ZORA - MĚSÍČNÍK ČESKÝCH SLEPCŮ
Devadesát let mimořádného kulturního počinu Monika Mužáková
Anotace: Článek se zabývá historickým pozadím vzniku časopisu Zora a zhodnocením jeho reálného přínosu pro lidské i společenské zrovnoprávnění osob se zrakovým postižením v první polovině 20. století v českých zemích. Autorka poukazuje na dalekosáhlý význam tohoto periodika pro celé další emancipační úsilí i kulturní směřování několika generací nevidomých. Cílem článku je též snaha vysoce ocenit jedinečnou osobnost Karla Emanuela Macana a jeho blízkých spolupracovníků a přátel, kteří dokázali připravit podmínky pro změnu paradigmatu postaveni člověka se zrakovým postižením ve společnosti. Klíčová slova: kulturní podmínky pro nevidomé v českých zemích, Karel Emanuel Macan, slepecké svépomocné hnutí, spolek Český slepecký tisk, časopis Zora. Motto: „K chvále života, který se dovede po všech cestách této země i s černou páskou i bez žehnajícího
1 Kulturní podmínky pro nevidomé v českých zemích na přelomu 19. a 20. stol.
rozběhnout tmy přes oči
úsměvu
světla."
1
první světové války jediné p e r i o d i k u m v Brailleové písmu. Nevidomí příslušníci německé menšiny měli situaci poněkud
Bezprostřední založení prvního slepec-
u s n a d n ě n o u tím, že si m o h l i o b j e d n a t
kého periodika v Brailleové písmu v lednu
četné slepecké časopisy vydávané v ně-
roku 1917 jisté urychlily hrůzné důsledky
m e c k é m jazyce v jiných státech Evropy. 2
války, z bojiště se vracely stovky oslepe-
V K l á r o v ě ú s t a v u p r o slepé v P r a z e
ných vojínů. Jeho vznik byl ale p o d m í n ě n
a Zemském ústavu slepců v Brně vycháze-
p ř e d e v š í m o b e c n ě n e u t ě š e n ý m stavem
ly ojediněle české tituly v bodovém písmu,
kulturních a vzdělávacích možností slepců
neexistovala slepecká knihovna.
v českých zemích.
První úspěšné pokusy o vytvoření pří-
Na rozdíl od většiny jiných evropských
znivějších p o d m í n e k p r o kulturní život
zemí nevycházelo u nás d o doby začátku
slepců na přelomu století se jednoznačné
1
2
Krchňák, R. S bílou holí. Drobné črty o světě, který nevidím, ale miluji. Úvod. Brno : Pomocný spolek samostatných slepců, 1948. První vlastní časopis Mitteilungen (Sdělení) pro německou slepeckou komunitu ale začíná v Čechách vycházet snad až od r. 1935. Vydává ho čtyřikrát ročně Podpůrný spolek samostatných slepců pro členy své pobočky v Ústí n. Labem.
BB
pojí se j m é n e m Karla Emanuela Macana
ní život. K. E. Macan se stal plným právem
a následně se vznikem našeho největšího
symbolem našeho slepeckého spolčování
kulturního svépomocného slepeckého
i lidské nezdolnosti a vytrvalosti. Dnes je
spolku Český slepecký tisk v roce 1915.
vnímán jako náš nejvýznamnéjší nevidomý
2 Karel Emanuel Macan (1858-1925) S jeho j m é n e m se váže nově pojímaná
hudební skladatel, ale zejména také jako ten, kdo věnoval značnou část svého života p o m o c i d r u h ý m a zásadně se zasloužil o svobodnou možnost nevidomého člověka
a chápaná možnost společného sdílení bytí
naplnit svůj osud. Jeho pojetí smyslu života
lidí nevidomých a vidomých i rozpoznaná
člověka s postižením zůstává pro nás plným
odpovědnost nevidomého člověka za vlast -
právem trvalou hodnotou i dnes: „O c o byl ochuzen život Váš ve světě h m o t n é m , co ztratili jste z jeho mizivých radostí a ldamů, nahradí Vám v nevyčerpatelném bohatství a dosud neznámých ryzejších hodnotách prohloubený život duševní, obrozený, od hmoty osvobozený život s dalekými obzory nových, lepších světů." 3 K. E. M a c a n se n a r o d i l 2 5 .
srpna
1 8 5 8 v Pardubicích, p o reálce studoval v letech 1 8 7 4 - 1 8 7 7 na pražské technice chemii. O pravé oko přišel při neopatrné manipulaci se zápalkou již v dětství, o druhé na prahu dospělosti. Již od mládí se věnoval hře na klavír a jako samouk složil několik drobných skladeb, umínil si tedy věnovat se hudbě. Na pražskou varhanickou školu byl přijat ( 1 8 8 1 ) rovnou d o d r u h é h o ročníku, skladbu studoval u Zdeňka Fibicha ( 1 8 5 0 - 1 9 0 0 ) , jeho mše byla dokonce na d o p o r u č e n í Johannese B r a h m s e ( 1 8 3 3 - 8 9 7 ) uvedena ve Vídni. Karel Emanuel Macan (zakladatel české slepecké knihovny v Praze) 3
Největšího úspěchu dosáhl v písňové tvorbě a s m y č c o v ý m kvartetem f moll, které bylo slavnostně provedeno na oslavu
Macan, K.E. Úvodník. Zora, 1917, č. 1.
285
Macanových šedesátin ( 1 9 1 9 ) v O b e c n í m
„Ztráta zraku působila na m n o h é vojíny
d o m ě za přítomnosti prezidenta republiky.
drtivé. Bylo třeba veliké trpělivosti, než se
Zesnul dne 6. února 1925.
s novým způsobem života aspoň trochu
Jeho hudební úspěchy dnes nejsou do-
spřátelili a než se mohlo přistoupiti k jejich
ceněny, zásadní význam si však uchovává
výcviku." 4 A byl to právě K. E. M a c a n ,
jeho nezištné působení ve prospěch stejně
kdo neúnavně poskytoval osleplým vojí-
postižených lidí. S radostí a houževnatostí
nům základní sociální rehabilitaci a učil
vždy propagoval českou slepeckou knihu
je získávat nejdůležitější dovednosti při
a esperanto mezi nevidomými.
adaptaci na nové životní podmínky. Při
V roce 1890 absolvoval ve Vídni kurz p r o učitele slepců a již o d ledna 1891 působil jako literní a hudební učitel, následně jako pedagogický správce v Klárově ústavu. O tři roky později založil v jeho prostorách naši první slepeckou tiskárnu. Zde se mu podařilo roku 1896 vydat první čítanku pro slepé děti. V té době se angažoval i v přepisování prvních knih
práci a rozhovorech s nimi si Macan znovu naléhavě uvědomoval, jak citelné nevidomí pro své kulturní i lidské směřování postrádají knihy a časopisy. Všechny výše uvedené d ů v o d y ho dovedly k r o z h o d nutí založit nový s v é p o m o c n ý slepecký spolek, 5 který by se orientoval výhradně na vydávání tiskovin v b o d o v é m písmu v českém jazyce.
do bodového písma v českém jazyce. Pro tuto činnost získal m n o h o svých vidomých přátel a věnoval jí nezištně vlastní finanční prostředky.
3 Spolek Český slepecký tisk (ČST) Dne 8 . 1 2 . 1 9 1 5 se K. E. Macan jako člen Zemského spolku pro výchovu a opatřo-
První válečný rok přinesl velký zvrat
vání slepých v království českém účastnil
v jeho pedagogické práci v Klárově ústavu.
jeho schůze na Staroměstské radnici, kde
Z fronty se začínají vracet první „oslepení
se snažil přesvědčit jeho představenstvo
vojíni". Počínaje rokem 1 9 1 5 tímto ústa-
o nutnosti zásadním způsobem změnit do-
vem prochází každoročně přibližné čtyři-
savadní neutěšený stav kulturních možností
cet válečných slepců, pro které zde nechal
nevidomých lidí. Zejména díky podpoře
j e h o ředitel Emil W a g n e r
jeho předsedy, profesora MUDr. Jana Deyla
otevřít zvláštní oddělení.
4 5
(1857-1928)
( 1 8 8 5 - 1 9 2 4 ) , vlivného činovníka i v dal-
100 roků Klárova ústavu slepců v Praze. Praha : vlastním nákladem, 1932. 42 s. Svépomocný neboli podpůrný spolek (na rozdíl od spolku dobročinného, charitativního) je založen na vzájemné podpore a solidaritě jeho členů, které pojí např. v tomto případě zrakové postižení. První takový spolek v českých zemích s názvem Vzájemné se podporující spolek nevidomých pro země Koruny české v Praze založili lidé se zrakovým postižením již v roce 1902. V r. 1913 změnil název na Podpůrný spolek samostatných slepců (PSSS).
ších slepeckých korporacích, se podařilo
p ř i n e s o u Vám n e j e d n u světlou chvíli,
odsouhlasit v r á m c i stávajícího spolku
nejedno radostné uspokojení a zodpově-
vytvoření nového „Odboru pro slepecký
dí nejednu z těch nutkavých otázek, jež
tisk český". „Teprve od roku 1915 m o h o u
Vám dnes klade nový p o m ě r Váš k životu
naši slepci kulturně žiti ve své mateřštině.
a nové životní Vaše cíle. Neboť každý z nás
Toho roku byl založen spolek „Český sle-
m á m e stejné právo na plný, nezkrácený
pecký tisk, který si vytkl za úkol četbou
život ve všech jeho složkách a na živou,
mírniti duševní útrapy válečných slepců,
spolučinnou účast svoji na všem tom, čím
a p r o t o počal pro ně vydávati slepecky
kypí jeho věčné se ohrožující, požehnaný
tištěné české knihy a časopisy. D o té doby,
proud..."7
až na několik čítanek, nebylo českých knih
O b r á z e k o tom, jaké naděje vkládali
pro slepé a vzdělání naši nevidomí musili
nevidomí do své Zory, si nejlépe můžeme
si opatřovati četbu z knihoven n ě m e c kých". 6 Předsedou odboru se stal Metod Jan Zavoral ( 1 8 6 2 - 1 9 4 2 ) , opat strahovský, významný protektor i donátor pražských slepeckých ústavů a korporací.
utvořit ze vzpomínky členky o s m n á c t i členného stálého správního výboru spolku a neúnavné propagátorky rovnoprávnéh o postavení slepců Emilie Pollandové (1893-1980):
P r v n í m p o č i n e m o d b o r u se s t a l o
„Prostými slovy nelze ani vyčíslit pocit
v srpnu r. 1916 vydání almanachu Jitřen-
radosti, který naplnil tehdy mé nitro, když
ka, který si k r o m ě osmdesáti válečných
se první číslo tohoto - n á m nevidomým
slepců přečetlo i přes sto slepců civilních.
d r a h é h o listu - ocitlo v mých rukách. Slzy
N i c m é n ě nejdůležitější o k a m ž i k nastal
radosti m n e polily a jisté i stejné všecky
v lednu r. 1917, kdy došlo k vydání prv-
ostatní m é druhy v osudu u vědomí, že
ního čísla časopisu pro slepce v českých
k o n e č n ě je o d č i n ě n a křivda, která nás
zemích Z O R A .
české děti tak hrozně bolela, když musily j s m e se učiti č t e n í s l e p e c k é m u p í s m u
4 Časopis ZORA
z knih n ě m e c k ý c h . Políbila j s e m tento
D o s t a t e č n ě v ý m l u v n ý je následující
tenký s v a z e k . . . "
8
text iniciátora celého našeho slepeckého
M a c a n kolem sebe soustředil m n o h o
k u l t u r n í h o hnutí a s o u č a s n ě p r v n í h o
svých přátel a nadšených spolupracovníků
redaktora Z o r y K. E. Macana:
a postupně se podařilo i v složité válečné
„Odbor přistupuje k vydávání Z o r y
době získat nezbytné finanční prostředky
v d ů v ě r y h o d n é naději, že s t r á n k y její
nejen na vydávání časopisu, ale i j e h o
6
Výroční zpráva ČST za rok 1946. Praha : vlastním nákladem, 1947. 10. s.
7
Macan, K.E. Zora. Praha, 1917, č. 1, s. 2. Pollandová, E. Třicet let českého slepeckého tisku. Svét nevidomých, 1947, č. 3, s. 9.
'
m
XXXII.
V Ý R O Č N Í
Z P RÁVA
spolku
ČESKÝ SLEPECKÝ P r a h a II, K r a k o v s k á
z a
r o k
1
9
TISK
21 4
6
V á l e n é příznivce spolku, kteří f l e n s k ý p ř í s p ř v e k nebo dar Již poukázali, pékné prosíme, aby vložené složenky l a s k a v é užili k l i s k á n i nových členů spolku. Obdriite-U o m y l e m t u t é ž l á s i l k u CST. T r a f t e j i v téže obálce.
Pro Český slepecký tisk vytvořil toto půvabné výtvarné dílo Alfons Mucha v roce 1933. Znázorňuje sedící n e v i d o m o u dívku čtoucí v knize. Nálepka v hodnotě jedné koruny se prodávala se záměrem, aby mohl být postaven vlastní spolkový d ů m .
hudební přílohy. K l á r ů v ústav poskytl
tiskárnu a podniky, jimiž by se prospělo
určité technické zázemí, tiskařský a liso-
k osvětovému povznesení slepců". ® Spolek
vací stroj. M i m o ř á d n é nesnadné začátky
získával prostředky z veřejné dobročinnosti,
ilustruje skutečnost, že M a c a n veškeré
darů a členských příspěvků. Ty činily v pří-
práce kolem časopisu Zora, jehož je zakla-
padě nevidomých dvé koruny a vidomých
datelem a prvním redaktorem, řídil ve své
čtyři koruny ročně.
vilce v Praze-Košířích. Vlastní tiskařské
Veškerá p r á c e spolku se zaměřila na
práce probíhaly první čtyři roky na pražské
vydávání Z o r y a postupné i dalších jejích
škole na Santošce, kde řídící učitel Jaroslav
příloh. Své síly nabídli zcela nezištně další
Srp (z předělané gumové ždímačky) vlast-
přední aktivisté slepeckého hnutí: Ant. Rů-
noručně vyrobil válcový lis a za dobrovolné
žička, předseda Podpůrného spolku samo-
p o m o c i mnoha svých žáků v jejich volném
statných slepců, kpt. Rud. Frezsl, Jar. Srp aj.
čase p o vyučování i v době prázdnin tiskl
Připomeňme si stručně alespoň dva lidské
jednodivá čísla. „Tiskárna" se poté stěho-
osudy spjaté se slepeckým hnutím:
vala po různých pražských školách až d o konce druhé světové války.
4.1 Ema Pollandová-Rabanová
Úspěch časopisu a velký zájem, který
Narodila se 26. dubna 1893 v zámožné
o něj nevidomí projevili (už v prvním roce
rodině obchodníka v Praze. O zrak přišla
si Z o r u objednalo 129 stálých předplati-
v raném dětství. Vychodila Hradčanský
telů), podpořil vůdčí osobnost veškerého
ústav pro slepé děti, kde se věnovala hře
dění K. E. M a c a n a v úmyslu p ř e m ě n i t
na klavír a housle, z obou nástrojů složila
O d b o r na samostatný spolek.
později státní zkoušky. Stala se j e d n o u
K jeho založeni došlo 14. května 1918 a je-
z p r v n í c h s o u k r o m ý c h učitelek hudby
ho předsedou se stal strahovský opat dr. Me-
u nás, dokonce příležitostné koncertovala.
tod Zavoral, místopředsedou prof. Jan Deyl,
Byla m i m o ř á d n ě inteligentní a činorodá
císařský rada Schroetter a hraběnka z Nos-
a díky svému r o d i n n é m u zázemí měla
tic-Rienicků. Dne 18. června obdržel spolek
i noblesní vystupování.
povolení od C. k. místodržitelství k zahájení
Její trvalé úsilí o zlepšení postavení ne-
činnosti. Skládal se původně z odborů re-
vidomých žen vyústilo v r. 1925 v rozšíření
dakčního, musejního, knihovního a finanč-
příloh Z O R Y o další, zaměřenou - jak sám
ního neboli agitačního. Účelem spolku bylo
název N e v i d o m á h o s p o d y n ě n a p o v í d á
„vydávati pro nevidomé hmatovým písmem
- výhradně na ženská témata. Jejím cílem
knihy i časopisy v jazyku českém n e b o
bylo d o d a t n e v i d o m ý m ženám o d v a h u
slovenském, jakož i hudebniny, zřizovati
osamostatnit se a dokázat vést plnohod-
knihovny a zřiditi a finančně zaříditi vlastní
notný rodinný život. E m a Pollandová ji
9
Stanovy ČST. Praha, 1918.
289
redigovala od samého počátku nepřetržité
slepeckých korporací, který převzala ná-
dalších neuvěřitelných padesát let. Z m í n -
stupnická Ústřední jednota invalidů, i na
ku si zaslouží současný nový název přílohy.
vývoj v této organizaci, který probíhal pod
Na paměť její zakladatelky byla přejme-
politickým diktátem. Tato výjimečná žena
nována podle jejího křestního j m é n a na
umírá 19. září 1980.
E M U a pod tímto názvem vychází dosud. E m a Pollandová m o h l a svoje hudební
4.2 Rudolf Freszl
vzdělání uplatnit při vedení další přílohy
Doba nejvétšího rozmachu slepeckých
ZORY, a to Hudebné-teoretické. Vydáva-
korporací v období první republiky je úzce
la zde díla českých skladatelů v bodové
spjata i s tímto jménem. R. Freszl se narodil
notaci. E m a Pollandová se vyznačovala
31. října 1879 v Praze, vystudoval německé
značným organizačním talentem, obsta-
g y m n a s i u m v Liberci a v y s o k o u školu
rávala např. s a m a celou administrativu
intendanční ve Vídni. Po jejím ukončení
a korespondenci Z O R Y ve svém bytě na
je přidělen zpět d o Prahy a v hodnosti ka-
Vinohradech.
pitána pražské posádky nastupuje slibnou
Stala se n e ú n a v n o u s p o l u p r a c o v n i c í
vojenskou kariéru. O zrak přišel z dosud
a oporou K. E. M a c a n a a podílela se na
neznámých příčin pravděpodobně v roce
činnosti všech v ý z n a m n ý c h slepeckých
1910; tehdy byl v hodnosti setníka z důvo-
spolků. Poznatky o moderních směrech
du slepoty penzionován. Rudolf Freszl se
ve světovém slepeckém hnutí získávala
záhy naučil Brailleovu písmu a začal pře-
také ze zahraničních slepeckých časopisů.
pisovat knihy pro Deylův ústav. Spřátelil se
Opakovaně poukazovala na potřebu kul-
K. E. Macanem, od roku 1917 mu pomáhal
turního povznesení nevidomých žen a její
při vydávání prvního čísla Z O R Y a podílel
v ý z n a m n ý praktický podíl na založení
se na činnosti dalších slepeckých spolků.
Ž e n s k é h o o d b o r u v r á m c i PSSS v r o c e
Byl zvolen místopředsedou správního sbo-
1930 je nezpochybnitelný. Stala se jeho
ru (kuratoria) Deylova ústavu pro slepé,
předsedkyní a v této funkci byla opako-
místopředsedou Družiny osleplých vojínů
vané potvrzována. Ženský odbor organi-
a I. místopředsedou spolku Český slepecký
zoval pro své členky kurzy vaření, tance,
tisk, kterým byl též od r. 1937 čestným
různé bazary apod. Snažil se zaměstnávat
členem. Po smrti K. E. Macana v roce 1925
nevidomé ženy ve svých dílnách jako strojní i ruční pletařky a získávat různé sociální úlevy pro své členky. Po ú n o r u 1948 E m a Pollandová j a k o j e d n a z mála v ů d č í c h činovníků slepectví odmítla sjednocující tendence slepeckých organizací. Statečně dokázala poukazovat na značný majetek
se ujal na patnáct let funkce šéfredaktora ZORY. I po roce 1940, kdyjej vystřídal Ferdinand W i l d m a n n ( 1 8 9 5 - 1 9 8 0 ) , zůstává odpovědným redaktorem všech slepeckých časopisů, které vydával Český slepecký tisk, a prováděl veškeré korekturní práce. Zemřel 1. dubna 1949.
Obsahově se časopis zaměřil na infor-
prostředků, aby nemusel zastavit vydávání
mování svých čtenářů v oblasti kultury
časopisu. V roce 1945 se redakce Z o r y pře-
slova i hudby, slepecké spolkové činnosti,
místila do nově získané spolkové budovy
života nevidomých ve světě a vzděláva-
v Praze, Krakovské ulici, kde sídlí dosud.
cích možností. Postupně začaly vycházet
P o r o c e 1 9 4 5 s p o l e k získal ú ř e d n í
jeho četné přílohy: Zpravodaj, Hudebné-
povolení k rozesílání vánočních a veliko-
-teoretická, esperantská Auroro, Poučná
nočních pohlednic, které spolku přinášely
příloha, Šachová příloha,
Nevidomá
každoroční čistý zisk přes milion korun
hospodyně, Naše beseda aj. Pro děti vyšly
a umožňovaly mu další činnost. Z těchto
přílohy Na úsvitě (pouze v r. 1 9 2 8 ) a Pro
peněz se např. nakupovaly různé pracovní
naše nejmenší ( 1 9 3 0 - 1 9 3 3 ) . Tento způsob
a vzdělávací pomůcky pro nevidomé členy,
vydávání příloh - samostatně od hlavního
dotovalo se i předplatné Zory. „A když
periodika, dle rozdílného zaměření čte-
vyskytne se případ, že pro naprostou ne-
nářů, prosadil již od počátku sám Macan
majetnost nemůže i ten nebo onen tisky
a přetrvává do současnosti.
předplatiti, poskytne mu spolek na žádost
Ještě za Macanova života došlo k napl-
časopisy i zcela z d a r m a . " 1 0
nění účelu spolku s v r c h o v a n o u měrou.
I v osvobozeném Československu spo-
Díky Zoře a nadšenců kolem ní od jejího
lek ČST nadále sehrával klíčovou úlohu na
prvního vydání až dosud je s tímto časopi-
poli péče o kulturní osvětu nevidomých.
sem svázáno hnutí za občanskou i lidskou
Tiskl časopisy a vydával knihy a noty pro
emancipaci nevidomých.
děti i dospělé, včetně učebnic pro potřeby
Z o r a se i p o s m r t i svého zakladatele
slepeckých výchovných ústavů. C e n n é údaje poskytl zápis z 32. valné
( 1 9 2 5 ) postupně rozšiřovala, rostl počet jejích příloh. Články se orientovaly na nej-
h r o m a d y s p o l k u ze 16. č e r v n a
různéjší aspekty slepeckého hnutí a spol-
Dovídáme se, že spolek měsíčně potiskl
1947.
kového života. Spolku se podařilo zakoupit
č t y ř i c e t tisíc dvojlistů p a p í r u p r o 5 5 5
vlastní tiskařský stroj, došlo k pozvolnému
dospělých odběratelů a 145 dětí. Nadále
nárůstu stálých předplatitelů Zory, počát-
vydával měsíčník Z o r u s devíti přílohami
kem roku 1934 měla již 4 2 2 předplatitelů,
v rozsahu samostatných časopisů.
spolek 1100 členů, z toho 7 0 0 nevidomých.
Spolek p o ř á d a l p r o n e v i d o m é k u r z y
K č a s o p i s e c k é p r o d u k c i se p o s t u p n é
psaní na stroji, výuku b o d o v é h o písma
přidávalo vydávání klasických děl české
u později osleplých, zvažoval o t e v ř e n í
literatury i prvních knížek pro děti.
„Zemanova slepeckého musea". Spolek měl v roce 1947 devatenáct stá-
I během druhé světové války spolek dokázal vždy shromáždit dostatek
10
finančních
lých zaměstnanců, z nichž patnáct bylo
Redakční zpráva ČST za rok 1947. Praha, 1948.
n e v i d o m ý c h . V ý b o r spolku byl t v o ř e n
K U R Z , J.; N E U B E R T , F.K. Deylův
dvanácti členy, z nich byla polovina ne-
český
vidomých.
: Ústřední výbor svazu
13. listopadu 1 9 5 0 p ř e d s e d a spolku PhDr. Q. M. Vyskočil obdržel oznámení
ústav
pro
první Praha
nevidomé.
invalidů,
1985. L A Š Ť O V K A , M.; L A Š Ť O V K O V A , B.;
Ministerstva vnitra, čj. 4 - 8 - 1 . 6. 5 0 o tom,
RATAJ, T.; RATAJOVA, J.; T Ř I K AČ, J.
že spolek Český slepecký tisk zanikl. Časo-
Pražské
pis Zora naštěstí nikoli. Stejně tak by neměl
RIUM, 1998.
zaniknout ani náš obdiv k těm, kteří tvorili
Praha : SCRIPTO-
spolky.
L E D V I N K A , V.; PEŠEK, J. (ed.). Od středo-
dějiny našeho s v é p o m o c n é h o slepeckého
věkých bratrstev k moderním
hnutí. K jejich myšlenkám a nadějím. K to-
Praha: SCRIPTORIUM, 2000.
mu zástupu mužů a žen, kteří, stejné jako jeden z jeho zakladatelů Karel Emanuel Macan, věřili, že „život je úžasný, krásný - a nejen v plném slunečním poledni, ale i v hluboké, temné p ů l n o c i " . "
Obecné otázky neziskového
spolkům.
sektoru.
Sbor-
ník. P r a h a : AGNES, 1999. Péče o chudé potřebnou
a péče
o mládež
v Republice
ochrany
československé
Praha : Státní ústav sta-
v roce 1931.
tistický, 1935.
Závěr Rok 1 9 1 5 - založení o d b o r u Český slepecký tisk a rok 1917 - počátek vydávání p r v n í h o českého periodika v Brailleové písmu mají zásadní v ý z n a m pro rozvoj a další směřování celého hnutí nevidom ý c h a jejich s p o l e č e n s k o u i n t e g r a c i v českých zemích.
P O L L A N D O V Á , E. Třicet slepeckého
tisku.
let
českého
Svét n e v i d o m ý c h ,
1947. S M Ý K A L , J. Pohled
do dějin
slepeckého
písma. B r n o : Česká unie nevidomých a slabozrakých, 1995. S M Ý K A L , J. Pohled
do dějin
slepeckých
spolků. B r n o : Slepecké museum SONS v Brně, 2 0 0 0 . S M Ý K A L , J. Tyflopedický
Literatura: DIGRIN, L. Vývoj slepeckého tisku v našich
lexikon
jmenný.
B r n o : SONS, 2 0 0 1 .
zemích. P r a h a : Tyfloinformační agenSeznam pramenů:
tura Radar, 1993. K R C H Ň Á K , R. S bílou holí. Drobné
"
črty
100 roků Klárova
ústavu slepců v Praze,
o světě, který nevidím, ale miluji. B r n o :
Ústav pro zaopatřování
P o m o c n ý spolek samostatných slepců,
dospělých slepců v Praze. P r a h a : vlast-
1948.
ním nákladem, 1932.
Macan, K. E. Úvodník. Zora, 1917, č. 1.
a
zaměstnávání
Redakční
zpráva ČST za rok 1947. Praha,
1948.
vlastním nákladem, 1947. Výroční zpráva za rok 1917. P r a h a : Klárův
Stanovy ČST. Praha, 1918.
ústav vlastním nákladem, 1918.
Výroční zpráva ČST za rok 1946.
Praha :
Zora, 1917, č. 1.
KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL L E B E E R , J. (ed.)., a kol. Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami začleňování
znevýhodněných
dětí do běžného
vývoje:
Podpora
vzdělávání.
Praha : Portál, 2 0 0 6 . 2 5 6 s. ISBN 8 0 - 7 3 6 7 - 1 0 3 - 4 . Kniha stručně poukazuje na význam inlduzivního (integrovaného) vzdělávání dětí s odchylkami vývoje, ale především seznamuje s některými z nejúspěšnéjších programů pro rozvoj myšlení a celkovou p o d p o r u rozvoje dětí s odchylkami duševního vývoje způsobenými postižením nebo sociokultumím znevýhodněním. Mezi ně patří světové z n á m á metoda R. Feuersteina zprostředkovaného učení a rozvoje poznávacích funkcí; model konceptuálního vyučování norského pedagoga Magne Nyborga a jeho žáků, jehož záměrem je systematický rozvoj obsahu pojmú a jejich kategorizace; portsmouthský systém rozvoje řeči a čtení u dětí s vážnými poruchami v raném věku; metody aktivace kognitivních funkcí, které se osvědčily v Rumunsku u dětí sociálně deprivovaných, žijících v n e p o d n ě t n é m prostředí (především romských). I když publikace nenahrazuje speciální výcvik pro práci s danými programy, poskytuje podrobné informace včetně řady cvičení a postupů, které budou inspirací pro všechny, kdo pracují s postiženými dětmi i běžnými předškoláky a žáky prvních ročníků školy. Knihu uvítají speciální pedagogové, pedagogičtí psychologové, logopedi, učitelky mateřských škol, učitelé základních škol, třídní asistenti i rodiče.
