabízet. Podstatně se zvý šilo % dodávaný ch briket a zajišťuje se zvý šení dodávek kolové ho dřeva. Proti minulý m lé tům ubyly té ž reklamace. Stále neuspokojivá situace zůstává v zásobování stavebními hmotami. V hesle je možno říci, že Jednota je zásobována asi polovinou proti poptávce. Např. v roce 1966 bylo prodáno 220.000 ks cihel, 12.560 tvárnic, 552 tun cementu, 162 tun vápna. Protože u těchto vý robků a materiálu je u vý robních podniků nedostatečná kapacita, nelze očekávat, že se v dohledné době situace zlepší.


- 136 -

Docílené obraty celé obchodní sítě V roce 1966 poskytly prodejny vnitřního obchodu a Jednoty našim občanům služby v hodnotě 70.483.000 Kčs. Proti roku 1965 jsou tržby o té měř 650.000 Kčs vyšší.

Tržby v potravinářských obchodech V potravinářský ch obchodech bylo docíleno tržeb celkem 40.378.000 Kčs. Proti roku 1965 tržby stouply o více než 800.000 Kčs. Pro zajímavost a přehled uvedu, jak se tržby jevily v některý ch větších prodejnách: samoobsluhy

12.427.000 Kčs

z toho: prodejna 001 /proti Staré poště/

5.930.000 Kčs

prodejna 016 /lidový dům/

3.790.000 Kčs

prodejna v Nerudově ul.

2.707.000 Kčs

ostatní prodejny n. p. Potraviny

11.225.000 Kčs

z toho: prodejna na Lysinách

2.399.000 Kčs

- “– v Tyršově čtvrti

1.058.000 Kčs

Jednota v Komořanech

1.511.000 Kčs

obě cukrárny

1.145.000 Kčs

prodejna lahůdek

1.068.000 Kčs

prodejny masa

10.978.000 Kčs

prodejny ovoce a zeleniny

1.375.000 Kčs

/zde proti roku 1965 se projevuje pokles o 285.000 Kčs, projevuje se konkurence JZD Radotín a zahradnictví našich KS./

Tržby v prodejnách prů myslového zboží V prodejnách průmyslové ho zboží bylo prodáno zboží za 16.785.000 Kčs. V souhrnu se tržby pohybují na úrovni roku 1965. Ovšem v jednotlivý ch prodejnách se jeví značné vý kyvy: Textil

3.180.000 Kčs

/pokles té měř o 900.000 Kčs, prodejna byla totiž pro značné manko a zevrubnou inventuru uzavřena té měř celé 1. čtvrtletí/ Hračky a sportovní potřeby

609.000 Kčs

/pokles o 100.000 Kčs, absolutně nedostačující skladovací prostory, malé a vlhké / Prodejna oděvů

869.000 Kčs

/pokles o 80.000 Kčs, prodejna nebyla dostatečně zásobena módními novinkami, jeví se silná konkurence Prahy/


- 137 -

Elektro-radio

4.025.000 Kčs

/pokles o 100.000 Kčs, prodejna nebyla před vánocemi dostatečně zásobena posledními novinkami televisorů, po který ch byla velká poptávka a které vý robní podnik většinou prodal na své m předvánočním trhu v Praze/ 256.000 Kčs

Kniha /pokles o 12.000 Kčs, nedostatek novinek a blízkost Prahy/ Galanterie

598.000 Kčs

/zvý šení o 20.000 Kčs/ Obuv

1.625.000 Kčs

/vedoucí si stěžuje na nedostatek novinek/ Nábytek

2.048.000 Kčs

/zvý šení o 865.000 Kčs, lepší sortiment zboží a částečné zvý šení cen/ Domácí potřeby

724.000 Kčs

/zvý šení o 120.000 Kčs/ 596.000 Kčs

Papírnictví /zvý šení o 60.000 Kčs/ 2 prodejny Drogerie

2.360.000 Kčs

/zvý šení o 300.000 Kčs/ Jednota – prodej stavebních hmot

2.029.000 Kčs

/zvý šení o 344.000 Kčs/

Pohostinství Celkem máme v našem městě 15 restauračních podniků. Bohužel musíme u nich konstatovat stejně vážné hygienické závady, jaké jsme viděli u obchodní sítě. Jsou stálé a oprávněné stížnosti na kulturnost prostředí, čistotu, vybavení, formu stolování a nejvážnější závady jsou u sociálního zařízení.

Nedostatky Tak např. v roce 1965 pro nedostatky v sociálním zařízení bylo rozhodnutím okresního hygienika zastaveno vyvařování v restauraci Na staré poště. Pro vážné nedostatky v tomto směru byla uzavřena restaurace Na Havránce a U sokolovny. Náhradou pak byla znovu otevřena restaurace U Fišmistrů, která byla před časem uzavřena pro potíže s přívodem vody. Přímo ukázkový m příkladem, jak hygiena v restauraci vypadati nemá, je hostinec U cukrovaru. Nejen v podniku není voda, ale ta není v celé m domě, protože studna i čerpadlo jsou rozbité a vodovodní přípojka nebyla dosud zavedena. Proto vedoucí hostince je nucen vodu nosit od souseda ve vedlejším domě, a tak se stává, že použité sklenice jsou oplachovány po celý den v té že vodě. Stejně neudržitelný stav je i v restauraci Na dědině. Příslušný m orgánem pro naše hostince jsou RaJ v Radotíně a ty se vymlouvají na nemožnost investic v cizích objektech.


- 138 -

Tržby v restauracích V našich restauracích utratili občané 6.049.000 Kčs, z toho v Jednotě v Komořanech 602.000 Kčs. Plán tržeb byl splněn na 105 %, byl pochopitelně ovlivněn i zvý šením cen piva, ke které mu došlo v druhé polovině roku 1966. Touto cenovou úpravou se v podstatě vý raznějším způsobem nesnížila poptávka po pivě. Nižší odbyt se projevil pouze u plzeňské ho piva, ale tento úbytek byl vyrovnán zvý šenou poptávkou po 10º pivu. Uspokojivě se rozvíjí zájem o buffet v Lidové m domě, kde bylo docíleno tržeb celkem 444.400 Kčs. V průběhu roku po několika intervencích komise pro obchod se zlepšila kvalita podávaný ch jídel /zejmé na polé vek/ a sortiment prodávaný ch polotovarů.

Kapacita ve vyvařování Obědy, večeře a teplé přesnídávky připravují: Na zastávce /40 obědů a 20 večeří/, Na staré poště /60 obědů a 10 večeří/, Jednota v Komořanech /40-60 obědů/ a v poslední době i buffet v Lidové m domě. Studené svačiny a večeře /saláty, uzeniny, sý ry ap./ je možno zakoupit i v Lahůdkářství.

Hotelová ubytovna Je velký m nedostatkem Modřan, že je zde příchozímu nemožno dostat nocleh. A přece Modřany mají té měř 13.000 obyvatel, jsou největším průmyslový m centrem okresu Praha-západ, na našem katastru je řada velký ch průmyslový ch podniků, které mají svoje jmé no i v našem exportu. Jmenuji jen n. p. Československé čokoládovny závod Orion, n. p. Modřanské strojírny ČKD, n. p. Elektropřístroj, n. p. Chirana, n. p. Mikrotechna, n. p. Lé čiva. Do závodů přijíždějí obchodní návštěvy a delegace a tito příchozí, zdrží-li se přes noc, nemají možnost se zde ubytovat, přespat a tuto možnost třeba nenajdou ani v Praze. Někdy situaci musí zachránit třeba ubytovna pro kampaňové pracovníky, která je u zdejšího cukrovaru. Je zde proto nutná vý stavba hotelové ubytovny s kapacitou alespoň 50 lůžek.

Komise pro obchod a zásobování Obchodní činnost v městě řídí a organisuje komise pro obchod a zásobování. Jejími členy jsou 4 poslanci a 3 volení občané . Komise je přičleněna k správnímu odboru pro místní vý robu a služby. Rozhoduje o rozmístění maloobchodních prodejen v obci, povoluje vý jimky z prodejní doby, povoluje přechodné uzavření prodejen a závodů veřejné ho stravování. Spolurozhoduje při jmenování vedoucích maloobchodních prodejen státního maloobchodu a provozoven RaJ, zajišťuje řádnou činnost spotřebitelský ch rad. Pečuje o kulturnost a poctivost prodeje. Schůze komise jsou svolávány jednou měsíčně, kromě členů komise se schůzí účastní předsedové rad spotřebitelské kontroly. V roce 1966 byly zorganisovány 2 instruktáže pro všechny členy rad spotřebitelské kontroly. Konkré tní nebo nalé havé otázky obchodu byly projednávány navíc ve 4 schůzích volený ch členů komise.


- 139 -

IX. Peně žnictví Státní spořitelna v Modřanech Dnes je jediný m peněžním ústavem v Modřanech Státní spořitelna. Od roku 1965 je pobočkou Státní spořitelny pro Prahu vý chod a západ. V tomto územním celku je třetí podle velikosti za STS Brandý s n./L. a STS Říčany. Do roku 1965 měla 3 zaměstnance, nyní 4.

Vklady K 1. lednu 1965 měla STS Modřany vklady ve vý ši 17 mil. Kčs, k 31. prosinci 1966 vzrostly na 23 mil. Kčs.

Pů jčky Spořitelna se však neomezuje jen na činnost vkladovou, poskytuje našim občanům řadu půjček. a/

doplňkové

-

Jsou to půjčky doplňkové , kdy zájemce má část potřebný ch prostředků ušetřenou v hotovosti, zbytek mu půjčí spořitelna.

b/

účelové

-

Jinou formou půjček jsou půjčky účelové , kdy žadatel nemusí mít na hotovosti nic. V dnešní době spořitelna poskytuje podobné zápůjčky jedině na televisory.

c/

bez udání důvodu

-

Nejrozšířenější formou půjček jsou půjčky bez udání důvodů. Poskytují se až do vý še 5.000 Kčs. Tyto půjčky jsou poskytovány od roku 1965, tehdy bylo těchto půjček 410, k 31 .prosinci 1966 již 1.820. Představují částku 3,5 mil. Kčs.

d/

jiné

-

Existují ještě další druhy půjček, jako stavební, na vyrovnání soukromý ch závazků, půjčky národním vý borům na zřizování nový ch provozoven místního hospodářství, ale tyto půjčky poskytuje pouze ústředna STS pro Prahu-vý chod a západ.

Bě žné účty Vedle činnosti vkladové a úvěrové spořitelna vede běžné účty organisacím jako jsou závodní vý bory, spolky, různé svazy ap., vede běžné účty nájemné ho z domů, u nichž hrubé nájemné převyšuje 3.000 Kčs, provádí prodej známek ROH závodním vý borům.

Jednatelství STS v podnicích V modřanský ch závodech přibý vá pracujících, roste počet vkladatelů i vý še úspor, proto STS, aby ulehčila spoření, zřizuje ve větších závodech jednatelství STS, ve který ch je možno peníze ukládat i vybírat bez ztráty času potřebné ho k návštěvě spořitelny.


- 140 -

X. Tě lovýchova a sport TJ Spartak Modřany Jako kulturu v Modřanech representuje Osvětová beseda, stejné postavení ve sportu má TJ Spartak Modřany. Pěstuje jednak základní tělesnou vý chovu, jednak má několik sportovních oddílů. Nejčilejší je oddíl vodáků, fotbalový a házené . Vyúčtování práce za rok 1966 bylo sice provedeno 11. ledna 1967, protože se však věcně tý ká roku 1966, zapisuji ji ještě do tohoto roku. Schůzi byl přítomen člen předsednictva Ú V ČSTV s. Beránek. Hodnocení jednotlivý ch oddílů vyznělo velmi dobře. Nejúspěšnější byli fotbalisté a vodáci. Hovořilo se pochopitelně i o perspektivách roku 1967, zejmé na byla na pořadu obsáhlá diskuse o stále ještě nedokončené opravě tělocvičny, podle posledních slibů má bý t dokončena 1. března 1967. Předsedou TJ Spartak Modřany zůstává dosavadní předseda Otta Menger.

Základní tě lovýchova Největší nesnází základní tělesné vý chovy je nedostatek cvičitelů a pak nedostatek prostoru, kde by tato vý chova mohla bý t prováděna, tělocvična, bý v. sokolovna, je totiž stále ještě v opravě. V základní tělesné vý chově je zapsáno 186 žákyň, průměrná účast na cvičení je 99 žákyň. Dorostenky a ženy cvičí společně, počet registrovaný ch je 110, průměrná účast je 47. Ž áci pro nedostatek místa necvičili vůbec, dorostenci a muži cvičili společně ve školní tělocvičně. Registrovaný ch je 35, průměrná účast byla 16.

Oddíl vodních sportů V roce 1965 byl nejúspěšnější oddíl vodáků, který ke cvičení v základní tělesné vý chově užíval tělocvičny v Hodkovičkách. Oddíl má 97 registrovaný ch členů, z toho je 37 vodních turistů a 60 závodníků. V tomto roce byl trené rem vodáků Mirko Černý , které mu byl udělen titul „vzorný trené r“ jako uznání za vý kony jím vedený ch závodníků. V mezinárodních závodech v Rumunsku se probojoval Stuchlík na 3. místo a v závodě dvojic dojel se Součkem na 5. místě. V mezinárodní regatě v Praze vybojovali jediné vítězství československý ch kajakářů, kdy dvojice StuchlíkSouček obsadila 2. místo. V dorostu se stal Vysušil dvojnásobný m přeborníkem. V mistrovství světa v Grünau konané m od 19. do 21. 8. 1966 náš Rudolf Pěnkava v kanoi jednotlivce obsadil 2. místo a tím získal stříbrnou medaili. To je zatím největší úspěch modřanské ho sportu. Velký m handicapem oddílu je, že nemá vlastní, své mu účelu vyhovující loděnici. Členové vodácké ho oddílu si ji chtějí vybudovat své pomocí v akci Z do roku 1968. V celku, pomineme-li vítězství Rudolfa Pěnkavy, rok 1966 nebyl pro modřanské vodáky tak úspěšný m rokem jako minulá lé ta. Důležitou příčinou bylo sice nevyhovující počasí, nesmíme však v některý ch případech přehlé dnout i špatný postoj závodníků k tré ninku. V celostátní soutěži se umístil modřanský oddíl na 12. místě.


- 141 -

Fotbalový oddíl Oddíl kopané má v činnosti 6 družstev. A mužstvo si vybojovalo v sezoně 1965/1966 1. místo v I. A třídě a postoupilo do krajské ho přeboru, kde v roce 1966 přezimuje na 9. místě ze 14 mužstev. V československé m poháru oddíl postoupil do 3. kola. Dorostenci se v sezoně 1965/1966 umístili na 2. místě, což stačilo na setrvání v nově utvořené I. A třídě. V roce 1966 přezimují na 3. místě. První žáci vyhráli v sezoně 1965/1966 svoji skupinu a hráli ve finále o okresního přeborníka, což je nevyšší soutěž žactva. Skončili na 2. místě.

Oddíl házené V oddílu házené je v činnosti 6 družstev, která vesměs dosáhla dobrý ch vý sledků. Muži v sezoně 1965/1966 se umístili na předposledním místě II. ligy, sestoupili do krajské ho přeboru, kde v podzimní jeho části jsou na 3. místě. Dorostenky vyhrály krajský přebor a postoupily do ligy, kde jsou zatím na 4. místě.

Tenisový oddíl Oddíl tenisu je účastníkem krajské ho přeboru, v němž v roce 1966 nedocílil dobrý ch vý sledků. Jaroslav Vrňák se stal krajský m přeborníkem v soutěži jednotlivců.

Okrsková Spartakiáda Velkou sportovní událostí pro Modřany byla okrsková Spartakiáda. Měla se konat 30. května 1965, ale v důsledku epidemie, o níž píši v kapitole o zdravotnictví, byla odložena na 20. červen 1965. Ú častnilo se jí z Modřan 842 žáků, 16 mužů a 26 žen. Celkem cvičilo 3.000 cvičenců před 3.500 diváky. Pro nácvik byly v roce 1965 v Modřanech mimořádně nepříznivé podmínky, tělocvična TJ Spartak, dřívější sokolovna, byla v generální opravě, stejně tomu bylo i se sálem Na staré poště, a školní tělocvična nebyla ještě dohotovena. Na okrskové Spartakiádě mělo původně cvičit přes 5.000 cvičenců, kteří by byli bý vali zaplnili celou plochu cvičiště. Pro odložení cvičení z 30. května na 20. červen se mnoho cvičenců nedostavilo, protože řada škol a tělocvičný ch jednot měla již naplánované vlastní cvičení. Některé skladby snad nevyzněly tak, jak se očekávalo. Je to lehce vysvětlitelné , protože skladby jsou koncipovány pro vystoupení na Strahově, kde se počítá s velký mi celky, útvarový mi změnami a barevný mi efekty, a to zde pochopitelně chybělo. Prostě skladby při malé m počtu cvičenců nemají žádoucí účinek, i když jsou jinak provedeny dobře. Podle všeobecné ho mínění nejlepší bylo vystoupení žáctva 3. - 5. tříd ve skladbě „Učit se hrou“.

Tě locvična TJ Spartak Jak jsem se už zmínil, generální oprava tělocvičny TJ Spartak Modřany, bý v. sokolovny, byla v roce 1965 brzdou tělový chovné činnosti v městě, zejmé na pak nácviku na III. celostátní Spartakiádu. S opravou se začalo v lednu 1965, stavbu provádí Okresní stavební podnik Praha-západ. Podle plánů má bý t tělocvična od


- 142 -

základů zmodernisována, ústřední topení má bý t zapuštěno do zdí, aby radiátory neohrožovaly cvičící, do kotelny má bý t dán kotel o větší kapacitě, nově zřízena mají bý t všechna sociální zařízení, v sále budou parkety, v ostatních prostorách bude položeno na podlahu PVC, stěny v tělocvičně budou obloženy dřevem. Rekonstruována bude i elektrická instalace, fasáda má bý t provedena tvrdou omítkou, opravena bude i střecha a žlaby. Podle původních plánů oprava měla bý t skončena v květnu 1965. V červenci 1965 bylo sice odstraněno venkovní lešení, ale vnitřní opravy nejsou ukončeny ani nyní, kdy toto píši, tj. v únoru 1967. Podle dnešních slibů poslední práce na opravě mají bý t provedeny k 1. březnu 1967. Vnější fasáda se dle obecné ho mínění příliš nepovedla ani tvarově ani barevně. V zimních měsících obd. 1965/1966 bylo do stěn položeno vodovodní potrubí a byla do něho napuštěna voda. V tělocvičně se netopilo, voda nebyla z potrubí vypuštěna, a tak se stalo jediné , co se mohlo stát, voda v potrubí zamrzla a část trubek roztrhala. Na jaře se pak mrazem roztrhané trubky musely vyměňovat, ještě dříve než začaly sloužit. Svátkem modřanské tělový chovy se stalo otevření školní tělocvičny na Jiráskově náměstí. O její vý stavbě v rámci akce Z bylo rozhodnuto radou a plé nem MěstNV v polovině roku 1962. Byl to úkol smělý a odpovědný , protože stavby tohoto druhu jsou investičního charakteru a jsou vesměs prováděny dodavatelský m způsobem. Byla to stavba nutná, protože 1.700 modřanský ch dětí nemělo vlastní prostory, v níž by prováděly tělesnou vý chovu. A pokud ji prováděly, pak jedině v zapůjčované a tehdy nevyhovující tělocvičně TJ Spartak. Slavnostní otevření bylo provedeno 25. září 1965, akce byla zorganisována jako mimořádné zasedání plé na MěstNV. Stavba byla provedena v akci Z, bylo vytvořeno dílo v hodnotě 1.200.000 Kčs, na práci se zde vystřídalo 5.000 občanů a školní mládež. Stavba měla bý t dokončena dříve, práce však brzdila klesající účast brigádníků na bezplatný ch brigádách. Klesající účast bezplatný ch brigádníků nepříznivě ovlivnila poměr skutečný ch nákladů k hodnotě díla. Tento procentuální poměr měl bý t 60 %, ale v roce 1965 byl 70 %. Pro srovnání: v roce 1964 bylo placený ch brigádních hodin 5.619, neplacený ch 7.307 /z toho mládež 2.726/, v roce 1965 bylo placený ch brigádních hodin 15.491, neplacený ch 4.756 /z toho mládež 2.648/. Na stavbě bylo odpracováno placený ch brigádnický ch hodin 27.040, neplacený ch 22.178 /z toho mládež 6.689/, celkem tedy bylo odpracováno 49.216 brigádních hodin. Nejzasloužilejším pracovníkům bylo na zmíněné m zasedání MěstNV předáno čestné uznání rady MěstNV v Modřanech. Tělocvična je vybavena moderním zařízením v hodnotě 98.000 Kčs. 4. června 1966 bylo započato s vý kopem základů pro oplocení tělocvičny a přilehlé ho pozemku pro cvičiště. Akce má bý t provedena brigádnicky. Práce však byla záhy přerušena, protože chyběl materiál na základy a také nebylo dodáno OSP Praha-západ rámové pletivo, vrata, vrátka a sloupky. Koncem roku 1966 je jediná změna v tom, že na staveniště byl dovezen písek a štěrk. V práci tedy bude pokračováno až na jaře 1967.


- 143 -

Tě lovýchova na školách Tělový chovná činnost na našich školách byla v roce 1965 převážně zaměřena na nácvik skladeb na III. celostátní Spartakiádu. V našich školách nacvičovalo celkem 1.083 žáků. Pro nácvik byly u nás, jak jsem se už dříve zmiňoval, mimořádně nepříznivé podmínky, protože tělocvična TJ Spartak byla v generální opravě, rovněž sál Na staré poště, a školní tělocvična nebyla ještě dostavěna. Pro nácvik byla uvolněna jedna místnost v Lidové m domě, částečně tělocvična v Hodkovičkách, hlavně se však nacvičovalo na chodbách škol. Po otevření školní tělocvičny se od září 1966 situace u nás ve školní tělový chově od základu změnila. Základní tělesná vý chova našich ZDŠ a SVVŠ bude nadále prováděna zde. Kromě nácviku skladeb na III. CS byly na našich školách uspořádány různé spartakiádní soutěže, jako např. v lyžování, o spartakiádní loďku, v ledním hokeji, byl také uspořádán turnaj v házené . A při té to příležitosti je nutno se zmínit o tělový chově na zdejších učňovský ch střediscích. Hlavní zájem je o sport, jsou pěstována různá branná cvičení, lyžařské zájezdy do Krkonoš, plavání v Podolský ch lázních. Odborné učiliště n. p. Modřanské strojírny ČKD uspořádalo pro svoje žáky tý denní pobyt v podnikové chatě v Peci pod Sněžkou se závody v běhu na lyžích a ve sjezdu slalomem. V lé tě pak 2. vodácké putování po Lužnici.

Komise pro tě lovýchovu a sport Tělový chovu a sport v obci organisuje a řídí komise pro tělový chovu a sport. Jejími členy jsou 4 poslanci a 3 volení občané . Komise v úzké spolupráci se společenský mi organisacemi napomáhá rozvoji tělesné vý chovy v obci.


- 144 -

XI. Jak žijeme Pohyb obyvatelstva Jako v každé kapitole, tak i zde začneme bilanční hodnotou, tj. zjištěním počtu.

Rok 1960 Podle dat ze sčítání lidu k 31. prosinci 1960 bydlelo v Modřanech: mužů 3.590, žen 3.976, dětí do 15 let 2.381, celkem tedy 9.947 osob.

Rok 1965 K 31. prosinci 1965 bylo trvale přihlášeno k pobytu 12.006 obyvatel, k přechodné mu pobytu 650 osob, bydlelo zde tedy celkem 12.656 obyvatel. Zde je nutno připomenout, že v mezidobí byly k Modřanům připojeny Komořany. Modřanský m občanům se narodilo 132 dětí, je pozoruhodné , že v obci Modřany se narodilo jediné dítě, všechny ostatní v ústavech, většinou pražský ch. Sňatků bylo uzavřeno: v místě 39, jinde /většinou v Praze/ 117, církevní sňatky byly pouze 2. Rozvodů bylo 31. Zemřelo 107 občanů, z toho v Modřanech 48.

Rok 1966 K 31. prosinci 1966 činil počet obyvatel v Modřanech 10.375, z toho je mužů 4.982, žen 5..393, v Komořanech 1135, přechodně bylo přihlášeno 716, celkem tedy 12.226. V roce 1966 se narodilo modřanský m občanům 101 dítě /z toho mužů 47, žen 54/. Ž ádné dítě se nenarodilo v Modřanech, ale všechny v ústavech pro pé či o matku a dítě. Proto v matrice narozený ch nebyl v roce 1966 proveden žádný zápis. Uvítání novorozeňat a zápis do pamětní knihy bylo provedeno 13krát, celkem bylo uvítáno 73 dětí. V matrice sňatků bylo provedeno 36 zápisů. Delegací sňatků u jiné ho než místně příslušné ho národního vý boru bylo vydáno 48, z toho nejvíce pro Prahu 1 /Staroměstská radnice/ 17 a pro Zbraslav 11. K nám bylo delegováno 8 sňatků. Podle evidenčních záznamů bylo dalších 89 sňatků uzavřeno u jiný ch národních vý borů /buď v bydlišti ženicha nebo nevěsty/. Církevně byly opakovány 3 sňatky. Gratulována a vzpomenuta byla 3 vý ročí zlaté svatby a 19 vý ročí svatby stříbrné . Soudy bylo oznámeno 29 rozvodů, z toho 12 zapsaný ch ve zdejších matrikách. Zemřelo celkem 143 občanů /z toho mužů 86 a žen 56/. Z tohoto počtu zemřelo v Modřanech 62 občanů. 33 občanů bylo pohřbeno na místním hřbitově, 110 bylo pohřbeno žehem nebo v jiný ch obcích. Průměrný věk zemřelý ch byl 68.06 roků. Rozloučení se zemřelý mi bylo provedeno v 26 případech. Občanské průkazy mladistvý m /po dosažení 15. roku věku/ byly vydávány dvakrát, celkem jich bylo vydáno 195.


- 145 -

Nejstarší občané mě sta Rekord stáří u nás mají 3 94leté občanky: pí Bílková, Josefa Bucková a Marie Jelínková.

Předpoklady pro zvyšování počtu obyvatel A jaké jsou předpoklady pro zvyšování počtu obyvatelstva v našem městě? Srovnáme-li stav k 1. březnu 1950, kdy počet obyvatel činil 9.427 osob /mužů 4.498, žen 4.929/, a 1. březen 1961, kdy počet obyvatel činil 9.947 osob /mužů 4.780, žen 5.167/, pak přírůstek za uvedené období činil 520 osob, což činí v průměru za rok ca 50 osob. Tyto počty je ovšem nutno zvyšovat o počet osob přihlášený ch k přechodné mu pobytu, kteří ve skutečnosti v obci bydlí. Vzhledem k tísnivé bytové situaci v městě a vzhledem k jeho nedostatečné mu občanské mu vybavení byla ze strany MěstNV vynakládána maximální snaha omezit vzrůst obyvatelstva přistěhováním. Plánovací komise považuje uvedený roční přírůstek 50 osob za přiměřený , ovšem reálně je nutno počítat s jeho zvyšováním. Působí na to jednak poměrný dostatek kvalifikovaný ch pracovních příležitostí, zvláště pro vyučené pracovníky, jednak město samo blízkostí Prahy a přírodními podmínkami /řeka, lesy/ dává všechny předpoklady k růstu počtu obyvatel až do vý še stanovené směrný m plánem, tj. asi na 14.000 lidí.

Naše domácnosti Podle dat ke sčítání lidu bylo u nás k 31. prosinci 1960 3.354 domácností, z toho bylo domácností s 1 příslušníkem 560, se 2 příslušníky 867, se 3 747, se 4 693, s 5 315, se 6 140 a s více než 6 32. Průměrné číslo činí 2,96 příslušníků na jednu domácnost.

Zamě stnání našich občanů Z osob bydlících v Modřanech bylo k 31. prosinci 1960 zaměstnáno celkem 5.218 /mužů 3.029, žen 2.189/, z toho bylo v průmyslu zaměstnáno 1.632 mužů, 1.257 žen, v zemědělství 61 mužů, 45 žen, ve stavebnictví 307 mužů, 39 žen, v dopravě 186 mužů, 74 žen, v ostatních zaměstnáních 843 mužů a 774 žen. Zaměstnanost obyvatel bylo by možno zvý šit o 35-500 žen v domácnosti. V tomto počtu jsou uvažovány ženy, které již dříve získaly určitou pracovní kvalifikaci a nyní nepracují především proto, že pečují o malé děti. Nedostatek volný ch míst pro umístění dětí v mateřský ch školách a v jeslích brzdí možnost zapojení těchto žen do vý robního procesu. Nedostatek pracovních sil je především u kvalifikovaný ch pracovníků v našich strojírenský ch závodech. Určité potíže jsou i u některý ch profesí podniku Komunální služby /pokrý vači, klempíři, zedníci/.

Odjíždě ní za prací mimo obec V místě je tedy nedostatek pracovních sil, ale přes to mnoho lidí odjíždí za prací mimo obec, zejmé na do Prahy. K 31. prosinci 1960 činil tento počet 2.302 osoby. Z tohoto počtu vyjížděli za prací do obcí okresu Praha-západ u dělníků 276 osob /muži 168, ženy 108/, u úředníků 114 osob /muži 61, ženy 53/, mimo vlastní okres u dělníků 936 osob /muži 707, ženy 229/, u úředníků 976 osob /muži 643, ženy 33/. Ve většině případů jde o vyjížďku odůvodněnou: zaměstnanost ve státním aparátě, v armádě, v ministerstvech ap. Vyjíždějí


- 146 -

ovšem i kvalifikovaní dělníci, pro které by bylo možno zajistit práci v místních závodech. Tato okolnost, že z místa vyjíždí denně za prací ca 2.000 osob a zase naopak odjinud dojíždí do našich závodů denně ca 5-6.000 osob, působí někdy té měř nezvládnutelné potíže v dopravním spojení, zejmé na s Prahou. Tato kalamita je nejtíživější v ranní a odpolední době, při začátku a konci pracovní doby. Na vysvětlenou, že v kronice za lé ta 1965 a 1966 uvádím některá statistická data ze sčítání lidu k 31. prosinci 1960, poukazuji k tomu, že od té doby nemáme podrobnějších statistický ch dat, která by nám osvětlila některé společenské jevy, které jsou důležité i pro lé ta v kronice zachycená a které jsou v podstatě tyté ž, jaké byly v roce 1960.

Veřejná bezpečnost Píšeme-li o našem životě, nemůžeme pominout ani veřejnou bezpečnost a místní lidový soud. Po mnoha žádostech bylo konečně dnem 1. ledna 1966 zřízeno Místní oddělení veřejné bezpečnosti. Stávalo se totiž, že někdy byl v Modřanech jediný příslušník VB a ten byl třeba ještě v Kunraticích, které patřily do jeho služebního obvodu. Pomocný m orgánem VB je Pomocná stráž VB, která má v naší obci 29 aktivistů.

Místní lidový soud Místní lidový soud v Modřanech je 10členný a má 3 senáty: v n. p. Modřanské strojírny ČKD, v n. p. Československé čokoládovny závod Orion a pro město Modřany. Volby soudců do MLS byly provedeny 24. června 1965, předepsaný slib pak soudci složili 30. června 1965. Předsedou je Ing. Jiří Pudil, jeho zást. je Marie Velebilová.

Rok 1965 MLS měl v roce 1965 v projednání 84 provinění, 2 trestné činy a 6 občanský ch sporů. Podle povahy provinění šlo o 11 provinění proti majetku v socialistické m vlastnictví, 13 provinění proti majetku v osobním vlastnictví, 42 provinění proti občanské mu soužití, 14 provinění proti pracovní kázni, 4 provinění proti zdravé mu vý voji mládeže. Z projednávaný ch případů bylo upuštěno od jaké hokoliv opaření ve 2 případech, napomenutí bylo uloženo v 9 případech, veřejná důtka byla uložena ve 3 případech, pokuta ve 20 případech, nápravné opatření v 1 případě, na zproštění obviněné ho bylo uznáno ve 3 případech.

Rok 1966 Z roku 1965 přešlo do roku 1966 13 neukončený ch případů. V roce 1966 došlo MLS nový ch 77 případů, takže MLS měl v roce 1966 ke zpracování celkem 90 případů. Z těchto 90 případů postoupil MLS k projednání jiný m orgánům /jiné mu MLS/, MěNV, vedení podniku, společenské organisaci /okresní prokuratuře/ celkem 33 případů. Měl tedy MLS v roce 1966 projednat 57 případů.


- 147 -

Z tohoto počtu přechází do roku 1967 neukončeno 6 případů. Zbý vajících 51 případů bylo projednáno takto: -

byl projednán jeden občanský spor,

-

bylo upuštěno od jaké hokoliv opatření v 11 případech,

-

obvinění byl zproštěn v 5 případech,

-

napomenutí bylo uloženo v 16 případech,

-

pokuta byla uložena v 18 případech.

Veřejnou důtku a nápravné opatření soud v roce 1966 neuložil ani v jediné m případě. Podle druhu provinění šlo o: -

trestný čin v 1 případě,

-

provinění proti majetku v socialistické m vlastnictví v 28 případech,

-

o provinění proti majetku v osobním vlastnictví v 5 případech,

-

o provinění proti socialistické mu soužití v 42 případech,

-

o provinění proti pracovní kázni v 13 případech.

V těchto případech jsou zahrnuty i případy, které , jak bylo nahoře uvedeno, byly postoupeny k projednání jiný m orgánům. Z tohoto přehledu je zřejmo, že je nejvíce provinění proti socialistické mu soužití. Jde tu o vý tržnosti nejrůznějšího druhu, namnoze i v domech mezi uživateli bytů na straně jedné a vlastníky domů na straně druhé . Dále v pořadí je nejvíce provinění proti majetku v socialistické m vlastnictví. Jde tu o poškození jak úmyslná, tak i poškození z nedbalosti a zejmé na o drobná rozkrádání. Jako třetí v pořadí vedou provinění proti pracovní kázni. Dopouštějí se jich ponejvíce lidé mladí a z nejrůznějších motivů. Bý vá to i nechuťpracovat v onom zaměstnání, jemuž se hoch vyučil a na které byl dán proti své vůli. Přejde-li na zaměstnání, které se mu líbí, provinění se nedopouští.

Naše mládež a veřejné orgány Na veřejnosti jsou často vyslovovány vážné stížnosti na chování mládeže a ve zkratce řečeno, hned je po ruce běžné dnes slovo „chuligán“. Díváme-li se ovšem na chování zdejší mládeže z hlediska nutnosti zákroku veřejný ch orgánů proti chování mladý ch, pak v městě nedošlo v poslední době ze strany mládeže k událostem, které by si vyžádaly zvláštního zákroku. Za I. pololetí 1966 bylo MLS oznámeno 10 případů mladistvý ch z celkové ho počtu 26. Š lo tu vesměs o provinění spáchaná mimo Modřany a o provinění společensky nepříliš závažná. MLS v 1 případě uložil pokutu 200 Kčs, 2 případy vrátil VB, v 1 případě uložil napomenutí a ve 4 případech upustil i od napomenutí.

Neště stí A když jsme si promluvili o soudech, lidský ch proviněních a trestech za ně, zastavme se na chvíli i u jiný ch lidský ch trampot, u všelijaký ch neštěstí, jimž se člověk nemůže vyhnout.


- 148 -

Požáry Tak v pátek asi v 16.30 h. vypukl v modřanské m cukrovaru požár, který v krátké chvíli zachvátil budovu kostkárny a sklad pytlů, které byly požárem úplně zničeny. Š koda je odhadována na 3,5 milionu Kčs. K požáru se dostavilo několik požárních sborů včetně pražské ho. Modřanští požárníci přijeli k ohni první za necelý ch 6 minut, podle všeobecné ho úsudku obstáli na vý bornou.

Sbírka pro povodní postižené Slovensko Na jaře 1965 se vylil Dunaj v místech Ž itné ho ostrova ze břehů a zatopil na jižním Slovensku rozsáhlá území, ze který ch muselo bý t obyvatelstvo evakuováno. Na pomoc postižený m byla uspořádána celonárodní akce, na kterou modřanští občané přispěli částkou 18.210 Kčs /občanský mi vý bory bylo vybráno 16.764 Kčs, k tomu přispěl ČsČK 100 Kčs, místní odbočka zahrádkářů 500 Kčs a zaměstnanci MěstNV 846 Kčs/.

Smrt na kolejích dráhy 24. července 1966 byli na železniční trati proti n. p. Chirana usmrceni 2 chlapci ve stáří 9 a 12 let, kteří neopatrně přecházeli koleje.

Vystě hování obyvatel domu čp. 70 19. srpna 1966 bylo pozdě večer ihned vystěhováno z domu čp. 70 ve Vrchlické ho ul. 8 nájemníků, protože se stavební stav budovy do té míry zhoršil, že byly přímo ohroženy životy obyvatel domu.

Požáry 30. května 1966 vypukl požár v n. p. Lé čiva. Podle mocný ch oblaků černé ho dý mu se zdálo, že hoří celý podnik. Na štěstí shořely jen prázdné nádoby a obaly uložené na dvoře. 25. července 1966 vyhořela stodola státního statku při čp. 21. Oheň byl lokalisován zdejšími požárníky. A v prosinci 1966 došlo k menšímu požáru v modřanské m cukrovaru. O jeho rozsahu svědčí okolnost, že o něm naše veřejnost ani nevěděla.

Autonehoda V lé tě 1965 řidič nákladního auta nezvládl řízení a vjel s vozem do obchodu potravinami pod Belárií. Kromě hmotný ch škod nedošlo k vážnějšímu úrazu. Tuto kapitolu jsem nadepsal „Jak žijeme“, chci-li však někomu vyprávět o tom, jak žijeme, musím mu vylíčit, jak se bavíme, jak se strojíme, jak jíme, prostě tedy, jak jako lidé žijeme.

Jak se bavíme Jak se bavíme? Na to není odpověď jednoznačná. Příslušník starší nebo dokonce staré generace řekne, že se dnešní lidé nedovedou bavit, dnešní mladý člověk nerozumí zase zábavě starý ch. Prostě každá generace žije podle podmínek, které nabízí současná doba, aťpo stránce technické či hospodářské . Dřívější generace neznaly takový ch společníků v zábavě jako je rozhlas nebo televise, mladý člověk nebyl tehdy tak hospodářsky fundován jako je dnešní, proto mladí lidé byli zábavou odkázáni sami na sebe, proto se bavili mezi sebou,


- 149 -

jeden bavil druhé ho. Dnešní mladý člověk se nechává bavit, baví ho rozhlas, baví ho televise, různé estrády a jak jinak se podobné podniky jmenují. On na to má, aby se nechal bavit, aby si zábavu zaplatil, a často jde tak daleko, že jde s děvčetem, a místo aby jí vyprávěl, slovem získával, nechá mluvit transistor a oba poslouchají něco, co v dané chvíli nemá s jejich vnitřním životem naprosto nic společné ho. V tom, dříve v aktivním, nyní pasivním poměru k zábavě bych viděl podstatný vnější znak rozdílu v zábavě dřívějších a dnešních generací. Ostatně, díváme-li se pozorně kolem sebe, vidíme to i na sportu. Srovnejme jen, kolik milovníků sportu je za barié rami hříšť a stadiónů, u rozhlasový ch aparátů a obrazovek televisorů a kolik jich aktivně sportuje na hříštích.

V soužití nejsme kolektivní Ž ijeme v době, kdy kolektiv se všemi svý mi průvodními znaky je stavěn na přední místo našeho myšlení, jednání i chování, a přece máme daleko do družnosti starý ch generací. Nevidíme skupiny mladý ch lidí, kteří by šli se zpěvem a v družné zábavě v neděli do přírody, ale jedince nebo nejvý še dvojice s hlučně vyhrávajícími transistory. V restauraci, kdyby přišlo tolik lidí, kolik je stolů, každý si sedne k jiné mu, aby byl sám. V počtu televisních aparátů se blížíme k průměru nejvyspělejších průmyslový ch států, ale tím rodina, která po celý den žila rozdělena, rodiče v zaměstnání, děti ve školce, škole nebo družině, přichází o poslední možnost ve vlastním kruhu si porozprávět o svý ch problé mech, příp. se pobavit a zasmát. Obrazovka se ujme vlády a vše ostatní musí stranou. Rodina se uzavře v buňku a jen těžko někoho dostaneš do divadla, kina či koncertu nebo dokonce na přednášku nebo schůzi. Ovšem chci bý t spravedlivý , těchto několik slov nechce a nemůže bý t soudem. V hledáčku pravdy byl zachycen jen vnější pohled a slupka nemusí bý t měřítkem obsahu. Radost vždy a všude musí bý t věrný m průvodcem člověka a zábava je jejím projevem. Při zábavě jsme byli šťastni my a nikterak na mladý ch nevidím, že by byli nešťastni, když se nebaví právě tak, jak jsme se bavívali my, když jsme byli mladí. Čas si sám zreguluje, co odpovídá normálu, a odstraní, co bylo jen módním přívěskem.

Touha po vě cech Charakteristický m rysem staré generace byla obecná touha po „vlastní střeše nad hlavou“, po vlastním rodinné m domku. Dnes toto přání již není tak nalé havé , protože mladí přišli na to, že mnohem levnější a pohodlnější bydlení je v moderních činžovních domech vybavený ch všemi náležitostmi, které si žádá doba. Přání se však nezbavili, jen předměty jejich tužeb jsou jiné , jsou to chata, auto, bydlení se všemi moderními náležitostmi. Televise, která byla vidinou nás starý ch, je již samozřejmostí. Vyměnili jsme si tedy jen předměty svý ch přání, pouze slupku, jádro je toté ž.

Hmotná zainteresovanost Řekl bych, že dříve jsme byli ochotnější pracovat bez nároku na odměnu, prostě jen pro prospěch věci nebo myšlenky, kterou jsme si oblíbili, tedy pro vlastní radost. Byl to projev idealistické ho nazírání na život a na věci kolem sebe. Dnešní mladý člověk se na věci dívá mnohem praktičtěji, první, když ne slovo, tedy jistě myšlenka je, co za to. Ostatně myšlenka hmotné zainteresovanosti je dnes uznávána za záruku pokroku a poctivě řečeno má mnoho do sebe. Jako všechno navzájem souvisí, tak i tohle je důsledkem poměrů, ve který ch žijeme.


- 150 -

Ž ivotní náklady rostou, rostou i potřeby v důsledku stálé ho civilisačního vý voje, musí se tedy najít úhrada a tou je naše práce, kterou je nutno zaplatit. A nám starý m nezbý vá než uznat, že mladí mají pravdu, že prostě již nevystačí s názory a životní praxí, jaké jsme měli my.

Kdo pečuje o naši zábavu Jak jsem už v kapitole o kultuře napsal, všechen náš život, kulturní, sportovní i společenský je ovlivňován blízkostí Prahy. Ale přes to naše kulturní a společenské instituce se starají o naši zábavu v místě. Je to především Osvětová beseda, která pořádala pro naše mladé lidi taneční čaje, pro milovníky starý ch památek nedělní odpolední vycházky do Staré Prahy, ZK ROH n. p. Modřanské strojírny pořádá pravidelné taneční zábavy, divadelní představení pro dospělé i děti, estrády, Městská lidová knihovna pořádá literární přednášky pro dospělé i děti, Baráčníci pořádají taneční zábavy a zájezdy po naší vlasti, Československý červený kříž pořádá pravidelné odborné zdravotní přednášky, odbočka Svazu zahrádkářů pořádá odborné přednášky a vý stavy ovoce a zeleniny, odbočka Svazu chovatelů drobné ho zvířectva vý stavy drobné ho domácího zvířectva, Kynologický spolek vý stavy a veřejná cvičení psů, TJ Spartak Modřany tělocvičné akademie a taneční zábavy. K tomu je nutno ještě přiřadit podniky, které pořádají ZK ROH na svý ch závodech pro svoje zaměstnance. K těmto všeobecný m slovům připojuji namátkový vý počet podniků pořádaný ch uvedený mi institucemi pro širokou modřanskou veřejnost.: 22.- 23. 5. 1965

vý stava drobné ho zvířectva v zahradě Na staré poště /pořádala odbočka Svazu chovatelů drobné ho zvířectva/

6. 6.

účast na manifestaci v Lidicích /pořádala Národní fronta/

6. 6.

oblastní vý stava lovecký ch psů na hříšti u cukrovaru /pořádal Kynologický spolek/

20. 7.

oblastní Spartakiáda na hříšti u cukrovaru /pořádal ČSTV/

25. 9.

slavnostní otevření školní tělocvičny Modřany/

26.- 31. 10.

vý stava ovoce v sále Na staré poště /pořádala odbočka Svazu zahrádkářů/

15. 11.

koncert Armádního umělecké ho souboru /pořádala odbočka SČSP/

12. 2. 1966

ples SVVŠ v sále Slovanské ho domu v Praze /pořádalo SRPŠ SVVŠ /

26. 2.

ples Baráčníků v sále Na staré Baráčníků/

12. 3.

Josefovská zábava v sále Na staré poště /pořádala TJ Spartak, odbor kopané /

22.- 29. 4.

vý stava nábytku Na staré obchod/


- 151 -

/pořádal

MěstNV

poště /pořádal spolek

poště /pořádal Středočeský

30. 4.

tělový chovná akademie v sále Na staré poště /pořádala TJ Spartak a modřanské školy/

28. 5.

majáles v sále Na staré poště /pořádala školská komise a SRPŠ SVVŠ / Koncem června jsme uvítali v Modřanech skupinu 31 turistů z daleké sovětské republiky Komi, která se rozprostírá mezi Archangelskem a Uralem a sahá přes polární kruh. Sovětští hosté si prohlé dli provozovny n. p. Lé čiva a Orion. Všude byli přátelsky uvítáni. Na jejich počest byl uspořádán slavnostní večer v sále Na staré poště.

14. 8. 1966

poutní zábava Na staré poště /pořádali Baráčníci/

Jak se oblékáme Muži Jak se oblé káme? V mužské módě vidím prvky, které vídáváme na zašlý ch fotografiích svý ch otců z prvních let 20. století. Krátká saka s úzký mi klopami, s rameny bez vycpávek, úzké jsou i nohavice kalhot, v průměru asi 22 cm, u mladý ch šviháků i 18 cm. Saka i kalhoty jsou z různý ch materiálů, původně barvy byly dosti pestré , nyní podle západní módy přecházíme na barvy tmavé a znovu se začínají prosazovat celé šaty z jedné látky. Pod kabáty se nosí vesty. Košile jsou barevné s tuhý mi všitý mi límci, ale po západní módě se mezi mladý mi ujaly košile bílé z umělé ho vlákna, které se po vyprání nemusí žehlit. Do deště a na přechodnou dobu se musí tzv. „šusťáky“, které se staly přímo národní epidemií. Mladý , který by jej ještě neměl, to považuje za pozoruhodný nedostatek své ho oblečení a udělá vše, aby jej získal. Všechny vrchní kabáty včetně raglánů jsou krátké po kolena a někdy i nad ně. Na pohled je to hezké , ale pro dešťa zimu nepraktické . A můj názor na dnešní módu, názor staré ho člověka? Je to móda líbivá, dělá muže mladšími, linie je štíhlá a mám-li říci poctivou pravdu, té hle módě bych s radostí sloužil i já. Jeden čas byla naše mužská mládež přímo zamořena touhou míti tzv. texasky. V podstatě je to oblek americký ch dělníků, doplňuji pracovní. Dokonce byly prodávány i v Tuzexu z francouzské ho a italské ho dovozu a naši mladí byli ochotni za ně zaplatit 45 tuzexový ch korun a k tomu na ně ještě stát dlouhé hodiny ve frontě. Byli ochotni v nich chodit všude, na vý lety, do divadel, do práce atd., ale koncem roku 1966 se zdá, že již tato horečka opadla.

Ž eny A jak se oblé kají naše ženy? Raději mluvme konkré tně, naše děvčata? Zásadně bych řekl, že nejsou příliš úzkostlivé v zakrý vání svý ch tělesný ch půvabů, spíše naopak. Poslední módou jsou tzv. minisukně, tj. sukně někdy dost odvážně krátké nad kolena. Je-li oblečení pěkné a jsou-li k tomu i pěkné nohy a vyhovuje i celková figura, neřekl bych, že tato móda zasluhuje odsouzení.


- 152 -

V letní době se mladé ženy oblé kají ke koupání do koupacího úboru, tzv. bikini, v podstatě je to podprsenka a kalhotky. Na západě byly a snad ještě jsou v módě i monokini, tj. jen kalhotky, ale u nás se tato móda neujala. Jinak jako u mužů je linie štíhlá, látky jsou pestré , pastelový ch barev. Pro večerní příležitost jsou přípustné jak šaty krátké , tak i dlouhé . Klobouky jsou mnohotvaré , jak ostatně samy ženy jsou, ale tvarem se pohybují mezi tvarem hrnce a bý valý m tvrdý m kloboukem, jak jsme mu říkávali tvrďák, bouřky nebo buřinka. Punčochy se nosí pavučinové , u který ch vlákno 9 km dlouhé původně vážilo 125 g a nyní tato váha klesla až na 15 g. Punčochy jsou převážně barvy tělové , ale už jsou ohlášeny v pastelový ch barvách. Objevují se nyní i punčochy s jemně vetkaný m vzorem, pravidelně kosočtverečný m. A abych nezapomněl, bohatě se nosí bižuterie.

Obuv U žen i mužů jsou stále ještě v módě špičaté boty, ačkoliv se již objevují i boty s rovně useknutou špičkou. Ž eny stále ještě nosí polobotky na jehlový ch podpatcích, a to s oblibou nejen pro večerní příležitosti, ale i při normální denní vycházce, do práce i na nákup. A v zimě jsou stále velkou módou kozačky, tj. polovysoké boty na štíhlé m podpatku, někdy i v ostrý ch pastelový ch barvách. Pro muže se začínají vyrábět boty podobné ho typu i stejné ho jmé na, polokozačky.

Ú čes A marně bychom se oblé kli a obuli slušivou obuv, kdybychom zapomněli na účes. Jak se češeme? Mužskou módou jsou tak zvané plastické účesy, v podstavě je to účes, kdy vlasy na temeni hlavy a u krku jsou rovnoměrně vystříhány, při krátké m střihu je to tzv. anglický trávník. A jako ve všem, tak i zde někteří mladí šli do extré mu. Vlasy se prodlužovaly, až se z některé ho mládence stala tzv. „mánička“, kdy měl vlasy delší než některé děvče. A malé mu vý seku mladý ch nestačilo ani to, a aby se radikálně odlišili od všeho kolem, přestali se česat, mý t, šaty si úmyslně ničili, aby vypadali co nejzanedbaněji, až se z nich stal společenský problé m. A problé mem přestali bý t po zákroku veřejný ch orgánů. Hygienik zjistil u nich vši, byli ostříháni, VB jim začala věnovat zvý šenou pozornost a „máničky“v jejich extré mní formě již na veřejnosti není vidět. A mladé ženy si ještě potrpí na tzv. natupírované hlavy, kdy rozčesané vlasy jsou nastříkány speciálním lakem, takže vlasy pak drží načechranou formu. A jako chlapci došli své ho extré mu, tak i děvčata. Vlasy v té to formě mají vypadat tak, jako by jejich majitelka právě vstala z postele a bez jaké koliv úpravy vyšla na ulici. Ale i to již doznívá a na většinu děvčat je radostno pohledět, i když jejich účesy jsou někdy hodně odvážné . Ale co bychom si stěžovali, ani příroda není učesána jedním hřebenem na jedny vlny.

Ně co o jídle A nejmódnější oblečení by nebylo k ničemu, kdybychom se pořádně nenajedli. Co jíme?


- 153 -

Pochopitelně jíme jinak, jídla v jiné m složení než za dob našich matek. Jednak v důsledku vědecké ho vý zkumu se změnil názor na jednotlivé potraviny /předmětem úporné kritiky se stal přílišný konsum živočišný ch tuků, cukru a mouky/ a změněné technické poměry změnily i technologii přípravy jídel. Ostatně ke změně přípravy našich jídel i jídel samotný ch muselo dojít, uvážímeli, že naše ženy jsou v průměru z 50 % zaměstnány /v Praze dokonce z 75 %/, nemohou proto přípravě jídla věnovat tolik času, jako byly-li doma. Lidé , jsou-li v zaměstnání, většinou na polední jídlo chodí do závodních jídelen /za oběd nyní platí v průměru 3,90 Kčs/, školní děti pak chodí do školních jídelen. V poslední době počet strávníků v závodních i školních jídelnách klesá pro nevyhovující kvalitu jídel a někde nevyhovuje i prostředí. K večernímu jídlu se rodina pravidelně schází doma, a protože žena je většinou zaměstnána, aby šetřila čas, vaří z polotovarů nebo konserv. Zvý šená životní míra se projevuje ve stoupající spotřebě kaloricky vydatnějších potravin, masa, tuků, cukru, smetany, majoné z, nejrůznějších tučný ch omáček ap. Zvý šené mu přísunu kalorií pravidelně neodpovídá úměrně fysicky namáhavý pracovní vý kon /ke všemu ještě dnešní člověk šetří i na nejjednodušším pohybu, chůzi, všude jede ať již hromadný m dopravním prostředkem nebo vlastním autem/, a tak se rovný ma nohama dostáváme k současné mu národnímu problé mu, k obezitě, jak se dnes učeně jmenuje tělesná tloušťka /dříve se říkalo „to je tlustý člověk“, dnes „ten člověk je poněkud obé zní“/. Podle statistiky je většina žen u nás nad 40 let obé zní, nadbytečná váha se projevuje i u mužů, a co je nejmé ně radostné , i u dětí. Právě boj proti obezitě, která je označována za skutečný náš problé m, mně ukazuje, jak tato akce je polovičatě řešena. Na jedné straně se říká, jezte mé ně živočišný ch tuků, mouky a cukru, a na druhé straně televise v pravidelné m pořadu „Radí vám náš šé fkuchař“ učí vařit jídla, ve který ch se střídají tučné omáčky, majoné zy, vždy dostatek másla a jiný ch prvotřídních potravin. Nebylo by účelnější vrátit se případně k prostý m jídlům našich matek a ty nám ukázat? Velmi vtipně a názorně řekl který si lé kař: dříve dřevorubec, když šel do lesa za prací, vzal si s sebou kus slaniny, chleba a nějakou tu lihovinu a při tom šel třeba několik hodin pěšky, pochopitelně pracoval ruční pilou a sekyrou. Dnes si bere s sebou toté ž jídlo, pracuje však za něj benzinová pila a na pracoviště ho přiveze motocykl. Důsledek? Nabý vá na váze. A takové případy se stereotypně kolem nás opakují, např. topič parního kotle a mj. další. Je jediné vý chodisko, víc se pohybovat, zejmé na u mladý ch víc sportovat a změnit způsob vý živy. Zejmé na jísti více zeleniny, ovšem zelenina u nás, mimo hlavní sezonu, kdy přichází na trh zelenina vypěstovaná na polích, je poměrně drahá. Nesmíme totiž vidět jen cenu vlastní zeleniny, její úprava je velmi náročná a ta je drahá.

Služby V budoucnosti v důsledku mechanisace a automatisace bude klesat počet lidí zaměstnaný ch ve vý robě, ale naopak zase bude stoupat počet lidí činný ch ve službách. Lidé jednak z důvodu vyšší životní úrovně si budou moci nechat udělat to, co si dříve obstarávali sami, jednak zaměstnané ženy nebudou fysicky schopny zastat samy všechny úkoly jak v zaměstnání, tak i v rodině. Proto ve všech větších obcích jsou zřizovány podniky komunálních služeb. Máme je i my. Náš komunální podnik nabízí občanstvu tyto služby: autodoprava, čalounictví, deratisace a desinfekce, hodinářství, v Domě služeb lázně,


- 154 -

kadeřnictví, holičství s oddělením pro děti, pedikúru, manikúru a kosmetiku, dále pak elektrotechniku, inzertní službu, krejčovství, šití a opravu prádla, prádelnu a chemickou čistírnu, mandlování prádla, stavební údržbu, pohřební službu, zahradnictví, kamenosochařství, truhlářství, zámečnictví, květinovou síň a převoz přes Vltavu. Tedy mnohost služeb je zaručena, teď jen zbý vá, aby ještě vyhovovala rychlost v jejich poskytování, dále pak jejich jakost a cena. A v tomto směru jsou ještě mnohé připomínky až pozastávky.

Pošta Do kategorie služeb můžeme zařadit i naši poštu. Kromě příjmu a vyplácení peněz, přijímání a doručování listovní a balíkové pošty, inkasuje poplatky za rozhlasové a televisní přijímače, obstarává kolportáž periodický ch tiskovin, provádí soustředěné inkaso /za elektřinu, plyn, telefon, rozhlasové a televisní poplatky, činži pro Domovní správu/, vede správu telefonů. Pro zajímavost uvádím několik dat z provozu naší pošty: počet rozhlasový ch koncesí 3.533, koncesí na televisi 2.429, na rozhlas po drátě 156, počet odběratelů novin a časopisů 5.022, 2 stánky PNS, na poště je zaměstnáno 11 doručovatelů, 7 roznašečů denního tisku, 1 vlakový kolporté r denního tisku, v městě je 18 poštovních schránek /na tř. Československé armády se schránky vybírají 2x denně, ostatní při doručovací pochůzce/. Při zdejší poště bylo v lednu 1965 zřízeno inkasní středisko, které obstarává inkaso v celé m okrese Praha-západ, je v něm činno 11 zaměstnanců. Zdejší pošta vyplácí 2.276 starobních důchodů a 55 důchodů sociálních. Při poště funguje moderní telefonní ústředna, v místě je na ni zapojeno 845 účastníků.

Naše životní úroveň Mluvíme-li o tom, jak žijeme, nemůžeme se vyhnout odpovědi na otázku, jaká je naše životní úroveň. Vezmeme-li za charakteristický znak životní úrovně počet aut, televisorů, rozhlasový ch přijímačů, pak musíme dojít k závěru, že průměrná životní úroveň modřanský ch občanů je velmi slušná. Na vysvětlenou uvádím, že v poslední době se sem přistěhovalo hodně mladý ch lidí se slušný mi příjmy a že je zde dostatek pracovní příležitosti pro kvalifikované a dobře placené pracovníky.

Auta, televisní přijímače V roce 1965 bylo v Modřanech registrováno 715 motorový ch vozidel, takže 1 vozidlo připadalo na 16 osob. Pro porovnání uvedu několik statistický ch cifer: v celosvětové m měřítku připadá 1 osobní vůz na 25 obyvatel, ve Spojený ch státech americký ch na 2,7 osoby, v Rakousku na 10 osob, u nás v celostátním průměru na 10 osob, v Praze na 22 osob. Počítá se, že u nás do roku 1980 bude připadat 1 osobní vůz na 10-15 osob. Tedy náš průměr je více než slušný . Rozhlasový ch koncesí je 3.533, podle sčítání lidu bylo k 31. prosinci 1960 v Modřanech 3.354 domácností, je tedy možno říci, že každá naše domácnost má rozhlasový přijímač. Televisních koncesí je 2.429, takže televisní aparát připadá u nás na 1,5 domácnosti.


- 155 -

Rodinné domky, rostoucí nároky O zvý šené životní úrovni svědčí i počet žadatelů o povolení ke stavbě rodinné ho domku /žadatelů je víc, než je možno dát povolení ke stavbě/, adaptace rodinný ch domků, ve který ch je jednak rozšiřována obytná plocha, jednak modernisováno příslušenství, stavby garáží na svý ch i státních pozemcích, rostoucí počet přihlášek za členy do stavebních družstev /rovněž nelze přijmout všechny přihlášky/, nákup nábytku, při nákupu se většinou žádá zboží dražší, v lé tě nákladné zájezdy do ciziny, většinou k moři. Tuto zvý šenou životní úroveň je možno konstatovat hlavně v rodinách, kde pracuje více jejích členů. Jinak je tomu ovšem v rodinách, v nichž je více malý ch dětí, kde pracuje muž sám, nebo v rodinách důchodců, kde se velmi těžko vyrovnávají se zvý šený mi životními náklady ve formě nově upravovaný ch cen.

Co nám ještě chybí Bylo by ovšem chybou soudit obecně o vyšší životní úrovni jen podle vnějších znaků, jak jsem je vpředu uvedl. Jistě uspokojování rostoucích potřeb jak v množství, tak i v jakosti svědčí o stoupající životní úrovni, zejmé na je-li na tomto stoupajícím trendu účastno stále větší množství lidí, ale k vyslovení definitivního úsudku je nutno splnit ještě jednu obecnou podmínku. Tomuto stoupajícímu uspokojování individuálních potřeb musí odpovídat i stoupající úroveň našeho životního prostředí. Stále více lidí musí lé pe bydlet, naše domy, ulice, silnice, chodníky musí bý t upraveny, čisté , nesmí chybět společenské místnosti, ve který ch bychom se mohli scházet a společensky vyžívat /sál pro větší shromáždění i zábavu, kavárna, divadelní sál/, existující veřejné místnosti by měly odpovídat současný m nárokům jak estetický m, tak i hygienický m /kino, restaurace, obchodní místnosti/, potřebám občanů by měla odpovídat i hromadná doprava. Patří sem i požadavek, aby sortiment zboží odpovídal požadavkům a vkusu kupujících, aby jeho kvalita odpovídala současný m technický m možnostem, a to nejen u věcí drahý ch, ale i nejlevnějších, aby s kupujícím se jednalo jako s hostem, které ho je nutno přivítat, a nedávat mu mnohdy najevo, že je hostem nevítaný m atd. K tomu, abychom tedy mohli zodpovědně říci, že skutečně naše životní míra roste, je nejen třeba, aby stále více lidí jezdilo ve vlastních autech atd., ale aby byly splněny i ony společensky nutné předpoklady, jak jsem o nich mluvil, a v tomto směru máme ještě hodně do dohánět.

Komise pro ochranu veřejného pořádku Protože u každé kapitoly uvádím, která komise se zabý vá problematikou, o níž bylo v kapitole psáno, nemohu jinak udělati ani zde. Je to komise pro ochranu veřejné ho pořádku, jejímiž členy jsou 4 poslanci a 4 volení občané . Kvůli ulehčení a urychlení práce komise má 2 subkomise, řeší přestupky socialistické ho soužití a veřejné ho pořádku. Odvolací řízení proti rozhodnutím oněch 2 subkomisí provádí vlastní komise. Z administrativního hlediska věci té to kapitoly spadají do kompetence správního odboru, který v tomto směru plní úkoly při zajišťování voleb soudců MLS, podle předpisů o hlášení obyvatelstva, podle pokynů komise řídí požární ochranu v obci, zajišťuje vedení matrik, vede evidenci o přestupcích a proviněních, obstarává agendu MLS.


- 156 -

Je samozřejmé , že o mnohý ch věcech, o který ch jsem psal v té to kapitole, rozhodují i jiné komise MěstNV, ale jejich působnost je popsána u příslušný ch kapitol.


- 157 -

XII. Jak bývalo kdysi Proč píši tuto kapitolu Přítomnost je krásná věc, voní silou, nadějí i chlebem. A přece člověk někdy mívá dny, jimiž žije unaven, rád se zasní a nové síly hledá aťjiž v tom, co bý valo kdysi, nebo teprve se rodí a bude kdysi. A stejně je tomu i se mnou. Poctivě pročítám přemnoho listů o tom, co je, vypisuji a zapisuji znovu, aby ti, co po nás přijdou, přečísti si mohli, jak zvládali jsme úkoly, jež svěřila nám doba. Od počátku, kdy jsem kronikářsky začal zapisovat děje kolem sebe, stále nalé havěji se mi vtírala myšlenka, že kolem mě a vůbec kolem nás žijí staří lidé , kteří mají nejrůznější vzpomínky, jak se kdysi žilo, jak pracovali v řemeslech i na polích, jak se bavili, jak je život tlačil, a odejdou-li, že v nenávratnu se ztratí i ono, co zachovala jim paměť, že se ztratí vzpomínky, které by v budoucnu mohly přiné st jednomu radost a potěšení, jiné mu poučení a dost možná, že někomu i vhodný podnět k jeho práci. A jako každý čin se zrodí z myšlenky, tak i já onen podnět měním ve skutečnost a pokusím se pé rem zachytit vzpomínky starý ch. A nechci se vázat jen na vzpomínky modřanský ch usedlíků, vděčně zapíši vzpomínky každé ho, budou-li tyto míti obecnější povahu.

Potíže, které při tom mám Při tom pro trvalou paměťuvádím, že není to práce jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdáti, chtít na někom, aby vyprávěl, ví-li dotyčný , že to bude zachyceno na papír. Tak při práci v cukrovaru jsem se seznámil se starším člověkem /přes 70 let/, který velmi poutavě vyprávěl o někdejší práci v modřanské m cukrovaru, ve které m pracuje od své ho 15. roku. Sotva jsem mu však řekl, že chci jeho vyprávění kronikářsky zachytit, byl nejen konec vyprávění, ale dokonce od té doby se mně při každé příležitosti dle možnosti vyhnul. A stejnou zkušenost jsem měl i se starý m kovářem, který velmi zajímavě dovedl vyprávět o své m řemesle.

Vzpomínky V. Karfiláta V cukrovarské kampani pracuji na směně s p. Karfilátem, je stejné ho věku jako já, bydlí v Praze. Ve volný ch chvílích mně vyprávěl o své m dětství, životě na venkově, dovede zajímavě i s vtipem líčit děje i události, rád jsem ho poslouchal a z jeho vyprávění zachycuji, co bý valo a co už definitivně zaniklo.

Kravka v nájmu „Narodil jsem se v roce 1902 v Solanech, v rodině nás bylo 9 dětí, otec byl zedníkem. Nějaké políčko jsme měli najaté od fary, kravku jsme měli vypůjčenou od místního žida. Když byla pěkně vykrmená, majitel si ji odvedl a dal nám náhradou jinou, pravidelně podkrmenou, a historie se opakovala, dokud se rodiče nezmohli na kravku vlastní. Za propůjčení dobytčete se neplatilo, za krmení a vykrmení kravky si rodiče nechávali mlé ko. Kdyby však kravka zašla, museli by ji zaplatit.


- 158 -

Hračky Byli jsme šťastni jako dnešní děti, ale naše radost byla více tvůrčí. Hračky jsme nedostávali žádné , ale hráti jsme si chtěli, proto jsme si je museli udělat z toho, co nám nabízelo okolí. Na ledě a klouzačkách se jezdilo na dřevácích. Opravdové sáně měl málokdo, ale se stejný m úspěchem je nahrazovaly články z dřevěný ch sudů od slanečků, které šikovný m klukům sloužily i za lyže. Vý borně se ze svahu jezdilo i na víku od konve na mlé ko.

Boty V botách se chodilo jedině v zimě do školy a do kostela, jinak se chodilo jen v dřevácích, od jara pak, jak se ukázalo sluníčko, jen bosky, pochopitelně i do školy.

Polední polévky Ve škole se vyučovalo dopoledne i odpoledne, přespolní dostávali v poledne v hospodě polé vku a dostávaly ji i děti z místních chudších rodin. Polé vku platila obec a vždy jsme se na ni velmi těšili. Pamatuji se, že polé vky byly i z masa, někdy dršťková, ale i bramborová chutnala, vždyť jsme byli mladí a chuti bylo často víc než jídla.

Sešit za vajíčko Peněz bylo v chalupě vždycky málo, ale sešity do školy musely bý t. Na štěstí cena za sešit byla táž jako za vajíčko, 3 krejcary. Proto, potřebovali-li jsme sešit, maminka nám dala vajíčko a v obchodě jsme za ně dostali sešit.

Pabě rkování ovoce V obci byly krásné zahrady plné ovoce, vždyťhrušky solanky mají jmé no po naší obci, ale kvalitní ovoce se prodalo a doma, i u velký ch sedláků, zůstalo jen to, co zbylo. My děti jsme vždy čekaly na chvíli, kdy česáči odejdou ze zahrady, protože pak se zahrada dle staré ho zvyku stala naší, mohly jsme paběrkovat. A pro děti z chalup bez zahrad to byla příležitost, kdy bylo možno pro celou rodinu udělat zásobu ovoce na celou zimu.

Sladilo se sirupem Sladilo se sirupem, který maminka vyvařila z řepy, která se našla při paběrkování na panský ch polích.

Pomě r k panskému dvoru Zajímavý byl poměr naší vši k panské mu dvoru. Jeho majitelem byl hr. Herberstein. Potřeboval-li malý chalupník potah na zorání své ho políčka, došel si k správci, i když u dvora nepracoval, a požádal ho o potah. Nikdy nebyl odmítnut, na neděli dostal spřežení volů a jedině dal na pivo chasníkovi, jak se říkalo kočímu od volů. Vyhořel-li někdo v obci a neměl vlastní les, ze dvora mu přivezli zdarma až na místo všechno potřebné stavební dříví. O vánocích děti všech dvorský ch zaměstnanců dostaly celé oblečení /šaty, prádlo, boty/. Dárky osobně předávala paní hraběnka.


- 159 -

Dě ti a práce Děti si od útlé ho mládí přivykaly práci. Již malé musely pást husy, pak dobytek. O zábavu sice nikdy nebyla nouze, ale i při tom bylo nutno vykonat kus práce. Na jaře se musel přiné st ranec trávy, po žních zase klásky a samozřejmě vždycky při tom ohlídat mladší sourozence.

Jak se léčilo A nebyla nouze ani o rány, ani o nemoci. Roztrhl jsem si při hraní palec u nohy. Jít domů? Byl-li otec doma, třeba by i řemen mohl sloužit za obvaz. Proto hajdy k strý ci koláři. Ten rozehřál klih, trochu ho nalil na kus čisté látky a tak horký přiložil na ránu a zavázal. Bolestí se mně až jiskry dělaly v očích, za chvíli to však přešlo, obvaz ztuhl, a když odpadl, rána byla zahojená. Měl-li kdo v břiše tzv. ujímání, prostě bolest, dala mu maminka na břicho rozpůlený brambor, zapíchla do něho knůtek, ten zapálila a vše pak zakryla skleničkou. Jak knůtek hořel, spaloval kyslík, vzduch pod skleničkou řídnul a kůže z břicha se vtahovala do skleničky. To prý upravovalo vnitřnosti do správné polohy a odstraňovalo bolest. Ovšem, ne vždycky to pomohlo. Na bolesti žaludku se dával rozstrouhaný zázvor, který se zapíjel vodou. Nesmím zapomenout, jak nás maminka lé čila, když nám teklo z nosu a kašlali jsme, že nikdo doma ani kloudně spáti nemohl. Do škopku nalila hodně teplou vodu, ve které dříve vyvařila tak zv. strusky, tak se jmenovala drť po senu, na dno škopku dala polínka dříví. Sesedli jsme se kolem škopku, nohy dali do vody na ona polínka, maminka nás zabalila do deky, a když jsme se vypotili, hajdy do postele. A ráno bylo po kašli.

Pově ry Nebyla nouze ani o pověry. Když se vyváděla mladá jalovice poprvé z maštale /chlé va/, aby ji snad nikdo neuřkl, dalo se před práh koště z chlé va. Když dobytče nežralo, byla do stavení pozvána stará babka, která uměla zaříkávat. V rukou při tom měla obilí, které přesý pala z ruky do ruky, občas hodila nějaké zrnko na dobytče a cosi si při tom sama pro sebe mumlala.

Zvyky I některé staré zvyky si pamatuji. Na velikonoční pondělí sypali mladí chasníci cestičky z plev mezi domy děvčat a chlapců, kteří spolu chodili jako milenci. Někdy to ani nebyla pravda, jindy si třeba děvče nepřálo, aby se o tom veřejně mluvilo, proto děvčata celou noc hlídala a odstraňovala ony stopy, které jim nevyhovovaly.

Tatínků v hudební nástroj O vánocích otec vytruboval koledy na zajímavé m nástroji, který si sám udělal. Vzal vrbovou větev asi 120 cm dlouhou, na jednom konci asi 7 cm silnou, na druhé m konci se zužující. Větev v půli rozřízl a ohnutý m nožem vyřezal obě půlky větve asi do síly stěn ½ cm. Pak obě půlky dal zase dohromady, vzal proutky, ze který ch se dělaly košíky, rozřezal je po dé lce také na poloviny a pak těmito proutky těsně opletl celou onu rouru. Potom na její slabší konec dal olověný náústek, který si sám vylil, a nástroj byl hotov. Na Š tědrý večer chodil


- 160 -

po známý ch a vytruboval na tomto nástroji koledu „Nesem vám noviny...“. Příštího roku dal onen nástroj pouze do necek s vodou, aby se zatáhl, a hned byl hotový k provozu. Jiný , třeba hudebník, nevyloudil na tomto nástroji ani tón. Snad to bylo tím, že otec byl na vojně u dragounů, kde troubil na hornu a naučil se při tom potřebné mu nátisku rtů. Takto o vánocích vytruboval asi do roku 1908. Po otcově smrti byl onen nástroj někam založen a už jej nemáme.

Selátko na zkoušku Vzpomínám si na zajímavé tehdejší živnosti. Třeba někdo prodával selataběhouny k chovu. Ten měl po vsích svoje důvěrníky a potřeboval-li někdo, kdo neměl svoji prasnici, sele k chovu, obrátil se na onoho důvěrníka a ten dodávku zprostředkoval. Za sele se neplatilo hned, ale teprve po určité době, až osvědčilo-li se toto k chovu.

Potahy Různé byly tehdy potahy. Na panské m se jezdilo s koňmi nebo volský mi potahy, stejně i u velký ch sedláků. Menší měli tak zv. „ženaté “ potahy, tj. koně a vola nebo krávu, a těm nejmenším musela stačit jen ta kravka. A líto bylo chalupníkovi ji zapřahat, protože, tahala-li, nedala zase mlé ka.

Vzpomínka na nedě le mládí Rád vzpomínám na neděli s jejím kouzlem zvonů, odpočinkem od školy, a co pro nás děti bylo velmi důležité , s bohatším obědem. Přece však má neděle v mé vzpomínce svůj stín. Byla to radikální tělesná očista, kterou v ten den na nás dělala maminka. Když se vrátila z Třebivlic z ranní /roz. mše/, na plotně už se hřály hrnce vody, kterou nanosily starší děti. Tuto horkou pak maminka nalila do škopku, jeden po druhé m jsme si museli přikleknout, maminka nás umyla do půli těla. Pak, když jsme se všichni vystřídali, sesedli jsme se kolem škopku a dali si do něho nohy, aby se „odmočily“. A nyní nastalo ono ďábelské utrpení. Nohy byly rozpraskané , se zažranou špínou, maminka vzala rý žák a nyní to nastalo. Marné bylo naše bránění a prošení, nakonec nohy byly jako v ohni, červené jako rak, utrpení bylo za námi a před námi byla neděle se všemi jejími kouzly.

Sousedé na táčkách A v neděli večer, pravidelně v zimě, kdy nebylo tak napilno, scházívali se u nás někdy sousedé . Přišlo-li jich víc, nebylo kde je usadit, a tak jako dnes pohodlné křeslo posloužila čistě vydrhnutá podlaha, která ještě byla slabě pokryta slámou, aby ve své čistotě dé le vydržela. A táčky mohly začít. A jako dnes někdo obratněji vládne pé rem, tak tehdy bylo požitkem poslouchat vyprávěče, který měl dosti ohebný jazyk a k tomu potřebnou dávku fantasie. Někdy jsme se báli, že i vyjít na zápraží bylo odvahou, jindy jsme plakali, aby zase chvíle byla vystřídána smíchem, který zvlášťchutná, střídá-li strach a slzy.

Vzpomínky Fr. Tichého 29. prosince 1966 jsem se konečně sešel s Františkem Tichý m, podle jeho přání v restauraci Na dědině na Babech III. Bý val kovosoustružníkem v modřanské m cukrovaru, je narozen v roce 1901, nyní je v důchodu a bydlí na Babech III. Bylo nás u stolu více a společně jsme hledali odpověď na 2 otázky, které jsem jim dal: Jaké znají místní názvy v našem městě a co podle jejich paměti zde bý valo a zatím zmizelo. Také jsem se zde dověděl, že na Babech III. žije stará 85letá


- 161 -

paní Bartošová, která je zdejší rodačkou a ráda vypráví, a že 2 modřanští občané Pánek a Neuberg mají vlastní kroniky. Časem je všechny navštívím a nezapomenu zde napsat, jak jsem pořídil. Dověděl jsem se řadu nový ch místních názvů, který mi jsem doplnil jejich seznam v kapitole o kultuře. Zde pak vypisuji, co v našem městě bý valo a časem zmizelo, protože to nevyhovovalo současný m potřebám, zejmé na technické mu pokroku:

Vršek u 1. ZDŠ Před 1. ZDŠ čp. 29 bý val vršek směrem ke tř. Čs. armády, obě ulice jak U staré školy, tak i Fr. Zeta již existovaly. Do školy se chodilo po dvojím schodišti, každé mělo asi po 15 schodech. Po první světové válce, asi v roce 1925, přední část kopce byla odkopána a zbylo jediné schodiště, které je tam dodnes.

Kozí vršek Stejný vršek byl i na rozcestí Dolní Cholupické a tř. Čs. armády, jmenoval se Kozí vršek. I ten z komunikačních důvodů byl odkopán, a aby zbý vající zemina byla upevněna, byl zde postaven vysoký kamenný taras.

Písková cesta Dnešní Dolní Cholupická byla v těchto místech jen polním úvozem a nazý vala se Pískovou cestou. Toto jmé no dobře vystihuje povahu zdejší půdy, nedaleko odtud hostinec proti cukrovaru v čp. 109 se jmenoval Na písku.

Králova pískovna O kousek dál na pravé straně silnice směrem ke Komořanům byla Králova pískovna. Dnes je zde čistící stanice modřanské ho cukrovaru. Mezi starousedlíky se dodnes mluví o Králově domě, je to čp. 27 ve Vrchlické ho ul. proti budově Státní spořitelny. Jeho majiteli patřila i ona pískovna.

Rážů v rybník V potočkách, v místech, kde proti sobě ústí ul. Nerudova a Na Havránce, bý val rybník, který byl zásobárnou vody pro náhon na Rážův mlý n /bý val v Podskalí/. Po 2. světové válce, kdy mlý n a celá usedlost přešly do vlastnictví V. Pařízka, byl rybník zasypán a byla tak vytvořena spojka mezi oběma zmíněný mi ulicemi. Kolem rybníka byly mohutné topoly, které byly časem vykáceny.

Pařízkova pískovna Nad Rážový m rybníkem byla po 1. světové válce otevřena veliká pískovna, která patřila zmíněné mu V. Pařízkovi. Po vybrání písku byla zavezena a nyní na jejím místě stojí garáže V potočkách a skladiště KS. Za zaznamenání snad stojí, že modřanští majitelé půdy vydělávali na zdejším písku dvakrát, jednak na písku samotné m, jednak za povolení zavážky /Modřany jsou blízko Prahy, a tak pražští povozníci rádi zaplatili za možnost uložit sem odpadový materiál, který jinak museli vozit daleko za Prahu/.


- 162 -

Za humny a Na vystrkově Jak malou obcí Modřany bý valy, je zřejmo i z místních názvů. Tak např. oblast dnešního Jiráskova náměstí za čp. 1244 se jmenovala Za humny a čp. 181 v cukrovarské ohradě proti továrním budovám cukrovaru se jmenovalo Na vystrkově. Byl to totiž poslední dům v té to oblasti a za ním už nebylo nic.

Lesní divadlo Ve srážce Ve srážce bylo lesní divadlo, které bylo na svoji dobu dobře vybaveno a mělo i svoje návštěvníky. Před 2. světovou válkou se však už v něm nehrálo, dřevěné konstrukce se rozpadly a místo zarostlo bý lím.

Divadelní tradice v Modřanech Modřany mají krásnou ochotnickou divadelní minulost. Bý val zde Ochotnický divadelní spolek Tyl, který pořádal divadelní představení již v roce 1892. V roce 1890 byl postaven sál v čp. 90 /roh tř. Čs. armády a Rudé armády/, dříve se zde říkalo U Nováků, nyní se jmenuje Na staré poště /bý val zde totiž, dříve než byla postavena na Jiráskově náměstí nová poštovní budova, poštovní úřad/. Sál v době, kdy byl postaven, jistě vyhovoval tehdejším požadavkům, ostatně po generální opravě v roce 1965 slouží ještě dnes.

Naše hospody Modřany bý valy vý letním místem pro Pražáky, a proto je vysvětlitelné , že všechny zdejší hostince měly svoje zahrady a ve většině byly i kuželníky. Zvlášť si vzpomínám na hospodu U Lišků /čp. 125, roh Palacké ho ul. a tř. Čs. armády/. Bý val zde starý přízemní domek, je již zbourán a na jeho místě stojí moderní činžovní dům. Majitelem a zároveň hostinský m byl starý , své rázný pán, u které ho se hosté mohli obsluhovat sami. Ovšem spotřebovaný materiál měl v přesné evidenci. Pověstné byly jeho suché buřty. Scházívala se zde hlavně společnost starousedlíků. V Modřanech bý valo celkem asi 26 hostinců, vyjmenujme si je: U Frý dů, U Mičánů, Na zastávce, U Nováků, U Vošahlíků, Lidový dům, Proti cukrovaru, U Troníčků, U Lišků, Na písku, U sosny, Na nádraží, proti ČKD, Nad hříštěm, Na mydlinkách /U Přemysla/, Havránka, v Čechově čtvrti, U Fišmistrů, Sokolovna, Pod obecními domy, Na dědině, Na Beránku byl Diviš a Moudrý , Š umavěnka, U Kukly, stáčírna piva Na lysinách, nad obecním úřadem bý vala vinárna. Které zanikly nebo byly zrušeny? U Vošahlíků, Lidový dům /nyní je tam buffet/, U Troníčků /nyní je zde školní kuchyně/, Na písku, Na nádraží, proti ČKD, Nad hříštěm, Havránka, v Čechově čtvrti, Sokolovna, Pod obecními domy, oba hostince Na Beránku: Diviš a Moudrý , stáčírna piva na Lysinách, U lišků, vinárna.

Fotbalová hříště Za zaznamenání stojí i historie zdejší kopané . Fotbal se zde hrával již v l. 19101912, hráči ovšem nebyli klubově organisováni. Hrávalo se na loukách Na ladech /na Cholupické m vrchu/. Bylo to však místo příliš odlehlé jak pro hráče, tak i pro diváky, proto se přešlo na louky u bý valé ho přístaviště parníků. Pro neshody s majiteli pozemků krátkou dobu se hrávalo v místech, kde bý val borový lesík a


- 163 -

dnes je ulice Jar. Haška a S. K. Neumanna.potom na delší dobu fotbal našel svoje útočiště v místech dnešního Jiráskova náměstí. Hříště bylo oploceno, bylo ve středu obce, vyhovovalo tedy jak hráčům, tak i divákům, ale když se objevila nutnost postavit novou školní budovu, hříště bylo přestěhováno proti cukrovaru, kde je podnes.

Akcíz Proti vchodu do n. p. České čokoládovny závod Orion /dříve Rupa/ bý val tzv. akcíz. Zde členové finanční stráže vybírali tzv. potravní daň na čáře, tj. daň z některý ch druhů potravin dovážený ch do Prahy. Po zrušení daně byl domek obydlen a má dnes prozatímní číslo 020. Pro zajímavost uvádím, že ona daň byla vybírána na všech silnicích vedoucích do Prahy a na všech pražský ch nádražích. Přijel-li kdo vlakem do Prahy a nechtěl otvírat kufr ke kontrole, prostě zaplatil paušální částku 1 Kčs. Daň byla poslední institucí staré ho feudalismu a byla zrušena v roce 1940.

Cukrovar Vrchlické ho ul. byla původně ulicí slepou, teprve po roce 1918 byla otevřena do tř. Čs. Armády. V ulici bylo 6 domů, které patřily cukrovaru a byly obý vány jeho zaměstnanci.

Přístaviště Asi v 30tý ch letech si cukrovar zřídil na pravé m břehu Vltavy v místech proti své mu skladu cukru vlastní přístaviště /bylo vyhloubeno asi 10 m hluboko do břehu/, kde byl cukr nakládán do nákladních člunů a bez překládání odvážen do Hamburku. K tomu účelu byla od přístaviště k trati vybudována dlážděná cesta, která je tam dodnes. Přístaviště však bylo užíváno jen krátce, asi 3-5 let. Plocha tohoto přístaviště je nyní zasypána a regulační hráz zarovnána do původního stavu.

Výtah vápenky Jako o historické kuriositě se musím zmínit o vápence modřanské ho cukrovaru, resp. lé pe o jejím vý tahu. Snad je to tý ž, který bý val při postavení cukrovaru. Na jedné straně vý tahové ho lana je vozík, do které ho se nakládá vápenec, na druhé m jeho konci je velká plechová nádrž, do které , když je vápenec naložen, se napustí voda, o něco víc než činí váha vápence. Touto převahou je vozík s vápencem dopraven do věže vápenky a nádrž s vodou klesne k zemi. Po vyklizení vápence vyprázdní se i voda z nádrže, vozík je těžší, klesne k zemi a historie se může opakovat. Velká vý hoda tohoto vý tahu je v tom, že prakticky nezná poruch, a i kdyby k ní příp. došlo, k jejímu odstranění by nebylo potřeba žádné ho odborníka. Ovšem i jemu lé ta došla a při v současné době prováděné modernisaci závodu má bý t do 2 let nahrazen moderním zařízením.

Křečků v dů m V přístavní ul. /z Tylova náměstí k řece/ je čp. 317, tzv. Křečkův dům. Zde do 1. světové války stávala dřevěná chaloupka s doškovou střechou, stávala na kopečku a chodilo se do ní asi po 6 schodech. A přece při každé jarní povodni byla zatopena, někdy až do vý še 1 metru. Protože by podlaha vyhnila, chodilo se jen po hlíně. Proti v dřevěné boudě bydlel se ženou a 7 dětmi Dvořák /tento rod zde v nově postavené m domku čp. 135 bydlí dodnes/.


- 164 -

Hostinec U Vošahlíků Na dnešním Tylově náměstí, v místech, kde nyní stojí stánek PNS, stával hostinec U Vošahlíků. Silnice vedla původně jeho dvorem, teprve později byl otevřen vlastní úsek silnice, který hostinec objížděl západním směrem. Silnice vedla těsně vedle budovy a ještě dnes je zachována vydlážděná trasa tohoto úseku. Protože hostinec byl vážnou překážkou dopravě, byl asi v r. 1949 své pomocnou akcí občanstva /akce Z/ zbourán a ulice narovnána do dnešního stavu.

Fotografie z pozů stalosti po Hynku Kotvovi V cukrovaru, kde pracuji jako manuální brigádník, jsem vyhledal Jiřího Neuberga, o které m jsem se dověděl, že má nějaké fotografie po zemřelé m dědovi své ženy p. Hynku Kotvovi, řid. učiteli. Ochotně vyhověl mé žádosti a naší kronice daroval všechny obrázky, které měl. Jsou mezi nimi některé velmi vzácné , např. hostinec U Vošahlíků nebo hostinec U Nováků ještě před přístavbou sálu aj. V obrazové dokumentaci jsem je zachoval jako celek.

Pohledy starých Modřan od K. Mičana V občanské m vý boru č. 10 jsem se domluvil se s. Karlem Mičanem, Bezručova 4, že má několik pohlednic starý ch Modřan. I on vyhověl mé prosbě a daroval je kronice. V obrazové dokumentaci jsem je zachoval jako celek.

Ž eleznice Praha-Modřany K 85. vý ročí založení železnice Praha-Modřany letopisecké komise s. Jaroslava Kaftana:

uvádím

příspěvek

člena

„Modřanský cukrovar, založený v roce 1861, musel ve svý ch počátečních lé tech používat na přepravu veškeré ho zboží, surovin a pomocné ho materiálu jen volský ch a koňský ch povozů. Řepu přivezli sami pěstitelé , ale uhlí, koks, vápno, surový cukr pro rafinerii atp. vozili přes lahovický přívoz z Radotína nebo z pražský ch nádraží. Přeprava z Prahy byla velmi obtížná, protože povozem se muselo tehdy jeti přes Vyšehrad, příp. Pankrác, protože vyšehradský tunel byl postaven až před 1. světovou válkou. Cukrovar tedy usiloval i postavení železnice také z toho důvodu, že zde nebyly žádné silnice, byly to spíš vozové cesty. Silnice do Hodkoviček byla vybudována až v roce 1863 a na Zbraslav a Točnou až v roce 1897. V roce 1861 prosadil konečně cukrovar stavbu dráhy Praha-Modřany. Stavbu provedla fa Muzika a Schnabel a dohled měl mladý inžený r Robert Patočka. Trasa dráhy byla vedena s ohledem na tehdejší řepná složiště a dráha ve svý ch prvních měsících sloužila vý hradně cukrovaru. První náklad řepy, 9 vagonů, přivezla lokomotiva 16. listopadu 1881. Teprve 1. března 1882 byla trať odevzdána slavnostním způsobem veřejnosti a té hož dne také přijel první osobní vlak. Potom už jezdily denně 3 vlaky z Prahy a 3 z Modřan. Vlaky byly smíšené , tj. osobní vozy společně s nákladními, a stroj vykonával potřebný posun v Braníku a Krči. Po dlouhou dobu se používalo jen malý ch vozů řady 310 a 410. Trať končila v Modřanech, stanice měla 3 koleje a malou vý topnu s točnou na jižní straně. Budova stanice byla přízemní a byla vlastně určena jen pro cukrovar, v jehož těsné blízkosti byla umístěna. Teprve po 1. světové válce si občané vymohli zřízení zastávky ve středu obce.


- 165 -

Prvním přednostou byl oficiál Choura, po něm Steinbek, Himmel, Pánek, Klíma, Nekovář a nyní je náčelníkem Karel Bůžek. Dráha měla na rozvoj Modřan nesmírný vliv. Ž elezniční spojení bylo podmínkou pro pozdější zakládání průmyslový ch podniků, a to jak v Modřanech, tak po prodloužení trati v oblasti Dobříše a Čerčan. Ta okolnost, že pražští pracující mohli používat železničního spojení, byla hlavním činitelem při stále se zvyšujícím počtu staveb rodinný ch domků. Po zavedení autobusové dopravy dojíždění vlakem do Prahy ustalo, ale tento železniční úsek je stále více zatížen jak přepravou nákladní, tak rekreační a dopravou pracujících do modřanský ch továren. Jest si jen přáti, abychom se brzy dočkali trati dvoukolejné .“ K článku pak pisatel připojil vý ňatek z farní kroniky: „Modřanský farář Böttcher, oblíbený vlastenecký kněz, účastník bojů na barikádách v Praze roku 1848, přijímá skutečnost, že v Modřanech je železnice, jen trpně. Ve farní kronice píše: Nenahlížím prospěch dráhy pro obecenstvo, však proto přec, žehnej Bůh. Dne 3. listopadu 1881 o 3 hodině odpoledne přijela poprvé do Modřan po dostavění dráhy lokomotiva. V cukrovaru uvítána několika ranami z hmoždířů a hudbou. Ostatní obyvatelstvo nebralo takřka žádné ho podílu na tomto nové m objevu v naší krajině. Jsouťlidé již zvyklí podobný m mašinám“.


- 166 -

Vysvě tlení zkratek použitých v kronice: CO

Civilní obrana

CS

Celostátní spartakiáda

ČKD

n. p. Českomoravská Kolben Daněk

ČSAD

Československá automobilová doprava

ČsČK

Československý červený kříž

ČSD

Československé státní dráhy

ČSM

Československý svaz mládeže

ČSSS

Československé státní statky

ČSTV

Československá tělesná vý chova

DP

Dopravní podnik

KJ

Kulturní jizba

KNV

Krajský národní vý bor

KOR

Krajská rada odborů

KP

Komunální podnik

KS

Komunální služby

LK

Lidová knihovna

LŠ U

Lidová škola umění

MČSP

Měsíc československo-sovětské ho přátelství

MDD

Mezinárodní den dětí

MDŽ


MLK

Městská lidová knihovna

MLS

Městský lidový soud

MěNV

Městský národní vý bor

MN

Modřanské noviny

MNV

Místní národní vý bor

MV KSČ

Městský vý bor Komunistické strany Československa

MR

Městský rozhlas


- 167 -

Ms

Modřanské strojírny

NF

Národní fronta

n. p.

národní podnik

OB

Osvětová beseda

ONV

Okresní národní vý bor

OSP

Okresní stavební podnik

OPP

Okresní průmyslový podnik

OV

Občanský vý bor

OV ČSM

Okresní vý bor Československé ho svazu mládeže

OÚ NZ

Okresní ústav národního zdraví

RaJ

Restaurace a jídelny

RD

Rozhlas po drátě

RK

Rudý koutek

ROH

Revoluční odborové hnutí

ŘVZ

Ředitelství vodních zdrojů

SČSP

Svaz československo-sovětské ho přátelství

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy

SVVŠ

Střední všeobecně vzdělávací škola

TJ

Tělový chovná jednota

URO

Ú střední rada odborů

USVH

Ú střední svaz vodního hospodářství

VB

Veřejná bezpečnost

VŽ

Vý bor žen

akce Z

Dobrovolná akce brigád občanů ke zvelebení obce

ZDŠ

Základní devítiletá škola

ZK

Závodní klub

ZV

Závodní vý bor

ZZT

Závod zdravotní techniky /n. p. Chirana/


- 168 -

Zpracoval a sepsal Antonín Vlček V Modřanech 19. dubna 1967

Recommend Documents