Zdroje financování obnovy venkovských brownfields Financial resources for rehabilitation of rural brownfields Ing. Petr Tomíček ABSTRACT: There are many buildings in the Czech republic, especially in rural areas, which can be described by the word 'brownfield'. We are talking about small rural farms, homesteads, rectories, school buildings, cultural centers as well as mills, churches and chapels. Lack of funds for their restoration is cause and duration of this state. This contribution provides information on how to finance the reconstruction of these buildings by domestic(CR) and international resources, and explains benefits of public-private partnership (PPP). In addition, provides examples of successful projects, whose implementation was supported by European Union funds. ABSTRAKT: Na celém území České republiky, zvláště pak ve venkovském prostoru, často narazíme na objekty, které již na první pohled můžeme označit slovem ´brownfield´. Patří sem drobné vesnické statky, usedlosti, fary, bývalé školy, kulturní domy ale i mlýny, kostely či kaple. Nedostatek finančních prostředků na jejich obnovu je vlastně jednou z příčin vzniku samotného brownfieldu a zároveň důsledkem trvání tohoto stavu. Text podává informaci o možnostech financování obnovy venkovských brownfields ze zdrojů domácích(ČR) a zahraničních (EU, EHP) a přibližuje výhody spolupráce veřejného a soukromého sektoru(PPP). Dále uvádí příklady úspěšných projektů, jejichž realizace byla podpořena z fondů Evropské unie. 1 Základní rozdělení zdrojů Podporu oblasti revitalizace brownfields lze nalézt ve dvou základních potenciálních zdrojích – jedná se o zdroje domácí, tedy ČR a o zdroje evropské, tedy z EU prostředků. V roce 2004 přibyla pro ČR další možnost, jak financovat projekty revitalizace brownfields – jedná se o Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. V neposlední řadě je třeba zmínit možnost financování revitalizace brownfields prostřednictvím úvěrů od bank – od Evropské investiční banky (EIB), od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a od jednotlivých bank v ČR. Zajímavou možností je i financování obnovy za spolupráce veřejného a soukromého sektoru. 143
2 Domácí zdroje(ČR) 2.1 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova pro období 2007 - 2013 je programový dokument připravený Ministerstvem zemědělství ČR ve spolupráci s partnerskými subjekty pro poskytování dotací na zemědělství a rozvoj venkova. Řídícím orgánem Programu rozvoje venkova (PRV) je Ministerstvo zemědělství ČR. Administraci a kontrolu žádostí o podporu provádí Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Cílem PRV je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, modernizace zemědělských podniků, investice do lesů, zlepšování stavu životního prostředí a krajiny, podpora biodiverzity nebo ochrana přírodních zdrojů. Program je zaměřen také na zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova (podpora cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic, podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, vytváření nových pracovních míst apod.) Celková alokace z fondů EU pro tento program na programovací období 2007 - 2013 činí 2,82 mld.EUR. Finanční prostředky jsou alokovány na pět prioritních os: • Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví • Zlepšování životního prostředí a krajiny • Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova • Leader • Technická infrastruktura (tato podpora je zaměřena pouze na financování aktivit spojených s řízením programu) Příklady subjektů, které mohou být žadateli: fyzická a právnická osoba, OSVČ, sdružení, subjekty podnikající v zemědělství, lesnictví a další
2.2 Dotační programy Ministerstva kultury pro zachování kulturních památek 2.2.1 Havarijní program Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb. 2.2.2 Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické záhrady, kostely a podobně, přičemž práce musejí směřovat k záchraně 144
kulturních památek nebo záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. 2.2.3 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Zaměřuje se na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jako jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, které se nacházejí v uvedených památkově chráněných územích.
3 Evropské zdroje 3.1 Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu Vstupem do EU získala Česká republika přístup k čerpání prostředků Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. Finanční prostředky jsou poskytovány třemi státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) – Islandem, Knížectvím Lichtenštejnsko a Norským královstvím. Uvedené státy se zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v přesně stanovených prioritních oblastech. Norské království k tomu dále přispívá vlastním finančním mechanismem. V programovém rámci Finančních mechanismů EHP/Norska je uvedeno 8 prioritních oblastí, které deklarují podporu projektům spadajícím do těchto oblastí. Podpora revitalizací brownfields je uvedena v 1. prioritní oblasti, a sice jako ´Uchování evropského kulturního dědictví´. Tato priorita je kromě jiných mj. zaměřena právě na „Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfields)“. 3.2 Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad Regionální operační programy (ROP) jsou typem programových dokumentů, které se vztahují pouze na určité území České republiky. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je určen pouze pro region soudržnosti Jihozápad, který se skládá z Jihočeského a Plzeňského kraje. Tento program je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti center prostřednictvím podpory výstavby, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a na odstraňování bodových závad na těchto silnicích a místních komunikacích, modernizaci prostředků veřejné dopravy apod., na revitalizaci a regeneraci měst a obcí, na podporu infrastruktury veřejných služeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví) a na podporu rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Řídícím orgánem ROP JZ je Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad se sídlem v Českých Budějovicích. 145
Celková alokace z fondů EU pro tento program na programovací období 2007 - 2013 činí 619,65 mil. EUR. Maximální výše podpory může obecně činit až 85 % z fondů EU, ale konkrétní výše podpory z fondů EU je stanovena vždy v příslušné výzvě. Příklady subjektů, které mohou být žadateli: kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, církevní právnické osoby, školy, zdravotnická zařízení, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, profesní organizace, občané a další Finanční prostředky jsou alokovány na čtyři prioritní osy: • Dostupnost center • Stabilizace a rozvoj měst a obcí • Rozvoj cestovního ruchu • Technická pomoc (tato podpora je zaměřena pouze na financování aktivit spojených s řízením programu) 3.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko K hlavním cílům programu patří zlepšení dopravní dostupnosti česko-rakouského příhraničí, ochrana životního prostředí, podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu, vzdělávání a sociální integrace, posílení spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií či podpora přeshraniční spolupráce územních samospráv. Pro českou stranu (tzn. kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina) činí celková alokace z fondů EU 69,12 mil. EUR na období 2007 - 2013. Finanční prostředky jsou alokovány na tři prioritní osy: 2.3.1 Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Oblasti podpory: • Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi • Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času • Rozvoj lidských zdrojů, trh práce, vzdělávání a kvalifikace • Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace 2.3.2 Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Oblasti podpory • Doprava a regionální dostupnost • Životní prostředí a prevence rizik • Udržitelné sítě a struktury institucionální spolupráce
146
2.3.3. Technická pomoc (není určena žadatelům) Základním předpokladem každého projektu je jeho pozitivní přeshraniční dopad a zapojení rakouského partnera. Všechny projekty musí dále naplnit nejméně 2 z následujících 4 kritérií: • • • •
společná příprava společná realizace společný personál společné financování
4 Ekonomická podpora revitalizace brownfields ze soukromých zdrojů V posledních letech se stále častěji uplatňuje moderní efektivní přístup spočívající ve sdružování zdrojů veřejného a soukromého sektoru. Takovýto postup mimo jiné významně posiluje implementaci principu Public – Private – Partnership. Veřejný sektor je pro spolupráci motivován především v rovině politické reprezentace obce, a to výsledky rozvoje s cílem přínosu k rozvoji obce např.: • zkvalitnění či zkulturnění prostředí, • doplnění chybějících funkcí, • tvorba pracovních příležitostí, ale i z hlediska politického úspěchu tj. především znovuzvolení. Naopak soukromý sektor tj. stavitel či developer je motivován právě možností tvorby zisku a návratnosti vložených kapitálových investic. Pokud tedy spolu mají v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru jednat nebo spolupracovat lidé rozdílných zájmů je potřeba stanovit jasná pravidla jednání a spolupráce. Základní pravidla pro spolupráci jsou: • stanovení pravomocí, • rozdělení zodpovědnosti, • určení dynamiky procesu, • definování vložných nákladů (nemusí se jednat pouze o peníze, ale také o zkušenosti, čas, prostory …), • časové ohraničení spolupráce, • nakládání se ziskem (opět se nemusí jednat pouze o peníze)
147
Výhody spolupráce veřejného a soukromého sektoru Pro veřejný sektor – obec: • větší kontrola nad výstavbou a veškerými změnami, které jsou v jejím průběhu provádění, • využití zkušeností soukromého sektoru, aniž by byla obec vystavena rizikům spojeným s výstavbou, možnost aktivnějšího přístupu při realizaci výstavby. Pro soukromý sektor: • nevyžaduje se žádná počáteční platba za pozemek • snižuje se možnost konfliktů ohledně plánovací politiky výsledkem čehož je snazší získat nezbytná stavební povolení.
5 Příklady úspěšně realizovaných projektů 5.1 Kulturní a administrativní zařízení Koloveč (náklady/dotace, 15.2 mil. Kč / 14.1 mil. Kč) Hlavním smyslem projektu je revitalizace nevyužívaného objektu bývalé restaurace a ubytovny v centru Kolovče. Městys Koloveč leží nedaleko Domažlic v Plzeňském kraji. Díky projektu se rekonstruoval a dostavěl objekt, který nyní slouží pro účely městyse. V rámci stavebních úprav vznikly prostory pro úřad městyse, knihovnu, obřadní sál, dílnu a garáže. Objekt také vytvořil zázemí pro společenské, kulturní i vzdělávací akce a pro činnosti občanů a spolků z Kolovče a jeho okolí. Je zde nový akustický společenský sál zhruba pro 200 osob, s jevištěm a šatnou. Součástí této investice byla také úprava okolí objektu včetně výstavby parkoviště, přístupových chodníků a rekonstrukce části navazující místní komunikace. Nové kulturní centrum leží v centru městyse, kde jsou koncentrovány i další aktivity – hřiště, škola, školka a další. V rámci projektu došlo i k vyznanému oživení této části Kolovče a byla tak zlepšena estetická hodnota centra městyse. Nové zařízení, které soustředí stávající veřejně používané objekty pod jednu střechu, také výhledově výrazně sníží výši finančních prostředků, současně vynakládaných obcí v souvislosti s provozem stávajícího objektu obecního úřadu a knihovny. 5.2 Společensko - kulturní centrum města Kasejovice (náklady/dotace, 12.3 mil. Kč / 10.6 mil. Kč) Obsahem projektu byla rekonstrukce budovy bývalé školy na společensko-kulturní centrum města Kasejovice. Budova, postavená v roce 1866, se nachází v centru města na náměstí, jehož je neoddělitelnou součástí. Během předešlých let byly v budově prováděny pouze nejnutnější opravy k zachování výuky nižšího stupně základní školy. Před deseti lety spadla část stropů, střecha s komíny byla v havarijním stavu, sociální zařízení neodpovídalo hygienickým požadavkům a 148
požárním normám. Projektem byla tedy řešena celková rekonstrukce budovy na společensko-kulturní a vzdělávací centrum. Projekt má pozitivní dopad na všechny věkové kategorie – prostory centra využívá Klub otevřených dveří pro děti a mládež, Klub seniorů „Babí léto“ a Mateřské centrum „Sedmikráska“. Byla sem přemístěna z nevyhovujících prostor i městská knihovna s veřejným internetem. V I. poschodí vznikly prostory pro pořádání různých kulturních akcí – koncertů, školních akademií, přednášek, seminářů a vzdělávacích akcí – Univerzita třetího věku pro seniory a starší. Je zde i obřadní místnost pro svatební obřady a vítání občánků. Uskutečněný projekt má velmi pozitivní význam pro zlepšení občanské vybavenosti a vliv na společenský a kulturní život občanů z regionu Kasejovicka. 5.3 Přestavba stodoly na ubytování pro venkovskou turistiku v č. p. 9 Mezilesí (náklady/dotace, 4.0 mil. Kč / 2.1 mil. Kč) V mikroregionu Sdružení Růže, kam spadá i obec Čížkrajice s osadou Mezilesí , je mnoho turisticky atraktivních cílů, ale bohužel zde není dostatek volných ubytovacích kapacit. Na Novohradsku a Trhosvinsku je v současné době vyznačeno přes 200 km cyklostezek a cyklotras a počítá se s jejich rozšířením. Začíná se rozvíjet zimní turistika a vytváří se nové produkty (trasy pro Nordic walking, geocaching apod.) Z tohoto důvodu vystala potřeba zkvalitnit a rozšířit nabídku kvalitní infrastruktury cestovního ruchu, neboť nabídka ubytovacích služeb je ve vztahu k současné poptávce v daném regionu nedostatečná. Předmětem projektu je rekonstrukce chátrající a nevyužívané části objektu v obci Čížkrajice, osadě Mezilesí. Jedná se o bývalou hospodářskou budovu, v jejíž dosud využívané části byla pivnice a kulturní sál. Cílem projektu bylo z bývalých stodol na ustájení koní vybudovat 4 apartmány s celkovou kapacitou 16 lůžek. 1 apartmán je vystavěn zcela bezbariérově. Vlastní stavební úpravy spočívaly ve vestavbě čtyř samostatných obytných buněk pro účely venkovské turistiky do prostoru stávajících stodoly na severní a východní straně objektu. Kromě toho se zde nachází zázemí správce ubytovny. V rámci projektu bylo dále řešeno vybavení nábytkem a dalšími nezbytnými zařizovacími předměty.
5.4 Nepomuk – rekonstrukce rodného domu Augustina Němejce (náklady/dotace, 27.0 mil. Kč / 24.6 mil. Kč) Předmětem projektu byla rekonstrukce více než 200 let starého rodinného domu známého malíře Augustina Němejce. Tento dům se nachází v centru města Nepomuk na jižním Plzeňsku. Hlavní prostory zrekonstruovaného objektu jsou využity pro expozici s rozsáhlou sbírkou originálních obrazů akademického malíře Prof. Augustina Němejce (*15.3.1861 v Nepomuku, †16.8.1938 v Plzni), jehož dílo je prolnuto především 149
venkovskou tématikou Plzeňska. Význam malířských děl Augustina Němejce spočívá v dokonalé srozumitelnosti zvláště v době, kdy se jednalo o uvědomování národních hodnot a vlastenectví. Hodnota jeho díla ovšem přesáhla svoji dobu a stala se trvalou a vzácnou kulturní hodnotou. Součástí rekonstrukce rodného domu Augustina Němejce byly kromě vlastního stavebního objektu také další přilehlé související prostory: přístupová komunikace z náměstí Augustina Němejce včetně napojení na inženýrské sítě, stodola a dvůr s ohradní zdí, nádvoří bývalé školy s bezbariérovým propojením městského muzea a s rozšířenou malou letní scénou. Vznikl tak ucelený kulturní stánek pro multifunkční využití zajímavých prostor přímo v centru města, které byly dosud zcela zanedbány a patřičně nevyužity. Celý projekt řeší kromě zmíněné expozice díla Augustina Němejce také možnosti pořádání nejrůznějších kulturních aktivit, např. komorních koncertů, divadla malých forem, uměleckých dílen, přednášek, seminářů, kurzů a dalších kulturně společenských aktivit. K tomu bude sloužit jak vytvořený malý sál v nově zrekonstruované stodole, tak malířský ateliér v podkroví domu, a rovněž vkusně a účelově zrekonstruovaný venkovní prostor nádvoří bývalé školy s letní scénou. LITERATURA: [1] [2] [3] [4] [5]
http://www.strukturalni-fondy.cz/(on-line 22.03.2011) http://www.at-cz.eu/(on-line 22.03.2011) http://www.npu.cz/(on-line 13.04.2011) http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace(on-line 22.03.2011) http://www.kraj-jihocesky.cz(on-line 14.04.2011)
150
