-------------------------------------------------------------------------------------------------------PÉČE O BIODIVERSITU, STAKEHOLDER ENGAGEMENT A LEGISLATIVA REKULTIVACÍ SEV.EN ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Péče o biodiversitu - zapojení rekultivací lomu ČSA do systému ekologické stability území Původní krajina v zájmovém území lomu ČSA byla dlouhodobě ovlivňována lidskou činností. Mokřady a bažiny vzniklé zanášením Komořanského jezera byly od roku 1830 uměle odvodňovány pro umožnění využití podmáčené krajiny zemědělci a horníky. S rozvojem průmyslu v druhé polovině minulého století vznikla potřeba průmyslové vody a v území byla vytvořena umělá vodní nádrž Dřínov (r. 1955). O její likvidaci bylo rozhodnuto na přelomu 70. a 80. v přímé souvislosti s rozšířením povrchové těžby hnědého uhlí. Dalšími rozhodujícími vlivy na již industriální krajinu a její změny bylo řešení vodních poměrů a to za účelem umožnění postupně se rozvíjející povrchové těžby hnědého uhlí. Dlouhodobě přetvářená industriální krajina je charakteristická především rozsáhlou změnou vodních a sociálních poměrů. Neoddělitelnou součástí povrchové těžby hnědého uhlí je od druhé poloviny 20. století také zahlazování jejích následků. Dlouhodobě vzniká nová krajina v souladu s měnícími se přírodními podmínkami. Ekologická stabilita krajiny dotčené báňskou činností je dotvářena ve vazbě na stávající územní systém ekologické stability a představuje účelové propojení ekologicky významných částí nové krajiny do funkčního celku s cílem zachování biodiverzity přírodních ekosystémů. Je předpokládána možnost šíření autochtonního genofondu rostlin, živočichů i celých ekosystémů pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho užitečných funkcí. Pro podmínky těžby lomu ČSA je navržena tzv. „mokrá" varianta obnovy krajiny, respektující v paměti krajiny její mokřadní podstatu. Jako základní mozaika pro tvorbu ÚSES bude využit systém vodních prvků, řešený v rámci sanace a rekultivace. Vytvářená kostra ekologické stability logicky navazuje na významný krajinný celek Českého středohoří a celek Krušných hor. Cílem rekultivačního procesu je dosažení ekologické optimalizace, tj. stavu harmonické kulturní krajiny a zvýšení biodiverzity území. Souběžné vytváření ÚSES na plochách zahlazovaných po těžební činnosti má značná specifika, vyplývající zejména z toho, že se jedná o plochy antropogenních území. Na těchto antropogenních uloženinách se nachází nevyvinuté půdy, kdy jejich charakter a postupný vývoj je prognózován ve vazbě na probíhající typ rekultivace. Složitost funkčních řešení je proto kompenzována navýšením minimálních prostorových parametrů biocenter a biokoridorů, aby po jejich založení bylo možné pro definitivní podobu ÚSES vybrat nejfunkčnější části systému. Souhrnný plán sanací a rekultivací řeší podrobně zapojení nově zahajovaných rekultivací do stávajícího systému ekologické stability území. V rámci zahlazení lomu ČSA je navržen nový systém ÚSES, který navazuje na systém stávající a bude mít lokální biogeografický význam. Navržené vzájemně propojené biokoridory budou spojovat biotopy s převažujícím charakterem společenstev lesní, vodní a mokřadní. V okolí lomu ČSA se nachází prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Nadregionální biocentrum Jezeří (NBC 71) se rozprostírá na jižních svazích Krušných hor. Jedná se o přírodě blízké mezofilní hájové a mezofilní bučinné převážně lesní ekosystémy, reprezentované především květnatými a bikovými bučinami, v menší míře acidofilními doubravami a suťovými či roklinovými lesy. Nacházejí se zde i monokulturní smrčiny. Toto biocentrum je součástí nadregionálního biokoridoru „Krušné hory“ (NRBK 4) celoevropského významu, který je na úpatí tvořen mezofilními hájovými společenstvy a na svazích mezofilními bučinami. Z nadregionálního biokoridoru (NBK 4) vybíhají směrem na jih dva regionální biokoridory. Západně od lomu ČSA je to RBK 572, který spojuje nadregionální biocentrum NBC – 71 s regionálním biocentrem RBC 1334 (Údlické Doubí). Tento biokoridor sleduje koryto pro přívalové vody z Krušných hor. Zahrnuje ladem ležící pole, nevyvinutá travní společenstva, lesíky a remízky. Jedná se o kombinovaný biokoridor, který by měl propojovat přírodní, a polokulturní travinobylinná společenstva a lesní společenstva dubohabrových hájů a subxerofitních doubrav. Východně od lomu ČSA probíhá regionální biokoridor RBK 561, který propojuje Krušné hory přes potok Loupnici s regionálním biocentrem Kopistská výsypka (RBC 1339). Tento biokoridor propojuje především vodní, mokřadní a lesní společenstva. Z části je funkční a zčásti je navržen k založení. Z Kopistské výsypky pak dále na jih a jihovýchod vybíhají regionální biokoridory RBK 575 a 576, které mají napojení na regionální biocentra v Českém středohoří. Z Kopistské výsypky pak do zájmového prostoru vybíhá lokální biokoridor LBC 718, který zahrnuje nejstarší lesní rekultivační porost na výsypce OM.
1
V rámci zahlazení lomu ČSA je navržen systém ÚSES, který bude mít bude mít lokální biogeografický význam. Lze jej rozdělit na 6 vzájemně propojených biokoridorů, z nichž každý by měl spojovat podobné biotopy, alespoň co se týče půdního substrátu a hydrické řady. Převažující charakter společenstev je lesní a vodní či mokřadní.
zkratka ÚSES NBC NRBK NPR RBK RBC LBK LBC
Název prvku ÚSES Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Národní přírodní rezervace Regionální biokoridor Regionální biocentrum Lokální biokoridor Lokální biocentrum
Nejblíže položené zvláště chráněné území je národní přírodní rezervace (NPR) „Jezerka“, které bylo vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury č.13.359/68-II/2 v roce 1969. Jedná se o příkré svahy údolí Vesnického potoka a jižní svah vrchu Jezeří. V rezervaci je chráněn nejpřirozenější a nejzachovalejší smíšený porost na jižních svazích východní části Krušných hor. Celková výměra rezervace je 136 ha. Nejbližší přírodní parky jsou dostatečně vzdálené a jedná se o přírodní park: „Východní Krušné hory“, vyhlášen v roce 1995 a zahrnuje horský hřeben od Petrovic až po Cínovec. V okolí zájmového území těžby lomu ČSA se nachází evropsky významné lokality (EVL), nikoliv však v přímém kontaktu, Východní Krušnohoří (CZ 0424127) a Kopistská výsypka (CZ 0423216) Východní Krušnohoří je rozsáhlá EVL o výměře více než 146 km2 zahrnující převážně svahy východní části Krušných hor od Jirkova až po Tisou. Jedná se o rozsáhlý komplex zachovalé lesní i nelesní vegetace. Součástí této EVL je i NPR Jezerka (bývalá EVL CZ 0423214, která se celá stala součástí předmětné EVL Východní Krušnohoří. Péče o biodiverzitu v rámci Souhrnného plánu sanace a rekultivace Obnova území a krajiny zasažené báňskou činností je konečnou etapou báňského podnikání. Tuto činnost zajišťuje těžební společnost formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, tím zároveň naplňuje svoji zákonnou povinnost. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup Severní energetické a.s. k provádění rekultivací je veden snahou vytvářet nové plochy
2
co nejúčelněji a zejména ve vazbě na budoucí rozvoj regionu. Při řešení sanací a rekultivací jsou vytvářeny podmínky pro vznik rozmanitých stanovišť, která rozvíjí biodiverzitu území. Je prováděn biologický průzkum na podporu a mapování stávající biodiverzity a jsou navržena opatření pro její zachování a rozvoj. V rámci řešení SaR je vytvářen nový systém prvků ekologické stability, který navazuje na systém stávající. Péče o biodiverzitu a původní porosty Biodiverzita je obsahem komplexního řešení problematiky v rámci SPSaR (Souhrnný plán sanace a rekultivace). Tento dokument koncepčně řeší rámec tvorby a ochrany územního systému ekologické stability (ÚSES). SPSaR navazuje lokálním řešením na zpracované generely ÚSES v okolí, na územně-technické podklady regionální a nadregionální ÚSES ČR. Tvorba lokálních biokoridorů a biocenter včetně biodiverzity území je součástí řešení SPSaR a následných projektů. Lze odlišit několik typů způsobů péče o biodiverzitu: 1. Dočasná rekultivace – dočasně do doby opětného báňského zásahu (těžby, přesypání aj.) zmírňují negativní vlivy těžební činnosti zjednodušeným řešením rekultivačních prací. 2. Řízená a přirozená sukcese – respektování přirozeným procesem vytvořeného vegetačního krytu bylin a dřevin jako základu pro vytváření územních systémů ekologické stability lze při rekultivačním procesu zachovat přirozenou vegetaci a vytvářet podmínky pro jejich rozšíření. Příkladem mohou být území v úpatí Krušných hor, Kopistské a Hornojiřetínské výsypky aj. 3. Klasický rekultivační proces je komplexním technologickým řešením obsahující terénní úpravy, stabilizační opatření, základní půdní meliorace, hydrotechnická opatření, a rozhodnutí o biotechnickém typu rekultivace (zemědělská, lesnická, hydrická, ostatní). Příkladem jsou převážně území dotčená v minulosti povrchovou těžbou Růžodolská výsypka, výsypka Obránců míru, vnitřní výsypka ČSA aj. Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby a biodiversity Obnova území po těžbě s vhodným uspořádáním krajinných prvků formou realizace jednotlivých typů rekultivace vychází z krajinného řešení souhrnného plánu sanací a rekultivací. Práce technické a biologické povahy jsou v rekultivačním procesu řešeny prostřednictvím základních druhů rekultivace: 1. Zemědělská rekultivace – realizace vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Výsledkem může být orná půda, louka, pastvina a jiné druhy zemědělské rekultivace. Rekultivační osevní postupy jsou prováděny v období 2–6 let. 2. Lesnická rekultivace – je prioritou vzhledem k zvláštním ochranným funkcím lesa v oblasti udržování přírodní rovnováhy. Jsou sázeny zejména dřeviny domácího původu s vyšší růstovou vitalitou (dub letní a zimní, lípa srdčitá, javor klen a mléč aj.). Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch a zakládání sazenic v rozsahu 1–3 let a pěstební péči v rozsahu 6–8 let. 3. Vodohospodářská rekultivace – jsou budovány např. příkopy, drény, odvodní žebra, retenční nádrže za účelem regulace odtoku vody a zachycení erozního sedimentu. Větší vodní plochy jsou vytvářeny s vazbou na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro účely příměstské rekreace a jiná funkční využití. 4. Ostatní rekultivace – funkční a rekreační zeleň: parky, sady, příměstská zeleň, začlenění rekreačních a sportovních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových objektů a skládek atd.
3
------------------------------------------------------------------------------------------------Způsob projednávání projektů rekultivací - stakeholder engagement Provedením rekultivací se naplňuje závěrečná etapa báňské činnosti dle ustanovení zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství. Projednávání dokumentace a projektů sanací a rekultivací probíhá v několika fázích, které na sebe vývojově navazují. Základní dokumenty musejí být schváleny před samotnou těžbou, tj. před schválením POPD (plán otvírky, přípravy a dobývání). Do projednání vstupují dotčené fyzické a právnické osoby a orgány státní správy, pokud jsou jejich zájmy dotčeny využitím výhradního ložiska – závěrečnou rekultivační fází. Hlavní projednávané dokumenty jsou následující: 1. Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) řeší komplexní úpravy území a územních struktur vč. základních ekonomických pohledů. Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce životnosti lomu. Po projednání s dotčenými orgány státní správy (odbory územního plánování, odbory životního prostředí, MŽP aj.), se samosprávami dotčených obcí a báňským úřadem se stává pro příslušné časové období součástí POPD. 2. Plán sanace a rekultivace – obecná část vychází ze SPSaR a je přílohou k žádosti o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a vynětí půdy z pozemků pro plnění funkce lesa – projednání s orgány MŽP a jinými dotčenými orgány. 3. Plán sanace a rekultivace (POPD, kapitola 1.6) pro období platnosti POPD příslušných lokalit schvaluje báňský úřad po odsouhlasení MŽP a dotčenými orgány státní správy, a po zohlednění oprávněných zájmů obcí i právnických a fyzických osob. Podkladem pro schválení POPD je mimo jiné i posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Schválený POPD je nutnou podmínkou samotné těžby. Zpracování a projednání výše uvedené dokumentace předchází samotné těžbě.1 V průběhu těžby je postup rekultivací dále upřesňován. 4. Zvláštní plán rekultivace (generel rekultivací) je upřesňující fází sanace a rekultivace pro pětileté období. Vychází ze SPSaR, je podkladem pro zpracování projektové dokumentace a uvádí přehled zahajovaných, rozpracovaných a ukončovaných rekultivací. Po projednání s orgány státní správy ŽP a územního plánování je pro těžební organizaci závazný. 5. Projektová (prováděcí) dokumentace sanace a rekultivace pro období realizace – dokumentace dle stavebního zákona k územnímu, stavebnímu a vodoprávnímu řízení v souladu s platnými předpisy – projednání s vlastníky pozemků, s dotčenými orgány státní správy (stavební úřad, resp. speciální stavební úřad pro stavby v DP) a samosprávy. Průběh rekultivace a stakeholder engagement (Schéma postupu viz následující obrázek) Cílem rekultivace je obnova funkcí zasažených systémů, tj. zejména obnova půdy, vodních systémů a navrácení území tak, aby nový ekosystém fungoval v krajině s novým reliéfem komplexně a uceleně. Rekultivační strategie vychází z ověřených zkušeností a výzkumů, které sledovaly nové přístupy k technologii biologických prací. Velká pozornost je věnována pedologickému průzkumu a technologii protierozních a melioračních opatření. Zásadní význam má v současné době společenská objednávka budoucího využití území, a to zejména při provádění rekultivací pro konkrétní projekt. Realizace rekultivačních prací probíhá na základě legislativních rozhodnutí. To znamená, že v rámci příslušných legislativních řízení dochází k projednání návrhu projektu rekultivace s vlastníky pozemků a s dotčenými orgány státní správy a samosprávy (obcemi). Průběžné posuzování postupu prací a závěrečné odsouhlasení probíhá za účasti dotčených orgánů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Sanace a rekultivace je ukončena na základě souhlasu orgánu státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Je vydán souhlas s ukončením rekultivačních prací. Po ukončení SaR jsou plochy ukončených rekultivací předávány vlastníkům pozemků, kteří vykonávají správu území.
1
EIA k povrchové těžbě v rámci nyní platného POPD byla posuzována podle zákona č. 244/1992 Sb. Viz http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_XXX589. Další oznámené záměry na dílčí nové projekty z let 2007-2008 jsou v databázi EIA dostupné pod čísly ULK451, ULK315, ULK374. (Pro úplnost oznámené záměry k vydobytí zásob hlubinnou metodou z let 2014-15 jsou pod čísly MZP428, OV4123, OV4127)
4
Provádění Sanací a Rekultivací (SaR) fáze
HORNÍ ZÁKON č. 44/1988 Sb. (dle platných novel)
ZÁKON O OCHRANĚ ZPF č. 334/1992 Sb. LESNÍ ZÁKON
STAVEBNÍ ZÁKON č. 183/2006 Sb. (dle platných novel)
č.289/1995 Sb. (dle platných novel)
Příprava na těžbu
EIA č. 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na ŽP (dle platných novel)
Stanovení DP
Zábory pozemků
Územní plán
Vliv stavby na ŽP
rozhodnutí Návrh řešení komplexní úpravy území
rozhodnutí k odnětí ze ZPF, PUPFL
Zásady územního rozvoje
stanovisko MŽP
Plán SaR - obecná část
podmínky
podmínky pro SaR
dotčeného dobýváním
obec účastníkem řízení
obec účastníkem řízení
obec účastníkem řízení
obec účastníkem řízení
Územní plán obcí podmínky
Těžba
Povolení těžby podle POPD rozhodnutí k povolení hornické činnosti
vliv stavby na ŽP
Souhrnný plán SaR (SPSaR) komplexní řešení území dotčeného dobýváním
podmínky pro SaR
Plán SaR (POPD kap.1.6) technický plán a harmonogram prací
obec účastníkem řízení
stanovisko MŽP
tvorba finančních rezerv na SaR obec účastníkem řízení
Příprava SaR
Generel rekultivací Plnění podmínek SaR
pro období 5-ti let stanovisko MŽP Plán SaR - zvláštní část Dokumentace k územnímu řízení rozhodnutí o využití území obec účastníkem řízení Projektová dokumentace stavební povolení vodoprávní povolení
Realizace
Čerpání finačních rezerv
SaR
Rozhodnutí (pro každý rok)
Provádění pěstební péče projekt vyjádření dotčeného orgánu státní správy ŽP
obec - vyjádření MŽP - vyjádření (dotčený orgán státní správy) kontrolní činnost orgánů státní báňské správy
Ukončení SaR
Kontrolní dny kontrolní činnost orgánů státní báňské správy
Kontrolní dny kontrolní činnost dotčených orgánů státní správy ŽP
Kolaudace stavebních objektů
OBÚ kontrola provádění SaR, požadavky
MŽP, ŽP
dotčený orgán státní správy ŽP
kolaudační rozhodnutí
kontrola provádění SaR, požadavky Závěrečný kontrolní den Souhlas s ukončením SaR vyjádření orgánů státní správy ŽP
Ukončení Činnosti
financování
Ukončení platby odvodů za zábory
5
SaR
po ukončení SaR Správa území vlastníky
Vklady kultur do KN
Vklady do KN
geometrický plán
geometrický plán
předání pozemků vlastníkům
předání objektů vlastníkům
Údržba pozemků
Údržba objektů
KN (katastru nemovitostí); PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa); ZPF (zemědělský půdní fond). SaR (Sanace a rekultivace) Souhrnný plán sanace a rekultivace (SPSaR) POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání) OBÚ Obvodní Báňský úřad
6
