mě sta Modřany, okres Praha-západ
za lé ta 1945– 1964 (I. část)
Zpracoval a sepsal Antonín Vlček V Modřanech 6. března 1968
OBSAH JAK JSEM PRACOVAL ...................................................................................................................................... - 16 KRONIKY ZA L. 1945-1964 A 1965, 1966 TVOŘ Í JEDEN CELEK ................................................................... - 16 PROČ JE KRONIKA OD R. 1945 PSÁ NA V ROCE 1967 .................................................................................... - 16 PRAMENY PRO ZÁ PISY V KRONICE .............................................................................................................. - 16 OBTÍŽE PŘ I ZPRACOVÁ NÍ NĚ KTERÝ CH KAPITOL ......................................................................................... - 17 POLITICKÝ Ž IVOT V OBCI ........................................................................................................................... - 17 VÝ ROBA A OBCHOD ................................................................................................................................... - 17 PENĚ ŽNICTVÍ.............................................................................................................................................. - 18 SMYSL KRONIKY ........................................................................................................................................ - 18 KRONIKÁ Ř SI STĚ ŽUJE ................................................................................................................................ - 18 CENSURA ZÁ PISŮ V KRONICE ..................................................................................................................... - 19 SPOLUPRÁ CE SE ŠKOLSKOU A KULTURNÍ KOMISÍ ....................................................................................... - 19 NA ČEM JSEM JEŠTĚ PRACOVAL .................................................................................................................. - 19 I.
KAPITOLA: MÍSTNÍ NÁ RODNÍ VÝ BOR MODŘ ANY ........................................................................................ - 20 -
ODEZVA PRAŽSKÉ KVĚ TNOVÉ REVOLUCE V MODŘ ANECH ........................................................................ - 20 KOŠICKÝ VLÁ DNÍ PROGRAM A NÁ RODNÍ VÝ BORY ...................................................................................... - 20 PLÉ NUM ..................................................................................................................................................... - 20 RADA ......................................................................................................................................................... - 20 KOMISE ...................................................................................................................................................... - 21 ADMINISTRATIVNÍ APARÁ T ........................................................................................................................ - 21 VOLBY A ZMĚ NY V ORGANISACI MNV MODŘ ANY V L. 1945-1964 ............................................................... - 21 VOLBY V ROCE 1936.................................................................................................................................. - 21 ROK 1945, REVOLUČNÍ NÁ RODNÍ VÝ BOR ................................................................................................... - 21 PRVNÍ VOLENÝ NÁ RODNÍ VÝ BOR ............................................................................................................... - 21 BEZPROSTŘ EDNÍ Ú KOLY MNV PO OSVOBOZENÍ......................................................................................... - 22 VZORNÁ SPOLUPRÁ CE S OBČANY ............................................................................................................... - 22 PLÁ NY MNV.............................................................................................................................................. - 23 VOLBA VOLITELŮ PRO VOLBY DO PROZATÍMNÍHO NS................................................................................ - 23 ROK 1946, VOLBY DO Ú STAVODÁ RNÉ HO NS A DO NV VŠECH STUPŇ Ů ...................................................... - 23 SLOŽENÍ MNV V MODŘ ANECH .................................................................................................................. - 24 NOVÁ ORGANISACE PRÁ CE RADY I ADMINISTRATIVY MNV....................................................................... - 25 ROK 1948, JAK SE PROJEVILY Ú NOROVÉ UDÁ LOSTI NA MNV .................................................................... - 25 AKČNÍ VÝ BOR ............................................................................................................................................ - 25 ROK 1949, NOVÁ ORGANISACE MNV ........................................................................................................ - 26 FUNKCE PLÉ NA A RADY MNV.................................................................................................................... - 26 PROČ BYLA PROVEDENA NOVÁ ORGANISACE NV....................................................................................... - 26 SLOŽENÍ MNV ........................................................................................................................................... - 27 ZRUŠENÍ ZNV............................................................................................................................................ - 27 ROK 1952, KOMISE PRO ZKOUMÁ NÍ ČINNOSTI MNV A PRO KONTROLU MÍSTNÍ HOSPODÁ Ř STVÍ................. - 27 STÁ LÁ KOMISE FINANČNÍ A ZEMĚ DĚ LSKÁ .................................................................................................. - 28 VYMĚ NĚ NÍ CELÉ BYTOVÉ KOMISE .............................................................................................................. - 28 PROKURÁ TORSKÁ DOHLÍDKA NAD MNV ................................................................................................... - 28 ROK 1953, DALŠÍ STÁ LÉ KOMISE ................................................................................................................ - 28 FUNKCE STÁ LÝ CH KOMISÍ.......................................................................................................................... - 28 ROK 1954, ZÁ KON O NV ............................................................................................................................ - 28 REFERENTSKÝ SYSTÉ M ZRUŠEN ................................................................................................................. - 29 ODBORY MNV........................................................................................................................................... - 29 VOLBY 16. 5. 1954 .................................................................................................................................... - 29 USTAVENÍ RADY ........................................................................................................................................ - 29 SOCIÁ LNÍ A VĚ KOVÉ SLOŽENÍ PLÉ NA MNV ............................................................................................... - 29 USTAVENÍ KOMISÍ...................................................................................................................................... - 29 VOLBY 28. 11. 1954 DO NS ....................................................................................................................... - 29 ROK 1955, KOMISE VOJÁ KŮ A DŮ STOJNÍKŮ ................................................................................................ - 30 ZRUŠENÍ KOMISÍ PRO INSTRUKTÁ Ž ............................................................................................................. - 30 KOMISE PRO ZVELEBOVÁ NÍ OBCE .............................................................................................................. - 30 ROK 1957, VOLBY DO NV .......................................................................................................................... - 30 SOCIÁ LNÍ A VĚ KOVÉ SLOŽENÍ PLÉ NA MNV ............................................................................................... - 30 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-2-
USTAVENÍ MNV ........................................................................................................................................ - 30 ROK 1958, USTAVENÍ 3 ODBORŮ MNV ...................................................................................................... - 30 ROK 1959, USTAVENÍ PLÁ NOVACÍ KOMISE ................................................................................................. - 31 ROK 1960, NOVÁ ORGANISACE STÁ TNÍ SPRÁ VY ......................................................................................... - 31 VOLBY 12. 6. 1960 DO NV......................................................................................................................... - 31 SOCIÁ LNÍ A VĚ KOVÉ SLOŽENÍ PLÉ NA MNV ............................................................................................... - 31 USTAVENÍ RADY ........................................................................................................................................ - 31 4 SUBKOMISE PRO VEŘ EJNÝ POŘ Á DEK ........................................................................................................ - 31 ROK 1961, POČET PRACOVNÍKŮ APARÁ TU MNV ....................................................................................... - 31 ROK 1963, ZŘ ÍZENÍ MĚ NV MODŘ ANY, POVÝ ŠENÍ MĚ STYSE MODŘ AN NA MĚ STO MODŘ ANY ................... - 32 TEPLOFIKAČNÍ KOMISE .............................................................................................................................. - 32 KOMISE SOCIÁ LNÍHO ZABEZPEČENÍ A LIDOVÉ KONTROLY .......................................................................... - 32 ROK 1964, PŘ IPOJENÍ KOMOŘ AN K MODŘ ANŮ M ........................................................................................ - 32 VOLBY 14. 6. 1964 DO NV A NS................................................................................................................ - 32 VĚ KOVÉ A SOCIÁ LNÍ SLOŽENÍ PLÉ NA ......................................................................................................... - 32 USTAVENÍ MĚ NV ...................................................................................................................................... - 33 KOMISE ...................................................................................................................................................... - 33 SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁ LEŽ ITOSTI ............................................................................................................ - 33 4 ODBORY MĚ NV ...................................................................................................................................... - 33 PLENÁ RNÍ SCHŮ ZE MNV V MODŘ ANECH ...................................................................................................... - 33 ZMĚ NY V POČTU ČLENŮ PLÉ NA MNV ........................................................................................................ - 33 STÍŽ NOSTI NA DOCHÁ ZKU POSLANCŮ ......................................................................................................... - 33 SCHŮ ZE PLÉ NA MNV DLE LET ................................................................................................................... - 34 ROK 1945................................................................................................................................................... - 34 ROK 1946................................................................................................................................................... - 34 ROK 1947................................................................................................................................................... - 35 ROK 1948................................................................................................................................................... - 35 ROK 1949................................................................................................................................................... - 35 ROK 1950................................................................................................................................................... - 36 ROK 1951................................................................................................................................................... - 36 ROK 1952................................................................................................................................................... - 36 ROK 1953................................................................................................................................................... - 37 ROK 1954................................................................................................................................................... - 37 ROK 1955................................................................................................................................................... - 38 ROK 1956................................................................................................................................................... - 38 ROK 1957................................................................................................................................................... - 39 ROK 1958................................................................................................................................................... - 39 ROK 1959................................................................................................................................................... - 40 ROK 1960................................................................................................................................................... - 40 ROK 1961................................................................................................................................................... - 41 ROK 1962................................................................................................................................................... - 41 ROK 1963................................................................................................................................................... - 42 ROK 1964................................................................................................................................................... - 42 ROZPOČTY MNV ........................................................................................................................................... - 42 ROK 1949 PŘ INESL ZMĚ NY V OBECNÍM HOSPODAŘ ENÍ............................................................................... - 43 ZŘ ÍZEN KP ................................................................................................................................................. - 43 ODDLUŽENÍ OBCE ...................................................................................................................................... - 43 BEZHOTOVOSTNÍ PLACENÍ ......................................................................................................................... - 43 ZAPOJENÍ ROZPOČTŮ NV NA STÁ TNÍ ROZPOČET......................................................................................... - 43 JAK SE SESTAVUJE ROZPOČET MNV PO R. 1950 ......................................................................................... - 44 DOPLŇ KOVÝ ROZPOČET ............................................................................................................................. - 44 INSTITUCE HLAVNÍHO Ú ČETNÍHO ............................................................................................................... - 45 PŘ EVZETÍ DAŇ OVÉ AGENDY ....................................................................................................................... - 45 UKÁ ZKY ROZPOČTŮ NĚ KTERÝ CH LET ........................................................................................................ - 45 ROK 1949................................................................................................................................................... - 45 ROKY 1957 A 1958..................................................................................................................................... - 45 ROZBOR ROZPOČTU NA R. 1958.................................................................................................................. - 47 SBOR DŮ VĚ RNÍKŮ LIDOVÉ SPRÁ VY ............................................................................................................ - 48 ULIČNÍ VÝ BORY ......................................................................................................................................... - 48 OBČANSKÉ VÝ BORY ................................................................................................................................... - 48 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-3-
Ú KOLY MNV OD OSVOBOZENÍ .................................................................................................................. - 49 RETRIBUČNÍ DEKRETY PRESIDENTA REPUBLIKY ......................................................................................... - 50 CO STÍHAJÍ A JAK........................................................................................................................................ - 50 JAK SE PROJEVILY V MODŘ ANECH ............................................................................................................. - 50 NÁ RODNÍ SPRÁ VA MAJETKU ...................................................................................................................... - 51 OSVĚ DČENÍ O NÁ RODNÍ SPOLEHLIVOSTI .................................................................................................... - 51 INTERNAČNÍ TÁ BOR V MODŘ ANECH .......................................................................................................... - 51 ZMĚ NY V OSOBĚ OBECNÍHO TAJEMNÍKA .................................................................................................... - 52 Ú Ř EDNÍ BUDOVA MNV MODŘ ANY ............................................................................................................ - 52 II.
KAPITOLA: POLITICKÝ Ž IVOT V OBCI ...................................................................................................... - 53 -
ODRAZ STÁ TNÍ POLITIKY V POLITICKÉ M Ž IVOTĚ OBCE ............................................................................... - 53 CO ROZUMÍME POLITIKOU .......................................................................................................................... - 53 NÁ RODNÍ FRONTA ČECHŮ A SLOVÁ KŮ ...................................................................................................... - 53 POLITICKÉ STRANY V ČESKÝ CH A SLOVENSKÝ CH ZEMÍCH PO ROCE 1945 .................................................. - 53 DALŠÍ Ú ČASTNÍCI NF ................................................................................................................................. - 54 DVĚ POLITICKÉ KONCEPCE V OSVOBOZENÉ VLASTI .................................................................................... - 54 ZNÁ RODŇ OVACÍ ZÁ KONY .......................................................................................................................... - 54 VOLBY 26. 5. 1946 .................................................................................................................................... - 54 HRADECKÝ PROGRAM ................................................................................................................................ - 55 MARSCHALLŮ V PLÁ N ................................................................................................................................. - 55 POLITICKÁ KRIZE NA ZAČÁ TKU ROKU 1948 ............................................................................................... - 55 KSČ PODÁ VÁ NÁ VRHY DALŠÍCH ZÁ KONŮ .................................................................................................. - 55 Ú NOR 1948 ................................................................................................................................................ - 55 AKČNÍ VÝ BORY .......................................................................................................................................... - 55 POLITICKÝ Ž IVOT V MODŘ ANECH .................................................................................................................. - 56 ČINNOST KSČ V MODŘ ANECH V LÉ TECH 1945-1964................................................................................. - 56 ČINNOST ZA OKUPACE................................................................................................................................ - 56 KVĚ TNOVÁ REVOLUCE V MODŘ ANECH ...................................................................................................... - 57 OBNOVENÍ ORGANISACE KSČ V MODŘ ANECH ........................................................................................... - 57 PRVNÍ VÝ BOR ORGANISACE ....................................................................................................................... - 57 ZACHRÁ NĚ NÝ PRAPOR STRANY.................................................................................................................. - 57 USTAVENÍ MÍSTNÍCH A ZÁ VODNÍCH ORGANISACÍ....................................................................................... - 58 KOOPTACE ČLENŮ KSČ DO MNV.............................................................................................................. - 58 Š KOLENÍ STRANICKÝ CH KÁ DRŮ ................................................................................................................. - 58 VEDOUCÍ Ú LOHA STRANY .......................................................................................................................... - 59 ZASLOUŽ ILÉ ČLENKY STRANY.................................................................................................................... - 59 POČET ČLENŮ MÍSTNÍ ORGANISACE ............................................................................................................ - 59 HMOTNÉ ZAJIŠTĚ NÍ POTŘ EB MÍSTNÍ ORGANISACE ...................................................................................... - 59 MANIFESTACE VE SRÁ ŽCE /1945/ .............................................................................................................. - 59 VOLBY V R. 1946, JEJICH VÝ SLEDKY A DŮ SLEDKY ..................................................................................... - 59 SITUACE V ROCE 1947................................................................................................................................ - 60 Ú NOROVÉ UDÁ LOSTI V MODŘ ANECH ......................................................................................................... - 60 REORGANISACE MÍSTNÍ ORGANISACE KSČ................................................................................................ - 60 BUDOVATELSKÁ ČINNOST .......................................................................................................................... - 61 AKČNÍ VÝ BOR V MODŘ ANECH ................................................................................................................... - 61 Ú LOHA KSČ VE VÁ Ž NÝ CH DOBÁ CH REPUBLIKY ........................................................................................ - 61 ZPŮ SOB PRÁ CE STRANY V POMĚ RU K ČLENSTVU ........................................................................................ - 61 HISTORICKÝ VÝ ZNAM PROTIFAŠISTICKÉ HO ODBOJE A KVĚ TNOVÉ REVOLUCE ........................................... - 61 ZPRÁ VY MÍSTNÍ ODBOČKY SPB K TOMUTO Ú DOBÍ..................................................................................... - 61 MODŘ ANŠTÍ INTERBRIGADISTÉ ...................................................................................................................... - 62 Ú ČAST V INTERBRIGÁ DĚ VE Š PANĚ LSKU .................................................................................................... - 62 JAN VRANÝ ................................................................................................................................................ - 62 VÁ CLAV KOHÁ K ........................................................................................................................................ - 62 JOSEF MRÁ ZEK .......................................................................................................................................... - 62 LAD. NOVÁ K, JAN STACH .......................................................................................................................... - 62 ODBOJ PROTI FAŠISMU V MODŘ ANECH .......................................................................................................... - 63 ODBOJ MODŘ ANSKÝ CH KOMUNISTŮ ZA OKUPACE, VYLOUČENÍ Z OBEC. ZASTUPITELSTVA ........................ - 63 JEJICH ZATČENÍ GESTAPEM ........................................................................................................................ - 63 PROTIFAŠISTICKÁ ČINNOST KOMUNISTŮ .................................................................................................... - 63 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-4-
SUSPENDOVÁ NÍ STAROSTY A 3 ČLENŮ ZAST. Z JEJICH FUNKCÍ.................................................................... - 63 ZATČENÍ 21 OSOB....................................................................................................................................... - 64 ERNST Ž IVNŮ STKA..................................................................................................................................... - 64 TVOŘ ENÍ KOMUNISTICKÝ CH BUNĚ K V MODŘ ANECH ...................................................................................... - 64 CHIRANA .................................................................................................................................................... - 64 KOMUNISTICKÁ ILEGÁ L. SKUPINA 11 B...................................................................................................... - 64 SRB A SPOL................................................................................................................................................. - 65 SKUPINA KARLA STRNADA ........................................................................................................................ - 65 „HNUTÍ ZA SVOBODU“ ............................................................................................................................... - 66 SKUPINA VÁ CLAVA MEIXNERA /DRUŽ STVO VČELA/ ................................................................................. - 66 MODŘ ANSKÝ ODBOJ SKUPINY „V BOJ“ V LÉ TECH 1939-1945 ........................................................................ - 67 ODBOJOVÁ SKUPINA „V BOJ“ ................................................................................................................... - 67 JAK DOCHÁ ZEL ČS. „V BOJ“ DO MODŘ AN ................................................................................................. - 67 „DRUŽSTVO V PRVNÍM SLEDU“ .................................................................................................................. - 67 ZBRANĚ ..................................................................................................................................................... - 67 JANA KUBÁ LKOVÁ , HLAVNÍ KOLPORTÉ RKA ČASOPISU „V BOJ“ ............................................................... - 68 ZATČENÍ REDAKCE „V BOJ“ ...................................................................................................................... - 68 NÁ HRADNÍ REDAKCE SPOŘ ILOVSKÁ ........................................................................................................... - 68 „V BOJ“ JE ROZMNOŽOVÁ N V MODŘ ANECH .............................................................................................. - 68 KUBÁ LKOVÁ , KUNTE A KNOTEK ZATČENI ................................................................................................. - 68 TISK ČASOPISU „V BOJ“ JE PŘ ENESEN DO MODŘ AN .................................................................................. - 69 MELANTRICH TISKNE RUDÉ PRÁ VO ........................................................................................................... - 69 VOJENSKÝ „V BOJ“ ................................................................................................................................... - 69 ZATČENÍ F. KOLMANA A OBEC. ZAMĚ STNANCŮ ......................................................................................... - 69 ZATČENÍ V MELANTRICHU ......................................................................................................................... - 69 HEYDRICHIÁ DA A JEJÍ DŮ SLEDKY .............................................................................................................. - 70 NOVÁ ORGANISACE ODBOJE V MODŘ ANECH.............................................................................................. - 70 VÝ ZVA VLÁ DY K TVOŘ ENÍ NÁ R. VÝ BORŮ ................................................................................................... - 70 „OBRANA NÁ RODA“ ................................................................................................................................... - 70 OPATŘ ENÍ 2 VYSÍLAČEK ............................................................................................................................. - 70 JAK SE VYSÍLALO ....................................................................................................................................... - 70 SPOJENÍ SE SKUPINOU PRO PŘ IJETÍ RUSKÝ CH PARTYZÁ NŮ .......................................................................... - 70 ZATČENÍ MODRANSKÉ SKUPINY ................................................................................................................. - 71 MODŘ ANŠTÍ OBČANÉ BYLI NAPOJENÍ I NA JINÉ ODBOJOVÉ SKUPINY .......................................................... - 71 KDO ZAHYNUL V KONCENTRAČNÍCH TÁ BORECH A NA „POCHODECH SMRTI“ ............................................ - 71 KDO ZEMŘ EL NA NÁ SLEDKY VĚ ZENÍ.......................................................................................................... - 72 KVĚ TNOVÉ BOJE V MODŘ ANECH V ROCE 1945 .............................................................................................. - 72 4. KVĚ TEN .................................................................................................................................................. - 72 5. KVĚ TEN .................................................................................................................................................. - 72 ZAJETÍ NĚ MECKÉ POSÁ DKY ........................................................................................................................ - 73 VYTVOŘ ENÍ VELITELSTVÍ REVOLUČNÍHO BOJE........................................................................................... - 73 PLÁ N OBRANY OBCE .................................................................................................................................. - 73 HLAVNÍ Ú KOL BOJOVÝ CH JEDNOTEK.......................................................................................................... - 74 POSTUP NĚ MCŮ NA PRAHU ........................................................................................................................ - 74 SPOJENÍ S PRAHOU ..................................................................................................................................... - 74 ZŘ ÍZENÍ NEMOCNICE V DĚ TSKÉ M DOMOVĚ ................................................................................................ - 74 ODSUN NĚ MECKÝ CH ZAJATCŮ ................................................................................................................... - 74 Ž ELEZNICE V AKCI ..................................................................................................................................... - 74 ROZKAZY VYDÁ VÁ NY JMÉ NEM REVOLUČNÍHO NÁ RODNÍHO ODBOJE ......................................................... - 74 6. KVĚ TEN, STAVĚ NÍ BARIKÁ D ................................................................................................................... - 74 POSTUP NĚ MCŮ OD LIBUŠE A ZBRASLAVI.................................................................................................. - 75 POSTUP NĚ MCŮ ZÁ TIŠÍM ........................................................................................................................... - 75 BOJE V KOMOŘ ANSKÝ CH LESÍCH................................................................................................................ - 75 OD RADOTÍNA VLASOVCI TÁ HNOU KU PRAZE ........................................................................................... - 75 Š KPT. Š MIDT VYJEDNÁ VÁ S NĚ MCI O KAPITULACI A JE POSTŘ ELEN ........................................................... - 75 VLASOVCI POMÁ HAJÍ MODŘ ANŮ M ............................................................................................................ - 76 NĚ MCI MÍSTO PŘ ÍMÉ HO Ú TOKU VOLÍ OBKLÍČENÍ........................................................................................ - 76 7. KVĚ TNA, NĚ MCI OBSADILI LHOTKU, BRANÍK, PANKRÁ C. JSME ODŘ ÍZNUTÍ OD PRAHY .......................... - 76 TANKY OSTŘ ELUJÍ MODŘ ANY .................................................................................................................... - 76 VRAŽDĚ NÍ OBYVATEL LAHOVIČEK ............................................................................................................ - 76 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-5-
NĚ MCI Ú TOČÍ TANKY ................................................................................................................................. - 76 PRAHA NEMŮ ŽE POSLAT POMOC................................................................................................................. - 76 VŠEOBECNÝ Ú TOK NA MODŘ ANY .............................................................................................................. - 77 OBYVATELSTVO KOMOŘ AN A TOČNÉ PRCHÁ ............................................................................................. - 77 VÝ ZVA KE KAPITULACI .............................................................................................................................. - 77 PODMÍNKY KAPITULACE ............................................................................................................................ - 77 PODMÍNKY BYLY PŘ IJATY .......................................................................................................................... - 77 8. KVĚ TEN .................................................................................................................................................. - 77 9. KVĚ TEN .................................................................................................................................................. - 78 OBRNĚ NÝ VLAK ORLÍK .............................................................................................................................. - 78 NĚ MCI PRCHAJÍ.......................................................................................................................................... - 78 V 21 H. PŘ IJÍŽ DĚ JÍ 2 PANCÉ Ř OVÁ SOVĚ TSKÁ AUTA .................................................................................... - 78 10. KVĚ TEN, PŘ IJÍŽ DÍ GRANÁ TNICKÝ MINOMETNÝ PLUK ............................................................................ - 78 10. A 11. 5. - POHŘ BY PADLÝ CH BOJOVNÍKŮ .............................................................................................. - 78 13. KVĚ TNA SMUTEČNÍ TRYZNY ................................................................................................................. - 79 30 OBĚ TÍ REVOLUČNÍCH BOJŮ .................................................................................................................... - 79 PAMÁ TNÍKY PADLÝ M ................................................................................................................................. - 80 JAK HODNOTIT POVSTÁ NÍ V MODŘ ANECH .................................................................................................. - 80 SPOLKY V MODŘ ANECH OD ROKU 1880 ..................................................................................................... - 80 DNEŠNÍ STAV SPOLKŮ ................................................................................................................................ - 81 MASOVÉ ORGANISACE ............................................................................................................................... - 81 ROH .......................................................................................................................................................... - 82 SČSP ......................................................................................................................................................... - 82 SVAZARM ................................................................................................................................................... - 82 SPB............................................................................................................................................................ - 83 ČSTV ........................................................................................................................................................ - 83 ČSČK ........................................................................................................................................................ - 83 ČSPO......................................................................................................................................................... - 83 CHOVATELÉ DROBNÉ HO ZVÍŘ ECTVA .......................................................................................................... - 85 ZAHRÁ DKÁ Ř I ............................................................................................................................................. - 85 VČELAŘ I .................................................................................................................................................... - 85 RYBÁ Ř I ...................................................................................................................................................... - 85 MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ MEZIHOŘ Í............................................................................................................ - 86 OBDOBÍ LET 1945-1951 ............................................................................................................................. - 86 OBDOBÍ LET 1951-1962 ............................................................................................................................. - 87 OBDOBÍ LET 1963 A 1964........................................................................................................................... - 88 VÝ BORY ŽEN .............................................................................................................................................. - 90 CÍRKEV V MODŘ ANECH ................................................................................................................................. - 90 CÍRKEV Ř ÍMSKO-KATOLICKÁ ......................................................................................................................... - 90 KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE ............................................................................................................... - 90 FARA .......................................................................................................................................................... - 91 HŘ BITOV .................................................................................................................................................... - 91 POČTY VĚ Ř ÍCÍCH ........................................................................................................................................ - 91 CÍRKEV ČESKOSLOVENSKÁ ............................................................................................................................ - 91 ČESKOBRATRSKÁ EVANGELICKÁ ................................................................................................................... - 92 TRADICE – SLAVNOSTI ................................................................................................................................... - 92 PO ROCE 1918 ............................................................................................................................................ - 92 PO ROCE 1945 ............................................................................................................................................ - 93 RUDÁ ARMÁ DA V MODŘ ANECH ................................................................................................................. - 94 ROZLOUČENÍ SE SOVĚ TSKOU POSÁ DKOU MODŘ AN .................................................................................... - 94 NĚ MEČTÍ VOJÁ CI V MODŘ ANECH ............................................................................................................... - 94 DOBROVOLNÁ BRIGÁ DNICKÁ PRÁ CE OBČANŮ ................................................................................................ - 95 ROK 1947................................................................................................................................................... - 95 ROK 1948................................................................................................................................................... - 96 ROK 1949................................................................................................................................................... - 96 ROK 1950................................................................................................................................................... - 97 ROK 1951................................................................................................................................................... - 97 ROK 1952................................................................................................................................................... - 97 ROK 1953................................................................................................................................................... - 98 ROK 1954................................................................................................................................................... - 98 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-6-
ROK 1955................................................................................................................................................... - 98 ROK 1956................................................................................................................................................... - 98 ROK 1958................................................................................................................................................... - 98 ROK 1959................................................................................................................................................... - 98 ROK 1960................................................................................................................................................... - 99 ROK 1961................................................................................................................................................... - 99 ROK 1962................................................................................................................................................... - 99 ROK 1963................................................................................................................................................. - 100 ROK 1964................................................................................................................................................. - 100 SMYSL BRIGÁ DNICKÉ PRÁ CE .................................................................................................................... - 100 III.
KAPITOLA: VÝ STAVBA ......................................................................................................................... - 101 -
NEDOSTATKY VE VÝ STAVBĚ MODŘ AN .................................................................................................... - 101 STOUPAJÍCÍ NÁ ROČNOST VÝ HLEDOVÝ CH PLÁ NŮ ...................................................................................... - 101 ROK 1947..................................................................................................................................................... - 102 Ú KOLY V RÁ MCI 2 LP .............................................................................................................................. - 102 AKČNÍ PLÁ N Ú KOLŮ NA ROK 1950 ........................................................................................................... - 103 LÉ TO 1950, 1951.......................................................................................................................................... - 103 „OBRAZ OBCE“ , SMĚ RNÝ A Ú ZEMNÍ PLÁ N MODŘ AN................................................................................. - 103 POLOHOPISNÉ MĚ Ř ENÍ OBCE V L. 1952/1953............................................................................................ - 103 VÝ HLEDOVÝ PLÁ N MNV Z ROKU 1954.................................................................................................... - 103 ROK 1956..................................................................................................................................................... - 105 VÝ HLEDOVÝ PLÁ N MODŘ AN VYPRACOVANÝ RADOU KNV..................................................................... - 105 ROK 1957..................................................................................................................................................... - 106 SMĚ RNÝ Ú ZEMNÍ PLÁ N MODŘ AN VYPRACOVANÝ ST. PROJEKT. ST. PRO VÝ STAVBU PRAHY .................... - 106 NÁ MITKY RADY MNV MODŘ AN PROTI NÁ VRHU SMĚ RNÉ HO PLÁ NU ........................................................ - 107 ROK 1961..................................................................................................................................................... - 108 SPOLEČNÉ ZASEDÁ NÍ PLÁ NOVACÍCH KOMISÍ ONV A MNV MODŘ ANY ................................................... - 108 ZASTAVOVACÍ Ú ZEMNÍ PLÁ N TYLOVA NÁ MĚ STÍ...................................................................................... - 108 ROK 1963..................................................................................................................................................... - 108 MĚ NV PROJEDNÁ VÁ PŘ EPRACOVÁ NÍ Ú ZEM. PLÁ NU S HLAV. ARCH. HL. M. PRAHY .................................. - 108 ROK 1964..................................................................................................................................................... - 108 VÝ HLEDOVÉ STUDIE MODŘ ANSKÝ CH VÝ ROBNÍCH ORGANISACÍ............................................................... - 108 DÍLČÍ STUDIE Ú ZEMNÍHO PLÁ NU PRO KOMOŘ ANY ................................................................................... - 108 NÁ VRH PLÁ NU ROZVOJE NA ROK 1965 ..................................................................................................... - 109 VÝ STAVBA SDRUŽENÝ CH JESLÍ V DUKELSKÉ UL...................................................................................... - 109 PODÍL ZÁ VODŮ NA OBČANSKÉ M VYBAVENÍ OBCE .................................................................................... - 110 MNV VRÁ CENA AGENDA STAVEBNÍ POLICIE............................................................................................ - 110 ZŘ ÍZENÍ 3 STAVEBNÍCH OBVODŮ V OBCI .................................................................................................. - 110 BYTOVÁ VÝ STAVBA ..................................................................................................................................... - 110 BYTOVÁ KRIZE V MODŘ ANECH A JEJÍ PŘ ÍČINY ......................................................................................... - 110 POČET BYTŮ POSTAVENÝ CH V L. 1859-1965............................................................................................ - 111 PŘ ÍRŮ STEK A Ú BYTEK BYTŮ V LÉ TECH 1961-1965................................................................................... - 111 POČET RODIN V L. 1953, 1960 A 1961 ...................................................................................................... - 111 KVALITA BYTOVÉ HO FONDU .................................................................................................................... - 112 VÝ SLEDKY PASPORTISACE BYTOVÉ HO FONDU PRAŽSKÉ HO KRAJE .......................................................... - 112 PŘ ELIDNĚ NÉ BYTY ................................................................................................................................... - 112 STATISTIKA DOMŮ DLE PATER.................................................................................................................. - 112 POČET ŽÁ DOSTÍ O PŘ IDĚ LENÍ BYTU V LÉ TECH 1948-1964 ........................................................................ - 113 JAK PROBÍHALA BYTOVÁ VÝ STAVBA A BYLA Ř EŠENA BYTOVÁ KRIZE .......................................................... - 113 ROK 1948..................................................................................................................................................... - 113 ROK 1949..................................................................................................................................................... - 114 ROK 1950..................................................................................................................................................... - 114 POJEM NADMĚ RNÉ HO BYTU DLE USNESENÍ PLÉ NA MNV Z 12. Ř ÍJNA 1950 .............................................. - 114 ROK 1951..................................................................................................................................................... - 115 ZÁ VODNÍ BYTOVÁ VÝ STAVBA.................................................................................................................. - 115 ROK 1952..................................................................................................................................................... - 115 ROK 1953..................................................................................................................................................... - 115 GARÁ ŽE V POTOČKÁ CH ........................................................................................................................... - 116 ROK 1954..................................................................................................................................................... - 116 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-7-
NÁ VRH NA ZMĚ NU ZNAKU NADMĚ RNÉ HO BYTU....................................................................................... - 116 ROK 1955..................................................................................................................................................... - 116 ROK 1956..................................................................................................................................................... - 117 POKUSNÁ VÝ STAVBA PANELOVÝ CH RODINNÝ CH DOMKŮ ........................................................................ - 117 VÝ STAVBA RODINNÝ CH DOMKŮ SE STÁ TNÍ PŮ JČKOU .............................................................................. - 117 BYTOVÁ PODNIKOVÁ VÝ STAVBA ............................................................................................................. - 117 ROK 1957..................................................................................................................................................... - 117 VÝ KUP ČP. 12........................................................................................................................................... - 117 VLIV NOVÉ HO BYTOVÉ HO ZÁ KONA NA BYTOVOU KRISI ........................................................................... - 118 ROK 1958..................................................................................................................................................... - 118 ROK 1959..................................................................................................................................................... - 118 STAVEBNÍKY NÁ JEMNÝ CH DOMŮ MAJÍ BÝ T DRUŽSTVA ............................................................................ - 118 USTAVENÍ STAVEBNÍHO DRUŽSTVA V MODŘ ANECH ................................................................................ - 118 ROK 1960..................................................................................................................................................... - 119 ZAČALO SE S DRUŽSTEVNÍ VÝ STAVBOU ................................................................................................... - 119 STAVEBNÍ DRUŽSTVO MODŘ ANSKÝ CH STROJÍREN ................................................................................... - 119 OMEZUJE SE VÝ STAVBA RODINNÝ CH DOMKŮ .......................................................................................... - 119 ROK 1961..................................................................................................................................................... - 119 Ř EŠÍ DRUŽSTEVNÍ VÝ STAVBA BYTOVOU KRISI V OBCI?............................................................................ - 120 ROK 1962..................................................................................................................................................... - 121 ROK 1963..................................................................................................................................................... - 121 ZVÝ ŠENÝ ZÁ JEM O DRUŽSTEVNÍ VÝ STAVBU ............................................................................................ - 121 VLASTNÍCI RODINNÝ CH DOMKŮ Ž Á DAJÍ O UVOLNĚ NÍ BYTŮ NÁ JEMNÍKŮ .................................................. - 121 ROK 1964..................................................................................................................................................... - 122 INŽENÝ RSKÁ SÍŤ V MODŘ ANECH ................................................................................................................. - 122 VODOVOD .................................................................................................................................................... - 122 OTÁ ZKA VODOVODU PŘ ED 2. SVĚ TOVOU VÁ LKOU ................................................................................... - 122 OTÁ ZKA VODOVODU PO ROCE 1945 ......................................................................................................... - 122 JAK JE USPOKOJOVÁ NA POTŘ EBA VODY ................................................................................................... - 122 PRVNÍ ZAČÁ TKY MĚ STSKÉ HO VODOVODU................................................................................................ - 122 AKCE TOVÁ REN K ZÍSKÁ NÍ VODY ............................................................................................................. - 122 ROZTŘ ÍŠTĚ NOST Ř EŠENÍ........................................................................................................................... - 123 MEMORANDUM MNV VE VĚ CI VODOVODU ............................................................................................. - 123 AKCE, KTERÉ MEMORANDUM VYVOLALO ................................................................................................ - 123 ZAHÁ JENÍ PRÁ CE NA STAVBĚ VODOVODU V ROCE 1952 ........................................................................... - 123 NEDOSTATEK VODY VYVOLÁ VÁ DÍLČÍ Ř EŠENÍ......................................................................................... - 124 AKCE MNV V L. 1954-1957 NA ODSTRANĚ NÍ PŘ EKÁ ŽEK ......................................................................... - 124 V ROCE 1956 JE VEŘ EJNÝ VODOVOD SICE POLOŽEN, ALE POTÍŽE S VODOU TRVAJÍ DÁ LE .......................... - 124 VLASTNÍ VODOVODY VÝ ROBNÍCH PODNIKŮ ............................................................................................. - 125 V ROCE 1957 PŘ EBÍRÁ MODŘ ANSKÝ VODOVOD ZVAK............................................................................ - 125 MALÁ KAPACITA STUDNÍ ......................................................................................................................... - 125 HLEDÁ SE VODA V LAHOVICÍCH ............................................................................................................... - 125 NAPOJENÍ NAŠEHO VODOVODU NA Ř AD ZBRASLAV-VESTEC ................................................................... - 125 UVAŽUJE SE O ROZŠÍŘ ENÍ VODOVODU I DO SEVERNÍ ČÁ STI MĚ STA ........................................................... - 125 POSTAVENÍ VODOJEMŮ NA BABĚ II.......................................................................................................... - 126 ROZŠÍŘ ENÍ VODOVODU DO SEVERNÍ ČÁ STI MĚ STA ................................................................................... - 126 KANALISACE ................................................................................................................................................ - 126 KANALISACE JE Ž IVOTNÍ POTŘ EBOU MODŘ AN ......................................................................................... - 126 CO V TÉ TO VĚ CI BYLO SLIBOVÁ NO V ROCE 1952 ..................................................................................... - 126 PRVNÍ FÁ SE STAVBY V R. 1962................................................................................................................. - 127 CO BYLO SKUTEČNĚ POSTAVENO ............................................................................................................. - 127 JAKÁ MÁ ME V OBCI KANALISAČNÍ ZAŘ ÍZENÍ............................................................................................ - 127 PLYNOVOD ................................................................................................................................................... - 127 HISTORIE ZAVEDENÍ PLYNU DO MODŘ AN ................................................................................................ - 127 POSTUPNÁ VÝ STAVBA 4 ETAP PLYNOVODU.............................................................................................. - 128 ELEKTRIFIKACE A VEŘ EJNÉ OSVĚ TLENÍ........................................................................................................ - 128 STAV SÍTĚ PO ROCE 1945.......................................................................................................................... - 128 REKONSTRUKCE V ROCE 1955.................................................................................................................. - 129 Ú DRŽBA VEŘ EJNÉ HO OSVĚ TLENÍ.............................................................................................................. - 129 ROZŠÍŘ ENÍ SÍTĚ VEŘ EJNÉ HO OSVĚ TLENÍ................................................................................................... - 129 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-8-
MIMOŘ Á DNĚ VELKÁ SPOTŘ EBA Ž Á ROVEK ............................................................................................... - 129 PLÁ N NA ZVÝ ŠENÍ PŘ ÍKONU PRO CELOU OBLAST MODŘ AN ...................................................................... - 129 CO BYLO PROVEDENO .............................................................................................................................. - 129 TEPLOFIKACE ............................................................................................................................................... - 130 TEPLOFIKAČNÍ KOMISE U MNV ............................................................................................................... - 130 NÁ VRH NA ZŘ ÍZENÍ 3 VÝ TOPEN ................................................................................................................ - 130 MĚ STSKÉ KOMUNIKACE ............................................................................................................................... - 130 DÉ LKA A JAKOST VEŘ EJNÝ CH KOMUNIKACÍ V OBCI ................................................................................. - 130 CO BYLO VYKONÁ NO NA ZLEPŠENÍ STAVU NAŠICH ULIC .......................................................................... - 130 V ROCE 1947............................................................................................................................................ - 130 V ROCE 1949............................................................................................................................................ - 130 ZŘ ÍZENÍ PARKU V POTOČKÁ CH A PŘ EKLENUTÍ LIBUŠSKÉ HO POTOKA ...................................................... - 131 DEMOLICE ČP. 24 V ROCE 1950 ................................................................................................................ - 131 AKCE 5 M ................................................................................................................................................ - 131 V ROCE 1951............................................................................................................................................ - 131 PŘ EJMENOVÁ NÍ ULIC ................................................................................................................................ - 131 DOKONČENA DEMOLICE ČP. 24 V ROCE 1952 ........................................................................................... - 131 V ROCE 1953............................................................................................................................................ - 131 BEZPRAŠNÉ VOZOVKY ............................................................................................................................. - 131 V ROCE 1954............................................................................................................................................ - 132 OPRAVENA UL. CHOLUPICKÁ ................................................................................................................... - 132 AKCE ZAŘ AZENÉ KOMISÍ PRO ZVELEBENÍ OBCE DO AKCE Z ..................................................................... - 132 Ú PRAVA BEZRUČOVY A SMETANOVY UL. V ROCE 1956........................................................................... - 132 UL. NA BABA III. VYŠTĚ TOVÁ NA ............................................................................................................. - 132 Ú PRAVY TYLOVA NÁ M. ........................................................................................................................... - 132 ROZŠÍŘ ENÍ VYÚ STĚ NÍ CHOLUPICKÉ UL. DO STALINOVY TŘ ÍDY ................................................................ - 133 OBNOVENÍ CESTÁ Ř SKÝ CH Ú SEKŮ ............................................................................................................ - 133 PŘ ECHOD MEZI UL. NA HAVRÁ NCE A NERUDOVOU ................................................................................. - 133 V ROCE 1957............................................................................................................................................ - 133 NALÉ HAVÁ JE Ú PRAVA UL. NA BABA III. A RIEGROVY ............................................................................ - 133 SKONČENA ZAVÁ Ž KA RÁ ŽOVA RYBNÍKA V ROCE 1958............................................................................ - 133 PARČÍK U LIDOVÉ HO DOMU ..................................................................................................................... - 133 DOKONČENÍ SILNICE NA BABU III. ........................................................................................................... - 133 V ROCE 1959............................................................................................................................................ - 134 JEDNOSMĚ RNÉ ULICE ............................................................................................................................... - 134 PĚ ŠINA MEZI BABOU III. A BERÁ NKEM V ROCE 1960............................................................................... - 134 Ú PRAVA STALINOVY TŘ . V ROCE 1961 .................................................................................................... - 134 KDO SE STARÁ O NAŠE KOMUNIKACE ....................................................................................................... - 134 Ř Á D PRO OZNAČOVÁ NÍ ULIC A ČÍSLOVÁ NÍ DOMŮ ..................................................................................... - 134 MODŘ ANY ROZDĚ LENY NA 4 ČÁ STI V ROCE 1962 .................................................................................... - 134 PROVEDENO NOVÉ OČÍSLOVÁ NÍ DOMŮ ..................................................................................................... - 135 ROZDĚ LENÍ CHOLUPICKÉ ULICE ............................................................................................................... - 135 DOKONČENÍ PŘ EKLENUTÍ LIBUŠSKÉ HO POTOKA U HUSOVY UL. .............................................................. - 135 VYASFALTOVÁ NÍ UL. VRCHLICKÉ HO A U RADNICE V ROCE 1963 ............................................................ - 135 ČIŠTĚ NÍ MĚ STA ............................................................................................................................................ - 135 JAK SE PROVÁ DÍ ČIŠTĚ NÍ MĚ STA............................................................................................................... - 135 VYVÁ ŽENÍ ZÁ CHODOVÝ CH ŽUMP ............................................................................................................. - 136 O KOUPI FEKÁ LNÍHO VOZU SE UVAŽOVALO JIŽ V R. 1938......................................................................... - 136 FEKÁ LNÍ VŮ Z ZAKOUPEN V ROCE 1945 .................................................................................................... - 136 POTÍŽE S JEHO PROVOZEM ........................................................................................................................ - 136 V OBCI NENÍ VEŘ EJNÝ ZÁ CHODEK ............................................................................................................ - 136 ODVÁ ŽENÍ POPELA ....................................................................................................................................... - 136 KDYSI ...................................................................................................................................................... - 136 OD ROKU 1959 KUKA VŮ Z ..................................................................................................................... - 137 VYPOUŠTĚ NÍ SPLAŠKŮ Z DOMÁ CNOSTÍ DO NAŠICH ULIC .......................................................................... - 137 ZAMOŘ ENÍ DOLŮ ODPADOVÝ MI VODAMI Z LIBUŠSKÝ CH DRŮ BEŽÁ Ř SKÝ CH ZÁ VODŮ .............................. - 137 CHODNÍKY ............................................................................................................................................... - 137 MÍSTNÍ ROZHLAS...................................................................................................................................... - 138 ROZHLAS PO DRÁ TĚ ................................................................................................................................. - 138 POŠTA ...................................................................................................................................................... - 138 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
-9-
AUTOMATICKÁ TELEFONNÍ CENTRÁ LA .................................................................................................... - 139 DOPRAVA V OBCI ..................................................................................................................................... - 139 STÁ TNÍ SILNICE VEDOUCÍ OBCÍ ................................................................................................................ - 139 REKONSTRUKCE NA NICH PROVEDENÉ ..................................................................................................... - 139 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA DP .................................................................................................................... - 139 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA ČSAD............................................................................................................... - 140 CO SE ZATÍM NEPODAŘ ILO ....................................................................................................................... - 140 Ž ELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................................. - 140 Ž ELEZNIČNÍ ZASTÁ VKA ............................................................................................................................ - 140 PŘ ÍVOZ DO VELKÉ CHUCHLE ................................................................................................................... - 141 PAROPLAVBA PRAHA-Š TĚ CHOVICE ......................................................................................................... - 141 VOROVÝ PŘ ÍSTAV .................................................................................................................................... - 141 STAVBA JEZU NA SOUTOKU BEROUNKY A VLTAVY ................................................................................. - 141 LETIŠTĚ NA NOUZOVĚ .............................................................................................................................. - 142 Ú LOHA RADY A KOMISÍ MNV V DOPRAVNÍ PROBLEMATICE OBCE ........................................................... - 142 HŘ BITOV .................................................................................................................................................. - 142 PROJEKTY NA NOVÝ HŘ BITOV .................................................................................................................. - 142 VODOHOSPODÁ Ř SKÉ PRÁ CE V OKRUHU LIBUŠSKÉ HO POTOKA................................................................. - 142 PŘ EHLED INVESTIC PROVEDENÝ CH V OBCI V LÉ TECH 1946-1964............................................................. - 143 INVESTICE PROVEDENÉ V LÉ TECH 1961-1964 .......................................................................................... - 148 POČET POSTAVENÝ CH B. J. V LÉ TECH 1945-1964 ..................................................................................... - 148 IV.
KAPITOLA: KULTURNÍ Ž IVOT V MODŘ ANECH ....................................................................................... - 149 -
Š KOLY.......................................................................................................................................................... - 149 NAŠE ŠKOLY ZA OKUPACE ........................................................................................................................ - 149 VYUČOVÁ NÍ PO REVOLUCI ....................................................................................................................... - 149 NAŠE ŠKOLY PO REVOLUCI ....................................................................................................................... - 149 ORGANISAČNÍ ZMĚ NY V NAŠEM ŠKOLSTVÍ V ROCE 1946.......................................................................... - 150 Ž Á DOST O ZŘ ÍZENÍ GYMNASIA ................................................................................................................. - 150 PŘ ÍSTAVBA 1. NÁ RODNÍ ŠKOLY ................................................................................................................ - 150 SJEDNOCENÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 1953............................................................................................................ - 151 ZŘ ÍZENÍ OSMILETÉ STŘ EDNÍ ŠKOLY .......................................................................................................... - 151 OTEVŘ ENÍ 11LETÉ STŘ EDNÍ ŠKOLY .......................................................................................................... - 151 NA LYSINÁ CH .......................................................................................................................................... - 151 NA KOMOŘ SKU ........................................................................................................................................ - 152 NA BABECH III......................................................................................................................................... - 152 JAK ROSTE POČET Ž Á KŮ ........................................................................................................................... - 152 ZŘ ÍZENÍ 9LETÉ STŘ EDNÍ ŠKOLY ................................................................................................................ - 153 KRITICKÝ NEDOSTATEK UČEBEN.............................................................................................................. - 153 POČET TŘ ÍD, Ž Á KŮ A UČITELŮ VE ŠKOL. R. 1961/1962 ............................................................................. - 153 ROZDĚ LENÍ SVVŠ ................................................................................................................................... - 153 ZVLÁ ŠTNÍ ŠKOLA ..................................................................................................................................... - 153 UČITEL A VEDOUCÍ FRANTIŠEK KAČÍN .................................................................................................... - 154 VÝ CHOVA DĚ TÍ........................................................................................................................................ - 154 ZÍSKÁ NA SAMOSTATNÁ MÍSTNOST ........................................................................................................... - 154 JAK SE ZAPOJUJÍ Ž Á CI DO Ž IVOTA ............................................................................................................. - 155 NOVÝ Ř EDITEL JAROSLAV HOBZÍK .......................................................................................................... - 155 LIDOVÁ ŠKOLA UMĚ NÍ ............................................................................................................................. - 155 MĚ STSKÁ HUDEBNÍ ŠKOLA V MODŘ ANECH ............................................................................................. - 155 MHŠ BYLA PŘ EVZATA DO SPRÁ VY MNV ................................................................................................ - 156 TALENTOVANÍ Ž Á CI ŠKOLY ...................................................................................................................... - 156 MĚ STSKÝ HUDEBNÍ Ú STAV....................................................................................................................... - 156 Ř EDITELEM ŠKOLY JMENOVÁ N FERDINAND BENÁ ČAN ............................................................................ - 156 Š KOLA SE MĚ LA STĚ HOVAT V R. 1950 ...................................................................................................... - 156 NEDOSTATEK UČEBEN.............................................................................................................................. - 157 ZESTÁ TNĚ NÍ MHÚ A PŘ EJMENOVÁ NÍ NA HUDEBNÍ ŠKOLU ...................................................................... - 157 ZAVEDENA 10LETÁ VÝ UKA ...................................................................................................................... - 158 ZVÝ ŠENÝ ZÁ JEM O HRU NA KYTARU ........................................................................................................ - 158 LIDOVÁ ŠKOLA UMĚ NÍ SE SÍDLEM V MODŘ ANECH ................................................................................... - 158 ROZDĚ LNÍ ŠKOLY NA 3 OBLASTI .............................................................................................................. - 158 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 10 -
NOVÝ Ř EDITEL DR. BEDŘ ICH ČAPEK ....................................................................................................... - 159 Ú ČEL A POSLÁ NÍ ZÁ KLADNÍCH HUDEBNÍCH ŠKOL .................................................................................... - 159 UKRAJINSKÉ GYMNASIUM ........................................................................................................................ - 159 STŘ EDNÍ ŠKOLA PRO PRACUJÍCÍ................................................................................................................ - 160 ODBORNÁ UČILIŠTĚ ................................................................................................................................. - 161 ODBORNÉ UČILIŠTĚ MS ČKD................................................................................................................... - 161 UČŇ OVSKÉ STŘ EDISKO N. P. CHIRANA ..................................................................................................... - 162 US N. P. MIKROTECHNA........................................................................................................................... - 162 US N. P. ELEKTROPŘ ÍSTROJ ..................................................................................................................... - 162 US N. P. ČESKÉ ČOKOLÁ DOVNY............................................................................................................... - 162 MATEŘ SKÉ ŠKOLY ................................................................................................................................... - 163 POČÁ TKY MATEŘ . ŠKOLSTVÍ V MODŘ ANECH ........................................................................................... - 163 STAVBA DĚ TSKÉ HO DOMOVA .................................................................................................................. - 163 MATEŘ SKÉ ŠKOLY PRO ROCE 1945 .......................................................................................................... - 164 KAPACITA MATEŘ SKÝ CH ŠKOL ................................................................................................................ - 164 VYBAVENÍ MATEŘ SKÝ CH ŠKOL ................................................................................................................ - 165 Š KOLNÍ DRUŽ INA ..................................................................................................................................... - 165 SAMOSTATNÁ BUDOVA ŠD V HUSOVĚ UL................................................................................................ - 165 2. DRUŽ INA............................................................................................................................................... - 166 K 1. 9. 1964 OBĚ DRUŽ INY MAJÍ 7 ODDĚ LENÍ........................................................................................... - 166 DRUŽ INY KAPACITOU NESTAČÍ NA ZÁ JEM DĚ TÍ........................................................................................ - 166 Š KOLNÍ JÍDELNY ....................................................................................................................................... - 166 Š KOLNÍ JÍDELNA V UL. U RADNICE ........................................................................................................... - 166 Š KOLNÍ JÍDELNA V DĚ TSKÉ M DOMĚ ......................................................................................................... - 166 PŘ EMÍSTĚ NÍ JÍDELNY Z UL. U RADNICE K TRONÍČKOVŮ M ........................................................................ - 166 3. ŠKOLNÍ JÍDELNA NA LYSINÁ CH ............................................................................................................ - 167 KRITICKÝ STAV JÍDELNY U TRONÍČKŮ ..................................................................................................... - 167 PAVILÓ N MIMOŠKOLNÍ PÉ ČE .................................................................................................................... - 167 ADAPTACE JÍDELNY U TRONÍČKŮ ............................................................................................................ - 167 POČET STRAVOVANÝ CH DĚ TÍ A VYDANÝ CH OBĚ DŮ ................................................................................. - 168 STAV BUDOV A ZAŘ ÍZENÍ ŠKOL PO OKUPACI ............................................................................................ - 168 NOVÉ VYBAVENÍ ŠKOL ............................................................................................................................. - 168 Š KOLNÍ POLYTECHNICKÉ DÍLNY ............................................................................................................... - 169 Š KOLNÍ POZEMKY .................................................................................................................................... - 169 1. ZDŠ ..................................................................................................................................................... - 169 2. ZDŠ ..................................................................................................................................................... - 169 3. ZDŠ ..................................................................................................................................................... - 169 SVVŠ ...................................................................................................................................................... - 170 MODERNÍ VYUČOVACÍ METODY ............................................................................................................... - 170 NOVÉ POJETÍ VYUČOVÁ NÍ ČESKÉ MU JAZYKU ........................................................................................... - 170 NA VŠECH ŠKOLÁ CH JSOU UČITELÉ S PŘ ÍSLUŠNÝ M VZDĚ LÁ NÍM ............................................................... - 171 PLÁ NY NA ROZŠÍŘ ENÍ SÍTĚ MODŘ ANSKÝ CH ŠKOL..................................................................................... - 171 ČSM ........................................................................................................................................................ - 172 PIONÝ RSKÁ ORGANISACE ......................................................................................................................... - 172 ODDÍLY JISKER ......................................................................................................................................... - 172 NEDOSTATKY PO..................................................................................................................................... - 173 VEŘ EJNĚ PROSPĚ ŠNÁ ČINNOST Ž Á KŮ ....................................................................................................... - 173 SBĚ R ........................................................................................................................................................ - 173 BRIGÁ DNÍ ČINNOST .................................................................................................................................. - 173 SOUTĚ ŽE .................................................................................................................................................. - 173 SPOŘ ENÍ................................................................................................................................................... - 174 VEŘ EJNÁ ČINNOST UČITELŮ ..................................................................................................................... - 174 Š KOLNÍ TĚ LOCVIČNA ............................................................................................................................... - 175 DĚ TSKÉ ZOTAVOVNY V POLUBNÉ M A V NEJDKU ..................................................................................... - 175 PRÁ ZDNINOVOU REKREACI V R. 1951 PŘ EVZAL ONV .............................................................................. - 176 PRÁ ZDNINOVÁ AKCE PŘ EDÁ NA V R. 1956 ZV ROH................................................................................. - 176 ZDRAVOTNÍ STAV DĚ TÍ PO VÁ LCE ............................................................................................................ - 176 Š KOLY V PŘ ÍRODĚ .................................................................................................................................... - 177 SPOJENÍ ŠKOLY S RODINOU ...................................................................................................................... - 177 SRPŠ ....................................................................................................................................................... - 177 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 11 -
PATRONÁ TNÍ ZÁ VODY U ŠKOL.................................................................................................................. - 177 Š KOLY A MNV ........................................................................................................................................ - 177 ROZPOČTOVÉ DOTACE NAŠIM ŠKOLÁ M .................................................................................................... - 178 AKTIV PRO OCHRANU MLÁ DEŽ E PŘ ED ŠKODLIVÝ MI VLIVY ...................................................................... - 178 KULTURNÍ Ž IVOT A KULTURNÍ INSTITUCE V MODŘ ANECH ........................................................................... - 178 POTÍŽE PŘ I ZPRACOVÁ NÍ LÁ TKY ............................................................................................................... - 178 CHRONOLOGICKÝ SLED UDÁ LOSTÍ........................................................................................................... - 178 ROK 1947..................................................................................................................................................... - 178 MÍSTNÍ OSVĚ TOVÁ RADA ......................................................................................................................... - 178 ROK 1948..................................................................................................................................................... - 179 KONCERT ČESKÉ FILHARMONIE ............................................................................................................... - 179 MÍSTNÍ RADA ŽEN .................................................................................................................................... - 179 ROK 1949..................................................................................................................................................... - 179 NEZÁ JEM VEŘ EJNOSTI O KULTURNÍ PODNIKY ........................................................................................... - 179 KURSY DĚ LNÍKŮ A ROLNÍKŮ PRO STUDIUM NA VYSOKÝ CH ŠKOLÁ CH ...................................................... - 179 ROK 1950..................................................................................................................................................... - 180 OBLASTNÍ DIVADLO ................................................................................................................................. - 180 ROK 1954..................................................................................................................................................... - 180 NEZÁ JEM ZV O KULTURNÍ AKCE V OBCI................................................................................................... - 180 ROK 1955..................................................................................................................................................... - 180 LIKVIDACE DIVADLA V PŘ ÍRODĚ VE SRÁ ŽCE ........................................................................................... - 180 ZŘ ÍZENÍ RADY OB.................................................................................................................................... - 180 NEDOSTATEK SPOLEČENSKÝ CH MÍSTNOSTÍ V OBCI .................................................................................. - 181 ROK 1961..................................................................................................................................................... - 181 ROK 1962..................................................................................................................................................... - 181 CO NÁ M CHYBÍ......................................................................................................................................... - 181 STAV SÁ LU U NOVÁ KŮ ............................................................................................................................ - 182 ZMĚ NY V SPRÁ VĚ SÁ LU U NOVÁ KŮ ......................................................................................................... - 182 PROJEKT VÝ STAVBY KULTURNÍHO DOMU ................................................................................................ - 182 UZAVŘ ENÍ SÁ LU U NOVÁ KŮ .................................................................................................................... - 182 KULTURNÍ JIZBA NA BERÁ NKU ................................................................................................................ - 183 MĚ STSKÁ LIDOVÁ KNIHOVNA .................................................................................................................. - 183 OKRESNÍ DOPLŇ OVACÍ ODDĚ LENÍ............................................................................................................ - 184 PATRONÁ T KNIHOVNY ............................................................................................................................. - 184 KINO – PROČ NEVYHOVUJE ...................................................................................................................... - 184 V R. 1957 PŘ EŠLO NA Ú ČET MNV ............................................................................................................ - 185 ZAVEDENÍ ŠIROKOÚ HLÉ HO PLÁ TNA V R. 1957 ......................................................................................... - 185 NUTNOST TECHNICKÝ CH Ú PRAV V HLEDIŠTI ............................................................................................ - 185 PROJEKT NA REKONSTRUKCI VYTÁ PĚ NÍ A KLIMATISACI ........................................................................... - 185 KRONIKA OBCE ........................................................................................................................................ - 185 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁ TKY .............................................................................................................. - 186 KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE ............................................................................................................. - 186 POMNÍK OBĚ TEM 2. SVĚ TOVÉ VÁ LKY ....................................................................................................... - 187 V.
KAPITOLA: ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁ LNÍ PÉ ČE ..................................................................................... - 188 -
ZDRAVOTNICTVÍ .......................................................................................................................................... - 188 ZDRAVOTNICTVÍ V MODŘ ANECH PŘ ED ROKEM 1952 ............................................................................... - 188 POČÁ TEČNÍ STAV LÉ KAŘ Ů V ROCE 1950 A 1964....................................................................................... - 188 ZMĚ NY V ORGANISACI ZDRAVOTNICTVÍ PO ROCE 1952............................................................................ - 189 PŘ EDNOSTI SJEDNOCENÉ HO ZDRAVOTNICTVÍ .......................................................................................... - 189 PERSONÁ LNÍ OBSAZENÍ STŘ EDISKA .......................................................................................................... - 189 ROSTOUCÍ POČET PACIENTŮ ..................................................................................................................... - 190 ZUBNÍ ZDRAVOTNÍ STŘ EDISKO ................................................................................................................. - 190 ODBORNÍ LÉ KAŘ I ......................................................................................................................................... - 190 PLICNÍ STŘ EDISKO .................................................................................................................................... - 190 ODBORNÝ ŽENSKÝ LÉ KAŘ ........................................................................................................................ - 190 ODBORNÝ LÉ KAŘ CHOROB VNITŘ NÍCH ..................................................................................................... - 191 ODBORNÝ LÉ KAŘ PRO NEMOCI HORNÍCH CEST DÝ CHACÍCH ..................................................................... - 191 ORDINACE CHIRURGA A UROLOGA ZRUŠENA ........................................................................................... - 191 DĚ TSKÉ LÉ KAŘ STVÍ ................................................................................................................................. - 191 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 12 -
OČKOVÁ NÍ............................................................................................................................................... - 191 POTÍŽE S PREVENCÍ.................................................................................................................................. - 192 VENERICKÉ CHOROBY .............................................................................................................................. - 192 PORODNOST ............................................................................................................................................. - 192 ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA .......................................................................................................... - 192 ALKOHOL A NIKOTIN ................................................................................................................................ - 192 ČESTNÉ DÁ RCOVSTVÍ............................................................................................................................... - 193 ZÁ VODNÍ LÉ KAŘ I ..................................................................................................................................... - 193 POHOTOVOSTNÍ LÉ KAŘ SKÁ SLUŽBA ......................................................................................................... - 193 LÉ KÁ RNY V MODŘ ANECH ........................................................................................................................ - 194 ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘ ÍŽ ........................................................................................................... - 194 BUDOVY ZDRAVOTNÍHO STŘ EDISKA ........................................................................................................ - 196 SOCIÁ LNÍ PÉ ČE ............................................................................................................................................. - 197 ROK 1947................................................................................................................................................. - 197 ROK 1948................................................................................................................................................. - 197 ROK 1957................................................................................................................................................. - 197 ROK 1958................................................................................................................................................. - 197 ROK 1959................................................................................................................................................. - 198 ROK 1961................................................................................................................................................. - 198 ROK 1963................................................................................................................................................. - 198 ROK 1964................................................................................................................................................. - 198 JESLE ....................................................................................................................................................... - 198 VI.
KAPITOLA: VÝ ROBA ............................................................................................................................. - 200 -
ZNÁ RODŇ OVACÍ DEKRETY ZE 24. 10. 1945.............................................................................................. - 200 VÝ VOJ V LÉ TECH 1946-1948.................................................................................................................... - 200 Ú NOR 1948 .............................................................................................................................................. - 200 VÝ VOJ VZÁ JEMNÝ CH VZTAHŮ JEDNOTLIVÝ CH VÝ ROBNÍCH SEKTORŮ ...................................................... - 200 POMĚ R SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI K VLASTNICTVÍ.............................................................................. - 201 NÁ RODNÍ PODNIKY ...................................................................................................................................... - 201 MODŘ ANSKÉ STROJÍRNY ČKD................................................................................................................. - 202 ČESKOSLOVENSKÉ ČOKOLÁ DOVNY, ZÁ VOD ORION MODŘ ANY ............................................................... - 202 MIKROTECHNA ........................................................................................................................................ - 202 LÉ ČIVA 03 N. P. MODŘ ANY ...................................................................................................................... - 202 PRAŽSKÉ CUKROVARY N. P. ZÁ VOD 08 MODŘ ANY................................................................................... - 203 ARMABETON ............................................................................................................................................ - 203 GRAFOTECHNA ........................................................................................................................................ - 203 SPORT N. P. MODŘ ANY ............................................................................................................................ - 203 ELEKTROPŘ ÍSTROJ ................................................................................................................................... - 204 POČET PRACOVNÍKŮ VE ZDEJŠÍCH ZÁ VODECH .......................................................................................... - 206 VÝ STAVBA ZDEJŠÍCH PODNIKŮ ................................................................................................................ - 206 FINANČNÍ Ú ČAST PODNIKŮ NA INVESTICÍCH MNV................................................................................... - 207 PODNIKOVÁ BYTOVÁ VÝ STAVBA ............................................................................................................. - 208 SDRUŽENÉ JESLE V DUKELSKÉ UL............................................................................................................ - 208 KULTURNÍ DŮ M........................................................................................................................................ - 208 ZÁ VODNÍ JÍDELNY .................................................................................................................................... - 208 KULTURNÍ ČINNOST V ZÁ VODECH ............................................................................................................ - 209 ODPADOVÉ VODY V PODNICÍCH ............................................................................................................... - 209 KOMUNÁ LNÍ PODNIK MĚ STA MODŘ AN......................................................................................................... - 209 CO TO JSOU KOMUNÁ LNÍ PODNIKY ........................................................................................................... - 209 PŘ ÍPRAVY K ZALOŽENÍ KP V MODŘ ANECH .............................................................................................. - 210 ZÁ KON O KP ............................................................................................................................................ - 210 KOMBINÁ T MĚ STYSE MODŘ AN ................................................................................................................ - 210 JEHO USTAVENÍ MNV.............................................................................................................................. - 210 PŘ EDMĚ T PODNIKÁ NÍ............................................................................................................................... - 210 MAJETKOVÁ PODSTATA ........................................................................................................................... - 210 VEDENÍ KP .............................................................................................................................................. - 211 PORADNÍ SBOR PRO Ř ÍZENÍ KP ................................................................................................................. - 211 ROZPOČET A INVESTIČNÍ Ú VĚ RY NA ROK 1949......................................................................................... - 211 Ú KOLY KOMBINÁ TU ................................................................................................................................ - 211 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 13 -
ZŘ ÍZENÍ KOMUNÁ LNÍHO POHŘ EBNÍHO Ú STAVU ........................................................................................ - 211 ZAČLEŇ OVÁ NÍ SOUKROMÝ CH Ž IVNOSTÍ V ROCE 1949.............................................................................. - 212 PRVNÍ BILANCE ZA ROK 1949................................................................................................................... - 212 STAVENÍ ZÁ VOD KOMBINÁ TU ZMĚ NĚ N NA OBLASTNÍ STAVEBNÍ PODNIK ................................................ - 212 V ROCE 1951 SE FINANČNÍ PLÁ N PODNIKU DĚ LÍ NA 4 OBORY ................................................................... - 212 VYČLENĚ NÍ OVOCNÝ CH SADŮ A ZEMĚ DĚ LSKÉ PŮ DY DO STATKU LIDOVÉ SPRÁ VY .................................. - 213 PLNĚ NÍ PLÁ NU V R. 1952 A STÍŽNOSTI OBČANŮ ........................................................................................ - 213 OBJEKT PRO PRÁ DELNU A CHEMICKOU ČISTÍRNU ..................................................................................... - 213 CIHELNA VE SLAPECH .............................................................................................................................. - 213 ROK 1953 JE ROKEM NEJVĚ TŠÍHO ROZMACHU KOMBINÁ TU ..................................................................... - 213 KOMBINÁ T NEPLNÍ POŽ ADAVKY OBČANŮ ................................................................................................ - 213 REORGANISACE KOMUNÁ LNÍCH PODNIKŮ V ROCE 1953........................................................................... - 214 USTAVENÍ KOMUNÁ LNÍCH SLUŽEB MĚ STYSE MODŘ AN ........................................................................... - 214 OKLEŠTĚ NÁ ZÁ KLADNA KS ..................................................................................................................... - 214 STŘ EDISKA ZDEJŠÍCH KS ......................................................................................................................... - 214 NOVÉ PROVOZOVNY V R. 1955................................................................................................................. - 216 HOSPODÁ Ř SKÉ VÝ SLEDKY ZA ROK 1954.................................................................................................. - 216 NOVÝ Ř EDITEL LEV SOUKUP ................................................................................................................... - 216 Š PATNÉ VÝ SLEDKY HOSPODÁ Ř STVÍ V R. 1957.......................................................................................... - 216 SANKCE SBČS ......................................................................................................................................... - 217 PLÁ N A PLNĚ NÍ ZA ROK 1957 ................................................................................................................... - 217 PLNĚ NÍ PLÁ NU OVLIVŇ UJE STŘ EDISKO Ú KLID.......................................................................................... - 217 ABSOLUTNÍ I RELATIVNÍ ZVÝ ŠENÍ ČERPÁ NÍ MZDOVÝ CH FONDŮ V R. 1957 ............................................... - 217 DALŠÍ SLUŽBY V R. 1957.......................................................................................................................... - 217 CELOSTÁ TNÍ REORGANISACE MÍSTNÍHO HOSPODÁ Ř STVÍ.......................................................................... - 217 PERSONÁ LNÍ ZMĚ NY VE VEDENÍ KS......................................................................................................... - 218 NOVÉ ZŘ ÍZENÉ SLUŽBY V R. 1958 ............................................................................................................ - 218 ZLEPŠENÍ SLUŽEB V ROCE 1958................................................................................................................ - 218 SOUKROMÝ SEKTOR V OBCI V ROCE 1958 ................................................................................................ - 218 NOVÉ SLUŽBY ZAVEDENÉ V ROCE 1959 ................................................................................................... - 218 V R. 1959 DALŠÍ VŮ Z PRO ODVOZ FEKÁ LIÍ A KONEČNĚ KUKA VŮ Z ......................................................... - 218 PLNĚ NÍ PLÁ NU TRŽEB OD OBYVATELSTVA V R. 1958 A 1960.................................................................... - 219 PŘ EKROČNÍ MZDOVÝ CH FONDŮ V R. 1960................................................................................................ - 219 PLNĚ NÍ PLÁ NU V R. 1960 DLE STŘ EDISEK ................................................................................................. - 219 ZMĚ NY Ř EDITELŮ PODNIKU V R. 1960 A 1961 .......................................................................................... - 219 LIKVIDACE A DELIMITACE STŘ EDISEK V ROCE 1960................................................................................. - 219 NOVÁ ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA KS V R. 1961...................................................................................... - 219 NOVÝ ORGANISAČNÍ Ř Á D KS OD 1.1.1961............................................................................................... - 219 POTÍŽE S REKONSTRUKCÍ PRÁ DELNY A ČISTÍRNY ..................................................................................... - 219 VÝ SLEDKY ROKU 1961 ............................................................................................................................ - 220 REKONSTRUKCE PŘ ÍVOZU VE V. CHUCHLI V ROCE 1963 .......................................................................... - 220 NOVÉ SLUŽBY ZAVEDENÉ V R. 1964 A 1965............................................................................................. - 220 DŮ M SLUŽEB ............................................................................................................................................ - 220 ČEMU MÁ DS SLOUŽ IT ............................................................................................................................. - 220 INVESTOREM JSOU KS MODŘ ANY ............................................................................................................ - 220 ZASTAVOVACÍ PLÁ N MĚ STA ..................................................................................................................... - 221 STUDIE NA ZASTAVENÍ STŘ EDU MĚ STA .................................................................................................... - 221 PROJEKT A INVESTIČNÍ Ú KOL NA VÝ STAVBU KS ...................................................................................... - 221 2 ETAPY VÝ STAVBY DS............................................................................................................................ - 221 ZATÍM POSTAVENA I. ETAPA .................................................................................................................... - 221 SLAVNOSTNÍ PŘ EDÁ NÍ BUDOVY DS ......................................................................................................... - 222 NÁ VŠTĚ VNOST DS ................................................................................................................................... - 222 DOMOVNÍ SPRÁ VA ................................................................................................................................... - 222 CO SPRAVUJE ........................................................................................................................................... - 222 POTÍŽE PŘ I PŘ EJÍMÁ NÍ DOMOVNÍHO MAJETKU OD NÁ RODNÍCH PODNIKŮ ................................................. - 222 POTÍŽE PŘ I UDRŽ OVÁ NÍ DOMOVNÍHO MAJETKU ....................................................................................... - 223 ZŘ ÍZENÍ Ú DRŽBÁ Ř SKÉ ČETY V ROCE 1964................................................................................................ - 223 Ú PRAVA NÁ JEMNÉ HO V ROCE 1964.......................................................................................................... - 223 PRODEJ RODINNÝ CH DOMKŮ .................................................................................................................... - 223 DOMY V SOCIALISTICKÉ PÉ ČI ................................................................................................................... - 224 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 14 -
NÁ JEMNÉ JE PLACENO BĚ ŽNĚ ................................................................................................................... - 224 ZTRÁ TOVOST HOSPODAŘ ENÍ DOS ............................................................................................................ - 224 DRUŽSTEVNÍ PODNIKY ................................................................................................................................. - 224 POVAHA A SMYSL DRUŽSTEVNÍHO HNUTÍ ................................................................................................ - 224 JZD.......................................................................................................................................................... - 224 VÝ ROBNÍ DRUŽSTVA ................................................................................................................................ - 224 SPOTŘ EBNÍ DRUŽ STVA ............................................................................................................................. - 225 BYTOVÁ STAVEBNÍ DRUŽSTVA ................................................................................................................. - 225 DRUŽSTVA PRACUJÍCÍ V MODŘ ANECH ..................................................................................................... - 225 DRUŽSTEVNÍ PRÁ CE ................................................................................................................................. - 225 STYL ........................................................................................................................................................ - 226 SNAHA ..................................................................................................................................................... - 226 SMĚ R........................................................................................................................................................ - 226 FOTOGRAFIA ............................................................................................................................................ - 226 JEDNOTA .................................................................................................................................................. - 226 STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO ................................................................................................................. - 226 VÝ ROBNÍ Ž IVNOSTI V MODŘ ANECH ............................................................................................................. - 226 EXISTENCE Ž IVNOSTÍ JAKO PŘ ECHODNÉ FORMY....................................................................................... - 226 FORMY LIKVIDACE Ž IVNOSTÍ ................................................................................................................... - 227 V R. 1959 BYLA LIKVIDACE Ž IVNOSTÍ SKONČENA .................................................................................... - 227 JAK PROBÍHALA LIKVIDACE PODLE LET .................................................................................................... - 227 POVOLOVÁ NÍ NOVÝ CH Ž IVNOSTÍ PO ROCE 1945....................................................................................... - 228 SOUPIS VŠECH Ř EMESLNÍKŮ PROVOZUJÍCÍCH Ž IVNOST PO ROCE 1945...................................................... - 228 ROZDĚ LENÍ VÝ ROBNÍCH Ž IVNOSTÍ DLE OBORŮ ........................................................................................ - 234 -
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 15 -
Jak jsem pracoval Kroniky za l. 1945-1964 a 1965, 1966 tvoř íjeden celek Mé vlastní práci i př ehlednosti zápisů v kronice by bý valo velmi pomohlo, kdybych hned na začátku své práce věděl, že budu psát nejen kroniku za lé ta 1965 a 1966, jak bylo původně se mnou sjednáno, ale i kroniku za chybějí cílé ta 1945-1964. Aby se totiž čtenář př i čtení kroniky za lé ta 1965 a 1966 mohl orientovat, musel jsem popisovat vý chozístavy jednotlivý ch institucí , který žto popis by vlastně patř il na začátek, tj. do kroniky za lé ta 1945-1964, př í padně by mohl vůbec odpadnout, protože ony instituce vznikaly v tomto obdobía jejich vý voj je zde zachycen. Tí mto vysvětlení m se zároveň omlouvám a prosí m, aby obě kroniky /1945-1964 a 1965 a 1966/ byly brány jako jediný celek.
Proč je kronika od r. 1945 psá na v roce 1967 Hned na počátku bych měl vysvětlit, proč kronika od roku 1945 je psána teprve v roce 1967. Měl ji sepsat kronikář Karel Doubrava, ale z důvodů mně neznámý ch nemohl tento svůj úkol splnit. Vypracovanou kroniku za lé ta 1965 a 1966 jsem př edal 18. dubna 1967 na schůzi školské a kulturníkomise a na té to schůzi bylo se mnou poprvé jednáno, abych kroniku města doplnil i období m za lé ta 1945-1964. Protože mě tato práce zaujala a v mnohé m i ukojovala moji zví davost, nakonec jsem souhlasil, ačkoliv jsem si byl plně vědom obtí žnosti tohoto úkolu, který tí m na sebe beru. Žádal jsem jen, aby mně byl př edán všechen spisový materiál, který za všechna ta lé ta byl shromážděn pro zápisy v kronice.
Prameny pro zá pisy v kronice Uvádí m jmenovitě, co jsem př ebral: Pasport obce za rok 1961, Historie n. p. Č eské čokoládovny a n. p. Sport, stručný zápis o pobytu Sovětské armády v Modř anech, resoluce proti napadeníKuby, oběžní k okresní ho hejtmanstvína Smí chově z roku 1940 o zabaveníobecní ch kronik, programy a letáčky kulturní ch podniků v Modř anech, komplexní rozbor činnosti MěNV v Modř anech za rok 1963, „Úvod k obdobíod roku 1945“a nástin historie cukrovaru v Modř anech, „Působení Arnošta Živnůstky v Modř anech“ , „Nacistická armáda v Modř anech“ , „Internační tábor pro Němce a kolaboranty v Modř anech“ , Č KD strojí rny v Modř anech. K sepsáníkroniky to bylo opravdu málo dokumentační ho pí semné ho materiálu. Kromě toho jsem dostal částečně souhrnně zpracovávané některé úseky života v našíobci /zprávy byly sepsány asi př ed 2 roky/: „Č innost MNV v Modř anech do roku 1950“– zpracoval JUDr. Kobrč, „Školstvív Modř anech“– zpracovala bý v. ř editelka školy K. Válová, „Vý stavba“– zpracoval bý v. člen rady MNV Ing. St. Novák, „Historie modř anské ho cukrovaru“– zpracoval člen letopisecké komise Jaroslav Kaftan, tý ž zpracoval i úsek „Zemědělství “ , „Zdravotnictví “– vypracoval vedoucí lé kař zdejší ho zdravotní ho stř ediska, „Tělový chova a sport“ - je od neznámé ho mně autora. Takto zpracované úseky byly sepsány většinou podle paměti, bylo proto nutno je doplnit datově a čí selně, někdy se vztahovaly jen na určité časové období . Ony zprávy jsou v originálech uloženy v archivu k těmto letákům. Z důvodu, abych jednak zápisům v kronice dal celkovou společnou koncepci, jednak, abych v zápisech postihl pokud možno všechno dění v naší obci, prostudoval jsem všechen dostupný mně pí semný materiál, který mně pro moji práci mohl poskytnout nějakou informaci. Byly to protokoly o plenární ch
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 16 -
zasedání ch MNV v Modř anech, jeho rady, komisí , vý roční zprávy rady, Obraz obce za rok 1950, Komplexnízprávy o činnosti MNV a Domovnízprávy, různé zprávy a materiály z odboru vý stavby, Modř anské Noviny za lé ta 1962-1964 /v roce 1962 začaly vycházet/. Celkem jsem pročetl 4.219 stran uvedené ho materiálu a poř í dil ca 1.500 vý pisů. Vý pisy z plenární ch zasedání MNV za l. 1945-1947 mně poř í dila s. Petrží lová. Cenný materiál mně poskytl i Modř anský Obzor /roční ky 1932-1942/, který jsem pročí tal v časopisecké knihovně Národní ho musea v Královské Oboř e 56. Materiálu zí skané ho z MO jsem mohl použí t jednak na několika mí stech té to kroniky, ale hlavní m důvodem mé ho zájmu bylo opatř it si dalšímateriál o Č OB Tyl v Modř anech, což se mně také podař ilo /podrobněji o tom budu psát v kronice za rok 1967/. Tato kronika je rozdělena na tyté ž kapitoly jako zpracovanájiž kronika za lé ta 1965 a 1966 /mj. tak dělám i z důvodu věcné a časové návaznosti/. A použil jsem i stejné metody př i zpracovánídané látky. Tentokrát nezpracovávám kapitoly kroniky jak jdou za sebou, ale podle toho, kolik mám pro tu kterou kapitolu materiálu, a jak je úplný . Je totiž pochopitelné , že prostudovaný spisový materiál mně nedává odpověď na všechno, co bych chtěl v kronice mí ti. V takové m př í padě se musí m poohlé dnout po materiálu další m nebo požádat odborní ka či jinou osobu, kterák oné věci máblí zko, aby mně dala potř ebné informace, nebo aby onen dí lčíúsek sám zpracoval. Tak tomu bylo např . v úseku školství , kdy jsem potř eboval bližší data např . o hudební škole /ř ed. Benáčan/, o zvláštníškole /ř ed. Kačí n/, o stř edníškole pro pracují cí /ř ed. Drbohlavová/, o nový ch učební ch metodách na našich školách, o jejich vybavenímoderní mi učební mi pomůckami. Tolik jen namátkou a ukázkově.
Obtíž e př i zpracová níně který ch kapitol Zpracování některý ch kapitol bylo zvlášť obtí žné , hlavně pro nedostatek pí semné ho materiálu, podle něhož by bylo možno látku zpracovat. Ukažme si na obtí že některý ch kapitol.
Politický ž ivot v obci V kapitole II. chyběly jaké koliv zprávy o činnosti politický ch stran, spolků a masový ch organisací /zprávu podaly jen 4 instituce/. Proto 17. srpna 1967 školskáa kulturníkomise požádala všechny organisace, které zprávu nepodaly, aby tak učinily do konce ř í jna 1967, aby bylo možno prové st zápis o jejich činnosti do městské kroniky. Odpověděla jen mí stníorganisace Č eskoslovenské strany lidové , která poslala nic neř í kají cí zprávu. Zprávu Komunistické strany Č eskoslovenska „Č innost Komunistické strany v Modř anech /v obdobíokupace, po revoluci 1945 do r. 1964/“jsem př evzal v plné m zněnído té to kroniky. V ří jnu 1967 jsem dostal od s. Petrží lové „Pamětníspis o protifašistické m odboji v Modř anech“ , který sestavila mí stní organisace Svazu protifašistický ch bojovní ků. Pro dokumentárnícenu spisu a systematické zpracovánílátky jsem jej v celé m rozsahu zař adil jako úvod kapitoly II.
Vý roba a obchod Velmi obtí žné bylo zpracováníkapitoly VI. „Vý roba“a kapitoly VIII. „Obchod“ , a to pro nedostatek pí semné ho materiálu. Důležitý m článkem těchto kapitol je likvidace soukromé ho sektoru jak vý robní ho, tak i obchodní ho. Vždyť touto likvidacízanikal u nás starý hospodářský systé m a vyrůstal nový , socialistický . Likvidaci prováděl ONV, návrhy vycházely někdy od MNV Modř any a MNV byl
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 17 -
o provedení aktu vyrozuměn. Marně jsem však u zdejší ho MNV pátral o potř ebný ch pí semný ch materiálech, se stejný m vý sledkem jsem se setkal i na př í slušné m správní m oddělení ONV Praha-západ. V mezidobí totiž došlo k reorganisaci státní správy, v našem př í padě likvidaci soukromé ho sektoru v obvodu Pražské ho kraje prováděly 4 ONV /u nás ONV Praha-jih/, a po provedené reorganisaci jsou v Pražské m kraji jen 2 ONV, pro naši obec je př í slušný ONV Praha-západ. Př i reorganisaci nebyla starý m př edpisům věnována patř ičná pozornost a změnili se i referenti. Dnešní m referentem je referent z původní ho ONV Praha-západ, který pochopitelně neví , co se v kritické době dělo na bý valé m ONV Praha-jih. Jediná možnost, kde by bylo možno př í padně zachytiti potř ebné stopy, zbý val archiv ONV Praha-západ. Zde se mi konečně podař ilo nají t kartoté ku modř anský ch vý robní ch živností . Na jednotlivý ch kartoteční ch lí stcí ch, založený ch pro každé ho živnostní ka samostatně, je pravidelně poznamenáno uděleníživnostenské ho oprávněníi zánik provozování . Podle té to kartoté ky jsem pak již mohl poměrně jednoduše sestavit př ehled o tom, jak u nás časově probí hala likvidace soukromé ho vý robní ho sektoru. Neř ešitelný však pro mě zůstal obchodní sektor. Př ehled likvidace jsem mohl sestavit jen podle 3 vý kazů, jak je podrobně popisuji v kapitole samotné . Zaručen není ani počáteční stav, ani se mně nepodař ilo zjistit př esná data likvidace jednotlivý ch živností . Likvidaci jsem zjišťoval jen porovnání m, že ta kteráživnost se již neobjevila ve vý kaze, který byl sestavován později.
Peně ž nictví Té měř neř ešitelný m problé mem bylo pro mě zpracování kapitoly IX. „Peněžnictví “ . Chyběl mně jaký koliv materiál a lidé , kteř ípracovali ve zdejší ch peněžní ch ústavech, byli již mimo náš svět. Proto jsem si zašel pro potř ebné informace na Krajskou správu státní ch spoř itelen v Praze a do archivu Městské pobočky Státní spoř itelny v Praze, kde ochotou tamní ch pracovní ků se mi podař ilo opatř it si potř ebné prameny, a zpracovat historii modř anské ho peněžnictvíod jeho samý ch začátků.
Smysl kroniky Př i všech nedostatcí ch, jichž jsem si vědom, a které jsem př i sebelepší vůli nemohl odstranit, myslí m, že zápisy v kronice splňujísvoje poslání . Jsou nejen informacípro ony, kdo př ijdou po nás, ale i zrcadlem pro současní ky. Pro samý chvat se dí váme jen kupř edu, nanejvý š kolem sebe, a zapomí náme na pohled dozadu. A právě tenhle pohled dozadu nám ukazuje, kolik práce bylo vykonáno. A právě tohle zjištění , kolik a jaké práce bylo vykonáno, nám umožňuje srovnání tehdejší ho stavu, jak je zachycen v kronice, se současný m stavem, jak jej ví dáme kolem sebe. A kdyby nebylo kroniky, chybělo by nám i měř í tko pro srovnání , a tí m i možnost spravedlivé ho oceněnívykonané práce.
Kroniká ř si stě ž uje Kronikář nemůže pracovat isolovaně jen podle spisů, alespoň př i zpracování zápisů zachycují cí ch současnou dobu musíbý t ve stálé m styku se živý mi lidmi, jejich zkušenostmi, př ání mi i stí žnostmi. Pí semnázpráva, podání , zachycujíjen jednu tvář věci, za ní mohou bý t zakryty skutečnosti, které dávají zcela jiný pohled na věc. Ale tyto nové skutečnosti můžeme zjistit jen hovorem s lidmi, kteř ípř i oné skutečnosti byli osobně př í tomni.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 18 -
A zde si musí m postěžovat. Již jsem dal ví ce vý zev do Modř anský ch Novin, ve který ch jsem žádal zdejšíveř ejnost o spolupráci, ať to byla žádost o fotografie starý ch Modř an, o vzpomí nky a historky tý kají cí se Modř an, jaké bý valy, o materiál tý kají cí se Č tenářsko-ochotnické besedy Tyl aj., ale všechny tyto žádosti vyzněly, bohužel, na prázdno. Lepší to již bylo, pokud jsem se obrátil jmé nem MěNV a prostř ednictví m s. Petrží lové na určité osoby se žádostío zpracováníkonkré tní ho úkolu, tř eba např . hudebníškola, zvláštníškola, odbornáučiliště a p. Té měř osamocen jsem v letopisecké komisi, z 10 členů spolupracuje jen s. Kaftan, svolám-li komisi, př ijde on sám jediný , v jednom př í padě př išel ještě dalšíčlen, proto schůze letopisecké komise ani nesvolávám. A vý sledek? Kronika, která má bý t kolektivní m dí lem letopisecké komise, je osobní prací kronikáře samotné ho.
Censura zá pisů v kronice Proto, abych zachoval právo kritiky a censury veř ejností , jakmile zpracuji určitou kapitolu, př edávám ji s. Petrží lové , kteráji zase odevzdávedeníMěNV, př í padně osobě, která může zapsanou látku posoudit z odborné ho hlediska, k př ečtenía posouzení , př í p. k opravě a doplnění . Osobně jsem vděčný za každou poznámku a doplněnímnou zpracované látky. Zápisy, které prošly tí mto koloběhem, teprve pak definitivně zpracovávám do znění , jaké je uvedeno v kronice. A abych nezapomněl, současně poř izuji 3 opisy.
Spoluprá ce se školskou a kulturníkomisí O svojípráci, jak postupuje, pravidelně informuji školskou a kulturníkomisi, do její ž schůzí jsem časem zván, s její mi členy se i radí m, potř ebuji-li nějaké informace, a komise př í p. vykonái př í padný zákrok, žádá-li toho věc. O postupu pracína kronice let 1945-1964 jsem komisi informoval 28. června 1967, 28. září 1967 a 15. listopadu 1967, tohoto dne jsem komisi př edal první ch 5 definitivně zpracovaný ch kapitol.
Na čem jsem ještě pracoval Vedle zpracovánímateriálu za lé ta 1945-1964 shledávám i památky na činnost Č tenářsko-ochotnické besedy Tyl v Modř anech a opatř il jsem a na schůzi plé na MěNV 2. listopadu 1967 jsem př edal př edsedovi MěNV s. Müllerovi fotokopii listiny z roku 1178, ve které je prvníhistorickázmí nka o Modř anech. Ale o tom budu podrobněji psát v kronice za rok 1967, protože v důsledku obsáhlosti kroniky za lé ta 1945-1964 vypouští m z níkapitolu XII „Jak bý valo kdysi“ . Kromě toho vyhledávám doklady o vý voji Modř an v poslední ch 100 lé tech. Velmi rád bych totiž systematicky zpracoval tento časový úsek vý voje našeho města. Jsem si ovšem vědom, že je to práce velmi náročná, protože to znamenáhlavně pátrat v archivech, hovoř it se starý mi pamětní ky a pátrat po obrazové m materiálu. Myslí m, že právě v té to době, kdy město Modř any končíúdobísvé ho vlastní ho samostatné ho vý voje a př echázísvý m územní m začlenění m do Prahy, byl by zvlášť vhodný tento retrospektivnípohled na dosavadnívý voj našíobce.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 19 -
I.
kapitola: Místníná rodnívý bor Modř any
Odezva praž ské Kvě tnové revoluce v Modř anech Květnová revoluce v Praze měla okamžitou odezvu v každé sebemenší obci, pochopitelně tedy i v Modř anech. Na vý zvu pražské ho rozhlasu: „Voláme vládní vojsko-českou policii, př ijďte nám na pomoc, v rozhlase se bojuje!“ , povstali i občané v Modř anech, z nichž mnozí stejně již několik dní povstáníočekávali. Hned na počátku byla rázný m zásahem odzbrojena mí stní vojenská posádka. Zbraně byly odvezeny do Prahy na pomoc revoluční m bojovní kům a menšíčást byla vydána zdejší m skupinám dobrovolní ků, kteř í se v kratičké době zorganisovaly v bojové oddí ly. Dobrovolní ků z ř ad pracují cí ch, bý valý ch vojáků i z mládeže se př ihlásilo tolik, že se zbraně ani na všechny nedostaly. Prostě každý pomáhal, kde bylo tř eba, a podle svý ch sil a schopností . Tolik jen krátce úvodem, další průběh revoluční ch květnový ch dnů popisovat nebudu, protože ony události jsou zachyceny ve staré kronice.
Košický vlá dníprogram a ná rodnívý bory Zde by bylo na mí stě zmí nit se o instituci, která se nově objevuje v našem státní m zř í zení , o národní ch vý borech. Poprvé se o nich oficiálně hovoř ív tzv. Košické m programu. Prvnívláda NF, kteráse ustavila 4. dubna 1945 v Košicí ch, schválila na své první schůzi konané 5. dubna 1945 známý Košický program, který vyjadř oval hlavní cí le našínárodnía demokratické revoluce, a stal se základní m dokumentem naší obnovené státnosti. Mezi hlavní mi jeho postuláty byly národnívý bory jako základ veškeré státnímoci. Základní m jejich úkolem je organisovat pod vedení m KSČ hospodářskou a kulturnívý stavbu na své m územía stř ežit socialistické vymoženosti lidu. Tuto organisační činnost provádějí NV svý mi kolektivní mi orgány: plenární mi zasedání mi, radou a komisemi.
Plénum Plenární zasedání rozhodují o zásadní ch otázkách hospodářské ho a kulturní ho života své ho obvodu, vytvářejíorgány NV, určujíjim hlavníúkoly a kontrolují jejich plnění .
Rada Rada je vý konný m orgánem NV. Skládá se z př edsedy, jeho náměstků, tajemní ka NV a ostatní ch členů rady, jejichž počet stanoví zákon. Radu volí plé num NV na celé volební období . Rada má dvojí podř í zenost. Jednak je podř í zena své mu NV a je povinna plenární mu zasedáníNV pravidelně podávat zprávu o své činnosti, jednak je podř í zena vládě, resp. radě NV vyšší ho stupně. Rada organisuje a zabezpečuje plněníúkolů NV na všech úsecí ch hospodářské , kulturní a ostatní společenské činnosti. Rada usměrňuje a koordinuje činnost komisía ř í díčinnost odborů. Rozhoduje vždy ve sboru a usnášíse většinou hlasů všech svý ch členů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 20 -
Počet členů rady našeho MNV byl původně 9, pak 12, a protože v obcí ch od 10 do 20.000 obyvatel může bý t rada 14členná, byla v roce 1963 rozší ř ena na uvedený počet př ibrání m př edsedy komise bytové a sociální . Jednánírady je zachyceno v zápisech, které jsou př edkládány mí stní mu vý boru strany a nadř í zený m orgánům NV.
Komise Komise jsou iniciativní , vý konné a kontrolní orgány NV vybavené rozhodovací pravomocík ř í zeníúseků, pro něž byly ustaveny. Plněníúkolů se účastnípř í mo i pracují cí , protože členy komisíjsou nejen poslanci NV, ale i voleníosvědčení pracovní ci ze závodu. Č innost komisíusměrňuje a koordinuje rada.
Administrativníapará t Organisační a administrativní zajišťování pokynů a opatř ení NV prováděl př edevší m dosavadní aparát na radnici, který se dal od počátku všech akcí k disposici. Postupně se pak zapojovali do práce NV další pracovní ci, kteř í se vraceli z vazby, koncentrační ch táborů a p. Jak jsem už ř ekl na počátku, závazný m vodí tkem pro práci NV a všech ostatní ch veř ejný ch a politický ch orgánů byl Košický vládníprogram.
Volby a změ ny v organisaci MNV Modř any v l. 1945-1964 Nyní je mi vypsat, jak proběhly květnové revoluční dny v Modř anech po organisační stránce, jaký m způsobem byla ustavena nová instituce mí stní ho národní ho vý boru.
Volby v roce 1936 Poslednívolby př ed okupacíbyly u nás v roce 1936. Nejví ce hlasů dostali tehdy národní socialisté , komunisté byli druzí s 10 mandáty. Mezi zástupci socialistický ch stran /národní socialisté , komunisté a sociální demokraté / byla sjednána dohoda o společné m bloku pro jednánív obecní m zastupitelstvu /př ed každý m důležitý m hlasování m jednali o společné m postupu/.
Rok 1945, revolučníná rodnívý bor V revoluční ch květnový ch dnech se ujali vedení občané pracují cí doposud v ilegalitě. Vytvoř ili revoluční národní vý bor, který př evzal ř í zení všech věcí tý kají cí ch se bezpečnosti a ochrany př ed Němci, zajištěnízásobování , dopravy a obecnísprávy v Modř anech.
Prvnívolený ná rodnívý bor Mimo to měl za povinnost ustavit prozatí mnínárodnívý bor, který by ř í dil obec do voleb. Volby byly provedeny na táboru lidu, který se konal 25. května 1945 na letní m cvičišti sokolovny za účasti zástupce košické vlády Dr. Vavro Šrobára, př í tomno bylo ca 3.000 občanů. Národní socialisté doufali, že si udrží většinu v MNV a pro funkci př edsedy měli př ipravenou osobu, stavitele Kolmana. Jmenovaný se však pro odpor př í tomný ch do MNV nedostal.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 21 -
MNV byl ustaven dohodou všech politický ch stran v obci, měl 36 členů a každá z politický ch stran v něm měla stejný počet zástupců. Př edsedou se stal Karel Šárka za KSČ , ostatní strany měly náměstky: Ladislav Relich ml. za sociální demokraty, Jaroslav Kotek za národnísocialisty, Jakub Štabrňák za lidovce. Pro paměť uvádí m členy první ho našeho MNV jmé ny: Boubelí k Miroslav
NěmečkováBožena
Dlabal Vladimí r
Nygrí n Hynek
Dušek Alois
Ondráček Ladislav
Hardt Vojtěch
Petr Václav
Horák František
Prošek Ferdinand
Chvojka Miloslav
Relich Ladislav
Jakubec František
Dr. Röschel Ladislav
Jonáš Václav
Skála Václav
Dr. Karas František
Skůček Jiř í
Klimeš František
Strnad Karel
Kotek Jaroslav
Šárka Karel
Koubek Antoní n
ŠkroupováFrantiška
Král Karel
Štabrňák Jakub
KubálkováJana
Thraumann Josef
Kulhavý Jan
Vejvoda Josef
Landa Vojtěch
Vlček Josef
Marek Rudolf
Vojta Karel
Melichar Arnošt
Vraný Jan
Po ustaveníNV bylo zř í zeno 15 pracovní ch komisí .
Bezprostř edníúkoly MNV po osvobození Všichni občané se dali po osvobození s nadšení m do práce a opravdu jí bylo hodně. Bylo nutno odstraňovat škody po okupaci, zajistit nepř átele naší republiky, ochránit zabavený majetek, starat se o rodiny poškozené okupací , zejmé na o rodiny padlý ch, popravený ch a umučený ch. Nalé havou nutnostíbylo zabezpečit zásobování obyvatelstva, veř ejnou dopravu, zdravotnickou pé či, obnovení vyučování na školách zabraný ch za okupace německý m vojskem, vypoř ádat se s kolaboranty a př edevší m poskytnout všemožnou pé či a pomoc politický m vězňům, kteř í se postupně vraceli z nacistické ho pekla často do základu vyčerpáni.
Vzorná spoluprá ce s občany Národnívý bor měl k disposici ř adu dobrovolný ch pracovní ků, zejmé na z bý valý ch politický ch vězňů. Mezi občanstvem byla rozvinuta širokáakce dobrovolný ch akcí na úpravách komunikací , veř ejný ch prostranství a př i úklidu po okupantech. Velký ch úkolů na obnovenírepublikánské ho ř ádu bylo mnoho, ale byla to práce radostnáa dař ila se. VeškerájednáníNV byla věcnáa rychlá, protože usnesení byla př ijí mána s naprostou jednomyslnostía s plný m pochopení m všech členů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 22 -
Plá ny MNV Byly vypracovány plány a návrhy na velké investiční akce, jako např . na př í stavbu školy, vý stavbu školní tělocvičny, dostavbu dětské ho domova, provedení př í pravný ch prací na vý stavbu kulturní ho domu, sociální ho domu, vodovodu a p. Na veř ejné osvětlení , které nutně vyžadovalo obnovu, bylo usneseno vybí rat dobrovolné př í spěvky př i vydávánípotravinový ch lí stků. Byly provedeny sbí rky na zlatý poklad republiky a jiná veř ejně prospěšná zař í zení .
Volba volitelů pro volby do prozatímního NS Volby poslanců do první ho NS po osvobození se nekonaly př í mo, ale prostř ednictví m volitelů, kteř íbyli voleni MNV podle počtu obyvatelstva v obci. Všechny 4 politické strany zastoupené v MNV Modř any se dohodly na společné kandidátce volitelů, a to v tom smyslu, že každá strana navrhne 6 volitelů a zbý vají cí ch 6 volitelů navrhnou mí stní zájmové organisace: Odborová organisace s mí stní mi závodní mi radami 2, Svaz mládeže 2, Jednotný svaz zemědělců 1 a NTV 1. Na Modř any př ipadlo totiž 30 volitelů, protože měly př i poslední m sčí tánílidu v roce 1930 6.051 obyvatel slovanské národnosti. Volba volitelů byla provedena plé nem MNV 10. září 1945 a byli zvolení tito občané : Cihlář Josef
Netrefa Jaroslav
Dušek Alois
Nygrí n Hynek
Erben Václav
Novák Václav
Horáček Josef
Pech Jaroslav
Hudeček František
Ř anda Ladislav
Janota František
Stárek Václav
Jonáš Václav
Šárka Karel
Kobrč Jaroslav
Šimáček Jaroslav
Kotek Jaroslav
ŠkroupováFrantiška
KubálkováJana
Špalek Jiř í
Landa Vojtěch
Štabrňák Jakub
Lorenc Antoní n
Thraumb Rudolf
Melichar Arnošt
Ulrich Václav
Moravec Miroslav
Vaší ček Emil
Moravec Václav
Vlček Antoní n
Rok 1946, volby do Ú stavodá rného NS a do NV všech stupňů 3. července 1946 byly provedeny volby do Ústavodárné ho NS a současně byly provedeny volby do národní ch vý borů všech stupňů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 23 -
Z voleb vyšla ví tězně jako nejsilnější Komunistická strana Č eskoslovenska, zí skala 46 % všech odevzdaný ch hlasů a př edsedou vlády se stává Klement Gottwald. V Modř anech bylo odevzdáno celkem 6.577 hlasů, z toho pro: KSČ
2.810 hlasů
tj. 42,72 %
Nár. soc.
2.153 hlasů
tj. 32,73 %
Soc. dem.
866 hlasů
tj. 13,17 %
Lid. strana
739 hlasů
tj. 11,24 %
9 hlasů
tj. 0,14 %
6.577 hlasů
tj. 100,00 %
bí lý ch lí stků celkem
Slož eníMNV v Modř anech Na základě těchto voleb měl MNV v Modř anech z 36 členů 15 za KSČ , 12 za národnísocialisty, 5 za sociálnídemokraty a 4 za lidovou stranu. Př edsedou byl zvolen Karel Šárka za KSČ , 1. náměstkem Jaroslav Kotek za národnísocialisty, 2. náměstkem Ladislav Relich ml. za sociálnídemokraty. Rada měla 9 členů: Auř ední k Jaroslav
KSČ
ref. komise
Petr Václav
Nár. soc.
-“ -
finanční
Prošek Ferdinand
Soc. dem.
-“ -
sociální
Skála Václav
Nár. soc.
-“ -
zásobovací
Soukup Lev
KSČ
-“ -
hospodářské
ŠkroupováFrantiška
KSČ
-“ -
pé če o dí tě
Štabrňák Jakub
Lid. str.
-“ -
dopravní
Šustr Václav
KSČ
-“ -
zemědělské
Vlček Josef
Nár. soc.
-“ -
bytové
Bylo zř í zeno celkem 25 komisís 225 členy: finanční
18 členů
sociální
18 členů
bytová
9 členů
hospodářská
9 členů
bezpečnostní
9 členů
živnostensko-právní
9 členů
stavební
9 členů
zemědělská
9 členů
zásobovací
9 členů
dopravní
9 členů
školská
9 členů
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 24 -
živnostensko-právní
personální
9 členů
letopisecká
9 členů
disciplinárnípro úř ed.
9 členů
pé če o dí tě
9 členů
mí stnírada osvětová
14 členů
knihovnírada
9 členů
mimoř ádnávyživovací
9 členů
volebnía 2 reklamační
8 členů
pro př ihlašov. válečný ch škod
4 členové
životní
7 členů
trestnísenát správní vý bor městské školy
3 členové hudební
9 členů
Zájem funkcionářů na veř ejné správě byl intensivnía dř í vějšízávady pramení cí z neurovnaný ch poměrů poválečný ch a z nedostatku zkušeností byly již té měř odstraněny.
Nová organisace prá ce rady i administrativy MNV Veškeráagenda byly rozdělena na referáty, př ičemž každý člen rady byl pověř en ří zení m záležitostíspadají cí ch do oboru jeho referátu. Administrativnía technický aparát byl obdobně rozdělen do př í slušný ch referátů. Tento systé m se ukázal velmi účelný m a měl za následek větší dělnost a rychlejší vyř izování agendy. Agenda jednotlivý ch referátů byla př esně vymezena, byl zvý šen pocit odpovědnosti členů rady a stoupla i úroveň jejich práce po stránce odborné .
Rok 1948, jak se projevily únorové udá losti na MNV Jako v celé republice, tak i v našíobci znamenal rok 1948 hluboké změny v práci i složeníMNV. Staré způsoby práce, které se vybí jely v tom, že jedna strana útočila na druhou a všechny 3 společně na KSČ , rázně a od základu př erušil 25. únor 1948. Rozkladné účinky staré NF brzdily kladnou práci MNV a byly i př ekážkou v plnění prospěšný ch úkolů pro všechno obyvatelstvo obce.
Akčnívý bor Úkolem očistit od nežádoucí ch živlů jak MNV, tak i ostatníorganisace a instituce v mí stě, byl pověř en akčnívý bor. Jeho zř í zeníbylo projednáno radou 25. února 1948. Za MNV byli do něho jmenování Ladislav Ondráček, Antoní n Štěpánek, jako náhradní ci Jana Kubálkováa Karel Trachta. Př edseda MNV byl pověř en, aby doplnil AV podle potř eby obce. AV byl pověř en dozorem nad činností obce a všech organisacív mí stě, aby všechny porevolučnívymoženosti byly zachovány a nevyskytli se snad rozvratní ci našílidově demokratické republiky. Akčnívý bor Národnífronty vyř adil z MNV a jeho složek všechny, kteř íneměli kladný poměr k lidově demokratické mu zř í zení a nahradil je nový mi členy. Z funkcí byli odvolání někteř í členové strany národně sociální a lidové a byli nahrazeni členy KSČ a strany sociálně demokratické .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 25 -
Nově vytvoř ený NV se stal pevnější m a způsobilejší m k práci. Zí skal také ví ce důvěry a vážnosti. Projevilo se to vý razně na prací ch, které MNV prováděl pomocí dobrovolný ch brigád, na zvý šené účasti pracovní ků /práce vykonaná dobrovolný mi brigádami v roce 1948 byla ohodnocena částkou 642.100 Kčs/. Do popř edí se dostává jednotí cí snaha a bylo odstraněno dř í vější smlouvání a nezdravé kompromisy. Bylo proto možno v tomto roce lehce prové st žně, podzimnípráce na polí ch a p. Toto nové , zdravé ovzdušípomohlo dohnat vše pro splněnídvouletky a př ipravit podklady pro naši prvnípětiletku. Po reorganisaci MNV a jeho složek se projevila i na úseku lidové správy větší aktivita. Byla podniknuta ř ada úř ední ch jednání v ministerstvech, na bý valé m Zemské m národní m vý boru a zejmé na na ONV Praha-jih.
Rok 1949, nová organisace MNV Na základě zákona o krajské m zř í zení došlo v roce 1949 k pronikavé změně v organisaci NV všech stupňů. Jako Krajský národnívý bor, tak okresnía mí stní národnívý bory majínyní11 referátů. Tak i MNV v Modř anech: I.
pro všeobecné věci
II.
plánovací
III.
bezpečnostní
IV.
pro školství , osvětu a tělesnou vý chovu
V.
práce a sociálnípé če
VI.
zdravotní
VII.
finanční
VIII.
hospodářský
IX.
zemědělský
X.
pro vnitř níobchod a vý živu
XI.
technický
Funkce pléna a rady MNV V důsledku nové ho pojetí svazku lidové správy jako orgánu státní moci, je úkolem plenární ho zasedánízejmé na určovat směr činnosti a politiky NV i všech jeho složek a pouze v malé mí ř e vyř izovat konkré tnípř í pady z agendy MNV. Vlastní vý kon správy je svěř en radě MNV, kterou tvoř í př edseda, jeho náměstkové a referenti. Rada vykonávásvoji působnost zásadně prostř ednictví m jednotlivý ch referentů, kteř írozhodujísamostatně, kromě př í padů vyhrazený ch vý slovně radě MNV. Rada má možnost dávat každé mu referentu i komisí m závazné pokyny pro provádění jejich úkolů. Určité věci si může vyhradit k vlastní mu rozhodnutí . Rada provádídále stálou kontrolu nad referenty a komisemi.
Proč byla provedena nová organisace NV Reorganisace MNV, př i které byly aplikovány tyto nové principy vnitř ní organisace národní ch vý borů, byla provedena také proto, aby v lidové správě byly zastoupeny všechny složky našeho občanstva a vykonávaly v obci př í mý vliv na ř í zeníveř ejný ch záležitostí .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 26 -
Slož eníMNV 5. ř í jna 1949 se po reorganisaci poprvé sešel MNV, jehož noví členové byli navrženi akční m vý borem a schváleni okresní m národní m vý borem. Plé num bylo sestaveno takto: Šárka Karel za KSČ
Hecl Oldř ich za MOR
Ing. Stanislav Novák za KSČ
HerclováAnežka za KSČ
Č ervenka František za KSČ
KodetováJana za KSČ
SpáčilováMarie, indiferentní
MUDr. Spáčil Max. za KSČ
Pšenička Otakar za NS
Vlček Josef za MRO
Sodoma František za LS
Suda Václav za KSČ
JUDr. Kobrč Jar. za KSČ
Kohák Antoní n za KSČ
Jonáš Václav za KSČ
VoborskáVlasta za KSČ
Jedlička Karel za JČ SZ
Auř ední k Jar. za živnost.
Sý korováBožena za KSČ
Daví dek Jaroslav za NS
Vižďura Antoní n za KSČ
Rázek Adolf za LS
Tenkrát Antoní n za MRO
Vlček Antoní n za KSČ
Vraný Jan za KSČ
Rajmon František za KSČ
Minař í k Vojtěch za živnost.
Veselý František za KSČ
Ing. Fric Karel, indiferentní
Polák Jaroslav za LS
Moravec Antoní n, indiferentní
Zimák Rudolf za NS
Häusler František za LS
RichtrováJitka za Č SM
Rozsypal Josef za KSČ
Bechyně Jan za NS
Váňa Josef za JŠZ
KremlováJiř ina za KSČ
Šimůnek Antoní n za SBS
Prošek Ferdinand za KSČ
Pař í zek Václav za JČ SZ
Vávra Jan za Č SM
Horní k Jaroslav za LS
Šafránek Josef za NS
Relich Ladislav za KSČ Na návrh akční ho vý boru byli zvoleni Karel Šárka př edsedou, do rady pak Ing. Stanislav Novák, František Č ervenka, Marie Spáčilová, Otakar Pšenička, JUDr. Jaroslav Kobrč, Václav Jonáš, Karel Jedlička, Božena Sý korová, Antoní n Vižďura.
ZrušeníZNV V hierarchii NV došlo k zásadní změně, že dnem 1. ledna 1949 byly zrušeny zemské národnívý bory a byly nově vytvoř eny krajské národnívý bory.
Rok 1952, komise pro zkoumá níčinnosti MNV a pro kontrolu místní hospodá ř ství Na plenární m zasedáníMNV konané m 4. dubna 1952 byla ustanovena komise pro zkoumáníčinnosti MNV a komise pro kontrolu mí stní ho hospodářství . Obě komise nepodlé hajíradě a odpoví dajípř í mo plé nu MNV.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 27 -
Stá lá komise finančnía země dě lská Kromě toho podle pokynů ministerstva vnitra byly 27. listopadu 1952 ustaveny další2 stálé komise: finančnía zemědělská. Komise své návrhy př edkládajíradě a plé nu MNV a samy majípovinnost hledat ř ešenírůzný ch otázek a problé mů.
Vymě ně nícelé bytové komise Na plenární m zasedáníMNV byla 18. června 1952 vyměněna celábytovákomise včetně př edsedy pro nepoctivé machinace s byty, které byly prokázány její mu př edsedovi.
Prokurá torská dohlídka nad MNV Počí naje 1. lednem 1952 jsou prokurátoř i pověř eni dohlí dkou nad činnostíMNV. Rozhodnutí m vlády byly NV vyjmuty z pravomoci ministerstva vnitra a podř í zeny př í mo vládě.
Rok 1953, dalšístá lé komise V roce 1953 byly již u MNV Modř any ustaveny tyto stálé komise: pro kontrolu činnosti MNV, pro kontrolu mí stní ho hospodářství , zemědělská, finanční , zdravotní , pro vý stavbu obce.
Funkce stá lý ch komisí Pro práci stálý ch komisíplatídůležitázásada, že všechny záležitosti dávané na poř ad jednánírady, majíbý t př edem projednány v př í slušný ch stálý ch komisí ch. Komise jsou iniciativnía podávajízprávy radě a plé nu MNV. Jejich členy mohou bý t pouze členové MNV, aktivisté jsou pouze poradní m orgánem, jsou vlastně pouze spolupracovní ky členů MNV.
Rok 1954, zá kon o NV V roce 1954 př edložila vláda k všenárodnídiskusi zákon o NV. NV jsou orgány veř ejné moci, ř í díorganisaci celé ho státu, je jim svěř en dohled nad veškerý m dění m ve státě a to ve všech oborech práce i celé ho lidské ho života. Funkce a úkoly jsou rozděleny na jednotlivé stupně NV: MNV, ONV, KNV, vrcholný m orgánem ř í dí cí m NV je vláda. Funkcionáři jsou voleni na dobu 3 let. Č lenové NV skládajíúčty ze své činnosti svý m voličům a tito je mohou z jejich funkce kdykoliv odvolat, nebudou-li ř ádně plnit svoje povinnosti. Volený orgán máza povinnost vysvětlovat občanům vládní usnesenía aplikovat je na mí stnípoměry. Na základě nové ho zákona, práce NV bude př iblí žena lidu, protože doposud do funkce v NV navrhoval kandidáty AV NF, nyní budou vybí rání v obvodu a zde budou také voleni. Volby budou prováděny podle volební ch obvodů. V Modř anech jich budeme mí t 63 a na každý obvod př ipadne ca 150 obyvatel, tj. průměrně 100 voličů na jednoho člena MNV. V každé m obvodu bude mí stnívolebníkomise. Kandidát má bý t zpravidla z obvodu, který bude zastupovat, aby znal mí stnípoměry, aby znal lidi a lidé , aby znali jej.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 28 -
Referentský systém zrušen Referentský systé m byl zrušen, např í ště se bude rozhodovat kolektivně. Pro jednánírady budou př edsedové komisía vedoucíodborů př ednášet svoje návrhy, rada bude rozhodovat.
Odbory MNV Tomu ovšem musí odpoví dat i administrativa. Byly proto zř í zeny odbory a personál byl př í slušně rozdělen. Prozatí mně byly vytvoř eny tyto odbory: pro vnitř nívěci, kulturu a osvětu, pro mí stníhospodářství , vnitř níobchod, finančněrozpočtový , zemědělský , pro vý stavbu, školství a tělesnou vý chovu, zdravotnictví , pracovní ch sil a bytový , všeobecný , tj. pro organisaci a instruktáž. Takto rozčleněné odbory je nutno považovat jen za provisorium, protože KNV př ipravuje návrhy na tvoř eníodborů, které budou v mí stech nad 10.000 obyvatel tvoř eny podle potř eby. Budou tvoř eny jen takové odbory, které se mohou opř í to nějakou př esně vymezenou činnost. A skutečně koncem roku 1954 byly schváleny pro náš MNV 4 odbory: všeobecný , finančnía rozpočtový , pro vý stavbu a pro školstvía osvětu.
Volby 16. 5. 1954 Podle nové ho zákona se konaly 16. května 1954 volby do všech stupňů NV. Do MNV bylo navrženo 63 kandidátů, do ONV 9 zdejší ch občanů a do KNV Vodsloň a př edseda MNV Modř any Karel Šárka. Př i volbách 93 % voličů odevzdalo svoje hlasy pro navržené kandidáty NF.
Ustavenírady 25. května 1954 byla ustavují císchůze MNV, na které byl jednomyslně zvolen př edsedou dosavadní př edseda Karel Šárka, tajemní kem Karel Netrefa, náměstkem byl zvolen Václav Rovný a jako dalšíčlenové rady František Sodoma, Cyril Sakař , Ing. Stanislav Novák, Anežka Herclová. Všichni byli zvoleni jednomyslně.
Sociá lnía vě kové slož enípléna MNV Z členů MNV je 32 dělní ků, 15 úř ední ků, 4 učitelé , 3 lé kař i, 9 ostatní ch povolání . Z celkové ho počtu 63 členů je 18 žen. Č lenové jsou ve věku od 30 do 68 roků, průměr je 45 roků.
Ustaveníkomisí Na ustavují císchůzi MNV byli zvoleni i př edsedové a členové stálý ch komisí : pro organisaci a instruktáž, pro vý stavbu, pro mí stní hospodářství , zdravotní , finančnía rozpočtová, bytová, školská, zemědělská, pro vnitř níobchod, kulturní a osvětová, pro vnitř nívěci, pracovní ch sil.
Volby 28. 11. 1954 do NS 28. listopadu 1954 byly konány volby do NS. Volby vedla a ř í dila komise NF. V průměru na 35.000 obyvatel př ipadl 1 poslanec. Pro kandidáty NF se vyslovilo 99,3 % voličů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 29 -
Rok 1955, komise vojá ků a důstojníků V roce 1955 byly zř í zeny komise vojáků a důstojní ků, kteř í byli propuštěni z presenční vojenské služby. Komise majípomáhat MNV v pé či o povolance a brance, starat se o jejich vý cvik a informovanost. Bohužel, nepodař ilo se však zatí m zí skat dostatečný počet záložní ků, kteř í by byli ochotni tuto práci vykonávat.
Zrušeníkomisípro instruktá ž Stálá komise pro organisaci a instruktáž byla na plenární m zasedání 10. listopadu 1955 zrušena, protože ztratila svoje věcné opodstatnění . Každá komise totiž pracuje samostatně a je ř í zena vlastní m plánem práce.
Komise pro zvelebová níobce Počet komisíbyl začátkem roku 1955 rozší ř en o komise pro zvelebováníobce. Byla ustavena na základě vládní ho usnesení , který m byla zř í zena vládníkomise k ří zení zvelebovací akce měst a obcí . Komise hned na první schůzi sestavila návrh plánu jednotlivý ch akcí . Byly rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé , podle toho, lze-li je prové st v jednom roce nebo v delšídobě.
Rok 1957, volby do NV V dubnu 1957 byly vypsány volby do všech stupňů NV. Př ed tí m již v bř eznu se konaly volebníschůze ve všech okrscí ch. Počet členů MNV byl zvý šen na 70 a do ONV vysí láme 10 členů.
Sociá lnía vě kové slož enípléna MNV Ustavují cí zasedání nově zvolené ho MNV navržené kandidáty se vyslovilo 99,58 % a nejstarší mu 72 let, průměrný věk je 45 2 technici, 3 lé kař i, 21 úř ední ků, 5 důchodců
se konalo 30. května 1957. Pro voličů. Nejmladší mu členu je 21 roků. Ze zvolený ch je 21 dělní ků, a 5 učitelů.
UstaveníMNV Na zasedáníbyl zvolen př edsedou Karel Šárka, jeho náměstkem Antoní n Foř t, tajemní kem Karel Netrefa a 10 členů rady. Zvoleni byli i př edsedové a členové stálý ch komisí : zemědělské , pro mí stníhospodářství , finančnía rozpočtové , pro vý stavbu, školské , zdravotní , pro vnitř ní věci, bytové , pro vnitř ní obchod, kulturní , pro tělesnou vý chovu a sport, trestní .
Rok 1958, ustavení3 odborů MNV V roce 1958 jsme byli v důsledku zákona o NV zař azeni mezi obce s počtem obyvatelstva nad 10.000. Podle usnesenírady KNV byly u MNV Modř any zř í zeny 3 odbory: finanční , pro vnitř ní věci a pro mí stní hospodářství . Vý stavba a zemědělství nejsou zapojeny do žádné ho odboru a podlé hají př í mo radě. Vedoucí m finanční ho odboru byl jmenován Josef Svoboda, odboru pro vnitř ní věci Františka Petrží lováa odboru pro mí stníhospodářstvíJosef Vondráček.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 30 -
Rok 1959, ustaveníplá novacíkomise 29. ledna 1959 bylo na zasedání plé na MNV schváleno ustavení plánovací komise, její miž členy jsou př edsedové stálý ch komisí . Naproti tomu byly sloučeny v v jednu komisi komise školskás komisíkulturnía komise pro vnitř nívěci s komisípro mí stníbezpečnost.
Rok 1960, nová organisace stá tnísprá vy V roce 1960 byla provedena nová organisace státní správy. Podstatně byly zvětšeny obvody KNV i ONV a proto některé z nich musely bý t zrušeny. Stalo se tak jednak pro docí leníúspor na státní m aparátu, ale spolurozhodovaly i důvody jiné , např . hospodářské a zlepšenípráce. Př í městská oblast Prahy, která měla doposud 4 ONV /Praha-západ, vý chod, sever a jih/ bude mí t např í ště jen 2 ONV /Praha-západ a vý chod/. Modř any, které byly v obvodu Praha-jih, byly př eř azeny do obvodu ONV Praha-západ.
Volby 12. 6. 1960 do NV Na základě té to nové územníorganisace bylo nutno prové st nové volby. Konaly se 12. června 1960. Pro tyto volby byl pro Modř any sní žen počet poslanců MNV na 45. Voličům bylo vydáno 6930 hlasovací ch lí stků, pro kandidáty jich bylo odevzdáno 6.871.
Sociá lnía vě kové slož enípléna MNV Z nový ch členů je 36 mužů a 9 žen. Z nich je do 40 let 10, do 50 let 10, do 60 let 19 a př es 60 let 6 poslanců. Podle sociální př í slušnosti je 17 dělní ků, 20 pracují cíinteligence, 8 ostatní ch zaměstnání .
Ustavenírady Plé nem byl zvolen př edsedou Bedř ich Müller, náměstkem a zároveň př edsedou plánovacíkomise František Malec, tajemní kem Antoní n Fiř t a 12 členů rady, kteř í jsou zároveň př edsedy stálý ch komisí . Všichni byli zvoleni jednomyslně.
4 subkomise pro veř ejný poř á dek Př i komisi pro veř ejný poř ádek byly ustaveny 4 subkomise: pro dopravu, pro činnost mládeže, pro činnost protipožárnía pro činnost protialkoholní .
Rok 1961, počet pracovníků apará tu MNV V roce 1961 máMNV vytvoř eny 4 odbory a 1 oddělení : odbor finanční , pro mí stní hospodářství , pro vnitř ní věci a oddělení vý stavby. Pro všechnu agendu má 13 pracovní ků a 1 sí lu na poloviční úvazek. Na tak velikou a průmyslově vyspělou obec je to nepř iměř eně málo, zvlášť, uváží me-li, že zaměstnanci se musí mimo svůj úř ední čas účastnit i schůzí komisí a zasedání nejrůznější ch institucí . Ní zký počet zaměstnanců zvlášť vynikne, srovnáme-li jej s rokem 1946, kdy k 31. prosinci měl MNV 36 zaměstnanců a na tlak shora byl tento počet sní žen na 25 k 31. prosinci 1947.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 31 -
Rok 1963, zř ízeníMě NV Modř any, pový šenímě styse Modř an na mě sto Modř any Rok bude natrvalo zapsán v dějinách Modř an. 7. srpna 1963 plenárnízasedání Stř edočeské ho národní ho vý boru schválilo totiž zř í zení Městské ho národní ho vý boru v Modř anech s účinnostíod uvedené ho dne. Zř í zeníMěstNV v Modř anech bylo pak projednáno a schváleno na plenární m zasedání MNV v Modř anech 19. září1963. Městys Modř any se stal tí mto dnem městem Modř any.
Teplofikačníkomise V roce 1963 byla ustavena teplofikačníkomise, kteráza účasti podniků v severní části města př ipravuje dokumentaci k vý stavbě teplárny v objektu Č eský ch čokoládoven, př í p. ke zř í zenídvou tepláren k zásobováníteplem i stř edu města.
Komise sociá lního zabezpečenía lidové kontroly Byla ustavena samostatná komise sociální ho zabezpečení a lidové kontroly. 26. února 1963 na veř ejné schůzi v sále restaurace U Nováků bylo vysvětleno posláníkomise lidové kontroly. V našíobci je 25členná. Mí stní komise lidové kontroly je základní m článkem celostátní instituce lidové kontroly. Základnía mí stníkomise jsou voleny př í mou volbou na shromáždění ch pracují cí ch, okresní a krajské komise lidové kontroly a statistiky jsou voleny delegáty, a Ústř edníkomise je volena NS. Soustava komisílidové kontroly má zabezpečit hájení celospolečenský ch zájmů a upevňování státní disciplí ny. Kontrolní orgány jsou nezávislé na NV, na vedení závodů a úř adů, a jsou odpovědny jen svý m voličům. Úzce spolupracují s orgány stranické kontroly a aktivně jim pomáhajív jejich činnosti stranické organisace.
Rok 1964, př ipojeníKomoř an k Modř anům Snaha o sloučení Modř an s Komoř any je staré ho data. Již 16. září 1948 bylo usneseno na plenární m zasedání MNV Modř any požádat ZNV, aby př ipojil k Modř anům komoř anskou oblast obce Točné ohraničenou na vý chodě komoř anský mi lesy, na jihu pozemky patř í cí mi ke staré cihelně a na západě tokem Vltavy. V roce 1963 ÚV KSČ a vláda projednávajíotázku sloučeníobcí , např . na okrese Praha-západ se jedná o 11 obcí , v našem př í padě se jedná o sloučeníKomoř an a Modř an. Konečně na plenární m zasedáníONV Praha-západ konané m 14. února 1964 bylo rozhodnuto se souhlasem MNV Modř any a MNV Komoř any, že se obě obce ke dni voleb, tj. ke 14. červnu 1964, sloučív jednu obec, město Modř any. Tí m Modř anům př ibyla nová čtvrť, které byl ponechán název Komoř any. Volby byly již provedeny společně.
Volby 14. 6. 1964 do NV a NS 14. června 1964 byly provedeny volby do všech stupňů NV, NS a kandidátů do okresní ch soudů. Ze 7.961 zapsaný ch voličů se voleb zúčastnilo 7.926, tj. 99,6 %. Bylo zvoleno všech 63 navržený ch kandidátů.
Vě kové a sociá lníslož enípléna Mezi zvolený mi je 57 mužů a 6 žen. Pokud jde o věkové složení , do 40 let je 22 poslanců, do 50 let 17, do 60 let 20 a př es 60 let 4 poslanci. Proti minulé mu
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 32 -
období je nyní v MNV ví ce mladší ch lidí . Podle povolání je 20 dělní ků, 37 př í slušní ků pracují cíinteligence, 3 ženy z domácnosti a 3 důchodci.
UstaveníMě NV Na ustavují cí schůzi byl zvolen př edsedou Bedř ich Müller, jeho náměstkem a př edsedou plánovacíkomise Oldř ich Sedlák, ekonom n. p. Chirana a tajemní kem Antoní n Fiř t. Rada má14 členů včetně př edsedy, jeho náměstka a tajemní ka.
Komise Př i MěNV byly zř í zeny tyto komise: plánovací , finančně-rozpočtová, vý stavby, pro mí stní služby a mí stní vý robu, pro školství a kulturu, pro tělový chovu a sport, pro ochranu veř ejné ho poř ádku a vnitř nívěci, zdravotnickou, pro obchod a zásobování , bytovou, komunikací a dopravy, sociální ho zabezpečení a pé če o děti a mládež. Př edsedové komisí jsou členy rady kromě komise pro komunikace a dopravu a komise sociální ho zabezpečenía pé če o děti a mládež.
Sbor pro občanské zá lež itosti Byl zř í zen sbor pro občanské záležitosti. Jeho př edsedou je tajemní k Antoní n Fiř t. Sbor vystupuje svý mi zástupci př i nejrůznější ch slavnostní ch př í ležitostech občanů jako jsou narozeniny, jmenování , vý ročí , a také př i pohř bech a p.
4 odbory Mě NV Př i MěNV byly zř í zeny 4 odbory: finanční , vedoucí m je Josef Svoboda, vnitř ní správy, vedoucí je Františka Petrží lová, vý stavby, vedoucí m je Karel Chvojka, pro služby a mí stnívý robu, vedoucíje Marie Jánská.
Plená rníschůze MNV v Modř anech Změ ny v počtu členů pléna MNV Počet členů plé na se měnil, po volbách v roce 1945 a 1946 mělo 36 členů, v roce 1949 48 členů, v roce 1954 63 členů, v roce 1957 70 členů, v roce 1960 45 členů a v roce 1964 63 členů. Plenárníschůze uvádí m samostatně s vypsání m stručné ho programu jednání .
Stíž nosti na dochá zku poslanců V zápisech o jednáníse často vyskytuje stí žnost na špatnou docházku poslanců. Namátkou uvádí m: „Po osvobození mnoho členů plé na, komisí , ale i rady nepracovalo. Muselo docházet k častý m vý měnám osob, což pochopitelně brzdilo ř ádný chod práce.“ . „Všeobecně je možno konstatovat slabou účast na schůzí ch ať plé na /ze 63 členů se účastnítř eba 33, ale pravidelně chybí1/3/, či komisía rady.“
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 33 -
V roce 1959: „Účast členů byla 61 %, 2 členové chyběli 10x, 1 9x, 2 8x, 7 7x, 5 6x, 8 5x.“ V roce 1961: „Průměrnáúčast poslanců byla 35 osob, tedy 78 %. Z poslanců jen 9 bylo na všech schůzí ch, někteř íchyběli 4 - 5x. Na zasedání ch bylo př í tomno 1.237 občanů, tj. průměr 180, na tak velikou obec poměrně ní zké čí slo.“ . V roce 1963: „Plé num se scházelo pravidelně, v roce 1963 8x za průměrné účasti 35 poslanců. Neúčast byla umlouvána nemocemi, vážný mi pracovní mi úkoly, nepř í tomnosti v městě a p.“ . O povaze práce plé na jsem psal již dř í ve.
Schůze pléna MNV dle let V následují cí m př ehledu uvádí m jednotlivé plenární schůze MNV v Modř anech s vypsání m dat schůzía důležitější ch bodů programu.
Rok 1945 -
9. května v měšťanské škole: volba 36 členů MNV a 4 náhradní ků
-
30. července v měšťanské škole: schválení účetní závěrky za rok 1944, rozpočet na rok 1945
-
10. zářív obecné škole dí včí : volba volitelů pro volby do prozatí mní ho NS, ZNV a ONV
-
10. ř í jna v restauraci U Vošahlí ků: zprávy o činnosti rady a komisí
-
24. ř í jna v restauraci Na zastávce: zpráva o činnosti rady
-
3. prosince v obecné škole dí včí : zprávy o činnosti rady a komisí , personální záležitosti
Rok 1946 -
7. ledna v obecné škole dí včí : rozpočet na rok 1946, zavedení dávek, ustaveníMí stníosvětové besedy
-
13. února v obecné škole dí včí : zpráva o činnosti rady a komisí , žádosti o udělenídomovské ho práva
-
5. bř ezna v obecné škole dí včí : personálnízáležitosti
-
16. bř ezna v obecné škole dí včí
-
19. dubna v restauraci U Vošahlí ků: problematika sjednocené vý chovy
-
26. dubna v obecné škole dí včí
-
14. května v restauraci U Vošahlí ků
-
12. června v restauraci U Nováků
-
3. července : ustavují císchůze nové ho MNV
-
11. zářív restauraci U Vošahlí ků
-
23. ř í jna v obecné škole dí včí
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 34 -
tělesné
Rok 1947 -
3. ledna v restauraci U Vošahlí ků: „Národnívý bory hovoř ís lidem"
-
24. února v restauraci u Vošahlí ků: projednánísměrnic ministerstva vnitra o plněníúkolů NV ve věci 2leté ho hospodářské ho plánu
-
26. bř ezna v restauraci U Vošahlí ků: zproštění funkce tajemní ka obce Dr. Kobrče
-
14. května v restauraci U Vošahlí ků
-
3. července v restauraci U Vošahlí ků
-
11. zářív restauraci U Vošahlí ků
-
11. ř í jna v restauraci U Vošahlí ků: projednáno zř í zeníškolnídružiny
-
1. prosince v obecné škole dí včí : projednán návrh na postavení pomní ku modř anský m obětem odboje a revoluce. Př ijat návrh pomní ku za 400.000 Kčs
-
19. prosince v obecné škole dí včí : volba volebnía reklamačníkomise
Rok 1948 -
3. bř ezna v sále restaurace U Nováků: zpráva o činnosti a rozprava
-
19. bř ezna v měšťanské škole: akce Z
-
8. května v sále restaurace U Nováků: př í prava voleb do NS
-
24. června v měšťanské škole: zhodnocenívý sledku voleb
-
19. července v měšťanské škole
-
16. zářív restauraci U Vošahlí ků: usneseno žádat ZNV o př ipojeníKomoř an, rozprava o reorganisaci veř ejné správy
-
12. listopadu v restauraci U Vošahlí ků: akce vybudovánívodovodu
-
21. listopadu v sále restaurace U Nováků: uděleníčestné ho občanstvípres. Klementu Gottwaldovi
Rok 1949 -
28. ledna v restauraci U Vošahlí ků: doplňovacívolba členů MNV, stanovení stavební ch obvodů, dávka ze psů na rok 1949
-
30. bř ezna v sále restaurace U Nováků: zř í zení KP městyse Modř an, závěrečné účty za rok 1948
-
15. července ve stř edníškole: demolice objektu čp. 24, obsazenívedoucí ch mí st v KP
-
26. srpna v pracovně stř edníškoly: rozpočet KP na 2. pololetí1949
-
27. ř í jna v sále restaurace U Nováků: zpráva o činnosti MNV, programové prohlášeníreorganisované ho MNV
-
2. listopadu v pracovně stř edníškoly v 19.30 h. slavnostnízasedání : poslech rozhlasové ho projevu pres. Kl. Gottwalda, slavnostní zahájení podpisování zdravice k 70. narozeninám generalisima Stalina
-
2. listopadu v pracovně stř edníškoly v 21 h.: personálnízáležitosti
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 35 -
Rok 1950 -
7. února v pracovně stř ední školy: rozpočet KP na rok 1950, začlenění nemovitostído KP, lesníhospodářský plán na lé ta 1949-1958
-
30. bř ezna v sále restaurace U Nováků: zpráva rady MNV o činnosti za rok 1949
-
2. června v pracovně stř edníškoly: schválenízávěrečný ch účtů za rok 1949, schválenísměny domu čp. 304 za čp. 24, schválenízávěrečný ch účtů KP za rok 1949
-
28. června v sále restaurace U Nováků: ustavují cí schůze MNV, př edání diplomu čest. občanství národní mu umělci prof. L. Zelenkovi, projednání budovatelské ho plánu MNV
-
13. zářív sále restaurace U Nováků: schválenínávrhu reorganisace mí stní ho AV NF, zř í zeníměstské ho vodovodu a kanalisace, práva o činnosti MNV
-
11. ř í jna v restauraci Lidové ho domu: projednánínové ho domovní ho ř ádu, vymezení pojmu nadměrné ho bytu v Modř anech, zpráva o statku LS, projednánírozpočtu KP na rok 1951
-
1. prosince v sále restaurace U Nováků: projednání rozpočtu MNV na rok 1951, zpráva o činnosti rady, povoleníinvestičnízápůjčky KP
Rok 1951 -
31. ledna v sále restaurace U Nováků: rozpis zemědělský ch dodávek na rok 1951
-
28. února v sále restaurace U Nováků: o stavu komunální ho podnikání v Modř anech, úprava vozovky na Tylově náměstí
-
28. bř ezna v restauraci Lidové ho domu: zpráva o činnosti, zpráva o náboru žen do zaměstnání , zpráva o statku LS
-
25. dubna v sále restaurace U Nováků: úprava komunikací , zř í zení městské ho rozhlasu, vodovod a vý stavba bytový ch jednotek
-
28. května v restauraci Lidové ho domu: ustanovení nové ho obecní ho tajemní ka, projednánízávěrečný ch účtů za rok 1950
-
27. června v sále restaurace U Nováků: vý kup čp. 113 na rozší ř eníradnice, zpráva o plněníúkolů za 2. čtvrtletí1951
-
26. zářív restauraci Lidové ho domu: zpráva o plněníúkolů, zpráva o statku LS
-
9. listopadu v restauraci Lidové ho domu: projednánírozpočtu na rok 1952
-
19. prosince v restauraci Lidové ho domu: zpráva o plněníúkolů
Rok 1952 -
13. bř ezna v restauraci Lidové ho domu: usnesenístrany a vlády o opatř ení ch ke zvý šeníživočišné vý roby, zajištěníjarní ch zemědělský ch prací , projednání účetnízávěrky MNV
-
4. dubna v restauraci Lidové ho domu: ustanovenítajemní ka Netrefy, zpráva o plněníúkolů
-
10. května v sále restaurace U Nováků: slavnostní projev př edsedy MNV K. Šárky ke Dni ví tězství , př edání diplomu zdejší knihovně jako ví tězi v soutěži o nejlepšíknihovnu okresu
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 36 -
-
18. června v restauraci Lidové ho domu: zpráva o činnosti MNV, zprávy komise pro kontrolu mí stní ho hospodářstvía komise pro zkoumáníčinnosti MNV, ustavenívý boru žen u MNV
-
2. července v restauraci Lidové ho domu: př í prava žňový ch prací
-
27. listopadu v restauraci Lidové ho domu: rozprava o činnosti důvěrní ků LS, zpráva komise pro kontrolu mí st. hospodářstvía komise pro kontrolu činnosti MNV
-
12. prosince v sále restaurace U Nováků: projev př edsedy k 9. vý ročí uzavř enísmlouvy čs. sovět. o spojenectví , hodnocenísoutěže mezi MNV na okrese, vý sledky závazků mí stní ch závodů uzavř ený ch k 35. vý ročíVŘ SR
Rok 1953 -
4. února v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 70 občanů: zprávy stálý ch komisí , př í prava akcí5 M, vyhlášeníposlanecký ch obvodů členů plé na MNV a ONV
-
10. dubna v budově MNV: instruktáž členů plé na MNV a poslanců ONV pro „Hovory s občany“
-
2. června v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 18 občanů: př edánílesní ho majetku do správy státní ch lesů, zprávy stálý ch komisí
-
11. zářív restauraci Lidové ho domu, př í tomno 40 občanů: zpráva o činnosti rady, zprávy stálý ch komisí
-
15. ř í jna v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 54 občanů: zpráva o činnosti MNV, schváleníplánu pracovní ch úkolů rady a plé na MNV
-
18. listopadu v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 49 občanů: projednání vládní ho prohlášeníz 15. 9. 1953, vý stavba obce, vý hled do roku 1954
-
15. prosince v sále rest. U Nováků, př í tomno 150 občanů: slavnostníplenární zasedánína počest ukončeníMěsí ce Č s.-sovětské ho př átelství
Rok 1954 -
27. ledna v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 36 občanů: projednání zákona o NV
-
25. bř ezna v sále mí stní ho kina, př í tomno 120 občanů: schválenírozpočtu na rok 1954, projednánízákona o volbách do NV
-
14. dubna v sále rest. U Nováků, poř ádala mí stní volební komise s MNV, př í tomno 650 osob: zákon o volbách do NV, vyhlášeníkandidátů
-
25. května v sále rest. U Nováků, př í tomno 450 osob: složeníslibu nový ch členů MNV, volba př edsedy, náměstka, tajemní ka a ostatní ch členů rady, rozpracováníakční ho programu MNV
-
16. června v restauraci Lidové ho domu: instruktáž o práci NV
-
30. července v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 50 občanů: zpráva o činnosti rady, schválenízměn v odborech, zajištěnížňový ch prací
-
28. zářív restauraci Lidové ho domu, př í tomno 9 občanů: zahájeníškolní ho roku, vý sledky žní , akce 5 M
-
22. ř í jna v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 15 občanů: př í prava na volby do NS, akce 5 M
-
23. listopadu v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 18 občanů: př í prava
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 37 -
voleb do NS -
20. prosince v restauraci Lidové ho domu: zpráva o činnosti za rok 1954, plán pracovní ch úkolů na rok 1955
Rok 1955 -
6. ledna v budově MNV: jednáno o práci členů MNV
-
20. ledna v sále rest. U Nováků, př í tomno 18 občanů: zemědělské vý roby na 2 - 3 roky, plněníakční ho plánu MNV
-
24. února v sále mí stní ho kina, př í tomno 52 občanů: ustavení uliční ch vý borů, zvelebovacíakce v mí stě, př í prava jarní ch pracív zemědělství
-
30. bř ezna v restauraci Lidové ho domu, př í tomno 24 občanů: zpráva o hospodař ení v roce 1954, plán pracovní ch úkolů, činnost členů MNV v obvodech a zvelebovacíakce
-
8. května v sále rest. U Nováků, př í tomno asi 600 osob: slavnostnízasedání MNV ke Dni osvobození
-
2. června v rest. Lidové ho domu, př í tomno 10 osob: zpráva o stavu mí stní ho hospodářství , dosavadnívý sledky s ustavování m uliční ch vý borů
-
7. července v sále rest. U Nováků: zpráva o postupu zemědělský ch prací , zhodnocenípráce členů MNV na obvodech, zvelebovacíakce M
-
2. srpna v restauraci Lidové ho domu, př í tomni 3 občané : projednáníplánu zemědělské vý roby, zajištěnížní
-
8. srpna v rest. Lidové ho domu, př í tomno 9 občanů: zpráva o hospodař ení MNV a KS, zpráva o zdravotnísituaci v obci, př í prava pracív akci M
-
6. ř í jna v rest. Lidové ho domu, př í tomni 4 občané : zvý šení zemědělské vý roby, vý sledky zvelebovacíakce M
-
10. listopadu v rest. Lidové ho domu, př í tomno 5 občanů: masově organisační práce MNV, činnost KS a DS
-
29. prosince v rest. Lidové ho domu, př í tomno 11 občanů: nástup do 2. pětiletky, zpráva o zdravotnísituaci v obci, zpráva o kulturnía osvětové práci v obci
plán
rozvoje
Rok 1956 -
14. února v sále rest. U Nováků, př í tomno 8 občanů: plán rozvoje národ. hospodářstvína rok 1956
-
27. bř ezna v sále rest. U Nováků, př í tomno 8 občanů: projednánírozpočtu MNV na rok 1956, projednánípracovní ch úkolů
-
24. dubna v Osvětové jizbě, př í tomno 7 občanů: vý stavba, zemědělství
-
8. května v sále rest. U Nováků: 11. vý ročí osvobození naší vlasti Rudou armádou
-
31. května v Osvětové jizbě, př í tomno 20 občanů: mí stníhospodářství
-
3. července v sále rest. U Nováků, př í tomno 6 občanů: úkoly vyplý vají cí z celostátní konference KS, projev náměstka ministra vnitř . obchodu L. Brabce, projednánípracovní ch úkolů
-
31. července v sále jednotné ho školství
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
rest.
U Nováků,
- 38 -
př í tomno
11
občanů:
vý znam
-
29. srpna v sále rest. U Nováků, př í tomno 22 občanů: mí stníhospodářství , zdravotnísituace v obci
-
4. ř í jna v sále rest. U Nováků, př í tomno 17 občanů: zpráva o vý stavbě a akci M, zpráva o vý sledku žní
-
11. prosince v zasedacísí ni MNV v Lidové m domě: akčníplán na lé ta 19571960, schválenídoplňkové ho rozpočtu, schválenídomovní ho ř ádu
Rok 1957 -
8. ledna v zasedacísí ni MNV v Lidové m domě, př í tomni 4 občané : schválení plánu pracovní ch úkolů
-
22. února v zasedacísí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 12 obč.: projednání směrné ho plánu Modř any, mí stníhospodářství , zpráva o hospodař enív roce 1956
-
5. dubna v zasedací sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 13 obč.: projednání rozpočtu na rok 1957, plán rozvoje na rok 1957
-
30. května v sále rest. U Nováků, př í tomno asi 350 občanů: slib nově zvolený ch členů MNV, volba př edsedy náměstka, tajemní ka a ostatní ch členů rady, vytvoř eníodborů
-
2. července v sále rest. U Nováků, př í tomno asi 120 občanů: zajištěnížní , mí stníhospodářství , školství
-
22. srpna v zasedací sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 27 obč.: vý stavba, zemědělství , masově politickápráce
-
3. ř í jna v zasedací sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 18 obč.: plnění plánu rozvoje
-
14. listopadu v zasedacísí ni MNV v Lid. domě: projednánídopisu ÚV KSČ
-
29. listopadu v zasedacísí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 31 obč.: školství , projednánípř ipomí nek k dopisu ÚV KSČ
-
19. prosince v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 23 obč.: mí stní hospodářství , zásobování a zdravotnictví , projednání př ipomí nek k dopisu ÚV KSČ
Rok 1958 -
30. ledna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 20 občanů: rozpočet na rok 1958
-
28. února v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 47 občanů: školství , mí stníhospodářství
-
27. bř ezna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 37 občanů: vý stavba obce, zdravotnictvía zásobování
-
28. dubna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 15 občanů: zemědělství , rozpočet na rok 1958
-
29. května v zasedací sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 48 obč.: mí stní hospodářství , školství
-
26. června v sále kina, př í tomno 43 občanů: zdravotnictvía obchod, činnost uliční ch vý borů
-
31. července v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 20 obč.: zemědělství , vý stavba
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 39 -
-
1. zářív zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 62 obč.: návrh rozpočtu na rok 1959, školství
-
29. září v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 43 občanů: zpráva o hospodař eníMNV, kulturnía osvětováčinnost, zdravotnictví
-
30. ř í jna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 31 obč.: mí stní hospodářství , zemědělství
-
1. prosince v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 33 obč.: zdravotnictví , vnitř níobchod
-
29. prosince v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 27 obč.: vý stavba, hospodař enív roce 1957
Rok 1959 -
29. ledna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 77 občanů: mí stní hospodářství , bytové záležitosti
-
26. února v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 67 občanů: projednání rozpočtu na rok 1959, školství , vý stavba
-
31. bř ezna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 26 občanů: zemědělství , zásobování , zdravotnictví
-
30. dubna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 27 občanů: vý stavba, plněnírozpočtu na rok 1959
-
28. května v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 39 občanů: mí stní hospodářství , schválenídoplňkové ho rozpočtu
-
2. července v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 36 obč.: zemědělství , zdravotnictví , tělový chova
-
24. srpna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 32 obč.: zemědělství , mí stníhospodářství , organisačnízáležitosti
-
28. září v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 64 občanů: školství , vý stavba
-
29. ř í jna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 21 občanů: zemědělství , plán rozvoje na rok 1960
-
30. listopadu v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 63 obč.: mí stní hospodářství
-
29. prosince v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 31 obč.: plněníplánu rozvoje na rok 1959
Rok 1960 -
2. února v zasedacísí ni L. D., př í tomno 38 občanů: dopis ÚV KSČ o územní organisaci státu, zdravotnictví
-
3. bř ezna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 57 obč.: vý sledky hospodař enív roce 1959, zemědělství , vý stavba
-
28. bř ezna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 35 občanů: školství , tělový chova, MLS
-
29. dubna v zased. sí ni MNV v Lid. domě, př í tomno 31 obč.: vý stavba, finančnízáležitosti
-
5. května v sále rest. U Nováků, př í tomno 310 občanů: referát uč. Sirko, účastní k osvobozovací ch bojů, koncert žáků vojenské školy Jana Žižky
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 40 -
z Trocnova -
24. června v sále rest. U Nováků, př í tomno 301 občanů: slib poslanců, volba orgánů MNV, hlavníúkoly MNV
-
4. srpna v sále rest. U Nováků, př í tomno 136 občanů: zemědělství , plnění plánu rozvoje a rozpočtu
-
22. zářív sále rest. U Nováků, př í tomno 128 občanů: školství , vý stavba
-
5. listopadu v sále rest. U Nováků, př í tomno 130 občanů: plnění plánu rozvoje, rozpočet a plán rozvoje na rok 1961, mí stníhospodářství
-
29. prosince v sále rest. U Nováků, př í tomno 173 občanů: zhodnocenípráce MNV
Rok 1961 -
16. února v sále rest. U Nováků, př í tomno 141 občanů: komplexní ho rozboru roku 1960 a rozpočtu na rok 1961
-
6. dubna v sále rest. U Nováků, př í tomno 177 občanů: školství a kultura, vý stavba, zemědělství
-
11. května v sále rest. U Nováků, př í tomno 182 občanů: plněníplánu rozvoje a rozpočtu za I./1961
-
29. června v sále rest. U Nováků, př í tomno 221 občanů: zemědělství , školstvía kultura, volba soudců MLS
-
17. srpna v sále rest. U Nováků, př í tomno 180 občanů: zpráva o plněníplánu rozvoje a rozpočtu, žně, školy př ed zahájení m školní ho roku
-
21. září v sále rest. U Nováků, př í tomno 182 občanů: vý stavba, služby a mí stnívý roba
-
2. listopadu v sále rest. U Nováků, př í tomno 154 občanů: zpráva mandátové komise k doplňovací m volbám, zpráva o plnění plánu rozvoje a rozpočtu, kanalisace, zásobování
-
28. prosince v sále rest. U Nováků, hospodař enía plněníúkolů v r. 1961
př í tomno
91
projednání
občanů:
finanční
Rok 1962 -
8. února v sále restaurace U Nováků, př í tomno 122 občanů: komplexní rozbor hospodař eníMNV v roce 1961, zpráva o činnosti MLS, rozděleníobce na čtvrtě a pojmenováníulic
-
22. bř ezna v rest. U Nováků, př í tomno 168 občanů: zdravotnictví , obchod, bytové záležitosti
-
16. května v sále rest. U Nováků, př í tomno 192 občanů: veř ejný poř ádek, vý stavba, rozpočet na r. 1962
-
29. června v sále rest. U Nováků, př í tomno 130 občanů: mí stní služby a vý roba, organis. záležitosti
-
15. srpna v sále rest. U Nováků, př í tomno 146 občanů: rozbor plněníplánu na r. 1962, soutěž OV
-
26. zářív sále rest. U Nováků, př í tomno 281 občanů a 22 žáků: vý stavba, školství
-
21. listopadu v sále rest. U Nováků, př í tomno 152 občanů: soutěž OV, rozbor
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 41 -
plněníplánu rozvoje a rozpočtu, činnost KS a DS -
19. prosince v sále rest. U Nováků, př í tomno 155 občanů: př edběžnázpráva o finančnísituaci MNV za rok 1962
Rok 1963 -
21. února v sále rest. U Nováků, př í tomno 208 občanů: komplexní rozbor roku 1962, rozpočet na rok 1963, činnost MLS a soutěž OV
-
10. dubna v sále rest. U Nováků, př í tomno 155 občanů: zemědělství , KS, soutěž mezi OV
-
16. května v sále rest. U Nováků, př í tomno 116 občanů: zpráva o plnění plánu rozvoje a rozpočtu na I./1963
-
26. června v sále rest. U Nováků, př í tomno 155 občanů: bytové otázky, veř ejný poř ádek
-
8. srpna v sále rest. U Nováků, př í tomno 116 občanů: zpráva o plněníplánu rozvoje a rozpočtu za rok 1963, soutěž OV
-
19. září v sále rest. U Nováků: mí stní služby a vý roba, školství a kultura, mí stníkomise lidové kontroly
-
31. ř í jna v sále rest. U Nováků, př í tomno 152 občanů: vý stavba, soutěž OV, zdravotnictví , sociálnízabezpečení
-
29. prosince v sále rest. U Nováků, př í tomno 162 občanů: zpráva o činnosti MNV za rok 1963
Rok 1964 -
13. února v sále rest. Na staré poště, př í tomno 150 obč.: komplexnírozbor činnosti za rok 1963, soutěž OV
-
13. bř ezna v sále rest. Na staré poště, př í tomno 92 obč.: zemědělství , mí stní služby a vý roba
-
21. května v sále rest. Na staré poště, př í tomno 97 obč.: vý stavba, sociální zabezpečení , rozpočet MěNV na rok 1964
-
30. června v sále rest. Na staré poště: slib nově zvolený ch poslanců, volba orgánů MěNV, projev zást. OV KSČ
-
6. srpna v sále rest. Na staré poště, př í tomno 59 obč.: zpráva o plněníplánu rozvoje a rozpočtu na I./1964, zemědělství
-
17. zářív sále rest. Na staré poště, př í tomno 165 občanů: vý stavba, školství a kultura, plán rozboje na r. 1965
-
29. ř í jna v sále rest. Na staré poště, př í tomno 75 obč.: činnost KS a DS, obchod a zásobování
-
17. prosince v sále mí stní ho kina, př í tomno 60 občanů: veř ejný poř ádek, př edběžnázpráva o plněníplánu rozvoje a rozpočtu na rok 1964
Rozpočty MNV MNV není jen orgánem státní moci, ale i důležitou hospodářskou jednotkou, která hospodař í finanční mi prostř edky vlastní mi i svěř ený mi, která ř í dí a spravuje i důležité hospodářské podniky. Musí proto sestavovat rozpočet a podle něho se ř í dit a dle něho i hospodař it.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 42 -
Z technický ch důvodů pochopitelně nemohu uvádět rozpočtovádata jednotlivý ch let popisované ho období , ani provádět jejich rozbory, to by př esahovalo únosnou mí ru těchto zápisů. Pro všeobecnou informaci uvedu alespoň v hrubý ch rysech, jaké rozpočty v opisované m období existovaly, jak byly sestavovány, a pro některý rok uvedu rozpočet v jeho hrubé m obsahu.
Rok 1949 př inesl změ ny v obecním hospodař ení Důležitý m rokem pro skladbu obecní ho hospodař eníje rok 1949, kdy došlo ke 3 základní m změnám:
Zř ízen KP a/ vý dělečné hospodař ení bylo odděleno od vlastní správy obce a zř í zen komunální podnik Kombinát městyse Modř an, které mu bylo z obecní ho jmění př edáno na aktivech 2.634.000 Kčs a na pasivech 1.552.000 Kčs.
Oddluž eníobce Veškeré obecnídluhy, pokud nebyly př evedeny na základníúčet KP, byly koncem roku 1949 př evzaty státem. V našem př í padě to bylo 3.500.000 Kčs. Naproti tomu odvedl MNV na účet ministerstva financívšechny vázané vklady a cenné papí ry v hodnotě ca 200.000 Kčs.
Bezhotovostníplacení b/ Od počátku roku 1950 byla uložena MNV povinnost bezhotovostní ho placení . NV jsou povinny v platební m styku uží vat vý hradně služeb Poštovníspoř itelny a udržovat vý ši maximální ch pokladní ch hotovostí .
Zapojenírozpočtů NV na stá tnírozpočet c/ Od základu byly změněna struktura rozpočtu. Do roku 1949 včetně hospodař il MNV na základě rozpočtu, který byl každoročně sestavován samostatně, a k jeho př í padné mu vyrovnání byly stanoveny tzv. př irážky k některý m státní m daní m. Rozpočet MNV v Modř anech počí tal tehdy s př irážkami v maximální vý ši 300 %. Jinak byl MNV odkázán jen na př í jmy z vlastní ch zdrojů, př í p. mohl v odůvodněný ch př í padech požádat Zemský národní vý bor o př í spěvek k vyrovnání schodku běžné ho hospodářské ho roku. Tak např . z vyrovnávací ho fondu ZNV dostala naše obec na vyrovnání rozpočtový ch schodků v roce 1946 962.100 Kčs, v roce 1947 604.700 Kčs a v roce 1948 1.536.000 Kčs. Od roku 1950 jsou rozpočty NV začleněny do státní ho rozpočtu a jsou jeho součástí . Př í padné rozpočtové schodky jsou vyrovnávány př í dělem ze státní ho rozpočtu a př í p. př ebytky jsou rovněž odváděny do státní ho rozpočtu. MNV již nemůže sjednávat žádné zápůjčky, veškeré investiční náklady zař azené do celostátní ch plánů jsou hrazeny př í mo státnípokladnou. Rozpočtové částky na vý daje jsou určovány MNV Okresní m národní m vý borem direktivní m způsobem.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 43 -
Jak se sestavuje rozpočet MNV po r. 1950 Jak se rozpočet sestavuje. Nejdř í ve MNV projedná návrh rozpočtu, který je vlastně pouhý m hlášení m ONV. Teprve když ONV sdělí směrná čí sla pro jednotlivé kapitoly, je možno sestavit definitivní rozpočet /př itom je nutno bezpodmí nečně dodržovat směrná čí sla určená ONV/, který se př edkládá ONV k zař azení do státní ho rozpočtu. Př i projednávání státní ho rozpočtu NS jsou rozpočty NV v jejich souhrnu upraveny a upř esněny tak, aby státní rozpočet mohl hradit podle důležitosti pokud možno všechny požadavky na něj vznesené . A tí m teprve rozpočty NV zí skávajíkonečnou čí selnou formu a právníplatnost. Zásadně MNV nesmí o jednotlivý mi kapitolami.
své
vůli
disponovat
finanční mi
prostř edky
mezi
Doplňkový rozpočet Od roku 1950 se mohou sestavovat i tzv. doplňkové rozpočty. Podle rozpočtové ho ř ádu NV může sestavit doplňkový rozpočet, pokud dosáhne nadplánovaný ch př í jmů nebo úspor př i ř ádné m plněnívšech svý ch úkolů. MNV jej může dotovat i z podí lu na fondu rozvoje mí stní ho hospodářství/1/4 fondu rozvoje může bý t použita pro vlastníúčely MNV. Např . na akce, které nebyly rozpočtově zajištěny: v roce 1955 např . př í pojka 1. mateř ské školy na městský vodovod, zakoupeníruční ho adresovací ho stroje a p./. Do doplňkové ho rozpočtu můžeme zař adit takové akce, na které máme zajištění materiál, nebo jej můžeme koupit na volné m trhu. Zajišťujeme jí m úkoly, které nemohly bý t zař azeny do státní ho rozpočtu. Uveďme si nějaký př í klad: Doplňkový rozpočet na rok 1957 byl sestaven a schválen radou ONV ve vý ši 150.955 Kčs jednak z př ebytků př í jmů, úspor vý dajů a z podí lu fondu rozvoje MH. Těchto prostř edků bylo použito jednak na poř í zenízař í zenína promí tánína širokoúhlé m plátně ve zdejší m kině /30.000 Kčs/, na školnípotř eby /6.000 Kčs/, na dostavbu školiček /50.000 Kčs/ a zbytek na vybavenírůzný ch provozoven, které majísloužit obyvatelstvu. Do doplňkové ho rozpočtu pro hospodař enív roce 1958 bylo koncem roku 1957 odvedeno z vyšší ch př í jmů 85.723 Kčs a z úspor na vý dají ch 34.000 Kčs, celkem 119.723 Kčs. Z doplňkový ch rozpočtů za minulálé ta byly v roce 1958 provedeny tyto akce: koupen kompresor za 53.000 Kčs, na dostavbu ul. Barikádní ků věnováno 30.000 Kčs, na dostavbu školiček 60.000 Kčs, na úpravu kina 30.000 Kčs, kromě jiný ch menší ch částek. Rozhodnutí m ONV Praha-západ ze 24. února 1961 byla ponechána MNV část př ebytku hospodař eníza rok 1961 v částce 504.622,79 Kčs. Z té to částky jsou určité prostř edky reservovány na úkoly jako vý stavba jeslí , na opravy bytů, jako př í sně účelově vázané a nemůže jich bý t na jiný účel zásadně použito. Zbylá částka 147.000 Kčs může sloužit jako zdroj financovánídoplňkové ho rozpočtu. Doplňkový rozpočet na tuto částku byl projednán na plenární m zasedáníMNV 29. června 1961. Z větší ch vydáníuvádí m: zastř ešeníškolníjí delny U Troní čků 30.000 Kčs, GO kanalisace v budově 2. DSŠ 11.000 Kčs, na nákup nákladní ho auta 20.000 Kčs, na opravu zdi hř bitova 25.000 Kčs, DS na zř í zení septiku u čp. 898 34.700 Kčs.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 44 -
Instituce hlavního účetního Od 1. ledna 1953 bylo na základě zákona o hlavní ch účetní ch zavedeno u MNV nové účetnictví . Byly zavedeny hlavní a rozpočtová účtárna. Stejně je zorganisována účetní služba i u ONV a KNV. Naše účtárny podlé hají účtárně stejné ho typu u ONV. Plnění finanční ho plánu je rozvrženo na jednotlivé i sledováno.
měsí ce a měsí čně je
Hlavní m účetní m byl jmenován dosavadníúčetníJosef Svoboda.
Př evzetídaňové agendy V roce 1955 byla od ONV př evzata daňováagenda, př edpisy i účtování . Práce s př evzetí m byly skončeny v polovině roku.
Uká zky rozpočtů ně který ch let Nyní jako ukázku uvedu několik souhrnný ch dat z namátkově vybraný ch rozpočtů a pro srovnánícelkový rozpočet na lé ta 1957 a 1958 sestavený podle kapitol. Rozpočet za rok 1949 je ještě z doby, kdy obce hradily svoje vydání př í jmy z vlastní ch zdrojů, př irážkami ke státní m daní m a př í padně z vyrovnávací ho fondu ZNV.
Rok 1949 Návrh rozpočtu na rok 1949: úhrn ř ádné potř eby činí
9.743.053 Kčs,
úhrn ř ádné úhrady činí
6.932.783 Kčs,
schodek ř ádné ho rozpočtu
2.810.270 Kčs
bude uhrazen př irážkový m př í dělem
1.227.411 Kčs,
zbý vátedy neuhraz. schodek
1.582.859 Kčs,
o jehož úhradu byl požádán ZNV, aby nám př ispěl zvláštní m vyrovnávací m př í spěvkem.
Roky 1957 a 1958 Pro př edstavu jak vypadaly rozpočty, uvádí m rozpočet na rok 1957, návrh rozpočtu na rok 1958 a skutečný př í děl na rozpočet na rok 1958: Název kapitoly, odvětví
Rozpočet 1957
Návrh rozpočtu 1958
Skutečný př í děl 1958
Př í jmy: odvody zisku komun. služeb
363.000
ostatníodvody komunál. služeb
-
vlastnípř í jmy z danía poplatků
752.700
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 45 -
451.000
451.000
85.000
85.000
735.000
735.000
př í jmy ze správnía funkč. čin.
491.000
872.000
855.000
př í děly ze státní ho rozpočtu
670.810
498.650
27.400
2.285.510
2.641.650
2.153.400
př í děl Komunální m službám
231.000
96.000
96.000
př í děl Domovnísprávě
110.000
100.000
100.000
komunikace
65.740
293.130
93.030
čištěníobce
160.000
180.000
170.000
sady
10.000
20.000
20.000
veř ejné osvětlení
52.000
101.900
67.000
zdravotně technické služby
12.200
1.890
1.890
pohř ebiště, památní ky
18.000
2.000
2.000
250.000
95.100
95.100
-
20.000
20.000
902.940
900.020
665.020
55.300
91.300
50.000
181.340
299.040
162.440
11.200
12.600
12.600
517.850
536.810
515.810
2.500
20.000
5.000
167.000
150.000
768.190
1.126.750
895.850
jesle
255.600
258.500
258.500
zdravotnictvícelkem
255.600
258.500
258.500
Výdaje: Kapitola 17:
Akce Z pé če o bytový fond mí stníhospodářstvícelkem Kapitola 18: mateř ské školy všeobecně vzdělávacíškoly hudebníškola školníjí delny osvětováčinnost kino školstvía kultura celkem
-
Kapitola 20:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 46 -
Kapitola 25: požárníochrana
20.450
5.800
450
členové NV
51.510
51.600
51.600
správa NV
280.820
298.980
281.980
vnitř níspráva celkem
352.780
356.380
334.030
2.285.510
2.641.650
2.153.400
Vý daje celkem
Rozbor rozpočtu na r. 1958 Rozpočet na rok 1958 byl projednán v plenární m zasedáníMNV 30. ledna 1958. Př i projednávánírozpočtu bylo konstatováno, že k našim požadavkům, které byly př edloženy pro zař azení do rozpočtu na rok 1958, nebyl vzat patř ičný zř etel, a proto znovu byly uplatněny nároky na zvý šení rozpočtový ch částek v př í padech, kde jde o nutné a nalé havé úkoly, které musí bý t nezbytně provedeny, aby nedocházelo k podstatné mu ničení národní ho majetku, a aby zař í zení , která mají sloužit obyvatelstvu, nebyla naopak zdrojem jeho útrap. V př í padě, že by rada ONV nemohla vyhovět požadavkům uvedený m v rozkladu, MNV žádá, aby rozklad považovala za stí žnost a postoupila jej k další mu ř í zení radě KNV v Praze. A nyní uvedu zhruba položky, ve který ch rada ONV nevyhověla našim požadavkům: Jsou to komunikace: asfaltováníVrchlické ho ul. /př í jezdníkomunikace k budově NV, odbý vají se zde svatby, prostě je to representační mí sto obce/, úprava vozovky k nádraží15.000 Kčs /vozovka je do základu rozrušena a jezdítudy těžkánákladnívozidla k nádraží /, asfaltováníPř emyslovy ul. 60.000 Kčs /spojka z hlavníul. na Baba/, asfaltováníulice na Baba III. /je to podmí nka DP, aby zde mohla bý t zavedena autobusová doprava/. V pé či o bytový fond se jedná o poskytnutí bezúročný ch půjček na stavební opravy soukromý ch nájemní ch domů /20.000 Kčs/. V kapitole „Školství “žádáme o zvý šenína nalé havé opravy, jejichž neprovedení by narušilo provoz školnívý uky a způsobilo dalšínarůstají cíškody na školní ch budovách. Jde o opravy stř ech, topný ch zař í zení , fasád budov a vnitř ní ch zař í zení . Pro provoz kina je odepř enáčástka 17.000 Kčs nezbytně nutná, stejně nutné je i rozší ř enímí stní ho rozhlasu. Č ástka k tomu potř ebnáje uvedený ch 15.000 Kčs. Pro požární ochranu bylo př iděleno pouze 450 Kčs na úhradu telefonní ch poplatků. Nenízajištěna úhrada ani na běžné režijnívý daje. U správy NV byly vyškrtnuta částka 17.000 Kčs na opatř ení smaltovaný ch tabulek s orientační mi domovní mi čí sly /v roce 1958 má totiž v našíobci dojí t k př ečí slovánídomů/. Tato částka byla zař azena i do př í jmů v položce „Př í jmy ze správnía funkčníčinnosti“ .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 47 -
Sbor důvě rníků lidové sprá vy Forma veř ejné správy národní ch vý borů je založena na úzké a bezprostř ední spolupráci s lidem. Lid je ovšem pojem, v praktické m životě musí bý t representován určitý m živý m člověkem. Proto v roce 1950 byl ustaven sbor důvěrní ků lidové správy. Jejich úkolem bylo starat se o plnění 5 LP, zí skávat dobrovolné pracovní ky, pomáhat př i zř izováníJZD, zabezpečovat ř ád a poř ádek v našem státě, ale hlavní m jejich poslání m bylo př iblí žit práci NV nejširší veř ejnosti. Sí ť důvěrní ků lidové správy byla v našíobci rozdělena na 14 okrsků a průměrně 1 důvěrní k př ipadal na 100 obyvatel. Celkem bylo 107 důvěrní ků a 13 za závody. Do každé ho okrsku byli př iděleni 2 členové MNV, z nichž jeden byl př edsedou a druhý jednatelem. Organisace byla promyšlena dobř e, jediné jí však chybělo, lidé , kteř í by byli ochotni pracovat a plnit úkoly. Byly konány „Hovory s občany“ , jednak pro celou obec, jednak v okrscí ch, ale byla to práce nárazová, nesystematická, ř ádně nepracovali ani členové MNV, činnost důvěrní ků byla prostě neuspokojivá. Instituce důvěrní ků LS se neosvědčila, proto koncem roku 1954 byla vytvoř ena nováforma sblí ženís lidem, a to formou uliční ch vý borů.
Uličnívý bory Zř izujíse podle ulic nebo částíměsta. Jejich hlavní m poslání m je organisovat účast a iniciativnípodí l občanů na plněníúkolů NV. Organisujísvé pomocné práce občanů př i úpravách a zkrášlenívzhledu města, pomáhajípř i př ejí mánídomů do společné pé če nájemní ků, podí lejí se na provádění všenárodní př í pravy obyvatelstva k civilní obraně. Zabezpečují lidový sběr surovin. Podávají NV návrhy a př ipomí nky ke zvý šeníúrovně služeb pro obyvatelstvo, sledujíčinnost kulturní ch a zdravotnický ch zař í zeníve své m obvodu. Poř ádajípravidelné schůze občanů své ho okrsku. Práci uliční ch vý borů ř í dí a koordinuje s činností komisí rada NV. Jsou voleni občany na 2 roky. Počet UV byl stanoven v našíobci na 12. A jako selhala práce důvěrní ků, se stejně velký mi potí žemi byly ustavovány i uliční vý bory. Tak koncem dubna 1955 byl zř í zen jediný , v červnu byly 2 a v listopadu jich bylo 5. Ale z nich pouze jeden poř ádal pravidelné schůze, besedy s občany aj. akce, jeden se scházel nepravidelně a 3 byly sice ustaveny, ale nepodař ilo se zí skat př edsedu, a vůbec se nescházejí . Vytrvalé mu úsilí rady se nakonec podař ilo ustavit všech 12 UV, i když pochopitelně všechny nepracovaly stejně aktivně a iniciativně. Ale v celku udělaly velký kus práce, vždyť všechny akce Z vlastně zorganisovali jejich činovní ci. A nejsou to dí la malá, tř eba vý stavba školiček na Babech III., Na Lysinách a v Komoř anech, vý stavba školnítělocvičny, většíči menšíúpravy veř ejný ch komunikací , chodní ků, sadů a p.
Občanské vý bory V roce 1960 byly uličnívý bory př ejmenovány na občanské vý bory a jejich úkoly jsou dány Směrnicemi vlády z 23. července 1960, o budovánía rozví jeníčinnosti občanský ch vý borů ve městech. Hned po ustavují císchůzi MNV 12. června 1960 byly konány př í pravné práce pro volby občanský ch vý borů. Do srpna 1960 bylo zvoleno všech 12 OV, je v nich
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 48 -
činno 165 občanů, ale tento počet není limitní . Volby byly provedeny na „Hovorech s občany“ , které poř ádal každý OV samostatně. Účast byla v průměru 50 - 70 osob. Další volby byly provedeny v mezidobí od 11. - 23. 2. 1963, spolu byly provedeny volby jak do OV, tak i do VŽ. Pro každý OB byl určen člen rady, který se zúčastnil volební schůze, a na mí stě odpoví dal na dotazy občanů ve věci činnosti MNV. 12. bř ezna 1963 se konal celomodř anský aktiv nově zvolený ch členů OV. V OV pracuje 180 členů a 220 aktivistů. OV zí skaly v roce 1963 závazky na zemědělské práce 5.791 hodin a na akce Z 25.376 hodin. Ve skutečnosti však bylo v tomto roce odpracováno na zemědělský ch prací ch 23.100 hodin a na akcí ch Z 37.240 hodin v hodnotě dí la 242.183 Kčs.
Ú koly MNV od osvobození Úkoly MNV v Modř anech jsou nemalé . Po osvobozenípř evzal správu obce, která z hlediska vý stavby byla zanedbaná, chyběl vodovod, kanalisace, ulice, pokud byly vyštětované , byly vesměs prašné . Sí ť elektrické ho osvětlení byla slabá a zastaralá. Kromě nevyhovují cí ho sálu U Nováků nebylo zde společenské mí stnosti, kde by se mohl sejí t větší počet lidí . Doprava do Prahy byla nevyhovují cí . K tomu bezprostř edně po skončeníválky př ibyly úkoly nové a nemé ně nalé havé . Bylo nutno zajistit poř ádek, likvidovat Němce a kolaboranty. Zajistit jejich majetek a národnímajetek vůbec, aby nebyl zcizen nebo zašantročen. I když zde byly v tomto směru určité nedostatky, úkol byl splněn uspokojivě. Na majetek Němců a kolaborantů byla zavedena národníspráva, byl zajištěn chod podniků a byty nepř átel byly obsazeny nový mi nájemní ky. Ihned bylo započato se zabezpečení m obětíválky a okupace a jejich pozůstalý ch. K tomu účelu byla provedena sbí rka, kterávynesla př es 1 milión Kčs. MNV Modř any jako součást lidově-demokratické ho státní ho aparátu byl v roce 1949 postaven př ed vý znamné úkoly, jejichž ř ešenípř ipadlo veř ejné správě. Byla to zejmé na vý stavba komunální ho podnikání , spolupůsobení př i provádění 2. pozemkové reformy a př i př idělování konfiskovaný ch nemovitostí . Velmi důležitý m a náročný m úkolem bylo začleněníhospodářsko-finanční ho plánování do státní ho rozpočtu. Bylo nutno vybudovat instituci dobrovolný ch spolupracovní ků, ať již to byli důvěrní ci LS, uličnínebo občanské vý bory. Prvoř adý m úkolem byla organisace brigád př i nárazový ch prací ch celostátní ho vý znamu i na mí stní ch pracoviští ch. A k tomu př irůstaly úkoly drobné , ale i zásadnía náročné : př ipojeníKomoř an, prodlouženíautobusové ho spojenído Komoř an, zavedenínové autobusové linky DP na Baba III., zř í zeníasfaltový ch koberců na nejví ce frekventovaný ch ulicí ch, úprava Hlavnítř í dy, zř í zeníuliční ho rozhlasu, vý stavba školnítělocvičny, zř í zení Statku lidové správy, postaveníKulturní ho domu, prodlouženítramvaje z Braní ka do Modř an, vybudování hř bitova v Pí šovicí ch, postavení ubytovací ho podniku, modernisace maloobchodní sí tě, zavedení plynu do obce, bytová vý stavba, kanalisace, vodovod a mj. další ch úkolů. Nebudu zde hovoř it o tom, jak se podař ilo ten který úkol splnit, o tom pí ši v jednotlivý ch kapitolách. Ale jedno musí m napsat, že nám nebylo př áno. Jsme největší a nejprůmyslovější obcí na okrese Praha-západ, ale nijak se to neprojevuje v rozpočtový ch dotací . Snad je to zaviněno tí m, že jsme
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 49 -
v bezprostř ední m sousedství Prahy, a stále je zde jako memento možnost př ipojeníku Praze. Proto postoj ONV je ovlivněn myšlenkou „Stejně př ipadnete ku Praze, tak, proč bychom do vás investovali“ , postoj Prahy pak „Proč bychom vám měli př át, když nejste naši!“ . A tento spodní tón se objevuje ve všech jednání ch a rozhodnutí ch, i když tř eba nenívyslovován nahlas. V době bezprostř edně po osvobozeníse setkáváme s některý mi nový mi pojmy, jako retribuční dekrety, internační tábor, národní správa, osvědčení o státní spolehlivosti, o který ch považuji za nutné se zmí nit v souvislosti s funkcíMNV.
Retribučnídekrety presidenta republiky Retribuce znamená odčinění kř ivd. Po osvobození naší vlasti bylo tř eba bez průtahu potrestat zločiny, který ch se dopustili nacisté , zrádci a jejich pomahači, na našem národě. Proto byly v roce 1945 vydány retribučnídekrety presidenta republiky č. 16/1945 Sb. a 138/1945 Sb., o potrestání zmí něný ch osob a o zř í zenílidové ho soudnictví .
Co stíhajía jak Podle těchto př edpisů byly stí hány zločiny proti státu, osobám a majetku, které byly spáchány v době zvý šené ho ohroženírepubliky v době 2. světové války. Za takové zločiny se pokládaly úklady o republiku, členství v nacistický ch organisací ch SS a NSDAP, aktivníčinnost ve fašistický ch organisací ch, zavlé kání lidína nucené práce do nacistické ho Německa, udavačstvía p. K urychlé né mu ř í zeníbyly zř í zeny mimoř ádné lidové soudy, které se v podstatě ří dily podle zásad platný ch pro stanné soudy, a velmi rychle se již v roce 1945 a 1946 vypoř ádaly se zločinci z ř ad okupantů a zrádců našeho národa. Menší provinění proti národní cti, záležejí cí v nepř í stojné m chování urážejí cí m národnící těníčeské ho lidu, byla stí hána podle dekretu presidenta republiky o trestání některý ch provinění proti národní cti /tzv. malý dekret/ národní mi vý bory.
Jak se projevily v Modř anech Zdejšíbezpečnostníkomisi došlo celkem 209 oznámení , a z toho bylo na tzv. velký dekret č. 16/1945 Sb. postoupeno mimoř ádné mu lidové mu soudu 58 př í padů a na malý dekret č. 138/1945 Sb., o proviněníproti národnícti, 151 př í padů. Z vý znamnější ch př í padů uvádí m: podle rozsudku mimoř ádné ho lidové ho soudu v Praze obdržel Kalfiř t 20 let, Kotrba 15 let, Kizlink 10, Kizlinková 10 let, Hadrbolec 5 let, Opitz 1 rok, Hrudní k 1 rok. Př í pady podle malé ho dekretu soudil senát ONV Praha-jih. Za provozováníčerné ho obchodu bylo potrestáno 6 osob. Kromě trestní ch sankcí odnětí svobody vyslovován i trest konfiskace majetku.
byl
podle
jmenovaný ch
dekretů
Správa tohoto majetku byla v roce 1949 svěř ena Kombinátu městyse Modř an a po zř í zeníDS byla př edána té to.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 50 -
Hromadnánárodníspráva nemovitosti je vedena ve 2 kategorií ch: v prvníjsou zař azeny konfiskáty a domy a parcely pojaté do konfiskace, ve druhé jsou ty, které jsou pouze v národnísprávě. Začátkem roku 1949 bylo v konfiskaci 10 domů a 2 stavebníparcely, v národní správě 25 domů, 5 stavební ch parcel a 1 role. Některé konfiskačnívý měry byly také změněny. Tak např . na př í kaz ONV byla provedena likvidace národnísprávy fy K. Karbanováa fy J. Mareš. Oběma byla majetkovápodstata vrácena.
Ná rodnísprá va majetku Nyníněco málo o tom, co je to národníspráva. Ihned po revoluci bylo nutno zajistit ř ádný a nerušený chod hospodářské ho života. Veškerý majetek nepř átel republiky, zrádců a kolaborantů musel bý t ihned ř ádně zajištěn, odňat z disposice dosavadní m držitelům, zabezpečen a ř ádné spravován. Proto byla zavedena instituce národní správy. K zavedení národnísprávy do podniků a majetkový ch podstat jsou povolány národnívý bory, po př í padě ministerstva. Národnísprávce je oprávněn a povinnen učinit všechna opatř ení , jichž je tř eba k ř ádné správě, zejmé na je oprávněn ke všem právní m opatř ení m, která patř í k obyčejné mu hospodař ení . Jedině k jednání m zvláštní důležitosti potř ebuje pí semné svoleníorgánu, kteráho jmenoval.
Osvě dčenío ná rodníspolehlivosti Př í značný m projevem poměrů v lé tech po národní m osvobození jsou tzv. osvědčení o národní spolehlivosti, která byla běžný m dokladem př i všech důležitější ch jednání ch na úř adech, př i nastoupenízaměstnání , př ed soudy a p. MNV Modř any jich vydal v roce 1947 9.474 /šetř eníbylo vykonáno 480/, v roce 1948 1.065 /různý ch šetř eníbylo vykonáno 595/.
Internačnítá bor v Modř anech Hlavní m úkolem bezpečnostní komise bylo zajištění majetku jednotlivý ch povinivší ch se osob, Němců, zrádců a kolaborantů. 6. června 1945 komise př evzala i zajištěné osoby. Prozatí mnívěznicíse stala chlapeckáškola, protože byla ve stř edu města, a proto nejrychleji př í stupná. Byly provedeny vý slechy zajištěný ch osob, zř í zeny kartoté ky, spisy správně zaregistrovány. Spisy byly doplněny svědecký mi vý pověďmi a materiály, které byly nalezeny jak u internovaný ch samotný ch, tak i v jejich bytech. Byly to nejrůznější doklady jako legitimace různý ch fašistický ch spolků, různé průkazy, fotografie a dopisy. Školu však vylo nutno uvolnit pro vyučování , a proto ve spolupráci s ř editelství m SNB Praha byl zř í zen internačnítábor na pozemcí ch fy Rupa, kam byly potom internované osoby př evedeny. Tábor se stal samostatnou složkou ř editelství národníbezpečnosti 23. července 1945. Tí m bylo MNV ušetř eno mnoho vý loh se stravování m a hlí dání m zajištěný ch osob. Po skončení vý slechů byla kancelář bezpečnostníkomise př emí stěna do budovy MNV. V táboř e byly internovány osoby z celé ho Pražské ho kraje. Celkem zde bylo internováno 724 osob, z toho bylo německé národnosti 509, polské 2,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 51 -
ukrajinské 3, ruské 1, maďarské 1, chorvatské 1, francouzské 1, italské 2, Belgičan 1, Č echů a Slováků 200.
Změ ny v osobě obecního tajemníka V instituci NV je důležitý m činitelem obecní , př í p. městský tajemní k. Po dobu okupace byl vedoucí m úř ední kem JUDr. Jaroslav Kobrč. V roce 1947 odcházína ministerstvo sociálnípé če a na jeho mí sto je př ijat modř anský občan JUDr. Julius Plachý . V roce 1951 je př eveden do služeb zdejší ho KP a 28. května 1951 byl tajemní kem jmenován dosavadní bezpečnostní referent Rudolf Č ermák. V září 1951 opouští svoji funkci a 4. dubna 1952 bylo schváleno jmenování nové ho tajemní ka Karla Netrefy. Tý ž 31. ř í jna 1958 rezignoval na svoji funkci a na jeho mí sto byl jmenován dosavadní náměstek př edsedy a člen rady Antoní n Fiř t. 28. ř í jna 1964 je mu 60 let a na svoji žádost je dnem 31. ř í jna 1964 zproštěn funkce tajemní ka a člena rady. Na jeho mí sto je zvolen poslanec za volební obvod č. 39 Starý .
Ú ř edníbudova MNV Modř any Pí ši-li o MNV Modř any, musí m se zmí nit i o jeho úř edníbudově. Jejíhistorie je vypsána v kronice města Modř an za lé ta 1965 a 1966. Budova naprosto nevyhovuje dnešní m poměrům a potř ebám MNV, velikosti obce a současný m úkolům MěNV. Kanceláříje málo a jsou prostorově stí sněné . Nejen plé num, ale i rada a komise nemají kde by se scházely, a proto musí uží vat náhradní ch mí stnostíať již v Lidové m domě, nebo v sále restaurace U Nováků, nyníNa staré poště. Stí sněnost úř ední ch prostor se stala zvlášť nalé havou po roce 1950. Dnem 1. ledna 1950 vstoupil totiž v platnost nový zákon o právu rodinné m, podle něhož se manželství povinně uzaví rá př ed MNV, a zákon o matrikách, podle něhož matriky vedou a úkoly s tí m souvisejí cíobstarávajívý hradně MNV. Tí m se projevila nezbytnost sí ně, v ní ž by bylo možno odbý vat stavebníobř ady, a která by také svý m vybavení m odpoví dala současný m požadavkům. Kromě toho bylo také nutno vytvoř it technické př edpoklady pro ř ádné vedenímatrik. Oba úkoly se sice podař ilo prozatí m splnit, ale obř adní sí ň není možno př i nejlepšívůli označit za vyhovují cídané mu účelu a době. Nejlepší m ř ešení m by bylo vystavět pro MNV budovu novou, po všech stránkách vyhovují cí své mu účelu, ale je to spí še jen př ání , než aby se s realisacídalo vážně počí tat. Určitý m ř ešení m by byla i př í stavba, proto v roce 1951 byl zakoupen za 34.390 Kčs dům čp. 113 spolusedí cí s budovou MNV. Ale že i př í stavba je nad finanční možnosti našeho MNV, vidí me z toho, že jenom ke zbouránítohoto domu došlo až na jař e 1967.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 52 -
II. kapitola: Politický ž ivot v obci Odraz stá tnípolitiky v politickém ž ivotě obce Jsem si vědom toho, že tyto zápisy jsou kronikou našíobce, majíse proto po vý tce věnovat její problematice, ovšem jako jedinec nemůže ží t jen sám pro sebe, jeho život je ovlivňován prostř edí m, ve které m žije, tí m vý razněji se to projevuje u sociální ch bytostí , v našem př í padě u obce. Zejmé na pak v politické sfé ř e, kde sice jednotlivé instituce žijí svý m vlastní m životem, ale na základě jediné ho společenské ho ř ádu, který je společný m vý chodiskem. Proto myslí m, že usuzuji a jednám správně, mám-li psát o politické m životě v našíobci, že začnu celkový m politický m vý vojem ve státě, protože tento vý voj se zrcadelně odrážíi v našem politické m životě. V každé obci politický život sice usměrňujíjinílidé , různé ho stáří , různý ch životní ch zkušenostía jiné ho vzdělání , ale nakonec viděno z hrubé ho nadhledu, je vý sledek tý ž. Jak spolupracují politické strany ve vládě, v parlamentě, podle toho se vytváří i spolupráce v obcí ch aj. další ch institucí ch. Z uvedený ch důvodů nejdř í ve v hrubé m nástinu vypí ši politický vý voj v našem státě od roku 1945 do Února 1948, a ten nám umožní lé pe porozumět i politické mu životu v naší obci v té to době. Po Únoru 1948 je již situace podstatně jiná, pak již existuje pouze jedinápolitickávůle a jediný cí l.
Co rozumíme politikou Nejdř í ve, co rozumí me slovem politika. Odpovědímůže bý t mnoho, mně osobně nejlé pe vyhovuje definice, která politikou označuje metody a prostř edky, jimiž společenské tř í dy se snažíuskutečnit svoje cí le. A cí lem je zí skánínebo udržení moci ve státě. V moderní ch společnostech se těchto cí lů dosahuje prostř ednictví m politický ch stran.
Ná rodnífronta Č echů a Slová ků V př edmnichovské republice bylo tvoř enípolitický ch stran živelné , po roce 1945 systé m politický ch stran je dán Košický m programem. Ale ještě př ed jeho formální m vyhlášení m byla v bř eznu 1945 vytvoř ena Národní fronta Č echů a Slováků, kdy po odstoupení emigrantské vlády v Londý ně došlo v Moskvě k jednání mezi oběma skupinami emigrace /londý nské , vedené Dr. Benešem a moskevské , vedené Kl. Gottwaldem/ za účasti zástupců Slovenské národní rady. Z Komunistické strany Č eskoslovenska a demokratický ch stran byla vytvoř ena Národní fronta Č echů a Slováků a její m př edsedou byl zvolen Kl. Gottwald.
Politické strany v český ch a slovenský ch zemích po roce 1945 Dohodou všech účastní ků bylo sjednáno, že v osvobozené vlasti budou př ipuštěny jen 4 politické strany mají cí demokratický charakter: v český ch zemí ch to byla Č eskoslovenská strana komunistická, Č eskoslovenská sociálně demokratickástrana dělnická, kteráse 27. června 1948 sloučila s KSČ v jednu stranu dělnickou, Č eskoslovenská strana národně socialistická, která po Únoru 1948 byla př ejmenována na Č eskoslovenskou stranu socialistickou, a Č eskoslovenskástrana lidová.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 53 -
Na Slovensku to byly: Komunistická strana Slovenska, Demokratická strana – byla to klerikálnístrana založená v roce 1944. V mezidobí1945-1948 se stala oporou slovenské reakce a spolupracovala s luďácký m podzemí m. Po očistě od reakční ch živlů se v roce 1948 reorganisovala ve Stranu slovenskej obrody. Dále zde byla Strana Slobody. Tato vznikla v roce 1946 odštěpení m od Demokratické strany. V Únoru 1948 př ijala program obrozené NF. Sociálně demokratická strana na Slovensku v té to době neexistovala; slovenštísociálnídemokraté se totiž na slučovací m sjezdu KSS v září1944 v Báňské Bystrici sloučili s KSS. V lednu 1946 byla sice pravicový mi sociální mi demokraty založena Strana práce, ale tato se v listopadu 1947 sloučila s Č s. sociálně demokratickou stranou dělnickou.
Dalšíúčastníci NF K vůli úplnosti poznamenávám, že vedle politický ch stran jsou další mi účastní ky NF masové organisace jako ROH, Č SM, Č STV, Č SČ K, SPB, SČ SP, Svazarm aj. další . Politika NF je organisačně zajišťována a prakticky uváděna v život prostř ednictví m jmenovaný ch organisací . Všechny dobrovolně uznávajívedoucí úlohu KSČ . Vrcholný m orgánem NF je ÚV NF.
Dvě politické koncepce v osvobozené vlasti A nyníjak se vyví jel politický život v osvobozené m Č eskoslovensku. Do ví nku osvobozené vlasti byl vložen zásadní rozpor dvou protichůdný ch koncepcí . Buržoasně demokratická koncepce žádala obnovení republiky jak byla př ed Mnichovem, tedy s kapitalistický m hospodářský m zř í zení m, dělnickátř í da vedená KSČ pak prosazovala republiku socialistickou. První koncepci representoval Dr. Beneš a stála za ní m Č s. strana národně socialistická a Č s. strana lidová, druhý směr pak př edstavovala KSČ s Kl. Gottwaldem a někde uprostř ed se pohybovala Č s. sociálně dem. strana dělnická, kterápo brněnské m sjezdu strany v listopadu 1947 se př iklonila k pravici.
Zná rodňovacízá kony Celý politický život v mezidobí let 1945-1948 byl zaplněn vzájemný m bojem těchto dvou koncepcí . Pravicové strany však byly na trvalé m ústupu př ed tlakem KSČ podporované později její mi volební mi vý sledky. Po politické stránce bylo první m úspěchem prosazení instituce NV do Košické ho programu, po hospodářské stránce pak, že KSČ proti odporu buržoasní ch vrstev v NF a presidenta Dr. Beneše byly 24. ř í jna 1945 uzákoněny, a 28. ř í jna 1945 slavnostně vyhlášeny 4 znárodňovacídekrety.
Volby 26. 5. 1946 Jak se lid stavěl k politice KSČ je zř ejmo z volební ch vý sledků z voleb do Ústavodárné ho NS konaný ch 26. května 1946. KSČ a KSS dostaly dohromady té měř 2.700.000 hlasů, tj. 38 % všech hlasů a 114 mandátů z 300. Na základě těchto vý sledků byla ustavena prvnívláda vedenákomunisty, př edsedou byl Kl. Gottwald a bylo v ní9 komunistický ch ministrů. 8. července 1946 byl vyhlášen tzv. Budovatelský program, jehož náplní byly požadavky schválené na VIII. sjezdu KSČ /hospodářskou část tvoř í2 LP obnovy a vý stavby hospodářství /.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 54 -
Hradecký program Odpor pravicový ch vrstev se již projevuje otevř eně i na venek a KSČ se zase tí m usilovněji snaží zí skat podporu většiny národa. Na podzim 1946 navrhuje 6 zemědělský ch zákonů, splňují cí ch požadavky drobný ch a stř ední ch rolní ků, které pak byly v roce 1947 /Hradecký program/ rozší ř eny na parcelaci všech statků nad 50 ha.
Marschallův plá n K další mu zesí leníodporu buržoasní ch vrstev došlo, když vláda odmí tla účast na pař í žské konferenci o tzv. Marschallově plánu konané v červenci 1947, a současně uzavř ela v Moskvě dlouhodobou smlouvu o hospodářské pomoci SSSR Č eskoslovensku.
Politická krize na začá tku roku 1948 Začátkem roku 1948 se situace vyhrotila v ostrou politickou krizi. Buržoasní strany odmí tly dále jednat o ústavě, o zákonech o národní m pojištěnía sní žení danípracují cí m rolní kům.
KSČ podá vá ná vrhy dalších zá konů Komunisté v té době navrhli další znárodnění průmyslový ch podniků nad 50 zaměstnanců, dovozu, vý vozu a velkoobchodu, a urychlené provedenínové pozemkové reformy s parcelacístatků nad 50 ha.
Ú nor 1948 Př iblí žila se rozhodná chví le. Ministř i stran národně socialistické , lidové a slovenské demokratické podali 20. února 1948 se souhlasem presidenta Dr. Beneše demisi s úmyslem vytlačit komunisty z vlády a vypsat nové volby. KSČ se odvolala k lidu. Na statisí cové manifestaci na Staroměstské m náměstí 21. února 1948 Kl. Gottwald prohlásil, že strana nepř ipustí návrat reakční ch ministrů do vlády. Žádá očistu NF a vybí zí k vytvoř ení akční ch vý borů v celé zemi. Stanovisko strany podpoř il sjezd závodní ch rad 22. února 1948 a generální stávka 24. února. Na pokyn strany se v závodech začaly tvoř it Lidové milice. Na zasedáníÚstř ední ho akční ho vý boru NF 23. února bylo doloženo, že armáda stojí na straně lidový ch akcívedený ch KSČ . Presidentu Dr. Benešovi nakonec nezbylo než uznat situaci, př ijmout demisi reakční ch ministrů a 25. února jmenovat novou vládu dle návrhu KSČ . Politická krize skončila naprostý m ví tězství m dělnické tř í dy spojené pevný m svazkem s pracují cí mi rolní ky. Č eskoslovenská republika se stala diktaturou proletariátu ve formě lidové demokracie.
Akčnívý bory Dí lo však bylo nutno dodělat. Na nejrůznější ch mí stech nejrůznější ch institucí byli lidé , kteř í neměli poctivý poměr k nově vytvoř ený m poměrům. Proto již 21. února 1948 Kl. Gottwald vybí zík vytvoř eníakční ch vý borů v celé zemi. Jejich první m úkolem bylo mobilisovat všechny pokrokové sí ly země k rozdrcení kontrarevoluce a zí skat moc ve státě. Další m nemé ně důležitý m úkolem byla očista veř ejné ho života od reakční ch živlů. AV NF nebyly tvoř eny vý hradně podle
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 55 -
územní ch hledisek /v obcí ch, okresech a krají ch/, ale vznikaly i v úř adech, podnicí ch, jednotlivý ch organisací ch a p. Když byly úkoly očisty splněny, prvoř adé mí sto v úkolech AV NF zaujal úkol organisovat účast pracují cí ch ve vý stavbě socialismu. A vzhledem k té to nové náplni byly AV NF v roce 1954 př ejmenovány na vý bory NF. Mají mí stní uspoř ádání/mí stní , okresní , krajské a ÚV NF/. Pracujípod vedení m KSČ . Po Únorové m ví tězství a provedené očistě politický život ve státě je veden a ří zen jedinou vůlí , vůlíkomunistické strany, kteráji provádísvý mi zástupci, kteř í jsou členy všech organisacía institucíve státě.
Politický ž ivot v Modř anech Po tomto všeobecné m úvodu obraťme svoji pozornost ke zdejší mu politické mu dění . Jak už jsem napsal, vyví jelo se analogicky podle naší vnitř ní celostátní politiky, v detailech se pochopitelně odlišovalo podle mí stní ch poměrů a potř eb a podle lidí , kteř ítuto politiku prováděli. A o tento detailnípohled nám právě jde. -Použí vám k tomu zprávy vypracované zdejší organisací Komunistické strany Č eskoslovenska, kterou v plné m zněnípř episuji.
Č innost KSČ v Modř anech v létech 1945-1964 „V roce 1939 po zradě české buržoasie a vpádu nacistický ch hord do Č eskoslovenska byla Komunistická strana ihned zakázána, její členové pozatý káni a odváženi do koncentrační ch táborů a vězení . Ti členové , kteř í zůstali na svobodě, vešli do hluboké ilegality.
Č innost za okupace Komunistická ilegální organisace v Modř anech byla po zásahu akce Giter reorganisována. Její členové nadále př evážně okrý vali uprchlí ky a komunisty. Ještě v roce 1939 nastoupila nováilegálnískupina KSČ vedenás. K. Imrichem; další mi členy byli s. Josef a Bohumil Malý , Lex Soukup, později se zapojil i Miroslav Tůma a A. Littmann. Instrukce z Prahy př inášel J. Malé mu s. Belze, oba byli zaměstnanci modř anské Chirany. Později byl spojkou s. Zvolský . Ilegální stranická skupina v Modř anech byla označena 11 B a dostala od nadř í zený ch stranický ch orgánů jako úkol př edevší m sbí rat potravinové lí stky, cigarety a pení ze pro ilegálnípracovní ky, a rozšiř ovat ilegálnítisk. Komunisté organisovali také sabotáže v továrnách. V roce 1943 bylo v té to skupině zatčeno 12 soudruhů, s. Imrich byl v roce 1944 popraven, 4 další zahynuli v koncentrační ch táborech. V Modř anech pracovala ještě další komunistická ilegální skupina, kterou vedli bratř i Strnadové . V roce 1940 se k ní př ipojil J. Vraný , bý valý španělský interbrigadista. Č leny té to skupiny zejmé na byli Antoní n Zet, Josef a Antoní n Strnad, Jar. Maňásek. Spojení s ilegální m vý borem obstarával Karel Strnad, instruktorem byl poslanec A. Krejza. Celáskupina byla zatčena 11. května 1942, když byl př edtí m zatčen i poslanec Krejza. V Modř anech za okupace vyví jelo odbojovou činnost i několik nekomunistický ch ilegální ch skupin. Př edevší m to bylo 5 skupin „Hnutíza svobodu“ , jednu z nich vedl španělský dobrovolní k s. Kohák, který navázal spojení s partyzány v Brdech. Vý znamný m odbojový m hnutí m bylo i družstvo „V první m sledu“ , které vydávalo ilegálníčasopis „V boj“ . Po heydrichiádě bylo zatčeno 2. vedeníté to skupiny, a tí m se její činnost prakticky zastavila. Obnovena byla až později,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 56 -
tehdy spolupracovala s ilegálnívysí lačkou na Nechanicku. Dále byly v Modř anech zastoupeny i Č eskánárodnírada ÚVOD a vojenský odboj Balabán-Maší n.
Kvě tnová revoluce v Modř anech Vojenský charakter měly i revolučníboje v Modř anech. Př edzvěstíbyla vzpoura pracovníčety sovětský ch zajatců, kteř ídne 4. května večer odzbrojili a ve sklepě zavř eli své dozorce, několik německý ch poddůstojní ků. Partyzáni ze skupiny „Pravda ví tězí “podnikajívý pad do modř anský ch ulic. Většíbojové akce se však nerozví její . 5. května od noční ch hodin jsou odstraňovány německé nápisy ze všech budov. Volksturm ve všech školách /920 vojáků/ kapituluje a je internován v hlavníškole na Jiráskově náměstí . Později je odeslán po dohodě s velitelem pražské posádky do Motola. Zabavené zbraně odeslány do Prahy k obraně rozhlasu. Němci totiž sdělili, že v libušské škole je skladiště zbraní . Dali také skupině, kterájela do Libuše, své ho důstojní ka jako tlumoční ka. Skladiště zbraní ve škole však již nebylo, a tak zí skáno jen 6 pušek a 1 kulomet a 9 zajatců. Utvoř ilo se hlavnívelitelstvírevoluční ho boje se sí dlem v obecné škole a tř i stř ediska. Vypracován plán obrany a zajištěny všechny komunikace ze směrů Zbraslav, Cholupice, Libuš, Lhotka, Tyršova čtvrť, Hodkovičky i Chuchle /př evoz u Borovičky/.
Obnoveníorganisace KSČ v Modř anech K obnovení činnosti organisace Komunistické strany v Modř anech došlo ihned v revoluční ch dnech. I Modř any jako obec byly osvobozeny postupem vojsk Sovětské ho svazu. Č lenové Komunistické strany Č eskoslovenska, kteř í př ežili okupaci, a i ti, kteř íse vraceli z nacistický ch vězení , koncentrační ch táborů, sešli se k ustavují cí schůzi již 10. května 1945 do mí stnosti Lidové ho domu v Modř anech. Projednali současný stav situace, co je tř eba dělat, a navrhli vý bor Komunistické strany Č eskoslovenska. Do čela organisace byl zvolen dlouholetý zakládají cí člen KSČ z roku 1921 s. Karel Šárka. Dne 13. května 1945 na veř ejné členské schůzi Komunistické strany Č eskoslovenska byl vý bor organisace schválen. Na té to schůzi bylo př ijato do strany nový ch 450 členů. Strana př ikročila k opatř ení , aby byl uveden v činnost sekretariát, nejdř í ve v budově MNV a později v domě čp. 494 na tř . Č s. armády.
Prvnívý bor organisace Vý bor organisace byl složen z ní že uvedený ch soudruhů: Šárka Karel, př edseda, Ondráček Lad., mí stopř edseda, Pechar Vratislav, sekretář, Benáčan Josef, Vejvoda Josef, Trnka Josef, Švarc Jan, hospodář, Orholz, Vraný Jan, Hart, Felcman. Po návratu některý ch soudružek a soudruhů z koncentrační ch táborů i vězeníbyl ještě vý bor doplněn o dalšíčleny: s. Škroupovou Františku, Strnada Karla, Strnada Antoní na a některé další . Je tř eba se zmí nit, že sekretář Pechar Vratislav působil v té to funkci do konce května 1945, pak odcházído funkce OV KSČ . Na jeho mí sto byl zvolen s. Trnka Josef, který pracoval v té to funkci sekretáře až do roku 1951, kdy byl i on povolán do vyšší ho orgánu okresní ho vý boru.
Zachrá ně ný prapor strany Jeden z důležitý ch momentů je tř eba zachovat pro historii strany v Modř anech, činnost s. Orholze, který po celou dobu okupace skrý val prapor strany.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 57 -
Ustavenímístních a zá vodních organisací Stranický orgán již ve své m první m usneseníčlenské schůze rozhodl o ustavení celkem 6 stranický ch organisacív Modř anech v jednotlivý ch obvodech obce, a o ustavení12 organisacív závodech. 1. organisace
př edseda s. Šárka, byla v obvodě celé ho stř edu Modř an
2. organisace
př edseda Paris Fr., byla v oblasti Libušské ul., nyní tř . Rudé armády a Pod Kostelem
3. organisace
př edseda Benáčan Josef, oblast Pod vinicí , Tyršova čtvrť, Lysina, Pod Lysinami, MaláTyršovka
4. organisace
př edseda Macháček Otakar, oblast Baba I. a II., Č echova čtvrť, V Potočkách
5. organisace
př edseda JUDr. Dlabal Vladimí r, oblast Baba III., Beránek, Cholupický vrch
6. organisace
př edseda Müller Bedř ich, oblast Komoř sko, Na srážce
Stranické organisace byly zř í zeny v těchto závodech: -
závod Vinopal, nyníMikrotechna,
-
závod Löschner, nyníChirana,
-
závod Pachl, nyníČ eskoslovenské čokoládovny, závod Orion
-
závod Vančura, nyníSport
-
závod Srb a spol., nyníElektropř í stroj
-
závod Cukrovar, nyníPražské cukrovary
-
závod Ra-Ra, nyníVý zkumný ústav cukrovarnický
-
závod Pánek, nyníModř anské strojí rny Č KD
-
závod Interpharma, nyníLé čiva
-
závod Frigera, nyníElektropř í stroj
-
závod Schwarzenbergskápila, nyníStř edočeské dř evař ské závody
-
a dalšívčetně stavební ch závodů.
Kooptace členů KSČ do MNV V další m usnesení první schůze stranické ho vý boru byl zaslán dopis NV v Modř anech, ve které m byla vyslovena nespokojenost se zastoupení m Komunistické strany Č eskoslovenska v tomto orgánu. Dopis KSČ byl projednán a do národní ho vý boru vyslán stranický m orgánem s. Šárka Karel s další mi členy strany.
Školenístranický ch ká drů Aby členové strany pověř enístranický m orgánem, mohli vykonávat funkce jak ve stranické m orgánu, tak i v NV, organisoval vý bor KSČ školení . Toto školeníse konalo pravidelně v neděli dopoledně v sále Lidové ho domu i v hostinci U Vošahlí ků. Tak strana př ipravovala své kádry pro vý kon funkcí .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 58 -
Vedoucíúloha strany Autorita organisace KSČ v Modř anech v Modř anech i všech její ch členů stoupala na základě iniciativy, aktivity, obětavosti i důvěry obyvatelstva. Důkazem toho byla organisace odsunu Němců, potrestáníkolaborantů a udavačů z ř ad mí stní ch občanů /Živnůstka, Opitz, Bohuňovský , Schulz, Horní k, Horský , Vodička, Novotný aj./. Vedoucí úloha strany se projevila dále v konkré tní m zajištění dobré ho chodu našich škol, zdravotnictví , v zásobování obyvatel a bezpečnosti státu, a ostražitostí a bojem proti skupinkám sváděný ch lidí utečeneckou zahraniční emigrací . Svojí aktivní činností i agitační prací sehrály velkou úlohu nově ustavené organisace mezi obyvateli.
Zaslouž ilé členky strany K tomu je tř eba zdůraznit, že to byly ve velké m počtu i naše ženy, členky Komunistické strany, které pracovaly v komisi žen př i stranické organisaci i ve vý borech. Byly to soudružky Zdař ilová, Sý korová, Kinkorová, Petrží lová, Kottová, Škroupová, Cí sař ovská, Herclová, Müllerová, Šubrtová, Pacholí ková, Arnoštová, Kodetová, Strnadováa mnoho a mnoho další ch.
Počet členů místníorganisace Př es vý bory stranický ch organisacív jednotlivý ch obvodech zí skávala strana další členy, takže počet členů dosáhl počtu 3.200.
Hmotné zajiště nípotř eb místníorganisace Strana ve své činnosti nikdy nebyla závislána hospodářský ch státní ch orgánech ani na jednotlivcí ch. Nastala nutnost zabezpečit finančně chod celé organisace v Modř anech. Za pomoci okresní ho i krajské ho vý boru strany, včetně velitelství Rudé armády se sí dlem v Modř anech, zorganisovala strana národní pouť na základě tradiční ch stranický ch manifestací .
Manifestace Ve srá ž ce /1945/ Manifestace se konala v lesní m divadle Na srážce za velké účasti pracují cí ch z mí sta i okolí . Dí k materiálnípomoci Rudé armády, pracovní ků Bratrstvív čele se s. Janem Procházkou i soudruhů ze závodů, jakož i žen, které pro tuto slavnost doma napekly množství různý ch vý robků, podař ilo se uspokojit požadavky účastní ků manifestace jak v občerstvení a zásobování , tak i po stránce kulturní ho programu. Na té to manifestaci promluvil promluvil člen ÚV KSČ a poslanec NS s. Václav Kopecký . Manifestace měla vý razný politický vý znam pro zí skání zdrcují cí většiny obyvatelstva a pracují cí ch pro politiku strany. Vedle toho však př inesla i finanční vý sledek v hrubé m obratu 1.300.000 Kčs. Takto zí skaný mi prostř edky byly uhraženy potř eby sekretariátu a činnost všech stranický ch organisací .
Volby v r. 1946, jejich vý sledky a důsledky Koncem roku 1945 a začátkem roku 1946 př ipravovala se strana vedle zajišťováníprůběžný ch politický ch akcív celé ší ř i a v plné aktivitě zjistit volby do NV a NS, které se měly konat v červenci 1946. Dobrápř í prava a vý běr kandidátů a aktivníčinnost celé strany se zasloužily o vý razné vý sledky ve volbách, kdy strana zí skala 46 % všech hlasů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 59 -
Tí mto vý razný m vý sledkem voleb a zí skání m důvěry voličů se změnilo zastoupeníKSČ v NV. Strana, vědoma si státníi politické odpovědnosti, věnovala veškerou pé či danou zákonný mi možnostmi jak rozvoji obce, tak i zajištění hospodářstvíi politický ch úkonů v Modř anech i modř anský ch závodech. Po volbách v roce 1946 nastávánovásituace. Politické strany, které ve volbách utrpěly porážku, aktivisují svoji činnost proti Komunistické straně. V těchto stranách vedle poctivý ch a pokrokový ch občanů se vyskytly skupinky, které veškeré konánístrany snižují , záměrně vykládajípolitiku strany jako protistátní a snažíse narušit důvěru pracují cí ch v Komunistickou stranu.
Situace v roce 1947 V roce 1947 dochází v celé naší republice k neúrodě v důsledku sucha. Té to situace použily reakční skupiny z ostatní ch politický ch stran k rozpoutání kampaně proti Komunistické straně nejen v nejvyšší ch orgánech státnímoci, ale projevilo se to v každé obci, samozř ejmě i v Modř anech. Byl to zase jen Sovětský svaz, který pomohl našemu pracují cí mu lidu dodávkami obilízabezpečit životníúroveň obyvatelstva. Vyvrcholení m tř í dní ch bojů pak i prováděnázemědělskáreforma.
byla
otázka
další ho
znárodnění , jakož
I v Modř anech byly některé závody, které nebyly v roce 1945 znárodněny. Strana usilovala o znárodněníi těchto zbylý ch závodů. Šlo o závody Löschnera, Vinopala, Vančury, Interpharma, a tak docházelo k bojům dělní ků a dosavadní ch fabrikantů těchto závodů. Za zmí nku stojíznárodněnípodniku Löschner, které ho chránil př ed znárodnění m JUDr. Hř ebí k ze Zbraslavi, tý ž byl současně starostou Č eskoslovenské obce sokolské . Pro svůj záporný postoj a reakčníčinnost byl pak JUDr. Hř ebí k nucen ilegálně prchnout př es hranice jako mnoho jiný ch jemu podobný ch. Strana velmi ostražitě sledovala vý voj situace na závodech, informovala své členy o další m postupu a př ipravovala se na rozhodují cíúder.
Ú norové udá losti v Modř anech Až do únorový ch dnů, kdy vyvrcholila situace v generální stávku s masový mi průvody do Prahy s puškami v rukou, hájili dělní ci mí stní ch průmyslový ch závodů své vymoženosti, tj. znárodněnísvý ch závodů. Modř anštípracují cívšech závodů, bez vý jimky, v nepř í znivé m počasí , kdy padal dé šť se sněhem, pochodovali pěšky na Staroměstské náměstí , aby vyslechli rozhodné slovo soudr. Klementa Gottwalda. Únorový mi událostmi strana zí skala na svoji stranu drtivou většinu národa, a proto poctivía obětavíčlenové , kteř ípoznali krach politiky svý ch politický ch stran, vystupovali z nich a př echázeli jako kandidáti do Komunistické strany Č eskoslovenska.
Reorganisace místníorganisace KSČ Za té to nově vytvoř ené situace zreorganisoval stranický vý bor v Modř anech své členstvo z 6 do 24 mí stní ch organisací . Pokračovala velmi aktivní činnost politickái budovatelskáv plánované dvouletce.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 60 -
Budovatelská činnost Pod hesly „Ví ce práce republice“ docházelo k zahajování akcí př i zvelebování obce. Desetitisí ce brigádní ch hodin bylo odpracováno v dobrovolný ch prací ch v budovánípř emostěníLibušské ho potoka, zbouránístaré hospody U Vošahlí ků, vybudováníkomunikace na Komoř anech, Alšovy ul., na Babech, v Tyršově čtvrti, Na Lysinách atd. Tí mto hnutí m strana vytvářela podmí nky i pro vý stavbu nový ch školský ch zař í zení jako př í stavbu 1. ZDŠ, vý stavbu jeslí , vý stavbu 3 nový ch školní ch pavilónů a ř adu další ch prací .
Akčnívý bor v Modř anech Na vý zvu s. Klementa Gottwalda byl i v Modř anech ustaven v únorový ch dnech akčnívý bor NF, její mž první m př edsedou se stal s. Karal Šárka a další mi pak s. Vejvoda, Č ervenka a Müller. Tento orgán likvidoval reakční pozůstatky let 1945-1948 ať už šlo o př í slušní ky četnictva, policie, šmelináře, kteř í měli zatajené zásoby. Vý bor NF dále projednával a kontroloval činnost všech společenský ch organisacía politický ch organisací .
Ú loha KSČ ve vá ž ný ch dobá ch republiky I v Modř anech sehrála Komunistická strana vý znamnou úlohu nejen v budovatelské činnosti, ale i v období měnové reformy v roce 1953, dále v maďarský ch událostech v roce 1956, kdy se znovu mnoho soudruhů zúčastnilo akce proti narušovatelům v Modř anech i v Praze.
Způsob prá ce strany v pomě ru k členstvu Komunisté v Modř anech zachovali si až do současný ch dnů svoji autoritu a důvěru pracují cí ch. Vedoucí úloha strany se projevuje nadále v tom, že stranický orgán pracuje podle plánu, projednávádůležité úkoly v rámci města a svý m usnesení m ukládá komunistům ve státní ch orgánech i komunistům v ostatní ch organisací ch zabezpečit úkoly v rozvoji města, dále pak soustř eďuje pozornost na vý chovu členů strany konání m stranické ho školenía informacemi jak z mezinárodní , tak i vnitrostátnípolitiky.“
Historický vý znam protifašistického odboje a Kvě tnové revoluce Typicky politický m projevem, tj. snahou o změnu současný ch politický ch poměrů, byl protifašistický boj, kdy nešlo jen o umně skládanáslova a aplikaci politický ch programů, ale př í padně i o statky a hlavu. Patř í sem jak protifašistický boj za okupace, tak i ozbrojené akce za květnové ho povstánív roce 1945. Byla to politika podloženáosobní mi obětmi, strádání m i krví , proto jí věnuji maximum mí sta.
Zprá vy místníodbočky SPB k tomuto údobí A nemohu jinak, než k vypsání té to slavné kapitoly našich národní ch dějin a našeho modř anské ho př í spěvku k té to heroické epoše použí t vyčerpávají cí a informované zprávy k tomuto údobí zpracované zdejší odbočkou Svazu protifašistický ch bojovní ků. Zpráva zachycuje jak protifašistický odboj modř anský ch občanů za okupace, účast zdejší ch dobrovolní ků v interbrigádě ve Španělsku, kde se vlastně rodila 2. světováválka, a boje zdejší ch dobrovolní ků v Modř anech za květnové ho povstání proti německý m okupantům. Nevadí , že určité partie se opakují i ve zprávě „O činnosti Komunistické strany v Modř anech“ , protože se jednak jednáo pohled na věc z jiné ho zorné ho úhlu,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 61 -
a pak se jedná o partie malé , kdy opakování vlastně zdůrazňuje vý znam událostí .
Modř anštíinterbrigadisté Ú čast v interbrigá dě ve Španě lsku Odboj modř anský ch komunistů vlastně začal již v roce 1937, kdy na vý zvu KSČ odjelo dobrovolně bojovat proti fašismu ve Španělsku v republikánské armádě 5 modř anský ch soudruhů: Vraný Jan, Kohák Václav, Mrázek Josef, Novák Lad. a Stach Jan. Po porážce španělské lidové armády př ešli modř anští soudruzi Pyreneje a byli internování ve Francii. Na podzim 1939 se počala na území Francie organisovat čs. armáda a jmenovaní byli do ni odvedeni čs. odvodní komisí . Po porážce Francie ilegální vedeníinterbrigadistů rozhodlo, aby se čs. španělštídobrovolní ci vrátili do vlasti, a zde pokračovali v boji proti fašismu.
Jan Vraný Nejdř í ve se vrátil v bř eznu 1941 Jan Vraný . Ihned se zapojil do ilegálnískupiny prostř ednictví m Karla Strnada.
Vá clav Kohá k Václav Kohák byl v Německu zajat a jako zajatec pracoval na opevňovací ch prací ch a na lovenímin v Bré mách. Odtud se mu podař ilo bez dokladů uté ci. Po návratu do Modř an, koncem roku 1941, byl 5x vyslý chán v Pečkárně. Vý slechy se neobešly bez velké ho bitíaž do úplné ho bezvědomí . Potom dostal pracovníkní žku a byl nasazen do práce, nejdř í ve na př ehradě ve Štěchovicí ch, později do cvičné ho území SSmanů Hradištko-Benešov. V Hradištku, kde byl koncentračnítábor, dle možnosti podporoval tamnívězně. Byl zapojen na skupinu partyzánů v Brdský ch lesí ch, ve které byl také Bedř ich Adamec z Modř an. Mimo to byl také zapojen jako důvěrní k na okresníorganisaci „Hnutíza svobodu“ . Tato organisace měla v Modř anech 5 skupin a vedoucí m byl Václav Př í hoda. Důvěrní kem 1. skupiny byl Václav Kohák a členy byli Trnka Josef, Kus Josef, Velát Josef a Vrba Karel. Schůze důvěrní ků tohoto „Hnutí za svobodu“ se konaly v budově soudu na Zbraslavi.
Josef Mrá zek Interbrigadista Josef Mrázek se dostal v Německu do koncentrační ho tábora, odkud se po velký ch útrapách vrátil až po skončeníválky.
Lad. Nová k, Jan Stach Dalšíinterbrigadisté , soudruzi Ladislav Novák a Jan Stach se dostali do Anglie, kde se uplatnili v boji jako letci a vrátili se do vlasti až po její m osvobození .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 62 -
Odboj proti fašismu v Modř anech Odboj modř anský ch komunistů za okupace, vyloučeníz obec. zastupitelstva Když byla v roce 1938 rozpuštěna Komunistická strana, bylo ihned zrušeno členství všech její ch př í slušní ků v radě, zastupitelstvu i komisí ch. Byli to soudruzi: Šárka Karel, Benáčan Josef, Šrámek František, Ondráček Ladislav, Kadeř ábek Karel, Lhoták Karel, Kohák Antoní n, Kohák František, Č í žkovský , Orholc, Felcman, soudružky Škroupováa Felcmanová. Právě tak byla rozpuštěna Jednota federativníproletářské tělový chovy. Byla však ihned utvoř ena divadelní skupina Osvěta, která byla pokračování m jednoty. Vedena byla s. Müllerem, Šenký ř em, oba z Modř an a s. Spitzrem z Brání ka. Divadlo se hrálo v Lidové m domě.
Jejich zatčeníGestapem Dva dny po okupaci Č SR, tedy 17. 3. 1939 bylo všech 12 vý še jmenovaný ch komunistů Gestapem zatčeno a sice podle seznamu, který dala Gestapu modř anská četnická stanice. Vyšetř ování trvalo 7 - 14 dnů, potom byli vyšetř ovaní propuštěni s důraznou pohrůžkou, že jejich další činnost bude sledována.
Protifašistická činnost komunistů Př es všechny vý strahy ukrý vali modř anští soudruzi německé soudruhy, kteř í prchli z Německa př ed pronásledování m. Modř anští soudruzi jim zde poskytli úkryt, stravu, mezi soudruhy se na ně vybí ralo a pak byli dopravováni do bezpečí . U s. Zástavy byl uprchlý německý soudruh 2 měsí ce, u s. Františka Šrámka, který byl př edsedou „Rudé pomoci“ , byl ubytován s. Fritz z Německa, který pak utekl do Anglie. Odtud se po čase zase vrátil do Č ech, byl však zatčen a odvezen do Německa. Ilegální mu ústř edí strany se podař ilo jeho př evoz do Německa zorganisovat tak, že na hranicí ch jej př evzali němečtí soudruzi v hitlerovský ch uniformách. S. Fritz šťastně př ečkal válku a je dnes čelný m pracovní kem v NDR. Soudružka Škroupová, která byla zapojena na ilegální ženské hnutí strany, starala se o 10 dětí německý ch soudruhů. Děti byly ubytovány v rodinách modř anský ch soudruhů. Pomáhal jís. Couf. Na zdech domů a v továrnách se objevovaly protiněmecké nápisy, který mi s nebezpečí m života burcovali komunisté odpor proti fašistům, hlavně v mládeži. Ve všech továrnách v Modř anech, hlavně tam, kde se vyráběly součástky pro válečnou vý zbroj, jako Bratř i Vinopalové , Chirana, Srb a spol., Pánkova továrna v Komoř anech, všude se objevovaly sabotáže organisované komunisty.
Suspendová nístarosty a 3 členů zast. z jejich funkcí Německý m úř adům se zdála činnost a sabotáže v Modř anech př í liš podezř elý mi, proto byli z nař í zení těchto úř adů zbaveni funkcí strasosta obce a 3 členové zastupitelstva. Obecní mu úř adu městyse Modř an byl jako vedoucí úř adní k př idělen Ernst Živnůstka. Rodem byl Č ech, ale byl to zrádce národa. Po okupaci se př ihlásil za Němce a pracoval v německý ch organisací ch. Po nastoupeníúř adu v Modř anech zavedl na úř adě hrůzovládu vůči spoluzaměstnancům i proti občanstvu.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 63 -
Př es to však za jeho é ry se konalo v Lidové m domě tajné školeníkomunistů. Soudruh František Šrámek brožury a sešity soudruhů uschovával ve své m bytě. Gestapo se o školenídovědělo a v Lidové m domě provedlo důkladnou prohlí dku. Nic však nenašli a odešli s nepoř í zenou. S tí m se však Živnůstka nespokojil a jednoho dne provedl v Lidové m domě prohlí dku sám s několika pomocní ky. Ve sklepí ch proťukal každý kámen, vlezl i do stoky, kde hledal tajnou chodbu. Př i tom naštěstínenalezl ve sklepě s. Hercla pod uhlí m uschované různé doklady a na půdě zazděný materiál.
Zatčení21 osob Na př í mý popud Živnůstky byli zatčeni: bý valý starosta obce Rudolf Marek, soudruh Karel Šárka, 3 bý valíčlenové zastupitelstva: Vojtěch Ré lich, Josef Vlček a František Kolman, celákomunistickáskupina vedenáKarlem Strnadem, školní k František Dolejš, obecnídělní ci, celkem 21 osob.
Ernst Živnůstka Počet Živnůstkový ch obětíse nedáani př esně určit. Jeho arogantnívystupování pohoršovalo i modř anské Němce a nakonec byl z Modř an př eložen do Hoř ic a konečně do Hradce Králové . Ve své m chovánívůči české mu obyvatelstvu se nezměnil ani tam, v květnu 1945 byl v Hradci Králové zatčen, byl postaven př ed lidový soud a odsouzen k trestu smrti. Po jeho odchodu z Modř an nastoupil na jeho mí sto Němec Opitz, který byl již poněkud lidštější .
Tvoř eníkomunistický ch buně k v Modř anech Chirana Koncem roku 1939 utvoř ila se v Modř anech skupina komunistů za vedeníKarla Imrycha, ve které byli soudruzi Malý Bohumil, Malý Josef, Soukup Lev. Později zí skali Tůmu Mir. a Litmana. V továrně fy Chirana pracoval s. Belza z Prahy, který dával instrukce s. Josefu Malé mu a ten je př enášel do skupiny.
Komunistická ilegá l. skupina 11 B Později měla skupina již 15 členů a navázala spojení s ilegální m ÚV KSČ prostř ednictví m spojky s. Zvolský m. Ten př inesl skupině označení„Komunistická ilegálnískupina 11 B“ . S. Zvolský př inášel do skupiny vý tisky ilegální ho Rudé ho Práva a tlumočil skupině úkoly, které jíÚV ukládal: Jejíúkoly: 1.
sbí rat potravinové lí stky, cigarety, pení ze pro komunisty žijí cí v ilegalitě a pro rodiny zatčený ch soudruhů,
2.
rozšiř ovat letáky a ilegálníRudé Právo.
Oba úkoly byly plněny všemi členy skupiny. Př í spěvky byly odevzdávány s. Zvolské mu, který je odváděl ústř edí . Schůzky skupiny se konaly pokaždé jinde. S. Malý př echovával u sebe 14 dnů neznámé ho soudruha, které ho hledalo Gestapo. S. Malý ho oblé kl, skupina ho vybavila potř ebný m a na př í kaz ústř edíodešel potom k partyzánům do Brd.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 64 -
Skupina organisovala sabotáže v továrně Chirana. S. Malý se napojil na člena skupiny bratř íStrnadů Jana Vrané ho, se který m měl naplánovanou akci vykolejenínákladní ho vlaku. V ří jnu 1943 byla zatčena s. Imrychováze skupiny, sestra Karla Imrycha. Potom byl zatčen s. Karel Imrych, Malý Josef, Malý Bohumil, Stejskal Václav, s. Votava, celkem 12 osob z té to skupiny. S. Karel Imrych byl v roce 1944 v Drážďanech popraven, jiní byli dáni do koncentrační ch táborů, kde 4 zemř eli. Po osvobozeníse jich vrátilo do vlasti 8.
Srb a spol. Podobně jako v závodě Chirana, utvoř ily se stranické buňky i v závodě Srb a spol., nyní Elektropř í stroj. Tyto buňky byly 3členné a byly ř í zeny z jednoho centra. Vedoucí m byl s. Zdeněk Matoušek s další mi soudruhy, jako s. Šindler, Štangl, B. Müller a ř ada další ch. Byly vybí rány př í spěvky pro rodiny zatčený ch soudruhů, kolportovalo se ilegální Rudé Právo, konaly se schůzky na různý ch mí stech v Modř anech se stranický m školení m. V závodě se tajně informovali důvěryhodní spoludělní ci o situaci na frontách a jak postupuje Rudá armáda. Prováděly se drobné sabotáže. V období Heydrichiády činnost na krátkou dobu ustala vzhledem k nebezpečí , ale zakrátko se činnost buněk znovu rozvinula velmi aktivně a ve své m boji pokračovaly až do př í chodu Rudé armády.
Skupina Karla Strnada V roce 1940 byla utvoř ena dalšíilegálníkomunistická skupina v Modř anech za vedení Karla Strnada. Č lenové té to skupiny byli: Zet Antoní n, Strnad Josef a Strnad Antoní n. Později v bř enu roku 1941 Jan Vraný , který se vrátil ilegálně jako španělský interbrigadista, se zapojil do té to skupiny. Spojkou mezi ilegální m ÚV KSČ byl Karel Strnad. Skupina byla instruována poslancem Ant. Krejzou, který byl později zatčen Gestapem v jiné ilegálnískupině. Úkoly té to skupiny byly: 1.
obstarávat úkryty /byty/ pro Gestapem pronásledované osoby,
2.
vyhledávat a organisovat vhodné úkryty tzv. „mrtvý ch schránek“ ,
3.
obstarávat finančníprostř edky pro fond na ilegálníčinnost KSČ ,
4.
obstarávat potravinové lí stky, potraviny, cigarety, pro osoby žijí cív ilegalitě,
5.
rozšiř ovat ilegálníRudé Právo a letáky.
Skupina pracovala v daný ch směrnicí ch. S. Antoní n Strnad pracoval hlavně v mládeži. Té to skupině účinně pomáhal s. Dr. Dlabal, Malý Jaroslav, Káš Karel, Bartoš Karel, Adamec Jaroslav, Chmelí ček Václav. Skupina vlastnila jednu vojenskou pušku a jednu loveckou brokovnici. Mimo osob vý še jmenovaný ch navázal s. Vraný Jan spojenís Malý m Josefem ze skupiny Karla Imrycha.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 65 -
Malý Jaroslav nechal zhotovit v dí lnách Č SD, kde pracoval, velký kovový klí n, který m Vraný Jan s Malý m Josefem měli v úmyslu na jař e roku 1942 vykolejit nákladní vlak, dopravují cí z Plzně válečný materiál na vý chodní frontu. Tato plánovanádestrukčníakce v úseku Radotí n-VelkáChuchle nebyla provedena pro neznalost př esné doby průjezdu nákladní ho vlaku. Byla odložena na pozdější dobu. Provedenízabránilo zatčenícelé skupiny Gestapem. Skupina bratř í Strnadů byla zatčena 11. května 1942 za pomoci konfidenta Gestapa Karla Novotné ho /krycí jmé no Bí lý / a jeho otce Václava Novotné ho /vlajkař e/, bylo zatčeno 21 osob. Zatčení bylo provedeno na pokyn Ernsta Živnůstky. Všichni členové té to skupiny, i ti, kdo jim pomáhali, byli dáni do různý ch koncentrační ch táborů. Byli umučeni: soudruzi Malý Jaroslav, Káš Karel, Bartoš Karel, na následky vězněnízemř eli po návratu domů:Adamec Jaroslav, Chmelí ček Václav, Strnad Josef a Strnad Antoní n.
„Hnutíza svobodu“ Na mí sta zatčený ch a umučený ch př icházeli jiní . Soudruh Josef Trnka byl zapojen na organisaci „Hnutíza svobodu“ . Mimo to, když v roce 1942 př ešel pracovat na staveniště Štěchovické př ehrady, zapojil se na ilegální pracovní ky KSČ . Jeho úkolem bylo provádět hospodářské sabotáže a podávat zprávy ze zakázané ho vojenské ho územíHradištko-Benešov, kam měl jako pracovní k na př ehradě na legitimaci př í stup. V roce 1943 byl s 29 soudruhy zatčen, mezi zatčený mi byl Josef Kus z Modř an. Vedoucíspojkou byl s. Cí sař ovský z Prahy, známý pod jmé nem Č ernoch. Podař ilo se mu však př i zatý káníuprchnout. Gestapu se po dlouhý ch vý sleší ch nepodař ilo nic konkré tní ho vypátrat, a tak byl s. Josef Trnka po 27 nedělí ch věznění propuštěn na svobodu.
Skupina Vá clava Meixnera /druž stvo Včela/ Soudruh Václav Meixner z Modř an, člen ilegální ho ÚV KSČ , vedoucípracovní k družstva Včela, organisoval odboj v tomto družstvu v Praze. Byly utvoř eny menší skupiny v různý ch částech Prahy a okolí . Z modř anský ch soudruhů byli na tento odboj zapojeni Karel Šárka na Vysočany, Josef Škroupa a F. Škroupová na Vršovice. Do schůzek těchto skupin docházel i s. Jan Zyka z ilegální ho ÚV KSČ . Několik schůzek se konalo i v komoř anský ch lesí ch. S. Václav Meixner byl několikrát zatčen a zase propuštěn, stejně tak i Karel Šárka. 20. září1941 byli zatčeni s. Františka Škroupováa s. Josef Škroup. Prozradil je po zatčeníJan Kostka, který neměl dost sí ly, aby vydržel mučenípř i vý sleší ch a zradil celou vršovickou skupinu a činnost mládeže. Nebyli všichni tak stateční a pohotovíjako s. Škroupová, kteráačkoliv př i zatčeníměla př i sobě notý sek s telefonický mi čí sly těch, kteř í odboji pomáhali, dovedla tyto poznámky v nestř ežené m okamžiku př ed vý slechem zničit. S. Františka Škroupováse vrátila po osvobozeníz koncentrační ho tábora v Rawensbrücku s podlomený m zdraví m. S. Josef Škroup zahynul v Mauthausenu. S. Václav Meixner byl naposledy zatčen v roce 1943 a v roce 1944 byl v Drážďanech popraven. Spolu s ní m byla zatčena i jeho žena, která zahynula v Rawensbrücku.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 66 -
Modř anský odboj skupiny „V boj“ v létech 1939-1945 Odbojová skupina „V BOJ“ Podnět k odbojové práci vzešel z redakční ho kroužku časopisu „Modř anský obzor“ , bylo to koncem bř ezna 1939. Rozmnožovány byly různé letáky a hledala se cesta, jak živit nespokojenost a odpor lidu proti okupantům.
Jak dochá zel čs. „V BOJ“ do Modř an Již v dubnu 1939 nás př ekvapil Jaroslav Kotek první mi vý tisky časopisu „V Boj“ . Té měř současně př inesl Václav Svoboda z Cholupic od Františka Kalaše z Modř an tyté ž ilegálnítiskoviny. Byla to veliká vzpruha našíčinnosti. Františku Kalašovi dodával časopis František Pař í zek z Modř an, který byl členem a zakladatelem ilegální organisace „Družstvo v první m sladu“ , která časopis „V BOJ“ v Praze vydávala. Vedoucí m té to skupiny byl Josef Škalda, francouzský legionář, který byl později zatčen a popraven. Č asopis „V Boj“ vycházel čtrnáctidenně s neúprosnou pravidelností , ve značné m, až 5tisí cové m nákladu. Jaroslav Kotek zí skával časopis v tiskárně Melantrich.
„Druž stvo v prvním sledu“ Z podnětu Františka Pař í zka byla založena v Komoř anech odbočka „Družstva v první m sledu“ . Př edsedou byl Ladislav Kunte, redaktor, Miroslav Boubelí k, strojnísazeč v Melantrichu, Jana Kubálková, úř ednice, dále Josef Teplý , který padl v revoluci a Josef Bí lý . Na návrh Františka Pař í zka dostavil se do jedné schůze redakční ho kroužku Modř anský Obzor Miroslav Boubelí k z Modř an oficiálně založil odbočku „Družstva v první m sledu“v Modř anech. Schůze se konala v domě čp. 680 u Františka Kolmana. Př í tomni byli mimo jmenovaný ch Jaroslav Kotek, Antoní n Horký , Dr. Stanislav Mimra, Alois Pechouš, František Janota, A. Rothe, Jana Kubálková. Po ustavení odbočky práce zintensivněla. Objevily se další ilegální tiskoviny „RČ S“ , ISNO, „SIGNÁL“ , vydávané některý mi členy pražské skupiny, které byly dále rozmnožovány a rozšiř ovány.
Zbraně Po vpádu Němců do Polska byly ší ř eny domněnky, že Německo utrpíneúspěch a naskytne se vhodná př í ležitost k povstáníproti okupantům. Skupina vlastnila zbraně, a sice 10 kulometů se stř elivem, které byly uloženy ve sklení ku zahradnictvív Praze, a jednalo se o jejich př evezenído Modř an. Začátkem září1939 byla uskutečněna schůzka v Modř anech v Nerudově ul. na stavbě domu čp. 1508, kde byl vybudován tajný sklep, který nebyl v plánech zakreslen, a tam měly bý t zbraně uloženy. Na té to schůzi byli př í tomni František Pař í zek z Modř an, František Kolman z Modř an, štkpt. Josef Sojka z Prahy, František Sus z Prahy a Jaroslav Č apek z Hodkoviček. Pro náhle vzniklé nebezpečíbyly však zbraně narychlo odvezeny jinam. V Polsku mezití m zuř il nerovný boj, který záhy vyústil v porážku a obsazení Polska Němci. Ze všeho bylo jasné , že válka bude dlouhá, a dle toho bylo nutno dělat i dalšíopatř ení .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 67 -
Jana Kubá lková , hlavníkolportérka časopisu „V BOJ“ Č asopis „V BOJ“ byl dodáván pravidelně. Hlavní kolporté rkou byla Jana Kubálková, která byla nejmé ně nápadná, a byla dobrý m znalcem mí stní ch poměrů, a tedy i lidí . Někteř í z členů odbočky odpadli pro nezájem o další činnost, a tak zůstalo několik věrný ch, kteř ípracovali bez ohledu na veliké risiko dále po celou okupaci. Aby odbočka uspokojila velký zájem o ilegálnítiskoviny, byly rozmnožovány v počtu až 500 vý tisků.
Zatčeníredakce „V BOJ“ Pražské skupině nastaly zlé časy, což postihlo záhy i Modř any. Př i tisku 27. čí sla časopisu „V BOJ“ v najaté m pokoji v hotelu Zlatá Husa, byli zatčeni někteř í vedoucí pracovní ci z Prahy, a sice Josef Škalda, J. M. Sejkora a J. Krupička, a dalšíohroženíhledali záchranu v útěku. V té době asi 14 dníse skrý vali u Jany Kubálkové medik J. Mann a Doležel. František Pař í zek se v té době ukrý val u redaktora Kunteho v Komoř anech. Františku Pař í zkovi se podař ilo dostat se př es hranice, př ešel až do Francie, kde pomáhal organisovat čs. vojenský oddí l proti Němcům. Ve Francii se setkal s interbrigadisty z Modř an, a sice s Janem Vraný m a Václavem Kohákem. Do vlasti se Pař í zek vrátil až po revoluci v roce 1945.
Ná hradníredakce spoř ilovská Pražská skupina, ač zdecimována, ihned pokračovala ve vydávání časopisu „V BOJ“ . Našla se totiž náhradní organisace spoř ilovská vedená malí ř em V. Preissigem a jeho dcerou Inkou, kteř ívydali ihned 28. čí slo, a pak pravidelně vydávali další . Mělo to velký vý znam, bylo tí m Němcům dokumentováno, že zatčení m i vedoucí ch osob se v odboji proti nim nic nezměnilo.
„V BOJ“ je rozmnož ová n v Modř anech Modř anská skupina časopis „V BOJ“ dále rozmnožovala a použí vala k tomu malé ho rozmnožovací ho stroje zapůjčené ho Františkem Richtrem z Modř an. Nesnáze působilo opatř ovánívelké ho množstvípapí ru a barvy. Tisk se prováděl v domě čp. 680 a několikrát v domě u p. Peterky Na Lysinách. Př i tisku pomáhal František Ryska. Spojení mezi komoř anskou a modř anskou skupinou udržovali Mir. Boubelí k a Jana Kubálková.
Kubá lková , Kunte a Knotek zatčeni 31. ledna 1940 tiskli Ryska a Kolman „V BOJ“a př ipravili jej pro Kubálkovou. Př išla však neočekávanázpráva, že dne 1. února 1940 byla Kubálkovázatčena. Nastalo velké uklí zeníkompromitují cí ho materiálu. Dodatečně bylo zjištěno, že s Kubálkovou byli zatčeni i redaktor Kunte a 5. února 1940 Jaroslav Kotek. Pochopitelně byly obavy o prozrazenícelé modř anské skupiny, ale zatčenísvou duchapř í tomností a statečností dovedli odvé st pozornost Gestapa jinam. Redaktor Lad. Kunte byl později popraven. K uctění jeho památky byla po revoluci odbočkou Svazu bojovní ků na jeho domě v Komoř anech zasazena pamětnídeska.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 68 -
Tisk časopisu „V BOJ“ je př enesen do Modř an Po likvidaci vedoucí ch pracovní ků „Družstva v první m sledu“bylo sjednáno se štkpt. Josefem Sojkou z Prahy, že tisk pražské ho vydáníčasopisu „V BOJ“se př enese do Modř an čp. 680. Bylo opatř eno velké množstvípapí ru. Těsně př ed dodání m rozmnožovací ho stroje byl však štkpt. Josef Sojka dne 13. září1940 zatčen př i náhodné návštěvě jednoho ilegální ho bytu Gestapem. Po př evezenína Pankrác se ještě ten den večer otrávil ampulkou jedu, kterou měl u sebe ukrytu. Raději volil dobrovolnou smrt, než by prozradil dalšíspolupracovní ky. Modř anskáskupina, když bylo jisté , že zatčeníJany Kubálkové neníve spojení s touto skupinou, ihned dne 7. bř ezna 1940 vydala dalšízvláštnímodř anské čí slo „V BOJ“ a k první mu vý ročí okupace Č SR 15. bř ezna 1940 ještě další . Tato vydáníbyla rozmnožena v domě čp. 1383 v Modř anech v počtu 500 vý tisků.
Melantrich tiskne Rudé Prá vo V roce 1941-1942 prováděla se v Melantrichu sazba ilegální ho Rudé ho Práva. Tuto práci prováděl člen modř anské skupiny Boubelí k, Rambousek, Šimon, Kustoš a Snopek Karel. Boubelí k jej př inášel do skupiny a odbočka př ijala jeho kolportáž. V dubnu 1942 př inesli Boubelí k a Jaroslav Šimůnek do skupiny několik letáků obsahují cí „Sovětský manifest“ . Tento manifest byl rozmnožen a dále rozšiř ován.
Vojenský „V BOJ“ Po zatčení skupiny spoř ilovské /Preisig, Inka Bernášková a další /, pokračovali ihned ve vydáváníčasopisu „V BOJ“vojáci. Tomuto vydáníse ř í kalo vojenský „V BOJ“ . Byl charakteristický svojí úpravou. Na obálce bylo totiž velké V s český m lvem. Tato čí sla př icházela do Modř an rovněž př es tiskárnu Melantrich, kde pracovali ilegálně Dr. Hruban, Mádl A. a jiní . V letech 1939-1942 byly té ž vydávány letáky maskované jako detektivky pod falešnou obálkou. Vydavatelem byl Dr. Hruban, do Modř an je nosil Boubelí k.
ZatčeníF. Kolmana a obec. zamě stnanců V květnu 1942 byl na př í kaz Ernsta Živnůstky zatčen František Kolman spolu se zaměstnanci obce. Př i jedné př í ležitosti př ed vý slechem v Pečkárně po 10. červenci 1942 zastihl František Kolman 2 mladí ky, kteř íbyli právě zatčeni a př ivedeni do čtyř stovky v Pečkárně. Od nich se dověděl, že byla odhalena tiskárna ilegální ho Rudé ho Práva, někde v Libni nebo Vysočanech. Oni, že tuto práci prováděli, proto byli zatčeni. Jelikož Kolman znal spojení té to tiskárny s Melantrichem, viděl nebezpečípro tamnípracovní ky. Po marný ch vý sleší ch byli Kolman a dalšídne 16. července 1942 propuštěni.
Zatčenív Melantrichu Ihned po propuštění varoval Kolman v Melantrichu Boubelí ka o hrozí cí m nebezpečí . Tohoto varovánívšak mimo Boubelí ka dalšípracovní ci nedbali, nebo snad již nemohli zmizet, byli zatčeni a umučeni v koncentrační m táboř e v Osvětimi. Zachránili se Boubelí k a Snopek.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 69 -
Heydrichiá da a jejídůsledky Heydrichiádou v roce 1942 byla činnost odbočky značně ztlumena a tisk časopisu „V BOJ“byl zastaven.
Nová organisace odboje v Modř anech V lednu 1944 byla odbojová skupina v Modř anech postavena na nový základ. Ke spolupráci se sešli M. Boubelí k, F. Kolman, Ljub. Seykora, Václav Hodek, Václav Petr, Václav Skála, Karel Král, Dr. František Karas a Dr. Jar. Röschl. Byly učiněny obsáhlé př í pravy na všechny možné př í pady vý voje.
Vý zva vlá dy k tvoř eníná r. vý borů Brzy na to v únoru 1944 byla učiněna vý zva čs. vlády ke tvoř ení národní ch vý borů, kterou modř anskáskupina uví tala, a př ešla ihned k práci podle směrnic. Bylo hledáno spojenína vyššísložky, aby činnost byla koordinována.
„Obrana ná roda“ Zí skáno spojení na člena skupiny „Obrana národa“ kpt. gšt. Mil. Zatř epálka, který žil od roku 1941 v ilegalitě pod jmé nem Jan Novák. Tento pracovní k byl zapojen na ústř edí odboje vedené vyslancem Hejdrichem, docentem Tůmou, Vackovou a další mi pracovní ky. V lé tě 1944 uložil M. Zatř epálek modř anské skupině za úkol opatř it vysí lačku a sledovánírelacízahraniční ho rozhlasu.
Opatř ení2 vysílaček Na vyzvánípř edsedy F. Kolmana zhotovil Václav Hodek společně se Zdenkem Kavánem z Braní ka 2 vysí lače na kurý rem zvolené frekvenci 7.310 kilocyklů. Rozhodují cí měrou se o jejich sestrojení zasloužil i Jaromí r Šenk z Modř an. Pracovali pod značkou „ATA“a „BOB“ . Byly př ijaty zprávy a hesla. Jeden vysí lač byl o vý konu v anté ně 4W, druhý 11W. Telegrafisty byli Jan Č erv z Prahy a Jaroslav Kř í žek z Braní ka. Náhradní ky byli Otto Heisiger a Jan Folta z Modř an. Vysí láníř í dil M. Zatř epálek.
Jak se vysílalo Pro klamáníNěmců se vysí lalo z různý ch mí st. Ve spojenís doc. Vlad. Tůmou v zemědělské m ústavu v Dejvicí ch, z bytu Jana Č erva, z objektu fy Kulik, z Modř an a z různý ch jiný ch mí st. Vysí lání nesmělo trvat dé le než 1/4 - 1/2 hodiny. Př í stroje byly vždy ihned ukládány u F. Kolmana v Modř anech. Nebylo v poslední ch 2 lé tech nesvobody jediné ho vý znamné ho projevu, který by nebyla malá osmičlenná skupina v Modř anech nerozší ř ila ve větší m množství nejen pro mí stnípotř ebu, ale i pro pražské ústř edínárodní ch vý borů.
Spojeníse skupinou pro př ijetíruský ch partyzá nů Koncem roku 1944 navázala skupina prostř ednictví m Ljub. Seykory styk s partyzánem Vavř incem Korčišem, který byl vyslán z armády gen. Koněva z Czenstochové pro navázáníspojenía pro př ijetíparašutistů Rudé armády, kteř í byli skutečně začátkem roku 1945 vysazeni u Jesenice, a sice Ivan Suliga, Štefan Šahur, Galia a další . Počátkem dubna 1945 Ženo Czech a Pavel Zuikievicz. První
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 70 -
skupina se ubytovala v Nechanicí ch u Prahy a ihned vešla ve styk s M. Zatř epálkem a modř anskou skupinou. Z druhé skupiny parašutista Czech byl ubytován u F. Chlada na Závisti a Zuikievicz ve Psáří ch u Jí lové ho, tento se př i zatý kánízastř elil. Př i zatý káníparašutistů se podař ilo uniknout Gestapu Olivovi a Cyrí novi, kde byli parašutisté ubytováni, a to tí m způsobem, že je naložil do nákladní ho auta A. Klapka z Modř an a provezl je na Kocábu k hajné mu, kde setrvali do konce války. Toto se stalo v bř eznu 1945.
Zatčenímodranské skupiny Dne 22. bř ezna 1945 byl zatčen Václav Hodek, stalo se tak po zatčenídocenta Tůmy, který byl v dubnu Gestapem umučen. V dubnu 1945 byla zatčena i skupina modř anská. Gestapu však již nezbyl čas, aby do osvobození mohli uzavř í t vý slechy, a tí m byli zatčenízachráněni.
Modř anštíobčané byli napojeníi na jiné odbojové skupiny Mimo uvedený ch skupin byli modř anští občané zapojeni na různé odbojové skupiny v Praze, na Národníradu českou, Vojenskou skupinu ÚVOD, vojenskou skupinu Balabán-Maší n-Morávek aj. skupiny na pracoviští ch, jako např . na ilegálnískupinu Národ. divadla, Živnostenské banky, Č SD, Elektrický ch drah aj. Prostě bylo hodně těch, kdo pracovali proti okupantům. Mnoho se jich do Modř an nevrátilo, zahynuli v koncentrační ch táborech nebo byli zastř eleni na „Pochodech smrti“ , nebo zemř eli doma na následky věznění .
Kdo zahynul v koncentračních tá borech a na „Pochodech smrti“ V koncentrační ch táborech a na „Pochodech smrti“zahynuli: 1.
Adamec Jaroslav
19.
Kopecký Antoní n
2.
Ing. Bací lek Jan
20.
Krištůfek Antoní n
3.
Bartoš Karel
21.
Ing. Lichtwitz Herbert
4.
BöhmováGré ta
22.
Malý Jaroslav
5.
Cisař ovský Antoní n
23.
Nesměrák Karel
6.
Č ermák
24.
JUDr. Pavelka Jan
7.
Doležal, generál
25.
Pazdera Ladislav
8.
Eckstein Jindř ich
26.
Petrží la Antoní n
9.
FürstováTerezie
27.
Plavec Antoní n
10.
Gärtner Josef
28.
Popelka Karel
11.
Havlí k Jan
29.
Raboch Stanislav
12.
Hertl Antoní n
30.
Spáčil Svatopluk
13.
Hypša Josef
31.
StrakováMarie
14.
Charypar Josef
32.
Škroup Josef
15.
Chmelí ček Jan
33.
Špilar Karel
16.
Imrych Karel
34.
Urbánek Leopold
17.
Káš František
35.
Bolf Bohuslav
18.
Klí mováHermí na
36.
Zapletal Miloslav
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 71 -
Kdo zemř el na ná sledky vě zení Na následky vězněnízemř eli po roce 1945: 1.
Boháč Gustav
10.
Marek Rudolf
2.
Dr. Karas František
11.
Ré lich Vojtěch
3.
Klán Antoní n
12.
Dr. Röschl Jaroslav
4.
Kotek Jaroslav
13.
Stejskal Václav
5.
Král Karel
14.
Strnad Antoní n
6.
Lhoták J.
15.
Strnad Josef
7.
Lukeš Jaroslav
16.
Tuček Alois
8.
LukešováAnna
17.
Šárka Karel
9.
EcksteinováMarie
18.
Havlůj Ladislav
Kvě tnové boje v Modř anech v roce 1945 4. kvě ten K ozbrojené mu povstánídošlo v Modř anech již v noci 4. května 1945. V Č edí kově budově /kde bylo od roku 1937 ukrajinské gymnasium/ se vzbouř ila pracovní četa sovětský ch zajatců, kteř í byli pod dozorem několika německý ch poddůstojní ků. Zajatci Němce odzbrojili a zavř eli do sklepa. V lese ve Srážce byl sraz bojovní ků a partyzánů pod heslem „Pravda ví tězí “ . O 21. hodině se dostavil do cukrovarské vrátnice por. čet. Bublí k se 4 policisty a oznámil policejníhodinu, po které se nikdo nesmíobjevit na ulici. V tom se ve Srážce ozvala stř elba a v zápětívběhl do vrátnice prvníbojovní k ozbrojený automatem, s př ilbou na hlavě, která byla ozdobena trikolorou. Zanedlouho se dostavili dalšípartyzáni. Namí ř ili na por. Bublí ka automatickou pistoli s otázkou, jde-li s nimi. Po jeho záporné odpovědi odešli do Modř an, odkud se ozvaly vý stř ely z pušek a automatů. Za nimi šli sovětští zajatci z ukrajinské ho gymnasia, kteř í se př idali k povstání . Šli radostně v počtu asi 15 mužů, ozbrojeni byli puškami, jejich velitel měl kulometnou pistoli. Byla naděje, že vše je již v chodu, že se lavina dala do pohybu. Průzkumem zjistili, že proti nim postupuje jednotka Němců, kteř ívedli 2 zajaté muže. Ti, co neměli legitimace ZPO, stáhli se zpět do Srážky, ostatní šli klidně dál proti Němcům, nechali se vyslý chat a legitimacemi prokázali, že jsou hlí dky ZPO. Svý m jednání m způsobili zmatek a v něm se podař ilo jednomu z oněch dvou mužů zmizet /pod kabátem měl 2 ruční granáty/. Německá jednotka pak pokračovala v pochodu směrem k Č edí kově budově, kde osvobodila zavř ené německé poddůstojní ky.
5. kvě ten V noci a dopoledne 5. května byly v Modř anech odstraněny všechny německé nápisy ze škol, úř ední ch budov i budov soukromý ch.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 72 -
Zajetíně mecké posá dky Německá posádka, tzv. „lidobrana“ , která byla ubytována ve všech 3 školách, v sokolovně a v Lidové m domě, k tomu nečinně př ihlí žela. Německá stráž v barácí ch v cukrovaru bez odporu vydala mladý m nadšencům 25 pušek s dostatkem nábojů a umožnila tak postavit prvníbitevníformaci. Proti všem školám, kde byli ubytováni Němci, se tvoř ily houfy zdejší ch občanů. Vedeni záložní mi důstojní ky, v počtu asi 200 mužů, šli na německou posádku ubytovanou v dí včíškole U radnice s vý zvou, aby se vzdali. Bez valné ho zdráhání tak učinili, byli odzbrojeni a zbraně pak byly vydány dobrovolně se hlásí cí m našim občanům. Tato historie se pak opakovala na všech mí stech, kde byla ubytována německá posádka. Celá německá posádka v počtu 920 mužů byla internována v hlavníškole na Jiráskově náměstí . Zabavené zbraně, náboje, pancé ř ové pěsti, byly z valné části odeslány do Prahy k obraně budovy rozhlasu, odkud byly rádiem v tu dobu vysí lány prosby o zbraně a stř elivo. ZajatíNěmci vypověděli, že ve škole na Libuši je skladiště zbraní , které je stř eženo hlí dkou SS. Osobní m vozem tam jel pplk. Lazar, prap. Sirotek a zajatý německý důstojní k jako tlumoční k. Jako ozbrojený doprovod jelo mužstvo na nákladní m autu. Po delší m vyjednáváníse hlí dka v počtu 9 mužů vzdala, ale skladiště zbranítam již nebylo. Celkový zisk byl 1 kulomet, 6 pušek a 9 zajatců, kteř íbyli odvezeni do Modř an.
Vytvoř enívelitelstvírevolučního boje Bylo vytvoř eno hlavnívojenské velitelstvírevoluční ho boje se sí dlem v obecné škole dí včí . Do jednotlivý ch stř edisek byli určeni velitelé : I.
v dí včíškole npor. Josef Bí lek,
II.
v hlavníškole pplk. Josef Lazar, npor. Pazdera, plk. Ing. Homolka, který ihned zorganisoval hospodářské věci,
III.
v sokolovně npor. v zál. Ing. Palkoska.
Plá n obrany obce Byl ihned vypracován plán obrany obce a ihned byly zajištěny všechny komunikace vedoucído Modř an, a to ze směrů: 1.
Zbraslav: na silnici U Pánkovny, U Sosny, v cihelně u Vltavy, železniční stanice Modř any a př í voz př es Vltavu,
2.
Cholupice: silnice na Beránku a na Baba I.,
3.
Libuš: silnice do Libuše a cesta v Dolech,
4.
Lhotka: silnice na Lhotku,
5.
Zátiší : silnice vedoucíTyršovou čtvrtí ,
6.
Hodkovičky: silnice na Prahu a železnice,
7.
Chuchle: Borovičkům př evoz.
Zajištěnísměru 1. a 2. bylo př iděleno stř edisku I. npor. Bí lek, 3. a 4. stř edisku III. npor. Palkoska, 5., 6. a 7. stř edisku II. npor. Pazdera.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 73 -
Hlavníúkol bojový ch jednotek Úkolem všech jednotek bylo zajištění , zadrženía zabráněnípř í stupu německý m jednotkám př es Modř any na Prahu.
Postup Ně mců na Prahu O pohybu Němců jsme dostávali zprávy, že postupujísilné jednotky všech zbraní SS od Benešova na Prahu směrem př es Libuš a Zbraslav. Na poště byly ihned př erušeny telefonické spoje do bytů Němců v Modř anech.
Spojenís Prahou Sami jsme měli telefonické spojení s vojenskou posádkou Velké Prahy, se Stefanikový mi kasárnami, s vojenskou skupinou „Alex“ a se zpravodajskou ústř ednou policejní ho reví ru v Modř anech. Mimo to bylo stálé telefonické spojení s př ednostou železniční stanice, který nám hlásil všechny události na stanici. Bylo navázáno spojenís obranou Zbraslavi.
Zř ízenínemocnice v Dě tském domově Pro nemocné nebo raněné byla zř í zena v Dětské domově ošetř ovna, kterábyla později rozší ř ena na nemocnici. Vedl ji MUDr. Pohl za př ispěnízdejší ch lé kař ů MUDr. Spáčila, Wagnera, Máje, Č ermáka, Sidorukové a z Braní ka MUDr. Vatulí na. Zde se soustř edili i asistenti, asistentky a ošetř ovatelky. Kuchyně a hospodářstvíse ujala uč. Matějková, celkové vedeníjako správce př evzal ř editel měšťanské školy Vojtěch Landa.
Odsun ně mecký ch zajatců Aby němečtízajatci v Modř anech nepř ekáželi, byli odsunuti do Prahy-Motola po př edchozí m dohovoru s posádkový m velitelství m Velké Prahy.
Železnice v akci Př ednosta železniční stanice vypravil lokomotivu se 3 železniční mi vozy, do který ch nasedlo mužstvo pod vedení m npor. Bí lka a škpt. Šmidta. Byl proveden průzkum situace v úseku Zbraslav-Závist. Potom tí mto vlakem odejelo 200 mužů na pomoc bojují cíPraze.
Rozkazy vydá vá ny jménem Revolučního ná rodního odboje Všechny rozkazy byly dávány pí semně a jmé nem Revoluční ho národní ho odboje je razí tkoval a podepisoval starosta obce Rudolf Marek, který dlel stále na hlavní m velitelství . U telefonu se stř í dal Cyril Sakař a Rudolf Pergler, kteř í všechny vydávané zprávy a rozkazy zapisovali.
6. kvě ten, stavě níbariká d V neděli 6. května se ujal své funkce revolučnínárodnívý bor. V časný ch ranní ch hodinách byl dán rozkaz ke stavbě barikád na všech komunikací ch vycházejí cí ch z Modř an i uvnitř obce, aby př í padný postup německý ch jednotek na Prahu byl ještě ví ce zpomalen. Stavby se zúčastnila většina modř anský ch občanů, ženy i děti. Pracovalo se s nadšení m i ve vytrvalé m dešti a v blátě. Barikády byly
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 74 -
postaveny v těchto mí stech: U Sosny, u cukrovaru, u Pař í zka, u Vošahlí ka, u železničnízastávky, u bý v. potravníčáry a u Schwarzenbergské pily. Mimo to v u. Lhotecké , Libušské , Riegrově a Za humny. Trojnásobná barikáda u cukrovaru by snad odolala každé mu náporu. Pražce, drátěné pruty, vagóny, vlečňáky nákladní ch aut naložené kameny. Barikáda u cukrovaru měla totiž nejvěší důležitost, chránila Modř any od jihu proti Hradištku, odkud se čekal největší nápor. Vedení zde př evzal por. Václav Nykl. Budova u cukrovaru, továrna Ra-Ra a Baba I. byly obsazeny hlí dkami. Z velitelstvíbyl hlášen pochod asi 500 SSmanů se 6 tanky od Zvole.
Postup Ně mců od Libuše a Zbraslavi Již z rána byly hlášeny německé hlí dky ve směru od Libuše a Zbraslavi. Později byly hlášeny pancé ř ové vozy od Libuše a obrněnájednotka od Zbraslavi. Ihned bylo nař í zeno podminovat silnici od Libuše, cestu v Dolech a silnici U Sosny. Podminováníprovedli por. Barták a Skopal. Miny byly zajištěny strážemi. Vý zvědné hlí dky zjistily palebnípostavenínepř átelský ch houfnic v Krčské m lese namí ř ený ch na Modř any.
Postup Ně mců Zá tiším Hlí dky na silnici Modř any-Lhotka zjistily, že se nepř í tel Modř anům vyhnul a postupuje zátišský m údolí m.
Boje v komoř anský ch lesích Asi 30 mužům se podař ilo dostat se do komoř anský ch lesů, až ke kř ižovatce na silnici k Točné , kde byly na pasece německé zálohy s těžkou strojní puškou. Partyzáni pod velení m npor. Bí lka zalehli a ostř elovali německé postavenílehkou strojní puškou. Pojednou se ozvala německá palba z pravé strany, kde ve strouze smrkové ho lesa byl ukryt těžký německý kulomet. Po př estř elce, která trvala asi ½ hodiny, museli partyzáni z tohoto kř í žové ho ohně ustoupit, což se neobešlo bez obětí . V prostoru kruhové cihelny v Točné př istávala německá letadla. Byla tam vý tečná pozorovatelna do údolíBerounky a Vltavy a pravděpodobně velitelství operují cí ch zde německý ch oddí lů.
Od Radotína Vlasovci tá hnou ku Praze Od Radotí na byl pozorován odpoledně pohyb německé jednotky. Byla slyšet dělostř elba a rachot kulometů. To „Vlasovci“se probí jeli radotí nský m údolí m ku Praze. Byl k nim vyslán por. Macoun požádat je o pomoc, kterou skutečně vyjednal.
Škpt. Šmidt vyjedná vá s Ně mci o kapitulaci a je postř elen Protože podle zpráv rozhlasu bylo nař í zeno všude vyjednávat o kapitulaci německý ch vojsk, odebral se škpt. Šmidt vyjednávat. Byl však odmí tnut a odpovědíSSmanů byla palba, př i které byl škpt. Šmidt těžce zraněn. Těžce zraněné ho velitele př enesl na chráněné mí sto por. Jakubec a zař í dil jeho př evoz do nemocnice v Modř anech. To vše se dálo za prudké nepř átelské palby.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 75 -
Vlasovci pomá hajíModř anům Kolem 19. hodiny byla př evezena na Borovičkově př í vozu jedna rota Vlasovců. Pplk. Lazar informoval velitele roty o situaci. Jedna jejich část se př esunula na nákladní m autu k Sosně a část šla pěšky do vý chodiska útoku U Sosny. Za soumraku zahájili Vlasovci společně s našimi útok ve směru silnice na Zbraslav a zatlačili německou jednotku až na Zbraslav. Během noci se vrátili Vlasovci ke své jednotce do Chuchle a zanechali nám do rána 7. května jednu četu jako posilu. Ta se ráno také stáhla do Chuchle.
Ně mci místo př ímého útoku volíobklíčení Němci se vzdali úmyslu dobý t Modř an př í mý m útokem. Naše př ední stráže bojovaly neústupně a vyvolávaly u nepř í tele dojem neohrožený ch a k smrti odhodlaný ch bojovní ků. Němci viděli, jaké oběti by je stálo dobý váníbarikády u cukrovaru, a proto se snažili obchvátit Modř any se všech stran.
7. kvě tna, Ně mci obsadili Lhotku, Braník, Pankrá c. Jsme odř íznutíod Prahy 7. května se situace zhoršila. Němci pronikli u Libuše př es Lhotku do Braní ka a odř í zli tak Modř any od Prahy a dosáhli Pankráce. Pronikli př es Zbraslav a postupovali po silnici ku Praze. 2 tanky zastavily u zbraslavské ho mostu a začaly pálit do okrajový ch domů a stohů u Lahoviček. Stohy se ihned vzňaly a z krajní ch budov bylo vidět prchají cíobyvatele.
Tanky ostř elujíModř any Tanky ostř elovaly celý úsek od Radotí na a po Modř any. Nádraží dostalo 3 zásahy, cukrovar 12, byly zasaženy i soukromé domy a vilky. Na tanky bylo stř í leno z děl v Barrandova.
Vraž dě níobyvatel Lahoviček Bylo vidět, jak Němci vnikajív Lahovicí ch do domků př i silnici, vyvlé kajíz nich muže a stř í lejíje.
Ně mci útočítanky Odpoledně se stáhli zpět na Zbraslav a následoval prudký nápor 4 německý ch tanků od Zbraslavi směrem na Modř any. Obklí čeníModř an bylo úplné .
Praha nemůž e poslat pomoc Telefonické spojení s Prahou ještě existovalo, byla tam hlášena zdejší situace a žádána pomoc a podpora alespoň ve zbraní ch a stř elivu. Nedostali jsme však nic a bylo nám ř ečeno, abychom na žádnou pomoc nespolé hali. K večeru se situace stále horšila a obranu Modř an se slabý mi nedostatečně vyzbrojený mi skupinkami bojovní ků s nedostatečný m vojenský m vý cvikem a bez vyhlí dek na nějakou pomoc proti organisovaný m, plně všemi zbraněmi vyzbrojený m SSmanům, nebylo možno udržet. Hrozilo nebezpečírozbitíModř an dělostř electvem, které bylo umí stěno na Č ihadle.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 76 -
Všeobecný útok na Modř any Př ed 18. hodinou byl zahájen všeobecný útok podle silnice Závist-Modř any za podpory 6 tanků. Nepř í tel dosáhl čáry Pánkova továrna-návrší od Pánkovy továrny-Homole.
Obyvatelstvo Komoř an a Točné prchá Valná část obyvatelstva Točné a Komoř an prchala ve zběsilé m úprku s nejnutnější mi potř ebami a ší ř ila neuvěř itelné zprávy o ř áděníNěmců. Mnoho obránců bylo již mrtvý ch a raněný ch.
Vý zva ke kapitulaci V 19 hodin př išlo vyzváníod velitele posupují cí ch SS oddí lů ke kapitulaci. Pplk. Lazar odmí tl vyjednávat s Němci, a po krátké poradě př ihlásil se dobrovolně jako vyjednavač npor. Bí lek a Donda jako tlumoční k. Byli uvedeni k veliteli v hodnosti kapitána. Npor. Bí lek upozornil velitele na všeobecnou kapitulaci německý ch branný ch sil. Na to mu bylo odpověděno, že zdejšíoddí ly kapitulaci neuznávají , a že budou bojovat dále. Potom byly sděleny podmí nky kapitulace Modř an.
Podmínky kapitulace 1.
odevzdáníveškerý ch zbraní , stř eliva a vý bušnin,
2.
shromážděníveškeré ho mužské ho obyvatelstva u cukrovaru.
Pro splněnítěchto podmí nek byla povolena lhůta 1 hodiny. V př í padě odmí tnutí kapitulace, nebo nesplnění uvedený ch podmí nek, hrozilo Modř anům úplné zničení . Př í kaz, že všichni muži počí naje 16. rokem musíse dostavit na určené mí sto, byla doplněna pohrůžkou, že nedostaví -li se někdo, budou všichni rodinní př í slušní ci postř í leni. Rozkaz způsobil pochopitelně ve všech rodinách zděšení . Museli se dostavit i lé kař i a ošetř ovatelky.
Podmínky byly př ijaty V dané lhůtě se dostavila většina modř anský ch mužů, asi 4.000, na určené mí sto. Spolu se starostou Rudolfem Markem a npor. Bí lkem byli odvedeni do ohrady Pánkovy továrny. Zde byli internováni pod dohledem hlí dek SSmanů pod širý m nebem do rána, zatí m co Praha hoř ela. Uprchnout nebylo možné , bylo totiž hlášeno, že za každé ho uprchlí ka bude zastř eleno 20 jiný ch. Npor. Bí lek vyjednávání m docí lil ústupku, že bylo upuštěno od domovní ch prohlí dek, a spolu se starostou Rudolfem Markem jako rukojmíse zaručili za klid v Modř anech. Německé hlí dky procházely obcí , ale nikomu neškodily.
8. kvě ten 8. května – úterý . Ráno v 7 hodin byli internovaní muži propuštěni pod podmí nkou, že co nejrychleji odstraní všechny barikády, a pak se ihned odebé ř ou do svý ch domovů. Obchody zůstanou zavř eny. Umožní se volný průchod německé ho vojska bez účasti obyvatelstva na ulicí ch nebo v oknech. Za splnění těchto podmí nek byli zajištěni starosta městyse Modř an Rudolf Marek
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 77 -
a npor. Bí lek, kteř ípo splněnípodmí nek byli také propuštěni. Němci prošli sice Modř anami do Braní ka, avšak vrátili se zase zpět. Když muži nesměli z domů, vzala s. Böhmová nosí tka a spolu s píSlámovou z Komoř an svážely raněné a mrtvé . Auta označenáčervený m kř í žem byla Němci ostř elována. Samaritán Jiř í Hubička byl zajat a později byl nalezen utlučený . Hlí dky Němců stále procházely obcí .
9. kvě ten 9. květen – stř eda. V dopolední ch hodinách byl obyvatelstvu povolen nejnutnější nákup. Npor. Bí lek vyjednával s Němci o povolení odvozu našich padlý ch a raněný ch bojovní ků ze silnice Modř any-Závis a z komoř anský ch lesů.
Obrně ný vlak Orlík Odpoledne došla zpráva, že do Modř an př ijede ruský pancé ř ový vlak. Pplk. Lazar ihned zař í dil vše na př iví táníRudé armády. Byl to však náš obrněný vlak Orlí k, který dojel př ed továrnu Srb a spol., kde zůstal v krytu stát. Po objasnění situace, aby byly splněny podmí nky kapitulace Modř an a v zájmu uchránění životů a majetku občanů v obci, nebyl nasazen. Př ivezl však radostnou zprávu, že Rusové dojeli již do Prahy.
Ně mci prchají Němci prchajína západ a na jih.
V 21 h. př ijíž dě jí2 pancéř ová sově tská auta V 21 hodin př ijela 2 ruská pancé ř ová auta, která prozkoumala prostor TočnáZávist-Zbraslav. Ve 24 hodin projely většímotorisované jednotky sovětské armády Modř anami směrem na Zbraslav.
10. kvě ten, př ijíž dígraná tnický minometný pluk 10. květen – čtvrtek. Do Modř an dorazila sovětská armáda „Granátnický minometný pluk“ , tzv. katušky, který zůstal v Modř anech posádkou. Byli uví táni bouř livý m jásotem osvobozené ho obyvatelstva. Davem pestré ho občanstva se proplé tali sovětštíhrdinové ve svý ch hnědězelený ch stejnokrojí ch se svý mi bojový mi vozy, tanky a děly. Byli osmahlí , pokryti prachem, ale lidská radost zářila z jejich úsměvů. Př í větivě děkovali za nadšené pozdravy, ochotně a dobrovolně odpoví dali na nesčetné dotazy velký m i malý m.
10. a 11. 5. - pohř by padlý ch bojovníků 10. a 11. května byli pohř beni padlíbojovní ci, někteř ído 2 společný ch hrobů, jiní jednotlivě do rodinný ch hrobů a 3 sovětštívojáci do zvláštní ch hrobů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 78 -
13. kvě tna smutečnítryzny Dne 13. května byly konány za účasti všeho obyvatelstva smuteční tryzny za padlé bojovní ky, kteř ípoložili život za svobodu vlasti.
30 obě tírevolučních bojů Boje v Modř anech si vyžádali 30 mrtvý ch a 45 raněný ch. Zemř eli: 1.
Bayer Josef, policejnístráž.
2.
Dostál Jiř í
3.
nar. 4. 10. 1911
z Modř an
5. 7. 1921
„
Daví dek Karel, dělní k
10. 5. 1899
„
4.
Drbal Alois, úř ední k
27. 6. 1921
„
5.
Güssübl Radoslav, úř ední k
30. 8. 1919
„
6.
Horký Ladislav, úř ední k
23. 6. 1909
„
7.
Hř ebí k Antoní n, laký rní k
6. 6. 1914
„
8.
Hubička Jiř í , zámeční k
26. 2. 1926
„
9.
Pacholí k Bedř ich, zaměst. elek. dr.
7. 7. 1904
„
10.
Pekárek Václav, čet. strážmistr
3. 9. 1895
„
11.
Petr Josef, pekař
18. 12. 1914
„
12.
Salaba Stanislav, dělní k
2. 10. 1909
„
13.
Šlitr Vilé m, mechanik
3. 5. 1908
„
14.
Švec Karel, zední k
27. 9. 1925
„
15.
Šulc, poručí k
16.
Větrovec Josef, finančníresp.
18. 3. 1911
z Modř an
17.
Teplý Josef
18.
Vokroj Jaroslav
19.
Pancí ř Jaroslav, dělní k
20.
Hudec Josef, učeň
21.
Pleštil František
5. 6. 1901
ze Zbraslavi
22.
Soukup Václav
6. 4. 1909
ze Stř ešovic
23.
Churajev Ashur, ruský voják
1919
24.
Kravčenko V., ruský voják
1924
25.
Imov B., ruský voják
26.
vojí n nezjištěné totožnosti
27.
vojí n nezjištěné totožnosti
6. 3. 1891 1900 27. 8. 1929
z Komoř an z Hodkoviček z Točné
Mrtvípř i ostř elováníModř an: 28.
Kotva Hynek, ř í dicíučitel v. v.
18. 8. 1874
z Modř an
29.
ŠtefanováKvěta, žákyně
27. 4. 1931
„
30.
WasserbauerováEva, žákyně
22. 6. 1932
„
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 79 -
Pamá tníky padlý m Na mí stech, kde padli jmenovaní bojovní ci, bylo odbočkou Svazu protifašistický ch bojovní ků v Modř anech postaveno 22 pomní čků v ceně 11.000 Kčs, 3 pomní čky postavila Zbraslav, protože padli na jejich území . Obec Modř any postavila na hroby padlý ch sovětský ch vojáků pomní čky se jmé ny padlý ch a společné hroby označila větší mi pomní ky.
Jak hodnotit povstá nív Modř anech Jak hodnotit povstánív Modř anech? Úkol znemožnit nepř í teli postup na Prahu byl modř anský mi občany plně splněn. Pokud se tý če př erušenínepř átelstvís Němci, ukázal pozdější vý voj revoluční ch událostí , že i toto rozhodnutí bylo jen na prospěch jak životů, tak i majetku modř anský ch občanů, tudí ž správné .
Spolky v Modř anech od roku 1880 Nesporný m projevem politické ho života jsou spolky. Jistě nebude bez zají mavosti uvé st jednotlivě spolky i s datem jejich založení , jak byly v našíobci zakládány po roce 1880 /pí še o nich Modř anský Obzor v zářijové m čí sle roku 1940/: V roce
1880
Divadelnídružstvo
1886
Spolek vojenský ch vysloužilců
1887
Č tenářsko-ochotnickábesed Tyl
1887
Mí stníodbor Národníjednoty severočeské
1890
Hospodářský spolek
1896
Spolek růz. ř emesel a živnostípro Modř any a Točnou
1896
Spolek Bratrstvo
1898
Tělocvičnájednota Sokol
1900
Sbor dobrovolný ch hasičů
1906
Dělnickátělocvičnájednota
1908
Spoř itelnía záložníspolek pro Modř any a okolí
1909
Konsumnídružstvo
1909
Stavebnídružstvo
1910
Stavebnía melioračnídružstvo
1911
Spolek Havlí ček
1912
Družstvo Lidový dům
1913
Spolek pro okrašlovánídomoviny
1914
Sportovníkroužek fotbalový
1914
Krejcarový dobročinný spolek
1920
Mí stníosvětovákomise
1920
Odbor ochrany matek a dětí
1925
Tenisový klub
1927
Obec Baráční ků Vitoraz
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 80 -
1930
Obchodnígremium
1930
Odbočka Masarykovy letecké ligy
1931
Odbočka Č eskoslovenské ho červené ho kř í že
1932
Jednota Svazu národní ho osvobození
1932
Jednota čs. legionářů
1935
Vodovodnídružstvo
Dnešnístav spolků Velkávětšina těchto spolků zanikla, protože v dnešnídobě ztratila svoje funkční oprávnění . Jako např . Mí stní odbor Národní jednoty severočeské , která měla poslání charitativní a národní , Spolek různý ch ř emesel a Obchodní gremium, když soukromý sektor byl př eveden do socialistické ho, Vodovodnídružstvo, když v obci byl postaven veř ejný vodovod a p. Spolky sportovní ho charakteru byly př evedeny do Ústř ední ho svazu tělesné vý chovy, Jednota čs. legionářů byla př evedena do Svazu protifašistický ch bojovní ků atd. Z uvedený ch spolků existujídodnes: -
Divadelní družstvo bylo př evedeno v roce 1887 do Č tenářsko-ochotnické besedy Tyl, a ta po roce 1948 existuje ve formě Osvětové besedy,
-
Tělocvičná jednota Sokol, Dělnická tělocvičná jednota, Sportovní kroužek fotbalový a Tenisový klub jako TJ Spartak Modř any,
-
Spoř itelnía záložníspolek jako Státníspoř itelna Modř any,
-
odbočka Masarykovy letecké ligy jako Svazarm,
-
Jednota čs. legionářů jako Svaz protifašistický ch bojovní ků.
-
pod svý m původní m názvem dodnes existují Obec Baráční ků Vitoraz a odbočka Č SČ K.
Masové organisace Doba po roce 1945 si vytvoř ila pochopitelně spolky nové nebo nový m poměrům př izpůsobila spolky staré . V podstatě jsou to masové organisace, které jsou zároveň součástíNárodnífronty Č echů a Slováků: -
ROH – Revolučníodborové hnutí ,
-
SČ SP – Svaz československo-sovětské ho př átelství ,
-
Svazarm – Svaz pro spolupráci s armádou,
-
SPB – Svaz protifašistický ch bojovní ků,
-
Č STV – Č eskoslovenskátělesnávý chova,
-
Č SČ K – Č eskoslovenský červený kř í ž,
-
Č SPO – Č eskoslovenský svaz protipožárníochrany,
-
Svaz chovatelů drobné ho hospodářské ho zví ř ectva,
-
Č eskoslovenský ovocnářský a zahrádkářský svaz,
-
Č eskoslovenský svaz včelař ů,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 81 -
-
Č eskoslovenský svaz rybářů,
-
Vlastenecko-dobročinnáobec Baráční ků,
-
Svaz československý ch filatelistů,
-
Č eskoslovenský svaz invalidů,
-
Myslivecké sdruženíMezihoř í ,
-
Klub esperantistů,
-
Vý bory žen /ř adí m je sem, i když nejsou spolkem v pravé m slova smyslu/.
Mezi organisacemi uváděný mi po roce 1945 vypisuji jen ony, které měly v Modř anech svoje odbočky nebo orgány. Horšíje to již, mám-li psát o jejich činnosti. Prostř ednictví m MěNV /s. Petrží lová/ jsme je několikrát žádali, aby nám pro obecníkroniku sdělily data o své činnosti. Vyhověly jen některé , u ostatní ch se mohu jen všeobecný mi slovy zmí nit o jejich činnosti. Tí m nechci a ostatně ani nemohu ř í ci, že by snad nevyví jely činnost, ale jejich funkcionáři nemajízájem, aby širšíveř ejnost věděla o jejich práci.
ROH Revoluční odborové hnutí je jednotná masová odborová organisace v Č SSR. Sdružuje na základě dobrovolnosti pracovní ky a učně ve všech závodech, úř adech nebo ústavech, a studenty vysoký ch škol všech oborů bez rozdí lu politické ho a náboženské ho př esvědčení , národnosti, rasy a pohlaví . Aktivně se účastní na správě státu a ř í zení národní ho hospodářství . Pečuje o pracovní , sociální , bytové a zdravotní podmí nky života pracovní ků a jejich rodin. Organisuje socialistické soutěžení , pomáhápř i zvyšováníkvalifikace pracují cí ch. V každé m zdejší m závodě existuje základní organisace ROH, která pro denní ří zení odborové práce na závodě volí závodní vý bor. Ve větší ch závodech se mohou k lepší mu zvládnutípráce tvoř it dí lenské organisace s dí lenský mi vý bory. V ROH bylo v roce 1964 organisováno 4.915.930 členů.
SČ SP Svaz československo-sovětské ho př átelství je dobrovolná masová organisace, její mž poslání m je rozví jet a upevňovat př átelství , spojenectvía spolupráci se SSSR. SČ SP vznikl sloučení m Svazu př átel SSSR a Společnosti pro kulturní a hospodářské sblí ženís Nový m Ruskem, k němuž došlo 21. a 22. února 1948. Svaz sdružuje př es 2 milióny členů. Svaz má vlastní vydavatelství a nakladatelstvíSvět Sovětů. Mí stní odbočka svazu vyví jí hlavní činnost př i organisování podniků v Měsí ci československo-sovětské ho př átelství . Podrobněji o tom hovoř í m v té to kapitole, kde pí ši o mí stní ch oslavách.
Svazarm Svaz pro spolupráci s armádou je masová organisace, ve které je sloučena branná vý chova občanů Č SSR. Byl založen v roce 1951 a jeho úkolem je spolupracovat na upevnění sí ly čs. armády, ší ř it vojenské znalosti a př ivádět mladé lidi k aktivní mu prováděnísportu a bojový ch disciplí n. Č lenem se může stát každý čs. občan po 14. roce své ho věku. Podle své ho zájmu si členové mohou vybrat různé obory vojenské ho, technické ho nebo letecké ho vý cviku, př í padně provozovat různé druhy branné ho sportu. Zprávu o činnosti odbočky svazu jsem nedostal.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 82 -
SPB Svaz protifašistický ch bojovní ků je čs. organisací účastní ků boje za svobodu a nezávislost Č SR v lé tech 1914-1918 a 1939-1945 a boje proti fašismu. V roce 1945 vznikly jednotlivé organisace odbojářů: Svaz osvobozený ch politický ch vězňů, Svaz národnírevoluce, na Slovensku Svaz slovenský ch partizánov. Vedle toho existovala ještě Č eskoslovenskáobec legionářskáz dob 1. republiky. V roce 1948 se všechny tyto organisace sloučily, v Č echách ve Svaz bojovní ků za svobodu, na Slovensku ve Sväz ludový ch bojovní kov. V roce 1951 se oba svazy sloučily ve Svaz protifašistický ch bojovní ků. SPB měl v roce 1964 asi 100.000 členů. Jeho poslání m je bojovat proti fašismu, za mí r a socialismus. Zprávu o činnosti mí stníodbočky jsem nedostal.
Č STV Č eskoslovenský svaz tělesné vý chovy je zákonem z roku 1956 pověř en ř í zení m tělesné vý chovy v Č SSR. Je to jednotnádobrovolnáspolečenskáorganisace NF Č echů a Slováků. Pečuje o veškerou tělesnou vý chovu, o mezinárodnísportovní styky a o vý stavbu, údržbu a využí vání tělový chovný ch zař í zení . Vý chova tělový chovný ch pracovní ků z povoláníse uskutečňuje na Fakultě tělesné vý chovy v Praze a Bratislavě, školenídobrovolný ch pracovní ků na Ústř edníškole Č STV v Praze a Bratislavě. O tělový chově a sportu v Modř anech pí ši podrobněji v kapitole X. „Tělový chova a sport v Modř anech“ .
Č SČ K O Č eskoslovenské m červené m kř í ži podrobněji se rozepisuji v kapitole V. „Zdravotnictví “ .
Č SPO Č eskoslovenský svaz protipožárníochrany je dobrovolnou masovou organisací , která je jednou ze složek NF. Její m členem se může stát každý občan starší 15 let. Je důležitou organisací , proto snad nebude na závadu, ř ekneme-li si něco o její funkčníčinnosti dř í ve, než budeme mluvit o konkré tní ch poměrech v Modř anech. Existence a funkce Č SPO je založena na zák. č. 18/58 Sb., o požárníochraně, a vyhl. č. 106/1959 a 53/1959 Ú. l., o hlí dce požárníochrany. Ochranu majetkový ch hodnot př ed škodami, jež vznikají požáry a jiný mi živelní mi pohromami zajišťuje v obci MNV, jeho orgány a Č SPO. Vý konný m orgánem NV na úseku požárníochrany je odbor pro vnitř enívěci, který své úkoly na úseku požární ochrany plní prostř ednictví m inspekcí požární ochrany. Inspekce jsou krajské a okresní , městské jsou zř izovány jen u těch MěNV, které majícharakter ONV. Př i ministerstvu vnitra je zř í zena hlavníinspekce požární ochrany. Základnípožárníjednotkou jsou požárníútvary, požárnísbory a požárníhlí dky. Č leny požární ch útvarů jsou pracovní ci z povolání , veř ejné požárnísbory tvoř í dobrovolnípracovní ci /v zájmu rychlejšíakceschopnosti a zajištěnípreventivní ch opatř ení mohou bý t podle potř eby jejich členy i někteř í požární ci z povolání / a jsou orgány MNV, závodnípožárnísbory jsou orgány závodů. Požárníhlí dky se
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 83 -
zř izují v obcí ch a závodech, kde zatí m nelze zř í dit požární sbor. Zvláštní m druhem požární ch hlí dek jsou požárníhlí dky domovnía žňové . Pro zají mavost uvádí m, že mí stníHasičská jednota v Modř anech byla založena v roce 1900. Podle „Obrazu obce“ sestavené ho k roku 1950 je sice konstatováno, že k vybavenípožární ho sboru náležíhasičskávozovna, 1 automobilovástř í kačka, 1 př enosné čerpadlo a 1 dopravníauto pro dopravu mužstva a nářadí . Sbor má 5 vý konný ch členů. V nočnídobě jsou k disposici 3 muži: 1 muž v budově MNV jako ponocný a 2 muži v budově hasičské vozovny. Závodníhasičské sbory jsou zř í zeny ve všech větší ch průmyslový ch závodech, zasáhnout však mohou jen v pracovnídobě a to ještě nedostatečně. Př i zásahu vadínedostatek vody, protože městský vodovod nenídosud zř í zen a voda ve studní ch je pravidelně v hloubce př es 9 m, takže z nich nelze čerpat vodu pro potř ebu požární ho zásahu.“ Tolik onen „Obraz obce“ , ale skutečnost je mnohem neradostnější . Hasičská vozovna byla sice zrekonstruována a vybavena tak, že plně vyhovuje př edpisům, ale chybílidé a vybavenísboru. Na vý ročníschůzi sboru se v roce 1954 dostavilo pouze 10 členů, sbor není schopen v př í padě požáru vyslat k němu jediné družstvo pro nedostatek lidí . Na plenárníschůzi MNV 23. bř ezna 1951 př edseda K. Šárka seznamuje poslance s kritický m stavem sboru a protože nábor z ř ad občanstva je minimální , rada se jednomyslně usnesla vstoupit do hasičské jednoty a vybí zí poslance k následování . Protože současný stav v př í padě požáru ohrožuje jak majetek občanů, tak i zdejší ch národní ch podniků, MNV žádal o zř í zenípožární ho sboru z povolání , se svojížádostívšak neuspěl. Proto žádal vedenízdejší ch závodů, aby i ve své m vlastní m zájmu určila některé ze svý ch zaměstnanců jako členy sboru, aby bylo možno ustavit družstvo, které by bylo schopno zásahu. Ale i tato žádost vyzněla naprázdno. Situaci dokresluje v roce 1962 zpráva komise pro veř ejný poř ádek: „... stav na úseku požárníochrany je stále málo utěšený , neboť aktivita ve sboru nenídosud žádná, dosavadní nábory jsou bez vý sledku a kromě toho jediný požární vůz bude od 1. prosince 1962 dopravní m inspektorátem vyř azen z provozu.“ Jednota Č SPO mámí t v Modř anech dle počtu obyvatel 60 členů, v roce 1962 jich má20 a z nich nemůže sestavit ani jediné požárnídružstvo. Na úseku požárníochrany byl rok 1963 rokem úspěšné ho obratu. Nábor nový ch členů pokročil tak, že ke konci roku 1963 měla MJ Č SPO 45 členů a 2 plně akce schopná družstva, jedno pro den a jedno pro noc. Ve dne ustavují požární družstvo pracovní ci autoopravny KS. Velitelem byl jmenován Jar. Kratina, pro které ho byl uvolněn byt v požárnízbrojnici. Od ONV byly zí skány finanční prostř edky na zř í zení telefonní ch stanic jako ohlašoven požáru. Byla provedena inventura vý zbroje a vý stroje, př i které muselo bý t pro naprostou neupotř ebitelnost vyř azeno 90% dosavadní ho stavu. Byla zakoupena vý zbroj nová, byl zí skán cisternový vůz a požární ci se z vlastníiniciativy ujali opravy požární ho vozu Klöckner, který byl od 1. prosince 1962 vyř azen
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 84 -
z provozu a byl určen do šrotu. Do konce roku 1963 byl opraven a akce schopen. Požárnísbor tí m zí skal k cisternové mu vozu dalšízásahový prostř edek a možnost dopravit k požáru 3 družstva. Pro rok 1964 bude ovšem nutno zvý šit dosavadní dotaci 4.000 Kčs alespoň na 15.000 Kčs. Sbor je již personálně i věcně tak vybaven, že může dle platný ch př edpisů vysí lat vlastníasistenčníhlí dky na hromadné akce /tanečnízábavy, divadla a p./ těch organisací , které nejsou schopny zajistit hlí dky z vlastní ch členů. Jedině chybíještě vydat požárníř ád. I ten je již př ipraven, ale dř í ve je nutno instalovat sirenu nutnou k vyhlášenípoplachu. V roce 1964 se podař ilo ji opatř it a jejíinstalace byla zadána Kovo-podniku Praha-západ. Sbor byl v roce 1964 u 10 požárů, největší z nich byl požár vodárny Modř anský ch strojí ren 29. září 1964. Vypukl ve 3.30 h. a mí stní požární ci jej likvidovali plné 2 hodiny. Škoda byla 60.000 Kčs. Zejmé na je nutno ocenit, že dí ky včasné mu zásahu nebylo nutno př erušit provoz továrny. 5. a 6. září 1964 uskutečnili naši požární ci soustř edění oddí lu mužů a žáků v Živohoušti. Náklad byl hrazen z vý těžku docí lené ho př i sběru šrotu. Na soustř edění vyjeli se 2 vozy, autocisternou a nákladní m vozem. Cvičili s kyslí kový mi aparáty, s pěnou a různý mi vodní mi útoky.
Chovatelé drobného zvíř ectva Svaz chovatelů drobné ho hospodářské ho zví ř ectva. Materiál o činnosti tohoto spolku v popisované m obdobíjsem nedostal. Podrobněji o činnosti spolku pí ši v kronice za lé ta 1965 a 1966.
Zahrá dká ř i Č eskoslovenský ovocnářský a zahrádkářský svaz. Př ehled o činnosti nemám.
Včelař i Č eskoslovenský svaz včelař ů. Př ehled o činnosti nemám.
Rybá ř i Č eskoslovenský rybářský svaz mí stníorganisace Modř any. Č SRS je dobrovolnou celostátní organisací a je součásti NF Č echů a Slováků. Organisace Č SRS hospodař ína tekoucí ch vodách a některý ch menší ch údolní ch nádrží ch. Stát totiž na Č SRS př enesl rybolovné právo. Tento svaz vedle organisatorské funkce vykonávái hospodářskou činnost ve vlastní ch zař í zení ch /lí hně a rybní ky/. V roce 1963 sdružoval ve svý ch organisací ch zhruba 110.000 členů. K lovu ryb musímí t občan rybářský lí stek vydaný vý konný m orgánem ONV a rybářskou povolenku vydanou uživatelem rybářské ho reví ru. Č lenem svazu může bý t občan starší15 let. Do roku 1964 byli zdejšírybáři členy rybářské ho klubu ve Zbraslavi, který byl založen v l. 1923/1924. Mezi jeho zakládají cí mi členy byla ř ada zdejší ch občanů, kteř ív něm zastávali nejrůznějšífunkce, př edsedou počí naje. Postupně do roku 1964 bylo v té to organisaci sdruženo ca 300 modř anský ch rybářů. Bylo dlouholetý m př ání m zdejší ch rabářů, aby zde byla založena mí stní organisace svazu. Prvníformálníschůzka v té to věci se uskutečnila 20. září1963
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 85 -
v restauraci U Mičánů, které př edsedal nejstarší modř anský rybář Josef Kulhánek. 26. července 1964 bylo ÚV Č SRS v Praze projednáno a schváleno zř í zenímí stníorganisace Modř any. 3. ř í jna 1964 byla svolána ustavují cíčlenská schůze mí stní organisace, na které bylo př í tomno 73 modř anský ch rybářů a 16 hostů.
Myslivecké sdruž eníMezihoř í Myslivecké sdruženíMezihoř í . Nejdř í ve několik všeobecný ch slov. Všichni občané vykonávají cíprávo myslivosti se sdružujív celostátníorganisaci Č eskoslovenský myslivecký svaz /do roku 1961 Č eskoslovenská myslivecká jednota/. Právo myslivosti se vykonáváv honitbách, samostatný ch bažantnicí ch a oborách a může bý t postoupeno pouze myslivecké mu sdruženínebo státu. A hospodářský užitek myslivosti je pro naše národní hospodářství nemalý , tak např . v roce 1962 bylo dosaženo těchto úlovků: 15.634 jelenů, 79.924 srnčí zvěř e, 1.612 dančí zvěř e, 1.555 muflonů, 744.491 zají ců, 344.342 bažantů, 2.795 koroptví . Z dravé a škodné zvěř e: 27.621 lišek, 2.228 kun, 31 rysů, 10.465 jestř ábů, 24.043 káňat, 13.112 krahujců, 7.275 černé zvěř e.
Obdobílet 1945-1951 A nyní obraťme pozornost k modř anský m poměrům. Nejdř í ve k lé tům 19451950, kdy byl provoz myslivosti v rukou majitelů zemědělské půdy. Neblahý m pozůstatkem po okupantech byly i vyplundrované honitby s velmi ní zký mi stavy zvěř e. Proto, aby bylo dosaženo př edválečný ch stavů, bylo pro rok 1946 vyhlášené celostátníhájeníveškeré lovné zvěř e. Ní zké stavy byly i v honitbě Modř any, kterábyla zř í zena 15. bř ezna 1941 jako společenstevní honební okrsek s př ičlenění m části libušský ch pozemků, které neměly potř ebnou vý měru pro uznání vlastní libušské honitby a tvoř í s modř anský mi pozemky souvislý , po myslivecké stránce nejlé pe obhospodař ovaný celek. Od roku 1945 do roku 1951 bylo právo myslivosti v té to honitbě o celkové vý měř e 626,91 ha honebníplochy /502,77 ha na modř anské m a 124,14 ha na libušské m katastru/ provozováno na vlastní účet honební ho společenstva, to znamená, že myslivost provozovali sami majitelé zemědělské půdy. Př edsedou honební ho společenstva byl Antoní n Moravec. Po únorový ch událostech roku 1948, kdy byla provedena očista i v myslivecký ch ř adách, nastupuje do funkce myslivecké ho hospodáře, který je plně odpovědný za ř ádný provoz myslivosti, i za hospodářské otázky spojené s provozování m myslivosti, Antoní n Kopkán. Stavy zvěř e se pomalu zvedají . V roce 1948 jsou celoročně hájeny koroptve. V jarní ch stavech se poprvé objevují2 kusy zvěř e srnčí . Jaký byl odstř el zvěř e: 1947 zají c bažant koroptev
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
1948
1949
1950
55
50
105
50
4
4
10
38
72
-
191
-
- 86 -
Obdobílet 1951-1962 Lé ta 1951-1962 znamenajízlidověnímyslivosti. Zákon z 18. prosince 1947, č. 225 Sb., o myslivosti uvádído souladu poměry v čs. myslivosti se současný m politický m vý vojem našíspolečnosti. I když byl velmi pokrokový a byla v něm zakotvena demokratisace myslivecké ho života, odrážel se v něm stav drobné vý roby v zemědělství , soukromé vlastnictvípůdy a soukromé ho podnikání vůbec. Př esto byl nejrevolučnější m zásahem v oboru myslivosti do buržoasní ch práv. Individuální zájmy postupně ustupují socialistické formě, kolektivní mu provozovánímyslivosti. Zákon č. 225/1947 nabyl sice platnosti 1. ledna 1948, ale k ustavení lidové myslivecké společnosti v Modř anech dochází teprve po velké celostátní akci vyšší ch myslivecký ch orgánů a státní správy dne 29. ledna 1951. Společnost s názvem „Mezihoř í “ má 11 členů a hospodař í na společenstevní sloučené honitbě Modř any-Libuš o vý měř e 625,91 ha honebníplochy za pachtovné 600 Kčs ročně. Honitbu pronajal honebnívý bor Modř any na dobu 6 let. V roce 1957 byl pachtovnípoměr prodloužen do roku 1965. Př edsedou lidové myslivecké společnosti byl zvolen Karel Šárka, který ve funkci setrval do roku 1961, kdy zanechal myslivosti. Od roku 1962 je př edsedou Ing. František Hák, myslivecký m hospodářem, který musímí t zvláštnízkoušky, byl do roku 1957 František Bambas, od roku 1958 Ing. Fr. Hák a od roku 1962 Jan Jankovský . V roce 1954 začí ná myslivecké společnosti velký zápas o pozemky leží cí na libušské m katastru, které tvoř ís modř anský mi jediný , ř ádné mu myslivecké mu hospodářstvíodpoví dají cícelek a které se nevybí ravý mi způsoby př i porušování zákona snaží pro sebe urvat Pí snice. ONV v Jí lové m 12. dubna tyto pozemky Pí snici př iděluje, odvolánípodané Stř edočeské mu kraji je bezdůvodně zamí tnuto. Stí žnost do tohoto rozhodnutíuznává ministerstvo zemědělstvíza oprávněnou, obě rozhodnutí ruší jako protizákonná a ukládá KNV Stř edočeské ho kraje se zř etelem k vládní m nař í zení m o nové m správní m ří zení , tuto stí žnost vyř í dit. Zemědělský odbor Stř edočeské ho KNV se však nepodař ilo př inutit ke splnění tohoto př í kazu. K protizákonné mu zabí ránímodř anský ch pozemků se př idávái Lhotka. Tř eba, že se jednalo o záležitost dvou krajů, která měla bý t ř ešena na ministerstvu zemědělství , zabral ÚNV hl. m. Prahy vlastní m rozhodnutí m z 18. ř í jna 1957 54,55 ha polníhonitby a za 10 dnů již na nich prováděl odstř el. Veškeráodvolání se na ministerstvu zemědělstvíztrácela, urgence byly bezvý sledné . Všechnu tí hu těchto bojů nesli na svý ch bedrech s. Jankovský a Ing. Hák, později i Král. Libušské pozemky a pozemky zabrané Lhotkou byly pak opět př ičleněny k modř anské honitbě až v roce 1963 př i realisaci zákona č. 23 z roku 1962. Ani to se však neobešlo bez dlouhý ch, ze strany Lhotky a zejmé na Pí snice bezohledný ch bojů. Př es všechny tyto potí že myslivecké hospodař eníspolečnosti dosahovalo dobrý ch vý sledků. Normované stavy zvěř e byly dodržovány s jedinou vý jimkou u koroptví , u který ch se celostátně, př es veškerou snahu a pé či, nepodař ilo dosáhnout normovaný ch kmenový ch stavů. Př í kladnou brigádnickou pracína státní m statku, dř í ve i na statku lidové správy i nákupem prostř ednictví m okresní ho myslivecké ho sdružení Praha-jih, opatř ovala si myslivecká společnost každoročně dostatek zásob pro zimní př ikrmovánízvěř e. Soustavně zř izovala a udržovala krmelce, zásypy a slaniska,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 87 -
vý sadbou keř ů a lesní ch stromků zlepšovala životní prostř edí zvěř e, budovala posedy a lapací zař í zení na škodnou. Zvěř myslivosti škodlivá byla soustavně pronásledována. Vý sledky práce a pé če o zvěř v jednotlivý ch lé tech ukazujítabulky: Jarnístavy zvěř e: 1951 srnčí zají c bažant koroptev
1953
1955
1957
1959
1961
1962
7
10
9
12
10
11
11
125
65
70
90
105
80
80
50
40
40
65
60
50
50
300
210
200
250
250
160
150
-
2
2
3
3
3
4
110
79
105
76
110
81
111
52
20
25
26
40
20
21
146
105
100
91
25
2
-
-
-
-
-
-
12
30
Odstř el lovné zvěř e: srnčí zají c bažant koroptev div. kachna
Dodávky zvěř iny veř ejné mu stravováníbyly pravidelně př ekročeny. Odchyt zvěř e: bažant
10
6
10
15
16
5
-
koroptev
-
-
-
-
-
-
24
K osvěženíkrve bylo zakoupeno a do honitby vpuštěno v roce 1954 20 koroptví , 10 bažantů a 5 zají ců, v roce 1962 15 bažantů. Brigádnickáčinnost: 1951
1953
1955
1957
1959
1961
1962
zemědělství 200
420
380
440
304
380
370
lesnípráce
220
331
240
210
231
270
280
akce Z
40
100
40
78
56
120
115
celkem
460
851
660
728
591
770
765
Obdobílet 1963 a 1964 Lé ta 1963 a 1964 znamenajíproměnu myslivosti na družstevnía socialistickou základnu. Dne 23. února 1962 byl NS schválen nový zákon o myslivosti. Vynutily si ho změny, ke který m došlo v našem politické m a hospodářské m životě. Zákon
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 88 -
odstranil z myslivosti soukromokapitalistické prvky, odstranil závislost na půdě. Prohlubuje principy demokratické ho centralismu a kolektivní ho rozhodování , upravil zásadu socialistické ho plánování , aby se myslivost jako součást zemědělské a lesnívý roby uplatnila v celostátní m plánu podle své důležitosti. Vý kon práva myslivosti staví na základnu družstevní socialistické organisace, kterou se stávajímysliveckásdruženínastupují cína mí sto lidový ch myslivecký ch společností . V roce 1962 probí haly př í pravné práce, tvoř ily se nové honebnícelky. Jednání o vytvoř enímodř anské honitby byla velmi složitáa sví zelná, zejmé na ze strany Pí snice byla vedena nevybí ravý mi prostř edky v rozporu s ustanovení mi zákona. O vytvoř enía zí skáníhonitby se vý znamně zasloužil s. Hák, Jankovský a Král. Myslivecké sdružení„Mezihoř í “v Modř anech bylo pak podle zákona č. 23/1962 Sb. ustaveno 8. ledna 1963, př ijalo vzorové stanovy sdruženía 15. ledna 1963 bylo schváleno ONV Praha-západ. Má pronajatu honitbu Modř any od státní ho statku Zbraslav ve vý měř e 512,6 ha honebníplochy, z toho 358 ha polía pastvin a 155 ha lesů za ročnípachtovné 678 Kčs na dobu 10 let. Na ustavují cí schůzi bylo zvoleno př edsednictvo, které ř í dí činnost sdružení /Sdružení má podle prováděcí ch směrnic k zákonu 12 členů/: př edseda Ing. František Hák, mí stopř edseda Fr. Pros, myslivecký hospodář Jan Jankovský , jednatel Fr. Č ečák, finančníhospodář Josef Král. Snahou sdruženíje př iblí žit se normovaný m kmenový m stavům plánovaný ch na rok 1970: Normov.stav
Jarníkmen. stav
Odstř el
v r. 1970
1963
1964
1963
1964
11
11
11
4
4
zají c
150
135
145
154
162
bažant
100
75
90
46
60
koroptev
350
130
105
-
-
-
-
-
29
34
srnčí
divokákachna
Veř ejné mu stravováníbylo dodáno: -
v r. 1963: 319 kg zvěř iny, plán byl splněn na 109 %,
-
v r. 1964: 264 kg zvěř iny, plán byl splněn na 121 %.
Stoprocentně byl splněn i plán odchytu živé zvěř e. V roce 1963 10 bažantů a v roce 1964 30 bažantů. Důsledně byla pronásledována i škodná. Bylo stř eleno a doloženo znaky: -
v r. 1963: 67 kusů srstnaté a 48 kusů pernaté škodné ,
-
v r. 1964: 162 kusy srstnaté a 101 kus pernaté škodné .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 89 -
Č lenové myslivecké ho sdružení odpracovali v roce 1963 1.225 a v roce 1964 1.275 brigádní ch hodin na žňový ch a lesní ch prací ch a v akci Z.
Vý bory ž en Ze systematický ch důvodů zař azuji do té to kapitoly i vý bory žen, ačkoliv jsou to vlastně občanské aktivity městský ch, obvodní ch a př edevší m mí stní ch NV. Volíje občané na veř ejné m shromáždění na dobu 2 let. Celostátně naše ženy representuje Vý bor československý ch žen, který vznikl v roce 1952 po zrušení Svazu československý ch žen. Je př edstavitelem našich žen v Mezinárodní demokratické federaci žen. Od roku 1963 je př edsedkynítohoto vý boru posl. H. Löflerová. V obcí ch se rada MNV opí rá o práci VŽ, organisuje jeho založenía usměrňuje jeho činnost. Hlavní m poslání m VŽ je politicko-vý chovnáa osvětováčinnost mezi ženami, zejmé na je zapojovat do činnosti NV a jeho komisí . V Modř anech se projevuje činnost VŽ hlavně v pomoci našemu zemědělství . Její členky si berou za úkol obděláníurčité vý měry ř epy /v roce 1954 takto obdělaly 24 měr/, pomáhají v senoseči, o žní ch i vý mlatu, v roce 1953 ř í dily žňovou kuchyni pro brigádní ky, zí skávajízávazky občanů na zemědělské práce, agitují pro dodávky vajec u nezemědělců, pomáhají př i údržbě prádla v jeslí ch a př i úklidu ve školách. Pravidelně jednou v roce poř ádajítzv. Babský bál. O činnosti ostatní ch spolků, které jsem uvedl ve vý čtu na začátku, nemohu podat bližšíúdaje, protože mně k tomu chybíjaký koliv materiál.
Církev v Modř anech V souvislosti se společenský mi institucemi musí m se zmí nit i o cí rkví ch, které majísvoje věř í címezi zdejší mi občany.
Církev ř ímsko-katolická Kostel NanebevzetíP. Marie Cí rkev ř í msko-katolická má v obci kostel Nanebevzetí P. Marie, který se př ipomí ná již v roce 1329. Za husitský ch válek, kdy byly Modř any popleněny, lehl požárem i kostel. Za tř icetileté války měli Švé dové v kostele skladiště, př i odchodu kostel vypálili, že z něho zůstaly jen holé zdi. Po roce 1648 byl kostel znovu obnoven zbraslavský mi cisterciáky, hlavníúprava však byla provedena v roce 1726 a 1754. Do dnešní ho stavu byl kostel upraven v 2. polovině 19. století za faráře, pak děkana P. Karla Bötchera /faru administroval od r. 1869 do roku 1903/. 1872 opraven hlavní oltář, kazatelna a poř í zeny 2 postranní oltáře. U vchodu byly postaveny 3 nové oblouky, na který ch spočí vá nyní rozší ř ený chór. V roce 1882 byl sbí rkou poř í zen nový zvon, který byl náhradou za zvon ukradený ze zvonice v roce 1850. V roce 1883 byl př ed kostelem postaven žulový kř í ž, který tam stojídodnes, hř bitov byl uzavř en železný mi vraty a ke kostelu byly postaveny kamenné schody /dř í ve zde byla jen štěrková cesta/. V roce 1893 byly v kostele vysvěceny nové varhany, které postavil mistr varhanář Josef Vanický z Tř ebechovic u Kr. Hradce. Z nákladu 1.200 zl. bylo 1.000 zl. uhrazeno sbí rkou a 200 zl. se uvolila obec zaplatit ze své ho rozpočtu.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 90 -
Fara První zpráva o farní budově je z roku 1802, kdy vyhoř ela. Nová fara byla postavena teprve v roce 1809 z peněz náboženské ho fondu a máčp. 31 a 32, protože byla vystavěna na staveništi bý v. školy čp. 31 a staré fary čp. 32. Stará fara byla př estavěna v roce 1897 a na starou budovu bylo př istaveno 1. patro. Náklad na př estavbu byl vypočten na 6.773 zl. 44 kr.
Hř bitov Hř bitov byl pravděpodobně založen zároveň s kostelem. V pamětech se o jeho úpravě mluvív roce 1814. Jak počet obyvatelstva rostl, ukazovalo se již koncem min. století , že hř bitov nestačí . Jako dnes i tehdy byly na věc nejrůznějšínázory. Jeden trval na rozší ř ení dnešní ho hř bitova, jiný na jeho př eložení na jiné vhodnějšímí sto, a zase byla otázka, kam. Nakonec bylo rozhodnuto v roce 1895 rozší ř it hř bitov, část pozemku věnovalo záduší , část bylo nutno odkoupit. Náklad na rozší ř eníhř bitova činil tehdy 2.864 z. V poslednídobě byl rozšiř ován v roce 1947. Má1.500 hrobů. V roce 1960 ONV Praha-západ schválil investičníúkol na stavbu hř bitova v Pí šovicí ch, ke stavbě však nedošlo. V roce 1947 dvakrát navští vil Modř any arcibiskup Dr. Josef Beran, a to př i př í ležitosti biř movánía rozší ř eníhř bitova. 12. září1946 byly farní mu úř adu vráceny v neporušené m stavu mariky, které musel za okupace odevzdat do „úschovy“ .
Počty vě ř ících Kolik máta kteráví ra věř í cí ch v našíobci, nelze zjistit, protože tento znak není dnes sledován př i periodicky se opakují cí ch sčí tánílidu. Poslednídata jsou ze sčí tání lidu provedené ho k 1. prosinci 1930, tehdy bylo v naší obci 4.022 př í slušní ků ř í msko-katolické cí rkve, 929 cí rkve československé , 194 cí rkve evangelické a 21 židovské .
Církev československá Počtem věř í cí ch československá.
je
druhou
nejpočetnější cí rkví v
Modř anech
cí rkev
Její př í slušní ci v Modř anech, Pí snici a Cholupicí ch byli od počátku ve svazku náboženské obce CČ S v Zbraslavi n./Vlt. V důsledku růstu počtu obyvatel, stávala se duchovenskápé če pro zbraslavskou náboženskou obec úkolem stále nesnadnější m a proto v roce 1933 byla podána diecesníradě CČ S v Praze žádost o osamostatnění politický ch obcí Modř any, Pí snice a Cholupice v novou náboženskou obec se sí dlem v Modř anech. Ministerstvo školstvía národníosvěty tuto žádost schválilo vý nosem ze 27. listopadu 1934. Dne 17. bř ezna 1935 bylo konáno první ustavují cí shromáždění náboženské obce CČ S v Modř anech za účasti 37 př í slušní ků z Modř an a 7 hostíze Zbraslavi v čele s tamější m farářem Václavem Jí lkem. Počet př í slušní ků činil tehdy 1.100 duší , ale náboženskáobec byla dále administrována ze Zbraslavi. Osamostatněníbylo úplné teprve dnem 1. srpna 1935, kdy nastoupil mí sto duchovní ho František Hudeček, do té doby farář v Žilině. Tý ž se zde dlouho nezdržel a po jeho odchodu do Č erčan, nastoupil farář Fr. Moc z Hostomic pod Brdy. Byt duchovní ho spolu s kancelářífarní ho úř adu a rady starší ch byl v Husově ul. čp. 199. Bohoslužby byly slouženy pravidelně v Modř anech v budově měšťanské
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 91 -
školy a jednou měsí čně v obecné škole v Pí snici. Počátkem roku 1937 př esí dlil farníúř ad spolu s bytem duchovní ho do čp. 251 v Husově ul. V roce 1937 byla založena Jednota mládeže cí rkve československé , která sdružovala mládež od 14 do 21 roku a Sociální odbor CČ S s určení m charitativní m. Po odchodu faráře Fr. Moce do Prahy-Michle nastoupil mí sto duchovní ho 1. srpna 1939 Václav Jůzek. Za protektorátu byl vydán zákaz konání bohoslužeb ve školách. Jako náhradní mí stnost byla náboženské obci př idělena nevyhovují cí mí stnost sborovny v mí stnísokolovně, kde se od 15. srpna 1943 do konce války scházeli př í slušní ci cí rkve k bohoslužbám. Dne 1. července 1940 př esí dlil farníúř ad do nové ho bytu v čp. 14 v ul. Rudé armády, dř í ve Libušskául. V květnový ch bojí ch položili svoje životy za svobodu národa tito př í slušní ci CČ S: Karel Daví dek, nar. 1899, Radoslav Gissübl, nar. 1919, Jiř íHubička, nar. 1926, Bedř ich Pacholí k, nar. 1904 a Josef Teplý , nar. 1891. Dne 1. listopadu 1949 vešly v platnost nové cí rkevní zákony, které zrovnoprávnily všechny cí rkve a náboženské společnosti v Č SSR. Stát těmito zákony té ž zabezpečil hmotně všechny cí rkve. Na podkladě uvedený ch zákonů byla 26. ledna 1950 uskutečněna př átelská beseda duchovní ch všech cí rkví obvodu ONV Praha-jih za vedenípř edsedy ONV Praha-jih Sobotky a za účasti př edsedů MNV a př edsedů závodní ch rad. Na schůzce byly prohovoř eny potř eby cí rkvína okrese. V září1953 se rozloučili věř í cíCČ S se školníbudovou v ul. U radnice a př ijali pozvání ke konání nedělní ch bohoslužeb, večerní ch pobožností k biblický m hodinám, k nácviku cí rkevní ho zpěvu, k duchovnípé či o děti a konfirmanty do útulné modlitebny českobratrské cí rkve evangelické v ul. Roháčově čp. 263.
Č eskobratrská evangelická Cí rkev českobratrskáevangelickánemáv Modř anech samostatnou náboženskou obec. Je administrována z Prahy farářem Václavem Taichem. Modlitebna je společnás CČ S v Roháčově ul. čp. 263.
Tradice – slavnosti Každá doba má svoji tradici, kterou podporuje a utužuje slavnostmi, které oslavujítu či onu osobu, děj či skutečnost; po pravdě, hlavní m účelem těchto slavností je tvoř it nebo posilovat určitou tradici. Proto se společenský m př erodem dozní vajínebo př estávajíslavnosti jedny a jsou tvoř eny oslavy jiné .
Po roce 1918 Do doby 1. republiky př ešla tradice cyrilo-metodějská jako projev slovanské vzájemnosti a národní hrdosti, že Slované v našich zemí ch té měř od počátku kř esťanství uží vali př i bohoslužbách slovanské ho jazyka, zatí m co kř esťanský svět na západě uží val latiny a na vý chodě ř ečtiny. Životnější však byla ideologie husitská, ve které na první mí sto již nebyla stavěna Husova snaha po př erodu feudální společnosti, první známky demokratické ho smý šlení , zejmé na pak husitismus př edstavovaný lidový m
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 92 -
Táborem v lé tech 1419-1421, požadují cí již odstranění celé ho feudalismu revolučníakcílidu a nastoleníspolečenské rovnosti. Dozní vala tradice svatováclavská jako symbol české státnosti a na její mí sto nastoupily oslavy 28. ř í jna, které vytvářely tradici dne, kdy národ po dlouhý ch staletí ch dosáhl obnovení své ho státu. S tí mto dnem těsně vyrostla i tradice našeho legionářské ho vojska jako tvůrce nové ho státu.
Po roce 1945 Č eskoslovenskárepublika, jak byla vytvoř ena Košický m programem, se ve svý ch základní ch principech zásadně lišíod republiky vytvoř ené v roce 1918. Tam byla buržoasně demokratickárepublika, zde je již republika socialistická. Dnešnírepublika nemohla pochopitelně pokračovat ve starý ch tradicí ch, musely bý t vytvoř eny tradice nové a tomu odpoví daly i slavnosti a oslavy, které novou tradici měly ukovat. Proto mnohé oslavy a tí m i jimi tvoř ené tradice zanikly, buď jako neúčelné , nebo nevhodné . Např . tradice cyrilometodějská, legionářská, svatováclavská. Jiné uhasí naly, až nakonec zanikly samy, např . ještě v roce 1949 je v zápisech zmí nka o oslavě mistra Jana Husa, ale je př i tom poznámka, že účast občanů byla velmi slabá. Např . oslava 28. ř í jna zcela změnila svoji náplň, tam to byla oslava dne vzniku obnovené ho státu, nyní je to oslava znárodnění klí čové ho průmyslu, bank a pojišťoven. Jeho mí sto v oslavě obnovenístátu zaujaly dne 5. 9. května, oslavují cí ozbrojené povstání české ho lidu proti okupantům a osvobození Prahy sovětskou armádou, čí mž byl boj československé ho lidu za osvobozeníví tězně dokončen. Z 1. republiky př ešla do současné doby oslava 1. máje, ovšem formou i obsahem se slavnosti od sebe od základu liší . Tam ji poř ádaly jednotlivé socialistické strany samostatně a náplň oslavy odpoví dala jejich ideologii. V celku možno ř í ci, že to byly oslavy bojové , byly př i nich proklamovány požadavky, i když tyto byly často bezzubé a s jejich realisací se to vždy nemyslelo vážně. Nyní oslavy 1. máje dostaly charakter národníslavnosti; za vedeníNF se jíúčastnívšechny vrstvy obyvatelstva, proklamovat požadavky a žádat jejich realisaci neníproti komu, když si vládneme sami, tak se na slavnosti spí še podává retrospektiva vykonané práce a vytyčujíse dalšíúkoly. Nově se vytvářísocialistická tradice našeho státu. Tomu sloužíoslavy VŘ SR a Měsí c československo-sovětské ho př átelství , které majícharakter celonárodní ch oslav. Tyto oslavy mají také posilovat tradici věrné ho př átelství se SSSR. Zejmé na oslavy VŘ SR majípř í mo manifestačnírozsah, jsou poř ádány pravidelně ve větší ch městech a scházejí se na ně pracují cí ze široké ho okolí . Od nás chodí me na tyto oslavy do Prahy, kde jsou př i té př í ležitosti poř ádány mohutné průvody se zakončení m na Staroměstské m náměstí , v poslední době v průmyslové m paláci Parku zábavy a oddech Julia Fučí ka. Oslavy Měsí ce československo-sovětské ho př átelství jsou pro poř adatele velmi náročné , protože jejich program tvoř í divadelní př edstavení , filmy, př ednášky, vý stavy, umělecká př edstavení aj. V naší obci tyto oslavy poř ádá SČ SP ve spolupráci s NF. Pohř í chu někdy malé návštěvy občanů neodpoví dají úrovni př edkládaný ch programů a vynaložené práci. Se Slováky žijeme ve společné m státě již od roku 1918, ale i tak je tř eba hledat dalšípojí tka k utuženínašívzájemné sounáležitosti. Jední m z prostř edků jsou oslavy Slovenské ho národní ho povstání .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 93 -
Tí m bych vyčerpal oslavy a slavnosti, které jsou v naší obci každoročně poř ádány. Podrobnosti, jako ř eční ka, té mata projevu, počet př í tomný ch a p., neuvádí m, protože jsem jednak potř ebná data nenašel v pí semnostech, které mně byly dostupné , jednak, myslí m, pro daný účel by to ani nebylo důležité . Př ece zde byla jedna slavnost, o které pro její mimoř ádnost a opravdovou srdečnost se musí m podrobněji rozepsat. Je to rozloučeníse sovětský mi vojáky, kteř íu nás byli krátkou dobu po osvobozeníposádkou.
Rudá armá da v Modř anech A mám-li se s něký m loučit, pak ho nejdř í ve musí m př iví tat. Jak už jsem napsal, byly to sovětské tanky, které nám v noci z 8. na 9. května 1945 př inesly nejradostnějšítehdy zprávu, že válce už je konečně opravdu konec. Po nich do Modř an př icházely menšíútvary rudoarmějců, ale zdržely se v obci jen krátce a pochodovaly dále. Nejví ce vojenský ch útvarů př ijí ždělo silnicíod Libuše, proto také na jejich pamět byla Libušskául. př ejmenována na tř . Rudé armády. Pamětní ci oněch rušný ch dob majínesmazatelně ve svý ch vzpomí nkách uchován obrázek ruský ch děvčat ve vojenský ch uniformách, jak na Tylově náměstíř í dily dopravu pestrý mi praporky a jak kř ižovatky byly popsány množství m ruský ch nápisů, značek a ukazovatelů. A jak naši občané radostně pozdravovali nekonečné proudy ruský ch hrdinů,kteř í na nejrůznější ch vozidlech, dělech a tancí ch se vraceli do své vlasti. Později př ijel do Modř an dlouhý vojenský vlak s rudoarmějci v počtu asi jednoho praporu. Jejich velitelem byl major Klitarenko. Tento útvar zůstal v Modř anech několik měsí ců a prováděl demontáž obráběcí ch a jiný ch strojů v závodě fy Junkers, kterábyla za okupace umí stěna v bý valé továrně RUPA. Vyráběl se zde válečný materiál a pracovalo zde 2 - 3.000 nasazený ch dělní ků. Jako zbrojní závod německé ř í še se stal válečnou koř istíRudé armády. Demontované stroje byly po železnici odesí lány do SSSR, aby jich tam bylo použito k obnově mí rové vý roby v oblastech Němci zničený ch. Vedle tohoto demontážní ho útvaru byla v Modř anech posádkou menšívojenská jednotka, která byla ubytována v cukrovaru. Národní vý bor měl s touto jednotkou úzký , bezprostř ední a př átelský styk a také naše veř ejnost projevovala sovětský m osvoboditelům upř imnou vděčnost a navázala s nimi bratrské styky. Vý razem vděčnosti byl symbolický dar modř anský ch pracují cí ch sovětské mu lidu, 2 rentgenové př í stroje.
Rozloučeníse sově tskou posá dkou Modř an Tato jednotka byla z Modř an odvolána v lednu 1946 a naše veř ejnost se s ní rozloučila na večí rku uspoř ádané m 1. února 1946 v sále restaurace U Nováků a pak 5. února na železniční stanici. Zde se se sovětský mi vojáky oficiálně rozloučili zástupci MNV, zdejší ch průmyslový ch závodů a př ednosta stanice. Za Rudou armádu odpověděl a poděkoval modř anský m občanům kpt. Lebeděv. Př i tomto aktu rozloučeníhrála hudba hradnístráže.
Ně mečtívojá ci v Modř anech V logické souvislosti s ví tězi, vzpomeňme i poražený ch. Ani naše obec nebyla ušetř ena pobytu německý ch vojáků, doplatily na to př edevší m naše děti, protože vojáci byli ubytováni v našich školách /podrobně o tom pí ši v Kapitole IV. „Kulturníživot v Modř anech“ /.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 94 -
První německý vojenský útvar př išel do Modř an začátkem roku 1941 a byl ubytován v našínejlepšíškolníbudově, v měšťanské škole na Jiráskově náměstí . Byl to tankový útvar s 25 tanky, který se vrátil z Jugoslávie po její okupaci. Obsadil př í zemía 1. poschodíbudovy a byl zde od 8. května do 15. června 1941. Z Modř an odejel na vý chod, zř ejmě v rámci př iprav útoku na SSSR. Mezi vojáky byli někteř íz územíbý valé Č SR, zejmé na z Opavska a Ostravska a někteř íz nich hovoř ili i česky. Celá budova měšťanské školy byla pak v únoru 1945 zabrána pro ubytování vojska. Školnízař í zeníbylo uloženo na půdách, cenné př edměty byly uschovány v bytech některý ch učitelů. Žáci zůstali doma, protože nebylo náhradní ch mí stností . Německá posádka školy hned v první ch květnový ch dnech bez boje kapitulovala a byla odvedena do Prahy do zajetí . Dalšívojenskájednotka byla od roku 1944 v budově dí včíškoly v ul. U radnice. Nebyli to však již mladí , zdravílidé , jacípoprvé př išli do Modř an v roce 1941. Byli to staršímuži, kteř ípro svůj zdravotnístav nebyli schopni služby ve frontě. Pro vý cvik té to jednotky byla zř í zena stř elnice v Dolech. Také tento oddí l hned v polední ch hodinách 5. května 1945 po krátké m vyjednávání kapituloval a byl rovněž odveden do Prahy do zajetí . Celkem se takto v Modř anech vzdalo 920 německý ch vojáků. V budově Ukrajinské ho spolkové ho gymnasia byla ještě jedna vojenská jednotka, byl to vlastně technický útvar, Tankholzkomando. V tomto útvaru pracovali i vojenštízajatci, př edevší m sovětští . Pracovali na Schwarzenbergské pile, ští pali dř evo pro vozidla na dř evoplyn. Počátkem května se útvar rozprchl a někteř ízajatci se př ipojili k revoluční m bojovní kům.
Dobrovolná brigá dnická prá ce občanů Vydat svědectví o brigádnické práci našich občanů, myslí m, patř í logicky do kapitoly pojednávají cí o politické m životě v obci. Pracovat totiž ve prospěch kolektivu bez nároku na hmotnou odměnu, k tomu je tř eba vedle ochoty a dobré vůle i politické ho uvědomění . Nemáme všichni stejné fysické př edpoklady a tělesné vybavení , nepracujeme všichni stejně na své m, tí m spí še na brigádě, ale v celku, dí váme-li se lé ty zpět, bylo u nás brigádami poř í zeno úctyhodné dí lo. Nejdř í ve se podí vejme na dí lo jak vznikalo, jak rostlo z jednotlivý ch kamé nků i masivní ch kvádrů. Data jsem vypisoval z různý ch pramenů, vý kazů a protokolární ch zápisů z různý ch schůzí , je proto možné , že jsem určitá data nezachytil, protože v oněch zápisech nebyla uvedena, nebo jsem je tř eba nezachytil úplně. Proto se za př í padné nedostatky př edem omlouvám. Př i popisu budu postupovat chronologický m poř ádkem; podle let uvedu, jaké práce byly v tom které m roce provedeny.
Rok 1947 V roce 1947 byly dobrovolné brigádnické práce prováděny jednak v akci 2 LP, a pak v akci 2 M. V akci 2 LP byla ze 40 % provedena adaptace hasičské vozovny v čp. 556 na požární zbrojnici. Po dokončení rekonstrukce bude mí t objekt 2 byty pod uzavř ení m s plný m př í slušenství m pro členy sboru, 2 klubovny požární ho sboru,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 95 -
strojnickou dí lnu, mí stnost pro drobné vý zbroje a vý stroje, a 4 velké garáže.
součástky a náhradní dí ly požární
V akci 2 M byla provedena stavba garáže pro sanitníauto, válcováníŠtefánikovy a Riegrovy ul., úprava Sokolské ul., zř í zeno dlážděné obratiště autobusů DP u cukrovaru, byla provedena prokopávka Myslbekovy a Alešovy ul., provedena rekonstrukce části stř echy obecní ch domů čp. 1380 a 1381, rozší ř ena polnícesta v obecní višňovce, zryty a vyčištěny travní plochy u stř ední školy, vyčištěna veř ejnáprostranstvípod Bellarií , vyčištěn rybní k u fary. Byly provedeny velké úpravy v dětské zotavovně v Polubné m. Byla zde provedena rekonstrukce 4 budov. Byl zř í zen automatický vodovod do 2 budov, byly provedeny opravy zámečnické , tesař ské , pokrý vačské , elektrotechnické a v budovách byl proveden generální úklid. O provedení prací se zvlášť zasloužili zaměstnanci cukrovaru. Ideální hodnota prací uvedený ch v akci 2 M je 1.150.000 Kčs a počet odpracovaný ch brigádní ch hodin činí13.850.
Rok 1948 V roce 1948 byla v akci 2 LP provedena novostavba 6 bytový ch jednotek a dokončena adaptace hasičské vozovny v čp. 556. V akci 2 M byla prováděna př í stavba jeslí v čp. 170, provedena regulace Libušské ho potoka včetně navážky, úprava ul. Hrdinů, Na vyhlí dce, Plukovní ka Švece, Alešovy, Myslbekovy, Ští tné ho, Př emyslovny, byl proveden vý kop sklepů a odkop dvora pro novostavbu 6 b. j. v Libušské ul. Pro tuto novostavbu byl dále proveden u ř eky vý kop ř í ční ho pí sku, u višňovky byl postaven rourový př ejezd, u studny pro obecnídomy byl zaházen provedený vý kop, upraveno školníhř í ště u stř edníškoly, dokončena garáž pro sanitníauto, byl zř í zen betonový rourovod v mlý nské m náhonu, v domě čp. 12 byla upravena stáj pro obecnípotah, bylo vyčištěno koryto Libušské ho potoka a provedena odkopávka dvora hasičské vozovny. Ideálníhodnota uvedený ch pracív akci 2 M je 1.182.000 Kčs a počet brigádní ch hodin v té to akci je 15.600.
Rok 1949 V roce 1949 byla v akci 5 LP dokončena vý stavba nájemní ho domu o 6 b. j. V akci 5 M bylo pokračována na prací ch spojený ch s př í stavbou jeslív čp. 170, byla provedena úprava ul. Hrdinů, Alešovy, Myslbekovy, Na vyhlí dce, Pod vinicí , Plukovní ka Švece, bylo pokračováno na úpravě dvora hasičské vozovny v čp. 556 a bylo dokončeno odvodněnírybní ka u fary. Ideálníhodnota uvedený ch pracív akci 5 M je 1.095.000 Kčs, brigádní ch hodin bylo odpracováno 11.013. K těmto hodinám je nutno př ipočí st i brigádnické hodiny odpracované na našich školách. Školnímládež s učiteli odpracovala na žňový ch prací ch, lesní ch brigádách, na chmelu, ř epě a bramborách 6.700 hodin. Celkem tedy bylo v roce 1949 odpracováno v obci 17.713 brigádnický ch hodin. Z uvedený ch 11.013 hodin bylo nejví ce odpracováno na př í stavbě jeslí , celkem 3.959 hodin. V tomto roce bylo provedeno rozvrstvení odpracovaný ch hodin podle politické př í slušnosti dobrovolné ho pracovní ka: členové KSČ odpracovali
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 96 -
9.784 hodin, členové strany český ch socialistů 285 hodin, lidové strany 383 hodiny, Č SM 305 hodin a indiferentní256 hodin.
Rok 1950 V roce 1950 byla v akci 5 M dokončena př í stavba jeslí v čp. 170, provedena úprava ul. Hrdinů, Na vyhlí dce, Myslbekovy, Letohradské , vyválcována ul. Vrchlické ho, Kostelnía Husova, upraveno dětské hř í ště na Babě I. a u stř ední školy, provedeno oplocení hasičské vozovny v čp. 556, zř í zen rigol v ulicí ch Tyršovy čtvrti, začalo se s demolicínejvětšíkomunikačnízávady v obci domu čp. 24 hostince U Vošahlí ků, byla provedena úprava další ch jeslív čp. 206. Ideální hodnota uvedený ch prací v rámci akce 5 M je 950.000 Kčs, na brigádnický ch hodinách bylo v té to akci odpracováno 14.500 hodin, další ch 2.350 v zemědělství . Celkem tedy bylo v roce 1950 odpracováno 16.850 brigádnický ch hodin.
Rok 1951 Na tak zvané Zvelebovacíakci, zvané akcíZ, či na akci 5 M na zlepšenívzhledu obce, jsou MNV př idělovány finanční prostř edky a obhospodař ované hmoty. V roce 1951 byly u nás tyto práce rozděleny do jednotlivý ch akcí : a/
komunikační :
úprava ul. Hrdinů, Myslbekovy, Tylova náměstí , rozší ř ení Bezručovy ul. od restaurace Mičánovy směrem ke zdravotní mu stř edisku, prodloužení ul. Klášterské ho,
b/
vodohospodářské :
vý kop vodovodu a koupaliště v mateř ské škole,
c/
pozemní :
demolice čp. 24 a úprava lesní ho divadla,
d/
zemědělské :
vý sadba ovocný ch stromů a zalesňovací práce, brigádnickávý pomoc ve Statku lidové správy.
Skutečně bylo z uvedený ch pracív roce 1951 provedeno: začalo se s úpravou a rozší ř ení m Bezručovy ul. v její m vyústění do Hlavní ul., byla otevř ena Klášterské ho ulice u jeslíčp. 206, byl částečně proveden vý kop pro kanalisaci do zdravotní ho stř ediska, na demolici čp. 24 bylo odpracováno 3.106 brigádnický ch hodin v hodnotě 38.050 Kčs /na dopravu zde bylo vyplaceno 26.520 Kčs/.
Rok 1952 4. ř í jna 1952 byla na konferenci lidové správy ONV Praha-jih vyhlášena soutěž mezi krajem Praha a Brno, a mezi okresem Praha-jih a Praha-vý chod. Mimo to MNV Radotí n vyzval k soutěži MNV Modř any a MNV Zbraslav. V roce 1952 je možno vysoko ocenit dobrovolnou spolupráci občanů se zdejší m MNV. Jen brigádnická vý pomoc umožnila včasné a úspěšné dokončení žní na Statku lidové správy, byla odstraněna hlavní komunikační závada v obci, hostinec čp. 24 U Vošahlí ků na Tylově náměstí , občané své pomocí si budují silnici na Baba II. a III. Celkem bylo v roce 1952 odpracováno 43.400 brigádnický ch hodin.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 97 -
Rok 1953 Rada MNV ve spolupráci s vý borem žen a AV NF zorganisovala v roce 1953 akci agitační ch dvojic k zí skání závazků k MDŽ a k 1. máji. Př i té př í ležitosti bylo zí skáno závazků na 14.855 brigádnický ch hodin. V agitačníneděli byly zí skány závazky na 6.173 dobrovolný ch pracovní ch hodin. Do pracív rámci akce 5 M bylo v roce 1953 zař azeno 8 akcí : dokončenísilnice vedoucína Baba II. a III., dokončeníúpravy ul. Hrdinů, úprava Tylova náměstí , úprava hř í ště u stř ední školy, zř í zení ulice k Vltavě ve čtvrti Pod Bellarií , odbourání podezdí vky u čp. 115 na kř ižovatce Cholupické a Hlavní tř í dy, vysazování ovocný ch stromů a zalesňování , dokončení úpravy školy v čp. 29. Skutečný náklad podle dokumentace činí512.000 Kčs, skutečnáhodnota je však 1.239.000 Kčs.
Rok 1954 Celkový stav pracízař azený ch do akce 5 M je možno v roce 1954 označit za neuspokojivý . Stále se ještě pracuje na akcí ch, které již měly bý t dokončeny. Nedokončená je úprava Tylova náměstí , vý stavby silnice na Baba III., úprava cesty mezi Meoptou a Pražský mi čokoládovnami k Vltavě, prodlouženíBezručovy ul. a úprava ul. Hrdinů. Uvažuje se o obnovenílesní ho divadla Ve srážce, ovšem př i jeho dnešní m stavu by si jeho obnova vyžádala hodně finanční ch nákladů a pracovníenergie.
Rok 1955 Ve zvelebovacíakci 5 M byla v roce 1955 př ed slavnostmi k vý ročíosvobození provedena úprava parku př ed sokolovnou, Na kovárně, náklad činil 8.240 Kčs, hodnota dí la je 24.000 Kčs. Bylo zde docí leno největšíúčasti občanstva. Byla dokončena úprava Tylova náměstí , bylo zde osazeno 90 m obrubní ků, zplaný rován chodní k a plocha trávní ku. Upravena stanice autobusu DP Pod Bellarií . Byla upravena cesta pro pěší od Sosny k Modř anský m strojí rnám. U 1. osmiletky byl vyčištěn trávní k parku a u pomní ku obětem 2. světové války byly vysazeny růžové keř e.
Rok 1956 Na práce v roce 1956 v akci 5 M jsme dostali př iděleno 44.200 Kčs, př í děl však nebyl vyčerpán pro nedostatečnou účast občanů na dobrovolný ch brigádách. Akce 5 M byla v tomto roce splněna na 90 %.
Rok 1958 Do plánovaný ch pracív akci Z byly pro rok 1958 zař azeny tyto stavby: dostavba školiček Na Lysinách a v Komoř anech, úprava ul. Karoliny Světlé , spojení Smetanovy ul. s tř . Rudé armády s vyvlastnění m potř ebný ch pozemků a nemovitosti čp. 12, odvodnění ul. Brigádní ků, aby bylo možno prodloužit autobusovou linku DP na Baba III.
Rok 1959 Práce v akci Z nepokračujív roce 1959 jak by podle plánu pokračovat měly. Pro neúčast brigádní ků pracujína spojeníul. Smetanovy a tř . Rudé armády většinou zaměstnanci MNV.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 98 -
Rok 1960 Potí že s dobrovolný mi brigádami trvají i v roce 1960. Jednou chybí materiál, jindy zase pracovní ci, někdy jsou pracovní ci na pomocné práce, ale pro změnu zase chybíodborní ci. Také se stává, že se jedná o nutnou práci, po ruce jsou i dobrovolní pracovní ci, ale práci nelze prové st, protože nebyla zař azena do plánu. Důsledky se pak projevív př í ští m roce; jak jsou totiž čerpány plánované finančníprostř edky v jednom roce, podle toho je na nás pamatováno v př í ští m roce. Nejsou-li některé akce plněny, pak plánované prostř edky jsou odčerpávány ve prospěch jiný ch obcí , které plán plní .
Rok 1961 Situace v prováděnípracív akci Z se v roce 1961 podstatně zlepšila. K 40. vý ročí založeníKSČ naši občané uzavř eli závazky v počtu 27.000 brigádnický ch hodin. Celkem v tomto roce byly uzavř eny závazky na 29.265 brigádnický ch hodin, skutečně jich bylo odpracováno 32.154. Závazky byly odpracovány na demolici domu čp. 12 /pro umožnění spojení Smetanovy ul. s tř . Rudé armády/, na úpravách ulic a parků, ale hlavně na vý stavbě kulturní jizby na Beránku. Je to naše nejúspěšnější akce Z, doklad vzorné spolupráce všech účastní ků akce. Pro rok 1961 bylo zař azeno pouze 50 % hodnoty celkové vý stavby a byla zajištěna částka 27.000 Kčs. Brigádní ci však během roku provedli ca 90 % všech prací . Mzdové fondy byly čerpány minimálně, a to až ke konci roku 1961, kdy byly prováděny klempí ř ské práce.
Rok 1962 Pro rok 1962 bylo občany nabí dnuto na stavbu školní tělocvičny 7.200 brigádnický ch hodin, na úpravu komunikací/vozovek a chodní ků/ a na zkrášlení obce 25.850 hodin. Hodnota práce na úpravách vozovek a uliční ch rigolů, bylo jich provedeno 5.900 m2 činí :
75.000 Kčs
Hodnota brigádnický ch hodin na stavbě školní tělocvičny: neplacený ch: placený ch:
42.000 Kčs 56.000 Kčs
Na vý stavbě kulturní jizby na Beránku bylo odpracováno 2.650 hodin v hodnotě:
38.000 Kčs
Na zastř ešení dvora u školní jí delny U Troní čků bylo odpracována 480 hodin v hodnotě:
5.500 Kčs
Na př eklenutí Libušské ho potoka u Nerudovy ul. bylo odpracováno 350 hodin v hodnotě:
4.500 Kčs
Na oplocení školičky 720 hodin v hodnotě:
na
Babě
III.
bylo
odpracováno 15.500 Kčs
Hodnota brigádnické práce odpracované v roce 1962 činí :
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 99 -
236.500 Kčs
Rok 1963 Pro rok 1963 bylo nabí dnuto na stavbu školní tělocvičny 3.350 hodin brigádnický ch závazků a na zkrášlení obce a na úpravy komunikací /hlavně chodní ků/ 13.980 hodin. Práce na komunikací ch, opravy rigolů a úpravy chodní ků, byly provedeny na vý měř e 6.500 m2 v hodnotě:
81.000 Kčs
Hodnota brigádnické neplacené : placené :
35.000 Kčs 43.000 Kčs
práce na stavbě školní tělocvičny:
Práce na př eklenutí Libušské ho potoka, bylo odpracováno 220 hodin v hodnotě:
2.000 Kčs
Práce na oplocení školičky na Babě III., odpracováno 280 hodin v hodnotě:
7.500 Kčs
Hodnota brigádnické práce odpracované v roce 1963 činí :
168.500 Kčs
Rok 1964 V roce 1964 bylo nabí dnuto na dostavbu školní tělocvičny 12.000 hodin brigádnický ch závazků a na komunikačnía okrašlovacípráce 15.000 hodin. Práce na komunikací ch, opravy rigolů a úpravy chodní ků byly provedeny na vý měř e 6.200 m2 v hodnotě:
78.000 Kčs
Hodnota brigádnický ch prácí ch na stavbě školnítělocvičny: neplacený ch: placený ch:
28.000 Kčs 51.000 Kčs
Smysl brigá dnické prá ce Stať o brigádách a brigádnický ch závazcí ch našich občanů nemohu ukončit jinak než konstatování m strohé skutečnosti, že brigádami bylo u nás poř í zeno úctyhodné dí lo. Ale tato hmotnástránka věci, dí lo samo, neníjediný m smyslem celé akce. Brigádami se občané mají vé sti i ke kolektivní mu chápání úkolů a tvoř í -li dí lo vlastní ma rukama, majík němu dostat bezprostř ednípoměr a mají se tak naučit vážit si nejen dí la vlastní ch rukou, ale i vý sledků lidské práce vůbec. Jen by se mezi brigádní ky mělo objevovat ví ce mladý ch tváří .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 100 -
III. kapitola: Vý stavba Nedostatky ve vý stavbě Modř an Po stránce vý stavby jsou Modř any obcí mí rně ř ečeno zaostalou, zejmé na př ihlé dneme-li k počtu obyvatel /v roce 1965 12.006 obyvatel/ a k její mu průmyslové mu charakteru /v roce 1960 podle dat poslední ho sčí tání lidu pracovalo ve zdejší ch průmyslový ch závodech 8.326 lidí /. Jak uvidí me z vý kazů bytové komise, po stránce bytové vý stavby je situace př í mo kritická a té měř chybívybavenost občanská. Nebyl vodovod /je zaváděn teprve v šedesátý ch lé tech/, nemáme kanalisaci, vyhovují cíobchodnísí ť /jak uvidí me většina obchodů nemá ani vlastnízáchod, o tekoucí vodě nemluvě/, situace v pohostinství v některý ch provozovnách dospěla tak daleko, že je bylo nutno na zákrok okresní ho hygienika uzavř í t. Jedináspolečenskámí stnost, sál př i restauraci U Nováků /nyníNa staré poště/, byl v tak desolátní m stavu, že byl vydán př í kaz buď prové st generálníopravu, nebo že bude z bezpečnostní ch důvodů uzavř en. Nemáme ubytovacípodnik a v nalé havý ch př í padech, kdy např . je v některé m zdejší m závodě obchodní návštěva a nenajde ubytovánív Praze, je nutno ji ubytovat v noclehárně, kterou vystavěl zdejší cukrovar pro své kampaňové pracovní ky. Chybí nám úř ední budova MNV, kteráby vyhovovala prostorově, a zároveň by nás, ostatně snad na to máme i právo, i representovala. Máme prašné , stále rozkopané ulice a máme ještě mnoho další ch nedostatků, však o nich ještě budeme mluvit, ale máme ještě něco jiné ho. Máme vůli tyto nedostatky odstraňovat a nahrazovat je stavem lepší m. A co je zvlášť cenné , tato vůle neníjen na straně volený ch orgánů, ale i mezi občany. Ostatně to uvidí me v další ch odstavcí ch té to kapitoly, ale i v kapitolách jiný ch, kde budeme hovoř it o pracovní m úsilídobrovolný ch pracovní ků a o dí lech, které svojípracívytvoř ili. Nechci ovšem zamlčet vý tku, kterou komise pro zkoumáníčinnosti MNV vyslovila v roce 1952, že byly sice vybudovány jesle, hudebníškola, zdravotnístř edisko, ale že byly vybudovány ze zrušený ch bytový ch jednotek, které zase chybějí v bytové m fondu.
Stoupajícíná ročnost vý hledový ch plá nů V př edu jsem namátkově uvedl, co nám chybí v občanské vý stavbě. Př ání a požadavky občanů jsou vyslovovány na „Hovorech s občany“ , které jsou poř ádány v okrscí ch nebo v celoměstské m měř í tku. A je zají mavé sledovat, jak úkoly a př ání , původně skromné , nabý valy časem na kvantitě i kvalitě, jak se mnohé uskutečnilo, i jak mnohé z nich byly nad naše sí ly. V podrobnostech pak, jak o nich mluví m v jednotlivý ch kapitolách, vidí me, kolik poctivé ho úsilíbylo vynaloženo, jak ze strany dobrovolný ch pracovní ků, tak i ze strany volený ch orgánů MNV. Podí vejme se, jak se na ř ešení urbanistický ch problé mů Modř an dí vali zdejší občané , pracovní ci našeho MNV i nadř í zené složky, a co bylo podniknuto, aby problé my byly skutečně vyř ešeny.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 101 -
Rok 1947 Ú koly v rá mci 2 LP Uvedu př í klady: 3. ledna 1947 se konala schůze plé na MNV, na kterou navázala rozprava s občanstvem pod heslem „Národnívý bory hovoř ís lidem“a pokračováníbylo na mimoř ádné schůzi plé na MNV 24. února 1947, na které byly projednány úkoly stanovené v rámci dvouleté ho plánu, a př i té to př í ležitosti byly př edneseny jak ze strany občanstva, tak i od členů NV dalšínáměty, které je možno shrnout do těchto bodů: a/
aby bylo dbáno čistoty a vzhledu obce /vypouštěnízáchodový ch kalů na ulice mábý t oznamováno ONV jako př estupky zdravotnípolicie/,
b/
aby byla k Modř anům př ipojena část Komoř an patř í cí k obci Točná /v tomto směru bylo navázáno spojení s MNV Točná a uskutečněna porada členů obou MNV/,
c/
aby na konečné stanici autobusů DP byl vyvěšen orientační plán obce /bylo provedeno/,
d/
aby autobusová doprava DP byla prodloužena na př edválečný stav, tj. k restauraci U Sosny /zástupci pražské ho DP požadavek odmí tli s odůvodnění m, že jeho realisace není možná z důvodu rentability provozu/,
e/
aby bylo jednáno s Prahou o zavedení plynu a o př ipojení na pražský vodovod /bylo jednáno s př í slušný m referentem ÚNV hl. m. Prahy; požadavek nemá vyhlí dek na realisaci, protože Praha sama hledá nové zdroje vody pro zásobování města. Byly proto podniknuty kroky, aby vý stavba vodovodu v Modř anech byla zař azena do 5 LP/,
f/
aby byla uválcována silnice do Komoř an /MNV vyhověl/,
g/
aby byl zř í zen městský rozhlas /Náklad by byl asi 750.000 Kčs. Protože nenínaděje, že by MNV mohl v dohledné době takovou částku uvolnit ze své ho rozpočtu, usnesl se MNV, aby dobrovolné př í spěvky vybí rané př i vydávánípotravinový ch lí stků na rekonstrukci veř ejné ho osvětlení , byly dále vybí rány na opatř eníprostř edků, z nichž by v budoucnosti mohl bý t uhrazen zmí něný náklad na instalaci mí stní ho rozhlasu/,
h/
aby nebyly odváženy odpadky do Brabencovy pí skovny. Odpadky se totiž samovzní tily a zamoř ovaly čoudem a prachem široké okolí /byl vydán zákaz další ho zaváženípí skovny/,
ch/
aby majitelé parcel zř izovali př i svý ch objektech chodní ky /majitelé byli sice k tomu vyzváni, ale je nutno př ihlé dnout k nedostatku jak pracovní ků, tak i potř ebný ch materiálů/,
i/
aby o úkolech MNV se jednalo př í mo s občany okrsku, jehož se opatř ení tý kají /byla konána ř ada schůzí v jednotlivý ch čtvrtí ch a ve spolupráci s dobrovolný mi brigádami bylo upraveno několik uliční ch komunikací /.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 102 -
Akčníplá n úkolů na rok 1950 Na rok 1950 byl sestaven akčníplán úkolů MNV. V jeho čele jsou tyto úkoly: -
odstraněníkomunikačnízávady čp. 24 /Hostinec U Vošahlí ků/,
-
zř í zenízávor na železniční ch př ejezdech,
-
rozší ř enípioný rský ch oddí lů na školách, ustavenímičurinský ch kroužků,
-
úprava sálu U Nováků,
-
opatř eníobjektu pro dětské jesle v čp. 206, dokončenípř í stavby Dětské ho domova nákladem ca 800.000 Kčs,
-
revise bytů,
-
zř í zeníambulatoria a úř adovny ONP v Modř anech,
-
další rozvoj KP, rozší ř ení sadů a pokračování v zalesňování neplodný ch ploch,
-
zř í zeníJZD,
-
vybudovánímalodistribučnísí tě,
-
zř í zenígymnasia,
-
vybudovánístadiónu na hř í šti u cukrovaru. S majiteli vedlejší ch pozemků byla již sjednána dohoda o rozší ř enídnešní ho hř í ště,
-
nástavba 1. národníškoly,
-
položeníasfaltové ho koberce na ul. Zbraslavskou, Libušskou a Cholupickou /požadavek byl př ijat a schválen ONV/.
Léto 1950, 1951 „Obraz obce“, smě rný a územníplá n Modř an Za dnešní ch poměrů je nemožné rozhodovat o vý stavbě obce bez směrné ho a územní ho plánu. Pro naši obec dosud vypracován nebyl, proto do návrhu průzkumný ch a projektový ch prací na rok 1951 bylo zař azeno vypracování směrné ho a podrobné ho územní ho plánu Modř an. Pro tuto akci byl vypracován „Obraz obce“ za rok 1950, ve které m je zachycen stav obce jak po stránce hmotné , tak i duchovní . Jako pomůcky bylo použito regulační ho plánu obce vypracované ho akad. arch. Hilský m. V tomto plánu byla určena pro veř ejné budovy a zař í zení , školy, hř í ště, hř bitov, plocha 33 ha. Bohužel, nepodař ilo se uskutečnit vypracováníúzemní ho plánu obce.
Polohopisné mě ř eníobce v l. 1952/1953 V lé tech 1952/1953 prováděla měř ičská skupina KNV podrobné měř ení obce. V roce 1954 sdělila Ústř edníspráva geodesie a kartografie, že pro nalé havější vládníúkoly nelze v roce 1955 provádět dalšívý škopisné měř ení .
Vý hledový plá n MNV z roku 1954 Uvádí m ještě vý hledový plán nové ho MNV, jak byl proklamován na plenární m zasedání25. bř ezna 1954. Jen pro informaci u jednotlivý ch bodů poznamenávám v závorce, co bylo splněno do doby, kdy toto pí ši, tj. do konce roku 1967:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 103 -
-
Dokončení stavby vodovodu na celé m území obce. Na naše studny v Komoř sku bude napojeno územíobce po Libušskou ulici, severníčást obce bude zásobována vodou z pražské ho vodovodu /pro jižníčást obce byl plán splněn; zdejšívodovod byl zaveden i do některý ch ulic severníčásti obce; př ipojenína pražský vodovod nebylo provedeno/.
-
Vý stavba kanalisace v rámci generální ho projektu pro Prahu a jižnípražský sektor /s vý stavbou se začalo v roce 1962 a v polovině tohoto roku bylo pokračování ve stavbě vládní m usnesení m z úsporný ch důvodů zastaveno. Dosud se ve stavbě nepokračuje/.
-
Př í stavba 1. osmiletky v čp. 1378 o 9 učeben a tělocvičnu /učebny postaveny nebyly, byla však postavena samostatnáškolnítělocvična/.
-
Dostavba mateř ské školy v čp. 170 a stavba nové budovy dětský ch jeslí /oboje bylo splněno, sdružené dětské jesle byly postaveny za finančnípomoci závodů ze severníčásti města v Dukelské ul./.
-
Prodlouženíelektrické dráhy z Braní ka do Modř an /nebylo uskutečněno/.
-
Dalšípř emostěníLibušské ho potoka brigádami o 55 m /bylo provedeno/.
-
Novostavba kulturní ho domu /nebylo provedeno/.
-
Novostavba parní ch lázní/byl postaven Dům služeb, ve které m jsou i parní lázně/.
-
Vý stavba radnice, k tomu účelu byl zakoupen dům čp. 113 /nebylo provedeno, pouze dům čp. 113 byl zboř en/.
-
Vý stavba obchodní ho domu /nebylo provedeno/.
-
Vý stavba pioný rské ho domu /nebylo provedeno/.
-
Vý stavba pekárny /bylo provedeno/.
-
Vý stavba veř ejný ch záchodků /nebylo provedeno/.
-
Zř í zenínové ho hř bitova a kolumbaria /nebylo provedeno/.
-
Zavedeníplynovodu z Prahy /bylo provedeno/.
-
Rozší ř enísí tě mí stní ho rozhlasu /bylo provedeno/.
-
ProdlouženíBezručovy ul. /bylo provedeno/.
-
Úprava bezprašný ch komunikací /takto byla upravena jen ul. Cholupická, Libušská, Vrchlické ho a Riegrova/.
-
Zř í zenísportovní ho stadiónu /nebylo provedeno/.
-
Zř í zení11letky /bylo provedeno/.
-
Postavení nové provedeno/.
-
Generálníoprava sí tě veř ejné ho osvětlení/bylo provedeno/.
-
Zavedeníústř ední ho topenído škol a do budovy MNV /nebylo provedeno/.
-
Zř í zenísběrné ho stř ediska na odpadové suroviny v odlehlé části Modř an /bylo provedeno/.
-
Pomoc Č SSS př i vybudování kraví na mimo obvod obce /nebylo provedeno, dobytek farmy byl př estěhován do budov bý valé inseminační stanice v Komoř anech/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
školní budovy a pavilónu pro školní družinu /nebylo
- 104 -
Rok 1956 Vý hledový plá n Modř an vypracovaný radou KNV Nedostatky, které nás tí ží zde v Modř anech, nejsou nakonec př i vzájemné souvislosti věcíjen naší m problé mem. Vidí me to z toho, že v roce 1956 se rada KNV zabý vala problematikou našíobce a její mi nalé havý mi požadavky, a došla k závěru, že vzhledem k naší poloze je nutno mnohé z našich požadavků ve spolupráci s ÚNV hl. m. Prahy. Definitivní ř ešení otázky zásobování Modř an pitnou vodou může bý t docí leno jedině zapojení m na pražský vodovod až po roce 1960. Ovšem protože současný stav je př í liš tí živý , bylo učiněno opatř ení , aby dnešnízdroj vody o vydatnosti 7 vt/l byl plně využit. Nebude-li stačit, máse po roce 1957 využí t studny Safina ve zbraslavské m zámku o vydatnosti 10 vt/l /z tohoto zdroje by bylo možno využí t pro Modř any 5 vt/l./. Na rozší ř enívodovodu v Modř anech bude dostatečně na rok 1957 dána částka 300.000 Kčs. Odkanalisování Modř an bude možno prové sti vybudování m svazové kanalisace pro Modř any, Zbraslav, Radotí n a Chuchli, se společnou čistí rnou v Chuchli. OdkanalisováníModř an bude prvníetapou té to stavby. 24. července a 21. srpna 1956 byly v radě KNV projednávány v př í tomnosti zástupců ONV Praha-jih a MNV v Modř anech ekonomicko-technické směrnice pro vypracovánísměrné ho územní ho plánu Modř an. Shodně bylo konstatováno, že vážné nedostatky v občanské m vybavení Modř an vznikly živelný m rozvojem jejich hospodářské základny, kde v naprosto nevybavené obci byla založena a rozší ř ena ř ada důležitý ch průmyslový ch závodů, zatí m co občanská a bytová vý stavba zaostávala. Rada KNV se proto usnesla, že vý hledově bude tř eba rozvoj Modř an zaměř it př edevší m na ozdravění dnešní ho př í lišné ho hospodářské ho zahuštění a nepř ipustit vý stavbu další ch závodů, které by neměly podmí nky další ho rozvoje. V zásadě se počí tá s další m rozvojem n. p. Modř anské strojí rny Č KD, Elektropř í stroj, Vltavan, Pražské čokoládovny a Lé čiva. S ostatní mi závody se počí tána dožitía jejich dalšírozvoj je nutno plánovat v jiné m mí stě kraje. Pokud se tý ká vý hledové ho rozvoje okresu Praha-jih, jeho postavení v rámci kraje je takové , že okres tvoř í př í městskou oblast hlavní ho města Prahy s úkolem zásobovat město zeleninou a jiný mi zemědělský mi produkty, poskytovat obyvatelstvu rekreační plochy, v okrese bude prováděna vý stavba skladů, opraven, garážíaj. zař í zenínutný ch pro provoz hlavní ho města, pro něž v samotné m městě neníumí stění . Proto se rada usnesla: a/
uložit př edsedovi krajské plánovacíkomise vypracovat do 31. prosince 1956 společně s plánovací komisí rady ÚNV hl. m. Prahy návrh s časový m plánem na př ipojeníModř an k ÚNV hl. m. Prahy s označení m způsobu, jak budou zabezpečeny nalé havé požadavky Modř an až do doby př ipojení ,
b/
seznámit radu ONV Praha-jih a MNV Modř any s usnesení m rady KNV o vý hledové m zaměř eníokresu i Modř an, aby nedocházelo k rozporům ve vyjádř ení ch NV k investiční m úkolům, zejmé na průmyslový ch závodů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 105 -
Rok 1957 Smě rný územníplá n Modř an vypracovaný St. projekt. st. pro vý stavbu Prahy V zápětí na to byl na plenární m zasedání MNV 22. února 1957 projednáván směrný územní plán naší obce. Byl vypracován Státní m ústavem pro projektování vý stavby hl. m. Prahy, protože Modř any jsou v zájmové oblasti hlavní ho města. V oddí le I. „Zásady ř ešení “ je uvedeno, že rada KNV v Praze stanovila, že celkovákapacita osí dleníModř an může dosáhnout maximálně 14.000 obyvatel. Podí l pracovnípř í ležitosti stanoven na 38 % úhrnné ho počtu obyvatel, tj. 5.300 pracovní ch př í ležitostív průmyslu. Směrný plán navrhuje Modř anský ch strojí ren.
umí stění zahrádkářský ch
kolonií na
vý chod
od
Č ást II. „Zájmové území sí dliště“ vyjadř uje souvislost modř anské ho území s Prahou návrhem na zapojenímodř anské ho katastru do katastru pražské ho, což bylo schváleno radou ÚNV hl. m. Prahy 17. května 1956. Plán doporučuje urychlené vyhotovení územní ho plánu i komoř ské části obce Točné , protože účelnost společné ho ř ešeníModř an i Komoř an je mimo jakoukoliv pochybnost. Č ást III. „Území města“ př edstavuje současné rozdělení ploch podle účelu, které mu slouží . Č ást IV. navrhuje asanaci sí dliště Baba II. a Baba III., kterámajíbý t ponechána pouze na dožití , zatí m co ze satelitní ch sí dlišť se ponechávají pouze čtvrť na Beránku, U Cholupic a na Komoř sku. Podle návrhu se rozděluje obytné pásmo na 3 obytné čtvrti, z nichž každámá mí t svůj vlastnístř ed s př í slušnou vybaveností . Stř ednípásmo by mělo asi 4.250 obyvatel, severní3.300, jižníasi 4.350 a satelitnísí dliště dohromady asi 1.700 obyvatel. Plán počí tá s př eložení m železniční trati za průmyslové s vybudování m nové ho nádražíčelem k městu.
závody k ř ece a
Modř any by měly bý t napojeny na pražský dopravní okruh vybudování m př emostění př es Vltavu. Ve srážce by mělo bý t vybudováno ochranné zelené pásmo, u Komoř an na 180. km se navrhuje vybudováníjezu. Odkanalisování Modř an počí tá se skupinovou kanalisací a čistí rnou pro celou oblast na jih od Prahy. V rozvodu vody se uvažuje o zásobovánípitnou vodou gravitacíz vodojemu v Braní ku s maximálnídenníspotř ebou 25,5 vt/l. Počátkem realisace kanalisace je plánován na rok 1958 a s možnostídodávky vody se počí táv roce 1963. Plán navrhuje zrušit dnešníhř bitov a mí sto něj zř í dit městský park. Pro hř bitov určuje mí sto mezi Lhotecký m potokem a Lhoteckou silnicí .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 106 -
Objekty státní ho statku ve stř edu města plán navrhuje asanovat ve prospěch ústř ední ho náměstía zde vybudovat budovu MNV. Objekty státní ho statku plán navrhuje vybudovat př i Libušské silnici. Ve vybavenosti se určují plochy pro veř ejnou správu, školství , kulturu, zdravotnictví , obchod, komunálníslužby, tělesnou vý chovu a sport. V oddí le V. „Poř adívý stavby“je vý stavba podle důležitosti sestavena takto: 1.
př eloženíželezničnítrati za závody,
2.
prodlouženítramvajové linky z Braní ka do Modř an s konečnou smyčkou u 11leté stř edníškoly,
3.
dobudováníměstské vodovodnísí tě a jejínapojenína pražský vodovod,
4.
vý stavba kanalisace,
5.
vý stavba průmyslová: n. p. Č KD Elektropř í stroj Modř any, Modř anské strojí rny Č KD a Lé čiva,
6.
bytová vý stavba, celkem 182 bytový ch jednotek, z nich 28 MNV a zbytek průmyslové závody /na Modř anské strojí rny plán počí tá s 96 bytový mi jednotkami/,
7.
asanace kolem Tylova náměstía vybudováníobjektů Č SSS v Libušské silnici,
8.
úprava nové ho ústř ední ho náměstís vý stavbou správníbudovy MNV,
9.
vý stavba nové osmiletky a mateř ské školy v severní části města, př í stavba tělocvičny a zř í zeníhř í ště př i jedenáctiletce.
Ná mitky rady MNV Modř an proti ná vrhu smě rného plá nu K tomuto návrhu směrné ho plánu měla rada MNV Modř any svoje př ipomí nky, které projednala 29. ledna 1957, a byly schváleny i radou ONV Praha-jih. K části I. nesouhlasí s umí stění m zahrádkářské kolonie na vý chod od Modř anský ch strojí ren, protože je zde nejlepšípůda v obci, a na té to ploše je uvažováno s vý stavbou komunální ho zahradnictví , které by zde využí valo teplé odpadové vody Modř anský ch strojí ren, kteráje jinak vypouštěna bez užitku. K části IV. rada nepovažuje za správné ponechání satelitní ho, částečně zastavené ho obvodu Cholupický vrch př i silnici Modř any-Cholupice. Je to nejodlehlejší zastavěná část obce s periodický m nedostatkem vody. Není sem počí táno se zavedení m vodovodu, je sem obtí žné spojení v př í padě požáru, návštěvy lé kař e, nenízde postaráno o bezpečnost. Naproti tomu ve čtvrti Baba II. a Baba III. byly v poslednídobě vybudovány objekty v rámci akce individuálnívý stavby, jsou zde investovány značné finanční prostř edky do veř ejný ch zař í zení /komunikace, osvětlení , vodovod, telefonní spojení atd./. Rada proto navrhuje, aby zde byla vyhlášena stavební uzávěra teprve po uplynutí 5 let, tj. počí naje rokem 1962, aby mohly bý t zastavěny stavební mezery, provedeny př í p. př í stavby, nástavby a různá jiná stavební zlepšeníobjektů. Na některý ch mí stech rada navrhuje rozší ř enízástavby proti navržené mu plánu, zejmé na v Tyršově čtvrti a Na Lysinách.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 107 -
K části V. rada navrhuje změnu v poř adí : 1.
stavba vodovodu,
2.
stavba kanalisace,
3.
př eložka železničnítratě,
4.
prodlouženíelektrické dráhy,
5.
vý stavba nové ho hř bitova,
u další ho poř adínemánámitek.
Rok 1961 Společné zasedá níplá novacích komisíONV a MNV Modř any 31. ř í jna 1961 se uskutečnilo v Modř anech společné zasedáníplánovací ch komisí ONV a MNV Modř any, zasedání se zúčastnili i členové MNV Modř any. Byla projednána celkovásituace v obci a prohlí dkou na mí stě byl zjišťován skutečný stav. Bylo souhlasně uznáno, že v obci je mnoho nedostatků, př i tom však bylo konstatováno, že zatí m nebude možno všechny naše požadavky realisovat.
Zastavovacíúzemníplá n Tylova ná mě stí Nalé havost ř ešení otázky zástavby Tylova náměstí dala v roce 1961 podnět k vypracovánídí lčí ho územní ho plánu s modelem plastické studie té to zástavby /ř ešení vyvolala vý stavba Domu služeb/. V roce 1964 KPÚ Praha projednal u MěNV podklady pro vypracování změny podrobné ho zastavovací ho plánu Tylova náměstí .
Rok 1963 Mě NV projedná vá př epracová níúzem. plá nu s hlav. arch. hl. m. Prahy V roce 1963 byly projednány vý hledové studie největší ch vý robní ch organisací obce za účelem koordinace a zapracování těchto podkladů do směrné ho územní ho plánu města. Ke sděleníKrajské ho projektové ho ústavu, že zastavuje př í pravu na př epracovánítohoto plánu, rozhodl se MěNV projednat tuto otázku s hlavní m architektem hl. m. Prahy.
Rok 1964 Vý hledové studie modř anský ch vý robních organisací V roce 1964 zajišťuje MěNV u vý robní ch organisacízpracovánívý hledový ch studií jejich rozvoje, aby mohly bý t zpracovány podklady politicko-hospodářský ch a technický ch zásad rozvoje Modř an.
Dílčístudie územního plá nu pro Komoř any V té mže roce zpracoval Krajský projektový ústav dí lčístudii územní ho plánu pro okrsek Komoř any v rámci technické spolupráce na investiční m úkolu pro stavbu Hydrologicko-meteorologické ho ústavu v Komoř anech.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 108 -
Ná vrh plá nu rozvoje na rok 1965 Pro úplnost uvádí m ještě návrh plánu našeho města pro rok 1965, jak jej v roce 1964 vypracovala mí stníplánovacíkomise MěNV, a to na základě př edběžné ho rozpisu prostř edků a úkolů, který mi ONV Praha-západ stanovil př edběžně rámcové ukazatele návrhu plánu rozvoje, které byly obsaženy v hospodářskopolitický ch směrnicí ch pro sestavenínávrhu plánu vydaný ch ONV Praha-západ. Návrh plánu rozvoje našeho města pro rok 1965 byl sestaven plánovacíkomisí ve spolupráci se všemi ostatní mi odvětvový mi komisemi a se všemi odbory MěNV a byl př edložen nadř í zené mu orgánu, tj. ONV Praha-západ 7. srpna 1964. Podle tohoto plánu mápodnik KS pro rok 1965 stanovenou vý ši vý konů bez daně na 9.288.000 Kčs, z toho majíčinit tržby od obyvatelstva 4.643.000 Kčs. Tohoto vý konu má podnik dosáhnout s 294 pracovní ky, pro které je naplánováno v mzdový ch fondech 4.206.000 Kčs. Produktivita práce na 1 pracovní ka má činit 31.613 Kčs. Jsou to tedy pro podnik velmi náročné úkoly, k jejichž splněníbude tř eba velmi dobré organisace a spolupráce všech složek podniku. Jen pro všeobecnou informaci př ipomí nám, že naše KS jsou největšína okrese. V návrhu plánu pracovní ků za všechna odvětví a organisace ř í zené MěNV je počí táno s potř ebou 341 pracovní ků a s částkou 4.843.000 Kčs na mzdové fondy. Na úseku investičnívý stavby byly ONV př edloženy k vyjádř enía ke schválení tyto investičníúkoly: -
stavba pavilónu mimoškolské pé če o mládež,
-
př í stavba SVVŠ,
-
rekonstrukce topenív mí stní m kině,
-
př í stavba budovy MěNV.
Na tyto akce není , s vý jimkou na rekonstrukci topení v kině, vypracována projektová dokumentace a v návrhu plánu se současně požaduje, aby bylo zajištěno jejívypracováníve vý robní m plánu Krajské ho projektové ho ústavu. Mimo plán těchto pracíplánovacíkomise a odvětvové komise př ipravujízejmé na na úseku investiční m a u GO ř adu akcíjako kanalisaci, vodovod, plynovod, jesle, rozší ř ení školní ch budov, zlepšení distribuční sí tě a p. Ovšem nezáleží jen na požadavcí ch, často nerozhoduje ani prokázaná potř eba, rozhodují cí jsou pohotové finanční prostř edky a vý robní kapacita. Ty často chybějí , a to rozhoduje.
Vý stavba sdruž ený ch jeslív Dukelské ul. Mimo rámec vlastní ho plánu rozvoje našeho města na rok 1965 bude v investiční vý stavbě př ikročeno ke stavbě sdružený ch jeslí , jejichž generální m investorem se stal n. p. Č eskoslovenské čokoládovny. Prostř edky k vý stavbě byly zí skány z podnikový ch fondů pracují cí ch ze všech modř anský ch továren. Na rok 1965 je plánováno prostavět 300.000 Kčs a s dokončení m stavby je počí táno v roce 1966. Jesle pro 70 dětíbudou umí stěny na roku ul. Smetanovy a Dukelské nad dětský m zdravotní m stř ediskem s vchodem z Dukelské ul. Celkový náklad je rozpočten na ca 1.500.000 Kčs, z toho závody poskytly 950.000 Kčs a zbytek poskytne Krajskáodborovárada ROH.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 109 -
Podíl zá vodů na občanském vybaveníobce I když touto stavbou nebude vyř ešen problé m nedostatečné kapacity zdejší ch jeslí , jistě pomohou alespoň částečně zmí rnit tí živou situaci, která nastala velký m rozmachem modř anský ch závodů, které ne vždy s vý stavbou podniku prováděly současně i vý stavbu bytovou a občanské vybavenosti, např . jesle, distribuci a p. Pro př í ště plánovacíkomise i všechny ostatníodvětvové komise zaují majíjasné stanovisko př i rozšiř ovánímodř anský ch závodů: investor vedle vlastnívý stavby závodu musísoučasně zajišťovat i občanskou vybavenost. Bez té to podmí nky nelze dát jaký koliv souhlas k rozšiř ovánízdejší ch podniků. Do kapitoly o vý stavbě patř íi některás nísouvisejí cítechnickáa administrativní opatř ení . Uvádí m u nich:
MNV vrá cena agenda stavebnípolicie 15. února 1948 byla MNV vrácena agenda stavební policie, která byla v roce 1942 př enesena na okresníhejtmanství .
Zř ízení3 stavebních obvodů v obci Na plenární m zasedáníMNV 28. ledna 1949 bylo ve smyslu vl. n. č. 296/1948 Sb., o opatř ení ch ve stavebnictví , v 5 LP schváleno zř í zení3 stavební ch obvodů. Stavební obvod, nebo i ví ce, musí bý t určen v každé obci, ve které budou prováděny pozemní stavby. Do stavební ho obvodu mohou bý t pojaty vedle ploch, které jsou již zastavěny, stavební mezery a další nezastavěné plochy v rozsahu stavební potř eby obce. V povolené m stavební m obvodu je možno vyvlastňovat pozemky pro stavby, udělovat povoleník rozdělenínebo k př eměně pozemků na staveniště. Na území , které se nalé zá mimo stavební obvod, lze povolit stavby nebo vyvlastňovat pozemky pouze pro účely zemědělství , lesnictví , dopravy a p. Do stavební ch obvodů byly zahrnuty okrsky, ve který ch jsou již vybudovány silnice, osvětlení , aby se stavební ruch v obci koncentroval a nezatěžoval ji další mi investiční mi vý daji. Obvody jsou dostatečně velké , aby kryly stavební potř ebu bytů v obci i potř ebu mí stní ch průmyslový ch závodů. Smyslem tohoto opatř eníje, aby konečně došlo k plánovité mu a hospodárné mu využitívšech dosud nezastavěný ch pozemků v obci.
Bytová vý stavba Bytová krize v Modř anech a jejípř íčiny Z nejtí živější ch modř anský ch problé mů je nedostatek bytů. Je zaviněn př í mo živelný m vzestupný m vý vojem našich průmyslový ch závodů, jemuž se naprosto nepř izpůsobila vý stavba bytů. Charakteristický m znakem modř anské vý stavby jsou rodinné domky, z ca 1.800 domů je jen 130 činžovní ch a př itom v roce 1960 bylo zaměstnáno ve zdejší ch podnicí ch 8.326 pracovní ků. O byty byla zde nouze již př ed 2. světovou válkou, po osvobozenípak ještě se zvětšila. Žádné byty se nestavěly, k dř í vější m žadatelům př irůstajínovíuchazeči z ř ad nově uzavř ený ch manželství , podniky živelně rostou, př icházejí odjinud noví zaměstnanci, kteř í pochopitelně chtějí bydlet. Tí m vší m se zdejší bytové nesnáze jen zvyšovaly. Bytová komise pracovala za těžký ch podmí nek,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 110 -
př ešetř ovala každý uvolněný byt a snažila se z ř ad žadatelů o byt vybrat nejpotř ebnější ho. Př esto však dochází z ř ad žadatelů dost stí žností a někteř í z nich svoje požadavky uplatňují př í mo v komisi a často dost nemí stný m způsobem. Komise má svoji práci ztí ženou i tí m, že většina majitelů rodinný ch domků odmí tápř ijmout př idělené ho nájemní ka, a ř í zeníprotahuje podávání m odvolání . V některý ch př í padech bylo nutno př istoupit i k exekuční mu vyklizenízabrané ho bytu. Alespoň k částečné mu vyrovnáníbytové krize se podař ilo MNV prosadit př idělení stavby 2 činžovní ch domů o 12 dvou a tř í pokojový ch bytů ve státnívý stavbě. Vý kop byl proveden brigádně a stavby byly dokončeny v roce 1948 a 1949.
Počet bytů postavený ch v l. 1859-1965 Pro informaci a př ehled uvedu několik statistický ch dat o našich bytech: Trvale obydlené byty dle stáří : 1859
19
1860-1879
62
1880-1899
155
1900-1919
285
1920-1945
2.357
1946-1961
365
neudáno
104
byty postavené do roku byty postavené v lé tech:
K 31. bř eznu 1961 bylo celkem bytů:
3347
V lé tech 1962-1965 postaveno bytů
210
Př írůstek a úbytek bytů v létech 1961-1965 K 31. bř eznu 1961 měly Modř any bytů:
3.347
v r. 1961
př í růstek 61
úbytek 13
3.395
v r. 1962
př í růstek 32
úbytek 8
3.419
v r. 1963
př í růstek 72
úbytek 11
3.480
v r. 1964
př í růstek 104
úbytek 10
3.574
v r. 1965
př í růstek 2
úbytek 4
3.572
Počet rodin v l. 1953, 1960 a 1961 Jak rostl počet rodin: v roce 1953 činil
3.300
v roce 1960 činil
3.600
v roce 1961 činil /Komoř any 368 a Modř ./
3.727
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 111 -
Kvalita bytového fondu Pro rok 1950 byla vypracována statistika o kvalitě našeho bytové ho fondu. Bezesporu je velmi neutěšená. Č í selně je uveden počet domů s označení m bytové ho př í slušenství : a/
elektrický proud, vodovod, kanalisace, žumpa, splachovací WC, lázeň
191
b/
dtto bez lázně
274
c/
elektrický proud, bez vodovodu, bez lázně s nesplachovací m WC
763
d/
dtto jak a/ s c/, ale se společný m nesplachovací m WC
372
e/
elektrický proud, bez vodovodu, bez kanalisace s provisorní m nesplachovací m WC
34
f/
bez elektrické ho proudu, nesplachovací m WC
24
bez
kanalisace
s
provisorní m
celkový počet domů
1.658
Vý sledky pasportisace bytového fondu Praž ského kraje Podle pasportisace bytové ho fondu Pražské ho kraje je v Modř anech v roce 1950 3.318 bytů, z toho mápočet mí stnostína bytovou jednotku: 1 pokoj a kuchyni
1.679 bytů
2 pokoje a kuchyni
815 bytů
3 pokoje a kuchyni
145 bytů
4 pokoje a kuchyni
29 bytů
závadný ch bytů je:
289
podř adný ch bytů je:
802
Tedy plná jedna tř etina našeho požadavkům na bydlení .
bytové ho
fondu
nevyhovuje
současný m
Z celkové ho počtu bytový ch jednotek patř ído vlastnictví : soukromé ho
2.909 b. j.
komunální ho
189 b. j.
závodů
204 b. j.
družstev
16 b. j.
Př elidně né byty Př elidněný ch bytů je 1.552, tj. 47 %, takže v celokrajské m hodnocení jsou Modř any na druhé m mí stě za Dobř í ší , kterámápř elidněný ch bytů 52 % a př ed Berounem s 39 %.
Statistika domů dle pater Dokladem toho, že naše obec je sí dlištěm složený m té měř vý lučně z rodinný ch domků, vidí me i z dat poř í zený ch ke sčí tánílidu k 1. bř eznu 1950, pokud si tato vší mala vý škový ch rozměrů budov:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 112 -
a/
obytný ch:
př í zemní ch jednopatrový ch vyšší ch
celkem b/
hospodářský ch /stodol, stájí , skladišť/
c/
chat:
853 697 108
51,5 % 42,0 % 6,5 %
1.658
100 %
112
trvale obydlený ch
22
př echodně obydlený ch
31
celkem
53
Počet ž á dostío př idě leníbytu v létech 1948-1964 Pro bytovou tí seň v naší obci je charakteristický i počet podaný ch žádostí o př iděleníbytu: V roce 1948 bylo podáno žádostí :
189
1949
- „-
193
1953
- „-
270
1954
- „-
667
1961
- „-
536
1962
- „-
470
1963
- „-
511
1964
- „-
479
Jak probíhala bytová vý stavba a byla ř ešena bytová krize A nyníse podí vejme, jak v jednotlivý ch lé tech probí hala vý stavba bytů, a jak se vyví jela a byla ř ešena bytovákrize.
Rok 1948 V roce 1948 bytová komise př ikázala 186 bytů včetně směn, vykonala 162 komisía podala 6 trestní ch oznámenípro své volné obsazeníbytu. Protože bytovákomise neměla ř ádný př ehled o podaný ch žádostech o př idělení bytu, vyzvala všechny žadatele, kteř ídosud trvajína vyř í zenísvý ch žádostí , aby si do 20. července 1948 podali žádost novou. Žadatelé byli rozděleni do 3 skupin: do seznamu A byli zapsáni žadatelé dosud nebydlí cí /bylo podáno 55 žádostí /, do seznamu B žadatelé bydlí cí špatně /došlo 117 žádostí / a do seznamu C byli zapsáni žadatelé mimo poř adí/žádosti byly doloženy lé kař ský mi potvrzení mi, potvrzení mi Ligy proti Tbc a p., došlo 17 žádostí /. Celkem bylo do konce roku 1948 podáno 189 žádostí , 25 žádostí cizí ch uchazečů o byt bylo odmí tnuto.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 113 -
Na žádost n. p. Pal byla provedena parcelace pozemku na 6 stavební ch mí st, na který ch podnik postavíbyty pro své zaměstnance.
Rok 1949 Aby byl zjištěn skutečný stav věci na mí stě samé m, komise provedla v roce 1949 v některý ch částech obce systematickou prohlí dku bytů. Revisíbyly zí skány pro bytové účely 34 byty a 5 podnájmů. V roce 1949 bylo př iděleno celkem 156 uvolněný ch bytů, povoleno 58 směn a schváleno 46 podnájmů. V 5 př í padech byl MNV nucen př istoupit k vyklizení bytu cestou obecní exekuce pro odpor majitelů domů př ijmout př ikázané ho nájemní ka. Podle vyhlášky ministerstva sociální pé če z 15. dubna 1949 bylo př ednostně př iděleno 5 bytů úderní kům, 1 byt zlepšovateli a 4 byty nemocný m Tbc. Koncem roku 1949 bylo v evidenci bytové komise 193 žádostío byt, z nich bylo v seznamu A 39 uchazečů, v seznamu B 131 uchazečů a v seznamu C 23 uchazečů. V roce 1949 se jaksi nesměle rozběhla vý stavba nájemní ch domů. Tak MNV dokončil stavbu činžoní ho domu o 6 bytový ch jednotkách, závod Pal 12 b. j., Spofa 11 b. j. a Mira 16 b. j. Bytovou vý stavbou podniků zdejší bytové krisi pomoženo nebylo, protože závody př idělily byty svý m zaměstnancům dojí ždějí cí m ze vzdálený ch obcí .
Rok 1950 Bytovásituace je kritická, od ledna 1950 do konce roku př ibylo další ch 75 rodin, ale v obci nebyla postavena ani jediná bytová jednotka. Technický referát provedl sice stavebníř í zenína vý stavbu 15 bytový ch jednotek pro Č KD Elektro a 4 b. j. pro Modř anské strojí rny Č KD, ale byty majíbý t postaveny až v roce 1951.
Pojem nadmě rného bytu dle usnesenípléna MNV z 12. ř íjna 1950 Když nelze zí skat nové byty vý stavbou, bytovákomise se snažíobjevit nějakou další volnou bytovou jednotku z existují cí ho již bytové ho fondu. Proto na zasedáníMNV 12. ř í jna 1950 byl nově vymezen pojem nadměrné ho bytu /ovšem takto stanovené krité rium platí jen pro Modř any/. Podle tohoto usnesení považuje se za byt nadměrný , sestává-li z: 1.
z kuchyně o vý měř e př es 12 m2 a 1 pokoje, obý vá-li jej pouze jedna osoba,
2.
kuchyně o vý měř e 12 m2 a 2 pokojů, obý vají -li jej pouze 2 osoby,
3.
kuchyně o vý měř e nad 12 m2 a 3 pokojů, obý vá-li jej pouze 5 osob,
4.
byty o 1 kuchyni a o 4 a ví ce pokojí ch mohou bý t prohlášeny za nadměrné podle volné úvahy MNV.
V roce 1950 byly povoleny pouze 4 drobné stavby. Na povolené drobné stavby nenípř idělován žádný materiál. Cement je př idělován jedině na opravy žump.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 114 -
Rok 1951 V roce 1951 bylo odevzdáno k uží vání15 bytový ch jednotek pro Č KD Elektro a 4 b. j. pro Modř anské strojí rny Č KD. Pro rok 1952 nebyly zdejší m průmyslový m závodům př iděleny žádné bytové jednotky k vý stavbě.
Zá vodníbytová vý stavba Snad je záhodno se zmí nit o tom, jak je prováděna bytová vý stavba. Rozhodují cí m činitelem není počet obyvatelstva v mí stě, ale jak je v mí stě budován průmysl, zejmé na klí čový . Proto bytová vý stavba je ř í zena centrálně a stavby bytový ch jednotek jsou př idělovány tam, kde se staví nové vý robní jednotky a podle jejich důležitosti. Našim národní m podnikům byly př iděleny od osvobození do roku 1950 tyto investičníprostř edky na vý stavbu bytů: -
36 nový ch bytový ch jednotek pro rodiny,
-
40 bytový ch jednotek pro svobodné ,
-
15 rozší ř ený ch bytový ch jednotek.
V roce 1951 obdržel MNV př í děl na vý stavbu 6 bytový ch jednotek.
Rok 1952 Rok 1952 je chudý na bytovou vý stavbu. Komise pro zkoumání činnosti MNV poukazuje k tomu, že jesle, hudební škola, zdravotní stř edisko byly zř í zeny z původní ch bytový ch jednotek, takže tyto nové zř izované instituce ve skutečnosti snižujíexistují cíbytový fond. Zř izují -li se, je to správné , ale měly by bý t pro ně postaveny i budovy, př í padně za jimi obsazené byty by měly bý t postaveny byty nové .
Rok 1953 V roce 1953 byla rozvinuta akce vý stavby rodinný ch domků. Do roku 1951 byly stavby rodinný ch domků, jejich př í stavby, nástavby, př estavby a stavby garáží povolovány jako drobné stavby, a KNV na ně vydával evidenční listy. Podle vládní ho prohlášení může se za pomoci státu postavit v roce 1953 5.000 rodinný ch domků a v roce 1954 10.000. Klí čem pro rozdělenípovoleníke stavbě je důležitost resortu, v němž je žadatel zaměstnán. Př í děly dostávajíjednotlivci za zásluhy. Vý běrem je pověř ena organisace ROH v dohodě s vedení m závodu. Podmí nkou je, aby stavební k měl v hotovosti 6.000 Kčs. Státní půjčka je na 20 let př i 2,5 % úroku. Stavební ku pomáhajíjednak závodnírady, dále NV př i zí skánístavební ho pozemku, př i plánech a př i dohlí dce na stavbu. Př edpokládá se, že na zdejšíokres bude př iděleno asi 13 rodinný ch domků. Náš MNV může nabí dnout k té to vý stavbě asi 50 parcel, a to na Babech I., kde je zaveden vodovod, na Holé m vrchu a za Bellarií . Ostatní drobná vý stavba se prováděla dál podle nový ch směrnic vydaný ch ministerstvem mí stní ho hospodářství . Tí mto způsobem se zí skává průměrně za rok ca 500 m2 obytné podlahové plochy a zlepšuje se hygienický stav bytů. V roce 1953 stavíČ KD Elektro 24 a Elektromontážnízávody rovněž 24 bytový ch jednotek. MNV dostal př islí beno pro rok 1954 24 bytový ch jednotek.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 115 -
Gará ž e v Potočká ch Na jař e 1953 byla projednávána stavba hromadný ch garáží v Potočkách na základě družstevnívý stavby. 31. května 1953 byl dohotoven nový poř adní k žadatelů o př iděleníbytu. Po revisi bylo z 270 žádostí zař azeno do poř adní ku 105 a mimo poř adí bylo zař azeno 13 žádostí .
Rok 1954 Ná vrh na změ nu znaku nadmě rného bytu V plenární schůzi MNV konané 22. ř í jna 1954 byl př edložen návrh na změnu charakteristiky nadměrné ho bytu, jak byla schválena 12. ř í jna 1950. Změna je formulována takto: „Byt je nadměrný v tom př í padě, že byt o kuchyni a 1 pokoji obý vátoliko jedna osoba. V tom př í padě se považuje každákuchyně za obytnou mí stnost.“ . Proti tomuto znění byly vzneseny námitky členů plé na, o návrhu nebylo rozhodnuto a byl vrácen radě k nové mu projednání . Rok 1954 je ve znamení větší stavební aktivity. V národní ch podnicí ch bylo provedeno 8 větší ch stavební ch akcí , bylo postaveno 36 bytový ch jednotek pro národnípodniky a MNV, 8 rodinný ch domků bylo postaveno v rámci individuální vý stavby své pomocía 37 př í stav a př estaveb př í slušenství . Od osvobození postavil MNV 2 nájemní domy a v roce 1954 je př ipravena vý stavba 12 bytový ch jednotek, Aeropal postavil 3 domy, Modř anské strojí rny Č KD postavily 10 domků na Babech I. a v současné době staví 24 bytový ch jednotek, Lé čiva postavily 2 nájemní domy a bý v. družstvo Skol 16 bytový ch jednotek. K 1. lednu 1954 bylo u bytové ho odboru podáno 500 žádostío byt, do konce roku jich př ibylo další ch 167. Bylo př iděleno 49 bytů a povoleno 44 bytový ch směn.
Rok 1955 A jaký je stav v roce 1955? U bytové komise je celkem 821 nevyř í zený ch žádostí o př iděleníbytu. Za první3 čtvrtletí1955 bylo př iděleno 105 bytů, schváleno 17 směn a na mí stě bylo členy komise př ešetř eno 80 bytů. Během roku 1955 vylo zrušeno 8 bytový ch jednotek, a to 2 pro nezpůsobilost k obý vání , 3 k vůli rozší ř enítovární ho prostoru Modř anský ch strojí ren Č KD a 3 k vůli novostavbě pekárny ve Vojanově ul. V tomto roce bylo vydáno 200 vý měrů na nadpočetnou mí stnost s vý zvou, aby byla pronajata podnájemní kovi. Akce skončila naprostý m nezdarem. 95 % vý měrů bylo vráceno s odvolání m. V mnoha př í padech bylo nutno odvolání vyhovět a v několika př í padech, u nichž bylo odvolání ONV zamí tnuto, stejně držitel bytu podnájemní ka do bytu nepř ijal. V roce 1955 byla př ijata rozumná a zdravá zásada pro vý stavbu, že nadále nebude žádná zemědělská půda poskytována pro domovní vý stavbu. Nejdř í ve musíbý t zastavěny proluky mezi dnešnízástavbou.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 116 -
Rok 1956 Pokusná vý stavba panelový ch rodinný ch domků V roce 1956 se počalo s pokusnou vý stavbou 21 domků panelové konstrukce, jejichž investory byly různé stavebníorganisace jako Baraba, Vodnídí lo Orlí k, Zemstav, Stavby silnic a železnice, Vodotechna, Vodní stavby Sezimovo Ústí . Bylo provedeno vyvlastnění21 nezastavěný ch parcel a vydáno stavebnípovolení na vý stavbu panelový ch rodinný ch domků. Stavby tohoto druhu se neosvědčily, vý stavba př ešla až do roku 1957, náklady jsou nadměrně vysoké a jakost bytů neníani průměrná. Zástupci ministerstva stavebnictví byli nuceni doznat mnohé nedostatky té to akce a záležitost té to vý stavby se nakonec stala př edmětem revise ministerstva státní kontroly. Důsledkem toho bylo povolenívý stavby 10 domků z tvárnic nebo z dutý ch cihel mí sto panelů. Př i kolaudaci bylo zjištěno, že stavby provedené z cihel nebo tvárnic jsou lepšíjakosti i vhodnější ho uspoř ádánínež stavby panelové .
Vý stavba rodinný ch domků se stá tnípůjčkou Existuje ještě možnost vý stavby rodinný ch domků se státní půjčkou /celkově bylo v Modř anech povoleno 11 staveb tohoto druhu, z nich bylo dokončeno 7/ a drobnou vý stavbou své pomocí . Z novostaveb tohoto druhu se provádív roce 1956 z př edcházejí cí ch let 11 staveb a 5 př í staveb. Rychlejšíprováděnídrobný ch staveb je brzděno nedostatkem cementu a ř eziva. Cihly si stavební ci většinou opatř ujíz bouraček nebo si tvárnice vyrábějísami.
Bytová podniková vý stavba Mí stnípodniky provádějív rámci investičníbytové vý stavby stavbu 40 bytový ch jednotek: Vltavan 18, Pražské čokoládovny 8, Meopta 12. Ovšem touto podnikovou vý stavbou se nijak neř ešíbytovákrize v Modř anech, protože byty v domech postavený ch v rámci podnikové vý stavby jsou pravidelně obsazovány zaměstnanci dojí ždějí cí mi odjinud. Začátkem roku 1956 je u bytové komise evidováno 1.100 žádostí o př idělení bytu.
Rok 1957 Na rok 1957 obdržel Pražský kraj povoleník postavení120 bytový ch jednotek a zde je nutno uvážit, že kraj má 23 okresů. Modř anům bylo př iděleno 12 bytový ch jednotek, se stavbou se má začí t ihned, byty mají bý t př edány k uží vánív září1958. Podle akční ho plánu mábý t vybudováno pro potř ebu MNV v roce 1957 a 1958 12 b. j., v roce 1959 4 b. j., v roce 1960 12 b. j. Vedle toho ovšem budou stavět i závody. Vý hledově jsou pro rok 1958 projednávány tyto stavby: Meopta 12 b. j., Pražské čokoládovny 8 b. j., Lé čiva 12 b. j., MNV 12 b. j.
Vý kup čp. 12 V roce 1957 se projednává vý kup nemovitosti čp. 12 /bý v. hospodářství Krutský ch/, usedlost je vedle novostavby 42 b. j. na tř . Rudé armády a na mí stě budoucí ho vyústěníSmetanovy ul. do té to tř í dy. Je proto nutno odstranit toto čp. 12, aby bylo možno prové st spojeníobou ulic.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 117 -
K 1. červenci 1957 byl podle nový ch př edpisů sestaven nový poř adní k uchazečů o byt. Celkový počet uchazečů je 950. Uchazeči jsou seř azení do 3 skupin: I. byty zdravotně závadné a nevhodné , II. byty zdravotně závadné , III. byty zdravotně nevhodné .
Vliv nového bytového zá kona na bytovou krisi Podle nové ho bytové ho zákona uplatňují vlastní ci rodinný ch domků své právo té měř na každý uvolněný byt, takže nelze z poř adní ku uspokojit ani nejnalé havějšípř í pady. Stejně bylo znemožněno př idělovánípodnájmů, protože nucený podnájem nelze provádět ani u nadměrný ch bytů. Zbý váproto pro ř ešení bytové krize jediný prostř edek, a tí m je bytovávý stavba.
Rok 1958 V roce 1958 byly dokončeny a kolaudovány tyto novostavby: 12 b. j. MNV, 8 b. j. Pražský ch čokoládoven a 18 b. j. Vltavanu, nyní Mikrotechna. Rozestavěno je 12 b. j. pro Lé čiva, 4 b. j. pro Meopta a 5 b. j. pro OSP. Pro rok 1959 se projekčně př ipravuje vý stavba 42 b. j. pro MNV na roku Smetanovy ul. a tř . Rudé armády. Další ch 8 b. j. je pro n. p. Meopta v Potočkách. Generální investor KNV př ipravuje vý stavbu 12 b. j. v Klostermannově ul. V drobné vý stavbě bylo v roce 1958 povoleno 10 novostaveb rodinný ch domků budovaný ch své pomocí , 21 př í staveb a nástaveb, 57 novostaveb garáží , úprav podkrovní ch bytů a drobný ch stavební ch úprav. Vý stavba pokračuje pomalu, je jen málo př í padů, kdy stavební k dokončí stavbu rodinné ho domku v době platnosti stavební ho povolení , tj. do 2 let.
Rok 1959 Stavebníky ná jemný ch domů majíbý t druž stva Rok 1959 je rokem změny ve způsobu organisace vý stavby nájemní ch domů. Stavební ky mají bý t družstva. Vý stavba je prováděna na základě zásad o prováděnífinancováníbytové vý stavby, které schválila vláda 12. května 1959 k zákonu o družstevníbytové vý stavbě.
Ustavenístavebního druž stva v Modř anech 15. ledna 1959 byla poř ádána první veř ejná schůzka uchazečů o byt cestou družstevní vý stavby. Byla zde podána př edběžná informace o tomto druhu vý stavby. Schůzky se zúčastnilo asi 150 občanů, na mí stě byly podány 4 př ihlášky. 24. dubna 1959 byla konána dalšíschůzka zájemců. Př ekvapují cíbyl nezájem podniků, jediný závod, který zaručuje zaměstnancům pomoc př i vý stavbě, je n. p. Lé čiva. Ale nezájem je i mezi uchazeči o byt, který by si mohli opatř it tí mto druhem vý stavby. Dokonce na schůzi nepř išli ani všichni ti, kteř íse př ihlásili jako vážnízájemci s dostatečný mi finanční mi prostř edky. Celkem na schůzi př išlo 28 občanů. Celá akce je tí mto postojem poškozována, protože pochopitelně první družstva budou ze strany KNV nejlé pe zajišťována. Domácímateriálové zdroje, tj. pí skovna a kamenolom, budou družstvu k disposici. Pozemků pro družstevní vý stavbu je dost, družstevní stavby jsou zař azeny do státní ho plánu, takže stavebnímateriál je zajištěn.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 118 -
Konečně na podzim 1959 se podař ilo družstvo ustavit, stavět se bude v sí dlišti za hř bitovem. Roste zájem o vý stavbu rodinný ch domků. 11 stavební ků, na parcele bý v. Bláhova lesa 7.
V
Komoř sku
začalo
stavět
29. června 1959 bylo usneseno radou MNV, aby vý nos mí stní ho poplatku z bytů, který mádo konce roku 1959 včetně zůstatků z minulý ch let vyné sti ca 291.000 Kčs, byl použit na vý stavbu 4 - 5 bytový ch jednotek, př í padně k poskytování doplňkový ch půjček pro družstevnívý stavbu bytů. Začátkem roku 1959 je u bytové komise a ve zdejší ch podnicí ch podáno celkem 970 žádostío byt.
Rok 1960 Začalo se s druž stevnívý stavbou Rok 1960 znamenáu nás počátek družstevnívý stavby bytů. Začátkem roku bylo u družstva již př ihlášeno 45 zájemců. Zatí m se bude provádět vý stavba 30 b. j. v sí dlišti za hř bitovem, s vý stavbou se má začí t v srpnu 1960, a má bý t dokončena v roce 1961.
Stavebnídruž stvo Modř anský ch strojíren Dále bylo ustaveno družstvo i u Modř anský ch strojí ren Č KD. Pro toto družstvo bylo vytý čeno staveniště pro 24 b. j., provádějíse již vý kopové práce. Družstvo má75 členů. V podnikové vý stavbě bylo postaveno 15 b. j., byly obsazeny do dubna 1960.
Omezuje se vý stavba rodinný ch domků Vý stavba rodinný ch domků se omezuje, př ednost je dávána družstevnívý stavbě. Pro rok 1960 nám ONV př idělil vý stavbu 3 rodinný ch domků, žadatelů je 25. Dodatečně byla zí skána kvóta 20 domků. Od roku 1960 je celostátně ř í zena akce zí skat byty nástavbami domů a využití m půdní ch prostor. Tento způsob vý stavby je v našíobci prováděn běžně v rámci drobný ch staveb. Od roku 1961 určuje ONV počet rodinný ch domků, jejichž vý stavbu lze zahájit v oblasti obce. Žadatel musí splnit podmí nky finanční ho i materiálové ho krytí a stavba musíbý t provedena své pomocído 2 let. V roce 1962 byla tato lhůta zkrácena na 18 měsí ců. Ovšem tyto lhůty lze těžko dodržet pro nedostatek stavební ho materiálu /cihly, vápno, cement, krytina aj./.
Rok 1961 Aby bylo možno napojit Smetanovu ul. do tř . Rudé armády, začalo se začátkem roku 1961 s demolicí domu čp. 12, náhradní byty pro nájemní ky domu jsou zajištěny. Na mí stě tohoto objektu se začí nápracovat na vý stavbě 42 b. j. Jaké byly v roce 1961 vý sledky v bytové vý stavbě:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 119 -
-
v družstevnívý stavbě bylo dokončeno 24 b. j., dále bylo rozestavěno 12 a 18 b. j., všechny na sí dlišti za hř bitovem. S vý stavbou byla zároveň provedena nutná rozší ř ení sí tě vodovodní , plynovodní , kanalisační a elektrovodné ,
-
v investičníbyla dokončena vý stavba 18 b. j. v Klostermannově ul., byly již dány do uží vání ,
-
v podnikové byla dokončena vý stavba 12 b. j. pro OSP Praha-západ. Stavba byla kolaudována koncem roku 1961, ale byty byly již dány nájemní kům do uží vánív polovině roku 1961,
-
ve vý stavbě rodinný ch domků bylo dáno 10 povolení ke stavbě z kvóty př idělené ONV Praha-západ. Jednu novostavbu povolil z vlastníkvóty sám ONV Praha-západ.
Stavebnídružstvo Modř anský ch strojí ren Č KD má již 85 členů; v bř eznu 1961 bylo započato s vý stavbou další ch 12 b. j. Bylo provedeno územníř í zenía př ipravujíse podklady pro vyvlastňovacíř í zení pro vý stavbu 110 družstevní ch bytový ch jednotek na roku Tylova náměstí směrem k trati /na mí stě bý v. Moravcova statku/. Dř í ve bude nutno př ipravit náhradníubytovánínájemní ků z objektů určený ch k demolici. K 30. červnu 1961 bylo podáno 536 žádostí o př idělení bytu. Žádosti byly rozděleny do 4 skupin: 1.
byty zdravotně závadné a nevhodné
29 žádostí
2.
byty zdravotně nevhodné
34 žádostí
3.
soudnívý povědi
40 žádostí
4.
ostatní
153 žádostí
dosud nezař azený ch žádostí/nebyl vrácen dotazní k, př í pady jsou př ešetř ovány a p./
61 žádostí
podnikový ch žádostío byt
219 žádostí
celkem
536 žádostí
Řešídruž stevnívý stavba bytovou krisi v obci? V roce 1961 bylo př iděleno podle poř adní ku 36 bytů. Aby však bylo možno v Modř anech hovoř it o zlikvidováníbytové tí sně, bylo by nutno postavit 650 - 700 bytový ch jednotek. Pokud se některý nájemní k př estěhuje do družstevní ho bytu, bytová komise tí m pravidelně nezí ská uvolněnou bytovou jednotku, protože vlastní k domu uplatnína ni nárok ať již pro sebe nebo pro svoje ženaté nebo provdané děti. Jindy se zase nový nájemní k družstevní ho bytu stěhuje z bytu, který obý val s rodiči nebo z bytu zdravotně závadné ho. Např . v dubnu 1963 byla nájemní ky obsazena novostavba 42 b. j. na roku ul. Smetanovy a tř . Rudé armády, a bytová komise tí m zí skala jen 15 bytový ch jednotek. 17 uvolněný ch bytů bylo př iznáno majitelům rodinný ch domků, z nichž se uvedenínájemní ci vystěhovali, 8 žadatelů bydlelo s rodiči a 2 byty bylo nutno vyř adit jako neobyvatelné .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 120 -
Rok 1962 V roce 1962 nebyla žádná podniková vý stavba, byla v tomto roce dokončena stavba 8 rodinný ch domků. Na jař e 1962 bytové družstvo má již 185 členů. Posledníbudova v družstevní vý stavbě v sí dlišti za hř bitovem bude dokončena v listopadu 1962. Bylo započato s vý stavbou první ch 20 družstevní ch bytový ch jednotek na Tylově náměstí , celkem jich zde bude postaveno 110. Dř í ve bylo zde ovšem nutno prové st demolici starý ch objektů bý v. Moravcova statku. Demolici prováděli v jarní ch měsí cí ch roku 1961 členové družstva v rámci svý ch brigádní ch závazků. Stavebnímateriál byl odtud odvážen na stavbu školnítělocvičny. Největšípotí ž byla př itom s odvozem, Č SAD nepř istavujítotiž objednané vozy a také žádosti o zapůjčenívozů se u zdejší ch podniků nesetkávajís valný m porozumění m. Družstevnívý stavbou bylo zí skáno 54 b. j. V roce 1962 se uprázdnilo 5 jednotlivý ch mí stností , vlhký ch, tmavý ch, poškozený ch, vesměs bez př í slušenství . Všechny tyto mí stnosti byly nabí dnuty uchazečům o byty v poř adní ku, ale byly jimi odmí tnuty, protože se jednávesměs o rodiny s dětmi. Byly potom obsazeny uchazeči z prvnískupiny.
Rok 1963 Zvý šený zá jem o druž stevnívý stavbu Akce vý stavy družstevní ch bytů se sice rozbí hala pomalu, ale v roce 1963 je již 450 žadatelů o družstevníbyt. Plánovací komise jednala několikrát s př edsedou zdejší ho bytové ho družstva a doporučila mu vzhledem k tí snivé bytové situaci v Modř anech, aby v návrhu plánu bylo uvažováno s vý stavbou 700 družstevní ch bytový ch jednotek do roku 1970. Na staveništi 110 družstevní ch b. j. na Tylově náměstíbyla pod tělesem ulice provedena vý stavba kanalisační a vodovodní sí tě a postavena nová transformačnístanice. S stavbou domů se začalo na podzim roku 1963. U bytové komise je evidováno 511 žádostío př iděleníbytu.
Vlastníci rodinný ch domků ž á dajío uvolně níbytů ná jemníků Do roku 1960 bylo podáno majiteli rodinný ch domků 60 žádostí na uvolnění nájemní kova bytu ve vlastní m domku, do roku 1963 př ibylo další ch 120. Protože velkávětšina domů v Modř anech jsou rodinné domky /1.800 rodinný ch domků a 135 nájemní ch domů/, nelze uvolňovat obsazené byty podle vl. n. z r. 1961, protože prostě bytová komise nemá náhradní byty, do který ch by nájemní ky př estěhovala. Na Jiráskově náměstívedle restaurace Na zastávce vyrostl činžovnídům o 20 b. j.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 121 -
Rok 1964 Na jař e 1964 Průmstav dokončuje stavbu 60 družstevní ch bytový ch jednotek v ul. U zastávky a zahájil stavbu první ho věžové ho domu v Modř anech se 40 b. j. ONV Praha-západ zvý šil původně př idělenou kvotu 4 rodinný ch domků na žádost zdejší ho odboru vý stavby na 10.
Inž ený rská síťv Modř anech Vodovod Otá zka vodovodu př ed 2. svě tovou vá lkou Otázka vodovodu nenípro Modř any otázkou novou, prakticky se o něm jednáod roku 1925. Tehdejšíobecnízastupitelstvo nemělo bezprostř ednízájem na jeho zř í zení , a tak bylo v roce 1935 ustaveno družstvo, které mělo za úkol uspí šit stavbu vodovodu v Modř anech. Byly provedeny př í pravné práce, př edevší m bylo prozkoumáno území , a bylo zjištěno, že pro tehdejší potř ebu je zde vody dostatek. Podle př edběžné ho rozpočtu by tehdy činily náklady s jeho postavení m ca 3.500.000 Kčs. Lé ty se projekt rozrůstal a souběžně s tí m se zmenšovala vůle vodovod postavit, až nakonec bylo od jeho stavby upuštěno.
Otá zka vodovodu po roce 1945 Po osvobození byl problé m vodovodu projednán s mnohem větší nalé havostí , protože zdejší vý robní podniky se živelně rozšiř ovaly, př icházejí noví zaměstnanci, kteř í musí bydlet, roste zástavba, tentokrát i činžovní ch domů. Oblast Bab je prakticky bez vody, stejně i Na Lysinách, kde se poměry vyhrotily tak, že do prázdný ch studní tamní ho sí dliště musela bý t voda dovážena v cisternách a odtud pak př ečerpána do domácí ch vodáren. Vodu bylo nutno dovážet v cisternách i na Cholupický vrch a chybíi na sí dlišti za hř bitovem.
Jak je uspokojová na potř eba vody Potř ebu pitné i užitkové vody mají vý robní organisace ř ešenu samostatně z vlastní ch studní a veř ejný ch toků. A potř eba pitné vody obyvatelstva je uspokojována z domácí ch studní , mnohé z domů mají vlastní vodárny, a ze studníobecní ch.
Prvnízačá tky mě stského vodovodu V roce 1948 podáváMNV žádost o zař azenístavby obecní ho vodovodu do 5 LP. V př edstihu byla v komoř ské zahradě vybudována prvníjí macístudna a na rok 1950 bylo naplánováno vybudovánídalší ch 2 studní . Ovšem plánované zahájení stavby veř ejné ho vodovodu v roce 1950 se neuskutečnilo, protože byl v návrhu státní ho plánu sní žen limit na vodovody a kanalisace, v plánu zůstaly zař azeny jen akce pro továrny, zahájeníveř ejný ch akcíbylo odsunuto.
Akce tová ren k získá nívody Ve smyslu těchto nový ch tendencí byla v roce 1950 povolena n. p. Meopta stavba vodnínádrže v zahradě podniku, Spofě byla povolena stavba vodovodní př í pojky z Modř anský ch strojí ren, Rupě byl povolen př í vod užitkové vody z Vltavy a cukrovar požádal o povolenízř í dit v závodě 3 studny.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 122 -
Roztř íště nost ř ešení Z uvedené ho je patrno, že otázka zásobování Modř an vodou je ř ešena roztř í štěně. Stejně je tomu i s kanalisací , kdy každávý robníorganisace buduje vlastníčisticístanici splaškový ch a průmyslový ch vod.
Memorandum MNV ve vě ci vodovodu Proto MNV na jař e 1950 vypracoval memorandum, ve které m upozorňuje na nehospodárnost takové ho postupu, a žádá komplexní ř ešení , které je nejefektivnější . Memorandum bylo zasláno nejen KNV, ale i ÚNV hl. m. Prahy, protože hlavníměsto v té době zamý šlív jižnípř í městské oblasti zř í dit rekreační pásmo. V jeho rámci je na soutoku Vltavy a Berounky projektováno jezero. Tato rekreační oblast se sousední mi obcemi Modř any, Lahovice, Zbraslav, Velká Chuchle, mámí t společnou kanalisaci. S obsahem memoranda byly seznámeny stranické , vládníi odborové organisace, které stanovisko MNV podporovaly.
Akce, které memorandum vyvolalo V srpnu 1950 prováděl MNV intervence ve věci své ho požadavku u ústř ední ch orgánů a bylo docí leno, že ministerstvo techniky navrhlo v plánu na rok 1951 zahájenístavby vodovodu v Modř anech, na jehož stavbu př idělilo 2 mil. Kčs, a projekt společné kanalisace, kterou dotovalo částkou 1 mil. Kčs, z toho na projekt Modř any 600.000 Kčs. Vláda schválila v lednu 1951 plán investic na tento rok, ve které m bylo obsaženo zahájenístavby vodovodu Modř an. Na stavbu bylo věnováno 4,5 mil. Kčs, z toho na rok 1951 1 mil Kčs. Pro tento objem zajišťuje MNV dí lčíprojekt s rozpočtem a s vý tahem materiálu. Dodavatel stavby Komunální podnik hl. m. Prahy S 2 upozorňuje, že na př idělenou stavbu má25% materiálové krytí , a že je povinen př ednostně zajišťovat akce hl. m. Prahy. Proto MNV zajišťuje vodovodníroury z tlakové litiny a po vypracování dí lčí ho projektu v lé tě tohoto roku uzaví rá hospodářskou smlouvu na stavbu s Vodárnami hl. m. Prahy. Celostátnínedostatek tlakové litiny nutíMNV k intervencí m u ústř ední ch úř adů a k jednánío dodávku eternitový ch trub, s jejichž vý robou se začí ná, ovšem není dostatek zkušeností , jak se osvědčív provozu.
Zahá jeníprá ce na stavbě vodovodu v roce 1952 Práce na vodovodu byly zahájeny v komoř ské zahradě /toto území bylo stanoveno již v projektu na vodovod v roce 1936 jako nejvhodnějšíjí macíúzemí pro oblast Modř an/. S vý kopem se začalo 7. července 1952 a byla již také dovezena prvnízásilka rour. Na vý stavbu bylo př iděleno 3.200.000 Kčs a toho roku se začalo s vý stavbou vý tlačné ho ř adu na Baba II. a Baba III. Koncem roku 1952 stavba vodovodu pokročila až do Cholupické ul. V roce 1953 byla dokončena stavba čerpací stanice, pokračuje se ve stavbě stanice př ečerpací . Bylo provedeno př ezkoušeníocelové ho a litinové ho potrubína Baba I. - III., na Babech I. byly postaveny prozatí mní stojany, ze který ch občanstvo může odebí rat vodu. V tomto stádiu byla stavba dokončena k září 1953 a stanovenáčástka 560.000 Kčs byla vyčerpána.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 123 -
Nedostatek vody vyvolá vá dílčíř ešení Nedostatek vody nutí občanstvo i podniky k dí lčí m ř ešení m, které vyvolává okamžitápotř eba. Tak občané z Bab I. si sami hradínáklady na př í pojku vody do hydrantu napojené ho na vodovod cukrovaru v čp. 220. V roce 1952 se provádí př í pojka do zámku Komoř any pro krajskou školu KSČ . V roce 1953 ONV vydávávý měr k zatí mní mu uží vánívodovodu pro n. p. Lé čiva a 5 uliční ch stojanů na Babech I. - III. MNV zajišťuje v lednu a únoru 1954 dovoz cisternami hl. m. Prahy na Lysina a Baba III., př ičemž pro rodinu z voznice je možno odebrat maximálně 2 vědra /asi 30 l/ vody, náklad na 1 autovoznici činí 32 Kčs a s vlekem 65 Kčs za 1 m3 vody.
Akce MNV v l. 1954-1957 na odstraně nípř eká ž ek Pro rok 1954 nebylo již pokračováníve stavbě vodovodu zař azeno do plánu, ale po intervencí ch MNV a mí stní ch závodů bylo př islí beno, že i pro tento rok bude uvolněna nějaká částka. Byla povolena částka 1 mil. Kčs, které bylo použito jednak k nákupu potrubí , jednak k nákupu čerpadel. Ovšem bez vybudování transformační stanice nedostaneme př ipojení na elektrickou sí ť a bude proto možno čerpat jedině vodu užitkovou, protože zatí m nenív provozu čisticístanice. Největší potí že nebyly tedy s položení m potrubí do země, ale s uvedení m vodovodu do skutečné ho provozu a s jeho údržbou. Tak v roce 1953 projednává MNV se Stavoprojektem vypracováníprojektu na vodárnu a ostatníobjekty, s KNV schválenítitulní ho staveniště, se Sigmou Lutí n a Vodárnami hl. m. Prahy zajišťuje dodávku nebo alespoň zapůjčení čerpadel, a s nadř í zený mi orgány jednáo zajištěnístavby na rok 1954. V roce 1954 projednávás KNV návrh na zř í zení společné úpravny vody s n. p. Safina ve Vestci, činí další zákroky na dodávku litinový ch rour, zajišťuje vypracováníprojektu na transformačnístanici pro vodovod u Energotrustu, a dává souhlas k provisorní mu odběru př ebytku vody pro n. p. Safina. V roce 1956 projednáváse ZVAKem návrh na technickou úpravu čerpacístanice pro oblast Modř an a Komoř an. V roce 1957 projednává př í pojku vodovodu Modř an na vodovod Zbraslav-Vestec a v roce 1958 projednává schválení prováděcí ho projektu na rozší ř ení trubní sí tě veř ejné ho vodovodu. Potí že tedy jsou a jednáníkolem vodovodu mnoho, ale vraťme se ke skutečné mu stavu.
V roce 1956 je veř ejný vodovod sice polož en, ale potíž e s vodou trvajídá le V roce 1956 byl veř ejný vodovod prakticky položen, až na některé postranní ulice, v celé jižníčásti města. Horšíje to již s jeho skutečný m provozem. Vody je málo, mí stnízdroj mákapacitu 7 vt/l, vzhledem k požadovaný m 46 vt/l je tedy nepostačitelný . Proto v roce 1956 se zpracovává investiční úkol na využití vodní ch zdrojů na levé m bř ehu Vltavy. Voda také vykazuje většímnožstvíželeza a manganu, proto by bylo nutno vybudovat úpravnu vody. V roce 1957 by bylo bý valo považováno za úspěch, kdyby bylo možno zaručit zásobováníjižníčásti obce alespoň nouzově, tj. pomocístojanů, aniž by byla voda 100% upravena. Z dodávky vody jsou zcela vyloučeny Baba II. a Baba III., protože strojní zař í zení v čerpací stanici nestačí vytlačit vodu na vý škovou kotu objektu dočerpacístanice na Baba II. Bude nutno žádat krajskou správu ZVAK o zesí lení strojní ho zař í zení . I když je v roce 1958 dokončován prvníokruh modř anské ho vodovodu pro část obce na jih od tř . Rudé armády, projevují se dále nedostatky v provozu
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 124 -
veř ejné ho vodovodu. Jejich potvrzení m je, že obyvatelé Vrchlické ho ul. své pomocízř izujípř í pojku měkké vody z cukrovaru, a ještě v roce 1962 MěNV projednávástí žnosti občanů z Baba II. a Baba III. na časté a dlouhé intervaly, po které je zastaven př í vod vody, aniž by byli př edem vyrozuměni.
Vlastnívodovody vý robních podniků Vý robníorganisace si ř ešíotázku vody dále samostatně, např . v roce 1959 je kolaudován průmyslové a požárnívodovod v Mikrotechně z vlastní ho zdroje a Modř anské strojí rny projednávají napojení na vý tlačný ř ad pitné ho vodovodu n. p. Kovohutě Vestec.
V roce 1957 př ebírá modř anský vodovod ZVAK Důležitý m datem pro organisaci a další vý stavbu modř anské ho vodovodu je oznámeníZVAKu Praha, že dnem 19. srpna 1957 př ebí rámodř anský vodovod do vlastní správy. Táž organisace př ebí rá také do údržby vodovod pro sí dliště Modř anský ch strojí ren v Komoř anech dnem 23. září 1958. V důsledku toho projednává MNV rozpočet na rozší ř ení a údržbu vodovodu, který př edkládá ZVAK. Stavbu vodovodu jsme začí nali my jako př í mý investor, nyníje jí m ZVAK. Vodovod nyníbuduje někdo jiný a my na jeho vý stavbu již nemáme př í mý vliv.
Malá kapacita studní Zvý šená úroveň našeho obyvatelstva se projevuje i stále se zvyšují cípotř ebou vody. Projevuje se to i u nás a zvý šenápotř eba vody je ř ešena v prosinci 1960 př i vodohospodářské m ř í zení na podkladě projektu na zásobování vodou ze studny v Lahovicí ch.
Hledá se voda v Lahovicích Vody zde mábý t dost, aby bylo dosaženo zásadní ho zlepšenív zásobovánívodou modř anské ho obyvatelstva. Voda má bý t př iváděna shybkou pod Vltavou. Př edpoklady ovšem bohužel zklamaly a otázka vodní ho zdroje pro veř ejný vodovod byla doř ešena až v roce 1963 vodohospodářský m vý měrem ONV Prahazápad, který m byl povolen odběr pitné vody z ř adu Zbraslav-Vestec.
Napojenínašeho vodovodu na ř ad Zbraslav-Vestec Je kladný m jevem, že v lé tech 1961-1963 ke možno ve větší mí ř e povolovat zř izování vodovodní ch př í pojek do obytný ch domů. Př i tom MěNV př ednostně zajišťuje př í pojky do školnídružiny v čp. 450, do školníkuchyně v čp. 91 a do mateř ské školy v čp. 170.
Uvaž uje se o rozšíř enívodovodu i do severníčá sti mě sta Podle původní ch plánů vodovod do severníčásti města měl bý t zaveden počí naje rokem 1963, kdy měl bý t napojen na pražskou sí ť. Napojení se však ukázalo nemožný m, protože Praha mánedostatek vody pro svoji vlastnípotř ebu. Ovšem zdravotnídůvody a zdravotnízávady ve zdejšístudničnívodě nutíprozatí m sem zavé st vodu ze zdejší ch zdrojů. Na dotaz MNV adresovaný okresní vodohospodářské správě, zda a kdy je počí táno se zavedení m vodovodu do severníčásti města, tato sdělila, že rozší ř enívodovodnísí tě na územíseverní části města není v plánu investic do roku 1965. A př ece bylo zjištěno, že v jednom litru vody je i 1.000 mg dusičňanů.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 125 -
Postavenívodojemů na Babě II. Definitivně může vyř ešit nedostatek modř anské ho vodovodu vybudování vodojemů na Babě II. Jsou dva o obsahu 1.300 m3 vody, jejich poslání m je, aby se voda do nejvý še položený ch částí města, na Baba III. a Na Lysina. Jejich vý stavba byla dokončena v roce 1962. Byla té ž provedena rekonstrukce čerpadel na studní ch a vodohospodářský m vý měrem ONV Praha-západ byl v roce 1963 povolen odběr vody z ř adu Zbraslav-Vestec, čí mž bylo zajištěno dostatečné množstvívody pro Modř any.
Rozšíř enívodovodu do severníčá sti mě sta Tí m byly vytvoř eny i materiálnípř edpoklady pro rozší ř eníveř ejné ho vodovodu i do severníčásti města, konkré tně Na Lysiny. Náklad na celou akci, tj. zemní vodojemy, napojenína ř ad Zbraslav-Vestec, strojnía elektrotechnické zař í zení činil 3.308.000 Kčs. Do konce roku 1963 bylo vyčerpáno 2.544.000 Kčs, v plánu na rok 1964 je úplné dokončeníakce za 570.000 Kčs. V roce 1962 byl zpracován jednostupňový projekt na prodlouženívodovodu Na Lysiny, podle které ho byl uskutečněn rozvod vody v roce 1962 a 1963 v ulicí ch Baarově, Sokolovská a B. Němcové . Snaha MěNV o vybudovánívodovodnísí tě v Tyršově čtvrti v roce 1963 př ipojení m na vodovod Na Lysinách byla bezvý sledná. Tí m byla provedena I. etapa stavby veř ejné ho vodovodu Na Lysinách. V roce 1963 bylo provedeno vodohospodářské ř í zení , jehož účelem bylo zajistit podklady pro vypracování investiční studie II. etapy. K rozhodnutí odboru vodní ho hospodářství z roku 1964, jí mž bylo povoleno zásobování vodou n. p. Chirana, podal MěNV odvolání , aby projektovaný vodojem Na Lysinách byl dimensován jako gravitační pro n. p. Č okoládovny, Chirana, Elektropř í stroj, a také pro obytnou čtvrť pod Bellarií . Na podzim 1964 byla dokončena stavba dočerpávají cístanice pro Lysiny v ul. U studny, kterázaručídostatek vody v té to čtvrti.
Kanalisace Kanalisace je ž ivotnípotř ebou Modř an Jsou dvě bolesti Modř an, které jsou stálý m a vděčný m př edmětem hovorů ať již soukromý ch, nebo na veř ejný ch shromáždění ch, jsou to vodovod a kanalisace. Vyskytujíse ve všech akční ch programech i volební ch slibech. Uvádí m namátkou jen některé . Na „Hovorech s občany“13. září1950 bylo mj. i o nutnosti zř í zenívodovodu a kanalisace a v té to věci byla schválena i resoluce. Ale určité novum zde je, bylo totiž usneseno, aby požadavek byl prosazován i cestou shora: ve vládě, v ministerstvech, v kanceláři presidenta republiky, v ústř ední ch orgánech KSČ a odborů.
Co v této vě ci bylo slibová no v roce 1952 Jak se to krásně čte, když plánovacíreferent Ing. Novák v plé nu MNV 4. dubna 1952 prohlašuje: „Pokud se tý ká kanalisace, pokračuje se na projekční ch prací ch, a se stavbou se začne v roce 1953-1954. V roce 1953 se patrně začne s prodloužení m elektrické dráhy z Braní ka do Modř an“ .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 126 -
Př esto, že kanalisaci nemáme ještě ani nyní , kdy toto pí ši, tj. koncem roku 1967, je poučné čí st o tom, jak probí halo konečné jednánío jejírealisaci.
Prvnífá se stavby v r. 1962 O projektu na společnou kanalisaci pro jižníoblast pražskou /Modř any, Zbraslav, Radotí n, Lahovice, VelkáChuchle/, který byl zař azen do plánu roku 1951, bylo v roce 1952 provedeno informativníjednání/dalšípodrobnosti najdete v kronice města Modř any za lé ta 1965 a 1966/. Na tuto akci byl podle nový ch směrnic v roce 1953 schválen investičníúkol. V roce 1958 byl schválen investičníúkol na stavbu čistí rny ve Velké Chuchli s tí m, že úvodníprojekt bude schválen v roce 1958 a stavba zahájena v roce 1960. Na stavbu I. etapy bylo staveniště př edáno v lednu 1962. První kontrolní den té to centralisované stavby byl proveden v dubnu té hož roku. Koncem první ho pololetí1962 byla stavba usnesení m vlády z úsporný ch důvodů zastavena a dnem 26. září1962 př edána, a byly př evzaty provedené práce. Po trasách III. etapy /okrajové čtvrti obce/ byla v tomto roce provedena pochůzka. V rámci té to etapy je provedeno kompletníř ešeníprojektu soustavné kanalisace pro celou obec kromě čtvrti Beránek.
Co bylo skutečně postaveno Co bylo skutečně postaveno? V roce 1960 byly provedeny sondážní práce na Stalinově tř ., nyní tř . Č eskoslovenské armády. Investor Krajské vodohospodářské rozvojové a investiční stř edisko Praha v 1. čtvrtletí 1962 zahájilo stavbu kanalisace budování m kmenové ho sběrače A 1 podé l ř eky až k Elektropř í stroji a hlavnísběrač A od ř eky až po Chiranu s vynechání m úseku Dř evař ský vý voj. Pro objí žďky byla provedena kanalisace v Bezručově ul. a částečně v ul. Smetanově. Bylo položeno 1.967 m potrubív poř izovacíhodnotě 1.897.000 Kčs.
Jaká má me v obci kanalisačnízař ízení Jediný m kanalisační m zař í zení m občanský ch domů jsou domovní žumpy. MNV provádíjejich namátkovou kontrolu v roce 1954 a soustavnou v roce 1959 se současnou revisí všech kanalisační ch zař í zení a studní . Bylo zjištěno mnoho závad a na jejich odstraněnízajišťuje MNV př í děly cementu. Vý robníorganisace se starajísamy o vlastníkanalisačnízař í zení . V roce 1954 je Meoptě povolena stavba čistí rny odpadní ch vod. Č KD Elektro provádív roce 1956 rekonstrukci továrníkanalisace. V roce 1958 Pražské cukrovary upravujíčistí rnu odpadní ch vod všech objektů. Modř anský m strojí rnám je schválen projekt na čisticístanici, na její ž stavbu je v roce 1959 vydáno stavebnípovolení . Lé čiva projednávají v roce 1960 nástavbu čisticí stanice a v roce 1963 rekonstrukci čisticístanice odpadní ch vod. Mikrotechně bylo v roce 1964 vydáno povoleníke stavbě neutralisačnístanice odpadní ch vod pro objekt galvanisovny.
Plynovod Historie zavedeníplynu do Modř an Již v roce 1938 se obrátila Pražskáobecníplynárna na obecníradu s dotazem, zda by byl v Modř anech zájem o zavedení plynu z Pražské obecní plynárny. Dokonce plynárna stanovila lhůtu do konce února 1939 na podávánípř ihlášek k odběru plynu.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 127 -
Celou akci zastavila válka a po válce zase pro změnu MNV projevil zájem o zavedení plynu do Modř an. Na dotaz MNV z roku 1953 sdělily v roce 1954 Plynárny hl. m. Prahy, že nelze počí tat s rozší ř ení m sí tě za hranice Velké Prahy. V roce 1956 sděluje však Odbytová základna plynu, že na rok 1958 plánuje zavedení plynovodní sí tě do Modř an. MNV dal tehdy zástupcům plynáren potř ebné doklady, aby celá akce mohla bý t ř ádně dokumentačně př ipravena. Počí talo se tehdy, že by se se stavbou mohlo začí t v roce 1958. Zatí m však teprve v tomto roce byly do všech zdejší ch domů dodány př ihlášky, aby se př edběžně zjistilo, jaký bude zájem o odběr plynu.
Postupná vý stavba 4 etap plynovodu V roce 1960 bylo Stř edočeský m vý robnám plynu dáno stavební povolení k prodloužení stř edotlaké ho plynovodu z Braní ka na Jiráskovo náměstí v Modř anech, dále pro rozvod ní zkotlaké ho plynovodu a stavbu regulačnístanice. Od prosince 1960 je již plyn do Modř an dodáván a Plynostav již provádípř í pojky do domů a bytů. Tí m byla dokončena I. etapa, ve které mělo bý t provedeno 150 př í pojek. Ke konci III. čtvrtletí 1961 měl OSP 101 př ihlášku a provedl 50 př í pojek, KS měly 56 př ihlášek a provedly 30 př í pojek. V roce 1961 bylo vydáno stavební povolení na II. etapu, která zahrnovala ul. Fibichovu, Dvoř ákovu, Klostermannovu, Zeyerovu, Stalinovu, Bezručovu, Holý vrch a sí dliště za hř bitovem. V září 1961 byla zorganisována veř ejná schůze, na které zástupci akci provádějí cí ch závodů seznámili občany s problematikou plynofikace /jak a kde se př ihlásit k odběru plynu, otázka spotř ebičů, finanční ch nákladů a p./. Ještě v roce 1961 projednávajíStř edočeské plynárny př í pravu III. etapy na rok 1962, stavebnípovolenípro plynofikaci západníčásti tř . Rudé armády, územní rozhodnutí pro stavbu regulační stanice na Lysinách, a uvádějí do trvalé ho provozu část stavby provedenou v roce 1960. V roce 1962 je projednáván investičníúkol IV. etapy plynofikace, kteráměla bý t prováděna v roce 1963. Provedena však v tomto roce nebyla pro malý počet požadovaný ch napojení budov. Byl kolaudován plynovod v ul. Hálkově, Klostermannově, Zeyerově, Fibichově a Raisově, a je uveden do trvalé ho provozu rozvod plynu položený v roce 1962. V roce 1963 se plynofikace omezuje na dokončeníregulačnístanice Na Lysinách a na dokončení vý stavby stř edotlaké ho plynovodu na Hlavní tř í dě a jeho propojenído Modř anský ch strojí ren, s jehož vý stavbou se začalo v roce 1962. Tato stavba vede po našíhlavníkomunikačníspojce, a je proto pochopitelné , že způsobila mnoho komunikační ch potí ží . Dalšívý stavba plynovodu byla prozatí m zastavena.
Elektrifikace a veř ejné osvě tlení Stav sítě po roce 1945 Elektrovodná sí ť byla po okupaci té měř v havarijní m stavu. Původní měděné dráty elektrické sí tě byly za války vyměněny za náhradní vodiče, jsou skoro vesměs zavěšené na sloupech, jsou značně prověšené , takže př i větší m větru dochází ke zkratům, a tí m k poruchám veř ejné ho osvětlení . Byla proto
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 128 -
rekonstrukce veř ejné ho osvětlenídána do návrhu investic a generální ch oprav na rok 1954.
Rekonstrukce v roce 1955 Rekonstrukce byla zahájena v červnu 1955 a koncem roku 1956 byla dokončena, provedl ji krajský elektro-rádio podnik Remos. Jak je své volně ničeno veř ejné osvětlení , k tomu jen malou ukázku: za jedinou noc bylo v Komenské ho ul. zničeno 38 žárovek.
Ú drž ba veř ejného osvě tlení Údržbu veř ejné ho osvětlenízajišťovali do roku 1960 zaměstnanci KS, od tohoto roku, kdy byla provedena delimitace těchto pracovní ků na MNV, bude údržba veř ejné ho osvětlenízajišťována zaměstnanci MNV. V plánu jsou 2 zaměstnanci, ve skutečnosti však pracuje jen jeden, protože další ho se nepodař ilo zí skat.
Rozšíř enísítě veř ejného osvě tlení V roce 1960 bylo naplánováno rozší ř enísí tě veř ejné ho osvětlenía byly opatř eny i potř ebné sloupy. V roce 1961 bylo uskutečněno prodlouženísí tě z Baba III. na Beránek a na višňovku a upraveno osvětleníVe srážce. V tomto roce byla dána do provozu novátrafostanice v sí dlišti V Potočkách s rozvody zemní mi kabely.
Mimoř á dně velká spotř eba ž á rovek Je mimoř ádně velká spotř eba žárovek, jednak jsou úmyslně ničeny, jednak praskajípro veliké kolí sánív napětíproudu. A snad podle obecné ho mí něnínení jejich jakost valná.
Plá n na zvý šenípř íkonu pro celou oblast Modř an V roce 1962 je zpracováván plán na zvý šenípř í konu pro celou oblast Modř an. V roce 1963 požádaly Stř edočeské energetické závody na podkladě projektu úpravy sí tě ní zké ho napětíz roku 1962 o stavebníř í zenípro povoleníobnovy části elektrovodné sí tě v Tyršově čtvrti, Na Lysinách, na Baba II. a III. a na Beránku. Pro tyto úpravy, které provádí závod STE na vlastní náklad včetně domovní ch př í pojek, bylo v té mže roce vydáno stavebnípovolení . V tomto roce je zajišťován i projekt i na vý bojkové osvětleníhlavní ch ulic.
Co bylo provedeno Byla provedena vý měna kabelů v severníčásti města pro zásobováníproudem tamní ch průmyslový ch závodů i bytové vý stavby, zř í zen kabel mezi rozvodnou Chirany a její jižní částí podniku, provedena kabelisace př í vodů v sí dlišti za hř bitovem. Byla postavena nová trafostanice pro nové družstevní sí dliště na náměstí a náhradní trafostanice proti Č eskoslovenský m čokoládovnám a na Baba III. Jak je vidět, jsou vytvářeny př edpoklady pro lepšídodávku elektrické ho proudu. Ostatně tato opatř eníjsou nutný m důsledkem toho, že roste počet domácností , zvětšuje se počet elektrický ch spotř ebičů, rozšiř ují se zdejší vý robní podniky, roste tedy spotř eba elektrické ho proudu a tudí ž je nutno vytvoř it podmí nky, aby jeho dodávka mohla bý t plynulá.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 129 -
Teplofikace V roce 1962 se koná první porada vý robní ch organisací v severní části obce, její mž účelem je prostudovánímožnosti zř í zeníspolečné teplárny.
Teplofikačníkomise u MNV Aby celáakce byla organisačně usměrněna, byla v tomto roce př i MěNV zř í zena teplofikačníkomise.
Ná vrh na zř ízení3 vý topen Na teplofikaci celé oblasti obce objednal v únoru 1963 Stř edočeský KNV u Krajské ho projektové ho ústavu teplofikační studii. Př i její m projednávání na podzim té hož roku byla doporučena alternativa, která sleduje postupné zř í zení 3 vý topen: v Č s. čokoládovnách, v cukrovaru a v Modř anský ch strojí rnách. V konečné etapě by byla zř í zena centrálníteplárna v cukrovaru. Investorem celé akce byly určeny Modř anské strojí rny. Tento podnik př edkládáv roce 1964 návrh investiční ho úkolu, který ř eší společný energetický systé m průmyslové části Modř an.
Mě stské komunikace Délka a jakost veř ejný ch komunikacív obci Naše ulice byly pro nás a zatí m stále ještě jsou nezvládnutelný m problé mem. Podle „Obrazu obce“ jsme měli v roce 1950 obecní ch ulic 26.700 m, státní ch silnic 14.500 m a veř ejný ch polní ch cest 18.000 m, celkem tedy veř ejný ch komunikací 59.200 m. Ulice v obci jsou sice většinou vyštětovány, ale na začátku popisované ho období mimo hlavní ulici měly vesměs prašný povrch. Vydlážděna byla pouze zmí něná hlavní ulice, která je spojkou mezi Prahou a Zbraslaví , resp. Povltaví m.
Co bylo vykoná no na zlepšenístavu našich ulic Základnílidskou vlastnostíje, že zapomí ná. Někdy je to jeho štěstí , jindy mu to ovšem bráníve spravedlivé m pohledu na minulé věci, např . na vykonanou práci. Proto, abychom si osvěžili paměť, uvedu v chronologické m sledu, co bylo v jednotlivý ch lé tech vykonáno na zvelebenínašich ulic.
V roce 1947 Byla opravena a zválcována Štefánikova ul. v dé lce 520 m a Riegrova ul. v dé lce 1.700 m. Definitivně byla upravena vozovka v Sokolské ul. v Tyršově čtvrti v dé lce 150 m, vý kopy a úpravy pro štětováníprovedli brigádně mí stníobčané . Bylo také opraveno veř ejné schodiště v Tyršově čtvrti pod Bellarií .
V roce 1949 Veř ejnáplenárníschůze MNV př ijala 15. července 1949 usnesení , že bez prodlení mábý t rozší ř eno Tylovo náměstív souhlase s právoplatný m regulační m plánem o usedlost čp. 24 Vladimí ra Vošahlí ka, kterátvoř ínejvětšíkomunikačnízávadu v obci. Finančně to bude provedeno tak, že bude uskutečněna směna za zemědělskou usedlost, kterou MNV zí skáv druhé pozemkové reformě /NV totiž
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 130 -
za majetek př idělený do 31. prosince 1949 z pozemkový ch reforem nemusí zaplatit př í dělovou cenu/.
Zř ízeníparku v Potočká ch a př eklenutíLibušského potoka V té že schůzi bylo usneseno př eklenout Libušský potok mezi ul. M. J. Husa a Rážový m rybní kem a v těchto mí stech zř í dit městský park. Celkem se jedná o vý měru 81 a 97 m2, které patř íKarlu Rážovi a které byly navrženy k vý kupu podle zákona o 2. pozemkové reformě. 26 a 98 m2, které patř íVáclavu Pař í zkovi, budou uhrazeny směnou za jiné pozemky zí skané v 2. pozemkové reformě. V tomto roce byly provedeny menšíúpravy 6 ulic.
Demolice čp. 24 v roce 1950 Na schůzi plé na byla schválena dohoda mezi MNV a Vladimí rem Vošahlí kem, maj. domu čp. 24 , kterou jmenovaný př ijal za čp. 24 určené k demolici rodinný dům čp. 304 v Modř anech, který je konfiskátem. Na demolici čp. 24 je v rozpočtu zajištěno 60.000 Kčs a dobrovolné brigády již začaly 27. května 1950 s odbourávání m objektu.
Akce 5 M V akci M na zvelebeníobcíbyly na rok 1950 naplánovány tyto akce: úpravy ulic Vrchlické ho a Boženy Němcové , úprava obecní ho dvora v čp. 556, regulace Libušské ho potoka, demolice čp. 24, práce v lesníškolce a v ovocný ch sadech. Akce jsou naplánovány v hodnotě ideální ch nákladů 1.450.000 Kčs a ve skutečný ch nákladech 472.000 Kčs.
V roce 1951 V roce 1951 byla vyasfaltována silnice Modř any-Libuš v dé lce 1 km, na programu je silnice Modř any-Závist a Modř any-Cholupice.
Př ejmenová níulic Ul. Štefanikova byla př ejmenována na Sokolovskou a ul. Hlavnína Generalisima Stalina.
Dokončena demolice čp. 24 v roce 1952 K 1. máji 1952 byla dokončena demolice čp. 24.
V roce 1953 V roce 1953 bylo odpracováno na úpravě Tylova náměstí , na silnici Baba I. – III., ul. Letohradská a na cestě k Vltavě 18.600 hodin a vytvoř ená hodnota činí 276.000 Kčs v nové měně.
Bezprašné vozovky Byly zř í zeny bezprašné vozovky v Libušské vozovka př es bý v. čp. 24.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 131 -
a Cholupické
ul., byla zř í zena
V roce 1954 Bezpečnost na našich ulicí ch je nevalnápro jejich chatrný stav, který je někdy až havarijní .
Opravena ul. Cholupická Např . teprve po opětovný ch intervencí ch MNV, ONV a dopravní ho inspektorátu VB byla zajištěna oprava vozovky v Cholupické ul., protože jinak byl ohrožen provoz na autobusové lince Č SAD Modř any-Jí lové .
Akce zař azené komisípro zvelebeníobce do akce Z Komise pro zvelebeníobce zař adila do dlouhodobý ch akcí : -
vý stavbu ulice spojují cíBaba I., II. a III. Je to vzorný podnik, do které ho se tamníobčané zapojili s obdivuhodný m pochopení m pro věc,
-
prodlouženíBezručovy ul. kolem Mičanova hostince do Stalinovy tř í dy. Zde zase občané nepochopili vý znam prováděné akce a pro jejich nezájem práce nepokračuje,
-
ul. Hrdinů na Komoř sku. Tato akce je již rozpracována několik roků, občanům naprosto chybízájem o věc. V roce 1954 se nezúčastnili práce ani jedinou hodinou,
-
cesta mezi Meoptou a Č s. čokoládovnami k Vltavě. Tato cesta byla otevř ena na př áníobčanů bydlí cí ch ve čtvrti pod Bellarií , ale nakonec se práce účastní jen několik jedinců, kteř íji nemohou př i nejlepšívůli zvládnout.
Do krátkodobý ch akcíkomise zař adila: úpravu Tylova náměstí/jednáse již jen o maličkosti/, Jiráskova náměstí/úprava parku/, úpravu parku Na kovárně /na styčné m bodě silnice Lhotecké a Libušské / a drobné úpravy v jednotlivý ch ulicí ch.
Ú prava Bezručovy a Smetanovy ul. v roce 1956 V roce 1956 bylo dokončeno prodlouženíBezručovy ul. do Stalinovy tř í dy, ulice byla v dé lce 200 m a v ší ř ce 6 m vyštětována, vyštětováno bylo dále 80 m Smetanovy ul. v její m zaústění do tř . Rudé armády. Obě akce slibně začaly, účast dobrovolný ch pracovní ků byla dobrá, ale jak čas pokračoval, upadal jejich zájem a nakonec obě akce musely bý t dokončeny placený mi pracovní ky.
Ul. na Baba III. vyště tová na Ulice na Baba III. byla vyštětována a vyštěrkována v dé lce 550 m dobrovolný mi brigádami tamní ch občanů. Př ed 11letkou byl upraven park a byly sem dány nové lavičky.
Ú pravy Tylova ná m. Na Tylově náměstí byl upraven park, osazeny obrubní ky na chodní k v dé lce 100 m, zř í zen chodní k a u stanic autobusů v obou směrech byly postaveny lavičky.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 132 -
Rozšíř enívyústě níCholupické ul. do Stalinovy tř ídy Již v roce 1951 bylo jednáno s majitelem domu čp. 337 Lé drem o odprodeji části zahrady k rozší ř ení oblouku Cholupické ul. př i její m ústí do Stalinovy tř í dy. Ujednáníbylo pak př edáno Krajské silničnísprávě k provedenípotř ebný ch úprav. Došlo k tomu až v roce 1956, kdy byla část zahrady odkopána a posunuta kamenná opěrná zeď, aby se ř idičům motorový ch vozidel zlepšil vý hled na kř ižovatce obou silnic.
Obnovenícestá ř ský ch úseků Od roku 1956 byly znovu obnoveny cestářské úseky.
Př echod mezi ul. Na Havrá nce a Nerudovou V Potočkách mezi ul. Na Havránce a Nerudovou byl zř í zen betonový propustek ze zkružía provádíse zavážka, aby byl občanům umožněn prozatí m alespoň pěší př echod př es potok, později snad zde bude vybudován př ejezd i pro vozidla.
V roce 1957 Ve vý hledové m plánu okresu je zař azena úprava mnoha silnic, z Modř an ani jediné . MNV proti tomu podal protest.
Naléhavá je úprava ul. na Baba III. a Riegrovy Nalé haváje zejmé na úprava silnice na Baba III., aby tam mohl jezdit autobus, dále pak ul. Cholupické a Riegrovy. Protože v 11letce nemohou pro prach ani otví rat okna, bylo na podané protesty slí beno, že v roce 1958 bude vyasfaltováno alespoň 300 m Riegrovy ul. od Stalinovy tř í dy k hudebníškole.
Skončena zavá ž ka Rá ž ova rybníka v roce 1958 V polovině roku 1958 byla dokončena zavážka Rážova rybní ka, zbytek potoka má bý t př eklenut. Má zde vzniknout pěkná parková prostora na mí stě dř í vější zapáchají cíkaluže. Ovšem zatí m je tato zavážka jen semeništěm krys a nemocí . Stejný m hygienický m nešvarem je i vylé váníodpadní ch vod na ulice.
Parčík u Lidového domu Bý valárestauračnízahrada u Lidové ho domu byla proměněna v pěkný parčí k. Úprava ul. Karoliny Světlé kamene.
byla zatí m zastavena pro nedostatek štětové ho
Dokončenísilnice na Babu III. V červenci 1958 je silnice na Baba III. v celku dohotovena, celý povrch je pokryt asfaltový m kobercem, spodníčást je ř ádně odkanalisována a na konci silnice na Babě III. je dobrovolnou pracíobčanů postavena zděnáčekárna a záchodek.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 133 -
V roce 1959 Na Stalinově tř í dě, která je spojovací linkou mezi Prahou a Zbraslaví , a tí m i Povltaví m, neustále roste provoz motorový ch vozidel zejmé na o nedělí ch a svátcí ch. Př i př echázeníulice byla zde usmrcena žačka.
Jednosmě rné ulice Z bezpečnostní ch důvodů byly prohlášeny za jednosměrné U radnice, Vltavskáa Př í stavní .
ul. Vrchlické ho,
Pě šina mezi Babou III. a Berá nkem v roce 1960 V př edstihu se podař ilo vybudovat v roce 1960 spojovacípěšinu mezi Babou III. a Beránkem, která byla plánována na rok 1961. Pěšina byla vyrovnána a vysypána škvárou a bylo na ni osazeno 6 dř evěný ch sloupů na elektrické vedení pro veř ejné osvětlení .
Ú prava Stalinovy tř . v roce 1961 Správa okresní ch silnic provedla v roce 1961 na základě př edcházejí cí ch intervencí MNV provisorní úpravy silniční ch př í dlažeb a rigolů mezi Tylový m náměstí m a n. p. Elektropř í stroj.
Kdo se stará o naše komunikace Stav našich silnic a ulic je př iměř ený tomu, že se o ně starájediný zaměstnanec s plný m pracovní m úvazkem, časem vypomáhají brigádní ci, vesměs důchodci. A to pochopitelně na údržbu nestačí , zvláště když př i zaváděnívodovodu nebo plynu je stále ví ce ulic rozkopáno a pravidelně pak rozkopané ulice nejsou investorem upraveny do původní ho stavu. Naví c administrativnídohodou mezi ONV a Správou státní ch silnic př ešly do naší správy silnice do Zátiší a k lahovické mu př í vozu.
Řá d pro označová níulic a číslová nídomů Ve smyslu vyhl. č. 97/1961 Sb. usnesení m ze dne 27. června 1961 vydala rada Stř edočeské ho kraje Ř ád pro označování veř ejný ch prostranství a čí slování domů. Tento ř ád je závazný pro všechny obce kraje. Ve smyslu uvedené vyhlášky, má-li se ulice pojmenovat podle jmé na vynikají cíosobnosti veř ejné ho života domácí ho nebo zahraniční ho, je tř eba si vyžádat stanovisko Ústř ední ho úř adu pro věci národní ch vý borů.
Modř any rozdě leny na 4 čá sti v roce 1962 V souladu se zásadami uvedené ho Ř ádu, plenární zasedání MNV usnesení m z 8. února 1962 stanovilo, že územíModř an se rozděluje na 4 části: Modř any 1 stř ed, Modř any 2 - sever, Modř any 3 - jih, Modř any 4 - vý chod, určilo dále názvy pro ulice dosud nepojmenované a změnilo názvy některý ch ulic a veř ejný ch prostranství . Z nejdůležitější ch jmenuji Stalinovu tř ., která byla př ejmenována na tř . Č s. armády. Nové smaltované tabulky byly dodány na jař e 1963 a byly hned umí stěny.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 134 -
Provedeno nové očíslová nídomů Souběžně s provedeno i byla odňata zavádějípro
nový m označení m ulic a ostatní ch veř ejný ch prostranství bylo nové očí slování domů. Chatám a ostatní m stavební m provisorií m čp. a byla jim př idělena čí sla evidenční . Kromě popisný ch čí sel se celé Modř any čí sla orientačnípodle jednotlivý ch ulic.
Tabulky s čp. jsou červeně smaltované s bí lou obrubou a s bí lý mi čí sly; s evidenční mi čí sly jsou tmavožlutě smaltované s černý mi arabský mi čí sly.
Rozdě leníCholupické ulice Protože Cholupickául. je nepř iměř eně dlouháa mezi Beránkem a Cholupičákem je př erušena lesem a poli, byla př ejmenována od stř edu obce až na konec Bab na DolníCholupickou a v úseku mezi Beránkem a koncem Cholupičáku na Horní Cholupickou.
Dokončenípř eklenutíLibušského potoka u Husovy ul. Po dlouhý ch průtazí ch /stavbu provádíOSP od roku 1961, ale takový m tempem, že tam pravidelně pracovali 3 lidé / bylo v prosinci 1962 dokončeno př eklenutí Libušské ho potoka, které bylo provedeno v rámci GO. OSSP provedl v rámci bezplatné zavážky navážku části vý kopové ho materiálu z Domu služeb na těleso př eklenuté ho potoka. Rozpočtová částka 122.550 Kčs byla vyčerpána částkou 121.900 Kčs. Tí mto př eklenutí m bylo provedeno spojení čtvrtí Modř any 1 a Modř any 3.
Vyasfaltová níul. Vrchlického a U radnice v roce 1963 Okresníspráva státní ch silnic v Berouně se sí dlem v Králově Dvoř e provedla GO ul. Vrchlické ho a U radnice, ulice byly pokryty asfaltový m kobercem. Jsou to ulice vedoucík MěNV, tedy do určité mí ry naše ulice representační .
Č iště nímě sta Jak se prová díčiště nímě sta Č istota obce byla a je stále ubohá, protože prostě nejsou lidé , kteř íby pečovali o jejíčistotu. Jednak je to práce metař , která má stále nějak hanlivý př í zvuk, jednak je poměrně málo placená, proto se k níhlásílidé stař ís menšípracovní schopností , a vý sledky jsou pak dle toho. Jediný m mechanisační m prostř edkem př i úklidu našich ulic jsou lidské ruce, kolečko a koště. Ostatně nějaké strojové zař í zení , i kdyby na něj byly finanční prostř edky, by se v našich poměrech neuplatnilo. Jedině hlavní ulice je dlážděná, další 3 byly vyasfaltovány teprve koncem padesátý ch let, a jinak jsou ulice vesměs prašné . A hlavní ulice má takové rigoly, že by se strojově vůbec nedala čistit. Proto také MNV v roce 1951 zrušil smlouvu o zametánínašich ulic Komunální m podnikem pražský m, protože jednak to bylo drahé , a pak rigoly zůstávaly nevyčištěné . A tak jakžtakž jsou zametány jen prostory 2 náměstía pak hlavníulice ve stř edu města. Od druhé poloviny roku 1960 provádí MNV čištění města ve vlastní režii a hned se to projevilo menší m čerpání m finanční ch prostř edků, protože odpadly vysoké př irážky účtované KS /KS totiž př evzaly př i své m ustavenímj. i čištěníměsta/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 135 -
Vyvá ž enízá chodový ch ž ump Problé mem hygieny a čistoty v našem městě jsou i domovnízáchodové žumpy, resp. jejich vyvážení .
O koupi feká lního vozu se uvaž ovalo již v r. 1938 Již př ed 2. světovou válkou bylo jasno, že jediný m ř ešení m v př í padě nemožnosti postaveníkanalisace, je poř í zenífekální ho vozu. Konkré tně se tí m zabý vala rada obecní ho zastupitelstva v roce 1938, a to po zí skánízpráv o zkušenostech, které s ní m majív Berouně, kde si tento vůz poř í dili. Obecnístavebníkancelář v té to věci vypracovala i potř ebný rozpočet. Obec neměla k nákupu potř ebný ch finanční ch prostř edků, proto rada vycházela ve své m propočtu z př edpokladu, že by majitelé domů byli povinni př ispět základní m vkladem, který by byl v 10 lé tech i s úroky vrácen odpisy poplatků za vyváženížump. Př edpokládaný náklad na poř í zenívozu činil 140.000 Kčs, př i ca 1.000 domech by tedy základní vklad byl 140 Kčs a s př ihlé dnutí m k režii spojené s provozem vozu by činil poplatek za vyváženížumpy ročně ca 230 - 270 Kčs ročně. Rada v tomto směru udělala i návrh obecní mu zastupitelstvu, ale ke koupi nedošlo. Pro nalé havost problé mu se historie opakovala po skončení2. světové války.
Feká lnívůz zakoupen v roce 1945 Fekálnívůz byl MNV objednán již v roce 1945 a bylo sděleno, že Č KD jej dodá „v nejbližší době“ . Ovšem ještě v roce 1947 byly žumpy vyváženy jedině na zahrady nebo vý jimečně, že ji ze známosti zemědělec vyvezl voznicína pole.
Potíž e s jeho provozem Pak byl konečně fekálnívůz zí skán, ale byly s ní m dalšípotí že. Jednak pro tak velkou obec je jednoho vozu málo, jednak měl velkou poruchovost, a aby obsluha se mohla s vozem ví cekrát obrátit, vypouštěli obsah vozu na pole častokrát bezprostř edně pod okny okrajový ch rodinný ch domků. Konečně v roce 1959 bylo určeno mí sto pro vyhní vacíjámy v lese Na Kamý ku. Dalšípotí ž byla s obsluhují cí m personálem, např . na plenární m zasedáníMNV bylo v roce 1961 uvedeno, že k fekální mu vozu neníani ř idič, ani pomocní k, že provoz vozu je odkázán jedině na vý pomoce.
V obci neníveř ejný zá chodek Č asto vytý kaný m nedostatkem je, že v obci neníani jediný veř ejný záchodek. A je to pro tak velkou obec nedostatek opravdu pozoruhodný . Objevil se i názor, že by byla levnějšík tomu účelu vyrobenámaringotka, jak ji ví dáme př i velký ch shromáždění ch lidu v Praze. K tomu se vyjádř il tehdejšípř edseda MNV Šárka na plenárníschůzi 3. ř í jna 1957: „Maringotka nebude, protože byl rozpočet na ni 60.000 Kčs, a my jsme nemohli tuto částku hradit z doplňkové ho rozpočtu.“ .
Odvá ž enípopela Kdysi Popel z domácností byl odvážen na otevř ený ch vozech, do který ch byl popel a jiné odpadky volně sypán z nejrůznější ch nádob občanů. Jen k dokreslení
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 136 -
uvádí m, že př ed vozem kráčel muž, který zvoncem vyzváněl na znamení , že př ijí ždí popelářský povoz, aby si občané př ipravili nádoby s odpadky /pochopitelně př i vysypávánínádob část obsahu často vypadla na ulici, jindy př i větší m větru bylo popela často ví c ve vzduchu než ve voze/. Jen jako historický doplněk uvádí m, že s odvozem popela se začalo u nás v roce 1937 a prováděl jej př ijednaný povozní k, který si př í liš na pravidelnost v odvozu nepotrpěl. Pro začátek měl bý ti popel odvážen 2x v tý dnu a poplatek za jeho odvoz byl stanoven na 5 Kčs ročně za 1 mí stnost. Protože tento způsob odvozu odpadků z domácnostínevyhovoval hygienický m požadavkům a nebyl také př iměř ený době, MNV hned po osvobození žádal o př iděleníKUKA vozu. Odpověď byla zamí tavá, bylo mu sděleno, že prozatí m v žádné m př í padě nebude KUKA vůz do Modř an př idělen, že nejsou k disposici ani speciálnínádoby na uskladněnípopela.
Od roku 1959 KUKA vůz Konečně však 1. června 1959 jsme př evzali KUKA vůz od pražské obce a pokud si majitelé domů objednali speciálníplechové nádoby, byly jim včas dodány. Vůz ovšem byl starý a měl velkou poruchovost, proto rada uvolnila v roce 1960 100.000 Kčs na nový vůz, který byl dodán v srpnu 1960, a byl př evzat KS. Počí naje rokem 1963 byly nově upraveny poplatky za odvoz popela, za velkou popelnici se platí50 Kčs a za malou 35 Kčs ročně.
Vypouště nísplašků z domá cnostído našich ulic S našimi komunikacemi máme stálé potí že. Jsou nejen prašné , ale naví c stále rozkopané , mimo hlavníulici je uklí zíjen dešť a ví tr, k tomu tuto mizé rii ještě mnozízvyšujítí m, že splašky z domácností , z koupelen a prádelen vypouštějí př í mo na uličnítěleso, a nejsou to vždy jen periferijníulice. A nejinak s naší m životní m prostř edí m po hygienické stránce zacházeníi naše průmyslové podniky. Je již běžný m zjevem, že průmyslové závody zamoř ují vodnítoky svý mi odpadový mi vodami nejen u nás, ale v celé oblasti státu.
Zamoř eníDolů odpadový mi vodami z Libušský ch drůbež á ř ský ch zá vodů V roce 1963 bylo např . zjištěno nápadné zhoršení kvality vody v Libušské m potoku, kteráv letnídobě doslova zamoř uje Doly hnilobný m zápachem. Protože v minulý ch lé tech v libušský ch závodech se vyskytly př í pady infekční ho onemocnění , které by odpadní mi vodami mohlo př ejí t i do potoka, a konečně i proto, že Doly jsou rekreačníoblastí , obrátila se zdravotníkomise na okresní ho hygienika MUDr. Konopčí kovou se žádostí o zásah. Věc byla projednána na OÚNZ, bylo vysvětleno, že čistič vod, který majíLibušské drůbežářské závody, naprosto nestačíjejich dnešní mu provozu. Byla jim uložena povinnost vybudovat nové čisticízař í zenía za opětovné vypouštěníznečištěný ch odpadní ch vod do potoka, byla jim uložena pokuta. A vý sledek? Smrduté vody tečou do potoka dál jako ony malé stružky špí ny z některý ch domů do našich ulic.
Chodníky Podle starý ch stavební ch př edpisů bylo povinností stavební ka, aby k postavené mu domu vybudoval i chodní k, a to vlastní m nákladem. Po kolaudaci byl teprve př evzat do správy obce. Podle nový ch stavební ch př edpisů platný ch od roku 1955 máse o zř izováníchodní ků starat MNV. Podle zavedené praxe v našem městě MěNV k tomu účelu věnuje betonové desky a obrubní ky, postavení
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 137 -
chodní ku pak obstarávajípravidelně majitelé domů sami, stejně i jejich opravy obstarávají občané své pomocí . Plní tí m i závazky, které si dali ke zlepšení vzhledu města. Jen pro podrobnější informaci uvádí m, že např . v roce 1963 bylo na zř í zení chodní ků spotř ebováno 1.436 m betonový ch obrubní ků, 262 m2 betonový ch kostek, pí sek, cement, kámen na rigoly v hodnotě 35.067 Kčs.
Místnírozhlas V roce 1951 bylo zadáno KP ve Fulneku Romo zř í zení městské ho rozhlasu a v roce 1952 bylo vydáno povolení k uží vání . Má informovat občanstvo o událostech v obci i o vý znamný ch událostech celostátní ch. Byla ustavena mí stní redakčnírada rozhlasu, její mi členy jsou př edseda MNV, tajemní k MNV, referent pro osvětu, zástupce učitelstva, Č SM a zástupci závodů. Byla zř í zena sí ť městské ho rozhlasu nákladem 800.000 Kčs. Náklad byl se souhlasem občanstva částečně uhrazen ze sbí rky na elektrické osvětleníobce. Občané některý ch čtvrtísi stěžovali na špatný poslech mí stní ho rozhlasu, kromě toho bylo nutno prové st úplnou rekonstrukci rozhlasové ústř edny, která byla skoro již v nepoužitelné m stavu. Proto rada a plánovacíkomise sjednaly s Kovo generálníopravu sí tě a instalaci reproduktorů, kde toho bude tř eba. Akce byla provedena ve 3. a 4. čtvrtletí1960. Dosavadnísí ť byla prodloužena o 2.710 m, počet reproduktorů byl zvý šen z 36 na 76 a další 3 mimoř ádně silné byly umí stěny na Jiráskově a Tylově náměstí .
Rozhlas po drá tě Pro rozhlas po drátě byly v roce 1962 provedeny hlavní rozvody vrchní m vedení m zakotvený m př evážně na stř ešní ch konstrukcí ch obytný ch budov. Zájem o zavedení rozhlasu po drátě je pramalý , celkem se př ihlásilo asi 160 zájemců. Poplatek za zavedenívčetně aparátu je 220 Kčs.
Pošta Mí stnosti poštovní ho úř adu byly v 1. poschodíčp. 9 /restaurace U Nováků, nyní Na staré poště/. Mí stnosti byly stí sněné , nevyhovovaly ani provozně, ani po stránce representace. Jsme př ece 12.000 město s vyspělý m průmyslem. Po mnohý ch odkladech a jednání ch byly konečně v roce 1960 provedeny první vý kopové práce na novostavbě budoucípošty. Budova je situována na kř ižovatce Smetanovy a Riegrovy ul. Podle obecné ho úsudku poloha nebyla zvolena šťastně, protože je mimo stř ed města, mimo tratě veř ejný ch dopravní ch prostř edků a nemákolem sebe dost volné ho vlastní ho prostoru. V rámci dokončení stavby spojové budovy byla v městě provedena částečná rekonstrukce telekomunikační sí tě a ve stř edu města byla provedena její kabelisace. V okrajový ch čtvrtí ch vrchnívedenízůstalo. Stavba poštovníbudovy byla slavnostně př edána do provozu 18. listopadu 1962. Mí stnosti pro veř ejnost jsou vybaveny moderně, na pohled jsou vzhledné a snad jsou i účelné .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 138 -
Automatická telefonnícentrá la V budově je instalována i automatická telefonní centrála, takže bylo možno, počí naje rokem 1963, vyhovět několika stům žadatelů o př ipojenína telefonní sí ť. Do té doby byla u nás takovánouze o př í pojky, že novou stanici bylo možno zř í dit jedině tehdy, byla-li odebrána někomu jiné mu.
Doprava v obci Charakter dopravy v našíobci určuje blí zkost Prahy, růst pracovní ch př í ležitostí v mí stě a rozvoj automobilové dopravy v našem státě. Praha uspokojuje hmotné i duchovní potř eby našich občanů, kromě toho na 2.000 lidídojí ždíod nás za zaměstnání m do Prahy, proto máme bezprostř ední zájem na dobré m spojenís Prahou. Ale stejný zájem na dobré m spojenís námi má i sama Praha, protože z Prahy k nám do zaměstnánídojí ždí3 – 4.000 lidí . K tomu př istupují i rekreační jí zdy pražský ch obyvatel, ať již k Vltavě za koupání m nebo do našich lesů. Zájem na dobré m spojenís našíobcímajíi obce na jih a jihový chod od nás, protože př emnoho jejich obyvatel je zaměstnáno v našich průmyslový ch závodech.
Stá tnísilnice vedoucíobcí V silniční dopravě je největší zájem o hromadnou dopravu osob, o dopravu autobusovou. Základnípodmí nka pro tuto dopravu je vytvoř ena v silničnísí ti. V roce 1945 ji tvoř íokresnísilnice Modř any-Zbraslav, její ž průtah je severojižníosou obce. Na ni navazujísměrem vý chodní m silnice do Zátiší , Libuše a Cholupic. Z Libušské silnice odbočuje na katastru obce silnice Lhotecká. Všechny tyto silnice byly v roce 1947 zestátněny.
Rekonstrukce na nich provedené Trasy a vozovky těchto silnic, budovaný ch pro dopravu potahovou, je nutno upravit pro dopravu automobilovou. V dané m období byly provedeny tyto úpravy: -
Zbraslavská silnice byla v prostoru Tylova náměstí demolicí zemědělské ho objektu čp. 24 U Vošahlí ků narovnána a odstraněna tak největšíkomunikační závada v obci. Ve vyústěníCholupické silnice na Zbraslavskou byl rozší ř en jejíoblouk.
-
Byl poř í zen asfaltový koberec na průtazí ch silnic Libušské , Lhotecké , Cholupické , Zátišské a jižníčásti silnice Zbraslavské .
-
Byl upraven př í čníprofil silnic Zbraslavské v průtahu obcízvednutí m vozovky př i krajnicí ch drtíobalovanou asfaltem.
Autobusová doprava DP Autobusová doprava v Modř anech je v roce 1945 provozována Dopravní m podnikem hl. m. Prahy na trati od konečné stanice elektrické dráhy v Braní ku do Modř an s konečnou stanicí na Tylově náměstí . Dí k vytrvalé mu úsilí MNV a závodů bylo provedeno v srpnu 1947 prodlouženítrati k cukrovaru a v květnu 1950 do Komoř an k n. p. Modř anské strojí rny Č KD. Obratiště autobusů byla zř í zena dobrovolný mi pracovní mi brigádami.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 139 -
Té ž jihový chodní části Modř an, Č echova čtvrť, Baba I. – III. měly zájem o zavedení autobusové dopravy. Proto př evážně dobrovolný mi pracovní mi brigádami postavili tamní občané silnici, která byla slavnostně př edána do provozu 24. září1953. DP po ř adě intervencízde zavedl autobusovou dopravu 29. září1958.
Autobusová doprava Č SAD Kromě toho je na nátlak závodů a za pomoci MNV zaváděna doprava do Modř an na linkách Č SAD. Důvodem je, že průmyslové závody v Modř anech denně svážejí nákladní mi auty pracují cí z Točné , Bř ežan, Pí snice, Cholupic, Libuše, Okrouhla a Zvole. Taková doprava není hospodárná a není také v souladu s dopravní mi bezpečnostní mi př edpisy. Vý sledkem tohoto úsilí je, že 14. května 1950 byla slavnostně zahájena autobusovádoprava Č SAD na trati Praha-Modř any-Jí lové . Dále pak byly zavedeny autobusové tratě Č SAD Praha-Modř any-Točná-Vrané dnem 4. ř í jna 1953, Modř any-Zbraslav-Radotí n dnem 17. bř ezna 1958, PrahaKunratice-Modř any dnem 2. ledna 1961 a Praha-Modř any-Bř ezová-Oleško dnem 28. května 1961.
Co se zatím nepodař ilo Bezvý sledná byla zatí m snaha o zavedeníautobusové dopravy DP od konečné stanice elektrické dráhy v Braní ku do Tyršovy čtvrti Na Lysiny a o prodloužení elektrické dráhy do Modř an.
Železničnídoprava Železniční doprava na trati Praha-Vrané -Dobř í š a Praha-Vrané -Č erčany slouží hlavně jako doprava dělní ků do průmyslový ch závodů v našíobci a jako doprava nákladní , o nedělí ch a svátcí ch jako doprava rekreační . Trať je vedena zastavěnou částíobce a je př í činou častý ch dopravní ch nehod a četný ch, někdy i smrtelný ch, zranění . MNV marně usiluje o př eložení tratě západní m směrem za továrny k Vltavě. V zájmu bezpečnosti dopravy byl u železničnízastávky zř í zen silničnípř ejezd za účelem zavedení jednosměrné silniční dopravy podé l n. p. Elektropř í stroj. Z té hož důvodu Č SD zř í dily u př ejezdu tratě u hostince U Mičánů /nyní U př í vozu/ strážní stanoviště, ze které ho je obsluhováno světelné a zvukové zabezpečovacízař í zenína př ilehlý ch silniční ch př ejezdech.
Železničnízastá vka V Modř anech je nádražísituováno na periferii obce, u cukrovaru. Železnice byla totiž do Modř an postavena hlavně pro potř ebu cukrovaru, a podle toho bylo umí stěno i nádraží . Sem je soustř eděna doprava osob i nákladů. Pro potř ebu obyvatel stř edu a severní části obce byla otevř ena železniční zastávka u Jiráskova náměstí . K její mu zř í zeníuvedu několik doplňují cí ch poznámek. Po mnoha žádostech byla konečně 22. května 1937 uskutečněna pochozíkomise na mí stě, které bylo pro zastávku př ipraveno. Komise skončila úspěšně, ř editelství státní ch drah dodá zavážku, aby bylo možno zř í dit nástupiště, obec provede úpravu teré nu, postaví př í stř ešek a zř í díosvětlení . Lí stky budou vydávány ve vlací ch. Vý sledek komise byl ihned projednán v radě i obecní m zastupitelstvu, potř ebné práce byly bez
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 140 -
prodlení provedeny a vlaky v zastávce zastavovaly již od pololetní ho jí zdní ho ř ádu roku 1937. Protože v severníčásti obce je situována většíčást našich průmyslový ch závodů, do který ch dojí ždí mnoho zaměstnanců z venkova, je na zastávce př ed a po skončení pracovní doby mimoř ádně velká frekvence cestují cí ch. Nevý hodou zastávky je, že v neděli a o svátcí ch zde stavípouze malý počet vlaků, většina jich stanicíjen projí ždí . V rámci reorganisací v dopravě byla př edána př í jezdní silnice k nádraží a prostora př ed nádraží m do údržby MNV a čekárna na zastávce do údržby Č SD.
Př ívoz do Velké Chuchle A mluví me-li o dopravě, nemůžeme pominout ani zdejšípř í voz. Sloužítěm, kdo chtějíjet osobní m vlakem směrem na Plzeň, a nechtějíproto zají ždět do Prahy, návštěvní kům nedělní ch dostihů v Chuchli, rybářům, vý letní kům, ale hlavně pracovní kům zdejší ch závodů z Lahovic a Chuchle. Plenární zasedání MNV se 24. ř í jna 1945 usneslo pronajmout veř ejný loďkový př í voz př es Vltavu do Velké Chuchle na dobu 6 let Karlu Zetovi z Modř an čp. 1380 za ročnínájemné 3.010 Kčs. Př í voz byl pak pronají mán soukromní kům až do zř í zenízdejší ch KS, kdy jej tyto př evzaly do vlastnísprávy. Na př í kaz vodohospodářské ho orgánu byla v roce 1962 provedena rekonstrukce př í vozu. KS byla totiž dána pohrůžka, nebude-li rekonstrukce provedena do 1. pololetí 1963, bude př í voz z bezpečnostní ch důvodů zakázán. Rekonstrukce byla provedena nákladem 180.000 Kčs. Na obou bř ezí ch Vltavy byly vybudovány pilí ř e, na nichž je napjato lano, po které m se pohybuje kladka vedoucípramici po vodě /př edtí m bylo lano na dně ř eky/. Jen nováloď stála 55.000 Kčs.
Paroplavba Praha-Ště chovice 20. vý ročínašeho osvobozeníje zároveň 100letý m vý ročí m paroplavby PrahaŠtěchovice. Bý valy doby, kdy parní kem bylo nejvý hodnější spojení s Prahou, jezdilo se tak do zaměstnáníi do škol. A nenítomu tak dávno, jezdilo se tak ještě začátkem 30tý ch let. Dnes paroplavba mávý znam jen pro rekreačníjí zdy do horní ho Povltaví .
Vorový př ístav Ještě př ed 2. světovou válkou se vážně uvažovalo o zř í zenívorové ho př í stavu v Modř anech. Dnes již to neníaktuální , protože dř evo je zpracováváno na pilách již v produkční ch oblastech, jednak př ehrady ztí žily dopravu, a tak se stalo, že vory po Vltavě již dnes nejezdí .
Stavba jezu na soutoku Berounky a Vltavy Měla bý t provedena prohrábka ř ečiště Vltavy v úseku Modř any-Vrané , ale od roku 1946 je sledována stavba jezu př i soutoku Berounky s Vltavou, v době ní zké ho stavu vody by umožňoval splavněníVltavy v tomto úseku. Projekty se mění , např . v oblasti mezi Radotí nem a Zbraslaví mělo bý t vytvoř eno jezero, které mělo sloužit rekreační m potř ebám pražské ho obyvatelstva, ale ani tento projekt nebyl realisován.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 141 -
Letiště na Nouzově A je zde ještě letiště na Nouzově. Neslouží sice bezprostř edně dopravě, ale sportovní m účelům, bezmotorové mu lé tání . Letiště bylo slavnostně otevř eno 31. bř ezna 1946. Pro úpravu silnice na letiště zajišťoval MNV stavebníhmoty a dobrovolné pracovníbrigády.
Ú loha rady a komisíMNV v dopravníproblematice obce Bylo by nespravedlivé , mluví me-li o dopravě, nezmí nit se o úloze rady MNV. Systematicky kontrolovala a zajišťovala bezpečnost dopravy v obci, zejmé na sjí zdnost cest v zimní m období , starala se o doplňovánía udržovánídopravní ch značek, a o provádění tý dnů a měsí ců bezpečnosti v dopravě prostř ednictví m komise pro ochranu veř ejné ho poř ádku, nyníkomise pro komunikace a dopravu.
Hř bitov Kostel v Modř anech se poprvé př ipomí ná v roce 1329 a hř bitov vznikl asi současně s ní m. Jak rostl počet obyvatel v obci, hř bitov nestačil svojírozlohou, a byl proto rozšiř ován, posledně v roce 1949. Celkem má1.500 hrobů. 1. lednem 1957 př evzal správu hř bitova KP Modř any. Př i př evzetíbyl vydán nový hř bitovníř ád, základnízměna proti dř í vější mu ř ádu je v tom, že správa hř bitova nemůže odmí tnout uložení urny, jak se stávalo dř í ve. Hř bitovní ř ád nabyl platnosti dnem 1. ledna 1957, kdy zároveň pozbyl platnosti hř bitovníř ád vydaný farní m úř adem v Modř anech 26. ř í jna 1934.
Projekty na nový hř bitov Hř bitov bý val na obvodu obce, dnes je však v její m stř edu, kromě toho nestačí ani prostorově potř ebám obce, proto již př ed 2. světovou válkou se uvažovalo o jeho př emí stění za obvod obce. V té to věci rozhodlo obecní zastupitelstvo již 28. bř ezna 1938, aby byl vybudován nový hř bitov s př í slušný mi objekty Na Kamý ku nákladem 150 - 200.000 Kčs. Projekt však nebyl uskutečněn, a tak se znovu od roku 1946 soukromě uvažuje i veř ejně na shromáždění ch občanů a na plenární ch zasedání ch MNV diskutuje o jeho př emí stění . Jako vhodné mí sto byla pro něj určena prostora mezi Pí šovický m potokem a Lhoteckou silnicí . V roce 1957 Státní projektový ústav zpracovává návrh investiční ho úkolu, který s ř adou př ipomí nek schválil ONV Praha-západ v roce 1960. Orientačnícelkový náklad navržený v investiční m úkolu byl stanoven na 984.000 Kčs a proti němu směř ujíhlavnínámitky ONV. Návrh př edpokládá kromě vý stavby vlastní ho hř bitova zř í zení bytové jednotky pro hrobní ka, obř adnísí ně, márnice, pitevny a sociální ho zař í zení . Do roku 1967, kdy toto pí ši, návrh nebyl realisován a jak se zdá, problé m velmi ztratil na aktuálnosti, protože stále většípočet zemř elý ch je pohř bí ván žehem, což základní m způsobem ř ešíotázku územní ho prostoru.
Vodohospodá ř ské prá ce v okruhu Libušského potoka Vodohospodářské práce byly prováděny jedině v územní m okruhu Libušské ho potoka. Byla prodlouženo a povrchově zabetonováno jeho vyústění k Vltavě v dé lce 130 m a nákladem 135.000 Kčs. Práce byly prováděny investičně. Pro umožnění spojení Husovy ul. s ul. Cholupickou bylo př eklenuto 27 m potoka
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 142 -
a proveden návoz a pro spojeníNerudovy ul. a ul. Na Havránce bylo př eklenuto 20 m potoka. Jen pro doplněníuvádí m, že př eklenutíLibušské ho potoka u Lidové ho domu bylo provedeno v roce 1939 nákladem 230.000 Kčs. Na tuto práci obec tehdy př ispěla 700 m3 kamene ze své ho lomu.
Př ehled investic provedený ch v obci v létech 1946-1964 Pro názornost a př ehled uvedu ještě v souhrnné m př ehledu investice provedené v naší obci v popisované m období let 1945-1964. Teprve takto zjednodušený pohled až př ekvapivě ukáže, co všechno za těchto 20 let bylo vykonáno, kolik hodnot bylo vytvoř eno. Pro lé ta 1945-1960 byl odborem vý stavby zdejší ho MNV vypracován př ehled o provedený ch investicí ch s jmenovitý m popisem jednotlivý ch akcí , s uvedení m peněžní ch nákladů, a jak se na jednotlivý ch akcí ch účastnili brigádní ci svý mi vý kony. Protože jde o vyčerpávají cípř ehled, př evádí m jej do kroniky v celé m jeho rozsahu. Investice provedené v lé tech 1945-1960:
Akce 1.
2.
Množství
Náklady v 1.000
Hodnota brigád. v 1.000
Inžený rské sí tě vodovod
km 5,2
2.200
kanalisace, části hlav. sběrače
km 1,1
950
plynovod, ř ady
km 8,7
1.480
elektrické vedení , trafostanice
km 4,2
760
veř ej. osvětlení , rozší ř ., vý měna
km 5,3
90
850
7,5
5.480
850
7,5
km 5,4
1.502
19.430
215,1
km 5,28
1.320
17.684
141,2
m2 4.950
121
4.050
23,-
bm 170
28
360
3,2
41.524
482,5
1.835
15,-
Komunikace a/ neprašné , 14 ulic b/ válcované , 20 ulic c/ chodní ky d/ veř ejné schody e/ př í voz do V. Chuchle
180 3.151
3.
Brigád. hodin
Vodohospodářské prodlouženívyústěníLibušské ho potoka k ř ece úprava Libušské ho potoka v Potočkách
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 143 -
bm 130
135
bm 27
71
př emostěníLibušské ho potoka v Nerudově ul. odvodněnípovrchový ch vod ze 4 ulic
4.
bm 20
122
330
1,8
bm 581
53
3.160
23,5
381
5.325
40,3
Stavebníinvestice průmyslové Chirana /provozovny, sklady, kanalisace/
1.860
Mikrotechna /provozovny, sklady, kanalisace/
2.225
Č eské čokoládovny /provozovny, sklady, teplárna, silo, adm. budova/ Dř evař ské závody /provozovny, sklady, hygienickázař í zení /
13.800 290
Elektropř í stroj /kotelna, kanalisace, šatny, provozovny, sklady, ošetř ovna/ stavba provozoven a Grafotechna /př í kanceláří / Lé čiva /kanalisace, provozovny, sklady, dlažby/
4.250 410 3.920
Modř anské strojí rny /provozovny, sklady, jeř ábnídráhy, kanceláře, plynovápec, acetylenka, ploty/
16.500
43.255 Průmstav /vý roba sklobetonu/
480
Cukrovar /čistí rna s dekantery, rekonstrukce krytiny, ubytovny/
2.960
Armabeton /provozovny, sklady, záchody/
385 47.050
5.
Školství př í stavba 1. ZDŠ čp. 29
230
820
5,-
3 typisované školičky
490
9.300
52,-
škol. jí del. s př í sluš. v čp. 91
130
320
2,-
družiny v pč. 216 a 450
115
230
1,5
3x polytechnické dí lny
70
355
2,8
vodovod a kanal. v 1. a 2. ZDŠ
82
1.160
6,6
1.200
12.600
95,-
48
390
2,-
2.365
25.175
166,9
školnítělocvična v čp. 1375 mateř ské školy, investice
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 144 -
6.
Zdravotnictví př í stavba jeslív čp. 170
183
1.230
7,5
př í stavba jeslív čp. 206
94
620
3,5
zdrav. stř edisko v Bezručově ul.
7.
215
zdravotnístř edisko zubní
82
zdravotnístř edisko dětské
24
rozší ř eníhř bitova
57 655
1.850
49
920
4,8
6
860
7,2
505
1.220
7,0
560
3.000
19,8
45
320
1,8
kulturníjizba na Beránku
160
2.560
24,-
rekonstr. sálu Na staré poště čp. 9
225 112
450
4,2
566
3.330
30
34
930
10,5
193
930
10,5
Tělový chova hř í ště u cukrovaru dětskáhř í ště /Potočky, Letohradská, Baba III./ sokolovna /adaptace včetně hř í ště/
8.
11,-
Pošta, spoje novábudova
1.850
telefon, kabelisace
110
telefon /rekonstr. vrch. vedení /
82
mí stnírozhlas /rozší ř ení /
208
rozhlas po drátě
91,5 2.341,5
9.
Kultura pomní k na Jiráskově náměstí
veř ejnáknihovna s odbočkami
24
kulturnístř edisko u Ms Č KD
10.
Doprava vý straž. zař í z. na př ejezdech Č SD autobus. doprava /čekárny/
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
159 7 ks
- 145 -
11.
Služby obyvatelstvu Dům služeb, I. etapa
1.820
autoservis, I. etapa
110
prádelna
124
kamenosochař ství
71
administrativníbudova KS čp. 1796
125
adaptace v čp. 9 pro d. krejčov.
223
samoobsluhy v čp. 4 a 44
430
3,2
1.340
11,2
186,5
samoobsluha, novost. v Nerud. ul.
320 3.011,5
a/ Bytovávý stavba Elektropř í stroj, Skol Na Lysinách
16 b. j.
Elektropř í stroj, Č echova čtvrť, Baba
15 b. j.
Elektropř í stroj, tř . Č s. armády
8 b. j.
Elektropř í stroj, Potočky
24 b. j.
Modř an. strojí rny, Ve srážce
4 b. j.
Ms a Lé čiva, tř . Č s. armády
42 b. j.
Lé čiva, Komoř sko
8 b. j.
Lé čiva, Potočky
12 b. j.
Mikrotechna, Potočky
19 b. j.
Mikrotechna, Lysina
28 b. j.
OSP Praha-západ, Potočky
12 b. j.
Č s. čokoládovny, Bezručova ul.
16 b. j.
MěstNV Modř any, tř . Rudé armády
12 b. j.
MěNV Modř any, Klostermannova ul.
24 b. j.
Průmstav, Klostermannova ul.
13 b. j.
Kraj. telekomunik. správy, Č s. armády
12 b. j.
Baraba, Vodotechna, stavby silnic aj
21 b. j. 286 b. j.
18.590
b/ Družstevnívý stavba V Potočkách
54 b. j.
ul. U zastávky
100 b. j. 154 b. j.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
8,-
32
staveb. úpravy a ploty v zelin.
12.
910
- 146 -
9.548
c/ Rodinné domky v období1945-1965 dokončeno
143 b. j.
11.440
15 b. j.
750
97 ks
290
sdružené
53 ks
318
isolované
172 ks
1.032
158 b. j.
13.830
d/ Př í stavby a př estavby e/ Př í -a př estavby př í slušenství f/ Garáže
225 garáží úhrnem podnikovávý stavba
286 b. j.
18.590
družstevnívý stavba
154 b. j.
9.548
rodinné domky
158 b. j.
12.190
garáže
225 ks
1.350
celkem
598 b. j.
40.328
225 garáží 13.
Demolice - asanace čp. 24, 12, 3, části čp. 4, 5, 702, 1387, 150, 146, 1061
14.
1.350
110
9.790
275,-
Urbanistické investice směrný plán Modř any-Komoř any
90
podrobný zastavovacíplán stř edu Modř an
60 150
15.
Orientace př ečí slovánídomů v obci
66
Sumář investic provedený ch v lé tech 1945-1960: Množství
1.
Inžený rské sí tě
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 147 -
Náklady v 1.000
Brigád. hodin
5.480
850
Hodnota brig. hod. v 1.000 7,5
2.
Komunikace
3.151
41.524
482,5
3.
Vodohospodářské práce
381
5.325
40,3
4.
Staveb. investice průmyslové
5.
Školství
2.365
25.175
166,9
6.
Zdravotnictví
655
1.850
11,-
7.
Tělový chova
560
3.000
19,8
8.
Pošta, spoje
2.341
9.
Kultura
566
3.330
30,-
10.
Doprava
193
930
10,5
11.
Služby obyvatelstvu
3.012
1.340
11,2
12.
Bytovávý stavba
9.790
275
93.114
1.054,7
47.050
byty garáže
598 b. j.
40.328
225
1.350
13.
Demolice, asanace
110
14.
Urbanistické investice
150
15.
Orientace
66
Celkem
598 b. j.
108.048
225 garáží
Investice provedené v létech 1961-1964 Pro období1961-1964 se mně již nepodař ilo opatř it si tak podrobný a př ehledný materiál o vý stavbě v našem městě, protože záznamy ve zdejší m odboru vý stavby nejsou vedeny tak systematicky, aby z nich bylo možno poř í dit podobný př ehled, jaký byl sestaven pro lé ta 1945-1960. Onen př ehled byl totiž poř í zen jen př í ležitostně pro potř ebu tehdy poř ádané vý stavy „20. vý ročí osvobozenínašívlasti Rudou armádou“ . Za ochotné spolupráce pracovní ků odboru vý stavby jsem zjistil, že v období 1961-1964 bylo postaveno 24 činžovní ch domů s 259 bytový mi jednotkami. Z toho bylo v rámci družstevnívý stavby postaveno 154 b. j., v rámci podnikové vý stavby 86 b. j. a v rámci státnívý stavby /KNV a MNV/ 19 b. j. Rodinný ch domků bylo postaveno 26.
Počet postavený ch b. j. v létech 1945-1964 Od roku 1945 do roku 1964 bylo tedy v našem městě postaveno 857 bytový ch jednotek. Vý stavbu podniků jsem zjišťovat nemohl, protože podle sdělení vedoucí ho odboru vý stavby, tato data nelze veř ejně publikovat. Bylo by to možno zjistit jedině dotazem u jednotlivý ch podniků, jak vzrostly jejich základníprostř edky. V popisované m období bylo v Potočkách družstevní vý stavbou postaveno 32 garáží . Vedle toho bylo ovšem postaveno mnoho garáží soukromý ch na vlastní ch pozemcí ch př i rodinný ch domcí ch.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 148 -
IV. kapitola: Kulturníž ivot v Modř anech Školy Naše školy za okupace Mluví me-li o modř anský ch školách z doby po osvobození , chtí ce nechtí ce musí me hovoř it o Němcí ch. Všechny naše školy byly totiž ke konci války zabrány pro vojenské účely. První vojenský útvar př išel do Modř an 8. května 1941 a byl ubytován v naší nejlepšíškolníbudově, v měšťanské škole na Jiráskově náměstí . Byl to tankový oddí l, který se právě vrátil z Jugoslávie. Obsadil tehdy př í zemía 1. patro budovy. Dlouho se zde nezdržel, 15. června táhl dále na vý chodnífrontu. Celá budova byla pak zabrána v únoru 1945 na vojenskou nemocnici. Školní zař í zení bylo uloženo na půdách, cenné př edměty byly uschovány v bytech některý ch učitelů. Další vojenská jednotka byla od roku 1944 v budově dí včí obecné školy u radnice a pro německou domobranu byla zabrána i chlapecká škola obecnáv čp. 29. Protože nebylo náhradní ch mí stností , děti zůstaly doma. Ve vynucený ch prázdninách shromažďovali učitelé žáky kde se jen dalo, v hostincí ch, v Lidové m domě nebo na hř í šti u sokolovny. Zde jim ukládali úkoly a vypracované je zde od nich zase př ebí rali.
Vyučová nípo revoluci S pravidelnější m vyučování m se začalo v dubnu 1945 v hostincí ch U Troní čků, U Př emysla, U Sosny a Na Lysinách U Kuklů. Ovšem toto vyučováníbylo stále rušeno pravidelný mi letecký mi poplachy. Německou okupací byly pochopitelně našim školám způsobeny velké škody. Ř editelé škol vyčí slili tyto škody částkou 491.484 Kčs. Ministerstvo školství př islí bilo na tyto škody subvenci 90.000 Kčs. Skutečně se začalo vyučovat nejdř í ve v nové škole na Jiráskově náměstí , bylo to 7. června 1945, v chlapecké se začalo až 25. června a školnírok byl ukončen na všech školách 12. července 1945.
Naše školy po revoluci Po revoluci bylo nutno př edevší m napravit škody způsobené okupanty. Název Hlavníškola-Hauptschule, do ní ž smělo bý t př ijato jen malé procento české ho žactva, byl v květnu 1945 zrušen a nahrazen starý m názvem měšťanskáškola, do které byli př evedeni žáci 6., 7. a 8. roční ku, kteř íza okupace museli zůstat v obecné škole. Na počátku školní ho roku 1945/1946 byly v Modř anech tyto školy: -
národníškola chlapeckáčp. 29 v Kostelníul., nyníFr. Zeta s 320 žáky,
-
národníškola dí včíčp. 195 v ul. U radnice s 270 žačkami,
-
měšťanskáškola na Jiráskově náměstís 333 žáky,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 149 -
-
1. mateř skáškola v ul. Pod sady Komenské ho se 76 dětmi,
-
2. mateř skáškola Na Lysinách od 1. února 1946 se 42 dětmi,
-
3. mateř skáškola na Babech III. od 3. června 1946 se 23 dětmi.
Př i chlapecké škole byla zř í zena pomocná škola, měla 1 tř í du s 10 žáky. Ve školní m roce 1948/1949 se stala samostatnou pod názvem Zvláštní škola. V tomto roce měla 12 žáků. Později o ní budu ještě psát ve zvláštní m oddí le podrobněji.
Organisačnízmě ny v našem školstvív roce 1946 1. bř ezna 1946 byly obě naše národní školy a měšťanská škola rozděleny na 2 školy. Toto rozdělenítrvalo do roku 1950. V roce 1950 jsou u nás tyto školy: -
stř ední škola chlapecká, počet žáků 177 /165 mužů, 12 žen/, učitelů 9 /7 mužů, 2 ženy/, počet tř í d 6, počet pioný rů 86,
-
stř edníškola dí včí , počet žáků 188 /168 žen, 20 mužů/, učitelů 7 /3 muži, 4 ženy/, počet tř í d 5, počet pioný rů 92,
-
1. národníškola, počet žáků 422 /231 mužů, 191 žen/, učitelů 13 /2 muži, 11 žen/, počet tř í d 12, počet pioný rů 66,
-
2. národníškola, počet žáků 386 /180 mužů, 206 žen/, učitelů 12 /2 muži, 10 žen/, počet tř í d 11, počet pioný rů 64,
-
zvláštníškola, počet žáků 12 /8 mužů, 4 ženy/, učitel 1, počet tř í d 1, počet pioný rů 2.
Celkem tedy 5 škol, žáků 1.197 /616 mužů, 581 žen/, učitelů 42 /15 mužů, 27 žen/, počet tř í d 35, počet pioný rů 310. Od školní ho roku 1949/1950 je na každé naší národní škole samostatné ř editelstvía od školní ho roku 1950/1951 byla zavedena na národní ch školách koedukace.
Žá dost o zř ízenígymnasia V roce 1950 podal MNV žádost o zř í zení školy III. stupně, gymnasia a KNV žádost doporučil. Jedinápotí ž byla v nedostatku vhodný ch mí stností . MNV nabí dl k tomu účelu budovu bý v. ukrajinské ho gymnasia, ale zůstalo jen u nabí dky, protože se mu nepodař ilo vyklidit uvedený objekt, ve které m má svoje provozovny n. p. Spofa, závod Chirma, a tak plán zůstal jen př ání m.
Př ístavba 1. ná rodníškoly V roce 1952 bylo započato s př í stavbou 1. národníškoly, hrubé stavebnípráce byly provedeny v rekordní m čase do konce roku 1952. Vnitř ní zař í zení tř í d, parkety, klosety a nábytek byly poř í zeny v roce 1953, takže nový školní rok 1953/1954 bylo možno zahájit již v nový ch učebnách. Byly př istavěny 2 tř í dy, kotelna, rozší ř eny chodby a klosety. O rychlé provedenípř í stavby má vedoucí stavby F. Maštálka, ř editelka školy K. Valová a rodiče dětí , kteř í na stavbě odpracovali sta hodin. V roce 1956 byl v té že škole z chodby zř í zen kabinet.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 150 -
Sjednoceníškolstvív roce 1953 Zř ízeníosmileté stř edníškoly V roce 1953 bylo provedeno důsledné sjednocenínašeho školství , národníškoly a školy stř edníbyly sloučeny v jednotnou osmiletou stř edníškolu a vedle níbyly jedenáctiletástř edníškola s poslední mi tř emi roční ky vý běrový mi. Cí lem je, aby většina našímládeže prošla jedenáctiletou stř edníškolou. Na základě té to reformy byly u nás zř í zeny 2 osmiletky: -
1. osmiletástř edníškola na Jiráskově náměstís 505 žáky, ř editel Landa,
-
2. osmiletá stř edníškola v čp. 29 a v budově v ul. U radnice s 905 žáky, ř editel Jonáš. V té to škole byly spojeny 1. a 2. národníškola.
V roce 1954 byly obě osmiletky rozděleny na 3 samostatné osmileté stř ední školy. Školnírok 1955/1956 začal na našich školách špatně. Tř í dy 2. a 3. osmiletky nestačí na počet př idělený ch dětí . Je nedostatek nábytku a na 1. osmiletce chybělo př i začátku školní ho roku 5 učitelů. Otázka učitelů byla vyř ešena teprve po provedený ch intervencí ch u ONV, KNV až na ministerstvu školství . Nábytek byl př islí ben KNV.
Otevř ení11leté stř edníškoly Rok 1956 je vý znamný m rokem modř anské ho školství . Toho roku bylo totiž konečně povoleno zř í zeníjedenáctileté stř edníškoly v Modř anech a vyučování bylo na nízahájeno 3. září1956. Náš požadavek zř í zeníté to školy v našíobci byl správný , spravedlivý i účelný , vždyť jsme obcí s 10.000 obyvateli a s velký m průmyslový m potencionálem. Škola je umí stěna v budově osmiletky na Jiráskově náměstía prozatí m byla otevř ena 9. tř í da. Postupně pak budou oteví rány tř í dy dalšía vyšší . Na zdejší ch školách je tí snivý nedostatek učeben, 8 tř í d mástř í davé vyučování a s př ibý vají cí m počtem dětí tí seň dále roste. Proto MNV žádal o povolení př í stavby 1. osmileté stř ední školy, ale mí sto toho byla povolena stavba 2 dvoutř í dní ch školní ch pavilónů, všeobecně zvaný ch školičkami. Povolenídošlo o prázdninách roku 1956 a již 6. srpna se konalo komisionální ř í zení ve věci stavenišť. Byla vybrána mí sta Na Lysinách a v Komoř sku, tedy v nejodlehlejší ch mí stech Modř an, aby se ušetř ila nejmenší m žáčkům cesta do školy ve stř edu města. Prvnípozemek byl ve správě DS, proto jeho zí skánínebylo problé m. Pozemek v Komoř sku patř il n. p. Modř anské strojí rny Č KD, který jej velmi ochotně na stavbu postoupil. Hned př i počátku stavby obdržel MNV prozatí m na materiál 60.000 Kčs a na práce 22.000 Kčs. Podmí nkou pro stavbu je, že musí bý t provedena brigádně.
Na Lysiná ch Stavba školičky I. Na Lysinách byla zahájena v září1956. Účast brigádní ků byla prvníneděli velmi dobrá, druhou neděli př išli 2 a dalšíneděli již nikdo. Protože investičníprostř edky bylo nutno vyčerpat, MNV zí skal z KS 2 stálé pracovní ky na stavbu. Byla provedena dalšíagitace, zí skáni novídobrovolnípracovní ci, a tak konečně 22. srpna 1957 byla provedena hrubástavba se zastř ešení m. Byly také
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 151 -
dokončeny hrubé vnější i vnitř ní omí tky. K uvedené mu dni bylo na stavbě odpracováno 4.280 brigádní ch hodin, z toho 2.130 zdarma. Truhlářskou práci provedl OPK Vimperk. Stojíza zaznamenání , že př i delimitaci zdejšíKP př edal Č SAD 3 nákladní auta, a nyníMNV nemohl u nich prosadit, aby př ivezli cihly z Točné , potř ebné na stavbu.
Na Komoř sku Stavba školičky II. na Komoř sku byla zahájena v bř eznu 1957, tedy podstatně později než Na Lysinách, ale jejívý stavba šla rychleji, protože značnou pomoc zde poskytl n. p. Modř anské strojí rny Č KD. Na vý stavbě školičky bylo odpracováno 3.885 brigádní ch hodin, z toho zdarma 2.310 hodin. K 22. srpnu 1957 je stavba asi na stejné m stupni jako školička Na Lysinách. Je ovšem lé pe vybavena, protože byl zde proveden rozvod nepitné vody z vodovodní ho potrubí Ms a zavedeno ústř ednítopeníhorkou vodou z blí zké ho topné ho systé mu MS. Obě školičky byly dány do provozu 1. září 1958. Hodnota obou staveb činí dohromady 580.000 Kčs, náklady jsou 330.000 Kčs. Úspora, kterábyla zí skána dobrovolnou pracíobčanů, činítedy 250.000 Kčs.
Na Babech III. K vůli úplnosti poruší m chronologický sled a uvedu skutečnosti ze stavby školičky III. na Babech III. Se stavbou se začalo na jař e 1959, v dubnu byla vykolí kována, začal se navážel potř ebný stavebnímateriál a 17. května se začalo se skutečnou stavbou. Pro její vý stavbu bylo zí skáno závazků na 2.600 brigádní ch hodin. Ale ve skutečnosti pro tuto stavbu již nebylo mezi občanstvem takové ho pochopení jako u první ch 2 školiček. Aby bylo možno stavbu vůbec dokončit, bylo nutno zí skat placené sí ly nejen na práce odborné , ale i na práce pomocné , a tak byl MNV nucen zajistit zvý šení procenta skutečný ch nákladů k rozpočtové hodnotě ze 60 % na 88 %. Konečně byla v rámci akce Z dokončena stavba, ale nebylo provedeno oplocení . Průmstav sice dodal pletivo v rámu a 1 vrata, ale na podezdí vku již nebyly pení ze, protože SBČ S zastavila dalšívý platy, ježto dosavadnívý platy dosáhly již 70 % původní ho nákladu stavby. Nyní nastala taková situace, že nebude-li poskytnuta dostatečná částka na proplacení dosud nezaplacený ch faktur a nároků na mzdu brigádní ků, bude nutno požádat Průmstav, aby dodané pletivo si vzal zpět. Teprve po zdlouhavé m a obtí žné m jednání na Investiční bance, ONV, KNV a konečně i na ministerstvu financí , se podař ilo zajistit krytípotř ebné částky 35.000 Kčs. Školička byla dána do provozu v listopadu 1960. V roce 1961 bylo dokončeno i oplocení . Byly postaveny betonové podezdí vky a akce byla tentokrát úspěšná, i odborné práce byly prováděny bez nároku na mzdový fond. Mzdové fondy byly čerpány jen minimálně. Hodnota provedený ch prací na podezdí vce je ca 8.500 Kčs. Nynípo malé m př erušeníchronologické ho sledu se k němu zase vrátí m.
Jak roste počet ž á ků Jak roste počet obyvatel v našíobci, zejmé na mladý ch lidí , roste i počet žáků v našich školách. V roce 1957 je na 1. osmiletce 541 žáků, na 2. osmiletce 475 žáků a na jedenáctiletce 588 žáků, celkem tedy 1.604 žáků. Jak se počet žáků
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 152 -
zvětšil, vidí me, srovnáme-li jej s počtem 1.173 žáků, kteř í v roce 1950 navštěvovali naše národnía stř edníškoly.
Zř ízení9leté stř edníškoly Ve školní m roce 1958/1959 se již na některý ch školách prodlužuje školní docházka a tí m i základníškolnívzděláníz 8 na 9 let. V roce 1958 šli poprvé do devátý ch tř í d žáci, kteř ínebyli vybráni na studie ani nešli do učební ho poměru. V roce 1958 šlo o dobrovolné rozhodnutí , od roku 1959 je docházka do 9. tř í dy již povinná. V roce 1958 se př ihlásilo do 9. tř í dy 5 děvčat, proto tř í da nemohla bý t otevř ena. V další ch lé tech budou 9. tř í dy navštěvovat všichni žáci kromě těch, kdo půjdou na vý běrové školy. V pražské m kraji bude př echod žáků z 8. tř í d ukončen ve školní m roce 1961/1962 a pak např í ště již všechny děti budou absolvovat 9. roční ky. Na 9. postupné roční ky budou navazovat 3leté všeobecně vzdělávacíškoly /jsou myšleny hlavně jako průprava pro studium na vysoký ch školách/, 2 - 4leté odborné školy a 2 - 3letáodbornáučiliště /př i závodech, STS a velký ch JZD/.
Kritický nedostatek učeben Růstem počtu žáků navštěvují cí ch naše školy, neustále i roste nedostatek učeben. Poněkud se té to kritické situaci ulevilo, když v roce 1958 byly otevř eny školičky Na Lysinách a v Komoř sku. Uvolnily se tí m 4 tř í dy a dalšítř í da byla zí skána př emí stění m Zvláštníškoly do samostatné mí stnosti v Klostermannově ul. Tí m se počet tř í d se stř í davý m vyučování m sní žil na 6. Ovšem prodloužení m školnídocházky o 1 rok na 9 let bude vyvolána potř eba další ch tř í d, takže počet tř í d se stř í davý m vyučování m vzroste na 8. Tí sni zase vypomohla v roce 1960 dostavenáškolička na Babech III. se 2 učebnami.
Počet tř íd, ž á ků a učitelů ve škol. r. 1961/1962 Ve školní m roce 1961/1962 bylo na 1. a 2. ZDŠ a SVVŠ 46 tř í d, 1.662 žáků. Z nich bylo 81 % v PO a pokud měli lé ta na organisování v Č SM, bylo jich organisováno 99 %. V roce 1963 máme na všech ZDŠ a SVVŠ 1.704 žáků a 53 tř í d, na Zvláštní škole bylo 18 žáků. Na zdejší ch školách učí celkem 99 učitelů, z toho 77 na všeobecně vzdělávací ch školách, 9 na LŠU a 13 na mateř ský ch školách.
Rozdě leníSVVŠ Stř ednívšeobecně vzdělávacíškola na Jiráskově náměstíbyla ve školní m roce 1964/1965 rozdělena na SVVŠ a 3. ZDŠ. Tí m jsem vyčerpal látku, její mž př edmětem byly naše školy poskytují cí svý m žákům základnía všeobecné vzdělání . Ale je ještě se tř eba zmí nit o zvláštní ch druzí ch škol, které jsou v našíobci. Jsou to Stř edníškola pro pracují cí , Zvláštní škola, Lidováškola umění , odbornáučiliště a mateř ské školy.
Zvlá štníškola Na modř anský ch školách bylo několik dětí , které nestačily vyučovánína normální škole. Proto byla 1. ř í jna 1942 př i národníškole chlapecké v čp. 29 pomocná tř í da. Tuto tř í du, do které chodily děti potř ebují cíindividuálnízpůsob vyučování , vedl učitel František Kačí n.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 153 -
Učitel a vedoucíFrantišek Kačín Tř í da měla ve školní m roce 1942/1943 15 žáků, 1943/1944 a 1944/1945 po 14 žácí ch, 1945/1946 16 žáků, 1946/1947 15 žáků, 1947/1948 14 žáků, 1948/1949 12 žáků, 1963/1964 18 žáků. Vý nosem zemské školnírady v Praze z 20. září1945 byla zatí mnípomocnátř í da př i 1. národníškole chlapecké př eměněna na tř í du definitivní . Zároveň bylo pro tuto tř í du zř í zeno definitivní učitelské mí sto. Učitelem byl jmenován František Kačí n. Vý nosem zemské školnírady v Praze ze 4. září1948 byla změněna dosavadní pomocná tř í da na samostatnou zvláštní školu. Tato škola měla od roku 1948 jednu postupnou tř í du a byla umí stěna v př í zemívlevo proti školní kovu bytu. Vedení m té to školy byl pověř en dosavadníjejíučitel Fr. Kačí n, který v roce 1948 zkouškou dosáhl učitelské způsobilosti k vyučovánína školách pro slabomyslnou mládež. A od 1. ledna 1949 byl jmenován její m ř editelem.
Vý chova dě tí V roce 1948 se děti zapojily do všeobecně prospěšné práce, zúčastnily se sběru odpadový ch hmot, sběru mandelinky bramborové a manuální ch brigád. Podnikly 4dennívý let na jižníMoravu, kde byly hosty rodičů dětíté že školy v Bř eclavi. Navští vily Bí tov, Lednici, Znojmo a Bř eclav. V roce 1949 chodilo do zvláštní školy 12 dětí . Každý den dostávaly mlé čné př esní dávky. Nad školou měl patronát cukrovar v Modř anech. Od 1. do 13. května byly děti ve škole v př í rodě v Zákoutí v Orlický ch horách. Odtud podnikly vý let do Ratiboř ic a okolí . Na tento vý let jim vydatně př ispěl patron školy a sdruženírodičů. V roce 1951/1952 chodilo do zvláštníškoly 13 dětí . Ve dnech 22. - 24. listopadu byl na škole tý den otevř ený ch dveř í . Maminky byly př í tomny vyučovánírůzný m př edmětům a poznaly tak práci svý ch dětípř í mo na jejich pracovišti. Ve dnech 2. - 16. května byly děti ve škole v př í rodě v Hamrech nad jezerem u Mimoně. Odtud podnikly vý let do Liberce a lázní Kunratic. Školu v př í rodě navští vila reporté rka Č s. rozhlasu a její reportáž o škole byla vysí lána v anglické m a německé m jazyce pro cizinu. Té ž 2 reporté rky z obrázkové ho časopisu Květy děti fotografovaly př i nejrůznější ch hrách, na pláži, na vycházce ap. Naví c školu navští vili parašutisté z blí zké ho tábora a s dětmi besedovali. Ve školní m roce 1952/1953 chodilo do zvláštníškoly 13 dětí . Toho roku byly děti ve škole v př í rodě v Paběnicí ch. Navští vily zámek Žleby, Č áslav a Kutnou Horu. V lé tech 1953-1959 navštěvovalo školu 12, 11, 12, 14, 14, 13 dětí .
Získá na samostatná místnost Z obecné školy chlapecké se zvláštní škola vystěhovala 1. prosince 1958 do kulturníjizby v Klostermannově ul., kterou se rada MNV rozhodla zlikvidovat pro její malou návštěvnost, a aby ulehčila kritické mu nedostatku učeben v našich školách. Do mí stnosti, kde bý vala laký rnickádí lna, byly položeny parkety, byla zař í zena vlastnívodárna a zř í zeny splachovacíklosety. Adaptace stála ca 8.000 Kčs.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 154 -
Jak se zapojujíž á ci do ž ivota Děti, které ukončily školnídocházku, všechny se zař adily do pracovní ho procesu. Někteř íhoši se vyučili i ř emeslům. Pouze 2 dí vky zůstaly v pé či svý ch rodičů. Stalo se, že některé děti po zlepšeníprospěchu byly vráceny do národníškoly.
Nový ř editel Jaroslav Hobzík V roce 1960 dosavadní ř editel školy František Kačí n odešel do důchodu a od 1. července 1960 byl nový m ř editelem jmenován Jaroslav Hobzí k.
Lidová škola umě ní Důležitý m činitelem v estetické vý chově našich dětíje zdejšíLidováškola umění . Začnu s trochou historie. V našíobci bylo ví ce učitelů, kteř ísoukromě vyučovali hudbě ve svý ch bytech. V roce 1942 někteř í z nich, Ferdinand Benáčan, Květoslav Panuš, Adolf Voborský a Karel Vrba, založili Kolegium odborný ch učitelů hudby, v jehož cele stál profesor státní konservatoř e Jaroslav Kolář. Učitelé tohoto kolegia vyučovali sice nadále soukromě a jednotlivě, ale jeho smyslem bylo po porážce Němců zř í dit v Modř anech hudební školu. Skutečně hned po osvobození požádali některé hudební školy v Č echách, mj. Plzeň, Č áslav, Mladou Boleslav, o informace ve věci struktury a organisace jejich škol.
Mě stská hudebníškola v Modř anech Po zí skání potř ebný ch dat, podali si hned MNV žádost o př idělení vhodný ch mí stnostík vyučovánía k zemské mu národní mu vý boru v Praze o povoleníke zř í zenísoukromé hudebníškoly v Modř anech. MNV s touto myšlenkou souhlasil a za vydatné pomoci členů NV Karla Šárky, Josefa Benáčana, Jana Švarce, Jana Kocourka a mnoha jiný ch, byla pro školu př idělena vila po JUDr. Porgesovi ve Dvoř ákově ul. čp. 1356. Z konfiskované ho majetku po Němcí ch byla škola vybavena potř ebný m nábytkem a hudební mi nástroji /4 pianina a několik žesťový ch nástrojů/. Žádost o zř í zeníhudebníškoly byla kladně vyř í zena i zemský m národní m vý borem a MNV v Modř anech souhlasil, aby škola uží vala názvu Městskáhudebníškola v Modř anech. Vyučováníbylo zahájeno v září1945, škola měla k disposici 4 učebny, žáků bylo 156. Hlavnínástrojovávý uka byla hra na housle a klaví r. Vyučovalo se od 13 do 21 hodin. Hudební nauka zatí m nebyla vyučována jako samostatný př edmět, byla prováděna jen částečně př i vý uce nástrojové . Městskáhudebníškola v Modř anech jako soukromé učiliště byla v lé tech 19451947 spravována jeho vedoucí m učitelem Ferd. Benáčanem, který ji vedl po stránce finanční , administrativní i organisační . Školné bylo 300 Kčs měsí čně a zápisné 100 Kčs. Z těchto prostř edků byly vypláceny odměny učitelům, poř izovány pomůcky k vyučování , prázdniny učitelům placeny nebyly. Umělecký m ř editelem školy byl prof. Jaroslav Kolář, který funkci zastával zcela nezištně. Ještě v roce 1945 odešel ze školy jejíspoluzakladatel Květoslav Panuš, který nastoupil jako hudebnírežisé r do Radiojournalu v Praze. Za něho byl př ijat jako učitel absolvent konservatoř e Miloš Ř í ha.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 155 -
MHŠ byla př evzata do sprá vy MNV V roce 1947 byla škola př evzata do správy MNV, čí mž se hospodářská situace školy podstatně zlepšila. Učitelům byly upraveny platy, zlepšeno vybaveníškoly a pro značný počet žáků v klaví rní m odděleníbyla př ijata jako učitelka klaví ru absolventka konservatoř e Helena Krausová. V tomto roce byl na škole ustaven dětský pěvecký sbor, který vedl uč. Adolf Voborský , a který prvně v tomto roce vystoupil na žákovské m koncertě v sále U Nováků. Začalo se také s kolektivní m vyučování m hudebnínauce, po dohodě se školskou komisíbyla prováděna v budově nynějšídvanáctiletky na Jiráskově náměstí . Vý uku prováděli uč. Ferdinand Benáčan, Adolf Voborský a Karel Vrba.
Talentovaníž á ci školy V lé tech 1947-1950 prošlo školou několik hudební ch talentů. Tak např . z houslové ho oddělníVladimí r Kovař í k /vykonal úspěšně státnízkoušku učitelské způsobilosti/, Eva Ježková/byla př ijata na státníkonservatoř /, František Froněk /studoval na státníkonservatoř i, nyníje členem SD/, Karel Pašek /je odborný m učitelem hudby/, Ant. Pašek ml. /je členem orchestru Hlaholu/, Vladimí r Kohout /odborný učitel hudby/. Z klaví rní ho oddělení Konstantin Krechler /je členem orchestru ND/, Bohumil Gregor /je dirigentem ND/, Alena Č ešpivová/je učitelkou hudebníškoly/ aj.
Mě stský hudebníústav V roce 1949 byla městskáhudebníškola př ejmenována vý nosem MŠ na Městský hudebníústav. V roce 1949 odešel z ústavu učitel Adolf Voborský , který později př ešel do Č eskoslovenské ho rozhlasu. Za něho byli př ijati jako externí učitelé houslista B. Stalev /bulharská národnost/ a posluchačka st. konservatoř e Turková. Za onemocnělou uč. Helenu Krausovou byla př ijata jako externíučitelka Františka Bonhardová. Ve školní m roce 1949/1950 bylo zř í zeno př í pravné oddělení hudebnívý chovy. V první ch tř í dách zdejší ch škol byl proveden průzkum podle směrnic MŠ a bylo př ijato do tohoto oddělení50 žáků. Pro tento způsob vyučováníbyla př ijata uč. Anna Stodolová, kterávyučovala také sólové mu zpěvu. Houslové odděleníbylo doplněno absolventkou st. konservatoř e uč. Marií Halouskovou-Svobodovou, kterápř evzala žáky po uč. Adolfu Voborské m.
Ředitelem školy jmenová n Ferdinand Bená čan Z př í kazu MŠ byl ř editelem školy ustanoven Ferdinand Benáčan, dosavadní administrativnía organisačnísprávce. Uč. Svobodovábezplatně zapůjčila škole koncertníklaví r a klaví rníodděleníbylo rozší ř eno o jednu tř í du. Stav žáků byl v roce 1950 232 žáků, učitelů bylo 8 a ř editel. Z ústavu odešla pro nemoc uč. Helena Krausová.
Škola se mě la stě hovat v r. 1950 Koncem škol. roku 1949/1950 měl bý t Městský hudební ústav př estěhován a v budově mělo bý t zř í zeno zdravotnístř edisko. Ř editel Benáčan se proti tomuto záměru odvolal k MNV, k MV KSČ a k ZV zdejší ch závodů se žádostí , aby budova
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 156 -
byla zachována pro účely hudební ho ústavu. Po mnoha intervencí ch a jednání ch bylo požadavku vyhověno a zdravotnístř edisko bylo umí stěno v Bezručově ul.
Nedostatek učeben Pro velký zájem vý uky hř e na klaví r byla na rok 1950/1951 naplánována další učitelskásí la. KNV v Praze však pro náš ústav př ijal 2 učitelky hř e na klaví r. Tí m nastala nepř í jemná situace s učebnami. Nakonec to bylo vyř ešeno tak, že houslisté museli vyučovat stř í davě v malé mí stnosti, která byla upravena z umý várny. Z ústavu odcházípro nemoc externíuč. Bonhardová. Pro vý uku hudebnínauky byl př ijat uč. V. B. Halouska, který také vyučoval hř e na kytaru, vedl dětský sborový zpěv a orchestrálníhru. Za jeho působeníbyla na žákovské m koncertu provedena Haydnova Dětská symfonie, která byla také provedena v Městské knihovně v Praze. Ústav měl svoje učebny v 1. patř e budovy, protože nestačily provozu, požádal v roce 1951 MNV o př idělení další ch mí stností v př í zemí . Žádosti nebylo vyhověno pro naprostý nedostatek bytů v obci.
Zestá tně níMHÚ a př ejmenová nína Hudebníškolu V roce 1951 byly Městské hudební ústavy zestátněny a př ejmenovány na Hudebníškoly. Byla provedena částečnáúprava platů učitelů, vydán organisační statut a osnovy. Osobní m úř adem se stáváKNV, později ONV Praha-jih. V roce 1952 odcházíze školy uč. Dagmar Kolmanováa uč. V. B. Halouska, oba ze zdravotní ch důvodů. Na jejich mí sta byli př ijati pro hru na klaví r uč. Zdenka Holovská a pro hru na hramoniku a hudebnínauku uč. Milan Průcha. V tomto roce odešli ještě uč. Miloš Ř í ha a Milan Průcha. V roce 1953 bylo rozší ř eno houslové Procházka.
oddělení a byl př ijat uč. Květoslav
V tomto roce byla provedena reorganisace školství v Modř anech, byly zř í zeny 2 osmileté školy, které pro nedostatek učeben zavedly stř í davé vyučování . To mělo za následek pochopitelně i narušení rozvrhu a celé ho učební ho plánu Hudebníškoly. MŠ vydalo nové osnovy, bylo př ikročeno k dokonalé mu plánováníučiva a k ř ádné př í pravě učitele na vyučovací hodinu. Také průzkum hudebnosti, který škola provádí koncem školní ho roku, byl nově organisován a prováděn v první m roční ku osmiletý ch stř ední ch škol. MŠ projevuje většízájem o hudebníškolství , poř ádá různé instruktáže, kursy, krajské soutěže HŠ, vytváří jednotný organisační ř ád a vyučovací postup. Tí m jsou dány př edpoklady pro ucelenou práci a další rozvoj HŠ. Hudební škola zavádí jedenkrát měsí čně pravidelné večery žáků. Ve školní m roce 1954/1955 odchází ze školy uč. Holovská a na její mí sto nastupuje uč. Jiř íGrepl, absolvent st. konservatoř e, a za uč. Annu Stodolovou, která odešla k divadlu do Plzně, byla př ijata uč. Jiř ina Macourková, absolv. st. konservatoř e. Ve šk. roce 1955/1956 dochází ke změně v PHV, kdy žáci PHV od pololetí př echázejí k vý uce nástrojové /u houslí držení nástroje a u klaví ru postavení ruky/, změna je v tom, že jedna hodina v tý dnu je věnována PHV a jedna vý uce
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 157 -
v kroužcí ch. Celkově je konstatován špatný vý běr žáků z PHV. Žáci s dobrý mi sluchový mi schopnostmi se učíhř e na klaví r a žáci s průměrný m sluchem hř e na housle. Je stále ví ce pociťován úpadek hudebnosti mládeže na školách, kde je vý uka hudebnívý chovy stále ví ce potlačována. V záříroku 1956 požádal MNV v Modř anech ONV Praha-jih o zajištěnífinanční úhrady na zakoupení budovy, ve které je umí stěna Hudební škola, protože budova, kterábyla pouze v národnísprávě, byla vrácena př í buzný m majitele a měla bý t prodána do soukromý ch rukou. Na zásah MNV byl prodej budovy zakázán a začalo se jednat o jejíkoupi NV. Nedostatek učeben v našich národní ch školách má svoje důsledky i v Hudební škole. Tato vyučovala HN a PHV v budově jedenáctiletky, pro zavedené stř í davé vyučováníjíto bylo znemožněno, proto ř editelstvíHŠ požádalo MNV o př idělení vhodný ch mí stností . Byla jí př idělena mí stnost po školní družině v Lidové m domě, kteráse odtud vystěhovala. Mí stnost je celkem vyhovují cí , byla vybavena klaví rem a tabulí , ale potí ž je v tom, že vchod z ulice je často uzamčen a děti musíprocházet hostincem.
Zavedena 10letá vý uka V roce 1957 byla provedena další reorganisace hudební ho školství , byla zavedena desetiletávý uka. MŠK vydalo nový učebníplán, byla stanovena dé lka vý uky v jednotlivý ch nástrojí ch podle věku dětía roční ků, byl vydán prozatí mní organisačníř ád základní ch hudební ch škol a zkušebnía klasifikačníř ád. V roce 1959 odchází ze školy uč. Jiř í Grepl, který byl př ijat do profesorské ho sboru státníkonservatoř e.
Zvý šený zá jem o hru na kytaru V roce 1961 je pociťován úbytek žáků hry na housle a projevuje se zvý šený zájem o vý uku hry na kytaru. Pro nedostatek mzdový ch fondů nemůže však bý t př ijat učitel. V tomto roce bylo na škole 199 žáků, z toho bylo v PHV 45, v klaví rní m oddělení 73, v houslové m 61, hř e na harmoniku se učilo 18 a klarinetu 2.
Lidová škola umě níse sídlem v Modř anech V roce 1961 byla provedena nováreorganisace hudební ho školství . Byla zř í zena Lidová škola umění se sí dlem v Modř anech s pobočkami v Č ernošicí ch, Kunraticí ch, Davli, Libčicí ch, Nebušicí ch, Radotí ně, Ř evnicí ch, Stodůlkách, Roztokách, Vrané m, Zbraslavi a Jí lové m. Bylo zavedeno jednotné vedeníLŠU a ř editelem pro okres Praha-západ byl jmenován Ferdinand Benáčan a jeho zástupci František Př enosil, Vrané a Jar. Aubrechtová, Libčice. Na LŠU byly zř izovány nové obory, v Modř anech vý tvarný vedený Žemličkou, uvažuje se o zavedenídramatické ho oboru v Radotí ně a taneční ho ve Zbraslavi.
Rozdě lníškoly na 3 oblasti Ukazuje se, že z organisační ho hlediska nelze ústř edně zvládnout tolik škol na tak rozlehlé m území , proto v roce 1963 docházík rozděleníškoly na 3 oblasti:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 158 -
1.
oblast Modř any:
Č ernošice, Radotí n, Ř evnice a Zbraslav
2.
oblast Vrané nad Vltavou:
Davle, Kunratice, Jí lové
3.
oblast Nebušice:
Libčice, Roztoky, Stodůlky
V roce 1964 je na škole 219 žáků a 8 učitelů, z toho 5 žen. Do důchodu odchází jeden ze zakladatelů školy uč. Karel Vrba.
Nový ř editel Dr. Bedř ich Č apek V roce 1965 odcházído důchodu ř editel školy a jejíprvníorganisátor Ferdinand Benáčan a na jeho mí sto jako ř editel pro oblast Modř any je jmenován Dr. Bedř ich Č apek z HŠ Kladno. Byla zavedena vý uka na dechové nástroje, učitelem je Marek, člen orchestru ABC.
Ú čel a poslá nízá kladních hudebních škol Z prozatí mní ho organisační ho ř ádu ZHŠ ještě uvedu účel a poslání základní ch hudební ch škol: a/
Jsou to učiliště státní , která poskytujíschopné a nadané mládeži, bez újmy docházky do škol všeobecně vzdělávací ch a odborný ch, po př í padě př i zaměstnání , základy odborné ho hudební ho vzdělání : svou odbornou vý chovou navazují na hudební vý chovu, kterou dětí zí skají na všeobecně vzdělávací ch školách. Zvlášť nadané žáky př ipravují té ž k další mu vzdělávánína vyšší ch hudební ch učiliští ch.
b/
ZHŠ mají za úkol soustavně pěstovat hudebnost mládeže, ší ř it mezi mládežízájem o dobrou hudbu, učit mládež hudbu správně chápat a hodnotit, a tí m probouzet a rozví jet estetické cí těnímládeže.
c/
Prostř edkem, jí mž ZHŠ docházejí tohoto cí le, je vý uka nástrojová ve zpěvu a po př í padě v taneční vý chově. Tato vý chova je doplňkem k uvědomělé mu hudební mu, resp. taneční mu projevu a př edměty kolektivní ho vyučování v instrumentální ch, pěvecký ch a taneční ch souborech žáky posilujív jejich kolektivní m cí těnía podporujídružnost a uvědomělou kázeň.
d/
Odborné hudebnívzdělání , které mládež zí skáv ZHŠ sloužík tomu, aby absolventi těchto škol své znalosti a dovednosti uplatňovali prakticky v kulturní a osvětové činnosti, zejmé na v souborech a hudební ch tělesech neprofesionální ch.
e/
ZHŠ podporujísvou vý chovnou činnostíosvětovou práci a př ispí vajítí m k stálé mu zvyšování kulturní úrovně pracují cí ho lidu v městech i na venkově.
Ukrajinské gymnasium Ještě z dob 1. republiky existovalo v Modř anech ukrajinské gymnasium, pro svoje účely zabí ralo tzv. Č edí kův dům, za cukrovarem směrem ke Komoř anům. V srpnu 1945 bylo zrušeno, co zbylo ze sbí rek, bylo zajištěno a o použití rozhodne likvidačníkomise ministerstva školstvía osvěty, a zemskáškolnírada. MNV žádal, aby do uprázdněné budovy byla př emí stěna z Prahy vyšší
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 159 -
průmyslová škola pro jemnou mechaniku a elektrotechniku, žádost však byla zamí tnuta. Jednak, že budova je př í liš odlehlá, a pak pro prašnost z blí zké pí skovny.
Stř edníškola pro pracující Od školní ho roku 1961/1962 byla př i zdejšístř ednívšeobecně vzdělávacíškole ustavena stř edníškola pro pracují cí , určenápř edevší m pro ty pracují cí , kteř ísi chtěli po vyučenídoplnit své vzdělánína stř edníškole a zakončit je maturitou. Do zdejší školy se hlásili př evážně učni z Elektropř í stroje a z Modř anský ch strojí ren bezprostř edně po ukončení učební ho oboru. Proto měli možnost vstoupit ihned do 2. roční ku stř edníškoly pro pracují cí . Jednotlivé tř í dy SŠP měly zaměř enífysikální , neboť tato větev nejlé pe odpoví dala potř ebám př ihlášený ch žáků. V jednotlivý ch tř í dách se vyučovalo v 18 vyučovací ch hodinách tý dně, které byly rozvrženy do 3 dnů. V první ch 2 lé tech mnoho žáků př erušilo studium během školní ho roku. Př í činou značné úmrtnosti bylo to, že podniky žáky ke studiu nevybí raly, ale mnohé žáky př esvědčily o nutnosti studia. Značně náročný byl i učebníplán a osnovy, neboť ve dvou lé tech měl bý t žák př ipraven k vykonánímaturitnízkoušky. Žáci se do školy dostavovali po skončenísvé normálnípracovnídoby a ve škole byli nuceni šest hodin duševně pracovat. Tento nápor byl pro mnohé žáky naprosto neúnosný , proto v mnoha př í padech docházelo k př erušenístudia. Ve škol. roce 1961/1962 se do SŠP př ihlásilo 32 žáků, k zápisu se dostavilo je 28 žáků. Na konci školní ho roku bylo klasifikováno jen 11 žáků. Jeden žák prospěl s vyznamenání m, ostatní prospěli. Protože počet 11 žáků pro zř í zení 3. roční ku studia byl př í liš ní zký , byla celá tř í da př edána na SŠP v Praze Helichově ul. V další m škol. roce, tj. ve škol. roce 1962/1963, byly zř í zeny 2 druhé roční ky SŠP. Z toho v jedné tř í dě se vyučovalo vždy odpoledne po pracovní směně, v druhé tř í dě se vyučování př izpůsobilo pracovní m směnám v závodech, v jednom tý dnu se vyučovalo dopoledne, v další m pak odpoledne. Celkový počet př ihlášený ch žáků v obou druhý ch roční cí ch byl 48 žáků. Na konci škol. roku bylo klasifikováno 29 žáků. Jeden žák absolvoval školní rok s vyznamenání m, jednomu byla povolena opravná zkouška po prázdninách, ostatníprospěli. Ve školní m roce 1963/64 bylo do druhé ho roční ku zapsáno 22 žáků, ve tř etí m roční ku pokračovalo ve studiu 30 žáků. V druhé m roční ku bylo na konci škol. roku klasifikováno 19 žáků, z toho 3 žákům byla povolena opravnázkouška po prázdninách, 2 žáci neprospěli. Žáci 3. roční ku se podrobili maturitní m zkouškám. K pí semný m maturitní m zkouškám bylo př ipuštěno 28 žáků, ústnízkoušce se podrobilo 25 žáků. Z nich jeden složil maturitní zkoušku s vyznamenání m, 23 prospělo, jednomu byla povolena opravnázkouška. Ve škol. roce 1964/65 bylo do 2. roční ku př ijato 16 žáků, z nich školní rok dokončilo 12 /jeden žák neprospěl, jednomu byla povolena opravná zkouška/. Tř etí roční k v tomto škol. roce navštěvovalo 16 žáků. Z nich se k maturitní pí semné zkoušce př ihlásilo 13 žáků, k ústní m maturitní m zkouškám bylo
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 160 -
př ipuštěno 11 žáků. Z tohoto počtu prospělo 8 žáků, tř em byla povolena opravná zkouška. Ve škol. roce 1965/66 nebyl zř í zen 2. roční k studia, protože se př ihlásilo málo žáků. Ve 3. roční ku pokračovalo ve studiu celkem 12 žáků. K pí semný m maturitní m zkouškám se př ihlásilo 10 žáků, k ústní m maturitní m zkouškám bylo př ipuštěno jen 5 žáků. Všichni žáci prospěli. V další ch lé tech už žáci nebyli př ijí máni do 2. roční ku, protože poklesl zájem o studium na té to škole.
Odborná učiliště Modř any, ačkoliv mají vysoký průmyslový potenciál, ačkoliv ve zdejší ch průmyslový ch podnicí ch pracuje ca 8.000 zaměstnanců, a ačkoliv jsou největší obcíokresu, marně se snažío zí skánístř edníprůmyslové školy. Existujízde jen odbornáučiliště př i našich největší ch průmyslový ch závodech.
Odborné učiliště Ms Č KD Př ední mí sto mezi nimi zaují má odborné učiliště př i n. p. Modř anské strojí rny Č KD. Na začátku školní ho roku 1948/49 bylo v n. p. Modř anské strojí rny ustaveno učňovské stř edisko. Do té doby byla v závodě prováděna jen individuálnívý uka učňů. V tomto roce bylo ve stř edisku asi 50 učňů, vedoucí m byl Josef Pechoušek. Dí lna byla prozatí m v hale, kde se likvidovala vý roba domácí ch čerpadel /vodárničky/. Pevně byl pro dí lnu stř ediska určen původnísklad materiálu. Učni sami postupně sklad vystěhovali a ještě té hož roku se sem stř edisko př estěhovalo. V té to době př echázel s. Pechoušek do funkce kádrové ho referenta a na jeho mí sto nastoupil Josef Procházka. Dí lna byla postupně upravována a dosáhla velmi dobré úrovně. Byla asi ve stř edu podniku ve zděné budově s dř evěnou kostkovou podlahou, byla světláa vzdušná. Stav učňů se pohyboval mezi 150 - 180. Vedle vedoucí ho Josefa Procházky pracovali ve stř edisku jako instruktoř i soustružní ci: Miroslav Kraus, Josef Petrův, Ladislav Vosička, Josef Svoboda, zámeční ci: Zdeněk Suchý a Niklas Matěj. Zpočátku byli ve stř edisku vychováváni i učni z Č KD Elektro. Praktický vý cvik byl prováděn v dí lnách učňovské ho stř ediska, teoretická vý chova se pak dála v různý ch pražský ch školách /Holešovice, Žižkov, Vinohrady/. V lé tech 1952-1953 byl postaven internát pro učně, byla to typisovaná stavba pro 120 učňů. Byli zde ubytování i učni z Č KD Elektro a internát byl plně obsazen. V té to době se začala prakticky uskutečňovat myšlenka pracovní ch záloh. Proti té to organisaci učňovské ho školstvíbyly sice vznášeny námitky, neuspěly však, a i naše stř edisko bylo př evzato touto organisací . Tehdejší vedení podniku ze strachu, že př ijde o stroje, který mi stř edisko vybavilo, začalo tyto př evádět do vý roby. Situace došla tak daleko, že nebylo možno zajistit vý uku, a proto stř edisko dalo samo návrh na vlastnílikvidaci. Tento návrh byl proveden v roce 1955. Učňové př ešli do n. p. Jawa, v dí lně bylo zř í zeno vý vojové stř edisko
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 161 -
a vý chovnípracovní ci se rozešli po provozech. Internát pak př evzala vý robněhospodářskájednotka bý v. Sdruženíarmaturek. Pracovnízálohy neměly dlouhé ho trvání , a tak již v roce 1959 znovu začí nána závodě pracovat odborné učiliště. Vedoucí m je s. Bystř ický a náhodou dí lny byly zř í zeny v těchže mí stech, kde stř edisko začí nalo v roce 1948. Dí lny byly ihned vybaveny potř ebný m strojový m parkem, vý dejnou nářadí , sociální m zař í zení m, takže dobř e vyhovuje potř ebám stř ediska. Hůř e je tomu již se školou, kteráje umí stěna v nevyhovují cí m dř evěné m baráku. Marná byla snaha zí skat bý valý internát pro teoretickou vý uku učňů, budova internátu zůstává a zůstane v drženíVHJ. V OU je celkem 150 učňů a vyučuje se obor soustružní k a potrubář. Učíse zde učni vlastní ho závodu, ale i potrubáři pro Č KD Praha a časem i pro některé okolní podniky jako Papí rny, Naftové motory, hlavníměsto Praha a p. Vedoucí m OU je Josef Procházka, mistř i: Zd. Suchý , František Nejedlý , Lak. Obermajer, Josef Dufek, Jiř íPašek, Alex. Hlavatý , Frant. Dupal, hospodář Marie Janoušková, plánovač František Škvor, učitelé Jaroslav Č ada, Josef Ř ehák, Petr Pilný , Marší ková, V. Macháček. Kromě OU je na závodě večerní průmyslová škola, kterou navštěvují žáci ze všech modř anský ch závodů a každoročně ji absolvuje asi 30 žáků. Od školní ho roku 1961/62 bylo studium na té to škole rozší ř eno na vyššíprůmyslovou školu.
Učňovské stř edisko n. p. Chirana Učňovské stř edisko mái n. p. Chirana Praha závod Modř any. Ve škole je 96 učňů ve 3 roční cí ch. Je zde 100% organisovanost v Č SM. Učni poř ádají různé sportovní a kulturní akce a zúčastňují se brigád na závodě i na patronátní m statku. Ve stř edisku jsou zastoupeny tyto obory: mechanik, elektromechanik, nástrojař .
US n. p. Mikrotechna V učňovské m stř edisku n. p. Mikrotechna je 99 učňů a jsou zde zastoupeny obory – nástrojař , mechanik, soustružní k kovu, fré sař , zámeční k.
US n. p. Elektropř ístroj N. p. Elektropř í stroj máve své m učňovské m stř edisku 119 učňů z oborů: strojní zámeční k, nástrojař , elektromechanik a soustružní k kovu.
US n. p. Č eské čokolá dovny V n. p. Č eské čokoládovny je 58 mladistvý ch pracovní ků, kteř ítvoř ína závodě uzavř ený celek. Pracují v balí rně pod dohledem vedoucí , která provádí na pracovišti pracovní i vý chovný dozor. Mladiství procházejí pravidelně tý dně závodníškolou práce. Zaškolovacídoba je 2 měsí cem od své ho 15. roku jsou odměňováni podle množstvívykonané práce. V roce 1961 byla na závodě otevř ena večerníprůmyslová škola potravinářskotechnologická, navštěvuje ji 19 žáků. Kromě toho závod provádí vý uku odborný ch kádrů v učňovské m stř edisku př i závodě Diana v Děčí ně s 3letou učebnídobou. Kapacita internátu je 36 lůžek.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 162 -
Mateř ské školy Prvnímateř skou školu měly Modř any již v roce 1916, tedy v době, kdy mateř ská škola, tř eba i v okresní ch městech, byla ještě neznámou institucí .
Počá tky mateř . školstvív Modř anech Hlavnízásluhu o jejízř í zeníměl tehdejšístarosta obce Václav Neč. Byla otevř ena 25. září 1916 a během 5 dnů bylo zapsáno 85 dětí . První učitelkou byla ustanovena Marie Kratochví lová. Správou mateř ské školy byl pověř en ř í dicíučitel chlapecké školy obecné . Pro nedostatek vhodné mí stnosti byla umí stěna v bý valé radnici, v 1. tř í dě obecné školy, kde z toho důvodu bylo zavedeno polodenní vyučování . Bylo v plánu zař í dit i stravování dětí , které byly ve školce po celý den, ale k realisaci nedošlo, protože starosta Neč zemř el, a tí m odešel i hlavní př í znivec školky. Mateř ská škola se několikrát stěhovala a dvakrát byl dokonce pro nedostatek mí stnostíjejíprovoz př erušen, škola byla zavř ena a učitelka byla zaměstnána na obecní m úř adě. Ještě v roce 1936 tehdejšíučitelka mateř ské školy Marie Belšánová pí še: „Aby mateř skáškola mohla plně vyhovět své mu poslání , je tř eba, aby zaměstnávací doba byla upravena po způsobu pražský ch škol, př ičemž by dětem byla podávána v poledne a o svačině vař ená strava. Tato úprava byla by uskutečnitelnápř i vý stavbě Dětské ho domova, kdež by bylo na mateř skou školu potř ebný m zař í zení m pamatováno. Mateř skou školu bylo by tř eba doplnit jeslemi.“ . Mateř ská škola byla několik let v polosklepní mí stnosti v sokolovně, kde na prostoř e 26 m2 se tí snilo 50 dětí . Konečně v roce 1938 byla odtud př estěhována do 2 vyklizený ch školní ch tř í d v budově radnice. V jedné mí stnosti byly děti větší a ve druhé batolata. Celkem bylo tehdy př ihlášeno 66 dětí , z toho 18 batolat. Zde bylo zahájeno i stravování dětí , celkem ke stravování bylo př ihlášeno 32 dětí , na jedno dí tě se platilo 3 Kčs denně.
Stavba Dě tského domova Velký m př ání m bylo tehdy postaveníDětské ho domova, ve které m by našly svůj útulek mateř skáškola, jesle, kuchyně pro vyvař ovánípolé vek a Ochrana matek a dětí . Hlavní m propagátorem postaveníDD byla Ochrana matek a dětí , kterájiž v září 1936 uspoř ádala sběrací akci na vý stavbu DD. Upisovaly se tzv. cihly, velké po 10 Kčs a malé po 5 Kčs. Dí váme-li se do sběrací ch listin, až s údivem konstatujeme, kolik bylo tehdy mezi našimi lidmi ochoty a dobré vůle pro tento záslužný podnik. Za 8 měsí ců bylo vybráno př es 10.000 Kčs. které byly odevzdány obci do stavební ho fondu Domova. Sběracíakce byla uspoř ádána proto, že ani Ochrana matek a dětí , ani obec se nemohly odvážit tak velké ho podniku, ale mohly tak učinit s pomocíobčanstva. Obec na stavbu darovala pozemek, byl však malý , proto Ochrana matek a dětí zakoupila vhodný pozemek od rolní ka Josefa Moravce a darovala jej obci na stavbu. V dalšífási obec k tomu účelu zakoupila dům čp. 170 s velkou zahradou za 60.000 Kčs. Občanská záložna pak půjčila Ochraně matek a dětína stavbu 50.000 Kčs a stavitel Kolman vypracoval zdarma plán stavby a rozpočet, který chžto náležitostíbylo tř eba k žádosti o státnísubvenci. Z tohoto stručné ho vý čtu vidí me, kolik se př i té to př í ležitosti sešlo dobré vůle a porozumění .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 163 -
Tak začátkem roku 1939 mohlo bý t vypsáno veř ejné ofertní ř í zení na stavbu Dětské ho domova na mí stě původní ho čp. 170. Stavba byla zadána v srpnu 1939 jako nejlevnější mu mí stní mu staviteli Milotovi za 405.556 Kčs. Počí talo se tehdy, že stavba i s vnitř ní m vyjde ca na 520.000 Kčs. V budově byla umí stěna 2 oddělenípro děti mateř ský ch škol a jedno oddělení pro jesle.
Mateř ské školy pro roce 1945 V roce 1949 byla provedena př í stavba budovy, a to pro samotné dětské jesle. Bylo zde ve 2. poschodí oddělení pro kojence a v 1. poschodí oddělení pro batolata, zde je i samostatnákuchyně. V původní mateř ské škole byla pak zř í zena 3 oddělení s kapacitou 75 dětí a školníkuchyně, kterápodávala př esní dávky, obědy a odpolednísvačiny. 2. mateř ská škola v ul. B. Němcové Na Lysinách byla zř í zena z rodinné vily, která byla konfiskátem. Jsou zde 2 oddělenís kapacitou 50 dětía samostatná školníkuchyně, kterádětem podávápř esní dávky, obědy a odpolednísvačiny. 3. mateř skáškola byla zř í zena na Babě III. v čp. 866 v rodinné vile, kterábyla rovněž konfiskátem. Je zde pouze jedno oddělenís kapacitou 25 mí st. Obědy se sem dovážejíz 1. mateř ské školy. 4. mateř ská škola byla zř í zena po likvidaci dětské ho oddělení zdejší ho zdravotní ho stř ediska, v budově MUDr. Spáčila ve Smetanově ul. čp. 1244. V té to škole je jedno oddělenís kapacitou 28 dětía dětem jsou sem dováženy svačiny a obědy z 1. mateř ské školy. 5. mateř skáškola byla př evzata po sloučeníKomoř an s Modř anami v roce 1964 a je umí stěna v tamní m zámku. Kapacita té to školy je 25 dětía je zde i kuchyně. 6. mateř ská škola byla zř í zena v roce 1967 /1. ledna/ z bý valý ch dětský ch jeslíII. na tř . Č s. armády čp. 206. V té to době byly totiž dány do provozu nové dětské jesle v Dukelské ul. s kapacitou 70 mí st, takže potř eba mí st v jeslí ch byla celkem kryta, a o mí sta v mateř ský ch školách je stálá nouze. Tato mateř ská škola mákapacitu 28 mí st.
Kapacita mateř ský ch škol V mateř ský ch školách máme umí stěno 250 dětí , ačkoliv jejich kapacita je pouze 231 mí st. K 1. září1967 se nepodař ilo umí stit 60 dětípracují cí ch matek, které majízájem o umí stěnísvý ch dětív mateř ský ch školách pro naprostý nedostatek mí st. V mateř ský ch školách je celkem 9 oddělenía je v nich zaměstnáno 18 učitelek, včetně ř editelek, 6 kuchař ek a 6 uklizeček. Mateř ské školy jsou v provozu po celý rok jedině s vý jimkou doby, kdy se v nich maluje a provádígenerálníúklid. Zaví rajíse zpravidla v letní ch měsí cí ch, kdy je stav dětínižší/o prázdninách/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 164 -
Vybavenímateř ský ch škol 1. mateř skáškola másice nejlepšímí stnosti, ale chybíjízahrada, kde by se děti mohly za pěkné ho počasízdržovat a hrát si. Pro malou rozlohu zahrady musíjí t děti 2 oddělení na procházku a jedno oddělení zůstane na zahradě. MěNV se snažív blí zkosti školy zí skat potř ebnou plochu, aby zde mohlo bý t zř í zeno dětské hř í ště. 2. a 3. mateř skáškola majínejen hř í ště, ale i pěknou zahradu, kde děti v letní době trávívětšinu času. 4. mateř skáškola je bez hř í ště, a proto bylo zř í zeno provisorníhř í ště v parku na Jiráskově náměstí/př ed budovou školy/. 5. mateř skáškola márovněž hř í ště v blí zkosti školy. 6. mateř skáškola mápěknou zahradu a pí skoviště př í mo v objektu školy. Vnitř nívybavenímateř ský ch škol bylo postupně zlepšováno, takže dnes vybavení škol je velmi dobré .
Školnídruž ina Po osvobozeníse rychle začaly rozšiř ovat zdejšíprůmyslové závody a souběžně s tí m rostla i zaměstnanost nejen mužů, ale i žen. Proto stále nalé havějšíbyl problé m, co s dětmi, když je po vyučovánía rodiče nejsou ještě doma. Veř ejnost žádáotevř eníškolnídružiny. Návrh na zř í zení školní družiny typu koedukační ho, do ní ž by chodily děti pracují cí ch matek hned po vyučování , byl podán a schválen na plenární m zasedáníMNV 11. ř í jna 1947. Prvníučitelkou družiny byla jmenována Dobroslava Janečková z Prahy Kačerova. Opravdu však začala fungovat až po 12. ř í jnu 1950, kdy na žádost zaměstnaný ch žen se plé num NV znovu zabý valo touto otázkou. Jako pedagogická sí la byla př ijata Anna Vališová a pro družinu byla uprázdněna mí stnost v Lidové m domě. Hned př i otevř eníse př ihlásilo 50 dětí . Byli jsme prvnína okrese Praha-jih, kdo vybudovali družinu školnímládeže. V roce 1953 družina uspoř ádala letnítábor, ve které m bylo 60 dětí . V tomto roce byly prostory družiny rozší ř eny o 2 mí stnosti a personál o 1 sí lu. V družině je zapsáno 150 dětí , pravidelně dochází70 dětí .
Samostatná budova ŠD v Husově ul. V roce 1956 zakoupil MNV pro družinu starý domek čp. 216 v Husově ul. s pěknou zahradou. Polovina domku patř ila státu, za druhou zaplatil 25.000 Kčs. Byla provedena GO objektu, na kterou jsme dostali 60.000 K čs, ale nakonec byly náklady o 100 % vyšší . Z počátku byly některé práce prováděny brigádně, ale dobrovolná spolupráce brzy ustala. GO prováděl OSP, prováděl ji jednak dlouho /6 měsí ců/, jednak špatně /např . dveř e se nedaly zaví rat, otvory pro okna byly menšínež okna sama a p./. Po provedené rekonstrukci se sem družina př estěhovala z Lidové ho domu a v uvolněné mí stnosti byla zř í zena zasedacísí ň rady MNV, konají se zde i schůze různý ch organisací a mí stnost slouží i jako učebna LŠU. V nové budově je družina pěkně, účelně a moderně zař í zena. Je vybavena nový m nábytkem, mávlastnípromí tačku, diaprojektor, televisi, 2 gramorádia a telefon.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 165 -
V roce 1957 družinu navštěvuje 65 - 76 dětía pečujío ně 3 vychovatelky.
2. druž ina Protože dětí , které se hlásily do družiny, stále př ibý valo, a pro nedostatek mí sta nebylo možno vyhovět požadavkům zaměstnaný ch žen, byla v roce 1958 otevř ena další družina, která byla zř í zena ze zrušené ho bytu př i restauraci U Fabiánů.
K 1. 9. 1964 obě druž iny mají7 oddě lení V roce 1963 mají naše družiny již 6 oddělení , která jsou všechna př eplněna. Proto př i 1. ZDŠ bylo zř í zeno dalšíoddělení , které je otevř eno 3x tý dně, a to v I. družině 5 oddělení se 150 žáky a v II. družině 2 oddělení s 55 žáky. V družině pracuje 7 vychovatelek. Nejví ce je družin využí váno ve stř edu, kdy nenína školách stř í davé vyučování . Družiny organisujíposlech televisní ch poř adů, rozhlasový ch př ednášek, návštěvu kin a divadel. Pracujízde také kroužky dovedný ch rukou.
Druž iny kapacitou nestačína zá jem dě tí Nedostatkem, zvláště v II. družině, jsou malé , nevyhovují cí mí stnosti. Ale největší m jejich nedostatkem je, že pro nedostatečnou jejich kapacitu nestačí me v nich umí stit všechny děti, které se do nich hlásí .
Školníjídelny Stravováníškolní ch dětív jí delnách je v př í mé závislosti na zaměstnanosti žen. Nemohou-li jí t děti na oběd domů, musíjim jej opatř it instituce jiná, v našem př í padě školníjí delna.
Školníjídelna v ul. U radnice Prvníškolníjí delna byla u nás otevř ena 11. listopadu 1946 v suteré nu dí včíškoly národnív čp. 195 v ul U radnice. Vyvářelo se 5x tý dně, v pondělía ve čtvrtek chodilo na obědy v zimě 70 - 80 dětí , v ostatní ch dnech 15 - 20 dětí , s př í chodem teplé ho počasí počet stravovaný ch dětí silně poklesl. Za oběd se platilo 8 Kčs, za polé vku 2 Kčs, některé děti chodily totiž jen na polé vku.
Školníjídelna v Dě tském domě V roce 1949 již máme 2 školníjí delny, druháje v Dětské m domě a vyvař uje pro mateř ské školy a jesle. V jí delně národníškoly dí včíbylo začátkem roku 1949 podáváno měsí čně 1.000 obědů, koncem roku již 2.000, v jí delně Dětské ho domu bylo v roce 1949 vydáno té měř 9.000 obědů a stejný počet př esní dávek a svačin. Počet stravovaný ch dětí každý m rokem roste. Tak v roce 1953 se v mateř ský ch školách a jeslí ch stravuje denně 70 dětí , z ostatní ch škol 400 dětí .
Př emístě níjídelny z ul. U radnice k Troníčkovům Školníjí delna pro děti národní ch škol prostě již nestačila svojíkapacitou, proto byla v roce 1953 př emí stěna do bý v. hostince U Troní čků. Ovšem prostory, které vyhovovaly potř ebám malé ho hostince, nemohly vyhovět kuchyni pro několik set
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 166 -
dětí . Proto zde byly provedeny rozsáhlé a nákladné investice. Na zař í zenípř ispěl ONV částkou 20.000 Kčs a mí stnízávody 90.000 Kčs. V září 1958 zavedly RaJ na zkoušku podávání př esní dávek dětem ve školách. Cena př esní dávky byla 8 Kčs na tý den. Akce však pro nerentabilitu byla záhy skončena. Ostatně z hlediska správné vý živy dětíbyly proti jakosti př esní dávek vážné námitky, protože pravidelně sestávaly z chleba se salámem, masem nebo paštikou, nebylo v níovoce, zelenina ani sý ry.
3. školníjídelna Na Lysiná ch V roce 1960 již máme 3 školní kuchyně: v čp. 91 U Troní čků pro všeobecně vzdělávacíškoly a jejich učitele, vyvař uje se denně 650 obědů, v Dětské domě v ul. Pod sady Komenské ho se vyvař uje pro 1. a 3. mateř skou školu a jejich učitele, vyvař uje se denně 140 obědů a v mateř ské škole v čp. 1478 Na Lysinách, zde se vyvař uje i pro děti, které chodído školnídružiny Na Lysinách. Denně se vař í80 obědů.
Kritický stav jídelny U Troníčků Stav v našich školní ch jí delnách je neúnosný , zejmé na v jí delně pro všeobecně vzdělávacíškoly U Troní čků. Poslání m školní ch jí delen je totiž nejen děti nasytit, ale jsou zde vedeny k tomu, aby se u stolu dovedly chovat, a aby se naučily jí st celý m jí delní m př í borem /od 6. tř í dy povinně/. Ale za dané situace, ř ekl bych, toto kulturnía společenské poslánínemohou plnit. Např . jí delna U Troní čků je př iměř enápro ca 30 strávní ků, ale v roce 1960 sem již dochází650 dětí . Děti se musíu stolu několikrát vystř í dat, chybízde proto potř ebný klid pro jí dlo, který je nemé ně důležitý než jí dlo samo a pochopitelně tí m trpíi úroveň stolování .
Pavilón mimoškolnípéče V té to věci MNV mnohokrát jednal s ONV, s odpovědný mi pracovní ky ONV byl projednán plán na vý stavbu pavilónu mimoškolní pé če, kde by byla školní kuchyně a mí stnosti pro školnídružinu. Pavilón mábý t umí stěn v prostoru mezi tzv. Č ervený m domkem a novostavbou školy na Jiráskově náměstí . Budova má bý t dvoupodlažní , v př í zemí by byla jí delna a kuchyně pro 1.000 – 1.200 strávní ků denně, v patř e pak mí stnosti pro školní družinu. Podle situace jak vypadala v roce 1960, dokumentace měla bý t provedena v roce 1961 a budova postavena do roku 1963 /bohužel tomu tak neníani v roce 1967, kdy toto pí ši/.
Adaptace jídelny U Troníčků Protože již tehdy bylo jasné , že se jednáo akci ví cemé ně vý hledovou a situace ve školní jí delně U Troní čků byla skutečně kritická, MNV se rozhodl prové st alespoň částečnou úpravu, aby děti př i čekání na oběd nemusely čekat na volné m dvoř e v dešti, nepohodě, př í p. mrazu. Bylo rozhodnuto dvůr zastř ešit. Ms dodaly za vý hodný ch podmí nek železnou konstrukci, tesař ské stř edisko OSP Praha-západ provedlo brigádnicky zdarma osazeníželezný ch nosní ků a všechny tesař ské práce. Dále bylo nutno prové st vyzdí vku obvodní ch zdí , osazenídveř ía oken, položenílaminátové stř echy včetně klempí ř ský ch prací , stavebníúpravu hygienický ch zař í zení , práce dlaždičské a instalaté rské , a úpravu mí stnostípro vedoucí kuchyně. Hodnota práce činí 58.000 Kčs. Účast brigádní ků mohla bý t větší , ř emeslné práce byly propláceny př evážně z mzdový ch fondů, tyto byly čerpány plně.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 167 -
Mimo zastř ešeníbyla upravena a rozší ř ena kuchyně, upravena jí delna a zř í zena prodejnímí stnost Pramene. V roce 1964 byl zř í zen vodovod a zaveden telefon. Ovšem, př es všechny tyto nákladné úpravy objekt dané mu účelu nevyhovuje.
Počet stravovaný ch dě tía vydaný ch obě dů Pro názornost ještě uvedu počet dětístravují cí ch se v našich školní ch jí delnách: v roce 1946 35 dětí , v roce 1950 80 dětí , v roce 1955 500 dětía v roce 1964 již 700 dětí . V roce 1962 bylo uvař eno 224.238 obědů, v roce 1963 204.661 obědů a za potraviny bylo vydáno 631.525 Kčs. V roce 1964 bylo uvař eno 209.455 obědů, je to o 4.794 obědů ví ce proti roku 1963 /bylo to ovlivněno 5. mateř skou školou v Komoř anech, kteránebyla v plánu/.
Stav budov a zař ízeníškol po okupaci Stav našich školní ch budov a vnitř ní ho zař í zeníbyl po revoluci žalostný . Vždyť poslední ch 6 měsí ců války byly mí stnosti všech našich škol zabrány na vojenské lazarety, po revoluci v našínejstaršíškole v čp. 29 bylo shromaždiště Němců a kolaborantů, pak zde do června byla policie. V nové školníbudově na Jiráskově náměstípak bylo v květnový ch dnech stř edisko odboje. Je proto pochopitelné , že tř í dy byly často těžce poškozené , zař í zení muselo bý t obtí žně shledáváno po skladiští ch, půdách a sklepí ch, kabinety byly zničené . Vedení škol, MNV a učitele čekala úmorná práce a oběti. Dobrá věc se však podař ila, MNV nešetř il na nákladech a dnes máme, možno ř í ci, školy celkem moderně vybavené .
Nové vybaveníškol V období od osvobození do roku 1964 bylo 10 učeben vybaveno nový m nábytkem, byly zř í zeny a nově vybaveny odborné pracovny pro chemii a fysiku, pro biologii a vý tvarné práce. V 1. a 2. ZDŠ byly vyměněny staré podlahy a té měř ve všech tř í dách byla na podlahy položena guma. Kabinety byly vybaveny moderní mi pomůckami. Školy majímagnetofony, epidiaskop, adiory, mediory. Byly zakoupeny 2 nové promí tačky zn. Klub. Do všech hlavní ch školní ch budov jsou zavedeny telefony. Podstatné zlepšení hygienické úrovně našich škol znamená rok 1963, kdy do všech tř í d byla zavedena voda a kanalisace. V té mže roce byly pracovny chemie a fysiky ve všech budovách škol vybaveny nový m nábytkem a pomůckami. Byla provedena vý měna nábytku v 1. a 2. ZDŠ a SVVŠ. Byla provedena vodovodní př í pojka do 1. školníjí delny a do 2. školnídružiny. Protože od 1. září1964 byla SVVŠ rozdělena na 2 školy, byla pro 3. ZDŠ zř í zena novář editelna a vybavena nový m nábytkem. Např . v roce 1964 byly naše školy vybaveny nábytkem a pomůckami v hodnotě 99.100 Kčs. Mnoho bylo vykonáno, ale mnoho ještě čeká na uskutečnění . Tak např . je nalé havápotř eba ústř ední ho topenív 1. a 2. ZDŠ /s tí m by se svezla i budova MNV/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 168 -
Školnípolytechnické dílny Velkápé če je věnována polytechnický m dí lnám, které majísloužit polytechnické vý chově naší mládeže. První polytechnická dí lna byla zř í zena v rámci akce M v roce 1955 u 1. osmiletky, byla zř í zena za spolupráce mí stní ch závodů. Zař í zení té to dí lny máhodnotu 50.000 Kčs. Postupně pak byly zř izovány dí lny u ostatní ch škol, např . od 1. září1959 byla dána do provozu nově upravenápolytechnická dí lna v Palacké ho ul. čp. 185 pro osmiletou školu a dř evodí lna v př í stavku u školní kuchyně. Od 1. ledna 1960 byla dána do provozu dř evodí lna pro deví tiletou školu. V té mže roce se začalo s př í pravou dř evodí lny pro jedenáctiletku u Houdků v čp. 8. V roce 1961 majíjiž všechny naše všeobecně vzdělávacíškoly po 2 polytechnický ch dí lnách, na dř evo a na kov. V roce 1964 byla zí skána pro 3. ZDŠ v Riegrově ul. suteré nníprostora po družstvu Směr, kde byla zř í zena polytechnická dí lna. Dí lna je prostorově nejlepší z modř anský ch polytechnický ch dí len. Odpadový materiál, se který m žáci pracují , a na které m se učí , dí lny dostávají darem od závodů. Práci v dí lnách vedou mistř i ze zdejší ch závodů a učitelé . Situaci v tomto směru komplikuje skutečnost, že dnes v učitelský ch sborech tvoř í většinu ženy.
Školnípozemky Dětíse ovšem majícvičit nejen v ř emeslné zručnosti, ale majízí skat i patř ičný vztah k půdě a naučit se, jak s nízacházet. Proto každáz našich škol mávlastní mičurinské pole, na které m se učíjak pěstovat zeleninu, roubovat a ošetř ovat stromy, učíse zde i progresivní m metodám pěstění .
1. ZDŠ 1. ZDŠ zí skala v roce 1962 pozemek v Husově ul., bý valé zahradnictví V. Litomiské ho. Pozemek byl ř ádně vyhnojen, byla zavedena voda a instalována čerpacísoustava. Žáci za pomoci členů SRPŠ pozemek oplotili. Na pozemku se pěstuje zelenina, která se prodává do závodní ch kuchyní a školní ch jí delen. Z vý těžku jsou kupovány školní pomůcky. Zavádějí se zde pokusné způsoby pěstovánízeleniny a zkoušíse zde použí vánínový ch druhů anorganický ch hnojiv.
2. ZDŠ 2. ZDŠ př evzala v roce 1957 pozemek v Husově ul. V roce 1958 byl pozemek oplocen a postavena kůlna na nářadí . Později byla na pozemek zavedena voda. Na pozemku byly vybudovány 3 pař ní ky. Žáci zde pěstují př evážně zeleninu, kterou dodávají do školní kuchyně. Na pozemku byla založena v roce 1962 školka ovocný ch stromků, kde se žáci učíroubovat a očkovat. Škola se každé ho roku účastnívý stavy „Mladý ch Mičurinců“ , kterou poř ádáOV Č SM. Na pozemku je i včelí n, kde jsou vychováváni a cvičeni budoucívčelař i.
3. ZDŠ 3. ZDŠ dostala v roce 1961 2 pozemky. Pozemky byly oploceny a obdělávány na tř í honný zelinářský osev. Na okresní př ehlí dce mladý ch př í rodovědců škola zí skala 3. mí sto. V roce 1963 za vý zkumnickou práci v pěstovánízeleniny zí skali 1. cenu na okresní a 2. cenu na krajské př ehlí dce mladý ch př í rodovědců. O zahradě 3. ZDŠ bylo pochvalně psáno i v Zemědělský ch novinách.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 169 -
V roce 1963 byla na pozemku školy založena ovocnářskáškolka a jahodiště. Č ást vý pěstků škola odprodává a SRPŠ použí vá vý těžku zahrady k nákupu nejrozmanitější ch potř eb pro práci školy.
SVVŠ Jedenáctiletá stř edníškola př evzala 1. ř í jna 1960 pozemek po bý v. zahradní ku Dvoř ákovi u zastávky Č SD. Na pozemku je studna, je zař í zen rozvod vody po zahradě a jsou zde i sklení kováokna. V roce 1962 zde škola stržila za zeleninové vý pěstky 5.500 Kčs.
Modernívyučovacímetody Na našich školách jsou uplatňovány moderní metody vyučování . K tomu se použí várůzný ch moderní ch pomůcek. Jsou to: -
Magnetofon – na pásce je natočen průběh hodiny. Vý klad lze kdykoliv a na jakoukoliv dobu př erušit.
-
Aditor – př edvádí zvětšení obrázky nejrůznější ho druhu. Je to náhrada za obrazy a pomůcky.
-
Medior – promí táobrázky a film.
-
Epidiaskop – pomocísklonu zrcadel a čoček se zvětšujíobrazy.
-
Transistorová sluchátka – žáci pomocí sluchátek pí ší diktát, s druhou polovinou žáků učitel probí rájinou látku.
-
Magnetickátabule – pro zrychlenívý uky je zavedena ve všech tř í dách.
-
Pracovní stoly – je v nich rozvod elektrické ho proudu a soupravy pro každé ho žáka.
-
Rotačnízař í zení– pro vznik těles v prostoru.
Nové pojetívyučová níčeskému jazyku Aby př í padný čtenář v budoucnosti měl př edstavu, jaký mi učební mi metodami se učilo na našich školách, protože sám nemám kvalifikaci, abych se k tomu vyjadř oval, žádal jsem o odborné vyjádř ení osoby k tomu povolané , zdejší učitele. Bohužel jsem dostal jediný př í spěvek „K nové mu pojetí vyučování české mu jazyku“ , který také jako jediný k té to problematice zde uvádí m: „V poslednídobě docházív metodice vyučovánímateř ské mu jazyku k některý m změnám v pojetí . Jevíse všeobecná snaha o realisováníopravdu uvědomělé ho osvojováníjazyka na rozdí l od ještě nedávno praktikované ho pojetíverbální ho. Také gloriola moderní ch vyučovací ch pomůcek, na něž se často hledělo jako na všemocný lé k, pomalu odpadává. Promí tací ho př í stroje, magnetofonu, diaprojektoru, gramofonu, atp. se má uží vat jen jako vhodné ho doplňku vyučování , a ne jako cí le, jak tomu na mnohý ch školách bylo. Jedněmi ze základní ch metod zůstávajíi nadále vý klad učitele a cvičenípoznávací , tj. taková cvičení , př inichž žák jev popisuje, vykládáa poznává. Podstatný důkaz se klade na cvičení stylisační , v nichž žák nejen rozví jí a aktivisuje své schopnosti vyjadř ovací , ale také jazyk hlouběji a trvaleji poznává. Dáse př edpokládat, že v př í ští ch lé tech se slohový vý cvik /slohová složka jazyka/ stane nejdůležitější složkou jazykovou. V literatuř e /literární m čtení / ustupuje do pozadísnaha o dosaženíco největší ho kvanta faktografický ch znalostía stále se zdůrazňuje práce s textem, pochopení literární ho dí la, př í mé evokováníestetický ch vjemů a vůbec celkové zí skánížáka
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 170 -
pro četbu dobré literatury /láska ke knize/. Stálý m problé mem čí slo jedna v té to složce /literárníčtení / zůstává kvalita žákova čtení , př edevší m čtenívý razné ho a úroveň recitace a př ednesu. Recitace, vý razné čtenía tzv. umělecký př ednes na školách upadá. Osobně se domní vám, že to způsobuje př í lišná př esycenost učební ch osnov množství m různorodé učebnílátky. Učitel pak nemádost času, aby žáky př ivedl k takový m citový m prožitkům, které by se pak odrážely i v prožitípěkné recitace, př ednesu. S tí mto problé mem souvisí i další otázka, a to je vhodnost náplně učební ch osnov české ho jazyka. Myslí m si, že v nejbližší době dojde opět ke změnám v osnovách, a tí m i v učebnicí ch. Poukazuje se totiž v odborný ch kruzí ch na to, že osnovy české ho jazyka obsahujítakovou učebnílátku, bez které se normální /i vědecky fundovaný / člověk docela dobř e obejde. Mám na mysli látku např . o slovesný ch tř í dách. Na druhé straně nelze rovněž př ehlé dnout fakt, že současný pravopisný úzus je př í liš složitý , takže dobráznalost – nebo dokonaláznalost – české ho pravopisu se stala vlastně majetkem pouze určité skupiny profesionální ch odborní ků. Množstvívý jimek z každé ho pravopisné ho pravidla činížákům velké potí že, a tak pravopis je nejčastější př í činou propadávání žáků v př edmětě český jazyk. Dochází proto i zde k četný m diskusí m /i na stránkách odborný ch časopisů/, jejichž cí lem je vyř ešeníotázky, zda bude možno prové st určité zjednodušení /demokratisaci či laicisaci?/ české ho pravopisu. 2. ZDŠ v Modř anech se stala v poslední ch 5 - 6 lé tech stř ediskem pokrokový ch myšlenek a metod ve vyučováníčeské ho jazyka v rámci okresu i kraje. Na škole se několikrát do roka scházeli učitelé češtiny, ř editelé škol, okresní i krajští inspektoř i, aby zde jednak diskutovali o nový ch formách a metodách práce v hodinách české ho jazyka, ale aby i zhlé dli praktické ukázky vzorový ch vyučovací ch hodin.“
Na všech školá ch jsou učitelé s př íslušný m vzdě lá ním Mluví me-li o moderní ch vyučovací ch metodách na našich školách, pak nesmí me pominout skutečnost, že poprvé v roce 1963 nevyučuje na modř anský ch školách na vyšší m stupni učitel se vzdělání m pro nižší stupeň, jak tomu bý valo v minulý ch lé tech.
Plá ny na rozšíř enísítě modř anský ch škol Rostoucí mu městu i rostoucí m potř ebám nestačídnešníškolníbudovy ani co do množství , ani co do jakosti, proto jsou plánovány: a/
př í stavba 3. ZDŠ o 9 učeben,
b/
nástavba 1. mateř ské školy o 3 učebny,
c/
vý stavba pavilónu mimoškolní pé če, ve které m by byla umí stěna školní jí delna, školnídružina a klub PO,
d/
zř í zenídalší ho oddělenímateř ský ch škol v čp. 206 na tř . Č eskoslovenské armády /k tomu kronikář poznamenává, že v době, kdy toto psal, tento požadavek byl již realisován. Koncem roku 1966 byly totiž otevř eny sdružené jesle v Dukelské ul., proto byly dočasně zrušeny jesle v čp. 206 a byla zde otevř ena 6. mateř skáškola/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 171 -
Počí naje od 1. září 1960 všichni žáci dostávají zdarma školní potř eby /knihy, sešity i všechny další školní potř eby/. Tato pomoc př edstavuje v celostátní m měř í tku ca 400 milionů Kčs, v našich modř anský ch poměrech asi 100.000 Kčs, o kteroužto částku se zvyšujínáklady na vý chovu mládeže.
Č SM Důležitý m činitelem v politické vý chově naší mládeže je Č eskoslovenský svaz mládeže /Č SM/. Jeho členem se může stát každý občan Č SSR ve věku od 15 do 26 let. Svaz je nositelem jednoty dělnické , rolnické a studují cí mládeže. Je zálohou a pomocní kem KSČ a orgány a organisace Č SM pracují pod př í mý m vedení m orgánů a organisacístrany. Tolik všeobecně a nyní ke konkré tní m zdejší m poměrům. Č SM na zdejší ch školách byl založen ve školní m roce 1955/1956. Č leny se stali žáci poslední ch tř í d osmiletek a jedenáctiletky. Ve školní m roce 1962/1963 byli všichni žáci jedenáctiletky členy Č SM. Organisovanost je tedy 100%, ale po pravdě ř ečeno, skupina politicky nepracuje, činnost je spí še živelná. Jsou poř ádány nejrůznějšíakce, např . vý lety na kolech, návštěvy divadel, účast na brigádách, ale jinak se projevuje malá aktivita pro neznalost spolkové ho života a nedostatečnou funkcionářskou praxi. Skupiny postrádají instruktora Č SM z okresní ho vý boru, který by skupiny instruoval o správné náplni jejich činnosti. Z činnosti Č SM lze zvlášť hodnotit př evzetí III. poschodí jedenáctiletky v roce 1961 do socialistické pé če. Pečují zde o poř ádek, čistotu a údržbu školní ho zař í zení . Mnozí svazáci jsou vedoucí mi pioný rský ch skupin. V rámci Č SM je několik zájmový ch kroužků, např . pěvecký , recitační , 3 kroužky technické a pěstitelský .
Pioný rská organisace Součástí Č SM je pioný rská organisace Č eskoslovenské ho svazu mládeže /PO Č SM/. Je to masová organisace dětí ve věku od 9 do 15 let na všeobecně vzdělávací ch školách, organisačně a ideově ř í zenáČ SM. Poslání m PO je pomáhat škole a rodině v komunistické vý chově dětí . Základní m článkem jsou pioný rské skupiny, které se skládajíz oddí lů /zpravidla pioný ř i jedné tř í dy/ a tyto se členína družiny. Prvníoddí ly PO začaly vznikat z popudu KSČ již v roce 1948, organisačně byly zabezpečeny na slučovací konferenci Č SM v roce 1949.
Oddíly jisker SoučástíPO jsou oddí ly jisker, tvoř íje žáci 1. - 3. tř í d. Pioný rská organisace na zdejší ch školách byla založena již ve škol. roce 1947/1948, byla tedy jednou z první ch. Hned prvnínábor měl pěkné vý sledky. Na všech školách se př ihlásilo do PO 187 žáků z 3. - 5. tř í d. Vedoucíbyla Jarmila Mikešová. Např . na stř edníškole dí včíse př ihlásilo 80 % všech žákyň. Na každé osmiletce bylo 9 oddí lů PO. Ve školní m roce 1957/1958 PO oslavila 10. vý ročísvé ho založení . Stav byl 77 % PO a 80 % jisker. Na schůzkách pioný rů bylo vzpomenuto všech vý znamnější ch událostíza poslední ch 10 let.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 172 -
Naše PO se zůčastnila průvodu Prahou př i 15. vý ročízaloženíorganisace. Př i té to př í ležitosti se setkali naši pioný ř i v Domě československý ch dětína Hradčanech s některý mi našimi umělci. PO organisuje na všech našich školách akci Všudybyl.
Nedostatky PO Hlavní m nedostatkem PO je její vedení , každé ho roku je citelný nedostatek vedoucí ch, vedeníse proto ují majíučitelé a rodiče. V roce 1956 nebyla ani jediná skupinová vedoucí , funkce se proto ujala učitelka Č osová. Náplň schůzek postrádáúrovně, takže žáci v PO mnoho nezí skávajía tyto proto pro děti nejsou př itažlivé , vedeníje často svěř eno mladý m, nezodpovědný m lidem, kteř íby sami ještě potř ebovali vedení . V roce 1960 se př ihlásili všichni žáci a žákyně 11. tř í d za vedoucípioný rský ch oddí lů, ale podobná, ř ekl bych, masováa nárazováakce neníono, co by mohlo PO vdechnout nový život. To musí vyjí t od jednotlivce, který by měl chuť a schopnost se dětem věnovat. Musí mí t také nějakou zásobu znalostí a zkušeností , aby měl z čeho dětem př edávat. Proto často jako vedoucí se osvědčujímladírodiče dětínebo studenti, kteř íse chtějívěnovat učitelské dráze. Je těžko dávat nějaký recept, od toho jsou ostatně zkušenější , ale rozhodně to nebude disciplí na a dresúra, která dětí zí ská, spí še nové obzory, které jim poodhrneme a budeme př itom pamatovat, že stále ještě žije romantika a smysl pro dobrodružnost, ostatně nejen mezi mladý mi.
Veř ejně prospě šná činnost ž á ků Za dobu 20 let po osvobození byla veř ejně prospěšná činnost žáků všech zdejší ch škol velmi dobrá. Jejich činnost se soustř eďovala na sběr lé čivý ch bylin, odpadový ch hmot, lesní ch plodin, chroustů, mandelinky bramborové , na chmelové brigády, vysazování stromků, úklid sadů kolem škol a konečně na spoř ení .
Sbě r A nejlé pe za slova o té to činnosti hovoř íčí sla: tak bylo v tomto obdobísebráno a odvedeno 931 t 866 q odpadový ch hmot, 515 kg lé čivý ch bylin, 2.200 kg lesní ch plodů /semen/.
Brigá dníčinnost Brigádní ch hodin bylo odpracováno: na manuální ch prací ch 75.547 hodin, na kulturní ch brigádách 2.323 hodin a bylo vysázeno 8.000 stromků.
Soutě ž e Soutěž v okresní m měř í tku byla pro naše školy celkem úspěšná, zí skaly 2. mí sto. Na „Národnísměně ví tězství “odpracovali žáci a učitelé obou měšťanský ch škol 1.560 hodin.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 173 -
Spoř ení V uvedené době žáci uspoř ili celkem 205.891 Kčs. V poslední ch lé tech nespoř í celé tř í dy kolektivně a spoř ení upadá. Nejlé pe si vedla 2. ZDŠ, v okresní m měř í tku jsme byli na 2. mí stě.
Veř ejná činnost učitelů Pokud se žáci kolektivně zúčastnili brigád, byli s nimi i jejich učitelé . Účastnili se poř ádání vý stav. Na vý stavě Praha-jih se v roce 1949 modř anské školy umí stily na 1. mí stě. Té hož roku ROH poř ádalo v Modř anech vý stavu zaměř enou na učňovské práce. Na vý stavě měly vlastní exposici i modř anské školy. Vý stavu tehdy navští vil ministerský př edseda Antoní n Zápotocký . Pěvecko-recitační kroužek, který vystupuje na veř ejný ch oslavách.
vede uč. Karel Doubrava a A. Mentlí k,
Za vedení učitelů byla navštěvována divadelní př edstavení . V nepravidelný ch intervalech Národní divadlo, pravidelně v sobotu divadlo prof. Skupy a Jiř í ho Wolkera. Žáci se svý mi učiteli se zúčastnili nejrůznější ch olympiád. Např . v roce 1955 matematické , naši žáci se umí stili dobř e. V roce 1964 olympiády fysiky, chemie a biologie. Zúčastnily se jíobě ZDŠ. Žáci Paulí k a Vlk dostali čestné uznání . Učitelé nacvičovali ve své m volné m čase skladby na I., II. a III. celostátní spartakiádu. Účastnili se veř ejný ch oslav, plenární ch zasedáníMNV, často se starali o kulturní náplň večera, ke všem vý znamný m událostem kulturní m i politický m poř ádali př ednášky ve škole a často i pro širšíveř ejnost. Modř anští učitelé pracují v okresní m pedagogické m sboru, v masový ch organisací ch ROH, KSČ , SČ SP, OV, VŽ, Č SČ K a v základnítělesné vý chově. Na všech ZDŠ jsou zavedeny doučovacískupiny, ve který ch si slabšížáci pod dozorem učitelů opakujíprobranou látku. Zájmové kroužky vedou učitelé a odborní ci z ř ad rodičů. Žáci jsou do těchto kroužků zař azovány dle svý ch zájmů. Osvětová beseda poř ádá na všech školách jazykové kursy, učí na nich naši učitelé . Na 1. ZDŠ vynikl kroužek keramický , uspoř ádal i vý stavku svý ch prací . Recitačnía pěvecký kroužek poř ádal samostatnávystoupenía účinkoval během voleb v agitační ch stř ediscí ch. V roce 1957 poř ádaly všechny školy společně „Pestré odpoledne“ , které bylo filmováno. Barevný film z tohoto podniku byl v Modř anech promí tán 31. května 1957. Hodně času věnujínaši žáci tělesné a branné vý chově. Zají majíse o turistiku, tenis, plavání , gymnastiku, atletiku, házenou a kopanou. Na lehkoatletický ch závodech se naši žáci umí stili na 2. mí stě.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 174 -
Každoročně jsou poř ádány lyžař ské zájezdy do Krkonoš /Bedř ichov/ a Beskyd. Školy poř ádaly zdař ilé a velmi oblí bené „Dětské tělový chovné dny“ . Děti se hromadně zúčastnily všech CS. Od roku 1957 se žáci našich škol zúčastňují STM, kde vedeni svý mi učiteli př edvádějí své nejlepší vý tvarné práce, recitace, hudbu, zpěv. V STM byly ohodnoceny velmi kladně keramické práce 1. ZDŠ a pěvecký soubor 2. ZDŠ.
Školnítě locvična Modř anské školy neměly prakticky žádnou mí stnost, ve které by mohly provádět vlastní základní tělesnou vý chovu. Bý valá sokolovna nestačila, ostatně byla stavebně v dosolátní m stavu a pak v GO, proto brigádně v akci Z byla na Jiráskově náměstí v lé tech 1962-1965 postavena nová školní tělocvična. Podrobněji o ní pí ši v kronice za lé ta 1965 a 1966. Je moderně vybavena a kromě hlavní ho velké ho sálu máještě 3 menšísálky na gymnastiku aj. kroužky. Mázavedeno ústř ednítopení , sprchy a umý várny.
Dě tské zotavovny v Polubném a v Nejdku Děti byly válkou oslabené , proto již revolučnívý bor viděl nutnost zvý šené pé če o ně. Jako ř ešeníse naský tala možnost zí skánínějaké chaty v rekreačníoblasti. Podař ilo se to v roce 1946, kdy MNV zí skal chatu v Polubné m, a kde nám ministerstvo zemědělství př idělilo několik konfiskovaný ch objektů. Pro provoz ozdravovny byla uspoř ádána sbí rka mezi občanstvem, která vynesla 100.000 Kčs, Č SČ K věnoval 60.000 Kčs. Náklady podle př edběžný ch propočtů budou činit ca 280.000 Kčs. Rozdí l bude uhrazen př í spěvky rodičů dětí , které pojedou do zotavovny, od ONP, př í p. od ostatní ch podniků. V roce 1947 př ibylo další rekreační stř edisko v Rudné m u Nejdku v Krušný ch Horách. Tato zotavovna však dlouho nesloužila, byla zlikvidována v roce 1950. Pé če o školní mládež se projevovala i jinak, tak např . v roce 1946 bylo na mlé čnou akci školní mládeže dodáno 160 kartonů po 48 krabicí ch kondensované ho mlé ka, mimo to bylo rozdáno 10.000 kusů vitamí nový ch tablet a 200 kg rybí ho tuku. V roce 1946 bylo v Polubné m 254 školní ch dětí a náklady činily 356.472 Kčs. V další m roce tam bylo 243 dětí . V roce 1948 se vystř í dalo o prázdninách v obou zotavovnách 288 dětí s dé lkou pobytu jednoho turnusu 28 dní . Náklad činil 320.450 Kčs, na darech, cestné m, sbí rkou po obci, na př í spěvcí ch od rodičů bylo vybráno 234.400 Kčs. Rozdí l uhradil MNV. V roce 1949 rekreaci př í liš nepř álo počasí a také se mezi dětmi vyskytly nakažlivé nemoci /spalničky a několik př í padů př í ušnic/. V Polubné m se vystř í daly 2 turnusy dětí , v Rudné m 1, všechny turnusy byly po 28 dnech. V Polubné m bylo 199 dětí , v Rudné m 67 dětí . Náklad na obě zotavovny činil 387.056 Kčs. Mezi největší mi dárci byli opět zaměstnanci cukrovaru, kteř í na dobrovolný ch př í spěvcí ch věnovali 46.583 Kčs. A zde je spravedlivé uvé st, že na rekreaci se aktivně účastnil nejen MNV, ale i mí stníobčané . První m rokem byla po obci provedena sbí rka, kterávynesla př es 250.000 Kčs, v druhé m roce ca 120.000 Kčs. Nejobětavějšíbyli v tomto směru zaměstnanci cukrovaru, kteř íněkolik let dávali každoročně př í spěvek 42.000 Kčs srážkou ze mzdy a kromě toho účinně pomáhali i brigádami zaměstnanců.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 175 -
Z jiný ch dárců uvádí m z roku 1947: mí stnískupina Č SČ K v Modř anech 30.000 Kčs, cukrovar 20.000 Kčs, ONV Praha-jih a MV KSČ Modř any po 10.000 Kčs. Mnoho chovatelů slepic darovalo vejce, značnou část zeleniny pro kuchyni zotavovny daroval zahradní k Debellis.
Prá zdninovou rekreaci v r. 1951 př evzal ONV V roce 1951 došlo k organisační změně př i poř ádání dětské zotavené . Prázdninovou školnírekreaci nepoř ádájiž MNV, ale ONV. A hned se to projevilo na počtu našich dětí , které byly př ijaty na rekreaci. V roce 1951 bylo jich od nás př ijato jen 70. Rekreaci se totiž účastnily děti ze všech obcíokresu, tedy i oněch MNV, které dř í ve vlastnírekreaci nepoř ádaly.
Prá zdninová akce př edá na v r. 1956 ZV ROH Tento stav trval do roku 1955, od kdy rekreaci školnímládeže nezajišťuje již ONV, ale organisuje ji ROH prostř ednictví m ZV jednotlivý ch závodů. A od té doby dostala rekreaci dětínovou masovou základnu. Např . v roce 1956 poslal OSP na zotavenou 4 děti, Pražské čokoládovny 80 dětí , Modř anské strojí rny Č KD 199 dětí , Chirana 20 dětí , Vltavan 30 dětí , Elektro Modř any 292 dětí , Kovoslužba 2 děti. Závody vybudovaly vlastnídokonale vybavené pioný rské tábory, ve který ch se každoročně vystř í dámnoho set našich dětí . V táboř e je postaráno nejen o jejich hmotné potř eby, ale je zde i stálý pedagogický dozor, rovněž i pé če lé kař ská.
Zdravotnístav dě típo vá lce Zdravotní stav dětí po válce nebyl valný . V únoru 1947 bylo započato rentgenologický mi prohlí dkami všech školní ch dětí . Bylo prohlé dnuto 882 dětíve školách obecný ch a měšťanský ch a 117 dětíve školách mateř ský ch. Na základě těchto prohlí dek byla podána žádost o umí stění100 zdejší ch dětíve speciální ch zotavovnách Masarykovy ligy proti tuberkulose. Během jara a lé ta umí stila Liga v zotavovnách v Harfě u Vrchlabía v Hodkovicí ch u Liberce 53 dětí . Někteř ížáci byli posláni až do Švý carska. Ve školách byla zavedena mlé čná akce, která trvala do roku 1953, byly prováděny pravidelné prohlí dky dětímí stní mi lé kař i, velkápé če byla věnována i chrupu. Byly otevř eny dětské zotavovny, o který ch pí ši v odstavci „Dětská rekreace“ . V roce 1947 byla zavedena vitamí nová akce pro všechny děti. Okresnípé če o mládež poslala v roce 1948 vyživovacípř í spěvek 2.950 Kčs. Všemi těmito opatř ení mi bylo docí leno, že v poválečný ch lé tech zdravotnístav mládeže postupně se zlepšoval, infekčníchoroby se nevyskytly. Mí stnílé kař i, Č SČ K a vý bory SRPŠ propagují címezi žáky hygienické zásady a zvyky, informujírodiče a děti, a tak př edcházejípř í padný m onemocnění m. Ve školní m roce 1954/1955 onemocnělo 40% žáků spalničkami. V následují cí m roce propukla epidemie spálové angí ny. Ihned byly organisovány ranníprohlí dky dětí , které prováděli mí stnílé kař i a sestry Č SČ K.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 176 -
Ve školní m roce 1956/1957 se objevila na školách infekční žloutenka, plané neštovice a spalničky. Byla zvý šena bdělost lé kař ů a žáci byli očkováni proti neštovicí m a obrně. U všech žáků byl vyšetř en zrak. V následují cí ch lé tech byl zdravotnístav žáků dobrý . V roce 1963 se 181 dětí , které vystupujíze školy, bylo pouze 7 se sní ženou pracovníschopností : 3 srdeční vady po revmatické horečce, 1 stav po obrně, 1 vada zraku vyšší ho stupně, 1 vrozené vykloubeníkyčle. Až ve školní m roce 1963/1964 se na 1. ZDŠ znovu objevila žloutenka a úplavice. Dí k okamžité mu zákroku lé kař ů mí stní ch i okresní ch, nemoci se dále nerozší ř ily.
Školy v př írodě K zlepšenízdravotní ho stavu dětípř ispí vá i jejich pobyt ve škole v př í rodě. Do té to školy jezdí každoročně žáci všech našich škol počí naje školní m rokem 1950/1951. Dř í ve tam jezdili žáci 2. - 5. tř í d, nynípouze žáci 4. tř í d.
Spojeníškoly s rodinou Dnešní škola je s rodinou ve velmi úzké m spojení . Pomocí žákovský ch kní žek majírodiče př ehled o činnosti svý ch dětíve škole, jak se učí , i jak se chovají . Učitelé zvou rodiče k pohovorům do školy, př í p. navštěvují rodiče i v jejich domovech, společně s rodiči ř ešínedostatky i př estupky žáků. Na tř í dní ch schůzkách jsou rodiče seznamováni s nový mi vý chovný mi metodami, s chování m i prospěchem žáků.
SRPŠ Na všech školách jsou SRPŠ, která pomáhají školám po stránce vý chovné i hmotné . Pravidelně jednou měsí čně konajívý borové schůze, na který ch se ř eší problé my školy. SRPŠ zakupuje škole moderní pomůcky, jako jsou tř eba rozhlasové př ijí mače, vysavače prachu a p. Z prostř edků SRPŠ na 2. ZDŠ byl zakoupen boiler do zubní ho ambulatoria, z prostř edků SRPŠ byly oploceny všechny školnípozemky. Na všech školách pracuje SRPŠ ve shodě s ř editeli a učitelský mi sbory.
Patroná tnízá vody u škol Svoje patronátní závody mají 3. ZDŠ a SVVŠ, jsou jimi mí stní továrny a je možno ř í ci, že patronátnízávody svoje závazky vůči školám plní . Zaměstnanci závodů jsou nápomocni př i zř izování školní ch dí len a někteř í jsou v nich i odborný mi instruktory. Závody dodávají polytechnický m dí lnám odpadový materiál /kov i dř evo/, na které m se žáci učíi z něho vyrábějí . SRPŠ a patronátnízávody př ispí vajífinančně na vý lety a různé zájezdy školní ch dětí . Velmi cenné je zapůjčování zájezdový ch autobusů ZV ROH jednotlivý ch podniků na školnívý lety.
Školy a MNV Mezi školou a MNV je velmi úzkáspolupráce. V zásadě je možno konstatovat, že jak volení funkcionáři MNV, tak i jeho úř ednický aparát, má vždy plné
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 177 -
porozumění k požadavkům a př ání m našich škol. Funkcionáři MNV konají př ednášky pro žáky o činnosti NV, a to buď př í mo ve škole nebo na MNV, kde s žáky hovoř íjednotlivípracovní ci. Školy a SRPŠ vypomáhají v akci Z a př i nejrůznější ch podnicí ch a akcí ch poř ádaný ch MNV. Spolupráce se jeví i v tom, že do MNV a ONV bylo zvoleno 5 učitelů. Mnozí učitelé pracujíté ž v OV.
Rozpočtové dotace našim školá m Postoj veř ejný ch orgánů k naší m školám nejlé pe vyjadř ujícifry. Jako ukázku si vezměme rok 1962. V tomto roce měla školskáa kulturníkomise k disposici na věcné vý daje 1.561.000 Kčs a včetně mzdový ch fondů pro školní ky, kuchař ky a učitelky mateř ský ch škol 1.995.900 Kčs. Mimo to ONV vyplácí platy učitelů všeobecně vzdělávací ch škol, hudebníškoly, učitelek družin ze své ho rozpočtu. Dále ONV hradíze své ho rozpočtu vydáníza knihy a učebnípomůcky, které děti dostávajízdarma. Celkem stát dáváze své ho rozpočtu modř anský m školám ca 4 milióny Kčs ročně.
Aktiv pro ochranu mlá dež e př ed škodlivý mi vlivy Do té to statě patř íi zmí nka o Aktivu pro ochranu mládeže př ed škodlivý mi vlivy, který je ustaven př i kulturnía školské komisi. Aktiv se nescházípravidelně, jen podle potř eby. Úzce spolupracuje s vý chovný mi komisemi př i SRPŠ a školskou komisí . Př í pady jsou ř ešeny př í mo ve škole nebo zvláštní ch schůzí ch. V roce 1964 Aktiv projednal 5 př í padů, vyšetř ováníbylo vedeno v 96 př í padech.
Kulturníž ivot a kulturníinstituce v Modř anech Potíž e př i zpracová nílá tky Zpracovat tuto stať bylo by obtí žené , kdyby se jednalo o běžný rok, protože mnohé akce se př ekrý vají , mnohé ani nejsou publikovány a prostě nenímožno všechno fysicky obsáhnout. Tí m horší a obtí žnější postavení má, kdo chce v př ehledu zachytit události, které se staly př ed 20 a ví ce lé ty, a k nimž pravidelně i chybíjaké koliv listinné doklady. S touto omluvou př edkládám, co se mně podař ilo z listinné ho materiálu, který byl pro mě dosažitelný , zachytit a vypsat.
Chronologický sled udá lostí Nápis sám ř í ká, jak látku zpracovávám, nejdř í ve se pokusí m v chronologické m sledu zachytit nejdůležitějšíkulturníudálosti v obci, v dalšíčásti pak pojednám o institucí ch, které majíbezprostř ednívztah k našemu kulturní mu životu.
Rok 1947 Místníosvě tová rada Kulturníživot v obci v první ch lé tech po osvobozeníorganisovala a ř í dila mí stní osvětovárada. V roce 1947 konala celkem 22 schůzívý boru a komisí . Společně se všemi spolky a politický mi organisacemi uspoř ádala vzpomí nkový večer
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 178 -
presidenta T. G. Masaryka, oslavu Dne ví tězství , Husův večer, oslavu 28. ř í jna 1918, oslavu 30. vý ročí VŘ SR. Z pověř ení MNV vypracovala návrh a nechala zhotovit zvláštníalbum jako pozdravnou adresu městyse Modř an k vý ročíVŘ SR, které pak bylo př edáno diplomatické mu zastoupení SSSR. Kromě toho byla ovšem poř ádána ř ada př ednášek, recitační ch večerů aj. veř ejný ch podniků.
Rok 1948 V roce 1948 poř ádala mí stní osvětová rada ř adu př ednášek a akademií k politicky vý znamný m vý ročí m, jako Květnová revoluce, Mistr Jan Hus, vý ročí Mnichova, 30. vý ročí založení republiky, 7. listopad. Vzpomněla i narozenin Lenina a presidenta Dr. Beneše. Beseda Tyl poř ádala ř adu divadelní ch př edstavení .
Koncert Č eské filharmonie Nejvyššíúroveň měl koncert Č eské filharmonie, který uspoř ádala kulturníkomise mí stníorganisace KSČ . Koncert byl poř ádán ve skladištníhale cukrovaru. SČ SP uspoř ádal v sále restaurace U Nováků Večer armádní ho souboru Ví ta Nejedlé ho.
Místnírada ž en V září 1948 byla na př í kaz okresní osvětové rady ustavena mí stní rada žen a zahájena činnost Vyšší osvětové školy v Modř anech. Vyučovalo se celkem v 9 oddělení ch o národní m hospodářství , lidové správě, jako dalšípř edměty zde byla ruština, angličtina, český jazyk, těsnopis a psaní strojem. Celkově školu navštěvovali 193 účastní ci.
Rok 1949 Nezá jem veř ejnosti o kulturnípodniky Kulturní a osvětovou činnost v Modř anech vystižně charakterisuje zpráva referentky pro školstvía osvětu prof. Marie Spáčilové pro plenárníschůzi MNV: „Kulturní a osvětová činnost, v roce 1949, zvláště v Měsí ci československosovětské ho př átelství , byla velmi bohatá. Málo potěšují cíje, že Č SM nevyví jel činnost té měř žádnou. Z politický ch stran se zapojila po stránce kulturní a osvětové jedině KSČ . Některé spolky a masové organisace neprojevily naprosto žádné ho zájmu. O oslavu vý znamný ch dnů státně politický ch se starala většinou MRO. U mí stní ho obyvatelstva však nalé zá velmi malé ho pochopení . Kulturníčinnost je podporována stále stejný mi lidmi, zatí m co ostatnívšechnu zdejšíkulturníčinnost ignorují .“ Jako v roce 1948, tak i v roce 1949 měla zahájit svoji činnost Vyššíosvětová škola, ale pro malý počet př ihlášek /40/, bylo od její ho zř í zení upuštěno. V listopadu zahájila činnost Lidováosvětováškola.
Kursy dě lníků a rolníků pro studium na vysoký ch školá ch Na podzim 1949 MRO poř ádala kursy pro mladé rolní ky a dělní ky, kteř íchtějí studovat na vysoký ch školách.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 179 -
Rok 1950 Oblastnídivadlo Do obce zají ždíoblastnídivadlo. Obec je povinna dát zdarma sál, postarat se o úklid, osvětlenía otop, v př í padě schodku, tento uhradit. K tomu účelu bylo zař azeno do obecní ho rozpočtu 20.000 Kčs. V roce 1950 sehrálo oblastnídivadlo u nás v prvnípolovině roku 5 divadelní ch př edstavení . Divadelní př edstavení pro dospělé i děti sehrála Beseda Tyl. Několik estrád spoř ádal i Č SM. Každé ho vý znamné ho vý ročíbylo vzpomenuto slavností . Nejvý znamnějšíz nich byla oslava 80. vý ročínarozenin Lenina a slavnostnízasedáníMNV př i zahájení podpisové mí rové akce. Spolek mediků spolu s Č SM uspoř ádal v našem lesní m divadle Večer radostné ho mládí , na které m účinkovaly soubory mládeže z lidově demokratický ch států a jiný ch zemí .
Rok 1954 Kulturníživot v roce 1954 byl velmi živý zásluhou voleb do NS. Politické projevy zde př ednesli př edseda NS Zdeněk Fierlinger, př edseda KNV Vodsloň, poslanec NS Vodička, př ednášku měla spisovatelka Marie Pujmanová, vystoupila zde úderka Armádní ho souboru Ví ta Nejedlé ho.
Nezá jem ZV o kulturníakce v obci Marně se však snaží OB od své ho ustavení zí skat pro kulturní práci v obci zástupce zdejší ch podniků. Kulturníčinnost na závodech je prováděna živelně, bež př edem stanovené ho kulturní ho programu. Zástupci zdejší ch organisací , spolků a podniků jsou soustavně zváni do zasedáníškolské a kulturníkomise, pravidelně se vůbec nedostaví , dostaví -li se, pak jen časem, nepravidelně.
Rok 1955 Likvidace divadla v př írodě Ve srá ž ce Komise měla v roce 1955 v plánu obnovit lesnídivadlo Ve srážce, ale stavby byly v tak desolátní m stavu, že nebyly schopny rekonstrukce. Proto zchátralé zbytky původní ch staveb prodala jako bouračku.
Zř ízenírady OB Práce osvětový ch institucí se zaměř ila na poř ádání zábavní ch podniků, př ednáškováa metodickápráce byla zatí m opomí jena. Kromě jiný ch, i z tohoto důvodu v listopadu 1955 byla zř í zena rada OB, která hodlá tento nedostatek napravit tí m, že na rok 1956 vypracuje ř ádný plán, v němž bude zajištěn úsek vědecko-osvětové propagace. Zatí m se jíto nedař í , protože je, upř imně ř ečeno, isolována. Jak jsem již napsal, zástupci mí stní ch organisací , spolků a závodů se její práce aktivně neúčastní , sama mápak nedostatek spolupracovní ků. Z mí stní ch závodů v kulturní m směru jsou nejaktivnější Modř anské strojí rny Č KD, Č eské čokoládovny, Pražské
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 180 -
cukrovary, Lé čiva a Vltavan. Poř ádajídivadelnípř edstavení , estrády, př ednášky, zájezdy, návštěvy pražský ch divadel a kin. Některé z podniků mají i slušně zásobené knihovny.
Nedostatek společenský ch místnostív obci Pro úspěšnou kulturníčinnost pochopitelně nejdůležitější m činitelem je člověk, ale nesmí me podceňovat i hmotnou stránku věci, tuto činnost je nutno provozovat někde. A právě u nás chybíodpověď na tuto otázku kde. Nemáme potř ebné společenské mí stnosti a jediný m vhodný m a účelný m ř ešení m by bylo postavení kulturní ho domu. Marně jsme se snažili dostat potř ebné finanční prostř edky a postavit jej v rámci MNV. Proto jsme se pokoušeli, aby jeho stavba byla svěř ena některé mu svazu zaměstnanců, ale ani tady jsme se nesetkali s úspěchem. Tato akce nebyla úspěšná ani tehdy, když jsme ji chtěli prové sti pod patronacívšech zdejší ch závodů. Nenízde totiž potř ebná spolupráce mezi krajský mi vý bory svazů, a ř ekněme si to př í mo, nenízde ani ochota. Viděli jsme to př i stavbě osvětové jizby, kdy jsme se rovněž nesetkali s potř ebný m pochopení m pro věc. Závody jdou vlastní cestou, zř izují si vlastní knihovny, o společenský život v obci nemajízájem. /Jak to dopadlo s kulturní m domem, o tom pí ši podrobněji pod tí mto heslem./
Rok 1961 V roce 1961 bylo uspoř ádáno 143 vý chovný ch a kulturně osvětový ch akcí . Celkem se jich zúčastnilo 41.270 občanů. Zhruba to bylo 20 politickovlastivědný ch př ednášek, 7 divadelní ch př edstavení , 8 koncertů, 3 vý stavy, 7 kulturní ch večerů aj. Zvlášť četně byla navští vena vý stava k 40. vý ročízaložení KSČ .
Rok 1962 V roce 1962 se konalo celkem 230 kulturní ch akcí , který ch se zúčastnilo 42.590 osob. Bylo to 10 př ednášek a besed o zahraniční politice /480 osob/, 11 př ednášek o zemědělství /1.450 osob/, 1 o př í rodní ch vědách /150 osob/, 17 o zdravotnictví /760 osob/, 9 o společenský ch vědách /600 osob/, 5 o ekonomické problematice /150 osob/, 12 divadelní ch př edstavení /1.700 osob/, 10 akcí LUT /100 osob/, 6 vý stav /2.100 osob/, 49 taneční ch zábav /14.600 osob/. Jakáje ochota ke kulturníspolupráci, je zř ejmé z toho, že na žádost OB, aby OV jmenovaly občany, kteř íby měli př edpoklady pro práci v OB, nehlásily nikoho.
Co ná m chybí Základní m nedostatkem společenské ho života v Modř anech je skutečnost, že nemáme vhodné mí stnosti, v nichž by se mohli naši občané , ať již mladíči stař í , společensky vyží vat. Nemáme kavárnu, nemáme restauračnímí stnosti, které by vyhovovaly dnešní m požadavkům kulturní ho a společenské ho vyžití , nemáme vhodné mí stnosti pro klubovny, v nichž by se zejmé na mladí mohli scházet a podle svý ch zálib se bavit. Nepodař ilo se nám zí skat mí stnost /tř eba s nedostatky/ pro klub důchodců, nemáme sál, ve které m by se mohl př í ležitostně sejí t většípočet lidí , např . př i plesech, zábavách, různý ch oslavách a p.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 181 -
Stav sá lu U Nová ků Máme jedinou mí stnost, sál restaurace U Nováků, který byl postaven v roce 1905 a podle toho vypadái př í slušenstvíjak občanské , tak zejmé na hygienické . Naví c je ještě ve zchátralé m stavu, protože po lé ta nebyl opravován a nebylo do něho nic investováno. Sociálnízař í zeníje v desolátní m stavu, vadnáje elektrická instalace, nedostatečné je vytápěníkamny na pevné palivo, vadné jsou komí ny i prkenná podlaha. Sál př i sebevětší ch nákladech na GO nemůže odpoví dat současný m požadavkům.
Změ ny v sprá vě sá lu U Nová ků Ve snaze, aby sál byl upraven do př ijatelné ho stavu, byl v roce 1950 př edán do správy divadelní ho odboru př i ZV ROH cukrovaru v Modř anech, potom byl dán do národnísprávy ZK ZV ROH Č eský ch čokoládoven, když se tento zavázal, že sál upravído ř ádné ho stavu. Protože slibu nedostál, národníspráva byla usnesení m rady MNV zrušena. Sál byl pak př edán do správy OB, aby jej propůjčovala podle plánu kulturní ch poř adů jednotlivý m institucí m. V roce 1959 byla v Modř anech konána kulturníkonference a jako jejívý sledek byla zahájena akce na úpravu našeho jediné ho kulturní ho stř ediska, sálu u čp. 9 restaurace U Nováků. K součinnosti pracovníi finančníbyly vyzvány všechny zdejšípodniky a ZV ROH. V té mže roce obdržel MNV od ONV na úpravu sálu mimoř ádný finančnípř í děl 48.620 Kčs.
Projekt vý stavby kulturního domu V té to době se již stává aktuální otázka vý stavby kulturní ho domu, protože potř eba vyhovují cí společenské mí stnosti je pro kulturní život v Modř anech naprostou a jasnou nezbytností . V té to věci bylo mnohokráte jednáno s mí stní mi závody, KOR, ONV a KNV. Konečný m vý sledkem byl dopis KOR, jí mž tato oznámila MNV, že zař adila vý stavbu závodní ho klubu /kulturní ho domu/ v Modř anech do své ho návrhu zpř esněné ho vý hledové ho plánu vý stavby na 3. pětiletku v investičníhodnotě 6,5 miliónu Kčs. Generální ho investora budou vykonávat Modř anské strojí rny stavbu provádět Průmstav Praha, který tuto akci dostává od KNV do prováděcí ho plánu na rok 1963-1965. Nejvý hodnější m mí stem pro tuto stavbu /dle onoho dopisu/ je vý chodnístrana Tylova náměstí , kde jsou dnes objekty Č SSD čp. 22 a 23, které bude nutno zbourat a farmu př emí stit. Pokud jde o vlastní stavbu, bude použit typový projekt. Je to architektonicky krásnáa rozsáhládvoupodlažníbudova o kapacitě sálu pro 500 osob. V roce 1961 Modř anské strojí rny Č KD již př edložily plánovacíkomisi ONV Praha-západ investičníúkol na stavbu kulturní ho domu v Modř anech. Z hlediska situační ho umí stěnístavby uvažovalo se v roce 1963 o její m umí stěnína západní straně Tylova náměstív mí stech, kde je dnes prodejna zeleniny. Kulturnídům by zde měl kolem sebe parkovou úpravu s vý hledem k ř ece a k chuchelský m strání m. Dnešníhlavníulice se mázměnit ve čtyř proudou vý padovou autostrádu, kterási pochopitelně vyžádáasanaci vnitř ní ch Modř an.
Uzavř enísá lu U Nová ků Zatí m za těmito plány, které mají nádech krásné ho snu, je skutečnost, že stádium vý stavby kulturní ho domu je v roce 1967 stejné , jaké bylo v roce 1960, a že nám nezbý vánež se spokojit se sálem U Nováků, dnes Na staré poště. Stav tohoto sálu byl v roce 1964 takový , že bylo rozhodnuto, nebudou-li do počátku podzimnísezóny provedeny opravy komí nů, kamen a elektrické instalace, bude se jednat o omezení uží vání tohoto jediné ho sálu v Modř anech, př í p. o jeho uzavř eníz důvodů požárně-bezpečnostní ch.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 182 -
Sál byl skutečně uzavř en a bylo př ikročeno k jeho generálníopravě /o tom je psáno v kronice za lé ta 1965 a 1966/.
Kulturníjizba na Berá nku Beránek je naše odlehlá čtvrť, do města je daleko, ale př itom jaký mstaký ms kulturní m životem se chce ží t. Společenskou mí stnost, kde by se scházeli, neměli, proto tamníobčané si v akci Z postavili kulturníjizbu. Je to doposud naše nejúspěšnějšíakce Z, protože byly provedeny hodnotné stavebnípráce s minimální m čerpání m mzdový ch fondů. Její vý stavba byla plánována na rok 1961, ale za vydatné pomoci občanů z Beránku, n. p. Lé čiva se podař ilo stavbu z valné části v př edstihu vybudovat již v roce 1960. Č ást stavební ho materiálu dodal MNV, dř evěný barák obstaral zdarma od vojenské správy pplk. Maší n. Mzdové fondy nebyly vyčerpány, protože brigádní ci prováděli všechny práce bezplatně. Mohly bý t proto provedeny př esuny z mzdový ch fondů na věcné náklady a takto byly zí skány finanční prostř edky na vybaveníjizby a př í slušenství . Jizba byla slavnostně př edána k uží vání 30. dubna 1962. Hodnota dí la je 159.000 Kčs a náklady činí 47.000 Kčs. Po úplné m vyfakturování všech prací budou činit skutečné vý daje 39 % hodnoty dí la, ve vý dají ch je obsažen i náklad na vnitř nívybaveníobjektu. Na akci bylo odpracováno 8.800 brigádní ch hodin, byly odpracovány vý hradně zdarma, proplacena byla jen menší část ř emeslnický ch prací .
Mě stská lidová knihovna Městská lidová knihovna byla do roku 1939 v budově 2. ZDŠ. Když bylo zavedeno lí stkové hospodař ení , bylo v její ch mí stnostech zř í zeno zásobovací oddělenía knihovna byla př estěhována do Vrchlické ho ul. čp. 83, kde je nyní obř adnísí ň. V roce 1945 byla př estěhována do čp. 125 v Palacké ho ul. /bý vala zde hospoda U Lišků/. Když domek byl zboř en, knihovna byla v roce 1948 př estěhována do mí stností bý v. Vinohradské spoř itelny na tř . Č eskoslovenské armády, kde je dodnes. Začátkem roku 1947 je v knihovně př es 7.000 svazků, během roku bylo př ikoupeno další ch 706 svazků. Na půjčovné m knihovna v tomto roce př ijala 30.745 Kčs a od MNV 21.749 Kčs. Knihovna nemáplacené ho knihovní ka, protože dosavadní odešel v listopadu 1947 do soukromý ch služeb. Práci v knihovně vykonávajíbezplatně členové knihovnírady, protože žádný uchazeč s kvalifikací se o mí sto nehlásil. V roce 1948 knihovna již měla 8.575 svazků. Knihovnu v tomto roce navští vilo 7.217 čtenářů. Když se knihovna měla v roce 1948 stěhovat do nový ch mí stností na tř . Č s. armády, její inventární vybavení bylo tak ubohé , že bylo rozhodnuto starý inventář nahradit nový m, a do mimoř ádné ho rozpočtu na rok 1949 bylo zař azeno 50.380 Kčs na nákup nové ho inventáře /stojany na knihy, stoly, židle a p./. V roce 1950 máknihovna 10.600 svazků a knihovnickou funkci zastáváodborný knihovní k. Ovšem finančníprostř edky věnované na knihovnu byly malé , podle toho vypadal i knihovní kův plat, a proto se nelze divit, že tento odchází a knihovna je zase bez knihovní ka. Práce v knihovně jsou obstarávány pomocný mi pracovní ky.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 183 -
Na slavnostní m zasedáníMNV konané m 10. května 1952 se již mluvío Karmile Ré lichové jako knihovnici zdejšíknihovny. Byla aktivně činnáv politické m životě naší obce, byla poslankyní MNV a př edsedkyní sociální komise. Zemř ela v prosinci 1965. Na uvedené m zasedáníbyl jípř edán diplom ONV, protože naše knihovna zví tězila v okresní m kole soutěže o nejlepšíknihovnu na okrese Prahajih. V roce 1953 byly do MLK př edány knihy z knihoven mí stní ch organisacíKSČ . Vedoucíknihovny spolu s 2 členy MNV provedli revisi všech mí stní ch závodní ch knihoven, stejnou revisi provedli i v knihovnách školní ch. Podř adné knihy byly vyř azeny. V roce 1955 má knihovna 10.460 svazků, čtenářů 1.070. Má pobočku na Beránku, dalšípobočka v Tyršově čtvrti bude otevř ena koncem roku 1955. Od sloučenís Komoř any máMLK dalšípobočku v Komoř anech. V roce 1957 je již v knihovně 12.609 svazků. V tomto roce knihovna uspoř ádala 40 literární ch a čtenářský ch večerů. Poř ádánítěchto čtenářský ch besed zejmé na s mladý mi čtenáři, se čtenáři určité ho druhu literatury a poř ádání menší ch vý stav knih, tř eba novinek, knih určité ho spisovatele nebo oboru, patř í do pravidelné činnosti pracovní ků našíknihovny. V roce 1961 bylo zaregistrováno 1.287 čtenářů, z toho je 476 mládeže, celkem bylo provedeno 45.148 vý půjček.
Okresnídoplňovacíoddě lení Př i MLK bylo v roce 1962 zř í zeno okresní doplňovací oddělení s 2.400 svazky knih. V roce 1964 již mělo 3.750 svazků. Jeho úkolem je pomáhat malý m venkovský m knihovnám, které majímálo knih, čtenáři je brzy př ečtou a pak by zájem o knihy ustal. Proto zdejšíknihovna z tohoto okresní ho doplňovací ho oddělení zasí lá do těchto malý ch knihoven soubory knih, zejmé na novinek, které po př ečtení jsou zase vráceny. Toto okresní doplňovací oddělení slouží všem malý m knihovnám na okrese Prahazápad.
Patroná t knihovny Mimo to naše knihovna má patronát nad 7 venkovský mi knihovnami, jsou to Libuš, Cholupice, Bojov, Bojanovice, Č isovice, Klí nec, Bratř í nov. Pracovní ci naší knihovny tam zají ždějí , radítamní m knihovní kům, pomáhajíjim v administrativní práci a zapůjčujíjim soubory knih.
Kino – proč nevyhovuje Naše kino nevyhovuje ani po stránce prostornosti, ani po stránce vybavenosti, velikosti našeho města. Je v něm 424 sedadel, hraje denně mimo čtvrtka, ve stř edu, v sobotu a v neděli jsou 2 př edstavení . V zimě v neděli odpoledne hraje př edstavenípro děti. Kino je vytápěno kamny na pevné palivo, př i velký ch mrazech se nedávytopit, proto také v té době klesá návštěvnost na minimum. Větráníje primitivníjen okny a dveř mi. Kino je umí stěno v zadní m traktu Lidové ho domu.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 184 -
V r. 1957 př ešlo na účet MNV V roce 1957 na základě reorganisace ve správě kin, př ešlo na účet MNV, který od té doby ř í díjeho provoz. Je tedy ve správě MNV, ale tento vůbec nemávliv na vý běr filmů, tyto jsou př idělovány krajskou správou a MNV zde může pouze žádat a intervenovat, což se ze strany školské a kulturní komise mnohokrát stalo. Př edmětem intervencí je hlavně snaha, aby k nám byly př idělovány atraktivnější filmy. Jsme totiž v bezprostř ední blí zkosti Prahy, mnozí z našich občanů v Praze pracují , další do Prahy často zají ždějí ať již za zábavou nebo nákupem, majíproto možnost podí vat se na kteroukoliv filmovou novinku. Proto, jsou-li k nám př idělovány filmy starší , již v Praze obehrané , pochopitelně chybí pro kino hlavníčinitel, návštěvní k. A pro správu kina, tržba.
Zavedeníširokoúhlého plá tna v r. 1957 V roce 1957 MNV žádal krajskou správu kin, aby v našem kině bylo zavedeno promí tánína široké m plátně a kupodivu př áníbylo vyhověno hned v následují cí m roce /snad z důvodů uvedený ch v př edcházejí cí m odstavci/. Úprava byla provedena nákladem 45.000 Kčs, kterážto částka byla uhrazena z doplňkové ho rozpočtu.
Nutnost technický ch úprav v hledišti Ovšem nemé ně nalé havé jsou technické úpravy hlediště. Je tř eba zvý šit podlahy, zavé st ústř ednítopenía klimatisaci. V roce 1960 bylo již př ipraveno na stavební úpravy 20.000 Kčs, ale nebylo jich využito, protože nebyl včas vypracován projekt.
Projekt na rekonstrukci vytá pě nía klimatisaci Aktivisté plánovací komise př ipravili v roce 1963 projekt na rekonstrukci vytápěnía na klimatisaci mí stní ho kina, který se jako návrh uplatňuje v návrhu plánu rozvoje na rok 1965. Př edložili kompletně vypracovanou dokumentaci na práci elektrotechnickou a na zavedení ústř ední ho topení , a technickou dokumentaci s vý pisem materiálu na klimatisaci. Ovšem jak to bý vá, GO nebyla provedena ještě ani v době, kdy toto pí ši, tj. v roce 1967. Podle původní ho odhadu měly náklady na GO dělat asi 500.000 Kčs, ale jak se ukazuje, budou mnohem vyšší .
Kronika obce Podle evidenční ho listu pamětní knihy obecní pro obec Modř any, letopisecká komise po osvobozeníbyla jmenována 23. července 1945. Kronikářem byl Josef Kulhavý , zaměstnání m úř ední k, 80 let starý , bytem v Modř anech, Tyršova 179, vzdělání nižší gymnasium. Původně byl jmenován obecní m zastupitelstvem 23. července 1932 za ročníodměnu za psaníkroniky 1.000 Kčs ročně. Č leny letopisecké komise byli: -
Josef Trnka, tajemní k KSČ , nar. 1906, Modř any 1542
-
Josef Benáčan, tesař , nar. 1880, Modř any 503
-
Antoní n Kohák, zední k, nar. 1884, Modř any 1320
-
Josef Hampl, finančnírada, nar. 1865, Modř any 307
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 185 -
-
Cyril Sakař , účetní , nar. 1905, Modř any 202
-
Karel Machek, profesor, nar. 1881, Modř any 1280
-
František Kolman, stavitel, nar. 1903, Modř any 690
-
Růžena Emigová, oficiálka, nar. 1894, Modř any 350
-
Karel Jedlička, zámeční k, nar. 1887, Modř any 494
Podle zmí něné ho evidenční ho listu kronika byla založena 28. září 1892, má 1 svazek, prohlí dka kroniky byla provedena 20. dubna 1925 okresní m školní m inspektorem Aug. Matolí nem a 8. dubna 1927 okresní m školní m inspektorem Ferdinandem Č ervený m. Za okupace byla odevzdána v roce 1939 okresní mu úř adu Praha venkov jih a byla vrácena Zemský m archivem v roce 1945. K okupačníhistorii našíkroniky poznamenávám, že 11. listopadu 1940 vydalo okresníhejtmanstvína Smí chově vý nos, ve které m se odvolává na povinnost obcívé st pamětníknihy. Protože však pamětníknihy, jak je uvedeno v onom vý nose, neodpoví dajísvý m obsahem, zvláště v záznamech o době světové války a také na jiný ch mí stech dnešní m státoprávní m poměrům, jejich ponecháníu obecní ch úř adů se proto jevív té to době nevhodný m. Vybí zíproto obecníúř ady, aby své pamětní knihy ve stavu naprosto neporušené m odevzdaly okresní mu hejtmanství . Vý nos byl pí semně př edán 15. listopadu 1940 starostou obce R. Markem obecní mu kronikáři J. Kulhavé mu na vědomía k další mu opatř ení . A jak je zř ejmo z evidenční ho listu, vý nosu bylo vyhověno a kronika byla odevzdána okresní mu hejtmanství na Smí chově a toto ji př edalo Zemské mu archivu, odkud nám byla v roce 1945 vrácena. Jak byla kronika vedena po roce 1945, v tom směru odkazuji na svoje zápisy v kapitole „Jak jsem pracoval“ . Jen tolik poznamenávám, že ve spisech, které jsem pročí tal, abych zí skal materiál pro sepsání kroniky, jsem se dočetl ve zprávě o plněnípracovní ch úkolů rady MNV za 1. čtvtletí1952, že „...kronika je vedena až do dnešnídoby, zatí m jen v prozatí mní ch záznamech“ . V protokolech o plenární ch zasedání ch MNV je v roce 1959 psáno „...v zápisech v kronice pokračuje stále letopiseckákomise“ . Na plenární m zasedáníMNV 17. září1964 ř ekl př edseda školské a kulturní komise, že bude nutno zaktivisovat práci letopisecké komise. A podle komplexní ho rozboru činnosti MNV za rok 1964 byl do školské a kulturníkomise opětovně pozván kronikář s. Doubrava, který slí bil splnit úkol do července př í ští ho roku. Byli rovněž př izváni někteř íobčané , aby s. Doubravovi pomohli. Co k tomu všemu mám ř í ci já? Žádné zápisy jsem nepř evzal, ani dodatečně nedostal, snad ani nebyly vedeny. Nedostal jsem ani dokumentační materiál z oné doby, ani pí semný , ani obrazový .
Nemovité kulturnípamá tky Pokud se tý če nemovitý ch kulturní ch památek v obci, odkazuji na jejich vý čet, který jsem s popisem uvedl v kronice města Modř an za lé ta 1965 a 1966.
Kostel NanebevzetíP. Marie K onomu vý čtu jen poprvé př ipomí ná popleněny, vyhoř el Švé dové skladiště a
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
př ipojuji u kostela NanebevzetíP. Marie, že tento kostel se v roce 1329. Za husitský ch válek, kdy byly Modř any i kostel. Pak byl obnoven, ale za 30leté války měli v něm př i odchodu kostel vypálili, takže z něho zůstaly jen holé zdi.
- 186 -
Po roce 1648 byl chrám znovu opraven zbraslavský mi Cisterciáky. Hlavníúprava pak byla v roce 1726 a 1754. Nově byl opraven v 80tý ch lé tech min. století . O původnífarníbudově nenízpráv. Prvníje z roku 1802, kdy vyhoř ela staráfarní budova a v roce 1809 byla postavena spodníčást dnešníbudovy. 1. patro bylo na nípostaveno začátkem tohoto století .
Pomník obě tem 2. svě tové vá lky K uctěnípamátky všech bojovní ků za svobodu z druhé světové války, postavila mí stní organisace Svazu protifašistický ch bojovní ků v Modř anech za př ispění závodů a občanstva v roce 1952 na Jiráskově náměstí pomní k, dí lo sochař e Ví tka, nákladem 470.000 Kčs. Pomní k byl v roce 1961 naznámý mi pachateli násilně poškozen /byla uražena pažba a část hlavně pušky a klopa kabátu/. Opravu a restauraci sochy provedl ak. sochař -restaurátor Jar. Klempí ř.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 187 -
V. kapitola: Zdravotnictvía sociá lnípéče Zdravotnictví Zdravotnictvív Modř anech př ed rokem 1952 Těsně př ed 2. světovou válkou působili v Modř anech 3 praktičtílé kař i, 2 dentisté a 1 zubnílé kař . Př ekotné politické události v roce 1939 spojené se zmenšení m našeho státní ho územípř ivedli do Modř an další2 praktické a 1 zubní ho lé kař e. Všichni pracovali ve svý ch soukromý ch ordinací ch jednak pro soukromě platí cípacienty, jednak prováděli ošetř enína účet nemocenský ch pojišťoven. Těch bylo několik, největší z nich byla tzv. okresnínemocenská pojišťovna dělnická a pojištěníúř ednické . Kromě těchto bylo několik další ch pojišťoven jako gremiální , strojnická, samostatné bylo pojištěníželezniční ch zaměstnanců, byl Lé čebný fond veř ejný ch zaměstnanců atd. Na svoji dobu bylo toto nemocenské pojištěnívyhovují cí , ale mělo i svoje chyby. Lé kař i byli jinak honorováni za ošetř eníúř ední ka, jinak za ošetř enítř eba té že nemoci u dělní ka. Je pochopitelné , že to mělo často za následek nerovnocenné ošetř ení . Ale je možno př iznati ke cti modř anský ch lé kař ů, že vesměs v těchto dobách prokazovali sociálnící těnía ošetř ovali svědomitě své pacienty bez ohledu na to, kterápojišťovna ošetř eníplatí , a tedy, co za to bude. Stejně i za okupace se všichni zdejšílé kař i projevovali jako dobř íČ eši a v květnu 1945 všichni nabí dli své služby revoluci. Tř i z nich byli za činnost v okupaci a v revoluci vyznamenáni.
Počá tečnístav lékař ů v roce 1950 a 1964 V roce 1950 pracovali v našíobci: praktičtílé kař i:
MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr.
Max. Spáčil Vilé m Č ermák Josef Pohl Anastazie Sidoruková Vladimí r Wagner
zubnílé kař :
MUDr. Václav Máj
zubnítechnici:
Anna Fürtschová František Spirit
porodníasistentka:
Miluše Poncarová
zvěrolé kař :
MVDr. Stanislav Peroutka
Kromě toho zde byla záchranná stanice s 1 sanitkou a ř idičem s nepř etržitou službou denní i noční , poradna pro těhotné ženy vedená MUDr. Šturmou a dětskáporadna vedenáMUDr. Kraslovou. Pro porovnáníuvedu stav lé kař ské ho personálu zdejší ho zdravotní ho stř ediska v roce 1964: 3 obvodní lé kař i, 5 závodní ch, 1 zubní , 2 dentisté , 1 dětská
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 188 -
lé kař ka, 4 odborní lé kař i 16 pracovní ků.
na
částečný
pracovní úvazek,
celkem
tedy
Změ ny v organisaci zdravotnictvípo roce 1952 Základní politické změny v našem státě př inesly s sebou i podstatné změny v organisaci našeho zdravotnictví . Každé mu praktické mu lé kař i byl př idělen jeho obvod a v něm se mástarat nejen o zdravotní stav v obvodě bydlí cí ch občanů, ale má sledovat i jejich poměry v zaměstnání , stav bydlení , hygienické poměry v př idělené m obvodu, má zde propagovat zdravý způsob života, aby nebylo nutno jen nemoci lé čit, ale aby se jim včas př edcházelo. S obvodní m lé kař em spolupracujídalšíodborní ci: dětskálé kař ka, zubní , ženský lé kař , př í p. dalšízdravotní ci /např . hygienik a p./. V Modř anech sice pravidelně neordinují , ale dojí ždějísem z krajské zdravotníslužby v Praze 1, Klimentská: odborní k na nemoci vnitř ní , kožní , krční , ušní nosní .
Př ednosti sjednoceného zdravotnictví Proti dř í vějšku se stala zají mavá změna ve spolupráci lé kař ů. Všichni úzce spolupracujía nikdo netajísvé nejlepšílé čebné metody ze zjištný ch důvodů, jak tomu bý valo dř í ve. Naopak, dnes o nejlepší ch metodách jsou instruováni všichni společně od nejlepší ch odborní ků. Práce v teré nu navazuje i na práci v nemocnicí ch a zde nejlepší poznatky jsou k disposici všem společně. To byl zatí m největšípř í nos sjednocené ho zdravotnictví , který způsobil, že socialistické zdravotnictvídociluje lepší ch vý sledků než zdravotnictvíkteré koliv kapitalistické země. Druhý m a po pravdě ř ečeno základní m kladem sjednocené ho zdravotnictvíje, že lé kař ské služby jsou všem stejně dostupné a bezplatné . A to ve všech stupní ch lé kař ské pé če, počí naje obvodní m lé kař em př es odborné lé kař e až po nemocnice, hospitalisace může trvat bez časové ho omezení , prostě jak dlouho toho nemoc vyžaduje.
Personá lníobsazenístř ediska Od září 1953 existují 2 zdravotní obvody: 1. ve zdravotní m stř edisku a 2. v bý valé ordinaci MUDr. Č ermáka. V 1. obvodu ordinuje MUDr. Spáčil, ve 2. MUDr. Pohl. 7. listopadu 1955 nastoupil do stř ediska nový lé kař MUDr. Karel Knor, takže bylo možno vytvoř it tak dlouho žádaný 3. obvod. Původně byl vedoucí m lé kař em stř ediska MUDr. Spáčil, po něm byl jmenován MUDr. Knor a od roku 1957 je jí m MUDr. Máj. V roce 1964 došlo na zdravotní m stř edisku obvodní ch lé kař ů k podstatný m personální m změnám. V 1. pololetí1964 odcházído důchodu MUDr. Spáčil, na jeho mí sto nastoupil MUDr. Šikl, který později po odchodu MUDr. Knora z 3. obvodu /tý ž byl uvolněn na dobu několika let pro lé kař skou službu v Maroku/ př evzal tento obvod a na jeho mí sto v 1. obvodu nastoupila MUDr. Simoniczová. Za dětskou lé kař ku MUDr. Kraslovou, kteráodešla do důchodu, nastoupila MUDr. Hackerová.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 189 -
Rostoucípočet pacientů Tí m, že se prodlužuje lidský věk, roste počet starý ch lidía souběžně s tí m roste i počet pacientů v ordinací ch lé kař ů. Prevencí se sice podař ilo vymý tit ř adu infekční ch chorob a zabránilo se př edčasné mu rozvoji chorob jiný ch, takže se počet pacientů mladé ho a stř ední ho věku sní žil, ale zvý šenou měrou vyhledávají lé kař e pacienti nad 60 roků. Dosud každá ordinace obvodní ho lé kař e musí zvládnout měsí čně kolem 1.500 ošetř ení , po odečtení mimoordinační ch úkonů; to znamená průměrně 60 pacientů na jeden ordinačníden. Je to stále ještě hodně, ale proti roku 1952 se sní žil počet ošetř eníca o ¼ , což je jistě velký m úspěchem všech zdravotní ků.
Zubnízdravotnístř edisko Zubníordinace byla původně ve 2. patř e zdravotní ho stř ediska v Bezručově ul., odkud byla v roce 1955 př estěhována do činžovní ho domu na Jiráskově nám. V zubní m zdravotní m stř edisku jsou rovněž zř í zeny 3 obvody. Situace stř ediska byla v roce 1955 př eř azení m MUDr. Máje do funkce obvodní ho lé kař e, pro funkci zubní ho lé kař e má vyhrazeno pouze 2 hodiny denně. Proto zdravotní komise žádala, aby mí sto bylo obsazeno zubní m lé kař em s celodenní m pracovní m úvazkem. Na úseku pé če o zuby je zejmé na vý razný úspěch v ošetř ení chrupu školní mládeže. Ten, kdo zná, v jaké m desolátní m stavu byl chrup mládeže vycházejí cí ze školy př ed 2. světovou válkou, a jak 100% ošetř ený chrup mámládež dnešní , dovede tento vý sledek ocenit právě, tak jako zahraničníodborní ci ze zemí , ve který ch pé če o chrup neníještě tak systematická.
Odbornílékař i Plicnístř edisko U dospělý ch byl podstatně sní žen vý skyt infekční ch chorob. V Dukelské ul. v bý v. rodinné vile bylo zř í zeno samostatné plicnístř edisko, které bylo v roce 1958 zrušeno a v rámci soustř eděnízdravotnípé če bylo př evedeno na Zbraslav. Jeho zrušeníbylo odůvodněno úsporný mi důvody, protože stř ediska bylo využí váno jen 2x tý dně. Bylo zde pak zř í zeno dětské stř edisko. Na hromadné sní mkování ze ští tu modř anští občané docházejí do sní mkovací stanice v Karlí ně. Pro zají mavost jen uvedu, že tato stanice vyšetř ila v roce 1957 9.884 osob a jejípomocíbylo zjištěno nový ch 9 př í padů. Úmrtnost na Tbc je dnes minimální a lé čení nejnovější mi lé ky všem dostupný mi sní žilo podstatně dobu lé čení . Dř í ve ev. celoživotníchoroba, často i smrtelná, je dnes vylé čena nebo alespoň stabilisována v 1 - 2 lé tech.
Odborný ž enský lékař 2x tý dně docházído stř ediska obvodní ch lé kař ů odborný ženský lé kař . Z úspěchů ženské ho lé kař ství je nutno v první ř adě uvé st vý sledky pravidelný ch preventivní ch prohlí dek. Tak z 13.000 prohlí dek za poslední ch 10 let bylo zachyceno 1 % žen, u nichž bylo zjištěno ohroženízhoubný m nádorem. Všechny v úvahu př icházejí cíženy byly včas lé kař sky podchyceny.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 190 -
Odborný lékař chorob vnitř ních Nově byla v roce 1964 otevř ena ordinace lé kař e pro vnitř ní choroby. Zatí m nebylo vyhověno žádosti o př idělenílaboranta. V roce 1948 sociálně-zdravotnická poradna pro choroby žláz s vnitř ní sekrecí provedla prohlí dku všech občanů, kteř ítrpízduř ení m ští tné žlázy. Dalšíprohlí dky byly provedeny ve školách. V roce 1964 byl ve stř edisku znovu instalován opravený rentgenový př í stroj.
Odborný lékař pro nemoci horních cest dý chacích Nově byla v roce 1964 otevř ena ordinace odborné ho lé kař e pro nemoce horní ch cest dý chací ch a nemocíušní ch. Lé kař do stř ediska dojí ždíjednou tý dně.
Ordinace chirurga a urologa zrušena V roce 1960 byla zrušena ordinace chirurga a urologa.
Dě tské lékař ství Naše dětské lé kař ství vykazuje nesporné úspěchy v boji proti infekční m chorobám, stejně i v poradenské pé či o děti do 1 roku a v preventivní ch prohlí dkách dětí 3 - 6letý ch. Umělá vý živa dětí do 1 roku je u nás tak systematicky propracována, že je skutečně nejlepší na světě, a o naše zkušenosti s umělou vý živou dětído 1 roku se zají majíi USA. Rovněž i školní mládež je alespoň jednou v roce lé kař sky prohlé dnuta a všechny ohrožené děti jsou pod trvalou a pravidelnou lé kař skou kontrolou. Dětské stř edisko mápř esnou kartoté ku dětído 6 let. Počí naje rokem 1956 jsou zavedeny pravidelné prohlí dky dětíod 1 do 2 let 4x ročně, od 2 do 3 let 2x ročně a od 3 do 6 let 1x ročně. Šestileté ř ádně prohlé dnuté a proočkované dí tě je př edáno školnílé kař ské službě, kterou v okrese provádíMUDr. Šťastná. Proočkování proti záškrtu je v Modř anech té měř 100%, proti neštovicí m asi 90%. Př i zdravotní ch prohlí dkách byl např . v roce 1955 zjištěn stav dětí jako dobrý , na odborné vyšetř eníbylo z celkové ho počtu vyšetř ovaný ch posláno 11 % a do ozdravoven bylo zař azeno 3,6 %. V tomto roce dětské stř edisko provedlo úspěšně boj proti černé mu kašli proočkování m ohrožený ch dětíočkovacílátkou. Podle potř eby jsou děti očkovány i proti Tbc, tetanu, obrně. V roce 1957 bylo konstatováno v plé nu MNV, že v Modř anech máme ca 2.000 dětía př itom nemáme stálou dětskou lé kař ku na plný pracovníúvazek. Konečně v roce 1959 byl úvazek dětské lé kař ky zvý šen na celý den a nedocházíjiž do jiný ch obcí . Má na starosti jesle a mateř ské školy a má zdravotnídohled nad zdejší mi školami. Je jí MUDr. Kraslová, která dosud fungovala jako lé kař ka v dětské poradně.
Očková ní Podle vládní ho nař í zeníbylo v roce 1958 provedeno očkováníproti tetanu všech školní ch dětí , sportovců a zemědělců. Byli proočkováni i cvičí cína II. celostátní spartakiádě.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 191 -
Potíž e s prevencí S jaký mi potí žemi se setkává tato preventivnípé če je vidět z toho, že když se zaměstnanci zubní ho ambulatoria dostavili v roce 1960 na př edem ohlášenou návštěvu do státní ho statku, ze zaměstnanců nepř išel nikdo. A stejně reagovali tití ž zaměstnanci na 2x opakovanou vý zvu obvodní ch lé kař ů.
Venerické choroby Př í jice dí ky hromadné mu př ešetř enívšech dospělý ch osob a energické mu lé čení postižený ch se stala celostátně raritou /v roce 1953 bylo 518 čerstvý ch př í padů, v roce 1962 pouze 13/. Ovšem uvolněnímorální ch zásad, časté stř í dánípartnerů a zvý šený cizinecký ruch nese s sebou nebezpečí , že tato metla nebude u nás zcela vymý cena. Tí m ví ce to platío kapavce, její ž vý skyt byl sice u nás podstatně sní žen /proti roku 1953 na polovic, z 8.300 př í padů na 3.800/, ale i v Modř anech není tak zcela vzácnou. V roce 1964 jejípočet zase roste.
Porodnost Zatí m co nám př ibý vá starší ch občanů, př ibý vají nám jen zcela nepatrně novorozenci. Je to hodně ovlivněno povolování m umělé ho př erušenítěhotenství . Tato okolnost zavinila, že nám v lé tech 1959-1962 ví ce lidíumí ralo než se nově narodilo. Na štěstípro matku je u nás nebezpečíkyretáže prakticky minimální /u nás 6 úmrtína 100 000 kyretáží , ve Švé dsku 68, v USA 230/. Je celostátní m zájmem, aby porodnost stoupala, aby př ibý valo ví ce produktivní ch lidív mladé m věku úměrně s prodlužování m věku dospělý ch. Od roku 1963 porodů zase př ibý vá, takže počet obyvatel touto př irozenou cestou roste. V roce 1954 bylo u nás 80 porodů, v roce 1964 150. Dř í ve se porody odbý valy doma, nynívesměs v porodnicí ch.
Zdravotnístav obyvatelstva V roce 1953 zdravotní komise konstatuje, že zdravotní poměry v mí stě jsou neutěšené . Vyskytly se plané neštovice, spalničky, chř ipka a ve velké mí ře žloutenka. V roce 1959 ř ádila chř ipka, která se proti minulý m letům nebý vale rozší ř ila, neměla však těžký průběh. V roce 1960 bylo shledáno u žáků vystupují cí ch ze školy vadné drženítěla jako následek nesprávné ho provozovánísportu, kdy sport nenívyvažován doplňkovou tělový chovou. V lé tě 1963 se sice vyskytla infekčnížloutenka, dále infekčnístř evníonemocnění , ale bez další ch komplikací . Koncem roku se objevila menšíepidemie spalniček, v lé tě ví ce př í padů úplavice.
Alkohol a nikotin S čí m nemůžeme bý t spokojeni je skutečnost, že spotř eba alkoholický ch nápojů proti př edválečné době stoupla o 100 %, ve spotř ebě cigaret jsme ještě nedávno byli na 3. mí stě za USA a Kanadou, a dnes jsme již na 1. mí stě. V oněch státech totiž po zjištění , že kouř eníje hlavnípř í činou rostoucí ho vý skytu plicnírakoviny, spotř eba cigaret klesla.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 192 -
V září1963 byl ustaven př i zdravotnické komisi protialkoholnísbor, který hned po své m založenípoř ádal 2 př ednášky MUDr. Klose s protialkoholnítematikou.
Č estné dá rcovství Nemůžeme bý t spokojeni s počtem čestný ch dárců krve. Náš okres totiž spotř eboval většímnožstvíkrve než bylo našimi dárci vráceno do krevníbanky.
Zá vodnílékař i V mí stní ch závodech pracují tito lé kař i: v Modř anský ch strojí rnách, Lé čivech a cukrovaru MUDr. Č ermák, v Č KD Elektro MUDr. Spáčil, který je zároveň obvodní m lé kař em, v Č eský ch čokoládovnách MUDr. Žák a v Meoptě, Mikrotechně a Chiraně MUDr. Šmí dl. V roce 1959 byl do Č KD Elektro zí skán nový závodnílé kař MUDr. Kostka, takže MUDr. Spáčil pracuje jako obvodnílé kař , a z Modř anský ch strojí ren odešel MUDr. Č ermák, jeho nástupcem se stal MUDr. Č ervený .
Pohotovostnílékař ská služ ba Jední m důsledkem změn provedený ch ve zdravotnické organisaci v roce 1952 bylo i zavedení noční pohotovostní lé kař ské služby, která s denní m provozem zajišťuje ve stř edisku lé kař skou službu po celý ch 24 hodin. Po celý ch 24 hodin je k disposici sanitnívůz se šofé rem. Dř í ve byla lé kař skáslužba zajištěna v noci jen potud, pokud byl lé kař doma a neměl vypnutý zvonek. Rovněž, slyší me-li stí žnosti na to, že tř eba sanitka nepř ijede v právě očekávanou dobu, vzpomeňme si, že bylo dř í ve věcísamotné ho pacienta, jak se dostane do nemocnice. Zdejší zdravotní stř edisko konalo pohotovostní službu i pro Zbraslav. Tato povinnost služby pro Zbraslav byla zrušena koncem roku 1955. Od 1. července 1961 byla zavedena, prozatí m na zkušebnídobu 3 měsí ců, nová úprava pohotovostnílé kař ské a lé kárenské služby na našem okrese. Všechny vozy pohotovostní služby byly soustř eděny do jednoho centra na Zbraslav, odkud jsou ř í zeny dispečerem po celé m území okresu pomocí rádiostanic. Tí m se má zamezit zbytečné mu vracenísanitek do mí sta vý jezdu. Všechny sanitky jsou opatř eny rádiostanicemi. Každou noc je k ve Zbraslavi k disposici toto zdravotnické opatř ení : 4 lé kař i, z nich 1 dětský , který bude vyjí ždět k onemocnění m nejmenší ch, 8 sanitní ch vozů s 8 ř idiči; z nich 4 určené k př evozu nemocný ch jsou vybaveny moderní m zař í zení m pro první pomoc. Dále jsou zde 2 sestry, z nich je jedna porodní asistentkou, kterámávyjí ždět př i porodech. Současně se zavádí změna v lé kárenské službě v Modř anech. Stejně jako ve všech mí stech našeho okresu bude mí sto pohotovostní služby lé káren poskytována služba pohotovostní mi kufry, vybavený mi lé ky podle jednotlivé ho seznamu. Př i nočníordinaci vydálé kař pacientovi lé k z kufru př í mo u pacientova lůžka. Tí m byly prakticky zrušeny nočníslužby v lé kárnách. Zdravotní a sociální komise navrhla radě žádat o prodloužení zkušení doby 3 měsí ců k vyjádř enío tom, jak se osvědčila nováúprava pohotovostníslužby. Vážné námitky sice nedošly, ale je důležité , jak se nová úprava osvědčí na podzim a v zimě a v době př í p. epidemie. Lhůta byla OÚNZem několikrát
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 193 -
prodloužena, protože proti nové úpravě byly vyslovovány námitky a projevována nespokojenost. 20. bř ezna 1963 byla v té to věci svolána porada do Modř an, které se zúčastnili pracovní ci ONV, OÚNZ Praha-západ, MěNV v Modř anech, OV Modř an a zástupci modř anský ch závodů. Po projednánístí žnostíuložila zdravotnická komise ONV Praha-západ ř editeli OÚNZu vypracovat do 20. dubna 1963 nový návrh organisace pohotovostníslužby s umí stění m v Modř anech. Od 1. července 1963 znovu funguje pohotovostnílé kař skáslužba v Modř anech. Pohotovostní službu zajišťuje 1 lé kař , 1 sestra a 1 ř idič se sanitní m vozem. Služba je určena nejen pro Modř any, ale i pro obce ve vý chodníčásti okresu, pro Kunratice, Chodov, Libuš, Jesenici a Dolní Bř ežany. Č asově navazuje pohotovostníslužba na ordinačníhodiny obvodní ch lé kař ů. Potí ž je v časový ch ztrátách, kdy se lé kař po provedený ch návštěvách musívracet do stř ediska pro ev. dalšínávštěvy, které mezití m byly hlášeny, a tyto mohou bý t tř eba náhodou právě v mí stech, kde právě byl. Nutné je proto rádiové spojení sanitky se stř ediskem. V roce 1963 rádiostanice sice již ve stř edisku je, odborní ci vycvičili pracovní ky stř ediska s její obsluhou, ale zatí m chybí anté na a některé další součástky. Pro názorný pohled na rozsah nároků na pohotovostní službu, uvedu počet jí provedený ch návštěv v červenci 1963: v Modř anech a Komoř anech 240, v Chodově 44, v Kunraticí ch 50, v Libuši 13, v Jesenici 12 a Dol. Bř ežanech 20.
Léká rny v Modř anech Od roku 1939 byly v Modř anech 2 soukromé lé kárny. Po osvobozeníbyly obě začleněny do n. p. Medica. V roce 1958 se uvažuje o jejich soustř eděnív jednu, protože pak by v té to lé kárně bylo možno zavé sti noční službu a mí stnosti zrušené lé kárny bylo by možno použí t pro jiné účely. V tomto směru MNV žádal n. p. Medica o uvolněnílé kárny v Lidové m domě, tato si však kladla požadavky, které podle prohlášení MNV nelze splnit. Úmyslem MNV je, v uvolněný ch mí stnostech zř í dit samoobsluhu potravinářský m zboží m. V roce 1961 začaly práce na soustř edění obou lé káren, a to na Jiráskově náměstí . K původní m mí stnostem byl př idán krám n. p. Kniha, všechny prostory byly stavebně nově upraveny a vybaveny nový m, moderní m zař í zení m. K její mu otevř ení došlo koncem roku 1962, kdy byly uzavř ena lé kárna v Lidové m domě, její ž mí stností bylo použito ke zř í zenídruhé zdejšísamoobsluhy potravinářský m zboží m. Př i zř í zenípohotovostnílé kař ské služby na Zbraslavi byla dnem 1. července 1961 zrušena v našich lé kárnách pohotovostnínočníslužba, protože lé kař př i ošetř ení sám vydávápacientovi potř ebný lé k z př í ruční ho kufř í ku, který vozís sebou. Na žádost občanů MNV provedl zákrok u OÚNZ Praha-západ a tento povolil otevř ení lé kárny v neděli od 9 - 11 hodin. Protože však té to služby nebylo občanstvem náležitě využí váno, rada dala 5. bř ezna 1963 souhlas ke zrušení nedávno zavedené nedělníslužby ve zdejšílé kárně.
Č eskoslovenský červený kř íž Pí ši-li o našem zdravotnictví , nutně se musí m zmí nit i o Č eskoslovenské m červené m kř í ži. Nejdř í ve několik slov všeobecně. Č SČ K je dobrovolnázdravotnickáorganisace, v Č SR byla založena v roce 1919. Od své ho založeníje členem Mezinárodní ho Č K. Je masovou organisací , v roce 1960 měl 213.531 členů. Hlavní úkoly stanovené zákonem jsou: zí skávat a
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 194 -
vychovávat pracují cílid k účasti na plněnízdravotnický ch úkolů a k mezinárodní solidaritě v duchu sociální ho humanismu, bojovat proti nebezpečí válek a př ispí vat k upevněnísvětové ho mí ru. Č SČ K pomáhápř i zdravotnické osvětě, př i poskytování první pomoci, př i službě transfusní , př i ošetř ovatelské a jiné zdravotnické činnosti. Tolik všeobecně a nyníkonkré tně k činnosti mí stnískupiny Č SČ K v Modř anech. Její činnost z doby př ed okupací lze zachytit jen podle vzpomí nek tehdejší ch pracovní ků, protože, když Č SČ K byl v roce 1941 německý mi úř ady rozpuštěn, veškerý majetek včetně pí semné ho materiálu byl zabaven. Některé pí semnosti byly sice jednotlivý mi členy vý boru zachráněny, později však ze strachu př ed pronásledování m, byly i tyto doklady zničeny. Spolek Č ervené ho kř í že byl v Modř anech ustaven asi v roce 1929. První m př edsedou byl MUDr. Č í žek, který př i př í ležitosti 10leté ho trvání spolku byl jmenován čestný m př edsedou. Tý ž brzy na to zemř el a vedeníspolku se ujal nový př edseda MUDr. Spáčil. Č innost spolku v té to době měla hlavně charakter charitativnía sociálnípomoci. Rozpuštění m se činnost spolku nezastavila, byla provozována dále, ovšem ilegálně. Hlavně byla zaměř ena na poskytovánípomoci obětem okupace. MUDr. Spáčil př edepisoval lé ky a lekární ci Reif a Mrví k je př edávali spojkám s určení m pro vězně ať již v Petschově paláci, nebo na Pankráci. Hned v první ch květnový ch dnech roku 1945 se členové Č SČ K př ihlásili ke své vlastní činnosti. V budově mateř ské školy v ul. Pod sady Komenské ho byla zř í zena ordinačnímí stnost s př evazárnou a pokojí kem pro neodkladné zákroky válečné chirurgie. Byly zde upraveny i pokoje pro raněné . Pomohla i zdejší továrna na lé čiva, sterilisovala obvazový materiál a dodala i lé ky. Velitelem lazaretu byl MUDr. Pohl a ochotně zde v pé či o raněné a nemocné bojovní ky spolupracovali MUDr. Máj, MUDr. Spáčil, MUDr. Wagner, MUDr. Sidoruková. Byla zde ovšem ještě ř ada další ch spolupracovní ků, zejmé na žen, mj. paní Wagnerová, Havlůjová, Hlušičková, Šleisová, Drahokoupilová, Matějková, Bambasová. Sestra Fürstová dělala matrikářku mrtvý ch a starala se o jejich pietníuloženído rakví . Po skončení bojů byl lazaret pochopitelně zlikvidován a nastala drobná práce spolku pod vedení m př edsedy MUDr. Spáčila. Ještě koncem roku 1945 byl zahájen prvníkurs v trvání96 hodin pro dobrovolné sestry. Kurs s úspěchem dokončilo 23 sester, které 22. května 1946 složily slib na slavnosti konané v sále restaurace U Nováků. Těchto kursů pak bylo poř ádáno ještě ví ce a obětavě v nich vyučovali zdejšílé kař i MUDr. Máj, MUDr. Č ermák, MUDr. Pohl a MUDr. Spáčil. Po roce 1945 členky zajišťovaly mlé čnou akci dětem ve školách, př idělovaly vý bavičky pro novorozence a spolupracovaly i v ošacovací akci, asistovaly př i akci dánské ho Č K př i očkovánídětíproti Tbc, př i sní mkováníobyvatel. Př i akci PN v čele s MUDr. Sidorukovou se vystř í dalo za 14 dnů 22 sester. Sestry pomáhaly v ošetř ovatelské službě ve všeobecné nemocnici v Praze a na klinikách prof. MUDr. Diviše, MUDr. Klause, MUDr. Švába, prof. MUDr. Prusí ka a pomáhaly té ž v rodinách, kde někdo onemocněl a nebylo, kdo by ho ošetř il. Spolek se neprojevoval na venek jen činností svý ch členů, ale i poměrně značný mi peněžní mi dary. Tak v roce 1946 daroval mí stní mu MNV sanitnívůz a pro děti zdravotně narušené z 2. světové války 250.000 Kčs.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 195 -
Po sloučení sociální služby československé cí rkve evangelické se sociálně zdravotní službou Č SČ K, př evzal Č SČ K v Modř anech veškerý majetek a provádění m ošetř ovatelské služby v rodinách byla nadále pověř ena sestra Kristina Kučerová, krajně ochotná a obětavá sestra, která dodnes pracuje na zdravotní m stř edisku. Schůze a veškeré administrativní agendy spolku se odbý valy v domě MUDr. Spáčila, který tomu účelu vyhradil jednu mí stnost. V roce 1952 došlo k úplné reorganisace Č K, byl zrušen název spolku Č K a př ejmenován na mí stnínebo závodnískupina Č SČ K. Tato př estavba měla hlavně vý znam pro rozší ř ení činnosti nejen na úseku zdravotní pé če, ale i na úseku společenské činnosti na úrovni masové organisace. V duchu těchto zásad byla organisována i činnost Č SČ K v Modř anech. Byly ustaveny 3 mí stnískupiny podle územní ch obvodů a 8 skupin závodní ch, později tyto skupiny byly sloučeny a nynív Modř anech pracuje pouze jedna. Od roku 1952 je prováděno masové školení pro nositele odznaku PZO. Absolventi tohoto školeníjsou zař azováni do zdravotní ch hlí dek. Celkem mábý t v Modř anech 35 zdravotní ch hlí dek. V roce 1952 byla v Modř anech vyškolena prvnízdravotnídružina, která prošla mnoha soutěžemi, a ve všech zí skala čestné umí stění . Tak v okresní m kole soutěže zí skala 1. mí sto a v krajské m kole soutěže kraje Praha venkov 2. mí sto. Dobrou práci konána našich školách i dorost Č SČ K. Tř í dníhlí dky majívysokou úroveň a prokázaly ji v několika soutěží ch, ve který ch zí skaly nejlepšíumí stění . Č lenky Č SČ K konajízáslužnou činnost i př i kontrolách hygienický ch poměrů v potravinářský ch obchodech, př i osvětový ch př ednáškách, slavnostech, různý ch sběrech, př i zí skávánídobrovolný ch dárců krve, př i zdoláváníhrozí cí ch epidemií , a př i všech akcí ch, které tř eba jen letmo se dotý kajísfé ry činnosti Č SČ K. V Modř anech je 454 členů Č SČ K, z toho mužů je pouze 59.
Budovy zdravotního stř ediska Brzy po roce 1945 byla u nás věnována velká pozornost zř í zeníambulatoria a úř adovny ONP v Modř anech, protože se zde rozrůstal průmysl, př ibý valo pracovní ků a dojí ždění do Prahy působí rušivě na vý robu a zvyšuje absenci. Jednáníprobí hala mezi MNV, MRO, KSČ na jedné straně a ONP a ÚNP na straně druhé . Po delší ch průtazí ch ONP př istoupila na nabí dnutý objekt nedostavěné vily v Č echově čtvrti. ONP i KNV slí blily dostavbu prové st v roce 1950, aby ambulatorium mohlo bý t dáno do provozu v roce 1951. Nakonec z tohoto projektu sešlo a pro účely zdravotní ho stř ediska byla dána obytná vila čp. 466 v Bezrušově ul. Po rozsáhlý ch stavební ch úpravách bylo stř edisko dáno do provozu na podzim 1961. Je možno ř í ci, že budova své mu účelu nevyhovuje ani stavebně, ani svojípolohou. Je totiž postavena poměrně vysoko ve svahu a př í stup k nípůsobímnohý m pacientům potí že, pro některé je vůbec nepř í stupná. Na jař e 1952 byl vyklizen konfiskát čp. 304 v Dukelské ul. pro plicnístř edisko. Pro zubní stř edisko je uvolněno I. poschodí činžovní ho domu čp. 1061 Na zastávce. Původně bylo v II. poschodízdravotní ho stř ediska v čp. 466 a nynísi vyměnilo mí sto s elektrolé čbou, kterábyla dána do př í zemíbudovy stř ediska.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 196 -
V bý v. ordinaci MUDr. Spáčila byla zř í zena dětskáordinace a poradna, kterápo př estěhování plicní ho stř ediska do Zbraslavi byla př evedena do uvolněný ch mí stností v čp. 304. V původní ch mí stnostech dětské ordinace byla otevř ena mateř skáškola. Jak je vidět, zdravotnická zař í zeníjsou roztroušena po mnoho mí stech a často nevyhovujísvý m zař í zení m ani potř ebám na ně kladený m. Jediný m ř ešení m by bylo postavení polikliniky. K tomu účelu byl navrhován dům čp. 1061 Na zastávce, ale toto ř ešení je neproveditelné , protože by bylo nutno opatř it 10 náhradní ch bytů, a př itom by se muselo zase př estavovat, nakonec by se pak zase ukázalo, že budova nové mu poslánínevyhovuje. Nabí zíse jedině možné ř ešení , a to novostavbou. A shodou okolnostímáme pro ni př ekrásné mí sto, na rovině, př i hlavní komunikaci s dostatečný m zázemí m pro okolní parkovou úpravu, na pozemku bý v. arcibiskupské , pak Sudí kovy vinice, na kř ižovatce Bezručovy ul. a tř . Č eskoslovenské armády.
Sociá lnípéče Protože stát nemohl hned po roce 1945 uskutečnit sociálnízabezpečenív plné m rozsahu, bylo nutno zabezpečit snesitelný život i těm, kdo nemajípř í jem z titulu sociální ho zabezpečení . Proto v lé tech po roce 1945 nalé záme ještě v rozpočtech MNV kapitolu chudinské ho fondu.
Rok 1947 Tak např . v roce 1947 je vypláceno pravidelně 19 chudinský ch podpor v měsí ční částce 2.800 Kčs, dále jsou vypláceny 2 podpory čtvrtletnív částce 2.400 Kčs ročně. Mimo to bylo vyplaceno 11 podpor mimoř ádný ch. Bylo poděleno 8 rodin, které majínejmé ně 5 dětíve věku do 18 let, celkem bylo pro ně poukázáno 16.500 Kčs. Gremium dentistů poskytlo zdarma 4 poukázky zcela chudý m potř ebný m občanům v Modř anech na bezplatnou sanaci zubů.
sociálně
Rok 1948 V roce 1948 MNV vyplatil svý m chudý m př í slušní kům 20 chudinský ch podpor v částce 5.450 Kčs měsí čně a 49 sociálně slabý ch př í slušní ků dostalo od Č eské sociálnípomoci podpory v celkové částce 44.750 Kčs. Na sociálnívý pomoc dostaly Modř any př iděleno 20.000 Kčs, Zbraslav 30.000 Kčs /zdáse, že klí č, podle které ho př í děly byly rozdělovány, byl nějak divný /.
Rok 1957 1. lednem 1957 vstupuje v platnost nový zákon o důchodové m zabezpečení , který m je mnoha našim občanům zaručeno, když ne tř eba hmotně bohaté , tedy alespoň snesitelné stáří , a do nenávratna mohou propadnou ony chudinské rozpočty a fondy.
Rok 1958 V restauraci Na zastávce se př ipravuje mí stnost pro klub důchodců. Samostatná mí stnost zde sice nebyla zí skána /a nebyla zí skána dodnes, tj. do konce roku 1967/, ale počí naje rokem 1958 se zde začalo s vyvař ování m obědů pro
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 197 -
důchodce. V roce 1958 bylo zde důchodci odebráno 4.162 obědů /jedná se o 13 důchodců/. MNV př ispěl částkou 12.056 Kčs.
Rok 1959 Na jednorázový ch vý pomocech bylo v roce 1959 vyplaceno 19 žadatelům 1.320 Kčs a na vánoční m jednorázové m př í spěvku 12.920 Kčs.
Rok 1961 V akci zvyšování ní zký ch důchodů byly v roce 1961 zvý šeny důchody ve 40 př í padech.
Rok 1963 V našem městě žije 2.183 důchodců starobní ch, sociální ch a invalidní ch. Za rok se jim vyplatína důchodech 15.708.312 Kčs. Pro srovnánídoplní m tuto částku vyplacený mi důchody za ř í jen 1963: na důchodech starobní ch, vdovský ch a invalidní ch bylo vyplaceno 1.292.126 Kčs a na sociální ch důchodech 16.900 Kčs. V tomto roce bylo na sociální vý pomoce uvolněno 20.000 Kčs, 9 důchodců dostává pravidelnou doplňkovou pé či v částce 100 - 200 Kčs. Lázeňskou pé či žádalo 36 důchodců, bylo doporučeno 31. Do domovů důchodců byli př ijati 3 důchodci. Jako př í spěvek na stravovánídůchodců v restauraci Na zastávce bylo vyplaceno 10.863 Kčs. Důchod manželky byl doporučen 9 ženám.
Rok 1964 Sociální komise navrhla v roce 1964 ve smyslu usnesení vlády o zvyšování ní zký ch důchodů, zvý šení u 38 důchodců s celoživotní m zaměstnanecký m charakterem. V evidenci sociální komise je 102 sociálně potř ebný ch osob /ní zký důchod, vysoké stáří , osamocenost, zásluhy na budovánínašeho státu/. Pro doplňkovou pé či je v rozpočtu na rok 1964 87.500 Kčs. Sociálně potř ebný m se poskytuje buď jednorázovávý pomoc, dř í ve peněžitá, od srpna 1964 jen věcná /bylo vyplaceno 18.114 Kčs/, nebo pomoc pravidelná; poskytuje se 42 osobám a bylo na ni vyplaceno 42.432 Kčs. Na obědy důchodců se př ispí vá měsí čně částkou 1.106 Kčs. Kvalita obědů se zhoršila a v restauraci Na zastávce se stravuje pouze 11 důchodců.
Jesle Na dostavbu jeslípř i Dětské m domově jsme dostali v roce 1949 od ministerstva sociálnípé če př í spěvek 585.500 Kčs a z akce UNRA zař í zenív hodnotě 200.000 Kčs. Po zásluze je nutno zdůraznit, že Modř any byly prvníobcína okrese, která vybudovala jesle. V roce 1950 v jeslí ch v Dětské m domově v čp. 170 je 35 dětí/15 kojenců a 20 batolat/. Jesle v čp. 206 se stavebně upravujípro 25 dětí ; adaptaci svý m nákladem provedli Č eské čokoládovny. Provoz v nich byl slavnostně zahájen 4. června 1951. Jejich vedení m byla pověř ena A. Tikovská, k ruce má 2 pěstounky.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 198 -
Jesle jsou dobř e vybudovány, ale z počátku k nim matky neměly valnou důvěru. Dlouho to však netrvalo, koncem padesátý ch let již nestačí požadavkům zaměstnaný ch matek. Např . již v roce 1961 máme př es 80 neumí stěný ch dětí . Jesle majíi vlastníkuchyni. Školníkuchyně v jeslí ch v čp. 170 vyvař uje v roce 1952 denně 150 obědů, z toho 15 pro pěstounky. Jí dlo se podává 3x denně a jeho cena se pohybuje od 7,60 Kčs do 12,40 Kčs za den. Počí naje 1. lednem 1957 byla správa jeslívčetně finančnístránky př evedena na OÚNZ. Kapacita jeslíje 50 dětí , ale bylo v nich v roce 1964 umí stěno 59 dětí/v jeslí ch I. 36 a v jeslí ch II. 23 dětí /. K 31. prosinci 1964 bylo 80 neumí stěný ch dětí , mimo to 30 žádostíkomise sama vyř adila, protože zde nebyly dány podmí nky pro př ijetídětído jeslí . Právem se proto od roku 1960 jedná o vybudovánídalší ch jeslía bylo pro ně vybráno mí sto v Dukelské ul., na mí stě nynější provozovny Kovo podniku. Vrchní m investorem byly určeny Č eské čokoládovny a na stavbě se majíúčastnit dalšízávody severníoblasti města: Elektrozávod, Chirana, Meopta, Mikrotechna. Jsou to tedy jesle sdružené a majímí t kapacitu 70 dětí . Majíbý t nejmoderněji vybavené , postaveny mají bý t nákladem 750.000 Kčs, závody slí bily krytí 400.000 Kčs. /Jen pro úplnost poznamenávám, že se stavbou bylo započato v roce 1965 a budova byla př edána do uží vánív prosinci 1966/.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 199 -
VI. kapitola: Vý roba V kapitole pojednávají cí o vý robě po roce 1945 nemůžeme se spokojit jen s registrování m vý roby jako takové , její ch vý sledků, ale musí me se pokusit onen společenský a hospodářský př erod, k němuž v té to době, kdy kapitalistický systé m byl měněn v socialistický , došlo, kdy byl likvidován soukromý vý robní sektor, který byl páteř ísysté mu staré ho.
Zná rodňovacídekrety ze 24. 10. 1945 Nejdř í ve několik slov úvodem. Budoucíuspoř ádáníhospodářský ch poměrů v Č SR je zakotveno již v Košické m programu, mezi jehož postuláty patř ímj. zavedení národní ch správ a podř í zenívšeho hospodářstvípovšechné mu vedenístátu. Co zde bylo ř ečeno ještě velmi opatrnou formou, bylo ř ečeno již jasně ve 4 znárodňovací ch dekretech, které byly uzákoněny 24. ř í jna 1945 a slavnostně vyhlášeny 28. ř í jna 1945. Byla jimi znárodněna těžba nerostů, celý těžký zpracovatelský průmysl, hlavníodvětvílehké ho průmyslu, banky a pojišťovny. Podniky, které př ešly do státní ho vlastnictví , dostaly formu národní ch podniků. Tyto prvníznárodňovacídekrety př edstavovaly zespolečenštěníasi 65 % našeho průmyslu. Jimi byla zlomena moc monopolistické buržoasie a jsou prvníznámkou př erůstánínárodnía demokratické revoluce v revoluci socialistickou. V červnu 1945 byla vyvlastněna velkostatkářskápůda v rozloze 2.946.393 ha a př edána pracují cí m rolní kům.
Vý voj v létech 1946-1948 Ovšem ještě po tomto první m znárodnění měl soukromý sektor silné hospodářské posice, zejmé na v lehké m průmyslu, obchodu a zemědělství . Postupný m tlakem KSČ byly tyto posice likvidovány. V otázce půdy navrhla KSČ na podzim 1946 šest zemědělský ch zákonů, splňují cí ch požadavky drobný ch a stř ední ch zemědělců, které pak byly v roce 1947 rozší ř eny v tzv. Hradecké m programu na parcelaci všech statků s vý měrou nad 50 ha. Začátkem roku 1948 pak strana svůj tlak v tomto směru ještě zesí lila podání m další ch návrhů znárodňovací ch zákonů na průmyslové podniky zaměstnávají cí ví ce než 50 zaměstnanců, na dovoz, vý voz, velkoobchod a požadavkem urychlené ho provedenínové pozemkové reformy /nad 50 ha/.
Ú nor 1948 Ke konečné mu a zásadní mu př elomu v tomto směru došlo po 25. únoru 1948. Nová vláda obrozené Národní fronty ustavená toho dne a vedená komunisty vyhlásila již 10. bř ezna 1948 akční program, podle něhož byly urychleně uzákoněny druhá etapa znárodnění průmyslu a konečná revise pozemkové reformy. Kapitalistický sektor byl vytlačen ze zbý vají cí ch posic v průmyslu, vnitř ní m obchodě a stavebnictví . Zahraniční obchod se stal monopolem státu. V zemědělství byl kapitalistický sektor postupně zatlačován omezování m maximálnívý měry půdy a jiný mi zásahy.
Vý voj vzá jemný ch vztahů jednotlivý ch vý robních sektorů Jaký m směrem a jak rychle šel vý voj, vidí me z několika statistický ch čí sel, která nám ukazujípodí l jednotlivý ch sektorů na národní m důchodu /v %/:
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 200 -
Socialistický
Malový robní
Kapitalistický
do února 1948
50
25
25
po únoru 1948
61
25
14
v roce 1960
96
4
-
Pomě r socialistické společnosti k vlastnictví Aby byl jasný poměr režimu k soukromé mu sektoru, zmí ní m se stručně o poměru socialistické společnosti k otázce vlastnictví . Socialistická společnost př ipouští dva typy vlastnictví , socialistické a osobní . Osobní m vlastnictví m rozumí me vlastnictvíobčanů ke spotř ební m statkům a úsporám nabytý m prací . Osobnívlastnictvíje ústavou prohlášeno za nedotknutelné . Socialistické vlastnictvímádvě základníformy: státní , je vlastnictví m všeho lidu /národní majetek/ a družstevní . V těchto dvou formách se odráží dosavadní hospodářský vý voj naší společnosti v období př echodu od kapitalismu k socialismu. Kromě toho máme ještě vlastnictvísoukromé /ovšem je nutno je rozeznávat od vlastnictvíosobní ho/, soukromé vlastnictvínebylo ústavou zrušeno a je nadále chráněno zákony /např . občanský m zákoní kem/. Jeho zbytky ovšem postupně odumí rají a zanikají . V tomto směru ústava př ipouští drobná soukromá hospodářství , založena na osobní práci a vylučují cí vykoř isťování cizí pracovní sí ly. Patř ísem drobnísoukromě hospodař í círolní ci a drobnívý robci, ř emeslní ci. Nyní po tomto všeobecné m úvodu se podí vejme jak probí hal tento proces př echodu od kapitalismu k socialismu u nás v Modř anech.
Ná rodnípodniky U jednotlivý ch zdejší ch národní ch podniků se omezuji jen na data jejich vzniku, př í p. organisační ho začlenění , protože jsem o nic podrobně psal v kronice za lé ta 1965 a 1966. Podrobněji se rozepisuji jen o těch podnicí ch, ke který m jsem neměl potř ebný materiál př i sepisováníkroniky za lé ta 1965 a 1966, kterou jsem psal dř í ve. V kronice za lé ta 1965 a 1966 jsou uvedeny tyto národnípodniky: -
Modř anské strojí rny Č KD
-
Chirana
-
Č eskoslovenské čokoládovny, závod Orion
-
Mikrotechna
-
Lé čiva 03 n. p. Modř any
-
Pražské cukrovary n. p., závod 08 Modř any
-
Armabeton Vodohospodářskáslužba Grafotechna
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 201 -
Modř anské strojírny Č KD Do osvobozeníbyl podnik majetkem Františka Pánka. Po osvobozeníbyl dán pod národní správu a 1. ledna 1947 začleněn jako poboční závod n. p. Č KD Praha v Karlí ně. V lednu 1951 bylo zrušeno generální ř editelství Č KD a ustaven samostatný podnik Modř anské strojí rny Č KD, národní podnik Modř any. V roce 1958 byl k závodu př ičleněn n. p. Č eskáarmaturka Č eskáTř ebovájako pobočný závod.
Č eskoslovenské čokolá dovny, zá vod Orion Modř any Modř anskátovárna na vý robu čokolády a cukrovinek byla založena v roce 1932 Rudolfem Pachlem a měla po něm název RUPA. Závod byl po roce 1945 vrácen synovi Rudolfa Pachla, Janu Pachlovi, který v roce 1938 př evzal vedenípodniku po své m otci. Po únoru 1948 byl podnik znárodněn a vyhláškou ministerstva vý živy č. 381 z 12. dubna 1948 byl zař í zen národnípodnik Pražské čokoládovny, dř í ve Orion a Rupa se sí dlem v Praze. Majetkovou podstatu tvoř ily podniky Orion, Rupa, Kanold, Fürth. Tehdy se vý stavba modř anské ho závodu stala stěžejní m úkolem potravinářské ho sektoru. Postupně od roku 1949 do roku 1952 byly zrušeny všechny pražské továrny na cukrovinky. Posledníz nich Orion byl zrušen v roce 1952 a jeho jmé no bylo ponecháno modř anské mu závodu. Zař í zení zrušený ch podniků, vedoucípersonál a celávý roba byly př eneseny do Modř an. 1. dubna 1958 došlo ke sloučení všech závodů na území Č ech pod jmé nem Č eské čokoládovny n. p. Závod Orion v krátké době dosáhl 50% vý robníkapacity celé ho n. p. Č eské čokoládovny. 1. ř í jna 1963 byl ustaven podnik Č eskoslovenské čokoládovny n. p. se sí dlem v Modř anech, do něhož byly začleněny všechny cukrovinkářské závody. V roce 1965 byl zř í zen oborový podnik Č eskoslovenské čokoládovny n. p. v Modř anech.
Mikrotechna Závod byl založen v roce 1935, kdy bratř i Vinopalové koupili továrníobjekt čp. 409 v Modř anech, ve které m tehdejšímajitel Kolář vyráběl teletecké fotokomory a fotoaparáty. Noví majitelé změnili vý robu na vý robu př edmětů jemné mechaniky a zvláště letecký ch palubní ch př í strojů. Podnik z původní ch 150 zaměstnanců se za okupace rozrostl až na 1.300 pracovní ků. Začátkem roku 1942 se fa změnila na akciovou společnost, ale té měř všechny akcie byly v rukou původní ch majitelů, bratř íVinopalů. Po květnu 1945 poklesl stav zaměstnanců, zejmé na odchodem totálně nasazený ch pracovní ků, natolik, že se akcionáři vyhnuli znárodnění . Z popudu pokrokově smý šlejí cí ch zaměstnanců bylo v roce 1946 na veř ejné m shromáždění pracovní ků závodu rozhodnuto, že majitelé musíopustit podnik, a tento byl dán pod národní správu. Pro špatné vedení podnik neprosperoval a byl proto začleněn do n. p. Pal. V roce 1950 z něho vznikl nový podnik Aeropal se sí dlem v Modř anech. K podniku patř il závod v Holešovicí ch a bylo započato se stavbou moderní ho závodu v Uherské m Hradišti. Př i další ch reorganisací ch byl závod př ejmenován na Vltavan a asi od roku 1958 mádnešníjmé no Mikrotechna.
Léčiva 03 n. p. Modř any Podnik vznikl znárodnění m samostatné ho závodu Interpharma a. s. pro vý robu a prodej chemický ch a farmaceutický ch preparátů. Původní podnik byl založen v roce 1932.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 202 -
Chloubou podniku je závod Chirma, který organisačně patř ído farmaceutické ho cechu v podniku Lé čiva 03.
Praž ské cukrovary n. p. zá vod 08 Modř any Cukrovar byl založen v roce 1861. Od své ho založenído roku 1872 byl rodinný m majetkem Ferdinanda Urbánka a jeho švagra Wagnera pod fou Urbánek a Wagner. V roce 1872 byl podnik proměněn na akciovou společnost pod jmé nem Prvníčeskáakciováspolečnost pro rafinovánícukru v Praze; zkráceně se uží valo názvu „Modř anská“ . V roce 1922 byla „První česká“ pohlcena koncernem „Č eskáspolečnost pro průmysl cukernív Praze“ , kterábyla ve sfé ř e Živnostenské banky. Závod prošel po roce 1945 několika organisační mi změnami. V roce 1946 se stává samostatný m národní m podnikem s názvem Cukrovar a rafinerie cukru n. p. v Modř anech. V roce 1951 se Modř any stávajízákladní m závodem, jemuž jsou př eděleny cukrovary v Berouně a Uhř í něvsi. Podnik se nazý vá Modř anské cukrovary n. p. Modř any. Podniku byla př idělena továrna na cukrovinky Ra-Ra, která byla v roce 1951 zlikvidována. Dnem 1. ledna 1953 se ruší podnik Modř anské cukrovary, cukrovar v Berouně se osamostatňuje a zůstává podnik Cukrovar a rafinerie cukru n. p. v Modř anech s cukrovarem v Uhř í něvsi, který je jeho provozovnou. 23. dubna 1957 se rušíi tento podnik a modř anský cukrovar se stává součástí Pražský ch cukrovarů se sí dlem v Č akovicí ch. Tento podnik obhospodař uje celkem 8 surováren a 4 smí šené rafinerie.
Armabeton Podnik má v Modř anech pouze dí lny a garáže, sí dlo podniku je v Praze 2Vinohrady, Americká17. Zdejšíobjekt patř il dř í ve stavitelské fě Ing. Hlava, která v roce 1935 zakoupila zde louku u př ejezdu železniční trati k lahovické mu př í vozu, a zř í dila zde ohradu pro svůj podnik.
Grafotechna Jejíprovoznímí stnosti jsou v objektu dř í vějšítiskárny Viktora Šulce, na kterou byla usnesení m rady MNV z 10. bř ezna 1948 uvalena národní správa. V modř anské m závodě se vyrábějíveškerá pí sma pro tiskárny, ručníi strojní , zejmé na pak pí smo plakátovací .
Sport n. p. Modř any Podnik byl dř í ve majetkem tovární ka Vančury, který zde vyráběl parkety. Tovární vý robu parket v tomto podniku původně založil v roce 1933 Václav Beneš. V roce 1943 byl podnik zabrán německou fou Junkers k válečný m účelům. Č ást zaměstnanců př ešla k fě Junkers, ostatníse rozešli buď do jiný ch podniků, nebo zůstali u dř í vější ho majitele. Byl mu totiž ponechán sousední pozemek, na které m si otevř el obchod s dř í ví m. Stroje na vý robu parket si Vančura odvezl ke své mu bratrovi do Kř ince u Nymburka. Hned po osvobozenísovětská armáda př evzala strojnízař í zenífy Junkers jako válečnou koř ist. V př í zemí hlavní budovy byly kalí cí elektrické pece na kalení nástrojů, v 1. a 2. poschodíbyly vrtačky, brusky, šepinky, fré zy a mj.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 203 -
Po vyklizeníprovozní ch mí stnostídř í vějšímajitel Vančura př ivezl zpět stroje na vý robu parket a upravoval závod do původní ho stavu. Jako pracovní ch sil uží val Němců, kteř ímu byli př iděleni ze sběrné ho tábora v Krhanicí ch u Jí lové ho. Podnik zaměstnával př es 50 zaměstnanců, nebyl proto znárodněn, ale jako na klí čový sektor byla do něho v roce 1947 dána národníspráva. První m národní m správcem se stal původní majitel Vančura. Podnik byl př ejmenován na Č eskoslovenské dř evozpracují cízávody. V roce 1950 se měnila vý roba, začaly se vyrábět sportovnípotř eby jako pingpongové pálky, hokejky, oštěpy, ší py, kanoe a p. V té době byl z funkce vedoucí ho odvolán Vančura a na jeho mí sto nastoupil mistr sportu B. Kudrna. Závod byl 1. ledna 1951 př ejmenován na Sport n. p. Modř any a př ičleněn k podnikové mu ř editelstvív Praze. Od roku 1950 do roku 1958 bylo zrušeno několik soukromý ch vý roben lodí , jejichž majitelé př išli do modř anské ho závodu, který se specialisoval na vý robu speciální ch skoř epinový ch lodí , kanoí , kajaků, skládací ch kajaků a pramic.
Elektropř ístroj Podrobněji se musí m rozepsat o n. p. Elektropř í stroj, o které m jsem neměl př i psaníkroniky za lé ta 1965 a 1966 potř ebný materiál. Prvnízačátky podniku jsou v roce 1919, kdy společní ci Josef Srb a Josef Valenta založili společně elektrotechnickou živnost. Fa se z počátku těžko prosazovala, oba společní ci s jední m učední kem pracovali v jedné , později ve dvou sklepní ch mí stnostech na Vinohradech. 1. dubna 1919 utvoř ili oba společní ci veř ejnou obchodníspolečnost pod názvem Srb a spol. Fa měla již vlastníspecialisovaný program vý robní , byla to osvětlovacítělesa pro čs. státnídráhy. Jejívý robky se vyrovnávaly vý robkům dosud dovážený m ze zahraničí a staly se základem rozvoje podniku. Dosavadní provozovny nestačily rostoucí vý robě a zvětšují cí mu se počtu zaměstnanců. Po delší m jednánízí skal Josef Srb zde v Modř anech staršíbudovy a poměrně velký pozemek k tomu. Pozemek je vklí něn mezi vý robnu cementové ho zbožífy Hoř ák a na druhé straně mezi pilu fy Mitera. Zde Josef Srb začal v roce 1926 s vý stavbou tovární ch objektů, prvníetapa byla dokončena v roce 1927. V té době vzniká první konstrukce /Ing. Kessl/ elektromagnetický ch stykačů podle vzorků francouzské vý roby. Prvnístykače závod dodáváv roce 1935. Jsou to vzduchové stykače VS 10 s kontakty na 10 A montované na porcelánové m tělí sku. Zároveň se vyrábíprvníolejový stykač typ OS 15. A ve stejné době se zavádívý roba dynam pro železničnívozy. V roce 1936 byla provedena 2. etapa vý stavby závodu, do roku 1937 byl podnik rozší ř en o čelo budovy směrem k ř ece a o druhé kř í dlo severní , čí mž bylo dokončeno obestavěnídvora. V roce 1939 byl pak celý blok dokončen a uzavř en, nad dvorem byla vybudována skleněná stř echa a nad základní budovou bylo př istavěno patro, kde byly umí stěny technické kanceláře a lehké montáže. V době, kdy se celý náš národ př ipravoval k obraně vlasti, v té to fási se př ipravovali i majitelé fy, stavěli, rozšiř ovali vý robu, nakupovali stroje, prostě cí tili konjunkturu z nadcházejí cí ch událostí . Vý robní program byl rozší ř en o vý robu jednofázový ch motorků 1/5 a 1/3 HP. K vý robní mu programu př istoupila i vý roba pro okupační armádu. Byly to př edevší m 1 - 3 KW benzinové agregáty na stejnosměrný proud 6, 12 a 24 V,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 204 -
a stejně velké motorgenerátory poháněné tř í fásový m elektromotorem, dále usměrňovače a nouzová sví tidla pro kina a protiletecké kryty s vestavný m nabí jecí m zař í zení m. Vý roba stykačů během války vzrostla mnohonásobně. Na stykače do 15 A byla zř í zena montážnílinka s tý denníkapacitou 1.200 kusů př i jedné směně. Vý roba byla organisována dle vzoru Škodový ch závodů. V té to době pracovalo v závodě ví c než 1.000 zaměstnanců. Vzhledem k velké mu rozsahu vý roby, společní ci se rozhodli měnit fu na akciovou společnost. Stalo se tak v roce 1941. Základníkapitál 7 mil. Kčs byl rozdělen na 7.000 akcií . Po osvobození naší vlasti byla na podnik uvalena k 1. prosinci 1945 národní správa. První m národní m správcem byl jmenován Václav Hodek. V té době odešel z fy Josef Valenta, Josef Srb, vážně nemocný , v podniku zůstal až do své smrti, zemř el v roce 1947. V roce 1945 nastává očištění vý robní ho programu. Mimo vojenskou část programu, která byla zastavena hned v květnu 1945, př edávají se montáže železniční ch vozů n. p. EZ Radotí n, vý roba tlakový ch a plovákový ch spí načů do MEZ Letohrad. Je zrušena vý roba dynam a dráhový ch sví tidel. Podle znárodňovací ch dekretů byla fa jako elektrotechnická továrna zaměstnávají cípř es 800 zaměstnanců znárodněna a jejímajetkovápodstata byla začleněna v roce 1946 do nově vytvoř ené ho n. p. Č eskomoranská-KolbenDaněk. Vyhláškou ministerstva průmyslu č. 1592/49 Ú. l. ze dne 25. července 1949 byl vytvoř en samostatný n. p. Č KD Modř any. Jeho vý robní náplní byly stykače a rozvaděče k pracovní m strojům. V lé tech 1957-1962 pokračuje vý voj závodu v zásadách vnitropodnikové specialisace, zvyšuje se podí l stykačový ch rozvaděčů a speciální ch usměrňovačů. Drobné př í stroje seriové ho charakteru jsou postupně ze závodu Modř any odsouvány do pobočné ho závodu v Pí sku. V Modř anech klesá podí l vý roby př í strojů na jednu tř etinu objemu vý roby. Ostatek jsou vý robky rozvaděčové ho charakteru, jmenovitě rozvaděče pro pracovní stroje, usměrňovače pro telefonní ústř edny, kinousměrňovače, usměrňovače pro magnety a pro ř ady další ch účelů. Př echodně byla zavedena i vý roba polovodičový ch zdrojů pro sváření jednosměrný m proudem. Tí mto zaměř ení m se stávázávod v Modř anech vý robcem nejobtí žnějšía nejnáročnější části vý robní ho programu podniku. Vý robky nacházejí svoje uplatnění v tuzemsku, i když ca 40 % př í strojů i rozvaděčů je exportováno, ovšem až jako kompletní dodávka s obráběcí m strojem, tedy jako nepř í mý export. Technickáúroveň vý robků snese srovnánís vyspělý mi západní mi vý robky jak do ceny, tak i co do vztahu mezi vahou a technický mi parametry. Ke dni 1. ledna 1961 byl na základě rozhodnutíministra těžké ho průmyslu č. 6 141 ze dne 3. ledna 1961 změněn název na Elektropř í stroj n. p. Modř any. Podnik je organisačně rozdělen na základní závod Modř any, závod Pí sek, závod Rokytnice n./Jizerou a závod Kovářská.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 205 -
V rámci vědecko-vý zkumné základny podniku, pracuje od 1. června 1955 vý vojové a vý zkumné stř edisko usměrňovačů v Běchovicí ch u Prahy, které je organisačně začleněno do základní ho závodu v Modř anech. To byla historie závodu. A lidé , kteř ív něm pracovali? V roce 1932 prodělávala fy Srb všeobecnou krisi, kdy se pracovalo jen několik dnů v tý dnu. Šetř ilo se na dí lnách, snižovala se vý robnírežie, snižovaly se mzdy, ale př itom se stavěl dům pro majitele podniku, na tehdejšídobu skutečně př epychový . Ti, kdo nahlas projevili nesouhlas s úsporný mi opatř ení mi, měli naději, že př i nejbližšípř í ležitosti budou vysazeni z práce. Ostatně toto vysazováníz práce bylo často umělé , protože tí m dělní ci ztráceli nárok na zákonné požitky. V roce 1938, v době ohroženírepubliky, každý pochopil dobu jinak. Majitelé fy využí vali př í ležitosti, investovali, rozšiř ovali vý robu a továrna právě v době okupace dosáhla největší ho rozmachu. Dělní ci zase využí vali všech prostř edků, aby oslabili sí ly okupantů. Byly to prostř edky tak účinné , že na žádost majitelů byl do závodu nasazen stálý okupantský dozor v osobě gestapáka Tersche. Ř ada zaměstnanců byla zatčena, ale dělnická solidarita umožnila rodinám zatčený ch př eží t tuto hroznou dobu.
Počet pracovníků ve zdejších zá vodech Podle dat poslední ho sčí tání lidu k 1. bř eznu 1960, pracovalo ve zdejší ch závodech 8.326 pracovní ků, z toho je zdejší ch občanů 2.916, ostatní , tj. 5.410 osob dojí ždíz Prahy nebo jiný ch obcíokresu. Jak mimoř ádně stoupl počet zaměstnanců v některý ch našich závodech, vidí me z několika dat, které se mně podař ilo zí skat. První cifra znamená počet zaměstnanců v roce 1938, druháv roce 1955: Modř anské strojí rny Č KD 130 – 1.228, Vltavan /dnešníMikrotechna/ 85 – 853, Chirana 60 – 343, Lé čiva 30 – 450.
Vý stavba zdejších podniků Souhlasně se stoupají cí m počtem pracovní ků roste i vý stavba zdejší ch závodů. V lé tech 1945-1960 byly v našich závodech provedeny tyto stavebníprůmyslové investice: Chirana
provozovny, sklady, kanalisace, Hodnota investic 1.860.000 Kčs
Mikrotechna
provozovny, sklady, kanalisace, administrativní budova. Hodnota investic 2.225.000 Kčs
Č eskoslovenské čokoládovny
provozovny, sklady, teplárna, silo, administrativní budova, zauhlování , př í stavba vrátnice, stavba kotelny, mechanická vykládka uhlí , garáže. Hodnota investic 13.800.000 Kčs
Č eskoslovenské dř evař ské závody
provozovny, sklady, hygienické zař í zení , bednárny. Hodnota investic 290.000 Kčs
Elektropř í stroj
kotelna, kanalisace, šatny, provozovny, sklady, ošetř ovna, stavba montážníhaly, administrativníbudova, závodníjí delna. Hodnota investic 4,250.000 Kčs
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 206 -
př í stavba
vrátnice.
stavba
Grafotechna
př í stavba provozoven 410.000 Kčs
Lé čiva
kanalisace, provozovny, sklady, dlažby, trafostanice, sklad hoř lavin a sodí ku, šatny pro ženy, laký rnickádí lna. Hodnota investic 3.920.000 Kčs
Modř anské strojí rny
provozovny, sklady, jeř ábní dráhy, kanceláře, plynová pec, acetylenka, ploty, dvory a cesty, rekonstrukce haly, rentgenová stanice, stavba armaturky, př í stavba haly, učňovské dí lny, garáží , niklovny, rozší ř ení jí delny. Hodnota investic 16.500.000 Kčs
Průmstav
vý robna sklobetonu. Hodnota investic 480.000 Kčs
Pražské cukrovary závod 08 Modř any
čistí rna odpadový ch vod s dekanté ry, rekonstrukce krytiny, stavba ubytovny pro kampaňové pracovní ky, př í stavba skladiště cukru, vý stavba pokusné ho sklení ku pro vý zkumný ústav. Hodnota investic 2.960.000 Kčs
Armabeton
provozovny, sklady pohonný ch hmot, záchody. Hodnota investic 385.000 Kčs
Celková hodnota 47.050.000 Kčs.
průmyslový ch
investic
a
kanceláří . Hodnota
provedený ch
v
té to
investic
době
činí
Pro lé ta 1961-1964 se mně podař ilo zjistit průmyslové investice jen jmenovitě, nikoliv vý ši nákladů. V roce 1961 byly provedeny stavby skladu hoř lavin a garážía nástavba 1. patra v Mikrotechně; stavba trubkárny a administrativní budovy v Modř anský ch strojí rnách; adaptace objektu Framar v Chiraně. V roce 1962 rekonstrukce stavby pro chemickou vý robu, stavby sušáren, natěračské dí lny, elektrodí lny a bakteriologické laboratoř e v Lé čivech; stavba kompresorové stanice a garáží v Modř anský ch strojí rnách; stavba administrativně-technické budovy a př í stavba provozovny v Mikrotechně. V roce 1963 stavba skladu na hotové vý robky v Modř anský ch strojí rnách; stavba panelové ubytovny pro kampaňové pracovní ky v cukrovaru; stavba sociální ho zař í zení v Lé čivech; stavba sociální ho a hygienické ho zař í zení a laboratoř e ve Vý zkumné m ústavu dř evař ské m. V roce 1964 stavby skladů laboratorní ho skla v Lé čivech; stavba cukerní ho mlý na v cukrovaru.
Finančníúčast podniků na investicích MNV Obce, ve který ch jsou průmyslové podniky, majís nimi mnoho vý dajů, musíse starat o byty zaměstnanců, o jesle, mateř ské školy a školy vůbec pro jejich děti, s větší m počtem obyvatel je spojena otázka komunikací , jejich udržování , veř ejné ho osvětlení , kulturní ch institucí , obchodnísí tě atd., a př itom od podniků nemají př í mé ho př í jmu, nijak neparticipují na vý nosu jejich činnosti. Za dř í vější ho politické ho a hospodářské ho systé mu z docí lené ho zisku byla podnikům př edepisována všeobecnánebo zvláštnídaň vý dělková, ke které obce vybí raly podle potř eby př irážky až do vý še 300% př edepsané státní daně. Z vý nosu těchto př irážek a jiný ch další ch př í jmů pak obce hospodař ily. Tento
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 207 -
způsob dosahovánípř í jmů nelze pochopitelně aplikovat na dnešnídobu, ale je nutno zainteresovat podniky, aby se finančně účastnily alespoň na oněch investiční ch vý dají ch MNV, které se bezprostř edně tý kajíjejich zaměstnanců.
Podniková bytová vý stavba Tato tendence se skutečně kladně projevila v bytové vý stavbě. Př í čina je ovšem, spí še než v dobré vůli, v nutnosti. Podniky se po roce 1945 živelně rozšiř ovaly, potř ebovaly nové pracovní ky, mí stníreservy byly vyčerpány, zí skávaly proto lidi z venkova, kteř í museli dojí ždět. Toto dojí ždění působilo potí že nejen dojí ždějí cí m, ale i závodům. Proto zbý valo jediné vý chodisko, postavit nové byty. V období od roku 1945 do roku 1960 bylo takto národní mi podniky a MNV postaveno 286 bytový ch jednotek v hodnotě 18.590.000 Kčs. Jednotlivé podniky se na té to vý stavbě účastnily takto: Elektropř í stroj a Skol Na Lysinách 16 b. j., Elektropř í stroj v Č echově čtvrti a na Babě I. 15 b. j., na tř . Č s. armády 8 b. j., v Potočkách 24 b. j., Modř anské strojí rny a Lé čiva na tř . Rudé armády 42 b. j., Lé čiva na Komoř sku 8 b. j., Lé čiva v Potočkách 12 b. j., Mikrotechna v Potočkách 19 b. j., Na Lysinách 28 b. j., OSP Praha-západ v Potočkách 12 b. j., Č eské čokoládovny v Bezručově ul. 16 b. j., MěNV na tř . Rudé armády 12 b. j. a v Klostermannově ul. 24 b. j., Průmstav v Klostermannově ul. 13 b. j., Krajská telekomunikačníspráva na tř . Č s. armády 12 b. j., Baraba, Vodotechna, Stavby silnic a železnic atd. 21 b. j. v rodinný ch domcí ch.
Sdruž ené jesle v Dukelské ul. Další m projevem účasti podniků na všeobecně prospěšný ch investicí ch v obci jsou sdružené jesle v Dukelské ul. S jejich stavbou se začalo v roce 1965 a byly dostavěny koncem roku 1966, ale o jejich stavbě se jednalo již v roce 1960. Vrchní m investorem byly určeny Č eské čokoládovny a na jejich vý stavbě se finančně účastnily dalšízávody severníoblasti Modř an: Elektrozávod, Chirana, Meopta a Mikrotechna.
Kulturnídům Jiný m podnikem té hož charakteru byla stavba kulturní ho domu, jehož investorem měly bý t Modř anské strojí rny. Byla vypracována projektová dokumentace a o finanční prostř edky byla požádána Krajsko-odborová rada a poslé ze i URO. Bohužel, finančníprostř edky pro tuto akci nebyly uvolněny. Patř ísem i teplofikace obce. V Modř anech majíbý t postupně zř í zeny 3 vý topny: v Č eský ch čokoládovnách, cukrovaru a Modř anský ch strojí rnách. V konečné etapě byla by zř í zena centrálnívý topna v cukrovaru. Investorem celé akce byly určeny Modř anské strojí rny. Jako první krok ke skutečné mu ř ešení je návrh investiční ho úkolu, který by ř ešil společný energetický systé m průmyslové části Modř an.
Zá vodníjídelny Projevem pé če o člověka jsou závodní jí delny. U nás má závodní jí delnu 6 závodů: Modř anské strojí rny, Lé čiva, cukrovar, Elektropř í stroj, kde se stravujíi zaměstnanci n. p. Sport a Komunální ch služeb, Č eské čokoládovny, kde se stravují i zaměstnanci Mikrotechny a Meopta, kde se stravují zaměstnanci Chirany.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 208 -
V roce 1958 činil počet podávaný ch obědů v měsí ci 46.167. V roce 1960 byla zdravotní komisí vyhodnocena jako nejlepší závodní jí delna v Č eský ch čokoládovnách. Provoz závodní ch jí delen byl původně v rukou závodní ch rad ROH podniků, pak byl př eveden na RaJ, neosvědčilo se to však, a proto v roce 1962 bylo veř ejné stravování v závodech znovu př evedeno do pé če národní ch podniků, resp. závodní ch vý borů ROH a jejich stravovací ch komisí .
Kulturníčinnost v zá vodech Školskáa kulturníkomise si trvale stěžuje na nedostatek spolupráce ze strany kulturní ch komisízávodní ch vý borů ROH. Neposí lajíplány své kulturníčinnosti, ani nevysí lajísvé zástupce do zasedáníkomise. Tí m se činnost tř í štía často na určitý termí n se sejdou podniky té že nebo podobné povahy, a důsledek je pak vidět na návštěvě. Kromě toho komise pak nemá potř ebný př ehled o kulturní činnosti v obci. Ale i kulturní činnost na závodech je slabá, nejčileji si vede kulturníkomise ZV ROH Modř anský ch strojí ren Č KD. V mí stě sice máme 13 národní ch podniků, ale pouze Modř anské strojí rny mají vlastnízávodníklub v dř evěné m baráku př i továrně a Č eské čokoládovny Rudý koutek. V ostatní ch podnicí ch je možno kulturnía společenské podniky poř ádat jedině v závodníjí delně, mají -li ji, nebo v provozní ch prostorách.
Odpadové vody v podnicích Stálou bolestímodř anský ch závodů a př í slušný ch úř ední ch institucíjsou jejich odpadnívody, jimiž nejen znečišťujívody Vltavy, ale i obtěžujísousedy. V tomto směru si stěžovali občané Komoř ska, že n. p. Lé čiva svý mi odpadní mi vodami zničil vodu ve studní ch v široké m okolíkolem závodu. Modř anské strojí rny zase vypouštějí karbidové vápno do 2 tůní u Vltavy, odtud ještě znečištěná voda odpadově př eté kádo Vltavy, odkud zase vodu pro svou potř ebu čerpácukrovar a pražské vodárny. V obou př í padech již byla zjednána náprava a oba podniky si vybudovaly vlastníčisticístanice, stejně i Elektro Č KD a Pražské čokoládovny. V roce 1959 cukrovar vybudoval v bý valé pí skovně moderní usazovací kalová pole se strojní m zař í zení m. Tí mto opatř ení m bylo docí leno dokonalé ho vyčištění odpadový ch vod, které zejmé na př i kampani značně zhoršovaly kvalitu vody ve Vltavě.
Komuná lnípodnik mě sta Modř an Co to jsou komuná lnípodniky Komunální podniky jsou nová instituce, která se prakticky v našem hospodářské m životě objevila poprvé v roce 1948. Jsou to hospodářské organisace zř izované a ř í zené národní mi vý bory. Jejich úkolem je poskytovat občanstvu služby nejrozmanitější ho druhu a spolu s činností družstevní ch organisacínahrazujíčinnost soukromé ho živnostenské ho sektoru, který vytlačují z našeho hospodářské ho života. Soukromý sektor je zatí m trpěn na venkově, pokud doplňuje služby poskytované obyvatelstvu socialistický m sektorem. Tolik všeobecně.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 209 -
Př ípravy k založ eníKP v Modř anech Protože již rok 1945 jasně ukázal, že vý voj našeho hospodářství směř uje k socialisaci, někteř í živnostní ci, hlavně př í slušní ci strany, ještě př ed Únorem likvidovali svoje živnosti, sporadicky sice, a vstupovali do národní ch podniků jako zaměstnanci. Současně s touto první vlnou likvidace soukromý ch živností probí hali i v našíobci prvnípř í pravy k založeníkomunální ho podniku.
Zá kon o KP Zákonný podklad tomuto vý voji dal zákon o komunální ch podnicí ch č. 199/1948 Sb. vydaný v srpnu 1948, k němuž bylo vydáno počátkem roku 1949 prováděcí nař í zeníč. 10/1949 Sb.
Kombiná t mě styse Modř an Na základě tohoto zákona MNV vyčlenil k 1. ř í jnu 1948 ze své ho obhospodař ování některé služby jako dopravu, odvoz fekálií , odvoz popela, údržbu domu a komunikací , ovocné sady a obytné domy, a vše to soustř edil v jedno ústř edně ř í zené zař í zení . Toto zař í zeníbylo i nadále vázáno na rozpočet MNV př í mý mi svý mi vý sledky. První komunální podnik na okrese Praha-jih zř í dil MNV Modř any a to již 30. bř ezna 1949 pod názvem Kombinát městyse Modř an, komunálnípodnik se sí dlem v Modř anech. Je to typ sdružené ho komunální ho podniku.
Jeho ustaveníMNV Byl zř í zen usnesení m MNV městyse Modř an ze dne 30. bř ezna 1949 podle § 7 z. č. 199/1948 Sb., o komunální ch podnicí ch, a § 10 statutu komunální ch podniků.
Př edmě t podniká ní Komunální podnik je národní m majetkem v komunální m vlastnictví městyse Modř an. Př edmětem podnikáníje: -
stavebnízávod,
-
vnitropodnikovádoprava,
-
prádelna a čistí rna,
-
ovocné sady a školky,
-
školníkuchyně,
-
pohř ebníústav,
-
hlí dacíústav.
Později byla př ičleněna restaurace Na zastávce, zahradnictvíBellarie a vý roba cementové ho zboží .
Majetková podstata Kombinát př evzal od MNV majetkovou podstatu, kterou tvoř ily zejmé na inventář a zař í zenístavební ho odděleníMNV, kamenolom, vozový park, obecnínájemní
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 210 -
domy a pozemky s vysázený m ovocný m stromoví m. Od MNV bylo př evzato 34 zaměstnanců. Celková vý še aktiv dosahuje 2.634.000 Kčs, pasiva 1.552.000 Kčs, tudí ž čisté kmenové jměníčiní1.082.000 Kčs.
VedeníKP Správcem Kombinátu byl jmenován arch. Jaroslav Svoboda, vedoucí m účetní m úř ední kem Karel Trachta. Ještě té hož roku arch. Svoboda resignoval a na jeho mí sto byl jmenován stavitel Josef Klimeš.
Poradnísbor pro ř ízeníKP MNV ř í dil podnik nejdř í ve př í pravný m vý borem, později byl jmenován poradní sbor pro ř í zeníKombinátu. Jeho členy byli Lev Soukup, Ing. Quido Rücker, Ing. Stanislav Novák, Václav Kř iklan, Jaroslav Straka.
Rozpočet a investičníúvě ry na rok 1949 Kombinát stejně jako národnípodniky musímí t rozpočet provoznía investiční . Pro rok 1949 bylo schváleno povoleníinvestiční ho rozpočtu a Investičníbanky v částce 1.390.000 Kčs: Stavebnípodnik
provozní inventář 100.000 Kčs, vybavení truhlářské a tesař ské dí lny 50.000 Kčs, cementářské dí lny 50.000 Kčs, zámečnické 30.000 Kčs, ohrada v Potočkách 150.000 Kčs.
Kamenolom
strojnívybavení150.000 Kčs.
Doprava
2 nákladníauta 280.000 Kčs, vůz na popel 30.000 Kčs.
Prádelna a čistí rna
kotel 150.000 Kčs, stavební úprava v zí skané m objektu 200.000 Kčs
Ovocné sady
1.000 kusů ovocný ch stromků 50.000 Kčs.
Pohř ebníslužba
pohř ební auto 100.000 Kčs, pohř ební inventář 50.000 Kčs.
Ú koly Kombiná tu Úkolem Kombinátu je rozší ř it veř ejný socialistický sektor v našem národní m hospodářství a sloužit potř ebám obyvatelstva lé pe a levněji, než to činil soukromý sektor.
Zř ízeníkomuná lního pohř ebního ústavu Hodně jednánísi vyžádalo v roce 1949 zř í zenípohř ební ho ústavu. Na plenární schůzi MNV konané 28. ledna 1949 informoval př edseda, že bylo marně jednáno s majiteli 2 zdejší ch pohř ební ch ústavů o jejich začleněnído Kombinátu. Rada proto rozhodne o zř í zeníkomunální ho pohř ební ho ústavu a zažádápak o zrušení pohř ební ch ústavů soukromý ch. Žádost o udělení koncese byla schválena plenární m zasedání m MNV 30. bř ezna 1949. A v červenci 1949 byla ONV zrušena
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 211 -
živnostenská oprávnění k provozování pohř ební ho ústavu Václava Frančeho a Antoní na Ledecké ho. Václav Franče se pak začlenil do Kombinátu.
Začleňová nísoukromý ch ž ivnostív roce 1949 Prvníslibnějšírozvoj zaznamenal podnik v 2. polovině roku 1949 začleňování m první ch živností . Mezi první mi, kdo se dobrovolně začlenili, byli Václav Franče, pohř ební služba, Josef Vraný , tesař ství , Antoní n Ptáček, pokrý vač, Tatar, pokrý vač, Jaroslav Auř ední k, instalaté r, Václav Muží k, studnař , Jaroslav Hladí lek, truhlář, Josef Klimeš, stavitel. Prvnízačleněnou restauracíbyla restaurace Na zastávce, majitelka Konopiská. Vzhledem k tomu, že na okrese Praha-jih nebyl v roce 1949 ustaven další komunálnípodnik, začleňoval ONV některé živnosti i mimo Modř any do zdejší ho Kombinátu. Z první ch to byl Jirsák, vý roba cementové ho zboží , Měchenice a Nekvasil, vý roba cementové ho zboží , Davle.
Prvníbilance za rok 1949 2. června 1950 byla schválena první bilance Kombinátu za rok 1949. Podle vý sledovky dosáhly vý nosy částky 6.129.870,80 Kčs, zisk činí63.354,18 Kčs a byl rozdělen takto: 10 % Jednotné mu fondu pracují cí ch 6.335 Kčs, reservní mu fondu 19.956 Kčs a zbytek 33.266 Kčs byl odveden pokladně MNV v Modř anech. Zástupcem správce Kombinátu byl v roce 1949 jmenován vedoucíúčetníúř ední k Karel Trachta.
Stavenízá vod Kombiná tu změ ně n na Oblastnístavebnípodnik V roce 1950 pokračuje začleňováníživností , takže v roce 1951 májiž Kombinát 230 zaměstnanců. V tomto roce má již stavební závod 4 stř ediska HSV a komplexníPSV, a byl rozší ř en na oblastnístavebnízávod s působnostína celý okres Praha-jih. ONV ustavil zvláštníkomisi k ř í zenítohoto podniku. Je složena ze zástupců MNV Modř an, Zbraslavi, Štěchovic, Davle aj. obcína okrese. Tento podnik však zůstávánadále součástíkombinátu městyse Modř an. Technický referát KNV Praha určil v roce 1951 našemu stavební mu podniku toto směrné čí slo: stavební investice v celkové částce 5.931.000 Kčs a udržovací práce 6.300.000 Kčs. Podnik př i plněníplánu má potí že, protože nelze sehnat potř ebný počet pracovní ků. V roce 1950 bylo podnikání Kombinátu rozší ř eno o další obory: truhlářství , kamnářství , instalaterství , dlaždičství , klempí ř stvía autoopravna.
V roce 1951 se finančníplá n podniku dě lína 4 obory Kombinát př edložil na rok 1951 finančníplán podniku rozdělený na komunální podnik sdružený , stavebnípodnik, národnísprávu domů a bytový podnik. Podle plánu činíu KP sdružené ho součet př í jmů 27.840.000 Kčs, součet nákladů 27.450.000 Kčs. V roce 1951 mábý t proinvestováno 1.470.000 Kčs. U stavební ho podniku činí součet př í jmů 15.740.000 Kčs, součet vydání 15.580.000 Kčs, hodnota plánovaný ch investic pro rok 1951 činí620.000 Kčs.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 212 -
U národní správy domů je součet př í jmů a vydání tý ž, 380.000 Kčs, stejně u bytové ho podniku 190.000 Kčs.
Vyčleně níovocný ch sadů a země dě lské půdy do statku Lidové sprá vy Př i založeníKombinátu byly do něho zahrnuty všechny hospodářské podniky a majetková podstata slouží cí obchodní mu podnikání . Byly proto do něho začleněny i ovocné sady a zemědělské pozemky. Když pak v roce 1950 byl zř í zen Statek lidové správy, bylo nutno z Kombinátu vytř í dit zemědělský majetek a př ipojit ho k zemědělské mu podniku. Stalo se tak v roce 1950, kdy byly vyňaty z majetku Kombinátu ovocné sady a zemědělské pozemky, a byly začleněny do Statku lidové správy.
Plně níplá nu v r. 1952 a stíž nosti občanů Plán hrubé vý roby byl v roce 1952 splněn ve sdružené m KP na 146 %, ve stavební m závodě na 114 %. Jinak je tomu ovšem s plnění m pro drobné spotř ebitele, zejmé na ve stavební údržbě. Hlavně si občané stěžují na pokrý vačství , studnař ství , tesař stvía elektrotechniku. KP májednak nedostatek pracovní ků, ale je tu i hmotný zájem, z důvodu akumulace podniku lé pe vyhovují investičnípráce socialistické ho sektoru.
Objekt pro prá delnu a chemickou čistírnu Pro provoz prádelny a chemické čistí rny byl zí skán objekt čp. 342, kde bý vala provozovna Pražský ch akciový ch mlé káren. Provozovny jsou zchátralé , stavebně i z hlediska instalací , elektrické vedeníje vadné , nevyhovuje i kotelna, jsou zde nutné velké stavebníadaptace, je zde nedostatek vody, která je pro prádelnu nezbytnou surovinou.
Cihelna ve Slapech Do Kombinátu byla začleněna cihelna ve Slapech př evzetí m z národnísprávy, kterou zajišťoval MNV Slapy. Na trhu je sice žádáno stále ví ce cihel, ale cihelna nemůže pracovat podle své kapacity pro nedostatek pracovní ch sil, pro pravidelné vypí nání elektrické ho proudu a velkou poruchovost technické ho vybavenípodniku, zejmé na Dieselova motoru.
Rok 1953 je rokem nejvě tšího rozmachu Kombiná tu V roce 1953 dosahuje Kombinát největší ho rozmachu, má29 různý ch stř edisek, z nichž 17 pracuje na vý konové normy, 5 na závodové normy a 7 na časovou mzdu. Zaměstnává460 pracovní ků v 93 provozovnách.
Kombiná t neplnípož adavky občanů Skutečnost, že Kombinát nemůže plně uspokojit potř eby drobný ch spotř ebitelů, zejmé na v některý ch oborech, vidí me promí tnutou i ve skutečnosti, že MNV odmí tá v roce 1953 dáti souhlas ke zrušení některý ch živností podle žádosti jejich provozovatelů. Např . proti vyjádř ení MNV byla nadř í zený mi složkami zrušena restaurace na Babě III. a zámečnictvíPěnkavy.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 213 -
Reorganisace komuná lních podniků v roce 1953 K 1. červenci 1953 dochází k reorganisaci komunální ch podniků. Současně se zř izují okresní komunální podniky. V okrese Praha-jih je zř í zen Průmyslový kombinát okresu Praha-jih a Okresnístavebnípodnik se sí dlem v Modř anech, do které ho byl začleněn celý stavebnízávod Kombinátu městyse Modř an. Současně byl vytvoř en Bytový podnik okresu Praha-jih, do něhož bylo začleněno všechno bytové hospodářství v okrese. Do průmyslové ho kombinátu př ešly také restaurace a byly v něm začleněny do té doby, než se vytvoř il samostatný podnik státní ho obchodu Restaurace a jí delny.
UstaveníKomuná lních služ eb mě styse Modř an Komunální podnik městyse Modř an se od té doby nazý vá Komunální služby městyse Modř an a dostávánový statut.
Okleště ná zá kladna KS První m ř editelem KS byl Švarc. Komunální služby Modř any vznikly tedy delimitací a likvidační m vyčlenění m z hospodářstvítehdejší ho Kombinátu městyse Modř an. Navázaly tedy na značně okleštěnou provozní základnu, ale již v roce 1954 rozmnožují stav svý ch zaměstnanců z počáteční ch 60 na 96 a v roce 1955 dokonce na 205.
Stř ediska zdejších KS Uveďme si stř ediska, kteráměly zdejšíKS v roce 1955. Autotaxi
Autotaxi mák disposici 1 vůz Tatra z roku 1927, sloužípř evážně potř ebám podniku. Další vůz bude dán do provozu v červenci 1956.
Nákladní autodoprava
Podnik má 5 nákladní ch aut, vesměs starší ch typů. Vozy byly delimitací v roce 1955 př edány Č SAD. Komunální autodoprava nesmí jezdit pro soukromní ky, pro jejich potř ebu je vyhrazena Č SAD. Rada žádá, aby v našich KS byla soustř eděna nákladní doprava pro celý okres Praha-jih.
Autodí lny
Autodí lna má2 zaměstnance. Sloužínejen potř ebě stř ediska, ale celé ho podniku, a opravuje nejen auta, ale i všemožné stroje, tř eba v prádelně. Mánedostatečné a zastaralé zař í zenídí lny.
Př evoz
Př evoz byl v roce 1955 př evzat od KS Zbraslav. Chybou je zde nedostatečnákontrola.
Prádelna a chemická čistí rna
V její m objektu byla původně mlé kárna, zař í zeníje nevyhovují cí , zastaralé a zchátralé . Voda musela bý t do roku 1955 do podniku dovážena, elektrická instalace je vadná, kotel je malé kapacity, chybí umý várny a šatny pro zaměstnance. Od Č eský ch čokoládoven byla zaručena dodávka teplé vody, zase však chybí vnitř níinstalace. V roce 1955 byl koupen kalandr, pračky, žehlicílisy, odstř edí vky. Celkem bylo v roce 1955 proinvestováno 60.000 Kčs. Vý stavba kotelny, umý váren a šaten bude stát ca 126.000 Kčs. V roce 1954 bylo vypráno 48 tun prádla, v roce 1955 56 tun,
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 214 -
z toho pro obyvatelstvo 32 tuny. Šatstva bylo vyčištěno v roce 1954 23 tuny, v roce 1955 30 tun. Občané si stěžujína dlouhé termí ny př i praníprádla. Komise pro kontrolu mí stní ho hospodářství to vysvětluje nedostatečný mi prostorami prádelny, špatný m technický m vybavení m podniku, nedostatkem vody a nedostatečný m počtem pracovní ků. Pomohla by druhá směna, ale není možno zí skat potř ebný počet pracovní ků. Pohř ebnictví
V roce 1955 bylo vypraveno 67 pohř bů a 34 kremací . V roce 1957 př ejde do správy podniku mí stníhř bitov.
Náborové stř edisko
Náborové stř edisko zajišťuje vstupenky do pražský ch divadel a podniků. Tuto službu vykonávajízaměstnanci ústř edí . Patř ísem i plakátovacíplochy.
Č istoto
Tato služba je určena př evážně pro ústř edníúř ady v Praze. Má největšípodí l na plněníplánu tržeb celé ho podniku a hradíztráty nerentabilní ch stř edisek.
Pravidelný úklid
I toto stř edisko slouží př evážně ústř ední m úř adům v Praze. Stejně jako Č istota má velkou akumulaci. Spí še by se mělo zaměř it na služby obyvatelstvu. Ale, kolik je dnes domácností , které jsou tak finančně zajištěny, aby si mohly dopř át pravidelný úklid svý ch bytů placenou službou?
Žehlí rny
Žehlí rna I a II jsou na Hlavnítř í dě a Na Lysinách. Mandlujía žehlí zde prádlo př inesené zákazní ky.
Opravna prádla a punčoch
Opravna prádla a punčoch mák disposici 3 šicístroje a stroj na spravovánípunčoch.
Údržba veř ejné ho osvětlení
Stř edisko má2 zaměstnance a nestačíběžně plnit objednávky.
Topný plyn
Vý dejna topné ho plynu.
Úprava parků
-
Odvoz popela
Byly zde velké stí žnosti občanstva, protože popel byl odvážen na obyčejné m korbové m voze tažené m koňmi. Koně a povoz patř ily povozní kovi, který jezdil jak sám chtěl a potř eboval. Proto obec koupila traktor a popel odvážív kryté m voze, aby př i větru smetí nebylo jí m roznášeno po široké m okolí . Podnik žádal o př idělení KUKA vozu, který by př í padně mohl sloužit i jiný m obcí m v okrese.
Odvážení fekálií
Stř edisko má2 fekálnívozy, na 2,5 m3 a 1,5 m3. Potí ž je v tom, že vozy jsou staré , majívelkou poruchovost a nejsou k disposici dostatečně velké vyhní vacíjí mky.
Meteníulic
V té to službě jsou zaměstnáni pouze 2 starší lidé , kteř í stačí uklidit jen část Hlavní ul. a Tylovo náměstí . Jejich jedinou
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 215 -
mechanisacíje koště, lopata a kolečko. Drobná stavební údržba
Ve stř edisku jsou zaměstnáni 2 - 4 zaměstnanci, př evážně pracují pro podnik a MNV. Občanstvo jejich služeb použí vámálo, protože podle obecné ho mí něníjejich služba je př í liš drahá. Spí še proto vyhledávajítzv. meloucháře. Cí lem je do tohoto stř ediska zař adit i pokrý vače, laký rní ky, malí ř e pokojů, instalaté ry, klempí ř e a p.
Ovocné sady
Patř ila sem višňovka na Babech a švestkovny př i Lhotecké a Libušské silnici. V roce 1950 př i zř í zení Statku LS byly delimitovány na tento podnik.
Zahradnictví
Zahradnictví je provozováno ve 3 objektech. V roce 1956 bylo př evzato zahradnictví Stránské ho. Hlavní m problé mem je nedostatek kvalifikovaný ch pracovní ch sil a vybavenístř ediska.
Nové provozovny v r. 1955 V roce 1955 byly v KS zř í zeny nové provozovny: kamnářství , opravna rádiopř í strojů, elektrospotř ebičů. Provozovny jsou zatí m nerentabilní , protože nejsou dosud občanstvu dost známé , a proto nejsou jejich služby př í liš vyhledávány. Od KS Zbraslav byly př evzaty žehlí rna prádla ve Zbraslavi a sběrny prádla v Radotí ně a ve Zbraslavi.
Hospodá ř ské vý sledky za rok 1954 Hospodářskánáplň pro 14 provozní ch stř edisek podniku byla stanovena plánem na rok 1954 částkou 2.065.000 Kčs, to znamenalo př i 12,5% rentabilitě odvodovou akumulaci 224.500 Kčs. Ve skutečnosti bylo docí leno částky 305.000 Kčs. Plán splnily všechny provozy, jedině prádelna skončila ztrátou.
Nový ř editel Lev Soukup Ř editelem podniku se stal v roce 1955 Lev Soukup.
Špatné vý sledky hospodá ř stvív r. 1957 Rok 1957 znamená pro hospodař ení našich KS nepř í znivý vý voj, zejmé na v druhé polovině roku. Tak např . v srpnu došlo k poklesu v plnění plánu na 85 %, zatí m co mzdové fondy byly čerpány na 100 % a plán pracovní ků splněn pouze na 93 %. Také krajskápobočka pracovní ků SBČ S v Praze konstatuje, že se podnik nachází v trvalé platební neschopnosti. Př í činy v př ekračování mzdový ch fondů jsou v použí vání odhadový ch norem, v nepoř ádcí ch prvotní evidence a v nevyuží vánípracovnídoby. Pracovní ci nezř í dka dostávajímzdu bez ohledu, je-li tato podložena vykonanou prací . Sví zelná situace KS byla v roce 1957 ovlivněna i tí m, že např . prádelnu bylo nutno ihned vybavit nový mi stroji, instalovat nové elektrické vedení , protože jinak Elektrické podniky hrozily př erušení m dodávky elektrické ho proudu. Podnik nemohl proto čekat na schváleníGO, opravy provedl z běžný ch prostř edků, a náklady budou teprve dodatečně proplaceny z titulu GO. Stejně je tomu i u fekální ho vozu, který nalé havě potř ebuje GO, ale protože podnik má pouze jediný , opravy byly provedeny postupně z běžný ch prostř edků a teprve po jich souhrnné m provedení , budou proúčtovány jako GO.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 216 -
Sankce SBČ S Tí m vší m se podnik dostal do velmi těžké finančnísituace, SBČ S použila proti němu sankcí a vypověděla mu všechny úvěry, takže podnik je odkázán na promeškaný úvěr, který činí ca 600.000 Kčs, a úroková sazba z něho činí 14,4 %. Protože podnik neprováděl ani nápravná opatř ení , která mu byla uložena SBČ S, pohrozila mu tato zrušení m reservy na mzdy a doporučila radě MNV jako ř í dicí mu orgánu provedeníkádrový ch změn ve vedenípodniku.
Plá n a plně níza rok 1957 Jaký byl vý sledek hospodař eníza rok 1957 /hodnoty jsou uvedeny v 1.000 Kčs/: Tržby
Z toho oby.
Náklady
Zisk
Mzd. fondy
plán
5.798
2.366
5.197
450
2.518
plnění
6.071
1.356
5.247
647
2.691
%
104,7
57,4
100,9
143,9
106,9
Pro úplnost ještě uvádí m, že mělo bý t podle plánu 204 pracovní ků, ve skutečnosti jich bylo 206, tedy 100,9 %.
Plně níplá nu ovlivňuje stř edisko Ú klid Je nutno se pozastavit nad podí lem tržeb od obyvatelstva. KS majípř edevší m sloužit obyvatelstvu a př ece podí l těchto tržeb činíjen 22,3 %. Je to vysvětleno současnou skladbou podniku, kdy největší stř edisko Úklid se podí lí na celopodnikový ch vý konech ca 40 %, a to př evážně službami pro socialistický sektor. Srovnáme-li zisk tohoto stř ediska v částce 620.438 Kčs s celopodnikový m ziskem 647.763 Kčs, vidí me, jak malý m podí lem se prozatí m ostatnístř ediska podí lejína př í znivé m vý sledku podniku. Např . jen zahradnictví vykazuje ztrátu 48.628 Kčs, ačkoliv soukromí zahradní ci zde vždy docilovali mimoř ádný ch zisků.
Absolutníi relativnízvý šeníčerpá nímzdový ch fondů v r. 1957 Charakteristický m rysem závěrečný ch dat hospodař eníKS je relativníi absolutní zvý šenímzdový ch fondů: tržby byly zvý šeny proti plánu o 104,7 % a mzdové fondy o 106,9 %. Podnik se proto pochopitelně mj. i z tohoto důvodu dostával do značný ch finanční ch nesnází .
Dalšísluž by v r. 1957 Stř edisko pohř ebnictví bylo v roce 1957 rozší ř eno o provozovnu kamenosochař skou a ve stř edisku Drobná údržba byly zavedeny tyto nové služby: klempí ř ství , instalaté rství , zámečnictví , fotoslužba /omezuje se jen na reportážní fotografii a kopí rování a vyvolávání sní mků pro fotoamaté ry/, malí ř stvípokojů a laký rnictví .
Celostá tníreorganisace místního hospodá ř ství V roce 1957 byla provedena reorganisace mí stní ho hospodářstvív celostátní m měř í tku a podle zásad zdravé ho rozumu by se očekávalo, že dojde ve spojenís rozšiř ování m pravomoci NV k př eskupení všech provozoven zajišťují cí ch
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 217 -
př evážně služby pro obyvatelstvo toho které ho obvodu do tzv. městské ho obvodu. Proto jsme očekávali, že autoopravna Adámek, kterábyla dosud ř í zena OPK Praha-jih, bude př ičleněna k našim KS. Nestalo se tak, byla př ičleněna k oblastní mu podniku v Kutné Hoř e. A zámečnictvídř . Pěnkava bylo zař azeno do OP Vlašim.
Personá lnízmě ny ve vedeníKS V první m pololetí1958 byla provedena v našich KS reorganisace, kteráve svý ch důsledcí ch ukázala, že byla prospěšná a nutná. Dosavadní ho ř editele Soukupa vystř í dal Dvoř ák. Byly odstraněny trestnísankce SBČ S pro nedodržovánísměrnic o úvěrovánía byl vnesen poř ádek do prováděnípř edepsaný ch odvodů.
Nové zř ízené služ by v r. 1958 KS byly v roce 1958 rozší ř eny o dalšíslužby obyvatelstvu: byly začleněny další holičské a kadeř nické živnosti /Koř í nek, Anderle, Novotná, Homolka/. Př i zař azovánílikvidovaný ch živnostído KS je velkápotí ž s př estárlý mi živnostní ky. Byla zř í zena nová stř ediska: čalounictví , sklenářství , pánské a dámské krejčovství , byla otevř ena květinová sí ň. Od 1. ledna 1959 př ejí mají KS autoopravnu bý v. fy Adámek.
Zlepšenísluž eb v roce 1958 Autodoprava zí skala pro autotaxi nový vůz zn. Sedan a př evodem několika nákladní ch vozů v poměrně dobré m stavu za vozidla, kterámusela bý t vyř azena. V prádelně byla zavedena druhásměna.
Soukromý sektor v obci v roce 1958 V roce 1958 jsme měli v naší obci ještě 11 soukromý ch zahradní ků a 37 živnostní ků. Bylo rozhodnuto, že pro pokročilý věk zůstanou nezačleněni Jaroslav Souček, kolář, Jan Hodr, malí ř pokojů, Bohumil Hruška, holič, a Václav Petrlák, hodinář.
Nové služ by zavedené v roce 1959 V roce 1959 zavedly KS nové služby: šití dámský ch brašen, zhotovování patentní ch klí čů na počkání , k zahájení akce stavby družstevní ch domů byla otevř ena vlastní pí skovna a obnoven provoz v kamenolomu /byl opatř en kompresor a zí skán odborný pracovní k na odstř el kamene/, př ipravuje se vý roba škvárobetonový ch tvárnic /byl zí skán vibračnílis, 2 transportnípásy a jednáse o koupi drtiče škváry/. Dále byla otevř ena pedikúra, zavedeno vázání věnců, ambulantnísběr prádla v obcí ch, půjčovánívysavačů prachu a leštiček podlah, deratisace a desinfekce.
V r. 1959 dalšívůz pro odvoz feká liía konečně KUKA vůz Pro odvoz fekáliíbyl zí skán dalšívůz a pro odvoz popela byl konečně opatř en tak dlouho žádaný KUKA vůz, a do domů byly dodány speciálnínádoby na popel a odpadky z domácnosti.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 218 -
Plně níplá nu trž eb od obyvatelstva v r. 1958 a 1960 Proti př edcházejí cí m lé tům bylo v roce 1958 docí leno vý razné ho zlepšenípodí lu docí lený ch tržeb od obyvatelstva v poměru k celopodnikové mu obratu. Podle plánu Měly KS na úseku služeb pro obyvatelstvo docí lit obratu v roce 1958 2.370.000 Kčs, ve skutečnosti tento činil 2.325.400 Kčs. Proti dř í vější m lé tům je to velký pokrok. 100 % podí lu se KS podař ilo docí lit teprve v roce 1960, bylo to poprvé za existence podniku, kdy se podniku podař ilo splnit plán tržeb od obyvatelstva na 102,2 %.
Př ekročnímzdový ch fondů v r. 1960 V KS stále neníve správné relaci růst produktivity práce a čerpánímzdový ch fondů. Např . v roce 1960 byl mzdový fond čerpán na 103,2 %.
Plně níplá nu v r. 1960 dle stř edisek Plán velmi dobř e plnila stř ediska: holiči, autotaxi, drobnáúdržba, naproti tomu neplnila nákladníautodoprava, prádelna, pohř ebníslužba, lom pí skovna a vý roba tvárnic. Nezdravé je i př ekročenízisku /plánované ho/ o 53,8 %.
Změ ny ř editelů podniku v r. 1960 a 1961 V roce 1960 byl ř editel Dvoř ák vystř í dán Č ervenkou, který funkci dlouho nezastával. Po jeho odchodu do důchodu se stal ř editelem Karel Trachta, který do KS v Modř anech př ešel z funkce náměstka ř editele OSP Praha-západ. U KS nastoupil 1. ř í jna 1961.
Likvidace a delimitace stř edisek v roce 1960 Fotoslužba musela bý t pro neprosperitu v roce 1960 zlikvidována. Té hož roku byla provedena delimitace provozoven Opravna elektrospotř ebičů na okresní Kovopodnik, Elektromontážní ho stř ediska a stř ediska pokrý vačů na OSP Prahazápad. V rámci té to delimitace bylo př evedeno 12 pracovní ků.
Nová administrativníbudova KS v r. 1961 Ř editel Č ervenka zahájil v roce 1961 demolici staré ho stavenía vý stavbu nové administrativníbudovy KS v čp. 898. Stavba ještě na jař e 1961 byla dokončena v hrubé stavbě a v polovině roku se ř editelství př estěhovalo do adaptované budovy.
Nový organisačníř á d KS od 1.1.1961 Dnem 1. ledna 1961 vstoupil v platnost nový organisační ř ád podniku, podle něhož se jeho struktura vedenízměnila ze tř í stupňové na dvoustupňovou. Byla zrušena funkce vedoucí ch úseků a vedoucí provozoven podlé hají nyní př í mo ř editeli podniku nebo jeho zástupci.
Potíž e s rekonstrukcíprá delny a čistírny Pro př í stavbu strojovny u prádelny a chemické čistí rny byla zí skána dokumentace na vzduchotechniku a jejíprovedeníbylo zadáno n. p. Rudé Letnice. Vý stavba
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 219 -
strojovny byla zadána OSP Praha-západ a stavba měla bý t dokončena do září 1961, ale úkol nebyl splněn ani do konce roku. Ještě horší situace je u GO prádelny, zde mělo bý t v roce 1961 prostavěno 45.000 Kčs, ale na práci nebylo ani sáhnuto. Ke kvalitě odevzdávané práce Okresní m stavební m podnikem poznamenávám, že na plenárnízasedáníMNV v roce 1962 bylo konstatováno, že OSP Praha-západ nedodržuje termí ny, nedodržuje hospodářské smlouvy a odevzdává nejakostnípráci. Fakturované ceny často neodpoví dajíodevzdané práci.
Vý sledky roku 1961 V roce 1960 se poprvé podař ilo KS splnit plán tržeb od obyvatelstva, ale již v následují cí m roce se objevila starábolest, neplněníplánu v tomto bodě. Prostě KS z důvodu akumulace stále pracujíznačnou částísvé kapacity pro socialistický sektor. Tak v roce 1961 proti plánu byly splněny tržby od obyvatelstva na 89 %, vlastnínáklady byly př ekročeny na 103 %, plán pracovní ků splněn na 98 %, ale mzdový fond byl čerpána je na 96 % /nebylo dostatečně využí váno stimulu premií /.
Rekonstrukce př ívozu ve V. Chuchli v roce 1963 Koncem roku 1963 byla dokončena rekonstrukce př í vozu do Velké Chuchle /podrobněji o tom pí ši v kapitole III. Vý stavba/.
Nové služ by zavedené v r. 1964 a 1965 V roce 1964 zavedly KS nové služby občanstvu: ručnížehleníkošil a napí nání záclon, byly otevř eny nové sběrny prádla v Nebušicí ch, Ř eporyjí ch a Chodově. V červenci 1964 byla zahájena vý stavba moderní ho autoservisu základní rekonstrukcía podstatný m rozší ř ení m Adámkovy autoopravny. Od 1. ledna 1965 byla otevř ena čistí rna peř í .
Dům služ eb Nyní obší rněji pojednám o vý stavbě Domu služeb, protože DS z hlediska uspokojovánípotř eb obyvatelstva je pro nás základnídůležitostí , zejmé na kdyby jeho vý stavba byla v původně zamý šlené m rozsahu. Pro př ehlednost nezačleňuji časový vý voj jeho vý stavby do časové ho sledu vý voje celé ho podniku, jak jsem jej popisoval na př edcházejí cí ch stránkách, ale vypisuji jej souborně v samostatné m oddí lu.
Č emu má DS slouž it V rámci rozvoje obce plánuje MNV již v roce 1959 pro lé ta 1960-1965 vý stavbu centrální ho domu služeb, ve které m bychom jednak ř adu provozoven shromáždili do jednoho objektu a vytvoř ili tak podmí nky pro zvý šeníúrovně služeb, jednak zí skali vyhovují cí soustř eděné skladovací prostory a zí skali i nutné prostory kancelářské .
Investorem jsou KS Modř any Vý stavbu provádějíKS Modř any.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 220 -
Podle původní ho projektu měl bý t DS postaven vedle Lidové ho domu směrem k ř ece. Nebylo to vhodné mí sto ani z hlediska provozní ho, ani nevyhovovalo urbanistický m požadavkům.
Zastavovacíplá n mě sta Bylo proto nutno nejdř í ve zajistit vypracování podrobné ho zastavovací ho plán města, který by vyhovoval a odpoví dal vý znamu našeho města, urbanistický m požadavkům, a byl podkladem pro vý stavbu veř ejný ch zař í zenínezbytný ch pro uspokojování potř eb obyvatelstva. Tento úkol se podař ilo zajistit př es potí ž plynoucí z nedostatku projekční kapacity státní ch projektový ch ústavů. Zastavovací plán byl vypracován a byl v př edsálí sálu U Nováků vystaven k veř ejné mu prohlé dnutí . Podle tohoto plánu byly začátkem roku 1962 asanovány objekty bý v. Moravcova statku a na jejich mí stě provedena vý stavba 100 bytový ch družstevní ch jednotek.
Studie na zastavenístř edu mě sta Souběžně s tí m byla vypracována studie na zastavenístř edu Modř an v rozsahu 34 ha, kterář ešícelkovou úpravu zejmé na Tylova náměstí , vý stavbu kulturní ho domu, kolektivní ho ubytovací ho domu, tělocvičny u 11letky, pavilónu mimoškolské pé če, a také vý stavbu další ch bytový ch jednotek.
Projekt a investičníúkol na vý stavbu KS V roce 1961 byla s MNV projednána změna staveniště a bylo zažádáno o vydání nové ho územní ho rozhodnutí . O vypracování projektu byl požádám Státní projektový ústav, který oznámil KS, že nemůže zajistit vyhotovenítechnické a rozpočtové dokumentace v takové m termí nu, aby OSP Praha-západ jako generální dodavatel mohl ještě v roce 1961 zahájit vlastní stavbu. Proto KS př ipravili rozpočet na demolici čp. 25, který stojína staveništi budoucí ho DS, aby OSP mohl prové st alespoň demoličnípráce. V roce 1960 KS př edložily investičníúkol na vý stavbu DS včetně lázní , který byl radou MNV schválen.
2 etapy vý stavby DS Vý stavba DS bude provedena ve 2 etapách. První bude obsahovat vý stavbu parní ch a očistný ch láznía veř ejný ch záchodků. Po prvníetapě má následovat bez př erušeníetapa dalšía v té to druhé etapě budou v DS soustř eděny všechny služby, které jsou dnes roztroušeny po celé m katastru obce.
Zatím postavena I. etapa Se skutečnou stavbou se začalo v roce 1962. V tomto roce mělo bý t prostavěno 639.000 Kčs, ale mí sto plánovaný ch 15 pracovní ků, pracuje na stavbě jen 10, a tak bylo prostavěno jen 233.751 Kčs. Stavba jde pomalu kupř edu a hlavní nedostatky jsou u OSP, který stavbu provádí . Je tu zř ejmě špatná organisace práce a k tomu ještě špatný dozor. Že Dům služeb byl př ed koncem roku dostavěn a od 20. prosince 1963 uveden do provozu, je zásluhou Zvláštníkomise pro dostavbu DS, kterábyla zř í zena z podnětu plánovacíkomise.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 221 -
Slavnostnípř edá níbudovy DS Nový , moderně vybavený DS byl slavnostně př edán obyvatelstvu města Modř an 18. prosince 1963. Slavnosti se zúčastnili zástupci ústř ední ch úř adů, KNV, ONV, URO, KSČ , dodavatelský ch organisacía delegace KS v Galantě, se který mi mají naše KS družbu. Zatí m byla postavena I. etapa, jsou zde umí stěny parní lázně /sprchové a vanové /, kadeř nictví , holičství , manikúra, pedikúra, kosmetika a rychloprádelna. Celkem je v DS zaměstnáno 30 osob.
Ná vště vnost DS DS byl otevř en 18. prosince 1963 a již 22. února 1964 zde př iví tali desetitisí cové ho návštěvní ka. Pro informaci uvádí m, že v lednu 1964 zde bylo poskytnuto 5.109 úkonů, v únoru již 5.393, z toho př ipadlo na kadeř nictví1.239, na kosmetiku včetně manikúry 81, holiče 1.930, dětské kadeř nictví 341, pedikúru 465, lázně 1.043 a na prádelnu 295.
Domovnísprá va Prozatí mnídomovníspráva zahájila činnost 1. dubna 1955 a teprve 1. července 1955 byla provedena delimitace, př i ní ž byl rozdělen bytový podnik Praha-jih na 3 domovnísprávy: Modř any, Zbraslav a Č ernošice. Teprve dodatečně pak byla vydána zř izovacílistina domovnísprávy. PlenárnízasedáníMNV Modř any konané 19. září 1963 se usneslo takto: pro obec Modř any se zř izuje s platností od 1. ledna 1960 jedna domovníspráva pod názvem Domovníspráva v Modř anech. Př edmětem její činnosti je správa národní ho bytové ho majetku, který byl NV svěř en nebo jí m př evzat do správy, a je na územíměsta Modř an.
Co spravuje Podle stavu k 1. červenci 1955 př evzala domovní správa do své správy 26 domovní ch objektů v operativnísprávě a 22 budov v národnísprávě. Celkem v té době obhospodař uje 196 bytový ch jednotek. V roce 1957 spravuje 45 domů, protože v tomto roce byly 3 domy vráceny původní m majitelům. Od Č KD Elektro měla př evzí t do správy 4 domy se 16 bytový mi jednotkami, ale nedošlo k tomu, protože př edávají cípodnik neprovedl GO domů. V roce 1959 spravuje 40 domů s 201 bytový mi jednotkami. Hodnota spravované ho bytové ho majetku činí 10.400.000 Kčs.
Potíž e př i př ejímá nídomovního majetku od ná rodních podniků V roce 1960 měly bý t př evzaty do správy domy další ch národní ch podniků, 3 domy Mikrotechny s 18 bytový mi jednotkami, dále domy Pražský ch cukrovarů, ale pro neprovedenížádaný ch oprav nebyly př evzaty. Nebyly ještě př evzaty ani zmí něné již domy Č KD Elektro. Jednáse o domy, které , protože byly př evážně uží vány národní mi podniky, př ešly do jejich vlastnictví , a nyní podle vyhlášky č. 88 tyto domy př ejí má do své správy DoS. Pro DoS to má ovšem svoje problé my, protože domy nebyly ř ádně udržovány a národnípodniky nyníjako nájemní ci se domáhají nákladný ch oprav a bý valí majitelé , pokud v domech bydlí , se dožadujítrvalé ho osvobozeníod všech platební ch povinností . A někde je i dalšíkomplikace, že část domu patř ísoukromní kovi a část státu.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 222 -
Pro splněnípodmí nek jsou domy př ebí rány a nynírychle roste počet domů ve správě DoS. K 1. lednu 1961 jich bylo 90, k 30. listopadu 1961 již 115 v hodnotě 8.241.139 Kčs. V roce 1962 spravuje 147 domů s 579 bytový mi jednotkami, 43 provozoven a 13 garáží . Po sloučení s Komoř any DoS Modř any spravuje 191 domů s 945 nájemní mi objekty, z toho je 870 b. j. a 75 objektů nebytový ch. Hodnota základní ch prostř edků spravovaný ch nyníDoS je př es 59 miliónů Kčs. Celkový př edpis vypočí tané ho nájemné ho činí695.000 Kčs.
Potíž e př i udrž ová nídomovního majetku Běžné opravy spravované ho domovní ho majetku jsou prováděny nedostatečně. Jsou zadávány jednak KS, jednak OSP Praha-západ, oba podniky však opravy provádějí velmi liknavě. KS to omlouvají tí m, že s opravářskou činností doopravdy začaly až v 2. pololetí 1958 a pak mají nedostatek odborný ch pracovní ků, OSP neměl zájem na opravách, protože z důvodu akumulace bylo pro něj vý hodnějšípracovat na investiční ch stavbách, tř eba i mimo vlastníokres. Např . v roce 1957 bylo plánováno na opravy 110.000 Kčs, ale bylo jich provedeno jen za 60.511 Kčs. Např . klempí ř ské práce zadané v roce 1955 nebyly provedeny ještě v roce 1958. V roce 1958 byly zadány opravy v hodnotě 118.500 Kčs, provedeno jich bylo za 89.010 Kčs. Na plenární m zasedáníMNV v roce 1961 bylo konstatováno, že DoS by mohla z částky 83.000 Kčs z poplatků z nadměrný ch bytů prové st opravy ve spravovaný ch domech, ale dosud nebylo z té to částky nic čerpáno, protože se nepodař ilo zajistit podnik, který by př evzal provedení potř ebný ch oprav. Dodavatelský podnik OSP Praha-západ se př í mo bráníuzaví ráníhospodářský ch smluv na GO domů a uvádínejrůznějšídůvody, proč je nemůže uzavř í t, např . nedostatek pracovní ch sil, nemá potř ebné lešení , DoS musí sama zajistit elektrické vedenína domě a p. Proto DoS ačkoliv měla v roce 1963 69.100 Kčs na GO, nemohla je proinvestovat, protože OSP odmí tl př evzí t zakázku z důvodu nedostatku pracovní ch sil a nutnosti dokončit důležité práce.
Zř ízeníúdrž bá ř ské čety v roce 1964 Proto od ustavení DoS se mluví o nutnosti zř í zení vlastní opravářské čety. Realisaci bránila skutečnost, že se nepodař ilo zí skat potř ebné pracovní ky. Konečně se to podař ilo v roce 1964, kdy byla zř í zena údržbářská četa o 3 členech. Př i nejmenší m budou hned odstraněny alespoň havarijnípř í pady, na jejichž odstranění musela DoS čekat, dokud se některé mu dodavatelské mu podniku neuvolnila potř ebnákapacita.
Ú prava ná jemného v roce 1964 V roce 1964 DoS provedla podle nové úpravy nájemné ho propočí tání činží v nájemní ch objektech 191 domů, které spravuje. Dosavadnípř edpis za uží vání bytů činil 539.000 Kčs, nyní 695.000 Kčs, takže zvý šení činí ca 29 %. Je zají mavé , že nájemné ve starý ch domech je stejné jako v domech moderní ch, 2 14 Kčs za 1 m obytné plochy.
Prodej rodinný ch domků Rodinné domky, které jsou ve správě DoS, jsou nabí zeny k volné mu odprodeji. Není však valný zájem o koupi. Jednak cena je dost vysoká, ale domky jsou pravidelně obý vány nájemní ky, který m by bylo nutno dř í ve obstarat náhradníbyt
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 223 -
za byt, který by uvolnili pro nové ho majitele domku. A právě tyto náhradníbyty nejsou. Proto z 11 nabí dnutý ch domků byl v roce 1963 prodán pouze jediný .
Domy v socialistické péči DoS vyví jíznačnou snahu, aby nájemní ci v domech, které spravuje, tyto př evzali do socialistické pé če /t. aby se sami starali o úklid a drobnou údržbu/. Do roku 1963 se jíto podař ilo jen ve 4 domech. Naopak je mnoho stí žností , že nájemní ci s domovní m majetkem zacházejínešetrně.
Ná jemné je placeno bě ž ně Nájemné je placeno běžně, např . v roce 1963 bylo nájemné vymáháno jen ve 3 př í padech.
Ztrá tovost hospodař eníDoS Hospodař eníDoS je ztrátové a tato ztrátovost potrváještě delšídobu. Nevznikla ani špatný m hospodař ení m, ani nedoplatky na nájemné m, ale DoS př evzala do své správy domovní majetek ve velmi chatrné m stavu, proto domy vyžadují velký ch nákladů na opravy. Na ztrátovost působí i ní zké činže v poměru k nákladům na opravy.
Druž stevnípodniky Počet osob zaměstnaný ch v družstvech provozují cí ch svoji činnosti v našíobci je sice nesrovnatelně menšínež počet osob zaměstnaný ch ve zdejší ch národní ch podnicí ch, je menší než počet zaměstnanců našich KS, ale př es to je nutno o nich psát jednak z důvodu kronikářské úplnosti, ale i pro jejich důležitost pro př evod kapitalistické společnosti ve společnost socialistickou.
Povaha a smysl druž stevního hnutí Úvodem krátce a všeobecně o dnešní m charakteru družstev. Jsou důležitou formou včleňování pracují cí ch rolní ků a ř emeslní ků do socialistické vý roby. V tomto směru mluví me o jednotný ch zemědělský ch družstvech a družstvech vý robní ch.
JZD JZD jsou dobrovolný m sdružení m pracují cí ch rolní ků ke společné socialistické zemědělské vý robě, s podporou státu budují na podkladě pokrokové vědy a techniky socialistickou zemědělskou velkový robu.
Vý robnídruž stva Ve vý robní ch družstvech se dobrovolně sdružují ř emeslní ci a ostatnípracují cí , aby společný mi prostř edky a společnou prací vybudovali mí sto roztř í štěné malový roby kolektivní podnik organisovaný podle zásad socialistické ho hospodař ení . Jejich hlavní m poslání m je poskytovat obyvatelstvu služby v opravách, údržbě a vyrábět zboží široké spotř eby doplňují cí účelně vý robu podniků státní ho průmyslu. Poskytují pracovní př í ležitost ženám a osobám se změněnou pracovní schopností . Jejich účelem je zvý šit životní úroveň členů i ostatní ho pracují cí ho lidu, nikoliv však dosahovat co nejvyšší ho zisku. Pracovní vztahy členů k družstvu jsou tyté ž jako u zaměstnanců, odměna je určována
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 224 -
jako u zaměstnanců. Kromě toho se ovšem mohou podí let podle pracovní ch zásluh na čisté m zisku tzv. doplňkovou odměnou. Na doplňkové odměny může družstvo použí t až 20 % čisté ho zisku.
Spotř ebnídruž stva Vedle vý robní ch družstev máme ještě družstva spotř ební . Pečujío zásobování venkovské ho obyvatelstva zboží m všeho druhu a provádějívý kup zemědělský ch vý robků a surovin. Za tí m účelem budují sí ť prodejen a pohostinský ch provozoven. V poslední době vybavení m venkovský ch pohostinství podporují cestovníruch a rozšiř ujívyvař ovánípro zemědělce, zejmé na v době žní . Jejich provozovny majíjednotné označeníJednota.
Bytová stavebnídruž stva Velmi aktivníčinnost vyví jejíbytová družstva. Tak tomu má bý t i dle vládní ch směrnic, protože družstevníbytovávý stavba je jednou z hlavní ch forem bytové vý stavby, kterou mábý t zhruba do roku 1970 u nás odstraněna bytovátí seň. Za celou bytovou vý stavbu odpoví dajíNV, proto NV zasahujípř í mo i do ř í zení bytový ch družstev, poskytujíjim poradenskou a technickou pomoc, pomáhajíjim zí skat vhodné pozemky, organisujísvé pomoc př i vý stavbě, dávajíjim k disposici vlastnízdroje surovin /pí sek, kámen a p./. Stavební družstva si zř izují buď zaměstnanci podniku nebo občané pro obvod určitý ch obcínebo mí st. Podle toho jsou stavebnídružstva zaměstnanců nebo stavebníbytová družstva občanů. Družstevní k musíplatit nájemné , které musí krý t splátky úvěru, náklady na opravy, na pojištěnía náklady spojené se správou domu. Vý stavbu provádí družstvo buď dodavatelsky nebo své pomocí , nebo částečně dodavatelsky a částečně své pomocí . Tolik všeobecně a nyníkonkré tně k našim modř anský m poměrům.
Druž stva pracujícív Modř anech JZD se u nás př es usilovnou snahu funkcionářů MNV a některý ch drobný ch rolní ků nepodař ilo ustavit. Proto byl v roce 1950 zř í zen Statek lidové správy, který pak byl v roce 1954 př evzat Č eskoslovenský mi státní mi statky. Z vý robní ch družstev v popisované m období provozovaly svoji činnost tato družstva:
Druž stevníprá ce Družstevnípráce je podnikem Ústř ední ho družstva umělecký ch ř emesel, jehož cí lem je záchrana a obnoveníumělecký ch ř emesel spočí vají cív udrženístarý ch mistrů a vychovánínový ch kádrů. Na územícelé republiky mají60 dí len, pracují v 32 umělecký ch oborech a mají500 zaměstnanců. V Modř anech mají3 provozovny zdejší , dř í ve samostatnímistř i: mistr Hudatzský , stř í brní k se 4 pracovní mi silami, mistr Dvoř ák, umělecké zámečnictví se 6 - 7 pracovní mi silami a mistr Měchura, umělecké rytínot se 3 pracovní mi silami.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 225 -
Styl Rohoplast, nyníStyl, dř í ve živnost Ebeleho. V družstvu je zaměstnáno 8 osob, vyrábíODUN, tekuté odmašťovacímý dlo. Je to jen vedlejšídí lna. Družstvo má 300 zaměstnanců.
Snaha Obuna, nyníSnaha. Zabý váse opravami obuvi.
Smě r Směr zpracováváplastické a umělé hmoty. Má8 závodů v různý ch částech Prahy se 460 pracovní ky. Modř anský závod měl 80 - 100 pracovní ků, z 90 % to byly ženy z domácnosti. Pracovalo se v př eplněný ch mí stnostech na 4 mí stech v obci. Modř anský závod byl zaměř en na vý robu hraček a technický ch vý robků. Byl zrušen v roce 1965.
Fotografia Fotografia má provozovny po celé Velké Praze, má celkem 260 provozoven s 2.000 zaměstnanci. Př i 3 zaměstnancí ch docí lila zdejšíprovozovna v roce 1955 obratu 1.200.000 Kčs.
Jednota Na území naší obce je jediné provozuje zde pohostinství .
spotř ební družstvo Jednota v Komoř anech,
Stavebníbytové druž stvo Stavební družstva zde byla 2: Stavební bytové družstvo zaměstnanců Modř anský ch strojí ren a Stavební družstvo občanů Modř an. V zájmu zjednodušení byla obě družstva spojena v jedno Lidové bytové stavební družstvo. V rámci družstevní vý stavby bylo v lé tech 1945-1964 postaveno 308 bytový ch jednotek.
Vý robníž ivnosti v Modř anech Jak jsem již v úvodu k té to kapitole napsal, soukromé vlastnictvínebylo ústavou zrušeno, ústava naopak př ipouští drobné soukromé hospodářství založené na vlastníosobnípráci a vylučují cívykoř isťovánícizípracovnísí ly. Mohou tedy v našem společenské m zř í zeníza jeho dnešní ho stavu existovat drobnísoukromě hospodař í círolní ci a drobnívý robci, ř emeslní ci.
Existence ž ivnostíjako př echodné formy Ovšem je to jen forma př echodná, cí lem je, aby všechny potř eby občanů byly uspokojovány socialistický m sektorem. Proto činnost soukromé ho sektoru živnostenské ho je zatlačována a nahrazována vyšší mi formami socialistické ho hospodářství , družstevní mi organisacemi a komunální mi službami, ř í zený mi národní mi vý bory. Zákonný podklad tomuto vý voji dal zákon o komunální ch podnicí ch č. 199/1948 Sb., k němuž bylo vydáno počátkem roku 1949 prováděcí nař í zeníč. 10/1949 Sb.
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 226 -
Formy likvidace ž ivností Ovšem skutečné začleněníživnostní ků do komunální ch podniků nebyla věc tak snadná. Velkávětšina zdejší ch živnostní ků pracovala bez námezdní ch sil, ale po pravdě ř ečeno, možnost začlenění svý ch živností do komunální ho podniku nepř ijí mali se žádný m nadšení m. Pokud tak učinili těsně po roce 1948, byli to př í slušní ci strany. Jinak bylo tř eba nejen př esvědčování , ale i určité ho tlaku, např . daňové ho, formou odmí tnutí př í dělu materiálu, zákazem objednávek veř ejné ho sektoru u sektoru soukromé ho, zvý šenou hospodářskou a daňovou kontrolou a p. V určitý ch př í padech, nebyly-li správně placeny nebo př iznávány daně, dopustil-li se majitel živnosti nějaké ho př estupku, tř eba proti veř ejné mu hospodářství , byl odní mán živnostenský list. Byla zde i společenská represivní opatř ení , např . př i př ijí mánídětíživnostní ků do škol, př i nástupu zaměstnánía p. S ř adou živnostní ků bylo provedeno trestnísoudníř í zenípro daňové defraudace, hospodářské delikty. K tomu je nutno př ipomenout, že v továrnách byli nalé havě hledáni odborní pracovní ci, jaký mi živnostní ci byli, a kteř íbyli velmi dobř e placeni. A pod vlivem toho všeho se majitelé živnostírozhodují , vzdávajíse svý ch živnostenský ch listů nebo provoz dočasně zastavují /stejně, není -li provoz živnosti obnoven do 6 měsí ců po zastavení , byla živnost prohlášena za zrušenou/.
V r. 1959 byla likvidace ž ivnostískončena Tak se stalo, že koncem roku 1959 byla likvidace vý robní ch živnostív našíobci skončena. Pouze u 4 živnostní ků bylo rozhodnuto, že pro jejich vysoký věk a malý rozsah živnosti, jejich živnosti nebudou začleněny. Jsou to Jaroslav Souček, kolář, Jan Hodr, malí ř pokojů, Bohumil Hruška, holič a Václav Petrlák, hodinář.
Jak probíhala likvidace podle let Aby bylo patrno, jak likvidace probí hala, vypracoval jsem př ehlednou tabulku o zrušený ch živnostech podle jednotlivý ch let. V lé tech 1954-1958 se projevuje menší tlak, protože KS nebyly schopny poskytnou občanstvu služby, které si žádalo. Př í čina byla v tom, že KS neměly dostatek kvalifikovaný ch sil, a tato skutečnost byla zase vyvolána tí m, že národní podniky, který ch je v mí stě dostatek, platily kvalifikovaný m pracovní kům mnohem vyššímzdy než jim mohly KS podle směrnic nabí dnout. V roce
1947
bylo zrušeno:
2
živnosti
- „-
1948
- „-
4
- „-
- „-
1949
- „-
32
- „-
- „-
1950
- „-
55
- „-
- „-
1951
- „-
25
- „-
- „-
1952
- „-
17
- „-
- „-
1953
- „-
28
- „-
- „-
1954
- „-
3
- „-
- „-
1955
- „-
2
- „-
- „-
1956
- „-
5
- „-
- „-
1957
- „-
8
- „-
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 227 -
- „-
1958
- „-
20
- „-
- „-
1959
- „-
12
- „-
- „-
1960
- „-
2
- „-
Povolová nínový ch ž ivnostípo roce 1945 Známe-li tyto skutečnosti a celkovou tendenci vý voje, kterábyla jasnáod roku 1945, dost kuriosně působí , čteme-li v protokolech o schůzí ch orgánů MNV, že např . v roce 1947 živnostensko-právníkomise projednala 66 žádostío vydání živnostenské ho listu, z něhož bylo 27 doporučeno ke kladné mu vyř í zení a 39 k zamí tnutí . V roce 1948 projednala 68 žádostí a 46 doporučila ke kladné mu vyř í zení , v roce 1949 projednala 29 žádostíz nichž 20 doporučila ke kladné mu vyř í zení . A jako dovětek k tomu uvádí m, že k provozování živností , které uvádí m ve jmenné m seznamu, bylo vydáno živnostenské oprávnění : v roce
1945 ve
14
př í padech
- „-
1946 v
21
- „-
- „-
1947 ve
12
- „-
- „-
1948 v
10
- „-
- „-
1949 ve
3
- „-
Soupis všech ř emeslníků provozujících ž ivnost po roce 1945 Závěrem př ipojuji soupis všech zdejší ch živnostní ků-ř emeslní ků s uvedení m jmé na a druhu živnosti. Rok uvedený př ede jmé nem znamená rok vydání živnostenské ho oprávnění . Pokud se mně podař ilo zjistit, kam byla živnost začleněna, uvádí m i toto. Seznam jsem poř í dil podle kartoté ky uchované v archivu ONV Praha-západ. 1943
Adámek František, zámeční k
1935
Alferi Jaroslav, elektromechanik
1946
Alí n Eduard, mechanik
vzdání21. 1. 1959
1937
Andrle Jaroslav, kadeř ní k
vzdání30. 6. 1958
1945
Anděl Václav, jemnámechanika
1947
Auř ední k Jaroslav, instalater
vzdání21. 11. 1950
1945
Balí k Josef, vý roba prádla
vzdání31. 12. 1950
1937
Bechaně Jan, laký rní k
zlikvid. 12. 10. 1954
1941
Beneš Jiř í , zahradní k
1934
Beneš Rudolf, obuvní k
1926
Beneš Stanislav, holič
vzdání30. 6. 1958
1935
Bí m František, vý roba beden
zánik 24. 10. 1950
1933
Borovička Josef, př evozní k
1946
Brabence Bedř ich, dobý vánípí sku
1939
Brejcha Antoní n, dlaždič
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
zánik 30. 8. 1950 vzdání31. 12. 1957
začleněn do OPK v 1953
zapojen JZD Radotí n 1957 odhlášeno 2. 3. 1953
odhlášeno v r. 1953 zrušeno v r. 1948 vzdání16. 6. 1950
- 228 -
1945
Brožek František, krejčí
zrušeno 1. 5. 1951
1940
Bř í za Josef, mechanik
vzdání28. 7. 1950
1946
Bř í za Josef, elektromechanik
vzdání28. 7. 1950
1934
Budil Jan, obuvní k
1935
Budil Josef, obuvní k
1947
Burda Karel, nábor v kinech
1937
Cihelka Václav, vý roba cement. zboží
1941
CoufalováKarla, dám. krejčovství
1946
Č apek František, svrškař
1929
Č ech Jan, krejčí
1940
Č ermák Jaroslav, zámeční k
odhlášeno 1. 3. 1953
1915
Č ervenkováBožena, kadeř nictví
odhlášeno 4. 2. 1953
1947
Čí žkovský Frant., vý r. dětské galant.
1932
Č urda Josef, truhlář
1932
Daví dek Alois, čalouní k
1946
Debellis Jaroslav, zahradní k
1932
DebellisováBarbora, zahradnictví
1931
Diviš Václav, ovocné školky
1935
Dostál František, vý r. cement. zboží
zrušeno v r. 1950
1944
Dubenský Rudolf, vý r. patent. vložek
zrušeno v r. 1950
1938
Dvoř ák Jan, zámeční k
1943
Dvoř ák Josef, zahradní k
1936
Dvoř ák Karel, obuvní k
1941
EichlerováBarbora, doprava nákladů
1946
Ekstein Antoní n, elektrotechnik
1946
Elišák Karel, elektromechanik
1939
Fábera Adolf, krejčí
1941
Falta Josef, čištěnípar. kotlů
1941
FranclováMarie, dámské krejčov.
1941
Franče Václav, pohř ebníústav
1934
Froněk František, zámeční k
1945
Fryš Jan, zprostř edkov. prodejů
1929
FürtschováAnna, dentistka
1942
Gottwald Frant., revis. a účet. kanc.
1948
Gregor Stanislav, knihař
1947
Havel Alois, vý roba cement. zboží
1942
Havlí ček Antoní n, klempí ř
1935
Hladí kováMarie, mandl
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
vzdání1. 7. 1951 zánik 5. 7. 1951 zrušeno 10. 6. 1958 zrušeno v r. 1953 odhlášeno 20. 2. 1953 vzdání1. 1. 1952 vzdání30. 6. 1959
nezačal provozovat odhlášeno 22. 9. 1952 vzdání31. 5. 1959 JZD Radotí n, zapojen 1957 - „nebylo lze zjistit
odhlášeno 2. 10. 1953 stále soukromý zanikla 31. 12. 1957 vzdání2. 10. 1950 odhlášeno 16. 1. 1953 př evedeno do KS r. 1950 vzdání27. 6. 1959 neprovozoval zrušeno v r. 1950 živ. opráv. odňato r. 1949 vzdání1. 4. 1950 př erušeno 2. 1.1950 začleněna v r. 1952 vzdání1. 1. 1950 zrušeno r. 1951 vzdání31. 12. 1957 př erušeno 1. 8. 1956 zánik 28. 3. 1949
- 229 -
1924
Hladí lek Jaroslav, truhlář
1935
Hodeček Antoní n, holič
vzdání30. 6. 1958
1933
Hodr Jan, malí ř pokojů
vzdání15. 2. 1960
1947
Homolka Alois, holič
vzdání31. 8. 1958
1946
Horák Otakar, zasí latelství
zánik 28. 9. 1949
1926
Horní k Jaroslav, stavitel
zrušeno v r. 1950
1920
Hoř ák Ant., vý r. cement. zb. v nár. spr.
1933
Host Josef, elektrotechnik
začleněn do OPK v r. 1953
1943
HoudkováMarie, zahradnictví
začleněna do KS v r. 1959
1932
Hrach Adolf, holič
1949
HrachováEmilie, holičství
vzdání30. 6. 1958
1930
Hrejzek Emanuel, povozní k
zánik 14. 12. 1949
1924
Hruška Bohumil, holič
vzdání31. 3. 1960
1927
Hř ebí k Jiř í , kominí k
1939
Hudatzký František, stř í brní k
1914
Hudeček František, klempí ř
1940
Hynek František, elektrotechnik
odhlášeno 31. 12. 1957
1947
Charvát Josef, doprava nákladů
zánik 20. 9. 1951
1941
Chvojka Miloslav, vý roba rukavic
1938
JaneckáJindř iška, krejčovství
1948
Janoušek Jaroslav, elektromechanik
1923
Janoušek Karel, zahradnictví
1945
Jelí nkováJaroslava, krejčovství
1925
Jelí nkováMarie, krejčovství
1922
Ježdí k František, krejčí
1947
Junger Ot., vý roba prádla
1942
Kadlec Jan, povozní k
1946
Karbulka Alois, truhlář
1936
Karpí šek Jan, krejčí
zrušeno 30. 4. 1958
1933
Klimeš Josef, stavitel
zapojen do KS v r. 1949
1935
Knotek Václav, kominí k
1941
Kohák Josef, zahradnictví
1922
Kohout Antoní n, krejčí
1927
Koch Karel, mechanik
1930
Kolman František, stavitel
1939
Koloc Václav, obuvní k
1930
Konečný Vincenc, holič
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
vzdání16. 12. 1949
př evedeno do Kombin. 1949
zemř el v r. 1949
vzdání5. 2. 1951 odhlášeno 1. 8. 1953 vzdání30. 3. 1950
zánik v r. 1952 odhlášeno 25. 9. 1952 vzdání23. 11. 1950 stále provozuje vzdání23. 11. 1950 odhlášeno 30. 9. 1950 odhlášeno 3. 6. 1949 vzdání28. 1. 1950 vzdánív r. 1953 odhlášeno 14. 1. 1949
zapojen do KS Radotí n 1953 vzdání20. 3. 1951 odhlášeno 10. 9. 1956 vzdání30. 6. 1958 zrušeno v roce 1948 vzdání30. 9. 1959 př erušeno 20. 4. 1951 - 230 -
1940
Koní ček Jan, povozní k
vzdání7. 5. 1959
1933
Koř í nek Antoní n, truhlář
vzdání8. 12. 1950
1935
Koř í nek Bohumil, holič
vzdání15. 6. 1958
1946
Kosí k Cyril, hodinář
1939
Kotva Josef, elektrotechnik
1946
Kovař í k Josef, krejčí
1939
Kračmar Václav, truhlář
vzdání23. 10. 1950
1946
Král Bedř ich, truhlář
vzdání31. 12. 1958
1946
Kraus Adolf, zámeční k
vzdání4. 4. 1950
1935
Kriča Karel, provazní k
vzdáni 20. 5. 1958
1941
Kritscha Karel ml., provazní k
vzdání30. 6. 1958
1937
Kudrna Vojtěch, sklenář
vzdání30. 9. 1958
1926
Kůrka Jan, elektrotechnik
1933
Květ Petr, obuvní k
vzdání24. 10. 1950
1936
Lacina Jaroslav, čalouní k
zrušeno 1. 12. 1951
1921
Ledecký Antoní n, truhlář
zánik 2. 7. 1951
1947
Ledvina Frant., reportážnífotograf
vzdání1. 6. 1950 vzdání21. 10. 1949 vzdání30. 6. 1958
Ledecký Antoní n, pohř ebníústav
odhlášeno 15. 1. 1953
vzdání30. 6. 1959 odnětíživ. opráv. v r. 1949
1913
Leinberger Ant., vý r. lovec. potř eb
1941
LitomiskáVěnceslava, zahradnictví
1927
Lodr Jindř ich, sklenář
1939
Macháček Antoní n, vý r. čepic
odhlášeno 30. 6. 1953
1935
MachováVlasta, krejčovství
odhlášeno 5. 11. 1952
1941
Machý ček Michael, povozní k
1913
MaláAnna, krejčovství
1945
Maleček František, zednický mistr
vzdání5. 1. 1950
1939
Malina Antoní n, povozní k
vzdání4. 2. 1952
1945
Malý Alois, pakátovacíústav
1939
Mareš Jan, kapelní k
dáno do klidu v r. 1947
1937
MarešováRůžena, krejčovství
odhlášeno 31. 12. 1951
1941
Martí nek František, vý roba barev
1941
MaškováMarie, mandl
zemř ela 8. 9. 1951
1939
Mičan Antoní n, laký rní k
zemř el 29. 5. 1953
1948
Mí chal ..., doprava nákladů
1941
Mikuda Josef, krejčovství
vzdání15. 12. 1950
1924
Milota Jan, zednický mistr
zrušeno 17. 10. 1952
1947
Minař í k Vojtěch a spol., truhlář
1921
Mitera Antoní n, pila
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
př erušení22. 7. 1950 př evedeno do KS v r. 1953 vzdání31. 12. 1959
zánik 14. 6. 1949 vzdání17. 12. 1949
vzdánív roce 1949
odhlášeno v r. 1952
zánik 9. 11. 1951
vzdání30. 6. 1956 10. 3. 1948 národníspráva
- 231 -
1928
Muží k Václav, pumpař
zrušeno v r. 1950
1948
Nápravní k Petr, stavba lodí
vzdání31. 8. 1950
1946
Nepodal Ladislav, mechanik
nelze zjistit
1938
Netrefa František, realitníkanc.
1941
Netrefa Josef, elektrotechnik
1946
Netrefa Stanislav, holič
1938
Netrefa Václav, autodoprava
zánik 14. 9. 1951
1918
Němec Antoní n, holič
zánik 22. 9. 1955
1934
Němeček Josef, zámeční k
1939
Němeček Vladimí r, malí ř pokojů
1943
Nigrí n Hynek, kožešní k
1931
NováOtto, klobouční k
zrušeno v r. 1949 odhlášeno 16. 1. 1953 vzdání30. 4. 1958
zrušeno 1. 1. 1954 zrušeno 31. 12. 1952 zánik 17. 7. 1950 vzdánív r. 1949
Novák Václav, zahradní k
začleněn do JZD Radotí n v r. 1957
1939
NovákováEliška, vý r. prací ch prostř .
vzdání13. 1. 1950
1939
Novotný Josef, holič
vzdání30. 9. 1958
1934
Novotný Josef, malí ř pokojů
1918
Ouř adováFrantiška, krejčovství
1941
Palkoska Josef, kladenídlaždic
1932
Pař í zek Ladislav, laký rní k
1937
Pař í zek Václav, autodoprava
1948
Pař í zek Václav, dobý vánípí sku
odhlášeno 28. 2. 1953
1934
Pař í zkováRůžena, krejčovství
odhlášeno v r. 1950
1923
Pašek Antoní n, kapelní k
1912
Pazdera Josef, kovář
1939
Pejšman Alois, vdova, holičství
1942
Pěnkava Josef, zámeční k
odhlášeno 17. 10. 1952 zánik 1.1. 1949 vzdání18. 4. 1952 odhlášeno 14. 6. 1949 zrušeno 30. 8. 1952
nelze zjistit odhlášeno 4. 4. 1947 zapojeno do KS v r. 1954 zánik 4. 8. 1953
Petrlák Václav, hodinář
nezačleněn pro stáří
1937
Petrů Jan, studnař
vzdání31. 12. 1949
1932
Pí šek Jar., kovotlačitel
1947
PokornáAnna, krejčovství
odhlášeno 21. 1. 1953
1939
Pokorný František, obuvní k
zánik 22. 6. 1949
1921
Pokorný Václav, krejčí
1938
Polák František, kovář
vzdání15. 11. 1950
1938
Procházka Bedř ich, laký rní k
vzdání31. 12. 1951
1941
Procházka Václav, kožešní k
vzdání17. 1. 1950
1945
Protivenský Karel, brašnář
1948
Ptáček Antoní n, pokrý vač
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
zánik 20. 2. 1953
vzdání31. 1. 1950
- 232 -
zánik 14. 2. 1950 vzdání31. 10. 1950
1930
Raušer Václav, holič
odhlášeno 15. 6. 1949
1945
Rous Ludví k, kožešní k
odhlášeno 15. 6. 1949
1928
Salaqurda Karel, vý roba barev
1919
Schoř Václav, klempí ř
1933
Schulák Rudolf, kapelní k
1941
Schulák Václav, knihtiskárna
1907
Skopal Karel, zámeční k
1949
Slepička Václav, zpracov. past. hmot
1948
Smetana Jan, autodoprava
zrušeno 11. 6. 1950
1947
Sokol Jaroslav, autoklempí ř
vzdání17. 10. 1950
Souček Jaroslav, kolář
nezačleněn pro stáří
odhlášeno 5. 1. 1953 odhlášeno 27. 1. 1953 neprovozoval zrušeno 1. 6. 1951 zánik 9. 9. 1950 vzdání10. 4. 1951
1924
Spanilý Josef, krejčí
1939
Stibor Boh., autodoprava
1941
Straka Jaroslav, účetníkancelář
1939
Stránský Jaroslav, zahradní k
1942
Stránský Václav, obuvní k
1941
SumerauerováBožena, krejčovství
odhlášeno 31. 1. 1953
1942
Svoboda Jaroslav, zednický mistr
odhlášeno 25. 6. 1949
1936
SvobodováAnna, krejčovství
1910
Šafránek Josef, laký rní k
1934
Šálek Jaroslav, truhlář
1943
Šamberger Jiř í , podnikatelstvístaveb
1922
Šimůnek Antoní n, tesař ský mistr
1937
ŠteflováMarie, autodoprava
1946
Štěpán Josef, fotograf
odhlášeno 1. 1. 1951
1923
Štěpánek Jan, stavitel
vzdání10. 6. 1950
1911
Ší cha František, truhlář
zánik 1. 3. 1951
1948
Štorch Vlad., zámeční k
př erušeno 20. 4. 1950
1945
Šulc Viktor, kamenotiskař
1929
Šustr Václav, povozní k
1946
Švanda Stanislav, krejčí
1945
Thraumb Rudolf, mechanik
vzdání9. 11. 1951
1948
Tomiška Antoní n, krejčí
vzdání31. 5. 1950
1947
Trachta Karel, elektromechanik
1936
Tř ešňák Robert, krejčí
1947
Udut Jiř í , krejčí
1922
Vaniš Josef, laký rní k
1934
Veselý Alois, obuvní k
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
odhlášeno 15. 5. 1958 vzdání1. 1. 1952 odhlášeno 1. 2. 1949 začleněn do KS v r. 1956 vzdání31. 7. 1959
odhlášeno 5. 2. 1953 vzdání31. 1. 1959 vzdání1. 1. 1952 zánik v květnu 1946 nelze zjistit zánik v roce 1950
zánik 10. 11. 1951 odhlášeno 26. 5. 1949 vzdání17. 11. 1951
vzdánív r. 1950 př erušeno 1. 4. 1951 zrušeno 30. 4. 1958 neprovozoval odhlášeno 7. 10. 1952
- 233 -
1937
Veselý František, prádelna
odhlášeno v r. 1949
1946
Veselý Josef, vý r. dekorativ. př edmětů
1913
Veselý Karel, truhlář
1945
Vilí mek František, krejčí
1929
Vinecký Josef, tesař ský mistr
1935
Vižďura Václav, stavitel
1946
VodičkováRůžena, vý roba podprsenek
1927
Vojtěchovský Antoní n, malí ř pokojů
vzdání31. 3. 1958
1924
Vojtí šek Josef, krejčí
vzdání23. 6. 1950
1928
Vondrák František, instalaté r
vzdání4. 9. 1951
1938
Vošahlí k František, povozní k
vzdání21. 2. 1951
1924
Vraný Jaroslav, povozní k
1943
Vraný Josef, pila
př erušeno 4. 4. 1950
1939
Vraný Josef, tesař ský mistr
př erušeno 4. 4. 1950
1945
Vysušil Antoní n, instalaté r
1929
Vysušil Jaroslav, truhlář
1944
ZabilkováAnežka, mandl
1940
Zadák František, krejčí
odhlášeno 5. 1. 1953
1949
ZachováLudmila, krejčovství
odhlášeno 9. 8. 1950
1946
Zelenka Václav, truhlář
1945
Zeman Jaroslav, mechanik
1939
ZemanováAnna, krejčovství
1946
Zí ma Antoní n, vý roba př edtisků
odhlášení3. 6. 1949
1938
ZimákováMarie, vý roba beden
odhlášena v r. 1949
1934
Zimermann Jindř ich, rukavičkář
vzdání31. 1. 1950
1945
ŽežulováHelena, krejčovství
vzdání17. 1. 1950
1938
ŽilinováAntonie, krejčovství
odhlášení31. 3. 1953
vzdání23. 9. 1949 nelze zjistit vzdání19. 12. 1949 př erušeno 2. 12. 1949 neprovozoval zánik 11. 2. 1950
vzdánív r. 1949
zánik 30. 8. 1950 odhlášeno 1. 5. 1956 př erušeno 29. 9. 1952
zrušeno 31. 8. 1959 vzdání31. 8. 1958 odhlášení15. 1. 1955
Rozdě lenívý robních ž ivnostídle oborů Pro názorný pohled, jak mnohotvárné byly živnosti v našíobci, které se staraly o uspokojovánípotř eb občanů, rozdělil jsem zdejšívý robníživnosti a služby do skupin podle jejich pracovní náplně. Porovnáme-li tento př ehled bý valý ch zdejší ch živnostís nynější mi stř edisky KS, vidí me, jednak jak se změnily naše potř eby, takže některé tehdejší živnosti jsou pro dnešní náš život zbytečné , jednak ovšem také vidí me, jak se v některý ch oborech proti dř í vějšku o naše potř eby staránepoměrně málo lidí . V tom je také mj. pramen mnohý ch stí žností na naše KS. -
autodoprava
-
brašnář
1
-
čalouní k
2
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
10
- 234 -
-
dentista
1
-
dlaždič
2
-
dobý vánípí sku
2
-
elektromechanik a elektrotechnik
-
fotograf
2
-
hodinář
1
-
holič
-
instalaté r
3
-
kamenotiskař
1
-
kapelní k
3
-
klempí ř
4
-
klobouční k
1
-
knihař
1
-
knihtiskárna
1
-
kominí k
2
-
kovář
2
-
kovotlačitel
1
-
kožešní k
3
-
krejčí
-
laký rní k
6
-
malí ř pokojů
4
-
mandl
3
-
mechanik
6
-
nábor v kinech
1
-
obuvní k
-
ovocné školky
1
-
pila
2
-
plakát. ústav
1
-
podnikatel. staveb
1
-
pokrý vač
1
-
pohř ebníústav
2
-
povozní k
7
-
prádelna
1
-
provazní k
2
-
př evozní k
1
-
realitníkancelář
1
-
sklenář
2
-
stavba lodí
1
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
12
15
34
10
- 235 -
-
stavitel a zed. mistr
8
-
stř í brní k
1
-
studnař
2
-
tesař ský mistr
3
-
truhlář
-
účetníkancelář
2
-
vý roba barev
2
-
vý roba beden
2
-
vý roba cement. zboží
4
-
vý roba čepic
1
-
vý roba dekor. př edmětů
1
vý roba dět. galant.
1
-
vý roba lovec. potř eb
1
-
vý roba patent. vložek
1
-
vý roba podprsenek
1
-
vý roba prací ch prost.
1
-
vý roba prádla
2
-
vý roba př edtisků
1
-
vý roba rukavic
2
-
zahradní ci
10
-
zámeční ci
9
-
zpracov. plastic. hmot
1
13
Celkem tedy bylo v našíobci podle tohoto vý pisu a př edcházejí cí ho jmenné ho seznamu 226 vý robní ch a poslužní ch živností .
Kronika mě sta Modřany (1945-1964) I. část
- 236 -
