DEVÍTKA þ.1/2009 -
Malá Morava na éeském rozhlase Olomouc „V dnešní rozhlasové pohlednici bych vás rád pozval do jednoho z nejvyšších míst katastru Malé Moravy, obce, která je složena z devíti místních êástí. Ty úplnø nejvyšší body jejího katastru zasahují do masivu Králického Snøžníku, ovšem i protøjší horstvo, nacházející se na pravém bĆehu Ćeky Moravy, stojí rozhodnø za zmínku. A právø zde se nachází nejvyšší hora JeĆáb, s nadmoĆskou výškou 1 003 metry, a kousek pod ním najdeme pozoruhodné místo s poutní kaplí Nejsvøtøjší Trojice. Celá tato oblast se odpradávna nazývá Hrubý les, i když modernø je zaĆazena horopisnø spíše do Hanušovické vrchoviny. Snad s vødomím unikátního krajinného rázu vznikla pĆed nedávnem v oblasti Hrubého lesa, patĆící k orlickoústeckému okresu oblast zvláštní ochrany - pĆírodní park s názvem JeĆáb. I když je tato oblast pomørnø nepĆístupná, lidé sem docházeli. A právø kaple Nejsvøtøjší Trojice pod JeĆábem je toho dĎkazem. Je postavená v novogotickém stylu a êasto sem docházeli poutníci jak ze strany moravské, tak ze strany východoêeské...“
Právø tak zaêínala jedna ze zvukových pohlednic poĆadu „Od Pradødu na Hanou“ éeského rozhlasu Olomouc ve êtvrtek 5. února. Zhruba od páté hodiny ranní se na této
rozhlasové vlnø pĆedstavila posluchaêĎm v nøkolika asi dvouminutových vstupech obec Malá Morava. PoĆad „Dobrý den z Malé Moravy“ se natáêel v prostorách obecního úĆadu v pátek 23. ledna. Bylo natoêeno asi dvacet pĆíspøvkĎ nejen se starostou obce panem Antonínem Marinovem, ale také s rĎznými osobnostmi z obce, pĆedstaviteli obêanských sdružení a pamøtníky. RedaktoĆi éeského rozhlasu paní ZdeĀka Jílková a pan Miroslav Kobza se postarali o pĆíjemnou atmosféru bøhem natáêení. PoĆad „Dobré ráno z...“ se na éeském rozhlase vysílá již osm let. PosluchaêĎm pĆináší nejen plno zajímavých regionálních informací, ale také inspiraci, podnøty k zamyšlení a pĆíklady k následování. VøĆíme, že podobný výsledek mølo i natáêení z naší obce. Redakce Více fotografií naleznete na internetové adrese www.obecmalamorava.cz
DEVÍTKA þ.1/2009 - 2
Zaêínáme... aneb Proê Devítka? Vážení êtenáĆi, dnes poprvé se vám do rukou dostává první vydání nového obêasníku obce Malá Morava, pro nøjž jsme zvolili výstižný název „Devítka“. A proê právø Devítka? Naši obec totiž tvoĆí devøt místních êástí - Malá Morava, Vojtíškov, Podlesí, Vysoký Potok, KĆivá Voda, Zlatý Potok, Sklené, Vlaské a Vysoká. Vydavatelem našeho obêasníku je obec, na základø iniciativy naší redakêní rady, ve složení - Kamila Tóthová, Jaroslava Cehová, Petr Mahel a Arnošt Juránek. Rádi bychom navázali na všechny pĆedešlé pokusy psát pro naše obêany. AČ už to byl vojtíškovský Antasák, novodobøjší Zpravodaj Malé Moravy z dílny pana JiĆího Kubíêka a nebo veskrze anonymní a o to kriticky trefnøjší Malomoravský duch nebo poslední pokus pana Petra Mahla - Snøžník. Pravda, mnoho zkušeností s novinaĆinou nemáme, ale o to víc nám nechybí zápal a nadšení. Obec Malá Morava má velmi dobĆe vedené internetové stránky. Na adrese www.obecmalamorava.cz se mĎžete dozvødøt spoustu aktuálních informací, nahlédnout do úĆedních listin a obecních vyhlášek, dozvødøt se více o historii i souêasnosti obce a rovnøž si prohlédnou bohaté barevné fotogalerie. My se vám ale pokusíme nabídnout nøco navíc. Rádi bychom, aby Devítka pĆinášela informace i tam, kde doposud doma nemají a ani se nechystají mít poêítaê s internetem. Aby se ke všem lidem v obci dostal napĆíklad zápis z jednání zastupitelstva, nabídky a upozornøní obecního úĆadu... Stejnø tak ale chceme pĆinášet zajímavé informace o døní v našich vesnicích, o tom, co se nejen chystá, ale také o tom, jak se to nakonec povedlo. Rádi bychom vám postupnø pĆedstavili bohatou historii našeho koutu horního Pomoraví, abyste mís-
to, v nømž žijete, v nømž peêujete o své rodiny, své domy, v nømž se staráte o své chalupy, políêka a zahrádky, dokonaleji poznali a stejnø jako my møli také velmi rádi. VøĆíme, že nám pomĎžete i vy najít ta nejlepší témata, že nám sami Ćeknete, co vás nejvíce zajímá. éekáme na vaše pĆipomínky nejen na e-mailové adrese devitkamm@ seznam. cz, ale že se s námi o nø podølíte také osobnø. Stále otevĆené zĎstávají i dveĆe do naší redakce, rádi uvítáme další spolupracovníky i dopisovatele z tøch nejrĎznøjších koutĎ naší obce. Máme nadøji, že Devítka osloví i naše chataĆe a chalupáĆe, kteĆí
mají velikou zásluhu na tom, jak naše vesnice pĎsobí na turisty a návštøvníky. Jsme si vødomi, že je pro nás výsledek našeho snažení zatím velkou neznámou, že pro nøkoho z vás to mohou být i zbyteênø vynaložené peníze, ale nepĆestáváme vøĆit tomu, že naše práce má nøjaký smysl. VždyČ stále platí, že udøláme-li každý z nás jeden pro druhého nøco navíc, bude se nám tu i lépe žít... S pĆáním, aby se vám náš obêasník zalíbil, vám pĆíjemné êtení pĆeje Vaše redakce Foto František Filgas
DEVÍTKA þ.1/2009 - 3
Malá Morava má od loĀského roku své symboly Dne 13. kvøtna 2008 pĆedseda Poslanecké snømovny Parlamentu éeské republiky Ing.
Miloslav Vlêek slavnostnø pĆedal starostovi obce Malá Morava dekret o udølení znaku a vlajky. Obec peêetila od konce 18. století kulatým typáĆem s linkou oddøleným nømeckým majuskulním opisem „SI.DER.GEMEIN. KLEIN.MOHRA“. Zajímavý peêetní obraz sestával odshora dolĎ z figur koruny, dvojice zkĆížených krojidel (výraz pro pĆedradliêku, která rozkrajovala drn pĆi první orbø) a vozového kola. Souêasný znak vychází z této historické peêeti správního centra a pĆejímá êást
obrazového schéma, a to dvojici zkĆížených krojidel a vozové kolo, které symbolizují zemødølskou oblast vesnického typu. Motiv vlnitého dølení štítu v podobø tzv. vlnité hlavy symbolizuje polohu obce pĆi Ćece Moravø a tím i název obce (jedná se o tzv. mluvící znamení), pĆiêemž barevnø má podobu stĆíbrno-êerveného šachování pĆipomínajícího moravskou orlici z historického zemského znaku Moravy. Vlajka obce je odvozena od znaku obce. www.obecmalamorava.cz
Vêelstva v éeské republice ubývají
V éeské republice je v souêasnosti zhruba 460 000 vêelstev, což je pĆibližnø o 60 000 ménø než v roce 2007. „Úbytek vêel má na svødomí nemoc varoáza, kvĎli které pĆes loĀskou zimu uhynulo zhruba 120 000 vêelstev. Polovinu z nich se však vêelaĆĎm bøhem roku 2008 podaĆilo obnovit,“ Ćekl tajemník éeského svazu vêelaĆĎ Miloslav Peroutka. KvĎli snížení poêtu vêelstev a nepĆíznivému poêasí, které spoluovlivnilo produkci medu, byla prodejní cena medu vyšší než v roce 2007. U svøtlého medu se cena na prodejních pultech pohybuje mezi 100-110 korunami za kilogram, což je zhruba o 10 % více než v roce 2007. „Tmavého medovicového lesního medu, kterého bylo v roce 2008 výrazný nedostatek, se cena pohybovala dokonce mezi 130-140 korunami za kilo,“ uvedl M. Peroutka. Nepotvrdily se však odhady nøkterých vêelaĆĎ z loĀského léta, kdy hovoĆili o tom, že cena by mohla proti roku 2007 vyšplhat až na dvojnásobek. Domácí produkce medu v roce 2007 sice
klesla o 600 tun na 8 460 tun, pĆesto šlo podle dostupných údajĎ o druhý nejvyšší objem v historii samostatné éeské republiky. PrĎmørný roêní výnos se pĆitom odhaduje na asi 7 000 tun. Podle odhadĎ je produkce medu v roce 2008 nižší než v roce pĆedešlém, pĆesné údaje však zatím nejsou k dispozici.
Podle M. Peroutky se v éeské republice spotĆebuje kolem 6 000 tun medu roênø. „Teoreticky bychom nemuseli žádný med dovážet,“ uvedl v rozhovoru pro êasopis Moderní obchod. PĆesto je podíl êeského medu v obchodech malý, vøtšina se vyváží, zejména do Nømecka, nebo prodává pĆímo ze dvora. Vøtšina medu nabízeného v obchodech, hlavnø v hypermarketech, je z dovozu. „Jde ve vøtšinø pĆípadĎ o smøsi medĎ, které proti jednodruhovým medĎm mají êasto nižší kvalitu,“ Ćekl M. Peroutka. KvĎli vysokému procentu uhynulých vêelstev vláda pĆed êasem zvýšila podporu pro vêelaĆe o 25 milionĎ korun z pĎvodního návrhu 141 milionĎ korun. VêelaĆĎm se snaží pomoci i krajské samosprávy. V éeské republice bylo na konci roku 2007 registrováno zhruba 48 000 vêelaĆĎ. éTK Foto Petr Mahel
Horní Hedeê chce k nám Horní Hedeê je dnes jen skupina domĎ na levém bĆehu Zlatého potoku, a proto je mylnø považována za souêást stejnojmenné osady. Dokonce rodilí Králiêtí považují za Horní Hedeê horní konec Dolní Hedeêe s proslulým klášterem. PĆestože v souêasnosti patĆí Horní Hedeê do katastru éerveného Potoka a tedy ke KrálíkĎm, chtøjí se její obyvatelé pĆipojit k Malé Moravø. Jeden z nich mi v rozhovoru Ćekl: „Stejnø jsme závislí na Malé Moravø. Provozu-
je zde veĆejnø osvøtlení, autobusové linky jezdí do Hanušovic. Když chceme jet do Králík autobusem, tak musím jit 2 km na Malou Moravu na zastávku. I nejbližší obchod je na Malé Moravø a vedle nøj obecní úĆad, tak bychom si vyĆídili a nakoupili skoro najednou místø. Bez auta je to tak na pĎl dne na møstský úĆad do Králík. A proê, když to mĎžu mít za hodinu vyĆízené doslova za rohem.“ Petr Mahel
DEVÍTKA þ.1/2009 - 4
ąádky o tom, jak se k nám dostaly brambory Brambory byly pro éechy asi nejvøtším potravináĆským objevem a zcela u nás zdomácnøly. O jejich zavádøní však existuje Ćada historek. Nejzábavnøjší je asi ta, že se nejprve pøstovaly v domø bohaté šlechty jako okrasná rostlina. Nebo jiný pĆíbøh o davovém šílenství chudiny, kterou se rozhodla pohostit dobrosrdeêná paní Perchta a dala jim uvaĆit bramborovou kaši. Nezaškodí uvést správná historická data a vysvøtlit si vítøznou cestu brambor do naší kuchynø. Pravlastí brambor je jižní Amerika, konkrétnø její západní êást v oblasti dnešního Peru. MoĆeplavci a dobyvatelé nového svøta se s nimi poprvé setkali v Ćíši InkĎ, u kterých byly hlavní potravinou, pĆipravovali z nich polévky, chléb a uchovávali je i sušené. Také byly a to je docela zajímavé, souêástí náboženského kultu. Roku 1565 dostal vøtší zásilku brambor z peruánského møsta Cuzco španølský král Filip II. Jako nejvøtší ochránce katolické víry je coby nebývalou vzácnost poslal nemocnému
papeži a ten je daroval svému oblíbenci, nizozemskému kardinálovi. Od nøho se dostaly k prefektovi belgického møsta Mons, Filipu de Sirvy a od nøho ho dostal roku 1588 botanik Clusiu, který je pak pøstoval ve vídeĀských botanických zahradách. Druhou cestou se brambory dostaly do Evropy pĆes Anglii a Irsko. Dovezli je sem dva slavní moĆeplavci Waltr Ralegh a jeho známøjší kolega sir Francis Drake. V Irsku se rozšíĆily velmi rychle, protože má pĆibližnø stejné klima jako jejich zemø pĎvodu! Jako s kulturní plodinou se s nimi mĎžeme setkat již asi v polovinø 17. století. Pod pojmem „Irské brambory“ dokonce vstoupily i do døjin ekonomiky. Ale to sem nepatĆí. A z Anglie se rozšíĆily do Severní Ameriky, kam se vyvážely do vznikajících kolonií. U nás se s nimi poprvé setkáváme už roku 1623, na stole významného êeského velmože Viléma Slavaty. Dostal je od jindĆichohradeckých františkánĎ, kteĆí je pøstovali ve svých zahradách jako vzácnou zeleninu a považovali je za cenné dary.V prĎbøhu 17
století se postupnø rozšiĆovaly v klášterních, šlechtických i møšČanských zahradách a nacházely stále vøtší uplatnøní. Podle tehdejších doporuêení se møly sázet o sv. Markovi, tedy 25. dubna, spoleênø s ostatními „vlašskými zrostlinami“ jako jsou napĆíklad melouny nebo fíky. Puncu vzácnosti a neobyêejnosti se zbavily až v druhé polovinø osmnáctého století, a zejména v období hladomorĎ roku 1805 a 1806, kdy se rozšíĆily návrhy, jak z brambor pĆipravit mouka a chléb. V druhém a tĆetím desetiletí 19. století už zdomácnøly v éechách úplnø. Jejich biologická hodnota je všeobecnø známá, v minulosti zabránily nemocem ze špatné výživy, nespornø zlikvidovaly kurdøje a jak jsme již zmínily, úspøšnø zabránily hladomorĎm. www.labuznik.com Ilustraêní foto Petr Mahel
Podbølníkova sváteêní zelenina Suroviny - rĎzné druhy êerstvé i mražené zeleniny, a to asi po 200 gramech. Dále pak mrkev, zelené fazolky, kvøták, kukuĆici na posypání, osmaženou strouhanku, nasekané mandle, strouhaný sýr na polití a rozpuštøné máslo. PĆíprava - Nejprve zeleninu podle druhu uvaĆíme v osolené vodø (fazolky, kvøták, kukuĆici) nebo podusíme na kousíêku másla (mrkev). DĎležité je, aby zelenina nebyla rozvaĆená, ale pøknø chrupala. Potom jednotlivé druhy rozložíme na talíĆ a posypeme je podle chuti - fazolky sekanými mandlemi, kvøták strouhankou, mrkev sýrem. Není špatné pĆidat i špetku bylinek. Nikola Lenártová
Klasické žárovky mají skonêit do roku 2012, žádá Brusel Konec klasických žárovek se blíží. Shodli se na tom vêera v Bruselu národní experti, kteĆí pĎsobí pĆi Evropské komisi. Podle nich tradiêní žárovky vymizejí z pultĎ evropských obchodĎ do roku 2012. Brusel si od tohoto kroku slibuje velké úspory energie. Plán expertĎ musí ještø posvøtit Evropský parlament a êlenské zemø. Podle agentury AFP by se klasické žárovky s pĆíkonem 100 wattĎ møly pĆestat prodávat od záĆí pĆíštího roku. Tradiêní žárovky s pĆíkonem 25 wattĎ se mají stáhnout z prodeje do roku 2012. Výrobci bøžných žárovek, které v roce 1879 vynalezl Thomas Edison, tak budou muset místo klasických svítidel vyrábøt úsporné LED êi halogenové žárovky. „Toto pĆelomové opatĆení podává jasnou zprávu o úsilí, které Evropská unie vønuje dosažení svých cílĎ v oblasti energetické úêinnosti a ochranø klimatu,“ prohlásil eurokomisaĆ pro energetiku Andris Piebalgs. Tento krok Evropské unie je souêástí jejího plánu snížit do roku 2020 spotĆebu energie o 20 procent. Podle firmy Philips, která je nejvøtším výrobcem žárovek na svøtø, bylo loni v zemích Evropské unie prodáno zhruba 1,8 miliardy tradiêních žárovek a 350 milionĎ energeticky úsporných svítidel. V souêasné dobø více než 85 procent domácností svítí stále ještø klasickými žárov-
kami. Ty spotĆebují až pøtkrát více energie než energeticky úsporné alternativy. I když jsou dražší než bøžná svítidla,
mohou vydržet až šestkrát déle a spotĆebují mnohem ménø energie. HospodáĆské noviny
Letošní TĆíkrálová sbírka patĆila k tøm úspøšným. Díky štødrým dárcĎm se vybralo v Podlesí 1 517 Kê, na Vysokém Potoku a v Malé Moravø 3 170 Kê a ve Vojtíškovø 1 365 Kê.
DEVÍTKA þ.1/2009 - 5
Muzeum ês. opevnøní v pøchotním srubu K-S 5 „U Potoka“ Pøchotní srub K-S 5 „U Potoka“ se nachází na úboêí masivu Králického Snøžníku, êtyĆi kilometry severovýchodnø od møsta Králíky, v katastru obce Malá Morava, asi 800 metrĎ od komunikace vedoucí z éerveného Potoka do Dolní Moravy. Souêasný stav muzea a zejména odbornost rekonstrukêních prací provádøných od roku 1994 a množství pĎvodních exponátĎ nebo replik ho prozatím staví do pozice nejlepšího muzea opevnøní na Králicku. K tomuto faktu pĆispívá i komplexnost expozic zamøĆených pĆedevším na ukázku souvislé linie opevnøní v masivu Králického Snøžníku a v okolí Králík. Objekt má již zrekonstruovány dva ze tĆí pancéĆových zvonĎ, pĆiêemž jeden z nich má již vnitĆní vybavení, tj. výškovø stavitelná podlážka, odpad nábojnic a ruêní muniêní výtah. Rekonstrukce interiéru již v podstatø pĆipomíná stav pĆed kapitulací v roce 1938. Mimo místnosti velitele objektu a telefonisty se jedná o ubikace, strojovnu a znaênou êást vzduchotechniky horního i dolního patra. Zprovoznøna je umývárna, pĆiêemž vodu z 28 m hluboké studny dodává originální êerpadlo Buldog firmy Kunz. Chloubou muzea se od roku 2006 stala
levá stĆelecká místnost s obnovenou vzduchotechnikou a zejména kolekcí pĎvodní výzbroje (7,92 mm dvojêetem tøžkých kulometĎ vz. 37 a 7,92 mm lehkým kulometem
vz. 26) a spojovacího zaĆízení (telefon, zvukovod a optické signalizaêní zaĆízení). Nejvøtším lákadlem je vzornø zrekonstruovaný 4 cm kanón vz. 36, ráže 47 mm, systému Škoda. Torzo zbranø se po nøkolikaletém úsilí podaĆilo získat z Muzea nømecké okupace na ostrovø Guernsey na Normanských ostrovech. élenové klubu vojenské historie Kralka jen na této zbrani dobrovolnø odpracovali více než 2 000 hodin práce, z toho Ing. Radek Kysilka sám pĆes 1 700 hodin. Muzeum se dále pyšní i precizní maketou prototypu kulometné pistole vz. 38 - tehdejšího samopalu, který se již pro rychlý spád událostí nedostal do výzbroje opevnøní. Návštøvníci mohou spatĆit také rozsáhlou sbírku modelĎ objektĎ na Králicku a plastickou mapu, další expozice jsou vønovány nømecké špionáži proti êeskoslovenskému opevnøní, vývoj opevnøní, evropským fortifikacím a ês. pováleênému opevnøní. Nechybí ani pĆipomenutí ês. mobilizace v záĆí 1938 s dĎrazem na Králicko. V expozici jsou prezentovány také fotografie velitele objektu poruêíka pøchoty Františka éecha, jeho prvního zástupce êetaĆe Rudolfa Halamy a dalších êlenĎ tĆicetisedmiêlenné osádky. V bezprostĆedním okolí se nachází i ukázka protitankových a protipøchotních pĆekážek a k objektu vede nauêná stezka. Provozovatelem objektu je KVH Kralka, www. ks5.cz; otevĆeno kvøten-Ćíjen v sobotu od 9.00-16.00, êervenec-srpen v sobotu od 9.0018.00 hod., v nedøli od 9.00-16.00 hod. Telefon: 777 027 004, 737 139 556. Mgr. Martin Dubánek
DEVÍTKA þ.1/2009 - 6
DEVÍTKA þ.1/2009 - 7
Zápis z 12. zasedání
Zastupitelstva obce Malá Morava, konaného dne 3. 12. 2008 v zasedací místnosti obecního úĆadu Malá Morava od 16.00 hod. PĆítomní êlenové zastupitelstva obce: Köhler Walter (od 16.10 hod. - 2), Kubaník Milan (3), Marinov Antonín (4), Šêambura Rostislav (6), Mgr. Šikula Radovan (7), TemĀák Josef (8), Tóth Martin (9). NepĆítomní êlenové zastupitelstva obce: Hulínová Martina (1) - omluvena, Šêambura Radomír (5) – omluven. PĆítomní obêané Petr Mahel, Josef éermák. Hlasování zastupitelĎ: (+) pro, (-) proti, (o) zdržel se hlasování, (x) nepĆítomen. Pozn. - hlasovací hĆebínek uveden pouze v pĆípadø jiného, než jednomyslného hlasování. Program jednání: 1. Schválení programu jednání. 2. Volba zapisovatele z jednání. 3. PĆíprava usnesení z jednání. 4. Volba ovøĆovatelĎ z jednání. 5. Kontrola plnøní usnesení z minulého zasedání. 6. Rozpoêtové zmøny ê. 3/2008. 7. Plán financování obnovy vodovodĎ a kanalizací. 8. Výsledek hospodaĆení obce za leden až Ćíjen 2008. 9. Rozpoêtový výhled na léta 2009-2011. 10. Rozpoêtové provizorium na rok 2009. 11. Zápis z dílêího pĆezkoumání obce. 12. smlouva o dílo – zimní údržba. 13. Smlouva o vøcném bĆemeni - éEZ. 14. Pronájmy bytĎ. 15. VyjádĆení ke stavbø MVE Vlaské. 16. Souhlas se stavbou RD + vøcné bĆemeno. 17. Souhlas se stavbou opørná zeó. 18. Souhlas se stavbou distribuêní trafostanice. 19. Souhlas s opravou kaple Vysoký Potok. 20. Souhlas s podáním žádosti o pĆíspøvek na dokonêení pomníku v Podlesí. 21. Žádost o dotaci na zateplení mateĆské školy do Operaêního programu ŽP. 22. Souhlas se stavebními úpravami OÚ + žádost o pĆíspøvek. 23. Souhlas s pĆijetím daru – darovací smlouva. 24. Vydávání obecního zpravodaje. 25. Žádosti o finanêní pĆíspøvky. 26. Zámør prodeje nemovitostí. 26.1. pí Kynclová. 26.2. p. Šáro. 26.3. Zemødølská stavba Podlesí. 26.4. pí Formanová. 26.5. p. Kuêera. 27. Prodej nemovitostí – manželé éermákovi. 28. Informace o êinnosti kontrolního výboru obce v roce 2008. 29. Informace o êinnosti finanêního výboru obce v roce 2008. 30. Výstavba vøtrných elektráren. 31. Diskuse. 32. Návrh usnesení z jednání zastupitelstva. 33. Závør jednání. 1. Zahájení a schválení programu jednání Starosta obce zahájil v 16.00 hod. zasedání, uvítal pĆítomné a konstatoval, že zasedání bylo Ćádnø svoláno a že je pĆítomna nadpoloviêní vøtšina êlenĎ zastupitelstva a tudíž je zastupitelstvo usnášení schopné. 2008/12/01: ZO schvaluje program jednání. Hlasování: 6:0:0 (schváleno)
1 x
2 x
3 +
4 +
5 x
6 +
7 +
8 +
9 +
2. Urêení zapisovatele z jednání 2008/12/02: ZO schvaluje zapisovatelem z jednání pana Milana Kubaníka. Hlasování: 6:0:0 (schváleno) 3. PĆíprava usnesení z jednání 2008/12/03: ZO povøĆuje pana Milana Kubaníka pĆípravou
usnesení z jednání. Hlasování: 6:0:0 (schváleno) 4. Urêení ovøĆovatelĎ zápisu 2008/12/04: ZO schvaluje ovøĆovateli tohoto zápisu pana Josefa TemĀáka a pana Martina Tótha. Hlasování: 6:0:0 (schváleno) 5. Kontrola plnøní usnesení z 10. zasedání zastupitelstva ze dne 11. 6. 2008 Starosta obce seznámil pĆítomné s plnøním usnesení z minulého zasedání konaného dne 3. 9. 2008 a s êinností obecního úĆadu a starosty obce za minulé období. élenové ZO nemají žádné pĆipomínky. 2008/12/05: ZO bere na vødomí kontrolu plnøní usnesení – bez pĆipomínek. 6. Rozpoêtové zmøny ê. 3/2008 Zastupitelstvo obce projednalo rozpoêtové zmøny ê. 3/2008, vêetnø dĎvodové zprávy. Rozpoêet byl navýšen jak v pĆíjmech tak i ve výdajích o 428 932 Kê a dále upraven o vlastní rozpoêtové zmøny dle jednotlivých kapitol. Kompletní znøní rozpoêtových zmøn, vêetnø dĎvodové zprávy je v pĆíloze ê. 1 tohoto zápisu. 2008/12/06: ZO schvaluje rozpoêtové zmøny ê. 3/2008. Hlasování: 6:0:0 (schváleno) 7. Plán financování obnovy vodovodĎ a kanalizací. Starosta pĆedložil zpracovaný návrh na financování rozvoje vodovodĎ a kanalizací ve vlastnictví obce na období let 2009-2018. Pro obec zpracovala tuto dokumentaci spoleênost GATTAKA, s. r. o., Šumperk. Starosta pĆedal slovo zástupci této spoleênosti Ing. Koutníkové, aby pĆítomným sdølila význam tohoto dokumentu a odpovødøla na pĆípadné otázky. Na jednání se dostavil p. Köhler. Mgr. Šikula se ptal na výstavbu êistíren odpadních vod. 2008/12/07: ZO schvaluje „Plán financování obnovy vodovodĎ a kanalizací“. Hlasování: 7:0:0 (schváleno)
1 x
2 +
3 +
4 +
5 x
6 +
7 +
8 +
9 +
8. Výsledek hospodaĆení obce za období leden–Ćíjen 2008 Starosta seznámil pĆítomné se stavem hospodaĆení za uvedené období. 2008/12/08: ZO bere na vødomí výsledek hospodaĆení obce za období leden až Ćíjen 2008. 9. Rozpoêtový výhled na léta 2009-2011 Rozpoêtový výhled se sestavuje k zajištøní stability potĆeb a hospodaĆení obce a je pomocným nástrojem orgánĎ obce sloužící pro stĆednødobé finanêní plánování rozvoje hospodaĆení obce. Obsahuje základní údaje o pĆíjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finanêních zdrojích a potĆebách dlouhodobø realizovaných zámørĎ. Základem pro sestavení rozpoêtového výhledu je skuteênost roku 2007 a rozpoêet na rok 2008. Rozpoêtový výhled je pĆílohou ê. 2 tohoto zápisu. 2008/12/09: ZO schvaluje rozpoêtový výhled na léta 2009-2011 Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 10. Rozpoêtové provizorium na rok 2009 Jelikož nejsou k dispozici všechny údaje k vypracování rozpoêtu obce na rok 2009 je nutno v zájmu zajištøní plynulého hospodaĆení obce a v souladu s § 13 zákona ê. 250/2000 Sb., o rozpoêtových pravidlech, ve znøní pozdøjších pĆedpisĎ, vyhlásit rozpoêtové provizorium na dobu od 1. 1.2009 do doby schválení rozpoêtu a na toto období stanovit pravidla hospodaĆení. Znøní rozpoêtového provizoria, vêetnø podmínek hospodaĆení jsou v pĆíloze ê. 3 tohoto zápisu. 2008/12/10: ZO schvaluje a vyhlašuje rozpoêtové provizorium na dobu od 1. 1. 2009 do doby schválení rozpoêtu obce na rok 2009 a stanovuje pravidla pro hospodaĆení v tomto období. Hlasování: 7:0:0 (schváleno)
DEVÍTKA þ.1/2009 - 8 11. Zápis z dílêího pĆezkoumání hospodaĆení obce Starosta seznámil pĆítomné se zápisem z dílêího pĆezkoumání hospodaĆení obce Malá Morava za rok 2008. Toto pĆezkoumání provedly pracovnice Krajského úĆadu Olomouckého kraje dne 27. 11. 2008. Výsledkem bylo konstatování, že pĆi dílêím pĆezkoumání hospodaĆení nebyly zjištøny chyby a nedostatky. 2008/12/11: ZO bere na vødomí zápis z dílêího pĆezkoumání obce Malá Morava. 12. Smlouva o dílo - zimní údržba V období od 01. 11. 2008 do 31. 03. 2009 je dle naĆízení obce provádøna zimní údržba komunikací. Starosta pĆedložil zastupitelĎm smlouvu o dílo na provádøní údržby êásti komunikací dodavatelsky firmou Farma Morava, s. r. o., která tuto êinnost provádøla pro obec i v minulých letech. Jedná se o místní êásti obce Vojtíškov, Vysoká, Vlaské, KĆivá Voda a Podlesí-møsto. 2008/12/12: ZO schvaluje uzavĆení smlouvy o dílo na provádøní zimní údržby se spoleêností Farma Morava s. r. o., Malá Morava 74. Hlasování: 6:0:1 (schváleno)
1 x
2 o
3 +
4 +
5 x
6 +
7 +
8 +
9 +
13. Smlouva o vøcném bĆemeni éEZ Se žadatelem byla na základø rozhodnutí zastupitelstva ze dne 12. 3. 2008 uzavĆena smlouva o smlouvø budoucí o uzavĆení vøcného bĆemene na uložení elektrického vedení do obecního pozemku p. ê. 633/101 - parcela ZE v k. ú. Vysoká u Malé Moravy. Stavba je hotova, žadatel nyní požádal o uzavĆení smlouvy o vøcném bĆemeni. 2008/12/13: ZO schvaluje uzavĆení smlouvy o vøcném bĆemeni na pozemku p. ê. 633/101 (ZE) v k. ú. Vysoká u Malé Moravy se spoleêností éEZ. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 14. Pronájmy bytĎ Obec eviduje žádosti celkem devíti osob na pronájem bytĎ. V souêasné dobø je volný byt v Podlesí ê. 38, Podlesí ê. 21. Nájem je možné poskytnout ihned. Všechny žádosti jsou zastupitelĎm k dispozici. Starosta navrhuje poskytnout nájem v êp. 38 paní Mariole Bobrowské a v êp. 21 panu Ladislavu Levickému. 2008/12/14: ZO schvaluje poskytnutí pronájmu volného bytu v Podlesí ê. 38 paní Mariole Bobrowské, t. ê. bytem XXX a bytu v Podlesí ê. 21 panu Ladislavovi Levickému, t.ê. bytem XXX. Hlasování: 6:0:1 (schváleno)
1 x
2 +
3 +
4 +
5 x
6 +
7 o
8 +
9 +
15. VyjádĆení ke stavbø malé vodní elektrárny Vlaské. 2008/12/15: ZO schvaluje vyslovení souhlasu s navrhovanou stavbou vodní elektrárny ve Vlaském, jejíž stavebníkem bude Ing. OndĆej Nováêek, bytem XXX. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 16. Souhlas se stavbou rodinného domu ve Vysoké + vøcné bĆemeno K projednání byla pĆedložena žádost investora Ing. Petra Pospøcha a Mgr. Heleny Michalêákové, bytem XXX, o vyslovení souhlasu se stavbou rodinného domu v místní êásti Vysoká. Rovnøž žádá o uzavĆení smlouvy o smlouvø budoucí na zĆízení vøcného bĆemene pro zĆízení elektropĆípojky NN a podzemní uložení této pĆípojky na parcelách p. ê. 650 – ostatní plocha, ostatní komunikace a p. ê. 647 - parcela vedená ve zjednodušené evidenci, které jsou ve vlastnictví obce. 2008/12/16: ZO schvaluje vyslovení souhlasu se stavbou rodinného domu na p. ê. 29, 85/2 a 85/3 v k. ú. Vysoká u Malé Moravy a zároveĀ schvaluje uzavĆení smlouvy o smlouvø budoucí na zĆízení vøcného bĆemene pro vybudování elektropĆípojky na pozemcích p. ê. 650 a p. ê. 647 s Ing. Petrem Pospøchem a Mgr. Helenou Michalêákovou, oba bytem XXX. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 17. Souhlas se stavbou - opørná zeó Zastupitelstvu byla pĆedložena k projednání žádost investora Pavla Moronga, trvale bytem XXX, o souhlas se stavbou opørné zdi kolem rodinného domu êp. 59 ve Vysokém Potoku. Opørná zeó bude vystavøna na lesním pozemku p. ê. 137 v k. ú. Vysoký Potok. 2008/12/17: ZO schvaluje souhlas se stavbou opørné zdi u
rodinného domu êp. 59 v místní êásti Vysoký Potok. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 18. Souhlas se stavbou distribuêní trafostanice K projednání je pĆedložena žádost spoleênosti I§C Energo, a. s., o vyjádĆení k plánované stavbø – rekonstrukci stávajícího elektrického vedení. 2008/12/18 : ZO schvaluje souhlas s plánovanou stavbou Vlaské-pila- DTS SU 1191,NNv. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 19. Souhlas s opravou kaple ve Vysokém Potoku Obec Malá Morava v minulých letech provádøla rekonstrukci kulturní památky – kaple ve Vysokém Potoku. Byla postavena nová stĆecha a sanktusník. V pĆíštím roce se nabízí možnost požádat o pĆíspøvek na další opravu této památky z rozpoêtu Olomouckého kraje. Požadované opravy kaple by znamenaly nové vnitĆní a venkovní omítky, okna a vstupní dveĆe podle požadavku odboru památkové péêe. Celková rekonstrukce tohoto objektu by tak byla dokonêena. 2008/12/19: ZO schvaluje souhlas s opravou kaple a schvaluje žádost o pĆíspøvek na opravu kaple ve Vysokém Potoku. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 20. Souhlas s podáním žádosti o pĆíspøvek na dokonêení opravy památníku padlých v 1. svøtové válce v místní êásti Podlesí Obec Malá Morava v letošním roce realizovala I. etapu rekonstrukce památníku padlých v 1. svøtové válce v místní êásti Podlesí. V pĆíštím roce se nabízí možnost požádat o pĆíspøvek na další opravu této památky – II. etapy - z rozpoêtu Olomouckého kraje. V druhé etapø obnovy této památky by møla být dokonêená celková oprava pomníku, vêetnø kašny, osazení liteĆiny, orlice a hlavy lva za cenu cca 113 000 Kê. 2008/12/20: ZO schvaluje souhlas s provedením II. etapy rekonstrukce pomníku padlých v 1. svøtové válce v místní êásti Podlesí a zároveĀ schvaluje žádost o dotaci na tuto akci. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 21. Žádost o dotaci na zateplení mateĆské školy do Operaêního programu ŽP. Obec Malá Morava má možnost požádat o finanêní pĆíspøvek z fondĎ Evropské unie na provedení energetických úprav budovy mateĆské školy ve Vysokém Potoku. Výše pĆíspøvku by pokryla až 85 % uznatelných nákladĎ. V rámci úprav objektu by møla být provedena výmøna oken, zateplení – obnova fasády, výmøna druhu vytápøní a popĆípadø rekonstrukce topení. 2008/12/21: ZO schvaluje vyhotovení projektu na provedení energetických úprav budovy mateĆské školy ve Vysoké Potoku êp. 40 a zároveĀ schvaluje žádost o dotaci na tuto akci. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 22. Souhlas se stavebními úpravami obecního úĆadu Obec Malá Morava nechala vypracovat projektovou dokumentaci na stavební úpravy objektu obecního úĆadu. Úpravy jsou rozloženy do 4. fází, které mohou být realizovány samostatnø: 01. Oprava venkovní fasády 02. Stavební úpravy v suterénu 03. Rekonstrukce hygienického zázemí 04. Provedení venkovní izolace Jelikož finanêní êástka na celkové provádøné stavební úpravy je ve výši cca 2 500 000 Kê, bylo navrženo tuto opravu neprovádøt v rámci jedné akce ale rozdølit ji do dvou etap. V roce 2009 bude provedena oprava ê. 01, 03, a 04 a oprava ê. 02 bude provedena v letech následujících. Náklady v roce 2009 budou ve výši cca 966 000 Kê. Na tuto akci lze êerpat pĆíspøvek až do výše 500 000 Kê. 2008/12/22: ZO schvaluje souhlas s provedením stavebních úprav budovy obecního úĆadu ve Vysokém Potoku êp.2 a rovnøž schvaluje žádost o dotaci na tyto úpravy. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 23. Souhlas s pĆijetím daru Zastupitelstvu byl pĆedložen k projednání návrh darovací smlouvy mezi møstem Šumperk a obcí Malá Morava pĆevod elektrocentrály pro úêely civilní ochrany z majetku møsta do majetku obce Malá Morava.
DEVÍTKA þ.1/2009 - 9 2008/12/23: ZO souhlasí s pĆijetím daru – elektrocentrály od møsta Šumperk. PĆevod se uskuteêní darovací smlouvou. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 24. Vydávání obecního zpravodaje Na základø iniciativy obêanĎ byl zastupitelĎm pĆedložen k projednání návrh na vydávání obecního zpravodaje. Tiskovina bude êernobílá ve formátu A4 o cca 16 stranách a bude vycházet nepravidelnø cca 4-5× roênø. Oficiálním vydavatelem bude Obec Malá Morava. Na dohodu o pracovní êinnosti budou zamøstnáni obêané Petr Mahel, Jaroslava Cehová, Kamila Tóthová a Arnošt Juránek jako êlenové redakêní rady, kteĆí budou zajišČovat veškerou êinnost redaktorĎ a ponesou za ni také plnou odpovødnost. PĆedpokládané náklady na vydávání tiskoviny jsou cca 40 000 Kê roênø. 2008/12/24: ZO schvaluje vydávání obecního zpravodaje. Hlasování: 6:0:1 (schváleno)
1 x
2 +
3 +
4 +
5 x
6 +
7 +
8 +
9 o
2008/12/25: ZO schvaluje doplnøní rozpoêtového provizoria na rok 2009 o tuto podmínku pro hospodaĆení: „Lze êerpat prostĆedky na vydávání obecního zpravodaje“. Hlasování: 6:0:1 (schváleno)
1 x
2 +
3 +
4 +
5 x
6 +
7 +
8 +
9 o
Žádosti o finanêní pĆíspøvky Obec Malá Morava v souêasnosti eviduje tyto žadatele o pĆíspøvek z rozpoêtu obce: 1. Alienteam.cz 2. Hospic na Sv. Kopeêku 3. Armáda spásy Zastupitelstvu byl pĆedložen k projednání návrh aby již do konce roku 2008 nebyly žádné pĆíspøvky poskytovány a souêasné dobø vzít tyto žádosti pouze na vødomí s tím, že rozhodnutí o pĆíspøvku bude pĆijato v souvislosti se schvalováním rozpoêtu na rok 2009. 2008/12/26: ZO bere na vødomí žádosti o finanêní pĆíspøvky. 26. Zámør prodeje nemovitostí 26.1. Miroslava Kynclová Paní Miroslava Kynclová požádala o koupi pozemku p. ê. 155/4 – ostatní plocha a p. ê. 37- zastavøná plocha a nádvoĆí v k. ú. Sklené u Malé Moravy jako majitelka sousední nemovitosti p. ê. 200/1. Parcela je v intravilánu obce, na êásti se nachází veĆejnø pĆístupná úêelová komunikace k dalším rekreaêním objektĎm. Po diskusi bylo navrženo vzhledem k existenci úêelové komunikace na êásti tohoto pozemku neschválit zámør prodeje. Starosta nechal o návrhu neschválit zámør hlasovat. 2008/12/27: ZO neschvaluje zámør prodeje pozemku p. ê. 155/4 – ostatní plocha a p. ê. st. 32 - zastavøná plocha a nádvoĆí v k. ú. Sklené u Malé Moravy. Hlasování: 7:0:0 (neschváleno) 26.2. Zoltán Šáro Žadatel požádal o koupi êásti pozemku p. ê. 1875 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. Podlesí-møsto jako majitel sousední nemovitosti – domu na p. ê. 250. Tato plocha je trvale oplocená, žadatel ji užívá už od doby kolaudace jako zahradu. Rovnøž je êásteênø zastavøna stavbou jeho domu. Jelikož pozemek delší dobu není užíván jako veĆejnø pĆístupná komunikace a souêasný stav této parcely to ani neumožĀuje, je zámør prodeje možný. S podmínkou, že êást pozemku kde je instalovaný sloup VO zĎstane v majetku obce. 2008/12/28: ZO schvaluje zámør prodeje êásti nemovitosti p. ê. 1875 - ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. Podlesímøsto. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 26.3. Zemødølská stavba v Podlesí PĆi opravø chyby v údajích z katastru nemovitostí bylo zjištøno, že obec je majitelem pozemku p. ê. st. 113 a budovy zemødølské stavby na tomto pozemku v katastrálním území Podlesí-møsto. Jedná se o rozpadající se kamennou stodolu, která byla pĆi zavádøní do majetku ohodnocena znalcem na cca 25 000 Kê. O koupi této budovy obec požádali dva zájemci: pan Jaromír Kreller, bytem XXX, a pan Diviš Stanislav, bytem XXX. Pan Kreller o budovu žádá v souvislosti s výstavbou vøtrných elektráren, chce zde vybudovat technické zázemí. Pan Diviš o budovu žádá z titulu, že budovu od nepamøti užívá a má zde uskladnøn
stavební materiál. 2008/12/29: ZO schvaluje zámør prodeje budovy zemødølské stavby v k. ú. Podlesí-møsto vêetnø pozemku p. ê. 113 – zastavøná plocha a nádvoĆí o výmøĆe 107 m2, na kterém je postavena. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 26.4. Lída Formanová Žadatel Lída Formanová, bytem XXX, požádala o koupi pozemkĎ k výstavbø rodinného domu. Jedná se o pozemek p. ê. 224 – zastavøná plocha a nádvoĆí o výmøĆe 173 m2, p. ê. 2265 – zahrada o výmøĆe 324 m2 a êásti pozemku p. ê. 1899/3 – ostatní plocha, ostatní komunikace a êásti 2264/1, ostatní plocha, ostatní komunikace. Uvedené pozemky nejsou v souêasnosti nikým užívány. Zámør prodeje uvedených pozemkĎ je možný, ovšem za splnøní tøchto podmínek: p. ê. 1889/3 je možný prodej pouze té êásti, která není ve skuteênosti užívána jako úêelová pozemní komunikace a bude sloužit jako pĆístupová cesta k budoucímu domu právø z této komunikace. U p. ê. 2264/1 je nutno provøĆit, zda se na její êásti nenachází rovnøž úêelová komunikace. V pĆípadø, že ano je možný prodej pouze êásti, kde se komunikace nenachází. 2008/12/30: ZO schvaluje zámør prodeje nemovitosti p. ê. 224 – zastavøná plocha a nádvoĆí o výmøĆe 173 m2, p. ê. 2265 – zahrada o výmøĆe 324 m2 a êásti pozemku p. ê. 1899/3 – ostatní plocha, ostatní komunikace a êásti 2264/1, ostatní plocha, ostatní komunikace. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 26.5. Karel Kuêera Žadatel požádal o koupi êásti pozemku p. ê. 650 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. Vysoká u Malé Moravy jako majitel sousední nemovitosti p. ê. 150. Na tomto pozemku se nenachází žádná pozemní komunikace (místní ani veĆejnø pĆístupná úêelová), která by bránila prodeji. Novø požadovaná êást se již ovšem nachází zêásti v pastevním areálu spoleênosti Marwin v. o. s. Proto je v pĆípadø uvažovaného prodeje nutno kontaktovat i vlastníky okolních nemovitostí a na základø jednání upĆesnit možné êásti k prodeji a êásti jimi užívané nabídnout k prodeji nebo pronajmout jim. 2008/12/31: ZO schvaluje zámør prodeje êásti nemovitosti p. ê. 650 – ostatní plocha, ostatní komunikace v k. ú. Vysoká u Malé Moravy. Hlasování: 5:1:1 (schváleno)
1 x
2 +
3 +
4 +
5 x
6 +
7 -
8 o
9 +
27. Prodej nemovitostí – manželé éermákovi O koupi êásti pozemku v k. ú. Malá Morava p. ê. 283/2 požádali dne 28. 3. 2008 manželé éermákovi z dĎvodu rozšíĆení zahrady kolem jejich domu. Byl schválen a zveĆejnøn zámør prodeje. Žadatelé splnili podmínky prodeje, a to pĆesunutí pĆístupové cesty. 2008/12/32: ZO schvaluje prodej nemovitosti p. ê. 283/12 – ostatní plocha o výmøĆe 42 m2 v k. ú. Malá Morava do vlastnictví Josefu éermákovi a Marii éermákové, bytem XXX, za cenu 420 Kê + náklady spojené s pĆevodem. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) 28. Informace o êinnosti kontrolního výboru obce v roce 2008 PĆedseda kontrolního výboru p. Šêambura Rostislav seznámil pĆítomné se zprávou o êinnosti výboru a provedených kontrolách v roce 2008. Jednotlivé výsledky a zápisy z kontrol jsou zapsány v „Knize zápisĎ kontrolního výboru“. 2008/12/33: ZO bere na vødomí Informace o êinnosti kontrolního výboru obce v roce 2008. 29. éinnost finanêního výboru v roce 2008 Starosta obce seznámil pĆítomné se zprávou o êinnosti výboru v roce 2007. Provedenými kontrolami nebyly zjištøny žádné nedostatky. Výsledky jednotlivých kontrol jsou zapsány v „Knize zápisĎ finanêního výboru“. 2008/12/34: ZO bere na vødomí Informace o êinnosti finanêního výboru obce v roce 2008. 30. Výstavba vøtrných elektráren V minulosti byly obci doruêeny 3 žádosti o souhlas s výstavbou vøtrných elektráren na území obce. 1. Klavarská elektrárenská v. o. s. Ústí nad Orlicí. Žádá o souhlas s výstavbou elektráren o výkonu cca 4–6 MW v k. ú. KĆivá Voda.
DEVÍTKA þ.1/2009 - 10 2. Jaromír Kreller, bytem XXX. Žádá o souhlas s výstavbou šesti elektráren o výkonu 6×2 MW v k. ú. KĆivá Voda nebo Podlesí. 3. Ing. Bronislav Suchý a Pavel Suchý, bytem XXX. Žádají o souhlas s výstavbou vøtrných elektráren na parcele 268/9 v k. ú. Vlaské s výkonem 250 kW, 315 kW a 400 kW. Na loĀském jednání zastupitelstva byl schválen pĆedbøžný souhlas se zámørem výstavby elektráren na území obce. Žadatelé byli vyzváni k dodání podrobnøjších informací o navrhovaných stavbách. Ze všech žadatelĎ dodal tyto informace pouze p. Jaromír Kreller. Proto je nyní na zástupcích obce aby se s koneênou platností vyjádĆili k tømto vøtrným elektrárnám, které by následnø byly zaĆazeny do velkého územního plánu Olomouckého kraje a také územního plánu obce Malá Morava. ZastupitelĎm byl pĆedložen návrh na zorganizování veĆejného jednání na které by byli pozváni zájemci o stavbu elektráren, ale i jejich odpĎrci a kde by mohla široká veĆejnost získat podrobnøjší informace. Na základø tohoto jednání by následnø byli osloveni všichni obyvatelé obce aby v malé anketø sdølili svĎj názor. PĆi koneêném rozhodování se doporuêuji Ćídit názorem vøtšiny obyvatel obce a podle
získaných informací s definitivní platností rozhodnout o budoucnosti vøtrných elektráren na území naší obce. 2008/12/35: ZO bere na vødomí Informace o vøtrných elektrárnách. 31. Diskuse Nebyly žádné pĆíspøvky do diskuze. 32. Návrh usnesení z jednání zastupitelstva - pĆednesl Milan Kubaník. 2008/12/36: ZO schvaluje návrh usnesení z 12. zasedání zastupitelstva. Hlasování: 7:0:0 (schváleno) Další pĆipomínky a námøty nebyly, starosta obce podøkoval zastupitelĎm a obêanĎm za úêast a v 17.30 hod. jednání ukonêil. OvøĆovatelé zápisu: Josef TemĀák a Martin Tóth. Zapsal Milan Kubaník. Starosta obce Antonín Marinov.
PĆíloha ê. 2
Rozpoêtový výhled obce Malá Morava na období 2009–2011 Zastupitelstvo obce Malá Morava dne 3. 12. 2008 usnesením êíslo 2008/12/09, v souladu s § 3 zákona ê. 250/2000 Sb. o rozpoêtových pravidlech územních rozpoêtĎ, schválilo rozpoêtový výhled Obce Malá Morava na roky 2009–2011. Rozpoêtový výhled se sestavuje k zajištøní stability potĆeb a hospodaĆení obce a je pomocným nástrojem orgánĎ obce sloužící pro stĆednødobé finanêní plánování rozvoje hospodaĆení obce. Obsahuje základní údaje o pĆíjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finanêních zdrojích a potĆebách dlouhodobø realizovaných zámørĎ. Základem pro sestavení rozpoêtového výhledu je skuteênost roku 2007 a rozpoêet na rok 2008. PĆíjmy (Údaje uvedeny v tisících Kê) § POL. 2009 2010 2011 0000 1111 DaĀ z pĆíjmu fyz. osob ze závislé êinnosti 1 400 1 500 1 600 0000 1112 DaĀ z pĆíjmu fyz. osob ze sam. výdøleêné êinnosti 200 200 300 0000 1113 DaĀ z pĆíjmu fyz. osob z kapitálových výnosĎ 100 120 130 0000 1121 DaĀ z pĆíjmu právnických osob 2 000 2 000 2 200 0000 1211 DaĀ z pĆidané hodnoty 200 300 350 0000 1332 Poplatky za zneêištøní ovzduší 0,5 0,5 1 0000 1337 Komunální odpad 245 245 320 0000 1341 Poplatek ze psĎ 17 17 17 0000 1342 Poplatek za rekreaêní pobyt 40 45 50 0000 1343 Poplatek za užívání veĆejného prostranství 2 2 2 0000 1344 Poplatek ze vstupného 2 3 5 0000 1345 Poplatek z ubytovací kapacity 41 41 50 0000 1361 Správní poplatky 11 20 30 0000 1511 DaĀ z nemovitostí 650 700 900 0000 2460 Splátky pĎjêek Fondu rozvoje bydlení 126 200 250 0000 4112 Dotace ze státního rozpoêtu 30 100 200 0000 4134 PĆevody z rozpoêtových úêtĎ 36 36 36 0000 4139 Ostatní pĆevody z vlastních úêtĎ 21 21 21 1019 Celkem zemødølská êinnost 7 10 15 1031 Celkem pøstební êinnost 146 150 150 2310 Celkem pitná voda 205 205 205 3314 Celkem êinnosti knihovnické 2 3 3 3392 Celkem zájmová êinnost v kultuĆe 6 7 8 3612 Celkem bytové hospodáĆství 700 750 800 3619 Celkem ostatní programy rozvoje bydlení 10 20 30 3632 Celkem pohĆebnictví 2 3 4 3722 Celkem sbør a svoz komunálních odpadĎ 76 80 80 3723 Celkem sbør a svoz ostatních odpadĎ 5 6 8 6171 Celkem êinnost místní správy 200 210 250 6310 Celkem obecné pĆíjmy a výdaje finanêních operací 40 40 40 Výdaje § 1019 1039 2212 2221 2229 2310 2321 3111 3113 3314 3392 3322 3326 3399 3419 3421 3612
Celkem zemødølská a potravináĆská êinnost Celkem ostatní záležitosti lesního hospodáĆství Celkem silnice Celkem provoz veĆejné silniêní dopravy Celkem ostatní záležitosti silniêní dopravy Celkem pitná voda Celkem êištøní a odvádøní odpadních vod Celkem pĆedškolní zaĆízení Neinvestiêní dotace na žáky základní školy Celkem êinnosti knihovnické Celkem zájmová êinnost v kultuĆe Celkem zachování a obnova kulturních památek Celkem zachování a obnova hodnot místního kult. dødictví. Celkem ostatní záležitosti kultury Celkem ostatní tølovýchovná êinnost Celkem využití volného êasu døtí a mládeže Celkem bytové hospodáĆství
2009 44 100 560 104 90 325 106 420 140 118 159 110 100 19 40 20 1.300
2010 50 100 500 120 100 350 100 450 150 130 170 100 100 25 50 40 1.500
2011 60 150 600 140 120 400 120 470 160 140 180 130 130 30 60 60 1.600
DEVÍTKA þ.1/2009 -11 3631 3632 3639 3721 3722 3723 3745 4314 5512 5519 6112 6171 6310
Celkem veĆejné osvøtlení Celkem pohĆebnictví Celkem komunální služby Celkem sbør a svoz nebezpeêného odpadu Celkem sbør a svoz komunálních odpadĎ Sbør a svoz ostatních odpadĎ Celkem péêe o vzhled obcí a veĆejnou zeleĀ Celkem peêovatelské služby Celkem požární ochrana – dobrovolná êást Celkem ostatní záležitosti požární ochrany Celkem zastupitelstva obcí Celkem místní správa Celkem obecné pĆíjmy a výdaje finanêních operací
490 70 220 9 550 20 500 10 100 24 800 1.400 30
500 80 250 9 550 30 500 20 120 30 900 1.500 40
550 90 300 15 600 40 600 30 130 40 1.000 1.600 40
PĆíloha ê. 3
Vyhlášení rozpoêtového provizoria Obce Malá Morava na rok 2009 Zastupitelstvo obce Malá Morava vyhlašuje na dobu od 1. 1. 2009 do schválení rozpoêtu obce na rok 2009 rozpoêtové provizorium a stanovuje tyto podmínky pro hospodaĆení: 1. Výdaje na bøžný provoz nebudou limitovány. 2. Celkové pĆíjmy za dané období nebudou limitovány. 3. Budou uvolĀovány poskytnuté úêelové dotace z vyšších rozpoêtĎ – napĆíklad dotace pro MŠ a dotace pro MŠ z obecního rozpoêtu ve výši 1/12 møsíênø ze skuteênosti loĀského roku. 4. Také lze êerpat finanêní prostĆedky na zimní údržbu komunikací, nákup uhlí a materiálu na drobné opravy kulturního domu. 5. Lze êerpat výdaje na provádøné revize domĎ, strojĎ a zaĆízení dle zákona. 6. Výdaje na platy zamøstnancĎ, odmøny êlenĎm zastupitelstva a
odvody se odvádøjí v plném rozsahu ve stanovených termínech dle platné legislativy. 7. Lze êerpat finanêní prostĆedky na havarijní opravy a bøžnou údržbu (komunikace, byty, veĆejné osvøtlení, atd.). 8. Lze êerpat finanêní prostĆedky za nákup zboží, služeb a prací objednaných nebo provedených v roce 2008. 9. Lze êerpat prostĆedky na úhradu záloh elektrické energie, na zajištøní dopravní obslužnosti, za vypracování daĀového pĆiznání a ostatní êinnosti objednané v roce 2008. 10. Lze êerpat prostĆedky na právní konzultace a zastupování. 11. Nebudou êerpány prostĆedky na investiêní akce. 12. Lze êerpat prostĆedky na vydávání obecního zpravodaje. Schváleno usnesením ê. 2008/12/10 a 200/12/25 ze dne 3. 12. 2008.
Nejlepší ležáky v Evropø se vaĆí na Moravø Potvrdily to výsledky soutøže European Beer Star, ve které bodovaly známé pivní znaêky Holba i Zubr. Holba Premium získala stĆíbrnou medaili a hned za ním se umístil Zubr Premium a stal se tak bronzovou pivní hvøzdou. Medaile jim byly udøleny za jedineênou chuČ a prvotĆídní kvalitu, kterou posuzovalo 65 pivovarských expertĎ z 16 zemí. Svøtlé ležáky Holbu i Zubr zaĆadili mezi evropskou špiêku a udølili jim titul Evropská pivní hvøzda 2008. Zubr tímto potvrdil úspøch z minulých let, kdy v soutøži získal dvakrát zlato. Medaile pĆevzali 13. listopadu na Brau Beviale v Norimberku zástupci pivovarĎ Zdenøk Koneêný, pĆedseda pĆedstavenstva pivovaru Holba a Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr. „Na získaná ocenøní jsme skuteênø hrdi. KoneckoncĎ potvrzují, že naše strategie vaĆit tradiêní pivo klasickou technologií má úspøch nejen u konzumentĎ, ale i ve svøtø mezinárodních odborníkĎ,“ po pĆevzetí medaile vyjádĆil Zdenøk Koneêný. Povøstnou sílu chuti obøma ocenøným pivĎm pĆináší klasická technologie výroby – dĎkladné povaĆení na dva rmuty, kvašení na otevĆené spilce a dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích. V Holbø i v Zubru pivo vaĆí na pĆedem danou stupĀovitost, takže jeho Ćedøní vodou je pĆedem vylouêeno stejnø jako napĆ. umølé dobarvování. Piva obou znaêek se vyznaêují charakteristickou plnou chutí, dobrým Ćízem a pĆíjemnou hoĆkostí. Co vede k získaní tøchto vlastností uvedla Nataša Rousková, která vaĆí pivo s nejvøtším poêtem medailí v éeské republice: „Aby mølo pivo správnou chuČ, vyžaduje nejen kvalitní suroviny, ale pĆedevším êas. Zatímco u nás je pivo hotové za 2 møsíce, výroba europiv je dnes zkrácená na minimum, zhruba tak 14 dní a na jeho chuti je to znát. Právø dlouhá doba dozrávání ovlivĀuje správný Ćíz, takže naše pivo
není tĆeba nadmørnø dosycovat.“ Jen letos si z prestižních degustaêních soutøží Zubr odvezl 6 medailí, z toho 3 zlaté. Soutøž European Beer Star oceĀuje to, co zajímá také konzumenty - jak pivo chutná, jeho vĎni, dojem po napití a celkovou kvalitu. PatĆí k nejvýznamnøjším na svøte a poĆádá ji Svaz stĆedních pivovarĎ v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarĎ v Evropø. Její koncept vychází z jedineênosti piva a jeho vnímání jako kulturního dødictví. Hlavním smyslem je pĆedstavit chuČovø rĎznorodá piva široké veĆejnosti a souêasnø posílit fenomén jejich výjimeênosti. Jde zejména o produkty malých a stĆedních výrobcĎ, které se od chuČovø identických europiv liší nejen vlastnostmi, ale také výrobou. Snahu o prosazení vysoké kvality a rĎznorodosti chuti
piva potvrzuje i zájem o úêast ve jmenované soutøži. Letos se v ní utkalo 688 druhĎ piv ve 42 kategoriích, což je rekordní poêet a dává soutøži mimoĆádný význam. K nejsilnøjším patĆí právø kategorie Pilsner Bohemian style, ve které bodoval Zubr i Holba. Oba pivovary jsou ryze êeské a pivo v nich vaĆí êeští sládci. Co do výstavu se Ćadí ke stĆedním výrobcĎm piva a na stĆední Moravø drží znaêky Holba a Zubr 30procentní podíl trhu. Hrají významnou roli nejen jako významní producenti a zamøstnavatelé ve svém regionu, ale zásadní je také jejich pozice pĆi zachování tradice êeského pivovarnictví a pestrosti nabídky konzumentĎm. Hana Matulová Pivovar Holba
Pomoc pro zoufalé dlužníky Po zveĆejnøní nøkolika pĆíspøvkĎ v regionálním tisku se na obêanskou poradnu stále více obracejí klienti, kteĆí mají problémy se zadlužováním. Abyste se do dluhĎ nedostali, odpovøzte si na následující otázky: Skuteênø potĆebujete danou vøc êi službu, kvĎli které se zadlužujete? Odpovídá zboží êi služba vašim skuteêným potĆebám? Využijete všechny funkce i velikost? Jste si vødom/a i výše dodateêných nákladĎ, napĆ. koupø opotĆebovatelného pĆíslušenství. Spoêítali jste veškeré energetické náklady? UpĆímnø - nekupujete si zboží êi službu jen proto, abyste ukázal/a, že na zboží nebo službu máte? Bude vám výrobek nebo služba sloužit i po uhrazení poslední splátky? Nenašel/nenašla jste žádný levnøjší výrobek na trhu, který vám pĆinese stejný uži-
tek, jen není tolik propagovaný? Zeptal/a jste se vašich nejbližších, zda by vám nepĎjêili bezúroênø? Myslíte si, že ti, kteĆí vám pĎjêují, budou k vám stejnø vstĆícní a chápaví, až nebudete moci splácet? Nevadí vám, že je do ceny výrobku zahrnuta i znaêka, vzhled a reklama? Zeptali jste se na pĎjêku i prodejce a v bankách ve vašem okolí? Srovnali jste si podmínky pĎjêky? Neruêíte nøkomu z vašich blízkých, aniž byste velmi dobĆe znali jeho/její souêasnou finanêní situaci? Nehrozí vám nebo vašim blízkým po dobu splátek zdravotní problémy? Nenachází se váš zamøstnavatel ve finanêních tøžkostech? Bude možné v pĆípadø nenadále zvýšených výdajĎ pĆevést nøkteré vaše platby do doby, kdy již nebudete splácet pĎjêku? Obêanská poradna
DEVÍTKA þ.1/2009 - 12
Odpad v otázkách a odpovødích 1) Co je komunální odpad? Složky komunálního odpadu jsou: - nebezpeêný odpad, - využitelné složky, - objemný odpad, - zbytkový odpad. 2) Co je nebezpeêný odpad? Zbytky rozpouštødel, kyseliny, fotochemikálie, pesticidy, chemicky zneêištøné obaly, záĆivky a jiný odpad obsahující rtuČ (výbojky, rozbité teplomøry atd.), ledniêky, upotĆebené motorové a pĆevodové oleje, tuky, zbytky barev, lepidel, léky, monoêlánky, olovøné akumulátory, spotĆební elektronika (poêítaêe, rozhlasové i televizní pĆijímaêe atd.). Kam s ním? 2× roênø mobilní svoz – êerven, záĆí (pĆesný termín bude vyhlášen). Další možností je uložení do Sbørného dvora spoleênosti Služby møsta Králíky, s. r. o. Do sbørného dvora mohou bezplatnø ukládat odpad fyzické osoby vlastnící nemovitost nebo mající trvalé bydlištø v obci Malá Morava (po pĆedložení obêanského prĎkazu). 3) Kam s tĆídøným odpadem ? Obêané mohou bezplatnø ukládat vytĆídøný odpad z domácností do kontejnerĎ, které jsou rozmístøny na více než 15 místech v obci a jejím okolí. Kontejnery jsou rozdøleny: PLASTY a NÁPOJOVÉ KARTONY, SKLO, PAPÍR. Další možností je bezplatné uložení tĆídøného odpadu ve Sbørném dvoĆe spoleênost Služby møsta Králíky, s. r. o. PLASTY a NÁPOJOVÉ KARTONY (nádoba žlutá) PatĆí sem - PET lahve, plastové nádoby a lahve, plastové sáêky a fólie, êisté plastové obaly od mléka a ostatních mléêných výrobkĎ, plastové tašky, êisté kelímky od jogurtĎ, výrobky z plastĎ a nápojové kartony. Do kontejneru naopak nepatĆí bakelit, guma, PVC, linoleum, pneumatiky. SKLO (nádoba zelená) PatĆí sem bílé nebo barevné sklo, vymyté sklenøné láhve, zavaĆovací sklenice, výplnø oken. Do kontejneru nepatĆí záĆivky, porcelán, keramika, plexisklo, kovové uzávøry lahví, autosklo, drátøné sklo, zrcadla, plné nebo zneêištøné láhve a nádoby. PAPÍR (nádoba modrá) PatĆí sem noviny, êasopisy, kanceláĆský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenka, kartón, papírové obaly (napĆ. sáêky). Do kontejneru nepatĆí mokrý, mastný nebo jinak zneêištøný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potĆeby. 4) Kam s dalším využitelným odpadem (železo, barevné kovy)? 2× roênø mobilní svoz – êerven, záĆí (pĆesný termín bude vyhlášen). Další možností je uložení do Sbørného dvora spoleênosti Služby møsta Králíky, s.r.o. Do sbørného dvora mohou bezplatnø ukládat odpad fyzické osoby vlastnící nemovitost nebo mající trvalé bydlištø v obci Malá Morava (po pĆedložení obêanského prĎkazu). Dále napĆíklad sbørny surovin: HOPR – ulice Jílová 2,787 01 Šumperk. Tel.: 583 285 934, GSM: 724 837 959, otevírací doba: Po-Pá: 8:00–16:00 hod. Metalšrot Tlumaêov, a.s. – Provozovna Šumperk. Tel.: 583 211 397, otevírací doba
Po, St, Pá: 6:30-14:30 a Út, ét: 6:30–16:00 hod. 5) Co je to objemný odpad? VyĆazené kusy nábytku, matrace, umývadla, pneumatiky, obaly vøtších rozmørĎ, koberce, tabulové sklo, vany, rĎzné pĆístroje, zaĆízení (praêky, televize atd.), apod. Kam s ním? 2× roênø mobilní svoz – kvøten, Ćíjen (pĆesný termín bude vyhlášen). Další možností je uložení do Sbørného dvora spoleênosti Služby møsta Králíky, s. r. o. Do sbørného dvora mohou bezplatnø ukládat odpad fyzické osoby vlastnící nemovitost nebo mající trvalé bydlištø v obci Malá Morava (po pĆedložení obêanského prĎkazu). 6) Co je to zbytkový odpad? Odpad z domácnosti po vytĆídøní využitelných složek a nebezpeêného odpadu (napĆ. kuchyĀské odpadky, smetí, konzervy, popel, zneêištøný papír, zneêištøné plasty, papírové pleny, apod.) Kam s ním? Pouze tento odpad patĆí do popelnic. Zbytkový odpad lze také odkládat do dostateênø pevných igelitových pytlĎ. Pravidelný svoz probíhá vždy každý druhý pracovní den v lichém týdnu (úterý 1× za 14 dní). Sbørné nádoby (popelnice 110 l, 240 l, kontejnery 1 100 l, pĆípadnø igelitové pytle) si každý zajišČuje na vlastní náklady. 7) Co je to zpøtný odbør nøkterých výrobkĎ? Vybrané výrobky: oleje, elektrické akumulátory, galvanické êlánky a baterie, výbojky a záĆivky, pneumatiky, elektrozaĆízení pocházející z domácností. Zpøtným odbørem se rozumí odebírání použitých výrobkĎ povinnými osobami (výrobci) od spotĆebitelĎ bez nároku na úplatu za úêelem jejich využití nebo odstranøní. Poslední prodejce je povinen pĆi prodeji výrobkĎ, na které se vztahuje povinnost zpøtného odbøru, informovat spotĆebitele o zpĎsobu zajištøní zpøtného odbøru tøchto použitých výrobkĎ. V pĆípadø, že tak neuêiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat pĆímo v provozovnø, a to bez nároku na úplatu od spotĆebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobkĎ urêených
ke zpøtnému odbøru na nákup zboží. Drobné elektrozaĆízení je možno také bezplatnø odevzdat do e-boxĎ od spoleênosti ASEKOL. Tyto e-boxy jsou umístøny v budovø obecního úĆadu ve Vysokém Potoku a v prodejnách smíšeného zboží v Malé Moravø a Podlesí. 8) Co s rostlinným odpadem ze zahrádek? Odpad ze zahrádek lze: - kompostovat na svém pozemku êi zahrádce, - spalovat jen suchý rostlinný materiál s maximální ohleduplností a s pĆihlédnutím k místním a povøtrnostním podmínkám (kouĆ nesmí obtøžovat sousedy). Spalování rostlinného materiálu, který není suchý, je zakázáno. 9) Co je to autovrak a kam s ním? Autovrak je každé úplné nebo neúplné motorové nebo nemotorové vozidlo, které bylo urêeno k provozu na pozemních komunikacích pro úêel pĆepravy osob, zvíĆat nebo vøcí a stalo se odpadem dle § 3 zákona ê. 185/2001 Sb., o odpadech. Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen pĆedat pouze osobám, které jsou provozovateli zaĆízení k využívání, odstraĀování, sbøru nebo výkupu autovrakĎ. NapĆíklad: HOPR – ulice Jílová 2,787 01 Šumperk. Tel.: 583 285 934, GSM: 724 837 959, otevírací doba: Po-Pá: 8:00–16:00 hod. Metalšrot Tlumaêov, a. s. – Provozovna Šumperk. Tel.: 583 211 397, otevírací doba Po, St, Pá: 6:30-14:30 a Út, ét: 6:30–16:00 hod. 10) Kde lze objednat kontejner pro objemný odpad, stavební suČ, odpad ze zelenø atd.? Služby møsta Králíky, s. r. o. RĎžová 462, 561 69 Králíky, tel./fax: 465 631 320, e-mail:
[email protected] PROVOZNÍ DOBA SB÷RNÉHO DVORA KRÁLÍKY Do 15. 4. 2009 - Po a St 6.00-14.00 hod., Pá 6.00-16.00 hod. Od 16. 4. do 15. 10. 2009 - Po, St 6.0014.00 hod., Pá 6.00-17.00 hod. a So 8.0012.00 hod.
Poplatek za odpady, který zaplatíme v roce 2009 Místní poplatek za provoz systému shromažóování, sbøru, pĆepravy, tĆídøní, využívání a odstraĀování komunálních odpadĎ (dále jen „poplatek za odpad“) se v roce 2009 nezmønil. Poplatek 400 Kê na rok platí: 1. Fyzická osoba, která má v obci Malá Morava trvalý pobyt. 2. Každá fyzická osoba, která v obci Malá Morava vlastní stavbu urêenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Splatnost poplatku pro osoby s trvalým pobytem: Za první pololetí do 30. dubna, za druhé pololetí do 31. Ćíjna 2009. Splatnost poplatku pro vlastníky
chat a chalup: Do 30. êervna 2009. Platba je možná v hotovosti v pokladnø obce, složenkou, nebo bezhotovostnø na úêet obce vedený u Komerêní banky, a. s., poboêka Králíky, êíslo úêtu: 6727-841/0100; jako variabilní symbol uveóte své rodné êíslo. Upozornøní pĆi bezhotovostní platbø: Bezhotovostní platbu je nutno pĆedem poštou nebo e-mailem avizovat, aby ji bylo možno Ćádnø zaúêtovat právø k vaší osobø. V avízu platby, prosím, uveóte své jméno, adresu trvalého pobytu, adresu chaty nebo chalupy a své rodné êíslo, které použijete jako variabilní symbol platby.
DEVÍTKA þ.1/2009 -13
Mé putování po stopách Podbølníka Do rukou se mi dostal møsíêník Nové Králicko. Bylo tam psáno o Podbølníkovi, pánu Králického Snøžníku. Babiêka mi ten pĆíbøh vyprávøla, ale znám ho trochu jinak, nøkteré pasáže chybøjí. Rozhodl jsem se tedy do tøch míst zajet a zjistit, co je pravda na pĆíbøhu o kameni života. Jelikož bydlím v Praze, rozhodl jsem si udølat sobotní výlet a jít pos topách pána vládnoucího Snøžníku. Vyhledal jsem si, kde leží Malá Morava a vydal se vlakem za dobrodružstvím. Z Prahy jsem vyjel brzy ráno, o pĎl šesté, a na malém nádraží Podlesí jsem byl kolem deváté. Vydal jsem se po silnici proti proudu Ćeky, její pĆíjemné šumøní mø doprovázelo až ke stylové hospĎdce, kde jsem se zeptal na další cestu. Lidi mi ochotnø poradili a já pokraêoval za tajemstvím. Podle babiêky jsem møl narazit na prašnou cestu, po ní se prý dostanu do Olšov-
ské zemø skĆetĎ. Poznám ji podle obrovské olše a její vøtve mi mají ukázat cestu dál. Na tom místø má být také pomník. Podle povøsti bude proklet ten, kdo to místo zniêit chce. Na prašnou cestu jsem narazil, vyšel jsem po ní na horizont a spatĆil vesnici. Ale kde je to místo zázraêné a magické? Na louce jsem potkal vêelaĆe. Ten mi ukázal olši, která stĆeží bránu do zemø skĆetĎ, olši, o které mi vyprávøla babiêka. Zavedl mø do hájku a já uvidøl malý dĆevøný kĆížek. „To je hrob mladého muže, kterému puklo srdce žalem a jeho duše bloudila staletí po zemi,“ Ćekl vêelaĆ. Ale já musím dál, musím najít strom. Podbølník se zde møl rozlouêit s pĆáteli, než šel plnit své poslání do hor. Strom vysadila vlaštovêí víla a víla Rozvodnice vytáhla ze zemø silný pramen, aby møl dostatek vláhy. Ten strom jsem našel, ale pouze polena. Že
bych pĆišel pozdø? Ne, je tady ještø jeden, maliêký, ten jistø také vysadila víla, aby byla zachována památka na pána Králického Snøžníku. Je to velmi kouzelné místo, ale nøco jako by mø hnalo dál! PoĆád stoupám výš a výš, nádhernou krajinou, jako by mø pĆitahoval magnet, pĆicházím na samý vrchol hory. Nacházím zde krásný kámen ve tvaru slona a klokot pramene mø zaráží, jako by na mø mluvil. Že bych to místo pĆeci jenom našel? ąeka mø na poêátku vítala a pramen té samé Ćeky mi teó Ćíká: „Už jsi tady, êlovøêe, sedni si a poĆádnø se nadechni, aČ mĎžeš vycítit tu sílu kamene života a naêerpat novou energii!“ S krásnými pocity a odpoêatý se vracím zpøt domĎ. Na tohle místo nikdy nezapomenu a co nejdĆíve se sem vrátím! Pavel Kozina Praha 5
Jaký byl loĀský Mikuláš? Jsou za námi nejkrásnøjší svátky v roce - Vánoce, ale ještø dĆíve, než nám Ježíšek nadøloval dárky pod stromeêek, pĆišel k nám v doprovodu êerta a andøla nadølovat také Mikuláš. Ty nejmenší navštívil 5. prosince v MateĆské škole ve Vysokém Potoku, pak byl veêer u každého dítka doma a 6. prosince zavítal také na Vojtíškov, kde probøhla Mikulášská nadílka v prostorách Pensionu Sport. Mikuláš však nezapomnøl ani na døti na Vysoké, nadøloval tu v dĆeváku u ReichlĎ. Mikuláš, jako historická postava, opravdu žil. Je jedním z nejpopulárnøjších svatých v Ćeckých a latinských církvích. Narodil se nøkdy v letech 280-286 v Ćeckém Patrasu. Jako mladík byl biskupem v MyĆe, v dnešním Turecku. Za vlády Galeria Valeria Maxima byl zajat a muêen. Je známo, že zemĆel 6. prosince nøkdy v letech 343-352, jako obøČ pronásledování kĆesČanĎ. Svátek se proto slaví právø v den jeho úmrtí. O slávu Mikulášova kultu se dnes dølí dvø møsta - Demre v Turecku,
dĆívøjší Myra, místo biskupova úmrtí a Bari v Itálii, kde jsou od roku 1087 uchovány jeho ostatky v basilice sv. Mikuláše. Svatý Mikuláš je považován za patrona Ruska, Lotrinska, ale i Amsterodamu. Je nejen ochráncem døtí, ale i ministrantĎ, panen, cestujících, advokátĎ, soudcĎ, notáĆĎ, obchodníkĎ, lékárníkĎ, hostinských, lodníkĎ, rybáĆĎ, námoĆníkĎ, pekaĆĎ, ĆezníkĎ, sládkĎ, hasiêĎ i vøzĀĎ. Do Evropy se tradice mikulášských oslav dostala z Ruska. V 10. století se v Nømecku zrodil obyêej, který zĎstal zachován dodnes. V podveêer 6. prosince navštøvuje Mikuláš v doprovodu êerta a andøla døti a obdarovává je nebo kárá za neposlušnost. A proê Mikuláše doprovází êert a andøl? éert ztølesĀuje samotného satana, který pĆedstavuje zlo a trest. Zlobivé døti trestá holí nebo hrozí peklem. Aby Mikuláš vyvážil zlo dobrem, doprovází ho také andøl. Celý tento rituál pĆedstavuje vítøzství Krista nad óáblem. Kamila Tóthová
Z toho nepĆeberného množství zajímavých obrázkĎ, které kreslily døti na Mikulášské nadílce ve Vojtíškovø, pĆetiskujeme alespoĀ ty od Nadi Kureêkové a Aniêky SklenáĆové.
DEVÍTKA þ.1/2009 - 14
Vojtíškov
Ves byla samostatná do roku 1960, od té doby je êástí Malé Moravy. Katastr o rozloze 699 hektarĎ se zvedá z údolí Ćeky Moravy (nadmoĆská výška kolem 450 metrĎ), jež tvoĆí jeho jižní hranici, k severu. Vesnice dostupná silnicí, jež odboêuje z komunikace od Hanušovic, leží v nadmoĆské výšce 631 metrĎ. TémøĆ na západní hranici katastru, na konci silniêky odboêující z údolí Ćeky Moravy, je situována osada ValbeĆice. Když byly v roce 1949 k Vojtíškovu pĆipojeny obce Vlaské a Vysoká, rozšíĆil se katastr na 1 499 hektarĎ. Vojtíškov (nømecky Woitzdorf) byl v minulosti vesnicí s nømeckým obyvatelstvem, jehož poêet møl od poloviny 19. století mírnø sestupnou tendenci. V roce 1900 žilo ve 122 domech 657 obyvatel. Mezi 536 obyvateli v roce 1930 bylo jen pøt éechĎ. Po odsunu nømeckého obyvatelstva a novém osídlení žilo ve Vojtíškovø v roce 1950 ve 123 domech jen 191 obyvatel, ve spojené obci (s Vlaským a Vysokou) ve 213 domech 366 obyvatel. V roce 1991 bylo ve Vojtíškovø trvale obydleno pouhých 23 domkĎ a v nich žilo 116 obyvatel. První zmínka o vsi je roku 1325. Tehdy byla spolu s nøkolika dalšími vesnicemi darována kolštejnskou vrchností (Kolštejn - dnes Branná) cisterciáckému klášteru v Kamneci (dnes Polsko). Své pojmenování odvozuje od oblíbeného êeského osobního jména Vojtøch a v zápise zmínøného darování jsou uvedeny dokonce dvø vsi téhož jména (utrumque Woycesdorph). Je pravdøpodobné, že vedle staršího Vojtøchova (u Vysoké) existovala mladší osada, pro jejíž pojmenování bylo v roce 1575 užito zdrobnøliny Vojtíškov. PĆíslušnost ke klášternímu zboží byla jen epizodou, Vojtíškov spolu s dalšími vesnicemi se brzy vrátil ke kolštejnskému panství a až do zániku patrimoniálního zĆízení zĎstal jeho souêástí. Již v prĎbøhu 16. století se Vojtíškovští vykoupili z robotních povinností. PĆed rokem 1584 byl ve vsi svobodný dvĎr. Podle lánového rejstĆíku z roku 1677 tu bylo 37 usedlíkĎ. Když byl v roce 1791 zrušen vrchnostenský dvĎr, byla na jeho pozemcích založena osada Walbergsdorf („ležící v horách mezi lesy“), pro niž bylo od roku 1906 dosti neštøstnø užíváno êeského názvu Vlaské. éasté zámøny se sousední obcí Vlaské byly dĎvodem k návratu k pĎvodnímu názvu v poêeštøné podobø
ValbeĆice. V roce 1834 žilo ve Vojtíškovø 546 obyvatel v 74 domech, ve Walbergsdorfu 100 obyvatel ve 20 domech. Vpolovinø 16. století stála ve Vojtíškovø dĆevøná evangelická modlitebna, v 17. století upravená pro katolické bohoslužby. V roce 1784 byla zĆízena kuracie a roku 1859 fara pĆi kostele Narození Panny Marie, postaveném v letech 1807-1809. Se zĆízením duchovní správy bylo zĆejmø zahájeno vyuêování v nømecké, pozdøji dvojtĆídní škole. Po roce 1848 byl Vojtíškov zaêlenøn do
soudního okresu Staré Møsto v politickém okrese Šumperk. V roce 1887 byla zahájena výroba dĆevøných flokĎ a udržela se do konce dvacátých let minulého století, ve 30. letech byla v provozu bednárna. DvĎr velkostatku Ruda nad Moravou o rozloze 126 hektarĎ byl za první pozemkové reformy rozparcelován. V obci bylo sídlo lesního revíru, velkostatku Kolštejn a v meziváleêném období státní myslivna. Politickému životu dominovali nømeêtí agrárníci (ve 20. letech v sudetonømeckém volebním bloku) a sociální demokraté. Obø strany si svĎj vliv udržely i ve 30. letech, pĆesto však volební vítøzství v roce 1935 náleželo henleinovcĎm. Po roce 1945 došlo ve Vojtíškovø k výmønø obyvatelstva, ale obec se postupnø vylidĀovala. Už v roce 1949 bylo ve Vojtíškovø založeno JZD, které pak bylo v roce 1958 zaêlenøno do hanušovického státního statku. V roce 1990 sloužil potĆebám místních obyvatel jediný obchod se smíšeným zbožím. Vlastivøda šumperského okresu, vydalo v roce 1993 Okresní vlastivødné muzeum v Šumperku
DEVÍTKA þ.1/2009 -15
Jak si roháê chtøl vzít Rosinku ze ženu (Podbølníková pohádka) V Olšovské zemi, pod vzrostlými olšemi bydlely malé víly, které se jmenovaly Rosinky. Tanêily v kapkách rosy a když sluníêko rosu vysušilo, schovávaly se pod lístky kvøtin pomnønek a opatrovaly jejich modré kvítky. Rosinky bývaly stále veselé, roztanêené, protože nemøly žádné starosti, a tak si celý den jen zpívaly. Až jednou se událo nøco neêekaného. Jedna malá Rosinka byla velmi zvødavá. Ráda se toulávala kolem potĎêku. Nakukovala pod vymleté bĆehy, pod kameny, kde se ukrývali rĎzní živoêichové, jako brouci, žabky, mloci a êolci. Nøkdy našla také pelíšek malé myšky nebo êmeláêí dolík. Jednoho dne ji neposedné nožky zanesly až k mokĆinám. Za velkým plochým kamenem v díĆe bydlel zlý brouk roháê. Na hlavø møl veliká kusadla a tømi všechno okusoval. Liboval si: „To je dobĆe, že mám tak velká kusadla. Každý se mø bojí a musí mi všechno dát, co si jen budu pĆát. Cha chááá!“ Smál se na celé kolo, až se tráva okolo jen prohýbala. PĆemýšlel a pĆemýšlel, jak by všem broukĎm dokázal, že je ze všech nejvøtší, nejchytĆejší a nejbohatší. Jak tak pĆemýšlel, najednou uvidøl vílu Rosinku. „To by bylo nøco,“ pomyslel si roháê, „Chytnu si rozinku a vezmu si ji za ženu! Takovou ženu žádný brouk nemá!“ Potom pĆipravil na Rosinku past. Kolem krásné kapiêky rosy omotal stéblo trávy a êíhal. Když se Rosinka pĆiblížila, zatáhl za nøj a
malá víla byla chycena. Roháê se radoval, ale Rosinka plakala: „Jak se dostanu domĎ? Jak se dostanu do Olšovské zemø? Teó už nebudu tanêit mezi kapiêkami rosy. Nožka mi uvízla ve stéble trávy a nemohu s ní hnout. Zlý roháê si mø vezme za ženu! Achich ouvej,“ plakala Rosinka a plakala... Když pláêí víly, tak každá slziêka, která jí spadne z oêka, zazvoní jako malý zvoneêek. A jak jí ty slziêky padaly, ozývalo se taky zvonøní. A to zvonøní uslyšeli skĆeti. Ti hned poznali, co takové zvonøní znamená. „To pláêe Rosinka,
malá víla. Musíme se podívat, co se jí špatného pĆihodilo!“ volali skĆeti. Rychle si nazuli svoje stĆevíce s ostrou špiêkou a malou ostruhou. TĆikrát dupli a už byli za velkým kamenem. Našli malou vílu, sundali jí z nožiêky smyêku ze stébla trávy, posadili ji na malý vozíêek a ujíždøli s ní do Olšovské zemø. Všichni se radovali, že to nakonec tak dobĆe dopadlo. A co roháê? Ten zĎstal za velikým kamenem sám. A Rosinka? Byla stále zvødavá, ale už nikdy nikam nechodila sama. Milena BrĀáková
Novoroêní pĆíbøh Starý ježek sedøl docela spokojenø nad svým šípkovým punêem, když zaêaly hodiny právø odbíjet poslední hodinu starého roku, náhle však vyskoêil a vykĆikl: „Jak jsem na to mohl zapomenout!“ „Na co?“ Ćekla jeho manželka, paní ježková. „Ach, rval bych si bodliny nad svou zapomnøtlivostí,“ Ćekl ježek, „slíbil jsem plchovi, že ho k Novému roku zatahám za ucho, protože spí zimním spánkem a nikdy by mi neodpustil, kdybych ho nevzbudil. PĆines mi boty, musím honem za ním.“ „Ale to je nerozum,“ Ćekla jeho manželka, paní ježková, „plch bydlí na druhém konci lesa a za hodinu se tam po svých nožiêkách nedobatolíš.“ Møla samozĆejmø pravdu, a tak pĆemýšleli, co by møli udølat. Tu kolem bøžela myš. „Ó, má milá myško,“ Ćekl jí ježek, „udølej mi tu laskavost, bøž rychle k plchovi a zatahej ho za ucho, slíbil jsem mu, že ho pĆed zaêátkem Nového roku probudím.“ Myš tedy utíkala, ale sníh byl vysoký a cesty byly zataraseny navátými kopci závøjí, a tak si myš Ćekla: „Kdepak, nestaêím dojít vêas.“ Tu spatĆila na stromø veverku. „Ach, milá veverko,“ Ćekla jí myš, „udølej mi tu laskavost, zaskoê honem k plchovi a zatahej ho za ucho, ježek mu slíbil, že ho urêitø pĆed zaêátkem Nového roku probudí, a já to zase slíbila ježkovi.“ Veverka chtøla uêinit, oê ji myš prosila, ale na vøtvích byla spousta snøhu a vršky jedlí se nechtøly ohýbat, jak byly zmrzlé, a tak si veverka Ćekla: „Kdepak, nestaêím dojít vêas.“ Tu spatĆila, že opodál dĆepí sýêek. „Ach, milý sýêku,“ Ćekla radostnø veverka, „udølej mi tu laskavost, zaleČ honem k plchovi a zatahej ho za ucho, ježek mu slíbil, že ho urêitø pĆed zaêátkem Nového roku probudí, a myš to slíbila ježkovi a já myšce.“ Sýêek tedy letøl, co mu síly staêily, a když byl úplnø bez dechu, ale pĆesnø ve dvanáct, doletøl k plchovu obydlí, zatahal ho za ucho a zavolal: „Probuó se, plchu, probuó se, právø zaêal Nový rok!“ „To je krásné, to je pĆekrásné,“ Ćekl plch šČastnø a hned se obrátil na druhou stranu, „to tedy mohu ještø spát celé dlouhé tĆi møsíce.“ Z MateĆídoušky
Sobota 14. 2. 2009 v 19.00 hod. Kulturní dĤm Hanušovice Pátek 13. 3. a sobota 14. 3 v 19.30 hod. Klub Na StĜelnici Králíky VSTUPNÉ 50 Kþ
Losovací volejbalový turnaj Dne 6. 9. 2008 se konal ve sportovním areálu Penzionu Sport ve Vojtíškovø již 4. roêník losovacího turnaje ve volejbale. Sluncem zalitá sobota pĆilákala padesátku sportovních nadšencĎ. Vyhrát mohl každý, jelikož v tomto turnaji nezáleží jak zdatný jsi v odbíjené, ale pĆedevším jak rychle se sehraješ s družstvem, do kterého jsi byl vylo-
sován. Takže i úplný laik mĎže hrát s ostĆílenými volejbalisty a na turnaji zvítøzit. Turnaj se vydaĆil a spokojení úêastníci se již tøší na další roêník, který se bude konat opøt za rok, v pĆibližnø stejném termínu. Chcete si zasportovat a seznámit se s novými lidmi? Neváhejte a na pátý roêník pĆijeóte! Kamila Tóthová
DEVÍTKA þ.1/2009 - 16
Zimní vojtíškovské mravenêení V nedøli 11. 1. a následnø v sobotu 17. ledna 2009 se konaly ve Vojtíškovø závody na êemkoliv. „Mravenêení na snøhu“ probøhlo ve sportovním areálu Pensionu Sport. NøkteĆí úêastníci závodĎ radøji zvolili pro sjezd klasiku - lyže, sánø, boby, plastové pytle nebo snowboardy. NøkteĆí to ale rozjeli netradiênø, tĆeba v bazénku se sluneêníkem, ve vaniêce, na nafukovací loóce, v obývákovém kĆesle, na barelech nebo na rĎznø pojmenovaných a vlastnoruênø vyrobených strojích. Tyto dva závodní dny byly jen potvrzením známé pravdy, a to jak je bezvadné a „super“, když spolu Ćádí døti s dospølými. Ti se alespoĀ na malou chvíli døtmi zase stali. Další podobná akce - Karneval na snøhu, je plánována na poêátek února. Neváhejte a na vojtíškovskou sjezdovku se vydejte. VøĆte, bude to stát za to! Kamila Tóthová
Po podzimní êásti TJ Sokol Malá Morava devátý Našim fotbalistĎm se A. skupinø III. tĆídy okresního pĆeboru zatím pĆíliš nedaĆí. Po devíti utkáních podzimní êásti soutøže jediné utkání vyhráli, êtyĆikrát remizovali a stejný poêet stĆetnutí také prohráli. Sedmibodový zisk zatím staêí jen na pĆedposlední místo tabulky. VøĆme, že se vše k lepšímu zmøní s nástupem do odvetné jarní êásti soutøže a že se podaĆí pro tým získat tolik potĆebné êerstvé posily. PopĆejme našim fotbalistĎm hodnø sportovního štøstí na kopaêkách. Tabulka po skonêení podzimní êásti 1. ZábĆeh 9 8 1 2. Obødné 9 5 2 3. Hrabišín B 9 5 1 4. Rovensko 9 4 3
soutøže: 0 32:15 2 20:14 3 25:13 2 17:14
25 17 16 15
5. Kamenná 6. VikýĆovice B 7. Jedlí 8. Bohutín 9. Malá Morava 10. Nový Malín B
9 9 9 9 9 9
3 3 3 3 1 0
3 2 2 1 4 1
3 4 4 5 4 8
17:19 18:13 10:14 13:20 17:23 7:31
12 11 11 10 7 1
Pozvánka na nejbližší utkání jarní êásti: Hraje-li TJ Sokol Malá Morava na svém hĆišti v Podlesí, je v dané dvojici zapsán na prvním místø. 4. 4. 16.00 hod. Malá Morava - Kamenná 12. 4. 16.00 hod. Jedlí - Malá Morava 18. 4. 16.30 hod. Malá Morava - VikýĆovice B 25. 4. 16.30 hod. ZábĆeh - Malá Morava
DEVÍTKA - obêasník obce Malá Morava pro místní êásti Malou Moravu, Vojtíškov, Podlesí, Vysoký Potok, Sklené, Zlatý Potok, KĆivou Vodu, Vlaské a Vysokou. Vydává Obec Malá Morava, Ié: 00302970, Vysoký Potok 2, 788 33 Hanušovice. Odpovødný redaktor - Petr Mahel. Redakêní rada - Kamila Tóthová, Jaroslava Cehová, Arnošt Juránek. E-mail na redakci:
[email protected]. Na Ministerstvu kultury éR registrováno dne 15. 12. 2008. Evidenêní êíslo periodického tisku - MK éR 18670. Tisk OFTIS Ústí nad Orlicí, J. Nygrina 336, 562 01 Ústí nad Orlicí. Uzávørka tohoto êísla byla 5. 2. 2009.
