Zdroj: Právo Datum vydání:
7.8.2010
Dražených nemovitostí dlužníků hodně přibývá Přerovský exekutorský úřad Tomáše Vrány, který je jedním z největších v Česku, zařadil do osmi draţebních dnů v srpnu 90 nemovitostí. To je vůbec nejvyšší počet v historii tohoto úřadu. Obecný nárůst draţeb nemovitostí potvrzuje i statistika, podle které se za první pololetí letošního roku zvedl počet draţených nemovitostí o 45 procent. Zástupci Exekutorského úřadu Přerov navíc odhadují, ţe za celý rok 2010 počet všech jimi provedených exekucí přesáhne 50 000. Loni jich bylo bezmála 37 tisíc. „Daří se nám prodat 35 procent všech draţených nemovitostí,“ uvedl soudní exekutor Tomáš Vrána s tím, ţe velmi těţko se hledají kupci podílů na rodinných domech a bytech nebo nemovitostí v odlehlých oblastech. Podle Vrány se draţeb účastní jak realitní kanceláře, tak občané. „Občané se draţeb účastní čím dál častěji. Na nákup nemovitosti v draţbě je totiţ moţné získat hypoteční úvěr. V hotovosti tedy stačí sloţit draţební jistinu a pak má draţitel měsíc na vyřízení úvěru,“ doplňuje Vrána. Draţební jistina se pohybuje ve výši 10 procent z vyvolávací ceny nemovitosti, která činí zhruba dvě třetiny odhadní ceny. Mezi nejčastěji draţené nemovitosti patří rodinné domy a podíly na nich. V srpnu přerovský úřad draţí například 17 kompletních rodinných domů či 11 bytů. Mezi další nemovitosti patří například pole, lesy, garáţe či chaty. Občas se ale najdou rarity jako například vinný sklep. V prvním pololetí letošního roku uskutečnil Exekutorský úřad Přerov soudního exekutora Tomáše Vrány celkem 24 400 exekucí, loni jich bylo ve stejném období 16 800. Počet vydraţených nemovitostí se zvýšil z 363 na 524. Regionální mutace| Právo - Olomoucký kraj
Zdroj: ČT 1 Datum vydání:
6.8.2010
Stavebnictví se po růstu opět propadá Jitka SLUKOVÁ, moderátorka -------------------Letní měsíce nepřejí tuzemským stavebníkům. Podle Českého statistického úřadu se v červnu dokončilo nebo začalo budovat meziročně o 4,7 procenta staveb míň. Přitom ještě v květnu vykazovalo toto odvětví 0,5 procentní růst. Podobná situace je podle předběţných čísel Eurostatu v celé Unii. redaktorka -------------------Stavět se pomalu přestávají hlavně byty, v červnu firmy zalily o skoro 32 procent základů míň. Do realitních kanceláří nebo přímo majitelům se tak po ukončení všech prací dostane jen 2448 nových bytů. V červnu se jich dodělalo dokonce o 41 procent meziročně méně. Evţen KOREC, předseda představenstva, Ekospol
-------------------Vyplývá to z toho, ţe zásadním způsobem, se sníţila poptávka a na trhu, který v současné době existuje, uspějí jen developeři, kteří jsou schopni nabídnou nejlepší poměr kvality a ceny. redaktorka -------------------Češi uţ si totiţ pečlivě vybírají, do jaké nemovitosti investují, třeba jen v Praze je skoro 2,5 tisíce neprodaných bytů. Evţen KOREC, předseda představenstva, Ekospol -------------------To, co je neprodejné, jsou byty, které byly postaveny v době boomu, byly postaveny za mnohem vyšší stavební náklady a tyto byty, které byly takto dostavěny, zůstávají totálně neprodejné. redaktorka -------------------Příliš práce nemají ani na stavebních úřadech, v červnu vydaly meziročně o 6,6 procenta stavebních povolení méně, orientační hodnota staveb povolených v červnu se vyšplhala na 36 miliard a 800 milionů korun, coţ je o skoro 7 procent méně. Kamila FIALOVÁ, analytička, KB -------------------Kdyţ vidíme na té situaci na českém trhu práce, která není příznivá, reálné mzdy příliš nerostou, tak poptávka domácností po novém bydlení samozřejmě je poměrně omezená tímto. redaktorka -------------------V červnu se i propouštělo, v podnicích nad 50 zaměstnanců jich oproti loňsku pracuje o 3,5 procenta méně. Těm, co zůstali, se ale zvýšila mzda, měsíčně si přijdou na 27936 korun.
Zdroj: ČT 24 Datum vydání:
6.8.2010
Léto tuzemskému stavebnictví nepřeje Richard SAMKO, redaktor -------------------Léto tuzemskému stavebnictví nepřeje. V červnu se podle Českého statistického úřadu počet dokončených nebo rozestavěných staveb sníţil meziročně skoro o 5 %. Ještě v květnu přitom odvětví vykazovalo půl procentní růst. Hlavně klesla výstavba bytů, a to aţ o 32 %. Realitním kancelářím nebo přímo majitelům tak firmy nabízejí jen necelých 2,5 tisíce dokončených bytů. Na vině je pokles poptávky. Češi si totiţ pečlivě vybírají, do jaké nemovitosti a kolik investují.
Zdroj: E15 Datum vydání:
6.8.2010
Objem obchodů s realitními projekty je letos dvojnásobný Praha l Dvojnásobek prodaných pozemků s připravenými projekty hlásí oproti loňsku dražební firma Naxos. „Zájem investorů vzrostl zejména na konci jara a na počátku léta,“ říká obchodní ředitel Libor Nevšímal. Na trhu je aktuálně mnoho pozemků, jejichţ původní majitelé přecenili síly a v krizi nedokáţou plnit závazky vůči bankám. Podle Naxosu stoupají v poslední době hlavně obchody s bytovými projekty v Praze. Desítky nabídek přicházejí do akvizičních oddělení velkých developerů. Jak ale tvrdí například firma Ekospol, kvalitních návrhů je málo. „Většinou jsou to dlouhodobě neprodejné projekty v horších lokalitách. Pokud jde o zajímavé místo, musí se zase měnit dispozice projektu,“ vysvětluje šéf Ekospolu Evţen Korec. „Obchody se rozbíhají, ale budeme ještě potřebovat zhruba půl roku, aby se ceny dostaly na úroveň, kterou budou investoři ochotni akceptovat,“ připouští manaţer Naxosu Michal Augustýn. Dvě akvizice udělala společnost Central Group. Na Smíchově získala za sto milionů korun pozemek pro Rezidenci Park Mrázovka, další kupuje v praţské Michli. „O mimopraţské regiony se velcí investoři prakticky nezajímají. Výjimkou je trh s rezidenčními projekty v Brně, kde působí spíš tamní menší developeři,“ popisuje Augustýn. Dluţníci se zatím zpravidla dohodnou s věřiteli a prodávají nemovitosti skrze výběrová řízení. V několika případech uţ ale banky sáhly i po nedobrovolné draţbě. Příkladem můţe být část plzeňského areálu Borská pole, kterou do draţby poslala UniCredit Bank. Novým vlastníkem téměř 2,5hektarového pozemku je dosud neznámá firma Lehet – ZK, propojená s praţskou realitní společností Interprospekt.
Zdroj: ČT 24 Datum vydání:
5.8.2010
Realitní makléři mění obchod s domy a byty za prodej solárních elektráren Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka -------------------Realitní makléři mění obchod s domy a byty za prodej solárních elektráren. Trhu z realitami se totiţ nedaří, navíc provize za prodej bytu činí několik desítek tisíc, zatímco sluneční elektrárna v ceně kolem 100 milionů korun vydělá realitní kanceláři statisíce i miliony. Při koupi elektrárny zaplatí kupující podle makléřů řadu provizí také právníkům a dalším zprostředkovatelům. Informují o tom Lidové noviny.
Zdroj: Ekonom Datum vydání:
5.8.2010
KRÁTCE Most bude mít nové centrum Developer Crestyl plánuje revitalizovat centrum města Most. Firma v červnu od radnice koupila budovu Reprezentačního domu a dva hektary pozemků ve středu města. Crestyl plánuje na tomto území vybudovat multikino, konferenční a obchodní prostory a vytvořit centrální pěší zónu. Zachováno by mělo zůstat tamní planetárium. Developer chce do realizace investovat aţ 1,2 miliardy korun. Prodej nových bytů stoupá Podle analýzy developerské společnosti Ekospol prodali za první letošní pololetí developeři celkem 1434 nových bytů v Praze. Pro srovnání - za celý loňský rok bylo prodáno celkem 1941 nových bytů a v roce 2008 pak 3409 bytů. Kromě toho, ţe oţivuje poptávka, zároveň i zrychluje prodej. Zatímco v prvním čtvrtletí developeři prodali 666 bytů, ve čtvrtletí druhém to uţ bylo 768. Pokud se podaří toto tempo udrţet, mohl by letošní rok být z hlediska prodejů srovnatelný s rokem 2008.
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 5.8.2010 Solární vláčky JAK TO VIDÍ Fotovoltaika je dnes dojná kráva pro všechny, není tedy divu, ţe si na své chtějí přijít i realitky. Proč by prodávaly byt po bytu, kdyţ mohou prodávat elektrárnu po elektrárně za stovky milionů a získat mnohonásobně vyšší provize? Ale pozor, prodej těchto nemovitostí má svá úskalí. Kdo se chce obchodu s elektrárnami věnovat seriózně, často narazí na bezohledné jednání spekulantů, kteří chtějí miliony jen za to, ţe řeknou: Hele, Franto, znám někoho, kdo prodává tamtu a tamtu elektrárnu. Všichni zprostředkovatelé se snaţí o jedno, a to dostat se přímo k majiteli nemovitosti. Mezi makléři se tomu říká vláček. Kaţdý chce být vagonkem hned za lokomotivou a mít největší podíl na provizích. Vychytralý spekulant tak třeba předstírá, ţe má u realitky zájem o koupi konkrétní elektrárny, jen aby se dostal k majiteli na vrchol potravního řetězce. Tyto solární parazity lze však těţko eliminovat. Vlastníkovi elektrárny nevadí, naopak můţe být rád, ţe jeho „zboţí“ nabízí víc lidí - tím snáz se najde kupec. Kupující však vyšší cenou ţiví řadu spekulantů, přes které se k objektu svého zájmu dostal.
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 5.8.2010 KRÁTCE * Slovenský trh realit dál klesá
Ceny domů a bytů na Slovensku ve druhém čtvrtletí pokračovaly v mírném poklesu, a dostaly se tak na téměř tříleté minimum. Ceny v přepočtu na metr čtvereční se ale třetím čtvrtletí po sobě sníţily jen o několik eur. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnila tamní centrální banka (NBS). Průměrná cena za čtvereční metr nemovitosti ve druhém čtvrtletí klesla na 1293 eur (asi 31 940 Kč), v prvním čtvrtletí byla o tři eura vyšší. Meziročně reality k bydlení zlevnily o 3,7 procenta. Ceny nemovitostí v zemi v minulosti výrazně rostly, na vrcholu se ocitly ve druhém čtvrtletí 2008.
Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 4.8.2010 Na cenové houpačce se teď byty propadly o statisíce Vybírejte si a smlouvejte o cenách, vyplatí se to, radí kupujícím realitní makléři. Ten, kdo chce prodat, musí totiž oproti loňsku o statisíce slevit, jinak se svého bytu nezbaví. Nabídka výrazně převyšuje poptávku. OLOMOUCKÝ KRAJ Kdo si s koupí bytu počkal aţ na letošek, neprohloupil, můţe totiţ ušetřit nemalé peníze. Ve srovnání s lety 2008 a 2009 ceny bytů poklesly, za třípokojový byt nyní zaplatíte aţ o půl milionu korun méně. Další desítky tisíc vám majitelé mohou slevit, pokud o ceně smlouváte, jsou totiţ rádi, ţe se svého bytu vůbec zbaví. I tak se ovšem lidé do nakupování moc nehrnou, banky jsou totiţ mnohem opatrnější neţ dříve a dobře si rozmýšlejí, komu peníze půjčí. V Olomouci uţ se ceny bytů nějaký čas nehýbou, makléři v Prostějově či Jeseníku ale ještě očekávají jejich pokles. Právě smlouvání nejlépe vystihuje současný stav na trhu s byty. „Jak nakupující, tak prodávající ví, ţe dnešní nabídka převyšuje poptávku. Výběr je veliký a dodatečné vyjednávání o ceně je tak teď úplně běţné. Dříve jsem se s tím nesetkávala,“ srovnává Zdeňka Čechová z olomoucké pobočky Patriot reality. „Masovější pokles cen uţ nečekám. Sniţují se tak teď uţ jen při konečném jednání mezi majitelem a kupujícím. Rozdíl mezi skutečnou cenou a tou, kterou si lidé přečtou na našich internetových stránkách, můţe být aţ padesát tisíc korun.“ S tím souhlasí také Igor Kohut, oblastní ředitel firmy AAAbyty.cz v Olomouci. „Kupující jsou dnes v mnohem lepší pozici, pokles cen je značný. Zatímco v roce 2008 jste v Olomouci sehnali standardní panelový třípokojový byt za 1,8 milionu korun, dnes je to o půl milionu méně. Jediné, co nákup bytů omezuje, jsou banky, které kvůli krizi neposkytují tak vysoké úvěry,“ dodává. Oba olomoučtí makléři se shodují na tom, ţe nejţádanější jsou v krajském městě menší jedno aţ dvoupokojové byty. „Olomouc je v tomto díky univerzitě specifická, kromě mladých rodin si lidé takové byty pořizují jako investici kvůli pronájmu. Sehnat se dají zhruba za milion sto tisíc,“ dodává Kohut. O dvoupokojové byty je zájem také v Přerově, kde mladí lidé kvůli klesajícím cenám ztratili zájem o menší garsonky a byty typu jedna plus jedna. Ty jsou teď v průměru jen o sto tisíc levnější neţ byty se dvěma pokoji. „Dvoupokojové byty v Přerově stojí kolem 800 tisíc, coţ je o 400 tisíc méně neţ před rokem,“ vypočítává Alexandr Beták z přerovské realitní kanceláře Nemo a upozorňuje na to, ţe práce realitního makléře je dnes náročnější. „S jedním klientem absolvujeme více prohlídek, lidé více zvaţují svou investici. S majiteli bytů také častěji smlouvají o ceně.“
O spoustě volných panelákových bytů ví i Renáta Kaprálová z olomoucké Patriot reality, která má na starosti Prostějov. „Téměř všechny byty v panelových domech jsou tu zatíţené fondy oprav. Ztratí-li místní práci, nemohou si dovolit započaté rekonstrukce platit a snaţí se takového bytu zbavit. Razantně se to projevilo například při krachu OP Prostějov,“ uvedla Kaprálová. Kdo by chtěl prodávat za vysoké loňské ceny, nemá dnes šanci. „Dvoupokojové a třípokojové byty jsou teď na prostějovském trhu o zhruba dvě stě tisíc levnější,“ srovnává Kaprálová. Předpokládá, ţe ceny druţstevních bytů budou ještě dál klesat. Naopak hodnota bytů v osobním vlastnictví, o které je v Prostějově největší zájem, by se uţ sniţovat neměla. Na své dno nenarazily ceny bytů ani v Jeseníku. „Byt tři plus jedna teď v Jeseníku naprosto běţně seţenete za necelý milion korun. To bylo ještě před rokem a půl nepředstavitelné, u takového bytu jsme se tehdy mohli bavit o částce milion tři sta tisíc korun,“ uvedl jesenický realitní makléř Pavel Šimon, majitel firmy Reality Jeseník. Pokles cen bytů se projevil také v Šumperku, majitelé standardního tří pokojového bytu tam mohou být rádi, kdyţ jej prodají za devět set tisíc korun. „Největší zájem je tady ovšem o dvoupokojové byty. Ty jsou v průměru sice jen o sto tisíc levnější neţ tři plus jedna, ale lidé si je spíše pořizují kvůli niţším nákladům na bydlení,“ vysvětluje makléř Miroslav Horníček z šumperské kanceláře Alfa Reality. FAKTA Kolik stojí bydlení OLOMOUC 3+1, panel 1.300.000-1.500.000 3+1, cihla 1.600.000-1.800.000 PŘEROV 3+1, panel 900.000-1.200.000 3+1, cihla 1.200.000-1.500.000 PROSTĚJOV 3+1, panel 950.000-1.400.000 3+1, cihla 1.200.000-1.800.000 JESENÍK 3+1, panel 800.000-900.000 3+1, cihla 900.000-1.000.000 ŠUMPERK 3+1, panel 880.000-900.000 3+1, cihla 1.000.000-1.100.000 Pozn.: Ceny bytů jsou v korunách
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 3.8.2010 Pár mezer na nové obchody by tu bylo Nemovitostní trh se po opatrném vyčkávání pomalu rozbíhá. Problémem je však přetrvávající opatrnost bank v poskytování úvěrů na stavbu. „Z hlediska finančních nákladů je dnes výhodnější investovat do kancelářských budov než do obchodních center,“ říká Jonathan Hallett, šéf mezinárodní poradenské firmy Cushman & Wakefield pro Českou republiku a Slovensko.
* LN Jaký je současný stav českého nemovitostního trhu obecně? Nemovitostní trh můţeme rozdělit na dvě oblasti. Mluvíme o investiční oblasti, o kapitálu, tedy co se děje s fondy, bankami a podobně, a pak o obsazeném trhu, tedy o lidech, kteří pouţívají nemovitosti jako obchody, sklady, na výrobu či kanceláře. Co se týče té první oblasti, banky nechtějí financovat nové budovy, pokud nemají určitou plochu předpronajatou. Developeři tedy nemohou stavět, protoţe nezískají úvěr. Banky jsou velmi opatrné v tom, jak půjčují peníze a komu je půjčují. * LN Jak se aktuálně vyvíjí poptávka a nabídka na trhu s kancelářemi? Na kancelářském trhu přibývá okolo 150 aţ 250 tisíc metrů čtverečních nově postavených ploch kaţdý rok. Okolo 200 tisíc metrů činí kaţdý rok poptávka. V předchozích sedmi osmi letech tu tedy byla rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Z této skupiny poptávajících si 90 procent nájemců jiţ kanceláře přestěhovalo. Dnes se to dramaticky změnilo. V roce 2010 očekáváme, ţe 40 nebo 50 procent nájemníků zůstane tam, kde jsou. Trh se ve smyslu poptávky po nových prostorách scvrkl na půlku. Je tu však hodně transakcí s pronajímateli v podobě obnovování nájemních smluv na stávající prostory. * LN Proč se dříve firmy tak masivně stěhovaly? Hlavním důvodem byl fakt, ţe firmy expandovaly a ţe hledaly moderní kanceláře. Nyní však jiţ většina společností sídlí v moderních prostorách – ne všechny, ale přibliţně sedmdesát procent. Za druhé, uţ nemají potřebu expandovat, nebo se dokonce chtějí zmenšovat. Takţe je pro firmy obecně mnohem jednodušší a finančně méně náročné zůstat tam, kde jsou, neţ se stěhovat. A kdyţ uţ se stěhují ze starých kanceláří do nových prostor, hledají úsporná opatření. * LN Jaké projekty letos tvoří novou nabídku? V roce 2010 to bude jen 30 tisíc metrů čtverečních. Poptávka klesla, ale nabídka se propadla mnohem víc. Stalo se to, ţe míra neobsazenosti, která bývala zhruba 10 aţ 12 procent, začala znova klesat, protoţe letos nebyla otevřená ţádná nová budova, tedy kromě budovy Filadelfie v areálu BB Centra v Praze 4. Takţe trh se posunul – kdyţ se nyní chce velká společnost přestěhovat, tak nemá kam, protoţe nejsou nové kancelářské prostory. Novým trendem tedy je, ţe se velké firmy začínají zajímat o předpronájmy budoucích staveb. Vidíme mnoho plánovaných projektů, například Libeňské doky skupiny Crestyl, které se ještě ani nezačaly stavět, a společnosti uţ se snaţí zde získat předpronájem. * LN Je to problém jen Prahy? I v regionálních městech čeká mnoho projektů na zahájení výstavby, ale zde byl propad poptávky ještě výraznější neţ v Praze. Při sniţující se nabídce začnou zvláště konsolidující se společnosti bojovat o kvalitní objekty a budou také postupně zaplňovat v současnosti volné plochy. Teď je takové přechodné období, bude zajímavé sledovat, co se z toho vyvine. * LN A co vy očekáváte, ţe se z toho vyvine? Současnou situaci změní jen to, ţe nastane zoufalý nedostatek nabídky, a společnosti budou muset začít dělat něco jiného neţ jen podepisovat předpronájmy. To uţ se začíná dít a ovlivní
to nadcházející rok. Začnou se stavět projekty, které letos nebyly zahájeny. Příští rok bude tedy největší změnou to, ţe začne nová výstavba. Poptávka zůstane stejná. Mnoha společnostem končí nájemní smlouvy, takţe se budou muset rozhodnout, jestli zůstanou, nebo se přestěhují. Poptávka vţdy trochu poroste. Například v centru Prahy se firmy stěhují ze starých budov do administrativních objektů a ty staré budovy se předělávají zpátky na rezidenční. Objem čtverečních metrů nové plochy je v Praze oproti západním městům stále docela malý. Takţe to bude přirozený vývoj, ţe plochy porostou. * LN O kterých konkrétních projektech víte, ţe se v příštím roce chystají? Libeňské doky nebo Copa centrum. Je tu hodně projektů, které se pohnou kupředu, i kdyţ většina z nich je závislých na předpronájmech, a tak je těţké předpovědět, které to přesně budou. Přesto jsme jiţ letos zaznamenali, ţe několik developerů zahájilo výstavbu kancelářských objektů v populárních lokalitách z vlastních zdrojů, např. Budějovická 3 s 23 tisícim2, a začali tak reagovat na klesající nabídku. * LN Co je nového na maloobchodním trhu? Kdyţ se podíváme na obchody podél hlavních tříd, nákupní centra či retail parky, maloobchodní prodeje klesly. Například metropole Zličín, centrum Chodov, Letňany, Nový Smíchov nebo Palladium – tento typ nákupních center si stojí docela dobře, mají stálý výkon. Ale druhořadějším obchodním domům, ať uţ v Praze, nebo v regionech, klesla návštěvnost i trţby. To je dvojitý negativní efekt. Navíc je tu tlak na výši nájemného. Takţe pronajímatelé musí soustavně jednat s nájemci a snaţit se jim nabídnout co nejlepší sluţby. A nájemci se pak snaţí nabídnout nejlepší sluţby zákazníkům. * LN Jaký je nyní nejdůleţitější faktor v retailu? Je jím zákazník. A ten je o něco opatrnější na to, jak peníze utratí. Hlavně Češi šetří více. Obecně lidé stále utrácejí, ale jsou vybíravější. Chtějí lepší kvalitu, sluţby. Maloobchodníci se proto musí více soustředit na péči o zákazníky, na to, jak zaplnit prodejnu zboţím, o které bude zájem. V souvislosti s tím musí měnit strukturu svých dodavatelů. Největším dopadem slabé poptávky na maloobchodní trh je to, ţe obchodníci méně expandují. Ti velcí, ať uţ lokální, nebo mezinárodní, otevírali vţdy tak deset obchodů za rok, v současnosti zhruba jen tři obchody za rok. Takţe stále expandují, ale více si vybírají, kam půjdou. Především chtějí být v těch nejlepších nemovitostech. Méně kvalitní, sekundární, je nezajímají a do terciárních by nikdy nešli. * LN Terciárními myslíte malá města? Ano. Praha je takové ohnisko zájmu, v Brně je atraktivní Galerie Vaňkovka, Olympia Brno a hlavní ulice, takţe tak tři místa. Menší města zajímají velké řetězce jen ve výjimečných případech. Tím myslím, ţe by to muselo být velmi dobré nákupní centrum s malou konkurencí. Tím, ţe maloobchodníci expandují méně, mnoţství nových obchodních center kleslo ze čtyř aţ pěti za rok na jedno za rok. V České republice to letos bude jen Galerie Harfa. Mnoho budoucích projektů bylo odloţeno o dva aţ tři roky. V blízké budoucnosti se budou stavět jen výjimečné projekty. Kdyţ se například podíváme na Karolinu Ostrava, banky poţadovaly velmi vysokou míru předpronájmů. * LN Karolina má prý okolo 80 procent ploch předpronajatých. Je to dostačující?
V minulosti byla zapotřebí předpronajatost běţně okolo 30 aţ 40 procent, neţ se začalo se stavbou. Projekt se z velké části pronajímal, teprve aţ kdyţ budova stála. Nyní musíte mít 70procentní předpronajatost, neţ vůbec začnete stavět. Takţe v případě Karoliny je to dostačující. Je to zrovna typ projektu, po kterém je poptávka vysoká. Důvodem je, ţe Ostrava je velké město, skvělá lokalita a v rámci centra jde o dominantní projekt. Jako jeden z mála má šanci být úspěšný, protoţe je postaven na základě poptávky maloobchodníků. Dalším příkladem úspěšného projektu je Forum Ústí nad Labem, které bylo otevřeno minulý rok. Opět jde o dominantní projekt v centru města, s dobrou infrastrukturou. * LN Co si myslíte o budoucí úspěšnosti praţské Galerie Harfa, která má být otevřena letos na podzim? Z hlediska pronájmů je teď těţká doba, na druhou stranu je na trhu stále hodně nájemníků, kteří potřebují rozšiřovat svoji značku. Maloobchodníci potřebují ukázat, ţe rostou, jinak to bude pro ně vyznívat negativně. V době otevření musí být tento projekt velmi dobře obsazen, protoţe v této lokalitě má a bude mít konkurenci, například v podobě Galerie Fénix. Bude zajímavé sledovat, jak bude Galerie Harfa fungovat. Jde o poměrně velké nákupní centrum a lokalita Vysočan se teď hodně mění. Ale nevěřím, ţe bude konkurovat na stejné úrovni centrům typu Chodov, Letňany, Nový Smíchov. Bude o úroveň níţ v tom smyslu, ţe nejde o dominantní centrum v regionu. * LN Je ještě v Praze nějaké místo pro nové nákupní centrum? Z mého pohledu jsou tu dvě místa, která by vyhovovala potenciální výstavbě, ale v budoucnu jich bude víc, protoţe Praha se mění a rozvíjí. Vzhledem k tomu, ţe se mnoho lidí stěhuje z města na předměstí, mění se pohyb dopravy. Zhruba v příštích pěti letech je tu několik mezer na trhu. Například okolo Vítězného náměstí v Dejvicích není v současnosti nic, takţe podle mého by tu jednou mohlo být úspěšné obchodní centrum. Pak na Ţiţkově, kde je konkurence v okolních oblastech, ale existuje zde silná lokální poptávka. Další prostor by byl na Vinohradech. Tam je sice uţ Palác Flora, který nabízí hodně butiků, ale chybí tam oblíbené značky jako H&M, New Yorker nebo C&A. Takţe na to, jaká je v této oblasti poptávka, je zde velký nedostatek nabídky. Pak jsou zde lokality, kde je prostor pro menší centra. * LN Myslím, ţe třeba sever Prahy, například Bohnice, by uvítal menší centrum. Ano, i v Holešovicích by mohlo vyrůst menší středisko. Nebo na jihu, v Modřanech, Komořanech, na Zbraslavi. V Praze je pořád hodně prostoru pro menší střediska. Můţe to být supermarket o pěti tisících metrech, který poskytne základní servis místním zákazníkům. * LN Mají šanci na uplatnění jiné typy nákupních center, například outlety? Máte tu Outlet Štěrboholy Fashion Arenu nebo Outlet Airport Praha v blízkosti letiště. Nevěřím, ţe je v České republice ještě prostor pro více outletů. Obyčejně se uţiví jeden outlet na třímilionovou populaci. Jestliţe v Praze máte zhruba jeden a půl milionu obyvatel, dvě aţ tři outlet centra je aţ dost. * LN A jak je to s maloobchodním trhem v západní Evropě?
Je mnohem více rozvinutý a výběr je širší. Mají také větší cenový rozptyl, od těch nejlevnějších věcí po nejdraţší. U nás je menší trh, je levnější fungovat v retail parcích neţ v nákupních centrech, protoţe jsou zde niţší nájmy i poplatky za sluţby. V retail parcích tedy nemusí být obrat tak velký. Mnoţství zákazníků je také menší a čeští zákazníci jdou většinou nakupovat jen za nějakým účelem. Takţe český trh má ještě hodně prostoru se rozvíjet. * LN Kdybyste měl shrnout trendy na investičním trhu... Na investičním trhu je tedy obecně větší poptávka po kancelářích. Vyţadují menší objem investic neţ velká nákupní centra za stovky milionů korun. Není nemoţné postavit velké centrum, můţete to udělat jako společný podnik s dalšími investory. Ale je to drahé a není tu dostatečná poptávka. REALITNÍ JEDNIČKA * Cushman & Wakefield je největší soukromá firma poskytující sluţby v oboru komerčních nemovitostí na světě. Byla zaloţena v roce 1917, má 231 kanceláří v 58 zemích a více neţ 13 tisíc zaměstnanců. * Nabízí transakční sluţby včetně zastupování nájemců a pronajímatelů kancelářských, průmyslových a maloobchodních prostor, prodej nemovitostí, správu investic či klientská řešení a realitní poradenství. * Na český trh vstoupila společnost Cushman & Wakefield v roce 1993 a dnes ve své praţské a bratislavské kanceláři zaměstnává 128 lidí. * Jonathan Hallett je výkonným ředitelem české a slovenské pobočky od roku 1994. Jeho předchozí kariéra byla rovněţ spojená s Cushman & Wakefield, dříve působil na jejích pobočkách v Belgii a ve Velké Británii.
Zdroj: Právo Datum vydání:
3.8.2010
Kvůli krizi přibývá dražeb Krize odstartovala růst počtu draţeb. Ten se v Česku za letošní první pololetí poprvé od roku 2005 zvýšil. Uskutečnilo se jich 1453, coţ představuje meziroční nárůst přibliţně o pětinu. Vyplývá to ze statistik veřejných draţeb zveřejněných na webu centralniadresa. cz. Celkové výnosy z vydraţeného majetku se v první polovině letošního roku zvýšily meziročně o 451 miliónů korun na 1,57 miliardy. Výrazně narostla čísla týkající se nedobrovolných draţeb. Od ledna do června se jich v Česku uskutečnilo 343, tedy více neţ dvojnásobek čísla za první pololetí 2009. „U nedobrovolných draţeb, jejichţ počet vzrostl velice razantně, jde jednoznačně o to, ţe se na trh dostávají nemovitosti kvůli nespláceným hypotékám, respektive dalším spotřebitelským úvěrům,“ řekl realitní odborník Libor Nevšímal. Podle něho hodnota majetku v nedobrovolných draţbách roste. Loni činila v průměru 300 tisíc korun, letos je to uţ půl miliónu. Počet dobrovolných draţeb se meziročně v pololetí zvýšil o sedm procent na 1110.
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 2.8.2010
Útlum ekonomiky pomohl k růstu veřejných dražeb DRAŽBY Počet veřejných draţeb se v Česku za letošní první pololetí poprvé od roku 2005 zvýšil. Uskutečnilo se jich 1453, coţ představuje meziroční nárůst přibliţně o pětinu. Vyplývá to ze statistik na webu www.centralniadresa. cz. Celkové výnosy z vydraţeného majetku se v první polovině roku zvýšily meziročně o 451 milionů korun na 1,57 miliardy. Výrazně, na více neţ dvojnásobek oproti loňsku, narostla čísla týkající se nedobrovolných draţeb. Od ledna do června se jich uskutečnilo 343. „Jde jednoznačně o to, ţe se na trh dostávají nemovitosti kvůli nespláceným hypotékám, respektive dalším spotřebitelským úvěrům,“ řekl realitní odborník z draţební společnosti Naxos Libor Nevšímal. Zvedá se i průměrná hodnota majetku draţeného v těchto draţbách. Podle Nevšímala z 300 tisíc korun loni na letošních asi půl milionu. Počet dobrovolných draţeb se meziročně zvýšil o sedm procent na 1110. Také tento ukazatel ovlivnila podle Josefa Machů ze společnosti Prokonzulta krize. Mnoho dluţníků má totiţ podle něj s věřiteli takové smlouvy, ţe svůj majetek můţou v případě problémů se splácením prodávat i v dobrovolné draţbě. Dobrovolnou draţbu navrhuje vlastník majetku nebo také likvidátor obchodní společnosti, případně insolvenční správce. Nedobrovolnou draţbou se zpeněţuje zástava, která slouţí k zajištění pohledávky věřitele.
