Ze znám jších operet : Na svatém kope ku, D ti Slova e, Dv srdce na prodej, Bílý oficír. Jeho skladby a nahrávky uslyšíte ješt dnes v eském rozhlase

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2001

Ze známČjších operet : „Na svatém kopeþku, DČti Slovaþe, DvČ srdce na prodej, Bílý oficír“. Jeho skladby a nahrávky uslyšíte ještČ dnes v ýeském rozhlase.

PhDr. Markl Jaroslav Významný þeský folklorista a hudební vČdec. Narodil se 14. þervna 1931 ve DvoĜe Králové nad Labem.Na našem gymnáziu studoval od roku 1942, maturoval v roce 1949. Potom odešel na vysokoškolská studia do Prahy. Byl posluchaþem a vČdeckým aspirantem u hudebního vČdce Mirka Oþadlíka. Od roku 1958 až do své smrti pĤsobil v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ýeskoslovenské akademie vČd. Jeho kandidátská disertaþní práce „Poþátky sbČru lidových písní v ýechách“, spolu s „Kritickou edicí pĜederbenovských sbírek“, byla základem, z nČhož v prĤbČhu let vyrostlo reprezentativní dílo „Nejstarší sbírky þeských lidových písní“. Dr. Markl se významnČ podílel na vČdeckém výzkumu lidové písnČ a lidové hudby v ýechách a vyvíjel bohatou þinnost publicistickou a pĜednáškovou. V roce 1984 pĜednášel v našem mČstČ o vzniku naší lidové písnČ v rámci Roku þeského divadla. Z prací dr. Jaroslava Markla bylo vydáno knižnČ „36 nápČvĤ svČtských písní lidu þeského ze XVI. vČku“ 1957, „Rozmarné písniþky Jana Jeníka z BratĜic“ (1959), „ýeská dudácká hudba“ (1962), „Dudy a dudáci“ (1962), „Lidové hudební nástroje v ýeskoslovensku“ (1979). Množství þlánkĤ a studií publikoval v našich i zahraniþních þasopisech a vČdeckých sbornících. ZemĜel v Praze 28. prosince 1985.

Horský ZdenČk PhDr., Csc. se narodil 11. bĜezna 1929 v Praze. DČtství prožil v Kralupech, odkud se pĜestČhoval se svými rodiþi roku 1939 do Dvora Králové nad Labem. Otec i matka byli profesory našeho gymnázia, syn zde maturoval v roce 1948. Byl vynikajícím studentem gymnázia a výborným klavíristou. Miloval zvláštČ tvorbu Leoše Janáþka Ludwiga van Beethovena. ZdenČk Horský pak studoval na KarlovČ univerzitČ v Praze filosofii a hudební vČdu, ale také astronomii a matematiku na pĜírodovČdecké fakultČ. Syntéza humanitních a exaktních vČd urþovaly jeho pĜíští dráhu. Brzy se soustĜećuje na dČjiny vČdy, tímto smČrem je zamČĜena i jeho aspirantura na filosofické fakultČ. Praxe v OndĜejovské observatoĜi a další studium astronomie dá tomuto zájmu ještČ urþitČjší cíl – bude se napĜištČ zabývat pĜedevším dČjinami astronomie, zejména v našich zemích, nejprve jako pracovník Historického ústavu ýSAV a v posledních letech svého života jako odborný pracovník Astronomického ústavu ýSAV. Horského zaujalo pĜedevším dílo Koperníkovo a astronomie 16. a 17. století, jak ji pĜedstavují Kepler, Tycho de Brahe a náš Tadeáš Hájek z Hájku. StejnČ intenzivnČ se vČnoval historických vČdeckých pĜístrojĤ. V aplikaci tČchto témat na þeské prostĜedí byl ZdenČk Horský uznávanou mezinárodní autoritou. OjedinČlý byl jeho pĜístup k dČjinám vČdy a astronomie. Sledoval je z velkého kulturního nadhledu se zĜetelem k podmínkám a okolnostem, které rozmach vČdy stimulují.Velkou pozornost vČnoval kontaktu vČdy s filosofií a tomu, jak vČda ovlivĖuje myšlení lidí. V tomto ohledu u nás platil za pĜedního reprezentanta tzv. mezních oborĤ. Jakkoli platil za významnou autoritu, dokázal zaĜadit do svého vždy nabitého programu hned vedle referátu na mezinárodní konferenci tĜeba pĜednášku na venkovské hvČzdárnČ. 76

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2001

Rozsáhlá je bibliografie prací ZdeĖka Horského. Jde o velké množství odborných i populárních þlánkĤ, pĜeklady, edice. Z jeho knižních dČl pĜipomeĖme spoluautorství struþných dČjin astronomie „Poznávání vesmíru“, DČjin exaktních vČd v þeských zemích“, astronomické encyklopedie „Vesmír“, významné jsou jeho monografie „Kepler v Praze“ a „Pražský orloj“. PĜedþasná smrt ZdeĖka Horského 8. kvČtna 1988 ve DvoĜe Králové nad Labem zpĤsobila, že velká þást jeho prací zĤstala v náþrtech a v rukopisech, mimo jiné komentovaný pĜeklad základního Koperníkova díla „De revolutionibus“, který u nás dosud chybí. Ve vČdeckých kruzích je ZdenČk Horský svým zamČĜením a syntetickým kulturním pĜístupem nenahraditelný, StejnČ tak je citelná jeho ztráta v širší lidské obci. Takových dobrých lisí jako byl on, není nikdy dost.

Nejteplejší l. máj První máj tohoto roku byl nejteplejším za posledních 226 let, tedy od doby kdy je teplota sledována.Dosavadní rekord z roku 1955, kdy bylo namČĜeno 26,5 stupĖĤ Celsia tedy padl.

Podzviþinsko a Dasis Správní rada sdružení Podzviþinsko se zabývala podklady pro katalog Dasis, který je distribuován po celé republice. Uvedený Spolek mČst a obcí bude mít v katalogu dvČ stránky. Na jedné bude mapa a na druhé fotografie a pĜehled zajímavostí regionu. Na jednání bylo jednáno o organizaþní struktuĜe Podzviþinska a Správní rada se domluvila, že pošta a další podklady budou evidovány v informaþním centru Dvora Králové n.L.

Farní charita – sbírka Humanitární sbírku provedla farní charita církve Ĝímsko – katolické na dČkanství v Palackého ulici. Dárci mohli pĜinést zachovalé, þisté a opravené ošacení, boty, ložní prádlo, deky a další potĜeby pro domácnost. PĜispČt lze také finanþní þástkou, pĜinést staré brýle, obrouþky i samotná skla do brýlí.

ZpĜístupnČní vČže kostela Po delší odmlce byla opČt zpĜístupnČna veĜejnosti vČž kostela sv. Jana KĜtitele. Nabízí pohled z ochozu, prohlídku vČžních hodin a zhlédnutí výstavky o historii kostela. PĜístupná má být také kobka, kde nalezl Václav Hanka pergamenové svitky Rukopisu královédvorského. Šedesátimetrová dominanta našeho mČsta stále pĜitahuje naše obþany.

Nakresli svou maminku Tak nazvala místní organizace KDU –ýSL a Okrašlovací spolek oslavu Dne matek. DČti pĜinesly na námČstí obrázek svojí maminky a jako odmČna se jím dostalo kytiþky. DČtem a pĜítomným zazpívala Eva Dykovská za doprovodu Václava VaĖury. PoĜadatelé chystají i úþast na „ Pouti na Zviþinu“ ve formČ turistického pochodu.

77


PĜíští „Juniorfilm“ – zmČna „ZmČnou bude již to, že mezi poĜadatele se zaĜadí mČsto DvĤr Králové nad Labem a Impuls Hradec Králové.VČtší pozornost chceme vČnovat propagaci soutČže,“ uvádí Ĝeditelka DDM Olga Nedvídková. PĜipravuje se také anketa, která by mČla ukázat, jak umí dČti pracovat s kamerou, jaký k ní mají pĜístup a která témata by je bavilo zpracovávat. Ke zmČnČ také dochází v propozicích. První vČková kategorie zahrnuje dČti do 12 let, nedČlí se tedy na mladší a starší.Délka snímkĤ u dospČlých je limitována dvaceti minutami. „DĤležité bude zmapovat þinnost videokroužkĤ v republice a získat na nČ kontakty, aby se dozvČdČli o existenci celostátní soutČže s þasovým pĜedstihem a mohli se do ní zapojit“, doplnila Ĝeditelka Nedvídková.

Gymnázium pĜipravuje oslavy Letos v záĜí tomu bude 111. let kdy v prozatímních prostorách domu þíslo 19 v HavlíþkovČ ulici roku 1890 byla zahájena pravidelná výuka první tĜídy gymnázia. K této události uvádí Ĝeditel Josef BČlina: „ Kulaté výroþí jsme mČli sice vloni, ale pĜipadalo nám zajímavČjší pĜipomenout si 111 let od vzniku školy v novém tisíciletí. Bude to setkání absolventĤ, které se chystá na 22. záĜí 2001, pĜipravuje se sborník Gymnázium v letech 1990 – 2001, který chronologicky naváže na almanach vydaný ke stému výroþí.

ZOO – další kĜtiny KĜtu tĜí mláćat servalĤ, narozených v bĜeznu byli pĜítomni Lucie Výborná, šéfredaktorka þasopisu Story, Pavel Svoboda, televizní moderátor a žák 1. Základní školy Mladá Boleslav Dalibor Kulhánek. PoslednČ jmenovaný nahradil nemocnou Miss ýR Moniku Žídkovou. DČti z mladoboleslavské školy mezi sebou vybraly deset tisíc korun a adoptovaly právČ servala. Servalím sourozencĤm byla dána jména Šehrezáda, Šáma, Lady. KmotĜi obešli se servaly pĜítomné diváky a tak si je mohli prohlédnout zblízka. PokĜtČna také byla tĜi mláćata psĤ hyenovitých.“Pro nČ bylo uvažováno se jmény Satanáš, Guláš a Mariáš, ale tČmito jmény by se na nČ špatnČ volalo a tak nakonec dostali jména Servác, Pankrác a Bonifác“ uvedla Lucie Výborná. KmotĜi si prohlédli nový hotel a podepsali petici proti vybíjení divokých zvíĜat v tropických pralesech –Buschmeat. Lucie Výborná a Pavel Svoboda dne 29. 4. 2001 78


ZOO – výtvarná soutČž „Do malíĜského klání se zapojilo 876 autorĤ z celé naší republiky, kteĜí nám poslali celkem 920 prací, V pČti vČkových kategoriích bylo ocenČno dvacet jedna autorĤ“ sdČlil Tomáš Hajnyš z oddČlení výchovy a propagace. SoutČžit mohli nejmenší od tĜí let až po dospČlé. Nejlepší pohlednice a blahopĜání vytvoĜili v kategorii do 7 let Dorota Svobodová z výtvarného kroužku pĜi HankovČ RNDr. Dana Holeþková odmČĖuje nejlepší pohlednici domČ, v kategorii do desíti let Šimon Kiriakovský ze Základní školy PodharĢ, mezi jedenácti a tĜináctiletými vyhrála Jana Dufková ze ZŠ Komenského. Nejlepší práci v kategorii do 17 let zaslala Lenka Vítová z gymnázia na NámČstí Odboje. Mezi dospČlými se nejvíce líbila série pohlednic Vratislava Scherkse z Hradce Králové. Ceny nejlepším autorĤm pĜedala Ĝeditelka Dana Holeþková. Byl zahájen letní provoz ZOO, jsou vypuštČna volnČ zvíĜata a první ze specielních autobusĤ po safari. Uskuteþnil se také kĜest nosorožce dvourohého. Jeho kmotrou je Bára Basiková.

Vladimír Derner – zástupce hejtmana Besedoval s obþany v salonku Hankova domu. Akci poĜádala místní organizace KDU ýSL. HovoĜilo se o novém územním uspoĜádání státu a problémy, které to provázejí. K tomu jmenovaný uvedl následující :“ Stát pĜedává novým celkĤm pĜedevším odpovČdnost a složité práce. Bohužel nikoliv finance a pracovní místa, které zĤstávají stále v centru“. V dotazech byly otázky rušení okresních úĜadĤ, výstavby bytĤ a rekonstrukce komunikací. V otázce zoologické zahrady pod kraj Ĝekl, že se jedná o jedno z klíþových zaĜízení turistického ruchu, kterému chce vČnovat krajský úĜad pozornost.

79


ZOO a 55. výroþí založení NejvČtší þást oslav byla zahájena 9. kvČtna 2001, kdy došlo k rozlouþení se starou ZOO bouráním pĤvodních ptaþích voliér. Na jejich místČ bude položen základní kámen nové prĤchozí voliéry,kde najde svĤj domov ibis, kolpíci a nČkteĜí další vodní ptáci. ZároveĖ došlo k otevĜení expozice veverek kapských v hotelu Safari.Ta tvoĜí stČnu salonku hotelu, který nabízí návštČvníkĤm témČĜ sto lĤžek s moderním vybavením. NeveĜejnou akcí bylo setkání zástupcĤ mČsta, okresu i kraje a také všech bývalých ĜeditelĤ ZOO a jejich pĜíbuzných. Mezi 170 hosty byli také zástupci všech zoologických zahrad ýech a Slovenska. Od 10. kvČtna se totiž pĜi pĜíležitosti oslav koná v ZOO jednání Valné hromady Unie þeských a slovenských zoo-zahrad Dle informace Ĝeditelky Holeþkové, pĜipravuje spoleþnČ s Janem Schwarzem publikaci o dlouhé historii zoologické zahrady. KromČ Ĝady snímkĤ se souþasnosti se podaĜilo shromáždit celou Ĝadu dosud Položení základního kamene voliéry ptákĤ nepublikovaných údajĤ, které poodkryjí hejtmanem Pavlem Bradíkem pĜedevším málo známou historii prvních let zahrady.

ýestní hosté: Viktor Švub, Vladimír Klimko, Pavel Bradík, jsou vítání Ĝeditelkou ZOO

Oslavy 55. výroþí pĜipomnČla Ĝeditelka Dana Holeþková slovy :“ Jedná se pĜedevším o 55. let od otevĜení ZOO ve mČstČ. Devadesáté páté narozeniny slaví správní vila, která vznikla v letech 1903 – 1906 jako kopie renesanþního zámku. Letos uplyne 20 let od úmrtí malíĜe ZdeĖka Buriana“. (poznámka – vila Neumannova) Odpolední program oslav

zakonþila projížćka po Safari s odborným výkladem. Ve volných výbČzích se pohybuje 130 kopytníkĤ a témČĜ 60 ptákĤ.

RNDr. Dana Holeþková a zástupci kraje, okresu i mČsta

Slavnostní akce završil veþer v galerii ZdeĖka Buriana. V jeho rámci moderátor Jan Schwarz a „královna þeských vČnných mČst“ Eva Kvasniþková pĜedstavili historii zahrady, 80


která se z malého zookoutku s nČkolika evropskými zvíĜaty rozrostla v zaĜízení evropské a svČtové úrovnČ. PĜízemí správní budovy ZOO zaplnilo více než sto padesát hostĤ. Mezi nimi i nČkteĜí z patnácti ĜeditelĤ, kteĜí zaĜízení za dobu existence Ĝídili. Na úvod zahrál na klavír uþitel ZUŠ ZdenČk Jirousek, následovala jmenovaná moderátorská dvojice a poté Ĝeþ souþasné Ĝeditelky Dany Holeþkové. PodČkovala všem, kteĜí se na rozkvČtu zahrady podíleli slovy :“Protože nemĤžeme jmenovat všechny, symbolicky jsme se rozhodli pĜedat pamČtní listy všem bývalým ĜeditelĤm ZOO a pokud již nežijí, jejich pĜíbuzným“. Slova se také ujali zástupci všech historických zĜizovatelĤ – mČsta, okresu a kraje.KromČ pĜání dalších úspČchĤ také oni pĜedali pamČtní listy Ĝeditelce a všem pracovníkĤm ZOO. Na závČr se pĜítomní dozvČdČli o již psané publikaci, jejímiž autory je Dana Holeþková a Jan Schwarz, který souþasnČ požádal pamČtníky o pomoc pĜi zaplĖování bílých míst historie.

Královna vČnných mČst þeských – Eva Kvasniþková v ZOO

Zoologická zahrada byla veþer slavnostnČ osvČtlena a nČkteré pavilony byly zpĜístupnČny do 22. hodin. PĜínosem bylo i to, že ZOO se stala po dva dny místem jednání valné hromady Unie þeských a slovenských zoologických zahrad Výroþí úmrtí malíĜe ZdeĖka Buriana si ZOO pĜipomnČla rozsáhlými úpravami v galerii jeho obrazĤ. Expozice byla pĜejmenována na „PravČk oþima ZdeĖka Buriana“, pĤvodních 59 obrazĤ bylo doplnČno a þiní nyní 84 obrazĤ. PĜestĜižením pásky otevĜel pĜednosta Okresního úĜadu v TrutnovČ Vladimír Klímko výbČh veverek kapských v novém hotelu Safari za pĜítomnosti starosty mČsta Viktora Švuba. Starostové okresu a mČsta otevírají expozici veverek kapských 81


BČh Schulzovými sady Po desíti letech byl obnoven tento bČh a tČšil se velkému zájmu. Na startu se sešlo 379 závodníkĤ z rĤzných vČkových skupin. Závodilo se na trasách o délce od 500 do 3000 metrĤ. Zúþastnilo se i šest uþitelĤ, aby obnovili kategorii dospČlých. Zapojila se aktivnČ vČtšina místních škol a kromČ uþitelĤ vypomáhali také pracovníci gymnázia, DDM Jedniþka a atletického oddílu. „ Poþasí pĜálo a to mČlo také jistČ rozhodující vliv na velikou úþast“ vysvČtlil Ĝeditel závodu Antonín Valášek a dodal, že „ je to pĜedevším propagace zdravého životního stylu. Šlo nám o to dát dČtem možnost si vyzkoušet své síly, zabČhat si jenom tak, pro radost. Proto byly rozdíly mezi prvním a posledním velké. V tomto pĜípadČ to ale není rozhodující“. Do akce se zapojila i mČstská protidrogová komise a s ohlasem se setkala i „moderátorská“ role uþitele Petra Novotného.

Psí útulek –Štísko Naši zástupci psího útulku se zúþastnili soutČže „Rýzmburský voĜíšek“. Celkem pČt þlenĤ a þtyĜi psi. kteĜí se zúþastnili soutČží s pojmenováním „DítČ a pes, Podobnost pána a psa, Psí cirkus a nejhezþí pár þi skupina“. Naše výprava se nevracela kompletní, když jedna z pĜítomných rodin adoptovala v soutČži našeho „Štíska“ jako vítČze v poslední uvedené kategorii. V souþasné dobČ má útulek 12 psĤ, pĜedevším kĜížencĤ. OtevĜeno je každý den.

Zálesácký pĜebor a Sokol Žákyním Sokola z našeho mČsta se podaĜilo uspČt na republikovém pĜeboru v „Zálesáckém závodČ“konaném v ýeských BudČjovicích.DČvþata se probojovala pĜes oblastní kola, kde obhajovala župu Podkrkonošskou – Jiráskovu až do finále. O umístČní bojovalo celkem osmnáct tĜíþlenných družstev z rĤzných míst republiky a další dvČ družstva byla sestavena z náhradníkĤ. Hlídka ve složení Eliška Kmínková, Lenka Texlová a Anna Žitnáková si vedla dobĜe a vybojovala páté místo. SoutČžící museli ovládat tábornické dovednosti z topografie, poznávat rostliny, živoþichy a minerály, zvládnout šplh po lanech, hod na cíl, zdravovČdu, morseovku a otázky z historie Sokola. „Na prvních místech se umístila družstva ze specializovaných tábornických oddílĤ“, doplnila sestra Špatenková.

Den matek Obnovuje se tradice oslav pĜipadajících na druhou kvČtnovou nedČli. MČsto spolu s místní KDU .ýSL a okrašlovacím spolkem pĜipravilo akci pĜi které každé dítČ, které pĜineslo na námČstí TGM obrázek maminky, dostalo pro ní kytiþku.

Jsme mistry svČta v ledním hokeji – potĜetí po sobČ !

82


Bára Basiková a kĜtiny v ZOO ZpČvaþka Basiková se stala kmotrou nosorožce dvourohého. Sameþek Jeremy, jak jí byl pokĜtČn, byl synem matky Jessi. Kmotrou nebyla poprvé, pĜed nČkolika lety kĜtila se svými muzikálovými kolegy mláćata servalĤ. ZároveĖ podpoĜila petiþní akci Buschmeat – Zastavte jatka v afrických pralesích. Bára kĜtí nosorožce dvourohého Bára Basiková kĜtí mladé servaly

Nosorožþí mládČ milenia s maminkou

83


DĤm dČtí a mládeže „Jedniþka“ DDM má velmi bohatou þinnost a kronika zaznamenává kvČtnové akce roku 2001, abychom si tento rozsah do budoucna zachovali : -

Výstava výtvarných prací „ýarodČjnice 2001“ Závod na tĜíkolkách pro mateĜské školy a SK Pohár rozhlasu pro mladší žáctvo Vystoupení ZÚ Country na akademii ZŠ R.A.Dvorského Vyhodnocení výtvarné soutČže „ýarodČjnice“ a Keramická dílna pro ZŠ Nácvik jízdy na DDH (DČtském dopravním hĜišti), Vyhlášení soutČže „Lidé a pĜíroda“. SK v malé kopané pro 8. a 9. tĜídy SK Pohár rozhlasu –starší žactvo SoutČž v recitaci a zpČvu pro MtŠ „KuĜátko“ Výlet do ZOO, Chrudimi 19.-20 První roþník záchranáĜských závodĤ Nácvik jízdy na DDH pro Bílou TĜemešnou Okresní kolo dopravní soutČže ZŠ Okresní kolo dopravní soutČže ZvŠ SK v malé kopané 6. a 7. tĜídy „PrĤkaz cyklisty“dopravní výchova pro ZŠ Keramická dílna pro dČti Královédvorské putování „OstrostĜelec“-stĜelba ze vzduchovky pro ZŠ dopravní soutČže ZŠ Okresní kolo Pohár rozhlasu „PrĤkaz cyklisty“ –dopravní výchova pro ZŠ

Domu dČtí a mládeže bude ještČ vČnována pozornost kroniky v následném mČsíci tohoto roku. Drobnosti - dĤm dČtí a mládeže Jedniþka uspoĜádal spolu s Klubem þeských turistĤ pochod dČtí „ S toulavým náprstkem“ pohádkovým lesem o délce sedmi kilometrĤ. Dále bylo možno absolvovat trasy o délce 15, 30 a 40 kilometrĤ. - Klub kaktusáĜĤ zahájil sezónu prodejní expozicí kaktusĤ a sukulentĤ v HankovČ domČ - první setkání pĜedstavitelĤ organizací a sdružení ke „Dni spolkĤ“ se konalo v MČstském muzeu - 18 tisíc kilogramĤ zvláštních odpadĤ bylo odevzdáno pĜi mobilních sbČrech (nejvíce bylo barev, rozpouštČdel a dalších chemických látek a pĜibližnČ stejné množství bylo autobaterií. Firma Ecotechniek tak odvezla témČĜ dvojnásobek minulých svozĤ. - aguapark, dle tiskové zprávy, ve mČstČ budován nebude (zahraniþní firma od stavby ustoupila) Sport World – Sportovní svČt Byl vybudován ve Vrchlického ulici v ýeské Podharti. PĜíznivci sportu zde mají možnost využít ricochetové kurty, bowlingovou hernu o þtyĜech drahách a vše doplĖují „šipky“, kuleþník, stolní fotbal i hokej.

84


ZOO v souþasnosti Naše ZOO s nejvČtší pravdČpodobností zmČní zĜizovatele. V souþasné dobČ je jím Okresní úĜad a mČla by pĜejít pod správu kraje. Zástupce krajského hejtmana Vladimír Derner se k tomu vyjádĜil slovy, „že se jedná o klíþové zaĜízení, kterému bude nové vedení územního celku vČnovat velkou pozornost.“.V tomto smyslu se také k dané situaci vyjádĜil pĜi oslavČ vzniku ZOO hejtman Pavel Bradík. Oba tito jmenovaní pĜedstavitelé se také vyjádĜili k nedoĜešené otázce financování a zapojení mČsta do podpory zahrady. „Jde o spoleþný zájem, mČsto by nemČlo na existenci takového zaĜízení pouze profitovat“ vysvČtlil zástupce hejtmana. Názory budoucího zĜizovatele se tím dostávají do rozporu s vyjádĜeními nČkterých zastupitelĤ, kteĜí považují zahradu za samostatný podnikatelský subjekt s kterým není tĜeba spolupracovat. Do konce kvČtna prošlo ZOO zahradou asi osmdesát tisíc návštČvníkĤ, polovina z tohoto poþtu v kvČtnu. Mohou zde shlédnout více jak sto osmdesát zvíĜat. Novinkou je vyhlídka do výbČhu žiraf a zeber a exposice kapských veverek.K zajímavým odchovĤm patĜí dvojice drobných saharských lištiþek, fenkĤ, narozených poþátkem mČsíce. PĜemnožené straky PatĜí k þeledi krkavcovitých a staly se hubitelkami zpČvného ptactva. Došlo k tomu na základČ dĜívČjších unáhlených zásahĤ do zákonitostí pĜírody tím, že je v platnosti Ĝada legislativních úprav, které ve svých dĤsledcích nesou špatné plody. Straky jsou uvádČny jako obratní, inteligentní, lstiví a nesnášenliví ptáci. Vyznaþují se silným tlakem na ostatní živoþichy, vybírají hnízda ostatních ptákĤ, vþetnČ bažantích a koroptvích snĤšek. Jejich poþetní stav se nechá utlumit velmi obtížnČ, lovecká zbraĖ je ve mČstČ neúþinná a nebezpeþná, zbývá lovit do odchytových klecí s následným usmrcením. Ubytování ve mČstČ se zlepšilo Tento tíživý problém mČsta se podaĜilo výraznČ zlepšit. Nyní lze najít ubytování v bývalém internátu Tiby, nyní nazvaném „ Hostel“. PĜínosem je i moderní areál – hotel Safari- sloužící nejen ZOO, ale i mČstu.Komfort tohoto zaĜízení mČli možnost posoudit již úþastníci oslav 55. výroþí vzniku ZOO. Samotné zaĜazení do areálu ZOO vyvolává zajímavou atmosféru. Také bývalé „papíráky“ v blízkosti koupalištČ sloužící v minulosti jako „svobodárny“ pro pracovníky národních podnikĤ Tiba a Juta se zmČnily na ubytovací zaĜízení se zahradou. (viz foto) I dva hotely na námČstí - Central a Tins – se dávají do poĜádku a poskytují þásteþné služby. Vznikají i menší penziony jako „domácí“ typ ubytování s plným komfortem i možným stravováním, jako je tomu v KlazarovČ ulici pod názvem „Pohoda“ i s vinotékou. Je tedy možné konstatovat, že se poþet lĤžek zvýšil o tĜi sta a nemČlo by být problémem zde najít ubytování. Informace poskytuje MČstské informaþní centrum na MasarykovČ námČstí. MČstská nemocnice – propojení databází K poþítaþovému zpracování vysvČtluje ing. Miroslav Vávra – Ĝeditel nemocnice – následující:“ Reagujeme na požadavky našeho ministerstva, které chce, aby nemocnice od 85


pĜíštího roku mČly chorobopisy v elektronické podobČ. Nejedná se samozĜejmČ o jednoduchou zmČnu, zaþali jsme proto s pĜedstihem“. Nejprve se zaþala data ukládat do poþítaþĤ na ambulancích, dále budou na terminálech i na oddČleních. Do bezdrátové sítČ bude bezdrátovČ pĜipojena také mČstská poliklinika. PĜi pĜijímání pacienta na lĤžkové oddČlení nebude napĜíštČ problém, aby si lékaĜ zjistil, které choroby pacient prodČlal, jaké má výsledky laboratorních testĤ, jestli je na nČjaké léky alergický, jaké komplikace provázely jeho poslední pobyt v nemocnici a další potĜebné údaje. Tento systém nabízí do budoucna i ukládání rentgenových snímkĤ a ultrazvukových snímkĤ a jejich pĜípadné konzultace s odborníky ze specializovaných pracovišĢ pomocí internetu. MČstská nemocnice se tím snaží držet krok s moderními zdravotnickými zaĜízeními v naší republice. Galerie ZdeĖka Buriana v ZOO Stálá expozice obrazĤ svČtovČ proslulého malíĜe v naší ZOO byla poprvé otevĜena 17. þervna 1983. PĤvodní zámČr pĜedpokládal instalaci nových rozmČrných obrazĤ, pĜedstavujících vývoj života na Zemi, vytvoĜených pĜímo pro královédvorskou ZOO. Bohužel, ZdenČk Burian zemĜel v roce 1981, kdy ze zamýšlených 34 obrazĤ staþil dokonþit jen 22 velkých pláten a ta se stala "také vánoþní výzdoba sluší BurianovČ galerii" základem expozice. Teprve po umČlcovČ smrti vznikla myšlenka doplnit torzo 22 obrazĤ i obrazy staršími, které by umožnily naplnit pĤvodní zámČr ucelené pĜedstavy o vývoji života na naší planetČ. Za tímto úþelem bylo v galerii umístČno dalších 53 obrazĤ z majetku národního podniku Komenium Praha.

Jeden z výstavních sálĤ

86

Již od samotného poþátku existence galerie bylo snahou vedení ZOO, aby obrazy, deponované z národního podniku Komenium Praha, pĜešly


do vlastnictví Východoþeské ZOO. V roce 1992 bylo vedení ZOO informováno, že podnik Komenium pĤjde pravdČpodobnČ do likvidace a tak vyvstala otázka budoucího vlastníka þásti obrazĤ v galerii. Jedním z prvních krokĤ k uchování celého souboru byla snaha o jejich vyhlášení národní kulturní památkou, k nČmuž došlo poþátkem roku 1993. Tehdy Ministerstvo kultury vyhlásilo celý soubor 82 obrazĤ ZdeĖka Buriana s paleontologickou a nauþnou tematikou za národní kulturní památku. Po ĜadČ jednání se podaĜilo všechny zapĤjþené obrazy pro galerii odkoupit.

Rozhlasová soutČž Lady Radio „Královna vČnných mČst „ Eva Kvasniþková, studentka místního gymnázia má mnoho zájmĤ. Hraje na klavír, vČnuje se cyklistice a poþítaþĤm, zajímá jí Evropská unie. Nyní postoupila do soutČže Lady Radio a také Moderátorem snadno a rychle a s kolegy ze školy také do mezinárodního kola studentských prací AMAVED v Bruselu. Každý roky vyhlašuje ýeský rozhlas Praha soutČž pro mladé moderátory. Ze zaslaných kazet s nahrávkami vybrala porota 84 úþastnic podle hlasu do semifinále. To se uskuteþnilo v budovČ rozhlasu Praha. Studentka Eva k tomu vysvČtluje :“ Nejprve jsme musely pĜeþíst neznámý text, na základČ jeho zvládnutí postoupilo pČt dívek dál. Tady na nás þekalo šest dalších úkolĤ“. Adeptky musely zvládnout besedu na téma feminismus, vytvoĜit fejeton, vymyslet upoutávku a koncepci nového rozhlasového poĜadu, nebo pĜeþíst vČtu nadšenČ, tragicky a naštvanČ. Byly vybrány tĜi finalistky, mezi Královna vČnných mČst v ZOO nimi Eva. Finále se uskuteþní na samém konci kvČtna a v porotČ zasednou Helena RĤžiþková, Bára ŠtČpánová, Petr Vacek, JiĜí Suchý a další osobnosti. Uþitelé z Itálie a ŠpanČlska Týden strávili þtyĜi uþitelé z uvedených zemí na Základní škole Komenského v rámci programu Socrates. Jednalo se o uþitele z I. stupnČ škol v CremonČ a Ferolu s kterými škola spolupracuje již tĜetím rokem . Petr Kavan, který je koordinátorem mezinárodní spolupráce umožnil návštČvČ prohlídku školy, památek mČsta, zoologické zahrady, družstva Vánoþní ozdoby i blízký Adršpach a Prahu. DČti se pĜi besedČ hostĤ ptaly na systém školství v cizinČ, znali fotbalového brankáĜe Koubu a italky i fotbalistu Pavla NedvČda, z kultury Smetanu i DvoĜáka. DČti vyslechly sdČlení, že ve ŠpanČlsku se chodí do školy od devíti hodin, konþí o druhé hodinČ odpolední a není zde odpolední vyuþování. V Itálii se na II. stupni chodí do školy i v sobotu Základní škola Komenského se zamČĜuje na výuku jazykĤ a v souþasné dobČ zajišĢuje uþitelku angliþtiny pocházející z Jižní Afriky. 87


Odškodné za práci v „rajchu“ PrĤmysl NČmecka se i nadále snaží oddálit a zkomplikovat vyplácení odškodného. Žádá další právní záruky a þeká se na rozhodnutí Spolkového snČmu, zda jim postaþí stáhnutí žalob proti prĤmyslníkĤm na základČ rozhodnutí americké právniþky. StaĜí „totálnČ nasazení“ pracovníci k tomu Ĝíkají,“ dĜeli jsme ve dne v noci, bez nároku na pĜestávky a hladu zažili více než jídla. Už jsme staĜí, zdraví nám neslouží, ale nechtČli bychom zemĜít, dokud nám NČmci dluhy nevyrovnají“.

Stanovisko Otto Habsburga Uplynulo více jak pĤlstoletí od konce druhé svČtové války znovu se ozval hlas pĜedsedy Panevropské unie a bývalého poslance Evropského parlamentu, tentokrát ve Slovenském rozhlase, že dekrety tehdejšího þeskoslovenského prezidenta Beneše nejsou sluþitelné s pojmem lidských práv. Na základČ tČchto dekretĤ muselo po druhé svČtové válce opustit nČmeckojazyþné obyvatelstvo své domovy v ýeskoslovensku. Habsburg tvrdil, že takový stát, v nČmž by platily Benešovy dekrety, by nemohl pĜistoupit k Evropské unii. Vyslovil nadČji, že budou brzy zrušeny a usoudil, že se to bezpochyby stane právČ na Slovensku. V BratislavČ, kde tato slova pronesl, pĜednášel na Komenského univerzitČ o budoucnosti Evropy.Panevropská unie prosazuje myšlenku „spojených státĤ evropských“. Tato staĢ kroniky navazuje na pĜedchozí kroniku roku 2000, kde došlo k pojednání o váleþných událostech, pováleþném dČní a uctČní památek padlých a umuþených.

Bývalá „þistírna“ u Hrubých Koncem kvČtna zmČní svoji pĜíjemnou tváĜ i tato budova v TylovČ ulici, která v souþasné dobČ slouží ve své þásti do ulice jako provozovna PRO – FOTO majitele p. Cermana. Majitelem celé nemovitosti je pan Hrubý, který zde má zavedeno vázání knihaĜských výrobkĤ s dobrou povČstí. Na fotografii je ještČ nápis „Trafika“, ta zde byla krátce pĜedtím než došlo k popsaným zmČnám. Letitá zelená tváĜ brzy zmČní svoji podobu „SvČdkové Jehovovi“ Obþané mČsta se mohou se þleny této náboženské spoleþnosti setkat na námČstí, kde nabízejí obþanĤm svoje tiskoviny, ale také jsou jimi navštČvováni v domácnostech. 88


SvČdkové nabízejí obþanĤm þasopis „Probućte se“ i jiné publikace náboženského charakteru. Jsou pĜi návštČvách domácností slušného vystupování, ale dĤrazní pĜi prosazování svých názorĤ. ýasopis „Probućte se“ se zaobírá tematikou o „Odhalování tajemství našich genĤ, Sebevražda –kdo je nejvíc ohrožen?, Jak mĤžete pĜestat s kouĜením a jiné. Diakonie staví další budovu V kvČtnu 2001 dochází k zahájení stavebních prací na další budovČ Diakonie (viz foto) NovČ stavČná budova má mít deset pokojĤ pro pĜestárlé osoby. Na fotografiích je vidČt umístČní stavby. Foto v nadhledu ukazuje sousedící „Penny market“ a další þástí je pod stĜešními svČtlíky bývalé tkalcovny Tiba Zálabí provozovna firmy Šmíd Lubomír. Druhá fotografie ukazuje objekty stávající S bývalou tkalcovnou n.p. Tiba Zálabí – dnes Penny marketem Diakonie, vlevo pĜestavČný objekt a vpravo novČ postavená þást.

VyrĤstá tĜetí budova Diakonie

89


Zimní stadion zastĜešen Na konci kvČtna probíhají další práce na zimním stadionu, který je již zastĜešen. Pohled fotografií ukazuje vstupní þást, na druhé je pohled do haly, kde ještČ probíhají práce.

PrĤþelí s vchodem ještČ za stavby I uvnitĜ se ještČ pracuje

ZOO – rok 2000 v struþných údajích Vedení ZOO ěeditelka: RNDr. Dana Holeþková Zástupce Ĝeditele: Vedoucí zoologického útvaru: Hlavní ekonom: Technický námČstek: Vedoucí zahradní údržby: Vedoucí propagace a výchovy: Vedoucí vnitĜní správy: Celkový poþet zamČstnancĤ:

90

Ing. Miroslav Špráchal RNDr. Pavel Moucha Hana DvoĜáková Jaroslav Janský Ing. František Frola Ing. Tomáš Hajnyš JiĜí Seidl 132 (k 31.12.2000)


Bylo uspoĜádáno celkem 8 kĜtin a oslav narozenin mláćat narozených v ZOO. ýestní hosté otevĜeli 3 nové objekty. ZOO uspoĜádala celkem 6 výstav. V prĤbČhu roku 2000 bylo uspoĜádáno 11 soutČžních a dČtských dnĤ. UspoĜádány 4 reprezentaþní akce. Ekologické výchovy ve þtrnácti programech se zúþastnilo 242 školních skupin. ZOO pĤsobí radost pĜedevším malým dČtem

Bylo restaurování

provedeno obrazĤ,

zarámování perokreseb, temper a kvaší galerie ZdeĖka Buriana UskuteþnČno „Setkání se zvíĜaty – Animal Show“ (pĜedvádČní þi pĜedstavování ochoþených zvíĜat)

Malí návštČvnící milují zvíĜátka NávštČvnický servis obohacen: - výstavbou a zprovoznČním nového obþerstvení „U slona“ - výstavbou a zprovoznČním cukrárny „U žiraf“ - rekonstrukcí a modernizací veĜejných WC - realizací nového nástupištČ na safaribus - realizace nových stánkĤ a zpevnČných ploch u nástupištČ na safaribus - zahájena výstavba hotelu - rozšíĜená „Vánoþní ZOO“ (navštívena 14.496 lidmi) - „Veþerní safari“ v mČsících þervenci a srpnu absolvovalo 6.283 návštČvníkĤ - byla pružnČ a operativnČ prodlužována (zvlášĢ o víkendech) otevírací doba ZOO V roce 2000 navštívilo ZOO 557.400 návštČvníkĤ. Firma Strojmetal,a.s. z Kamenice u Prahy je sponzorem, který již druhým rokem vČnuje 200.000 Kþ roþnČ. V roce 2000 adoptovalo 136 jednotlivcĤ i institucí 178 zvíĜat ( hodnota pĜíspČvkĤ þinila 439.733 Kþ. „Klub pĜátel ZOO“ mČl v roce 2000 celkem 46 þlenĤ s þlenským pĜíspČvkem 1.000 Kþ roþnČ 91


Partnerství s francouzským mČstem Dvorská delegace zavítala na pozvání do francouzského mČsta Verneuil –en – Halatte. Cílem bylo navázat pĜátelství mezi našimi mČsty. Naše mČsto podepsalo slavnostní pĜísahu v tomto znČní: „ Dnes, v nedČli 6. kvČtna 2001 pĜijímáme slavnostní závazek udržovat nepĜetržité svazky mezi mČstskými úĜady našich obcí a podporovat ve všech oblastech vzájemné styky a návštČvy mezi obyvateli, abychom tak podpoĜili živý pocit bratrství nezbytný pro udržení míru a prosperity znakĤ evropské unie. Viktor Švub starosta mČsta

Zuzana ýermáková pĜedseda výboru pro partnerství

Jean Claude Hrmo starosta mČsta

Georgette Lahaye pĜedseda výboru pro partnerství

Tímto se mČsto DvĤr Králové nad Labem pĜihlásilo k myšlence sbližování evropských státĤ a hodlá svojí další þinností pĜispČt k zaþlenČní do Evropy. Na programu tĜídenního jednání byla nejprve vernisáž umČlcĤ partnerských mČst, v sobotu prohlídka mČsta a sportovní klání. ýestnČ obstál náš komorní orchestr, který v konkurenci s anglickým ženským a francouzským smíšeným sborem si vedl výbornČ. Naši volejbalisté skonþili jako druzí. NedČle byla vrcholem programu a došlo k podepsání vzájemné smlouvy

Projev starosty mČsta Dvora Králové n.L., Viktora Švuba ve Werneuil en Halatte: Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi nejdĜíve vyjádĜit podČkování organizátorĤm tohoto slavnostního aktu za vĜelé pĜijetí a tlumoþit vám všem pozdrav obþanĤ našeho mČsta, mČsta Dvora Králové nad Labem, které zde jako starosta zastupuji. ýeská republika je jednou z kandidátských zemí na vstup do Evropské unie. Ctí podobné zájmy, stejné hodnoty, zásady a principy evropské integrace jako Evropská unie.Úsilí ýeské republiky stát se þlenem Evropské unie je jen logickým výsledkem snah zaþlenit se do struktur, ve kterých by ýeská republika již dávno byla, kdyby nebyla v pováleþných letech vytržena ze spoleþenství demokratických a hospodáĜsky rozvinutých zemí. Jsme si všichni vČdomi pĜínosu, kterým bude integraþní proces pro rozvoj stabilní Evropy, pĜínosu pro rozvoj naší republiky, ale uvČdomujeme si i obtíže a problémy, který tento proces budou provázet. Naše úmysly jsou jednoznaþné. Chceme vstoupit do silné, efektivní a fungující Unie a tím nést svĤj díl odpovČdnosti za budování spojené a prosperující Evropy. Jsem rád, že toto naše úsilí nachází ohlas v jednotlivých zemích EU a pĜedevším nás tČší ohlas ve Francii. PĜátelství našich státĤ má své koĜeny v historii a bylo výrazné pĜedevším v období pĜed 2. svČtovou válkou. Máme tedy na co navazovat. Spolupráce mezi našimi mČsty, kterou dnes slavnostnČ uzavĜeme, je jen malým, ale významným impulsem pro široký rozvoj našich vztahĤ. Vzájemné poznávání života v našich zemích, jejich kultur, styky jednotlivých obþanĤ, zájmových organizací a pĜedevším mládeže jsou tím nejlepším pĜínosem pro realizaci celého integraþního procesu.

92


Již v minulém roce jsme jako pĜedstavitelé našich mČst navázali neformální styky, vzájemnČ jsme se navštívili a posuzovali všechny možné formy vzájemných vztahĤ. Na základČ tČchto jednání a úvah pĜistupujeme k formálnímu završení této spolupráce. PĜi té pĜíležitosti bych chtČl i tČm, kteĜí nemČli možnost naše mČsto navštívit jej struþnČ pĜedstavit. MČsto DvĤr Králové nad Labem leží v královéhradeckém kraji v okrese Trutnov. Má 16.500 obyvatel a je jedním z významných stĜedisek textilního prĤmyslu ve východních ýechách. Má Ĝadu historických, kulturních a umČleckých památek i nádherné okolí. Vyhledávaným cílem turistĤ je zoologická zahrada – Safari, která se rozkládá na 64 ha a s více než 2.300 chovaných zvíĜat pĜedstavuje nejvČtší ZOO v ýeské republice.RoþnČ ji navštČvuje kolem 600.000 návštČvníkĤ. Naše mČsto se mĤže pochlubit novými školami, sportovní halou, novČ zastĜešeným zimním stadionem, koupalištČm, parky, Hankovým domem, který je stĜediskem kulturních akcí ve mČstČ, muzeem a mnoha dalšími zaĜízeními, sloužícím k rozvoji sportu a kultury ve mČstČ. MČsto má bohaté kulturní tradice. BČhem roku se zde poĜádají divadelní a filmová pĜedstavení, koncerty, plesy, výstavy a významné oficiální kulturní a spoleþenské poĜady. Všechny tyto skuteþnosti tvoĜí širokou základnu a prostor pro možnost bohatých vzájemných stykĤ. I když nás zemČpisnČ dČlí pomČrnČ velká vzdálenost a jazyková odlišnost, tak naše kultury a životní styl jsou natolik blízké, že by nám v intenzitČ a kvalitČ našich stykĤ nemČlo nic bránit. NechĢ žije trvalá spolupráce mezi obþany našich mČst! Rekonstrukce mČstského parku Kontrolou zdravotního a vitálního stavu novČ vysázených dĜevin došlo k nemilému pĜekvapení, když mnoho druhĤ bylo odcizeno. Byly to pĜedevším rododendrony, buxusy a jalovec. Aby došlo k ochranČ dalších dĜevin, byl podán návrh na trestní oznámení na neznámého pachatele. Zhodnocení „Dne zemČ“ Tento se slaví na celém svČtČ jako pĜipomenutí špatného vlivu lidské þinnosti na pĜírodu. Organizován byl „Domem dČtí a mládeže – Jedniþka“, zoologickou zahradou a psím útulkem. DDM – Jedniþka pĜipravil soutČž urþenou nejmenším s názvem „Malá, ale hezká krteþkova stezka“.DČti mČly poznávat zvíĜata, rostliny, házet míþem na cíl, urþovaly koĜení a hledaly pĜedmČt, který do pĜírody nepatĜí. Další soutČž byla ve spolupráci „Jedniþky“ se ZOO. Den ZemČ se slavil také v psím útulku, dopoledne si mohli zájemci prohlédnout areál, pĜípadnČ pĤjþit pejska na procházku, odpoledne odpovídal na otázky zájemcĤ – chovatelĤ – veterináĜ Jaroslav Rapáþ. Na závČru dne byla beseda s majiteli psích spĜežení a ukázka jízdy na Hrubých lukách.

93


Restaurování kamenné brány Kohoutova dvora Po výbČrovém Ĝízení, které probČhlo v mČsíci dubnu t.r. dochází k realizaci zámČru. Obnova byla svČĜena JiĜímu Kašparovi z Mostku (firma Kašpar). Práce budou provádČny se souhlasem orgánĤ památkové péþe, vydaném Okresním úĜadem v TrutnovČ dne 15.12.1999. Jím bylo uloženo provést podrobný prĤzkum kamene (barevné polychromie), vlhkosti, degradace a Sochy na bránČ v dobČ restaurování stupnČ zasolení. Dále se provede šetrné oþištČní, sejmutí krusty a þerných usazenin, pĜípadnČ odsolení. ZvČtralá místa by mČla být vyztužena umČlými tmely, které by mČly odpovídat okolnímu kameni. Dojde k injektování prasklin. Kámen bude v závČru prací biocidnČ ošetĜen a hydrofobizován. Statika klenby se za jistí a chybČjící koule na ochozu brány, zlacené aureoly nad hlavami svČtcĤ budou doplnČny. Restaurátorské práce by mČly být konþeny do 30.8.2001. Restaurovaná kamenná brána bude jistČ dĤstojným vstupem do Kohoutova dvora – MČstského muzea a špýcharu. Na bránČ bude po restaurování lépe vidČt znak pĤvodního majitele Ferdinanda Athanasiuse Bergera,kde lev drží ve spárách monogram F.A.B. Berger byl úĜedníkem hrabČte Františka Antonína Sporcka, vykonával správce jeho nadace, kterou hrabČ zĜídil k udržování špitálu a zámku v Kuksu a do této nadace vložil svĤj statek v ChoustníkovČ Hradišti. KohoutĤv dvĤr byl postaven po roce 1711. Souþástí brány je také reliéf svatého Floriána s korouhví a pod ním je umístČn andČlíþek, který vylévá vodu z konve na stavení ve kterém poznáme celé pĤvodní prĤþelí dvora. Tato práce je datována rokem 1738. Na balustrádČ je Panna Maria s Ježíškem v náruþí, která stojí na zemském globu a pĜišlapuje nohou hada – mariánský kult. Po její levici je umístČn Jan Nepomucký (výrazem protireformace) a na stranČ druhé je to Jan Evangelista ( symbol nárokĤ katolické církve na její pĤvodnost). Není bez zajímavosti, že k této bránČ zaujal své stanovisko i Antonín Schulz ve svém „PrĤvodci mČstem“, kde dochází k závČru, že portál nebyl pĤvodnČ vytesán pro BergerĤv dvorec, ale pro Kuks. Když zakladatel F.A. Sporck zemĜel, byl dle Schulze prodán Bergerovi. Schulz k tomuto v „PrĤvodci“ píše : „ Zdá se mi, že tvĤrce portálu si nepomyslil, že jeho dílo bude rámcovati hnojištČ, na nČmž dČveþky hĜíbČcích zadkĤ v špinavých spodniþkách nad vypasenými lýtky budou v dĜevČnkách kopáþit a rozhazovat hnĤj“. Dále k tomuto uvádí: „Bylo asi jeho dílo urþeno, aby korunovalo královsky nádherné, široké, padesátistupĖové schodištČ, vedoucí k lázeĖsko – lovecké residenci SporckovČ v Kuksu“. Nebyl dosud urþen tvĤrce uvedeného portálu, ale svým slohem a datem se zaĜazuje historiky do Pacákova okruhu. 94


Sochy, jak byly popsány, zaĜazuje historik Emanuel Poche Janu Procházkovi, sochaĜi z Chrudimi. Územní systém ekologické stability ObecnČ je ÚSES definován zákonem 114/ 1992 Sb. o ochranČ pĜírody a krajiny.Skládá se ze dvou základních vČcí „stavebních kamenĤ“ – biocenter plošné povahy a biokoridorĤ, liniové povahy. Vymezování ÚSES je vČcí orgánĤ územního plánování a ochrany pĜírody ve spolupráci s orgány vodohospodáĜskými, ochrany zemČdČlského pĤdního fondu a státní správy lesního hospodáĜství.Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníkĤ a uživatelĤ pozemkĤ a vytváĜení je veĜejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemkĤ, obce i stát. Celý systém na správním území našeho mČsta je tvoĜen centrální, tzv. „mokrou“ cestou Ĝeky Labe a dvČma „suchými“ cestami na jižním a severním okraji správního území „Mokrá cesta“ tvoĜí pĜirozenou páteĜ celého území a rozprostírá se od pĜehrady „Les Království“ (jinak Tešnovské) až po Žireþ. „Suché cesty“ jsou vlastnČ dvČ pásma lesĤ, severní a jižní. Do jižní patĜí pĜírodní rezervace „ýertovy hrady“ a do severní byly ještČ vloženy tzv. „Kousky“ k propojení na nadregionální biocentrum „Les Království“. 140 let „Záboje“ – vlastivČdné þtení Založení spolku bylo vyvoláno obrovským nadšením vlasteneckým a spolek je v ýeských zemích tehdejšího Rakouska – Uherska po „Hlaholu“ nejstarším. Založilo jej devatenáct zpČvákĤ, kteĜí se v našem mČstČ scházeli „ k vybídnutí zpČvumilého obþana královédvorského Františka Kubského“ již od roku 1852 u uþitele hlavní školy Františka Dobrovského,„aby zpČvem se bavili a ducha svého tužili a šlechtili“. PĜibližnČ o þtyĜi léta pozdČji pĜedložil Josef Röhrich svým kolegĤm návrh na založení spolku a vČnoval Ĝadu materiálu. Návrh se podaĜilo uskuteþnit teprve v roce 1860, kdy padl BachĤv absolutismus a bylo umožnČno, aby se ýeši volnČ shromažćovali. Stanovy byly místodržitelstvím schváleny dne 13. 5. 1861 a tím založen þeský – mužský – pČvecký spolek „Záboj“.Názvu se mu dostalo po bájném rekovi a pČvci z Rukopisu královédvorského a prvním pĜedsedou spolku byl dvorský továrník a starosta mČsta Josef Röhrich starší, prvním Ĝeditelem se stal BedĜich Landrok. Jak bylo stanovami dáno, mČl spolek þtyĜi skupiny þlenĤ – þinné, zakládající, pĜispívající a þestné. Zakládajícími byli ti, kteĜí se o založení zasloužili, pĜispívajícími ti, kteĜí pravidelnými mČsíþními pĜíspČvky bytí spolku podporovali, þestní þlenové dávali spolku spoleþenskou autoritu. ýinní þlenové se zúþastĖovali aktivnČ koncertĤ a také ze svého stĜedu volili Ĝeditele a správní výbor o þtyĜech þlenech a pokladníka. „Záboj“ mČl bohatou kulturní þinnost a vedle koncertĤ poĜádal i výlety, spoleþenské zábavy a nejrĤznČjší kulturní akce. PĜi pĜíležitosti odhalení pamČtní desky k nalezení Rukopisu královédvorského dne 22. záĜí 1862, za velké úþasti hostĤ z celých ýech byl vysvČcen spolkový prapor. V této dobČ mČl „Záboj“ 30 þinných a 79 pĜispívajících þlenĤ. V devadesátých letech 19. století zde byl již i ženský sbor „Ludiše“, se kterým se v roce 1894 „Záboj“ spojil a od tohoto roku pĤsobí jako sbor smíšený.

95


Pro sbor byla tČžká léta v období obou svČtových válek, kdy zahynula i Ĝada þlenĤ. PĜipomeĖme pĜedsedu sboru, doktora PaĜeza, který byl umuþen v roce 1942 v OsvČtimi. V šedesátých letech se stal smíšený pČvecký sbor souþástí „Spojeného závodního klubu“ a v roce 1970 þlenem „Unie þeských pČveckých sborĤ“. V té dobČ se sbor vypracoval na vysokou umČleckou úroveĖ na které mČl zásluhu sbormistr Josef Žídek. Sbor vystupoval v Paláci kultury v rámci „Pražského jara“, dnech sborového zpČvu v pražském Obecním domČ a mnoha dalších vystoupeních. Dostalo se mu i vysokých ocenČní. V této dobČ již sbor úþinkuje (od roku 1977) pod názvem „Záboj“. ýestného uznání se dostalo i Josefu Žídkovi, který zapoþal svoji práci jako druhý dirigent již v roce 1942. Po roce 1990 navazuje sbor Ĝadu vzájemných vztahĤ se soubory v zahraniþí, navštČvuje Francii, Itálii a NČmecko. Vystoupení „Záboje“ byla pĜijímána s velkým úspČchem. Z podnČtu þlenĤ „Záboje“ se v našem mČstČ roku 1994 uskuteþnilo „ Setkání pČveckých sborĤ Východoþeského kraje“ a tato prezentace souborĤ trvá nadále. V Ĝíjnu letošního roku se bude konat toto setkání již po páté a divákĤm se pĜedstavilo dvaadvacet souborĤ. S historií „Záboje“ je spojena i Ĝada jmen známých kulturních a politických osobností spoleþnosti. Jeho þestnými þleny byli hrabČ Taxis, František ýerný –profesor na konzervatoĜi v PetrohradČ, hudební skladatelé Antonín DvoĜák a Josef Bohuslav Foerster, který dokonce vČnoval roku 1931 „Záboji“ jeden ze svých sborĤ. NČkolik svých skladeb vČnoval sboru i þestný þlen, hudební skladatel Jan ZdenČk Bartoš. „Záboj“ nastudoval v roce 1935, pod vedením sbormistra OldĜicha ěíhy, Smetanovu Prodanou nevČstu, ve které hostovala þlenka opery Národního divadla Ota Horáková a JiĜí Kryšpín. Oslav 120. výroþí se zúþastĖuje a úþinkuje se sborem i paní Šormová, Eduard Haken a pĜi dvorských koncertech i sólista Národního divadla Alfréd Hampl. Za dlouhou dobu trvání sboru se v jeho Ĝadách vystĜídaly stovky zpČvákĤ, desítky sbormistrĤ a bylo uskuteþnČno tisíce koncertĤ. Jak v minulosti, tak i nyní pĜipravuje „Záboj“ pod vedením sbormistrĤ Žídka a doktora Petra RĤžiþky nevšední kulturní zážitky. Proto byla jejich záslužná práce a práce celého sboru ocenČna z rukou pĜedsedy „Unie þeských pČveckých sborĤ“ þestným uznáním. Všem tedy patĜí naše podČkování. /10. kvČtna 2001/ Tyršovo koupalištČ zahájilo Již zaþátkem kvČtna byl zahájen provoz koupalištČ. Po celou sezónu bude otevĜeno od devíti do devatenácti hodin.Ceny denního vstupného jsou pro dospČlé 20 a dČti 12 korun. Cena permanentky na deset návštČv þiní 150 a 80 korun, kabina na sezónu 100 a 50 korun, kdy ceny nižší jsou urþeny dČtem. Slevy jsou také poskytovány invalidĤm, vojákĤm v uniformČ a dĤchodcĤm starším 65 let a dĤchodkyním starším 60 let. DČti platí vstupné od šesti do patnácti let. Muscher klub „Zviþina“ Samé poþátky tohoto klubu jezdcĤ se psím spĜežením byly v klubu Krakonoš“ ve Vrchlabí, kde byli naši muscheĜi zakládajícími þleny. Klub v našem mČstČ byl založen v roce 1995 a spadá pod „ýeskou asociaci jezdcĤ se psím spĜežením“, která je pod „ýeským svazem tČlesné výchovy“. 96


Do roku 1997 byly poĜádány klubem závody psích spĜežení také v nedaleké obci TĜebihošĢ, poté toto pĜevzal tamní klub. Klub byl spolupoĜadatelem prvního „midového“ závodu (na stĜedních tratích) v Jizerských horách a po tĜi roky spolupoĜádali nejtČžší závod u nás – „Memoriál dr. VojtČcha“ zvaný „Ledová jízda“ v Krkonoších. Jedná se o etapový závod, kde se spĜežením ještČ jede lyžaĜ a tento tým musí být po celou dobu závodu sobČstaþný, veze si tedy s sebou vše potĜebné vþetnČ stanu, na pĜenocování venku. Klub má asi 15 þlenĤ a k nejvČtším úspČchĤm patĜí druhé místo Michaely Manové na mistrovství republiky v r. 1999 v kategorii canykros, tj. bČh se psem. Dále se klub zúþastĖoval mistrovství republiky v MIDu a dosahoval tyto výsledky: 1999 – první Kleinwächter – kategorie B., tĜetí ýapek – kategorie C. rok 2000 první Sochor – kat. A., rok 2001 první Sochor – kat. A., druhý Kleinwächter -kat. B. TĜi þlenové klubu – Josef Souþek, JiĜí Sochor a Jan ýapek - si splnili svĤj sen a okusili jaké je to za polárním kruhem. SvĤj sport propagovali na „Dnu ZemČ“ a nadále chtČjí spolupracovat s „Jezdeckým oddílem“ a MČstským útulkem pro psy. BUSCHMEAT neboli maso z pralesa, þi zastavte jatka v pralesech Afriky. Jedná se o celosvČtovou podpisovou kampaĖ, která bude ukonþena v záĜí letošního roku s tím, že podpisové archy budou dány k pĜedání Dr. Jane Lawickové Goodallové. Ta je slavnou zooložkou, která vynikla studiem šimpanzĤ v pĜírodČ a pĜedá podpisové archy spolu s peticí úĜadu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Cílem je zastavit nelegální lov divokých zvíĜat z pralesĤ stĜední Afriky. Intenzivní tČžba dĜeva a vzniklé pĜístupy do pralesa vytvoĜily cesty, po kterých lovci pronikají do pralesa a stĜílí všechno – antilopy, pralesní slony, levharty i primáty vþetnČ šimpanzĤ, bonobĤ a goril. Tedy i pĜísnČ chránČné druhy.Tímto zpĤsoben byl vyhuben s nejvČtší pravdČpodobností i jeden z druhĤ guarézy! DĤvodem tČchto lovĤ je dodávka masa na trh, kdy se nejedná o hlad, ale zvyklost urþuje, že se jí radČji maso z pralesa než z domácího skotu. Uvádí se, že maso z goril je na tamním trhu nejlevnČjší. Vybíjena jsou zvíĜata chránČná Washingtonskou konvencí (CITES) a ýervenou knihou.RoþnČ je v tropických pralesích zabito pro maso více jak milion tun divokých zvíĜat. Kronika toto zachycuje z toho dĤvodu, že naše ZOO se aktivnČ zasazuje o tuto podpisovou akci. Jsou zde tĜi podpisová místa s petiþními archy. Ve stĜedisku ekologické výchovy jsou také k vidČní panely s otĜesnými fotografiemi švýcarského reportéra Karl Ammana. Již nyní mohou obþané mČsta tuto petici podepisovat a na rozdíl od jiných petiþních akcí mohou svĤj názor projevit i dČti mladší patnácti let, tady i žáci místních škol. „Malé sporty“ ve zkratce - Softbalová soutČž žen se mČstu vrací v podobČ druhé ligy, vybojované v kvalifikaci. - DDM Jedniþka zaznamenává dobrou þinnost mladých záchranáĜĤ. - Družstvo stolního tenisu neobhájilo ligovou pĜíslušnost. - Zimní plavci zakonþili soutČže a oþekávají, že koneþné tabulky jim pĜinesou umístČní mezi první desítku. - ObČtavá práce trenérĤ a organizátorĤ Ivety Frýzlové, Lenky Klustové a Zdeny Rychterové nese své ovoce u vodákĤ. 97


-

Sezóna roku 2001 zaþala pro oddíl CK Carla úspČšnČ (þasovka v TrutnovČ, závod horských kol i silniþáĜĤ).

KĜtiny v ZOO Dne 3. þervna 2001 se uskuteþnily v ZOO další kĜtiny mláćat. První kĜtČným mládČtem byla samiþka žirafy Rotschildovy a kmotrou jí byla hereþka, zpČvaþka Zora Jandová. Ta jí dala na doporuþení ošetĜovatelĤ jméno Bambari. Poté následoval kĜest dvou mláćat pelikánĤ bílých. Za onemocnČlého ministra Kužvarta se kĜtu ujali poslanci Evžen Snítilý a Rostislav ýevela, kteĜí je pokĜtili jmény Fanda a Míša. JeštČ mimo program pokĜtila Zora Jandová mládČ kalouse ušatého z místní stanice pro handicapovaná zvíĜata jménem Pája. (podle pĜítomného houslisty Pavla Šporgla, který byl kĜtinám rovnČž pĜítomen).Ten se poté co doroste navrátí do volné pĜírody. ěadu mláćat rozmnožila štČĖata saharských fenkĤ (lištiþek s dlouhýma ušima), která jsou noþními šelmami a jsou k vidČní v nokturnáriu. KaktusáĜi zahájili sezónu Poslední volné dny mČsíce kvČtna využil Klub kaktusáĜĤ pro zajímavé poĜady. V HankovČ domČ se konala burza, kde pČstitelé z celé republiky vystavovali, ale i nabízeli kaktusy, sukulenty, epifyty a další exotické rostliny. K dostání tu byly i jejich publikace, pomĤcky i nástroje. NávštČvníkĤm byla nabízena i pamČtní mince s portrétem cestovatele Alberto V. Friþe. Mezinárodní program pokraþoval Ĝadou pĜednášek, kdy František ěezanina pohovoĜil o chemickém ošetĜování rostlin, Ivana Richterová z NČmecka o kvČtenČ Lanzarote a Václav Šeda o floĜe Bolivie.Veþer se na pĜátelském posezení U LubinĤ sešli úþestníci akce z NČmecka, Polska, Holandska a dalších zemí. NedČle patĜila návštČvám ve sbírkách þlenĤ klubu, celkem ve dvanácti sklenících. Tradiþní výstava tohoto klubu se konala ještČ v místní ZOO ve stĜedisku ekologické výchovy nad zooschopem.Klub spolupracuje se ZOO již Ĝadu let ke vzájemné spokojenosti. Expozice se stává oživením v ZOO a z pohledu druhého partnera je zde vyšší návštČvnost než pĜi konání ve mČstČ. O úspČch se opČt pĜiþinil pan ZdenČk Franc. (viz kronika roku 2000) ZemĜel þestný obþan mČsta Ve vČku nedožitých 81 let zemĜel plukovník letectva Karel Štrégl, bývalý pĜíslušník 311. þeskoslovenské bombardovací perutČ britského bombardovacího letectva (RAF). ýestné obþanství mu bylo udČleno pĜed þtyĜmi roky na slavnostním shromáždČní v HankovČ domČ. ZemĜelý Karel Štrégl bojoval u Tobruku, kde byl tČžce zranČn. Po pĜeškolení na radarového specialistu se úþastnil boje proti ponorkám v Severním moĜi. V únoru 1948 musel armádu opustit, v srpnu 1968 emigroval a uþil na amerických universitách a pĜed tĜemi lety se vrátil zpČt do ýeské republiky

98


Aktivita MČstské policie Poþet strážníkĤ v poslední dobČ vzrostl a bylo možno posílit noþní hlídky. Díky tomu se podaĜilo zadržet pachatele vloupání do motorových vozidel a do výlohy obchodu. Dále byly Ĝešeny pĜestupky v drobných krádežích, poškozování cizích vČcí i obþanské soužití. Jak sdČlil velitel policie mČsta Jaroslav PilaĜ :“ podíleli se i na prevenci dČtské kriminality kontrolami vytipovaných objektĤ a míst se zamČĜením na požívání alkoholu, cigaret i jiných toxických a návykových látek“. MČstští strážníci jsou nepopulární udČlováním blokových pokut a umísĢováním „botiþek“ k zamezení odjezdu. Více malých muzikantĤ Hudební obor Základní umČlecké školy se pĜipravuje na pĜijímací zkoušky. Tak jako tomu bylo v loĖském roce, organizuje ve všech místních mateĜských školách prĤzkum hudebnosti, aby mohly být talentované dČti pozvány k zápisu do pĜípravného roþníku. K tomuto nám sdČlil Ĝeditel Ivan Moravec následující.:“ Jelikož se odchodem absolventĤ uvolní víc míst, než bude možné obsadit dČtmi z pĜípravky, mohou na pĜijímací zkoušky pĜijít i žáci 1. a 2. tĜíd“. Klub þeských turistĤ jinak Tentokrát se jedná o expedici za „smírþími kĜíži“, kterých je popsáno v knize „Kamenné kĜíže v ýechách a na MoravČ“ na trutnovském okrese tĜicet. Nález dosud nepopsaného smírþího kĜíže nad Choustníkovým HradištČm dal podnČt k této akci v trvání desíti let. „Rozhodli jsme se ýeskou republiku rozdČlit na þtyĜicet až þtyĜicet pČt oblastí,“ sdČlil JiĜí Babovák.“Pro každou z oblastí vydáme speciální záznamník, kde budou popsány trasy a místa, kde kĜíže leží. Každý, kdo je navštíví a jako dĤkaz je do záznamníku namaluje, získá kovový odznak ve tvaru nejzajímavČjšího z kĜížĤ. Expedice je nároþná a proto je rozvržena do desíti let.“ Zábavní centrum Zálabí Rekonstruovaný sál bývalého „kulturního stĜediska“ národního podniku Tiba Zálabí sloužil jako restaurace, nyní po zmČnČ provozovatele, kterým je v souþasné dobČ pan Ivan Mann se zmČnil na „Zábavní centrum“. Týden co týden je zde diskotéka nebo hudební vystoupení, jednou do mČsíce je zde koncert, taneþní nebo divadelní pĜedstavení. Prostory zábavního centra jsou využívány rovnČž na propagaþní akce a besídky, které se konají zpravidla veþer a pĜes den slouží toto centrum jako restaurace. Tento podnik slouží pĜevážnČ mladším roþníkĤm, kteĜí se mohou pobavit pĜímo ve mČstČ. Drobnosti - absolventi a uþitelé Základní umČlecké školy se pĜedstavili veĜejnosti ve špýcharu na koncertu, kde s místními hudebníky vystoupili i hosté ze ZUŠ v Hostinném a veĜejnosti se také pĜedstavili þlenové taneþního souboru ve vystoupení s názvem „Na smetišti“ (nastudováno díky práci Olgy Benešové a Blanky Moravcové) - „královna vČnných mČst „ Eva Kvasniþková vystoupí v soutČži Radio Lady 2001 (budeme sledovat) 99


-

ve Staré radnici je také výstava výtvarného oboru umČlecké školy a jak kroniku informovala zástupkynČ Ĝeditele Libuše Fleþková, jsou zde práce které reprezentovaly naší ZUŠ na spoleþné výstavČ celého okresu dramatické oddČlení ZUŠ uskuteþnilo divadelní hru „Lochneska“

-

Kapliþka nad Novou Podhartí – vlastivČdné þtení Ve svČtských a církevních kronikách o ní mnoho záznamĤ nenajdeme, pouze zmínky o tom, že mČla být zasvČcena svatému archandČlu Michaelu. Od roku 1948 byla kapliþka opuštČná, postupnČ pozbyla oken, vyvráceny byly dveĜe a i vnitĜek byl vážnČ poškozen a stĜecha zĤstala silnČ zchátralá. V tomto stavu byla navržena ke zbourání. Aby ke zbourání nedošlo, byla zásluhou P. dČkana ěíkovského a dobrovolnými spolupracovníky vedenými p. Karlem Komárkem v letech 1968 –1970 opravena. V této dobČ byl také poĜízen obraz M T A - Matky TĜikrát Podivuhodné (Mater Ter Admirabilis) podle obrazu, který je v kapliþce ve SchönstattČ blízko Koblenze v Porýní. Tím byla kapliþka spojena s dílem Schönstattského hnutí. Proto také bývá kapliþka otevĜena každého 18-tého dne v mČsíci, tedy na den Úmluvy lásky s M T A - o hlavní pouti. Obraz M T A maloval pan František Bárta z Hostinného a zaplacen byl paní RĤženou VoĖkovou a paní RĤženou ýermákovou, kdy obČ ženy darovaly celou þástku. PĜibližnČ po dvaceti letech hrozilo kapliþce opČt zbourání, dĤvodem bylo to, že tudy mČla vést silnice. O její záchranu se zasloužil jeden nejmenovaný inženýr MČstského národního výboru. V roce 1991 už bylo možno kapliþku svobodnČ opravovat. S dílem zapoþal Páter František Beneš s chlapci Tomášem a Romanem Hrádských. Další práce se uskuteþnily za Pátera Františka Hofmana. Došlo k izolování kapliþky od vlhkosti a na této práci se podíleli pánové Karel Komárek a jeho zeĢ, dále ing. Bambuch, BuĜval, Matras, ZdenČk VinaĜ, ing. Kudrnovský, Mirek Bukaþ, Zuzánek a jiní, nejmenovaní muži a ženy. V roce 1992 práce pokraþovaly a po zjištČní, že i vČžiþka je prohnilá, byla zhotovena nová, podle plánku ze Schönstattu, kterou zhotovil pan ZdenČk Klust. VČtšina prací byla zhotovena zdarma.Nejvíce se zasloužili ing. Bambuch, Zaorálkovi, Hamanovi, Matrasovi a jiní.TruhláĜské práce provedl pan Kubica. Dovoz materiálu obstarával pan Šaroun. Kdo se nemohl podílet na pracích, pomáhal duchovnČ. Farnost se pĜi tČchto pracích zapojila vytvoĜením korunky pro obraz M T A ze snahy o lepší život.PĜispívali lidé celého mČsta Dvora Králové nad Labem. Mašlnka korunovat P. Marii ve DvoĜe Králové – mČstČ MariinČ vyšla z farní pouti v Rokoli v záĜí 1991. Sestra Marta byla pĜedtím (15.8.1991) v SchönstattČ, odkud si nesla myšlenku vítČzné síly Panny Marie Královny a vyslovila pĜání, aby P. Maria dostala v kapliþce korunu od dČtí mČsta Královnina – od všech lidí ze Dvora Králové nad Labem. A tak se vybíraly lísteþky do „kapitálu milosti“ Panny Marie, které jsou uloženy ve vČžiþce kostela. Korunu ze skutkĤ nemĤže P. Marii nikdo ukrást. Korunka, která symbolizuje tyto skutky, byla navržena panem OldĜichem Benešem a vypracovala jí paní Eva Mervartová spolu s p. Tomáškem, otcem a synem Odvárkovými. V þervnu 1992 byl ulit pro kapliþku zvon, který zaplatila paní Fidlerová. Hlas zvonu s nápisem „Maria, královno, vládni láskou v nás“ má naše pĜedsevzetí vložená do vČžiþky i pĜedsevzetí dalších lidí, které se pĜipojí po pĜíští generace, pĜipomínat a podpoĜit všechny snahy. 100

Ze znám jších operet : Na svatém kope ku, D ti Slova e, Dv srdce na prodej, Bílý oficír. Jeho skladby a nahrávky uslyšíte ješt dnes v eském rozhlase

Recommend Documents