Zhodnocení použití strategie CSR v konkrétním podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení použití strategie CSR v konkrétním podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Adriana Válová

Alžběta Herzánová

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně podle pokynů vedoucí bakalářské práce Ing. Adriany Válové a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou řádně citovány a uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne 20. května 2012

__________________

Poděkování Děkuji vedoucí práce Ing. Adrianě Válové za velkou vstřícnost a cenné rady, které mi pomohly k vytvoření bakalářské práce. Zároveň děkuji vedení společnosti PLASTY-KO s.r.o. za poskytnutí potřebných informací a podkladů.

Abstract Herzánová, A. Evaluation of the CSR strategy use in a particular company. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. This thesis deals with corporate social responsibility. To determine the status of social responsibility in small and medium enterprises is chosen a small Czech manufacturing company PLASTY-KO Ltd., in which is a research focused on the company’s CSR activities performed. Based on this research and stakeholders finding out expectations, is for the company a comprehensive strategy of social responsibility that can help the company to gain a good reputation designed. Keywords Corporate responsibility, corporate social responsibility, stakeholders, CSR, evaluation, strategy, communication.

Abstrakt Herzánová, A. Zhodnocení použití strategie CSR v konkrétním podniku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá tématem společenské odpovědnosti firem. Pro zjištění stavu společenské odpovědnosti v oblasti malého a středního podnikání je vybrán malý český výrobní podnik PLASTY-KO s.r.o., v němž je proveden výzkum zaměřený na CSR aktivity společnosti. Na základě tohoto výzkumu a zjištění očekávání zainteresovaných stran je firmě navržena komplexní strategie společenské odpovědnosti, která může podniku pomoci k získání dobrého jména. Klíčová slova Odpovědnost podniku, společenská odpovědnost firem, stakeholders, CSR, zhodnocení, strategie, komunikace.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod .........................................................................................................15

1.2

Cíl práce ...................................................................................................15

Přehled literatury

16

2.1

Proč by se měl podnik chovat odpovědně? .............................................16

2.2

Problematika stakeholders ...................................................................... 17

2.3

Co je společenská odpovědnost firem .....................................................18

2.4

Co není společenskou odpovědností firem..............................................19

2.5

Tři pilíře společenské odpovědnosti firem ............................................. 20

2.5.1

Ekonomický pilíř............................................................................. 20

2.5.2

Sociální pilíř .....................................................................................21

2.5.3

Environmentální pilíř ..................................................................... 22

2.6

Přínosy společensky odpovědného chování ........................................... 22

2.7

Společenská odpovědnost malých a středních firem ............................. 23

2.8

Historie strategie CSR ............................................................................ 24

2.9

Současnost a budoucnost společenské odpovědnosti ............................ 26

2.10 Hodnocení společenské odpovědnosti firem ......................................... 27 2.10.1

Normy, standardy ........................................................................... 27

2.10.2 Reporting, výkaznictví, komunikace CSR ...................................... 29 2.10.3 Indexy.............................................................................................. 30 3

Metodika práce

32

4

Vlastní práce

33

4.1

Základní informace o firmě .................................................................... 33

4.1.1

Charakteristika firmy PLASTY-KO s.r.o......................................... 33

4.1.2

Organizační struktura společnosti.................................................. 33

4.1.3

Vize firmy ........................................................................................ 34

4.1.4

SWOT analýza ................................................................................. 35

10

Obsah

4.2

Analýza firmy z hlediska CSR..................................................................36

4.2.1

Ekonomický pilíř .............................................................................36

4.2.2

Sociální pilíř.................................................................................... 40

4.2.3

Environmentální pilíř ......................................................................42

4.2.4

Výsledky dotazníkového průzkumu ................................................44

4.3

Zhodnocení analyzovaných činností firmy ............................................ 48

4.4

Doporučení komplexní strategie společenské odpovědnosti ................ 49

4.4.1

Komplexní strategie společenské odpovědnosti ............................. 51

5

Diskuze

56

6

Závěr

57

7

Literatura

58

A

Nástroje k dodržení politiky jakosti

63

B

Dotazník

64

Obsah

11

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Matice k určení stakeholders Zdroj: Určení klíčových stakeholderů, 2008.

18

Obr. 2 Organizační struktura firmy PLASTY-KO Zdroj: Vlastní práce na základě rozhovoru s jednatelkou firmy.

34

Obr. 3

38

Výrobky z bioplastu. Zdroj: Biodora, 2012.

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 SWOT analýza firmy dle autohodnocení jednatelky

35

Tab. 2

Témata analýzy podniku

36

Tab. 3

Zisk před zdaněním, obrat a dlouhodobá zadluženost

36

Tab. 4

Likvidita

37

Tab. 5 Spotřeba vody, elektrické energie a plynu za uplynulé tři roky

42

Tab. 6

Nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnanců

44

Tab. 7

Spokojenost zaměstnanců s firemními akcemi

44

Tab. 8 Spokojenost zaměstnanců s narozeninovým dárkem od podniku

45

Tab. 9 Postoj vedení firmy k připomínkám či stížnostem zaměstnanců

45

Tab. 10

Povědomí zaměstnanců o firemních činnostech

46

Tab. 11 Jsou zaměstnanci hrdí, že pracují právě v tomto podniku?

47

Tab. 12 Návrhy zaměstnanců na zlepšení pracovních podmínek

47

Tab. 13

51

Určení klíčových stakeholders podniku PLASTY-KO

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Je počátek 21. století, ve většině státech panují demokratické režimy. Ve světě je patrná liberalizace, která jde ruku v ruce s globalizací. Lidé říkají, že se „svět stává menším“, státy se sdružují do uskupení – Evropská unie, Světová obchodní organizace, Severoatlantická aliance, Mercosur a další, vzniká stále více nadnárodních společností, jejichž vliv na ekonomiku zemí, ve kterých podnikají, posiluje. Slučování nadnárodních společností zvětšuje jejich ekonomickou sílu (Blažek, 2010, s. 19). Vzájemně se propojují například finanční trhy, trhy práce, výrobků a služeb. Roste význam mezinárodního obchodu – stále více jsou zapojovány rozvojové země. Častěji se mluví o znalostní ekonomice spojené se vzdělanější společností. Velmi významnou roli hrají technologie a šíření informací prostřednictvím internetu, televize, mobilních telefonů a dalších zařízení. Informace, inovace, vývoj nových technologií a mnohé další, se vlivem liberalizace šíří velmi rychle. S globalizací nejsou spojeny pouze pozitivní jevy, ale také jevy negativní či spíše určité problémy, do kterých bychom mohli zařadit: jaderné nebo chemické pohromy, sociálně ekonomickou zaostalost rozvojových zemí, globální oteplování, odlesňování, nedostatek pitné vody, znečišťování moří, šíření epidemií a další. Za mnoho těchto problémů jsou odpovědné podniky. Příkladem může být energetická a petrochemická společnost Shell, která dle zprávy Amnesty International zamořila ropou deltu řeky Niger, což mělo negativní dopad na celou komunitu žijící v této oblasti. Společnost Shell přiznala odpovědnost za dvě obrovské ropné skvrny, které způsobila už v roce 2008, dosud s tímto problémem ale nic neudělala (Historický verdikt, 2011). Čím dál více spotřebitelů se informuje o složení a původu výrobků, ale také o tom, zda při výrobě nebyla porušena lidská práva či nedošlo ke znečištění přírody. Spotřebitelé jsou za takto kvalitní výrobky ochotní zaplatit více peněz. I z toho důvodu mnoho firem pochopilo, že nemohou být stále lepšími a žádanějšími, pokud se nebudou náležitě chovat. A právě cestu ke spokojenosti jak uvnitř, tak vně firmy představuje společenská odpovědnost.

1.2 Cíl práce Cílem této práce je provést výzkum zaměřený na společensky odpovědné aktivity firmy PLASTY-KO s.r.o. Poté pomocí informací získaných výzkumem zhodnotit stav CSR strategie v tomto podniku a doporučit komplexní strategii společenské odpovědnosti.

16

Přehled literatury

2 Přehled literatury 2.1 Proč by se měl podnik chovat odpovědně? Takto vyjádřila svůj názor na odpovědné podnikání Lise Kingo, ředitelka pro udržitelnost vývoje v dánské celosvětové zdravotnické organizaci Novo Nordisk (BSR, 2010, s. 2): „Podnikání neexistuje pouze za účelem vytváření zisku. První výzvou pro každé podnikání je objasnit, jak ono vytváření zisku slouží společenským potřebám a ukázat, jak se podniká způsoby, které jsou zodpovědné a rentabilní. Další výzvou je včlenění obou stran rovnice (jak vytváření zisku, tak etického podnikání) do základní podnikové strategie, do procesů ve firmě, a souvislé, transparentní komunikování o tom, jak se tímto přístupem řídí podniková rozhodnutí a jak přístup vytváří kvalitnější hodnotu, což přispívá k vyváženějšímu rozvoji a udržitelnému růstu.“ Je zřejmé, že etické podnikání přináší firmám i své výhody. Není to tedy podnikání, které by přinášelo pozitiva „pouze“ místní komunitě, přírodě, ale bude z toho mít užitek samozřejmě také podnik, viz podkapitola 2.6. Právě z udržitelného způsobu podnikání vychází společensky odpovědné podnikání. Dle Rolného (2007, s. 35–36) by se firmy měly chovat odpovědně z těchto šesti důvodů morální povahy: 1.

Je to v zájmu samotného podniku. Pokud ve firmě vládne pozitivní morální klima, zaručuje to dobré vztahy mezi pracovníky, podporuje to jejich výkonnost, dochází k úsporám peněžních prostředků vynaložených na kontrolní činnost. Etické chování zvyšuje důvěryhodnost podniku u zákazníků, u bank při žádostech o úvěry apod. Jinak řečeno, pokud chce firma působit na daném trhu dlouhodobě, nemůže si dovolit chování, které by vyvolalo skandál.

2.

Mravnost je zájmem celé společnosti. Jestliže se podniky chovají eticky a odpovědně, sníží se společenské výdaje na donucovací aparát – policii, vězeňství, soudnictví.

3.

Každý podnikatelský subjekt očekává, že se ostatní účastníci ekonomických aktivit budou chovat eticky. Protože, pokud nebudou respektována pravidla a morální konvence, pokud se ostatní podniky nebudou chovat eticky, potom nebude možné legálně uskutečnit žádný podnikatelský záměr.

4.

Je obecně považováno za amorální jednostranně odstoupit od vzájemných dohod a zároveň očekávat, že ostatní subjekty je budou dodržovat. Vstupem do podnikatelského prostředí jsme vyjádřili náš závazek, že se budeme chovat tak, jak to vyžadujeme od ostatních.

Přehled literatury

5.

17

Je společensky mravně neúnosné se formálně přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat. Jde o to, aby naše slova a činy byly ve shodě. Pokud se budeme jako podnik přetvařovat, riskujeme odhalení a poté i možnost, že nás společnost zavrhne.

6.

Jakékoli porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty ničí prostředí potřebné pro podnikání. Jestliže stále více ekonomických subjektů nehraje tzv. fair play, ztrácí podnikatelské prostředí svá pravidla a tím i kvalitu. Vzniká chaos, který může vést až ke kolapsu ekonomiky.

Tyto všechny důvody jsou komparativní výhodou na trhu. Nejdůležitějším pravidlem a základním východiskem podnikání, označovaným jako „zlaté pravidlo“ je zásada „co sám nechceš, nečiň jinému“ (Rolný, 2007, s. 35). Od této zásady se odvíjí chování účastníků na trhu. Je to ale pouze mravní základ, který je podpořen legislativní základnou. Podniky se tedy chovají nejen v souladu s právními předpisy, zákony, vyhláškami, nepsanými pravidly, ale i v souladu s tímto pravidlem. Je to však dostačující? Pokud chce mít podnik konkurenční výhodu, tak odpovědí na tuto otázku je – ne.

2.2 Problematika stakeholders Před samotným formulováním společenské odpovědnosti je třeba vysvětlit pojem stakeholders, který je v souvislosti s odpovědností organizací používán. Dytrt (2006, s. 102) a Kuldová (2010, s. 25) shodně definují stakeholders jako „osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod firmy nebo jsou jejím fungováním dotčeny“. V překladech směrnic OECD (2000) jsou stakeholders přeloženi jako zainteresované strany. Pod pojmem stakeholders si tedy lze představit zaměstnance, zákazníky, akcionáře, dodavatele, obchodní partnery, konkurenci, zástupce státní správy a samosprávy, zájmové skupiny, média, odborové a mezinárodní organizace. Definování stakeholders pomůže firmám určit, na které skupiny mají zaměřit svou pozornost, vůči komu mají být odpovědní. Manažer by měl znát všechny zainteresované strany podniku, důležité je také to, aby z nich uměl vybrat ty klíčové, ještě před zahájením činností společensky odpovědného podnikání. S klíčovými stakeholders by měl být poté veden rozhovor – dialog, v němž se dozví jejich potřeby a očekávání. To, že si firma určila klíčové stakeholders ovšem neznamená, že může zcela pominout ostatní skupiny (Prskavcová, 2008, s. 20– 21).

18

Přehled literatury

Obr. 1 Matice k určení stakeholders Zdroj: Určení klíčových stakeholderů, 2008.

K jednotlivým kvadrantům firma přiřadí stakeholders podle jejich míry vlivu a míry očekávání. Tím získá představu, jak u každé skupiny dále postupovat (Určení klíčových stakeholderů, 2008).

2.3 Co je společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem, anglicky Corporate Social Responsibility, dále jen CSR – pro tuto strategii firmy jednotná definice není. Nelze totiž postihnout všechny činnosti, které do společenské odpovědnosti spadají. K nejznámějším definicím se řadí: • Evropská komise ve své Zelené knize (Green Paper, 2001) formuluje: CSR je koncepce, kdy se podniky dobrovolně rozhodnou přispívat k lepší společnosti a čistšímu životnímu prostředí. Odpovědnost je vyjádřena vůči zaměstnancům, a také obecněji vůči všem stakeholders. • Mezinárodní nevládní organizace Business for Social Responsibility ve své zprávě (White, 2006, s. 6) zmiňuje definici: CSR znamená „dosáhnout komerčního úspěchu takovými způsoby, které jsou v souladu s etickými hodnotami a respektují lidi, komunity a přírodu – životní prostředí“.

Přehled literatury

19

• Dle organizace Business Leaders Forum je společenská odpovědnost „dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají“ (Co je společenská odpovědnost firem, 2008). • „Společenskou odpovědnost firem je nutné chápat jako koncepci dobrovolného závazku, který jde nad zákonné nebo jiné požadavky. Aktivity CSR by měly být vkomponovány do vize, mise a strategie firmy.“ (Plášková, 2009, s. 23–24) Nejen uznávané organizace či autoři, kteří se zabývají tématem společenské odpovědnosti firem, tvoří definice. Je na každé firmě, jak tuto strategii uchopí, které aktivity do ní zahrne. Mohlo by se zdát, že společenská odpovědnost firem se týká pouze ziskových organizací, firem. Strategii CSR však mohou používat také neziskové organizace, státní instituce. CSR není záležitostí jen velkých nadnárodních společností, mohou jej stejně dobře uplatňovat malé či střední podniky.

2.4 Co není společenskou odpovědností firem Mnoho podniků si CSR plete s firemní filantropií. Firemní filantropie, neboli dobročinnost – většinou dárcovství, je však pouze část toho, co mohou firmy v rámci uplatňování strategie společenské odpovědnosti dělat. Jako společensky odpovědné se rovněž nemohou označit firmy, které pouze dodržují požadavky stanovené zákonem, protože je dodržovat musí, aby jejich podnikání bylo legální. Jak již bylo uvedeno v mnoha definicích CSR, tato strategie by měla jít za hranice zákonných požadavků – dělat něco navíc a dobrovolně. Další aktivitou, kterou nelze zaměňovat se strategií společenské odpovědnosti, je sponzoring. Společensky odpovědné firmy samozřejmě mohou sponzorovat různé akce a darovat peníze, zakládat nadace, všechny tyto činnosti jsou ale předem promyšleny a jsou pouze další činnost v rámci CSR. Firma přesně ví kolik peněz a na které aktivity vynaloží. Není to tedy rozhodnutí učiněné v jednom okamžiku, ale plán, který je v souladu s firemní strategií (Koubská, Hralová, 2006). Některé firmy uvažují o CSR jako o public relations. Jak uvádí Čaník (2006, s. 51), z výzkumů, které byly provedeny u firem ze západní Evropy vyplynulo, že mnoho podniků vidí CSR jako něco, čím je možné se „blýsknout“. Těmto firmám jde pouze o dosažení zisku, nikoliv však o prospěch zainteresovaných stran. V souvislosti s tímto problémem Gregor (2007, s. 29) zmiňuje tzv. greenwashing. Greenwashingu se dopustí například takový podnik, který tvrdí, že u něj došlo ke zlepšení, ale nepodložil toto tvrzení kvantitativními daty. Příkladem takového zneužití strategie společenské odpovědnosti a tím i matení veřejnosti může být kromě již zmíněné společnosti Shell i diskontní řetězec Lidl. Motto tohoto řetězce zní „Lidl, správná volba!“, internetové stránky informují o spole-

20

Přehled literatury

čensky odpovědných aktivitách společnosti Lidl (Lidl, 2012). Lidl a jiné řetězce si nechává šít oblečení v Bangladéši. Výzkum v tamějších továrnách však prokázal nelidské pracovní podmínky (Ekologický právní servis, 2010). V roce 2010 podala koalice německých spotřebitelských sdružení žalobu na společnost Lidl kvůli klamavé reklamě a nekalé hospodářské soutěži. Lidl totiž uváděl, že „kontroluje spravedlivé pracovní podmínky a brání vykořisťování dělnic především v Bangladéši“ (Fránek, 2010).

2.5 Tři pilíře společenské odpovědnosti firem Společenskou odpovědnost firem tvoří tři pilíře: ekonomický, sociální a environmentální. V některé literatuře je možnost setkat se s překladem environmentálního pilíře na ekologický. Tyto tři pilíře se dají označit jako tři „P“, protože literatura v anglickém jazyce pojmenovává tyto tři oblasti jako profit, people, planet – zisk, lidé, planeta. (Prskavcová, 2008, s. 10) Do jednotlivých pilířů společenské odpovědnosti firem se dá zařadit mnoho dobrovolných aktivit. Firmy si tedy dle svého zaměření a požadavků stakeholders mohou vybrat, které budou uskutečňovat. Tyto činnosti by však měly být ze všech pilířů společenské odpovědnosti. Neměly by se tedy zaměřit pouze na jednu oblast, ale být odpovědní ve všech třech (Steinerová, 2008). Mnoho z níže uvedených činností v jednotlivých pilířích CSR již firmy uskutečňují. Na strategii společenské odpovědnosti je však novým přínosem to, že se jedná o ucelený systém a strukturu aktivit a jejich jasné, srozumitelné a pravdivé odůvodnění (Čaník, 2006, s. 49). 2.5.1

Ekonomický pilíř

Ekonomický pilíř společenské odpovědnosti firem se zaměřuje hlavně na transparentnost podnikání, vytváření a udržování dobrých vztahů s firemními zájmovými skupinami, které ovlivňují ekonomickou činnost podniku. Těmito stakeholders jsou především investoři, vlastníci, zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé a jiní obchodní partneři, zástupci zaměstnanců (Prskavcová, 2008, s. 10). CSR činnosti, které lze v rámci tohoto pilíře vykonávat jsou například tyto: • vytvořit etický kodex, • podnikat transparentně, • uplatňovat principy dobrého řízení, • odmítat korupci, • včas platit faktury, • produkovat kvalitní a bezpečné výrobky a služby, • umožnit poprodejní servis, • etika v marketingu a reklamě, například poskytovat přesné informace o produktech, dodržovat etický kodex reklamy,

Přehled literatury

21

• chránit duševní vlastnictví, • inovovat. (Steinerová, 2008) 2.5.2

Sociální pilíř

Sociální pilíř Prskavcová (2008, s. 12) rozděluje do dvou oblastí. První oblast je interní, druhá externí. Interní oblast sociálního pilíře Prskavcová uvádí, že je nutné, aby sociální politika a všechny její nástroje byly použity tak, aby vytvořily partnerství se zaměstnancem, přičemž pracovník je vnímán jako spolupodnikatel. Je třeba nabídnout mu možnost využít jeho aktivních schopností a dovedností, dále tyto jeho schopnosti rozšiřovat a přes dosažení zaměstnancova uspokojení jako podnik dosahovat stanovených cílů. Platí zde zásada účelnosti a efektivnosti vynaložených investic do pracovníků. Stakeholders, na které je dobré se v rámci této oblasti sociálního pilíře zaměřit, jsou zaměstnanci, případně odbory. Příklady činností společensky odpovědného podnikání, jež by se do této oblasti daly zařadit jsou: • zajistit bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci, • vzdělávání a rozvoj, • zabezpečit vyváženost pracovního a osobního života, příkladem je podpora při návratu z rodičovské dovolené do zaměstnání, • rovné příležitosti a s tím související rozmanitost na pracovišti - zaměstnávání a nediskriminace různých věkových skupin, etnik, handicapovaných, • podpořit propuštěné zaměstnance – tzv. outplacement. (Steinerová, 2008) Externí oblast sociálního pilíře Do externí oblasti lze zařadit filantropii a spolupráci s místní komunitou. Jestliže se podnik rozhodne pro filantropii, může zapojit i své zaměstnance například přes tzv. matchingový fond, do kterého zaměstnanci darují peníze na dobročinné účely, podnik do fondu daruje také (Prskavcová, 2008, s. 15). Záleží na něm, jakou formu zvolí, může například dorovnat na potřebný obnos či přispět jednonásobkem daru, který shromáždí zaměstnanci apod. (Čaník, 2006, s. 84) Mnohé firmy také zakládají nadační fondy. Příkladem může být Nadační fond HYUNDAI. Jeho hlavní cíle jsou rozvoj občanské společnosti a posílení její participace na veřejném dění (Nadační Fond Hyundai, 2012). Dalším příkladem filantropické strategie je časové konto – Time Bank. Podnik v rámci této aktivity umožní svým zaměstnancům, aby několik hodin z pracovní doby věnovali společensky prospěšným činnostem, které si zvolí (Čaník, 2006, s. 84).

22

Přehled literatury

Není pochyb o tom, že každý podnik je zároveň součástí místní komunity. Proto by se společensky odpovědná organizace měla snažit o vytvoření, udržení a rozvoj dobrých vztahů s touto společností. Pokud bude tyto dobré vztahy mít, plyne z toho pro ni mnoho výhod. Například posílí věrnost svých zákazníků, zvýší motivaci zaměstnanců, jednodušeji naváže nové partnerské vztahy s okolními firmami. Firmě se také zlepší reputace (Prskavcová, 2008, s. 16–17). Možné příklady: • firemní dárcovství, které může mít jak finanční, tak materiální podobu, • firemní dobrovolnictví, příkladem je vykonávání dobrovolné práce zaměstnanců v pracovní době, • spolupracovat se školami, • podporovat kvalitu života občanů, • rozvíjet zaměstnanost a místní infrastrukturu. (Steinerová, 2008) 2.5.3

Environmentální pilíř

Jak již bylo uvedeno výše, podnik nestojí samostatně mimo okolní svět. Naopak nejen, že je součástí komunity, ale také přírody. Proto by měl dbát na to, aby podnikání nemělo negativní vliv na životní prostředí, případně jej mělo co nejmenší. I ekologicky šetrným chováním může firma ušetřit peníze, pokud bude například recyklovat či minimalizovat odpady, používat alternativní zdroje, snižovat mnohdy zbytečně nadměrné užívání energie. Zainteresovanými stranami jsou environmentální skupiny a další mluvčí za životní prostředí. V rámci environmentálního pilíře může firma vykonávat tyto CSR aktivity: • šetřit energii a vodu, • minimalizovat odpad, recyklovat, • používat ekologicky šetrné obaly a optimalizovat logistiku, • být v souladu s normami a standardy, například využít normu ISO 14001, • produkovat ekologické výrobky, • chránit přírodní zdroje. (Steinerová, 2008)

2.6 Přínosy společensky odpovědného chování Jestliže dojde k začlenění CSR jako strategické investice do základní obchodní strategie a principů managementu, může to mít kladný vliv jak na podnik, životní prostředí, tak i na komunitu, v níž podnikáme (Plášková, 2009, s. 13). Od společensky odpovědného chování však nelze očekávat okamžité zkvalitnění výkonu managementu, vztahů se zaměstnanci nebo zlepšení ekonomic-

Přehled literatury

23

kého výsledku. Jde o dlouhodobou strategii, jejíž pozitivní výsledky se projevují až v dlouhodobém horizontu (Čaník, 2006, s. 49). Steinerová (2008) dodává, že společenská odpovědnost firem je investicí do nehmotných aktiv firmy. Tato aktiva v dlouhodobém horizontu přináší měřitelnou finanční prosperitu. Avšak vyhodnotit přínosy z odpovědného chování je velmi složité jednak kvůli tomu, že vazby „příčina – následek“ jsou málo zřetelné, jednak kvůli faktoru dlouhodobosti. Kuldová (2010, s. 99) ve své knize rovněž píše, že „společenskou odpovědnost nelze krátkodobě vyčíslit a zcela promítnout do zisku“. Plášková (2009, s. 12–13) a Steinerová (2008) uvádí ve svých publikacích tyto přínosy společensky odpovědného chování: 1. Odlišení se od konkurence – organizace, která uplatňuje strategii CSR má oproti podnikům, které společensky odpovědné nejsou, konkurenční výhodu. 2. Posílení pozice či zvýšení podílu na trhu. 3. Nové podnikatelské příležitosti v rámci místních partnerství – podnik může získávat nejen tyto příležitosti, ale také nové partnery a navzájem si s nimi předávat zkušenosti, dávat či získávat rady. 4. Možnost přilákat nové pracovníky a udržet si nové i stávající zaměstnance. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Zvýšení motivace, spokojenosti a tím i výkonnosti zaměstnanců. Snížení nákladů na risk management. Získání sociálně a ekologicky citlivých spotřebitelů jako nových zákazníků. Zvýšení obratu vlivem spokojených a věrných zákazníků. Snížení rizika bojkotu či stávky. Možnost ucházet se o tendry velkých společností a veřejné správy, ale také zvýšení zájmu investorů. Snížení nepříznivého dopadu na životní prostředí na jeden produkt – zvýšení tzv. ekoefektivity.

2.7 Společenská odpovědnost malých a středních firem V současné době je společenské odpovědnosti malých a středních firem věnována pozornost i podpora od Evropské unie a mezinárodních institucí (Koubská, Hralová, 2006). Malými a středními podniky – MSP, se rozumí ty, které zaměstnávají méně než 250 pracovníků a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2011). Dle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (2011) v České republice „podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 byl 99,84 %“. Dalším ukazatelem, který dokazuje význam

24

Přehled literatury

MSP, je tento: „Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR činil 60,88 %.“ Česká republika není žádnou výjimkou, celkově v Evropské unii malé a střední podniky převládají nad velkými (Corporate Social Responsibility, 2012). Malé a střední podniky jsou úzce provázány s okolním prostředím. Většina zaměstnanců těchto podniků bydlí v okolí svého pracoviště. Podnik také často dodává své výrobky na lokální trh. Proto je pro ně velmi důležité s okolní komunitou vycházet dobře a budovat dobré jméno firmy. MSP mnohé aktivity, které spadají do společenské odpovědnosti, vykonávají, aniž by věděli, že CSR existuje. Berou je jako naprostou samozřejmost, pokud chtějí na místním trhu uspět. MSP například darují na kulturní události, splňují některé normy a certifikáty. Hlavním problémem je, že tyto činnosti většina z nich nedělá v rámci konkrétní strategie, s určitým cílem přesně něčeho dosáhnout. Při zavádění strategie CSR v malých a středních podnicích by tyto firmy měly vycházet z toho, co již v této oblasti vykonávají a tyto činnosti dále rozvíjet a navázat na firemní strategii. Aby se zákazníci dozvěděli, že malé a střední podniky společensky odpovědné činnosti vykonávají, měly by o nich veřejnost informovat. Není ale potřeba oznamovat to vynakládáním mnoha peněžních prostředků na měření nebo vydávání zpráv o těchto aktivitách. (Trnková, 2004, s. 14–15) Koubská a Hralová (2006, s. 14) ve své publikaci uvádí, že malé a střední podniky uplatňují strategii CSR především z důvodů „úspory spojené s nižší spotřebou, snahy udržet si stálé zaměstnance, osobní hrdosti a uspokojení a nově také investorů“. Investoři hledají záruku stability a zhodnocení. Firmy, do kterých chtějí investovat mohou vybírat podle toho, zda a jak firma uplatňuje CSR.

2.8 Historie strategie CSR Chovat se odpovědně může člověk či firma kdykoli. Nelze tedy říct, že odpovědné chování vzniklo. Ale strategií společenské odpovědnosti firem, jak uvádí Petříková (2008, s. 30), se teoretikové managementu začínají zabývat přibližně od poloviny 20. století. Zde je možno zmínit Tomáše Baťu, jehož pokrokové podnikatelské přístupy zahrnovaly činnosti, které spadají do CSR. Důležitý je rok 1953, kdy ekonom Howard Bowen ve své knize Social Responsibilities of the Businessman uvádí první definici společenské odpovědnosti podnikatele. V 60. a 70. letech 20. století probíhalo formování definice CSR. V 80. letech došlo k propojení strategie společenské odpovědnosti firem se stakeholders. (Petříková, 2008, s. 30) V roce 1993 vyzval tehdejší předseda Evropské komise Jacque Delor ekonomické subjekty k posilováni CSR a tři roky poté, v roce 1996 inicioval vznik Evropské podnikatelské sítě pro sociální kohezi, dnešní CSR Europe. Tato nezisková organizace je odborníkem na problematiku CSR, nabízí například poradenství (History, 2012).

Přehled literatury

25

Je třeba zmínit také rok 1999, v němž Kofi Annan zahájil iniciativu Global Compact (Kofi Annan, 2010), která je „strategickou politickou iniciativu pro firmy, jež se zavázaly ke sjednocení jejich činností a strategií s deseti všeobecně uznávanými zásadami v oblasti lidských práv, práce, životního prostředí a boje proti korupci“ (United Nations Global Compact, 2012). Těmito zásady jsou: V oblasti lidských práv: • podporovat a respektovat ochranu mezinárodně uznávaných lidských práv, • zajišťovat, aby se firma nestala spoluviníkem porušování lidských práv. V oblasti práce: • podporovat svobodu sdružování a uznávat právo na kolektivní vyjednávání, • odmítat všechny formy nucených prací, • nevyužívat dětskou práci, • odstraňovat diskriminaci v zaměstnání. V oblasti životního prostředí: • podporovat preventivní přístup k ekologickým výzvám, • ujmout se iniciativy na podporu větší odpovědnost za životní prostředí, • podporovat rozvoj a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí. V oblasti boje proti korupci: • bojovat proti korupci ve všech jejích formách, včetně vydírání a úplatkářství. Na Lisabonském summitu Evropské unie, konaném v roce 2000 byla CSR hlavním tématem. Vrcholní představitelé Evropské unie zde stanovili strategický cíl stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Představitelé se shodli na tom, že k naplnění tohoto předsevzatého cíle může pomoci také společenská odpovědnost firem (Kunz, 2012, s. 61). O rok později, 2001, připravila Evropská komise Zelenou knihu. V tomto dokumentu je poprvé uvedena definice CSR od Evropské unie (Společenská zodpovědnost firem, 2007). V roce 2010 byl organizací CSR Europe zahájen projekt Enterprise 2020, Podnik roku 2020, jehož cílem je „podpořit firmy při budování dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti, podporovat úzkou spolupráci mezi firmami a jejich partnerskými subjekty, posílit celosvětovou vedoucí pozici Evropy v oblasti CSR“ (CSR Europe, 2008).

26

Přehled literatury

2.9 Současnost a budoucnost společenské odpovědnosti V roce 2008 uskutečnilo Business Leaders Forum výzkum, v rámci něhož bylo zjištěno, že stále roste povědomí podniků o strategii společenské odpovědnosti. Jako překážky uskutečnění společensky odpovědných činností uvedly firmy především nedostatečnou podporu ze strany vlády – nepříznivé zákonodárné a daňové prostředí, další překážkou je nedostatek času (Průzkumy, 2009). Stav v českém prostředí se stále zlepšuje, avšak se strategií CSR není Česká republika zdaleka na úrovni západních států Evropské unie. Pro srovnání je vhodné uvést stav v jiných vyspělých státech. Prvním je Velká Británie, kde je společenská odpovědnost podniků v pokročilejším stadiu. Ve vládě je zavedena funkce ministra pro CSR. Po daňové stránce jsou zvýhodněny investice do společenské odpovědnosti (Kuldová, 2010, s. 97–98). Druhým státem je Norsko, které má v oblasti CSR zajištěnou velmi dobrou transparentnost. Byl vydán tzv, White paper, který oblast společenské odpovědnosti zajišťuje po legislativní stránce (Ortová, 2011, s. 52). Kuldová představuje tři scénáře budoucnosti CSR ve světě v roce 2015: • První možností je ta, že velký hospodářský propad zapříčiní, že se organizace budou snažit především udržet se na trhu, přežít a utlumí aktivity v rámci své CSR strategie. „Veškerá CSR opatření však budou pouhou odezvou na zákonné předpisy a nařízení, nikoli jejich vlastní obchodní inovace.“ • Druhý scénář je optimističtější. Všechny společnosti již přijmou strategii CSR a budou se ve všech hlediscích svého podnikání chovat v souladu se společenskou odpovědností firem. Výzva k uplatňování CSR tak ztratí smysl, protože všechny výhody této strategie již budou prokázány. • V posledním scénáři je myšlenka, ve které přeměna CSR „předznamenává konec hodnoty akcionáře a nahrazuje ho modelem, kdy se za akcionáře nepovažují jen shareholders, ale i zaměstnanci, dodavatelé, všichni investoři, se stejným právem podílet se na řízení podniku a užívat prospěchu z jeho přebytku“. (2008; in Blowfield, Murray, 2010, s. 98–99) V roce 2011 Evropská komise zveřejnila aktualizovanou strategii pro CSR pro období 2011 až 2014, v níž navrhla novou definici společenské odpovědnosti firem jako „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost“. Firmám doporučuje přijmout dlouhodobý strategický přístup k CSR a zaměřit se na vývoj inovativních výrobků a služeb, které vedou ke zvýšení kvality a produktivity pracovních míst a ke zlepšení životních podmínek. Komise chce mimo jiné od roku 2012 udělovat Evropské ceny za partnerství mezi firmami a dalšími zúčastněnými stranami v oblasti CSR, řešit problém zavádějícího marketingu, zahájit debatu s občany, podniky a dalšími stranami o potenciálu a roli, kterou hrají firmy v 21. století, usnadnit začleňování sociálních a environmentálních hledisek do zadávání veřejných zakázek a další snahy (Obnovená strategie EU, 2011).

Přehled literatury

27

2.10 Hodnocení společenské odpovědnosti firem 2.10.1

Normy, standardy

Do této podkapitoly jsou zahrnuty normy, standardy, které se jakýmkoli způsobem váží ke strategii společenské odpovědnosti. Některé jsou zaměřeny pouze na jeden pilíř, například norma ISO 14001, jiné se věnují kompletní problematice CSR, viz ISO 26000. Výčet norem a standardů není vyčerpávající, z každého pilíře společenské odpovědnosti je zmíněna alespoň jedna iniciativa, přičemž na začátku jsou ty, které se přímo váží na problematiku CSR. Tyto mezinárodní iniciativy nejen, že měří a hodnotí společenskou odpovědnost firem, ale umožňují také podnikům pomoc při jejím zavádění nebo rozšiřování (Kunz, 2012, s. 119). ISO 26000 Norma byla roku 2010 schválena mezinárodní normalizační organizací ISO (ÚNMZ, 2012). Spolupracovalo na ní asi 400 lidí a také Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní organizace zaměstnavatelů a další. Je to nepočetnější skupina, která kdy v ISO pracovala (Ortová, 2011, s. 12). ISO 26000 obsahuje pokyny ke způsobům integrace společensky odpovědného chování v organizaci, specifikuje společenskou odpovědnost a zapojení zainteresovaných stran, základní témata a otázky náležící do oblasti společenské odpovědnosti. Neobsahuje však žádné požadavky, není určená k certifikaci, což je u norem ISO nezvyklé (ÚNMZ, 2012). Jak píše Ortová (2011, s. 12), cílem této normy je mimo jiné snaha identifikovat zainteresované strany a zapojit je do práce, zvýšit důvěryhodnost a tím poté konkurenceschopnost organizací, zvýšit spokojenost a důvěru jejich zákazníků. Dá se použít v jakýchkoli typech organizací v soukromém, veřejném, neziskovém sektoru. Rovněž nezáleží na velikosti dané organizace, ani na tom, zda působí v rozvinuté či rozvojové zemi (ÚNMZ, 2012). AA 1000 Accountability/Assurance Standard Vznikl v roce 1999 v Institute of Social and Ethical Accountability ve Velké Británii (AA 1000 Overview, 1999). Jde o obecně aplikovatelný standard pro všechny typy organizací, jehož cílem je přispět k větší průhlednosti u činností managementu firmy, včetně kvality CSR reportingu. Poskytuje vodítka pro tvorbu strategie společenské odpovědnosti, pro vytvoření odbornějšího vztahu se stakeholders, jejich zapojení a respektování (Kunz, 2012, s. 120). SA 8000 Social accountability Jedná se o certifikační normu, která se zabývá zlepšováním pracovních podmínek. Může být využita v jakékoli zemi a odvětví. Byla vytvořena v roce 1997 neziskovou nevládní organizací Social Accountability International, SAI, ve spolupráci s ILO a dalšími firmami a organizacemi (Kunz, 2012, s. 119).

28

Přehled literatury

Stanovuje požadavky na systém managementu v oblasti dětské práce, nucené práce, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při práci, pracovní doby, práva na sdružování, odměňování, diskriminace (Zadražilová, 2010, s. 74). OECD Guidelines for Multinational Enterprises Směrnice vytvořila Organization for Economic Cooperation and Development v roce 2000. Obsahují mnohá doporučení vlád týkající se společensky odpovědného chování nadnárodních společností. Směrnice nejsou právně závazné, jejich dodržování je dobrovolné. Jsou v nich zahrnuta témata transparentnosti v podnikání, boje proti korupci, zveřejňování informací, zaměstnaneckých vztahů, konkurenčního boje a další (Petříková, 2008, s. 116). Global Reporting Initiative (GRI) Nezisková organizace vznikla díky Coalition for Environmentally Responsible Economies a Tellus Institute. První verze směrnic vznikla v roce 2000 (What is GRI, 2012). Cílem GRI je „ustavit mezinárodní standardizovaný model pro měření a reportování ekonomických, environmentálních a sociálních aspektů podnikání“. Pomáhá také s procesem reportingu různými doporučeními a postupy. Nejnovější směrnice GRI nazvaná G3 Guidelines, se zaměřuje především na co největší využitelnost v různých odvětvích podnikání (Fórum dárců, 2005, s. 78–79). ETHIBEL Nevládní organizace ETHIBEL byla založena roku 1991 (Forum Ethibel, 2012). Tato společnost provádí sociální audit, na jehož základě mohou organizace získat značku ETHIBEL Quality Label. Toto udělení znamená, že oceněný podnik plní očekávání stakeholders. Zároveň tato organizace u společností hodnotí jejich etické chování při výrobě a poskytování služeb (Zadražilová, 2010, s. 75). Model excelence EFQM Nezisková nadace European Foundation for Quality Management byla založena roku 1988. Vytvořila devítikriteriální Excellence Model, který je uznávaným nástrojem zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšování všech aktivit organizací. Využívá sebehodnocení a benchmarkingu – srovnávání. Tento Excellence Model, Model excelence, vychází z předpokladů špičkového vedení a řízení, vynikající strategie firmy, zajištěných zdrojů, partnerství a zvládnutých postupů. Tomu poté odpovídají výsledky jak u zaměstnanců, tak u ostatních zainteresovaných stran (Plášková, 2009, s. 35). ISO 14000 Všechny normy v sérii 14000 se věnují aspektům environmentálního managementu. Cílem norem ISO 14000 je poskytnout rámec pro strategický přístup organizace k oblasti životního prostředí (ISO, 2011). Společnosti tedy prostřednictvím norem ISO 14000 stanovují výchozí úroveň svého vlivu na životní prostředí a měří svůj dosažený pokrok v této oblasti (Zadražilová, 2010, s. 74).

Přehled literatury

29

ISO 9000 Standart používaný v oblasti managementu kvality. Organizace, která získá tento certifikát, plní požadavky zákazníků na kvalitu, zákonné požadavky, snaží se zvyšovat spokojenost svých zákazníků, a snaží se o neustálé zvyšování výkonnosti v rámci těchto činností (ISO, 2011). Metodika KORP Je vytvořena pro organizace, které chtějí společenskou odpovědnost zabudovat do svého řízení. Je vhodná nejen k hodnocení, ale předtím i k implementaci CSR. Vytvořilo ji sdružení Korektní podnikání ve spolupráci se Sdružením pro Cenu ČR za jakost. V této metodice je shrnuto to nejlepší z Modelu excelence EFQM, modelu CAF 2006 (Petříková, 2008, s. 128–129). Je určena především pro malé podniky a pro firmy, které s CSR nemají žádné zkušenosti. (Plášková, 2009, s. 75) 2.10.2 Reporting, výkaznictví, komunikace CSR Tři různá slova znamenající stejnou aktivitu. O činnostech, které organizace v rámci CSR vykoná je vhodné podat zprávu stakeholderům, aby se okolí firmy agregovaným způsobem dozvědělo o jejích aktivitách. Za účelem tohoto informování se nejčastěji používá CSR report, který slouží jako: • komunikační nástroj mezi společensky odpovědnými aktivitami firmy a interními i externími stakeholdery, • nástroj manažerů zabezpečující systematický přístup k CSR, měření pokroku a stanovení nových strategií a cílů. (Pavlík, Bělčík, 2010, s. 89) Výkaznictví o společenské odpovědnosti firem tedy může firmám pomoci zjistit ty oblasti, ve kterých se CSR projevuje, sledovat pokrok, omezit škody, srovnávat se s příklady dobré praxe a poté identifikovat příležitosti (Zadražilová, 2010, s. 85). Pavlík a Bělčík (2010, s. 90–91) ve své knize dále uvádí, jaké základní rysy by měl mít kvalitní CSR report. Jsou to tato čtyři hlediska: 1.

Důvěryhodnost Které lze dosáhnout například závazkem top managementu, popisem firemní politiky a uvedením personálních zodpovědností, stanovením metody, která byla použita při sběru dat.

2.

Úplnost CSR report zahrnuje všechny operace organizace a její pobočky v dané zemi, dále v plném rozsahu informuje o důležitých oblastech dopadu firmy na společnost a životní prostředí.

30

3.

Přehled literatury

Věcnost Podnik by měl co nejvíce využívat kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro zhodnocení své společenské odpovědnosti.

4.

Vhodná forma Zahrnuje nejen grafickou úpravu, ale také srozumitelnost, čtivost, přiměřenou délku a přehlednost CSR reportu.

Jestliže organizace chce, aby byl její CSR report důvěryhodný, zvolí si metodu, která posuzuje kvalitu uváděných informací a systému managementu (Pavlík, Bělčík, 2010, s. 90). Převládajícím standardem – metodou je GRI. Vzhledem k tomu, že mnoho organizací používá právě tuto metodu, se dají reporty jednotlivých společností lépe srovnat (Zadražilová, 2010, s. 82). Novým a uznávaným trendem v CSR reportech je především to, že si jej společnosti čím dál častěji nechávají ověřit nezávislou třetí stranou, za účelem vyšší objektivity. Jako další trend označuje Pavlík s Bělčíkem (2010, s. 91) finanční ohodnocení přínosů CSR. 2.10.3 Indexy Pro měření či hodnocení společenské odpovědnosti mohou společnosti použít také indexy. Navíc tyto indexy mohou stakeholders pomoci při jejich rozhodování. Je u nich však velký problém v tom, že v každém indexu jsou zahrnuty jiné činnosti CSR, je tedy velmi těžké je porovnávat (Kuldová, 2010, s. 91). Navíc jsou dle Blažka (2005, s. 17) ze vzorku vyloučeny firmy, které sice jsou vysoce společensky odpovědné, ale nedosahují dobrých ekonomických výsledků. Informace pro měření pomocí těchto indexů jsou nejčastěji získávány z výročních zpráv jednotlivých společností (Zadražilová, 2010, s. 76). Dow Jones Sustainability Index Vyvinula jej švýcarská společnost Dow Jones. Jeho nevýhodou je to, že nebere v úvahu malé podniky, s jejichž akciemi se neobchoduje na burzách (Zadražilová, 2010, s. 76). Tímto indexem je hodnocena finanční výkonnost firem v oblasti udržitelného rozvoje. Metodologie indexu hodnotí jednotlivé firmy podle různých kritérií, například strategií pro změny klimatu, řízení lidských zdrojů či vztahy mezi stakeholders (Kuldová, 2010, s. 92). ETHIBEL Sustainability Index Je dle Kuldové (2010, s. 92) nejrozšířenější v Evropě. Nedotýká se pouze sociálního pilíře CSR, zahrnuje také ekonomický a environmentální pilíř. Poskytuje pohled bankám, investorům, správcům aktiv a dalším na finanční výkonnost firmy z hlediska udržitelnosti (Zadražilová, 2010, s. 79).

Přehled literatury

31

FTSE4 Good Index Byl vyvinut společností FTSE ve Velké Británii. Tato společnost upřednostňuje sociální kritéria s důrazem na lidská práva. Tento index opět bere v úvahu pouze ty společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na burzách, je také nutné, aby firmy působily v souladu s udržením životního prostředí, chránily lidská práva a měly kladné vztahy se stakeholders (Zadražilová, 2010, s. 78).

32

Metodika práce

3 Metodika práce Pro zhodnocení použití strategie CSR byl vybrán malý český podnik PLASTY-KO s.r.o., konkrétně bylo použito středisko výroby této společnosti. Vlastní práce je rozdělena do tří částí – analýza podniku, zhodnocení stávající situace z hlediska CSR a doporučení komplexní strategie společenské odpovědnosti firmy. Veškeré informace pro analýzu podniku byly získány rozhovorem s jednatelkou firmy Lenkou Čejkovou, z internetových stránek www.plastyko.cz, firemních dokumentů normy ISO 9001, účetního a ekonomického systému Pohoda, který je ve firmě používán. Při analýze firmy byly zkoumány činnosti prováděné převážně nad rámec zákonných požadavků, doplněné o relevantní témata uvedená v metodice KORP použitelná pro firmu PLASTY-KO s.r.o. a příručkách pro malé a střední podnikání: Společenská odpovědnost firem, Společensky odpovědné podnikání jako trend a příležitost. Jednotlivé realizované činnosti byly dle charakteru přiřazeny do ekonomického, sociálního či environmentálního pilíře společenské odpovědnosti. Pro hodnocení zákonem stanovených činností slouží orgány státní správy. Proto aktivity jako pravidelná školení o BOZP nebyly v této práci předmětem analýzy ani hodnocení. Má se za to, že podnik tyto činnosti vykonává v souladu se zákonem, protože by byl v případě neuposlechnutí sankcionován. V rámci analýzy byl uvnitř firmy proveden výzkum formou dotazníku. Zaměstnancům byly rozdány dotazníky, které byly po třech dnech vráceny vyplněné, přičemž návratnost dotazníků byla 84,21 %. Anonymní dotazník obsahoval deset otázek zaměřených na spokojenost a informovanost zaměstnanců s dosavadními činnostmi vedení firmy, které měly vztah ke společenské odpovědnosti. Otázky byly koncipovány tak, aby byly srozumitelné všem respondentům, nebylo použito cizích slov. Z vyplňování dotazníku bylo vyloučeno vedení firmy – výrobní ředitel, ředitelka a ekonomická vedoucí, protože právě jejich návrhy byly zaměstnanci hodnoceny. Jednotlivé otázky byly vyhodnoceny za pomoci programu Microsoft Excel a v práci zobrazeny pomocí tabulek s uvedením absolutních a relativních četností. Zhodnocení společensky odpovědných aktivit je vždy komplikované, jelikož se jedná o dobrovolné činnosti firmy. Nemohlo být použito žádného systému hodnocení nadnárodních firem, protože takto malý podnik nevykonává aktivity, které jsou předmětem hodnocení v jednotlivých normách – ISO 26000, SA 8000 a metodikách hodnocení – KORP. Proto bylo použito slovního hodnocení, což je však pro doporučení strategie společenské odpovědnosti dostačující. Zhodnocení dosavadního přístupu firmy ke společenské odpovědnosti zahrnuje uvedení oblastí, ve kterých firma dosáhla úspěchu a příležitostí ke zlepšení nebo rozšíření jejích společensky odpovědných činností. Komplexní CSR strategie byla určena na základě aktivit, které již firma PLASTY-KO s.r.o. vykonává a tyto aktivity byly poté upravovány či rozvíjeny. Navrhování CSR aktivit bylo založeno na činnostech, které jsou již uskutečňovány ve vztahu k silným stránkám firmy a očekávání klíčových stakeholders.

Vlastní práce

33

4 Vlastní práce Ve vlastní práci budou nejprve uvedeny základní informace o firmě, následuje analýza firmy zaměřená na společensky odpovědné činnosti podniku, včetně dotazníkového průzkumu. Na základě této analýzy je zhodnocena stávající situace ve společnosti z hlediska CSR a na závěr doporučena komplexní strategie společenské odpovědnosti.

4.1 Základní informace o firmě Aby mohla být provedena analýza firmy a následně podniku doporučena komplexní strategie společenské odpovědnosti, musí dojít k seznámení s firmou. 4.1.1

Charakteristika firmy PLASTY-KO s.r.o.

PLASTY-KO s.r.o.1 je rodinný podnik založený 1. února roku 2000. Společnost se nachází na Jižní Moravě v obci Kobylí. Zabývá se výrobou z plastických hmot technologií vstřikování. Tento podnik v obci Kobylí spolu s výrobním střediskem vlastní maloobchod a velkoobchod Hermes a od roku 2011 nově penzion LÁCARY. V současné době firma zaměstnává 22 pracovníků, z toho 18 ve středisku výroby – třísměnný provoz, čtyři ve firemní prodejně Hermes a jednoho pracovníka v penzionu LÁCARY. Pro účely práce bude vhodné věnovat se pouze středisku výroby. Výrobu zajišťuje deset vstřikovacích strojů. Většinu produkce tvoří kooperační výrobky vyráběné z forem zákazníků, jejich počet tvoří 650 druhů výrobků. Nejčastěji vyráběné výrobky pro zákazníky, tedy v kooperaci, jsou tyto: technické výrobky: držáky na topení, cívky, díly pro čistírny odpadních vod; ostatní spotřební výrobky: krytky pro střešní systémy, kryty na světla; zahrádkářské výrobky: truhlíky na květiny; a domácí potřeby: misky, prkýnka, talíře. Společnost PLASTY-KO produkuje také vlastní výrobky pro zahradu: truhlíky na květiny; domácnost: víčka na sklenice OMNIA, kyblíky, svačinové boxy; kancelářské potřeby: stojánky na tužky, kancelářské boxy. Vlastních výrobků je celkem 200 druhů. Celá společnost se všemi středisky, výroba, obchod, ubytování, má celkem 680 dodavatelů (50–60 stěžejních) a 120 odběratelů (20–30 stěžejních). Firma má zavedenu normu ISO 9001:2008, certifikace je zajišťována firmou LLOYD'S REGISTER QUALITY. 4.1.2

Organizační struktura společnosti

Pro přehled vztahů a pravomocí v organizaci je zde uvedena organizační struktura firmy. Organizační struktura rovněž znázorňuje veškeré funkce v jednotlivých střediscích firmy. 1

Dále bude uváděno jako PLASTY-KO.

34

Vlastní práce

Vedení společnosti (manažeři) jsou společníci a jednatelé, tedy ředitelka, ekonomická vedoucí a výrobní ředitel. Vedoucí prodejny zároveň zajišťuje chod penzionu LÁCARY.

Obr. 2 Organizační struktura firmy PLASTY-KO Zdroj: Vlastní práce na základě rozhovoru s jednatelkou firmy.

4.1.3

Vize firmy

Vizí podniku PLASTY-KO je do budoucna získat dobré jméno, které by bylo zárukou kvality v plastikářském oboru, zejména ve vstřikování. Pro naplnění vize používá firma nástroje k dodržení politiky jakosti, uvedené v příloze A.

Vlastní práce

4.1.4

35

SWOT analýza

O firmě se lze dozvědět informace také ze SWOT analýzy, která pomůže identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Tab. 1

SWOT analýza firmy dle autohodnocení jednatelky

Silné stránky

Slabé stránky

• dlouhodobé, pevné a rozvinuté vazby vazby se zákazníkem

• nedostatek investičních prostředků

• motivovaný manažerský tým

• nevyužitá kapacita strojů na 100 %

• kvalitní technické vybavení • stabilita, zkušenost pracovníků • flexibilní výroba • kvalitní a levní dodavatelé forem • sériová výroba z biomateriálů

Příležitosti • potenciál získat dotaci • možnost získat zákazníky ze zahraničí

• těžce dostupní odborní zaměstnanci • není možnost ovlivňovat dodavatele – malá síla podniku

Hrozby • vzrůstající ceny surovin a energií

36

Vlastní práce

4.2 Analýza firmy z hlediska CSR Pro analýzu aktivit podniku byla vybrána tato témata – kritéria: Tab. 2

Témata analýzy podniku

Ekonomický pilíř

Sociální pilíř

• ekonomická výkonnost firmy • norma ISO 9001 • vývoj – bioplasty • měření spokojenosti zákazníků • hodnocení dodavatelů • získání dotací • včasné placení faktur • odměňování zaměstnanců • bezpečnost a zdravotní nezávadnost výrobků

• akce pro sociální integraci • firemní oblečení • plánování dovolených • peněžní pomoc zaměstnancům, narozeninový dárek • firemní filantropie – podpora místní komunity • možnost školní exkurze • vzdělávání a profesní růst zaměstnanců • pracovní úrazy

4.2.1

Environmentální pilíř • třídění odpadu, recyklace • spotřeba energií • hluk • obaly, spotřeba kancelářského papíru

Ekonomický pilíř

Ekonomická výkonnost za celou společnost Tab. 3

Zisk před zdaněním, obrat a dlouhodobá zadluženost

2009

22911

Obrat v tis. Kč 27 972

2010

2 669

32 951

67

2011

2 699

30 400

63

Rok

Zisk v tis. Kč

Dlouhodobá zadluženost v % 75

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z účetního systému Pohoda.

Vlastní práce Tab. 4

37

Likvidita

Rok 2009 2010 2011

Běžná 2,04 2,32 1,72

Likvidita Krátkodobá 1,11 1,31 1,12

Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací z účetního systému Pohoda.

Z ekonomických ukazatelů uvedených v tabulkách lze vyvodit v roce 2011 oproti roku 2009 zvýšení obratu zhruba o 10 %, avšak zvýšení zisku ve stejných letech zhruba o 300 %. V roce 2009 hospodářská krize ovlivnila počet zakázek a tím také zisk, který je takto nízký oproti zisku v ostatních letech. V roce 2010 byl zisk ve skutečnosti o 1 300 tis. Kč vyšší, tedy 1 969 tis. Kč. Byl však pomocí rezerv přesunut do roku 2011 (což vytvořilo výše uvedený zisk 2 699 tis. Kč) z důvodu plánováných, a také uskutečněných, nákladných investic – výstavby skladu a nákupu nových strojů. Dále lze vypozorovat klesající zadluženost podniku, a to i přesto, že byly v roce 2011 přibrány nové úvěry. Postupně se zlepšující stav firmy potvrzuje také běžná likvidita. Norma ISO 9001 Norma ISO 9001:2008 je integrována do managementu – podporuje systematické řízení a zlepšování jakosti. Tímto krokem se firma PLASTY-KO zavázala k vytváření dobrých vztahů s dodavateli, dodržování sjednaných podmínek, kladení důrazu na kvalitu a technickou úroveň výrobků. Každý rok probíhá kontrolní audit, při němž firma obhajuje získaný certifikát. Vývoj – bioplasty Firma PLASTY-KO začala na žádost svého hlavního odběratele z Rakouska jako první podnik sériově vyrábět z BIO materiálu takovým způsobem, aby vyráběné výrobky odolaly myčce nádobí a byly vhodné do mikrovlnné trouby. Tento materiál je složen2 z obnovitelných surovin, jakými jsou kukuřičný škrob, minerály, vosky, glukóza, maximální množství umělých přídavků je do 5 %. Výrobky z takového materiálu jsou biologicky odbouratelné. (Biodora, 2012) Firma na zdokonalování výroby z bioplastů dosud neustále pracuje.

2

Takovéto složení udává výrobce materiálu.

38

Vlastní práce

Obr. 3 Výrobky z bioplastu. Zdroj: Biodora, 2012.

Měření spokojenosti zákazníků Jedenkrát za rok jsou stěžejním odběratelům rozesílány dotazníky, které jsou poté vyhodnocovány. Spokojenost zákazníků v roce 2011 byla 89,2 %, při návratnosti dotazníků 100 %. Nejméně spokojení jsou odběratelé s cenou a platebními podmínkami. Požadovali by tedy cenu výrobků nižší a delší splatnost faktur. Splatnost faktur je nejčastěji 14 dnů. Procentuální spokojenost zákazníků v jednotlivých hodnocených kritériích: 91 % kvalita výrobků, 79 % cena, 83 % platební podmínky, 86 % dodací termíny, 91 % bezchybnost dodání, 88 % řešení reklamací, 91 % spolupráce a komunikace, 92 % schopnost vyhovět požadavkům, 97 % zdvořilost a ochota pracovníků, 88 % technické vybavení a dovednosti pracovníků. Hodnocení dodavatelů Dodavatelé jsou hodnocení dle stanovených kritérií. Jestliže dodavatel nevyhovuje daným kritériím je s ním ukončena spolupráce. Kritéria hodnocení jsou následující: 1.

kvalita,

2. 3. 4.

cena, termín dodání, vzdálenost odběrného místa,

5. 6.

min. množství k odebrání, platební podmínky,

Vlastní práce

7. 8. 9. 10. 11. 12.

39

zkušenosti s dodavatelem / reference jiných zákazníků, možnost odzkoušení, parametry, značka, záruka, vedlejší náklady.

Získání dotací Firma PLASTY-KO získala za dobu své činnosti dvě dotace. V případě první dotace se jednalo o společný regionální operační program SROP s názvem „Moderní areál na výrobu plastů, perspektiva a budoucnost zvyšování konkurenceschopnosti regionu“. Tato dotace byla vyplacena v roce 2007, celková výše přiznané podpory z grantového schématu Jihomoravského kraje byla 3 196 000 Kč. Na této peněžní částce se ze 17 % podílela EU, a z 6 % region Jižní Morava. Pomocí této dotaci bylo na 5 let vytvořeno osm nových pracovních míst. Druhá dotace s názvem „Modernizace strojního vybavení firmy PLASTYKO s.r.o.“ byla poskytnuta v rámci Operačního programu Podnikání a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu. Celková částka dotace činila 3 690 000 Kč a podílela se na ní z 85 % EU, 15 % peněžních prostředků bylo získáno ze státního rozpočtu. Tato částka byla vyplacena v roce 2012. Díky této dotaci byly zakoupeny dva nové mlýny na drcení technologického odpadu, dvě sušičky hmoty a dva nové vstřikovací lisy včetně robotů. Včasné placení faktur Včasné placení faktur souvisí s disponibilními prostředky firmy v aktuálním období. Firma se snaží platit dodavatelské faktury včas, avšak v závislosti na druhotné platební neschopnosti platí i po splatnosti. Odměňování zaměstnanců Při odměňování zaměstnanců jsou používány časové mzdy a motivační prémie, kterými jsou příplatky za úklid, nižší nemocnost, mimořádné odměny. Benefitem je pro všechny zaměstnance 10% sleva ve firemní prodejně Hermes. Bezpečnost a zdravotní nezávadnost výrobků Bezpečnost výrobků je splněna především hladkým tvarem výrobků, proto jsou všechny výrobky před zabalením zkontrolovány a případně opracovány tak, aby nebylo možné se o ně při běžném používání poranit. Zdravotní nezávadnost je ovšem dána materiálem, ze kterého jsou výrobky vyrobeny. Jestliže se jedná o kooperační výrobky, jejich bezpečnost sleduje především zákazník. U vlastních produktů firmy PLASTY-KO, které jsou určeny pro styk s potravinami (např. víčka na sklenice OMNIA), hodnotí zdravotní nezávadnost externí firma.

40

4.2.2

Vlastní práce

Sociální pilíř

Akce pro sociální integraci Jednou ročně se ve sportovním areálu v obci Kobylí koná pro všechny zaměstnance a jejich nejbližší rodinu posezení s možností sportovního vyžití (volejbalové, fotbalové a tenisové hřiště, travnatá plocha, pískoviště). Před Vánocemi je pro všechny zaměstnance uspořádán večírek s dárkem. Veškeré výdaje na obě tyto akce hradí podnik. Firemní oblečení Zaměstnanci nemusí kupovat a znečišťovat vlastní oblečení. Firemní oblečení zároveň slouží jako jednotná image při návštěvách zákazníků a k jednoduché identifikaci návštěv. Oblečení pro ženy zahrnuje trička s krátkým rukávem, mikiny a vesty, pro muže jsou to pak montérky, trička, kraťasy, blůzy, bundy. Plánování dovolených Firma se snaží jít vstříc každému zaměstnanci při plánování jeho osobního volna – dovolené. Na největší třídenní kulturní událost v celé obci, tradiční krojované hody, získávají pracovníci volno jeden den před a jeden den po události. Jinak je délka dovolené standardních 20 pracovních dnů za rok. Peněžní pomoc zaměstnancům, narozeninový dárek Společnost je ochotna zaměstnanci poskytnout bezúročnou půjčku, jestliže o ni jakýkoli zaměstnanec požádá. Ta je poté firmě splácena ze mzdy tohoto pracovníka. Například v roce 2010 zaměstnanec požádal o půjčku 7 000 Kč, tyto peníze mu po dohodě byly strhávány ze mzdy. K narozeninám všichni zaměstnanci dostávají dárek v hodnotě 200 Kč. Za tyto peníze mají možnost vlastního výběru zboží z firemní prodejny či dárkového balíčku s potravinami. Firemní filantropie – podpora místní komunity Filantropie ve firmě PLASTY-KO zahrnuje jak peněžní, tak nepeněžní dárcovství. Jedná se o dlouhodobé darování na největší kulturní událost v obci – tradiční krojované hody, místnímu volejbalovému týmu a Mateřské škole v Kobylí. Každý rok se jedná o jiné dárcovské aktivity a jiné peněžní částky. Zde je uveden detailnější rozpis darů za poslední tři roky: Za rok 2009 činí celková suma poskytnutých darů 11 284 Kč. Jednalo se o: věcný dar pro náboženské účely 2 000 Kč věcný dar Mateřské škole v Kobylí 2 284 Kč věcný dar obci Kobylí na akci Den dětí 2 000 Kč sponzorský dar TJ Sokol Kobylí – volejbal 5 000 Kč

Vlastní práce

41

V roce 2010 bylo darováno za 25 565 Kč na tyto účely: věcný dar městu Raspenava – povodně 6 320 Kč věcný dar Mateřské škole v Kobylí na zimní sporty 2 745 Kč věcný dar pro Krojovaný ples v Kobylí 2 000 Kč sponzorský dar TJ Sokol Kobylí – dresy pro volejbal 7 000 Kč peněžní dar občanskému sdružení Stárci a stárky Kobylí 2 000 Kč peněžní dar TJ Šaratice – potřeby fotbalového oddílu 5 500 Kč V roce 2011 činila hodnota darů 10 873 Kč. Peníze byly darovány těmto organizacím: věcný dar Mateřské škole v Kobylí 2 873 Kč peněžní dar občanskému sdružení Stárci a stárky Kobylí 2 000 Kč peněžní dar Klubu přátel historie Kobylí 2 000 Kč peněžní dar občanskému sdružení Mužáci z Kobylí 2 000 Kč peněžní dar sdružení Modré Hory – rozvoj vinařské turistiky 2 000 Kč Mateřské škole bylo darováno zboží (misky, květináče), které by již nebyla schopná prodat. V MŠ však tyto výrobky byly upotřebeny. Dárcovství tedy bylo výhodné pro obě strany. V případě darování TJ Sokolu Kobylí pro hráče volejbalu se jedná o dlouhodobé sponzorství, kdy je na dresech volejbalistů uvedeno logo firmy a při hlavním turnaji v obci jsou vyvěšena loga sponzorů. Ve volejbalovém družstvu je zároveň jeden zaměstnanec firmy. Pro podpoření sousedských vztahů s komunitou firma daruje sdružení Stárci a stárky Kobylí. Toto sdružení se zabývá každoroční organizací tradičních krojovaných hodů. Této kulturní události se účastní téměř všichni obyvatelé obce Kobylí a většina zaměstnanců firmy PLASTY-KO. Další aktuální činnost spojená s dárcovstvím je sběr uzávěrů od PET lahví. Uzávěry se za celou firmu vyberou a darují základní škole z vedlejší obce, která jejich prodejem získá určitou finanční částku na vybavení školy. Tuto činnost navrhla zaměstnankyně, která ve vedlejší obci žije. Možnost školní exkurze Společnost PLASTY-KO každoročně nabízí místní základní a mateřské škole exkurze, v rámci kterých jsou žákům vysvětleny jednotlivé procesy. Firma si tímto také získává náklonnost potenciálních budoucích zaměstnanců. Vzdělávání a profesní růst zaměstnanců Vzdělávání zaměstnanců nad zákonné požadavky probíhá zřídka a to u funkce účetní v případě větších změn v zákonech, seřizovačů ve formě zaškolení v případě zakoupení nových strojů či materiálů. Možnost profesního růstu v takto malém podniku je pouze u seřizovačů.

42

Vlastní práce

Pracovní úrazy V rámci předpisů bezpečnosti práce jsou úrazy evidovány v Knize úrazů. Nejčastěji se jedná o úrazy: popálení, říznutí, pády způsobené zakopnutím. K vážnějším úrazům za poslední tři roky nedošlo. Nemoci z povolání rovněž žádné nejsou. 4.2.3

Environmentální pilíř

Je třeba uvést, že firma PLASTY-KO vyrábí z materiálu – plastového granulátu, drtě nebo regranulátu výrobky (misky, talíře, truhlíky), nikoli samotný materiál. Ten je nakupován od výrobců či dovozců. Rovněž je vhodné popsat, jak výroba funguje. Do násypky vstřikovacího lisu se nasype materiál, ten se poté vysokou teplotou rozpustí – při tomto procesu žádné škodliviny nevznikají, pouze uniká teplo. Rozpuštěná hmota se vstříkne do formy, která dává tvar výrobku. Výrobek se ještě ve formě uvnitř lisu ochladí vodou a poté je vyhozen lisem či vybrán pracovnicí nebo robotem. Při výrobě vstřikováním tedy nevznikají žádné škodlivé látky, které by znečišťovaly ovzduší, vodu nebo půdu. Třídění odpadu, recyklace Odpad je důsledně tříděn na papír, PET lahve a fólie. Ostatní odpad je dáván do popelnic. Třídění odpadu probíhá již od roku 2000, kdy byla společnost založena. Výrobky, které jsou vyřazeny jako zmetky, vtoková soustava a slité velké zbytky plastů jsou pomlety a opět využity jako materiál pro nové výrobky. Přepálená nebo smíchaná hmota je vyhazována do popelnic. Spotřeba energií V souvislosti s šetřením energií byla zjištěna spotřeba vody, elektrické energie a plynu ve středisku výroba. Pro posouzení vývoje spotřeby byl určen tříletý časový horizont. Vedení společnosti údaje o spotřebě energií zvlášť neeviduje. Tab. 5

Spotřeba vody, elektrické energie a plynu za uplynulé tři roky

Název energie

Rok 2009

2010

2011

11 721

13 327

127

Elektřina (v MWh)

302

13 518

466

Plyn (v MWh)

108

13 192

099

Voda (v m3)

Zdroj: Vlastní práce na základě faktur za energie.

Z výše uvedených údajů lze největší úsporu vypozorovat ve spotřebě vody. Voda je používána pro chlazení forem a lisů a také jako užitková. Důvodem tak výraz-

Vlastní práce

43

ného snížení její spotřeby je vytvoření uzavřeného okruhu chlazení pro lisy a formy. Dříve se chladilo vodou z vodovodního řádu, která se poté vypouštěla do kanalizace, od roku 2011 po zavedení stočného se firma rozhodla, že bude výhodnější investovat do uzavřeného okruhu. Ten funguje tak, že voda, která ochladí výlisek a stroj, se vrací do chladicího agregátu, který ji zchladí na požadovanou teplotu. Voda se poté vrací zpět a znovu ochlazuje výrobek a lis. Je velmi obtížné hodnotit spotřebu těchto energií, protože je závislá na více faktorech. Avšak pro porovnání lze uvést spotřebu materiálu. V roce 2009 byla 132 t, v roce 2010 činila 213 t a v roce 2011 se spotřebovalo 190 t materiálu. Elektrická energie je používána lisy na výrobu výrobků, osvětlení kanceláří (všude nainstalovány zářivky). Spotřeba elektřiny se dá velmi těžko posuzovat, jelikož v každém ze tří let došlo k zakoupení nového robotu či lisu, její spotřeba je také závislá na zakázkách. U elektřiny je oproti roku 2010 vidět snížení spotřeby z důvodu zrušení velké zakázky, která byla realizována na stroji s největší spotřebou elektřiny. Firma PLASTY-KO nemůže spotřebu elektřiny ovlivnit, protože výše její spotřeby je dána technologií. Ušetřit by se dalo využitím obnovitelných zdrojů – např. zavedením vlastní sluneční elektrárny. Na stavbu této elektrárny však již nejsou poskytovány dotace a firma nemá dostatek finančních prostředků, aby mohlo k její výstavbě dojít. Plyn je ve firmě využíván pouze pro vytápění kanceláří a výrobní haly, jeho spotřeba je závislá na délce zimy a na teplotách v tomto ročním období. Při výrobě se z lisů také uvolňuje významné množství tepla, tudíž spotřeba v zimních měsících je ovlivněna i počtem lisů v provozu. V naměřené spotřebě nejsou větší výkyvy. Hluk Hluk byl měřen autorizovanou zkušebnou hluku, přičemž zdrojem hluku ve výrobní hale jsou výrobní stroje, sušičky hmoty, mlýnky. Poslední měření bylo provedeno v roce 2007 a to pro profese: vedoucí výroby, lisař, seřizovač a skladník. U všech uvedených profesí byl přípustný expoziční limit hluku za pracovní směnu dodržen – pohyboval se kolem 75 dB (hraničních je 85 dB). Hluk by se dal snížit odstavením starších strojů, které vydávají větší hluk. Bylo by však nutné je opět nahradit novými stroji. Na toto nahrazení však podnik nyní nemá disponibilní prostředky. Obaly, spotřeba kancelářského papíru Výrobky jsou baleny převážně do kartónových krabic nebo volně na paletu, na níž jsou stahovány folií. V rámci analýzy firmy byla zjištěna spotřeba kancelářského papíru: rok 2009 50 balíků (jeden balík obsahuje 500 listů) rok 2010 60 balíků rok 2011 75 balíků Jak je vidět, spotřeba se stále zvyšuje, což je dáno zákonnými nařízeními (některé dokumenty se musí tisknout a dříve nemusely nebo ne v takovém rozsahu), dále zvyšující se výrobou (při každé dodávce zákazníkovi je nutné vytisk-

44

Vlastní práce

nout přepravní dokumenty) a také kvůli zahraničnímu zákazníkovi, který vyžaduj dokumentaci v písemné formě. 4.2.4

Výsledky dotazníkového průzkumu

Pro zjištění, jak určité akce navrhnuté vedením firmy a jak celou firmu vnímají její zaměstnanci byl vytvořen anonymní dotazník – příloha B. Tři z 19 rozeslaných dotazníků nebyly vyplněny. Návratnost dotazníků byla tedy 84,21 %. Odpovědi na otázky jsou zobrazovány v následujících tabulkách. 1. Otázka: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. Tab. 6

Nejvyšší dosažené vzdělání zaměstnanců

Vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní škola Vyučen Střední škola s maturitou

61 18 17

156 % 150 % 144 %

Celkem

16

100 %

Z tabulky je vidět, že pro vykonávání většiny prací v této firmě není důležité vyšší vzdělání. Zaměstnanci, kteří dosáhli vzdělání střední školy s maturitou jsou na pozicích účetní, vedoucí výroby, obchodně-technická asistentka, vedoucí kompletace. Tito zaměstnanci jsou v přímém kontaktu se zákazníky a mají velkou zodpovědnost. 2. Otázka: Líbí se Vám firmou pořádané akce – vánoční večírek, společná akce na hřišti? Můžete se vyjádřit i ke každé akci zvlášť. Tab. 7

Spokojenost zaměstnanců s firemními akcemi

Spokojenost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

13

081 %

Neúčastnil/a jsem se

13

019 %

Celkem

16

100 %

Tyto akce byly zavedeny pro zlepšení a utužení vztahů jak pracovníků mezi sebou, tak zaměstnanců a vedení. Jak je vidět, 81 % zaměstnanců tyto akce hodnotí pozitivně. Jednoznačně tímto tedy vedení firmy učinilo správný krok. Sami manažeři (vedení) přiznávají, že se díky těmto akcím zlepšila komunikace a vytvořily dobré vztahy mezi zaměstnanci.

Vlastní práce

45

3. Otázka: Pokud s pořádanými akcemi nejste spokojen/a, co byste změnil/a? Jelikož bylo 13 pracovníků spokojeno, neuvedli žádné námitky a tuto otázku tudíž nevyplnili. Tři zaměstnanci uvedli, že by bylo dobré udělat akci na hřišti častěji než jedenkrát ročně. Jednomu zaměstnanci také vadí, že se těchto akcí neúčastní všichni. 4. Otázka: Jste spokojen/a s dárkem k narozeninám, který Vám firma dává? Máte jiný návrh? Tab. 8

Spokojenost zaměstnanců s narozeninovým dárkem od podniku

Spokojenost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

12

075 %

Ano, ale částka by mohla být vyšší

14

125 %

Celkem

16

100 %

Všech 16 dotázaných je spokojeno s dárkem, který jim firma PLASTY-KO dává k narozeninám. Jedná se o dárek dle vlastního výběru, celkově v hodnotě 200 Kč. Dva pracovníci v dotazníku hodnotili pozitivně možnost výběru – dárkový balíček s potravinami nebo jakékoli zboží v této hodnotě z firemního obchodu. Čtyři zaměstnanci by uvítali vyšší hodnotu daru, jeden respondent navrhl 500 Kč. 5. Otázka: Řeší firma Vaše připomínky, stížnosti? Tab. 9

Postoj vedení firmy k připomínkám či stížnostem zaměstnanců

Řešení stížností

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

10

163 %

V některých případech

14

025 %

Zatím nevím

12

013 %

Celkem

16

100 %

Z celkového počtu 16 dotázaných zaměstnanců, jich 10 odpovědělo pozitivně. Jelikož se jedná o malý podnik, veškeré připomínky a stížností jsou řešeny ústně. Čtyři pracovníci však uvedli, že jsou jejich připomínky či stížnosti řešeny pouze v některých případech, vedení firmy by se tedy mělo snažit efektivněji komunikovat se svými zaměstnanci – poslechnout si jejich názory, případně zaměstnancům vysvětlit důvod neřešení stížností či připomínek. Na druhou

46

Vlastní práce

stranu, dle názoru vedení firmy, je komunikace se zaměstnanci s nižším vzděláním někdy velmi složitá. Jsou tím myšleny situace, kdy se tito zaměstnanci mají k něčemu vyjádřit, říct svůj názor či nápad, ale neučiní tak, protože je daný problém nezajímá a zatěžuje, i když se například jedná o jejich pracovní podmínky. 6. Otázka: Třídí se ve Vaší firmě odpady – plast, sklo, papír (například pomocí oddělených košů, pytlů, popelnic)? Na tuto otázku odpovědělo 16 dotazovaných shodně, a to tak, že firma odpady třídí. 7. Otázka: Přispívá firma, ve které pracujete, peněžními a jinými prostředky neziskovým organizacím (kultura, povodně, školy)? Pokud odpovíte „ano“, uveďte prosím konkrétní sponzorské dary či oblasti darování. Tab. 10

Povědomí zaměstnanců o firemních činnostech

Firemní dárcovství

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano Nebyl/a jsem s tím seznámen/a, vím jen o kulturních akcích Nevím

10

063 %

13

019 %

13

019 %

Celkem

16

100 %

Touto otázkou bylo sledováno, jak jsou zaměstnanci informováni o činnostech firmy v oblasti dárcovství. Z výsledků vyplývá, že sice 63 % zaměstnanců ví, že jsou některé činnosti uskutečňovány, neví však kolik peněz a komu je darováno. Pouze jeden respondent z deseti, kteří odpověděli „Ano“ byl schopen napsat, jaké společensko-kulturní aktivity či organizace firma podporuje. Téměř 38 % dotázaných dokazuje nedostatečnou informovanost svými odpověďmi „Nebyl/a jsem s tím seznámen/a, vím jen o kulturních akcích“ a „Nevím“. 8. Otázka: Zajišťuje Vám firma dostatečně bezpečnost při práci? Jestliže na tuto otázku odpovíte „ne“, zdůvodněte prosím svou odpověď (například navrhněte, co by firma mohla dělat navíc). Na tuto otázku bylo rovněž 16 shodných odpovědí „Ano“. Zaměstnanci tedy shledávají, že se ve firmě cítí bezpečně a mají dostatek bezpečnostních pomůcek.

Vlastní práce

47

9. Otázka: Jste hrdý/á, že pracujete v této firmě? Tab. 11

Jsou zaměstnanci hrdí, že pracují právě v tomto podniku?

Sounáležitost s firmou

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

08

050 %

Hrdý/á ne, ale spokojený/á

14

025 %

Ne

14

025 %

Celkem

16

100 %

Polovina zaměstnanců je hrdých, že pracují právě ve firmě PLASTY-KO, druhá polovina zaměstnanců však hrdých není, což je další věc, kterou by se vedení mohlo pokusit změnit. Za zmínku však stojí také odpověď „Hrdý/á ne, ale spokojený/á“, protože tato odpověď také určitým způsobem vypovídá o sounáležitosti zaměstnanců s firmou. Celkově lze odpovědi brát velmi pozitivně, protože pouze 25 % zaměstnanců nepociťuje jiný než pracovní vztah k firmě. 10. Otázka: Uveďte prosím co byste změnil/a nebo co se Vám ve firmě nelíbí, návrhy na zlepšení pracovních podmínek či pracovního prostředí. Co by pro Vás firma ještě dále mohla udělat. Tab. 12

Návrhy zaměstnanců na zlepšení pracovních podmínek

Návrhy na zlepšení Absolutní četnost Příspěvek na penzijní či životní 01 připojištění Příspěvek na kulturu 02

Relativní četnost 106 % 013 %

Pracovní oděv na letní období Lepší osvětlení haly, v létě větrání Automat na vodu přímo na hale (v letních měsících) Lepší komunikace s vedením

02

013 %

01

106 %

01

106 %

12

013 %

Bez odpovědi

17

044 %

Celkem

16

100 %

Příspěvek na penzijní připojištění je poskytován. Avšak pouze těm zaměstnancům, kteří si o něj sami požádají. Z dotazníku však vyplynulo, že ne všichni pracovníci jsou o této možnosti dostatečně informováni. Příspěvek na kulturu firma již dříve poskytovala. V rámci podniku bylo nakoupeno několik lístků do hotelu (pobyt i strava) a do kina. Tyto vstupenky však

48

Vlastní práce

byly limitovány časem a nebyly zaměstnanci využity všechny, proto se vedení firmy rozhodlo tento příspěvek přestat nabízet.

4.3 Zhodnocení analyzovaných činností firmy Podnik již některé odpovědné aktivity vykonává, avšak z provedeného výzkumu vyplynulo, že tyto činnosti nejsou prováděny systematicky ani komplexně. Strategie CSR ve firmě tedy neexistuje nebo má formu náhodných společensky odpovědných aktivit. Firma má díky integraci normy ISO 9001 systematický a komplexní návod pro zlepšování kvality. Zároveň je uplatňování této normy pro zákazníky důležitým ukazatelem i zárukou toho, že firma bude dodržovat dohodnutá pravidla, že se na ni v případě jakýchkoli problémů mohou obrátit či stěžovat si u vedení firmy, kdy jejich námitky budou vyslyšeny a bude uděláno vše pro to, aby se vzniklá situace již neopakovala. Společnost PLASTY-KO s.r.o. je dynamicky se rozvíjející společnost, což dokazují také ekonomické ukazatele. V případě potřeby firma dokáže získat dotace a díky své flexibilitě se pro dlouhodobou spolupráci s ní rozhodl zahraniční zákazník. Vysoká spokojenost zákazníků ve stanovených kritériích je dobrým ukazatelem správně fungující firmy. Na kvalitu odborně vzdělaných zaměstnanců poukazuje vývoj technologie pro zpracování bioplastů. Příležitostí pro firmu je větší informování veřejnosti o vývoji bioplastů. Tato činnost by byla zajisté veřejností hodnocena velmi pozitivně. V rámci zlepšování jakosti probíhá měření spokojenosti zákazníků, přičemž spokojenost dosahuje vysokého procenta. Vedením firmy byla zvolena dobrá politika v rámci sociálního pilíře – podnik je v těchto činnostech úspěšný. Pozitivně lze hodnotit vstřícnost k zaměstnancům, péči o dobré vztahy a začlenění do kolektivu. Z dotazníku vyplývá, že zaměstnanci jsou s aktivitami vedení spokojeni. Je jim dostatečně zajišťována bezpečnost při práci a 50 % pracovníků je hrdých, že pracuje v této firmě. Společnost PLASTY-KO se v rámci filantropie snaží jít vstříc požadavkům svých zaměstnanců, avšak ne všichni jsou informováni o možnosti podílet se na rozhodování o dárcovských aktivitách. V této oblasti má podnik příležitost ke zlepšení vnitřní i vnější komunikace firemní filantropie a zapojení do politiky dárcovství více zaměstnanců. Kladně lze hodnotit spolupráci s místní mateřskou a základní školou, čímž firma přispívá k větší vzdělanosti žáků. V oblasti ochrany životního prostředí jsou nejvýznamnějšími aktivitami podniku vytvoření uzavřeného okruhu vody a také vlastní recyklace. Pozitivní dopad má také třídění odpadu, které provádí všichni zaměstnanci. Naopak příležitostí ke zlepšení je přijmutí větší odpovědnosti vůči přírodě, jelikož plast není ekologicky šetrný výrobek. Proto by například podnik mohl spolupracovat s nadací Veronica, která působí ve stejném kraji a je zaměřená na ochranu přírody.

Vlastní práce

49

4.4 Doporučení komplexní strategie společenské odpovědnosti Vzhledem k velikosti firmy, organizační struktuře, a omezeným finančním prostředkům jsou CSR aktivity v malých podnicích odlišné od těch, které mohou vykonávat střední či velké společnosti. Při navrhování strategie CSR je nutné se tímto řídit a nenavrhovat činnosti, které by malou firmu zbytečně finančně zatížily. Společnost PLASTY-KO si ve své vizi stanovila získání dobrého jména, avšak aby jej bylo dosaženo, mělo by být v podniku integrováno nejen neustálé zlepšování kvality, které zajišťuje norma ISO 9001, ale také zásady etického a odpovědného podnikání. Co si společnost slibuje od CSR strategie? Především pomoc při získání dobrého jména firmy prostřednictvím spokojených a loajálních zákazníků, spokojených zaměstnanců, a dobrých vztahů s občany v regionu působnosti. Je nutné, aby se se strategií společenské odpovědnosti ztotožnilo nejen vedení firmy, ale také zaměstnanci a ostatní stakeholders. Vedení společnosti by mělo přijat závazek odpovědného jednání a to nejen formálně. Mělo by se stát vzorem pro své zaměstnance. Musí také dojít k propojení vize společnosti s CSR strategií. Vize společnosti by tedy mohla znít takto: Získat dobré jméno prostřednictvím zaměstnanců ztotožněných s CSR strategií a většího informování široké veřejnosti o společensky odpovědných aktivitách podniku. Firemní hodnoty Protože podnik nemá stanoveny firemní hodnoty, bylo nutné je na základě rozhovoru s celým vedením firmy určit. Vybrány byly ty hodnoty, které jsou důležité vůči jednotlivým stakeholders a zároveň vystihují firmu: • kvalita, • kvalitní technické vybavení • flexibilita, • odpovědnost a vstřícnost, • těsná spolupráce s klíčovými dodavateli, • dobré vztahy mezi zaměstnanci. Není vhodné, aby byly firemní hodnoty určovány externě. V nejlepším případě by si je měli stanovit sami zamětnanci, protože jsou to především oni, kdo tvoří celý podnik a měli by proto s nimi být ztotožněni. Vedení firmy PLASTY-KO by se zaměstnanci na toto téma mělo komunikovat, sdělit jim své hodnoty, avšak

50

Vlastní práce

jestliže by zaměstnanci měli jiné nebo je chtěli určitým způsobem modifikovat, mělo by jim vedení podniku vyhovět. Očekávání zainteresovaných stran společnosti PLASTY-KO Zákazníci: • Bezchybné a včasné dodávky • Bezpečné a ekologicky šetrné výrobky • Rychlé a vstřícné řešení reklamací • Transparentnost Zaměstnanci • Spravedlivé mzdové ohodnocení • Dobré vztahy • Bezpečnost při práci • Komunikace s vedením • Vyváženost osobního a pracovního života Vedení firmy (manažeři) • Spokojení zaměstnanci • Spokojení zákazníci • Přiměřeně velký zisk a růst hodnoty firmy Komunita, organizace veřejné správy • Transparentnost • Spolupráce, podpora • Šetrnost vůči životnímu prostředí • Pracovní místa • Placení daní Dodavatelé • Včasné placení faktur • Dlouhodobá spolupráce a vzájemná úcta

Vlastní práce

51

Klíčové stakeholders, se kterými má být veden dialog znázorňuje následující tabulka:

Vysoká

–

Zaměstnanci, vedení firmy

Nízká

Určení klíčových stakeholders podniku PLASTY-KO

Míra očekávání

Tab. 13

Komunita, organizace veřejné správy

Zákazníci, dodavatelé

Nízká

Vysoká Míra vlivu

Zdroj: Vlastní práce dle Obr. 1 Matice k určení stakeholders.

4.4.1

Komplexní strategie společenské odpovědnosti

První fází této strategie je seznámení s CSR. Tato fáze bude zaměřena na následující témata: • zájem a angažovanost vedení firmy v oblasti společenské odpovědnosti, • jmenování představitele pro CSR, • zveřejnění společensky odpovědných aktivit na firemních internetových stránkách, • diskuze se zaměstnanci na téma společenské odpovědnosti, jejich zapojení do dárcovské politiky, • závazek nejen vedení firmy, ale také zaměstnanců týkající se uplatňování etických postupů podnikání, včetně transparentnosti firmy, rovných podmínek a odmítání korupce, posléze možnost vytvoření etického kodexu. Aby mohlo dojít k začlenění společensky odpovědného podnikání systematicky do celého podniku, musí být nejprve patrný zájem ze strany vedení firmy. Vedení firmy musí svým chováním jít zaměstnancům příkladem. Rovněž by si ve Fóru dárců mohla firma PLASTY-KO vybrat organizaci, kterou bude chtít podporovat. Po prozkoumání možností byla vybrána nadace na ochranu přírody Veronica. Avšak společnost se samozřejmě po domluvě se zaměstnanci může rozhodnout pro jinou organizaci. Rovněž je nutné jmenovat představitele pro CSR, který bude mít na starost společenskou odpovědnost firmy, hodnotit splnění cílů v rámci CSR strategie, vypracovávat a zveřejňovat zprávu podniku o společenské odpovědnosti, zveřejňovat své CSR činnosti uvnitř firmy i navenek. Předně by mělo dojít k rozhovoru se zaměstnanci na toto téma. V nejlepším případě se o tuto funkci dobrovolně

52

Vlastní práce

přihlásí některý ze zaměstnanců. Do této činnosti by totiž neměl být nikdo nucen, neměla by pro něj znamenat pouze další zbytečnou práci navíc. Jestliže se však žádný zaměstnanec neujme této funkce, vhodnou kandidátkou je jednatelka společnosti – ekonomická ředitelka. Nejen, že zná veškeré firemní procesy, každodenně jedná se zaměstnanci, ale díky ní je také mnoho odpovědných činností vykonáváno. Jak již bylo zmíněno, největším nedostatkem je slabé nebo žádné zveřejňování společenských aktivit firmy jak uvnitř, tak navenek firmy. Mělo by tedy dojít k informování zainteresovaných stran prostřednictvím internetových stránek firmy či nástěnek uvnitř podniku – zaměstnanci by měli být informováni o tom, na jaké aktivity či do kterých organizací firma daruje. Vzhledem k malému počtu zaměstnanců lze svolávat porady (např. 2x ročně) se všemi pracovníky, na kterých by podnik podal o strategii CSR svým zaměstnancům co nejvíce informací a to jak teoretických, tedy co je to CSR, tak praktických – jak bude pojata právě ve firmě PLASTY-KO. V rámci diskuze se zaměstnanci by bylo vhodné zapojit je také například formou workshopu, na kterém by byla využita technika brainstormingu. Dále by na nich byla diskutována politika dárcovství. Zaměstnanci by mohli sami přicházet s návrhy, jaké organizace by bylo vhodné podporovat. Porady by byly vhodné také kvůli zpětné vazbě zaměstnanců na aktivity firmy. Po fázi seznámení s CSR by přišla na řadu strategie integrace společensky odpovědných aktivit do firemních procesů a rozšiřování těchto činností. Většina navrhovaných aktivit firmu PLASTY-KO finančně nezatíží. V rámci druhé fáze komplexní strategie jsou na základě očekávání jednotlivých stakeholders určena tato témata a plán CSR aktivit: 1. Nadále pečovat o své zaměstnance a zvyšovat jejich spokojenost • Zajišťovat nadále bezpečnost zaměstnanců, evidovat úrazy a zajistit opatření jejich předcházení. • Pokračovat v konání akcí pro sociální integraci zaměstnanců 1x ročně, nadále poskytovat finanční pomoc zaměstnancům a další CSR aktivity, které již firma vykonává v oblasti péče o zaměstnance. • Obměnit dárek k narozeninám dle přání zaměstnanců vyjádřených prostřednictvím dotazníku (do výše 500 Kč), kdy by si pracovník mohl vybrat například účast na kulturní akci (divadlo, kino) či péči o své zdraví (masáž). V případě využití všemi 22 pracovníky by se jednalo o výdaj 11 000 Kč. 2. Pravidelně informovat zaměstnance, zvyšovat jejich motivaci a zainteresovanost ve firmě • Nabízet zaměstnancům více kurzů, například obchodně-technické asistentce zaplatit kurz německého jazyka.

Vlastní práce

53

• Pravidelně zaměstnance informovat o nejdůležitějších firemních aktivitách, nabízených benefitech například prostřednictvím nástěnek či porad. • Zajistit větší motivaci pracovníků jejich odměňováním za zajištění úspory nákladů či zlepšení procesů ve firmě. Například 7 % z uspořené částky by připadlo zaměstnanci. 3. Zvyšovat otevřenost a komunikaci vůči okolí a tím pozitivně ovlivňovat vnímání podniku PLASTY-KO zainteresovanými stranami • Pokračovat v uvádění CSR aktivit na internetových stránkách při zásadách pravdivosti a aktuálnosti. • Pravidelně se účastnit na veletrzích určených pro širokou veřejnost. • Získávat zpětnou vazbu od zainteresovaných stran, například formou dotazníků či vybízením na internetových stránkách firmy. • Zveřejnit pro své zákazníky certifikát zdravotní nezávadnosti výrobků. 4. Snižovat zátěž životního prostředí • Minimalizovat spotřebu papíru tak, že bude pro vnitřní dokumentaci použito recyklovaného papíru a tam, kde to půjde bude tisknuto oboustranně. • Sledovat spotřebu energie a snažit se nacházet způsoby jak ji snižovat nebo lépe využívat (nadále nezvyšovat). • Snažit se i nadále minimalizovat odpad a to zejména ten, který není tříděn. • Nadále vést všechny své zaměstnance k důslednému třídění odpadu. • Nadále provádět recyklaci uvnitř firmy. • Snižovat množství obalů z neekologických materiálů (fólie) a nahradit je ekologičtějšími obaly (například použít dřevěných přepravních beden). • Začlenit do hodnocení dodavatelů ekologické či etické kritérium (recyklace, podpora komunity prostřednictvím darů). 5. Zvýšit spolupráci s místním společenstvím • Nadále nabízet místní mateřské a základní škole exkurze do firmy. • Vyčlenit například jeden den v roce, kdy zaměstnanec dostane placené volno, které využije pro dobročinnou aktivitu, například pomoc v domově pro postižené či shromáždění nedostatečně tříděného odpadu – oděvy, hračky, který není sbírán v obci a jeho odvoz na vzdálené sběrné. Tento projekt by byl spojen s výdajem v hodnotě 49 500 Kč. (Počítáno jako průměrná mzda v podniku 300 Kč/hod. vynásobena počtem zúčastněných pracovníků 22, 7,5 hod. délkou směny.)

54

Vlastní práce

• Nová spolupráce se středními školami zaměřenými na strojírenství, což zahrnuje výběr vhodných pracovníků, kteří by se ve školách podělili o zkušenosti z praxe. Naopak končícím studentům těchto škol by byla nabídnuta práce v podniku PLASTY-KO, čímž by firma získala odborně vzdělané pracovníky na pozici seřizovače. 6. Nadále zvyšovat kvalitu výrobků a dbát na jejich nezávadnost • Úspěšně recertifikovat normu ISO 9001, v rámci které nadále dbát o zvyšování kvality všech vnitřních procesů organizace, dodržování splatnosti faktur a včasných dodávek. • U kooperačních výrobků nepovolit výrobu z takových materiálů, které by mohly poškodit zdraví spotřebitelů. 7. Vytvoření strategie dárcovství Ta bude zahrnovat transparentní administraci darů a interní a externí komunikaci dárcovských aktivit. Dárcovství zahrnuje věcné a finanční dary, čas a znalosti pracovníků: Dlouhodobě podporované oblasti: • Místní komunita (kultura, sport, mateřská škola) • Životní prostředí (dar v maximální výši 10 000 Kč/rok nadaci Veronica) • Vzdělávání (exkurze mateřské a základní školy, nově střední školy) Jednorázové aktivity: • Zaměstnancem navržená, odůvodněná podpora určitého projektu či organizace (nyní je to sběr uzávěrů PET pro základní školu z vedlejší obce). • Živelné katastrofy či jiné nepředvídatelné události. Zásady dárcovství: • I firemní filantropie by měla být výhodná pro obě strany – jak pro příjemce daru, tak pro firmu PLASTY-KO. • Upřednostňována bude dlouhodobá spolupráce. • Zaměření na aktivity, které příznivě působí na životní prostředí a zlepšování kvality života. • Darování bude vždy stvrzeno darovací smlouvou. • Při zveřejňování dárcovských aktivit budou uváděny pravdivé informace a jednotlivé dary vyčísleny. • Zajištění transparentnosti při rozhodování o poskytované podpoře. • Příjemce daru nebude soukromé ani výdělečné povahy.

Vlastní práce

55

• Přednost bude mít příjemce daru, který se chová férově (transparentně, zodpovědně) vůči svým stakeholders i vůči životnímu prostředí. • Nelze darovat na projekty, které by byly škodlivé zdraví či životnímu prostředí. V rámci strategie dárcovství by společnost PLASTY-KO měla přijat vyšší závazek, který souvisí s jejím oborem podnikání. Podnik vyrábí z plastů, což jsou umělé látky, které se v půdě rozkládají teprve po několika desetiletích či déle a ne všichni spotřebitelé odpad třídí. Firma by v tomto ohledu měla vykompenzovat zátěž životního prostředí tím, že bude dlouhodobě spolupracovat na projektech věnujících se ochraně životního prostředí, půdě. Například spolupracovat s největší moravskou nadací zaměřenou na ochranu přírody, krajiny a životního prostředí – Veronica , která je členem fóra dárců ČR (Nadace Veronica, 2007).

56

Diskuze

5 Diskuze Odpovědné chování nepřísluší pouze velkým firmám či nadnárodním společnostem. Není tedy správné tvrdit, že CSR je bezvýznamná pro jiné než velké organizace. Stejně dobře ji mohou uplatňovat i malé a střední firmy České republiky. O společenské odpovědnosti velkých firem toho doposud bylo napsáno mnoho. Tyto firmy mají dostatek finančních prostředků, které mohou použít pro dobro společnosti a tedy velké množství aktivit z této oblasti dělají. Proto byl záměrně vybrán podnik spadající do malého a středního podnikání. Jak dokazuje analýza podniku PLASTY-KO, firmy v ČR se ještě nesžili s konceptem společenské odpovědnosti. Zvláště pak malé firmy se dle jednatelky společnosti zaměřují spíše na strategii jakosti, než na strategii CSR. V rámci jejich velmi úzké spolupráce s komunitou a zaměstnanci však již tyto podniky vykonávají činnosti, které se dají označit jako společensky odpovědné. Rodinná firma PLASTY-KO již vykonává určité společensky odpovědné činnosti, které jsou vesměs zaměstnanci velmi pozitivně hodnoceny, i když nejsou uskutečňovány systematicky ani komplexně. Bohužel tyto aktivity nejsou firmou nijak zveřejňovány. Na internetových stránkách podniku jsou uvedeny pouze základní informace o firmě – investiční činnost, kontakty, vyráběné výrobky. Jestliže podnik zveřejní své CSR činnosti, je pravděpodobné, že si jich všimne potenciální investor či nový zákazník a při zvažování se kterou firmu zahájí spolupráci, může být kritériem pro výběr právě společensky odpovědná činnost. O společensky odpovědné aktivity se zajímají zvláště investoři či zákazníci ze zahraničí, kde je těmto činnostem přikládán větší význam než v České republice. Dá se říci, že nejvíce aktivit firma vykonává v rámci péče o zaměstnance. Snaží jít svým pracovníkům co nejvíce vstříc. Ne vždy jsou však zaměstnanci dostatečně seznámeni s možnostmi a benefity nabízené firmou PLASTY-KO. Při výrobě z plastů nedochází k zatěžování životního prostředí, zaměstnanci nemají vážnější pracovní úrazy ani nemoci z povolání. Takováto výroba je však vykompenzována velkou spotřebou elektrické energie. Samozřejmě jestliže chce firma být úspěšná a vykonávat aktivity nad rámec zákonných požadavků, musí nejdříve dodržovat zákonná ustanovení a nemít tudíž problémy s orgány státní správy. Jestliže by ve firmě docházelo k porušování zákona, v očích veřejnosti i u zaměstnanců by podnik nebyl vnímán kladně ani za předpokladu vykonávání společensky odpovědných aktivit. CSR strategie vždy předpokládá plnění zákonných požadavků.

Závěr

57

6 Závěr Pro vlastní práci byla vybrána firma PLASTY-KO s.r.o., která spadá do oblasti malého podnikání. Bylo zjištěno, že se v tomto podniku společensky odpovědné aktivity vyskytují, avšak společnost nepřijala žádnou komplexní strategii společenské odpovědnosti. Nejvýznamnější vykonávané společensky odpovědné aktivity jsou výroba z bioplastů, akce pro sociální integraci, dárcovství, vytvoření uzavřeného okruhu vody, vlastní recyklace a důsledné třídění odpadu. Naopak výrazným nedostatkem je slabé či žádné informování o CSR aktivitách ať už u navenek nebo uvnitř podniku. V rámci doporučení komplexní strategie společenské odpovědnosti byly navrženy dvě fáze komplexní strategie. V první fázi strategie dojde kromě seznámení se s CSR také k závazku vedení společnosti a zaměstnanců ke společensky odpovědnému přístupu. Poté v této fázi budou zveřejněny společensky odpovědné aktivity podniku. Pro to, aby firma mohla přistoupit k druhé fázi strategie je nutné, aby splňovala činnosti uvedené ve fázi první. Druhá fáze komplexní strategie se již zaměřuje na integraci CSR aktivit do firemních procesů a rozšiřování těchto aktivit. Jsou stanovena témata společensky odpovědných činností ve vztahu k očekávání jednotlivých stakeholders a tato témata rozepsána do jednotlivých CSR aktivit. Byly navrhovány činnosti, které by podnik reálně mohl uskutečňovat, aby jej příliš finančně nezatěžovaly a zároveň, aby přispívaly k dobrým vztahům s jednotlivými zainteresovanými stranami a tím ke zvyšování dobrého jména firmy. Jestliže se jednalo o činnosti, které by přinesly firmě určité výdaje, byla jejich výše vyčíslena.

58

Literatura

7 Literatura BLAŽEK, Ladislav aj. MASARYKOVA UNIVERZITA. Nadnárodní společnosti v České republice I.: empirické studie. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5327-4. ČANÍK, P., L. ŘEZBOVÁ a T. van ZAVREL. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Metody a nástroje podnikatelské etiky. 2. přeprac. Praha: Oeconomica, 2006, 123 s. ISBN 80-245-1143-6. DYTRT, Z. aj. Etika v podnikatelském prostředí. Praha: Grada, 2006, 196 s. ISBN 80-247-1589-9. FÓRUM DÁRCŮ. Napříč společenskou odpovědností firem. Kladno: AISIS, 2005, 163 s. ISBN 80-239-6111-X. GREGOR, Filip. Společenská odpovědnost firem a ochrana životního prostředí: Jak hodnotit odpovědnost korporací?. Praha: Zelený kruh, 2007, 31 s. ISBN 978-80-254-0204-7. KULDOVÁ, L. Společenská odpovědnost firem: Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. Kanina: OPS, 2010, 189 s. ISBN 978-80-87269-12-1. KUNZ, V. Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada, 2012, 201 s. ISBN 978-80-247-3983-0. ORTOVÁ, M. aj. Společenská odpovědnost firem, aplikace ISO 26000 v Evropě. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, 175 s. ISBN 978-80-7372807-6. PAVLÍK, M., M. BĚLČÍK aj. Společenská odpovědnost organizace: CSR v praxi a jak s ním dál. Praha: Grada, 2010, 169 s. ISBN 978-80-247-3157-5. PETŘÍKOVÁ, R. aj. Společenská odpovědnost organizací. Ostrava: DTO CZ, 2008, 184 s. ISBN 978-80-02-02099-8. PLÁŠKOVÁ, A. aj. RADA KVALITY ČESKÉ REPUBLIKY. Společenská odpovědnost organizací (CSR): Aplikace a hodnocení. Praha: Národní informační středisko podpory kvality, 2009, 114 s. ISBN 978-80-02-02205-3. PRSKAVCOVÁ, M., K. MARŠÍKOVÁ, P. ŘEHOŘOVÁ a M. ZBRÁNKOVÁ. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitosti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 162 s. ISBN 978-80-7372-436-8. ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii: Metodologické postupy integrace etiky do podnikové strategie. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2007, 111 s. ISBN 978-80-86575-58-2. ZADRAŽILOVÁ, D. aj. Společenská odpovědnost podniků: Transparentnost a etika podnikání. Praha: C. H. Beck, 2010, 167 s. ISBN 978-80-7400-192-5.

Literatura

59

Internetové zdroje AA 1000 Overview. AccountAbility [online]. 1999 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.accountability.org/images/content/0/7/076/AA1000%20Over view.pdf Biodora. Hermes [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://hermes.cz/biodora BLAŽEK, Ladislav, Klára DOLEŽALOVÁ a Alena KLAPALOVÁ. CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY. Working paper č. 9/2005: Společenská odpovědnost podniků [online]. 2005, 24 s. [cit. 2012-03-02]. ISSN 1801-4496. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp200509.pdf BLOWFIELD, Michael a Alan MURRAY. Corporate Responsibility: A Critical Introduction. New York: Oxford University Press, 2008, 452 s. ISBN 9780-19-920909-5. BSR. Redefining Leadership: BSR Report [online]. 2010, 52 s. [cit. 2012-0302]. Dostupné z: https://www.bsr.org/pdfs/bsrreport/bsr_report_2010.pdf Co je společenská odpovědnost firem. BUSINESS LEADERS FORUM. Společenská odpovědnost firem (CSR) [online]. © 2008 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?urceni Corporate Social Responsibility and Small & Medium Enterprises. EUROPEAN COMMISSION. Enterprise and Industry [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sustainablebusiness/corporate-social-responsibility/sme/index_en.htm#h2-3 CSR EUROPE. Enterprise 2020: Chytrá - dlouhodobě udržitelná - začleňující [online]. 2008, 8 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csreurope.org/data/files/enterprise2020/enterprise2020cz.pd f EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Oblečení z Bangladéše: Případová studie [online]. 2010, 4 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.responsibility.cz/fileadmin/responsibilityupload/ECCJ/Obleceni_Banglades.pdf Forum Ethibel [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://forumethibel.org FRÁNEK, Tomáš. Lidl jde k soudu, jeho zboží vyrábí novodobé otrokyně. Aktuálně.cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=665490 Green Paper: Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility. COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. EUR-Lex

60

Literatura

[online]. Brussels, 2001 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0366en01.pdf Historický verdikt: studie OSN potvrdila provinění firmy Shell v deltě Nigeru. Amnesty International ČR [online]. 5. 8. 2011, © 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/z642/historicky-verdikt-studie-osnpotvrdila-provineni-firmy-shell-v-delte-nigeru History. CSR Europe [online]. © 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csreurope.org/pages/en/history.html ISO: International Organization for Standardization [online]. © 2011 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.iso.org Kofi Annan. Kofi Annan Foundation [online]. © 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://kofiannanfoundation.org/kofi-annan KOUBSKÁ, Klára a Eva HRALOVÁ. CENTRUM INOVACÍ A ROZVOJE. Společensky odpovědné podnikání jako trend a příležitost: Příručka pro malé a střední podniky [online]. 2006, 44 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.cir.cz/prirucka-csr/ LIDL Česká republika: Společně usilujeme o lepší budoucnost. LIDL Česká republika [online]. © Lidl 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.lidl.cz/cps/rde/xchg/lidl_cz/hs.xsl/22704.htm MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Malé a střední podnikání: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online]. 2011, 59 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument90013.html Nadace Veronica [online]. © 2007, 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nadace.veronica.cz/ Nadační Fond Hyundai [online]. © 2007-2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.nadacnifondhyundai.cz/ Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011-2014. Společenská odpovědnost firem [online]. 2011 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/news/obnovena-strategieeu-pro-socialni-odpovednost-podniku-na-obdobi-2011-2014-/ Průzkumy. Business Leaders Forum [online]. 2009 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=584 Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2000 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mez_ekon_organizace_12363 .html#Sm%C4%9Brnice+OECD+pro+nadn%C3%A1rodn%C3%AD+spole% C4%8Dnosti Společenská zodpovědnost firem. Business Leaders Forum [online]. 2007 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csronline.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=400

Literatura

61

STEINEROVÁ, Magdaléna, Andrea VÁCLAVÍKOVÁ a Radomír MERVART. BUSINESS LEADERS FORUM. Společenská odpovědnost firem: Průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. TOP Partners, s.r.o., 2008, 31 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csronline.cz/Page.aspx?pruvodce TRNKOVÁ, Jana. BUSINESS LEADERS FORUM. Společenská odpovědnost firem: kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR [online]. 2004, 58 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csronline.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=581 United Nations Global Compact [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.unglobalcompact.org Určení klíčových stakeholderů. BUSINESS LEADERS FORUM. Společenská odpovědnost firem (CSR) [online]. © 2008 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/Page.aspx?urceni ÚNMZ. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.unmz.cz What is GRI?. Global Reporting Initiative [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: https://www.globalreporting.org/information/about-gri/what-isGRI/Pages/default.aspx WHITE, Allen L. BSR. Business Brief: Intangibles and CSR [online]. 2006, 11 s. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://bsr.org/reports/BSR_AW_Intangibles-CSR.pdf Vnitropodnikové zdroje Výstupy informačního a ekonomického systému Pohoda, faktury za energie, rozhovory s vedením firmy.

62

Literatura

Přílohy

Nástroje k dodržení politiky jakosti

63

A Nástroje k dodržení politiky jakosti Nástroje k dodržení politiky jakosti společnosti PLASTY-KO s.r.o., Kobylí

pro spokojenost zákazníků: * pružně reagujeme na požadavky trhu, sledujeme a vyhodnocujeme potřeby zákazníků, na základě kterých pak zlepšujeme kvalitu i sortiment a vyvíjíme nové výrobky, * důsledně dodržujeme sjednané podmínky a uspokojujeme i další zjištěná přání i potřeby zákazníků, * sledujeme konkurenční firmy, a takto získané poznatky uplatňujeme v dalším vývoji vlastních výrobků s cílem uspokojit zákazníky lépe než konkurence, * klademe důraz na kvalitu a technickou úroveň našich výrobků při nízkých cenách

aby se obchodní jméno stalo značkou kvality a solidního jednání: * za řízení a zlepšování jakosti je odpovědný management společnosti, který si musí získat pro veškerou činnost všechny zaměstnance, * každý vedoucí pracovník je na svém pracovišti odpovědný za vedení a trvalé zlepšování; svým osobním příkladem vede podřízené pracovníky k dosažení stanovených cílů, * problémy na všech stupních řízení řešíme co nejrychleji a nejefektivněji, * pravomoci a odpovědnosti pracovníků na všech úrovních jsou jednoznačně definovány, * dodržujeme technologické postupy, písemné předpisy a dokumentované postupy systému řízení jakosti, * každý zaměstnanec nese odpovědnost za jakost své práce, * technické schopnosti a motivace jsou základem společnosti - průběžné vzdělávání je nástrojem k jeho zachování a posílení, * udržujeme těsnou spolupráci s klíčovými dodavateli a sledujeme jejich produkty i chování k zabezpečení co nejvýhodnějších vstupů,

pro spokojenost zaměstnanců: * dbáme na předcházení neshodám na všech úrovních řízení naší společnosti, * ve mzdové oblasti uplatňujeme vazbu na jakost, * podporujeme dobré vztahy zaměstnanců na pracovišti a poukazujeme na význam každého zaměstnance pro společnost.

64

Dotazník

B Dotazník Dotazník Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku pro moji bakalářskou práci na téma Zhodnocení použití strategie společenské odpovědnosti v konkrétním podniku. Dotazník Vám nezabere déle než 5 minut. Žádám o vyplnění všech uvedených otázek, aby bylo možné výsledky z dotazníku použít. Byla bych také ráda, kdybyste se více rozepsali a odpovědi byly psány celou větou. Otázky nejsou zaměřeny na mzdové podmínky ani na délku pracovní doby. Děkuji za Váš čas Alžběta Herzánová 1. Zakroužkujte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. Základní škola Vyučen Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola 2. Líbí se Vám firmou pořádané akce – vánoční večírek, společná akce na hřišti? Můžete se vyjádřit i ke každé akci zvlášť.

3. Pokud s pořádanými akcemi nejste spokojen/a, co byste změnil/a?

4. Jste spokojen/a s dárkem k narozeninám, který Vám firma dává? Máte jiný návrh?

Dotazník

65

5. Řeší firma Vaše připomínky, stížnosti?

6. Třídí se ve Vaší firmě odpady – plast, sklo, papír (například pomocí oddělených košů, pytlů, popelnic)?

7. Přispívá firma, ve které pracujete, peněžními a jinými prostředky neziskovým organizacím (kultura, povodně, školy)? Pokud odpovíte „ano“, uveďte prosím konkrétní sponzorské dary či oblasti darování.

8. Zajišťuje Vám firma dostatečně bezpečnost při práci? Jestliže na tuto otázku odpovíte „ne“, zdůvodněte prosím svou odpověď (například navrhněte, co by firma mohla dělat navíc).

9. Jste hrdý/á, že pracujete v této firmě?

10. Uveďte prosím co byste změnil/a nebo co se Vám ve firmě nelíbí, návrhy na zlepšení pracovních podmínek či pracovního prostředí. Co by pro Vás firma ještě dále mohla udělat.