Změna č. 8 ÚP Jihlava

Změna č. 8 ÚP Jihlava Vyhodnocení vlivů změny č. 8 ÚP na udržitelný rozvoj území (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.)

Pořizovatel:

Statutární město Jihlava RNDr. Petr Pospíchal Masarykovo náměstí 97/1 586 28 Jihlava 1 IČ : 00286010

Zhotovitel posouzení:

Společnost CityPlan, spol. s r.o., člen skupiny ÅF Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218 Ing. Hana Ali Ing. Lucie Dalecká Ing. Tomáš Duda

Spoluzhotovitel posouzení:

Ing. Jan Dřevíkovský Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES

Praha, červenec 2012

CITYPLAN spol. s r. o., člen skupiny ÅF, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

2


OBSAH

Úvod

4

A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona 6 B. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na území NATURA 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil 8 C. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v Územně analytických podkladech 9 D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb území 53 E. Vyhodnocení přínosu Změny č. 8 k naplnění priorit územního plánování

83

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí

85

Seznam zkratek

90

Seznam použitých podkladů

91

Seznam osob podílejících se na posouzení

92

Příloha: Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí

93


3


Úvod Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: • sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech • účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů • udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Jedním z úkolů územního plánování, stanovených ve stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále jen SZ, s účinností od 1. 1. 2007) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k výše uvedenému SZ) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému NATURA 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Nový SZ dále stanovuje, že na úrovni území města je jako ÚPD zpracováván územní plán, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Územní plán města stanoví zejména základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území jsou uvedeny v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle přílohy SZ, jež nyní nahrazuje dřívější vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. dokumentaci SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uvedena v příloze SZ, v bodech 1. - 10. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy územního plánu na životní prostředí.


4


Část B tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil. Část C obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech (ÚAP). Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů, pro ÚAP kraje 37 sledovaných jevů). Prováděná Změna č. 8 vychází z územního plánu schváleného 5. června 2001, kdy nebyla platná současná legislativa (zákon č. 183/2006 Sb.) a související vyhláška č. 500/2006 Sb., nebyla tedy dříve povinnost před zpracováním územního plánu zpracování územně analytických podkladů ani průzkumů a rozborů daného správního celku. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty pro řešené území v současné době existují a byly již aktualizovány, vychází zpracovatel URÚ z těchto skutečností a pro vyhodnocení Změny č. 8 ÚP používá jako podklad ÚAP ORP Jihlava z roku 2008 a jejich aktualizaci z r. 2010. Část D obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území – vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území, vliv na posílení slabých stránek řešeného území, vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území a vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území. Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v ZÚR kraje. Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to jednak vyhodnocení vlivů na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jež byla zjištěna v RURÚ, jednak shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům potřeb života současné generace a k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích. V současné době tedy probíhá Změna č. 8, na kterou je zpracováno vyhodnocení vlivů na URÚ podle požadavků stavebního zákona, s respektováním požadavků vyhlášky č. 500/2006 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dalších relevantních právních předpisů. Změna č. 8 ÚP Jihlava se odvíjí od platného územního plánu schváleného 5. června 2001.


5


A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Návrh Zadání Změny č. 8 územního plánu města Jihlavy byl Krajskému úřadu kraje Vysočina předložen dne 24. 10. 2011. Dne 22. 11. 2011 bylo vydáno vyjádření odboru životního prostředí s požadavkem na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu („SEA“) pod č.j.: KUJI 98736/2011 / OZP 1307/2006. Na základě uplatnění požadavku vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá z ustanovení § 47 odst. 3) povinnost zpracovat vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na udržitelný rozvoj území (URÚ), jehož součástí (jako část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) je uvedeno vyhodnocení vlivu Změny č. 8 ÚP na životní prostředí („SEA“). Rámcový obsah vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na životní prostředí je uveden v příloze k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, struktura obsahu vyhodnocení vlivů je rozčleněna do 10 kapitol: 1

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace (ÚPD – tedy územního plánu) k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

2

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD

3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny

4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení

6

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

8

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení

9

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí

10

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů


území

a

jeho

6


Zpracované vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na životní prostředí respektovalo strukturu a obsah dokumentu podle přílohy stavebního zákona a respektovalo nebo zohlednilo požadavky krajského úřadu a dalších dotčených orgánů na vyhodnocení vlivů. Navíc je zpracována kapitola č. 11, ve které je uveden návrh stanoviska Krajského úřadu kraje Vysočina. Kompletní podrobné vyhodnocení je uvedeno v příloze tohoto vyhodnocení. Vlivy Změny č. 8 ÚP (tj. navrhovaných rozvojových lokalit a navrhovaných změn funkčního využití území) na životní prostředí byly vyhodnoceny ze všech podstatných aspektů, a to v přehledných tabulkách i v textech podle: 1) vlivů různého druhu funkčního využití navržených lokalit na složky životního prostředí 2) jednotlivých složek ŽP, které mohou být ovlivněny. Ad 1) : Vyhodnocení poukazuje na typy funkčních využití, která jsou navrhována v rámci Změny č. 8 ÚP, a jejich potenciální vlivy na stanovené složky prostředí, s přihlédnutím na určitý předpokládaný účel a způsob využití daných ploch. Rozhodujícím faktorem pro určení charakteru vlivu je často cizorodost prvku v dané oblasti, která narušuje původní charakter území a mění jeho prostupnost a vazby na další segmenty krajiny i osídlení. V konkrétních situacích je navíc rozhodujícím faktorem míry negativního ovlivnění rozsah ploch a způsob realizace konkrétních záměru, kde lze často minimalizovat negativní vlivy na přijatelnou mez pro nezadržitelný rozvoj území dodržením striktních opatření. Ad 2): V rámci vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na jednotlivé složky ŽP bylo zohledněno jak navržené funkční využití jednotlivých lokalit, tak i možná kumulace vlivů více různých lokalit a různých druhů využití území.


7


B. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na území NATURA 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil

Proces pořízení ÚPD a soulad s procesem posuzování vlivů na životní prostředí a na lokality Natura 2000 je popsán již v úvodu předchozí kapitoly. Podle § 47 odst. 2 SZ byl Návrh zadání ÚP Jihlava předložen dotčeným orgánům k uplatnění svých připomínek. Orgán ochrany přírody může ve svém stanovisku dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, požadovat vyhodnocení vlivu koncepce (samostatně či v kumulaci s jinými koncepcemi) na lokality NATURA 2000, pokud nelze významný vliv na tyto lokality vyloučit. Příslušný orgán ochrany přírody, tj. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ve svém vyjádření č.j.: KUJI 98736/2011 / OZP 1307/2006 ze dne 22. 11. 2011 vyloučil významný vliv na lokality NATURA 2000 a nepožaduje vypracování vyhodnocení vlivu Změny č. 8 ÚP na tyto lokality v dalších fázích zpracování Změny č. 8 ÚP.


8


C. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v Územně analytických podkladech K posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území je přistupováno z pohledu celého území města Jihlavy. V této kapitole jsou popsány změny a ovlivnění sledovaných jevů území, které nastanou implementací a realizací Změny č. 8 ÚP, naopak další jevy mohou pokrývat velkou část ploch, a proto mohou být ovlivněny každým zásahem do území. Environmentální pilíř je zde hodnocen pouze z pohledu výskytu sledovaných jevů. Hodnocen zde není charakter ani míra ovlivnění celého prostředí dle jednotlivých složek životního prostředí – toto je předmětem Vyhodnocení SEA, které je provedeno samostatně v rozsahu příslušné přílohy SZ. V následujících tabulkách jsou uvedeny jevy jednotlivých pilířů, které byly sledovány v Územně analytických podkladech správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava (rok 2008) a jejich aktualizaci (rok 2010). Rozsah a obsah naplnění je stanoven prováděcím předpisem ke SZ, vyhláškou č. 500/2006 Sb., která stanovuje v příloze č. 1 sledované jevy, zvláště pro území celého kraje (37 jevů) nebo pro potřeby obcí (119 jevů). ÚAP pro ORP Jihlava jsou základním podkladem pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. ÚAP ORP Jihlava byly zpracovány v rozsahu stanoveného legislativními předpisy. Vzhledem k tomu, že územní plán, který tvoří podklad pro Změnu č. 8, byl schválen 5. června 2001, kdy současná, výše uvedená, platná legislativa neexistovala, vychází vyhodnocení URÚ ze současného přístupu a struktury výše uvedené vyhlášky. Dopady na udržitelný rozvoj území jsou posuzovány v souvislosti se Změnou č. 8 ÚP. Na základě požadavků města Jihlava byly zařazeny tyto lokality na změnu územního plánu: požadavek č. 8.01 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro realizaci bydlení; požadavek č. 8.02 - převod z funkčního využití bydlení hromadné na individuální; požadavek č. 8.03 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pobytovou výstavbu; požadavek č. 8.04 - převod z funkčního využití zemědělská výroba a služby na plochu vhodnou pro realizaci bydlení; požadavek č. 8.05 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro výstavbu rodinného domu; požadavek č. 8.06 - převod z funkčního využití sídelní zeleň – stabilizační prvek na čistě obslužnou sféru – občanskou vybavenost; požadavek č. 8.07 - převod z funkčního využití čistě obslužná sféra – občanská vybavenost na zeleň sídelní; požadavek č. 8.08 - propojení ulic Telečská a U Hřbitova novou komunikací; požadavek č. 8.09 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

9


pro bydlení individuální městského typu; požadavek č. 8.10 - převod z funkčního využití sídelní zeleň – stabilizační prvek na plochu vhodnou pro smíšenou zónu venkovského typu; požadavek č. 8.11 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro rodinné domy venkovského typu; požadavek č. 8.12 - převod z funkčního využití sídelní zeleň – stabilizační prvek na plochu vhodnou pro výstavbu rodinného domu; požadavek č. 8.13 - převod z funkčního využití zemědělská produkce na plochu vhodnou pro bydlení individuální; požadavek č. 8.14 - převod z funkčního využití zemědělská produkce na plochu vhodnou pro realizaci bydlení; požadavek č. 8.15 - převod z funkčního využití zemědělská produkce na plochu vhodnou pro bydlení individuální vesnického typu; požadavek č. 8.16 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro výstavbu rodinných domů; požadavek č. 8.17 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro realizaci bydlení; požadavek č. 8.18 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro bydlení individuální; požadavek č. 8.19 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro bydlení individuální venkovského typu; požadavek č. 8.20 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro bydlení individuální venkovského typu; požadavek č. 8.21 - převod z funkčního využití čistě obslužná sféra – občanská vybavenost na plochu vhodnou pro sídelní zeleň – stabilizační prvek; požadavek č. 8.22 - převod z funkčního využití zemědělská produkce na plochu vhodnou pro bydlení individuální; požadavek č. 8.23 převod z funkčního využití zemědělská produkce na plochu vhodnou pro bydlení; požadavek č. 8.24 - převod z funkčního využití sídelní zeleň – stabilizační prvek na plochu vhodnou pro bydlení individuální; požadavek č. 8.25 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro rodinnou rekreaci (RI); požadavek č. 8.26 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro bydlení individuální městského typu; požadavek č. 8.27 - převod z funkčního využití zemědělská výroba a služby na plochu vhodnou pro bydlení hromadné; požadavek č. 8.28 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na plochu vhodnou pro průmysl a sklady; požadavek č. 8.29 - převod z funkčního využití smíšená krajinná zóna na smíšenou zónu Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

10


městského typu; požadavek č. 8.30 - převod z funkčního využití obslužná sféra specifická – vědeckotechnický park na smíšenou zónu městského typu (ve vazbě na soubor změn územního plánu č. 5); požadavek č. 8.31 – umístění zařízení pro energetické využití odpadu bez lokalizace; požadavek č. 8.32 – aktualizace Územní energetické koncepce města dle dodaného podkladu (požadavek odboru rozvoje města Magistrátu města Jihlavy); požadavek č. 8.33 – aktualizace Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy dle dodaného podkladu (požadavek úřadu územního plánování Magistrátu města Jihlavy); požadavek č. 8.34 – převod z funkčního využití zeleně sídelní na území vhodné pro umístění krytého rodinného parku (zařízení pro celoroční trávení volného času především pro děti, ale i mládež a dospělé); požadavek č. 8.35 – převod ze smíšené krajinné zóny na zastavitelnou plochu pro bydlení; požadavek č. 8.36 - změna ze smíšené krajinné zóny (zemědělská produkce, území urbanizovatelné ve výhledu) na plochu pro bydlení individuální; požadavek č. 8.37 - zapracovat jako plochu vhodnou pro umístění sběrného dvora; požadavek č. 8.38 - z čistě obslužné sféry (občanská vybavenost) na bydlení individuální městského typu; požadavek č. 8.39 - plochy jsou zařazeny na základě bodu 5 zadání změn č. 8 Jihlavy (Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území). Plochy vzešly z návaznosti na požadavky 8.13, 8.14 a 8.23 a potvrzují místní část Helenín, severně od komunikace II/602 jako rozvojovou oblast, lokalita je rozdělena na 3 specifické části s navrženými funkčními využitími jako plochy smíšené obytné městské (SM), výroby a skladování (VD) a sídelní zeleně (ZS); požadavek č. 8.40 – upřesnění trasy stávající veřejně prospěšné stavby – Zkapacitnění místní propojovací komunikace mezi komunikacemi Rantířovská a S. K. Neumanna a Zkapacitnění a prodloužení stávající místní propojovací komunikace mezi komunikacemi Rantířovská a Pelhřimovská – II/602.

Změny budou koordinovány se strategickými dokumenty statutárního města: • Plán odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města • Generel zásobování vodou Jihlava • Generel odvodnění pro město Jihlava • Aktualizace GO Jihlava, dílčích povodí kmenových sběračů A a D • Územní energetická koncepce města Jihlavy • Generel bezbariérové dopravy a bezbariérových tras na území města Jihlavy • Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy • Zelený okruh Dokumentace Změny č. 8 bude vypracována v souladu s koncepčními materiály širšího území vydanými krajem Vysočina, zejména: • Program rozvoje kraje Vysočina • Vysočina v dopravě (2007) • Páteřní síť kraje Vysočina (2008) Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

11


• • • • • • • • • • • •

Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje Vysočina (2006) Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina (2008) Zdravotní plán kraje Vysočina (2008) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009 (2008) Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina (2002) Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (2004) Územní energetické koncepce kraje Vysočina (2008) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn (vznikl v roce 2004) Povodňový plán pro území kraje Vysočina (2009) Plánování v oblasti vod (2005) Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina (2009)


12


Město Jihlava Jihlava zahrnuje tyto části: Antonínův Důl, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Kosov, Pávov, Pančava, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná. Tab. č. 1 Ekonomický pilíř

1

2

67

68

69

70

71

72

73

74

75

78

79

80

81

SLEDOVANÉ JEVY - EKONOMICKÝ PILÍŘ Zastavěné území celého města nyní dle ČSÚ činí 352 ha. Změnou č. 8 zastavěné území ÚP bude do budoucna rozšířena plochami především pro účely bydlení. Změna č. 8 ÚP navrhuje dvě nové plochy výroby: VD (drobná a plochy výroby řemeslná výroba) v k.ú. Helenín a VP (průmysl, sklady) v k.ú. Hruškové Dvory. technologický objekt Pro zásobování spalovny vodou je nutné uvažovat s výstavbou nového zásobování vodou vodojemu. Stávající technologické objekty zásobování vodou včetně včetně ochranného jejich ochranného pásma jsou Změnou č. 8 ÚP respektována. pásma vodovodní síť Změna č. 8 ÚP navrhuje rozšíření vodovodní sítě k rozvojovým včetně ochranného plochám. pásma technologický objekt V rámci Změny č. 8 ÚP je uvažováno s výstavbou přečerpávacích odvádění a čištění stanic pro odvádění odpadních ploch z vybraných rozvojových lokalit. odpadních vod V souvislosti s lokalitou 8.31 je pro odkanalizování nutná realizace včetně ochranného ČOV, retenční nádrže, příp. dešťové usazovací nádrže s čistícími prvky pásma (lapol, norné stěny apod.). síť kanalizačních Změna č. 8 ÚP navrhuje rozšíření kanalizační sítě k rozvojovým stok včetně plochám. ochranného pásma výroba elektřiny včetně ochranného Změna č. 8 ÚP včetně ochranných pásem respektuje. pásma elektrická stanice V rámci Změny č. 8 nejsou navrženy samostatné nové plochy pro včetně ochranného umístění trafostanic. Stávající stanice včetně ochranných pásem jsou pásma Změnou č. 8 ÚP respektovány. nadzemní a podzemní vedení Změna č. 8. ÚP Jihlava zasahuje do tohoto jevu a do ochranných elektrizační pásem. O případných změnách spojených s tímto jevem rozhoduje soustavy včetně relevantní subjekt (provozovatel distribuční soustavy). ochranného pásma technologický objekt Změna č. 8 ÚP nemá vliv. zásobování plynem vedení plynovodu Navrhovaná Změna č. 8 ÚP zasahuje do oblastí plynovodu. O včetně ochranného případných změnách rozhoduje relevantní subjekt (provozovatel a bezpečnostního distribuční soustavy). pásma produktovod včetně Změna č. 8 ÚP respektuje. ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem Změna č. 8 ÚP respektuje. včetně ochranného pásma teplovod včetně Změna č. 8 ÚP respektuje. ochranného pásma elektronické komunikační Změna č. 8 ÚP respektuje. zařízení včetně ochranného pásma


13


82 85 86

87

88 90 91

92 93 94

95 97 98 101 102 114

komunikační vedení včetně ochranného pásma skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová doprava včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem jiná ochranná pásma

Změna č. 8 ÚP respektuje. Změna č. 8 ÚP respektuje. Změna č. 8 ÚP navrhuje 3 plochy funkčního využití: OT1 Technická vybavenost specifická - odpadové hospodářství, kde je možné umístění spalovny.

Změna č. 8 ÚP respektuje.

Požadavky Změny č. 8 zasahují do tohoto jevu. K výstavbě v ochranném pásmu se vyjadřuje příslušný správce komunikace. Požadavky Změny č. 8 zasahují do tohoto jevu. K výstavbě v ochranném pásmu se vyjadřuje příslušný správce komunikace. Změnou č. 8 ÚP respektováno.

Změnou č. 8 ÚP respektováno. V rámci změny č. 8 ÚP je navržena nová komunikace propojující Rantířovskou s Pelhřimovskou II/602. Změnou č. 8 ÚP respektováno.

Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změna č. 8 ÚP zasahuje do ochranného pásma. K výstavbě v ochranném pásmu se vyjadřuje příslušný subjekt. Změnou č. 8 ÚP respektováno.

Tab. č. 2 Sociální pilíř SLEDOVANÉ JEVY - SOCIÁLNÍ PILÍŘ

3

4

plochy občanského vybavení – vzdělávání, zdravotnictví, sport a tělovýchova, kultura plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

Změna č. 8 ÚP navrhuje 9 ploch občanského vybavení, a to v Bedřichově u Jihlavy (1), Horním Kosově (1), Jihlavě (3), Pávově (1) a Pistově u Jihlavy (3).

Změna č. 8 ÚP uvažuje využití brownfields v Pístově u Jihlavy pro umístění zařízení pro energetické využití odpadu.


14


5

8

9

11 14 15

16

19 20

106

109 110 111 112 113

památková rezervace včetně ochranného pásma nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty architektonicky cenná stavba významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy místo významné události významný vyhlídkový bod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova

116

počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku

117

zastavitelná plocha

119B1

počet a hustota uživatelů území

Změna č. 8 ÚP neovlivňuje památkovou rezervaci a její ochranné pásmo.

Není Změnou č. 8 ÚP.

Není Změnou č. 8 ÚP.

Nejsou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. Změnami č. 8 jsou respektovány a nedotčeny. Změnou č. 8 ÚP nedotčeno. Tato území se vyskytují ve vyšší míře v centrální části města, kde do nich nové plochy minimálně zasahují, a to v Jihlavě, Horním Kosově a Pístově u Jihlavy. Jde o funkční celky občanské vybavenosti, individuálního bydlení a sídelní zeleně. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Plocha dopravní vybavenost (OD) v Pístově u Jihlavy zasahuje do sítě cyklostezek. Jde o propojení ulic Telečská a U Hřbitova.

Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno a nedotčeno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změnou č. 8 ÚP respektováno a nedotčeno. V roce 2010 bylo dokončeno 321 bytů. V průměru od roku 2002 je to 325 bytů. Vlivem Změny č. 8, především rozšířením funkčních ploch určených pro bydlení (individuální i hromadné; městské i venkovské), může tento jev narůstat. Změna č. 8 ÚP navrhuje nové zastavitelné plochy funkčního využití: bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské; bydlení hromadné; drobná výroba a výrobní služby; individuální rekreace; smíšené obytné městské; plochy technického zabezpečení města; průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl; dopravní infrastruktura. Celkově se počet obyvatel města dlouhodobě (posledních 20 let) drží v rozmezí necelých 50 – 52 tis. obyvatel. Změna č. 8 ÚP výrazně neovlivní počet obyvatelstva, navrhované jevy počet obyvatel mohou stabilizovat (navýšení ploch pro bydlení, průmysl, zemědělství, občanská vybavenost – tedy plochy pro volný čas, bydlení a zaměstnání).


15


119B2

119B3

nabídka pracovních příležitostí (PP) vůči počtu nezaměstnaných obyvatel míra nezaměstnanosti

Celkově bylo pro město Jihlava koncem r. 2011 k dispozici 134 PP na 2 435 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Nová pracovní místa mohou vzniknout díky návrhu rozvojových ploch pro průmysl a výrobu a současně ploch se smíšenou funkcí (SM). Registrovaná míra nezaměstnanosti činila v prosinci roku 2011 na území města 9,00%. To je více než údaj za ČR (8,6%).

Tab. č. 3 Environmentální pilíř SLEDOVANÉ JEVY - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ 17

18

21

22

23

24 28

31

32

34 38 39 40

41 42 43 44

oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika

Změnou č. 8 ÚP dojde k ovlivnění krajinného rázu především návrhovými plochami s funkčním využitím OT1.

územní systém ekologické stability

Prvky ÚSES jsou Změnou č. 8 ÚP v maximální možné míře respektovány. Ve střetu s LBK je pouze plocha dopravního propojení 8.08.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma NATURA 2000 – evropsky významná lokalita lesy zvláštního určení lesy hospodářské

Registrované VKP jsou respektovány a nebudou realizací Změny č. 8 ÚP dotčeny.

Vliv Změny č. 8 ÚP na VKP ze zákona je vyhodnocen v rámci jiných jevů (jev č. 37, 38, 39, 44, 47, 48). Přechodně chráněné plochy nejsou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. PR Zaječí skok ani její ochranné pásmo nebude realizací Změny č. 8 ÚP dotčena. PP Vysoký kámen ani její ochranné pásmo nebude realizací Změny č. 8 ÚP dotčena. Památné stromy, skupiny stromů, aleje a stromořadí na území města Jihlava nebudou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. EVL Lužný potok, EVL Zaječí skok, EVL Šlapanka a Zlatý potok, EVL Vysoký kámen u Smrčné jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Lesy zvláštního určení nebudou realizací Změny č. 8 ÚP dotčeny.

Realizace Změny č. 8 ÚP nevyžaduje zábory PUPFL. Do ochranného pásma lesa zasahují lokality č. 8.02, 8.05, 8.13, 8.20, vzdálenost 50 m od 8.23, 8.25, 8.27, 8.31 (k.ú. Pávov) a 8.35; před územním řízením o okraje lesa umístění stavby je třeba požádat orgán ochrany lesů o souhlasné stanovisko s realizací. Realizací Změny č. 8 ÚP budou dotčeny půdy s třídou ochrany I a II bonitovaná půdně (rozdělení do tříd ochrany je prováděno na základě kódu BPEJ). ekologická jednotka Celkový zábor ZPF 45,442 ha plochy, z toho půd I. a II. třídy ochrany 21,706 ha. hranice biochor Změnou č. 8 ÚP respektovány. Plochy dříve využívané pro zemědělské účely, kde byly v minulosti investice do půdy za vybudovány odvodňovací drenáže, budou Změnou č. 8 ÚP dotčeny účelem zlepšení návrhovými plochami č. 8.01, 8.04, 8.17, 8.19, 8.22, 8.26, 8.28, 8.31 půdní úrodnosti (k.ú. Pávov a k.ú. Bedřichov u Jihlavy) a 8.40. vodní zdroj Nejsou Změnou č. 8 ÚP dotčeny.


16


povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 46

47

48

zranitelná oblast vodní útvar povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem vodní nádrž

49

povodí vodního toku, rozvodnice

50

záplavové území

51

aktivní zóna záplavového území

54 57 60

objekt/zařízení protipovodňové ochrany dobývací prostor ložisko nerostných surovin

61

poddolované území

63

staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy odval, výsypka, odkaliště, halda objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma klimatické charakteristiky území zdroje znečišťování ovzduší

64 66

84

85 86 119C1 119C2

Celé území města Jihlava leží ve zranitelné oblasti. Při respektování související platné legislativy nebude oblast realizací Změny č. 8 ÚP ovlivněna. Vodní útvary povrchových a podzemních vod budou dotčeny plochami č. 8.08., 8.19, 8.31 v k.ú. Pávov a 8.40. Vodní plochy jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Území patří do 2 hlavních povodí I. řádu a rozvodnice je mezi nimi tvořena přirozenou linií podle morfologie terénu; Změna č. 8 ÚP povodí ani rozvodnici neovlivní. Záplavové území Q100 je Změnou č. 8 ÚP téměř v plné míře respektováno. Z nově navrhovaných ploch do záplavového území částečně zasahuje lokalita požadavku č. 8.08 (propojení ulic Telečská a U Hřbitova). Pro realizaci je nutné souhlasné stanovisko příslušného vodoprávního úřadu. Aktivní zóna záplavového území Qakt je Změnou č. 8 ÚP je téměř v plné míře respektována. Z nově navrhovaných ploch do záplavového území částečně zasahuje lokalita požadavku č. 8.08 (propojení ulic Telečská a U Hřbitova). Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je stavební činnost v aktivní zóně záplavového území omezena pouze na některé stavby dopravní infrastruktury a vodních děl (viz. § 67 zákona), přičemž je nutné souhlasné stanovisko příslušného vodoprávního úřadu. Stávající protipovodňová opatření nejsou Změnou č. 8 ÚP dotčena. Všechny DP jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Všechna ložiska nerostných surovin jsou Změnou č. 8 ÚP respektována. Z navrhovaných lokalit zasahují do poddolovaného území požadavky č. 8.02, 8.13, 8.21 a 8.23. Před realizací staveb je třeba provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum. Stará důlní díla jsou Změnou č. 8 ÚP respektována. Návrhová plocha požadavku č. 8.31. v k.ú. Pístov u Jihlavy zasahuje do území staré ekologické zátěže. Ostatní lokality jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Změnou č. 8 ÚP respektovány.

Změnou č. 8 ÚP respektováno.

Změnou č. 8 ÚP respektováno. Změna č. 8 ÚP navrhuje 3 lokality pro umístění spalovny (k.ú. Pávov, k.ú. Bedřichov u Jihlavy a k.ú. Pístov u Jihlavy) Nebudou realizací Změny č. 8 ÚP dotčeny. Stávající zdroje znečištění ovzduší nebudou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. Především díky navrženým plochám ploch s funkčním využitím OT1 se


17


119C3

kvalita vody

119C4

radonové ohrožení

119C5

nakládání s odpady vč. zařízení na třídění odpadu

119C6

hlukové zatížení území

119C7

ochrana nelesní zeleně

119C8

zvýšená ochrana krajinného rázu

119C9

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

dá však předpokládat, že v řešeném území vzroste počet větších zdrojů znečišťování ovzduší. Ve Změně č. 8 ÚP je navržena nová kanalizace se zakončením na centrální ČOV k rozvojovým plochám, což bude mít nepřímo vliv na zlepšení kvality vody v hlavním vodním toku území řece Jihlava. Radonové ohrožení budov se dá zmírnit např. technickými opatřeními při výstavbě, samotná Změna č. 8 ÚP však nemá na tento jev vliv. Na území města jsou v současné době provozovány: skládka komunálního odpadu, sběrné dvory pro stavební odpad, vrakoviště, sklady nebezpečných odpadů a spalovna nebezpečných odpadů. Ve Změně č. 8 ÚP jsou navrženy 3 lokality pro možné umístění spalovny komunálního odpadu (k.ú. Pávov, k.ú. Bedřichov u Jihlavy a k.ú. Pístov u Jihlavy). Hlukové zatížení území je dáno především intenzivní dopravou na D1, silnici I. třídy I/38 a železniční dopravou. Realizací Změny č. 8 ÚP se nepředpokládá významné ovlivnění stávající situace. Výrazněji zvýšenou zátěž spojenou s realizací a následným provozem lze očekávat pouze lokálně u ploch s funkčním využitím OT1. Zásah do mimolesní zeleně se nedá realizací lokalit Změny č. 8 ÚP úplně vyloučit. Současně jsou však ve Změně č. 8 ÚP navrženy lokality (č. 8.07 a 8.21) s funkčním využitím sídelní zeleň, které podpoří systém a propojenost zeleně v intravilánu. V území jsou specifikovány krajinné hodnoty (např. volné průhledy do krajiny, krajinný horizont, dominanty, apod.), které jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Rozvojové plochy jsou navrženy s ohledem na morfologii terénu, nevzniknou tak novodobé dominanty, které by mohly negativně ovlivnit stávající krajinné a přírodní hodnoty. Výraznější negativní vliv na krajinu a krajinný ráz bude mít areál spalovny (zohledněno ve Vyhodnocení SEA, včetně navržení vhodných opatření na minimalizaci negativních vlivů). Požadavek 8.21 a 8.40 zasahuje do lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ostatní lokality jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány.

Shrnutí Změna č. 8 ÚP se týká funkčního využití: BH (bydlení hromadné), BI (bydlení individuální), OD (dopravní vybavenost plošného charakteru; plochy tranzitní dopravy), OT (technická vybavenost), OV (občanská vybavenost), RI (individuální rekreace), SM (smíšené využití městského typu), SV (smíšené využití venkovského typu), VD (drobná a řemeslná výroba), VP (průmysl, sklady), ZS (sídelní zeleň veřejná). Jde celkem o 40 požadavků v rámci 8. změny ÚP Jihlava. Nové funkční plochy se týkají katastrálních území: Antonínův Důl, Bedřichov u Jihlavy, Helenín, Henčov, Heroltice u Jihlavy, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Pávov, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy a Staré Hory.


18


Z vyhodnocení vyplývá: Pozn.: Vyhodnocení neobsahuje podrobné hodnocení vlivů požadavku č. 8.31, tj. energetického zařízení pro likvidací odpadů. To je uvedeno samostatně v textu níže. Provedené změny nemají zásadní vliv na obecné charakteristiky regionu. Neohrožují důležitou vnitřní část města, která vykazuje prvky historických, architektonických, urbánních souvislostí a limitů daných rozvojovými charakteristikami. Ty jsou Změnou č. 8 respektovány. Stejně tak neovlivňují způsob napojení lokality na dopravní cestu - dálnice D1 a na ní navazující dopravní cesty nižších tříd, což je další typický prvek oblasti. Jde především o dílčí změny, které svým charakterem reagují na místní situaci a rozvoj města. Mnoho nových ploch se týká především bydlení, občanské vybavenosti, sídelní zeleně a rekreace, které úzce souvisí s ovlivněním sociálního pilíře (více níže). Naopak uvažovaná alokace spalovny má výrazný vliv na pilíř ekonomický a environmentální a jde o krok, který ovlivňuje okolní území. Dílčí změny nemění povahu vnitřní části městského systému, která představuje chráněnou památkou zónu. Uvažované kroky nepředpokládají změnu charakteru vnitřní části území, té se změny týkají minimálně, a když, tak se jedná o malé plochy občanské vybavenosti, sídelní zeleně a smíšeného využití městského typu. Koncentrovanější změny ploch jsou viděny Horním Kosově, Pístově u Jihlavy, Heleníně a v Popicích u Jihlavy, tedy jihozápadním směrem a východně od centra města. Nové plochy průmyslu a drobné a řemeslné výroby jsou lokalizovány v Heleníně a v Hruškových Dvorech severovýchodně od centra. Spalovna je uvažována v severní průmyslové části (v k.ú. Pávov nebo k.ú. Bedřichov u Jihlavy) nebo jižně od centra v k.ú. Pístov u Jihlavy. Změna č. 8 ÚP v souvislosti s kompaktním městským územím stabilizuje další rozvoj města Jihlavy z hlediska: − funkce regionálního centra pro zajištění pracovních příležitostí, občanské vybavenosti regionu; − zachování kulturně historických hodnot; − městské struktury se zajištěnými a vyváženými pilíři udržitelného rozvoje z hlediska bydlení, denní rekreace, občanské vybavenosti a uplatnění na trhu práce. Změny jsou výsledkem zpětné vazby územního plánu a rozvoje daného území, které promítá aktuální potřeby a nutnosti jak města, tak obyvatel. Rostoucí poptávka po bydlení a bytovou výstavbu je toho důkazem. Ekonomický pilíř Změna č. 8 ÚP nijak výrazně neovlivňuje ekonomickou strukturu regionu, která vykazuje především prvky rostoucí průmyslové funkce, tu naopak posiluje plochami: průmyslu a skladů; drobná a řemeslná výroba. Složení jednotlivých sektorů je dáno povahou celého regionu, změny reflektují požadavky území. Změnami bude ovlivněno zastavěné území, které se zvětší díky nově vzniklým plochám funkčního využití - bydlení individuální a bydlení hromadné. To bude mít vliv, mimo výše uvedeného na posílení stavebního sektoru města díky výstavbě nemovitostí (rodinné domy), Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

19


tyto nové plochy vznikají přeměnou především ze smíšené krajinné zóny, zemědělské produkce a sídelní zeleně. Nové plochy bydlení mají vliv na sociální pilíř (viz níže). V rámci ekonomického pilíře může dojít k posílení zmíněného stavebnictví a také k rozvoji dopravního propojení nově vzniklých rezidentních oblastí na občanskou vybavenost centra města - instituce, kultura, vzdělání, atd., zvýšený může být i zájem o bankovní produkty (financování bydlení). Vliv na složení jednotlivých ekonomických sektorů mají dvě nové plochy VP (průmysl a skladby), VD (drobná a řemeslná výroba) v Heleníně a v Hruškových Dvorech, tyto plochy vznikly ze smíšené krajinné zóny, dochází zde k přeměně krajinné složky na složku výrobní – průmyslovou. V oblasti dopravy dochází k propojení ulic Telečská X U Hřbitova v Pístově u Jihlavy, jedná o dílčí malou změnu, která zefektivňuje urbánní požadavky a nemá negativní vliv. Dále dochází také k vytvoření cesty a zeleně v Heleníně. Co se týče energetiky (jednotlivé sítě, objekty atd.), komunikačních zařízení, silnicí nižších tříd, místních a účelových komunikací, MHD, železnice, letiště atd., nedochází k ovlivnění v rámci změny ÚP, jde o dílčí změny (rozšíření a doplnění systému CZT v rámci realizace spalovny, aj.). Samozřejmě v případě letiště zasahují plochy do jeho ochranného pásma, tak je tomu i v jiných případech (vedení elektrizační soustavy, plynovod, ochranné pásmo dálnice), nejedná se o střety, jež by měly vliv na URÚ. Sociální pilíř Je posílen plochami občanské vybavenosti (Jihlava, Horní Kosov, Pístov u Jihlavy), kde dochází k přeměně čistě obslužné sféry na občanskou vybavenost. Čtyři nové plochy se nachází po obvodu centra města, nejintenzivněji v Horním Kosově a v Pístově u Jihlavy. Je zřejmá vyšší poptávka po bydlení, což reflektují i tyto změny ploch. Nedochází k narušení vnitřně chráněné části města (památková zóna, nemovité kulturní památky, urbanistické hodnoty, stavby atd.). Vliv na sociální pilíř mají změny v oblasti rozvoje bydlení, což má mimo výše uvedeného posílení stavebnictví také vliv na zaměstnanost a situaci na trhu práce a na trhu s nemovitostmi. Sídelní zeleň upevňuje volnočasové aktivity. Vliv dopravních kroků je zanedbatelný, nejsou ohroženy zóny civilní a požární ochrany. Změny nemají vliv na povahu města, Jihlava není oblastí s vyhrocenou sociální situací, která by nastala v důsledku společenských, ekonomických či urbánních skutečností a nemění to ani změny ÚP. Environmentální pilíř Město Jihlava se nachází v oblasti, kde je velmi významným podílem zastoupeno zemědělství. Tomu odpovídá i krajinná struktura území, s převládajícími intenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Souvislé lesní porosty se nachází především v okrajových částech řešeného území, vzrostlá zeleň je zastoupena v podobě niv vodních toků, roztroušené mimolesní zeleně a jako doprovodná zeleň komunikací. Intenzivní využívání území neposkytuje množství přírodně cenných ploch, i přesto se území vyznačuje (vzhledem k jeho celkové rozloze) relativně velkým zastoupením přírodních hodnot (EVL, mZCHÚ, registrovaná VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, dochovaný krajinný ráz území, apod.). V centrální části města je environmentální pilíř zastoupen především v podobě veřejné a soukromé zeleně. Významným problémem území je emisní a hlukové zatížení města díky těsné blízkosti dálnice D1 a silnici I/38 procházející přímo městem. Změna č. 8 ÚP částečně ovlivní vybrané jevy environmentálního pilíře. Míra ovlivnění jednotlivých složek ŽP včetně návrhu případných eliminačních opatření je popsána ve vyhodnocení SEA, které je v plné šíři uvedeno v příloze. Významnější dopady, vyvolané realizací Změny č. 8 ÚP, se dají očekávat v oblasti ochrany přírody a krajiny (krajinný ráz, Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

20


biodiverzita), ochrany veřejného zdraví (hluk, kvalita ovzduší) a ochrany ZPF (zábory kvalitních půd ZPF).

POŽADAVEK Č. 31 ZMĚNY Č. 8 ÚP JIHLAVA Výrazný vliv na životní prostředí a na udržitelný rozvoj území bude mít záměr ploch využití OT1 Technická vybavenost specifická - odpadové hospodářství. Jedná se o plochy technické vybavenosti - technologická zařízení, jež mají sloužit ke spalování, tedy likvidaci, odpadu. Umístění tohoto zařízení se dotýká všech složek okolního prostředí, jak ekonomické a sociální, tak environmentální složky. Ekonomický pilíř Z ekonomického hlediska představuje alokace spalovny především zvýšení zastavěné plochy města. Znamená to zvýšení podílu odvětví průmyslu v rámci místní ekonomické struktury. Tedy růst počtu osob zaměstnaných v sekundárním odvětví. Výstavba spalovny může pro obec a okolí představovat nárůst poptávky po práci, jelikož je nutné toto zařízení obsluhovat. A současně s tím dojde k nárůstu subdodavatelské sítě subjektů, které budou závislé na výkonnosti spalovny. Bude nutné toto území přizpůsobit přítomnosti spalovny (tj. zajištění zásobování teplem, energií, vodou, komunikačními sítěmi, kanalizací, atd.). S alokací spalovny se dá předpokládat vyšší koncentrace dopravy v místě. Důležitou roli hraje také výše investičních, tedy pořizovacích, a dalších (fixních a variabilních) nákladů. Tyto náklady uvažují i odkupy pozemků atd., což se výrazně projeví v konečné ceně. Z ekonomického hlediska alokace spalovny pro obec znamená, v případě její funkčnosti, nárůst počtu pracovních míst, posílení odvětví průmyslu. Na druhou stranu v případě stagnace či úpadku hrozí nárůst míry nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a devastace krajiny, která může být využita alternativně, ovšem je nutné reflektovat místní podmínky i v takových oblastech jako je likvidace odpadů. Pro důležitý pohyb komodit a osob je nutno místo kvalitně obsloužit v rámci širších vztahů. Sociální pilíř Z pohledu sociálního pilíře může lokalizace spalovny představovat hrozbu v narušení vnímání a pocitu z městského prostoru. Alokace v blízkosti obydlených či klidových rekreačních zón narušuje schéma prostředí. Lokalizace bude mít jednoznačně vliv na nutnost vybudování občanské vybavenosti a napojení ostatních městských zón. Pokud bude spalovna představovat důležitého zaměstnavatele oblasti, bude narůstat počet pracovních míst v rámci obsloužení spalovny, tím bude klesat míra nezaměstnanosti oblasti. A současně bude růst také spádovost oblasti a napojení jednotlivých rezidentních oblasti na toto místo (vč. MHD). Přítomnost tohoto zařízení bude mít vliv mimo výše uvedeného také na bezpečnost prostoru. Aktivita tohoto druhu bude tlačit na vymezení bezpečnostních zón, zón havarijního plánování a objektů ochrany, v případě nouzových situací (evakuace, havárie, atd.). Volnočasové aktivity blízké tomuto zařízení budou muset být přesunuty a do jisté míry se vytvoří monofunkční plocha, která v případě úpadku může vést k vytváření sociálně vyloučených a neestetických oblastí, odstranění či revitalizace takových ploch je poté velmi finančně náročné. Environmentální pilíř Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

21


Z hlediska environmentálního pilíře budou realizací spalovny více či méně ovlivněny všechny složky ŽP. Každá lokalita se prokazuje specifickými charakteristikami, které mají na celkové hodnocení vliv. Podrobná analýza ovlivnění jednotlivých složek je uvedena ve Vyhodnocení SEA (viz příloha). Sledována byla ochrana ovzduší a klimatu z pohledu stávajícího imisního zatížení území, rizika ovlivnění klimatu v širším okolí i morfologie terénu v souvislosti se směrem rozptylu emitovaných částic do ovzduší. Vodní prostředí bylo hodnoceno v souvislosti s ovlivněním retence území, střetem s vodním tokem či plochou a zásahem do Q100. V úvahu byla též brána možnost zásobení objektu spalovny pitnou a užitkovou vodou. Vliv na půdní podmínky byl posuzován podle záborů ZPF a potenciální míry kontaminace půdního prostředí. Ochrana přírody a krajiny je řešena z pohledu střetu s chráněnými lokalitami (NATURA, ZCHÚ, ÚSES, apod.) Samostatně je hodnocen vliv na krajinný ráz. Dále byl posuzován vliv na hlukovou situaci, ochrana zdraví obyvatelstva, riziko havárií, odpady, a další složky. Uvažované plochy: 1) Pístov u Jihlavy: Plocha se nachází za obydlenou částí katastrálního území, relativně na volném prostranství. Areál je jižně obsloužen silnicí první třídy I/38 a Telečskou ulicí. Severně od tohoto území se nachází zahradní osada, a dále za ní prostory využité garážemi. Pozemky určené pro případnou lokalizaci spalovny jsou ve vlastnictví města. Místo je vzdáleno cca 3km od centra Jihlavy. Z energetického hlediska je zajištěn: plynovod, vedení elektrické energie, telekomunikační sít. Plocha nezasahuje do památkové zóny, kulturních a urbanistických hodnot, avšak je v její blízkosti. Výhodou je vlastnictví pozemků městem a relativně dobré obsloužení oblasti, nevýhodu tvoří střet se zahrádkovou osadou a blízkost obytné funkce Pístova a především Jihlavy. Z pohledu environmentálních dopadů budou nejvíce ovlivněny složky ochrany přírody a krajiny a krajinný ráz území, ovzduší a vodní prostředí. 2) Pávov: Plocha se nachází severně od katastrálního území Jihlava na pomezí katastrálního území Bedřichov u Jihlavy a Pávov. Plocha je v bezprostřední blízkosti, pro obec důležitého zaměstnavatele, společnosti Bosch-Diesel Jihlava, tedy v území typickém průmyslovou funkcí. Tudíž veškeré energetické a dopravní (vč. MHD) napojení by mohlo čerpat z blízkosti tohoto subjektu. Lokalita je obsloužena silnicí první třídy I/38, nedalekou dálnicí D1 i železnicí. Plochy jsou však v soukromém vlastnictví. Tato lokalita nijak nezasahuje do ochranných pásem památkových a kulturních zón. Skutečnou výhodu představuje blízkost Bosch-Diesel Jihlava a vůbec celé průmyslové oblasti, tato přítomnost by mohla představovat jisté aglomerační a lokalizační úspory. Plocha se nachází relativně v periferní pozici vůči jádru celé obce, cca 10km. Nevýhodou jsou vlastnické souvislosti jednotlivých pozemků. A také blízkost obydleného území nalevo od této plochy. Z pohledu environmentálních dopadů budou nejvíce ovlivněny ovzduší, obyvatelstvo a veřejné zdraví, krajina a krajinný ráz a vodní prostředí. 3) Bedřichov u Jihlavy: Plocha je situována na rozhraní katastrálního území Bedřichov u Jihlavy a Jihlava. V současné době jsou plochy využité k zemědělským účelům. Plochy určené k případné Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

22


lokalizaci spalovny jsou vlastněny několika vlastníky (ČR, Kraj Vysočina, město Jihlava, a dále soukromými vlastníky). Jedná se o plochy, které jsou v blízkosti zastavěného území Bedřichova. Silniční napojení zajištuje silnice druhé třídy 352. Památkové a kulturní zóny nejsou narušeny. Místo je situováno cca 10km od centra Jihlavy. Z energetického hlediska jsou v blízkosti objekty elektrického vedení, plochou prochází vedení elektrické energie, plynovod. Výhodou je blízkost průmyslových závodů stejně jako v předchozím katastrálním území. Tyto dvě plochy jsou od sebe nepatrně vzdáleny. V oblasti je rozvinutý průmysl (Tesla Jihlava, Dřevařské závody, aj.), což představuje výhodu. Nevýhodou budou náklady na odkup pozemků. Z pohledu environmentálních dopadů budou nejvíce ovlivněny složky vodního prostředí, přírody a krajiny, půda a krajinný ráz.

MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA POŽADAVKU Č. 8.31 Ve dvou pohledech byly prověřovány varianty pro umístění energetického zařízení v rámci ISNOV (Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina), a to pro několik lokalit v Jihlavě a Žďáru nad Sázavou. Jako nejvhodnější se ukázaly lokality v Jihlavě, jež jsou i předmětem multikriteriálního hodnocení. Environmentální kritéria V rámci změny č. 8 ÚP, bodu č. 8.31 jsou prověřeny 3 lokality pro energetické využívání odpadu města – kraje, jež vychází z požadavků koncepce Integrovaného systému nakládání s odpady kraje Vysočina. Zařízení pro energetické využívání odpadu – Změna č. 8 ÚP.31 Lokalita Pávov – překladiště Lokalita Bedřichov – průmyslová zóna Lokalita Pístov - Psinec Dle současně platného územního plánu – funkční využití OT1: Technická vybavenost specifická OT1 Plochy určené pro umísťování staveb a zařízení sloužících k zabezpečení údržby veřejných ploch a prostranství (technické a úklidové služby; sběr, zpracování a likvidace odpadu, skládky a spalovny odpadu. A. Dominantní činnost: Obslužná - zařízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) převážně nadmístního významu. Umístění a rozvoj ploch a zařízení pro nakládání s odpady, které nemohou být umístěna v jiných územích B. Přijatelné činnosti: Plochy a zařízení pro nakládání s odpady, Odstavné plochy a garáže Nezbytná dopravní a ostatní technická infrastruktura Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

23


Plochy sídelní zeleně, doprovodné, izolační, rozptýlené zeleně, nebo zeleně areálů. Byty pohotovostní, majitelů a správců zařízení Zařízení výroby a služeb, vážících se k funkci technického vybavení C. Nepřípustné činnosti: Všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti Vzhledem k dané funkci je nutné konstatovat, že její naplnění dává podnět k posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Míra, významnost a charakter působení vlivu se budou odvíjet především od zvolené technologie a kapacity využití funkce. Ovzduší, klima/ mikroklima • Emisní a imisní rozptyl a ovlivnění dotčeného území a základě odborné studie ČHMÚ • Ovlivnění klimatu / mikroklimatu území - tepelné toky Hodnocení vychází z odborné studie ČHMÚ, kde je hodnocen – modelován hmotnostní tok škodlivin v rozptylu do okolí ve vybraných lokalitách pro umístění dané funkce. Studie ČHMÚ vychází z technologie spalovny SAKO Brno, tedy byly zvoleny pro modelování následující parametry:

Oproti brněnské spalovně byla pro potřeby výpočtu navýšena hodnota hmotnostního toku, a to cca 5 000krát. Níže jsou uvedeny výstupy rozptylové studie, pouze pro roční příspěvky, studie dále uvádí i příspěvky k maximální půlhodinové koncentraci škodlivin.


24


Lokalita Pávov – překladiště – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin


25


Lokalita Bedřichov – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin


26


Lokalita Pístov – Psinec – příspěvek k průměrné roční koncentraci škodlivin

Ze závěrů hodnocení lokalit vyplývá, že jako nejlepší se jeví lokalita Bedřichov, a to díky nižšímu maximálnímu příspěvku k průměrným ročním koncentracím. Lokalita V1 aV3 mají shodně po dvou nejhorších charakteristikách – Pístov je nejhorší pro území města Jihlava a lokalita Pávov je nejhorší z hlediska maximálních dosažených příspěvků.

Pozn.: Studie hodnotila o 1 lokalitu více, lokalita 1 = Pístov, lokalita 2 = U vysílačky, lokalita 3 = Pávov – překladiště, lokalita 4 = Bedřichov – průmyslová zóna Dále je ve výsledném hodnocení za složku ovzduší vzat v úvahu vliv – potenciální riziko ovlivnění klimatu širšího okolí, ale i mikroklimatu lokálního, tj. dotčené plochy samotné a nejbližších sousedních ploch vzhledem k pravděpodobným změnám v tepelných tocích v blízkosti chladících věží, případně únikům tepla – vypouštění přebytků tepla do atmosféry.


27


Hodnocení je nejvíce ovlivněno umístěním funkce vzhledem k terénu – reliéfu krajiny, okolním funkcím, objektům, které mohou tvořit další bariéry pro rozptyl emisí do okolí. Ve složce přírodní a veřejného zdraví je poté zohledněno hledisko změny kvality ovzduší a teplot na pravděpodobně dotčené obyvatele a ekosystémy.

Vzhledem k funkci může vždy dojít k mírnému až významnému negativnímu ovlivnění, a to dle typu – kapacity, technologie naplnění dané funkce. Viz výše dle studie ČHMÚ je nejlépe hodnocena V2, tj. s nejmenším vlivem; dále srovnatelně vychází V1 a V3. Plocha V1 je nadto oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem ze západního směru, dále celou průmyslovou zónou a reliéfem terénu z východu, lokalita samostatná se nachází dle současné funkce již v čistě průmyslové zóně. Lokalita V2 je oddělena od obytných funkcí navrženou a stávající průmyslovou zónou, od východu již není chráněna další funkcí ani terénem, po směru větru a dle funkce bude potenciálně ovlivňovat další plochy směrem na východ, ale převážně otevřené krajiny. Lokalita V3 je plochou brownfieldu, jež navazuje na sídlo Pístova cca po 230 m J-JZ podél komunikace a S-SV na garážová stání, potenciálním rizikem je navrhovaná výstavba a rozvoj obytných, smíšených funkcí návazně na areál Konceptem ÚP. Z hlediska reliéfu a změn mikroklimatu a teplot lze očekávat největší rizika u Pístova, poté obdobně u Bedřichova s Pávovem. Rozptyl tepelného toku bude obdobný s emisním, předpokládáme však mnohem menší dosah ovlivnění. V důsledku realizace funkce nelze očekávat zlepšení kvality ovzduší, vzhledem k současně využívané plynofikaci celého území. OVZDUŠÍ

V2
KLIMA

V2
Charakter funkce dává předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území. Vodní prostředí • Zásah do aktivní zóny nebo záplavového území Q100 • Střet s vodním tokem či plochou • Ovlivnění retence území V rámci kritéria je hodnocena možnost napojení na sítě, stávající stav lokality (kontaminace území), blízkost vodních toků a ploch, i takových, které není možné využít jako recipient nebo zdroj technologických vod, a to z hlediska ovlivnění jejich kvality, rizika kontaminace, jak škodlivinami, tak i tepelným znečištěním. Lokality V1 a V2 leží v povodí Zlatého potoka č.h.p. 1-09-01-053. Obě lokality leží při drobné bezejmenné vodoteči. Tato vodoteč protéká přímo územím lokality V1, kde je zatrubněna. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

28


Lokalita V3 leží v povodí Koželužského potoka č.h.p. 4-16-01-047. Podél východní hranice této lokality protéká Pístovský potok na kterém jsou zde dva menší rybníčky. Žádná z uvažovaných lokalit se nenachází v záplavovém území či jeho blízkosti. Lokalita Pístov (varianta 1) se nachází na území se starou ekologickou zátěží, tedy by byla realizace podmíněna asanací této zátěže. Z hlediska potenciálního znečištění povrchových vod např. havarijním únikem znečišťujících látek se jeví jako nejzávažnější varianta1, neboť vodoteč protéká přímo touto lokalitou. Ovšem je nutno uvážit, že v místě je tok zatrubněn, a tudíž do značné míry chráněn před znečištěním. Lokality V2 a V3 jsou z tohoto hlediska rovnocenné, neboť podél obou v těsné blízkosti protéká otevřený vodní tok. Přihlédneme-li k zatrubnění vodního toku v lokalitě V1 je riziko znečištění povrchových vod únikem znečišťujících látek v lokalitách V2 a V3 větší. Z HLEDISKA VODNÍCH ŮTVARŮ V1
Z HLEDISKA VOD. POTENCIÁLU A ODTOKU V1
VARIANTA 1 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou, přes hlavní komunikaci se nachází vodní plocha Pávovského rybníka napájeného ze zlatého potoka, jež má stanoveno q100 i aktivní zónu, vodní tok podchází komunikaci přímo do plochy ot. Plocha je nedaleko od areálu Bosh, kde jsou lokální 2 vodní nádrže s vlastní ČOV.


29


VARIANTA 2 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou a dále budou budovány vzhledem k rozvoji a návaznosti na průmyslovou zónu v budoucnu (viz.zveřejněný koncept ÚP), směrem od hlavní komunikace a překladiště vede vodoteč.

VARIANTA 3 Jsou dostupné sítě – kanalizace, zásobování pitnou vodou, směrem do volné krajiny jsou 2 menší vodní nádrže na Pístovském potoce, mimo jeho Q100


30


Produkce odpadních vod i potřeba vody je srovnatelná pro všechny varianty, neb se jedná o plochy stejného využití. Způsoby nakládání s odpadními vodami je ve všech variantách stejné. VLIVY NA VODY CELKEM V1
Horninové prostředí • Zásah - střet s geologickými jevy v území • Širší vztahy - ochrana neobnovitelných zdrojů Žádná z ploch se nedostává do střetu s geologickými jevy v území, nepředpokládá se ovlivnění horninového prostředí. Z hlediska širších až národních vztahů však dojde k mírně pozitivnímu ovlivnění náhradou primárních energetických zdrojů sekundárními, tj. využitím druhotného zdroje, a dále ke zvětšení a prodloužení životnosti skládek, případě zamezení otevírání nových. V1-V2-V3

Půda • Zábor ZPF • Kontaminace, ohrožení kvality půdního prostředí U V1 a V3 se jedná o plochy ostatní nebo zastavěné, realizace funkce tedy nebude představovat zábory ZPF. Lokalita V1 - Jedná se o ostatní a zastavěné plochy, tj. Plochy přestavby v návaznosti na funkční průmyslovou zónu, a to na jejím okraji při hlavní komunikaci. Jedná se dnes o pojezdové plochy, nebude se jednat o zábor zpf, bude se jednat o zpevnění některých jejích částí. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

31


Lokalita V2 bude představovat zábory půd s investicí (meliorace), a to III.třídy ochrany, tedy střední bonity, a to v v návaznosti na rozvojové průmyslové plochy a navrženou obslužnou komunikaci. Lokalita V3 - Jedná se o ostatní a zastavěné plochy, tj. plochy přestavby vojenského areálu, nedojde k záborům ZPF, hranice lokality však navazují na ornou půdu I.třídy ochrany a na zemědělskou půdu s investicí do půd.

Vzhledem k půdě I. třídy ochrany je zde zvýšené riziko ovlivnění její kvality jak imisním spadem, tak tepelným znečištěním a případnými haváriemi. V3-V1
Les Ani jedna z vybraných lokalit se nedostává do střetu s lesními porosty. Vzhledem k předpokládanému širšímu ovlivnění je vzat v potaz nejbližší, imisemi ovlivněný lesní porost – u V1 se nejbližší porosty nacházejí přes komunikaci a za stávajícími průmyslovými plochami, u V2 budou rovněž přes komunikaci, V3 se nachází nejdále od lesních ploch.

V3
Příroda a krajina Jižně až JZ od lokality V1 vede NRBK 124, západně přes komunikaci se na ploše lučního porostu nachází zvl. chráněné druhy evidované příslušnými orgány.


32


Východně hraničí s lokalitou V2 osa NRBK 124, a nedaleko vložené lokální biocentrum – LBC 5 (původně skládka Heroltice).

Přes okraj plochy vede LBK 27b (dle konceptu variantní vedení LBK 27a), jz hraničí lokalita s VKP mokřad u Pístova - údolní niva s rybníkem a rákosinami, cenný biotop zvláště chráněných druhu živočichů.


33


Z výše uvedeného vyplývá, že nejvíce se dotýká ploch v zájmu ochrany přírody plocha V3. Z kapitoly „Ovzduší, klima / mikroklima“ viz výše vyplývá, že plánované využití všech variantních ploch bude mít vliv na imisní situaci v okolí a na mikroklima v blízkém okolí. S ohledem na možné vlivy na zájmy ochrany přírody se jeví z hlediska imisí nejhorší lokalita V1, jejíž plánované využití bude znamenat nebezpečí zhoršení imisní situace na území EVL Vysoký kámen a PP Vysoký kámen. Zároveň to znamená i ohrožení RBC 371 Vysoký kámen. Využití ostatních variantních lokalit nebude zhoršením imisní situace ohrožovat přímo plochy a území v zájmu ochrany přírody. Z hlediska vlivů na mikroklima se jeví jako nejlepší lokalita V2 a nejhorší lokalita V3. Umístění lokality V2 v plochách zemědělské půdy ve volné krajině, i když podle konceptu ÚP na okraji průmyslové zóny bude znamenat vytvoření neprůchodné bariéry pro volně žijící živočichy. Z tohoto pohledu lokality V1 a V3 umístěné v zastavěném území jeví jako varianty s menším vlivem. Dle technického řešení zásobování vodou může být potenciálně ohrožen i VKP Pávovský rybník a vodní tok, jež ho dotuje, tj. Zlatý potok, které je zároveň EVL – závažnost V1, poté V2.

V2

34


Krajinný ráz Z hlediska krajinného rázu je zásadní přírodní, historická a kulturní charakteristika. Je kladen důraz na zachování chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Lokalita V1 je situována do průmyslové zóny v údolí v k.ú. Pávov na okraji Jihlavy. V území jsou dnes stávající průmyslové objekty, lokalita je málo viditelná a skrytá za porostem. Okolní lesní porosty na stráních údolí tvoří členitý horizont, na jehož pozadí nebude hmotově mohutná stavba působit tak dominantně. Zároveň je území dobře přístupné (návaznost na rychlostní komunikaci, železnici) a nebude zbytečně zatěžovat okolí. Daná lokalita se jeví z hlediska krajinné rázu jako nejvhodnější. Lokalita V1: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl

Lokalita V2 leží v údolí v polích na okraji lesa při komunikaci v nevelké vzdálenosti od obce Bedřichov u Jihlavy. Ačkoliv se plocha nachází v údolí, bude pohledově více exponovaná vzhledem k objemu plánované stavby a monotónnosti okolních polí na mírně zvlněném terénu. V tomto případě by vznikla místní dominanta měnící okolní charakter, byť by byla umístěna na okraji průmyslové zóny. Lokalita V2


35


Lokalita V3 je součástí areálu armády ČR na okraji obce Pístov. Plocha se nachází na vyvýšenině, okolí tvoří převážně pole. Z tohoto důvodu je území velmi pohledově exponované a vzhledem k mohutné hmotě plánovaného objektu se z pohledu krajinného rázu jeví jako nevhodné a realizace záměru by vedla k umístění nové a nevhodné dominanty do krajiny. Lokalita V3

V1
Hluková situace • Vůči stávající situaci a nejbližší dotčené obytné zástavbě • Navýšení hluku ze zařízení a související dopravy • Spolupůsobení se stávající hlukovou zátěží Navýšení hluku z technologie a dopravy bude u všech lokalit obdobné, všechny jsou dobře dopravně dostupné, přes město by nešla vůbec doprava do lokalit V1, V2, do V3 však po hlavním průtahu, což by v dopravních objemech tvořilo malé procento. Vzhledem k umístění bude akustická zátěž nejvíce znatelná u lokality V3, kde bude nová technologie v ne příliš urbanizovaném prostředí, v lokalitě V2 bude téměř zanedbatelné vzhledem k obklopení průmyslovými areály, u V1 lze předpokládat rovněž zanedbatelně znatelný přírůst, a to vzhledem k hlavní komunikaci, které tvoří současnou hlukovou zátěž území. Lokalita V1 je ve stanoveném hlukovém pásmu, v místě překračování hladin aksutického tlaku jak pro denní, tak pro noční dobu z komunikace ii/38, tedy v ploše nevhodné pro obytnou, občanskou výstavbu (den=60-65db, noc= 50-60db). Obě další lokality se nachází mimo stanovená hluková pásma.


36


V1 PŘEKLADIŠTĚ PÁVOV– HLUK, den

V1 PŘEKLADIŠTĚ PÁVOV– HLUK, noc

Z hlediska nejbližší obytné zástavby je riziková lokalita V1 – přes hlavní komunikaci se nachází sídlo Pávov, dále lokality V3 v jejímž okolí se nachází Pístov, dále ve zveřejněném konceptu nově navržené obytné plochy. U V1 však nepředpokládáme zásadní ovlivnění nejbližší obytné zástavby hlukem, a to vzhledem ke stávající komunikaci – pokud bude řešena akustická zátěž z ní, bude odcloněn i celá plocha V1. V2 – V1 < V3


37


Obyvatelstvo, veřejné zdraví Zásah - vzdálenost od zastavěného území Potenciální riziko zhoršení veřejného zdraví (vzdálenost od zastavěného území, odhad zásah obytných, rekreačních objektů) Z hlediska veřejného zdraví je určujícím kriterium ovlivnění kvality ovzduší a hladiny akustické zátěže. V případě posuzované funkce je jako klíčové ovlivnění emisní a imisní situace a zasažení dotčené populace. Z hlediska rozptylové situace byla vyhodnocena v odborné studii ČHMÚ jako nejlepší V2, V1 poté jako nejhorší z hlediska maximálních koncentrací, V3 jako nejhorší z hlediska zasažení města Jihlava, což je i patrné z modelovaných zátěží. V2 se nachází nejdále od obytné zástavby, s dalšími bariérami průmyslové zóny, terénu a volné krajiny. V1 se nachází přes komunikaci od malého sídla Pávova, dále pak v rámci průmyslové zóny, s bariérou silničního a železničního tělesa. V3 se nachází ve stávajícím brownfieldu, v rovinatém terénu, cca 230m od zástavby Pístova, kus od garážových stání, na které poté navazuje již zástavba města. V3 je hodnocena jako s největšími riziky i z důvodu zveřejněného konceptu ÚP, který v navazujících plochách plánuje rozvoj, ten by byl realizací této funkce pravděpodobně velmi ovlivněn. V2
Bezpečnost, rizika, havárie Lokalita V1 se nachází se v území radonového rizika v, V2 a V3 nikoli. Výše rizik a havárií se bude odvíjet od vybrané technologie a zabezpečení, lze tedy předpokládat shodná rizika. Vzhledem k umístění lokalit a přírodním složkám lze identifikovat větší riziko ovlivnění vodního prostředí u V3, nežli u V1 a V2, u lesních porostů je o něco málo větší riziko u lokality V2, u V1 v dálkovém imisním dopadu na lesní plochy západně od Pávova. V rámci ovlivnění přírodních složek budou lokality zvyšovat riziko obdobně, vzhledem k prvkům ÚSES. Z hlediska obyvatel – lokalita V1 – nejbližší přes komunikaci sídlo Pávov, lokalita V2 pouze průmyslové areály v okolí a volná krajina, V3 – od lokality se nachází Pístov cca 230m – ve zveřejněném konceptu by se však nacházel zástavba přímo naproti areálu pes komunikaci.

V2
Kulturní hodnoty, hmotné statky Střet s kulturní památkou, památkovou zónou apod., se soukromými objekty Dle ÚAP Jihlava je lokalita V1 označena jako technická dominanta území – překladiště Pávov, lokalita V3 je vedena jako brownfield, lokalita V2 se nachází mimo dosah zastavěného území, ani jedna z lokalit nebude mít tedy vliv na kulturní hodnoty území, v případě lokality V1 a V3 lze identifikovat mírně pozitivní vliv vzhledem k přestavbě brownfieldu. V1-V3
38


Odpady Všechny lokality jsou účelně navržené pro zlepšení, prověření řešení a soulad s koncepcí odpadového hospodářství kraje Vysočina. Účelem je nalézt vhodnou lokalitu pro energetické využívání komunálního odpadu tak, aby odpovídal produkci kraje a významně přispěl ke snížení skládkování, podpořil trend separace smíšeného komunálního odpadu. V1-V2-V3

Energetická a surovinová náročnost Realizací funkce dojde ve všech lokalitách, s předpokladem shodné kapacity a technologie, ke shodnému zmenšení potřeb primárních paliv a zvýšení využití druhotných surovin v kraji, což je jak v souladu s koncepcí odpadového hospodářství, energetickou koncepcí, i koncepci udržitelného rozvoje jak na městské, krajské, tak i národní úrovni. V1-V2-V3

Vazby na nový ÚP Lokalita nenavazuje na žádné změny č. 8, ani přímo na koncept ÚP, shoduje se téměř s plochou PV-TO-1, pouze přes hlavní komunikaci plocha SM a BI (omezení z hlediska hluku a OPK).


39


Lokalita se shoduje s lokalitou z konceptu JI-VL-4 a části BE-TO-1, navazuje na další návrhové plochy výroby v průmyslové zóně Jihlava.

Nenavazuje na další plochy změn č. 8, navazuje však zásadně na rozvoj variantního řešení, a to plochy zeleně a kombinaci ploch bydlení a smíšených podél dopravního koridoru jižního obchvatu města.


40


ŠIRŠÍ VAZBY v souvislosti se zveřejněným Konceptem ÚP

Posuzované kritérium

Váha

Varianta Varianta Varianta Varianta Varianta Varianta 1 2 3 1 2 3

Životní prostředí

8

4,5 4 2 3,5 3,5 4,5 3

3,5 4,5 2 4 3,5 4 4

5 4 2 3,5 3 4 4,5

63 32 6 14 24,5 36 24

49 36 6 16 24,5 32 32

70 32 6 14 21 32 36

7

3,5

3,5

4

24,5

24,5

28

14

4

3,5

5

56

49

70

8

4

3,5

4,5

32

28

36

4

2

3

2

8

12

8

8

2

2

2

16

16

16

7

2

2

2

14

14

14

350

339

383

A.1

Ovzduší, klima/mikroklima

14

A.2

Vodní prostředí

8

A.3

Horninové prostředí

3

A.4

Půda

4

A.5

Les

7

A.6

Příroda a krajina

8

A.7

Krajinný ráz Hluková situace - vůči stávající situaci a nejbližší dotčené obytné zástavbě Obyvatelstvo, veřejné zdraví Bezpečnost, rizika, havárie Kulturní hodnoty, hmotné statky Odpady Energetická a surovinová náročnost

A.8 A.9 A.10 A.11 A.12 A.13

CELKEM

100

Z váhového hodnocení vyplývá, že nejmenší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí vyvolá Varianta V2 Bedřichov – průmyslová zóny, dále V1 Pávov, a nejhůře vychází lokalita V3 Pístov. Za nejdůležitější kritéria byl zvolen vliv na kvalitu ovzduší/klima a na obyvatelstvo, dále vliv na vodní prostředí, krajinný ráz, přírodu, bezpečnost a odpady. Za nejméně významné kritérium bylo považováno horninové prostředí, půda a kulturní hodnoty. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

41


Socio-ekonomická kritéria Za socio-ekonomický pilíř bylo zvoleno několik kritérií, v rámci VURÚ byla tato převzata, upravena a doplněna. Základní hodnocení ISNOV obsahovalo několik obecných kritérií k prověření vhodnosti umístění funkce v území. Váhové hodnocení a stupnice se od VURÚ a SEA liší. Pro váhové hodnocení bylo stanoveno rozmezí pouze 1 – nízká důležitost, 2 – vysoká důležitost; pro stupnice hodnocení kritérií bylo voleno bodové hodnocení v různém rozmezí pro jednotlivá kritéria: • Soulad s ÚP 0 – 3 • Vhodnost umístění 0 – 5 (hodnocení pomocí dalších subkritérií) • Vlastnictví pozemků 0 – 1 • Dopravní obslužnost 0 – 3 • Inženýrské sítě 0 – 2 • Napojení na CZT 0 – 2 • Vzdálenost k vodnímu zdroji 0 – 2

Pro další hodnocení byla zvolena další kritéria, jejichž stupnice v dokumentu není blíže specifikovaná, je však obdobné jako základní.


42


Zdroj: [ISNOV, směrná část]

Z obou základních hodnocení vychází nejlépe varianta Pávov a Bedřichov. Na dostupnost zdrojů vody, možnost zlepšení kvality ovzduší je v socio-ekonomických kritériích nahlíženo z pohledu dalších investic, jak do vedení inženýrských sítí, tak i zabezpečení technologie nebo přímo jejího určení, které je některými zdroji jednoznačně podmíněno. X
Soulad se ZUR, S ÚP – umístění plochy Soulad se stávající ZÚR kraje, ÚP města je hodnocen i v krajské analýze. V1 je vedena již v současné době jako průmyslová zóna, tedy je hodnocena téměř jako soulad s funkcí, V2 je ve výhledu jako rezerva pro průmyslovou funkci a jako součást průmyslové zóny Jihlava, tedy je hodnocena jako středně problematická. Lokalita V3 je v ÚP vedena pro občanskou vybavenost, tedy by muselo dojít k zásadní změně funkčního využití území. V1
Soulad s rozvojem a strategií města, tj. urbanistickou koncepcí města, omezení rozvoje území – vznik nového limitu Lokalita V1 a V2 je ve vizi města i zveřejněném Konceptu ÚP umístěna do průmyslové zóny Jihlava, zároveň jako plocha technického zajištění obce, tedy je hodnocena jako v souladu – velmi pozitivně. Lokalita V3 je výhledově viděna spíše jako součást rozvojových – obytně – smíšených ploch, tedy je hodnocena spíše negativně. V1-V2<

43


Nejbližší obytná a rekreační zástavba, snížení faktoru pohody, pravděpodobný nesouhlas občanů Nejméně problematická se jeví v současné době lokalita Bedřichov, a to vzhledem ke vzdálenosti k obytné výstavbě, tak jejímu umístění v reliéfu města. Zásadní bude toto kritérium v oblasti Pávova, jelikož lokalita se nachází v blízkosti sídla Pávov, i přes skutečnost, že bude oddělena silničním i železničním tělesem a dále nově navrženým rozvojem, lze zde předpokládat největší negativní reakce ze strany rezidentů. Obdobná situace může nastat i v lokalitě Pístova, avšak zde nepředpokládáme tak silnou negaci a to vzhledem k již současnému brownfieldu a větší vzdálenosti rezidentů od dané plochy. Na straně druhé by je předpoklad, že v případě realizace Konceptu ÚP by došlo k omezení obytné a rekreační funkce v její blízkosti. V1-V2-V3

Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je u všech lokalit již v současné době zajištěna a jeví se jako bezproblémová, lokality V1 a V2 jsou hodnoceny lépe a to díky dostupnosti na hlavní tah II/38 a dálnici D1 bez přímého průjezdu obytným prostředím. V1-V2
Možnosti napojení na alter. dopravu mimo silniční K lokalitě V1 vede přímo stávající železniční vlečka, je možné o ní uvažovat jako o alternativní dopravě do lokality. K lokalitě V2 by bylo možné tuto vlečku rovněž částečně využití nebo vystavět až přímo k lokalitě, avšak za určitých investic. V rámci Pístova a jeho blízkosti se nenachází alternativní dopravní napojení. V1
Napojení na inženýrské sítě – vodovod, kanalizace, plyn, aj. Ve stávajících komunikacích jsou již vedeny všechny sítě, napojení na vodovodní a kanalizační řady bude možné (z hlediska provozu – tedy potřeb zaměstnanců), rovněž na plynovodní soustavu, náročnost je hodnocena z pohledu investiční náročnosti na připojení – vzdálenosti, tj. délky nového vedení. Napojení na plynovod je možné, investiční náročnost se liší dle vzdálenosti připojení. Rozvaha – investiční náročnost napojení plynovodu Lokalita

Typ rozvodu

Délka

Náklady

-

-

km

Kč

Překladiště - Pávov

STL

0,310

2 478 796

Průmyslová zóna Bedřichov

STL

0,369

2 952 677

Pístov - Psinec

STL

0,049

388 810


44


Vodovodní síť Všechny varianty jsou připojeny na stávající vodovodní síť k odběru pitné vody uvažované k zajištění potřeb zaměstnanců (30 m3/zaměstnanec /rok – 1200 m3/ rok). V rámci zajištění dostatečného množství technologických vod v objemu 9m3/s tj. 217m3/den, t.j, odběr 2,5 l/s je v případě lokalit v Pávově a Bedřichově (nedostatečný povrchový zdroj) nutné uvažovat výstavbu vodojemu (2x50m3). V případě lokality Pístov lze kromě vodojemu uvažovat i s odběrem z řeky Jihlávky (dvě varianty, investiční náročnost se bude odvíjet i od ceny vodného). V rámci výstavby je nutné uvažovat s rezervním množstvím pro případ výpadku a současně nároky na požární vodu*. U všech uvažovaných návrhových ploch, resp. nároků na pitnou vodu bude z kapacitního hlediska proveden přepočet a zhodnocení v rámci zpracovaného Generelu zásobování pitnou vodou (2011). Předpokládané ekonomické náklady spojené s realizací navrhovaného napojení rozvojových ploch na vodovodní síť jsou shrnuty v následující tabulce. Zařízení Délka (m) Náklady (tis Kč) Energetické zařízení - Pávov - vodovodní řad 40 350 - vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 Energetické zařízení - Bedřichov - vodovodní řad 158 1381 - vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 Energetické zařízení - Pístov - vodovodní řad - provozní voda 38 277 - vodovodní řad - napojení VDJ 335 2928 - /vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 - /odběr technol. vod z vodoteče napojení 1820 10483 * připočten objem 50m3 z hlediska požární ochrany ** cena převzatá z Generelu zásobování pitnou vodou / variantní řešení - uvažované ceny převzaty z dokumentu MMR: Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury - aktualizace 2011 Kanalizace Plochy uvažované k umístění zařízení pro energetické využití odpadu jsou připojeny na stávající a navržené kanalizační stoky umístěné v uličních prostorech v rámci zajištění odvedení splaškových odpadních vod v uvažovaném objemu 1200m3/rok tj.. V rámci výstavby zařízení je nezbytné uvažovat výstavbu čistírny odpadních vod s relevantní technologií čištění vod z praní spalin, tak aby posléze tuto bylo možné odvádět do nejbližší vodoteče či kanalizace. Veškeré dešťové vody vznikající v rámci ploch určených k umístění zařízení k energetickému využití odpadu budou zadržovány v retenční nádrži s předsazenou dešťovou usazovací nádrží vybavenou zařízením k odstranění ropných látek. V areálu bude vybudována dešťová kanalizace. Pro dešťové vody z pojízdných ploch budou zřízeny lapáky písku a lapoly. Dešťová voda bude zadržována v retenční nádrži o objemu, který bude určen v rámci další projekční přípravy záměru. Retenční nádrž může sloužit jako požární nádrž a současně jako zdroj užitkové vody pro provoz. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

45


U všech uvažovaných návrhových ploch resp. nároků na odvedení a likvidaci odpadních vod bude z kapacitního hlediska proveden přepočet a zhodnocení v rámci zpracovaného Generelu odvádění odpadních vod (04/2012). Předpokládané náklady spojené s realizací navrhovaného napojení rozvojových ploch na stokovou síť jsou shrnuty v následující tabulce. Zařízení Energetické zařízení - Pávov - napojení na stokový systém (provoz, / voda z ČOV) - /napojení na vodoteč (voda z ČOV) - retenční nádrž (dešťové vody) ** - ČOV (technologické vody z čištění spalin) Energetické zařízení - Bedřichov - napojení na stokový systém (provoz, / voda z ČOV) - /napojení na vodoteč (voda z ČOV) - retenční nádrž (dešťové vody)** - ČOV (technologické vody z čištění spalin) Energetické zařízení - Pístov - napojení na stokový systém (odp. vody provoz) - / napojení na stokový systém (voda z ČOV) -/ napojení na vodoteč (voda z ČOV)

Délka (m)

Náklady (tis Kč) 125

2 013

890 1 KS (včetně DUN a zařízení) 1 KS

14 329

11 000 - 50 000*

390

6 279

1840 1 KS (včetně DUN a zařízení) 1 KS

29 624

11 000 - 50 000*

40

644

10 000

9 800

490 7 889 1730 18 771 1 KS (včetně DUN a 10 000 - retenční nádrž (dešťové vody) ** zařízení) 1 KS 11 000 - 50 000* - ČOV (technologické vody z čištění spalin) * předpokládané cenové rozpětí – zpřesněno na základě stanovení technologie v rámci studie proveditelnosti / variantní řešení ** předpokládaný objem retenčních nádrží odpovídá dané ploše lokalit a množství dešťové vody v rámci kritického 10 min deště, n=1, i=157 l/s/ha, včetně rezervy pro zdržení odpadních vod z ČOV a prostoru hladiny min. nadržení - uvažované ceny převzaty z dokumentu MMR: Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury - aktualizace 2011 lokalita V1 - Překladiště Pávov V2 - Průmyslová zóna Bedřichov V3 - Pístov - Psinec

plyn

Voda - VDJ

Kanalizace

2

Voda – další alternativa 5

4 4

3

5

5

1

5

3 (investičně náročná)

3

4

V3
46


Napojení na CZT Pouze přímo lokalita V3 již nyní disponuje rozvody CZT, avšak tyto jsou nedostačující a budou vyžadovat doplnění, rekonstrukci, ale v mnohem menší investiční náročnosti nežli další dvě lokality. Lokalita V1 i V2 se nachází ve velké investičně náročné vzdálenosti od napojení na vedení CZT, tedy jsou hodnoceny v rámci kritéria negativně (více než 2km). Rozvaha – investiční náročnost napojení na teplovody Lokalita

Typ rozvodu

Délka

Náklady

-

-

km

Kč

Propojení stávajících soustav

teplovodní

4,373

21 866 096


teplovodní

4,514

22 570 584


teplovodní

3,381

16 905 811

Pístov - Psinec

teplovodní

0,519

2 593 107

V3<

47


Možnost vyvedení el. proudu Všechny lokality disponují rozvody přenosové soustavy, tedy lze předpokládat, že bude možné el. energii bez problému přenést. Technická proveditelnost však bude odražena ve výši investičních nákladů dle délky napojení a typu vedení, jež je nejmenší v Pávově, poté v Bedřichově a největší náklady budou v rámci Pístova.

Rozvaha – investiční náročnost napojení na el.soustavu Lokalita

Typ vedení

Délka

Náklady

-

-

km

Kč


VN 22 kV

0,096

241 228


VN 22 kV

0,427

1 068 414

Pístov - Psinec

VN 22 kV

1,131

2 827 681

V1<
Zdroj technologické/užitkové vody – dostupnost Dle krajské analýzy (směrná část ISNOV) je vzdálenost k vodnímu zdroji hodnocena srovnatelně pro V1 a V2 vzhledem k Pávovskému rybníku, lokalita V3 je hodnocena nejhůře vzhledem k tomu, že jako možný zdroj je považován vodní tok Jihlávka vzdálený cca 2km, s neúměrně vysokými investičními náklady. Tato možnost byla krajskou analýzou zavrhnuta, v této analýze je však pokládáme za přínos možného variantního řešení před budováním VDJ. Napojení na Pávovský rybník bylo prověřeno a nebylo by možné kvůli nedostatečné vodnosti a nemožnosti pokrýt potřebu technologické vody. Vodovodní síť Všechny varianty jsou připojeny na stávající vodovodní síť k odběru pitné vody uvažované k zajištění potřeb zaměstnanců (30 m3/zaměstnanec /rok – 1200 m3/ rok). V rámci zajištění dostatečného množství technologických vod v objemu 9m3/s tj. 217m3/den, t.j, odběr 2,5 l/s je v případě lokalit v Pávově a Bedřichově (nedostatečný povrchový zdroj) nutné uvažovat výstavbu vodojemu (2x50m3). V případě lokality Pístov lze kromě vodojemu uvažovat i s odběrem z řeky Jihlávky (dvě varianty, investiční náročnost se bude odvíjet i od ceny vodného). V rámci výstavby je nutné uvažovat s rezervním množstvím pro případ výpadku a současně nároky na požární vodu*. U všech uvažovaných návrhových ploch, resp. nároků na pitnou vodu bude z kapacitního hlediska proveden přepočet a zhodnocení v rámci zpracovaného Generelu zásobování pitnou vodou (2011). Předpokládané ekonomické náklady spojené s realizací navrhovaného napojení rozvojových ploch na vodovodní síť jsou shrnuty v následující tabulce. Zařízení Energetické zařízení - Pávov - vodovodní řad Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

Délka (m)

Náklady (tis Kč) 40

350 48


- vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 Energetické zařízení - Bedřichov - vodovodní řad 158 1381 - vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 Energetické zařízení - Pístov - vodovodní řad - provozní voda 38 277 - vodovodní řad - napojení VDJ 335 2928 - /vodojem zemní (technologická voda) 1 KS 3 700 - /odběr technol. vod z vodoteče napojení 1820 10483 * připočten objem 50m3 z hlediska požární ochrany ** cena převzatá z Generelu zásobování pitnou vodou / variantní řešení - uvažované ceny převzaty z dokumentu MMR: Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury - aktualizace 2011 Vzhledem k investiční náročnosti a alternaci je uvažován srovnatelně V1 a V3 (V1 nejméně inv.náročné), V3 s alternativnou napojení na Jihlávku, nejhůře vychází lokalita Bedřichov, jež je vzdálena od sítí, napojení bude tedy inv.náročné a není zde alternativa k pokrytí potřeb technologické vody. Ve studii proveditelnosti doporučujeme prověřit další možnost zásobování vodou, jež bude klíčové pro investice i provoz. V1-V3
Dostupnost odpadů Předpoklad je dostupnost daného množství odpadů, k němuž je vztažena i technologie a kapacita energetického zařízení. Pro všechny lokality budou odpady dostupné shodně. V1-V2-V3

Možnost zlepšení ovzduší O zlepšení kvality ovzduší nelze velmi uvažovat vzhledem k případné substituci vytápění plynem, nadto některé průmyslové areály i tak potřebují ke svým technologiím nejen vytápění, ale i další zdroje energie. Variantně je tedy toto kritérium hodnoceno na srovnatelné úrovni. V1-V2-V3

Vlastnictví pozemků Lokalita Pístov i Bedřichov jsou vlastněny městem nebo veřejnými subjekty, lokalita Pávov je vlastněna více soukromými vlastníky, tedy lze předpokládat více náročné získávání ploch pro daný účel. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

49


V2-V3<
4 (20 926 902) 2 (5 809 598)

3 5

5 3

5 3

V3
CELKOVÝ SOUHRN Jak z hlediska environmentálních, tak socio-ekonomických kritérií je nejlépe hodnocena Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

50


lokalita V2 Bedřichov, dále lokalita V1 Pávov a poté lokalita V3 Psinec.

V2
Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

Váha

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.1

Ovzduší, klima/mikroklima

14

A.2

Vodní prostředí

8

A.3

Horninové prostředí

3

A.4

Půda

4

A.5 Les

7

A.6

Příroda a krajina

8

A.7

Krajinný ráz

8

A.8

Hluková situace - vůči 7 stávající situaci a nejbližší dotčené obytné zástavbě Obyvatelstvo, veřejné zdraví 14

A.9

A.10 Bezpečnost, rizika, havárie

8

A.11 Kulturní hodnoty, hmotné statky A.12 Odpady

4

A.13 Energetická a surovinová náročnost

7

8

4,5 4 2 3,5 3,5 4,5 3

3,5 4,5 2 4 3,5 4 4

5 4 2 3,5 3 4 4,5

63 32 6 14 24,5 36 24

49 36 6 16 24,5 32 32

70 32 6 14 21 32 36

3,5 4 4

3,5 3,5 3,5

4 5 4,5

24,5 56 32

24,5 49 28

28 70 36

2 2

3 2

2 2

8 16

12 16

8 16

2

2

2

14 350

14 339

14 383

2

3

4

10

15

20

2

2

4

10

10

20

5 1

2 1

4 2

50 8

20 8

40 16

1

3

5

4

12

20

4 5 1

4 4 3

2 2 5

24 40 5

24 32 15

12 16 25

3 2 5 5

5 2 5 3

3 2 5 1

24 8 20 30

40 8 20 18

24 8 20 6

100

SOCIO-EKONOMICKÁ KRITÉRIA B.1 B.2

B.3

B.4 B.5

Soulad se ZUR, s ÚP umístění plochy soulad s rozvojem a strategií města, tj. urbanistickou koncepcí města, omezení rozvoje území - vznik nového limitu Nejbližší obytná a rekreační zástavba, snížení faktoru pohody, pravděpodobný nesouhlas občanů dopravní obslužnost

5 5

10

8

B.7

možnosti napojení na alter.dopravu mimo silniční napojení na inženýrské sítě - vodovod, kanalizace, plyn aj. napojení na CZT

B.8

možnost vyvedení el.proudu 5

B.9

zdroj technologické vody dostupnost B.10 dostupnost odpadů

8

B.11 možnosti zlepšení ovzduší

4

B.12 vlastnictví pozemků

6

B.6

4 6

8

4


51


B.13 prodejnost energie 10 zajištění odběru tepla a el. B.14 možnost realizace v 7 municipální režii B.15 Odhad nákladů 10 předpokládaná výše investic 100

CELKOVÉ HODNOCENÍ

3

3

4

30

30

40

3

2

2

21

14

14

4

5

2

40 324

50 316

20 301

674

655

684

Závěr Z váhového hodnocení vyplývá, že nejmenší zátěž na jednotlivé složky udržitelného rozvoje území vyvolá Varianta V2 Bedřichov – průmyslová zóny, dále V1 Pávov, a nejhůře vychází lokalita V3 Pístov. Za nejdůležitější kritéria byl zvolen vliv na kvalitu ovzduší/klima a na obyvatelstvo, dále vliv na vodní prostředí, krajinný ráz, přírodu, bezpečnost a odpady. Za nejméně významné kritérium bylo považováno horninové prostředí, půda a kulturní hodnoty. Vzhledem k tomu, že je rozvoj průmyslové činnosti ve městě zásadně orientován do severní části, bylo by lokalizačně výhodné umístit spalovnu právě do této oblasti. Severní plochy jsou také výhodnější díky vzdálenosti od obydlených pólů a urbánně důležitých prostor. Plochy se nachází cca 10km od centra Jihlavy, přičemž plocha umístěna na jihu v katastrálním území Pistov u Jihlavy se nachází podstatně blíže centru - cca 3km. Posilování severní průmyslové oblasti by tedy bylo logičtějším krokem segregace výrobní funkce.


52


D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb území Identifikované silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v řešeném území byly shrnuty do celkové SWOT analýzy, jež je součástí ÚAP ORP Jihlava. Funkční využití je stanoveno na úrovni příslušné územnímu plánu města, které vždy neodpovídá náplni SWOT analýzy, jež je zaměřena na celkový stav města, ale i její vazby a postavení v rámci svého regionu. Územním plánem měly být řešeny všechny problémy, které byly identifikovány v rámci tohoto rozboru a Změna č. 8 ÚP by měla přispívat k posílení hodnot a silných stránek, k využití příležitostí území a na druhé straně ke zmírnění slabých stránek a eliminaci hrozeb. Některými návrhy změn však může dojít i k vlastnímu vytvoření nové silné, ale i slabé stránky, a rovněž hrozby nebo příležitosti. V celkové analýze a ovlivnění území by však mělo docházet k pozitivnímu směrování rozvoje sledující udržitelnost a vyváženost územních podmínek.

D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

+ -

potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je přispění k minimalizaci nebo eliminaci hrozby potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je zvýšení pravděpodobnosti hrozby

0

Změna č. 8 ÚP se hrozby nedotkne, neposiluje pravděpodobnost její realizace ani nepřispívá k její eliminaci nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

Tab. č. 4 Hrozby HROZBY

Předpokládané vlivy (na eliminaci nebo snížení hrozeb)

Komplexní vyhodnocení

Ekonomický pilíř Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava Enormní nárůst osobní a nákladní silniční dopravy, zvláště dálkové tranzitní, která je oproti kolejové dopravě prostorově a časově flexibilnější (doprava z místa na místo bez nezbytné překládky)

Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP.

Jsou navrženy jen dílčí malé změny (propojení Trvalý nárůst negativních ulic Telečská x U Hřbitova, propojení ulic dopadů z provozu Rantířovská a Pelhřimovská II/602), proto Změna automobilové dopravy v území. č. 8 ÚP tuto hrozbu výrazně neovlivňuje.


0

0

53


Zvyšující se tlak na rozsah a kapacitu silniční infrastruktury – rostoucí zábory, nepříznivé Změna č. 8 ÚP respektuje. dělící účinky liniových staveb v území, zvětšování podílu zpevněných ploch.

0

Snižování bezpečnosti provozu, zhoršování kvality a úrovně obytného a životního prostředí

0


Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava Neatraktivita železnice pro podnikatelské subjekty Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a ohrožení převedení výraznějších přepravních objemů na železnici. Časové posuny v přípravě a realizaci navrhovaných staveb a sledované přestavby železniční sítě – zhoršení kvality a podmínek ŽP vyvolané nárůstem silniční dopravy Letecká doprava - Hluková zátěž z provozu letecké dopravy a sportovní činnosti – narušení kvality životního prostředí v obytném, případně rekreačním území. Cyklistická doprava Nedostatečná segregace cyklistické dopravy od dopravy automobilové – riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti, nízká atraktivita

Irelevantní vůči územnímu plánování a Změně č. 8 ÚP.

0


0


0

Změny nemají vliv na leteckou dopravu. Pouze některé nové plochy zasahují do ochranného pásma letiště.

0

Propojení ulic Telečská X U Hřbitova zasahují do sítě cyklostezek. Dochází k propojení cyklistiky a silniční dopravy.

-

Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Poškození krajinného rázu nevhodnou lokalizací vysokých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických Lokalizaci těchto zařízení Změna č. 8 ÚP elektráren (včetně poškození neuvažuje. sídelních a rekreačních hodnot území), problematické důsledky přenosové elektrizační soustavy


0

54


Jednostranná orientace na zvyšování kapacit výroby a spotřeby energií při paralelním podceňování programů regulace spotřeby energií, programů úspor energií.


0

Zanedbání rozvoje distribuční soustavy 110/22kV - problémy s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektrické energie.

Změna č. 8 ÚP navrhuje rozšíření sítě do rozvojových lokalit.

+

Přetrvávající podceňování významu telekomunikační obsluhy území (zejména v územně plánovací úrovni, tj. v rovině, včasných koncepčních rozhodnutí).

Neovlivněno Změnou č. 8 ÚP.

0

Možností negativního ovlivnění již existujících, provozovaných Neovlivněno Změnou č. 8 ÚP. a výhledových radioreléových tras a podmínek jejich provozu.

0

Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Zpomalení řešení problémů zásobování vodou a likvidace odpadních vod (zejm. z důvodů nedostatku finančních zdrojů) s důsledky omezujícími rozvoj některých sídel v ORP. Zaostávání výstavby kanalizačních sítí a nadmístních ČOV za rozvojem vodovodních systémů.


0

Změna č. 8 uvažuje s napojením rozvojových lokalit jak na vodovod tak i kanalizaci veřejné potřeby.

+

Veřejná technická infrastruktura – koordinace Nedostatek finančních zdrojů na prostou obnovu, kompletaci a modernizaci veřejné infrastruktury Nárůst četnosti provozních selhání veřejné infrastruktury většího rozsahu a závažnosti v extravilánu i v urbanizovaném území (negativní ovlivnění dopravy, ekonomických a dalších aktivit, vyvolání celkového útlumu funkce sídel či jejich částí)


0


0

Růst nezaměstnanosti při pokračující restrukturalizaci zemědělství (zvýšení dojížďky za prací)

Navrženy dvě plochy průmyslu (Helenín a Hruškové Dvory). Navíc rostoucí trend funkčního využití individuálního a hromadného bydlení stimuluje stavebnictví, což má vliv na snížení nezaměstnanost.

+

Útlum odvětví automobilového průmyslu, s dopadem pro pracovní místa


0

Hospodářské podmínky


55


Zánik firem v malých obcích


0

Sociální pilíř Sociodemografické podmínky, bydlení Stagnace počtu a vylidňování obyvatel, tendence ke stárnutí obyvatelstva. Emigrace kvalifikovaného obyvatelstva do vyšších sídelních center, zejm. v případě útlumu některých progresivních odvětví. Nevyužívání části bytového fondu (příležitost mj. pro individuální i komerční rekreační využití). Zhoršování úrovně vybavenosti v důsledku omezení veřejných finančních prostředků. Rekreace a cestovní ruch Snižování podpory rozvoje cestovního ruchu z celostátní úrovně (finanční a legislativní podpora státu). Nedostatek financí na údržbu památkového fondu. Nárůst konkurence srovnatelných turistických regionů v ČR i v zahraničí. Zvyšování míry znečištění prostředí – ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy. Zvyšování míry technizace prostředí – VRT, zařízení obnovitelných energetických zdrojů (vysoké větrné elektrárny, velkoplošné fotovoltaické elektrárny), vizuální fragmentace krajiny vlivem výstavby dopravní a technické infrastruktury, suburbanizace apod.

Dlouhodobě dochází ke stárnutí obyvatelstva. Index stáří v roce 2001 - 52%, v současnosti 116%. Ovšem dochází k nárůstu funkčních ploch bydlení, z toho vyplývá vyšší zájem o trvalé bydlení v obci Jihlava.

0/+


0

Změnou č. 8 ÚP jsou navrhovány nové plochy pro bydlení. Míru užívání stávajícího bytového fondu nelze nástroji územního plánování ovlivnit.

0

Vychází z rozpočtové stability a ze situace veřejných financí. Irelevantní vůči územnímu plánování a Změně č. 8 ÚP.

0

Změna ÚP neřeší záležitosti vycházející z centrálních legislativních souvislostí či z finančních konsekvencí.

0

Vychází z rozpočtové stability města. Irelevantní vůči územnímu plánování a Změně č. 8 ÚP.

0

Změna č. 8 se významně nedotýká odvětví turistiky.

0

Změna č. 8 ÚP nevede k významnému zvyšování znečištění prostředí. Vliv na tento jev mohou mít navrhované plochy spalovny.

+/-


0

Environmentální pilíř Horninové prostředí, nerostné bohatství Střední a vysoké riziko radonového indexu na většině území

Změna č. 8 ÚP by měl zohlednit radonové riziko území a lokality obytných a pobytových budov přednostně navrhovat v zónách nižšího radonového rizika; radonové ohrožení se dá zmírnit např. technickými opatřeními při výstavbě, samotná územně plánovací dokumentace však


0

56


Využívání opuštěných těžebních prostorů jako lokalit pro ukládání odpadů, zabránit dalším negativním způsobům jejich využití.

nemá na tento jev vliv. Nástroje územního plánování nejsou schopny ovlivnit vznik tzv. černých skládek. V rámci Změny č. 8 ÚP jsou navrženy 3 lokality (k.ú. Pávov, k.ú. Bedřichov u Jihlavy a k.ú. Pístov u Jihlavy), kde je dle stanovených regulativů možné umístění stavby a zařízení pro nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů.

0/+

Vodní režim Negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod Plochy starých ekologických zátěží jsou Změnou průsaky ze starých č. 8 ÚP územně respektovány. ekologických zátěží Nelze nástroji územního plánování přímo ovlivnit. Změna č. 8 ÚP však navrhuje rozšíření kanalizačního řadu do rozvojových lokalit. Zvýší Znečištění vodních toků podíl přečištěných odpadních vod, které jsou do různorodou činností vodních toků vypouštěny, což bude mít v důsledku pozitivní vliv na kvalitu jak povrchové, tak i podzemní vody. Vodní plochy jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Jejich zachování a kvalita je dána Likvidace, vysoušení, zarůstání managementem péče o drobné vodní plochy, malých vodních ploch nástroje územního plánování toto nemohou ovlivnit. Ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků Změna č. ÚP prameniště a mokřady v území nešetrným zemědělským a respektuje. Hospodaření na těchto lokalitách není lesním hospodařením a jinou možné nástroji územního plánování ovlivnit. činností Realizací Změny č. 8 ÚP dojde k mírnému navýšení rozlohy zpevněných ploch. Současně Snížená retence vody v krajině jsou navrženy plochy pro veřejnou zeleň, které posílí retenci vody v intravilánu města. Zvýšení rizika záplav V rámci Změny č. ÚP nejsou navrženy plochy pro nevybudováním vybudování protipovodňových opatření. protipovodňových opatření Dominantní využívání povrchových vod je citlivé na udržení jejich kvality (hrozba eutrofizace a ekologických Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. havárií) a na výkyvy ročních úhrnů srážek v posledních letech Zhoršení kvality povrchových a podpovrchových vod v Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. důsledku hnojení a krmení na rybnících

0/+

0/+

0/+

0/+

-/+

-

0

0

Hygiena životního prostředí Další zvyšování hlukové a imisní zátěže obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy

Nárůst automobilové dopravy a dopravních intenzit v místě není možné nástroji územního plánu ovlivnit. Realizací Změny č. 8 ÚP dojde k lokálním změnám dopravních intenzit v místech plánovaných záměrů spojené s jejich využíváním.

Zvýšení znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť v důsledku ekonomicky vynucenému návratu k

Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní.


0/-

0

57


používání uhlí k vytápění Zvyšující se produkce odpadů, nárůst množství odpadů ukládaných na skládky Nárůst množství dováženého odpadu, především směsného komunálního odpadu a objemných odpadů Nelegální nakládání se stavebními odpady Rizika havarijních situací dálkovodů (ropovody, produktovody) Kontaminace prostředí (především povrchových a podzemních vod) z lokalit nepovolených uzavřených skládek Zarůstání starých ekologických zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny Biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny rozšířenými na neudržovaných plochách

Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. Změna č. 8 ÚP však zahrnuje 3 lokality (kú Pávov, k.ú. Pístov u Jihlavy a k.ú. Bedřichov u Jihlavy), kde je dle stanovených regulativů možné umístění stavby a zařízení pro nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů (sběrný dvůr, skládka, spalovna odpadů).

0/+


0


0

Změna č. 8 ÚP lokality starých ekologických zátěží (včetně lokalit skládek) respektuje. V rámci Změny č. 8 je navržena 1 lokalita brownfield s identifikovanou ekologickou zátěží (vojenský areál v Pístově), která je navržena k přestavbě.

-/+

Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. Péče o nezastavitelné plochy je dána platnou legislativou.

0

Změna č. 8 ÚP respektuje principy udržitelného rozvoje a přírodní hodnoty řešené oblasti i v rámci širších vztahů.

+

Rozvojové plochy Změny č. 8 ÚP jsou ve většině případů situovány do proluk stávajícího zastavěného území.

+

Změna č. 8 ÚP nezahrnuje návrh významné liniové stavby.

0/+

Změna č. 8 ÚP nenavrhuje žádné plochy pro tyto účely.

+

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP a celkový systém ÚSES neřeší. Jednotlivé prvky v platném ÚP vymezeného ÚSES jsou návrhovými lokalitami respektovány.

0/+

Ochrana přírody a krajiny Nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek Neregulovaná výstavba „na zelené louce“ (greenfields), zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras – nežádoucí proces suburbanizace, estetická devastace, zhoršování prostupnosti volné krajiny Další fragmentace krajiny stavbami dopravní a technické infrastruktury Výstavba areálů vysokých větrných elektráren a velkoplošných fotovoltaických elektráren zejména v pohledově exponovaných lokalitách Chybějící revize a územní stabilizace ÚSES Šíření invazních neofytů (stávající druhy, nové druhy), mj. i v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných zemědělských plodin Umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně


0


0


58


nepůvodních jehličnatých dřevin Nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti (např. pasoucím se dobytkem) Zarůstání ZPF sukcesí dřevin a plevelů Realizace staveb (bydlení, výroba, chaty, apod.) v potočních nivách (VKP ex lege)

Změna č. 8 ÚP prameniště, mokřady i vodní toky a plochy v území respektuje. Hospodaření na těchto lokalitách však není možné nástroji územního plánování ovlivnit. Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. Změna č. 8 ÚP respektuje a nové plochy do říčních a potočních niv nenavrhuje (s výjimkou dopravní infrastruktury).

Mimolesní zeleň je vnímána jako hodnota řešeného území. Rozvojové plochy, včetně Likvidace rozptýlené mimolesní stanovených prostorových regulativů jednotlivých krajinné zeleně funkčních využití, jsou navrženy s ohledem na minimalizaci zásahů do této zeleně. Vysazování nepůvodních dřevin ve volné krajině, mj. z důvodů Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. jejich nekontrolovatelného šíření do okolí Riziko ohrožení vodní erozí je dáno morfologií terénu, přírodními podmínkami území a Zvýšená až vysoká rizika hospodařením na těchto plochách. Způsob ohrožení ZPF vodní erozí hospodaření nelze nástroji územního plánování ovlivnit. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Každý rozvoj území je spojen se zvýšením podílu Úbytky zemědělské půdy, zpevněných ploch v souvislosti s narůstajícími zejména v důsledku výstavby požadavky obyvatel města a uživatelů území. (dopravní stavby, rozvojové Změna č. 8 ÚP je navržena s ohledem na zóny, obytné soubory) a minimalizaci záborů ZPF. Současně nejsou zalesňování Změnou č. 8 ÚP navrženy nové prostory pro zalesnění. Nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – další Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad Samovolné zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodobě Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. neobhospodařovaných zemědělských pozemků Zvýšení intenzity procesů snižujících kvalitu zemědělských půd (erozní Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. splachy, kontaminace půd) v důsledku intenzivního produkčního využití půdy Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) – viz Národní Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0/+

0

+/0

+

0

0/-

-/+

0

0

0

0

59


Pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO, zejména kukuřice) s riziky pro přírodu, ekologické zemědělství i vlastní konvenční zemědělství (vznik a šíření superplevelů, např. ambrozie) Nedostatečné tempo realizace komplexních pozemkových úprav Potenciální možnost budování obor a bažantnic Velkoplošné polomy s následným kalamitním rozšířením hmyzích škůdců Větší náchylnost kulturních porostů lesa k různým kalamitním stavům, mj. i v důsledku očekávané globální klimatické změny (zvýšení četnosti extrémních stavů počasí) Přetrvávající dominantní postavení smrku při zalesňování a pokračující významný podíl vysazování geograficky nepůvodních dřevin Nadměrné stavy některých druhů zvěře – biotický škůdce lesa Nadměrné zábory PUPFL v důsledku rozvoje dopravní a technické infrastruktury a urbanizace prostředí


Zpracování pozemkových úprav v území postupně probíhá. Rychlost procesu však nástroje územního plánování nemohou ovlivnit. Změna č. 8 ÚP nenavrhuje nové plochy k tomuto využití.

0

0 0/+


0


0


0


0

Realizací Změny č. 8 ÚP nedojde k záborům PUPFL.

+

D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

-

potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je přispění k minimalizaci nebo eliminaci slabé stránky potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je další zeslabení slabé stránky

0

Změna č. 8 ÚP se slabé stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

+

Tab. č. 5 Slabé stránky SLABÉ STRÁNKY

Předpokládané vlivy (na posílení slabých stránek)


Ekonomický pilíř Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava Chybějící doprovodná silnice k dálnici D1 v úseku hranice kraje – Humpolec – Jihlava, případně nedostatečné šířkové Nové dopravní změny jsou pouze dílčí. uspořádání stávající čtyřpruhové dálnice (problémy odklonu; nehody, obtížná sjízdnost v době nepřízně Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0/+

60


počasí apod.) Nedostatečné propojení města Jihlavy s Jihočeským krajem (silniční spojení Jihlava – Změna č. 8 ÚP neřeší. Pelhřimov v úrovni II. třídy s řadou kolizních a nevyhovujících úseků) Nedostatečná úroveň propojení města Jihlavy s okrajovými prostory Žďáru nad Sázavou, v Změna č. 8 ÚP neřeší. jihovýchodním směru s prostorem Třebíče Silnice II/639 Horní Cerekev – Dvorce jako součást komunikačního spojení pro obsluhu a spojení jihozápadní Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. části kraje s krajským městem není vymezena jako součást „Páteřní silniční sítě kraje“. Potlačená úroveň a kvalita tangenciálních silničních spojení a provázanosti sídelní Změna č. 8 ÚP neřeší. struktury v obvodovém prstenci území ORP Jihlava. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava Železniční doprava: poloha města Jihlavy mimo železniční větev IV. transevropského koridoru sítě TEN-T a koridory konvenční železnice AGC a Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. AGTC – koridor C-E61 (Praha ) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno vedený mimo ORP Jihlava a jádrové území krajského města. Nevyhovující stav celostátních tratí č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč - Brno, č. 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí s Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. vazbou na koridorovou trať; nedostatečná úroveň mezikrajských kolejových spojení Nedostatečná infrastruktura pro podporu a rozvoj kombinované dopravy – nepřímá vazba města Jihlavy na tratě Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. transevropské železniční sítě pro nákladní dopravu (TERFN) a tratě AGTC Letecká doprava: Poloha veřejného vnitrostátního letiště Letecká doprava není v rámci Změny č. 8 ÚP řešena. Jihlava limituje rozvoj letiště s vybaveností pro vyšší objemy letecké dopravy.


0/-

0/-

0

0/-

0

0

0

0

61


Cyklistická doprava: Nepřipravená potřebná infrastruktura; většina úseků vedena společně s motorovou V rámci Změny č. 8 dochází k aktualizaci sítě dopravou - chybějící segregace cyklostezek a cyklotras. Cyklostezka v k.ú. Pístov u – samostatné cyklistické stezky Jihlavy je narušena propojením ulic Telečská X U (podmínka pro zajištění Hřbitova. bezpečnosti a atraktivity pro systémový rozvoj cykloturistiky, případně každodenní cyklistické dopravy). Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Nevyhovující stav elektroenergetické Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. infrastruktury města Jihlavy. Nedůsledné využívání zbytkového tepla při výrobě Není v kompetenci Změny č. 8 ÚP. elektrické energie. Přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování Není v kompetenci Změny č. 8 ÚP. méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje ŽP a přízemní vrstvy atmosféry. Méně příznivé klimatické podmínky zvyšují nároky na Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. spotřebu energií a zajištění větší bezpečnosti dodávek. Nepostačující péče o programově řízené úspory Změna č. 8 ÚP neřeší finanční situaci a tedy energie (programy účinného a schopnost či neschopnost realizace k zateplení efektivního zateplování objektů objektů atd. s aktivitami bydlení, objektů občanské vybavenosti apod.). Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Vyšší stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody než na veřejné kanalizace signalizuje nežádoucí disproporci.

V rámci Změny č. 8 ÚP je navržen rozšíření sítě vodovodu i kanalizace.

Centrální zdroje pitné vody – vodárenské nádrže nevyhovují svým užitkovým objemem a Změna č. 8 ÚP neřeší. hloubkou optimálním požadavkům, kladeným na vodárenské nádrže. Řada významných vodovodních přivaděčů a rozvodů a Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. navazujících zařízení potřebuje rekonstrukci a modernizaci. Existence zdrojů pro individuální zásobování vodou Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. (domovních studní apod.) s problematickou kvalitou vody. Veřejná technická infrastruktura – koordinace


+/-

0

0

0

0

0

0/+

0

0

0

62


Absence základního, uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu při zajištění odpovídající funkce sídel i pro dálkovody v extravilánu. Nezkoordinované, málo komplexní a neefektivní resortní postupy k udržení provozuschopnosti, při obnově a kompletaci veřejné infrastruktury. Hospodářské podmínky Nižší stupeň dosaženého hospodářského rozvoje v souvislosti s geografickými charakteristikami kraje. Velká závislost ekonomiky kraje na odvětví automobilového průmyslu s nebezpečím recese odvětví. Nevyužívané výrobní a nevýrobní objekty (brownfields), zejména po zemědělské a průmyslové výrobě (stará část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatexu pod brněnským mostem)

Změna č. 8 ÚP není schopna řešit absenci koordinačních podkladů a či jiné záležitosti vycházející z programového řízení veřejné správy.

0

Není v kompetenci Změny č. 8 zabývat se resortními postupy.

0

Díky novým plochám dochází k posílení sektoru průmyslu. Jedná se však o plochy reflektující místní požadavky, což nesouvisí s geografickými charakteristikami kraje.

0/-

Změna č. 8 ÚP navrhuje realizaci ploch s funkčním využitím umožňujícím umístění i jiných průmyslových odvětví.

+

Změna č. 8 ÚP navrhuje revitalizaci brownfieldu v Pístově u Jihlavy pro umístění zařízení pro energetické využití odpadu.

+

Navrženy nové plochy průmyslu, výroby a skladování (Helenín a Hruškové dvory), čímž dojde alespoň k částečnému vyrovnání poměru zemědělské činnosti s jinými odvětvími. Sociální pilíř Sociodemografické podmínky, bydlení Dlouhodobý emigrační Plochy bydlení reflektují nárůst zájmu o trvalý pobyt. charakter a jeho důsledky Nižší kvalifikační úroveň obyvatel v souvislosti s řadou Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. faktorů, mj. vlivem dosavadní skladby ekonomické základny Rekreace a cestovní ruch Nízká vybavenost území Změna č. 8 ÚP navrhuje plochy se smíšeným infrastrukturou pro cestovní funkčním využitím, umožňující umístění ruch, zejména chybějící infrastruktury pro cestovní ruch. ubytovací kapacity Slabé využití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a blízkost významného Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. evropského dopravního koridoru Environmentální pilíř Horninové prostředí, nerostné bohatství Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající závislost na dovozech ze sousedních Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. regionů (zvýšená dopravní zátěž) Poddolovaná území a území Díla vzniklá důsledkem hornické činnosti v území Přetrvávající vysoký podíl pracovníků v zemědělství


+

+

0

0

0

0

0 63


postižená těžbou nerostných surovin po bývalé hornické činnosti Nedostatek vydatných zdrojů podzemní vody Chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport a rekreaci Vodní režim Na území se nenachází významné zdroje podzemních vod ani prameny přírodních léčivých vod Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch Část řešeného území je pokryta velkoplošnou ochranou vyhlášených povodí vodárenských toků – limitující faktor pro rozvoj území, např. omezení pro průmyslovou i zemědělskou výrobu a další Z hlediska povodňových průtoků je oblast ohrožena jak při regionálních, tak i při bleskových povodních Stanovená záplavová území – limitující faktor pro územní rozvoj a provádění staveb, s výjimkou staveb dopravní, technické infrastruktury a úprav vodního toku na ochranu před povodněmi Limitujícím faktorem je též výskyt části vodních toků s bilančně rozkolísaným vodním režimem (s výskytem průtokových stavů ztěžujících zaústění ČOV) Nepříznivý vliv dálnice D1, významných dopravních komunikací a narůstajícího podílu ploch se zpevněným povrchem, na přirozené odtokové poměry

Nevhodné úpravy některých úseků vodních toků

jsou Změnou č. 8 ÚP respektována. Další rozvoj těžby není navrhován. Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní.

0

Nelze nástroji územního plánování ovlivnit. Míra radonového rizika je zjišťována před výstavbou, v projektových dokumentacích staveb by pak měly být navrženy takové technické prvky a opatření, které radonové riziko minimalizují.

0


0

Nelze nástroji územního plánování přímo ovlivnit. Změna č. 8 ÚP však navrhuje rozšíření kanalizačního řadu do rozvojových lokalit. Zvýší podíl přečištěných odpadních vod, které jsou do vodních toků vypouštěny, což bude mít v důsledku pozitivní vliv na kvalitu jak povrchové, tak i podzemní vody.

0/+

Nelze nástroji územního plánování ovlivnit. Změna č. 8 ÚP toto respektuje.

0

Změna č. 8 ÚP respektuje stanovená záplavová území, pouze v případě lokality požadavku č. 8.08 je zásah do Q100 i Qakt nevyhnutelný (propojení ulic Telečská a U hřbitova novou komunikací).

+/-

Nelze nástroji územního plánování ovlivnit.

Každý rozvoj území je spojen se zvýšením podílu zpevněných ploch v souvislosti s narůstajícími požadavky obyvatel města a uživatelů území. Podíl nezpevněných ploch je dán prostorovými regulativy jednotlivých funkčních využití a je navržen s ohledem na zachování co největšího množství nezpevněných ploch uvnitř i vně intravilánu města (např. v podobě veřejné a přírodní zeleně – požadavek č. 8.07 a 8.21). Nelze řešit v rámci územního plánování. Způsob revitalizace vodních toků je v kompetenci správců vodních toků a kompetentních orgánů státní správy.


0

+/-

0

64


Chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch Hygiena životního prostředí Plošně významné překračování imisních limitů pro přízemní ozón a prašné částice velikostní frakce PM10 Emise NOx a VOC jen těsně pod hranicí stanoveného emisního stropu. Podíl emisí pochází z obtížně regulovatelné tranzitní dopravy (dálnice D1) Nárůstem automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace) Část obcí bez přístupu k soustavě CZT či bez plynofikace Nízká technologická vybavenost území zařízeními na úpravu a využívání odpadů, zejména komunálních odpadů Trvající nerespektování principu využití a recyklace odpadů, nízké materiálové využití komunálních odpadů a poměrně vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky Nedořešené sanace a rekultivace v řadě lokalit starých ekologických zátěží Hluková zátěž obyvatelstva z letecké dopravy (letiště Jihlava) Převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech Ochrana přírody a krajiny Na území nebyla vyhlášena ptačí oblast soustavy NATURA 2000 Menší lesnatost území (cca 30%), tj. nižší než je průměrný stav ORP v ČR Přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití Masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél řek (křídlatka japonská a sachalinská, netýkavka

Nástroji územními plány nelze ovlivnit regeneraci a novou výsadbu doprovodné zeleně, příp. nivy.

0

Emisní zatížení je odvislé především od zvyšujícího se počtu automobilů a narůstajících dopravních intenzit. Realizací Změny č. 8 ÚP dojde k lokálnímu ovlivnění emisemi z dopravy v důsledku provozu navrhovaných lokalit.

0/-

V rámci Změny č. 8 ÚP je v souvislosti s výstavbou spalovny odpadů navrženo rozšíření a doplnění soustavy CZT k stávajícím i navrženým plochám. Změna č. 8 ÚP navrhuje 3 lokality (k.ú. Pávov, k.ú. Pístov u Jihlavy a k.ú. Bedřichov u Jihlavy), kde je dle stanovených regulativů možné umístění stavby a zařízení pro nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů (sběrný dvůr, skládka, spalovna odpadů). Změna č. 8 ÚP reaguje návrhem 3 lokalit (k.ú. Pávov, k.ú. Pístov u Jihlavy a k.ú. Bedřichov u Jihlavy), kde je dle stanovených regulativů možné umístění stavby a zařízení pro nakládání s odpady, recyklace i likvidace odpadů (např. spalovna). Umístění sběrných nádob na tříděný odpad je možné v rámci ploch veřejných prostranství. Změna č. 8 ÚP lokality starých ekologických zátěží územně respektuje. Jejich sanace a rekultivace území však v rámci přestavbových ploch nenavrhuje. Změna č. 8 ÚP nenavrhuje další rozvoj letiště Jihlava. Změna č. 8 ÚP uvažuje s rozšířením a doplněním systému CZT. Přechod obyvatel na levnější způsob vytápění však nástroje územního plánování nemohou ovlivnit.

+

+

+

0/-

+

+/-


0

V rámci Změny č. 8 ÚP nedojde k záborům PUPFL.

+


0


0


65


žláznatá) Místně snížená ekologická stabilita území


0/+

Rozdělení území ORP i kraje na dvě části tělesem dálnice D, která tvoří významnou bariéru pro migraci volně žijících organismů

Koridor dálnice D1 je v území dlouhodobě stabilizován. Návrhy opatření pro zlepšení migraci volně žijících organismů (ekodukty) však nejsou v kompetenci měst ani obcí.

0

Nízké hodnoty krajinného rázu

V území jsou specifikovány krajinné hodnoty (např. volné průhledy do krajiny, krajinný horizont, dominanty, apod.), které jsou Změnou č. 8 ÚP plně respektovány. Rozvojové plochy jsou navrženy s ohledem na morfologii terénu, nevzniknou tak novodobé dominanty, které by mohly negativně ovlivnit stávající krajinné a přírodní hodnoty.

+

Nedůslednosti v ochraně vybraných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy)

Změna č. 8 ÚP krajinné prvky v maximální míře respektuje.

+

Nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, chybějící plány ÚSES


0/+

Přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. stromořadí ovocných dřevin podél silnic Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) V rámci ČR podprůměrné podmínky pro rostlinnou zemědělskou výrobu (chudé Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. půdy, klimatické podmínky, nadmořská výška, sklonitost); převaha půdy V. třídy ochrany Snížení přirozené úrodnosti půd v důsledku kontinuální intenzivní zemědělské činnosti, Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. nevhodných způsobů obhospodařování, imisní zátěže, větrné či vodní eroze V zemědělsky intenzivně využívaných územích existence Mimolesní zeleň může být v rámci vymezených rozsáhlých ploch honů bez funkčních využití součástí všech nezastavitelných prvků rozptýlené zeleně ploch (s výjimkou ploch lesních). Případná dosadba (remízky, hájky, stromořadí – či realizace nových remízů, doprovodné zeleně větrolamy) - umožnění větrné apod. však nelze nástroji územního plánování eroze, úbytek půdních ošetřit. organismů Stálý pokles výměry Každý rozvoj území je spojen se zvýšením podílu zemědělské půdy v posledních zpevněných ploch v souvislosti s narůstajícími cca 15 letech, zejména půdy požadavky obyvatel města a uživatelů území. orné v důsledku výstavby Změna č. 8 ÚP v převážné míře navrhuje nové dopravní infrastruktury a zastavitelné plochy v prolukách stávajícího průmyslových zón, obytných zastavěného území s ohledem na minimalizaci zón, zalesňování záborů ZPF. Nárůst rozsahu ploch Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. zemědělské půdy, která není Způsob hospodaření na pozemcích ani jejich údržba Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

0

+/-

-/+

0 66


využívána ani krajinářsky udržována Lokální kontaminace zemědělských půd z průmyslové výroby a starých ekologických zátěží

Ohrožení půd vodní erozí zejména přívalovými srážkami

Nižší zastoupení trvalých travních porostů

(řešeno legislativně) není možné v rámci územního plánování stanovit. Změna č. 8 ÚP lokality starých ekologických zátěží územně respektuje. V rámci realizace přestavbové plochy v k.ú. Pístov u Jihlavy (požadavek č. 8.31) by mělo dojít k sanaci území vojenského areálu. Riziko ohrožení vodní erozí je dáno morfologií terénu, přírodními podmínkami území a hospodařením na těchto plochách. V rámci Změny č. 8 ÚP nejsou navržena opatření přispívající ke zvýšení retence území. Výrazný vliv na vodní erozi má způsob hospodaření na ohrožených pozemcích, který však nelze nástroji územního plánování ovlivnit. Realizace Změny č. 8 ÚP vyžaduje zábory ZPF. Celkový zábor ZPF bude v důsledku plánovaného rozvoje představovat 45,442 ha rozlohy, z toho však výrazně převažuje orná půda.

Mírně podprůměrný celkový rozsah lesních porostů (lesnatost přes 30%) - v Změna č. 8 ÚP nevyžaduje zábory PUPFL. porovnání s průměrem ORP v ČR Nevhodná druhová většiny lesních porostů (stejnověké monokultury smrku či borovice porosty jehličnanů představují cca 90% výměry lesů z celkové plochy porostů, tvoří je ze 75 % - 90% smrk, do 10% borovice, cca 5% buk, ostatní listnaté Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. dřeviny zastoupeny cca 1% Velmi výrazné zastoupení lesů hospodářských, určených primárně k dřevoprodukční funkci, nízký podíl zastoupení lesů zvláštního určení a lesů ochranných

0/+

-/0

-

+

0

D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

-

potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je zachování, posílení/podpora silných stránek v území potenciálním vlivem Změny č. 8 ÚP je narušení nebo ohrožení silné stránky

0

Změna č. 8 ÚP se silné stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

+

Tab. č. 6 Silné stránky a příležitosti SILNÉ STRÁNKY

Předpokládané vlivy (na využití silných stránek)


Ekonomický pilíř Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava


67


Poloha ORP v silniční větvi IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38). Mezinárodní tahy sítě E – E50, E65 – dálnice D1 Praha – Brno Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. – Ostrava – Polsko, E59 – I/38 Silnice I/38: Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR /Rakousko (- Vídeň) vymezeno jako koridor kapacitní silnice S8 (PÚR ČR 2008). Součást Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. spojení Praha – Jihlava – Znojmo (- Wien), v opačném směru vazba na Hradeckopardubickou aglomeraci. Prostorové rozprostření silniční sítě II. třídy, radiálně napojené na jádro ORP a krajské město Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. Jihlavu (rozvojová oblast republikového významu OB11 – PÚR ČR 2008). Relativně hustá síť silnic III. třídy, propojující silnice II. třídy v tangenciálních vazbách mimo jádrové území ORP a krajského města – potenciál pro posílení Změnou č. 8 respektováno. tangenciálních vazeb a propojení rozptýleného osídlení v obvodovém prstenci kolem krajského města. Stabilizované vybrané koridory přeložek silnice II. třídy na území ORP Jihlava jako Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. veřejně prospěšné stavby v ZÚR kraje Vysočina. Pro zkvalitnění podmínek v lokální síti silnic II. a III. třídy v ÚP dotčených obcí sledovány následující přeložky silnic Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. (Kostelec, přeložka silnice III. třídy, Kamenice, přeložka silnice III. třídy) Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava Železniční doprava: Přímá obsluha a napojení ORP a krajského města Jihlavy ve směru od Havlíčkova Brodu (koridor C-E61 a od Veselí nad Lužnicí (koridorová trať Praha – Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. České Budějovice (- Linz) železničními tratěmi č. 225 a 240, zařazené do sítě celostátních hlavních tratí; Plošné rozprostření Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

0

0

0

0

0

0

68


železničních tratí koncentricky zaústěných do žst. Jihlava. Letecká doprava: poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy v Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. zázemí Jihlavy využitelné pro sportovně leteckou činnost a nepravidelné lety. Cyklistická doprava: relativně hustá síť cyklistických tras pro rekreační využití., zpřístupňující rekreační a turistické Jsou respektovány stávající cyklotrasy a zajímavosti Jihlavska; možnost cyklostezky. napojení na transevropskou cyklotrasu Eurovelo č. 4 (Roscoff - Kijev), procházející severní částí Vysočiny Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Struktura a stav zásobování elektrickou energií v části Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. nadřazené a přenosové soustavy Dobré zázemí pro rozvoj distribuční soustavy 110 kV – nachází se mezi dvěma uzly Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. nadřazené soustavy 400/110 kV Slavětice a 400/110 kV Mírovka. Rozsáhlá síť vysokotlakých a středotlakých plynovodů, předpoklady k event. dalšímu Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. rozšiřování plošné plynofikace sídel. Využití dřevní hmoty jako nezanedbatelného zdroje Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. energie, zejména pro vytápění. Přínos/vklad kraje do energetického systému celé ČR vzhledem k tomu, že územím Změnou č. 8 ÚP respektováno. prochází energetické vedení nadregionálního významu, trasa ropovodu „Družba“. Existence vysoce kapacitních speciálních telekomunikačních systémů na území kraje, které Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. jsou provozně kompatibilní s telekomunikačními systémy veřejných služeb. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Dostatečně kapacitní zdroje pitné vody, pokrývající i výhledové potřeby oblasti, jejich Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. účinná ochrana zdrojů pitné vody vyhlášenými ochrannými pásmy. Kvalita produkované a distribuované vody odpovídá Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. stanoveným standardům. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

69


Vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. (cca 95 % obyvatel). Území ORP je převážně pramennou oblastí - přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální, to přestavuje podmínky pro Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. zásobování pitnou vodou a současně i relativně přísnější výchozí podmínky pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě. Veřejná technická infrastruktura – koordinace Výskyt sídel, či alespoň jejich částí, s vyšší koncentrací Změna č. 8 ÚP navrhuje mnoho ploch především zástavby a aktivit a větší funkce bydlení, průmyslu a občanské vybavenosti, koncentrací poptávky po které zvyšují poptávku po veřejné infrastruktuře. obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury. Hospodářské podmínky Rozvinutá a odvětvově pestrá Dílčí změny posilují hospodářské podmínky ekonomická základna, s řadou především ve výstavbě a napojení nových ploch na veřejnou infrastrukturu (dopravní, technickou). menších flexibilnějších firem, relativní výhoda při procesu Posilují obory jako je stavebnictví či doprovodné restrukturalizace ekonomiky. služby k plochám: rekreace, OV, bydlení atd. Územně rovnoměrně rozložená ekonomická základna, bez Změna č. 8 ÚP výrazně nemění rozložení kumulace problémů, s lepší ekonomické základy, reakcemi posiluje současný dostupností pracovních stav. příležitostí. Poloha ORP v silniční větvi IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38). Strategická poloha Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. Restrukturalizace průmyslu se území dotkla méně než jiných Situace irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. Změny regionů v ČR. Její snadnější naopak v současné době navrhují průmyslové průběh ovlivnilo minimum funkce. průmyslových firem s negativním vlivem. Změny navrhují nové zemědělské plochy, několik Stabilizované zemědělství ploch zemědělství se mění např. na funkci bydlení. Míra nezaměstnanosti činí 9%, což je více než míra ČR (8,6). Změny č. 8 mohou úroveň Nižší úroveň nezaměstnanosti, nezaměstnanosti snižovat (růst bydlení, příznivější sociální klima průmyslových, zemědělských a rekreačních ploch) nabídkou nových pracovních míst. Sociální pilíř Sociodemografické podmínky, bydlení Vyšší intenzita bytové výstavby, Jednoznačně Změnou č. 8 posíleno, navrženy jako jev svědčící o stabilitě plochy bydlení posilují stabilitu obyvatelstva, obyvatelstva. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

+

+/0

+/0

0

0

0/-

0/+

+

+

70


Doposud slabé suburbanizační tendence s typickými problémovými průvodními jevy

Příznivý vývoj obyvatelstva,

Rekreace a cestovní ruch Kvalitní přírodní prostředí a vysoká estetická hodnota krajiny Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu. Hustá síť turistických a cykloturistických cest Velký počet kulturně historických památek, včetně památek NK Dopravní dostupnost - D1

Poměr obyvatel žijících v centru Jihlavy ku celému správnímu obvodu se mírně snižuje (cca o 3%), ovšem nejedná se o silné suburbanizační procesy. V rámci Změny č. 8 je funkce bydlení situována kolem centrální části města, výjimku tvoří bydlení v ku Popice u Jihlavy, zde by mohla funkce vykazovat prvky suburbanizace. Jihlava je krajské město, které vykazuje nižší počet obyvatel nežli ostatní krajská města ČR. Vývoj obyvatelstva je v současné době mírně klesající, avšak dlouhodobě (od roku 1991) se udržuje v rozmezí 50-52 tis. obyvatel. Změna č.8 neovlivní vývoj obyvatelstva. Změna č. 8 ÚP respektuje a uvědomuje si tradiční hodnoty a jevy města Jihlavy, změny jsou tomu přizpůsobeny. Změnou posíleno, navrženy plochy rekreace a sportu. Změna č. 8 ÚP respektuje sít turistických a cykloturistických cest. Dochází ke střetu silniční a cyklistické dopravy v cyklostezce procházející ulicemi: Telečská x U Hřbitova. Změna č. 8 ÚP nenarušuje tuto skutečnost.

Není v rámci Změny č. 8 řešena a ovlivněna. Environmentální pilíř Horninové prostředí, nerostné bohatství Dostatek kvalitních zásob stavebního kamene – výhradní Změnou č. 8 ÚP respektováno. ložiska, DP, prognózní zdroje (s životností desítek let) Významná těžba kamene pro Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. hrubou a ušlechtilou Ve Změně č. 8 ÚP jsou stávající těžené prostory kamenickou výrobu respektovány. Negativní vlivy těžby nerostných surovin mají na území ORP jen okrajový Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. význam, nezpůsobují významné narušení životního prostředí a poškození krajiny Vodní režim Území je z vodohospodářského hlediska oblastí využitelných Změna č. 8 ÚP respektuje. povrchových vodních zdrojů Vodní plochy a toky jsou na území zastoupeny Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. nadprůměrně (ve srovnání s Změna č. 8 ÚP vodní toky a plochy respektuje. ostat. kraji ČR) Specifikum kraje – řešené území leží na hlavním evropském rozvodí mezi Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. úmořím Severního a Černého moře (tzv. hydrologické povodí 1. řádu - rozvodnice) Relativně dobrá kvalita Změna č. 8 ÚP respektuje a posiluje rozvojem povrchových vod kanalizační sítě zakončené na centrální ČOV do Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

+

0/-

+ +

-

+ 0

+

0/+

0

+

0/+

0

+ 71


navrhovaných lokalit. Zastoupení malých vodních Změna č. 8 ÚP respektuje. ploch Vyhlášená ochranná pásma Změna č. 8 ÚP respektuje. lokálních zdrojů pitné vody Hygiena životního prostředí Vysoká kvalita životního prostředí, rozsáhlá harmonicky vyvážená území bez plošně Změna č. 8 ÚP zohledňuje. významných území devastovaných antropogenní činností Žádná část z území ORP Jihlava nebyla vymezena ve Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. vyhodnocení roku 2009 jako Řešená oblast nespadá do OZKO ani na základě oblast se zhoršenou kvalitou dat z r. 2010. ovzduší (OZKO) Významně podprůměrné množství emisí z velkých zdrojů znečišťování - REZZO 1 (v Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. porovnání s průměrem ORP v Množství emisí z velkých a středních zdrojů ČR) znečištění jsou dány dostupnou technologií výroby Pokles emisí hlavních a platnou legislativou. znečišťujících látek (SO2, NOx, CO, NH3) ze stacionárních zdrojů Kontinuální sledování kvality ovzduší systémem Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. monitorovacích stanic Průměrná produkce opadů s výjimkou odpadů z primární zemědělské produkce (v Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. porovnání s průměrem ORP v ČR) Změna č. 8 ÚP však zahrnuje 3 lokality (k.ú. Pávov, Dostatečná kapacita skládek k.ú. Pístov u Jihlavy a k.ú. Bedřichov u Jihlavy), kde komunálního odpadu a je dle stanovených regulativů možné umístění relativně dobré vybavení stavby a zařízení pro nakládání s odpady, včetně sběrnými dvory likvidace odpadů (sběrný dvůr, skládka, spalovna odpadů). Ochrana přírody a krajiny Míra zatížení přírody a krajiny urbanizovanými prostory je relativně nižší než je průměrný Změna č. 8 ÚP respektuje. stav ORP v ČR, krajina není narušena rozsáhlejší těžbou surovin Vyhlášena ochrana památných stromů nebo jejich skupin a Změna č. 8 ÚP respektuje. registrovaných VKP Na území ORP Jihlava jsou vymezeny tři úrovně ÚSES, skladebné části Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP a nadregionálního a regionálního celkový systém ÚSES neřeší. Jednotlivé prvky ÚSES jsou vymezeny v ZÚR v platném ÚP vymezeného ÚSES jsou návrhovými kraje Vysočina, skladebné části lokalitami respektovány. ÚSES lokálního významu jsou vymezeny v ÚPD obcí Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

+ +

+

0/+

0/+

0

0

+

+

+

-/+

72


Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Významná zemědělská tradice území Vysoký podíl zemědělského půdního fondu (cca 60 %) - v porovnání s průměrem ORP v ČR Procento zornění je mírně nadprůměrné - v porovnání s průměrem ORP v ČR Zaměření větších zemědělských podniků na kombinaci rostlinné a živočišné výroby Rozvoj ekologického zemědělství, zaměřeného na pěstování a chov zdravých produktů s omezeným použitím zprůmyslněných forem zemědělské výroby Relativně dobrý zdravotní stav lesních porostů. Míra defoliace jehličnatých porostů starších 60 let pod průměrem ČR. (defoliace je významným ukazatelem zdravotního stavu lesů) Lesy na území ORP se nacházejí v pásmu D – tj. pásmo s nejmírnějším ohrožením lesních porostů (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 – 20 let) Poměrně vyrovnaný podíl zastoupení různých věkových skupin lesních porostů

PŘÍLEŽITOSTI


0

Realizací Změny č. 8 ÚP dojde k celkovým záborům ZPF o rozloze 45,442 ha.

-


0


0


0


0


0


0

Předpokládané vlivy (na využití příležitostí)

Ekonomický pilíř Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava Posílení přepravního významu a kapacitního silničního spojení S8 (silnice I/38) v ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) zajišťující především lokální potřeby. v souladu s PÚR ČR 2008) podpora a předpoklad nových kooperačních vztahů Zkapacitnění dálnice D1 – zajištění podmínek pro zvýšení bezpečnosti provozu v průběhu Není v kompetenci Změny č. 8 ÚP. celého roku - omezení kritických situací.



0

0

73


Zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v sídlech i Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území krajině, zvýšení bezpečnosti zajišťující především lokální potřeby. motorové i nemotorové dopravy. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava Železniční doprava: Dostavba a modernizace železniční infrastruktury s předpokladem převedení vyšších přepravních Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. objemů ze silnice na železnici a začlenění železnice do systému kombinované dopravy a veřejné logistiky. Předpoklady pro zavedení integrované osobní dopravy s vyšším uplatněním železnice Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území pro každodenní dopravu a významná centra dojížďky a zajišťující především lokální potřeby. vyjížďky – předpoklad pro omezení individuální automobilové dopravy. Nová poloha a koncepce vysokorychlostní tratě s Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území předpokladem možného zajišťující především lokální potřeby. přímého napojení Jihlavy Letecká doprava: Veřejné vnitrostátní letiště Jihlava – potenciál pro rozvoj rekreace a Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. sportu včetně doprovodných služeb. Cyklistická doprava: Předpoklad pro zatraktivnění cyklistické dopravy a vyšší Změna č. 8 ÚP aktualizuje síť cyklotras a využívání navazující sítě cyklostezek. Změnami respektováno, dochází však cyklistických tras a stezek – ke střetu dopravy a cyklostezky, navržením podpora pro rozvoj rekreace a propojení ulic: Telečská x U Hřbitova. turistiky i šetrné formy každodenní dopravy. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Tvorba uceleného programu úspor energie při vytápění Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. objektů a při přípravě TV a vody pro technologické účely. Pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování území elektřinou je nutné posílení distribuční soustavy 110/22 kV Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území novými napájecími uzly 110/22 zajišťující především lokální potřeby. kV v Polné a v Třešti a rozšíření soustavy v Jihlavě o transformaci 110/22 kV na severozápadě města. Vybudování odpovídající sítě VVN 110 kV, a to v trasách Mírovka – Jihlava – Třešť, Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území včetně napojení Polné ze stáv. zajišťující především lokální potřeby. vedení VVN 110 kV Mírovka – Žďár nad Sázavou Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

0

0

0

+/-

0

0

0

74


Modernizace stávajících Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. elektráren Plošná plynofikace území Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. Posílení využívání alternativních, obnovitelných a kombinovaných zdrojů (včetně Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. zdrojů nízkopotenciální energie), nebo ušlechtilých paliv (např. propanu-butanu, lehkých topných olejů) Využívání biomasy pro vytápění, a to nejen klasickou lesní dřevní hmotou, ale i z Irelevantní vůči Změně č. 8 ÚP. jiných zdrojů biomasy (např. pelety). Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Volné kapacity v úpravnách pitné vody, umožňující rozšíření Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území zásobování do dalších dosud zajišťující především lokální potřeby města. neobsloužených obcí Rekonstrukce a intenzifikace městských ČOV umožňující Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území efektivní připojení okolních obcí zajišťující především lokální potřeby města. a jejich městských částí Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny v území urbanizovaném území i ve zajišťující především lokální potřeby města. volné krajině (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku Veřejná technická infrastruktura – koordinace Postupné uplatnění preventivních koordinačních nástrojů využitím územně Změna č. 8 ÚP respektuje. plánovacích činností, při řízení provozu a rozvoje sídel Hospodářské podmínky Využití relativně výhodné Irelevantní vůči plochám Změny č. 8 ÚP. dopravní polohy v rámci ČR. Relativně výhodné podmínky pro přeshraniční spolupráci s Irelevantní vůči plochám Změny č. 8 ÚP. Rakouskem. Revitalizace brownfields Změna č. 8 ÚP navrhuje revitalizace brownfieldu (zejména velkého počtu v k.ú. Pístov u Jihlavy pro umístění zařízení pro bývalých zemědělských areálů). energetické využití odpadu. Sociální pilíř Sociodemografické podmínky, bydlení Zvyšování kvalifikační úrovně obyvatelstva s ohledem na Irelevantní vůči plochám Změny č. 8. změny ve struktuře ekonomické základny Zlepšování technické Irelevantní. Změna č. 8 ÚP navrhuje pouze nové vybavenosti bytového fondu. plochy bydlení.


0 0

0

0

0

0

0

0

0 0

+

0

0

75


Zvyšování migrační atraktivity Rekreace a cestovní ruch Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky Výraznější využití přírodního a kulturně historického potenciálu území Rozvoj zimní rekreace v přírodně cenných a chráněných územích

Atraktivita zvyšována posilováním urbánních, historických a architektonických hodnot a rekreačním vyžitím. Změna č. 8 ÚP respektuje a navrhuje nové plochy především bydlení.

+

Irelevantní vůči plochám Změny č. 8.

0

Změna č. 8 ÚP respektuje a posiluje kulturně historický potenciál a hodnoty území.

+

Změna č. 8 neřeší.

0

Environmentální pilíř Horninové prostředí, nerostné bohatství Využití zbytkového materiálu po těžbě dekoračního kameniva Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. jako zdroj stavebního kameniva Rekultivace ploch Plochy po těžbě jsou Změnou č. 8 ÚP devastovaných těžbou respektovány. Jejich rekultivace je však nutné řešit nerostných surovin mimo územní plán. Změna č. 8 ÚP stávající registrovaná VKP Vymezení zajímavých respektuje. Nástroji územního plánování není opuštěných těžebních lokalit možné vyhlašovat místa určená k registraci jako s možností jejich ochrany jako VKP (v kompetenci příslušného orgánu ochrany registrovaných VKP přírody a krajiny). Vodní režim Realizace záměrů protipovodňové ochrany ohrožených území (jak lokální Změna č. 8 ÚP nenavrhuje žádná protipovodňová úpravy toku, výstavba nebo opatření. úprava hrází, mobilní hrazení, tak i změny v povodích – zvýšení retence) Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině Změna č. 8 ÚP respektuje. Zemědělská činnost a zpomalující odtok z povodí) v hospodaření na pozemcích je však vůči nástrojům souvislosti s vývojem územního plánování nerelevantní a nelze územním zemědělské činnosti, s realizací plánováním ošetřit. komplexních pozemkových úprav apod. Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je Změna č. 8 ÚP respektuje. zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu Využití menších zdrojů kvalitní Ve vztahu ke Změně č. 8 ÚP nerelevantní. Obce se podzemní vody pro zásobování musí řídit schválenými Plány rozvoje vodovodů a obcí mimo dosah skupinových kanalizací, které řeší způsoby zásobování obcí vodovodů pitnou vodou i jejich odkanalizování. Revitalizace malých vodních Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. toků Obnova a budování vodních Změna č. 8 ÚP stávající vodní plochy a toky ploch respektuje a nové vodní plochy nenavrhuje. Ochrana pramenišť a mokřadů Změna č. 8 ÚP respektuje. z důvodu zvýšení retenční Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

0

0

+/0

-

0/+

+

0

0 +/+ 76


schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny Zvyšovat kvalitu podzemní a povrchové vody Obnovovat vodní režim krajiny blízký přírodě Snižovat podíl orné půdy v pramenných oblastech Nepřipustit další úpravy vodních toků snižujících jejich ekologickou a estetickou hodnotu Hygiena životního prostředí Rozvoj stávající sítě CZT, plynofikace obcí, využívání alternativních nebo obnovitelných zdrojů paliv, včetně spalování biomasy, využívání nízkoemisních kotlů, kondenzačních kotlů apod. Výstavba nových zařízení (zdrojů emisí) pouze na úrovni nejvyšších dostupných technologií, zvýšení technologické úrovně zařízení stávajících Řešení problémů na úseku hygieny životního prostředí s využitím prostředků ze zdrojů Evropských společenství Snížení imisní zátěže PM10 přijetím opatření ke snižování sekundární prašnosti ve městech Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů, zavedení odděleného sběru bioodpadů, výstavba kompostáren Snižování hlukové zátěže obyvatelstva z dopravy výstavbou obchvatů sídel a realizací protihlukových opatření Separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití Snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů Vyloučit výstavbu nových skládek odpadů, nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízené skládky Zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho

Změna č. 8 ÚP navrhuje rozšíření kanalizačního řadu se zakončením na centrální ČOV do lokalit s plánovanou výstavbou.

+


+


0


+

Systém CZT je v souvislosti s plánovanou výstavbou spalovny rozšířen a doplněn. Systém plynofikace je stabilizován. U některých částí obcí se však ani v budoucnu neuvažuje s rozšířením plynovodu z hlediska finanční náročnosti, tyto části jsou vytápěny pomocí elektrického proudu nebo kotli na tuhá paliva.

-/+


0


0

Změna č. 8 ÚP neřeší.

-

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP. Celkový systém nakládání s odpady neřeší.

0

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP. Územní rezervy pro výstavbu obchvatů sídel neřeší.

0/-


0


0

Změna č. 8 ÚP navrhuje 3 lokality pro likvidaci odpadů s možností výstavby spalovny.

0/+


0

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP, která nebude mít na systém nakládání s odpady

0


77


materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn) Zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel Zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad a rozšířit sortiment Podrobná evidence, lokalizace a vyhodnocení starých ekologických zátěží („divokých“ skládek) Likvidace starých ekologických zátěží Měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a podél D1 V územních plánech obcí zpracovat modelové výpočty hlukového zatížení Ochrana přírody a krajiny Podpora revitalizace, rehabilitace, renaturalizace krajiny a jejích složek řadou dotačních titulů (MŽP, SFŽP, MZe, MMR, Krajský úřad) Zesílení pozic ochrany přírody a krajiny v důsledku implementace práva Evropských Společenství do legislativy ČR (zejména NATURA 2000, hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí – EIA, SEA) a přijetí mezinárodních smluv (např. Evropská úmluva o krajině) Podpora zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch ze strany státu – nutnost regulace zalesňování ze strany orgánů ochrany přírody tak, aby nedocházelo k oslabení biodiverzity v daném území Zvýšení ekologické stability prostřednictvím realizace územního systému ekologické stability Vyhlášení nových maloplošných chráněných území Ochrana krajinného rázu krajinných pohledových předělů z důvodu jejich pohledové exponovanosti. Jejich ochrana před výstavbou nevhodných technicistních dominant.

významný vliv. Změna č. 8 ÚP zahrnuje 3 lokality (k.ú. Pávov, k.ú. Pístov u Jihlavy a k.ú. Bedřichov u Jihlavy), kde je dle stanovených regulativů možné umístění stavby a zařízení pro nakládání s odpady, včetně likvidace odpadů (sběrný dvůr, skládka, spalovna odpadů).

+

Změna č. 8 ÚP neřeší.

-

Změna č. 8 ÚP lokality starých ekologických zátěží (včetně lokalit skládek) respektuje. V rámci Změny č. 8 je navržena 1 lokalita brownfield s identifikovanou ekologickou zátěží (vojenský areál v Pístově), která je navržena k přestavbě.

-/+


0

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP, pro kterou nebyly modelové výpočty hlukového zatížení zpracovány.

-


0


0


0

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného ÚP a celkový systém ÚSES neřeší. Jednotlivé prvky v platném ÚP vymezeného ÚSES jsou návrhovými lokalitami respektovány. Změna č. 8 ÚP stávající maloplošná ZCHÚ respektuje. Nástroji územního plánování není možné vyhlašovat maloplošná ZCHÚ (v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny). V území jsou specifikovány krajinné hodnoty (např. volné průhledy do krajiny, krajinný horizont, dominanty, apod.), které jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Návrhové plochy jsou navrženy s ohledem na morfologii terénu, nevzniknou tak novodobé dominanty, které by mohly negativně


-/+

+/0

+

78


(Krajinné pohledové předěly vymezeny ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008) Ochrana krajinného rázu významných krajinných os, vyvýšených míst tvořících dominantu krajiny, kulturních dominant krajiny, měřítka krajiny. (Krajinné osy vymezené ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008) Rozšíření ochrany hodnot krajinných segmentů formou registrovaných VKP Výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů, apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES Zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení a zvýšení rekreační přitažlivosti krajiny Ochrana travních porostů před zarůstáním plevely a dřevinami (kosení, pastva), a tím zvyšování druhové pestrosti travních porostů Zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú., včetně jejich digitalizace Konkrétní vymezení a charakteristiky nadregionálních a regionálních prvků ÚSES pro jejich zapracování do ÚP obcí Realizace nefunkčních prvků ÚSES Budování naučných stezek Průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany Pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny Chránit krajinný ráz území před činnostmi, snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu

ovlivnit stávající krajinné a přírodní hodnoty.

Změna č. 8 ÚP stávající registrovaná VKP respektuje. Nástroji územního plánování není možné vyhlašovat místa určená k registraci jako VKP (v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny).

+/0

Dle platných regulativů je možné ve všech nezastavitelných plochách (s výjimkou lesních ploch) realizovat výsadbu mimolesní zeleně jako krajinného prvku. Realizace samotné výsadby však nelze nástroji územního plánování ovlivnit.

+/0

Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou platného územního plánu, většina návrhových lokalit je situována do intravilánu města (proluk stávajícího zastavěného území).

0/-



0

-/+


0

V území jsou specifikovány krajinné hodnoty (např. volné průhledy do krajiny, krajinný horizont, dominanty, apod.), které jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Rozvojové plochy jsou navrženy s ohledem na morfologii terénu, většinou

+


79


Podporovat obnovu a zakládání mokřadů a vodních ploch

v prolukách stávajícího zastavěného území, nevzniknou tak novodobé dominanty, které by mohly negativně ovlivnit stávající krajinné a přírodní hodnoty. Změna č. 8 ÚP tyto plochy respektuje. Jejich údržbu a obnovu však nelze nástroji územního plánování ovlivnit.

Vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. ve volné krajině snižujících její prostupnost Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. (Less Favourite Areas – LFA, vymezeny Nařízením vlády) Využití zemědělské půdy k produkci energeticky a technicky využitelných rostlin či Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. dřevin (biomasa - obnovitelný energetický zdroj) – podpora ze strany státu Využití dotační politiky státu, strukturálních fondů Evropského společenství, zejména v podobě Programu Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (schválen Usnesením vlády ČR a Rozhodnutím EK) Realizace pozemkových úprav Pozemkové úpravy se v řešeném území postupně k uskutečňování obnovy a zpracovávají. Ukončené jednoduché pozemkové tvorby krajiny, zvýšení její úpravy jsou v k.ú. Henčov, komplexní pozemkové ekologické stability a retenční úpravy připravené k zahájení jsou v k.ú. Hosov a schopnosti Sasov. rozvoj ekologického Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. zemědělství a agroturistiky Rozvoj mimoprodukčních funkcí Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. zemědělství Možnosti pěstování energeticky Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. využitelné biomasy Podporovat tradiční a Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. alternativní formy zemědělství Změna druhové skladby lesních Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. porostů, zvýšení podílu listnáčů Změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na Změna č. 8 ÚP zohledňuje. svažitých a neobdělávaných pozemcích Likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. travních porostů Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. požadavkům na prostupnost krajiny Zatravňování a zalesňování Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

+/0

0

0

0

0

0/+

0 0 0 0 0

+

0

0 0/+ 80


přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí Zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření, nenarušující obnovu lesů jako VKP ani jejich stabilizační funkci

Změna č. 8 ÚP nenavrhuje přímo pozemky určené k zalesnění, nicméně v maximální možné míře respektuje stávající mimolesní zeleň mj. jako protierozní prvek. Ve vztahu k územnímu plánování nerelevantní.

0

D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

Předpokládané vlivy Změny č. 8 ÚP

Hodnoty území


KULTURNÍ HODNOTY Dochovaná prostorová kompozice sídla s původními objekty lidové architektury spoluutvářející krajinný ráz oblasti Architektonicky významné stavby Evidované národní nemovité kulturní památky Evidované nemovité kulturní památky Městská památková rezervace Relativně vysoká ekonomická aktivita a atraktivita řešeného území Urbanistická struktura Významná stavební dominanta Dopravní sítě a stavby Železniční síť Sítě technické infrastruktury Krajinný ráz celé řešené oblasti a jeho vazby na okolní území (přírodní krajinné dominanty, rozhledy, scény) EVL Lužný potok EVL Zaječí skok EVL Šlapanka a Zlatý potok EVL Vysoký kámen u Smrčné Maloplošné ZCHÚ PR Zaječí skok Maloplošné ZCHÚ PP Vysoký kámen

Prostorová kompozice nebude Změnou č. 8 ÚP narušena. Navrženo několik změn, které nijak výrazně neovlivní a nemění kompozici celého sídla.

+

Tyto stavby jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány a nenarušeny. Národní kulturní památky města jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Kulturní památky města jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Změnou č. 8 ÚP respektováno. Její struktura a stav nebude nijak dotčena. CIVILIZAČNÍ HODNOTY

+

Rozvoj ploch s možným smíšeným využitím atraktivitu a ekonomickou aktivitu území posiluje.

+

Není Změnou č. 8 ÚP narušena a je respektována. Provedeny jsou dílčí změny reflektující požadavky území. Změnou č. 8 ÚP nenarušeny a respektovány. Změna č. 8 ÚP provádí pouze dílčí změny reflektující požadavky území. Změna č. 8 ÚP provádí pouze dílčí změny reflektující požadavky území. Změna č. 8 ÚP provádí pouze dílčí změny reflektující požadavky území. PŘÍRODNÍ HODNOTY

+ +

+

+ 0/+ 0 0 0

Krajinný ráz bude Změnou č. 8 ÚP ovlivněn, potenciální vliv na krajinný ráz je blíže specifikován ve vyhodnocení SEA.

+/-

Lokality NATURA 2000 jsou Změnou č. 8 ÚP plně respektovány.

+

Maloplošná zvláště chráněná území včetně jejich ochranných pásem jsou Změnou č. 8 ÚP respektována.

+


81


Lokality zvláště chráněných druhů Přechodně chráněné plochy Regionální a lokální prvky ÚSES doplněné o interakční prvky Významné krajinné prvky (registrované i ze zákona)

Památné stromy Nelesní zeleň dotvářející dochovaný krajinný ráz oblasti

Požadavek č. 21 zasahuje do lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ostatní lokality jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Přechodně chráněné plochy nejsou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. Všechny složky ÚSES jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. Registrované VKP jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány. VKP ex lege budou dotčeny v podobě zásahu do nivy vodního toku, a to především v souvislosti s lokalitou požadavku č. 8.08. Památné stromy, skupiny stromů, aleje a stromořadí na území města Jihlava nebudou Změnou č. 8 ÚP dotčeny. Je respektována, nové zastavitelné plochy nebo komunikace by měly být, dle ÚP, dotvářeny adekvátními plochami a liniemi zeleně.

-/+

+ +

+/-

+

+

Jak je patrné z předchozích dílčích kapitol, Změna č. 8 ÚP Jihlava ovlivňuje jen některé stránky SWOT analýzy, jelikož se jedná o dílčí změny, které přichází jako reakce na požadavky území. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že Změna č. 8 ÚP ve většině případů respektuje zachování kompozice a prostorové struktury vnitřní důležité části města. Pozitivně přispívá i k vývoji jednotlivých stránek SWOT analýzy – potlačení nezaměstnanosti (návrhy průmyslových, volnočasových a zemědělských ploch), potlačuje emigrační procesy (růstem bydlení v rámci obce). Změna č. 8 ÚP v převážné míře odstraňuje hrozby, posiluje a respektuje silné stránky, zlepšuje nebo eliminuje slabé stránky a využívá příležitosti a hodnoty území.


82


E. Vyhodnocení přínosu Změny č. 8 k naplnění priorit územního plánování Cílem územního plánování, obecně podle stavebního zákona, je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, které uspokojuje potřeby současné i budoucí generace. Priority územního plánování jsou v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008) stanoveny rovněž k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Republikové priority jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v návazných ÚPD krajů a obcí. Priority PÚR ČR jsou blíže stanoveny v podobě rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch a dále také jednotlivými strategickými požadavky na určitý směr rozvoje celého území ČR. Mezi ně patří například: ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, osídlení, kulturní krajiny; stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavitelného území a mnoho dalších. Změna č. 8 ÚP je v souladu s obecnými zásadami a prioritami Politiky územního rozvoje ČR a cíli územního plánování. Konkrétní požadavky s průmětem do území města z pohledu PÚR ČR nevyplývají. Jednotlivé nové funkční plochy v rámci Změny č. 8 jsou v souladu s požadavky na využívání území, vycházejí z příslušných koncepcí vyšší úrovně, jako jsou: • Plán odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města • Generel zásobování vodou Jihlava • Generel odvodnění pro město Jihlava • Aktualizace GO Jihlava, dílčích povodí kmenových sběračů A a D • Územní energetická koncepce města Jihlavy • Generel bezbariérové dopravy a bezbariérových tras na území města Jihlavy • Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy • Zelený okruh Dokumentace Změny č. 8 bude vypracována v souladu s koncepčními materiály širšího území vydanými krajem Vysočina, zejména: • Program rozvoje kraje Vysočina • Vysočina v dopravě (2007) • Páteřní síť kraje Vysočina (2008) • Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje Vysočina (2006) • Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina (2008) • Zdravotní plán kraje Vysočina (2008) • Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2008 – 2009 (2008) • Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 • Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina (2002) • Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (2004) • Územní energetické koncepce kraje Vysočina (2008) Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

83


• • • •

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn (vznikl v roce 2004) Povodňový plán pro území kraje Vysočina (2009) Plánování v oblasti vod (2005) Aktualizace Programu ke zkvalitňování kvality ovzduší kraje Vysočina (2009)

Ke všem těmto dokumentům bylo v průběhu prací na Změně č. 8 ÚP přihlíženo. Změna č. 8 ÚP Jihlava: − rozvíjí zvyšování obytného standardu města, rozvojem několika nových ploch bydlení a nových veřejných prostranství včetně zvyšování podílu veřejné zeleně a míst pro krátkodobou rekreaci; − posiluje novými průmyslovými a zemědělskými plochami ekonomickou strukturu obce; − splňuje a respektuje požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem – jsou respektovány nemovité kulturní památky, aj.; − splňuje požadavky na řešení občanského a technického vybavení, nakládání s odpady (uvažuje se alokace spalovny, jež posílí ekonomickou složku území, je ovšem nutná její efektivní lokalizace s ohledem na další dva pilíře, tj. vliv na krajinný ráz, na ŽP, na urbánní a sociální hodnoty, atd.); − rozvíjí kapacity občanského vybavení ať už komerčních nebo nekomerčních zařízení a navrženy jsou dílčí dopravní kroky vedoucí k naplnění nároků území; − respektuje vstupní podmínky řešeného území a v souladu s cíli územního plánování řeší problémové okruhy v rámci reakce na podněty, které přicházejí od veřejnosti a nutnosti rozvoje území; − funkční využití ploch respektuje myšlenky udržitelného rozvoje území. Hlavním cílem Změny č. 8 ÚP Jihlava je reakce na stávající stav a potřeby území z pohledu bydlení, občanského, technického a dopravního vybavení; rekreace, těmito změnami chtějí přispět ke kontinuálnímu a vyváženému trvale udržitelnému rozvoji území s efektivní reakcí na nutnosti prostředí, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.


84


F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Na základě ÚAP a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi. Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města Jihlavy jsou Změnou č. 8 ÚP respektovány a přizpůsobeny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně:

Příznivé životní prostředí Z rozboru udržitelného rozvoje vyplývá, že území města patří do oblasti s příznivým životním prostředím a i nadále vykazuje a je dotvářeno významnými přírodními hodnotami poukazujícími na jeho možný environmentální potenciál. Historicky je území ovlivněno v minulosti ukončenou i nadále probíhající těžbou nerostných surovin, která dlouhodobě ovlivňuje rozvoj území i dopad na jednotlivé složky ŽP. Významným problémem území je emisní a hlukové zatížení města díky těsné blízkosti dálnice D1 a silnici I/38 procházející přímo městem. Dále je patrná značná nevyváženost environmentálního pilíře v centrální a okrajových oblastech města, což je však logickým důsledkem dřívějšího i současného využití jednotlivých částí města (s převahou bydlení, průmyslu, apod.), existencí EVL, zvláště chráněných území či dominant krajinného rázu především v okrajových částech města, které budou i v budoucnu limitem pro územní rozvoj těchto oblastí. Celkově má však území města velmi příznivé územní předpoklady a podmínky pro rozvoj environmentálního pilíře, pro zachování přírodních hodnot území, kvality krajiny a jednotlivých složek životního prostředí. Změna č. 8 ÚP je jen dílčí změnou komplexního řešení území, která se výrazně neodrazí na celkovém stavu environmentálního pilíře celého města. Většiny jevů řešeného území či identifikovaných silných, slabých stránek, hrozeb, příležitostí a hodnot území se Změna č. 8 ÚP nedotkne. Dopady na jednotlivé složky ŽP, hodnoty a silné stránky environmentálního pilíře, které budou mírně či výrazněji Změnou č. 8 ÚP ovlivněny, jsou detailně popsány a zohledněny ve Vyhodnocení SEA, kde jsou již konkrétní rozvojové plochy vyhodnoceny a jsou k nim doporučena příslušná opatření pro maximální zmírnění negativních vlivů na jednotlivé složky ŽP. Nejvýznamněji budou ovlivněny oblasti ochrany ZPF (zábory ZPF), veřejného zdraví (hluk, kvalita ovzduší) a ochrany přírody a krajiny (biodiverzita, krajinný ráz). I přesto, za dodržení opatření uvedených ve Vyhodnocení SEA, se dají tyto negativní vlivy považovat za akceptovatelné. Nutno podotknout, že jakýkoliv územní rozvoj zastavitelných ploch je spojen s negativními vlivy na životní prostředí, potažmo na celý environmentální pilíř, je tedy nutné zhodnotit dopady nejen z pohledu rozsahu, časového horizontu (dlouhodobý/krátkodobý vliv) a primárního či sekundárního negativního vlivu, ale také z pohledu možnosti realizace vhodných eliminačních či kompenzačních opatření, jejichž aplikací se negativní vlivy výstavby mohou minimalizovat na únosnou mez (viz Vyhodnocení SEA).


85


Ekonomický pilíř V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že Změna č. 8 ÚP města reflektuje požadavky území a podporuje podmínky pro ekonomický rozvoj. Nijak výrazně nemění složení místní ekonomické struktury. Výraznější vliv na sekundární odvětví má, nejenom z ekonomického pohledu, alokace spalovny (a s ní související rozšíření a doplnění systému CZT), tato změna má výraznější vliv na ekonomickou funkci regionu, ovšem i na krajinný ráz a ŽP. Dále jsou navrženy průmyslové plochy v Heleníně (drobná a řemeslná výroba) a v Hruškových Dvorech (průmysl, sklady). Energetické či výrazné dopravní zásahy nejsou v rámci změn uvažovány (vytvoření cesty v Heleníně, propojení ulic Telečská x U Hřbitova). Nové plochy mají charakter dílčích změn, které reagují na místní požadavky. Výrazné změny jsou v oblasti bydlení, je navrženo několik nových ploch bydlení, tato skutečnost může mít stimulační vliv na stavebnictví a realitní trh obce, navíc rostoucí zájem o trvalé bydlení upevňuje počet obyvatelstva území (sociální pilíř). Změna č. 8 ÚP neohrožuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a svými kroky posiluje územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.: −koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách, zajištění ochrany a podmínek nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); −rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního střediska s rostoucím podílem průmyslu s vybudovanou infrastrukturou a tedy bezproblémovou dostupností, kontrolovaný počet pracovní síly ve spádovém obvodu centra osídlení, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti; −rozvoj zastavěné plochy především alokací bydlení; −rozvoj ploch výroby – průmyslové areály; −dílčí dopravní kroky zajistí posílení dopravní sítě, jež je pro další rozvoj strategicky důležitá; −a řada dalších. Sociální pilíř V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že Změny č. 8 ÚP Jihlava posilují územní podmínky pro sociální rozvoj. Změny sociální pilíř upevňují a zlepšují jeho vyváženost a bezproblémový charakter vzhledem k vlastnostem území. −Změna č. 8 ÚP Jihlava stabilizuje a nedotýká se urbanistických struktur města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, zajištění územních podmínek pro zlepšení životní úrovně; −změny posilují podmínky pro trvalé bydlení návrhem ploch bydlení; −minimalizují negativní jevy plynoucí z městských vyloučených lokalit – dochází k přeměně několika brownfieldů (Pístov u Jihlavy);


86


−na navržené změny reagují i plochy občanského vybavení, které posilují sociální pilíř, a to dostupností jednotlivých funkčních zón, které představují pracovní funkci ve městě, případně rekreačních oblastí; −vnitřní památková zóna s typickými urbánními a městskými hodnotami není dotčena vzhledem ke své důležitosti; −navržené plochy mohou mít vliv i na místní ekonomickou strukturu (snižování nezaměstnanosti, lepší situace na trhu práce); Jako konkrétní příklady, jak Změna č. 8 ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.: −návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou, která efektivně poskytuje důležité komodity; −v závislosti na tom posílení občanské vybavenosti či ploch městské zeleně a rekreace; −návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, variabilita, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města a jeho spádové oblasti; −návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních výrobních areálů pro potřeby bydlení; −snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel (návštěvníků, rezidentů); −a další. Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje ve formě struktury i počtu obyvatel a ekonomické skladby, regionálního rozvoje, trhu práce. Návrhem ploch bydlení i výroby se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky, společně s blízkostí důležitého dopravního uzlu.

F.II. Shrnutí přínosu Změny č. 8 k vytváření podmínek pro předcházení •zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Změna č. 8 ÚP Jihlava v částečné míře posiluje eliminaci zjištěných slabých stránek a hrozeb a rizik, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech: − respektování urbanistické koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení památkově chráněného území s ohledem na respektování limitů a hodnot území; Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

87


− dílčí kroky v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do chráněných nebo cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot území; − posiluje vytváření územní i jiné předpoklady pro rozvoj bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj občanské vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva a nabídky pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky; − řeší využití opuštěných a zdevastovaných ploch (brownfields – Pístov u Jihlavy), které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti; −a další. •předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Změna č. 8 ÚP Jihlavy v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech: − vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel a sociální soudržnost; − vytváří podmínky pro udržitelný ekonomický i sociální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města; − eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení ŽP a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity a hodnoty území; − zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území i jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území; − vytváří podmínky pro eliminaci rizika ekonomických i přírodních ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a urbánních hodnot); Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vliv Změny č. 8 na udržitelný rozvoj území nevykazuje výrazné výkyvy jednoho ze tří pilířů URÚ. Je to dáno rozvojem města a základními charakteristikami. Nedochází k zásadním místním ekonomickým tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní tržní jevy, a tím vyhrotit sociální situaci a způsobit výrazné environmentální ztráty. Stejně tak ani sociální nebo environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly představovat jistou hrozbu či výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je Změnou č. 8 dotčena minimálně, je respektovaná její současná forma, která vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit. Tato infrastruktura bude přizpůsobena nově vzniklým plochám (především bydlení, průmyslová funkce). Stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou, kterou výrazně ovlivňuje blízkost dálnice D1. Důležitým prvkem pro sociální oblast je přítomnost památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Ta je dílčími změnami nedotčena a je uchována její důležitost. Změna č. 8 ÚP reflektuje místní podmínky. Jde o dílčí kroky k zefektivnění území. Výrazné výkyvy nebyly nalezeny. Zásah do území představuje záměr vybudování spalovny odpadu, zde je doporučeno lokalizovat tento záměr do severní části obce, která je vyhrazena průmyslové funkci, spalovna tak posílí formát této oblasti. Důležitý je fakt, že nedojde Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP na URÚ

88


k výraznému potlačení hodnot a ostatních funkcí (bydlení, volný čas, atd.), což by mělo vliv na kvalitu sociálního pilíře. Posílení průmyslové funkce představuje upevnění ekonomického pilíře v rámci území (trh práce, zaměstnanost, atd.) V oblasti dopravy je stabilizován současný stav, tedy strategická důležitost silné dopravní cesty – dálnice D1. Jsou navrženy pouze dílčí změny (propojení ulic, aj.). Cílem je upevnění a zlepšení ekonomické struktury a současně upevnění sociálního prvku oblasti, která tím posílí své turistické oblasti a potřebné doprovodné služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj podnikání, tj. na ekonomický pilíř. Z hlediska environmentálního pilíře bude největším zásahem Změny č. 8 ÚP do jeho dílčích částí umístění spalovny na území města. Nejvýznamnější dopady na jednotlivé složky životního prostředí jsou podrobně analyzovány ve Vyhodnocení SEA, které je nedílnou součástí tohoto vyhodnocení. Výše v textu je též uvedena detailní socioekonomická analýza jednotlivých navržených lokalit pro umístění spalovny. Z hodnocení, jak socioekonomické analýzy, tak Vyhodnocení SEA je nejlépe vhodná lokalita v k.ú. Bedřichov u Jihlavy. Z celkových výsledků vyhodnocení SEA vyplývá, že nejvíce budou Změnou č. 8 ÚP ovlivněny zájmy ochrany ZPF (zábory), ochrany přírody a krajiny (krajinný ráz, biodiverzita) a ochrany veřejného zdraví (hluk, kvalita ovzduší). Zároveň jsou však ve Vyhodnocení SEA stanovena opatření, za kterých i tyto negativní dopady na složky ŽP budou akceptovatelné. Z výše uvedeného vyplývá, že realizací Změny č. 8 ÚP dojde posílení ekonomického pilíře, a to zdůrazněním důležitosti průmyslového využití dané oblasti. Nejvíce však bude posílen pilíř sociální, ten je výrazněn upevněn v rámci stability obyvatelstva a to návrhem mnoha ploch bydlení, a s tím související občanskou vybaveností, dále poté kontinuální ochranou památkové zóny centra města. Environmentální pilíř bude mírně potlačen na úkor pilíře sociálního a ekonomického. Nutno podotknout, že každý rozvoj zastavitelných ploch je spojen s potlačením environmentálního pilíře a jeho jednotlivých složek. Nicméně Změna č. 8 ÚP svým obsahem v maximální možné míře respektuje environmentální hodnoty území. Navrhovaná Změna č. 8 ÚP řeší pouze dílčí změny a lze konstatovat, že v koncepci celkového pohledu na celé území města Jihlava nebude mít zásadní vlivy na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, které by vedly k jejich výrazné nevyváženosti, a sleduje postupný rozvoj směrem k udržitelnosti celého území.


89


Seznam zkratek BPEJ ČOV ČR DI EIA EU EVL CHKO CHLÚ CHOPAV KES KÚ LBC LFA MŽP ČR NP NV OP PHO PLO PM2,5 PM10 PO PPO PUPFL RURÚ SEA SEZ SWOT SZ TI TTP ÚAP ÚP ÚPNSÚ ÚP VÚC UR URÚ ÚSES VKP VN VPO VPS

bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika dopravní infrastruktura posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Evropská Unie evropsky významné lokality (soustavy Natura 2000) chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod koeficient ekologické stability krajský úřad lokální biocentrum Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami) Ministerstvo životního prostředí České republiky národní park nařízení vlády ochranné pásmo pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast suspendované částice frakce PM2,5 suspendované částice frakce PM10 ptačí oblasti (lokality soustavy Natura 2000) protipovodňová opatření pozemky určené k plnění funkcí lesa rozbor udržitelného rozvoje území hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) staré ekologické zátěže analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb stavební zákon technická infrastruktura trvalé travní porosty územně analytické podklady územní plán města územní plán sídelního útvaru (návrh) územní plán velkého územního celku udržitelný rozvoj udržitelný rozvoj území územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vodní nádrž veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby


90


Seznam použitých podkladů [1]

Územně analytické podklady ORP Jihlava – 2008, 2010

[2]

http://geoportal.cenia.cz

[3]

www.kr-vysocina.cz

[4]

www.portal.gov.cz

[5]

www.jihlava.cz

[6]

www.czso.cz

[7]

www.mzp.cz

[8]

www.uur.cz

Legislativa: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v pozdějším znění Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v pozdějším znění Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v pozdějším znění Zákon č. 289/1995 Sb., o ochraně lesa (lesní zákon), v pozdějším znění Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v pozdějším znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší


91


Seznam osob podílejících se na posouzení

Ing. Hana Ali (zpracovatel multikriteriální analýzy) CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 513; [email protected]

Ing. Lucie Dalecká CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 508; [email protected]

Ing. Tomáš Duda CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 508; [email protected]

............................................ Ing. Lucie Dalecká

Praha, červenec 2012


92


Příloha: Vyhodnocení vlivů Změny č. 8 ÚP Jihlava na životní prostředí


93

Změna č. 8 ÚP Jihlava

Recommend Documents