Změna č. 8 ÚP města Jihlava

Změna č. 8 ÚP města Jihlava Vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP na udržitelný rozvoj území (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.)

Část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (podle přílohy zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)

Pořizovatel (dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.):

Zpracovatel ÚPD:

Město Jihlava Úřad územního plánování Masarykovo náměstí 1 586 28 Jihlava CityPlan spol. s r.o. člen skupiny ÅF Jindřišská 17 110 00 Praha 1 Ing. arch. Ladislav Komrska Mladenovova 3234/9, 143 00 Praha 4

Zpracovatel posouzení:

Spoluzpracovatel posouzení:

Ing. Jan Dřevíkovský Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora autorizovaná osoba dle § 19 č. 100/2001 Sb. Ing. Hana Ali Ing. Lucie Dalecká CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Praha, červenec 2012

zákona

Vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP na URÚ

2

Část A – vyhodnocení vlivů na ŽP-SEA

OBSAH 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .............................. 5 Úvod 5 1.1. Obsah a cíle změny č. 8 ÚP města Jihlava .........................................................................5 1.2. Zhodnocení vztahu změny č. 8 ÚP města Jihlava k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .............................................................................................................5

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLa UPLATNĚNa Změna č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA ....................................................................................................... 8 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10.

Vymezení dotčeného území a širší vazby ............................................................................8 Ovzduší a klima ................................................................................................................. 10 Horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................................ 14 Podzemní a povrchové vody ............................................................................................. 26 Odvodnění a zásobování vodou ........................................................................................ 30 Půda .................................................................................................................................. 34 Fauna, flóra, ekosystémy .................................................................................................. 37 Krajina, ÚSES, chráněná území ........................................................................................ 39 Obyvatelstvo ...................................................................................................................... 54 Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky ................................. 55

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM Změny č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ....................................... 60 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM změny č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ........................... 62 4.1 Současné problémy životního prostředí v řešeném území ................................................... 62 4.2 Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí........................................................... 62

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ Změny č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH........................................................ 64 5.1. Stupnice hodnocení ........................................................................................................... 66 5.2. Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí pro jednoltivé plochy změn (mimo požadavku 8.31) .................................................................................................................... 69 5.3. Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí - variantní posouzení požadavku 8.31 .............................................................................................................................. 139 5.4. Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergických vlivů .. 159

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ Změny č. 8 ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ......................................................................................... 161 7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................... 163 7.1 Opatření zahrnutá v ÚP města Jihlava .............................................................................. 163 7.2 Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí ............... 163 7.3 Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí ......................................................................................................................... 164

Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

3

Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO Změny č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ......................................................... 168 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU Změny č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................. 169 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................... 171 11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA ................................. 172 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ ........................................................... 178 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 180 SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ .................................................... 182


4


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Úvod Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je vztaženo k současnému stavu území, které vychází jak z vlastních terénních průzkumů, tak i v současnosti platných územně analytických podkladů města. Většina ploch je řešena invariantně, pouze plocha pro umístění zařízení pro energetické využití odpadu je řešena ve 3 variantách. V rámci vyhodnocení je přihlédnuto i k současně zveřejněnému a projednávanému Konceptu ÚP města a jím navrženému rozvoji, zda je s ním v souladu, navazuje na něj, omezuje či podporuje.

1.1. Obsah a cíle změny č. 8 ÚP města Jihlava Hlavními cíli změn č. 8 ÚP města je zohlednění a prověření přijatých požadavků na rozvoj města a to jak od občanů, tak i zohlednění aktuálních koncepcí dotýkajících se města – rozvoj cyklistické dopravy, koncepce odpadového hospodářství, energetická koncepce. Snahou změny je koordinace účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Cílem urbanistické koncepce je zachování dosavadního charakteru zástavby a funkčního využití dílčích území s napojením zastavitelných území na stávající strukturu osídlení (především v jižní části území); současně zahrnuje zvýšené požadavky na plochy pro bydlení, podnikatelské aktivity a plochy pro jednodenní rekreaci obyvatel města. Změna se dále zabývá územními průměty energetické koncepce města a koncepce odpadového hospodářství s variantním řešením umístění zařízení pro energetické využívání odpadu.

1.2. Zhodnocení vztahu změny č. 8 ÚP města Jihlava k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Změna č. 8 ÚP Jihlava je vymezena v administrativním území města, kde jsou uplatňovány všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, atd. Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, jejichž


5


respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí „Plány péče“, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního, i navrhovaného lokálního významu, jsou v posuzované Změně č. 8 ÚP zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválené nadřazené ÚPD. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Změna č. 8 ÚP z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Národní úroveň  Národní strategický referenční rámec (NSRR)  Národní rozvojový plán  Politika územního rozvoje ČR (2008)  Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013  ÚPD sousedních krajů  Regionální operační program NUTS 2 – Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)  Státní politika životního prostředí  Strategie udržitelného rozvoje České republiky  Národní program snižování emisí České republiky  Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti  Národní program snižování emisí ČR  Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky  Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie  Plán odpadového hospodářství ČR  Státní energetická politika

Regionální úroveň         

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje Vysočina Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) Zdravotní plán kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Územní energetická koncepce města Jihlavy včetně aktualizace Plán odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města


6


    

Generel zásobení pitnou vodou města Jihlavy Generel odvodnění pro město Jihlava Aktualizace GO Jihlava, dílčích povodí kmenových sběračů A a D Zelený okruh Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města a z něho vyplývajících zdravotních rizik

Výše uvedené koncepční dokumenty byly ve Změně č. 8 ÚP relevantně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifikem řešeného území. Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vzhledem k výstupům hodnocení Změny č. 8 ÚP Jihlava k těmto referenčním cílům lze konstatovat, že je v souladu s cíli relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů.


7


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ZMĚNA Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA

2.1. Vymezení dotčeného území a širší vazby Rámec řešeného území tvoří město Jihlava. Město spadá do územní působnosti kraje Vysočina (viz obrázek č. 1). Základní souhrnné informace obce Status: Typ města: ZUJ (kód obce): NUTS5: LAU 1 (NUTS 4): NUTS3: NUTS2: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec s rozšířenou působností: Katastrální plocha (ha): Počet bydlících obyvatel k 1.1.2011: Nadmořská výška (m n. m.): Zeměpisné souřadnice (WGS-84): První písemná zpráva (rok): Počet katastrálních území: Počet místních částí města: PSČ:

Statutární město Krajské město 586846 CZ0632586846 CZ0632 - Jihlava CZ063 - Kraj Vysočina CZ06 - Jihovýchod Jihlava Jihlava 8 785 51 154 525 15° 35' 28'' E , 49° 23' 46'' N 1233 18 16 586 01

Zdroj: [www.risy.cz]


8


Obrázek č. 1 Mapa kraje Vysočina

Zdroj: [http://www.jihlava-kraj-vysocina.cz]

Obrázek č. 2 Lokalizace města Jihlava – mapa širšího území

Zdroj: [www.mapy.cz, upraveno Cityplan]


9


Obrázek č. 3 Základní členění území města Jihlava

Zdroj: [Cityplan]

2.2. Ovzduší a klima Klimatická charakteristika Jižní a střední část řešeného území spadá, podle klimaticko-geografického členění dle Quitta (1971), do klimatické oblasti MT3 charakteristické krátkým mírně suchým a chladným létem a zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky (viz následující obrázek). V souvislosti se zjištěnými kódy BPEJ náleží převážná část území do klimatického regionu mírně teplého (MT4 a MCH) s charakteristikami podle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb. Porovnání těchto základních klimatických charakteristik dané oblasti uvádí tabulka.


10


Obrázek č. 4 Mapa klimatických oblastí

* červené ohraničení zobrazuje lokalizaci posuzované oblasti Zdroj: [Quitt, upraveno CityPlan]


11


Tabulka č. 1 Základní klimatické charakteristiky dané oblasti základní klimatické charakteristiky

klimatická oblast MT3

počet letních dní

20-30

počet dní s teplotou alespoň 10°C

120-140

počet mrazových dní

130-160

počet ledových dní

40-50

průměrná teplota v lednu

-3 až -4

průměrná teplota v dubnu

16-17

průměrná teplota v červenci

6-7

průměrná teplota v říjnu

6-7

počet dnů se srážkami alespoň 1 mm

110-120

srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

srážkový úhrn v zimním období

250-300

počet dnů se sněhovou pokrývkou

60-100

počet dní jasných

120-150

počet dní zatažených základní klimatické charakteristiky charakteristika regionu

40-50 klimatický region MT4 klimatický region MCH (vyhláška č. 327/1998 Sb.) (vyhláška č. 327/1998 Sb.) mírně teplý, vlhký mírně chladný, vlhký

suma teplot nad 10°C

2200 - 2400

2000 - 2200

průměrná roční teplota

6 - 7 °C

5 – 6 °C

průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 700 – 800 mm pravděpodobnost suchých vegetačních 5 - 15 % 0–5% období vláhová jistota  10  10 Zdroj: [Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV; vyhláška MZE č. 327/1998 Sb.]

Ovzduší Kvalita ovzduší Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. Dle naměřených údajů Českého hydrometeorologického institutu na území města v roce 2011 byla kvalita ovzduší nejpříznivější pro látky SO2, NO2 a CO. O něco jiná byla situace s O3 a PM10. Podrobnější informace v tabulce níže.


12


Tabulka č. 2 Kvalita čistoty ovzduší ve městě vyjádřena v procentech (počet dnů v roce) Veličina SO2 NO2 CO

1 99,7 83,3

O3

100, 0 31,2

PM10

38,7

Rozdělení do tříd v % 2 3 4 5 0,3 0,0 0,0 0,0 15, 1,2 0,0 0,0 5 0,0 0,0 0,0 0,0 35, 9 37, 4

30, 3 16, 5

6 0,0 0,0 0,0

2,7

0,0

0,0

5,3

2,0

0,0

Zdroj: [ČHMÚ]

Tabulka č. 3 Legenda - klasifikace rozdělení do tříd Index

Kvalita ovzduší

1

velmi dobrá

2

dobrá

3

uspokojivá

4

vyhovující

5

špatná

velmi špatná Zdroj: [ČHMÚ] 6

SO2 1h 3 µg/m 0 - 25 > 25 50 > 50 – 120 > 120 – 250 > 250 – 500 > 500

NO2 1h 3 µg/m 0 - 25 > 25 - 50 > 50 – 100 > 100 – 200 > 200 – 400 > 400

CO 8h 3 µg/m 0 - 1 000 > 1 000 – 2 000 > 2 000 – 4 000 > 4 000 – 10 000 > 10 000 - 30 000 > 30 000

O3 1h 3 µg/m 0 – 33

PM10 1h 3 µg/m 0 – 15

> 33 – 65

> 15 – 30

> 65 – 120

> 30 – 50

> 120 – 180

> 50 – 70

> 180 – 240

> 70 – 150

> 240

> 150

Největším znečišťovatelem ovzduší ve městě je doprava (61 %). O něco méně přispívají velké zdroje znečišťování (19 %) a malé zdroje znečišťování (17 %). Nejmenším podílem škodlivin přispívají střední zdroje znečišťování (2 %).


13


Tabulka č. 4 Velké a střední zdroje znečišťování ovzduší na území města Jihlava Zdroj REZZO 1 Jihlavské kotelny s r.o. – provozovna K4 U Břízek, Jihlava Jihlavské kotelny s r.o. – provozovna U Hřbitova 21, Jihlava

OKEČ Výroba a rozvod tepelné energie Výroba a rozvod tepelné energie Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a sýrů

Kronospan CR spol. s r.o. Moravia Lacto a.s. - Jihlava Nemocnice Jihlava p.o. – provozní celek kotelna Psychiatrická léčebna Jihlava REZZO 2 Colas CZ a.s. – mobilní modifikační stanice Amélie, Jihlava Jihlavan a.s.

Ústavní zdravotní péče Ústavní zdravotní péče Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů Výroba a opravy čerpadel a kompresorů Výroba piva

Pivovar Jihlava a.s. Rumpold s.r.o. – spalovna Jihlava

Sběr a zpracování ostatních odpadů Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků

JAS ČR a.s. - Jihlava Kronospan OSB spol. s r.o. Zdroj: [ČHMÚ]

I přesto, že se území města Jihlava nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve všeobecnosti je jako problém z hlediska ochrany zdraví obyvatel vnímán stav kvality ovzduší ovlivněný průmyslovou zónou města Jihlavy.

2.3. Horninové prostředí a přírodní zdroje Morfologické a geologické poměry Podle Regionálního členění reliéfu ČR se řešené území nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, na rozhraní 3 celků - Hornosázavská pahorkatina, Křižanovská a Křemešnická vrchovina. Geomorfologicky se řešené území dále řadí pod následující geomorfologické jednotky: Tabulka č. 5 Geomorfologické členění řešeného území Hornosázavská pahorkatina Jihlavskosázavská brázda Dobronínská pánev Beranovský práh Jihlavská kotlina Štocký stupeň Zdroj: [platný ÚP Jihlava, upraveno CityPlan]

Celek: Podcelek: Okrsek:

Křemešnická vrchovina Humpolecká vrchovina Jeníkovská vrchovina

Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina Špičák Kosovská pahorkatina Puklická pahorkatina

Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému krystalinyku. Moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při


14


východním okraji centrálního masívu. Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají navětralé do značných hloubek. Při povrchu je rula i žula rozložená v hlinitý písek s úlomky výše uvedených hornin. Mocnost eluvia se pohybuje kolem 2-3 m. Biotitická rula a cordieritický migmatit obsahují v převážné většině tyto minerály: křemen, draselné živce, plagioklás a oba druhy slíd - biotit a muskovit. Žula obsahuje nejčastěji muskovit, biotit, křemen a živce. Horniny směrem do hloubky jsou nestejně zvětralé. Zvětrávání je ovlivněno řadou činitelů (puklinatost, poměrné zastoupení jednotlivých minerálů, struktura i textura horniny, průsak podzemní vody). V západní části historického jádra se vyskytují relikty jezerních sedimentů terciérního stáří. Jde převážně o štěrkopísky o velikosti zrn do 5cm. Štěrkopísky jsou ulehlé. Z kvartérních sedimentů se zachovaly deluvia ze svahových hlín a písků. Obrázek č. 5 Geologická mapa řešeného území

Zdroj: [Portál veřejné správy ČR, www.geoportal.cenia.cz]


15


Radonové riziko Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál místního geologického podloží. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Na území města Jihlava je převažující tzv. střední kategorie radonového indexu. Lokálně je území zasaženo průnikem oblastí s přechodným (mezi nízkým a středním radonovým rizikem) a vysokým radonovým rizikem. Je tedy zřejmé, že určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě pro zohlednění lokálních, často proměnlivých geologických podmínek. Obrázek č. 6 Mapa radonového indexu geologického podloží

Zdroj: [Česká geologická služba, www.geology.cz]

Nerostné suroviny Dle údajů Geofondu se na území města nenacházejí žádná chráněná ložisková území a bodové ani plošné oblasti sesuvů. Ostatní plochy a díla ošetřované zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou shrnuty v následujících tabulkách.


16


Tabulka č. 6 Dobývací prostory netěžené Název DP (číslo) Katastrální území Suroviny Organizace Zdroj: [www.geofond.cz]

Kosov (70694) Kosov u Jihlavy kámen - syenit Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá

Tabulka č. 7 Dobývací prostory těžené Název DP (číslo) Katastrální území Suroviny Organizace Zdroj: [www.geofond.cz]

Rančířov (70579) – pouze část Sasov rula COLAS CZ, a.s., Praha

Tabulka č. 8 Výhradní ložiska Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Zdroj: [www.geofond.cz]

Kosov u Jihlavy (3029600) 302960000 Kosov u Jihlavy stavební kámen Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá dřívější povrchová Rančířov (3068000) – pouze část 306800000 Sasov stavební kámen COLAS CZ, a.s., Praha současná povrchová

Tabulka č. 9 Nevýhradní a nebilancovaná ložiska Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Zdroj: [www.geofond.cz]


Nový Pávov (3007300) 300730000 Pávov štěrkopísky neuvedeno dosud netěženo Rančířov (3068001) – pouze část 306800100 Sasov stavební kámen COLAS CZ, a.s., Praha současná povrchová

17


Tabulka č. 10 Poddolovaná území Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název


Bedřichov u Jihlavy – Rudný 4 2929 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Bedřichov u Jihlavy 5 2920 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Bedřichov u Jihlavy 2 2922 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Bedřichov u Jihlavy 1 2915 Bedřichov u Jihlavy grafit ojedinělá Bedřichov u Jihlavy – Bukovno 3 2925 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Hybrálec - Hamry 2885 Staré Hory polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – Staré Hory – Horní Kosov 2883 Jihlava, Staré Hory, Horní Kosov polymetalické rudy systém Jihlava – nádraží 2912 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – kalvárie 2923 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Hruškové Dvory 2952 Hruškové Dvory polymetalické rudy systém Hruškové Dvory - Helenín 2962 Hruškové Dvory, Helenín, Jihlava polymetalické rudy systém Helenín - Hruškové Dvory

18


Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina


2985 Hruškové Dvory, Helenín polymetalické rudy systém Helenín – Malý Beranov 2994 Helenín, Malý Beranov (mimo řešené úzení) polymetalické rudy systém Kosov u Jihlavy 1 2979 Helenín, Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 2 - Hůrka 2989 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 3 – Tři Smrky 2988 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 4 4857 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy systém Jihlava – Dlouhá stěna 2949 Jihlava, Pančava polymetalické rudy systém Jihlava – Pančava 2943 Jihlava, Pančava polymetalické rudy systém Jihlava – Sasov 2926 Jihlava, Sasov polymetalické rudy systém Jihlava – Bělidlo 2913 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – Pístov 2896 Jihlava polymetalické rudy systém Jihlava – Větrník 5619 Jihlava polymetalické rudy

19


ojedinělé Jihlava – Rančířov – pouze část (cca ½) 2906 Jihlava, Rančířov (mimo řešené území) polymetalické rudy systém Pístov u Jihlavy 1 2880 Pístov u Jihlavy grafit ojedinělá Pístov u Jihlavy 2 - Tábor 2874 Pístov u Jihlavy polymetalické rudy systém Pístov u Jihlavy 3 2870 Pístov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Pístov u Jihlavy 4 2881 Pístov u Jihlavy grafit ojedinělá Hosov - Bradlo 4860 Hosov polymetalické rudy ojedinělá Hosov – Vlčí jámy 2833 Hosov polymetalické rudy ojedinělá

Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Zdroj: [www.geofond.cz]


20


Tabulka č. 11 Hlavní důlní díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč


Šachta sv. Jiří 8187 Rudný Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Rudný 14359 Bedřichov Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy jiné Pfaffenhofské pásmo 8186 Zádušní dvůr Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Starohorský couk 1 14361 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné Starohorský couk 2 14362 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné Starohorské pásmo 8162 Jihlava – Staré Hory Staré Hory polymetalické rudy šachta Hruškové Dvory - štola 8172 Hruškové Dvory Hruškové Dvory polymetalické rudy štola Zlatá studánka 8145 Jihlava - Helenín Helenín polymetalické rudy šachta štola Zlatá studánka 8146 Jihlava - Helenín Helenín polymetalické rudy štola štola sv. Jiří 8147

21


Malý Beranov Helenín polymetalické rudy štola Tři Smrky 8194 Kosov Kosov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Kosovská hůrka 8195 Kosov Kosov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Na malém díle 8149 Jihlava - Sasov Jihlava polymetalické rudy štola Na skalce 8171 Jihlava Jihlava polymetalické rudy štola Větrník 14360 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné kutiště v lese Brádlo 8173 Brádlo Hosov polymetalické rudy šachta Vlčí jámy 8213 Hosov Hosov polymetalické rudy šachta

Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Zdroj: [www.geofond.cz]


22


Tabulka č. 12 Deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Zdroj: [www.geofond.cz]

Odval šachty sv. Jiří 8138 Bedřichov u Jihlavy Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy odval Pfaffenhofské pásmo 8149 Bedřichov u Jihlavy Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy odval Zlatá Studánka 8097 Helenín Helenín polymetalické rudy odval Větrník 8096 Pístov u Jihlavy Pístov u Jihlavy polymetalické rudy odval Pískovna Bradlo 8150 Hosov Hosov štěrkopísky deponie Vlčí jámy 8151 Hosov Hosov polymetalické rudy odval

Odpady, skládky, SEZ Všechny odpady vyprodukované na území města jsou předávány oprávněným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranění. Hlavním negativem je, že veškerý směsný komunální odpad a taktéž vyseparovaný objemný odpad byl likvidován uložením na skládku. Bohužel v současné době není možné vzhledem k ekonomickým podmínkám a neexistenci vhodného zařízení s tímto odpadem nakládat jiným způsobem. Do budoucna však bude nutno vybudovat zařízení, případně iniciovat a podpořit vybudování zařízení, které umožní nakládat se směsným komunálním odpadem a s objemným odpadem jiným, k přírodě šetrnějším způsobem. Na území města Jihlava se nachází skládka umístěná v lokalitě Henčov 62. Její lokace je uvedena na následujícím obrázku.


23


Obrázek č. 7 Skládka odpadů

Zdroj: [http://mapy.cz, upraveno Cityplan]

Na řešeném území se dále vyskytuje 5 lokalit starých ekologických zátěží – jejich bližší specifikace a grafické znázornění jsou uvedeny v následující tabulce a obrázku.


24


Tabulka č. 13 Staré ekologické zátěže na území města Jihlava Název lokality VU Jihlava – Pístov Benzina s.r.o. ČSPHM Pelhřimov

Číslo zátěže 5967004

Obec

Typ zátěže

Celkové riziko 0neznámé 3-střední 4-bodové

5967005

Pístov u Jihlavy Jihlava

vojenský prostor průmyslová / obchodní místa

JMP, a.s Jihlava

5967003

Jihlava

průmyslová / obchodní místa

4-nízké 3-lokální

Skládka TKO Henčov

5967001

Henčov

komunální skádka

3-střední 3-lokální

JIDZ Heroltice

5967002

Heroltice u Jihlavy

komunální skládka

3-střední 3-lokální

Poznámka Lokalita se nachází cca 0,5 km na JZ od Jihlavy. Lokalizace: Lokalita je situována cca 1 km jihozápadním směrem od Jihlavy, na levé straně silnice II. třídy č. 602 vedoucí z Jihlavy do Pelhřimova, a cca 0,8 km severovýchodně od osady Hosov. Jižně až jihovýchodně od benzínové stanice se nacházejí ve vzdálenosti cca 50 m dvě nově vybudované vodní nádrže. V roce 1998 byla provedena celková rekonstrukce čerpací stanice. V souvislosti s prováděnými pracemi proběhly na lokalitě sanační práce spočívající v odtěžbě kontaminovaných zemin. Lokalita se nachází poblíž středu města, cca 750 m severně od jeho centra. Plynárny jsou ohraničeny na Z ulicí Sráznou, na V ulicí Na stoupách, na S obytnými domy a J bývalou kotelnou. Na lokalitě probíhala výroba plynu od r.1871 do r.1973 zpočátku karbonizací, později krakováním. Původní výrobní objekty byly zbourány a vybudované jiné. Dnes areál zajišťuje administrativní činnost, distribuci plynu v malých obalech - firma Flaga, opravárenská a údržbářská činnost pro rozvod a transport plynu ve velkém Lokalizace: Asi 600 m severně od obce Nové Domky, severně od silnice Jihlava - Velký Beranov, východně u účelové asfaltové cesty, v místě nové skládky S III. Lokalizace: Cca 1 km západojihozápadně od obce Heroltice, severně od silnice Heroltice - Bedřichov, západně od bezejmenné vodoteče.

Zdroj: [http://nikmapp.cenia.cz/nikmwp/, upraveno Cityplan]


25


Obrázek č. 8 Lokality výskytu starých ekologických zátěží

Zdroj: [http://nikmapp.cenia.cz/nikmwp/, upraveno Cityplan]

Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, není efektivně využívaná a je zanedbaná, případně i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze označit jako brownfield, lze řešit buď obnovením jejich původní funkce, nebo nahrazením novým typem využití. Na území města Jihlava v současné době zapsáno 5 lokalit brownfields. Tabulka č. 14 Brownfields na území města Jihlava Název lokality

Obec

Vojenský areál Brněnská Vojenský areál gen. Štefánika Motorpal Vojenský areál Pístov

Jihlava Jihlava

Rozloha v ha 7 3

Staré Hory Pístov, Rančířov Autopark Pístov Pístov Zdroj: [http://extranet.kr-vysocina.cz, upraveno Cityplan]

5,5 110 3,9

2.4. Podzemní a povrchové vody Hydrologická charakteristika Řešené území leží na rozhraní dvou úmoří – Černého a Severního moře. Z převážné části náleží do úmoří Černého moře, hlavní povodí I. řádu Dunaj, dílčí povodí Morava a Dyje. Vodohospodářsky významný tok Jihlava (ČHP: 4-16-01), která ústí do střední nádrže VD nové Mlýny, pramení na Českomoravské vysočině u obce Jihlávka v kopcovitém terénu s výškou cca 760 m n. m. V horním toku protéká převážně sevřenými zaklesnutými údolími. Protíná krajské město Jihlavu a dál pokračuje jihovýchodním směrem k Třebíči a k Ivančicím. Celková délka toku je 184 kilometrů. Plocha povodí 2 998 km2. Severovýchodní část (k.ú. Pávov, Antonínův Důl, Červený Kříž a Heroltice) spadají do úmoří Severního moře, hlavní povodí I. řádu Labe a dílčí povodí Dolní Vltava a Sázava po Želivku.


26


Obrázek č. 9 Vodní toky a plochy na území města Jihlava

Zdroj: Hydroekologický informační systém, www.heis.vuv.cz

Do řešeného území zasahuje záplavové území řeky Jihlavy Q5, Q20, Q100 (staničení od 86,5 do 154,915 ř. km), stanovené Krajským úřadem kraje Vysočina dne 26.1.2006 pod č. j.: KUJI/7451/2006, a záplavové území řeky Jihlávky Q100 (staničení od 0,00 do 20,097 ř. km), stanovené Okresní úřadem Jihlava dne 31.3.1991 pod č. j.: ŽP/VOD.6567/99 - Dr.231/2. Na území města Jihlava se nenachází žádná významná vodní nádrž a území neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), zřízené nařízením vlády č. 40/1978 Sb.

Hydrogeologické poměry Hydrogeologické poměry indukují možnosti zásob podzemní vody a působení na odtokové poměry prostřednictvím základního odtoku. Druhy hornin, jejich propustnost nebo uspořádání jednotlivých vrstev ovlivňují výskyt, pohyb, chemické a fyzikální vlastnosti podzemní vody. Hydrogeologické poměry ovlivňují proces odtoku vody z povodí, údaje o horninových vrstvách a kolektorech se využívají např. k posouzení zdrojů vhodných pro odběry, v hodnocení zranitelnosti podzemních vod např. vnosem znečištění z území, z infiltrace srážek nebo jiným způsobům dotace podzemních vod. Základními jednotkami pro bilancování množství podzemních vod jsou hydrogeologické rajóny, podle kterých jsou vymezovány útvary podzemních vod. Území města Jihlava leží na rozhraní dvou hydrogeologických rajonů – Krystalinikum v povodí Jihlavy a Krystalinikum v povodí Sázavy. V této oblasti se vymezuje svrchní zvodeň vázaná především na kvarterní pokryv, zóna zvětrávání a podpovrchového rozpojování hornin a spodní zvodeň, která je vázaná na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika. Propustnost hornin a oběh podzemních vod je zaznamenáván v dosahu


27


zvětrávacích procesů. Hloubka oběhu je dána úrovní místní erozní báze. Hladina podzemní vody je převážně volná a konformně sleduje terén. Nejčastějším způsobem odvodnění mělkého oběhu podzemních vod je skrytý příron do uloženin údolních niv, případně do vodotečí. Méně časté jsou suťové a puklinové vývěry. Průlino-puklinový oběh podzemních vod je silně rozkolísaný a nepravidelný, s lokální závislostí na petrografickém složení, tektonických charakteristikách a charakteru čtvrtohorních pokryvných útvarů. Pro rajon byl průměrný součinitel transmisivity (průtočnosti) odhadnut na 6*10-5 m2/s. V nivách větších toků jsou tato čísla vyšší. Nejpříznivější podmínky pro oběh podzemních vod jsou tedy ve fluviálních uloženinách významných toků. Příznivější podmínky pro oběh podzemních vod byly zjištěny v kvarterním pokryvu ortorul a v pásmu podpovrchového rozpojení hornin v krystalických vápencích. Mělké podzemní vody jsou převážně kalcium hydrogenuhličitanového nebo kalcium sulfátového typu. Na samém jihu území je častý typ magnesium hydrogenuhličitanový, který je vázán na hadce. Celková mineralizace podzemních vod je zonálně diferencovaná v závislosti na geologické stavbě. Základní charakteristika hydrogeologických rajonů na území města Jihlava je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 15 Charakteristika hydrogeologických rajonů na území města Jihlava Název hydrogeologického rajonu ID hydrogeologického rajonu Plocha Dílčí povodí Hlavní povodí

Krystalinikum v povodí Jihlavy 6550

Krystalinikum v povodí Sázavy 6520

2

2 568,94 km Dyje Dunaj Krystalinikum Skupina rajonů Českomoravské vrchoviny horniny krystalinika, Geologická jednotka proterozoika a paleozoika Zdroj: [www.heis.vuv.cz, upraveno CityPlan]

2

2 677,41 km Dolní Vltava Labe Krystalinikum Českomoravské vrchoviny horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika

Ochrana podzemních a povrchových vod Jak již bylo uvedeno výše, řešené území nezasahuje do území CHOPAV. Na území města Jihlava se nacházejí četná prameniště a zdroje, která mají stanovena ochranná pásma I. a II. stupně a z nichž některá slouží jako zdroje pitné vody pro jednotlivé části města (viz následující obr.).


28


Obrázek č. 10 Ochranná pásma I. a II. stupně jímacích zářezů na území města Jihlava

Zdroj: [www.heis.vuv.cz]

Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, se v příloze č. 1 vymezují tzv. zranitelné oblasti. Řešená oblast patří do tzv. zranitelných oblastí ve smyslu § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon). Zranitelné oblasti jsou území s výskytem povrchových a podzemních vod, využívaných nebo určených jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, příp. povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Dalším nařízením vlády, jež přispívá k determinaci charakteristik území, je NV č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Dle tohoto nařízení se hlavní vodní toky na území města Jihlava řadí mezi vody lososové (řeka Jihlávka) a kaprové (řeka Jihlava).


29


Znečištění vodních toků a nádrží Na území města Jihlava se nachází pouze 1 profil měřící kvalitu povrchových vod. Jedná se o profil ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, který je umístěn na Smrčenském potoce pod mostem Jihlava k Borovince. Naměřené hodnoty jednotlivých sledovaných ukazatelů však nejsou k dispozici. Dle údajů v Plánu oblasti povodí Dyje však kvalitativně spadají toky na území města Jihlava do kategorií potenciálně nevyhovující a nevyhovující stav.

2.5. Odvodnění a zásobování vodou Zásobování pitnou vodou Dle aktualizovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (aktualizace v r. 2010) je zásobování pitnou vodou v jednotlivých místních částech města Jihlava řešeno rozdílně. Antonínův Důl V obci Antonínův Důl je vybudován veřejný vodovod. Obec je zásobována vodou přívodným řadem z Jihlavy přes vdj. Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n.m.). Červený Kříž V obci Červený Kříž je vybudován veřejný vodovod. Obec je zásobována vodou přiváděcím řadem z Jihlavy do obce Antonínův Důl přes vdj. Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n.m.). Obec je zásobena gravitačně. Henčov V Henčově je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Jihlava. Obec má gravitační vodovod, který je v současné době pod tlakem vodojemu Velký Beranov 4 x 250 m3 (558,0/555,0 m n.m.). Heroltice V místní části Heroltice je vybudovaný veřejný vodovod, pouze však z části. Zbylé objekty příměstské části obce, které nejsou napojeny na stávající vodovod, jsou zásobeny vodou z vlastních zdrojů-studní. Zdrojem pitné vody pro část vodovodu obce jsou dva vrty V1, V2 a studna S2. Vodovod však není pro zásobení obyvatel vyhovující. Nevyhovuje ani malá vydatnost zdroje 0,07 l/s. Je vyhotovena PD - napojení na vodovodní přivaděč Jihlava-Polná. V budoucnu je navržena výstavbu nového vodovodu, který bude napojen na stávající přivaděč Jihlava – Polná. Pro zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti bude vybudována AT stanice a stanice dochlorovací (desinfekce). Přívodný řad PE 90, dl. 2203,5 m. Rozvodná síť bude z PE. Horní Kosov V obci Horní Kosov je vybudován veřejný vodovod. Vodovodní řady byly vybudovány v letech 1963 – 1974. Obec je odbočkou napojena na přivaděč z vdj. Hosov 2 x 3000 + 100 m3 (589,5/586,0 m n.m.) do vdj. Rantířov 100 m3 (543,0/539,0 m n.m.). Přivaděč je ve III. TP vodovodní sítě Jihlavy.


30


Hosov V Hosově je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Jihlava. Obec je napojena na výtlačný řad z ÚV Hosov do koncového vodojemu Vysoká 2 x 250 m3 (645,0/641,7 m n.m.). Hruškové Dvory Obec Hruškové Dvory má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí vodovodní sítě II. TP města Jihlavy. Jihlava Pásmo I: Pásmo I je zásobováno z VDJ Březinovy sady o akumulaci 400 m3 (537, 6/533, 6 m n.m.) a z VDJ Březinovy sady – na kopci 2 x 250 m3 (538,0/534,0 m n.m.). Z vodojemu je přes AT stanici zásobeno současně III. Tlakové pásmo, které tvoří nejvýše položená zástavba Březinovy sady. Do I. TP náleží nejníže položená zástavba – část města podél řeky Jihlavy od Staré Hory až po část nad Horním Kosovem. Pásmo II: Pásmo II tvoří zásobovanou část města v rozmezí kót terénu 490 – 515 m n.m.. Patří sem severní část města nad oblastí I. tlak. pásma a celá střední část města. II. tlakové pásmo je zásobováno vodou z vdj. Pístov 1000 + 800 m3 (568,8/564,8 m n.m.) a Kosov 2 x 1500 m3 (568,8/565,1 m n.m.). Oba vodojemy jsou plněny přepouštěním vody ze III. TP. Do vdj. Pístov je navíc čerpána voda z ÚV Pístov. Ze sítě pásma je rovněž plněn vdj. Lesnov 2 x 400 m3 (577,2/573,05 m n.m.). Voda je dále odebírána do vodojemů obcí Henčov a Malý Beranov. Pásmo III: Pásmo III je tvořeno středem města a částí Brtnického předměstí. III. TP je zásobeno vodou z vdj. Hosov 2 x 3000 + 100 m3 (589,5/586,0 m n.m.). V budoucnu je navržena nová výstavba severovýchodní větve vodovodu - zaokruhování SV Jihlava (mezi VDJ Kosovská 3000 m3 a VDJ Lesnov 800 m3 s propojením na SV Velký Beranov - Luka nad Jihlavou). Nad VDJ Lesnov - výstavba nové akumulace – VDJ Bukovno 4000 m3 (max. hl. - 568,8 m n.m., dno – 564,5 m n.m.). Severovýchodní větev vodovodu je tvořena přivaděčem z tvárné litiny DN 500 v délce 7 300 m. Současně se uvažuje s rekonstrukcí severozápadní větve vodovodu skupinového vodovodu – bude provedena výměna profilu z DN 250 na profil DN 500 a dovybudování vodovodního řadu v celkové délce 1565 m. Kosov V místní části Kosov je vybudovaný veřejný vodovod z roku 2002. Zdrojem pitné vody je vrt hluboký 31 m a s vydatností 0,25 l/s. Z vrtu je voda svedena do vodojemu Kosov 7,5 m3 (567,95/567,05 m n. m.). Voda do vodojemu natéká přes sprchové hlavice (odradonování). Rozvody po obci jsou gravitační, materiál trubních řadů je PE. Ve vodojemu je zabudované posilovací čerpadlo, přes které je voda dodávána do dvou výše položených objektů. Pávov Místní část Pávov má vybudovaný veřejný vodovod, který je napojen na přívodný řad do obce Antonínův Důl. Tento přiváděcí řad je veden ze severní části vodovodní sítě I. TP města Jihlavy. Přívodním řadem je voda přivedena do vodojemu Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n. m.). Z vodojemu je obec zásobena gravitačně.


31


Pístov V Pístově je vybudovaný veřejný vodovod. Obec je zásobena z vodovodního řadu mezi vdj. Hosov (2 x 3000 + 100) m3 (589,5/586,0 m n. m.) a vdj. Kosov 2 x 1500 m3 (568,8/565,1 m n. m.) přívodním řadem do vodovodní sítě. Popice V místní části Popice je budován veřejný vodovod. Stavba byla zahájena roku 2003 (kolaudace 2004). Zdrojem pitné vody je vrt s využitelnou vydatností 0,25 l/s, hloubky 20 m. Z vrtu je voda čerpána do ÚV (kapacita 0,18 l/s). Upravená voda je čerpadlem o výkonu 0,18 l/s čerpána výtlačným řadem PE 63/5,7 mm dl. 277 m čerpána do vodojemu Popice 2 x 5 m3 (649,3/647,5 m n.m.). Z vodojemu je voda distribuována do rozvodné sítě. Do dokončení stavby veřejného vodovodu bude zásobení objektů vodou zajištěno z vlastních zdrojů - studní. Sasov Městská část Sasov je součástí vodovodní sítě II. tlakového pásma města Jihlavy. Staré Hory Městská část Staré Hory je součástí vodovodní sítě města Jihlavy. Vysoká Obec Vysoká má vybudovaný veřejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1979. Obec je zásobena vodou gravitačně z akumulačního vdj. Vysoká 2 x 250 m3 (645,0/641,7 m n.m.). Zborná V obci Zborná je vybudovaný veřejný vodovod, který je zásoben pitnou vodou z vlastního zdroje (vrtu pod obcí) a z vlastní akumulace upravené pitné vody. Při navrhované výstavbě nových rodinných domů (v současnosti ve fázi územního řízení, stavebního řízení a platná stavební povolení) v jednotlivých místních částech je naplánováno napojení rozvojových ploch na veřejný vodovod. Stávající zdroje jsou v současné době dostačující.

Odvodnění území Antonínův Důl Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. Červený Kříž Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. Henčov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Do budoucna je navrženo vybudování nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Stávající kanalizace bude využita pro odvod dešťových vod. Splašky budou napojeny na splaškovou kanalizace v k.ú. Helenín a společně čerpány výtlakem na ČOV Jihlava.


32


Heroltice Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Je navrženo vybudovat novou kanalizaci odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny do centrální jímky a odtud čerpány výtlakem na ČOV Jihlava. Stávající kanalizace bude využita pro odvedení dešťových vod. Horní Kosov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. V této místní části je navržena rekonstrukce některých stávajících stok a výstavbu nové kanalizace v rozvojových lokalitách. Hosov V této městské části je vybudován pouze kanalizační sběrač, na který je napojena úpravna vody, zbývající část obce není odkanalizována. V roce 2006 bylo realizováno odkanalizování místní části výstavbou splaškové kanalizace v celkové délce 1512 m; tlakové kanalizace v celkové délce 417 m a čerpací stanice splaškových vod. Hruškové Dvory Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. V dalších letech proběhne rekonstrukce celé kanalizační sítě v této městské části a výstavba jednotné kanalizační sítě v lokalitách, které nejsou dosud odkanalizovány. Jihlava Provozní skupina Jihlava je tvořena městskými částmi Horní Kosov, Hruškové Dvory, Jihlava a Staré Hory. Městská část má vybudovanou z větší části jednotnou kanalizaci a z části kanalizaci oddílnou. Celková délka sítě je 102 309 m. Na tuto síť je napojeno 50 352 obyvatel. Kanalizace ústí do stávající ČOV ve městské části. Stávající kanalizace byla vybudována v různých časových horizontech a v současné době vykazuje její nejstarší část vážné poruchy své funkce. Do budoucna je navržena postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě a výstavba kanalizace nové do dosud neodkanalizovaných (nebo nedostatečně odkanalizovaných) částí. Je též navržena intenzifikace ČOV Jihlava na 99 917 EO. Kosov Tato městská část nemá v současnosti vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel bude i nadále řešena likvidace odpadních vod individuálně. Pávov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Je vybudována nová kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Splašky jsou svedeny do centrální jímky a odtud čerpány na čistírnu odpadních vod Jihlava. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Pístov Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť.


33


Popice Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť, která je využívána k odvádění dešťových vod. Z důvodu . nízkého počtu obyvatel bude nadále řešena likvidace odpadních vod individuálně. Sasov Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Je navrženo vybudování nové oddílné kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. K výstavbě splaškové kanalizace dojde v pozdějších letech. Staré Hory Tato městská část má v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je napojena sběračem na jednotnou kanalizační síť města Jihlavy . V budoucnu je navržena dostavba jednotné kanalizační sítě. Vysoká V současné době probíhá výstavba splaškové kanalizace a ČOV. Zborná Tato městská část nemá v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Návrh vybudovat novou kanalizaci odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny na nově vybudovanou ČOV v této městské části.

2.6. Půda V řešeném území převažují zejména kyselé typické kambizemě, které v nejvyšších polohách přecházejí do menších ploch dystrických kambizemí. V plochých sníženinách jsou zastoupeny primární pseudogleje, ve výrazněji podmáčených drobných sníženinách jsou ve větších plochách vyvinuty i typické gleje. Ostrůvkovitě se na sprašových hlínách vyskytují luvizemě a typické hnědozemě. Na skalách a sutích se vyvinuly rankery.


34


Obrázek č. 11 Pedologické poměry širšího zájmového území

Zdroj: [www.portal.gov.cz]

Bilance půdy Město Jihlava je oblastí s převahou orné půdy a lesních pozemků a s relativně nízkým (v poměru k dalším druhům pozemků) zastoupením trvalých travních porostů, což dokazuje i struktura druhů pozemků daného území. Tabulka č. 16 Struktura druhů pozemků města Jihlava v roce 2010 Výměra Druhy pozemků ha Orná půda 3 199 Chmelnice Vinice Zahrady 271 Ovocné sady 6 Trvalé travní porosty 712 Zemědělská půda 4 187 Lesní půda 2 598 Vodní plochy 165 Zastavěné plochy 352 Ostatní plochy 1 484 Celková výměra 8 786 pozemků Pozn.: Údaje k 31.12.2010 Zdroj: [www.risy.cz]

Základní vlastnosti půd jsou charakterizovány kódem BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). V ní je obsažena informace o klimatickém regionu, expozici, skeletovitosti, hloubce, textuře a půdním druhu zájmové plochy. Hlavní determinantou je druhé a třetí číslo kódu definované jako hlavní půdní jednotka – HPJ. Půdy jsou dle kódu BPEJ řazeny


35


do stanovených kategorií tříd ochrany, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 17 Charakteristika tříd ochrany ZPF Třída ochrany I. třída

Charakteristika

bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro event. výstavbu. IV. třída půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. třída zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd leze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Zdroj: Metodický pokyn MŽP č. OOLP/1067/96, ze dne 1.10.1996

Z hlediska kvality půd a tříd ochrany na území města Jihlava výrazně převažují půdy s třídou ochrany III – V. Nejcennější půdy spadající do třídy ochrany I a II se roztroušeně vyskytují po celém území, především však v okrajových částech řešeného území.


36


Obrázek č. 12 Třídy ochrany ZPF v řešeném území

Pozn.: červená linie vymezuje řešené území Zdroj: ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010

Řešené území je význačné vysokou lesnatostí především v okrajových částech, a tím i rozlohou pozemků určených pro funkci lesa (PUPFL). Lesní pozemky zabírají celkem 2598 ha, tj. 29,57 % území. Výrazně převládají lesy hospodářské, dále se zde vyskytují lesy zvláštního určení, lesy ochranné zcela chybí.

2.7. Fauna, flóra, ekosystémy Biogeografická charakteristika Podle biogeografického členění ČR (Culek, 1996) leží území města Jihlava na rozhraní 3 biogeografických regionů - 1.46 Pelhřimovský bioregion, 1.48 Havlíčkobrodský bioregion a 1.50 Velkomeziříčský bioregion (zabírá převážnou část území). 1.46 Pelhřimovský bioregion Bioregion je tvořen zdviženou plochou vrchovinou, převážně budovanou rulami. Bioregion má biotu 4. bukového a slaběji vyvinutého 5. jedlovo-bukového stupně. Má omezenýkontakt s nižšími částmi České kotliny a chybí v něm některé běžné druhy. Doznívají zde i alpské vlivy. Potenciální vegetací z větší části tvoří bikové bučiny, na vystupujících hřbetech a kopcích či v údolních zářezech květnaté bučiny, na skalnatých vrcholech i suťové lesy. V depresích jsou malé lokality podmáčených smrčin a rašelinišť. Netypickou část tvoří přechodné území podél zaříznutého údolí Želivky a přechodná území s výběžky plochého


37


reliéfu s acidofilními doubravami. V krajině jsou charakteristické drobné rašelinné louky, menší rybníky a fragmenty podhorských bučin, převažují však kulturní smrčiny a orná půda. 1.48 Havlíčkobrodský bioregion Bioregion tvoří plochá zdvižená pahorkatina na rulách, u okrajů rozčleněná mělkými zaříznutými údolími, vyjímečně i skalnatými. Převažuje biota 4. bukového vegetačního stupně, u okrajů s přechody do 3. a 5. stupně. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny s o strovy květnatých bučin. Oproti okolním bioregionům je biota charakteristicky ochuzená a vlivem plošin monotónní, nevýrazná, v mělkých skalnatých údolích s částečným vlivem středočeských hájů. Netypickou částí je na teplejším a živnějším severním okraji pruh dubohabrových hájů a acidofiůlních doubrav. Převažují zde kulturní smrčiny a orná půda. 1.50 Velkomeziříčský bioregion Bioregion je tvořen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. Převažuje ochuzená hercynská biota 4. bukového stupně s přechody do 5. stupně. Na východním okraji je patrný vliv suchých, teplejších částí jihozápadní Moravy s přítomností východních a jižních migrantů a řadou mezních prvků. Potenciální vegetace náleží jednotvárným bikovým bučinám, na členitějším reliéfu i květnatým bučinám. Netypickou část tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, který je nižší, teplejší, sušší a vyskytují se zde i acidofilní bučiny. Převažuje orná půda, lesy jsou většinou kulturní smrčiny, méně bory. Fragmenty bučin jsou nepatrné. Typické jsou drobné rybniční pánve.

Flóra zájmového území Flóra zájmového území se nejvíce odvíjí od geologické stavby území a klimatických poměrů. Významný podíl na druhové skladbě má i antropogenní ovlivnění krajiny. V potenciální vegetaci převažují acidofilní bučiny (Luzulo-Fagion), na živných substrátech jsou místy rozšířeny i květnaté bučiny (pravděpodobně Dentario eneaphylli-Fagetum). V nivách vodních toků se nachází luhy (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotaeFraxinetum). Velmi vzácné jsou suťové lesy (Tilio-Acerion) a fragmenty primární skalní vegetace. Náhradní vegetaci reprezentují na mezofytních stanovištích především ovsíkové louky (Arrhenatherion). Na vlhkých loukách se nachází Calthenion a Filipendulenion a svazy Caricion fuscae a Caricion rostratae. V okolí rybníků se vyskytuje Magnocaricion elatae. Flóra je velmi chudá, tvořená takřka výhradně zástupce hercynské květeny, vliv Alp se projevuje vzácným výskytem submontánních druhů, např. ostřice chlupaté (Carex pilosa), řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia) a dřípatky horské (Soldanella montana). Některé druhy zde dosahují absolutní východní areálové hranice, např. rozchodník pýřitý (Sedum villosum), hořeček český (Gentianella bohemica) a tuřice blešní (Vignea pulicaris).

Fauna zájmového území Struktura fauny je především určována strukturou ekosystémů. Ve zkulturněné krajině středních poloh se vyskytuje běžná hercynská fauna s fragmenty fauny hercynských bučin. V severní části území převládají lesní společenstva a na ně navazující ochuzená podhorská fauna hercynského původu. Běžně se zde vyskytuje např. ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor), vydra říční (Lutra lutra), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus) či mihule potoční (Lampetra planeri).


38


Lesy a ostatní zeleň Území náleží do přírodní lesní oblasti č. 16 – Českomoravská vrchovina. Na území lesních hospodářských celků jsou zastoupeny 4 lesní vegetační stupně (lvs): výrazně převládá 5. lvs – jedlobukový a 6. lvs - smrkobukový, ostrůvkovitě jsou v území zastoupeny 3. lvs – dubobukový a 4. lvs – bukový. Z převážné části jde o lesy hospodářské, lesy ochranné nejsou na sledovaném území vyhlášené, z lesů zvláštního určení jsou v převážné většině zastoupeny lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, ojediněle jsou zastoupeny lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Funkce lesa jsou definovány v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, v pozdějším znění, konkrétně v jejich kategorizaci, kde zejména v podmínkách řešeného území kromě hospodářských funkcí plní lesy další i tzv. mimoprodukční funkce, jako je např. ekologicko stabilizační, rekreační, půdoochranná, klimatická funkce, atp. Do kategorií lesa je zahrnuta pouze tzv. porostní plocha a nikoliv bezlesí, přestože je vymezené v katastru nemovitostí evidovaných lesních pozemků. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, vymezuje pojem „dřeviny rostoucí mimo les“, kterými se rozumí „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond“, které spadají pod zvláštní ochranu podle tohoto zákona. Výskyt nelesní zeleně patří mezi významné krajinotvorné prvky místního významu. Na řešeném území byly identifikovány plochy nárostů a dřevin, rozšířených po celém území především v podobě nepěstěných náletů lesních dřevin na dlouhodobě nevyužívané pozemky, které jsou výsledkem probíhající sukcese. Dále jsou zde zřetelné plochy urbanizované zeleně (veřejná, soukromá, vyhrazená), tvořené např. zahradami a oddychovými parkově upravenými plochami. Významnými dominantními prvky jsou především solitéry a liniová zeleň (aleje, stromořadí), které se v území vyskytují poměrně často. Na plochách nelesní zeleně jsou zastoupeny především dřeviny jako např. bříza, jeřáb, jasan, javor, smrk, v případě uměle založené liniové doprovodné zeleně převažuje lípa, javor, jasan.

2.8. Krajina, ÚSES, chráněná území Krajina a krajinný ráz Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázu je možné vyhlásit přírodní park (v řešeném území se nevyskytuje). Typologie krajiny území města Jihlava podle různých charakteristik a ukazatelů je znázorněna na následujících obrázcích. Z hlediska krajiny spadá území do krajinného celku: Havlíčkobrodsko, Horní Pojihlaví a Křemešnicko. Havlíčkobrodsko je charakteristické pro intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinu s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími a mnoha dochovanými původními sídly, Horní Pojihlaví jako krajina zarovnaných povrchů rozřezaná tokem Jihlavy, Křemešnicko jako


39


vrchovinný lesnatý prostor venkovských sídel až horského charakteru při okraji s četnými rašeliništi, rybníky. Pro dané území a jeho sousedící okolí bylo dále definováno několik míst krajinného rázu: Plandry, Rantířov, Hybrálce, Údolí Jihlavy I., Rounek a Výskytná. Dále jsou pro krajinu daného území typické rozhledy (místa vyhlídky) do okolních horizontů, kde se uplatňují jednotlivé prvky krajinného rázu. Obrázek č. 13 – Celky krajinného rázu


Krajina řešeného území je dle krajinné typologie řazena do: Krajina jako jeden s prvků významně spoluutváří krajinný ráz území, tvoří především jeho přírodní složku, dalšími je kulturní a historická charakteristika daného místa, jeho spojitosti a vazby. Mezi sledované prvky krajinného rázu patří např. pozitivní i negativní dominanty, jak přírodního, kulturního, tak i technického charakteru. Prostorově je lze rozlišit dále na plošné a liniové, případně bodové (solitéry, rozhledny apod.). Krajinný ráz je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to před činnostmi, jež by snižovali jeho estetickou nebo přírodní hodnotu. Pro jeho ochranu je možné vyhlásit přírodní park. Jihlavská krajina je kategorizována jako krajina: Dle reliéfu – převážně jako krajina vrchovin Hercynica Dle osídlení – na území města Jihlava jako krajina urbanizovaná, v okolí převážně jako lesozemědělská krajina a na SV v oblasti Vysokého Kamene jako typicky krajina lesní


40


Dle využívání – je východ oblasti od Jihlavy charakterizován jako krajiny pozdně středověké Hercynikum, zbylá oblast zahrnující i město Jihlavy je klasifikována jako vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica Většina přírodních dominant je považována za pozitivní, z negativních poté můžeme vysledovat ty, jež vznikly převážně tvorbou člověka – areál Kronospan, bývalé kasárny, haly, city park Jihlava apod. Z pozitivních dominant jsou to v místním měřítku často solitérní vzrostlé památné stromy, z dálkových i exponovaných podhledů se uplatňují vitální stromořadí. Krajina a krajinný ráz je určitou hodnotou území, kterou posilujeme návrhem adekvátní urbanistické koncepce, doplněné o sídelní a mimosídelní zeleň. Na mnoha plochách s rozdílným funkčním využitím je nutné pro zachování a podporu krajinného rázu respektovat stávající hodnoty území a pomocí dalších nástrojů včetně regulativů je i vytvářet. Typologie krajiny území města Jihlava podle různých charakteristik a ukazatelů je znázorněna na následujících obrázcích.

Obrázek č. 14 Typologie krajiny podle reliéfu



41


Obrázek č. 15 Typologie krajiny podle využití


Obrázek č. 16 Typologie krajiny podle osídlení



42


NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. V České republice vláda vyhlašuje tzv. Ptačí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL). Na území města Jihlava zasahují v rámci evropské soustavy NATURA 2000 EVL Lužný rybník (k.ú. Vysoká u Jihlavy, Pístov u Jihlavy), EVL Zaječí skok (k.ú. Horní Kosov), EVL Šlapanka a Zlatý potok (k.ú. Pávov) a EVL Vysoký kámen u Smrčné (k.ú. Pávov). PO do řešeného území nezasahuje žádná. Podrobnější popis jednotlivých EVL je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 18 EVL na území města Jihlava Název EVL Lužný potok

Kód NATURA CZ061051 2

Plocha [ha] 15,0017

EVL Zaječí skok

CZ061500 1

2,4765

EVL Šlapanka a Zlatý potok

CZ061333 2

245,3877

Předmět ochrany

Vyhlášení

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Lokalita dvouhrotce zeleného (Dicranum viride)

Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.

lokalita vydry říční (Lutra lutra)

bučiny asociace Asperulo-Fagetum EVL Vysoký CZ061000 242,0996 kámen u 3 Smrčné Zdroj: [AOPK ČR, www.nature.cz, upraveno Cityplan]


43


Na následujícím obrázku je grafické vymezení EVL na území města Jihlava. Obrázek č. 17 EVL na území města Jihlava

Pozn.: 1 – EVL Lužný potok, 2 – EVL Zaječí skok, 3 – EVL Šlapanka a Zlatý potok, 4 – Vysoký kámen u Smrčné Zdroj: [AOPK ČR, http://mapy.nature.cz, upraveno Cityplan]

Zvláště chráněná území Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se rozlišuje 6 kategorií zvláště chráněných území – národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NP) a přírodní památka (PP). Na území města Jihlava nezasahuje žádné velkoplošné zvláště chráněné území (NP, CHKO). Maloplošná zvláště chráněná území (mZCHÚ) se zde nacházejí 2 – PR Zaječí skok a PP Vysoký kámen, jejichž podrobnější charakteristika je uvedena v následující tabulce. Dále je uvedeno grafické znázornění mZCHÚ v řešeném území.


44


Tabulka č. 19 Maloplošná ZCHÚ na území města Jihlava PR Zaječí skok 526 Horní Kosov 1,5 ha 1933 (1992) Strmé skály nad řekou Jihlavou s arkticko-alpinskými relikty (Woodsia ilvensis) i typy teplomilnějšími. PP Vysoký kámen Kód AOPK: 710 Katastrální území: Pávov Rozloha: 12,52 ha Rok vyhlášení: 1982 (1990) Předmět ochrany: Zachování původního listnatého porostu buku, javoru klenu a javoru mléče. Zdroj: [AOPK ČR, http://drusop.nature.cz, upraveno Cityplan] Kód AOPK: Katastrální území: Rozloha: Rok vyhlášení: Předmět ochrany:

Obrázek č. 18 Maloplošná ZCHÚ na území města Jihlava

Zdroj: [AOPK ČR, http://mapy.nature.cz, upraveno Cityplan]


45


Přechodně chráněné plochy (PCHP) Jako PCHP se podle § 13 zákona o ochraně přírody a krajiny mohou vyhlásit území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů a současně i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. PCHP se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období (např. doba hnízdění). Na území města Jihlavy se nachází nebo zasahují celkem 3 PCHP (viz následující tabulka). Tabulka č. 20 PCHP na území města Jihlava Název Kosovský lom

Charakteristika Přírodě blízký smíšený les na prudkém V až SV svahu se sutí, balvany a menšími skalními výchozy s velmi pestrou druhovou skladbou Smrčenský potok Lokalita nad a pod rybníkem Borovinka s přirozeně meandrujícím potokem a výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Lesnovské Lokalita zahrnuje dva rybníky s okolními mokřadními biotopy. Jedná se o rybníky komplex rákosin, vysokých ostřic, makrofytní vegetace a vegetace mokřadních vrbin. Zdroj: [ČSOP Jihlava, http://csop-jihlava.euweb.cz/]

Obrázek č. 19 PCHP na území města Jihlava

Pozn.: okrová plocha znázorňuje řešené území; 1 – PCHP Lesnovské rybníky, 2 – PCHP Smrčenský potok, 3 – PCHP Kosovský lom Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]


46


Lokality výskytu zvláště chráněných druhů V ust. § 48 - § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny.

Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. Na území města Jihlava se nachází celkem 33 lokalit s doloženým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž seznam je uveden v následující tabulce.


47


Tabulka č. 21 Lokality zvláště chráněných druhů na území města Jihlava Lokalita Bradelské rybníky Pod Ptačím vrchem Soustava rybníčků u Hosova Zeleň u silnice J od Pístova Pístovské mokřady Pod Větrníkem Lesní porost nad levým břehem řeky Jihlavy pod silnicí od Plander Mokřad v nivě řeky Jihlavy Rybníčky U Švábky JV od Heroltic Rybníček u vjezdu na letiště v Henčově Kaskáda rybníčků v průmyslové zóně v Bedřichově U Kněžského rybníka Mokřad kolem Zlatého potoka pod hrází Pávovského rybníka Duby na hrázi Pávovského rybníka Široký a Dubový rybník Nad Pstružným rybníkem Mokřady u Červeného kříže Mokřady nad bezejmenným rybníčkem JZ od Lesnova Rybník a mokřady ZJZ od Vysoké Rybníček s mokřady u lesa JZ od Vysoké Louka v Pávově Tůň u Lesnova Niva řeky Jihlavy u Helenína Tůně u Nového Pávova Zeleň u heliportu Rybníky U Břízy Helerův rybník U Stříbrného Dvora Alej ke Kosovu Lesopark ve Starých Horách Alej k Vysoké Mokřady u Popického rybníka Rybníky u Popic Mokřad u Pístova Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Katastrální území Hosov Pávov, Zborná Hosov Pístov Pístov Jihlava Staré Hory Staré Hory Henčov Heroltice Hruškové Dvory Bedřichov u Jihlavy Pávov Pávov Bedřichov u Jihlavy, Zborná Pávov Pávov, Červený Kříž Bedřichov u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Pávov Bedřichov u Jihlavy Henčov Pávov Jihlava Horní Kosov Jihlava Pávov, Zborná Kosov, Jihlava Jihlava, Staré Hory Vysoká u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Popice Pístov, Jihlava

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněné segmenty krajiny, jež mají pro dané území specifický význam nebo jsou jinak přírodně cenné. VKP rozdělujeme na registrované (dle ust. § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) a ty, jejichž ochrana automaticky vyplývá ze zákona. Mezi VKP ze zákona patří lesy, lesní plochy, mokřady, rašeliniště, vodní toky a vodní plochy atd., z nichž se na řešeném území vyskytují např. lesní plochy a porosty, vodní toky a slatiniště. Na území města Jihlava se nachází celkem 15 registrovaných VKP. Jejich bližší popis je uveden v následující tabulce.


48


Tabulka č. 22 Registrované VKP na území města Jihlava Název Karlův zámeček

Popis Parčík s porostem letitých, převážně listnatých dřevin ve věku od 150 do 200 let založený okolo bývalého loveckého zámečku Zeleň okolo Jánského kostela Letité lípy v okolí kaple sv. Jana Křtitele Smetanovy sady Cenná plocha historické zeleně v centru města Jihlavy, na území VKP se nachází 2 památné buky lesní ("Buky Bedřicha Smetany") Parčík u hlavního nádraží ČD Plocha městské zeleně u hlavního vlakového nádraží Tyršovy sady Cenná plocha městské zeleně ("Keťásek") Zeleň u hřbitova na Kalvárii Cenná plocha městské zeleně Lesnov Cenná plocha příměstské zeleně na ploše bývalého historického parku Park M. R. Štefánika Cenná plocha městské zeleně Parčík u Psychiatrické léčebny Cenná plocha městské zeleně Zeleň v areálu Psychiatrické léčebny Cenná plocha městské zeleně Velký Heulos Lesopark v blízkosti centra města Jihlavy Stráň u Sasova K západu orientovaná stráň s xerofilními společenstvy rostlin a hmyzu, významná lokalita Platanthera bifolia a dalších ohrožených taxonů Sady mládeže Cenná plocha městské zeleně ("Park legionářů") Malý Heulos Plocha historické zeleně v centru města Jihlavy Lípy v Sasově Skupina cenných exemplářů lip u místní kapličky Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Památné stromy Ve smyslu § 46 a §47 zákona o ochraně přírody a krajiny lze vyhlásit tzv. památné stromy. Jde o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Každý památný strom má ze zákona stanovené ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena jakákoliv činnost, která by mohla být pro památný strom škodlivá (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace,...). Na území města Jihlava se nachází celkem 12 lokalit s vyhlášenými památnými stromy (viz tabulka).


49


Tabulka č. 23 Památné stromy na území města Jihlava Kód

Název stromu

Druh stromu

100875

Lípa u Tomášků ve Zborné

lípa malolistá

100949

Buk na vrchu Rudný

buk lesní

104727

Dub letní u Henčova

dub letní

100933

Buk v Jihlavě

buk lesní červenolistý

100882

Buky Bedřicha Smetany

buk lesní (2 ks)

100877

Dub u Domu zdraví

dub letní

105729

Zerav obrovský v Jihlavě

zerav obrovský

100948

Javor v Popicích

javor klen

104726

Stromořadí v Bedřichově

100910

Lipové stromořadí u Modety

104825

Stromořadí v Horním Kosově

105402

Jilmy u Hosova

dub červený (9 ks) javor mléč (7 ks) javor klen (1 ks) jasan ztepilý (8 ks) jeřáb ptačí (2 ks) lípa velkolistá (2 ks) lípa srdčitá (2 ks) jasan ztepilý (1 ks) lípa srdčitá (31 ks) lípa velkolistá (8 ks) lípa srdčitá (9 ks) javor mléč (5 ks) javor klen (7 ks) jasan ztepilý (10 ks) jilm vaz (2 ks)

Obvod kmene [cm]

Katastrální území

415

Zborná

410

Bedřichov u Jihlavy

510

Henčov

410

Jihlava

-

Jihlava

340

Jihlava

287

Jihlava

334

Popice u Jihlavy

stromořadí

-


stromořadí

-

Jihlava

stromořadí

-

Horní Kosov, Jihlava

skupina stromů

-

Hosov, Pístov u Jihlavy

Typ objektu jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom

Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Ekologická stabilita krajiny Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru druhů pozemků na území základní sídelní jednotky Jihlava, lze odvodit stupeň ekologické stability daného území a jeho změnu po realizaci změny využití území podle ÚP Jihlava. Koeficient ekologické stability (dále též KES) je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch k plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vybrané stabilní položky z kategorie ostatní plochy; za nestabilní jsou považovány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie ostatní plochy. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota KES, tím řešené území vykazuje vyšší ekologickou stabilitu. Koeficient ekologické stability pro území města Jihlava má dle úhrnných hodnot druhů pozemků evidovaných ke konci roku 2010 hodnotu 0,75, přičemž stupnice hodnocení podle Míchala (1985) má následující charakteristiku:


50


Tabulka č. 24 Rozmezí hodnot koeficientu ekologické stability Rozmezí hodnot KES Charakteristika KES ≤ 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur 0,10 < KES ≤ 0,30 území se zřetelným narušením přírodních struktur 0,30 < KES ≤1,00 území intenzivně využívané 1,00 < KES < 3,00 území relativně vyvážené KES ≥ 3,00 území přírodní a přírodě blízká Zdroj: [Míchal, I., 1985: Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV]

Obrázek č. 20 Koeficient ekologické stability v řešeném území

Zdroj: [Aktualizovaná ÚAP kraje Vysočina, 2010]

Výsledná hodnota řadí řešené území do území člověkem intenzivně využívaného, ovšem i přesto spadající do kategorie přechodového pásma mezi krajinou plně antropogenizovanou a krajinou harmonickou. KES v řešeném území je pozitivně ovlivněn především vysokým podílem lesních komplexů.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. Předpokládá se, že v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Zjednodušeně si lze představit, že biokoridory jsou využívány pro migraci


51


a biocentra pro trvalou existenci druhů. Rámcem pro přírodní prvky a jejich provázání v zastavěném i nezastavitelném území je územní systém ekologické stability, který je limitem území a je překryvnou funkcí pro adekvátní funkční využití území, kde jej lze metodicky umístit takovým způsobem, aby byla zajištěna jeho funkčnost. Prvky ÚSES jsou vymezeny na plochách sídelní zeleně, vodních plochách, mimosídelní zeleně, výjimečně i na plochách rekreace, soukromé zeleni atd.. Současné prvky sídelní i mimosídelní zeleně společně se stabilními nezastavitelnými plochami tvoří kostru ÚSES a dávají předpoklad pro vznik, funkci nebo obnovení fungování ekosystémů. V kapitole e) návrhové textové části ÚP jsou jednotlivě vyjmenovány navržené prvky lokálního systému ÚSES, upřesněné prvky regionálního a nadregionálního systému ÚSES. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Jihalva poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Tabulka č. 25 Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území: číslo k. ú. 757900 659878 659827 648680 638421 643084 643092 648698 659673 691372 659835 659916 721000 725765 659843 659860 721018 791610 město Zdroj: Cityplan

název k.ú. Antonínův Důl Bedřichov u Jihlavy Helenín Henčov Heroltice u Jihlavy Horní Kosov Hosov Hruškové Dvory Jihlava Kosov u Jihlavy Pančava Pávov Pístov u Jihlavy Popice u Jihlavy Sasov Staré Hory Vysoká u Jihlavy Zborná Jihlava


výměra k. ú. [ha] 125,0550 693,7367 155,8378 504,9432 409,2851 408,6117 681,0639 314,0250 1312,3379 568,1535 170,4988 1047,4235 575,2588 592,3542 167,9634 218,0489 496,8971 343,9065 8785,4010

52

Kes 1,100 0,989 0,553 1,102 0,185 0,462 1,144 0,130 0,210 0,454 0,166 3,195 0,520 1,849 0,535 0,331 1,240 2,023 0,745


Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999): 8785,4010 KES < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < KES < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < KES < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < KES < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). KES > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území města Jihlava převládá území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Ovšem na celém území města je zastoupení přírodních prvků různé, u některých katastrálních území včetně k.ú. Jihlavy se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy a naopak v k.ú. Pávov se jasně jedná o krajinu s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Nadregionální a regionální prvky ÚSES byly převzaty z nadřazené ÚPD: Nadregionální prvky NRBC 55 Špičák na jihu řešeného území NRBK 181 – K124 Mohleno, jdoucí po východním okraji hranic k.ú. podél vodního toku Jihlavy, spojující RBC 706 Hůlová – RBC 700 Za dvorem (SV, SZ směrem navazuje na


53


NRBK 124) NRBK 124 Špičák – Rasůveň, o dvou větvích vycházejících z RBC 371 Vysoký Kámen První větev odbočuje na západ území k RBC 1981 Kamenitý vrch (mimo řešené území) a pokračuje jižně k RBC 707 Vlčí jámy až k NRBC 55 na jižním okraji řešeného území Druhá větev odbočuje JV směrem podél toku Jihlavy k RBC 1982 Špitálský les, dále se rozdvojuje J-S směrem k RBC 706 Hůlová (jižně) a RBC 702 Borky (severně a dále pokračuje jako NRBK 124 na východ) Regionální prvky Z regionálních prvků jsou na území zastoupeny již zmíněná biocentra: RBC 707 Vlčí jámy, RBC 371 Vysoký Kámen, RBC 706 Hůlová, RBC 1982 Špitálský les Lokální prvky Základ lokálních prvků, doplněných o interakční, byl nově revidován, a to na základě ÚAP 2010, současně platného ÚP, současného stavu a evidovaných přírodně významných lokalit.

2.9. Obyvatelstvo Počet obyvatel města má v posledních letech střídavou tendenci, přičemž na kolísavosti počtu (bydlících) obyvatel má hlavní podíl především stěhování. Stávající počet obyvatel obce je 51 154 (24 992 muži, 26 162 ženy; počet k 31.12.2010). Následující tabulky dokumentují dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci (v letech 1971 – 2010) i vývoj za posledních 10 let (dle dostupných dat do r. 2010). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel byl v r. 1976 ovlivněn připojením do té doby samostatných obcí Hruškové Dvory, Zborná, Heroltice, Pístov a Popice, v r. 1980 obce Horní Kosov a v r. 1989 obce Cerekvička (ta se v r. 1991 od města Jihlava odtrhla a sloučila s obcí Rosice).


54


Tabulka č. 26 Základní demografické ukazatele města Jihlava Obyvatelstvo Počet bydlících obyvatel (k 31.12.2010) Živě narození (rok 2010) Zemřelí (rok 2010) Přirozený přírůstek (rok 2010) Přistěhovalí (rok 2010) Vystěhovalí (rok 2010) Saldo migrace (rok 2010) Přírůstek/úbytek (rok 2010) Počet obyvatel ve věku 0-14 let (k 31.12.2010) Počet obyvatel ve věku 15-64 let (k 31.12.2010) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (k 31.12.2010) Zdroj: [ČSÚ]

Muži 24 992 305 238 67 446 558 - 168 - 45 3 585 18 223

Ženy 26 162 298 265 33 448 504 - 112 - 23 3 471 17 775

Celkem 51 154 603 503 100 894 1 062 - 168 - 68 7 056 35 998

3 184

4 916

8 100

Tabulka č. 27 Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v období 1971 - 2007 Rok 1971 1980 1991 2000 2005 2010 Zdroj: [ČSÚ]

Počet obyvatel 41 730 51 975 52 631 51 408 50 859 51 154

Tabulka č. 28 Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v období 2001 - 2010 Počet obyvatel Zdroj: [ČSÚ]

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 50 377 50 174 50 100 49 864 50 859 50 916 50 795 51 143 51 222 51 154

2.10. Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky Historický vývoj obce a osídlení území Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40. let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména velkorysostí jeho založení. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby – farní kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Bylo chráněno mohutným opevněním, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se razily mince. Zachované umělecké památky (iluminované právnické rukopisy a pozdně gotické plastiky) patří k nejvýznamnějším svého druhu v českých zemích.


55


Jihlava zaujímá přední místo i v oblasti právní – poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno horní právo, které se stalo vzorem pro řadu dalších horních měst. Po dlouhá staletí byla Jihlava sídlem vrchního horního soudu. Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století, kdy byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra a doly postiženy zemětřesením a záplavami. Hospodářský vývoj města však již v té době zajišťoval obchod a řemeslná výroba – zejména soukenictví – se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím. Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní (mázhauzem) otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodžií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více než sto let, než byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je jezuitský kostel sv. Ignáce vybudovaný spolu s kolejí a gymnáziem v poslední čtvrtině 17. století. Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichž zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se živily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18. století byla Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době mění – vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů jsou upravována klasicistně. Celá městská památková rezervace – jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury – potěší každého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie. Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1951 (nové znění 1982). V historickém středu se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek. Turistické informační centrum v Jihlavě, http://tic.jihlava.cz

Kulturní památky Dle údajů informačního serveru Národního památkového ústavu Monumnet a Ústředního je v řešeném území vyhlášena městská památková rezervace (MPR), která byla vyhlášena v r. 1982 a zahrnuje 214 památkově chráněných objektů. Celkem je na území města Jihlava 259 nemovitých kulturních památek a 2 národní kulturní památky (viz následující tabulka), které byly dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek.


56


Tabulka č. 29 Národní kulturní památky na území města Jihlava číslo rejstříku

část obce

památka umístění rozhodnutí Kostel sv. Jakuba Jakubské NV č. 170/2008 ze dne 28. 19125/7-4877 Jihlava Většího v Jihlavě náměstí dubna 2008 Přemyslovský NV č. 50/2010 Sb. ze dne 8. 90013 / 37-26582 Jihlava krucifix z Jihlavy února 2010 Zdroj: Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz; upraveno CityPlan

Podle Státního archeologického seznamu ČR (SAS) se na řešeném území nalézá území s archeologickými nálezy (ÚAN) kategorií I, II a IV. Soupis ÚAN I a II s bližší identifikací je uveden v tabulce: Tabulka č. 30 Území s archeologickými nálezy města Jihlava Pořadí SAS

Název ÚAN

23-23-24/1 středověké a novověké jádro města Jihlava 23-23-24/3 středověké a novověké jádro obce Hosov 23-23-24/4 středověké a novověké jádro obce Pístov 23-23-24/5 Couk rančířovských šachet 23-23-24/6 "Postřibřovací couk" u Rančířova ("V ráji") 23-23-24/7 středověké a novověké jádro obce Vysoká 23-23-24/8 židovský hřbitov 23-23-25/1 středověké a novověké jádro obce Kosov 23-23-25/4 Sasov-štola "Na malém díle" 23-23-25/5 štola sv. Jiří 23-23-25/6 "U tří smrků" Zdroj: SAS ČR, http://twist.up.npu.cz

Kategorie ÚAN I II II I I II I II I I I

Katastrální území Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava

Vzhledem k výskytu ÚAN by, při změnách funkčního využití území spojených s výstavbou, mělo být postupováno a měly by dodržovány povinnosti vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebníci jsou proto již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (ZAV). Historické jádro města je chráněno v rámci statutu městské památkové rezervace včetně ochranného pásma. Jihlava patří mezi nejlépe dochovaná historická jádra v České republice. Město vzniklo na historické česko – moravské hranici (doposud jsou dochovány všechny čtyři hraniční kameny z dob Marie Terezie). Charakteristika: Původní trhová osada se soustředila kolem dnešního kostela sv. Jana Křtitele (leží mimo památkové rezervace), když se zde našlo stříbro, nové město založil král na moravském břehu naproti vsi. Další život města se tedy soustředil kolem jednoho z největších evropských náměstí. Honosné patricijské domy a kostely však vznikaly i v přilehlých ulicích. Domy jsou převážně dvoupatrové, mnohé ještě se středověkým jádrem. Náměstí dominuje radnice a jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce. Centrum města je vůbec bohaté na sakrální stavby (minoritský kostel s klášterem, dominikánský kostel s klášterem, evangelický kostel, farní kostel sv. Jakuba). Celé historické jádro města bylo postupně uzavřeno dvěma pásy hradeb městského opevnění s polokruhovými baštami a věžemi a dochovalo se nám téměř kompaktně až do současnosti. Z pěti městských bran však vydržela jenom brána Matky Boží s renesanční atikovou nadstavbou. Jihlava byla pro své nevšední urbanistické hodnoty a množství architektonicko a umělecky kvalitních solitérů prohlášena za památkovou rezervaci.


57


Způsob prohlášení: 7292/82, Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. března 1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci Obrázek č. 21 Městská památková rezervace Jihlava

Zdroj: [www.kr-vysocina.cz]

Ochranné pásmo – podmínky ochrany (rozhodnutí okresního národního výboru, 28.5.1985): Na území ochranného pásma MPR Jihlava je třeba dodržovat tyto podmínky: 1) V ochranném pásmu není dovoleno provádět takové stavební a jiné zásahy, které by narušily nebo ohrozily památkové hodnoty MPR. 2) Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta MPR. 3) V ochranném pásmu nelze umisťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy MPR (zejména znečišťování ovzduší a vod únikem škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy záření, hromaděním odpadu apod.) 4) Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k MPR. 5) Jinak vlastnická práva ani dosavadní způsob obhospodařování nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu přecházejí podmínky ochrany i na nové uživatele nebo nabyvatele.


58


6) Dohled nad dodržováním podmínek ochrany v ochranném pásmu zajišťuje ONV v Jihlavě, odbor kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče ve spolupráci s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně a okresním konzervátorem. Výjimky z podmínek ochrany, popř. další změny, povoluje ONV v Jihlavě, odbor kultury, v souladu s § 2, vyhl. č. 118/1959 Ú.l., o památkových ochranných pásmech Obrázek č. 22 Městská památková rezervace Jihlava včetně OP, NKP

Zdroj:[ÚAP 2010, upravil CityPlan]


59


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ZMĚNY Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Město Jihlava se nachází v oblasti, kde je velmi významným podílem zastoupeno zemědělství. Tomu odpovídá i krajinná struktura území, s převládajícími intenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Souvislé lesní porosty se nachází především v okrajových částech řešeného území, vzrostlá zeleň je zastoupena v podobě niv vodních toků, roztroušené mimolesní zeleně a jako doprovodná zeleň komunikací. Intenzivní využívání území neposkytuje množství přírodně cenných ploch, i přesto se území vyznačuje (vzhledem k jeho celkové rozloze) relativně velkým zastoupením přírodních hodnot (EVL mZCHÚ, registrovaná VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, dochovaný krajinný ráz území, apod.). Ve Změně č. 8 ÚP jsou tyto skutečnosti ve velké míře zohledněny a respektovány, přesto zároveň v určitých případech navrhovaných rozvojových ploch má Změna č. 8 ÚP na některé přírodní hodnoty daného území negativní vliv. Realizací Změny č. 8 ÚP budou dotčeny především tyto oblasti životního prostředí: 

Půda (zábory ZPF a PUPFL)



Ochrana přírody (chráněné území, prvky ÚSES, biologická rozmanitost, krajinný ráz)



Voda (vodní režim, kvalita vod)



Ovzduší a hluková situace.

Půda Změny nastanou v zemědělském půdním fondu, jenž bude ovlivněn převážnou většinou navrhovaných lokalit, které mění funkční využití zemědělské půdy a nárokují tak zábor ploch v současně nezastavitelném území města. Plochy budou sloužit především k výstavbě nových stavebních objektů různého typu, v rámci ploch změn však dojde i k mnoha transformacím stávajícího využití. Vzhledem k úrodnosti půdy v dané oblasti se zábor ZPF týká půd s rozdílnou třídou ochrany; mezi záměry jsou též uvažované zábory ploch s nejkvalitnějšími půdami, tzn. s II. třídou ochrany. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Půdy V. třídy ochrany jsou zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. Navrhované lokality rozvoje byly umísťovány přednostně na nižší třídy ochrany ZPF. 

Zábory ZPF celkem: 45,44 ha, z toho 12,34ha I. a II. třídy ochrany



Zábory PUPFL celkem: nedojde k záborům PUPFL

Ochrana přírody Jak bylo řečeno v úvodu kapitoly, území města Jihlava se vyznačuje množstvím různorodých přírodních hodnot obecného i zvláštního režimu ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.


60


Plochy změn tyto hodnoty v převážné míře respektují. Vzhledem k záboru volné krajiny lze také předpokládat určité ovlivnění krajinného rázu. Voda Návrh ploch změn zohledňuje nutnost zadržení dešťové vody v území a minimalizaci povrchového odtoku (tj. například i požadavkem na řešení likvidace dešťových vod infiltrací v místě dopadu). Přesto realizace může znamenat určité změny v hydrologických poměrech. Jedná se především o zvýšení a o urychlení povrchového odtoku z oblasti s ekologickými dopady na dotčené území. Je třeba jednotlivé návrhy řešit tak, aby nebyl obecně zvyšován povrchový odtok. Plochy změn ÚP dále respektují vyhlášená záplavová území Q5 – Q100 i aktivní zónu záplavového území. Do těchto je nutné situovat především nezastavitelné plochy, příp. plochy s minimálním podílem zpevněných ploch (plochy veřejných prostranství), které v případě průchodu povodňové vlny umožní rozliv vody bez výrazných škod na majetku a zdraví osob. Jakákoli výstavba nových objektů může ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Je navrhováno napojení nových ploch na kanalizační síť a i na veřejné zásobování pitnou vodou. Ovzduší a hluková situace Na základě dat o kvalitě ovzduší za r. 2010 je možné konstatovat, že území města Jihlava nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, zejména z hlediska polétavého prachu. Významným znečišťovatelem ve městě je průmysl. V místních částech, které nejsou plynofikovány nebo teplofikovány, se významnou složkou znečištění ovzduší stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva. Ovšem nejvýznamnějším zdrojem znečištění je automobilová doprava. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení životního prostředí emisemi z dopravy zejména v centru města. Nová lokální topeniště mohou představovat malé zdroje znečišťování ovzduší, i za předpokladu využití „ekologicky“ šetrnějších paliv jako je zemní plyn (tj. nové rozvojové plochy jsou navrženy k plynofikaci. Na území města Jihlava je obecně předpokládán pokračující převod na ekologicky šetrnější paliva (plynofikace, elektrické kotle, apod.). V rámci změn bude představovat nárůst ke znečištění ovzduší i lokalita pro zařízení pro energetické využití odpadů, jejíž dopad byl variantně posouzen v odborné studii ČHMÚ, která je zapracována do celkového hodnocení a porovnání těchto lokalit.


61


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ZMĚNY Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

4.1 Současné problémy životního prostředí v řešeném území Mezi nejvýznamnějšími současné problémy životního prostředí v Jihlavě se řadí velké imisní a hlukové zatížení oblasti, především centrální části města. Hlavním zdrojem zatížení jsou liniové a mobilní zdroje znečištění – dopravní zatížení a některé specifické stacionární zdroje výrobních areálů. I přes tuto významnou imisní zátěž zdrojů znečišťování ovzduší a dopravy není dlouhodobě území města řazeno do OZKO. Další historickou zátěží je intenzivní těžba nerostných surovin na území města napojená na sousední katastry obcí dle rozsahu dobývacích prostorů a s nimi spojené důsledky těžby a kultivace krajiny. Další problém představují zábory zemědělské půdy, zásah do krajinného rázu, fragmentace krajiny, případně změna vodního – odtokového režimu území související se změnou celkové retence krajiny. Další výraznější nedostatky v oblasti životního prostředí nebyly při průběžných průzkumech zjištěny.

4.2 Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí Zvláště chráněná území Na území města se nachází 2 maloplošná ZCHÚ (PR Zaječí skok, PP Vysoký kámen), která jsou jasně vymezenými limity území, a plochy změn je včetně jejich ochranných pásem plně respektuje. NATURA 2000 V řešeném území se nachází 4 prvky soustavy NATURA 2000. Jedná se o EVL Lužný potok, EVL Zaječí skok, EVL Šlapanka a Zlatý potok a EVL Vysoký kámen u Smrčné. Tyto lokality jsou plochami změn plně respektovány. Pro změnu č. 8 nebylo příslušným úřadem vyžadováno zpracování samostatného vyhodnocení vlivů na lokality NATURA 2000 autorizovanou osobou dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu, že se nepředpokládá, že by realizace Změny č. 8 ÚP měla významné negativní vlivy na EVL. Prvky ÚSES nadmístního i lokálního významu Změna č. 8 neupravuje prvky ÚSES, v rámci Vyhodnocení SEA je hodnoceno potenciální ovlivnění současně platného vedení prvků ÚSES, a dále i nově navrženého – aktualizovaného dle zveřejněného Konceptu ÚP, který tyto prvky zpřesňuje dle aktuálního stavu území.


62


Významné krajinné prvky Jak je již zmíněno v předešlé kapitole o stavu životního prostředí, na území města se vyskytuje množství významných krajinných prvků (VKP) ze zákona i registrovaných. I přes to, že je vyžadováno jejich respektování a ochrana, jsou potenciálně ohroženy nedostatečnou péčí či respektováním při výstavbě v jejich okolí, kdy bude použitá těžká technika a další specifické mechanismy, jež mohou dřeviny poškodit. Ovlivněním vodního režimu mohou být tyto prvky rovněž následně negativně ovlivněny. Dalšími elementy podtrhujícími přírodní charakter území jsou památné stromy, které jsou vyhlášeny samostatně, ve skupinách nebo liniově jako aleje. Památné stromy na území města jsou specifikovány ve stavu životního prostředí (viz kapitola 2.9.8). Realizací ploch změn ÚP nebudou dotčeny. Lokality zvláště chráněných druhů organismů a přechodně chráněné plochy V ust. § 48 - § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny.

Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. Jako PCHP se podle § 13 zákona o ochraně přírody a krajiny mohou vyhlásit území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů a současně i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. PCHP se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období (např. doba hnízdění). Je třeba takovéto lokality respektovat v takové míře, aby nedošlo k jejich negativnímu ovlivnění či destrukci daného ekosystému.


63


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH V rámci změny č. 8 ÚP města Jihlava nejsou navrhovány žádné územní rezervy ani koridory, ani nové prvky ÚSES, dobývací prostory apod. Předmětem změn č. 8 je navrženo cca 35 ploch změn převážně pro plochy bydlení, smíšené funkce, občanskou vybavenost, s doplněním sídelní zeleně.

Navrženy jsou lokality funkce: BI, BI2, BH1, BV, OD, OD3, RI, OV, OT1, SM, SV, VD, VP, ZS, ZS9:

CISLO

FCE_KOD KATASTR

area

27 BH1

Henčov

29 BI

Antonínův Důl

1 817,796

24 BI

Henčov

2 100,639

12 BI

Horní Kosov

1 828,828

Popice u Jihlavy

5 003,015

3,20 BI 16,18 BI

20 406,001


18 130,465

Staré Hory

9 407,015

36 BI

Pístov u Jihlavy

8 674,752

22 BI

Heroltice u Jihlavy

11 166,288

38 BI

Jihlava

26 041,156

1,17 BI

5 BI

Popice u Jihlavy

4 056,379

9 BI

Antonínův Důl

5 956,138

25 RI

Pístov u Jihlavy

3 636,467

26 BI

Horní Kosov

13 BI

Helenín

6 708,738

13,23 BI

Helenín

69 047,291

39 BI

Helenín

12 841,687

35 BI

Popice u Jihlavy

68 112,110

Pístov u Jihlavy

70 512,692

15 BV

Henčov

12 064,821

11 BV

Popice u Jihlavy

4 709,017

19 BV

Popice u Jihlavy

31 671,692

8 OD

Pístov u Jihlavy

5 657,140

4 BI2

21 347,749

39 OD3

Helenín

10 031,338

31 OT1


31 671,524

31 OT1

Pávov

29 926,268

31 OT1

Pístov u Jihlavy

41 727,953

6 OV

Jihlava

7 OV

Horní Kosov

23 612,923

7 OV

Pístov u Jihlavy

19 913,960


1 269,986

64


34 OV

Jihlava

6 715,056

2 RI

Helenín

3 109,409

30 SM

Jihlava

55 979,709

14 SM

Helenín

7 447,066

39 SM

Helenín

16 102,083

10 SV

Hosov

5 374,696

28 VP

Hruškové Dvory

3 008,622

1,17 ZS

Staré Hory

7 ZS

Horní Kosov

9 ZS

Antonínův Důl

890,382 33 057,578 898,690

13 ZS

Helenín

6 017,891

15 ZS

Henčov

2 632,464

21 ZS

Jihlava

5 763,815

26 ZS

Horní Kosov

5 063,302

35 ZS

Popice u Jihlavy

4 236,833

37 ZS9

Jihlava

2 915,370

39 ZS

Helenín

5 126,130

39 ZS

Helenín

9 103,647

39 ZS

Helenín

2 528,236

40 OD

Dopravní propojení


65


5.1. Stupnice hodnocení V rámci tohoto vyhodnocení je porovnáván vliv níže popsaných variant realizace územního plánu na životní prostředí: Tabulka č. 31 Popis variant Varianta Nulová

Plochy změn Variantní řešení

Popis Uvažováno je s platností a trendem rozvoje stávajícího územního plánu, tedy by došlo k novému rozvoji města pouze v již stanoveném rozsahu, bez možnosti dalšího, ani bez možnosti promítnutí aktuálních strategií a koncepcí města, kraje do daného území. Platnost územního plánu by skončila rokem 2015 a dále by již nebyl umožněn rozvoj, pouze v rámci stavebního zákona, tedy v intravilánu města a v jeho nejbližší návaznosti pro lokální obytnou funkci. Do roku 2015 lze předpokládat, že by došlo k realizaci pouze několika individuálních bytových výstaveb, případně lokálních projektů. Dle zadání změn č. 8 územního plánu, schváleného zastupitelstvem obce, s úpravami dle zpracovatele ÚP byly zapracovány požadované plochy vycházející z požadavků občanů a obce, kraje a upraveny dle zkušenosti zpracovatele. Ve variantním řešení jsou prověřovány 3 lokality pro umístění zařízení pro energetické využití odpadu – a to lokalita Překladiště Pávov, Bedřichov – průmyslová zóna, Pístov – Psinec.

Vyhodnocení vlivu územního plánu je provedeno s pomocí souboru kritérií pomocí verbálně-numerické stupnice: Tabulka č. 32 Rámcová verbálně numerická stupnice POČET BODŮ: 1 Obecně velmi příznivý dopad - významně kladný vliv (dílčí nepříznivý vliv je minimalizován) POČET BODŮ: 2 Kladný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 3 Vyjadřuje neutrální nebo žádný vliv; popř. nejsou vytvořeny předpoklady pro interakci s konkrétní oblastí/složkou ŽP či VZ, vliv je považován za zanedbatelný POČET BODŮ: 4 Záporný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 5 Obecně velmi nepříznivý dopad - významný záporný vliv (dílčí příznivý vliv je minimální)

Poznámka:  Jde o nepřímou závislost ve prospěch kvality ŽP a bezpečnosti podle zásady „čím vyšší  tím horší!“ (jinými slovy počet bodů odpovídá standardnímu školnímu známkování: 1 = nejlepší hodnocení).

Rámcová verbálně-numerická stupnice byla dále zpřesněna a pro každé referenční kritérium byla formulována vlastní verbálně – numerická stupnice – viz tabulka.


66


Tabulka č. 33: Referenční soubor sledovaných kritérií pro hodnocení vlivů 1

2

3

4

5

6

7

8

Vliv na ovzduší a klima Množství emisí látek znečišťujících ovzduší Vlivy na imisní situaci Emise pachových látek Emise skleníkových plynů Emise těkavých organických látek Emise suspendovaných částic PM10, PM 2,5 Vlivy na mikroklima – dopad na obyvatelstvo a ekosystémy Vlivy na vody Produkce odpadních vod Ovlivnění kvality povrchových a/nebo podzemních vod, vč. eutrofizace vod Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik Vlivy na povrchový odtok (změny průtoků) a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podz. vod Vlivy na horninové prostředí, zdroje nerostných surovin, geologické jevy Střety s geologickými jevy, narušení jejich využití Zmenšení ploch využití ložisek nerostných surovin, jejich dostupnosti Vlivy na půdu Trvalé zábory (odnětí) zemědělské půdy Dočasné zábory (odnětí) zemědělské půdy Předpoklady pro rozšíření ploch ZPF Vlivy na čistotu půd - předpoklady pro znečištění půd (např. úniky znečišťujících látek organ. a anorgan. původu) Degradace půd (půdní eroze, zaplevelení) Podíl záboru půd vzhledem k současnému rozsahu sídla a jeho specifikům Vlivy na les, PUPFL, ochranné pásmo lesa Trvalé zábory (odnětí) lesní půdy Dočasné zábory (odnětí) lesní půdy Předpoklady pro rozšíření ploch PUPFL Vlivy na čistotu půd – Předpoklady pro znečištění lesních komplexů, jejich narušení z pohledu jejich ekostabilizační funkce, i dle jednotlivých kategorií lesa. Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 2000 Vlivy na populace vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (likvidace, poškození – přímé, nepřímé) Vlivy na ekosystémy (např. mokřady) a biodiverzitu Vlivy na stromy a porosty dřevin rostoucí mimo les Vlivy na lesní porosty Vlivy na prvky ÚSES a na významné krajinné prvky Vlivy na zvláště chráněná území a přírodní parky Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území NATURA 2000) Pozn.: kritérium explicitně požaduje Evropská investiční banka. Vlivy na krajinný ráz Zábor volné krajiny / využití antropogenně poznamenaných území Vlivy na přírodní charakteristiky krajinného rázu Vlivy na kulturně – historické charakteristiky krajinného rázu Uchování tradičního projevu krajiny (souladu hospodaření s přírodními podmínkami) Proměna krajinné struktury a dalších charakteristik (horizontálních vztahů) Vlivy na hluk Stávající hluková zátěž území Významné stávající a navrhované zdroje hluku


67


9

10

11

12

Možnost snížení hlukové zátěže Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky Vlivy na veřejné zdraví Kvalita ovzduší a koncentrace polutantů v ovzduší Kvalita povrchových a podzemních vod, koncentrace znečišťujících látek ve vodách Emise hluku a hluková zátěž území Kontaminace půdy, vody a horninového prostředí (např. staré ekologické zátěže) ve vztahu k VZ Biologické determinanty v potravním řetězci Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky Zajištění bezpečnosti obyvatel v krizových situacích Vliv na kulturní památky Narušení a likvidace kulturních památek, vč. archeologických, geologických, paleontologických památek či nalezišť Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (pozitivní i negativní) – tradice, spolkový život, kulturní akce (představení, festivaly, ...) Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Míra produkce/redukce a způsob nakládání s odpady (nezahrnutých v exhalacích a odpadních vodách) Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady Produkce a nakládání s ostatními odpady Míra recyklace odpadů Míra využití/omezení nebezpečných látek a přípravků Riziko havárií Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Náročnost realizace z hlediska druhu, roční spotřeby, způsobu získávání energií a surovin (např. dovozu) apod. Míra využití obnovitelných zdrojů Míra využití místních zdrojů surovin a energie

Následující kapitoly a tabulky nabízí srovnání předpokládaných potenciálních vlivů změny využití území s vlivy využití dle platného ÚP. Pod tabulkou následuje komentář k jednotlivým vlivům.


68


5.2. Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí pro jednotlivé plochy změn (mimo požadavku 8.31) ANTONÍNŮV DŮL Ortofotomapa a přírodní jevy (linie OZ NRBK), návaznost na Koncept ÚP – lokalita 29 a 09.


69


LOKALITA 09 - BI+ZS - ANTONÍNŮV DŮL


70


Složka ŽP LOKALITA 09 - BI+ZS - ANTONÍNŮV DŮL Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá žádný až zanedbatelný vliv v lokalitě se nenachází žádné pásmo vodního zdroje, žádný vodní zdroj, nachází se u komunikace, kde jsou dostupné sítě a tedy možné i napojení, Vlivy na vody 3 hydrologické poměry budou ovlivněny místním navýšením zpevněných ploch - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy orná půda I.třídy ochrany, polovina plochy se nachází na meliorovaných Vlivy na půdu 5 plochách, jedná se tedy o významný vliv Vlivy na les, 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa PUPFL, OP lesa Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 3 bez vlivu 2000 Lokalita leží na okraji zastavěného území a přiléhá ke komunikaci směrem na Jihlavu. Podle územního plánu by mělo být území využito pro individuální Vlivy na krajinný bydlení s pruhem sídelní zeleně podél zmiňované komunikace. 3 ráz Přihlédneme-li k stávající zástavbě, kterou tvoří rodinné domy a průmyslové haly, lze předpokládat, že daný záměr při dodržení regulativů ÚP nebudeme mít negativní dopad na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického Vlivy na hluk 4 tlaku pro noc =50-55dB, den = 55-60dB, hlavním zdrojem je dálnice; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce v Vlivy na veřejné 4 rámci SM musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku, bude zde zdraví snížen faktor pohody bydlení vzhledem k návaznosti na výrobní plochy Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, hmotné 3 vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci odpadů, využití 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu nebezpečných látek a přípravků Nároky na 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu


71


neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP města Jihlava

Nenavazuje na plochy Konceptu.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě ZS - Pro výsadbu používat výhradně původní druhy dřevin Doporučujeme plochu redukovat o meliorace nebo celou vypustit vzhledem k zásahu do půd I.tříd ochrany Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z dálnice D1 LOKALITA 29 - SM - ANTONÍNŮV DŮL

Složka ŽP Vliv na ovzduší a klima Vlivy na vody Vlivy na horninové prostředí, geologické jevy

LOKALITA 29 - SM - ANTONÍNŮV DŮL nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 předpokládá žádný až zanedbatelný vliv 3 drobná plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy nevýznamné 3

nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy

Vlivy na půdu

3

luční porost, III. třída ochrany - vzhledem k rozsahu je vliv hodnocen jako zanedbatelný

Vlivy na les, 3 PUPFL, OP lesa Vlivy na přírodu a krajinu, 3 NATURA 2000 Vlivy na krajinný 3

nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa bez vlivů Lokalita se nachází na kraji zastavěného území v průmyslové zóně a podle


72


ráz

Vlivy na hluk

4

Vlivy na veřejné 4 zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města Jihlava

-

územního plánu by měla být využita pro individuální bydlení. S ohledem na stávající zástavbu, kde na východní straně lokality jsou situovány rodinné domy a na západní straně se nacházejí průmyslové haly, lze předpokládat, že při dodržení regulativů ÚP nebude mít lokalita vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického tlaku pro noc =50-55dB, den = 55-60dB, hlavním zdrojem je dálnice; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku, bude zde snížen faktor pohody bydlení vzhledem k návaznosti na výrobní plochy

3

nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; vliv je tedy zanedbatelný

3

zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu

3


3

Přímo navazuje na AD-SM-1 a AD-PZ.3-1 - lze ho však realizovat i samostatně, kumulace tedy nemusí nastat, plocha je malého rozsahu

Opatření konkrétní Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z dálnice D1


73


BEDŘICHOV LOKALITA 16,18 - BV – BEDŘICHOV

Červeně – lokalit s výskytem zvl. druhu, růžově přerušovaná – IP, růžová celá – přechod. chr.pl., modrá – VKP

Složka ŽP LOKALITA 16,18 - BV - BEDŘICHOV Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 a klima nepředpokládá vliv Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 5 povrchový odtok - vlivy negativní významné, nejsou dostupné sítě, lokalita se nachází se poblíž podmáčené lokality - vlivy potenciálně negativní významné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy Jedná se o ornou půdu, III. třída ochrany, investice do půdy, vzhledem k Vlivy na půdu 4 rozsahu a umístění se jedná o mírně významný až významný vliv Vlivy na les, 4 nezasahuje přímo do lesního porostu, ale velká část se nachází na jeho


74


PUPFL, lesa

OP

Vlivy na přírodu a krajinu, 5 NATURA 2000

Vlivy na 5 krajinný ráz

Vlivy na hluk Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města Jihlava

3 3

hranici a tedy v OP lesa, vzhledem k lokalitě je vliv hodnocen jako mírně negativní plocha hraničí s IP a lokalitou s výskytem zvl. chr. druhů - mokřady JZ od Lesnova, spolu s okolními zastavěnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vzhledem k umístění a rozsahu je možné očekávat negativní vliv Lokalita je součástí malé enklávy Nad Borovinkou. Podle územního plánu by území mělo být využito pro bydlení venkovského typu. Rozšíření urbanizovaného území bude znamenat významný zásah do krajinného rázu. Také lze konstatovat, že záměr podporuje rozšiřování sídel do krajiny a její zabírání a to v lokalitě bez infrastruktury a vybavení, a tak může působit negativně na krajinný ráz. Vliv záporný - významný lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu

3


3


3


3

V Konceptu není plocha řešena.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě směrem do okolní krajiny orientovat nezastavěné plochy pozemků, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin, případně zmenšit vlastní plochu směrem k přírodně hodnotných plochám vzhledem k OP lesa, bude nutná výjimka příslušného úřadu, kvůli umístění lokality však doporučujeme zmenšení plochy o min.polovinu OP lesa, v případě výstavby dále směřování nezastavěných částí pozemků směrem k lesnímu porostu z důvodu ochrany krajinného rázu, a především ochrany přírody a krajiny doporučujeme plochu redukovat pouze na plochu podél stávající komunikace po hranu interakčního prvku Zvážit účelnost rozvojových ploch. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Na okrajích plochy vytvořit pás vysoké a střední zeleně.


75


HEROLTICE LOKALITA 22– BI


76


OP areálu Oseva


77


Složka ŽP LOKALITA 22 - BI - HEROLTICE Vliv na ovzduší nezasahuje žádné hygienické pásmo, pouze okraj areálu Oseva, rozsah lokality 3 a klima a její funkce nepředpokládá žádný až zanedbatelný vliv na území drobná zastavitelná plocha minimálních vlivů na hydrologické charakteristiky Vlivy na vody 3 území, napojení na kanalizaci a ČOV řeší koncept ÚP, vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy orná půda, III. třída ochrany, investice do půdy - vzhledem k rozsahu je vliv Vlivy na půdu 3 hodnocen jako zanedbatelný Vlivy na les, PUPFL, OP 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa lesa Vlivy na přírodu poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, současný ani a krajinu, 3 navrhovaný ÚSES - bez vlivu NATURA 2000 Lokalita se nachází na okraji zastavěného území obce Heroltice. Zastavěné území tvoří především rodinné domy a na kraji obce halové objekty. Návrh Vlivy na 3 předpokládá zástavbu individuálních rodinných domů. Lokalita přímo navazuje krajinný ráz na stávající objekty a při dodržení regulativů ÚP, lze předpokládat, že návrh nebude mít negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického Vlivy na hluk 4 tlaku pro noc =50-55dB, den = 55-60dB, hlavním zdrojem je dálnice; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce v 4 zdraví rámci BI musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; vliv památky, 3 je tedy zanedbatelný hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Jedná se o rozšíření BI – HR-BI-1, přes komunikaci navazuje na BI-2, plocha 3 Koncept ÚP změny zahrnuje celou rozšířenou lokalitu. města Jihlava

Opatření konkrétní Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z dálnice D1


78


HENČOV Lokalita 15 – BV, 24 – BI, 27 – BH spolu s Konceptem ÚP

Lokality 15_24_27


79


Lokality dle funkce

Složka ŽP LOKALITA 15 - BI+ZS - HENČOV Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, poblíž skládka Henčov, rozsah 3 a klima lokality a její funkce předpokládá žádný až zanedbatelný vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 4 povrchový odtok méně významná, nárůst množství odpadních vod bude řešen napojení na stávající kanalizační síť - vlivy negativní málo významné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy orná půda, III. třída ochrany, vzhledem k rozsahu je vliv hodnocen jako Vlivy na půdu 3 zanedbatelný Vlivy na les, PUPFL, OP 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa lesa Vlivy na přírodu menší plocha při hranici zastavěného území ohraničená biokoridorem - vlivy a krajinu, 3 nevýznamné NATURA 2000 Lokalita leží při okraji příjezdové komunikace do obce Henčov na okraji zastavěného území. Dle návrhu by toto území mělo sloužit pro bydlení Vlivy na 4 venkovského typu se zelení při komunikaci. Lokalita je z okolí dobře viditelná, krajinný ráz zabírá ornou půdu a ocitá se mimo koncept obce, lze předpokládat, že návrh bude negativně působit na krajinný ráz. Vliv záporný - málo výrazný lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena Vlivy na hluk 3 stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné 3 lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví zdraví Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; vliv památky, 3 je tedy zanedbatelný hmotné statky Vliv na produkci 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu odpadů, využití


80


nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a 3 surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP města Jihlava


Část se překrývá s plochou HN-BI-1, oproti Konceptu je plocha menší a je od ní oddělen pás zeleně podél komunikace.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě Zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Nezastavěné části pozemků orientovat směrem do krajiny. Na okrajích plochy směrem do polí vytvořit pás vysoké a střední zeleně. Pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin.

Složka ŽP

LOKALITA 24 - BI - HENČOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, poblíž skládka Henčov, jedná se Vliv na ovzduší 3 o plochu přestavby, vzhledem k rozsahu a funkci se předpokládá a klima zanedbatelný vliv Vlivy na vody 3 drobná plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy jedná se o plochu přestavby, nedojde k záborům ZPF, vliv je hodnocen jako Vlivy na půdu 3 zanedbatelný Vlivy na les, PUPFL, OP 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa lesa Vlivy na přírodu a krajinu, 3 bez vlivů NATURA 2000 Lokalita leží v zastavěném území mezi rodinnými domy. S ohledem na malou Vlivy na 3 rozlohu plochy a okolní zástavby, lze předpokládat, že při dodržení regulativů krajinný ráz ÚP, nebude mít záměr negativní vliv. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena Vlivy na hluk 3 stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné 3 lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví zdraví Vliv na kulturní památky, 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu látek a přípravků Nároky na neobnovitelné 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu energetické a


81


surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP města Jihlava


Bez konkrétních opatření pro lokalitu Složka ŽP

LOKALITA 27 - BH2 - HENČOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, poblíž skládka Henčov, jedná se Vliv na ovzduší 3 o plochu přestavby, vzhledem k rozsahu a funkci se předpokládá a klima zanedbatelný až mírný vliv Vlivy na vody 3 plocha přestavby v zastavěném území (brownfield) - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy jedná se o plochu přestavby, nedojde k záborům ZPF, vliv je hodnocen jako Vlivy na půdu 3 zanedbatelný Vlivy na les, plocha se nachází na okraji lesního porostu, tedy i v jeho OP, vzhledem k PUPFL, OP 3 charakteru přestavby se bude jednat o zanedbatelný vliv lesa Vlivy na přírodu a krajinu, 3 plocha přestavby v zastavěném území (brownfield) - vlivy nevýznamné NATURA 2000 Lokalita je v současnosti zastavěná bývalými výrobními objekty, jedná se o plochu brownfield a nachází se uprostřed zastavěného území. Návrh počítá s Vlivy na výstavou objektů pro hromadné bydlení. S ohledem na umístnění území, lze 2 krajinný ráz předpokládat, že při dodržení regulativů ÚP, nedojde k negativnímu působení na krajinný ráz a lze identifikovat mírně pozitivní vliv na hmotné statky. Vliv kladný - málo významný lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena Vlivy na hluk 3 stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný až mírně pozitivní vliv na veřejné zdraví 3 zdraví plocha zanedbaného výr.areálu bude transformována na plochy bydlení Vliv na kulturní památky, 2 lokalita hraničí s územím arch. naleziště hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití Plocha pro hromadné bydlení bude znamenat významné navýšení produkce nebezpečných 4 odpadů. Negativní vliv významný, z hlediska celého města méně významný. látek a přípravků Nároky na Plocha pro hromadné bydlení bude znamenat významné navýšení požadavků neobnovitelné na spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území energetické a 4 v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném surovinové místě. Vliv méně významný zdroje Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP města Jihlava

-

Opatření konkrétní Dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě


82


-

Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.

HELENÍN LOKALITA 02 – RI

Poddolované území, VKP (šedomodrá), IP růžová)

Složka ŽP LOKALITA 02 - RI - HELENÍN Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, vzhledem k rozsahu a funkci 3 klima se předpokládá zanedbatelný vliv hraničí s Q100 Jihlavy, vzhledem k rozsahu a funkci se jedná o Vlivy na vody 3 zanedbatelný vliv Vlivy na horninové nachází se v ploše poddolovaného území Helenín – Hruškové Dvory 3 prostředí, (polymetalické rudy) geologické jevy jedná se o plochu zahrady na V.třídě bonity uvnitř zast. území, vliv je Vlivy na půdu 3 hodnocen jako zanedbatelný Vlivy na les, nachází se na hranici lesního porostu, tedy i v OP lesa, vzhledem k rozsahu 3 PUPFL, OP lesa a funkci se jedná o zanedbatelný vliv Vlivy na přírodu a Lokalita nezasahuje do přírodně hodnotných ploch, hraničí s plochami ÚSES krajinu, NATURA 3 a VKP (vodní tok a jeho niva) - vlivy zanedbatelné 2000 Lokalita se nachází v zastavěném území poblíž řeky Jihlavy. Plocha je vedena jako urbanisticky kompoziční prvek – údolí Jihlavy Hruškové Dvory – Vlivy na krajinný Helenín – navazuje na vymezený krajinný kompoziční prvek. Plocha by 3 ráz podle územního plánu měla být využita pro individuální rekreaci. S ohledem na navrhovanou náplň, rozlohu a současnou zástavbu by lokalita neměla negativně působit na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy Vlivy na hluk 3 ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným


83


zdrojem hluku Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města Jihlava

3

lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví

3


3


3


3


Bez konkrétních opatření pro lokalitu


84


Plochy změn – agregovaná lokalita 13 – 14 – 23 – 39 - zobrazení lokalit dle kódu a dle funkce


85


Plochy Konceptu ÚP Jihlava

Poddolované území


86


Plochy PUPFL včetně OP, půdy I. třídy ochrany (růžově), plochy s investicí do půdy (modrá šrafa)

Přírodní jevy v území (ÚSES – zelená šrafa, IP- růžově)


87



88


Urbanistická kompozice ÚAP

Složka ŽP LOKALITA 13,23; 13 - BI+ZS - HELENÍN - spolupůsobení s 14, 13, 39 Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, vzhledem k rozsahu a funkci 3/4 a klima se předpokládá zanedbatelný až mírně negativní vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok, součást většího rozvojového území - kumulativní vlivy Vlivy na vody 5 vlivy negativní významné, nárůst množství odpadních vod ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť - vliv negativní významný. Vlivy na horninové nachází se v ploše poddolovaného území Helenín – Hruškové Dvory 3 prostředí, (polymetalické rudy) geologické jevy Lokalita člení nevhodně plochy zemědělské půdy a je součástí rozsáhlého Vlivy na půdu 5 zastavitelného území s kumulativním vlivem na ZPF - vliv významně negativní část lokality ZS nachází se na hranici lesního porostu, tedy i v OP lesa, Vlivy na les, 3 vzhledem k rozsahu a funkci se jedná o nevýznamně pozitivní vliv, další část PUPFL, OP lesa BI se nachází v OP lesa, zde předpokládáme vliv málo významný Vlivy na přírodu zásah do agrocenóz v kumulaci s dalšími rozvojovými plochami bude a krajinu, 4 znamenat významnou překážku pro migraci volně žijících živočichů - vliv NATURA 2000 negativní Lokalita leží na okraji Jihlavy na kopci. V těsné blízkosti stojí novodobé sídliště. Lokalita je součástí rozsáhlého záměru a podle návrhu by měla obsahovat individuální rodinné domy s obslužnou sférou, zelení a drobnou a řemeslnou výrobou. Dochází ke kumulativnímu vlivu. Daná lokalita je Vlivy na krajinný 4 pohledově velmi exponovaná a byla by z pohledu krajinného rázu ráz významnou lokalitou nebýt hmotově dominantní stavby řadových domů. S ohledem na poškozený charakter krajiny se dá říci, ze navrhovaný záměr nebude mít na současný charakter krajiny negativní vliv. Vliv záporný - málo významný lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu, bude tedy potenciálně Vlivy na hluk 4 ohrožena stávající hlukovou zátěží, v rámci etapizace však bude odcloněna lokalitami 39 včetně obslužné komunikace; vlastní plocha nebude


89


Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města Jihlava

3/4

významným zdrojem hluku lokalita samotná bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, v kumulaci a daném rozsahu může dojít k mírnému negativnímu vlivu

3


4

zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být významná

4

Plocha bude znamenat nevelké navýšení požadavků na spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv nevýznamný. Kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být významná

3

V Konceptu je řešena obdobně celá lokalita. Plocha 13 se vcelku nebo částečně kryje s plochami HL-SM-2, HL-SM-1, HL-BH-2, HL-PZ-3.

Opatření konkrétní rozvoj nových ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV, dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch z hlediska přírody a krajiny, při okrajích lokality vytvořit pás vzrostlé zeleně min o šířce 10 m, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin Zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch z hlediska krajinného rázu. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Na okrajích plochy vytvořit pás vysoké a střední zeleně. Zajistit dostatek vzrostlé zeleně v celém území. Pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. Doporučujeme plochy redukovat nebo některé vypustit vzhledem k zásahu do půd I.třídy ochrany Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z páteřní komunikace Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů Doporučení z hlediska energetiky území: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


90


Složka ŽP LOKALITA 14 - SM - HELENÍN - spolupůsobení s 13, 23, 39 Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, vzhledem k rozsahu a funkci 3 a klima se předpokládá zanedbatelný vliv menší plocha málo významných vlivů, v kumulaci s okolními uvažovanými Vlivy na vody 4 zastavitelnými plochami, budou vlivy na hydrologické charakteristiky území negativní méně významné Vlivy na horninové 3 v ploše se nevyskytují žádné geologické jevy prostředí, geologické jevy vliv je hodnocen jako málo významný až zanedbatelný, a to vzhledem k Vlivy na půdu 3 rozsahu a umístění podél stávající komunikace, záboru půd III. třídy ochrany Vlivy na les, PUPFL, OP 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa lesa Vlivy na přírodu plošně nevelký zásah do pozemků zemědělské půdy bude mít nevýznamné a krajinu, 4 vlivy na přírodu, ovšem jako součást rozsáhlejšího zastavitelného území, NATURA 2000 budou tyto vlivy v kumulaci negativní méně významné Lokalita leží na okraji Jihlavy na kopci. V těsné blízkosti stojí novodobé sídliště. Lokalita je součástí rozsáhlého záměru a podle návrhu by měla obsahovat individuální rodinné domy s obslužnou sférou, zelení a drobnou a řemeslnou výrobou. Dochází ke kumulativnímu vlivu. Daná lokalita je Vlivy na 4 pohledově velmi exponovaná a byla by z pohledu krajinného rázu krajinný ráz významnou lokalitou nebýt hmotově dominantní stavby řadových domů. S ohledem na poškozený charakter krajiny se dá říci, ze navrhovaný záměr nebude mít na současný charakter krajiny negativní vliv. Vliv záporný - málo významný lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu (není zde modelováno, ale lze předpokládat shodné hodnoty), bude tedy potenciálně ohrožena Vlivy na hluk 4 stávající hlukovou zátěží, musí být dodrženy limity akustické hladiny tlaku pro obytné funkce; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita samotná bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, v kumulaci a 3/4 zdraví daném rozsahu může dojít k mírnému negativnímu vlivu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, 3 vliv je tedy zanedbatelný hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní další nebezpečných 4 plánovanou zástavbou může být významná látek a přípravků Nároky na Plocha bude znamenat nevelké navýšení požadavků na spotřebu energií. Je neobnovitelné však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho energetické a 4 neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv surovinové nevýznamný. Kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být zdroje významná Vazby na zveřejněný V Konceptu je řešena obdobně celá lokalita. Plocha 14 se částečně kryje s 3 Koncept ÚP plochami HL-SM-2 města Jihlava


91


Opatření konkrétní rozvoj nových ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV, dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin důraz je třeba klást na dostatek ploch zeleně, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. Zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch z hlediska krajinného rázu. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Na okrajích plochy vytvořit pás vysoké a střední zeleně. Zajistit dostatek vzrostlé zeleně v celém území. Pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z páteřní komunikace Doporučení z hlediska energetiky území: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.

Složka ŽP LOKALITA 39 - BI+SM+ZS - HELENÍN - spolupůsobení s 13, 14, 23 Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, vzhledem k rozsahu a 3 klima funkci se předpokládá zanedbatelný vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok, součást většího rozvojového území - kumulativní vlivy Vlivy na vody 4/5 vlivy negativní významné (plochy zeleně vliv pozitivní nevýznamný), nárůst množství odpadních vod ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť - vliv převážně negativní méně významný. Vlivy na horninové prostředí, geologické 3 nevyskytují se zde žádné geologické jevy jevy vliv je hodnocen jako významně negativní a to z důvodu, že celá lokalita se nachází na půdách I. třídy ochrany, tedy zemědělsky nejkvalitnějších a Vlivy na půdu 5 nejproduktivnějších půdách, významný vliv se týká lokalit, u nichž dojde ke zpevnění a tedy nevratnému poškození až zničení půdního prostředí S, VD, BI Vlivy na les, PUPFL, 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa OP lesa Vlivy na přírodu a zásah do agrocenóz v kumulaci s dalšími rozvojovými plochami bude krajinu, NATURA 4 znamenat významnou překážku pro migraci volně žijících živočichů - vliv 2000 negativní Lokalita leží na okraji Jihlavy na kopci. V těsné blízkosti stojí novodobé sídliště. Lokalita je součástí rozsáhlého záměru a podle návrhu by měla obsahovat individuální rodinné domy s obslužnou sférou, zelení a drobnou a řemeslnou výrobou. Dochází ke kumulativnímu vlivu. Daná Vlivy na krajinný ráz 4 lokalita je pohledově velmi exponovaná a byla by z pohledu krajinného rázu významnou lokalitou nebýt hmotově dominantní stavby řadových domů. S ohledem na poškozený charakter krajiny se dá říci, ze navrhovaný záměr nebude mít na současný charakter krajiny negativní vliv. Vliv záporný - málo významný lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu, bude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží, částečně bude - spíše vizuálně - chráněna Vlivy na hluk 4 pásem izolační zeleně a dále pás VD bude izolací pro další navazující zástavbu BI, SM; vlastní plochy nebudou významným zdrojem hluku, až na plochu VD (1,3ha) Vlivy na veřejné lokalita samotná bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, v kumulaci 4 zdraví může dojít k mírnému negativnímu vlivu Vliv na kulturní lokalita se nedotýká žádné kulturní památky ani jiných urb. nebo arch. památky, hmotné 3 cenných jevů v území statky


92


Vliv na produkci odpadů, využití 4 nebezpečných látek a přípravků

zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, v kumulaci může představovat až mírné zvýšení produkce odpadů

Nároky na neobnovitelné 4 energetické a surovinové zdroje

Plocha bude znamenat nevelké navýšení požadavků na spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv nevýznamný. Kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být významná

Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města 3 Jihlava

V Konceptu je řešena obdobně celá lokalita. Plocha 13 se částečně kryje s plochami HL-BH-2, HL-PZ-3.

Opatření konkrétní rozvoj nových ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV, dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin Doporučujeme plochy redukovat nebo některé vypustit vzhledem k zásahu do půd I.třídy ochrany důraz je třeba klást na dostatek ploch zeleně, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch z hlediska přírody a krajiny, při okrajích lokality vytvořit pás vzrostlé zeleně min o šířce 10 m, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin Zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch z hlediska krajinného rázu. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Na okrajích plochy vytvořit pás vysoké a střední zeleně. Zajistit dostatek vzrostlé zeleně v celém území. Pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z páteřní komunikace Doporučení z hlediska energetiky území: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


93


HRUŠKOVÉ DVORY LOKALITA 28 – VP


94


Složka ŽP Vliv na ovzduší a klima

LOKALITA 28 - VP - HRUŠKOVÉ DVORY nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, hraničí s OP 3 dřevařských závodů, rozsah lokality a její funkce předpokládá žádný až zanedbatelný vliv 3 drobná rozvojová plocha v blízkosti vodního toku - vlivy nevýznamné

Vlivy na vody Vlivy na horninové prostředí, geologické 3 jevy Vlivy na půdu

3

Vlivy na les, PUPFL, 3 OP lesa Vlivy na přírodu a 3 krajinu, NATURA 2000

Vlivy na krajinný ráz

3

Vlivy na hluk

3

Vlivy na veřejné zdraví

3

Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP města Jihlava

-

3

nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy luční porost, III. třída ochrany, investice do půdy - vzhledem k rozsahu je vliv hodnocen jako zanedbatelný nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa poblíž se vyskytuje hranice NRBK, tok je zároveň evidovaný jako lokalita s výskytem zvl. chr. druhů – kaskáda rybníčku v Bedřichově, je veden i jako interakční prvek v současně platném i aktualizovaném ÚSES - vlivy nevýznamné Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěném území na okraji průmyslové zóny. Plocha je vedena jako Údolí vodního toku – Leopoldov – urbanistický kompoziční prvek. Území by mělo být využito pro výrobní areál. Vzhledem k malému rozsahu a okolní zástavbě bude pravděpodobně vliv na krajinný ráz zanedbatelný. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického tlaku pro noc =50-55dB, den = 55-60dB, hlavním zdrojem je dálnice; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce v rámci SM musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku, bude zde snížen faktor pohody bydlení vzhledem k návaznosti na výrobní plochy nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty

3


3


3

Navazuje na HD-PZ-1, komunikaci další VL plochy na východ, na sever PZ a VL plochu, včetně rezerv v ÚP v základním řešením, tj. podél VPS, v Konceptu není vlastní plocha samostatně řešena.

Opatření konkrétní je nutné zabránit povrchovému odtoku z rozvojové plochy do blízké vodoteče


95


JIHLAVA

Složka ŽP LOKALITA 06 - OV - JIHLAVA Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá zanedbatelný vliv nezasahuje žádné pásmo vodního zdroje, žádný vodní zdroj, nachází se u Vlivy na vody 3 komunikace, kde jsou dostupné sítě a tedy možné i napojení Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ornou půdu, V.třída ochrany, zanedbatelný vliv vzhledem k Vlivy na půdu 3 funkci i rozsahu Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a Na lokalitě ani v jejím blízkém okolí se nevyskytuje žádný prvek ochrany krajinu, NATURA 3 přírody a krajiny, současný ani navrhovaný ÚSES 2000 Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území v blízkosti komunikace na okraji průmyslové zóny. Plocha by měla být podle územního plánu využita pro občanskou vybavenost. Lokalita leží v mírně Vlivy na krajinný ráz 3 pohledově exponovaném místě, avšak s ohledem na její velikost a okolní zástavbu, lze říci, že při dodržení regulativů ÚP neměla mít negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází na okraji města při hlavní komunikaci, stanovené hlukové pásmo zde není modelováno, lze předpokládat, že podél Vlivy na hluk 3 komunikace jsou hodnoty jak pro noční, tak i denní hodnoty překračovány nebo na hranici limitu, vzhledem k rozsahu plochy nepředpokládáme zásadní příspěvek k akustické zátěži území - vliv nevýznamný Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, hmotné 3 vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu odpadů Nároky na neobnovitelné 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP

Bez konkrétních opatření pro lokalitu


96


LOKALITA 21 - ZS – JIHLAVA

Lokalita s výskytem zvláště chráněného druhu – Zeleň u heliportu (červeně)


97


Složka ŽP

LOKALITA 21 - ZS - JIHLAVA nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce Vliv na ovzduší a 2 nepředpokládá vliv, možný je lokálně pozitivní ovlivnění návazných klima obytných funkcí Vlivy na vody 2 drobná plocha zeleně - kladný vliv méně významný nachází se v poddolovaném území Jihlava-Staré Hory-Horní Kosov Vlivy na horninové 3 haldy+propadliny+otevřená ústí, polymetalické rudy; vzhledem k funkci bez prostředí vlivu Vlivy na půdu 3 jedná se o ostatní plochu Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a plocha se shoduje s lokalitou výskytu zvláště chráněných druhů -Zeleň u krajinu, NATURA 2 Heliportu, funkce ji tak stabilizuje vliv pozitivní méně významný 2000 Vlivy na krajinný Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území, vytvoří nový prostor 2 ráz pro veřejnou plochu. Z pohledu krajinného rázu je to vliv spíše pozitivní Vlivy na hluk 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu Vlivy na veřejné 2 vzhledem k umístění může mít ZS mírně pozitivní vliv na obytnost území zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné 3 nachází se v území archeologického naleziště centra Jihlavy statky Vliv na produkci 2 plocha nebude generovat vznik odpadů, bez vlivu odpadů Nároky na neobnovitelné 2 bez vlivu energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Navazuje na HK-O-1, její realizace se nepodmiňuje další plochou. Koncept ÚP

-

Opatření konkrétní Pro výsadbu používat výhradně původní druhy dřevin

LOKALITA 30 – SM - JIHLAVA


98


Složka ŽP LOKALITA 30 - SM - JIHLAVA Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá zanedbatelný vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 4 povrchový odtok, potenciálně, významné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ostatní plochu, zastavěná plocha a nádvoří – transformace Vlivy na půdu 3 plochy, v současnosti však převážně nezpevněná plocha s jedním stavebním objektem Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, současný krajinu, NATURA 3 ani navrhovaný ÚSES - bez vlivů 2000 Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území na průmyslovou zónu, v blízkosti komunikace. Bude se jednat o transformaci plochy v současnosti převážně nezpevněné s jedním stavebním objektem. I když Vlivy na krajinný ráz 3 se jedná o lokalitu pohledově exponovanou nebude mít pravděpodobně, s ohledem na okolní zástavbu, negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází na okraji města při hlavní komunikaci, stanovené hlukové pásmo zde není modelováno, lze předpokládat, že podél komunikace jsou hodnoty jak pro noční, tak i denní hodnoty překračovány Vlivy na hluk 4 nebo na hranici limitu, vzhledem k charakteru plochy se nepředpokládá negativní ovlivnění okolí, obytná funkce v rámci SM však musí být podmíněna splněním hygienických limitů Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné památky, hmotné 3 objekty; vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci Rozsáhlá plocha smíšená obytná bude znamenat významné navýšení 4 odpadů produkce odpadů. Negativní vliv významný Nároky na neobnovitelné Smíšená obytná plocha bude též znamenat zvýšení požadavků na 4 energetické a energie. Vliv významný surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Shoda s plochou JI-O-1, mnoho návazných ploch O, VD, jedná se tedy o 3 Koncept ÚP návrh jiného funkčního využití plochy.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, dešťové vody z dopravních ploch odvádět přes odlučovač lehkých látek, důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod při okraji lokality, směrem do volné krajiny vytvořit pás zeleně, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z páteřní komunikace


99


LOKALITA 34 – OV - JIHLAVA Plocha na základě studie Robinson – Koncept ÚP

Změna č. 8


100


Vodní prostředí


101


Hluk den

Hluk noc

Nachází se u objektu památkově Kompoziční kraj. prvek – součást chráněném – Jánský kopeček, dále u GREEN RING, urb. kompozice - údolí památníku královské přísahy, v památkové Jihlavy s navazující zástavbou (Pod rezervaci Jihlavy Jánským Kopečkem - Mostecká)

Složka ŽP

LOKALITA 34 - OV - JIHLAVA nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s Vliv na ovzduší a 3 radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce dle studie nepředpokládá klima zásadní vliv na kvalitu ovzduší lokalita se nachází částečně i v záplavovém území Jihlavy Q100, přímo u vodního toku a mostního objektu, tedy představuje riziko z hlediska Vlivy na vody 5 povodní, nepředstavuje silné riziko kontaminace vzhledem k funkci, dále snižuje retenční schopnost území - vliv negativní významný Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ostatní plochu v centru města podél vodního toku, v Vlivy na půdu 4 současnosti nezpevněnou plochu zeleně - veřejného prostranství, vliv je tedy hodnocen jako mírně negativní Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a poblíž se vyskytuje současný i aktualizovaný prvek ÚSES - LBC31 – LBK krajinu, NATURA 3 17 podél toku Jihlavy, do kterého však nezasahuje - vliv nevýznamný 2000 Vlivy na krajinný Lokalita se rozkládá v zastavěném území města ovšem na plochách 4 ráz zeleně u řeky Jihlavy. Nachází se v kompozičním krajinném prvku –


102


Vlivy na hluk

4

Vlivy na zdraví

veřejné

3

Vliv na památky, statky

kulturní hmotné 4

Vliv na produkci 3 odpadů Nároky na neobnovitelné 3 energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP

součást GREEN RING, urbanistická kompozice - údolí Jihlavy s navazující zástavbou (Pod Jánským Kopečkem - Mostecká). Lze předpokládat vliv na krajinný ráz v v údolní nivě řeky, která je hodnotným územím. Zásah do toho krajinotvorného prvku nivy lze považovat za významný, avšak s ohledem na okolní urbanizované území se význam lokality snižuje. Vliv záporný - málo výrazný lokalita se nachází při hlavní komunikaci, ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického tlaku pro den =55-60dB, noc = 45-55dB, hlavním zdrojem je komunikace, cca 150m od lokality je železniční most, veden jako zdroj hluku; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku, daná funkce musí být podmíněna splněním hygienických limitů pro rekreační využívání území lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu - z hlediska záboru volné plochy podél vodního toku jakožto přírodě blízkého prostředí a tedy zdravotně rekreační funkce uvnitř města dojde k mírně negativnímu ovlivnění, na straně druhé by dle studie mělo dojít k vytvoření celoročního rekreačního centra, jež může mít mírně pozitivní vliv - nepředpokládáme s ohledem na dobré dopravní napojení zásadní zatížení okolí v důsledku nového cíle dopravy (bude nutné prověřit v EIA), vcelku je tedy vliv hodnocen jako neutrální Nachází se u objektu památkově chráněném – Jánský kopeček, dále u památníku královské přísahy, v památkové rezervaci Jihlavy; riziko negativního vlivu je tedy vyšší než u ostatních lokalit, je ho však možné velmi dobře technicky a urbanisticky minimalizovat Vzhledem ke studii je předpoklad mírného až zanedbatelného navýšení produkce odpadů, v rámci funkce OV je vliv klasifikován jako mírný. zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu Shoda s plochou JI-O-5, další návazné plochy v území, lokalita se nachází v jádru města.

Opatření konkrétní zvážit umístění lokality v blízkosti toku Jihlavy vzhledem ke Q100 Zvážit účelnost takového rozsahu rozvojových ploch. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Realizace bude podmíněna splněním akustické hladiny tlaku pro obytnou funkci vzhledem ke stávající nadměrné zátěži z hlavní komunikace


103


LOKALITA 37 – ZS9 – JIHLAVA (SBĚRNÝ DVŮR)

Složka ŽP LOKALITA 37 - ZS9 - JIHLAVA Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá zanedbatelný vliv plocha uvnitř zastavěného území, zvětšení zpevněných ploch v území je Vlivy na vody 3 málo významné, větší navýšení produkce odpadních vod není předpokládána - vliv nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Vlivy na půdu 3 Jedná se o plochu přestavby uvnitř území. Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 3 bez vlivu 2000 Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území (rodinné domy, Vlivy na krajinný halové objekty), v návaznosti na komunikaci. Návrh pracuje se záborem 3 ráz veřejné zeleně a využitím plochy pro sběrný dvůr. S ohledem na krajinný ráz se jedná o vliv nevýrazný. Vliv neutrální lokalita se nachází uvnitř města při hlavní komunikaci, bude novým cílem Vlivy na hluk 3 dopravy spíše však pouze rezidentů, vzhledem k návazným plochám dopravního podniku se nepředpokládá významný negativní vliv Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, a to dle četnosti 3 zdraví svozu odpadů rezidenty Vliv na kulturní nachází se v rámci rozsáhlé plochy arch. naleziště náležející k centru památky, hmotné 3 Jihlavy statky Vliv na produkci Prostor pro nakládání s odpady má pozitivní vliv z hlediska odpadového 2 odpadů hospodářství. Vliv pozitivní Nároky na neobnovitelné Vhodné hospodaření s odpady je předpokladem pro využívání odpadů. Vliv 2 energetické a kladný méně významný surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP


104


Opatření konkrétní dešťové vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin. LOKALITA 38 – SM+OD3 – změna č. 8

Koncept ÚP v širších vztazích


105


Složka ŽP LOKALITA 38 - SM+OD3 - JIHLAVA Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá zanedbatelný vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 3 povrchový odtok, málo významné, možnost napojení na stávající kanalizaci - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí orná půda, přes polovinu V.třída, zbytek III. třída ochrany - vzhledem k Vlivy na půdu 4 rozsahu je vliv hodnocen jako mírný Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a zásah do ladem ležících ploch zemědělské půdy postihuje sukcesní krajinu, NATURA 3 společenstva, s ohledem na návaznost na zastavěné území je vliv 2000 nevýznamný Lokalita se nachází na okraji zastavěného území v sousedství nákupního střediska TESCO a jiných halových objektů a objektu léčebny, jejíž park je zároveň veden jako výhledová plocha green ring – krajinářsky Vlivy na krajinný ráz 3 kompoziční prvek. Náplní navrhovaného území bude obslužná zóna městského typu. Lokalita je z okolí málo viditelná a při dodržení regulativů ÚP a vzhledem k okolní zástavbě, lze předpokládat, že návrh nebude mít


106


Vlivy na hluk Vlivy na zdraví

3 veřejné

4

Vliv na kulturní památky, hmotné 4 statky Vliv na produkci 4 odpadů Nároky na neobnovitelné 4 energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP

negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách akustického tlaku pro noc =45-55dB, den = 55-60dB, hlavním zdrojem je II/602; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku, bude zde snížen faktor pohody bydlení vzhledem k návaznosti na komerční plochy hraničí z památkovou rezervací Jihlavy, plocha se částečně nachází v ploše arch. nalezišť, je zde tedy zvýšeno potenciální riziko vzniku negativního vlivu Plocha bude znamenat navýšení produkce odpadů. Negativní vliv méně významný. Smíšená plocha bude též znamenat zvýšení požadavků na energie. Vliv významný Lokalita se shoduje JI-O-10 + pás KO-PZ.3 – 1, dále navazují plochy JIBH-3, JI-BI-3 a další přes komunikaci, jedná se tedy o překryv s plochou Konceptu, ale s jiným funkčním využitím.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, dešťové vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin. směrem do otevřené krajiny vytvořit pás zeleně, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin vzhledem k umístění poblíž páteřní komunikace a komerčního areálu, musí být realizace obytné funkce podmíněna splněním limitu akustické hladiny tlaku Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody a vytápění.


107


PÍSTOV

LOKALITA 04 – BI2 - PÍSTOV Kvalita půdy – růžově I. třída ochrany, modrá šrafa – investice do půdy


108


Složka ŽP

LOKALITA 04 - BI2 - PÍSTOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s Vliv na ovzduší a radonovým rizikem V, jedná se o plochu přestavby, vzhledem k rozsahu a 2 klima funkci se předpokládá zanedbatelný vliv až mírně pozitivní vzhledem k transformaci plochy Nachází se v ploše přestavby (zemědělský brownfield), možnost napojení na Vlivy na vody 3 kanalizaci - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí jedná se o plochu přestavby, zastavěná plocha, nádvoří, ostatní plocha; v Vlivy na půdu 3 proluce mezi zástavbou se však nachází luční porost evidovaný jako ostatní plocha - nedochází k záboru ZPF - vliv nulový Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, současný ani krajinu, NATURA 3 navrhovaný ÚSES - bez vlivů 2000 Lokalita leží na okraji obce Pístov, v těsné návaznosti na centrální část, tj. urb. významného kompozičního prvku. Okolní zástavbu tvoří rodinné domy a Vlivy na krajinný objekty zemědělské a průmyslové výroby. Území se nachází v mírném údolí 2 ráz a je z okolí málo viditelné. S ohledem na okolní zástavbu by při dodržené regulativů ÚP neměl mít záměr negativní vliv na krajinný ráz. Vliv kladný málo významný lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy Vlivy na hluk 3 ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné 2 lokalita bude mít zanedbatelný až mírně pozitivní vliv na veřejné zdraví zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné 2 Část zasahuje do území arch.nal. statky Vliv na produkci zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, lze předpokládat mírné 2 odpadů snížení produkce odpadu vzhledem ke změně funkce Nároky na neobnovitelné 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu energetické a surovinové zdroje


109


Vazby zveřejněný Koncept ÚP

-

na 3

V ÚP je návazně navržena plocha PI-BI-3, PI-BI-2, a částečně HK-PZ1-1 samostatně není plocha Konceptem řešena.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě

LOKALITA 08 – OD – propojení ulic Telečská a U hřbitova

Složka ŽP LOKALITA 08 - OD - JIHLAVA Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá zanedbatelný vliv jedná se o plochu přestavby komunikace, ta křižuje vodní tok včetně jeho Vlivy na vody 3 záplavového území a aktivní zóny vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ostatní plochu, zahradu, a to s nepatrnými zábory, vliv Vlivy na půdu 3 zanedbatelný Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, křižuje se Vlivy na přírodu a však v rámci vodního toku se současným i aktualizovaným prvkem ÚSES krajinu, NATURA 3 - LBK 27a, vzhledem k současnému stavu se bude jednat o 2000 zanedbatelný vliv Lokalita leží v zastavěném území v sídlišti, na hranici krajinného kompozičního prvku. Jedná se o plochu přestavby - optimalizace Vlivy na krajinný ráz 3 dopravního křížení. S ohledem na okolí a rozsah záměru bude pravděpodobně vliv na krajinný ráz nevýrazný. jedná se plochu přestavby - optimalizace dopravního křížení, vliv bude Vlivy na hluk 3 tedy zanedbatelný Vlivy na veřejné jedná se plochu přestavby - optimalizace dopravního křížení, vliv bude 3 zdraví tedy zanedbatelný


110


Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP

3

lokalita je v území archeol. nalezišť, část v ploše asanace A3

3

plocha nebude generovat vznik odpadů, bez vlivu

3


3

Shoduje se s plochou PI-DS-5 konceptu ÚP.

Opatření konkrétní dešťové vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin. LOKALITA 25 - RI – PÍSTOV (malá plocha žlutě) – výřez souvislostí Konceptu ÚP

Složka ŽP

LOKALITA 25 - RI - PÍSTOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, poblíž skládka Henčov, jedná Vliv na ovzduší a 3 se o plochu přestavby, vzhledem k rozsahu a funkci se předpokládá klima zanedbatelný vliv drobná plocha s nevýznamnými vlivy na hydrologické charakteristiky Vlivy na vody 3 území, možnost připojení k sítím - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí část plochy se nachází na I.třídě ochrany, zbytek v V.třídě, vzhledem k Vlivy na půdu 3 umístění a rozsahu se jedná o zanedbatelný vliv Vlivy na PUPFL 3 vyskytuje se na hranici lesního porostu, teda téměř celá plocha je v OP lesa Vlivy na přírodu a lokalita sousedí s lokálním biokoridorem a nivou toku (VKP) - vlivy krajinu, NATURA 3 nevýznamné 2000 Vlivy na krajinný Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území v blízkosti 3 ráz komunikace. Okolní zástavbu tvoří převážně rodinné domy a v blízkosti se


111


Vlivy na hluk Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP

3

nachází vodní plocha. Jedná se o lokalitu malý rozměrů s předpokládaným využitím pro individuální obytnou zástavbu. S příhlednutím k těmto faktů lze předpokládat, že vliv na krajinný ráz nebude negativní. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku

3

lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví

3


3


3


3


Bez konkrétních opatření LOKALITA 36 – BI – PÍSTOV – plocha změny

Růžově – I. třída ochrany půdy Složka ŽP LOKALITA 36 - BI - PÍSTOV Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s 3 a klima radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce nepředpokládá vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 3 povrchový odtok, málo významné, možnost napojení na stávající kanalizaci vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ornou půdu, I.třída ochrany, jedná se o mírný až významný vliv Vlivy na půdu 4/5 vzhledem k rozsahu a návaznosti na zast. území Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa


112


Vlivy na přírodu a krajinu, 3 NATURA 2000 Vlivy na 3 krajinný ráz


3 3

lokalita se nachází podél VKP a interakčního prvku, nepředpokládá se však zásadní ovlivnění - vliv nevýznamný Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území, v návaznosti na komunikaci. Předpokládanou náplní je individuální obytná zástavba. Místo je poměrně pohledově exponované, ale vzhledem k rozsahu záměru a při dodržené regulativů ÚP, by nemělo mít negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu

3


3


3


3


Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě z hlediska ochrany ZPF, doporučujeme plochu redukovat pouze na návaznost na souč. zast. území nebo vypustit, vzhledem k záboru nejbonitnějších půd I. třídy ochrany


113


POPICE

LOKALITA 03, 20 – BI

Zeleně vyznačeno OP vodního zdroje


114


Složka ŽP LOKALITA 03,20 - BI - POPICE Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 a klima nepředpokládá vliv Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy vzhledem k rozloze méně významné. Nárůst množství Vlivy na vody 4 odpadních vod - možnost napojení na kanalizaci, hraničí s OP I.stupně vodního zdroje. Vlivy negativní méně významné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ornou půdu, V.třída ochrany, zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i Vlivy na půdu 3 rozsahu, umístění Vlivy na 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa PUPFL Vlivy na poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, současný ani přírodu a 3 navrhovaný ÚSES, část spadá do migračně významného území - vlivy krajinu, nevýznamné NATURA 2000 Lokality tvoří okraj zastavěné části obce Popice, ve které se nacházejí především rodinné domy. Navrhovaná území budou sloužit k výstavbě Vlivy na obytných domů venkovského typu. Lokality jsou převážně menšího charakteru 3 krajinný ráz a přímo navazují na zastavěná území. Lokality jsou dobře viditelné z přiléhající komunikace, při dodržení regulativů ÚP, by se dalo předpokládat, že nedojde k negativnímu působení na krajinný ráz. lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena Vlivy na hluk 3 stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 veřejné zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; vliv památky, 3 je tedy zanedbatelný hmotné statky Vliv na zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní další produkci 3 plánovanou zástavbou může být významná odpadů Nároky na Plocha pro bydlení bude znamenat nevelké navýšení požadavků na spotřebu neobnovitelné energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě energetické a 3 jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv surovinové nevýznamný zdroje Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP

Opatření konkrétní Dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě. Dodržení podmínek OP vodního zdroje Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


115


LOKALITA 05 - BI – POPICE

Složka ŽP LOKALITA 05 - BI - POPICE Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s 3 klima radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce nepředpokládá vliv Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 3 povrchový odtok - vlivy vzhledem k rozloze nevýznamné. Nárůst množství odpadních vod - možnost napojení na kanalizaci - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o luční porost, V.třída ochrany, zanedbatelný vliv vzhledem k Vlivy na půdu 3 funkci i rozsahu, umístění Vlivy na PUPFL 3 nepatrná část zasahuje do OP lesa Vlivy na přírodu a poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny, současný ani krajinu, NATURA 3 navrhovaný ÚSES, spadá do migračně významného území, lokalita 2000 navazuje na zastavěné území - vlivy nevýznamné Lokalita tvoří okraj zastavěné části obce Popice, ve které se nacházejí především rodinné domy. Navrhované území bude sloužit k výstavbě Vlivy na krajinný obytných domů venkovského typu. Lokalita je menšího charakteru a přímo 3 ráz navazuje na zastavěná území. Lokalita se nachází ve svahu a je dobře viditelná z okolí, při dodržení regulativů ÚP, by se dalo předpokládat, že nedojde k negativnímu působení na krajinný ráz. lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy Vlivy na hluk 3 ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, hmotné 3 vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní 3 odpadů další plánovanou zástavbou může být významná Nároky na Plocha pro bydlení bude znamenat nevelké navýšení požadavků na neobnovitelné spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území 3 energetické a v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném surovinové zdroje místě. Vliv nevýznamný Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP

Opatření konkrétní Dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě. Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


116


LOKALITA 11 – BV

Složka ŽP LOKALITA 11 - BV - POPICE Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s 3 klima radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce nepředpokládá vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 3 povrchový odtok - vlivy málo významné, nárůst množství odpadních vod ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ornou půdu, III. třída ochrany, zanedbatelný vliv vzhledem k Vlivy na půdu 3 funkci i rozsahu, umístění Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 3 zábor agrocenóz v návaznosti na zastavěné území - bez vlivu 2000 Lokalita tvoří okraj zastavěné části obce Popice, ve které se nacházejí především rodinné domy. Navrhované území bude sloužit k výstavbě Vlivy na krajinný obytných domů venkovského typu. Lokalita je menšího charakteru a přímo 3 ráz navazuje na zastavěná území. Lokalita se nachází ve svahu a je dobře viditelná z okolí, při dodržení regulativů ÚP, by se dalo předpokládat, že nedojde k negativnímu působení na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy Vlivy na hluk 3 ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, hmotné 3 vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní 3 odpadů další plánovanou zástavbou může být významná Nároky na Plocha pro bydlení bude znamenat nevelké navýšení požadavků na neobnovitelné spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území 3 energetické a v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném surovinové zdroje místě. Vliv nevýznamný Vazby na Navazuje na PO-BI-1, doplňuje ji a navazuje na ni, měla by etapově zveřejněný Koncept 3 navázat na její realizaci, není to však vzhledem k rozsahu a umístění ÚP podmínkou.

-

Opatření konkrétní Dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě. Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


117


LOKALITA 19 – BV – POPICE


118


Složka ŽP LOKALITA 19 - BV - POPICE Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s 3 klima radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce nepředpokládá vliv lokalita leží v širokém údolí drobného vodního toku, urbanizace lučních ploch podél vodního toku, včetně tohoto toku bude znamenat změnu vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 5 povrchový odtok, s ohledem na umístění lokality v nejnižší části sídla, bude odvádění splaškových vod kanalizací náročnější a nákladnější - vlivy na vody se dají předpokládat potenciálně negativní, významné. Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o luční porost a ornou půdu, II.-III. třída ochrany, investice do Vlivy na půdu 4 půdy, vzhledem k rozsahu se jedná o mírně významný až významný vliv Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa zásah do vlhkých extenzivních luk a pastvin je negativním vlivem, Vlivy na přírodu a zastavění a oplocení relativně velkých ploch, může znamenat vytvoření krajinu, NATURA 5 neprostupné bariéry pro volně žijící živočichy, zásah do VKP vodní tok a 2000 jeho niva- vlivy negativní významné, Lokalita navazuje na okraj zastavěné části obce Popice, ve které se nacházejí především zemědělské usedlosti. Navrhované území bude sloužit k výstavbě obytných domů venkovského typu. Lokalita dosahuje Vlivy na krajinný vetší rozlohy a rozšiřuje zastavěné území sídla. Rozsáhlá urbanizace VKP 4 ráz a zemědělských ploch, může významně ovlivnit dochovaný hodnotný charakter sídla. Lokalita je dobře viditelná z přiléhající komunikace, Možnost snížení kvality vizuálního projevu a přitažlivosti území. Vliv negativní. lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy Vlivy na hluk 3 ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 zdraví rozsahu Vliv na kulturní nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; památky, hmotné 3 vliv je tedy zanedbatelný statky Vliv na produkci zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, kumulace vlivu s okolní 3 odpadů další plánovanou zástavbou může být významná Nároky na Plocha pro bydlení bude znamenat nevelké navýšení požadavků na neobnovitelné spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území 3 energetické a v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném surovinové zdroje místě. Vliv nevýznamný Vazby na zveřejněný 3 V Konceptu není plocha řešena. Koncept ÚP

Opatření konkrétní rozvoj nových ploch (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit napojením na kanalizaci a ČOV, dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě vyjmout z rozvojové plochy vodní tok a jeho nivu, důraz je třeba klást na dostatek ploch zeleně, pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Respektovat bonitní půdy a investice do půdy Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


119


LOKALITA 35 - BI – POPICE

Zásah do OP lesa

Složka ŽP

LOKALITA 35 - BI - POPICE nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, nachází se v území s Vliv na ovzduší a 3 radonovým rizikem V, rozsah lokality a její funkce nepředpokládá zásadní klima vliv na kvalitu ovzduší změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vlivy na Vlivy na vody 5 povrchový odtok, potenciálně, významné negativní Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Vlivy na půdu 5 Jedná se o luční porost a ornou půdu, III.- V. třída ochrany, rozsahu cca


120


Vlivy na PUPFL

3/4

Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 4 2000

Vlivy na krajinný 5 ráz

Vlivy na hluk

3

Vlivy na veřejné 3 zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné 3 statky Vliv na produkci 5 odpadů Nároky na neobnovitelné 4 energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP

6,8ha, jedná se o významný negativní vliv vzhledem k lokalizaci a nárůstu stávajícího sídla, zásah do organizace ZPF, zhoršení hydrologických a odtokových poměrů v území zasahuje do cípu lesního porostu, velká část sahá tedy i do OP lesa, vzhledem umístění a funkci je vliv hodnocen jako zanedbatelný až mírný, je zde však větší riziko sekundárního poškození užitím území zábor více jak 6,8 ha zemědělské půdy v dané krajině vytvoří neprostupnou barieru pohybu volně žijících živočichů, vlivy na biotu negativní méně významné Lokalita sousedí přes silnici s nově vznikajícím satelitem obce Popice, kterou tvoří především rodinné domy. Navrhovaná území budou sloužit k výstavbě obytných domů venkovského typu. Řešená lokalita je od kompaktní obce velice vzdálená a ocitá se tudíž zcela mimo její kontext, tento fakt umocňuje i poloha tohoto území za místní komunikací, která působí jako přirozená hranice obce a tato lokalita se ocitá zcela vně ní. Zastavění této lokality by bylo pokračování v nepřirozeném vývoji obce, která místo toho aby si uchovávala svůj kompaktní vesnický charakter, se rozrůstá pouze jedním směrem a zasahuje nepřirozeně do volné krajiny. Záměr je nevhodný i z hlediska reliéfu terénu, který je poměrně dynamický a zástavba by působila jako nová dominanta. Z těchto důvodu bude mít záměr pravděpodobně negativní vliv na krajinný ráz. Vliv záporný významný lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu nenachází se zde arch. naleziště, ani žádné památkově chráněné objekty; vliv je tedy zanedbatelný Plocha pro individuální bydlení bude znamenat navýšení produkce odpadů. Negativní vliv významný. Kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být významná Plocha pro individuální bydlení bude znamenat významné navýšení požadavků na spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv méně významný V Konceptu není plocha řešena.

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě Zvážit účelnost a smysluplnost vytváření nového satelitu v hodnotné krajině. Nutnost kauzálního posouzení vlivů na krajinný ráz - v rámci urbanistické studie. Zásah do OP lesa bude podmíněn souhlasem příslušného orgánu Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody a vytápění.


121


HOSOV LOKALITA 10 – SV – HOSOV

Složka ŽP LOKALITA 10 - BV - POPICE Vliv na ovzduší nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 a klima nepředpokládá vliv s ohledem na využití lokality a její rozsah se nepředpokládají významné vlivy na hydrologické charakteristiky území a povrchový odtok, lokalita nezasahuje Vlivy na vody 3 žádné ochranné pásmo vodního zdroje, žádný vodní zdroj, v území je možnost napojení na vodovodní i kanalizační síť - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Vlivy na půdu 3 Jedná se o ostatní plochu dle KN Vlivy na 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa PUPFL Vlivy na plocha hraničí s lokalitou s výskytem zvl.chr.druhu - Soustava rybníčků u přírodu a Hosova (k.ú. Hosov), která je zároveň součástí ÚSES (aktualizovaný v 3 krajinu, Konceptu LBC 39), kolem lokality vede LBK 29, s ohledem na uvažované NATURA 2000 využití lokality budou vlivy nevýznamné Lokalita se nachází na okraji zastavěného území obce Hosov, na hranici urbanisticky významného kompozičního prvku - údolí vodoteče s rybníky pod Pekelským vrchem. Převážnou většinu objektů v okolí tvoří rodinné domy, Vlivy na 3 statky. Návrh počítá s využitím tohoto území jako obslužnou a obytnou zónu krajinný ráz venkovského typu. Jelikož se jedná a malou lokalitu v těsné návaznosti na stávající zástavbu a která je velice málo viditelná, lze předpokládat, že nebude mít negativní vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena Vlivy na hluk 3 stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i 3 veřejné zdraví rozsahu Vliv na kulturní památky, 3 nachází se vně hranice arch. naleziště (jádro sídla) hmotné statky Vliv na produkci 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu odpadů Nároky na neobnovitelné 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu energetické a


122


surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 3 Koncept ÚP

-


Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody a vytápění. HORNÍ KOSOV LOKALITA 07 - OV + ZS - HORNÍ KOSOV – PÍSTOV

Lokalita 07 – ÚSES, vodní plochy


123


Lokalita 07 – dle funkce

Složka ŽP

LOKALITA 07 - OV + ZS - HORNÍ KOSOV - PÍSTOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce Vliv na ovzduší 4 (4,5ha OV) může způsobit mírně negativní lokální ovlivnění kvality ovzduší a klima vliv mírně významný Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - potenciální nebezpečí znečištění povrchových vod v blízkém Vlivy na vody 4 vodním toku a rybníku - vliv potenciálně negativní. Nárůst množství odpadních vod - možnost napojení na kanalizaci - vlivy nevýznamné Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí Jedná se o ornou půdu, III.-V.třída ochrany, část investice do Vlivy na půdu 3/4 půdy,zanedbatelný až mírný vliv vzhledem k funkci i rozsahu, i umístění Vlivy na 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa PUPFL Vlivy na Zásah do ploch agrocenóz a ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností, přírodu a zčásti uvnitř zastavěného území, plocha nebude znamenat významné 3 krajinu, omezení pohybu volně žijících živočichů, střední část ZS stabilizuje VKP a NATURA 2000 interakční prvek - vlivy nevýznamné Lokalita leží na okraji zastavěného území v blízkosti průmyslové zóny. Řešené území se nachází v údolí v blízkosti vodní plochy se stromovým porostem, téměř celá plocha se překrývá s kraj.kompozičním prvkem (součást green Vlivy na 3 ring). Dle návrhu územního plánu by náplní lokality měla být občanská krajinný ráz vybavenost a sídelní zeleň. Z hlediska krajinného rázu nebude mít lokalita pravděpodobně negativní vliv, jelikož je pohledově poměrně nepřístupná a pokud splní regulativy ÚP. Vliv neutrální lokalita - části OV - se nachází při komunikaci, stanovené hlukové pásmo zde není modelováno, lze předpokládat, že podél komunikace jsou hodnoty jak pro Vlivy na hluk 3/4 noční, tak i denní hodnoty překračovány nebo na hranici limitu, vzhledem k rozsahu plochy nepředpokládáme zásadní příspěvek k akustické zátěži území Vlivy na lokalita může mít mírný vliv na veřejné zdraví a faktor pohody území a to dle 3/4 veřejné zdraví konkrétní budoucí funkce OV Vliv na kulturní památky, 3 nachází se částečně v území centra Jihlavy arch. naleziště hmotné statky


124


Vliv na produkci 4 odpadů Nároky na neobnovitelné energetické a 4 surovinové zdroje Vazby na zveřejněný 4 Koncept ÚP

Plocha bude znamenat významné navýšení produkce odpadů. Negativní vliv významný, z hlediska celého města méně významný. Kumulace vlivu s okolní další plánovanou zástavbou může být významný Plocha může znamenat významné navýšení požadavků na spotřebu energií. Vliv méně významný. Překryv s Konceptem ÚP - Část ZS = HK-PZ.1-1, Část OV = HK-O-2, PI-O-4. Kumulativní vlivy s plochami uvažovanými konceptem ÚP vlivy negativní. V ÚP dále navazuje HK-OK-1

Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě, dešťové vody z dopravních ploch odvádět přes odlučovač lehkých látek zabezpečit přilehlé území s vodním tokem a rybníkem před vniknutím znečištěných vod (splachů) Důraz je třeba klást na dostatek ploch zeleně. Pro výsadby používat výhradně původní druhy dřevin. Realizace funkce musí zohlednit stav akustické hladiny tlaku vzhledem ke stávající nadměrné zátěži Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody a vytápění – a to z pohledu energetiky města, tak i kvality ovzduší LOKALITA 12 - BI - HORNÍ KOSOV

Složka ŽP Vliv na ovzduší a klima Vlivy na vody Vlivy na horninové prostředí Vlivy na půdu Vlivy na

LOKALITA 12 - BI - HORNÍ KOSOV nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 nepředpokládá vliv 3 drobná plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné 3


3 3

jedná se o zahradu a zastavěnou plochu, vliv je hodnocen jako zanedbatelný nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa


125


PUPFL Vlivy na přírodu a 3 krajinu, NATURA 2000 Vlivy na 3 krajinný ráz Vlivy na hluk Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky, hmotné statky Vliv na produkci odpadů Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Vazby na zveřejněný Koncept ÚP

-

3 3

bez vlivu Lokalita se nachází v návaznosti na zastavěné území, v návaznosti na komunikaci a hraničí s krajinným kompozičním prvek (součást green ring). Plocha je rozlohou nevýznamná a s ohledem na okolí, lze předpokládat minimální vliv na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu

3

nachází se v území centra Jihlavy arch. naleziště

3


3


3


Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě.

LOKALITA 26 - BI+ZS - HORNÍ KOSOV Koncept ÚP

Změna č. 8

Složka ŽP

LOKALITA 26 - BI+ZS - HORNÍ KOSOV nachází se na hranici PHO pro areál Oseva v Jihlavě - Horním Kosově, OP výrobního zařízení – stanovené, stavební uzávěra (bytová, rekreační a Vliv na ovzduší občanské vybavenosti); limit hluku 40dB - noc, 50dB - den;vysázení a 3 a klima udržování zeleně; dodržení koncentrací škodlivin, 290 m od emisního bodu v centu velkokapacitního kravína; vzhledem k rozsahu a funkci se předpokládá zanedbatelný až mírný vliv změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na Vlivy na vody 4 povrchový odtok s ohledem na způsob využití, vlivy málo významné, nárůst


126


množství odpadních vod je řešen napojením na kanalizaci významný Vlivy horninové prostředí

na

Vlivy na půdu

3


3

část investice do půdy, orná půda, III.třída ochrany, vliv je hodnocen jako převážně zanedbatelný

Vlivy na 3 PUPFL Vlivy na přírodu a 3 krajinu, NATURA 2000

Vlivy na 3 krajinný ráz


-

- vliv málo

3

nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa poblíž se nevyskytuje žádný prvek ochrany přírody a krajiny - vlivy nevýznamné Lokalita tvoří okraj zastavěného území převážně s rodinnými domy. Návrh předpokládá výstavbu individuálního bydlení společně se zelení. Pohledově je území z okolí málo viditelné, nicméně přispívá k rozrůstání sídel do krajiny a jejímu zabírání, dochází k vytváření takzvané sídelní kaše, která není ani sídlem ani krajinou. Jelikož regulativy ÚP preferují převážně bytové objekty a nikoliv veřejnou infrastrukturu, lze předpokládat nárůst dopravního zatížení a s tím související negativní dopad na krajinu. V těchto souvislostech se jeví návrh s ohledem na krajinný ráz jako negativní. Vliv neutrální lokalita se nenachází ve stanoveném hlukovém pásmu, nebude tedy ohrožena stávající hlukovou zátěží; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku

3

lokalita bude mít zanedbatelný až mírně pozitivní vliv na veřejné zdraví

3

lokalita hraničí s územím arch. naleziště, vliv zanedbatelný

4

Plocha pro bydlení bude znamenat významné navýšení produkce odpadů. Negativní vliv významný, z hlediska celého města méně významný.

4

Plocha bydlení bude znamenat významné navýšení požadavků na spotřebu energií. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Vliv méně významný

3

Navazuje na HK-BI-1, HK-SM-2. Shoduje se s Konceptem ÚP, kde je plocha ještě rozsáhlejší: Část ZS = HK-PZ.3-2 + HK-PV-3, Část BI= HK-BI-4

Opatření konkrétní vzhledem k OP Oseva doplnit i z V strany pás izolační zeleně dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě. Pro výsadbu používat výhradně původní druhy dřevin Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů Doporučení: podpora alternativních zdrojů pro výrobu teplé vody, příp. vytápění.


127


STARÉ HORY LOKALITA 01,17 – BI-ZS - STARÉ HORY – souvislost s Konceptem ÚP včetně rezerv

Přírodní hodnoty


128


Hluk – den - noc

Složka ŽP LOKALITA 01,17 - BI - STARÉ HORY Vliv na ovzduší a nezasahuje žádné známé hygienické pásmo, rozsah lokality a její funkce 3 klima předpokládá žádný až zanedbatelný vliv 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní, vzhledem k rozloze méně významné. Vlivy na vody 3 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný Vlivy na horninové 3 nevyskytují se zde ani v okolí žádné geologické jevy prostředí plocha se nachází na meliorovaných půdách IV. třídy ochrany, jedná se Vlivy na půdu 3 tedy o významný vliv Vlivy na PUPFL 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa Vlivy na přírodu a Lokalita zasahuje do OZ NRBK, nedaleko (40 m) se nachází lokální krajinu, NATURA 3 biokoridor LBK 10, přechodně chráněná plocha Smrčenský potok, tj. VKP 2000 vliv je hodnocen jako zanedbatelný Lokalita se nachází na okraji zastavěného území s převážně rodinnými domy a přiléhá ke komunikaci. Poblíž je klasifikován urb. významný kompoziční prvek údolí vodoteče s rybníkem Borovinka a přilehlé lesy. Vlivy na krajinný 3 Území leží v údolí a z okolí je jen málo viditelné. Navrhované využití podle ráz územního plánu bude individuální bydlení. Za předpokladu dodržení regulativů ÚP, lze považovat tuto lokalitu bez negativního vlivu na krajinný ráz. Vliv neutrální lokalita se nachází ve stanoveném hlukovém pásmu v hladinách Vlivy na hluk 4 akustického tlaku pro den = 55-60dB, noc =45-50dB, hlavním zdrojem je dálnice; vlastní plocha nebude významným zdrojem hluku Vlivy na veřejné lokalita bude mít zanedbatelný vliv na veřejné zdraví, vlastní obytná funkce 4 zdraví musí být podmíněna splněním hygienických limitů hluku Vliv na kulturní památky, hmotné 3 nachází se v rámci arch. naleziště statky Vliv na produkci 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu odpadů Nároky na neobnovitelné 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu energetické a surovinové zdroje Vazby na Přes komunikaci navazují plochy SH-BI-1, PZ.3-1, plochy rezervy pro BI zveřejněný 3 ty se shodují i s navrhovanými plochami. Koncept ÚP


129


Opatření konkrétní dešťové vody, pokud je to možné, likvidovat zasakováním v místě. při okraji lokality směrem do volné krajiny vytvořit pás zeleně, pro výsadby použít výhradně původní druhy dřevin LOKALITA 40 – DOPRAVNÍ PROPOJENÍ


130


Červená – I.třída, žluto –oranžo- III.třída, modrá- IV.třída, V. třída - bílá

Složka ŽP

LOKALITA 40 - OD - STARÉ HORY Až k navržené trase zasahuje OP Oseva, vzhledem k funkci se jedná o zanedbatelný vliv Vliv na Vlastní trasa – propojení bude znamenat mírné zvýšení koncentrací ovzduší a 3/4 charakteristických látek, jedná se však již o převážně stávající trasu, v celkové klima koncepci města se bude jednat hlavně o přesun dopravních pohybů v rámci zlepšení obslužnosti stávajícího území i nových cílů dopravy Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok Vlivy na vody 4 vlivy málo významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel


131


je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. významný Vlivy na horninové 3 prostředí

Vliv negativní méně


plocha se v úsecích nachází na meliorovaných půdách , někdy v I.třídě ochrany, převážně však vede již ve stávající trase komunikace, v nové se jedná převážně Vlivy na půdu 3/4 o V.třídu ochrany, vliv je tedy hodnocen jako mírný až zanedbatelný, a to i díky faktu, že vede skrze kompaktní zástavbu stávající i navrhovanou, tedy nenaruší obdělávání zem.pozemků Vlivy na 3 nezasahuje do lesního porostu, ani OP lesa PUPFL Lokalita zasahuje do OZ NRBK, nedaleko (40 m) se nachází lokální biokoridor Vlivy na LBK 10, přechodně chráněná plocha Smrčenský potok, tj. VKP - vliv je přírodu a hodnocen jako zanedbatelný. krajinu, 4 Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha rozděluje NATURA plochy zemědělské půdy ve volné krajině, dle konceptu ÚP bude ohraničovat 2000 zastavitelné území vliv bude méně významný. Lokalita se nachází na okraji zastavěného území s převážně rodinnými domy a přiléhá ke komunikaci. Poblíž je klasifikován urb. významný kompoziční prvek Vlivy na údolí vodoteče s rybníkem Borovinka a přilehlé lesy. Území leží v údolí a z okolí 3 krajinný ráz je jen málo viditelné. Navrhované využití podle územního plánu bude individuální bydlení. Za předpokladu dodržení regulativů ÚP, lze považovat tuto lokalitu bez negativního vlivu na krajinný ráz. Vliv neutrální Trasa bude novým, avšak ne významným zdrojem hluku, dojde k přesunu Vlivy na hluk 4 dopravních intenzit stávajících a nárůstu vzhledem k obslužnosti nových rozvojových ploch, bude se jednat o mírně negativní vliv lokalita bude mít mírně pozitivní až mírně negativní vliv na veřejné zdraví, Vlivy na vznikne nová trasa, do lokality se přesune nové množství dopravních intenzit, na veřejné 2/4 straně druhé v okolním - navazujícím území se sníží přesunem určitého zdraví množství dopravních intenzit Vliv na kulturní 3 Část se nachází v rámci arch. naleziště památky, hmotné statky Vliv na produkci 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu odpadů Nároky na neobnovitelné energetické a 3 zanedbatelný vliv vzhledem k funkci i rozsahu surovinové zdroje Vazby na Vede skrze zástavbu stávající i navrhovanou, často po stávající trase zveřejněný 2 komunikace, dále se shoduje s PI-PV-2, HK- PZ.3 – 2, HK-BH-2, JI-BH-5 Koncept ÚP


132


Opatření konkrétní - dešťové vody je nutné ze zpevněných dopravních ploch odvádět přes odlučovače lehkých kapalin - podél komunikace provést výsadbu liniové zeleně - v případě konzultace a požadavku příslušného úřadu se celé propojení dopravní plocha bude posuzovat dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, jedná se částečně o rekonstrukci stávající trasy, ale obsluhu nových ploch, lokálně se bude jednat o významné dopravní propojení - z hlediska potenciálních dopadů na veřejné zdraví, tj. vnosu nových emisí do území se doporučuje zvážit doprovodná zeleň a další technická (protihluková) opatření odpovídající dopravním intenzitám na dané dopravní trase tak, aby byly splněny hygienické limity a byla zlepšena obytnost území

SOUHRN VYHODNOCENÍ VLIVŮ DLE JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK Souhrn neobsahuje podrobné hodnocení vlivů změny č. 8.31, tj. energetického zařízení pro likvidací odpadů.

Ovzduší – klima Budoucí nárůst emisí znečišťujících látek do ovzduší lze vyčíslit až na základě znalosti konkrétního využití území. Zdroje znečišťování ovzduší budou provozovány především v plochách pro bydlení, plochách smíšeně obytných a plochách výrobních a skladových, dále i v plochách občanského vybavení. Umístění a provozování těchto zdrojů bude posuzováno individuálně dle stávající právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší, v případě záměrů, jež spadají do některé z kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., budou tyto posuzovány dále dle zákona. Dalším, v současnosti nejvýznamnějším, producentem znečištění, jsou mobilní zdroje, tedy doprava, navržené změny nevyvolají zásadní nárůst dopravních intenzit, vzhledem k současnému stavu. Ve městě i jejích příměstských částech bude preferováno plynové vytápění, a to z důvodu,


133


že všechny stávající i návrhové lokality jsou napojitelné na plynovody, případně na blokové kotelny nebo CZT v oblastech pro hromadnou nebo kompaktní zástavbou. Na základě současných znalostí lze předpokládat, že kvalita ovzduší nebude vlivem realizace územního plánu významněji ovlivněna. Míra ovlivnění však bude vycházet především z řešení konkrétních lokalit, všechny nové provozy musejí splňovat stávající povolené limity na vypouštění koncentrací sledovaných látek. Rozsah ploch není vzhledem k velikosti města zásadní, a tedy nepředstavuje zásadní ovlivnění kvality ovzduší nebo klimatu řešeného území. Některé plochy se dostávají do blízkosti výrobních areálů, u kterých je navrženo doplnění izolační zelení (plocha č. 26 – OP Oseva). Rozsáhlejší lokality mohou v kumulaci představovat lokální zhoršení kvality ovzduší a ovlivnění mikroklimatu dotčených ekosystémů (Helenín, plocha č. 7), u kterých se doporučuje prioritně napojení na CZT, využití nízkoemisních technologií pro zásobování energiemi, včetně zvážení vhodného využití OZE. Na straně druhé je navrženo několik ploch ZS nebo přestavby, které budou působit v rámci území pozitivně na zlepšení kvality ovzduší (21 – ZS, 04 – přestavba). OPATŘENÍ  Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajících.  U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, OT1 dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

Vodní prostředí Změny ÚP nenavrhují nové vodní plochy. Při hodnocení vlivů na vody bylo přihlíženo především k očekávaným vlivům na změny vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik a vlivům na povrchový odtok. Dále byly zvažovány vlivy na produkci a nakládání s odpadními vodami a vlivy na zatížení recipientů vypouštěnými odpadními vodami. Všechny plochy změn jsou napojitelné na veřejné zásobování pitnou vodou i na kanalizační síť, tedy z tohoto pohledu nebyl identifikován zásadní vliv nebo riziko území. Rizika vůči vodnímu prostředí byla identifikována však u lokalit, jež se nacházejí v sousedství povrchových útvarů, jež jsou zároveň i přírodními hodnotami v území – např. plocha č. 07. V kumulaci je identifikováno riziko negativního vlivu v rozvojové oblasti Helenín (13, 14, 23, 39), nebo dle jejich rozsahu – plocha č. 15, 19, 26, 30, 35 nebo umístění – plocha č.34 v záplavovém území Q100. Pro tyto plochy jsou doporučena při realizaci taková technická opatření, jež zajistí respektování vodního prvku v území a prevenci rizika kontaminace nebo ohrožení vodního prostředí. Plochy ZS v rámci území na druhé straně budou působit pozitivně na retenci vody


134


v území. OPATŘENÍ  rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV  Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek.  ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad.  Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek.  U rozsáhlých rozvojových ploch zvážit účelnost tak velkého rozsahu.  U většiny rozsáhlých území dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území.

Horninové prostředí V rámci změn nebudou negativně ovlivněny žádné geologické jevy v území. Několik ploch se dostává do střetu s poddolovaným územím. OPATŘENÍ: Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci.

Půdní prostředí Plochy jsou pouze v několika případech většího rozsahu na kvalitních půdách, nebo na půdách s investicemi. Všechny jsou principielně navrhovány v návaznosti na zastavěné území města nebo jeho částí. V případě lokality 09, oblasti Helenín – 13-14-23-39, Pístova 36, se dostává návrh do střetu s nejbonitnějšími půdami I. třídy ochrany, lokalita 19, 35, 38 se nachází na kvalitnějších půdách o rozsahu neodpovídající velikosti sídla nebo daného umístění. Pozitivní vliv lze identifikovat u ploch přestavby a intravilánu, jež plně respektují principy ochrany ZPF. OPATŘENÍ:  Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat  Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod.  Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I. třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla


135


Protierozní opatření  Území není zásadně ohroženo vodní ani větrnou erozí. Pro snížení nebezpečí větrné eroze bude vhodné podporovat výsadby krajinné zeleně a realizace ÚSES, pásy izolační a sídelní zeleně.

Les, PUPFL Nepatrné části ploch se dostávají do střetu s OP lesa, pozemky PUPFL nebudou plochami změny č.8 dotčeny. OPATŘENÍ  U ploch, které zasahují do OP lesa - Realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu.  U ploch ZS je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení (např. plocha č.13, 23).  Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby.

Příroda a krajina Při hodnocení vlivů na přírodu a krajinu bylo přihlíženo především k očekávaným vlivům na biotu, ať už zásahem do biotopu, tak i vytvářením bariér v krajině. Dále bylo přihlíženo i k zásahů do nelesní zeleně, ÚSES apod. Několik ploch se dostává do kontaktu s přírodními a krajinnými hodnotami území, s prvky ÚSES, interakčními prvky, VKP (vodní tok, les) aj. – jedná se o lokality Helenína (23, 02, 13, 14, 39), dále plochu č. 18. a v k.ú. Popice 19 a 35 Oblast Helenína a plocha č. 19 a 35 v k.ú. Popice svým rozsahem mohou představovat zásah do agrocenóz a lučních společenstev s možným rizikem omezení pohybu pro volně žijící živočichy, je tedy nutné tuto kvalitu území respektovat a chránit během přípravné fáze realizace. OPATŘENÍ  Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně.  Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.  Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb.  Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci.  U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady).  Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně.

Krajinný ráz Při hodnocení vlivů na krajinný ráz, je možné posuzovat pouze potenciální vlivy. Dá se


136


posuzovat spíše pouze určité riziko, že využití rozvojových ploch podle návrhu ÚP, může za určitých okolností ovlivnit krajinný ráz území. Vliv na krajinný ráz významně ovlivní charakter výstavby urbanistické a především architektonické řešení konkrétních záměrů posléze realizovaných v té, které ploše. Proto není možné jednoznačně stanovovat opatření v ÚPD zatím neznámých staveb a záměrů. V oblasti Helenína (13, 14, 23, 39) dochází ke kumulativnímu vlivu. Daná oblast je pohledově velmi exponovaná a byla by z pohledu krajinného rázu významnou lokalitou nebýt hmotově dominantní stavby řadových domů. S ohledem na poškozený charakter krajiny se dá říci, ze navrhovaný záměr nebude mít na současný charakter krajiny až tak zásadní negativní vliv. Vliv na krajinný ráz je dále vzhledem k rozsahu, umístění vůči stávajícímu sídlu nebo exponovanosti identifikován na ploše č. 15, 18, 19, 35. OPATŘENÍ  U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny.  U větších rozvojových ploch, vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.  U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady).

Hluk Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Pro hodnocení daného území byl využit podklad od příslušných orgánů o stanoveném pásmu hluku. Několik ploch změn je umístěno do oblasti se stanoveným hlukovým pásmem, tedy oblasti, kde je v současnosti akustická hladina tlaku na hranici limitu nebo překračována, což je způsobeno nejbližšími dopravními koridory, ať již dálnicí D1, páteřní hlavní komunikací města II/38 nebo na ni navazujícími. U těchto ploch je na tuto zátěž upozorněno – např. Antonínův Důl – plocha č. 09, 29, Heroltice – 22, 23, dále plocha č.38, 34, 30, oblast rozvoje Helenína (především plocha č.14, 39), Staré Hory – 01, 17. Rozsah lokalit samotných nepředurčuje svými funkcemi zásadní vnos nového akustického zatížení území. OPATŘENÍ  Podmínkou obytné výstavby v akusticky již dnes zatížených nebo potenciálně zatížených oblastech je splnění limitů akustické hladiny tlaku.  Všechny výrobní VD, VL, SM, OT1, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních


137


funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb.  Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem.

Veřejné zdraví, obyvatelstvo Za nejvíce klíčové vlivy na lidské zdraví lze označit vlivy na akustickou situaci a na kvalitu ovzduší. Vzhledem k tomu, že město Jihlava se vyznačuje stávající akustickou zátěží i specifickými problémy s ovzduším v souvislosti s průmyslovou zónou Jihlava, je za riziko považována výstavba ve stanoveném hlukovém pásmu a blízkosti zóny, na což je v individuálních lokalitách upozorněno. Ovlivnění veřejného zdraví není změnou č. 8 zásadní, je spojeno především s umístěním ploch s obytnou funkcí do lokalit s již stávající zátěží území. U ploch změn samotným nepředpokládáme zásadní ovlivnění veřejného zdraví. OPATŘENÍ  V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně.  U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů.

Kulturní památky Mnoho ploch v návaznosti na město se nachází v arch. nalezišti Jihlavy nebo center malých sídel, zde nepředpokládáme negativní ovlivnění daných hodnot. Do blízkosti kulturní památky se dostává pouze plocha č.34 a plocha č.38 na hranici přímo památkové zóny Jihlavy, zde musí být při realizaci tyto hodnoty důrazně zohledněny a ochráněny.

Produkce odpadů Produkce odpadů nebude zásadně ovlivněna, v kumulaci rozsáhlejších ploch lze identifikovat předpokládané zvýšení produkce odpadů, je tedy doporučeno zajištění sběrných hnízd pro separovaný odpad.

Energetika města Energetika města nebude návrhem zásadně dotčena (mimo 8.31), bude navázáno na současný systém zásobování tepla a energií.

Vazby na Koncept ÚP Několik lokalit je navrženo ve shodě – v překryvu nebo návaznosti na zveřejněný Koncept


138


ÚP. Obecně lze konstatovat, že z hlediska dopadů na jednotlivé složky ŽP budou příznivější varianty, jež budou menší záborem a budou měkčími funkcemi, především v návaznosti na obytnou zástavbu (např. SM před OV, VD).

ZÁVĚR Z hlediska navržených změn nebyly identifkovány zásadní negativní vlivy v oblasti kvality ovzduší, horninového prostředí, hluku, veřejného zdraví, kulturních hodnot, odpadů a energetiky města. Mírně negativní byly identifkovány pro oblast hluku, veřejného zdraví a vodního prostředí. Mírně až významně negativní byly identifikovány v oblasti přírody, krajinného rázu a půdy. Identifikované vlivy lze navrženými opatřeními eliminovat nebo minimalizovat, u některých ploch je navržena výjimečně redukce nebo vypuštění.

5.3. Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí - variantní posouzení požadavku 8.31

V rámci změny č. 8 ÚP, bodu č.8.31 jsou prověřeny 3 lokality pro energetické využívání odpadu města – kraje, jež vychází z požadavků koncepce Integrovaného systému nakládání s odpady kraje Vysočina. Zařízení pro energetické využívání odpadu – změna č. 8.31 VARIANTA 1. VARIANTA 2. VARIANTA 3.

Lokalita Pávov – překladiště Lokalita Bedřichov – průmyslová zóna Lokalita Pístov - Psinec

Dle současně platného územního plánu – funkční využití OT1: Technická vybavenost specifická

OT1

Plochy určené pro umísťování staveb a zařízení sloužících k zabezpečení údržby veřejných ploch a prostranství (technické a úklidové služby; sběr, zpracování a likvidace odpadu, skládky a spalovny odpadu. A. Dominantní činnost: Obslužná - zařízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) převážně Nadmístního významu. Umístění a rozvoj ploch a zařízení pro nakládání s odpady, které Nemohou být umístěna v jiných územích

B. Přijatelné činnosti: Plochy a zařízení pro nakládání s odpady, Odstavné plochy a garáže


139


Nezbytná dopravní a ostatní technická infrastruktura Plochy sídelní zeleně, doprovodné, izolační, rozptýlené zeleně, nebo zeleně areálů. Byty pohotovostní, majitelů a správců zařízení Zařízení výroby a služeb, vážících se k funkci technického vybavení

C. Nepřípustné činnosti: Všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti

Vzhledem k dané funkci je nutné konstatovat, že její naplnění dává podnět k posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Míra, významnost a charakter působení vlivu se budou odvíjet především od zvolené technologie a kapacity využití funkce.

Ovzduší, klima / mikroklima  

Emisní a imisní rozptyl a ovlivnění dotčeného území a základě odborné studie ČHMÚ Ovlivnění klimatu / mikroklimatu území - tepelné toky

Hodnocení vychází z odborné studie ČHMÚ, kde je hodnocen – modelován hmotnostní tok škodlivin v rozptylu do okolí ve vybraných lokalitách pro umístění dané funkce. Studie ČHMÚ vychází z technologie spalovny SAKO Brno, tedy byly zvoleny pro modelování následující parametry:

Oproti brněnské spalovně byla pro potřeby výpočtu navýšena hodnota hmotnostního toku, a to cca 5 000krát. Níže jsou uvedeny výstupy rozptylové studie, pouze pro roční příspěvky, studie dále uvádí i příspěvky k maximální půlhodinové koncentraci škodlivin.


140


Lokalita Pávov – překladiště – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin


141


Lokalita Bedřichov – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin


142


Lokalita Pístov – Psinec – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin

Ze závěrů hodnocení lokalit vyplývá, že jako nejlepší se jeví lokalita Bedřichov, a to díky nižšímu maximálnímu příspěvku k průměrným ročním koncentracím. Lokalita V1 aV3 mají shodně po dvou nejhorších charakteristikách – Pístov je nejhorší pro území města Jihlava a lokalita Pávov je nejhorší z hlediska maximálních dosažených příspěvků.

Pozn.: Studie hodnotila o 1 lokalitu více, lokalita 1 = Pístov, lokalita 2 = U vysílačky, lokalita 3 = Pávov – překladiště, lokalita 4 = Bedřichov – průmyslová zóna

Dále je ve výsledném hodnocení za složku ovzduší vzat v úvahu vliv – potenciální riziko ovlivnění klimatu širšího okolí, ale i mikroklimatu lokálního, tj. dotčené plochy samotné a nejbližších sousedních ploch vzhledem k pravděpodobným změnám v tepelných tocích v blízkosti chladících věží, případně únikům tepla – vypouštění přebytků tepla do atmosféry. Hodnocení je nejvíce ovlivněno umístěním funkce vzhledem k terénu – reliéfu krajiny, okolním funkcím, objektům, které mohou tvořit další bariéry pro rozptyl emisí do okolí. Ve složce přírodní a veřejného zdraví je poté zohledněno hledisko změny kvality ovzduší a teplot na pravděpodobně dotčené obyvatele a ekosystémy.


143


Vzhledem k funkci může vždy dojít k mírnému až významnému negativnímu ovlivnění, a to dle typu – kapacity, technologie naplnění dané funkce. Viz výše dle studie ČHMÚ je nejlépe hodnocena V2, tj. s nejmenším vlivem; dále srovnatelně vychází V1 a V3. Plocha V1 je nadto oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem ze západního směru, dále celou průmyslovou zónou a reliéfem terénu z východu, lokalita samostatná se nachází dle současné funkce již v čistě průmyslové zóně. Lokalita V2 je oddělena od obytných funkcí navrženou a stávající průmyslovou zónou, od východu již není chráněna další funkcí ani terénem, po směru větru a dle funkce bude potenciálně ovlivňovat další plochy směrem na východ, ale převážně otevřené krajiny. Lokalita V3 je plochou brownfieldu, jež navazuje na sídlo Pístova cca po 230 m J-JZ podél komunikace a S-SV na garážová stání, potenciálním rizikem je navrhovaná výstavba a rozvoj obytných, smíšených funkcí návazně na areál Konceptem ÚP. Z hlediska reliéfu a změn mikroklimatu a teplot lze očekávat největší rizika u Pístova, poté obdobně u Bedřichova s Pávovem. Rozptyl tepelného toku bude obdobný s emisním, předpokládáme však mnohem menší dosah ovlivnění. V důsledku realizace funkce nelze očekávat zlepšení kvality ovzduší, vzhledem k současně využívané plynofikaci celého území. OVZDUŠÍ

V2
KLIMA

V2
Charakter funkce dává předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

Vodní prostředí   

Zásah do aktivní zóny nebo záplavového území Q100 Střet s vodním tokem či plochou Ovlivnění retence území

V rámci kriteria je hodnocena možnost napojení na sítě, stávající stav lokality (kontaminace území), blízkost vodních toků a ploch, i takových, které není možné využít jako recipient nebo zdroj technologických vod, a to z hlediska ovlivnění jejich kvality, rizika kontaminace, jak škodlivinami, tak i tepelným znečištěním. Lokality V1 a V2 leží v povodí Zlatého potoka č.h.p. 1-09-01-053. Obě lokality leží při drobné bezejmenné vodoteči. Tato vodoteč protéká přímo územím lokality V1, kde je zatrubněna. Lokalita V3 leží v povodí Koželužského potoka č.h.p. 4-16-01-047. Podél východní hranice této lokality protéká Pístovský potok na kterém jsou zde dva menší rybníčky.


144


Žádná z uvažovaných lokalit se nenachází v záplavovém území či jeho blízkosti. Lokalita Pístov (varianta 1) se nachází na území se starou ekologickou zátěží, tedy by byla realizace podmíněna asanací této zátěže. Z hlediska potenciálního znečištění povrchových vod např. havarijním únikem znečišťujících látek se jeví jako nejzávažnější varianta1, neboť vodoteč protéká přímo touto lokalitou. Ovšem je nutno uvážit, že v místě je tok zatrubněn, a tudíž do značné míry chráněn před znečištěním. Lokality V2 a V3 jsou z tohoto hlediska rovnocenné, neboť podél obou v těsné blízkosti protéká otevřený vodní tok. Přihlédneme-li k zatrubnění vodního toku v lokalitě V1 je riziko znečištění povrchových vod únikem znečišťujících látek v lokalitách V2 a V3 větší. Z HLEDISKA VODNÍCH ŮTVARŮ V1

145


VARIANTA 1 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou, přes hlavní komunikaci se nachází vodní plocha Pávovského rybníka napájeného ze zlatého potoka, jež má stanoveno Q100 i aktivní zónu, vodní tok podchází komunikaci přímo do plochy OT. Plocha je nedaleko od areálu BOSH, kde jsou lokální 2 vodní nádrže s vlastní ČOV.

VARIANTA 2 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou a dále budou budovány vzhledem k rozvoji a návaznosti na průmyslovou zónu v budoucnu (viz zveřejněný koncept ÚP), směrem od hlavní komunikace a překladiště vede vodoteč.


146


VARIANTA 3 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou, směrem do volné krajiny jsou 2 menší vodní nádrže na Pístovském potoce, mimo jeho Q100

Produkce odpadních vod i potřeba vody je srovnatelná pro všechny varianty, neb se jedná o plochy stejného využití. Způsoby nakládání s odpadními vodami je ve všech variantách stejné. Vlivy na vody celkem: V1
Horninové prostředí  

Zásah - střet s geologickými jevy v území Širší vztahy - ochrana neobnovitelných zdrojů

Žádná z ploch se nedostává do střetu s geologickými jevy v území, nepředpokládá se ovlivnění horninového prostředí. Z hlediska širších až národních vztahů však dojde k mírně pozitivnímu ovlivnění náhradou primárních energetických zdrojů sekundárními, tj. využitím druhotného zdroje, a dále ke zvětšení a prodloužení životnosti skládek, případě zamezení otevírání nových.

V1-V2-V3

Půda  

Zábor ZPF Kontaminace, ohrožení kvality půdního prostředí


147


U V1 a V3 se jedná o plochy ostatní nebo zastavěné, realizace funkce tedy nebude představovat zábory ZPF. Lokalita V1 - Jedná se o ostatní a zastavěné plochy, tj. Plochy přestavby v návaznosti na funkční průmyslovou zónu, a to na jejím okraji při hlavní komunikaci. Jedná se dnes o pojezdové plochy, nebude se jednat o zábor ZPF, bude se jednat o zpevnění některých jejích částí. Lokalita V2 bude představovat zábory půd s investicí (meliorace), a to III. třídy ochrany, tedy střední bonity, a to v v návaznosti na rozvojové průmyslové plochy a navrženou obslužnou komunikaci. Lokalita V3 - Jedná se o ostatní a zastavěné plochy, tj. plochy přestavby vojenského areálu, nedojde k záborům ZPF, hranice lokality však navazují na ornou půdu i třídy ochrany a na zemědělskou půdu s investicí do půd. Vzhledem k půdě I. třídy ochrany je zde zvýšené riziko ovlivnění její kvality jak imisním spadem, tak tepelným znečištěním a případnými haváriemi.

V3-V1
Les Ani jedna z vybraných lokalit se nedostává do střetu s lesními porosty. Vzhledem k předpokládanému širšímu ovlivnění je vzat v potaz nejbliží, imisemi ovlivněný lesní porost – u V1 se nejbližší porosty nacházejí přes komunikaci a za stávajícími průmyslovými plochami, u V2 budou rovněž přes komunikaci, V3 se nachází nejdále od lesních ploch.

V3

148


Příroda a krajina Jižně až JZ od lokality V1 vede NRBK 124, západně přes komunikaci se na ploše lučního porostu nachází zvl. chráněné druhy evidované příslušnými orgány.

Východně hraničí s lokalitou V2 osa NRBK 124, a nedaleko vložené lokální biocentrum – LBC 5 (původně skládka Heroltice).

Přes okraj plochy vede LBK 27b (dle konceptu variantní vedení LBK 27a), JZ hraničí lokalita s VKP mokřad u Pístova - údolní niva s rybníkem a rákosinami, cenný biotop zvláště chráněných druhu živočichů.


149


Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce se dotýká ploch v zájmu ochrany přírody plocha V3. Z kapitoly „Ovzduší, klima / mikroklima“, viz výše vyplývá, že plánované využití všech variantních ploch bude mít vliv na imisní situaci v okolí a na mikroklima v blízkém okolí. S ohledem na možné vlivy na zájmy ochrany přírody se jeví z hlediska imisí nejhorší lokalita V1, jejíž plánované využití bude znamenat nebezpečí zhoršení imisní situace na území EVL Vysoký kámen a PP Vysoký kámen. Zároveň to znamená i ohrožení RBC 371 Vysoký kámen. Využití ostatních variantních lokalit nebude zhoršením imisní situace ohrožovat přímo plochy a území v zájmu ochrany přírody. Z hlediska vlivů na mikroklima se jeví jako nejlepší lokalita V2 a nejhorší lokalita V3. Umístění lokality V2 v plochách zemědělské půdy ve volné krajině, i když podle konceptu ÚP na okraji průmyslové zóny bude znamenat vytvoření neprůchodné bariéry pro volně žijící živočichy. Z tohoto pohledu lokality V1 a V3 umístěné v zastavěném území jeví jako varianty s menším vlivem. Dle technického řešení zásobování vodou může být potenciálně ohrožen i VKP Pávovský rybník a vodní tok, jež ho dotuje, tj. Zlatý potok, které je zároveň EVL – závažnost V1, poté V2. V2
Krajinný ráz Z hlediska krajinného rázu je zásadní přírodní, historická a kulturní charakteristika. Je kladen důraz na zachování chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Lokalita V1 je situována do průmyslové zóny v údolí v k.ú. Pávov na okraji Jihlavy. V území jsou dnes stávající průmyslové objekty, lokalita je málo viditelná a skrytá za porostem. Okolní lesní porosty na stráních údolí tvoří členitý horizont, na jehož pozadí nebude hmotově mohutná stavba působit tak dominantně. Zároveň je území dobře přístupné (návaznost na rychlostní komunikaci, železnici) a nebude zbytečně zatěžovat okolí. Daná lokalita se jeví z hlediska krajinné rázu jako nejvhodnější.


150


Lokalita V1: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl

Lokalita V2 leží v údolí v polích na okraji lesa při komunikaci v nevelké vzdálenosti od obce Bedřichov u Jihlavy. Ačkoliv se plocha nachází v údolí, bude pohledově více exponovaná vzhledem k objemu plánované stavby a monotónnosti okolních polí na mírně zvlněném terénu. V tomto případě by vznikla místní dominanta měnící okolní charakter, byť by byla umístěna na okraji průmyslové zóny. Lokalita V2

Lokalita V3 je součástí areálu armády ČR na okraji obce Pístov. Plocha se nachází na vyvýšenině, okolí tvoří převážně pole. Z tohoto důvodu je území velmi pohledově exponované a vzhledem k mohutné hmotě plánovaného objektu se z pohledu krajinného rázu jeví jako nevhodné a realizace záměru by vedla k umístění nové a nevhodné dominanty do krajiny.


151


Lokalita V3

V1
Hluková situace   

Vůči stávající situaci a nejbližší dotčené obytné zástavbě Navýšení hluku ze zařízení a související dopravy Spolupůsobení se stávající hlukovou zátěží

Navýšení hluku z technologie a dopravy bude u všech lokalit obdobné, všechny jsou dobře dopravně dostupné, přes město by nešla vůbec doprava do lokalit V1, V2, do V3 však po hlavním průtahu, což by v dopravních objemech tvořilo malé procento. Vzhledem k umístění bude akustická zátěž nejvíce znatelná u lokality V3, kde bude nová technologie v ne příliš urbanizovaném prostředí, v lokalitě V2 bude téměř zanedbatelné vzhledem k obklopení průmyslovými areály, u V1 lze předpokládat rovněž zanedbatelně znatelný přírůst, a to vzhledem k hlavní komunikaci, které tvoří současnou hlukovou zátěž území. Lokalita V1 je ve stanoveném hlukovém pásmu, v místě překračování hladin akustického tlaku jak pro denní, tak pro noční dobu z komunikace I/38, tedy v ploše nevhodné pro obytnou, občanskou výstavbu (den=60-65db, noc= 50-60db). Obě další lokality se nachází mimo stanovená hluková pásma.


152


V1 – PŘEKLADIŠTĚ PÁVOV – hluk, den

V1 – PŘEKLADIŠTĚ PÁVOV – hluk, noc


153


V2
Obyvatelstvo, veřejné zdraví Zásah - vzdálenost od zastavěného území Potenciální riziko zhoršení veřejného zdraví (vzdálenost od zastavěného území, odhad zásah obytných, rekreačních objektů) Z hlediska veřejného zdraví je určujícím kriterium ovlivnění kvality ovzduší a hladiny akustické zátěže. V případě posuzované funkce je jako klíčové ovlivnění emisní a imisní situace a zasažení dotčené populace. Z hlediska rozptylové situace byla vyhodnocena v odborné studii ČHMÚ jako nejlepší V2, V1 poté jako nejhorší z hlediska maximálních koncentrací, V3 jako nejhorší z hlediska zasažení města Jihlava, což je i patrné z modelovaných zátěží. V2 se nachází nejdále od obytné zástavby, s dalšími bariérami průmyslové zóny, terénu a volné krajiny. V1 se nachází přes komunikaci od malého sídla Pávova, dále pak v rámci průmyslové zóny, s bariérou silničního a železničního tělesa. V3 se nachází ve stávajícím brownfieldu, v rovinatém terénu, cca 230m od zástavby Pístova, kus od garážových stání, na které poté navazuje již zástavba města. V3 je hodnocena jako s největšími riziky i z důvodu zveřejněného konceptu ÚP, který v navazujících plochách plánuje rozvoj, ten by byl realizací této funkce pravděpodobně velmi ovlivněn. V2
Bezpečnost, rizika, havárie Lokalita V1 se nachází se v území radonového rizika v, V2 a V3 nikoli. Výše rizik a havárií se bude odvíjet od vybrané technologie a zabezpečení, lze tedy předpokládat shodná rizika. Vzhledem k umístění lokalit a přírodním složkám lze identifikovat větší riziko ovlivnění vodního prostředí u V3, nežli u V1 a V2, u lesních porostů je o něco málo větší riziko u lokality V2, u V1 v dálkovém imisním dopadu na lesní plochy západně od Pávova. V rámci ovlivnění přírodních složek budou lokality zvyšovat riziko obdobně, vzhledem k prvkům ÚSES. Z hlediska obyvatel – lokalita V1 – nejbližší přes komunikaci sídlo Pávov, lokalita V2 pouze průmyslové areály v okolí a volná krajina, V3 – od lokality se nachází Pístov cca 230m – ve zveřejněném konceptu by se však nacházela zástavba přímo naproti areálu přes komunikaci. V2

154


Kulturní hodnoty, hmotné statky Střet s kulturní památkou, památkovou zónou apod., se soukromými objekty Dle ÚAP Jihlava je lokalita V1 označena jako technická dominanta území – překladiště Pávov, lokalita V3 je vedena jako brownfield, lokalita V2 se nachází mimo dosah zastavěného území, ani jedna z lokalit nebude mít tedy vliv na kulturní hodnoty území, v případě lokality V1 a V3 lze identifikovat mírně pozitivní vliv vzhledem k přestavbě brownfieldu.

V1-V3
Odpady Všechny lokality jsou účelně navržené pro zlepšení, prověření řešení a soulad s koncepcí odpadového hospodářství kraje Vysočina. Účelem je nalézt vhodnou lokalitu pro energetické využívání komunálního odpadu tak, aby odpovídal produkci kraje a významně přispěl ke snížení skládkování, podpořil trend separace smíšeného komunálního odpadu.

V1-V2-V3

Energetická a surovinová náročnost Realizací funkce dojde ve všech lokalitách, s předpokladem shodné kapacity a technologie, ke shodnému zmenšení potřeb primárních paliv a zvýšení využití druhotných surovin v kraji, což je jak v souladu s koncepcí odpadového hospodářství, energetickou koncepcí, i koncepci udržitelného rozvoje jak na městské, krajské, tak i národní úrovni.

V1-V2-V3


155


VAZBY NA NOVÝ ÚP Lokalita nenavazuje na žádné Změny č. 8, ani přímo na koncept ÚP, shoduje se však s plochou PV- TO-1, pouze přes hlavní komunikaci plocha SM a BI (omezení z hlediska hluku a OPK).

Lokalita se shoduje s lokalitou z konceptu BE-TO-1, navazuje na další návrhové plochy výroby v průmyslové zóně Jihlava.

Nenavazuje na další plochy změn č. 8, navazuje však zásadně na rozvoj variantního řešení, a to plochy zeleně a kombinaci ploch bydlení a smíšených podél dopravního koridoru jižního obchvatu města.


156



157


Posuzované kritérium Váha

A.2

Životní prostředí Ovzduší, klima/mikroklima Vodní prostředí

A.3

A.1

Varianta 1

14

Varianta 2

Varianta Varianta Varianta Varianta 3 1 2 3

4,5

3,5

5

63

49

70

8

4

4,5

4

32

36

32

Horninové prostředí

3

2

2

2

6

6

6

A.4

Půda

4

3,5

4

3,5

14

16

14

A.5

Les

7

3,5

3,5

3

24,5

24,5

21

A.6

Příroda a krajina

8

4,5

4

4

36

32

32

A.7

Krajinný ráz Hluková situace - vůči stávající situaci a nejbližší dotčené obytné zástavbě Obyvatelstvo, veřejné zdraví Bezpečnost, rizika, havárie Kulturní hodnoty, hmotné statky Odpady Energetická a surovinová náročnost

8

3

4

4,5

24

32

36

3,5

3,5

4

24,5

24,5

28

4

3,5

5

56

49

70

4

3,5

4,5

32

28

36

2

3

2

8

12

8

2

2

2

16

16

16

2

2

2

14

14

14

350

339

383

A.8

A.9 A.10 A.11 A.12 A.13

7

14 8 4 8 7 100

Z váhového hodnocení vyplývá, že nejmenší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí vyvolá Varianta V2 Bedřichov – průmyslová zóny, dále V1 Pávov, a nejhůře vychází lokalita V3 Pístov. Za nejdůležitější kriteria byl zvolen vliv na kvalitu ovzduší/klima a na obyvatelstvo, dále vliv na vodní prostředí, krajinný ráz, přírodu, bezpečnost a odpady. Za nejméně významné kriterium bylo považováno horninové prostředí, půda a kulturní hodnoty.

Opatření Záměr tohoto charakteru a rozsahu bude muset podléhat posouzení vlivu na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Nejzávažnější dopady mohou nastat a je nutné prověřit především v oblasti vodního prostředí a na něho navazujících ekosystémů, v oblasti změn teplotního toku (dle technologie chlazení apod.) a dále v oblasti emisí, tj. dopadů na rozptylovou situaci a veřejné zdraví.


158


5.4. Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergických vlivů Vyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce pro SEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister, 2005). Tabulka č. 33 Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Příjemce vlivu, ovlivněná složka Vlivy na faunu a flóru

Krajina stabilita

Povrchové vody

ekologická

-

a

podzemní

Půdy

Veřejné zdraví: Čistota ovzduší Zátěž populace dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti

Identifikace přítomnosti vlivů Kumulativní a synergické vlivy* x x zábor nových ploch úbytek volné krajiny, neustálá přítomnost snižuje prostor pro člověka v krajině, fragmentace biotopů (vč. životní funkce polních kultur) vedou ke snižování živočichů (např. sběr biodiverzity potravy na polích fragmentace krajiny v okolí lesa) x x omezení možností spolupůsobení rozvojových ploch v kumulaci migrace v důsledku s konceptem ÚP tvořících zvláště ve realizace dalších variantním řešení rozsáhlá zastavitelná staveb území s velkými požadavky na prostor a tím na krajinu. x x potenciální vliv na negativní synergické vlivy jsou v podstatě kvalitu podzemních i stejné povahy jako popsané vlivy nepřímé. povrchových vod Dochází ke kumulaci vlivů z celého povodí, díky nárůstu což je přirozeně jeden z hlavních důvodů zpevněných ploch a neutěšeného stavu toků. Spolupůsobení vlivů v souvislosti se je zásadní s ohledem na funkci toku jako zvýšenými přítoky prostředí pro život organismů. To se dešťových vod do projevuje ztrátou přirozené biodiverzity vodoteče společenstev toku, zvýšení saprobity. Nepřímé vlivy

+ protierozní opatření mají kladný vliv i na kvalitu a produkci půd – v rámci nových dopravních tras, veřejných prostranství, pásů zeleně x změny v čistotě ovzduší, narušení pohody obyvatel

x rozsáhlé zábory půd i nižší kvality budou mít dopad na zemědělskou produkci i na půdní prostředí

x vlivy dopravy jsou klasickým případem kumulace vlivů, kdy příspěvky jednotlivých záměrů jsou téměř zanedbatelné, celkové dopravní intenzity na komunikačních sítích jsou však značné negativní vliv lze sledovat v rámci hodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v případě dopravy je vliv vyjádřen celkovou akustickou zátěží v okolí komunikací kumulace dopadů v rámci rozsáhlých ploch a spolupůsobení


159


Identifikace přítomnosti vlivů Kumulativní a synergické vlivy* 0 x kumulace nárůstu zastavěných a zastavitelných ploch v širším území, označení kritické hranice zdaleka přesahuje možnosti této práce, trend lze však označit za nepříznivý Prevence vzniku krizových + 0 situací a omezování jejich Investici do nových škodlivého působení na komunikací, lze životní prostředí, ochrana označit za kladný vliv kritické infrastruktury** posilující dopravní infrastrukturu, jež zabezpečuje obsluhu území + pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádné * Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně Kumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů) ** Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva (Usnesení VCNP č. 277 ze dne 12.6.2007) Příjemce vlivu, ovlivněná složka Udržitelný rozvoj sídel, zachování funkčního potenciálu pro změnu využití území

Nepřímé vlivy


160


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ZMĚNY Č. 8 ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Změna č. 8 ÚP je porovnána v nulové variantě – pokračování územního plánu a pro naplnění ploch změny č. 8. Pro požadavek č. 8.31 je zpracována kriteriální analýza dopadů na jednotlivé složky životního prostředí.

Varianta nulová Varianta nulová představuje využití dotčených pozemků na území města dle dosavadního ÚP a dle současně platné legislativy. Bude pokračovat trend zatížení emisemi ze stávajících průmyslových zón, z dopravních koridorů bez jejich odclonění.

Změna č. 8 Plochy dotčené novým funkčním využitím jsou v současnosti využívány převážně pro zemědělské účely. Nejzávažnějšími vlivy na životní prostředí se oproti nulové variantě jeví vlivy na půdy, obyvatelstvo a potenciálně na krajinný ráz. V případě lokality 31 pro spalovnu odpadů též jsou nejzávažnější negativní vlivy na ovzduší. Realizace územního plánu má potenciální kladný vliv na hospodaření s odpady a to především návrhem lokalit 31 pro výstavbu spalovny odpadů.


161


Porovnání vlivů variant dle jednotlivých kritérií – souhrn hodnocení uvedeného na závěr u vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví (viz výše v kapitole 5): Tabulka č. 34 Souhrn vlivů variant

Varianta 0

Změny č. 8 (bez 8.31)

Změny č. 8 (včetně 8.31)

Ochrana kvality ovzduší, hluku, veřejné zdraví

3

3/4

4

Ochrana půdy

3

4

4

Horninové prostředí

3

3

3

Ochrana lesa

3

3

3/4

4

2

2

3

4

4

Krajina, biologická rozmanitost

3

4

4

Ochrana krajinného rázu

3

4

4

Odpady

3

3/4

2

Energetika, suroviny města

3

3

2

Ochrana vod

Pro vyjádření vlivů jednotlivých variant z hlediska jejich souhrnného dopadu (spolupůsobení) na životní prostředí a veřejné zdraví byla využita následující čtyřbodová stupnice:


162


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.1 Opatření zahrnutá v ÚP města Jihlava V ÚP města Jihlava jsou definovány zásady funkční a prostorové regulace, společně s obecnými zásadami využívání území. V popisu jednotlivých funkčních využití je specifikováno přípustné a nepřípustné využití, které je navrhováno ve vztahu k dotčeným lokalitám v území a je ho možné částečně považovat za preventivní opatření pro usměrnění rozvoje města a pro minimalizaci dopadu negativních vlivů na životní prostředí. V územním plánu je zmíněna nutnost dodržení požadavků kladených platnými právními předpisy týkající se životního prostředí a veřejného zdraví, rovněž je požadováno dodržení stanovených limitů pro kvalitu ovzduší a hluku.

7.2 Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí Plochy změny č. 8 ÚP města Jihlava počítá se všemi územními limity včetně ochranných pásem vodních zdrojů, ochrany VKP, záplavového území, stanoveného hlukového pásma a dalších. Dočasné vlivy nastanou v průběhu výstavby – realizace daných funkcí a budou odpovídat charakteru a účelu konkrétních záměru v nich. Zásadním pro dočasné – dlouhodobé vlivy může být realizace dopravního řešení města. Opatření pro zmírnění dopadů dočasných vlivů: Ovzduší Dodavatel stavebních prací (pro objekty nerušící výroby a služeb, RD, sportoviště, aj.) zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. V průběhu prací je dále doporučováno přísné dodržování opatření ke snížení prašnosti – omývání vozidel, postřik komunikací, zabezpečení nákladních vozidel při transportu zeminy a jiných materiálů způsobujících prašnost atd. Při výstavbě se minimalizují zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. V případě nepříznivých klimatických podmínek bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Voda Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám musí manipulace


163


s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak atd.). V případě výstavby v bezprostřední blízkosti vodního toku bude postupováno tak, aby nebyla narušena funkce daného významného krajinného prvku (NRBK). Půda Při realizaci záměrů podle Změny č. 8 ÚP by mělo být preferováno stavební a technické řešení, které bude minimalizovat zábory ZPF, zejména s vyšším stupněm ochrany. Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení a bude využita podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Případný přebytek výkopových zemin bude v maximální míře využit na okolních stavbách (nutno zajistit dostatečnou koordinaci), případně pro jiné účely. Pokud zemina nebude moci být využita (např. z hlediska obsahu vybraných sledovaných parametrů), bude s ní nakládáno odpovídajícím způsobem podle platné legislativy. Při výstavbě musí být realizována a dodržována opatření proti havarijní kontaminaci půdy závadnými látkami. Krajina, ekosystémy I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ZCHÚ, ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Navrhovanými opatřeními je sledováno posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES). Hluková situace Proces výstavby jednotlivých záměrů bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu definovaných v příslušné legislativě, případně konkrétně stanovené limity požadované příslušnou hygienickou stanicí. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečné protihlukové valy s podporou kombinace vysoké a střední zeleně – stromové a keřové patro pokud možno s celoroční funkcí). Odpady Odpady vznikající v souvislosti s výstavbou budou separovány a prioritně využity nebo recyklovány, v případě nemožnosti dalšího využití budou likvidovány podle platných právních předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, příslušné prováděcí vyhlášky). Případně vzniklé černé skládky stavebního odpadu musí být zneškodněny původcem do stanovené lhůty příslušným úřadem.

7.3 Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí Doporučená opatření k prevenci vzniku, minimalizaci, případně ke kompenzaci potenciálních negativních vlivů na stanovené složky prostředí jsou definovány nejčastěji v podobě podmínek pro realizaci daných funkčních využití podle jednotlivých a agregovaných lokalit, jež s sebou nesou specifické podmínky dotčeného území.


164


Pro minimalizaci a prevenci vzniku negativních vlivů na sledované složky prostředí je předpokládáno, že budou prioritně dodržovány beze zbytku všechny právní předpisy a jimi stanovené limity nebo ochranné podmínky. V posuzované oblasti se jedná především o dodržení imisních limitů pro ochranu zdraví, pro ochranu vegetace a ekosystémů, pro ochranu vod a půdy a limitní hodnoty akustického tlaku pro daná prostředí. Veškerá nová výstavba by měla co nejméně narušovat krajinný ráz a měla by respektovat měřítko a harmonické vztahy v krajině. Níže jsou specifikována obecná opatření pro jednotlivé složky životního prostředí, konkrétní pro jednotlivé plochy jsou i v kapitole 5. OBECNÁ OPATŘENÍ: OVZDUŠÍ A KLIMA  Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajících.  Pro zlepšení kvality ovzduší je doporučeno u mnoha záměrů doplnění veřejnou, sídelní zelení - pro plochy VD, VL, OT1 plochy vnitroareálovou zelení , dále se doporučuje uvažovat v těchto prostorech o druhovém složení zeleně, které bude efektivně plnit ochrannou funkci.  U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM, OV a poté u funkcí VL, VD, OT1 dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č. 100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území  U plochy OT1 prověřit procesem EIA i vlivy na mikroklima a klima území způsobené především lokální změnou v teplotním toku HLUK  Podmínkou obytné výstavby v akusticky již dnes zatížených nebo potenciálně zatížených oblastech je splnění limitů akustické hladiny tlaku.  Všechny výrobní VD, VL, SM, OT1, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.  Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem OBYVATELSTVO  V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně.


165




U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů.

GEOLOGIE Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci. PŮDA 

Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat



Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod.



Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I. třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla.



Pro snížení nebezpečí větrné eroze bude vhodné podporovat výsadby krajinné zeleně a realizace ÚSES, pásy izolační a sídelní zeleně.

LES 

 

U ploch, které zasahují do OP lesa - realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu. Především u ploch PZ, PV je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení. Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby.

VODA  Rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV  Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu).  Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek.  Ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad.  Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek.  U rozvojových ploch velkého rozsahu zvážit jejich účelnost.  U většiny rozsáhlých území dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č. 100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území.


166


PŘÍRODA A KRAJINA  Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně.  Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.  Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb.  Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. 

U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady); při okraji lokality směrem do volné krajiny vytvořit pás zeleně, pro výsadby použít výhradně původní druhy dřevin.  Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně.

KRAJINNÝ RÁZ  U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny.  U větších rozvojových ploch vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.  U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). KULTURNÍ HODNOTY, HMOTNÉ STATKY  Není navrhováno žádné opatření ve smyslu omezení rozsahu nově navrhovaných funkčních ploch. ODPADY  Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE  Je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů).


167


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ZMĚNY Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, udržení či spíše zvýšení retence území a snižování povodňového rizika, udržení vody v krajině, zvýšení ploch nelesní zeleně, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské půdy apod., jsou v rámci rozsahu a měřítka změny č. 8 ÚP Jihlava z převážné části koncepčně respektovány. Výjimkou, kdy jsou plochy navrženy po hranici, jsou lokality výskytu zvláště chráněných druhů organismů, přechodně chráněných ploch, prvky ÚSES. Cíle životního prostředí jsou některými aktivitami sledovány a zároveň některými popírány. Rozvoj například sleduje a ve většině případů se vyhýbá záplavovému území, v jedné ploše je však rozvoj nebo transformace směřována do nich, regulativy územního plánu se snaží přísně regulovat výstavbu. Avšak cíle v oblasti vodního hospodářství, týkající se maximálního napojení rozvojových i stávajících ploch na veřejné vodovody a kanalizace, jsou naplňovány a je sledován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, rovněž jsou velmi vhodně naplňovány cíle zaměřené na snižování emisí, návrh obchvatu, centralizace výrobních ploch ve vybraných oblastech, apod. Rozsahem rozvoje v některých oblastech však není plně sledována ochrana volné krajiny, i když je výstavba maximálně prostorově regulována. Některé lokality, v několika málo případech, jsou navrženy na plochy kvalitní zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany ZPF. Zábor takovýchto ploch volné krajiny jde však i tak proti cílům Strategie udržitelného rozvoje České republiky a Státní politice životního prostředí, jejichž cílem je preferování využití ploch brownfields, omezení rozšiřování výstavby do volné krajiny. Územním plánem jsou vhodně navrženy transformační plochy, které lze označit za brownfields, jsou však výrazně doplněny o plochy rozvoje i ve volné krajině. Dodržením platné legislativy, nastavených regulativů a opatření Vyhodnocení SEA je možné tato negativa výrazně minimalizovat a přispět tak k posílení ostatních pilířů udržitelného rozvoje území.


168


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ZMĚNY Č. 8 ÚP MĚSTA JIHLAVA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ukazatele pro sledování vlivu realizace územního plánu, potažmo změny ÚP, na životní prostředí – nad rámec ukazatelů sledovaných v rámci státní monitorovací sítě (např. kvalita ovzduší) jsou navrženy pro vlivy, které jsou vyhodnoceny jako potenciálně významně negativní a pro vlivy na lidské zdraví. Tabulka č. 35 Navržené ukazatele pro sledování vlivů Sledovaný vliv

Ukazatel

Jednotky

Vlivy na veřejné zdraví

ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro denní a noční dobu

dB

Vlivy na ovzduší Vlivy na vody Vliv na půdy Vlivy na přírodu a krajinu Vlivy na krajinný ráz Vliv na kulturní dědictví, hmotné statky Vliv na produkci odpadů + NL, zdroje

Četnost měření a specifikace jednorázové měření hluku pro ověření skutečného vlivu na plochy pro bydlení v blízkosti přeložky silnice I/16 a rozšířené I/7 (místa měření by měla být stanovena orgánem ochrany veřejného zdraví)

Následná činnost

v případě souladu s limitními hodnotami pro ochranu zdraví před hlukem platnými v době měření: bez následné činnosti, v případě překročení limitních hodnot je nezbytné přijetí dalších opatření k zajištění splnění limitních hodnot pro ochranu zdraví nenavrhován (kvalita ovzduší je sledována v rámci celostátního monitoringu) nenavrhován nenavrhován (údaje o zastoupení druhů pozemků lze zjistit z katastru nemovitostí) nenavrhován nenavrhován nenavrhován nenavrhován

Pro sledování vlivů realizace Změny ÚP lze použít i další ukazatele, např. ukazatele navržené Maierem (2006) pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ukazatele pro oblast environmentálního pilíře, vhodné pro úroveň obce a využitelné v rámci budoucích vyhodnocení (mj. v závislosti na dostupnosti dat) uvádí následující tabulka:


169


Tabulka č. 36 Další příklady ukazatelů pro sledování vlivu ÚP Klíčový ukazatel Využití nezastavěného území

Funkčnost ÚSESlokální

Přesný popis Míra růstu zastavěného území

Vzorec výpočtu Zastavitelné plochy podle ÚP / plocha zastavěného území

Míra záboru zemědělské půdy Míra recyklace zastavěných ploch Funkčnost lokálních biocenter

Plocha záboru ZPF / plocha rozvojových ploch podle ÚP Plocha přestavbových území / celková plocha rozvojových ploch Plocha nefunkčních lokálních biocenter / plocha všech (realizovaných a navržených) lokálních biocenter Počet nefunkčních lokálních biokoridorů / počet všech (realizovaných a navržených) lokálních biokoridorů

Propojení lokálních biokoridorů

Tučně zvýrazněné ukazatele je možné použít jako dlouhodobé indikátory v rámci rozborů udržitelného rozvoje. Jejich jednorázové zjištění v rámci tohoto vyhodnocení nemá význam, neboť zjištěné údaje není (prozatím) s čím porovnávat. Jako velmi jednoduchý ukazatel může nadále sloužit údaj o zastoupení jednotlivých druzích pozemků na dotčeném katastru (tzv. koeficient ekologické stability – KES).


170


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Návrh Změny č. 8 územního plánu Jihlava je předkládán jako dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území. V posouzení jsou vyhodnoceny jak jednotlivé požadavky na změnu zastavitelného území a další funkce v území, tak to, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor lesní a zemědělské půdy, vliv na akustické prostředí, vlivy na ovzduší, vody, přírodu apod.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni projektů před územním řízením posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Speciálním druhem posuzovaných koncepcí je ÚPD. Nový stavební zákon začlenil od 1. 1. 2007 do postupů tvorby a pořizování ÚPD posuzování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje, tj. pilíř životního prostředí, hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje (soudržnost společenství obyvatel území). Toto předložené vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí představuje de facto vyhodnocení environmentálního pilíře, tj. hodnocení vlivu ÚPD na životní prostředí (část A vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území) podle přílohy stavebního zákona. Jednotlivé navržené změny využití území v Konceptu ÚP jsou přehledně vyhodnoceny jak podle jednotlivých složek ŽP, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případně doporučení zmírňujících a kompenzačních opatření. Návrh Změny č. 8 ÚP Jihlava je řešen s ohledem na ochranu ŽP a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů na životní prostředí koriguje tvorbu ÚP a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Lze však prohlásit, že jednotlivé složky ŽP budou realizací změny č. 8 ÚP Jihlava určitým způsobem dotčeny a v některých případech mohou být dokonce významně narušeny. Na druhou stranu při neřízeném rozvoji města by některé složky ŽP mohly být dotčeny i významnějším způsobem než v případě uplatnění Změny č. 8 ÚP Jihlava. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že předložený návrh Změny č. 8 ÚP Jihlava má v souhrnu mírný negativní vliv na složky ŽP; v některých jednotlivých případech se však jedná o významný negativní vliv na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna), krajinný ráz, voda, ovzduší a mikroklima, hluková zátěž. Naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo, odpadové hospodářství a neobnovitelné energetické zdroje. Pro všechny identifikované negativní vlivy jsou navržena převážně preventivní a minimalizační opatření ve formě obecných podmínek rozvoje (dle složek životního prostředí), jež by měly být respektovány v případě všech návrhových lokalit a dále jsou opatření navržena samostatně pro jednotlivé lokality. Závěrem lze konstatovat, že požadavky na rozšíření zastavitelného území a další změny v území oproti současnému stavu podle Změny č. 8 ÚP Jihlava jsou z převážné části realizovatelné. Negativní vlivy zmiňované ve Vyhodnocení SEA se budou zmírňovat, event. kompenzovat navrženými opatřeními, která jsou specifikována v kapitole 7 tohoto vyhodnocení, doporučena je především opatření pro omezení negativních vlivů na vodní potenciál krajiny. Za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje města lze Změnu č. 8 ÚP Jihlava doporučit ke schválení.


171


11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA

Tato kapitola je oproti struktuře vyhodnocení podle přílohy stavebního zákona dodatečně doplněna do vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP města Jihlava na ŽP na základě požadavku OŽPaZ KÚ kraje Vysočina z jejich koordinovaného stanoviska k návrhu zadání Změny č. 8 územního plánu města Jihlava, č.j. KUJI 98736/2011 / OZP 1307/2006 ze dne 22. 11. 2011. 1)

Ve vyhodnocení byly posouzeny varianty řešení umístění některých ploch a v příslušné kapitole shrnuta i opatření pro jejich minimalizaci vlivu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území při posouzení jejich výběru.

2)

Podrobné vyhodnocení vlivů předloženého návrhu změny č. 8 ÚP Jihlava bylo provedeno v kapitole 5 tohoto vyhodnocení, a to jak z hlediska vlivů na jednotlivé složky ŽP, tak i dle charakteru působení vlivů pro agregované lokality podle funkčního využití a umístění jednotlivých funkčních ploch.

Z provedeného vyhodnocení vlivů vyplývají následující závěry: Z hlediska vlivů na jednotlivé složky může mít změna č. 8 ÚP města Jihlava v některých případech určité negativní vlivy na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna), krajinný ráz, fragmentace krajiny, voda (celková vodní bilance, retence území, kvalita povrchových a podzemních vod), ovzduší, mikroklima, naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo, odpadové hospodářství a neobnovitelné energetické zdroje. Na základě vyhodnocení se předpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP u ploch bydlení a to i smíšené, průmyslu a skladování, smíšené výrobní, technické a dopravní infrastruktury. U ostatních lokalit se nepředpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP, pokud budou dodržena a realizována doporučení a opatření v kapitole 7 tohoto vyhodnocení. Závěr: Z předloženého vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP města Jihlava na životní prostředí vyplývá, že lze souhlasit s navrhovanou koncepcí a řešením (umístěním) funkčních ploch vyjma funkčních ploch, kde je nutné splnit podmínky, doporučení a navrhovaná opatření v kapitole 7 Vyhodnocení SEA, včetně zvážení doporučení k zachování stávajících funkcí některých navrhovaných ploch, prověření lokalit urbanistickými studiemi a případně jejich následné posouzení z hlediska vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.


172


Návrh stanoviska dotčeného orgánu krajského úřadu kraje Vysočina:

Návrh stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí - veřejné projednání Změny č. 8 územního plánu města Jihlava

STANOVISKO k vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), obdržel dne …………. oznámení předkladatele Magistrátu města Jihlava o veřejném projednání změny č. 8 územního plánu Jihlava a posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je společnost CityPlan s.r.o. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení SEA“) je společnost CityPlan s.r.o., Ing. Jan Dřevíkovský jako osoba s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 19 zákona EIA. Průběh vyhodnocení: Dne 22. 11. 2011 bylo vydáno stanovisko Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, ve kterém krajský úřad vznesl požadavek na posouzení územního plánu Jihlava z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Příslušný úřad (Krajský úřad kraje Vysočina) ve svém vyjádření vyloučil vliv na lokality soustavy NATURA 2000, a proto nebylo toto vyhodnocení (část B dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.) zpracováno. Na základě vyjádření k návrhu zadání územního plánu nechal pořizovatel vypracovat návrh změny č. 8 územního plánu Jihlava jako další stupeň v procesu projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace. Návrh změny č. 8 územního plánu Jihlava byl předložen v jedné variantě, lokalita 31 TO1 byla předložena ve třech variantách. Veřejné projednání návrhu změny č. 8 územního plánu proběhlo dne …….. v ……….. Krajský úřad na veřejném projednání uplatnil na základě § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) závažné důvody pro prodloužení lhůty pro vydání stanoviska ke Změně č. 8 územního plánu města Jihlava. – pokud bude uplatněno Posouzení vlivů koncepce – návrhu změny č. 8 Územního plánu Jihlava na životní prostředí bylo zpracováno v rozsahu přílohy stavebního zákona. Požadavky vznesené k zadání územního plánu města Jihlava byly přiměřeně splněny.


173


Na základě návrhu změny č. 8 Územního plánu Jihlava, vyhodnocení vlivů této Změny č. 8 ÚP na životní prostředí (SEA) a výsledku veřejného projednání vydává krajský úřad ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů

souhlasné stanovisko pro Návrh změny č. 8 územního plánu Jihlava s variantním a akceptovatelným řešením některých ploch s podmínkou splnění všech navržených změn, úprav a opatření uvedených v příslušné části „Vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí“. Za předpokladu dodržení níže uvedených opatření pro jednotlivé složky životního prostředí: OVZDUŠÍ A KLIMA  Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajících.  Pro zlepšení kvality ovzduší je doporučeno u mnoha záměrů doplnění veřejnou, sídelní zelení - pro plochy VD, VL, OT1 plochy vnitroareálovou zelení , dále se doporučuje uvažovat v těchto prostorech o druhovém složení zeleně, které bude efektivně plnit ochrannou funkci.  U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM, OV a poté u funkcí VL, VD, OT1 dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č. 100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území  U plochy OT1 prověřit procesem EIA i vlivy na mikroklima a klima území způsobené především lokální změnou v teplotním toku HLUK  Podmínkou obytné výstavby v akusticky již dnes zatížených nebo potenciálně zatížených oblastech je splnění limitů akustické hladiny tlaku.  Všechny výrobní VD, VL, SM, OT1, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.  Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem


174


OBYVATELSTVO  V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně.  U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů. GEOLOGIE Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci. PŮDA 

Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat



Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod.



Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I.třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla.



Pro snížení nebezpečí větrné eroze bude vhodné podporovat výsadby krajinné zeleně a realizace ÚSES, pásy izolační a sídelní zeleně.

LES 

 

U ploch, které zasahují do OP lesa - realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu. Především u ploch PZ, PV je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení. Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby.

VODA  Rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV  Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu).  Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek.  Ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad.  Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek.  U rozvojových ploch velkého rozsahu zvážit jejich účelnost.


175




U většiny rozsáhlých území dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č. 100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území.

PŘÍRODA A KRAJINA  Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně.  Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.  Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb.  Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. 

U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady); při okraji lokality směrem do volné krajiny vytvořit pás zeleně, pro výsadby použít výhradně původní druhy dřevin.  Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně.

KRAJINNÝ RÁZ  U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny.  U větších rozvojových ploch vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.  U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). KULTURNÍ HODNOTY, HMOTNÉ STATKY  Není navrhováno žádné opatření ve smyslu omezení rozsahu nově navrhovaných funkčních ploch. ODPADY  Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE  Je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů). Město Jihlava (jako dotčený územně samosprávný celek) žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 písm. a) zákona o zveřejnění stanoviska na úřední desce. Doba zveřejnění je minimálně 15 dnů. Zároveň Město Jihlava žádáme, aby nám zaslalo písemné potvrzení o vyvěšení této informace na úřední desce. Se stanoviskem k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí se lze seznámit na internetových stránkách ……………. Závěrem krajský úřad uvádí, že každý investor předloží úřadu příslušnému podle ust. § 20 zákona oznámení pro záměry, které jsou uvedeny v ustanovení § 4, odst. 1 zákona EIA, a které lze podle předložené koncepce umístit v návrhových plochách, oznámení záměru,


176


popř. oznámení podlimitního záměru. Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.

Krajský úřad kraje Vysočina Odbor životního prostředí Oddělení ochrany přírodních zdrojů Žižkova 57 587 33 Jihlava


177


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ CITYPLAN spol. s r.o., Územní plán města Jihlava – Změna č. 8 ÚP Jihlava, červenec 2012. 2) CITYPLAN spol. s r.o., Územní plán města Jihlava – Změna č. 8 ÚP Jihlava, Odůvodnění, červenec 2012. 3) Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV. 4) Culek, M. et.al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 5) Regionální informační servis. Dostupné z . 6) Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné z: . 7) Vodohospodářský informační portál. Dostupné z: . 8) Český statistický úřad. Dostupné z: . 9) Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: . 10) Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M.. Dostupné z: . 11) Mapový server životního prostředí. Dostupné z: . 12) Mapy životního prostředí kraje Vysočina. Dostupné z: . 13) Česká geologická služba. Dostupné z: . 14) Internetové stránky Seznam.cz - mapy. Dostupné z: . 15) Věstník MŽP č. 4/2010. Dostupné z: . 16) Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. Dostupné z: . 17) Internetové stránky kraje Vysočina. Dostupné z: . 18) Oficiální webové stránky města Jihlava. Dostupné z: . 19) Národní památkový ústav. Dostupné z: . 20) Míchal, I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV. 21) Maier Karel: Návrh aplikace principů udržitelného rozvoje v podmínkách ČR. Zjištění praxe vybraných zemí EU v aplikování principů a ukazatelů udržitelného rozvoje při postupech územního plánování a návrh aplikace vhodných postupů v ČR. ČVÚT v Praze – Fakulta architektury, 2006. Dostupné z: . 1)

LEGISLATIVA 22) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 23) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 24) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 25) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů 26) Zákon č. 289/1995 Sb., o ochraně lesa (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 27) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 28) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 29) Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci 30) Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší


178


31)

Vyhláška MZe č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhl. č. 327/1998 Sb., kterou jsou stanoveny charakteristiky bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. a další relevantní právní předpisy


179


SEZNAM ZKRATEK AOPK AV ČR BaP BPEJ CO CZT ČHMÚ ČOV ČGS ČŠÚ ČR ČÚZK EIA EO ES EU HPJ CHKO CHOPAV IRZ KES KrÚ LAU LBC LBK LV MŽP MMR MZe NO2 NP NPP NPR NPÚ NUTS OC OP ORP OkÚ OZE OZKO OŽPZ KrÚ PD PM10 PHO PP PR PUPFL RBK RBC

Agentura ochrany přírody a krajiny Akademie věd České republiky benz(a)pyren bonitované půdně ekologické jednotky oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká geologická služba Český statistický úřad Česká republika Český úřad zeměměřický a katastrální posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita Evropská Unie hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný registr znečišťování koeficient ekologické stability krajský úřad místní správní jednotka (Local administrative unit) lokální biocentrum lokální biokoridor imisní limit Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky oxid dusičitý národní park národní přírodní památka národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Klasifikace územních statistických jednotek území čistě obytné ochranné pásmo obec s rozšířenou působností okresní úřad obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu projektová dokumentace suspendované částice frakce PM10 pásmo hygienické ochrany přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biokoridor regionální biocentrum


180


RIS RD SEA SP SO2 TKO TTP TV ÚHÚL ÚP ÚPD ÚPO ÚPN ÚP VÚC ÚSES VKP VTL VVTL VÚV TGM ZAV ZCHÚ ZPF ŽP

regionální informační servis rodinné domy hodnocení vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment) sportovní zařízení oxid siřičitý tuhý komunální odpad trvalé travní porosty imisní cílový limit Ústav hospodářské úpravy lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce návrh územního plánu územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoký tlak zemního plynu velmi vysoký tlak zemního plynu Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka záchranný archeologický výzkum zvláště chráněné území zemědělský půdní fond životní prostředí


181


SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ

Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č. j. 2556/381/OPV/93 ze dne 31.5.1994, prodloužení autorizace č. j. 47644/ENV/06, ze dne 7.7.2006, Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora, IČ: 12365670, tel.: +420 322 320 541, e-mail: [email protected]

……………………………….... Ing. Jan Dřevíkovský

Ing. Hana Ali CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 513; [email protected]

Ing. Lucie Dalecká CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 508; [email protected]


182


Změna č. 8 ÚP města Jihlava

Recommend Documents